%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/At/ |
Current File : /www/varak.net/specpages.varak.net/k10.kreteni.cz/cz/eosforos/At/200_Predmluva.html |
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta http-equiv="Content-Language" content="cs"> <meta name="Author" content="Éósforos"> <meta name="copyright" content="© 2005–2014, Éósforos"> <meta name="subject" content="Spisy Éósforovy – Astronavigátorovo tajemství – sci-fi erotický román"> <meta name="description" content="Spolupráce mladých pozemských dívek s mimozemšťany pokračuje i přes to, že si tajné služby nedají a nedají pokoj… - sci-fi erotický román."> <meta name="KeyWords" content="erotika, klinika, sci-fi"> <title>Astronavigátorovo tajemství – Předmluva – sci-fi erotický román</title> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css"> <link rel="shortcut icon" href="../Obr/favicon.ico" type="image/x-icon"> </head> <body class="b0"> <h1>Předmluva</h1> <h2>Milí čtenáři a návštěvníci,</h2> <p class="p1"> dovoluji si vám představit třetí část příběhu mladých dívek spolupracujících s představiteli mimozemské civilizace. Jelikož se jedná o přímé pokračování povídky <i>Astronavigátorova vnučka,</i> jejíž publikování skončilo před půl rokem, připravil jsem krátké résumé pro osvěžení paměti. <br> <br>Zároveň se vám všem omlouvám za zpoždění, které bylo zčásti způsobeno mým pracovním vytížením (povídky píši pro radost a ve volném čase), a zčásti tím, že jsem se v létě loňského roku nepříjemně zranil a nebyl jsem schopen psát.<br> <p class="p2"><i>Éósforos</i><br>18.3.2005</p> <hr> <h2>Astronavigátorova vnučka – <i>résumé</i></h2> <p class="p1"> Mimozemšťané, kteří vybudovali CPLE (viz <i>Dědictví božích synů – résumé</i> v Předmluvě k AV) chtějí dokončit poslání, které tak zdárně začalo, když se jim podařilo navázat spolupráci s pozemskými dívkami, ale neslavně skončilo zkázou areálu kliniky v mimoprostoru. Začínají tedy tím, že likvidují špionážní družice monitorující prostor nad Saharou, kde poté zřizují jednu ze svých pozemských základen. Současně připravují stavbu nové kliniky, tentokrát v Antarktidě. Jejich cílem je získat vybrané dívky k další spolupráci a zdárně dokončit svou misi.<br> <br>Po katastrofě CPLE se zachráněné dívky dostávají různými cestami domů. Tam si ale dlouho nepobudou, protože se naplní obava, kterou vyjádřila Jennifer, zadržená agentka CIA, v rozhovoru s ředitelem CPLE – totiž, že se dívky stanou objektem zájmu tajných služeb.<br> <br>FBI skutečně vypátrá během měsíce všech šestatřicet dívek, které se staly prvními pacientkami CPLE. Ty jsou postupně zavlečeny na malý tropický ostrůvek uprostřed Atlantiku, kde CIA zřídila tajný internační tábor. V táboře jsou dívky zbaveny veškerého osobního majetku včetně oděvu a pobývají tam pouze v trestaneckých uniformách – pruhovaných pláštích a sandálech.<br> <br>Mezi prvními jsou do tábora zavlečeny Jana, Lenka, Nikolka a její nevlastní sestra Lucka. To je nová postava – jak se ukazuje, transsexuálka s výjimečnými schopnostmi. Vědecká pracovnice, ředitelka observatoře a polyglotka, která přišla na nápad, aby ostatní dívky zatajily ze strategických důvodů znalost cizích jazyků, a funguje v táboře jako univerzální tlumočnice. Je to vnučka mimozemšťana – astronavigátora kosmické lodi, který jako jediný přežil ztroskotání na Sibiři roku 1908.<br> <br>Vojenská jednotka, která tábor střeží, je odloučená a samostatná. Vojáci dívky sexuálně obtěžují a ponižují, trestají jedny za prohřešky druhých, aby rozbili jejich kolektiv. Nahaté ranní rozcvičky a nástupy, pobyty na pranýři a noční razie jsou na denním pořádku. Nejmírnějším trestem je v podstatě odebrání pláště… Tyto zvrhlosti však dívčí kolektiv ještě více stmelují a dochází mezi nimi i k fyzickému sblížení a lesbickým praktikám.<br> <br>Naštěstí si dívky svým přístupem získají přátele z řad civilních zaměstnanců – dělníků, kteří se starají o chod technických zařízení – elektrického agregátu, vodovodu apod. Dva z nich, kteří utrpěli zranění při požáru skladiště, zachrání Jana přímo ‚hrobníkovi z lopaty‘. Pak se o ně stará na ošetřovně, požadujíc asistenci dalších dívek. Třetí se jim snaží všemožně skrytě pomáhat a usnadňuje jim tak těžký život v táboře. <br> <br>Situace se stává neúnosnou v momentě, kdy na ostrov dorazí vyšetřovací komise CIA, která má za úkol získat od dívek co nejvíce informací o mimozemšťanech. Vedoucí komise je kupodivu agentka CIA Jennifer, která byla původně zadržena na CPLE a která se tam nakonec s dívkami spřátelila.<br> <br>Šéfka komise si však počíná stejně zvrhle, jako ostatní dozorci, a když se Lenka vzbouří proti jejím praktikám a uprchne z tábora, nechá ji nejprve štvát psem a poté rozhodne, že stráví dva dny bez jídla, pití, světla a oděvu úplně o samotě v protiatomovém krytu! <br> <br>To rozlítí Nikolku natolik, že na agentku fyzicky zaútočí. Za to je nejprve vystavena na pranýři, kde je sexuálně obtěžována skupinou vojáků. Ti se při tom otevřeně vybavují o svých záležitostech a problémech posádky domnívajíce se, že Nikolka anglicky nerozumí. Ta se ovšem díky tomu dozví spoustu zajímavých informací, mj. i o existenci dalšího zajateckého tábora na sousedním ostrově, kde jsou zajatci drženi v klecích. Když je konečně odvázána od pranýře, setkává se s údržbářem, kterému vylíčí, jak krutě byla potrestána Lenka. Údržbář jí vysvětlí, jak funguje mechanismus dveří krytu. Nakonec se dohodnou, že v noci kryt spolu navštíví a Lenku vysvobodí. Nikolka však jde ke krytu hned a snaží se s Lenkou navázat spojení. Je však přistižena hlídkou a sama pak sdílí Lenčin osud.<br> <br>Kryt jí však připraví šokující překvapení – je to opěrný bod mimozemšťanů, kteří mají za úkol dívky ze zajetí vysvobodit – nebo lépe řečeno – vybavit je tak, aby se dokázaly bránit zvůli vojáků. Lenka a Nikolka jsou první, u kterých je nabuzena bioenergetická senzitivita. Všemi částmi těla nechráněnými oděvem dokáží přijímat sluneční a elektrickou energii, kterou mohou využít jak k pohybu, tak k obraně – mohou ji tedy vydat ve formě tepelné, elektrické či pohybové.<br> <br>Tehdy Nikolka pochopila, že ‚zrádná‘ agentka je přece jen na jejich straně a že ‚vězením‘ v krytu ‚trestá‘ dívky proto, aby se dostaly do kontaktu s mimozemšťany. Původní plán mimozemšťanů počítá s touto výbavou pro šest dívek, protože mají nedostatek potřebných xenofarmak. Ale Nikolka s Lenkou ochotně přistoupí na to, že budou znovu produkovat mléko, které budou jejich spojenci tajně dodávat do krytu, aby bylo možno bioenergetickou senzitivitu vyvolat i u dalších kamarádek. Jsou však upozorněny na to, že laktogenní sérum, které mají mimozemšťané k dispozici, není původně určeno pro ně, takže jimi produkované mléko nebude poživatelné – hodí se jen jako surovina pro výrobu bioenergetického stimulátoru.<br> <br>Postupně jsou bioenergetickou senzitivitou vybavovány další dívky, které agentka CIA nechává zavírat do krytu. A pak se na ostrovech začínají dít věci…<br> <br>Dívky vyřadí z činnosti elektrický agregát, přeplouvají na sousední ostrov a pouštějí tamní zajatce – peruánské Indiány – z klecí. Nahá Lenka, nabíjející se sluneční energií, je překvapena jedním neurvalcem, který jí stiskne prsa. Když zjistí, že jí z nich vytéká mléko, napije se. Za dva dny na to onemocní zvláštní chorobou, která mu úplně zničí genitálie, takže nakonec spáchá sebevraždu. Další vojáci najdou odebrané mléko ve sklenici a vypijí je. Jejich osud je rovněž zpečetěn.<br> <br>Dívky už si od vojáků nenechají nic líbit – a tak se ošetřovna plní popálenými či ochrnutými pacienty – podle toho, zda dívky užijí ke své obraně tepla či elektřiny. Mezi vojáky zavládne strach. A do tohoto zmatku přijde nový šéf vyšetřovací komise, který chce do výslechových metod zavést elektrotorturu. Na bioenergeticky senzitivní ‚delikventky‘ je však krátký a sám se při použití této metody vážně poraní.<br> <br>Lucka využívá zmatku a odchází do krytu – ráda by se také poznala s mimozemšťany, krajany svého dědečka. Ke svému velikému údivu zjistí, že doktor Hill, který v tomto opěrném bodě pracuje, je její prastrýc – astronavigátorův bratr!<br> <br>Všichni velitelé až na seržanta Anthonyho, který s dívkami tajně spolupracuje, jsou buď zranění, nebo nemocní a někteří umírají. Posádka je v totálním rozkladu. Část vojáků tedy přijme návrh dovolené a odplují lodí, která původně přivezla nového šéfa vyšetřovací komise. Zbytek padá do zajetí kubánské lodi, kterou dívky přivolaly na pomoc vysílačkou. Kubánská loď rovněž vezme na palubu zachráněné Indiány, dělníky i seržanta Anthonyho s Jennifer, kteří dva dny před odjezdem uzavřeli sňatek.<br> <br>Následujícího dne jsou všechny dívky včetně Nikolčiny sestry Lucky teleportovány na novou kliniku – tentokrát uprostřed Antarktidy. Vylidněný archipel je zničen uměle vyvolaným zemětřesením, aby mimozemšťané zahladili stopy svého působení. Přírodní katastrofu komentuje novinový článek, který uvádí lidské oběti jen z řad vojáků. O dívkách ani o Indiánech držených v obou táborech se vůbec nezmiňuje. Jedná se totiž o utajovanou skutečnost. To, že všichni lidé ze souostroví byli zachráněni, zatím nevyšlo najevo…<br> </p> <hr> <p class="p2"> Autor: <b>© Éósforos, 2005–2014</b><br> <script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script> </p> <hr> <p class="p1"> <a href="201_Prolog.html" title= "ASTRONAVIGÁTOROVO TAJEMSTVÍ – Prolog: „… musíme získat veškerou dostupnou dokumentaci Hillova bratra, astronavigátora ze ztroskotaného hvězdoletu. Je s ní spojen s největší pravděpodobností osud náš i slečny Lucie a nikdo jiný než my nemůže tohoto klíče účinně použít.“"> <b>Pokračování</b></a> <a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a> </p> <p> <a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a> <script type="text/javascript"> <!-- document.write("<a href=\"http://counter.cnw.cz\" target=\"_parent\"><img src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>"); // --> </script> </p> </body></html>