%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Avo/ |
Current File : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Avo/324_Inter_05.html |
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta http-equiv="Content-Language" content="cs"> <meta name="Author" content="Éósforos"> <meta name="copyright" content="© 2006–2014, Éósforos"> <meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Astronavigátorova vnučka v ohrožení – sci-fi erotický román"> <meta name="description" content="Nástupcem Černého Ptáka je jmenován plukovník Paddy O’Connor, který vymýšlí šílený plán na oklamání ‚vesmírných vetřelců‘ i světové veřejnosti: Transport zajatců do Turecka postihne strašlivá letecká katastrofa, avšak v jejím stínu budou zajatci ve skutečnosti dopraveni na Portoriko…"> <meta name="KeyWords" content="Éósforos"> <title>Astronavigátorova vnučka v ohrožení – V. Intermezzo – sci-fi erotický román</title> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css"> <link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon"> </head> <body class="b0"> <hr> <p class="p5"> Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem. </p> <p class="p6">Luk. 14,26</p> <hr> <h1>V. Intermezzo</h1> <p class="p1"> „Poslyšte, plukovníku,“ oslovil ministr Paddyho O’Connora, Birdova nástupce ve funkci, zkoumavě ho pozoruje přes brýle, „předpokládám, že nebudete provádět stejné vylomeniny jako <i>Černý Pták</i>. Jeho totiž s největší pravděpodobností čeká vojenský soud. Ale předpokládám, že vy jako instruktor Akademie, kterého na toto místo doporučil sám náčelník generálního štábu, jste si vědom své odpovědnosti naší demokracii a že se vyvarujete činů, které by mohly dále poškozovat už tak pošramocenou reputaci Spojených států ve světě.“ <br> <br>„To bych velice nerad, pane ministře. Problém ovšem spočívá v tom, že jste mě postavil před hotovou věc a já navíc nemám ani potuchy, co vlastně <i>Černý Pták</i> – tedy pardon, plukovník Bird provedl, že byl tak promptně zbaven funkce a dokonce prý i vojenské hodnosti. Slyšel jsem, že se prý spřáhl s těmi mimozemšťany a výsledkem je naše totální mezinárodní izolace. Je to vůbec pravda?“<br> <br>„Víte, plukovníku, nesmíte věřit všemu, co se píše v novinách. <i>Černý Pták</i> má sice tuto neutěšenou situaci na svědomí, ale ne proto, že by se s těmi vetřelci spřáhl. Právě naopak – on spáchal proti nim incident; zosnoval únos jednoho kolaboranta. A následky vidíte sám.<br> <br>„Dobře. A ode mne se tedy očekává co? Nezlobte se, pane ministře, ale já jsem v tomto směru úplně mimo obraz…“<br> <br>„Vaším úkolem, plukovníku, a to prvořadým úkolem – bude koordinace činností vedoucích k tomu, aby byla zrušena dopravní a informační blokáda Spojených států! Přičemž situace je následující: Vetřelci podmiňují ukončení blokády vrácením zajatců. To my ale nemůžeme provést jen tak, beze všeho, protože by pak klesl respekt ostatního světa před námi a k vetřelcům by se přidala i ta hrstka věrných spojenců, kteří nám ještě snad zbyli.“<br> <br>Ministr zmlkl a plukovník se na delší dobu zamyslel <br> <br>„A ještě něco,“ vyrušil ho náhle ministr z rozjímání, „prostřednictvím vetřelců nám byla předána nóta uzbecké vlády. Do 15. listopadu máme opustit a vyklidit svou základnu v Chanabádu. Oficiálně je to prý reakce na vysvědčení o dodržování lidských práv v zemi, které jsme Uzbekům předali v květnu, ale moc bych za to nedal, že v tom mají ti vesmírní lumpové prsty.“<br> <br>„Cože? Já se mám starat i o vojenské základny? To snad je problém armády a ne CIA…?“ ohrazuje se Paddy O’Connor.<br> <br>„To jistě. Ale součástí základny je i tajná věznice, kde jsou drženy osoby, o které mají vetřelci zájem. To ovšem znamená, že se o tuto základnu postarat musíte.“<br> <br>„Dobrá…“ mručí nespokojeně plukovník, „Jak se mám ale postarat o základnu mimo naše území, se kterou není zajištěno spojení?“<br> <br>„Milý plukovníku,“ usmívá se škodolibě ministr, „právě proto jste byl jmenován do této funkce vy! Do tří dnů mi dejte vědět, jak chcete tento úkol řešit a hlavně vyřešit. O ostatním později.“ <br> <p class="p3">- × - × - × -</p> <p class="p1"> „Dovolte, pane ministře…“<br> <br>„Nezdržujte se těmi oficialitami, plukovníku, a přejděte rovnou k věci!“<br> <br>„Vždyť ano… Navrhuji vyslat posla, který pěšky překročí hranici s Kanadou, odkud se spojí s naší základnou v Chanabádu. Předá jim následující instrukce:<br> <br>Všichni zajatci – včetně těch dvou, o které jde především, budou koncem října deportováni na Portoriko, což je naše území nezasažené blokádou. Podle zpráv, které se mi dostaly touto cestou, mají vojáci na základně dostatek prostředků k tomu, aby mohli tento manévr uskutečnit.“<br> <br>„Ale, plukovníku, to přece situaci neřeší! Zajatci budou na Portoriku, tedy změní jedno vězení za druhé – a blokáda potrvá dál…“<br> <br>„Nechte mě domluvit, pane ministře! Kanálem, který zajišťují a kontrolují vesmírní vetřelci, nařídíme majoru Sirkovi, aby…“<br> <br>„Plukovníku! Sirkovi nic nenařídíte, protože na základně došlo ke vzpouře a Sirk je držen jako rukojmí. To jste se za ty tři dny neseznámil s poměry na základně a hlavně ve věznici?“<br> <br>„Promiňte, pane ministře, ale tohle mi uniklo… Dobře. Tak jeho zástupci – nařídíme, aby vyjednával o přemístění našich vojáků včetně materiálu a pochopitelně i zajatců do Turecka, což je tam náš nejbližší spojenec v NATO. Během přepravy pak dojde ke katastrofě. Letadlo ‚zabloudí‘ a zmizí. Nikdo nepřežije. Katastrofu označíme za dílo mimozemských vetřelců – jen si vzpomeňte na ty Brandonovy cesty. Tím zabijeme hned tři mouchy jednou ranou: ‚Zbavíme se‘ zajatců, kteří tak nebudou moci být vráceni, a očerníme vetřelce v očích světové veřejnosti. Zároveň pomine důvod pro další blokádu našeho území. Zajatce už držet oficiálně nebudeme… A přesto je budeme mít. Na Portoriku! Tam je dopravíme pár dní po té strašné ‚katastrofě‘ – v jejím stínu tak, aby to veřejnosti uniklo. Kolem té ‚cesty‘ do Turecka a zásahu vetřelců ovšem budeme muset udělat velký rozruch, aby se ten druhý plán podařilo udržet v tajnosti.“<br> <br>„No, nevím, nevím, plukovníku. Ale asi to bude to nejrozumnější řešení. Aspoň prozatím. Třeba to vyjde. Zlomte vaz…“ </p> <hr> <p class="p2"> Autor: <b>© Éósforos, 2006–2014</b><br> <script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script> </p> <hr> <p class="p1"> <a href="323_Kapitola_18.html" title="AVO – Kapitola 18: „Můžete mi vysvětlit, proč chodíte do našeho tábora zásadně bez šatů? Úplně nahé, jak vás pánbůh stvořil? Mužstvo po vás přímo šílí a já se z toho co nevidět zcvoknu taky!“"> <b>Předchozí kapitola</b></a> <a href="325_Kapitola_19.html" title="AVO – Kapitola 19: Stiskla opakovací tlačítko dávajíc tak automatu příkaz k opětovnému zhotovení naposledy vyrobeného produktu. Po necelé čtvrthodině k jejímu údivu vypadla z automatu vibrační podprsenka značně podobná těm, kterých dívky používají k odběrům mléka…!"> <b>Pokračování</b></a> <a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a> </p> <p> <a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a> <script type="text/javascript"> <!-- document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>"); // --> </script> </p> </body></html>