%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8">
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
<meta name="Author" content="Éósforos">
<meta name="copyright" content="© 2003–2014, Éósforos">
<meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Astronavigátorova vnučka – sci-fi erotický román">
<meta name="description" content="Jošua a Gabriel se radí, jak postupovat dál – Willyho předat do péče doktoru Hillovi, pro Indiány zajistit dopravu do vlasti – za tím účelem zaúkolovat Lucku, aby se pokusila odklonit z kursu kubánskou loď a zavést ji k archipelu… ">
<meta name="KeyWords" content="Éósforos, Anthony, Jennifer, astronavigátor, Hill, Ariana, Jošua, Gabriel, Jorge, Willy, pseudomortikum, kubánská, loď, Peruánky, Indiáni">
<title>Astronavigátorova vnučka – II. Intermezzo – sci-fi erotický román</title>
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css">
<link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon">
</head>
<body class="b0">
<hr>
<p class="p5">
<span lang="la">Nihil est tam difficile et arduum, quod non humana mens vincat.</span>
<br>(Nic není tak obtížné a nedostupné, aby nad tím lidský duch nezvítězil.)</p>
<p class="p6">Seneca Mladší<br>O hněvu 2,12,6</p>
<hr>
<h1>II. Intermezzo</h1>
<p class="p1">
Gabriel pozoruje záznam retrospektivu a neklidně ťuká prsty do desky stolu. Obraz je zmenšen tak, aby bylo vidět daleko do moře východoseverovýchodně od sledovaného ostrova.<br>
<br>„Jediný, kdo připadá v úvahu je tenhle,“ ukazuje na nepatrný bod poblíž samé hranice obzoru, „to je ale stav před dvěma hodinami.“<br>
<br>„Nad čím bádáš?“<br>
<br>Gabriel se udiveně podíval na Jošuu zanechav sledování nepatrného bodu: „Musíme najít konečné řešení otázky našich děvčat. Už to trvá nějak moc dlouho. Klinika je dokončena, personál je téměř kompletní – dokonce i ty dvě Australanky, které se střídaly u Jennifer, jsme našli, i když to dalo hroznou práci.“<br>
<br>„A v čem je tedy problém?“<br>
<br>Gabriel nevěřícně kroutí hlavou: „Jak si myslíš, že sem naše děvčata dopravíme?“<br>
<br>„To snad je jasné, tentokrát je klinika vybudována v reálném prostoru, takže stačí prostá teleportace. S transdimensionálem se trápit nemusíme…“<br>
<br>„Ano? A co chceš udělat s dělníky, kteří byli dívkám ve všem nápomocni? Zachováme se k nim za to stejně, jako se tamti zachovali k tomu… Rummlerovi? A co uděláme s těmi Indiány na jihu?“<br>
<br>„To je jejich politická záležitost – to sem laskavě netahej!“<br>
<br>Gabriel se nestačí divit náhlému krátkozrakému uvažování svého kolegy: „To snad nemyslíš vážně? Pokud tuto otázku nevyřešíme, naše Peruánky se od nich nehnou. Jsou na ně příliš zafixovány. A totéž lze bez nadsázky tvrdit i o dalších dívkách, zvláště pak o Janě, která…“<br>
<br>„Dost, to stačí. Raději mi rovnou řekni, co máš za lubem…“<br>
<br>„Doktoru Hillovi zbývají dvě a půl hodiny na to, aby z mléka, které má ještě k dispozici, připravil pseudomortikum, které musí Xiaolan podat Willymu. Sama nemá k jeho léčbě prostředky a my jsme zavinili jeho neutěšený stav,“ konstatuje Gabriel, „takže je naší povinností dát ho opět do pořádku. Doktora Hilla už jsem kontaktoval.“<br>
<br>„A proč ho chceš vydávat za mrtvého?“<br>
<br>„Přenesou ho do krytu, který slouží jako márnice – a tam se ho ujme doktor Hill. Jasné?“<br>
<br>„Dobře, souhlasím. A další návrh?“<br>
<br>„Včera jsem byl nucen konstatovat, že ten tvůj plán na potrestání vojáků, kteří takovým hanebným způsobem zacházeli s našimi děvčaty, je docela úspěšný – až na jednoho. Zatím podlehli oba důstojníci – kapitán Austin i jeho zástupce, nadporučík Rogers. Rovněž tak felčar, násilník Fred i ti další, kteří se tak horlivě zúčastňovali těch hnusných orgií u pranýře. Stále však uniká seržant Adams, který byl přítomen vstupní ‚lékařské‘ prohlídce těch prvních čtyř dívek, a který svým brutálním zásahem přivedl k bezvědomí Nikolčinu sestru.“<br>
<br>„Neboj, na toho také dojde,“ chlácholí Gabrielovu ‚pomstychtivost‘ Jošua, „už i na něj připravuji past a doufám, že Nikolka osobně se s gustem zúčastní.“<br>
<br>„Dobře. A co s ostatními. Jorge, Mark, seržant Anthony, Jennifer, Arny…“<br>
<br>„Arny má smůlu. Ačkoliv v Nikolčině případě zabránil tomu nejhoršímu, aktivně se zúčastnil mučení Peruánek – a nakonec se napil mléka,“ uvádí věci na pravou míru Jošua, rozebíraje Gabrielův seznam odzadu, „Jennifer a Anthony chystají svatbu. Zatím to ještě nikdo neví, ale podívej se na retrospektivní záznam ze včerejší noci.“<br>
<br>„Jenže ve Státech je stejně čeká buď zastřelení, nebo doživotí…“ prohlašuje skepticky Gabriel. <br>
<br>„Já je tam přece nechci deportovat! Nabídnu jim práci v saharské stanici. Horší to bude s dělníky. Mají ve Státech rodiny, a když jim poskytneme azyl, už se s nimi zřejmě nesetkají.“<br>
<br>„Jenže – kdo jim dosvědčí, že s dívkami spolupracovali? Těm se přece nic nestane,“ namítá Gabriel.<br>
<br>„Dobře, dobře, zase máš pravdu. Ještě mi řekni, co jsi vymyslel s těmi Indiány,“ přerušil ho opět Jošua, „i když asi tuším… Ten bod na obzoru je…“<br>
<br>„Ten bod na obzoru je kubánská loď plující podle kursu z Baío dos Tigres v Angole zpět na Kubu.“<br>
<br>„A k čemu nám je dobrá nějaká kubánská loď? To nepochopím.“ <br>
<br>„To je přece vítaná příležitost, kterou musíme stůj co stůj využít,“ přesvědčuje Gabriel Jošuu, „trochu ji z toho kursu vychýlíme a během tří dnů…“ <br>
<br>„Jenže my to odsud nezvládneme a doktor Hill ani jeho žena k tomu nemají kvalifikaci! Pochybuji, že by byli schopni byť i s pomocí přístrojů změřit a vypočítat…“ <br>
<br>„Kvalifikaci k tomu nemají, ale mají k tomu kvalifikovanou pracovní sílu, víš?“ dívá se Gabriel na Jošuu vítězoslavně.<br>
<br>„Doktor Hill má … kvalifikovanou pracovní sílu?“<br>
<br>„Ano. Dokonce ředitelku observatoře a členku-korespondentku Akademie věd! Před hodinou jsem pro ni generoval osobní kód.“<br>
<br>„Jenže to je pozemšťanka. Myslíš si, že bude schopna pochopit a využít naše metody? Já o tom silně pochybuji!“<br>
<br>„Je to vnučka našeho astronavigátora.“<br>
<br>„V tom případě nejsem proti. Konec konců, v případě neúspěchu loď nic neriskuje. Jen my budeme muset najít jiné řešení, čímž se problém značně protáhne. Spoj se znovu s Hillem nebo s Arianou…“
</p>
<hr>
<p class="p2">
Autor: <b>© Éósforos, 2003–2014</b><br>
<script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script>
</p>
<hr>
<p class="p1">
<a href="123_Kapitola_21.html" title=
"ASTRONAVIGÁTOROVA VNUČKA – Kapitola 21:
Zatímco Rogers ‚dobývá‘ Nikolku, pokouší se doktor o Xiaolan. Napadlo ho totiž, že i ona by mohla trpět laktací a touha prozkoumat tento jev je neodolatelná. Roztrhl jí plášť a uchopil její prs. K zemi se zhroutil současně s Rogersem.">
<b>Předchozí kapitola</b></a>
<a href="125_Kapitola_22.html" title=
"ASTRONAVIGÁTOROVA VNUČKA – Kapitola 22:
Doktor Hill vyskočil z křesla. Ani nenechal Lucku domluvit a sevřel ji v náručí. „Takže ty jsi vnučka mého bratra! Vím o tom hrozném ztroskotání, ale vůbec nikdo netušil, že by to peklo mohl někdo přežít a po osudu posádky jsme proto vůbec nepátrali.“">
<b>Pokračování</b></a>
<a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a>
</p>
<p>
<a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a>
<script type="text/javascript">
<!--
document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>");
// -->
</script>
</p>
</body></html>
Zerion Mini Shell 1.0