%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8">
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
<meta name="Author" content="Éósforos">
<meta name="copyright" content="© 2005–2014, Éósforos">
<meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Astronavigátorovo tajemství – sci-fi erotický román">
<meta name="description" content="Jošua zle vyčiní Zemillovi za praštěný nápad a Hillovi za to, že jej ‚za tepla‘ vynesl z porady, aniž byl schválen. Dále se Jošuovi nelíbí provokativní jméno lodi »Via Lactea« – hlavně proto, že se stala středem zájmu tajných služeb. Na závěr probírá s Gabrielem možnosti zahájení vztahů s pozemskými úřady.">
<meta name="KeyWords" content="erotika, klinika, sci-fi">
<title>Astronavigátorovo tajemství – V. Intermezzo – sci-fi erotický román</title>
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css">
<link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon">
</head>
<body class="b0">
<hr>
<p class="p5">
MEZI ETIKY A POLITIKY
<br>Tutoť já vidím, že lidé jiné mluví a jiné činí: co ústy chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne.
</p>
<p class="p6">Jan Ámos Komenský<br>
Labyrint světa a ráj srdce</p>
<hr>
<h1>V. Intermezzo</h1>
<p class="p1">
Jošua přechází sem a tam svou pracovnou. Připomíná lva v kleci a z jeho očí šlehají blesky. Členové kolegia, které si pozval ‚na kobereček‘ a kteří teď zaraženě sedí porůznu v křeslech a na pohovce, jen za ním tupě otáčejí hlavami, jako diváci na tenise…<br>
<br>„Vážení! Doufám, že je vám jasně, proč jsem si vás sezval právě v tomto složení! Vaší vinou totiž vztah mezi námi a našimi pozemskými přáteli značně vychladl. Tady Zemill přijde se šíleným návrhem, Amynill a Hygieialla ho podpoří a Hill tomu nasadí korunu, protože něco, co ještě ani není schváleno – a museli jste všichni moc dobře vědět, že je ten návrh absolutně neprůchodný – vynese hezky za tepla ven z porady kolegia, aniž by vyčkal jejího konce!<br>
To je jednání naprosto nepřijatelné a vyvodím z něho důsledky nepříjemné pro vás pro všechny!<br>
Chápu Zemille, že umělá inseminace separovanými spermiemi je metoda nejrychlejší a nejspolehlivější, což bych byl ochoten uznat z hlediska vědeckého – ne však z hlediska lidského. Pořád všichni zapomínáte – tedy až na Hilla, pardon – že ty dívky jsou naše spolupracovnice a vycházejí nám všemožně vstříc. Nejsou to však pro nás nějaká pokusná zvířata – s tím jsme skoncovali už ve středověku. Pokusy bez souhlasu lze provádět pouze na delikventech odsouzených za vraždu, pokus o vraždu, nebo úmyslný trestný čin obecného ohrožení.<br>
<br>K pozemšťanům, kteří proti nám nevystupují nepřátelsky, se budete chovat tak, jak byste si přáli, aby se chovali oni k vám. Ani se nedivím, že reakce obou dívek je taková, jaká je. Vždyť si za ten váš zvrhlý nápad ani si nic lepšího nezasloužíte!“<br>
<br>„Kdyby tady Hill…“<br>
<br>„Kdyby, kdyby…“ přerušuje Jošua Zemillovu námitku, „kdyby jsou chyby a je v první řadě pro nás veliká ostuda, že na půdě našeho ústavu takový nehorázný návrh vůbec padl!!“<br>
<br>„Tak dobře. Stalo se, stalo. A co se stalo, nemůže se odestát,“ pronáší nesměle Hill, „hromy a blesky na naše hlavy to přece nemohou napravit.“<br>
<br>„Výborně. Tak tady máme zřejmě první konkrétní návrh řešení této skoro bezvýchodné situace, že?“ zaradoval se Jošua.<br>
<br>„Nechápu…“<br>
<br>„Hned pochopíte! Všichni. Hill má pravdu, že pouštěním hromů a blesků na vaše hlavy nic nenapravím. Ale napravíme to společně. Tak za prvé: Zemilla odvolávám z funkce primáře experimentačního oddělení CPLEN a přeřazuji ho na místo primáře experimentačního oddělení SSE místo doktora Gavrilla. Teleportuje se ihned po poradě a bude se hlásit u vedoucí lékařky SSE, doktorky Myreially. K trestu experimentace je tam odsouzena usvědčená vražednice Nancy Moareová – takže pokud Myreialla jeho pokusy schválí…“<br>
<br>„Jenže Gavrill je chirurg a nemá kvalifikaci výzkumného pracovníka. Na SSE byl poslán jen z nouze – aby tam byl lékař-muž pro potřeby zajatkyň. Předpokládali jsme, že zajatci budou převážně muži a jsou tam tedy samé doktorky,“ namítá profesor Amynill.<br>
<br>„Toto místo obsadí zde na CPLEN doktor Hill,“ rozhodl Jošua, „nabyl v tomto směru značných zkušeností jako lékař v opěrném bodě v krytu pod internačním táborem.“<br>
<br>„Jenže to je pro něj spíš vyznamenání. Nechápu, jak může být povýšen za to, že…“<br>
<br>Jošua opět přerušil proud Amynillových námitek: „Samozřejmě, že nezíská tuto funkci zadarmo!“<br>
<br>Pak se obrátil k Hillovi a oznámil mu: „Doktore Hille, teleportujete se s manželkou za poškozenými dívkami a oznámíte jim, že kolegium ostře odsuzuje návrh doktora Zemilla a pokusíte se je získat znovu pro naši věc. A abych nezapomněl – sestře Sofii promíjím zneužití teleportu. Její jednání je z lidského hlediska naprosto pochopitelné a správné. Nejprve však připravíte postup početí dítěte přijatelný pro obě strany.“
</p>
<p class="p3">- × - × - × -</P>
<p class="p1">
„Zase ses jednou vyřádil jako černá ruka, viď,“ dobírá si vytočeného Jošuu Gabriel, když lékaři opustili jeho pracovnu.<br>
<br>„Vyprošuji si ten jízlivý tón, Gabriele!“<br>
<br>Když Jošua už neškádlí svého technického ředitele oslovením ‚Gábi‘ – je situace opravdu velmi vážná – což Gabriel ostatně okamžitě postřehl.<br>
<br>„Snad mi nechceš sdělit ještě další zprávu o nějaké pohromě?“<br>
<br>Jošua se konečně také posadil a upřel na Gabriela sžíhavý pohled: „S Hefaistem jste se také vyznamenali. Kdo z vás dostal ten bláznivý nápad pojmenovat naši repulsitovou loď <I>Via Lactea</I> – čmuchalové ze CIA se toho chytli okamžitě, jak vpluli do Adenského zálivu.“<br>
<br>„Daleko je snad pronásledovat nemohli. Po vyplutí na širý oceán…“<br>
<br>„… si podle kursu vypočítali trajektorii a od vplutí do Jihočínského moře byla <I>Via Lactea</I> sledována až do Tchang-ku, vidíš?“<br>
<br>Gabriel si prohlíží retrospektivní záznam, který zřetelně ukazuje dvě malé lodi v závěsu za <I>Mléčnou Dráhou</i>.<br>
<br>„Ti jim nemohli ublížit, naše loď přece…“ <br>
<br>„… vezla Xiaolan s poselstvím. A teď je naše chráněnka v jejich zajetí!“<br>
<br>Na monitoru teď právě prochází skupinka lesem k chatě.<br>
<br>„Signál, který sledujeme, má zpoždění čtyři a půl hodiny,“ namítá Gabriel, „zatímco se tady snažíš pod vlivem toho maléru, který vyvolali naši doktoři, nasadit psí hlavu i mně, Xiaolan už zlikvidovala celou špionážní skupinu a odevzdala její členy do rukou čínských úřadů i s veškerou dokumentací a vybavením. Počínala si při tom velice rozvážně. Kdybys pořád nezkoumal ten retrospektiv a seznámil ses s jejím hlášením našemu dispečinku, tak sis tyhle výlevy mohl ušetřit…“<br>
<br>„Asi mi nezbude nic jiného,“ poznamenal Jošua o chvíli později, když se seznámil s Xiaolaniným hlášením a fotografiemi, které pořídila svým satelitním telefonem, „než abych vás za to lehkomyslné porušení konspirace ještě pochválil…“<br>
<br>„Konečně jsi zase jednou dostal docela dobrý nápad. A když ti řeknu, že strojní zařízení na SSE je už posíleno, Hefaistos spustil zkušební provoz a první potravinové balíčky začali včera ve městě Gao, které hraničí s pouští, rozdělovat naši technici – zatím tedy ještě bez jakéhokoliv jednání s tamními úřady – jednoduše fungují jako ‚kupci‘ na jednom tržišti…“<br>
<br>„Tak pozor – za to vás asi nepochválím. Bylo přece jasně řečeno, že potravinová a léková pomoc bude smluvně položena jako protiváha za to, že nás budou trpět na svém území, ne?“<br>
<br>„To ano. Domnívám se však, že tato jednání budou úspěšnější, předvedeme-li tamním obyvatelům, jakého druhu ta naše pomoc vlastně je.“<br>
<br>„Jak vůbec máte zajištěno, aby se naše produkty nestaly předmětem spekulací?“<br>
<br>„I na to jsme pamatovali,“ informuje Gabriel Jošuu, „každý, kdo balíček obdrží, musí předem ‚zaplatit‘ otiskem palce. Pak samozřejmě stačí porovnat každého zájemce s databází – otázka pár setin sekundy…“<br>
<br>„Dobrá, ale stejně se mi ta vaše divoká akce nezamlouvá… Budu muset navštívit Bamako. V nejbližších dnech. Pozvi mi sem tu dívčinu ze Ségou – tu…“<br>
<br>„Malik,“ napovídá Gabriel, „jenže ta zítra nastupuje do zácvikového kursu.“<br>
<br>„Výborně, takže za týden bude připravena. Promluvím si s ní zítra. A teď k dalšímu problému: Máme už závazky ke třem pozemským státům – ke Kubě, která poskytuje azyl našim přátelům, k Číně, jejíž úřady se k nám chovají velice vstřícně – doufám, Gábi, že jsi viděl záznam jednání slečny Xiaolan ve Stálém výboru VSLZ, a k Mali, na jejímž území jsme vybudovali rozsáhlou základnu.“<br>
<br>„Vždyť jsem tě varoval před jednáním tohoto druhu,“ upozorňuje opět Gabriel Jošuu, „nedovedu si představit, kde vezmeme tolik lidí, abychom vybudovali vztahy na úrovni a v duchu pozemských zvyklostí – zastupitelství, diplomatický sbor…“<br>
<br>„Na to už jsem taky myslel,“ odvětil Jošua,“ a dospěl jsem k názoru, že budeme muset pozemšťanům vysvětlit naši situaci a že budeme trvat na tom, aby naše styky probíhaly ne na mezistátní úrovni, ale na meziplanetární úrovni. Vybudujeme jen jedno zastupitelství pro celou Zemi a budeme se snažit o to, aby u nás působil diplomatický sbor pozemšťanů pod záštitou OSN. A docela by se mi líbilo, aby to byl sbor pozemšťanek – vzájemná jednání tak budou mnohem příjemnější. Pro obě strany.“<br>
<br>„Dobře, ale kde chceš takový diplomatický sbor umístit?“<br>
<br>„Náš bych viděl nejraději v Bamaku, půjde-li to aspoň trochu – v případě potřeby se mohou snadno spojit se SSE, zvlášť když odtamtud poplyne ono ‚nájemné‘ – a jejich sbor bych nejraději viděl tady v Antarktidě – základna je rozsáhlejší a lépe vybavená. Agill si dokonce vymohl urychlení prací na budování koridoru pro návštěvy. Příští týden už čekáme první hosty pozvané prostřednictvím slečny Lenky…“<br>
<br>„Ó, naše <I>polární víla</I> – pravda. Ten článek, který o ní vyšel v National Geographic je napsán opravdu poutavě a musel pánům z CIA a hlavně ICG pěkně hnout žlučí. Tu autorku bych docela rád poznal a poděkoval jí.“ <br>
<br>„Myslím, že k tomu budeš mít brzy příležitost,“ poznamenal Jošua místo rozloučení.
</p>
<hr>
<p class="p2">
Autor: <b>© Éósforos, 2005–2014</b><br>
<script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script>
</p>
<hr>
<p class="p1">
<a href="221_Kapitola_16.html" title=
"ASTRONAVIGÁTOROVO TAJEMSTVÍ – Kapitola 16:
„Chudinko malinká,“ provokuje Xiaolan dále rozzuřeného poručíka rozepínajíc si podprsenku, „netušila jsem, že když chceš vidět pěkné děvče, musíš kvůli tomu cestovat až do Číny. Cožpak Američanky jsou tak šeredné…?“">
<b>Předchozí kapitola</b></a>
<a href="223_Kapitola_17.html" title=
"ASTRONAVIGÁTOROVO TAJEMSTVÍ – Kapitola 17:
Tak ta výpověď Nancy Moareové je opravdu přesná. Byly jsme prohlášeny za mrtvé a zůstaly jsme bez dokladů, protože nám byly ukradeny během devastace našeho domku, kterou ta mrcha označila za ‚domovní prohlídku‘ – srovnání se řáděním gestapáků je od starého souseda opravdu přiléhavé.">
<b>Pokračování</b></a>
<a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a>
</p>
<p>
<a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a>
<script type="text/javascript">
<!--
document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>");
// -->
</script>
</p>
</body></html>
Zerion Mini Shell 1.0