%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8">
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
<meta name="Author" content="Éósforos">
<meta name="copyright" content="© 2003–2014, Éósforos">
<meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Dědictví božích synů – sci-fi erotický román">
<meta name="description" content="Jošua a Gabriel se radí, jak dále naložit s Jennifer, které končí za pět dní trest experimentace. Nakonec se dohodnou, že ji v trestu experimentace pod nějakou záminkou zdrží a vyvolají u ní laktaci, čímž docílí toho, že se jí prsa zvětší, což bude kompenzace za odstraněné silikonové implantáty.">
<meta name="keyWords" content="Éósforos, Jošua, Gabriel, Jennifer, Zemill, výstavní prsa, esperanto, angličtina, transdimensionální teleport, laktogenní sérum, silikonové implantáty, nikotinová závislost, laktace, arzenál, mléko, dojnice, tajné služby, CIA, autofarmaka, xenofarmaka, menstruační cyklus">
<title>Dědictví božích synů – IV. Intermezzo – sci-fi erotický román</title>
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css">
<link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon">
</head>
<body class="b0">
<hr>
<p class="p5">
Slyšeli jste, že řečeno jest: „Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.“ Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše, abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ježto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
</p>
<p class="p6">Mat 5,43–45</p>
<hr>
<h1>IV. Intermezzo</h1>
<p class="p1">
„A teď mi řekni, co uděláme s tou agentkou, kterou má ‚v práci‘ doktor Zemill,“ zeptal se Gabriel potutelně, pozoruje na monitoru gymnastické výkony, které předvádí nahá Jennifer využívajíc mříží své cely jako cvičebního nářadí.<br>
<br>„Především nesmíme připustit, aby se dostala do styku s ostatními klientkami a aby zjistila pravý důvod existence ústavu – nebo – lépe řečeno – jeho možnosti.“ <br>
<br>Jošua se na chvíli odmlčel, čehož Gabriel okamžitě využil: „Nejprve bychom si měli shrnout, jak se sem vlastně dostala a co už se jí podařilo zjistit – a to včetně zkušeností, které získala při pobytu v Experimentačním oddělení. Vždyť ona je léčena autofarmaky stejně jako ostatní, jen hemiatriny dosud nemá k dispozici…“<br>
<br>„To je pravda, ale podle zjištění doktora Zemilla u ní začne za čtyři dny menstruace, což znamená, že první cyklus u ní bude završen. Jenže by tu potřebovala zůstat ještě aspoň dva měsíce, aby byla vyléčena aspoň z té nikotinové závislosti, a trest jí končí za pět dní. Pak má být vyhoštěna, takže…“<br>
<br>„Takže co…, zopakoval Gabriel uštěpačně Jošuův bezradný povzdech. „Ředitelem jsi tu ty, tak musíš kvalifikovaně rozhodnout! A nesmíš při tom zapomenout, že jsme jí odstranili z prsou silikonové implantáty a že jí za to musíme poskytnout vhodnou náhradu.“<br>
<br>„Gábi,“ škádlí Jošua svého věčného oponenta jménem, na které je alergický, „ty máš neuvěřitelnou schopnost smíchat dvanáct témat dohromady a pak chceš, abych já k nim dělal závěry. Když dovolíš, začneme od začátku:<br>
<br>Agentka CIA – to je jedna jejich ‚tajná služba‘ sem vnikla – nevím, zda je lépe říci vinou nebo díky – nepozornosti jednoho člena naší sledovačky, který zastává funkci ‚průvodčího lůžkového vozu‘ v našem transdimensionálním teleportu, když zaujala místo jedné skutečně vybrané dívky odkudsi ze Severní Ameriky. Uspala jí chloroformem a byla nalezena jejich policií na lavičce na nástupišti. Dnes je na ní kvůli tomu pohlíženo jako na narkomanku a máme vůči ní také dluh. To už ale řeší několik našich lidí na místě a předpokládám, že se sem v nejbližší době dostane a tady už ji dáme do pořádku fyzicky i psychicky.<br>
<br>Jenže Jennifer, jak se naše agentka jmenuje, se dopustila několika zásadních chyb. Předně – v časové tísni nestačila to uspané děvče prohledat a zmocnit se dokladů. Uložila se tedy v kupé, které nebylo vybaveno hypnopedickým zařízením a nedostala tedy pasivní lekci esperanta, kterého zde obecně užíváme jako mezijazyka pro étherické tlumočení. Když to ‚průvodčí‘ zjistil, bylo už pozdě. Protože tu však máme několik anglicky mluvících sester z Británie a Austrálie, je angličtina do étherického tlumočení zapojena. Proto nemá šanci se anglicky domluvit – leda tak venku, mimo areál, kde ‚kouzlo‘ nefunguje. Prozatím je tlumočení vypnuto jen v Experimentačním oddělení, kam jsme nasadili jako sestry dvě Australanky.<br>
<br>Když opustila teleport, už byla soustavně sledována a bylo jí umožněno, aby se po areálu téměř svobodně pohybovala. Dvě sestry z CPRE – tedy naše děvčata – jí ‚umožnily‘ odpozorovat její vlastní přístupový osobní kód, který jí dovolil vstup i do části personálních prostor. Jediný zákrok, který provedl iniciativně už ‚průvodčí‘ byl ten, že znefunkčnil veškerý arzenál, který s sebou vláčela v tom nemožném kufru. Kdyby jen tušila, že se celou dobu opatrovala jen s hromadou nepotřebného železa…“ Jošua se pobaveně usmál, ale za okamžik dokončil souhrn poznatků o příchodu a činnosti agentky CIA na CPLE: <br>
<br>„Když mi však šéf sledovačky dal hlášku, že se Jennifer chystá k úniku, byla zadržena. Jako prvotní záminka posloužil požární poplach, který vyvolala díky své nikotinové závislosti. Pak už ses aktivně účastnil i ty se svými lidmi.“<br>
<br>„To jistě. K výkonu trestu jsme ji připravili znamenitě – <i>Svlékni se do naha! Vymoč se! Budeme na tobě dělat pokusy…</i> Myslím, že už to musel být pro ni strašlivý šok. Kdyby jen tušila, že se vlastně o žádné skutečné pokusy s novými přístroji nejedná, že to jsou jen naše mnohasetleté vyšetřovací metody poprvé však užité na pozemšťanech…“ <br>
<br>„Ale teď musíme splnit dva zásadní úkoly,“ přerušil Jošua proud Gabrielových úvah, „nejprve musíme prodloužit ten její pobyt, protože za pár dní jí trest vyprší a její odvykací léčba není dosud skončena. A za druhé – musíme jí nějak kompenzovat ty implantáty.“<br>
<br>„Po konzultaci s profesorem Amynillem by bylo asi nejrychlejší vyvolat u ní jeden až dva laktační cykly s využitím speciálně upraveného laktogenního séra, po kterém by se její prsa zaručeně zvětšila, i když její mléko by dosud bylo kontaminováno zplodinami kouření, takže jako xenofarmakum bude nepoužitelné. Jenže to je úkol na tři měsíce a ona má být za deset dní vyhoštěna.“ <br>
<br>„Nemýlím-li se, tak součástí trestu je i ztráta povědomí o čase, takže si ji tu můžeme držet, jak dlouho chceme, podle libosti, ne?“ medituje Jošua polohlasně.<br>
<br>„Ale pochop – to je agentka v důstojnické hodnosti! A s časem si snad poradí i bez přístrojů! I kdyby se jen těmi menstruačními cykly měla řídit. Takže …“<br>
<br>„… Takže co? Asi najít novou záminku. Dobře. Ale … agentka CIA, říkáš? Nevím tedy, jak můžeš navrhovat, abychom u ní vyvolali laktační cyklus. To by mohlo být nebezpečné.“<br>
<br>„Nechápu proč,“ ohradil se Gabriel, „stejně už ji léčíme autofarmaky, takže vyvolání…“<br>
<br>„Pochop přece,“ skočil Jošua Gabrielovi do věty, „že v tom je podstatný rozdíl. Léčba autofarmaky probíhá skrytě a ona o tom neví. Kdežto vyvolání laktačního procesu snadno zpozoruje, a ač není matkou, snadno pozná, co jí z prsou vytéká. Zjistí tak, že se nějakým způsobem dá vyvolat laktace i u nulligravid. A pak…“<br>
<br>„Pak co??“<br>
<br>„Jednoho dne bude vyhoštěna – a uvědom si laskavě, komu ona slouží, a představ si ty následky! Oni budou schopni laktogenní sérum připravovat, protože to na rozdíl od přípravy autofarmak není tak složité. Pak zneužijí této léčebné metody komerčně a spoustě žen z takzvaného ‚třetího‘ světa nastane peklo na zemi.“<br>
<br>„No dovol, ty tady z našich léčebných metod děláš vyloženou apokalypsu. Proč by mělo těm ženám nastat peklo na zemi? Nechápu…“<br>
<br>„Tak ti to tedy vysvětlím ‚po lopatě‘ – když jinak nedáš: Myslíš si, že jejich slečinky ‚z lepší společnosti‘ budou ochotny podstoupit nutná vyšetření a dovolí, aby u nich byl vyvolán laktační proces, aby mohly <b><i>darovat</i></b> své mléko? To určitě ne! Oni za mrzký peníz získají právě dívky ze ‚třetího‘ světa a jejich mléko pak budou <b><i>prodávat</i></b> za ‚nekřesťanské‘ peníze právě těm… A dárkyně nejcennějšího xenofarmaka budou žít v hrozných podmínkách. Domníváš se snad, že budou mít všestrannou péči, stravu, hygienu, kulturní a sportovní vyžití, možnost vzdělávání a spolupráce, jako mají námi angažovaná děvčata? Omyl, kamaráde! Oni na ně budou pohlížet hůř než na dojné krávy – možná, že jim nejprve z recese začnou říkat ‚dojnice‘ a za pár dní se to ujme jako oficiální označení. A největší zisk z toho budou mít právě ti, kterým ‚naše‘ agentka slouží – i když jedinou jejich zásluhou bude jen to, že jim přinesla zprávu o existenci laktogenního séra, které na ní bylo aplikováno.“<br>
<br>„Ty jsi opravdu specialista jen na katastrofické scénáře…“<br>
<br>Jošua opět přerušil tok Gabrielových myšlének: „A nakonec – vedle léčebných přípravků – budou schopni toto mléko zařadit do potravinového řetězce. Začnou z něj vyrábět šlehačku, máslo, tvaroh, sýry, jogurty… Ujmou se toho ty jejich debilní reklamní agentury, které na tom pochopitelně také budou chtít vydělat, a pak si dovedu představit…“<br>
<br>„Tak si to raději nepředstavuj a navrhni jiné řešení. Zatím však – “ a zde Gabriel udělal významnou pauzu, „ – jsi byl ty sám realizátorem všech nápadů, proti kterým’s před tím brojil. Jen si to uvědom: Zřízení kliniky – <i>co kdyby se to dozvěděl Otec?!</i> – étherické tlumočení – <i>pravda, Otec zmátl jazyky, ale my potřebujeme, aby se mezi sebou domluvily</i> – požádáme je o spolupráci – <i>jenže my už jsme jim prozradili funkci autofarmak, teď jim ještě prozradíme funkci xenofarmak a navrch jim sdělíme, k čemu je potřebujeme; co když nebudou chtít spolupracovat; a co ten Otec, až se to dozví…</i> – … –<br>
<br>A skutečnost? Spolupráce klape, děvčata jsou skvělá… Takže si dovoluji předpovědět další sled událostí: Nakonec sám uznáš, že bude nejvhodnější u té dívky, u té ‚agentky‘ vyvolat laktaci – a nejen to – rovněž i připustíš, aby byla zařazena mezi ostatní klientky. Tím ti chci hlavně znovu připomenout, že zatím jsi realizoval všechny moje nápady, které jsi ze začátku ostře zavrhoval… “<br>
<br>„Tak už přestaň s tím špičkováním, Gábi! Jen abych trochu zchladil tvé nadšení: Pravý účel naší potřeby xenofarmak jsme jim zatím ještě nesdělili…“<br>
<br>„…, ale hned při prvním večírku, který jsme uspořádali na počest prvních dvou spolupracovnic, na to málem přišly samy, a kdyby …“<br>
<br>„Tak Gábi! Neskákej mi pořád do řeči! Samozřejmě, že bude vhodnější, když jim to řekneme nakonec sami; a to dříve, než na to přijdou vlastním cíleným výzkumem, ale vyvolat laktaci u té agentky a prozradit jí tak…"<br>
<br>„… a to mi říkáš TY? TY, který hlásáš <i>‚Miluj své nepřátele‘</i>? TY si opravdu myslíš, že ta dívka je skutečně natolik zkažená a zvrhlá, že by dokázala…“<br>
<br>Rozhovor mezi Jošuou a Gabrielem pomalu přerůstal v hádku.<br>
<br>„… já přece netvrdím, že ona je můj nepřítel, ale vím, komu slouží …“<br>
<br>„… slouží, slouží. A co si s ní vážně pohovořit? Na napravování hříšnic jsi přece taky specialista …“<br>
<br>„… ale právě takoví, kterým ona slouží, mě před dvěma tisíci pozemskými roky ukřižovali …“<br>
<br>„… Vidíš, a stejně’s jim odpustil. A oni teď řádí tvým jménem a ten popravčí nástroj mají ve znaku… Dokonce i s tvou nepodařenou sochou, porušujíce tak ‚druhé přikázání‘ Boží…“<br>
<br>„S tím už laskavě přestaň! Jsme teď v tak tíživé situaci, že opravdu nemám chuť si hrát na nějaké božstvo!“<br>
<br>„…Snad jsem tak moc neřek’ abys na mě musel řvát…“<br>
<br>„Tak promiň, Gábi, ale ty dovedeš člověka vždycky ‚vytočit‘ a pak se divíš… Tak dobře. Dostal jsi mě. Sdělíme děvčatům pravý důvod potřeby xenofarmak a u ‚agentky‘ vyvoláme laktaci, abychom jí nahradili újmu na její ženskosti. Prozradím ti, že Amynill konzultoval tuto záležitost i se mnou, ale ty’s mě nakonec přesvědčil. To děvče bude mít <b>výstavní</b> prsa. A s ostatními ji třeba taky seznámíme… Jsem jen zvědav, jak se nám odvděčí.“<br>
<br>Na Gabrielových rtech zazářil úsměv: „Třeba nám nakonec poděkuje, ale tu budeme muset přesvědčit činy. Nikoliv slovy. A než u ní k laktaci dojde… a jak jí tady takovou dobu udržet… Toť otázka…“<br>
<br>„No, tak si s ní trochu pohrajeme… Nebude jí u nás lehko, ale za své utrpení dojde bohaté odměny.“ A potutelný úsměv se rozzářil i na rtech Jošuových.
</p>
<hr>
<p class="p2">
Autor: <b>© Éósforos, 2003–2014</b><br>
<script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script>
</p>
<hr>
<p class="p1">
<a href="33_Kapitola_29.html" title=
"DĔDICTVÍ BOŽÍCH SYNŮ - Kapitola 29:
Tanec, při kterém jsou v těsném kontaktu s nahou tanečnicí, ani jednoho vůbec nevzrušil!">
<b>Předchozí kapitola</b></a>
<a href="35_Kapitola_30.html" title=
"DĔDICTVÍ BOŽÍCH SYNŮ – Kapitola 30:
… kde Nikolka zanechala župan se svými poznámkami a sestra Ariana uniformu. Postavila jsem se tak, abych jí zamezila k uniformě přístup a aby zůstala nahá.">
<b>Pokračování</b></a>
<a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a>
</p>
<p>
<a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a>
<script type="text/javascript">
<!--
document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>");
// -->
</script>
</p>
</body></html>
Zerion Mini Shell 1.0