%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Dbs/ |
Current File : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Dbs/20_Kapitola_17.html |
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta http-equiv="Content-Language" content="cs"> <meta name="Author" content="Éósforos"> <meta name="copyright" content="© 2003–2014, Éósforos"> <meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Dědictví božích synů – sci-fi erotický román"> <meta name="description" content="Dívky vyruší požární poplach způsobený agentkou CIA Jennifer, která lstí vnikla na kliniku a neuváženě si uvnitř zapálila cigaretu. Je zadržena ochrankou a ‚naše‘ dívky, vyběhnuvše z vyšetřovny, už jenom potkají eskortu, která zadrženou agentku odvádí neznámo kam…"> <meta name="keyWords" content="Éósforos, Jennifer, Jana, Nikolka, Lenka, cigareta, kouř, eskorta, ozbrojená, agentka, CIA, esperanto, angličtina, chloroform, zákeřné přepadení"> <title>Dědictví božích synů – Kapitola 17 – sci-fi erotický román</title> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css"> <link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon"> </head> <body class="b0"> <h1>Kapitola 17</h1> <p class="p1"> Siréna ječí jako zběsilá. Je krátce před 16 hodinou a celý areál je na nohou. Podle signálů na obrazovkách všech evidenčních klávesnic je ohroženo požárem patro A. Nikolka se vzpamatovala jako první a vede ostatní dívky z ‚jejich‘ vyšetřovny klikatými chodbami k nouzovému schodišti, aby mohly opustit nebezpečnou zónu. Jde rychle, ale neběží.<br> <br>„Držte se pohromadě, ať se mi neztratíte,“ instruuje kamarádky za pochodu. Musí přepínat hlasivky, aby překřičela běsnící sirény, které jsou umístěny za každým druhým záhybem chodby. <br> <br>Náhle sirény utichly a Nikolka jdoucí v čele malého průvodu jako první uviděla čtyřčlennou eskortu v poddůstojnických uniformách vlekoucí ve svém středu neznámou ženu v civilních šatech, přes které měla navlečen bílý plášť laborantky. <br> <br>„Ustupte stranou,“ požádal velitel eskorty, statný muž středního věku se třemi blankytně zářícími šesticípými hvězdami na náramenících, prchající dívky. „A už nemusíte utíkat, příčina poplachu byla odhalena.“<br> <br>Dívky se vracejí zpět do ‚své‘ vyšetřovny a eskorta pokračuje chodbou směrem k nejbližšímu výtahu. Závan vzduchu zvířeného procházející eskortou je cítit kouřem.<br> <br>„Ta asi dopadne,“ uvažuje Xiaolan, „pokuřovat si v areálu. Co jí to napadlo a kdo to vlastně je? Neviděla jsem ji nikdy ani v jídelně ani v tělocvičně ani v bazénu…“<br> <br>„Zřejmě se zasloužila i o ty předchozí poplachy, které byly hlášeny ze vstupního vestibulu. A je dost divná, když si ani na potřetí nedokáže představit důsledky svého počínání,“ komentuje počin neznámé ženy Lenka, „a něco málo o ní vím. Když jsem jednou, krátce po našem příjezdu, vyšla na obhlídku okolí, potkala jsem ji venku s velkým černým kufrem. Cosi na mě mluvila anglicky, ale to není můj obor, já jsem romanistka. A ona nerozumí ani esperantu, ani latině, ani francouzštině, ani španělštině. O italštinu a portugalštinu jsem se už raději ani nepokoušela. Takže měla smůlu. A bylo to v ten den, kdy byl poprvé vyhlášen poplach.“<br> <br>Dívky se za živého hovoru vrátily do vyšetřovny, ale protože incident s neznámou kuřačkou je připravil o spoustu času, byly nuceny pro dnešek své výzkumy ukončit. </p> <p class="p3">- × - × - × - × -</p> <p class="p1"> Jennifer (27), agentka CIA se zvláštním posláním, byla pověřena pátráním po lůžkových vozech, které záhadně zmizely různě ve světě a pak se zcela nečekaně objevovaly na nejneočekávanějších místech – sice nepoškozené, ale bez cestujících i bez posádky. Dělo se tak v prvních lednových dnech. <br>Dva pracovníci tajné služby zjistili, že vozy byly vždy připojeny na konec k nočnímu rychlíku, ale nikdy nedojely do cílové stanice. Pátrací akce vedla nakonec k poznatku, že kdosi neznámý si objednal připojení zvláštního lůžkového vozu k nočnímu expresu mířícímu ze San Francisca k východnímu pobřeží. Jennifer dostala příkaz k akci 8. ledna v noci, dvě hodiny před plánovaným odjezdem expresu. <br>Dívku, která měla být přepravena transdimensionálním teleportem, zákeřně přepadla, uspala ji chloroformem a uložila ji na lavičku na nástupišti. Pak krátce před odjezdem vlaku v nestřeženém okamžiku nastoupila do inkriminovaného vozu, po zuby ozbrojena a vybavena veškerými prostředky odposlouchávací a spojovací techniky. <br>Uložila se v jednom kupé, které za sebou zamkla, aniž by se ohlásila průvodčímu, a čekala na odjezd vlaku. Ze zpráv tajných služeb sice věděla, že ve ztracených a neočekávaně znovu objevených lůžkových vozech byla přepravována vždy jen jediná pasažérka a jeden člen posádky. Netušila však, že svým nástupem dala signál průvodčímu vozu, aby zablokoval všechny vstupy a uvedl v činnost přípravnou část transdimensionálního teleportu. Byla to od něj neuvážená chyba, neboť se ani nepřesvědčil, zda ta, která do vozu nastoupila, je ta, kterou má přepravit a zda obsadila kupé předepsané lůžkovým lístkem.<br> <br>Záhy však usnula a probudila se – podle svých hodinek – krátce před osmou hodinou ranní. Nevěnovala pozornost tomu, že je sice 9. ledna, ale přesto je venku bílý den.<br> <br>Vlak stál. Jennifer sbalila svoje věci a opustila své kupé. Když procházela chodbičkou k výstupním dveřím, setkala se s průvodčím vlaku, který na ní zkusmo promluvil esperantem, aby se přesvědčil, zda dívka dostatečně zvládla pasivní hypnopedickou lekci. <br> <br>Jennifer se však domnívala, že průvodčí jakožto Kaliforňan na ni promluvil španělsky, odpověděla mu anglicky na domnělý pozdrav, přijala od něj láhev limonády a bezstarostně vystoupila z vozu.<br> <br>Chvíli se procházela po nástupišti a pak vyšla před nádražní budovu. S údivem zjistila, že v širokém dalekém okolí je ona samojediná. Nádraží je postaveno v pustině. Kolem lesy, hory, zasněžená krajina a krutý mráz, se kterým nepočítala. <br> <br>Náhle jí po boku zastavil vůz taxislužby.<br> <br>„Slečno, jedete na kliniku?“<br> <br>„Ano, samozřejmě.“<br> <br>„Tak si nasedněte.“<br> <br>Jennifer uložila svá zavazadla do auta a na oko pohodlně se rozvalila na zadním sedadle. Ve skutečnosti však byla ve střehu, protože okolnosti cesty se jí zdají podezřelé. Přepadla ji však žízeň. Popíjela limonádu a sledovala taxikářovo počínání. Silnice náhle skončila a vůz se vydal nazdařbůh volným terénem. Blížili se ke kolmé bílé stěně a Jennifer už, už očekávala náraz a pevně se zapřela, když vtom se stěna před nimi rozestoupila a vjeli na betonovou rampu před obrovskou budovou.<br> <br>„Jsme na místě,“ informoval dívku taxikář.<br> <br>„Kolik platím?“<br> <br>„Nic, to je na účet kliniky.“<br> <br>Taxikář pomohl Jennifer vyložit zavazadla, nasedl do svého terénního vozu a odjel. Agentka osaměla. Před ní jsou vstupní dveře do obrovského areálu. <br> <br><i>Nejprve si musím prozkoumat okolí.</i> Jennifer odtáhla svůj těžký kufr ke stěně, aby nepřekážel v cestě, a prošla se několikrát podél nekonečné stěny dvanáctipodlažní budovy, jak určila podle pásů oken. Po obhlídce čelní stěny budovy se vrátila ke svému kufru a pozorovala dění v okolí.<br> <br>Taxikář se vrátil během půl hodiny s další dívkou, která opustivši vozidlo prošla kolem Jennifer – bez zavazadel, jen s malou kabelkou. Promluvila na ní neznámým jazykem, zřejmě pozdravila, ale nezdržovala se. Bylo na ní vidět, že spěchá.<br> <br>Jennifer dostala chuť na cigaretu. Sáhla do kabelky pro krabičku a zapálila si. Náhle pocítila krutý tlak v útrobách. Odhodila nedokouřenou cigaretu na zem a vběhla do budovy. Když zjistila, že všechny dveře ve vestibulu jsou zavřeny (šatnářka odbavuje právě přišedši dívku), vyběhla opět ven a vykonala neodbytnou potřebu v zákoutí vnější stěny.<br> <br>Vrátila se před vchod právě ve chvíli, kdy se opět objevil taxikář. Do budovy vchází další dívka a Jennifer se za ní krade jako stín. Vidí, že ve vstupním vestibulu jsou jedny dveře otevřené, podle vnitřního uspořádání se zřejmě jedné o šatnu. Nápisy na dveřích jsou provedeny v písmu, které Jennifer nezná. V momentě, kdy nová dívka vstoupila do šatny a dveře se za ní tiše zavřely, všechny nápisy zmizely.<br> <br>Jennifer otevřela svůj kufr, vzala z něj malou příruční kameru a pustila se do dokumentace prostředí. Pak se pokoušela spojit se svou centrálou, ale ani vysílačka ani satelitní mobilní telefon nezachytily žádný signál. Jennifer zjistila, že je v pasti – bez spojení se světem. Zatáhla svůj kufr do vestibulu, kde je aspoň teplo, a posadila se na něj. Do budovy vešly dvě ženy v uniformách ošetřovatelek, přes které měly nedbale přehozeny bundy. Nevšímajíce si Jennifer, která napjatě sledovala jejich počínání, zamířily ke dveřím proti šatně a jedna z nich stiskla na evidenční klávesnici šestimístnou kombinaci. Dveře se otevřely a obě ženy vstoupily do podivně klikaté chodby. Jennifer cvičená ve špionážních technikách si zafixovala v paměti odpozorovaný kód a po několika minutách zkusila štěstí. I jí se dveře otevřely. Uchopila svůj těžký kufr a jala se ho vláčet stejnou klikatou chodbou, do které se před tím pustily ošetřovatelky. <br> <br>Toho dne byla na CPLE přijata jen pětice dívek. </p> <hr> <p class="p2"> Autor: <b>© Éósforos, 2003–2014</b><br> <script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script> </p> <hr> <p class="p1"> <a href="19_Kapitola_16.html" title= "DĔDICTVÍ BOŽÍCH SYNŮ – Kapitola 16: Lenku ani nemusím žádat, aby se svlékla. Od rána do noci se pohybuje po celém areálu zcela vysvlečená hrajíc si na ‚antickou bohyni‘… "> <b>Předchozí kapitola</b></a> <a href="21_Kapitola_18.html" title= "DĔDICTVÍ BOŽÍCH SYNŮ – Kapitola 18: … pro zvýšení sexuálního napětí a pocitu submisivnosti bude do naha vysvlečena jen vyšetřovaná dívka…"> <b>Pokračování</b></a> <a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a> </p> <p> <a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a> <script type="text/javascript"> <!-- document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>"); // --> </script> </p> </body></html>