%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Dbs/ |
Current File : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Dbs/42_Epilog.html |
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta http-equiv="Content-Language" content="cs"> <meta name="Author" content="Éósforos"> <meta name="copyright" content="© 2003–2014, Éósforos"> <meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Dědictví božích synů – sci-fi erotický román"> <meta name="description" content="Jana se probudí v lůžkovém voze ve zpožděném vlaku do Ostravy. Narychlo se obléká a zjišťuje, že jí hrozně škrtí podprsenka. Odhodí ji do kufru. Ujel jí přípoj. Jana tedy pokračuje k Lence taxíkem a řidič ji odveze zadarmo! Kamarádky si vypravují o podivném snu… Když Lenka nabídne Janě, že jí bude dělat figurantku na zkoušku z gynekologie a svlékne se do naha, zjišťuje, že jí z prsou vytéká mléko…"> <meta name="keyWords" content="Éósforos, Jana, nahá, Lenka, Nikolka, Amyn, gynekologie, zkouška, figurantka, prsa, podprsenka, mléko, esperanto"> <title>Dědictví božích synů – Epilog – sci-fi erotický román</title> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css"> <link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon"> </head> <body class="b0"> <hr> <p class="p5">Bozi zajisté stvořeni byli lidmi<br> podle obrazu člověka.</p> <p class="p6">Stanislav Kostka Neumann</p> <hr> <h1>Epilog</h1> <p class="p1"> „… za chvíli bude Ostrava… Vstávejte, slečno, za necelých 15 minut…“ <br><br> Hlas průvodčího zní jakoby z dálky a rozespalá Jana šmátrá rukou hledajíc brýle. Místo brýlí však drží v ruce hodinky. Rozsvítila lampičku… <i>Bude půl sedmé… Vlak má značné zpoždění… jestlipak chytnu přípoj, musela bych jet… taxíkem. A ty brýle… nejsou k nalezení a mám strašnou žízeň. Co se mi to jen zdálo za…</i> <br><br> Jana vstala z lůžka a v tu chvíli si uvědomila: <i>Mám jen necelou čtvrthodinu … Nejen že má zpoždění vlak, ale i ten průvodčí mě vzbudil pozdě. Musím najít ty brýle a převléknout se z té mokré noční košile. Jsem z toho divokého snu celá zpocená… U Lenky se budu muset důkladně osprchovat…</i> <br><br> Jana se sebe strhává promočenou noční košili, v rychlosti navléká spodní kalhotky a podprsenku. <i>Co jsem si to vzala s sebou za hadry, vždyť to strašně škrtí – ale konec konců, bez podprsenky se dá žít.</i> Jana odhodila něžný krajkový hadřík zpět do kufru. Jen tak, tak stačila obléci blůzku, punčochy, sukni, svetr, bundu a čepici a vlak zastavuje na nádraží. Jana si zavázala druhou botu, popadla kufr a opouští vagón. <br><br> „Haló, slečno, neutíkejte…“ <i>co ten chlápek ještě chce? Napřed mě pozdě vzbudí a pak ještě zdržuje…</i> <br><br> Průvodčí však Janě zastoupil cestu. „… ani jste si nevzala občerstvení, náte…“ a podává spěchající dívce láhev limonády, „… a nemračte se tak na mě, budil jsem vás už před půlhodinou, ale nereagovala jste…“ <br><br> Jana popadla nabízený nápoj, ani nepoděkovala, a vyběhla na nástupiště. Její tušení se vyplnilo. Přípoj je pryč. <i>Lenka se zblázní! Čeká na mě na nádraží a další vlak jede až odpoledne…</i> <br><br> Jana vyběhla před nádraží. <br><br> „Tak kam to bude, slečno?“ <br><br> Taxikář jako by na dívku čekal. Rozmrzelá Jana jen mávla rukou směrem, kterým její přípoj ujel: „Když víte, že potřebuji taxíka, tak možná víte i kam!“ odsekla suše, sedajíc si do vozu. <br><br> Taxikář zamířil naznačeným směrem. „Jistě, protože to je jediný vlak, který odjel před příjezdem vašeho rychlíku,“ dodal na vysvětlenou. <br><br> Jana otevřela láhev a pomalu upíjí limonádu. Pak láhev zase uzavřela a vyhlédla z okénka na zasněženou krajinu. <i>Zřejmě jsem znovu usnula…</i> „Tak jsme na místě, slečno, Vzbuďte se!“ <br><br> „Odvezte mě na… nádraží, čeká mě tam kamarádka.“ <br><br> „Rozkaz!“ <br><br> Řidič sešlápl plynový pedál a vůz vyrazil z náměstíčka. Nádraží dosáhli za slabé tři minuty. <br><br> „Tak vám moc děkuji, kolik platím?“ <br><br> „Víte co, slečno? Berte to jako pozornost podniku. Vy jste taková krásná… ale moc smutná a zamračená. Nesluší vám to. A já bych si moc přál, abyste se na mě aspoň usmála…“ <br><br> Jana zkoprněla. <i>To snad není ani možné… Všechno se odehrává podobně, jako v tom snu… Doufám aspoň, že ta limonáda není projímadlo…</i> <br><br> Usmála se na řidiče, který jí přátelsky pokynul, sedl do svého auta a ve chvíli zmizel za zatáčkou silnice. <br><br> „Lenko!“ <br><br> Lenka naložila Janin kufr do svého auta a bouřlivě se s ní přivítala: „Už jsem myslela, že ani nepřijedeš. Vlak před chvílí odjel, právě jsem se chystala na zpáteční cestu…“ <br><br> „Dnešek není pro mě šťastným dnem,“ medituje Jana nahlas. „Rychlík měl zpoždění, brýle jsem ztratila… A takový divoký sen – až byl krásný…“ <br><br> „Tak sedej, sedej, u mne se dáš do pořádku. Jedny brýle sis zapomněla u nás minule… A tvoje sny určitě nejsou bláznivější, než to, co se mi zdálo v noci na včerejšek.“ </p> <p class="p3">- × - × - × -</p> <p class="p1"> „Ze všeho nejdřív se potřebuji pořádně osprchovat,“ prohlásila Jana po příjezdu. <br><br> „Prima nápad, jdu s tebou,“ a dívky, <i>odloživše veškerý oděv včetně spodního prádla,</i> zapadly do sprchy. <br><br> „Namydlíš mě?“ <br><br> „Ale jistě.“ <br><br> „A pak já tebe…“ <br><br> Obě kamarádky si navzájem vytvořily na svých tělech bohatou pěnu ze sprchového šampónu, dlouze se sprchují střídavě horkou a studenou vodou a nakonec se vzájemně do sucha utírají froté osuškami. Lenka vytáhla z poličky dva koupací pláště – jeden pro sebe a druhý pro Janu. Usadily se v obývacím pokoji do měkkých křesel a popíjejí vynikající čokoládu, <i>takovou, jakou umí připravit jen Lenka,</i> pochvaluje si v duchu Jana. <br><br> „Tak co, Janičko, kolik máš ještě dělat zkoušek?“ <br><br> „Všechno jsem stihla v předtermínu … kromě gynekologie, ta mě čeká za deset dní. V kufru mám stoh materiálů, předpokládám, že u tebe najdu klid na učení… A pak víc než měsíc volno do dalšího semestru! Už se nemohu dočkat…“ <br><br> „Tak to mi pak pomůžeš se seminárkou, že?“ <br><br> „Jak já bych ti mohla pomoci se seminárkou, ty jedna <i>Antická Bohyně,</i>“ naráží Jana na rozevírající se Lenčin koupací plášť odhalující její nádherně modelovaná prsa, „když jsem v dějepise odjakživa plavala?“ <br><br> „Ale já jsem si vylosovala takové téma – <i>Přínos antiky pro soudobou medicínu</i> – a…“ <br><br> „No dobře. Až se budu vracet ze zkoušky, podívám se po něčem zajímavém u nás v knihovně. Stejně ti to dlužím za ty prázdninové lekce latiny…“ <br><br> „Tak platí! A s tou gynekologií ti teď pomohu já.“ <br><br> „Ty? A jak?“ <br><br> „Takhle…“ zareagovala na Janinu otázku Lenka, shazujíc se sebe koupací plášť úplně. <br><br> „Chceš mi dělat figurantku? To je dobrý nápad. Zajdu si jen pro pomůcky, hned se vrátím…“ <br><br> Jana opustila obývák a vydala se do pokojíku, ve kterém ji Lenka ubytovala. Vybalila svůj kufr, složila prádlo do skříně a jala se na poličku srovnávat své písemnosti. Když roztřídila skripta, učebnice a zápisy z přednášek, chtěla ještě uklidit kufr. Nedovřela však jeho zámek, a když ho zvedla, otevřelo se jeho víko a uhodilo jí do prsou. Na Janině koupacím plášti se objevila mokvající skvrna a z kufru vypadl ještě jeden svazek v tuhých zelených deskách se zlatou ořízkou: <i><span lang="la">CLINICA PUELLARIS EXOTERRA</span> – <span lang="eo">Plena raporto pri la agado de la ekesto ĝis la malapero.</span></i> <br><br> Sebrala svazek, vběhla zpět do obývacího pokoje a zamávala jím před obličejem udivené Lenky. <br><br> <i>„MIMOZEMSKÁ DÍVČÍ KLINIKA – Úplná zpráva o činnosti od vzniku po zánik“</i> – Lenka ztuhla: „Kdes to vzala – a od kdy ty se zajímáš o esperanto?“ <br><br> Lenka obrací své oči k Janě. Vtom zahlédla mokrou skvrnu na Janiných prsou a její údiv se mění ve zděšení. <br><br> „To by mohla být vhodná literatura pro tvou seminárku,“ vykládá Jana přehlížejíc Lenčin změněný výraz v obličeji, „víš, kdo je tam – vlastně <b>byl</b> tam – přednostou? Sám řecký bůh lékařského umění – Amyn.“ <br><br> „Janičko, prosím tě, co to blábolíš za nesmysly?“ <br><br> „Žádné nesmysly! Podívej!“ <br><br> Jana strhla se sebe koupací plášť a stojí před Lenkou rovněž úplně nahá. „Jizva po operaci slepého střeva je pryč, vidíš? A z mých prsou…“ – Jana si stiskla levý prs – „… teče mléko. Proto mě škrtí ta podprsenka… A ty ztracené brýle – zdá se, že také nepotřebuji!“ <br><br> Lenka zkoprnělá údivem ze sebe vyrazila: „Snad mi nechceš tvrdit, že jsme obě dvě prožily stejný sen…?“ <br><br> Vtom padl její zrak na kabelku ležící na pohovce. Bez dalšího rozmýšlení se jí zmocnila a vysypala její obsah na stolek. <br><br> Jana si rovněž uvědomila myšlenkový pochod své kamarádky a z hromádky věcí vysypaných na stolku pohotově vytáhla tlustý poznámkový blok hustě popsaný řadou výpočtů: „A co je tohle,“ zeptala se vítězoslavně Lenky. <br><br> „To jsou…,“ spustila Lenka – <br><br> „… Nikolčiny poznámky!“ – doplnila vzrušeně Jana. <br><br> Pak otevřela luxusně vázanou knihu, která právě před chvílí vypadla z jejího kufru, jejíž listy nesou vodoznak tvořící pravidelnou šestiúhelníkovou strukturu buněk včelího plástu, stejně jako na listech papíru poznámkového bloku, a nastavila před Lenčiny oči první stránku: </p> <hr> <p class="p5"> Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. … … Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim… </p> <hr> <p class="p1"> Náhle se na papíře objevila zvětšující se mokrá skvrna – rovněž z Lenčiných prsou kape mléko… <h1>KONEC</h1> <hr> <p class="p2"> Autor: <b>© Éósforos, 2003–2014</b><br> <script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script> </p> <hr> <p class="p1"> <a href="41_Kapitola_36.html" title= "DĔDICTVÍ BOŽÍCH SYNŮ – Kapitola 36: Všichni chlapci rázem přestali cvičit a se stoupajícím vzrušením sledují nádherné tělo úplně nahé gymnastky. Jejich penisy se staví do pozoru…"> <b>Předchozí kapitola</b></a> <a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a> </p> <p> <a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a> <script type="text/javascript"> <!-- document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>"); // --> </script> </p> </body></html>