%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<description>
<title-info>
<genre>antique</genre>
<author><first-name>Leigh</first-name><last-name>Bardugo</last-name></author>
<book-title>Šest vran</book-title>
<coverpage><image xlink:href="#_0.jpg" /></coverpage>
<lang>cs</lang>
<keywords>Thriller</keywords>
</title-info>
<document-info>
<author><first-name>Leigh</first-name><last-name>Bardugo</last-name></author>
<program-used>calibre 2.55.0</program-used>
<date>15.8.2019</date>
<id>104889e1-8592-4025-910c-1eed546ae196</id>
<version>1.0</version>
</document-info>
<publish-info>
<publisher>Fragment</publisher>
<year>0101</year>
</publish-info>
</description>
<body>
<section>
<p><strong> Šest vran</strong></p><empty-line /><p>Vyšlo také v tištěné verzi</p>
<p>Objednat můžete na</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /><strong>www.fragment.cz</strong></p>
<p><strong>www.albatrosmedia.cz</strong></p><empty-line /><p><strong>Leigh Bardugo</strong></p>
<p><strong>Šest vran – e-kniha</strong></p>
<p><image xlink:href="#_2.jpg" />Copyright @ Albatros Media a. s., 2017</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p>
<p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p>
</section>
<section>
<p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p>
</section>
<section>
<p><emphasis>Pro Kayte –</emphasis></p>
<p><emphasis>tajnou zbraň, nečekanou přítelkyni.</emphasis></p><empty-line />
</section>
<section>
<p><image xlink:href="#_6.jpg" /></p>
</section>
<section>
<p>Část první</p><empty-line /><p>Stínová hra</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>1</strong></p><empty-line /><p><strong>Joost</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong>oosta trápily dvě věci: vousy a měsíc.</p>
<p>Už měl být dávno na pochůzce kolem Hoedovy rezidence, místo toho dobrých dvanáct minut bezradně přešlapoval na zahradě u jihovýchodní zdi a lámal si hlavu tím, co chytrého a romantického by Anje řekl.</p>
<p>Kdyby její oči byly pomněnkově modré nebo smaragdově zelené. Jenže ona je má hnědé – nádherné, hluboké… Hnědé jako rozpuštěná čokoláda? Hnědé jako zaječí srst?</p>
<p>„Řekni jí, že má pleť jasnou jako luna,“ radil mu Pieter, „tohle holky milují.“</p>
<p>Skvělé řešení, až na to že počasí v Ketterdamu s ním naprosto odmítá spolupracovat. Za celý den od přístavu jedinkrát nezafoukalo a město, se všemi jeho kanály a spletí křivolakých uliček, zahalila šedivá mléčná mlha do sychravého pošmourna. I tady na Geldstraat, kde sídlí nejhonosnější rezidence, visí těžký vzduch prosycený pachem ryb a zatuchlé vody jako neprodyšný poklop. Noční obloha je ušmudlaná od kouře z rafinérií na ostrovech za městem a úplněk na nebi připomíná spíš žlutý puchýř než zářivý drahokam.</p>
<p>Možná by mohl Anje říct, že se hezky směje. Až na to, že ji ještě neslyšel se smát. Vtipkování mu nikdy moc nešlo.</p>
<p>Joost si prohlédl svůj odraz ve skleněné výplni dvoukřídlých dveří vedoucích z domu do postranní zahrady. Matka měla pravdu. I v té nové uniformě vypadá pořád jako dítě. Jemně si prstem přejel horní ret. Kdyby mu tak už narostly vousy. Na dotek jsou rozhodně hustší než včera.</p>
<p>Byl strážníkem městské hlídky teprve šest neděl a nebylo to zdaleka tak vzrušující, jak doufal. Myslel si, že bude honit zloděje v Barrelu nebo v přístavu kontrolovat zásilky přicházející do loděnice. Jenže co na radnici zavraždili toho vyslance, je Obchodní rada posedlá svojí bezpečností. Takže kde nakonec trčí? Chodí kolem dokola v domě jednoho z těch zazobaných obchodníků. Jistě, není to jen obyčejný obchodník. Radní Hoede zastává ve vládě Ketterdamu jedno z nejdůležitějších míst, o jakém muž může jen snít. Tedy takový muž, který touží po kariéře.</p>
<p>Joost si upravil uniformu a zkontroloval pistoli; pak rukou poplácal pendrek připevněný za pasem. Třeba v něm Hoede nalezne zalíbení. <emphasis>Nic mu neunikne a s pendrekem je pohotový</emphasis>, pomyslí si Hoede. <emphasis>Takový chlapík si zaslouží povýšení</emphasis>.</p>
<p>„Seržant Joost Van Poel,“ vyslovil polohlasem, přitom si vychutnával zvuk každého slova. „<emphasis>Kapitán </emphasis>Joost Van Poel.“</p>
<p>„Přestaň na sebe zírat.“</p>
<p>Joost se otočil jako na obrtlíku; do tváří se mu nahrnula krev, protože do zahrady přikráčeli Henk s Rutgerem. Oba byli starší, vyšší a v ramenou o dost širší než Joost. Nadto patřili k domácí ochrance, tedy mezi soukromé služebnictvo radního Hoeda. Což znamenalo, že kromě toho, že se mohli pyšnit krásnou zelenou livrejí a prvotřídními puškami z Nové Země, také nevynechali jedinou příležitost dát Joostovi najevo, že je na rozdíl od nich jen obyčejný pochůzkář z městské hlídky.</p>
<p>„Tím, že si to chmýří budeš načechrávat, ti nezhoustne,“ zařehtal se Rutger.</p>
<p>Joost sebral zbytek své důstojnosti. „Musím dokončit obhlídku.“</p>
<p>Rutger dloubl loktem do Henka. „Tím myslí, že musí strčit hlavu ke grišům do dílny, aby se podíval na tu svou holku.“</p>
<p><emphasis>„Ach, Anjo, nemohla bys použít nějaké své kouzlo, tak jak to jen vy, grišové, umíte, a vyčarovat mi knír?“</emphasis> pitvořil se posměšně Henk.</p>
<p>Joost se otočil na podpatku a s planoucími tvářemi odkráčel podél východní strany domu pryč. Tropí si z něj blázny od prvního dne, co sem přišel. Kdyby nebylo Anji, už by nejspíš dávno požádal kapitána o přeložení. I když při svých pochůzkách prohodí s Anjou sotva pár slov, je to ta nekrásnější chvíle celého večera.</p>
<p>Krom toho musel chtě nechtě přiznat, že se mu Hoedeův dům líbí; párkrát se mu podařilo nakouknout oknem dovnitř. Byla to jistě jedna z nejluxusnějších rezidencí na Geldstraat – podlahy byly vykládané leštěnými čtvercovými kameny v bílé a černé a od stěn obložených lesklým tmavým dřevem se odrážela oslnivá záře lustrů z foukaného skla, jež visely pod vykládaným deskovým stropem jako medúzy. Joosta bavilo představovat si, že mu celý ten nádherný dům patří, že je bohatý obchodník a právě se prochází po své krásné zahradě.</p>
<p>Než zahnul za roh, zhluboka se nadechl. Anjo, máš oči hnědé jako… <emphasis>kůra stromů</emphasis>? Asi bude lepší, když tomu nechá volný průběh.</p>
<p>Překvapilo ho, že prosklené dveře ke grišům do dílny jsou otevřené dokořán. Tahle obyčejná místnost svědčila o Hoedeově bohatství víc než ručně malované modré kachličky v kuchyni nebo parapety plné tulipánů v květináčích. Mít v domácnosti grišu rozhodně nebylo levné a Hoede měl hned tři.</p>
<p>Jenže Juri dnes u dlouhého pracovního stolu neseděl a ani Anju nikde neviděl. Byl tam jen Retvenko, ve svém tmavomodrém plášti se rozvaloval v křesle, oči zavřené, na prsou položenou rozečtenou knihu.</p>
<p>Joost chvíli přešlapoval u dveří, nakonec si odkašlal. „Ty dveře by měly být zavřené a na noc by se měly zamykat.“</p>
<p>„Je tu jak v peci,“ zamumlal ospale Retvenko, aniž otevřel oči. Mluvil s nápadně měkkým přízvukem jako všichni z Ravky. „Vyřiď Hoedeovi, že až se přestanu potit, tak ty dveře klidně zavřu.“</p>
<p>Retvenko byl větrostrůjce. Byl o dost starší než ti druzí dva grišové, vlasy měl už na skráních prokvetlé stříbrem. Povídalo se, že v Ravce za občanské války bojoval na poražené straně a když bylo po všem, uprchl do Kerchu.</p>
<p>„Velmi rád předložím tvoji stížnost radnímu Hoedeovi,“ zalhal Joost. V domě bylo neustále přetopeno, jako by Hoede spaloval uhlí z povinnosti, Joost ovšem nehodlal být tím, kdo se mu o tom zmíní. „Do té doby –“</p>
<p>„Neseš zprávy o Jurim?“ skočil mu do řeči Retvenko a konečně ztěžka zvedl povislá víčka.</p>
<p>Joost očima nervózně pohlédl na misku fialových hroznů a štůsek purpurového hedvábí na pracovním stole. Juri měl za úkol přenést barvivo z hroznové šťávy do závěsů paní Hoedové, před pár dny se však roznemohl a od té doby ho Joost neviděl. Na látce se pozvolna usazoval prach a hrozny začínaly plesnivět.</p>
<p>„Nic jsem o něm neslyšel.“</p>
<p>„Samozřejmě, že jsi nic neslyšel. Nemáš čas, protože se musíš naparovat v téhle přiblblé fialové uniformě.“</p>
<p>Co je špatného na jeho uniformě? A co tu vůbec Retvenko dělá? Je to Hoedeův osobní větrostrůjce, má cestovat na lodích se vzácnými obchodními zásilkami a zajišťovat příznivý vítr, aby se náklad rychle a bezpečně dostal do přístavu. Kéž by byl radši na moři.</p>
<p>„Myslím, že Juri je asi v karanténě.“</p>
<p>„To jsi mi toho řekl,“ ušklíbl se Retvenko. „A můžeš klidně přestat natahovat ten svůj krk, vypadáš jak kejhavá husa,“ přisadil si. „Anja je pryč.“</p>
<p>Joost cítil, jak se mu znovu žene krev do tváří. „Kde je?“ zeptal se, přitom se snažil, aby to vyznělo co možná nejpřísněji. „Má být po setmění doma.“</p>
<p>„Před hodinou ji Hoede odvedl. Stejně jako tu noc, co si přišel pro Juriho.“</p>
<p>„Jak to myslíš, že přišel pro Juriho? Juri přece onemocněl.“</p>
<p>„Hoede přišel, odvedl Juriho a ten pak zničehonic onemocněl. Po dvou dnech zmizel nadobro. Teď Anja.“</p>
<p><emphasis>Nadobro?</emphasis></p>
<p>„Možná se přihodilo něco nečekaného. Možná bylo potřeba někoho uzdravit –“</p>
<p>„Nejdřív Juri, teď Anja. Pak jsem na řadě já a nikdo kromě nešťastného strážníčka Joosta si toho nevšimne. Teď vypadni.“</p>
<p>„Jestli radní Hoede –“</p>
<p>Retvenko zdvihl paži a proud vzduchu strhl Joosta dozadu. Ten se zapotácel a musel se chytit rámu dveří, aby úplně neztratil rovnováhu.</p>
<p>„Řekl jsem <emphasis>teď</emphasis>.“ Retvenko opsal rukou ve vzduchu kružnici a dveře se s prásknutím přibouchly. Joost se pustil právě včas, aby mu nerozdrtily prsty, a svalil se na zem do zahrady.</p>
<p>Střelhbitě – tedy nakolik byl v té chvíli schopen – vyskočil na nohy a začal si čistit uniformu umazanou od bláta; hanba ho fackovala. Skleněná výplň v jednom křídle dveří tou ranou praskla. Oknem viděl, jak se větrostrůjce uvnitř šklebí.</p>
<p>„To je v rozporu s tvou smlouvou a půjde to na tvůj účet,“ ukazoval Joost na rozbité sklo. Zlobil se sám na sebe, že jeho hlas zní tak uboze a malicherně.</p>
<p>Retvenko mávl rukou a dveře se zatřásly v pantech. Joost proti své vůli ustoupil o krok dozadu.</p>
<p>„Běž si po svým, ty čmuchale,“ zahulákal Retvenko.</p>
<p>„To šlo dobře,“ zachechtal se Rutger, který se opodál opíral o zahradní zeď.</p>
<p>Jak dlouho už tam stojí? „Nemáš nic lepšího na práci než za mnou pořád slídit?“ odsekl Joost.</p>
<p>„Všichni z ochranky se mají hlásit na hausbótu. Dokonce i ty. Nebo jsi příliš zaneprázdněný udržováním přátelských vztahů se služebnictvem?“</p>
<p>„Jen jsem ho žádal, aby zavřel ty dveře.“</p>
<p>Rutger nevěřícně zakroutil hlavou. „Ty ho nemáš co žádat. Ty mu máš dávat rozkazy. Je to sluha. Žádný čestný host.“</p>
<p>Joost ho doběhl, žaludek stále sevřený studem. Nejhorší na tom všem bylo, že měl Rutger pravdu. Retvenko nemá právo takhle s ním mluvit. Jenže co měl Joost dělat? I kdyby nakrásně sebral odvahu pustit se do křížku s větrostrůjcem, bylo by to jako zápasit s Hoedeovým nejvzácnějším skvostem. Grišové nejsou jen sluhové, jsou především vzácný majetek.</p>
<p>A vůbec, co myslel Retvenko tím, že Juriho s Anjou odvedli pryč? Byl tam snad místo Anji? Drželi griši doma pod zámkem z dobrého důvodu. Vyjít si bez doprovodu na ulici je pro griši nebezpečné; kdykoliv je může unést překupník s otroky a nikdo už je neuvidí. <emphasis>Možná s někým chodí</emphasis>, přepadla Joosta zoufalá myšlenka.</p>
<p>Ostré světlo a ruch na hausbótu učinily přítrž jeho přemítání. Na druhé straně kanálu se vznešeně tyčily domy bohatých obchodníků, vysoké, štíhlé, s úhlednými štíty, jejichž silueta se černala na setmělé obloze; před každým z domů se rozprostírala zahrada, jež se táhla až ke kanálu s kotvícími hausbóty osvětlenými matnou září luceren.</p>
<p>Před několika týdny Joostovi řekli, že se Hoedeův hausbót rekonstruuje, takže ho má ze svých obchůzek vynechat. Když teď vešli dovnitř, nebylo však po malování nikde ani stopy, žádné lešení, žádné barvy. Čluny i vesla stály na svém místě opřené o zeď. Všichni z domácí ostrahy už tu byli, na sobě zelenavé livreje barvy moře, Joost si všiml i dvou strážníků ve fialových uniformách patřících k městské hlídce. Většinu už tak omezeného prostoru však zabírala obrovská krychle – jakási cela, jejíž stěny byly vyrobeny z materiálu podobného tvrzené oceli a připevněny k sobě masivními nýty, do jedné ze stěn bylo vsazeno široké okno. Sklo v okně bylo zvlněné, za ním uvnitř seděla za stolem dívka. Joost viděl, jak k sobě pevně tiskne hedvábný červený plášť a za ní stojí v pozoru strážník městské hlídky.</p>
<p><emphasis>Anja</emphasis>, hrklo v něm. Hnědé oči měla strachy vykulené, tvář sinalou. Naproti ní seděl klučina, ještě o poznání vyděšenější než ona. Na hlavě měl rozcuchané vrabčí hnízdo, jako by ho právě vytáhli z postele, a nervózně pohupoval nožkami, kterými nedosáhl na zem.</p>
<p>„K čemu je tu tolik stráží?“ podivoval se Joost. V hausbótu se jich tísnilo aspoň deset. S nimi tu byl i radní Hoede s nějakým dalším obchodníkem, kterého Joost neznal. Oba byli v černých oblecích, jaké nosívají zámožní kupci. Jakmile si Joost všiml, že jsou zabráni do hovoru s kapitánem městské hlídky, postavil se pěkně zpříma. Nezbývalo mu než doufat, že si v zahradě z uniformy oprášil všechno bláto. „Co má všechno tohle znamenat?“</p>
<p>Rutger pokrčil rameny. „Co je mi po tom? Aspoň je nějaké povyražení.“</p>
<p>Joost se znovu koukl přes sklo. Anja na něj strnule zírala. Ten den, co přišel k Hoedeovi, mu zahojila jizvu na tváři. Nic to nebylo, schytal to při výcviku a na památku mu zbyl zažloutlý šrám, jenže Hoede si toho všiml a nejspíš nechtěl, aby členové jeho domácí ochranky vypadali jako banditi. Poslal Joosta ke grišům do dílny a Anja si ho posadila do čtverce teplého světla jasných slunečních paprsků doznívající zimy. Chladnými prsty mu přejela po kůži, nejdřív to nesnesitelně svědilo, ale za pár vteřin byla jizva pryč.</p>
<p>Když jí poděkoval, jen se na něj usmála, a on rázem ztratil hlavu. Věděl, že je to beznadějné. I kdyby se jí nakrásně líbil, nikdy by nedokázal sehnat tolik peněz, aby ji mohl od Hoedeho odkoupit, takže by si ji směl vzít jen s Hoedeho souhlasem. To mu však nedokázalo zabránit v tom, aby se za ní každý den zastavil a sem tam jí přinesl malý dárek. Největší radost měla z mapy Kerchu, takového dětinského obrázku, na kterém byl nakreslený jejich ostrov obklopený Pravým mořem, v němž plavou mořské panny a plují plachetnice poháněné větrem, jenž je na obrázku vypodobněný jako silný muž s nadutými tvářemi. Byl to laciný suvenýr, takový, co si kupují turisté na Východním nábřeží, ale nesmírně ji potěšil.</p>
<p>Teď kvůli ní riskoval: zdvihl ruku, aby ji pozdravil. Anja nehnula brvou.</p>
<p>„Ona tě přece nevidí, pitomče,“ ušklíbl se opovržlivě Rutger. „Z druhé strany je zrcadlo.“</p>
<p>Joost zrudl jako rak. „Jak to mám vědět?“</p>
<p>„Aspoň jednou otevři oči a pořádně se kolem sebe rozhlédni.“</p>
<p><emphasis>Nejdřív Juri, potom Anja</emphasis>. „K čemu potřebují hojičku? Ten kluk je poraněný?“</p>
<p>„Mně se zdá úplně v pořádku.“</p>
<p>Zdálo se, že kapitán s Hoedem došli k jakési dohodě.</p>
<p>Joost přes sklo pozoroval, jak Hoede vešel do cely a poplácal chlapce povzbudivě po ramenou. Někde v cele musely být otvory, protože Joost slyšel, když Hoede promluvil: „Buď statečný chlap a vyděláš si pár <emphasis>kruge</emphasis>.“ Pak se obrátil k Anje a rukou posetou jaterními skvrnami ji chytl za bradu. Ztuhla a Joostovi se sevřel žaludek. Hoede zatřásl Anje hlavou. „Dělej, co ti říkáme, a brzy to budeš mít za sebou, <emphasis>ja</emphasis>?“</p>
<p>Křečovitě se usmála. „Jistě, <emphasis>onkl</emphasis>.“</p>
<p>Hoede něco zašeptal strážníkovi, který stál za Anjou, načež vyšel ven. Dveře se s hlasitým plechovým zaduněním zabouchly a Hoede zasunul zpátky těžkou petlici.</p>
<p>Pak se i s tím druhým kupcem postavil přímo před Joosta s Rutgerem.</p>
<p>Kupec, jehož Joost neznal, se Hoedeho zeptal: „Jsi si jistý, že je to rozumný nápad? Ta dívka je korporálčice. Potom, co se stalo s tvým materiálčikem –“</p>
<p>„Kdyby to byl Retvenko, dělal bych si starosti. Ale Anja má milou povahu. Je to hojička. Není bojovná.“</p>
<p>„A snížil jsi tu dávku?“</p>
<p>„Ano, ale mohu se spolehnout, že mě rada odškodní, pokud to dopadne stejně jako s tím materiálčikem? Nemůžete po mě chtít, abych nesl takové náklady.“</p>
<p>Jakmile kupec přikývl, Hoede dal kapitánovi znamení. „Začněte.“</p>
<p><emphasis>Jestli to dopadne stejně jako s tím materiálčikem.</emphasis> Retvenko tvrdil, že Juri zmizel. Tohle tím myslel?</p>
<p>„Seržante,“ řekl kapitán, „jste připraveni?“</p>
<p>Strážník uvnitř cely odpověděl: „Ano, pane.“ Vytáhl nůž.</p>
<p>Joost ztěžka polkl.</p>
<p>„Nejprve zkoušku,“ nařídil kapitán.</p>
<p>Strážník se předklonil a poručil chlapci, aby si vyhrnul rukáv. Chlapec poslechl a nastavil ruku, palec druhé ruky si strčil do pusy. <emphasis>Na to už je velký</emphasis>, blesklo Joostovi hlavou. Musí se strašně bát. Joost spal se svým medvídkem skoro do čtrnácti let, za což se mu jeho starší bratři nemilosrdně vysmívali.</p>
<p>„Jenom to trochu štípne,“ uklidňoval chlapce strážník.</p>
<p>Chlapec přikývl, aniž by vyndal palec z pusy, oči vyjevené.</p>
<p>„To opravdu není nutné –“ promluvila Anja.</p>
<p>„Ticho, prosím,“ napomenul ji Hoede.</p>
<p>Strážník chlapce poplácal a pak mu na předloktí provedl čistý řez. Chlapec se okamžitě rozplakal.</p>
<p>Anja chtěla vstát ze židle, ale strážník jí zprudka položil ruku na rameno.</p>
<p>„To je v pořádku, seržante,“ řekl Hoede. „Nechte ji, ať mu to vyléčí.“</p>
<p>„Anja se naklonila dopředu a vzala chlapce jemně za ruku. „Šššš,“ mluvila k němu něžně. „Ukaž, já ti pomůžu.“</p>
<p>„Bude to bolet?“ škytal chlapec.</p>
<p>Usmála se. „Ani trošku. Jenom to zasvědí. Vydržíš se chviličku nehýbat?“</p>
<p>Joost se bezděčně naklonil blíž. Ještě nikdy neviděl, jak Anja někoho léčí.</p>
<p>Vyndala z rukávu kapesník a setřela krev kolem rány. Pak zlehka přejela prsty po říznutí. Joost udiveně sledoval, jak se kůže pomalu zaceluje a srůstá k sobě.</p>
<p>Za pár minut už se chlapec culil a ukazoval ruku. Kůže byla trochu zarudlá, ale jinak hladká a neporušená. „To bylo kouzlo?“</p>
<p>Anja ho cvrnkla do nosu. „Tak trochu. Úplně stejně čaruje tvé tělo, když mu dáš dost času a pár obvazů.“</p>
<p>Chlapec vypadal trochu zklamaně.</p>
<p>„Dobře, dobře,“ spěchal Hoede netrpělivě. „Teď <emphasis>parem</emphasis>.“</p>
<p>Joost se zamračil. Nikdy předtím to slovo neslyšel.</p>
<p>Kapitán dal znamení seržantovi. „Druhé kolo.“</p>
<p>„Natáhni ruku,“ obrátil se seržant znovu k chlapci.</p>
<p>Ten zavrtěl hlavou. „Nelíbí se mi to.“</p>
<p>„Dělej.“</p>
<p>Chlapci se roztřásl spodní ret a neochotně položil ruku před sebe. Strážník ho znovu řízl. Pak na stůl před Anju položil maličkou obálku z voskového papíru.</p>
<p>„Spolkni, co je uvnitř,“ poručil jí Hoede.</p>
<p>„Co je to?“ zeptala se třesoucím hlasem.</p>
<p>„To tě nemusí zajímat.“</p>
<p>„<emphasis>Co je to</emphasis>?“ trvala na svém.</p>
<p>„Nezabije tě to. Až to spolkneš, požádáme tě o splnění několika jednoduchých úkolů, abychom mohli posoudit účinky této drogy. Tady seržant je tu od toho, abychom se ujistili, že uděláš jen to, co máš, a nic víc, rozuměno?“</p>
<p>Se zatnutými zuby přikývla.</p>
<p>„Nikdo ti nic neudělá,“ ujišťoval ji Hoede. „Ale pamatuj si, že jestli seržantovi ublížíš, z téhle cely už nevyjdeš.“</p>
<p>„Co je ta věc?“ špitl Joost.</p>
<p>„Nevím,“ odsekl Rutger.</p>
<p>„A co teda víš?“ zabručel Joost.</p>
<p>„Dost na to, abych držel hubu.“</p>
<p>Joost se zakabonil.</p>
<p>Anja s třesoucíma rukama zvedla obálku z voskového papíru a otevřela ji.</p>
<p>„Pokračuj,“ naléhal netrpělivě Hoede.</p>
<p>Zaklonila hlavu a spolkla všechen prášek uvnitř. Chvíli jen tak seděla s pevně sevřenými rty, vyčkávala.</p>
<p>„Je to jen <emphasis>jurda</emphasis>?“ zeptala se s nadějí v hlase. I Joost se přistihl, že v to doufá. <emphasis>Jurda</emphasis> nebylo nic, čeho by se člověk musel nějak zvlášť obávat, obyčejný povzbuzovací prostředek, který v pouliční hlídce žvýká skoro každý, aby se mu při noční službě nechtělo spát.</p>
<p>„Jak to chutná?“ chtěl vědět Hoede.</p>
<p>„Jako <emphasis>jurda</emphasis>, jen je to trochu sladší, je to –“</p>
<p>Zalapala po dechu. Rukama se pevně chytla stolu, zorničky se jí rozšířily, oči měla najednou takřka černé. „Brrr,“ vydechla. Znělo to trochu, jako když přede kočka.</p>
<p>Strážník, který ji zezadu držel za ramena, ji pevně vtiskl do židle.</p>
<p>„Jak se cítíš?“</p>
<p>Zírala do zrcadla, usmívala se. Mezi zuby se jí mihl jazyk posetý oranžovými skvrnami, jako by celý zrezl. Joostovi naskočila husí kůže.</p>
<p>„Je to úplně stejné jako s tím materiálčikem,“ zahuhlal neznámý kupec.</p>
<p>„Uzdrav toho chlapce,“ poručil jí Hoede.</p>
<p>Téměř pohrdavě mávla rukou ve vzduchu a rána na chlapcově předloktí se v tu ránu zacelila. Z kůže mu vyběhly drobné krůpěje rudé krve, načež takřka okamžitě zmizely. Kůže na chlapcově ruce byla dokonale hladká, žádné stopy krve, žádné zarudnutí. Chlapec se rozzářil. „Tohle ale muselo být kouzlo!“</p>
<p>„Člověku to <emphasis>připadá</emphasis> jako kouzlo,“ přisvědčila Anja stále s tím zlověstným úsměvem.</p>
<p>„Ani se ho nedotkla,“ žasl kapitán.</p>
<p>„Anjo,“ zavolal na ní Hoede. „Pozorně mě poslouchej. Teď řekneme strážníkovi, aby přikročil k další zkoušce.“</p>
<p>„Hmm,“ zahučela Anja.</p>
<p>„Seržante,“ zavelel Hoede. „Uřízněte tomu chlapci palec.“</p>
<p>Chlapec vypískl a vyděšeně propukl v pláč. V zoufalé obraně si nacpal obě ruce pod sebe.</p>
<p><emphasis>Měl bych tomu zabránit</emphasis>, napadlo Joosta. <emphasis>Měl bych něco vymyslet, abych ji zachránil, abych je oba zachránil</emphasis>. Jenže co? Nic neznamenal, u pouliční hlídky byl nový, i v tomhle domě slouží teprve krátce. <emphasis>Krom toho</emphasis>, uvědomoval si s potupným studem, o tuhle práci nechce přijít.</p>
<p>Anja zaklonila hlavu dozadu, aby viděla na strážníka, a sotva znatelně se pousmála. „Střel na to sklo.“</p>
<p>„Co to řekla?“ zeptal se kupec.</p>
<p>„Seržante!“ zařval kapitán.</p>
<p>„Vystřel na to sklo,“ zopakovala Anja. Seržantův obličej se uvolnil. Naklonil hlavu na stranu, jako by se snažil zachytit nějakou vzdálenou melodii, pak sundal z ramene pušku a zamířil na okno, kterým všichni celý ten výjev sledovali.</p>
<p>„K zemi!“ zařval kdosi.</p>
<p>Joost se vrhl na podlahu a rukama si kryl hlavu, zatímco mu v uších dunělo chrčivé staccato střelby a všude kolem pršel déšť roztříštěného skla, který mu zasypával hlavu i tělo. Jeho myšlenek se zmocnila panika. Přestože se tomu jeho rozum vzpíral, věděl, čeho byl právě svědkem. Anja nařídila seržantovi, aby rozstřílel sklo. Ona ho <emphasis>donutila</emphasis> to udělat. Ale to přece není možné. Grišové z řádu korporálčiků pracují s lidským tělem. Mohou zastavit puls, zpomalit dýchání, zlomit kosti v těle. Nedokáží přece ovládat myšlenky.</p>
<p>Chvíli bylo ticho. Pak Joost spolu s ostatními vyskočil na nohy a chopil se pušky. Hoede s kapitánem naráz zakřičeli:</p>
<p>„Zneškodněte ji!“</p>
<p>„Zastřelte ji!“</p>
<p>„Víš, jakou má cenu?“ řval Hoede. „Spoutejte ji! Nestřílejte!“</p>
<p>Anja zdvihla ruce a rukávy jejího rudého pláště se doširoka roztáhly. „Počkejte,“ řekla.</p>
<p>Joostova panika byla rázem tatam. Pamatoval si, že byl vyděšený, nyní byl však jeho strach jen vzdálenou vzpomínkou. Byl naplněný očekáváním. Nevěděl sice, co má přijít, ani kdy, ale vůbec nepochyboval, že se to stane, a nade vší pochybnost cítil, že je nesmírně důležité, aby na to byl připravený. Možná to bude dobré, možná ne. Nezáleželo mu na tom. Jeho srdce bylo osvobozeno od všech starostí a tužeb. Po ničem netoužil, nic nechtěl, jeho mysl byla tichá, dech vyrovnaný. Musel jenom <emphasis>čekat</emphasis>.</p>
<p>Viděl, jak Anja bere chlapce do náručí. Slyšel, jak mu v ravštině něžně brouká nějakou ukolébavku.</p>
<p>„Otevři dveře a pojď dovnitř, Hoede,“ řekla po chvíli. Joost ta slova slyšel, porozuměl jejich významu, avšak rázem mu vylétla z paměti.</p>
<p>Hoede došel ke dveřím a odsunul závoru. Vešel dovnitř ocelové cely.</p>
<p>„Dělej, co ti říkám, a brzy to budeš mít za sebou, <emphasis>ja</emphasis>?“ pokračovala s úsměvem Anja. Její oči byly dvě černé bezedné studně. Tvář jí plála, žhnula, zářila. Joostovi blesklo hlavou – <emphasis>spanilá jako luna</emphasis>.</p>
<p>Anja si posunula chlapce na rukou. „Nedívej se,“ špitla mu do vlasů. „Teď,“ poručila Hoedeovi, „vezmi ten nůž.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>2 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>K</strong>az nepotřebuje mít důvod. To se šeptalo na ulicích Ketterdamu, v krčmách, nálevnách, i temných zakrvácených průjezdech vykřičené čtvrti nazývané Barrel. Tenhle kluk s přezdívkou Krkavec nepotřebuje důvod o nic víc než svolení – aby porušil spojenectví, zlámal člověku nohy nebo otočením karty změnil jeho osud.</p>
<p>Jenže všichni se mýlí, přemítala Inej, zatímco spěchala přes most nad ztemnělým kanálem na hlavní náměstí, jemuž vévodila budova burzy a které teď bylo úplně opuštěné. Každou násilnost předem promýšlí, v každé jeho pozornosti jsou ukryty neviditelné šňůrky, za něž později může dle libosti tahat. Kaz má <emphasis>vždycky</emphasis> svůj důvod. Inej si však nikdy nemohla být jistá, jestli je správný. Zvlášť dnes v noci ne.</p>
<p>Inej si zkontrolovala dýky, v duchu si odříkala jejich jména, jako vždycky, když očekávala potíže. Byl to užitečný zvyk, který jí zároveň poskytoval útěchu. Nože jí byly věrnými druhy v boji. Chtěla mít jistotu, že jsou připraveni na všechno, co je může dnes v noci potkat.</p>
<p>Uviděla Kaze spolu s ostatními, postávali v hloučku u velkého kamenného oblouku, jímž se z východní strany vstupovalo na prostranství burzy. Byla na něm vytesána tři slova: <emphasis>Enjent, Voorhent, Almhent</emphasis>. Průmysl, poctivost, prosperita.</p>
<p>Držela se podél zavřených obchodů, vyhýbala se mihotavým kuželům světla z plynových pouličních lamp. Za chůze očima přejížděla po lidech, které s sebou Kaz přivedl: Dirix, Rotty, Muzzen a Keeg, Anika a Pim, jako sekundanty si na dnešní půlnoční jednání vzal Jespera a Big Bolligera. Strkali jeden do druhého a vzájemně se špičkovali, se smíchem podupávali po křupavé námraze, jež v týdnu zaskočila město; poslední záchvěv zimy, než jaro propukne v plné síle. Všichni do jednoho to byli hrubiáni a rváči, sebraní z mladších členů Gaunerů, těch, kterým Kaz důvěřoval nejvíc. Za pasem se jim blýskaly nože, ocelové trubky a těžké řetězy, Inej si všimla, že mají topůrka sekyrek pobitá zrezivělými hřebíky, neunikl jí ani matný lesk nablýskaných hlavní. Neslyšně se k nim připojila, přitom nespouštěla oči ze stínů podél burzy, číhala, zda nezachytí nějaké stopy špehů z gangu Falešných hráčů.</p>
<p>„Tři lodě!“ vykládal zaníceně Jesper. „Poslali je ze Šu. Kotvily v Prvním přístavu, kanóny připravené k palbě, červenou vlajku vytaženou nahoru, po okraj napěchované zlatem.“</p>
<p>Big Bolliger tiše hvízdl. „To bych chtěl vidět.“</p>
<p>„To bych chtěl <emphasis>ukrást</emphasis>,“ opáčil Jesper. „Seběhla se tam polovina Obchodní rady a třásli se jako ratlíci a pištěli jak hejno myší, poněvadž neměli ánunk, co si s tím počít.“</p>
<p>„To nebyli rádi, že jim Šu splatí dluh?“ divil se Big Bolliger.</p>
<p>Kaz zavrtěl hlavou, jeho černé vlasy se zaleskly v pouličním světle. V jeho vzezření se snoubily tvrdé rysy s ostře řezanými liniemi – výrazná brada, štíhlá postava, ramena obepnutá dokonale padnoucím vlněným kabátem. „Ano i ne,“ promluvil drsným, chraplavým hlasem. „Vždycky se hodí mít dlužníka, který je vám zavázaný. Je pak při vyjednávání mnohem přátelštější.“</p>
<p>„Možná už mají Šuhani toho bratříčkování plné zuby,“ přemítal Jesper. „Nemuseli přece posílat celé to bohatství najednou. Myslíš, že zapíchli toho velvyslance?“</p>
<p>Kazovy oči v davu neomylně našly Inej. V Ketterdamu se o vraždě velvyslance mluví celé týdny. V Obchodní radě kvůli tomu došlo k pořádnému pozdvižení, protože hrozilo, že to naruší keršsko-zemenské vztahy. Nová Zem obviňovala Kerch. Kerch podezříval Šu. Kazovi bylo ukradené, kdo je za tu vraždu odpovědný, ale byl jí fascinovaný, protože nemohl přijít na to, jak to někdo dokázal. Obchodní velvyslanec Nové Země vešel na jedné z nejrušnějších chodeb radnice před očima více než tuctu vládních úředníků do umývárny. Nikdo za ním nevstoupil, nikdo z umývárny nevyšel, a když jeho sekretář o pár minut později zaklepal na dveře, neozýval se. Vyrazili dveře a našli velvyslance, jak leží na bílé kachlíčkové podlaze s kudlou v zádech. Voda v umyvadle ještě tekla.</p>
<p>O pár hodin později Kaz poslal Inej, aby to místo prozkoumala. Umývárna neměla žádný jiný vchod, okna ani ventilátory; bylo tam jen vodovodní potrubí a tím by se nedokázala protáhnout ani Inej. Přesto byl velvyslanec Nové Země mrtvý. Kaz nenáviděl hádanky, kterým nedokázal přijít na kloub, vykonstruovali s Inej stovky teorií, jak mohla být vražda spáchána – ale s žádnou nebyl spokojený. Dneska se však o slovo hlásily naléhavější problémy.</p>
<p>Viděla, že ukazuje Jesperovi s Big Bolligerem, aby odložili zbraně. Nepsané zákony ulice nařizují, že při jednání tohoto druhu mohou důstojníka doprovázet dva pěšáci beze zbraně. <emphasis>Jednání</emphasis>. To slovo má v sobě pachuť podrazu – znělo jí upjatě a křečovitě. Ať si zákony ulice říkají, co chtějí, tahle noc smrdí násilím.</p>
<p>„Dělej, odevzdej zbraně,“ houkl Dirix na Jespera.</p>
<p>Jesper si s těžkým povzdech odepjal opasek s pistolemi. Bez nich byl nesvůj, jako by to ani nebyl on. Tenhle snědý zemenský ostrostřelec s dlouhýma nohama nevydrží chvíli v klidu. Teď položil rty na perleťovou rukojeť svých milovaných revolverů a oběma jim vtiskl zasmušilý polibek na rozloučenou.</p>
<p>„Dobře se o moje děťátka starej,“ nakázal Dirixovi, když mu je podával. „Jestli na nich najdu jediné škrábnutí, vystřílím ti na prsa <emphasis>je mi to moc líto</emphasis>.“</p>
<p>„Na to by ti bylo líto nábojů.“</p>
<p>„A zdechnul by dřív, než by ses dostal do půlky,“ bručel Big Bolliger, zatímco vkládal Rottymu do natažených rukou postupně sekeru, vystřelovací nůž a nakonec svou nejmilejší zbraň – tlustý řetěz obtěžkaný masivními visacími zámky.</p>
<p>Jesper zvedl oči v sloup. „Jde o to, sdělit poselství. K čemu by asi tak bylo, kdybych nechal ležet na zemi mrtvolu s nápisem ‚<emphasis>je mi‘ </emphasis>na prsou?“</p>
<p>„Udělej kompromis,“ navrhl mu Kaz. „<emphasis>Sorry </emphasis>ti<emphasis> </emphasis>udělá stejnou službu a vypotřebuješ si míň nábojů.“</p>
<p>Dirix se zachechtal, Inej však neuniklo, že Jesperovy revolvery chová jako v bavlnce.</p>
<p>„A co tohle?“ ukázal Jesper na Kazovu vycházkovou hůl.</p>
<p>Kazův smích zněl chraplavě a nevesele. „Kdo by upřel mrzákovi jeho hůl?“</p>
<p>„Pokud jsi tím mrzákem ty, pak každý, kdo má všech pět pohromadě.“</p>
<p>„Pak je ovšem jedině dobře, že máme co do činění s Geelsem.“ Kaz vytáhl z kapsy u vesty náprsní hodinky. „Je skoro půlnoc.“</p>
<p>Inej sjela pohledem k burze. Bylo to vlastně jen rozlehlé nádvoří obklopené skladišti a kancelářskými budovami. Během dne to bylo pulsující srdce Ketterdamu hemžící se obchodníky, kteří nakupovali a prodávali cenné papíry vypsané na obchodní cesty. Jenže teď se blížila půlnoc a nebyla tu ani noha, kromě ochranky hlídkující na střeše. Ta samozřejmě dostala zaplaceno, aby se při dnešním jednání dívala opačným směrem.</p>
<p>Burza byla jedno z posledních míst ve městě, na které si žádný z gangů při svých neustálých bojích nečinil nárok. Měla být neutrálním územím. Inej se nemohla zbavit <emphasis>pocitu</emphasis>, že to tak ale není. V tichu, které je obklopovalo, se cítila jako zvíře ve zlověstném klidu setmělého lesa, těsně před tím, než jeho tělo semkne nastražená smyčka a ono žalostně zaúpí. Připadala si jako v pasti.</p>
<p>„Tohle je chyba,“ prohlásila pevně. Big Bolliger sebou trhl, vůbec si nevšiml, že u něj stojí. Inej slyšela, jak šeptem vyslovují její jméno, tedy přesněji přezdívku, jíž v jejím případě dávali přednost – <emphasis>Mora, temný přízrak</emphasis>. „Geels má něco za lubem.“</p>
<p>„Samozřejmě, že má,“ odsekl Kaz a hlas mu přitom skřípěl, jako když tře kamenem o kámen. Inej vždycky vrtalo hlavou, jestli už se s takovým hlasem narodil. Jestli byl vůbec někdy dítě.</p>
<p>„Tak proč tam jdeme?“</p>
<p>„Protože si to Per Haskell přeje.“</p>
<p><emphasis>Starého psa novým kouskům nenaučíš</emphasis>, pomyslela si Inej, ale neřekla nic, přestože tušila, že si ostatní Gauneři myslí přesně totéž.</p>
<p>„Všechny nás kvůli němu zabijí,“ zamumlala polohlasem.</p>
<p>Jesper si protáhl dlouhé paže nad hlavu a zachechtal se, ve snědém obličeji mu zasvítily bílé zuby. Ještě se nerozžehnal se svou ručnicí na zádech, takže jeho silueta teď připomínala neohrabaného ptáka s dlouhýma nohama. „Je statisticky pravděpodobnější, že zabijí jen <emphasis>některé</emphasis> z nás.“</p>
<p>„O tomhle se nežertuje,“ zpražila ho. Kaz na ni vrhl udivený pohled. Věděla, jak to vyznělo – přísně a upjatě, jako když stará bába vykřikuje na ulici neblahá proroctví. Samotné se jí to nelíbilo, jenže věděla, že má pravdu. Koneckonců stařeny musejí o životě něco vědět, jinak by se nedožily svých vrásčitých tváří a nemohly na nárožích pořvávat na lidi.</p>
<p>„Jesper nežertuje, Inej,“ promluvil Kaz. „Dává si dohromady, jaké jsou naše šance.“</p>
<p>Big Bolliger zapraskal mohutnými klouby. „Já vám říkám, že v Kooperomu na mě čeká pivo a pánev vajíček, takže já rozhodně nehodlám být ten, kdo dneska v noci zařve.“</p>
<p>„Chceš se vsadit?“ nabídl mu Jesper.</p>
<p>„Nehodlám sázet na vlastní smrt.“</p>
<p>Kaz si rychlým pohybem ruky nasadil klobouk a prsty v rukavici letmo přejel po jeho krempě, jako by salutoval. „Proč ne, Bolligere? Děláme to den co den.“</p>
<p>Měl pravdu. To, že Inej dlužila Peru Haskellovi, znamenalo, že musela dávat v sázku svůj život pokaždé, když dostala novou práci nebo úkol, pokaždé, když vystrčila nos ze svého pokoje v Bydle. Dneska to nebylo jinak.</p>
<p>Když kostelní zvony v Barrelu začaly odbíjet dvanáctou, zaťukal Kaz svou vycházkovou holí o dláždění. Všichni ztichli. Už nebyl čas na řeči. „Geels není žádný génius, ale je rozhodně dost mazaný na to, aby nám pořádně zavařil,“ začal Kaz. „Ať uslyšíte cokoliv, nebudete se do toho míchat, dokud vám nedám rozkaz. Zůstaňte v pohotovosti.“ Pak krátce kývl na Inej. „A schovejte se, ať nejste vidět.“</p>
<p>„Žádný slzy,“ houkl Jesper a hodil pušku Rottymu.</p>
<p>„Žádnej funus,“ zahučel zbytek Gaunerů jako jeden muž. Znamenalo to něco jako „hodně štěstí“.</p>
<p>Dřív než se Inej stihla ztratit ve tmě, poklepal jí Kaz na rameno svou holí s vraní hlavou. „Hlídej stráže na střeše. Geels je může mít na svojí straně.“</p>
<p>„Tak proč –“, začala Inej, ale Kaz už byl pryč.</p>
<p>Inej bezradně rozhodila rukama. Měla stovky otázek, ale Kaz ji jako vždycky neráčil odpovědět.</p>
<p>Rozběhla se k burze podél zdi obrácené ke kanálu. Jenom důstojníci a jejich sekundanti směli během jednání vstoupit na vnitřní prostranství burzy. Pro případ, že Falešní hráči něco chystají, zůstane zbytek Gaunerů za východní branou, kde budou čekat, připraveni k útoku. Věděla, že Geels bude mít svoje ozbrojené lidi připravené u západní brány.</p>
<p>Inej se dostane dovnitř svou vlastní cestou. Tahle pravidla stejně pocházejí ještě z doby Pera Haskella. Krom toho, ona je Mora – jediný zákon, který pro ni platí, je ten gravitační, a jsou dny, kdy celkem úspěšně vzdoruje i tomu.</p>
<p>V nižších patrech burzy byly jen sklady bez oken, a tak Inej našla okap, po kterém se dalo šplhat nahoru. Už se chystala chytit plechové roury, když ji něco zarazilo. Vytáhla z kapsy světélko ze svítících kostí, trochu jím zatřásla a na okapovou rouru dopadla bledě zelená zář. V jejím světle poznala, že je kluzká, pomazaná olejem. Šla tedy podél zdi dál, hledala jinou možnost; spatřila kamenný podstavec, na jehož čelní straně byly vyryty tři létající ryby – keršský státní symbol. Postavila se na špičky a rukou opatrně nahmatala jeho horní hranu. Ucítila úlomky rozsypaného skla. <emphasis>Už na mě čekají</emphasis>, pomyslela si s pochmurným zadostiučiněním.</p>
<p>Nejsou to ani dva roky, co se pár dnů před svými patnáctými narozeninami připojila ke Gaunerům. Byla to otázka přežití, ale i tak ji těšilo zjištění, že se za tak krátkou dobu stala osobou, na kterou si je třeba dávat pozor. Jestli si Falešní hráči myslí, že takovéhle ubohé triky mohou zabránit jí, Moře, aby dosáhla svého cíle, pak se šeredně mýlí.</p>
<p>Z kapes prošívané vesty vytáhla dvě lezecké skoby. Střídavě jednu po druhé vrážela mezi cihly a šplhala nahoru, nohama nahmatávala v kamenech sebemenší prolákliny a výstupky. Když se jako dítě učila chodit po laně, chodívala naboso. Jenže ulice Ketterdamu jsou na něco takového studené a vlhké. Po několika nešťastných pokusech zašla za materiálčikem, který má na Wijnstraat obchod s ginem a vzadu za ním tajnou dílnu; zaplatila mu, aby jí vyrobil pár kožených trepek s hrubou gumovou podrážkou. Padnou jí jako ulité a dokonale přilnou ke každému povrchu.</p>
<p>Ve druhém patře burzy se vyhoupla na okenní římsu, byla právě tak široká, aby se na ni mohla posadit.</p>
<p>I když ji Kaz naučil, co mohl, nedokázala se nikdy vloupat do domu s takovou lehkostí jako on; až po několika pokusech se jí podařilo okno přelstít. Konečně uslyšela kýžené cvaknutí a šťouchnutím otevřela okno vedoucí do opuštěné kanceláře. Na stěnách visely mapy s obchodními cestami a na černé tabuli byly ve sloupcích křídou vypsány ceny akcií a jména lodí. Vklouzla dovnitř, zavřela za sebou okno a vydala se podél prázdných stolů, na nichž neleželo nic než vyrovnané stohy obchodních příkazů a záznamů.</p>
<p>Přešla místností k úzkým dvoukřídlým dveřím a vešla na balkón, odkud bylo vidět na hlavní nádvoří. Každá kancelář měla zrovna takový balkón. Odtud vyvolávači oznamovali doručení a vypravení zboží, tady vyvěšovali černou vlajku, když se nějaká loď s celým svým nákladem na moři ztratila. Přes den nádvoří dunělo obchodní vřavou, poslíčkové běhali se zprávami do města a ceny zboží i cenných papírů létaly nahoru a dolů. Teď večer tu bylo hrobové ticho.</p>
<p>Z přístavu vanul vítr přinášející vůni moře a ledabyle si pohrával s pramínky vlasů, které vyklouzly Inej na šíji z pevně zapleteného copu. Na nádvoří pod sebou zahlédla blížící se světlo lucerny, už slyšela údery Kazovy hole dopadající na kamenné dláždění, jak si se svými sekundanty razil cestu rozlehlým prostranstvím. Z opačné strany se k nim blížily jiné dvě lucerny. Falešní hráči už taky dorazili.</p>
<p>Inej si nasadila kapuci. Vyhoupla se na zábradlí, neslyšně přeskočila na vedlejší balkón, a pak na další a další; držela se Kaze a ostatních, jak procházeli náměstím; chtěla být tak blízko, jak to jen šlo. Tmavý kabát se mu ve slaném větru vlnil, dnes v noci kulhal o poznání víc, jako vždycky, když se naráz ochladí. Slyšela, jak Jesper bez přestání něco drmolí, i Bolligerovo hluboké, hřmotné chechtání.</p>
<p>Jakmile se Inej dostala na druhou stranu náměstí, poznala, že si Geels přivedl Elzingera s Oomenem – přesně, jak předpokládala. Inej znala přednosti i slabiny každého z Falešných hráčů, stejně jako znala přednosti a slabiny všech v každém gangu v Ketterdamu: Ohařů, Ostrých racků i Lítých šelem. Věděla, že Geels důvěřuje Elzingerovi, protože toho společně hodně prožili a protože je Elzinger statný jako býk – přes dva metry vysoký, samý sval, široký, rozpláclý obličej posazený na nízkém krku tlustém jako kláda. Tohle byla její práce.</p>
<p>Najednou byla ráda, že je Bolliger s Kazem. To, že si Kaz za druhého sekundanta vybral Jespera, ji nijak nepřekvapilo. Jesper je do boje celý žhavý a ať už má svoje revolvery, nebo ne, ve rvačce je jako ryba ve vodě. A pro Kaze by udělal cokoliv. Mnohem víc ji zneklidňovalo, když Kaz trval na tom, že s ním půjde Big Bolliger. Big Bol dělá vyhazovače ve Vraním klubu. Na vyhazování opilců a pobudů je jako dělaný, ale na skutečný boj, kdy jde do tuhého, je moc těžkopádný. Ale aspoň je dost vysoký, aby se mohl dívat Elzingerovi do očí, když nic jiného.</p>
<p>O druhém Geelsově sekundantovi neměla Inej chuť příliš přemýšlet. Z Oomena byla nervózní. Co se týče jeho tělesné stavby, nebudil zdaleka takový respekt jako Elzinger. Vlastně tak trochu připomínal strašáka – ne, že by byl vychrtlý, ale byl pod šaty tak nějak celý nakřivo. Říkalo se, že v hospodě nějakému člověku rozdrtil lebku holou rukou, pak si jen utřel ruce do košile a pokračoval v pitce.</p>
<p>Inej se snažila zaplašit neklid, který se jí stále silněji zmocňoval. Poslouchala, jak Kaz s Geelsem dole na nádvoří nezávazně konverzují, zatímco se jejich sekundanti vzájemně prohledávají, aby se ujistili, že nikdo z nich nemá zbraň.</p>
<p>„Zlobivý kluk,“ utrousil Jesper, když z Elzingerova rukávu vytáhl nožík, a odhodil ho přes nádvoří pryč.</p>
<p>„Čistý,“ oznámil Big Bolliger, jakmile prohledal Geelse, načež se posunul k Oomenovi.</p>
<p>Kaz s Geelsem diskutovali o počasí a o podezření, že v Kooperomu ředí pití, když teď šly nájmy nahoru – vyhýbali se skutečnému důvodu, kvůli kterému se dnes v noci sešli. Teoreticky by si teď měli přátelsky popovídat, vzájemně se zahrnout omluvami, potvrdit, že budou respektovat hranice Pátého přístavu a pak se společně vydat někam, kde to všechno zapijí – takhle na tom přinejmenším trval Per Haskell.</p>
<p><emphasis>Jenže co o tom Per Haskell ví? </emphasis>přemítala Inej, když nad sebou očima hledala na střeše stráž a snažila se ve tmě rozpoznat siluety jejich postav. Haskell kdysi vedl Gaunery, ale dneska ze všeho nejradši sedí v teple ve svém pokoji, pije zvětralé pivo, staví modely lodí a dlouze vypráví o svých hrdinských kouscích každému, kdo je ochotný poslouchat. Nejspíš si myslí, že se územní války dají vyřešit jako kdysi: krátkou rvačkou zakončenou přátelským podáním ruky. Ale Inej až do morku kostí cítila, že takhle se to dneska nestane. Její otec by řekl, že dnes v noci si stíny přijdou na své. Tady se přihodí něco zlého.</p>
<p>Kaz se oběma rukama v rukavicích opíral o svou hůl s vraní hlavou. Zdálo se, že je uvolněný, přestože mu přes lem klobouku do úzké tváře neviděla. Skoro všichni gangsteři milovali pozlátko: křiklavé vesty, přívěskové hodinky s falešnými diamanty, kalhoty divokých barev a vzorů, ze kterých až přechází zrak. Kaz byl v tomto směru výjimka – byl vzorem zdrženlivosti, nechal si šít na míru tmavé vesty a kalhoty jednoduchého střihu. Nejdřív si myslela, že je to věc vkusu, ale později pochopila, že si tím dělá legraci z bezúhonných obchodníků. Dělalo mu radost vypadat jako jeden z nich.</p>
<p>„Jsem podnikatel,“ řekl jí jednou. „Nic víc, nic míň.“</p>
<p>„Jsi zloděj, Kazi.“</p>
<p>„Neřekl jsem to snad právě?“</p>
<p>Teď vypadal jak pastor mezi cirkusáky, kterým přišel hlásat víru. <emphasis>Mladý</emphasis> pastor, napadlo ji a znovu se do ní zahryzl neklid. Kaz o Geelsovi mluvil jako o vyhořelém staříkovi, dnes večer tak ale rozhodně nevypadal. Důstojník Falešných hráčů sice měl u očí vějířky vrásek a pod licousy povadlé tváře, zato byl zkušený a sebevědomý. Vedle něj vypadal Kaz jako… prostě jako sedmnáctiletý.</p>
<p>„Buďme spravedliví, <emphasis>ja</emphasis>? Jediný, co chceme, je trochu víc škváry,“ vykládal Geels a přitom prsty poklepával na třpytivé knoflíky své kanárkově zelené vesty. „Nehodí se, abys sbalil každýho turistu, co vystoupí v Pátým přístavu a lační po rozkoši, za kterou je ochotný utratit všechny svý peníze.“</p>
<p>„Pátý přístav je náš, Geelsi,“ odpověděl Kaz pevně. „Na každou kavku, která se sem přijde trochu povyrazit, mají první právo Gauneři.“</p>
<p>Geels zakroutil hlavou. „Jsi moc mladý, Brekkere,“ pronesl s bohorovným úsměvem. „Nejspíš jsi ještě nepochopil, jak tyhle věci fungují. Přístavy patří městu a my na ně máme stejný právo jako kdokoliv jiný. Všichni se musíme nějak živit.“</p>
<p>V zásadě to byla pravda. Jenže město o Pátý přístav nejevilo zájem, takže v době, kdy ho Kaz převzal, byl úplně opuštěný a zpustlý. Kaz ho nechal srovnat se zemí a postavil tam doky a vybudoval nábřeží; musel zastavit Vraní klub, aby na to sehnal peníze. Per Haskell byl proti a nadával mu do bláznů za to, že chce utratit takové peníze, nakonec se však přece podvolil. Podle Kazova vyprávění mu tenkrát starý pán doslova řekl: „Vezmi si rovnou lano a oběs se na něm.“ Jenže investice se mu už za necelý rok vrátila. Dneska jsou v Pátém přístavu kotviště nejen pro obchodní lodě, ale i pro ty, které z celého světa přivážejí turisty a vojáky dychtivé spatřit a ochutnat rozkoše Ketterdamu. A Gauneři mají jako první možnost nasměrovat je – a jejich peněženky – do nevěstinců, putyk a heren patřících právě jejich gangu. Starý pán díky Pátému přístavu velmi zbohatl a Gauneři se v Barrelu stali skutečnými hráči. Vybudovali si tak ještě silnější pozici, než jakou jim přinesl úspěch Vraního klubu. Jenže se ziskem se dostavila nežádoucí pozornost. Geels a Falešní hráči dělali celý rok Gaunerům problémy, zabírali Pátý přístav a sbírali kunčafty, na které neměli právo.</p>
<p>„Pátý přístav je náš,“ trval na svém Kaz. „O tom nebudeme vyjednávat. Narušujete naše obchodování v docích a překazili jste dodávku <emphasis>jurdy</emphasis>, která měla připlout před dvěma dny.“</p>
<p>„Nevím, o čem mluvíš.“</p>
<p>„Vím, že to není snadný, Geelsi, ale přestaň si přede mnou hrát na hlupáka.“</p>
<p>Geels udělal krok dopředu. Jesper s Big Bolligerem ztuhli.</p>
<p>„Přestaň se naparovat, chlapče,“ usadil ho Geels. „Každý ví, že starý pán nemá na válku žaludek.“</p>
<p>Kazovo zachechtání znělo jako praskání suchého dřeva. „Já jsem ten, s kým máš co do činění, Geelsi, a nejsem tu na ozdobu. Chceš válku, máš ji mít. A já se postarám, abys v ní nepřišel zkrátka.“</p>
<p>„A co když už nebudeš moct, Brekkere? Není žádným tajemstvím, že jsi páteří Haskellových operací – přesekne se páteř a Gauneři končí.“</p>
<p>Jesper si odfrknul. „Žaludek, páteř. Co tam pro nás máš dál, slezinu?“</p>
<p>„Drž hubu,“ okřikl ho Oomen. Jakmile začalo vyjednávání, mohli podle pravidel mluvit jen důstojníci. „Pardon,“ sykl Jesper a už beze slov ukázal, jak si zamyká pusu na zámek, přičemž bylo vidět, že si na této pantomimě dává obzvlášť záležet.</p>
<p>„Nepochybuju, že se mě snažíš zastrašovat, Geelsi,“ pokračoval Kaz. „Ale dřív, než se rozhodnu, co s tím udělám, chci si být v té věci naprosto jistý.“</p>
<p>„Jistý sám sebou, že Brekkere?“</p>
<p>„Sám sebou a ničím jiným.“</p>
<p>Geels propukl v smích a loktem strčil do Oomena. „Slyšíš toho malýho nafoukanýho hňupa? Brekkere, tyhle ulice ti nepatří. Děti jako ty jsou jen vši. Každý rok se ve městě znovu vylíhnou, jen aby otravovaly našince, a to tak dlouho, dokud je někdo nerozmáčkne. A řeknu ti, že já už mám toho svrbění po krk.“ Zkřížil ruce na prsou, nadutá spokojenost z něj tryskala na všechny strany. „Co když ti teď řeknu, že jsou tady dva strážníci s erárními puškami v majetku města, kteří právě teď míří na tebe a tady tvoje hochy?“</p>
<p>Inej se sevřel žaludek. Tak tohle měl Kaz na mysli, když říkal, že Geels má možná městskou hlídku na své straně?“</p>
<p>Kaz se podíval nahoru na střechu. „Najmout si na zabíjení městskou hlídku? Řekl bych, že to je dost drahý kousek pro gang, jako jsou Falešní hráči. Pochybuju, že na něco takového vaše pokladna stačí.“</p>
<p>Inej se vyhoupla na zábradlí a střelhbitě vylezla na střechu. Jestli tuhle noc přežijí, tak Kaze zabije.</p>
<p>Na střeše burzy drží hlídku vždycky dva strážníci <emphasis>městské hlídky</emphasis>. Pár <emphasis>kruge</emphasis> z kapsy Gaunerů i Falešných hráčů dopředu zajistilo, že nebudou do jednání strkat nos, taková byla běžná praxe. Jenže Geels naznačil něco úplně jiného. Vážně se mu podařilo podplatit městské strážníky, aby mu dělali ostřelovače? Jestli je to tak, pak šance, že Gauneři dnešní noc přežijí, je mizivá.</p>
<p>Jako většina budov v Ketterdamu měla burza špičatou sedlovou střechu, která sloužila jako ochrana před prudkými lijáky; stráže proto mohli chodit jen po úzkém ochozu s výhledem na nádvoří. Inej si ochozu nevšímala. Šlo by se po něm snadněji, ale byla by příliš na očích. Vrhla se po kluzkých střešních taškách nahoru, vyšplhala asi do poloviny střechy, a s tělem nahnutým v nepřirozeném úhlu se plazila napříč. Lezla po střeše jako pavouk, zatímco očima sledovala ochoz, uši měla nastražené, aby slyšela, o čem je řeč hluboko pod ní. Třeba Geels blafuje. Nebo se teď oba strážníci krčí někde u zábradlí a mají na mušce Kaze a Jespera s Big Bolligerem.</p>
<p>„Stálo to jistý úsilí,“ připustil Geels. „Pracujeme teď v malém a městská hlídka nepřijde zrovna lacino. Ale ta investice se určitě vyplatí.“</p>
<p>„Tou investicí myslíš mě?“</p>
<p>„Tou investicí myslím tebe.“</p>
<p>„To mi lichotí.“</p>
<p>„Gauneři bez tebe nepřežijí ani týden.“</p>
<p>„Odhadoval bych to přinejmenším na měsíc.“</p>
<p>Ta představa vrtala Inej hlavou. <emphasis>Kdyby Kaz odešel, zůstala bych? Nebo bych bez zaplacení dluhu zmizela? Riskovala bych, že na mě Per Haskell pošle svoje vymahače?</emphasis> Jestli sebou nehodí, možná to brzy zjistí.</p>
<p>„Domýšlivá malá kryso,“ zachechtal se Geels. „Nemůžu se dočkat, až ti rozmlátí ten drzý ksicht.“</p>
<p>„Jen do toho,“ pronesl Kaz vyzývavě. Inej pohlédla dolů, i když věděla, že tím riskuje. Jeho hlas zněl teď jinak, veškeré žerty šly teď stranou.</p>
<p>„Mám jim říct, ať ti vpálí kulku do nohy, na kterou ještě nepajdáš, Brekkere?“</p>
<p><emphasis>Kde je ta hlídka? </emphasis>Přemítala horečně Inej a ještě zrychlila krok. Budova burzy se táhla skoro přes celý městský blok. Příliš prostoru pro jednoho člověka, když ho musí ohlídat sám.</p>
<p>„Skonči ty řeči, Geelsi. Řekni jim, ať střílí.“</p>
<p>„Kazi –,“ ošil se nervózně Jesper.</p>
<p>„Jen do toho. Seber odvahu a rozkaž jim to.“</p>
<p><emphasis>Jakou hru to Kaz hraje?</emphasis> Čekal to? Spoléhá prostě na to, že se Inej dostane k hlídce včas?</p>
<p>Podívala se dolů. Geels hořel očekáváním. Zhluboka se nadechl, až se mu nadmula celá hruď. Inej se zakymácela, měla co dělat, aby se nezřítila ze střechy rovnou dolů. <emphasis>On to opravdu udělá. Budu se dívat na to, jak Kaz umírá.</emphasis></p>
<p>„Střílejte!“ rozkázal Geels.</p>
<p>Výstřel rozčísl vzduch. Big Bolliger zasténal a svalil se na zem.</p>
<p>„Sakra!“ zařval Jesper a poklekl vedle mohutného druha; přitiskl mu dlaň na ránu, zatímco Bolliger nepřestával úpět. „Ty prašivej dobytku!“ osopil se Jesper na Geelse. „Porušil jsi neutralitu území.“</p>
<p>„Kdo řekne, že jsi nevystřelil první?“ opáčil Geels. „Nikdo se nedozví, jak to bylo. Protože ani jeden z vás odsud živý neodejde.“</p>
<p>Geelsův hlas zněl nepřirozeně vysoko. Přestože se snažil zachovat klid, Inej z jeho slov cítila paniku – jako vyděšené třepotání křídel vyplašeného ptáčka. Proč? Ještě před chvílí byl nadutý jako puchýř.</p>
<p>Kaz nehnul ani brvou. „Nevypadáš dobře, Geelsi.“</p>
<p>„Jsem úplně v pořádku,“ odsekl. Ale nebyl. Byl bledý a třásl se. Očima těkal zleva doprava, pátral po temném ochozu na střeše.</p>
<p>„Vážně?“ ujišťoval se Kaz konverzačním tónem. „Věci nejdou tak úplně podle plánu, že?“</p>
<p>„Kazi,“ naléhal Jesper. „Bolliger zle krvácí –“</p>
<p>„Dobře,“ utrousil Kaz.</p>
<p>„Kazi, potřebuje felčara!“</p>
<p>Kaz nevěnoval raněnému jediný pohled. „Potřebuje přestat fňukat. Může být rád, že ho Holst neposlal k zemi ránou do hlavy.“</p>
<p>I z té výšky Inej viděla, jak sebou Geels trhl.</p>
<p>„Tak se jmenuje, ne?“ obrátil se k němu Kaz.</p>
<p>„Wilhelm Holst a Bert Van Daal – městští strážníci, kteří mají dnes večer službu. To jsou ti, kvůli kterým jsi vybílil pokladnu Falešných hráčů, aby sis je mohl koupit?“</p>
<p>Geels mlčel jako zařezaný.</p>
<p>„Wilhelm Holst,“ pokračoval Kaz zvučně, jeho hlas se nesl prostorem až vysoko ke střechám, „sází skoro tak rád jako Jesper, takže pro něj tvoje peníze měly nesmírné kouzlo. Ale Holst má ještě jeden mnohem větší problém – nazvěme to třeba choutkami. Nebudu zabíhat do detailů. Tajemství totiž není jako peníze. Jakmile je člověk použije, ztrácí na hodnotě. Ale věř mi, že z tohohle by se obrátil žaludek naruby i tobě. Nemám pravdu, Holste?“</p>
<p>Místo odpovědi padl další výstřel. Kulka narazila na dlažební kámen u Geelsových nohou. Geels vyděšeně zamečel a uskočil dozadu.</p>
<p>Tentokrát si Inej všimla, odkud výstřel vyšel. Bylo to někde na západní straně budovy. Jestli je Holst tam, znamená to, že ten druhý – Bert Van Daal – bude na východní straně. Podařilo se Kazovi zneškodnit i jeho? Nebo spoléhá na ni? Uháněla po střeše.</p>
<p>„Zastřel ho, Holste!“ řval zoufale Geels. „Střel ho do hlavy!“</p>
<p>Kaz si znechuceně odfrknul. „Vážně si myslíš, že si to tajemství vezmu s sebou do hrobu? Tak do toho, Holste,“ zavolal. „Napal mi kulku do hlavy a moji lidé se rozběhnout za tvojí ženou. Za dveřmi kapitána hlídky budou dřív, než dopadnu na zem.“</p>
<p>Žádný výstřel se neozval.</p>
<p>„Cože?“ podivil se Geels trpce. „Jak vůbec víš, kdo je dnes večer ve službě? Zaplatil jsem nehorázné peníze, abych ten rozpis služeb dostal. Nemohls mě přeplatit.“</p>
<p>„Řekněme, že moje měna je tvrdší.“</p>
<p>„Peníze jsou peníze.“</p>
<p>„Obchoduji s informacemi, Geelsi, s informacemi o tom, co lidé dělají, když si myslí, že se nikdo nedívá. Stud má větší cenu, než jakou kdy budou mít peníze.“</p>
<p>Inej věděla, že se předvádí, aby jí získal čas, a hbitě přeskakovala břidlicové tašky.</p>
<p>„Dělá ti starosti ten druhý strážník? Starý dobrý Bert Van Daal?“ zeptal se Kaz. „Nejspíš teď nahoře neví, co by měl udělat. Zastřelit mě? Zastřelit Holsta? A co když jsem se dostal na kobylku i jemu a on se ti teď chystá vpálit kulku do srdce, Geelsi.“ Naklonil se dopředu, jako by chtěl Geelsovi svěřit nějaké tajemství. „Co takhle dát Van Daalovi rozkaz a zjistit, jak to teda je?“</p>
<p>Geels naprázdno otevřel pusu jako kapr, ale pak zahulákal: „Van Daale!“</p>
<p>Přesně v okamžiku, kdy se strážník nadechoval k odpovědi, Inej za něj vklouzla a přitiskla mu nůž na krk. Na poslední chvíli zahlédla jeho stín a střelhbitě sjela po taškách dolů. Proboha, Kaz to vážně dokáže vyhrotit.</p>
<p>„Pšššt,“ zašeptala Van Daalovi do ucha. Ze strany do něj trochu dloubla, aby na ledvinách ucítil hrot její druhé dýky.</p>
<p>„Prosím,“ zasténal. „Já –“</p>
<p>„Mám ráda, když muži žadoní,“ sykla. „Ale teď na to není čas.“</p>
<p>Dole pod sebou viděla Geelse, hruď se mu překotným funěním nadouvala a vydouvala jako krocanovi. „Van Daale!“ znovu marně zařval. Pak sjel očima zpátky na Kaze: „Vždycky o krok napřed, že?“ mohl se vzteky zalknout.</p>
<p>„Když jde o tebe, Geelsi, řekl bych, že mám prostě rychlejší start.“</p>
<p>Geels se pousmál – byl to nepatrný úsměv, jistý a samolibý. <emphasis>Úsměv vítěze</emphasis>, uvědomila si Inej s novou hrůzou.</p>
<p>„Jenže tenhle závod ještě neskončil.“ Geels zpod kabátu vytáhl těžkou černou pistoli.</p>
<p>„Konečně,“ pronesl Kaz. „Velké odhalení. Teď může konečně Jesper přestat fňukat nad Bolligerem jak nějaká plačka.“</p>
<p>Jesper s očima planoucíma hněvem nevěřícně zíral na zbraň. „Bolliger ho prohledával. On… Ale, ne, Big Bole, ty jsi přece idiot,“ zaúpěl.</p>
<p>Inej nevěřila vlastním očím. Muž pod jejíma rukama slabě zasténal, neboť v tom šoku bezděčně zesílila stisk. „Buď v klidu,“ houkla na něj a trochu povolila. Ale u všech svatých, vážně měla sto chutí do někoho vrazit kudlu. Big Bolliger přece Geelse prošacoval. Nemohl si nevšimnout pistole. On je zradil.</p>
<p>Tak proto Kaz trval na tom, aby s ním dneska v noci šel Big Bolliger – chtěl, aby se veřejně potvrdilo, že Big Bolliger přešel k Falešným hráčům? Rozhodně to musel být důvod, proč nechal Holsta, aby ho střelil do břicha. A co dál? Každý teď sice ví, že Big Bolliger je zrádce, jenže pořád je tu pistole, kterou Geels míří Kazovi přímo na srdce.</p>
<p>Geels se zašklebil. „Kaz Brekker, mistr úniků. Jak se vykroutíš z tohohle?“</p>
<p>„Odejdu stejnou cestou, jakou jsem přišel.“ A jako by se nechumelilo, obrátil svou pozornost na obra svíjejícího se v bolestech na zemi. „Víš, jaký je tvůj problém, Bolligere?“ Šťouchl ho špičkou hole do rány na břiše. „To nebyla řečnická otázka. Víš, jaký je tvůj největší problém?“</p>
<p>Bolliger zasténal. „Neee…“</p>
<p>„Nech mě hádat,“ odtušil Kaz.</p>
<p>Big Bol neřekl nic, jen znovu přerývavě zaskučel.</p>
<p>„Tak dobře, já ti to povím. Jsi líný. Já to vím. Každý to ví. Takže jsem se musel chtě nechtě ptát, proč můj nejlínější vyhazovač dvakrát týdně brzy ráno vstává a jde celé dvě míle do Bistra u Cilly na snídani, když v Kooperomu mají vajíčka mnohem lepší. Z Big Bolligera se stalo ranní ptáče, Falešní hráči začali rozhazovat své sítě po Pátém přístavu, až nakonec zadrželi naši největší dodávku <emphasis>jurdy</emphasis>. Nebylo těžké dát si dvě a dvě dohromady.“ Vzdychl a otočil se na Geelse. „Takhle to dopadne, když hloupí lidé začnou spřádat velké plány, <emphasis>ja</emphasis>?“</p>
<p>„To je teď celkem jedno,“ opáčil Geels. „Budu střílet hodně zblízka, takže to nebude nic pěkného. Tvoji lidi možná dostanou mě nebo moje hochy, ale téhle kulce tak jako tak neunikneš.“</p>
<p>Kaz si stoupl před hlaveň pistole, tak blízko, že se dotýkala jeho hrudi. „To se nestane, Geelsi.“</p>
<p>„Myslíš, že to neudělám?“</p>
<p>„Vůbec nepochybuju, že bys to s chutí udělal, a tvoje černé srdce by radostí zaplesalo. Ale neuděláš to. Dnes v noci ne.“</p>
<p>Geels cukl prstem na spoušti.</p>
<p>„Kazi,“ povídá Jesper. „Tahle ‚zastřel mě‘ záležitost mě začíná zajímat.“</p>
<p>Oomen se tentokrát nenamáhal Jespera napomenout, aby nežvanil. Byl tu raněný muž. Neutralita území byla porušena. Ve vzduchu už visela štiplavá chuť střelného prachu – a spolu s ní nevyřčená otázka: Kolik krve bude dnes večer prolito?</p>
<p>V dálce zahoukaly sirény.</p>
<p>„Burstraat devatenáct,“ oznámil Kaz.</p>
<p>Geels, který před tím nenápadně přešlapoval z nohy na nohu, sebou trhl.</p>
<p>„To je adresa tvé dívky, že Geelsi?“</p>
<p>Geels polkl. „Nemám holku.“</p>
<p>„Ale ano, máš,“ houkl něžně Kaz. „A hezkou. Teda dost hezkou pro takovýho patolízala, jako jsi ty. Zdá se milá. Ty ji miluješ, ne?“ I ze střechy Inej viděla, jak na Geelsově mrtvolném obličeji vyrazil lesklý pot. „Samozřejmě, že ji miluješ. Takový špíně z Barrelu, jako jsi ty, by žádná podobná krasotinka ani ruku nepodala, jenže ona je jiná. Myslí si, že jsi okouzlující. Nepochybná známka šílenství, řekl bych osobně, avšak láska je v tomto směru velmi nevyzpytatelná. Ráda si pokládá svou pěknou hlavinku na tvá ramena? Poslouchá, když jí vyprávíš, jak ses přes den měl?“</p>
<p>Geels se podíval na Kaze, jako by ho viděl poprvé v životě. Ten kluk, s nímž prve mluvil, byl nafoukaný, lehkomyslný, povrchní, ale nijak hrozivý. Teď tu stála stvůra, lítá a krutá. Kaz Brekker byl pryč a na jeho místě se objevil Krkavec, aby odvedl špinavou práci.</p>
<p>„Bydlí v čísle devatenáct na Burstraat,“ mluvil dál Kaz svým chraplavým hlasem. „Třetí patro, muškáty v truhlíku za oknem. Dva z mých lidí čekají před jejími dveřmi, a jestli odsud nevyjdu v dobré náladě po svých, vypálí celý dům, od střechy po podlahu. Během pár vteřin propukne požár, žhavé plameny se budou k ubohé Elise uvězněné v její ložnici blížit ze všech stran. Jako první chytnou její světlé vlasy. Budou hořet jako knot svíce.“</p>
<p>„Blafuješ,“ řekl Geels, ale pistole se mu třásla v rukou.</p>
<p>„Už je pozdě. Slyšel jsi sirény.“ Poznamenal Kaz a zvedl hlavu, aby se zhluboka nadechl. „Vane vítr z přístavu, cítím slanou chuť moře a ještě něco – není to kouř, co mám na jazyku?“ mluvil se zřejmým potěšením.</p>
<p><emphasis>Proboha, Kazi</emphasis>, pomyslela si Inej zoufale. <emphasis>Cos to provedl?</emphasis></p>
<p>Geels znovu trhl prstem na spoušti, Inej ztuhla.</p>
<p>„Já vím, Geelsi, já vím,“ pronesl Kaz soucitně. „Všechno to plánování, zařizování, podplácení – a celé to bylo k ničemu. To se ti teď honí hlavou. Jak to bude hrozné odcházet domů s pocitem, že jsi prohrál. Jak se šéf rozzuří, až se před ním objevíš s prázdnýma rukama a chudší než před tím. Jak příjemné zadostiučinění by bylo vpálit mi kulku do srdce. Můžeš to udělat. Zmáčkni spoušť. Všichni umřeme spolu. Hodí naše těla na Smrťákův vor a tam je spálí jako mrtvoly všech nuzáků. Nebo můžeš spolknout pýchu, vrátit se na Burstraat, složit své milované Elise hlavu do klína a živý a zdravý usnout v jejím náručí a přitom si nechat zdát, jak se mi jednou pomstíš. Je to na tobě, Geelsi. Tak co, půjdeme domů?“</p>
<p>Geels se pozorně zahleděl Kazovi do očí a ať už tam spatřil cokoliv, nakonec svěsil ramena jako spráskaný pes. Inej zarazilo, že jí ho v té chvíli bylo až líto. Přišel jako chvastoun, ostřílený hrdina Barrelu, který ví své. A odchází jako další oběť Kaze Brekkera.</p>
<p>„Jednoho dne dostaneš, co ti patří, Brekkere.“</p>
<p>„To rozhodně,“ přitakal Kaz, „jestli je na světě nějaká spravedlnost. A všichni víme, jak je to pravděpodobné.“</p>
<p>Geels svěsil paži. Pistole mu bezvládně visela u boku.</p>
<p>Kaz ustoupil zpátky, rukou si oprašoval košili na místě, kde se ho dotýkala hlaveň. „Řekni svému generálovi, ať drží svoje lidi od Pátého přístavu dál a že očekáváme náhradu za dodávku <emphasis>jurdy</emphasis>, o kterou jsme přišli, plus pět procent za olovo na neutrálním území a dalších pět procent za to, že jste tak nevídaná banda hňupů.</p>
<p>Pak nečekaně prudce zasvištěla vzduchem Kazova hůl. Geels vykřikl, protože mu Kaz rozdrtil zápěstí. Pistole zařinčela o kamennou dlažbu.</p>
<p>„Jenom jsem stál!“ řval Geels a držel se za ruku. „Nemířil jsem, jen jsem stál!“</p>
<p>„Ještě jednou se ke mně přiblížíš a zlámu ti obě zápěstí a budeš si muset zaplatit někoho, aby s tebou chodil na záchod.“ Poťukal si holí o lem klobouku. „Nebo ti s tím může pomoct tvoje roztomilá Elise.“</p>
<p>Kaz se přikrčil vedle Bolligera. Obr zasténal. „Podívej se na mě, Bolligere. Jestli dneska večer nevykrvácíš, máš zítřek do soumraku na to, abys vypadnul z Ketterdamu. Jestli uslyším, že tě někdo viděl přiblížit se k městu, najdou tě nacpaného do sudu v Bistru u Cilly.“ Pak sjel pohledem na Geelse. „Jestli mu pomůžeš nebo zjistím, že pracuje pro Falešné hráče, buď si jistý, že po tobě půjdu.“</p>
<p>„Kazi, prosím,“ zanaříkal Bolliger.</p>
<p>„Měl jsi domov, Bolligere, a beranidlem jsi rozrazil jeho vstupní dveře. Soucit ode mě nečekej.“ Zvedl se a na kapesních hodinkách zkontroloval čas. „Nemyslel jsem, že to bude trvat tak dlouho. Měl bych už jít, než začne být ubohé Elise horko.“</p>
<p>Geels zavrtěl hlavou. „Nejsi v pořádku, Brekkere. Nevím, co jsi zač, ale normální nejsi.“</p>
<p>Kaz naklonil hlavu na stranu. „Ty jsi z předměstí, že Geelsi? Přijel jsi do města zkusit štěstí?“ Prsty v rukavici si uhladil klopy. „Ech, jsem prostě jeden z těch parchantů, který dokáže odchovat jen Barrel.“</p>
<p>Otočil se, a přestože u nohou Falešných hráčů ležela nabitá zbraň, odkulhal dlážděným nádvořím k východní bráně. Jesper podřepl k Bolligerovi a jemně ho poplácal po tváři. „Pitomče,“ hlesl smutně a pak vyrazil za Kazem ven z burzy.</p>
<p>Inej ze střechy sledovala, jak Oomen zdvihl Geelsovu zbraň a uložil ji do pouzdra; pak si mezi sebou Falešní hráči vyměnili pár slov.</p>
<p>„Neodcházejte,“ škemral Big Bolliger. „Nenechávejte mě tady.“ Držel se Geelse za nohavici.</p>
<p>Geels ho setřásl. Zůstal ležet schoulený na boku, krev z něj prýštila na kamenné dláždění.</p>
<p>Inej vytrhla Van Daalovi pušku z rukou a pak ho pustila. „Běž domů,“ houkla na strážníka.</p>
<p>Jen ustrašeně mrkl přes rameno a pak se rozběhl po ochozu pryč. Hluboko dole se Bolliger plazil přes nádvoří. Sice byl dost hloupý na to, aby ho napadlo zkřížit cestu Kazi Brekkerovi, ale až doteď v Barrelu přežil, a to vyžadovalo odhodlání. Možná to dokáže.</p>
<p><emphasis>Pomoz mu</emphasis>, ozval se hlas uvnitř. Vždyť ještě před chvilkou to byl bratr ve zbrani. Není správné nechat ho samotného. Mohla by jít za ním, nabídnout se, že jeho trápení rychle skončí a držet ho za ruku, až bude umírat. Mohla by skočit pro doktora, aby ho zachránil.</p>
<p>Nakonec místo toho odříkala krátkou modlitbu v jazyce svých světců a vydala se po vnější zdi na prudký sestup dolů. Bylo jí líto chlapce, který buď umře opuštěný, aniž by mu někdo v jeho poslední hodince poskytl útěchu, nebo přežije a zbytek života stráví ve vyhnanství. Jenže dnešní noc ještě zdaleka neskončila a <emphasis>Mora </emphasis>nemůže ztrácet čas se zrádci.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>3 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>S</strong>otva se Kaz objevil ve východní bráně, přivítaly ho bouřlivé ovace. Jesper, který šel v těsném závěsu za ním, se začínal propadat trudnomyslnosti, alespoň nakolik mohl Kaz soudit.</p>
<p>Všichni se na ně vrhli, křičeli a jásali, Dirix přitom mával nad hlavou Jesperovými revolvery. Z jednání s Geelsem toho mnoho neviděli, zato hodně slyšeli. A teď halekali: „Burstraat je v plamenech! Gauneři nehasí, co je nepálí!“</p>
<p>„Nemůžu uvěřit, že jen tak stáhnul ocas!“ ušklíbl se Rotty. „Vždyť měl v ruce nabitou pistol!“</p>
<p>„Řekni, co máš na toho strážníka,“ naléhal Dirix s neskrývanou zvědavostí.</p>
<p>„To nemůže být jen tak něco.“</p>
<p>„Slyšel jsem o chlápkovi ze Slokenu, co se vždycky vyválí v jablečném sirupu a pak si vezme dvě –“</p>
<p>„Nic ze mě nedostanete,“ utnul jejich řeči Kaz. „Holst se mi ještě může hodit.“</p>
<p>Nálada byla nervózní, všechen ten smích měl příchuť šílenství, jež se dostavuje v blízkosti neštěstí. Někteří čekali boj a stále lačnili po krvi. Kaz však věděl, že tohle není jediný důvod jejich neklidu, dobře si všiml, že ani jedinkrát nepadlo Big Bolligerovo jméno. Dost je to sebralo – jak zjištění, že je Big Bol zradil, tak způsob, jakým ho za to Kaz potrestal. Pod jejich bujarým pošťuchováním vězel strach. <emphasis>To je dobře</emphasis>. Kaz spoléhal na to, že jsou to do jednoho vrahové, zloději a lháři. Jen se musel ujistit, že si nezvyknou lhát <emphasis>jemu.</emphasis></p>
<p>Poslal dva lidi, aby sledovali Big Bola a přesvědčili se, že, vypadne z města, pokud se mu vůbec podaří postavit na nohy. Ostatní se mohli vrátit do Bydla nebo jít do Vraního klubu trochu se pobavit, spláchnout problémy a přitom pustit do světa zprávy o tom, co se v noci stalo. Budou vykládat, co viděli, a zbytek si domyslí, historka se bude šířit dál a s každým dalším vyprávěním bude Krkavec krutější a šílenější. Kaz měl však ještě práci, která rozhodně nepočká, a nejdřív ze všeho musel zamířit do Pátého přístavu.</p>
<p>Jesper mu zastoupil cestu. „Měl jsi mi říct o Big Bolligerovi,“ procedil polohlasem.</p>
<p>„Neříkej mi, jak mám dělat svoji práci, Jesi.“</p>
<p>„Takže si myslíš, že taky nejsem čistý?“</p>
<p>„Kdybych si myslel, že nejsi čistý, ležel bys na burze vedle Big Bola a sbíral svoje vnitřnosti, tak přestaň žvanit.“</p>
<p>Jesper zakroutil hlavou, přitom rukama pohladil revolvery, které mu Dirixe vrátil. To dělal vždycky, když byl rozmrzelý – v pistolích hledal stejnou útěchu jako dítě u milované panenky.</p>
<p>Bylo by tak snadné si ho usmířit. Stačilo, aby mu řekl, že přece dobře ví, že je čistý, a pak mu připomenul, že si ho dneska v noci vybral jako svého jediného sekundanta na jednání, které dost dobře mohlo skončit bojem, kdyby věci nešly hladce, a to je snad samo o sobě dost dobrým důkazem toho, že mu věří. Místo toho však řekl: „Tak jdi, Jespere. Ve Vraním klubu už na tebe čekají žetony. Hraj do rána, nebo dokud tě neopustí štěstí, uvidíš, co z toho přijde dřív.“</p>
<p>Jesper se zamračil, ale v očích mu chtě nechtě lačně zablýskalo.</p>
<p>„I mě si chceš koupit?“</p>
<p>„Zvyk je železná košile.“</p>
<p>„Máš štěstí, že totéž platí pro mě.“ Po dlouhém váhaní se Kaze zeptal: „Nechceš, abychom šli s tebou? Geelsovi hoši budou po dnešní noci ve špatném rozmaru.“</p>
<p>„Jen ať přijdou,“ opáčil Kaz a pak beze slova zahnul na Nemstraat. Kdo se po setmění bojí chodit sám ulicemi Ketterdamu, může si rovnou pověsit na krk ceduli s nápisem „posera“ a čekat, až ho přijdou zmlátit.</p>
<p>Ještě na mostě cítil jejich pohledy v zádech. Nemusel slyšet jejich šuškání, aby věděl, co si povídají. Chtěli, aby šel s nimi pít, chtěli, aby jim vysvětlil, jak se dozvěděl, že Big Bolliger přešel k Falešným hráčům, chtěli, aby jim vyprávěl, jak se Geels tvářil, když svěsil zbraň. Jenže to z Kaze nikdy nedostanou, a jestli se jim to nelíbí, můžou si najít jiný gang.</p>
<p>Ať si o něm myslí cokoliv, dneska v noci díky němu zase trochu povyrostli. To je důvod, proč mu slíbili věrnost a proč s ním zůstávají. Když se stal oficiálně členem Gaunerů, bylo mu dvanáct a jejich gang byl všem pro smích; partička dětí z ulice a životem znavených žebráků, kteří hrají skořápky a fixlují s drobnými v rozpadlém domě v nejhorší části Barrelu. On však nechtěl skvělý gang, ale takový, ze kterého může skvělý gang udělat – takový, který ho bude potřebovat.</p>
<p>Teď už měli vlastní území, svoji hernu a z polorozpadlého domu se stalo Bydlo, teplé, suché místo, kde dostanou jídlo a kde je ošetří, když jsou zranění. Teď jsou Gauneři obávaní. Tohle všechno jim Kaz dal. Nedluží jim k tomu ještě zdvořilou konverzaci.</p>
<p>Krom toho Kaz věděl, že se Jesper stejně nakonec uklidní. Po pár skleničkách a několika dobře rozehraných partií se pistolníkovi vrátí dobrá nálada. Dokáže se zlobit stejně dlouho, jako vydrží zůstat střízlivý, a Kazova vítězství dokáže líčit s takovým zaujetím jako nikdo jiný.</p>
<p>Jak se Kaz blížil nocí k jednomu z menších kanálů vedoucích okolo Pátého přístavu, cítil – u všech svatých – snad téměř naději. Možná by měl zajít k felčarovi. Falešní hráči mu celé týdny šlapali na paty, a teď je konečně přinutil hrát podle svých pravidel. Ani noha ho teď tolik netrápila, pokud pomine tu vlezlou zimu. Bolela ho sice pořád, ale dnes v noci v ní cítil jen tupý tlak. Pořád mu vrtalo hlavou, jestli celé to dnešní jednání nebyla zkouška, kterou ho chtěl Per Haskel prověřit. Per Haskel byl rozhodně schopný žít navzdory všemu v přesvědčení, že je sám geniálním mozkem, díky němuž Gauneři prosperují, zvlášť když ho v tom vytrvale utvrzovali někteří nohsledové. Bylo to zneklidňující, ale na starosti s Perem Haskellem bude zítra času dost. Teď se musí ujistit, že v přístavu běží všechno tak, jak má, a pak zamíří rovnou domů do Bydla, aby se konečně vyspal.</p>
<p>Věděl, že Inej ho sleduje. Šla za ním celou cestu od burzy. Nezavolal na ni. Ukáže se, až bude sama chtít. Měl rád, když bylo ticho, vlastně by většině lidí s chutí zašil pusy. Jenže když Inej chtěla, dokázala mlčet způsobem, že by to člověka zadusilo. Bylo to nervydrásající.</p>
<p>Kaz to vydržel celou cestu přes Zentzbridge, očima sledoval železné zábradlí mostu poseté drobnými kousky provázků umně svázaných do uzlů – modlitby námořníků za šťastný návrat z moře. Nesmyslná pověra. Nakonec už to nevydržel a řekl: „Tak už to vyklop, Moro.“</p>
<p>Ze tmy se ozval její hlas. „Nikoho jsi do Burstraat neposlal.“</p>
<p>„Proč bych měl?“</p>
<p>„Jestli tam Geels nepřijde včas –“</p>
<p>„Nikdo to tam nepodpálil.“</p>
<p>„Slyšela jsem sirény…“</p>
<p>„Šťastná náhoda. Využívám inspiraci, jak se dá.“</p>
<p>„Takže jsi <emphasis>blufoval</emphasis>. Vůbec v nebezpečí nebyla.“</p>
<p>Kaz pokrčil rameny, neměl nejmenší chuť jí odpovídat. Inej se vždycky snažila vydolovat z něj alespoň špetku slušnosti. „Když si každý myslí, že jsi zrůda, nemusíš se obtěžovat všechny ty zrůdnosti páchat.“</p>
<p>„Proč jsi souhlasil, že se s nimi sejdeš, když jsi věděl, že je to past?“ Pohybovala se úplně neslyšně, někde napravo od něj. Ostatní z gangu o ní říkají, že chodí jako kočka, ale on měl za to, že kočky by se od ní mohly učit.</p>
<p>„Řekl bych, že dnešní noc byla úspěšná,“ řekl pevně. „Nemyslíš?“</p>
<p>„Málem tě zabili. A Jespera taky.“</p>
<p>„Geels kvůli úplatkům vyčistil Falešným hráčům pokladnu, přitom to byly úplně zbytečně vyhozené peníze. My jsme ze svých řad vyloučili zrádce a potvrdili právo na Pátý přístav. A já z toho vyvázl bez jediného škrábnutí. Byla to dobrá noc.“</p>
<p>„Jak dlouho jsi věděl o Big Bolligerovi?“</p>
<p>„Pár týdnů. Budeme mít málo lidí. To mi připomíná, vyhoď Rojakkeho.“</p>
<p>„Proč? Nikdo není u hracího stolu tak dobrý jako on.“</p>
<p>„Spousta prevítů to umí s paklem karet. Rojakke je až moc rychlý. Podvádí.“</p>
<p>„Je to dobrý krupiér a má rodinu, o kterou se musí starat. Mohl bys mu nejdřív vzít prst jako varování.“</p>
<p>„To už by pak nebyl dobrý krupiér, že ne?“</p>
<p>Když se zjistí, že krupiér okrádá hernu o peníze, šéf herny mu usekne malíček. Je to jeden z těch absurdních trestů, který se během času stal mezi gangy nepsaným zákonem. Podvodník ztratil jistotu: musel se znovu učit míchat karty a každý další zaměstnavatel věděl, že si na něj musí dávat pozor. U hracího stolu byl navíc nemotornější. Musel se víc soustředit na míchání a rozdávání karet, a nemohl tolik sledovat hráče.</p>
<p>I když Kaz neviděl ve tmě Inej do tváře, cítil, jak s ním nesouhlasí.</p>
<p>„Tvým bohem je chamtivost, Kazi.“</p>
<p>Div se nerozesmál. „Ne, Inej. Chamtivost se mi klaní. Je to moje věrná služebnice a spolehlivá pomocnice.“</p>
<p>„A jakému bohu teda sloužíš?“</p>
<p>„Každému, který mi přinese štěstí.“</p>
<p>„Jenže s bohy to takhle nefunguje.“</p>
<p>„Myslím, že je mi to úplně jedno.“</p>
<p>Podrážděně vzdychla. Inej navzdory všemu, čím prošla, stále věřila, že nad ní její sulijští bohové bdí. Kaz to věděl a z nějakého důvodu mu působilo nesmírné potěšení se jí proto posmívat. Kéž by teď mohl vidět, jak se tváří. Ta nakrabacená úžlabina mezi černým obočím ho naplňovala podivným uspokojením.</p>
<p>„Jak jsi věděl, že se stihnu dostat k Van Daalovi včas?“ zajímala se dál.</p>
<p>„Protože to vždycky stihneš včas.“</p>
<p>„Měl jsi mě varovat.“</p>
<p>„Myslel jsem, že tvoji svatí ocení malé dobrodružství.“</p>
<p>Chvíli nic neříkala, pak se ze tmy za ním ozvalo: „Lidi se vysmívají bohům, jen dokud je nepotřebují, Kazi.“</p>
<p>Neslyšel ji odejít, ale vycítil, že už je pryč.</p>
<p>Kaz podrážděně zavrtěl hlavou. Kdyby řekl, že Inej důvěřuje, bylo by to přehnané, ale chtě nechtě si musel přiznat, že si zvykl na ni spoléhat. Rozhodnutí, že ji vyplatí ze Zvěřince, bylo čistě instinktivní a Gaunery stálo dost peněz. I když musel Pera Haskella dlouho přesvědčovat, nakonec se ukázalo, že Inej byla Kazovou dosud nejlepší investicí. Díky tomu, že se snadno dokázala skrývat, se stala vynikající zlodějkou tajemství, nejlepší v celém Barrelu. Jenže to, jak se prostě dokázala vygumovat z povrchu zemského, Kaze občas štvalo. Dokonce neměla žádnou vůni. Každý člověk je něčím cítit a ledascos to o něm vypovídá – závan fenolu z ženských prstů, jenž se mísí s vůní spáleného dřeva ve vlasech, odér vlhké vlny pánského obleku, který překrývá štiplavý pach střelného prachu na manžetách košile. Ale u Inej to tak nebylo. Nějakým způsobem si osvojila umění neviditelnosti. Byla cenným jměním. Tak proč nemůže dělat svou práci a ušetřit ho svých nálad?</p>
<p>Najednou si Kaz uvědomil, že není sám. Zastavil se a poslouchal. Byl v úzké uličce rozdělené kalným kanálem, kudy si krátil cestu. Nebyla tu žádná pouliční světla, nikde nikdo, široko daleko jen jasný měsíc a bárky narážející o zeď kotviště. Nedával si dost pozor, nechal se rozptýlit svými myšlenkami.</p>
<p>Na konci uličky se objevil temný obrys muže.</p>
<p>„V jaké záležitosti?“ zeptal se Kaz.</p>
<p>Postava se na něj vrhla. Kaz v nízkém oblouku máchl holí. Rána by musela zasáhnout útočníka přímo do nohou, jenže jen naprázdno zasvištěla prostorem. Kaz vychýlený prudkým švihem z rovnováhy se zapotácel.</p>
<p>Pak se muž záhadně objevil znovu přímo před ním. Jeho pěst zasáhla Kaze do čelisti. Oklepal se, aby zahnal rej hvězdiček, jenž se mu rozsvítil v hlavě. Ještě jednou se napřáhl a švihl. Jenže nikdo tam už nebyl. Vyztužená rukojeť Kazovy vycházkové hole prolétla prázdnem a narazila do zdi.</p>
<p>Někdo mu z pravé strany vytrhl hůl z ruky. Copak je jich tu víc?</p>
<p>A pak nějaká postava prošla <emphasis>zdí</emphasis>. Kazovy myšlenky se zadrhly a zamotaly, horečnatě se snažil pochopit, jak je možné, že se shluk mlhoviny před jeho očima mění v kabát, boty a bledou tvář z masa a kostí.</p>
<p><emphasis>Duch</emphasis>, projelo jím jako blesk. Byl to strach dítěte, avšak dostavil se s absolutní jistotou. Takže Jordie si nakonec přišel pro svou pomstu. <emphasis>Je čas splatit dluhy, Kazi. Nic není zadarmo</emphasis>.</p>
<p>Ta myšlenka mu prolétla hlavou v náhlém a pokořujícím záchvatu paniky; pak se ho fantom zmocnil a on na krku ucítil ostrý vpich jehly. <emphasis>Duch s injekční stříkačkou?</emphasis></p>
<p><emphasis>Blázne, </emphasis>pomyslel si. A pak se propadl do tmy.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Kaze probral ostrý zápach amoniaku. Prudce cukl hlavou a znovu byl zcela při sobě.</p>
<p>Stařec před ním měl na sobě plášť univerzitního doktora. Držel v ruce sklenici čpavku, kterou mával Kazovi před nosem. Ten puch byl nesnesitelný.</p>
<p>„Dej to pryč,“ zaskřípěl Kaz.</p>
<p>Lékař ho s neskrývaným nezájmem přejel pohledem a vrátil čpavek do kožené brašny. Kaz si protáhl prsty, to byl však jediný pohyb, kterého byl schopen. Seděl s rukama za zády připoutaný k židli. Ať mu píchli cokoliv, byl po tom malátný.</p>
<p>Lékař poodešel stranou. Kaz několikrát zamrkal, aby zahnal rozostřený zrak a srovnal si v hlavě nepochopitelný výjev, jenž se rozprostíral před jeho očima. Čekal, že se probere v zaprášené díře Falešných hráčů nebo jiného znepřáteleného gangu. Tohle ovšem nebylo žádné doupě v Barrelu. Takhle vyšperkované hnízdečko muselo stát pořádný balík peněz – mahagonové obklady na stěnách hustě zdobené řezbami zpěněných vln a létajících ryb, řady knih pečlivě vyrovnaných v policích, vitrážová okna a na zdi originál De Kappela, tím si byl takřka jistý. Olej na plátně, jeden z těch cudných portrétů: dáma s otevřenou knihou v klíně a ležícím beránkem u nohou. Muž, jenž ho zpoza masivního psacího stolu pozoroval, měl vzezření prosperujícího kupce. Ale jestli je tohle jeho dům, tak proč u dveří hlídají strážníci městské hlídky?</p>
<p><emphasis>Ksakru</emphasis>, přemítal Kaz, <emphasis>zatkli mě snad?</emphasis> Jestli je to tak, čeká toho kupčíka nepěkné překvapení. Díky Inej na každého soudce, žalobce i radního v Kerchu něco ví. Do setmění bude z cely venku. Až na to, že není v cele, ale přivázaný k židli v neznámém domě, tak o co tady sakra jde?</p>
<p>Tomu muži mohlo být něco kolem čtyřicítky, měl vyčerpanou, ale pohlednou tvář a na čele ustupující linii vlasů. Když se Kaz střetl s jeho pohledem, odkašlal si a propletl prsty do sebe.</p>
<p>„Pane Brekkere, doufám, že vám není moc špatně.“</p>
<p>„Pošlete toho starého mastičkáře pryč. Je mi dobře.“</p>
<p>Kupec kývl na lékaře. „Můžete jít. Pošlete mi, prosím, účet. A samozřejmě bych ocenil, kdybyste byl v této záležitosti diskrétní.“</p>
<p>Lékař zavřel brašnu a vyšel z místnosti. Když byl venku, kupec vstal a sebral ze stolu svazek papírů. Měl dokonale střižený žaket s vestou – tmavý, uhlazený, záměrně usedlý – oblečení, které nosí všichni obchodníci z Kerchu. Náprsní hodinky a sponka na kravatě však stačily Kazovi k tomu, aby zjistil, co potřeboval vědět: řetízek z těžkých zlatých článků ve tvaru vavřínových listů a masivní rubín na sponce.</p>
<p><emphasis>Za to, že mě ten kupčík nechal přivázat k židli, mu tu jehlu vrazím do krku, ale před tím ten kámen vypáčím, </emphasis>přemítal Kaz. Nahlas řekl: „Van Eck.“</p>
<p>Muž přikývl. Bez úklony, samozřejmě. Kupci se neuklánějí špíně z Barrelu. „Takže mě znáte?“</p>
<p>Kaz znal erby a šperky všech významných obchodníků z Kerchu. Znakem Van Ecka byl rudý vavřín. Nemusel být žádný lumen, aby si dokázal dát dvě a dvě dohromady.</p>
<p>„Znám tě,“ odpověděl chladně. „Jsi jeden z těch, co vedou svatou válku za vyčištění Barrelu.“</p>
<p>Van Eck znovu nepatrně přikývl. „Usiluji o to, aby se lidé živili čestně.“</p>
<p>Kaz se zasmál. „Jaký je rozdíl mezi sázením ve Vraním klubu a spekulacemi na burze?“</p>
<p>„To první je krádež, to druhé obchod.“</p>
<p>„Když člověk přijde o peníze, stěží to bude rozlišovat.“</p>
<p>„Barrel je špinavá díra plná násilí, neřestí –“</p>
<p>„Kolik z lodí, které vyšleš z přístavu v Ketterdamu na moře, se už nikdy nevrátí zpátky?“</p>
<p>„To není –“</p>
<p>„Jedna z pěti, Van Ecku. Jedno z každých pěti plavidel, které pošleš pro kávu, jurdu a štůčky hedvábí skončí někde na dně moře, buď narazí na skály, nebo padne do rukou pirátů. Jedna z každých pěti posádek zemře, jejich těla se navždy ztratí v cizích vodách, kde je v temných hlubinách sežerou ryby. Nemluvme tedy o násilí.“</p>
<p>„Nebudu diskutovat o morálce s klukem z Barrelu.“</p>
<p>Kaz něco takového ani neočekával. Potřeboval jen čas, aby zjistil, jak pevně jsou jeho zápěstí svázaná. Jezdil prsty podél řetězu tak vysoko, jak to jen šlo, přitom pořád dumal nad tím, kam ho to Van Eck dovlekl. Ačkoliv se s ním nikdy dřív osobně nesetkal, plán jeho bytu znal nazpaměť. Ať jsou kdekoliv, v rezidenci Van Ecka to není.</p>
<p>„Pokud jste mě sem nezavlekli kvůli filozofování, tak v jaké záležitosti tedy?“ Byla to otázka, kterou se otevírala všechna jednání. Pozdravení rovného s rovným, nikoliv žádost vězně.</p>
<p>„Mám pro vás návrh. Tedy spíše rada pro vás má návrh.“</p>
<p>Kaz nedal najevo své překvapení. „Všechna svá vyjednávání začíná Obchodní rada bitím?“</p>
<p>„Považujte to za varování. A za ukázku.“</p>
<p>Kaz si vzpomněl na postavu v temné uličce, jak se zničehonic objevila jako duch a zase zmizela. <emphasis>Jordie.</emphasis></p>
<p>V duchu sebou zatřásl, aby se probral. <emphasis>Žádný Jordie, pitomče</emphasis>. Soustřeď se. Sebrali tě, protože jsi měl hlavu plnou vítězství a nesoustředil ses. To máš za trest, byla to chyba, kterou už víckrát neuděláš. <emphasis>Jenže to nevysvětluje ten přízrak</emphasis>. Rychle tu myšlenku zaplašil.</p>
<p>„Jak bych já mohl být Obchodní radě užitečný?“</p>
<p>Van Eck listoval v papírech. „Poprvé jste byl zatčený, když vám bylo deset let,“ prohlížel si stránku ve své ruce.</p>
<p>„Na poprvé se nikdy nezapomíná.“</p>
<p>„Ten rok vás zadrželi ještě dvakrát, následující rok – to už vám bylo jedenáct – také dvakrát. Naposledy vás sebrali ve čtrnácti, když městská hlídka provedla razii v herně, a od té doby jste neseděl.“</p>
<p>Byla to pravda. Za tři roky na Kaze nikdo nic neměl. „Polepšil jsem se,“ poznamenal Kaz. „Našel jsem si poctivé živobytí, teď už žiji jen modlitbou a prací.“</p>
<p>„Nerouhejte se,“ napomenul ho Van Eck mírně, ale v očích mu hněvivě zajiskřilo.</p>
<p><emphasis>Muž víry</emphasis>, poznamenal si Kaz a v myšlenkách si dál hbitě spojoval všechno, co věděl o Van Eckovi – prosperující, zbožný, vdovec, jenž se nedávno znovu oženil s dívkou ne o mnoho starší než Kaz. A pak samozřejmě ona záhada s Van Eckovým synem.</p>
<p>Van Eck se dál prohrabával složkou. „Celá řada záznamů – rvačky, koně a další zahrávání si se štěstím. Už přes dva roky jste šéfem herny zvané Vraní klub. Jste vůbec nejmladší muž, co kdy vedl podobný podnik, a za tu dobu jste zdvojnásobil zisk. Jste vyděrač –“</p>
<p>„Obchoduji s informacemi.“</p>
<p>„Mistr švindlu –“</p>
<p>„Vytvářím příležitosti.“</p>
<p>„Kuplíř a vrah –“</p>
<p>„Pasáka nedělám a zabíjím jen z dobrého důvodu.“</p>
<p>„A tím je co?“</p>
<p>„To co u vás, měšťane. Zisk.“</p>
<p>„Jak získáváte informace, pane Brekkere?“</p>
<p>„Řekněme, že jsem něco jako zloděj.“</p>
<p>„Pak musíte být v tomto směru více než výjimečný.“</p>
<p>„To zajisté jsem.“ Kaz se mírně zaklonil. „Inu, každý člověk je vlastně takový trezor, kasa plná tajemství a tajných přání. Jsou tací, kteří na to jdou zhurta, ale já dávám přednost jemnějším způsobům – zatlačit ve správnou chvíli na správném místě správnými prostředky. Je to delikátní záležitost.“</p>
<p>„Vždycky mluvíte v metaforách, pane Brekkere?“</p>
<p>Kaz se pousmál. „To nebyla metafora.“</p>
<p>Byl na nohou dřív, než řetězy dopadly na zem. Skočil k psacímu stolu, jednou rukou popadl nůž na dopisy, co na něm ležel, druhou chytl Van Ecka zepředu za košili. Když mu přitiskl ostří nože ke krku, jemná látka se nařasila. Kazovi se motala hlava a v kulhavé noze mu od dlouhého sezení v nepřirozené poloze skřípalo, se zbraní v ruce se mu to však celé jevilo o poznání růžověji.</p>
<p>Van Eckovy stráže stály proti němu s vytasenými pistolemi a šavlemi. Cítil, jak obchodníkovi pod vlněným oblekem divoce tluče srdce.</p>
<p>„Myslím, že nemusím ztrácet čas výhrůžkami,“ pronesl důrazně. „Řekni mi, jak se dostanu ke dveřím, nebo půjdu oknem a tebe vezmu s sebou.“</p>
<p>„Myslím, že vás přiměji změnit názor.“</p>
<p>Kaz ho dloubl. „Nezajímá mě, kdo jsi, ani jak velký nosíš rubín. Nebudeš mě brát z mojí vlastní ulice. A nebudeš se mnou uzavírat obchody, když jsem řetězy přivázaný k židli.“</p>
<p>„Mikko,“ zavolal Van Eck.</p>
<p>A pak se to stalo znovu. Zdí knihovny prošel chlapec. Byl bledý jako mrtvola, oblečený do modrého pláště vlnostrůjců, na klopě měl červeno-zlatou stužku označující, že patří do Van Eckova domu. Jenže ani grišové přece nedokáží procházet zdí.</p>
<p><emphasis>Jsem omámený</emphasis>, říkal si Kaz a snažil se nepropadnout panice. Dali mi drogy. Nebo to je nějaká iluze, takové ty triky, co předvádějí na divadle na Východním nábřeží – dívku rozříznou ve dví, z klobouku tahají holubice a takové věci.</p>
<p>„Co to má k čertu být?“ zamračil se.</p>
<p>„Pusťte mě a já vám to vysvětlím.“</p>
<p>„Můžeš to klidně vysvětlit tak, jak jsi.“</p>
<p>Van Eck podrážděně vzdychl a nejistě začal. „To, co vidíte, jsou účinky <emphasis>jurdy parem</emphasis>.“</p>
<p>„Jurda je jen stimulant.“ Malé kvítky, co se pěstují a suší v Nové Zemi. Prodávají je v obchodech po celém Ketterdamu. Když Kaz u Gaunerů začínal, žvýkal je, aby byl na hlídce svěží. Míval z toho oranžové zuby ještě několik dní. „Je neškodná,“ dokončil myšlenku.</p>
<p>„<emphasis>Jurda parem</emphasis> je něco úplně jiného a zcela jistě není neškodná.“</p>
<p>„Takže jste mě omámili drogami.“</p>
<p>„Ne <emphasis>vás</emphasis>, pane Brekkere. Mikku.“</p>
<p>Kaz se pozorně zahleděl na grišovu nezdravě sinalou tvář. Pod očima se mu černaly těžké kruhy a vůbec vypadal křehce a chatrně, jako člověk, který už delší dobu nejedl, a je mu to jedno.</p>
<p>„<emphasis>Jurda parem</emphasis> je s obyčejnou jurdou příbuzná,“ vysvětloval Van Eck. „Pochází ze stejné rostliny. Neznáme proces, kterým se tato droga vyrábí, ale její vzorky zaslal Obchodní radě Kerchu vědec jménem Bo Yul-Bayur.“</p>
<p>„Ze Šu?“</p>
<p>„Ano. Chtěl odtamtud utéct, proto nám poslal vzorek té látky, aby nás přesvědčil, že jeho tvrzení ohledně neobyčejných účinků této drogy, je pravdivé. Prosím, pane Brekkere, tohle je velmi nepohodlná pozice. Kdybyste dovolil, dal bych vám pistoli a mohli bychom si sednout a promluvit si o tom všem civilizovanějším způsobem.“</p>
<p>„Chci pistoli a svoji hůl.“</p>
<p>Van Eck pokynul jednomu ze strážců, jenž poté vyšel z místnosti a v mžiku se vrátil s Kazovou vycházkovou holí – Kaz byl zpropadeně rád, že použil dveře.</p>
<p>„Nejdřív pistoli,“ nařizoval Kaz. „Pomalu.“ Strážník vyndal pistoli z pouzdra a podal ji Kazovi. Ten ji jediným bleskurychlým pohybem ruky chytl a natáhl, načež pustil Van Ecka, nůž na dopisy odhodil na stůl a strážníkovi vytrhl z ruky svou hůl. Pistole byla v té chvíli bezesporu potřebnější, hůl mu však přinesla nevýslovnou úlevu.</p>
<p>Van Eck ustoupil pár kroků dozadu, aby nebyl tak blízko Kazovy nabité zbraně. Neměl se k tomu, aby si sedl. I Kaz zůstal stát, připravený u okna vzít do zaječích, kdyby bylo třeba.</p>
<p>Van Eck se zhluboka nadechl, rukou si urovnával pomačkaný oblek. „Ta hůl je skutečně řemeslný kousek, pane Brekkere. To je práce materiálčiků?“</p>
<p>Bylo to skutečně tak, měl ji vyztuženou olovem a dokonale zpevněnou, takže s ní dokázal přelomit člověku kost. „Do toho ti nic není. Mluv k věci, Van Ecku.“</p>
<p>Obchodník si odkašlal. „Když nám Bo Yul-Bayur poslal vzorek <emphasis>jurdy parem</emphasis>, dali jsme ji na zkoušku třem grišům, vždy jednomu z každého řádu.“</p>
<p>„Šťastní dobrovolníci?“</p>
<p>„Vazalové,“ přiznal Van Eck. „Nejprve materiálčikovi, pak hojičce, oba tito grišové byli vazalové z domu radního Hoedeho. Tady Mikka je vlnostrůjce. Ten je můj. Viděl jste sám, co dokáže po požití té drogy.“</p>
<p><emphasis>Hoede</emphasis>. Kde jsem to jméno jen slyšel?</p>
<p>„Nevím, co jsem viděl,“ řekl Kaz stroze a pohlédl na Mikku. Chlapec upřeně zíral na Van Ecka, jako by očekával jeho další rozkazy. Nebo spíš další dávku.</p>
<p>„Vlnostrůjci dokáží běžně ovládat toky, shromažďovat vodu a vlhkost ze vzduchu a blízkých zdrojů. Řídí příliv a odliv v našem přístavu. Pod vlivem <emphasis>jurdy parem</emphasis> může však vlnostrůjce změnit i své vlastní skupenství z pevného na tekuté a z tekutého na plynné a pak zase zpátky; a totéž dokáže udělat s dalšími pevnými předměty. Dokonce i se zdí.“</p>
<p>Kaz byl v pokušení celé to popřít, jenže to, co viděl, si žádným jiným způsobem nedokázal vysvětlit. „Jak?“</p>
<p>„Těžko říct. Znáte umocňovače, které někteří grišové nosí?“</p>
<p>„Viděl jsem je,“ přitakal Kaz. Zvířecí kosti, tesáky, šupiny. „Slyšel jsem, že je těžké takovou věc získat.“</p>
<p>„Velmi těžké. A to jenom zvětšují grišovu sílu. Zatímco <emphasis>jurda parem</emphasis> mění veškeré jejich vnímání.“</p>
<p>„No a?“</p>
<p>„Grišové pracují s hmotou na její nejzákladnější úrovni. Říkají tomu Malá věda. Pod vlivem <emphasis>paremu</emphasis> je jejich ovládání hmoty rychlejší a mnohem přesnější. Teoreticky by <emphasis>jurda parem</emphasis> měla být jenom povzbuzovacím prostředkem jako její příbuzná – obyčejná <emphasis>jurda</emphasis>. Jenže se zdá, že bystří a zdokonaluje smyslové vnímání grišů. Umožňuje jim propojovat věci s neobyčejnou rychlostí. Zkrátka se děje to, co by vůbec nemělo být možné.“</p>
<p>„Co taková věc udělá s politováníhodným ubožákem, jako jsem já nebo ty?“</p>
<p>Van Eck se naježil, očividně se mu nelíbilo, že je Kaz hází do jednoho pytle, nicméně pokračoval ve výkladu. „Je to smrtelné. Obyčejná mysl nesnese <emphasis>parem</emphasis> ani v nepatrném množství.“</p>
<p>„Řekl jste, že jste to dali třem grišům. Co dokáží ti ostatní?“</p>
<p>„Tady,“ natáhl se Van Eck k šuplíku svého psacího stolu.</p>
<p>Kaz zdvihl pistoli. „Ne tak rychle.“</p>
<p>Van Eck vklouzl rukou do šuplíku a vytáhl z něj kus zlata. „Tohle bylo olovo.“</p>
<p>„Tomu budu tak akorát věřit.“</p>
<p>Van Eck pokrčil rameny. „Říkám vám jen, co jsem viděl. Ten materiálčik vzal do rukou kus olova a za chvíli z toho bylo tohle.“</p>
<p>„Jak vůbec víte, že je to pravé zlato?“ zeptal se nedůvěřivě Kaz.</p>
<p>„Taví se při stejné teplotě jako zlato, má stejnou váhu a ohebnost. Pokud se to v nějakém ohledu liší od zlata, pak se nám tento rozdíl nepodařilo zjistit. Sám si to ověřte, jestli chcete.“</p>
<p>Kaz vsunul hůl pod paži a od Van Ecka si vzal těžkou hroudu. Ať už je ten obrovský kus žluté hmoty pravé zlato, nebo jeho zdařilá imitace, prodá se na ulicích Barrelu za slušné prachy.</p>
<p>„Mohl jste to získat kdekoliv,“ namítl Kaz.</p>
<p>„Dovedl bych Hoedeova materiálčika sem, aby vám to na místě ukázal, ale není zdráv.“</p>
<p>Kaz sjel pohledem na Mikkův nezdravě bledý obličej a orosené obočí. Ta droga si očividně vybírá svou daň.</p>
<p>„Řekněme, že je to pravda, a ne nějaká pouťová atrakce. Co to má co dělat se mnou?“</p>
<p>„Slyšel jste o tom, že Šu zaplatil Kerchu celý státní dluh nenadálou dodávkou značného množství zlata? A o tom, že byl zavražděn obchodní vyslanec z Nové Země? A že z vojenské základny v Ravce byly ukradeny jisté dokumenty?“</p>
<p>Tak v tom spočívá tajemství záhadně zavražděného velvyslance na pánských toaletách. A zlato na těch třech lodích, co přijely ze Šu, tedy nejspíš vyrobili materiálčici. O dokumentech z Ravky Kaz sice zatím neslyšel, ale i tak přikývl.</p>
<p>„Domníváme se, že všechny tyto události jsou dílem grišů, kteří byli vystaveni působení <emphasis>jurdy parem</emphasis> a pracují pro šuhanskou vládu, která je má v moci.“ Van Eck se poškrábal na bradě. „Pane Brekkere, byl bych rád, kdybyste chvíli přemýšlel o tom, co vám tady vykládám. Lidé procházející zdmi – žádny trezor ani pevnost nemohou být bezpečné. Lidé, kteří dokáží přeměnit olovo nebo cokoliv jiného ve zlato, upravovat samu hmotu světa – finanční trhy to uvrhne v chaos. Světové hospodářství se zhroutí.</p>
<p>„Velmi vzrušující. Co ode mě chceš, Van Ecku? Chceš, abych ukradl loď se zbožím? Nebo ten výrobní postup?“</p>
<p>„Ne, chci, abyste ukradl toho muže.“</p>
<p>„Abych unesl Bo Yul-Bayura?“</p>
<p>„Abyste ho zachránil. Před měsícem jsme od něj dostali vzkaz, ve kterém nás úpěnlivě prosil o azyl. Velmi se obával plánů, které měla vláda jeho domovské země s <emphasis>jurdou parem</emphasis>, a my jsme souhlasili, že mu pomůžeme utéci ze země. Naplánovali jsme schůzku, ovšem došlo při ní k nečekané potyčce.</p>
<p>„Se Šuhany?“</p>
<p>„Ne, s Fjerdany.“</p>
<p>Kaz se zamračil. Fjerdani musí mít zvědy v Šu Hanu nebo v Kerchu, když se o té droze i o Bo Yul-Bayurových plánech dozvěděli s takovou rychlostí.</p>
<p>„Tak za ním vyšlete své agenty.“</p>
<p>„Diplomatická situace je nyní velmi choulostivá. Je zcela zásadní, aby vláda naší země nebyla s Yul-Bayurem nijak spojována.“</p>
<p>„Měl byste vědět, že je nejspíš dávno mrtvý. Fjerdani griši nenávidí. V žádném případě nedovolí, aby se jakékoliv informace o takové droze dostaly ven.“</p>
<p>„Podle našich zdrojů je naživu a čeká ho soud.“ Van Eck si odkašlal. „Před tribunálem v Ledovém paláci.“</p>
<p>Kaz dlouhou minutu zíral na Van Ecka, pak propukl v smích. „Takže, bylo mi vskutku potěšením, že mě tvoji lidé přepadli a v bezvědomí unesli. Ujišťuji tě, Van Ecku, že se ti za tvou pohostinnost ve správný čas odvděčím. Teď řekni některému z těch svých lokajů, ať mě doprovodí ke dveřím.“</p>
<p>„Jsme ochotní nabídnout vám pět milionů <emphasis>kruge</emphasis>.“</p>
<p>Kaz zastrčil pistoli do kapsy. O život už se nebál, jenom měl vztek, že ho tenhle špicl připravil o čas. „Možná to je pro tebe překvapení, Van Ecku, ale i my, krysy z kanálů, si vážíme vlastního života, zrovna jako ty.“</p>
<p>„Deset milionů.“</p>
<p>„K čemu je člověku hromada peněz, když je nemůže utratit? Kde je můj klobouk – nechal ho tvůj vlnostrůjce ležet na ulici?“</p>
<p>„Dvacet.“</p>
<p>Kaz se zarazil. Měl nepříjemný pocit, jako by se ryby vytesané v dřevěném obložení zastavily v půli skoku a bedlivě všechno sledují. „Dvacet milionů <emphasis>kruge</emphasis>?“</p>
<p>Van Eck přikývl. Netvářil se nadšeně.</p>
<p>„Musel bych sehnat tým lidí, kteří by se k té sebevražedné misi nechali přemluvit. To rozhodně nebude levné.“ Nebyla to tak úplně pravda. Navzdory tomu, co řekl Van Eckovi, byla v Barrelu spousta lidí, kteří na svém životě zas tak nelpěli.</p>
<p>„Dvacet milionů <emphasis>kruge </emphasis>by na to mělo stačit,“ odsekl Van Eck.</p>
<p>„Do budovy Ledového paláce se ještě nikdy nikdo nevloupal.“</p>
<p>„Proto potřebujeme vás, pane Brekkere. Možná už je Bo Yul-Bayur mrtvý nebo všechna svá tajemství vyzradil Fjerdanům, přesto se domníváme, že je doposud čas, byť ho není nazbyt, abychom jednali, než se tajemství <emphasis>jurdy parem</emphasis> dostane na světlo světa.“</p>
<p>„Jestli mají Šuhani výrobní postup –“</p>
<p>„Yul-Bayur tvrdí, že se mu podařilo jeho nadřízené obelstít a udržet vzorec v tajnosti. Myslíme si, že mají k dispozici pouze omezené množství, které tam Yul-Bayur po sobě zanechal.“</p>
<p><emphasis>Chamtivost mi říká pane</emphasis>. Možná byl Kaz poněkud domýšlivý, když něco takového tvrdil. Protože teď byla chamtivost ve službách Van Ecka. Činila se, seč mohla, aby překonala Kazovu nevoli a dostala ho tam, kde ho Van Eck chtěl mít.</p>
<p>Dvacet milionů <emphasis>kruge</emphasis>. Co je tohle za práci? Kaz nevěděl nic o špionáži ani o vládním pletichaření, ale v čem může být ukradení Bo Yul-Bayura z budovy Ledového paláce jiné než vyloupení kupeckého trezoru? <emphasis>Inu, je to ten nejlépe chráněný trezor na světě</emphasis>, připomněl sám sobě Kaz. Bude potřebovat specializovaný tým lidí, které nezastraší reálná možnost, že se odtamtud třeba už nikdy nevrátí. A tyhle lidi v žádném případě nedokáže dát dohromady jenom z Gaunerů. Talenty, které na tuhle práci bude potřebovat, nemá všechny ve svých řadách. To znamená, že si bude muset krýt záda ještě víc než obvykle.</p>
<p>Ale kdyby se jim to skutečně podařilo, i potom, co by Per Haskellovi vyplatil jeho podíl, by měl dost na to, aby všechno změnil. A konečně by se mohlo začít naplňovat to, po čem touží od chvíle, co se srdcem přetékajícím pomstychtivostí vyvlekl své tělo z posledních sil z mrazivého moře a plácl sebou na přístavní molo. Konečně by mohl Jordieho pomstít.</p>
<p>A mělo by to i další výhody. Rada Kerchu by mu byla zavázána, nemluvě o tom, jakou slávu by mu takový husarský kousek zajistil v Barrelu. Vniknout do nedobytné budovy Ledového paláce a vyfouknout z této bašty fjerdské šlechty nejvzácnější poklad, a to přímo pod nosem slovutné fjerdské armády? Ne, pokud by měl něco takového na svém kontě a k tomu takovou hromad peněz v kapse, Pera Haskella už by nepotřeboval. Byl by svým pánem a mohl pracovat sám na sebe.</p>
<p>Ale něco tady nehrálo. „Proč já? Proč Gauneři? Je mnoho zkušenějších lidí.“</p>
<p>Mikka se rozkašlal, Kaz si všiml krve na jeho rukávu.</p>
<p>„Posaď se,“ nakázal mu Van Eck jemně, přitom mu pomohl na židli a nabídl mu svůj kapesník. Mávl na strážného. „Vodu.“</p>
<p>„Takže?“ vybídl ho Kaz.</p>
<p>„Kolik vám je let, pane Brekkere?“</p>
<p>„Sedmnáct.“</p>
<p>„Od svých čtrnácti let jste nebyl zatčen, a protože jsem přesvědčen, že nejste o nic poctivější v dospělosti, než jste byl v dětství, usuzuji, že disponujete právě tou dovedností, již nyní nejvíce potřebuji: nenecháte se chytit.“ Rty mu zkřivil ironický úsměv. „A je tu také ona záležitost s mým DeKappelem.“</p>
<p>„Rozhodně nevím, o čem je řeč.“</p>
<p>„Před šesti měsíci z mého domu zmizel originál DeKappela, měl hodnotu dobrých sto tisíc <emphasis>kruge</emphasis>.“</p>
<p>„To je velká ztráta.“</p>
<p>„To je, zvláště když jsem byl ujištěn, že je má obrazárna neproniknutelná a zámky na dveřích jsou zabezpečeny proti vloupání.“</p>
<p>„Jistě, opravdu si vzpomínám, že jsem o tom četl.“</p>
<p>„Ano,“ připustil Van Eck se sotva znatelným povzdechem. „Pýcha je nebezpečná věc. Dychtil jsem se pochlubit svým majetkem, ukázat, jak daleko jsem ochoten zajít, abych ho uchránil. A přesto, navzdory všem ochranným opatřením, navzdory psům, alarmům a těm nejvěrnějším zaměstnancům v celém Ketterdamu, je mé plátno pryč.“</p>
<p>„Upřímnou soustrast.“</p>
<p>„Musí se časem objevit na nějakém světovém trhu.“</p>
<p>„Možná už má zloděj kupce, kteří se předhánějí, kdo za něj zaplatí víc.“</p>
<p>„To je samozřejmě také možnost. Ovšem přikláním se k názoru, že onen zloděj měl pro krádež svůj vlastní důvod.“</p>
<p>„A tím důvodem bylo podle vás co?“</p>
<p>„Dokázat, že je té krádeže schopen.“</p>
<p>„To bych považoval za velmi hloupý hazard.“</p>
<p>„Inu, kdo ví, jaké jsou důvody lupičů?“</p>
<p>„Já rozhodně ne.“</p>
<p>„Z toho, co vím o budově Ledového paláce, soudím, že ten, kdo ukradl mého DeKappela, je přesně tím, koho na tuto práci potřebuji.“</p>
<p>„Tak pak byste udělal nejlépe, kdybyste si ho na tuto práci najal. Nebo ji.“</p>
<p>„Bezesporu. Já se ovšem budu muset spokojit s vámi.“</p>
<p>Van Eck upřeně sledoval Kaze pohledem, jako by doufal, že mu v očích nalezne vepsané doznání. Po dlouhém, pátravém mlčení se zeptal: „Jsme tedy dohodnuti?“</p>
<p>„Ne tak rychle. Co se stalo s tou hojičkou?“</p>
<p>Van Eck vypadal zmateně. „S kým?“</p>
<p>„Povídal jste, že jste tu drogu dali grišovi z každého řádu. Mikka je vlnostrůjce, takže eterálčik. Materiálčik vyrobil to zlato. A co se stalo s tou korporálčicí? S tou hojičkou?“</p>
<p>Van Eck sebou nepatrně škubl: „Šel byste laskavě se mnou, pane Brekkere?“</p>
<p>Kaz nedůvěřivě vyšel za Van Eckem z knihovny, očima pošilhával po Mikkovi a strážích. Van Eck ho vedl chodbou. Dům na první pohled přetékal bohatstvím – zdi obložené tmavým dřevem, na podlahách nablýskané černobílé dlaždice, vše vkusné, dokonale uměřené a zručně vyrobené. Celé to však zvláštním způsobem připomínalo márnici. Opuštěné místnosti, zatažené závěsy, nábytek zahalený bílý plátnem – to vše vytvářelo ponurý, chladný dojem bohem zapomenuté mořské krajiny s plovoucími ledovými krami.</p>
<p><emphasis>Hoede</emphasis>. Najednou mu to jméno zapadlo do správné přihrádky. Minulý týden se v Hoedově rezidenci na Geldstraat něco semlelo. Celé okolí bylo uzavřeno kordonem, všude se hemžili četníci. Prý tam propukly pravé neštovice, ale ani Inej nedokázala zjistit víc.</p>
<p>„Tohle je dům radního Hoedeho,“ poznamenal Kaz sice s jistotou, nicméně cítil, jak mu přitom naskočila husí kůže. Rozhodně nestál o to chytit tu nějakou nákazu, kupec ani jeho doprovod se však nezdáli být vyvedeni z míry. „Myslel jsem, že je celý dům v karanténě.“</p>
<p>„To, k čemu tu došlo, pro nás není nijak nebezpečné. A jestli odvedete dobře svou práci, pak ani nikdy nebude.“</p>
<p>Vyšli dveřmi ven do pečlivě upravené zahrady prosycené silnou vůni prvních krokusů. Ta voňavá záplava byla pro Kaze jako rána do zubů. Vzpomínky na Jordieho byly v jeho mysli už tak dost zjitřené. Na chvíli úplně zapomněl, že směřuje zahradou bohatého obchodníka ke kanálu; stál po kolena ve vysoké jarní trávě a hlas jeho bratra ho volal domů.</p>
<p>Kaz se oklepal. <emphasis>Potřebuju hrnek pořádně hořkého kafe, toho nejsilnějšího, co se prodává,</emphasis> pomyslel si. <emphasis>Nebo opravdovou ránu do zubů.</emphasis></p>
<p>Van Eck ho vedl k hausbótu kotvícímu na kanálu. Skrze žaluzie na oknech prosvítalo světlo a vrhalo na zahradní cestu pravidelné vzory. U dveří stál v pozoru strážník městské hlídky. Van Eck z kapsy vytáhl klíč a zasunul jej do těžkého zámku. Kaz si musel dát rukáv před pusu, protože otevřenými dveřmi k němu z místnosti zavanul štiplavý zápach – moč a výkaly. A vůně krokusů vzala za své.</p>
<p>Místnost osvětlovaly dvě skleněné lucerny zavěšené na zdi. Uvnitř stála ochranka, všichni muži byli otočeni čelem k obrovské železné kóji, na zemi pod jejich nohama všude leželo roztříštěné sklo. Někteří měli fialovou uniformu městské hlídky, jiní byli oblečeni do zelenkavých livrejí označujících příslušnost k Hoedeovu domu. Za oknem, které, jak Kazovi došlo, muselo sloužit k pozorování, viděl prázdný stůl s dvěma převrácenými židlemi, nad nimiž stál další strážník městské hlídky. Jako ostatní nehybně stál a s rukama podél těla zíral netečným pohledem do prázdna, jeho tvář byla zcela bez výrazu,. Van Eck zesílil světlo jedné z luceren a Kaz uviděl, že na zemi leží se zavřenýma očima další zhroucený muž ve fialové uniformě.</p>
<p>Van Eck vzdychl a poklekl na zem, aby tělo obrátil. „Ztratili jsme dalšího,“ zachmuřil se.</p>
<p>Byl to teprve chlapec, na horním rtu mu začínaly rašit vousy.</p>
<p>Van Eck kývl na strážníka, co je pustil dovnitř, aby s pomocí mužů z Van Eckovy ochranky tělo zvedli a odnesli pryč. Ostatní strážníci se celou dobu ani nehnuli, jen dál zírali před sebe.</p>
<p>Kaz jednoho z nich poznal – Henrik Dahlman, kapitán městské hlídky.</p>
<p>„Dahlmane?“ oslovil jej, muž však na to nereagoval. Kaz zamával kapitánovi rukou před obličejem, pak ho cvrknul do ucha. Nic, jen dlouze, nezúčastněně mrknul. Kaz vytáhl pistoli a zamířil mu přímo na čelo. Odjistil spoušť. Kapitán necukl, ani se nehnul. Jeho zorničky nereagovaly.</p>
<p>„Je jako mrtvý,“ vzdychl Van Eck. „Klidně střílejte. Můžete mu vypálit mozek z hlavy. Nebude se bránit a ostatní ani nemrknou.“</p>
<p>Kaz dal pistoli dolů, po zádech mu přejel mráz. „Co to je? Co se jim stalo?“</p>
<p>„Ta griša byla korporálčice, byla to vazalka rady Hoedeoho, sloužila v jeho domácnosti. Myslel si, že je bezpečné na ní <emphasis>parem </emphasis>vyzkoušet, když je hojička, a ne smrtička.“</p>
<p>To znělo docela rozumně. Kaz viděl, co dokážou smrtiči. Roztrhají člověku buňky, rozdrtí mu srdce v těle, vysají vzduch z plic, sníží puls, až padne do kómatu, a přitom se ho nemusí dotknout ani prstem. Kdyby jen část z toho, co Van Eck povídal, byla pravda, testovat <emphasis>jurdu parem</emphasis> na smrtiči by bylo čiré šílenství. Takže ji páni obchodníci radši vyzkoušeli na hojičce. Ale očividně se jim to vymklo z rukou.</p>
<p>„Dali jste jí tu drogu a ona pak zabila svého pána?“</p>
<p>„Ne tak docela,“ odkašlal si Van Eck. „Dali ji do této pozorovací cely. Pár vteřin poté, co užila <emphasis>parem</emphasis>, převzala naprostou kontrolu nad strážníky, kteří s ní byli uvnitř –“</p>
<p>„Jak?“</p>
<p>„To přesně nevíme. Ale každopádně se jí potom podařilo podmanit si i tyto strážníky.“</p>
<p>„To není možné.“</p>
<p>„Není? Mozek je orgán jako každý jiný, shluk buněk a impulzů. Proč by griša pod vlivem <emphasis>jurdy parem</emphasis> nemohla být schopná řídit tyto impulzy?“</p>
<p>Kaz nedokázal skrýt svoji nedůvěru.</p>
<p>„Podívejte se na ty muže,“ naléhal Van Eck. „Řekla jim, aby čekali. A to je přesně to, co dělají – to je to <emphasis>jediné</emphasis>, co od té doby dělají.“</p>
<p>Kaz si znovu bedlivě prohlédl tichý hlouček mužů. Jejich oči opravdu nebyly prázdné ani mrtvé, nestáli uvolněně, jako by měli pohov. Ti muži byli v <emphasis>očekávání</emphasis>. Silou vůle potlačil zachvění. Viděl už věci divné i neobyčejné, rozhodně však nic podobného tomu, čeho byl právě svědkem.</p>
<p>„Co se stalo s Hoedem?“</p>
<p>„Rozkázala mu, aby otevřel dveře, a když to udělal, poručila mu, ať si usekne palec na ruce. Víme, jak se to stalo, protože u toho byl chlapec, co pomáhá v kuchyni. Podle něj se ta dívka Hoedeho ani nedotkla, sám si uřízl vlastní palec a celou dobu se u toho usmíval.“</p>
<p>Představa, že mu nějaká griša kontroluje myšlenky, se Kazovi ani trochu nelíbila. Ovšem na druhou stranu by ho vůbec nepřekvapilo, kdyby Hoede dostal to, co si zasloužil. Za občanské války prchali grišové z Ravky a aby se zachránili, zavázali se v Kerchu ke službě, jenže netušili, že se tím vlastně prodávají do otroctví.</p>
<p>„Ten obchodník je mrtvý?“</p>
<p>„Rada Hoede ztratil velké množství krve, jinak je na tom stejně jako tito muži. Byl i s rodinou a ostatními členy domácnosti převezen na venkov.“</p>
<p>„Ta hojička odjela zpátky do Ravky?“ zajímal se Kaz.</p>
<p>Van Eck naznačil Kazovi, aby s ním šel z toho strašidelného hausbótu ven, a zamkl za nimi dveře.</p>
<p>„Nejspíš se o to pokusila,“ vykládal, když se zahradou vraceli podél domu zpátky. „Víme, že si obstarala menší posádku a předpokládáme, že s ní měla namířeno do Ravky. Nicméně před dvěma dny našli poblíž Třetího přístavu vyplavené její tělo. Myslíme si, že se utopila, když se snažila dostat zpátky do města.“</p>
<p>„Proč by se sem vracela?“</p>
<p>„Pro další dávku <emphasis>jurdy parem</emphasis>.“</p>
<p>Kaz si vzpomněl na Mikkovi lesklé oči a mrtvolnou pleť. „To je to tak návykové?“</p>
<p>„Podle všeho stačí jediná dávka. Jakmile se droga dostane do těla, zmocní se ho a vzbuzuje v něm nesmírnou touhu po další dávce. Je to vskutku poměrně vyčerpávající.</p>
<p><emphasis>Poměrně vyčerpávající</emphasis> je dost eufemistický výraz. Rada pro příliv kontroluje vstup do ketterdamských přístavů. Jestli se sjetá hojička pokusila vrátit v noci v nějaké malé bárce, neměla proti silnému proudu vůbec žádnou šanci. Kazovi znovu vytanul před očima Mikkův vyzáblý obličej a šaty, které na jeho vychrtlém těle visely jako na ramínku. To s ním udělala ta droga. Ještě měl v sobě dávku, ale už se nemohl dočkat další. Vypadal, že taky co nevidět zkolabuje. Jak dlouho to může griša vydržet?</p>
<p>Byla to zajímavá otázka, nicméně nijak nesouvisela se záležitostí, kterou bylo třeba vyřídit. Došli ke vstupní bráně. Byl čas uzavřít obchod.</p>
<p>„Třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis>,“ řekl Kaz.</p>
<p>„Řekli jsme dvacet!“ vyhrkl Van Eck.</p>
<p>„Vy jste řekl dvacet. Jste zoufalí, to je nabíledni.“ Kaz se otočil zpátky k hausbótu, kde plná místnost mužů čekala na smrt. „A teď už chápu proč.“</p>
<p>„To mě bude v radě stát hlavu.“</p>
<p>„Ověnčí vás slávou, až budete mít Bo Yul-Bayura bezpečně schovaného tam, kde ho máte v úmyslu držet.“</p>
<p>„V Nové Zemi.“</p>
<p>Kaz pokrčil rameny. „Pro mě za mě si ho strčte, kam chcete.“</p>
<p>Van Eck se mu upřeně zahleděl do očí. „Viděl jste, co ta droga dokáže. Ujišťuji vás, že tohle je jen začátek. Kdyby se <emphasis>jurda parem</emphasis> dostala do světa, válce bychom se nevyhnuli. Obchodní cesty by byly zničeny, trhy by se zhroutily. Kerch by nepřežil. Vy jste naše naděje, pane Brekkere. Pokud se vám to nepodaří, bude tím trpět celý svět.“</p>
<p>„Ale ne, je to ještě mnohem horší, Van Ecku. Pokud se mi to nepodaří, nedostanu zaplaceno.“</p>
<p>Znechucený výraz na kupcově obličeji by si sám o sobě zasloužil zvěčnění od DeKappela.</p>
<p>„Jen se netvařte tak zklamaně. Představte si, jaký by to pro vás musel být šok, kdybyste zjistil, že ta krysa z kanálu má vlastenecké city. Možná byste se pak musel přestat opovržlivě šklebit a začít se ke mně chovat způsobem, jenž alespoň vzdáleně připomíná respekt.“</p>
<p>„Děkuji, že jste mě této nepříjemnosti ušetřil,“ poznamenal Van Eck přezíravě. Otevřel dveře a chvilku váhal. „Skutečně mi vrtá hlavou, co by chlapec vaší inteligence mohl za jiných okolností dokázat.“</p>
<p><emphasis>Zeptej se Jordieho</emphasis>, pomyslel si hořce Kaz a píchlo ho u srdce. Ale jen pokrčil rameny.</p>
<p>„Okrádal bych páprdy z vyšší společnosti. Třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis>.“</p>
<p>Van Eck přikývl. „Třicet. Dohoda je dohoda.“</p>
<p>„Dohoda je dohoda,“ potvrdil Kaz. Potřásli si rukou.</p>
<p>Když se Van Eckova ruka s dokonalou manikúrou dotkla Kazových prstů v rukavici, přimhouřil obchodník oči.</p>
<p>„Proč nosíte rukavice, pane Brekkere?“</p>
<p>Kaz nadzdvihl obočí. „Jsem si jistý, že jste o tom slyšel vyprávět mnoho historek.“</p>
<p>„A jedna je absurdnější než druhá.“</p>
<p>I Kaz je slyšel. Brekkerovy ruce jsou potřísněné krví. Brekkerovy ruce jsou samá jizva. Brekker nemá prsty, ale pařáty, protože to je démon. Brekkerův dotyk spálí člověka jako síra – stačí, aby se jen letmo dotkl něčí kůže, jeho tělo se scvrkne a umře.</p>
<p>„Vyberte si, kterou chcete,“ utrousil Kaz, než zmizel ve tmě; jeho myšlenky už vířily kolem třiceti milionů <emphasis>kruge</emphasis> a lidí, které bude potřebovat, aby je získal.</p>
<p>„Na všech je něco pravdy.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>4 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>I</strong>nej okamžitě poznala, když Kaz dorazil do Bydla. Jeho přítomnost se šířila jako lavina přeplněnými místnostmi a křivými chodbami, a každý zloděj, lupič i podvodník začal být o něco ostražitější. Oblíbený důstojník Pera Haskella byl doma.</p>
<p>Bydlo nebylo nic zvláštního, další dům v nejhorší části Barrelu, tři podlaží přilepená na sebe a nad nimi podkroví se sedlovou střechou. Skoro všechny domy v téhle čtvrti byly postaveny bez základů, často na bahnitém podloží porůznu podemletém kanály. Opíraly se o sebe jak opilci v nočním baru a mátožně se nakláněly do všech směrů. Inej jich na svých pochůzkách navštívila bezpočet a většinou zevnitř nevypadaly o nic lépe než zvenku – studené a vlhké, s oloupanou omítkou a škvírami v okně, kterými dovnitř zatéká déšť a fouká studený vítr. Kaz nechal izolovat zdi a utěsnit všechny díry. Bydlo bylo sice pořád ošklivé, křivé a přecpané lidmi, zato nádherně suché.</p>
<p>Inejin pokoj byl nahoře ve třetím patře, úzký pruh prostoru, kam se stěží vešla matrace a kufr, měla však okno s výhledem na špičky střech a rozházené komíny Barrelu. Když vítr rozehnal mlhu z černého uhelného kouře visícího nad městem, zahlédla někdy v dálce i modrý cíp přístavu.</p>
<p>Bylo pár hodin před svítáním, v Bydle byl však život v plném proudu. Jediná doba, kdy mohl člověk v tomhle domě nalézt trochu klidu, začínala až v líných odpoledních hodinách. Dnes v noci to tu navíc hučelo jako v úle čerstvými zprávami o přestřelce na burze, osudu Big Bolligera a teď už také o propuštění nebohého Rojakkeho.</p>
<p>Hned po rozhovoru s Kazem se Inej vydala do Vraního klubu najít nešťastníka Rojakkeho. Byl za hracím stolem, zrovna rozdával karty Jesperovi a nějaké dvojici turistů z Ravky. Inej počkala, až dokončí partii, a pak mu navrhla, aby si promluvili o samotě v některé ze soukromých místností; chtěla ho ušetřit ostudy, kterou by vyhazov před očima jeho přátel jistě byl, jenže Rojakkemu to nedocházelo.</p>
<p>„To je nespravedlnost,“ vybuchl, když mu vyřídila Kazův rozkaz. „Já nejsem žádný podvodník.“</p>
<p>„To si vyřiď s Kazem,“ řekla Inej klidně.</p>
<p>„A neřvi,“ dodal Jesper, přitom pošilhával po turistech a námořnících usazených u vedlejších stolů. Rvačky byly v Barrelu na denním pořádku, ne však ve Vraním klubu. Jestli máš problém, vyřiď si to venku a neruš posvátnou činnost spočívající v obírání lidí o peníze.</p>
<p>„Kde je Brekker?“ zavrčel Rojakke.</p>
<p>„Nevím.“</p>
<p>„Vždycky víš o každým všechno,“ ušklíbl se křivě Rojakke a naklonil se k ní, jeho dech páchl cibulí a pivem. „Za to tě snad Krkavec platí, ne?“</p>
<p>„Nevím, kde je ani kdy se vrátí. Ale vím jistě, že až přijde, bude pro tebe lepší, když tu nebudeš.“</p>
<p>„Dej mi výplatu. Dluží mi za poslední směnu.“</p>
<p>„Brekker ti nic nedluží.“</p>
<p>„To mi to ani nemůže říct do očí? To musí posílat slečinku, aby mi dala kopačky? Tak si teda nějaký ten peníz vyklepu z tebe.“ Natáhl se, aby ji chytil za košili pod krkem, ale bez potíží mu uskočila. Znovu se po ní nemotorně ohnal.</p>
<p>Koutkem oka zahlédla, že se Jesper zvedá ze židle, ale mávnutím ruky jeho pomoc odmítla a vsunula prsty do mosazné násadky, co nosila v pravé zadní kapse kalhot. Hbitým pohybem praštila Rojakkeho do levé tváře.</p>
<p>Rukou se chytl za obličej. „Hej!“ rozkřikl se. „Nic jsem ti neudělal. Nemyslel jsem to vážně.“</p>
<p>Teď už se všichni dívali, tak ho pro jistotu praštila ještě jednou. Porušila tím sice pravidla klubu, jenže tohle je precedens. Když ji Kaz přivedl do Bydla, varoval ji, že na ni nebude moct dávat pozor a že se musí o sebe postarat sama. A to taky dělala. Bylo by snadné odejít, když jí druzí nadávali nebo si jí až moc všímali způsobem, který jí nebyl příjemný, jenže kdyby to udělala, příště jí rovnou strčí ruku pod blůzu nebo se s ní budou chtít muchlovat. A tak nikdy nenechala žádnou urážku ani oplzlou poznámku bez povšimnutí. Radši udeřila první a tvrdě. Pár lidí i pořezala. Bylo to únavné, ale nic kromě obchodu jim nebylo v Kerchu svaté, a tak se musela snažit, aby pokus o její zneuctění představoval větší nebezpečí, než které se pro to vyplatí podstoupit.</p>
<p>Rojakke se prsty dotkl ošklivé modřiny, která mu začala nabíhat na tváři; tvářil se překvapeně a trochu zhrzeně. „Myslel jsem, že jsme kamarádi,“ ohradil se vyčítavě.</p>
<p>Nejvíc ji mrzelo, že to byla pravda. Inej měla Rojakkeho <emphasis>ráda</emphasis>. A teď to byl jen vyděšený chlap, který hledal někoho, nad koho by se mohl povyšovat.</p>
<p>„Rojakke,“ začala. „Viděla jsem, co dokážeš u hracího stolu s balíčkem karet. Můžeš si najít práci v každé herně. Běž domů a buď rád, že Kaz nechce zpátky, co sis ulil a co mu právem patří, hmm?“</p>
<p>Odešel trochu váhavým krokem, pořád si přitom držel tvář jako ublížené batole. Jesper se k ní přiloudal.</p>
<p>„Měl pravdu, víš. Kaz by tě neměl posílat dělat za něj špinavou práci.“</p>
<p>„Všechno je to špinavá práce.“</p>
<p>„A děláme ji zas a znovu,“ povzdychl si nahlas.</p>
<p>„Vypadáš unaveně. Půjdeš vůbec dneska spát?“</p>
<p>Jesper na ni mrknul. „Ne když mi padá karta. Zůstaň chvilku a zahraj si. Kaz tě založí.“</p>
<p>„Vážně, Jespere?“ nasadila si kapuci na hlavu. „Až si budu chtít vykopat hrob, půjdu na hřbitov.“</p>
<p>„Ale no tak, Inej,“ volal za ní, když vycházela velkými dvoukřídlými dveřmi na ulici. „Nosíš mi štěstí!“</p>
<p><emphasis>Proboha,</emphasis> myslela si, <emphasis>musí být vážně zoufalý, když tomu věří</emphasis>. Štěstí ji opustilo v sulijském táboře na pobřeží Západní Ravky; pochybovala, že se s obojím ještě někdy shledá.</p>
<p>Teď Inej v Bydle vyšla ze svého miniaturního pokojíku a vrhla se dolů po zábradlí. Neměla důvod tlumit kroky, měla však ve zvyku pohybovat se tiše a tyhle schody vrzaly, jako když se páří hejno myší. Nehlučně přistála ve druhém patře, dole pod ní se srocoval dav, a tak se rozhodla zůstat tam, kde byla.</p>
<p>Kaz byl pryč déle, než ostatní čekali, a sotva vkročil do setmělé předsíně, všichni se na něj nedočkavě vrhli. Chtěli mu pogratulovat, že porazil Geelse na hlavu, a taky zjistit nejnovější zprávy o Falešných hráčích.</p>
<p>„Geels už prý dává dohromady lidi, aby se nám pomstil,“ chrlila ze sebe Anika.</p>
<p>„Ať si to zkusí!“ zahřměl Dirix. „Na topůrko sekery jsem si vyryl jeho jméno.“</p>
<p>„Geels se nějakou dobu bude držet zpátky,“ utnul je Kaz a zamířil chodbou dovnitř. „Nemá tolik lidí, aby se nám mohl postavit na ulici, a nikoho dalšího nemůže najmout, protože má vybílenou pokladnu. Nemáte už být ve Vraním klubu?“</p>
<p>Pozdvižené obočí stačilo, aby Anika mazala pryč a Dirix hned za ní. Ostatní se předháněli v gratulacích a vykřikovali hrozby na adresu Falešných hráčů. Nikdo však nezašel tak daleko, aby si dovolil poplácat Kaze po zádech – zaručený způsob, jak přijít o ruku.</p>
<p>Inej věděla, že se Kaz zastaví prohodit pár slov s Perem Haskellem, a tak místo aby sjela po zábradlí o patro níž, zamířila chodbou dozadu. Byla tu komora plná harampádí, staré židle bez opěradel a prostěradla pocákaná od barvy. Inej odsunula stranou kbelík s čisticími prostředky, co sem předtím schválně strčila, protože dobře věděla, že ten v Bydle nebude nikdo hledat. Mřížka ukrytá pod ním nabízela skvělý výhled na Per Haskellovu kancelář. Cítila výčitky svědomí, že odposlouchává právě Kaze, ale nakonec to byl přece on, kdo z ní udělal špeha. Nemůže vycvičit sokola a čekat, že nebude lovit.</p>
<p>Skrze mřížku slyšela, že Kaz zaklepal na dveře kanceláře a pozdravil Pera Haskella.</p>
<p>„Zpátky doma, živý a zdravý?“ přivítal ho starý muž. Viděla shora, že sedí ve své oblíbené židli a piplá se s modelem lodi, který staví už nejmíň rok, a po ruce má jako vždycky pivo.</p>
<p>„S Pátým přístavem už nebudou problémy.“</p>
<p>Haskell cosi zabručel a vrátil se k modelu lodi. „Zavři dveře.“</p>
<p>Inej poznala, že Kaz poslechl, protože zvuky z haly rázem utichly. Viděla temeno Kazovy hlavy. Černé vlasy měl vlhké. Venku muselo pršet.</p>
<p>„Měl jsi mě požádat o svolení, než sis začal s Bolligerem vyřizovat účty,“ řekl nespokojeně Haskell.</p>
<p>„Kdybych vám to řekl předem, mohlo by se to roznést –“</p>
<p>„Myslíš, že bych něco takovýho dovolil?“</p>
<p>Kaz pokrčil rameny. „Tenhle dům je jako všechno ostatní v Ketterdamu. Prosakuje.“ Inej by přísahala, že se při těch slovech podíval na ventilátor nad sebou.</p>
<p>„Tohle se mi nelíbí, chlapče. Big Bolliger byl můj voják, ne tvůj.“</p>
<p>„Jistě,“ přitakal Kaz, ale oba věděli, že je to lež. Haskellovi Gauneři byli ze staré školy, podvodníci a zloději dávno zašlých časů. Bolliger byl jedním z Kazových mužů – nová krev, mladý a neohrožený. Možná až příliš neohrožený.</p>
<p>„Jsi chytrý, Brekkere, ale musíš se naučit být trpělivý.“</p>
<p>„Ano, pane.“</p>
<p>Starý muž posměšně vyštěkl. „Ano, pane. Ne, pane,“ pitvořil se. Vím, že máš něco za lubem, když začneš s těmahle zdvořilostma. Tak jaký želízko máš v ohni?“</p>
<p>„Práci,“ řekl Kaz. „Možná budu muset být nějakou dobu pryč.“</p>
<p>„Velký peníze?“</p>
<p>„Spousta peněz.“</p>
<p>„Velký nebezpečí?“</p>
<p>„To taky. Ale dostanete svých dvacet procent.“</p>
<p>„Neuděláš žádný zásadní rozhodnutí bez mého svolení, rozumíš?“</p>
<p>Kaz musel přikývnout, protože Per Haskell se opřel do židle a spokojeně usrkl doušek piva. „Budeme hodně bohatí?“</p>
<p>„Budeme zasypaní zlatem jako sochy svatých v kostele.“</p>
<p>Starý pán si odfrkl. „Pro mě za mě, jen když po mně nikdo nebude chtít, abych na starý kolena žil jako světec.“</p>
<p>„Promluvím s Pimem,“ navrhl Kaz. „Může mě zastoupit, až budu pryč.“</p>
<p>Inej se zamračila. Kam Kaz jede? O žádné velké práci se jí nezmínil. <emphasis>A proč Pim?</emphasis> Trochu se za tu myšlenku zastyděla. Jako by slyšela, jak ji táta kárá: <emphasis>Tak moc prahneš stát se královnou zlodějů, Inej? </emphasis>Jedna věc je dělat svou práci a dělat ji dobře. Ale dychtit po úspěchu je něco docela jiného. Nechtěla u Gaunerů zůstat napořád. Chtěla splatit dluh, získat svobodu a dát Ketterdamu jednou provždy vale, tak proč by ji mělo trápit, že si Kaz vybral Pima, aby za něj řídil gang, až tu nebude? <emphasis>Protože jsem chytřejší než Pim.</emphasis> <emphasis>A protože mi Kaz víc důvěřuje.</emphasis> Ale možná nevěří, že by gang poslouchal holku, jako je ona: holku, co je sotva dva roky z vykřičeného domu a ještě jí nebylo sedmnáct. Nosí sice dlouhé rukávy, aby zakryla jizvu, která jí zůstala na vnitřní straně předloktí po tetování ze Zvěřince, když si ho nechala odstranit, ale všichni stejně vědí, že je tam měla.</p>
<p>Jakmile Kaz vyšel z Haskellovy pracovny, opustila Inej svoji pozorovatelnu a čekala, až se vybelhá po schodech nahoru.</p>
<p>„Rojakke?“ utrousil, když ji míjel, a pokračoval ve svém výstupu do dalšího patra.</p>
<p>„Je pryč,“ nahlásila a hnala se za ním.</p>
<p>„Hodně se vzpouzel?“</p>
<p>„Nic, co bych nedokázala zvládnout.“</p>
<p>„Na to jsem se neptal.“</p>
<p>„Zuřil. Možná se vrátí a bude dělat problémy.“</p>
<p>„O ty tady nikdy není nouze,“ procedil Kaz. Mezitím vyšli nahoru. V podkroví měl Kaz kancelář a ložnici. Věděla, že tolik schodů je pro jeho nohu nemilosrdné, ale nejspíš se mu líbilo mít celé patro jen pro sebe.</p>
<p>Vešel do kanceláře, a aniž se otočil, křikl na ni: „Zavři dveře.“</p>
<p>Větší část místnosti zabíral provizorně vyrobený psací stůl – staré tovární dveře položené na bednách od ovoce postavených do sloupců na sebe – obložený stohy papírů. Někteří šéfové heren začali používat kasu – řinčící věc plnou zatuhlých mosazných knoflíků s papírem namotaným na cívce – Kaz si však rád vedl účty z Vraního klubu v hlavě. Měl sice knihy, ale jen kvůli starému pánovi a taky jako důkaz, když chtěl někoho obvinit z podvádění. Navíc měl něco v ruce při shánění potenciálních investorů.</p>
<p>Tohle byla jedna z velkých změn, které Kaz do gangu přinesl. Dal obyčejným obchodníkům a bezúhonným podnikatelům možnost koupit si ve Vraním klubu podíl. Z počátku byli nedůvěřiví, přesvědčení, že se jedná o podvod, dokázal je však nalákat tím, že jim umožnil podílet se i jen velmi malou částkou. Nakonec se mu tímto způsobem podařilo shromáždit dost kapitálu na to, aby koupil zchátralou starou budovu, opravil ji a zprovoznil v ní kasino. První investoři na tom nakonec slušně vydělali. Nebo tak se to aspoň vypráví. Inej si nikdy nebyla jistá, jaké historky o Kazovi jsou pravdivé, a co z toho jsou jen povídačky, které o sobě roztrušuje, aby sloužily jeho záměrům. Co ona ví? Třeba Vraní klub vzkvétá díky celoživotním úsporám, které Kaz podvodně vylákal od nic netušících poctivých kupců.</p>
<p>„Mám pro tebe práci,“ oznámil jí, zatímco listoval záznamy z uplynulého dne. Každý list papíru si vtiskne do paměti, sotva se na něj podívá.</p>
<p>„Co bys řekla čtyřem milionům <emphasis>kruge</emphasis>?“</p>
<p>„Takové peníze jsou spíš prokletí než požehnání.“</p>
<p>„Má malá sulijská idealistka. Takže všechno, co potřebuješ, je plné břicho a otevřené dveře?“ Znělo to posměšně.</p>
<p>„A lehké srdce, Kazi.“ To je právě to nejtěžší.</p>
<p>To už se rozchechtal na celé kolo a smál se ještě, když prošel dveřmi do úzké ložnice. „Tak to jsem bez šance. Budu se muset spokojit s těma penězma. Tak máš o to zájem, nebo ne?“</p>
<p>„Nemáš ve zvyku rozdávat milodary. Tak o co jde?“</p>
<p>„Neproveditelný úkol, téměř jistá smrt, mizerná šance na úspěch, ale kdybychom to dokázali…“ Odmlčel se; prsty se mu při rozepínání knoflíků na vestě bezděčně zastavily, díval se nepřítomně, skoro zasněně. Málokdy slyšela v jeho chraplavém hlase takové vzrušení.</p>
<p>„Kdybychom to dokázali?“ pobízela ho.</p>
<p>Usmál se na ni. Bylo to nečekané a nenadálé, jako blesk z čistého nebe, a jeho oči byly v tu chvíli černé jako hořká káva. „Budeme si žít jako králové, Inej. Králové a královny.“</p>
<p>„Hm,“ broukla vyhýbavě a usilovně předstírala, že zkoumá svoje nože, skálopevně rozhodnutá jeho úsměv ignorovat. Kaz není žádný poblázněný kluk, co si s ní plánuje budoucnost. Je to nebezpečný hráč, který vždycky kouká, jak ze všeho něco vytřískat. <emphasis>Vždycky</emphasis>, připomněla si přísně. Inej s očima stále sklopenýma dolů přerovnávala stohy papírů na psacím stole, když si Kaz sundal vestu a začal si rozepínat košili. Nevěděla, jestli tím má být polichocena, nebo se má urazit – svléká se před ní, jako by se nechumelilo.</p>
<p>„Jak dlouho budeme pryč?“ pohlédla na něj otevřenými dveřmi. Zjizvené tělo měl samý sval, ale viděla jen dvě tetování – na předloktí obrázek havrana s pohárem, což je znak Gaunerů, a nad tím, na bicepsu černé R. Nevěděla, co znamená.</p>
<p>Pak její pozornost přelétla k jeho prstům, protože si stáhl kožené rukavice, aby do umyvadla namočil ručník. Pokud ví, svléká si je jen tady nahoře ve svém pokoji a jedině před ní. Jaké trápení však jimi skrývá, je jí záhadou, protože jediné, co pod nimi vidí, jsou štíhlé zlodějské prsty a lesklý pruh jizvy, nejspíš z pouličního boje kdysi dávno.</p>
<p>„Pár týdnů, možná měsíc,“ prohodil k ní, zatímco si mokrým ručníkem přejel nejprve podpaží a pak i pevné křivky hrudníku a voda mu při tom v pramíncích stékala po těle dolů.</p>
<p><emphasis>Pro smilování boží</emphasis>, zhrozila se Inej rudá ve tvářích. Za svého pobytu ve Zvěřinci ztratila hodně ze své cudnosti, ale všechno má své hranice. Co by tomu Kaz řekl, kdyby se zničehonic vysvlékla a začala se před ním umývat? <emphasis>Nejspíš ať dávám pozor, abych mu nepokapala stůl</emphasis>, pomyslela si trpce.</p>
<p>„Měsíc?“ divila se. „Myslíš, že je dobrý nápad odjet, když Falešní hráči takhle zuří?“</p>
<p>„Je to riziko. Což mi připomíná, sežeň Jespera a Muzzena. Chci, aby tu byli před svítáním. A Wylan ať na mě čeká ve Vraním klubu zítra večer.“</p>
<p>„Wylan. Jestli jde o něco velkého –“</p>
<p>„Prostě to udělej.“</p>
<p>Inej zkřížila ruce na prsou. Před chvílí se kvůli němu červenala, a teď by ho nejradši zabila. „Hodláš mi aspoň něco z toho vysvětlit?“</p>
<p>„Až se sejdeme všichni.“ Když si v čisté košili protáhl ramena a srovnal límeček, na chvíli se zarazil. „Tohle není povinnost, Inej. Je to práce, kterou můžeš vzít, nebo odmítnout, jak uznáš za vhodné.“</p>
<p>V hlavě se jí rozsvítil poplašný signál. Každý den se na ulicích Barrelu vystavovala nebezpečí. Pro Gaunery zabíjela a kradla, sejmula každého, ať byl špatný nebo dobrý, a nikdy jí Kaz ani jediným slovem nenaznačil, že to, co dělá, je něco jiného než rozkaz, který je třeba bezezbytku splnit. Byla to cena, s jejímž zaplacením souhlasila, když Per Haskell odkoupil její smlouvu a tím ji vysvobodil ze Zvěřince. Tak proč je to najednou jinak?</p>
<p>Když byl Kaz hotový s knoflíky, natáhl si černou vestu a něco Inej hodil. Zablýskalo se to ve vzduchu. Chytila to do ruky a když otevřela pěst, v dlani jí ležela sponka do kravaty s obrovským rubínem obtočeným zlatými vavřínovými listy.</p>
<p>„Ukliď to,“ poručil jí.</p>
<p>„Čí to je?“</p>
<p>„Teď naše.“</p>
<p>„Čí to bylo?“</p>
<p>Kaz mlčel. Sebral kabát a kartáčem si z něj očistil zaschlé bahno. „Někoho, kdo se měl lépe rozmyslet, než mě přepadl.“</p>
<p>„Přepadl?“</p>
<p>„Slyšela jsi, co jsem řekl.“</p>
<p>„Někdo si na tebe počkal?“</p>
<p>Podíval se na ni a krátce přikývl. Cítila, že se jí zmocňuje neklid a pomalu, ale jistě začíná v jejím nitru roztáčet skřípající kolo úzkosti. Na Kaze si přece nikdo nepřijde. Je to ten nejtvrdší a nejobávanější člověk, co chodí ulicemi Barrelu. Spoléhá na to. A on zrovna tak.</p>
<p>„Už se to nestane,“ slíbil.</p>
<p>Pak si na ruce natáhl čistý pár rukavic, popadl vycházkovou hůl a zamířil ke dveřím. „Budu zpátky za pár hodin. Toho DeKappela z Van Eckova domu dej do trezoru. Myslím, že je srolovaný pod mojí postelí. A objednej mi nový klobouk.“</p>
<p><emphasis>„Prosím.“</emphasis></p>
<p>Kaz se zhluboka nadechl, čekala ho tři bolestná patra schodů. Naposledy se otočil a přes rameno houkl: „Má drahá Inej, nejvzácnější poklade mého srdce, <emphasis>prosím</emphasis>, prokázala bys mi tu laskavost a objednala mi nový klobouk?“</p>
<p>Inej vrhla významný pohled na jeho hůl. „Přeji ti dlouhou cestu dolů,“ odsekla a pak naskočila na zábradlí a hladce, jako když se máslo rozpouští na pánvi, sjela o patro níž.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>5 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>K</strong>az šel po Východním nábřeží směrem k přístavu a právě procházel místy, kde se v Barrelu soustřeďují všechna kasina a hazardní hry. Barrel se tísnil mezi dvěma velkými kanály, východním a západním, přičemž nábřeží podél nich mělo každé svou specifickou klientelu. Domy v Barrelu se od ostatních staveb v Ketterdamu dost lišily: byly větší, širší a jejich fasády řvaly křiklavými barvami všech možných odstínů, čímž se neodbytně dožadovaly pozornosti kolemjdoucích – Truhlice pokladů, Zlatá zátoka, Kouzelný parník. Největší kasina stála dál severnějším směrem v nejdražší části Lidu, jak se nazývala část kanálu nejblíže přístavu. Tady měla zdaleka nejvýhodnější pozici, aby do svých podniků nalákala turisty a námořníky, sotva vystrčí paty z lodí.</p>
<p><emphasis>Vraní klub to tak snadné nemá</emphasis>, dumal Kaz, zatímco očima přejížděl rudočernou fasádu herny. Přivábit za zábavou turisty a hazarduchtivé obchodníky tak daleko na jih dá dost práce. Co nevidět bude odbíjet čtvrtá ranní a kolem klubu se pořád tísnil hustý dav. Kaz pozoroval, jak se pod černým sloupořadím prodírají proudy lidí, nad nimiž bdí pronikavé oko zašlé stříbrné vrány rozprostírajícího svá mohutná křídla nad vchodem do podniku. <emphasis>Bůh žehnej kavkám</emphasis>, myslel si Kaz. <emphasis>Bůh žehnej všem těm milým a štědrým lidem, kteří ochotně vyprazdňují své peněženky, aby naplnili pokladnu Gaunerů, a říkají tomu zábava</emphasis>.</p>
<p>Venku viděl stát nadháněče; křičeli na lidi okolo a nabízeli jim zadarmo pití, horkou kávu a nejvýhodnější sázky v celém Ketterdamu. Jen jim zdálky kývnul na pozdrav a pokračoval dál severním směrem.</p>
<p>Zajímal ho jediný hazardní podnik: Smaragdový palác, radost a pýcha Pekky Rollinse. Byla to ohavná zelená budova, kolem které stály umělé stromy ověšené falešnými mincemi z kočičího zlata. Celé to měla být pocta Rollinsovu kaelišskému dědictví a podle toho to taky vypadalo. I holky, které obsluhovaly hrací stoly a rozdávaly žetony, měly blyštivé šaty ze zeleného hedvábí a vlasy nepřirozeně obarvené rudou barvou, aby připomínaly dívky z Ostrova divů. Když míjel tuhle obludnou stavbu, utkvěl pohledem na falešných zlatých mincích a popustil uzdu svému vzteku. Dnes v noci to potřeboval, musel si připomenout, co ztratil, a před čím stojí. Potřeboval to, aby se připravil na své nebezpečné podnikání.</p>
<p>„Krůček po krůčku,“ zamumlal si sám pro sebe. Jedině tahle slova dokázala udržet jeho hněv pod kontrolou, jinak by musel vtrhnout do těch zlatozelených dveří, vyžádat si soukromé slyšení u Rollinse a pak mu podříznout krk. <emphasis>Krůček po krůčku</emphasis>. Díky tomuto příslibu mohl v noci spát, díky němu se dokázal protlouct každým novým dnem a udržet Jordieho ducha v povzdálí. Protože rychlou smrt si Pekka Rollins nezaslouží.</p>
<p>Kaz pozoroval, jak v obou směrech proudí smaragdovými dveřmi mraky zákazníků, zahlédl svoje lidi, muže a ženy, které najal, aby vidinou vyšších výher i krásnějších děvčat odlákávali Pekkovi zákazníky na jih.</p>
<p>„Odkud jdeš, že máš tak dobrou náladu?“ křikl jeden na druhého mnohem hlasitěji, než by bylo potřeba.</p>
<p>„Jdu zrovna z Vraního klubu. Vyhrál jsem tam sto <emphasis>kruge</emphasis> za dvě hodiny.</p>
<p>„Nekecej!“</p>
<p>„Vážně! Jdu s kámošem na pivo. Pojď taky a pak se tam můžeme ještě vrátit.“</p>
<p>„Vraní klub! Kdo by to řekl?“</p>
<p>„Tak pojď, koupím ti panáka. Všechny vás zvu!“</p>
<p>A za halasného smíchu společně zmizeli, doprovázeni udivenými pohledy štamgastů, kterým za chvíli začne vrtat hlavou, jestli by náhodou taky neměli vyrazit po proudu o kus dál a zkusit, jestli je tam nepotká větší štěstí – chamtivost, Kazova služebnice, je vábí na jih jako krysař s flétnou v ruce.</p>
<p>Kaz si dával dobrý pozor, aby své tajné nadháněče často měnil, aby si Pekkovi vyhazovači nezapamatovali jejich tváře a všechno neprasklo. A tak vysával smaragdové doupě kapku po kapce. Byla to jedna z nekonečné řady drobností, jež vymyslel, aby se na úkor Pekky stal silnějším – mařil mu dodávky <emphasis>jurdy</emphasis>, vybíral poplatky za vstup do Pátého přístavu, snižoval ceny nájmů, aby zbavil jeho nemovitosti nájemníků, a tak porůznu tahal za nitky, aby mu znepříjemnil život.</p>
<p>Navzdory lžím, které o sobě šířil, i navzdory tomu, co dnes v noci řekl Geelsovi, nebyl Kaz parchant. Dokonce se ani nenarodil v Ketterdamu. Bylo mu devět a Jordiemu třináct, když poprvé přijeli do města se šekem z prodeje otcova hospodářství bezpečně zašitým v náprsní kapse Jordieho starého kabátu. Kaz viděl sám sebe, jak s vykulenýma očima poprvé kráčí po Nábřeží a za ruku se pevně drží bratra, aby ho dav nestrhl pryč. Ty kluky, kterými tenkrát byli, z duše nenávidí – dvě hloupé kavky, které čekaly, až je oškubou. Jenže ti kluci jsou dávno pryč a jediný, kdo tu zůstal, aby dostal, co mu patří, je Pekka Rollins.</p>
<p>Jednoho dne přileze Pekka Rollins po kolenou a bude škemrat, aby mu Kaz pomohl. Jestli se Kazovi podaří tuhle práci pro Van Ecka provést, možná ten den nastane mnohem dřív, než Kaz kdy doufal. <emphasis>Krůček po krůčku tě zničím.</emphasis></p>
<p>Jenže jestli má mít vůbec nějakou šanci proniknout do budovy Ledového paláce, musí k tomu sehnat ty správné lidi a události následujících několika hodin by ho měly přivést o krok blíž tomu, aby do této skládačky vložil dva životně důležité dílky.</p>
<p>Zabočil do postranní uličky podél jednoho z menších kanálů. Turisté a obchodníci dávají zpravidla přednost hlavním třídám s pouličním osvětlením, takže tu nebyl takřka žádný provoz a šlo se mu příjemněji. Po chvíli k němu začala doléhat hudba a objevila se před ním světla Západního nábřeží, kanál praskal ve švech pod náporem mužů a žen všech možných národností i společenských vrstev, kteří tu dnes večer hledali povyražení.</p>
<p>Z předsíní dokořán otevřených domů se linula hudba, uvnitř na divanech odpočívali ženy i muži ověnčení lacinými šperky a jen spoře zahalení do cárů hedvábí. Nad kanálem byla zavěšená lana, na kterých viseli akrobati, jejichž pružná těla nezakrývalo nic než blyštivé flitry, a na ulici pištěli kejklíři na flétny v naději, že jim kolemjdoucí hodí nějaký ten peníz. Pouliční prodavači pořvávali na lodě plující po kanálu, na elegantní gondoly bohatých kupců i na čluny přivážející z Lida do města turisty a námořníky.</p>
<p>Většina turistů do nevěstinců na Západním nábřeží vůbec nevkročí. Baví je však pozorovat všechno to hemžení kolem, což je vskutku úchvatná podívaná. Hodně lidí sem raději vyráží v přestrojení, aby celý ten podivuhodný mumraj mohli sledovat z bezpečného úkrytu závojů, masek a kápí, z nichž jim vykukují jen lesklé oči. V některém z obchůdků na nábřeží si koupí kostým a pak se vytratí – na den či na týden nebo na jak dlouho jim vydrží peníze. Nejoblíbenější převleky jsou postavy z divadelní hry Surová komedie: Rudovous nebo Ztracená nevěsta a taky maska Blázna s komicky vykulenýma očima. A pak jsou tu samozřejmě Šakalové, skupinky neurvalých výrostků, kteří se v červeně nalakovaných maskách sulijských vykladačů osudu prohánějí ulicemi jak urvaní ze řetězu a řádí.</p>
<p>Kaz si pamatuje, jak Inej v jednom obchůdku spatřila tuhle masku poprvé, a nedokázala skrýt své pohrdání. „Skuteční vykladači osudu jsou v Suli vzácní. Jsou to svatí muži a svaté ženy. Tady se to rozdává, jak pouťová atrakce, přitom je to posvátný symbol.“</p>
<p>„Viděl jsem vykladače ze Suli, Inej. V karavanech a na lodích rozkoše prodávali svoje kouzla každému, kdo o to jen trochu stál, a neřekl bych, že byli zrovna svatí.“</p>
<p>„To byli podvodníci. Dělají ze sebe šašky, kvůli tobě a tobě podobným.“</p>
<p>„Mně podobným?“ zasmál se Kaz.</p>
<p>Znechuceně mávla rukou. <emphasis>„Shevrati,“</emphasis> zamumlala. „Nevědí nic. Za těmi svými maskami se ti chechtají do očí.“</p>
<p>„Mně ne, Inej. Nikdy bych nedal ani pěťák, abych si od někoho – ať už je to podvodník, nebo světec – nechal vykládat budoucnost.“</p>
<p>„Osud má své plány s každým, Kazi.“</p>
<p>„Byl to osud, co tě vyrvalo od rodiny a hodilo do domu rozkoše v Ketterdamu? Nebo jen prachsprostá smůla?“</p>
<p>„To ještě nevím, Kazi,“ odpověděla chladně.</p>
<p>V takových chvílích měl pocit, že ho nenávidí.</p>
<p>Razil si cestu davem, pouhý stín v orgiích barev. Domy rozkoše, alespoň ty lepší, si dávaly záležet na tom, aby se od ostatních odlišovaly, aby byly něčím zvláštní; u některých to bylo patrné na první pohled, jinde to tak zjevné nebylo. Minul dům U Modrého irisu a U Divoké kočičky, prošel kolem zarostlých mužů, kteří se vykláněli z oken domu V kovářské výhni a kolem blondýnek s naivníma očima postávajícíma před Královstvím sněhu. Následovala Obskura, Vdovin bičík a samozřejmě Zvěřinec, známý také jako Dům exotiky. Tady musela Inej nosit falešné sulijské hedvábí. V pozlaceném salónku zahlédl otevřenými dveřmi Tante Heleen s jejím věhlasným diamantovým náhrdelníkem a pavími pery, vždycky potřebovala být středem pozornosti. Vedla Zvěřinec, sháněla dívky a taky se starala o to, aby se patřičně chovaly. Když zahlédla Kaze, rty se jí zkřivily v kyselém úšklebku, pak pozvedla sklenici, toto její gesto však připomínalo mnohem víc hrozbu než přípitek. Nevšímal si jí a šel dál.</p>
<p>Dům U bílé růže byl jedním z nejluxusnějších podniků na Západním nábřeží. Měl vlastní kotviště a jeho lesklá fasáda z bílého kamene připomínala mnohem víc kupeckou rezidenci než nevěstinec. Truhlíky na oknech přetékaly převislými bílými růžemi, jejichž sladká těžká vůně zamořila celé okolí.</p>
<p>Ve vstupní hale ho udeřila vůně ještě mocněji. V obrovských alabastrových vázách byly naaranžovány další bílé růže, muži a ženy čekali ve sněhobílých lenoškách – někteří se závojem či maskou, usrkávali bezbarvé víno a uždibovali vanilkové koláčky máčené v mandlovém likéru.</p>
<p>Chlapec v recepci měl sametový oblek smetanové barvy a v knoflíkové dírce zasunutou bílou růži. I jeho vlasy byly bílé vlasy a oči bezbarvé. Nebýt těch očí, vypadal by jako albín, Kaz ovšem věděl, že ho takhle upravila griša, která tu pracuje. Aby dokonale ladil s interiérem.</p>
<p>„Pane Brekkere,“ oslovil Kaze. „Nina má teď zákazníka.“</p>
<p>Kaz přikývl a pokračoval po hladké podlaze chodbou dál ke květináči s růžovým keřem, přitom silou vůle přemáhal nutkání vrazit nos pod košili. Onkel Felix, kuplíř, který dům U bílé růže vedl, s oblibou říkával, že jeho holky jsou stejně sladké jako jeho květiny. Byl to vtip, kterým se vysmíval svým zákazníkům. Bílé růže, které pěstoval – jediný druh, jenž byl schopen ve vlhkém podnebí Ketterdamu přežít, vůbec nevoněl. Všechny květy byly naparfémovány uměle.</p>
<p>Na desce za květináčem s bílým keřem nahmatal prsty prohlubeň a palcem na ni zatlačil. Deska se odsunula stranou a on po točitém schodišti pro zaměstnance vystoupal nahoru.</p>
<p>Ninina ložnice byla ve třetím patře. Dveře vedlejšího pokoje našel otevřené, uvnitř nikdo nebyl. Kaz vklouzl dovnitř, sundal ze zdi obraz se zátiším a přitiskl oko ke zdi. Kukátka byla inventářem všech nevěstinců. Kromě toho, že byla zárukou bezpečnosti a poctivosti jejich zaměstnanců, nabízela příjemné povyražení každému, koho těšilo pozorovat druhé při jejich rozkoších. Kaz za svůj život viděl dost zoufalců hledajících uspokojení v temných koutech ulic, aby pro něj taková libůstka měla nějaké kouzlo. Navíc věděl, že každý, kdo by při pohledu do tohoto konkrétního kukátka očekával vzrušení, bude velmi zklamaný.</p>
<p>Malý plešatý muž, zcela oblečený, seděl za kulatým stolem potaženým bílým ubrusem s rukama spořádaně položenýma vedle stříbrného podnosu s kávou, které se ani nedotkl. Za ním stála Nina Zeniková v rudé hedvábné <emphasis>keftě</emphasis>, která byla symbolem jejího postavení, podle ní hned každý poznal, že mezi griši patří k smrtičům. Dlaň jedné ruky tiskla malému pánovi na čelo, zatímco druhou mu opačným směrem tlačila zezadu na šíji. Byla vysoká a dobře stavěná, asi jako dřevěná socha na přídi lodi vytesaná velkorysou mužskou rukou. Oba mlčeli jak zařezaní. Postel v pokoji vůbec nebyla, jen úzký divan, na kterém se Nina každý večer schoulila.</p>
<p>Když se jí Kaz ptal, proč nemá postel, odpověděla prostě: „Aby si nikdo nic zbytečně nepředstavoval.“</p>
<p>„Muž nepotřebuje postel, aby si něco představoval, Nino.“</p>
<p>Nina zamrkala dlouhými řasami. „Co ty o tom víš, Kazi? Sundej si ty rukavice, uvidíme, co nás napadne.“</p>
<p>Chladně na ni zíral, dokud sama neuhnula očima. Nestál o to flirtovat s Ninou Zenikovou a taky věděl, že ani ona v nejmenším nestojí o něj. Nina prostě za všech okolností ráda flirtovala. Jednou ji dokonce přistihl, jak se uculuje na pár bot, který jí ve výkladní skříni padl do oka.</p>
<p>Minuty pomalu odtikávaly a Nina s malým plešatým pánem stále seděli bez hnutí. Když konečně odbila celá, malý pán se zvedl a vroucně jí políbil ruku.</p>
<p>„Jdi,“ pronesla vážným hlasem. „Buď v pokoji.“</p>
<p>Se slzami v očích jí na ruku vtiskl další polibek. „Děkuji ti.“</p>
<p>Jakmile byl zákazník z chodby pryč, vyšel Kaz z pokoje a zaklepal na Nininy dveře.</p>
<p>Pootevřela, aniž by uvolnila řetízek, a opatrně vykoukla ven. „Ááááá,“ vzdychla, když uviděla Kaze. „To jsi ty.“</p>
<p>Nevypadala dvakrát šťastně, že ho vidí. Žádný div. Kaz Brekker u dveří málokdy věstí něco dobrého. Uvolnila řetízek, aby mohl vejít dovnitř, a rychle ze sebe shodila červenou <emphasis>keftu</emphasis>, pod kterou neměla nic než lehounký satén, jejž bylo stěží možné považovat za látku.</p>
<p>„U všech svatých, jak já tuhle věc nesnáším,“ odkopla <emphasis>keftu</emphasis> a ze šuplíku vytáhla obnošený župan.</p>
<p>„Co je na ní špatného?“ divil se Kaz.</p>
<p>„Není dobře ušitá. A kouše.“ Byla to <emphasis>kefta</emphasis> vyrobená v Kerchu, ne v Ravce – byl to kostým, ne skutečná uniforma. Kaz věděl, že ji Nina na ulici nikdy nenosí, bylo by to pro ni příliš nebezpečné. To, že patřila ke Gaunerům, sice znamenalo, že každý, kdo se jí dotkne, riskuje odplatu gangu, jenže kdyby ležela spoutaná na překupnické lodi, která by ji odvážela bůhvíkam, nebyla by jí pomsta nic platná. Nina se svalila na židli za stolem, vyklouzla nohama z pantoflíčků vykládaných drobnými kamínky a zabořila prsty do přepychového bílého koberce. „Ááááá,“ zavrněla slastně. „To je mnohem lepší.“ Nacpala si do pusy koláč položený na kávovém podnose a s plnou pusou zahuhlala: „Co chceš, Kazi?“</p>
<p>„Padají ti drobky za výstřih.“</p>
<p>„To je mi jedno,“ ukousla z koláče další pořádné sousto. „Mám hrozný hlad.“</p>
<p>Kaz zavrtěl hlavou. Pobavilo ho, s jakou rychlostí Nina dokázala odhodit své vznešené a moudré vystupování, a zároveň to na něj učinilo nesmírný dojem. Nejspíš se minula povoláním, měla být herečka. „To byl Van Askster, ten obchodník?“ zeptal se Kaz.</p>
<p>„Ano.“</p>
<p>„Před měsícem mu umřela žena a jeho obchody jdou od té doby od deseti k pěti. Dá se očekávat změna k lepšímu, když tě teď navštěvuje?“</p>
<p>Nina nepotřebovala postel, protože byla odbornicí na pocity. Pracovala s radostí, klidem, důvěrou. Grišové z řádu korporálčiků se zaměřovali převážně na tělo – dokázali ho zabít, nebo vyléčit – jenže Nina potřebovala práci, kterou mohla dělat v Ketterdamu a přitom se nedostat do problémů. A tak místo aby vydělávala spoustu peněz jako žoldák, zpomalovala lidem puls, uvolňovala svaly a zklidňovala dech. I když měla také velmi dobrý vedlejší příjem z toho, že bohatým Keršanům vyhlazovala vrásky a povislé tváře, nejdůležitější zdroj její obživy plynul z upravování nálad. Přicházeli k ní lidé, kteří se bez zjevného důvodu cítili osamělí, smutní či zarmoucení a ona dokázala jejich úzkost rozptýlit, takže od ní odcházeli povzbuzeni na duchu. Tyto účinky netrvaly dlouho, ale pouhá iluze štěstí kolikrát stačila k tomu, aby její zákazníci dokázali nazítří vstát a vrhnout se do nového dne. Nina tvrdila, že to všechno souvisí se žlázami, ale Kaze popravdě žádné podrobnosti nezajímaly, úplně mu stačilo, že odváděla Peru Haskellovi včas procenta, a ukázala se, když měla.</p>
<p>„Předpokládám, že se nějaké změny dočkáš,“ usoudila Nina. Dojedla poslední koláč, mlsně si olízla prsty a pak postavila tác za dveře a zazvonila na služebnou. „Van Aakster ke mně poprvé přišel koncem minulého týdne a od té doby je tu každý den.“</p>
<p>„Výborně.“ Kaz si v duchu poznamenal, že musí koupit akcie Van Aaksterovy společnosti, jejichž cena je teď nízko. Obchody půjdou nahoru, i kdyby změna nálad toho muže nebyla dílem Niny. Po chvíli zadumaného mlčení znovu promluvil: „Zlepšuješ mu náladu, uvolňuješ jeho zármutek a všechno tohle kolem, ale dokázala bys ho přimět, aby něco udělal? Třeba aby zapomněl na svoji manželku?“</p>
<p>„Jestli bych dokázala změnit dráhy v jeho mysli? Nebuď směšný.“</p>
<p>„Mozek je orgán jako každý jiný,“ odcitoval Kaz Van Ecka.</p>
<p>„Ano, ale je to nesmírně složitý orgán. Řídit nebo měnit myšlení člověka, je něco jiného, než snížit mu puls nebo do těla uvolnit chemikálie, které mu změní náladu. Tam je příliš mnoho proměnných. Žádný griša nic takového nedokáže.“</p>
<p><emphasis>Ale dokáže</emphasis>, oponoval v duchu Kaz. „Takže odstraňuješ příznaky, ale neléčíš příčinu.“</p>
<p>Pokrčila rameny. „Vyhýbá se truchlení, nechce se vyléčit. Pokud bude pořád chodit ke mně, nikdy se se smrtí své ženy skutečně nevyrovná.“</p>
<p>„Pošleš ho teda pryč? Poradíš mu, aby si našel novou ženu a přestal tě otravovat?“</p>
<p>Zabořila kartáč do světle hnědých vlasů a podívala se do očí jeho odrazu v zrcadle. „Hodlá mi Per Haskell odpustit dluh?“</p>
<p>„Rozhodně ne.“</p>
<p>„Tak v tom případě může Van Aakster truchlit, jak je mu libo. Za půl hodiny mám dalšího zákazníka, Kazi. Tak o co jde?“</p>
<p>„Zákazník počká. Co víš o <emphasis>jurdě parem</emphasis>?“</p>
<p>Nina pokrčila rameny. „Říká se všelicos, ale všechno je to přitažené za vlasy.“ Těch pár grišů, co žilo v Ketterdamu, se mezi sebou znalo – tedy s výjimkou členů Rady pro příliv – a pohotově si mezi sebou vyměňovali informace. Většinou před něčím utíkali a snažili se na sebe příliš neupozorňovat, aby se vyhnuli nepříjemnostem s překupníky i vládou.</p>
<p>„Nejsou to jen výmysly.“</p>
<p>„Větrostrůjci létají? Vlnostrůjci se mění v mlhu?“</p>
<p>„Materiálčici vyrábějí zlato z oceli.“ Sáhl do kapsy a hodil jí zlatou hrudku. „Je to pravé.“</p>
<p>„Materiálčici vyrábějí látky. Hrají si s kovem a tkaninami. Nedokážou přeměnit jednu látku na jinou.“ Dala hrudku ke světlu. „Tohle jsi mohl sehnat kdekoliv,“ argumentovala úplně stejně jako on sám před pár hodinami Van Eckovi.</p>
<p>Bez vyzvání si sedl na měkkou pohovku a natáhl si bolavou nohu před sebe. „<emphasis>Jurda parem</emphasis> skutečně existuje, Nino, a jestli jsi pořád ještě ta malá hodná vojanda z armády grišů – a já si myslím, že jsi – pak tě bude zajímat, co s lidmi, jako jsi ty, dělá.“</p>
<p>Převrátila v rukou hroudu zlata, přitáhla si župan těsněji k sobě a schoulila se na druhém konci divanu. Kaz znovu užasl nad tou proměnou. V tomhle pokoji hrála roli, kterou od ní její zákazníci očekávali – mocná griša, tiše vyrovnaná ve své důstojné moudrosti. Jenže teď, když seděla v rohu pohovky s nakrabaceným čelem a nohama schoulenýma pod sebe, vypadala mnohem spíš jako to, čím skutečně byla: sedmnáctiletá holka, vychovaná v přepychu Malého paláce, která se ocitla daleko od domova a musí se pořádně otáčet, aby se nějak protloukla.</p>
<p>„Tak mluv,“ vybídla ho ustaraně.</p>
<p>Kaz vykládal. Nezmínil se o detailech Van Eckova návrhu, ale řekl jí o Bo Yul-Bayurovi, o <emphasis>jurdě parem</emphasis> a o tom, jak je tahle látka návyková. Obzvlášť zdůraznil nedávnou krádež vojenských dokumentů z Ravky.</p>
<p>„Jestli je všechno tohle pravda, pak je třeba Bo Yul-Bayura zneškodnit.“</p>
<p>„To není to, co máme udělat, Nino.“</p>
<p>„Tady nejde o peníze, Kazi.“</p>
<p>Vždycky jde o peníze. Kaz ovšem věděl, že v tomto případě musí zatlačit na jiném místě. Nina milovala svou vlast a svůj národ. Nikdy nepřestala věřit v budoucnost Ravky a Druhé armády – vojenské elitní jednotky, v níž grišové slouží a která se během občanské války téměř rozpadla. Nina má v Ravce stále přátele. Žijí v přesvědčení, že se stala obětí fjerdských honů na čarodějnice, a považují ji za mrtvou a Nina prozatím chce, aby to tak zůstalo. Kaz ale věděl, že se touží vrátit jednoho dne domů.</p>
<p>„Nino, přivezeme Bo Yul-Bayura zpátky a k tomu potřebuju korporálčika. Chci tě do své posádky.“</p>
<p>„Ať se skrývá kdekoliv, jestli ho najdeš a necháš naživu, bude to do nebe volající nezodpovědnost. Říkám ne.“</p>
<p>„On se neschovává. Fjerdané ho zavřeli do Ledového paláce.“</p>
<p>Nina se odmlčela. „Pak je to stejné, jako by byl mrtvý.“</p>
<p>„Obchodní rada si to nemyslí. Nedělali by si takové starosti a už vůbec by nám nenabídli tolik peněz, kdyby si mysleli, že ho už Fjerdané zneškodnili. Van Eck měl strach. To jsem moc dobře poznal.“</p>
<p>„Ten obchodník, se kterým jsi mluvil?“</p>
<p>„Ano. Tvrdí, že jejich zpravodajské služby jsou dobré. Jestli ne, pak to beru na sebe. Ale jestli je Bo Yul-Bayur na živu, <emphasis>někdo</emphasis> se ho určitě pokusí dostat z Ledového paláce ven. Tak proč bychom to neměli být my?“</p>
<p>„Ledový palác,“ opakovala zamyšleně Nina a Kaz věděl, že už si začíná skládat dvě a dvě dohromady. „Ty nepotřebuješ jenom korporálčika, že ne?“</p>
<p>„Ne. Potřebuji někoho, kdo zná budovu paláce jako svoje boty.“</p>
<p>Vyskočila na nohy a s rukama v bok začala rázovat sem a tam po pokoji, až za ní župan vlál. „Ty jsi pěkný parchant, víš to? Kolikrát jsem tě prosila, abys Matthiasovi pomohl? A teď, když něco potřebuješ…“</p>
<p>„Per Haskell neprovozuje dobročinný spolek.“</p>
<p>„Neházej to na starého pána,“ vyštěkla. „Víš dobře, že kdybys chtěl, mohl jsi mi pomoct.“</p>
<p>„A proč bych to dělal?“</p>
<p>„Protože… protože…,“ zarazila se.</p>
<p>„Kdy jsem pro někoho udělal něco zadarmo, Nino?“</p>
<p>Otevřela naprázdno pusu, pak ji zase zavřela.</p>
<p>„Víš, kolik pozorností bych musel nabídnout? Víš, kolik úplatků bych musel rozdat, abych dostal Matthiase Helvara z vězení? Cena byla prostě příliš vysoká.“</p>
<p>„A teď?“ vší mocí se ovládala, ale v očích jí blýskalo.</p>
<p>„Teď za to Helvarova svoboda stojí.“</p>
<p>„To –“</p>
<p>Zvedl ruku, aby ji zastavil. „<emphasis>Mně</emphasis> za to stojí.“</p>
<p>Nina si přitiskla prsty ke spánkům. „I kdyby ses k němu dokázal dostat, Matthias ti nikdy nepomůže.“</p>
<p>„To je jen otázka vhodně zvolených prostředků.“</p>
<p>„Neznáš ho.“</p>
<p>„Že ne? Je to člověk jako každý jiný, žene ho lačnost, pýcha a bolest. To bys měla vědět líp než já.“</p>
<p>„Helvara žene čest a zase jenom čest. Nemůžeš ho podplatit ani zastrašit.“</p>
<p>„To možná platilo dřív, Nino, ale byl to hodně dlouhý rok. Helvar se dost změnil.“</p>
<p>„Ty jsi ho viděl?“ Vykulila na něj své zelené oči. <emphasis>No vida</emphasis>, pomyslel si Kaz<emphasis>, Barrel z tebe ještě nevysál veškerou naději</emphasis>.</p>
<p>„Viděl.“</p>
<p>Nina ztěžka vzdychla a zachvěla se. „Chce se pomstít, Kazi.“</p>
<p>„To je to, co chce, ne to, co potřebuje,“ řekl pevně Kaz. „Zakopaný pes je v tom, umět to od sebe rozlišit.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>6 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>N</strong>evolnost, která Nině svírala žaludek, nijak nesouvisela s kolébáním loďky. Dýchala zhluboka, snažila se soustředit na světla ketterdamského přístavu, která jí mizela za zády, a na pravidelné šplouchání vesel rozrážejících vodní hladinu. Kaz vedle ní si upravoval masku a plášť, zatímco Muzzen úctyhodným tempem neúnavně vesloval a přibližoval je stále víc k Terrenjelu, nepatrnému ostrůvků patřícímu Kerchu, blíž k Branám pekelným, blíž k Matthiasovi.</p>
<p>Nízko nad hladinou se válela mlha, mléčná a sychravá, nasáklá zápachem dehtu a strojů z loděnic v Imperjumu. A ještě něčím byla cítit – nasládlou spáleninou lidských těl, jež se valila ze Smrťákova voru, ostrova, kam se házely mrtvoly těch, kteří si nemohli dovolit být pohřbeni na hřbitově za městem. <emphasis>Je to nechutné</emphasis>, myslela si Nina a přitáhla si kabát těsněji k sobě. Jak může někdo dobrovolně žít ve městě, jako je tohle, bylo nad její chápání.</p>
<p>Muzzen si při veslování vesele pobrukoval. Nina ho znala jen zběžně – vyhazovač a vymahač dluhů, stejně jako ten nešťastník Big Bolliger. Bydlu i Vranímu klubu se vyhýbala, co to šlo. Kaz ji měl kvůli tomu za snoba, ale co si Kaz Brekker myslí o jejích zálibách, jí bylo vcelku jedno. Pohlédla znovu na Muzzenova široká ramena. Přemýšlela, jestli ho vzal Kaz s sebou jen kvůli veslování, nebo dnes v noci předpokládá potíže.</p>
<p><emphasis>Samozřejmě, že budou potíže</emphasis>. Vždyť se musíme dostat do vězení. To nebude žádná zábava pro ukrácení dlouhé chvíle. <emphasis>Tak proč jsme oblečení, jako bychom šli na maškarní.</emphasis></p>
<p>O půlnoci se sešla s Kazem a Muzzenem v Pátém přístavu a sotva nasedli do loďky, podal jí Kaz hedvábnou modrou pláštěnku a závoj stejné barvy – oděv Ztracené nevěsty, jeden z kostýmů, do nějž se oblékají hledači rozkoší dychtící okusit výstřednosti Barrelu. Sám měl na sobě dlouhý oranžový plášť a na temeni hlavy naraženou masku Blázna. Muzzen byl v tom samém převleku. Být tu jeviště, mohli by si z fleku zahrát scénku ze Surové komedie, té nemožně neurvalé hry, při které se Keršani můžou potrhat smíchy.</p>
<p>Kaz do ní dloubl. „Stáhni si závoj.“ Sám si nasadil masku, dlouhý nos a vypoulené oči vypadaly v temné mlze dvojnásob strašidelně.</p>
<p>Už se ho chtěla zeptat, k čemu jim jsou ty kostýmy dobré, když si uvědomila, že nejsou sami. V mihotavém mlžném oparu zahlédla po vodě připlouvat další loďky a všechny přivážely další a další siluety Bláznů, Ztracených nevěst, Rudovousů a Královen skarabů. Co všichni tihle lidi pohledávají v Branách pekelných?</p>
<p>Kaz jí odmítal sdělit jakékoliv podrobnosti svého plánu, a když na něj naléhala, prostě jí poručil: „Nasedni do lodi.“ To byl celý Kaz. Věděl, že jí nemusí nic vysvětlovat, protože naděje, že Matthias bude zase svobodný, dávno umlčela její zdravý rozum. Skoro rok přemlouvala Kaze, aby Matthiase dostal z vězení ven. Teď může Matthiasovi nabídnout víc než svobodu, jenže cena za to bude vyšší, než očekávala.</p>
<p>Blížili se ke kamenitému pobřeží Terrenjelu, nebylo vidět nic než pár světel. Všude bylo pusto, jen vlny narážely o pobřeží zahalené do černé tmy.</p>
<p>„Nemohl jsi prostě podplatit ředitele věznice?“ bručela na Kaze.</p>
<p>„Nepotřebuju, aby věděl, že má něco, co chci.“</p>
<p>Jakmile loď narazila na písčité dno, přispěchali nějací dva muži, aby ji vytáhli na břeh. V zátoce s nimi přistávaly další loďky, a nakolik mohla v té tmě rozeznat, i je vytahovali na souš muži, kteří kleli a frkali navlas stejným způsobem. Jejich tváře Nina viděla přes závoj rozmazaně, všimla si však tetování na jejich předloktích: divoká šelma stočená do klubíčka – symbol Lítých šelem.</p>
<p>„Prachy,“ zahučel jeden z nich, když vylezli z lodě.</p>
<p>Kaz mu podal svazek bankovek, chlap si je přepočítal, a pak mávl na ostatní a Líté šelmy zmizely pryč.</p>
<p>Vydali se po nerovné cestě lemované pochodněmi na závětrnou stranu vězení. Nina zaklonila hlavu a zadívala se nahoru na vysoké temné věže pevnosti, které se přezdívá Morna. Temná kamenná pěst zlověstně trčící z moře. Nevidí ji poprvé, už tenkrát zaplatila nějakému rybáři, aby ji k ostrovu zavezl. Jenže když po něm chtěla, aby připlul blíž, rezolutně se vzpouzel. „Žraloci jsou tam hrozně nebezpeční,“ tvrdil. „Břicha mají plná krve z odsouzenců.“ Nině při té vzpomínce přeběhl mráz po zádech.</p>
<p>Dveře do pevnosti byly dokořán a Líté šelmy je dovedly dovnitř. Ocitli se v setmělé kuchyni, která byla nad očekávání čistá. Podél stěn stály obrovské kádě, které, jak se jí zdálo, by se hodily spíš na praní prádla než na vaření. Celá místnost byla prosycená podivnou vůní pelyňku a octa. <emphasis>Vypadá to tu jako v nějaké spořádané kupecké domácnosti</emphasis>, blesklo Nině hlavou. Pro Keršany byla práce svého druhu modlitbou. Možná sem chodí manželky kupců a mýdlovou vodou vlastnoručně drhnou podlahy, stěny i okna, aby uctili Ghezena, boha obchodu a průmyslu. Nině se zvedl žaludek. Můžou to tu drhnout, jak chtějí. Pod čerstvou vůní čistoty stejně čpí nezničitelný pach plísně, moči a zpocených těl. Odstranit takový puch by byl téměř zázrak.</p>
<p>Prošli zatuchlou vstupní halou, Nina myslela, že zamíří k celám, oni však jinými dveřmi vyšli ven na kamenný most spojující hlavní budovu vězení s jinou, menší věží.</p>
<p>„Kam to jdeme?“ špitla Nina. Kaz neodpověděl. Zvedl se vítr a odfoukl jí závoj stranou a pokropil tvář drobnými kapičkami slané vody.</p>
<p>Jak vstoupili do věže, vynořila se nečekaně ze stínu drobná postava a Nina div leknutím nevykřikla.</p>
<p>„Inej,“ hlesla stísněně. Nina ji poznala, i když byla v kazajce Šedého šotka, límec měla vyhrnutý vysoko nahoru a z hlavy jí trčely růžky. Takhle se totiž nikdo jiný nepohybuje, jako by svět nebyl víc než kouřová clona, jíž neslyšně proplouvá.</p>
<p>„Jak ses sem dostala?“ zeptala se šeptem Nina.</p>
<p>„Přijela jsem dřív na nákladním člunu s potravinami.“</p>
<p>Nina zaťala zuby. „To se tady lidi pro zábavu promenádují sem a tam, nebo co?“</p>
<p>„Jednou za týden ano,“ přitakala Inej, až se jí přitom růžky na hlavě rozhoupaly.</p>
<p>„Jak to myslíš, že jednou za –“</p>
<p>„Buďte zticha,“ utnul je Kaz zhurta.</p>
<p>„Neokřikuj mě, Brekkere,“ osopila se na něj Nina. „Jestli je tak snadné dostat se do Morny –“</p>
<p>„Problém není dostat se dovnitř, ale ven. A teď zmlkni a dávej pozor.“</p>
<p>Nina polkla svůj hněv. Nezbývalo jí, než nechat Kaze, aby tuhle partii odehrál, a doufat, že ví, co dělá. Už dávno zařídil, že jí nic jiného nezbývá.</p>
<p>Vstoupili do úzké spojovací chodby. Menší věž se od té druhé lišila; byla na první pohled starší a její stěny z nahrubo opracovaných kamenů byly dočerna očouzené plameny loučí. Šel s nimi průvodce, jeden ze Lítých šelem. Otevřel jim těžké železné dveře a pokynul jim, aby ho po úzkých strmých schodech následovali nahoru. Pach těl a odpadků se mísil s vlhkými výpary mořské vody, takže čpěl ještě úporněji než nahoře. Spirálovité schodiště klesalo hluboko do nitra skály. Nina se křečovitě přidržovala zdi. Nebylo tu zábradlí, ale i když nedohlédla na dno, v nejmenším nepochybovala, že by to byl nepříjemný pád. Nešli dlouho, přesto se cestou třásla po celém těle a svaly měla napjaté jako struny, ani ne tak z vyčerpání, jako spíš z vědomí, že Matthias musí být někde tady, na tomhle ukrutném místě. <emphasis>Je tady. Je pod touhle střechou.</emphasis></p>
<p>„Kde to jsme?“ pátravě se rozhlížela kolem, když přikrčení procházeli těsnou kamennou chodbou, podél níž se táhly tmavé jeskyně se železnými mřížemi.</p>
<p>„To je staré vězení,“ utrousil Kaz. „Když postavili nové, nechali všechno tak, jak to bylo.“</p>
<p>Z jedné z cel se ozvalo zaúpění.</p>
<p>„Pořád jsou tu zavření vězni?“</p>
<p>„Jenom ti nejnebezpečnější.“</p>
<p>Nakoukla skrze mříž do jedné z prázdných cel. Na zdi visely okovy zčernalé od rzi a něčeho, co byla nejspíš zaschlá krev.</p>
<p>Přes zeď k Nině doléhal tlumený, ale vytrvalý zvuk; jako by tu něco hučelo. Nejprve myslela, že je to oceán, ale pak jí došlo, že je to zpěv. Vynořili se v klenuté chodbě. Napravo se táhly do dálky další cely, z opačné strany však dopadalo do chodby velkými klenutými oblouky světlo a za nimi burácel rozdivočelý dav.</p>
<p>Průvodce je chodbou dovedl k třetí vstupní bráně, u které hlídkoval vězeňský dozorce v šedomodré uniformě s puškou na rameni. „Čtyři další pro tebe,“ zakřičel průvodce, aby přehlušil dav. Pak se otočil na Kaze. „Až budete chtít odejít, dozorce vám zavolá eskortu. Nebudete se tu potulovat bez průvodce, rozumíš?“</p>
<p>„Jistě, jistě, to by mě ani ve snu nenapadlo,“ zahučel Kaz zpod svého komického převleku.</p>
<p>„Příjemnou zábavu,“ popřál jim jeden z Lítých šelem a hnusně se přitom zachechtal. Dozorce jim pokynul, aby šli dál.</p>
<p>Jak Nina vkročila pod oblouk, zmocnil se jí nesnesitelný pocit, že se ocitla v podivném zlém snu. Stáli na kamenném ochozu a shlíželi do mělkého, nahrubo postaveného amfiteátru. Věž byla uvnitř vybourána, a tvořila nyní jakousi provizorní arénu. Z původního vězení zbyly jen ohořelé obvodové zdi, střecha se buď dávno sama sesypala, nebo ji také strhli, a vysoko nad nimi se klenula zatažená noční obloha bez jediné hvězdy. Jako by stáli ve vykotlaném kmeni obrovského, dávno mrtvého stromu, v němž kvílí meluzína.</p>
<p>Všude kolem ní se na terasovitě naskládaných ochozech tísnili muži a ženy v maskách, všichni dupali jako smyslů zbavení, protože představení dole bylo v plném proudu. Zdi arény se leskly ve světle pochodní a písečná zem, místy vlhá a rudá, stále víc nasakovala krví.</p>
<p>Před temným chřtánem sluje, vedle velkého dřevěného kola s vytesanými symboly zvířat, stál zubožený, zarostlý muž v okovech. Kdysi to byl nejspíš silák, teď mu však na ochablých svalech kůže nepřirozeně plandala. U něj stál o něco mladší muž se lví kůží přehozenou přes sebe, obrovská tlama mrtvého zvířete mu zakrývala skoro celou tvář. Lví hlava měla mezi ušima naraženou křiklavě zlatou korunu a místo očí měla nablýskané stříbrné šesťáky.</p>
<p>„Roztoč kolo!“ poručil mladík.</p>
<p>Trestanec zvedl ruce spoutané okovy a silou se opřel do kola. Červená ručička se rozběhla kolem kruhu, vesele klapala, až se konečně pomalu uvelebila na místě. Nina nedokázala rozluštit symbol, na kterém se zastavila, ale dav burácel a vězeň, k němuž okamžitě přispěchal dozorce, aby mu odemkl pouta, svěsil ramena.</p>
<p>Vězeň sotva stačil odhodit řetězy stranou, když se to ozvalo – hrozivý řev, jenž přehlušil i nenasytný dav dožadující se dychtivě svého. Dozorce i muž ve lví kožešině bleskurychle vyskočili na provazový žebřík, který je vytáhl nahoru do bezpečí na římsu, zatímco odsouzenec z hromady zakrvácených zbraní válejících se v písku popadl chatrně vyhlížející nůž. Couval od ústí tunelu, jak daleko to šlo.</p>
<p>Tvora, jenž se vzápětí vyplížil z útrob tunelu, Nina nikdy před tím neviděla. Byl to ještěr se silným, podsaditým tělem pokrytým šedozelenými šupinami a širokou, rozpláclou hlavou, z níž mžouraly dvě úzké štěrbiny žlutých očí. Pohyboval se zlověstně pomalu, jeho masité tělo na krátkých nohou líně klouzalo po zemi. Kolem rozšklebeného půlměsíce jeho zubaté tlamy se táhla podivná bílá krusta, a když doširoka roztáhl čelisti, aby znovu zařval, kapala mu z jedovatých zubů vlhká, bílá pěna.</p>
<p>„Co to je?“ hlesla Nina sevřeně.</p>
<p><emphasis>„Rinca moten,“ </emphasis>poučila ji Inej. „Pouštní ještěr. Jeho jed je smrtelně jedovatý.“</p>
<p>„Vypadá, že je pomalý.“</p>
<p>„Ano. Může se to tak zdát.“</p>
<p>Odsouzenec vyrazil s nožem dopředu. Zvíře před ním uhýbalo tak rychle, že je Nina stěží dokázala zachytit pohledem. V jednu chvíli na něj vězeň mířil nožem, vzápětí bylo na opačné straně arény. Trvalo jen pár sekund, než povalilo odsouzence na zem a opřelo se svými pařáty o jeho ramena; a zatímco vězeň sténal, z tlamy zvířete mu na tvář kapal jed, jenž rozleptal každičký kousek kůže, jehož se dotkl, a zanechával na jeho tváři nemilosrdnou, rozdrásanou stopu.</p>
<p>Když nakonec bestie celou svou vahou dopadla na svou zmučenou kořist, ozvalo se odporné prasknutí, načež stvůra začala muži za jeho nesmírného sténání rvát beze spěchu rameno z kloubu.</p>
<p>Dav začal bučet.</p>
<p>Nina odvrátila oči, neschopna dál sledovat tuhle otřesnou podívanou. „Co má tohle být?“</p>
<p>„Vítej na velkolepé podívané v Morně,“ prohodil Kaz. „Tenhle nápad dostal Pekka Rollins před pár lety a předložil ho těm správným lidem z Rady.“</p>
<p>„Obchodní rada o tomhle ví?“</p>
<p>„Samozřejmě, že o tom ví, Nino. Dá se na tom přece vydělat spousta peněz.“</p>
<p>Nina sevřela ruce v pěst, až se jí prsty bolestivě zaryly do dlaní. Když mluvil tímhle blahosklonným tónem, měla chuť vrazit mu pár facek.</p>
<p>Jméno Pekka Rollins znala až moc dobře. Byl to král podsvětí, vládce celého Barrelu, patřilo mu ne jedno, ale hned dvě kasina – jedno luxusní, druhé obyčejné pro našince a námořníky, kteří mají hluboko do kapsy – a taky několik lepších nevěstinců. Když Nina před rokem přijela do Ketterdamu, byla bez peněz, bez přátel, daleko od domova. První týden strávila u soudu jako svědek v procesu, ve kterém kvůli ní odsoudili Matthiase. Sotva však podala výpověď, byli s ní hotovi a bez velkých okolků ji vysadili v Prvním přístavu, s penězi, které stačily sotva na zpáteční cestu do Ravky. Zoufale se toužila vrátit domů do své rodné vlasti, jenže věděla, že nedokáže nechat Matthiase chřadnout v Morně.</p>
<p>Neměla nejmenší tušení, co si v Ketterdamu počne, ale zprávy o tom, že je ve městě griša z řádu korporálčiků se šířily rychle. Muži Pekky Rollinse už na ni v Prvním přístavu čekali a nabídli jí bezpečí a střechu nad hlavou. Vzali ji do Smaragdového paláce, kde ji Pekka Rollins sám usilovně přemlouval, aby se připojila k jeho gangu, a nabídl jí práci ve svém podniku Slaďoučký koutek. Měla strach z překupníků, kteří číhali na griši na každém rohu, a zoufale potřebovala peníze, takže na jeho návrh skoro kývla. Na poslední chvíli se k ní do pátého patra Smaragdového paláce vplížila Inej a přinesla jí návrh od Kaze Brekkera.</p>
<p>Nina nikdy nepochopila, jak Inej dokázala uprostřed noci vylézt po kamenech hladkých jako sklo do výše šesti pater, nicméně návrh, který jí od Gaunerů přinesla, byl pro ni výhodnější než podmínky Pekky a Lítých šelem. Když bude dobře hospodařit s penězi, může tuhle smlouvu do roka či dvou splatit. Navíc si Kaz dobře vybral osobu, kterou za Ninou poslal – sulijská dívka, jen o málo měsíců mladší než Nina, která taky vyrostla v Ravce a proti své vůli strávila jeden hodně zlý rok ve Zvěřinci, byla pro celou věc tím nejlepším advokátem.</p>
<p>„Co mi můžeš říct o Peru Haskellovi?“ chtěla tu noc vědět Nina.</p>
<p>„Nic moc,“ přiznala Inej. „Není o nic lepší ani o nic horší než většina šéfů v Barrelu.“</p>
<p>„A Kaz Brekker?“</p>
<p>„Lhář a zloděj bez svědomí. Ale dodrží všechno, na čem se s ním domluvíš.“</p>
<p>Přesvědčení v jejím hlase nemohla Nina přeslechnout. „Vysvobodil tě ze Zvěřince?“</p>
<p>„V Barrelu neexistuje svoboda, jenom dobré podmínky. Holky od Tante Heleen se nikdy ze svých smluv nevyvážou. O to se už ona postará. Ona –“ Inej se zadrhl hlas a Nina vycítila, jak jejím tělem lomcuje nesmírný hněv. „Kaz přesvědčil Pera Haskella, aby od ní odkoupil moji vazalskou smlouvu. Ve Zvěřinci bych umřela.“</p>
<p>„U Gaunerů možná taky umřeš.“</p>
<p>„Možná. Ale umřu na vlastních nohách s nožem v ruce.“</p>
<p>Nazítří ráno Inej pomohla Nině vyplížit se ze Smaragdového paláce. Setkaly se s Kazem Brekkerem a navzdory jeho chladným způsobům a těm podivínským koženým rukavicím souhlasila, že se přidá ke Gaunerům a bude pracovat v domě U bílé růže. Ani ne za dva dny zemřela ve Slaďoučkém koutku dívka, ve vlastní posteli ji uškrtil zákazník v masce rudovouse, nikdy ho nedopadli.</p>
<p>Nina tenkrát Inej uvěřila a nikdy toho nelitovala, v tuhle chvíli ale měla vztek na všechny. Dívala se, jak skupina Lítých šelem strká dlouhými bodly do ještěra. Stvůra byla po jídle zřejmě sytá a nechala se zahnat zpátky do tunelu, kolíbavým krokem valila své tlusté tělo znuděně pryč.</p>
<p>Dav nespokojeně bučel, ještě když do arény vešli dozorci, aby odklidili to, co z trestancova těla zbylo.</p>
<p>„Na co si stěžují?“ vybuchla Nina. „Copak nepřišli kvůli tomu?“</p>
<p>„Chtěli zápas,“ poznamenal Kaz. „Čekali, že vydrží déle.“</p>
<p>„To je nechutné.“</p>
<p>Kaz pokrčil rameny. „Nechutné je na tom jedině to, že jsem ten nápad nedostal já.“</p>
<p>„Tihle lidi nejsou otroci, Kazi. Jsou to vězni.“</p>
<p>„Kteří vraždili a znásilňovali.“</p>
<p>„A kradli a podváděli. Jsou to <emphasis>tvoji</emphasis> lidé!“</p>
<p>„Nino, drahoušku, nikdo je tu bojovat nenutí. Sami se o to perou. Získají lepší stravu, soukromou celu, alkohol, <emphasis>jurdu</emphasis>, povyražení s děvčaty ze Západního nábřeží.“</p>
<p>Muzzem zapraskal klouby na rukou. „To jsou na tom líp než my v Bydle.“</p>
<p>Nina se rozhlédla kolem: lidi volali a křičeli jeden přes druhého, bookmakeři procházeli uličkami a vybírali sázky. Trestanci se možná perou o to, aby tu mohli bojovat, ale Pekka Rollins si na tom pořádně namastí kapsu.</p>
<p>„Helvar tady ne… Helvar v téhle aréně nebude zápasit, že ne?“</p>
<p>„Myslíš, že jsme sem přišli nasát příjemnou atmosféru?“ ušklíbl se Kaz ironicky.</p>
<p>Je rozhodně na pár facek. „Uvědomuješ si vůbec, že stačí, abych luskla prsty, a naděláš si do kalhot?“</p>
<p>„Ne tak zhurta, ničitelko. Tyhle kalhoty mám rád. A jestli si začneš pohrávat s mými životně důležitými orgány, Matthias Helvar už nikdy nespatří světlo světa.“</p>
<p>Nina ztěžka vzdychla, rozzlobená na celý svět.</p>
<p>„Nino –“ ozvala se Inej.</p>
<p>„Vůbec to nezkoušej.“</p>
<p>„Všechno to dobře dopadne. Nech Kaze dělat to, co umí nejlíp.“</p>
<p>„Je hrozný.“</p>
<p>„Ale vyhrává. Zlobit se na Kaze, že je bezcitný, je jako zlobit se na kamna, že pálí. Vždyť víš, jaký je.“</p>
<p>Nina zkřížila ruce na prsou. „Na tebe se taky zlobím.“</p>
<p>„Na mě? A proč?“</p>
<p>„To ještě nevím. Prostě jsem naštvaná.“</p>
<p>Inej krátce stiskla Nině ruku a ta jí po chvilce toto vstřícné gesto oplatila. Celý další zápas prožila Nina jako ve snách a stejně tak ten další. Uklidňovala se v duchu, že je na všechno připravená – na to, že ho znovu uvidí, i na to, že se to stane na tomhle odporném místě. Vždyť je koneckonců griša, voják Druhé armády. Už zažila horší věci.</p>
<p>Když se Matthias objevil v ústí jeskyně dole pod ní, bylo jasné, že se krutě mýlila. Poznala ho okamžitě. Poslední rok noc co noc usínala s představou jeho tváře. Jeho zlaté obočí a ostře řezané lícní kosti si nemohla s nikým splést. Jenže Kaz nelhal: Matthias se dost změnil. Toho kluka, co s očima planoucíma hněvem zezdola přehlížel dav, neznala.</p>
<p>Chvíli, kdy v kaelišském lese ve svitu měsíce poprvé v životě spatřila jeho tvář, měla navždy vyrytou do paměti. Jeho krása jí připadala nespravedlivá. V jiném životě by možná věřila, že ji přišel zachránit: zářící spasitel se zlatými vlasy a blankytnýma očima barvy severského oceánu. Jenže řeč, kterou mluvil, i odpor, jímž se mu zkřivila tvář pokaždé, kdy na ni pohlédl, dosvědčovaly krutou pravdu. Matthias Helvar byl <emphasis>drüskell</emphasis>, fjerdský pronásledovatel čarodějnic, jehož úkolem bylo chytat griši a postavit je před soud, jenž je pošle na mučivou smrt. Přesto jí vždycky připadal jako svatý válečník ověnčený zlatou gloriolou.</p>
<p>Teď ovšem vypadal jako to, čím skutečně byl: jako zabiják. Jeho nahé torzo jako by bylo ukuto z oceli. I když věděla, že to není možné, připadal jí ještě silnější než dřív, jako by se podivným způsobem změnila celá jeho tělesná struktura. Kůže, dřív medově zlatá, se mu pod nánosem špíny bělala jako tvaroh. A ty vlasy – míval nádherné vlasy, pevné a zlaté, které po vzoru fjerdských vojáků nosil dlouhé. Teď měl jako všichni trestanci hlavu ostříhanou dohola, nejspíš aby nedostal vši. Nevěděla, kdo ho stříhal, ale ať to byl kdokoliv, odvedl hodně mizernou práci. I z té dálky viděla na jeho hlavě zářezy, kde břitva uklouzla, zatímco na místech, která naopak vynechala, mu začínalo rašit světlé strniště. I tak byl pořád nádherný.</p>
<p>Očima přelétl dav a roztočil kolo s takovou vervou, že se málem vyvrátilo ze země.</p>
<p><emphasis>Tik, tik, tik, tik</emphasis>. Hadi. Tygr. Medvěd. Kanec. Kolo vesele klapalo, pak začalo zpomalovat, až se konečně zastavilo úplně.</p>
<p>„Ne,“ zajíkla se Nina, když uviděla symbol, na který ručička ukazuje.</p>
<p>„Mohlo by to být horší,“ odfrkl si Muzzen. „Mohlo se to klidně znovu zastavit na pouštním ještěrovi.“</p>
<p>Chytla Kaze za paži, i přes plášť ucítila, jak se jeho svaly napjaly. „Musíš to nějak zastavit.“</p>
<p>„Pusť mě, Nino.“ Zachrčel svým hrubým hlasem, v němž přestože mluvil potichu, slyšela skutečnou hrozbu.</p>
<p>Ruka jí klesla. „Prosím, ty to nechápeš. On –“</p>
<p>„Jestli přežije, dostanu ho dneska v noci odsud pryč, ale tahle část je na něm.“</p>
<p>Nina zoufale zavrtěla hlavou. „Ty to vůbec nechápeš.“</p>
<p>Dozorce Matthiasovi uvolnil pouta a sotva řetězy ztěžka dopadly do písku, vyskočil na žebřík, aby i s konferenciérem vyjeli nahoru do bezpečí. Dav křičel a dupal. Matthias jen bez hnutí tiše stál, i když se otevřela brána, i když se z tunelu vyřítili vlci – byli tři, vrčeli, štěkali a naráželi jeden do druhého, jak se k Matthiasovi snažili dostat.</p>
<p>Na poslední chvíli se Matthias prudce přikrčil a povalil jednoho z vlků na špinavou zem, pak se po zemi odkutálel stranou, a z písku sebral zakrvácený nůž, jejž v aréně nechali předchozí zápasníci. Vyskočil na nohy, ostří napřažené před sebou, ale Nina cítila, že váhá. Stál s hlavou nakloněnou na stranu a jeho blankytné oči přetékaly úpěnlivou prosbou, jako by chtěl s vlky kroužícími kolem něj uzavřít tichou dohodu. Ať je žádal o cokoliv, zůstalo to nevyslyšeno. Vlk napravo po něm skočil. Matthias se přikrčil, a v otočce vrazil zvířeti nůž do břicha. Zvíře zoufale zakňučelo. Při tom zvuku se Matthias zachvěl, což ho připravilo o drahocenné vteřiny. Poslední vlk se na něj vrhl a povalil ho do písku. Zaťal mu tesáky do ramene. Matthias se válel po zemi, zvíře na něm. Popadl vlka za čelisti a s ponurým výrazem ve tváři je vší silou rval od sebe, až se mu svaly na pažích napínaly k prasknutí. Nina zavřela oči a křečovitě je přitiskla k sobě. Ozvalo se ohavné křupnutí. Dav vybuchl.</p>
<p>Matthias klečel nad zvířetem. Mělo zlámané čelisti a bolestivě se svíjelo v písku. Vzal kámen a vší silou praštil nebohé zvíře do hlavy. Dodýchalo a Matthiasovi klesla ramena. V davu to zahučelo a všichni začali dupat. Jen Nina věděla, co to Matthiase stálo, vždyť to byl <emphasis>drüskell</emphasis> a pro ty jsou vlci posvátní. Cvičí je pro boj, stejně jako své obrovské koně. Vlci jsou jejich přátelé, věrní druhové, kteří bojují bok po boku se svými pány.</p>
<p>První vlk přišel k sobě a začal znovu kroužit kolem. <emphasis>Ještě musíš bojovat, Matthiasi</emphasis>, povzbuzovala ho v duchu Nina zoufale. Matthias vstal, ale jeho pohyby byly pomalé, unavené. Teď rozhodně nebojoval srdcem. Vlci, proti kterým stál, byli sice šediví, vytáhlí a divocí, ale i tak to byli příbuzní bílých vlků z fjerdského severu. Matthias už neměl nůž, jen kámen v ruce, a hromada zbraní ležela na druhé straně, za vlkem přecházejícím sem a tam. Vlk sklonil hlavu a vycenil zuby.</p>
<p>Matthias uhnul doleva. Vlk skočil a zakousl se mu do boku. Matthias zachroptěl a ztěžka dopadl na zem. Na krátkou chvilku Ninu napadlo, že už to Matthias vzdá, prostě nechá vlka, aby si vzal jeho život. Jenže pak natáhl ruku a začal šátrat v písku po nějaké zbrani. Prsty nahmatal řetězy, kterými měl předtím svázané ruce.</p>
<p>Chytil je, obtočil kolem vlkova krku a vší silou táhl k sobě, až mu na krku naběhly žíly jako provazy. Zakrvácenou tvář tiskl na vlkovu hruď a křečovitě zavíral oči, přitom neslyšně pohyboval rty. Co to říká? Modlitbu <emphasis>drüskellů</emphasis>? Poslední sbohem?</p>
<p>Zvíře divoce hrabalo zadníma nohama v písku a vypoulelo oči, vyděšené bělmo svítilo v rozčepýřené srsti. Z prsou se mu vydral vysoký vzlyk. A pak bylo po všem. Tělo zvířete se přestalo hýbat. Oba bojovníci bez hnutí leželi v písku. Matthias měl stále zavřené oči, tvář zabořenou v kožichu mrtvého zvířete.</p>
<p>Dav nadšením bez sebe burácel. Žebřík sjel dolů, konferenciér hbitě seskočil a vytáhl Matthiase na nohy, aby mu na znamení vítězství mohl zvednout ruku nahoru. Ze strany do něj dloubal, aby zvedl hlavu. V Nině by se krve nedořezal.</p>
<p>Slzy rozmazávaly špínu na Matthiasově tváři. Jeho hněv byl pryč, což bylo stejné, jako by v něm vyhasl oheň. Z jeho severských očí čišel chlad, větší než kdykoliv předtím, jako by se zbavil všech pocitů, jako by přišel o vše lidské. Tak tohle s ním udělala Morna. A všechno je to její vina.</p>
<p>Dozorce se chopil Matthiase a znovu mu spoutal zápěstí řetězy, které před tím stáhl mrtvému zvířeti z krku. Už byl dávno pryč a nenasytný dav stále skandoval: „Ještě, ještě!“</p>
<p>„Kam ho vedou?“ ptala se třesoucím hlasem Nina.</p>
<p>„Do cely, aby se z toho vyspal,“ odpověděl Kaz.</p>
<p>„Kdo mu ošetří rány?“</p>
<p>„Mají felčary. Počkáme, až u něj nikdo nebude.“</p>
<p><emphasis>Já ho můžu vyléčit</emphasis>, umínila si v duchu. Ale z jejího nitra se posměšně ozval krutý hlas. <emphasis>Nebuď bláhová, Nino. Toho kluka žádný hojič nevyléčí. O to ses už postarala.</emphasis></p>
<p>Měla pocit, že vyskočí z kůže, jak nekonečně dlouho se minuty vlekly. Ostatní sledovali další zápas – Muzzen zaujatě, protahoval si při tom prsty a spekuloval nad výsledkem, Inej tiše a nehnutě jako socha, Kaz byl pro ni jako vždycky zcela nečitelný, za svou odpornou maskou nejspíš vymýšlel další ze svých plánů. Nina si zpomalila dech a zmírnila puls, čímž svému tělu dodala klid, avšak myšlenky, které jí vířily v mysli, utišit stejně nedokázala.</p>
<p>Konečně do ní Kaz dloubl. „Jsi připravená, Nino? Nejdřív toho dozorce.“</p>
<p>Po očku se podívala na dozorce u vchodu.</p>
<p>„Jak moc?“ Byla to fráze, která v Barrelu znamenala: Jak moc mu mám ublížit?</p>
<p>„Zavři mu oči.“ <emphasis>Zneškodni ho, ale bez vážných zranění.</emphasis></p>
<p>Stejnou branou, kterou vešli dovnitř, zamířili teď za Kazem zase ven. Dav jako jeden muž upínal zrak na boj dole v aréně, takže jim nevěnoval žádnou pozornost.</p>
<p>„Potřebujete doprovod?“ zeptal se dozorce, když přišli blíž.</p>
<p>„Chci se na něco zeptat,“ podíval se na něj vážně Kaz. Nina zvedla pod pláštěm ruce nahoru a na dálku nahmatala puls v dozorcových žilách a jeho plicní tkáni.</p>
<p>„Jde o tvoji matku. Je pravda, co se o ní říká?“</p>
<p>Nina ucítila, jak dozorci vyletěl tep nahoru, a vzdychla. „Ty to člověku rozhodně nehodláš usnadnit, že jo, Kazi?“</p>
<p>Dozorce sáhl po zbrani a udělal krok ke Kazovi. „Cos to říkal? Já –.“ Klesla mu víčka. „Nebudeš –.“ Nina mu srazila puls, takže přepadl dopředu.</p>
<p>Dřív, než dopadl na zem, ho stihl Muzzen chytitl, a Inej ho zabalila do pláště, který měl ještě před pár vteřinami na sobě Kaz. Ninu nijak nepřekvapilo, že byl pod ním oblečený do uniformy vězeňského dozorce.</p>
<p>„To ses ho nemohl zeptat, kolik je hodin, nebo tak něco?“ zpražila ho Nina pohledem. „A kdes sebral tu uniformu?“</p>
<p>Inej přetáhla dozorci přes obličej masku Blázna a Muzzen mu dal ruce kolem pasu a podepřel ho jako nějakého opilce. Na jedné z laviček přitisknutých ke zdi ho nechali ležet.</p>
<p>Kaz si popotáhl rukávy své uniformy. „Nino, lidé se velmi rádi podvolují autoritám v pěkném oblečení. Mám uniformu městské hlídky, přístavní policie i livrej každé rezidence na Geldstraat. Tak jdeme.“</p>
<p>Vklouzli do chodby.</p>
<p>Nezabočili však zpátky směrem, odkud přišli, ale vydali se proti směru hodinových ručiček podél staré věže. Zeď nalevo od nich se otřásala dupáním a zevnitř zněl řev. Dozorci u vchodů do arény jim nevěnovali pozornost, jen někteří kývli Kazovi na pozdrav, jenž s nosem hluboko zabořeným do límce své uniformy udržoval svižné tempo.</p>
<p>Nina byla úplně zabrána do vlastních myšlenek, takže si skoro nevšimla, že jim Kaz dal rukou znamení, aby zpomalili. Přikrčili se ve stínu mezi dvěma vchody.</p>
<p>Před nimi se z cely vynořil doktor v doprovodu dozorců, jeden nesl lucernu. „Bude spát celou noc,“ vykládal doktor. „Dohlédněte, aby se ráno napil a kontrolujte mu zorničky. Dal jsem mu silný sirup na spaní.“</p>
<p>Když se muži vydali opačným směrem, dal jim Kaz znamení, že mohou jít dál. Dveře zasazené do kamenné zdi byly celé ze železa, s malým otvorem na podávání jídla. Kaz se sehnul k zámku.</p>
<p>Nina očima přelétla surové těžké dveře. „Tohle je barbarské místo.“</p>
<p>„Ve staré věži smějí spát jen nejlepší bojovníci,“ opáčil Kaz. „Jsou tak stranou od ostatních.“</p>
<p>Nina těkala očima zleva doprava, po obou stranách stály vchody do arény, z nichž se rozlévalo jasné světlo. Před každou branou stál dozorce, možná nedávali velký pozor, stačilo však, aby teď některý z nich zvedl hlavu. Co by se stalo, kdyby je tu chytli? Předali by je městské hlídce, aby je postavila před soud, nebo by je rovnou předhodili tygrům v aréně? Nejspíš by zvolili něco méně důstojného, dumala chmurně. <emphasis>Smečku rozlícených vlků.</emphasis></p>
<p>Pár splašených úderů jejího srdce, víc času Kaz k přelstění zámku nepotřeboval. Dveře se se skřípěním otevřely a oni vklouzli dovnitř.</p>
<p>V cele byla tma jako v pytli. Po chvilce se vedle ní rozblikalo k životu zlatozelené světlo. Inej ve vzduchu před sebou držela malou zelenou kouli. Hmota uvnitř se vyrábí z uschlých rozdrcených těl svítících ryb žijících v hlubinách moře. Tyhle svítilny jsou mezi podfukáři v Barrelu běžná věc; nosí je, když nechtějí být v temných uličkách nepříjemně zaskočeni, ale nemají chuť otravovat se s lucernou.</p>
<p><emphasis>Alespoň je tady čisto</emphasis>, přemítala Nina, jak její oči postupně přivykaly přítmí. <emphasis>Holé a ledově chladné, ale ne špinavé.</emphasis> Kavalec z koňských žíní a u zdi dva kyblíky, přes okraj toho jednoho byla přehozená zakrvácená žínka.</p>
<p>Tak o tohle bojují muži v Morně: o vlastní celu, o přikrývku, o čistou vodu a kbelík na výkaly.</p>
<p>Matthias spal zády otočený ke zdi. I ve studeném světle svítilny viděla, že mu začíná natékat obličej. Rány měl pomazané nějakou mastí – měsíček, poznala po čichu.</p>
<p>Chtěla se k němu vrhnout, ale Kaz jí položil ruku na rameno, aby nikam nechodila.</p>
<p>„Nech Inej, ať se nejdřív podívá, jaké jsou škody.“</p>
<p>„Můžu –“, vyhrkla Nina.</p>
<p>„Potřebuju, abys nejdřív zapracovala na Muzzenovi.“</p>
<p>Inej hodila Kazovi hůl s vraní hlavou, kterou celou dobu schovávala pod kostýmem Šedého šotka, a se svítilnou v ruce poklekla nad Matthiasovým tělem. Muzzen popošel blíž. Sundal si plášť, košili a masku Blázna. Měl dohola ostříhanou hlavu a na sobě vězeňské kalhoty.</p>
<p>Nina pohlédla na Matthiase, pak zpátky na Muzzena a pomalu jí začalo docházet, co po ní Kaz chce. Oba chlapci byli přibližně stejně rostlí, ale tím veškerá jejich podobnost končila.</p>
<p>„To nemůžeš myslet vážně, že se má Muzzen vyměnit s Matthiasem.“</p>
<p>„Muzzen tu není kvůli svému jiskřivému důvtipu,“ odsekl Kaz. „Musíš mu udělat úplně stejná zranění. Inej, jak to vypadá?“</p>
<p>„Na rukou odřené klouby, ulomený zub, dvě zlomená žebra,“ vypočítávala Inej. „Třetí a čtvrté na levé straně.“</p>
<p>„Na jeho levé, nebo na tvojí.“</p>
<p>„Jeho levé.“</p>
<p>„Tohle nemůže vyjít,“ naříkala zoufale Nina. „Můžu Muzzenovi způsobit zranění, jaké má Helvar, ale nejsem tak dobrá krejčová, abych dokázala změnit jeho podobu.“</p>
<p>„Jen mi věř, Nino.“</p>
<p>„Tobě nevěřím nic, ty bys člověku ukradl i nos mezi očima, Kazi.“ Zkoumavě si prohlížela Muzzenův obličej. „Ani když mu udělám otok, nemůže to vyjít.“</p>
<p>„Dnes v noci Matthias Helvar – nebo spíš náš drahý Muzzen – dostane spálové neštovice, přesně ten druh, který přenášejí vlci a psi. Až ho zítra ráno dozorci najdou, bude posetý puchýři tak, že by ho vlastní máma nepoznala, a tak ho dají na měsíc do karantény, aby nešířil nákazu, než se ukáže, jestli to přežije, nebo ne. Mezitím bude Matthias s námi. Rozumíš?“</p>
<p>„Chceš, aby to vypadalo, že má Muzzen spálové neštovice?“</p>
<p>„Přesně tak, a chci to rychle, Nino, protože asi tak za deset minut se tady dají věci velmi rychle do pohybu.“</p>
<p>Nina na něj zírala. Co má Kaz v plánu? „To, co s ním udělám, mu celý měsíc nevydrží. Nemůžu mu způsobit horečku napořád.“</p>
<p>„Můj kontakt na marodce se už postará, aby zůstal nemocný tak dlouho, jak bude potřeba. Teď potřebujeme, aby mu jen určili správnou diagnózu. Tak už dělej.“</p>
<p>Nina přejela Muzzena pohledem od shora dolů. „Bude to bolet úplně stejně, jako bys sám bojoval,“ varovala ho.</p>
<p>Zatnul zuby, odhodlaný vydržet všechnu bolest. „To zvládnu.“</p>
<p>Zvedla oči v sloup a pak se soustředěným výrazem vzpažila. Ostrým seknutím pravé ruky přes levou zlomila Muzzenovi žebra.</p>
<p>Zachroptěl a zlomil se v pase.</p>
<p>„Hodný kluk,“ pochválil ho Kaz. „Snáší to jako skutečný šampión. Tak teď klouby a pak obličej.“</p>
<p>Nina podle Inejiných instrukcí rozházela Muzzenovi po rukou podlitiny a šrámy.</p>
<p>„Nikdy jsem neviděla spálové neštovice na vlastní oči,“ přemítala Nina nahlas. Znala obrázky z učebnic, které v Malém paláci používali při hodinách anatomie.</p>
<p>„Považuj se za šťastnou,“ opáčil Kaz chmurně. „Hoď sebou.“</p>
<p>Pracovala po paměti, nadouvala a praskala kůži na Muzzenově tváři i hrudi, zvětšovala mu puchýře, dokud otok a vředy nebyly tak zlé, že byl skutečně k nepoznání. Obrovský muž zasténal.</p>
<p>„Proč jsi s něčím takovým vůbec souhlasil?“ zabručela Nina.</p>
<p>Oteklá masa na Muzzenově tváři se zachvěla a Nině došlo, že to byl nejspíš pokus o úsměv. „Bylo to za dobrý prachy,“ nezřetelně zachroptěl.</p>
<p>Vzdychla. Pro co jiného by to taky podfukář z Barrelu mohl dělat? „Dost dobrý prachy, aby ses za ně nechal zavřít v Morně?“</p>
<p>Kaz zaťukal holí o podlahu. „Přestaň dělat problémy, Nino. Když bude Helvar spolupracovat, pak se oba, on i Muzzen, dostanou na svobodu, jen co bude naše práce hotová.“</p>
<p>„A když nebude spolupracovat?“</p>
<p>„Pak půjde Helvar zpátky do své cely a Muzzen dostane dobře zaplaceno. A vezmu ho na snídani do Kooperomu.“</p>
<p>„Můžu si dát vafle?“ zahuhlal Muzzen.</p>
<p>„Všichni si dáme vafle. A whisky. Jestli tahle věc nevyjde, tak mě nechtějte potkat střízlivého. Skončila jsi, Nino?“</p>
<p>Nina přikývla a Inej si s ní vyměnila místo, aby obvázala Muzzena zrovna tak, jako byl Matthias.</p>
<p>„Tak dobře. Teď postav Helvara na nohy,“ poručil jí Kaz.</p>
<p>Nina se přikrčila vedle Matthiase, zatímco Kaz stál se svítilnou za ní. I ve spánku vypadal ustaraně, plavé obočí měl stažené do zádumčivé křivky. Rukama pohladila jeho modřinami posetou bradu, přála si, aby ta chvíle mohla trvat co nejdéle.</p>
<p>„Na obličej se vykašli, Nino. Potřebuju, aby byl pohybu schopný, ne neodolatelný. Dej ho dohromady, ale prozatím jen tak, aby mohl chodit. Nechci, aby měl sílu a otravoval nás.“</p>
<p>Nina odkryla pokrývku a dala se do práce. <emphasis>Je to</emphasis> <emphasis>lidské tělo jako každé jiné</emphasis>, uklidňovala se v duchu. Kaz si ji každou chvíli nechal pozdě v noci zavolat, aby ošetřila zraněné členy gangu – pobodaná děvčata, chlapce s polámanýma nohama nebo kulkou v těle. Tyhle oběti potyček s městskou hlídkou nebo nepřátelskými gangy nikdy nechodily k doktorovi. <emphasis>Představuj si, že je to Muzzen</emphasis>, nakazovala si přísně. <emphasis>Nebo Big Bolliger nebo jiný z těch bláznů. Vůbec toho kluka neznáš.</emphasis> To byla ostatně pravda. Jako by to, co z toho kluka znala, byla jen fasáda, kterou teď přestavěli.</p>
<p>Jemně se dotkla jeho ramene. „Helvare,“ broukla něžně. Ani se nehnul. „Matthiasi.“</p>
<p>Sevřelo se jí hrdlo a bolestně si uvědomovala, že se jí derou do očí slzy. Vtiskla mu polibek na spánek. Věděla, že na ni Kaz i všichni ostatní civí, a že před nimi vypadá jako idiot, ale po takové době byl konečně tady, přímo před ní, a tak strašně ubitý. „Matthiasi,“ hlesla znovu.</p>
<p>„Nino?“ Znělo to surově, ale jeho hlas byl stejně krásný, jak si ho pamatovala.</p>
<p>„Ach, u všech svatých, Matthiasi,“ šeptala něžně. „Probuď se, prosím.“</p>
<p>Malátně otevřel blankytně modré oči. „Nino,“ vypravil ze sebe potichu. Hřbetem ruky se dotkl její tváře; nejistě, nevěřícně vzal její obličej do drsných dlaní. „Nino?“</p>
<p>Oči se jí zalily slzami. „Pšt, Matthiasi. Jsme tu, abychom tě odsud dostali pryč.“</p>
<p>Dřív, než se nadála, popadl ji vší silou za ramena a přitiskl k zemi.</p>
<p>„Nino,“ zachroptěl.</p>
<p>Pak jí obtočil ruce kolem hrdla.</p><empty-line />
</section>
<section>
<empty-line /><p>Část druhá</p><empty-line /><p>Věrná služebnice a spolehlivá pomocnice</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>7 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>M</strong>atthias snil. Zase se mu zdálo o ní.</p>
<p>Ve svých snech ji honil, někdy po čerstvých jarních lukách, většinou však po zmrzlých pláních, s jistotou přeskakoval kameny a drny. Vždycky ji pronásledoval a vždycky ji nakonec dostihl. Měl dobré sny, ve kterých ji srazil na zem a se srdcem plným pomsty jí rdousil – <emphasis>konečně, konečně</emphasis> – a díval se, jak z ní pomalu vyprchává život. V těch špatných snech ji líbal.</p>
<p>V takových snech se mu nevzpouzela. Smála se, jako by to všechno byla jen hra, jako by věděla, že ji chytí, jako by to chtěla, jako by na celém světě nebyla nikde jinde raději než pod ním. Tak dokonale jihla v jeho objetí. Políbil ji a zabořil tvář do sladké prohlubně její šíje. Její vlnité vlasy ho šimraly na tvářích a on byl naplněn pocitem, že kdyby ji ve svém náručí mohl svírat ještě o chvilku déle, zmizely by všechny jeho rány a šrámy a neduhy celého světa by se rozplynuly.</p>
<p>„Matthiasi,“ šeptávaly její rty něžně jeho jméno. Tohle byly ty nejhorší sny a když se z nich probudil, nenáviděl se stejně, jako nenáviděl ji. Představa, že by mohl znovu zradit sám sebe a svou zemi, představa, že po tom všem, co udělala, po ní stále nějaká jeho zvrácená část stále touží… To bylo příliš.</p>
<p>Dnes v noci měl hrozný sen. Byla oblečená v modrém hedvábí, v šatech mnohem elegantnějších, než cokoliv, v čem jí kdy viděl; ve vlasech měla přichycený průsvitný závoj, od kterého se jako krůpěje deště odráželo mihotavé světlo. <emphasis>Djel</emphasis>, jak nádherně voněla. Pořád cítil tu zatuchlou vlhkost, ale také parfém. Nina milovala přepych a tenhle byl drahý – růže a ještě něco, něco, co jeho neotesaný nos nedokázal rozpoznat. Přitiskla horké hebké rty na jeho spánek a přísahal by, že plakala.</p>
<p>„Matthiasi.“</p>
<p>„Nino,“ dostal ze sebe se sevřeným hrdlem.</p>
<p>„Ach, u všech svatých, Matthiasi,“ šeptala něžně. „Probuď se, prosím.“</p>
<p>A pak procitl a byl si jistý, že nakonec zešílel, protože byla v jeho cele, klečela u něj a rukama se jemně dotýkala jeho hrudi.</p>
<p>„Matthiasi, prosím.“</p>
<p>V jejím hlase zněla úpěnlivá naléhavost. O téhle chvíli snil. Někdy v jeho snech škemrala o milost. Jindy to byly jiné věci, o které žadonila.</p>
<p>Natáhl se, aby se dotkl její tváře. Měla tak jemnou pleť. Jednou si ji kvůli tomu dobíral. Žádný pořádný voják nemůže mít takovou pleť, řekl jí tenkrát – tak hebkou a zhýčkanou. Posmíval se kyprým křivkám jejího těla a přitom se styděl, jak na ně jeho vlastní tělo reaguje. Vzal do dlaní její teplou tvář, její vlasy ho hladily na rukou. Tak krásná. Tak skutečná. To je nespravedlivé.</p>
<p>Pak si všiml zakrvácených obvazů na svých rukou. Přicházel k sobě a jeho tělo pozvolna zaplavovala bolest – polámaná žebra, rozbolavělé klouby. Ulomený zub. Nevěděl, kdy k tomu přišel, ale řízl se o něj do jazyka. V ústech mu zůstala kovová pachuť krve. <emphasis>Vlci</emphasis>. Donutili ho zavraždit vlky.</p>
<p>V tu ránu byl vzhůru.</p>
<p>„Nino?“</p>
<p>V nádherných zelených očích se zaleskly slzy. Zalomcoval jím hněv. Nemá právo brečet, nezaslouží si žádný soucit.</p>
<p>„Pššt, Matthiasi. Jsme tu, abychom tě odsud dostali pryč.“</p>
<p>Co je tohle za hru? Nové trýznění? Sotva se naučil, jak na tomhle hrůzostrašném místě přežít, objeví se tu, aby mu přichystala další muka?</p>
<p>Vyskočil a povalil ji na zem. Rukama ji popadl za krk, přitom jí obkročmo zasedl a koleny ji přitiskl paže k zemi. Protože proklatě dobře věděl, že Nina je s volnýma rukama smrtelně nebezpečná.</p>
<p>„Nino,“ procedil skrze zaťaté zuby. Zaťala mu prsty do rukou. „Čarodějnice,“ sykl jí do obličeje. Viděl, jak rudne ve tváři a oči se jí rozšiřují. „Pros mě,“ sípal. „Pros mě o život.“</p>
<p>Ozvalo se cvaknutí a chraplavý hlas: „Dej od ní ty pracky pryč, Helvare.“</p>
<p>Někdo mu zezadu přitiskl pistoli na krk. Matthias mu nevěnoval jediný pohled. „Jen do toho, zastřel mě.“ Zabořil jí prsty hlouběji do krku – o tohle ho nic nepřipraví. Nic.</p>
<p><emphasis>Zrádkyně, čarodějnice, špína</emphasis>. Ta slova mu zaplavovala mysl, vkrádala se tam ale i další: <emphasis>nádherná, úchvatná.</emphasis> Říkával jí <emphasis>röed fetla</emphasis>, červený ptáčku, podle barvy řádu, ke kterému patřila. Podle barvy, kterou milovala. Ještě přitlačil, aby ten dotěrný zbabělý hlas ve svém nitru umlčel.</p>
<p>„Jestli jsi přišel o rozum, bude to mnohem těžší, než jsem si myslel,“ znovu promluvil ten nakřáplý hlas.</p>
<p>Uslyšel šlehnutí, jak něco znenadání prolétlo vzduchem, a pak mu z levého ramene vystřelila ostrá bolest. Jako by ho udeřila titěrná pěstička, načež mu celá paže znehybněla. Hekl a zavrávoral dopředu, druhou ruku však nespouštěl z Ninina krku. Byl by se zřítil přímo na ni, někdo ho ale zezadu popadl za límec, a tím zadržel jeho pád.</p>
<p>Objevil se před ním kluk v uniformě dozorce, v očích mu blýskalo, v jedné ruce držel pistoli, v druhé vycházkovou hůl. Měla rukojeť vyřezanou do tvaru vraní hlavy s nebezpečně ostrým zobákem.</p>
<p>„Seber se, Helvare. Jsme tu, abychom tě dostali ven. To, co jsem udělal s tvojí rukou, můžu udělat i s tvojí nohou. Buď odejdeš jako muž po svých, nebo tě odsud odtáhneme.“</p>
<p>„Z Morny se ven nikdo nedostane,“ procedil Matthias.</p>
<p>„Dneska v noci ano.“</p>
<p>Matthias se narovnal, musel si to všechno v hlavě nějak srovnat, přitom si nepřestával mnout bezvládnou paži. „Nemůžete mě odsud jen tak odvést. Dozorci mě poznají,“ bručel. „Nehodlám přijít o privilegia, která jsem si vybojoval, a skončit bůhvíkde.“</p>
<p>„Budeš v přestrojení.“</p>
<p>„Jestli nás budou dozorci prohlížet –“</p>
<p>„Na to nebudou mít čas,“ pravil rozhodně ten divný, bledý kluk. A pak se spustil řev.</p>
<p>Matthias trhl hlavou. Kolem jeho cely se jako divoká vlna valilo hromobití kroků, jak lidé o překot prchali z arény. Slyšel křik dozorců, řev rozlícené šelmy, troubení slonů.</p>
<p>„Vy jste otevřeli brány.“ Ninin hlas se chvěl nečekanou úzkostí, jenže u ní jeden nikdy neví, jestli je to doopravdy, nebo to jen předstírá. Odmítal na ni pohlédnout. Kdyby to udělal, ztratil by veškerý smysl pro realitu. Už takhle je na tom mizerně.</p>
<p>„Jesper měl čekat, až odbije třetí,“ řekl nespokojeně ten bledý kluk.</p>
<p>„Už odbila třetí, Kazi,“ odpověděla mu z rohu drobná dívka s černými vlasy a sytě bronzovou sulijskou kůží. Podpírala nějakou opuchlou zafačovanou postavu.</p>
<p>„Odkdy je Jesper přesný?“ utrousil stroze ten kluk a podíval se na hodinky. „Na nohy, Helvare.“</p>
<p>Podával mu ruku v rukavici. Matthias na ni beze slova zíral. <emphasis>To musí být sen. Ten nejdivnější sen, který se mi kdy zdál, ale docela určitě sen.</emphasis> <emphasis>Nebo mě smrt těch vlků dočista připravila o rozum a skutečně jsem zešílel.</emphasis> Dnes v noci zavraždil svou rodinu. Věděl, že šeptem oddrmolená modlitba za jejich divoké duše to nemůže napravit.</p>
<p>Vzhlédl k tomu bledolícímu démonovi v černých rukavicích. Kaz, tak mu říkala. Vysvobodí ho z téhle strašlivé noční můry, nebo ho jen zavleče do jiného pekla? <emphasis>Rozhodni se, Helvare.</emphasis></p>
<p>Matthias tomu klukovi nakonec ruku podal. Jestli ho nešálí smysly a všechno je to opravdu skutečnost, pak těmhle kreaturám ve správný čas uteče, ať už na něj narafičili cokoliv. Slyšel, jak Nina zhluboka vydechla – ulevilo se jí? Zlobí se? Zatřásl hlavou. Vypořádá se s ní později. Drobná dívka s bronzovou pletí mu přes ramena přehodila plášť a na obličej mu nasadila ohavnou masku s dlouhým zobákem místo nosu.</p>
<p>Vyšli na chodbu, kde vládl naprostý chaos. Muži a ženy v maskách se s křikem tlačili dopředu, přitom strkali jeden do druhého, aby se co nejrychleji dostali z arény pryč. Dozorci na ně mířili zbraněmi, slyšel padat výstřely. Bylo mu mdlo. V boku mu zle škubalo a levou rukou pořád ještě nemohl hýbat.</p>
<p>Kaz ukazoval, aby šli doprava k zadnímu vchodu a prodrali se proti proudu davu zpátky do arény. Matthias kašlal na to, co po něm chce. Rozhodl se vrhnout se do davu a protlačit si cestu nahoru po nějakém schodišti a pak si najít nějakou loď. <emphasis>A potom?</emphasis> Na tom nezáleží. Na plány teď není čas.</p>
<p>Vmáčkl se do tlačenice, ale okamžitě byl vytažen zpátky.</p>
<p>„Je lepší, když hoši jako ty nic nevymýšlejí, Helvare,“ usadil ho Kaz. „To schodiště vede do chodby, která se zužuje jako trychtýř. Myslíš, že se dozorci nepodívají, kdo je pod tou maskou, dřív než tě pustí ven?“</p>
<p>Matthias se zamračil a s Kazovu rukou v zádech si razil cestu proti davu za ostatními.</p>
<p>Jestli na chodbě vládl zmatek, pak arénu zachvátilo naprosté šílenství. Hyeny vyskakovaly na ochozy. Matthias viděl, že jedna už požírá tělo v červené kápi. Slon narážel hlavou do zdi a přitom kolem sebe vířil oblaka prachu a hlasitým řevem dával průchod své bezmoci. Z jeskyně se s vyceněnými zuby plížil bílý medvěd a taky jedna z těch obrovských šelem z jižních kolonií. Věděl, že v klecích byli i hadi. Jenom doufal, že ten Jesper, o kterém mluvili, nebyl takový blázen, aby je taky pustil ven.</p>
<p>Vrhli se přes arénu, kde Matthias posledních šest měsíců bojoval za svá privilegia, a právě když mířili k tunelu, vyvalil se proti nim pouštní ještěr, od huby mu kapala jedovatá bílá pěna a tlustým ocasem divoce mrskal po zemi. Dřív než se Matthias na něco zmohl, ta bronzová holka přeskočila ještěrovi přes záda a poslala ho na onen svět dvěma dýkami, které mu vrazila pod ochranný štít jeho zrohovatělých šupin. Ještěr zachroptěl a padl na bok. Matthiase píchlo u srdce. Byla to podivné stvoření a Matthias nikdy neviděl bojovníka, který by přežil jeho útok, ale pořád to byla živá bytost. <emphasis>Až doteď jsi neviděl bojovníka, který by přežil jeho útok</emphasis>, opravil sám sebe Matthias. Na dýky téhle bronzové holky si musí dávat pozor.</p>
<p>Předpokládal, že přejdou arénu, a na druhé straně vylezou nahoru na ochozy, aby se vyhnuli davu nacpanému v chodbě. Nebo že se vrhnou po schodech nahoru a budou doufat, že se jim nějak podaří dostat přes stráž, která tam určitě hlídkuje. Kaz je však vedl tunelem kolem zvířecích klecí. Byly to staré cely přeměněné na útulky pro zvířata, která se majitelům Morny podařilo právě sehnat – vysloužilá cirkusová zvířata, nejrůznější škodná pochytaná v lese i na venkově, dokonce nemocný dobytek pro případy krajní nouze. Jak se hnali kolem otevřených klecí, zasvítil na něj ze tmy pár žlutých očí, raději ještě přidal do kroku. Proklínal svou bezvládnou ruku a litoval, že nemá zbraň. Byl prakticky bezmocný. <emphasis>Kam je ten Kaz vede?</emphasis> Proběhli kolem divočáka požírajícího dozorce, o kus dál zahlédl skvrnitou šelmu, syčela a prskala na ně, blíž však naštěstí nešla.</p>
<p>A pak k němu skrze pižmo zvířat a pach výkalů dolehla čistá vůně slané vody. Slyšel šplouchání vln. Podklouzla mu noha a on si radostně uvědomil, že kameny pod ním jsou vlhké. Ocitl se hluboko v útrobách tunelu, mnohem dál, než měl dovoleno chodit. Musí vést k moři. Ať už Nina a její lidé zamýšlejí cokoliv, opravdu ho odvádějí ven ze spárů Morny.</p>
<p>V zeleném světle koulí, které vepředu nesl Kaz s tou bronzovou holkou, zahlédl přivázanou loďku. Nejprve myslel, že v ní sedí dozorce, pak ale ta osoba zvedla ruku a ukazovala, že vzduch je čistý.</p>
<p>„Pustil jsi je brzy, Jespere,“ namítl Kaz, zatímco postrkoval Matthiase k lodi.</p>
<p>„Udělal jsem to přesně načas.“</p>
<p>„Což je na tebe brzy. Až mě budeš chtít příště ohromit, předem mě upozorni.“</p>
<p>„Zvířata jsou vypuštěná a sehnal jsem ti loď. Takže by se slušelo říct ‚děkuju‘.“</p>
<p>„Děkuju ti, Jespere,“ řekla Nina.</p>
<p>„Nemáš vůbec zač, krasavice. Vidíš, Kazi? Takhle spolu mluví civilizovaní lidé.“</p>
<p>Matthias poslouchal jen na půl ucha. Prsty na levé ruce ho brněly, jak se mu do nich pomalu vracel cit. Všechny najednou by je nedokázal přeprat, ne v tomhle stavu a ne, když mají zbraně. Ale vypadá to, že pistoli má jenom Kaz a ten kluk v lodi, Jesper. <emphasis>Odvážu loď, zneškodním Jespera.</emphasis> Pak budu mít zbraň a loď. <emphasis>A Nina ti zastaví srdce dřív, než stačíš vzít do ruky veslo</emphasis>, přemítal dál chmurně. <emphasis>Takže nejdřív zastřelím ji. Napálím jí kulku do srdce. Zůstanu jen tak dlouho, abych viděl, jak padá na zem, a pak dám tomuhle místu vale.</emphasis> Dokázal by to. Věděl, že by to dokázal. Jediné, co potřeboval, bylo rozptýlit jejich pozornost.</p>
<p>Ta bronzová holka mu sahá sotva po ramena a stojí napravo od něj. Tu dokáže shodit do vody, i když je zraněný, aniž by přitom ztratil rovnováhu, nebo jí moc ublížil.</p>
<p><emphasis>Shodím tu holku. Odvážu loď. Zneškodním střelce. Zabiju Ninu. Zabiju Ninu. Zabiju Ninu.</emphasis> Zhluboka se nadechl a naklonil se k bronzové holce.</p>
<p>Udělala úkrok stranou, jako by věděla, co má za lubem, a skoro líně mu zahákla patu za kotník.</p>
<p>Matthias hlasitě hekl, jak ztěžka dopadl na kamennou zem.</p>
<p>„Matthiasi –“ vykřikla Nina a vrhla se k němu. Plazil se pozadu od ní, až skoro přepadl do vody. Zešílí, jestli se mě ještě dotkne. Nina se zarazila, bolest v její tváři byla nepřehlédnutelná. Nemá žádné právo.</p>
<p>„Nemotora je to,“ řekla nevšímavě ta bronzová holka.</p>
<p>„Uspi ho, Nino,“ poručil Kaz.</p>
<p>„Ne,“ vzepřel se rozhodně Matthias a cítil, jak se ho zmocňuje panika.</p>
<p>„Jsi dost hloupý na to, abys nám vzal loď.“</p>
<p>„Nepřibližuj se ke mně, čarodějnice,“ vrčel Matthias na Ninu.</p>
<p>Nina strnule přikývla. „S radostí.“</p>
<p>Zvedla ruce a Matthiasovi ztěžkla víčka a proti své vůli byl vlečen do bezvědomí. „Zabiju tě,“ zachroptěl.</p>
<p>„Dobře se vyspi.“ Její hlas mu byl v patách jako pronásledující vlk. Zahnala ho do temnoty.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>V místnosti bez oken vyzdobené červenou a černou Matthias tiše naslouchal podivným slovům, jež vycházela z úst toho bledého, vyšinutého kluka. Matthias za svůj život poznal netvory a jediný pohled na Kaze Brekkera mu stačil k tomu, aby věděl, že tohle stvoření žilo v temnotě příliš dlouho – a i když se vydralo zpátky ke světlu, ta temnota v něm stále zůstává. Matthias to cítil. Ví, že ostatním jsou pověry Fjerdanů pro smích, on však svým instinktům věří. Nebo alespoň věřil, dokud se neobjevila Nina. To bylo to nejhorší, co mu její zrada způsobila – začal pochybovat sám o sobě. A v Morně, kde člověk bez instinktů nepřežije, ho tohle váhání málem přivedlo do záhuby.</p>
<p>Jméno Kaz Brekker znal z vězení, i další věci, které se o něm vyprávěly – nadaný kriminálník, bezohledný, nemorální. Vykoledoval si přezdívku Krkavec, protože neexistuje hřích, kterého by se nedopustil, pokud za to dostane dobře zaplaceno. A tenhle démon teď vykládá o tom, jak se prolomí do Ledového paláce a jak se má Matthias dopustit vlastizrady. <emphasis>Znovu</emphasis>, opravil se Matthias<emphasis>. Jak se mám</emphasis> z<emphasis>novu dopustit vlastizrady.</emphasis></p>
<p>Nespouštěl z Brekkera oči. S palčivou naléhavostí si uvědomoval, že ho Nina pozoruje z druhé strany místnosti. Ještě cítil její růžový parfém v nose, dokonce i v ústech; výrazná květinová vůně mu ulpívala na jazyku, jako by ji skutečně ochutnal.</p>
<p>Matthias se probral spoutaný a přivázaný k židli, v místnosti, co připomínala hernu. Předpokládal, že Nina ho probrala z omámení, do něhož ho před tím sama uvrhla. Byla tady i s tou bronzovou holkou. Jesper, ten vytáhlý kluk z lodi, seděl v rohu s koleny přitaženými k sobě. A pak tam byl ještě nějaký hošík s měděnými kudrlinami, který bezmyšlenkovitě čmáral na kus papíru položeném na kulatém hracím stole a čas od času se přitom hryzl do palce. Stůl byl potažený červeným ubrusem s pravidelným vzorem vran a o černě nalakovanou stěnu bylo opřené kolo podobné tomu, co používali při zápasech v Morně, jen s jinými značkami. Matthias měl podezření, že mu někdo – pravděpodobně Nina – ošetřila v bezvědomí další rány. Z té představy se mu sevřel žaludek. Radši čistá bolest, než falešná úleva od griši.</p>
<p>Brekker řečnil – o droze, které se říká <emphasis>jurda parem</emphasis>, o nesmírně vysoké odměně a o nesmyslném plánu pokusit se vniknout do Ledového paláce. Matthias netušil, co z toho je pravda, a co čirý výmysl, a bylo mu to vcelku jedno. Když Brekker s těmi povídačkami konečně skončil, Matthias jednoduše řekl: „Ne.“</p>
<p>„Věř tomu, co ti říkám, Helvare. Vím, že složit člověka a odvést ho na neznámé místo není zrovna nejlepší způsob, jak začít spolupráci, jenže jsi nám nedal příliš na výběr. Tak zkus popřemýšlet o možnostech, které se otevírají.“</p>
<p>„Můžeš mě třeba prosit na kolenou, moje odpověď bude pořád stejná.“</p>
<p>„Je ti jasné, že se můžu postarat o to, abys byl během pár hodin zpátky v Morně? Jakmile bude nebohý Muzzen v nemocnici, není nic snadnějšího, než vás zase prohodit zpátky.“</p>
<p>„Udělej to. Nemůžu se dočkat, až dozorcům vylíčím tvoje směšné plány.“</p>
<p>„Kdo ti řekl, že se zpátky vrátíš s jazykem?“</p>
<p>„Kazi –“ lekla se Nina.</p>
<p>„Dělej si, co chceš,“ odfrkl Matthias. On svoji zemi nezradí.</p>
<p>„Říkala jsem ti to,“ ozvala se Nina.</p>
<p>„Jen si nemysli, že mě znáš, ty čarodějnice,“ vybuchl s očima pevně upřenýma na Brekkera. Na ni se nepodívá. Za nic na světě.</p>
<p>Jesper se v rohu rozvalil. Teď, když byli pryč z ponurého šera Morny, si Matthias všiml, že má snědou pleť, jako mají lidé z Nové Země, a šedé oči, které se k tomu vůbec nehodí. Postavu má jako čáp. „Bez něj na to můžeme zapomenout,“ vmísil se do hovoru Jesper. „Nedokážeme se vloupat do Ledového paláce naslepo.“</p>
<p>Matthias se div nerozesmál. „Nedokážete se vloupat do Ledového paláce vůbec.“ Ledový palác není žádná obyčejná budova. Je to pevnost, starodávné útočiště Fjerdanů, domov králů a královen z nepřerušené vladařské dynastie, schránka nejvzácnějších pokladů a posvátných relikvií. To místo je nedobytné.</p>
<p>„No tak, Helvare,“ promluvil k němu znovu démon. „Určitě je něco, co chceš. Důvod, proč tam jdeme, je pro fanatika, jako jsi ty, přece dost spravedlivý. Fjerdané si možná myslí, že chytili draka za ocas, jenže ho nemohou nikdy udržet. Jakmile Bo Yul-Bayur zopakuje výrobní proces, <emphasis>jurda parem</emphasis> se dostane na trh a pak bude jen otázkou času, kdy se ji naučí vyrábět ostatní.“</p>
<p>„To se nikdy nestane. Yul-Bayur půjde před soud a jestli se prokáže jeho vina, čeká ho smrt.“</p>
<p>„V čem se má prokázat jeho vina? Čeho se měl dopustit?“ zeptala se Nina jemně.</p>
<p>„Zločinů proti lidem.“</p>
<p>„<emphasis>Jakým </emphasis>lidem?“</p>
<p>V jejím hlase zaslechl neskrývaný osten hněvu. „Normálním lidem,“ opověděl Matthias. „Lidem, kteří žijí v souladu se zákony tohoto světa a nepřevracejí je ve svůj vlastní prospěch.“</p>
<p>Nina ze sebe vydala něco na způsob pohrdavého odfrknutí. Ostatní to jen pobavilo a s povýšenou blahosklonností se nad zpátečnickým Fjerdanem ušklíbli. Brum Matthiase varoval, že svět je plný lhářů, požitkářů a bezbožníků. A zdá se, že v téhle místnosti se jich sešlo nezvykle mnoho.</p>
<p>„Nenahlížíš v téhle věci všechny souvislosti, Helvare,“ nevzdával svoji věc Brekker. „Někdo jiný by se mohl dostat k Yul-Bayurovi dřív. Někdo ze Šu. Možná z Ravky. A každý by s ním naložil podle svého. Kerch nezajímají spory o hranice ani staré sváry. Jediné, o co Obchodní radě jde, je obchod, a aby <emphasis>jurda parem</emphasis> zůstala navždycky jen báchorkou, o které se vypráví, ničím víc.</p>
<p>„Takže přivést kriminálníky do samotného srdce Fjerdy, aby odtud ukradli ostře střeženého vězně, je nakonec vlastenecký počin?“ ušklíbl se Matthias štítivě.</p>
<p>„Předpokládám, že vyhlídka na čtyři milióny <emphasis>kruge</emphasis> tě nejspíš taky nepřesvědčí.“</p>
<p>Matthias si odplivl. „Nech si svoje peníze. Udav se jimi.“ Pak mu svitla myšlenka – zlá, barbarská, byla to však jediný způsob, jak by se mohl vrátit do Morny s klidným srdcem, i když třeba bez jazyka. Zaklonil se dozadu, tak daleko, jak mu jeho pouta dovolila, a zapíchl pohled do Brekkera. „Udělám s tebou dohodu.“</p>
<p>„Poslouchám.“</p>
<p>„Nepojedu s vámi, ale dám vám plán Ledového paláce. To by vám mělo pomoct dostat se přinejmenším přes první kontrolní hlídku.“</p>
<p>„A kolik mě ta cenná informace bude stát?“</p>
<p>„Nestojím o tvoje peníze. Dám ti ty plány zadarmo.“ Cítil, jak ho při těch slovech polévá studený pot, ale musí to říct. „Když mě necháš zabít Ninu Zenikovou.“</p>
<p>Bronzová holka si znechuceně odfrkla, bylo jasné, že jím pohrdá, a kluk u stolu si přestal čmárat a otevřel pusu dokořán. Kaze to ovšem nijak zvlášť nepřekvapilo. Jestli se z jeho výrazu dalo vůbec něco vyčíst, pak to bylo potěšení. Matthias měl nepříjemný pocit, že ten démon přesně věděl, jak se to celé bude dál vyvíjet.</p>
<p>„Můžu ti nabídnout něco lepšího,“ navrhl mu.</p>
<p>Co by mohlo být lepší než pomsta? „Nic jiného nechci.“</p>
<p>„Můžu z tebe znovu udělat <emphasis>drüskella</emphasis>.“</p>
<p>„Jsi kouzelník? Skřítek <emphasis>wej</emphasis>, co splní jakékoliv přání? Jsem pověrčivý, ne hloupý.“</p>
<p>„Můžeš být klidně obojí, víš, ale o to vůbec nejde.“ Kaz zanořil ruku pod tmavý plášť. „Tady,“ podal té bronzové holce nějaký kus papíru. To je další démon. Pohybuje se potichu, jako by přiletěla ze záhrobí, a nikdo nemá dost rozumu, aby ji tam poslal zpátky. Strčila mu papír před obličej, aby si ho mohl přečíst. Byl to dokument napsaný dvojjazyčně, keršsky a fjerdsky. Neuměl číst keršsky – ve vězení se naučil jen mluvit – ale to, co si přečetl fjerdsky, bylo dostatečně výmluvné. Očima rychle přejížděl po stránce a cítil, jak se mu rozbušilo srdce.</p>
<p><emphasis>Ve světle nových důkazů je Matthiasovi Benediktovi Helvarovi udělena plná milost a je s okamžitou platností zproštěn viny ve všech bodech obžaloby z činu, jenž byl kvalifikován jako obchodování s otroky. Propouští se ke dni </emphasis><emphasis><image xlink:href="#_9.jpg" /></emphasis><emphasis> . Bez zbytečného odkladu a s co nejupřímnější omluvou keršské vlády a soudu mu bude zajištěno převezení do domovské země či jakékoliv jiné destinace dle vlastního výběru.</emphasis></p>
<p>„Jaké nové důkazy?“</p>
<p>Kaz se opřel do židle. „Vypadá to, že Nina Zeniková odvolala svoji výpověď. Bude obviněna z křivého svědectví.“</p>
<p>Teď se na ni podíval, nevydržel to. Na ladném krku měla podlitiny od jeho prstů. Řekl si, že to je dobře.</p>
<p>„Křivé svědectví? Kolik si za to odsedíš, Nino Zeniková?“</p>
<p>„Dva měsíce,“ odpověděla klidně.</p>
<p>„Dva měsíce?“ Teď už se rozesmál a smál se hodně a dlouho. Křečovitě sebou škubal, jako by se něčím otrávil.</p>
<p>Ostatní ho znepokojeně sledovali.</p>
<p>„Jak moc je šílený?“ zajímal se Jesper, přitom prsty bubnoval na perleťovou rukojeť svého revolveru.</p>
<p>Brekker pokrčil rameny. „Nenazval bych ho zrovna spolehlivým, ale nikoho jiného nemáme.“</p>
<p>Dva měsíce. Nejspíš v nějakém útulném vězení, kde si svým kouzlem omotá kolem prstu každého dozorce, a budou jí nosit čerstvý chleba a natřásat polštáře. A to možná rovnou usmlouvá na peněžitý trest, který za ni její bohatí dobrodinci doma v Ravce rádi zaplatí.</p>
<p>„Nemůžeš jí věřit, to snad víš,“ obrátil se už znovu vážný na Kaze. „Cokoli od Bo Yul-Bayura získáš, vyzradí Ravce.“</p>
<p>„To nech na mně, Helvare. Ty splň svůj úkol. Pak tajemství Yul-Bayura i <emphasis>jurdy parem</emphasis> zůstane v rukou těch, kteří mohou nejlépe zajistit, aby se nikdy nedostalo na světlo světa.“</p>
<p>Dva měsíce. Nina si odsedí trest, vrátí se do Ravky se čtyřmi miliony <emphasis>kruge</emphasis> a nikdy už si na něj nevzpomene. Jestli je ale tahle milost skutečná, pak by se i on mohl vrátit domů.</p>
<p><emphasis>Domů</emphasis>. Mockrát si představoval, jak uteče z Morny, ale prakticky se tou myšlenkou nikdy nezabýval. Vždyť jaký život by ho venku čekal, když je obžalovaný z otrokářství? Nikdy by se nemohl vrátit do Fjerdy. I kdyby dokázal unést takovou ostudu, byl by uprchlík, co žije ze dne na den a musí se stále skrývat před keršskou vládou, měl by na čele cejch. Mohl by živořit v Nové Zemi, ale jaký by to mělo smysl?</p>
<p>Tohle je ale něco úplně jiného. Jestli ten démon Brekker mluví pravdu, pak by se mohl Matthias vrátit domů. Stesk po domově mu sevřela hruď – slyšet svůj jazyk, vidět své přátele, dát si <emphasis>semlu</emphasis> plněnou sladkým mandlovým krémem, cítit na tvářích štiplavý severní vítr a slyšet jeho kvílení, když se prohání po ledových pláních. Vrátit se domů, kde ho radostně přivítají, a nemít přitom z ostudy kabát. Kdyby bylo jeho jméno očištěno, mohl by žít jako dřív a být znovu <emphasis>drüskellem</emphasis>. A cenou za to je vlastizrada.</p>
<p>„Co když je Bo Yul-Bayur mrtvý?“ zeptal se Brekkera.</p>
<p>„Van Eck je přesvědčený, že není.“</p>
<p>Copak obchodník, o kterém Kaz mluví, ví, jak to ve Fjerdě chodí? Jestli ještě neproběhl soud, pak se to co nevidět stane, a Matthias může snadno předpovědět, jak dopadne. Jeho národ nikdy neosvobodí člověka, který má takovou moc.</p>
<p>„Ale co když je mrtvý, Brekkere?“</p>
<p>„Pak stejně dostaneš svoji milost.“</p>
<p>I kdyby jejich kořist byla dávno na cestě do posmrtného života, Matthias získá svobodu. Ale za jakou cenu? V minulosti se dopustil chyb. Byl pošetilý a důvěřoval Nině. Byl slabý a ponese za to hanbu do konce života. Za svoji hloupost krutě zaplatil krví a utrpením v té smradlavé vězeňské díře. A to, čeho se dopustil, nakonec nebylo nic neodpustitelného – zbrklé jednání naivního kluka. Tohle je ovšem mnohem vážnější. Má vyzradit tajemství Ledového paláce. Dokázal by se vrátit do rodné vlasti a při každém kroku si s mučivostí uvědomovat, že za to vděčí vlastní zradě – může něco takového udělat?</p>
<p>Brum by se jim vysmál do očí a tu jejich milost by roztrhal na kusy. Jenže Kaz Brekker je chytrý. Je jasné, že má své zdroje. Co když Matthias řekne ‚ne‘ a Brekker se svými lidmi, jakkoliv je to nepravděpodobné, se nakonec do paláce dostane a toho vědce unese? Nebo co když má Brekker pravdu a jiná země se tam dostane před nimi? Podle toho, co říká, to vypadá, že <emphasis>parem</emphasis> je příliš návykový, aby mohl být grišům k užitku, ale co kdyby vzorec na jeho výrobu padl do rukou Ravky a podařilo se jim ho nějak upravit? Pak by byla jejich Druhá armáda složená ze samých grišů ještě silnější. Kdyby jel Matthias s nimi, mohl by se postarat o to, aby se Bo Yul-Bayur z paláce živý nedostal. Nebo by mohl zařídit, aby je na zpáteční cestě do Kerchu potkala nějaká nepříjemná nehoda.</p>
<p>Dřív než poznal Ninu, dřív než zažil skutečné peklo ve vězení, by o něčem takovém vůbec neuvažoval. Teď se však přistihl, že sám se sebou smlouvá. Přidá se k jejich výpravě, získá milost a jakmile bude znovu <emphasis>drüskellem</emphasis>, Nina Zeniková bude jeho první cíl. Bude ji pronásledovat v Kerchu i Ravce, na celém světě, v každé díře, kde si bude myslet, že je v bezpečí. Vyslídím ji, ať bude kdekoliv, a pomstím se jí způsobem, který si nedokáže vůbec představit. Smrt je pro ni příliš dobrá. Nechá ji vhodit do nejubožejší cely v Ledovém paláci, kde do smrti neucítí teplo. Bude si s ní pohrávat, jako si ona pohrávala s ním. Nabídne jí odpuštění, a pak to popře. Obdaruje ji přízní a drobnými laskavostmi, jen aby to pak všechno zadupal do země. Každičkou její slzu si bude s rozkoší vychutnávat, a tu sladkou květinovou vůni, kterou pořád cítí na jazyku, vystřídá palčivá sůl jejího nářku.</p>
<p>Když po dlouhém zadumaném mlčení Mattiase konečně neochotně promluvil, cítil nesmírnou hořkost. „Udělám to.“</p>
<p>Brekker mrknul na Ninu a Matthias měl okamžitě sto chutí vyrazit mu všechny zuby. <emphasis>Až udělám Nině ze života peklo, přijdeš na řadu ty.</emphasis> Pronásledoval čarodějnice, zabít démona nemůže být o moc složitější.</p>
<p>Bronzová holka složila dokument a podala ho Brekkerovi, který jej strčil do náprsní kapsy. Matthias měl v tu chvíli pocit, jako by ztrácel dávného přítele – přítele, v jehož návrat už nedoufal, který se však přesto objevil, a teď se mu ztrácí v davu a Matthias nemá, jak ho zavolat zpátky.</p>
<p>„Rozvážeme tě,“ pověděl Brekker. „Doufám, že tě vězení nepřipravilo o dobré způsoby a zdravý rozum.“</p>
<p>Matthias přikývl a bronzová holka přeřízla provazy, jimiž byl svázán. „Myslím, že Ninu už znáš,“ pokračoval Brekker. „Ta půvabná dívka, co tě právě osvobozuje, je Inej, naše zlodějka tajemství, nejlepší ve svém oboru. Jesper Fahey je náš ostrostřelec, narodil se v Nové Zemi, ale snaž se mu to nevyčítat, a tohle je Wylan, v Barrelu největší odborník na třaskaviny.“</p>
<p>„Raske je lepší,“ oponovala Inej.</p>
<p>Chlapec vzhlédl, přitom mu měděné vlasy spadly do očí. Poprvé za celou dobu promluvil. „Není lepší. Je neukázněný.“</p>
<p>„Zná svoje řemeslo.“</p>
<p>„Já taky.“</p>
<p>„To sotva,“ utrousil Jesper.</p>
<p>„Wylan je tu nový,“ vysvětlil Kaz.</p>
<p>„Jasně, že nový, vypadá na dvanáct,“ ušklíbl se Matthias.</p>
<p>„Je mi šestnáct,“ ohradil se Wylan dotčeně.</p>
<p>O tom Matthias pochyboval. Nanejvýš patnáct. Vždyť se snad ještě neholí. Matthias měl podezření, že ve svých osmnácti je tu nejstarší. Brekkerovy oči sice vypadají, jako by žil sto let, ale nebude starší než Matthias.</p>
<p>Matthias si ty lidi kolem sebe vůbec poprvé pořádně prohlédl. <emphasis>Co má tohle být za posádku na tak nebezpečnou výpravu?</emphasis> Nejspíš při tom všichni umřou, takže se tou velezradou nemusí tolik trápit. Jen on ví, jak ošidný je celý tenhle podnik.</p>
<p>„Měli bychom vzít Raskeho,“ přemítal Jesper. „Má dobré nervy a je spolehlivý, když jde do tuhého.“</p>
<p>„Mně se to nelíbí,“ přidala se Inej.</p>
<p>„Neptal jsem se,“ usadil je oba Kaz. „Wylan to s rozbuškou umí a dokáže způsobit nesmírný rozruch, a kromě toho je naše záruka.</p>
<p>„Záruka čeho?“ nechápala Nina.</p>
<p>„Seznamte se, Wylan Van Eck,“ prohlásil Kaz a kluk zrudl ve tváři jako rak. „Syn Jana Van Ecka a naše záruka, že dostaneme svých třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis>.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>8 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong>esper zíral na Wylana. „No jistě, synek pana radního.“ Vybuchl smíchy. „Tím se všechno vysvětluje.“</p>
<p>Věděl, že by se měl na Kaze zlobit, protože mu zatajil další podstatnou informaci, pro teď se však spokojil s tím, že pobaveně sledoval, jaké pozdvižení způsobilo odhalení Wylanovi; rozruch se šířil místností jako prach pod kopyty neposedného hříběte.</p>
<p>Wylan byl rudý studem. Nina se tvářila vyjeveně a naštvaně. Fjerdan vypadal zmateně. Kaz byl podle všeho sám se sebou náramně spokojený. A Inej, jak jinak, to všechno příliš nepřekvapovalo. Sbírala Kazova tajemství a držela je pod pokličkou stejně jako on. Osten žárlivosti, jenž jím při té myšlence projel, Jesper ignoroval.</p>
<p>Wylan se naprázdno nadechl, ohryzek mu přeskakoval, nakonec se přece osmělil. „Ty jsi to věděl?“ obrátil se zoufale na Kaze.</p>
<p>Kaz se pohodlně opřel o opěradlo židle, jednu nohu pokrčil, druhou, tu zmrzačenou, si natáhl před sebe. „Proč si myslíš, že jsem tě tady držel?“</p>
<p>„Protože jsem dobrý pyrotechnik.“</p>
<p>„Jsi ucházející pyrotechnik, ale vynikající rukojmí.“</p>
<p>Bylo to kruté, ale takový už je Kaz. Koneckonců Barrel se taky s nikým nemazlí, proti němu je Kaz učitel z nedělní školy. Tak alespoň se konečně vysvětlilo, proč choval Kaz Wylana jako v bavlnce a dohazoval mu kšefty.</p>
<p>„To je jedno,“ ozval se Jesper. „Stejně bychom měli vzít Raskeho a tohle kupecké batole nechat v Ketterdamu pěkně pod zámkem.“</p>
<p>„Raskemu nevěřím.“</p>
<p>„A Wylanovi Van Eckovi věříš?“ podivoval se Jesper nevěřícně.</p>
<p>„Wylan nezná tolik lidí, aby nám mohl způsobit skutečné potíže.“</p>
<p>„Mohl bych k tomu taky něco říct?“ ohradil se Wylan. „Stojím hned vedle vás.“</p>
<p>Kaz nadzdvihl obočí. „Vybral ti někdy někdo kapsy, Wylane?“</p>
<p>„Já… ne, že bych o tom věděl.“</p>
<p>„Přepadli tě na ulici?“</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>„Visel jsi z mostu hlavou dolů a máchal si ksicht v kanále?“</p>
<p>Wylan zamrkal. „Ne, ale –“</p>
<p>„Zmlátil tě někdo tak, že jsi nemohl chodit?“</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>„A proč myslíš, že to tak je?“</p>
<p>„Já –“</p>
<p>„Už jsou to tři měsíce, co jsi utekl tatínkovi z rezidence na Geldstraat. Čím to, že v Barrelu zažíváš jen samá sladká dobrodružství?“</p>
<p>„Měl jsem štěstí, nejspíš?“ usoudil chabě Wylan.</p>
<p>Jesper si odfrkl. „Kaz je to tvoje štěstí, kupčíku. Držel tě pod ochranou Gaunerů, i když jsi k ničemu, a až doteď nikdo nevěděl proč.“</p>
<p>„Mátlo nás to,“ připustila Nina.</p>
<p>„Kaz vždycky ví, co dělá,“ zamumlala Inej.</p>
<p>„Proč jsi odešel z domova?“ chtěl vědět Jesper.</p>
<p>„Bylo na čase,“ vypravil ze sebe nejistě Wylan.</p>
<p>„Idealista? Romantik? Revolucionář?“</p>
<p>„Blbec?“ doplnila ten seznam Nina. „Nikdo nežije dobrovolně v Barrelu, když nemusí.“</p>
<p>„Já nejsem úplně k ničemu,“ hájil se Wylan.</p>
<p>„Raske je lepší pyro –“ trvala na svém Inej.</p>
<p>„Navštívil jsem Ledový palác se svým otcem. Zúčastnili jsme se večeře, kterou pořádala ambasáda. Můžu vám pomoct s těmi plány.“</p>
<p>„Vidíte, co jsem říkal? Skrytý potenciál.“ Kaz prsty v rukavici poklepal na vraní hlavu na své holi. „A nechci, aby jediný trumf, který na Van Ecka máme, měl v Ketterdamu horkou půdu pod nohama, zatímco budeme na severu. Wylan jede s námi. Je to slušný pyroman a zásluhou nesčetných hodin strávených s přeplacenými soukromými učiteli umí taky obstojně kreslit.“</p>
<p>Wylan ještě víc zrudl a Jesper zakroutil hlavou. „Vsadím se, že hraješ taky na piano?“</p>
<p>„Na flétnu,“ opáčil Wylan nejistě.</p>
<p>„Paráda.“</p>
<p>„A protože Wylan viděl Ledový palác na vlastní oči,“ pokračoval Kaz, „pomůže ti, Helvare, držet se pravdy.“</p>
<p>Fjerdan se rozhněvaně zamračil a Wylanovi se očividně přitížilo.</p>
<p>„Neboj se,“ chlácholila ho Nina. „On nezabíjí pohledem.“</p>
<p>Jesper si všiml, že Matthias sebou škubne pokaždé, když Nina promluví. Neví, co tihle dva mezi sebou měli, ale nejspíš se navzájem zabijí dřív, než dorazíme do Fjerdy.</p>
<p>Jesper si promnul oči. Málo spal a ten útěk z vězení, nebo přesněji to vzrušení s tím spojené, ho vyčerpalo. Teď měl hlavu plnou třiceti milionů <emphasis>kruge</emphasis>. I potom, co Per Haskell dostane svých dvacet procent, zbudou čtyři miliony na každého z nich. Co bude dělat s takovou hromadou peněz? Jako by slyšel svého tátu: <emphasis>přistaneš v dvakrát tak velký hromadě hnoje</emphasis>. Panebože, tolik mu chybí.</p>
<p>Kaz zaťukal holí o naleštěné parkety.</p>
<p>„Vezmi si pero a pořádný papír, Wylane. Ať se Helvar může pustit do práce.“</p>
<p>Wylan sáhl do brašny, kterou měl položenou u nohou, a vytáhl štíhlou roli propisovacího papíru a kovovou krabičku, ve které leželo draze vyhlížející pero se sadou násadek.</p>
<p>„To je moc pěkné,“ ušklíbl se Jesper. „Hrot pro každou příležitost.“</p>
<p>„Tak mluv,“ nakázal Kaz Fjerdanovi. „Je nejvyšší čas se do toho pustit.“</p>
<p>Matthias probodával Kaze rozčileným pohledem. Rozhodně mocná zbraň. Přišlo mu skoro zábavné sledovat, jak měří sílu s Kazovým nesmlouvavým, krkavčím pohledem.</p>
<p>Nakonec Fjerdan zavřel oči, zhluboka se nadechl a začal. „Ledový palác stojí na útesu směřujícímu k přístavu v Djerholmu. Je postavený v soustředěných kruzích, asi jako letokruhy stromu.“ Mluvil pomalu, jako by mu každé slovo působilo bolest. „Nejdřív vnější hradby, pak prstenec budov a vnitřní hradby. Prostor budov je rozdělen do tří částí. Za vším je ledový příkop a až za ním, v samotném středu, leží Bílý ostrov.“</p>
<p>Wylan začal kreslit. Jesper mu nakukoval přes rameno. „To nevypadá jako strom, spíš jako dort.“</p>
<p>„No, ono to tak trochu jako dort vlastně je,“ hájil se Wylan rozpačitě. „Celé je to postavené stupňovitě.“</p>
<p>Kaz ukázal rukou Matthiasovi, aby pokračoval.</p>
<p>„Útesy jsou neschůdné a dovnitř i ven vede jediná cesta, severní. Než se dostanete k hradbám, budete muset projít přes strážnici.“</p>
<p>„Přes dvě strážnice,“ opravil ho Wylan. „Byly určitě dvě, když jsem tam byl.“</p>
<p>„Vidíš,“ podíval se Kaz významně na Jespera. „Dovednost, která se neztratí. Wylan tě sleduje, Helvare.“</p>
<p>„Proč dvě strážnice?“ chtěla vědět Inej.</p>
<p>Matthias s pohledem upřeným na parkety z ořechového dřeva pomalu pokračoval: „Je těžké podplatit dvoje stráže. Bezpečnostní opatření v Ledovém paláci jsou vždycky dvojitá. Jestli se dostanete až sem –“</p>
<p>„<emphasis>Dostaneme</emphasis>, Helvare. Jestli se dostaneme až sem,“ opravil ho Kaz.</p>
<p>Fjerdan sotva znatelně pokrčil rameny. „Jestli se dostaneme až sem, prstenec budov je rozdělený do tří sektorů: vězení, prostory <emphasis>drüskellů</emphasis> a ambasáda, přičemž každý sektor má v hradbách svoji vlastní bránu. Brána do vězení je v provozu nepřetržitě, nonstop ji hlídá ozbrojená stráž. Provoz ve zbývajících dvou branách se střídá, buď je otevřena jedna, nebo druhá.“</p>
<p>„Kdo určuje, která brána bude otevřená?“ napadlo hned Jespera.</p>
<p>„Rozvrh se mění každý týden, stráž se dozví rozkazy až těsně před službou.“</p>
<p>„To by nám mohlo hrát do karet,“ dumal Jesper. „Bránu, která není v provozu, nikdo nehlídá –“</p>
<p>„I bránu, která je zavřená, hlídají přinejmenším čtyři muži.“</p>
<p>„Se čtyřmi muži si poradíme.“</p>
<p>Matthias zavrtěl hlavou. „Ty brány váží stovky kil a dají se ovládat jen shora, z místnosti strážců nad branou. I kdyby se vám podařilo zvednout bránu, která má být zavřená, jejím otevřením se automaticky spustí poplach podle černého protokolu. Celý palác se zavře a vy prozradíte svoji pozici.“</p>
<p>Místností prolétla vlna znepokojení. Jesper nervózně poposedl. Nakolik dokázal číst z výrazů tváří, zdálo se mu, že všichni myslí na totéž: <emphasis>Do čeho se to pouštíme?</emphasis> Jenom Kaz se nezdál být vyvedený z míry.</p>
<p>„Všechno to tam napiš,“ nařizoval a prstem poklepával na papír. „Helvare, chci, abys potom Wylanovi popsal, jak funguje ten poplašný systém.“</p>
<p>Matthias se zachmuřil. „Nevím, jak funguje. Je to propojená síť zvonů a lan.“</p>
<p>„Řekni mu všechno, co víš. Kde drží Bo Yul-Bayura?“</p>
<p>Matthias pomalu vstal a došel k plánům, které pod Wylanovýma rukama začínaly dostávat jasné kontury. Pohyboval se zdráhavě a neochotně, jako by Kaz po něm chtěl, aby pohladil chřestýše.</p>
<p>„Pravděpodobně tady,“ Fjerdan zabodl prst do papíru. „Ve vězeňském sektoru. Nahoře v posledním patře jsou cely s nejvyšší ostrahou. Tam se zavírají nejnebezpečnější zločinci. Vrazi, teroristi –“</p>
<p>„Griši?“ ozvala se Nina.</p>
<p>„Přesně tak,“ odsekl příkře.</p>
<p>„S vámi dvěma se rozhodně nudit nebudeme, že ne?“ poznamenal Jesper. „Lidi si obvykle začnou jít na nervy tak po týdnu společného pobývání, vy už ale máte náskok.“</p>
<p>Oba ho zpražili pohledem, což jim oplatil zářivým úsměvem. Kaz jim nevěnoval pozornost, jeho myšlenky zůstávaly u plánu.</p>
<p>„Bo Yul-Bayur není nebezpečný,“ pronesl zamyšleně. „Alespoň ne obvyklým způsobem. Podle mě ho mezi takovou chátru nedají.“</p>
<p>„Podle mě ho dávno dali do hrobu,“ zahučel ponuře Matthias.</p>
<p>„Vycházej z předpokladu, že není mrtvý. Je to vězeň, který má nesmírnou cenu, a oni za nic na světě nechtějí, aby padl do nesprávných rukou dřív, než ho postaví před soud. Kam ho dají?“</p>
<p>Matthias se zahleděl na plán. „Uvnitř prstence budov leží ledový příkop a v jeho středu Bílý ostrov. Na něm stojí Královský palác a taky státní pokladnice. To je nejbezpečnější místo v celém Ledovém paláci.“</p>
<p>„Pak tam bude i Bo Yul-Bayur,“ usoudil Kaz.</p>
<p>Matthias se pousmál. Vlastně spíš vycenil zuby, než cokoliv jiného. <emphasis>Tenhle škleb se musel naučit v Morně</emphasis>, blesklo hlavou Jesperovi.</p>
<p>„Pak je celé vaše tažení marné,“ pookřál Matthias. „Je naprosto vyloučené, aby na Bílý ostrov pronikla skupina neznámých cizinců.“</p>
<p>„Netvař se tak vesele, Helvare. My se nedostaneme dovnitř, ty nebudeš mít milost.“</p>
<p>Matthias pokrčil rameny. „Když to tak je, tak to tak je. Já to nezměním. Ledový příkop hlídají stráže z věží na Bílém ostrově a z pozorovatelny na Staré hodinové věži. Ledový příkop se dá překročit jen přes skleněný most a na ten se nikdo bez povolení nedostatné.“</p>
<p>„Blíží se Hringkäla,“ vzpomněla si Nina.</p>
<p>„Zmlkni,“ obořil se na ni Matthias.</p>
<p>„Ne, jen pokračuj,“ vybídl ji se zájmem Kaz.</p>
<p>„Hringkälla. To znamená něco jako ‚den naslouchání hlasu‘, je to den, kdy jsou novici poprvé uvedeni na Bílý ostrov a stávají se z nich <emphasis>drüskellové</emphasis>.“</p>
<p>Matthias zaťal ruce v pěst, až mu zbělely klouby. „Vůbec nemáš právo o tom mluvit. Jsou to posvátné obřady.“</p>
<p>„Jsou to fakta. Fjerdská šlechta pořádá při té příležitosti velkou slavnost, na kterou zvou hosty z celého světa, spousta umělců přijede přímo z Ketterdamu.“</p>
<p>„Umělců?“ zbystřil Kaz.</p>
<p>„Herci, tanečníci, divadelní soubor ze Surové komedie a také ti nejnadanější z domů rozkoše na Západním nábřeží.“</p>
<p>„Já myslel, že Fjerdany na tohle moc neužije,“ podivoval se Jesper.</p>
<p>Inej zkřivila rty v ironickém úšklebku. „Copak jsi nikdy neviděl fjerdské vojáky na Západním nábřeží?“</p>
<p>„Já myslel, když jsou doma,“ dodal honem Jesper.</p>
<p>„Je to jediný den v roce, kdy se všichni přestanou tvářit zkroušeně a začnou se trochu bavit,“ pokračovala Nina ve výkladu. „Kromě toho jenom <emphasis>drüskellové</emphasis> žijí mnišským životem.“</p>
<p>„Zábava nemusí být jen víno a… tělesný chtíč,“ neudržel se Matthias.</p>
<p>Nina na něj zamrkala lesklými řasami. „Ty bys nepoznal zábavu, ani kdyby si ti sedla na klín a vrazila ti do pusy lízátko.“ Otočila se zpátky k mapě. „Brána ambasády bude ten den otevřená. Možná si nemusíme dělat starosti s tím, jak se vloupeme dovnitř. Možná se dovnitř můžeme jednoduše dostat jako účinkující.“</p>
<p>„Tohle není představení v Morně,“ namítl Kaz. „Nebude to tak snadné.“</p>
<p>„Hosty lustrují týdny před tím, než do paláce přijedou,“ potvrdil Matthias. „Každému, kdo má přijít na ambasádu, několikrát kontrolují doklady. Fjerdani nejsou padlí na hlavu.“</p>
<p>Nina nadzdvihla obočí. „Všichni možná ne.“</p>
<p>„Nepíchej do vosího hnízda, Nino,“ napomenul ji Kaz. „Potřebujeme ho v přátelském rozpoložení. Kdy se ta oslava koná?“</p>
<p>„Každý rok na den jarní rovnodennosti,“ odpověděla ochotně Nina.</p>
<p>„To je ode dneška za dva týdny,“ poznamenala Inej.</p>
<p>Kaz sklonil hlavu na stranu a nepřítomně se zahleděl do prázdna.</p>
<p>„Přemýšlivý výraz,“ pošeptal Jesper Inej.</p>
<p>Přikývla. „Rozhodně.“</p>
<p>„Z domu U bílé růže tam posílají delegaci?“ zjišťoval Kaz.</p>
<p>Nina zakroutila hlavou. „O ničem jsem neslyšela.“</p>
<p>„I když pojedeme rovnou do Djerholmu, zabere nám to skoro týden. Nemáme čas obstarat si doklady ani zajistit si krytí, abychom při kontrole prošli.“</p>
<p>„Nepůjdeme přes ambasádu,“ rozhodl Kaz. „Vždycky udeř na místě, na které se kavka nedívá.“</p>
<p>„Kdo je Kafka?“ nechápal Wylan.</p>
<p>Jesper vybuchl smíchy. „Bohové, ty jsi vážně něco. Kavka, kořen, lidi, které chceš oškubat.“</p>
<p>Wyaln se narovnal. „Možná nemám takové… vzdělání jako ty, ale jsem si jistý, že znám spoustu slov, které jsi nikdy neslyšel.“</p>
<p>„A taky víš, jak správně přeložit ubrousek a umíš tancovat menuet. A hrát na flétnu, abych nezapomněl. To se ti rozhodně neztratí, kupčíku. Vážně ne.“</p>
<p>„Menuet už dneska nikdo netancuje,“ brblal Wylan.</p>
<p>Kaz se zaklonil. „Jaký je nejjednodušší způsob, jak někomu ukrást peněženku?“</p>
<p>„Nůž na krk?“ napadlo Inej.</p>
<p>„Pistoli do zad?“ zkusil to Jesper.</p>
<p>„Jed do sklenice?“ navrhla Nina.</p>
<p>„Jste banda prašivců,“ zavrčel opovržlivě Matthias.</p>
<p>Kaz zvedl oči v sloup. „Nejjednodušší způsob, jak člověku ukrást peněženku, je říct, že mu chcete sebrat hodinky. Nasměrujete jeho pozornost tam, kde ji <emphasis>potřebujete </emphasis>mít. A tuhle práci za nás provede Hringkälla. Aby v Ledovém paláci dokázali ten den kontrolovat všechny hosty a chránit královskou rodinu, budou muset přesměrovat své zdroje. Nemohou sledovat všechna místa najednou. A to je skvělá příležitost unést Bo Yul-Bayura.“ Kaz ukázal prstem na vězeňskou bránu v hradbách. „Pamatuješ si, co jsem ti řekl v Morně, Nino?“</p>
<p>„Je těžké udržet v hlavě všechna tvá moudra.“</p>
<p>„Ve vězení je tolik nezajímá, kdo jde dovnitř, nýbrž kdo se snaží dostat ven.“ Prstem v rukavici přejel na vedlejší sektor. „Zato na ambasádě se nebudou trápit tím, kdo jde ven, protože se soustředí na to, koho pouští dovnitř. Přijdeme tam vězením a odejdeme ambasádou. Helvare, hodiny na Staré věži jdou?“</p>
<p>Matthias přikývl. „Odbíjejí každou čtvrthodinu. A taky ohlašují poplach.“</p>
<p>„Jsou přesné?“</p>
<p>„Samozřejmě.“</p>
<p>„Kvalitní fjerdská mechanika,“ ušklíbla se Nina kysele.</p>
<p>Kaz si jí nevšímal. „Pak budeme celou akci řídit podle hodin na Staré věži.</p>
<p>„Vejdeme dovnitř převlečení za strážce?“ zajímal se Wylan.</p>
<p>Jesper nedokázal skrýt pohrdání v hlase. „Jenom Nina a Matthias mluví fjerdsky.“</p>
<p>„Já taky mluvím fjerdsky,“ ohradil se Wylan dotčeně.</p>
<p>„Školní fjerdštinou? Vsadím se, že fjerdštině rozumíš jako já řeči ptáků.“</p>
<p>„Řeč ptáků je nejspíš tvoje mateřština,“ zamumlal Wylan.</p>
<p>„Vejdeme dovnitř, tak jak jsme,“ řekl Kaz. „Jako kriminálníci. Vězení bude naší vstupní branou.“</p>
<p>„Dovol, abych si to ujasnil,“ zbystřil Jesper. „Ty chceš, abychom se od Fjerdanů nechali strčit do lochu. Není to přesně to, čemu se vždycky snažíme vyhnout?“</p>
<p>„Identita zločinců bývá druhotná. To je jedna z výhod, kterou člověk jako příslušník problematické společenské vrstvy má. U vězeňské brány budou počítat lidi, přitom je budou zajímat jen jména a zločiny, nebudou kontrolovat pasy ani zkoumat pravost pečetí.“</p>
<p>„Protože kdo by stál o to, jít do vězení,“ začínalo Jesperovi docházet.</p>
<p>Nina si rukama nervózně třela paže. „Nechci být zavřená ve fjerdské cele.“</p>
<p>Kaz zatřepal rukávem a mezi prsty se mu objevily dvě tenké kovové tyčinky. Chvilku mu tančily v dlani a pak znovu zmizely.</p>
<p>„Šperháky?“ zeptala se Nina.</p>
<p>„Dovol, abych si cely vzal na starosti já,“ pověděl Kaz.</p>
<p>„Udeř tam, kam se kavka nedívá,“ zahloubala se Inej.</p>
<p>„Přesně tak,“ potvrdil Kaz. „A Ledový palác je jako každá jiná kavka, obrovská bílá kavka, která se nemůže dočkat, až ji oškubeme.“</p>
<p>„Půjde s námi Yul-Bayur dobrovolně?“ napadlo Inej.</p>
<p>„Van Eck říkal, že když se Rada pokusila dostat Yul-Bayura ze Šu-Hanu, předala mu heslo, aby věděl, komu může důvěřovat: <emphasis>sesh-uyeh</emphasis>. Podle hesla pozná, že nás poslali z Kerchu.“</p>
<p>„<emphasis>Sesh-uyeh,“</emphasis>opakoval Wylan a toporně při tom převracel neznámé slovo na jazyku. „Co to znamená?“</p>
<p>S pohledem upřeným na skvrnu na podlaze jim to Nina přeložila: „Zarmoucený.“</p>
<p>„Jde to provést,“ prohlásil pevně Kaz, „a my jsme ti, kdo to udělají.“ Jesper cítil, jak tato nová perspektiva proměnila náladu v místnosti. Bylo to jemné, sotva postřehnutelné, ale naučil se tyhle věci vnímat za hracím stolem – měl čuch na chvíli, kdy hráč začne věřit, že mu bude přát štěstí. Jesper hořel očekáváním, mísila se v něm třaskavá směsice vzrušení a strachu a nedokázal vydržet v klidu.</p>
<p>Snad změnu nálady vycítil i Matthias, protože zkřížil obrovské paže na prsou, a chmurně prohlásil: „Nemáte vůbec tušení, do čeho se pouštíte.“</p>
<p>„Ale ty ano, Helvare. Chci, abys bez přestání pracoval na plánu Ledového paláce, dokud nevyplujeme na cestu. Žádný detail není příliš malý ani bezvýznamný. Budu tě pravidelně kontrolovat.“</p>
<p>Inej přejala prstem po hrubém nákresu několika soustředěných kruhů, které Wylan načrtl. „Vážně to nevypadá jako letokruhy stromů,“ pronesla zadumaně.</p>
<p>„Ne,“ souhlasil Kaz. „Vypadá to jako terč.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>9 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p>„<strong>T</strong>ady už jsme skončili,“ řekl Kaz ostatním. „Dám vědět každému z vás, až seženu loď, ale buďte připravení, že zítra večer odplouváme.“</p>
<p>„Tak brzy?“ vyděsila se Inej.</p>
<p>„Nevíme, jaké počasí nás potká, a máme před sebou dlouhou cestu. Hringkälla je naše největší šance, jak se dostat k Bo Yul-Bayurovi. Nehodlám riskovat, že o ni přijdeme.“</p>
<p>Kaz potřeboval čas, aby důkladně promyslel plán, který se rodil v jeho hlavě. To základní věděl – kudy se dostanou dovnitř a kudy ven. Jenže to, jak si to představuje, znamená, že si s sebou nebudou moct skoro nic vzít. Budou muset pracovat bez nástrojů, na které jsou zvyklí. Z toho vyplývá, že je třeba počítat s více proměnnými a také se zvyšuje pravděpodobnost, že se něco pokazí.</p>
<p>Když si u sebe nechá Wylana Van Ecka, má jistotu, že dostanou zaplaceno. Ale nebude to snadné. Ještě neopustili Ketterdam a Wylan v tom plave až po uši. Není sice o tolik mladší než Kaz, jenže vypadá jako dítě – jemná pleť, velké oči – je mezi nimi jako štěňátko s hebounkýma ouškama v kotci plném zabijáckých psů.</p>
<p>„Postarej se, ať se Wylan do ničeho nezaplete,“ nakázal Jesperovi, když je propouštěl.</p>
<p>„Proč já?“</p>
<p>„Protože jsi měl tu smůlu, žes mi padl do oka, a protože nechci, aby mezi tatíkem a synáčkem došlo před vyplutím k nečekanému usmíření.“</p>
<p>„O to si nemusíš dělat starosti,“ ujišťoval ho Wylan.</p>
<p>„Dělám si starosti o všechno, kupčíku. Proto jsem ještě naživu. A ty můžeš na Jespera taky dohlédnout.“</p>
<p>„Na mě?“ vyjel dotčeně Jesper.</p>
<p>Kaz odsunul stranou dřevěný panel a odemkl sejf schovaný za ním. „Ano, na tebe.“ Odpočítal čtyři tenké paklíky <emphasis>kruge</emphasis> a jeden podal Jesperovi. „Tohle je na náboje, ne na sázení. Wylane, ručíš mi za to, že Jesper po cestě za municí nějakým záhadným způsobem nezabloudí do herny, rozumíš?“</p>
<p>„Nepotřebuju chůvu,“ vybuchl Jesper.</p>
<p>„Je to spíš garde, ale jestli chceš, aby ti vyměňoval plíny a zpíval ti na dobrou noc, je to tvoje věc.“ Ignoroval Jesperův hněv a další svazek bankovek podal Wylanovi, aby koupil výbušniny, a Nině, aby si sehnala všechno, co bude ve svém krejčovském kufříku potřebovat. „Vezměte si jen zásoby na cestu,“ zdůraznil. „Jestli všechno půjde tak, jak má, budeme muset do Ledového paláce vejít s prázdnýma rukama.“</p>
<p>Inej přelétl po tváři stín nevole, dobře si toho všiml. Nesnášela, když musela být bez svých dýk, stejně jako on nenáviděl být bez své hole.</p>
<p>„Vezmi si s sebou věci do studeného počasí,“ řekl jí. „Na Wijnstraat je obchod, kde prodávají vybavení pro lovce – zajdi nejdřív tam.“</p>
<p>„Chceš připlout ze severu?“ vyzvídal Helvar.</p>
<p>Kaz přikývl. „V Djerholmu se to hemží celníky. Slídí tam vždycky a jsem si jistý, že během toho večírku to bude ještě horší…“</p>
<p>„To není žádný večírek.“</p>
<p>„Podle toho, co jsem slyšel, to vypadá na pořádný večírek,“ rýpl si Jesper.</p>
<p>„<emphasis>Nemá </emphasis>to být žádný večírek,“ rozmrzele trval na svém Helvar.</p>
<p>„Co uděláme s ním?“ kývla Nina hlavou směrem k Matthiasovi. Dala si záležet, aby to znělo lhostejně, ale nikdo kromě Helvara jí na to neskočil. Všichni viděli, jak v Morně brečela.</p>
<p>„Prozatím zůstane tady, ve Vraním klubu. Chci, abys z paměti vydoloval každičký detail, Helvare. Wylan s Jesperem se k tobě připojí později. Necháme tenhle sál zavřený. Když se bude někdo z hlavní herny ptát, řekněte mu, že tu je soukromá společnost.“</p>
<p>„Musíme tu přespat?“ zeptal se Jesper. „Musím si v Bydle ještě něco zařídit.“</p>
<p>„To zvládneš,“ ujistil ho Kaz, ačkoliv moc dobře věděl, že chtít po Jesperovi, aby strávil noc v kasinu a nesměl sázet, je od něj svrchovaně kruté. „Nikomu ani slovo. Nikdo nesmí vědět, že odjíždíte z Kerchu. Pracujete se mnou na akci mimo město, někde na venkově. To je všechno.“</p>
<p>„Hodláš nám o svém zázračném plánu povědět něco víc?“ zeptala se Nina.</p>
<p>„Na lodi. Čím míň toho víte, tím míň můžete vyzradit.“</p>
<p>„A Helvara necháš jen tak volně? Nepřivázaného?“</p>
<p>„Budeš se chovat slušně?“ obrátil se Kaz na Fjerdana.</p>
<p>Kdyby mohl, zabil by ho pohledem, ale jen přikývl.</p>
<p>„Tuhle místnost zamkneme a před dveře postavíme stráž.“</p>
<p>Inej si změřila pohledem mohutného Fjerdana. „Možná radši dva lidi.“</p>
<p>„Ať tam jdou Dirix s Rotty. Žádné podrobnosti jim neříkejte. Poplují s námi, ale zasvětím je do toho až později. A Wylane, my dva si spolu promluvíme. Chci vědět všechno o obchodní společnosti tvého otce.“</p>
<p>Wylan pokrčil rameny. „O tom nic nevím. K těmhle hovorům mě nebere.“</p>
<p>„Chceš mi říct, že jsi nikdy neslídil v jeho kanceláři? Nikdy jsi neprocházel jeho dokumenty?“</p>
<p>„Ne,“ přisvědčil s mírně povystrčenou bradou. Kaz se přistihl, že mu věří, což ho samotného udivilo.</p>
<p>„Co jsem ti říkal?“ zahlaholil radostně Jesper vycházející ze dveří. „Je k ničemu.“</p>
<p>Ostatní se vytrousili za ním. Kaz otočením kolečka zavřel trezor.</p>
<p>„Chtěl bych si s tebou promluvit, Brekkere,“ ozval se Helvar. „O samotě.“</p>
<p>Inej vyslala Kazovi varovný pohled. Kaz ji ignoroval. Myslí si, že si nedokážu poradit s vesnickým balíkem jako je Matthias Helvar? Zasunul dřevěný panel na své místo a protřepal si nohu. Bolela ho – v posledních dnech ji přetěžoval, mnoho probdělých nocí za sebou.</p>
<p>„Běž, Moro,“ řekl jí. „A zavři za sebou dveře.“</p>
<p>Jen za ní zapadly, Matthias po něm skočil. Kaz s tím počítal. Dopustil, aby se to stalo.</p>
<p>Matthias špinavou rukou zacpal Kazovi pusu. Dotyk holé dlaně na jeho tváři v Kazovi vyvolal ochromující odpor, protože však útok očekával, dokázal nutkání zvracet překonat. Druhou rukou mu Matthias šátral nejdřív v jedné a pak v druhé náprsní kapse.</p>
<p><emphasis>„Fer esje?“</emphasis> vrčel zlostně. A pak: „Kde je?“ keršsky.</p>
<p>Kaz dopřál Helvarovi ještě pár vteřin horečného pátrání, a pak ho prudkým úderem lokte donutil sevření povolit. Hladce mu vyklouzl. Přetáhl Helvara zezadu holí přes pravou nohu. Obrovský Fjerdan se zřítil na zem. Jakmile se pokusil zvednout, Kaz ho skopl.</p>
<p>„Zůstaň dole, mizero.“</p>
<p>Helvar se stejně pokusil vyskočit. Byl rychlý a vězení ho zocelilo. Kaz ho praštil do čelisti a dřív, než stačil Helvar vzpamatovat, uštědřil mu Kaz špičkou hole dvě rychlé, přesně mířené rány do reflexních bodů na jeho mohutných ramenou. Fjerdan zlostně zavrčel, protože v tu chvíli mu znecitlivělé paže bezvládně klesly podél těla.</p>
<p>Kaz si přehodil hůl v ruce a ostrý hrot vraního zobáku přitiskl Helvarovi na krk. „Ještě se pohni a zřídím ti čelisti tak, že do konce života budeš moct jen cucat.“</p>
<p>Fjerdan zůstal ležet bez hnutí, jen jeho blankytně modré oči nenávistně plály.</p>
<p>„Kde je ta milost?“ zajíkal se hněvem. „Viděl jsem, že si ji dáváš do kapsy.“</p>
<p>Kaz k němu přidřepl a z kapsy, jež se ještě před chvilkou zdála být prázdná, vytáhl přeložený dokument. „Myslíš tohle?“</p>
<p>Fjerdanova bezvládná ramena poklesla ještě hlouběji. A když Kaz před jeho očima zamával papírem ve vzduchu, načež ten zmizel, vydralo se mu z hrdla zvířecí zachroptění. Pak se papír znovu objevil v Kazových prstech. Jednou s ním otočil a ukázal Helvarovi text, po kterém toužil, jenže pak po něm přejel rukou a stránka byla prázdná.</p>
<p><emphasis>„Demjin,“</emphasis> zahučel Helvar. Kaz nerozumí fjerdsky, ale tohle slovo znal. Démon.</p>
<p>To sotva. Tyhle šikovné ruce jsou výsledkem tvrdé práce, všechno jsou to triky, které odkoukal od falešných hráčů na Východním nábřeží a které hodiny a hodiny cvičil před starým zrcadlem koupeným za první týdenní mzdu.</p>
<p>Kaz jemně poklepal holí Helvarovi na bradu. „Kouzlo, které jsi viděl, je jen setinou toho, co umím. Myslíš si, že jsi za ten rok v Morně zdrsněl? Že ses naučil bojovat? Morna je ráj proti tomu, co jsem zažil jako dítě. Tam, kde jsem vyrůstal já, bys nepřežil ani dva dny, kdybys byl nemotorný jako medvěd. Tohle ti ještě projde, Helvare. Víckrát už to na mě nezkoušej. Teď přikývni, abych věděl, že rozumíš.“</p>
<p>Helvar přitiskl rty pevně k sobě a přikývl.</p>
<p>„Dobře. Myslím, že ti pro dnešní noc svážeme nohy.“</p>
<p>Kaz vstal, sebral ze stolu svůj nový klobouk, a při odchodu naposledy kopl Fjerdana do ledvin, aby nezapomněl, jak se má chovat. Velcí občas nevědí, kdy se držet zpátky.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>10 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>C</strong>elý další den byla Inej svědkem toho, jak Kaz postupně spřádá dohromady svůj plán. Zasvětil ji do soukromých hovorů, které vedl s jednotlivými členy týmu, přesto jí bylo jasné, že vidí jen fragmenty plánu, který se mu rodí v hlavě. Byla to hra, jakou hrál vždycky.</p>
<p>Jestli měl nějaké obavy z toho, do čeho se pouštějí, pak to nedával najevo, a Inej toužila mít jeho jistotu. Ledový palác postavili tak, aby dokázal odolávat nájezdům armád a aby do něj nepronikli vrahové, grišové ani špióni. Když přesně tohle řekla Kazovi, odpověděl jí jednoduše: „Jenže ho nepostavili tak, aby odolal nám.“</p>
<p>Jeho sebevědomí ji dráždilo. „Proč si myslíš, že to zrovna my dokážeme? Budou tam jiní, kterým půjde o totéž, vycvičení vojáci a špehové, lidé se spoustou zkušeností.“</p>
<p>„Tohle není práce pro profesionální vojáky a špióny. Je to práce pro zloděje a gangstery. Van Eck to dobře ví, proto přišel za námi.“</p>
<p>„K čemu ti budou peníze, když budeš mrtvý?“</p>
<p>„V posmrtném životě hodlám rozhazovat.“</p>
<p>„Je rozdíl mezi sebevědomím a arogancí.“</p>
<p>Nečekaně rázně se k ní obrátil zády a zprudka si popotáhl rukavice na obou rukou. „Až budu chtít slyšet kázání, vím, na koho se mám obrátit. Jestli do toho nechceš jít, prostě to řekni.“</p>
<p>Vzedmula se v ní vlastní pýcha a napřímila záda.</p>
<p>„Matthias není jediný, kdo je na téhle výpravě nepostradatelný, Kazi. Potřebuješ mě.“</p>
<p>„Potřebuji tvé dovednosti, Inej. To není totéž. Možná jsi nejlepší pavoučí žena, která šplhá po zdech v Barrelu, ale rozhodně nejsi jediná. Měla bys na to myslet, jestli nechceš přijít o svůj podíl.“</p>
<p>Neřekla na to ani slovo, nechtěla, aby věděl, jak strašně se jí to dotklo, ale zmizela z jeho kanceláře a od té doby s ním nepromluvila.</p>
<p>Teď šla k přístavu a přemítala, co ji tady vůbec drží.</p>
<p>Mohla by opustit Kerch, kdykoliv by se jí zachtělo. Mohla by nastoupit na první loď plující do Nové Země. Mohla by se vrátit do Ravky a najít svou rodinu. Snad byli na západě v bezpečí, když vypukla občanská válka, možná utekli do Šu Hanu. Sulijské karavany už mnoho let brázdí tytéž vymleté cesty a to nejnutnější k přežití by si snadno dokázala ukrást, než by je našla.</p>
<p>Jenže utéct by znamenalo nesplatit dluh Gaunerům. Per Haskell by to dával za vinu Kazovi a chtěl by po něm, aby mu zaplatil její výkupné. A navíc by byl zranitelný bez své Mory, která mu donáší tajemství. Ale copak jí neřekl, že je pro něj postradatelná? Jestli jim ta loupež vyjde a vrátí se do Kerchu s Bo Yul-Bayurem, pak se za svůj podíl může vykoupit ze smlouvy s Gaunery. Nebude Kazovi nic dlužná a už ji tady nebude nic držet.</p>
<p>Šla po Západním nábřeží a i když byla hodina před svítáním, všechny okolní ulice byly přeplněné. Je jedno sulijské rčení, které říká: <emphasis>Srdce je jako šíp. Potřebuje cíl, v němž může spočinout.</emphasis> Říkával jí to táta, když cvičila na laně nebo na houpačkách. <emphasis>Musíš být rozhodná</emphasis>, nabádal ji. <emphasis>Musíš vědět, kam jdeš, dřív než tam vyrazíš</emphasis>. Máma se tomu smála. <emphasis>Tohle to přece neznamená</emphasis>, tvrdila. <emphasis>Ty všemu sebereš romantiku</emphasis>. To ale vůbec nebyla pravda. Táta mámu zbožňoval. Inej si pamatuje, jak jí všude nechával malé snítky podléšek a ona je pak překvapená nalézala v kredenci, v kotlíku, v rukávech svého kostýmu.</p>
<p><emphasis>Chceš znát tajemství opravdové lásky? </emphasis>zeptal se jí jednou táta. <emphasis>Mám přítele, který s oblibou říkává, že ženy milují květiny. Moc rád flirtuje, ale nikdy si nenašel ženu. Víš proč? Protože ženy možná milují květiny, ale jenom jedna žena na světě miluje vůni gardénii v babím létě, protože jí připomínají dvorek u babičky. Jenom jediná žena miluje snítky jabloní v modrém hrnku. Jenom jediná žena miluje podléšky.</emphasis></p>
<p><emphasis>To je přece máma!</emphasis> vykřikla radostně Inej.</p>
<p><emphasis>Ano, maminka má ráda podléšky, protože žádná jiná květina nemá tak docela stejnou barvu a říká, že když ji utrhne se stonkem a dá si ji za ucho, celý svět voní jako léto. Hodně kluků ti bude nosit kytky. Ale jednoho dne potkáš chlapce, který se naučí znát, jakou květinu máš nejraději, jakou písničku máš nejraději, která sladkost je tvá nejoblíbenější. A pak nebude záležet na tom, jestli bude třeba chudý a nebude ti to všechno moct dát, protože si dal práci poznat tě lépe, než kdokoliv jiný. Jenom takový chlapec si získá tvé srdce.</emphasis></p>
<p>Jako by se to stalo před sto lety. Táta se mýlil. Žádní kluci jí kytky nenosili, poznala jen muže s paklíky bankovek a peněženkami naditými mincemi. Uvidí ještě někdy tátu? Uslyší mámin zpěv a přihlouplé strýčkovy historky? <emphasis>Myslím, že už nemám žádné srdce, které bych mohla někomu dát, tati.</emphasis></p>
<p>Problém byl v tom, že Inej už nevěděla, o co má v životě vlastně usilovat. Když byla malá, bylo to snadné – o tátův úsměv, o to, aby posunul lano zase o něco výš, o pomerančové sušenky zabalené do bílého papíru. Pak usilovala o to, aby se vymanila ze spárů Tante Heleen a jejího Zvěřince, a potom, aby přežila den a ráno se probudila o něco silnější. Teď nevěděla, co chce.</p>
<p><emphasis>Právě teď bych se úplně spokojila s omluvou</emphasis>, usoudila nakonec. <emphasis>A dokud se mi neomluví, na žádnou loď nenastoupím. I když ho to nemrzí, může se tak aspoň tvářit. Dluží mi přinejmenším snahu předstírat, že je lidská bytost.</emphasis></p>
<p>Kdyby nešla pozdě, obešla by Západní nábřeží nebo by se mu vyhnula tím, že by šla prostě po střechách – to byl Ketterdam, který měla ráda; prázdný a tichý, vysoko nad davy lidí, horský hřeben sedlových střech a šikmých komínů za svitu měsíce. Jenže dnes večer neměla času nazbyt. Kaz ji na poslední chvíli poslal do obchodu sehnat dva kusy parafínu. Neřekl jí, k čemu jim budou dobré. A brýle do sněhu? Musela obejít tři krámy, než je sehnala. Krom toho byla tak unavená, že se na šplhání po šikmých střechách necítila, vždyť probděla dvě noci a celý den strávila sháněním věcí na jejích výpravu do Ledového paláce.</p>
<p>Možná taky trochu zkoušela svoji vlastní odvahu.</p>
<p>Nikdy nechodila po Západním nábřeží sama. S Gaunery po boku klidně prošla kolem Zvěřince, aniž by koutkem oka zavadila o zlaté mříže v oknech. Jenže teď byla sama a jak se přibližovala ke křiklavé fasádě, srdce se jí rozbušilo na poplach a v uších slyšela pulsovat vlastní krev. Celá budova Zvěřince byla postavená tak, aby připomínala klece nalepené v řadě jedna na druhou. Spodní dvě patra byla otevřená do ulice a nebylo v nich nic, než malé kóje se zlatými mřížemi. Taky se tomu místu říkalo Dům exotiky. Když dostal muž chuť na dívku ze Šu nebo na urostlou obryni z Fjerdy, na zrzku z Ostrova divů či na holku se snědou pletí z Nové Země, pak byl Zvěřinec přesně tím místem, kam zavítat. Každá dívka měla přezdívku nějakého zvířet – tygřice, klisna, liška, vrána, laň, kobra. Mudrci ze Suli nosí při vykládání budoucnosti masky šakalů. Jenže kdo by chtěl jít do postele se šakalem? A tak sulijské dívky – a ve Zvěřinci jich bylo vždycky dost – měly přezdívku lišky. Zákazníci, kteří sem přicházeli, netoužili po konkrétní dívce, jen po hnědé sulijské kůži, ohnivých kaelišských vlasech či šuhanských jantarových očích. Přezdívky se neměnily, jen dívky přicházely a odcházely.</p>
<p>Inej ve vstupní hale zahlédla paví pera a krve by se v ní nedořezal. Byla to jen hloupá dekorace, nevyhnutelná součást okázalé květinové výzdoby, přesto ji zachvátila panika. Cítila, jak ji svírá na hrudi, a ochromuje celé její tělo. Lidi se tlačili dovnitř ze všech stran, muži v maskách, ženy v závojích – nebo to možná bylo naopak, muži v závojích a ženy v maskách. Nedokázala to rozpoznat. Růžky šotka. Vypoulené oči Blázna, smutná zlato-černá tvář Královny Scarabů. Scenérie ze Západního nábřeží byla oblíbeným námětem umělců: chlapci a dívky v nevěstincích, vyhledavači rozkoší převlečení za postavy Surové komedie. Jenže na tomhle místě žádná skutečná krása není, ani radost a veselí, všechno je to jen obchodní transakce, marný únik, zoufalé pestrobarevné zapomnění, dekadentní sen, ze kterého nakonec stejně každý procitne.</p>
<p>Když Inej míjela Zvěřinec, silou vůle se přiměla pohlédnout dovnitř.</p>
<p><emphasis>Je to jen dům</emphasis>, přesvědčovala sama sebe. <emphasis>Obyčejný budova</emphasis>. Jak by ho viděl Kaz? Kde jsou vchody a východy? Jak fungují zámky? Která okna nemají mříže? Kolik je tam hlídačů a kteří z nich nedávají pozor? Jen dům plný zámků, které jdou otevřít, trezorů, které jdou vykrást, mamlasů, které jde oškubat. Teď je ona dravec číhající na svou kořist, ne Heleen s komickými pavími pery, ani žádný muž mlsně slídící na téhle ulici.</p>
<p>Jakmile nechala Zvěřinec za zády, tíseň na prsou i sevřené hrdlo ji pozvolna opouštěly. Dokázala to. Prošla sama pěšky po Západním nábřeží, přímo před vchodem do Domu exotiky. Ať ji ve Fjerdě čeká cokoliv, dokáže s tím bojovat.</p>
<p>Zezadu ji za předloktí popadla něčí ruka a smýkla s ní dozadu.</p>
<p>Inej v mžiku nabrala rovnováhu. Otočila se a chtěla se vytrhnout, stisk byl však příliš pevný.</p>
<p>„Nazdar, Lištičko.“</p>
<p>Inej zasyčela a konečně ruku vyškubla. <emphasis>Tante Heleen</emphasis>. Tak musela děvčata oslovovat Heleen Van Houdenovu, pokud nechtěla dostat přes pusu. Pro zbytek Barrelu to byla Pávice, i když Inej vždycky připadalo, že se podobá spíš líné kočce, než ptákovi. Heleen měla svítivě zlaté vlasy a oříškově hnědé oči, trochu šikmo protažené, jako mívají právě kočky. Chodila v křiklavě modrých hedvábných šatech, které vyzývavě zdůrazňovaly její urostlou, kyprou postavu, a v hlubokém výstřihu nosila pro ozdobu paví pera. Nad nimi se jí blýskal její nejvzácnější skvost – pověstný diamantový náhrdelník.</p>
<p>Inej se chtěla dát útěk, jenže se jí do cesty postavil obrovský halama v modrém sametovém saku, jež těsně obepínalo jeho široká ramena. Cobbet, oblíbená Heleenina gorila.</p>
<p>„Ale, ale, přece bys nám nechtěla utéct, Lištičko.“</p>
<p>Inej se zatmělo před očima. <emphasis>Chytli mě. Chytli mě. Znovu mě chytli.</emphasis></p>
<p>„To není moje jméno,“ jen stěží ze sebe vypravila Inej.</p>
<p>„Tvrdohlavá.“</p>
<p>Heleen popadla Inej za blůzu.</p>
<p><emphasis>Pohni se</emphasis>, křičela na sebe zoufale v duchu, ale nešlo to. Svaly jí vypověděly službu, hrůza jí zaplavovala mozek.</p>
<p>Heleen jí přejela po tváři pěstěným drápem. „Liška je jediné jméno, které máš,“ zabroukala Heleen. „Ještě pořád jsi dost hezká, abych za tebe dostala dobře zaplaceno. Škoda, že kolem očí začínáš mít vrásky – to je z toho, že trávíš tolik času s tím padouchem Brekkerem.“</p>
<p>Ineji se z hrdla vydral pokořující zvuk připomínající nejvíc ze všeho přidušené zasípání.</p>
<p>„Vím co jsi zač, Lištičko. Vím na cent přesně jakou máš cenu. Cobbete, možná bychom ji teď měli odvést zpátky domů.“</p>
<p>Inej měla před očima černé mžitky. „To se neodvážíš. Gauneři –“</p>
<p>„Já si počkám, až přijde můj den, Lištičko. Jednou si zase oblečeš moje hedvábí, to ti můžu slíbit.“ Pustila Inej. „Hezky se večer bav,“ usmála se, pak rozevřela modrý vějíř a zmizela v davu, Cobbet jí šel v patách.</p>
<p>Inej zůstala jako přimražená a třásla se po celém těle. Vrhla se do davu, chtěla být odtud co nejdřív pryč. I když chtěla běžet, šla pořád krokem, bezmyšlenkovitě si razila cestu k přístavu. Za chůze uvolnila spouštěcí mechanismus na předloktí a do dlaní jí vklouzly dýky. Svatý Petr, proslulý statečností, do pravé, úzká, s kostěnou rukojetí, pojmenovaná po svaté Alině, do levé. Odříkala jména svých dalších nožů. Svatá Marie a svatá Anastázie, ty měla přivázané k tříslům. Svatý Vladimír ukrytý v botě a Svatá Elizabeta zastrčená za opaskem. V jejím ostří jsou vyryty růže. <emphasis>Ochraňujte mě. Ochraňujte mě.</emphasis> Musela věřit, že ji její svatí vidí a vědí, že to dělá jen proto, aby přežila.</p>
<p>Co se to s ní děje? Je přece Mora. Nemusí se bát Tante Heleen. Per Haskell ji od ní odkoupil. Osvobodil ji. Není otrok, patří ke Gaunerům a je pro ně důležitá, je zlodějka tajemství, nejlepší v Barrelu.</p>
<p>Spěchala pryč od hudby a světel Lidu, už měla na dohled ketterdamský přístav a jak se přibližovala k moři, obrazy a zvuky Barrelu pozvolna bledly. Tady nebyly davy, kterým by se musela vyhýbat, ani nasládlé parfémy, ani divoké masky. Zhluboka se nadechla. Z místa, kde stála, měla dobrý výhled na špičku věže, kterou obývali větrostrůjci, tam oheň nikdy nevyhasne. Mohutné obelisky z černého kamene byly dnem i nocí pod dohledem vybrané skupiny grišů, jejichž úkolem bylo udržovat příliv na místech, která by se za odlivu dala přejít suchou nohou z Kerchu až do Šu Hanu. Ani Kazovi se nikdy nepodařila zjistit jména členů Rady pro příliv, natož kde bydlí, či jakým způsobem je zajištěna jejich loajalita. Grišové sledovali přístav a pokud kapitán přístavu nebo přístavní dělníci vyslali signál, změnili příliv a nikoho nenechali vyplout na moře. Tuhle noc však nikdo takový signál nedá. Úplatky doputovaly ke správným úředníkům, takže jejich loď je připravena odplout.</p>
<p>Inej se rozběhla směrem k nákladním dokům v Pátém přístavu. Měla velké zpoždění – ani trochu se netěšila, jak ji Kaz zpraží pohledem, až dorazí k molu.</p>
<p>Po tom hluku a vřavě na nábřeží byla vděčná za klid, který tu panoval, najednou jí však začal připadat až nezvykle nehybný. Z obou stran byly vyrovnány ve vysokých řadách nad sebou obrovské přepravní kontejnery – tři, někdy i čtyři nad sebou. Připadala si tu díky tomu jako v obrovském labyrintu. Přejel jí mráz po zádech. Ještě pořád se úplně nevzpamatovala z nečekaného setkání s Tante Heleen a ani dýky, které tiskla v rukou, nedokázaly utišit její pocuchané nervy. Věděla, že by si měla zvyknout nosit pistoli, ale její váha by ji vychylovala z rovnováhy, navíc taková pistole se může v nejméně vhodný okamžik ucpat nebo zaseknout. <emphasis>Lištička.</emphasis> Na ostří byl spoleh. S nimi měla pocit, že má ty správné drápy.</p>
<p>Skrze mléčnou mlhu stoupající z vody zahlédla v dálce na molu čekat Kaze se všemi ostatními. Byli oblečení dle nepsaného námořnického kódu – kalhoty z hrubého plátna, vysoké boty, tlusté vlněné kabáty a klobouky. Dokonce i Kaz vyměnil svůj dokonale střižený oblek za neforemný vlňák. Hustou hřívu černých vlasů, po stranách jak vždycky přistřiženou, měl sčesanou dozadu. Vypadal jako přístavní dělník nebo jako chlapec chystající se na své první námořní dobrodružství. Skoro měla pocit, jako by se dívala kouzelným kukátkem na nějakou jinou, radostnější skutečnost.</p>
<p>Za nimi stál na vodě malý škuner, co sehnal Kaz. Na bocích měl kurzívou napsáno <emphasis>Ferolind</emphasis>. Kromě fialové vlajky s keršským symbolem létajících ryb nesla také pestrobarevný prapor s logem obchodní společnosti Haanraadt. Ve Fjerdě i na moři je budou považovat za lovce z Kerchu, kteří zamířili na sever pro zvěř a kožešiny. Inej přidala do kroku. Kdyby nepřišla pozdě, nejspíš by už byli na palubě nebo dokonce na cestě z přístavu.</p>
<p>Berou s sebou jen nejnutnější posádku, čtyři bývalé námořníky, kteří se nešťastným řízením osudu – ať tak, či onak – dostali ke Gaunerům. Přes mlhu zběžně přepočítala skupinku čekajících lidí. Nesedělo to. Měli mít přece čtyři lidi z gangu navíc, měli řídit loď, protože nikdo z nich to s ráhnovím neumí. Jenže nikoho z nich tam čekat neviděla. Že už by byli na palubě? Sotva ji to blesklo hlavou, uklouzla botou po něčem měkém.</p>
<p>Podívala se pod nohy. V ponurém osvětlení přístavních plynových světel uviděla Dirixe, jednoho z těch, který měl s nimi vyrazit na cestu. Z břicha mu trčel nůž a vypoulené oči se mu skelně leskly.</p>
<p>„Kazi!“ zařvala.</p>
<p>Ale bylo už pozdě. Škuner vyletěl do povětří, výbuch ji vyhodil do vzduchu a doky zasypala ohnivá smršť.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>11 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong>esperovi nevadilo, když na něj lidi stříleli, vlastně to měl rád. Ne že by se kochal představou vlastní smrti (tento možný výsledek vlastně považoval za dost zjevnou nevýhodu), jenže když myslel na přežití, nemohl si dělat jiné starosti. Ten zvuk – prudké, ohromující staccato palby – dokázal zkrotit jeho roztěkanou, nesoustředěnou a věčně zaneprázdněnou mysl jako nic jiného. Bylo to lepší, než čekat, jaká mu padne karta, lepší, než nedočkavě vyhlížet číslo na roztočené ruletě. Přišel na to, když poprvé bojoval na zemenské frontě. Jeho otec se potil a třásl se tak, že stěží dokázal nabít zbraň. Jesper však nalezl své povolání.</p>
<p>Teď si o kontejner, za který se schoval, podepřel paže a s oběma pistolemi připravenými k palbě se uvolnil. Měl revolvery vyrobené v Zemeni, takové, co dokáží vypálit šest ran rychle za sebou, v Ketterdamu se jim nic nevyrovná. Cítil, jak ho začínají pálit v rukou.</p>
<p>Kaz je varoval, že budou mít nepřátele, jiné výpravy, které budou chtít urvat stejnou kořist za každou cenu, že se to zvrtne takhle brzy, ale rozhodně nečekal. Jsou obklíčení, jeden jejich muž padl, ne-li víc, a za zády jim hoří loď. Nemají, jak se dostat do Fjerdy, a jestli se dá soudit podle střel, které na ně ze vzduchu prší, jejich nepřítel má dost velkou početní převahu. Ale mohlo by to být horší, přemítal v duchu, taky mohli být na už lodi, když vyletěla do vzduchu.</p>
<p>Když se Jesper přikrčil, aby si znovu nabil pistoli, nemohl uvěřit svým očím. Wylan Van Eck ležel stočený na molu a jemnýma kupeckýma rukama si zakrýval hlavu. Jesper zhluboka vzdychl, vypálil pár ran, aby nepřítele zmátl, a vyskočil ze svého sladkého útočiště za kontejnery. Popadl Wylana za límec košile a odtáhl ho zpátky do úkrytu.</p>
<p>Trochu s ním zatřásl. „Seber se trochu, chlapečku.“</p>
<p>„Nejsem chlapeček,“ zamumlal Wylan vzdorovitě a odstrkoval Jespera od sebe.</p>
<p>„Dobře, jsi postarší státní úředník. Umíš střílet?“</p>
<p>Wylan nejistě přikývnul. „Na porcelánové holuby.“</p>
<p>Jesper zvedl oči v sloup. Sundal si pušku ze zad a vrazil ji Wylanovi do rukou. „Výborně. Tohle je úplně stejné, jako když střílíš na porcelánové holuby, jenom to zní jinak, když se trefíš.“</p>
<p>Jesper zpozorněl, protože koutkem oka zahlédl pohybující se stín. Rychle zvedl revolvery před sebe, ale naštěstí to byl jen Kaz.</p>
<p>„Jděte rovnou do vedlejšího doku a naloďte se na kotvišti dvacet dva,“ nařídil jim Kaz.</p>
<p>„Co je na kotvišti dvacet dva?“</p>
<p>„Skutečná <emphasis>Ferolind</emphasis>.“</p>
<p>„Ale –“</p>
<p>„Ta loď, co vylítla do povětří, byla jen návnada.“</p>
<p>„Tys to věděl?“</p>
<p>„Ne, ale učinil jsem preventivní opatření. Tak to dělám, Jespere.“</p>
<p>„To jsi nám taky mohl říct, že –“</p>
<p>„Pak by návnada ztratila smysl. Jděte už.“ Kaz se podíval na Wylana, který tam stál a v ruce držel pušku jako prase kost. „A ručíš mi za to, že se dostane na loď vcelku.“</p>
<p>Jesper se díval za Kazem, jak s holí v jedné a pistolí v druhé ruce mizí ve stínu. I s jednou nohou chromou byl proklatě mrštný.</p>
<p>Jesper uštědřil Wylanovi další žďuchanec. „Tak jdeme.“</p>
<p>„Jdeme?“</p>
<p>„Neslyšel jsi, co říkal Kaz? Musíme se dostat ke kotvišti dvacet dva.“</p>
<p>Wylan tupě přikývl. Byl jako omámený, oči měl vyvalené, div mu nevypadly z důlku.</p>
<p>„Drž se za mnou a snaž se, aby tě nezabili. Připravený?“</p>
<p>Wylan zavrtěl hlavou.</p>
<p>„Tak jako bych se nezeptal.“ Položil Wylanovi ruku na pažbu pušky. „Jdeme.“</p>
<p>Jesper vypálil další sérii kulek, jež ve vzduchu vytvořila divokou formaci, která – jak Jesper doufal – zakryje jejich pozici. S jedním revolverem vystříleným vyskočil z úkrytu a vrhl se do stínu. Vlastně napůl čekal, že za ním Wylan nepoběží, jak se však řítil k řadě barelů opodál, slyšel, jak za ním kupčík ztěžka oddychuje, až mu z toho v plicích píská.</p>
<p>Jesper sykl, kolem tváře mu proletěla kulka, tak blízko, že ho skoro spálila.</p>
<p>Ukryli se za kontejnery. Viděli odsud Ninu, stála nacpaná mezi dvěma řadami kontejnerů. Měla zdvižené ruce a jakmile se nepřítel přiblížil na dohled, pevně je sevřela v pěst. Kluk se chytil za srdce a skácel se na zem. V tom bludišti byla v nevýhodě. Srdcebijci musí vidět svůj cíl, aby ho mohli zneškodnit.</p>
<p>Vedle ní, zády ke kontejnerům, stál Helvar se zavázanýma rukama. Rozumné preventivní opatření, jenže Fjerdan má pro ně nesmírnou cenu. Sotva pár vteřin se Jesper zaobíral myšlenkou, proč Kaz nechal Helvara takhle v úzkých, protože pak Nina vytáhla z rukávu nůž a pouta mu rozřízla. Vrazila mu pistoli do ruky. „Braň se,“ zavrčela na něj a pak se znovu vrátila do boje.</p>
<p><emphasis>To nebylo chytré</emphasis>, napadlo Jespera. <emphasis>K rozhněvanému Fjerdanovi se nikdy neotáčej zády.</emphasis> Chvíli to vypadalo, že Helvar opravdu uvažuje o tom, že ji zastřelí. Jesper namířil revolver, připravený ten fjerdský kolos sejmout. Pak se Helvar proti všemu očekávání postavil vedle Niny a vzal si na mušku labyrint kontejnerů za nimi. Najednou bojovali bok po boku. Nechal Kaz svázaného Matthiase schválně s Ninou? Jesper nikdy nevěděl, jestli to, co Kazovi vyšlo, důmyslně naplánoval dopředu, nebo měl jen prachsprosté štěstí.</p>
<p>Hlasitě hvízdnul. Nina se otočila přes rameno a pohledem našla Jespera. Ukázal jí dva prsty, dvakrát, a ona rychle přikývla. Věděla dopředu, že budou odjíždět z kotviště dvacet dva? Věděla to Inej? Kaz byl zase na svém, pohrával si s informacemi, udržoval je v nevědomosti, nutil je dohadovat se, jak se věci mají. Jesper to nenáviděl, na druhou stranu pořád ještě mají loď, na které se dostanou do Fjerdy – to se nedalo popřít. Teď už jenom zbývá, aby se na ten druhý škuner dostali živí.</p>
<p>Dal znamení Wylanovi, aby běželi dál podél lodí kotvících v docích a snažili se být co nejméně viditelní.</p>
<p>„Tamhle!“ uslyšel za sebou křiknout něčí hlas. Všimli si jich.</p>
<p>„Sakra,“ zaklel Jesper. „Utíkej!“</p>
<p>Dali se na úprk, běželi pořád dál. V kotvišti dvacet dva, stál elegantní škuner s nápisem <emphasis>Ferolind</emphasis> na bocích. Skoro nahánělo hrůzu, jak byl od toho druhého k nerozeznání. Na palubě nesvítily žádné lucerny, ale jakmile s Wylanem přeběhli přes můstek, objevili se dva námořníci.</p>
<p>„Jste tady první,“ přivítal je Rotty.</p>
<p>„Tak doufejme, že nebudeme taky poslední. Máš zbraň?“</p>
<p>Přikývl. „Brekker nám nařídil, abychom se skrývali, dokud –“</p>
<p>„Tohle je to dokud,“ ukázal Jesper na muže, kteří se na břehu proti nim řítili, přitom vyškubl Wylanovi z rukou pušku, kterou mu prve dal. „Potřebuju se dostat nahoru. Zdrž je, jak dlouho to půjde, a ať se nedostanou moc blízko.“</p>
<p>„Jespere –“ začal Wylan.</p>
<p>„Nikdo kolem tebe nesmí projít. Jestli nám seberou tuhle loď, je po nás.“ Mužům, kteří na Gaunery stříleli, nešlo jen o to, aby jim zabránili odplout z přístavu. Chtěli je mít mrtvé.</p>
<p>Jesper vypálil na dva muže v čele nepřátel. Jeden padl na zem, druhý se skulil doleva a schoval se za čelem rybářské lodi. Jesper poslal tři další rány, a pak vyrazil nahoru na stožár.</p>
<p>Pod sebou slyšel další výbuchy střel. Tři metry nahoru, šest metrů, vysoké boty se mu zaplétaly do ráhnoví. Měl si je sundat. Byl metr od námořního koše na vrcholku stožáru, když mu svalem na pravém třísle projela prudká bolest, jako by mu do něj někdo vrazil rozpálené ostří. Podklouzly mu nohy a zůstal viset za ruce nad palubou utopenou hluboko pod ním, kluzkými dlaněmi křečovitě svíral lano. Silou vůle donutil své nohy k pohybu, prsty v těžkých botách nahmatával oporu. Pravá noha, ta, do které ho střelili, mu byla k ničemu, a posledních pár metrů se přitahoval třesoucíma rukama nahoru, srdce mu přitom divoce tlouklo až v krku. Každý jeho nerv byl jako v ohni. Rozhodně lepší, než vyhrát partii v kartách.</p>
<p>Nezastavil se, aby si odpočinul. Postřelenou nohu zaklesnul do ráhnoví, bolesti si nevšímal a zamířil, odhodlaný zastřelit každého, kdo bude na dostřel.</p>
<p><emphasis>Čtyři miliony</emphasis> kruge, říkal si v duchu, když nabíjel pušku a hledal dalšího nepřítele v dohledu. Kvůli mlze mizerně viděl, ale tohle bylo to, co uměl, proto ho u Gaunerů nechali i potom, co mu jeho dluhy přerostly přes hlavu a všem bylo jasné, že miluje karty víc, než Štěstěna jeho. Se čtyřmi miliony <emphasis>kruge </emphasis>zamázne všechny dluhy a pak se ještě dlouho bude válet v penězích.</p>
<p>Zahlédl Ninu s Matthiasem, jak se snaží dostat na molo, ale nejmíň deset mužů jim stálo v cestě. Kaz běžel druhým směrem, Inej nikde neviděl, což ovšem v jejím případě zas tak moc neznamenalo. Vůbec by se nedivil, kdyby visela v plachtách půl metru nad ním.</p>
<p>„Jespere!“</p>
<p>Volání se ozývalo hluboko ze spodu a jemu chvíli trvalo, než si uvědomil, že to na něj křičí Wylan. Nevšímal si ho a znovu zamířil.</p>
<p>„Jespere!“</p>
<p><emphasis>Já toho malého idiota zabiju. </emphasis>„Co chceš?“ zařval dolů.</p>
<p>„Zavři oči!“</p>
<p>„Zezdola mě těžko políbíš, Wylane.“</p>
<p>„Jen to udělej.“</p>
<p>„Doufám, že to bude stát za to!“ Zavřel oči.</p>
<p>„Máš je zavřené?“</p>
<p>„Ksakru, Wylane, mám je zavřené –“</p>
<p>Ozvalo se pronikavé zaskučení a pak se za Jesperovými víčky rozsvítila jasná záře. Když vybledla, otevřel oči.</p>
<p>Pod sebou viděl muže, jak mátožně tápou kolem sebe, poloslepí od světlice, kterou Wylan odpálil,. Zato Jesper viděl dokonale. <emphasis>Na obchodnického kluka to nebylo špatné</emphasis>, pomyslel si sám pro sebe a začal pálit.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>12 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>N</strong>ež Inej poprvé položila nohu na vysoké lano, dokonce dřív, než začala cvičit na provaze, ji otec naučil padat – jak si má chránit hlavu a mírnit pád tím, že nebojuje s energií vlastního pohybu. Už když ji tlaková vlna výbuchu zvedala v přístavu ze země, stáčela se do klubíčka. Dopadla těžce, ale okamžitě byla na nohou, stála namáčknutá na bok kontejneru, v uších jí hučelo a v nose ji štípal ostrý pach střelného prachu.</p>
<p>Pohledem našla Kaze i ostatní, načež udělala to, co uměla nejlépe – zmizela. Vytáhla se na první kontejner a jako hbitý pavouk šplhala výš, gumové podrážky jí pomáhaly hledat záchytné body.</p>
<p>Pohled ze shora byl znepokojivý. Gauneři byli v menšině a zleva i zprava se k nim probíjeli nepřátelé. Kaz měl pravdu, když trval na tom, že ostatní nesmějí skutečné místo odjezdu znát. Někdo mluvil. Inej se snažila všechny členy výpravy sledovat, ale mohl to vyčenichat někdo z gangu. Kaz to sám řekl: V Ketteramu se nic neudrží v tajnosti, ani v Bydle, ani ve Vraním klubu. Všechno prosákne ven.</p>
<p>Někdo střílel ze stěžně <emphasis>Ferolind, </emphasis>té pravé. Snad je to Jesper, snad se mu podařilo doběhnout do lodi, a ona teď jenom musí vybojovat pro ostatní čas, aby se tam dostali taky.</p>
<p>Inej běžela po kontejnerech, našlapovala zlehka a cestou zaměřovala cíl pod sebou. Bylo to docela snadné. Nikdo nečekal, že hrozba přijde seshora. Sklouzla na zem za dva muže pálící na Ninu a zatímco si v duchu přeříkávala modlitbu, podřízla hrdlo nejdřív jednomu a vzápětí druhému. Když se druhý z mužů zhroutil k zemi, poklekla k němu a vyhrnula mu pravý rukáv – na předloktí měl vytetovanou ruku s useknutým ukazováčkem a prostředníkem. Falešní hráči. Má to být odplata ze to, jak Kaz zúčtoval s Geelsem, nebo jde o něco víc? Kaz přece říkal, že nebudou schopní dát dohromady tolik lidí.</p>
<p>Přeběhla do další uličky kontejnerů a v hlavě si snažila vybavit pozice ostatních útočníků. Nejprve sejmula holku s obrovskou, neskladnou puškou, a po ní vyřídila chlapa, který ji ze strany kryl. Na jeho ruce bylo vytetováno pět ptáků ve formaci „V“: Ostří racci. Kolik gangů se proti nim spiklo?</p>
<p>Další roh neměla zmapovaný. Má vylézt zpátky na kontejnery a zkontrolovat svoji pozici, nebo to riskne a uvidí, co na ni za rohem čeká. Zhluboka se nadechla, hodně se přikrčila a vklouzla za roh. Dnes v noci jsou k ní její svatí milosrdní – na přístavní hrázi stáli zády k ní dva muži a pálili jako diví. Vyřídila je současně dvěma rychlými ranami svých dýk. Šest těl, šest zmařených životů. Čeká ji velké pokání, ale pomohla aspoň trochu zvýšit šance Gaunerů. Teď se musí dostat nějak na loď.</p>
<p>Otřela si nože o kožené kalhoty a vsunula je zpátky do pouzdra, pak se otočila a úprkem se rozeběhla k nejbližšímu kontejneru. Sotva se prsty zachytila kraje, projela jí pod paží ostrá bolest. Otočila se a před sebou uviděla Oomenův odporný obličej rozšklebený v zlověstném odhodláním. Všechny informace, které kdy sesbírala o Falešných hráčích, jí teď s ochromující rychlostí vyskočily v hlavě – Oomen, Geelsova pajdavá gorila, která holýma rukama dokáže člověku rozdrtit lebku.</p>
<p>Strhl ji dolů a popadl zepředu za vestu, přitom ostře zakroutil nožem, který měla zaražený mezi žebry. Inej měla co dělat, aby neomdlela.</p>
<p>Vykřikl údivem, protože jí spadla kapuce. „U <emphasis>Ghezema!</emphasis> Dostal jsem Brekkerovu Moru.“</p>
<p>„Měl jsi mířit… výš,“ zalapala po dechu. „Netrefils srdce.“</p>
<p>„Nechci tě mrtvou, Moro,“ ujistil ji. „Jsi parádní úlovek. Nemůžu se dočkat, až si poslechnu všechny ty klepy, co jsi pro Krkavce nasbírala, a taky všechna jeho tajemství. Dobré historky mám moc rád.“</p>
<p>„Můžu ti říct, jak tahle končí,“ vypravila ze sebe přerývaně. „Ale nebude se ti to líbit.“</p>
<p>„Vážně?“ Praštil s ní o kontejner a její tělo zaplavila bolest. Špičkami nohou se sotva dotýkala země a z boku jí prýštila krev. Oomen se ji předloktím opíral o ramena, takže nemohla hýbat rukama.</p>
<p>„Víš, jak bojovat se škorpiónem? Znáš to tajemství?“</p>
<p>Zachechtal se. „Plácáš nesmysly, Moro. Hlavně mi tu nezdechni. Potřebuju tě mít živou.“</p>
<p>Překřížila kotník přes druhý a zaslechla uklidňující cvaknutí. Vycpávky na kolenou nosila hlavně kvůli lezení, nicméně měly i jiný účel – maličké ocelové břitvy schované v každé z nich.</p>
<p>„Jde o to,“ oddychovala ztěžka, „že nikdy nesmíš spustit oči z jeho ocasu.“ Vykopla koleno nahoru a vrazila ostří Oomenovi mezi nohy.</p>
<p>Zařval bolestí a ruce mu instinktivně vylétly ke krvácejícím slabinám – byla volná.</p>
<p>Vrávorala podél řady kontejnerů. Slyšela za sebou mužské hlasy volat jeden na druhého, střelbu ve sporadických intervalech. Kdo vyhrává? Podařilo se ostatním dostat na loď? Přemohla ji nevolnost.</p>
<p>Když se prsty dotkla rány na boku, byly vlhké. Příliš mnoho krve. Kroky. Někdo se blíží. Nedokáže vylézt nahoru, ne s takovým zraněním, ne když ztratila tolik krve. Hlavou jí projela vzpomínka na tátu, jak ji poprvé postavil na lanový žebřík. <emphasis>Lez, Inej.</emphasis></p>
<p>V tomhle místě byly kontejnery naskládané na sebe jako pyramida. Stačí, když vyleze na první a tam se schová. <emphasis>Jen jeden</emphasis>. Buď vyleze nahoru, nebo tu zůstane stát a zabijí ji.</p>
<p>Silou vůle donutila svou mysl soustředit se. Vyskočila a konečky prstů se zachytila za horní okraj kontejneru. <emphasis>Lez, Inej.</emphasis> Vydrápala se přes okraj na plechové víko kontejneru.</p>
<p>Bylo tak příjemné ležet. Jenže věděla, že za sebou nechala krvavé stopy. <emphasis>Ještě jeden, Inej</emphasis>, přemlouvala sama sebe. <emphasis>Ještě jeden a budeš v bezpečí</emphasis>. Přinutila se vylézt na kolena a natáhnout se k dalšímu kontejneru.</p>
<p>Víko se pod ní začalo ořásat. Ze zdola uslyšela smích.</p>
<p>„Pojď dolu, pojď dolů, Moro! Chceme ti říct tajemství!“</p>
<p>Zoufale se natáhla a zachytila se za okraj dalšího kontejneru, snažila se přemoct nevýslovnou bolest, když jí najednou kontejner pod nohama podjel a spadl dolů. Zůstala viset s nohama bezvládně vlajícíma ve vzduchu. Nestříleli po ní, chtěli ji živou.</p>
<p>„Tak pojď dolů, Moro!“</p>
<p>Nevěděla, odkud se v ní ta síla vzala, ale dokázala se vyhoupnut nahoru. Ležela nahoře na kontejneru a ztěžka lapala po dechu.</p>
<p><emphasis>Už jen jeden</emphasis>. Ale nedokázala to. Už se nedokázala zvednout na kolena, už se nedokázala natáhnout, už se ani nedokázala převalit na bok. Strašně to bolelo. <emphasis>Lez, Inej.</emphasis></p>
<p>„Nemůžu, tati,“ šeptala. I teď pro ni bylo těžké ho zklamat.</p>
<p><emphasis>Pohni se přece</emphasis>, přikazovala si. <emphasis>Na tomhle strašným místě přece nechceš umřít.</emphasis> A přece se jí v hlavě ozýval hlas, který jí ujišťoval, že jsou ještě mnohem horší místa. Umře tady, svobodná, pod rozednívající se oblohou. Umře po boji, který nebyl zbytečný, ne protože se nějakému muži zprotivila nebo protože po ní chtěl víc, než mu mohla dát. Radši umřít tady svým vlastním nožem, než se zmalovaným obličej navlečená do falešného hedvábí.</p>
<p>Něčí ruka jí sevřela kotník. Vylezli nahoru. Jak to, že je neslyšela? Už je na tom tak špatně? Už ji mají. Otáčí ji na záda.</p>
<p>Vytáhla dýku z pochvy na zápěstí. V Barrelu se takhle ostrým nožům říkalo milosrdná ocel. Znamenaly rychlou smrt. Raději to, než mučení z rukou Falešných hráčů nebo Ostrých racků.</p>
<p><emphasis>Ať mě nebesa přijmou</emphasis>. Přitiskla si hrot pod prso mezi žebra, šíp letící do jejího srdce. Pak ji něčí ruka bolestivě stiskla zápěstí a donutila ji dýku pustit.</p>
<p>„Ještě ne, Inej.“</p>
<p>Jako když tře kamenem o kámen. Vyvalila oči dokořán. <emphasis>Kaz.</emphasis></p>
<p>Vzal ji do náruče a seskočil s ní z kontejneru dolů, dopadl tvrdě, nemocná noha se pod ním podlomila.</p>
<p>Zasténala, když narazili na zem.</p>
<p>„Vyhráli jsme?“</p>
<p>„Jsem snad tady, ne?“</p>
<p>Musel běžet. Protože s každým skokem její tělo bolestivě narazilo na jeho hruď. Nemohl nést hůl i ji.</p>
<p>„Nechci umřít.“</p>
<p>„Udělám, co budu moct, abych ti zařídil výjimku.“</p>
<p>Zavřela oči.</p>
<p>„Mluv, Moro, mluv, nepřestávej. Nesmíš mi teď nikam zmizet.“</p>
<p>„Ale to přece umím nejlíp ze všeho.“</p>
<p>Přitiskl ji k sobě pevněji. „Vydrž jen na loď. Otevři sakra oči, Inej.“</p>
<p>Snažila se. Všechno bylo rozmazané, ale dokázala poznat bledou, lesklou jizvu na Kazově krku, v místě, kde končí čelist. Vzpomněla si, jak ho poprvé uviděla ve Zvěřinci. Kupoval od Tante Heleen informace – tipy na nákup akcií, postelové důvěrnosti, cokoliv, co zákazníci omámení alkoholem či rozkoší vyblekotali. Nikdy nešel za žádnou z Heleeniných dívek, i když spousta z nich by si ho ráda do svého pokoje odvedla. Tvrdily, že z něho mají husí kůži a že ruce pod těmi jeho černými rukavicemi jsou pořád od krve, ale Inej neunikla žádostivost v jejich hlasech, ani pohledy, kterými ho doprovázely.</p>
<p>Jednou v noci, když ji míjel dole v hale, udělala bláznivou, nebezpečnou věc. „Můžu ti pomoct,“ zašeptala. Podíval se na ni, a pak šel dál, jako by mu vůbec nic neřekla. Druhý den si ji k sobě zavolala Tante Heleen. Byla přesvědčená, že ji čeká další výprask nebo ještě něco horšího, ale stál tam Kaz Brekker, opíral se o hůl s vraní hlavou připravený změnit její život.</p>
<p>„Můžu ti pomoct,“ hlesla teď.</p>
<p>„Pomoct s čím?“</p>
<p>Nemohla si vzpomenout. Chtěla mu něco říct. Už na tom nezáleží.</p>
<p>„Mluv se mnou, Moro.“</p>
<p>„Ty ses pro mě vrátil?“</p>
<p>„Chráním své investice.“</p>
<p><emphasis>Investice</emphasis>. „Mám radost, že ti zakrvácím celou košili.“</p>
<p>„Připíšu ti to na účet.“</p>
<p>Teď si na to vzpomněla. Dluží ji omluvu. „Řekni, že se omlouváš.“</p>
<p>„Za co?“</p>
<p>„Prostě to jen řekni.“</p>
<p>Neslyšela, co jí odpověděl. Svět se propadl do černočerné tmy.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>13 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p>„<strong>D</strong>ostaň nás odsud,“ křikl Kaz, jakmile se s Inej v náručí dobelhal na loď. Plachty už byly napnuté a ve chvilce vyrazili z přístavu, i když ne zdaleka tak rychle, jak by si byl přál. Věděl, že se měl pokusit zajistit na cestu větrostrůjce, ale bylo proklatě těžké nějakého sehnat.</p>
<p>Na palubě byl zmatek, námořníci křičeli a snažili se dostat loď co nejrychleji na otevřené moře.</p>
<p>„Spechte!“ zařval na muže, kterého si vybral za kapitána lodi. Byl to námořník a taky to uměl s nožem, jenže měl v životě smůlu, takže nakonec skončil mezi Gaunery a ani tam nikdy nezastával žádné důležité místo. „Srovnej si posádku, než tady začnou padat hlavy.“</p>
<p>Specht zasalutoval – pak se trochu zarazil. Už nebyl u námořnictva a Kaz nebyl velící důstojník.</p>
<p>Bolest v noze byla úporná, od té doby, co si ji polámal, když spadl ze střechy banky nedaleko Geldstraat, ho takhle nebolela. Je docela možné, že si ji znovu zlomil. S Inej v náručí to bylo ještě horší, přesto Jespera nevybíravě odstrčil na stranu, když mu vstoupil do cesty, aby mu s ní pomohl.</p>
<p>„Kde je Nina?“ zavrčel na něj.</p>
<p>„Ošetřuje dole raněné. O mě už se postarala.“ Kaz matně zaregistroval zaschlou krev na Jesperově stehně. „Wylana to praštilo. Ukaž, pomůžu ti –“</p>
<p>„Uhni mi z cesty,“ odsekl Kaz a protlačil se kolem něj na rampu vedoucí dolu do podpalubí.</p>
<p>Nina tam v úzké kajutě ošetřovala Wylana, rukama poletovala nad jeho paží a sešívala mu ránu po kulce. Bylo to jen škrábnutí.</p>
<p>„Uhni,“ poručil Kaz zostra, načež Wylan ze stolu takřka vyletěl.</p>
<p>„Ještě jsem neskončila –“ ohradila se Nina. Pak jí zrak sklouzl na Inej. „U všech svatých,“ zhrozila se. „Co se stalo?“</p>
<p>„Bodná rána nožem.“</p>
<p>Miniaturní kajutu osvětlovalo jasným světlem několik luceren a na polici byly vedle lahve s kafrem vyskládané čisté obvazy. Kaz jemně položil Inej na stůl připevněný k palubě.</p>
<p>„Strašně krvácí,“ hlesla Nina bez dechu.</p>
<p>„Pomoz jí.“</p>
<p>„Kazi, já jsem smrtička, ne opravdová hojička.“</p>
<p>„Než najdeme hojiče, bude mrtvá. Dej se do práce.“</p>
<p>„Stojíš mi ve světle.“</p>
<p>Kaz ustoupil dozadu do chodby. Inej nehybně ležela na stole, její jasná hnědá pleť působila v pohupujícím se světle lamp ponuře.</p>
<p>Je naživu díky Inej. Oni všichni jsou naživu díky ní. Podařilo se jim probojovat k lodi, ale jen protože je zachránila před obklíčením. Kaz znal smrt. A teď cítil její přítomnost, byla tady na lodi, rýsovala se na obzoru připravená vzít si jeho Moru. Byl celý od krve.</p>
<p>„Jestli mi nemůžeš být užitečný, jdi pryč,“ řekla mu Nina, aniž by se na něj podívala. „Jsem z tebe nervózní.“ Chvíli váhal. Nakonec těžkým krokem odešel tam, odkud přišel, jen se ještě cestou zastavil ve své kajutě pro čistou košili. Rvačka v docích by ho neměla takhle sebrat, dokonce ani přestřelka, jenže stalo se. Něco v jeho nitru bylo rozdrásané a rozbolavělé. Ten pocit znal z dětství, bylo to stejné jako tenkrát v těch prvních zoufalých dnech po Jordieho smrti.</p>
<p><emphasis>Řekni, že se omlouváš. </emphasis>To bylo to poslední, co mu Inej řekla. Za co chtěla, aby se jí omluvil? Je tolik možností. Tisícero hříchů. Tisícero hloupých poznámek.</p>
<p>Na palubě se zhluboka nadechl mořského vzduchu a pozoroval, jak na horizontu mizí z dohledu přístav i celý Ketterdam.</p>
<p>„Co se to k sakru stalo?“ zeptal se ho Jesper. S puškou položenou vedle sebe se opíral o zábradlí. Vlasy měl rozcuchané, zorničky rozšířené. Vypadal jako opilý nebo jako by se právě vypotácel z něčí postele. Po boji měl vždycky stejný výraz. Helvar se nakláněl přes zábradlí a zvracel. Námořník to očividně není. Budou mu pak muset znovu svázat nohy.</p>
<p>„Obklíčili nás,“ vyhrkl Wylan ze svého bidýlka na přídi. Měl vyhrnutý rukáv a prsty si přejížděl zarudlou kůži v místě, kde mu Nina ošetřila ránu.</p>
<p>Jesper ho zpražil zdrcujícím pohledem. „Tohle dítě chodí domů učit profesoři z univerzity a on přijde s tímhle? ‚Obklíčili nás‘?“</p>
<p>Wylan zrudl. „Přestaň mi říkat <emphasis>dítě</emphasis>. Jsme skoro stejně staří.“</p>
<p>„Jiný přezdívky, který mě napadají, by se ti líbily ještě míň, to mi věř. Já <emphasis>vím</emphasis>, že nás obklíčili. Ale to nijak nevysvětluje, jak se dozvěděli, že tam budeme. Možná Big Bolliger nebyl jediný z Gaunerů, který donášel Falešným hráčům.“</p>
<p>„Geels nemá peníze a není dost chytrý, aby se nám dokázal pomstít tak rychle a tak tvrdě,“ dumal Kaz.</p>
<p>„Jsi si jistý? Protože nás pořádně rafli.“</p>
<p>„Tak se zeptáme.“ Kaz odkulhal za Rottym, který hlídal Oomena.</p>
<p><emphasis>Propíchl jsem tvojí Moru</emphasis>, chechtal se Oomen, když si ho Kaz všiml ležet skrouceného na zemi. <emphasis>Vrazil jsem to do ní pořádně</emphasis>. Kaz pohledem zavadil o krev v Oomenově rozkroku a suše poznamenal, <emphasis>vypadá to, že tě taky dostala</emphasis>. Ale musela špatně mířit, jinak už by Oomen s nikým nerozprávěl. Praštil ho do bezvědomí a nařídil Rottymu, aby ho sebral, a sám šel hledat Inej.</p>
<p>Teď Helvar s Jesperem vlekli Oomena se svázanýma rukama k zábradlí.</p>
<p>„Postavte ho.“</p>
<p>Helvar obrovskou rukou vytáhl Oomena na nohy.</p>
<p>Oomen se pochechtával, prameny hrubých bílých vlasů se mu lepily k širokému čelu.</p>
<p>„Co kdybys mi řekl, kdo povolal tolik Falešných hráčů dneska v noci do zbraně?“ obrátil se k němu Kaz.</p>
<p>„Dlužili jsme vám to.“</p>
<p>„Otevřenou přestřelku na ulici o třiceti mužích? Neřekl bych.“</p>
<p>„Geels nerad prohrává,“ ušklíbl se Oomen.</p>
<p>„Geelsův mozek by se vešel do špičky mojí boty a Big Bolliger byl u Gaunerů váš jediný zdroj.“</p>
<p>„Možná, že –“</p>
<p>Kaz ho nenechal dokončit. „Chci, abys teď důkladně uvažoval, Oomene. Geels si nejspíš myslí, že je po tobě, takže tu neplatí žádná pravidla. Můžu s tebou udělat, co budu chtít.“</p>
<p>Oomen mu plivl do tváře.</p>
<p>Kaz vyndal z kapsy kabátu kapesník a pečlivě si jím otřel obličej. Vzpomněl si na Inej, na její křehké tělo, jež bylo v jeho náručí lehounké jako pírko a teď bezvládně leží dole na stole. „Podržte ho,“ poručil Jesperovi s Fjerdanem. Pak cukl rukávem od kabátu a v ruce se mu objevil nožík na ústřice. Pokaždé měl u sebe schované přinejmenším dva nože. Tenhle ani nepočítal, vážně ne – uhlazené, nanicovaté, malé ostří.</p>
<p>Provedl Oomenovi na tváří čistý řez – od obočí k lícní kosti – a dřív než Oomen stačil popadnout dech a vykřiknout, udělal totéž v opačném směru, čímž vytvořil téměř dokonalé X. Teď už Oomen řval.</p>
<p>Kaz očistil nůž a vrátil ho zpátky do rukávu; pak prsty v rukavici zajel do Oomenova očního důlku. Oomen zasténal a cukal sebou, protože mu Kaz vytrhl bulvu i s cévou, z níž prýštila krev a řinula se mu po celé tváři.</p>
<p>Kaz slyšel, jak se Wylanovi zvedl žaludek. Hodil oko přes palubu a svůj poplivaný kapesník nacpal Oomenovi do prázdné oční jamky. Pak ho popadl za bradu, jeho rukavice zanechávaly na Oomenově obličeji rudé šmouhy. Kazovy pohyby byly uhlazené a precizní, jako by rozdával karty ve Vraním klubu nebo rozebíral jednoduchý zámek, čišel z něj však hněv, horoucí, divoký a neznámý. Něco uvnitř něj se vymklo kontrole.</p>
<p>„Teď mě poslouchej,“ syčel Oomenovi do obličeje. „Máš dvě možnosti. Buď mi řekneš, co chci slyšet, a my tě v příštím přístavu vysadíme s kapsami plnými peněz, za které se můžeš nechat dát dohromady a zaplatit si cestu zpátky do Kerchu. A nebo ti vydloubnu druhé oko a tenhle rozhovor si zopakuješ jako slepec.“</p>
<p>„Byla to jen práce,“ vypravoval ze sebe ztěžka Oomen. „Geels dostal pět tisíc <emphasis>kruge</emphasis> za to, že vyšle Falešné hráče v plné síle do boje. Najali jsme i pár lidí od Ostrých racků.“</p>
<p>„Tak proč jste neměli víc mužů? Proč jste si to nepojistili?“</p>
<p>„Měli jste být na lodi, když vybuchla! My jsme se měli postarat jen o opozdilce.“</p>
<p>„Kdo vás najal?“</p>
<p>Oomen se zdráhal, kousal se do rtů a z nosu mu kapaly sople.</p>
<p>„Nenuť mě ptát se ještě jednou, Oomene,“ pronesl Kaz klidně. „Ať to byl kdokoliv, teď tě neochrání.“</p>
<p>„Zabije mě.“</p>
<p>„Nebo budeš prosit mě, abych to udělal, zvaž svoje možnosti.“</p>
<p>„Pekka Rollins,“ vzlykl Oomen. „Byl to Pekka Rollins!“</p>
<p>I když by se v Kazovi v tu chvíli krve nedořezal, všiml si, jak vyslovené jméno zapůsobilo na Jespera s Wylanem. Helvar neměl dost informací na to, aby ho mohlo zastrašit.</p>
<p>„Bohové,“ zaúpěl Jesper. „Tak to jsme vyřízený.“</p>
<p>„Tu posádku vede sám Rollins?“ chtěl vědět Kaz.</p>
<p>„Jakou posádku?“</p>
<p>„Tu, co jede do Fjerdy.“</p>
<p>„O žádný posádce nic nevím. Měli jsme jen za úkol zabránit vám dostat se z přístavu.“</p>
<p>„Rozumím.“</p>
<p>„Potřebuju doktora. Můžeš mě teď odvést k doktorovi?“</p>
<p>„Samozřejmě,“ odvětil Kaz. „Přímo tudy.“ Popadl Oomena za klopy, zvedl ho ze země a praštil s ním o zábradlí.</p>
<p>„Řekl jsem ti, cos chtěl!“ Křičel Oomen a snažil se mu vyškubnout. „Udělal jsem, co jsi mi řekl!“</p>
<p>Přes svou neforemnou postavu byl Oomen nebezpečně silný – měl sílu venkovského chasníka, stejně jako Jesper. Nejspíš vyrůstal na venkově.</p>
<p>Kaz se k němu naklonil, aby nikdo jiný neslyšel, co mu říká: „Moje Mora by prosila o tvou milost. Jenže díky tobě tu není, takže se tě nikdo nezastane.“</p>
<p>A bez dalšího slova přehodil Oomena přes palubu.</p>
<p>„Ne!“ zařval Wylan bledý jako stěna a vrhl se k zábradlí. Vytřeštěně sledoval, jak se Oomen zmítá ve vlnách. Ještě potom, co jeho zmrzačený obličej zmizel z dohledu, bylo slyšet volání o pomoc.</p>
<p>„Ty… ty jsi řekl, že když ti pomůže –“</p>
<p>„Chceš jít za ním?“ zamračil se Kaz.</p>
<p>Wylan se zhluboka nadechl, jako by doufal, že mu vzduch v plicích dodá odvahu, a vypískl: „Nehodíš mě přes palubu. Potřebuješ mě.“</p>
<p><emphasis>Proč mi to jen lidi pořád říkají?</emphasis> „Možná,“ odtušil Kaz. „Jenže zrovna teď nemám chuť chovat se rozumě.“</p>
<p>Jesper položil Wylanovi ruku na rameno.</p>
<p>„Nech to být.“</p>
<p>„Není to správný –“</p>
<p>„Wylane,“ zatřásl s ním Jesper. „Možná si tohle se svými soukromými učiteli neprobíral, ale s chlapem, který má rukávy od krve a v ruce kudlu, není dobrý se hádat.“</p>
<p>Wylan semknul rty do úzké linky. Kaz nedokázal říct, jestli je to dítě vyděšené nebo rozhněvané, a bylo mu to jedno. Helvar, pod světlými vousy zelený od mořské nemoci, nehybně stál jako mlčenlivá hora a všechno pozoroval.</p>
<p>Kaz se obrátil na Jespera: „Dej Helvarovi pouta, to mu pomůže zachovat čestné úmysly.“ A cestou do podpalubí za ním ještě zavolal: „A sežeň mi čisté oblečení a čerstvou vodu.“</p>
<p>„Odkdy ti dělám komorníka?“</p>
<p>„Chlap s kudlou, vzpomínáš?“ křikl přes rameno.</p>
<p>„Chlap s bouchačkou!“ vrátil mu to Jesper.</p>
<p>Kaz odpověděl časově úsporným gestem spoléhajícím z valné části na prostředník a zmizel dole. Toužil po horké koupeli a lahvi brandy, ale prozatím se bude muset spokojit s tím, že ze sebe smyje pachuť krve a bude chvíli sám.</p>
<p>Pekka Rollins. To jméno se mu neodbytně ozývalo v hlavě jako ozvěna. Vždycky to nakonec skončí u Pekky Rollinse, muže který mu všechno vzal. Muže, který teď stojí mezi Kazem a největším zločineckým podnikem, o který se kdy nějaký gang pokusil. Pošle Rollins někoho místo sebe, nebo povede výpravu za Bo Yul-Bayurem sám?</p>
<p>V ponurém přítmí stísněné kajuty Kaz zašeptal: „Krůček po krůčku.“</p>
<p>Myšlenka zabít Pekku Rollinse byla vždycky svůdná, jenže to mu připadalo málo. Kaz ho chtěl srazit na kolena. Chtěl, aby trpěl stejně, jako musel trpět Kaz, jako musel trpět Jordie. A vyfouknout mu čtyřicet milionu <emphasis>kruge </emphasis>přímo před tím jeho chamtivým nosem by mohl být docela dobrý začátek. Možná měla Inej pravdu. Možná se osud zajímá i o lidi, jako je on.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>14 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>V</strong>e stísněné operační kajutě se Nina snažila dát Inej dohromady, neměla však k takové práci vzdělání.</p>
<p>Na studiích v hlavním městě Ravky se první dva roky učili všichni grišové z řádu korporálčiků dohromady, měli stejné předměty a prováděli tytéž pitvy. Pak se ovšem jejich cesty rozešly. Zatímco hojiči se učili spletitému umění uzdravování ran, ze smrtičů se stávali vojáci – odborníci na páchání škod, ne na jejich odstraňování. Byl to v podstatě jiný způsob práce se stejnou silou. Jenže život si žádá víc než smrt. Smrtelný úder vyžaduje rozhodnost, jasný záměr. Uzdravování je pomalé a vědomé, je to rytmus, jenž si žádá důkladné promýšlení každičké možnosti. Při práci, kterou pro Kaze v domě U bílé růže poslední rok dělala, se to trochu naučila, i při upravování nálad a zkrášlování obličejů musela být pečlivá.</p>
<p>Když teď pozorovala Inej, litovala, že její výcvik byl tenkrát tak rychlý. Občanská válka v Ravce propukla, když byla na studiích v Malém paláci, a stejně jako všichni její spolužáci musela utéct a schovávat se. Jakmile boje skončily a prach se usadil, král Nikolaj chtěl, aby grišové, kteří válku přežili, co nejrychleji dokončili výcvik a znovu se vrhli do boje. Takže Nina všechny předměty z vyšších ročníků dokončila během šesti měsíců, a pak ji poslali na první misi. Tenkrát tím byla nadšená. Teď by za jediný týden ve škole dala všechno.</p>
<p>Inej byla pružná, její tělo bylo samý sval, rozená akrobatka. Nůž ji zasáhl pod levou paží. Bylo to hodně těsné. Jen o kousek dál a ostří by ji propíchlo hrot srdce.</p>
<p>Nina věděla, že kdyby spravila jen kůži na povrchu, jako to udělala s Wylanem, dívka by stále krvácela uvnitř, a tak se pokusila nejdřív zastavit vnitřní krvácení. Měla dojem, že se jí to podařilo, Inej ale ztratila spoustu krve a Nina nevěděla, jak si s tím poradit. Slyšela o tom, že hojiči dokáží předat krev jednoho člověka druhému, ale pokud se to udělá špatně, je to stejné, jako by pacienta otrávili. Tohle bylo daleko za hranicemi jejích schopností.</p>
<p>Zavřela ránu, pak Inej přikryla slabou vlněnou dekou. V tuhle chvíli už nemůže dělat víc, než kontrolovat její dech a puls. Když jí rovnala ruce pod dekou, všimla si zjizvené kůže na vnitřní straně předloktí. Přejela jemně palcem po hrbolcích a proláklinách. Muselo to být to paví pero, tetování, které musí nosit dívky ve Zvěřinci – Domě Exotiky. Ten, kdo jí to odstraňoval, to pěkně zbabral.</p>
<p>Zvláštní, pomyslela si Nina, když jí vyhrnula druhý rukáv. Na hladké, neporušené kůži nebylo nic, žádné tetování. Nenosí vránu s pohárem, symbol, kterým se pyšní všichni plnoprávní členové Gaunerů. Spojenectví se v Barrelu mění a přelévají, gang je však rodina, jediná ochrana, kterou člověk má. Nina sama nosila dvě tetování. To na levé ruce patřilo k domu U bílé růže. To nanejvýš důležité měla na pravé: vrána nad téměř prázdným pohárem. Říkalo světu, že patří ke Gaunerům, takže zahrávat si s ní, znamená riskovat jejich odplatu.</p>
<p>Inej byla u Gaunerů déle než Nina a přesto chodila bez tetování. Divné. Byla jedním z nejdůležitějších členů gangu a bylo jasné, že Kaz jí důvěřuje – nakolik je někdo jako Kaz schopen druhému důvěřovat. Nině nešlo z hlavy, jak se Kaz tvářil, když ji pokládal na stůl. Byl to pořád tentýž Kaz – chladný, drsný, nemožný – ale zdálo se jí, že pod vším tím hněvem zahlédla něco víc. Ale možná má jen příliš romantické představy.</p>
<p>Musela se sama nad sebou pousmát. Ne, lásku by nepřála nikomu. Je to host, kterého s radostí přivítáte, a pak se ho nemůžete zbavit.</p>
<p>Nina odhrnula Inej vlasy z obličeje. „Uzdrav se, prosím,“ šeptala jí. Zlobila se, jak křehce se ji chvěje hlas. Vůbec to neznělo jako hlas bojovné griši nebo drsné holky z gangu Gaunerů. Byl to hlas malé holky, která neví, co má dělat. A přesně tak se i cítila. Její výcvik byl hrozně krátký. Na první misi ji poslali příliš brzy. Zoja to tenkrát říkala, ale Nina škemrala, že chce jet, a protože ji potřebovali, starší grišové nakonec povolili.</p>
<p>Zoja Nazjalenská – mocná větrostrůjkyně, tak nádherná, že to nešlo na rozum, jež pouhým pozdvižením obočí dokázala Ninino sebevědomí rozdrtit na prach. Nina ji uctívala. <emphasis>Roztěkaná, nerozumná, nesoustředěná</emphasis>. Takhle a ještě mnohem hůř jí Zoja nadávala.</p>
<p>„Měla jsi pravdu, Zojo. Máš radost?“</p>
<p>„Jsem štěstím bez sebe,“ zašklebil se od dveří Jesper.</p>
<p>Polekaně zdvihla hlavu a uviděla Jespera jak se neposedně pohupuje ze špiček na paty. „Kdo je Zoja?“ zajímal se.</p>
<p>Nina se zprudka opřela do židle. „Nikdo. Členka Triumvirátu grišů.“</p>
<p>„No tohle! Ta co vede Druhou armádu?“</p>
<p>„To, co z ní zbylo.“ Armáda grišů byla během války v Ravce rozprášena. Někteří grišové utekli. Většinu zabili. Nina si promnula unavené oči. „Víš, jak najdeš grišu, který nechce, aby ho našli?“</p>
<p>Jesper se poškrábal zezadu na krku, pak ohmatal pistole a znovu se vrátil ke krku. Jako by musel být pořád v pohybu. „Nikdy jsem o tom nepřemýšlel,“ řekl nakonec.</p>
<p>„Hledej zázraky a poslouchej pohádky na dobrou noc. Následuj příběhy skřítků a čarodějnic, nevysvětlitelné události. Někdy jsou to jen pověry. Ale často se v jádru místních legend ukrývá pravda – lidé, kteří se narodili s dary, kterým jejich soukmenovci nerozuměli.“ Nina měla na tyhle příběhy čuch.</p>
<p>„Řekl bych, že když nechtějí, aby je někdo našel, tak by je člověk měl prostě nechat na pokoji.“</p>
<p>Nina ho sjela planoucím pohledem. „<emphasis>Drüskellové</emphasis> je nenechají na pokoji. Pronásledují griši všude.“</p>
<p>„Jsou všichni tak okouzlující jako Matthias?“</p>
<p>„Ještě horší.“</p>
<p>„Hledám pro něj pouta. Kaz mi dává samé příjemné úkoly.“</p>
<p>„Chceš si to vyměnit?“ zeptala se ho unaveně.</p>
<p>Jako by z jeho vytáhlého těla všechna neposedná energie rázem vyprchala. Zůstal stát bez hnutí, tak ho Nina rozhodně nikdy před tím neviděla, a jeho zrak poprvé od té doby, co vlezl do kajuty, padl na Inej. <emphasis>On se tomu vyhýbal</emphasis>, došlo Nině najednou. <emphasis>Nechtěl ji vidět</emphasis>. Pokrývka se nad jejím mělkým dechem zlehka nadouvala. Když Jesper promluvil, byl jeho hlas napjatý jako přetažená struna.</p>
<p>„Nesmí umřít,“ řekl. „Ne takhle.“</p>
<p>Nina na něj vyjeveně koukala. „Jak takhle?“</p>
<p>„Nesmí umřít,“ mlel si stále svou Jesper.</p>
<p>Nina pocítila marnost. Chtělo se jí křičet, že se přece snaží, a zároveň měla chuť Jespera pevně obejmout. „Proboha, Jespere,“ vyhrkla, „dělám, co můžu.“</p>
<p>Zavrtěl se, jako by se jeho tělo vracelo k životu. „Promiň,“ hlesl plaše. Nemotorně ji poplácal po rameni. „Vedeš si skvěle.“</p>
<p>Nina vzdychla. „To neznělo moc přesvědčivě. Co kdybys šel radši svázat ten fjerdský kolos?“</p>
<p>Jesper zasalutoval a zmizel z kajuty.</p>
<p>I když byl otravný, Nina byla skoro v pokušení zavolat ho zpátky. Byl pryč a zbyl tu jen Zojin hlas, který jí pořád zněl v uších a připomínal jí, že i když udělá to nejlepší, co umí, nebude to stačit.</p>
<p>Inej byla na dotek chladná. Nina jí položila ruce na ramena, aby nepatrně zvýšila její tělesnou teplotu, a doufala, že se tím upraví i krevní oběh.</p>
<p>Nebyla k Jesperovi tak docela upřímná. Triumvirát grišů nechtěl jen zachránit griši před fjerdskými nahaněči. Posílali mise na Ostrov divů a do Nové Země, protože Ravka potřebovala vojáky. Pátrali po griších žijících v cizině v utajení a snažili se je přesvědčit, aby přesídlili do Ravky a vstoupili do služeb koruny.</p>
<p>Nina byla mladá, takže v občanské válce, která tenkrát propukla v Ravce, nebojovala. O to víc toužila podílet se na budování nové Druhé armády. Bylo to její nadání na jazyky – mluvila šuhansky, keališsky, sulijsky, fjerdsky a dokonce zemensky – co Zoju nakonec přesvědčilo. Souhlasila tehdy, aby ji Nina doprovázela na Ostrov divů, kam jela se skupinou examinátorů. Navzdory všem Zojiným pochybnostem si tam Nina vedla dobře. Převlečená za pocestnou zapadla do zájezdního hostince nebo místní putyky a poslouchala, co si mezi sebou místní povídají, a pak to donesla do tábora.</p>
<p><emphasis>Nechoď v noci do Marochovy rokle. Procházejí se tam zbloudilí duchové – zničehonic tam začne hřmít…</emphasis></p>
<p><emphasis>Čarodějnice z Fellsu vážně existuje. Můj bratranec z druhého kolene za ní šel, když chytil </emphasis>tsifil<emphasis> a přísahá, že ho vyléčila tak, že nikdy nebyl zdravější. Jak to myslíš, že to nemá v hlavě v pořádku? Má víc rozumu, než ty budeš kdy mít.</emphasis></p>
<p>Našli dvě rodiny grišů, které se schovávaly v údajně začarované jeskyni v Istamere. Ve Fenfordu zachránili před běsnícím davem matku, otce a dva chlapce – všichni to byli ohňostrůjci, grišové, kteří umějí ovládat oheň. Poblíž přístavu Leflin dokonce přepadli loď s otroky. Uprchlíky rozdělili – ti, kteří neměli schopnosti, se mohli vrátit domů. Těm, jejichž síla se při zkoušce potvrdila, nabídli azyl v Ravce. Jenom smrtička známá jako čarodějnice z Fellsu se rozhodla zůstat. „Jestli chtějí moji krev, ať si pro ni přijdou,“ chechtala se. „Na oplátku si vezmu jejich.“</p>
<p>Nina mluvila kaelišsky, jako by to byla její rodná řeč a připadalo jí vzrušující vydávat se v každém městě za někoho jiného. Ale přes všechny její úspěchy s ní Zoja nebyla spokojená. „Nestačí umět jazyky,“ plísnila ji. „Musíš se naučit být méně… nápadná. Jsi hrozně hlučná, přehnaně srdečná, příliš zapamatovatelná. Moc riskuješ.“</p>
<p>„Zojo,“ zastal se jí examinátor cestující s nimi. „Nebuď tak přísná.“ Byl to žijící umocňovač. Po smrti budou jeho kosti sloužit k tomu, aby zesilovaly moc grišů, úplně stejně jako žraločí zuby nebo medvědí drápy, které grišové nosí u sebe. Jako živý byl na naší výpravě nedocenitelný, protože díky svému daru zesilovat moc grišů dokázal z dotyku poznat, kdo jakou mocí vládne.</p>
<p>Zoja ho většinou chránila, tentokrát se její temně modré oči zúžily do úzké štěrbiny. „Moji učitelé na mě také byli přísní. Až ji bude v lese honit zdivočelý dav vesničanů, taky jim řekneš, aby na ni nebyli tak přísní?“</p>
<p>Nina uražená do morku kostí nakvašeně odkráčela, styděla se za slzy, které se jí draly do očí. Zoja za ní volala, aby nepřecházela přes skalní převis, ale ona na ni nedbala, chtěla být od té větrostrůjkyně co nejdál – a vešla přímo do tábora <emphasis>drüskellů</emphasis>. Šest světlovlasých hochů sedělo v hloučku na útesu nad pobřežím a mluvilo spolu fjerdsky. Neměli rozdělaný oheň a byli oblečení jako kaeliští rolníci, i tak je poznala okamžitě.</p>
<p>Dlouhou dobu na ni v měsíčním svitu beze slova zírali.</p>
<p>„Ach, díkybohu,“ zašvitořila kaelišsky. „Cestuji se svou rodinou a zabloudila jsem v lese. Mohl by mi některý z vás pomoci najít cestu?“</p>
<p>„Nejspíš povídá, že se ztratila,“ snažil se jeden z nich překládat ostatním do fjerdštiny, co říká.</p>
<p>Jiný s lucernou v ruce vstal. Zdál se jí vyšší než všichni ostatní a jak se blížil, všechny její instinkty křičely jako na poplach, ať běží. <emphasis>Nevědí přece, kdo jsem</emphasis>, opakovala si. <emphasis>Jsem obyčejná kaelišská holka, která se ztratila v lese. Nesmím udělat žádnou hloupost. Odvedu ho od ostatních, pak ho zničím.</emphasis></p>
<p>Zdvihl lucernu, takže světlo jim oběma ozářilo tváře. Měl dlouhé, lesklé zlaté vlasy a blankytné oči, které se leskly jako led pod zimní oblohou. <emphasis>Vypadá jako obrázek</emphasis>, pomyslela si, jako světec z tepaného zlata na stěně kostela, zrozený třímat ohnivý meč.</p>
<p>„Co tady děláš?“ zeptal se fjerdsky.</p>
<p>Dělala, že je zmatená. „Promiň,“ koktala kaelišsky. „Já nerozumím. Já jsem se ztratila.“</p>
<p>Skočil na ni. V tu chvíli nemyslela, prostě jen zareagovala: zvedla ruce k útoku. Byl rychlejší. Bez zaváhání upustil lucernu, chytil jí ruce za zápěstí a přirazil k sobě, aby nemohla použít svou sílu.</p>
<p><emphasis>„Drüsje,“</emphasis> křikl spokojeně. <emphasis>Čarodějnice.</emphasis> Měl úsměv vlka.</p>
<p>Tím útokem ji zkoušel. Obyčejná dívka ztracená v lese by se přikrčila nebo by sáhla po noži nebo třeba jiné zbrani. Nesnažila by se zdviženýma rukama zničit srdce. <emphasis>Roztěkaná. Impulsivní.</emphasis></p>
<p>Přesně proto ji Zoja nechtěla vzít s sebou. Správně vycvičená griša takové chyby nedělá. Nina byla nerozvážná, ale zrádkyně nebyla. Prosila je kaelišsky, ne ravsky, a o pomoc nevolala – ani když ji spoutali ruce, ani když jí vyhrožovali, ani když ji hodili jako pytel prosa do veslice. Třásla se hrůzou a strašně toužila zavolat Zoju, aby jí přiběhli na pomoc, ale nechtěla riskovat životy ostatních. Ten <emphasis>drüskelle</emphasis> ji na člunu zavezl na loď kotvící u pobřeží a tam ji hodil do podpalubí a zavřel do klece plné zajatých grišů. A tam začalo skutečné peklo.</p>
<p>Ve vlhkých útrobách lodi splývaly dny s nocí. Věznění grišové měli pevně svázané ruce, aby nemohli použít svoji sílu. Dostávali jen tvrdý chleba prolezlý červy – přesně tolik, aby zůstali naživu – a vodu si museli pečlivě šetřit, protože nikdy nevěděli, kdy dostanou další. Neměli místo, kde by si mohli ulevit, a zápach lidských těl a výkalů byl takřka nesnesitelný.</p>
<p>Čas od času loď zakotvila a <emphasis>drüskellové</emphasis> se vrátili s dalšími zajatci. Fjerdané postávali před celami, jedli, pili a vysmívali se jejich špinavým šatům i tomu, jak zapáchají. Přes všechnu hrůzu byl strach z toho, co ji teprve čeká, ještě sžíravější – inkvizitoři v Ledovém paláci, mučení a pak nevyhnutelná smrt. Měla sny, ve kterých ji zaživa upalovali na hranici, a s hrůzou se budila. Noční běsi, strach a vyčerpání z hladu – to všechno splynulo a ona se ocitla v podivném deliriu, kdy kolikrát nevěděla, co je skutečnost, a co ne.</p>
<p>Jednoho dne se všichni <emphasis>drüskellové</emphasis> v nažehlených černostříbrných uniformách s bílým vlkem na rukávu nacpali do podpalubí. Seřadili se a čekali v pozoru, až vstoupí jejich velitel. Jako všichni ostatní byl vysoký, na rozdíl od ostatních měl však pečlivě zastřižené vousy a dlouhé světlé vlasy mu na skráních prokvétaly prvními šedinami. Prošel celé podpalubí a pak se postavil čelem k zajatcům.</p>
<p>„Kolik?“ zeptal se.</p>
<p>„Patnáct,“ ohlásil zlatovlasý chlapec, který ji chytil. Bylo to poprvé, co ho v podpalubí viděla.</p>
<p>Velící důstojník si odkašlal a dal si ruce za záda. „Jsem Jarl Brum.“</p>
<p>Ninu polilo horko a cítila, jak se její děs jako lavina přelévá na ostatní zajatce – výstražné varování, které nikoho z nich nemohlo zachránit.</p>
<p>Ve škole byla Nina <emphasis>drüskelly</emphasis> posedlá. S bílými vlky, neúprosnými dýkami, na koních, které chovali pro boj s griši, ji pronásledovali ve snech. Proto se chtěla naučit dokonale fjerdsky a poznat jejich kulturu. Byl to způsob, kterým se připravovala na to, jak se s nimi jednou utká. A Jarl Brum byl ten nejhorší ze všech.</p>
<p>Byl žijící legendou, monstrum číhající ve tmě. <emphasis>Drüskellové</emphasis> existují už stovky let, pod jeho vedením se však jejich počet zdvojnásobil a stali se nesrovnatelně krutějšími. Brum zavedl nový výcvik, vymyslel rozmanité způsoby, jak vykořenit griši z Fjerdy, překračoval hranice, aby pronásledoval griši v jiných zemích, dokonce přepadal lodě s otroky a „osvobozoval“ griši s jediným cílem – spoutat je řetězy a poslat do Fjerdy před soud, který je odsoudí k smrti. Představovala si, jak se jednoho dne s Brumem setká jako pomstychtivá bojovnice nebo chytrá špiónka. Rozhodně si nemyslela, že až mu konečně pohlédne do tváře, bude svázaná v kleci v roztrhaných hadrech a k smrti vyhladovělá.</p>
<p>Brum věděl, jak jeho jméno zapůsobilo. Po dlouhém, napjatém mlčení konečně promluvil dokonalou kaelištinou: „Ti, kteří před vámi stojí, jsou budoucí generací <emphasis>drüskellů</emphasis>, svatého řádu pověřeného úkolem ochránit suverenitu Fjerdy, k čemuž je nutné vymýtit váš druh. Dovezou vás do Fjerdy před soud a za to budou povýšeni do hodnosti důstojníků. Jsou to ti nejlepší a nejsilnější z naší rasy.“</p>
<p><emphasis>Výhrůžky</emphasis>, přemítala chmurně Nina.</p>
<p>„Až dorazíme do Fjerdy, budete vyslýcháni a souzeni za své zločiny.“</p>
<p>„Prosím vás,“ ozval se jeden z vězňů. „Nic jsem neudělal. Jsem sedlák. Ničím jsem vám neublížil.“</p>
<p>„Jsi urážkou Djela,“ odpověděl příkře Brum. „Poskvrnou této země. Mluvíš mírumilovně, ale co tvoje děti, kterým předáš své démonické síly? A co jejich děti? Slitování si nechám pro nebohé muže a ženy, které trpí za zvěrstva grišů.“</p>
<p>Obrátil se na <emphasis>drüskelly</emphasis>. „Dobrá práce, pánové,“ pochválil je fjerdsky. „Odplujeme do Djerholmu okamžitě.“</p>
<p><emphasis>Drüskellové</emphasis> se naparovali pýchou, div že nepraskli. Sotva Brum vystrčil paty z podpalubí, se smíchem se nadutě plácali po ramenou, spokojení sami se sebou, a taky se jim náramně ulevilo.</p>
<p>„Dobrá práce,“ pochvaloval si jeden z nich fjerdsky. „Patnáct grišů před tribunál!“</p>
<p>„Jestli za tohle nedostaneme zuby –“</p>
<p>„Vždyť víš, že dostaneme.“</p>
<p>„To je dobře, už mi leze krkem každé ráno se holit.“</p>
<p>„Nechám si narůst vousy až na pupek.“</p>
<p>Pak jeden z nich protáhl ruku mříží a chytil Ninu za vlasy. „Tahle se mi líbí, pořád je pěkně zaoblená. Možná bychom ji mohli vytáhnout z klece a trochu si ji umýt.“</p>
<p>Zlatovlasý kluk ho praštil přes ruku. „Zbláznil ses?“ obořil se na něj. Byla to první slova, která od té doby, co Brum zmizel, vůbec řekl. Nicméně záchvěv vděčnosti, který k němu ucítila, se brzy rozplynul. „Smilnil bys se psem?“</p>
<p>„Víš, jak vypadá pes?“</p>
<p>Ostatní řvali smíchy ještě když odcházeli nahoru. Ten zlatovlasý, který ji přirovnal ke zvířeti, šel jako poslední a když už byl skoro pryč, zavolala na něj čistou, dokonalou fjerdštinou: „Jaké zločiny?“</p>
<p>Znehybněl a když se k ní otočil zpátky, jeho modré oči hněvivě plály. Odmítala uhnout pohledem.</p>
<p>„Jak to, že mluvíš mým jazykem? Sloužíš na severní hranici s Ravkou?“</p>
<p>„Jsem keališka,“ lhala, „a dokážu mluvit různými jazyky.“</p>
<p>„Další čarodějnictví.“</p>
<p>„Pokud za čarodějnictví považuješ starodávné umění číst. Tvůj velitel řekl, že budeme souzeni za své zločiny. Chci jen, abys mi řekl, jaký zločin jsem spáchala.“</p>
<p>„Budeš souzená za špionáž a za zločiny proti lidstvu.“</p>
<p>„Nejsme zločinci,“ ozval se ze země materiálčik lámanou fjerdštinou. Byl tu ze všech nejdéle a už byl tak zesláblý, že nedokázal vstát. „Jsme obyčejní lidé – sedláci, učitelé.“</p>
<p><emphasis>Já ne</emphasis>, pomyslela si Nina ponuře. <emphasis>Já jsem voják</emphasis>.</p>
<p>„Budete mít soud,“ opáčil <emphasis>drüskelle</emphasis>. „Dostane se vám spravedlivějšího zacházení, než si váš druh zaslouží.“</p>
<p>„Kolik grišů už soud osvobodil?“ podívala se mu do očí.</p>
<p>Materiálčik ze země zakvílel: „Neprovokuj ho. Stejně ho nepřesvědčíš.“</p>
<p>Ale ona spoutanýma rukama chytila mříž a trvala na svém. „Kolik? Kolik jste poslali na hranici?“</p>
<p>Otočil se k ní zády.</p>
<p>„Počkej!“</p>
<p>Nevšímal si jí.</p>
<p>„Počkej! Prosím! Jen… jen čerstvou vodu. Choval by ses takhle ke svému psovi?“</p>
<p>S rukou na klice se zastavil. „Neměl jsem to říkat. Psi jsou věrní. Věrní své smečce. Když jsem tě k nim přirovnal, urazil jsem je.“</p>
<p><emphasis>Sama tě předhodím smečce hladových psů</emphasis>, zalykala se hněvem Nina. Ale řekla jen: „Vodu. Prosím.“</p>
<p>Zmizel v chodbě. Slyšela, jak leze po žebříku nahoru a pak hlasité prásknutí, jak zavřel poklop.</p>
<p>„Šetři si dech,“ radil jí materiálčik. „Neznají slitování.“</p>
<p>Ale o chvíli později se ten <emphasis>drüskelle</emphasis> vrátil s plechovým hrnkem a vědrem čisté vody. Obojí postavil v cele na zem a beze slova praštil mřížemi. Nina pomohla materiálčikovi, aby se napil, a pak sama dychtivě hltala z hrnku. Ruce se jí třásly a polovinu vody si vylila na blůzu. Fjerdan odvrátil pohled stranou a Nina si s potěšením uvědomila, že se stydí.</p>
<p>„Mám hroznou chuť se vykoupat,“ dráždila ho. „Mohl bys mě umýt.“</p>
<p>„Nemluv na mě,“ zavrčel a rázným krokem zamířil ke dveřím.</p>
<p>Už se nevrátil a další tři dny byli bez vody. Když udeřila bouře, zachránil jí ten plechový hrnek život.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Nině sklouzla brada a s trhnutím se probrala. Usnula?</p>
<p>Ve dveřích na chodbu stál Matthias. Celé je vyplňoval svou mohutnou postavou. Na to, aby se mohl pohodlně pohybovat v podpalubí, byl příliš urostlý. Jak dlouho už ji pozoruje? Nina rychle Inej zkontrolovala puls i dýchání a spadl jí kámen ze srdce, když zjistila, že je její stav stabilizovaný.</p>
<p>„Spala jsem?“ obrátila se na Matthiase.</p>
<p>„Klimbala.“</p>
<p>Protáhla se, aby zahnala vyčerpání. „Ale nechrápala jsem, že ne?“ Neřekl nic, jen ji pozoroval svýma ledovýma očima. „Nechali ti břitvu?“</p>
<p>Rukama v okovech si přejel po čerstvě oholené tváři. „To je Jesperova práce.“ Jesper se nejspíš postaral i o Matthiasův účes. Strniště plavých vlasů, které mu prve nesouměrně trčely z hlavy, měl zastřižené. Byly pořád kratičké, zlatavý plyš, skrze který prosvítaly jizvy a šrámy, jež mu zůstaly jako památka na Mornu.</p>
<p>Musel mít radost, že se zbavil těch vousů, pomyslela si Nina. Dokud <emphasis>drüskelle </emphasis>nesplnil samostatně své poslání a nebyl oficiálně povýšen do hodnosti důstojníka, musel chodit s hladce oholenou tváří. Kdyby byl Matthias postavil Ninu před soud v Ledovém paláci, získal by tuto výsadu. Nosil by stříbrnou vlčí hlavu, jež je znakem jejich důstojníků. Z té myšlenky se jí sevřel žaludek. <emphasis>Blahopřeji ti k tvému nedávnému povýšení</emphasis>. Aspoň jí to připomnělo, s kým má tu čest. Narovnala se na židli a zvedla bradu.</p>
<p>„<emphasis>Hje marden</emphasis>, Matthias?“ zeptala se ho.</p>
<p>„Ne,“ odtušil.</p>
<p>„Mám tedy radši mluvit keršsky?“</p>
<p>„Svoji řeč nechci slyšet z tvých úst.“ Očima sklouzl k jejím rtům a ona ke své nelibosti ucítila, že se červená.</p>
<p>„Dřív se ti líbilo, když jsem mluvila tvojí mateřštinou,“ namítla se škodolibou radostí fjerdsky. „Říkal jsi, že to zní tak čistě.“ Byla to pravda. Miloval její přízvuk – vyslovovala hlásky jako princezna, její vybrané vystupování bylo dílem učitelů v Malém paláci.</p>
<p>„Neprovokuj mě, Nino,“ zachmuřil se. Zato jeho kerština zněla ohavně, mluvil hrdelním přízvukem zlodějů a vrahů, se kterými seděl v Morně. „Ta milost je jako neskutečný sen. Zato ten pocit, když jsem tě těmahle rukama držel pod krkem, mám ještě v živé paměti.“</p>
<p>„Jen si to zkus,“ zablýskala hněvivě očima. Měla těch výhrůžek právě tak akorát. „Teď nemám svázané ruce, Helvare.“ Zavlnila bříšky prstů a Matthias zalapal po dechu, jak se mu srdce rozběhlo jako o závod.</p>
<p>„Čarodějnice,“ zachroptěl, přitom se rukama držel za prsa.</p>
<p>„Jsem si jistá, že máš pro mě ještě lepší nadávky. Za tu dobu si jich musel vymyslet stovky.“</p>
<p>„Tisíce,“ chrčel a na čele mu vyrážel pot.</p>
<p>Uvolnila prsty a najednou se zastyděla. Co to dělá? Chce ho potrestat? Hraje si s ním? Vždyť má právo ji nenávidět.</p>
<p>„Jdi pryč, Matthiasi. Musím se starat o pacienta.“ Hned začala kontrolovat Inej teplotu.</p>
<p>„Bude žít?“</p>
<p>„Záleží ti na tom?“</p>
<p>„Samozřejmě, že mi na tom záleží. Je to lidská bytost.“</p>
<p>Dobře slyšela nevyslovené poselství. Je to lidské bytost – <emphasis>na rozdíl od tebe</emphasis>. Fjerdové nevěří, že grišové jsou lidé. Nestaví je dokonce ani na úroveň zvířatům, jsou to nízká, démonická stvoření, poskvrna země, hnus.</p>
<p>Pokrčila rameny. „Já opravdu nevím. Udělala jsem, co jsem svedla, ale má síla je v něčem jiném.“</p>
<p>„Kaz se tě ptal, jestli dům U bílé růže pošle na Hringällu delegaci.“</p>
<p>„Ty znáš dům U bíle růže?“</p>
<p>„Západní nábřeží je v Morně oblíbeným tématem.“</p>
<p>Nina se odmlčela. Pak si beze slova vyhrnula rukáv košile a ukázala mu dvě do sebe propletené růže na vnitřní straně předloktí. Mohla mu vysvětlit, co tam dělá, říct mu, že si nevydělává na živobytí v posteli, ale do toho, co dělá, nebo nedělá, mu nic není. Ať si věří, čemu chce.</p>
<p>„Rozhodla ses tam pracovat?“</p>
<p>„Říct, že jsem se <emphasis>rozhodla</emphasis>, je trochu přehnané, ale v zásadě ano.“</p>
<p>„Proč? Proč jsi zůstala v Kerchu?“</p>
<p>Promnula si oči. „Nemohla jsem tě nechat v Morně.“</p>
<p>„Ty jsi mě tam <emphasis>poslala</emphasis>.“</p>
<p>„Byla to chyba, Matthiasi.“</p>
<p>V očích se mu hněvivě zablýskalo, jeho zdánlivý klid byl ten tam. „Chyba? Já jsem ti zachránil život a ty jsi mě obvinila z otrokářství.“</p>
<p>„Ano,“ přisvědčila Nina. „A od té doby dělám všechno možné, abych to napravila.“</p>
<p>„Mluvíš vůbec někdy pravdu?“</p>
<p>Unaveně se schoulila do židle. „Nikdy jsem ti nelhala. A nikdy nebudu.“</p>
<p>„První slova, která jsi mi řekla, byla lež. Mluvila jsi kaelišsky, jestli si dobře vzpomínám.“</p>
<p>„To myslíš těsně před tím, než jsi mě chytil a nacpal do klece? Copak to byla chvíle, kdy jsem mohla mluvit pravdu?“</p>
<p>„Neměl bych ti to dávat za vinu. Ty prostě nemůžeš jinak. Přetvářka je tvá přirozenost.“ Zahleděl se jí na krk. „Ty modřiny zmizely.“</p>
<p>„Dala jsem si je pryč. Vadí ti to?“</p>
<p>Matthias neříkal nic, ale všimla si, jak se zarděl. Vždycky bojoval s vlastní dobrotivostí. Aby se mohl stát <emphasis>drüskellem</emphasis>, musel v sobě udusit svoji přirozenou laskavost. Přesto ten chlapec, jímž kdysi byl, v něm někde zůstával a tehdy po ztroskotání lodi, během těch pár dnů, které spolu strávili, začínala Nina chápat jeho pravou povahu. Teď chtěla věřit, že navzdory její zradě a všemu, čím prošel v Morně, ten chlapec stále ještě žije.</p>
<p>Bedlivě si ho prohlížela, ale nedokázala to poznat. Možná je tohle jeho pravá povaha a obraz, který si celý uplynulý rok uchovávala v paměti, byl pouhou iluzí.</p>
<p>„Musím prohlédnout Inej,“ pověděla mu, aby už šel.</p>
<p>Ani se nehnul. Místo toho se zeptal: „Myslela jsi vůbec na mě, Nino? Zdálo se ti o mně?“</p>
<p>Pokrčila rameny. „Korporálčici mohou spát, kdykoliv se jim zlíbí.“ Ale své sny kontrolovat nedokáží.</p>
<p>„Spánek je v Morně přepych. Znamená nebezpečí. Ale když jsem spal, zdálo se mi o tobě.“</p>
<p>Zbystřila.</p>
<p>„Je to tak,“ pokračoval. „Pokaždé, když jsem zavřel oči.“</p>
<p>„Co se v těch snech dělo?“ byla strašně zvědavá, ale bála se odpovědi.</p>
<p>„Strašné věci. Ukrutné mučení. Pomalu jsi mě topila. Zaživa jsi mi pálila srdce v těle. Oslepila jsi mě.“</p>
<p>„Byla jsem nestvůra.“</p>
<p>„Nestvůra, panna, ledová víla. Líbala jsi mě, šeptala jsi mi příběhy do ucha. Zpívala jsi mi a držela mě v náručí, když jsem spal. Tvůj smích mě budil ze spaní.“</p>
<p>„Nikdy jsi můj smích neměl rád.“</p>
<p>„Miloval jsem tvůj smích, Nino. A tvé udatné srdce bojovníka. Snad jsem tě i miloval.“</p>
<p>Snad miloval. Kdysi. Předtím, než ho zradila. Ta slova jí bodla u srdce.</p>
<p>Věděla, že by měla mlčet, ale nedokázala se ovládnout. „A co jsi dělal ty, Matthiasi? Co jsi v těch snech dělal ty mně?“</p>
<p>Loď se mírně zhoupla. Lucerny se zakymácely. Modré oči mu plály. „Všechno,“ vyhrkl, když se otočil k odchodu. „Všechno.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>15 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>S</strong>otva se Matthias objevil na palubě, vrhl se k zábradlí. Všechny ty kanálové krysy z vykřičené čtvrti, zvyklé v Ketterdamu přeskakovat z lodi na loď, byly na moři jako doma. Jenom ten slaboch, Wylan, vypadal, že mu to nedělá dvakrát dobře. Tvářil se zrovna tak zoufale, jako se Matthias cítil.</p>
<p>Na čerstvém vzduchu, když mohl očima sledovat horizont, to bylo o něco lepší. Jako <emphasis>drüskelle</emphasis> se sice musel plavit po moři, vždycky však radši stál nohama na pevné zemi, nejlíp zamrzlé. Bylo trapné, že ho všichni ti cizáci vidí, jak už potřetí během pár hodin zvrací přes zábradlí.</p>
<p>Aspoň že u toho nebyla Nina, to by tak ještě scházelo, aby i ona byla svědkem téhle nedůstojné ostudy. Myslel na ni, říkal si, co asi teď dole v kajutě dělá; tak obětavě se starala o tu bronzovou a vypadala přitom ustaraně. A unaveně. Byla úplně vyčerpaná. <emphasis>Byla to chyba</emphasis>, řekla. To, že ho usvědčila z otrokářství, nechala ho hodit do keršské lodi a nakonec do vězení? Tvrdí, že se snažila všechno napravit. Ale i kdyby to byla pravda, co na tom záleží? Její druh nemá žádnou čest. Sama je toho příkladem.</p>
<p>Někdo upražil kávu, všiml si, že ji posádka popíjí z plechových hrnků s keramickými víčky. Napadlo ho, že Nině jeden přinese, a rychle tu myšlenku zapudil. Nebude se o ni starat, ani Brekkerovi neřekne, že už by si potřebovala odpočinout. Zatnul pěst a upřeně se zahleděl na poškrábané klouby. Zasela do něj semena slabosti.</p>
<p>Brekker na něj mávnul, aby šel k němu na přední palubu, kde s Jesperem a Wylanem zkoumali mimo dosah očí a uší ostatních plány Ledového paláce. Když viděl ty kresby, měl pocit, jako by mu někdo vrazil kudlu do srdce. Hradby, brány, strážnice. To by mělo ty blázny odradit, ale očividně je stejný šílenec jako oni.</p>
<p>„Proč tu u ničeho nejsou názvy?“ divil se Brekker a ukazoval na plány.</p>
<p>„Neumím dobře fjerdsky a musí to být všechno správně,“ krčil rameny Wylan. „Měl by to udělat Helvar.“ Zarazil se, když si všiml, jak se Matthias zatvářil. „Plním jen svůj úkol. Přestaň na mě takhle zírat.“</p>
<p>„Ne,“ zavrčel Matthias.</p>
<p>„Tu máš,“ Kaz mu hodil drobný, průhledný kotouč, který na slunci blikal. Pak se ten démon pohodlně posadil na sud a opřel se o stěžeň, kulhavou nohu zavěsil do lanoví a tu proklatou vycházkovou hůl složil do klína. Matthias se s oblibou kochal představou, jak mu ji rozláme napadrť a nacpe do tlamy.</p>
<p>„Co to je?“</p>
<p>„Jeden z posledních Raskeho vynálezů.“</p>
<p>Wylan zbystřil. „Já myslel, že je pyrotechnik.“</p>
<p>„Dělá všechno možné,“ prohodil Jesper.</p>
<p>„Zatlačte si to mezi stoličky,“ poučoval je Kaz, zatímco rozdával kotouče ostatním. „Ale nesmíte skousnout, do –“</p>
<p>Wylan se zakuckal, prskal na všechny strany a prsty si zmateně osahával pusu. Na rtech se mu rozprostřela průhledná fólie, jež se nadouvala jako žabí lalok, jak se Wylan urputně snažil nadechnout, přitom mu oči v panickém zděšení kmitaly zleva doprava.</p>
<p>Jesper se řehtal na celé kolo a Kaz jen nevěřícně kroutil hlavou. „Říkal jsem, abys do toho nekousal, Wylane. Dýchej nosem.“</p>
<p>Kluk funěl, až se mu nosní dírky chvěly.</p>
<p>„Zvolni,“ houkl na něj Jesper. „Nebo nám z toho omdlíš.“</p>
<p>„Co je to?“ zeptal se Matthias a prohlížel si drobný kotouč, jejž zatím stále držel v dlani.</p>
<p>Kaz si ten svůj zasunul hluboko do úst a nacpal si ho mezi zuby. „<emphasis>Baleen</emphasis>. Chtěl jsem si to schovat na později, ale po tom obklíčení v přístavu nevím, jaké potíže nás mohou na otevřeném moři potkat. Když spadnete přes palubu a nebudete moct dýchat, zatřepáním to v puse uvolněte a pak skousněte. Získáte vzduch na deset minut. Pokud ovšem nezpanikaříte.“ Podíval se významně na Wylana. Dal tomu klukovi ještě jeden <emphasis>baleen</emphasis>. „Na tenhle už dávej pozor.“ Pak poklepal na plány Ledového paláce.</p>
<p>„Názvy, Helvare. Všechny.“</p>
<p>Matthias vzal neochotně pero, které přinesl Wylan, a začal čmárat jména budov a přilehlých cest. Jak to musel psát vlastníma rukama, připadal si najednou jako ještě větší zrádce. Začal se vážně zaobírat myšlenkou, jak to jen provést, aby se mohl od celé výpravy oddělit, až tam přijedou, a vyzradit jejich pozici a plány, a tím znovu získat přízeň své vlády. Poznal by ho v Ledovém paláci vůbec někdo? Nejspíš si myslí, že je mrtvý, že se utopil při ztroskotání lodi, stejně jako všichni jeho kamarádi a velitel Brum. Nemá čím potvrdit svoji totožnost. Budou ho považovat za cizince, který nemá v Ledovém paláci co pohledávat, a dřív než najde někoho, kdo by ho vyslechl –</p>
<p>„Neříkáš nám všechno,“ vyrušil ho z přemýšlení Brekker. Upíral na Matthiase pátravý pohled, a přestože Matthias nehnul brvou, cítil, jak mu přeběhl mráz po zádech. Někdy měl pocit, jako by mu ten démon četl myšlenky. „Říkám vám, co vím.“</p>
<p>„Svědomí ti blokuje paměť. Vzpomeň si na podmínky naší dohody, Helvare.“</p>
<p>„Dobře,“ vzkypěl Matthias. „Chceš slyšet můj odborný názor? Tvůj plán nikdy nevyjde.“</p>
<p>„Můj plán vůbec neznáš.“</p>
<p>„Dovnitř vězením, ven velvyslanectvím?“</p>
<p>„To je jen začátek.“</p>
<p>„A nejde provést. Vězení je úplně oddělené od zbytku Ledového paláce. Není s velvyslanectvím vůbec spojené. Nijak se odtud nedostaneš.“</p>
<p>„Má střechu, ne?“</p>
<p>„Na střechu se nedostaneš,“ prohlásil Matthias se zjevným uspokojením. „Byl jsem v tom vězení. <emphasis>Drüskellové</emphasis> tam chodí na tři měsíce pracovat, je to součást jejich výcviku. Střecha vězení není odnikud přístupná, právě proto, aby na ni nikdo nemohl vylézt – pokud by se náhodou nějakému trestanci podařilo dostat se ven z cely, nechceme, aby mohl pobíhat po celém Ledovém paláci. Vězení je dokonale odříznuté od ostatních budov v prstenci. Jakmile jsi uvnitř, tak tam taky zůstaneš.“</p>
<p>„Vždycky existuje cesta ven.“ Kaz si z hromádky papírů přisunul plán vězení. „Pět pater, je to tak? Přijímací prostor a čtyři patra cel. Takže co je tady? V suterénu?“</p>
<p>„Nic. Prádelna a spalovna.“</p>
<p>„Spalovna.“</p>
<p>„Přesně tak, spalují tam oblečení nových vězňů. Je to preventivní opatření kvůli nákazám, ale –“ Sotva to Matthias vyslovil, bylo mu jasné, co se honí Brekkerovi hlavou. „Svatá prostoto, ty chceš, abychom vyšplhali spalovací šachtou šest pater nahoru?“</p>
<p>„Kdy se v té spalovací šachtě topí?“</p>
<p>„Jestli si dobře pamatuju, tak ráno, ale ani když tam nehoří, nemů –“</p>
<p>„On si nemyslí, že bychom tamtudy měli lézt všichni,“ řekla Nina, která právě vyšla z podpalubí.</p>
<p>Kaz se narovnal. „Kdo dává pozor na Inej?“</p>
<p>„Rotty,“ odpověděla. „Hned se tam vrátím. Jenom jsem potřebovala trochu na vzduch. A nedělej, že si o Inej děláš starosti, když ji chceš poslat, aby vylezla komínem šest pater nahoru jen s lanem a modlitbou na rtech.“</p>
<p>„Mora to dokáže.“</p>
<p>„Ta Mora je šestnáctiletá holka, která momentálně leží v bezvědomí na stole. Nemusí se vůbec dožít rána.“</p>
<p>„Dožije se rána,“ prohlásil s divoce planoucím pohledem odhodlaně Kaz. Matthias ho podezříval, že by byl schopný vyrvat ji zpátky z pekla, kdyby musel.</p>
<p>Jesper vzal pušku a začal ji leštit hladkým kusem látky. „Proč mluvíme o tom, jak polezeme do komína, když tu máme mnohem větší problém?“</p>
<p>„A to jaký?“ zeptal se Kaz, i když Matthias měl neurčitý dojem, že to ví.</p>
<p>„Nemáme tam co dělat, když je do toho zapletený Pekka Rollins.“</p>
<p>„Kdo je Pekka Rollins?“ zajímal se Matthias, přitom na jazyku převaloval ty směšné cizí hlásky. Keršská jména v sobě nemají žádnou důstojnost. Věděl, že ten chlap je vůdce gangu a mastí si kapsy na zápasech v Morně. Už to bylo zlé, Matthias však cítil, že to není zdaleka všechno.</p>
<p>Wylan se třásl jako osika, přitom nervózně tahal za tu podivně lepivou věc na své puse. „Je to nejmocnější a nejkrutější člověk v celém Ketterdamu. Má peníze, které my nemáme, má kontakty, které my nemáme, a nejspíš má taky před námi náskok.“</p>
<p>Jesper pokyvoval hlavou. „Pro jednou mluví Wylan rozumně. I kdyby se nám nějakým zázrakem podařilo vyfouknout Bo Yul-Bayura dřív, než se k němu dostane Rollins, jakmile se to dozví, je s námi konec.“</p>
<p>„Pekka Rollins je boss v Barrelu,“ promluvil Kaz. „Nic víc, nic míň. Přestaňte z něj dělat nějaké nesmrtelné božstvo.“</p>
<p><emphasis>Tady jde o něco víc</emphasis>, napadlo Matthiase. Brekker ztratil tu divokou zuřivost, která ho dohnala zavraždit Oomena. V jeho řeči je však pořád cítit zášť. Matthias si byl jistý, že Kaz Brekker nenávidí Pekku Rollinse, a není to je proto, že nechal vyhodit do povětří jejich loď a najal chátru, která je měla postřílet. Tahle nenávist měla pachuť zlé krve ze starých ran.</p>
<p>Jesper se zaklonil: „Myslíš si, že tě Per Haskell podrží, až zjistí, že jsi zkřížil cestu Pekku Rollinsovi? Myslíš si, že starý pán půjde do války?“</p>
<p>Kaz zakroutil hlavou a Matthias v jeho tváří zahlédl stín opravdového znechucení. „Pekka Rollins nepřišel na svět v sametovém obleku s kapsami plnými peněz. Pořád přemýšlíte v malém. Přesně tak jako Per Haskell a přesně tak, jak to Rollins chce. Když mu vyfoukneme kořist a sami za ni shrábneme balík peněz, sami se <emphasis>staneme</emphasis> v Barrelu legendou. Budeme ti, kdo porazili Pekku Rollinse.“</p>
<p>„Možná bychom měli zapomenout na cestu ze severu,“ dumal Wylan. „Jestli má posádka Pekky Rollinse náskok, měli bychom plout rovnou do Djerholmu.“</p>
<p>„Přístav se bude hemžit ochrankou,“ opáčil Kaz. „A to nepočítám celníky a úředníky.“</p>
<p>„Z jihu? Přes Ravku?“</p>
<p>„Tam je hranice přísně střežená,“ vmísila se do hovoru Nina.</p>
<p>„Je to dlouhá hranice,“ oponoval Matthias.</p>
<p>„Ale nemáme jak zjistit, kde je nejzranitelnější,“ trvala na svém Nina. „Pokud ovšem nějakým zázrakem nevíš, které strážní věže a základny nejsou aktivní. Krom toho, pokud bychom pluli přes Ravku, museli bychom bojovat s Ravkany <emphasis>a</emphasis> s Fjerdany.“</p>
<p>To, co říkala, bylo rozumné, ale stejně ho to rozčilovalo. Ve Fjerdě ženy takhle nemluví, nediskutují o vojenských ani strategických záležitostech. Jenže Nina byla vždycky taková.</p>
<p>„Připlujeme ze severu, jak jsem naplánoval,“ utnul je Kaz.</p>
<p>Jesper praštil hlavou o stožár a zvedl oči k nebi. „Dobře. Ale jestli nás Pekka Rollins všechny zabije, donutím Wylanova ducha, aby mě naučil hrát na flétnu, a to jen proto, abych mohl tvého ducha přivádět k šílenství.“</p>
<p>Brekker stáhl rty do úzké linky. „A já si najmu Matthiasova ducha, aby tomu tvému nakopal zadek.“</p>
<p>„Můj duch s těmi vašimi nebude mít nic společného,“ poznamenal škrobeně Matthias a napadlo ho, jestli mu ten mořský vzduch nezačíná rozežírat mozek.</p><empty-line />
</section>
<section>
<empty-line /><p>Část třetí</p><empty-line /><p>Zarmoucený</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>16 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>V</strong>šechno bolí. A proč se celá místnost houpe?</p>
<p>Inej procitala pomalu, myšlenky zpřeházené. Pamatovala si, že ji Oomen bodl nožem, že lezla na kontejnery a že na ni někdo zezdola volal, když za prsty visela ve vzduch. <emphasis>Pojď dolů, Moro.</emphasis> Kaz se ale pro ni vrátil, aby zachránil svou investici. Muselo se jim podařit dostat se na <emphasis>Ferolind</emphasis>.</p>
<p>Zkusila se otočit, ale bolest byla příliš velká, alespoň tedy nadzvedla hlavu. Nina podřimovala na stoličce přiražené v rohu vedle stolu a držela Inej opatrně za ruku.</p>
<p>„Nino,“ zaskřípěla. Měla pocit, že jí zdřevěnělo hrdlo.</p>
<p>Nina sebou trhla. „Já nespím!“ vyhrkla honem a pak nechápavě mžourala na Inej. „Ty jsi vzhůru.“ Narovnala se. „U všech svatých, ty jsi vzhůru!“</p>
<p>A pak se rozplakala.</p>
<p>Inej by se byla ráda posadila, dokázala však stěží zvednout hlavu.</p>
<p>„Ne, ne,“ nařizovala přísně Nina. „Nehýbej se, jen odpočívej.“</p>
<p>„Jsi v pořádku?“</p>
<p>Nina se skrze slzy začala usmívat. „Nic mi není. To tebe pobodali. Nevím, co se to mnou děje. Je mnohem snazší lidi zabíjet, než o ně pečovat.“ Inej zamrkala a pak se obě rozesmály. „Auuu,“ zasténala Inej. „Nerozesmávej mě. To je příšerná bolest.“</p>
<p>Nina nakrabatila čelo. „Jak ti je?“</p>
<p>„Bolí to, ale ne nějak hrozně. Mám žízeň.“</p>
<p>Nina jí podala plechový hrnek se studenou vodou. „Je čerstvá. Včera pršelo.“</p>
<p>Inej opatrně usrkávala, Nina jí přitom podpírala bradu. „Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?“</p>
<p>„Tři dny, skoro čtyři. Všichni už z Jespera šílíme. Nevydrží ani minutu v klidu.“ Najednou se postavila. „Musím říct Kazovi, že jsi přišla k sobě! Mysleli jsme –“</p>
<p>„Počkej,“ chytla ji Inej za ruku. „Jen… mohly bychom s tím počkat?“</p>
<p>Nina se znovu posadila, vypadala zmateně. „Jasně, ale –“</p>
<p>„Jen tuhle noc.“ Odmlčela se. „Je noc?“</p>
<p>„Je. Právě byla půlnoc.“</p>
<p>„Víme, kdo to po nás v přístavu šel?“</p>
<p>„Pekka Rollins. Najal Falešné hráče a Ostré racky, aby nám zabránili vyjet z Pátého přístavu.“</p>
<p>„Jak věděl, odkud budeme odplouvat?“</p>
<p>„To zatím nevíme.“</p>
<p>„Viděla jsem Oomena –“</p>
<p>„Oomen je mrtvý. Kaz ho zabil.“</p>
<p>„Zabil ho?“</p>
<p>„Kaz zabil hodně lidí. Rotty viděl, jak šel po těch Falešných hráčích, co tě honili na kontejnerech. Myslím, že to přesně řekl takhle: „Bylo tam krve, že by se s ní dala vymalovat stodola.“</p>
<p>Inej zavřela oči. „Tolik mrtvých.“ V Barrelu byla smrt všudypřítomná. Ale takhle blízko přišla k Inej poprvé.</p>
<p>„Měl o tebe strach.“</p>
<p>„Kaz nemá z ničeho strach.“</p>
<p>„Měla jsi vidět, jak se tvářil, když tě sem donesl.“</p>
<p>„Jsem cenná investice.“</p>
<p>Nina otevřela pusu. „To neřekl!“</p>
<p>„Samozřejmě, že to řekl. Teda, vynechal slovo ‚cenná‘.“</p>
<p>„Blbec.“</p>
<p>„Jak se má Matthias?“</p>
<p>„To je další blbec. Myslíš, že by ses teď dokázala najíst?“</p>
<p>Inej zavrtěla hlavou. Vůbec neměla hlad.</p>
<p>„Zkus to,“ přemlouvala ji Nina. „Už předtím jsi byla jak za groš kudla.“</p>
<p>„Teď chci jenom odpočívat.“</p>
<p>„Samozřejmě,“ přikývla Nina. „Zhasnu ty lucerny.“</p>
<p>Inej ji chytla za ruku. „Ne. Nechci ještě spát.“</p>
<p>„Mohla bych ti číst, ale nic tu nemám. V Malém paláci je smrtič, který dokáže celé hodiny recitovat básně. Pak už chce člověk jenom umřít.“</p>
<p>Inej se zasmála a pak zkřivila tvář. „Jenom tu zůstaň se mnou.“</p>
<p>„Tak jo,“ řekla Nina. „Když si teda chceš povídat, řekni mi, proč nemáš na předloktí havrana s pohárem.“</p>
<p>„Na začátek lehká otázka?“</p>
<p>Nina si dala nohy křížem a tvář složila do dlaní. „Čekám.“</p>
<p>Inej si dávala na čas. „Viděla jsi moje jizvy?“ Nina přikývla. „Když Kaz přesvědčil Pera Haskella, aby mě vykoupil ze Zvěřince, tak jsem si nejdřív ze všeho nechala dát pryč to paví pírko, co jsem měla vytetované na ruce.“</p>
<p>„Ten, kdo ti to dělal, to pěkně zbabral.“</p>
<p>„Nebyl to žádný korporálčik, dokonce ani doktor.“ Jen řeznický nedouk, který nabízel svoje služby zoufalcům v Barrelu. Dal jí loknout whisky, a pak jí jednoduše vyřízl kus kůže, po čemž jí na ruce zůstala ošklivá rána, jež se časem zacelila do nepěkných nakrabacených vějířů. Bylo jí to jedno. Ta bolest byla dokonce osvobozující. V Domě exotiky byla její kůže oblíbeným námětem hovorů. Má pleť jako bílou kávu. Jako zlaťoučký karamel. Jako satén. Každé říznutí toho řeznického nože pro ni bylo vykoupením, stejně jako jizvy, které jí po tom zůstaly. „Kaz mi řekl, že nemusím dělat nic, jen být nějak užitečná.“</p>
<p>Kaz ji naučil vybírat kapsy, zacházet s noži i vypáčit kasu. Daroval jí její první dýku, tu kterou pojmenovala svatý Petr – není tak hezká jako podléšky, zato se mi hodí, říkala si.</p>
<p><emphasis>Možná ho použiju na tebe</emphasis>, pověděla mu tenkrát.</p>
<p>Vzdychl. <emphasis>Kéž bys byla tak krvelačná</emphasis>. Nebyla si jistá, jestli si dělá legraci.</p>
<p>Teď se na stole zavrtěla. Bolelo to, ale ne zas tak moc. Když uváží, jak hluboko nůž zajel, všichni svatí museli nad Ninou bdít.</p>
<p>„Kaz řekl, že když prokážu svoje schopnosti, můžu se ke Gaunerům připojit, až se na to budu cítit připravená. A já jsem to udělala. Tetování jsem si ale nenechala udělat.</p>
<p>Nina nadzdvihla obočí. „Nevěděla jsem, že to je věc volby.“</p>
<p>„Vlastně není. Vím, že někdo to nechápe, ale Kaz mi tehdy řekl… řekl, že je to moje rozhodnutí, že nebude ten, kdo mě znovu ocejchuje.“</p>
<p>Stejně to svým způsobem udělal – navzdory Inejiným nejlepším předsevzetím. Cítit náklonnost ke Kazu Brekkerovi byla ta největší pošetilost. Věděla to. Jenže on ji zachránil, on viděl, co v ní je. Vsadil na ni a to už něco znamenalo – i když to udělal ze svých sobeckých důvodů. To on jí vymyslel přezdívku Mora.</p>
<p><emphasis>Nelíbí se mi to</emphasis>, namítala. <emphasis>Zní to, jako bych byla mrtvola.</emphasis></p>
<p><emphasis>Temný přízrak</emphasis>, opravil jí.</p>
<p><emphasis>Neříkal jsi, že budu pavoučí žena? Proč to nenechat tak?</emphasis></p>
<p><emphasis>Protože v Barrelu je spousta pavouků. A pak, chceš přece, aby se tě tvoji nepřátelé báli. Ne aby si mysleli, že tě rozmáčknou palcem u nohy.</emphasis></p>
<p><emphasis>Moji nepřátelé?</emphasis></p>
<p><emphasis>Naši nepřátelé.</emphasis></p>
<p>Pomohl jí vybudovat legendu, která byla větší a děsivější než dívka, jíž skutečně byla, a kterou nosila jako své brnění. Inej vzdychla. Už na Kaze nechtěla myslet.</p>
<p>„Teď vyprávěj ty,“ vybídla Ninu.</p>
<p>„Zavírají se ti oči. Měla bys spát.“</p>
<p>„Nemám ráda lodě. Špatné vzpomínky.“</p>
<p>„Já taky ne.“</p>
<p>„Tak něco zazpívej.“</p>
<p>Nina se zasmála. „Pamatuješ, jak jsem ti vyprávěla o tom recitujícím smrtiči, že si pak člověk nepřeje nic, než umřít? Nechtěj, abych zpívala.“</p>
<p>„Prosím.“</p>
<p>„Znám jenom ravské lidové písničky nebo keršské opilecké odrhovačky.“</p>
<p>„Odrhovačku. Něco divokého.“</p>
<p>Nina si odfrkla. „Jenom kvůli tobě, Moro.“ Odkašlala si a spustila. <emphasis>„Odvážný mladý kapitán, neohroženě vyplul na moře. Voják a námořník v plné síle –“</emphasis></p>
<p>Inej se zachichotala a chytla se za bok. „Máš pravdu. Ty vážně neudržíš notu.“</p>
<p>„Já jsem ti to říkala.“</p>
<p>„Zpívej dál.“</p>
<p>Nina měla vážně příšerný hlas. Její zpěv však pomáhal držet Inejiny myšlenky v přítomnosti, na této lodi. Nechtěla vzpomínat, jak byla naposledy na moři, bylo však těžké ty obrazy zahnat.</p>
<p>To ráno, kdy ji otrokáři unesli, neměla v maringotce vůbec být. Bylo jí čtrnáct a s celou rodinou trávili léto na pobřeží v západní Ravce, užívali si moře a vystupovali na karnevalu na předměstí Os Kerva. Měla tátovi pomáhat opravovat sítě. Ale nechtělo se jí ráno vstávat, lenošila v posteli, v polospánku se slastně povalovala pod tenkými přikrývkami a nechala se ukolébávat šuměním moře.</p>
<p>Když se ve dveřích objevila silueta muže, ani ji nenapadlo utíkat. Prostě jen zaprosila: „Ještě pět minut, tati.“</p>
<p>Popadli ji za nohy a táhli ven z maringotky. Praštila se o zem do hlavy. Byli čtyři, obrovští chlapi, námořníci. Když chtěla křičet, dali jí roubík. Svázali jí ruce a jeden si ji přehodil přes rameno a hodil jí do lodi zakotvené v zátoce.</p>
<p>Později se Inej dozvěděla, že pobřeží bylo známým útočištěm otrokářů. Z lodi si všimli sulijské maringotky a za svítání, když byl tábor opuštěný, přirazili ke břehu.</p>
<p>Zbytek cesty jí splývá v nejasné mlze. Hodili ji do nákladního prostoru ke skupině dalších dětí – některé byly starší, jiné mladší, většinou dívky, ale bylo tam i pár chlapců. Kromě ní nepocházel nikdo ze Suli, ale pár jich mluvilo ravsky a vyprávěly jí svoje příběhy. Jedno dítě unesli z otcovy lodě, druhé si na pláži stavělo jezírka a zašlo příliš daleko od svých kamarádů. Jiné dítě prodal vlastní bratr, aby zaplatil dluhy z hraní. Námořníci mluvili jazykem, kterému nerozuměla, ale jedno z dětí tvrdilo, že je vezou na největší keršský ostrov, kde je v aukci prodají soukromým majitelům nebo do nevěstinců v Ketterdamu a Nové Zemi. Lidé prý na aukce přijíždějí z celého světa. Inej si myslela, že je otrokářství v Kerchu zakázané, ale zjevně se pořád děje.</p>
<p>Inej nikdy před tím žádnou aukci neviděla. Když konečně spustili kotvy, odvedli Inej na palubu a tam ji předali do rukou snad té nejkrásnější ženy, již do té doby viděla – vysoké blondýně s oříškově hnědýma očima a záplavou zlatých vlasů.</p>
<p>Ta žena jí přikázala podržet lucernu a v jejím světle si zkoumavě prohlížela každičkou část jejího těla – zuby, prsa, dokonce nohy. Zatahala Inej za zacuchané vlasy. „Tohle budeme muset oholit.“ Pak ustoupila o kus dozadu. „Hezká,“ zhodnotila nakonec. „Vychrtlá a plochá jako pánev, ale má dokonalou pleť.“</p>
<p>Otočila se k ní zády, aby s námořníky uzavřela obchod, a Inej tam zůstala stát s rozepnutou blůzou a sukní vykasanou k pasu a křečovitě si tiskla ruce na prsa. Viděla měsíc třpytící se na hladině zátoky. <emphasis>Skoč</emphasis>, napadlo ji. <emphasis>Cokoliv tě čeká na dně moře, bude lepší, než místo, kam tě tahle ženská odvede. </emphasis>Ale neměla odvahu.</p>
<p>Dívka, kterou se později stala, by skočila bez zaváhání, a možná by ještě jednoho, dva otrokáře vzala s sebou. Ale možná si to jen namlouvá. Když ji Tante Heleen zastavila na Západním nábřeží, stála jako přimražená. Nebyla ani silnější ani statečnější, prostě pořád stejně vyděšená sulijská holka, která tenkrát zkoprněle stála na palubě lodi a polykala své ponížení.</p>
<p>Nina pořád ještě zpívala, něco o námořníkovi, který opustil svoji milovanou.</p>
<p>„Nauč mě refrén,“ prosila Inej.</p>
<p>„Měla bys odpočívat.“</p>
<p>„Refrén.“</p>
<p>A tak ji Nina naučila slova a zpívaly společně, beznadějně mimo rytmus zápolily s melodií, dokud lampy nevyhasly.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>17 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong>esper byl zralý na to vrhnout se přes palubu, jen tak, aby byla nějaká změna. <emphasis>Ještě šest dní.</emphasis> Ještě šest dní na téhle lodi – jestli budou mít štěstí a vítr bude příznivý – a pak jestli se jim podaří dostat na břeh. Západní pobřeží Fjerdy je nebezpečné, samé skály a prudké útesy. Jediná místa, kde se dá bezpečně připlout k pobřeží, jsou Djerholm a Elling, ale protože v obou přístavech jsou přísné prohlídky, musí plout až nahoru na sever do velrybářských přístavů. Tajně doufal, že je přepadnou piráti, jenže jejich loď je moc malá, aby mohla přepravovat náklad, který by měl nějakou cenu. Byli nezajímavý cíl a s neutrálními keršskými barvami propluli nejrušnější obchodní cestou po Pravém moři bez povšimnutí. Brzy se dostali do studených vod severu a jeli dál směrem do Isenvee.</p>
<p>Jesper slídil po palubě, lezl v lanoví, hledal, kdo by si s ním zahrál karty, čistil si pistole. Chyběla mu země, dobré jídlo a lepší pivo. Stýskalo se mu po městě. Kdyby toužil po tichu a nekonečném prostoru, mohl klidně zůstat doma na hranicích a stát se sedlákem, jak si to jeho táta přál. Na lodi mohl akorát tak studovat plány Ledového paláce, poslouchat Matthiasovo brblání a pošťuchovat Wylana, který se donekonečna snažil přijít na to, jak funguje mechanismus vstupních bran.</p>
<p>Kaz obdivoval jeho nákresy.</p>
<p>„Přemýšlíš jako zloděj,“ pochválil Wylana.</p>
<p>„Nepřemýšlím.“</p>
<p>„Chci říct, že máš dobré prostorové vidění.“</p>
<p>„Nejsem žádný kriminálník,“ mlel si svou Wylan.</p>
<p>Kaz se na něj podíval skoro soucitně. „Ne, jsi flétnista, který se dostal do špatné společnosti.“</p>
<p>Jesper se posadil vedle Wylana. „Nauč se přijímat komplimenty. Kaz je moc často nerozdává.“</p>
<p>„To není kompliment. Já nejsem vůbec jako on. Nepatřím sem.“</p>
<p>„To ti vymlouvat nebudu.“</p>
<p>„A ty sem taky nepatříš.“</p>
<p>„Co tím chceš říct, kupčíku?“</p>
<p>„Podle Kazova plánu žádného ostrostřelce nepotřebujeme, tak co tu děláš – kromě toho, že se poflakuješ kolem a všechny znervózňuješ?“</p>
<p>Pokrčil rameny. „Kaz mi věří.“</p>
<p>Wylan si odfrkl a zvedl pero. „Jsi si jistý?“</p>
<p>Jesper se neklidně zavrtěl. Jasně, že si není jistý. Nad tím, co se honí Kazu Brekkerovi hlavou, dumá víc, než je zdrávo. A jestli si získal aspoň malou část Kazovy důvěry, zaslouží si ji?</p>
<p>Poklepal palci o revolvery a řekl: „Až začnou lítat kulky, ještě budeš rád, že jsem tady. Tyhle pěkný obrázky ti život nezachrání.“</p>
<p>„Ty plány potřebujeme. A rád bych ti připomněl, že díky jedné z mých světelných bomb jsme se dostali z ketterdamského přístavu.“</p>
<p>Jesper zhluboka vzdychl. „Vynikající strategie.“</p>
<p>„Účinná, ne?“</p>
<p>„Oslnil jsi naše muže stejně jako Falešné hráče.“</p>
<p>„To bylo přiměřené riziko, s kterým jsem počítal.“</p>
<p>„To bylo tak akorát ‚držte mi palce a doufejte, že to dobře dopadne‘. Věř mi, poznám ten rozdíl.“</p>
<p>„Slyšel jsem.“</p>
<p>„Tím myslíš co?“</p>
<p>„Tím myslím, že každý ví, že se budeš rvát a sázet, děj se co děj, bez ohledu na to, jaké máš šance.“</p>
<p>Jesper přivřenýma očima mžoural do plachet. „Když se narodíš a nehraje ti všechno zrovna do karet, naučíš se riskovat.“</p>
<p>„Nehrálo mi všechno –“ Wylan se v půlce věty zarazil a položil pero. „Proč si myslíš, že o mně všechno víš?“</p>
<p>„Vím toho až dost, kupčíku.“</p>
<p>„To se teda máš. Já mám pocit, že nikdy nebudu vědět dost.“</p>
<p>„O čem?“</p>
<p>„O všem,“ zahuhlal Wylan.</p>
<p>Jespera to zaujalo, i když tušil, že z toho nevzejde nic dobrého. „Jako třeba o čem?“ naléhal.</p>
<p>„No, třeba tady o těch pistolích,“ ukázal na Jesperovy revolvery. „Mají zvláštní mechaniku, že jo? Kdybych je mohl rozebrat –“</p>
<p>„Ať tě to ani nenapadne.“</p>
<p>Wylan pokrčil rameny. „Nebo ten ledový příkop,“ zamyšleně poklepal prstem na plán Ledového paláce. Matthias říkal, že povrch příkopu není pevný, že je to kluzká vrstva ledu tenoučkého jako papír, pod kterou je mrazivě ledová voda; je nechráněný, ale nedá se přejít.</p>
<p>„A co je s ním?“</p>
<p>„Odkud se bere všechna ta voda? Ledový palác je na kopci, tak kde je tam ta voda nebo akvadukt, kterým se voda přivádí nahoru?“</p>
<p>„Není to jedno? Je tam most. Nemusíme se brodit přes ledový příkop.“</p>
<p>„Ale copak tě to nezajímá?“</p>
<p>„U všech svatých, ne. Řekni mi, jak porazím ostatní v kartách nebo v ruletě. To mě zajímá.“</p>
<p>Wylan se zklamaně vrátil zpátky ke své práci.</p>
<p>I Jesper se cítil rozladěný, ačkoliv nevěděl přesně proč.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Jesper chodil každé ráno i každý večer kontrolovat Inej. Představa, že přepadení v přístavu může být jednoduše její konec, jím otřásla. Přes veškerou Nininu přičinlivost si byl téměř jistý, že Mora na tomhle světě už dlouho nebude.</p>
<p>Jednou ráno však přišel a našel Inej, jak sedí oblečená v kalhotách, vestě a tunice s kapucí.</p>
<p>Nina se k ní skláněla a snažila se jí nacpat nohy do těch jejích podivných bot s gumovou podrážkou.</p>
<p>„Inej!“ vykřikl překvapeně Jesper. „Ty nejsi mrtvá!“</p>
<p>Chabě se usmála. „Ne víc než kdokoliv jiný.“</p>
<p>„Už ti musí být mnohem líp, když rozdáváš deprimující sulijská moudra.“</p>
<p>„Nestůj tam,“ osopila se na něj Nina. „Radši mi pomož nacpat jí tuhle věc na nohy.“</p>
<p>„Kdybys mě nechala –“ nabídla se Inej.</p>
<p>„Nesmíš se ohýbat,“ vyjekla Nina. „Nesmíš skákat. Nesmíš dělat žádné rychlé pohyby. Musíš mi slíbit, že se budeš šetřit, jinak ti zpomalím srdeční puls a budu tě udržovat v komatu, dokud se úplně nezotavíš.“</p>
<p>„Nino Zeniková, jen co zjistím, kam jsi dala mé dýky, něco ode mě uslyšíš.“</p>
<p>„Doufám, že to bude: ‚Děkuji ti, Nino, že jsi celou tuhle zpropadenou cestu u mě dnem i nocí bděla, abys zachránila můj mizerný život, jsi prostě úžasná.‘“</p>
<p>Jesper čekal, že se Inej rozesměje, a dost ho překvapilo, když Inej vzala Nininu tvář do rukou a procítěně pronesla: „Děkuju ti, že jsi mě udržela v tomhle světě, když se zdálo, že mě chce osud odvléci do toho druhého. Jsem tvou dlužnicí, život za život.“</p>
<p>Nina zrudla. „Dělala jsem si legraci, Inej.“ Odmlčela se. „Myslím, že dluhů máme obě až dost.“</p>
<p>„Tohle je dluh, který ponesu ráda.“</p>
<p>„Dobře, dobře. Až budeme zpátky v Ketterdamu, pozveš mě na vafle.“</p>
<p>Teď už se Inej dala do smíchu. Rozhodila rukama jako by jí něco nešlo do hlavy. „Dezert za život? To se mi nezdá jako dobrý obchod.“</p>
<p>„Doufám, že to budou opravdu dobré vafle.“</p>
<p>„Znám přesně takový podnik,“ zasnil se Jesper. „Dávají tam vafle s jablečným sirupem –“</p>
<p>„Jenže ty nejsi zvaný,“ otočila se k němu Nina. „A teď pojď sem, pomůžeme jí vstát.“</p>
<p>„Můžu se postavit sama,“ brblala Inej a už sklouzla dolů a stála na nohou.</p>
<p>„To mě podrž.“</p>
<p>Inej se s povzdechem zavěsila do Jespera, který ji nabídl rámě, a společně vyšli z kajuty nahoru na palubu, Nina hned za nimi.</p>
<p>„Tohle je bláznovství,“ hudrala Inej. „Jsem už v pořádku.“</p>
<p>„Ty jsi v pořádku,“ odpověděl Jesper, „ale já bych se mohl každou chvíli skácet, takže dávej pozor.“</p>
<p>Jakmile byli nahoře na palubě, Inej mu stiskla paži, aby zastavil. Zaklonila hlavu a zhluboka se nadechla. Byl šedivý den schovaný pod ocelovým poklopem; na moři připomínajícím pochmurný břidlicový monolit tančily bílé čepičky vln a oblohu přikrývaly husté kanýry mraků. Do plachet dul ostrý vítr a unášel jejich malou loďku na vlnách vpřed.</p>
<p>„To je krása, cítit chlad,“ vzdychla.</p>
<p>„Jaký chlad?“</p>
<p>„Vítr ve vlasech, krůpěje vody na kůži. Prostě chlad, jaký cítí živí.“</p>
<p>„Jenom dvakrát obejít palubu,“ varovala Nina, „a pak zpátky do postele.“ Odešla za Wylanem na záď. Jesperovi neuniklo, že se vydala co nejdál od Matthiase.</p>
<p>„Takhle se chovali celou dobu?“ zeptala se Inej a pohledem sklouzla z Niny na Matthiase.</p>
<p>Jesper přikývl. „Krouží kolem sebe jako dvě šelmy.“</p>
<p>Inej zamyšleně přitakala. „Ale co udělají, až po sobě skočí?“</p>
<p>„Vyškrábou si oči?“</p>
<p>Inej zvedla oči v sloup. „Není divu, že tak špatně sázíš.“</p>
<p>Jesper ji vedl k zábradlí, kde nikomu nepřekáželi, a mohli tam provozovat něco na způsob promenády. „Hodil bych tě do vody, ale Kaz se dívá.“</p>
<p>Inej přikývla. Na Kaze, který stál vedle Spechta u kormidla, se ani nepodívala. Jesper mu však vesele zamával. Kaz nehnul brvou.</p>
<p>„Zabilo by ho, kdyby se jednou za čas usmál?“ ušklíbl se Jesper.</p>
<p>„Pravděpodobně.“</p>
<p>Všichni z posádky ji zdravili a přáli všechno nejlepší a Jesper cítil, jak s každým radostným provoláním „Mora je zpátky!“ Inej ožívá. Dokonce Matthias se jí toporně uklonil a obřadně pronesl: „Vyrozuměl jsem, že ty jsi tím důvodem, proč jsme z přístavu vyvázli živí.“</p>
<p>„Hádám, že těch důvodů bylo víc,“ zdráhala se Inej.</p>
<p>„Já jsem taky jeden důvod,“ vložil se ochotně do jejich hovoru Jesper.</p>
<p>„Přesto,“ ignoroval ho Matthias, „ti děkuji.“</p>
<p>Šli dál a Jesper si všiml, že Inej na tváří pohrává spokojený úsměv.</p>
<p>„Zaskočilo tě to?“ zeptal se.</p>
<p>„Trochu,“ připustila. „Strávila jsem příliš dlouhou dobu s Kazem. Myslím, že nejspíš –“</p>
<p>„Nezvyklý pocit, když tě druhý ocení.“</p>
<p>Zahihňala se a stiskla si bok. „Pořád to bolí, když se směju.“</p>
<p>„Jsou rádi, že žiješ. <emphasis>Já jsem</emphasis> rád.“</p>
<p>„Snad. Myslím, že jsem vlastně vždycky měla pocit, že jsem mezi Gaunery nezapadla.“</p>
<p>„Jasně, že nezapadla.“</p>
<p>„Díky.“</p>
<p>„Jsme skupina lidí s velmi omezenými zájmy a ty nesázíš, nekleješ ani se neopíjíš. Ale prozradím ti tajemství úspěchu: při přepadení riskuj život, abys své druhy zachránila před roztrháním na kusy. To je skvělý způsob, jak získat přátele.“</p>
<p>„To beru, pokud nebudu muset začít chodit na večírky.“</p>
<p>Když došli na příď, Inej se opřela o zábradlí a oči upřela na horizont. „Přišel se na mě vůbec podívat?“</p>
<p>Jesper věděl, že mluví o Kazovi. „Každý den.“</p>
<p>Inej k němu obrátila své tmavé oči a zakroutila hlavou. „Nevyznáš se v lidech a neumíš blafovat.“</p>
<p>Jesper vzdychl. Nesnášel, když ty druhé zklame. „Ne,“ přiznal.</p>
<p>Přikývla a znovu se zahleděla na moře.</p>
<p>„Myslím, že nemá rád nemocnice,“ poznamenal honem Jesper.</p>
<p>„A kdo má?“</p>
<p>„Chci říct, že pro něj muselo být těžké vidět tě takhle. Ten první den, co se ti to stalo… dost šílel.“ Přiznat takovou věc nebylo pro Jespera vůbec snadné. Vyváděl by Kaz jako smyslů zbavený, kdyby zapíchli kudlu do břicha jemu?</p>
<p>„Jasně, že šílel. Je to úkol pro šest lidí a evidentně potřebuje, abych vylezla nahoru spalovací šachtou. Kdybych umřela, celý plán by se mu zhroutil.“</p>
<p>Jesper se s ní nepřel. Nemohl předstírat, že rozumí Kazovi nebo tomu, co ho žene vpřed. „Řekni mi něco. Kvůli čemu se tak Wylan pohádal se svým otcem?“</p>
<p>Inej koutkem oka koukla na Kaze, pak se podívala přes rameno, aby se ujistila, že nikdo z posádky nezevluje okolo. Kaz jasně řekl, že informace, které byť jen vzdáleně souvisejí s touto misí, musí zůstat jen mezi nimi šesti. „Přesně nevím,“ spustila. „Před třemi měsíci se Wylan objevil v činžáku vedle Bydla. Používal falešné příjmení, ale Kaz chce vědět o všech, kteří přijdou do Barrelu, tak mě poslal, abych o něm něco zjistila.“</p>
<p>„A?“</p>
<p>Inej pokrčila rameny. „Služebnictvo u Van Ecka je dobře placené, takže bylo těžké někoho z nich podplatit. Informace, které jsem dala dohromady, nedávají valný smysl. Povídalo se, že Wylana načapal, jak divoce skotačí s jedním ze svých učitelů.</p>
<p>„Vážně?“ divil se Jesper. <emphasis>Vskutku netušené hloubky.</emphasis></p>
<p>„Jen pomluvy. Nebylo to tak, že by Wylan utekl z domova, aby mohl žít se svým milencem.“</p>
<p>„Tak proč ho tatík vykopl?‘</p>
<p>„Myslím, že ho nevykopl. Van Eck mu každý týden píše a Wylan ty dopisy ani neotevře.“</p>
<p>„Co v nich stojí?“</p>
<p>Inej se opatrně opřela o zábradlí. „Ty mě podezříváš, že je čtu.“</p>
<p>„A ty je nečteš?“</p>
<p>„Samozřejmě, že je čtu.“ Přemýšlela se svraštělým čelem. „<emphasis>Píše v nich pořád dokola to samé: Jestli čteš tyto řádky, pak víš, jak moc si přeji, abys byl doma.</emphasis> Nebo: <emphasis>Modlím se za to, aby sis přečetl tato slova a vzpomněl si na všechno, co jsi opustil.“</emphasis></p>
<p>Jesper se ohlédl dozadu, tam, kde si Wylan povídal s Ninou. „Záhadné kupecké dítě. To by mě vážně zajímalo, co tak strašného Van Eck udělal, že to vehnalo Wylana do té naší díry.“</p>
<p>„Teď mi něco pověz ty, Jespere. Co tě přimělo dát se na tuhle výpravu? Vždyť víš, jak je celý tenhle podnik nebezpečný a jak malou šanci máme, že se vrátíme zpátky. Rád riskuješ, já vím, jenže tohle je i na tebe velké riziko.“</p>
<p>Jesper se zahleděl do šedivých vln vzdouvajících se na horizontu do nekonečných formací. Nikdy neměl rád oceán, nesnášel pocit, že má pod nohama neznámou hlubinu, v níž může číhat hladová stvůra se spoustou zubů, která ho chce stáhnout dolů. A přesně tak se teď každý den cítil i na suché zemi.</p>
<p>„Mám dluhy, Inej.“</p>
<p>„Vždycky máš dluhy.“</p>
<p>„Ne, Inej. Tentokrát je to špatný. Půjčil jsem si peníze od špatných lidí. Víš, že můj táta má statek?“</p>
<p>„V Nové Zemi.“</p>
<p>„Ano, na západě. Zrovna tenhle rok začal vydělávat peníze.“</p>
<p>„Ale ne, Jespere. To jsi neudělal.“</p>
<p>„Potřeboval jsem půjčku… Řekl jsem mu, že jsem to udělal, abych mohl dokončit studium na univerzitě.“</p>
<p>Zírala na něj s otevřenou pusou. „On si myslí, že studuješ?“</p>
<p>„Proto jsem přijel do Ketterdamu. První týden, co jsem byl ve městě, jsem zašel s několika spolužáky na Východní nábřeží. Vsadil jsem do hry pár <emphasis>kruge.</emphasis> Byl to jen rozmar. Ani jsem neznal pravidla rulety. Ale když krupiér roztočil kolo, měl jsem pocit, že krásnější zvuk jsem nikdy v životě neslyšel. Vyhrál jsem a pak zas a zas. Byla to nejlepší noc mého života.“</p>
<p>„A od té doby se za ní honíš.“</p>
<p>Přikývl. „Měl jsem zůstat ve studovně. Vyhrál jsem. Prohrál jsem. Prohrál jsem ještě víc. Potřeboval jsem peníze, a tak jsem začal pracovat pro různé gangy. Jednou v noci mě přepadli dva chlapi. Kaz je vyřídil a začali jsme spolu dělat různé kšefty.“</p>
<p>„Nejspíš těm chlapům zaplatil, aby tě přepadli, ty ses mu cítil zavázaný.“</p>
<p>„To by ne –“ Jesper se zarazil uprostřed slova a rozesmál se. „Jasně, že by to udělal.“ Jesper si protáhl ruce, až mu zapraskalo v kloubech, a pak se upřeně zahleděl na čáry ve své dlani. „Kaz je… já nevím, nikoho jako on jsem v životě nepotkal. Vždycky mě znovu překvapí.“</p>
<p>„Ano. Asi jako roj včel ve skříni.“</p>
<p>Jesper se chraplavě zachechtal. „Přesně tak.“</p>
<p>„Tak co tady děláme?“</p>
<p>Jesper se znovu zadíval na moře, cítil jak mu hoří tváře. „Doufáme, že najdeme med, řekl bych. A modlíme se, abychom neschytali moc žihadel.“</p>
<p>Inej do něj strčila ramenem. „Každopádně jsme oba stejně pitomí.“</p>
<p>„Nevím, jakou výmluvu máš ty, Moro. Ale já prostě nedokážu odejít od předem prohraný hry.“</p>
<p>Zavěsila se do něj. „Proto jsi mizerný hráč, Jespere. Ale skvělý přítel.“</p>
<p>„Jsi pro něj moc dobrá, víš.“</p>
<p>„Já vím. Ty taky.“</p>
<p>„Projdeme se?“</p>
<p>„Jistě,“ přikývla a srovnala s ním krok. „A pak budu potřebovat, abys zabavil Ninu, protože potřebuju najít svoje dýky.“</p>
<p>„To nebude problém. Stačí sehnat Helvara.“ Když zamířili na druhou stranu paluby, otočil se Jesper dozadu ke kormidlu. Kaz tam pořád ještě nehnutě stál. S kamenným výrazem ve tváři je sledoval neproniknutelným pohledem.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>18 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>K</strong>azovi trvalo dva dny, než se odhodlal oslovit Inej, potom co vylezla z marodky. Seděla stranou od ostatních, se zkříženýma nohama se opírala zády o lodní stěžeň a usrkávala čaj.</p>
<p>Kaz se k ní přibelhal. „Chci ti něco ukázat.“</p>
<p>„Je mi dobře, děkuji za optání,“ prohodila, když k němu vzhlédla. „Jak se máš ty?“</p>
<p>Cítil, jak se mu zkřivily rty. „Skvěle.“ Nemotorně se uvelebil vedle ní a hůl odsunul stranou.</p>
<p>„Bolí tě noha?“</p>
<p>„To je dobrý. Tady to je.“ Rozložil mezi ně Wylanovy nákresy vězeňského komplexu. Většina Wylanových plánů měla podobu půdorysů, vězení však nakreslil ze strany, takže byla vidět jednotlivá patra budovy poskládaná jedno na druhé.</p>
<p>„Viděla jsem to,“ řekla bez zájmu Inej. Přejela prstem rovnou čarou od sklepa po střechu. „Šest pater komínem nahoru.“</p>
<p>„Zvládneš to?“</p>
<p>Černé obočí jí vyjelo nahoru. „Je jiná možnost?“</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>„Takže když řeknu, že ten výstup nezvládnu, vydáš rozkaz, aby to Specht otočil, a pojedeme zpátky do Ketterdamu?“</p>
<p>„Najdu jiné řešení,“ odpověděl jí. „Nevím sice jaké, ale nehodlám se vzdát.“</p>
<p>„Ty víš, že to dokážu, Kazi, a taky víš, že to neodmítnu. Tak k čemu to vyptávání?“</p>
<p><emphasis>Protože už dva dny hledám důvod, abych si s tebou mohl promluvit.</emphasis></p>
<p>„Chci se ujistit, že víš, do čeho jdeš, a že studuješ ty plány.“</p>
<p>„Budu z toho skládat zkoušku?“</p>
<p>„Ano,“ poznamenal suše. „Pokud ji neuděláš, skončíme všichni ve fjerdanském vězení.“</p>
<p>„Hmm,“ usrkla čaj. „A já budu mrtvá.“ Zavřela oči a hlavu si opřela o stěžeň. „Dělá mi starosti ta úniková cesta zpátky do přístavu. Nelíbí se mi, že je odtamtud jediná cesta ven.“</p>
<p>Kaz se zaklonil a taky se opřel zády o stěžeň. „Mně se to taky nelíbí,“ přiznal a protáhl si bolavou nohu. „Právě proto to Fjerdové takhle postavili.“</p>
<p>„Věříš Spechtovi?“</p>
<p>Kaz se k ní ze strany pootočil. „Je důvod, proč bych neměl?“</p>
<p>„Vůbec ne, ale jestli na nás <emphasis>Ferolind</emphasis> nebude čekat v přístavu…“</p>
<p>„V tomhle mu důvěřuju.“</p>
<p>„Dluží ti?“</p>
<p>Kaz přikývl. Rozhlédl se kolem a pak řekl: „Pro neuposlechnutí příkazů ho vyhodili z námořnictva a nedali mu žádnou penzi. V Belendtu má sestru, kterou musí živit. Sehnal jsem mu peníze.“</p>
<p>„To bylo od tebe hezké.“</p>
<p>Kaz přimhouřil oči. „Já nejsem žádný hrdina z pohádky, co bohatým bere a chudým dává, a občas přitom provede nějakou nevinnou taškařici. Potřeboval jsem vydělat peníze a získat informace. Specht zná námořní cesty jako své boty.“</p>
<p>„Nikdy nic zadarmo, Kazi,“ probodávala ho pohledem. „Já vím. Přesto jestli <emphasis>Ferolind</emphasis> zajmou, z Djerholmu se nedostaneme.“</p>
<p>„Dostanu nás odtamtud. Ty to víš.“</p>
<p><emphasis>Řekni mi, že to víš</emphasis>. Potřeboval to od ní slyšet. Tohle bylo jiné, než všechno, co dosud podnikl. Všechny její námitky byly oprávněné a byly ozvěnou jeho vlastního strachu. Než vyrazili z Ketterdamu, vyjel na ni, řekl jí, že si za ni na tu práci najde náhradu, jestli do toho nechce jít. Potřeboval vědět, že věří, že to dokáže – zvládne je dostat do Ledového paláce a pak zase zpátky ven živé a zdravé, jako to zvládl s jinými lidmi na jiných misích. Potřeboval vědět, že v něj věří.</p>
<p>Jenže jediné, co řekla, bylo: „V přístavu prý na nás střílel Pekka Rollins.“</p>
<p>Kaz cítil, jak jej pohlcuje vlna zklamání. „No a?“</p>
<p>„Myslíš, že jsem si nevšimla, jak po něm jdeš, Kazi?“</p>
<p>„Je to jen jeden z bossů v Barrelu, gangster jako každý jiný.“</p>
<p>„Ne, to není. Když jdeš po jiných gangsterech, je to byznys. Ale s Pekkou Rollinsem je to osobní.“</p>
<p>Později nechápal, proč jí to vůbec vykládal. Nikdy o tom s nikým nemluvil, nikdy to nevyslovil nahlas. V tu chvíli se však zahleděl do plachtoví nad nimi a řekl: „Pekka Rollins mi zabil bratra.“</p>
<p>Ani nepotřeboval vidět její obličej, a věděl, že ji to vzalo. „Ty jsi měl bratra?“</p>
<p>„Měl jsem toho spoustu,“ zahučel.</p>
<p>„To je mi líto.“</p>
<p>Stál o její soucit? Proto jí to řekl?</p>
<p>„Kazi –.“ Zarazila se. Co teď udělá? Položí mu útěšlivě ruku na rameno. Řekne, že mu rozumí?</p>
<p>„Budu se za něj modlit,“ řekla nakonec. „Aby nalezl pokoj v příštím životě, když jej nenalezl v tomto.“</p>
<p>Otočil k ní hlavu. Seděli docela blízko sebe, rameny se téměř dotýkali. Její oči byly temně hnědé, skoro se mu v tu chvíli zdály černé, a vlasy měla výjimečně rozpuštěné. Normálně si je sčesává dozadu a zaplétá do neúprosně staženého copu. Už z představy, že sedí v tak těsné blízkosti druhého člověka, by mu normálně naskočila husí kůže. Teď přemýšlel, co by se stalo, kdyby se posunul ještě blíž.</p>
<p>„Nestojím o tvoje modlitby,“ řekl.</p>
<p>„A co teda chceš?“</p>
<p>V mysli mu okamžitě vyskočila stará známá odpověď. <emphasis>Peníze. Pomstu. Aby už konečně umlkl Jordieho hlas v mé hlavě. </emphasis>Ale kdesi uvnitř se v něm začínala vzdouvat k životu ještě jiná odpověď – hlasitá, vtíravá a nevítaná. <emphasis>Tebe, Inej. Tebe.</emphasis></p>
<p>Pokrčil rameny a otočil se pryč. „Umřít zavalený pod hromadou zlata.“</p>
<p>Inej vzdychla. „Tak se teda budu modlit, abys dostal, co si přeješ.“</p>
<p>„Další modlitby?“ podivil se. „A co si přeješ ty, Moro?“</p>
<p>„Vypadnout z Ketterdamu a víckrát o něm neslyšet.“</p>
<p><emphasis>Dobře</emphasis>. <emphasis>Najdu si jiného zvěda, aspoň mě už nebude nic rozptylovat.</emphasis></p>
<p>„Tvůj podíl z třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis> ti tohle přání bohatě splní.“ Zvedl se na nohy. „Modli se radši za dobré počasí a tupé stráže. Mě z toho vynechej.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Kaz se odbelhal na příď. Byl na sebe naštvaný a na Inej rozzlobený. Proč za ní vůbec chodil? Proč jí řekl o Jordiem? Poslední dny je podrážděný a nesoustředěný. Byl zvyklý mít svoji Moru nablízku – když krmila havrany za jeho oknem, když mu brousila nože, zatímco pracoval za psacím stolem, když ho mučila svými sulijskými příslovími. Nestojí o Inej. Chce jen zpátky jejich každodenní život.</p>
<p>Kaz se opřel o zábradlí lodi. Kéž by byl o bratrovi vůbec nemluvil. I těch pár slov zjitřilo vzpomínky, jež se teď draly do jeho vědomí. Jak to řekl Geelsovi na nádvoří burzy? Jsem parchant, jaký se rodí jenom v Barrelu. Další z mnoha lží, další kus důmyslného mýtu, jejž rozpřádá kolem své osoby.</p>
<p>Po tátově smrti – když ho rozdrtil pluh a jeho vnitřnosti rozesel po poli jak záhon rudých mazlavých květů, – Jordie jejich hospodářství prodal. Za moc to nebylo. O to se postaraly dluhy a zástavní právo. Ale bylo to dost na to, aby se bezpečně dostali do Ketterdamu a tam pohodlně nějaký čas žili.</p>
<p>Kazovi bylo devět, stýskalo se mu po tátovi a byl vyděšený z toho, že musí opustit domov, jediné místo, které dosud poznal. Jak šli míle a míle půvabnou zvlněnou krajinou, držel se křečovitě svého velkého bratra za ruku; nakonec dorazili k jedné z největších vodních cest a naskočili na nákladní loď, která vezla ovoce a zeleninu do Ketterdamu.</p>
<p>„Co budeme dělat, až tam přijedeme?“ ptal se Jordieho plný úzkosti.</p>
<p>„Najdu si práci jako poslíček na burze a po čase se vypracuju na úředníka. Koupím akcie a bude ze mě opravdický obchodník a vydělám celé jmění.“</p>
<p>„A co já?“</p>
<p>„Ty budeš chodit do školy.“</p>
<p>„Proč taky nebudeš chodit do školy?“</p>
<p>Jordie se ušklíbl. „Protože jsem na školu moc starý. A taky moc chytrý.“</p>
<p>První dny ve městě byly přesně takové, jak Jordie sliboval. Procházeli se po velké přístavní zátočině zvané Lido a pak dál po Východním nábřeží, kde si prohlíželi všechna velká kasina. Dál na jih se neodvažovali, varovali je, že na ulicích tam není bezpečno. Pronajali si pokoj v malé čisté ubytovně nedaleko Burzovního paláce, vyzkoušeli všechna neznámá jídla, na která narazili, a cukrovím z kdoule se nacpali k prasknutí. Kaz si zamiloval stánek s omeletami, kde si mohl vybrat náplň, jakou jen chtěl.</p>
<p>Každé ráno chodil Jordie na burzu hledat práci, Kazovi nařídil, aby čekal doma. Ketterdam nebyl pro děti bez dozoru ani trochu bezpečný. Potloukalo se tam plno zlodějů a nejrůznějších šejdířů, dokonce chlapi, co kradli děti a prodávali je tomu, kdo za ně zaplatil nejvíc. A tak seděl Kaz zavřený doma. Přitáhl si k umyvadlu židli, vylezl na ni, aby na sebe dobře viděl do zrcadla, a zkoušel triky s mincemi, přesně jak to viděl u kouzelníků vystupujících před největšími kasiny. Kaz by se na ně vydržel dívat celé hodiny, Jordie ho ale vždycky nakonec odtáhl pryč. Triky s kartami se mu taky líbily, ale mince, která se zničehonic ztratí, mu nedávala spát. Jak to ten kouzelník dělá? V jednu chvíli ji drží v ruce a dřív, než mrkneš okem, je pryč.</p>
<p>Celé to neštěstí začalo u plechového psa na klíček.</p>
<p>Jordie se tenkrát vrátil domů hladový a nevrlý, s pocitem dalšího promarněného dne. „Říkají, že nemají práci, ale neznamená to nic jiného, než že nemají práci pro kluka jako jsem já. Každý je tam něčí bratr nebo bratranec nebo syn nejlepšího kamaráda.“</p>
<p>Kaz neměl chuť ho nějak zvlášť utěšovat. Po celém dni, kdy musel být zavřený doma, kde neměl na práci nic lepšího, než si sám hrát s paklíkem karet a mincemi, toho měl sám právě tak akorát. Chtěl jít na Východní nábřeží a najít toho kouzelníka.</p>
<p>V pozdějších letech Kaz častokrát přemýšlel, co by se stalo, kdyby mu Jordie tenkrát tolik nedopřával, kdyby místo na nábřeží chodili do přístavu pozorovat lodě nebo se prostě jen tak procházeli na druhé straně kanálu. Chtěl věřit, že pak by bylo všechno jinak, ale čím byl starší, tím víc pochyboval, že by se tím něco změnilo.</p>
<p>Prodrali se vřavou před Smaragdovým palácem a hned vedle, před hernou stál kluk a prodával plechové mechanické psíčky. Natáhli se bronzovým klíčkem a pak poskakovali na toporných nožkách a s rachotem klátili kovovýma ušima. Kaz si klekl na zem a otočil všemi klíčky, aby všichni pejsci skákali najednou; ten kluk, co je prodával, se mezitím dal do řeči s Jordiem. Ukázalo se, že je z Liju, města jen kousek vzdáleného od míst, kde s Jordiem vyrůstali, a taky že zná člověka, který shání poslíčky – nepracuje na burze, ale v kanceláři o kousek níž v ulici. Ať se tam prý Jordie nazítří ráno zastaví, řekl, a můžou si s ním promluvit oba. I on totiž doufal, že se mu podaří sehnat práci poslíčka.</p>
<p>Cestou zpátky Jordie koupil horkou čokoládu – každému svou, ne jednu společnou dohromady.</p>
<p>„Štěstí se na nás usmálo,“ povídal, když v rukou tiskli kouřící kelímky a na malém mostku pohupovali nohama a pod nimi na vodní hladině tancovala světla z nábřeží. Kaz se zahleděl dolů na jejich obraz odrážející se na jiskřivé hladině kanálu a pomyslel si: <emphasis>to mám ale štěstí</emphasis>.</p>
<p>Ten kluk, co prodával plechové psíky, se jmenoval Filip, a člověk, o kterém mluvil, byl Jakob Hertzoon, bezvýznamný obchodník a majitel malé kavárny nedaleko Burzovního paláce, ve které zprostředkovával obchodování malým investorům, kteří měli zájem spojit své prostředky a uzavírat burzovní obchody dohromady.</p>
<p>„Měl bys to tam vidět,“ zářil Jordie, když se tenkrát pozdě večer vrátil domů. „Pořád, v každou denní hodinu, tam je plno lidí a vyměňují si zprávy z trhu, nakupují a prodávají akcie i další cenné papíry, futures, úplně obyčejní lidé – řezníci i pekaři a dokonce dělníci z doků. Pan Hertzoon tvrdí, že zbohatnou může úplně každý. Jediné, co potřebuje, jsou správní přátelé a trocha štěstí.“</p>
<p>Celý další týden byl jako nádherný sen. Jordie s Filipem dělali panu Hertzoonovi poslíčky, běhali se vzkazy do doků a zase mu přinášeli zprávy odtamtud, příležitostně zadávali příkazy na burze nebo u jiných obchodníků. Kaz směl být mezitím v kavárně. Barman mu dovolil sedět na pultě a zkoušet si tam svoje kouzla s mincemi a dával mu tolik horké čokolády, kolik dokázal vypít.</p>
<p>Hertzoon je pozval k sobě domů na večeři, bydlel na Zelverstraat ve velkém domě s modře nalakovanými vstupními dveřmi a bílými krajkovými záclonkami v oknech. Pan Hertzoon byl statný muž se srdečným, červenolícím obličejem lemovaným hustými prošedivělými kotletami. Jeho žena Margit štípla Kaze do tváří a dala mu <emphasis>hutspot</emphasis> plněný uzenými párky a pak si hrál v kuchyni s jejich dcerou Saskií. Bylo jí deset a byla to ta nejkrásnější dívka, jakou Kaz do té doby viděl. Zdrželi se tam tehdy s Jordiem až do noci. Zpívali písničky, Margit je doprovázela na klavír a jejich obrovský šedivý pes k tomu beznadějně mimo rytmus vrtěl ocasem. Tak dobře Kazovi nebylo od té doby, co táta umřel. Pan Hetzoon dokonce dovolil Jordiemu, aby vložil drobný obnos do akcií jeho podniku. Jordie chtěl investovat víc, ale pan Hetzoon ho vždycky vybízel k uvážlivosti. „Krůček po krůčku, chlapče. Krůček po krůčku.“</p>
<p>A všechno to bylo dokonce ještě lepší, když se vrátil z Nové Země přítel pana Hertzoona. Byl to významný keršský obchodník a podle všeho v přístavu v Nové Zemi narazil na nějakého pěstitele cukrové třtiny. Celý bez sebe prý úpěl, že úrodu třtiny toho i tamtoho souseda vzala velká voda. Ceny cukru byly zatím nízké, ale jakmile se ukáže, že bude v nejbližších měsících těžké cukr sehnat, vyletí nahoru. Přítel pana Hertzoona byl rozhodnutý skoupit tolik cukru, kolik bude schopný, dřív než nové zprávy dorazí do Ketterdamu.</p>
<p>„Připadá mi to jako podvod,“ špitl Kaz Jordiemu do ucha.</p>
<p>„Žádný podvod,“ sykl Jordie. „Je to prostě fantastický kšeft. Jak by se asi obyčejní lidé mohli bez trocha pomoci dostat nahoru?“</p>
<p>Pan Hertzoon poslal Jordieho s Filipem nakoupit futures ke třem různým brokerům, aby tak velký objem nepřitáhl nežádoucí pozornost. Když zprávy o zničené úrodě dorazily do města, seděli chlapci v kavárně a na černé tabuli pozorovali, jak ceny letí strmě vzhůru, a snažili se udržet své nesmírné vzrušení na uzdě.</p>
<p>Když měl pan Hertzoon za to, že cena už výš nestoupne, poslal Jordiho s Filipem prodat a vyinkasovat peníze. Po návratu do kavárny oběma vyplatil část zisku rovnou z trezoru.</p>
<p>„Co jsem ti říkal?“ radoval se Jordie, když zamířili ven do ketterdamské noci. „Štěstí a dobří přátelé!“</p>
<p>Jen o pár dní později jim pan Hertzoon pověděl o tipu, který dostal od dalšího svého přítele, k němuž se donesly podobným způsobem zprávy o zničené úrodě <emphasis>jurdy</emphasis>. „Prudké lijáky letos zasáhly celou úrodu,“ rozkládal pan Hertzoon. „Ovšem tentokrát nevzala za své jen úroda, ale také sklady v docích v Eames. Tohle budou ohromné peníze a já do toho hodlám jít ve velkém.“</p>
<p>„Pak bychom do toho měli jít taky,“ prohlásil rozhodně Filip.</p>
<p>Pan Hertzoon se zachmuřil. „Obávám se, že tohle není obchod pro vás, chlapci. I minimální investice je v tomhle případě pro vás příliš vysoká. Budou další obchody!“</p>
<p>Filip se rozlítil. Rozkřikl se na pana Hertzoona, že tohle není fér. Řekl mu, že je stejný jako obchodníci z burzy a že si chce všechno nahrabat jen pro sebe, označil ho jmény, nad kterými se Kaz rděl. Když se vybouřil, všichni v kavárně zírali na pana Hertzoona rudého studem.</p>
<p>Odešel dozadu do své kanceláře a svalil se do křesla. „Já… já nemůžu za to, jak to v obchodě chodí. Ti, kteří o tom rozhodují, chtějí jen účast velkých investorů, lidí, kteří si mohou dovolit jít do tak velkého rizika.“</p>
<p>Jordie s Kazem stáli a nevěděli, co říct.</p>
<p>„Taky se na mě zlobíte?“ zeptal se jich pan Hertzoon.</p>
<p>Samozřejmě, že ne, ujišťovali ho. To Filip byl nespravedlivý.</p>
<p>„Chápu, že se zlobí,“ pronesl zadumaně pan Hertzoon. „Šance jako tahle nepřichází každý den, ale nedá se nic dělat.“</p>
<p>„Já mám peníze,“ vyhrkl Jordie.</p>
<p>Pan Hertzoon se shovívavě pousmál. „Jordie, jsi dobrý chlapec a vůbec nepochybuji, že jednoho dne budeš králem burzy, ale tolik peněz, kolik je na tenhle obchod potřeba, nemáš.“</p>
<p>Jordie vysunul bradu. „Mám. Prodal jsem otcův statek.“</p>
<p>„A já předpokládám, že jsou to jediné peníze, které s Kazem máte na živobytí. To nejsou prostředky, které bys mohl riskovat, bez ohledu na to, jak jistá se tato investice zdá být. Dítě jako ty nemá s obchodováním žádné –“</p>
<p>„Já nejsem dítě. Je to dobrá příležitost a já ji chci využít.“</p>
<p>Kaz nikdy nezapomene na chvíli, kdy se jeho bratra zmocnila chamtivost, neviditelná ruka, jež ho táhla vpřed, mocná páka uvedená do pohybu.</p>
<p>Pan Hertzoon ho neúnavně přesvědčoval. Všichni šli do jeho domu na Zelverstraat a tam to celou noc probírali. Kaz nakonec usnul s hlavou schoulenou v kožichu jejich stříbrného psa a v pěsti svíral Saskiinu červenou stuhu.</p>
<p>Když ho Jordie nakonec zvedl, svíčky dohořívaly a za okny pomalu svítalo. Pan Hertzoon požádal svého obchodního partnera, aby se k němu dostavil sepsat smlouvu o půjčce mezi ním a Jordiem. Vzhledem k jeho nízkému věku bylo třeba, aby Jordie panu Hertzoonovi své peníze půjčil a ten svým jménem obchod zrealizoval. Margit jim přinesla čaj s mlékem a teplé lívance s džemem a zakysanou smetanou. Pak šli všichni společně do banky, kde měli s Jordiem uložené peníze, a Jordie podepsal jejich převod na pana Hertzoona.</p>
<p>Pan Hertzoon trval na tom, že je doprovodí zpátky na ubytovnu a před dveřmi je objal. Podal Jordiemu smlouvu o půjčce a kladl mu na srdce, ať ji opatruje jako oko v hlavě. „Jordie,“ pověděl mu, „je hodně nepravděpodobné, že by tenhle obchod nevyšel, ale vždycky je tu určité riziko. Pokud se to stane, spoléhám na tebe, že nepoužiješ tuhle smlouvu k tomu, abys chtěl svoji půjčku zpátky. Riziko musíme nést oba společně. Věřím ti.“</p>
<p>Jordie se rozzářil. „Dohoda je dohoda,“ pronesl odhodlaně.</p>
<p>„Dohoda je dohoda,“ zopakoval pan Hertzoon hrdě a pak si podali ruce. Pan Hertzoon podal Jordiemu tlustou roličku bankovek. „Na dobrou večeři, abyste to mohli pořádně oslavit. Ode dneška za týden přijďte do kavárny a budeme společně sledovat, jak ceny letí nahoru.“</p>
<p>Ten týden hráli pod arkádami v Lidu <emphasis>ridderspel </emphasis>a <emphasis>spijker</emphasis>. Jordiemu pořídili parádní nový kabát a Kazovi boty z jemné kůže. Jedli wafle a smažené brambory a v knihkupectví na Wijnstraat si Jordie koupil všechny romány, po kterých toužil. Když uplynul týden, vydali se ruku v ruce do kavárny.</p>
<p>Byla prázdná. Dveře byly zamčené a zavřené na petlici. Když přitiskli obličeje ke ztemnělé výloze, viděli, že všechno je pryč – stoly, židle, velké měděné nádoby na kávu i tabule, na kterou se křídou zapisovaly denní obchody.</p>
<p>„Spletli jsme si vchod?“ divil se Kaz.</p>
<p>Ale věděli, že ne. Za stísněného mlčení kráčeli do domu na Zelverstraat. Klepali na nablýskané modré dveře, ale nikdo jim neotvíral.</p>
<p>„Jenom si někam na chvíli odskočili,“ řekl Jordie. Čekali celé hodiny, až se začalo smrákat. Nikdo se nevrátil a nikdo z domu nevyšel. Svíčky za okny se nerozhořely. Nakonec Jordie sebral odvahu zaklepat na dveře sousedního domu.</p>
<p>„Ano?“ řekla služka v bílém čepečku, která jim přišla otevřít.</p>
<p>„Nevíte, kam odjela rodina z toho vedlejšího domu? Hertzoonovi?“</p>
<p>Dívka nakrabatila čelo. „Myslím, že tu byli jen na návštěvě, přijeli ze Zierfoortu.“</p>
<p>„Ne,“ oponoval Jordie. „Žijí tady už celé roky. Oni…“</p>
<p>Služebná zakroutila hlavou. „Ten dům byl víc než rok prázdný, potom co se odstěhovala rodina, která tam bydlela. Znovu se pronajal teprve před pár týdny.“</p>
<p>„Ale –“</p>
<p>Zabouchla jim dveře před nosem.</p>
<p>Kaz s Jordiem mezi sebou neprohodili jediné slovo, ani cestou zpátky na ubytovnu, ani když stoupali po schodech nahoru do svého malého pokoje. Dlouho seděli v zešeřelém pokoji. Z kanálu dole pod nimi k nim doléhaly hlasy lidí oddávajících se nočnímu podnikání.</p>
<p>„Něco se jim muselo stát,“ promluvil Jordie nakonec. „Nějaké nehoda, něco nečekaného. Brzy napíše. Pošle pro nás.“</p>
<p>Tu noc si Kaz vyndal z pod polštáře Saskiinu červenou stuhu. Pečlivě ji svinul do úhledné ruličky, kterou pevně stiskl v dlani. Ležel v posteli a snažil se modlit, ale jediné, na co dokázal myslet, byla ta kouzelníkova mince: teď tu je a vzápětí zmizí.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>19 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>T</strong>ohle bylo příliš. Netušil, jak těžké bude být po tak dlouhé době zpátky ve vlasti. Na palubě <emphasis>Ferolind </emphasis>měl víc než týden, aby se na to připravil, jenže měl hlavu plnou jiných starostí – cesty, pro kterou se rozhodl, Niny, krutého triku, díky němuž se dostal z vězeňské cely na loď, která se teď žene pod nekonečnou oblohou na sever, kam ho unáší stále svázaného, a to nejen skutečnými okovy, ale také tíží toho, co hodlá uskutečnit.</p>
<p>Pozdě odpoledne poprvé zahlédl severní pobřeží, Specht ale rozhodl, že počkají do soumraku a teprve pak připlují k pevnině; doufal, že šero jim poskytne úkryt. Podél pobřeží ležely velrybářské osady a oni nestáli o to, aby je někdo zahlédl. I když se vydávali za lovce, působili jako dost podezřelá skupina.</p>
<p>Přes noc zůstali na lodi. Nazítří za svítání mu Nina přinesla hadry do studeného počasí, které před tím všem rozdávala Inej s Jesperem. Inejina houževnatost mu imponovala. I když měla stále pod očima kruhy, pohybovala se hbitě, a jestli ji něco bolelo, nedávala to na sobě znát.</p>
<p>Nina mu ukázala klíč. „Kaz mě posílá, abych ti sundala pouta.“</p>
<p>„Hodláte mě dát na noc zase pod zámek?“</p>
<p>„To záleží na Kazovi. A taky na tobě, předpokládám. Posaď se.“</p>
<p>„Dej mi ten klíč.“</p>
<p>Nina si odkašlala. „Kaz taky chce, abych tě upravila.“</p>
<p>„Co? Proč?“ Představa, že by Nina měla svými čarodějnými kejklemi měnit jeho vzhled, byla nesnesitelná.</p>
<p>„Jsme teď ve Fjerdě. Kaz chce, abys vypadal méně… Aby sis nebyl tolik podobný, kdyby něco.“</p>
<p>„Víš, jak je tahle země velká? Pravděpodobnost, že –“</p>
<p>„Pravděpodobnost, že tě někdo pozná, bude podstatně větší, jakmile dorazíme do Ledového paláce, a já nedokážu změnit tvůj vzhled naráz.“</p>
<p>„Proč ne?“</p>
<p>„Nejsem tak dobrá krejčová. Dneska se to sice učí všichni korporálčici, ale já na tyhle věci nemám zrovna nadání.“</p>
<p>Matthias zachrčel.</p>
<p>„Co?“ zeptala se.</p>
<p>„Nikdy jsem tě neslyšel přiznat, že v něčem nejsi dobrá.“</p>
<p>„No, stává se to málokdy.“</p>
<p>Zděsil se, když si uvědomil, že se mu rty roztahují do úsměvu, nicméně při myšlence, že mu chtějí předělat obličej, nebylo zdaleka těžké jej zahnat. „Co chce Brekker, abys se mnou udělala?“</p>
<p>„Nic zásadního. Změním ti jen barvu očí a vlasů – tedy toho, co ti z nich zbylo. Nebudeš to mít napořád.“</p>
<p>„Nechci to vůbec.“ <emphasis>Nechci tě blízko sebe.</emphasis></p>
<p>„Bude to jen chvilka a nebolí to, ale jestli se o tom chceš dohadovat s Kazem…“</p>
<p>„Dobře,“ odsekl a snažil se obrnit před tím, co ho čeká. Nemělo smysl hádat se s Brekkerem, ne když ho drží v šachu příslibem milosti a jen ho popichuje. Matthias sebral ze země kýbl, obrátil ho dnem vzhůru a posadil se na něj. „Dáš mi teď ten klíč?“</p>
<p>Podala mu ho a zatímco se probírala kufříkem, který s sebou donesla, si Matthias vyprostil zápěstí z pout. Kufřík měl rukojeť a spoustu malých přihrádek nacpaných skleničkami s pudry a různými barvivy. Vyndala dózu s něčím černým.</p>
<p>„Co je to?“</p>
<p>„Černý antimon.“ Přišla k němu úplně blízko a špičkou prstu mu zaklonila bradu dozadu. „Uvolni ten stisk, Matthiasi. Takhle si obrousíš zuby, a nic ti z nich nic nezbude.“</p>
<p>Dal si ruce křížem.</p>
<p>Naklepala mu trochu antimonu na temeno a smutně vzdychla. „Proč statečný <emphasis>drüskelle</emphasis> Matthias nejí maso?“ zeptala se teatrálně. „Ach, to je smutný příběh, mé dítě. Kvůli jedné otravné griše si ubrousil všechny zuby a teď může jíst jenom kaši.“</p>
<p>„Nech toho,“ zavrčel.</p>
<p>„Co je? Drž hlavu zakloněnou dozadu.“</p>
<p>„Co to děláš?“</p>
<p>„Obarvuju ti obočí a řasy na černo. Jak to dělají holky, když jdou na večírek.“ Musel se zakabonit, protože vyprskla smíchy. „Kdyby ses viděl, jak se tváříš!“</p>
<p>Předklonila se a jak mu vtírala barvu z antimonu do obočí, prameny jejích vlnitých hnědých vlasů se mu otíraly o tvář. Druhou rukou mu vzala obličej do dlaně.</p>
<p>„Zavři oči,“ broukla. Palci mu přejížděla po řasách a on se přistihl, že tají dech.</p>
<p>„Už nevoníš jako růže,“ ujelo mu a nejradši by si dal pár facek. Toho, jak voní, si nemá vůbec všímat.</p>
<p>„Nejspíš páchnu jako tahle loď.“</p>
<p>Ne, voněla sladce, nádherně, jako… „Karamela?“</p>
<p>Provinile uhnula očima. „Kaz řekl, že si máme zabalit všechno, co budeme potřebovat na cestu. I děvče musí něco jíst.“ Sáhla do kapsy a vytáhla sáček karamel. „Chceš jednu?“</p>
<p><emphasis>Ano.</emphasis> „Ne.“</p>
<p>Pokrčila rameny a nacpala si bonbón do pusy. „To je taková dobrota.“</p>
<p>Bylo to ponižující zjištění, ale musel si přiznat, že na to, jak jí, by se dokázal dívat celý den. Tohle byla jedna z věcí, které se mu na Nině líbily nejvíc – všechno si <emphasis>vychutnávala</emphasis>, ať už to byla karamela, osvěžující voda z pramene nebo sušené jelení maso.</p>
<p>„Teď oči,“ oznámila mu s plnou pusou a vytáhla z kufříku malou skleničku. „Budeš je muset nechat otevřené.“</p>
<p>„Co je to?“ vyzvídal nervózně.</p>
<p>„Taková tinktura. Vymyslela ji griša, která se jmenuje Žeňa Safinová. Je to nejbezpečnější způsob, jak obarvit duhovku.“</p>
<p>Znovu se nad něj naklonila. Chladem jí zrůžověly tváře a pusu měla maličko pootevřenou. Její ústa byla pár centimetrů od jeho. Stačilo, aby se narovnal, a políbili by se.</p>
<p>„Musíš se teď na mě dívat,“ nařídila mu.</p>
<p><emphasis>Dívám se</emphasis>. Podíval se jí do očí. <emphasis>Pamatuješ si tohle pobřeží, Nino?</emphasis> měl sto chutí se zeptat, i když moc dobře věděl, že nemohla zapomenout.</p>
<p>„Na jakou barvu mi ty oči měníš?“</p>
<p>„Pšt. Tohle je těžké.“ Odklepala si několik kapek na koneček prstu a přiblížila ho Matthiasovi k očím.</p>
<p>„Proč to prostě nenakapeš dovnitř?“</p>
<p>„Proč nemůžeš na chvíli přestat mluvit? Chceš, abych z tebe udělala slepce?“</p>
<p>Zůstal zticha.</p>
<p>Konečně popošla kousek dozadu a přelétla jeho tvář zkoumavým pohledem. „Na hnědou,“ řekla. Pak na něj mrkla. „Jako karamely.“</p>
<p>„Co zamýšlíš provést s Bo Yul-Bayurem?“</p>
<p>Narovnala se a poodstoupila stranou, její výraz zvážněl. „Jak to myslíš?“</p>
<p>Mrzelo ho, že její nenucené způsoby byly najednou ty tam, ale nedalo se nic dělat. Podíval se za sebe, aby se ujistil, že je nikdo neposlouchá. „Víš přesně, jak to myslím. Ani na vteřinu nevěřím, že bys nechala tyhle lidi, aby předali Bo Yul-Bayura do rukou Keršské Obchodní rady.“</p>
<p>Zasunula flakon zpátky do jedné z mnoha přihrádek. „Než dorazíme do Ledového paláce, budeme muset tohle celé alespoň dvakrát zopakovat, aby ta barva ještě ztmavla. Sbal si věci. Kaz chce, abychom vyrazili přesně v celou.“ Zabouchla víko kufříku a ze země sebrala pouta. Pak zmizela.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Než se rozloučili s posádkou lodě, nebe se vybarvilo z růžové do zlatova.</p>
<p>„Uvidíme se v přístavu v Djerholmu,“ křikl Specht. „Žádný slzy.“</p>
<p>„Žádnej funus,“ volali za ním ostatní. Divní lidé.</p>
<p>O tom, jak se dostanou k Bo Yul-Bayurovi, a pak i s ním ven z Ledového paláce, držel Brekker jazyk proklatě pevně za zuby, nicméně jedno jim řekl naprosto jasně – jakmile budou mít toho vědce, budou utíkat na <emphasis>Ferolind.</emphasis> Loď měla doklady s keršskou pečetí, podle kterých jsou všichni z obchodní společnosti Haanraadt Bay a převážejí kožešiny a jiné zboží z Fjerdy do Zeirfoortu na jihu Kerchu, mají v pořádku všechna povolení a zaplatili povinné poplatky.</p>
<p>Z kamenitého pobřeží začali stoupat na útes. Jaro bylo na spadnutí, ale vrstva ledu pokrývající zem byla stále silná, což jim komplikovalo cestu. Když vyšplhali nahoru, zastavili se, aby nabrali dech. V dáli na obzoru byla ještě vidět <emphasis>Ferolind s</emphasis> plachtami nadutými větrem – týmž větrem, jenž je šlehal do tváří.</p>
<p>„U všech svatých,“ promluvila Inej. „My to vážně jdeme udělat.“</p>
<p>„Celou tu mizernou dobu jsem si nepřál nic jinýho, než z tý lodi konečně vypadnout ven,“ prohlásil Jesper zadumaně. „Tak jak je možný, že mi teď chybí?“</p>
<p>Wylan podupával nohama v těžkých botách. „Možná proto, že máme nohy zmrzlé na kost, a to jsme ještě ani nevyrazili.“</p>
<p>„Až shrábneme peníze, můžeš s nimi klidně topit, aby ti bylo teplo,“ ušklíbl se Kaz. „Tak jdeme.“ Svou vycházkovou hůl s vraní hlavou nechal na palubě <emphasis>Ferolind</emphasis> a místo ní si vzal jinou, méně nápadnou. I Jesper se zachmuřeně rozžehnal se svými drahocennými, perletí vykládanými revolvery, které radši vyměnil za pár obyčejných pistolí, a stejně tak naložila Inej se svou neobvyklou sbírkou nožů a dýk a nechala si u sebe jen ty, které při vstupu do vězení dokáže s lehkým srdcem obětovat. Praktické řešení, Matthias však ví, že talismany mají svou sílu.</p>
<p>Jesper zkontroloval kompas a obrátili se na jih po cestě, která je zavede na hlavní obchodní stezku. „To já si zaplatím někoho, kdo mi těma prachama bude topit.“</p>
<p>Kaz ho dohnal. „Proč nezaplatíš někoho, kdo zaplatí někoho, aby ti těma prachama topil? Takhle to dělají velcí hráči.“</p>
<p>„Víš, co dělají opravdu velcí bossové? Zaplatí někoho, aby zaplatil někoho…“</p>
<p>Jejich hlasy zanikly, jak zmizeli vepředu, a Matthias s ostatními je následovali. Matthiasovi neuniklo, že všichni do jednoho se otočili, aby se naposledy podívali za mizející <emphasis>Ferolind</emphasis>. Ta loď je spojovala s Kerchem, byl to pro ně kus domova, a tahle poslední známá věc teď mizela v nenávratnu.</p>
<p>Matthias pocítil nepatrnou špetku účasti, ale jak postupovali ránem, musel sám sobě přiznat, že nalézá potěšení v tom, jak se ty kanálové krysy klepou, a konečně dostávají pořádně zabrat. Mysleli si, že vědí, co je zima, ale bílý sever dokáže přinutit cizáky přehodnotit své představy. Klopýtali, nemotorně se potáceli v těžkých botách a snažili se přijít na to, jak chodit po zledovatělém sněhu, a tak se Matthias brzy ocitl vpředu a udával ostatním krok, přestože Jesper vytrvale nespouštěl oči ze svého kompasu.</p>
<p>„Vezmi si…“ Matthias se zarazil a začal gestikulovat na Wylana. Nevěděl, jak se keršsky řeknou „brýle“ dokonce ani „sníh“. Tyhle výrazy ve vězení na přetřes nepřišly. „Měj zavřené oči, nebo si je zničíš.“ Takhle daleko na severu lidé přicházejí o zrak; taky o rty, uši, nosy, ruce i nohy. Zem je tu neúprosná a pustá, alespoň pro většinu lidí. Ale pro Matthiase je nádherná. Led v sobě nese ducha Djelu. Má barvu, tvar a dokonce vůni, když člověk dokáže správně vnímat.</p>
<p>Razil si cestu vpřed a cítil takřka mír, jako by ho Djel slyšel a tišil jeho ztrápenou mysl. Ledová krajina v něm probouzela vzpomínky na domov a lovy s otcem. Žili víc na jihu, poblíž Halmhendu, ale v zimě se krajina jeho dětství od téhle příliš nelišila – bílošedý svět, jehož jednolitost narušovaly jen remízky stromů s černým větvovím, hrozny navršených kamenů, jež jako by povstaly ze země, a vraky lodí na pustém mořském pobřeží.</p>
<p>První dny pochodu byly očisťující – mluvilo se jen málo a bílý poklid severu přijal Matthiase bez výčitek. Očekával, že ostatní budou reptat, ale dokonce i Wylan prostě jen sklonil hlavu a šel. <emphasis>Tihle všichni dokázali přežít</emphasis>, došlo Matthiasovi. <emphasis>Umí se přizpůsobit</emphasis>. Když slunce začalo zapadat, snědl každý svůj příděl sušeného hovězího se suchary a beze slova padli do stanů.</p>
<p>Další jitro však přineslo konec ticha a Matthiasův křehký klid byl ten tam. Teď, když byli pryč z lodi a daleko od její posádky, byl Kaz připravený zasvětit je do detailů jeho plánu.</p>
<p>„Jestli se nám to podaří správně provést, budeme z Ledového paláce venku dřív, než si Fjerdové vůbec všimnou, že je jejich drahocenný vědátor pryč,“ vykládal Kaz, zatímco si ostatní upravovali batohy na zádech, aby pokračovali dál na jih. „Jakmile se dostaneme do vězení, dají nás do místnosti pro zadržené, která je pod mužským a ženským oddělením, abychom tam čekali na vznesení obvinění. Jestli mluví Matthias pravdu a nic se od té doby nezměnilo, chodí hlídka do cel pro zadržené třikrát za den zkontrolovat počet osob. Takže jakmile se odtamtud dostaneme, budeme mít nejmíň šest hodin na to, abychom přešli na ambasádu, na Bílem ostrově našli Yul-Bayura a dostali ho do přístavu dřív, než si dozorci ve vězení uvědomí, že jim někdo chybí.</p>
<p>„A co ostatní vězňové v cele předběžného zadržení?“ zajímal se Matthias.</p>
<p>„To je zajištěno.“</p>
<p>Matthias se zachmuřil, ale vlastně ho to moc nepřekvapilo. Jakmile budou v těch zadržovacích celách, bude Kaz a s ním všichni ostatní nejzranitelnější. Stačilo by jediné slovo dozorcům, aby jim Matthias celý ten komplot zatrhl. To by udělal Brum, pro to by se rozhodl každý čestný muž. Matthias vskrytu doufal, že ho návrat do Fjerdy přivede zpátky k rozumu a dá mu sílu zavrhnout tenhle šílený podnik, jenže místo toho učinil jeho touhu po domově a životě, kterým žil mezi bratry <emphasis>drüskelly</emphasis>, ještě palčivější.</p>
<p>„Jakmile budeme z naší cely venku,“ pokračoval Kaz ve výkladu, „Matthias s Jesperem seženou v konírně nějaké lano a já s Wylanem dostaneme Ninu a Inej z ženské zadržovací cely. Sejdeme se v suterénu. Tam je spalovna a v prádelně by večer nikdo neměl být. Zatímco Inej poleze nahoru, prohledáme s Wylanem prádelnu a vyšťouráme všechno, co se dá použít pro detonaci. A jenom pro případ, že by se Fjerdové náhodou rozhodli ulehčit nám život a zašili Bo Yul-Bayura do vězení, půjdou Nina, Matthias a Jesper prohledat cely v horních patrech.“</p>
<p>„Nina s Matthiasem?“ zeptal se Jesper. „Jsem dalek toho zpochybňovat tvou profesionalitu, ale jsi si jistý, že je to ideální pár?“</p>
<p>Matthias spolkl vztek. Jesper měl sice pravdu, ale Matthias nenáviděl, když se o něm mluví tímto způsobem.</p>
<p>„Matthias ví, jak to ve vězení chodí, a Nina si poradí se strážemi bez hluku. Tvým úkolem je hlídat, aby se nepozabíjeli.“</p>
<p>„Protože jsem diplomat výpravy?“</p>
<p>„Nikdo není diplomat výpravy. Teď poslouchejte,“ poručil Kaz. „Ve zbytku vězení to chodí jinak, než v zadržovacích celách. Patroly se na chodbách každé dvě hodiny mění a nemůžeme riskovat, že někdo spustí poplach, takže se chovejte chytře. Všechny akce budeme řídit podle úderů hodin na Staré věži. Ze zadržovací cely se dostaneme, jakmile hodiny odbijí šestou, a nahoru na střechu se musíme šachtou dostat dřív než odbije osmá. Žádná výjimka se nepřipouští.“</p>
<p>„A pak co?“ zeptal se Wylan.</p>
<p>„Po střeše přejdeme na ambasádu a odtud se dostaneme na skleněný most.“</p>
<p>„Budeme na druhé straně kontrolní hlídky,“ řekl Matthias, neschopen skrýt v hlase jistý obdiv. „Stráže na mostě budou předpokládat, že jsme vešli dovnitř ambasádou, tudíž máme dokumenty důkladně zkontrolované.“</p>
<p>Wylan se zachmuřil. „Ve vězeňských uniformách?“</p>
<p>„Fáze dvě,“ uchechtl se Jesper. „Falešná hra.“</p>
<p>„Přesně tak,“ přitakal Kaz. „Inej, Nina, Matthias a já si <emphasis>půjčíme</emphasis> oblečení od některé z delegací – a něco navíc vezmeme pro našeho přítele Bo-Yul Bayura, aby se mohl převléknout, až ho najdeme – a pak přejdeme přes skleněný most. Zjistíme, kde je Yul-Bayur a dostaneme ho na ambasádu. Nino, ty, když bude čas, ho změníš, jak to jen půjde, ale pokud se nespustí poplach, nikdo si mezi tolika hosty dalšího člověka ze Šu nevšimne.“</p>
<p>Pokud se Matthiasovi nepodaří dostat se k tomu vědci první. Kdyby byl mrtvý, až ho ostatní najdou, Kaz by to nemohl dávat Matthiasovi za vinu. Pořád by získal svoji milost. A co když se mu nepodaří se od nich odpojit? Na cestě zpátky by Yul-Bayura pořád mohlo na palubě lodi stihnout nějaké neštěstí.</p>
<p>„Takže já,“ přemítal nespokojeně Jesper, „budu celou dobu trčet s Wylanem.“</p>
<p>„Pokud jsi jako zázrakem nezískal encyklopedickou znalost Bílého ostrova či dovednost otevírat zámky, šplhat po hladkých stěnách nebo flirtovat s vysokými státními úředníky za účelem získání pečlivě střežených tajemství, pak ano. Kromě toho chci, aby bomby vyráběly dva páry rukou.“</p>
<p>Jesper se smutně zadíval na své pistole. „Tolik promarněného potenciálu.“</p>
<p>Nina zkřížila ruce na prsou. „Předpokládejme, že to všechno klapne. Jak se dostaneme ven?“</p>
<p>„Odejdeme,“ odvětil Kaz. „Právě v tom spočívá krása celého plánu. Vzpomínáte, co jsem říkal o tom, kam je třeba nasměrovat pozornost? U vchodu na ambasádu budou oči všech upnuty k hostům přicházejícím dovnitř Ledového paláce. Ti, kdo odcházejí, nepředstavují bezpečnostní riziko.“</p>
<p>„Tak k čemu pak bomby?“ napadlo Wylana.</p>
<p>„Preventivní opatření. Mezi Ledovým palácem a přístavem je jedenáct a půl kilometru cest. Jestli si někdo všimne, že Bo Yul-Bayur zmizel, budeme se o ně muset rychle postarat.“ Vycházkovou holí nakreslil do sněhu čáru. „Hlavní cesta vede přes rokli, nikdo se za námi nedostane.“</p>
<p>Matthias složil hlavu do dlaní, před očima živě viděl zmatek, do kterého tyhle nízké bytosti uvrhnou hlavní město jeho vlasti.</p>
<p>„Je to jen jeden vězeň, Helvare,“ obrátil se k němu Kaz.</p>
<p>„A jeden most,“ doplnil snaživě Wylan.</p>
<p>„A cokoliv se po cestě připlete do cesty,“ přidal se Jesper.</p>
<p>„Držte všichni huby,“ zavrčel Matthias.</p>
<p>Jesper pokrčil rameny. „Tihle Fjerdani.“</p>
<p>„Celé se mi to nelíbí,“ prohlásila Nina.</p>
<p>Kaz nazdvihl obočí. „No, aspoň se s Helvarem konečně na něčem shodnete.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Šli pořád dál na jih, pobřeží nechali dávno za sebou a na zledovatělé zemi stále častěji nalézali známky lesa – záblesky černé půdy a stopy zvěře, jasné důkazy živého světa, srdce Djelu bilo jako vždycky. Ostatní ho nepřestávali zasypávat otázkami.</p>
<p>„Kolik je strážních věží na Bílém ostrově?“</p>
<p>„Myslíš, že Yul-Bayur bude právě tam?“</p>
<p>„Na Bílém ostrově jsou ubikace pro stráž. Co když ho dají právě tam?“</p>
<p>Jesper s Wylanem diskutovali o tom, jaké výbušniny by mohli sehnat v prádelně, a jaká je šance, že se v části patřící k ambasádě dostanou k nějakému střelnému prachu. Nina se snažila pomoci Inej vypočítat, jak rychle bude muset vylézt spalovací šachtou nahoru, aby měla dost času přivázat provaz a dostat ostatní nahoru.</p>
<p>Bez přestání si opakovali rozložení paláce a jeho protokoly, jakož i rozmístění vstupních bran v trojitých hradbách obepínajících nádvoří, aby jim to všechno co nejvíc přešlo do krve.</p>
<p>„První kontrola?“</p>
<p>„Pět stráží.“</p>
<p>„Druhá kontrola?“</p>
<p>„Osm stráží.“</p>
<p>„Brány?“</p>
<p>„Čtyři stráže, když je brána zavřená.“</p>
<p>Matthiasovi to znělo jako zběsilý chór vran, jenž mu do ucha kráká: <emphasis>zradil zrádce, zradil zrádce.</emphasis></p>
<p>„Žlutý protokol?“ zjišťoval Kaz.</p>
<p>„Nepokoje v sektoru,“ vypálila Inej odpověď.</p>
<p>„Červený protokol?“</p>
<p>„Proniknutí do sektoru.“</p>
<p>„Černý protokol?“</p>
<p>„Je po nás?“ zkusil to Jesper.</p>
<p>„Celkem jsi to vystihl,“ přisvědčil Matthias, načež si stáhl kapuci ještě víc do čela a ztěžka se vlekl dopředu. Přinutili ho dokonce napodobit, jak znějí zvony. Bylo to nutné, o tom nebyly žádné pochyby, ale připadal si jako blázen, když zpíval: „<emphasis>Bim bam bam bim bam</emphasis>. Ne, počkat, <emphasis>bim, bim, bam, bim, bim.</emphasis>“</p>
<p>„Až budu bohatý,“ utrousil za ním Jesper, „odjedu někam, kde už nikdy neuvidím žádný sníh. Co ty Wylane?“</p>
<p>„Ještě nevím.“</p>
<p>„Myslím, že by sis měl koupit zlaté piano –“</p>
<p>„Flétnu.“</p>
<p>„A vystupovat na výletních lodích. Mohl bys tu loď zaparkovat na kanále rovnou před domem tvojeho fotra.“</p>
<p>„A Nina ti k tomu může zpívat,“ navrhla Inej.</p>
<p>„Mohli bychom zpívat duety,“ přisadila si Nina. „To by s tvým otcem muselo pohnout.“</p>
<p>Vážně zpívala strašně. Nesmírně ho štvalo, že to o ní ví, přesto se neubránil ohlédnout dozadu. Kapuci měla spadlou a na ní se jí vlnily husté prameny vlasů.</p>
<p><emphasis>Proč to pořád dělám?</emphasis> napadlo ho v návalu zoufalství. Na palubě lodi se mu to stávalo také. Sotva si řekl, že ji bude ignorovat, už ji očima hledal.</p>
<p>Bylo bláhové předstírat, že na ni nemyslí. Vždyť přesně těmihle místy spolu procházeli. Jestli se neplete ve svých propočtech, doplavali tenkrát na břeh jen pár mil od místa, kde <emphasis>Ferolind</emphasis> přirazila k pobřeží. Začalo to bouří, která pro něj svým způsobem nikdy neskončila. Vpadla do jeho života s vichrem v průtrži mračen a převrátila jeho život vzhůru nohama. Od té doby ztratil rovnováhu.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Bouře přišla jako blesk z čistého nebe a pohazovala si s lodí na vlnách jak s dětskou hračkou. Po chvíli moře přestala ta hra bavit a stáhlo dolů jejich loď v jediném spletenci lan, plachet a naříkajících lidí pod hladinu.</p>
<p>Matthias si vzpomíná na temnotu, jež ho ve vodě pohltila, na strašlivou zimu a ticho v hlubinách. Pak neví nic, než že se najednou ocitl nad hladinou, plival slanou vodu a lapal po dechu. Někdo mu paží objímal hruď a táhl ve vodě. I když byla nesnesitelná zima, dokázal ji nějak snášet.</p>
<p>„Vstávej, ty mizerná hroudo svalů.“ Dokonalá fjerdština, čistý přízvuk, kterým mluví šlechta. Otočil hlavu a strnul, protože pochopil, že se ho zmocnila ta mladá čarodějnice, kterou chytili na jižním pobřeží Ostrova divů; mumlala si něco sama pro sebe v ravštině. Od začátku <emphasis>věděl</emphasis>, že to nebyla žádná Kaelišanka. Nějak se dokázala zbavit svých pout a dostala se ven z klece. Zachvátila ho nesmírná panika a kdyby nebyl v takovém šoku a zmrzlý na kost, bojoval by.</p>
<p>„Tak se přece pohni,“ mluvila na něj fjerdsky, sotva popadala dech. „U všech svatých, co vám tam dávají jíst? Jako bych táhla valník se senem.“</p>
<p>Zápasila ze všech sil, plavala za ně za oba. Zachránila mu život. Proč?</p>
<p>Pohnul se v jejím objetí a začal kopat nohama, aby jí pomohl plavat dopředu. Překvapilo ho, že uslyšel, jak vzlykla. „Díkybohu,“ hlesla. „Tak plav, ty obří křupane.“</p>
<p>„Kde jsme?“ zeptal se.</p>
<p>„Nevím,“ odpověděla a on v jejím hlase zaslechl hrůzu.</p>
<p>Odkopl se od ní.</p>
<p>„Nedělej to!“ vykřikla. „Nepouštěj se mě!“</p>
<p>Ale on se mocně odrazil a vymanil se z jejího objetí. V okamžiku, kdy opustil její náruč, jej sevřel nemilosrdný mráz. Ucítil náhlou, ostrou bolest a jeho končetiny znehybněly. Používá svá zvrácená kouzla, aby ho zahřála. Ve tmě po ní zašátral.</p>
<p><emphasis>„Drüsje?“</emphasis> zavolal a styděl se za strach ve svém hlase. To slovo znamená ve fjerdštině čarodějnice, nevěděl, jak se jmenuje.</p>
<p><emphasis>„Drüskelle!“</emphasis> ozvala se a pak ucítil, jak se jeho prsty ve vodě otřely o její. Chytil ji a pevně přitáhl k sobě. Nedá se říct, že by se jeho tělo zahřálo, ale jakmile se spojili, bolest v jeho údech ustoupila. Zaplavila ho vděčnost i odpor zároveň.</p>
<p>„Musíme najít pevninu,“ sotva lapala po dechu. „Nedokážu plavat a přitom udržovat srdeční puls nás obou.“</p>
<p>„Já budu plavat,“ nabídl se. „Ty… já budu plavat.“ Přitiskl její záda na svou hruď, ruce propletl pod jejími a na jejích prsou je zkřížil; držel ji zrovna tak, jako ona před malou chvílí jeho, tak, jako se zachraňuje tonoucí. A ona se začínala topit, oba se utopí, pokud ovšem dřív neumrznou.</p>
<p>Vytrvale kopal nohama a snažil se nevydávat příliš mnoho energie, ale oba věděli, že je to nejspíš marné. Když bouře udeřila, nebyli daleko od pevniny, jenže byla úplná tma. Mohli mířit k pobřeží, ale stejně tak na otevřené moře.</p>
<p>Nebylo slyšet nic, než jejich dech a zvuk vzdouvajících se vln. Ale plaval dál – i když se klidně mohli motat v kruhu – a ona udržovala při životě jejich dech. Kdo z nich to vzdá jako první, zatím nevěděl.</p>
<p>„Proč jsi mě zachránila?“ zeptal se nakonec.</p>
<p>„Šetři síly. Nemluv.“</p>
<p>„Proč jsi to udělala?“</p>
<p>„Protože jsi lidská bytost,“ odsekla zlostně.</p>
<p>Lži. Jestli se jim opravdu podaří dostat na souš, bude potřebovat Fjerdana, aby přežila; někoho, kdo zná tuhle zemi, i když náš jazyk očividně ovládá. Jistě, že ho zná. Všichni to jsou špioni a zrádci, vycvičení číhat na svou kořist, na lidi jako je on, kteří nemají nepřirozená nadání. Jsou to šelmy.</p>
<p>Nepřestával kopat nohama, ale svaly na nohách mu ochabovaly, a cítil, jak se do něj začíná vkrádat chlad.</p>
<p>„Už to vzdáváš, čarodějnice?“</p>
<p>Poznal, že ze sebe setřásla vyčerpání, protože se mu znova rozběhla krev do prstů na rukou i na nohou.</p>
<p>„Držím s tebou krok, <emphasis>drüskelle</emphasis>. Jestli umřeme, budeš to ty, komu to v příštím životě půjde na vrub.“</p>
<p>Musel se tomu pousmát. Bezpáteřní rozhodně nebyla. To bylo vidět už když byla zavřená v kotci.</p>
<p>A tak tu noc tenkrát přečkali: kdykoliv jeden z nich umdléval, začal ho ten druhý popichovat. Vnímali jenom moře, led a občasné šplouchnutí, které mohlo být vlna stejně dobře jako vyhladovělé zvíře blížící se po vodě k nim.</p>
<p>„Podívej,“ zašeptala čarodějnice, když začalo svítat, a objevily se první červánky.</p>
<p>Tam v dálce dokázal rozeznat ledový výčnělek a tmavý cíp požehnaného kamenitého pobřeží. Země.</p>
<p>Na radost ani úlevu nebylo kdy. Čarodějnice zaklonila hlavu dozadu a opřela si ji o jeho rameno, zatímco on je stále posunoval blíž ke břehu, centimetr po centimetru, přitom je každá vlna stahovala zpátky, jako by je moře odmítalo pustit ze svých spárů. Konečně se nohama dotkli dna, napůl plavali, napůl šli, a tak se doškrábali na břeh. Pustili se a Matthias se dovlekl na černé kameny na zmrzlé, mrtvé zemi a jeho tělo zaplavilo čiré utrpení.</p>
<p>Zpočátku vůbec nedokázali jít. Křečovitě sebou škubali, jak se snažili přimět své končetiny k poslušnosti, zatímco jimi lomcovala nesmírná zima. Nakonec se mu podařilo vstát. Napadlo ho, že se sebere a odejde, najde si někde přístřeší bez ní. Klečela na kolenou s rukama opřenýma o zem a hlavou skloněnou; mokré, zcuchané vlasy jí zakrývaly obličej. Měl nejasný pocit, že si hodlá lehnout a už nevstát.</p>
<p>Udělal krok, druhý. Pak se otočil zpátky. Ať už k tomu měla jakýkoliv důvod, zachránila mu život, a ne jednou – zachraňovala ho celou dobu, znovu a znovu. To je dluh na celý život.</p>
<p>Doklopýtal k ní a nabídl jí ruku.</p>
<p>Když k němu vzhlédla, čišel jí z tváře odpor a vyčerpání. V tom výraze zahlédl stud, jenž přichází s vděčností, a věděl, že se v tom letmém okamžiku stala jeho zrcadlem. Ani ona mu nechtěla zůstat nic dlužná.</p>
<p>Rozhodl za ni. Tolik jí dlužil. Sklonil se dolů a silou ji vytáhl na nohy, pak se společně odbelhali z pláže.</p>
<p>Vydali se cestou, která, jak Matthias doufal, směřovala na západ. Slunce tak daleko na severu dokáže ošálit lidské smysly a kompas, jímž by se mohli řídit, neměli. Byla už skoro tma a Matthiase se začínala zmocňovat skutečná panika, když konečně zahlédli velrybářský tábor. Byl opuštěný – na základnách se žilo jen na jaře – a nebylo to vlastně víc než okrouhlá chatrč postavená z kostí, drnů a kožešin. Ale útulek znamenal naději přežít noc.</p>
<p>Na dveřích nebyl zámek. Vlastně dovnitř skoro spadli.</p>
<p>„Děkuju ti,“ hlesla a zhroutila se dolů ke kulatému ohništi.</p>
<p>Nic na to neřekl. To, že našel tábor, bylo pouhopouhé štěstí. Kdyby se z moře dostali jen o pár mil po pobřeží nahoru, bylo by po nich.</p>
<p>Rybáři tu nechali rašelinu a dříví na podpal. Oheň dal Matthiasovi pořádně zabrat, byla fuška přinutit dřevo hořet tak, aby vydávalo něco jiného než dým. Byl tak nemotorný, unavený a vyhládlý, že by klidně sežvýkal i podrážky svých bot. Když za sebou uslyšel šustění, otočil se, a klacek, s nímž se snažil domlouvat maličkým plamínkům, aby hořely, mu v tu chvíli málem vypadl z ruky.</p>
<p>„Co to děláš?“ vyštěkl.</p>
<p>Otočila se přes rameno – přes úplně nahé rameno – a řekla: „A co bych jako měla dělat?“</p>
<p>„Hned se zase obleč!“</p>
<p>Obrátila oči v sloup. „Nehodlám zmrznout jen proto, abych uchránila tvoji cudnost.“</p>
<p>Zprudka hrábl do ohniště, ale ona si ho nevšímala a svlékla si zbytek šatů – tuniku, kalhoty a dokonce to, co měla pod nimi – pak se zahalila do jedné ze špinavých jeleních kožešin naskládaných u dveří.</p>
<p>„U všech svatých, to je smrad,“ řekla štítivě a přitom se štrachala pro další kůže, které vyskládala vedle ohně do jakéhosi hnízda. Při každém jejím pohybu se jí jelenicový plášť rozhalil a pod ním se na okamžik objevilo zaoblené lýtko, bílá kůže, stín v prohlubni ňader. Dělala to schválně. Věděl to. Snažila se ho zneklidnit. Musel soustředit svoji pozornost na oheň. Skoro umřel a jestli nedokáže rozdělat oheň, pořád ještě se mu to může stát. Kdyby jen přestala dělat ten zpropadený rámus. Klacek se mu zlomil v rukou.</p>
<p>Nina si odfrkla a uvelebila se na své kožešinové lůžko. Opřela se o loket. „Pro smilování boží, <emphasis>drüskelle</emphasis>, co to s tebou je? Jenom se chci zahřát. Slibuju, že se tě v noci nezmocním.“</p>
<p>„Já se tě nebojím,“ odtušil otráveně.</p>
<p>Zle se na něj usmála. „Pak jsi hloupější, než vypadáš.“</p>
<p>Zůstal přikrčený u ohně. Věděl, že by si měl jít lehnout vedle ní. Slunce zapadlo a teplota klesala. Měl co dělat, aby nejektal zuby, a jestli chtějí přežít tuhle noc, budou potřebovat své tělesné teplo. Neměl by se tím trápit, jenže nechtěl být v její blízkosti. <emphasis>Protože je to zabiják</emphasis>, říkal si v duchu. <emphasis>Je to vražedkyně a čarodějnice.</emphasis></p>
<p>Přinutil se vstát, aby si k ní šel lehnout. Ale ona zvedla ruku a zastavila ho.</p>
<p>„Ať tě ani nenapadne lehnout si vedle mě v těch šatech. Jsi promáčený na kost.“</p>
<p>„Můžeš udržovat náš krevní oběh.“</p>
<p>„Jsem vyčerpaná,“ vyhrkla zlostně. „A jakmile usnu, jediné, co nás bude hřát, je tenhle oheň. Až odsud vidím, že se klepeš. To jsou všichni Fjerdani tak upjatí?“</p>
<p>Ne. Snad. Vlastně nevěděl. <emphasis>Drüskellové</emphasis> jsou svatý řád. Žijí zdrženlivě, dokud se neožení – s dobrou fjerdskou ženou, která nepobíhá po světě, neřve na lidi a nesvléká si šaty.</p>
<p>„Jsou všichni grišové tak nestydatí?“ zeptal se zahnaný do kouta.</p>
<p>„V První i Druhé armádě cvičí muži i ženy spolu, bok po boku. Pro nějaké upejpání tam není místo.“</p>
<p>„Není přirozené, aby ženy bojovaly.“</p>
<p>„Není přirozené, aby byl člověk tupý jako osel, a podívejme na tebe. Vážně si uplaval všechny ty kilometry jenom proto, abys nakonec umrznul v téhle díře?“</p>
<p>„Je to rybářská chata a vůbec nevíš, jestli jsme plavali kilometry.“</p>
<p>Nina zhluboka vzdychla; pak se schoulila na bok a zahrabala se do kožešin tak blízko ohně, jak to jen šlo. „Na hádání už jsem unavená.“ Zavřela oči. „Nechce se mi uvěřit, že poslední, co uvidím, než umřu, je tvůj obličej.“</p>
<p>Měl pocit, že ho pokouší. Stál tam, připadal si hloupě a nenáviděl ji, protože to bylo kvůli ní. Otočil se zády k ní a rychle ze sebe shodil promáčené oblečení a rozložil u ohně. Po očku po ní pošilhával, jestli se nedívá, a když byl svlečený, došel k lůžku z kožešin a zachumlal se vedle ní, dával si však dobrý pozor, aby mezi nimi zůstala mezera.</p>
<p>„Blíž, <emphasis>drüskelle</emphasis>,“ zabroukala škádlivě.</p>
<p>Přehodil přes ni ruku a přitiskl svou hruď na její záda. Vyjíkla vyděšeně <emphasis>ách</emphasis> a neklidně se zavrtěla.</p>
<p>„Přestaň se vrtět,“ zamumlal. Byl už v blízkosti žen – ne mnoha, to je pravda – ale žádná z nich nebyla jako ona. Je tak nemístně zaoblená.</p>
<p>„Jsi studený a lepkavý,“ ošívala se nespokojeně a celá se třásla. „Jako bych ležela vedle obřího tuleně.“</p>
<p>„Ty jsi mi řekla, že mám jít blíž!“</p>
<p>„Povol trošku,“ řekla, a když to udělal, otočila se tváří k němu.</p>
<p>„Co to děláš?“ v hrůze se od ní odtahoval.</p>
<p>„Uklidni se, <emphasis>drüskelle</emphasis>. Tady tě nebudu znásilňovat.“</p>
<p>Jeho modré oči ze zúžily. „Nesnáším, jak mluvíš.“ Zdálo se mu to, nebo se opravdu začervenala? Jak by se jeho slova mohla téhle čarodějnice dotknout?</p>
<p>Sama ostatně potvrdila, že to byl jen výplod jeho představivosti, protože vzápětí řekla: „Myslíš si, že mě zajímá, co se ti líbí, nebo nelíbí?“</p>
<p>Položila mu dlaně na prsa a upřela pohled na jeho srdce. Tohle jí neměl dovolit, neměl jí ukázat svoji slabost, jenže sotva se mu v těle rozproudila krev a ucítil teplo, zaplavila ho úleva a mír, které byly příliš příjemné, než aby jim dokázal odolat.</p>
<p>Nerad a zdráhavě se pod jejími dlaněmi uvolnil. Otočila se a přitáhla si jeho ruku zpátky kolem sebe. „Nemáš zač, ty velký troubo.“</p>
<p>Lhal. Líbilo se mu, jak mluví.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Pořád se mu to líbí. Za zády slyšel, jak brebentí, a snaží se naučit Inej pár fjerdských slov. „Ne Hring-kále. Musíš položit větší důraz na poslední slabiku.“</p>
<p>„Hringalá?“ zkusila to znovu Inej.</p>
<p>„To už je lepší – takhle ti to vysvětlím: kerština je jako gazela, skáče z jednoho slova na druhé,“ gestikulovala rukama. „Fjerdština je jako racek, krouží a padá.“ Z jejích rukou se staly dva ptáci vznášející se ve vzdušných proudech. V tu chvíli se podívala před sebe a zachytila jeho upřený pohled.</p>
<p>Odkašlal si. „Nejezte sníh,“ nahonem přispěchal s radou. „Jenom člověka dehydratuje a sníží jeho tělesnou teplotu.“ Vyrazil s námahou dopředu, aby získal náskok a byl na dalším kopci první. Jenže, když vystoupal nahoru, zůstal stát jako opařený a krve by se v něm nedořezal.</p>
<p>Otočil se a mával rukama. „Stát! Tohle nechcete –“</p>
<p>Bylo už pozdě. Nina si rukama zakryla ústa. Inej ve vzduchu udělala jakési ochranné znamení, Wylan zalapal po dechu. Kaz nehnul brvou, s nečitelným výrazem stál jako socha.</p>
<p>Ty hranice byly postaveny na černo. Ten, kdo to udělal, měl v úmyslu rozdělat oheň v závětří kamenitých rozvalin, ani to však nezabránilo tomu, aby vítr plameny neudusil. Ke třem hranicím postaveným na zmrzlé půdě byla přivázána tři ohořelá těla, z jejichž černé, popraskané kůže se ještě kouřilo.</p>
<p><emphasis>„U Ghezena,“</emphasis> zaklel Wylan. „Co to je?“</p>
<p>„Tohle dělají Fjerdani grišům,“ odpověděla Nina. Tvář měla klidnou a její zelené oči nepřítomně hleděly před sebe.</p>
<p>„Tohle dělají kriminálníci,“ procedil Matthias a všechno v něm vřelo. „Upalovat na hranicích je zakázáno od –“</p>
<p>Nina se k němu prudce otočila a vrazila mu herdu do prsou. „Jak se opovažuješ,“ vzkypěla a hněv z ní čišel na všechny strany. „Řekni mi, kdy byl naposledy někdo obžalován za to, že upálil grišu. Je to vůbec vražda zabíjet psy?“</p>
<p>„Nino –“</p>
<p>„Když zabíjíte v uniformě, tak to není vražda?“</p>
<p>V tu chvíli se to ozvalo – zasténání, jako když kvílí vítr.</p>
<p>„Bohové,“ vyhrkl Jesper. „Někdo z nich ještě žije.“</p>
<p>Znovu to uslyšeli, tenké a naléhavé úpění vycházející ze zčernalé hroudy masa úplně vpravo. Z tvaru těla nebylo poznat, jestli je to muž, nebo žena. Vlasy shořely a oblečení se na těle rozškvařilo. Černé kusy ohořelé kůže se odlupovaly a pod nimi prosvítalo živé maso.</p>
<p>Nině se z hrdla vydral vzlyk. Zvedla ruce, jenže se chvěla tak, že nedokázala vlastní silou ukončit utrpení toho nešťastníka. S tváří zalitou slzami se obrátila na ostatní. „Já… Prosím, mohli byste někdo…“</p>
<p>Jesper se pohnul první. Padly dva výstřely a tělo utichlo. Jesper strčil pistole zpátky do pouzdra.</p>
<p>„Ksakru, Jespere,“ zavrčel Kaz. „Právě si všem na míle daleko oznámil naši polohu.“</p>
<p>„Budou si myslet, že jsme lovci.“</p>
<p>„Měl si nechat Inej, aby to udělala.“</p>
<p>„Já jsem to nechtěla udělat,“ promluvila Inej tiše. „Děkuju ti, Jespere.“</p>
<p>Kaz stiskl zuby, ale neřekl už nic.</p>
<p>„Děkuju ti,“ jíkla Nina přiškrceným hlasem. Vyrazila zamrzlou plání dopředu, po stopě, jež se ve sněhu ztrácela. Klopýtala, přes slzy skoro neviděla. Matthias vyrazil za ní. Nebyly tu žádné orientační body a člověk mohl snadno sejít z cesty.</p>
<p>„Nino, musíš se držet ostatních –“</p>
<p>„Tak k tomuhle se chceš vrátit, Helvare,“ křikla zprudka. „To je země, které toužíš sloužit. Na tohle jsi pyšný?“</p>
<p>„Nikdy jsem žádného grišu na hranici neposlal. Grišové jsou posláni před spravedlivý soud –“</p>
<p>Otočila se k němu, na očích měla brýle proti slunci a po tvářích rozeseté zamrzlé slzy.</p>
<p>„Tak jak je možné, že ten tvůj spravedlivý soud ještě nikdy žádného grišu neosvobodil.“</p>
<p>„Já –“</p>
<p>„Protože naším zločinem je to, že <emphasis>existujeme</emphasis>. Naším zločinem je to, že jsme, jací jsme.“</p>
<p>Matthias mlčel a když znovu promluvil, bil se v něm stud za to, co hodlá říct, a potřeba vyjádřit přesvědčení, v němž byl vychován a které se mu stále zdálo pravdivé. „Nino, napadlo tě někdy, že jste možná… neměli existovat?“</p>
<p>Z jejích očí vyšlehl zelený oheň. Udělala krok k němu a on cítil nesmírný hněv, jenž ji spaloval. „Možná jste to vy, Helvare, kdo neměl existovat. Slabí a zranitelní, žijete krátce a máte spoustu předsudků. Uctíváte duchy lesa a duchy ledu, kteří se vám ani neobtěžují zjevit, ale když vidíte skutečnou moc, jste celí žhaví ji zničit.“</p>
<p>„Nevysmívej se věcem, kterým nerozumíš.“</p>
<p>„Tak tebe uráží moje posmívání? Moji lidé by byli vděční, kdyby ses jim místo těch zvěrstev smál.“ Po tváři jí přelétl záblesk uspokojení. „Ravka se dává dohromady. A Druhá armáda zrovna tak. A až budou v plné síle, doufám, že vám vyměří takový trest, jaký si zasloužíte. Doufám, že spoutají <emphasis>drüskelly</emphasis> řetězy a přinutí je poslouchat, až budou do světa křičet všechny jejich zločiny, ať všichni vidí, jaké zlo pácháte.“</p>
<p>„Když už se nemůžeš dočkat, až Ravka znovu povstane, proč už tam nejsi?“</p>
<p>„Chci, abys dostal milost, Helvare. Chci být tady, až Druhá armáda napochoduje na sever a na téhle pustině nenechá kámen na kameni. Doufám, že ti vypálí pole a zasypou je solí. Doufám, že postaví na hranici tvou rodinu i tvé přátele.“</p>
<p>„To už udělali, Zeniková. Mé matce, mému otci i mé malé sestřičce. Ohňostrůjci, vojáci, které tolik blahořečíš, ti ubozí pronásledovaní grišové, spálili naši vesnici na uhel. Nemám už nic, co bych mohl ztratit.“</p>
<p>Nice se hořce usmála. „Možná jsi byl v Morně přece jen moc krátce, Matthiasi. Člověk má vždycky co ztratit.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>20 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong><emphasis>á je cítím.</emphasis> Nina klopýtala sněhem, přitom si vyklepávala vlasy i oblečení a měla co dělat, aby nezvracela. Před očima stále viděla jejich těla, rudé maso prosvítající skrze zčernalou krustu ohořelou na uhel. Měla pocit, jako by na ní ulpěl jejich popel, připadala si zahalená do zápachu těch spálených těl. Nedokázala se pořádně nadechnout.</p>
<p>V Matthiasově blízkosti bylo snadné zapomenout, co je ve skutečnosti zač, a co si o ní doopravdy myslí. Dnes ráno mu znovu upravovala obličej, trpělivě snášela jeho reptání i zachmuřené pohledy. Ne, vlastně ji to <emphasis>těšilo</emphasis>. Byla vděčná, že má důvod být mu nablízku, a měla až dětinskou radost pokaždé, když se jí podařilo ho téměř rozesmát. <emphasis>Bohové, co mi na něm záleží?</emphasis> Proč jeden úsměv Matthiase Helvara vydá za padesát úsměvu kohokoliv jiného? Cítila, jak mu divoce tluče srdce, když mu zaklonila hlavu dozadu, aby mu mohla obarvit oči. Napadlo ji, že ho políbí. Měla chuť líbat ho a byla si jistá, že on myslí na totéž. <emphasis>A nebo dumá, jak by mě zaškrtil.</emphasis></p>
<p>Nezapomněla, co jí řekl na palubě <emphasis>Ferolind</emphasis>, když se ptal, co zamýšlí provést s Bo Yul-Bayurem, jestli chce toho vědce vážně vydat Kerchu. Kdyby zhatila Kazovy plány, stálo by to Matthiase jeho milost? To nemůže udělat. Ať je, jaký chce, dluží mu svobodu.</p>
<p>Po ztroskotání lodi spolu tři týdny cestovali. Neměli kompas, nevěděli, kam jdou. Dokonce ani nevěděli, kde na severním pobřeží vyplavali. Celé dny se prodírali sněhem a v noci mrzli, buď v tom nejskromnějším přístřešku, který dokázali dát dohromady, nebo v opuštěné chatrči ve velrybářském táboře, když měli dost štěstí, a narazili na nějakou. Jednou na dně cestovní brašny, co našli v tábořišti, objevili sušené jelení maso, které si tam někdo schoval, a připadalo jim to skoro jako zázrak. Přežvykovali ho v tiché blaženosti a cítili se jeho chutí takřka opilí.</p>
<p>Po té první noci spali už v suchém oblečení zahalení do přikrývek, které se jim podařilo najít, každý na opačné straně ohniště. Když neměli dřevo ani chrastí, schoulili se každý na svou stranu a sotva se jeden druhého dotýkali, jenže do rána se na sebe stejně přitiskli a zahaleni omamným spánkem oddychovali jako jedno tělo připomínající srpek měsíce.</p>
<p>Každé ráno si stěžoval, že je nemožné ji vzbudit.</p>
<p>„Jako bych oživoval mrtvolu.“</p>
<p>„Mrtvola prosí ještě o pět minut,“ říkávala a stahovala si přitom kožešinu přes hlavu.</p>
<p>Balil těch pár věcí, co měli, a dělal přitom schválně rámus, dupal a sám pro sebe si mručel. „Líná, dětinská, sobecká…,“ dokud konečně nevstala a nezačala se připravovat na nový den.</p>
<p>„Co uděláš jako první, až dorazíš domů?“ zeptala se ho jednou, když nekonečně dlouho putovali sněhem a doufali, že narazí na nějaké známky civilizace.</p>
<p>„Vyspím se,“ odpověděl. „Vykoupu se. Budu se modlit za svoje kamarády.“</p>
<p>„Ach ano, za ty ostatní grázly a zabijáky. Jak ses vůbec stal <emphasis>drüskellem</emphasis>?“</p>
<p>„<emphasis>Tvoji </emphasis>kamarádi vyvraždili při svém nájezdu mou rodinu,“ řekl chladně. „Brum se mě ujal a dal mi něco, za co jsem mohl bojovat.“</p>
<p>Nina tomu nechtěla věřit, ale věděla, že je to možné. Docházelo k bojům, ve kterých umírali nevinní lidé. Stejně znepokojující pro ni bylo uvažovat o Brumovi jako o někom, kdo zastává v životě druhých otcovskou roli.</p>
<p>Nepřipadalo jí vhodné přít se nebo omlouvat, a tak řekla první věc, kterou ji slina přinesla na jazyk.</p>
<p><emphasis>„Jer molle pe oonet. Enel mörd je nej afva trohem varret.“</emphasis> Byl jsem stvořen, abych tě bránil. Dokud mě smrt tohoto závazku nezprostí.</p>
<p>Matthias na ni zděšeně hleděl. „To je přísaha, kterou se <emphasis>drüskellové</emphasis> zavazují ke službě Fjerdě. Jak to, že ta slova znáš?“</p>
<p>„Chtěla jsem se o Fjerdě naučit co nejvíc.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>Otálela s odpovědní, nakonec však řekla: „Abych se vás nebála.“</p>
<p>„Nevypadáš, že bys měla strach.“</p>
<p>„Ty ze mě máš strach?“ chtěla vědět.</p>
<p>„Ne,“ odvětil takřka překvapeně. Už dřív prohlašoval, že se jí nebojí. Tentokrát mu to však věřila. Musela si připomenout, že tohle není dobré.</p>
<p>Pokračovali v cestě a za chvíli se zeptal on jí: „Co uděláš ty jako první, až přijdeš domů?“</p>
<p>„Najím se.“</p>
<p>„Co budeš jíst?“</p>
<p>„Všechno. Nadívané zelí, bramborové knedlíky, rybízový koláč, bliny s citrónovou polevou. Nemůžu se dočkat, jak se bude Zoja tvářit, až vtrhnu do Malého paláce.“</p>
<p>„Zoja Nazjalenská?“</p>
<p>Nina se zarazila. „Ty ji znáš?“</p>
<p>„Každý ji zná. Je to mocná čarodějka.“</p>
<p>Tehdy jí to došlo: Pro <emphasis>drüskelly</emphasis> je Zoja něco jako pro ni Jarl Brum – krutá, nelidská bytost, která číhá ve tmě a nosí smrt. Pro tohohle kluka byla Zoja nestvůra. Ta myšlenka ji rozrušila.</p>
<p>„Jak jsi se dostala z klece?“</p>
<p>Nina zamrkala. „Co?“</p>
<p>„Na lodi. Byla jsi svázaná a zamknutá v kleci.“</p>
<p>„Ten plechový hrnek na vodu. Ulomilo se mu ouško a v tom místě byl ostrý. Přeřízli jsme si s ním pouta. Jakmile jsme měli volné ruce…“ Nina se odmlčela v půlce věty.</p>
<p>Matthias svraštil obočí. „Měli jste v plánu nás přepadnout.“</p>
<p>„Tu noc jsme se chystali udeřit.“</p>
<p>„Jenže se spustila bouře.“</p>
<p>„Ano.“</p>
<p>Větrostrůjce s materiálčikem prorazili v lodi díru a odplavali na svobodu. Ale přežili v té ledové vodě? Podařilo se jim dostat na pevninu? Otřásla se. Kdyby neměli štěstí a ten hrnek se nerozbil, utopila by se v kleci. „Co jedí <emphasis>drüskellové</emphasis>? zeptala se ho a přidala do kroku. „Teda kromě griších nemluvňátek?“</p>
<p>„My nejíme nemluvňátka!“</p>
<p>„Delfíní tuk? Sobí kopyta?“</p>
<p>Všimla si, že zkřivil ústa, a přemýšlela, jestli je to odporem, nebo se snaží potlačit smích.</p>
<p>„Jíme hodně ryb. Sledě. Tresky. A ano, i soby, ale ne jejich kopyta.“</p>
<p>„A co koláče?“</p>
<p>„Co má s nimi být?“</p>
<p>„Mám strašně ráda koláče. Tak si říkám, jestli třeba nenajdeme něco společného.“</p>
<p>Pokrčil rameny.</p>
<p>„Ale no tak, <emphasis>drüskelle</emphasis>,“ naléhala. Pořád ještě si nevyměnili jména a ona nevěděla, jestli by to byl dobrý nápad. Pokud přežijí, dorazí nakonec do vesnice nebo do města. Nevěděla, co se stane pak, ale v každém případě čím méně toho o ní ví, tím lépe. „Nevyzrazuješ státní tajemství Fjerdy. Jenom mě zajímá, proč nemáš rád koláče.“</p>
<p>„Mám rád koláče, ale nemáme dovoleno jíst sladkosti.“</p>
<p>„Nikdo? Nebo jenom <emphasis>drüskellové</emphasis>?“</p>
<p>„<emphasis>Drüskellové</emphasis>. Je to považováno za nestřídmost. Stejně jako alkohol nebo –“</p>
<p>„Děvčata?“</p>
<p>Zrudl ve tvářích a ztěžka se vlekl dál. Bylo tak snadné přivézt ho do rozpaků.</p>
<p>„Když nesmíš jíst cukr ani pít alkohol, určitě by ti hrozně chutnal <emphasis>pomdrakon</emphasis>.</p>
<p>Nejdřív jí na to neskočil a jen mlčky šlapal dál, po chvíli mu však ticho začalo připadat nesnesitelné. „Co je <emphasis>pomdrakon</emphasis>?“</p>
<p>„Dračí mísa,“ vysvětlovala Nina dychtivě. „Namočíš rozinky do brandy, zapálíš to a zhasneš světla.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Aby bylo těžké chytit je do ruky.“</p>
<p>„A co uděláš, když je chytneš do ruky?“</p>
<p>„Sníš je.“</p>
<p>„A to ti nespálí jazyk?“</p>
<p>„Jasně, ale –“</p>
<p>„Tak proč bys –“</p>
<p>„Protože je to legrace, hlupáčku. Víš, co je to ‚legrace‘? Máte to slovo ve fjerdštině, tak už si ho nejspíš musel slyšet.“</p>
<p>„Znám spoustu legračních věcí.“</p>
<p>„Skvěle. A co děláš, když se chceš pobavit?“</p>
<p>A takhle to šlo pořád dál, popichovali jeden druhého, stejně jako tu noc v moři, aby se udrželi na živu, a odmítali si připustit, že jim docházejí síly, a když brzy nenarazí na skutečné obydlí, nemají šanci přežít. Byly dny, kdy je hlad a bílé sněžné pláně natolik mátly, že ztráceli cestu a pohybovali se v kruhu, naráželi na vlastní stopy, ale nikdy se o tom nemluvili, slovo <emphasis>ztracení</emphasis> mezi nimi nikdy nepadlo, jako by oba věděli, že by to znamenalo přiznat porážku.</p>
<p>„Proč Fjerdani nedovolí bojovat ženám?“ zeptala se ho jednou v noci, když leželi schoulení v chatrném přístřešku a od země k nim přes kůže položené na zemi pronikal štiplavý chlad.</p>
<p>„Nechtějí bojovat.“</p>
<p>„Jak to víš? Ptal se na to někdy nějaké?“</p>
<p>„My ženy ve Fjerdě uctíváme a chráníme.“</p>
<p>„To je, myslím, docela rozumná politika.“</p>
<p>Znal ji už natolik dobře, aby ho to zaskočilo. „Vážně?“</p>
<p>„Jen si představ, jaká by to byla ostuda, kdyby tě přeprala nějaká fjerdská holka.“</p>
<p>Odfrkl si.</p>
<p>„Strašně ráda bych viděla, jak ti nabije nějaká holka,“ rozzářila se.</p>
<p>„To v tomhle životě neuvidíš.“</p>
<p>„Ech, nejspíš <emphasis>neuvidím</emphasis>. Tak to budu muset přežít, abych ti mohla sama nakopat zadek.“</p>
<p>Tentokrát už se rozesmál, upřímným smíchem, jejž cítila v zádech.</p>
<p>„Bohové, Fjerdane, já netušila, že se umíš smát. Radši opatrně, abys to nepřehnal.“</p>
<p>„Bavíš mě tou svojí drzostí, čarodějko.“</p>
<p>Teď se zasmála ona. „Myslím, že tohle je ten nejhorší kompliment, který jsem kdy dostala.“</p>
<p>„Nikdy o sobě nepochybuješ?“</p>
<p>„Pořád,“ stačila ještě říct, než usnula. „Jenom to nedávám najevo.“</p>
<p>Druhý den ráno je zavedla cesta na zledovatělou pláň plnou nebezpečných trhlin, drželi se uprostřed na pevné půdě mezi zkázonosnými puklinami a hádali se kvůli Ninině zálibě spát.</p>
<p>„Jak vůbec můžeš říkat, že jsi voják? Spala bys klidně celé dopoledne, kdybych tě nechal.“</p>
<p>„A jak to s tím souvisí?“</p>
<p>„Kázeň a řád. Říká ti to vůbec něco? U Djela, nemůžu se dočkat, až budu mít zase postel sám pro sebe.“</p>
<p>„To určitě,“ vypálila Nina. „Cítím, jak strašně ti vadí spát vedle mě. Každé ráno to cítím.“</p>
<p>Matthias zrudl. „Proč musíš říkat takové věci?“</p>
<p>„Protože se mi líbí, když se červenáš.“</p>
<p>„Je to hnusné. Nemusíš přece ze všeho udělat oplzlost.“</p>
<p>„Kdybys to nebral tak strašně vážně a trochu se uvolnil –“</p>
<p>„Já se nechci uvolňovat.“</p>
<p>„Proč? Čeho se tak bojíš? Co myslíš, že se stane? Máš strach, že bys mě mohl začít mít rád?“</p>
<p>Nic na to neřekl.</p>
<p>I když byla unavená, popoběhla před něj. „Aha, v tom to je. Nechceš mít rád grišu, že jo? Máš strach, že kdyby ses smál mým vtipům nebo si se mnou povídal, mohl by sis začít myslet, že jsem lidská bytost. To by byla taková hrůza?“</p>
<p>„Já tě mám rád.“</p>
<p>„Cos to řekl?“</p>
<p>„Mám tě rád,“ vyhrkl zlostně.</p>
<p>Rozzářila se, cítila v sobě vybuchovat ohňostroj radosti. „A je to vážně tak strašné?“</p>
<p>„Je!“ zahřměl.</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Protože jsi nesnesitelná. Jsi hlučná, lascivní a… proradná. Brum nás varoval, že griši dokáží být okouzlující.“</p>
<p>„Aha, rozumím. Jsem lstivá svůdkyně. Omámila jsem tě svými grišovskými kouzly!“</p>
<p>Dloubla ho prstem do prsou.</p>
<p>„Nech toho.“</p>
<p>„Nenechám. Mámím tě.“</p>
<p>„Přestaň.“</p>
<p>Tancovala před ním ve sněhu, dloubala ho do prsou, břicha, do boků. „Svatá dobroto! Ty jsi tvrdý jako skála. To je teda poctivá práce.“ Rozesmál se. „Funguje to! Kouzla a čáry začala působit. Fjerda padla. Jsi bezmocný, nedokážeš mi odolat. Ne…“</p>
<p>Její švitoření se rázem změnilo v řev, protože se jí pod nohama prolomil led. S rukama nad hlavou šátrala slepě kolem sebe, aby našla něco, cokoliv, co by zadrželo její pád, celou svou silou zarývala prsty do ledu a kamení.</p>
<p><emphasis>Drüskelle</emphasis> ji popadl, zasténala, protože jí tím takřka vyvrátil ruku z kloubů.</p>
<p>Visela ve vzduchoprázdnu a od temného chřtánu propasti ji nedělilo nic než křečovitý stisk jeho prstů. Když k němu vzhlédla, byla si na okamžik téměř jistá, že ji pustí dolů.</p>
<p>„Prosím,“ škemrala úzkostlivě a slzy se jí řinuly po tvářích.</p>
<p>Vytáhl ji nahoru, přehodil přes okraj a pak se opatrně odplazili na pevnou půdu. Leželi na zádech a zhluboka oddychovali.</p>
<p>„Měla jsem strach… Měla jsem strach, že mě tam necháš spadnout,“ vypravila ze sebe konečně.</p>
<p>Po dlouhém zadumaném tichu přiznal: „Napadlo mě to. Ale jen na vteřinu.“</p>
<p>Nina ze sebe vypravila cosi na způsob smíchu. „To je v pořádku,“ uzavřela nakonec. „Taky by mě to napadlo.“</p>
<p>Vstal a nabídl jí ruku. „Já se jmenuju Matthias.“</p>
<p>„Nina,“ pověděla, když mu podala svou. „Ráda tě poznávám.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>I když to bylo víc než rok, co s nimi loď ztroskotala, Nině se zdálo, jako by se to stalo včera. Jedna část její bytosti toužila vrátit se do doby před tím, než se to všechno pokazilo, do těch dlouhých dnů na zamrzlých pláních, kdy se jim podařilo nebýt grišou a inkvizitorem, a stali se jeden pro druhého Ninou a Matthiasem. Ale čím víc o tom přemýšlela, tím si byla jistější, že nic takového se nikdy skutečně nestalo. Ty tři týdny byla obyčejná lež, kterou si vymysleli, aby přežili. Skutečnost jsou ti upálení na hranici.</p>
<p>„Nino,“ volal Matthias a běžel za ní. „Nino, poslouchej mě přece. Musíš se držet s ostatními.“</p>
<p>„Nech mě na pokoji.“</p>
<p>Když ji chytil za paži, cukla sebou a sevřela ruku v pěst, čímž mu v hrdle zastavila přívod vzduchu. Obyčejný člověk by ji v tu chvíli pustil, Matthias byl ale vycvičený <emphasis>drüskell</emphasis>. Střelhbitě jí přitiskl paže k tělu a pevně ji k sobě přivinul, aby nemohla bojovat rukama.</p>
<p>„Přestaň,“ broukl něžně.</p>
<p>S očima výhružně upřenýma do jeho se snažila vyprostit ze sevření. „Pusť mě.“</p>
<p>„Nemůžu. Ne, když jsi nebezpečná.“</p>
<p>„Vždycky pro tebe budu nebezpečná, Matthiasi.“</p>
<p>Koutek úst se mu stočil do trpkého úsměvu. Jeho oči se dívaly skoro žalostně. „Já vím.“</p>
<p>Pomalu ji pustil. Ustoupila o krok dozadu.</p>
<p>„Co všechno uvidím, až přijedu do Ledového paláce?“ dožadovala se.</p>
<p>„Ty máš strach.“</p>
<p>„Mám,“ přisvědčila a přitom vzpurně vystrčila bradu. Nemělo smysl to zapírat.</p>
<p>„Nino –“</p>
<p>„Pověz mi to. Musím to vědět. Mučírnu? Hranice plápolající na střeše?“</p>
<p>„Soud už netrestá upalováním na hranicích.“</p>
<p>„A čím tedy? Utopením nebo snad rozčtvrcením za živa? Zastřelením? Má královský palác okna s vyhlídkou na šibenici?“</p>
<p>„Nino, už mám těch tvých soudů dost. Tohle musí přestat.“</p>
<p>„Má pravdu. Takhle to dál nejde.“ Jesper stál s ostatními v závějích vedle nich. Jak dlouho už tam jsou? Viděli, jak jsem napadla Matthiase?</p>
<p>„Nepleť se do toho,“ utrhla se na něj Nina.</p>
<p>„Kvůli tomu vašemu věčnému hádání nás nakonec všechny zabijí, jenže já mám v plánu prohrát v kartách ještě pořádný balík peněz.“</p>
<p>„Musíte se usmířit,“ vložila se do toho Inej. „Alespoň na nějaký čas.“</p>
<p>„Tohle se tě netýká,“ zavrčel Matthias.</p>
<p>Kaz se zlověstným výrazem přistoupil blíž. „To se nás tedy rozhodně týká. A hlídej si svůj tón.“</p>
<p>Matthias rozhodil rukama. „Všechny vás dostala. Takhle to s lidmi dělá. Přiměje vás věřit, že je vaše přítelkyně a pak –“</p>
<p>Inej zkřížila ruce na prsou. „A pak co?“</p>
<p>„Nech to být, Inej.“</p>
<p>„Ne, Nino,“ opáčil Matthias. „Jen jim to řekni. Kdysi si tvrdila, že jsi můj přítel. Vzpomínáš?“ Otočil se na ostatní. „Tři týdny jsme spolu cestovali. Zachránil jsem jí život. Zachránili jsme jeden druhého. Když jsme dorazili do Ellingu, mohl jsem ji kdykoliv vydat vojákům, kteří stáli na každém rohu. Ale neudělal jsem to.“ Matthias mluvil překotně, zvyšoval hlas, jako by se při těch vzpomínkách nedokázal ovládnout. „Půjčil jsem si peníze. Sehnal jsem ubytování. Byl jsem ochotný zradit všechno, čemu jsem věřil, jen aby byla v bezpečí. Když jsme přišli do doků a chtěli se nalodit, byl tam obchodník z Kerchu a právě zvedal kotvy.“ Nina mu viděla na očích, že se duchem ocitl znovu v tom přístavu a zase to celé bolestně prožívá.“ Zeptejte se jí, co pak udělala – vaše čestná spojenkyně, která věčně soudí mě a moje blízké.“</p>
<p>Nikdo neřekl slovo, jen se dívali a čekali.</p>
<p>„<emphasis>Řekni jim</emphasis> to, Nino,“ dožadoval se. „Ať vědí, jak zacházíš se svými přáteli.“</p>
<p>Nina polkla a neochotně jim pohlédla do očí. „Řekla jsem tomu obchodníkovi, že je to otrokář a že mě unesl. Vydala jsem se jim na milost a poprosila je, aby mi pomohli. Měla jsem pečeť, kterou jsem sebrala na otrokářské lodi nedaleko Ostrova divů. Použila jsem ji jako důkaz, aby mi uvěřili.“</p>
<p>Nedokázala jim pohlédnout do tváří. Kaz o tom všem samozřejmě věděl. Musela mu říct, z čeho Matthiase obvinila, když ho prosila, aby jí pomohl nařčení odvolat. Kaz to nijak nezkoumal, nikdy se neptal proč, nikdy jí nenadával. Svým způsobem pro ni bylo útěchou, že mu to mohla říct. Kluk, který má přezdívku Krkavec, ji přece nemohl soudit.</p>
<p>Jenže teď musela s pravdou ven před všemi ostatními. Všichni v Kerchu samozřejmě vědí, že jejich přístavy projde spousta otroků, i když většinou se těmto lidem říká jinak. Veřejně to ovšem odsuzují a mají povinnost trestně stíhat všechny obchodníky s bílým masem. Nina věděla moc dobře, co Matthiase čeká, když ho z něčeho takového nařkla.</p>
<p>„Vůbec jsem nevěděl, co se děje,“ chrlil ze sebe Matthias. „Nemluvil jsem keršsky, zatímco Nina očividně ano. Zajali mě a spoutali. Hodili mě do lodi a celé ty týdny, co jsme se plavili po moři, mě drželi ve tmě. Znovu jsem spatřil světlo, až když mě v Ketterdamu vyvlekli z lodi.“</p>
<p>„Neměla jsem na výběr,“ slzy jí bolestivě svíraly hrdlo a hlas se jí chvěl. „Nevíte –“</p>
<p>„Řekni mi jedinou věc,“ obrátil se k ní Matthias. Měl rozhněvaný hlas, ale zdálo se jí, že v něm zaslechla ještě něco jiného, snad úpěnlivou prosbu. „Kdyby šlo vrátit čas, kdybys to mohla vzít zpátky, udělala bys to?“</p>
<p>Nina se přinutila pohlédnout jim do tváří. Měla své důvody, ale záleží na nich? A kdo jsou oni, aby ji mohli soudit? Narovnala se a vystrčila bradu. Je jednou z Gaunerů, pracuje v domě U bílé růže, někdy se možná chová bláznivě. Ale v první řadě je griša a voják. „Ne,“ pronesla pevně a její hlas se nesl jako ozvěna po nekonečném ledu. „Udělala bych to zas.“</p>
<p>Zem se zachvěla náhlým zaduněním. Nina div že neztratila rovnováhu, přitom si všimla, že i Kaz se musel pevně opřít o hůl. Vyměnili si udivené pohledy.</p>
<p>„Že by tak daleko na severu byly geologické zlomy?“ lekl se Wylan.</p>
<p>Matthias se zamračil. „O ničem takovém nevím, leda –“</p>
<p>Plát půdy pod jeho nohama vystřelil do vzduchu a srazil ho dolů. Další trs vybuchl napravo od Niny, která se jak široká tak dlouhá rozplácla o kus dál na zemi. Všude kolem nich začaly létat do vzduchu zkroucené monolity zledovatělé půdy, jako by země pod nimi oživla. Prudký vítr je šlehal do tváří a sníh se točil v prudkých vírech.</p>
<p>„Co to k čertu je?“ nadával Jesper.</p>
<p>„Zemětřesení!“ volala Inej.</p>
<p>„Ne,“ křičela Nina a ukazovala na tmavou tečku plující samozřejmě po obloze, aniž by ji burácející vítr jakkoliv vychýlil z kurzu. „Jsme pod palbou.“</p>
<p>Nina se plazila po kolenou a hledala nějaké útočiště. Napadlo ji, že možná z toho všeho přišla o rozum. Někdo se ve vzduchu vznášel přímo nad ní. Vždyť viděla, že létá.</p>
<p>Grišové větrostrůjci dokáží kontrolovat vzdušné proudy. V Malém paláci dokonce viděla, jak při hře jeden druhého hází vzduchem, ale bylo nepředstavitelné, že by měl někdo tolik síly a obratnosti, aby dokázal létat – alespoň doposud. <emphasis>Jurda parem</emphasis>. Kazovi to tak úplně nevěřila. Vlastně ho podezřívala, že jí bohapustě lže, aby ji přiměl jít do celé akce s ním. Jestli se nepraštila do hlavy, aniž o tom ví, pak to všechno musí být pravda.</p>
<p>Větrostrůjce se ve vzduchu otočil, čímž rozdmýchal bouři, jež se změnila v šílenství. Kusy ledu létaly vzduchem a štípaly ji do tváří. Stěží něco viděla. Další plát kamenité, zledovatělé země vystřelil do vzduchu a odhodil ji dozadu. Snažili se je zahnat k sobě a odříznout, aby se stali jediným palebným cílem.</p>
<p>„Potřebuju, abyste někdo odvedl jeho pozornost!“ řval Jesper odněkud z bouře.</p>
<p>Zaslechla slabounké cinknutí.</p>
<p>„K zemi,“ zavelel Wylan. Nina přitiskla tělo do sněhu. Nad hlavou jí zaburácela salva a exploze rozzářila oblohu napravo od větrostrůjce. V tu ránu se vítr kolem nich utišil, neboť výbuch vychýlil větrostrůjce z kurzu, takže byl donucen soustředit se jen na vlastní pohyb. Netrvalo to déle než vteřinu, ale i ta stačila Jesperovi k tomu, aby zamířil a pálil.</p>
<p>Výstřel zaduněl vzduchem a větrostrůjce se řítil k zemi. Další ledová kra dopadla na zem. Byli chycení do pasti jako zvířata připravená na porážku. Jesper zamířil na vzdálený remízek mezi dvěma kusy zpřevrácené země a Nina si uvědomila, že tam stojí další griša. Byl to tmavovlasý chlapec, který dřív než po něm stihl Jesper vystřelit, praštil pěstí do vzduchu a půda pod Jesperovýma nohama se vzedmula a odhodila ho stranou. Stočil se při pádu do klubíčka a ze země ještě dokázal vystřelit.</p>
<p>Kluk v dálce vykřikl a podlomilo se mu koleno, ruce však držel stále nad hlavou a země pod nimi se nepřestávala třaslavě houpat. Jesper znovu vystřelil, a minul. Nina se s rukama nad hlavou snažila napojit na grišovo srdce, byl však mimo její dosah.</p>
<p>Viděla, jak Inej dává znamení Kazovi. Beze slova se zapřel o nejbližší plát země a na kolenou spojil ruce. Půda se vzdouvala a kymácela, on však stál pevně a pomohl Inej, aby se z kolébky jeho prstů vymrštila v úctyhodném oblouku do vzduchu. Neslyšně zmizela za hradbou zeminy. O chvilku později zem znehybněla.</p>
<p>„Na Moru je spoleh,“ oddychl si Jesper.</p>
<p>Stáli jako omámení, zvuky kolem se po přestálé vřavě zdály podivně tiché.</p>
<p>„Wylane,“ funěl Jesper ztěžka a sbíral se na nohy. „Dostaň nás odsud.“</p>
<p>Wylan přikývl a z batohu vytáhl hroudu neurčité barvy a opatrně ji opřel o nejbližší kámen. „Všichni k zemi,“ křikl.</p>
<p>Tak daleko, jak jim jejich obklíčení dovolilo, se přitiskli do hroznu k sobě. Wylan práskl rukou do výbušniny a upaloval pryč a zatímco si všichni zacpávali uši, vmáčkl se střelhbitě mezi Matthiase a Jespera.</p>
<p>Nic se nestalo.</p>
<p>„Děláš si ze mě srandu?“ obořil se Jesper.</p>
<p>Bum! Obrovská zemská kra explodovala. Na hlavu jim pršely kusy ledu a kamení.</p>
<p>Udivenému Wylanovi zasypanému prachem se na tváři rozhostil výraz opojného štěstí. Nina se rozesmála. „Nemohl by ses aspoň <emphasis>tvářit</emphasis>, jako že víš, co děláš?“</p>
<p>Vyškrábali se přes hradbu zemských ker.</p>
<p>Kaz mávl na Jespera. „Prozkoumáme okolí. Ať se vyhneme dalším překvapením.“ Vyrazili opačným směrem.</p>
<p>Nina s ostatními našla mezitím Inej, jak stojí nad třesoucím se grišou. Měl šaty nevýrazné olivové barvy a skelné oči. Z rány na stehně mu vytékala krev a z těla mu trčel nůž. Inej ho po něm musela hodit, když přelezla opevnění.</p>
<p>Nina k němu poklekla.</p>
<p>„Potřebuju další,“ mumlal griša. „Aspoň trochu.“ Chňapl Ninu za ruku a v ten moment ho poznala.</p>
<p>„Nestore?“</p>
<p>Škubl sebou, když uslyšel své jméno, nejspíš ji však vůbec nepoznával.</p>
<p>„Nestore, to jsem já, Nina.“ Chodili spolu do školy v Malém paláci. Za války je společně poslali do Keramzinu. Na korunovaci krále Nikolaje ukradli láhev šampaňského a u jezera se opili a bylo jim pak zle. Byl to materiálčik, patřil k řemeslníkům, jejichž úkolem je pracovat s kovy, sklem a nejrůznějšími vlákny. Nedávalo to smysl. Materiálčici vyrábějí textilie a zbraně. Nejsou schopni věcí, které právě na vlastní oči viděla.</p>
<p>„Prosím,“ naléhal úpěnlivě se zkřiveným obličejem. „Potřebuju víc.“</p>
<p>„Parem?“</p>
<p>„Ano,“ vydechl. „Ano. Prosím.“</p>
<p>„Mohu vyléčit tvá poranění, Nestore, ale musíš zůstat chvíli v klidu.“ Byl ve zbědovaném stavu, ale kdyby zastavila krvácení…</p>
<p>„Nestojím o tvoji pomoc,“ vybuchl zlostně a snažil se od ní odtáhnout.</p>
<p>Chtěla ho uklidnit, zmírnila mu puls, ale bála se, aby se mu nezastavilo srdce. „Prosím, Nestore. Chvíli se nehýbej, prosím.“</p>
<p>Teď už se s křikem zmítal a chtěl se s ní prát.</p>
<p>„Podržte ho,“ nařídila.</p>
<p>Matthias jí přišel na pomoc, jenže Nestor stihl máchnout rukama nad hlavou. Zem se vzedmula jako zčeřená vlna a odhodila Ninu i ostatní dozadu.</p>
<p>„Nestore, prosím! Nech nás, abychom ti pomohli.“</p>
<p>S vypětím všech sil se postavil, vrávoral na poraněné noze a rval si ven nůž zaražený hluboko v jeho hrudi. „Kde jsou?“ řval. „Kam odešli?“</p>
<p>„Kdo?“</p>
<p>„Šuhani!“ kvílel. „Kam jen mohli jít? Vraťte se!“ Udělal roztřesený krok, pak další. „Vraťte se!“ Padl obličejem do sněhu. Už se nehnul.</p>
<p>Nina k němu přispěchala a obrátila ho na záda. Ústa i oči měl plné sněhu. Položila mu ruku na prsa a snažila se probudit jeho srdce k životu, ale marně. Kdyby nebyl drogami tak zpustošený, mohl zranění přežít. Jenže jeho tělo bylo vyčerpané, byla z něj kostra obalená kůží, tak bledou, že se zdála být takřka průhledná.</p>
<p><emphasis>Tohle není v pořádku</emphasis>, přemítala Nina zoufale. Praktikováním Malé vědy se stávají grišové zdravější a silnější. Právě to měla na své síle nejraději. Tělo má však své hranice. Jako by díky droze Nestorova síla předběhla jeho tělo. Jednoduše ho spotřebovala.</p>
<p>Kaz s Jesperem se udýchaní vrátili zpátky.</p>
<p>„Viděli jste něco?“ ptal se Matthias.</p>
<p>Jesper přikývl. „Skupinu lidí směřující na jih.“</p>
<p>„Volal Šuhany,“ hlásila jim Nina.</p>
<p>„Věděli jsme, že z Šu Hanu pro Bo Yul-Bayura někoho pošlou,“ řekl Kaz.</p>
<p>Jesper se podíval na Nestorovo bezvládné tělo. „Jenže jsme netušili, že pošlou griši. Jak si můžeme být jistí, že to nejsou najatí žoldáci?“</p>
<p>Kaz vytáhl minci, na líci byl vyražený kůň, na rubu dva zkřížené klíče. „Tohle měl ten větrostrůjce v kapse,“ hodil ji Jesperovi. „Je to <emphasis>wen je</emphasis> ze Šu. Mince přechodu. Je to vládní mise.“</p>
<p>„Jak nás našli?“ divila se Inej.</p>
<p>„Možná je k nám přivedl ten Jesperův výstřel,“ přemýšlel Kaz.</p>
<p>Jesper se naježil a ukázal prstem na Ninu s Matthiasem. „Nebo slyšeli, jak tihle dva na sebe štěkají. Klidně nás mohli sledovat celé míle.“</p>
<p>Nina si to všechno snažila v hlavě srovnat. Šu nevyužívali griši v boji jako vojáky, v jejich síle však na rozdíl od Fjerdanů neviděli nic nepřirozeného ani odporného. Naopak je jejich schopnosti fascinovaly. Přesto považovali griši za méněcenné lidi. Šuhanská vláda držela griši už celá léta v zajetí a prováděla na nich pokusy ve snaze najít zdroj jejich moci. Nikdy by griši nepoužili jako žoldáky. Alespoň dříve ne. Možná, že <emphasis>jurda parem</emphasis> změnila pravidla hry.</p>
<p>„Nechápu to,“ přemítala nahlas Nina. „Jestli mají <emphasis>jurdu parem</emphasis>, proč jdou po Bo Yul-Bayurovi?“</p>
<p>„Je možné, že mají schované zásoby, ale nedokážou ji vyrobit,“ řekl Kaz. „Tohle si podle všeho myslí Obchodní rada. Taky je ale možné, že se jen chtějí ujistit, že Yul-Bayur neprozradí výrobní postup nikomu dalšímu.“</p>
<p>„Myslíš, že by mohli použít griši pod vlivem té drogy k tomu, aby se dostali do Ledového paláce?“ zeptala se Inej.</p>
<p>„Jestli jich mají víc,“ přisvědčil Kaz. „Já bych to tak udělal.“</p>
<p>Matthias zakroutil hlavou. „Kdyby sebou měli smrtiče, je po nás veta.“</p>
<p>„I tak jsme měli namále,“ pověděla Inej.</p>
<p>Jesper si hodil pušku přes rameno. „Wylan si zaslouží, abychom si ho nechali.“</p>
<p>Wylan poskočil, když uslyšel svoje jméno. „Vážně?“</p>
<p>„No tak řekněme, že jsi složil zálohu.“</p>
<p>„Vyrazíme,“ zavelel Kaz.</p>
<p>„Musíme je pochovat,“ namítla Nina.</p>
<p>„Zem je zmrzlá a nemáme čas. Šuhanové míří do Djerholmu. Nevíme, kolik grišů sebou ještě mají, a Pekkovi lidé jsou možná už na místě.“</p>
<p>„Nemůžeme je tu jen tak nechat napospas vlkům,“ trvala Nina přiškrceným hlasem na svém.</p>
<p>„Chceš jim postavit hranici?“</p>
<p>„Táhni k čertu, Brekkere.“</p>
<p>„Dělej, co máš, Zeniková,“ přikázal jí ostře. „Nevzal jsem tě s sebou do Fjerdy vykonávat pohřební rituály.“</p>
<p>Zvedla ruce nad hlavu. „A co kdybych ti rozmáčkla lebku jako vrabčí vejce?“</p>
<p>„Nino, drahoušku, rozhodně nechceš vidět, co se skrývá uvnitř mé hlavy.“</p>
<p>Udělala krok dopředu, ale Matthias jí zahradil cestu.</p>
<p>„Nech toho,“ promluvil k ní. „Já to udělám. Pomůžu ti vykopat ten hrob.“ Nina na něj zůstala zírat. Z výstroje vytáhl krumpáč a podal jí ho, pak si vzal jiný z Jesperova batohu. „Jděte přímo na sever,“ řekl směrem k ostatním. „Znám zdejší terén a před setměním vás dohoníme. Sami půjdeme rychleji.“</p>
<p>Kaz si ho nevzrušeně měřil pohledem. „Nezapomeň na svoji svobodu, Helvare.“</p>
<p>„Jsi si jistý, že je dobrý nápad, nechat je samotné?“ strachoval se Wylan, když zamířili z kopce dolů.</p>
<p>„Ne,“ odtušila Inej.</p>
<p>„Tak proč to děláme?“</p>
<p>„Dříve či později se na ně budeme muset stejně spolehnout,“ řekl Kaz.</p>
<p>„Promluvíme si o tom malém tajemství, které nám vyjevil Matthias o Nině, a o její loajalitě k přátelům?“ nedalo to Jesperovi.</p>
<p>Nina ještě zaslechla Kazovu odpověď: „Je nad slunce jasnější, že nikdo z nás, co tu jsme, nemůžeme s čistým svědomím tvrdit, že jsme byli vždycky ‚spolehliví‘ a ‚věrní‘.“ I když měla pořád sto chutí Kazovi natlouct, pocítila k němu v tu chvíli nesmírnou vděčnost.</p>
<p>Matthias poodešel pár kroků od Nestorova těla. Zasekl krumpáč do zledovatělé země, zvedl ho nad hlavu a znovu zabořil do ledu.</p>
<p>„Tam?“ podivila se Nina.</p>
<p>„Chceš ho pochovat jinam?“</p>
<p>„Já… já nevím.“ Rozhlížela se po bílých pláních, kde nebylo nic jen tu a tam řídké březové remízky. „Připadá mi to tu všude stejné.“</p>
<p>„Znáš naše bohy?“</p>
<p>„Některé,“ připustila.</p>
<p>„Ale Djela znáš.“</p>
<p>„To je duch pramenů.“</p>
<p>Matthias přikývl. „Fjerdani věří, že voda propojuje celý svět – moře, led, řeky a prameny, deště a bouře. To všechno vyživuje Djela a zároveň je jím živeno. Když člověk umře, říkáme, že zapustil kořeny – máme pro to slovo <emphasis>felötobjer</emphasis>. Djel ho napájí jako kořeny jasanu, ať je pochovaný kdekoliv.“</p>
<p>„To je důvod, proč griši upalujete, a neukládáte do země?“</p>
<p>Zarazil se, pak krátce přikývl.</p>
<p>„Přesto mi pomůžeš uložit Nestora a toho větrostrůjce k věčnému odpočinku tady?“</p>
<p>Znovu přikývl.</p>
<p>Vzala do rukou druhý krumpáč a snažila se srovnat s Matthiasem tempo. Zem byla nesmlouvavě tvrdá. Pokaždé, když krumpáč narazil na zmrzlou půdu, ucítila v rukách její neústupnost.</p>
<p>„Jak to, že Nestor něco takového udělal?“ myšlenky jí nepřestávaly vířit hlavou. „Žádný griša nesmí svoji sílu používat takovým způsobem. Tohle je úplně scestné.“</p>
<p>Chvíli byl zticha a pak povídá: „Chápeš to teď trochu? Umíš si představit, jaké to je stát proti neznámé síle? Čelit nepříteli, který používá nadpřirozenou sílu?“</p>
<p>Nina stiskla krumpáč pevně v rukou. Nestor ji v zajetí <emphasis>jurdy parem</emphasis> připadal jako zvrácenost, jako by všechno to, co na své síle milovala, zničil. Tak takhle Matthias a ostatní Fjerdani vidí griši? Jako nepochopitelnou sílu, která převrací přirozený řád věcí naruby?</p>
<p>„Možná,“ připustila. To bylo maximum, čeho byla v tu chvíli schopná.</p>
<p>„Povídala jsi, že v přístavu v Ellingu jsi neměla na výběr,“ pronesl, aniž by k ní obrátil pohled. Krumpáč v jeho rukou létal v pravidelném rytmu nahoru a dolů. „To protože jsem byl <emphasis>drüskelle</emphasis>? Plánovala jsi to celou dobu?“</p>
<p>Nině před očima proběhl poslední den, kdy byli doopravdy spolu, radost, kterou cítili, když vystoupali na prudkou horu a pod sebou uviděli přístavní město. Jak ji pohoršilo, když Matthias řekl: „Je mi to skoro líto, Nino.“</p>
<p>„Skoro?“</p>
<p>„Jsem příliš vyhladovělý, než aby mi to mohlo být opravdu líto.“</p>
<p>„Tak nakonec jsi přece podlehl mému vlivu. Jenže jak seženeme jídlo, když nemáme žádné peníze?“ starala se, když mířili z kopce dolů. „Asi budeme muset prodat tvé nádherné vlasy na paruku.“</p>
<p>„Nech si zajít chuť,“ smál se. Jak společně cestovali, stal se jeho smích mnohem přirozenější, jako by se naučil plynně mluvit novým jazykem. „Jestli je tohle město Elling, dokážu nám sehnat ubytování.“</p>
<p>Tehdy se zarazila, neboť si s neúprosnou naléhavostí uvědomila, jaká je její situace. Je hluboko v nepřátelském území, a to nikoliv se svým spojencem, nýbrž s <emphasis>drüskellem</emphasis>, který ji před pár týdny strčil do klece. Ale dřív než mohla cokoliv povědět, Matthias rozhodně prohlášil: „Vděčím ti za svůj život, Nino Zeniková. Dostaneme tě v bezpečí odsud.“</p>
<p>Divila se, jak je snadné mu důvěřovat. I on jí věřil.</p>
<p>Napřáhla krumpáč, prudký náraz jí rozvibroval ruku až k rameni. „V Ellingu byli grišové,“ řekla.</p>
<p>Zastavil se uprostřed máchnutí. „Co?“</p>
<p>„V přístavu byli na průzkumu špehové. Viděli mě s tebou na náměstí a poznali mě, protože si mě pamatovali z Malého paláce. Jeden z nich poznal i tebe, Matthiasi. Střetli jste se v bojích na hranicích.“</p>
<p>Matthias stál jako přikovaný.</p>
<p>„Počkali si na mě, když jsi šel shánět nocleh,“ vyprávěla dál Nina. „Namluvila jsem jim, že jsem tam také tajně. Chtěli tě hned chytit, ale řekla jsem jim, že nejsi sám a že by to bylo příliš riskantní. Slíbila jsem jim, že tě druhý den přivedu.“</p>
<p>„Proč jsi mi to neřekla?“</p>
<p>Nina odhodila krumpáč na zem. „Měla jsem ti říct, že jsou v Ellingu zvědi? Smířil ses se mnou, ale nemůžeš po mně chtít, abych ti věřila, že bys je neprozradil.“</p>
<p>Pohlédl stranou a svaly na čelisti mu zacukaly; věděla, že má pravdu.</p>
<p>„Tenkrát to ráno,“ chtěl vědět, „v přístavu –“</p>
<p>„Musela jsem nás oba dostat co nejrychleji z Ellingu. Myslela jsem, že najdu loď, na které utečeme… grišové ale museli sledovat hotel a viděli nás odcházet. Když se objevili v přístavu, věděla jsem, že jdou pro tebe, Matthiasi. Kdyby tě chytli, zavlekli by tě do Ravky, vyslýchali a možná popravili. Zahlédla jsem toho kupce z Kerchu. Znáš jejich zákony o obchodování s lidmi?“</p>
<p>„Jistě,“ ušklíbl se hořce.</p>
<p>„Obvinila jsem tě. Prosila jsem ho, aby mě zachránil. Věděla jsem, že tě bude muset zadržet a bezpečně dopravit do Kerchu. Nevěděla jsem – Matthiasi, nevěděla jsem, že tě zavřou do Morny.“</p>
<p>Když se k ní otočil, jeho pohled byl tvrdý, krumpáč svíral tak pevně, až se mu bělaly klouby na rukou. „Proč jsi něco neřekla? Proč jsi jim neřekla pravdu, když jsme přijeli do Ketterdamu?“</p>
<p>„Chtěla jsem. Přísahám. Chtěla jsem to všechno odvolat. Nenechali mě mluvit se soudcem. Nenechali mě mluvit s tebou. Nedokázala jsem vysvětlit, jak jsem přišla k té pečeti z otrokářské lodi, ani proč jsem tě falešně obvinila, aniž bych vyzradila tajné výzvědné operace Ravky. Prozradila bych agenty v poli. Odsoudila bych je k jisté smrti.</p>
<p>„Takže jsi mě radši nechala hnít v Morně.“</p>
<p>„Mohla jsem se vrátit domů do Ravky. U všech svatých, toužila jsem po tom. Ale zůstala jsem v Ketterdamu. Celá moje výplata padla na úplatky, na žádosti k soudu –“</p>
<p>„Dělala jsi všechno možné, jenom pravdu jsi nikdy neřekla.“</p>
<p>Chtěla k němu být něžná, chtěla se kát, chtěla mu říct, že na něj myslela dnem i nocí. Jenže obraz doutnající hranice byl v její mysli stále příliš živý. „Snažila jsem se chránit své lidi, ty, které celý život pronásleduješ, abys je mohl vymýtit z tváře světa.“</p>
<p>Smutně se usmál a otočil si krumpáč v rukou. „<emphasis>Wanden olstrum end kendesorum</emphasis>.“</p>
<p>Byla to první část fjerdského přísloví: <emphasis>Voda slyší a rozumí</emphasis>. Znělo to mile, Matthias však věděl, že Nina bude znát zbytek.</p>
<p><emphasis>„Isen ne bejstrum,“</emphasis> nezklamala ho. Voda slyší a rozumí. Led neodpouští.</p>
<p>„A co uděláš teď, Nino? Znovu kvůli grišům zradíš lidi, které nazýváš přáteli?“</p>
<p>„Co?“</p>
<p>„Nesnaž se mi tvrdit, že máš v úmyslu nechat Bo Yul-Bayura naživu.“</p>
<p>Znal ji dobře. S každou další informací, jež se dozvěděla o <emphasis>jurdě parem</emphasis>, v ní narůstala jistota, že jediným způsobem, jak ochránit griši, je vědcův život ukončit. Vzpomněla si, jak Nestor do posledního dechu žebral, aby se vrátil jeho šuhanský pán. „Představa, že se z mých lidí stanou otroci, je pro mě nesnesitelná,“ přiznala. „Ale je tady dluh, který musím splatit, Matthiasi. Milost, kterou máš získat, je mým pokáním a já rozhodně nechci být ta, která tě znovu zbaví svobody.“</p>
<p>„O tu milost nestojím.“</p>
<p>Zůstala na něj zírat s otevřenou pusou. „Ale –“</p>
<p>„Možná by se z tvých lidí stali otroci. Možná by se stali nezvladatelnou silou. Pokud Yul-Bayur bude žít a tajemství <emphasis>jurdy parem</emphasis> se odhalí, pak je možné všechno.“</p>
<p>Dlouhou dobu se beze slova dívali jeden druhému do očí. Slunce bylo nízko a na zasněženou pláň vrhalo zlatavé pruhy světla. Všimla si, že přes černý antimon, jímž Matthiasovi obarvila řasy, prosvítá jeho přirozená plavá barva. Brzy mu je bude muset znovu nabarvit.</p>
<p>Příměří, které spolu po ztroskotání lodi uzavřeli, bylo poněkud rozpačité. To, co mezi nimi vyklíčilo, bylo něco mnohem prudšího než vzájemné zalíbení – věděli, že oba jsou vojáci a v jiném životě by namísto nepřátel mohli být spojenci. Právě to teď cítila.</p>
<p>„Znamenalo by to ostatní zradit,“ promluvila. „Obchodní rada by jim nezaplatila.“</p>
<p>„Správně.“</p>
<p>„A Kaz by nás oba zabil.“</p>
<p>„Pokud by se dozvěděl pravdu.“</p>
<p>„Už jsi zkoušel lhát Kazu Brekkerovi?“</p>
<p>Matthias pokrčil rameny. „Pak umřeme tak, jak jsme žili.“</p>
<p>Nina pohlédla na Nestorovo vychrtlé tělo. „Ne zbytečně.“</p>
<p>„V tomhle jsme zajedno,“ prohlásil Matthias. „Bo Yul-Bayur nesmí opustit Ledový palác živý.“</p>
<p>„Dohoda je dohoda,“ potvrdila keršsky, obchodním jazykem, který jim byl oběma cizí.</p>
<p>Matthias zvedl krumpáč nad hlavu a zprudka jím kopl do země, jako by tím chtěl celou věc ztvrdit. Napřáhla krumpáč a udělala totéž. Beze slova se odhodlaně pustili do kopání hrobů.</p>
<p>Kaz se přinejmenším v jedné věci nemýlil. Nina s Matthiasem se nakonec přece jen na něčem shodli.</p><empty-line />
</section>
<section>
<empty-line /><p>Část čtvrtá</p><empty-line /><p>Umění padat</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>21</strong></p><empty-line /><p><strong>Inej </strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>I</strong>nej připadalo, jako by se z nich s Kazem stala dvojčata, vojáci, kteří pochodovali stále vpřed a před ostatními skrývali bolest a zranění.</p>
<p>Trvalo další dva dny, než došli k útesům tyčícím se nad Djerholmem, cesta však už byla příjemnější, protože směřovali na jih k pobřeží. Oteplovalo se, sníh tál a Inej zahlédla první známky jara. Myslela si, že Djerholm bude vypadat jako Ketterdam – plátno pokryté černou, šedou a hnědou, spleť uliček prosycených hustou mlhou a uhelným smogem, přístav se spoustou lodí, všude hemžení kupců a spěch. Djerholmský přístav byl vskutku plný lodí, jeho čisté ulice však spořádaně ubíhaly k vodě a domy byly omítnuty – snad navzdory bílé divočině a dlouhým zimám, jež tady na severu panují – červeně, modře, žlutě a růžově. Dokonce i tovární haly na nábřeží se oděly do rozmarných odstínů. Celý Djerholm vypadal přesně tak, jak si jako malá představovala město – všechno jako z cukrkandlu a hezky na svém místě.</p>
<p>Jestlipak už je <emphasis>Ferolind</emphasis> v přístavu, přivázaná v kotvišti, ozdobená keršskou vlajkou a nezaměnitelnými oranžovými a zelenými barvami společnosti Haanradt Bay? Jestli půjde všechno podle Kazova plánu, budou už zítra večer kráčet s Bo Yul-Bayurem po djerholmském nábřeží, naskočí na loď a dostanou se na širé moře dřív, než si toho někdo ve Fjerdě všimne. Na to, co se bude dít, když jejich plán selže, se neodvažovala myslet.</p>
<p>Inej pohlédla nahoru, kde se na masivním útesu padajícímu k přístavu tyčil jako mohutný bílý strážce Ledový palác. Matthias tvrdil, že jsou ty skály nepřekonatelné, a Inej musela přiznat, že i Moře by dalo hodně zabrat, aby se po nich dostala nahoru. Byly opravdu vysoké a jejich bílý, kluzký povrch se z té dálky leskl tak čistě, že připomínal led.</p>
<p>„Kanón,“ řekl obdivně Jesper.</p>
<p>Kaz zamžoural směrem k obrovskému dělu v zátoce. „Už jsem se vloupal do banky, do továrny, do vily, do trezoru, do knihovny se vzácnými tisky a jednou dokonce do ložnice kaelišského diplomata, jehož manželka měla slabost pro smaragdy. Ale ještě nikdy po mě nestříleli kanónem.“</p>
<p>„Tak třeba si to vyzkoušíš,“ prohodil Jesper.</p>
<p>Inej pevně stiskla rty. „Doufám, že na tohle nedojde.“</p>
<p>„Tahle děla slouží k obraně před nepřátelským vojskem,“ vykládal Jesper nadutě. „Aby s nimi trefili maličký škuner zmítající se na vlnách, museli by mít z pekla štěstí.“</p>
<p>„To ti připomenu, až ti přistane dělová koule v klíně,“ ušklíbla se Nina.</p>
<p>Tam, kde se cesta k útesu napojovala na silnici vedoucí do Horního Djerholmu, se bez problému vmísili mezi kupce a pocestné. Horní část města nesouvisle navazovala na čtvrť pod ní, byl to vlastně táhnoucí se shluk obchůdků, tržišť a hostinců, které sloužily nejen návštěvníkům, ale i strážným a dalším zaměstnancům Ledového paláce. Naštěstí byla všude kolem spousta cizinců, v němž se skupina neznámých cestovatelů snadno ztratila, a Inej se přistihla, že se jí dýchá o poznání lehčeji. Strachovala se, že budou s Jesperem v moři světlovlasých lidí ve fjerdském hlavním městě nebezpečně nápadní. Ta výprava ze Šu Hanu možná také spoléhá na to, že v téhle směsici lidí snadno splyne s okolím.</p>
<p>Na každém kroku bylo vidět, že město žije Hringkällou. Pepřové sušenky ve tvaru vlků byly umně naaranžované ve výlohách obchodů a jako ozdoby visely na velkých, zakroucených stromech; a most klenoucí se přes říční rokli byl ověnčený fjerdskými stříbrnými pentlemi. Jediná cesta do Ledového paláce, jediná cesta ven. Podaří se jim po něm zítra přejít převlečení za návštěvníky?</p>
<p>„Co to je?“ Wylan se zastavil před vozíkem pouličního prodejce až po okraj naloženým věnci z pokroucených větví a ozdobenými stejnými stříbrnými stuhami.</p>
<p>„Jasanové snítky,“ vysvětloval Matthias. „Jasan je Djelův posvátný strom.“</p>
<p>„Uprostřed Bílého ostrova by měl taky jeden být,“ dodala Nina. Nevěnovala ani za mák pozornosti varovným pohledům, které k ní Fjerdan vysílal, a klidně pokračovala dál. „To u něj vykonávají <emphasis>drüskelové</emphasis> svůj obřad naslouchání.“</p>
<p>Kaz poklepal holí o zem. „Proč o tom slyším až teď?“</p>
<p>„Jasan žije z ducha Djelu,“ vysvětloval Matthias. „U něj nejlépe můžeme zaslechnout jeho hlas.“</p>
<p>Kaz přimhouřil oči. „Na to se neptám. Proč není nakreslený v našich plánech?“</p>
<p>„Protože to je nejposvátnější místo v celé Fjerdě a pro náš úkol není důležité.“</p>
<p>„Já rozhoduju, co je důležité. Ještě něco dalšího ses rozhodl ve své nesmírné moudrosti vynechat?“</p>
<p>„Ledový palác je složitá stavba,“ zavrčel Matthias a dotčeně se obrátil zády. „Nemůžu si pamatovat každý kout.“</p>
<p>„Tak doufejme, že na nás z těch koutů nic nevyskočí,“ odtušil Kaz.</p>
<p>Horní Djerholm neměl náměstí, byl to shluk hospod, putyk a stánků se vším možným vtěsnaný na úpatí kopce, na jehož vrcholu stál Ledový Palác. Kaz je zdánlivě bezcílně vedl uličkami, až narazili na nevábnou krčmu s nápisem Gestinge.</p>
<p>„Sem?“ podivoval se s nelibostí Jesper, když nakoukl do vlhké místnosti. Celá hospoda páchla rybinou a česnekem.</p>
<p>Kaz se významně podíval nahoru: „Na terasu.“</p>
<p>„Co znamená <emphasis>gestinge</emphasis>?“ dumala nahlas Inej.</p>
<p>„Ráj,“ odpověděl jí Matthias a dokonce i on se tvářil skepticky.</p>
<p>Nina zabrala stůl na terase umístěné na střeše domu. Skoro nikdo tam nebyl, na to, aby se člověku chtělo sedět venku, bylo pořád dost nevlídno. A dost možná taky hosty odrazovalo zdejší jídlo – sleď v oleji a suchary z tmavého chleba s kusem na první pohled žluklého másla.</p>
<p>Jesper se podíval do talíře. „Kazi, jestli mě chceš zabít, dal bych přednost kulce před jedem,“ zabručel zklamaně.</p>
<p>Nina pokrčila nos. „Když já odmítám jíst, můžeš si být jistý, že něco není v pořádku.“</p>
<p>„Nejsme tu kvůli jídlu, nýbrž kvůli výhledu.“</p>
<p>Z místa, kde seděli, měli Ledový palác a první strážnici jako na dlani, byť obojí bylo od nich hodně daleko. Strážnice měla tvar oblouku, jehož pilíře tvořily dva monumentální vlci z bílého kamene, a klenula se přes cestu stoupající k Ledovému paláci. Inej spolu s ostatními sledovala, jak branou proudí davy sem a tam. Občas si uždíbli něco ze svého oběda a čekali, kdy zahlédnou vězeňský povoz. Inej už se vrátila chuť k jídlu a snažila se jíst co nejvíc, aby znovu nabrala sílu, ovšem škraloup na polévce, kterou jí donesli, jí příliš na chuti nepřidal.</p>
<p>Kafe se tu nepodávalo, tak si objednali čaj a sklenku čirého <emphasis>bränwinu</emphasis>,<emphasis> </emphasis>který sice pálil v hrdle, zato příjemně hřál po celém těle, což jim přišlo vhod, neboť se zvedl tak silný vítr, že z jasanů podél cesty strhával stříbrné fangle.</p>
<p>„Za chvíli budeme vypadat podezřele,“ strachovala se Nina. „Nikdo sem v tomhle počasí nechodí.“</p>
<p>„Možná nemají koho strčit do vězení,“ dumal Wylan.</p>
<p>„Vždycky je koho strčit do vězení,“ opáčil Kaz a kývl bradou směrem k silnici. „Dívejte.“</p>
<p>Před strážnicí právě zastavil hranatý povoz. Vlekli jej čtyři statní valaši a byl nahoře i po stranách zakrytý tmavým suknem. Vzadu měl železné dveře se závorou a visacím zámkem.</p>
<p>Kaz sáhl do kapsy kabátu. „Tu máš,“ vylovil tenkou knihu v krásné vazbě a podal ji Jesperovi.</p>
<p>„Budeme si předčítat?“</p>
<p>„Otevři ji na zadní straně.“</p>
<p>Jesper otevřel knihu a zaraženě zíral na poslední stranu. „A co jako?“</p>
<p>„Zvedni ji nahoru, ať se nemusíme dívat na ten tvůj ošklivý ksicht.“</p>
<p>„Můj obličej má zajímavé rysy. Kromě toho – uch!“</p>
<p>„Není to skvělé čtení?“</p>
<p>„Kdo by řekl, že najdu zalíbení v literatuře?“</p>
<p>Jesper podal knihu Wylanovi, který ji neochotně vzal do rukou. „Co se tam píše?“</p>
<p>„Jen se podívej,“ vybízel ho Jesper.</p>
<p>Wylan zachmuřeně zvedl knihu, načež se zazubil. „Kdes to sehnal?“</p>
<p>Pak byla řada na Matthiasovi – překvapeně si odfrkl.</p>
<p>„Říká se tomu otevřená kniha,“ vykládal Kaz a mezitím svazek doputoval od Niny k Inej. Dala si ho před oči. Kniha byla plná obvyklých kázání, v ornamentech na zadní straně však byly schované dvě čočky, jež fungovaly jako přibližovací sklo. Kaz kdysi Inej varoval, aby si ve Vraním klubu dávala pozor na ženskou s podobnou věcí. Díky ní dokázala z druhé strany místnosti přečíst, jaké karty má kdo v ruce, a pak dávala znamení svému komplicovi u stolu.</p>
<p>„Chytré,“ pochvalovala si Inej, když koukala skrz. Pro šenkýřku a ostatní hosty to vypadalo, že si podávají knihu a diskutují o nějaké zajímavé pasáži. Místo toho však Inej bedlivě pozorovala strážnici a povoz zaparkovaný před ní.</p>
<p>Brána sevřená kamennými těly lítých vlků byla vytepaná ze železa a ozdobená symboly posvátného jasanu; z přední strany ji chránil vysoký plot s ostrými hroty, jenž se táhl podél celé délky Ledového paláce.</p>
<p>„Čtyři strážní,“ přesně jak Matthias řekl. Na každé straně strážnice stáli dva, jeden z nich se dal právě do řeči s kočím vězeňského povozu, který mu podával štos nějakých dokumentů.</p>
<p>„Tohle je první obranná linie,“ pověděl Matthias. „Každému zkontrolují podle dokladů totožnost a když mají u někoho podezření, podrobí ho důkladnější kontrole. Zítra touhle dobou bude stát před strážnicí fronta hostů, kteří přijeli na slavnost, a potáhne se až dozadu k té soutěsce.“</p>
<p>„Jenže to už budeme dávno uvnitř,“ řekl Kaz.</p>
<p>„Jak často přivážejí povozy?“ zeptal se Jesper.</p>
<p>„To je různé,“ přemítal Matthias. „Většinou ráno. Někdy odpoledne. Ale tipnul bych si, že když tudy budou proudit davy návštěvníků, vězně sem nejspíš nepovezou.“</p>
<p>„Tím pádem se musíme dostat do ranního vozu,“ rozhodl Kaz.</p>
<p>Inej znovu zdvihla knihu bez konce. Kočí měl na sobě šedou uniformu, stejnou jako strážní u brány, jen bez výložek a lampasů. Zhoupl se z kozlíku, obešel vůz a odemkl železné dveře.</p>
<p>„Bohové,“ vydechla Inej, když je otevřel dokořán. Podél celé délky vozu seděli na lavicích vězňové, ruce i nohy měli spoutané v okovech a přes hlavu měli přehozené černé kápě.</p>
<p>Inej podala knihu zpátky Matthiasovi; jak putovala kolem dokola, napětí houstlo. Jen na Kaze to zřejmě neudělalo žádný dojem.</p>
<p>„Svázaní, s řetězy na nohou a pytlem na hlavě…“ vypočítával Jesper. „Vážně se nemůžeme dostat dovnitř jako účinkující? Slyšel jsem, že Wylan na flétnu fakt válí.“</p>
<p>„Půjdeme dovnitř tak, jak jsme,“ řekl Kaz. „Jako zločinci.“</p>
<p>Nina se podívala skrz skleněné čočky v knize. „Počítají je.“</p>
<p>Matthias souhlasně přikývl. „Jestli se nic nezměnilo, u první brány vězně přepočítají, na další strážnici to znovu zkontrolují a k tomu prohlédnou vnitřek i spodek vozu, jestli tam nepřeváží kontraband.“</p>
<p>Nina podala knihu Inej. „Kočí si přece všimne, že je tam šest vězňů navíc, až otevře dveře.“</p>
<p>„Že mě to hned nenapadlo,“ řekl Kaz suše. „Ty jsi asi nikdy nevybírala lidem kapsy.“</p>
<p>„A mně se zdá, že jsi asi nikdy nevěnoval příliš pozornosti svému účesu.“</p>
<p>Kaz se zamračil a rozpačitě si rukou přejel po skráních.</p>
<p>„Můj účes nemůže tak být špatný, aby to čtyři miliony <emphasis>kruge</emphasis> nedokázaly spravit.“</p>
<p>Jesper naklonil hlavu na stranu a v šedivých očích mu zablýskalo. „Použijeme atrapu, že je to tak?“</p>
<p>„Přesně tak.“</p>
<p>„Slovo <emphasis>atrapa </emphasis>neznám,“ potýkal se zachmuřeně Matthias s neznámým slovem.</p>
<p>Nina uštědřila Kazovi kyselý pohled. „Ani já ne. Nejsme tak protřelí jako ty, Krkavče.“</p>
<p>„A nikdy nebudete,“ opáčil Kaz nevzrušeně. „Vzpomínáte si na našeho dobrého přítele Kafku? Wylan se ošil. „Řekněme, že tato kavka je turista procházející se po Barrelu. Slyšel, že je to místo, kde člověka snadno oberou, takže se pořád ujišťuje, jestli má svojí šrajtofli tam, kde má být, a je na sebe nesmírně pyšný a říká si, jak je důvtipný a obezřetný. Žádný pošetilec. Samozřejmě, že pokaždé, když se poplácá po zadní kapse kalhot nebo si zepředu sáhne na kabát, dělá co? Oznamuje každému zloději široko daleko, kde schovává svůj poklad.“</p>
<p>„Bohové,“ zamrmlala Nina. „Tohle nejspíš dělám.“</p>
<p>„Každý to dělá,“ uklidňovala ji Inej.</p>
<p>Jesper nadzdvihl obočí. „Každý ne.“</p>
<p>„Ty to neděláš, protože v peněžence nikdy nic nemáš,“ osopila se na něj Nina.</p>
<p>„To je zlomyslnost.“</p>
<p>„To je fakt.“</p>
<p>„Fakta jsou pro lidi bez představivosti,“ mávl Jesper pohrdavě rukou.</p>
<p>„A teď, špatný zloděj,“ pokračoval ve svém poučování Kaz, „ten, který se nevyzná, prostě popadne peněženku a snaží se s ní rychle utéct. Což je dobrý způsob, jak se nechat chytit městskou hlídkou. Zato zloděj skutečně hodný toho jména – jako já – vytáhne peněženku a místo ní tam něco strčí.“</p>
<p>„Atrapu?“</p>
<p>„Atrapa je přezdívka. Může to být placatý kámen, kostka mýdla nebo klidně stará houska, když je správně velká. Dobrý zloděj už od pohledu pozná, jak je peněženka těžká, podle toho, jak člověku nadouvá kabát. Provede záměnu a nebohá, nic netušící kavka se dál spokojeně poplácává po kapse. Dokud si nechce koupit omeletu nebo na něco vsadit; teprve pak mu dojde, že ho okradli. Jenže tou dobou si už zloděj v bezpečí přepočítává svůj lup.“</p>
<p>Wylan se na židli nespokojeně ošíval. „Napálit nevinného není nic, na co by měl být člověk pyšný.“</p>
<p>„Je, když to provede dobře.“ Kaz ukázal na vězeňský povoz rachotící po cestě k druhé strážnici Ledového paláce. „My budeme ty sušenky.“</p>
<p>„Počkej moment,“ zabrzdila ho Nina. „Ty dveře se otevírají zvenku. Jak se můžeme dostat dovnitř a zamknout zvenku?“</p>
<p>„To je problém pouze tehdy, nemáš-li po ruce dobrého zloděje. Zámky nech na mně.“</p>
<p>Jesper si protáhl dlouhé nohy. „Takže musíme odemknout zámek, dostat šest vězňů z řetězů, zneškodnit je, zaujmout jejich pozice a pak znovu povoz zamknout, a to všechno tak, aby si toho ostraha ani ostatní vězňové nevšimli?“</p>
<p>„Přesně tak.“</p>
<p>„Je to všechno, nebo máš pro nás ještě další neproveditelné úkoly?“</p>
<p>Kazovi zahrál na tváři úsměv. „Celý seznam.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Pravý zloděj, nepravý zloděj, Inej toužila pořádně se vyspat v normální posteli, jenže na noc v pohodlném hotýlku mohla zapomenout, protože se museli ve vězeňském povozu dostat do Ledového paláce dřív, než vypukne Hringkälla. Měli toho spoustu na práci.</p>
<p>Ninu poslali poklábosit s místními, aby zjistila, kde je nejvhodnější místo pro přepadení povozu. Po hrůze, kterou jim připravili v Gestinge, naléhali na Kaze, aby je vzal někam, kde nemají sledě a kde se dá normálně jíst, a tak seděli v přeplněné pekárně a čekali, až se Nina vrátí. Libovali si nad horkou kávou s příchutí čokolády a ze sladkých housek jim na stole zbyly jen hromádky máslových drobků. Inej si všimla, že Matthias se šálku před sebou ani nedotkl, a zatímco zíral z okna, káva mu pomalu stydla.</p>
<p>„Musí to být pro tebe těžké,“ promluvila na něj tiše.</p>
<p>Upřel pohled do svého hrnku. „Nemáš tušení.“</p>
<p>„Myslím, že mám. Už dlouho jsem nebyla doma.“</p>
<p>Kaz se otočil na druhou stranu a dal se do hovoru s Jesperem. Dělal to pokaždé, když se zmínila o návratu do Ravky. Inej samozřejmě nemohla vědět, jestli tam rodiče najde. Sulijci jsou kočovný národ. „Domov“ je pro ně tam, kde mají rodinu.</p>
<p>„Máš o Ninu strach, když je tam venku?“ změnila Inej téma.</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>„V tomhle je vážně dobrá. Je rozená herečka.“</p>
<p>„O tom nepochybuju,“ pronesl chmurně. „Dokáže být pro každého vším.“</p>
<p>„Nejlepší je, když je Nina.“</p>
<p>„A to je kdo?“</p>
<p>„Myslím, že to víš z nás všech nejlíp.“</p>
<p>Obrovské paže si přeložil křížem. „Je statečná,“ přiznal neochotně.</p>
<p>„A zábavná.“</p>
<p>„Pošetilá. Ze všeho se nemusí dělat legrace.“</p>
<p>„Smělá,“ pokračovala Inej.</p>
<p>„Hlučná.“</p>
<p>„Tak proč ji teď očima nepřestáváš hledat v davu?“</p>
<p>„Nehledám ji,“ ohradil se Matthias. Musela se usmát, jak zarputile se přitom tvářil. Přejel prstem hromádku drobků. „Nina je všechno z toho, co jsi vyjmenovala. Jenže všeho moc škodí.“</p>
<p>„Hm,“ usrkla Inej z hrnku. „Ty máš zase možná všeho málo.“</p>
<p>Dřív než mohl odpovědět, zacinkal zvonek nad dveřmi pekařství a dovnitř vplula Nina. Růžová ve tvářích a s nádherně rozcuchanými vlasy prohlásila: „Někdo mi okamžitě dejte sladký loupák.“</p>
<p>Přes všechnu Matthiasovu nevrlost si byla Inej jistá, že úleva, kterou v tu chvíli zahlédla v jeho obličeji, nebyla jen výplodem její představivosti.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Necelá hodina stačila Nině k tomu, aby zjistila, že většina vězeňských povozů na cestě do Ledového paláce projíždí kolem Wardenova zájezdního hostince. Šlapali skoro dvě míle, než tuhle putyku našli. Byla k prasknutí nacpaná místními, hlavně sedláky a dělníky, tudíž jim nebyla k užitku, a tak pokračovali dál, a když konečně našli dobře chráněné místo v remízku, jenž se jim k tomu, co hodlali provést, zdál příhodný, měla Inej pocit, že se zhroutí. Děkovala bohům za Jesperovu neutuchající energii. Vesele se nabídl, že půjde o kus dál, a bude hlídkovat u cesty. A jakmile kolem něj vůz projede, dá ostatním světelné znamení a pak se k nim rychle vrátí.</p>
<p>Nina rychle zapracovala na Jesperově předloktí; zakryla mu tetování označující příslušnost k gangu Gaunerů, takže mu po něm zbyla na kůži jenom skvrna. Později večer udělá totéž Kazovi i sobě. Je dost možné, že by nikdo ve vězení znak ketterdamského gangu stejně nepoznal, ale nechtěli zbytečně riskovat.</p>
<p>„Žádný slzy,“ křikl Jesper a odklusal do šera, přitom dlouhýma nohama odkrajoval vzdálenost před sebou jako nic.</p>
<p>„Žádnej funus,“ zavolali za ním sborem. Inej ho doprovázela modlitbami. Věděla, že má zbraň a dokáže se o sebe postarat, jenže se svou vytáhlou postavou a snědou novozemskou kůží byl příliš nápadný, a to jí zneklidňovalo.</p>
<p>Utábořili se ve vyschlé strouze zarostlé křovím a střídali se. Zatímco někteří spali na tvrdé kamenité půdě, jiní drželi hlídku. I když byla Inej k smrti unavená, bála se, že nedokáže usnout, když však znovu otevřela oči, stálo slunce na obloze vysoko. Muselo být po poledni. Nina seděla vedle ní a cpala se pepřovou sušenkou ve tvaru vlka, kterou si koupila v Horním Djerholmu. Inej si všimla doutnajícího ohně, který někdo musel rozdělat, zatímco spala, i lepkavých zbytků rozpuštěného parafínu, které se válely v popelu.</p>
<p>„Kde jsou ostatní?“ rozhlížela se po prázdném příkopu.</p>
<p>„Na cestě. Kaz říkal, že tě máme nechat vyspat.“</p>
<p>Inej si protřela oči. Napadlo ji, že to musel být ústupek jejímu poranění. Asi své vyčerpání nedokázala skrývat tak dobře, jak si myslela. Štěkavé <emphasis>prásk, prásk, prásk</emphasis>, jež se zničehonic ozvalo z cesty, ji okamžitě postavilo na nohy a přimělo sáhnout po dýkách.</p>
<p>„V klidu,“ mírnila ji Nina. „To je jen Wylan.“</p>
<p>Jesper jim už musel dát znamení. Inej vytrhla Nině sušenku z ruky a spěchala ke Kazovi s Matthiasem; pozorovali právě Wylana, jak u kořenů velké červené jedle s čímsi zápolí. Ozvala se další série výbuchů a pak z kmene stromu, v místě kde se spojoval se zemi, vyběhlo pár bílých obláčků. Chvíli to vypadalo, že už se nic dalšího dít nebude, jenže pak se kořeny uvolnily z půdy – uschlé a pokroucené.</p>
<p>„Co to bylo?“ divila se Inej.</p>
<p>„Solný koncentrát,“ řekla Nina.</p>
<p>Inej naklonila hlavu na stranu. „Matthias… se modlí?“</p>
<p>„Prosí o požehnání. Fjerdani to dělají vždycky, když pokácí strom.“</p>
<p>„Pokaždé?“</p>
<p>„Jsou různá požehnání, podle toho co s tím stromem zamýšlíš udělat. Jiné požehnání je pro domy, jiné pro mosty.“ Odmlčela se. „Jiné pro dříví na podpal.“</p>
<p>Netrvalo jim ani minutu odtáhnout kmen a zatarasit s ním cestu. S neporušenými kořeny vypadal, jako by se vyvrátil kvůli nějaké nemoci.</p>
<p>„Vůz bude muset zastavit a my získáme patnáct minut, ne víc,“ vykládal Kaz. „Pracujte rychle. Vězni budou mít zakryté tváře, ale uslyší vás, takže ani slovo. Nesmíme vzbudit žádné podezření. Budou si myslet, že je to pravidelná zastávka, a my je při tom chceme nechat.“</p>
<p>Zatímco Inej s ostatními čekala v příkopu, honilo se jí hlavou, co všechno by se mohlo pokazit. Vězňové nebudou mít na hlavách pytle. Jeden ze strážců bude s vězni v povozu. A když jim to celé vyjde? Pak z nich budou trestanci putující do vězení v Ledovém paláci. Ani to nebyla zvlášť lákavá vyhlídka.</p>
<p>Právě ve chvíli, kdy začínala přemítat, jestli se Jesper nespletl a nevyslal světlici moc brzy, přirachotil po cestě vůz. Projel kolem nich a zastavil před spadlým stromem. Slyšela, jak kočí kleje a otáčí se na svého společníka.</p>
<p>Oba sklouzli z kozlíku a šli ke stromu. Dlouhou dobu na něj zírali. Ten větší z nich si sundal z hlavy čepici a poškrábal se na břiše.</p>
<p>„To není možný, jak jsou líný,“ mrmlal Kaz.</p>
<p>Konečně se zdálo, že pochopili, že strom ze silnice sám neuhne. Odkráčeli zpátky k vozu, chopili se opratí a začali přepřahat jednoho z koňů, aby jim pomohl odsunout kmen stranou.</p>
<p>„Připravte se,“ nařídil Kaz. Pak se nenápadně vyplížil ze strouhy a vrhl se dozadu k vozu. Hůl nechal ležet v příkopu a jestli pro něj byla chůze bolestivá, dobře to skrýval. Z podšívky kabátu hbitě vytáhl šperhák a pak jemně, takřka láskyplně, jako by ho chtěl pochovat, vzal do rukou zámek. Otevřel ho než bys řekl švec a odsunul závoru. Po očku pohlédl na chlapy, jež právě utahovali kolem stromu lana, a pak dveře otevřel.</p>
<p>Inej zbystřila, napjatě čekala, až jí dá znamení. Žádné nepřišlo. Kaz stál a zíral dovnitř.</p>
<p>„Co se děje?“ šeptal Wylan.</p>
<p>„Možná nemají pytle na hlavě,“ odtušila. Ze strany nic neviděla. „Jdu tam.“ Nemůžou se tam nahrnout všichni najednou.</p>
<p>Inej vylezla ze příkopu a postavila se za Kaze. Pořád se ani nehnul. Zlehka se dotkla jeho ramene. Cukl sebou. Kaz Brekker <emphasis>sebou cukl</emphasis>. Co se děje? Nemohla se ho zeptat, protože by tím riskovala, že ji vězni uslyší. Nakoukla do vozu.</p>
<p>Trestanci byli v železech a přes hlavu měli přetažené černé kápě. Bylo jich však mnohem víc než ve voze, který viděli před strážnicí. Místo aby seděli připoutaní k postranním lavicím, stáli namačkaní jeden na druhého. Ruce i nohy měli v okovech a kolem krku jim visel železný límec, za nějž byli přivázáni ke stropu. Jakmile někdo z nich spadl nebo se příliš naklonil, musel se okamžitě začít dusit. Nebyl to pěkný pohled, na druhou stranu byli na sobě tak natěsnaní, že se zdálo být téměř nemožné, aby někdo z nich spadl a uškrtil se.</p>
<p>Inej do Kaze znovu žďuchla. Byl bledý jako stěna, ale tentokrát sebou hnul. Těžkopádně vlezl dovnitř a křečovitě začal vězňům odemykat límce.</p>
<p>Inej kývla na Matthiase; vyskočil z příkopu a připojil se k nim.</p>
<p>„Co se děje?“ zeptal se vyděšeným hlasem jeden z vězňů v ravštině.</p>
<p><emphasis>„Tig!“</emphasis> zavrčel Matthias fjerdsky. Mezi vězni to zašumělo a všichni ve voze se postavili takřka do pozoru. I Inej se bezděčně narovnala. Ten úsečný rozkaz úplně změnil Matthiasovo chování, jako by si spolu ním znovu oblékl uniformu <emphasis>drüskella</emphasis>. Inej se po něm nervózně ohlédla. Začínala se s Matthiasem cítit dobře. Člověk tomu snadno přivykne, není to však moudré.</p>
<p>Kaz odemkl okovy šesti vězňům stojícím nejblíže u dveří. Inej s Matthiasem vyvedli jednoho po druhém ven. Nebyl čas přemýšlet o jejich výšce či váze, dokonce ani zkoumat, jestli jsou osvobození muži či ženy. Dovedli je na kraj příkopu, přitom celou dobu bedlivě sledovali, jak si jejich eskorta vede s odstraňováním stromu na silnici. „Co se děje?“ odvážil se zeptat jeden z vězňů. Ovšem další Matthiasovo nesmlouvané <emphasis>„Tig!“</emphasis> ho rázně umlčelo.</p>
<p>Jakmile byli mimo dohled stráží, zpomalila jim Nina puls natolik, aby upadli do bezvědomí. Teprve pak jim Wylan sundal kápě: čtyři muži, z nichž jeden byl už stařec, žena ve středním věku a šuhanský chlapec. Zdaleka to nebylo ideální, nicméně doufali, že si strážní na pečlivost příliš nepotrpí. Vždyť jaké potíže by jim mohla způsobit banda vězňů svázaná v řetězech?</p>
<p>Nina dala vězňům injekci s roztokem na spaní, aby jejich odpočinek ještě prodloužila, a Wylan jí pomohl odkulit všechny za stromy.</p>
<p>„To je tu necháme jen tak?“ divil se šeptem Wylan, když s kápěmi v rukou spěchali s Inej zpátky k vozu.</p>
<p>Inej nespouštěla oči z mužů odklízejících strom, takže se na něj ani nepodívala. „Až se proberou, budou mít dost času zmizet. Možná se jim dokonce podaří dostat k pobřeží a utéct na svobodu. Prokazujeme jim laskavost.“</p>
<p>„Nepřipadá mi to jako laskavost. Necháváme je ležet ve škarpě.“</p>
<p>„Buď zticha,“ okřikla ho. Nebyl čas mudrovat o morálce. Jestli nechápe, jaký je rozdíl mezi tím, když je člověk v řetězech, nebo bez nich, pak to možná brzy zjistí.</p>
<p>Inej obtočila prsty kolem úst a zahoukala jemně jako pták. Zbývaly jim čtyři možná pět minut, než eskorta vyklidí cestu. Muži naštěstí dělali hluk, pobízeli koně a hulákali jeden na druhého.</p>
<p>Matthias nasadil okovy nejdřív Wylanovi, potom Nině. Inej si všimla, jak ztuhl, když si Nina nadzvedla vlasy, aby si nechala nasadit železný límec, a přitom odhalila bílou křivku své šíje. Když jí pak límec na krku utahoval, otočila se k němu a z pohledu, který si ti dva mezi sebou vyměnili, by roztál i menší severský ledovec. Matthias kvapně poodstoupil stranou. Inej se div nerozesmála. Tak tohle stačilo k tomu, aby <emphasis>drüskelle</emphasis> odcupital pryč, a na jeho místě se znovu objevil ten kluk.</p>
<p>Pak přišel na řadu Jesper, ještě byl z toho běhu od křižovatky zadýchaný. Když mu nasazovala kápi na hlavu, mrkl na ni. Slyšeli dozorce na sebe něco venku pokřikovat.</p>
<p>Inej připnula límec Matthiasovi a pak si stoupla na špičky, aby mu zakryla hlavu. Když však chtěla přetáhnout pytel přes hlavu Nině, griša zamžikala očima a hlavou kývala směrem ke dveřím. Pořád ji zajímalo, jak je Kaz hodlá zamknout.</p>
<p>„Dívej se,“ hýbla Inej neslyšně pusou.</p>
<p>Kaz dal Inej znamení a ta vyskočila ven. Zavřela dveře vozu, zasunula petlici a zamkla zámek. Vteřinu nato se dveře otevřely na opačné straně. Kaz jednoduše vyšrouboval panty. Byl to starý známý fígl, který používali mockrát, když bylo příliš složité odemknout zámek nebo chtěli, aby to vypadalo, že krádež provedl někdo zevnitř. <emphasis>Ideální chceš-li předstírat sebevraždu,</emphasis> řekl jí jednou Kaz a ona nikdy nepřišla na to, jestli mluvil vážně.</p>
<p>Inej naposledy pohledem zkontrolovala cestu. Muži byli se stromem hotovi. Větší si oklepával ruce od prachu a plácal koně po zadku. Druhý šel dopředu k vozu. Inej se chytla za kraj dveří, vyhoupla se nahoru a vmáčkla dovnitř. Kaz začal hned nasazovat dveře zpátky do pantů. Inej přetáhla Nině pytel přes vyjevený obličej a pak si stoupla na své místo vedle Jespera.</p>
<p>I v přítmí vozu viděla, že to Kazovi dlouho trvá a jeho prsty jsou v rukavicích nemotornější než jindy. Co to s ním je? A proč zůstal před tím povozem stát jako přimražený? Kvůli něčemu váhal, ale kvůli čemu?</p>
<p>Uslyšela kovové cinknutí, protože upustil šroubovák. Rozhlédla se po podlaze a kopla mu ho zpátky, srdce jí divoce tlouklo, ale snažila si toho nevšímat.</p>
<p>Kaz se přikrčil, aby i druhý pant přišrouboval zpátky. Ztěžka oddychoval. Věděla, že má málo světla a pracuje jen po hmatu v těch prokletých kožených rukavicích, které si odmítal sundat, nemyslela si však, že by to byl důvod, proč je tolik nervózní. Ozvaly se kroky na pravé straně vozu a dozorce něco na druhého křikl. <emphasis>Tak dělej, Kazi</emphasis>. Neměla čas zahladit stopy. Co když si jich ten strážný všimne? Co když zatáhne za dveře a ty vyletí z pantů a za nimi bude Kaz Brekker, bez kápě a nepřipoutaný?</p>
<p>Uslyšela další cinknutí. Kaz neslyšně zaklel. Dveře se otřásly, jak jeden z dozorců zatahal za zámek na řetězu. Kaz je podpíral rukama. Škvíra světla pod dveřmi se rozšířila. V Inej by se krve nedořezal.</p>
<p>Panty držely.</p>
<p>Další volání ve fjerdštině, další kroky. Pak prásknutí otěží, vůz cukl dopředu a s rozdrkotal se po cestě. Inej si oddychla. V krku jí úplně vyschlo.</p>
<p>Kaz si stoupl na své místo vedle ní. Přetáhl jí přes hlavu kápi a do nosu jí stoupl závan plesniviny. Věděla, že si teď musí sám zakrýt hlavu a zamknout si pouta. Nic těžkého, laciný kouzelnický trik, kterých zná Kaz stovky. Když si utahoval límec na krku, dotýkaly se pažemi paže od ramene k lokti. Zezadu i ze stran do Inej narážela těla lidí a nepříjemně se na ni tlačila.</p>
<p>Pro tuto chvíli byli v bezpečí. I přes rachocení kol Inej cítila, že se Kazův dech krátí a je stále mělčí – uspěchané nádechy zvířete lapeného do pasti. Nikdy si nemyslela, že se právě tohohle od něj dočká.</p>
<p>A jen proto, že napjatě poslouchala, okamžitě věděla, když Kaz Brekker – Krkavec, ten parchant z Barrelu a nejobávanější monstrum v Ketterdamu – omdlel.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>22 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>P</strong>eníze, které dostali od pana Hertzoona, jim došly hned další týden. Jordie se pokusil vrátit svůj nový kabát, v obchodě ho však nechtěli vzít zpátky, tím spíše nepochodili s Kazovými botami, na nichž se nedalo skrýt, že je už nosil.</p>
<p>Když přišli do banky s dohodou podepsanou panem Hertzoonem, zjistili, že – jakkoliv na první pohled vypadala jako dokument bez právních vad – je to jen bezcenný cár papíru. Nikdo neznal ani pana Hertzoona, ani jeho obchodního partnera.</p>
<p>Z ubytovny je vyhodili o dva dny později. Našli si most, pod kterým spali, brzy je však městská hlídka vyhnala. Až do rána se tenkrát bezcílně potulovali. Jordie nedal jinak, než že se vrátí do té kavárny. Dlouho seděli naproti ní v parku, a když padla noc a strážníkům začaly obchůzky, zamířili Jordie s Kazem na jih, do drsných ulic Barrelu, kam se police neobtěžovala chodit.</p>
<p>Vyspali se pod schody v průchodu za hospodou, nacpaní mezi rozbitými kamny a pytli s kuchyňskými odpadky. Tu noc je nikdo neotravoval, druhý den je však vyslídila parta kluků, kteří jim důrazně vysvětlili, že jsou na území Ostrých racků. Jordieho zmlátili a Kaze hodili do kanálu, a ještě před tím mu sebrali boty.</p>
<p>Jordie vytáhl Kaze z vody a dal mu svůj suchý kabát.</p>
<p>„Mám hlad,“ fňukal Kaz.</p>
<p>„Já ani ne,“ odpověděl na to Jordie. V tu chvílí to Kazovi z nějakého nepochopitelného důvodu přišlo hrozně k smíchu a oba se rozchechtali na celé kolo. Jordie oběma rukama Kaze objal a prohlásil: „Doteďka nad námi mělo tohle město navrch. Ale uvidíš, kdo nakonec vyhraje.“</p>
<p>Druhý den se Jordie probudil s horečkou.</p>
<p>V pozdějších letech téhle epidemii neštovic, jež zasáhla Ketterdam, začali lidé říkat „královská nákaza“, protože se věřilo, že právě loď nesoucí jméno jejího veličenstva nemoc do města přivlekla. Neštovice nejvíce zasáhly přeplněná chudinská ghetta v Barrelu. Na ulicích se kupila mrtvá těla a po kanále jezdily čluny, na které najatí nešťastníci dlouhými lopatami a háky stahovali mrtvoly, aby je odvezli na Smrťákův vor, kde se těla spálila.</p>
<p>Kaz dostal horečku dva dny po Jordiem. Byli bez peněz, neměli na léky ani na doktora, a tak se schoulili k sobě v hromadě rozbitých dřevěných beden, které dali přezdívku Hnízdo.</p>
<p>Tentokrát je nikdo nepřišel vyhodit. Gangy měly co dělat, aby se samy udržely naživu.</p>
<p>Když byla Kazova horečka nejprudší, zdálo se mu, že se vrátil domů na statek; zaklepal na dveře a viděl dokonalého Jordieho s dokonalým Kazem, jak sedí za stolem. Koukali na něj oknem, ale dovnitř ho nepustili, a tak se toulal po lukách, neměl však odvahu lehnout si do vysoké trávy.</p>
<p>Když se probral, necítil ani seno, ani jetel, ani jablka, jenom uhelný kouř a štiplavý zápach tlející zeleniny z vyhozených odpadků. Jordie ležel vedle něj s očima upřenýma do nebe. „Neopouštěj mě,“ chtěl říct Kaz, ale neměl sílu. A tak si položil hlavu na Jordieho hruď. Něco nebylo v pořádku, byla studená a tvrdá.</p>
<p>Když ho hrobníci odvalili na loď s mrtvolami, myslel si, že se mu to zdá. Cítil, jak padá, a pak uvízl ve změti těl. Chtěl křičet, byl však příliš slabý. Těla byla všude; nohy, paže, ztuhlá břicha, rozkládající se údy, tváře s modrými ústy posetá puchýři od neštovic. Jak loď plula po moři, upadal do bezvědomí a znovu procital, neschopný rozlišit skutečnost od horečnatých snů. Když ho hodili na mělčinu, sebral poslední síly a vykřikl.</p>
<p>„Já jsem živý,“ volal, jak nejhlasitěji dokázal. Jenže byl příliš malý a loď už odplouvala zpátky do přístavu.</p>
<p>Kaz se snažil vytáhnout Jordieho z vody. Tělo měl plné mokvajících puchýřků, po nichž byly neštovice pojmenovány, kůži bledou, jednu podlitinu vedle druhé. Kaz vzpomínal na plechového psíčka na klíček, na horkou čokoládu, kterou pili s Jordiem na mostě. Napadlo ho, že v nebi to bude vypadat jako v kuchyni na Zelverstraat a bude to tam vonět zrovna tak, jako když paní Hertzoonová peče <emphasis>hutspot</emphasis>. Ještě pořád měl Saskiinu červenou stuhu. Může jí tu pentličku vrátit. Z kdoulové pasty si udělají cukroví. Margit bude hrát na piano a on bude dřímat u krbu. Zavřel oči a čekal, až umře.</p>
<p>Kaz čekal, že se probudí v příštím světě, v teple a bezpečí, s plným žaludkem a Jordie bude vedle něj. Místo toho procitl uprostřed mrtvol. Ležel na mělčině u Smrťákova voru, šaty měl skrznaskrz promočené a kůži zvrásněnou vlhkem. Jordiho tělo leželo vedle něj, už jen stěží k poznání: bílé a napuchlé plavalo na hladině jako hrůzostrašná hlubokomořská ryba.</p>
<p>Kazovi se vyjasnil zrak a vyrážka ustoupila. Ani horečku už neměl. Na hlad zapomněl, ale měl žízeň k zbláznění.</p>
<p>Celý den a noc čekal v hromadě těl a vyhlížel loď, která, jak doufal, se musí přece vrátit. Musejí přijet zažehnout plameny, které všechna ta těla spálí, jenže kdy? Sbírají hrobníci těla každý den? Každý druhý den? Byl slabý a dehydratovaný. Věděl, že o moc déle tu nevydrží. Pobřeží bylo daleko a on věděl, že tolik sil, aby tam doplaval, nemá. Přežil horečku a nakonec umře tady, na Smrťákově voru. Záleží mu na tom? Ve městě ho čeká jen další hladovění, temné průjezdy a vlhko z kanálu. Sotva mu ta myšlenka bleskla hlavou, věděl, že to tak není. Čeká ho pomsta, musí se pomstít za Jordieho i za sebe. Té pomstě ovšem bude muset jít vstříc.</p>
<p>Když padla noc a přišel příliv, Kaz se veškerou silou své vůle přiměl položit ruce na Jordieho tělo. Byl příliš vysílený, aby dokázal sám plaval, ale s Jordieho pomocí třeba dokáže ke břehu doplout. Pevně se bratra chytil a nohama se odrazil vstříc světlům Ketterdamu. Vznášeli se na hladině, Jordieho nafouknuté tělo mu posloužilo jako člun. Kaz kopal nohama, snažil se nemyslet na bratra, na strach, na odulé Jordieho tělo, jež se mu pod rukama nafukovalo, jako by držel balón, nevnímal nic, jen rytmus vlastních nohou rozrážejících mořskou hladinu. Slyšel, že jsou ve zdejších vodách žraloci, ale byl si jistý, že se ho ani nedotknou. Byl teď stejná nestvůra jako oni.</p>
<p>Nepřestával kopat a když za svítání zvedl hlavu, zjistil, že je na východním konci Lida. Přístav byl liduprázdný, protože epidemie námořní obchod v Kerchu dočista ochromila.</p>
<p>Posledních sto metrů bylo zlých. Odliv, jenž znovu nastal, pracoval proti němu. V Kazovi ale žila naděje, naděje a hněv, dva plameny, jež v jeho nitru zažehly oheň, který ho donesl až k molu a pomohl mu vyšplhat se po žebříku nahoru. Na pevnině se zhroutil na dřevěných prknech na záda, pak se však přinutil otočit na bok. Jordieho tělo uvízlo v proudu a naráželo na úpatí majáku. Mělo otevřené oči a Kazovi v tu chvíli připadalo, že se na něj bratr dívá. Jordie se však ani nehnul, nepromluvil, ani k němu nestočil zrak, když ho příliv osvobodil a unášel pryč do moře.</p>
<p><emphasis>Měl bych mu zavřít oči</emphasis>, přemítal Kaz. Věděl však, že kdyby slezl po žebříku zpátky do moře, nikdy už by se nedostal ven. Utopil by se a to se teď nesmělo stát. Musel zůstat naživu. Někdo musel vyrovnat účty.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Ve vězeňském voze ho někdo prudce dloubl do stehna a on se probral. Stál ve tmě, zmrzlý jako kus ledu. Všude kolem se tísnila těla, tlačila se mu na záda i boky. Tonul v té záplavě lidí.</p>
<p>„Kazi.“ Šeptal někdo.</p>
<p>Otřásl se.</p>
<p>Další dloubanec do stehna.</p>
<p>„Kazi.“ Inejin hlas. Zhluboka se nadechl nosem. Cítil, jak se od něj odtahuje. Dokázala mu v tom stísněném prostoru udělat místo. Srdce mu divoce tlouklo.</p>
<p>„Mluv dál,“ zachrčel.</p>
<p>„Co?“</p>
<p>„Prostě mluv.“</p>
<p>„Projíždíme vězeňskou branou. Dostali jsme se přes první dvě strážnice.“</p>
<p>To ho přivedlo k sobě. Mají za sebou dvě kontroly. To znamená, že je počítali. Někdo musel otevřít dveře – ne jednou, ale dvakrát – možná se ho i dotkl rukou a on se přitom nevzbudil. Mohli ho klidně okrást nebo zabít. Svou smrt si představoval různě, ale nikdo ho nenapadlo, že by ji mohl zaspat.</p>
<p>I přes zápach těl se nutil dýchat zhluboka. Rukavice si nesundal; mohly sice snadno upoutat pozornost strážců, nemluvě o tom, že byly zoufalým doznáním jeho slabosti, byl si však jistý, že kdyby si je sundal, zešílí úplně.</p>
<p>Za ním mumlali vězňové v jazycích, kterým nerozuměl. Tma kolem v něm vyvolávala úzkost, přesto byl za ni vděčný. Nezbývalo mu než doufat, že ostatní si díky nasazeným kápím a své vlastní úzkosti na jeho chování ničeho divného nevšimli. Když se shlukli kolem vozu, váhal a reagoval pomalu, ale nic víc – a z toho se dokáže nějak vymluvit.</p>
<p>Vadilo mu, že ho Inej takhle viděla, že ho vůbec někdo takhle viděl, vzápětí mu však svitla osvobozující myšlenka: <emphasis>Ještě dobře, že to byla ona</emphasis>. Nade vší pochybnost věděl, že Inej o tom nikomu neřekne a taky to nikdy nepoužije proti němu. Spoléhá se na jeho pověst. Nechce, aby vypadal slabý. A snad je v tom i něco dalšího. Inej by ho nikdy nezradila. To věděl. Udělalo se mu zle. I když jí bezpočtukrát vložil do rukou svůj život, vydat jí do rukou vlastní hanbu mu připadala mnohem víc ohrožující.</p>
<p>Povoz zastavil. Závora se odsunula a dveře se rozletěly dokořán.</p>
<p>Slyšel fjerdštinu a skřípění, po němž se ozvalo cvaknutí. Sundali mu límec a po rampě ho vedli s ostatními vězni ven z vozu. Slyšel zvuk připomínající vrzání brány. S řinčícími okovy na nohou je hnali dál.</p>
<p>Zamžikal, protože mu někdo zničehonic strhl z hlavy kápi. Stáli na rozlehlém nádvoří. Masivní brána v hradbách už sjížděla dolů, až nakonec se zlověstným zaskřípěním ztěžka dopadla na kamennou zem. Kaz se podíval nahoru; na cimbuří podél celého nádvoří stáli ozbrojení muži a puškami mířili na sešikované vězně pod nimi. Dozorci dole procházeli podél řad spoutaných zajatců a snažili se každému podle papírů přiřadit jméno, či alespoň odpovídající popis.</p>
<p>I když jim Matthias podrobně popsal rozmístění Ledového paláce, neřekl jim vlastně nic o tom, jak to tam vypadá. Kaz čekal starou, zatuchlou místnost postavenou z ponurých šedivých kamenů omšelých stářím. Oproti svému očekávání se však ocitl obklopený mramorem tak bělostným, až mu připadalo, že se všechno kolem blankytně třpytí. Jako by zabloudil do snu, který je ozvěnou cesty po drsné severské krajině, již právě nechali za sebou.</p>
<p>Nedalo se rozeznat, co z toho všechno je sklo, led nebo kámen.</p>
<p>„Jestli tohle není dílo materiálčiků, tak já jsem královna lesních duchů,“ zamumlala Nina keršsky.</p>
<p><emphasis>„Tig!“</emphasis> zahřměl jeden z dozorců. Na to jí vrazil pušku do břicha, až se Nina bolestí prohnula v pase. Matthias s pohledem upřeným před sebe držel hlavu zpříma, Kazovi však neuniklo, že celý ztuhl.</p>
<p>Fjerdští dozorci listovali papíry a snažili se čísla a jména tam uvedená přiřadit lidem ve skupině před nimi. V tu chvíli byli poprvé zcela vydáni na pospas osudu, přišla situace, nad níž neměl Kaz žádnou kontrolu. Vybírat ve voze vězně, s nimiž by se vyměnili, by zabralo moc času a navíc by to bylo nebezpečné. Podstupovali riziko, s nímž Kaz dopředu počítal, a teď nezbývalo, než čekat a doufat, že liknavost byrokracie jim bude hrát do karet.</p>
<p>Když je dozorce v řadě minul, Inej pomohla Nině na nohy.</p>
<p>„Jsi v pořádku?“ strachovala se a Kaz cítil, jak jej její hlas přitahuje jako slunce slunečnici.</p>
<p>Nina se pomalu narovnala. „Nic mi není,“ špitla. „Ale myslím, že s lidmi Pekky Rollinse si už nemusíme dělat starosti.“</p>
<p>Kaz obrátil pohled jejím směrem; na cimbuří, vysoko nad nádvořím bylo na kůlech napíchnutých pět mužů jako maso na rožni, údy jim bezvládně visely dolů a záda měli prohnutá. Kaz musel hodně mhouřit oči, ale poznal Erolla Aertse – byl to nejlepší Rollinsův zloděj a kasař. Podlitiny a šrámy od bití, které mu před smrtí uštědřili, měly v ranním světle temně fialovou barvu a Kaz přes ně sotva dokázal na Aertsově paži rozpoznat černé tetování – symbol Lítých šelem.</p>
<p>Zběžným pohledem přelétl zbývající tváře – byly už hodně odulé a smrtí znetvořené, a nikoho v nich nedokázal poznat. Mohl by být někdo z nich Rollins? Kaz by mohl být rád, že se zbavil jednoho soupeře, na druhou stranu Rollins nebyl žádný hlupák a pohled na to, jak skončili jeho lidé, když se snažili proniknout do Ledového paláce, ho znepokojila. Navíc jestli Rollins našel smrt na konci fjerdského kůlu… Ne, Kaz tuto možnost odmítal přijmout. Pekka Rollins patří jemu.</p>
<p>Dozorci se hádali s kočím vozu, jeden z nich přitom ukazoval na Inej.</p>
<p>„Co se děje?“ zeptal se šeptem Niny.</p>
<p>„Tvrdí kočímu, že nemá v pořádku papíry, protože přivezl sulijskou holku místo sulijského kluka.“</p>
<p>„A co na to ten kočí?“ strachovala se Inej.</p>
<p>„Pořád dokola jim opakuje, že to není jeho problém.“</p>
<p>„Jen tak dál,“ zamumlal Kaz povzbudivě.</p>
<p>Kaz napjatě sledoval, jak dozorci rázují sem a tam. V tom spočívá krása několikastupňových bezpečnostních opatření: Každý se spoléhá na to, že chybu zachytí a problém odstraní někdo jiný. Lenost sice není zdaleka tak spolehlivá jako chamtivost, nicméně pořád je dobrou pomocnicí. A tihle dozorci se navíc dohadují o vězních – spoutaných řetězy, obklíčených ze všech stran, které co nevidět tak jako tak hodí do shnilé cely. Úplně neškodní.</p>
<p>Konečně jeden z vězeňských dozorců vzdychl a mávl na své kolegy.</p>
<p><emphasis>„Diveskemen.“</emphasis></p>
<p>„Pokračujte,“ přeložila mu Nina, a protože dozorce mluvil dál, jedním dechem pokračovala.</p>
<p>„Odveďte je do východního bloku, ona už si je další směna roztřídí.“</p>
<p>Kaz cítil, jak mu spadl alespoň malý kámen ze srdce.</p>
<p>Jak Kaz předpokládal, dozorci je rozdělili na muže a ženy a pak je ve dvou řadách provedli s řinčícími okovy na nohou kulatou bránou postavenou tak, aby připomínala rozevřený vlčí chřtán.</p>
<p>V místnosti, kam vstoupili, seděla stařena s okovy na rukou a po obou jejích stranách stáli strážci. Hleděla nepřítomným pohledem před sebe. Každý z vězňů k ní musel přistoupit a ona ho chytla za zápěstí.</p>
<p><emphasis>Lidský umocňova</emphasis>č. Kaz věděl, že když Nina hledala na Ostrově divů griši, aby se dali do služeb Druhé armádě, pracovala právě s takovými lidmi. Při dotyku poznají moc griši. Kaz viděl, že si lidské umocňovače někdy najímají kasina při vysokých hazardních hrách, aby si byli jistí, že za hracím stolem nesedí griša. Protože ten, kdo si dokáže pohrávat s pulsem druhého člověka nebo měnit teplotu v místnosti, má nežádoucí výhodu. Fjerdani je však používají kvůli něčemu jinému – nechtějí, aby grišové pronikli za zdi jejich paláce.</p>
<p>Kaz sledoval, jak se Nina k ženě přibližuje. Viděl, jak se chvěje, když jí podávala paži. Stařena jí prsty obemkla zápěstí. Slabě se jí zachvěla víčka. Pak ruku pustila a dala jí znamení, aby pokračovala dál.</p>
<p>Poznala to a bylo jí to jedno? Nebo parafín, kterým potřeli Nině ruce, odvedl svou práci?</p>
<p>Když Kaze s ostatními muži odváděli klenutou branou doprava, zahlédl koutkem oka Inej a viděl, jak mizí na opačné straně v ženském sektoru. Píchlo ho u srdce a stísněně si uvědomil, že cítí paniku. To ona ho ve voze probrala z jeho ochromení. Její hlas ho vyvedl z temnot, ona byla záchranným lanem, kterého se chytil, aby se zmátožil a vykřesal v sobě alespoň zdání příčetnosti.</p>
<p>Muži s rachotem vystoupali dvě temná patra a vyšli na kovový ochoz. Nalevo od nich se tyčila hladká masa bílých hradeb. Napravo se otvíral výhled na rozlehlou prosklenou zbrojnici, snad čtvrt míle dlouhou a vysokou tak, že by se do ní pohodlně vešla nákladní loď. Zbrojnici osvětlovaly masivními železné lustry, jež visely ze stropu jako svítící zámotky. Když Kaz pohlédl pod sebe, spatřil řady obrněných vozů s řídícími věžemi. Měly obrovská kola spojená silným pásem. Každý z vozů měl masivní hlaveň, jež svým tvarem připomínala něco mezi puškou a dělem, a mířila před sebe do míst, kde by normálně byli zapřažení koně.</p>
<p>„Co to je? zašeptal.</p>
<p><emphasis>„Torvegen,“</emphasis> zamumlal Matthias na půl pusy. „Nemusí být tažené koňmi. Pracovali na nich, když jsem odjížděl.“</p>
<p>„Žádní koně?“</p>
<p>„Tanky,“ zamručel Jesper. „Viděl jsem jejich prototyp v Nové Zemi, když jsem pracoval u jednoho kovotepce. Ve věži má několik zbraní a ta velká hlaveň vpředu? Ech, ta má solidní palebnou sílu.“</p>
<p>Ve zbrojnici byla také těžká děla, police plné pušek, munice a malých černých bomb, kterým v Ravce říkají <emphasis>granatje</emphasis>. Za sklem visely na zdi vystaveny na odiv i starší zbraně – sekery, kopí, šípy. Nad nimi visel bílo-stříbrný transparent s nápisem: STRYMAKT FJERDAN.</p>
<p>Kaz se tázavě podíval na Matthiase, který zabrblal: „Fjerdská síla.“</p>
<p>Kaz se podíval na tlusté sklo. O obraně toho věděl dost a bylo mu jasné, že Nina měla pravdu: i tohle sklo muselo být dílem z rukou materiálčiků – neprůstřelné a nedobytné. A trestanci při vstupu do vězení a i na zpáteční cestě z něj mají před očima válečný arzenál jako krutou připomínku fjerdské státní moci.</p>
<p><emphasis>Jen do toho, naparujte se</emphasis>, myslel si Kaz. <emphasis>Nezáleží na tom, jak mocné máte zbraně, když nevíte, na koho je namířit.</emphasis></p>
<p>Na druhé straně zbrojnice byl další ochoz, po kterém uviděl přicházet vězeňkyně.</p>
<p><emphasis>Inej bude v pořádku</emphasis>. Musel se teď soustředit. Jsou na nepřátelském území, na místě s vysokým stupněm ohrožení, odkud člověk nevyvázne živý, pokud si nezachová chladnou hlavu. Podařilo se Rollinsovým lidem dostat až sem, než je odhalili? A kde je Pekka Rollins? Zůstal pěkně v teple a bezpečí v Kerchu, nebo ho mají Fjerdani?</p>
<p>Na ničem z toho teď nezáleží. Musí se soustředit na svůj plán a na to, aby našli Yul-Bayura. Pohlédl na ostatní. Wylan vypadal, že si co nejdřív nadělá do kalhot. Helvar se tvářil zádumčivě jako vždycky, Jesper se na něj zazubil a pošeptal: „Nechali jsme se zavřít do nejlíp střeženýho vězení na světě. Buď jsme géniové, nebo největší hovada, co kdy chodila po týhle zemi.“</p>
<p>„To brzy poznáme.“</p>
<p>Přivedli je do další bílé místnosti; tahle byla vybavená plechovými vanami a hadicemi.</p>
<p>Dozorce něco fjerdsky zablábolil a Kaz viděl, jak se Matthias a pár dalších začíná svlékat. Spolkl knedlík, který se mu udělal v krku. Nehodlal se tu pozvracet.</p>
<p>Dokáže to – musí. Myslel na Jordieho. Co by tomu řekl, kdyby se jeho bráška připravil o možnost dosáhnout spravedlnosti, protože v kritický moment hodil šavli? Jenže tím se mu vyplavila zpátky vzpomínka na Jordieho ledové tělo bobtnající ve slané vodě a další těla valící se na něj na nákladní lodi ze všech stran. Začaly se mu dělat mžitky před očima.</p>
<p><emphasis>Vzchop se, Brekkere</emphasis>, nadával si nelítostně. Nepomáhalo to. Znovu omdlí a bude po všem. Inej se mu jednou nabídla, že ho naučí padat. „Trik je v tom nenechat se srazit na zem,“ posmíval se jí tenkrát. „Ne, Kazi,“ nedala se. „Trik je v tom znovu vstát.“ Další sulijské mudrosloví, ale vzpomínka na její hlas mu pomohla. Dokáže se přece vzchopit. Musí. Ne jen kvůli Jordiemu, ale taky kvůli svým lidem. Přivedl je sem. Přivedl sem Inej. Je na něm, aby je odsud dostal zase ven.</p>
<p>Trik je v tom znovu vstát. V duchu si vybavoval její hlas, opakoval si její slova, znovu a znovu, i když si sundával boty, svlékal šaty a nakonec rukavice.</p>
<p>Viděl, jak Jesper zůstal zírat na jeho ruce. „Cos čekal?“ zavrčel na něj.</p>
<p>„Aspoň drápy,“ pověděl Jesper a stočil pohled k svým kostnatým bosým nohou. „Nebo třeba ostny na palcích.“</p>
<p>Dozorce jejich šaty hodil do bedny, která bez pochyby poputuje do spalovny. Pak se vrátil, prudce zvrátil Kazovi hlavu dozadu, silou mu otevřel pusu a prsty zajel dovnitř. Kazovi se zatmělo před očima a jen s vypětím všech sil neomdlel. Dozorcovy prsty minuly místo mezi zuby, kam si Kaz nacpal <emphasis>baleen</emphasis>, a vrhly se důkladně prozkoumat vnitřek jeho tváří.</p>
<p><emphasis>„Ondetjärn!“ </emphasis>zavolal dozorce. <emphasis>„Fellenjuret!“</emphasis> křikl znovu, když vytahoval Kazovi z pusy dva tenké plíšky. Šperháky s cinknutím dopadly na kamenné dláždění. Dozorce na něj zařval něco fjerdsky a prudce ho udeřil do obličeje. Kaz padl na kolena, ale přinutil se vstát. Viděl Wylanovo zděšení, měl však sám co dělat, aby se udržel na nohou, když ho dozorce strčil do fronty na ledovou sprchu.</p>
<p>Když měl promočený a zmrzlý celou očistu za sebou, podal mu jiný dozorce z hromady vedle sebe bezbarvý vězeňský mundúr sestávající z košile a kalhot. Kaz si to natáhl na sebe a odbelhal se s ostatními vězni na shromaždiště. Za důvěrně známý stisk své hole by v tu chvíli klidně dal polovinu svého podílu.</p>
<p>Zadržovací cela vypadala mnohem víc jako vězení, které očekával – žádný bílý mramor ani skleněné vitríny, jen vlhké šedivé kameny a železné mříže.</p>
<p>Nacpali je do přeplněné cely. Helvar se posadil zády ke zdi a s přimhouřenýma očima sledoval muže procházející po cele sem a tam. Kaz se opřel o železné mříže a díval se za odcházejícími dozorci. Za zády cítil pohyby těl. I když měl za sebou dost místa, nemohl se zbavit pocitu, že jsou nesnesitelně blízko. <emphasis>Už jenom chvíli</emphasis>, uklidňoval se v duchu. S holýma rukama si připadal jak nahý.</p>
<p>Kaz vyčkával. Věděl, co bude následovat. Otipoval si ostatní, jakmile vlezli do cely, a věděl, že to bude ten rozložitý Kaelišan s mateřským znaménkem, kdo po něm vyjede. Působil nervózně, byl podrážděný a dobře si všiml, že Kaz kulhá.</p>
<p>„Hej, kriple,“ zahulákal Kaelišan fjerdsky. Pak to zkusil znovu keršsky s těžkopádným přízvukem. „Hej, chromajzle.“ Nemusel se namáhat. Kaz věděl, jak se řekne mrzák ve spoustě jazyků.</p>
<p>O vteřinu později za sebou ucítil závan vzduchu, jak se Kaelishan po něm natáhl. Kaz ukročil doleva a Kaelišan pod tíhou vlastní váhy přepadl dopředu. Kaz mu trochu pomohl; popadl ho za paži a až po rameno mu ji nacpal mezi mříže. Kaelishan hlasitě hekl, jak obličejem bolestivě narazil o kovovou mříž.</p>
<p>Kaz tlačil mužovo předloktí proti kovové mříži. Tělem se opíral o svého soka dokud neuslyšel potěšující křupnutí, jak jeho paže vypadla z ramenního kloubu. Jen co otevřel hubu, aby zařval, nacpal mu Kaz ruku před pusu, zatímco druhou ho popadl za nos. Z dotyku s jeho holou kůží se mu zvedal žaludek.</p>
<p>„Pšt,“ poručil mu a za nos ho pozadu vlekl k lavici u zdi. Vězni ustupovali stranou, aby jim udělali místo.</p>
<p>Muž ztěžka dosedl, docházel mu dech a v očích měl slzy. Kaz mu rukama pořád držel pusu i nos. Kaelišan se mu třásl pod rukama jako osika.</p>
<p>„Chceš, abych ti dal tu ruku zpátky?“ zeptal se ho Kaz.</p>
<p>Kaelišan zaskuhral.</p>
<p>„Chceš?“</p>
<p>Zaskuhral hlasitěji a vězňové se zájmem sledovali, co se bude dít.</p>
<p>„Zakřičíš a postarám se o to, abys tou pazourou víckrát nepohnul, rozumíš?“</p>
<p>Pustil ho a prudkým pohybem mu vrátil ruku do kloubní jamky. Kaelišan si lehl na lavici, stočil se na bok a rozeštkal se.</p>
<p>Kaz si otřel ruce o kalhoty a vrátil se na své místo u mříží. Cítil v zádech pohledy ostatních, a věděl, že teď ho nechají všichni na pokoji.</p>
<p>Helvar k němu přišel. „Bylo to nutné?“</p>
<p>„Ne.“ Jenže to nutné bylo – potřeboval mít jistotu, že je nechají v klidu pracovat, a taky si musejí zapamatovat, že není bezmocný.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>23 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>J</strong>esper by radši chodil, vyhlídnul si ale tohle místo na lavičce a nehodlal o ně přijít. Jako by mu pod kůží vybuchoval ohňostroj vzrušení a úzkosti; a Wylan, který si sedl vedle něj a teď zuřivě bubnoval prsty do kolen, mu tedy na klidu rozhodně nepřidal. Měl dojem, že další čekání už nesnese. Nejdřív loď, pak ten pochod a teď ještě musí trčet v cele, dokud je dozorci nepřijdou večer spočítat.</p>
<p>Jen otec chápal tuhle jeho nepokojnou energii. Snažil se přimět Jespera, aby ji využil v hospodářství, jenže taková práce pro něj byla příliš jednotvárná. A tak se tím, co ho mělo posunout správným směrem, stala univerzita, jenže sešel z cesty. Děsilo ho, co by tomu táta řekl, kdyby se dozvěděl, že jeho syn zemřel v fjerdském vězení. Jak by se to ale mohl dozvědět? Byly to příliš tíživé myšlenky, kterými se nechtěl zabývat.</p>
<p>Kolik času mohlo uběhnout? Co když tu neuslyší odbíjet hodiny na Staré věži? Dozorci je mají přijít spočítat, až odbije šestá. Do půlnoci budou se vším hotovi. Tedy v to aspoň doufají. Matthias seděl ve vězení tři měsíce. Protokol se mohl změnit. Taky se mohl Matthias splést. <emphasis>Nebo nás ten Fjerdan prostě chtěl dostat za mříže, aby nás mohl zradit.</emphasis></p>
<p>Matthias tiše seděl na druhé straně cely nedaleko Kaze. Jesperovi samozřejmě neunikla ta Kazova potyčka s Kaelišanem. Kazův klid bývá při práci neochvějný, dneska je ale nervózní a Jesperovi vrtalo hlavou proč. Měl chuť se zeptat, věděl však, že by to byla hloupost – takhle by se zeptal ten důvěřivý vesnický kluk, který má slabost pro špatnou společnost a přikládá význam věcem, o nichž v hluboko v srdci ví, že nic neznamenají – jako když si ho třeba Kaz vybere na nějakou práci, nebo když s ním vtipkuje. Nejradši by si jednu vrazil. Konečně viděl slovutného Kaze Brekkera bez jediného kousku oblečení, a byl tak pohroužený do obav, aby neskončil napíchnutý na kůlu, že si ho ani pořádně nevšiml.</p>
<p>Jestli byl Jesper neklidný, pak Wylan vypadal, že se co nejdřív pozvrací.</p>
<p>„Co tu teď budeme dělat?“ šeptal. „K čemu je zloděj bez šperháků?“</p>
<p>„Buď zticha.“</p>
<p>„A k čemu tu jsi ty? Střelec bez pušky. Na téhle misi jsi úplně k ničemu.“</p>
<p>„Není to mise. Je to práce.“</p>
<p>„Matthias tomu říká mise.“</p>
<p>„On je voják, ty ne. A já už stejně sedím ve vězení, tak mě neponoukej k vraždě.“</p>
<p>„Ty mě nezabiješ a já nehodlám předstírat, že je všechno v pořádku. Odtud se nedostaneme.“</p>
<p>„Tobě rozhodně víc svědčí zlatá klec, než opravdová mříž.“</p>
<p>„Z otcova domu jsem utekl.“</p>
<p>„Jasně, vzdal ses života v přepychu, aby ses mohl poflakovat v Barrelu s grázlama jako jsme my. Proto nejsi zajímavý, ale jen blbý.“</p>
<p>„Nic o tom nevíš.“</p>
<p>„Tak vyprávěj,“ obrátil se k němu Jesper. „Máme spoustu času. Copak přimělo spořádaného kupčíkova synka opustit rodný dům a dát se do holportu s kriminálníky?“</p>
<p>„Děláš, jako by ses v Barrelu narodil jako Kaz, ale nejsi ani z Kerchu. Taky sis tenhle život vybral.“</p>
<p>„Mám rád města.“</p>
<p>„Copak v Nové Zemi nemáte města?“</p>
<p>„Ne jako Ketterdam. Byl jsi ještě jinde než doma, v Barrelu nebo na nóbl večeřích na ambasádě?</p>
<p>Wylan se podíval stranou. „Byl.“</p>
<p>„A kde? Na prázdninách na předměstí?“</p>
<p>„Na dostizích v Caryevu. Na ropných polích v Šu. Na <emphasis>jurdových</emphasis> plantážích poblíž Shriftportu. Ve Weddle. V Ellingu.“</p>
<p>„Vážně?“</p>
<p>„Otec mě všude brával s sebou.“</p>
<p>„Dokud…?“</p>
<p>„Dokud co?“</p>
<p>„<emphasis>Dokud</emphasis>. Otec mě bral všude s sebou, dokud mě nezačala sužovat strašlivá mořská nemoc, dokud jsem se nepozvracel na královské svatbě, dokud jsem nepřerazil velvyslanci nohu.“</p>
<p>„Ta velvyslancova noha si o to fakt říkala.“</p>
<p>Jesper se zachechtal. „Konečně trocha charakteru.“</p>
<p>„Já mám charakter,“ zabručel Wylan. „A podívej, kam mě přivedl –“</p>
<p>Přerušil ho dozorce, který přesně v okamžiku, kdy na věžních hodinách Staré věže odbila šestá, začal fjerdsky něco řvát. Aspoň jsou Fjerdani přesní, když nic jiného.</p>
<p>Dozorce promluvil znovu, tentokrát keršsky a šuhansky. „Vstávejte.“</p>
<p><emphasis>„Shimkopper,“ </emphasis>poroučel dozorce. Všichni na něj nechápavě zírali. „Kýbl na moč,“ zkoušel to keršsky. „Kde máte… vylít?“ Snažil se jim to vysvětlit posunky.</p>
<p>Krčili rameny a zmateně se po sobě dívali.</p>
<p>Z dozorcova nevrlého nezájmu bylo nad slunce jasnější, že je mu to ukradené. Strčil dovnitř kýbl s čerstvou vodou a zabouchl mříž.</p>
<p>Jesper se protlačil dopředu a z plecháku přivázaného k rukojeti hltavě pil. Většina vody mu vycákala na košili. Když podával hrnek Wylanovi, postaral se o to, aby dopadl stejně.</p>
<p>„Co děláš?“ obořil se na něj Wylan.</p>
<p>„Klid, Wylane. Snaž se dělat to, co my.“</p>
<p>Jesper si vytáhl kalhoty a ohmatal si tenkou kůži na kotníku.</p>
<p>„Řekni mi, co se děje –“</p>
<p>„Buď zticha. Musím se soustředit.“ Byla to pravda. Vážně nechtěl, aby se mu kapsle zašitá pod kůži otevřela dřív, než si ji vyndá.</p>
<p>Ohmatal tenké stehy, kterými mu Nina kůži sešila. Byla to pekelná bolest, když si je roztrhl, aby dostal kapsli ven. Byla velká asi jako rozinka a od krve celá kluzká. Nina si v tuhle chvíli otevírá kůži pomocí svých grišovských schopností a Jespera napadlo, jestli jí to bolí stejně jako jeho zpřetrhané stehy.</p>
<p>„Vytáhni si košili a dej si jí před pusu,“ řekl Wylanovi.</p>
<p>„Co?“</p>
<p>„Přestaň být tak nechápavý. Jsi roztomilejší, když ti to pálí.“</p>
<p>Wylanovi zrůžověly tváře. Zamračil se a vytáhl si košili před pusu.</p>
<p>Jesper sáhl pod lavici a vytáhl kýbl s močí, který tam schoval.</p>
<p>„Blíží se bouře,“ křikl nahlas keršsky. Matthias s Kazem si přetáhli košile před pusu. Jesper obrátil hlavu stranou, pusu si zakryl košilí a vhodil kapsli do kýble.</p>
<p>Zasyčelo to a z nádoby vzkypěl oblak páry. Ve vteřině proměnil vzduch v mléčně zelenou mlhu, jež zahalila celu.</p>
<p>Wylanovy oči nad provizorní rouškou zděšeně těkaly ze strany na stranu. Jesper byl v pokušení předstírat, že omdlel, ale spokojil se s tím, jak na Wylana zapůsobilo, že všichni trestanci kolem začali padat na zem jako švestky.</p>
<p>Jesper napočítal do šedesáti, pak spustil košili dolů a opatrně se nadechl. Vzduch pořád voněl odporně sladce; nejspíš budou chvíli malátní, ale to nejhorší je pryč. Až se tu objeví dozorci na další sčítání, bude vězně pořádně bolet hlava, ale to nestojí ani za řeč. Tou dobou už snad budou z Ledového paláce dávno pryč.</p>
<p>„To byl chloropelet?“</p>
<p>„Rozhodně mnohem roztomilejší, když ti to pálí. Ano, ta kapsle má obal na enzymové bázi a obsahuje chlorový prášek. Je naprosto neškodná, dokud nepřijde do kontaktu s určitým množstvím amoniaku. Což se právě stalo.“</p>
<p>„Ta moč v kýblu… Ale jaký to mělo smysl? Pořád trčíme tady.“</p>
<p>„Jespere,“ mávl na něj Kaz od mříže. „Čas běží.“</p>
<p>Jesper si za chůze vykasal rukávy. Tahle práce mu většinou trvala dlouho, hlavně protože neměl pořádné vzdělání. Položil ruce na kovovou tyč, každou z jedné strany, a soustředil se na nejčistší částice zlata.</p>
<p>„Co to dělá?“ zavrčel Matthias.</p>
<p>„Provádí starodávný novozemenský rituál,“ odpověděl mu Kaz.</p>
<p>„Opravdu?“</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>Jesperovi začal od rukou stoupat špinavý kouř.</p>
<p>Wylan zalapal po dechu. „To je železné zlato?“</p>
<p>Jesper kývnul, přitom cítil, jak mu na čele vyrážejí krůpěje potu.</p>
<p>„Dokážeš ty mříže rozpustit?“</p>
<p>„Nebuď idiot,“ zachroptěl Jesper. „Copak nevidíš, jak jsou tlusté?“ Tyč, kterou měl v práci, se takřka nehnula, vytáhl z ní však tolik železa, že oblak mezi jeho prsty byl téměř černý. Ohnul konečky prstů a částice se zapletly do tenké spirály, jež se zužovala a slábla.</p>
<p>Jesper svěsil ruce a na podlahu s melodickým cinknutím dopadla tenká jehla.</p>
<p>Wylan po ní skočil a zvedl ji ke světlu, aby si prohlédl její nezajímavý povrch.</p>
<p>„Ty jsi materiálčik,“ poznamenal Matthias chmurně.</p>
<p>„Jen tak trochu.“</p>
<p>„Buď jsi, nebo nejsi,“ rozumoval Wylan.</p>
<p>„Jsem.“ Zabodl prst do Wylana. „A ty o tom budeš držet jazyk za zuby, až se vrátíme zpátky do Ketterdamu.“</p>
<p>„Ale proč bys o něčem takovém lhal –“</p>
<p>„Docela rád chodím svobodně po ulici,“ spustil Jesper. „Líbí se mi, že si nemusím dělat starosti o to, jestli mě nějaký otrokář unese nebo mě nějaký trouba jako tady náš přítel Matthias rovnou odkrágluje. Kromě toho mám i jiné dovednosti, které mi přinášejí mnohem větší potěšení a zisk než tohle. <emphasis>Spoustu</emphasis> jiných dovedností.“</p>
<p>Wylan zakašlal. Flirtovat s ním bylo vlastně zábavnější, než ho rozčilovat, ale bylo to o hubu.</p>
<p>„Nina ví, že jsi griša?“</p>
<p>„Ne a taky se to nedozví. Nestojím o to, aby mě verbovala do Druhé armádě a vykládala mi o ušlechtilém poslání Ravky.“</p>
<p>„Udělej to ještě jednou,“ přerušil ho Kaz. „A pospěš si.“</p>
<p>Jesper si to celé zopakoval s další tyčí.</p>
<p>„Jestli jsi to od začátku plánoval, jaký mělo smysl pašovat dovnitř šperháky?“ nechápal pořád Wylan.</p>
<p>Kaz si přeložil ruce křížem. „Slyšel jsi tu historku o muži, co byl na smrt nemocný, a doktor mu řekl, že se zázračně vyléčil? Z té radosti tancoval na ulici, jenže co čert nechtěl, spadl pod koně a ten ho udupal. Kořen si musí myslet, že má navrch. Prohlíželi si dozorci Matthiase a připadal jim nějaký povědomý? Dělali potíže, když vlezl Jesper do sprchy a z rukou se mu odlupoval parafín? Ne, neměli čas, jelikož se plácali po ramenou, spokojení sami se sebou, že mě vyhmátli. Mysleli si, že zlikvidovali nebezpečí.“</p>
<p>Když byl Jesper hotový, vzal Kaz oba tenké šperháky mezi prsty. Bylo nezvyklé vidět ho pracovat bez rukavic. Zámek ve vteřině povolil a byli volní. Zvenku za nimi Kaz stejným způsobem dveře zase zamkl.</p>
<p>„Znáte své úkoly,“ zašeptal. „Já s Wylanem dostaneme ven Ninu a Inej. Jespere, ty a Matthias…“</p>
<p>„Já vím, sebereme tolik provazů, kolik najdeme.“</p>
<p>„Buďte v suterénu, než hodiny odbijí půl.“</p>
<p>Rozdělili se. Kola se dala do pohybu.</p>
<p>Podle Wylanova nákresu měly stáje přiléhat ke strážnici, takže se budou muset vrátit stejnou cestou přes shromaždiště. Teoreticky by v téhle části vězení měli být lidi jenom v době, kdy přicházejí noví vězni nebo jsou na svobodu propouštěni ti, kteří si odpykali svůj trest, ale stejně musí být opatrní. Stačí jeden zatoulaný dozorce a jejich plán je v troskách. Největší hrůzu měl z ochozu podél prosklené zbrojnice, na tom jasně osvíceném pásu budou odevšad vidět jako na dlani. Nezbývalo jim, než zkřížit prsty pro štěstí a běžet. Pak zamířili dolů po schodech a doleva do místnosti, kde je kontrolovala ta ubohá stará griša. Jesperovi přeběhl mráz po zádech. I když u karetního stolu fungoval parafín na rukou vždycky, stejně měl srdce až v krku, když k ní šel. Byla vyzáblá jako vyschlý lusk a stejně tak prázdná. Tak to dopadne s griši, kteří se ocitnou v nesprávnou dobu na nesprávném místě – jsou z nich doživotní otroci nebo ještě něco horšího.</p>
<p>Když Jesper otevřel dveře do konírny, ucítil zvláštní úlevu. Vůně sena, podupávání koní a jejich důvěrné ržání zavedly jeho myšlenky zpátky do Nové Země. V Ketterdamu propleteném kanály žádné povozy ani kočáry nepotřebují. Mít koně je považováno za přepych, za rozmařilost, jíž chce člověk vystavit na odiv, že má spoustu místa na jejich ustájení a přehršli peněz na jejich vydržování. Jesper si nikdy před tím neuvědomil, jak moc mu obyčejná blízkost zvířat chybí.</p>
<p>Na nostalgii však nebyl čas, dokonce ani na to, aby se zastavil a pohladil jemně sametové chřípí. Prošli kolem stájí do sedlárny. Matthias si přes každé rameno přehodil obrovský kotouč provazů. Když se totéž podařilo Jesperovi, nevěřícně na něj zíral.</p>
<p>„Vyrostl jsem na statku,“ vysvětloval Jesper.</p>
<p>„Nevypadáš na to.“</p>
<p>„Jasně, jsem hubený,“ pověděl Jesper, když přes stáje spěchali zpátky, „ale aspoň tolik nezmoknu, když prší.“</p>
<p>„Jak to?“</p>
<p>„Spadne na mě míň deště.“</p>
<p>„Jsou všichni Kazovi lidi tak divní jako vy tady?“ zahuhlal Matthias.</p>
<p>„Ech, měl bys vidět ostatní Gaunery. Vedle nich jsme my učinění Fjerdani.“</p>
<p>Prošli umývárnou, ale místo aby šli na shromaždiště, zahnuli na úzké schodiště, po kterém sešli dolů, a temnou chodbou pokračovali do suterénu. Byli teď pod hlavní budovou vězení a nad nimi bylo naskládáno pět pater plných cel, trestanců a dozorců.</p>
<p>Jesper předpokládal, že ostatní už budou v prádelně sbírat věci použitelné na výrobu třaskavin, ale nebyl tu nikdo, jen obrovské plechové kádě, dlouhé stoly na skládání oblečení a prádlo, které se tu přes noc sušilo na obrovských věšácích vyšších než on.</p>
<p>Wylana s Inej našli ve spalovně. Byl to malý prostor páchnoucí jako popelnice. U jedné stěny stály dva pojízdné kontejnery po okraj nacpané vyhozenými šaty připravenými ke spálení. Horko sálající ze spalovací šachty ucítil Jesper sotva vešel dovnitř.</p>
<p>„Máme problém,“ hlásil mu Wylan.</p>
<p>„Jak velký?“ zeptal se Jesper a shodil provazy na podlahu.</p>
<p>Inej ukázala na velké dvoukřídlé kovové dveře zasazené do něčeho, co vypadalo jako obrovský komín vybíhající ze zdi až ke stropu. „Vypadá to, že spalovací šachtu používali dneska odpoledne.“</p>
<p>„Říkal jsi, že je v provozu ráno,“ obrátil se k Matthiasovi.</p>
<p>„Bylo to tak.“</p>
<p>Když Jesper chytil kliku obalenou kůží a zatáhl za ni, udeřil ho do obličeje nemilosrdný závan horkého vzduchu. Čpěl kysele jako uhlí – a ještě něco v tom kouři cítil, umělou vůni, snad přidávají něco do ohně, aby lépe hořel. Nebylo to nepříjemné. Tady končí všechen odpad z vězení – kuchyňské zbytky, kýble lidských výkalů, šaty sebrané vězňům; ale ať už Fjerdani přidali do toho ohně cokoliv, jeho žár všechno to svinstvo sežehl. Sotva se naklonil blíž, vyrazil mu na těle pot. Hluboko dole viděl uhlí, sice vyhořelé, nicméně stále divoce pulsující rudou září.</p>
<p>„Wylane, podej mi z toho kontejneru nějakou košili,“ křikl Jesper.</p>
<p>Utrhl rukáv a hodil ho do šachty. Chvíli padal neslyšně dolů, pak se ve vzduchu vznítil a shořel na prach dřív, než dopadl na rozžhavené uhlí.</p>
<p>Zabouchl dveře a zbytek košile hodil zpátky do kontejneru. „No, takže výbušniny jsou ze hry,“ prohlásil. „Dovnitř je vzít nemůžeme. Dokážeš i tak vylézt nahoru?“ podíval se na Inej.</p>
<p>„Možná. Nevím.“</p>
<p>„Co říkal Kaz? Kde je vůbec? A kde je Nina?“</p>
<p>„Kaz o té šachtě ještě neví,“ vysvětlovala Inej. „Šli s Ninou prohledat horní cely.“</p>
<p>Matthiasův nasupený výraz připomínal v tu chvíli nejtemnější bouřkový mrak, těsně před tím, než se obloha roztrhne. „S Ninou jsem měl jít já s Jesperem.“</p>
<p>„Kaz nechtěl čekat.“</p>
<p>„Přišli jsme včas,“ zaburácel Matthias zlostně. „Co tam hodlá dělat?“</p>
<p>Jesper si kladl tutéž otázku. „Jak se chce vybelhat pět pater nahoru a dolů, aby si ho dozorci nevšimli?“</p>
<p>„Na to jsem se ho taky snažila upozornit,“ poznamenala Inej. „Vždycky nás něčím překvapí, vzpomínáš?“</p>
<p>„Jako včelí úl. Ech, tak jenom doufám, že neschytáme žihadla.“</p>
<p>„Inej,“ zavolal Wylan od jedné z popelnic. „Tady je naše oblečení.“</p>
<p>Sáhl dovnitř a jednu po druhé vytáhl Inejiny drobné kožené botky.</p>
<p>Tvář se jí rozjasnila zářivým úsměvem. Konečně trocha štěstí. Kaz neměl hůl. Jesper neměl pistole. A Inej neměla dýky. Tak má aspoň nakonec tyhle svoje zázračné trepky.</p>
<p>„Tak co tomu říkáš, Moro? Zvládneš ten výstup?“</p>
<p>„Zvládnu.“</p>
<p>Jesper vzal ty boty Wylanovi z rukou. „Kdybych si nemyslel, že jsou prolezlé všemi možnými nemocemi, políbil bych je a pak tebe.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>24 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>N</strong>ina se vlekla za Kazem do schodů. Poschodí za poschodím po prudkém kamenném schodišti osvětleném mihotavým plynovým světlem. Bedlivě ho sledovala. Nasadil slušné tempo, i když šel toporně. Proč trval na tom, že tenhle výstup absolvuje sám? O čas nešlo, takže to tak možná plánoval od začátku. Možná chtěl některé informace udržet před Matthiasem v tajnosti. Nebo prostě nechce, aby mu ostatní viděli do karet.</p>
<p>V každém mezipatře se zastavili a poslouchali, jestli neuslyší dozorce. Vězení bylo plné zvuků a Nina pokaždé div nenadskočila. Schodištěm se nesly hlasy lidí i kovové dunění dveří, které se kdesi otevíraly a zavíraly. Nina si bezděky vzpomněla na divoké bezvládí panující v Pekle, kde jdou úplatky z ruky do ruky a zem je prosáklá krví. Takovému světu bylo tohle sterilní místo na hony vzdálené. Jak dojde na dodržování pořádku, je na Fjerdany rozhodně spoleh.</p>
<p>Když stoupali do čtvrtého patra, na schodišti zničehonic zazněly hlasy a těžké kroky vojenských bot. Nina s Kazem honem seběhli zpátky do třetího patra a vklouzli do dveří vedoucích k celám. Trestanec nejblíže dveřím je uviděl a začal řvát. Nina rychle zvedla ruku a přiškrtila mu dýchací cesty. Chytl se za hrdlo a s vypoulenýma očima na ni zíral. Snížila mu puls a poslala ho do bezvědomí, současně mu zprůchodnila jícen, aby mohl volně dýchat. Nechtěli ho zabít, jen umlčet.</p>
<p>Hluk sílil, jak dozorci dusali po schodech dolů a zdi se otřásaly jejich halasnou fjerdštinou. Nina se zatajeným dechem a rukama připravenýma k útoku sledovala dveře. Kaz nebyl ozbrojený, přikrčil se aspoň do bojové pozice a čekal, jestli se dveře s rachotem rozletí. Dozorci minuli třetí patro a pokračovali dál.</p>
<p>Jakmile hlasy utichly, dal jí Kaz znamení. Vyplížili se ze dveří a co nejtišeji je za sebou zavřeli; pak se znovu dali na výstup.</p>
<p>Vyšplhali do posledního patra, když hodiny na Staré věži začaly odbíjet sedmou. Uplynula hodina od chvíle, co uspali vězně. Mají čtyřicet pět minut na to, aby prohledali cely v posledním patře, setkali se u schodů a společně seběhli do suterénu. Posunky jí ukázal, aby si vzala na starost chodbu nalevo, a sám se vrhl vpravo.</p>
<p>Nina vešla do dveří, které za ní hlasitě zaskřípaly. Lampy na chodbě byly tak daleko od sebe, až měla pocit, že ji hluboké stíny mezi nimi pohltí. Snažila sama sebe přesvědčit, že má být vděčná za takovou skrýš, ale nic naplat, stejně to bylo strašidelné. Cely v tomhle patře vypadaly jinak. Místo mříží měly dveře z pevné ocele s pozorovacím okénkem ve výšce očí. Tedy pro Fjerdany ve výšce očí. Nina byla vysoká, ale i tak se musela postavit na špičky, když chtěla nakouknout dovnitř.</p>
<p>Vězňové spali nebo odpočívali, buď stočení v rohu nebo natažení na zádech s rukou přes obličej, aby jim do očí nesvítilo mdlé světlo z chodby, dopadající dovnitř zamřížovaným pozorovacím okénkem. Jiní seděli se zády opřenými o zeď a nepřítomně hleděli do prázdna. Občas narazila na vězně, který rázoval po cele sem a tam, a to pak musela rychle uskočit stranou. Žádný z vězňů nebyl Šuhan.</p>
<p><emphasis>„Ajot?“</emphasis> zavolal na ni jeden fjerdsky. Nevšímala si ho a s bušícím srdcem utíkala dál.</p>
<p>Co když je Bo Yul-Bayur opravdu v některé z těch cel? Věděla, že je to nepravděpodobné, ale přesto… Mohla by ho na místě zabít, uvést ho do hlubokého bezbolestného spánku a jednoduše mu zastavit srdeční činnost. Kazovi by řekla, že ho nenašla. A co když Bo Yul-Bayura našel Kaz? Pak by s řešením musela počkat, až se dostanou z Ledového paláce ven, každopádně by pak ovšem mohla počítat s Matthiasovou pomocí. Jak prazvláštní a temnou dohodu to jen mezi sebou uzavřeli!</p>
<p>Jak postupovala chodbou stále dál, její skromná naděje, že narazí na vědce, kterého hledá, stále víc slábla. <emphasis>Ještě jedna řada cel</emphasis>, přemítala sklesle, <emphasis>a budu se muset vrátit do suterénu s prázdnýma rukama. </emphasis>Až když byla uprostřed poslední chodby, všimla si, že je kratší než všechny ostatní. Tam, kde jinde byly další cely, se tyčily ocelové dveře a z pod nich prosvítalo ostré světlo.</p>
<p>Čím byla blíž, tím větší byl její neklid, přesto se přiměla do dveří zatlačit. Musela přivřít oči, tak prudká záře zalévala celou místnost. Byl to nepříjemné světlo – jasné jak za bílého dne, postrádalo však sluneční teplo – a ona nedokázala určit jeho zdroj. Slyšela, že se dveře za ní zavírají, a v poslední chvíli se otočila a rychle je zachytila. Instinkt jí napověděl, že tyhle dveře zevnitř bez klíče neotevře. Hledala, co použít, aby se nezabouchly; nakonec ji napadlo urvat z nohavice vězeňských kalhot kus látky a nacpat ho do zámku.</p>
<p>Neměla tu vůbec dobrý pocit. Celá chodba – zdi, podlahy i strop – byla tak bílá, až to bodalo do očí. Přes polovinu jedné zdi se táhl panel z dokonale hladkého skla. <emphasis>Práce materiálčiků</emphasis>. Stejně jako ten jejich skleník, ve kterém vystavují zbraně. Žádný obyčejný fjerdský sklář by nikdy nedokázal vyrobit tak dokonalý povrch. Tohle sklo je práce grišů, tím si byla jistá. Jsou samotářští grišové, kteří neslouží žádné zemi, a možná se nechávají najímat na práci fjerdskou vládou. Jenže copak by takovou zakázku mohli přežít? Takže se zdá pravděpodobnější, že tady pracují z donucení jako otroci.</p>
<p>Nina udělala krok, pak ještě jeden. Otočila se přes rameno. Kdyby teď dozorce vešel do chodby, neměla by se kde schovat.</p>
<p>Nakoukla prvním okénkem dovnitř. Cela byla stejně bílá jako chodba před ní, a osvícená týmž ostrým, stravujícím světlem. Místnost byla prázdná, bez nábytku – nebyla tam lavice, umyvadlo ani kýbl na výkaly. Tuto běloskvoucí jednotu narušovala jen výlevka umístěna ve středu podlahy a zarudlé skvrny kolem ní.</p>
<p>Popošla k další cele. Byla stejná a stejně prázdná a všechny ostatní cely zrovna tak. V poslední cele však upoutala její pozornost jedna věc: na zemi vedle výlevky ležela mince – ne, nebyla to mince, byl to knoflík. Malý stříbrný knoflík, na němž byla vyražena peruť, znak grišů větrostrůjců. Na rukou jí naskočila husí kůže. Jsou to snad cely, které postavili zotročení grišové pro uvězněné griši? Jsou snad zdi, podlaha i sklo postaveny tak, aby dokázaly odolat síle grišů? Nikde tu není žádný kov. Není tu odpad, potrubí s vodou, aby ji vlnostrůjci nemohli zneužít. A Nina si byla víc než jistá, že sklo, kterým nakukuje do cel, je z druhé strany zrcadlo, aby smrtiči uvěznění v cele nedokázali zaměřit cíl. Tyhle cely byly postavené pro griši. Pro ni.</p>
<p>Otočila se jako na obrtlíku. Bo Yul-Bayur tu není a ona chtěla co nejrychleji pryč. Popadla látku nacpanou v zámku a vystřelila ze dveří, ani se neotočila, aby se ujistila, že se dveře za ní zavřely. Chodba se železnými celami jí po té oslnivé záři připadala ještě tmavší, a tak poloslepá klopýtala a jako o život se hnala zpátky stejnou cestou, kterou přišla. Věděla, že je neopatrná, jenže pořád měla před očima ty nesnesitelně bílé místnosti a jejich obraz nedokázala ze své mysli zaplašit. <emphasis>Ta výlevka. Ty skvrny kolem. Mučili tam nějakého grišu? Nutilo ho přiznat se k zločinům proti lidskosti?</emphasis></p>
<p>Studovala kulturu Fjerdanů – znala jejich vůdce, jejich jazyk. Snila dokonce o tom, že jednou jako špiónka vstoupí do Ledového paláce, právě jako teď, a udeří v samotném srdci národa, který ji tolik nenávidí. A teď, když tu byla, chtěla být co nejdřív zase pryč. Ketterdam jí přirostl k srdci, zvykla si na dobrodružství, které patřilo k tomu, že je jednou z Gaunerů, zalíbil se jí její pohodlný život v domě U bílé růže. Ale copak se tam bude někdy cítit v bezpečí? Vždyť je to město, kde nemůže beze strachu vyjít na ulici. <emphasis>Já chci jet domů.</emphasis> Zachvátil ji nesmírný stesk po domově, byla to fyzická bolest, kterou cítila do morku kostí. <emphasis>Já se chci vrátit zpátky do Ravky</emphasis>.</p>
<p>Hodiny na staré věži začaly jemnými údery odbíjet tři čtvrtě. Měla zpoždění. Přesto se přinutila zpomalit, a teprve pak otevřela dveře na schodišti. Nikdo tam nebyl, ani Kaz. Strčila hlavu do dveří na opačné straně, aby se podívala, jestli nejde. Nic – řady železných dveří, hluboký stín, po Kazovi ani památky.</p>
<p>Nina čekala, nevěděla, co dělat. Měli se sejít u schodiště ve tři čtvrtě. Co když má potíže? Po krátkém váhání vyrazila chodbou, kterou měl prozkoumat Kaz. Prolétla kolem cel, prohledala chodby, ale Kaz nikde nebyl.</p>
<p>To stačí, rozhodla se, když doběhla na konec druhého koridoru. Buď ji tu Kaz nechal a je dávno s ostatními dole, nebo ho chytli a odvedli. Ať tak, či tak, musí se dostat do spalovny. Až najde ostatní, vymyslí, co dál.</p>
<p>Uháněla chodbami zpátky a na konci vpadla do dveří na schodiště. Na schodech stáli dva dozorci v družném hovoru. Zírali na ni s otevřenou pusou.</p>
<p><emphasis>„Sten!“</emphasis> zařval nakonec jeden z nich fjerdsky, byl to povel, aby zůstala stát. Zatímco ti dva šmátrali po zbrani, vystřelila Nina obě ruce nahoru, dlaně sevřela v pěst a se zatajeným dechem sledovala, jak dozorci přepadávají dozadu. Jeden se rozplácl na schodech jak široký tak dlouhý, druhý se však stihl stočit a přitom vystřelit z pistole; kulky létaly vzduchem, odrážely se od kamenné zdi všemi směry a ten zvuk se rozléhal celým schodištěm. Kaz ji zabije. Ne, ona zabije Kaze.</p>
<p>Nina přeskočila těla dozorců a řítila se po schodech dolů, seběhla jedno poschodí, pak druhé. V dalším patře se rozlétly dveře a na schodiště vpadl dozorce. Nina ve vzduchu propletla ruce a se slyšitelným křupnutím dozorci zlomila vaz. Až když slétla o patro níž, uslyšela ránu, jak se jeho tělo zřítilo na zem.</p>
<p>A pak znovu uslyšela zvony na Staré věži. Nebylo to však pravidelné odbíjení oznamující čas, nýbrž pronikavé vyzvánění, vysoké a rychlé – poplach.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>25 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>I</strong>nej pohlédla do temnoty nad sebou. Vysoko nahoře se vznášel úzký, šedivý cíp večerní oblohy. Čeká ji vylézt šest poschodí – ve tmě, s rukama kluzkýma od potu a popílku z toho hořícího pekla dole, s provazem, který ji bude vychylovat z rovnováhy, a bez záchranné sítě. <emphasis>Tak lez, Inej</emphasis>.</p>
<p>Nejlíp se leze s holýma rukama, zdi spalovací šachty však byly tak rozpálené, že tahle možnost nepřipadala v úvahu. Takže jí Wylan s Jesperem pomohli vyhrabat z odpadních kontejnerů Kazovy rukavice. Chvilku váhala. Kaz by jí řekl, ať si je obleče, ať udělá všechno, co je potřeba k tomu, aby svůj úkol zvládla. A přesto se cítila provinile, když si na ruce natahovala ten jemný kus černé kůže, jako by se mu tajně vloupala do pokoje, četla mu poštu nebo si lehla do jeho postele. Rukavice měly podšívku a u konečku prstů drobounké výkroje. <emphasis>Aby byl obratnější</emphasis>, došlo jí, <emphasis>aby mohl držet mince a karty nebo pohotově rozebrat zámek</emphasis>. <emphasis>Dotýkat se i nedotýkat.</emphasis></p>
<p>Neměla čas přivyknout nezvyklému pocitu prstů v příliš velkých rukavicích. Ale co, už mockrát šplhala v rukavicích, když jí v Ketterdamu v zimě mrzly ruce na kost. Protáhla si prsty ve svých kožených botkách, potěšila se tím důvěrně známým pocitem na nohou, párkrát poskočila na protiskluzových gumových podrážkách, neohrožená a odhodlaná. Ten žár nic není, jen obyčejná nepříjemnost. A zátěž v podobě dvaceti metrů provazu, který má obtočený kolem těla? Je Mora. Zvládla horší věci. Překypující sebedůvěrou se vrhla do komína.</p>
<p>Sykla, sotva se její prsty dotkly kamene. I přes rukavice cítila pronikavý žár rozpálených cihel. Nemít rukavice, už by měla na kůži puchýře. Nedalo se však dělat nic, než lézt dál. Šplhala nahoru – ruka, pak noha, pak znovu ruka, hledala škvíry a výstupky v začouzených kluzkých zdech.</p>
<p>Po zádech se jí řinul pot. Provaz i šaty jí před tím polili vodou, neměla však pocit, že by to k něčemu bylo. Celé tělo měla v jednom ohni, rozpálené, jako by se pomalu dusila ve své vlastní kůži.</p>
<p>Plosky na nohou ji tepaly žárem. Byly těžké, nemotorné, jako by jí ani nepatřily. Pokusila se soustředit. Důvěřovala svému tělu. Věděla, v čem je její síla, a co přesně musí dělat. Znovu ruku nahoru, donutit vlastní končetiny, aby spolupracovaly, usilovala o rytmus, s každým pohybem se však její svaly roztřásly, takže její výstup připomínal spíš těžkopádné synkopy. Natáhla se po další skulině a zaryla prsty dovnitř. <emphasis>Lez, Inej.</emphasis></p>
<p>Podklouzla jí noha. Prsty u nohou jí sjely ze zdi. Sevřel se jí žaludek, protože cítila jak se tažena vlastní vahou a tíží lana převažuje. S prsty zarytými do škvíry křečovitě svírala zeď, Kazovy rukavice se jí řasily kolem vlhkých prstů. Sotva nahmatala nohou jiný opěrný bod, sjela jí noha po cihle zase dolů. Pak jí začala podkluzovat i druhá noha. Ucítila závan pronikavě ostrého zápachu. Něco není v pořádku. Shlédla dolů, i když věděla, že tím riskuje. Hluboko pod sebou viděla rudou záři žhavého uhlí, ovšem důvodem, proč jí srdce v panické úzkosti začalo bít jako splašené, byly její boty. Stalo se z nich lepivé bláto. Podrážky jejích bot – jejích milovaných, dokonalých bot – se rozpouštěly.</p>
<p><emphasis>Nic se neděje</emphasis>, uklidňovala sama sebe. <emphasis>Jen se chytni jinak. Přenes váhu na ramena. Guma vychladne, až vylezeš výš. Pak zlepší tvůj úchyt. </emphasis>Jako by jí hořely nohy. Teď, když viděla, co se stalo, to bylo z nějakého důvodu mnohem horší. Měla pocit, jak by se jí guma škvařila na kůži.</p>
<p>Inej zamrkala, aby se zbavila potu v očích, a vysoukala se pár centimetrů výš. Odněkud ze shora slyšela vyzvánět hodiny na Staré věži. Je půl? Nebo tři čtvrtě? Musí přidat. Teď už měla být na střeše a přidělávat lano.</p>
<p>Přitáhla se výš a noha se jí smýkla. Zakymácela se, celým tělem se přitiskla ke zdi a šmátrala po nějakém úchytu. Není tu nikdo, kdo by ji mohl zachránit. Kaz ji teď nepřispěchá na pomoc, není tu záchranná síť, která by zmírnila její pád, jen oheň připravený ji pohltit.</p>
<p>Inej zvrátila hlavu a očima hledala srpeček oblohy. Pořád se jí zdál nesmírně vysoko. Jak daleko to ještě může být? Šest metrů? Devět? Je to jedno, klidně by to mohly být kilometry. Umře tady, pomalou, strašlivou smrtí na rozžhaveném uhlí. Všichni umřou – Kaz, Nina, Jesper, Matthias, Wylan – a je to její chyba.</p>
<p><emphasis>Ne</emphasis>. Ne, to není.</p>
<p>Vyvlekla se půl metru nahoru – <emphasis>Kaz nás do toho dostal</emphasis> – a pak dalšího půl metru. Silou vůle se přinutila najít další úchyt. Kaz a jeho chamtivost. Ne, ona necítí žádnou vinu. Nelituje toho. Jenom se zlobí. Zlobí se na Kaze, že se do něčeho tak šíleného pouštěl, a ještě víc se zlobí na sebe, že na to přistoupila.</p>
<p>A proč? Aby splatila svůj dluh? Nebo protože navzdory zdravému rozumu a všem svým předsevzetím si dovolila k tomu parchantovi z Barrelu něco cítit?</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Když tenkrát večer – jak je to už dávno – vešla do salonu k Tante Heleen, Kaz Brekker, oblečený v temně šedém obleku a podpírající se o hůl s vraní hlavou, už tam čekal. Salon byl zařízený ve zlatých a tyrkysových barvách, celá jedna stěna byla ozdobena pavími pery. Inej nenáviděla každičký kousek Zvěřince – halu, kde musela s ostatními děvčaty vrkat a mrkat na zákazníky, svoji ložnici vyzdobenou hedvábím a prosycenou vůní kadidla, která vypadala jako kýčovitá verze sulijské maringotky – salon Tante Heleen se jí však protivil ze všeho nejvíc. V něm dostávaly bití, tam Tante Heleen propadala svým zuřivým záchvatům.</p>
<p>Jen co Inej přijela do Ketterdamu, pokusila se utéct. V hedvábných šatech běžela, kam ji nohy nesly, přitom omámeně hleděla na světla a zmatek na Západním nábřeží, dostala se však jen dva bloky od Zvěřince, než ji Cobbet chytil svou masitou rukou zezadu za krk a odvlekl zpátky. Heleen ji vzala k sobě do salonu a zbila tak, že nemohla týden pracovat. Další měsíc ji držela spoutanou zlatými řetězy, nedovolila jí dokonce ani sejít dolu do haly. Když jí konečně pouta sundala, oznámila jí: „Dlužíš mi ušlý zisk za poslední měsíc. Ještě jednou utečeš, a nechám tě hodit do Pekla za porušení smlouvy.“</p>
<p>Toho večera vstupovala do salonu s hrůzou, jež dostoupila vrcholu, jakmile před sebou spatřila Kaze Brekkera. Krkavec to na ni musel říct. Stěžoval si Tante Heleen, že ho proti zavedenému pořádku oslovila a snažila se ho přivést do potíží.</p>
<p>Jenže Heleen se zaklonila ve svém hedvábném křesle a zahlaholila: „Tak to vypadá, Lištičko, že od teď se s tebou bude trápit někdo jiný. Zdá se, že Per Haskell má slabost pro sulijská děvčata. Odkoupil tvoji smlouvu za velmi pěknou sumičku.“</p>
<p>Inej polkla. „Stěhuji se do jiného domu?“</p>
<p>Heleen mávla rukou. „Haskell vskutku vlastní dům rozkoše – chceš-li tomu tak říkat – někde v dolním Barrelu, ale tam by na tobě nevydělal ani zlámanou grešli – zato bys tam pochopila, jak milá na tebe Tante Heleen byla. Ne, Lištičko, Haskell tě chce sám pro sebe.“</p>
<p><emphasis>Kdo je Per Haskell?</emphasis> <emphasis>A záleží na tom?</emphasis> promlouval k ní její vnitřní hlas. <emphasis>Je to muž, který si kupuje ženy. Víc nepotřebuješ vědět.</emphasis></p>
<p>Inejina úzkost musela být zjevná, protože Tante Heleen se ze srdce zasmála. „Neboj se. Je starý, <emphasis>nechutně </emphasis>starý, ale vypadá docela neškodně. Ovšem, člověk nikdy neví.“ Pokrčila rameny. „Třeba se o tebe podělí se svým poslíčkem, tady panem Brekkerem.“</p>
<p>Kaz sjel mrazivým pohledem k Tante Heleen. „Skončili jsme?“ Bylo to poprvé, co ho Inej slyšela promluvit, a jeho drsný, nakřáplý hlas ji vylekal.</p>
<p>Heleen si odfrkla a načechrala si výstřih na svých blyštivých modrých šatech. „To si piš, ty ubožáčku.“ Nahřála tyčinku tyrkysového vosku a na dokument před sebou vtiskla svoji pečeť. Pak vstala a v zrcadle nad krbovou římsou pečlivě přezkoumala svůj zevnějšek. Inej se dívala, jak si Heleen spokojeně narovnává diamantový náhrdelník a jak se jí kameny na krku jen blyští. Navzdory sužujícímu zmatku, který prožívala, jí probleskla hlavou nečekaná myšlenka. <emphasis>Vypadají jako ukradené hvězdy.</emphasis></p>
<p>„Nashle, Lištičko,“ řekla jí na rozloučenou Tante Heleen. „Pochybuju, že tam přežiješ déle než měsíc.“ Pak sjela pohledem ke Kazovi. „Nediv se, až ti uteče. Je rychlejší, než vypadá. Ale možná se to Peru Haskellovi bude líbit. Vyprovoďte se sami.“</p>
<p>V rozvlněné spleti hedvábí a sladkého parfému vyplula ze dveří a zanechala Inej svému osudu.</p>
<p>Kaz pomalu přešel místnost na druhou stranu a zavřel za ní dveře. Inej zaplétala prsty do záhybů hedvábí a trnula v obavách, co bude následovat.</p>
<p>„Per Haskell vede Gaunery,“ promluvil k ní Kaz. „Už jsi o nás slyšela?“</p>
<p>„Patříš k nim.“</p>
<p>„Ano, a Per Haskell je můj šéf. Tvůj taky, když budeš chtít.“</p>
<p>Sebrala odvahu. „A když nebudu chtít?“</p>
<p>„Stáhnu svoji nabídku, vrátím se zpátky a budu vypadat jako blbec. Ty zůstaneš tady s tou zrůdou Heleen.“</p>
<p>Inej bezděčně vylétly ruce před pusu. „Poslouchá nás,“ zašeptala v hrůze.</p>
<p>„Tak ať poslouchá. V Barrelu žijí nejrůznější stvůry a některé z nich mají opravdu oslnivý zevnějšek. Platím Heleen za informace. Vlastně jí platím až moc. Vím přesně, co je zač. Požádal jsem Pera Haskella, aby odkoupil tvoji smlouvu. Víš proč?“</p>
<p>„Líbí se ti sulijská děvčata?“</p>
<p>„Neznám dost sulijských děvčat, abych to mohl tvrdit.“ Přešel ke stolu, sebral smlouvu a strčil si ji do kapsy kabátu. „Tu noc, kdy jsi na mě promluvila –“</p>
<p>„Nechtěla jsem tě urazit, já –“</p>
<p>„Chtěla jsi mi nabídnout informace. Snad výměnou za pomoc? Za dopis rodičům? Za peníze?</p>
<p>V Inej hrklo. To bylo přesně to, co chtěla. Zaslechla nějaké řeči o obchodu s hedvábím a napadlo ji použít je ve svůj prospěch. Byla to bláznivá neomalenost.</p>
<p>„Inej Ghafa je tvoje pravé jméno?“</p>
<p>Z hrdla se jí vydral podivný zvuk, z části vzlyk, zčásti smích, slabý, zahanbující sten, vždyť už celé měsíce neslyšela nikoho vyslovit své skutečné jméno, jméno své rodiny. „Ano,“ vypravila ze sebe.</p>
<p>„Byla bys radši, aby tě lidi oslovovali takhle?“</p>
<p>„Samozřejmě,“ přikývla a pak dodala: „Kaz Brekker je <emphasis>tvoje</emphasis> pravé jméno?“</p>
<p>„Právě tak akorát. Včera večer, když jsi ke mně přišla, jsem do poslední chvíle netušil, že jsi za mnou, dokud jsi nepromluvila.“</p>
<p>Inej za zakabonila. Chtěla přijít neslyšně, tak to udělala. A co má být?</p>
<p>„Rolničky na kotnících,“ ukázal Kaz na její převlek. „A stejně jsem tě neslyšel. Fialové hedvábí, puntíky na ramenou a já si tě nevšiml. A já vidím <emphasis>všechno</emphasis>.“ Pokrčila rameny a naklonila hlavu na stranu. „Jsi tanečnice?“</p>
<p>„Akrobatka.“ Odmlčela se. „Moji rodiče… Všichni jsme akrobati.“</p>
<p>„Vysoké lano?“</p>
<p>„Houpačky. Žonglování. Salta.“</p>
<p>„Používala jsi záchranou síť?“</p>
<p>„Jenom když jsem byla malá.“</p>
<p>„Dobře. V Ketterdamu žádné záchranné sítě nejsou. Prala jsi se někdy?“</p>
<p>Zavrtěla hlavou.</p>
<p>„Zabila jsi někoho?“</p>
<p>Oči se jí rozšířily. „Ne!“</p>
<p>„Přemýšlela jsi o tom někdy?“</p>
<p>Dala si načas, nakonec zkřížila ruce na prsou. „Každou noc.“</p>
<p>„To je začátek.“</p>
<p>„Nechci zabíjet lidi, doopravdy ne.“</p>
<p>„To je dobrá strategie, dokud někdo nechce zabít tebe. A to se při naší práci stává dost často.“</p>
<p>„Při <emphasis>naší</emphasis> práci?“</p>
<p>„Chci, aby ses přidala ke Gaunerům.“</p>
<p>„A co tam budu dělat?“</p>
<p>„Sbírat informace. Potřebuji někoho, kdo dokáže lézt po stěnách, slídit v ketterdamských domech i kancelářích, poslouchat za okny a v okapech. Potřebuji někoho, kdo umí být neviditelný a pohybovat se jako duch. Myslíš, že bys to dokázala?“</p>
<p><emphasis>Já už jsem duch</emphasis>, prolétlo jí hlavou. <emphasis>Umřela jsem v podpalubí té otrokářské lodi.</emphasis></p>
<p>„Myslím, že ano.“</p>
<p>„Tohle město je plné boháčů. Budeš znát jejich zvyky, kdy přicházejí a odcházejí, špinavosti, které provádějí v noci, i zločiny, co ututlávají přes den, budeš vědět velikost jejich nohou, kombinaci čísel na bezpečnostních zámcích i jakou měli oblíbenou hračku, když byli ještě děti. A já tyhle informace využiju k tomu, abych je obral o jejich peníze.“</p>
<p>„Co až jim sebereš peníze a sám budeš boháč?“</p>
<p>Kazovi nepatrně zacukalo v koutcích. „Pak budeš moct lovit má tajemství.“</p>
<p>„Proto jste si mě koupili?“</p>
<p>Jeho tvář zvážněla. „Per Haskell si nekoupil tebe. Odkoupil tvoji smlouvu. To znamená, že mu dlužíš peníze. Hodně peněz. Ale je to skutečný kontrakt. Tady,“ vytáhl dokument z náprsní kapsy. „Chci, abys to viděla.“</p>
<p>„Neumím číst keršsky.“</p>
<p>„To nevadí. Vidíš ta čísla? Tohle je suma, kterou ti Heleen půjčila – jak tvrdí –, abys mohla přijet z Ravky. Tohle jsou peníze, co sis u ní vydělala. A tohle jí ještě pořád dlužíš.</p>
<p>„Ale… Ale to není možné. Vždyť je to víc, než kolik jsem dlužila na začátku.“</p>
<p>„Přesně tak. Účtovala ti ubytování, stravu, péči o zevnějšek.“</p>
<p>„Vždyť si mě koupila,“ vzkypěla Inej proti své vůli. „Ani jsem si nemohla přečíst, co podepisuju.“</p>
<p>„V Kerchu je otrokářství protizákonné. Smluvní vazalství nikoliv. Vím, že tahle smlouva je podfuk a každý soudce, který má všech pět pohromadě, to pozná taky. Bohužel Heleen má spoustu soudců pod palcem. Per Haskell ti nabízí půjčku – nic víc, nic míň. Smlouvu dostaneš sepsanou v ravštině. Budeš platit úroky, ale takové, které tě nesedřou z kůže. A pokud mu každý měsíc odvedeš procenta, můžeš si chodit, kam se ti zlíbí.“</p>
<p>Inej zavrtěla hlavou. Všechno se jí to zdálo skoro nemožné.</p>
<p>„Inej, dovol mi, abych se vyjádřil úplně jasně. Jestli nebudeš dodržovat smlouvu, Haskell za tebou pošle lidi, vedle kterých je Tante Heleen klimbající babička. A já ho nezastavím. Za tohle uspořádání věcí strkám hlavu do oprátky. A není to nic příjemného.“</p>
<p>„Jestli je všechno tohle pravda,“ přemítala pomalu Inej, „pak můžu říct ne.“</p>
<p>„Jistě. Budeš však představovat hrozbu,“ řekl zpříma. „Byl bych radši, kdybys pro mě nikdy nebyla nebezpečná.“</p>
<p>Nebezpečná. Nejradši by to slovo k sobě přivinula. Byla si jistá, že buď je ten kluk pomatený, nebo beznadějně bláhový, ale to slovo se jí líbilo a pokud se nemýlí, nabízí jí, že ještě dnes večer může z tohohle domu odejít.</p>
<p>„Není to… Není to nějaký podfuk, že ne?“ Její hlas zněl mnohem bázlivěji, než chtěla.</p>
<p>Kazovi přelétl přes tvář temný stín. „Kdyby to byl podfuk, sliboval bych ti bezpečí. Sliboval bych ti štěstí. Nevím, jestli něco takového v Barrelu vůbec existuje, ale se mnou nic takového rozhodně nečekej.“</p>
<p>Nevěděla proč, ale jeho slova ji uklidnila. Snad jí byla krutá pravda milejší než sladké lži.</p>
<p>„Dobře,“ přikývla. „Čím začneme?“</p>
<p>„Pojďme odsud vypadnout a najít ti něco pořádného na sebe. A abych nezapomněl, Inej,“ prohodil, když ji odváděl ze salonu, „už mě nikdy nešpehuj.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Pravda byla taková, že se ho od té doby pokoušela špehovat mockrát. Nikdy se jí to nepodařilo. Jako by se poté, co se nechal poprvé nachytat, naučil vnímat její přítomnost.</p>
<p>Tu noc Kazovi Brekkerovi uvěřila. Stala se tou nebezpečnou dívkou, kterou v ní tenkrát tušil. Byla ovšem chyba, že mu věřila i potom a že mu skočila na všechny ty povídačky, které sám o sobě šířil. Tyhle báchorky ji dostaly sem, do téhle černé výhně, kde visí mezi životem a smrtí jako poslední list na podzimním stromu. Kaz Brekker je nakonec docela obyčejný kluk a ona mu dovolila, aby ji připravil tenhle osud.</p>
<p>Ani mu to nemohla vyčítat. Vždyť se nechala slepě vést, protože nevěděla, jakou cestou se chce vlastně vydat. <emphasis>Srdce je šíp</emphasis>. Čtyři miliony <emphasis>kruge</emphasis>, svoboda, možnost vrátit se domů. Prohlašovala, že tohle chce. Avšak hluboko ve svém srdci nedokázala snést představu, že se vrátí zpátky k rodičům. Mohla by tátovi a mámě říct pravdu? Pochopili by všechno to, co musela udělat, aby přežila, nejen ve Zvěřinci, ale od té doby každý den? Mohla by složit mámě hlavu do klína a doufat v odpuštění? Co by viděli, až by se na ni podívali?</p>
<p><emphasis>Lez, Inej</emphasis>. Ale kam má jít? Jaký život na ni čeká, po tom všem, co vytrpěla? Bolela ji záda. Ruce ji krvácely. Svaly na nohou se jí třásly zemdlelé vyčerpáním a kůže jako by se jí měla každou chvíli odloupnout z těla. Každý nádech začouzeného vzduchu ji sežehával plíce. Nedokázala se zhluboka nadechnout. Už ani nedokázala zvednou oči k tomu cípu oblohy nad sebou. Čůrky potu jí stékaly po čele a štípaly ji v očích. Jestli to vzdá, pak je konec se všemi – s Jesperem a Wylanem, s Ninou a tím jejím Fjerdanem, s Kazem. To nemůže udělat.</p>
<p><emphasis>Nezáleží to na tobě, Lištičko</emphasis>, zaskřehotal hlas Tante Heleen v její hlavě. <emphasis>Jak dlouho už se nemáš čeho přidržet?</emphasis></p>
<p>Inej měla pocit, že spalující žár, jenž ji v šachtě pohlcuje, je živý – je to drak skrývající se před chladem, který na ni ve své sluji čeká. Znala možnosti svého těla a věděla, že už ze sebe nemá co vydat. Vsadila na špatnou kartu. To je jasné. Podzimní list se možná sice ještě drží na větvi, ale už je mrtvý. Je jen otázkou času, kdy spadne.</p>
<p><emphasis>Vzdej se, Inej</emphasis>. Otec ji naučil šplhat, důvěřovat lanu, houpačkám a nakonec i svým schopnostem, věřit, že když skočí, přistane na druhé straně. Bude tam na mě čekat? Vzpomněla si na své dýky schované na palubě <emphasis>Ferolind </emphasis>– možná se dostanou k nějaké jiné dívce, která sní o tom, že bude jednou nebezpečná. Zašeptala jejich jména: Petr, Maria, Anastázie, Vladimír, Elizabeta, Svatá Alina, umučená dřív, než dosáhla plnoletosti. <emphasis>Vzdej to, Inej</emphasis>. Má skočit, nebo čekat, až to její tělo samo vzdá?</p>
<p>Inej ucítila mokro na tvářích. Pláče? Teď? Po tom všem, co udělala a co ji udělali ostatní?</p>
<p>Pak zaslechla jemné pleskání, slabounké bubnování bez skutečného rytmu. Cítila je na tvářích i na čele. Slyšela syčení, jak dopadalo dolů na uhlí. Déšť. Chladivý a konejšivý. Inej zaklonila hlavu. Zaslechla, jak zvony odbíjejí tři čtvrtě, ale bylo jí to jedno. Jediné, co jí teď znělo v hlavě, byla melodie deště, jež z ní smývala saze a pot, uhelný prach Ketterdamu i líčidla Zvěřince; myslela na déšť, který zpevní gumu na jejích trpících nohách a promočí jutová vlákna provazu. Přijala to jako požehnání, i když věděla, že Kaz by řekl, že je to jenom počasí.</p>
<p>Teď musela jednat rychle, dřív než budou kameny kluzké a voda se změní v nepřítele. Přiměla svaly k pohybu, donutila prsty nalézt úchyt a přitáhla se o pár centimetrů výš, a pak znovu a znovu, přitom huhlavě odříkávala modlitby díkůvzdání svým svatým. V rytmické přeříkávání jejich jmen konečně nalezla kadenci, která jí před tím chyběla.</p>
<p>Ale i když cítila vděk, věděla, že déšť nestačí. Chtěla bouři – hromy, blesky, vichřici a záplavu, která by se prohnala Ketterdamem a zničila domy rozkoše, odnesla jim střechy nad hlavou a vyvrátila dveře z pantů. Chtěla bouři, která povstane na moři a zmocní se každé lodi s otroky, uláme jí stěžně a trup nemilosrdně roztříští o pobřeží. <emphasis>Chci tomu říkat bouře</emphasis>, umínila si. A čtyři miliony <emphasis>kruge </emphasis>by na to měly stačit. Mělo by to být dost, aby si pořídila vlastní loď – nějakou malou a dravou, naloženou střelným prachem. Něco jako je ona sama. Bude pronásledovat obchodníky s bílým masem i ty, kteří od nich nakupují. Její jméno jim bude nahánět strach. <emphasis>Srdce je jako šíp. Potřebuje cíl, v němž může spočinout</emphasis>. Byla pevně přitisknutá ke zdi, avšak to, čeho se skutečně držela a co ji vyneslo nahoru, byl smysl, jejž konečně nalezla.</p>
<p>Už nebyla Lištička ani pavoučí žena dokonce ani Mora. Byla Inej Ghafa a svou budoucnost měla před sebou.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>26 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>K</strong>az rychle prohlížel cely v nejvyšším patře, do každé jen zběžně nakoukl zamřížovaným okénkem. Bo Yul-Bayur tady stejně není. A on nemá moc času.</p>
<p>Připadal si jako vyšinutý. Neměl hůl. Byl bosý. V cizých vězeňských hadrech, s bledýma rukama bez rukavic. Nebyl ve své kůži. Jako by byl znovu ten Kaz těsně po Jordieho smrti, divoké zvíře, které bojuje o přežití.</p>
<p>V jedné cele vzadu u zdi uviděl skrčeného šuhanského vězně.</p>
<p><emphasis>„Sesh-uyeh,“</emphasis> zašeptal Kaz. Ale pokud ten muž rozuměl, co říká, nedal to najevo. „Yul-Bayur?“ Nic. Muž začal něco šuhansky volat a Kaz honem pospíchal pryč. Proletěl zbytek cel a vklouzl na schodiště a jak nejrychleji byl schopen, seběhl o patro níž. Věděl, že je to lehkomyslné a sobecké, ale copak si právě proto nevysloužil přezdívku Krkavec? Žádná práce pro něj není příliš nebezpečná. Žádný skutek příliš podlý. Krkavec provede špinavou práci.</p>
<p>Nevěděl, co ho žene vpřed. Vždyť tu možná Pekka Rollins vůbec není. Možná je mrtvý. Tomu ovšem Kaz odmítal věřit. <emphasis>Poznal bych to. Prostě bych to nějak poznal…</emphasis> „Tvoje smrt patří mně,“ zašeptal.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Ta plavba zpátky ze Smrťákova voru byla Kazovým znovuzrozením. Dítě, kterým byl, umřelo na neštovice. Horečka v něm spálila veškerou vlídnost.</p>
<p>Jakmile odhodil skrupule, přežít nebylo zdaleka tak těžké, jak si myslel. Pravidlo číslo jedna znělo najít někoho menšího a slabšího a vzít mu to, co má. Jenže to – s Kazovu výškou a sílou – nebyl úkol zdaleka snadný. Odšoural se z přístavu a postraními uličkami zamířil do čtvrti, kde bydlívali Hertzoonovi. Po cestě narazil na obchod s cukrovím. Počíhal si venku na malého buclatého klučinu, který se opozdil za svými kamarády, a zastoupil mu cestu. Povalil ho na zem, vysypal mu kapsy a sebral sáček s lékořicí.</p>
<p>„Dej sem kalhoty,“ poručil mu.</p>
<p>„Budou ti moc velké,“ fňukal.</p>
<p>Kaz ho kousl. Chlapec se vzdal svých kalhot. Kaz je zmačkal do klubíčka a hodil do kanálu, pak se dal na útěk a upaloval, co mu jeho zesláblé nohy stačily. Nestál o jeho kalhoty, jen ho potřeboval zdržet, aby nezačal kvílet a honem volat o pomoc. Věděl, že školáček bude jako na miskách vah drahnou chvilku zvažovat ostudu, která nemine, když se na ulici objeví polonahý, a touhu běžet domů a vypovědět, co se stalo.</p>
<p>Kaz se zastavil až v nejtemnější ulici, kterou v Barrelu našel. Nacpal si do pusy všechnu lékořici najednou, naráz ji s bolestí zhltl a vzápětí vyzvracel. Sebral peníze a koupil si housku z bílého těsta. Byl bosý a špinavý. Pekař mu k ní rovnou přidal druhou, aby už se nevracel.</p>
<p>Když nabral trochu sílu a necítil se už tak malátný, procházel se po Východním nábřeží. Našel tu nejošuntělejší hernu, takovou která neměla ani vývěsní štít, jen opuštěného nahaněče před vchodem.</p>
<p>„Sháním práci,“ řekl u dveří.</p>
<p>„Žádnou nemám, prcku.“</p>
<p>„Umím dobře počítat.“</p>
<p>Muž se zasmál. „Umíš čistit hajzlíky?“</p>
<p>„Umím.“</p>
<p>„Tak, jenže k tvojí velký smůle na čistění hajzlíků už jednoho kluka máme.“</p>
<p>Kaz čekal celou noc, dokud odtamtud nezahlédl odcházet kluka asi jeho věku. Šel za ním dva bloky a pak ho kamenem praštil do hlavy. Posadil se mu na nohy, stáhl mu boty a pak mu střepem z rozbité lahve rozřezal chodidla. Dostane se z toho, nějaký čas ovšem nebude moct pracovat. Dotyk s holou kůží na chlapcových kotnících v něm vyvolal nevýslovný odpor. Před očima mu vytanula bílá těla ze Smrťákova voru, v prstech cítil Jordieho tělo nafouknuté k prasknutí.</p>
<p>Druhý den se vrátil do herny.</p>
<p>„Sháním práci,“ zkusil to znovu. A dostal ji.</p>
<p>Od té doby pracoval, sháněl peníze, šetřil. Sledoval zloděje v Barrelu, mistry svého oboru, a učil se od nich jak vybírat kapsy a krást dámské kabelky. Odseděl si prvních pár měsíců v lochu a za nějaký čas si to zopakoval. Rychle si získal pověst člověka, který se neštítí provést žádnou špinavou práci, a přezdívka Krkavec na sebe nenechala dlouho čekat. Byl neumělý rváč, ale houževnatý.</p>
<p>„Nemáš žádný styl,“ poznamenal jednou jeden hráč ve Stříbrném štrozoku. „Žádnou techniku.“</p>
<p>„Jasně, že mám,“ nedal se Kaz. „Moje bojové umění spočívá v tom přetáhnout nepříteli košili přes hlavu a tlouct ho hlava nehlava, dokud neteče krev.“</p>
<p>Jméno Kaz si nechal, ale příjmení Brekker si vypůjčil; viděl ho jednou napsané na nějakém stroji v docích. Rietveld, jméno své rodiny, opustil, odřízl je jako zhnisanou končetinu. Tohle venkovské jméno bylo posledním poutem, které ho spojovala s Jordiem, tátou a klukem, kterým kdysi dávno byl. Nechtěl, aby ho Jakob Hertzoon poznal, až za ním přijde.</p>
<p>Zjistil, že nebyli zdaleka jediní, koho Hertzoon takhle podvedl. Kavárna i dům na Zelverstaate byly obyčejné kulisy, divadlo, které mělo obalamutit balíky z venkova. I Filip se svými mechanickými psíčky byl nastrčený, aby přilákal Jordieho do kavárny, stejně jako Margit, Saskia a brokeři v kancelářích. Všichni do jednoho byli součástí důmyslného komplotu, dostali zaplaceno, aby to celé působilo věrohodně. Hertzoon musel podplácet i bankovní úředníky, aby mu dávali informace o klientech a vytipovávali venkovany, kteří se přistěhovali do města a otevřeli si u banky účet. Hertzoon tuhle habaďúru prováděl nejspíš na víc kavkách najednou, protože Jordieho bezvýznamný majetek by stěží dokázal pokrýt výdaje tak nákladného divadla.</p>
<p>Nejbolestnějším ovšem pro Kaze bylo zjištění, že má výjimečné nadání pro všechny karetní hry. Vědět to dřív, mohli být s Jordiem boháči. Stačilo mu, aby pochopil pravidla hry, a pak ji v řádu několika hodin dokázal s naprostou dokonalostí ovládnout, takže byl takřka neporazitelný. Pamatoval si, jaké karty kdo vynesl i na co sázel. Dokázal sledovat až pět balíčků karet. A když si něco náhodou nezapamatoval, snadno si poradil malým švindlem. Nikdy neztratil zálibu v obratné práci rukou a postupně přešel od mincí ke kartám, skořápkám, peněženkám a hodinkám. Dobrý kouzelník se od nefalšovaného zloděje zase tolik nelišil. Netrvalo dlouho a měl zakázáno hrát ve všech kasinech na Východním nábřeží.</p>
<p>Kamkoliv přišel – v každém baru, nevěstinci, v každém pajzlu – se ptal na Jakoba Hertzoona, ale pokud ho někdo znal, odmítal to přiznat.</p>
<p>Až jednoho dne přecházel přes most nad kanálem u Východního nábřeží, když spatřil muže s ruměnými tvářemi a výraznými kotletami, jak vešel do obchodu s ginem. Už na sobě neměl uhlazený černý oblek obchodníka, nýbrž výstřední pruhované kalhoty a hnědou kašmírovou vestu. Jeho kabát měl temně zelenou barvu jako mívají lahve.</p>
<p>Kaz se prodíral davem, myšlenky mu v hlavě pracovaly o překot a srdce v hrudi mu divoce tlouklo. Nebyl si jistý, co udělá, nicméně tyto jeho pochybnosti rázem rozptýlil mohutný chlap s buřinkou na hlavě, který ho masitou rukou u vchodu zastavil.</p>
<p>„Je zavřeno.“</p>
<p>„Vždyť vidím, že je otevřeno.“ Kazův hlas zněl jinak, než by byl chtěl – nezvykle písklavě.</p>
<p>„Budeš muset počkat.“</p>
<p>„Potřebuju mluvit s Jakobem Hertzoonem.“</p>
<p>„S kým?“</p>
<p>Kaz měl pocit, že vyskočí z kůže. Netrpělivě ukázal prstem na okno. „S Jakobem Hertzoonem, ksakru. Chci ho vidět.“</p>
<p>Chlap se na Kaze díval, jako by neměl všech pět pohromadě. „Prober se, kluku,“ mračil se. „To není žádný Hertzoon. To je Pekka Rollins. Jestli to chceš v Barrelu někam dotáhnout, tak si to jméno radši dobře zapamatuj.“</p>
<p>Kaz samozřejmě znal jméno Pekka Rollins. Každý to jméno znal. Jen nikdy neviděl muže, který ho nosí.</p>
<p>V tu chvíli se Rollins otočil k oknu. Kaz myslel, že ho pozná – očekával v jeho tváři úšklebek, pousmání, prostě jakýkoliv záblesk uvědomění. Rollinsovy oči však po něm bez zájmu sklouzly. Byl jen jednou z mnoha kavek. Odpad. Proč by si ho měl pamatovat?</p>
<p>Kaz dostal řadu nabídek od gangů, jež dokázaly ocenit, jakým způsobem dokáže zacházet s kartami i pěstmi. Vždycky je odmítal. Nepřišel do Barrelu najít si novou rodinu, chtěl jen vypátrat Hertzoona a potrestat ho. Jenže když zjistil, že jeho cílem je Pekka Rollins, bylo všechno rázem jinak. Tu noc ležel dlouho vzhůru na zemi v kutlochu, kde se schovával, a přemýšlel, co vlastně chce, a jak by měl pomstít Jordieho smrt. Pekka Rollins připravil Kaze o všechno. Jestli chce Kaz dosáhnout odplaty, musí se stát jemu rovným, dokonce ještě mocnějším, a to sám nedokáže. Potřeboval gang, a ne ledajaký, nýbrž takový, pro který bude nepostradatelný. Druhý den přišel do Bydla a zeptal se Pera Haskella, jestli nepotřebuje vojáka. Ale už tenkrát věděl jedno: Začne jako pěšák, Gauneři se však jednou stanou jeho armádou.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Tak tohle všechno ho přivedlo dnes v noci až sem? Do těch temných chodeb? Takhle si tu pomstu přece nepředstavoval.</p>
<p>Řada cel se beznadějně táhla do nekonečné dálky. Tady ho přece nemůže nikdy stihnout najít. Zdálo se to nemožné, ovšem jen do chvíle, než se nemožné stalo skutečností, a on mřížkou ve dveřích zahlédl Rollinsovu zavalitou postavu a růžolící lesklou tvář. Bylo to nemožné, jen dokud nestál před celou, v níž byl zavřený Pekka Rollins.</p>
<p>Ležel na boku a spal. Někdo ho pořádně zbil. Kaz se díval, jak se mu v pravidelných intervalech nadouvá a vydouvá hruď.</p>
<p>Kolikrát se s ním už od toho letmého setkání v obchodu s ginem viděl? Nikdy ho ani náznakem nepoznal. Jak by taky mohl, Kaz už nebyl dítě a Pekka by v jeho tváři mohl stěží rozpoznat rysy dítěte, které kdysi ošidil. Přesto pokaždé, když se jejich cesty zkřížily, to Kaze rozlítilo do nepříčetnosti. Taková nespravedlnost. Pekkův obličej – Hertzoonův obličej – byl do Kazovy paměti nesmazatelně zapsán, byl tam vyryt zubatým ostřím.</p>
<p>Kaz se nedokázal rozhodnout, droboučké šperháky ho šimraly v dlani jako dotěrný hmyz. Copak to není přesně to, co chtěl? Pekka je zničený, pokořený, zoufalý a ztracený, jeho nejlepší muži jsou napíchnutí na kůlech. Možná by mu to mělo stačit. Možná to jediné, co teď chce, je, aby Pekka konečně poznal, kdo je, a co mu tenkrát provedl. Může s ním udělat krátký proces, vynést rozsudek a hned ho vykonat.</p>
<p>Hodiny na Staré věži začaly odbíjet tři čtvrtě. Měl by jít. Nezbývá moc času, musí se včas dostat do suterénu. Nina už na něj čeká. Všichni na něj budou čekat.</p>
<p>Jenže tohle prostě musí udělat. Pro to bojoval. Takhle si to sice nepředstavoval, ale na tom nezáleží. Kdyby Pekku Rollinse poslal na smrt neznámý fjerdský popravčí, pak by bylo všechno jedno. Kaz by sice měl čtyři miliony <emphasis>kruge</emphasis>, ale Jordieho smrt by nepomstil.</p>
<p>Zámek pod Kazovými šperháky snadno povolil.</p>
<p>Pekka otevřel oči a usmál se. Vůbec nespal.</p>
<p>„Nazdar, Brekkere,“ ušklíbl se. „Přišel sis mě vychutnat?“</p>
<p>„Ne tak docela,“ opáčil Kaz.</p>
<p>Dveře se za ním zabouchly.</p><empty-line />
</section>
<section>
<empty-line /><p>Část pátá</p><empty-line /><p>Led neodpouští</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>27 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Osm</strong></p>
<p><strong>K</strong><emphasis>de ten Kaz k čertu vězí? </emphasis>Jesper před spalovací šachtou přešlapoval z nohy na nohu, v uších mu řinčelo vzdálené vyzvánění zvonů a v hlavě mu o překot vířily neklidné myšlenky. Žlutý protokol? Červený protokol? Nemohl si za boha vzpomenout, který z nich to je. Celý jejich plán spočíval na tom, že poplašný signál vůbec neuslyší.</p>
<p>Inej na střeše přivázala lano a spustila jim ho dolů. Poslal nahoru po Wylanovi a Matthiasovi zbytek provazů, k tomu pár čepelí, co našel v prádelně, a háček, který narychlo vyrobil z plechového plátu valchy. Pak utřel na podlaze mokré šlápoty a zkontroloval, jestli nikde nezůstaly ležet kusy provazů či jiné známky jejich přítomnosti. A teď neměl co dělat a za neutuchajícího vyzvánění zvonů propadal stále větší panice.</p>
<p>Z patra nad ním se ozýval křik a rázné pochodování vojenských bot. Každou chvíli může nějaký snaživý dozorce zamířit sem dolů. Jestli najdou Jespera u větrací šachty, bude jim jasné, kam má namířeno. Tím by odsoudil nejen sebe, ale i všechny ostatní.</p>
<p>No tak, Kazi, dělej. Čekám na tebe. Všichni na tebe čekáme. Je to pár minut, co vpadla do dveří Nina.</p>
<p>„Běž!“ volala bez dechu. „Na co čekáš?“</p>
<p>„Na vás!“ odsekl jí Jesper. Když se jí zeptal, kde je Kaz, svraštila čelo.</p>
<p>„Já myslela, že je s vámi.“</p>
<p>Zmizela v komíně, chroptěla, jak s námahou šplhala nahoru, a Jesper zůstal sám, ochromený vlastní nerozhodností. Dostali Kaze dozorci? Co když teď někde bojuje o život?</p>
<p><emphasis>Je to Kaz Brekker</emphasis>. I kdyby ho strčili do lochu, dokáže se vyvléct z pout a dostat se ven z každé cely. Jesper by mu tu mohl nechat lano a modlit se, aby komín v dešti vychladl a lano dole neshořelo. Když tu bude stát jako trouba, prozradí jejich cestu a se všemi bude amen. Nezbývá, než vylézt nahoru.</p>
<p>Přesně ve chvíli, kdy vzal Jesper lano do rukou, vrazil do dveří Kaz. Byl celý od krve a tmavé vlasy mu na hlavě divoce stály.</p>
<p>„Dělej,“ křikl na Jespera, úvodními frázemi se nezdržoval.</p>
<p>Jesperovi se draly na jazyk stovky otázek, ale neřekl nic. Vyhoupl se nad žhavé uhlí a šplhal nahoru. Zeshora jemně mrholilo. Provaz se zatřásl, jak se ho Kaz dole pod ním chytil, a když se Jesper podíval pod sebe, viděl, že se Kaz opírá o zeď a zavírá za sebou dveře spalovací šachty.</p>
<p>Jesper kladl jednu ruku před druhou a kousek po kousku se přitahoval nahoru; paže ho bolely vysílením a provaz se mu zařezával do dlaní. Když nemohl, opřel se nohama o zeď šachty, žár ho však velmi rychle přinutil se zase pustit. Jak tudy dokázala Inej vylézt bez lana?</p>
<p>Vysoko nad hlavou mu splašeně vyzváněly zvony Staré věže. Co se stalo? Proč se Kaz s Ninou rozdělili? A jak se z tohohle dostaneme?</p>
<p>Jesper zatřásl hlavou, aby se zbavil dešťových kapek, které mu stékaly do očí; jak stoupal stále výš, svaly na zádech se mu křečovitě napínaly.</p>
<p>„Bohudíky,“ zachroptěl, když ho Matthias s Wylanem chytli za ramena a vytáhli posledních pár centimetrů nahoru. Převalil se přes okraj komína a padl naznak na střechu; byl na kost promočený a třásl se jak ratlík. „Kaz je na laně,“ vyrazil ze sebe přerývavě.</p>
<p>Matthias s Wylanem chytili lano a táhli ho nahoru. Jesper si nebyl jistý, jak moc je Wylan při tom Matthiasovi užitečný, každopádně se nesmírně snažil. Vyvlekli Kaze z šachty. Převrátil se na záda a ztěžka lapal po dechu.</p>
<p>„Kde je Inej?“ sípal. „Kde je Nina?“</p>
<p>„Už jsou na střeše velvyslanectví,“ uklidnil ho Matthias.</p>
<p>„Tenhle provaz tu nechte a zbytek vezměte s sebou,“ začal Kaz vydávat rozkazy. „A jdeme.“</p>
<p>Matthias s Wylanem hodili použitý provaz na špinavou hromadu a popadli dva čisté kotouče. Jesper se přinutil vstát a vzal také jeden. Šel za Kazem ke střešní římse, kde mezitím Inej připevnila provaz vedoucí z vrcholku vězení na střechu velvyslanectví položenou o něco níž. Někdo tam přidělal úchyt pro ty, kteří na rozdíl od Mory nedokáží vzdorovat zákonům gravitace.</p>
<p>„Děkuji všem svatým, Djelovi a tetičce Evě,“ pronesl Jesper s vděčností a sjel po provaze dolů následován ostatními.</p>
<p>Střecha ambasády byla zprohýbaná, nejspíš, aby se na ní nedržel sníh; bylo to jako procházet se po hrbolatých zádech obrovské velryby. Také byla na rozdíl od střechy vězení… pórovitá. Odevšad trčely ventilátory, komíny a malé skleněné kopule plnící funkci světlovodů. Nina s Inej seděly přikrčené u úpatí největší kopule. Bylo to velké filigránové střešní okno, které klenulo přímo nad vstupní halou velvyslanectví. Nebyl to sice nejlepší úkryt před slábnoucím deštěm, ale kdyby některý z dozorců na hradbách odvrátil zrak od příjezdové cesty a podíval se na střechu paláce, neviděl by je.</p>
<p>Nina měla v klíně Inejiny nohy.</p>
<p>„Nemůžu jí tu gumu dostat z chodidel,“ povzdechla si, když je zahlédla přicházet.</p>
<p>„Pomoz jí,“ poručil Kaz.</p>
<p>„Já?“ divil se Jesper. „To nemyslíš –“</p>
<p>„Dělej.“</p>
<p>Jesper si dřepl na zem, aby na Inejiny nohy plné puchýřů lépe viděl, přitom cítil, jak ho Kaz upřeně sleduje pohledem. Jak naposledy vyváděl, když byla Inej zraněná, bylo do nebe volající. Tohle sice není zdaleka tak hrozné, jako bylo to bodnutí nožem, jenže tentokrát to nemůže dávat za vinu Falešným hráčům. Jesper zaměřil svou pozornost na částice gumy a snažil se je vytáhnout z Inejina masa stejným způsobem, jako vyextrahoval zlato z vězeňských mříží.</p>
<p>Inej jeho tajemství znala, ale Nina nevěřícně zalapala po dechu. „Ty jsi materiálčik?“</p>
<p>„Věřila bys mi, kdybych řekl, že ne?“</p>
<p>„Proč jsi mi to neřekl?“</p>
<p>„Protože ses nikdy neptala?“ opáčil nepřesvědčivě.</p>
<p>„Jespere –“</p>
<p>„Dej mi pokoj, Nino.“ Pevně stiskla rty, bylo mu však nad slunce jasné, že to není naposledy, co o tom spolu mluví. Přiměl se znovu soustředit na Inejina chodidla.</p>
<p>„U všech svatých,“ zaklel.</p>
<p>Inej svraštila obočí. „To je to tak zlé?“</p>
<p>„Ne, jenom máš strašně ošklivý nohy.“</p>
<p>„Ty ošklivé nohy tě dostaly sem nahoru.“</p>
<p>„Jen abychom tu teď nezůstali trčet,“ pronesla Nina. Zvony na Staré věži přestaly vyzvánět a v tichu, které se kolem rozhostilo, Nina s úlevou zavřela oči. „Konečně.“</p>
<p>„Co se stalo ve vězení?“ zajímal se Wylan vystrašeně. „Proč vyhlásili poplach?“</p>
<p>„Srazila jsem se s dvěma dozorci,“ přiznala Nina.</p>
<p>Jesper vzhlédl od své práce. „Ty jsi je neposlala k zemi?“</p>
<p>„Poslala. Jenže jednomu se podařilo několikrát vystřelit. Přiběhl další dozorce. A v tu chvíli začaly vyzvánět zvony.“</p>
<p>„Ksakru. Takže kvůli tomu se spustil poplach?“</p>
<p>„Asi,“ připustila Nina. „Kde jsi byl, Kazi? Kdybych tě nešla hledat, vůbec bych se s nimi nesrazila. Proč jsi na mě nečekal u schodiště?“</p>
<p>Kaz nakukoval prosklenou kopulí dolů. „Rozhodl jsem se, že prohledám ještě cely v pátém patře.“</p>
<p>Všichni na něj zůstali nevěřícně zírat. Jesper cítil, jak se ho zmocňuje vztek.</p>
<p>„Co má tohle k čertu znamenat?“ vzkypěl. „Vypadneš dřív, než s Matthiasem dorazíme, a pak se rozhodneš hledat jinde, než bylo domluvený, a necháš klidně Ninu, aby si myslela, že ses dostal do maléru.“</p>
<p>„Musel jsem něco zařídit.“</p>
<p>„Tohle mi teda nestačí.“</p>
<p>„Měl jsem takové tušení,“ dodal Kaz. „Tak jsem ho následoval.“</p>
<p>Z toho, jak se Nina tvářila, bylo vidět, že nemůže uvěřit vlastním uším. <emphasis>„Tušení?“</emphasis></p>
<p>„Byla to chyba,“ zavrčel Kaz. „Jasný?“</p>
<p>„Ne,“ opáčila Inej klidně. „Dlužíš nám vysvětlení.“</p>
<p>Po krátkém zaváhání Kaz řekl: „Hledal jsem Pekku Rollinse.“ Kaz s Inej si vyměnili pohled, kterému Jesper nerozuměl, bylo v něm poznání, jež jemu bylo odepřeno.</p>
<p>„Proboha proč?“ nechápala vůbec nic Nina.</p>
<p>„Chtěl jsem vědět, kdo z Gaunerů mu donášel.“</p>
<p>Jesper vyčkával. „A co ses dozvěděl?“</p>
<p>„Nenašel jsem ho.“</p>
<p>„A co ta krev na košili?“ vložil se do toho Matthias.</p>
<p>„Srazil jsem se s dozorcem.“</p>
<p>Jesper mu nevěřil.</p>
<p>Kaz si promnul oči. „Zkazil jsem to. Šlápl jsem vedle a zasloužím si za to nést odpovědnost. Naši situaci to však nemění.“</p>
<p>„Jaká je naše situace?“ obrátila se Nina na Matthiase. „Co teď budou dělat?“</p>
<p>„Byl to poplach podle žlutého protokolu: narušení sektoru.“</p>
<p>Jesper si sevřel spánky. „Vůbec si nepamatuju, co to znamená.“</p>
<p>„Odhaduju, že si myslí, že se někdo pokusil utéct z vězení. Vězeňský sektor je odříznutý od zbytku Ledového paláce, takže nejspíš spustí pátrání a budou se snažit zjistit, kdo v celách chybí.“</p>
<p>„V zadržovacích celách najdou na zemi ty lidi,“ zhrozil se Wylan. „Musíme odsud vypadnout. Zapomeňte na Bo Yul-Bayura.“</p>
<p>Kaz pohrdavě mávl rukou. „Už je pozdě. Jestli si dozorci myslí, že se chce někdo dostat z vězení, strážnice budou v nejvyšší pohotovosti. Nenechají nikoho jen tak odkráčet ven.“</p>
<p>„Pořád bychom se o to mohli pokusit,“ navrhl Jesper. „Sešijeme Inej nohy –“</p>
<p>Zahýbala jimi a pak se postavila, zkoušela, jestli se dokáže bosýma nohama postavit na štěrkovou zem. „Je to dobré. Jen ztvrdlou kůži mám pryč.“</p>
<p>„Dám ti adresu, na kterou můžeš posílat stížnosti,“ mrkla na ni Nina.</p>
<p>„Takže Inej je pohybu schopná,“ Jesper si rukávem otřel mokrý obličej. Déšť přešel v jemné mrholení. „Najdeme si nějaký útulný salónek, kde přetáhneme pár hostů přes hlavu, a v jejich nejlepší garderobě odtud hezky rychle vypadneme.“</p>
<p>„Přes velvyslaneckou bránu a dvě strážnice?“ zeptal se Matthias pochybovačně.</p>
<p>„Nevědí, že někdo utekl z vězeňského sektoru. Viděli Ninu s Kazem, takže vědí, že se někdo dostal z cely ven, ale budou hledat otrhance ve vězeňských hadrech, ne navoněné diplomaty v nóbl šatech. Musíme to udělat dřív, než zjistí, že se jim šest lidí prohání po hradbách.“</p>
<p>„Tak na to zapomeň,“ obořila se na něj Nina. „Přišla jsem pro Bo Yul-Bayura a bez něj neodejdu.“</p>
<p>„Jaký to má smysl?“ bědoval Wylan. „I kdyby se ti podařilo dostat na Bílý ostrov a nakrásně bys tam Yul-Bayura našla, nikdy se nedostaneme ven. Jesper má pravdu: měli bychom odsud vypadnout, dokud ještě máme nějakou šanci.“</p>
<p>Nina zkřížila ruce na prsou. „Na Bílý ostrov půjdu, i kdybych tam měla jít sama.“</p>
<p>„To asi nebude možné,“ ukázal Matthias dolů. „Podívej.“</p>
<p>Všichni se shlukli kolem prosklené kopule. Kruhová místnost pod nimi byla přeplněná lidmi – pili, smáli se a vesele se zdravili. Zahajovací večírek před vstupem na Bílý ostrov byl v plném proudu.</p>
<p>Najednou se do místnosti nečekaně protlačila skupina dozorců a snažili se rozdělit dav do několika řad.</p>
<p>„Přidávají další kontrolní stanoviště,“ poznamenal Matthias. „Budou znovu každého kontrolovat, než ho nechají projít na Bílý ostrov.“</p>
<p>„Podle toho žlutého protokolu?“ zeptal se Jesper.</p>
<p>„Nejspíš. Preventivní opatření.“</p>
<p>Jako by se poslední zbytky jejich štěstí roztříštily o tu skleněnou kopuli na prach.</p>
<p>„Tak je to jasný,“ prohlásil Jesper. „Balíme to a pokusíme se odtud vypadnout.“</p>
<p>„Vím, jak se tam dostat,“ promluvila tiše Inej. Všichni se k ní obrátili. Žluté světlo vycházející ze skleněné kopule se jí odráželo v tmavých očích. „Můžeme projít přes kontrolní stanoviště a pak dál na Bílý ostrov.“ Ukázala dolů na skupinku lidí, kteří právě vešli z nádvoří do haly a sklepávali si z šatů krůpěje deště. Dívky z domu U modrého irisu si pro jejich blankytné šaty a květy v záňadří i ve vlasech nešlo s nikým splést. A zrovna tak každý okamžitě poznal muže z Kovářské výhně, kteří navzdory mrazivé zimě byli velmi úsporně oděni, aby mohli hrdě vystavit na odiv svá impozantní tetování. „Delegace ze Západního nábřeží právě dorazila. Můžeme se k nim přidat.“</p>
<p>„Inej –,“ namítl Kaz.</p>
<p>„Nina a já se dostaneme dovnitř,“ nenechala se přerušit. Stála vzpřímeně a její hlas zněl pevně. Vypadala, jako odsouzenec před popravčí četou, který s páskou na očích odhodlaně říká: „Projdeme tam s delegací ze Zvěřince.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>28 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Půl deváté</strong></p>
<p><strong>K</strong>az ji pozorně sledoval, jeho oči barvy černé kávy se ve světle prosklené báně leskly.</p>
<p>„Víte, jak ty kostýmy vypadají,“ vykládala. „Těžké pláštěnky s kapucemi. Nic víc Fjerdani neuvidí. Novozemenská laň. Kaelišská klisna.“ Polkla a přinutila se pokračovat dál. „Sulijská liška.“ Nejsou to ani lidé, ani dívky, jen rozkošné předměty do sbírky. <emphasis>Vždycky jsem si chtěl pošpásovat s novozemenskou holkou</emphasis>, slýchávala šeptat zákazníky. <emphasis>Nebo s kaelišskou rusovláskou. Se Sulijkou s karamelovou kůží.</emphasis></p>
<p>„Je to riskantní,“ namítal Kaz.</p>
<p>„A která práce není?“</p>
<p>„Kazi, jak se tam s Matthiasem dostanete vy?“ chtěla vědět Nina. „Mohly bychom vás potřebovat kvůli zámkům a jestli se na ostrově něco zvrtne, nechci tam zůstat sama. Pochybuju, že dokážete projít mezi dámami ze Zvěřince.“</p>
<p>„To by neměl být problém,“ prohlásil Kaz. „Helvar nám neřekl všechno.“</p>
<p>„Opravdu?“ obrátila se Inej k Matthiasovi.</p>
<p>„To není –“ Matthias si přejel rukou po zastřižených vlasech. „Jak to můžeš vědět, <emphasis>demjine</emphasis>?“ zavrčel zlostně na Kaze.</p>
<p>„Logika. Celý Ledový palác je mistrovským dílem, které se pyšní neporazitelností a systémem zdvojených ochranných opatření. Skleněný most je impozantní, avšak musí existovat ještě jiná cesta, kterou se v případě nebezpečí dostane královská rodina ven a vojenské posily dovnitř.“</p>
<p>„Ano,“ odfrkl si podrážděně Matthias. „Na Bílý ostrov existuje ještě jedna cesta. Ale je těžko schůdná.“ Pohlédl po očku na Ninu. „Rozhodně jí nejde projít ve večerních šatech.“</p>
<p>„Počkej,“ přerušil ho Jesper. „Koho zajímá, jestli se vám všem podaří dostat na Bílý ostrov? Řekněme, že se Nině podaří z nějakého fjerdského potentáta vymámit, kde drží Yul-Bayura, a vy ho přivede zpátky sem. Budeme v pasti. Do té doby vězeňští dozorci prohledají celý sektor a zjistí, že jim uteklo šest vězňů. Možnost dostat se ven ambasádou a projít přes všechny kontroly bude vyloučená.“</p>
<p>Kaz nakukoval zpoza kopule na venkovní nádvoří ambasády a strážní domek na hradbách hned za tím.</p>
<p>„Wylane, jak těžké by bylo vyřadit z provozu některou z těch bran?“</p>
<p>„Myslíš otevřít ji?“</p>
<p>„Ne, myslím, aby zůstala zavřená.“</p>
<p>„Myslíš rozbít ji?“ Wylan zamyšleně pokrčil rameny. „To by nemělo být tak složité. Když jsme přijížděli, nemohl jsem se podívat, co je to za mechanismus, ale z nákresů usuzuju, že bude docela běžný.“</p>
<p>„Kladky, ozubená kola a nějaké pořádně velké šrouby?“</p>
<p>„No, ano, a obrovský rumpál. Lana se na něj navíjí jako na cívku, dozorce jen otáčí kolem.“</p>
<p>„Já vím, jak funguje rumpál. Dokážeš ho rozebrat?“</p>
<p>„Myslím, že ano. Problém je v tom, že lana jsou propojená s poplašným zařízením. Pochybuju, že bych to dokázal, aniž by se přitom spustil Černý protokol.“</p>
<p>„Dobře,“ přikývl Kaz. „Pak to tak uděláme.“</p>
<p>Jesper zvedl ruku. „Promiň, není Černý protokol to, čemu se chceme za každou cenu vyhnout?“</p>
<p>„Mám pocit, že si v této souvislosti vybavuju něco o jisté zkáze,“ chytila se toho Nina.</p>
<p>„Ne, pokud to použijeme ve svůj prospěch. Dnes v noci bude většina stráží na Bílém ostrově a tady na ambasádě. Když se rozezní Černý protokol, zavře se skleněný most, takže veškerá ostraha, která je na ostrově, tam taky bude muset zůstat, stejně jako hosti.“</p>
<p>„A co když odejdou tou druhou cestou, o které mluvil Matthias?“ namítla Nina.</p>
<p>„Tím východem nejde přesunou velkou posádku,“ přiznal Matthias. „Alespoň ne okamžitě.“</p>
<p>Kaz s nakloněnou hlavou a přimhouřenýma očima upřeně hleděl na Bílý ostrov.</p>
<p>„Přemýšlivý výraz,“ zamumlala Inej.</p>
<p>Jesper přikývl. „Rozhodně.“</p>
<p>Bude se jí po tom pohledu stýskat.</p>
<p>„Tři brány v hradbách,“ kalkuloval Kaz. „Vězeňská brána je už podle Žlutého protokolu zamčená. Brána na ambasádu pod náporem hostů praská ve švech – tam tudy Fjerdové vojenské oddíly nepošlou. Jespere, takže zbývá brána v sektoru <emphasis>drüskellů</emphasis>, o kterou se musíte s Wylanem postarat. Udělejte to tak, aby se nejprve spustil poplach podle Černého protokolu, a pak ji zničte. Musíte ji zdemolovat tak, aby žádná ostraha, kterou by dokázali zmobilizovat, nemohla tou branou projít a pronásledovat nás.“</p>
<p>„Jsem všemi deseti pro to, abychom zavřeli Fjerdany v jejich vlastní tvrzi,“ začal Jesper. „Vážně. Ale jak se dostaneme ven? Jakmile se spustí Černý protokol, vy budete uvězněni na Bílém ostrově a my ve vnějším opevnění. Nemáme žádné zbraně ani výbušniny.“</p>
<p>Kaz se zazubil od ucha k uchu. „Naštěstí jsme praví zlodějové. Vyrazíme si trochu na nákupy – na účet Fjerdy. Inej,“ obrátil se k ní, „začneme s něčím třpytivým.“</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Za skleněnou kopulí jim Kaz dopodrobna vyložil, co zamýšlí. I jeho původní plán byl smělý, nicméně počítal s tím, že budou jednat skrytě. Jeho nový plán byl ovšem nepředstavitelně opovážlivý, ba dokonce šílený. Nejen že dají Fjerdanům o sobě vědět, dokonce to provedou nadmíru okázalým způsobem. Znovu se rozdělí a znovu budou své kroky synchronizovat podle odbíjení hodin na Staré věži. Chyby si tentokrát nemůžou dovolit.</p>
<p>Inej upřímně pohlédla do svého nitra; čekala, že objeví strach, avšak jediné, co cítila, byla odhodlanost. Tohle nedělá pro peníze, aby mohla splatit Peru Haskellovi svůj dluh. Není to úkol, který plní kvůli Kazovi nebo Gaunerům. <emphasis>Ona</emphasis> sama to chce – chce peníze, které jí pomohou uskutečnit její sen.</p>
<p>Zatímco Kaz pokračoval ve výkladu a Jesper pomocí háků z prádelny rozřezával provazy na menší díly, Wylan pomáhal Inej a Nině připravit se. Aby prošly jako dívky ze Zvěřince, musí mít tetování. Začaly u Niny. S pomocí Kazových šperháků a mědi, kterou Jesper vyextrahoval ze střechy, načrtl Wylan podle své nejlepší paměti Nině na předloktí pírko a podle Inejiných pokynů jej ještě poopravil. Nina si sama vstříkla inkoust do kůže. Nebylo to dokonalé, ale neměli moc času a navíc tyhle kosmetické úpravy nebyly zrovna tím, čím by se Nina mohla nějak pyšnit. Pak Wylan nakreslil stejné pírko na Inejinu kůži.</p>
<p>Nina se zdráhala. „Určitě to chceš?“</p>
<p>Inej se zhluboka nadechla. „Je to válečná barva,“ odhodlaně ujišťovala Ninu stejně jako sebe. „Musím to udělat.“</p>
<p>„Stejně je to jenom na chvíli,“ ujistila ji Nina. „Jakmile budeme v přístavu, dám ti to pryč.“</p>
<p>Přístav. Inej se před očima vybavila <emphasis>Ferolind</emphasis> s plachtami vesele plápolajícími ve větru a snažila se nemyslet na nic jiného, zatímco se jí na kůži objevovalo paví péro.</p>
<p>Když byly hotové, musely pravdivě přiznat, že jejich tetování by při bližším zkoumání neobstálo, doufaly však, že k něčemu takovému nedojde.</p>
<p>Konečně se zvedly. Inej byla přesvědčená, že delegace ze Zvěřince dorazí pozdě – Tante Heleen milovala okázalé vstupy na scénu – ale i tak musely být na svých pozicích připravené, aby mohly v pravý čas vyrazit.</p>
<p>Přesto všichni otáleli. Ve vzduchu visela nevyřčená myšlenka, že se už možná nikdy nesetkají a že dnešní noc možná někdo – a možná všichni – nepřežijí. Hráč, odsouzenec, vzpurný synek, zbloudilá griša, sulijka, ze které se stal zabiják, a kluk z Barrelu, ze kterého se stalo něco ještě horšího.</p>
<p>Inej si prohlížela tuhle zvláštní partičku lidí, kteří stáli bosí v umolousaných vězeňských mundúrech a třásli se zimou, přitom teplé zlatavé světlo ze skleněné kopule a mlžný opar rozptýlený ve vzduchu nebývale zjemňovaly jejich rysy.</p>
<p>Co je drželo pohromadě? Chamtivost? Zoufalství? Nebo prostě vědomí, že kdyby někdo z nich dneska v noci zmizel, nikdo by se po něm nesháněl? Inejini rodiče možná prolévají slzy pro svou ztracenou dceru, kdyby však Inej dnes v noci zemřela, nikdo by netruchlil po dívce, kterou je dnes. Neměla ani rodinu, ani sourozence, jen spolubojovníky. Možná by i za to měla být vděčná.</p>
<p>Byl to Jesper, kdo promluvil první. „Žádný slzy,“ zazubil se.</p>
<p>„Žádnej funus,“ odpověděli svorně. Dokonce Matthias to potichu zamumlal.</p>
<p>„Jestli někdo z vás přežije, dohlédněte na to, abych měl otevřenou rakev,“ řečnil Jesper, přitom si přehodil přes ramena dva nevelké kotouče provazu a mávl na Wylana, aby šel po střeše za ním. „Svět si zaslouží těšit se mou tváří co nejdéle.“</p>
<p>Úpěnlivý pohled, který si mezi sebou vyměnil Matthias s Ninou, Inej nepřekvapil. Po tom přepadení se mezi nimi něco změnilo, i když si Inej nebyla jistá co.</p>
<p>Matthias si odkašlal a nemotorně se před Ninou uklonil. „Mohla bys na chvilku?“ zeptal se jí.</p>
<p>Nina mu opětovala úklonu s mnohem větší grácií a on si ji odvedl stranou. Inej byla ráda, taky chtěla být s Kazem chvíli o samotě.</p>
<p>„Něco pro tebe mám,“ z rukávu vězeňské košile vytáhla jeho kožené rukavice.</p>
<p>Užasle na ně zíral. „Jak –“</p>
<p>„Našla jsem je ve vyhozeném oblečení. Před tím, než jsem vylezla nahoru.“</p>
<p>„Šest pater ve tmě.“</p>
<p>Přikývla. Nestála o jeho díky. Ani za ten výstup, ani za rukavice, ani už nikdy za nic jiného.</p>
<p>Pomalu si je natahoval a ona pozorovala, jak jeho bledé, zranitelné ruce mizí pryč. Byly to zlodějské ruce – s dlouhými, elegantními prsty jako stvořenými pro otevírání zámků, švindlování s mincemi a kradení věcí.</p>
<p>„Až se vrátíme do Ketterdamu, vezmu si svůj podíl a odejdu od Gaunerů.“</p>
<p>Podíval se stranou. „To bys měla. Pro Barrel tě byla vždycky škoda.“</p>
<p>Byl čas jít. „Musíme si pospíšit, Kazi.“</p>
<p>Kaz ji chytl za ruku. „Inej.“ Palcem v rukavicích jí přejel po zápěstí a pak po pírku vytetovaném na zápěstí. „Jestli se odsud nedostaneme, chci, abys věděla…“</p>
<p>Čekala. Cítila jak naděje v jejím srdci rozpíná křídla, připravená při těch správných slovech z Kazových úst vzlétnout do výšin. Vůlí ji přinutila sklesnout. Těch slov se nikdy nedočkáš. <emphasis>Srdce je jako šíp.</emphasis></p>
<p>Natáhla ruku a dotkla se jeho tváře. Myslela, že ucukne nebo jí dokonce odstrčí ruku pryč. Za téměř dva roky, co společně bojovali bok po boku, dlouho do noci spřádali lsti a vymýšleli neproveditelná vloupání, obstarávali utajené záležitosti, živili se smaženými brambory a <emphasis>hutpotem</emphasis>, které narychlo zhltli a uháněli zase dál, to bylo vůbec poprvé, co se rukou dotkla jeho kůže, dotyk těla na tělo, bez bariéry rukavic, rukávu či kabátu. Nechala mu ruku položenou na tváři. Měl ji chladnou a smáčenou deštěm. Nehnul brvou a Inej dobře věděla, že prožívá malé zemětřesení, jakousi soukromou válku se sebou samým.</p>
<p>„Jestli dnešní noc nepřežijeme, nebojím se umřít, Kazi. Můžeš říct to samé?“</p>
<p>Zorničky měl rozšířené, až se jeho oči zdály být takřka černé. Viděla, že se veškerou silou své vůle – nesmírné vůle – musí ovládat, aby před jejím dotykem neucukl. A vydržel to. Věděla, že je to maximum, co jí může nabídnout. To jí však nestačilo.</p>
<p>Spustila ruku dolů. Zhluboka vydechl.</p>
<p>Už dřív jí řekl, že nestojí o její modlitby, a ona se mu nemínila vnucovat, popřála mu tedy alespoň šťastný návrat. Teď má sama svůj cíl, její srdce nalezlo směr a i když ví, že je to cesta, která povede pryč od něj, dokáže to snést.</p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>
<p>Inej se připojila k Nině a u okraje skleněné báně společně čekaly, až dorazí delegace ze Zvěřince. Kopule byla široká a nízká, se spoustou stříbrných filigránů. Inej si všimla, že na podlaze kruhového sálu dole pod nimi je mozaika. V krátkých záblescích mezi korzujícími hosty zahlédla, i co na ní bylo vyobrazeno – dva vlci honící se dokola, odsouzení běhat v kruhu, dokud Ledový palác bude stát.</p>
<p>Hosty, kteří vstoupili hlavní branou, odváděla stráž v malých skupinách ze sálu do přilehlých salonů na osobní prohlídku. Inej viděla, že se dozorci objevují s hromádkami zabavených broží, spon, dikobrazích bodlin a dokonce stuh, které – jak Inej předpokládala – obsahovaly kov nebo drát.</p>
<p>„Nemusíš to dělat, jestli nechceš,“ promluvila na ni Nina. „Nemusíš si na sebe to hedvábí znovu navlíkat.“</p>
<p>„Už mám za sebou horší věci.“</p>
<p>„Já vím. Šplhala jsi kvůli nám šest pater peklem.“</p>
<p>„Tohle jsem nemyslela.“</p>
<p>Nina se odmlčela. „To taky vím.“ Chvíli se zdráhala, ale nakonec se přece zeptala. „Je to pro tebe hodně důležitý?“ Inej zarazilo, že v jejím hlase zaslechla pocit viny.</p>
<p>Hodiny na Staré věži začaly odbíjet devátou. Inej sklopila zrak na vlky honící se na podlaze sálu. „Nevím, proč jsem do toho na začátku šla,“ přiznala. „Ale vím, proč to teď musím dokončit. Teď už vím, proč mě sem osud zavedl a proč mi určil tuhle cestu, a za takovou cenu.“</p>
<p>Mluvila vyhýbavě, nebyla ještě připravená sdílet sen, který teprve začal v jejím srdci klíčit – vlastní posádka, loď pod jejím velením, křížová výprava. Připadalo jí to jako něco, co je třeba držet v tajnosti, jako semeno, ze kterého může vzejít něco ohromného, pokud nevyžene do květu příliš brzy. Vždyť ani neví, jak se řídí loď. Přesto měla chuť se vším se Nině svěřit. Kdyby se Nina rozhodla, že se zpátky do Ravky nevrátí, smrtička by se jí náramně hodila.</p>
<p>„Jsou tu,“ vyhrkla Nina.</p>
<p>Dívky ze Zvěřince vstoupily do kruhového sálu v klínové formaci, šaty na nich ve světlech svící zářily, do tváře jim však vidět nebylo, protože na hlavách měly pláštěnky. Kapuce na jejich hlavách měly tvary různých zvířat – laň s hebounkými oušky a drobnými bílými skvrnkami pro dívku z Nové Země, klisna s kaštanově hnědým ohonem pro Kaelišanku, had s červenými šupinami pro dívku ze Šu, kočka pro Ravku, leopardice pro Jižní kolonie, nesměla chybět vrána, stříbrná liška a samozřejmě sulijská liška. Vysoká plavá dívka zahalená bílými kožešinami, jež měla představovat fjerdskou vlčici, byla očividně duchem nepřítomná.</p>
<p>Naproti jim šla vstříc žena v uniformě.</p>
<p>„Já ji nikde nevidím,“ hořela Nina zvědavostí.</p>
<p>„Jen počkej. Pávice přijde nakonec.“</p>
<p>A taky že ano: Do sálu vplula v zářivém saténu Heleen Van Houden s kokrhelem pavích per na světlovlasé hlavě připomínajícím křiklavou svatozář.</p>
<p>„Decentní,“ prohodila Nina.</p>
<p>„Decentnost se v Barrelu nenosí.“</p>
<p>Inej zapískala vysokým, pronikavým tónem. Odněkud z dálky k nim doběhlo Jesporovo hvízdnutí jako odpověď. <emphasis>Tak, a je to</emphasis>, pomyslela si Inej. Strčila do balvanu, který se teď nezadržitelně řítí z kopce dolů. Kdo ví, jaké škody napáchá, a co vyroste na sutinách, které po sobě zanechá.</p>
<p>Nina pořád mžourala skrz sklo dolů. „Jak to dělá, že se pod těmi diamanty neprohýbá? Ty nemůžou být pravé.“</p>
<p>„To si piš, že jsou pravé,“ ušklíbla se Inej. Vykoupené krví, slzami a potem dívek, jako je Inej.</p>
<p>Dozorkyně rozdělily dívky do tří skupin, zatímco Heleen odvedly zvlášť. Od Pávice nikdo neočekává, že bude obracet kapsy a vyhrnovat sukně před svými děvčaty.</p>
<p>„Támhle ty,“ ukázala Inej na chumel, v němž stála sulijská liška a kaelišská klisna. Vedli je ke dveřím nalevo od kruhového sálu.</p>
<p>Zatímco z nich Nina nespouštěla oči, vyrazila Inej po střeše jejich směrem.</p>
<p>„Které to jsou dveře?“ křikla.</p>
<p>„Třetí vpravo,“ odpočítala Nina. Inej se přesunula k nejbližšímu větráku a nadzvedla mřížku. Nina se bude muset pořádně zmáčknout, ale zvládnou to. Vklouzla do ventilační šachty a úzkým potrubím se plížila podél místností. Za sebou uslyšela zabručení a pak hlasité žuchnutí, jak Nina ztěžka dopadla dolů jako pytel brambor. Inej sebou trhla. Snad to přes ten hukot davu nebylo slyšet. Nebo musejí doufat, že jsou v Ledovém paláci zvyklí na opravdu velké krysy.</p>
<p>Lezly potrubím a po cestě nakukovaly ventilátory dovnitř. Konečně pod sebou uviděly salonek vyhrazený pro osobní prohlídky hostů.</p>
<p>Exotické krásky už měly sundané pláštěnky, které si pečlivě odložily na dlouhý oválný stůl. Světlovlasá dozorkyně dívky šacovala, důkladně projížděla záhyby jejich kostýmů a dokonce jim prsty dloubala do vlasů. Její kolegyně to všechno bedlivě sledovala s rukou položenou na pistoli a bylo vidět, že neví, co si se zbraní počít. Inej věděla, že Fjerdani nedovolují ženám sloužit v armádě. Nejspíš je pro tuhle příležitost povolali z nějaké civilní služby.</p>
<p>Inej s Ninou počkaly, až dozorkyně dokončí prohlídku dívek, jejich pláštěnek i drobných, korálky posetých, kabelek.</p>
<p><emphasis>„Ven tidder,“</emphasis>oznámila dozorkyně, když opouštěly místnost, aby se dívky mohly znovu upravit.</p>
<p>„Pět minut,“ přeložila Nina šeptem pro Inej.</p>
<p>„Běž,“ řekla Inej.</p>
<p>„Musíš uhnout.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Protože potřebuju nezakrytý výhled a teď vidím jedině tvůj zadek.“</p>
<p>Inej se co nejvíc předklonila, aby Nina viděla větracím otvorem lépe; o vteřinu později uslyšela čtyři jemná zadunění, jak se dívky ze Zvěřince sesuly na temně modrý koberec.</p>
<p>Rychle vytrhla mřížku a seskočila na leštěnou desku stolu. Nina se svalila přímo na ní.</p>
<p>„Promiň,“ mumlala, když se sbírala.</p>
<p>Inej se musela držet, aby se nerozesmála. „Bojuješ s velkou grácií, jen když při tom neskáčeš.“</p>
<p>„Na to jsem ve škole chyběla.“</p>
<p>Vysvlékly sulijku s kaelišankou do spodního prádla, svázaly jim ruce i nohy stuhou ze závěsu a do pusy jim nacpaly kus vězeňského oblečení jako roubík.</p>
<p>„Čas běží,“ upozornila Inej.</p>
<p>„Promiň,“ špitla Nina do ucha kaelišské dívce. Inej věděla, že jindy by Nina použila na obarvení vlasů pigment, jenže na to neměly čas. A tak Nina přetáhla jasnou měděnou barvu z pramínků dívčiných vlasů rovnou do svých vlastních; ubohá Kaelišance zůstaly na hlavě bílé vlny, v nichž místy prosvítal odstín vzdáleně připomínající její dříve rezavé vlasy. Zato Nině se vlasy obarvily do ruda, i když to nebyla tak sytá červeň, jakou mívají Kaelišanky. Oči taky neměla modré, nýbrž zelené, jenže ty tak narychlo obarvit nejdou, takže si musely vystačit s tímhle. Vyndala dívce z kabelky bílý pudr a zesvětlila si tvář, jak to šlo.</p>
<p>Mezitím Inej odtáhla druhou dívku k velké skříni na druhé straně pokoje, nacpala jí dovnitř a zmáčkla, aby se k ní vešla ještě Kaelišanka. Naposledy zkontrolovala, jestli jí roubík dobře drží, když v tom jí projel palčivý pocit viny. Tante Heleen ji jistě přivedla jako náhradu za Inej; měla tutéž bronzovou pleť, stejně hustý cop černých vlasů, jen postavu měla jinou, měkkou a zaoblenou, ne pružnou a pevnou jako Inej. Možná přišla k Tante Heleen dobrovolně. Možná si takový život vybrala. Inej doufala, že to tak je. „Ať tě svatí ochraňují,“ zašeptala do ucha neznámé dívce, která ji nemohla slyšet.</p>
<p>Ozvalo se zaklepání na dveře a pár fjerdských slov.</p>
<p>„Potřebují pokoj pro další děvčata,“ špitla Nina.</p>
<p>Inej s Ninou nacpaly Kaelišanku do skříně, kterou za ní horko těžko zavřely a zamkly na zámek, načež se vrhly ke kostýmům. Inej byla vděčná, že nemá čas přemýšlet, jak je jí nepříjemné cítit na kůži znovu důvěrně známý dotyk hedvábí a slyšet to protivné cinkání rolniček na kotnících. Narazily si na hlavy kápě a rychle se zkontrolovaly v zrcadle.</p>
<p>Ani jedné kostým neseděl dobře. Inej byl fialový hedvábný hábit příliš volný, a Nina…</p>
<p>„Co má ksakru tohle být?“ zírala na sebe do zrcadla. Hluboko střižené šaty obšité šupinami z tyrkysových plíšků sotva zakrývaly její mohutné poprsí, zatímco na zadku je měla těsně upnuté.</p>
<p>„Mořská pana?“ navrhla Inej. „Nebo vlna?“</p>
<p>„Myslela jsem, že mám být kůň.“</p>
<p>„Nedají ti přece šaty z koňských houní.“</p>
<p>Nina si rukama uhladila svůj nesmyslný kostým. „Myslím, že se budu všem moc líbit.“</p>
<p>„Co by tomuhle oblečku asi tak řekl Matthias?“</p>
<p>„Neschvaloval by to.“</p>
<p>„Neschvaluje nic, co se týká tebe. Ale když se směješ, rozkvete jak tulipán v čerstvé vodě.“</p>
<p>Nina si odfrkla. „Matthias tulipán.“</p>
<p>„Velký, smutný, žlutý tulipán.“</p>
<p>„Připravená?“ ujistila se naposled Nina, když si stáhly pláštěnky hluboko do čela.</p>
<p>„Ano,“ kývla Inej a byla to pravda. „Musíme odvést jejich pozornost. Jinak si všimnou, že vycházíme dvě, zatímco dovnitř vešly čtyři.“</p>
<p>„Nech to na mě. A dávej si pozor na šaty.“</p>
<p>Jen co otevřely dveře do haly, začaly na ně dozorkyně netrpělivě mávat. Nina pod pláštěnkou zprudka luskla prsty. Jedna z dozorkyň vyděšeně vyjekla, protože se jí na uniformu vyřinul proud krve. Druhá dozorkyně ucouvla a vzápětí se chytla za břicho. Nina svižně točila zápěstím a vysílala do ženina trávicího traktu vlny nevolnosti.</p>
<p>„Dávej si pozor na šaty,“ zopakovala Nina nevzrušeně.</p>
<p>Jen tak tak si stačila Inej nadzvednout pláštěnku; dozorkyně se naklonila dopředu a na mozaikovou podlahu vyvrhla večeři. Hosté v hale ječeli a strkali se jeden přes druhého, aby se co nejrychleji dostali od té spouště pryč. Nina s Inej propluly kolem, přitom si daly záležet, aby vydávaly patřičně znechucené zvuky.</p>
<p>„To krvácení z nosu by asi stačilo,“ mínila Inej.</p>
<p>„Je lepší být důkladný.“</p>
<p>„Kdybych tě tak dobře neznala, myslela bych si, že ti dělá dobře ubližovat Fjerdanům.“</p>
<p>S očima skloněnýma dolů se přimíchaly do hloučku lidí tísnícího se v sále. Novozemenská dívka v kostýmu kolouška se je snažila nasměrovat na druhou stranu místnosti, ale nevšímaly si jí. Nesměly se dostat moc blízko k žádné dívce ze Zvěřince. Kdyby aspoň ty jejich pláštěnky nebyly v davu tak strašně nápadné.</p>
<p>„Tahle,“ vedla Ninu do řady daleko od dívek ze Zvěřince. Fronta se zdála se být o něco rychlejší, když však byly na řadě, začala Inej pochybovat, jestli vybrala správně. Dozorce, který je kontroloval, vypadal přísněji než ostatní. Natáhl se po Nininých papírech a mrazivýma modrýma očima je pečlivě zkoumal.</p>
<p>„V popisu se říká, že máš pihy,“ měřil si Ninu přísným pohledem.</p>
<p>„To mám,“ broukla Nina něžně. „Jenže teď nejsou vidět, protože jsem napudrovaná. Chtěl bys je vidět?“</p>
<p>„Ne,“ řekl Fjerdan chladně. „Taky jsi vyšší, než se tu píše.“</p>
<p>„Podpatky,“ usmála se Nina. „Ráda se dívám mužům do očí. Máš moc krásné oči.“</p>
<p>Znovu se podíval do papírů, pak pohledem přejel její postavu. „Řekl bych, že musíš vážit víc, než kolik se tu uvádí.“</p>
<p>Pokrčila ladně rameny a šupinatý výstřih jí sklouzl ještě o něco níž. „Ráda se najím, když mám chuť,“ bezostyšně špulila rty. „A já mám vždycky chuť.“</p>
<p>Inej horko těžko dokázala zůstat vážná. Věděla, že jestli teď Nina začne koketně mrkat řasami, už to nevydrží a vyprskne smíchy. Naštěstí se zdálo, že Fjerdan na to Nině skočil. Možná Nina prostě působí jako opiát na všechny fanatické seveřany.</p>
<p>„Tak běž,“ odtušil chraplavě. Pak ještě dodal: „Já… Možná budu večer na slavnosti.“</p>
<p>Nina mu přejela prstem po paži. „Schovám si pro tebe jeden tanec.“</p>
<p>Zazubil se od ucha k uchu, pak si odkašlal a do tváře se mu vrátil přísný výraz. <emphasis>Svatí, </emphasis>pomyslela si Inej<emphasis>, vždyť to musí být nesnesitelné, chovat se pořád tak upjatě. </emphasis>Zběžně prolistoval Inejiny papíry, přitom se zřejmě v mysli stále kochal představou, jak vyprošťuje Ninu ze záhybů tyrkysového šifonu. Mávl rukou, aby pokračovala dál, ale Inej při prvním kroku klopýtla.</p>
<p>„Počkej,“ zavolal si ji dozorce zpátky.</p>
<p>Zastavila se. Nina se za ní otočila přes rameno.</p>
<p>„Máš něco s botami?“</p>
<p>„Ne, jen jsou mi trochu větší,“ pohlédla na ni Inej. „Vytáhly se víc, než jsem čekala.“</p>
<p>„Ukaž ruce,“ poručil dozorce.</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Ukaž ruce,“ trval dozorce tvrdě na svém.</p>
<p>Inej vytáhla ruce z pláštěnky a natáhla je před sebe; na zjizvené kůži se objevilo vytetované paví pero.</p>
<p>Přišel k nim dozorce s výložkami kapitána. „Co to je?“</p>
<p>„Je to Sulijka, o tom nemůže být pochyb, a má tetování ze Zvěřince, jenže to tetování vypadá nějak divně.“</p>
<p>Inej pokrčila rameny. „Jako dítě jsem se popálila.“</p>
<p>Kapitán ukázal na skupinku velmi otráveně vyhlížejících hostů, která postávala u vchodu obklopená dozorci. „Každý, kdo je podezřelý, jde tam. Postav ji k ostatním, vezmeme ji zpátky na strážnici a znovu projdeme její doklady.“</p>
<p>„Přijdu o slavnost,“ prosila Inej.</p>
<p>Dozorce se nedal obměkčit, chytl ji za paži a vedl ke vchodu, zatímco je ostatní hosté v řadě zvědavě pozorovali a špitali si mezi sebou. Srdce se jí rozbušilo.</p>
<p>Nina za ní vyděšeně hleděla, její tvář teď byla bílá i bez pudru, Inej ji však neměla jak uklidnit. Nenápadně na ni kývla. <emphasis>Jdi</emphasis>, myslela si v duchu. <emphasis>Teď je to na tobě.</emphasis></p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>29 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Devět</strong></p>
<p>„<strong>A</strong> co když řeknu ne, Brekkere?“ Byla to prázdná póza a Matthias to věděl. Čas, kdy mohl vznášet námitky, byl dávno pryč. Teď už sbíhali po mírně nakloněné střeše ambasády do sektoru <emphasis>drüskellů</emphasis>; Wylan funěl námahou, Jesper poskakoval, jako by se nechumelilo, a Brekker s nimi držel krok, i když kulhal a musel se obejít bez hole. Jenže Matthiasovi bylo proti srsti, jak v něm dokáže číst. „Co když ten poslední kus svojí cti prostě odmítnu dát?“</p>
<p>„Ale neodmítneš, Helvare. Nina je teď na cestě na Bílý ostrov. To ji tam chceš vážně nechat ve štychu?“</p>
<p>„Moc si toho domýšlíš.“</p>
<p>„Mně se zdá, že si domýšlím právě tak akorát.“</p>
<p>„To jsou soudní síně, nemám pravdu?“ poznamenal Jesper, když se hnali po střeše a on pod sebou zahlédl elegantní místnosti postavené kolem zurčící fontány obklopené vrbami. „Tak mě napadá, že jestli mám být odsouzený na smrt, tak tohle je k tomu docela hezký místo.“</p>
<p>„Všude samá voda,“ rozumoval Wylan. „Ty fontány mají symbolizovat Djela?“</p>
<p>„Věčný pramen,“ poznamenal Kaz, „v němž se smývají všechny hříchy.“</p>
<p>„Nebo do kterého tě potopí, aby ses ke všemu přiznal,“ zabručel Wylan.</p>
<p>Jesper si odfrkl. „Wylane, tvé myšlenky se vydaly velmi trudnomyslným směrem. Obávám se, že Gauneři na tebe mají neblahý vliv.“</p>
<p>K tomu, aby se dostali na střechu v sektoru <emphasis>drüskellů</emphasis>, použili zdvojené lano a hák. Wylana museli rozhoupat, zato Kaz s Jesperem se po laně pohybovali hbitě a se zdrcující rychlostí kladli jednu ruku před druhou. Matthias postupoval s mnohem větší obezřetností, a přestože to nedával najevo, vůbec se mu nelíbilo, jak pod jeho vahou provaz praskal a celý se prověsil.</p>
<p>Ostatní mu pomohli na střechu a sotva se postavil, zmocnila se ho nečekaná závrať. Vždyť tady se cítil doma víc, než kdekoliv jinde v Ledovém paláci, než kdekoliv jinde na světě. Jenže teď byl jeho domov převrácený vzhůru nohama, celý jeho život byl naruby. Zahleděl se do dálky; ve tmě rozeznával obrysy obrovské prosklené pyramidy, podle které byla střecha poznat už z dálky. Měl neblahý pocit, že kdyby se podíval tím sklem dolů, zahlédl by sám sebe cvičit v tréninkové hale nebo sedět za dlouhým stolem v jídelně.</p>
<p>V dálce slyšel výt vlky zavřené v kotcích vedle strážnice, čekali na své pány, až se jim ráno vrátí zpátky. Poznali by ho, kdyby k nim natáhl ruku? Vždyť ani on sám sebe nepoznává. Na ledových severských pláních se mu jeho rozhodnutí zdálo průzračně jasné. Teď však jeho myšlenky kalili tihle zloději a podvodníci: statečná Inej, smělý Jesper a Nina, zase ta Nina. Nemůže popřít, že se mu ulevilo, když ji viděl vylézt z té šachty, rozcuchanou a udýchanou, vyděšenou, ale živou. Když ji s Wylanem vytáhli z komína ven, musel se vší silou přemoci, aby ji pustil.</p>
<p>Ne, nebude se tím oknem dívat dolů. Žádnou další slabost si nemůže dovolit, zvláště dnes v noci ne. Je čas jít dál.</p>
<p>Došli na kraj střechy, odkud byl vidět příkop. Odtud se zdál pevný, ve světle, jež na něj dopadalo ze strážních věží Ledového paláce, vypadala jeho zamrzlá hladina jako nablýskané zrcadlo. Pod ní však proudila voda, takže led, který ji pokrýval, nebyl silnější než skořápka.</p>
<p>Kaz přivázal lano k okraji střechy a byl připravený slaňovat.</p>
<p>„Víte, co máte dělat,“ podíval se na Jespera s Wylanem. „Až odbije jedenáctá, ne dřív.“</p>
<p>„Kdy jsem naposledy udělal něco s předstihem?“ zeptal se Jesper.</p>
<p>Kaz se přehoupl přes okraj římsy a zmizel z dohledu. Matthias se vydal za ním, rukama se pevně držel lana a bosýma nohama se opíral o zeď. Podíval se nahoru. Jesper s Wylanem se za ním dívali. Když se podíval podruhé, byli pryč.</p>
<p>Břeh kolem ledového příkopu byl uzoučký lem z kluzkých, bílých kamenů. Kaz se na něj vmáčkl a se zády přilepenými ke zdi zachmuřeně hleděl na hladinu před sebou.</p>
<p>„Jak tohle přejdeme? Vůbec nic tu nevidím.“</p>
<p>„Protože toho nejsi hoden.“</p>
<p>„Ale taky nejsem krátkozraký. Vždyť tu nic není.“</p>
<p>Matthias se opatrně sunul podél zdi a rukou ohmatával kameny ve výšce pasu. „V den Hringkälly se završuje iniciace <emphasis>drüskellů,</emphasis>“ vykládal při tom. „Z uchazečů se při slavnostním obřadu u posvátného jasanu stávají novicové.“</p>
<p>„Tam, kde s vámi mluví ten strom.“</p>
<p>Matthias měl sto chutí strčit ho do vody. „Tam, kde doufáme, že zaslechneme Djelův hlas. To je ale až poslední krok. Nejdřív musíme nikým nespatřeni přejít přes Ledový příkop. Djel nám ukáže cestu, pokud nás považuje za toho hodné.“</p>
<p>Pravda byla taková, že uchazečům, které starší <emphasis>drüskellové</emphasis> chtěli do řádu přijmout, jednoduše prozradili tajemství, jak se na druhou stranu dostat; byl do důmyslný způsob, jak se zbavit slabých, nebo těch, kdo zkrátka mezi ostatní nezapadli. Když si člověk našel přátele nebo prokázal jiné schopnosti, vzal si ho v den iniciace jeden z bratrů stranou a řekl mu, aby šel po břehu příkopu a ve středu zdi budovy <emphasis>drüskellů </emphasis>rukou nahmatal vyrytou vlčí hlavu a podle té pozná, kde je ukrytý druhý skleněný most. Není impozantní ani nemá vysoké oblouky jako ten, co se klene nad příkopem u velvyslanectví; naopak je rovný a jen pár centimetrů úzký. Leží těsně pod okrajem zamrzlé slupky, takže je pro nezasvěcené neviditelný. Sám velitel Brum řekl Matthiasovi, jak má tenhle tajný most najít. A taky mu svěřil tajemství, jak ho nepozorovaně přejít.</p>
<p>Matthias se musel dvakrát vrátit, než se mu podařilo prsty nahmatat do kamene vyryté obrysy vlčí hlavy. Na chvíli se na nich rukou zastavil, cítil tradici, jež ho spojuje s řádem <emphasis>drüskellů</emphasis>, tak starým jako Ledový palác sám.</p>
<p>„Tady,“ zavolal potichu na Kaze.</p>
<p>Kaz se k němu dobelhal a s přivřenýma očima mžoural na hladinu. Předklonil se a Matthias ho strhl zpátky.</p>
<p>Ukázal na strážní věže vysoko na hradbách Ledového paláce. „Byl bys vidět,“ vysvětil. „Použij tohle.“</p>
<p>Otřel si ruku o zeď a jeho dlaň zbělela. V den své vlastní iniciace si Matthias tímhle křídovým práškem natřel šaty i vlasy. A zamaskovaný přešel úzkou stezkou ke svým bratrům, aniž by si ho na strážních věžích všimli.</p>
<p>Teď to s Kazem udělali zrovna tak, jen Kaz si dal před tím stranou úhledně složené rukavice. Inej mu je musela vrátit.</p>
<p>Matthias vkročil na tajný most, za sebou uslyšel syknutí, když ledově mrazivá voda obemkla Kazovi nohy.</p>
<p>„Chladí to, Brekkere, co?“</p>
<p>„Kéž bych měl čas si zaplavat. Nezdržuj se.“</p>
<p>I když si z Kaze utahoval, sám měl nohy tak zmrzlé, že s nimi dokázal sotva hýbat, a s neklidem pozoroval strážní věže vysoko nad nimi. <emphasis>Drüskellové</emphasis> tudy museli už dnes večer jít. Nikdy neslyšel o tom, že by některého z uchazečů při přechodu na druhou stranu zahlédli nebo zastřelili, ale stát se může všechno.</p>
<p>„Jenom tohle a je z tebe lovec čarodějnic?“ blekotal mu Kaz za zády. „To Gauneři to mají těžší, než je přijmeme za své.“</p>
<p>„Tohle je jen část Hringkälly.“</p>
<p>„Ano, já vím, pak vám ještě ten mluvící strom prozradí tajemství.“</p>
<p>„Je mi tě líto, Brekkere. Nic ti není svaté.“</p>
<p>Bylo dlouhé ticho, než Kaz znovu promluvil: „Pleteš se.“</p>
<p>Před nimi se tyčily hradby Bílého ostrova pokryté ubíhajícím vzorem ve tvaru šupin. Trvalo jim drahnou chvíli, než v něm rozpoznali hranu maskující tajné dveře. Ještě před malou chvílí se v tomhle výklenku ve zdi shromáždili <emphasis>drüskellové</emphasis>, aby přivítali své bratry na druhé straně; teď byl prázdný a železná mříž zamčená. Kaz si se zámkem hbitě poradil a brzy se ocitli v úzké chodbě, která vedla do zahrad přiléhajícím k zadnímu traktu ubikací královských stráží.</p>
<p>„Vždycky ti šlo tak lehce odemykat zámky?“</p>
<p>„Ne.“</p>
<p>„Jak ses to naučil?“</p>
<p>„Jako se člověk učí všechno. Rozebíral jsem je.“</p>
<p>„A ty kouzelnické triky?“</p>
<p>Kaz si odfrkl. „Takže už si nemyslíš, že jsem démon?“</p>
<p>„Vím, že jsi démon, ale ty triky jsou lidské.“</p>
<p>„Někdo vidí trik a řekne si: ‚To není možné.‘ Zatleská, hodí peníze do klobouku a za pár minut o ničem neví. Jiný se ptá, jak to ten člověk udělal. A když jde večer na kutě, dlouho se kvůli tomu v posteli převaluje, ale nakonec usne. A pak je ten, kterýmu to nedá spát, znovu a znovu o tom triku musí přemýšlet; hledá, v čem je zakopaný pes, co přelstilo jeho vnímání, jaká optická iluze ošálila jejich zrak. Takový člověk nemá klid, dokud se ten tajemný kousek sám nenaučí. A to jsem já.“</p>
<p>„Máš nade všechno rád švindl.“</p>
<p>„Mám nade všechno rád hádanky. Švindl mi jen říká pane.“</p>
<p>„Zahrady,“ ukázal Matthias na živý plot před nimi. „Můžeme podél něj projít kolem tanečního sálu.“</p>
<p>Zrovna když vycházeli z chodby ven, vyhrnuli se zpoza rohu dva ozbrojení muži v černostříbrných uniformách <emphasis>drüskellů</emphasis>.</p>
<p><emphasis>„Perjenger!“</emphasis> zvolal překvapeně první. Vězni. <emphasis>„Stern!“</emphasis></p>
<p>Matthias jim bez přemýšlení poručil: <emphasis>„Desjenet, Djel comenden!“</emphasis> Na příkaz samotného Djela, zůstaňte stát. Byl to rozkaz používaný velícími důstojníky a Matthias jej vyslovil se vší autoritou nadřízeného.</p>
<p>Vojáci si vyměnili udivené pohledy. Víc než chvilkové zaváhání nepotřebovali. Matthias popadl do rukou vojákovu pušku a hlavou ho silně praštil do čela. <emphasis>Drüskell</emphasis> se skácel k zemi.</p>
<p>Mezitím Kaz vrazil do druhého vojáka a složil ho na zem. <emphasis>Drüskell </emphasis>pořád držel zbraň. Kaz vklouzl za něj a předloktím mu tiskl hrdlo, dokud nezavřel oči a hlava mu v bezvědomí nespadla na stranu.</p>
<p>Pak od sebe tělo odstrčil a vstal.</p>
<p>V tu ránu si Matthias uvědomil, co se stalo. Kaz ze země nesebral pušku. Matthias má v ruce zbraň, zatímco Kaz Brekker zůstal neozbrojený. Stáli nad bezvládnými těly <emphasis>drüskellů</emphasis>, mužů, kteří byli Matthiasovými bratry. <emphasis>Můžu ho zastřelit</emphasis>, prolétlo Mathhiasovi hlavou. <emphasis>Jediným skutkem přivést Ninu i ty ostatní do záhuby</emphasis>. Znovu se ho zmocnil ten zvláštní pocit, že se na svůj život dívá z převrácené perspektivy. Ve vězeňských šatech se vloupal na místo, které mu kdysi bylo domovem. <emphasis>Kdo vlastně jsem?</emphasis></p>
<p>Změřil si pohledem Kaze Brekkera, kluka, který žil jen sám pro sebe. Rozhodně mu nešlo upřít, že má schopnost přežít a je svým způsobem vlastně voják. Dohodu s Matthiasem ctil. Dávno se mohl rozhodnout, že už Matthiase nepotřebuje – poté, co jim pomohl nakreslit plány, poté, co se dostali ven ze zadržovací cely nebo poté, co mu ukázal tajný most. Ať se z Matthiase stalo cokoliv, nehodlal zastřelit neozbrojeného člověka. Tak hluboko ještě neklesl.</p>
<p>Matthis dal pušku dolů.</p>
<p>Kazovi přelétl po tváři letmý úsměv. „Nebyl jsem si jistý, co uděláš, když na to přijde.“</p>
<p>„Já taky ne,“ přiznal Matthias. Kaz nadzdvihl obočí a pravda uhodila Matthiase do očí. „To byla zkouška. Ty jsi tu pistoli nechal schválně ležet.“</p>
<p>„Potřeboval jsem vědět, že jsi s námi. S námi se všemi.“</p>
<p>„Jak jsi věděl, že nevystřelím.“</p>
<p>„Protože páchneš slušností.“</p>
<p>„Jsi blázen.“</p>
<p>„Chceš znát tajemství hazardních hráčů, Helvare?“ Kaz zdravou nohou došlápl na pažbu pistole spadlé na zemi. Zbraň vyskočila nahoru. Než bys řekl švec, měl ji Kaz v ruce a mířil s ní na Matthiase. Žádné nebezpečí mu nehrozilo. „Podvádějí. A teď odklidíme ten nepořádek a hodíme se do gala. Večírek už na nás čeká.“</p>
<p>„Jednou ti ty tvoje triky dojdou, <emphasis>demjine</emphasis>.“</p>
<p>„Tak doufej, že to nebude dneska v noci.“</p>
<p><emphasis>Uvidíme, co dnešní noc přinese</emphasis>, pomyslel si Matthias, když se sklonil, aby si vzal vojákovu uniformu. <emphasis>Švindl mi rozhodně pane neříká, ale třeba se s ním trochu sžiju.</emphasis></p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>30 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Čtvrt na deset</strong></p>
<p><strong>J</strong>esper věděl, že by se měl na Kaze zlobit – za to, že šel po Pekku Rollinsovi a zmařil tím jejich původní plán, i kvůli tomu, že je tím novým žene do ještě většího nebezpečí. Když se ale s Wylanem plížili po střeše ke strážnici<emphasis>,</emphasis> cítil se tak zpropadeně šťastný, že nedokázal mít zlost. Srdce mu bušilo a do těla se mu vyplavovaly závratně opojné vlny adrenalinu. Jako kdysi na jednom večírku na Západním nábřeží. V městské fontáně tenkrát teklo šampaňské; Jesper se ani vteřinu nerozmýšlel, skočil tam obutý a hltal plnými doušky. Teď se opájel nebezpečím, stoupalo mu do hlavy a on se cítil neporazitelný a radostí bez sebe. Miloval ten pocit a nenáviděl se za to. Měl by přemýšlet o tomhle zpropadeným kšeftu a penězích, které mu přinese, o tom, že ho konečně vytáhne z dluhů, aby jeho otec nemusel trpět za jeho nepravosti. Sotva k těm myšlenkám zabrousil, všechno v něm vřelo. Myslet na to, aby nenatáhnul brka, pro něj bylo vítaným rozptýlením.</p>
<p>Teď, stranou lidí a zmatku, který panoval na ambasádě, vnímal mnohem citlivěji všechny zvuky. Tahle noc patří <emphasis>drüskellům</emphasis>. Hringkälla je jejich svátek a všichni se teď povalují na Bílém ostrově. Tahle budova je teď nejspíš nejbezpečnější místo, kde mohou s Wylanem být. Jen kdyby to ticho nebylo tak zlověstně stísněné. Nejsou tu žádné fontány ani vrby jako na ambasádě. Tahle budova, stejně jako vězení, nebyla postavena na odiv veřejnosti. Jesper se přistihl, že si jazykem nervózně přejíždí po <emphasis>baleenu</emphasis>, který měl nacpaný mezi zuby, a rychle s tím přestal, dřív než mu v puse exploduje. To by mu Wylan připomínal do konce života, tím si byl jistý.</p>
<p>Obrovským střešním oknem ve tvaru pyramidy pod sebou uviděl místnost, která nejspíš sloužila jako tréninková hala <emphasis>drüskellů</emphasis>; na podlaze byla mozaika ve tvaru vlčí hlavy a na policích vyskládané zbraně. V druhém střešním okně zahlédl rozlehlou jídelnu s obrovský krbem, nad nímž visela vlčí hlava vytesaná z kamene. Celou protější stěnu zabírala velká tapisérie s neurčitým vzorem, úzké kousky látek sešité k sobě – hlavně červené a modré, sem tam fialová. Jesperovi chvíli trvalo, než mu došlo, co má před sebou.</p>
<p>„Bohové,“ vydechl a udělalo se mu trochu mdlo. „Barvy grišů.“</p>
<p>Wylan přimhouřil oči. „Ta látka na zdi?“</p>
<p>„Červená je barva korporálčiků. Modrá eterálčiků. Fialová materiálčiků. Jsou to kusy látek z <emphasis>keft</emphasis> grišů, kteří bojovali ve válce. Jsou to trofeje.“</p>
<p>„Je jich spousta.“</p>
<p>Stovky. Tisíce. <emphasis>Já bych nosil fialovou</emphasis>, přemítal Jesper, <emphasis>kdybych vstoupil do Druhé armády</emphasis>. Snažil se znovu uchopit tu těkavou euforii, která jej ještě před chvílí rozechvívala. Byl ochotný, ba odhodlaný riskovat, že ho chytí a popraví jako zloděje a najatého pistolníka. Tak proč je představa, že ho budou pronásledovat jako grišu, o tolik horší?</p>
<p>„Tak jdeme.“</p>
<p>Strážnice v sektoru <emphasis>drüskellů </emphasis>byla postavena – stejně jako ve vězeňské a velvyslanecké části – kolem nádvoří, aby byl každý příchozí dobře vidět a mohlo se na něj případně zeshora vystřelit. Teď však byla vstupní brána zavřená a cimbuří zelo prázdnotou stejně jako zbytek budovy. Zem byla vydlážděna hladkými černými kameny, v nichž byla zasazena stříbrná mozaika ve tvaru vlčí hlavy; celé prostranství bylo osvícené modrým plamenem, jehož světlo tomu všemu dodávalo strašidelnou atmosféru. Bylo to první místo, kde v Ledovém paláci neviděl šedivou a bílou. Dokonce i brána byla z černého kovu, jenž působil nesmírně bytelně.</p>
<p>Dole pod sebou viděli dozorce, jak se s puškou přehozenou přes rameno opírá o průčelí strážnice.</p>
<p>„Jen jeden?“ divil se Wylan.</p>
<p>„Matthias říkal, že když brána není v provozu, mají tam být čtyři.“</p>
<p>„Možná Žlutý protokol pracuje v náš prospěch,“ dumal Wylan. „Možná je poslali do vězeňského sektoru nebo –“</p>
<p>„Nebo se vevnitř v teple hřeje dvanáct obrovských Fjerdanů.“</p>
<p>Nespouštěli s Wylanem z dozorce oči. Otevřel plechovku <emphasis>jurdy</emphasis> a nacpal si do pusy chomáč sušených oranžových květů. Vypadal znuděně a otráveně, nejspíš ho štvalo, že tam musí trčet, zatímco se ostatní baví na slavnosti.</p>
<p><emphasis>Vůbec se ti nedivím</emphasis>, promluvil k němu v duchu Jesper. <emphasis>Ale za chvilku zažiješ mnohem větší vzrušení.</emphasis></p>
<p>Aspoň že má ten strážce na sobě obyčejnou vojenskou uniformu, ne tu <emphasis>drüskellskou </emphasis>černou, přemítal Jesper; pořád musel myslet na tu tapiserii. Jeho matka je Novozemka, ale otec, po kterém Jesper zdědil šedé oči, má kaelišskou krev a nikdy ze sebe úplně nesetřásl pověrčivost lidí z Ostrova divů. Když se v Jesperovi začaly projevovat jeho schopnosti, byl otec zdrcený. Naléhal na Jespera, aby to skrýval. „Mám o tebe strach,“ říkával. „Svět dokáže být k lidem, jako jsi ty, krutý.“ Ale Jesper často přemýšlel, jestli spíš nemá otec strach <emphasis>z něj</emphasis>.</p>
<p><emphasis>Co kdybych tenkrát odešel do Ravky místo do Kerchu?</emphasis> Přemítal Jesper. <emphasis>Co kdybych vstoupil do Druhé armády?</emphasis> Nechávají materiálčiky bojovat, nebo je drží zavřené mezi čtyřmi stěnami v nějaké dílně? Ravka je teď silnější, znovu se buduje. Pro griši neplatí povinná vojenská služba. Mohl by se tam jet podívat a možná se naučit lépe pracovat se svou silou, hernám Ketterdamu by dal vale. Kdyby se jim podařilo předat Bo Yul-Bayura Obchodní radě, pak je možné všechno. Zatřásl hlavou. Co se mu to leze na mozek? Potřebuje okamžitě silnou dávku bezprostředního nebezpečí, aby zase začal přemýšlet normálně.</p>
<p>Vyskočil z dřepu nahoru. „Jdu tam.“</p>
<p>„Jaký je plán?“</p>
<p>„Uvidíš.“</p>
<p>„Chci ti pomoct.“</p>
<p>„Pomůžeš mi, když zavřeš hubu a budeš se držet zpátky.“ Jesper přivázal lano na střechu a spustil ho dolů za kamenný obrubník podél pěšiny. „Počkej, až zneškodním toho vojáka, a pak slez dolů.“</p>
<p>„Jespere –“</p>
<p>Jesper vyrazil po střeše na druhou stranu, přitom se nenápadně držel dál od římsy směřující k nádvoří. Zaujal pozici v místě, kde měl strážného přímo pod sebou.</p>
<p>Na střechu co nejtišeji přivázal jiný kus lana a pomalu se začal spouštět dolů. Voják byl přímo pod ním. Jesper sice není Mora, ale jestli se mu podaří potichu slézt a zezadu se k němu připlížit, proběhne všechno bez rámusu.</p>
<p>Byl připravený spustit se dolů, když náhle ztuhl. Ze strážnice vyšel další voják, třel rukama o sebe, aby se zahřál, a přitom něco hlasitě volal, načež se objevil ještě jeden. Jesper zůstal jako přimražený. V půli zdi se pohupoval ve vzduchu nad třemi ozbrojenými vojáky, nijak nechráněný. Tak kvůli tomuhle všechno to Kazovo plánování. Na čele mu vyrazil pot. Tři strážce najednou nesejme. A co když je jich na strážnici ještě víc a spustí poplach?</p>
<p>„Počkej,“ promluvil jeden ze strážců. „Neslyšel si něco?“</p>
<p><emphasis>Nedívej se nahoru. Proboha živýho, nedívej se nahoru.</emphasis></p>
<p>Strážci s puškami namířenými před sebe chodili do kola. Jeden zaklonil hlavu a pohledem přejížděl po střeše. Začal se otáčet dozadu.</p>
<p>Vzduch prořízl nečekaně sladký zvuk.</p>
<p><emphasis>„Skerden Fjerda, kdende hjertzeeeeeng. Iendten isen en de waaaanden.“</emphasis></p>
<p>Fjerdská slova, kterým Jesper za mák nerozuměl, se zvonivě nesla nádvořím, dokonalý tenor se odrážel od cimbuří z černého kamene a zvučně se nesl prostorem.</p>
<p><emphasis>Wylan.</emphasis></p>
<p>Strážci se otočili a namířili pušky na cestu vedoucí na nádvoří, očima hledali, odkud ten zvuk vychází.</p>
<p>„Olandere?“ zavolal jeden.</p>
<p>„Nilsone?“ zkusil to druhý.</p>
<p>Puškami mířili před sebe, ale jejich hlasy zněly spíš pobaveně a zvědavě, než bojovně.</p>
<p><emphasis>Co to k čertu dělá?</emphasis></p>
<p>Na cestě se objevila vrávorající silueta.</p>
<p><emphasis>„Skerden Fjerda, kende hjertzeeeeeng,“</emphasis> pěl Wylan. Působil překvapivě věrně dojmem notně opilého, leč talentovaného Fjerdana.</p>
<p>Strážci vybuchli smíchy a začali si notovat s ním. <emphasis>„Lendten isen…“</emphasis></p>
<p>Jesper seskočil dolů. Popadl nejbližšího Fjerdana, zlomil mu vaz a vyrval mu z rukou pušku. Jakmile se otočil druhý, praštil ho Jesper pažbou do obličeje, až to ošklivě křuplo. Třetí strážce na něj namířil, Wylan ho ale ze zadu nemotorně chytil za ruku. Vojákovi vyklouzla puška z ruky a s rachotem dopadla na kamenné dláždění. Dřív, než stihl vykřiknout, k němu Jesper skočil a vrazil mu pažbu do žaludku a pak ho dorazil dvěma ranami do čelisti.</p>
<p>Sehnul se dolů a jednu pušku hodil Wylanovi. Stáli nad těly vojáků a s puškami v rukou těžce oddychovali; čekali, kdy se ze strážnice vyvalí další fjerdští vojáci. Nikdo se neobjevil. Možná toho čtvrtého podle Žlutého protokolu odvolali.</p>
<p>„Tak tomuhle říkáš držet se zpátky?“ zašeptal Jesper, když po kamenné dlažbě vlekli těla vojáků, aby je odklidili stranou.</p>
<p>„Tak tomuhle říkáš poděkovat?“ odsekl Wylan.</p>
<p>„Cos to k čertu zpíval?“</p>
<p>„Hymnu,“ odpověděl hrdě Wylan. „Školní fjerdština, pamatuješ?“</p>
<p>Jesper zakroutil hlavou. „Jsem ohromený. Žasnu nad tebou i tvými domácími učiteli.“</p>
<p>Vzali si dvě uniformy, vězeňské šaty tam nechali složené v úhledné hromádce. Vojákům, kterým ještě nahmatali puls, dali do pusy roubík utržený z kusu vězeňských hadrů.</p>
<p>Wylanovi byla jeho uniforma velká, Jesperovi zase rukávy krátké a v kalhotách vypadal, jako by čekal velkou vodu; aspoň že boty jim jakžtakž padly.</p>
<p>Wylan ukázal na vojáky. „Je to bezpečné, nechat je tady, víš, co myslím –“</p>
<p>„Živé? Zabíjet chlapy v bezvědomí mě nijak zvlášť nebere.“</p>
<p>„Mohli bychom je probrat.“</p>
<p>„Tomu říkám milosrdenství, kupčíku. Už jsi někdy někoho zabil?“</p>
<p>„Dokud jsem nepřišel do Barrelu, tak jsem mrtvého ani neviděl,“ přiznal Wylan.</p>
<p>„To není nic, za co by ses měl stydět,“ pronesl Jesper, čímž tak trochu překvapil i sám sebe. Ale myslel to doopravdy. Wylan se musí naučit sám se o sebe starat, ale bylo by dobré, kdyby to dokázal, aniž by se spřáhl se smrtí. „Zkontroluj, jestli jsou ty roubíky dobře utažené.“</p>
<p>Aby se skutečně ujistili, že vojáci neutečou, přivázali je ke kamennému obrubníku. Dřív ty nešťastníky najdou, než se jim podaří z tohohle vyvléct.</p>
<p>„Tak jdeme,“ řekl konečně Jesper a přešli přes dvůr ke strážnici. Byly tu dveře vlevo i vpravo.</p>
<p>Vešli do pravých a ostražitě stoupali po schodech nahoru. Jesper si nemyslel, že tu někdo číhá, ale mohl by tu být voják, který má rozkaz bránit spouštěcí mechanismus za každou cenu. Ale místnost nad obloukem byla prázdná, jen na nízkém stolku svítila lucerna a vedle ní ležela rozečtená kniha, hromádka vlašských ořechů a prázdné skořápky. Podél stěn byly vyrovnané police se spoustou pušek – velmi drahých pušek – a Jesper usoudil, že v krabicích, které leží v přihrádkách, bude nejspíš munice. Nikde ani smítko prachu. Pořádkumilovní Fjerdani.</p>
<p>Většinu místnosti zabíral dlouhý rumpál s klikou po obou stranách, na němž byl navinutý řetěz s tlustými oky, který dole mizel v dírách z kamene.</p>
<p>Wylan naklonil hlavu na stranu. „Uf.“</p>
<p>„Ten zvuk se mi nelíbí. Co se děje?“</p>
<p>„Čekal jsem provaz nebo lano, ne ocelový řetěz. Jestli se chceme ujistit, že Fjerdani bránu neotevřou, budeme to muset přeříznout.“</p>
<p>„Jenže jak potom spustíme poplach podle Černého protokolu?“</p>
<p>„To je právě ten problém.“</p>
<p>Na Staré věži začala odbíjet desátá.</p>
<p>„Zeslabím spojovací články,“ rozhodl se Jesper. „Porozhlídni se po pilníku nebo něčem s ostrou hranou.“</p>
<p>Wylan vytáhl krejčovské nůžky z prádelny.</p>
<p>„To bude stačit,“ usoudil Jesper. Bude muset.</p>
<p><emphasis>Máme čas</emphasis>, uklidňoval se a snažil upnout všechnu svou pozornost na řetěz. <emphasis>Pořád to ještě můžeme zvládnout</emphasis>. Jesper doufal, že ostatní nepotkalo taky nějaké překvapení.</p>
<p>Možná se Matthias s Bílým ostrovem spletl. Možný ty nůžky vybuchnou Wylanovi v rukou. Možná selže Inej. Nebo Nina. Nebo Kaz.</p>
<p><emphasis>Nebo já. Možná selžu já.</emphasis></p>
<p>Šest lidí a tisíc způsobů, jak se všechno může zhatit.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>31 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Půl desáté</strong></p>
<p><strong>N</strong>ina se naposledy odvážila ohlédnou a viděla, že Inej odvádějí pryč. <emphasis>Inej je chytrá, setsakra chytrá. Dokáže si poradit.</emphasis></p>
<p>I když ji ta myšlenka na klidu dvakrát nepřidala, nemohla se zastavit. Bylo jasné, že přišly spolu, a Nina musela zmizet dřív, než toho chlápka, co zadržel Inej, napadne podezřívat i ji. Stejně teď pro ni nemůže nic udělat, pokud se nechce prozradit a celý plán zkazit. Ztratila se v houfu hostů a zbavila se té do očí bijící pláštěnky; nenápadně ji upustila na zem a vydala napospas davu, aby ji ušlapal. I tak se za jejími šaty budou lidi otáčet, ale aspoň kvůli tomu ohromnému rudému ohonu není vidět na míle daleko.</p>
<p>Skleněný most se před ní objevil jako mihotavý oblouk ozářený modrým světlem luceren. Všude kolem ní byla spousta lidí; zavěšení do sebe se smíchem stoupali nad Ledový příkop, jehož hladina se pod nimi leskla jako dokonalé zrcadlo. Až se jí z toho pohledu zatočila hlava; měla pocit, že se její korálky vykládané pantoflíčky vznášejí a lidé kolem ní kráčejí ve vzduchoprázdnu.</p>
<p>Znovu se jí zmocnilo nepříjemné tušení, že tohle místo bylo kdysi dávno postaveno díky umu materiálčiků. Fjerdani tvrdí, že Ledový palác je dílem boha nebo Sënja Egmonda, svatého muže, jenž měl mít podle Fjerdanů jejich krev. V Ravce ale lidé začínají přezkoumávat zázraky světců. Opravdu to byly zázraky, nebo prostě jen šikovná práce talentovaných grišů? Je tenhle most dar od Djela? Je to starověké dílo otroků? Nebo byl Ledový palác postavený v době, kdy Fjerdané nepovažovali griši za zrůdy nehodné žití?</p>
<p>V nejvyšším bodě se jí poprvé naskytl výhled na Bílý ostrov a jeho opevnění. Už z dálky viděla, že je ostrov chráněný hradbami. Z místa, na kterém se ocitla teď, ovšem viděla, že hradby mají tvar leviatana, obrovské mořské příšery obepínající celý ostrov a požírající svůj vlastní chvost. Přejel jí mráz po zádech. Vlci, draci – co to bude příště? V legendách, které se v Ravce vyprávějí, příšery čekají, až je hrdinové vzbudí. <emphasis>N</emphasis>o, my rozhodně žádní hrdinové nejsme. <emphasis>Tak doufejme, že tahle příšera zůstane spát.</emphasis></p>
<p>Sestup dolů z mostu byl ještě závratnější, a tak se Nině ulevilo, když nohama znovu došlápla na pevný bílý mramor. Cestu vydlážděnou mramorem lemovaly bílé třešně a stříbrné platany. Ostraha se na téhle straně mostu zdála být uvolněnější; vojáci v dokonale padnoucích bílých uniformách zdobených stříbrnou kožešinou stáli v pozoru a šla z nich o poznání menší hrůza. Nina měla na paměti, co jí říkal Matthias: Čím hlouběji do útrob paláce vstupuje, tím je ostraha přísnější – jenom není tak viditelná. Nina se rozhlédla po hostech putujících s ní po kluzkých schodech ústících do rozsedliny mezi chřtánem a chvostem draka. Kteří z nich jsou opravdu hosté – urozenci či komedianti? A kteří jsou převlečení fjerdští vojáci a <emphasis>drüskellové</emphasis>?</p>
<p>Prošli otevřeným kamenným nádvořím a palácovou branou vešli do klenutého sálu vysokého několik poschodí. Palác byl postavený stejně jako hradby z hladkých bílých kamenů a budil dojem, jako by byl vytesaný z ledu. Nina nevěděla, jestli je dílem jejích vybičovaných nervů či bujné představivosti, ale byla jí skutečně zima. Po celém těle jí naskočila husí kůže a měla co dělat, aby nedrkotala zuby.</p>
<p>Vstoupila do rozlehlého tanečního sálu plného lidí; tancovali a popíjeli pod smečkou třpytivých vlků vytesaných z ledu. Bylo tam nejméně třicet obrovských soch vlků – mohutné bestie ve skoku či běhu, jejichž těla se ve stříbrném světle leskla a z jejichž dokořán rozevřených tlam, jež pomalu začínaly tát, občas ukáplo na dav pod ními. Orchestr neviděla a přes klábosení lidí skoro ani slyšela.</p>
<p>Hodiny na Staré věži začaly odbíjet desátou. Cesta přes ten pitomý most jí zabrala moc času. Potřebovala mít na sál lepší výhled. Právě mířila k prudkému bílému schodišti, když ve stínu jednoho z výklenků zahlédla dvě povědomé postavy. Kaz s Matthiasem. Dokázali to. A měli na sobě uniformy <emphasis>drüskellů</emphasis>. Ninu zamrazilo. Vidět Matthiase v černé v ní vyvolalo nový neklid. Co si myslel, když si tu uniformu oblékal? Letmo se odvážila pohlédnout mu do očí, z jeho výrazu však nedokázal nic vyčíst. Trochu ji uklidnilo, že Kaz stojí vedle něj. Není tady sama a pořád jde všechno podle plánu.</p>
<p>Nekývla na ně, tolik neriskovala; pokračovala po schodech na balkon ve druhém patře, odkud mohla lépe sledovat pohyb davu. Lidé se zákonitě shlukují kolem mocných. Myslí si, že jen tak nazdařbůh korzují a bezcílně se potulují, a zatím je to jako magnet táhne k významným lidem. Jak se dalo předpokládat, největší koncentrace lidí byla kolem fjerdské královny a jejího doprovodu. Zvláštní, pomyslela si Nina, když si prohlížela její šaty. V Ravce je bílá barvou služebnictva. Nad její korunou však rozhodně nos ohrnout nemohla – zakroucené spirálky poseté diamanty připomínaly větvičky třpytící se v čerstvé jinovatce.</p>
<p>Královský pár byl příliš ostře střežen, než aby jí mohl být k užitku, o kus dál ovšem zahlédla shluk lidí kolem skupiny mužů ve vojenských uniformách. Kdo jiný, než nějaká hodně vysoká šarže, by měl vědět, kde Yul-Bayur na Bílem ostrově hledat?</p>
<p>„Krásný výhled, že?“</p>
<p>Nina nadskočila leknutím. Vůbec si nevšimla, že se k ní přikradl nějaký muž. Nejspíš špeh, usoudila.</p>
<p>Zubil se na ni od ucha k uchu a přitom jí položil ruku na záda. „Mají tu takové zastrčené salonky, kde bysme si mohli trochu pošpásovat. Vypadáš, že by s tebou mohla být legrace.“ Začal rukou sjíždět níž.</p>
<p>Nina mu prudce snížila tep; svalil se na zem jako hrouda a praštil se přitom hlavou o zábradlí. Za deset minut přijde k sobě, možná bude mít menší otřes mozku.</p>
<p>„Je v pořádku?“ zeptala se dvojice procházející kolem.</p>
<p>„Trochu přebral,“ usmála se Nina bezstarostně.</p>
<p>Rychle seběhla ze schodů a ztratila se v davu; neochvějně mířila ke skupince vojáků ve bílo-stříbrných vojenských uniformách stojících kolem statného muže s bujným vousem. Dalo-li se soudit ze sbírky metálů blýskající se na jeho hrudi, musel to být generál nebo podobně vysoká hodnost. Má jít přímo za ním? Potřebuje někoho, kdo je vysoko postavený a má přístup k důvěrným informacím – někoho, kdo je dost opilý, aby jednal neuváženě, ale není zpitý pod obraz, aby byl schopen zavést ji tam, kam potřebuje. Z generálových vrávoravých pohybů a z ruměnce na jeho tvářích usoudila, že pil víc než je zdrávo a co nevidět se zřítí do nejbližšího květináče a tam s hlavou zarytou v hlíně usne.</p>
<p>V hlavě jí tikal ubíhající čas. Musí začít. Natáhla se po sklence šampaňského a obezřetně kroužila kolem skupiny mužů. Jen co se jeden z vojáků z hloučku odpojil, udělala krok dozadu a vstoupila mu přímo do cesty. Vrazil do ní. Kráčel zlehka, takže to nebylo nic, co by stálo za řeč, přesto hlasitě vypískla a přepadla dopředu a přitom vylila šampaňské. Několik silných paží se pohotově natáhlo, aby zachytilo její pád.</p>
<p>„Ty nemehlo,“ rozlítil se generál. „Skoro jsi ji povalil na zem.“</p>
<p><emphasis>A vyšlo to na první pokus</emphasis>, zaradovala se Nina v duchu. <emphasis>No nic. Jsem zkrátka vynikající špiónka.</emphasis></p>
<p>Vojákovy tváře jen hořely. „Omlouvám se, slečno.“</p>
<p>„Já se omlouvám,“ ujišťovala ho keršsky v předstíraných rozpacích, mluvila jazykem, kterým se mluví ve Zvěřinci. „Nemluvím fjerdsky.“</p>
<p>„Velmi mě to mrzí,“ zkusil to keršsky. Pak učinil statečný pokus omluvit se ještě v kaelištině: „Moc líto.“</p>
<p>„Ach, ne, byla to moje chyba,“ ujišťovalo ho překotně Nina.</p>
<p>„Ahlgrene, přestaň prznit její jazyk a skoč jí pro nové šampaňské.“ Voják se jí uklonil a odspěchal pryč. „Jste v pořádku? Neměl bych vám najít místo k sezení?“ promluvil k ní generál v dokonalé kerštině.</p>
<p>„Jenom mě vylekal,“ usmála se Nina a opřela se o generálovu paži.</p>
<p>„Myslím, že bude nejlepší, když si na chvíli odpočinete.“</p>
<p>Nina nepatrně nadzdvihla obočí. <emphasis>O tom nepochybuj. Ale nejdřív potřebuju zjistit, co všechno víš.</emphasis></p>
<p>„Ale to bych přišla o slavnost.“</p>
<p>„Jste bledá. Chvilka odpočinku nahoře v klidném salónku by vám jistě prospěla.“</p>
<p><emphasis>U všech svatých, ten teda rozhodně neztrácí čas</emphasis>. Dřív než Nina stihla říct, že je jí úplně dobře, jen by uvítala malou pocházku na terase, ozval se vřelý hlas: „Generále Eklunde, říkat ženě, že nevypadá zdravě, vskutku není nejlepší způsob, jak si získat její přízeň.“</p>
<p>Generál se zamračil, až se mu naježily vosy, ale pak se postavil do pozoru.</p>
<p>„To je pravda, to je pravda,“ usmíval se nervózně.</p>
<p>Nina se otočila a svět se jí zhoupl pod nohama. <emphasis>Ne</emphasis>, pomyslela si a srdce se ji rozbušilo na poplach. <emphasis>To není možné.</emphasis> <emphasis>Vždyť se utopil. Má ležet na dně oceánu.</emphasis></p>
<p>Ale jestli Jarl Brum umřel, pak byla jeho mrtvola nečekaně dost živá.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>32 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Půl jedenácté</strong></p>
<p><strong>J</strong>esperovy šaty byly zaprášené drobnými ocelovými odštěpky. Ukradenou uniformu měl propocenou, paže necítil a bolest hlavy, která se mu usadila v levém spánku, jako by s ním chtěla zůstat už napořád. Už dobrou půl hodinu se s vypětím všech sil soustředil na článek řetězu vybíhající na levém konci z kamenného otvoru, aby ho zeslabil, zatímco Wylan se tentýž článek snažil přepilovat zubatými krejčovskými nůžkami. Ze začátku pracovali opatrně, báli se, aby nepřetrhli článek dřív, než bude čas bránu zdvihnout, jenže ocel byla silnější, než předpokládali, a oni postupovali zoufale pomalu. Když odbilo tři čtvrtě, propadl Jesper panice.</p>
<p>„Prostě tu bránu zvedneme nahoru a hotovo,“ vyštěkl bezmocně. „A až se spustí Černý protokol, tak ten řetěz rozstřílíme, to by v tom byl čert, aby nepovolil.“</p>
<p>Wylan si odhrnul z čela kučeravé vlasy a letmo se na něj podíval. Jesper si všiml, že má od řezání na rukách krvavé puchýře. „To se bez těch pistolí neobejdeš?“</p>
<p>Jesper pokrčil rameny. „Bez zabíjení bych se klidně obešel.“</p>
<p>„Tak co na nich máš?“</p>
<p>Jesper znovu upřel zrak na řetěz. „Nevím. Líbí se mi ten zvuk. To, jak se svět zúží jen na mě a cíl, který mám před sebou. V Nové Zemi jsem pracoval s kovářem, který věděl, že jsem materiálčik. Vymysleli jsme spoustu bláznivých nápadů.“</p>
<p>„Jak zabíjet lidi.“</p>
<p>„Ty vyrábíš bomby, kupčíku. Ušetři mě svého moralizování.“</p>
<p>„Jmenuju se Wylan. A máš pravdu. Nemám tě co kritizovat.“</p>
<p>„Nezačínej s tím.“</p>
<p>„S čím?“</p>
<p>„Abys mi dával za pravdu,“ zafuněl Jesper. „To je nejjistější cesta do záhuby.“</p>
<p>„Taky se mi nelíbí představa, že bych měl zabíjet lidi. Dokonce ani nemám rád chemii.“</p>
<p>„Co máš rád?“</p>
<p>„Hudbu. Čísla. Rovnice. Tyhle věci nejsou jako slova. Jsou… Člověk se do nich nezamotá.“</p>
<p>„Kdyby tak šlo mluvit s holkama v rovnicích.“</p>
<p>Nastalo dlouhé ticho, po němž se Wylan s očima zapíchnutýma do prohlubně, kterou doteď v řetězu společnými silami vytvořili, zeptal: „Jenom s holkama?“</p>
<p>Jesper potlačil úsměv. „Ne. Nejenom s holkama.“ Je vážně škoda, že tady dneska v noci nejspíš všichni natáhnou brka. Pak zvony na Strážní věži odbily jedenáctou. Jejich pohledy se střetly. Mají zpoždění.</p>
<p>Jesper vyskočil na nohy, přitom si letmo setřel kovový prach z obličeje i oprášil si košili. Bude ten článek odolávat moc dlouho? Nebo naopak příliš krátce? Je čas to zjistit. „Na místa,“ zavelel.</p>
<p>Wylan zaujal pozici u pravé kliky rumpálu a Jesper se vrhl vlevo.</p>
<p>„Jsi připravený poznat zvuk zkázy?“ zeptal se Wylana.</p>
<p>„To jsi ještě neslyšel řvát mého otce, když se rozčilí.“</p>
<p>„Vidím, že si začínáš osvojovat barrelský humor. Jestli přežijeme, naučím tě klít. Zadarmo,“ prohodil Jesper. „Tak ať v Ledovém paláci vědí, že Gauneři jsou tady.“</p>
<p>Odpočítal od tří a pak roztočili rumpál, a s očima upřenýma na povolený článek pečlivě dbali, aby udržovali stejné tempo. Jesper čekal ohlušující rachot, ale kromě občasného zavrzání a zaskřípění se celý mechanismus pohyboval tiše.</p>
<p>Brána v hradbách se pomalu začala zvedat. Deset centimetrů. Dvacet centimetrů.</p>
<p><emphasis>Třeba se nic nestane</emphasis>, blesklo hlavou Jesperovi. <emphasis>Možná Matthias lhal nebo je celý Ćerný protokol blamáž, aby se nikdo nepokoušel brány otevřít.</emphasis></p>
<p>Pak se zvony na Staré věži rozezněly, hlasitě a divoce, vysokým, naléhavým hlasem. Ohlušující ozvěna zvonů křičících jeden přes druhého zaplavila Bílý ostrov, Ledový příkop i hradby. Zvony ohlašovaly poplach podle Černého protokolu. Už nebyla cesta zpět. Jako jeden muž pustili kliky rumpálu a nechali bránu s rachotem spadnout dolů; a zeslabený článek pořád držel.</p>
<p>„No tak,“ domlouval Jesper tvrdohlavému kovu. Lepší materiálčik by si s tím určitě poradil rychleji. Materiálčik na <emphasis>paremu</emphasis> by mrknutím oka nadělal z toho řetězu nože na maso a teď by s nohama nahoře pil kafe. Jenže Jesper nebyl ani jedno, ani druhé a došly mu nápady. Popadl řetěz a pověsil se na něj, v naději, že pod jeho vahou ten mizerný článek snad konečně povolí. Wylan udělal totéž a viseli tam oba, společně škubali za řetěz jako párek přihlouplých veverek, co neumějí pořádně lézt. Každou minutu vtrhnou na nádvoří strážní a oni s touhle ztřeštěností budou muset přestat a bojovat o holý život. A brána nebude rozbitá. Nesplní svůj úkol.</p>
<p>„Možná bys mu mohl zkusit zazpívat,“ procedil zoufale Jesper.</p>
<p>V tu chvíli řetěz s posledním záchvěvem nevole praskl.</p>
<p>Jesper s Wylanem se zřítili na podlahu, řetěz jim prosvištěl mezi prsty, zmizel v díře a druhá klika se samovolně roztočila.</p>
<p>„Dokázali jsme to!“ řval přes kvílení zvonů Jesper a zmítal se mezi vzrušením a hrůzou. „Budu tě krýt. Postarej se o ten rumpál!“</p>
<p>Jesper zvedl pistoli, odhodlaně se postavil ke skulině ve zdi směřující na nádvoří a byl připravený na peklo, které se mělo rozpoutat.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>33 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Půl jedenácté</strong></p>
<p><strong>„J</strong>ak dlouho tady ještě budeme čekat?“ dožadoval se odpovědi muž v sametových šatech vínové barvy. Ostraha ho ignorovala, ale ostatní hosté včetně Inej se shlukli u východu a nespokojeně reptali. „Cesta sem mě stála spoustu peněz,“ pokračoval muž ve vínovém, „a neutratil jsem je kvůli tomu, abych postával u vchodu.“</p>
<p>Strážce, který k nim stál nejblíž, odříkal monotónním hlasem: „Na strážnici teď prověřují jiné hosty. Až budou hotovi, přijdete na řadu vy. Dovedeme vás zpátky na strážnici a tam budete zadrženi, dokud se neověří vaše totožnost.“</p>
<p><emphasis>„Zadrženi,“</emphasis> odfrkl si muž v sametu. „Jako nějací kriminálníci.“</p>
<p>Podobné slovní výměny poslouchala Inej v různých variantách už dobrou hodinu. Nakoukla ven na nádvoří u vstupní brány velvyslanectví. Jestli má tenhle plán vyjít, musí postupovat chytře a zůstat klidná. Jenže tohle tak úplně v plánu nebylo a ona klidná nebyla. Jistota a optimismus, které ještě před chvílí cítila, byly teď ty tam. Čekala a očima prohledávala dav, zatímco minuty neúprosně odtikávaly. Když hodiny odbily tři čtvrtě, věděla, že nemůže déle čekat. Musí jednat.</p>
<p>„Už toho mám dost,“ rozkřikla se nahlas. „Odveďte nás na strážnici, nebo nás nechte jít.“</p>
<p>„Na strážnici teď prově –“</p>
<p>Inej se prodrala do čela skupiny a rozhodně pronesla: „Už máme všichni těch řečí dost. Proveďte nás tou branou a urychlete to trochu.“</p>
<p>„Buď zticha,“ osopil se na ní voják. „Jsi tu na návštěvě.“</p>
<p>Inej mu zapíchla ukazovák do prsou. „Tak se ke mně jako k návštěvě chovejte,“ snažila se napodobit Ninu, jak nejlépe svedla. „Chci, abys mě okamžitě dovedl k té bráně, ty velký blonďatý nezdvořáku.“</p>
<p>Dozorce ji popadl za paži. „Nemůžeš se dočkat, až projdeš tou bránou? Tak pojď. Zpátky už se nedostaneš.“</p>
<p>„Jenom jsem chtěla –“</p>
<p>V tu chvíli se sálem rozezněl další hlas. „Stůj! Hej ty tam, řekla jsem stůj!“</p>
<p>Inej ucítila její parfém – syté a vláčné lilie, těžká zlatá vůně. Zvedl se jí žaludek. Heleen Van Houden, majitelka a provozovatelka Zvěřince, Domu exotiky, kde vám za peníze spadne svět do klína, se hrnula davem dopředu.</p>
<p>Copak neříkala, že si Tante Heleen potrpí na okázalé výstupy?</p>
<p>Dozorce zůstal udiveně stát, když se před ním Heleen vynořila. „Madam, vaši dívku vám ještě dnes v noci vrátíme. Její dokumenty –“</p>
<p>„To není moje dívka,“ uťala ho Heleen a zlověstně zablýskala očima. Inej nehnutě stála, ani ona nedokázala zmizet, když nebylo kam jít. „To je Mora, pravá ruka Kaze Brekkera, v Ketterdamu vyhlášená kriminálnice.“</p>
<p>Všichni se otočili a zvědavě si ji prohlíželi.</p>
<p>„Jak se opovažuješ přijít sem pod záštitou mého domu?“ syčela Heleen. „Domu, který tě živil a šatil? A kde je Adjala?“</p>
<p>Inej naprázdno otevřela ústa, panika jí svírala hrdlo a udusila každé slovo dřív, než se dokázalo vydrat ven. Jazyk jí znehybněl a byl k ničemu. Znovu se dívala do očí ženě, která ji bila, která jí vyhrožovala, která si ji koupila a pak znovu a znovu prodávala.</p>
<p>Heleen chytila Inej za rameno a třásla s ní. <emphasis>„Kde je má dívka?“</emphasis></p>
<p>Inej sklopila zrak, prsty na rukou vší silou zatínala do stehen. Na krátkou vteřinu byla všechna ta hrůza zpátky a stala se z ní skutečná mora, duch, který se oddělil od těla, které jí přinášelo jenom bolest. <emphasis>Ne</emphasis>. Těla, které jí dávalo sílu. Těla, které jí nosilo po střechách Ketterdamu, které jí sloužilo v bojích, které jí v začouzené šachtě plné sazí vytáhlo šest pater nahoru.</p>
<p>Inej chytla Heleen za zápěstí a silou je zkroutila doprava. Heleen zakňučela a podlomila se jí kolena, a to už se k nim vyrazili dozorci.</p>
<p>„Tu tvojí holku jsem hodila do Ledovýho příkopu,“ zavrčela Inej hlasem, který sama nepoznávala. Druhou rukou popadla Heleen pod krkem a stiskla. „A je jí tam líp než s tebou.“</p>
<p>Pak ji něčí silné paže začaly táhnout pryč, vzdalovaly ji od starší ženy, vlekly dozadu.</p>
<p>Inej ztěžka oddychovala, srdce jí splašeně bilo. <emphasis>Mohla jsem ji zabít</emphasis>, honilo se jí horečnatě hlavou. <emphasis>Cítila jsem pod rukama její tep. Měla jsem ji zabít.</emphasis></p>
<p>Heleen se za vydatného pokašlávání a pofňukávání postavila na nohy, přihlížející nelenili a rychle jí přispěchali na pomoc. „Když je tu ona, bude tu i Brekker!“ zaječela.</p>
<p>V tu chvíli jako na zavolanou začaly vyzvánět zvony na poplach, hlasitě a neodbytně, přesně jak vyžaduje Černý protokol. Následovaly krátké vteřiny naprostého ochromení. Pak v místnosti propukla vřava, jak vojáci spěchali zaujmout své pozice a velitelé začali vydávat rozkazy.</p>
<p>Jeden z ostrahy, bezpochyby kapitán, křikl něco fjerdsky. Jediné slovo, kterému Inej rozuměla, bylo <emphasis>vězení</emphasis>. Popadl ji za hedvábnou pláštěnku a řval keršsky: „Kdo je tu s tebou? Proč jste tady?“</p>
<p>„Nic neřeknu,“ odpověděla Inej.</p>
<p>„Však ty zazpíváš, když budeme chtít,“ vpálil jí do očí dozorce.</p>
<p>Heleen se spokojeně rozesmála hlubokým hlasem. „Budu se dívat, jak visíš. A Brekker s tebou.“</p>
<p>„Most je uzavřený,“ oznámil něčí hlas. „Nikdo už se dnes v noci nedostane ani na ostrov, ani z něj!“ Rozzlobení hosté očima hledali někoho, kdo by je vyslechl, dožadovali se vysvětlení.</p>
<p>Za vytrvalého vyzvánění zvonů táhli dozorci Inej kolem zírajících lidí nádvořím k bráně. Teď už bez okolků, se slušností neztráceli čas.</p>
<p>„Říkala jsem ti, že ještě budeš nosit moje hedvábí, Lištičko,“ slyšela skřehotat Heleen odněkud z dálky. Brána už sjížděla dolů, protože ji ostraha podle Černého protokolu musela uzavřít. „A teď v něm budeš viset.“</p>
<p>Brána se s rachotem zavřela, ale Inej by přísahala, že za ní slyšela Heleenin smích.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>34 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Půl jedenácté</strong></p>
<p><strong>N</strong>ina se modlila, aby na ní zděšení nebylo vidět. Poznal ji Brum? On sám vypadal pořád stejně: dlouhé zlaté vlasy na skráních šedivě prokvetlé, ostře řezaná čelist s úhlednou bradkou a černostříbrná <emphasis>drüskellská</emphasis> uniforma s výšivkou vlčí hlavy na pravém rukávu. Už je to déle než rok, co ho viděla, na jeho tvář a nesmlouvavé modré oči však nikdy nezapomene.</p>
<p>Když se naposledy ocitla v jeho přítomnosti, naparoval se před Matthiasem a jeho <emphasis>drüskellskými</emphasis> bratry v podpalubí lodi. <emphasis>Matthias</emphasis>. Viděl Bruma, svého starého učitele a rádce? Ví, že je živý a baví se s Ninou? Dívá se na ně právě teď? Odolala pokušení rozhlédnout se kolem, jestli je s Kazem v davu nezahlédne.</p>
<p>V lodi bylo přítmí a ona byla jen jednou z mnoha vězňů – špinavá a ustrašená. Teď je čistá, navoněná. Její vlasy mají jinou barvu a tvář má napudrovanou. Najednou byla za svůj komický převlek vděčná. Brum je koneckonců muž. Snad měla Inej pravdu a Brum v ní uvidí jen kaelišskou dívku s hodně odvážným výstřihem.</p>
<p>Udělala před ním hluboké pukrle a vzhlédla k němu skrze husté řasy. „Je mi potěšením.“</p>
<p>Změřil si pohledem její postavu. „To zní slibně. Ty jsi z Domu exotiky, že? <emphasis>Kep ye nom?</emphasis>“</p>
<p>„<emphasis>Nomme</emphasis> <emphasis>Fianna,“</emphasis> odvětila kaelišsky. Zkouší ji snad? „Ale můžeš mi říkat, jak chceš.“</p>
<p>„Měl jsem za to, že kaelišské dívky ze Zvěřince nosí pláštěnky připomínající hnědé klisny.“</p>
<p>Našpulila s nevolí ústa. „Jedna holka mi na ni šlápla a utrhla mi lem. Myslím, že to udělala schválně.“</p>
<p>„Zpropadená dívka. Měli bychom ji najít a potrestat?“</p>
<p>Nina se přiměla zachichotat. „Jak bys ji potrestal?“</p>
<p>„Říká se, že trest má odpovídat zločinu, ale já se domnívám, že má být šitý zločinci na míru. Kdybys byla mým vězněm, dal bych si záležet na tom, abych zjistil, co máš ráda, a co ne – a čeho se bojíš, samozřejmě.“</p>
<p>„Já se ničeho nebojím,“ zamrkala na něj.</p>
<p>„Skutečně? Jak zajímavé, my Fjerdané si neohroženosti velmi ceníme. Jak se ti v naší zemi líbí?“</p>
<p>„Je to kouzelné místo,“ rozplývala se Nina. Jestli máte rádi led a pak ještě led. Dodávala si odvahy. Jestli Brum ví, s kým má tu čest, pak má Nina právě teď příležitost to zjistit. A jestli nic netuší, pak stále ještě potřebuje zjistit, kde je Bo Yul-Bayur – a nemohlo by být nic příjemnějšího, než tuhle informaci vylákat z proslulého Jarla Bruma. Přivinula se k němu blíž. „Víš, kam bych se opravdu chtěla podívat?“</p>
<p>Přizpůsobil se jejímu tajuplnému tónu. „Strašně rád bych znal všechna tvá tajemství.“</p>
<p>„Do Ravky.“</p>
<p><emphasis>Drüskellovi </emphasis>se zkřivily rty. „Do Ravky? To je země barbarů a neznabohů.“</p>
<p>„To je pravda, ale vidět griši? Nebylo by to vzrušující?“</p>
<p>„Ujišťuji tě, že to není vůbec vzrušující.“</p>
<p>„To říkáš jenom proto, že nosíš tuhle uniformu s vlkem na rukávu. Ty jsi… <emphasis>drüskelle</emphasis>, že?“ předstírala, že zápolí s vyslovením krkolomného fjerdského slova.</p>
<p>„Jsem jejich velitel.“</p>
<p>Nina vyvalila oči. „Pak jsi musel v boji porazit spoustu grišů.“</p>
<p>„Boj s takovými kreaturami nepovažuji za čestný. Raději bych čelil tisíci ctnostných mužů s meči než těmto podvodným čarodějům s nadpřirozenými schopnostmi.“</p>
<p><emphasis>A když se přiřítíte se svými tanky a opakovacími puškami, když je namíříte na děti a bezbranné vesničany, nemáme se bránit zbraněmi, které máme?</emphasis> Nina se musela pořádně kousat do jazyka.</p>
<p>„V Kerchu jsou také grišové, ne?“ zajímal se Brum.</p>
<p>„Prý ano, ale ve Zvěřinci ani v Barrelu jsem ještě nikdy žádného neviděla. Alespoň o tom nevím.“ Má zariskovat a zmínit se o <emphasis>jurdě parem</emphasis>? Jak by ale dívka, kterou předstírá, že je, mohla o něčem takovém vědět? Naklonila se k němu a stočila rty do nestydatého, lehce provinilého úsměvu; doufala, že z jejího výrazu čiší dychtivost prožít vzrušení víc, než touha přijít k důvěrným informacím. „Dobře vím, že jsou strašní… Až mi z toho naskakuje husí kůže. Ale slyšela jsem, že jejich síla nemá hranice.“</p>
<p>„No…,“ <emphasis>drüskelle</emphasis> si významně odkašlal.</p>
<p>Nina viděla, že svádí vnitřní boj. Nejlepší čas se strategicky stáhnout. Pokrčila rameny. „Ale asi to není přesně oblast tvého zájmu.“ Ohlédla se přes rameno a zachytila pohled mladého šlechtice ve světle šedivém hedvábném obleku.</p>
<p>„Chtěla bys vidět grišu dneska v noci?“</p>
<p>Upřela pohled zpátky na Bruma. <emphasis>Jediné, co k tomu potřebuju, je zrcadlo</emphasis>. Má někde Brum tajně uvězněné griši? To, co ji zajímá, je Bo Yul-Bayur a <emphasis>jurda parem</emphasis>, ale třeba by tohle mohl být začátek. A kdyby se ocitla s Brumem o samotě…</p>
<p>Poplácala ho po prsou. „Jenom mě škádlíš.“</p>
<p>„Všimne si tvoje paní, když nenápadně zmizíš?“</p>
<p>„Od toho jsme tady, ne? Abychom nenápadně vyklouzli pryč.“</p>
<p>Nabídl ji své rámě. „Tak tedy prosím.“</p>
<p>Usmála se a zaklesla ruku do jeho paže. Něžně ji poplácal. „Hodná holčička.“</p>
<p>Zvedl se jí žaludek. <emphasis>Možná z tebe udělám impotenta</emphasis>, myslela si chmurně, když ji vedl ven z tanečního sálu kolem záplavy ledových soch postavených terasovitě nad sebou – vlk, jemuž se v chřtánu zmítá naříkající orel, had obtočený kolem mohutného medvěda.</p>
<p>„Jak… původní,“ zamumlala.</p>
<p>Brum se tlumeně zachechtal a znovu ji poplácal po ruce. „Jsme kultura válečníků.“</p>
<p><emphasis>Bylo by tak hrozné prostě ho hned teď na místě zabít?</emphasis> uvažovala, jak kráčeli dál. Vypadalo by to jako srdeční zástava. Nechala by ho tu jen tak v té zimě ležet. Ech co, přece ještě chvíli vydrží ty mlsné pohledy, kterými ji Jarl Brum už svléká, když je v sázce záchrana světa před <emphasis>jurdou parem.</emphasis></p>
<p>A kromě toho, jestli je Bo Yul-Bayur na tomhle bohy zapomenutém ostrově, pak Brum je ten, kdo ji k němu může dovést. Strážci u východu z tanečního sálu jim kromě nadzdviženého obočí a samolibého úšklebku nevěnovali žádnou pozornost.</p>
<p>Přímo před nimi, ve středu kruhového náměstí, spatřila Nina mohutný stříbrný strom, jehož větve se skláněly nad celým prostranstvím jako třpytivý baldachýn. Posvátný jasan, uvědomila si Nina. Pak musejí být v samotném středu ostrova. Nádvoří obklopovala z obou stran kolonáda. Jestli byly Matthiasovy a Wylanovy plány přesné, pak budova na druhé straně musí být pokladnice.</p>
<p>Brum ji ovšem nevedl přes nádvoří, ale zamířil doleva na cestu pod sloupořadím. Nina si všimla, že se ke stromu blíží lidé v černých kápích.</p>
<p>„Kdo to je?“ zajímala se, i když tušila, že to nejspíš ví.</p>
<p><emphasis>„Drüskellové.“</emphasis></p>
<p>„Neměl bys být s nimi?“</p>
<p>„To je obřad pro novice, ne pro kapitány a důstojníky. Starší bratři vítají mladší.“</p>
<p>„Taky jsi to dělal?“</p>
<p>„Každý <emphasis>drüskell</emphasis> v dějinách byl přijat do řádu tímto obřadem, od té doby co Djel vyvolil prvního z nás.“</p>
<p>Nina se musela přemáhat, aby nezdvihla oči v sloup. <emphasis>To určitě. Obrovský, tryskající duch pramene pověřil nějakého chlápka, aby pronásledoval a vraždil nevinné lidi. To zní věrohodně.</emphasis></p>
<p>„To je taky to, co při Hringkälle oslavujeme,“ poučoval Brum. „A každý rok, pokud jsou ucházející kandidáti, se <emphasis>drüskellové</emphasis> shromáždí kolem posvátného stromu, kde mohou znovu zaslechnout božský hlas.“</p>
<p><emphasis>Djel říká, že jsi fanatik opilý vlastní mocí. Za rok nashledanou.</emphasis></p>
<p>„Lidé zapomínají, že tohle je posvátná noc,“ kázal dál Brum. „Přicházejí do paláce tančit, pít a smilnit.“</p>
<p>Nina se musela kousnout do jazyka. Vzhledem k tomu, jak vytrvale věnoval pozornost záhybům v jejím výstřihu, vážně pochybovala, že jsou jeho úmysly zbožné.</p>
<p>„A tyhle věci jsou špatné?“</p>
<p>Brum se usmál a stiskl jí ruku. „Ne, pokud v nich má člověk míru.“</p>
<p>„Umírněnost není zrovna moje přednost.“</p>
<p>„To vidím,“ přisvědčil. „Líbí se mi ten pohled ženy, která si dokáže vychutnat sama sebe.“</p>
<p><emphasis>Vychutnala bych si, kdybych tě mohla pomaličku zaškrtit</emphasis>, myslela si a přitom mu prsty přejížděla po paži. Prohlížela si ho a věděla, že mu nezazlívá jen to, čeho se dopustil na jejím národu; nemůže mu odpustit i to, co provedl Matthiasovi. Ujal se statečného, beznadějí zmítaného kluka a živil ho nenávistí. Umlčel Matthiasovo svědomí, zasel do něj předsudky a obloudil ho falešným příslibem božského volání, které nejspíš nebude nic jiného, než kvílení větru v koruně památného stromu.</p>
<p>Došli na konec kolonády. Najednou si uvědomila, že ji Brum schválně vede okolo nádvoří. Nejspíš nechtěl chodit s lehkou holkou do posvátného prostoru. <emphasis>Pokrytec</emphasis>.</p>
<p>„Kam jdeme?“ chtěla vědět.</p>
<p>„Do pokladnice.“</p>
<p>„Chceš mě okouzlit šperky?“</p>
<p>„Měl jsem za to, že holky jako ty není potřeba okouzlovat. V tom spočívá podstata celé věci, ne?“</p>
<p>Nina se zasmála. „Každá žena ocení trochu pozornosti.“</p>
<p>„Právě té se ti dostane. I toho vzrušení, po kterém tolik toužíš.“</p>
<p>Může být Yul-Bayur zavřený v pokladnici? Kaz říkal, že ho budou držet na místě, které je v celém Ledovém dvoře nejbezpečnější. To by mohl být palác, zrovna tak by to ovšem mohla být právě tahle pokladnice. Proč by to nemohlo být tady? Byla to další kruhová stavba postavená z běloskvoucího kamene, byla však bez oken a neměla žádné zdobení v podobě dračích šupin či jiných roztodivností. Vypadala jako hrobka. U těžkých vstupních dveří stáli místo obyčejných stráží dva <emphasis>drüskellové</emphasis>.</p>
<p>Rázem na ni plnou vahou dolehla tíha jejího počínání. Je úplně sama s jedním z nejobávanějších mužů v celé Fjerdě, s mužem, který by ji s potěšením umučil k smrti, kdyby věděl, kdo opravdu je. Podle plánu měla zjistit, kde drží Bo Yul-Bayura, ne uvelebit se někde na Bílém ostrově s nejvyšším velitelem <emphasis>drüskellů</emphasis>. Očima přejela přilehlé stromy a stezky, labyrint z keřů přiléhající k budově pokladnice na východní straně; doufala, že zahlédne pohyblivý stín, aby se uklidnila, že není úplně sama, že tam ještě někdo je. Kaz přísahal, že je odsud dostane, ale jeho původní plán ztroskotal – možná čeká stejný osud i tenhle.</p>
<p>Vojáci u vchodu ani nemrkli, když kolem nich Nina s Brumem prošli, jen upjatě zasalutovali. Brum z pod košile vytáhl řetěz, na kterém měl zavěšený zvláštní kulatý disk. Protáhl ho takřka neviditelným záhybem ve dveřích a zatlačil. Nina očima důkladně studovala zámek. Tak tohle zřejmě nedokáže přelstít ani Kaz Brekker.</p>
<p>Klenutá vstupní hala byla studená a prázdná, osvětlená nepříjemným světlem, stejným, jako bylo ve vězeňských celách určených grišům. Žádné svíce, žádné plynové lampy. Nic, s čím by mohli větrostrůjci či ohňostrůjci zacházet.</p>
<p>Zamžourala. „Kde to jsme?“</p>
<p>„Ve staré pokladnici. Trezor byl přemístěný už před lety. A udělali jsme z toho laboratoř.“</p>
<p><emphasis>Laboratoř</emphasis>. Z toho slova Ninu zamrazilo. „Proč?“</p>
<p>„Taková malá a tak zvědavá.“</p>
<p><emphasis>Jsem skoro stejně vysoká jako ty</emphasis>, myslela si v duchu.</p>
<p>„Pokladnice byla bezpečná a dobře umístěná stavba, takže bylo logické umístit toto zařízení právě sem.“</p>
<p>Byla to nic neříkající slova, přesto ji strach sevřel ještě pevněji, jako by ji na prsa tlačila neviditelná studená pěst. Držela s Brumem krok, když klenutou chodbou procházeli kolem hladkých bílých dveří se skleněným okénkem v každých z nich.</p>
<p>„Tak jsme tu,“ zastavil se Brum před dveřmi, které se od ostatních nijak nelišily.</p>
<p>Nina nakoukla sklem dovnitř. Cela se nijak nelišila od místností v horním patře vězení, jen pozorovací panel byl na druhé straně – obrovské zrcadlo, jež zabíralo dobře přes polovinu protější stěny. Mladík v ušmudlané modré keftě chodil neklidně po místnosti tam a zpátky, škrábal se na rukou a něco si sám pro sebe drmolil. Měl prázdný pohled a zplihlé vlasy. Vypadal dočista jako Nestor před tím, než umřel. <emphasis>Grišové nebývají nemocní</emphasis>, přemýšlela. Jenže tohle je jiný druh onemocnění.</p>
<p>„Nevypadá zrovna nebezpečně.“</p>
<p>Brum se postavil za ní. Jeho dech se jí otřel o ušní boltec, když vydechl: „Och, je nebezpečný, to mi věř.“</p>
<p>Nině naskočila husí kůže, ale přiměla se zlehka otřít o jeho tělo. „Proč tu je?“</p>
<p>„Pro budoucnost.“</p>
<p>Nina se otočila čelem a položila mu ruce na prsa.</p>
<p>„Je jich tu víc?“</p>
<p>Netrpělivě vydechl a zavedl ji k vedlejším dveřím. Dívenka se zacuchanými vlasy, které jí zakrývaly obličej, nehybně ležela na boku. Šaty měla špinavé a paže plné modřin. Brum zprudka zabušil na okýnko, až sebou Nina vylekaně cukla.</p>
<p>„Zdá se, že je živá,“ ušklíbl se Brum, i když dívka se ani nehnula. Brum položil prst na měděný knoflík vedle okénka. „Jestli chceš vážně něco vidět, stačí, když zmáčknu tenhle knoflík.“</p>
<p>„Co se stane?“</p>
<p>„Nádherné věci. Skutečně zázračné.“</p>
<p>Nina tušila, že dobře ví jaké; zmáčknutím knoflíku dostane dívka nějakým způsobem dávku <emphasis>jurdy parem</emphasis>. Jen aby se Nina pobavila. Táhla Bruma pryč. „To je dobré.“</p>
<p>„Myslel jsem, že chceš vidět, jak grišové používají své síly.“</p>
<p>„Ach, ano, to ano, jen tahle vypadá trochu nudně. Jsou tu ještě jiní?“</p>
<p>„Skoro třicet.“</p>
<p>Nina sebou trhla. Druhá armáda byla během občanské války v Ravce takřka vyhlazena. Nemohla snést pomyšlení, že je tu zavřeno třicet grišů. „A všichni jsou ve stejném stavu?“</p>
<p>Pokrčil rameny a vedl ji chodbou dál. „Někteří jsou na tom lépe. Jiní hůře. Když ti najdu nějakého životaschopného, jakou od tebe dostanu odměnu?“</p>
<p>„Pak ti to ukážu,“ zavrněla.</p>
<p>Nina už toho měla dost; nechtěla vidět další vyhladovělé a vyděšené griši. Potřebovala Yul-Bayura. Brum musí vědět, kde je. Pokladnice je skoro opuštěná. Uvnitř nenarazili na jediného strážce. Když dostane Bruma do prázdné chodby dost daleko od vchodu, kde je strážci neuslyší… Dokázala by mučit otrlého <emphasis>drüskella</emphasis>? Dokázala by ho přinutit mluvit? Myslela si, že ano. Ucpala by mu nos, zvýšila tlak v hrtanu. Pár minut marného lapání po dechu by ho mohlo obměkčit.</p>
<p>„Co si najít nějaký klidný koutek?“ navrhla Nina.</p>
<p>Brum se načepýřil, hruď se mu dmula. „Tudy, dirre,“ oslovil ji po kaelišsky ‚miláčku‘.</p>
<p>Vedl ji hlouběji liduprázdnou chodbou ke dveřím, které odemkl diskem na krku.</p>
<p>„Tohle by mělo stačit,“ pronesl s mírnou úklonou. „Trocha útulného soukromí.“</p>
<p>Nina na něj mrkla a okázale ladnou chůzí prošla kolem něj dovnitř. Čekala kancelář nebo odpočívárnu pro strážné. Ale nebyl tu ani psací stůl ani kavalce. Místnost byla dočista prázdná – kromě výlevky uprostřed.</p>
<p>Otočila se jako na obrtlíku; ještě viděla, jak se za ní zabouchávají dveře.</p>
<p>„Ne!“ vykřikla a rukama šmátrala po hladkém povrchu dveří. Byly bez kliky.</p>
<p>V okénku se objevil Brumův obličej. Tvářil se nadutě a z jeho pohledu mrazilo. „S tou útulností jsem to asi trochu přehnal, ale soukromí tu budeš mít spoustu, Nino.“</p>
<p>Trhla sebou.</p>
<p>„Tak se přece jmenuješ, ne?“ pozoroval ji. „Vážně sis myslela, že tě nepoznám? Moc dobře si pamatuju tu tvoji tvrdohlavou tvářičku z lodi, a vedeme si záznamy o každém aktivním grišovi v Ravce. Je mým osobním posláním znát vás všechny – i ty, o nichž jsem doufal, že je spolklo moře.“</p>
<p>Nina zvedla ruce.</p>
<p>„Jen do toho,“ povzbuzoval ji. „Vytlač mi oči z důlků. Rozdrť mi srdce v hrudi. Tyhle dveře se neotevřou a zatímco si budeš pohrávat s mým pulsem, stihnu ještě zmáčknout tenhle knoflík.“ Na měděné tlačítko neviděla, ale dovedla si představit, že na něm právě teď drží prst. „Víš, co se stane? Viděla jsi, co dokáže <emphasis>jurda parem</emphasis>. Chtěla bys to zkusit na vlastní kůži? Jako prášek je účinná a jako plyn ještě účinnější.“</p>
<p>Nina ztuhla.</p>
<p>„Chytrá holka.“ Při pohledu na jeho rozšklebený úsměv jí vstávaly chlupy na rukou. <emphasis>Nebudu žadonit</emphasis>, umínila si. Ale věděla, že by to tak nebylo. Jakmile by jí droga pronikla do tělního systému, nedokázala by se ovládat. Nadechla se čistého vzduchu. Bylo to marné gesto, dokonce dětinské, ale byla rozhodnutá zadržovat dech tak dlouho, jak jen to půjde.</p>
<p>Brum se zarazil. „Ne. Tahle pomsta mi nepřísluší. Je tu někdo jiný, kdo ti ji dluží mnohem víc.“ Jeho tvář zmizela a za okamžik se na jejím místě objevil v okénku Matthias.</p>
<p>Díval se na ni zatvrzelým pohledem.</p>
<p>„Cože?“ špitla Nina a ani nevěděla, jestli jí skrz dveře slyší.</p>
<p>„Vážně sis myslela, že se obrátím zády ke svému národu?“ Matthiasův hlas přetékal odporem. „Že se vzdám toho, čemu jsem zasvětil svůj život? Sotva jsem mohl, varoval jsem Bruma.“</p>
<p>„Ale říkal jsi –“</p>
<p>„Vlast je na prvním místě, Zeniková. To je něco, co nikdy nepochopíš.“</p>
<p>Nina si rukama zakryla ústa.</p>
<p>„Možná už nikdy nebudu <emphasis>drüskelle</emphasis>,“ mluvil dál. „Možná už budu do konce života žít s cejchem otrokáře, ale najdu si jiný způsob, jak sloužit své vlasti. A budu se dívat, co s tebou dělá <emphasis>jurda parem</emphasis>. Uvidím, jak ničíš lidi svého druhu a na kolenou prosíš o další dávku. Uvidím, jak zrazuješ ty, které miluješ, stejně jako jsi to chtěla po mně.“</p>
<p>„Matthiasi –“</p>
<p>Praštil pěstí do skleněné výplně. „Nevyslovuj mé jméno.“ Pak se usmál; jeho úsměv byl stejně neúprosný jako mrazivé severské moře. „Vítej v Ledovém paláci, Nino Zeniková. Teď jsme si rovni.“</p>
<p>Někde venku se rozezněly zvony podle Černého protokolu.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>35 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Jedenáct</strong></p>
<p>„<strong>J</strong>e nádherná,“ prohodil uznale Brum. „Až moc. Jsi silný, když ses nenechal ošálit jejími vnadami.“</p>
<p><emphasis>Jenže já se nechal ošálit</emphasis>, pomyslel si Matthias. <emphasis>A nejen její krásou.</emphasis></p>
<p>„Ten poplach –“ zdráhal se Matthias.</p>
<p>„Její kumpáni, jsem si jistý.“</p>
<p>„Ale –“</p>
<p>„Matthiasi, moji muži se o to postarají. Ledový palác je v bezpečí.“ Otočil se k cele, kam zavřel Ninu. „Můžeme to tlačítko zmáčknout hned.“</p>
<p>„Nebude pak nebezpečná?“</p>
<p>„Přidáváme do <emphasis>jurdy parem</emphasis> sedativa, díky kterým jsou poddajnější. Stále upravujeme dávkování, ale už na to brzy přijdeme. Po druhé dávce se stanou závislými a pak je máme v hrsti.“</p>
<p>„Ne po první dávce?“</p>
<p>„Záleží na grišovi.“</p>
<p>„Kolikrát jste to vyzkoušeli?“</p>
<p>Brum mávl rukou. „Už to nepočítám. Ale věř mi, bude tak zoufale potřebovat <emphasis>jurdu parem</emphasis>, že se neodváží zkřivit nám ani vlásek. Je to pozoruhodná proměna. Myslím, že se ti to bude líbit.“</p>
<p>Matthiasovi se sevřel žaludek. „Takže toho vědce držíte pořád naživu?“</p>
<p>„Dělal, co mohl, aby proces výroby zopakoval, ale je to velmi komplikované. Je to složitá posloupnost úkonů, piplavá práce. Dokud je nám k užitku, bude žít.“ Brum položil Matthiasovi ruku na rameno a jeho nepřístupný pohled najednou zjihl. „Nemůžu uvěřit, že jsi tady, že stojíš přede mnou živý a zdravý. Myslel jsem, že jsi mrtvý.“</p>
<p>„Já si o vás myslel totéž.“</p>
<p>„Když jsem tě viděl v tanečním sále, nemohl jsem tě skoro poznat, i když jsi měl na sobě uniformu. Tak jsi se změnil –“</p>
<p>„Musel jsem jí dovolit, aby mi upravila tvář.“</p>
<p>Brum byl očividně znechucený. „Ty jsi jí nechal, aby –“</p>
<p>Brumova reakce v Matthiasovi zvláštním způsobem vyvolala stud za to, jak se sám k Nině choval.</p>
<p>„Bylo to nutné,“ hájil se. „Musela uvěřit, že jsem její věci oddaný.“</p>
<p>„Už je to všechno pryč, Matthiasi. Konečně jsi v bezpečí mezi svými.“ Brum se zachmuřil. „Něco tě trápí.“</p>
<p>Matthias nakoukl do vedlejší cely, pak se podíval do další a ještě vedle; šel chodbou dál a Brum ho následoval. Někteří uvěznění grišové neklidně přecházeli sem a tam. Jiní tiskli obličeje na sklo. Další jen leželi na podlaze. „O <emphasis>jurdě parem</emphasis> nemůžete vědět déle než měsíc. Jak dlouho je tohle zařízení v provozu?“</p>
<p>„Nechal jsem ho postavit skoro před patnácti lety, s požehnáním krále a jeho rady.“</p>
<p>Matthias se zarazil. „Před patnácti lety? Proč?“</p>
<p>„Potřebovali jsme místo, kam budeme umisťovat griši po skončení procesu.“</p>
<p>„Po skončení procesu? Když je griša shledán vinným, je odsouzen k smrti.“</p>
<p>Brum pokrčil rameny. „Pořád je to trest smrti, jen exekuce trvá o něco déle. Už dávno jsme zjistili, že síla grišů může být dobře využita.“</p>
<p><emphasis>Dobře využita</emphasis>. „Říkal jste, že musí být vymýceni. Že jsou skvrnou na tváři země.“</p>
<p>„A to také jsou – když se snaží vydávat za lidi. Nedokáží správně myslet ani jednat, nejsou schopní lidské morálky. Musí být pod kontrolou.“</p>
<p>„Proto jste chtěli <emphasis>parem</emphasis>?“ Matthias nemohl uvěřit svým uším.</p>
<p>„Roky jsme zkoušeli své vlastní metody, ovšem s minimálními výsledky.“</p>
<p>„Ale viděl jste, co <emphasis>jurda parem</emphasis> dokáže, čeho jsou grišové schopní, když jsou v její moci –“</p>
<p>„Puška není zlá. Ani dýka. <emphasis>Jurda parem</emphasis> zajišťuje poslušnost. Mění griši v to, k čemu byli od začátku určeni.“</p>
<p>„V Druhou armádu?“ Matthiasův hlas byl plný pohrdání.</p>
<p>„Armádu tvoří vojáci. Tyhle kreatury se narodily jenom jako zbraně. Narodily se, aby sloužily vojsku Djela.“ Brum mu stiskl rameno. „Ech, Matthiasi, tolik jsi mi chyběl. Tvá víra byla vždycky tak čistá. Jsem rád, že se zdráháš přijmout tyto prostředky, ale je to naše šance zasadit jim smrtelnou ránu. Víš, proč je tak těžké zabít grišu? Protože nejsou z tohoto světa. Ale zabíjet se navzájem jim jde velmi dobře. Říkají tomu ‚stejné přivolává stejné‘. Počkej, až uvidíš, čeho všeho jsme dosáhli, ty zbraně, které nám grišové pomohli vyrobit.“</p>
<p>Matthias se podíval chodbou dozadu. „Nina Zeniková zůstala rok v Kerchu, jen aby mě dostala na svobodu. Myslím, že takhle se stvůry nechovají.“</p>
<p>„Než zmije zaútočí, leží bez hnutí. Dřív než ti divoký pes skočí po krku, klidně ti olíže ruce. Grišové dokáží být laskaví, ale to nijak nemění jejich přirozenost.“</p>
<p>Matthias se zamyslel. Vzpomněl si na Ninu, jak vyděšeně stála v cele, když se za ní zabouchly dveře. Toužil vidět ji zavřenou ve vězení, chtěl, aby byla potrestaná stejně, jako byl on. A přesto po tom všem, čím spolu prošli, ho ani trochu nepřekvapilo, že cítil bolest, když se to nakonec stalo.</p>
<p>„Jaký je ten vědec ze Šu?“ zeptal se Bruma.</p>
<p>„Zatvrzelý. Pořád truchlí po svém otci.“</p>
<p>Matthias nevěděl nic o otci Yul-Bayura, byly však důležitější věci, na které se potřeboval zeptat. „Je v bezpečí?“</p>
<p>„Pokladnice je nejbezpečnější místo na celém ostrově.“</p>
<p>„Držíte ho tady mezi griši?“</p>
<p>Brum přikývl. „Hlavní trezor jsme nechali přestavět na laboratoř, kde teď pracuje.“</p>
<p>„A jste si jistý, že je tam v bezpečí?“</p>
<p>„Jedině já mám klíč,“ Brum poplácal kovový disk, který mu visel na krku. „A je pod dohledem dnem i nocí. Jen pár dobře prověřených lidí ví, že je tady. Už je pozdě a já musím zkontrolovat, jestli všechno běží podle Černého protokolu, jak má. Ale jestli chceš, zítra tě k němu zavedu.“ Brum položil Matthiasovi ruku kolem ramen. „A zítra také vyřídíme tvůj návrat a znovupřijetí do služby.“</p>
<p>„Byl jsem odsouzený za obchodování s otroky.“</p>
<p>„Přinutíme tu holku, aby podepsala, že všechna obvinění odvolává; to nebude nic těžkého. Věř mi, jakmile jednou ochutná <emphasis>jurdu parem</emphasis>, udělá všechno, oč jí řekneš, a ještě mnohem víc. Proběhne slyšení, a přísahám, Matthiasi, že budeš znovu nosit barvy <emphasis>drüskellů.</emphasis>“</p>
<p>Barvy <emphasis>drüskellů</emphasis>. S jakou pýchou je Matthias oblékal. A za to, co cítil k Nině, se tolik styděl. Pořád se toho nezbavil. Možná se toho nezbaví nikdy. Dlouhá léta nenávisti nemohou zmizet přes noc. Teď byl však jako stud ozvěnou minulosti a jediné, co skutečně cítil, byla lítost – nad tím, kolik času promarnil, nad tím, kolik bolesti způsobil, a ano, dokonce i teď, nad tím, co se chystá provést.</p>
<p>Otočil se k Brumovi, k muži, který se mu stal otcem a učitelem. Když ztratil rodinu, byl to Brum, kdo ho rekrutoval mezi <emphasis>drüskelly</emphasis>. Matthias byl tenkrát mladý, rozhněvaný a vůbec nic neuměl. Ale to, co z jeho pochroumaného srdce zbylo, vložil do víry, kterou mu Brum dal. Do špatné víry. Do lži. Kdy prozřel? Když pomohl Nině pohřbít jejího přítele? Když bojoval po jejím boku? Nebo to bylo dávno před tím – když spala v jeho náručí tu první mrazivou noc? Když ho zachránila po ztroskotání lodi?</p>
<p>Nina ho podvedla, udělala to však, aby ochránila svůj národ. Zranila ho, ale pak udělala všechno, co bylo v jejích silách, aby to napravila. Tisícero způsoby ukázala, že je čestná a silná a velkorysá a lidská, velmi lidská, možná svým živým způsobem mnohem lidštější než všichni ostatní, které zná. A jestli je to tak, pak grišové nemohou být od základu špatní. Jsou jako všichni ostatní – schopní konat dobro, stejně jako páchat zlo. Kdyby to Matthias popíral, byl by sám stvůra.</p>
<p>„Tolik jsi mě naučil,“ vyhrkl Matthias. „Naučil jsi mě vážit si cti a odvahy. Dal jsi mi sílu se mstít, když je to nejvíc třeba.“</p>
<p>„A s touhle silou vytvoříme novou budoucnost, Matthiasi. Konečně přišel náš čas.“</p>
<p>Matthias opětoval svému učiteli objetí.</p>
<p>„Nevím, jestli se mýlíš ve všech grišách,“ promluvil jemně. „Ale vím, že v ní se pleteš.“</p>
<p>Držel Bruma pevně, stiskem, který se naučil v tréninkové hale <emphasis>drüskellů</emphasis>, kam už se nikdy nepodívá. Nepustil ho, když se mu pokoušel vyprostit, ani když zápas vzdal.</p>
<p>Když se Matthias odtáhl, byl Brum dávno v bezvědomí; Matthias si byl jistý, že zlost, která i teď čišela Brumovi z tváře, nebyla dílem Matthiasovy představivosti. Vtiskl si ji do paměti. Musí si ten výraz zapamatovat. Nakonec se stal tedy opravdu zrádcem a tuto tíhu musí nést.</p>
<p>Sotva vešli s Kazem do tanečního sálu, vyhlédli si tmavý kout u schodiště. Sledovali Ninu, jak v těch nestydatých šatech s třpytivými šupinami kráčí dovnitř – a v tu chvíli Matthias spatřil Bruma. Šok z toho, že je jeho učitel naživu, byl přehlušen ochromujícím zjištěním, že pronásleduje Ninu.</p>
<p>„Brum o ní ví,“ zašeptal Kazovi. „Musíme jí pomoct.“</p>
<p>„Buď chytrý, Helvare. Můžeš ji zachránit a ještě přitom najít Yul-Bayura.“</p>
<p>Matthias přikývl a vrhl se do davu. „Decentní jak laciná kolínská,“ slyšel za sebou utrousit Kaze na půl úst.</p>
<p>Na schodišti vstoupil Brumovi do cesty. „Pane –“</p>
<p>„Teď ne.“</p>
<p>Matthias musel přijít až úplně k němu. „Pane.“</p>
<p>Brum se zarazil. Na jeho obličeji se objevil nejprve hněv, jak si může někdo dovolit stavět se mu do cesty, pak zmatek a nakonec nevěřícné překvapení. „Matthiasi?“ zašeptal.</p>
<p>„Prosím, pane,“ chrlil ze sebe Matthias. „Věnujte mi jen chvilku, abych všechno vysvětlil. V sále je griša a má v úmyslu zavraždit dnes v noci jednoho z vašich vězňů. Pokud mi dovolíte, vysvětlím vám její plány a jak tomu všemu můžete zabránit.“</p>
<p>Brum rukou naznačil jinému <emphasis>drüskellovi</emphasis>, aby Ninu sledoval, a zavedl Matthiase do výklenku pod schody. „Mluv,“ vyzval Matthiase a ten mu řekl pravdu – tedy částečnou: vyprávěl mu, jak se dostal z lodi a málem utopil v moři, jak ho Nina křivě obvinila z obchodování s otroky, jak byl zavřený v Morně a jak mu pak slíbili milost. Všechno svedl na Ninu, o Kazovi a ostatních neřekl ani slovo. Když se ho Brum ptal, jestli má Nina komplice, jednoduše řekl, že neví.</p>
<p>„Myslí si, že tu čekám, abych ji převedl přes tajný most. Jakmile jsem mohl, ztratil jsem se jí z dohledu a šel vás hledat.“</p>
<p>Část jeho já byla znechucena, jak snadno mu lež plyne z úst, nemohl však Ninu nechat Brumovi na pospas.</p>
<p>Teď hleděl na Bruma, jak bezvládně sedí s pootevřenou pusou. Jedna z věcí, které si na svém učiteli nejvíce vážil, byla jeho neúprosnost, jeho odhodlanost vykonat pro dobro věci i nesnadná rozhodnutí. Jenže Bruma těší dělat grišům všechny ty strašné věci a s radostí by totéž provedl i Nině s Jesperem. Možná pro něj, na rozdíl od Matthiase, nebylo nikdy těžké se takových věcí dopouštět. Možná to pro něj nebyla svatá povinnost, kterou musel se sebezapřením vykonat pro dobro Fjerdy. Možná mu to dělalo radost.</p>
<p>Matthias mu sundal klíč z krku a odtáhl ho do prázdné cely; tam ho posadil zády ke zdi. Matthiasovi se příčilo, že ho tam nechává s hlavou bezvládně svěšenou k bradě a nohama roztaženýma před sebou, tak nedůstojně. Nesnesl pomyšlení, jaká ostuda Bruma čeká, až se probere – válečník zrazený milovaným žákem, ve kterého vkládal své největší naděje. Sám věděl, jak to bolí.</p>
<p>Krátce přitiskl čelo na Brumovo. Věděl, že ho jeho učitel neslyší, ale stejně to musel říci. „Život, který žiješ, nenávist, kterou cítíš – je to jako jed. Už z toho poháru nechci pít.“</p>
<p>Pak zamknul dveře cely a spěchal chodbou za Ninou, za novým začátkem.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>36 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Jedenáct</strong></p>
<p><strong>J</strong>esper čekal připravený u škvíry ve zdi, v zaměřovací pozici, pro kluka jako on ideální místo. <emphasis>Co jsme to udělali? </emphasis>přemítal v duchu. Ale krví mu proudil život, s puškou na líci dával svět znovu smysl.</p>
<p>Tak kde jsou ti vojáci? Jesper čekal, že se vyřítí na nádvoří, jakmile s Wylanem spustí poplach podle Černého protokolu.</p>
<p>„Mám to!“ zavolal Wylan za jeho zády.</p>
<p>Jesperovi se příčilo, že se musí vzdát své vyvýšené pozice, aniž vědí, čemu budou dole čelit, ale čas běžel a oni se potřebovali dostat zpátky na střechu. „Dobře, tak jdeme.“</p>
<p>Řítili se po schodech dolů. Právě když se chystali vyběhnout ze strážnice, objevilo se na dvoře šest vojáků. Jesper se zastavil a zvedl ruku.</p>
<p>„Zpátky,“ křikl na Wylana.</p>
<p>Jenže Wylan ukazoval prstem na druhou stranu dvora. „Podívej.“</p>
<p>Vojáci nemířili ke strážnici, ale bedlivě sledovali muže v olivově zeleném stejnokroji, který stál u jednoho z kamenných patníků. <emphasis>Ta uniforma</emphasis>…</p>
<p>Zdí prošla žena: vedle neznámého cizince se objevil mihotavý shluk páry a z plynného skupenství se proměnil na pevné. Měla na sobě tentýž olivový stejnokroj.</p>
<p>„Větrostrůjci,“ hlesl Wylan.</p>
<p>„Ze Šu.“</p>
<p>Vojáci zahájili palbu. Větrostrůjci zmizeli. Za chvíli se objevili se zdviženýma rukama vojákům za zády.</p>
<p>Vojáci zařvali a upustili zbraně na zem. Kolem vojáků se začala tvořit rudá mlha. Byla stále hustější; vojáci skučeli, neboť jejich těla se smrskávala na kost.</p>
<p>„To je jejich krev,“ vydechl Jesper a cítil, jak se mu stahuje hrdlo úzkostí. „U svatých, ti větrostrůjci z nich vypouštějí krev.“ Díval se, jak je dočista vymačkali.</p>
<p>Z mužů zbyly jen placaté stíny vrávorající ve vzduchu a nad jejich vysušenými těly se vznášely kaluže granátově rudé krve, jež vychrstla na zem ve stejný okamžik, kdy se těla mužů zřítila k zemi, a zaplavila jejich vyschlou kůži visící na jejich bezvládných tělech.</p>
<p>„Zpátky na schody,“ zašeptal Jesper. „Musíme odsud zmizet.“</p>
<p>Ale bylo už pozdě. Větrostrůjkyně zmizela. Ve vteřině se objevila na schodech. Rukama se zapřela o zábradlí a nohama v těžkých botách kopla Wylana do prsou, ten narazil zády do Jespera a oba se svalili na černé dláždění na nádvoří.</p>
<p>Jesperovi vypadla z rukou puška a s rachotem dopadla na zem. Chtěl vstát, ale zezadu ho větrostrůjce praštil do hlavy. Ležel na zemi vedle Wylana, větrostrůjci se tyčili nad nimi. Zvedli ruce a Jesper viděl, jak se nad ním začíná objevovat průsvitný šarlatový opar. Vypustí z něj všechnu krev. Cítil, jak slábne. Koutkem oka se podíval doleva, ale puška ležela moc daleko.</p>
<p>„Jespere,“ zalapal po dechu Wylan. „Kov. Vyrob.“ Nato spustil nesmírný křik.</p>
<p>Ve vteřině Jesperovi došlo, co myslel. Tenhle boj nemohli beze zbraně vyhrát. Nebyl čas na přemýšleni, ani na pochybnosti.</p>
<p>Ignoroval bolest, která se mu zadírala do kůže, a všechnu svou pozornost soustředil na kovové piliny na svých zaprášených šatech – na odštěpky a droboučké zbytky ocele, která na něm ulpěla, když ničili řetěz. Nebyl sice nějak zvlášť zdatný materiálčik, jenže oni netuší, že mají co do činění s grišou. Vytrčil ruce dopředu a kovové částečky z jeho uniformy se vznesly do vzduchu, kde vytvořily lesklý oblak, jenž na kratičký okamžik zůstal viset a pak vystřelil na větrostrůjce.</p>
<p>Žena vykřikla, protože se jí kov zabořil do masa, a rychle se chtěla proměnit v páru. Druhý větrostrůjce se pokusil o totéž, jeho rysy se začaly rozplývat, pak však znovu ztuhly, tvář měl sinalou, posetou kovovými částečkami. Jesper nepovolil. Vedl kov níž, do jejich orgánů, stále hlouběji. Cítil, že se snaží s částicemi kovu ve svém těle manipulovat. Kdyby šlo o kulku nebo ostří nože, možná by uspěli, jenže tyhle odštěpky byly příliš titěrné a hlavně jich bylo moc. Žena se chytila za břicho a padla na kolena. Muž naříkal a vykašlával černé sraženiny kovu a krve.</p>
<p>„Pomoz mi,“ naříkala žena. Její tělo se chvělo a po obvodu bylo rozmazané, jak se usilovně snažila proměnit v páru.</p>
<p>Jesper dal ruce dolů. Vyrazili s Wylanem od těch svíjejících se těl tryskem pryč.</p>
<p>Umírají? Zabil právě dva své soukmenovce? Vždyť chtěl jenom přežít. Znovu si vzpomněl na ten transparent na zdi, na všechny ty odstřižky rudé, modré a fialové látky.</p>
<p>Wylan ho zatahal za rukáv. Obličej měl podivně průsvitný a žíly nezvykle výrazné. „Jespere, musíme jít.“</p>
<p>Jesper pomalu přikývl.</p>
<p><emphasis>„Teď.“</emphasis></p>
<p>Jesper se přinutil pohnout, jít za Wylanem, vylézt po laně na střechu. Pohyboval se bezmyšlenkovitě, jako omámený. Věděl, že ostatní jsou na něm závislí. Musel jít dál. Ale měl pocit, jako by tam dole na nádvoří nechal část sebe sama; něco, na čemž ani nevěděl, že mu záleží, něco stejně neuchopitelného jako mlha.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>37 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Čtvrt na dvanáct</strong></p>
<p><strong>K</strong>dyž Matthias otevřel dveře cely, Nina na chvilku zaváhala. Nemohla si pomoct. Nikdy do nejdelší smrti nezapomene, jak se Matthias objevil v okénku těch vězeňských dveří; jak krutě se tvářil a jak mučivé pochybnosti to v ní vyvolalo. Ani potom, když už stál ve dveřích, se toho palčivého pocitu nedokázala zbavit. Pak k ní však vztáhl ruku a ona věděla, že dokázali překonat strach jednou pro vždy.</p>
<p>Rozběhla se k němu a vrhla se do jeho náruče.</p>
<p>Zabořil tvář do jejích vlasů. Cítila jeho rty na svém uchu, když jí šeptal: „Už nikdy tě nechci takhle vidět.“</p>
<p>„Myslíš ty šaty nebo tu celu?“</p>
<p>Jeho tělo se zachvělo úlevným smíchem. „Rozhodně tu celu.“ Pak ji vzal hlavu do dlaní. <emphasis>„Jer molle pe oonet. Enel mörd je nej afra trohem verret.“</emphasis></p>
<p>Nina ztěžka polkla. Znala ta slova a věděla, co znamenají. Byl jsem stvořen, abych tě bránil. Dokud mě smrt tohoto závazku nezprostí. Byla to přísaha, kterou skládají <emphasis>drüskellové</emphasis> své vlasti. A teď se těmito slovy odevzdal Matthias jí.</p>
<p>Věděla, že by se hodilo odpovědět něco hlubokého, něco krásného. Místo toho upřímně řekla pravdu. „Jestli se odsud dostaneme živí, ulíbám tě do bezvědomí.“</p>
<p>Jeho krásná tvář se roztáhla do širokého úsměvu. Nemohla se dočkat, až znovu uvidí pomněnkovou modř jeho pravých očí.</p>
<p>„Yul-Bayur je v trezoru,“ neztrácel Matthias dál čas. „Musíme jít.“</p>
<p>Pospíchala chodbou za Matthiasem a v uších jí duněly zvony splašeně bijící v rytmu Černého protokolu. Jestli ji Brum poznal, pak o ní teď nejspíš vědí taky ostatní <emphasis>drüskellové</emphasis>. Nepochybovala, že za chvíli vyrazí svého velitele hledat.</p>
<p>„Jenom mi neříkej, že se Kaz zase někam ztratil,“ starala se, když se řítili chodbou.</p>
<p>„Zůstal v tanečním sále. Máme se sejít u posvátného jasanu.“</p>
<p>„Když jsem šla kolem, byl v obležení <emphasis>drüskellů</emphasis>.“</p>
<p>„To by měl vyřešit Černý protokol.“</p>
<p>„Jestli unikneme <emphasis>drüskellům</emphasis>, tak neunikneme Kazovi, ne když zabijeme Yul-Bayura –“</p>
<p>Matthias zvedl ruku na znamení, aby zastavili, než zahnou za poslední roh. Šli pomalu. Opatrně zahnuli a Nina se rychle postarala o vojáka u dveří trezoru. Matthias si vzal svou pistoli, pak strčil Brumův klíč do zámku a oblé dveře do trezoru se začaly otevírat.</p>
<p>Nina zvedla ruce, připravená k útoku. S bušícím srdcem čekali, až se dveře otevřou.</p>
<p>Místnost za nimi byla stejně bílá jako všechny ostatní, avšak zdaleka ne prázdná. Na dlouhých stolech byly nacpané kádinky nad kahany s modrým světlem, aparatury v nichž se cosi zahřívalo nebo chladilo, skleněné ampule plné prášku v nejrůznějších odstínech oranžové. Po celé délce jedné stěny visela břidlicová tabule popsaná od shora dolu rovnicemi. Druhou stěnu tvořily skleněné přihrádky s kovovými dvířky. V nich kvetly rostliny jurdy a Ninu napadlo, že je nejspíš musí nějak zahřívat. K další stěně byl přiražený kavalec, na němž se válela neustlaná deka a popsané papíry rozházené bez ladu a skladu. Na lůžku seděl se zkříženýma nohama šuhanský chlapec a na klíně držel blok. Zíral na ně skrz tmavé vlasy, které mu podaly do čela. Nemohlo mu být víc než patnáct let.</p>
<p>„Nechceme ti ublížit,“ uklidňovala ho Nina šuhansky. „Kde je Bo Yul-Bayur?“</p>
<p>Chlapec si odhrnul vlasy z medových očí. „Mrtvý.“</p>
<p>Nina se zamračila. Takže Van Eck měl špatné informace? „A co je potom všechno tohle?“</p>
<p>„Přišli jste mě zabít?“</p>
<p>Nina nevěděla, co na tohle říct. <emphasis>„Sesh-uyeh?“</emphasis> zkusila to.</p>
<p>Chlapcova tvář se uvolnila, očividně se mu ulevilo. „Vy jste z Kerchu.“</p>
<p>Nina přikývla. „Přišli jsme zachránit Bo Yul-Bayura.“</p>
<p>Chlapec si přitáhl kolena k bradě a rukama je přitiskl k sobě. „Toho už nemůžete zachránit. Otec zemřel, když nás Keršané chtěli dostat z Ahmratu Jenu a střetli se přitom s Fjerdany.“ Hlas se mu zlomil. „Byl zabitý v přestřelce.“</p>
<p><emphasis>Otec.</emphasis> Nina to přeložila Matthiasovi, přitom se snažila pochopit, co to všechno znamená.</p>
<p>„Mrtvý?“ nechápal Matthias a sotva znatelně svěsil široká ramena. Nina věděla, co si myslí – co všechno překonali, čím vším prošli a Yul-Bayur byl celou dobu mrtvý.</p>
<p>Jenže Fjerdané nedrží jeho syna pod zámkem pro nic za nic. „Chtějí po tobě, abys našel ten výrobní postup,“ podívala se na chlapce.</p>
<p>„Pomáhal jsem mu v laboratoři, ale všechno si nepamatuju.“ Kousl se do rtů. „A taky jsem nedával pozor.“</p>
<p>Takže parem, který Fjerdané dávají grišům, musí pocházet ze zásilky, kterou Bo Yul-Bayur vezl do Kerchu.</p>
<p>„Dokážeš to udělat?“ chtěla vědět Nina. „Umíš ten výrobní proces zopakovat?“</p>
<p>Chlapec váhal. „Myslím, že ano.“</p>
<p>Nina s Matthiasem se na sebe podívali.</p>
<p>Nina polkla. Má na kontě mrtvé. I dnes v noci zabíjela, jenže tohle je jiné. Tenhle kluk na ni nemíří zbraní a nechce jí ublížit. Zavraždit ho – a tohle by byla vražda – by navíc znamenalo zradit Inej, Kaze, Jespera a Wylana. Lidi, kteří riskují životy pro peníze, které nikdy neuvidí. Pak si vzpomněla na Nestora, na jeho bezvládné tělo ležící ve sněhu, na cely plné grišů vydaných na pospas utrpení, a to všechno kvůli té droze.</p>
<p>Zvedla ruce. „Je mi to líto,“ promluvila. „Kdyby se ti to podařilo, rozpoutalo by se utrpení bez konce.“</p>
<p>Chlapcův pohled byl pevný, odhodlaně vystrčil bradu dopředu, jako by tuhle chvíli očekával. Bylo nasnadě, co je správné. Rychle a bezbolestně toho kluka zabít. Rozbít laboratoř a všechno co v ní je. Zbavit se jednou pro vždy <emphasis>jurdy parem</emphasis>. Když chce člověk vymýtit vinou révu, nestačí ji otrhat. Musí ji ze země vyrvat i s kořeny. Přesto se jí třásly ruce. Vždyť právě takhle přemýšlejí <emphasis>drüskellové</emphasis>. Zničit hrozbu, vymazat ji z povrchu zemského, bez ohledu na to, že člověk, který před vámi stojí, je nevinný.</p>
<p>„Nino,“ promluvil k ní Matthias jemně, „je to jen dítě. Je to jeden z nás.“</p>
<p><emphasis>Jeden z nás</emphasis>. Kluk o něco málo mladší než ona, který se stal obětí války, s níž nechtěl mít nic společného. Je to ten, který přežil.</p>
<p>„Jak se jmenuješ?“ zeptala se ho.</p>
<p>„Kuwej.“</p>
<p>„Kuweji Yul-Bo,“ začala. Chtěla vynést rozsudek? Omluvit se? Prosit ho za odpuštění? Nikdy se to nedozví. Když konečně našla svůj hlas, jediné, co řekla, bylo: „Jak rychle dokážeš zničit tuhle laboratoř?“</p>
<p>„Rychle,“ zněla odpověď. Rozřízl rukou vzduch a plamen z pod jednoho kahanu vystřelil modrým obloukem nahoru.</p>
<p>Nina zírala s otevřenou pusou. „Ty jsi griša. Ty jsi ohňostrůjce.“</p>
<p>Kuwej přikývl. „<emphasis>Jurda parem</emphasis> vznikl omylem. Otec chtěl vynalézt něco, co by zakrylo moji sílu. Sám byl materiálčik. Griša jako já.“</p>
<p>Nininy myšlenky běžely o překot – Bo Yul-Bayur, griša, který žije nepoznaný v Šu-Hanu mezi ostatními. Neměla čas to vstřebat.</p>
<p>„Musíme toho zničit co nejvíc, aby z tvojí práce nic nezůstalo,“ rozkázala.</p>
<p>„Jsou tu hořlaviny,“ vysvětloval Kuwej, přitom narychlo sbíral papíry a vzorky <emphasis>jurdy</emphasis>. „Nechám to vybuchnout.“</p>
<p>„Jenom trezor. Jsou tu grišové.“ A dozorci a Matthiasův velký učitel. Nina by Bruma nechala s lehkým srdcem umřít, ale i když Matthias svého velitele zradil, pochybovala, že by ho chtěl vidět roztrhaného na kusy. Její srdce se vzpíralo při myšlence, že tu musí nechat ostatní griši svému osudu, ale nebylo, jak je odsud dostat do přístavu.</p>
<p>„Zbytek tu nechte,“ nařídila Matthiasovi s Kuwejem. „Musíme jít.“</p>
<p>Kuwej vyskládal nad kahany řadu skleněných baněk naplněných jakousi tekutinou. „Jsem hotový.“</p>
<p>Zkontrolovali chodbu a spěchali k východu. Za každým rohem čekali, že se na ně vyřítí horda <emphasis>drüskellů</emphasis> či dozorců, ale proběhli chodbami, aniž by na někoho narazili. U východu se zastavili.</p>
<p>„Nalevo je labyrint z keřů,“ řekla Nina.</p>
<p>Matthias přikývl. „Použijeme ho jako úkryt a pak vyrazíme k jasanu.“</p>
<p>Jen co otevřeli dveře, udeřil je do uší řev zvonů, který připadal Nině takřka nesnesitelný. Na nejvyšším místě spatřila zvonici na Staré věži, stříbrně zářící jako měsíc v úplňku. Ze strážních věží mířily oslňující reflektory, jež přejížděly celý Bílý ostrov sem a tam. Nina slyšela výkřiky blížících se vojáků.</p>
<p>Přitisknutá ke zdi běžela za Matthiasem a snažila se držet ve stínu.</p>
<p>„Rychle,“ pobízel je Kuwej a nervózně se ohlížel zpátky k laboratoři.</p>
<p>„Tudy,“ houkl Matthias. „Do toho laby –“</p>
<p>„Halt!“ zaburácel něčí hlas.</p>
<p>Pozdě. Od labyrintu se valili vojáci. Nedalo se dělat nic, než běžet. Vyrazili přes kolonádu na kruhové nádvoří. <emphasis>Drüskellové</emphasis> byli všude – před nimi, za nimi. Co nevidět je postřílejí.</p>
<p>V tu chvíli se nádvoří otřáslo explozí. Nina ji ucítila dřív, než ji slyšela: vlna teplého vzduchu ji zvedla do vzduchu a nesla pryč, načet se ozvalo ohlušující zadunění. Dopadla těžce na bílé dláždění.</p>
<p>Všude byl zmatek a kouř. Nina se s námahou postavila na všechny čtyři, v uších jí zvonilo. Jedna strana pokladnice byla v troskách a noční oblohou se snášel na zem prach a dým.</p>
<p>Matthias spěchal s Kuwejem k ní. Postavila se na nohy.</p>
<p>„Sten!“ řvali dva vojáci, jež se oddělili od skupiny spěchající směrem k pokladnici. „Co tady děláte?“</p>
<p>„Byli jsme na slavnosti!“ hlesla Nina, přitom všechnu prožitou hrůzu a vyčerpání nechala zaznít v svém hlase. „A pak… pak…“ Bylo až ostudně snadné se rozplakat.</p>
<p>Namířil na ně pistoli. „Ukažte mi své dokumenty.“</p>
<p>„Žádné dokumenty, Larsi.“</p>
<p>Pronásledovatel čarodějnic zbystřil, protože Matthias k němu přišel blíž. „Měl bych tě znát?“</p>
<p>„Kdysi jsi mě znal, i když jsem vypadal trochu jinak. <emphasis>Hje marden</emphasis>, Lars?“</p>
<p>„Helvar?“ řekl udiveně. „Říkali… Říkali, že jsi mrtvý.“</p>
<p>„Byl jsem.“</p>
<p>Lars sjel pohledem z Matthiase na Ninu. „Tohle je smrtička, kterou Brum odvedl do pokladnice.“ Pak si všiml Kuweje a všechno mu došlo. „Zrádče,“ vyštěkl na Matthiase.</p>
<p>Nina zvedla ruce, aby zpomalila Larsův tep, a v tu chvíli se ve stínu napravo od ní cosi mihlo. Hlasitě vykřikla, protože ucítila prudkou ránu. Sklonila hlavu a viděla, jak se jí kolem těla utahuje smyčka a tiskne jí paže těsně k tělu. Nemohla dát ruce nahoru. Nemohla použít svou sílu. Mathhias zachrčel a Kuwej zavřeštěl, protože odněkud ze tmy zasvištěla lana, která se obtočila kolem nich a uvěznila jim ruce.</p>
<p>„Takhle to děláme, ty krvelačnice,“ ušklíbl se Lars. „Chytáme špínu, jako jsi ty. Známe všechny vaše triky.“ Podkopl Matthiasovi nohy. Ten padl na kolena a zhluboka vydechl. „Řekli nám, že jsi mrtvý. Truchlili jsme po tobě, zapalovali jsme za tebe jasanové větve. Teď vidím, že nás chtěli ochránit před něčím horším. Z Matthiase Helvara se stal zrádce, který se přidal na stranu nepřátel a bratříčkuje se s čarodějnicemi.“ Plivl Matthiasovi do tváře. „Jak jsi mohl zradit svou zem a svého boha?“</p>
<p>„Djel je bůh života, ne smrti.“</p>
<p>„Je tady kromě tebe a těch dvou kreatur ještě někdo jiný?“</p>
<p>„Ne,“ zalhala Nina.</p>
<p>„Tebe jsem se neptal, čarodějnice,“ obořil se na ní Lars. „Nevadí. Dostaneme z tebe, co chceme, po svém vlastním způsobu.“ Obrátil se ke Kuwejovi. „A ty si nemysli, že ti to projde.“</p>
<p>Mávl rukou. Ze stínu kolonády vyšla řada mužů a chlapců: <emphasis>drüskellové</emphasis> v černostříbrných uniformách s kápěmi staženými přes dlouhé zlaté lesklé vlasy, připomínali stvoření zrozená v temných slujích kdesi daleko na zamrzlém severu. Obstoupili Ninu s Matthiasem a Kuwejem.</p>
<p>Nina si zničehonic vzpomněla na sněhobílou celu s výlevkou v podlaze. Zničil se v Kuwejově laboratoři všechen <emphasis>judra parem</emphasis>? Jak dlouho by mu trvalo vyrobit další dávku a co všechno by s ní mezitím prováděli? Naposled zoufale upřela pátravý pohled do tmy a modlila se, aby tam někde zahlédla Kaze. Taky už ho dostali? Nebo je v tom prostě nechal? Narodila se jako válečník. Musí se obrnit před tím, co ji čeká.</p>
<p>Dopředu se prodral <emphasis>drüskell</emphasis> a v ruce držel věc, která vypadala jako bič s dlouhou rukojetí, k němuž byly přivázány provazy, jimiž byli spoutáni; podal tu věc Larsovi.</p>
<p>„Poznáváš to, Helvare?“ šklebil se Lars. „Měl bys. Je to tvůj vynález. Stahovací lana na ovládání více zajatců najednou. S ostny, samozřejmě.“</p>
<p>Lars přejel prsty přes jedno z lan a Nina sykla, protože se jí drobné bodce zaťaly do těla. <emphasis>Drüskell</emphasis> se zachechtal.</p>
<p>„Nech ji na pokoji,“ zavrčel Matthias fjerdsky a z jeho slov čišela zlost. Viděla, jak se jeho bývalých druhů na chvíli zmocnila panika. Byl větší než oni a býval jejich velitelem, byl mezi těmi vraždícími chlapci jeden z nejlepších. Pak Lars prudce zatahal za jiný provaz. Ostny se uvolnily a Matthias se s bolestivým heknutím zlomil se v pase, znovu byl jenom člověk.</p>
<p>Smích, který to vyvolalo, byl potměšilý a krutý.</p>
<p>Lars zprudka práskl bičem a provazy, jimiž byli spoutáni, se stáhly k sobě, takže všichni – Nina, Matthias i Kuwej – v nemotorném průvodu museli vrávorat za Larsem.</p>
<p>„Pořád se modlíš k našemu bohu, Helvare?“ prohodil Lars, když míjeli posvátný strom. „Myslíš, že vyslyší kňourání zběhů, kteří se dali do služeb prohnilých grišů? Myslíš, že –“</p>
<p>Pak se ozvalo vysoké, zvířecí zakvílení. Nině i ostatním trvalo pěknou chvilku, než jim došlo, že ten zvuk vyšel z Larse. Otevřel pusu a krev se mu řinula na bradu a nablýskané stříbrné knoflíky na uniformě. Pustil bič z ruky; <emphasis>drüskell</emphasis> v kápi vedle něj hbitě skočil a zvedl ho.</p>
<p>Od úpatí posvátného stromu se ozvalo ostré <emphasis>prásk, prásk, prásk</emphasis>. Nina ten zvuk poznala – byl to tentýž zvuk, který slyšela na severní silnici těsně před tím, než přepadli vězeňský vůz. Když porazili ten strom. Jasan zasténal a zapraskal. Památné kořeny se začínaly kroutit.</p>
<p><emphasis>„Nej!“</emphasis> vykřikl jeden z <emphasis>drüskellů</emphasis>. Stáli s pusou dokořán a zírali na raněný strom. <emphasis>„Nej!“</emphasis> zabědoval další hlas.</p>
<p>Jasan se začal naklánět. Byl příliš velký, aby ho šlo vyvrátit jenom solným koncentrátem; jak se stále víc nachyloval ke straně, ozvalo se z temně zejícího jícnu pod ním tupé zadunění.</p>
<p>Sem chodí <emphasis>drüskellové</emphasis> naslouchat svému bohu. A teď k nim promlouval.</p>
<p>„Trochu to píchne,“ varoval je <emphasis>drüskell</emphasis> s bičem v ruce. Jeho hlas byl povědomě nakřáplý. Ruce měl v rukavicích. „Ale ještě mi poděkujete, jestli to přežijeme.“ Kápě mu sklouzla dolů a dívali se do tváře Kazu Brekkerovi. Vyjevení <emphasis>drüskellové</emphasis> sáhli po zbraních.</p>
<p>„Nevypouštějte <emphasis>baleen</emphasis> dřív, než dopadnete na dno,“ křikl ještě Kaz. Pak popadl Kuweje a i s ním se vrhl do černé propasti pod kořeny stromu.</p>
<p>Nina vyjekla, protože jí provaz prudce smýkl dopředu. Klopýtala po kamenech a marně hledala, čeho by se zachytila. Poslední, co zahlédla, byl Matthias padající do jámy vedle ní. Slyšela střelbu – a pak padala tmou do mrazivého chřtánu Djela, do naprosté prázdnoty.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>38 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Tři čtvrtě na dvanáct</strong></p>
<p><strong>K</strong>az v tanečním sále uvažoval, že by zkusil odposlouchávat Matthiase s Brumem, ale v tom množství <emphasis>drüskellů</emphasis> nechtěl ztratit Ninu z dohledu. Od začátku sázel na city, které Matthias k Nině chová, a vždycky to považoval za celkem jistou kartu. Skutečné riziko však viděl v tom, že někdo tak veskrze čestný jako Matthias má věrohodně lhát do očí svému učiteli; obával se, že toho nebude schopen. Ovšem Fjerdan měl v sobě očividně skrytý potenciál.</p>
<p>Kaz sledoval Ninu s Brumem celou cestu přes nádvoří až k pokladnici. Pak se schoval za jednu z těch ledových soch a pustil se do nezáviděníhodného úkolu, který ho nyní čekal: vyzvracet pytlíčky s Wylanovou třaskavinou, které spolkl ještě před tím, než přepadli vězeňský vůz. Musel je dostat ven – spolu s váčkem chlorových kuliček a náhradní sadou šperháků pro případ nouze – a musel to udělat dřív, než to všechno postoupí v jeho trávicím traktu dál. Nebylo to nic příjemného. Naučil se to od kouzelníka, který léta vystupoval na Východním nábřeží s ohňovou show, než se otrávil vdechnutím petrolejem.</p>
<p>Jakmile byl hotov, zkontroloval okolí pokladnice, střechu i vchod, a pak neměl co dělat; a tak schovaný v úkrytu čekal a nervózně přemýšlel, co všechno by se mohlo pokazit. Vzpomněl si na Inej, jak stála na střeše velvyslanectví a celá zářila novým odhodláním, kterému sice nerozuměl, přesto ho poznal – nalezla <emphasis>smysl.</emphasis> Smysl, který ji nabil vnitřním světlem. <emphasis>Vezmu si svůj podíl a odejdu od Gaunerů.</emphasis> Když mluvila dřív o tom, že opustí Ketterdam, nikdy jí to tak úplně nevěřil. Tentokrát to bylo jiné.</p>
<p>Byl schovaný ve stínu západní kolonády, když se spustil poplach podle Černého protokolu; zvony Staré věže duněly ostrovem a jejich splašené kvílení rozráželo mrazivý vzduch. Světla ze strážních věží zaplavila zem. <emphasis>Drüskellové</emphasis> okolo stromu zanechali posvátného rituálu a začali vykřikovat rozkazy, z věží se vyvalila vlna vojáků, kteří se rozprostřeli po ostrově. Čekal, počítal minuty, ale Matthias s Ninou pořád nikde. <emphasis>Mají potíže</emphasis>, strachoval se Kaz. <emphasis>Nebo ses v Matthiasovi šeredně zmýlil a teď pěkně zaplatíš za všechny svoje žertíky o mluvícím stromu.</emphasis></p>
<p>Potřeboval se dostat do pokladnice, jenže všude kolem byli <emphasis>drüskellové</emphasis>, takže se k tomu údajně nepřekonatelnému zámku nemohl přiblížit, aniž by ho nikdo neviděl. Pak konečně z pokladnice vyběhla Nina s Matthiasem a ještě s někým, kdo, jak předpokládal, musel být Bo Yul-Bayur. Právě když na ně chtěl zavolat, pokladnice vybuchla a všechno letělo k čertu.</p>
<p><emphasis>Vyhodili laboratoř do povětří</emphasis>, přemítal, zatímco na něj ze všech stran pršela suť. <emphasis>Rozhodně jsem jim neříkal, že mají něco takového udělat.</emphasis></p>
<p>Zbytek už byla čistá improvizace, jež nedávala mnoho prostoru na vysvětlování. Matthiasovi před tím řekl jen to, že až se spustí poplach podle Černého protokolu, sejdou se u jasanu. Myslel si, že než se vrhnou to temného prázdna, bude čas říct jim víc. Teď mu nezbývalo, než věřit, že nezpanikaří a tam dole budou mít štěstí.</p>
<p>Padali nesnesitelně dlouho. Kaz doufal, že kluk, kterého drží, je nečekaně mladý Bo Yul-Bayur, a ne nějaký ubožák, kterého se Nina s Matthiasem rozhodli zachránit z vězení. Hned jak ho popadl, nacpal mu do pusy <emphasis>baleen</emphasis> a vlastními prsty ho odjistil. Pak švihl bičem, čímž uvolnil lana; slyšel, jak vykřikli, když sevření povolilo. Aspoň nebudou ve vodě svázaní. Čekal, jak nejdéle dokázal, a pak rozkousl v puse <emphasis>baleen</emphasis>. Když dopadl do mrazivé vody, s hrůzou si myslel, že se mu zastaví srdce.</p>
<p>Nebyl si jistý, co vlastně čekal, ale síla řeky valící se rychle a zběsile dopředu jako lavina a hučení, které bylo i pod hladinou ohlušující, ho děsily. Kromě strachu však cítil i zvláštní uspokojení a zadostiučinění. Měl pravdu.</p>
<p>Boží hlas. V jádru legend se vždycky skrývá pravda. Kaz věnoval dost času budování svého vlastního mýtu, aby o tom něco věděl. Vrtalo mu hlavou, odkud se bere voda v Ledovém příkopu a ve všech fontánách a proč je koryto tak hluboké a široké. Jen co Nina popsala iniciační rituál <emphasis>drüskellů</emphasis>, bylo mu to jasné: Fjerdani nepostavili svoji pevnost kolem posvátného stromu, ale u pramene. Djel, duch pramenů, který dává život mořím a dešťům a kořenům posvátného stromu.</p>
<p>Voda má svůj hlas. To krysy z kanálu dobře vědí, stejně jako každý, kdo spal pod mostem nebo zažil zimní bouři na převrácené lodi – voda dokáže mluvit hlasem milence, dávno ztraceného bratra, dokonce boha. Tady byl zakopaný pes. Jakmile to Kaz pochopil, bylo to, jako by mu někdo přinesl na stříbrném podnose dokonalý plán Ledového paláce a jeho zvyklostí. Jestli se Kaz nemýlí, Djel je vyplivne rovnou do koryta řeky. Pokud se ovšem dřív neutopí.</p>
<p>A to se zdálo být velmi reálnou možností. S <emphasis>Baleenem</emphasis> měli vzduch na deset minut, možná dvacet, pokud člověk dýchá klidně, což se v jejich případě dá stěží předpokládat. Jemu samotnému bilo srdce jako splašené a cítil, že se mu plíce začínají stahovat. Tělo mu v mrazivé vodě bolestivě ztuhlo, všude kolem byla neprostupná tma. Nic než tupé burácení proudu a odporný pocit znehybnění.</p>
<p>Netušil, jak rychle se voda valí dopředu, ale bylo mu jasné, že má na kahánku. Čísla byla vždycky jeho spojenci – pravděpodobnost, možná odchylka, umění uzavírat sázky. Jenže teď se musel spoléhat na něco víc. <emphasis>Jakému bohu sloužíš?</emphasis> zeptala se ho tenkrát Inej. <emphasis>Tomu, který mi zajistí štěstí. </emphasis>Lidé štěstěny se nehoní se zmrzlým zadkem za vzdušnými zámky na nepřátelském území pod Ledovým příkopem.</p>
<p>Co je čeká, až je voda vyplaví ven? Kdo tam bude čekat? Jesperovi s Wylanem se podařilo spustit Černý protokol. Ale zvládli i zbytek? Setká se na druhé straně s Inej?</p>
<p><emphasis>Přežít. Přežít. Přežít</emphasis>. Od jednoho okamžiku k druhému, od nádechu k výdechu – přesně tak žije svůj život od onoho strašlivého rána, kdy se probudil a zjistil, že Jordie je mrtvý, zatímco on sám pořád žije.</p>
<p>Kaz se řítil temnotou. Byla mu zima jako nikdy před tím. Vzpomínal, jak mu Inej položila ruku na tvář. V jeho mysli to vyvolalo bouři a nesmírný zmatek. Cítil hrůzu a odpor, které ho ochromovaly, ale zároveň také – přání, touhu, jež v něm stále přetrvává, naději, že se ho snad znovu dotkne.</p>
<p>Když bylo Kazovi čtrnáct, dal dohromady partu lidí, aby vykradli banku, co pomohla Hetzoonovi napálit Jordieho. Utekli tenkrát s padesáti tisíci <emphasis>kruge,</emphasis> ale on si na útěku při pádu ze střechy zlomil nohu. Kost nesrostla dobře a on od té doby kulhal. A tak si sehnal materiálčika, aby mu vyrobil vycházkovou hůl. Stal se z toho jeho symbol. Všechno se v něm rozlámalo a nic nevyléčilo – a díky tomu se stal ještě silnějším. Jeho hůl se stala neodmyslitelnou součástí legendy, kterou sám o sobě vytvořil. Nikdo nevěděl, kdo Kaz je. Nikdo nevěděl, odkud se vzal. Zrodil se Kaz Brekker, mrzák a podvodník, bastard z Barrelu.</p>
<p>Rukavice byly přiznáním slabosti. Od noci, kterou strávil mezi mrtvolami na Smrťákově voru, a poté strašlivé plavbě zpátky na pevninu, nedokázal snést dotyk lidské kůže na svém těle. Naplňovalo ho to odporem a nevýslovnou trýzní. Byla to jediná část minulosti, kterou nedokázal přetavit v něco nebezpečného.</p>
<p><emphasis>Baleen </emphasis>kolem jeho úst povoloval. Voda prosakovala dovnitř. Jak daleko je voda zanesla? Kolik jim toho ještě zbývá urazit? Jednou rukou držel Bo Yul-Bayura. Ten šuhanský kluk je drobnější než Kaz, snad mu vzduch vydrží.</p>
<p>Kazovi se před očima míhaly barvité obrazy z minulosti. Rukama v palčácích svírá kelímek s horkou čokoládou a Jordie ho nabádá, ať si ji nechá vychladnout, aby se nespálil. Pozoruje, jak zasychá inkoust na listu papíru, na němž svým podpisem stvrdil založení Vraního klubu. Poprvé vidí ve Zvěřinci Inej, má na sobě fialové hedvábí a oči zvýrazněné černými stíny. Vidí nůž s kostěnou rukojetí, který jí dal. Slyší vzlyky, které vycházely ze dveří jejího pokoje v Bydlu tu noc, kdy poprvé zabila člověka. Dělal, že ty vzlyky neslyší. Vidí ji, jak sedí na okenném parapetu v jeho podkrovním pokoji, muselo to být první rok, co ji přivedl ke Gaunerům. Chodívala tam krmit vrány na střeše.</p>
<p>„Neměla by ses bratříčkovat s vránami,“ řekl jí tenkrát.</p>
<p>„Proč ne?“ chtěla vědět.</p>
<p>Zvedl hlavu od psacího stolu, aby jí odpověděl, ale ať už jí chtěl na to tenkrát říct cokoliv, vykouřilo se mu to z hlavy.</p>
<p>Slunce zase jednou vyšlo nad mraky a Inej nastavovala tvář jeho hřejivým paprskům. Oči měla zavřené a husté, temně černé řasy se jí na víčkách chvěly. Vítr přicházející od přístavu jí nadzvedával tmavé vlasy a Kaz byl na kratičkou chvilku znovu chlapec, který vůbec nepochybuje, že svět je kouzelný.</p>
<p>„Proč ne?“ dožadovala se odpovědi se stále zavřenýma očima.</p>
<p>Plácl první věc, která mu přišla na jazyk. „Jsou neurvalé.“</p>
<p>„To ty taky, Kazi.“ Zasmála se; kdyby mohl, zakonzervoval by si ten smích do láhve a v noci se s ním tajně opájel. Vyděsilo ho to.</p>
<p>Kaz se naposledy nadechl, pak se <emphasis>baleen</emphasis> rozpustil a do úst mu natekla voda. Mžoural v přívalu valící se řeky, doufal, že zahlédne aspoň záblesk denního světla. Řeka ho odhodila na stěnu strouhy. Tlak na prsou sílil. <emphasis>Jsem silný</emphasis>, přesvědčoval sám sebe. <emphasis>Má vůle je mocnější než tenhle proud. </emphasis>Slyšel jak se Jordie směje. <emphasis>Kdepak, bráško. Nikdo není mocnější</emphasis>. <emphasis>Už tolikrát jsi přelstil smrt. Na chamtivost možná můžeš sázet, ale smrt neslouží nikomu.</emphasis></p>
<p>Tu noc v přístavu Kaz málem umřel, zarputile kopal nohama ve tmě a tělo mrtvého bratra ho nadnášelo. Teď tu nebyl nikdo a nic, co by ho neslo dál. Snažil se myslet na bratra, na pomstu, na Pekku Rollinse svázaného v křesle v domě na Zelverstraat, představoval si, jak mu cpe do huby obchodní příkazy, aby ho konečně přiměl vzpomenout si na Jordieho jméno. Přesto mu myšlenky pořád utíkaly k Inej. Ona musí žít. Musí se dostat z Ledového paláce. A jestli se jí to nepodařilo, pak on tohle musí přežít, aby ji zachránil.</p>
<p>Bolest v plicích byla nesnesitelná. Musí jí říct… co vlastně? Že je krásná a statečná a že si ji nezaslouží. Protože je zvrácený, nepoctivý, špatný, ale není ještě tak zlomený, aby se nedokázal dát dohromady, a byl mužem pro ni. Že aniž by chtěl, začal na ni spoléhat a hledat ji, protože ji potřebuje u sebe. Musí jí přece poděkovat za ten nový klobouk.</p>
<p>Voda mu tlačila na prsa a nutila otevřít ústa. <emphasis>Ne</emphasis>, zapřísahal se. Ale nakonec podlehl a voda se nahrnula dovnitř.</p><empty-line />
</section>
<section>
<empty-line /><p>Část šestá</p><empty-line /><p>Skuteční zloději</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>39 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Z</strong>běsilý tlukot srdce jí nadouval hruď. Když člověk vystupuje v cirkuse, musí se ve správnou chvíli jedné houpačky pustit, aby se natáhl po druhé; a může přijít chvíle, kdy si uvědomí, že udělal chybu, a pak už si nepřipadá jako tíže zbavený, ale jednoduše padá dolů.</p>
<p>Strážní ji táhli zpátky do vězení. Na nádvoří bylo mnohem víc dozorců než ráno, kdy ji sem s ostatními dovedli z vězeňského povozu; všichni vojáci na ni mířili pistolemi. Prošli obrovským vlčím chřtánem, vystoupali po schodech nahoru a táhli ji po ochozu kolem skleněné zbrojnice. Zahlédla transparent s nápisem, který ji Nina přeložila: <emphasis>Fjerdská moc</emphasis>. Přišel jí úsměvný, už když tudy šla poprvé; jedním okem sledovala tanky a zbraně pod sebou, zatímco druhým pátrala po Kazovi s ostatními na opačné straně. Nemohla pochopit, co je to za lidi, kteří se potřebují pyšnit mocí před bezbrannými zajatci v řetězech.</p>
<p>Strážní šli moc rychle. Dnes v noci už podruhé schválně zakopla.</p>
<p>„Dělej,“ hartusil voják keršsky a táhl ji dopředu.</p>
<p>„Jdete moc rychle.“</p>
<p>Zprudka jí zatřásl rukou. „Přestaň zdržovat.“</p>
<p>„Netěšíš se na naše vyšetřovatele?“ ušklíbl se druhý. „Však oni ti rozváží jazyk.“</p>
<p>„Jenom už nebudeš taková krasotinka, až s tebou skončí.“</p>
<p>Zachechtali se a Inej se obrátil žaludek. Věděla, že schválně mluví keršsky, aby jim rozuměla.</p>
<p>Nejspíš by je dokázala oba vyřídit, i když mají zbraně, zatímco ona je bez svých dýk. Ruce má volné a oni si pořád myslí, že mají co do činění se zhrzenou prostitutkou. Heleen sice vykřikovala, že je Inej kriminálnice, pro ně však není víc než bezvýznamná zlodějka v cárech fialového hedvábí.</p>
<p>Právě když chtěla zaútočit, zaslechla další kroky blížící se jejich směrem. Viděla siluety dvou mužů v uniformách. Dokáže si sama poradit se čtyřmi vojáky? Nebyla si tím jistá, ale věděla, že jestli přejdou tenhle ochoz, je po všem.</p>
<p>Koutkem oka ještě jednou mrkla na transparent pověšený ve skleněné zbrojnici. Teď, nebo nikdy.</p>
<p>Obtočila nohu kolem kotníku vojáka nalevo. Jak padal dopředu, rozbila mu prudkou ranou pěstí nos.</p>
<p>Druhý voják napřáhl zbraň. „Za tohle zaplatíš.“</p>
<p>„Nezastřelíš mě. Potřebuješ informace.“</p>
<p>„Můžu tě střelit do nohy,“ ušklíbl se a namířil pistoli níž.</p>
<p>Nato se zřítil k zemi, ze zad mu trčely omlácené krejčovské nůžky. Voják nad ním na Inej vesele zamával.</p>
<p>„Jespere,“ vydechla s úlevou. „Konečně.“</p>
<p>„Já jsem tu taky,“ ozval se Wylan.</p>
<p>Dozorce s rozbitým nosem na zemi cosi zachrčel a pokusil se zvednout pistoli. Inej ho kopla bez milosti do hlavy. Už se ani nehnul.</p>
<p>„Podařilo se ti sehnat dost velký diamant?“ honem se zajímal Jesper.</p>
<p>Inej přikývla a vytáhla z rukávu impozantní diamantový náhrdelník.</p>
<p>„Pospěšte si,“ strachovala se Inej. „Jestli ho Heleen ještě nepostrádá, brzy si všimne, že ho nemá. I když vzhledem k tomu, že je spuštěný Černý protokol, s tím asi mnoho nenadělá.“</p>
<p>Jesper jí s pusou dokořán vytrhl šperk z ruky. „Kaz říkal, že potřebujeme jeden diamant. Neřekl ti, abys ukradla náhrdelník Heleen Van Houdenové!“</p>
<p>„Pusť se do práce a nestarej se.“</p>
<p>Kaz dal Inej dva úkoly: ukrást dostatečně velký diamant, se kterým bude moct Jesper pracovat, a po jedenácté hodině být na ochozu nad zbrojnicí. K tomu, co potřebovali, mohla ukrást stovky jiných diamantů, i pozornost strážců mohla upoutat úplně jinak. Ale chtěla napálit právě Heleen. To má za všechna ta vyčmuchaná tajemství, falešné smlouvy a spáchané násilnosti.</p>
<p>A Heleen jí to hodně usnadnila. Inej si při té potyčce v sále dala záležet, aby Heleen v obavách o svůj život neměla kdy starat se o náhrdelník. A potom zas Heleeniny myšlenky zcela ovládla škodolibá radost. Jediné, co Inej mrzí, je, že neuvidí Tante Heleen, až zjistí, že její milovaný klenot zmizel.</p>
<p>Jesper zapálil lucernu a dal se do práce vedle Wylana. Teprve teď si všimla, že jsou oba po zpáteční cestě spalovací šachtou zaprášení od sazí. Přitáhli s sebou dva stočené umolousané provazy. Zatímco pracovali, zavřela Inej dveře na obou stranách ochozu na závoru. Mají jen pár minut, než přijde další hlídka a zjistí, že dveře, co mají být otevřené, jsou zamknuté.</p>
<p>Wylan vytáhl dlouhý kovový šroub a věc, jež vypadala jako madlo obrovského navijáku; snažil se je nacpat do sebe a vyrobit z nich ošklivou, ale funkční vrtačku.</p>
<p>Na jedné straně se ozvalo hlasité zabouchání na dveře.</p>
<p>„Dělej,“ sykla nervózně Inej.</p>
<p>„Tohle mi moc nepomůže,“ rozčiloval se Jesper, přitom nespouštěl pozornost ze vzácných kamenů. „Nesmím je rozbít, tím bych porušil jejich molekulární stavbu. Musím je rozříznout, hodně opatrně, a seříznout hrany do dokonalého hrotu. Nemám k tomu potřebný trénink –“</p>
<p>„A kdo za to může?“ rýpl si Wylan, aniž zvedl oči od práce.</p>
<p>„Ani tohle mi teď nepomůže.“</p>
<p>Dozorci bušili na dveře. Přes zbrojnici Inej viděla, jak do ochozu na druhé straně vtrhli řvoucí vojáci a ukazovali na ně. Přes neprůstřelné sklo však nemohli střílet.</p>
<p>To sklo byla práce grišů. Nina to poznala hned – fjerdská moc chráněná umnou dovedností grišů – a jediné, co je tvrdší než sklo vyrobené materiálčiky, jsou diamanty.</p>
<p>Dveře na obou stranách ochozu se teď otřásaly v pantech. „Už jsou tady!“ vykřikla Inej.</p>
<p>„To sklo je moc tlusté!“</p>
<p>Prudký úder zalomcoval dveřmi na pravé straně. „Mají beranidlo,“ lekl se Wylan.</p>
<p>„Nepřestávej,“ okřikla ho Inej. Vyzula se z bot.</p>
<p>Jesper rychle otáčel klikou a diamantový hrot jemně předl. Začal jím opisovat oblouk, měl čtvrtku, pak půlměsíc. <emphasis>Rychleji</emphasis>.</p>
<p>Dřevo ve dveřích na konci chodby začalo praskat.</p>
<p>„Vezmi tu kliku, Wylane!“ volal Jesper.</p>
<p>Wylan si stoupl na jeho místo a točil klikou co nejrychleji mohl.</p>
<p>Jesper sebral ze země pistole, které vypadly dozorcům z rukou, a zamířil na dveře.</p>
<p>„Už jdou!“ zařval.</p>
<p>Dva konce se ve skle spojily. Z měsíce dostoupil úplňku. Skleněný kruh se uvolnil a začal se naklánět dopředu. Ještě než dopadl na zem, začala Inej couvat.</p>
<p>„Z cesty!“ křikla.</p>
<p>Pak se rozeběhla, nohy měla lehké a hedvábí za ní vlálo jako peří. V tuhle chvíli jí už nevadilo. Napálila Heleen Van Houdenovou. Sebrala jí kus jejího já, byl to sice jen hloupý symbol, ale Heleen si ho cenila nade všechno. Tohle nestačí – nikdy nic nebude stačit – ale je to začátek. Budou jiní kuplíři, které bude muset přelstít, a jiní otrokáři, které bude muset oklamat. To hedvábí jsou její křídla a ona je svobodná.</p>
<p>Inej se soustředila na kruh vyříznutý ve skle – luna, prázdná luna, jež je dveřmi do její budoucnosti – a pak skočila. Její drobné tělo se do otvoru sotva vešlo, slyšela jemné trhání látky, jak ostrá skleněná hrana odřízla hedvábí plápolající za ní. Prohnula tělo a natáhla se. Musí se chytit železné lampy visící ze stropu zbrojnice; druhý pokus mít nebude. Byl to opovážlivý skok, šílený, byla však znovu dcerou svého otce a zákony gravitace pro ni neplatily. Děsivý okamžik visela v prázdnu, pak se její ruce zachytily konce svítidla.</p>
<p>Za sebou slyšela ránu, jak se dveře vyvrátily, a pak střelbu. <emphasis>Zdrž je, Jespere. Dej mi čas.</emphasis></p>
<p>Houpala se na lampě, dopředu a dozadu, nabírala rychlost. Prosvištěla kolem ní kulka. Náhoda? Nebo se někdo dostal přes Jespera s Wylanem a teď na ni střílejí tou vyříznutou dírou?</p>
<p>Když nabrala dostatečnou rychlost, pustila se. Ztěžka narazila do zdi. Nebylo to nijak elegantní, nicméně se rukama chytla za okraj kamenné římsy, na níž byly vystavené starověké bojové sekery. Odtud už to bylo snadné: z římsy na trám, pak na římsu pod ním a s tupým žuchnutím bosýma nohama přímo na střechu obrovského tanku. Vklouzla do kovové věže v jeho středu.</p>
<p>Otočila jednou pákou, pak druhou; snažila se tank ovládnout. Konečně se jeden z kulometů pohnul nahoru. Stiskla spoušť; roztřásla se po celém těle, zatímco kulky jako krupobití s rachotem splašeně dopadaly na sklo zbrojnice. Bylo to jediné varování, které byla schopná Jesperovi s Wylanem dát.</p>
<p>Inej nezbývalo, než doufat, že dokáže rozpohybovat i dělo. Zasunula se níž do kabiny tanku a otočila tou nejnápadnější pákou; hlaveň dlouhého děla se nachýlila. Byla tam páka, přesně jak to Jesper říkal. Vší silou za ni zatáhla. Ozvalo se nečekaně tiché cvaknutí. Chvíli, která jí připadala jako celá věčnost, se nedělo vůbec nic. <emphasis>Co když není nabitý?</emphasis> horečně přemýšlela. <emphasis>Jestli je pravda, co Jesper o téhle zbrani vykládal, byli by Fjerdani blázni, kdyby ji tu nechali stát napěchovanou třaskavinou.</emphasis></p>
<p>Někde uvnitř tanku to zadunělo. Slyšela, jak se na ni něco valí, a přepadla ji zoufalá myšlenka, že to musela splést. Teď se jí dělostřelecký granát skutálí hlavní přímo do klína a exploduje. Pak se ozvalo zadunění a zaskřípění, asi jako když kov narazí na kov. Dělo se roztřáslo. Ohlušující rána rozťala vzduch a zanechala za sebou oblak temně šedivého kouře.</p>
<p>Střela zasáhla sklo a roztříštila ho na tisícero blyštivých střípků. Krásnější než diamanty, pomyslela si Inej a doufala, že se Jesper s Wylanem stihli schovat.</p>
<p>Čekala, až sedne prach, v uších jí drnčelo. Skleněná stěna vzala za své. Všechno zůstalo bez hnutí. Pak dolů spustila dvě lana nahoře přivázaná k zábradlí podél ochozu a za nimi následovali Jesper s Wylanem: Jesper připomínal hbitý dlouhonohý hmyz, zatímco Wylan, který sebou škubal na všechny strany, vypadal spíš jako larva klubající se z kukly.</p>
<p>„Ajor!“ zahalekala Inej fjerdsky. Nina by na ni mohla být pyšná.</p>
<p>Pohnula dělem do strany. Na druhém ochozu, za zbývající skleněnou stěnou, stáli vojáci a něco na sebe pokřikovali. Jakmile si všimli, že se hlaveň obrací jejich směrem, rozutekli se.</p>
<p>Inej zevnitř slyšela kroky a klapání; Jesper s Wylanem se škrábali na tank. Pak se uvnitř věže objevila Jesperova hlava. „Necháš mě řídit?“</p>
<p>„Když jinak nedáš.“</p>
<p>Uhnula stranou, aby se mohl nasoukat do řidičského prostoru.</p>
<p>„Nazdar, lásko,“ broukl šťastně. Zatáhl za nějakou páku a pancéřový obr se s rachotem probral k životu a všechno kolem zahalil do mračna černého kouře. <emphasis>Co je tohle za monstrum?</emphasis> nešlo pořád Inej do hlavy.</p>
<p>„To je ale řev!“ zacpávala si uši.</p>
<p>„To je pane motor!“ pochvaloval si Jesper.</p>
<p>Pak se ta věc dala do pohybu – a nikde žádný kůň.</p>
<p>Ze shora se ozývala střelba. Wylan zřejmě zjistil, jak se ovládá kulomet.</p>
<p>„Proboha,“ klel Jesper. „Běž mu pomoct zaměřovat.“</p>
<p>Vmáčkla se vedle Wylana do otočné věže a chopila se druhého kulometu; pomáhala mu střílet, protože dozorci právě vtrhli do zbrojnice.</p>
<p>Jesper otočil tank a jel dozadu, jak nejvíc to šlo. Vystřelil další ránu z děla. Střela roztříštila sklo zbrojnice na prach, přelétla přes ochoz a dopadla na kamennou zeď za ním. Bílý prach a kamenné úlomky létaly všude kolem. Vypálil znovu. Druhý zásah udeřil tvrdě: zeď popraskala a napříč kamennými hradbami se táhly dlouhé praskliny. Jesper hradby promáčknul – dost znatelně – ale neprolomil.</p>
<p>„Připraveni?“ zakřičel.</p>
<p>„Připraveni,“ odpověděla Inej s Wylanem jako jeden muž. Přimáčkli se ve věži. Wylan měl od skla škrábance po celém obličeji i na krku. Celý zářil. Inej ho vzala za ruku a pevně ji stiskla. Přišli do Ledového paláce jako vyděšené krysy. Odcházejí – ať už to dneska přežijí, nebo ne – jako armáda.</p>
<p>Inej slyšela pronikavé kvílení, skřípot a burácení naprázdno se otáčejících kol. Tank burácel jako hrom uvězněný v kovovém bubnu domáhající se, aby ho pustili ven. Zacouval na pásech zpátky a vyrazil vpřed. Hnali se, nabírali rychlost, větší a větší. Tank poskočil – museli vyjet ze zbrojnice.</p>
<p>„Držte se pevně!“ zahulákal Jesper a najeli do věhlasných, nepřekonatelných hradeb Ledového paláce. Byl to otřesný náraz; Inej s Wylanem odlétli dozadu a vrazili zády do stěny věže.</p>
<p>Měli to za sebou. Drkotali po silnici a dunění střelby za nimi pomalu utichalo. Inej odněkud zaslechla přidušené vzdechy. Narovnala se, aby se rozhlédla. Wylan se chichotal.</p>
<p>Stál s hlavou v otevřeném poklopu a díval se dozadu na Ledový palác. Vmáčkla se vedle něj; spatřila rozšklebenou díru v hradbách – temnou skvrnu na sněhobílé zdi, kterou se valili ven vojáci a marně stříleli na prašnou stopu mizejícího tanku.</p>
<p>Wylan se prohýbal smíchy a s chroptěním ukazoval dolů. Táhli za sebou transparent, který jim po cestě uvízl v pásech. Byl ohořelý a zablácený, přesto dokázala rozluštit, co na něm stojí: STRYMAKT FJERDAN. Fjerdská moc.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>40 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>V</strong>ynořili se z temnoty, promočení a otlučení, a v jasném měsíčním svitu ztěžka lapali po dechu. Nina si připadala jako zmlácená. Lepkavé zbytky <emphasis>baleenu</emphasis> jí překážely v koutcích úst. Z rozervaných šatů ji nezbylo takřka nic a kdyby nebyla tak zoufale, tak závratně šťastná, že žije a dýchá, asi by jí dělalo starosti, že stojí bosá a v podstatě nahá v korytu ledové severské řeky, zatímco do bezpečí přístavu zbývá ještě půldruhé míle. V dálce slyšela vyzvánět zvony na Staré věži.</p>
<p>Kuwej vykašlával vodu a Matthias táhl z mělčiny na břeh bezvládného Kaze.</p>
<p>„Proboha, dýchá?“ strachovala se Nina.</p>
<p>Matthias ho ne zrovna jemně otočil na záda a začal mu masírovat hrudník s mnohem větší silou, než bylo zrovna nutné.</p>
<p>„Měl – bych – tě – tu – ne – chat – um – řít,“ mručel Matthias do rytmu svých pohybů.</p>
<p>Nina se doškrábala přes kameny k nim a klekla si vedle Matthiase. „Ukaž. Pomůžu ti, než mu zlomíš hrudní kost. Má puls?“ Přitiskla mu prsty na krk. „Má, ale slábne. Rozhrň mu košili.“</p>
<p>Matthias jí pomohl roztrhnout <emphasis>drüskellskou</emphasis> uniformu. Nina položila ruku na Kazovu bledou hruď, napojila se na jeho srdce a nutila je k pohybu. Druhou rukou mu zacpala nos a otevřela pusu a zkusila mu do plic vdechnout trochu vzduchu. Zdatnější korporálčik by dokázal dostat vodu z těla šikovnějším způsobem, ale neměla čas lamentovat nad svým nedostatečným výcvikem.</p>
<p>„Přežije to?“ pozoroval je Kuwej.</p>
<p><emphasis>To nevím</emphasis>. Znovu přitiskla ústa na jeho a dýchala v rytmu, k němuž se zároveň snažila přimět jeho srdce. <emphasis>No tak, ty mizero mizerná. Už ses vylízal z horších patálií.</emphasis></p>
<p>Okamžitě ucítila, když Kazovo srdce začalo tlouct samo. Nato zakašlal, hrudník se mu stáhl a z úst mu vytryskla voda.</p>
<p>Zalapal po dechu a prudce ji od sebe odstrčil.</p>
<p>„Jdi ode mě pryč,“ sípal přerývavě a rukou v rukavici si horečnatě otíral ústa. S vytřeštěnýma očima hleděl skrze ni, jako by ji vůbec neviděl. „Nedotýkej se mě.“</p>
<p>„Jsi v šoku, <emphasis>demjine</emphasis>,“ krotil ho Matthias. „Skoro ses utopil. Měl ses utopit.“</p>
<p>Kaz se znovu rozkašlal, přitom se zimničně třásl po celém těle.</p>
<p>„Utopil,“ opakoval nepřítomně.</p>
<p>Nina pokyvovala hlavou. „Ledový palác, pamatuješ? Vloupali jsme se dovnitř? Skoro nás dostali? Čtyři miliony <emphasis>kruge</emphasis> v Ketterdamu?</p>
<p>Kaz zamrkal a zbystřil. „<emphasis>Čtyři</emphasis> miliony.“</p>
<p>„Myslela jsem si, že tohle tě probere.“</p>
<p>Rukama si promnul obličej, ještě pořád se otřásal dusivým kašlem.</p>
<p>„Dokázali jsme to,“ vydechl užasle. „Djel koná zázraky.“</p>
<p>„Ty si žádný zázrak nezasloužíš,“ zakabonil se Matthias. „Znesvětil jsi posvátný strom.“</p>
<p>Kaz vyskočil na nohy, trochu se zapotácel a nejistě se nadechl. „Je to symbol, Helvare. Jestli je ten tvůj bůh tak malicherný, měl bys mu sehnat jiný. Pojďme odsud vypadnout.“</p>
<p>Nina rozhodila rukama. „Nemáš zač, ty nevděčný mizero.“</p>
<p>„Až budeme na <emphasis>Ferolind</emphasis>, bude na děkování času dost. Dělej.“ A už se drápal přes balvany podél břehu. „Po cestě mi můžeš vysvětlit, proč náš proslulý vědec vypadá jako Wylanův spolužák.“</p>
<p>Nina zavrtěla hlavou, rozpolcená mezi zlostí a obdivem. Možná tohle musí člověk umět, aby dokázal v Barrelu přežít. Nikdy nepřestat.</p>
<p>„On je náš přítel?“ ujišťoval se pochybovačně Kuwej ve svém jazyce.</p>
<p>„Příležitostně.“</p>
<p>Matthias jí pomohl na nohy a vyrazili za Kazem. Po kamenité strži, která je měla zavést na druhý konec mostu nad nimi, a o něco je přiblížit Djerholmu, to šlo hodně pomalu. Nina byla vyčerpaná jako snad nikdy před tím, ale zakázala si odpočívat. Mají svoji kořist. Dostali se dál než všichni ostatní. Odpálili budovu v samotném srdci Ledového paláce. Do přístavu se ale stejně bez ostatních nedostanou…</p>
<p>Šla dál. Nic jiného jí taky nezbývalo, pokud se nechtěla posadit na kámen u cesty a čekat, až přijde konec.</p>
<p>Od Ledového paláce se přibližovalo dunění.</p>
<p>„Ach, dobrý bože, ať je to Jesper,“ modlila se, když se vyškrábali přes okraj strouhy a napjatě pozorovali most vyzdobený na Hringällu pentlemi a jasanovými snítkami.</p>
<p>„Ať se blíží cokoliv, je to obrovské,“ poznamenal Matthias.</p>
<p>„Co budeme dělat, Kazi?“</p>
<p>„Čekat,“ odpověděl, zatímco hluk stále sílil.</p>
<p>„Co třeba ‚schovejte se‘?“ obořila se na něj Nina, přitom nervózně přešlapovala z nohy na nohu. „Bojujte ze všech sil? <emphasis>Tady do toho křoví jsem ukryl dvacet pušek?</emphasis> <emphasis>Něco</emphasis> nám musíš dát.“</p>
<p>„Co takhle pár milionů <emphasis>kruge</emphasis>?“ opáčil Kaz.</p>
<p>Na kopci se s rachotem objevil tank chrlící z pásů prach a štěrk. Z pozorovací vížky na ně mával nějaký člověk – ne, byli to dva lidé. Inej s Wylanem křičeli a divoce na ně gestikulovali.</p>
<p>Nina vydala vítězný pokřik, zatímco Matthias jen nevěřícně zíral. Když Nina koutkem oka pohlédla na Kaze, nemohla uvěřit svým očím. „Pane na nebi, vždyť ty jsi šťastný, Kazi.“</p>
<p>„Nebuď směšná,“ zpražil ji. Ale nemohlo o tom být pochyb. Kaz Brekker se uculoval jako idiot.</p>
<p>„Předpokládám správně, že je známe?“ ozval se Kuwej.</p>
<p>Ninino nadšení rázem pohaslo, protože na obzoru se objevila fjerdská odveta za drzost Gaunerů. Přes kopec se přehoupla kolona tanků a v měsíčním světle se řítila silnicí dolů a za sebou zanechávala oblaka zvířeného prachu. Možná Jesper nezničil bránu v <emphasis>drüskellském </emphasis>sektoru. Nebo měli Fjerdani tanky připravené venku. Když si vzpomněla na všechny ty zbraně, které zůstaly v Ledovém paláci, napadlo jí, že mají vlastně štěstí. Ale příliš jí to neuklidnilo.</p>
<p>Až když tank dodrkotal přes pilíře mostu, bylo rozumět, co Inej s Wylanem křičí. „Uhněte na stranu!“</p>
<p>Uskočili z cesty a tank se prohnal kolem nich a se skřípěním zastavil.</p>
<p>„Máme tank,“ radovala se Nina. „Kazi, ty jsi ale odporný malý génius. Tak ono to vyšlo. Ty jsi nám sehnal tank.“</p>
<p>„<emphasis>Oni</emphasis> nám sehnali tank.“</p>
<p>„Máme tank,“ utrousil Matthias a pak ukázal na pancéřové stádo zahalené kouřem, valící se z kopce přímo na ně. „Jenže oni jich mají o dost víc.“</p>
<p>„Jo, ale víš co nemají?“ zeptal se Kaz, zatímco Jesper otáčel dělo tanku. „Most.“</p>
<p>Z obrněných útrob tanku se ozvalo kovové zaskřípění. Pak mocná, ohlušující rána. Slyšela pištivé hvízdnutí, jak kolem nich cosi zasvištělo vzduchem a dopadlo na most. První dva pilíře zachvátily plameny, odlétaly z nich třísky a jiskry a padaly do příkopu. Dělo vystřelilo znovu. Pilíře se s rachotem zřítily dolů.</p>
<p>Fjerdani by museli mít křídla, kdyby se chtěli dostat na druhou stranu.</p>
<p>„Máme tank <emphasis>a</emphasis> příkop,“ libovala si Nina.</p>
<p>„Lezte nahoru!“ vypískl Wylan.</p>
<p>Stoupli si ze stran kolem tanku, drželi se, jak mohli, každý kovový výčnělek či proláklina jim byly dobré, a už se valili plnou rychlostí po silnici do přístavu.</p>
<p>Když dokodrcali do obydlených míst osvětlených pouličními lampami, začali z domů vylézat lidé, aby se podívali, co se to děje. Nina si snažila představit, jak těmhle Fjerdanům musejí připadat. Co vidí, když vystrčí hlavu z okna nebo vykouknou ze dveří? Partu zpovykaných dětí, které se pověsily na fjerdský tank a rozjíveně řádí, a vypadají, jako by utekly z maškarády: z věže vykukuje děvče ve fialových hedvábných šatech s klukem s rezavými kudrlinami na hlavě, a po stranách se jako o život drží čtyři na kost promočení výrostci – šuhanský chlapec ve vězeňském mundúru, dva <emphasis>drüskellové</emphasis> v otrhané uniformě a polonahá holka v rozedraném šifonu, která na celé kolo řve: „Máme příkop!“</p>
<p>Při vjezdu do města Matthias zavolal: „Wylane, řekni Jesperovi, ať se drží v západních ulicích.“</p>
<p>Wylan sklouzl dolů a tank se otočil západním směrem.</p>
<p>„To je tovární čtvrť,“ vysvětloval Matthias. „V noci tu nikdo není.“</p>
<p>Tank se kodrcal po kamenném dláždění, houpavě sebou smýkal do stran, když se chtěl vyhnout opuštěným chodcům, na které narazil, a spěchal kolem krčem, obchodů a kanceláří do přístavní čtvrti.</p>
<p>Kuwej zaklonil hlavu a tvář se mu radostně rozzářila. „Cítím moře,“ nadechoval se šťastně.</p>
<p>I Nina ho cítila. V dálce svítil maják. Dva bloky a budou v přístavu, na svobodě. Třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis>. S jejím a Matthiasovým podílem budou moci odjet, kam budou chtít, a žít, jak se jim zachce.</p>
<p>„Jsme skoro tam!“ hulákal Wylan.</p>
<p>Zahnuli za roh a v Nině by se krve nedořezal.</p>
<p>„Stůj!“ vykřikla. „Stůj!“</p>
<p>Nemusela se namáhat. Tank zastavil tak prudce, že z něj skoro spadla. Nábřeží leželo přímo před nimi, za ním přístav, prapory stovky lodí škubající se ve větru. Bylo pozdě. Nábřeží mělo být opuštěné. Místo toho tu stály bojové oddíly, vojáci v šedivých uniformách sešikovaní do řad, které se táhly jedna za druhou k přístavu. Nejméně dvě stě vojáků a hlavně jejich pušek mířily přímo na ně.</p>
<p>Ještě sem doléhal splašený zvuk zvonů na Staré věži. Otočila se dozadu. Ledový palác se tyčil nad přístavem, dřepěl na útesu jako mrzutý racek s pocuchaným pery a jeho bílé, zespoda osvícené zdi, zářily proti noční obloze.</p>
<p>„Co je to?“ zeptal se Wylan stísněně Matthiase. „Nikdy jsi nemluvil o tom –“</p>
<p>„Museli změnit rozmístění bojových jednotek.“</p>
<p>„Všechno ostatní odpovídalo.“</p>
<p>„Nikdy jsem nezažil Černý protokol v akci,“ zavrčel Matthias. „Možná měli vždycky záložní oddíly v přístavu. Nevím.“</p>
<p>„Buďte zticha,“ okřikla je Inej. „Nechte toho.“</p>
<p>Nad davem zaduněl hlas a Nina leknutím nadskočila. Promluvil nejdřív fjerdsky, pak ravsky, keršsky a nakonec šuhansky. „Pusťte vězně Kuweje Yul-Boa. Položte zbraně na zem a ustupte od tanku.“</p>
<p>„Nespustí palbu,“ uvažoval nahlas Matthias. „Nebudou riskovat, že se Kuwejovi něco stane.“</p>
<p>„Nemusejí,“ procedila Nina. „Podívej.“</p>
<p>Skrze vyrovnané řady vojáků táhli dopředu vyzáblého vězně. Zacuchané vlasy mu padaly do čela. Na sobě měl odranou červenou keftu a přidržoval se strážce, který ho vedl, přitom horečnatě pohyboval ústy, jako by v nejvyšším zoufalství odříkával nesrozumitelnou modlitbu. Nina věděla, že žebrá o <emphasis>parem</emphasis>.</p>
<p>„Smrtič,“ řekl trpce Matthias.</p>
<p>„Ale je strašně daleko,“ namítl Wylan.</p>
<p>Nina zavrtěla hlavou. „To je jedno.“ Drželi ho zavřeného v Djerholmu s vojenskými oddíly? Proč ne? Je to lepší zbraň než všechny pušky a tanky dohromady.</p>
<p>„Vidím <emphasis>Ferolind</emphasis>,“ zašeptala Inej. Nenápadně pokynula hlavou k dokům, kde ji trochu stranou zahlédla. Nině to chvilku trvalo, ale nakonec taky rozpoznala keršský prapor a veselou vlaječku pod ním. Byli už tak blízko.</p>
<p>Jesper by toho smrtiče mohl zastřelit. Mohli by se pokusit projet tankem skrz vojsko, jenže na loď se stejně nedostanou. Než by Fjerdani riskovali, že se Kuwej dostane do cizích rukou, to ho radši zastřelí.</p>
<p>„Kazi?“ zavolal Jesper z tanku. „Bylo by na čase říct, že si s tím počítal.“</p>
<p>Kaz pohledem přelétl šik vojáků před sebou. „Nepočítal jsem s tím.“ Zavrtěl hlavou. „Pamatuješ, Helvare, jak jsi mi řekl, že mi jednou ty triky dojdou? Vypadá to, žes měl pravdu.“ Mluvil k Matthiasovi, ale oči přitom nespouštěl z Inej.</p>
<p>„Už jsem si vězení užila dost,“ prohlásila rozhodně. „Živou mě nedostanou.“</p>
<p>„Mě taky ne,“ přidal se Wylan.</p>
<p>Jesper si uvnitř tanku odfrknul. „Vážně ti budeme muset najít lepší kamarády.“</p>
<p>„Je lepší jít do boje, než se nechat od nějakého Fjerdana napíchnout na kůl,“ mínil Kaz.</p>
<p>Matthias přikývl. „Takže jsme se všichni shodli. Skončíme to tady.“</p>
<p>„Ne,“ špitla Nina. Všichni se k ní otočili.</p>
<p>Přes zástupy Fjerdanů znovu zaburácel plechový hlas. „Máte deset vteřin na to, abyste splnili naše podmínky. Budeme odpočítávat od deseti. Opakuji: Pusťte vězně Kuwej Yul-Boa a vzdejte se. Deset…“</p>
<p>Nina něco rychle pověděla Kuwejovi šuhansky.</p>
<p>„Nechápeš to,“ obořil se na ni. „Jediná dávka –“</p>
<p>„Chápu to,“ odsekla. Ostatní to však nechápali. Dokud Kuwej z kapsy nevyndal malý kožený váček. Jeho okraj byl umazaný od rezavého prášku.</p>
<p>„Ne!“ zařval Matthias. Skočil po váčku <emphasis>s paremem</emphasis>, ale Nina byla rychlejší.</p>
<p>Fjerdský hlas monotónně odčítal dál: „Sedm…“</p>
<p>„Nino, měj rozum,“ prosila ji Inej. „Viděla jsi –“</p>
<p>„Všichni se nestanou závislí po první dávce.“</p>
<p>„Nemůžeš to riskovat.“</p>
<p>„Šest…“</p>
<p>„Kazovi došly triky.“ Roztáhla sáček. „Ale mně ne.“</p>
<p>„Nino, prosím,“ úpěnlivě naléhal Matthias. Byl stejně ztrápený jako tenkrát v Ellingu, když si myslel, že ho zradila. Svým způsobem to vlastně bylo podobné – i teď ho opouštěla.</p>
<p>„Pět…“</p>
<p>První dávka je nejsilnější, tak to přece říkali. Nikdy potom se její účinky nebudou opakovat s takovou intenzitou. Do konce života po nich bude toužit. Nebo bude silnější než droga.</p>
<p>„Čtyři…“</p>
<p>Letmo se dotkla Matthiasovy tváře. „Jestli to bude zlé, skonči to, Helvare. Věřím ti, že uděláš, co je správné.“ Usmála se. „Jako vždycky.“</p>
<p>„Tři…“</p>
<p>Pak hodila hlavou dozadu a nasypala si <emphasis>parem </emphasis>do pusy a celý najednou ho spolkla. Ucítila povědomou sladko-hořkou chuť květů <emphasis>jurdy</emphasis>, ale i jinou příchuť, kterou nedokázala poznat.</p>
<p>Přestala myslet.</p>
<p>Srdce se jí rozbušilo a ve spáncích jí tepala krev. Svět se rozbil do drobných záblesků světla. Viděla skutečnou barvu Matthiasových očí, zářivou modř pod šedými a hnědými skvrnami, které mu sama nasypala do očí, v měsíčním světle dokázala rozpoznat každičký vlas na jeho hlavě. Viděla krůpěje potu na Kazově obočí i skoro neviditelné vpichy po jehle na tetování na jeho předloktí.</p>
<p>Přehlédla řady fjerdských vojáků. Slyšela tlukot jejich srdcí. Viděla, jak se neurony v jejich tělech aktivují a vystřelují signály. Všechno dávalo smysl. Jejich těla byla mapy buněk, tisícero neznámých vyřešených v setině sekundy, v milióntině sekundy, a ona znala odpověď.</p>
<p>„Nino?“ zašeptal Matthias.</p>
<p>„Uhni,“ poručila mu a ve vzduchu uviděla svůj hlas.</p>
<p>V davu vycítila smrtiče, vnímala pohyby jeho hrdla, když polykal svoji dávku. Ten bude první.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>41 </strong></p><empty-line /><p><strong>Matthias</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>„D</strong>va… jedna…“</p>
<p>Matthias viděl, jak se Nině rozšiřují zorničky. Pootevřela ústa, odstrčila ho stranou a seskočila z tanku. Vzduch kolem ní jiskřil napětím, jako by z ní vycházelo zázračné vnitřní světlo, které ji celou rozjasňovalo. Jako by se napojila na Djelovu žílu a jeho boží moc skrze ni prýštila ven.</p>
<p>Okamžitě šla po tom smrtiči. Švihla zápěstím a oči mu v hlavě explodovaly. Bez jediného hlesnutí se zhroutil na zem. „Buď volný,“ rozloučila se s ním.</p>
<p>Houpavou chůzí zamířila k vojákům. Matthias jí vyrazil na pomoc, protože viděl, že zvedají zbraně. „Pozor,“ zavelela.</p>
<p>Vojáci všichni do jednoho ztuhli.</p>
<p>„Odložte zbraně.“ Jako jeden muž ji poslechli.</p>
<p>„Spěte,“ nařídila jim. Rukama ve vzduchu opsala oblouk a všichni – celý šik, řada po řadě – se bez odporu skáceli jako stébla trávy podťatá neviditelnou kosou.</p>
<p>Všechno zůstalo bez hnutí a ve vzduchu zavládlo tíživé ticho. Inej s Wylanem pomalu slezli z tanku a Jesper s ostatními je následovali. Všichni beze slova zírali na pole padlých těl před sebou, to, co právě viděli, jim vyrazilo dech. Seběhlo se to tak rychle.</p>
<p>Museli projít přes vojáky, protože jinak se do přístavu nemohli dostat. Stále mlčky se začali prodírat mezi ležícími těly a nehybné ticho rozrážela jen vzdálená ozvěna stále vyzvánějících zvonů na Staré věži. Matthias zlehka chytil Ninu za paži, slabounce vzdechla a nechala se jím vést.</p>
<p>Doky za nábřežím byly opuštěné. Matthias s Ninou nechali jít ostatní napřed. Blížili se k <emphasis>Ferolind</emphasis>; Matthias viděl na stožáru Rottyho, jektal zuby polomrtvý hrůzou, zatímco Specht, neméně vyděšený, čekal, až bude moct zvednout kotvy.</p>
<p>„Matthiasi!“</p>
<p>Otočil se. Na nábřeží stála skupina <emphasis>drüskellů</emphasis> v promáčených uniformách s černými kápěmi na hlavách. Na nich měli nasazené nablýskané kovové přilby, a skrze hustá oka kroužkového brnění jim nebylo vidět do tváře. I tak Matthias okamžitě poznal hlas Jarla Bruma.</p>
<p>„Zrádče,“ vyrážel Brum rozhořčeně zpod brnění. „Zradil jsi svoji vlast i svého boha. Z tohohle přístavu živý neodejdeš. Nikdo z vás se odsud živý nedostane.“ Jeho muži ho po výbuchu v pokladnici museli dostat ven. Pronásledovali Matthiase s Ninou až do řeky pod posvátným jasanem? Měli ve městě připravené v záloze koně a tanky?</p>
<p>Nina zvedla ruce. „Jenom kvůli Matthiasovi ti dám poslední šanci. Nech nás na pokoji.“</p>
<p>„Nad námi nemáš moc, ty čarodějnice,“ zavrčel Brum. „Naše kápě, naše přilby, každý steh naší uniformy je vyztužený grišovskou ocelí. Vynikající práce materiálčiků, přesně podle našich požadavků, právě k tomuto účelu. Nemůžeš nám vnutit svoji vůli. Nemůžeš nám ublížit. Tahle hra skončila.“</p>
<p>Nina vzpažila. Nic se nestalo a Matthias věděl, že Brum nemluví do větru.</p>
<p>„Běžte!“ volal na ně Matthias. „Prosím, běžte –“</p>
<p>Brum namířil a vystřelil. Kulka zasáhla Matthiase do prsou. Ucítil náhlou, pronikavou bolest – a pak zničehonic zmizela. Na vlastní oči viděl, jak mu kulka vylétla z hrudi a s cinknutím dopadla na zem. Neměl žádné zranění.</p>
<p>„Nina se postavila před něj. „Ne!“ vykřikl.</p>
<p><emphasis>Drüskell </emphasis>začal střílet. Škubla sebou, když ji kulka zasáhla, a Matthias viděl, jak se jí na prsou i obnažených stehnech objevují rudé krůpěje krve. Ona však nepadla. Sotva jí kulka pronikla do těla, sama si ránu zhojila a nábojnice neškodně dopadly na dláždění.</p>
<p><emphasis>Drüskell</emphasis> na ni užasle zíral s otevřenou pusou. Zasmála se. „Příliš sis zvykl na ochočené griši. V klecích býváme krotcí.“</p>
<p>„Jsou ještě jiné prostředky,“ nenechal se vyvést z míry Brum a z opasku vytáhl stejný bič, který měl Lars. „Tvá síla nad námi nemá moc, ty čarodějnice, a bojujeme za spravedlivou věc.“</p>
<p>„Nemám nad tebou moc,“ přitakala Nina se zdviženýma rukama. „Ale je ovládám docela dobře.“</p>
<p>Vojáci, které Nina před chvílí uspala, se s nepřítomným výrazem vztyčili za <emphasis>drüskelly</emphasis>. Jeden vytrhl Brumovi bič z rukou, zatímco ostatní se vrhli na <emphasis>drüskelly </emphasis>a strhli jim dolů přilby a kápě, vydali je tak Nině na pospas.</p>
<p>Nina natáhla prsty. <emphasis>Drüskellové</emphasis> pustili zbraně na zem a s nesmírným řevem se rukama chytili za hlavu.</p>
<p>„Za moji vlast,“ pronesla odhodlaně. „Za můj lid. Za každé dítě, které jste postavili na hranici. Sklízíš, co jsi zasel, Jarle Brume.“</p>
<p>Matthias s hrůzou sledoval, jak sebou <emphasis>drüskellové </emphasis>škubou a třesou se po celém těle. Z uší i očí jim prýštila krev, zatímco fjerdští vojáci tomu nezúčastněně přihlíželi. Jejich nářek zněl Matthiasovi v uších jako úpěnlivý chorál. Claas, se kterým se opil v Avfalle. Giert, který naučil jeho vlka jíst z ruky. Věděl, že jsou to zrůdy, jenže zrovna tak věděl, že jsou to obyčejní kluci, kteří se naučili nenávidět a bát – jako on.</p>
<p>„Nino,“ promluvil jemně a ruku si stále tiskl k místu, kde v něm měla vězet kulka. „Nino, prosím.“</p>
<p>„Sám dobře víš, že oni by s tebou neměli slitování, Matthiasi.“</p>
<p>„Já vím. Já vím. Nech je, ať radši žijí v hanbě.“</p>
<p>Váhala.</p>
<p>„Nino, naučila jsi mě být lepším člověkem. Oni se to taky můžou naučit.“</p>
<p>Nina k němu obrátila pohled. Oči ji divoce plály; hluboký zelený les s temnými studánkami panenek. Vzduch kolem ní byl nabitý silou, jako by ji rozpaloval tajemný žár.</p>
<p>„Mají z tebe stejný strach, jako jsem měl kdysi já,“ přesvědčoval ji. „Bojí se tě, jako ses ty bála mě. Každý může druhému připadat jako netvor, Nino.“</p>
<p>Dlouho mu upřeně hleděla do tváře. Konečně spustila ruce dolů a <emphasis>drüskellové</emphasis> se s úpěním svalili na zem. Propustila vojáky, kteří znovu upadli do dřímoty – loutky s přetrhanými šňůrkami. Pak naposledy prudce trhla rukou a Brum zakvílel. Popadl se za hlavu a mezi prsty mu vytryskla krev.</p>
<p>„Bude žít?“ vyděsil se Matthias.</p>
<p>„Bude,“ uklidnila ho, když vcházeli na loď, „jen bez vlasů.“</p>
<p>Specht na nic nečekal; zahulákal rozkazy a <emphasis>Ferolind</emphasis> zvedla kotvy a s plachtami nadutými větrem nabírala rychlost. Nikdo nevyběhl z doků, aby je zastavil. Nevystřelila na ně žádná loď ani žádný kanón. Nebyl nikdo, kdo by dal dělostřelectvo rozkaz k útoku. Zatímco zvony na Staré věži marně vyzváněly, mizeli lodí v nekonečné černé dálce, jež byla jejich útočištěm, a zanechali za sebou jen utrpení.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>42 </strong></p><empty-line /><p><strong>Inej</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>N</strong>aštěstí pro ně dul silný vítr. Inej cítila, jak ji cuchá vlasy, a nedokázala myslet na nic jiného, než na bouři, která musí přijít.</p>
<p>Sotva dorazili na palubu, obrátil se Matthias na Kuweje.</p>
<p>„Kolik času jí zbývá?“</p>
<p>Kuwej trochu rozuměl keršsky, místy mu Nina musela pomáhat. Dělala to mechanicky, lesklé oči jí přitom těkaly z místa na místo.</p>
<p>„Nejsilnější účinky trvají hodinu dvě. Záleží na tom, jak rychle dokáže její tělo dávku vstřebat.“</p>
<p>„Proč si to nevytáhneš z těla jako ty kulky?“ ptal se Matthias zoufale Niny.</p>
<p>„To nejde,“ vysvětloval Kuwej. „I kdyby dokázala překonat touhu po droze, nedokáže si ji z těla odstranit všechnu, v půli by jí došly síly. K něčemu takovému by potřebovala dalšího korporálčika se schopnostmi umocněnými <emphasis>paremem</emphasis>.“</p>
<p>„Co to s ní udělá?“ zajímal se Wylan.</p>
<p>„Viděl jsi to snad na vlastní oči,“ odtušil hořce Matthias. „Víme, co se bude dít.“</p>
<p>Kaz zkřížil ruce na prsou. „Jak to začne?“</p>
<p>„Zimnicí jako při běžném onemocnění,“ popisoval Kuwej. „Následuje hypersensitivita doprovázená silným škubáním a nesmírnou touhou po další dávce.“</p>
<p>„Máš toho svinstva víc?“ chtěl vědět Matthias.</p>
<p>„Mám.“</p>
<p>„Dost na to, aby to vydržela až do Ketterdamu?“</p>
<p>„Víc už si nevezmu,“ ozvala se Nina.</p>
<p>„Mám dost na to, aby ses cítila dobře,“ obrátil se k ní Kuwej. „Po druhé dávce ovšem není naděje na cestu zpět.“ Obrátil se zpátky na Matthiase. „Tohle je její jediná šance. Je možné, že její tělo samovolně vyloučí dostatečné množství látky, takže si nevytvoří závislost.“</p>
<p>„A jestli ne?“</p>
<p>Kuwej rozhodil rukama, bylo to gesto napůl omluvné, napůl zoufalé. „Pak bez další dávky zešílí. A s další dávkou se její tělo jednoduše opotřebuje. Víš, co znamená slovo <emphasis>parem</emphasis>? To otec ji takhle pojmenoval. Znamená<emphasis> bez milosti</emphasis>“.</p>
<p>Když Nina přeložila poslední větu, nastalo dlouhé ticho.</p>
<p>„Nechci už o tom slyšet ani slovo,“ promluvila nakonec. „Na tom, co má přijít, to stejně nic nezmění.“</p>
<p>Odpojila se od ostatních a zamířila na příď. Matthias se za ní díval.</p>
<p>„Voda slyší a rozumí,“ zamumlal na půl úst.</p>
<p>Inej zašla za Rottym a donutila ho vyhrabat vlňáky, které, když dorazily k severním břehům, nechaly s Ninou na palubě a místo nich si vzaly mrazuvzdorné pláště. Ninu našla na přídi, jak upřeně hledí na moře před sebe.</p>
<p>„Hodina, možná dvě,“ promluvila, aniž by se k ní otočila.</p>
<p>Inej užasle strnula. „Ty jsi mě slyšela přicházet?“ Nikdo neslyší Moru, zvlášť když kolem duje vítr a hučí moře.</p>
<p>„Neměj strach. Neprozradila tě tvá neslyšná chůze, slyším tvůj tep a dech.“</p>
<p>„A tys poznala, že jsem to já?“</p>
<p>„Každé srdce zní jinak. Nikdy před tím jsem si to neuvědomila.“</p>
<p>Inej si stoupla k zábradlí vedle ní a podala jí vlňák. Griša si ho oblékla, i když se nezdálo, že by jí zima nějak vadila. Nad nimi mezi stříbrnými závoji mraků jasně svítily hvězdy. Inej čekala na svítání, už chtěla mít tuhle dlouhou noc za sebou a celou cestu jakbysmet. Překvapilo ji, že se těší zpátky do Ketterdamu. Až si dá amoletu a šálek přeslazené kávy. Až bude v teple a pohodlí sedět ve svém malém pokojíku v Bydle a na střechu bude bubnovat déšť. Má před sebou velké dobrodružství, ale to může počkat, až si dá ve vaně horkou koupel – možná radši několik koupelí.</p>
<p>Nina zabořila hlavu do límce vlňáku a zahuhlala: „Kéž bys mohla vidět to co já. Slyším všechny na téhle lodi, slyším, jak každému proudí krev v žilách. Slyším, jak se změní Kazův dech, když se na tebe podívá.“</p>
<p>„Ty… to slyšíš?“</p>
<p>„Jako by tě pokaždé viděl poprvé.“</p>
<p>„A co Matthias?“ chtěla Inej rychle změnit téma.</p>
<p>Nina nadzdvihla obočí, Inej ji nemohla obelstít. „Matthias má o mě strach, jenže jeho srdce bije pravidelným rytmem bez ohledu na to, co cítí. Pravý Fjerdan, ukázněný ve všech směrech.“</p>
<p>„Nečekala jsem, že ty muže necháš žít, tam v přístavu.“</p>
<p>„Nevím, jestli jsem udělala správně. Teď ze mě udělají další hrůzostrašnou legendu, kterou budou strašit své děti.“</p>
<p>„Nezlobte, nebo si pro vás přijde Nina Zeniková?“</p>
<p>Nina o tom chvilku přemýšlela. „Ostatně, <emphasis>dost</emphasis> se mi líbí, jak to zní.“</p>
<p>Inej se opřela zády o zábradlí a pátravě si Ninu prohlížela. „Celá záříš.“</p>
<p>„To přejde.“</p>
<p>„To nikdy nepřejde.“ Pak Inej zvážněla. „Máš strach?“</p>
<p>„Strašný.“</p>
<p>„Budeme všichni s tebou.“</p>
<p>Nina se nejistě nadechla a přikývla.</p>
<p>Inej měla v Ketterdamu bezpočet známých, ale jen pár přátel. Položila si hlavu na Ninino rameno. „Kdybych byla sulijský mudrc,“ vykládala, „mohla bych nahlédnout do tvé budoucnosti a říct, že všechno bude dobré.“</p>
<p>„Nebo že zemřu v mučivých bolestech.“ Nina přitiskla tvář na temeno Inejiny hlavy. „Stejně mi pověz něco hezkého.“</p>
<p>„Bude to dobré,“ začala Inej. „Tohle přežiješ a budeš hrozně moc bohatá. Budeš zpívat v kabaretu na Východním nábřeží opilecké odrhovačky námořníkům a všem zaplatíš, aby ti po každé písničce tleskali vestoje.“</p>
<p>Nina se tiše zachichotala. „Co kdybychom koupily Zvěřinec?“</p>
<p>Inej se rozzářila, vzpomněla si na svoji malou loď a budoucnost, kterou má před sebou. „Koupíme ho a necháme shořet na prach.“</p>
<p>Chvíli pozorovaly vlny před sebou. „Jsi připravená?“ zeptala se Nina.</p>
<p>Inej byla ráda, že si jí o to nemusela říkat. Vyhrnula si rukáv, pod kterým měla na svraštělé kůži vytetované paví pero.</p>
<p>Netrvalo to snad ani vteřinu, stačil jediný letmý dotek Nininých prstů. Svědění bylo nepříjemné, ale rychle přešlo. Když mravenčení odeznělo, byla kůže na Inejině předloktí dokonalá – skoro až moc jemná a hebká, jako by dostala kus nového těla.</p>
<p>Inej si přejela po hladké kůži. Stačilo jediné dotknutí, a bylo to pryč. Kdyby tak každá bolest mohla tak snadno zmizet.</p>
<p>Nina políbila Inej na tvář. „Jdu najít Matthiase, než to začne být špatné.“</p>
<p>Když odcházela, všimla si Inej, že Nina měla o důvod víc se vzdálit. Ve stínu poblíž stěžně postával Kaz. Byl navlečený v těžkém kabátě a opíral se o hůl s vraní hlavou – vypadal takřka jako znovu ve své kůži. Na Inej taky čekají v podpalubí spolu s dalšími věcmi dýky. Postrádala své drápky.</p>
<p>Kaz prohodil pár slov k Nině a griša užasle nadskočila. Inej nerozuměla, co si vykládají, ale poznala, že výměna názorů je napjatá; pak si Nina podrážděně odfrkla a zmizela v podpalubí.</p>
<p>„Co jsi Nině říkal?“ byla zvědavá Inej, když se Kaz opřel o zábradlí vedle ní.</p>
<p>„Potřebuji, aby pro mě něco udělala.“</p>
<p>„Má před sebou strašné martyrium –“</p>
<p>„A tahle práce přesto nepočká.“</p>
<p>Pragmatický Kaz. Proč se zdržovat empatií? Možná bude Nina nakonec vděčná, že má nějaké rozptýlení.</p>
<p>Stáli, společně hleděli na vlny v dáli a ticho se mezi nimi rozprostíralo.</p>
<p>„Žijeme,“ promluvil nakonec.</p>
<p>„Asi ses modlil ke správnému bohu.“</p>
<p>„Nebo jsem cestoval se správnými lidmi.“</p>
<p>Inej pokrčila rameny. „Kdo rozhoduje o našich cestách?“ Nic na to neřekl. Musela se usmát. „Žádná kousavá poznámka? Žádné posměšky na adresu mých sulijských rčení?“</p>
<p>Prstem v rukavici přejel přes zábradlí. „Ne.“</p>
<p>„Kde se setkáme s Obchodní radou?“</p>
<p>„Až budeme pár mil od pobřeží, Rotty a já doplujeme na záchranném člunu do přístavu. Najdeme poslíčka, aby předal zprávu Van Eckovi, a na Vellgeluku provedeme výměnu.</p>
<p>Inej přejel mráz po zádech. Tenhle ostrov byl oblíbeným místem pašeráků a obchodníků s otroky. „To místo si vybrala Obchodní rada nebo ty?“</p>
<p>„Navrhl to Van Eck.“</p>
<p>Inej se zamračila. „Jak může poctivý kupec vědět o Vellgeluku?“</p>
<p>„Obchod je obchod. Možná Van Eck není tak bezúhonný obchodník, jak se tváří.“</p>
<p>Chvíli tiše stáli. Nakonec se odhodlala. „Chci se naučit řídit loď.“</p>
<p>Kaz svraštěl obočí a překvapeně na ni pohlédl. „Vážně? Proč?“</p>
<p>„Chci si za svoje peníze najmout posádku a vyrazit na moře.“ Sotva to vyslovila, cítila, jak se jí zmocnilo úzkostné očekávání. Její sen byl stále příliš křehký. Kéž by jí nezáleželo na tom, co si o tom Kaz myslí, jenže si nemohla pomoct. „Budu pronásledovat otrokáře.“</p>
<p>„To dává smysl,“ pronesl zamyšleně. „Víš ale, že je nemůžeš zastavit všechny.“</p>
<p>„Když to nezkusím, nezastavím žádného.“</p>
<p>„Tak to je mi jich skoro líto.“</p>
<p>Na tváři jí vyskočil radostný ruměnec. Vždyť Kaz vždycky věřil, že dokáže být nebezpečná.</p>
<p>Inej se opřela lokty o zábradlí a hlavu složila do dlaní. „Nejdřív ale pojedu domů.“</p>
<p>„Do Ravky?“</p>
<p>Přikývla.</p>
<p>„Najít svou rodinu.“</p>
<p>„Ano.“ Ještě před dvěma dny by tímhle skončila. Respektovala by nevyřčenou dohodu, že kolem své minulosti chodí po špičkách. Teď se zeptala zpříma: „Měl jsi jenom bratra, Kazi? Kde jsou tvoji rodiče?“</p>
<p>„My, hoši z Barrelu, nemáme rodiče. Rodíme se v přístavu a vylézáme z kanálu jako krysy.“</p>
<p>Inej zakroutila hlavou. Dívala se na moře, jak se jako dech s každou vlnou nadouvá a znovu klesá. Stěží dokázala v dáli rozeznat obzor – sotva znatelný přechod mezi černou oblohou a ještě černějším mořem. Vzpomínala na rodiče. Už jsou to skoro tři roky, co je neviděla. Jak se asi změnili? Dokáže být znovu jejich dcerou? Možná ne hned. Ale toužila posadit se s tátou na schody jejich maringotky a jíst čerstvě ovoce natrhané ze stromů. Chtěla zase vidět mámu, jak si otírá ruce umazané od křídy, než jde vařit večeři. Stýskalo se jí po vysoké jižní trávě a nekonečné obloze klenoucí se nad pohořím Sikurzoj. Čeká tam něco, co potřebuje k životu. Co potřebuje Kaz?</p>
<p>„Bude z tebe boháč, Kazi. Co budeš dělat, až se všemi srovnáš účty a nebudeš muset prolévat další krev?“</p>
<p>„To se nikdy nestane.“</p>
<p>„Takže ještě víc peněz, další boje a vyřizování účtů. Nikdy jsi nesnil o něčem jiném?“</p>
<p>Neříkal nic. Co mu ze srdce vyrvalo všechnu naději? To se nejspíš nikdy nedoví.</p>
<p>Inej se obrátila k odchodu. Přidržel jí ruku na zábradlí. Nedíval se na ni. „Zůstaň,“ hlas mu drhl jako kámen. „Zůstaň v Ketterdamu. Zůstaň se mnou.“</p>
<p>Pohlédla na jeho ruku, jak v rukavici pevně svírá její. Celou svou bytostí toužila říct ano, ale s tak málem se nespokojí, ne potom, čím vším prošla. „K čemu by to bylo?“</p>
<p>Nadechl se. „Chci, abys zůstala. Chci, abys… Chci tebe.“</p>
<p>„Ty mě chceš.“ Obracela ta slova na jazyku. Jemně mu stiskla ruku. „A jak mě chceš mít, Kazi?“</p>
<p>Tentokrát na ni pohlédl, rty měl stažené do úzké linky a v očích mu plálo. Takhle se tvářil, když bojoval.</p>
<p>„Jak mě chceš mít?“ opakovala. „S rukavicemi, po okraj zachumlaný a hlavou obrácenou na druhou stanu, abychom se náhodou nedotkli ústy?“</p>
<p>Pustil jí ruku a napřímil záda, zahanbený upřel rozhněvaně zrak do vln.</p>
<p>Snad jedině proto, že k ní v tu chvíli stál zády, to dokázala vyslovit: „Chci tě bez brnění, Kazi Brekkere. Nebo tě nechci vůbec.“</p>
<p><emphasis>Promluv</emphasis>, úpěnlivě ho v duchu prosila. <emphasis>Dej mi důvod zůstat</emphasis>. Přes všechnu svou krutost a sobeckost to byl pořád kluk, který ji zachránil. Chtěla věřit, že stojí za to, aby i ona zachránila jeho.</p>
<p>Plachty praskaly ve větru. Mraky na chvíli ustoupily luně, jen aby ji vzápětí znovu pohltily.</p>
<p>Inej nechala Kaze stát v kvílení větru. A do svítání bylo daleko.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>43 </strong></p><empty-line /><p><strong>Nina</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>B</strong>olesti se ozvaly za svítání. O hodinu později měla pocit, že se jí kosti vymknou z kloubů a vyrvou z těla. Ležela na stejném stole, kde po cestě tam léčila pobodanou Inej. S mučivě vybičovanými smysly cítila pod čistidlem, jímž Rotty umyl stůl, kovový pach krve. Byla cítit jako Inej.</p>
<p>Matthias seděl vedle ní. Byl by ji rád vzal za ruku, dotek jí však působil nesmírnou bolest. Stačilo, aby na ni jemně sáhl rukou, a měla pocit, jako by ji ťal do živého masa. Všechno bylo zlé. Všechno jí bylo nepříjemné. Jediné, na co dokázala myslet, byla sladká, mírně nahořklá chuť <emphasis>paremu</emphasis>. Myslela, že snad vyskočí z kůže.</p>
<p>Když se začala třást, prosila ho, ať jde pryč.</p>
<p>„Nechci, abys mě takhle viděl,“ stěží ze sebe vypravila a stočila se na bok.</p>
<p>Odhrnul jí vlhké vlasy z očí. „Je to hodně zlé?“</p>
<p>„Hodně.“ Dobře věděla, že bude ještě hůř.</p>
<p>„Nechceš si zkusit vzít trochu <emphasis>jurdy</emphasis>?“ S tím nápadem přišel Kuwej, malá dávka obyčejné <emphasis>jurdy</emphasis> by prý mohla Nině pomoct přečkat den.</p>
<p>Zavrtěla hlavou. „Chci… já chci – proboha, proč je tu takové vedro?“ Pak se přes nesmírnou bolest pokusila posadit. „Nedávejte mi žádnou další dávku. Ať říkám cokoliv, Matthiasi, ať tě budu na kolenou prosit. Nechci skončit jako Nestor, jako ty grišové v celách.“</p>
<p>„Nino, Kuwej říkal, že můžeš umřít, když ti to nedáme. Nenechám tě zabít.“</p>
<p>Kuwej. Tam v pokladnici Matthias povídal: <emphasis>je to jeden z nás</emphasis>. To slovo se jí líbilo. Nás. Žádné hranice ani rozdělování. V tom slově slyšela spoustu naděje.</p>
<p>Praštila sebou zpátky na stůl a celé její tělo se vzedmulo odporem. To nebyly šaty, co měla na sobě, ale rozdrcené sklo. „Byla bych ty <emphasis>drüskelly </emphasis>pozabíjela.“</p>
<p>„Všichni si neseme své hříchy s sebou, Nino. Musíš žít, abych já mohl odčinit ty své.“</p>
<p>„Na to mě nepotřebuješ. To můžeš udělat i beze mě.“</p>
<p>Zabořil hlavu do dlaní. „Jenže já nechci.“</p>
<p>„Matthiasi,“ vypravila ze sebe a prsty mu přejela přes krátké strniště vlasů. Bolelo to. Celý svět bolel. Dotýkat se ho bolelo, i tak to chtěla. Možná je to naposledy. „Nelituju toho.“</p>
<p>Co nejjemněji chytil její ruku do dlaní a zlehka políbil. Cukla sebou. Chtěl jí položit ruku zpátky, ale stiskla ho pevněji.</p>
<p>„Zůstaň,“ vyrazila sípavě. Z očí se jí vyřinuly slzy. „Zůstaň se mnou až do konce.“</p>
<p>„I potom,“ vyhrkl. „A navždycky.“</p>
<p>„Chci být znovu v bezpečí. Chci jet domů, do Ravky.“</p>
<p>„Pak tě tam dovezu. Budeme zapalovat rozinky, nebo čím se to tam, vy neznabozi, bavíte.“</p>
<p>„Fanatiku,“ vydechla tiše.</p>
<p>„Čarodějko.“</p>
<p>„Barbare.“</p>
<p>„Nino,“ šeptal, „můj červený ptáčku. Neodcházej.“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>44 </strong></p><empty-line /><p><strong>Jesper</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>Z</strong>atímco loď uháněla jižním směrem, celá posádka tiše bděla jak při vigiliích. Všichni mluvili tlumeně a opatrně našlapovali po palubě. Jesper si o Ninu dělal stejné starosti jako všichni ostatní – tedy kromě Matthiase, který se bál nejspíš ze všech nejvíc – jenže to ohleduplné ticho bylo pro Jespera nesnesitelné. Potřeboval by si zastřílet.</p>
<p>Připadal si jako na opuštěné lodi. Matthias byl zavřený v kajutě s Ninou a požádal Wylana, aby mu pomohl se o ni starat. I když Wylanovi chemie nevoní, věděl o všech těch tinkturách a mazadlech víc, než všichni ostatní z posádky, tedy kromě Kuweje, jenže tomu zase Matthias pořádně nerozumí. Jesper, co vypluli z přístavu v Djerholmu, Wylana neviděl a musel si přiznat, že mu kupčík chybí. Neměl koho popichovat. I když byl Kuwej přátelský, jeho kerština byla neohrabaná a moc toho nenamluvil. Občas se zničehonic objevil v noci na palubě, beze slova se postavil vedle Jespera a zíral na moře. Bylo to dost otravné. Jenom Inej se měla do hovoru, očividně se v ní probudil bezbřehý zájem o námořnictví. Většinu času se od Spechta a Rottyho učila vázat uzly nebo natahovat plachty.</p>
<p>Jesper od začátku věděl, že se nemusí vrátit domů, že můžou skončit v Ledovém paláci ve vězení nebo rovnou napíchnutí na kůle. Tak nějak si ale myslel, že jestli se jim ten nemožný kousek podaří a oni vážně zachrání Yul-Bayura a dostanou se na <emphasis>Ferolind</emphasis>, bude zpáteční cesta jeden velký večírek. Vypijí všechno, co si Specht na lodi ulil, snědí všechny Nininy karamely a budou vzpomínat, jak měli namále, a radovat se ze svého vítězství. Nikdy ho ani ve snu nenapadlo, že je v přístavu obklíčí, a už vůbec mu nepřišlo na mysl, co Nina provede, aby je zachránila.</p>
<p>Jesper se o Ninu bál, ale myšlenky na ni v něm zároveň vzbuzovaly pocit viny. Když se nalodili, a Kuwej vysvětloval, jak <emphasis>parem</emphasis> funguje, začal mu tichý hlas našeptávat, že by bylo správné taky si ho vzít. I když byl jen materiálčik bez výcviku, možná by jí dokázal pomoct vytáhnout <emphasis>parem</emphasis> z těla a osvobodit ji. Jenže to byl hlas hrdiny a Jesper už si dávno přestal myslet, že byl stvořen k hrdinství. K čertu, hrdina by si přece vzal <emphasis>parem,</emphasis> už když v přístavu stáli před fjerdskou přesilou.</p>
<p>Když se na obzoru konečně objevil Kerch, ucítil Jesper zvláštní kombinaci úlevy a vzrušení. Jejich životy se změní způsobem, který mu pořád připadal neskutečný.</p>
<p>Spustili kotvu a když padla noc, zeptal se Kaze, jestli by s ním a Rottym mohl veslovat na záchranném člunu do Pátého přístavu. Nepotřebovali ho s sebou, Jesper však zoufale dychtil po nějakém rozptýlení.</p>
<p>V Ketterdamu panoval zmatek jako vždycky – v docích vykládali z lodí zboží, turisté a vojáci na dovolené se hrnuli se smíchem ven a halasně mířili do Barrelu.</p>
<p>„Nic se tu nezměnilo,“ poznamenal Jesper.</p>
<p>Kaz nadzdvihl obočí. Měl na sobě svůj uhlazený tmavě šedý oblek s elegantní kravatou. „A cos čekal?“</p>
<p>„Přesně nevím,“ přiznal Jesper.</p>
<p>Sám si připadal jinak, i když za pasem cítil důvěrně známou tíži svých perletí vykládaných revolverů a na zádech pušku. Pořád musel myslet na tu vlnostrůjkyni, na její nářek rozléhající se po nádvoří <emphasis>drüskellů</emphasis>, na její černě kropenatou tvář. Prohlédl si svoje ruce. Chce být materiálčik? Žít tak? Nemůže změnit, kým je, ale stojí o to pracovat na svých schopnostech a zdokonalovat je, nebo je chce dál skrývat?</p>
<p>Kaz nechal Jespera s Rottym v přístavu a sám šel najít poslíčka, který by doručil vzkaz Van Eckovi. Jesper chtěl jít s ním, ale Kaz mu nařídil, aby se nehnul z místa. Jesper si otráveně protahoval nohy a neušlo mu, že ho Rotty přitom bedlivě sleduje. Měl podezření, že mu Kaz řekl, aby Jespera nespouštěl z očí. Copak si myslel, že zapadne do nejbližší herny?</p>
<p>Podíval se nahoru na zatažené nebe. Proč to nepřiznat? Byl v pokušení. Ruce ho svrběly a měl sto chutí si zahrát karty. Možná by vážně měl z Ketterdamu vypadnout. Až shrábne peníze a zaplatí dluhy, může jet, kam ho napadne. Dokonce do Ravky. Snad se Nina dá dohromady a až jí bude líp, můžou to spolu probrat a něco vymyslet. Nechce se hned k něčemu zavazovat, ale mohl by se tam zajet podívat, za to přece nic nedá.</p>
<p>Za půl hodiny byl Kaz zpátky se vzkazem, že zástupci Obchodní rady se s nimi setkají nazítří za úsvitu na ostrově Vellgeluk.</p>
<p>„Přečti si tohle,“ vrazil papír Jesperovi před obličej. Byly tam napsány podrobnosti ohledně zítřejšího setkání a dole pod tím stálo: <emphasis>Děkujeme vám. Vaše země je vám zavázána.</emphasis></p>
<p>Přestože ho ta slova kupodivu zahřála u srdce, ušklíbl se a se smíchem prohodil: „Hlavně když mi moje země zaplatí. Ví Obchodní rada, že je vynálezce mrtvý?“</p>
<p>„Všechno jsem ve vzkazu Van Eckovi napsal,“ přisvědčil Kaz. „Pověděl jsem mu, že Bo Yul-Bayur je po smrti, ale jeho syn je stále naživu a pracoval pro Fjerdany na výrobě <emphasis>jurdy parem</emphasis>.“</p>
<p>„Snažil se smlouvat?“</p>
<p>„Zatím ne. V dopise vyjádřil svoji ‚hlubokou účast‘, ale o penězích se nezmínil. Udělali jsme svou práci. Uvidíme, jestli se pokusí jít s cenou dolů, až se sejdeme na Vellgeluku.“</p>
<p>Když veslovali zpátky na <emphasis>Ferolind,</emphasis> Jesper se zeptal: „Půjde s námi na schůzku s Van Eckem Wylan?“</p>
<p>„Ne,“ odpověděl Kaz, přitom bubnoval prsty do vraní hlavy na rukojeti své hole. „Půjde s námi Matthias a někdo musí zůstat s Ninou. Navíc jestli chceme s pomocí Wylana přitlačit Van Ecka ke zdi, byla by chyba vytahovat trumf příliš brzy.“</p>
<p>Znělo to rozumně. A ať už bylo mezi otcem a synem cokoliv, Jesper pochyboval, že by Wylan toužil po tom probírat to před Gaunery s Matthiasem.</p>
<p>Po bezesné noci strávené neklidným převalování na kavalci se probudil do dusného, šedivého rána. Bylo úplné bezvětří a nehybná, hladká hladina připomínala rybník.</p>
<p>„Umíněné počasí,“ mrmlala Inej na půl úst a mžourala směrem k Vellgeluku. Měla pravdu. I když na obzoru nebylo vidět mraky, vzduch byl vlhký jako v prádelně. Jako by bouřka vstoupila do stávky.</p>
<p>Jesper přejel pohledem prázdnou palubu. Předpokládal, že je Wylan přijde aspoň vyprovodit, ale musel zůstat s Ninou.</p>
<p>„Jak je jí?“ obrátil se na Matthiase.</p>
<p>„Je slabá,“ odtušil Fjerdan. „Nemohla spát. Přiměl jsem ji sníst trochu vývaru a zatím se drží.“</p>
<p>Jesper věděl, že se chová dětinsky a sobecky, jenže si nedokázal pomoct; nějaká malicherná část jeho samotného mu nedala pokoj a pořád dokola se ptala, jestli se mu Wylan na zpáteční cestě vyhýbá schválně. Možná, že když teď splnili svůj úkol, a jen čekají na peníze, se Wylanovi nechce zahazovat s kriminálníky.</p>
<p>„Kde je druhý záchranný člun?“ napadlo Jespera, když s Kazem, Matthiasem, Inej, Kuwejem a Rottym veslovali na ostrov.</p>
<p>„Opravuje se,“ odpověděl Kaz.</p>
<p>Ostrov Vellgeluk byl tak nízko nad mořem, že nebyl ze člunu skoro vidět. V průměru neměřil víc než míli, holá pustina, jen písek, kameny a rozvaliny staré věže, kdysi používané Radou pro příliv. Pašeráci říkali ostrovu Vellgeluk, „štěstěna“, kvůli stále viditelným rytinám na úpatí toho, co kdysi bývalo mohutným obeliskem: zlatým kolům představujícím mince, symbol přízně Boha Ghezena, boha průmyslu a obchodu. Jesper tu nebyl poprvé, už dřív se tu s Kazem scházeli s pašeráky. Ostrov byl dost daleko od Ketterdamu, mimo dohled přístavních hlídek a navíc tu nebyly zátoky ani stavby, odkud by mohlo na člověka vyskočit nepříjemné překvapení. Pro nedůvěřivé strany ideální místo ke schůzkám.</p>
<p>Na druhé straně pobřeží zakotvil škuner s plachtami bezmocně zplihlými v bezvětří. Jesper jej za ranního rozbřesku sledoval, jak se pomalu přibližuje od Ketterdamu; malá černá tečka, jež se na obzoru proměňovala ve větší a větší skvrnu. Slyšel, jak na sebe námořníci u vesel s námahou pokřikují. Teď jejich posádka spouštěla dolů člun napěchovaný muži.</p>
<p>Jesper s ostatními mezitím dorazili ke břehu, vyskočili ven a vytáhli člun na písčitý břeh. Jesper si překontroloval revolvery, přitom si všiml, že i Inej zběžně přejela prsty po všech svých dýkách a neslyšně přitom mrmlala. Matthias si na zádech upravil popruh pušky a napřímil mohutná ramena. Kuwej to všechno tiše pozoroval.</p>
<p>„Tak dobře,“ promluvil Kaz. „Jdeme ze sebe udělat boháče.“</p>
<p>„Žádný slzy,“ vydal Rotty bojový pokřik a spokojeně se uvelebil ve člunu, kde měl čekat.</p>
<p>„Žádnej pohřeb,“ odpověděli ostatní unisono.</p>
<p>Zamířili do nitra ostrova, první Kaz, za ním Kuwej doprovázený z jedné strany Jesperem, z druhé Inej. Jak se blížili, všiml si Jesper v dálce dvou postav, které jim vycházely v ústrety: muž v černém obchodnickém obleku v doprovodu vysokého šuhanského chlapíka s černými vlasy sepnutými na temeni. A za nimi kontingent strážníků městské hlídky ve fialových pláštích, s obušky a opakovacími puškami. Dva z nich mezi sebou vlekli těžkou truhlu a mírně se prohýbali pod její tíží.</p>
<p>„Tak vypadá třicet milionů <emphasis>kruge</emphasis>,“ poznamenal Kaz.</p>
<p>Jesper tiše hvízdl. „Doufejme, že se pod tím nákladem ten náš člun nepotopí.“</p>
<p>„Jen ty, Van Ecku?“ oslovil Kaz muže v černém obleku. „Zbytek Obchodní rady se neráčil obtěžovat?“</p>
<p>Tak tohle je Jan Van Eck. Je štíhlejší než Wylan a má vyšší čelo, ale podoba tu nesporně je.</p>
<p>„Obchodní rada se domnívá, že se k tomuto úkolu hodím nejlépe, neboť jsme již spolu v této záležitosti jednali.“</p>
<p>„Hezká spona,“ řekl uznale Kaz a koutkem oka mrkl na rubín připíchnutý k Van Eckově kravatě. „I když ne tak pěkná, jako ta stará.“</p>
<p>Van Eck stiskl rty. „Ta druhá byla rodinné dědictví. Nuže?“ obrátil se na šuhanského muže vedle sebe.</p>
<p>Ten přitakal: „Je to Kuwej Yul-Bo. Je to rok, co jsem ho viděl naposledy. Vyrostl, je to však věrná kopie svého otce.“ Pak se obrátil na Kuweje, mírně se mu uklonil a cosi mu šuhansky pověděl.</p>
<p>Kuwej pohlédl na Kaze a taky se uklonil. Jesper si všiml, že mu na obočí vyrazily krůpěje potu.</p>
<p>Van Eck se usmál. „Musím přiznat, že jste mě překvapil, pane Brekkere. Příjemně překvapil.“</p>
<p>„Nemyslel jste si, že se nám to podaří.“</p>
<p>„Řekněme, že jsem to považoval za velmi riskantní podnik.“</p>
<p>„A proto jste se rozhodl si toto riziko pojistit?“</p>
<p>„Ach, tak. Mluvil jste s Pekkou Rollinsem.“</p>
<p>„Je docela výmluvný, když ho člověk přivede do správného rozpoložení mysli,“ přisvědčil Kaz a Jesperovi okamžitě vytanulo na mysli, jak se ve vězení vrátil ze své pochůzky pozdě a se zakrvácenou košilí. „Pověděl mi, že jste jménem Obchodní rady najal i Líté šelmy, aby dostaly Yul-Bayura ven.“</p>
<p>Jespera přepadla poplašná myšlenka, co dalšího mohl Rollins Kazovi vyklopit.</p>
<p>Van Eck pokrčil rameny. „Udělat maximum pro dobrý výsledek bylo rozumné řešení.“</p>
<p>„A nač se trápit tím, že se hejno kanálových krys v honbě za vítězstvím navzájem pobije?“</p>
<p>„Věděli jsme, že šance na úspěch je u obou gangů malá. Doufám, že jako sázkař tomu rozumíte.“</p>
<p>Jesper o Kazovi nikdy nepřemýšlel jako o sázkaři. Sázkaři nechávají prostor náhodám.</p>
<p>„Třicet milionů <emphasis>kruge </emphasis>utěší mé raněné city,“ prohlásil Kaz.</p>
<p>Van Eck pokynul dvěma strážníkům za ním. Nadzvedli truhlici a dovlekli ji přímo před Kaze, kde ji postavili na zem. Kaz poklekl k truhle a nadzdvihl víko. I z dálky Jesper viděl bleděfialové bankovky s obrázkem tří létajících ryb na lícové straně, svazek vedle svazku pečlivě vyskládané do řad a každý přelepený papírovou páskou.</p>
<p>Inej vydechla.</p>
<p>„I peníze máte v divné barvě,“ procedil Matthias skrze zuby.</p>
<p>Jesper měl nesmírnou chuť zabořit do těch nádherných štůsků peněz ruce. Nejradši by se do nich celý ponořil. „Myslím, že jsem začal trochu slintat.“</p>
<p>Kaz vytáhl jeden svazek a palcem v rukavici po něm přejel, pak sáhl do truhly níž, aby se ujistil, že je Van Eck nechce podfouknout.</p>
<p>„Je tam všechno,“ řekl.</p>
<p>Podíval se přes rameno a mávl na Kuweje, aby šel dopředu. Chlapec přišel blíž a Van Eck mu rukou ukázal, ať si stoupne vedle něj, a spokojeně ho poplácal po zádech.</p>
<p>Kaz vstal. „Inu, Van Ecku. Rád bych řekl, že mi bylo potěšením, ale tak dobře lhát neumím. Takže se s vámi rozloučíme.“</p>
<p>Van Eck se postavil před Kuweje, načež prohlásil: „Obávám se, pane Brekkere, že to nemohu dopustit.“</p>
<p>Kaz se opřel o hůl a upřel na Van Ecka pátravý pohled. „Je tu nějaký problém?“</p>
<p>„Vidím jich několik přímo před sebou. Z tohohle ostrova se v žádném případě nikdo z vás nedostane.“</p>
<p>Van Eck vytáhl z kapsy saka píšťalku. Foukl a ozval se vysoký, ječivý tón. Jeho ozbrojený doprovod sáhl po zbraních a pak se zčistajasna zvedl vítr – skučivá, nepřirozená vichřice semkla celý ostrov.</p>
<p>Námořníci vedle Van Eckova člunu zvedli ruce k nebi a zvedly se za nimi mocné vlny.</p>
<p>„Vlnostrůjci,“ zavrčel Matthias a popadl pušku.</p>
<p>Pak z paluby Van Eckova škuneru vylétli do vzduchu další dvě postavy.</p>
<p>„Větrostůjci!“ vykřikl Jesper. „Mají <emphasis>parem</emphasis>.“</p>
<p>Větrostrůjci kroužili po obloze a vzduch kolem nich se rozestupoval.</p>
<p>„Nechal sis část zásilky, kterou Yul-Bayur poslal Obchodní radě,“ procedil Kaz s očima přimhouřenýma do temných škvírek.</p>
<p>Větrostrůjci natáhli ruce a vítr úpěnlivě zakvílel.</p>
<p>Jesper sáhl po revolverech. Copak si nechtěl zastřílet? <emphasis>Tohle bude asi vážně místo štěstěny</emphasis>, blesklo mu hlavou v návalu nečekaného vzrušení. <emphasis>Vypadá to, že se mi moje přání splní</emphasis>.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>45 </strong></p><empty-line /><p><strong>Kaz</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>„D</strong>ohoda je dohoda, Van Ecku,“ křičel Kaz přes burácející vichřici. „Pokud Obchodní rada nedostojí svému závazku ze smlouvy, nikdo z Barrelu už nebude s nikým z vás obchodovat. Vaše slovo bude bezcenné.“</p>
<p>„To by jistě mohl být problém, pane Brekkere, pokud by ovšem Obchodní rada o této dohodě věděla.“</p>
<p>Poznání přišlo v jediném strašlivém okamžiku. „Oni s tím nemají nic společného,“ dovtípil se Kaz. Proč Van Eckovi věřil, že má požehnání Obchodní rady? Protože je bohatý a velevážený obchodník? Protože navlékl své služebnictvo a ostrahu do fialových uniforem městské hlídky? Nesetkal se s Van Eckem ve vládní budově, nýbrž v soukromé rezidenci zavřené kvůli karanténě a nechal se unést těmi roztomilými dekoracemi. Úplně stejně jako tenkrát s Hertzoonem a jeho kavárnou, teď už měl mít ale dost rozumu, aby na to neskočil.</p>
<p>„Chtěl jsi Yul-Bayura pro sebe. Chtěl jsi znát postup pro výrobu <emphasis>paremu</emphasis>.“</p>
<p>Van Eck ledabylým přikývnutím potvrdil hrůzu celé skutečnosti. „Neutralita je přepych, který si nadále v Kerchu nemůžeme dovolit. Členové Obchodní rady se stále domnívají, že je jejich bohatství ochrání, že zatímco se celý svět hádá, můžou sedět se založenýma rukama a přepočítávat si peníze.“</p>
<p>„A ty máš lepší řešení?“</p>
<p>„Jistě, to bezesporu mám. Účinky <emphasis>jurdy parem</emphasis> nelze udržet v tajnosti ani zastavit na novozemenských hranicích.“</p>
<p>„Takže všechny ty řeči o obchodních cestách a kolapsu trhů –“</p>
<p>„Byly rozhodně pravdivé. Stane se přesně to, co jsem předvídal, pane Brekkere. S tím počítám. Hned jak do Obchodní rady dorazil vzkaz od Bo-Yul Bayura, začal jsem v Nové Zemi skupovat pole na pěstování jurdy. Až se <emphasis>parem</emphasis> dostane do světa, vláda každé země bude lačnit po připravených dodávkách, aby je co nejdřív mohla použít na svých griších.“</p>
<p>„Zmatek,“ zhrozil se Matthias.</p>
<p>„Ano,“ přisvědčil Van Eck. „Nastane zmatek a já budu jeho pánem. Jeho velmi bohatým pánem.“</p>
<p>„Přineseš otroctví a zkázu všem grišům na celém světě,“ mračila se Inej.</p>
<p>Van Eck nadzdvihl obočí. „Kolikpak je ti let, děvče? Šestnáct? Sedmnáct? Národy vzkvétají a padají. Trhy vznikají a zanikají. Když se změní rozložení sil, vždycky to někdo odnese.“</p>
<p>„Spíš když se změní rozložení bohatství,“ vypálil Jesper.</p>
<p>Van Eck se zatvářil udiveně. „Copak to není totéž?“</p>
<p>„Až to Obchodní rada zjistí –“ začala Inej.</p>
<p>„Obchodní rada se o tom nikdy nedozví,“ utnul jí Van Eck. „Proč myslíte, že jsem si za své šampióny vybral póvl z Barrelu? Ach ano, vynalézavost vám rozhodně nechybí a jste mazanější než všichni obchodníci, to se vám musí přiznat. Ovšem co je ještě důležitější – neštěkne po vás ani pes.“</p>
<p>Van Eck zdvihl ruku. Vlnostrůjci roztočili ruce. Kaz uslyšel výkřik a když se otočil, viděl, jak se Rottymu nad hlavou vzdouvá obrovská vlna. Rozplácla se na člun, pod nějž se Rotty stihl přikrčit, a roztříštila ho na padrť.</p>
<p>„Nikdo z vás tento ostrov neopustí, pane Brekkere. Všichni do jednoho zmizíte a nikdo vás nebude postrádat.“ Znovu zvedl ruku a vlnostrůjci ihned zareagovali. Na <emphasis>Ferolind</emphasis> se s rachotem z dálky valila těžká hradba vln.</p>
<p>„Ne!“ vyletěl Jesper.</p>
<p>„Van Ecku!“ zakřičel Kaz. „Na palubě té lodi je váš syn.“</p>
<p>Van Eck po Kazovi střelil pohledem. Zapískal na píšťalku. Vlnostrůjci zůstali jako přimražení a bez hnutí čekali na další příkazy. Van Eck neochotně spustil ruku dolů. Vlnostrůjci nechali vlnu rozplynout a pocuchané moře s neškodným šplouchnutím omylo boky <emphasis>Ferolind.</emphasis></p>
<p>„Můj syn?“ podivil se Van Eck.</p>
<p>„Wylan Van Eck.“</p>
<p>„Pane Brekkere, jistě víte, že jsem svého syna před pár měsíci vypakoval z domu.“</p>
<p>„Vím, že mu od té doby týden co týden posíláte dopisy, ve kterých ho naléhavě prosíte, aby se vrátil domů. Tak se nechová muž, kterému na synovi a jediném dědici nezáleží.“</p>
<p>Van Eck se rozesmál – upřímným, takřka bodrým smíchem, jenž měl podivně nezvyklou, hořkou pachuť.</p>
<p>„Dovolte mi, abych vám o svém synovi něco řekl.“ Začal Van Eck, přitom vyplivl slovo syn, jako by bylo otrávené. „Měl být dědicem jednoho z největších majetků v Kerchu, impéria budovaného mým otcem a před ním jeho otcem, do nějž spadají obchodní cesty sahající z jednoho konce světa na druhý. Jenže můj syn, ten chlapec, který měl tomuto impériu vládnout, nedokáže to, co umí každé sedmileté dítě. Ví sice, jak se řeší rovnice. Umí nádherně malovat a hrát na flétnu. Ale to, čeho můj syn není schopen, pane Brekkere, je číst. Najal jsem nejlepší učitele z celého světa. Zkoušel jsem všechny možné odborníky, posilující léky, hypnózu, bití. Ale on se to zkrátka odmítal naučit. Nakonec jsem se musel smířit s tím, že se mi Ghezen pomstil tím, že mi dal za syna pitomce. Wylan je kluk, který nikdy nevyroste v muže. Je ostudou mého rodu.“</p>
<p>„Ty dopisy…,“ dovtípil se Jesper, a Kaz viděl, jak jím cloumá hněv. „Tys ho neprosil, aby se vrátil domů. Ty ses mu vysmíval.“</p>
<p>Jesper měl pravdu. <emphasis>Jestli čteš tyto řádky, pak víš, jak moc toužím po tom, aby ses vrátil</emphasis>. Každý z těch dopisů byl políčkem do Wylanovi tváře, nemístný krutý vtip.</p>
<p>„Je to přece tvůj syn,“ soptil umanutě Jesper.</p>
<p>„Ne, je to omyl. Který bude brzy napraven. Má krásná mladá žena čeká dítě a ať to bude kluk, nebo děvčátko, bude mým dědicem, i kdyby se narodilo s rohy na hlavě – a ne nějaký změkčilý idiot, který nepřečte zpěvník, natož knihu, blázen, kvůli kterému by byli Van Eckové všem jen pro smích.“</p>
<p>„Sám jsi blázen,“ vzkypěl Jesper. „Je chytřejší než my všichni dohromady a zaslouží si lepšího otce, než jsi ty.“</p>
<p>„Zasloužil,“ opravil ho Van Eck a dvakrát zapískal na píšťalku.</p>
<p>Vlnostrůjci nezaváhali. Dřív než se kdokoliv z nich zmohl na odpor, vzepjaly se na moři dvě mocné hradby vln a vystřelily směrem k <emphasis>Ferolind</emphasis>. S ohlušujícím prásknutím ji rozmáčkly, až se kolem rozlétly třísky.</p>
<p>Jesper rozzuřeně zařval a vytasil revolvery.</p>
<p>„Jespere!“ nařídil mu Kaz. „Dej si pohov.“</p>
<p>„On je zabil,“ hulákal nepříčetně Jesper se zkřiveným obličejem. „Zabil Wylana s Ninou.“</p>
<p>Matthias mu položil ruku na rameno. „Jespere,“ řekl klidně, „buď v klidu.“</p>
<p>Jesper se otočil dozadu na rozbouřené moře; tam, kde ještě před pár vteřinami kotvila jejich loď, zbyly jen kusy rozlámané stěžně a cáry plachet. „Já… já to nechápu.“</p>
<p>„Přiznám se, že i já jsem poněkud vyvedený z míry, pane Brekkere,“ poznamenal Van Eck. „Žádné slzy? Žádné spravedlivé rozhorlení pro smrt vašich druhů? Vychovali vás v Barrelu chladnokrevně, jen co je pravda.</p>
<p>„Chladnokrevně a prozíravě,“ odpověděl Kaz.</p>
<p>„Tak prozíravě zase ne, zdá se. Ovšem nebudete mít kdy toho litovat.“</p>
<p>„Řekněte mi, Van Ecku, kajete se někdy? Ghezenovi se určitě porušování smluv nelíbí.“</p>
<p>Van Eckovi se nadmulo chřípí. „Co jste dal světu, pane Brekkere? Vybudoval jste bohatství? Prosperitu? Ne. Berete si od čestných mužů a žen, abyste sloužil jen sám sobě. Ghezen obdarovává svojí přízní ty, kdo si to zaslouží; ty, kdo budují města, ne krysy z kanálů, které nahlodávají jejich základy. Ghezen mně a mým činům žehná. Vy zahynete, ale já budu prosperovat. <emphasis>Taková</emphasis> je Ghezenova vůle.“</p>
<p>„Je tu jen jeden problém, Van Ecku. K tomu budeš potřebovat Kuweje Yul-Boa.“</p>
<p>„A jak mi ho chcete vzít? Jste obklíčení mnohanásobnou ozbrojenou přesilou.“</p>
<p>„Nemusím ti nic brát. Nikdy jsi ho neměl. Tohle není Kuwej Yul-Bo.“</p>
<p>„Ubohá faleš. Blafujete, nic víc.“</p>
<p>„Nejsem zrovna velkým příznivcem blafování, je to tak, Inej?“</p>
<p>„Většinou ano.“</p>
<p>Van Eck našpulil rty. „A to z jakého důvodu?“</p>
<p>„Protože mnohem raději podvádí,“ ozval se dokonalou kerštinou chlapec, který nebyl Kuwej Yul-Bo.</p>
<p>Ten hlas Van Ecka vylekal a Jesper sebou škubl.</p>
<p>Šuhanský kluk natáhl ruku. „Zaplať, Kazi.“</p>
<p>Kaz si vzdychl. „Tak strašně nerad prohrávám sázky. Vidíte, Van Ecku, Wylan se se mnou vsadil, že se nebudete nad jeho životem rozpakovat. Snad jsem sentimentální, ale nemohl jsem uvěřit, že by něco tak krutého otec synovi udělal.“</p>
<p>Van Eck upřeně zíral na Kuweje Yul Boa – či přesněji na chlapce, o kterém si ještě před chvílí myslel, že jím je. Kaz sledoval, jak usilovně zápolí se skutečností, že Kuwej mluví Wylanovým hlasem. Jesper byl zmatený zrovna tak. Ech co, dočká se vysvětlení, až Kaz dostane svoje peníze.</p>
<p>„Něco takového není možné,“ nechápal Van Eck.</p>
<p>Nemělo by být. Nina dokáže lidské tváře upravovat při nejlepší vůli obstojně – ale s pomoci <emphasis>jurdy parem</emphasis>, jak Van Eck sám kdysi řekl, <emphasis>se stávají možnými věci, které by se neměly dít</emphasis>. Stála před nimi téměř dokonalá kopie Kuwej Yul-Boa, jež však měla Wylanův hlas, pohyby a – jakkoliv Kaz v těch zlatých očích četl strach a bolest – taky odvahu.</p>
<p>Po bitvě v Djerholmském přístavu přišel kupčík za Kazem, aby ho varoval, že ho nemůže použít jako záruku proti otci. Byl rudý až po uši a stěží ze sebe dokázal vysoukat, v čem spočívá to jeho „postižení“. Kaz jen pokrčil rameny. Někdo je básník. Někdo sedlák. Někdo bohatý kupec. Wylan dokáže nakreslit dokonalý plán. Z kliky od rumpálu a diamantu vyloupnutého z ukradeného náhrdelníku dokázal vyrobit vrtačku, která provrtala grišovské nerozbitné sklo. Koho zajímá, že neumí číst?</p>
<p>Kaz čekal, že se bude zdráhat, až po něm bude chtít, aby se nechal předělat na Kuweje. Tak radikálně změnit podobu člověka nedokázal žádný griša – pokud ovšem nebyl na <emphasis>paremu</emphasis>. „Může to být napořád,“ varoval ho Kaz.</p>
<p>Wylanovi to bylo jedno. „Musím to vědět. Jednou provždy musím vědět, co si otec o mně doopravdy myslí.“</p>
<p>A teď to věděl.</p>
<p>Van Eck brejlil na Wylana, hledal v jeho tváři alespoň nějaký povědomý rys svého syna. „To není možné.“</p>
<p>Wylan od něj přešel na druhou stranu ke Kazovi. „Můžeš se modlit ke Ghezonovi, otče, aby ti pomohl porozumět.“</p>
<p>Wylan byl o něco vyšší než Kuwej a jeho obličej byl kulatější. Kaz je však viděl stát vedle sebe a jejich podoba brala dech. Práce, jež Nina odvedla na palubě lodi ještě před tím, než ustoupila vlna nejsilnějšího působení drogy, byla naprosto bezchybná.</p>
<p>Van Eckovi se zkřivil obličej záští. „Ty budižkničemu,“ zasyčel zlostně na Wylana. „Věděl jsem, že jsi hlupák, ale ty jsi ještě k tomu i zrádce.“</p>
<p>„Hlupák by čekal, až ho pošleš ke dnu spolu s tou lodí. A ‚zrádce‘ říkáš? Za těch pár minut jsem od tebe slyšel mnohem horší věci.“</p>
<p>„Zamysli se,“ vložil se do toho Kaz. „Co kdyby na té lodi, z které jsi nechal nadělat třísky, byl skutečný Kuwej?“</p>
<p>Van Eckův hlas zněl klidně, na tváři mu však od zlosti vyskočily rudé skvrny.</p>
<p><emphasis>„Kde je Kuwej Yul-Bo?“</emphasis></p>
<p>„Nech nás i s našimi penězi bezpečně odejít a bude mi potěšením ti to sdělit.“</p>
<p>„Z tohohle se nedostaneš, Brekkere. Tvoje směšná posádka nemůže měřit síly s mými griši.“</p>
<p>Kaz pokrčil rameny. „Zabij nás a nikdy Kuweje nenajdeš.“</p>
<p>Zdálo se, že to Van Eck chvíli zvažuje. Pak ustoupil o krok zpátky. „Stráže, ke mně!“ zavelel. „Zabijte všechny kromě Brekkera.“</p>
<p>Kaz okamžitě věděl, že udělal chybu. Všichni byli připravení, že k tomu může dojít. Měl svým lidem důvěřovat. Jeho pohled měl zůstat jako přibitý na Van Eckovi. Jenže on místo toho v okamžiku ohrožení, ve chvíli, kdy se měla veškerá jeho pozornost upírat k boji, zabrousil očima na Inej.</p>
<p>A Van Eck si toho všiml. Zahvízdal na svou píšťalu. „Seberte peníze a tu holku. Ostatní tu nechte.“</p>
<p><emphasis>Zůstaň chladnokrevný</emphasis>, řvaly všechny Kazovy smysly. Van Eck má peníze. On je důležitý. Inej se dokáže o sebe postarat. Je rukojmí, ne kořist. Ale všechno marné, už se otáčel, už k ní běžel, aby ji zachránil před útočícími griši.</p>
<p>První se k ní dostali vlnostrůjci; v jednu chvíli se rozplynuli v mlhu, a za moment zase stáli vedle Inej. Jenže jen blázen by se odvážil zaútočit na Inej zblízka. Vlnostrůjci sice byli rychlí – mizeli a znovu se objevovali, jenže ona je Mora. Její dýky neomylně nalézaly srdce, hrdlo, slezinu. Písek se barvil krví, až konečně oba vlnostrůjci padli na zem jako dvě bezvládné hroudy masa.</p>
<p>Kaz koutkem oka zahlédl pohyb – vzduchem se na Inej řítil větrostrůjce.</p>
<p>„Jespere!“ zařval Kaz.</p>
<p>Jesper vystřelil a větrostrůjce se zřítil k zemi.</p>
<p>Další větrostrůjce už byl chytřejší. Klouzal nad zbořeništěm hradeb a držel se nízko. Jesper s Matthiasem na něj usilovně pálili, jenže koukali proti slunci, a ani Jesper neumí střílet poslepu. Větrostrůjce popadl Inej a vyrazil s ní vzhůru k nebi.</p>
<p><emphasis>Nehýbej se</emphasis>, prosil jí v duchu Kaz s pistolí namířenou na ně. Jenže ona se hýbala. Hbitě otočila tělem a bodla. Z dálky k nim dolehlo větrostrůjcovo zaúpění. Pustil ji. Inej padala, řítila se na písčitou zem. Kaz vyrazil za ní, bez přemýšlení, bez jakékoliv představy, co udělá.</p>
<p>Před zrakem se mu mihla šmouha. Třetí větrostrůjce se řítil vzduchem střemhlav dolů, zachytil ji pár vteřin před tím, než dopadla, a uštědřil jí krutou ránu do hlavy. Kaz viděl, jak její tělo znehybnělo.</p>
<p>„Sejmi ho!“ řval Matthias.</p>
<p>„Ne!“ křičel Kaz. „Když ho zastřelíš, spadne s ním.“</p>
<p>Griša úhybnými manévry vystoupal nahoru a zmizel jim z dostřelu s Inej uvězněnou v jeho sevření.</p>
<p>Nemohli dělat nic, než stát a bezradně se dívat, jak je její silueta na nebi menší a menší – vzdálená luna, blednoucí hvězda, a pak nic.</p>
<p>Van Eckovy stráže je obstoupily, grišové popadli truhlu s penězi i svého pána a s obojím se vznesli do vzduchu a zamířili k čekajícímu škuneru. Pomsta za Jordieho, kvůli které to celé dělal, mu proklouzávala mezi prsty. Bylo mu to jedno.</p>
<p>„Máš týden na to, abys mi přivedl skutečného Kuweje,“ volal ze vzduchu Van Eck. „Nebo její sténání uslyší až ve Fjerdě. A kdyby s tebou ani tohle nepohnulo, rozhlásím, že přechováváš nejcennějšího rukojmího na světě. Půjdou po tobě i po tvých Gaunerech všechny gangy, vlády, pašeráci i špehové. Nikde se neschováš.“</p>
<p>„Kazi, můžu ho zastřelit,“ Jesper zastrčil revolvery do pouzdra a sáhl po pistoli. „Pořád je na dostřel.“</p>
<p>A všechno bude ztracené – Inej, peníze, všechno.</p>
<p>„Ne,“ řekl Kaz. „Nech je jít.“</p>
<p>Moře bylo bez hnutí. I když ani nezafoukalo, zbývající Van Eckovi větrostrůjci naduli plachty mocným větrem.</p>
<p>Kaz sledoval, jak škuner brázdí moře směrem ke Ketterdamu a mizí do bezpečí, do pevnosti, kterou si Van Eck vybudoval na své reputaci bezúhonného obchodníka. Jako by se znovu díval to tmavého okna domu na Zelverstrate. Znovu bezmocný. Modlil se ke špatnému bohu.</p>
<p>Jesper pomalu složil pušku.</p>
<p>„Van Eck pošle vojáky a griši hledat Kuweje,“ pronesl chmurně Matthias.</p>
<p>„Nenajde ho. Ani Ninu.“ Nenajde je v Bydle ani jinde v Barrelu. Nenajde je nikde v Ketterdamu. Včera v noci Kaz nařídil Spechtovi, aby v druhém záchranném člunu odvezl Kuweje s Ninou z <emphasis>Ferolind</emphasis> – v tom člunu, o němž Jesperovi tvrdil, že se opravuje. Teď jsou ukryti v bezpečí v opuštěných klecích pod starou vězeňskou věží v Morně. Kaz si v té věci udělal malý průzkum, když byli v přístavu předat zprávu Van Eckovi. Po tom šílenství v Morně cely vyplavili, aby se zbavili nebezpečných zvířat a mrtvých těl, a od té doby jsou prázdné. Matthias nemohl snést myšlenku, že nechá Ninu odejít bez něj, zvlášť v jejím stavu, Kaz ho nakonec přesvědčil, že nechat Kuweje s Ninou na palubě <emphasis>Ferolind</emphasis> by bylo pro všechny nebezpečné.</p>
<p>Kaz žasl nad svou hloupostí; blbější než kořen, který poprvé v životě vystoupil v Ketterdamu z lodi a nemůže se dočkat, až na Východním nábřeží vyhraje jmění. Své nejzranitelnější místo nechal stát přímo vedle sebe. A teď je pryč.</p>
<p>Jesper vykuleně zíral na Wylana a očima neklidně přejížděl jeho černé vlasy a medově zlaté oči. „Proč?“ odhodlal se nakonec. „Proč jsi to udělal?“</p>
<p>Wylan pokrčil rameny. „Potřebovali jsme ho nějak donutit.“</p>
<p>„Teď z tebe mluví Kaz.“</p>
<p>„Nemohl jsem vás přece nechat jít na výměnu v přesvědčení, že jsem pro vás spolehlivá záruka.“</p>
<p>„Takhle tě upravila Nina?“</p>
<p>„Tu noc, co jsme opustili Djerholm.“</p>
<p>„Tak proto ses vypařil,“ dovtípil se Jesper. „Nepomáhal jsi Matthiasovi starat se o Ninu. Schovával ses.“</p>
<p>„Neschovával jsem se.“</p>
<p>„Ty… kolikrát jsi stál v noci na palubě vedle mě, když jsem si myslel, že je to Kuwej?“</p>
<p>„Pokaždé.“</p>
<p>„Nina to možná nedokáže vrátit zpátky, víš to? Ne bez další dávky <emphasis>paremu</emphasis>. Co když tak zůstaneš napořád?“</p>
<p>„A co na tom záleží?“</p>
<p>„Já nevím!“ vyjel Jesper zlostně. „Možná se mi ten tvůj pitomý ksicht líbil.“ Otočil se k Matthiasovi. „Tys to věděl. Wylan to věděl. Inej to věděla. Všichni kromě mě to věděli.“</p>
<p>„Tak se mě zeptej proč, Jespere,“ promluvil Kaz chladně, jeho trpělivost byla u konce.</p>
<p>Jesper nervózně přešlápl z nohy na nohu. „Proč?“</p>
<p>„To tys nás prodal Pekku Rollinsovi.“ Namířil na Jespera obviňující ukazovák. „To kvůli tobě nás přepadli v Ketterdamu. Kvůli tobě nás všechny málem pozabíjeli.“</p>
<p>„Nic jsem Pekku Rollinsovi neřekl. Já jsem nikdy –“</p>
<p>„Jednomu od Lítých šelem jsi vyžvanil, že odjíždíš z Kerchu, ale brzy se vrátíš s hromadou peněz, nebo snad ne?“</p>
<p>Jesper polkl. „Musel jsem. Tlačili na mě. Tátův statek –“</p>
<p>„Říkal jsem ti, abys nikomu neříkal, že odjíždíš ze země. Varoval jsem tě, že máš držet hubu.“</p>
<p>„Neměl jsem na vybranou! Než jsme jeli, nechal jsi mě zamčeného ve Vraním klubu. Kdybys mě nechal –“</p>
<p>Kaz ho nenechal domluvit. Otočil se k němu. „Nechal tě, co? Zahrát si pár partiček pokeru? Aby ses zahrabal do ještě větších dluhů u každýho bosse v Barrelu, který je tak hloupý, že ti půjčí! Řekl jsi chlapovi, který patří k Pekku Rollinsovi, že budeš mít spoustu prachů.“</p>
<p>„Nevěděl jsem, že s tím poběží za Pekkou. Ani že Pekka ví o <emphasis>paremu</emphasis>. Chtěl jsem získat čas, nic víc.“</p>
<p>„Proboha, Jespere, to ses u Gaunerů vážně nic nenaučil? To jsi pořád ten prosťáček z vesnice, co v Ketterdamu vystoupil z lodi?“</p>
<p>Jesper po něm skočil a v Kazovi se vzedmula omamná chuť rvát se. Konečně boj, který může vyhrát. Matthias se mezi ně postavil a svou mohutnou prackou je odtáhl od sebe. „Nechte toho. Přestaňte.“</p>
<p>Kaz nechtěl přestat. Měl chuť zmlátit je všechny do krve a pak se probít do Barrelu.</p>
<p>„Matthias má pravdu,“ přidal se Wylan. „Musíme přemýšlet, co bude dál.“</p>
<p>„Žádné <emphasis>dál</emphasis> není,“ vyštěkl Kaz. O to se Van Eck postará. Nemůžou se vrátit do Bydla ani žádat Pera Haskella a Gaunery o pomoc. Van Eck na ně bude číhat, aby zaútočil. Celý Barrel, Kazův domov, jeho malé království změní v nepřátelské území.</p>
<p>„Jesper udělal chybu,“ pokračoval Wylan. „<emphasis>Hloupou </emphasis>chybu, ale neměl v úmyslu zradit.“</p>
<p>Kaz poodešel stranou, musel si uspořádat myšlenky. Věděl, že Jesper neměl tušení, co uvádí do pohybu, ale taky věděl, že mu už nemůže opravdu věřit. A možná mu o Wylanovi neřekl i proto, aby ho potrestal za to, co udělal.</p>
<p>Když se do několika hodin nespojí se Spechtem, přivesluje pro ně ve člunu. Prozatím se na tomhle mizerném kusu země vydávajícím se za ostrov musí spokojit s pošmournou ocelovou oblohou a mrtvým kamením. A Inej je pryč. Měl chuť někoho zbít. Chtěl, aby někdo zmlátil jeho.</p>
<p>Přejel očima, co zbylo z jeho posádky. Rotty se pořád ještě popelil u trosek člunu. Jesper seděl na zemi s lokty opřenými o kolena a hlavou v dlaních, vedle něj Wylan s tváří cizince; Matthias nehnutě jako obrovský menhir stál a zíral do dálky směrem, kterým tušil Mornu. Kaz byl možná jejich vůdce, jenže Inej byla magnet, který je držel pohromadě, kdykoliv se zdálo, že se rozpadnou.</p>
<p>Než vlezli do Ledového paláce, Nina mu zakryla tetování s havranem, ale k <emphasis>R</emphasis> vytetovanému na bicepsu se nesměla přiblížit. Teď si prsty v rukavici přejel po rukávu v místě, kde pod kabátem svůj znak tušil. Kaz Rietveld se bez pozvání vrátil. Nevěděl, jestli to začalo už když Inej pobodali, nebo až při té hrůzostrašné cestě vězeňským povozem, ale dovolil, aby se to stalo, a krutě za to zaplatil.</p>
<p>To však neznamená, že se nechá přelstít nějakým proradným kupčíkem.</p>
<p>Kaz se podíval na jih ke Ketterdamskému přístavu. Kdesi vzadu v hlavě mu začala rašit myšlenka, bylo to vlastně jen takové jemné, vzrušující tušení. Nebyl to plán, ale dost dobře to mohl být jeho začátek. Viděl obrysy, které by mohl nabrat – nemožný, absurdní plán, na který bude potřeba hromada peněz.</p>
<p>„Přemýšlivý výraz,“ zamumlal Jesper.</p>
<p>„Rozhodně přemýšlivý výraz,“ přitakal Wylan.</p>
<p>Matthias zkřížil ruce na prsou. „Přehrabuješ své staré triky, <emphasis>demjine</emphasis>?“</p>
<p>Kaz si protáhl prsty v rukavicích. Jak člověk přežije v Barrelu? Když mu seberou úplně všechno, musí najít způsob, jak nic proměnit v něco.</p>
<p>„Hodlám vymyslet zcela nový trik,“ odpověděl mu Kaz. „Takový, na který Van Eck do smrti nezapomene.“ Otočil se k ostatním. Kdyby si mohl jít pro Inej sám, udělal by to hned, ale ani on tohle nedokázal. „Budu na to potřebovat ty správné lidi.“</p>
<p>Wylan vyskočil na nohy: „Za Moru.“</p>
<p>Po něm vstal Jesper, ani teď se na Kaze nepodíval: „Za Moru,“ zabrumlal tiše.</p>
<p>Matthias důrazně přikývl.</p>
<p>Inej chtěla, aby se z Kaze stal jiný člověk, lepší, nějaký laskavější zloděj. Jenže pro takového kluka tu není místo. Ten mohl hladovět v průjezdu. A skončit mrtvý. Takový kluk ji nemůže dostat zpátky.</p>
<p><emphasis>Dostanu svoje peníze</emphasis>, přísahal Kaz. <emphasis>A dostanu svoji holku</emphasis>. Inej nikdy nemůže být jeho, ne doopravdy, ale najde způsob, jak ji dát svobodu, kterou jí tak dávno slíbil.</p>
<p>Krkavec byl zpátky, aby se postaral o špinavou práci.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>46 </strong></p><empty-line /><p><strong>Pekka</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>
<p><strong>P</strong>ekka Rollins si nacpal do pusy chuchvalec <emphasis>jurdy</emphasis> a opřel se pohodlně ve svém křesle, aby si prohlédl tu ošuntělou skupinku, kterou mu Doughty přivedl do kanceláře. Rollins bydlel nad Smaragdovým palácem v apartmánu čítajícím několik opulentních místností, z nichž každá byla do posledního centimetru vyzdobená sametem v zelených a zlatých odstínech. Miloval okázalost – ve svém oblečení, u svých přátel i u žen.</p>
<p>Ty děti před ním byly ovšem pravým opakem jakéhokoliv skutečného stylu. Měly na sobě kostýmy ze Surové komedie, jen masky měly sundané, protože do jeho kanceláře nemohl vstoupit nikdo se zakrytou tváří. Některé z nich znal. Tu smrtičku Ninu Zenikovou chtěl přetáhnout k sobě, doufal, že se mu to jednou podaří, ale teď vypadá, že se nedožije dalšího měsíce – je kost a kůže, pod očima jí visí černé kruhy a ruce se jí třesou. Zdá se, že se v tomto případě vyhnul špatné investici. Ten obrovský kus chlapa s vyholenou hlavou a chmurnýma modrýma očima, o kterého se opírá, je nejspíš nějaký bývalý voják z Fjerdy. Taková hora svalů se vždycky hodí. Kde Kaz Brekker tyhle lidi vyhrabal?</p>
<p>Kluk, co stojí vedle něj, musí být ze Šu, ale vypadá mnohem mladší, než ten vědec, za kterým se tak zoufale honili. Krom toho Brekker by tak vzácnou kořist sem do Smaragdového paláce nikdy nepřivedl. A pak samozřejmě poznává Jespera Faheye. Ostrostřelec, který je zadlužený až po uši v každé herně na Východním nábřeží. Díky tomu, že si pustil hubu na špacír, se Rollins dozvěděl, že Brekker vyráží se svými lidmi do Fjerdy. Malý průzkum a spousta úplatků se postaraly o to, aby se dozvěděl, kdy a odkud vyplouvají. Nakonec mu to stejně bylo k ničemu. Protože Brekker byl o krok před ním. Ta malá kanálová krysa se nakonec do Ledového paláce dokázala dostat.</p>
<p>A to bylo vlastně taky dobře. Nebýt Kaze Brekkera, seděl by teď Rollins ve vlhké cele fjerdského vězení a čekal na mučení – nebo by se na svět díval shora, napíchnutý na kůlu jako kuře na rožni.</p>
<p>Když Brekker odemkl dveře cely, nevěděl Rollins, jestli ho přišel zachránit nebo zabít. Od té doby, co se Kaz Brekker v gangu Gaunerů – jestli se té ubohé partičce Pera Haskella dá vůbec říkat gang – vydral na výsluní, o něm mnoho slyšel. A párkrát ho v Barrelu potkal. Ten kluk se objevil odnikud a od té doby mu dělá jenom problémy. Je to ale pořád jen důstojník, žádný generál, teriér, který Rollinsovi očuchává kalhoty.</p>
<p>„Zdravím, Brekkere,“ oslovil ho tenkrát. „Přišel sis mě vychutnat?“</p>
<p>„Ne tak docela. Víš, kdo jsem?“</p>
<p>Rollins pokrčil rameny. „Jistě, ten malý mizera, co mi krade zákazníky.“</p>
<p>Výraz, jenž mu v tu chvíli přelétl po tváři, Rollinse zarazil. Byla to nenávist – čirá, dlouho živená, černočerná nenávist. <emphasis>Co jsem tomu budižkničemovi udělal, že mě tak nenávidí?</emphasis> Ale ve vteřině to bylo pryč a Rollins začal pochybovat, jestli se mu to jen nezdálo.</p>
<p>„Co chceš, Brekkere?“</p>
<p>Ten kluk tam stál s výrazem jakási chmurné nepříčetnosti. „Chci ti prokázat laskavost.“</p>
<p>Rollins přelétl pohledem jeho bosé nohy, vězeňský mundúr, holé ruce bez jeho pověstných černých rukavic – tak směšná libůstka, mimochodem. „Nezdá se, že bys byl v postavení, kdy bys mohl rozdávat laskavosti, chlapče.“</p>
<p>„Nechám tyhle dveře otevřené. Nejsi tak hloupý, aby ses snažil dostat Bo Yul-Bayura na vlastní pěst, bez svých lidí v zádech. Počkej na správnou chvíli a zmiz.“</p>
<p>„Proč bys mi k čertu pomáhal?“</p>
<p>„Není ti souzeno zemřít tady.“</p>
<p>Znělo to jako kletba.</p>
<p>„Jsem tvůj dlužník, Brekkere,“ houkl za tím klukem, když vycházel z cely, a nemohl uvěřit svému štěstí.</p>
<p>Brekker se za ním podíval očima temnýma jako propast. „Neměj strach, Rollinsi. Zaplatíš.“</p>
<p>A teď si zřejmě přišel vybrat svoje peníze. Uprostřed přepychové Rollinsovy kanceláře vypadal jak inkoustová skvrna, když tam tak zachmuřený stál a nevraživě se opíral o vycházkovou hůl s rukojetí s vraní hlavou. Rollinse vlastně nepřekvapilo, že se ukázal. Doneslo se k němu, že předávka mezi Brekkerem a Van Eckem se nevydařila a že Van Eck teď sleduje Bydlo i ostatní Brekkerova útočiště. Ovšem Smaragdový palác Van Eck nehlídá. Nemá důvod. Rollins měl dokonce podezření, že ten kupčík ani neví, že se mu podařilo dostat z Fjerdy živý a zdravý.</p>
<p>Když mu Brekker vylíčil situaci, pokrčil Rollins rameny a řekl: „Napálil tě. Jestli chceš slyšet moji radu, dej mu Kuweje a zapomeň na to.“</p>
<p>„Nepřišel jsem si pro radu.“</p>
<p>„Kupci milují daně, které jim odvádíme. Nad nějakou vloupačkou nebo přepadením banky jsou ochotní přimhouřit oko, ale očekávají, že se budeme držet v Barrelu a jejich podnikání necháme na pokoji. Jestli vyrazíš do války proti Van Eckovi, všechno se to změní.“</p>
<p>„Van Eck je nebezpečný a nevyzpytatelný. Kdyby o tom Obchodní rada věděla –“</p>
<p>„A kdo jí to asi tak řekne? Kanálová krysa z nejvykřičenější části Barrelu? Nic si nenalhávej, Brekkere. Sečti ztráty a běž dál. Ještě budeš mít příležitost bojovat.“</p>
<p>„Já bojuju každý den. Takže mi říkáš, že od toho dáváš ruce pryč?“</p>
<p>„Podívej, chceš se střelit do nohy, do své zdravé nohy – dobře, s potěšením to budu sledovat. Ale nebudu ti přitom pomáhat. Nepůjdu proti obchodníkovi. Nikdo nepůjde proti obchodníkovi. Teď se nepouštíš do války gangů, Brekkere. Budeš mít proti sobě městskou hlídku a keršskou armádu s celým námořnictvem. Bydlo spálí na prach i se starým pánem uvnitř a Pátý přístav jakbysmet.“</p>
<p>„Nechci, abys šel do války jako můj spojenec, Rollinsi.“</p>
<p>„Tak co teda chceš? Má to být tvoje. V rámci rozumných možností.“</p>
<p>„Potřebuju doručit vzkaz do hlavního města Ravky. Rychle.“</p>
<p>Rollins pokrčil rameny. „Není nic snadnějšího.“</p>
<p>„A potřebuju peníze.“</p>
<p>„Překvapivě. Kolik?“</p>
<p>„Dvě stě tisíc <emphasis>kruge</emphasis>.“</p>
<p>Rollins se div nezalkl smíchy. „Ještě něco, pane Brekkere? Smaragd krále Nikolaje? Draka, co kadí duhu?“</p>
<p>„Jsou to peníze, které můžeš oželet, Rollinsi. A já ti zachránil život.“</p>
<p>„V tom případě jsi měl vyjednávat tam v té cele. Nejsem banka, Brekkere. A i kdybych byl, vezmu-li v úvahu tvoji současnou situaci, jsi velmi rizikový klient.“</p>
<p>„Já nechci půjčku.“</p>
<p>„Ty chceš, abych ti těch dvě stě tisíc <emphasis>kruge </emphasis>dal? A co tímto velkorysým gestem získám?“</p>
<p>Brekker zaťal zuby. „Můj podíl ve Vraním klubu a Pátý přístav.“</p>
<p>Rollins se v křesle narovnal. „Ty bys prodal svůj kapitál?“</p>
<p>„Jistě. A za dalších sto tisíc jsem ochotný přihodit DeKappelův originál.“</p>
<p>Rollins se znovu zaklonil a spojil ruce na prsou. „Není to dost, to víš. Na válku s Obchodní radou to stačit nebude.“</p>
<p>„Je to jen pro tenhle můj oddíl.“</p>
<p>„Tenhle oddíl?“ odfrkl opovržlivě Rollins. „Nemůžu uvěřit, že tahle zubožená banda dokázala proniknout do Ledového paláce.“</p>
<p>„Přesto je to tak.“</p>
<p>„Van Eck tě zadupe do země.“</p>
<p>„Jiní se o to pokoušeli. A zdá se, že vždycky vstanu z mrtvých.“</p>
<p>„Ctím tvé odhodlání, chlapče. A rozumím ti. Chceš zpátky svoje peníze, chceš zpátky Moru, chceš připravit Van Ecka o kus pýchy –“</p>
<p>„Ne,“ zahřměl Brekker hlasem, který připomínal něco mezi chrapotem a zavrčením. „Až přijdu k Van Eckovi, nevezmu si jen to, co mi patří. Udělám z jeho života pustinu. Jeho jméno vymažu ze všech účetních knih. Nezbude mu vůbec nic.“</p>
<p>Pekka Rollins by stěží spočítal hrozby, které v životě slyšel, a lidi, které poslal na onen svět, přesto ho z pohledu Kaze Brekkera zamrazilo v zádech. V tom klukovi se něco zlověstně rozlíceného začíná vymykat kontrole a Rollins rozhodně netouží být při tom, až se to úplně urve ze řetězu.</p>
<p>„Otevři trezor, Doughty.“</p>
<p>Rollins odpočítal Brekkerovi hotovost a pak ho přiměl podepsat převod podílu ve Vraním klubu, jakož i převod veškerých práv ke zlatému dolu jménem Pátý přístav. Když mu podal ruku, aby dohodu stvrdili, rozdrtil mu Brekker málem všechny klouby.</p>
<p>„Ty si na mě vůbec nepamatuješ, že ne?“ zeptal se udiveně.</p>
<p>„Měl bych?“</p>
<p>„Ještě ne.“ V Brekkerovým očích se znovu černě zablýskalo.</p>
<p>„Dohoda je dohoda,“ řekl Rollins a nemohl se dočkat, až bude mít tyhle podivíny z krku.</p>
<p>„Dohoda je dohoda.“</p>
<p>Když byla věc vyřízena, nahlédl Rollins spokojeně velkým proskleným oknem do hracího sálu Smaragdového paláce.</p>
<p>„Nečekaně výnosný konec dne, Doughty.“</p>
<p>Doughty souhlasně zamručel, přitom očima sledoval dění u hracích stolů pod nimi – kostky, karty, ruleta, výhry a hlavně prohry, jejichž šťavnatá porce padala Rollinsovi přímo do klína.</p>
<p>„Proč nosí pořád ty rukavice?“ vrtalo vyhazovači hlavou.</p>
<p>„Nejspíš je to jenom takový divadýlko. Kdo ví? A koho to zajímá?“</p>
<p>Rollins sledoval Brekkera a jeho kumpány, jak si razí cestu hracím sálem ven. Když otevřeli dveře na ulici, proměnili se ve svých kostýmech pod světlem pouličních lamp na kratičko v temné stíny – mrzák v čele bandy dětí v maskách. To je tedy gang. Brekker je prohnaný padouch a hned tak něco ho nezastaví, přemítal Rollins, vynalézavý je jakbysmet. Jenže na rozdíl od těch ubohých panáků v Ledovém paláci ho bude Van Eck čekat. Ten kluk se vrhá do skutečné války. Nemá šanci.</p>
<p>Rollins sáhl do kapsičky, aby se podíval na hodinky. Už bude čas, kdy se střídají směny, a rád by na to dohlédl osobně.</p>
<p>„Ten hajzl,“ sykl o vteřinu později.</p>
<p>„Co se děje, šéfe?“</p>
<p>Rollins držel v prstech řetízek od hodinek. Tam, kde měl viset diamanty vykládaný hodinářský skvost, se houpal tuřín. „Ten mrňavý smrad –“ Pak mu bleskla hlavou poplašná myšlenka. Natáhl se po peněžence. Byla pryč. A zrovna tak sponka do kravaty, kaelišská mince pro štěstí a dokonce i zlaté přezky na botou. Rollinse napadlo, jestli by si neměl zkontrolovat zlaté korunky v zubech.</p>
<p>„Vybral vám kapsy,“ divil se Doughty užasle.</p>
<p>Rollinsovi se nikdo nedostal na tělo. Nikdo se ničeho takového neodvážil. Brekker ovšem ano a Rollins dumal, jestli to není jenom začátek.</p>
<p>„Doughty,“ poznamenal po chvíli, „myslím, že bychom se měli za Van Ecka pomodlit.“</p>
<p>„Myslíte, že ho Brekker může obelstít?“</p>
<p>„Je to sázka na nejistotu, ale jestli si ten kupčík nedá pozor, může se stát, že vleze rovnou na šibenici a nechá Brekkera, aby mu utáhl smyčku.“ Rollins si vzdychl. „Musíme doufat, že Van Eck toho kluka sprovodí ze světa.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Protože jinak to budu muset udělat já.“</p>
<p>Rollins si narovnal uzel na kravatě bez spony a zamířil do herního sálu. Řešení problému jménem Kaz Brekker počká na jindy. Teď se musí točit peníze.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p>Poděkování</p>
<p>Mám degenerativní onemocnění zvané osteonekróza. To lze v zásadě přeložit jako „smrt kostí“, což může někomu znít tajuplně a romanticky, nicméně ve skutečnosti to znamená, že je pro mě každý krok bolestivý a někdy musím chodit s holí. Ne náhodou jsem se rozhodla vytvořit hlavního hrdinu, jenž trpí podobnými obtížemi, a nejednou jsem na téhle cestě zažívala pocit, že se belháme s Kazem společně. Nikdy bychom nedošli na „KONEC“ bez pomoci spousty úžasných lidí.</p>
<p>Mé nejsrdečnější díky patří mému gangu psanců a vyděděnců: Michi, Rachel, Sarah, Robyn, Joshovi a zvláště Morganovi, který dal této knize jméno a pomohl mi ji dokončit. Velké díky patří také Jimmymu, který mě vytáhl do Santa Barbary a jen tím, že byl naprosto úžasný, rozbil můj spisovatelský blok.</p>
<p>Bůh žehnej Noe Wheelerové za to, že mi pomohla rozluštit tenhle rébus a neztrácela se mnou trpělivost, ani když jsem byla nedůtklivá a začala vytahovat tabuli na psaní. Jsem hluboce vděčná Jeane Feiwelové, Lauře Godwinové, Jonu Yagedovi, Molly Brouillettové, Elizabeth Fithianové, Richi Deasovi, April Wardové, Caitlin Sweenyové a velké spoustě dalších lidí v nakladatelství Henry Holt and Macmillian, kteří mi pomohli přivést griši do života a spolu se čtenáři mi umožnili dál prozkoumávat jejich svět. Joanno Volpeová: v tvém <emphasis>resumé</emphasis> by rozhodně mělo stát „věrná a poctivá“. Dokážu čelit takřka jakémukoliv úkolu, když vím, že tě mám v zádech. Děkuji také Pouyovi Shahbazianovi, Kathleen Ortizové, Danielle Barthelové, Jaide Temperlyové a Jess Dallowové. Obrovský dík vám, můj skvělý týme ve Velké Británie: Fiono Kennedyová, Jenny Glencrossová a báječná posádko v Orionu – zvláště pak tobě, Nino Douglasová, jež jsi výjimečná publicistka, vynikající společnice na cestách a rozená ‚Havraspára‘. Děkuji vám, čtenáři, knihovníci, knihkupci, booktubeři a blogeři, kteří napříč světem nacházíte radost v příbězích a oslavujete je.</p>
<p>Žádná dobrá vloupačka se neobejde bez talentovaných odborníků a já měla na pomoc ty nejlepší z nejlepších:</p>
<p>Steven Klein mi poskytl nedocenitelný znalecký výklad o tom, jak se začátečníci učí kouzlit, a upozornil mě na práci Erica Meada a Apolla Robbinse, pánů mystifikátorů. Angela DePace dělala, co mohla, aby mi pomohla nalézt možný způsob, jak se vypořádat s místností plnou vězňů, ovšem chlorové kuličky byly nakonec dílem čiré fantazie. (Doma to nezkoušejte!) Richard Wheeler mě zasvětil do tajů ochrany vládních budov a jiných ostře sledovaných objektů před vniknutím nežádoucích pobudů. Emily Steinová mě provedla světem bodných ran a seznámila mě s překrásným výrazem „hrot srdce“, který jsem dříve neznala. David Peterson, král Conlangu, společenství na vytváření jazyka, se mě snažil postrčit správným směrem, přitom respektoval mou tvrdohlavost ohledně slova ‚straat‘. A Hedwigo Aertsová, má drahá přítelkyně, děkuji ti, žes mi pomohla motat holandštinu s větší obezřetností.</p>
<p>Marie Lu, Amie Kaufmanová, Robin LaFeversová, Jessica Brodyová a Gretchen McNeilová mě dokázaly vždycky rozesmát a trpělivě snášely mé kňourání. Také děkuji Robin Wassermanové, Holly Blackové, Sarah Rees Brennanové, Kelly Linkové a Cassandře Clarové za rady při vymýšlení zápletky, za margarity a za to, že mi podstrčily seriál <emphasis>Vlčí mládě</emphasis>. Navždy mě to změnilo. Anna Carcyová je zodpovědná za to, že fjerdským dozorkyním prýštila z nosu krev. Veškeré stížnosti adresujte jí.</p>
<p>Christine, Same, Emily and Ryane, mám takové štěstí, že vás mohu nazývat svou rodinou. A má nejdražší Lulu, <emphasis>ty jsi zklamala své město</emphasis>. Díky za to, že jsi vnášela světlo do mých nálad a zajímala se o tu mou malou bandu zlodějíčků.</p>
<p>Je mnoho knih, jež pomohly dát tvar městu Ketterdamu, čvrti Barrelu a mému týmu vran, avšak nejvýznamnějšími v tomto směru byly tituly <emphasis>The Blackest Streets: The Life and Death of A Victorian Slum</emphasis> <emphasis>(Nejtemnější ulice: Život a smrt ve viktoriánských slumech)</emphasis> od Sarah Wisové; <emphasis>The Coffee Trader (Obchodník s kávou) </emphasis>od Davise Lisse; <emphasis>Amsterdam: A history of the World’s Most Liberated City</emphasis> <emphasis>(Amsterdam: Historie nejsvobodnějšího města na světě)</emphasis> od Ruseella Shorto; <emphasis>Criminal Slang: The Vernacular of the Underwold Lingo</emphasis> <emphasis>(Slang kriminálníků: hantýrka podsvětí) </emphasis>od Vincenta J. Monteleona; <emphasis>The Big Con: The Story of the Confident Man</emphasis> <emphasis>(Velká loupež: Příběh sebejistého muže)</emphasis> od Davida Maurera; <emphasis>Stealing Rembrands: The Untold Stories of Notorious Art Heis</emphasis>t <emphasis>(Jak ukrást Rembranda: Příběhy známých loupeží uměleckých děl, jež dosud nebyly vyprávěny)</emphasis> od Anthonyho M. Amora a Toma Mashberga.</p>
<p>Ještě jedna věc. Tato kniha toužila být revidována při muzice Black Keys, Clash a Pixies, nicméně rodila se v průvanu jedné starobylé školy při tónech <emphasis>In a Time Lapse</emphasis> vyhrávajících bez přestání v nekonečné smyčce za doprovodu máchání křídel netopýra přebývajícího kdesi pod římsou. Srdečné díky skladateli Ludovicovi Einaudimu. A tomu netopýrovi.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p>
<p>Leigh Bardugo</p>
<p><strong>Šest vran</strong></p>
<p>Poprvé vydalo v roce 2015 nakladatelství Henry Holt and Company, 175 Fifth Avenue, New York, New York 10010.</p>
<p>Text copyright © 2015 by Leigh Bardugo</p>
<p>ISBN 978-1-62779-212-7</p>
<p>Z anglického originálu Six of Crows přeložila Julie Žemlová.</p>
<p>Odpovědná redaktorka Ilona Sedláčková</p>
<p>Korektura Karolina Myšková</p>
<p>Vydalo nakladatelství Fragment ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4, číslo publikace 25 377</p>
<p>E-book konverzi provedlo Grafické a DTP studio Fragment</p>
<p>České vydání © Albatros Media a. s., 2017</p>
<p>Translation © Julie Žemlová, 2017</p>
<p>E-book konverze © Grafické a DTP studio Fragment, 2017</p>
<p>Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.</p>
<p>www.fragment.cz</p>
<p>www.albatrosmedia.cz</p>
<p><strong>ISBN tištěné verze 978-80-253-3315-0 </strong>(1. vydání, 2017)</p>
<p><strong> </strong><strong>ISBN e-knihy 978-80-253-3417-1</strong> (1. zveřejnění, 2017)</p>
<p><strong><image xlink:href="#_11.jpg" /></strong></p><empty-line />
</section>
</body><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/wAALCAJoAaMBAREA/8QAHw
AAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QAtRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDA
AQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2JyggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6
Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eXqDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKW
mp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/9
oACAEBAAA/AOa8UeG9Q8Q3yX2nsJ8QgbHG04B7E8HknuPxrhY9NvJNUGm/ZpBeFivksnzD/
wCt3+ldVZ+ELfT4Ptmt6/Bp6uGXy4iWd1Iww4HfJHANaOn6X4Q1C+NraLcusa7muHdowTkA
A5z+gFReKNGi8OeGfJtbqWaOe7GZZECFhtPTBOV4B+tUfA1vLfXz2z37wafHGzSwEZ8zdkF
ce/PbsK7b/hIrLSNVt9FunndXRBb7YwVIJ2BeOQcgjpWT4r1jSdNaZ5tFEmoXELGG4WIAKx
BUFmPJPHA9q8utra5vJhFaxPLKedqLk/X9aEIRgxByOo6VMq7PKaVMq4LAg8kZxn/x0/mKT
YksxEYCjJI3v0A56nvxXefE3yIlsEtrYQxzGSUE43MAABu592rgGVAxCyA9D0PBrp/BdjdX
F9cvbb0hmt2tjcEYVWYDjH8XTp/KtSfXLDwzp5stGUpOrOpupGbZ5oUA7flO5hwew5GK5rw
zoq6tq5E+w2lv+8uGZtoYdAuQDyT+lbQ1FNc+IUNtfxrfadHL5XkSymNHCIQTuXnJOWB+gP
FVtd8Kaj4fdr6PyjBE/mLLDNzHlvlGCQQeR6/WtnwVcX2r3F69zdT3QgiXHmzOQoJ5Pv0/W
uGvLp7q9nnn3NLJIWde+ScnnqK6eHwNGlnCb7Wra2u5h+7gVCxzgHDHI55xgAgetYN/p9z4
f1ZY3ZDPEUmSRAdrdDkAgdxjp2PXrXbeMdbgtILLTVsvNmaIXDE4AZcMAM/r7Yql4d0Gz0G
3j1HWGDXl0UjsoYgGdHYHrkhQ3bPQdyM1y2t6jPqupzXE0wYqdkYyDtQE4H55P41Ry6kspw
RjmvRdE1SPxHo8tlcTS2uqsjwpfLGNrqwBdQMjquAQPUHg/d53w9fXPgzxV5Woq8Kqm2ZI9
shII+QjqMdO/r9Kd48v5L/xLIAAIURI4V4wFZVbPHXOSeverK+AnSG3F7qkNveXWfIjXnkc
45YEn6f/AFqw/EOjTaDcpZ3UTJMEEhbzd6spA5BwCMENwcHnHbJ6GG91X/hWwn33MUtrcKk
EsRKkrhcLxjgAn8hWFpVvqfi3XILa4kmvih3SebcAbE3Ddgk56tjjJqTxP4QvPDQSeeWB1k
lZNqEl4+Tt3cYJIGc+vXtXQa7aXPjPQIvFFpMbiS1iMd8pG0oFUOduccLk9OzCsfwn4vfQ4
5bW6Sd7GVt2YmGYzgg4U9c4XuMYz65v6to8T+H7m40Vjd2d5Ik/lorK0BXg8dGGSwIHKnnk
ZxwZz0znvWv4WuDbeJdNkXKt9pRFYHoGIU/oa6P4jS+ZrFtHJITCIiU2Dqd3v+NcgLgG38i
USbw3M+8n931K7fqc8mo3G2YtG7bVYbXICFeR2zj9akEcqWLSrETZmbYZHj4yOcbhyOvIBF
dH4a1fw9BK8Wp6QzK8iGGOFBLhjkMMu2ecL0z+grvNS8SaT4bFuk6zTB13RxxQbSq5Knbzg
Y575ql4wdk0I6tpcs2nSQhWn8pVR5txVBvx/EBxwfWuN8AXqW+vPZF3SC+jMRUHOWwdmfx/
nXRXngTRvDuiSajf217dwwsFkcSBQoY4BIU9M4HXqRWZHo+g6vJLY6FrptjcHH2O5UlXb7o
6gZPuCSK5/V/Deo6Aub63OBIAlzE4ZM+hGPYnnB9qk0Tw54h8Sx3Umn2bSwAGO4uCFVV5DE
FjyTyG4ycDp2rWX4Q6wVBbUtGU+jTyAj81rX8Ua9Z6B4ne4ttNW4vJolMk8jMMrnAQKDgEb
R26Dp1Na19cHS7E+JX0dY9bWNftMRlVmjQkqjE4PYehOODwDXG372niO3vdXQS2+pW4Vp43
cuskZYLuy3QjcBgenA61B4a1tdBuZ5ntEuVli2+W7bQGyDu/D5vzrZ0HxSIPC8ttq+66svt
SxSKQDsRwSeOOOGOevP0rJ8M3MFl45RbCZ47SaV4YyB8zISdg5Bxk7ev445ru9bHh9vEtg1
/MY9SCR+TI24gHedpJT5c7gev48VD4y8PPrtgXOqC4uLYfuAXWNckjKNnuccdOai1W5s/BW
lImmxLCbglNiyHL45y5Od33scdMjtXEWlrc+M9elm8uK1iIUTOmdkfGAeuckjoP6GtaTSfB
9grw3OrPLeKcNsDYPryqkfhmoLvwzYalZSXnhu6e4aLG+GRgGwe4B2nAxnHOan8Tquv6dp+
p6YjTg7xNHGCWjZtpAPr3HHp71zlrpd++qW+nvFLbyzjaQUO4IfmJx7DJx14rpde1RNHtod
B0ZHD2qCSe6kGG3EEkAEcZ4bqcZx2rn9J0iDUMXmo6hFZ2zuw3yMAZiNv3QWyep5xjjv0ru
9UtFt/DkMfgxi0Lynzkt5Q5OQcsp/vdB1J6Yrz/AETWk0XVWvIrYTLtKKCdjBSex57cVt63
rJ1rS4YtKsLiKBAz3YAZ8YPy7m6di341i6RqculX3m28PmOrcqzHBX0wK6y60Pw5rTNd2Ws
jT3P7yRLlA2ScZIBwRz3HFUvGN7HqV/pn2WeO6vIl8ppoZQVYBhswc4GSWOOozz2qDxuFW+
06Nsm6FkgnbPVyWJ/nWloOjxCNfEPiiQeQQrRJcvgMMAq21WBPIOFxzjODwa5zxN4hutZv2
ZpnktkY+QsiBSASD/D9B/hWIGXYpGBjHAHFSFgoIGWz0PSkWV1cFDtZSCpBxjBJ7V6iU0b4
gaRFAbv7JqNpHvXMBHXG75ASCDtH3TkZ+ueItmMfiFI9akWOS3KxE7Cd3llVA+Xg5VQAeRj
nnrXQeKJrcfECwuLzzBZHY6uuD7DgDI+cHg/kBWjrOjaZ4k18X174ks7WCNRCQSgKEE5Vju
wDk+lYfiPxVbrZ2+k+HpMWMSEPNs+WXOQAAwyuATz1JPPIFY/hvUbqx12O+bzJYVfN26xlg
qMeWJXpjhvwrX8V+MbfWY7nT7a3Se3U5S4lO1mAPGF4IHTqc4zmp/ANt4kn+0SaXAkumM4W
782QIg4yTk98e2ORnth2u+HdGmRT4Yv7SSRzh7F7lGYnrlDnAxnOD+BrK8NeJbrwnrEkgga
aEttuLZjjJUFQf94ZPB45P1p3jHRobbUU1PToFGlXoDxKm7YrY5Gc55OT+OOOlJofh7WBrl
lFNZTww21ysz/aP3SgAgtySM8AdM10F7pb+MtduJo5xFpOnJ5bykZXrlsN0P8AEd3QADOMj
Oc1v4K8kwrdSdQTIBJk4HHOzg9c4GDVPVPCZtbX+0tMuEvdNPzDa4Z1GOcgYJGc5wMjuK6P
w148e9kXS7ry7ZJ1W3SFULq+eMHI4z06456dTWhZfDzT4vEX2yOaWK2gSOWGMc/vdxJHqFX
ap56lj6GpPFjeG5ZIT4gCPeCM4d5CGCbtvCxgZGeemevYGs/4kaiLXRotOURl7w7pNh/hUh
v54FZnhHVbTT9CvILZJDfx2015NMQAFKD5E9+3tk1iv4lmi8HNoc0PyyHereaMkFw5BXGVG
4cdz9BVHQ9KtLo3M987taWsHmsIvlLNlQsZJHy5z97tjrxx2+h67F4gun0K90podNgTM2+Z
iIEQApuGAxwUUZz9RgGud8a67cLK+lQW6Wlrbv8AIy7g8qD7nB+ULgKcAdup7Y6+L9Q2jfc
XxbHJWVQPwGziux8aavIPElhpkqwLaJPDcGYZzwWBxnovJ65+tWZZZW1vxmk7Exf2cuW/h3
eUCuc85yWx7k9a44eILv8A4R8aHHHbRW7OHkkVPnlIORuP5duwra8DaLY63NdS6hC8sce1I
1DFQzk5PcE4AHA9RU/ifw+ulaI8NhBdnzbpHeFk3lAFfnpuxyOv61xljfS6bfRXcKoZYjlN
65Cns31HX61oWVrqHizW28+RpZZGDTShfuJkZOAMcZPHrXp8U+kaCDY3l7cLgL8t5PEjqMD
HygAgemfWuW+IUcV1pFjqFu0ZtVmaNGicMrhgcnj0KY49TS6oy6Z8O7TfLuur1VfevVS4DH
p/sgLXKaLoV1rV8YYwyRxDdNJj/Vr6n1PtXf6Ro/h3T9SP9k608kjxbHV3jO44DHAUZPI7f
jUEGm6f4eur1/8AhIDp95NMzLbgxqFjPIBDq2McAHAz68UumaHBa6nP4nXUIL9I4pJWAuEZ
y+CeQuAOCRjAxnFedandrqGrXN7g/vpGkw2MjPPoP/1UiafcXO4wQSzHv5aFx+OPpW74IuJ
bbxVboqeakwaN12/My43HkdOVH+TWPr3HiHUyTnF1If8Ax416Ta6rN4M8G2Fvfw+W7N/qVB
WQliz5568N147D3qJ9P8O+IQ2oWF3NHepkjy0w4zgcoOSeuGAx9ayPD3hqW/lkk8R74LWwR
YlSZxFvHP8AF3UY6jqSOTXSQSeH9ceB7aOJjZSqI2VAm3aQQGx/Ccdfr6VzVzaLrXxMl+yx
NLBGySvHkNnYq5XjjBfj8faqHjrUo7/xAhhkBEUAjdQQQj7myB79M9+3TiuVYliT147dqVo
niYCaNkHBAIxnIyD+NOjUzy7EK5JA5bp9SeAPc8VGyujHcCjLwQeCD6U+2mmt5BPDM8U0bh
kKlg3fJyPTA/Ou78dWEV9oOn+IYWik83ZEZc/vHXHDSY4BXGD0wSRiujghg1nS9H8TXktqr
Wls+VnClWCnBLL1IG1/xNZt9oWneN7T+0dG+zR3aKykRkQgsASAwbuexyOOtZuheH7S20RZ
/E9mlrC9wrpJKHjkYY/iOeFOfQHI6jjPUaH4y0u41pNGsA8EaoY4pokwjhF4VdxJIIB5Iyc
V5p4ttYrTxXqEcDFoPM8xfl7uoYjA44LH8q3tbm/sfwJoVpYOUhv1ae6KcfPtXjPv9P4R75
5AaddSwPLHbySQxnmZIyVHbrjA7f8A16daC18qbzhL5jqBG6KHxznoSP545PtXomi21trnw
+OmIxRIJSPOfB2r5m8tn7v3Dg571c36DcaXPYL4xuWDxeURuhCEDsW2bsduTzSy2FpYeGrL
TtQvPs9myjEsM6IZ8fNjLkrtz6Dp6iuT8R+F7XTdPTVtI1Fb6waXypGVwxjfrgkY/p1FR+B
r2RNcGnFFltrxJFkiYHbwhJYYOf4ccdvwIbaaStn8RINPDCOCO8DqN4GIwd6rk99uB3r0ef
XtEtY3SK9hSUH50lu43XPQ4wT6dyK4Lxb4aubaQajLcu4m2rNJPyY25AJ2LjGAMYHpWNc+I
NR1DSY9JmaOdIQI45TGd4UYwAR1+6OozWl4ItXvb25haC8EN5DLatcIn7uPKHJYkden6V0m
t+B9Gh0WWLT0xqMP+ruBLkSknoQT3XPQdcVwOka5d6BfG6itoZhJEYGSaPAeMgZHy464HPP
45NdDZ39vdeBNZkeSOEpdA/ZEY8qzq2BjBCctwOwNUfEv2b7HZzXFxIZH0eAYiCsDI3zYfc
cg8DJAHQ89q4wsr4IijHAHVuffr1PWvVPFvhDWNZ8Qh7SKH7L9nUCYthFwTkZxnvWjdWdzq
Gk6npEEiTa4ltBFcSR5AkAcsp/75OPf2rh7LwlrlxdLDNp72ik8yTIQMf7PqevftXdLf6V4
F0SKGVRM4YnYAPNMn9/A6dAPbgc9a4DUvFurahfTT/aHhV08tY0YgIv59ffrWGepycjvjvX
TeE9dttFvpWujLHDMq7pYRuKYbPTsOazTFqfifXHk2NPNM4aR9pKxg8Lk87QMfpW/ceBNUi
twv29ZAp/1eG2qfy6f41rarZT3Pw6ijuQ32iw2qEjjzuCsEyD1K7ec1zvgzV1sNTdLjzDb3
QCTOg3be4yCRkZPPPT8j0mkaBb6L4iNzHds1q8LtayJ8hU5U7T2U4PBHXB4HSuBvZ5LvVJZ
7iZ0eaTdKc52ZJyDz0H9K9MEVoFtNHVp2tbu1McdwkO0M+059jwA3XJJ6cc+Y3tobS7uLQL
IHgdlySMsF6np7E/416Ff6lZ+D4NOtbCxE5dN0s7OfmPG7AxgN9ScDHrS3EGl6Nqc+v28sb
s4CQ2tuoGSQAWXGT0GD6ZJ9BXFXuk6vNqD3t3pF/bx3Fx5jNJAwA3P3JHv1rofiIZpJ9MLx
TrNtkUtM2S2CvAOPauYb7RomsTCxvSJIJCqzQkYYD+n59a7bxj4glvvDemKsv7jUAZpEVAD
HtwGXg8/MSO33feqHw+1O3tdUubC4hWVbxAFYruKsuT09wT3496dFero6eJr+GVTdzSSW64
yCm+RgAD64Ctxn8Oa4lirgtjHODgdf85qNkCncDkn1HSlLNgs5Ld+fy/wpHXDAYPBPUdPWn
xQF5IlaVVycZYYUfU/hVx7VbSGO4UK8UuVBccttxkkZyOvrzW9oN00+ia1p0w823Sze4iVu
fLdT2HbOcn6VsxzGH4RvGGj3HKIrtzzM2dvrwD/AJNYnhjVT4d1W1uFu4Zre62xTwuSPK3Y
Jfb0+Xpn6ipfGevPr+rGyjKwWlmWCfP8jsoPI7eyjtk+pqlpcQ0jxRojxsJllaCdcrwdx+Y
HGehyPwrb8fWFzqHiyFbDTpZJZbRHkSKEsd2XzwO2MUunBNS0KPw54it5tPuY5FayneEox4
ICkNgHlj6Zz7VtT+LrHRdTstL0rTbe6heIBwgw6knBA9+CSO+RXDeL7CHTfE1/bQJsh37xG
eNu7kjAxgZ6e2PSu28JTS6L4EiurZVuLi9uhmLG0hjJ5Z5A6bVJ/wDrVyvj/S7ew8RiO2MO
2a2SZ/Jxtydw6AYGQo49TWyYLzX/AIdafbrHcT3Mc/lwCNOMBmUEn+6AT+Qqv4ntrPw14ch
0GO6FxNPJ50zKMEAAc7QeATjb14Bqn8PtOkm11tQCvHDZIzCUIWLsVwEXGByG/wA5q9feFN
U13Un1S7uI7J55N0cTqfMRcfLuC9DjAPvWBrXhPVNEiiuZtkkUoLCVMnbjGd47devetC78T
W914F/sm6E82qFgDLMS2EDB85PU/LjFcgxwcgkc5ypxV+x1vUtNtZbexu5YEmOWEZ25Prn8
OfXFd/oHjiyv4Ra3trHa3f3jPHJhHx9Qdp/E556Vga/4LuRdPcabHPNZSPuSNYNrruyfkXO
CvpyD9asaJoV74fs7vVNatPL0ma28uWOUHcdxG07cHBGev174o8TeHdTvdQk1bTvINnfRRi
KGI4bbsAAKt1zjt+QrHX4da5Ovmu9lEzclHmVSv1AHFdVOI1+KFmzb1BtSSGHP3X4rYs47d
PFOuTCNJJFjtzE6rnDYIye/t+Ary66aVbq7hDlITM+6NWIX73HH4D9KpsAI2jz8mc4/A/0z
UewMGORgHjJwf5dKjIxxgYHPFS21vLczRwQozyyuFRQOST0Arv8AXL9/B+lQaFp00ZuplLz
XMRwctwSCD7Ec9ABXnpRVA2lc9eK73w147lgWOz1VhIpKiK7Y5eLBOdx6kY4J9KNf8KTXes
PdaYbRY5QW+zwkhQ2ACBxjnn8T7gVnWOu654Sc20sc8IVseTOrLtOcnb2Gcn1ql4h1HTNYv
PtlvayW1y+BKm0bW4PzZBJ3GtXRPHN7p9oljeol1axxhEkIPmoByq9cEdsH8Ky/EV9pmr3T
XtqJ4J5NodJkAUgDGRtzg/d68cZ61ueHvFttbadFp+qo7NGQsM2wFUUfdyO2OeeflNa/hTQ
Z9I1K6uUuLSS3uE2RTyjJC5yeOmD7HqMVlX/ja/tdXura6sohFHMyHyyyEgN1HPfFUvFPiC
y8RQ21xCssF3bE4jcAh1YAHkHkjaOuPbmufEzxWrWqNCYzLvD7Pn4GBg9QP8KiVTkE/pW14
VvBa+JtMaRBtWRkG35SS6lOSO2SPzNQ+JIJLXxLqMTgDdOZGVc7fm+bj/vqs+6aJzGY02ss
aqeByQOTwP8APeqpU59PSmMAzfNwPccU7fucnduYnJPr61KoR/lJHsTj+eaVkWRiI9wGcAn
0pyFowdrEbl+bB6A9c+xrqdXvZ7PwXomlSRhJJme4ZWHzqu9tn55PtwK5SYJuBhJVif4sAY
waiyd2TnA9O1a2jX9jZa3ZXtyW8m1USERplnbkgAHg8kdxwDXT33xLcuV02wVVAxvlbax5y
eFPSuisptT8R+GZ11BLSFruBvKIJxtPC5J6c54Ge1c7bXOl+CIjC7vdanKpEjwsjKnoMcEc
c856elck1xHe6rJcapLOYpWZ5BGcvk/wjPQZ9ewNdjdfEKxh0iS103SlWdkCI0sa7FAwBxk
5OOnv+VcUJUuL5LrU7iWdZv3krRENI3P3Tk8HjvzjFdXqHjxjbW1loenJbqsflb5gHcDgYX
H09DVPT/Bes6ksF5NbfZoCVD+ZGQ7DbycAZ6HknHc10Gra5Z+EdOh0qxZ57lI9yDAKoWJJ3
8n5uvHv6V5ze311qFybi7n8yYqQDJyFXnAA7Ac4HvW74S8VTaFe+TNJI2mSsfNjQ8rwQCB0
9M98VW8VaGmha3JbQndbSL5kWGJJU8EfoR+VYuxdpLuSx5ye/HOc+9PhhRh88iKvzDDHBLB
cj2x064+o60yKMyvIsGCUAdAy/OSMAAep5z6YFSxTPZXE/k3KKVDAlHYbhkcDpkd8HqBz0r
0O8gjl+ErsLTbJ9nRsqmBkuDnNZPjm7MXh7w7EhaOVIt6hGwAFVQrYHf0P1rhzr+tOdzaxf
knubl/8a9P1AyD4jWrXE8QYW2WlxtUcMMcfWtPTGntvFGsv5qIqLb728reMEH1968y1Z1Gt
XoClR9ocgHp941TxvU4HGOeKiKYJOc/QZz7e1SomVkVYlxjIYnBA49frUumyRW+rWU0rbYo
pkkYkZwoYEmuh8b6ZIuvxPb7HhulCwsrHAYYDA59yD+PFbOpy+G/DItLVdI88zgtK0kYJVc
kcbuScjpwOv1GX4g8MWLaLDruhLMbEgfaNz/KjEgDb17nkE+nXPHQ6BqTz+Dru3tLhjd2Zb
bOI85AG5CSwOAeV+grGs/GqXYZdcsI7tOCHjjDM3qSr5X06YqwZvBqS4m012x8x8pvlYfUO
cH2FLHN4BMLs+nXwbkKuGIz2/jq7Lpng+3tVuLqyEcONvzzMZFbGdu1XyD9RUy+CdK1G2F2
mlXlnbMNw8qX5x0OWDljt5HPqKwY7XXfC+bi2VbvT48sQ0ZeM+uc8d85HpzUvia20/XLCXX
9Mfc8TL9pRSdwXAHzDsR+XHfFcSOB2HHalToeOtSKR1wR61e0O3ivNbt4bidoY5CQJFbBVs
HYfwbB/Cug1rSLjULNr9mSTULRTHfqp5wuQJOevygZPv7GuUZBn1OfrUTIQ2Cp/Lsa9F+He
g6VPpst9dxs107usZ2b1WMbeehGdwYc84+tdNrnh7TbzTzafYAjTA+S6rtKtggFRgE49OfQ
9q8UaFkVGIADjcpVg3HPpn0NKxEeVDxkZxu//AF81q6Hor6tcSzSjZY2i+bdyk4AQAnGfUg
H+daPiue2v4bbUl8z/AEl2W2RmX5IEwg4HTL7z6c1zLplDu6iq44ViOp68Uokdd4UEKw2tg
9ecgH8RW/4R0NNV1ATX6KNKtgftMu4qOhwMj3x9BmupvdZ1XxBcDTvDKQLZwJskuI4UgIXJ
ByxPQDngBvSpNO8CaflZb+Y3lwudyQMEgbPuADnk9+1EGmeDpdUuLO8sLi1ubdNxiuJmVn4
ByPm24A54PI55FU78+BbS5MKWs0hTHzIzOhBwflYPg8HtUDXnghlHlaXcHAw5JJZfUqN/pj
rxxUg8UeHdMjQ6PpMrXani4kCJjuORlj2yMjpW14U8QXmqx6hq2tTSLY2qExxWqiNQQNz5P
LEgbQMnua4ezgm8WeKXmnLLDJL507qQPLi6Dk98DGT7e9b9zq/hLTdUt7PTtLhvLfzgLh5C
z452lRu4PTORwc8Vl+KPC/2DxFb2Om2sii8UGO3kblW3EFcnsAAck/jgVe+JlzA+qWcEUKp
LFCfOYDn5jwD+HP41wrFieMcdM+nQUjAZypPTk0+JnjHyOygjlgCP1pIT5ZdjFE4A2lZc4P
HsR616nqkNzH8M1lPlQqttG4g3MwxkfKRywHGOeOeT3rG8cRrceEtHuFiJmiRY2ZOT5fl8g
gdACF6+leXng8dPevZMpD8RIz9ncqlll4psOSckfzNOtNW1GH4hX1p9jBt5VjWcSRltgVCU
zjHUsf0rhPEcZj8SX6lkIMrOCvTBOcfr+lUFUKFzJgMv8GfWr+kWEGqatDZypKRMSo8sjPQ
9yCP0rqp/hzA5Isri8Lg5YSwhwc/7vv61VPw+Fs8a3mswxvI21VjjV+vb74wfUVcv7ifRtM
Sw8QWq3tuwIhvIvmI5PUn+Lp6cetaviy8sLfyL++tIriVY2jijdgXycHcRtHTGAT/e6c5FC
w8T6XrFpLoUtmllDMuFC7RGW6knuGyAQecnFUvBBubLXrrTJFKvKhJVmwCUBJBHUjbnt6Vz
OpWy2mr3kDKu2KVwNrYGNxA69fyqmrNggkkZ6nuQf/r1Id4TmTjceFPf1rT8NaX/AG14htr
SSQiEv5kucnco5I685HHXvWv4j1TXNa1m6sLBb77PZlomihDEnBwWfb06DrxwKzoo/EXh+R
ZXt7uKFBuaJstER23Dkc/1qPQdXj0/W2e7XFnc/JOkY4VD0xk9BnuTxnnniTXfDj6dqmrDT
Y3uLGweLzJSd5QOuQSR2zkflXPhjxjk56elOxxkEgn1qxYbl1G2Kqrt5qYUjOTniur1vVZN
E8cXk0VtH5TiMTWpJKMPLTI7c9fpnvTj4Ug8QWh1TSLyK1jdyrQ3ZEa7+uFIzxgggc9+axJ
NA8QSExyaTqDCNc5S3LgDtyO351s+EvEk3h5W0++t5LaAymQTkFGQkAFTkfd4/P68b+t+N4
7aLyrCdby8cERNApIXIyC2ScH5h0646ivO4NH1eUB7XTb1iOjx27H+Q/zmt/RPAd5qcbz38
y2EK427zlm7nhc9h9eelV9b8QRQac2gaNGYLGKQh7gMRJcbSck+oJJ69fRelM8ZRRWt9p9t
bpGI47CJRsHclic/ic/l1rmpHwuD36ZpsTbSx3uuRjCj73Tj9KlgtpbjzPJA/dxmRiTjgdz
7811GpXqaP4Wg0GKILPdxJcXshfpuIZV24BVsBQc9h71l2Nzq81mdP0+O48svvc26tucn5c
MR2x+HWpTbeItBMk3lXtqvBdiCUOem/qv03Vv+MoEu9B0vxCYwlxc7UkCZCsCueSew2YA54
IyTXEjZjIVhuHOMH/8AVTcBSp2gj0P9adHiGT95GwQ8jgj8s13N6raL8LrYQp8t/OrNIy/3
1LEA8dlAo0DUtP8AC/hdbqaOGee8DnyTtEjKGKgd/lBDZOO+KNK1DwxrV9DbSaQljIJFaIq
QQSCCEBCjGTgYIxWp4h8RQQ628dpYXF5rGBHFMQNioNxGw44HzNnoDg88Vj3Xga5u7gyan4
gthfyEl4yu72HJK9Bx0q3D8MLdVWabXD9nIIbZb4fI4zndgZNYvifQ9M0BLZLa4mnW7Lbnl
VOqbSAM4xyxyefpXLJDMqEGNyZCSF29Rye3X8OPpUkttKFZWlQpwVVZRk5zyF65r0XW554f
hhEqK7braFHkKkFQ23O5vXqPqelZPiueWX4a6TeXMUkV1JLsbamwbdjgev3goPXkEHjNeYH
GeQSfrXrl7HqE/wATNP8A7NkBmWJSzgbgqjduBznsWH1YVf8AM83W/Flv9pg882sRQSHG5w
uRjkbRll5NefaPpn9oa1HYXBkhUkjcTtbgZI56Hr2NXPE+hwaDd26wOXimTcQxyVOccnvxj
sKZ4XDN4n05YwNxl+XJx2PNbnjq+uYdVbTFuT5AjSSdFPBdgDg49BiuPnl34QE7RgY9v8K3
9P1ojwfqmnXsxNsSrW0AyC7bssPYZAP510fiPQzrGs6fBaySLbmBzI7ZZkKtjJBPclB2zms
PU/CDadpX2+C9guoU/wBYUwCvzBQRycjP5Y+uGeGLzzfGNrPeOzhhIZGAJJHlnsPwqPxDaQ
NqlxOsojjkuZivysSV+UrgEc9TWPfXNxe31xdXLhri4laWQqFG5mOScDgde1VzgFcODnqcV
1HgRojr8iTR+YxtnCLnB3BlOfyBrpdZ8US+FfMtLCxCT3Li4lkY4UnGMEd+MH8feucsPHOt
C8to7me3ngaQApNGiKO2SygHAz3JA7g1leI7S1g1SZ7OWCSCV2O2BwyIckMqsOGXOcHuMGt
i3vY4bbSbieRzHqltLYXjs+AFDhQw44wDk57DtWLreiy+G9UW3uFE0LAPFMBtEi+vfBB4I9
veskPvXcOR7Vs+FNPbUvEVohBEKSB5Hxwu0FgD6ZIwK6L+xR4q+IN9GozbwPmR+UDhCqFcn
oWI6ck8+lW9a8aWlgf7O0yyWYQjyjK8jbeMjbtHUDHXI+tYtv8AELWYT80drKpO3a0RO0df
l5/xpt1rureL5otLtbaJBK2WWP7zj1YnjHft0qxrWnal4Q1KC+h/ewSxJCXki+STYqgqTnu
F3DBHGeeDhH+Id+hC2unWUBA5zvY/XhhVmw+IN5FC0eoadFdgphWWYo/1J+YfoKXxlpMF/p
UXiSxhw85UzgHJ7jJyeCuMHA9fSq+v6feax4P03xOsGI4oxazFF+XAYhWz9ev1FcUGMcitj
LL2YZFOt1L3CxpE8sjkLHGh+ZmPTjHP0FdvZ6ZBpMVhpOfN1HU5YZbtQmCkSkOYsZ4IZef5
Vh+MJjf+M75tyl5JFj3s2BuAAJ9Oxz+NaB8Vy+H4H03w9IIYA58y4ZBIbhwNu8BgQoOBxVv
TvH14sUv9pO1wWYFfLQI+M/NyoA4GDxitXxq9kPB9vFawosbTJ5DrJu3KFbBHoMfzrzYY2g
kH3GKCAQSgJx19AKtaVBFPrWnxTcxvdRIw3YBBYDH612XiVIk+HegL5TCR1tyzlun7p+Av5
c1zPh/Q5Ne1JbZLjyLfkyz7C3lYzgYzyTngA9znGK2rjwebGeC60nUV1GOO4EUjpHt8ttww
Tye+Ppmuj1vXYbXWruSYLHqR01Y7V3IZCN0jYPbBOw815dKgildFO1yQpRly3IHByOvPpWz
ol/qej6rBeWjoyQfu/LjZHDKoOQVU7jnnB985roviRqVyU03bK5VllVtvAYMFwdufTPeuLW
Zo/wB7E0MkcWUi80hfmxjO0NyTn0xXSeIvDmneH/D8VxZr57TP5LmbhsFSSVAxjGMc569ad
bm7f4Y6ut28zNJMrwo4yWBZAGHtyfXOc96q+NLXUbnTdAbzWktJbOPyYyuD5rj7o47jHX0N
c0/hHxC7lm0uUMTyDgY/CvSPFPi61090tbODM4jDK+MLGCTjpyTjPoK4C11W6tNXh1Qskly
shkJkG5WJGCCOwI49u1dtb/EDShHLNeaLI9z1iRHwinsCRj37Vw2rapc6vqL3dwVBP3I0xh
Fzwo9aseG5RHr1k0qHyTKIyTkcngdO1XfF0ckfiW9DjbxGQF5GNgA6/h+RrO0rS7nWb1baw
TfI2CSfuqpIGT7c/wD1jXVR6dofhOVBrYN7qJIkWOEbliA7ElgDzzz+Xc6UHxLtWuAV06Xy
Twy+ZtGcdfb06+vNWND1Xw/qF9JDpMDQXl4B5i3KcTMMsSMEqvQ+me3XFY3hvTptI+IsFml
xH50JkUSg/LkxN/Q4qt420y5s9ekubiaGU3Ltt2NuI2hQSewyemCa55lUrG3SXJw2OAOPw/
8A1VGUaTEStsRSNwZuBzjP5kf41Z0m4Gla5aXEjkRQXCmUo2QVB+Yd+2RXpF7pmjaNcX2t6
2/myTy/6PGoYlPlyFUdCfc8YArnbuTSfFVytrYQSwXUn/HvNMiqDgZ2naT15PtjrXFOyBec
nI4Ynmt/VowPC/h+wiV3umWaWaJAWblwUOPoT2q5oPi06Npr6Tq2nyXNk5MgjkXDKCCMYbG
Rn6cnrTnsvAzyrJHe3kKk7mjKEFB6cqSfzP1q3J4k0tNJPhvw7p0txc3DCKK5fgjOAx2nOS
yhhztAzntx2nhnwXq9rpJ0N7RF+1I4uQZOBu4znPZcDjuOM12cXw/ntNOjs7G5tI4Y12hPK
IDYGBk5JP41ij4O2huWnm07TpZnZnZhcyoCx/2ANvc9q6Xwr8PNP8OSCYJFkAkRRg7VY9yx
5b8a2db8N2msIzELDOV2eZ5YcMvoyngiuGPwS0VpGBKBHXDbfNXPPpv46etdNY/DvRLK2WI
I5CDChDtx+XX8c1y2o+C4vDtxdSI0aWGoSgyszHAYA8Fe24Z6HHHbgV5dDf8A/CDapdWDO1
1pd02UdBgk4wQAxPPIBBPQA1FJa+Bbuf7SNSuIQ/ztC2/j1HEbfpx70yLxLoOiWUtvounyC
7kASSeWQsHAB+bpnPtgday/D9xeWni6z1C6jmiM05zIYSqkvlSRkY/i/wA4qHxdB5XirUAr
swkk8wE8H5lDc/nVjw4mj2Uf9ra8rXEJkaG2tYgSxkG1i7dBtG4cE8k9DjB62O68PeNClkk
ZtrhM+V5irERxyQVz0C9DjrwKyfGuoiDS9O0D7Uk7WkcZfYh+Xam0ckZOeTXEkEhmUDaoyS
OtJk5ABxwNx3f5/wAinR5QxyeasZyOS2CnPXpn16D0zXo3iyIQeCtOtXGyeGWFX444jYZ98
4PPtT9Oj0zTfAcS6mhNvcsXMak5lOeO4GcIp644warwePNN0po10rTnS38vEiSbVLEdcYLH
kbRn/wCvTpte8Ha2BDqkN9HcHhLk7R5Z4zhgST0Hauc1fw7qGl2gEs8T6eJtqTKhUbuSN3y
nk5I6nt9awX861mZi7LOjkMynJB6HkDHqPT612XjIxf2dotrhUnhiLzRyAkgbUHDY4OVb68
elcajSCzkijYrE2BLxkHB+Xtkdfx/Su5tfiPvtVttVjuJGjOSVRH3sMjlTjB55Ocn0rn/En
i2fXLdLOJPs+npL5nlcFnfBG4kD0zx6irnhfxxNoVrDaTqfsABj3Ky/ICxZjtxkjk/54rsH
+Knh1XI+16g+ONyWyAH6bmz+dXbufSb+9k0nVI7e6mdN6xtGY2ZcnBDKOoPOOK8/tfD6Hxl
JpjDz7eDc8h2kgDZvGRxxyB+H4Vf8ZX+gXlvIloytf27BFZIdgA/iGRxjr756Vz+geHbrxF
JIkCqiRMglmLA7Ac4+U43Z57jp1rq9K8N+ENUs7iO3nupp4IS/noXXaQBzlgF6nOBz+ArNj
u4ru8Ol3WjjVL5JHiguWuTAcLkgso9gx+9V/U7j/hBrRdP091XUZ4w902A6gDOCuc9eQOeA
OR0NcK/mSOZHLMd2CxJJYnJ/E1ZstMvL+4kgtYDM8al2TIBUDqckjuQPxrdu/BurWdv9tiA
nVYw8rRMQ0R6kEEAn6rnp6VBoOotL4vtbu7zI8pMUmFx1QoDgemR/+uunn0htY1GW71OT7N
pVgWjR2QYcAnOD1AyO4Oc4FXtG07wnrF5JZ6WsZkED73xL93OOdxwOvbmquoaV4Jt5PsMyi
G8ChMwySOXYnHHLKpJGcEVz+peBtR02/EEKi7icARuJUiIJHAYE9j3HX2rf16Gw+y6XaeI9
RntrqC1V2iC+ZvLADcGQEdU7/wD6+X1rw42k6dFqNvKLvT5iBHeAquSQ3y7NxPRc56DpjNQ
+GNGGva2kM0chtVO+dlYAgAHHOe7YHr1PY473WvHenaTMsVlEl5cqTFMyv5QULgAZAIIxkc
dMVZ0fU9Y8SLZ2U/hxJLS4J2SzTozKuDwUYZ7Hnj17ZraX4N2McjTPpAli7W6XbAj8d2K29
A+Ftlp0xmECWqyEMy5LyAdQoYk4H0PrXe2GmWmmoyWsJQMSWJJJJPuau0UUUYFFNkjSWNo3
UMjDDKRkEVyetfD/AEfVdOktUg8gSfeAyytzkZBPY9COn4Vw1x8F7aPakdgsgUY8xJ2+Ye6
s36dKqXnhLUPBsO7SPDiypIfnlN5GjKR0wWLfkMVy6eP1GoGy1awa3CORM5l8wIy8jjbzyB
Wd400zT9SsIfE2k3RkSVhHcqyFDlcKGwfcbcD+WTXH2NpLe3Qt4k3uQTt9hyfr9PpXXWtro
Gg6nE8mvym7tXyzLbNtIwAF24btkfe7+1Gt+Ftc1LVru/8Ase+GWZPLuhMuzy8ED5RzyAvP
H61JaaR4Y0a8js9cMk8pUF2k8yNSTnBG3PT6/hWxqXhnwxZ2Zv1sSbRSoLLcOVYk4HIJxnO
Oayn8MaRrUDnQ5Ugvoxtez3M4kcjCgOeMnHXOB+FWfGV7JdeHNJDwvFJOVZB5u4gKp4AA9X
/Q1g22jaxr80arCH2QxxrIzr+7UAbRgc5x2IJ5zx1qHXfC2p+H5VF3ETEygh04GDkjI57j/
wCvzWXaxzSSZtI3KJGS4X5s8cnkccbj/wDXrc0TxM0Ucej6lKf7KeNkbcgwpJJ3HALH+7j8
fXOhcxWfhO4SeG2S/hlkbyLr7SUTHDAFCCOpPfnb61fi0u013Sv+Ei8QStPkPlYlJMcaswA
GzrjBJP58CuevPDEd7ZPqnh5hdW6FvMt3TDIAvJyx+bvxjPTg9qHh6XSotTb+0JZI4ET92A
rSB3yMnAxgHnAII+pArqPG2iafdeH49asLZQW8tlnjbAkRjjGzqPmI65PAB9neGINO0fQrG
/v7VIpL1touXG/cSxKADkgbR7DHvXQvovhK/b7XJFpsrzAOZDExLEjrkHFczcnf8RLFpImB
MJHlM3qJB1H4flVq1ldfGniO4khDbII2fcQSFCpg5H0H4V5uSXViRwTnd3J/ya6qwE8Xw/k
ezfG+6Zbl0Xc8aELu47DGOePvHnpW5axXl74ZtI/Dstr9oAQSRC4j3KgU7so3fcR9e1VjDp
fha0kup7i2utbydsQfIVzw3C4x35PX2ziuTgtb7W71sIXeWQea458sE9SM52D8h361v+NtI
stCs9Kt7Lz/ACwZ9/nghi3yZY8DnnGcdMCo/A15b2urXC3TxQO8BCzSuEwdwyDu4HGDz/c9
6vZ1DwPrURuZnewvTulcqCXx1PO4gjdng846+lXxHZwaHr9nqNkLe4sZXWZDbtlGIPzLnJ9
M/wDAvatrx/q73Gh6RBbyxm2uC8+UTsMFVz3HznI9RUGh3UfhvwTc6hHOn2m8+UKAuQwyFU
+wyTn/AOtWZ4NtpNR8Um5n3BgGl8zjmQkA56DPzE4HPH1ps+v3V94sgF5deTaR3iK2PlAQO
Mk468Anr+ldDK0+keItUePT5dWjuogIZ4It6hSD8nQjB+ucAdc1g31i2m+C7aK7ZftlzN5i
QswDxR884B6ZUk9MbsVYn1bSvDuhiz0Wd5r+UYkuMYBzjJ6HtlQO3XrknB8N+H7vWNRiSKz
mnt43BmKxsVx6HHQnoBxX0z4O8Oizj/tC8tTHeOTtDHJC4Ayff6549Oc9fRRRRRRRRRRRUN
1aw3ls8E6B43Uqw6cEY4Pavmv4neGZbe/ur6OCZXhlKBSOsC7sORjJAAUbjxjrXPeDfEo0h
2s7pIDp84Yu08RkCZXHQdQcYx+ORzm3pn9n6L4rVdOnWaC8g8qNhKGMbluBuXqcqMZx97nP
Wpbixm0XR9V0A6JNfyM6kXqQSEE4BBznjb0A5zz0qTWNTudEtdAW11LF3bwbZ0gYBoTtUFW
HIOecZB6GpdburzWPB1vf31snnBiYpI0OAfMC8HkHIHT1H5L4M1CR9Kv9Imw9qV+WI5HmBv
lcAg9uBx61i2F7d2viZYBIzh5ktGUnJZFYIAP90AYPbjtWv4nF7qOrw6TbRYY8SKimQBn4d
uc4xsGSMY56Gl1i4Nlc2/hDSi0szBYp7hiys7ucnC9gev0OO1TC1tvDHh68sb4rLdzFxAof
EpLLhCEGeAVJye/HpXLaMt5LrdndrHJOqXMUkrD5yOR1/AH8BVnxP4bOj3PnWZZrBlBdsMD
ETxghucc4yfXGav6FrGkahpI0TWClv56bEuU+UoEORksdvQAdO2CPXf0jRNU0e5TyJ1m0QK
bh7uY7VHoSOem3OAQpyeT0Gf4alguPGestpcZjsXGVjjTA3AjpuzjksQO4J9K4GW2UXpTzh
9l3cybgT5eeCRk84xx1rq7C6u3+F97OroFtLpI0HGfvIwOPYmovE11K/hvwvbMhkT7OjgY5
Y7EHGPbjj+ted+Zjjap/E/4163ceVc/FDTkETiNoOU38jCvnkVFBcRWnjjW7MByl5B5SGYk
kERgjJ54+XH5VxNlZzX88cFuod5fu4zgY5r0jwr4Xl02K6h1G7hCSkAqNzJtIIbJ4ByOCCO
g+orOl8BXlrOZtH1NmMjEhWDR7Y+3zDO7GfxzVJvAWoyTvJcX0DKSWmKK7uOD13BQTketaF
jdWWn20unaFYtd3ZjIkvGcIEYjGSTxxwQufxqMu8Gmw2Xiu1lNuAWiu9xmHJPJZSSpz6ZyA
MiqEEHg/TpTdtqb6n8vyWrwP6jGcjB6eoH0xiuq0Swn1qZ9Y16wmu7SRQLGOV8iOPByQpPG
fl7dqtanoltfWDadFamzskUtDlwfLPXd2OM5P4muCupnsrOXRNV3MsDb7OVANmDnIyRkKc9
exUCn6DqFlPpVzoWpFI0nbzILhkJ8uXgAHHRf068VnW9xe+HNdG47prWY7lDfJJj5Tz0IPO
D71Fq17DqOpzXcVsLZZjuaEHIVj1we+Tk/l6VteH9e8RxkWem3IdzxiZBIUUnlsnoBx6irt
pDHceM7jTNTvU1ESxhVmmiBKlV3hR/dAy3Q9a66y+EK6lcR3FvDPDakZxOw2PkcEY+bH4fj
XpPhLwLH4ajCfad0a4KwIDsRgc5ySS3PPNdiBjvS0UUUUUUUUUUUVia/4btNegVZ9qSLgeY
FySvOVPIyDnp6815rr3wSgu3lmszECSCAjtHkYGRjBGep69+9cF4j07SPDOiSrbWHmXM7mN
ZZj80JwckEdcY7Adc9uc7U7rX9I022uI703lrOMrcvHuZG9N3vxyeuOlc8dSmmmLzMhcksz
+UhY54OMj0GB6cYxWrca1PcaZb6RaGWGytlL7TJuLEfMTwPXJHuRV/TLj/hGdLne6iP27UI
SttCMlo1+Yb+h25POBgnb1FU9PvrfTgt7LA0rRozwAA/M2cF2YFiCMcbv73oMnrvCumSaNP
Ld382/ULqPYHlZtsak5dMjOWJ59se9aOu6SzWTS2+nQxXciGe3uIJCZWdW4wT/ALQxknv0I
rnr6Sw1Ka3/AOEouZ9K1O3gWOORYzJlcnEgKfdw2TjHHbPZLC58M6HatJpE8uo6jyIGjt2+
90y2/GByeRuxk4xmpN+r6HYuuvaS89hKAsuZo5mVs5HyjkD0Hbtis8+CLe+i+16NqsUsUnz
iA7htUjIG7Bz9CKnsvCviGOxe0XWIEsZFKNEjNINvf5SBjv0I5zjFbmn6Pb6VpMtro97I2o
y/LJehM723dlP3SASPxrzfWdA1HRo1luoFihY+WHU8MeT378Z/CtSz2xfC/UWLq++7U/Lnj
mPg/TBpniCeO48MeGJI90ckcJi5ThmTap/HgYxXNW3h7XLq3Se1tLqSB/uMgO089smvSb5W
uvirp3li3jZ7ZgomYKoxHJ1wT7/jiua8OX5k8a2t3cNvMsjgsxx94EDJ9K674UaB/asLuv7
tmuTC8qnB2KqsR09/zAr6IsbKCwtI7e3UKiDHAGT7n1PvWTf+E9OuyzwRpbyFcYRBsz/e29
M+9c7/AMKstW1CO+kv1aWM8f6Ioz9ec1v2nhC0iz9ple5XfvCsBtHTjue3rV688P6fdqR5I
hc9ZIlVW/lXPL8P/IuPPg1WYMOzp1HpwRxViy8ExxalHdXdxFPGnKwCAAZ7HJJNamp+HINQ
Luk8sDsuMLgoT6lfX8a8/wDFnw+kudNK3MaXEeRsltkKyR+pwc8nua8fuPAmpRqzRSxSpkE
F38okHvhuO3rWcfD2uNMkMmnXXJ+R2U7fwJ4IrpNA+H2vrqljfy6eklvFMssqPGzJtVgSr8
bcEDpnoavahr8HhOeew0622zO7PI0bhQhJOEOMk4544AGPU1j+CdNOqeLEMMCSJBE0rxzyf
fB+Xk45JLV9WW9vHbW8UEShY4lCKo6AAYFSAAUtFFFFFFFFFFFFFFNYd/6V86/EXQJls1kI
mkmsrgpNCq7S8fd1z17c9Oc1zegeJRo8L6bdQi9s2w6Mp85olIywGcA/eyR0B3detWb3wfH
dFJ9DuJGW4AlMUseBGpG4YKknnsCB9TzWPceG9StIY3a0ulkZiQ6LlDgjkEcjv2qzZeDNV1
RFkkjSGMnJmcHI6DJ4yc9veus0fwYbQRs8El/Nt3J5Fnu2deQQfvdPm7civVNG8DQRbZL9c
rkSGEtvy3H3iR0Pp+tdFrOiwatpDWB2xqNpjIQEIVIIwPwx9Ca4tvAupKv2dVsJYiu0u7sC
F9MYI7k1oWXgGNSDcizhA4ZbWH74xjLZ7/hW/aeFtKs4SkdupY9ZGVS34cYH4Cuc1r4eR37
GWF7WWUNlFuYvug9sr7e1SaV4BWNt+pvCy55htxhGHHDZGe3Su0ht4reMRwxrHGOiIMAfgK
8y8f8Aha3S0udmxbe7SQbWXd5bkdcencem2vEbto7f4e6bbGZwbi8eVwg3fKN365K8e1Sal
bKfBXh1I3VpDdSpvUkDJfIwCMjGf89a4GeQyTMzKingYVAoGBjoK9Q17UrbSfiFaagyRtHH
CAQFyBkOp49twNcxol3bab4hguLjE1tCzMAFJDYB28H1OK7L4Z+Iv7Fj+S/t47gTtL5M0u1
JAUA7nHY969w0f4h6DqbLDJexW11gZjdwQfcMCRjjqTXWqcqDz070tFFFFHWjFU5tI025z5
+n2kueu+FWz+YoXSdOVQq6fahV5AEK4H6VyfxC1CTSdCC2Mi2wiR52VPl3KoPygD154rwfw
p4H1rxg7XsEbSQGTM07nLSHq3J4J9cnn1NfQHhLwBpPheENFAr3RTa8jfNnnOckcnpzx7AV
2FFFFFFFVdRe7j0+d7CKOa7CExRyOUVm7Atg4HviuRHxP0O3u49L1Jb6013gPpgs5ZZd2M4
UopVh1IYEgj0rq9Lubu7sVnvbJrKZmb9w7q7IAxC5KkjJGDgE4zjNXaKKKKKx9e8UaL4Zt0
n1nUobOORgieYSSxJxwBzj1OMDqa1kIdAQdysMg9cisPxF4ch1qBiqxpceUyBnQFXBH3XHc
f8A168K8ZfC+80a9t3svIVJw2IhOApIxkJuxjg9+Oe9afwjZ7vVptI1Dh4XKGNiQwAV8jPs
y9K9ePg3TDIXZrh1OMIzghfpxkVpxaJpkUSxCxt2VRgb4wx/WrUFrb2sYjt4IoUHRY0Cj8h
UtFGKKKKToKy9Z8R6T4fjSTVb6K1V+F8w9a8/8a+PfD93pqR/aVKpLuLb42LDaQVCgk856Y
z+VeD3Oo20vg6108tGbu2umYfIcmNs5OTwecUSajDNo+i6bB5jTRSO7kno5YhAM/8AAckeo
75rBXUoVVVeygLAAFiz5J9fvd67f4h6bdW+qw3ckchgkiWNXKn73JwfTg8eoHtXG5wMd/rX
VaFoFn/ZJ1zVpDHDC5MVuw/120A7QO4Y/KB7Gpt1jfW9zI2nR6Le20T3FmYlEP2noAuSPmO
cYA6gmvqnR3eTRLB5AwdraMsGOSCVGc+9XaKKKKKKKK4zx9o8+pWEZgtpbhWDQypEMuFYHk
fr+fStDwTpaaN4bgso4JoY48BROirIwCgbmAAGTiujozXOa74v03RrlLBX+26vKQIdNtmDT
yZ6Hbn5VA5LHgAE9qgFz43E3mvpmiNb4JMK3kol6cfMY9pOe3TjrTvCPi2PxZFfyR2F3Ym0
n+ztBdqElVtoJ3KCcdf89KyNC8d6n4h17V9HstGgjn0uRo52ubpkRzvZMxkISRlTyQK0Lnx
o+jatZab4g0m4tPtkqww30Lebal2+6pc4Kk+hXsaseNvFMvhDw/Jq6af9uiiYCVFl2MoJxn
oakt/FNtD4Pg8R6w0Wn20tutxteTG1WUMq8gZfBxgd+lYltNqOu3lj4t0/wzpEkfkEW8t3I
UvWiJOCpCEKCCCAT0J55NdL4Y1o6/oMWoyWstozzTx+RNgOnlyumGAJAb5ORng5qjL4oe91
GfTfD9p/aM0Qy955gW0ifvG0i7jvxglVUkbh07Z1z4o8R+GoftHiPREu7RjjzdDDzGEDqZE
YD5enK575FW9e8ZJYeDl8T6PajWLDb5j+RLgiPuw4P3e4OMYNWvA/ikeMvDEGtrbpbpO7qk
Qk3soVivzccEkE454I9a6B87SVwTjjJwPzFcRqfjbUtH8DL4pvdFi8jEcjQLcneI3wATlAA
3PTn61gWHhCXxJqFv4yvNOg1b7bALi1t9U1IyJbxvh1VUEG0YzjkkdevWu58K6ze6vHqceo
acthcWF59kMIk38CKNw2RxyJO3bFdBWD4r05r/Sd8Vv51xbuJIht3H0OBjrgmuT+HnhGTTN
cv9Ymglj+0c/6QhVy56kKRkdTyfXjivSqKKKKKKKKQ14P8UZbSPxe/wDbMVzPbxBHtbdcDz
nIxjk5IHGcY9/SuLttK03xLFLAmntpuq2kbZghTYrA/dJXkkA4zwPvd64iaJ4pGieNkcEqU
bkgjOQfcYP5U/T7eS71S1thuBklVdyjJXJ6gV37+Cfh7G2ybW7uOQAblmuoUYfVccVuXkdr
rs1/ol9GqiFInSVcGQbiWBVsfKeMH6kd65TSvh/fPrgS6VpbGJlPmlCizcZwOo9jzx06mt7
UG/tLx3b6S8ENva6ZCJmRcfPJgBTkdcb17etek+G/Dr6vF9pN/LDBE/lmJDnecA5B7dcd69
JRQiKqgBQMAAYxS0UUUUUUUUUUUxu/H/168v8AhOX8Sap4i8dXdtFBcaldLbQxFAXhjiQKR
v754B4HKfTHqJb2rMsNKisNW1S9jcZ1CRJWQLjDKgQ/XIUV5r8Lrpbr4nePs5BhujGMnqBP
Oc+w5rU+MF1baj4ci8KWzwzazqt3BFBAGzJFhwxlKjkKApBPueab8SbGXSPghJYS3H2iSzt
raB5TkeaVKqSep5x6mofEnhK58W/BbRbGxLw3NpZW91Hbum95CtuyiI5Iw3zfe9R09D4ffE
7Triws9A1qCbR9SsrcW8j3xWOKR4tqEKzY+YnnZjI564re+I+sL4V+Hes3lsjRyPG0UXlHY
UllJG8H1DMW+tXPh94aTwp4H03S0limcIZZZoxgSO5LE57gZAB9AK6dlypFePfD4S6Z8TvG
nhCfc+mzPJdxIVIRAzLlRk45WZQfXAqP4WTjwX42174e3d4szJKtxZvjaZCYlZhj127T+De
tek+JLuVLCKytFlNzqcv2OOWI4MG5WLS+4VVJx3OBkZzWH8XRt+FeuAKmBEg+YdMyKOKd4N
8UeHrbwH4fguNc0yGWLTLdZI3u0VkIiUEEE8EV0mhraT28urWbFotVZLzce4MSKp/75Ra1K
KMUUUUUUUUUUGsfXtDj1m1CecYZlzskCg9fUcZ/OvB/HNvcaJDZam10s9xb3CxtFnYQrBty
5684HrjFUPE/hqPW7I65paKspgWUQRAFpQfmy2D9/B69DgD6t0LTU8MaFf3JDNrcto7IrKQ
YV2nGD65A3cfpyfJ3mmmkaWSV2d2LMzMcknkk17h4i1tNA+1XE9pDO13gQkrhndBgFjn7oB
5x1yPXjz3TfFF7p+vPqksxkaYBLoKqjzExt44wCB09wK7LVI1uE07xrpTSyWMH7m4jmUK23
cQeAeGG5up9K1dB+Jk1jMxsluZIzuuLiIxgkIMZY5bGcehr6EHQUUUUUUUUUUUUUxu9eZfB
y3m8P2ut+Db199/pN0srsoGwxzLlNpzk8LnkDG4Cu/1LQtM1dHXULKG4DIEPmLnKg5x+deU
/BzR4dP8AGPjMBc/ZrgQ2+45McfnTqVz158ofkPWmfCy0gufiZ8RfNtoZAuov80i5PM0vGD
x2Pan+MtEPgL4g6L4w0aWO0sdQvIrDU7cD5SHOSwX02qT7MoPc10vxmIk+FeqBec+VjHOfn
WtzwY6W/gXwvC+A8mmW6KMjlhCCf0BPFHjDwTpHjfSxZatG2UbdFPEdskRwehwc9TweK8Z0
aK+1L4U+NfB97OjSeF2LpKBlTseV2UcA7f3Zxu/vegxXq3wq8QjxF8OtKuWcGaCP7LOAclX
j+Xn3K7T/AMCrtW4FeQeCY31X49eNdat1/wBFtohYyE9fMBjXA9eYX/Sofivaz+F/HPh3x/
bxs9vastteqmN2z5s4B7lGcfl0r0LRZdO17U28R2bTOPssVtCX4UowWbcoz33oD05QjtWX8
XZFh+F+syNuO1YyApx83mIR+Ga1/BS7vAHh0YwP7Lthg/8AXJavWE9la3r6DaRGL7FaQyhA
PkWNzIiAc9vKb9K06KKKKKKKKKKKRiAOeleQeK/iHNa3K3DtcJYFisTQDDRsem/nvhuxHHv
Xnuq61L491SGwgDf2dDKLqeSVVV5DyDjB4B3H/wDXxVLxZ4ta/ibw/psPlxlhFM7qA0jK3Q
YPAyB6H8M03w54ogn8OyeGb7KTzpJBaXOMBHYbVVz1wCe3QfSuRvPBuv2d3Lbtp0shjbG+I
bkYdiD6V1PjyK4OsrMVZ7ZI1jDj7m7J4x+VcoQZCEUH5uMAZJrqfD+neJLOOYQWE09kyH7R
biQEMpGCcZ4P4fpXVafp13q89vpVhpa6Yk7LBc3MqxhzF0ZAoyeR346V9HA5ANFFFFFFFFF
FFFGK5XXPBdpqGqprumynTNfj+7fQrxKAANsy8CRcADnnHQ1bFz4qEgR9L0d4+8q6jKp6dd
nkHv23fjWR4I8By+ENR1rUZtV+3XGrvHNOfI8oLIpkLEfMeCZM47Y/CqPg3wPrHhrxnrutX
E9lLBrMzSyxRswaEl2cBeMP94jJ29M47V0njHwzb+L/AAve6NcBVMyfuZnXPlSDlX/P9M1y
l34K8V33w3j8K3Or6fNKsiIbxkb5rdANqFcHLZGCSenqc1evvButah4P8OaXDrKadf6RJDL
9ugUzFzFE0YODtzuyMgnGMjmteQeMPsK2cX9kGYRhDqUkz7i2OZPs4jwCeu3fgZ6nGDP4V8
L2/hvSXt2kW7vbiV7i9vTGEe5lZixdgOnJ4HYVj/8ACFXuha21/wCEL6202zmIe60iSDNtM
443rjmI4xnaMHauRV6/t/GOq2j2yXGnaESR/pFq7XshHcKHSNUPbJ3degxmtjRdHs9D09LO
yiCKOXc8vK3d3bqznqSeSTWf448PjxR4M1TRht8y4h/cljgCRSGTJ9NyjPtVvw1okXh/w1p
2kxpEv2aBUcxoFDvj5mwPVsn8azPHmg3/AIo8KXWjWT28TXJXdLPnC7WDcKAc/dp2iWviHR
9C0/TGtdOuDZ2sduJftci+YUULkjyjjOCe9Q+GdD16z8VeINY1q6tZV1EW620Vs7ssCRhxt
+Yf7QPHUljgV1tFFFFFFFFFFFNkAZCrDIPBHqK8T8aaBqFle2oXS4723AdXikkQGdQQVIYg
425P3sfe46VxGpXmrLaDT9C0eTSo/MzI6tHHI7DI5I7jJwQSfQ8muCu4Liwna2uITHLjgMO
Pw/KktY726njhsBLJPGPMjCnJU+oweDnH410tv8SPFVhbpatbRExDad9rhvxFdDrviNdF8Q
pbGzWTT3hXzBIo8wbiQeeh+hHNNm0bTfD0c2v24FzBszBsmIVCflznJ3A56g8c9xkX/Dete
JdaR7yIW8VirmI28aL+8bGTy+W7jofp0Neu+BdNdYJdQurCO1nJMUeCSSnBJyfU/wAjXZ9K
KKKKKKKKKKKKKiWeJ2kCyIWiba4DZ2HAOD6cEH6EVE19aKk8jXUIW2OJmLgCH5Q2HP8AD8p
U89iDUks8MLwpLKiPM+yJWYAu20tgep2qxwOwJ7Vl2mupPc6qJEggsdOIR7prqMjcFLOGAJ
2BRtPzYPJ4AGTfW/tSIiLuAiZN8R8wYdMr8y88j5lGRn7w9aknu7a1MK3E8MTTSCKISOF8x
yCQq56nAPHsagh1TTribyob61klMrwhUlUnzF++n+8O46ip4bq3uATDcRSfM6/I4PKHaw+o
PB9DxSG5g+0rbGdBcOjSLEXG4qpAYgegLAE9sis6+12JbJpdLWPVbwq7QWlvcxhpdjbHwzM
FAUnBJPB4wTxWvj65qvJf2cMUM0t3Akc0ixRu0gCu7HCqD3JPAHc0jajZJIyPdwB1mEDKZQ
CJCoYJ1+8QykDrgg96d9ttTemyFxF9qWMSmDzBvCEkBtvXGQRn1BrM0jXTf2t/d3cNvZ21v
dvBHKLuOVZEXA3kqcJk5G0nIxzWhLqVlDP5Ul5bJKGRSjSqGy2doxnOTg49cVZRlJYA5IOD
7d/60+iiiiiiiiiiijNUNV0yDVbTyJhwG3KQBkEfUV454q03xDaxSWdu1vDPAS0RWEbblR0
XB9eOR0yc+3BWWsr41gk0LUolgmAMkEkQ6MABgKcH1JBOCCemMh2o68vg1ItD0WNZ5FjD3M
lwCN8jf7K45xtwdx4wOcZrJX4seII1CLFp20dM25OPbJPP+etWPHKlPEQyCCbdAQD7tjnv0
p+qNI/gPRoyT5SyMwbHru647V0fw9vjbaDKoRcLcMNxk5JwCMDHvXu2i+INKn0W1dbyNdka
o6ucMrBRkEGmTeNtDjj3pcSyjOPkhf8AqBVnTfFGk6pcrbW9z+/dd6xMpBIxn/IrZBB6Gii
iiiiiiiiiuEvbaTRviCfLtDe2XivEF1uk2LbPDC3I67t6AjHGNgyeRi5oF3H4e0290/WLgC
6t7uaTcfmadJZGeNlQZY/eKAYJzGR2rHOpWmm2HhKzu76B7vRGLagBICY1jtJYWc56AySRg
eu8detV/F8U2keIrS3treOX/hIDE00MbBCZrV/PbHPzeam5O2ML1JxXTatrem3mlxywShys
9szuyFfKzOgIYkfK2RgqcEEcjiqfj+eGC48JyTSpGg16ElnYAAeVLz9ORWHcStP8RLDVLWW
K0h1CdktBcLuFyY4GDzBQyn5gyoPaMHkMK3PDt9Z6dFIl1ILeePUruC5Zs7RPK5mDZ6IrIV
ZQScblXczcl0srXPxA0r7JcJGx0q9kBKhwVM8GD16HGQe9cd4Q1GJb/RCNWs4HFvq5aZypU
k3wI43DGQCR7V6auppLYWCrJHb3V+i/Z45Dkg7NxwP4ioBP5eteX6zqK6Vfr4QZ4Ims/ENj
eWUp6PHPcmQrt7eWx29eRzgV0Vzp6apeazodzd/ZdYnv4rmOeNThttuGhmSMscBXiwRuOWj
JJAbAgt7hdF+K8zaneW/2640C3VmB2LLMbhkAUE5/uj9Tik1O3sfClv4m0/7TDFbX7R6lAk
jAEO7hJFHOcBljPblz6E1F4qjj1e81nXLK23Wum6DOi6ir9bqORJ4lUcbgjRBs8qS23+8K7
nwlezan4T0nUbh9095aRXEh9GdQxH0BJFbNFFFFFFFFFGagury3s4GmnlVIx3P+fesCfxpZ
LKUtbW6ugDgtGgAH/fRFC+MrRcm4s7q35wPMC8/TDGuM8VeJLHVZRcea0EdtG4fuWXg5GB7
dia8T8E5n8a29wrRxjMrtvkHygo3TP3j7CmeO958XX7KWc7YyrFduSI1/+tXFbD2BI9a9k1
zR9Nk1Ya3q13ax6WIlRFUszmT3XHA5PHsKYPGml6wL7SdTiMVldhI7eZ12BMLyG2k/xAY69
RnAzVWz8K654d1H7fpl5bXCpgvE6spkUHBBBUjHBGc/4VurqWtXpeODRLe2mA3bzfHaAO+z
bWdLdXunR/adf8URTIGxFDZxuBu6jdhF3DGeDkdM1ln4jzJ4gtZ0Ux2EWFkVIUSRh3YFRxj
qB0P619I+Etbh1/QLe8gkaRdiqXbqx2g5/Ufjmt2iiiiiiiiiimFTnIPfNNABGTjjvilAGe
Omc9KMDkfmKOBuIxz7f4daD1HH/wBeqNrq2n317PZ205e5gZklTy2BjK4+9kcZ3AjP3hyMg
Gr3G4eo9qO/fj0o/i60AAY2jA9MdKaskcgJjYMoODg9wcH9ePwqTpxk5rPGs2DamdOFwGvV
6whTuUYBLY/u4YfN0ycZzV7IIyB054oVQBtAAHoOlPAxS0UUUUUUUUVieKNUfStJ82KVIXk
kESyP0UkE54B9K8B8U+ObmHUpLe3gjnlhkC3M8j7gx44AB4zyMn8MU+21228TywrZ6nNpN/
nbBaBiI5G6887GH+9zV61fxHo6yNqFlp+qASEExyNC6kHjLKtUNTtvFHi+B4IIrOxtVHmSR
+cGZuMfMUUbh3xjB4zkgYoINN8AQMUnt7rXZIshky3lkjG3nAwDk56npioJodO8bWwmhuUt
9eCZfeuFfAAJPtnJBGSOmOBjMHwq1rHyX2lyL2ZXcg/mldR4gv8AR31B9E1O0s7fbGJIrtY
TGSzEcDHKd8k8fLWSvgmLSNRu73VpD/ZFqA6vIoTz1PbGcjBIXGPmzxwajn8dxabO9voVhA
sKPlWZNqtkA/cUL/8AXqNPiXrSlvMgsznkAKwI9cZbitibW/CvjKzjiudPh07UWYLvV1V3O
OP3pGCOfut+FcnrHhHVdIlybaR7VnCxyphw2SMD5SR3x75r6V+F1nJYeDre2mg8maMKJFIG
d2xSckdTzjP/ANau1oooooooooopD0rhtKbUbaw1jT3u9Qnld5Lq3uZA0hhhbcNnmHA3B0k
AAyQCpwRVvxHry6Dd2GovcSRaVZyiDUiVYoiSr8jk9yrhB3wJM1KzRR6Dqmoahq9yImu2Zp
I3cC2WOXasahOcZXDd2ywPGAK+qvfNdGS3F3PZR3zfbIoZ2SVYWtgC6/NuIUtnYozkgryMH
nNIi+3eNxp9p4h1i40rUvD01zHI95LujZpkQMoJ+VlXgcAg575zZ0y91B7uwMd7Is8viK/g
la5lZle1SSX91gnG4YXYOwDEDG4HrbNpP+Ebv2aaUus16FYyMWAE0mMHOQAAAADwAAOlcxd
XerWvh/SrKa6uRd6drFpZ3NyGcNcp9pjRCzHO7zInDthjgnae4Gs2uyWvxAit7gv/AGdqMP
2a1l3kxC4hLM3QbQz+Yy4OD/o/fIxymjatfzfs7PqU2o3bah9guZBdGdvN3LI+DvznjA78Y
r0PSdOSxu7ySN50im8sJbNJmOLAOSgydu4nnHpWfpl2qXupeHpbib7Rb3KvC00rPJNBJ+83
bjzgMJoxzwIx7Vm6fDNf/wBpPLfX0f2TWptrpcsAUVcLGfmyVy3A9cU/VI7u8mstKs7+6tp
dT0yV/tC3Em+GWLy9kg+bGMykMMfNlQTwK2/D0WoPDHeaujQ6g0CQywJOXiDL95guSMkk89
cbQTW5RRRRRRRRRRWD4utXutBlEYO5GV8r1AzgkfgTXyzqug6k3iy90rTxJcGeVpkCOAHUk
tljnHGSOe4Nb8Ph7Q/CqD/hIpw97JGxMatv2qewUbs+u5uDx6E1UPxHmST/AEfTo4485dHk
LbsDAIGAB+tLH8SNVimzNY2JU/e8lChIPTnJyParmp2nh7xVogn0aOK21mONWktYxsDnODn
gA9fvD8cdaqWiaT4VtDJqdpFcazs83yj+9I7rtOCq4IAzyfQ4q3D8VNPjhVTaTKR/CCOPas
X4irJH4rZHk8z9wmDyQRz3PJ71Z13UtSb4f6QJbqWaK4ZklaQ7i20krknnt+lY/hPR7PUry
afVPMGnWkZknMfUgA8fTGScc4HFdFaHwXeXi2dhouoXbEjOUY7RkDs4wPcj0q14n8G+FY4p
P7L1mCzu0P8Ax73VwoUpg+uWBzjrxjtWl8M5rzWnbRL66trmG1lEcfmNG3lKOhBz8y/3SPQ
Y7V9A6XpltpVmLa2TauSzEkksx6nmrtFFFFFFFFFFB6VVFhbrZNahD5LKykFjnDZzz17mob
3R7DU9NuNOvbcT2tyCJkdj84PqevYd+MD0FVz4Z0j+zbrTjbH7LdNvnjMrnzG4JYnOckjJO
ck5Jzk1aOl2nnvMFkWRwwZlldc5VVPQ9cIvPUY471Ws/DOkaffW19a2nlXFtZ/YYnEjHbBk
NtwTg8gHJ596YfCuj+VDH9kYCG/bUo9szgrcEsxfOc8l2+XpyRjFaEdhbR2slskeIpWkZhu
OSXYsxz1GSxPt2pt9p1pqUccd1F5ixzRzqNxX95GwdDwecMoOOnFQ3OhadeWEFnLbnyYHSS
LZIyOjL0IdSGB46555Bzk1Ri8F6BDoSaJHZMumpBLbLB9olx5cjBnGd2eSBznI7YzWzFaRR
XMs6+Z5kiqrbpGIwucYBOB949Oveojpdl/a39qfZo/tvkiDzj97YCSF/Nj+ZquNA01UmRYp
FWe5+1yBZ3G6XIOeD7Djpx0qzFptpDPHcLCPOji8hHZixRMglQT0BIXOOu1c5wMWVUKOBTq
KKKKKKKKKKRlBHIrxnx1aXXhS31O7s50t/NQvC5jQjbuBCMSD3JAz615VpelReIZm1LXNdt
E3nlJbpFmcAcdcYHoMdBwBwTt6rp/hnScu+kSyRtx5kUrOOcfeJfjJ6Vn6npWhajost/4eh
kha2O6RJGO4p7gk47cj1rP8EYPiy0PmLEjBwxbv8jH+eKr+OYfL8WaiMgj92ykA/wDPMEVx
gHH8Ner+JNA1DxL4xUtbNZxfZ0Ek3l/IvLcDsT7VpXdtpuq2OoeEbB4UmsxEIWJWUO2A5Kt
kH1U8dz71yvh6HVfDerSx3eh3VxDcIYJUWNm3KT1GBg9Dwe1d1pehweDzqGp2scj+ZbFvs0
8Y3IR820dDySvr0xXktjp97rV88cAeaZjveRuSB3dj17gd85rr9F8Na14clXUrKSG5Zoysk
O11Ei/eKhsdRgEZxyK9A8MfGKaC/Gla1pt3FcyyAQpI28nPH3zj0OBtI9+1e0288dzCs0Lq
8bjKspyCKloooooooooooooooooooooooooooooooooooorlPGvjqw8FacLq5ikuZWkEaQQ
kZLEE8k/dGB+teSeI9U8TfEAO72CabprohVZ8lmXOQV7EZ78dRxXA694VvtFlE0wjngkP+t
gH3TnoRgAZ6V0PhWOXXtDvdEncFNyeXK2FYgksRk9QCoOOOvWjX4ZdE0x/DenafPOQ37y8S
A4kDENjcvLdh7YI561X0Tw7LoVhL4i1jZELdGC2zAh9x4Bweh5xjHfnpVTxZpj6yo1/T5Jb
oXUCO6bSXQhAuMg/NjZg+h9eo4BrKZThoJge4MZBrv8Ax/qN0mrrYxyTR2xgBKE4Zsk5yeu
OOlcajvA6yxyNHIpBVkJBB7dK7HR9V8T6/aTxxz25SMEtc3C/OMYJAbpnGDyPqa1tLuJtO1
C71A6xb6zDFb7rtM7pYlXkbFztyPm7gc9easeGtBt7PX5dU0a8glsJoCvOCYmZlYLweMBep
5qtN4t8P+GmurTS7CW7vhKVmuJghSV+Sct1bkdSK3vDei+KPGc9kuradaw2UUwuAXSTzI9p
BUgk4UMRzx90cDmvfLG0jsbOO2hVVjQYAAx9asUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU
UUUV5L4/8I6t9vOtae8Ej+aSGnL/ulI5PyjPYAc9K8zg8WeRO1hrFmGijdhIIcHOM84c9D1
+lbLW2iS+ELldFvLmOK7cSMkzALGAV3BgM4IC5A/Os2aLTJtFuNK0efZDDs+23t1IoXBPQM
OpJ4xxwMd6IR4ks9Na/03U4NSt1j24By6qByePTHTOfbrXFX2pX2oXRnuLl5mA+UM2Qoxnp
0x1o0zVr/Sp/P0+d43X5tmTtkwOhUdTx3ruraX4h39tHdi101BMu8LK7IwB9V3cVo+JtIs/
F1vJaWlzb/wBrWuH3NCybQcgKTszg8n6jPsfPNP8ABmr6hrsulyWxR7d0F0d6kRhhkYIODk
dMevat/wAYXkXh3SYvDenQxwM6FpnRAXZCxzlyM5OOQOMADoa4i1u57ES/ZJWj86BoZcYwy
t1GPSu61i2Twn4EtIbG9eK+vnU3cewg8x5bDY7HaOD34qx8NvBR1OKLWJ4xIZZfKs0B6MDg
ufoQfyJ9K+ldMsY7CyjhX5mwDI55Lt3Y/WrtFFFFFFFFFFFITgUm7nGKUEEZHSlooooozSA
5oY4xVKLWLGb7OFuFV7h3jijkyjuyZ3AKcHjBq6DxzS0UUUUUUUUUUUU0rkEHkH1rzX4n+D
Yb7RZr2wt7OCdVAd2hGfvDGGAyO/T1rxTwprBtL5tOu2UWN23lyiRdwXII6AZGSADjr6cCs
7V7ZtIvbvS1mEkBdH3J92QAEqeecYY/j9Ks+GfELaJe4dwLSU7Z87uFJ5bA9PpnrjGa1vF3
gybTvO1Ky2SWuN80a4zGSeoA42cjp0z0xzSeE/DKx239u37oFgT7RFGWxwoD7mA5xjBxSXX
xbeG5kjt7fzIlPyvjAb3AIzg+/NdhqE1j4futS1y41OKJp0jjSGFVZkC7iQAT8xJPXt+dcV
p/ju8u/FUUl8YYrG5YR+WQoSEkBd5IA6Hk5z3qt8R7CaHWU1DeJ7eeJALhQSrEDAGegOMdD
2NcWqbyq4+8cD15rtPiZNcDXbe3ckRGAShCecl2GSOxwBxXoXwgtnFtoTFnCK0pXAO1ss/4
CvdgPzpaKKKKKKKKKKKRvumvKPA+p2UtvbeGGEkK3dxqUzsA0azhLhl8pH4y21tx2HICcjB
rsNO1STWdavbfTbk22m6RKbOURxKxmm2glRnO1UBXpySSOMc5s/iS8gn1DQnu3Gp2l3aNFc
mNAbi2mmQbgMbQQGdCf9nPU4GlHqupReNJtBdJZrP+zRd/btgzFJvKiM4XbyBuGeflbqOmH
Z+MbvS9N8L3+r3ZurfV9OEtwdqK0LrCJWkUKBlMFt3p8mMZOd2zl1bXfD8Wp2GrC2e9CXVq
HtVZEiYBkRlzkkqeTuHJOOMCs3SvEd/4h1TRzHLcaZBd6ddy3Fs0aForiGaKJlyy54LOO2e
DgVp+GdYubnSbx9QuobtLO6eCPUIgFS7QBSHXHyggsYzg43Rt06Dn/DesxzfCKe/0u3h0e/
t4JhPDBEgaG5jyGLJtwGJXcQR0I61uP4nOlfDm28Q3/wDpEv8AZ8UzLlUaeVkBCjtlmI4A7
8DtSxaDe200eqrNarq80sQvXtrVFWePfjaSRvwqk4O7J2joOBg2ni3VZJ5dFhnjuNVu9Yu7
aByEH2O2jY/vCoHzbRwAepPLCt3xNNq+j6NrWo22oyMkGlXE0QeGM+VMi7lYHbzn0Ofu/Wt
LwnfXOp+D9Ev7yTzLq50+CaZ9oXc7RqWOBwOSelbFFFFFFFFFFFFYPjCSSLwveNE6o4Me0s
MjO9e3518sIXtvEkWzDNHdg9OMh8jitv4g26R6rBIsAgLxkbQCBx3GevX07Vy1lZS6heR2l
spZ5XCfIpYrk8k47Djmu78SeKF0XT10mykU3CoIAzsH8hQeVPq2BjnJwc8EDLbDWp/FHh+4
0tkhfUmtpISZZfL3ZBw4CgAgA8/ieAa8huIHtriSG4jaOVDhlK4INelfEvVJ21CHSEmRrSB
VmUIpALnPr6c/rXBiKIWsrtKVlyAsYTO4dM5zxjgV2PhrXIL/AEc+FdTULBMxEFyMFo2yGV
eo43Z56c9MU/VfD+ieF9Kma41BdRvp0KW8UYCeS3UuSGIIGR1x9D2l+JUUsup215NLvPleS
3BIBDE8H/gVd38Hr2c6dplufmhiupI1+bG0H5un1Y17qKWiiiiiiiiiig9KoX+rWWnPDHdX
CpLMSIolBeSQgZO1RknABJwOACa870rwpeeIPACWzedo+rWepz3tnO+12hkMzuNyq3dH2kH
Hrir3gdryJ7u9s4BdQ6levJqtuJQradeqoWZBn/WKWAHXgAH5s5q1qXh66vr6616S0me8nk
tLdLPdHlLeG5WQsTu2kkBn6+i4JBrQuYNZ07xjHPY2C3OhXdrsuIYPLR4Z1YkSncRncpC8Z
Pyr0ApukeFopfBGm6bqsDpcpow02bDqXiVo1WRFIyOqjn/ZHWnaSmr6D4ci0mHSDdyadDHa
2sn2iNI7lFUKHJPzJwORtOOcbqo2Phi4tPEVglzb/brMWN8Lq5dUCNNcXCTMBGWLBch/XA2
jJ61L4b8P3+hwN4fUSJpFrcvLZznY5MLbXWM5JOVdn5I6IvPPFO98MXum3vi640+C7vn12y
Q8+SqxzIrJjllzuDA9MDack5xU39jX2s+D7Twxe6bcWCppqKbx5InWK4QIEG1XJbkMew+XH
8VdJY32oyrEl7pLW0rM3mMk6yRoATgg8McjH8I54PTJ4/TvC2p215PryWiwala6neyxQSsp
F1bytkLuViIyeME5xzkc5HReJor7VvCOu2Ntp032i50+aGCNpIwXd0ZQM7sDGRnJ7+1W/CV
lcaZ4P0Swu08u5tdPghlTIO11jUMMjjqO1bNFFFFFFFFFFFcn451NtPsLdVn8kyOWLbd3Cg
ZGPxr5h0rzL/xBZCVz5lzdRh292cZP6/pXaeJVttQ8TDR9UvQm2BfIusHEZJzjHuPf9TVZ7
bTvA1qLmC/GpahcL5aCNggRc55HOOdvJ9OOprhJ55Ll57ifc80shkZwQoJJyeAPx61Fa3j2
N5FfRbWkgYSjcepBzzXZJ8U7Ir8+kyq3cK0bD8ytHizS7jXfH9rYqTFJLCMmUgHaAzE/XA4
965XTdNg1jxElhbSCKK4LrA0nIU7WKZx2LYqz4Y0Vr6c39yUj02zIed93XbztA6ngE8fzra
8W6TpsWhWWp2ttHarcP+5iAOXjOSCeuAcA9cj8av8Ajgxx+EdItTGUngkRGXbjBWPDjr649
vSuy+DE3lWljaAlRcyyS7dud2Afmz/wHGPYV7mKKKKKKKKKKKQsB1OKCwx7+lcffLFD4qvr
K8cwSazFClncMpZJFiDF4Tg8EZZuSMiQ4ztNbNmo02KCKURwgxrBBbRbpdoXIHzYBYYIzkc
Y696xb3w/fP4kj8RWiRIrRrHe6dkFrxFy0ZLH5VkRjx2OMF8Hi1rlzNrGiX2kWdpeQarc2Z
WIS27KkDuMKzTAGPKMQTsZj8p25OAdvS4ruDS7OK/mWe9WFFnlQYV5AAGYD3PNXaKKKKKKK
KKKKKKKKKKKKKK4zx7ayTDT5FhMsaNIrBWw2Soxj8RXzdoaPF4ksYfKHmrcomzvvDYx35zx
W/Pa2s3xJnTW7ZlikG8Qbyu/92MDcvQcZ6dsUniHQ9I1CzuL3w/aNa3Ons32yLzMDaM/MM9
CAM8HkelcpNpqxeGINSeU+bPcGOOFR0RQck++ePpTNS00W/h2x1OJxsuBIroQcq6swz7grj
9c1zUkvmSM52gk5wsYAr2DUmCfFmw8tduLZtu8bv8AlnJzXH+F4G/4S2xgaHbJFMxOFySVB
PI9iP1rt7LQrzTvAGpWQgke5nWSeQK3zElQCoA68ggdyenWsqz8S6FdaPYWusWcX2ywxCqS
I7hhgDOAMZ+UAg+mayrz7f4+8SySWln5FlEQoVBhIYs4JOcfNg5x1PSvoHwFoNzp8Fu0qmK
1t49lvEQBk4wW465BPJ65ru6KKKKKKKKKhu7u3sbWW6upkhgiUtJJIwVVA7kngVz2paoTqN
wLfU5Y47OGKe/t0tWeWONizKY8Idxby2VlwTjkFSBuvahrdtbWNldpc2rwXtxBFFK0hKyCR
gFKbQd2cjHbuSAM1c+2W32uayLlri3iSeSNUJKo5cKenOTG/vx06VXlvtNttD/tCKRRYNGJ
EltIzICG6MoUHPXsDWbp2sfY3urfVtYguLi2kt7dktrcqiNK/lxZ4PzuxGRnChhxgbm2k1G
1lS7ZZCRauUnG05RgobGOvQg++Riqt/qM8MkSWiW7lSJLo3E3leRBz8+MEk8HGcDhskYp7+
IdLS11G5Fz5kGnb/tTxI0gQrncvyg5ZcHIGSO+KZN4o0eDR77VpLsrY2MkkVxL5T/IyNtYY
xk4PGQCK1S4C7u3r6VS0nWbDXdOS/024E9q7OiyBSuSrFTwcHqD9evSnwapaXOo3dhE7m5t
NnnKY2UDeMrhiMNx6E470201eyvhGbabzA5lCkKRny32P1HZuPfqMjmoYPEGnXMBmjllEYk
WMl7eRcO0hiC4KjnepHsME8EGlg8QaZc6u+kx3BN+kLTtAY2VvLWRoywyMEb1I49j0INR32
u21vIlnCySahcLN9lglYxCZ48Bl3kYHLD1OMkA4NS2eqwvPFY3U1vHqpt/PktY3JKqCFZhk
AlN2QGIGaZaeI9LvtTk06CdzdxxNK0bQumEWVoickAffRh7gZ6EGnWWv6ZqCQSWt0rpPLJD
EzArvkjJDqM4yRtbjuFJHAzWnRRRRRRRRRWB4vVv+EduJki8ySEq6AdR8wB+nBr588U6VeW
2pjW9Fi3xIA8ksW1zG4OdxHX3zjjBORVy08VeHdT+z6hrKxx6hGDltrMeOnIHPHT6mqXheW
51rU9TvXtJUg1J1iQD7rZyNoUD5yBx+J96p+KtEfSPC9vBIriW11CWAKzAt5fzEZI4zwPTn
tWVq4/4t9ooAYGSSd+W+U/MQcDtXGmyuDg7EGQD99e4+ter6nM9r8WLCRZBIyQYDOMA5WQc
ioI4mHxK1S/AG60i83GAAzNGo6D/AHieK9w8MWFrrmiXpuo8s0xi3r8pACjBx6/Mev8ALis
7UfhFpOqXSz3LwyleFLwHdgdASHGfx9q3tN8A6HpojCRO6xj5EJCov0Cgfkc11CqFUKBgDg
D0paKKKKKKKKK5X4kaFc+JfAGq6VZqGuZkVo0IHzsjq+3kgDO3GcjGayNS0vVNT1nxd/Z/n
2z3elWiW0kkRWOZ187chYjP8SqSOQG4IIBE02n6hrnhkS6dZw6aYbRRptpd2r+ZBIoV1JBZ
QpWRFABU/wCrzyGIqzoWoy3mrXeuXGnX1nDcaTZZjltpA6ustzvTbtySNw7dCD0Iq3o9m+j
+DU/tG0l85Wlu5bWEGV42klaURDZneVLBeODjNYI0ye08O21vHptxHe3l/Y6tqYWN3AuHu4
GkwemFCvkDoqgnHWtV7LV7D4iebZoW0bVYQ943BMVzHtAbns8arHgeme1Jrmmyr4+0PUrWO
ZRNDLaX8kasyGFfnjVuCFG8nngnJGccVN4WjuNH0abS72yuBJazyJGxXcLpGc7JAw+UFs8g
4weoAIJ5rUtO1Cb4W+MLaPTrv7Vc3160UAibfIrTHG0AZII7jI9677Upm+wiKOKSSS5Kwrh
G+UNwWOMEADJPI6YBBIrK0C1uNK8Qa1ZPDujumj1FZ44WSIyODHIgJJGR5SOeckyk4xSvpN
5deInuotRubOGCdxNAIwVuo3giHBPQh0HzDnhh34h0exuU2Rlbm0zLqW11THlhrvchwQRyp
yMjketRWVnfW/hWGyvIme8g1OMyNHG3zj7Wsnme+UO5iPlB3dMYC+MdMvoprDxDoVoJdVsJ
FSRFwGuLVj+8iGeATwQcZBHHU0ePNJabwTM9nFcTajppW809o1aSRbhB8jbQDuPJyCCDnkV
JYW97Y+Nbu7ntpXtL+wtx9rJHySxlwYyv3gCG35IwCWyQeKit4LlvirPfi0uFtH0OKNZnjZ
ULieQld3TOCDjrg1haVoOoX2leHrdorm1ktfEN1qMzvCynylknxncB9/zEx3IYkdCR6aOQK
WiiiiiiiikI4rlNQ8EWt3frcw3Hl7SD5cieYPpnPTgetc5efCHTbu5WYwWSOCSSqttOf9np
XX6F4VtdFVX3CW5CeWJdoUBeOg/AcnPT3ryv4u6TbrFrEkIUOpilCKckszruz6dSf/115n4
qRrfwh4ZtgzHy7d3IK42Fzvx+BY/jWJAt9LbxuZxyoxu1GFDjt8p5H413OpO0vxV0x2iEjG
DLRj+MASZx+FW7G3muPHPimEIPMktYxmRhlQY0C5PHAyK9y8FSmXSbgkQ4Fy20xHIIKqev4
10uKKKKKKKKKKKKKQgHqKNozmjaPTH0o2jnjrRtHpSbFznAyaUAD1/OjAFAUDt1o2jOe9BU
HrRgelGBjGBigqD1FG0ego2j096MD0o2gdKTYvPHU5pdo9KWiiiiiiiiijrRijFGK8H+JNx
dyab4rmRv3IvI4tynDYVolxx15yOfSvPPGSzy+GPDs0nkFfsKgeWPnP7tDuP8vXg158GAGC
Dn2xXvkej6fqutf2zNJdCYQeV+8UIB1+YY56ZHJxg1wum63b3XxHe6juJIbO4PlM7gMxwoA
4zz8yivZtA15/DQS2837Rp7SkyEIdyZwODnsMV6lG6vGGUgqwyCOhBp1FFFFFFFFFFFFFFF
FFFFecXcl1o3iSyn13U9QIv9bMWny2U7NbrGy7Y7eaMkKCSWO4K3K8sAMVtax46s9DlnivN
Ov90FhJqDqnlMfKSQRsPv43fMG+nvxW1HqMj3s9ubG4RIXVDOzJsYnaRjDbv4+47H2znazq
ytcw6PBeSWmpXlwYraQRB13xxiY7hkEoVG09D8xAI4NWNJ1JbzxHrlqsl2zWTwxSLLs8pWM
Yf93j5uQyk7u/TpW5RRRRRRRRRRRRRRRRRRRWP4h1WTSbNJolUs8gTLjIHBPT149RXg/wAQ
LuGwtHhvJEMt3NvYwrkujOWZ8MT3BGabpWn6V4l8G2lpJFfOYcgyJboVAG5VU9dp245Bz0P
FVz8OdFkO5hqERP8AAgiAH0DDP51D4t03xBqVw8mj3Uws2jWNrNJzEc85+U4BH4k8D0rze0
sru41FLS2jc3Zbakanadw/ljH869k8H2+s6WqnxBN9pt0uPMfZOZpipwCp6gpgdN3rXu2la
nZ6pYrcWT7oegG3G3gcY9s1eoooooooooooooooooooPSqU2mWdyIhc2kEwimE8fmRhgkoO
Q6g9GBJORyKbcaTYXhd7qxtppJIWt2aSJXJjbBZCSOVJAOOhxzVloFYHKKckEg85Ixgn34H
5CopNOtJbqO5e1he4iZmilaNSyMV2kg4yCV4Ptx0qSG1hhuJp44Io5ZyGldFAMhAABY9yAA
OewqeiiiiiiiiiiiiiiiiiiisLxXY32o6Jc2mnWtpNdSoyxvdPtSI4IDDAJ3DJIwB06jv8t
eIfC/iKzaaTUZFu3tcrKfP80xgHnrg4B9OnJ7Gqnh+28S3m+DQXv1VkLMYpmiQ843E5A447
k1oy+BfFs0rST6gHlP3mN4xOfyrY1/U7zTPiVbmBVl+0wxxSRFSysGJB4PQjAOR6HtkHR0+
zsx4z1/U7y3jxDBFIjIpAhypBbA6cJ/OvU7jwfKLO1u7O6Nw2A7pJEhDHjAXC5A/HNdH4X0
y406zm+0rFG8sm4JGWIHA556H29hW7RRRRRRRRRRRRRRRRRRRWNqOrz2viDStMhhiZbxJpJ
JJJCuxY9gOBg5J3jqR061U/4Scr49k8NSwKqrpn9oi438BfMEe0jtzk5z2rUfV7TyoZopop
oJS/71JU2jaGLHJIzjbg46d8YNU5fEkEXia30N4XWaa2NyJWkQJtBIYDnJYYB4HQ5zxW0Gz
2p1FFFFFFFFFFFFFFFFFFFJjnNec+L9MjGuO5dUhmQZR1Gzcc5PTIz0znGT9c+bSwnw94K1
iXSY7mJWuLkb7VmI+WZow2ewCgdPrXlou9RfLia+cMSdys7A8+temSRRWPxM8tlefbp2UJc
MwJbBOcfUdP4qr6c+qXPxE1CBoHexdY/PfqYk8slMHpkk+/8X1Hv3gyUP4YtUG4GEtGQwwR
g8foRXQUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUVhatoX9pa/pepM1u0dikyPDNDvDiTZyDkbSNnoetc/rn
w8TVPEk2r293DZq1hHZx262gZd0dwlwHbDDcCU2lcA4zzUt7o7319LZC7SS9mE73EnlMYrY
vbrEqqueFbKvtLZYlyD1xsW2kanbXlzKb+2nhn+fyprZmKP5Sx/IfMwqfKGK4PLNzzxuxhg
BvOWwMkdM0+iiiiiiiiiiiiiiiiiiiivOviDHO2oA2y7rj7GxjGflLgsVDe2celeS6Y2r3H
hDX31CMRoy3R24IO75mbjOMBs/iDXmBkIOCST16mvVJgdP8AirbxQwNl7L7gGf7xzz/u1ra
XFcXfjnXSpcv5duSrnBPytnJJ/wA4FeveB4ZoNGnSaVJP9JbYy/3dq9eOvXp2xXTUUUUUUU
UUUUUUUUUUUUUUYFFJgelGB6UuMUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUVxXj1ADpzqXVy7KpQnIPGOA
Oa8uu/ttr4O1lTOHhdtRVlPXIklBPT2714kUJOcZ9816zfeZL8WLYQoS32QhVLD5htfPP0O
ce2K0tKiE/jDxECmXjhg/dKNwPByM/Q5r3Dwtb/ZvDlnGVUMVLttAHJJP6dK2KKKKKKKKKK
KKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKK47x0bh4reG1Ul+SWGBtBIHUn+VeWNaMvgn
XriddylL9Vy+NreZKM+/0rw8kg8SbR6V7JqGqXJ+JUVn9qxbyW28iRFA3YY5OAPr+FXdKtI
4PHWuSWkiM8UEBZ0YsJCQRwQemNo/4Ca9t8NXDXXh+0kY5baVPBHRiO/wBK1qKKKKKKKKKK
KKKKKKKQkA0oORmiiikLAHk4pabvXsc0oOaWiiiiiiiiiiiiiiiiiikxXG+NrBXNveEMxQb
NgYrv+bOM54zk+/pXlN7Jp1x4T1eCS3kiuQdQky0h4/eS4HPevFGVdxwuR65r164iu7f4uW
u+fzpY7Qt5i4zgq469Opq9px3+NdfmlcqEitmcjBH3TjPHTIHSvbvCZz4ZszuZsqxyTnPzN
W1RRRRRRRRRRRRRRRRSEkEVx+peJIrTxdcWN9qjWVvDp6zxCGMMJGbzd5clGwVEalRxnLcP
yBpR6lcWGmaYqw3mpS3c/lLIwRH2EO4kcYUKAqjIwDzgDOBWRpvxFg1PTLnUk0i+jsoLW5u
DK/l/MYGw8YG7O49RnAx37DYk8QzwNJ5ulThFspLxGEiHzNmMoAG4PzDrgc9TziLTPFqagm
kTSadcW1vq0KyWszvGyszRmQRkKxIbYrNnGOMZzjL9S1Hf4q07RI76W2meB71vJEeXWN0Uo
29W+Vt5+7hvkPNaEeqpJrl1pQidXt7eGdpDjaRI0iqBznOYmz+FUtZ+1yS26ad9qNyn32hu
I1WNTz+8DhsglcAhSw5wRkmqtnrbWEOn2stpfyyzXjWbyXEqM4fYZC7HIGCAxAUdMAKowBb
vNeuIVnns9LmvbW3z5skUigkgkMEU/eK455A9CSCKfpXiBdVuvJjs54lNpDdCSTbgiQEhcA
5BGDnitmiiiiiiiiiiiiiiiiiuV8dW1xc6TbfZU8yZLlWEZfaG+VuD+leQ3D3DeEtbiaJUc
nUDIysCcebLkH2rxUOVAAOB6V64sUV18R5PJj8mJNO3MoJY4DgEjP1zjt+tRaXf3EfxB1LT
re0nkgnMYaROGjREyM9RyTjk9xX0lYWq2VlDbrkiNAuT3PrVmiiiiiiiiiiiiiiiimyHapI
GSOg9a848OvdQW/hS1RngivLKa6v9nButQAQuJZAMq27zGOOu0g8KQbOneINRt/iLb6DKyy
Wt7p7XjRLMZvssqyFW2uQCyEjABxjsAOKx/CB/4sjr43h8LqXzdjzJzz+f412N/c29vpNxa
vdMXm0qWRI2IwqRqAzD/v4nX2rkdAjk0rTfAeoanrT3WmTw28NvbXUcUa2lw1s5WRZEUFht
zEEbPMgO4kCtXxlpy3ujWvie3jto/wCybpdbE0DkvcxRpymdoxvjVQeT0A5AFbOn3EE/jnV
ZopY5IpNJsHR1YEMDJdYIPQg5HI9azfDds1v468Q6vM0aQa7b2VxZozjzCEjKuu31XKk4z9
8etX9cuYJ9S0Hy5Bgam0ZkH3S32eUHB74PHHcY6iqfw4gHh/wJaaRqElvDd6Y0sd0vmDCN5
jMGOcY3Kyvz2atXTp45vFV/sYbTZWzBcYIGZDyD0roaKKKKKKKKKKKKKKKKK5rx0zReE7u5
W2kuWtisywRthpCG4Ucd814HpGpXWr+EPETXMTwRol04VpCBlg7n5SM8E498+xry0A4HzAe
xGa9I8RSXl18T7KTSJWebyky8KGMbQW3ZB6DaD1rotKZR4z1+BL10mS2ttrqhDZ2HkccFdw
OenAr2i98S2y6C15ZSRvKf3canJHmY6Hp9e2eORmk8La7c6zHci7EQmgK58oYXkH/ab0Peu
iooooooooooooooozSHk4rIOgWqXhntd9oHZ3migCiKd25LuhBBbPO7gk4znFSWehWdncy3
flCa8lBV7uUBpSmchMgD5BxhRxx3PNaCwRKjIsSBWOWAUYPbmkS2t42ykMSnGMqoFOMMRj8
sxoU/u7Rj16UeVHsCbF2AbQuOMelMNpbMADBEQCSAUHU9aWS2gmgMEkMbxEYMbKCuPpSmCJ
tmY0Oz7uVHy/Ske3hkkSR4Y2ePOxmUErnrg9qcIoxIZAihzwWwMn8afRRRRRRRRRRRRRRRR
RmuX8XapZf2VcaeNRaG7k24+znMiAMDk46dMfjXid+6yeB9YNo3nXEc14HlJPzIZ3LE+h2t
n6Y9a8dffG5Xdtx2Jwa9g8TeKtM8Ma7O+lxb9WlgVGuLhA8XlHtxyTkA4GBx1wMHgP8AhKr
xdYOrAia+lA+0STfKHwANu1cLjAxzk16v4W1aXxnCqadoN35SuITI3mGCJuM/MGPIyOo4B7
cV7P4f0OLRNNEC4aZ/mlcdC2O3sK16KKKKKKKKKKKKKD0rJ1bxBY6RC01xIXCSCN1iw7qTg
/dHJ4YHABODnpVvT71L/T4LtI5I0mUOqygBsHkZA6cduo70q6ja/ZFupJligbo83yA84746
9vWp4popohLFIskbdGQ5B/EVEl7azTSQRXMLzJw8auCyn3Has3RvEtlrlxcQWiTbrdmWUum
FBDYGD0YHBIK5HHXpnTjvbWWTy47mJ35+VXBPBIPHsQR9QaVru3Qyhp4h5IzLlx8nGfm9OO
eaY2oWSWyXDXcCwP8AdkMg2t9D0NTs6ohdmCqBkkngCo4rq3neRIZ45Gj++qMCV+vp0NOSe
GUZjlRxzyrA9Dg/rxWPqviWz0rUksJobt55URo/KhLKxZ9gXd0U59SOK0/t1tucCdCI93mE
HITHXcei/j6H0p9td214jPa3EU6KxRmjcMAw6jI7ipqKKKKKKKKKKKKKK878deJb7SLmVok
uTbWwDusHDH5d2R0zxnjJ6dDjI8N1v4jRXVo66bZPDcswzdTEM4Hr1O5jn7xJPX2rE8O+LL
rQ5Wt5ljudNuHzdW8qbg+cBj15O0YwSQc9K7iK/wDh9NGJV07T0EmX2mV1Iyc4xnj6dq2NY
i0W9u5rO8sNPkvpEGIzFtkVM9s8g+/1rzbT/DMZ+IKaG5aSBJTkzEKeELqG9jwDxz7Zr6A8
B6b9l1RptPs4YbEqyyvBF5SyEduAA2CevrmvSQMUtFFFFFFFFFFFFFBrx9/M1bSfCs+p2dv
PqN14juTcRzR8Er9oTDDBOAsaKM54Ufh1Ph+Vo9LvlDypcS38kElnbjclmVJBEQA3KGRd4P
cuGwucVR0a8tdV8HyaPcWhZdG1aDSzHdKC0iRzRCN2B7shXJxgnPQcVsaW81p481TSrOMf2
QLOK5YBcLBcMSpRccKNiI231bd/FXOWmlvfa54gh02xMN6niCOc6goVBGgWBnXePmYkbvk6
HdzgGq3ge3it7PwfuiisfPimkS4tsK1yygYhlOOQQzOF5JMWcjbk62o3Nt4X0y08SfZoI4b
TU7m3vZQmGS2luZFOPpIY2x6bsdauxbbjxzFDc2duba6sJb2Fo0/d3DrKiBpARy6ReSFPbc
/tjO8YWMVtbXdhHp0Uenrd6XcRER4QSvc+XIF/hGEROAB985+9XReJY012yl0QPci2nDR3c
1mf3kOArBQRnDEOp6crnpxXOeHyNM1CPXMxrda5aG3vlk+UNqNtiMIg7bj5+c5J2jGOc3ZL
abRfFWl3tlcS/wBmtI1jdq4zGQ5ZkccYD+e20nphgMVo6Fa22qxarcapbRXM51C5heOdA4j
jRykagH7qmNUfB6l2P8VcxpcKHQPiaiQsTJf3mFK8sDbqeOuQSSR9feun0AyW/irUbGCFUs
hY2s7kDkTtvQj0+5EmR1yfcV1VFFFFFFFFFFFFFFcT4+0i3nhiv5FZgMxTIOQ6kE5IxzjBH
414P430XSX0xtU0+1e0uISqMsaKkUilsFsAcHLAZ/DFXvCOm6RZeDrbUdTtrBFunO64vIlL
cMQFRmGMkJnHrk9KztWk+Gy6nOJl1Ey5G/7LHH5ecDOMcfX3zVi9aNfitpJWIzxm34iUBf4
XHPB6Hn8K07Ofd4+8UXYtipjtYpNgYcKI1yM45BxnHsK+jdPs47DT7e0h/wBXBGsa+4AAqz
RRRRRRRRRRRRRRQRkYNUpdI064mWaextpZVkEyvJErMsgAG8EjhsADPtTk0yxj1CTUI7O3S
9kQI9ysSiRlGPlLYyRwOPao5dD0meWaWXTLOSWYqZXeBS0hX7pYkZJHbPSrEFpBaxCK3iSG
MEkJGoUDPXgUW9la2jTNbW8UJnkMsvloF8xyACzY6nAHJ54HpVZNC0mOzis00yyW1hk82KA
W6BEfOdyrjAOcnPXmphp1ktnJZi1h+yyb98OwbG3Elsjvkkk565NPuLK2u0VLmCOdFYMFlU
MAw6HB71A+jaZJbrbyafavArb1iaFSgb1AxjPvUllpljpysljaQWyO25lhjVAx6ZOByaZFp
GmwSNJDYWsbtM07MkKqTIc5ckD7x3Nz15PrQdH01tNGnNYWpsQQRbGFfKGDuHy4x156dead
JplhM6vLZW8jKoQF4lJCjoOR0HpTn0+0kuFuHtoWnUALIyAsADkAH2JJp9vaQWplMMSoZXM
khUfeY9SfU8AfgKmoooooooooooooorE8VWH27RJMH57dhOg9Svb8s14P41mm/wCEU1yGWE
gLPG6uZMn5jGxBH1Y/jXKeNLoN4R8NWib2iNmkoYt8oYRqpAHrnv6Y/Hz8nPJr1zVTCvxd0
x0uHWPyP9aBggbH54/Gke/tLTx9r1i2X+1WyojlnYyERA/Nz9T6cCvp8yKiM7cKoyc9hWKf
F+jiURJctK57RxMce/QVo2Wp2mob/s0wcoeRggj8CBV2iiiiiiiiiiiiiiiis/W7m7stFvb
uxhWe6ghaSOF22iQqM7c+pxj8ayrbxDNqI0X+zWtpXvYUup0k3q0duRy6j1zhQDg8+xosPG
el3MdmLq7trKe+eRbWF7lHLlCilSykqH3Oo2hiefY40rzX9K062luLzUraGGKQRSO0gAVio
YA+h2kH6c9KjvPEekWP2wXGpQK1nbtdXCK2544lAYsVGT0ZeMdGHqKT/hJ9EEEcv9s2BilR
pEkFwmHVd24g5wQNrZPbHNR2PiK3uJ4rK4ms4dTZyktml2kjRnazAdtx2jJAHGfQZqZNf0+
6vvsdne2s86XBgnjE4DxMFYkbepPynj6ntWqpyKWiiiiiiiiiiiiiig1R1HV7HSYhLfXSQo
c43ck/QDk1kv458PgBlv8AfngARsM/mOakn1vTdX0fU0trhn8u2cyoqsrqCp6ZA564IrxPx
7Zx23hDUpFiLFniHmSNk53LwPfj+dcH4ruIbnwp4aeFfu2zRuRnG5Aqnr7g9PSuJr1i+Rof
ippgjtRK32VsQoAmflkzgL0x6Vz/AIS1Ca5+ItrqNyQTJLKGeQfKdyMoHTp2/KvTLvxnqus
fD6fU7S98uGCFjIFk3FJAB8jKRkgErxyMYrz6z8P6trkEWoatr8lpJcuDCkpyNpGd33gF+m
PwqzpHivxN4H8Rra393cgD92XmIOULj51ZgSy/KeOnbg19I+FPEkOv6fGxdPtSqC4Q5DDA+
YEcEHI6etdDRRRRRRRRRRRRRRRRXPWvhW1tLTWbSN5RDqckjHaxDQq64ZVOeBuMjDpgvwOK
o2PhPULLVrXVFv8ATUuVaf7V9n0vyluBK0LM3EmRJ+5HzMWzu6cCtFtGv4oYGsrqxt7qN5d
zCzfyXR+ceWJB8wIj+bOflIGNxrGtfAUunx3cFhqfkQTaabBEMTtgiGOJJXG/YzKI+oRSQw
GeOd210m8F5Ld39za3EskCxFobUxncGc5GXb5cSYx7dTnA5MeENUtviHZa1c3i373N0JZvJ
tTClskdrNEPmLtnLSLjv17Djb03wzqmnwaVbtrMVxDp0ibFeywTEsbRgZDj5tr5LcjI4UV1
QzjnrS0UUUUUUUUUUUUUVU1O+j07TZrtwWWMdB1JJwAPxIr5w8e+NtZh1VLWK8LXrxqHdGV
mAJ+VQgGFb268g9xWfZeDNT1CGG71DxHJa3rBiIGYySA5458zOccn09e1bXgTxRr9nc32l6
tdPHJZqIxK0e51Q54yF3HJ2kNmsTx1qa3fhsTQXStHPqUkaqJS/mIm4b+ecE4xXPawA3w70
A5BMc1wgHpliT/IVxuK9Q8RXtrp/wASdOuryBooRAA6q/Kbt65J+pya5XR1tdN8T5vJh9nt
vNferZDlUdlAx3YgD6ntV7wlqZZ7nRLn/UanvRSHwfMcbcZ6fp1A7cHovG+n3C+G9Ktr8SC
+spUtoQqnfIhUAnrzgIv49MdKb8QNPd9C0rWZo0865K4dSfuuhfgc8Z5Hpmu1+DN28sOnEK
N0cssUjBvvLt+XP44H4CvdAc0tFFFFFFFFFFFFFFNkkSJGeRgqKMlj0AqjY65pmpMy2d7FM
yqHIVuSh6OPVDg4YcHBweKktdTs77S4NSt5wbOeBbiOVgUBjK7gxzjAxzzirEU0cyb4pFkT
JG5DkZHB/WnFwBzQGB6UxJ4nXcrqVyVyD3HBH1zT2kVSoYgFjgAnqfSlBB6UtFFFFFFFFFF
FFFFY/idWfw7dquei9Dj+IV8k6TdPq/jKwuLliXmu0kfYeeCDgZz6AfhXV3CWF98VZ7W6lL
Wtmn+i4ONzhVI3decknp2HvUvid7fwxZ311A3n3+rsUYyDbtXDDKjthTjk8kggdq4q8v4L3
wVZ2zAC5s7lkXBHzRsC2fzpuqapFJ4P0bTI0G9DNcSMPUuyj9B/KuWzXoPxLjdfE0dx9nUw
SQKEJO4EqTkZH1H51zM2i6jbWs1zLblYYHCSsJFO1jjAIBJ53D862fDPhddatbnVb27WDTr
IMzoSS7BcMQPRQCOevPAPOLB0PQ9Z07U7jRrmSKfTo2mkt5gxFxEDj5TkkEehA6jj0vfEi9
CNYaTG7NFEpkQdgv3QBkZ7HrXY/B6xR7XT7p1mExvCEI+6VBGc/r+VfQQpaKKKKKKKKKKKK
KKx/ElpcXekMtqpeaKeC5WMEAy+VKkhQFsAFghUEkAZ5wOawdfsp/Fj6EttBdWg07Vor65e
5iZNnlqSYwP42bfjK7k4b5uADR0y31jTPAdjZx3uqw6hHpVqixizV/JkQYZc+WQeuOecKDn
nJ2dNvNQW3uEvn1SSCO8McVx9l2yvEYlYMyKgwA5ZeFz8q5yCaw5G8ZvoN/bSvdXN9Lpjhd
kaQmGf7KMFSPlfdLkkq3yt8oBXLDdhj1a48UAjU9RTTI7KN0R7WNRPKWmV9xMYZWUeUcDbx
681mvf6wviw+VLdWujma0W3ha1VFm3iXzRkpvHKoeSDkdwcG8J9bZ9IuHN7DJPdIt9amJXj
hAik3KpC52l9nzZPY5611q4xkd+aWiiiiiiiiiiiiiisPxbAt14YvYWGQwXHBPO9SOlfIej
bYtd02TDDy7mJueduGB/p0rtfFHhy1l8T3uqaq72mnxRRSS+WgYsxO0ADt93rispvDOj+I9
OlufDMrRXVvnzLSaQtuzkDJwACcHByR6kYrhc7cjn8f5Ujc7gOfqcetPi0i/niWWKzndGGV
ZU4Ne1eI7aw8SxXeiwWM9jeWixzLJtLFWbOCAD0wGBz0zXnVh4Ouv8AhJzpN/GTHCymd1DA
IhAfj5ecjI6deccVueN9TTS/I8OW0Ef9nwqk09uxMeSWyqkqc4xhueu4HqAa4nyWjuvPtyG
jzvMduWYxqDkAkjt0/Cuw+JyzReJrVLpUbdZ4DeXznc46gcnkfjivRvg3HI1loUoQNCPPU9
flYGTn9O/rXt+MUUUUUUUUUUUUUUUUmBQVG3BAxjvSbVJ6Drn8aXaKNoPUZoIBGD0qOS3hl
kjkkiR3iYtGzKCUJGMg9jgkfQ1JtHPHXrS9KKKKKKKKKKKKKKKKxfFCynw9ciFS8mUwN5X+
IdxzXyK7CTxSWjQLm8wqqP8AppjAroviPI63VhH5zvIiMzfMcckY69+v51yukarJo+sW94u
4wh9swChi0eQWxnvgZH0rpvG3hW3RJNYsbiNwwE00akkuGOQ4PQkggkDsM+oFzwr4Vh0zQZ
fEupQxSRLFJLFBIocqFB55GCxxwPcHjPGHP8Stced2txbJDn5FeHcQPc969G1F9M8Ktdaxd
TyYmWKEIEUuQoJVYxgY6kkk8Vxlh8S5Wv1F+D9jlz5wxkKc/LjBztHGe/XjtUXxA0hrl4vE
dlHG9nIqxTSQOWXeCQGyOMdF4PVeeTXH6f5RLrLFJPCqmV0jjzwueSQQQMHk12/iln1/wta
6siRyOZt00kLM5UlfnL5J2kHbnHrW38MfEsdlJZWLBI7mzlZxubBaNjlmGeD95hgdua+jrK
9gv7dZ7aZJY2A5VgcH0PvViiiiiiiiiiiiiiikNcml1qVlNqOkXGoi5v7q7L2IjKebb2jhR
vYHsjeYASDkhQck1l+HfEs9u+pWZs9Q1O6l1TUWjEMsfyRwzIm3MrqAB5igAehNa9r450+7
sLa+igu/skzWsckpRf3DXCK0YZc5P+siBK5GZB6Ntry+O45Lq1t9P064uZpb/wCxlPOhVlX
y2kEhUvkBlRiu4LkDI6runXxQ+r2qx2dnqNkbm4msY7srA/lSoZFY7d5zgxHsQcjtkixaeL
rK78OWetiOeO2u1iMCPt3u0jbFXg4yTjqQBkc9cXbLVXutXns5bO7tpIYUkbzTGUYMSBgqx
OflPXHataiiiiiiiiiiiiiiqd9qVrpyB7mYIDnAwWJ+gHNcb498badp/hu8EFyzShUYNEAc
HcuBg+v8s186eE9Ok1XxNbyyJL9lgm+0XEyLkIMlhk9BkjH51F4t1GPVvEV5d2sjS2aFYo5
NmPlA4zj1O41U0HSX1jWI7NELLkF8NghQcE8/UV3PiLxjbaNZx6bpAeHU7fbCXAWSOFFBBU
ZJ+bgdenWm6V4lXxFoE+j3t1HDqE0Bicnaqy5GF5xjd8w4GD/IcVP4E8RRzsi6aZQDgPG2V
b3HNavxHuLt9cgt7lWVEgDCFlKjcScn68D/ACa40ONigouQSwboTkY59uK7Dwv4hm0/TpNN
1HTRdaFKziZniYmMMOQrZAHrjrnkc1rW1voX2ia38LmeZruB47mWU71toGyHzkDB5GOpOOT
1zu6NB4dja58O2DXsgWFpruNpiVbDKjZHTdyAQB0HOK53U/CdxZ366p4buMQRtviUNhw/PC
44IwcYPXpzXovwz8Y6tZ3EdhrGnyxpc3CQLKYTH8xCqGZTwCT1I4/KvbRS0UUUUUUUUUUUU
UVRGlWi6wdX+zxm/NuLYz/xeWGLbfpk5rPg8IaPaytLBbzRuxnJZbqXdmbb5nO7jJVT9QGH
PNS23hfSbR4HgslQwRpEgDuV2oBs3AnDFcDBbJGBioLXwX4fs4YY4NLiTypI5VYOxcNGpRA
XzuZVUlQpJAU7cY4qdPC+lR2ElkkMwhedrkn7VKXEjHJZX3blJOc4Izk+pzV0/wAMQQaPNo
l3aWb6Sj4tLZA58tA25dxZiSwOCMYxjj2v2mg2Njfm+gSb7SYRAzPcyOGQdMhmIJ6nOM5LH
qxJ0xwKWiiiiiiiiiiiik715J438S/vjO1pf3ChAILezlVs8/fYAbhySCQfQV5dJpXinxRM
hvkmtrckgeapCop5G0febsAefrXTrouj+H/Ddz5Vy5tkmCag6Opmw7BckD+6DnA6Z4564ep
aR4f0XTY2t2kvdHvSnmSeYGaCVc7HXb/Dh3B44yOtZL6rpmjwvb+FrWS9vGRWkuHjZ8LtJJ
GMcgkfw7fXPGOKctLI8kkjGQtlmY/xHnk+tWGlawkMtpO28cGWNcICRng/UZHfp0I5vweN/
EMMKxi+jO3vIilvxJ5rvtb8YQaR4iGn6rYC60ueFXaLfu2HJGcHII46cHpzxzSvvCuleF7i
78QRu89tBiS2t0AZQW4GWI9WGDj5cjrimaD4v1zxDr0djplnZwwMN0iujSfIOCWO4ZJ49M8
V1z3lreyaobEwPeW9uYyySK6qxDbORyMEE7c5HrXkOgay/h+/N0LYTI8ewwl8HBIOeAcHj0
rsdO8YwTsqaV4bg+3XLchOrHu2cc98njODXU6T4M13VPF2i6lq1zbILa7inS0tBuUKrB8kn
oR0JA7CvfV6UtFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFIa8x8cfDj7XpqXOk3slpc20
vm+YB8wG0ggY9cj8q831HXNV0uN4td0SS6tvkSW5jkJiYDOAy447YBIGR0Ncrrfi+K602TS
9M0qCxtpGDEoMbhkHlex/E1qfDu8gs9I1ltRt4ZdPbyj/AKQm5FA3BiueM8jP4VteI9X1fR
rBNY0mbT7mxmYRfIpdh/tFlOCuRjA6HArPg1K18d6RLpMtnbadqESCS3uHAGV4yFOA2CCeO
eCT7VDc67F8OoE0Oyt7W8vlRZLi7jGz5jlgCRyeDx0wMVRf4sXLuWl0e2MhOWJKnJ+pUn9a
z/iNKJfFqk7Fxbxj7mFByew+v6Va1MX03w20dbYTvEWYzhGOMAnbkA9P8PaqfgjUrO2ubuy
urn7J9si8qO7iX54yeOvYcj8vpW9o3hrW9C1B57HUrKZXb99vEu2ROeTx7nnr6d83PFkfgS
CctJGXnHBi0/aFJ55JGBjsec+1N+HtvYOL6/NnJCPPIgkZN6rH12g9c5HOB1xz6e3+BrIlb
rUXufOEjeXGM8KABk4P4dfSuyAxRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRTWUMCD0
Iwa8C8V2bDw/q+m+be3MoJURo+/LIeMdyBjPsAa880GbwuRCNYimW6ST5X/5YkD+/gk89Om
BkZPXHWa7pp1/Sbe30K+0yzsyS0yRbkjYZ+UDapBAPJ9cCsW4SPwv4MurG8mS7nui8caBWZ
YD3xkYA6HjvzWB4Mnkl8Z6f5rSSMNyqrMSQBG2Bz2GPw7Uzx4WHjDUd6KrMsXAGMfuk6enb
j0Ncpgtz1+tey+IPClpqHiZLzU3isbCGEKQ0/LHn5TnG0ZJ+bJ7DjsyPX9E1e4vfDbTraWL
J5drPEoCEhTk5+XHOABn5u/JrkdV8FatZytKlrJcIy5X7NASRj+8mcr+vTNUjpOuRRR/6Bd
okmW+aFhtHTksPr9K6XTPBFlpqm68QX9k0OMLDHNjJOMZfI56/KDk9eMVW1bxk8Ei2fh8C0
srQhUdSDvKkcjPYnJ565Oepr6G+GNw954RiunJJnYSHIAwxRSRxxweK7Siiiiiiiiiiiiq9
7fWmnQefe3UFtDnBkmkCKD9TxThdQG1F158f2cpvEu4bNuM5z0x70yzvrbULZbmzuYbiBsg
SQurqSODggkVZooooqrBqNnc3k9pDdwS3Nvt8+FJAzRbgSu4DkZwcZ61ZPSqMur6fFqSaa9
/bJfygGO1Mq+aw5OQmckYBP0B9DV5TuXPP40tFFFFFFFFFFFFVdQuvsWn3FztBMaFgCepr5
Y1nxhqVh4nmljuhLHA7RmP5WBCjBO7GQc7jnrVltG0TxnbG80+4tbC+yd0MrqruQP+eYPI7
7hzXMaj4S1zSZEja2aXfnYbQl1OPoM96iXR/El1FFpktneJb+YGC3EZVUYg8nI4611ltpFp
8PrZtS1C5t7rVtgaOKOUZAYAYAzkjkkt6Agd6ivtEtvH0Z1fSGjg1V4d0ti8m9pCMj3IPAA
yACMd647/AIQvxGOP7KuOOOMf416hqNvpOu66ml3YnikRPNS6WZFWQtwFGckk4PHtXLaZ4F
xrF3BrEksNhbKDJOgCArt3EhmBAA4BP1xV4eKtMs7hNM8L6Zc3bZPluZW+Ykbj8u3OBz19+
1aMPiHxdbv50/hmN02/KA46fTkmql3b6T4v1Am50+9sL8puDSybWYD5RkMuCM9SME1zTeDN
UGvx6dHbzNC8oUXQiYJtJ5Y+mB279B1r6h8BaHL4e8Lw2MoUYOVwuCVwAC3+0cZPA69K6ei
iiiiiiiiiijI9a5/xZpMPiDTotFuomks712S4KkAogjdg/Po4j/HFYvha8XV/h9BpLSobq1
/4k96jMUYSRgJLg9d2wMw+tWPh+sGl+F73T1jEEGlalewDPaMTPIp+m1xxU1jeaxftqFs93
Db3Zu4ri2WNVLpYtswSrZ+Y7ZVz0yDgYAqh4U1fWten1jzLtjHp+uXGnfKiD9zGg2ucjl9x
HTj2qx4e1ebWLXQJodeinuZ4hc3toGh3eWYmzhQNygSNHzk+hzk1S0bxVd3Hhm11K51KL+0
Lm+e1js3jXEm25aPaqjDBii5yThTliNoIrptJvp7nU9dhmceXZXqwQqABtQ28Mhz6nMjc+m
KwPh/qDhtZ8PXdnZWd/o9zskSwhEULRyZeJlT+HK54yffmtXStdP8AwgFr4g1B8501b6dsA
YHlh2AxxiqmkQ61q+j2OvXdyLfVJLUulrDDG0KhgSq5ZS/QpnDgEqOAOKo6v4vvdIbUIQI5
rh9bt9IsQ64RGlgik3NjBYAyNwCCQAMjk108dlfQTn/iaXVxHITlZUiBiB3Y2lUHOSBzu6D
3Jd4cvJdQ8OaXfTkNNc2kUzkDA3Mik49smtSiiiiiiiiiiquoWUeo2E9nMWEcqlSV618weN
PCN1pmpakgtrmee6nLpiIFgxYbjnklWySMYx3qtZ+DtK0m2jufEU0y3DnKW6vtDHsMAbm6j
7pH0rfk1bWtRv3g0nwzdM4UE/aGCBuP4QQvTOOp6VnXni3UtJlC6z4VWOOQGIvE3lqx78/M
pPHrWZc+GrDxBpFzrGhlmuhmRrWM7iOMkbCM7vYEg46d6fbeHtF8P6NZ6prF9dR6k37xbRW
aNkPUFQAG3DAz0AOa0V8eeFkUKyXMpHBkm813b3LeZzWP44AbxHHa27hWngRRI8hxsy3ynj
1x+VW/EOp38HgHTUleUzXblZpn+9tUHCn3BCn8MVs/DCxFrpL6ktuPtbz7Y5BgjZ8vHtySe
c17PN4LnvvIM2qlY1wWjjgxu/HdVqDwVaxQmJ767lTGMNsyR6EhaXSfB1rpeqPfefJMefLR
gAEBz6detdLRRRRRRRRRRRRWbb6gbnVr2zjiUw2gRZZy/wDy1ZSxTbjghDG2c4/eD0NQec5
8QRee3k+XE8cSDDCbdtYHOMqw8pvl75JGcHGBY+DoPD3ivXfEcOJYp1+1R24z8twQ/mtnJx
uG32GT6c1Gk1ay1/xBGI7d7G/vLaWZhcyxSQoUgilKsYwr/KAco4Izjgjiy3gy90zx3Z+IN
Gk82H7G1ndxX99NIxUuGXYzbzwc8cD9aueEfD+p+HofELTi1kl1DVJ9RhSORsDzAvysSvGC
vUA+uO1SeGrbxLpun6Vpd9YaaLe2t1hnuYb53dtqYBCGIDJIHVuPfHOda+Bph4O03Trtrc3
+namdTgMZPl+YLh5QucZAKuVzg4znBxVpNC1ee91WC8trX+ztXuFnuXhvpFkiAgijKKBGN2
TERu3KQGz1q9baBLo2rrc6WjTQ3Mfl3hvb+aWT5TmMoXL9N0uRkZ3DmqWk6PraeHbDw5qdl
YfYIrJbO5njvGkeVRFsOEaIdT/tce9XdDstc0ixsdJuGtr6G2gWM6g0hjdiAcfuguOMKPv8
jJ9jm3vgy51e41CS7lit3OtW+rWUsRL7WiiijAdSB18tuh/i9ud62l1l1uGuNPs4HTJhVLt
pBKfm6nyxs6LzhurcccyeHrC40zw7pljdGM3FtaRQSGM5UsqgEg4HHGeladFFFFFFFFFFFV
7uygvYGguI1kjbqrDg/wCH4VU07QNN0tdtpaogzkEkufzbJrR2nPbFcJ8QNAXVofsySpAl1
G6Tu0YcAfLgkZH/ANb+fzl4I8+28cWaCMs4MqPDn72EYlc/UfpUPxAwfGOosEdA3lsUY5K/
u1OCe+Ca5HjuM/jXqnizw1c694weCxjAtltY83EhOxQWPfv6AD9K2NSsNM1fR7zwxpNukWo
WXlFVmdioJIJ2H1OSp6ct6Cs7wbqdxoNyvhrU7W5t52n8xImX5TkAYyCeTjrg9a+h/DOuW+
r6fsjDrLbBY5VYHIPTP6VuDkZoooooooooooooorJbSZ4dWe+sLtIFnH+kwPDvWRwMBxggh
sAAnnIUDjANWINNhjhlE4WeScATO6j58dsdgMnA7fUklsllJvIilV7aQP5sE4L7y3YMT8o7
EYIxwAKpy6RNfpbRziO0hinWSSOB2k81VwVTcQu1dyoSACCFx0JrbxiloxRRRRRijFJiloo
oooooooooooopruEXcxAA6knpXkHxD8WNp1xDeXtlceUWZLS3Dj97xyWIbKgkDpz6ZxXlvh
vSrjw5I/ijWERYYUYpETmVnbjJXtnJGCQc9cVH4s0G61/zfFWlxCe1uo1LxIDviZV2tx3GV
xxzk9PXj08M6w6Bv7Luxn1jI/TFd3408Q6poXiW4h0nUJI4ZYV3Hy1UnJIzyMg/SuKt7iex
uIr6zdIpMFVKkMRxtOQc8kMfzrorHxH4x1icW1td+dJsOXaKPhMdSxXGB6nn8q7HQNZ8UeD
JRLqHk3EEm399CyHyweqsoH3T644x1r6LikWaFJUOUdQyn1Bp9FFFFFFFFFFFFFB6VSub+O
G+trIHdcXAd1QdkTG5/oCyD6sKyNJurkXt5eXeo3E1jcTBLWOa3iQQMGKldynLZbgFvQcnO
aVtUMnjxNKTVgnk2JuJNPFrkyZbb5hmJ6LkfKBnkHJ6CSLxdpj2V5eu8sdrZ3T2k8jxHCSI
2184zhQerfdHUnFWtX1600N7AXrOq310tpE4X5fNb7oPpnB56ce4qPXPEEGgWlxeXcF01pb
RiWeaGLeEUnGcDk46nHQcmlh1Z1EiyZuiHBEtugEYDt8iZLcnay5PfrxkCny69Z28piuXeG
dTHmDYXk/eMypgJnOSjdOgUk4ANLLrMdtbvJdRvbyCJ5lgd08x0TG4qAxBA3L37j1qlH400
R9oe7MMjrbukckbbmE5IhwBnJbB4HPqBVu916DTkV72G4gDOiKCobcWkSNeQSB80i9femya
jLZfbEmZ5pIo2uhiMDEeT8gxnLDBxxzxWsp3AEHIPenUUUUUUUUUUUUUUh6cda84+JOv6nE
q6VosQmuihklVx8mAVIBwMg8jAyueeuK8SvU8Y+Hka5mZpI87WlVVcA8+wI784x/Kuf1LxB
q+qQCC+uWkQNnbsVCDjH8IFSaP4k8QafbLpulXjxpM5CRMqMCxwMDcCBn/AB9TXbweG/Gtx
Cst34gsLa4bPmQvaKxQ56EhCD+FO8c+Hk1Ozt7yzgEU8Ywql8CWMnoOuSCT1I7jnjHm+nad
darqMNhaL++mfaFY8Dgkk/QAkn0FejT23/CM6dB4Y0qf7Tq2ovtbB+RSwwTnoOBj9etWtC+
GfiJTNDp89vKbhTb33m52JG/VlP8AERyRX0dGgiiSNc4VQoz7U6iiiiiiiiiiiiig9Kxb20
f/AISrStRB/dx2tzatxyGkaFwf/ILD8RWUmmXaDRr0tegWN7O0loGUiRJGdQ5HfaHDDB6Ej
BOAJNW066nuNF1u1ts6hbXg8xSuGNtKdkin3VSG+sfGc4OHb6Lq58K+JNGGnSCXV9UvVEjs
oWO3nc/vTkjPyk4Ayc4yAM46/wAS6Muu+HLvT93lyugaCUZzDKvzRuMf3WAP4Y5pdBt7yLR
YDqqRDU5o0e+Ef3TLsUHHUdABx1xWR4csr7T/AATYWN5DKsttMY44yu5kgSc+UPl9IlT349
TUGs6TqI1db+whnu7izuo9Qt0ldQkoZDBLCrcYITLLuIG6TqRkCTxNoI1y7ttVQT79Ps7yK
KLZtMskyqnQjOAAfTqOcCuXXwPqMcWizWFiYDp5tL+8SaQNJd3MShCqEk4xHvUAlVyUxxk1
23iWC61bRWisrWSSSG4trlVfCeZ5U6SFFyQMkIcEkDJHI5IsXDzRNd6rFAxdLTZHCw2u7gs
QpBwOSQB9etattALa1igViVjQJk9TjjNTUUUUUUUUUUUUUUh6V4z8UPDt7qGuN85i029Ef2
iSFN8rBAAAFyB1Jzn0Fcboa3ngy/jsb6VrnRdQPlWksaqAJGI27gfu8E57c8dDXI69olzoe
o/bbMxi2knAhk+95RJJ2MrA5I9eQcVe0WDU7/ztd1K4L2Nnm6CbB/pDR8jaMcDAI3ce3U45
TUPE2qX1/NcvdvEZDkRxMQqDoAOewwPX15r2IyXSanq2sXN2i2lykXm7JuVKEqN5OOTuwOc
8/SsjQ/G+nXXip1islt1umVUusrHIxAOA2Ac5OAOfQU8www/E6N7hZvJu7YiBpAF8pwMkZz
zwp/77r3iw8Q6bHp1mstygPlKGPOFOMcnt0PWtuKWOaJZIpFeNhlXU5BHsafRRRRRRRRRRR
RRRRRRVc3tqL0WRuYftZTzBBvG/ZnG7b1xnjNWMijNJkUblzjPNAYEZBzmlzRRRRRRRRRRR
RRRRRRRWN4huNLt7NZNUiilUH5EdQWJ/2fT614N48tvtej2nlJBvnvY4o0ST53LBsEjAA6Y
/Gn+I/EC6N4eOnXqrf3JRYYxMwKvg43lDk4yCc9zjkVROpRa78OtQKCOFY7dt1vCeI2T5h8
v907Rz7+o58fIOev616j8RtYLTx6Pb+esAVZWRwFGeQMAfQ/p6VxMIM0kaAxoem4+ueprt9
H1aXxHp0OjS3q2+pwv5lpdzOVbKnKDzOSGySOnTnk9bWqJrOi2817rGuRmZITHb/YpirSS8
EM+ANwxknOetfQXhGynstF2zTGZZZTLEx67CBit+iiiiiiiiqeq6pa6Pp0t9eOVhiGTjqfY
e9U9A8S6f4ktDcWLOMBSY5AAwBGQSATwf6Vrg5paKKKKK8q1TUb7+1fLi1K4gT/hMIITOZ2
VFhWCNjCcH7rFmAXG0secZFdpaeKbW9s7q7jt5xb285t8tjLOshjfAz0BwfxHfirTa5DFuM
kUmFnkgJT5juRGk6em1fzOKzpvGdtFpem6g1ncCG9KvjKnyYCMmdwCSIwMZboNwzjrSaXrE
cGrtpSRvJNdz3ksbk/KBCyKQT1/jA/A+1Ml8UWtp47Ph9/tb3N1DEIUIXyFO2dyc/eBIjbP
Xovuat6Nqdvd+KNes0W5W5s/s6zh5i8OWj3jy1P3eDycDPBI6V0NFFFFFMklSKNpHOFUZJr
E0Pxbp2v6jfWNmlws1m22XzEAH4EE5reoooooooooNeD/EubUdU8ay6Tb381neRoHtMyssT
g/eGADk4HAxXKxve+G76bVvE119ocjy4I4zu543FFOMcKBkDucnmuE1TUJ9U1Oe9nYb5mZ8
KTtXJJ2jJ6DPFJpOqSaJqUNzFLKiq6+aImwZIwclf898dMV3A8c+BeT/AMI3K2STlrC1JP1
Pf61T8WaZ/aXj21021KqJYVySThQN5b73sD19q53S9Ng1XWPscEsiRyl0gLDczNtbYDgeoG
fauo8D+F4dd0qW/ME0twlwY0VnZFACq2Rtw27JPftXqOi/Cizu5YrjU7a7jVGDqk920hJ9g
WYY57816yiLGioihVUAADoBTqKKKKKKQnFNaRUxuZQT0BPWsHxnax6l4O1SFQsjCBigB6Pj
j9a8J8P+MbrRwsUN00WHVS6r0Xjr3OM9MHrXvvhnxDa+I9JS8t5EZg2yVUOQrjt/I/jW0KK
KKKKzToOltBdQPYwPFdymedHQMJJCACxz3+VfyFRjwzoytOyafEhnk8yUpld75BLHHckAk9
SQCc4FTro2no6Otsu5JzcqcniQqULf98sR+NVY/CmhwrEItOhjESNGmwY+RsZQ46r8qjacj
AAxgAVJbeHNJtJ0nhtAsyb9shZmb58bzknJLYGT3IzSXHhnRbuWSW4023mmkKFpZF3SZQEL
8x5GAT37n1NWbLSNP064nuLS1jhmuAgmdRy+0YXP0HA9BV2iiiiqt/qNpplsbi8uYreIcb5
WwM+g9T7dTXk3jb4s6ZLbS6bpwFykiYkZWPysGGMsDjB56E/hUPwT8+bV9Vv5RgXEWVIzhy
G5I9gTivaM/lRnnpS0UUUUUUVxfj3wTaeJYbe8FoJb61bMZEjIxHsVI5FeUan4Q0u5Ro5t5
nAKJObyVzEfT94cdcZHt1rzg6XDH4Sh1aSUrPPcmOKPjBQA7m6evHWql/pj2+jWWooG8q5R
1csc4cMw49tuPxzXPV69fK//AAt/TAmxn+zFvm6fclPPvgVx3gyFh430+GaRovJmYsw5I2A
k/j8v613nwkuoLPRpLuaYAw6hvKEn7uEOQM+xr3K78Y6ZAMW7m6YKGIhIIGexPrWE3j+989
kS0hZSCygAkqPfkVZtPiFEWVLqzkJOdzwDIGB0we+a6XSdbstZt/NtZCccMjja6n3HatEsF
BJ4A71VTUrOUEx3lu+Ou2QGrIOQP5+tKTgZrk9X8d2Nlcy2ttLbu8XEsskmEQ/gDn9K8q1v
406hflbfT7R0HeRdyFhz0AOfTnOPauT/AOE+1Z7vzXMcnJJAaTeOPUk81t2fxJeZTa38cqW
8mUlmhfcpBOBkfTrzn2rN8Q6CIXS40qU3EUymZ0ABwCx5GOq/y4/DU+F3iq50/wAYRW80zp
a3UbLLEThQcFs49Rj69q+kR0ooooorB8U65N4f0l72C2+1NGDLJHuwVhQb5G9yFBA/2mUd6
0XuJY74BpIxamFnORhlKkZJOcYw3oOnXmuVn+INnb+PYtHlv9Lj0iXSmvEvHuAu6YTGPYHz
tIwGyOvB9K6WbXtKgUtNqdnGA7xkvOoAZM7xyeq4OfTvSrrmlPcpbLqVmZ3kMSxiddzOoBZ
QM53AEEjqM1BD4i09bCC5vdS0uFZ2dYnS9Vo5AH25VjtyemQOhOMnqdG1nW5hWVZI5EYna0
bhlIzgHP8AnBqeiiikOe1eJfGLxGt0E02EKrwz+WGncKgJDBnHI5HGD25ryPQtCvNccfZk2
Rxkb5SBxkdum48dPcfU9+fGdl4GtIrPRppJrhEMMnzDAAOd2ccEnkj/AArGuvi/4olLFJkX
f23yZH02sP5VJpfxV1u0uC95LPMOeFuHAGOp+Yt0r13wh8TrLXVZJ5VUoBklNpXnGWG45B9
Rx7V6Crq6hlYFSMgjoRTqrtfWyzmFriESgZ2GQbgPpU6nIznPvS1Tk1OxgZlmvrZGHUPKoI
+vNJFq2nzECK+tpCegWZSf0NS3N1b2q77meOJf+mjBQfbnrXjuqy6erarc38MlvEySSlUIK
PHycY4ySK8k1BfN+HGj3BdcR3UsRTdzk7jnH4Gna0+z4Z6EgPDT3DHHc5I/kK4cFe9erXj4
+LeltaxsP9HIVFf/AGZe/eoFt7g/FHU9Qitwos4TKYTjndCF49+fSuP8Na5deGNYivoo0lD
IVeFjxIhHQ++7BHoQDg4r1bwz4rXxU9wbawe0FqAW3yeaBuJx82F5PPGP4ao638Q7GGMJZg
ahJu2swmAxgHJDY5wR16EdKwI/HWmXt4gvdHjtlZDG1zE+XQ44YFQDnPcfWtlbvVLCwOs6L
qb6vbQkSFbiYPNAF+ZmV85GB/CQSM+pNTWPiDUvE9m17e3yWVnCwG+4b7Q7Ln5huYjaucAE
Drn0qpFpNhe3pj0vxvqVzcMCoWO4Ks4HXjv3454B9M11ngfxXeWupS2d+jJfWDbHhUmIXAO
drMOn3cHPqffFd3418WW1j4fmlgnzbCItPLGcHbx8qnoGOcda+etX1CXxTZXmpTsLWzskVL
SAjc8zs3IB7narMW6Af72aqeHtBhvrK+1S+nkhsLJSSY2AMrdlXupx3xxuFU5DdazqUUNnZ
7DIRDb26kEgdQGPr3JPXOTil1DT59H1H7HNJAbuNMSpGwcISOgPQkcdPXg1teGbrWdLR7yK
2umtp4txjVG2yYxtOR0JyefTsa09Ags9a8ZTzadDNFbR/vg20LkEYxx93lmxyflUele52Xx
F8Kw21tbXWuW6XIjVXDseuOpPTnr15rprXVrC8MawXUTtICUXdgsB1IB5NXaKKKxpfD9tc6
9LqdzFbT7rZLdFlg3MmHZiQxJGDuHGByuST0rJTwpqr+H7PSrzXElNpBHHHcx2jLI0kbxvG
7bpG3cxjcOrZOCtUda8A3+t6leajPrNulzd6G2jyeXYt5YDS72kCmXPQkAZ98npVpvCmoag
fFMd/f7U1SA21sVQkRB7aOORwu7oXQELnI2k7jurS1XRdU1Wwe3fUbSM+fbTxMtmx2NE6ud
w8z5gzIMYxgep5qt4b8Nap4c0ix02HVLSWOFpWmZ7FwZAzs4C4lwuC5BJ3ZGOmMnf06C4t7
NY7qaOabLFnjiManLEjCktjAwOvPWrdFFQ3Vzb2kDTXMyQxLjLu2APSuG174l2Om3Rtbeex
V8jDzzqeo7oDkfWvLfHsH9t6Pca1YLDJJDdGabyJg/l53EnIPBBwcHtk1yr6zdy6FBpmkWt
2tjHhZJkjLMGJ3EbgOOevPPHSuejmeJ9jMCgkDNHINyjtkj8frU+q6fPpd0lwphkt5Pmgnt
zmN8enXBHPHbFbC248SaddahY2otLqzhPnxwpiORNpyw6BcjPHOcAd6y9D0+fU5nNlMUv4F
MttFH96Rhydp7kcHAGTXs3w++J4u7B4p4YBOhANuhKk/7YPcHnPfpk9M7Xi7xhfwaNc3Vxb
W8dnEhZ4DId0vZVLdgWwMY9ua8z8jVtTtY9X1zxP/YkLofJtoLny9qjkDAbO7B6AHHH0F3S
rjUoGkuNF8Tf2o8cZcJd/wCkAnadoLKVZCcdT+mKfY/EHxd4t321sjWSICJrl1aVUYZG0A4
Xccg89ME+lYl94n0Dw9G1otu2u3qsPNlu5NwQ/wAQXPAHXhenrSQfFGx+1xpJoP2a1LDe0d
xvKjrwNo49q62TXdL/ALCm1mGeS8t3IHlxxq23HXC5yMdTXmnizx9J4lso7OGwWxhV97qsp
ff1wMYHHOcev0qWylaf4T6jb/Z3BhvQ4mAJ7px7dSc/41B4itza+DtBjVQBIklwx3DPz4YA
DOQAGP5Zria9b1XZF8XtKyHijWDlc5OAsnTHrVm2Rbvx14pjVpTutY1hzncrFFx7jvXkyyE
MrAKCMD7ox+IrudNv7jR/hfPdadMYri5vSk0ygAxrheBjkfUYxnjmtL+ytH8KeD7LU73TE1
Ce5kRJPORSBuQtwSDwAO2M5zVC68Paf4ptJ9V0BEgMRIMJUJlsEhdvQZ45HHrisTw5r914d
1Bjk/Z84uLdxncM84HQMB39sV0fjueOTQtJk0/yIrCYSlPs0YiVlyo5CgbgDk89CTxzWZ4E
0FNYvriYkeVZhZWKzNGxJyAq7T7E5zn5R6mr+ta3/wAJl4l0+20dJbCd0KvORiRk2q2Dt5Y
KEOMnv2qTxJqVxJf6f4Ss5GghjmRJkeQskruUK7wfvgfe56lvYU3xtposdH06xtfLkihd0k
MQCBZAuc4GMk/OenGDjrS2VpHqfw2mjsnCG1lMsuF2tMyjcQw6HK4xz2qn8PZHPiJJAWChH
8obNwL4G7GTjcUD1XudL3eLpbO/mLS3F386K5DoHO7eSy4IC4OAc84rsmTWL/Urqw8PzwWl
nZjY4W1Tl8/xDnJAH16VW1aWzbQHvLVIba6IEd99mlLo65zwAME8jqBgk88Vi6t4bhk8PjX
tJuXmtBDGzxSqA6JlUG31w2B7c1L4I8X3+k65ZwSSSTQmTYqkljEz8bh/wLr2NfTOj+IbLW
FxCzJKCQY5Bgngcj1Fa4ORmlooooooooozRUU86W9vJNISI40LscZ4Aya8K+KXjm4n0429u
7Ri4kAjDp92PnLDqCx6evJxjrXmHh7RLvxLeMxmlEcePNuSPNcZGBjJ+Y+2en4Z29P0izuv
FEljpWoXU1jaRma98xtqziNsSJt6NnIGT2LdeKvQaprmoWM+raLHY2WlQq5FkQhICLnIOzA
PcgEdD7VjeMdOihs7DVI0WFdRQStGjkKGKhs4xt7kZHXrwTWld6czfCCGSZVjkQrtDPkqWn
4OMcZU/lVb4ebLM6hqF2jtYFRDIMbl9WJXuAMdR3+tYOmzBfG9rc6WJliW8DIEO3CBskY7f
Lnj3xWpqx/4RXxfFqdmjLZ3JJkhCYypYb0A6ehH4Vf1ia9trmw8Qm4urzw/cyQyy2pclexI
2EkHpnJ/iBqxr9np/jHw9P4i0wTWklp5kbo6j5wqbyMBjycj5vbGOlcd4PuLiHxTp5geURt
PGs4R9u6Mn5gefQn866Hxd4lXTjdaHo7m3fzw9xPbvty3dMjrz1bOeMdKy/DnhNr+zXWNVm
ig0iMM26STDSYJBxjoAfXn0rotM1rwjrF9HpEPhJERo2Xz4o1359SSNwGB1zmoPBVq2ieNd
T0aWVbmzhg8xkkGFblcE9wcNj8fSvOJ4liuZIUlLRKxVW9Rmu10oyD4S60WDYNypVgfujdE
vbscEU3xlbuvhXwzdF1kDWSpndnGI19efQfhXDYQ4PmP0/u//Xr3yy0O1h8RRa3e3ssd3Ch
ih43AZBByfoxHfr7VxdlriXXxVnmtLxGtb0+U0rJtD7UABx1HzKB2/WoPGngux0myfUbO92
szj/RipPBPUN7HPHNVvA+sJplnfxalZtdaTJtWUliEiZgRnA5bOBnHoK6DR/EWg6bM8Y8Qy
Sad5eyO0lgkcwt1yrbc7cAjbnFZNppmrW/it9asLbdZTXLNGwkjRZoWJPRyCNwIxuHcegzb
8X6HbarIdW0VwYIy6ahGFCmGRMF2IONx57ZztzzmuNMpmsGtml321q5eJZuCC+N2Bnvhc8/
1NTeG9bk0HVlvdjvBjZMvQlT6HtyAfwI6GumvvHml2elG28PaVHaXs3zyXWxQY2DA4wQcjG
5fTnNYehtc3vjHSXuiqzqyySMyYbAzJubjk7efyrstQ1Cz+2XmleIrdJ7OSbzLFzGVZo8k8
MmMYwOfw+svhXSLXTLm5Om64l3HcL/x7cIq85DEhjlgCRwB1OanuIvCmiXkGpGaO2vIbgys
9rdb5N3VgVXPBGQRjABPHFZXiDx/pNxfC4t9MjvXjw6TTYBVgQcLuUtkevHsam1V7R4NP1m
/1afSJb+JJWEAYtcJtBIITuMj5sfWs/xHe6deaO+m6Derd2yMszs4ZZGY5H8Y3McdCSeAAO
gFZ3g3WPsF6LO7vQNOuSRLGwZtr4YKencnBI7Nz040/EHgi5+1+fotmVjZg32ff80OAAPmc
8gnP046jFdN4b1bX7dxDqlgGkVsi580BlGOMKg28Hv1OR1xXqg8d21gqWl+Ylvo0AmVplUl
sDnAzgHr7Vp6X4u0/UYgzHyGJXG5gysDwCrDgjNb4YMMiloooooJwKy9Q8Q6bpcnl3c+yTa
XChGYkfgOPxrEn8dQ/ZVuLa0Z4pMiNnbaSf8AdxkVkTfEtYd/mmzjdH2NG0wBBx0PPB56da
wfFXj/AFyaNLfTdN89ZNyMFnWP0wW3A5zn7oryuTw/4l13WWbVIvKaZQGlMkRWFFGVCoDkD
/E+9Xde1G28MeG4tG0mZ47qXEjyr8pZSMM+5eOWGAMkge2K5TRdan0vWkvVmduQsued0eQc
fkBXaQW/gi/uYLe11q6s4JzibT1EzRzOWwpBI+U9ODnkdgKS48X2ulaw+nXOixTQaePIt2E
hLRAYGVJHoBwT6c+tzUbrwt4huIc6nnaOLdlMKkZ/ifABOMnk9+OtaTWlgvhW40jT/I0+KV
ipuopVYEHGcknLZGV5PA4zXN6bdeG/CP2hvtkV1fxQlSqqzGbPzBQ65C9uQcjHOaTx895ce
GNGlv1/0m2HlT52HMpUZ+6f9lvyHrWXoPiy50i3Gi6tELrRpFDfZXVW2FsOH9+DnaSOcHjp
Tdd8Uwm0fT/D8a2tk67ZmWMRmXPXIx7Dnqen15S0u5LC5juIdgmjJZSyhgD2PPGR1+taPhz
w7ceINRjgVzDbBiJrkrlU/lk9OPpXY+JdM1PUUXTfDNoP7J8vAxdIPP2EDIVyGUKwwPXGck
Yp+n3unaH4ai0e51Y6NrEbsZzHE8pGTnccDaSy7RkE4wKp3niHQtD065fw5O1xqN2RmaZHL
Rlf4iZB83BPA49c4Fcz4V8Px+ItY+xz3PkEQeYo27jNggbBjoSM889Old74qtrXw74EWwJa
GeTbEkTOS7DILHI4wRnpjriorLRl8V+DLO3mHk+VkRzoQxRlLIEKkjjH4nA5zknzLU9Jk0v
U7ixmnhLwuVyGyGHY8ZHIwevevTPG9l4r1CD7RDFcLZsiI9ogy+RnB4HPuBXm1va3k94tvb
QzG5BO2OND5gwMngc8AV2F74R8V6lZfatQlzNC+1LWWQA/mPlzn3rj7uC7sS1ndRzQ4IJik
DKD2yAfp1q34c0+PVfEFlaT5aJ5AXBP3lHJX8cfrW1481C4m8UHTZ5hHbWCRwwIo4jTarZA
9eevXgVX8L+I7jw1eq8eyW0mYLMjR5B5BOD2JHfnr0PQb7eHPC3iaETaPfjTrpwM2twBgtj
oFznn1GewA4rIm+Hmv210yRx20sQBBl82PHTB4JyPyzx2rpNE8BaRb4uL3VoL28QDzLeIKU
jyCuHB+bODn+Hn1rI07U7fU/iyt7GSYWZ1DYxkLCV79AcfrVP4gX8V3rjWy23kyWxKu/mFh
IGCsMDAweox3rn7iaN4WjtYDDbMy5R5Q5LKD8xJ6HJPIwKqKT5ZjMadM52gtnPXP+RzWhps
H9o6xZWjooNxIkLSIOVBbk85GcHt6V69qmkeHvEiHTl1SIX+nkokZjHyAAHGw/eToMj0rj7
rwnb6FJNe+IrqG6hjUlYIyYzO3Qdwep6/rXFLk/KeckEHHr/Ku9ufFmr2ujaJqNtct50qPH
MsihowUbAI43KT35wcelS6ZqPivxFbIsV89pZB33zgBEPA6EfMe+ccAMM4qxbeGvBskC/a/
EpjkUkLiWMK/uBg4+nP1qpdWeoeH5f7V8N3RvbFV3Sb412qBj723GR6sMYAr1Dwx8SLubw3
DeTfYpkiiZpgZVjZCudwJ3YAGMgkcjHTNdlY+ONIvtOjulkaNnXd5RXLfUdiPfp71iXfxZ0
S3u2t/NtFYHB8+8SMj6jmuk0PxTp+vQh7WWNiQSNj7lOPRgMGr91qlnZK5uLhF2AllHLdM/
dHJ49BXPSfE3wdEBu1+yBz90yAEfUE5FWdR8X2Y0wy6ZKl1cSAeUvlsVPPJJHYDJ6jOK8+t
9Rku7+9ie7g/dOXuGUqzLKx+YOAcg+wA6cY7+d6jJqnjDXLjT9Dk26MrBZbtSSmDjPzN0yQ
cAYyDk5HNQHwf4TQCObXm+0rkSk3sKfMDgjBzj8T+FRyabqWg2003hPVheWkjDfDG6SlRgl
dwBIzjIIwCeoFGmeKNav/ABDZaep2Slh5qi22ucZLKRkjsR0B9hisvx3cfa/GWoykowyiEK
MAFUVSPXgj8x9ai0XTdN1SyktZLgWWopLvilYgrMrDGzaccgrwc/xHg11mheEtN0O7S/1bV
FSUE+Sh/dxggEEkuRuPoF9PfjL8c2EUjWuvWqMIdQ2hnbjBCDaQOoyAep7GuSeRVidMgsp/
dkAY7Z7+n1quSS+DhgMgnHWiMbJEkLMqhgcoPmH0969I8d3ct94P02aSGSISSQyH5gQCY34
yB0waitdI0nxL4StL2/drC5toxbG98wFVVDtRWVsAjbt7g5x9Kwr/AOH+q27p9keG7hkxtk
SVUBznH3j6DqMirdv4DtrWWEaxrFlbrICCqXCKVOOAS3vjoD17VX1bxbb22nNo2gWogtFUo
1ych2GSSFB5UZJ5PP0rlLS6nsrlLm1cxTRnKSKOhxj/ABrt/iHEk0eiansEb3VsVkjRSANu
1sjPPPmH8q4l413lUJK4+U4xXUaH4I1y4kTUI2On+X+9iklbbJnPynbnIBx1PB/GqPiDT/E
KXX2nW4riVhhFmble+ACOBznj3qTw9H4lCtPoSzwhlGXEipGexOHODyOT25H1iufB/iW9up
rp7GFnmcyMftMZyScn+P1rrNe1aXT/AInWzLO8i3MMcEuw4yGY4x16HB9+R3q21quj+OfEW
pvskubG1SeAE/xGLJ5xjOFx/wACrj9B1xLjxrBqmuXBIYsrSAYAyCF6dB09ucmrPxF13Ttc
1e2OnkOIYSjyKSQTk4XkDOB3HHNZPhAn/hK7DMXm5kOY920n5TxntWl8QbeWHxIbl1IFzGr
EdgwGCAe/AXn3rlsEws3OxcDkdCc9vTgVuaLoKazouozrJ5V1akSRk5KygjlD6EAZzz1+le
h6/wCJk8La5bQTW8zWkkDFhEVJU/dHB6gbSMZA5PXAxyep+KNI0vS7rSvD2nyW/ngLLOSVO
3PI+bLHgsvOMZ4rN8CEf8Jvp4VTwso5PrGwHSjxjtXVrhFx5iXk6tgcYCxAc/hXPIkj52Kz
ZYLkDPJ6D6nB/KrawIIJ3llKXCf8sQgPGQDk546jjBya6f4cgf8ACWm4KifybZpeTjI4Byf
Ubq1/HHhrUdVvV1qysxtZDE0Ql+bjI3AHqCDjAHUVx+l2k+p3KWOlwP8AaZY9rqjht67huP
ov0JxgEHrS6vDDpNz9it1E1zCgS6kY8eb1YL6bTlc98H1ro4raHUNF8L2M8gVEFxPdhsjbG
H3ZyASONwB5ySORVXxJ4kbVHtreG3ltbCFB5VuWA3cEbyBxnt3/AMOfd1DhnIO45YE8n3/G
ug8Ga3LZa6ljvDWV3IUZGQMHZgVHpjlgD9fateykj8OeNrzRtShV7G4wohdQFj37duCDkjB
2++e2MjP17wVqNrNKmhTPcWFxmX7MjbHAOcDbkhh0HqemBXMQeHtWvJmittNuN6Ha25doU+
5PArX04ap4D1CG7vdObZJlJV80ESp1CAjIByAfXj61peMfFN/rGoLpthJPIbkJuBAJmLqpV
fXGGwSTySa5648Ja5ZK3naXM4HBMTB8e525wPrWz4Z0XXnjQ2Vi0cQBWZrklYmJ3bcrklun
GAPetnxG0HhbwZDoto0AvrrejmJSQ6n7xyR7hV9B34qjd6hFofgC30mazW1vbxTJK4JIK5A
+7kgkrtB5GME9ueMYfZbcRbEMkwVvMWXOEOflwOAffrUunXU+lX/2m2uTE6gp5gThx3BB5I
6V20Asrm803xHZW7qzXawXiBD8kjqQcDdg53DnjPHuBzvia2itPFd8JBIQXExjIwfnAYj2+
9jPPPNM1fRZdIWG+UrJZXGHhlA7dQGB6HHrxzTNA8KX/iO4C2cYWEkqZmwBkc446np09R0z
mu58e2qW/g62sELh7CaJXZnVlYiMoQD1615ftYIG68YNMK5x14Ga0NAU/wDCQ6WQwDfa4SM
jp84/+v8AlXceKZy/w10IM43H7O+1Uxu/dOM57n/Gud8NeIo9HFxZXkTXGmXGTLCmCwOMbh
nGcjjBI9c1vx+MtI0Wxh0vw/atJazXCTyiUbdmdoZPmySSq44OBnjNT+KPCNqdZvNTkiCwp
Zi4FqnWQkSbcsGJA+VfUnnp1ry4g4xkAdatWumz3l6lrbgSSMV2jIGQcEHB9jz6V3XxOjht
4tGt4pC6xrKoJjKnGIwMg+2O/wDOuADPsCfKwXnjGf8APSvQfH/iHRNV0eCDTJVdxcLKFUk
nG1sk56YJFRtq8ur/AAr1BLko01m8cSSbeqqY8Dtz2J9veqvinVrnSPDWi6NaBIEe0S4NxE
wV3BGMeoO4Mc9TnHauSXxTriKFGqXRA7s24/ma9Mla2l+J5IsJMtp+I44lAaNw3LL+AYZ9z
Rpn26L4i6naR25msbiKMXbTAlVXywUy3uSQQR3I9a8+8Ttbv4k1BbW3W3t0lKRxL91McEKO
wyCR9axyg6E4yMdM/wBa2/B7W9t4ssp5rhIYInLmSVhHgAHn613/AIi8ceGbpDatD9rgRsg
LDuYnPJ+cBefUVhL4j8GO6PNoMm1ZA20W0YGPchxn6GrssVx4nsidCgOj6PEzb8RlTLng7U
XI42nPzDr14ra8UeHo/FUdtCk1tb3sOdh24DxnBbJ74JU/n0zmuc0v4ff2dqfna60cthCST
5O7bJgHIyVAIB5/AjvxD4KS61rxtcawoSJoVMiR4+UFxsA49v1U1yniG4+2+ItSnAUb7h8Y
HHU9PaqBC9hjA5JoUYOSMjpxya6XwTqK6Z4ptWkWeWOf/RwsfXLng4yO+DitfUtf1nwx4nv
z56XFvduZo4pWYoELHGFyMEDC9x9aNT8f6rrFl9mtFitPmVPMhkYzt3wp9O3Suf0zSrjVNe
j0+5leOUyN5zyglkI67vft9TW3ruvrBqusw6fHEEvEht1liwoiRVwUQD+FhjPTn161yruV4
ZVyR2oFxIMBenIOQCCPQg9ecU+xaSLU7eSNmLiVSMcEnI/Kuj8VafNf+PZ7KJ5p7iQxqZCd
zEeWm4kjJwOecdq6CPxN/wAIRCumzX76ldEeYWUH9328pm3Z7E4I6ntWDP8AEHU7vzWtrWz
jxgIWjLOCemOcZ59Kbo9lqvjM3DanfvHaIwDSeWCS3XAAAzx+W4H2OvL4HvbRHutH1e4EkM
WSl0Cp2jH3TgjGR0IxgDmsmL4i6zYIyvDFcPtwPt0Qcr/s5G09Oc+4GO504Pia8423duISh
2iUYkVCe+Npx24HWuc8VeHr2wvVvp9QjvoLlhsvQxYY2grv9iuMY4wOKvfEOZxq+lAMTENO
jKEkN1Zxk54z0HtjHaubiiWWFZxtaQybDGpyx4PO3HT+uakmtWhkePzEYKcEpyDjrj8xV/T
r+TTVuosLKk8IUhmOEbcrK4/2gV/WtjX9Om1OwtdejMpSaJI7oyAgrMvyk9xtIUY59vSqGn
6rfaFGxhd/KkcN5RztbGckEH5SMY6Hr7VfuvHWpXUbRW0s1lC/EjQOS5Ocj0x059qveKQ48
E6bDcTLFchldklYhmCodwIx1BIx9D3FcJt/dqc4yM9ac0JixuZGDKDkZP8ASlt4S8gAlSPI
ypfjn1rs9Yc6h8M9OlgWQpbSRK5PQEIUOPxx+lQ6P4Tj8U+GbV7GWC3vrUtA5kJCykuW5wM
kgMBn0AHar9h8O59Mv7a4v9QsT5Myv5QDMrEEYDlgABngjnit3V9F1e18Uf2/pNxYyi3iKt
aGQqJUOcjPRicn0GQMD15lvE/g5yks3h6Rbgsf3cVvGqj6YYe3ar1j408LWt0k8OlvbXPJ+
0C3jLjI55U7u57/AFrJ8eana6zBp01rfQ3HlvKGjUMpTIT+FuccVxe1VPzE7fUDJpM5Xniv
StUsoIPhbA9rEyedbQyTKgABOUBZsDJJwDz25zWX4llkm+G2ly3lvGLgOkauOGUBTjrnqqq
TyOe1eb17Uly9x8WbK4aaSfzLMhZEADcByODj0rRsrgyeNtcG7HmR264XGCMNkHPPRmHr71
5J4g417UeD/wAfLgZ7AHArOUMwzgcdcjrTgmF749z/AEpAN6jaMg8DFaNhYJPrWnW8zIsU8
0aM0bbtoZgMnHQn07V13jrU86hBodtC4tIFUTRA7RL0IXjoAMenU+la/jDT9Q8R6jYXmjXC
PCsJVX3KNpJyW45GeOnPHIqnq3iIaV4el0C2vjd38zjzZFfcineGOWce2MDOO+Mcv8JWGq6
Z4L1TXFMhe9ykJXa/muCUQY5JJcsOPr0rk4vA3iCdx5tqsTMT/rpFDfQqOQfYgGtWL4dX0U
UjG7spf4FwzjDHoR8ufUU5vhxdyQ+ZLrOljZhQgDbuMDkBetbC+DtGfSY7W4WG1uijbLpHc
BpcdSMnCZwTjH4VYvNTs3002/ijVLHUbqPOwwZkAGONwC5Vsk5IxxjpWLNfWkl0lp4I0orK
VBe5bBJAPIBc9M8HPpx1Bqe8tk8F+HZrPY8Wr3cKq84ZGwA3PGTtXAYDvnnsSOHGSmxggGd
3C4P59ahliyoCj5vTNORdoGSo/HrWjohsYtct59RkEdtA/mOM8/KCwHHuPWuwvPEbaVZXN3
FGo1fUd0sbqPmjgJwm4jPO1Rxyee2BXn48ghzMkjSMQSVfhueRyOM+tQqAZEUjI3j5QcH0x
k8fj716f4D1CyXSZLOM7biGd2CBlyVOAGJ/TPTgdyM9TK9vbWM95c3BFtCvmbJDyABk47no
enPTFeGmQ6jKJLu5jjfjJKlSB6BVBGO/QdTzycrDOIbuOfzTGUU/OsY4JXGCp4I5I47V02i
a5YkLpWou01lPbrCsQT/VynGGU44HUfUZAxUWv2T2WiWVrMjSalZsYLpgzbvLyHhKkHHIZh
045B5Fc/8AZZCBcNA0cWAQ5WTBP1POf04NWIWeedizruY7juOMk9fz5qVWaXHGcLtGPQfT8
Otb/h/UoYBJpV86T6XcEyMHLIiP8uCWJBH3QPrjpyat3ljf+GJZLe5tEvtEluMsGRHZOxPH
IbHTtk+ucXfDt94TtLlLmzurW2uBghbmOTdjB43HKqefWrMHhsa5rUl/rmq6dqBmAWFbW74
AB4APH4H8TzWZqnw/c30ps57S1hygSN3Zj0HfLdSCep61A/w8v44nZ9T0wkcH53yp9vlwc+
2ao3HgHWEjV4fs92MctC7ALx3LAAVs+H4ry10HUfDWo209sJy8kTOhKHI2nBHXBCnj/GsDQ
NQ/4R/xA9rqRaG2J8qdcn5SMgMMe/cdia2L/wAL3N7qVjd6NJd3VmHDRzPIHEK5zwepx+Jq
LXPECx+JWnt7uKNrePa0caufOKkkIeq9Tye2eORUHxC0+3tdTt54HDrNFtmLA/fB9CM9CPa
uL/iOOcHjNSYYZBBz6Y54pHTa2Nyt6Fen60xj8pAA69a9U1X7afhLHKbnMa2cXyKFwBlVwT
1zyaofEC6Mnw/0iN3JkaSKQ/JjP7phnPfpXlGK9jvfMf4tWaxtbo/2bP7hsqPlfp71s2G9v
GXiKMA+YYrdQWT5hlTjA9en514/qTiTUb2TeHBmfJB77jVTzsKVCkA46kfjTlZnUkjDZ47C
nfw52AAcAdRUtrNJa3MNxGsbSxOsgEg4JBBG7Hbiu18XWUOrfY9X0JLu6SSIxvJjcwIxjfj
+IZII7AL9TzVpfXtpE0VvdXFuhX5fKlKKTu784PVumO1afh3wlc6tqKm8trqGxHzSzEFTgg
kFSQc5bBPXiu21fxfZ+GrCPStKWCd4gBF5QzFHk8huc7upGMYzXK3WueKPEhR7eG4Vd+S9p
EwBbpkvyc+vNZ+p6bd6Qm+8vozc+b5bQrIWdeM/N6H60+z8Pa1q0tukVm0cbfdndGVCD/tA
c1d1bQNP0fTz9ru5pdTDYUREBImxkFieQMYPrzUHh/wyl8smoa1cGzsipZWYiOSXpgjcCAp
z945/Qmuw8Jy6NJeTaf4djWQLCWluZYxvY7ux6kdSD6iuV1TSNW1fW7uVrWaRpJmjDSg7to
4Bz04x69aZqfhiHQ9HSW+uc39xIBFBEwIQDlixx6Yxg9xXP3KwJOxt1YwAkAvjcfSq+0ttZ
ioDA8jt04rQ8P2Kahr9laMqyBpN5TaCCFG4g+2AfzqXxXMtz4jvGWNFjVxHtX7qbRtIA+oP
61leVHEqKz5LMrHYQcLjOPZqTCorlJTuDDbg8Hrk/nin22oXmn3a3FhLJBMV274j2IGRg+4
7+lS3GvazfxC0udRuZo2PzLu5bgjnpn6dKiEdiLxEjFz5I+8GCqx5OQOSOmB79MDFR3cVsW
zazsy4XHmDljn0AwPpnp37VCqtHJvjBUr83zEEgjv7nPb3rsvEFzf6po2k6p5YS8u1NvcrC
pVg0b/IzDrkhmGTnp0GK5tZXI8m6NwyINjKhBTAXA655z/Wn2ts01u8g2fJw2f4Rjr9K1tI
srG71AWUksyLLCfKk2jiUjjcPTIIwOeRUl/4Q1i0uhaRwC5LHIe2BcEHvxyB7YrsdNvLqXw
ncXGtWrI1qHSaKT5HlQIDkg/eyMg9MmuSfwzaa2nneHWd3J+eF3BRB078pnsTnJBxisbRNN
tZtVks9XlaxKK2S+1Crg8g7vbOff6Vsah4N1K2jkeyP2y3UKUMTb2YMQOAByMntmsaGGX7c
LOe4FoT1MmQqkD+I9ua24x4t0Jo/sU91d2z5YRW8jTxOB2KjjnP481qaP8AEZyyW2r21qts
wG2aKNi6vkYJyxGOuSOelL4t8LR6hbTeINOvY72R3DMkMwkEiDA3LgZyO4+vAxzxcd9q2lq
9nb3d3aRMMmJXZAc8Zxx1GOafoemSavqVtC+9baSYCacnAQdWO71xnHvitPx5qUeoeInjt7
pLu3tkCCVHDq5PJwRwfTjsK5ZUUsuTjJ6k1OAFAYuHypOQ3Tg96jLDYUABycfN+tRBlPQg5
5wOor0+9eR/g/uQ3BQW6I+1f3XDL3x+GfXiqvj2aA/D/RoQymVHiLZIJOYTx644/WvKg3Ha
vYvEviSz8N+JvLOlQ3Uywf8AH0s6hsn/AG9p46/nUiXdrZaXqHjJYruRruOIfY5HClAHEYY
yDOQSAR8o4BFc9Y+NbKJ9l54b0ya1ckskaKvBOM/dIPQ9cE+tbWpeA9L1u3j1XRT9njmHmE
Iu+MZ7bQflx0z+lee3NvNa3Jt7mJoZFOCsi4P1+nvUE8JilKKyODk7kYHgDPTqPxrZ8M+GZ
/El3NBFN5CQqJJJCu4gE46ZFWPDXii98NzvDsSWNpRvhuGK7SDztb+DPQnBzgVsJ4s0JyJ1
8NWiSAZ2eSij16jJHT0rpdQ8RXcng6LUQbW0uJI9scECHIXOAT052nIPp7DFcDZaIutzwiW
42L8zS7CNwAJPQ9z2OTXe6Prmnm4OiWe+O0tImKsV+eVsgDgcdSecnPfFeb3bte3ss08xWS
WZmuC3VSST07Hk/lXqqC4hfTBaSBdDs7TzXmAJMrKu3aT2AVg34V5hrWotqmp3d47qfMYlQ
R90dgfXA4rqfE+kXuq2OkxWJd7FlAiI5WMEKEzgjCqBx6H61oaXoNnpmvyabod/NFqsUQkc
SkkOhH8Q7HpyOmRWRP491qaR7GW1sbSeKYRzFIjvBBwep6/hV74gwTQTaXLsRfM3yKByTgj
Of0H0rg7/AOzJeyxW5MluHIjJI5Hbt19q6TxP4eGj6LpKKI2ljVkn2L0JbIDe4yR+ApPh7p
0tz4iW+Tay2aEsmMl96su364JNEumxX8PiORg6SWt3JNjYM/fbIOfYt+Xtg8kEjaTaflJbG
4twP0prMVOFGcjoen1pyPNaEukgDFeGUglc/wAu/wCdMCNLH8sZIj5YqM8cct7UCXeQdqg4
4BFLtGM4+b1xzW74eshdWuuXjgmKCwkAOCfnYfL+OA35V00kIuvhOl0sbNdRSlmnJzkGVlw
c/X3rjdG0qXWNShtWjby5PmkaNSxCA4Y459MfWtjXdFl0S7ntJLeRfPZZbaQgj5ORgnpwcZ
xTrCOE65o9rarLG0U0SFgciR92T9AMsA2Two49Oi8VeKtU8Pa3FBAQytAHIuIzlSWccEEHG
B7/AEqOK8bxTosuqa5qC6ZYQEhoYAf9IIGT1PIPICgkkjtjmsfC97oXiyybRrjbbuSJ5JHJ
jAHXd6qQRgcnOeelc540ECeKtQSLY2dqlgABvAUnA7en512XhpprvwbYzW94s9xFMImhYHJ
USYbcc8KEOQe2OlYnj6zjg8Us8ZjkfyVeXbjhiW646HaF/MVsadqkmkeA7PVfs6SyxyNEHm
Y5dd2AgAxyQOCcj5Twa53xJp2n3WkJ4j01WRZ5tksKKNik5JPHTGMY569u+l8O9XlF5/ZLr
ayrNI3lLMNzAhckY7qQCeMcmi68TWMOrTWWo6PbSSxztEZJUVlUBuMbhlU7gc8Godc8V29r
ayWGi6fp8McqkNeQRhWXPXZjGDjPzc/e7YrIuvB8tr4W/t1rpJI94QBEJRgW25V88kE8jHY
+nPOckKnJUEkL1wfrREGKMVXdwcg8Y6/pXc+Hfh0+qW4u9WumsIZM+XCq4lbHc5GB7dcj07
yar4m0bQpnsdL0KxlMB8p52QcnHfHLd+CeoPpUNjrq+J9Ml8NrZGxWSPzZJbdi0a7WDf6rH
cgDrTtS8T6dptxHo9/oBu1s444mkmkALKEA3bCpxkdPmH1rPI+HFyTO/wBvty5J8oErt/DB
x+ZrQ8YeHrlddsLmQxtYSvFbGeOXduYkscg/MOM9qvTHz9R8YWNzK8kMWmoYoxyqlYwy49M
FifrXESaNewadFqjQstpKcK45Gc4x7ciux+HuuSWv2qya6RI2IkjikP3+cMv6jj60vi7WLF
tOkn09oZL1Z1gnlEIddhVjtOR1BUdOlcFBbXF3cLbwQNJK43CJIyzNgZ/lzitzwl4gfwzqs
kswkETqYriNTtZTnIyMgnBHSu7g0Tw14lf+0ljKANk3SNxLnruRgR354FYHjSwstG0m3s4L
FLZnlBV9h3MoU5y55PLjr7VLrjDUPAWmTQsiCBY/OVcBmKjyx09/xxWT4b1mHQr13ngingm
iMb8BmTHIZeQQc9fbNdNoNl4ffXIZdMvGllctstiW/cdM7ty4A57nriqepQeGNSvruBpbm3
v4pnWURo22R1OC3yqwPJPOAfXrVzStXt5LS68O2F67k2ciD7UXCKQNhUZ5zjnaBgYzXm0sL
W87xsdrKxVjz1Bwf1rS07xFqWmxG3tr6ZbfnChAwB9VDdM/hWj4alupfGNpdxS3L7kbzpnk
LM42kcnrj7oH0FV9XmhfXNSSGBS7XcjB9pLMdx98E9+nv1rrtRs5fGnh/TZ7VUS+XIPmuwR
c/Kwxjvtz71Wj0/Q/Blgjau0NxqMrHYuwvgey87R78E0vhvxPZ67Pe6V4iEUsExzbg4VTyc
ru4wfQ/Xn12tC0RPCdjdTXBjmW4mCAlscZwinHO4bi3HXPPFc1DcRaf8QLy2URtBqB8l1xu
QtJtYZB7ZOD9TWP4u0aDRdZMMcqOHjE2ITlVLEjb06YWsEpFlN7soyMkDdxTWjDl0SMvzxt
B6dfXj/61SMZUi+SYbZAA6RLtJAHGQABzUBRFRVZWEm7nPAxxjBP41KrByEO0ngb2Pv3ruf
EotdC8D2WnafIBPehXneNsrOijlvXJLDAPQEjtW1pVnp1v4RtvD99Ixv7q3m2KjEoACX+XG
P7w+uDVCyg0/wVpzXUkjNeyhlVNh3EE5AGf4flHU4yD7UljqVn4hs4dP1uWI3Sp+6lmdlxn
gqrN/F7AY471NpXgrULDWodSkngksYHLRI8h3kdF49s9Rx6VyHjS7kvvE93J50jqjrEnmsS
RtABAOezA9O+fWtXxNAv/CC+G5baVvJKBZ1U5USY49wfv4wD0NY8Wu63a2k1i2pmNA2G81B
IR0I2yKCV4A44xjjvjAeV53d5HLSMSWdskkk5yffua9J8KNb6Z4Fm1G/WQxSSffgO1gpYR9
sZ+bPvVS4tvC0jtqD6lqs4YAv5qvskxgBd+zJGQB149a19Tt9F1LwxZTXUz2WnyEGEQqxRH
wQNxAIzjPLZ7+9c1rmqaPB4bGg6S8koFx5rzFcq3ByQWwckheAMYz61T8B2zv4vt2BkVYFc
ytGBuUFSnQ+5FSvcWd38TGM6/aLf7T5GyUE72HyA/wC7uwcenvxXaJ4B0C8vSfs1wgC7nT5
40bIPfgj8Diuc8XeI9NfTk0HRCxgSRW/1fyLglioBOM7gvQY+97iuLGnXaWxu3tJPszHCvI
CFJ+uP5V0Xg+5+zX0kdykT6bFG9xcBoVc7Qv0ycHsTjrXe634hsNP05r2K6t7ohcxtG2S7H
GMewyM+wNeSabpuoa1qS2ttFLNNM29sE8nP3mzx3PJ/ve9b1pZS6X4L8RTDEN/BcizleJxn
aGQFQR6knOOKzPGpV5NIuS5kmudJt5J5DnLyYIyc9ThRzVeDwNr9xBHMlsAkihgC2Dg13fj
Sw8QalqMH2VC8EQWQWqSL+7fnDY4yTk447VqtY6jP4Xuru3062j1O+jW3uykwyygkbSeh47
5A6c/KK5G4judB8O3mlapcs002DDYElvKG7PmFhlR0PAPOc+lZGnaBdarMYIZIhIIjKAxIL
AHGBjv+Va2h+G7rXPDlzHbmPP2xMs4yDtU5wQCNw3Dvzmq3hjTXfxzZ2kMnmNFOx8xWxu2A
9+wIGPoe/Su41XwZpl94iS41CQxtgZtYM5chj1J9eBwR0H4W9Z1nSvD9krm2kgkQBLe1iUo
HKkcfL8o6j9e9ZXjexl17SrSWzlEr27FowXADI+M4J9wvX0P0rmLPUZPD+ptp+q2AlsWGXt
WVZCgIyCDn1IPX8jWlPpfhm9l32WvrY/KylTbSOrZGMZLAjvx06U1dU0XwvbONFuPtt8w2N
KUbAHfORtwfbPpUuvTp4W02zWyRV1id/Nur4gN8wHzAKcjBY5AwOme9c7Zay3/CRW2rXkfm
yCTNwYgEMgIwzYGBu5Pt0rY8WaWoin1mwtEu9Ju2Vln2EPDJgAg9D1H0z2zxWf4el0LDQ6x
p7uGyyXEbsdo44KhgCBgnPXmupuFh8M2LahpNqDLImzePnEYYjliSc9sAcZ6kdDxmnWWoa9
qU32FGnuHYzSM0gXq3JPI7n0rpmvtW8I6HFZtcRyGYMscsSgpAxIOOU3ep6HnIrjWi1LxFq
yokjXd5J8qs7AZwM9ScAY57V0kul+E9Dja21NnvLxGXzBEXGQRnI5UY+pzyOKd4zcaZe6XN
b3d3JbBhMttczsdjjBJ+ZmGTkA9e/WofGhK61ZX9uhVrmzinHOMNzgg/gB+FbGjTaX4u0xr
PVogNcUFLedVCnaBgEjIDHJOQTzXGaro82j3htrhllcLvGzdjGcdCB/Uenes9XbKkSbQTyR
Sl8uWBA6cD8vpT1kfy2jOCCfmJ/i4wAfau2s9G0fw3p/2/Wri3uZpCPJt4oWYZHBxuAB4Kn
px69K5e6vJfEGurLPgLPMqpEOFjUsAAOOldPr1w2q+PtPtre4eyihCwpKg2Ebs5x0wSPl9/
WtfVW8KQ6iLDVxdxT+WC1zPJJKu0dMYYlfwHUmuV8W6Hc6FPbbrmK8hmjzBL94BSCQCDwDy
SKZoGreJNYvbXTba+QCRwitIse+NQCTgt8wAAPGe3am6/4b1XTmmurlRcwREhrxZM5y56jO
Qck8DI+bk96teCpZ9RkutGk077bbOrSynIBiA4LHnoCc4HOegOaua3D4X0eM2v9mS3OoKN0
kX2h1QAgYLMG9+gz07VymkaHf6/qX2SxjR5mBkIDBVVc89+OSK6bxc1vpcqeG7VpkgtVxKz
4O9+G6ZJx83PTknqBiq2jeJLi4vYtL1CO3m065YW4hWFUWPdwGULg5Gc9vwq/JcRaFdXeg6
lO8mjyEPakoWVFYluf4upPPJGPess6J4faUumvfugNxRowWPtuz0/CrU/iCw03TJ9N8PoWu
Lj5WuwACQQAeTzzyOwGcipvD/gTW49Vh1C+gW3trWQTsxlVyzKc8bSTjI6n/GuyHirSbrWX
003E0Myqsa/OQHck5QnGOmME9c1n6/4M0q/uWu5L02lxIuWkSIHOOPmXIJ7dAD71m+O9HEu
j2N5p8jSWVsTHIgXHl5wE4Jz1z+dZXhnRppdM1K/jnhlils5YHTLKyybflHI5GMHj1rm10W
7GiHWX8sWqNtXJyZDnHy8HH44/nVvw7fR2U+oD7V9imntDDBcrnKsWUgZA4B29e2K6bw34b
1y2vrux1iES6TeKzzq0vm+d3EiYOScqMHI7HsK5fx2j2fip1a3VLOJI1to15TyhjgdO+eOc
Z6nivS4PiH4Mkt43fWbq2dlBaH7KzeWe65C4OPas7xLrVvoWtz3drBFNqFxGFafLbFQkA5X
Pcrjj+7+B5G38S6jZeIW1JJYllbCtwTGVxyNpP6evNagfw54jaS41CVtNvSx3FWwkp/vHKk
Afl079tvQ7Ox0K8xa67BPBKNvltJF6gkg54J9CKg8Uz2tv4dWTQL8NA03lyeWDlQQxIJbkd
Rz7/SsPwJ9ji1eXz0fdNCwRl5ywIJ6juBnPtXX6h4SjvfEFrqxvFdYRGwUHnIYtkk8dz29K
o+L9Bl1WxM9vcxv9ijeQ24ALNkgkg59umD09647RPFWraBb+TbXHmWwJZIZQWQcHlRnI/A9
6zLqee/llu7mUGRl3EdMg4GB07AevT8KYJHUDttOR396CxdETb90YCqBkjOcV23xGVpBp1w
DG0QMkQ8sHGOCM8n3+v4VxEapI4Bf5c4454rqvDGt34hl0eW3hm0xFaRyTtkSIkb8YPI5Py
4ycn6U7U/DMcMEV9okpvLeQFJIlkDujAA4yME9ewyMc9RU/hLVzFK2l3sSTac4LMsrY8sHG
SOeBxj8frVWCEeE/GPms8yWwchHX598bjAYEdcAjOO/HFSeKPFqarbPpttBFJBu3C6cFZH5
zkYPHp9M9M8Wvh8IGu5beeCF2A8yEOwVznOQORuAwDgdOa4/VJ1l1B5BC8FwzlnQyByH754
GD3xzjmuti1Xw5rZhvNad7W8tkwY4AxE5UZBxgj7xz1HuTXP6/qj67rO+3V2XakMO1fmI69
PXLGt3xnprafPa6lYhVB8tZERSGWQDhj6Z9e5HvV+01JPHFqI5oo4tVt9zKFbCTBh1YH+HI
BIBzkcGuA1KC5tNTnhuYikqucqTnOTncDxuBzkHoR0qqcrtA+6Tgg8fr+NdnomhWWn6f/aP
iG2uIirlobeXMfmKAOW6nAOTgAdDncDiqy3uo+LtegWX93FGGwsKZES45wDnk4xz3P4VW8R
WlxpXiWVUhnjVEi8vzFwWCqBnoM9O3p7VtzatpGv3Vtq2pWklvdQYV/s5cq5U5HXOPXAI/G
sHX9U/tvUVuPs4t440EcaL1wCTk+pyT/8AX61pOZ5vhsVu4vu3g+yyOcMRgDAU845bB+vpx
i6Nqz6Fqf2v7GkwK7NkuRhc9j0De+K6HxD4uh1fQIbG2tZIQy+dMiN8oYMVAJI5GP1KjnvN
IreD9Btfs93nVrxQ7plS0IwPmIHOVPABzyGzmuf0Lw7PrN2qQhY4g22SdhkJwT35J9vU11M
k9r4VsZY9GkS5l8wR3U8qjaTztHXG7rgL0wc5I442aMs7bmMgYk+YTliecn8TVnSraNtcsI
zvKvcR52fKdoIyQexxmtrx5Ev9tQRo0/2ZIBsaUZY9cjt3OK5RVYLlW2kY4JI9PWkUPBOsq
sRICCrgcVtnxpriaX9gW6RlViVYRrnO3bkcY6d8Z96d4Q0SfUrtL+G7NtPY3EUyEx7i77tx
xyOQVB/EV2PiXQJ/ExVriRrOaIDAYq8ZHrjI55x1/DFSeMUkfwownukW4uFSMRqWKh1Zd2M
ZAGMnk9O9cv4EuryPV3ggvpLe0RXmlCBSGYDjkg4yRjPHFbM0Wi3OgSaPZa5YQ2lwQ5d5Qr
L824/ecclj15GM+tYlzoPg7T9st3rJuU4PlQSBstzwdinr9R2rC1rxnc6pph0uG1gtLEbAi
BSzBFPyrkk8Dj3468mr2m+OYZdPh0jxDpltf2Suo85iyunP3yF+8Rk9ME9810v9ifDK6/fp
qemIsnzbWe4Uj2xuGPyqv4+1HfdNpc1txGySxuoDZBQggnjvnj2/GuQEaCzV1XLmQr94E4A
z07jrzjt78R29wsUiFlfyd2H2ZXcO65GOtT3VzNKv3GS3Ub40AUZGTgcDnj1rofCtxFcLd6
NOIzFdREqxHKv8vI9TxnGf4a2NavotF8Of8I6sUlyrI5N0p8vLtITgjBPTIxntXOJ4q1qPS
o9OhuwOfKH7v5yoUALkjp1xjnrWTcQSwyuLglJ1AOSwYnPPUVEBDJEqhQsqtktnqPTFSmP/
AEUQgqV3FkBGcHv+eOfoKgljMilwUwDjryfpxVm1t1vI4baKzzc7gPNEh3Hn0J5/CvWr3R4
/EWm/Z2vJGiSUOmI9u35SAcZGevrXJSeDbeecQHV1LIxjjRbUKeO2Qx9OpNEmnReF55bGK5
W71K+QQogG0pvPXqRycfWqqrqPhCdJCySrNjzEXIwwycZI6j24PAqt4p0xLHUg9uNtrJ22k
BH7gdeCOR9cdq6jUPD2o61p+kX7OI4/IMrzMQME7No5I6knoKw21jRNE8y3sNPW9Yqd9407
Lk9sDaeB+HSpf+FhyGERC0ZI2GCon5I/7549fwFYniW9ttRukmi09rSUoC8nms3mDACnBUY
OB+vNYsmZkRd2QoOAx6E966DwloU1/qcd48OLS2bzSScB2U52j8ea6jU0e78Naj9q0Zrdy5
jt8yZOOMcAdznrwK86tXuYiuoW7FXguUbPdWOSpx35B9jgetdlf21z418PnVIYAdQtRtkfz
MHg8oF44O7cD25HXpieFPD51KWTU3mW2t7ArKSeQxA3fpgZ+uPWpLu4ufGusJsT7NFbwsxL
OXWMAkl/x4/IVsfDmNPL1Iuyxs6xszOuQFBb6d8Voa3pN3r/AIVsbyW0KarbI/2lS43SkHD
nA4/h3ADsfWuEClEG5kwQc+/cdvSmI8DzRGeItEoy6q+0uB74OPyrth48jmFtbxaQkCxgCM
eeFHp94r0x/Ks+XxXpk6GG60NzBO+ZVNxuLDuQdvv2qxZeG9Ivbmy1q11ALapMirZyKWKgN
lhuz65bBHc49Kr+MIra78V2trHMEiMEULSKp/vtzjr3rR1GaQm08MeHPMkj8v8A1hQIckbm
Vtw6cFu3BwOOKrx6GNFt7vRtZmjiivNpt7xDu2spGQRxjOevT+dSj4fB9mzUmkAHJW3JGOu
eG/8A11q6F4Mt7O6W9jv2upYyRG/klNgIIJx3xn17Vk+P7aSO8sGnKNtDorLwGwQcgfj0rj
FiRVOF256eoHp+tRTkYC7wQG3AY689cduMUxVSSMLEgbH3iWJ6fhx2FJdKuwKi7E28hnzg5
wSOPSuig1HX/CrrYOwVMbvKlXzFII/hI6cjtip/C/imOz1q5e8iBF/NGzyDOI8EjlRyeuBW
ne2+neGNF1lnlMl1qTsLdNuwIMHHHIO3eT26YrzR0Z8ByeR1JzxUbPKIfLWR/KJ3bNx2k4x
nHrVdwTyeCBUbjKHmoK//2Q==
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAMAEnAwERAAIRAQMRAf/EANwAAQADAAMAAwAAAAAAAAAAAAAHCAk
FBgoBAwQBAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAQAAICAgEDAQYHAAAAAAAAAAYHBAUDCAABAhcYID
BQcBU2QBM0Fic3OBEAAQMDAgQEAQQJDREAAAAAAQIDBBEFBgASITETFEEiFQcWUWEyIxBxg
ZFCUnIzN1CCU7MkNNR1peWWFzggMEChkrJDc+NkhZW1xUZ2CBIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
cBMBAQACAgIBAwQDAAAAAAAAAREAITFBUWEQ8HGRIDBQcECx8f/aAAwDAQACEAMQAAAA38A
AAAAAAAAB57Csxp6aWkhAAAAAAAAAAAAAAAAHm8MRiSjT89AROIAAAAAAAAAAAAAAAM3jmS
/ByAAAAAAAIfMqzWApkWiMgCwBpyY8FqykRNpCReI4ApCbVmPZNBsUZ8F+TP4586Od8I9LA
HCEtEdlswAAYPGVxv2Z5moh59z8JrMY+HotPOsa1FGD5IFN4DN8p+aAnojMiyVzLQuaTmdd
NNzKI68fUcQbWlfCEC+RmSWaPOuSidhKnF7CoZxRIJIxPBS81UKnHDkPnWDTIoAdPPVkZpl
cCXjiCVCMTv51064cecmadlHSlJrsZZEkH//aAAgBAgABBQH5vf/aAAgBAwABBQH5vf/aAA
gBAQABBQH8JuGQ3w2biW3jToOojuMtrroPlowVxvgO7v3bwcDisvkA+ojTkSQURsg+s+AOZ
AeYSYT1gUAtyLEiwcHvj8whgAcHblwiUpOCb9mCCQ2D8yWzROvGoJ65+Lvb0ZMr8uJYQcMD
u60K3vnfsH4btvXPz1bfxx65+KDZIXa9o4dnBxY2VVu/Y9Jg4xBMpDiTdzFhsFlt1Tmd9x0
PrAnbWNJwTIzX2BgLIvZ7juAQu8uOrhg4LoGVnRxOLp2LRwDLN6ULb+uOJjnEBcBiba8FvC
vtbqnH5EBhLCQChlqZ9p/q5pF927R/0SjWOVr3MA91YZvLdA3+mixkrs4urVLkEHGtNequs
unFt6ODw0sEu/RtXAesIIU3bITtfDYzw2lDRfOn9YINwXBFHNamvxApNhg6zYPHePwCt1a8
E+bAEkffLJaB42txSP3y46ubdd3d3JiF+jO4eOg2jAv9iP0hpCdmhhQMiWyfGIUkQzAxHjE
FDHlA0mixI1IfWt0s2AIMpuuMx07KRkaUUU/gqZd9z2V06YSO5kp5VXDyUGTCsW+5GG5Bxj
NRxk+mhLQj+n/YbC9prwBnNQ5NwKC9IQBYJSwLte9WJ7DAiZtJVhrFgG55sG4a8DTbFVyho
WxsuAYABUMhqs3jMpria9n0EHcM5egVJr1y6MtzQuz1E9/HzMuGWiMWwsnFGAAk6NWkJ1N1
VbSJ1WRzrO8EnS1ogN22W+H35kLOkgihUtaYxzCfLN41cE2kusJWSLpf/9oACAECAgY/AV7
/2gAIAQMCBj8BXv/aAAgBAQEGPwH/AATCZ2P3qdZJnpD310F9yOs0kHgS2pNRplm9mDl8JH
0u9a6Mkp8Al9jYOfipCtNM5LEn4fLUE71uI7yJuPgl1gdT7paGhLxrIIF8Y8VQn0O7fygkk
p+7+oWE/wAUP/t/2O2xjHbhfXd21XZsLcQgn9kWBtT9tRGotzut7i4Epsb23GXVSJ7Sjw4J
jqQgcCf9NXw0Lfcc1vWZrCUgPXdTKyjaPwFJaDn+W4r9QceukvI/RLXZoS4zrbTHWfdUtwr
8pUtKU/b4/a026vHjks1Cdpfva+6SeRP7noljw/E03FhRmokZoUQ0ygNoSPkCUgAf3/IMvn
Nh9qyRVPIYLnS67xohlnftXTe4oJrQ0ryOrDj1xwT0KLe5rUIz/VO46KnjsbUW+xaqN5APm
FBx1kWV9l6l6BBdm9r1Oj1ekK7Opsc21+XadXu1/CPw56PERK6vf951N69m3b2sen3zq+Zr
6X616L237j6/b9TuJTMb8703qU61fonlTX6Lv5b/AJt1b8dvmNSMUlXeQmLEkCUmbHLrlEt
pcV0Y6k7lGn0SOVT8l+ym4pK4dhhOzFtpICnOmmqW0k8KrVRI+c6s9quWAejwblMZivTvVg
8IyXVhHVKDBaqE1qfMOGrJa/hH4j9YiLldXv8As+nsXs27e1kV++Nfou/lv+bdf1gf1f8A/
knw92Hqv+6d11+t2P63bs+evhr9F38t/wA26Vj3pcjG8i6CpDUZ9xL7L6UCrgZeSlslSRxo
UDhxHI0dxu2W1WUZOwAZLKXehGibgFJS67tcJXQ12gfbI0gXvA4yoClecwZa0vIT8oDiClR
+6NfHdsuiBjrcd2RJfe+rMYR0lTyXh+CUAcfvjhp9jFMKE22tKKW5dxklpbtD9Lottq2gj5
VV1AxrIcXkWGfdn0x4b8JapzKnF8EpcQGkOI4+ICh4mg4/YxeBJxlV7jZAl1x2QmX26o6GV
tpUQ327u/guv0k6jzIrqXo0ptLzTieKVoWApKh9sHWM4c1YPiG431Lbkk932oiNvvBlk/vd
/eVUWaVFKD8bWMYZj+Brza75TFekR227gmEqrO7ckBUZ4HyoJrUa/s3zf6QRv4HqH7hZFgK
7feHpYiyMfcuCdzG951tCjKRGWDVDYX9Dxp4aQ+9/85XLteClqYvbDzmw8yhsRAVGnhq4RI
DMuy5DZjS42W5t9GXH823dt8RX73iBrLfab4f7b4WtouHqvdb+vXsvJ2/QTt/fnPqH6PLjw
veYXBrum7U0C1G37DIfcUG2WQoIcpuWoCu00HHw05kUa3ejS4kxyFLgF/uC0tIStB6nSZqF
IWD9HnUeH93jXt9Ed+snLN4uISriGmtzUZChTkpe8/rRr2qyqj6Xsytr0qUaEJafDgeY/JJ
YeRw8SkkeOr5lBWlcybi0hqdtBFJjCS1I4Ekgb0Ej5iNZt/FDH7frOf8Ahn/U4WskXi+D/G
irqiKmQnovvduGS9sP1KVU3dQ8/k1CuWZzouE93fvUXY6I62m+8TJStMJKaHplS+G5fLjU7
tWPBIrlJGSSO+mgU4RIZGxJ4/hPEEcPwDr21zxSSHMuXM7sEnyAnfCoOXmaQpWsRyHKsbtG
T3q2xfSpb10gxpbqJEXyOcXG17epQOUFPpawu2Xm3RbtbZTssPRJjKH2HAmHJUN7bgUk0IB
4jnrHoeOWK34/Eeyht5xi2xWora3DClJ3qQyhAJokCur5jN0xJ7JLjcLnIntVLKYykOxozI
acUsLVzZNfKeB1as9i2hcXGMfdmSH5SQW2VOKYdQmNHruKjudAI8E8zWlcebyxtuexkF0mX
Ke25+bfdS1ImFChxqlTiKEeI4HV7u5tUCHcsaMRdukoZCFtB2WwytlBbRXatK6beVaE0pUe
92AwpXRau9pZ7Xf+ablyESWqmn44SkH5hqdOdxc2uW612b4u0HrxHElSVDpvDyniObbmoMz
LPbq0WPKsg6VrGRWhBSne4rYjqML3lO4kJLgUTSgPlHDXs5jd0b6kC92zIIjw8QHIaxuHzp
PEfPq84Vk0gM332kmSLRcC5QUhslaoz1PxNiSlJ8QivHUr3knNgq9yfci12q1B0HcxZrd3X
T2ceBUuOkK8PJ8+vZ+6Y/jy8ru8S2zzHtTb6YypBUiQlQDqkrCdqVFXLwpr+zfN/pBG/gen
lKT01KusAlPyElfDUT/Uo/zRr2nvVqc7WVlkCXBujaKBLyGW3QlSwOJJ3J5/iJ+TXu3/AOt
p/wCya9uvaq8XuBaMYgSE3/JXp8luMwUthRYjrW6tCaqSFDbz86T4avtrxrIbVeMS92YiJj
fpUlmQzHure9RQssurAK1JdPIV6ifk+xaW8Uxd3J77frizbWEkOCHE6vOTNdaQsoaT46xDF
/cW22CdCzh56LBuuPGSymPKabC+i+xKW6Tu8FBX3OH2LrkXt1aMTVYLVOeiC2XeTLF4fSxW
qlBkbGFK8u1C0ngeJFOM3ODhlytt9hW2bJOOy23W5K5URDigw3VoLUHCgbFBHGvKvDVxm/C
N+t1tvl2bt8OZNt8tEaLAbUlht5RcbQEp2J6ihUcSfE6ut+tuRtZPMtraXU2yJBdD743pCg
3RxdSEkmlONKa95vb674df4qZ1neuNnS/bZaOo+pIZfZbK26FSvqylA4mijx1cLhieCX1iT
c2Ex3zIsUp4FCVbhQKZ4cde7trzfFbmJrLdiNpit2Z+M8+Tcm1SOmjp7nNqWgTTkOOr47jX
tdcZqr+mOiR6nZLm5t7bqlHT6KmP2U1rXT91v+H3GyuX2Y27c50mC7Aix2RtQpSOukVIQng
kVJ1cHo+GX5m0uTmbHbpbttlCOiK050g+XC2E9NSlKcrXkdXi9QcqZv0q1xXJKLfGgu9aT0
xuLbdHV+YjkKGvLWTYpkmK3y0Wi7MouMR+dAfjx0SmKNuJ6jjafM4hQ8fwNYVcbthl9tdvj
Oyy9Kl26Syy3uhSUjc4tpKRUkDnrHYlgss++SmcgbdWzb47slxLYiyk7ylpKiBVQFdZljt7
x6TY8sbyGTcLMbjFXFf6jUKF0x9ahKum4QtBPLifEafxXIMKyKHiuUrB679slIahzkpoh1a
lNAJSsDYo/knkDpzNfb+DPn2ly4qudsl2tkyHoDqlF0svNIQvypJIBIKFJ4K5kahYlccPnJ
hLfbWuPbrTKYEhxJ8in1ubwADx5pSOZ5avjWGSrfH90siW3Jll9KXEtstpKURWHSen1EBai
FKCkbiRyorUqwXLFrjkCA+8opyC1TJaty1kubX21NlaSokjzKHycNMZXfcYcxm0rurVzuUh
cNUCMENrS4WorS9pUVBNBStOaj9j2OukO1TJdstfqPeS2WHFsR97dE9VxKSlFfCp1Ine3lv
kyIPvHa28bv8A2zDjrUd1LzKO5fKKhAUydu40AG+p469qcRxSzzroxjeU2cbYjDkhaI0WNK
bW8700qoKqBKjwqde1ebRMRvuUWnHbfN7tNkhOS1gvJfaSnygJB+sB4kcNfoW9yv8Akn+10
3PsuHX+LPm3aORZ5UFz1JtLDrqCpcdvqKAO2o+Yg6aZb9k/ch19ttKEpNmIClAU5haj/i1/
XP7k2hOMtWqGqDjVhU5vfYQsLT1X6Gg8rq+BFSpVaJ2pr7tZTMsVybx9zGj0ZwiPFh9SE2g
lthzZtWv6pVEpNeB1nHuV7tYh3F5y+8LMG3XqMQuHDY8rdGnEII4EI480oB8eMfKPazEWLX
mOI3OJdYybRG+vfS04AUhCASraSF05+XVlvL8CRa5FzhsyHocptTT0dxaAVtOIXxBSqo1gb
UFGQfAL1wdTlasWDhuXSo324+p+tDVd2/b4cOdK+2eVYJ7W5a9juL3gG7Xp+DcH57+8KLbb
TM1apSm01UpStoTUhI48NXLDW8XuMaNEtAuTN9fbX6e66otJEbdtA6g6tSN3JJ1d5Xun7WX
rCPcWJOkhU/Dbfd0R5SFq3ofZeg9VC1KrxUrmePCtB2uTY/mGR3LJpVwtlschtqXkNutb7J
TFky9gWQ+k1PEgg7QeOv/aAAgBAgMBPxD+3v/aAAgBAwMBPxD+3v/aAAgBAQMBPxD/ABIWk
IwYLGzhpir3QhMYGhG1TXsotqMtShQPSzEicqPtEdR2Af4L6h5/AwwDz0SuceA95rCvr0LZ
3EA6bZE2RIg2WM3T7/gR6gudkzgmx/uw8JNaVQipdFaGrFoQdHrAAgAcB++NPo18F0ku0aJ
jfNIWfseLNg9Jn5iuV9QPA8Ofg09XxLbfRM+o5ul99ui0wXOhAIK0ZqEaAVw3DNTtDRuHUM
SZfuGhnWvEd9Z+TT1fMst9E/QIDlIWC/sLqIANVLSGC67pReCR8Oc/WDKaKh5Hx4RfJkoDR
rja1iak2KFAgAH1JkBQXbYSYxWnp8FB0kOUn4crZbZqTqDol3RkD60cpyARxh4WpMEkhlot
oIEkjpV8pIXFI/CjhoV3bAOQGG60nlsNEw1cFAl4pznEb5JKlJNFNpBiD+IkWPMiERJ2maE
XDmTEWaHF2VC40kIbKp/XJcEIJAKqOUi0bqkHjE1jzP0kMwLNFBPYyCKrZW3PqHj8Vcqwql
YPr0rw7wTwLiiS2U0CNgD3mMSitoswvMdiDsbAYsQOJv79WXzwSIaw0howwfrylLFIykA8m
I/uh0EC2BYBwGHz1BTNkXQXQtM3a2i2dzAF3cBgF4zNgmwRKibBcYii3RCFP7HGC8AisUqi
g03wjHOflBViZpJI8K5xvHj2Gh5taIfDrvZgbU2MG6A40pK1FgAhnnaVceo0UijSn3VKQHH
NtLS6R8B32X4UMnW9qwUwsdfCyew5E6YABU9W8fUPGHJuO6rZy4UsE43wwFeA3gUQmkuDP2
R9a1iVBbp04YchCJDfp9uzVybbcq0JeFY8IOZVuJqyY4ig8blnGvqZuaRpLdjaBFHrpGobo
bcim7Pu4CRPsSQH6S7wAo5ySwXC9JhuXcoOS55ClI0KvcISbpwPe8TtK2ON2rkvnf1/kS2A
upMDx98zgoQMmUBXGWOTmhvXg+mPIrihcjlFlFUOXEVEdUw2aAlQ7ycU7zgmbiCFDF89Wf1
VHqYI0RiTRjQgwSExs4QjYGCDRn7F4iTqeyUSBxI5gAxXkMSY0Bld9cC7i/1KFLbju1c4z8
ee24uor1jq0UQWWK2YLpmbBzxQ0IZDkO8OrnTPFRINYpc/7jIstpAn8FVs4i4VpoPAEIKc0
+so0uR4pSFfChZIwoNHoUgUEkFHBb0PnwTaIhhuTgiMrKi0JcHIFWJlFrtnQ+UfHZiZIhNS
MqTc18g4ChajWkiqQsdWeFOoHJsEFPA8cr2ck05afW8zCSca95JJawMBn//ZTlRFMk9ERTM
=
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/wAALCAF6AfUBAREA/8QAHw
AAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QAtRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDA
AQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2JyggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6
Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eXqDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKW
mp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/9
oACAEBAAA/AOJgtY7zULWCSLzVLMdm8LnCMepBHbuKv2Fj4e/sy0i1KP7NPLbxSoXYyFtw6
5SLOcjox6etQto/h1WLTatbLjGVCydPb92OePX060xdO0ASkjWIVgA4zJggdeSYjjv+RqVt
L8LR27A6vaM5TOftQPIz/wBO/P0wP8GWyaEJUH9qaawBC/64JxwvI+y8/nWhcLoTQALfads
yDjzoz29BaevpVH/iUtiM3unMnDDDLk4/2vsuegq0sejuwjju7BvRflPsf+XamrBpkyDdLa
IXG7/Xbfy/0U+lOWw0IuXkvLULtwcXP9DadalNr4e2sy31qY+DkSrxjuMWmfeozb6INoWez
ddpwDO2O/b7L17f06YZ9j0UXIea804KAWK+buPfn/j1Az/9bjmnz2/h1YlMl5YM5bKKkuFJ
5z921GfWmpF4WErPLd2K5bD43kbeBx+4AX/PalaLwWgVhqcQkVWA/dgj2+9H19xzz2qiLPw
s0jMdUeRWG7d5Z449kzjn/PeZY/CzKGW92so4DeaBzjH3V644qRYvDWdguVLAcHM5z1/2Pq
fwqM2fhqQbV1WEJ6nzmx/452/X8KWPTvDp+U6nABuA3B5s4PoNnH/6xx3mgs/CySDdqtrhf
4jHOFGfTEf69sEcVO1n4XYgpqsTAJypS4IX3GU+nFNS18GQndPqKtJjktHNjJ5I/wBXx7Du
PamyQeE5oFji1G2VlBJYLMOMnA/1J9fU1EmkeG3cN/bEJZuBmWVSeR1Ii5/r7dKedF8OhjG
dQtmUfdImk9uclMdM+nWkGmeC7dFae5uHcHDbLxsZwCOkHHPuaVtP8GAgxTXOBgqBqBGD9D
B9KRLPwkjBopr5mUhlSK+AOQeOWhGO1WWi0PcY459YIB4C6gSF56D9zx2qGXSPC5f99fXSM
3AVr/n8f3J9KiOm+FGxuup/Vf8AiYZAzz08mqQ0rwvtZV1LD8nd5suMEf3vLOOcfpmrcGhe
HY4+NSV3XcMi7k4P4Rc1NLo/huNUD6q23knZezMT15x5J/z+jfsXhlbhXfVneMfwyXNz745
W3GOnv9aYtp4TkRUbUQzM3VJr0BiDjoYuP1pg03w15uTqiMuQUZpLzcR/379OfwolsPDJJK
6hbKRkkmS+J5x/0zPp1wM+nHMc2n6EGcJqViRyVQvcrj2H7rr1/ECq0VloigLJqlkGK4Kg3
B59B+5HHB+lW44fDscak3ls/f8A113wfr5X070jW3h13BN/Cu7kDfdHOO3MPTpn6VE9r4Yn
2N9vQMz/APTRtoyP70X4fU1PDZeDHVEn1y2YxNnJjIY+2fIyf6e/WraWvgpn+fU7EphlAUS
A5PQ5+z8YB+vt6EVr4TKndqNhuWMbVDyHgY7fZsg06fS/DxfcmsaYGBIZt+OTz2tP5etTNp
+jQlnOo6auAf3kd0/AGB1FpjGAevNCWHh0hmXUrEL3PnHjPpm0wRyehok0vw/tIj1WwOOWP
n45zg9LLjrSyW2jxtv8+0l3nGVn+73/AIrQf16VH5mkghWazRgBhWMWenAP+jZ6D8c1XuG0
WKZpYprBTjC73ibLd+PspohfRgRtuLAuSGJM0QBOOOTa9KZeL4dcqi3unRcblJuUHQgcgW+
D9PrUdra+F5dwlv7NizdrhFGSOgBt+B7+1StZeHljbydSsDhvveeH3YJ6Yi4zSHTvDLrtTU
LIP3yXJJ+oj/pVmHTPDipgeRc3G8LGkKSAE5AGd0WFyT16Ae/SCHRBc2saJbBGjeZTulBwB
NIAudgzjafzHAqppj7NWtiME4l4b/rk/wDke9FpAbi40GPzEi3QRgs8CSAZRuqsCOeuT168
CrZFpfJbLNLGsrpuSK1tUYkbmB4SLqGXAGcgYzkYp0lhGm0GCWON/u7tKbP5+Vg8elXoLCz
WBWMd0xxyV0P5TyO/2ct6+tI9lZPF50yXsaDgMukhQTgZ5FrjjvnOPQ1SivdObCzazuGOF/
sqOTH1zb+w7Z5PvVfz9CaUoLnDOdwB06Llug4Frnng1aitoIplU20wLHj/AIkyg5wM4AtfW
rMmmbYmkayvlgZQ27+yQFUY5I/0TngA9qggOk3G1BNIc5cn+zEk+XJw3/Hr/wDW+nexa3Om
XzJEpJIXzZcaJCwVMjJ4tj0BxyAOOfQ3FsbF2V4DOZHxsH9jQAtuxzhrfHUngVDcQ6bZQxm
6vmjjcpydOjIOc4IP2bLcA/WlnOiQ24SSWSMrgYl0kLjOV4Jte/0/PpViSfR7QLJeYgifPl
mXR/LDd+P9GHqPXpTV1DwrsURvpsu0gK76a+48YydsI5PX8fwqs7aTIPNgisNiDDMumzFR6
8CLjjtnpj0pn2qz2/upbPDEED+z5uQcYA/c+w78Z461B/a9msyg31oUGNyiylBI/wC/Ppik
a70SSHdNd2ZOQpX7PL6eog+v/wBekjv/AA9G7Bry1HGVzbvtHc/8u4wPw/xq9Fq3hsvsivr
IRKo2ho5VJXnHW3PI4P6c9ake/wDD08a51DTy+BkKHIB7f8u/0qNNR8PK3mJPpKgfLvbfk8
dybb+pHWkuNU0MriS+00E9gCwU564Np+HWo45PDzFXj1CyUFuG8nj3/wCXUU43mgQ/8xazV
jhsfZ2GfUY+ze3elTUdIjQCK9sWVGzj7MqnoMcC1zTG1HRZySuracJQSTv04Y59zb5NRS3e
kRkuuqaQcfNgaWHY9eg8lefqRUZ1PRQp8vW9KY7yTnSwMc+nlHn9KkbUNDG4f2tpW7dkk2Y
6bsdPs5HQfp71It3pIO19W0tgFOSumJkfT/Rwajl1DSOIzf2OBuIZrcHJxnvanA6n8quWsm
kXR8mPWNLRAcAPbxrgjqP+PbrjP/16i+06aBIf7T06QHnjT1YenOLP6dearJqehrKzf2rpm
c5IEQiGB24s/p2pH1fR2dS+raYBu3bcNkf+Sn/16SG+0QABdbsU4xnaec9P+XX269cU19Y0
NJUU+ILQISQSInY7Tn0th6+orPe/0eWRPL1y3GcYC2Zxnuf+PfPU+3HaliutGDO6a1ZxEYI
H2NyTnvxbegH5UT6zaxzMF16ywOjtYMfXp/o9Srq9mIwTr1g6sSQW09zyee8GPapku9JuAs
v23T544iFLLo77QR1yfIPP+cc1dgvfDRBze6WARtbGjMeuR3gOaswXui37JDZ3FtczLy0UO
ilgF54OLcn09vlqRX0gSyW5ZRNGVUrHohDpxkZU23U5HbuDk1FaWem3Mxt4r4pKAhliGkKC
pbO3g23XnvxyTUn9jwW+03bSqRHyG0eEtux0wLfJ4PU+3So7tNK0yYHzGSB/lQt4fgVicZI
5t8HBB6ZPHQVA8mmxsZGv3PnD5WGiRIpbnr/o3qR9efUGrEFgLuCOa3iup4p8kSpom9ducE
r/AKN0xg/8B+gqvc2wabaYTGGG0LJ4dG8YByObYjAx+hrOmGl2jCK5vYo5hgFTpEa/+hWwx
+X/ANa7JdWsas8Wv7FkYLxoq7sD1IhXJ5+mR0xipLKyhunM0OozzyKN7GHSGZenJ+W34GB3
/M1eFnEYdyXF6O5KaAQo44yfIHrnj0PSqLW5e5ZIri6mcEsyrpsgbA9hDkfrTBBBZXIBu54
JZCSsc1mYVfIO1fni6kA455PrQN13aW12zxK80W4rHHEuxvtOw/dRc8IOuevarnhwsLRgIk
bmQkeWSB+/m6DqOneud0o/8Tq0PfbOemekDmpLQhL7w1Iylm+zQsQWOMeU5x1OOmOlSaJaf
adNuEgVnu4r1JLdY15fYblipKkHnnlTu5GM1oadquoNPDd2ccsEH2ZWv3aGMJEu8fvQEAEi
qFfaCfvbuB0besrb+0IltFluxYRtuW0TaDFlsrI7ZAUBVbEa+WcgfKMFjet9NfRNNgtd11N
IkBiFyyIrK2T8wZMMpUOcgsec++MqbLIDNeXO9kMkSG5YyPwxOGY8jAAznJJq9a3MkltcWM
+oGS6ZlKw+QxZsbSSUC7ioIxu25GAccYqrb+GbuOWJIWeWWd1Y3jS+UbaP7zLEg+ZGYhtx2
ADfjackiaTwBHaXMTf2hJ8pO1Wt0kOQcglzxgbQSCp5B9a0P+EUh1C4uzdSTvK42hxtBwOu
C4YoPm/hwOw4qWbwbbeQtu09/JbtIVCySRSBMqFUIxj+VcZ+UevfGaq3ngu5ntZ401K9jWb
YZQ4RlcKeCeAG69QecLkkgYzD4D1VdPlit9WiKy5HktCyDBOcEjcTkOAcdQVByAAaX9i+Io
rAW/2ONUaI72s4FkDjn51B3bG5/hVeKydQ06SK3sYLw3rymPMUE28kpj7qrlcdT7ce/FG0s
zLdpHHZwoJWjUSSBRhSVUljglVzzkk/L0zXo+meFbJ1EtxeGQOufMto0iWRT82MDJ6E8hlz
gHA+9Wnd+FLXzba4tE8iQMplZmlbC9QUUvtDZz14GPc1x+u32lx3TobCciyna2LNetC7EcE
bVHBy2Qc577ecUk94uPs0un3VvAGC254SSYlgBtWRZGf5tvIz94dAKZaPaXF9NBFdCLUIsk
2E1lOZgD0aSRYz8p4OQgHzAd8mjrQ1+3QXS6Uz28kgANtLuUNnBY8bgMZGWA/Q1n2smp3LZ
uLB4Y9rMXFyudwUnBAIPbtn+WJreW6uL2ZC7eZANxUv8qJ6EhiBkjGAT+OMhi6fPKWlia4G
5eUhVgq8klQRjg5bjgdMDHVskaxO9v51xDHHMoElvtdwA2cAEgE49jyBwAOJ79orzU7iKwi
AtnmjW0QsyDy0jX5RkjHzKct7c9eWLBGC0SxxRq6g7FUF3GTzuHAB+Uk8jsSM8vg86FsNAq
suRmXY21dwxnA+8BwMhunTg02TbcMyu8Eczj5YmQyNhicb1DAg9cY7EZ6VHbWs7TzTPeqzh
32uASxHzYIYNgk5OecflTHgeBluVFssUUvlho0P3flbKjdhjgg4IA56nmob2S3urZZ0gneU
BmaKaPYsp55HzYDYGP8AgJ4rZ1LTtOu7fSorPcscMcizeajLK25lYFuBljjqp6lulc9fW8k
F800drvRctK0abtqgAk7ccAdyfY96txLtid2uIoVGQoRM5AU9cEE49/8A61Q3FijmJ94ZJy
rK24ICu7AIOQSOp4IHPPAzSQW0UgjubPaMxEMph8xlOAdoJYfLgYJY8HGOOaVLKVZgpRIso
GZpPmVVA42tnBHAPAHHtWjJbxeXErXKo8wO0wEsSvHOMAY49Mc96q3USWNtN8st1F8pUICG
IIOV6cYIOTx0HXvDJqnmLbwJbiwneI/aBKrRMhP3QqorMcjnhcDIJ61oy297prKk1vPHeSx
tIiq0hZ8jhRlF2kHquN2CBg8Co7PSdfvLqJZf9DmWTYTJcJho1GWVF2ktjGd4OBkDGOnSf8
I/o3kiS01e9uo9v7uRGgmjVucFPkAPYYDLwOc1wmtWhtNQaFEtL7DBFuDFHGjDYpOBzjBJy
CT39cVa0u2i/tBRCLm1ll3LEIJTExIHONpI9QcdO9dBZaZr6JJuSSVWctILiEKZSCeWkOyT
bzx833T+FWrfwvq14E+0X9nYvDLvjjhQyxxnGSAOgGDyMncMk55Jnt/Db21tLYy6lcGCT5X
hSNf4SCRggkckbgG575HFXo/D9srptvLuOYxsryQvGH+bk4IjBXnaexAJH8VLc+G9OgtXD+
fJJJJ5xlmaN3bvgOED9Rk4YVWfwikmoJMNSlicsGLfZEJ3KSMghgc479cjOe9NvPD19a3Ud
vJ9qu7dVWOC7W8zPatwAY1YqCCRyo7BQD8p3WbfU7bS9LmtpLtYbhvnSJ7N4lcBccKUUuTg
/dGOcDtVJrYWs3mzXc63bgqXeRgZdrEErjgZ+b5flIGMipXlu3gNjO006xuSXMnnOFwWxmX
eBjCnJA+7nrWf9mvdItYhBczGS3jCGWRyodOnlHk+UN/R1IC7mBxnFLLcakILIQw3cuky/O
yWcHmOWRXjEEkLcHawCnAxhc43ZNZkKSXdjdancRwRvOkUcSxqCJCtzHkhwcOQSRlRt9926
nRbXsrI7VO6Isdo2g/6Y3fr3Fafh9EkgkVjyskxzt3E5uZ/T6Vyumpv1a1QfNuSdQNwGCYJ
Bye1W9PCrdeGSVwr21v1IIA8uQdunT68irvhOVbaC7LgNcq58m2kUnzpSZ1RQi8t8zKOMY9
QevSRPHYaallFZRpaltjWqkyRzMCW2uX3MU2kEqARyw52sG2bfUUuYpJ7xDaRrsV5LjCRsm
QoZXbblc4A6cBSQoPNTW9RtVsmubo+Uqw4R5XZDcOoO9BHtB2gEZkOAOwIxnNRxaWllqsEU
j3zBlswXEZlCjMj7k+YDarY3AHhev8AC+LW7UXkl290SFjWWUIwlfp1k2qw4BOcZGF4JHTM
m+IUBV30nT5XUAJHMW27cY3Ap1PJGOQMetZ1t4x8TTQy28ws4Y5SQG8v50X6bgD6cg96ni8
Qa5FEFTV5QCrcC1gI75wChPv1pX8UeIRGqDV5ii5Zc28C7d2ST/q889T0PuO9mHXtcEb3hu
4Z3t0aXNxFtO1QTxtZTx27Emi38eeIJoXeW3t9ijLmIsgBGPvEs3PT/Oa0bHxpaz20v2oyW
W7hCr+dGO/Vfm6Z7VffXbJrUXcF3auvmKAZZfJKkcglWwwGSOvb0qvqjWWoaZe3IVCtxEWk
lVnDSMq8fdyWULnAx09elZtp4g1C8jitbSxjWTlt0r7yQeeVUqqndj5cnGPXFPXxnrNwNkE
lvErqpVxCGbDDjiQuRj5eBkZ7Vnz3Ml1J5N3qOoMGQb7eGVhHIeg+TATqOmAexxXPyPZ2kZ
tLK33xzYDyRTtvwVw2cNuAI4Knjr+N+xupdBs2soY444gG8xUYFVLA8ZwfYEknI6ionuLS5
hGbPDc+UYYeinJIHRQSSTwuDuyR1qXy7m4uQssU7LGwYBOGA6BeVAA6AnB9ec4ras10mPw3
cQCdTfS3G7cVYlGViibPlJIGAeAR8x44IrLtbK6vLEOLaWVQjHIDmMHkkZ2sMBd3B5wvOet
N1DTdTM6zDTp5pTAk5VVX5UZSFJA5HbAOOBjjcK1tM0/TILG7864SdlulmhCS8lQm5kfODs
bCIwHAKhlJ6VNqXiIabpslmZZDD5uYB5qKqIGLZIPBbLYJAUnAIIAZaq6jDa3ljd2zRTWks
l2b8pLLl4WG7IJIyMEsNw5wOnasafQLa2upd07uyryvneWCwPI+UKABkjnAweh6Vd0uzsbi
VIL1yLWNSXkVj5YRCoABAJbLKPfqecVp6ld6TBBNbwaFHIs/+qdlCKGIyCFHzr6/KQxyc4J
rGtLWSWTEr+S6RBDK3DOGGAPvYyc85AxgjjBNQ3Tu8k62kaicncJGLcjB5IYYOc84HTJB55
esDwvcuDJFM+2GWeKVgjg8DODgJwOMZz9KrzR2UiR7JUjn5E8siNlyOpBbJxjsO4/MTTvNu
kv4FMskTCWOWODeu7nnDKQcZDDj1x7T2Flp2kWcdtcuUuJFEWYmMrAMARkYxnhfu+3vTgkV
yzNaSS3l0pO7zI2jCk4AbgHdgnkLz8x9Ktzz3UVymICkEKgSv5J2sxHG085HzHoR1H3SajS
GC5W/WTU4rS7jjKRx+bsDbl3BdpYggFeTj5SM+maZlS5sYpWaOZJWXZGHw85/uck9cc7QDx
1zirWi6ZqC6ebWK2vYLViXKpdSQg4A6ozDGOBjaAakl8OX1rOZGvJ4VJIMa3jF/wC+STnoP
lxlTz29WaJq2oQK32+GS9gLSAx3NwQrkOVO75ST93OcdRjoQK2NKSC+tpVmsViW5yjW88hl
/dhg2Uz8pXOOQOQOR67kF9E73HmSwIwCKvmyBQRwAvz9OwA96r3GrRwxFYYbuSTzArIE8oo
RjPMhUdu38qx59V8S48630ZY4GBYhy8yseQcldvcZ9eT6is6/8TXocC9ls0nmCh9gdSo9wz
noP5VAmuanFE0y6lKZuh8tYNuTwCWZDuHUZ5xnryKVtcvIbVBHqkscRjXy1gW1bAI4BxHnn
t346Co7bxJ4jhtpiskFw8mQrSKMEgk/KUIH4Y9a6K38Taq+nwyyWIncv0nl+zxg7eflwy7c
A9WUngbeeLkmu2erWsNzBdv5bqpYSAruVjgMPlA+8CpIyv3uc9a4aXWb1rzU3u3IhF1bWqS
o5bYpBDFwRvKtkgZAB9SoZ2iavaXNxIsCFZ4GJUHcdyqy7pd3JkZQc7AFJz34rVZLR5Ynsp
mkmmCuogO5gxbAwv3s53Z4ypzkKc45Z7y31GG9SOKG1ldckwjKHdj96cBcEcOX68ZbIKmrt
68VtZx6eY0tJrc20YiZzkpvgBGSMYR0kUEZBUbvmHNZRjJitLZmBZUCk8DaxvnHJ6AfjxV7
w6/ki4cLI255R8p54ubjrz71y+kMF8QWRLYGJ+fT/R5Ku6eA174TVFJU28HmRjqf3TenNUr
OB0zqSQtJDY3CtIg77pmbjqFyUUZwex5xg9fdadeatqE4gmW5sIJ2Z5Vm3xBT85JxuzhXZQ
ORk5O1Tx0elajbTWDW19HA9uIxAigfKEP8GcdAuOM4xgA+uBd68the39hBEk0UsUdpcWrTy
Rwxv+8VlO0A7ioydozksfvEK3F3mu3kd7PYMs00MLK0aGQSDGxtjfMNpDCQk8c5zg4OaS6b
PfzRy6hPNKA+5UeQtgcZyT36emfpgDXghQSNBEm1IhsCKSOnT/P5jmrVvatIFmK4V1wpVTh
jjjrz/wDWq4tkYwg2ooyodSRjJHv05H19hU9vZxtnerbFBYsSBjnkAH1xxVfXLi2s7eSxWY
KZNyXEa8mOLIBBH945xjqADwNwNc0nzi4V2jKJyFyNoUDryM549unHXFXVt3nZf3u0vkqH2
4kBHHOR3/8AQuT2qaexnU3Th44jI6hN8oVtrcljggY6Hgt16GnaWt6mxbW6MNx5rM6hM5yO
fkOVGMYzkHGSMGrKySQxefDGr3BnDCeB41jdyuDkhsjIGOFIA561GzuNPI8+NJtxARwoUZ+
TAH3gP9knJ4606aysJlyboZJV0QuuQvK9BkYJ7ZbpznkGELHbXJFvJdbFlYK6J5iSrgLnJC
gDqcDjJzk8mrd3ZTkubZFMysWMc7cRhSF55GOdvXueR1wy1stW2xvNbzlGTekRjJUgEtuX5
R8u0n5ufXsDV21sbly1tawPc74/MZVBZzwHZRhRkjPpzgcc4q3BottHeXVnId3mWx8uV/3O
24TBaM7mXGMnO7sQccgia4uLb7a8tpdgzyW8cMytAJEVkCbhGDkbPkYYxjDN2xmDU4pr+V/
t2ozZcbNsEe1RtHygFQQFHYccdzk1AmnQmeLy3UjaCZHjyQctk47HBwTzk46cCjTxp51yD7
SnlwJ5koaYHZKoAUIecHcrNlST6d6pp9jZ5xBdPaSrGHhl8zYrkLxk5B9DjqAeD2q3HaXD3
y+eIxE7BwW2/L3ChtuTzu+YbTjHPNNl+zW00gjTzFDLGxIARWONo4BORhc85785zTre5nkZ
dltsicBcEFWHygHjPQHPv9c5p8808RaT7GsjY2FVUg9ujHk8+nX61ENRMnkG607c743GQGM
KOe/Y4I4zxnBI7Omu7RS8Ae0EY5kWGZW29ARt+XjPHJHPpxSXF8ILXMLQGUqdrxJ8r9MDjJ
PVeT+JzgU2DVj5DtK8QVUyU+Y4BPAJIBBOemOMdulY0l3C92ZJLcsH3JvjQDnBJznnGMnJw
MjnqcWTdWygNbqtsigs5O1pHOcDqMDIHPuQBgbsrdam8kTwjZI8kC5JX5VYc8nPHXP8ugrM
+2TGyY3myQ/6uMrgHB+baWGeMk9OOa1/CrLNNfTsyCaF0RrmRuQrKDgcdz1OecdsndsmLar
oyfKpxt9COv17f5NQtvyks3zgAiQM/wAuTkDd1IPIPGBnH1GRBZSNDNbyWnmo/KSOyhEEhL
FSD3y391vujpnAg1Sa4027vrNJ8wr8uxU8tfmRSFKp1PzYPHr0H3b3htjLrunQzAIkGZ5Vd
lOxVG7ORkcEc4/nWhKwZgQ5dMk5wcH35/z/ACqOG7khlUo+xgcgg8jp3/P/ADmrv9pzNtE0
vmEHdlsnnqOv0/HNctqukw2F+ogijFlcxh1AUBI2P3lHZcHBA9xjoBWVeOkCPsMgjbO6IjG
MgEk4PzDgEYHbnFWyt1bWzebbzws5MYWRTESo68cDjA7HHTjmrtwA0Sh9RWO5hUnHmB5Fbn
G1gQ2M/XGOvWoBYwXttcSNMLNoiAklsQdvy7egwGOD97JJ5ycdIzqepoYEMcj3MyC2ZThhN
uYEkHGwlyqg7hubue9dvYazHawxaJDBDFB9oQiVJnP2hvNUyNKHC53F15HALADKglNG4azs
LWdbW3SOVv3hZIwpLZAdmyOGyTnuMHiuMu7IQsHiEcFrcI0cjRBYvKVsg8YACZZjhRxtbOB
Ums+RqXiNpLSKMWthcRKZklWZZd0iqo3LjswHGcEEZ6U5FbdbmTcE2HcxC8/6ZJ6n0zx6+t
avhORNl2Sq7TLLtHp/pNxXDWZxq9oTnAE54Gf+XeWr9ii2t94SkIbLQQ5O0Y5hznPXv9Km8
Oxw3Fy41GR4dHjikkn8vGZW3S7Y1zwWOSRxn5SflxkdJcX2hLHcaxoMM0aWjCKG4KFbZmPl
nY+ZN7Y5QoANxPf5TV+7WK4/s+4tZbixnvE3rJHGZFGR/C+4BZdoZgAmdzbuec+aaxeST69
KlmzN5MoigmiIBKIvloWznjA53epGc5qxFaS2+ns8TSNckPIWkJzI+P4yevPHv1HrUUFjcy
RW72/9pQzGBvP3xuygbDyFPHL7QFQfTjBq3BpguU012E8cvmsZV8+RsIFdgzAtxnah555we
lSyGSB72a+k1BLd2kZmTfJhBO4PPPlLsEWCMAgnk4BW7Db31mtze2MN3eWcLpsimaQuzfOr
BS/YYj+Y5UBXxjnHUabaS6Xa2zXU++WL97eSlsqOSzgMeiLwPQDr0rhJY5G1e9cSuUe4kMc
vlk5+ZgHzzw2CRjsTk5PNqGeT7OFYs0MaYKk4SRduNpHQZPXH/wBaiTz0RIlhIjYbVSR8qA
GOec5xzwT3BHI4qRbSVSl3JtM23dvhbnsoLdO45P6dqsx26RWism22vGQMizPuAXPBx8uCO
T04JGTT4bQW1pEP3kUQyrbeG5POMANzycZ4wM4zToLOxjxPMs8S8MF+bLfVQTj+Lkgnn8Kj
uY442SRRHBBJlALgBXcdOVXG3p+OOlS2lxaiCNtQkEoVwXDps2YbGMsuAeOM4AxnHNWtR1C
H7TLcSW6zvOQ8xiQIjPvWUAEKe4/i3EjgHgCkvtSvrryWAhgkiiijTCl94jHU7xgAmM8cfL
uyDuaq0l3s1DzG020uYt29rVpTGilgVKsWDZC9uO+ScjNS3lzPKWuRaxB7yTKxlhuLuzE7W
IwDuY8gAck9KgVnmPzSp5rlWAgmX96eM4YYz3+cgdCeMVps19CqwiwkI2bHlKpjPfqV+bBP
XHOfWqhl1W5d0e2WCEv8rNC4kJ6tuJGD1Hp09uZp9LB8/Zfrtdd4jI5HTJJLdM5GeOPcVVN
myyLIGtpRE7YG/blgrMAAc7juJ65HOea0ZNPmiYyCdYYNiq5A2g4OfYEknk/1qvI1oblpEl
2Ked8jkBueuM45I6nJ4H0M48gmRtrMCF2iR2ZS3QdTxz6HHNJPLJFJHEVRDtID7gwYY5HGP
UH3H14p3McEkE+nrezPNM5UkQFmAzg7Que/U5PXj2yF0qCxuGea4jSGJyhUKEZQTxwcnORu
6Gpo7aOaWQpHcifdkzMBGSx5yNpBJxnHQcd6HuPJlTztNjiMXB3McfL6FvpjHr3qpdyO11+
5QRFlCbhIu0D2A5znnk55564q/wD8I5/aWmLPbXofUXyzxmUDPdogM56gneRyw981RFvfWs
80Ny0kcinGFYspB/usOCBz36DtUVvbjy5wJNsknBw+SPx9OSD3IYjgcUpF1aJstJ3jkeMCQ
wSMjNtPqG4GOnpnjrk6Nv4heB4xqIkmjACm4jfEqtjA3ZGCMYOTz97nGAN27YK32uJRPHK8
cMRjUx+cHZYt27+7lt3B449aoahr2xIZBY+dFdPtjZphCk2ELF9zfw/KcHClu3GM4/irUlM
8zQSS74AsUqMAOVjD/KSMsCmQTkEbeeCtQ6RrK6Tq7o9oZXMQidhIikFnBVhuYBVGME/KAO
MjnOtb3kt950ktjNaKrsgErKXJB2kcZ4BB54qkNUS4NlJbj/j76KCCUIQtz+WKdqF6bK4gg
EQklnU4y6rggrnqcZy1RyapNqNpNptvYXNxJBN5qLEFLTBC8RVQDkMcswBHIQ9cVz93qMrW
JxaFZZFAViyPuyCc5BII+vUHGCM47zxHBbz6JcQFNv2Xc0EmwDZMAw2AAY+YDbjr064yed+
xxxOHjtX3hhIdrDHAHGArbhx0O3OB05zLDexSWjJN5cN0x2AI2TtwOvU9R178EYxVaWCJYJ
LKNvNhZQz43crg5GAQeTtJA/pRLe31vc2s17JLI9uBJG7kIwyy53EjBOUUhm6kY5PXsoNMi
tzbWltqE2o20gBt4Fg3fLsAAJLApFtMYBbfhdozWFZT2N4W1LVLef7BHPCV2KGSIMSo8xSy
nOOSw3ZOcYA2l18NJEcE3huWZY2uIVurUxOA8e4FJcOSeDhe4+YYIzy5PKkt7VH2YMBYqMc
j7XJj8OMVoeGlaE3cIJykkucgZ/4+rgeo9K4uxONXtDgnAmPAyf8AUScYq/pqI+peEFjTEn
kQ4YrjDGJ/cZ6A5x+fZdDtJtTsLq2iH+kB42j+bAR1EoO7k8fOynoATk5wa66abUU8PyWl9
p11fjELjz4CpRQgZFkYABgCkYOApIbGc5FcXLFKkDAag8pthJI0FxG0athhsjySSWkwxADD
AL8kn5sXTb42UrsAFiZ/9IMSAKeewAABHOMdMdxXYWto+4SWhZ7dw3lPgAOvZgemPz+9S6l
byrpe2ISKrOgn+yhi5i8yPevy88AtnA5/PM2lWztNOxjv4rGWICGOSR/PBKjcys2WXOCBnJ
BTKjmrEJvFsori8ivF/s50gSOAODcFmUvMVQncNmxgoAwxkGCRXR+HoJlg1GWSFxHI4FtE0
RjKpsQHCnG0bgw5AB2FhkHNZXinVVS2m0u24KbTelM75RgfIp6DByG5ySNvQEVy0USs++6U
RBGIXa24LyD15wOCMnvn0zUsUaQoTDCkSt93ex3MCc8g45z27Bh3BNUZIylo81mru42upkV
iwbHQY7E4G4HPH53tNZoJJH8udZowHZ3SMKqlCWGN3IyB16ZHHGDopDBdOXkaQyEZO5tyrg
ZwFGASd/TIHA5q4kNtbtmMBiCAzCMN1yepzt4yeSR365FVXh1GRgrXUipuVUYxog3HB+8OC
eD2APbvTYfD1jHczM2pTyyK6sUedtmM5JLlcY+Xk84APrxfFjZ21+ZZIlQJgrFCDMcYGSQM
gYIIOenH1py2VpbzMISyNKq7iZMyMhJAxgnIG3sc/UmpjFazWrIqRo21gZGc45wfmZe/3SO
n+D4baza2cTQG5niyyiUsBIMEbQo9WK5IACgsx4BApWOnC0VZrtVWN4JRnjcZQrYGwEbuEH
UjJOC3IFbCabbWl2wso3jTyhljuBBMkgwM46KqYG1cDHQGohbBJUEcYc/N8zPlU9BjHQcYG
Og9MVBc5ZVcXdwjof3cYiYBR3PAyR/LFQy2zG4MrIUV9qDdsYsMDsWzkjIJ9+1VvJuIr1RN
HIyrFtZSPkBJA4znGDzngemcGtIrc83Ek6BN4YKfmyvAI4wSSTxxxgnBxVKe60xbp7dWSFn
/AI2J+Y9TksfU5/D2qQ2ouSqwyIcSbiWwSOOcc8HBPX/61Vl02Oe4BlkkcHlI0XZnv153fh
/eNWbXw19tu59P+ZrfzbaKRoownEyI4yxIztyMAEluuAM4zT4Y8qC5OpK1hJbxzuscxUgpH
Huds8jOfLXrn5sjjitK10Nrova2Nw0l5t321vFKqNLGWAZ9wbC7Tkfe+8GAyQcc1eaNq0em
W+rOYgLpWaORZQQ0gyNg3HPb+I8n6Gm20MjWSTtFiJh8x3AKvfqe+TwTnoKkaGH5ZCGh8uT
cJFcgoRjOD1B4Jz6Z+hLnUr272/aLkOsTLIB9nVHLbSuSeM8MeeM981r6Vb2k2lmNpEuCZz
LKC5DRyEkKpwQVG1RjqDyeQcCpfaEFQ/2fdtBKN2Ipmxkk5IBCjHfqMHIrCisb+NiWsrnCq
VaSOPKg4IOHQEckj8D+FLp89wtgLVbiQWYkSVbeNy0eUZXAAPQbguSmDjPrz0llp9jfW1vc
ac91YgTSS+VFKrfZ5CpXC71I24ctwMfOxHIqDxHpVmbIiRGkSe9R3Dvt2t5BTjA/2FPHcel
c9eK8moy3k91wpaIByoJRj1IGOMg5zk9OcYI29DWGPQoobe58xraR0mbcC2SxcN9CD34OD6
UkVjFstIo5HRbM4XkZb5GXn/vo0XmlvO0UgvJxcxoYhKoTL7toJIII52g8D1qG10+O3uFuI
GljeIzO8i4BYPlmHX7o6gf7IOR3zorVJJhiZkSMj95bbZOc7eCV+YYPYYOePfsPEaINGuo4
XXy7aaIYHZELR5OOpyynHfGayTc2/kiOHb5zB1JzwBkk/MQSMj0x269K57V3iQeahWPYm7G
MBRgc4wOeuTjPTmpZtPvdOe2ubsxo87PJ9njKyrGgwBlgcElicBT8uz3BEkeyWR0W3l8m4Q
rIQ27bxhiGPU8nB+nSkkeVYFZW+x3kKNbT28MW3JwxSUKowEcso4KhWIOMYC9No0mo2kc8V
nbXcM/lJGZViLR58xUTaMcty7k5K53cEdM3TdFudLti89vJbJJLBFHE3J2CeI/MccHhSAQp
4bIHFOgdSukA5lVbVRuC5P8Ax+yDGPz/AC6dq0dBC+feYVwPNmxhSf8Al6uPSuPsGMeq2rL
1Al29ufJfmtixQPe+DXMmzZbomVbkKIW/EdT1rQ8Gb3hvpMebIWDW8QyWLgSbRnB7kDgd6v
2t7okGim+g1Nn1dLVpzNHcSmUyouWXAbaVz8vIbcuTk5JHFzaeZtWSTUZGkkjjU3KszsysV
AIyxyW4J49QwJzxQu9KuoJbl42ElijF/MLL90ZzlcZyATkgEdzTtM1STRpkeHE9oARNauw2
SDJ5GeQc5GRyCTz2rsodRsr2dbW3vQohCykXDiJsk/d3YUEg5GRx1rbsYJbq1iMjqiEJ8yt
ncRj5flPB69MHnn22LO8hmtplF00+1MFlKhkGDgn0ONx9Dt7jOX3Oq2sjkieA3QQuhd9q5D
KrHp91STnp0CnGc15gLmKC9uzev++imfzJHcr+8/iLcY+8c8+vvmpSokZ2jjRhGSxyoYqSO
uW6YOf1xjpTjLDtMN0iJJgJ5m4F+AFJyMEHoSPrT5JbhJI1tQrzMuQJWAG7gY+br0I4B5AJ
7YpW63luxZ3IeCNEJDI+C3BIZeoyVxkg9OvBretIvJiJngaFnAcnDMS2BjJAx246cDPSrNw
32iB/KuHK79vl8DaODtwBuH0IHTvtpsS3BPlzXEqvEDt3oSF2j7uM5Y4Pr0HvSpbvDaQxRW
o+zLnfJs3qW57ZwOnGPc1ZEdxGkdrCHjWKTJZBhiA3zAAdBk+hPHGM0R6WHm865EYZ2BCLg
hieDyccdODn7uPWtcpDaqkUMJVG27zyC56dvw9TwKgkaOJCd0sbmPkyKcHnIOOoIHqAD+FR
fvYrfdaQyMCgyFOFQfxcH68gnsMcZprQ3MyyExMgClXGSc9sEAkevQE4I4p7xIJluFRlfC4
ZuuDgEAgE4GPfr+FTMjyQESojAjG5wcjqecHJI6fhSyIkrk/aECrhTgYzvxjPXsQM+w96hb
UbYW4XzDIQQNsa52gdePQf5yar3TQ2rF5EmdpMklTknvgnjrj6HJ6969wF3pKY4owrgH5Tl
iTgHPYdBn6gimRT3E7ebCvkptYHZEMF2LDOccnIA/8A14p08s58smACNj8qO23OOcHrgE9c
5AHcZqvd+Y6Fo7ZEmEgf95ICN2MEE5Ge43c5GRnmqTaaHhhe3nEEeAeV+RlwOAQDnJAyBxg
8YGahm0a3ntiixxyLMvyiFSABksAxyQBu46d+2asJFCGWaI27XCZSIIihuny889sEcdqjmk
QrieJJcycQlBmM4PJGTg578fXvWdaWUk8gj06FTKgUAyOiYUcEkk4HPAGT361Lc2F3p+1tS
hNurSOI2fGSc4JznnkEjqGHIz2m0q5WyvBNIzPCqvG8u0ttB+dSQASfm2cAZO4+tdDdW42Q
zsAUfPlsjhwfXkEj8vQ1WhmjSVZflcIdzA9cjpn+vrWbqmkx2tkL/TQsVunMtu75CcgAr14
yw4JOOeccCvoWoeVezfbJQsU6hFZvl8t14B9ACGb2BI4AFdHPaLcQTaZPKY/mX99wTG6kbW
/DGD7E+tcdlJEmSa1eSdN8ciPKQI26HOAckN/MfjPbTXGi363dsrzwoAssQbAnOGAB7cbic
Y/I1uSxxx4KMHSQAow/5aA8q3GeD19KYCHQMy75AcjIyMc4/wAabfIq2pjeR4pLrKIw4IA2
7vw2nHUfe+lV9Ihil1mQ3Sfu4I2keNgQsmDhVxtGPmdD7YJ4xxsXrQt4dlhUr5ks9ugB4+T
LOVyf9zOfb15rmbpzE5aMnBGW9jknoevPP502w0w6g/2m8QLYwvkowOZ3+9s6dOmT23Drmr
Wt3iz3cVqIigt4l/eO24sZER8DI4AJ6eucelJbRssPmiObCry6kgsB2yM8cYx7jj1qWtutz
qunFoSHjuAdkUTjeGIUAEAMfmx0yeuAeRXTW13BdaWX8TXXlyxXJhUPO+I2jQbnA3MGfKnq
GX5BnJbLKr3MnhYyXchcmeCJCmP3sXmxEHuTglxuJOQBnkVQsnE1zpThGH+jFwhYY5u3ZTu
OOP8APaptNuvKuLsom5WmnIA3ZH+lT+nPfv8A41yNqFOo24JxnzBz/wBcnrV02MvqHhNlkA
zDGuOeP3bDkkY7Ht/MVs6E95pulXd/aQxTzpAXi3KWEjBiTnBAOFbd+Heozosdjo9/N5DxW
ktm01ncO5IYSqqRJhjuYjIGcYXqcb8LkRXR1AzXm4HzpGZSeCV6L+IQKKhRZY286IsArcbT
yvHXp2x9KZdaXZ3rObS3Rbn5RGkThVB4GNvCjj+7g56ZNZSgW960d0CjEAtE6FGxwRlSOD2
roNN1m70pGjtdskUx3TW8yll39NwAOQcEKecHA4rW8J6tp9nYTw31y8En2gFf3jMNhZiecH
bgkdT6HOcEauoWul2Kfar/AFD7PayxXG1nmVSyTOGcooHz9FxgN3PPBriNX06LVdcvZlmkd
JHbM27JMYXy1YnjBIUHj+9g/wB2tTTpUt0jDwsVVfN/d45PU8fXHvnOKneCO8kLC4aGONhw
XwM7jjOCRjCnj255qS1tbGNSl7c+dJtIVGXDLjqcY6YK49hnnJq5HaWVtKHS3hVpeHJC4zw
ecgfLjHAJ6/WkSS3XK+YzhskRq7ZRecDJzzk9AAPWrSWUyyoFmJ+Yyb5XJLMQc8k888Zwe3
StG0s4zA2SuzJxIRyec5AI+tQ/2RM7h/nuFVjtLIDt98FgM9Og61aa2ljLyPOkeBtOIt2V5
2hj16c8D+fLi1h5rICpkcA42fOW7c/5/LFLLNdBQsSod+A7OcdCfTHHUYJx071Ve7gUiOPi
XA3rtwvQ5BPTuB759wadFdQTxq+0LtUh+Nqj5iDznAPHOAORx6VG13HGsilLhDtJDjPAznB
ye3zdvX0qaGaOQbtx5yVAfqxBz/PNTJKXYRukgZwFXCKQRk9PXOf0pIpI1fLuiggAZQcnop
4+h/L04qLdaqZWjgdWAB3AEDJXgjr/ACFNE0UewmUng7gTuKnIOCWPH3jUNy43OFmI45YsC
FzjqOvdvbpVL+0kZnzJNMi/MZgcBAAPmI69e3Xmqs+qwXdtLtUbgVwj5HykKcAfhngc/SqT
atavHHFFbCSPf5YMqhg5PG4AA9e/XA45qnqF75izmQouxi0anGRk8Y7ent07VSFw+9wbl3T
zACynCktnkcgnv26d8mpPNCsbiIhBPuJKYAOedoI+n1qxY6Te3qqbO2MwyRvMgQsMgHG4jd
ww4FdXpWi22nWb3UzSzanIqpcLvUx9dzKgA9doPUnBwatzWcd/aywXqMI3AZJ1AdoSAVJUE
+hwcY/kK4y9sL3SUxcPHsaXyUYNw5HfHbjkA849dtX9LufMjazJ27A0sQA4HzFnyfx3dB/F
kngBVPRUPCZLYPA78fnWvAY20yeyuI2MEoXdsbYy9wQehwecdDiuZv7eSzu5LSSWG5Ay8OE
wJAcAjbnjr/LHGK3LBmextrm8lyoiPmydwkTMpPHJOEJ9c+tcpLIJrma4nfyxJK0pcscIzv
nB654zx3pkd9tlUSbwAMFX+UxY4zgjjp344rpNKjOp6YqIhYqGWSPdkoCxKDHUAR7MDpjj+
E4l/eJKR5bAL1OMkg44/H9awr2/33k016YljgXyVVCCgwR8xIyOepI6gAdq39BsW06wme5m
RJbnyxHkhiEALE8Z2kll44wV+lR64/8AxLopIkIzenewPGdjj5iPd+/Xmsazjju9as43iSW
MsqsjEFMAHJIJxgDc2D1x2rUuZHuJizkuN579/wAfXP5kmo9TtTcWSXKPma1XazMo+ZdwAB
OeoLHHHOcdawy15tObkmNR90y46g4JwAeD/Onw3Qg3S28ghnKkLK2N6YBwwwOxx+I9hWvps
E+u6RObdQupPqX2l0LlBHE43K2QASF28qpznHpit2bUF1DSYrSAI1ray2cFvIxVnfDJklwd
vUAcAEZ54IxhwAzXOl5bBe1GWYE5Bu2I+nGOemCPpUmmxRSSXDswIMk2Mg9PtM5/rXMWYBv
4cqxAWToe/lvWpYY/tTwzHtYeXHC3zHI+ZGz0+hrf07eNBmiilMM4h3Ozx+apj2kPGOpBK8
jpymOhpviW+vdZS0sGVdNSK3zdQ7CvlykN5aHJyqYVNoAZRvOc5FYccKhFABVCoAO36YGOw
/xFKVJt0XzMk4+8OvX/AAp0EWHLMGz0+n+Rk/lUt7bJq0IiuJQHiy0cwBZoyB0HPKkqMj0G
etYFzpl7BD5zw4gjYKJo3DjcfukkhSM+/BOByasWieSCX8z5soyshIyBkjGME4HQVFLAGkY
xwm3kbcSGkCb/AGPT16E9c96u2cTx27NdL5oZQhZ5eh4zgjH0AB6E5q/bDczed5UYdt6bAW
CnOCQSAeOuc9s8VPLCjJHtdkRnKonzIU47AEnnBzn36ZzWpDYRwmK3txceaFMbsjOuBjHPf
OehHTI+glSzaabddFm3Y+Vjk5GDnaT9fw21La6PCrqihnRVCEBh8oHO3K8nHcmtNbeGOVmW
GTbnJJDLn9ODx19KsYieJ1VS2eGJOM++T+NVpFk83APlEkMVKgZ/L8KayQiTcrgkBtrFenP
r361XSKHMgLgHjcUUnPYZ4x2/z3sICVH7yQgOAFEeNpxx7jn3z71G6oqxhptrLxvDZLHaAR
nOepJzx1ppgjSEFWKqcYCoSoBPYdyeO3anR23neUoLICDtLAHOR1GR97P+fSXyJGcQr5hly
SGJGQM5wcdf1xjrTjHKLqNYrTEJBbf5gDZH91fwHcDrUJe4I+VUEZ5VcgnkcnPv269+lUJj
erb+XI7JIzHZGQqlm5z8uCTk4POOtZ14W014le5BeRT5bNG3OOQPQYP+cZq3caddyx21xpt
ybyznlMcdw77GXDbMFccYHBK5zyNo4zWvNB1l1lj+zrKCp8srOu0Yxx8zZwexIz64qWx8IR
mNZ9Ukdi0ZWSzhTBXnIJk57ZyAMH5eSM50B4X0KaNDBBLYOn/LZXJYAEnLA5LE5PJJODjtx
nweE7aO+V5r83dugfdB5bQgcEAKQxI547YB65pE0fTbTzTFYo/nc4nRZhGoxwoYHHqSSTgE
A44q7Hb26jzbaxsknIAM8cKqWAGOD2z14xUyOxjQSSs6qTt2jBHucYz0GSfStFpI2Ug7yQS
SN27nvnP1ptwcMqEF8YBXHGQPy/uiq075t1DxRzxuMssqbt2Bx1HBHtziqSadZWfn3cAZZp
0EZLMxCYYZC5+bnAByfamixVSgWMqCBtG0DHc+vXBqA28lsEAJBI+Vi2MZx24z3rO1hJWhM
yr88T7ixx8qncPxBcxA/wBaZHrFqPDFzZvKUu/JlhijZxulD8KVBGPvOQRnjGe9c+JDaG2u
IgVulnEsW9wwO18ofQcjPBOc81vavpra9HBrNjCz6nNaRyzwBDicsq5K7uhXJAJzkDHHBOP
DBBcRWszLAS0fySqMvGgyBg49w2B/e9627vV8eHZJ43mj1GUNFE6FWYuePMz2Bz065PHOGr
B0xoE1C2kuV32UVzHIU2cGJeuQOuByQAc7T3yK6u8mYXLrJLE+yQqS38ZPBOR3p8EsMsMtp
dOWt5otrKnX1yOR3AP40xIILaBI7WLn5t0jNuds5B5wBgg/dAHf1OabPJ/fC/NkZFOZpZtM
nRMySMi4QdT+8U8Y64xn8K5jbPd3CfZF815GOxUXceOT07DJzWhb+H5RbRM+opFNjDxiMlU
5wQGBIJA5BAx2z/FWvoIltNYE6GR0gmkiuMIzfJKAYVwDnLSFxxk8c8ZNWraRZr2/kEsYR9
UTdboqsY5TOvzGRcHb8j4AO3LZGcZrJtnNuNKkw/8Ax7Iq7WyQftTDH6jn2rQ01YfNuI5ML
sklAVhnH+kTdMdq5Ky3DU7cKASRLkt0GInrQ03H9q+H1kHLW9uw5ycGOX1/zzXU2kEB065W
+eRbbyXBKkbkG0Ac55bLjbkkZIzVHU7uGPQQ7sRPfyR4SV84WSTzN5X+HEcMIwMAbugBFZn
mo6HO3yiCGH3t3GOPSmtJG8wIygzyOmasQOGIBU8k9T0OD09al2MxHkAAvkDcCNv1qZIYJg
8MyKUbhjg/KPUdwe/fkCsHVbCfS5EkTDQM3lJNjDDIP3sfdbAwc4B5IJHRySJD+6KASsceY
WznvkE59Bnp1PvVxWeaFVjYNgAYROTgYGQAeeDz+gqyIZrhIopE2qjr12qRjvgHJPGRjB5+
tXbWCa0nYiA/KhGBvXeMYGcZOOcY9j1rVRJGQqS8YVFCnIJ798nr0Ocgn24L1ij3r5hmLAk
YIOTye/GR/npxV0NEiLt2l8lgxO7Bx174/SpfP3XezhWjAH8K4zyBx/ng89qU3LEyAsm0nJ
9c8/nWaSZpAI3jYg9M859fY1PBNAWY4eUxrwBghgef8fz9KTcHDlY5AM5BYiMn6gfj+VT7w
skavIojwwGcgEDsCPr6GnAWwfaHkfzB0OME8dvwNPbyW2kRgfJ8u9gD+HOc9Tx69TTIJVBk
3AIx4dMg49M8/j/9ep2uMjbGuQeUYq2G/TscVVlnuETJYKP4VZcEDIz/AFqCCW5mmKtPcK6
sMAQjaCRwB1HT6/pxWaOZvOkaSCJVBJzGvGF5PQ5xz+Ofes/+w9Oe1M9xeyXDlv3chwBuA4
GADjlT+DdajstaudMJjSNXiD7zFMrZBzksh3Dbu44IIyM4BJJ7kweeihCSp5Vm647cjvWTG
moC9uI7u3gitxJtRgDlgdu3v7t19BUMN9JF9se8E4Fu/wAqx2kuR83ByM+ZnIPyjj0rL1DV
NVisn+zabK10lzPG0bW0gXy1ExjII4IJVOhP3+uWWo728vi9xG9gYVijiO77K9wGkIkMipg
jcMKuCduCTnB4rYCtggZOecdcVACozH8wAGMD09a0YnxGoUEqvPDdQQMZP5fnRIDKVUbsHj
IYAD8fypssSdGUbSSH6ZYn249BVUO7gg7hszt7sBj9e/X0oKtM2U2ZJB4bn07Dj/8AX9DXm
x/aAtWikL7VcPuwuORgAjnkAEdRuXryagvrOC7jktuU3jYZAMNnsewOCAfwPTrXJj7RbtcQ
XkISZS+8jgrntjPI4BDDHX8KjtoW1PxBHaNcJvlmSATKS2zcwG5fU4HQ9OT0Wu+ijQTiG2e
WBVT7PDJGRvjXaVV+erDOQOnHsK4aMHTG+yTq7SW83ltEI9oK5+boehwPXjv0qs032i1+zv
D8qR7Fb+6XYkNjHB+8BgdjjoRVKcGO3nW3eRfKBEZbggEk5AHfnPT867PUIFg1GeFPkhSVl
VSgwoycDj+VNCtEwY7uO7f/AK/eo4blnZQzf98/0om5U9lznA96jinfepVsEcrgcg+tXpby
aYAO2cjDOANxAGOT1PHHWqpLMVDk9MfT0/z9afaRG8vNQsjGhWaz86JHfaGnTMcefXBmB+g
p1jdQ3cf2xlZrq7vrV5PMAB2Ep5ZbHy5OG3YxyW4XjGTbAGDTQCWztUc5/wCX9sE9u/pW3o
gctchmCYlmG1mLEf6TP3xXH2K7tUt+cELN16f6mSr1io/4SDwwS2QLO37Z/wCWcuc10kIa/
s9M0xGGy5kLzBCUOxFj6MM4IHP1TPas7V4IWsPD9zCilczoGY7mfYEILcnoWKgHGAvuKpyE
7xl8jGc4/n/+qnpAHZiJO9TIjww5YADnK4A3EkY5xn161MbaQyqFZQmPmBGOx/wNWYIi6Ny
wJ7/y59ea1Fs4pbVrW5zLbzD94qsEIxk9cfL0HPpntWLc+Fbe3Dz6YZ3aEeatrMe2MttYdR
wcZGD6jvStUZoS0waT5d6iIEDjjBPPIwc+2PxuW7vL8mWWM8uWPzOg6Zzk8f59tewhVoUhl
eUqiANsXgc8Ek5zxk+vI5rTSNsAMrCH1YMeR3JI5pqWSqjAZ3jJ2BR1wcH8Rx+NRqIVIDFm
JGeDwfbjGPwqQXAQuojwFbACtyOQfyGT0/8ArU2clQftEijKnCHLY98UjvY5QiIqQ424Xkn
1wD6D9akaXEUTkrGrEFVJxyORyf8AP9VC+oBI53sCScMD3A7014IomCZkV5FwcHG4DkDj2B
7/AM6ZLIbOPEYaacrhYIn+bG3nHPAOOT2zWCF1TUYpvs1xJtEg+cOEUZHO1lDlhtIIOBx+A
Gxo0t89ti7t4zOm5GfJO75uSBge/PfAPGTjRebcGB3FRnCpkFsjPTueP/11TutQZBJNPH5e
3CRtuzv6jA7ZzjOMn2qml1e3cZWFkGDtfzE6evB7gnGf6EZqrHcXEbXAW8mG3hJGMO8rz0y
M5Vh1HPPaphZ3RYyXTDYDuRdgxgn68Envz+BrDe4g8/Z9p86CYgyGKMkrz1A7gDOMHnivVo
SzOxWP92QFDRrlSOgAPTB7fh+CzQSOQwiYNnqRtzzxUYgJcMVIwoJAX7vpn26e38qhlg/ds
CoUE42beo49AMg8/nVKSM7tioB6EqfbioJoHT5QQT1BPP4VWSyQOS+455wDx9PpV1YVU4kL
HdgAD1A7/wCewpk0R2MR8qjrtOfw+vaqm53nyQW2cEOuWBPcn09qh1ISxQn7OvDMok2Llgm
RuKrn5iOo/PBxg58Emu/voVVTHJtEFwyKHiRSNzSLkcnkKAOoG4DOBUurrXoTJLHG0qrNOW
jbBJUSRhcZ2k/uzIQN3JHXsGypqhF3LBJNHIqT7F3fLKwJ8kAEkAFQCQMfeHcHDtS0h7pxI
l6ZQSquLhQMgDA27RgjaAMEc+vpFpNqdNuHuJpEa52mNXjQEBQPVgCGyPToMZrYNwvmGTBO
GxjPUDPftxXM61HK2q3EkhyZAoyFIIG1cD9B0PTHNavh6xs7zQL+xdZYnklO6Y4bLBFKsue
oU4yvQ8+rCuX1COOyubhZY1k+yFk3RELu2HggZOOef4uvfnPYzlpblpGkjLZJkKZxn1Ge35
0zy8oVYFhgdwfSqv2dFfKj5vUUrxjb7ioTEFbJI9cE1IrBSeABjr2pHILN15A6/wBKgQmz1
O1nZpEiRJctGfmXC7lI4PIZQat30CafqOiG0WE2959mVRgnmNo2BI6Djavvg1h6XmWy0piD
nbEGyMc/bmPp2zW/pEjR3l+AEb9/MPmb/p6uK4203f2hb7SAcSgZ6f6l6t6cWXxH4ZDnahs
4OcZGNkg5HeuqiPk2llqgYbrWEfaHXLsY2RQzjqflBBxx1J4xWRrKxW02lw2twlxbxWZZHh
XKMd21sHJz8yknk8k9OgrrIHO45+bgcdasQKu/jdjp04Hvxz2/Wrce5Tv2mTjcNoGcZ9cf0
/xqVApKohGJCdoOflOeD9ORV6ONlQg5VlxlPT/PH51bgCtGgYyFAeoB+Yflj/ParaK6LEyl
F5DLxnOO4Ocg+/Xn3rGvvDk73sl5aRwOHQOYW4kaTlWZeOSeCQOd27jkA4U0V5aThZrOaKb
ZuVZ1KMQRztU4+bj1IrodNa4KRSFgcscopAAIzn14OR/kVrCXarMCSwwWJ+QFM8k+oAye/w
BcVMu9Ym89NqnqFwMYHIz+A/SqamPG2OQv2WSPgc5GOvTvUrXBZTIkbZDdSPvH8fp/Oo0ll
ZQ8jguc424I4Pbjp/Omq21nJj2nAyAxIC8dOPUn8+tJ9tVplVCfM5GdrAce3Of/AK9SmSPb
naFU/LlsjOePU9Ov/wCqnSyLDHu8oIpwWKtkHJxgjPYYOeB19zWFLcyarrAMHmQwwWZEiSq
E2s77CR2JztXnr9KkttS1KG0ZLK2h8hGZlaSOQttdhIFG0nGEdQQec8YwMnT0/VYLi3mmkt
ZLVw5R4p4xuRsA4wRnjNPe9KvKohl2umQqsdpyThfz9P8A61QGbfOWggBKYPnOuzHQDPXIA
OeuPmPpVD7U8gAjDIisSwgQyFQvTnOAc8dPx65qC71GRZvIgwkanhzgBmLHAIOOFAJAz1IN
MafV7iaUXF2DDOCXlD7VyFAbAzzgEE4wOD35qh/ZV4NhNq8gZiUdwCWbIGd/93pgZwKfbaT
LZNbXUQ8k4y01vJ5LEEZKkjBwcc84yOxxUs9tLHbXP7yKW2nOJCkhbcA2QSOjHAPfOc+lXo
/EOs2awRpfShlTfhtsgXA3DIxnHB4yQAeAoxjr9P8AEdjrCJAHSC9ZGP2Zm+ZlGTuj4G5cc
8DjvznF5o3SPICkHg7icYx69utRbd0YOV5PUUwoqsPmUew596r3G7cp54J+VR1zVcOwl2CJ
sE/Mo9fz96REUK3B+QEFgfTqajlieXht2AnDZ9sfyNNWE/Nnk4xnPGB3HvTZXBYrGAV6Ecj
+XbpVbBwWLMDnJ+bn86rypJITswccH3PWmCABQG28HJxnk4GTn86azBF4baMECqWtwD7PbX
zsz+cxiYbs5KqoU47fLx0/XOaWiajJp8sglw9rJhpo1PzKcEBl6Dk9R3HpiqN45vJWaSBRN
MxYqrblXk5wxGeMYye46V0cMDQ21kuCf9HTBfntg/qDVmMMm7C4PA28fkKxbTW7LUIfOiYg
+eIH5Q7CR8pJViME4AwTycetWbe4FzcJB5csZaJZcSLghWzgEdj8p6/rWfa69a6hZvPBkqs
scbIWUn5yoUnaTgfN+akdRUstwkDXPmJn7OgkO3HIOTxz1+Wn712+bJJsB5Yk9B2pNKu7O8
1WyeVjHaAyl5ZCApHlSHqexAz+NaKvaXVzpcSTxytYyRAywtlS0hQIh9cKnUcH2JxXMaW26
y0dgw3MsXVcgkXxz+tbdgQtzdhlz+/nPXGP9Jn/ADrmbRWbUrfa2GxLg/8AbJ6s2I8rxD4X
XIc/ZIGwfQxuK6ewid9JmRLWe6SWLySLRd7258tRkrxu5Oeo5X3rN1tbW1udHitJvNt3sHM
LdTtE8gwT3bPJPGSTnFVogZMLu+XdkD0q/DGCq7AzDsM45q7HD8nBI24OOD05NSQpcybCQx
cP0xwOOTj1/wADWhbQCdX+bexYlRknPTj8OP8A61XolimUAZwMgEcdun096kitgWYrxuGCc
YOfpx/n9byRS5KZIBJZdv8ALPUfSjWdOGpaSyR7jMuXjUSbAxIIIJYdMOTxzkD6Vx1mstrd
NbXqm3+ZMxgFgWGR+mMccHqO1dDBcGKBGdHKgFiXUlmyT0zn6YGf0pqIrYESuse3cHcBeo7
5H064NOuhMgUNOeT3Ubm6/wCfwPoab5CJA/mhW7bj1OeDwP8AdFPiBXCLHzhgzL8oPOQBjt
74+nB5b9mgRG80BWBP3udx5Pc1UkgBnLxRHzPulABzkfdzzxk5wc809FnmllZoQS3KknBAO
cc45zz9OnpmO9mtLVLRphG5M6bgzE4+XJYjnPA24yfvD2rJit4rfV7JYLue4S5QrOTCwOeB
Ic9cBthO3PG7svN2a7u7G6hkW0jiXzGhmnnn8oOqhAu8t8rLwSMcKB6tzJpttbxWiS2VnIL
adjciKV8nc53EDJbGOe2AfrU8dqkMf70AllY7EX5SCOcDHPXJHv2qC4aeXM7mSSPd5jRqCR
IBjqdw/wA9+KoxRwQ3kUhVYmycS3E4aXdweQM4Byxx+B9i/wBxdN02+RMBiE2s2BkbQSPXp
7HgdajBnKPEly6xuGKEsCRzkA8Hdxx1qS6+1K00jStFEjEK7Au56jkKM524GPQVjo9tDcRR
ma4uZN4TCxncvONvsRhc5yMduop88iee8R2Rud6EYB5ODkuB39uvHpikvts1wPMMqvyd8zg
4YY4yRkHPBwvHsCSILHWrvTNUWaK8jFxCQyyPhl5XoehwQcHkHHocGvUrO/XUNEtdRgjURz
wCTEfzKpx8yg4GcHI+ox1zQAfMfcQwOQG+mPWmlf3hUNuHDH5uRnHFYuha/H4gtY7m1sb+O
0lVyk9yYwCVJBG1XLdQeoA461Jaahb32r6lpUEU5n09ollLAbW8xSwwc89MHIFVdB1n+24Y
7m20y7ispYy6TymLDENjAVWJ/vdR2rMvvGdjYXl9FNa36x2c6RXNwIlaOIsDjOG3YPT7tXb
7XYbG70+3WCe6k1EObYW3l4YIAxyXdQBg9ahtdatb7URp1xFcWF6dxWC5QIZVHVlYEqw+hz
8pOMCnXGq2Vtr1to0u83E8JlXC8Z5wufU7X/759SBU7Km7IUKBnpjPPXnp196icgowAzu5+
neozDvXk4zxxUd/bvc6MUhUloX85VUZZxwGX16fNj/ZrmxK7qyx5AVQU28Hp7dOD69zSxRy
TNFFbIWlcLtHGMYHJHoO/wD9cV1sdrFHBBAnKwxiPd1z6noOpz2qC5iEkEkMgYI6lTgkHBG
DyDmqlzplnd+d9ohD+dEscnJ5UHI/EHJB6jPBqZ4IDLI/zB5IxEzIx3bQTgDB4xuPI596oX
8NlKzu0fmTABSYickA71zt5yCOCenIB5Iqg62kwZpEuEeWIRsjvIuVII2nnB4J96d5VmCBJ
IRuO5RNOX5z6MT3x/WphEsV5biFjtZZgDsyQPKduBkA8Zxn86s2ywWenwLp9jdy2YvI5JLi
c5AJkj+QEL854bJ4x2zg1jaYrrBooYso2RAEcZP20npWnaREXF0m9gFnnwVIGf8ASJqwNOI
GrW+UDgLMcH2gkNWrby/+El8JxOmxf7NgJfI5/dyHOa63wkZZPD9xBbXJtnyrpIMgo6hW56
grnGRyCCRWXrUMVn/wjsSS+Yv2BosBChB3F8FecMPMwT6g9M4qrEi5BXIOeT684z0q5EYwy
jIGRkBzwcdRV2NXdzH5gGQAGQjnHJHt1GPx9qsCFXIDgI5XByCB37jsR6/X2q9HBtKmNcrn
kBevOOT0HWtR0ZI43AYyMCvuWPHBz8x5yfb0pzxCy06W5jtGfauSqoqMSMD+LGBndjccD1I
xVvTkmnsIJbyD7LcyIDLblw/lnGcbu5Hrjr9OdERBMsztgD3xjHoPf8q5rxLphhkW7Unyn4
fC/IjfKDuA5+bjp3z+NA3cKM8kqgIpzhRngDkYwM475weeKZaalG0gZ4vITBwzYGDj04I7/
hz3q7JKjFN8iAHIZohnJzxyOD29eQKlQqIhGCsm7PzA4HJOBn26Z9veoVmdGR0V5GY4wGBz
wT83Pv8ATPap1WKTBZchRwx6duvXt6UPcJEkkh2KnIUggA56A9AOcd88j15rH7VqMYFra+d
EcZyzR5OQQAMZyAckdsEdRWL4hsLxFtLqeEmGIEsysQIy/wB12OARwqnoBkgdqVhK0creaV
mhmPnLCPLdyQATnIx8oK8n26lGXcmjnl0Cw1CXUJHt/s8ZW4t5QgjIXDfMSRn5m45GVUYzj
bm2tw1s627Pbz20okCyLJIwEqnBB3MSDnJ4Y9D90A5mmH+tBeOOQdACMDI6+vPsB256VQe6
m+0MttA7oAy7zwuMcjLdfqAR+uZ9zzpJLdQfvkjYRqtwdrR5G37pJA/2sAgAdMCo5prD7Pz
hZGULgMGckfwkjvxgjdVdyPMEoebc52sqBQ7A+2CSv04PHPBJnvPPMZWGygtUQLvllP7zDA
ZCAE5boMEgdu+awbdZ4VCwJLOjFdqDZ8qkjqAxx0H5ZzknM8lrdaldRvbW0kt1IjO8UUoYk
/eJHzHB4zwTnGRnKkxtbxwQENsXylKsCwBO0knAOQTggc+n1qjJCDMLsM4dMDbGRt4OCQRx
79utdJ4LvP8ASbu1kSVVutlwEA2rlcqWAzjJyvPsK7iQkmRXkGAM5Jzj26AdvWh9qyiM529
W+YY47fqPyrgvhhZ3lv4OtNQl1POnusmy2MSKsTCVvmL9W4B4P972q14WZbzxR4k1iL/kH3
U8EEFwp+STyUKMUPdc4we+D6VnfDO9jOj2lodbjuGELMbDYm6E7+SCvzYwR19axrywvr/Vv
F0VvbfbbRLyB7uyjOyS4QKWCq5BxhlBIAy2MAg9bmq65pg1nwZrTTCDTGS7KsyH5B5YXbgZ
OQcDjv7YNXLu9W/1i21nD2mmaNHLL9ouomQzM6AEBSAwXgc4OWIAHGaSDRLzxPoMt7fTCzv
by4jvLaRQXa1VRiNc5GcDJ+rscVqaZdz6hpEVxewpb3YLRzxh9210dlOD6Erkde3JqxsDMR
txyNxqVQCoQYDdDzSgMJFMLFJFw2V6qfX+VZepaat4/nWUcSXAGyVAQocEk5HAAYEgH1H0q
LRNLudPke5uEij/AHTRRqJlcneQDypI4Az+VaA4POBk8EDikIPBYtjr0qBpCSM8ZPOB2qGS
CKbAljRznI3jOM1MURIfmClQdwA9/wDJ/WqV5B52SyKNxH3l3YIqhHpiqczsZWxkiRFGOOO
gHGc96XTktZNbWyjuYVaaO4jJdcRpugkUH+73Ax7HPar9ndvP4dSaSVvLElpaxwbvlCgxnc
R/fJY5PPAGOOKwdHfbb6IcSSkiJth6f8fowP19q27Aqb/UFEUbqtxOAGJGP9Jn4965S0WRt
UtVjVixEwGDgj9xJzU2miQ+LvCZIK7tOgKhuePJf9OM1veFLrzdJubeRYorMowuJ5Bu3Axg
bVjIGT8i7juXCt2YBhJ4huLa8ttDnthEIBPcqjBjxCghiQEkA5wMnI4z9KgthLuB3kq5AO4
YwcAjt6ZOOlZXiKC4uPEWhRWbJHO7yupIIBZVDBW7hTjB9ia2dO1OLULqO3uYzbX8E5861k
bOPkYhlPRl4BzjvS2FsviXUtR/tGTNvZXBtksHY4cgBvNkAPzA9ieAFJ681Vm02Kz8RQeHL
C4kj07VrSZLm0G5/s3ykiRCTxuJxgcHGDnIx0ejanqI8P32kosMviKymjsYzI3EhkwIpzw2
Rsy7Dk/u2zTNeistD8M6d4Om1m4LXe43l0kLyzGLcWlICgsN8jBckMMFh8xGDs+Atd+2xy6
NeytJf6coCTTxyRtdQZOyURuA4zyGzn5ucncBXaRxuspLKEJyOD269e5qwLdLiPZKi7TgkP
0Pf65zzn/Gso+FdKBTZFP5CRhfKE5CjsD/AHt2OOvvjuOV8QaLaaUqzJcXJMzs224kBVVDB
mGAoPsoJPB55ANZ1pJuSNEWJJBnd5Qbng8ZIJ7H8quS3qJFuuSjCM7cvjnv0POO/wCNKNQ8
15jDmVkUrlsgbV5IB4A6ehyTTFuAiLK04Iw25yoAAweuQMDgkj6Vmw3aXLzXt3cMIBEZoYR
ll8oDG4gEH5uWz/COwGd2lpviKK0VPKMjwXLJHEsZkBWMADcV2qQcsTgfLhSciuxnubbX9D
bzpWVSSrNt2bW3YODkjqcEhvbOM48vtrY3d5LpNrElvExmhUCNkzGsjKWIJGTkDC8fMASV+
Zl6S2uJYfBtx4fVL6Aecwt5oYYS43ysyqUYqORnuTwxJHblILKZtH+z3FpcxsLmRLvy8eZE
3nFt6lSTIuV5YDscE7CK3dKumFgftELG42+VKAwk3YUcg9wRk59c9epme5dLjy4kLZ3DLk9
MDIAUEnHTHvVe8t7mdP8Aj5mVCSSkQyBgZxnHPOR7nHoKzoobxLFwLGNXdy4aWdX2t2KnK4
I5Gfbp2NwW97Jbv5kqwNGCI1jjwODkHPfpyBx1J3Y5tXUU81sjyNAxU4EkqcD72egHcn8zV
W5ngCMyrJKW4ZVXKsB16+w565PqaNHvY9P1y2vh5tzGg2tsYk7drZOCMkDcT7njvivQ5/Du
kakjTPZ21z5qq63CodzD+E5Ug9D1Hc9a4zUfhxb/AGlp7G6milAJS3Y5TOB0cnIyxI5BPA7
1zOnI2jeIYoCNkzSQwTINrBo3ZSRkcEbNrA5zkL6cejRySnGSq8FdoHHI7E+3apwrksjNlA
/QgZIwMDHtz26/jUJgEkUsMkjOrqchwAACOeCOnBqAWsFnbJBBbJDCAdqRIAAMjoBgDn9ac
EwS0aMTjdwuBj0HHsfyoCrw+W+bkEce9IIVQjaN2ABx0xmqP2dUmLH5VIxjGO3/AOukkcIV
GAMAAAdqqyShchAEHY9P89ai8vcm/K5AJzgcc+v096ma2DJHghMHqw657ZPT86nkiVfleRO
fmznrVOWLJyzbskYJP41ExxuOO+SQf8/WoTIckY4Ud+wqfOSvz5yPuhqaY0HXAGPm5x7dfy
qvdxtGjGFEdwcYkcrkk+oBrMvTcTKxklitrOMh5N2MlVPJJAxjGePzJHFQx61bRr5MEq3bs
u5dhOCBnJJ5yOnIB6j60ly63dihecWqFQxweWDcAggj345HXqMVltF9jvYXt1DAJPIDM4YP
hGCjgnOSMDjrjFa11c2/9lstnPE8T3qztB5bRmIM6hSmSdwxgdsBV7Ag4Ol7ns9IVGAdljA
Xf8xP27HXr34P0rfso3a8vW2Php5zgZ4/0qf0NYOkgNrlmCQOJjknAH7iSp7GPb408KcKoG
kwMOeuYJDVjSTOnhW8eIsrDEvCAbjvUdx3O36YBrSn8LpYeH4JsL9qgvYvM3TbyIGJXHGQP
mKngn72MnGAwGRJAg4CNg54PXknj1p0tjBdapY3zO++z8zavGG3KFwc/StA6dY3Wq2mqCEN
d224I6AAtlSNrZ4IOT9Pzp0/hoy6nNe6fqE9lfS7YpisSyowAwCyN3CkAMCOv1rf0rwzDYS
yahPczahqEyLE88+0HywMBUVQAqgjdgdecknFXT4ZtJvFWna8jyR3VpE0XlqTtlYghWb3VX
cDAJ+b2wTUdEms9Xn8Q2Fpcalc3apb+QJUVoIVDkiMNgEFyGKk88n2q9pukvd6nZeILy3+w
arDbvBLDG6SBkY5CO23kqVH3SACWGWHXVv7+00mOKS5LpHIWjjEamTeQjPgAck4RuADkjjJ
wKoN4ssIbC8vYo557O3gkuDNHsxJGkSybk3MNwIbGQMBlOcYGcrxJcDXrCK0ls9TsjbXnmX
G0QMYCgRvnAkYMCJVOE3McdAeKdALG/0fT9EEcrOxltY5nKKYngcxF8bsnLLkBQchTuAFch
p14833VgSXPmOFBZSeOFHfpnNTPHdMUXyoo5CDGgCAn1yDn13d8ipbTfKsSSfKMkkcfMQVz
g7s8HPboT0xTNbe2g0vypJJNs0iQyMW5CtuLnBUjJUNg4756VmxwXbxhBcqt1ztSH5EiO4q
5Ck9cNuyBuU4A5ORu2MEUIm3fZnud5mZkGz5mPJyWJGMjqemO3Fa2k30P2JmaNkje52uWie
PlXUZYqQSMbcHpghcYwKwbmRLePUk0mCKKUXsq3IBKcA42lY1+YBsgDqBnnAzTba0u76PVL
fVL37PcKieabkMAAyr93D7fvKgY4/iIOVGKistSt0sZ1upsnZ++hIdPPLLGYw7biCvzyfKe
5Yc9arW4+z3N9Ja3XnW3yxoztuBGGbkkc53A9Mc4B4qeZ5pPniYbQSwcnheMgDjAyNx/Sqy
2+pGRjuuPKySqtKeSCc8Dg9D0wORmtSzgurdVj807wQXZiGXk5wWJ/3uxznP0sTefEoijZG
mfO3ce3oTnHUn1PTjimSJNw7gmTjKYOwHGfYjnHSqN1I0MQIWKSOMMDtZRntwWPXg8bR9PT
PV55phLEscCMrsV3kFiCRkdOAAR0zwO+a7/wACX3+h3WlSFw1vN5sJyFJV/vbR3Afkk93He
ukuSkkgyNynPOcD6EH/ADzWNrHh+x1S5tpbhMXFs4eOaEKsgweAT3XqCP8AZBHNLPE0crHf
hCxIOSc98dM9Rj/IqUwCVt0hbPJQq2PYdMe3f164qIK0sYLv+8IyAOd2OvfB5waZLAwPyuf
NTgYUALx09u2f/r1XQNJII/IYIqDEjtuz9T19/cHHB6vYE25yGLZ6KOv9KMLtGDxjBJ5xj3
qjMxWQ7skVBIRJKQowCegqtJHgEsqNzwD3P1okjjbH3Rnso647VYEiEKzH5T82W44yf8f0p
8hJB2hTg9VGKrSMEK+YVWTPcc/54qINvbdt2qRyAee3B46cev8AiK5tssMKobJxgfpUahg2
wffIyB3A9cVX1a1uLjT2itN5lMsOVik2PtEiFwGyMHaD3GfXms2/+1EX9qkdx5Nyn7mYSIE
izHtwBuDDkZGB1P1NY5gvbjTkVJEnm+yXEPmrJkEuyhcZJwflBPYYwPawLCRxazXMYhnghd
EdeSjtt+fIUAY2YxjB3YPHWdpUXTLbTjAbxLWNVeUNwQoA3jGc5wPz6kUotY9Rur63WHyk+
x4jZiE/e+YmAxOSCQG5ODjHTk1X+wzA3cMqSwJaz2yCN23El2BDd+CF4G443dcGqekHdpml
lQpAaPPHA/0tT/nrmuitYo/tF7GzhSl3cjpn/l5m75GenpXNaQvma5ZqXKjE+4jnjyJKsWw
VfFvhXDf8weAkseBm3c44xV3R7aR/Cd88UPmRsSrNjOCgV8EH328cdMZHUXLa8m13Sb9rqe
4tore1juJGJYozIgl2LuzgF4xjkblDZyRmoBhpd4UEsRtAb1AHH+fSrE1tb3FnKNQgX7MVJ
kkdsKVA9enUd/Q1S8J6DYXOtR6xbx/ZbVJGFjtBVrhdu12cHOFyflxg85I6VesLK2uPiZq8
02kyXjwT2zRTB0H2dvKB3csD1GeAfwrb8WeINYs9YtbbR4PN+wwNqV9G24eZCMxhFIOCcGR
sHuikZxgwXXjM3BOs2E2fD1h5BmlVCTLJIyeYpCkkCOOTcR2kA6hcVr+NIbbUB4ehns5tWt
pb12ECyKBKPIlYYLMFwDgjJ7d+K6fw/BFYaLBbQaYdLjXcy2m9D5fJ4+Qkcnngnr2q9d21v
exQLPbwyCORZEV1B2upyGGQcH3GDVR9C0u6ga2khYW0qzBoY5nijZZt3mBlVgGzubr0JyMV
MNO0pJQ7WoZ4W3ks7uWOUId8k73HlIQzZIKgiub8R2Wk6bZXMYe5iubnzwsTXc33psCRipY
rty+7BGM7sDdg1ycNvJHZgxXTWsCEpGSV4xgHJ4KnI7cZ47mmSPcrCwhEOXB3rtPI3AkEkg
EcE4yeevSn6YzSTblUZds5V8k5wABnOQcn0I9qr67qMcepwRhfuR+c5lUtgeZGASFO7GA/Q
jrwafoTX0+oXcskMTS2yKhNsMh2YkvuwTwSo7gZ3HBzk7fnTtM9leTQRNKG2K2QzcH5kU9e
hPA9efXntL8SyaDHFbefPHLERbSoqnO9UxxuwduNuMAZ+mNsFjrTOdfv4J4XklDSM7Lg+a5
VCmFGRtDueCCx2nna2bcGrWEoZod8qTRTKIELCMdNjbTwwAADA/wqpIDVptZ6M+q3rzpElr
ASN2Nxjj8o7nZhjaQQQTkYOw45zWNp6XOlQW0sk2m21h90iUsJWbnKquNpIJ6L/d4PIFbV1
A8kSRO0sazIGIKtuOQAMZXjoM89fTmrUDlrdHmlBkYBAWK4fr/CBjP04qZlliw0Um0qAzqD
yMd/19up9RWTLdXiOIlSHzQxJbyy77iOnXK9e+f0xQI5pZCZ7hk4KorMD3I4HKnH9R75guU
itMTXcWBCMAw5kcrjJLbsYyAOucfgaq3Mtxdhx5l0RFGBCZ3ALMMHjGBwBz1/UGp7O8utOu
IruK6O+MqDHjd5hPABAOSMtkcjpz0rrdO8SXMviAWd39mjAtDJIiks4nDAFOWOPlOdpBIxn
POBrtrdhJePZi+gNyqqDB56787d3K53crz9OR0pj39lM6Kl5A87FzEgkDb9hw21QcnBPP4U
y11Swu482WoWtyC4QeRMsmSVLBeCedoLY9MnpTp9RgtrRruW5tkijyjTPKoXjIIyeMjawI9
R2qJLmzZZHbUIZTDGrSkupCoc4b2B2nk/3TzwakijCPK5Zt7npuXn3/MHnvS+axK+YzA9Cc
Ec9ailyWIIIK8HcP1PP+P0qgwSaYkEtngDP6Ad8/SmhFIdSCpUBmAPIyT/ACxTWt28r5kcO
q529TxUFtYgymTlGWRiT69s+w9v5VYihWOCIYIOflZsA47fp/n0WUKkiKxIYEYQtjd2xg9f
vfyrMknSTyxCrruw+B1AwD94cegJHXpTbN1AjR3DSNGMvGchwAMsCPr/APqHNRmWS4g+SKS
Av92RCnI2g4wQxyOmArVTt7W4to0e8tm+1bdwc/Od2PZm69+O3XtUk928Uz2wjMjAEpuAAY
HGPYjnHTt9c0JdPubyzZ7+cyRSuw3xtjYBggjjBzg5xyMgAkZqW2t4UK7FxwFXDcMvqB7ii
6XyxIUa4EhA+Ro2kVQOOQPX/e61lSPqNysaLbNazF8sxiP3emSSpB69c8Y781HpZ1RdH1Kc
Ncy77iO2MkYZpUKHLHI6DMwBzx0zxwUhnub7R7vUpYVLST26mRCQm1GQAKDg4wSM8kgexZq
ujpH/AGTpXmOxlZj8xX7pW9i5HUD73P8AXrXQQRI93fBpWG28ugCVDZ/0mbvXNaOB/b9kDH
5gKz5B/wCveSp7OQjxn4WLKAV0e3HqD/o0vNa/hKxl1PQTa290sV6ZnMKi6MTyBRHuTcDnB
UtwQV+QE4wAZ7DRbkWN1oIZ4dTugHitzIPKdJMbiB93CoD0x80b4J2gDJ0KU3GmWhaUFkUA
8k4IPAPoemc885rQkt3v4J7OWSWOGZCjmIAMFPBGSDnIJGcHr2rZ03SJIY7cHVLqSBEEf2Y
pCifdxjCxrgcnAz2571ci8ONHrlxq9ve3kTXZjlmgWOMo21cYO5CwBAHQ55/Gr9tpqWmr3u
oKZXuL0RCQM25EEalVCjHHUk9eSasR6DZR+Gp9IECQW1xFLGY4VGU8wksR6ckkcYHTGAKZD
4aR7DS7SC/voBpP/HvcL5TSEBGRd26MqRsYj7o6V0drbXFhbLDNeXF5IOstwiK3J6fIqggf
T86m89xIvybQcdj1zTwflRm24IGV69D6dqGwVYZxv/DjHevO/GEkw1yRFcsm0QozZxgKCvz
ckn5jwB6emaz1+RArExhQskZHJTjcCB16kA4zg4p9vZTAFY4tiR4cRj5twGOcAYGepPt+cw
v7Gymjijks5riLcz5kIBTkeWOo3cdMr2GeecbWzKupSX0wYW81u32dWy3mhZARGQUJbGMkk
FcEgk9003VUitktZ4p7iaRmzNcOoVSTheTk4AwBkHGB25q/BqFrFCIbyOxcbV/dCJtowOPm
CDPH4Y47c5OorYPfw3cLwR7mAZIQFdgc8L6EDBzkYyPvUX/2a0uIr218qKKVkZoW2mYjYwB
5UcYOeeBjPvVzdp0l1BfXVzJDdqpkM01x5bkKqoqhABuHzLgFmBIfcOcUaXBHPLBBHausyW
6hpJog8m35vMaPcQQzZAORj5WOCXbPaQSCAmOzjaxhEYjkWKM+c4GPmZ2XaD6gbsHJ3EnIz
DHHPMskiKY5CDncoI/I8n8Ofzq1Da2UaF1QRxFOiuQAD7c8/Lx9M5Bpl1PbRkplTIoBRlAJ
6kdB369QMZqjbh5pvOIkKghTESG2kBRg8Y7HrjGTxSxebF5iqsgG4Eh2YkqOSe/YnOP55FU
bp0jS5N3MWjUM0kQjyqgckY9P4snPTr0rKvU3XUc1tFIEkAjdWQKVAPbJOQQewxlBiul8P6
PFcWMzCVlYh0gkgGxoSCyO4Y4CkhiRgn+E5GK52Czt9MubWcXCQzAhYY7BiZFbOP3abAvzA
HhiQN2PmwEbdutAs7bVLu6e9CtcMkkSSjB3RI0fGTll+YZIx94AnBIOrp+kztcWF48qlkiu
EcLGcyeaysSoyduCi4BLYBPfmk0zwdp1haw5muGdDEZHY4dhHCYAu5CDt2sTgE8seucVoWv
h1rUWstnesskEl1u81TIGWabzXXO4EsGVQGJPG4kHORmzeDo0gaBLmRbM2VvYSROMyNHCWA
G4EffVip+XoeMVZ03R/wCzZmljuGkR4hCVlYu2xeIgrHoFG7jBJLkk/wB6xfXqQTJa/Zbmd
ZiyloST5WFz83fJwAMDOTxzxRF/qEZLfaRHnCkEZA7c9eg6+nNMwZYHML4kKEEvkk8gA7ec
jP8AL6UYt4nllQLuJ2ysCBt4yN3sMj35981EHLSzxyGTJZs7ecDCnt3w3GOuCOcZL2VB8hf
5S2MAj6/lwazLm4d7iTyxEJkwFV0OcnBPTthSDj09KjnuI5JWR4ihBdQxAXecB1XLdCTtPb
lRz0zRhiktrF4mR3IkG/B/1v3cgKxBHGOMheo+7yZYZJkuY47l/kURs0i8KPlOcnjHKEfiM
4yBTY5CLQ3UUxSd8SxvckAEGMnHAymcMccZZc9Dii7uphCs5ngSxzuaWNBJJGcD5CWwATnO
SuQCQQRzUs8tu80EsupXiWc42QxLGYyXO4Fjtw2CFyO+OnFRy6pbGbyTqMJ8v7524JJJx8w
IC887cf8A1qc8xR1SGSFN77UVxw3qAMjnAPf8qgg0+5uQZp7+Qyj/AFZTCr7dic8f+hdRUF
xPcIJXuJGMUeWdoVA6DOCGPzDgdAOD9DVePTZ5PDC226QvqMSzxSRTL+8uJOdzDsiqU3Z6Y
J4yavX+kXWl+FZJ7tpEhuJraK1tpLoSeWPMUtIqBioA+VVdfmKk9A1c9pYI0vRzjPl7iQDn
n7fB1Pfj/PFdFCga4u38vO67uun/AF9TVzmhNt8SWLcYHnZB4/5YyVcs3B8X+FdsfmFdGhX
y1AbP+iy9c9+a1fCltLLod01rGqTxjzba4WZY/LlJZY8yMQAGYlCD1GcA4Fdpf6TJPJb32p
6Rc27R5dXM1uqmQphYtjbgxLnKgqcEKQTuYHmNY8PXOlifUbSKUWckzT3ii3KeUTyZFwNvl
jkcF9qhWLndhWabapq91dz2Vx55srdZRCjx7HyJASz4O0hvKOTwBnO37w07GUC2a4cTK7cb
ShR0YA5BGOGB6jsc963Yx5wCzMFkZQSQuN/XoOvY9eOfXIM+zzZwqJli/KDqP/r+31962oL
WJHXKEvISo3DsOOD196mASIbNiAvyuF46e+fX+dK0SzruB547YLHHX+f51G8gGRGcknp16U
1G+YtuJC/xBSPy/KsPxH4lh8PxQPPbvK0zHYkbrkr6/NgHJ6c4PPI4z57qF9d6xeyXEsEUN
wY1Uosm1SFBIG5sncQqA4A6fidBAbX90ZlilJyzSLhSAcfKPu5weSMkZHXih0+1RtFK1u2C
HxKuBGxUceXjgcDkEHnpknNZJ7qzby1vEtQWG42wLMqAdF3AYB91P6VPI58pbkSmWV4lRjL
nLEDGeOOuMjjk5/iqCHTN9yJkMhRgzxRqOCxPK/wn6dcZqaPSFtV33UzQIQSTLK0eecdCfX
I49eepFSQJdTRRmFPLtpELbr2TcGGBngEDPAxnjA+8DxTRpHhyMCIm9JkQqSkmC/OT1Hrzg
dx0FaOnWFnbLLFE8pglDMsauItm7rkKACegwRjjp1zdtIodPWSK1CRx7slWUBmIyCSRhumR
yTVppY5I9s+zzGyXCZPIPbPbgfnnvxWbKbwx+QknfvLbSQQfpjP+TgVVmjEoBcOj53qvmEd
QDn0wevP6YqAFY2SHc8vzKPnAxkDpwOQMdfpjjmqL6hNNI0Vvkuq7sqQeccj8icdOnoaQpG
+3z1+bk9CB0PAHQkEjnuB+NRzr5SoyMVdTtIQYZeM4A4OcY465ArGluJJZFRkbycYAC7SVX
ox5wAdp7kcc9K2tO1ufSI0TZ+6AfMUhyN2xuiM3y5JbOMZDHuRUPhuEXGrxztIJWgDTherO
24E/Ke3zMemM457CvJdyX/ilLW6nZgLlrUlV/diQsYiTk5Ick5JJOCMEbV29PaXtnY3l8kk
sW2AGKGQzZWR9u8Btv3eQ49eAMcgHag161JjDuFkLiI4GNr9+T0AOcN/s9uMy3Or2kBaU3M
bpDMkLNCwIUcABsZwMkjj37ipnneZ2jCyKGGcqAMgHBGDzz044+bg9TVYXsbBY3lYv5fmfK
MERnBGRzkk/QYbpWLpZt5dVWJ0USRXDsxEbBTMsbidlyeg81Fye5x3JG40wkmwV2uQP3Y6j
jvz2AXP8zUkI3lV4aTjaAOG/Ht9KpPeFYo543jAkdGYbSBsJwGBHU4wMnI/DpRb5Jg/2iZ4
JJWJUxuuSSwYKR1G7HHpnOeDWMx1y9n1y4t7mYJBDKLK3htzJJM4hjIKALjAZjxk8nBVcDN
DU0urjT7E6bPJdqkc8l0sdt5RkCzxnAjl3MpOW4Y/MAcdhWuun6m91JBpyEqCRbvqSAMXid
oyjLhcRP8jbiN2N44LJhm3Wrkwaq9q9np32gOliHka4SMtwzRbQQd7AsRJ8qH7uVzVnV9Hv
4rOBNL1MSXcl1KI54lPlxQNBIUV8biRvWIZCqDkDaCcVkmO6j0vUlP8AaKauwK2MUVukkZj
25BmkwYg7FiHBYbSGKgZGZLyGZo9flSWe4eMSNYStaJmQgOFhMbIfNAITEnRg2AeKl1BLgw
GKa4uhDj5p5lEbHIxtzgfU8YxzjtVEaLD9luLXyLvaxYyKxCsQcY2k8d+uc8dugx5P7IsbI
3MDyu6hwEGwkH+8Bg7c+2OnSrzx6gdFt9Rlw0xdl2E5Cg5ZGcgZyPLlDBccgKSGDqtfRFv/
ABNcXVkZl8ny2WRo8HaWztQFiAzHDMPnAwC2SAwrtZrW1i/sS8ubVIbf96UltE2WlsrEbkJ
wqn5P3ajALEHOeNuNqMVxc+Fry5a2kVfMigjWLAt0j3RMxQKcAtIrE/xcDJ5xXOaSEi03TG
aNQqSSNkrtUqL6A5B447fTr0FdDasVa7IjZgb27wV6f8fU1cfpTBdbtjkAbLjkjOP3EnNWr
Uq/iTQGKAgaRCpB4z/obj+v8q6bwlb+To0kpUF1Hl70QHzFfqh/vDrkHjoe1Jpe7VrWxltU
aO/uWdSYR5sb27gKWVSpYIcuu0qdpRsn5QlarXOnjWILXStXvTrTk75ICyKTMVkVwBGwZSW
QfM2FwuRintqOmxSKiRHWDeTiW+uNOtGUSYdiAVRAsifPncMlzjO5eDXmurBri2axW5WWct
Nc21xC7TyRkqBIhQEEbvnfcerNjH3a0rKWG9vEeC8UWSBggUqyyyfLjGQQVwzDAIAaFgQST
jqIohgOH3bFJ5xxkdCcemf1qwtxuYbWKux2sI8DPzDsOScDpVeW/Y8Kg8wHJ44XJPc49fT3
qSC6LRbpDt2kZIO0etPlZg+AC2D8rIcgnPrn+nqO1YHiXWDpOn4tyn2yc7IBuwwGMMRnjI3
Lx1ywODivN5Joby5muJCiTmNnabaCzEnkkkHAI3D1IOcnobC+W0TMJipwBI7I3zDtuB6D5Q
M5H3alE/yR7BM6hQGeNVVWA9cA8fKencdAeKvQWzyrJGsKqmOpUdxxkc9j68fjQ2nxB2fei
FD1HBAA44H3TnI56+op1vFbps2orsztulc52nBOTyB+PuD9LzoptDEw2xsu1VhkYbhz0IPz
f41F9kj+zxQi1DhcOm+AEqcngMwz+vGPTAEcMKRsjTM1wCdoMkmdw44Jxjt15rQUwIzOlvE
rE5LrHwx4/i/HP40xZSSJBmNSucLgtn+eetLGpkcMFdAO7EEbj7dRUknyxlml8vaMrtOAvT
JyelELhJf9cnyMON4OOoz09Tjp2PNQsiQsN0rCQtuyWyc9vQfl+NZ0m2VU2tOc88oXz3xgg
dcdj+VOiRDEkSRSIykuEyWVuenTpg8njr3A5ZPOzSJCYUSRxn98TgMAe3pjqfxOCRVWR50j
WK6ngQbSS2wgnOBjJ4I7en0qG62mFIhM2xUw/wA5AbGMHBGDyOnU4GKWK4k85vMUPKhGHjb
O0Y4OD3xngfpmotJurrSPECtsjw7bSdg+6RkA9cdAwPJBUH2O3aeHb62ubXW3igjgtJW8qK
XeJZMKwXI2k7shcEZ5A71cg8Om4mY3duWWRQwCycn5jwflAAIIwPQHPNJBoSXF5LJHKWDlW
V1nYgxjb8x5IJITGeP4vUgNbQ76yVruFPPEDttjYhRMny4A29B8uBknGB1ximJqWqXDbEZi
sUKp5mcbyFX5yAecgnrwOmKgvZLqK9tZJLbC3ERUCRgSykIMYU7jgAjnIz0HSmWeu3UMds7
W8s6mHCE89WDlsdT90HngdcAYrSujqThpLYPtVCpaMZ4YHJOf97Iweq/nr2y6rPFgtbtlQX
EiEAHgEDBHAxxnB6AimzW0tzIxlG6NWOzySoAXGDjnLdTzjjPHSkhjgRCjqOHJLBGO3nIHT
5gvygLg4K/3uaWG3ha5gP2iOG2WTcqQv9wZwEyoCnDHIyMg8A9CJ7a2055EYzSIAMNBDJIU
AAzgYPHJ6/e5685p81nZTSyO0hlLNkpKoIA5YDleQM8A9u3AxUnnt4pLhd4mQuWlEpJ3Fjz
nOcjd27Z7c0+Q3UVr5Vsm65AXYcbW+VeMqenHpjk8YziqkCXkrLLcTEFmyyJJwDz1AGGwMc
nnjrwKmKRwsojUIF6BmyADycexyOKacQKZBGFfsNwHIz+HeuY1LV0M17LDNIwsAubZIsiRi
SJNx9FUhs8dCDisjSY7iQvfXL2hs5GKolwi5umXIMMaqQWB6M2cKAcnINdaNR0rWs2Hl2t6
IZTcl9TuSkZaM4R5G4BA+ZTw27JYghQHi846fqsOkJ4ptYikolisxp0Xkq4z8jDYhQnDDaN
z4ZSB62H1ufw1cynUEna/a0gtormKdC05DlVVQykMcscuxPAY4+UKauqwDUPD/wBrlMJdo7
WaSZQdsjuVYuSTlv8AWNjIwozgLu54fT9qaVbR9HAkB2r/ANPtvyO5/Kujgugl5fHK4N5dd
sf8vU9cdp2/+2rIR/6wmULjHUwuM88U+B7ka5obbm3nS4gnTj/R3GeB7Z7mvQ/CUsWm+G3v
HguLuIKhdLYjdhwu3aNwzglu4OPXNZVrp9xDf3umXDCK3sP9Cd4yCoi24Zyf+WZ4Z92AHIk
HOdpzITp89mb6/sUupikYiinVl8q0RNrEbtyFOqB8ZGGOWYK1bg1DWPtLwabfNZ2tsI1jkh
AVWlADSK7yKzMUdtuwkttC4Rs5NnyyNOt9Uu7C/u7u3RmNzJbmKOVjISyMi7kdGVuDtyCoy
MHalvTm0+90uJNMu4ZdOt0VoZEj2usgZgCE42pxMR6mNiSS2TvxSOq+X5jsSQWLEnPQAj8v
0PvmWKIy5VlHzAdeMEd8fXFSyRRwK8srxQoBvkydsaLjlj2XGByePwrldR8UXEBFrpiW67y
qCcsHkU7wHZU+6yhSCCcHPVcEZzm8SaqYpWbWvPGAQyJFjG3nAUZI+bo2RuA69sW8uNUvnk
Ek090Q/wC7klVQFB+ZguAN2ABwTxgevMMMIJcSRrJIuUCK3yvhiCMc55J9OnPQ1fsbV71GW
TflGLtFGcFCeAMjgAbF6jkgelTBba1jQiGOSReEOWdyM4BY5I6begxx1oMt3KXQqY3JyUjB
LY9T+Q4PpWrHYERhSEwwO4MgJDY9sjGe2SamkQsijLc8Eq/POOgOfX06/jTJ55AiwxsVmm5
AXquSQMNtP5sBgcjcQFOhqejNDpUMzmMMkZZnV3XJ2ntub5ehO0EjHQ/dObZxu9vNLLst2X
eJA45OPXB/U5A/PE8KSxgDeSq5GecnGTzn3JFOjR8qyjOCTnaByD/9Y/pUc0xIQfIzFv4SM
k9O/FV5F2qnmSDeOSeX29M8YOO55PbHY0siQx/MYw21sglV4IHU/l6+vek88Y8qLChQBgqC
MZOD79CfpmopJFCLJIVUglFKrljgdeue/t9c80GS1nRoiFdTj5NmzPI4yAeQxJyRn6daxLi
9S1mVbWOMxq2QHVtu4EZAHX147YHfqSNK04SZgjuSit5fQdMDuR07n74B54qxOjW6bpeEnK
tLHDJgE8dgAOx4z2zzXU2nh2wvfCFs9lYEXcoBQyOT827DHafl7Nxj6c4rW0Xwna2lv5mTJ
fpkiU52jIA+UcErgA4Pf2xXQS2UKRgMobaPvhRwM9R1I9vc+9UVt4TM7rlnfq2ccDnHTPem
RaPboygRhBGxaME7ggbqRnGOp4B/lTZLJVjQAArGu3acktz90Hr/APrqIwxfeMfluCMnG08
Adcdvw4qlbwzTz3n2yxgWGKUpbfLhioGGJIJwCcgdOOwqGx0wTXV1JNZrDFHIsVsGiKN5ar
wef9otgjtg8VsRIkKDIGQOMjJ45FImY0H3u4Ibvx/LtRLGrICq7fm6hc47dBx+lRrZB42Ty
tiksz4OMnHX60xrVYpQfK7L8pJAHbHpnv15Iqr9h33G8SkRMm2RAxJJzkYJPAAyOnc9qq3F
vtm3W7LGc4IA5AwcEDp6f5zU8a7wpk5x82WAyeCByB1xn8fwpotY45JHw3mOSxDMSQDg4B/
L6YqTcjysBuQFSc44HOMfX6en0pfk8vJORGfmxzs6dev+cVi6jfWdnYB5WePJGxEmZHP4qQ
3p3+uKq+G49KjvFvhcx2cFpKJX5K70dVGzHIK7YpsjkY+oNOt7qzn0lvJihaSFFtLO4+zkw
wwxIVjLIzM+0+xLH7x6KDlprOq29vaPqEkF9pskiW5eW1SUKv3t5aICRW2Zba2XwTkDO4Vb
lYtR89JY55Ly1CyxW6x7zFGodDux8rsuUwzJ8yoU9FF+PUr4aLYXt7ZTC1hiiM0WVZpoplI
Z9y427gwUMQCflwSyswsTXyXXh200uS3uo7i2SzgvCMBI2XYhTLHsy9gAc8E5NcVo4c6dAs
TqMhyPLHA/0u2HTb0HP5itlllkeV+QTc3Wc9c/aZvwrntOXOt2A5wWl5x6wvVq1LjWPDZCb
idMi2gAgf6iT2+vr9a29G8TWVppRt11FbUm3bzEhBYk+XhEULhiS20E5GFz8ynaav6ToeoR
ag9xqqxtHqhZzp86TykxHLMzlTuU4HyZDksVbAZSRt6lpDQJbSS2urG2sUBjuUktgqfN8+I
mbAUjc3mSMzqxDNwuawri3jjiaG/12yur5Z3jRlYmKWNIQFKPwPMDAD5jjIcD5s7tO01vVI
5L6zmkktb+OdxcFQv2hArFowXwTJ8gUhjkMBznJFSwwTx3UQmgVDJIryS2SvEsq9MsqARlj
kMVO0bsEFwxjXJ1HxFfSXht9NvIIIYSEaeHDmWQffA3ZwhwQDjnGc44p8Pi3xBHbQ2sUlhN
NKuFknibzn9TlCF6kgAJ278Zo6xq2o3MeNTv28p5A32eXCpuwWG1MbmX/e3dM9RmqjyyQTs
6weahCur+UY1O4ZyGwNwbJIyARz83GDLY3E73D3BFs1sU27Z04UKcDHAXjDDcDggZwOMt1B
ry8ha3jcXAkIkkxwqsMhew5OOR0APfrTSk7Xim4ureQANlURsoMjCtxgjoMDjn2q5YyxPLE
qB7lkXcf3ZCqwI5KduQe+Mnjk5rUaSCLAWNnlU/vCCTkZPB54PXp/Q1bs7iOYxbFG1flDgY
z36Y46n1/CrIVYEZxEEIO4F1yxwPbJ7D/wCvUMotkJG19xyFJQjn8eaz9Wjma3huLOPBSRW
ZXfZvGeOeobcwIx1xjnOKpf2/rGqC40z7IExAoIkQK2GBB8wAkqAzbgAOeg28itmG2MNsCZ
d9wpO+YLjc3OWIHAYnPT9elXI3RykUe0A4PqCO/wBMfp3qukcjO5LlkV8uduQAe2enHHXB9
jTcW9qQZA2CNyNgjcMc459+gqMXB8zfbWsgUE4kxsUnkE9emc8e/rTMT/6sSxIzDcO+Dnkd
c5x1/D1qNrZyh3qU8wMpbLBmGBz1HfsP/wBUUsMCWrKrEJuGWVSdwGOuenQd8jNQqImtN0S
qFaMMdjEYBHBJ5GQeQNoP8hm3AhlManexL7RIGLHtjgEZAOBgenbrSQReXEs8hnLHcUWQMS
33umSeD1yMkkH2rovCmnrrE95bag7bvKEilPl2HkEg42/3Ovbtw1dzpqWmnwRW1nFKkMXQE
erMTw3uenuPpWv5xjiSJf8AW4+bjrz1+lQyFmbJO5hwAenHSo3CoOMDk4x65zViNWYhmA2g
Dgd6q3Cx78dBjuxA/lisHVpTMFsbAQtdkhiHcfLESQSVPzEHBUDHPPOeauwQW+l6c/LLFGG
lIOWJO4sxyScnJPGeKk0u3hj0u1EUplTylbzCc7yRkt+OakniYgHGRnBwcEZ6VHEqjAdOEP
Uk/wCfSlktyWEnPou3sT3qOJsnczAk5JIfHGcd6incYKMS4f8AhVDhuCeR24GOfWoN21XO4
Z5UbTt46jv746VE6hpFwCoONox0GRnj8f8A61QoAMvu+Tdnb3HP6Ugb7wA+7z8ozgknHFJc
NE+7jBySBu+6eTUauCudq4LY6Yxjt6+n6Vl3sVm83mT24eRv3YIQsVz24Bx9eDWfA1rYB/t
E0zrJFG9xZJOFcKuWCksVIVDIyhvlQgA7t42PmXfiLU7n/RtPmBjaA7IbSIW0eWACxoiYJA
bChWLH5gM567llZyfZby4hmtbjUp5FjuLdpY1WTMtujI8ag4GXlznawLA8bgaspbWJupBNe
3NtNEv2fGnRz3qef5YjcySBXKDgbUDqyggkI2cxXkpsGay0Rbe6+zJ5y2bXchlXy5NoRAr7
4sJhvnYn5jtRCHUZmo6xbDTo4BfbFkuI38lmEcm8yiTeyH+9G4+ZFMeYW2gDFYGkbpbKzCK
MJv2kg5ybu2PQZ/z69DrRNnz22MwN3d8Afd/0mXsOlcnbXS2Wp2lw0mxY/NYsFJ6Qv6A/yo
j1GNb3SpVdmNtp6qSqEYAtC3cAnqfb9M7dpNLJpCpFZrcWsL+Zdq8kYiHyQleZP3kZ2rL8y
gMWwE6cPg8ZXmqz67bG8mAaNHtbpogywpDkvJ5fISVlBO5MbXxjAxt0tF8a6tc2F61pealN
b2KJHEZVhlZ2KttaV9mFT5PnOSQM/Nk5rBi1o6tJGsUFve3Vg0UVorpIisHZvNdYotpYCQg
hQudrEFSBitewae4v7e0kW+tbyJph5MiLGY4GYsBgAsmF+YI+1AFJXbuDrsp4quLbwzJJLA
3mpbkIbVkR1DDKuYmIcEbw3yhlwMg45rkY7q1jYTJAsVnFHGXmaRHCxnAG5FJY8qVyD9ccV
rWE9lqL/aYbhJY0AwzlVGTgHqecEKcn+RArTWSBAJLIu0u0p5cT/NHhSyqQhAIwAo6Dlaz7
27lmiR7uwggEzDf5rCSQFgCT0yoyeR1GenoyItcEJLBNJErebhVQeWw+U4GdvAx2yOODk1r
TWhnK8bh94qZn+YDB5wRk8/oe3FRJZRxQNJ5MLwMFIYIpDA4OOAcnGRnvzUlvbfZYjDHbgk
Hcx4CjHHB4Yng9Sfuj6Vf8iYuvmR7XIw2VzgkY4PqMduBk+9TxlN0kcbODkb3xznGfr2/pT
cxiHcU5I5V35Bx0P/j3T0qKeWGZ0BKbQN+4rnjIyex6Ag9Sfwqsur2lnPFCHZpmZYUgXlpJ
DwAM4GeeTnHPNZtidR03V9Smv9PuUskzcMiRxMY1Hy72KtngAKQM5xnHFaltqGn3kSrbyxT
RlBg8kHgjvjPPHr1qxNPJ9y2MaOfl+Tk9O4/Lk+o561VWeUZzjK/8tRyFyMnGABjt2/QUz7
IYLjZKgRSThdzHnHLbiMHPB6+v0q+I3VVjdFckEna+MfTA71Ta4thN5bFmPmbiQCRkAkZPT
047mmx3E2FUCM7xlfmA5xjrjHQ8ZIJ4684p3MkNwwtJZJGKHcMy8vzt6k5IGCfTrjJ5qPiK
V4d2VYuGVs9OpxjODjaABzyOuaqzWtrFGTboEKOE3AruYBThcsvOOBxnoPTIfZNPbwRhIVI
CNvKRcs27IByTgZJPPqM9Tm54Xul0zxBbxOioIJgCQwCorjY2WGMgZ6+2Oep9LLeRIiGSTy
uTx3XvyO/p788Gi3l3IZCnlOcjYeqDqAfpnp/Pqbaktk457YHekCrKVLnBVj1JXkjv69Gqf
z9sXGTu5GO/4Vj6tqBQhY7WSd2O1VVWUM2CRluijjqfTio7GyhtpJJVPmTTsGklJB3cDAyB
yAP5+9Ov72K1t55ZZY40jUks7YA47mrFlE1nYRwOQfJQR/d25IGMY6Dp2qZ5AQqgrzj5fSo
JBHcQSIGlVSMMyEqevYjp9c1C8sMFupFwlsgZYw8pXnJVdvJG4tnA9SaqSavbRXdxbSyzLc
W/l+Ysds7bvMJ27QAdwJDZK5xtOSMHEy3KSXLRIZC43Eq6MrABtoPIHGVOD36jgjKFCSclg
wI7eufXpWDrtrez3OnJZPcL5MwZ9kv7rZwCZeQ7Hbu2gZGcbhjkZviqy1eXULCXR3uQYFcM
UmCRmTdFt85dylk27wduSDjjsaVzp+qmy1G2i/tBbq8vQIWacuqp5zEFNrHYBH9Oy4JIqzH
a6vZaoZHu1ubGV2iNvGm0QRHJQ8tztPy8DJDZO7AAvX2qWFk6SXVzBD5n8ckix/T72P51gX
3ijTopTFBLJdgDaWt1BUEE8ZLAE+gGetZZ1KKbyElu2lV5CDllgjbGADvfapGSMkE9CRxTb
qV7O2h83MEkts00MkSjIcxnaMMCFAOQGYlgTu3D5hVCx161j0e6b7Kls93IlrPeEMVMJ5yk
a42upSN+SckdgdrdUPE+q2egSXUlwdLeEcWmlWEXlIhZgJA0mRKCxH3GAIZSCcnGFH4h1LQ
ZU1LUNRl1Jri4PkXKXBlSS3ZW80ojZWNlZo9uUGCWDAgba2r+9tZdFZpbTM8VxE6XCRNJAu
+VGZ45RnaG67WYMC2Occ4GmX0NvpEsm1ituJH81YyApE1oxAyOuSB07Vt2t9bxLOJZlTN3d
MC0TfMDcy842kj8cGuNCq0671yvlzEg4xjyn9a0LWNFW4ULtdtPXcCeGB05j7e/+enaajpU
eqaTq16gYalDLaRDLLsuFMEHySq3yyLll29cHnIGa8/1TTNSP2w6d57QSFWmsliEMsQHI8y
FQOn94DBHNYFnLfwGRLcSYDqXiZdyOVIIDIeGAPYgjt346nTbPUIZS9xDY2RdhIsbWULuCA
SsjB1IijXG45KgqGxnFdJp1sLp47TT5EmtUCpcXdwgdZcYYBFIG8DgbpFPAAQIApNvW7Gy0
PRrfRbLabGcPJNaSNv3DcpQ8qepVugGSO4BAyrbTkAFwLZI9p3xyqqIy/Ky4z8oBORnAYcg
EjFWtqWqgSyQ3BQljtjxGu09eoLEkjoCD3HWpbZbgbjDv8sgPPI2Ujf+IEHgnIYjJANQraz
+bN5zKgRTtMMhKkZPOGPAycDAx788Xfs85YJFPCIYQVBJLliOM5Jweg7dSD1HN6Kyt9rB/O
YngNK5b9f8+narq20gA2qfK5IGWPH4+hNRbI0b/SQdobOcknB4x9B1xSxPIZAyKjyEbcgAh
1HOeeo5x16nvipFaUM8ccEsrhAyeVA0oxzlmI45wepxmsme+kFw8Vr5TSwoHGZlO3155Un5
gCADj37PglvLyCa1tXs7+7ljV3l5jNvGwwACMFZCBvBGeCOSCCa0lkF02C0NrqJvIJGgna2
t8O8aqGEg3Y3c5I5AzIw2k5q9dWd1JFJE39uSw3aJI4itAsjygeXiRmIwNqp1JGOeDgnPsd
M1C8miazguy8SpOVvxIqvLg7oyePkG5RjkEJt5AGZ9RWVIoporuw/0j5Gt0TaBMpZWUEqeN
wbAyOFKjOC9WbQtM8sPlhrhWMZhh/1vcnC/xdBypOcg4HSpYDGWIjjcMrFT5ow6nnqrDg85
wQDj61UlvvIkdlLM+8M0UfzcnIwMjPb14z7U2e7SXHmDoBhmJygBz9Tn0FUxeW8EUyuhkcj
99w2W4yCeOOpPPc5qFL2C8uCkQjMryYZSAzJjqcg5GQR6k8gHA4ZLFqJhIgLp8xCM6qNvQg
5Oc+uBjnkk5xUUMZe3mCTLI6Q7X+zFWdkCgtknABIbrx3695POuUvjsjjES7H2lm2rgAAhv
0xz0495UiZpmd0CyMoZGDYGNvrjJyNvPX8eK9E8NRG20CGWa5+0b41dQzbljUDhFwTjH3ep
+70FaEhYP8qhEwQnOCBk0Cd0ckjBIxwKoatJNLbxRwu4cS/Ns8zptbg+XzjJH+FNkuJ4rmV
rr7RCn2NXwCzfMAxbbjjPHOMe3c1maUst5B/alrFcx3ckhZIbneoKDOEG7gAjkn1yemANQx
XYdRdeYbeV1mxFuJiYg4X5OQoKrkg9e+CaxVsjrV9cyIjXOmRhzZbi+fNDIHf5sA4O8ICT0
bBAIrqbWMyareS7XMLxRbGkUjd94nsOhJ4wMUzXJptK0qS8t7Sa68oqXht1DSMhIDFMnquQ
3ccEVhwvqo89bqezjuvtdq6ypdMYM7Y1miUMcjJEmFIx+8XuGxXhg8MxXNxBFH9ptZ7iW5n
jlSNod53bn3FcksGK4B246DjNUDrFibu8lskM8rSKhzdSyfdwjHG8qJCAFBGCM5yRurc0a6
tpFmu3s7uA3BCl5d8m5F3bBglivBJ7Alj97k1DZeMvD+t3SW1jfK0k6GSFJIHi80DrsLqA2
Mdj2NN1zV7HQNNN3qMqww71TOOSWOBtGfmx1wOwJ7VFqGqWljNaRXU4jN2xSElTtL4zjdjA
J7AkZ5HNVtU1Sy0ixkvr2RYreIgMdpYgEhRwMk8mq66vb3d5dWcM7NcWhiMolQqw3LuU8+o
/EEUW+oQ3tr9rs7nzIJWLo6E4wOCc4ycEHrnGKwZ7rw3fxzu0FtcvbSmBlEALBhztB44ODz
0OKz7aRLKHzE+yaeLlRvFoSruBnk7cZ6np3yOnNOksWEEf2i2C2cRRYbiCFUmt0VcLJ8o+Z
skk5yepXYeSviO/v9Wlgvrm2tdfBg5LswDlTl3h8soSvTcpyVOcgDGOJv8AWr+7tFsciCxR
maO0gBCJnHBzktjAwWJI5q1oUF/OCYWgSzjfdLNeIHgjJwOQwI3NhQMAscYrvfDz/wBsa1D
LbWqWWnWUkb2xjjSMyzPJ8rug6nbvwecd+c1S1OVZ/DOsSyI2Wlu2xu5OGtAufXH9PztX8M
ZkkU4G26uhjb/08Se1cjEpe5VQwUmKfr3HkvV6ElZpgZF3DSgQfUf2Y3X8v1r0Xw5bi6e/Q
g/ZQbZozG4DowgiIZSe6naRkEexzTNP0RL238+8hF1cobgQkERm2PmyqTH1KAMWfOScOg+b
auMy00nVzdG9W7u5obSRTcxNcTfKUIaVFBYlhgg5wOpABzgZklo91rMlmiqFErtfTQoE+0T
MSsi8Y/d8bcd8c561ra3MdKsvMhcQzElYFCqc93IDKwOF45HUjvgHnrbXpjbXFu9q08lwzi
W7MmZWBVFADMDtA2jk5AyBgdKnhvJbm2tEa0lkyTh2lDHjdgfKowSGHUkcfdBwRufZ511B7
xraN/30sqWrw7lAZgUGAq7tqkjk8dB1Iq1E15FJNIumxm2eMqgaVSynY6gqSG4y6kbgT8o6
7eXbYhLDNPbRyDzFld/MU5AlaQDAUfMc+WSeCoxtGKW1V1lVEhKFYo1cgEgso25UdVHGfUk
scjpV4TJFHteQykYII5AB9D35zUsn39m8bsglcYJ/qexqk+9yXkK7GJwm3J/L+pqG7udkqh
Q6pypd8rzwcknp9Tiud1A239qM9zax3ifZUYhy/mbg52gHjIJb5gOQquRyK2L3wHdXthHIB
Z2d20hkZXO9PmULhuD8wO4kAkBskeg3/C0djbG4sIru0udQhlkMsUIPmRgMwZf7zAOWGTnJ
z3yTuaTqOlavCG067troRAM4jZWaNXBKkjgqDgkHHI56c1duLuytrW9uZ7iMw2Kl7nnd5W1
N7bgM4OMHGM8iiWWxhNrl4wLp9kG3pIxQuAD0+6rEeuK83vPDNzq99q7wrBAy3WUt54JQv8
JZs7AsuTG2VGQAcls4xXu9DXTNFVpPLvLC0RLeXyjtmiXOWfafvZcjGM5IQAgZyywLQww26
z2cvzSeU8JJiOWJAXP8OeMkZJBySasSxmNAJIt5Q/PMiAc8ZOD06fhnuaqGOC4ZYYScjO8K
ryspzyRgkZHPP+SkmnOkLQ2ryNIqh8mTClslhgY+XkYznsO4BEiLc28MM0ot40GAF2juw3Y
7emBjvUcrC0VYpbrkByN7gqwJDYPzYJy2Afp2xio13MgYWsOxEUqFVMEHB5x/DkknqcE++K
lMd1OqW9wTGYjycfNggnAIwMEYHcZ7DJxY0GBrnVreGe1jud86K0ZUj5C3zEgdAASTgdvQH
PqU8jp8uP3aLsMiNk/h7jgj/wCtzWmkKRP6J/dUsSAPT35pCxOCVxwBz3/wo3MnKkD3zx+d
VNTzeNbxLdukocOFhJVnRSCxLDovzKD1yGweuDfsU3A5G7y8jrySefT2FR+IJWj8O6i0Myw
SiBwjsSAhwQG4546/QUtpElpYwRgFNkS/Kg2r0ycKOmMenfjHeebUra3yJHCqQxDL82QMA4
x3ycY65rkL3xFqF4tyLOVYsNsijSYB9oYZYc5PDZYYyBg5HNOl0+4mn/eF3mKjMV5KSIVX+
6RyWyCAQenPOcm7F4atI4lEryytGwAc7UJIPGVQKCOeh+tMj0myt5IvKXAgGyMbsIi8dBxn
oB1PQccVagt7aLe1uHRmJkciRuvHJyTnn+npXlPhm5i0uHwrf62wOmrbSR2EmQqW1wzHcZP
XcB8rZwMHjq1dDqS6lrvie9EFhY32k6ePsohu7geUZyAzPtCtkqG2c9Mtjkmo9Ohj17Rb7w
rq9tHbXulsI4hGx3Rov+plRiATgcZ69cgA4qjpok8S6lCt6BLb6RAIrjzFG2W+IAkPdSE57
dTkZGCMu9i1CbxT4hOmzHzomtGe288xrcjymG0sm1u4I5Az1HTGte+IbceH0n0QxXMkxS0s
4IUGPNIwq7R0IXnBx6egrAvEk8LX1rqg0uwt7aBfJure0mMjPGQArMGQDcD3zuOSOma29Og
i8v7XNHFG6ksWzuUN0I284Pt/tH3FMS5m1C8byGCQRxnbEXODgjIYDI5498evGWS2klrAJ4
pYtwdnfdHlVLHJlCg/fVgDkc4GDwSDFeaEdZ1HULuOxS3jtbiNriHzpNgcsC5wCFbaA+cFe
CMHgZsR2VzHoV1BcW16i2wkDfbYxcJgRbygEmcNuVl3gLwx5BAz1thDBY6RYX+wiab7KZQy
gAIWBAjQcgAO3Y5yD3GOQvX3+E9VmBBxNeKpbn+KzGSeAT0/Ste4hkkmucSx8Xt5zuUf8vE
lcPEf9KXGMmKcDt1gkq7bbjfu4wR/Zi4YDpjTW7Y/oa9O8P6bBfaRqULXt1bvLPHl7SXZNx
bRYVXGeMO2eO/bHKWVohj1rSrgqbdrx0t7qcAtEzyyRKF3dSrorDG35n455OHqGr3TQ3UMe
pXf2y3DW1w1uPLS1CSlEIUDJd2CjOWON3AAFXtDt7f7BAFVDuAORg8nkc4961L7RbHVLf7P
cOygZIlQKXTJHTIPB4BHfHqARzM/w4uUw1vqVs+DnEluRsxgjaMnd06HGMDrVRPNguJbFW2
eVKyN5B278E56YIHX5RwN3vk68b3NyC4mdodxbap3lmPI3NnAxxzj1FSJcTeYyKFXHGcEng
8Z556HOM9emBUluZjKN2CpAKhvly2BwAeeQP8A9dXWdwQm12R1y4+8CB1B+uM9DSMcSMdjH
uAqgD2OevQjvUcksq5BwinGNoLMR+JzUFwZxDK+fmDnahfLAdMH/PaqCt59wief5v7zI25f
j3yfr+R96hSK2tfFdlDMFit5VinRnUAB0MwOWAHQyIenQ816jGpjTbJDkljuXrnP3snv1Jz
WF4b8MR6ZqF3rN4jfb3nukSR2BCWzXLzKAB8o3bg2WyRuxwOBiaPp/iLwzp7+Ro9vd3Uuk2
6RTeYge2uIoUj8ptzjdGGBkyvq/Ulc2rXw1e6Bd2lw2oTataXm+DWbe58sxMHUkz7coDhhs
bO8+WwUDChaveH/AA5Fp19dXDXTXcFk7waZH5hdLaIFiwAJwHDM8WRyEjA7kFQq/bbwS2V/
DG8xKz3l0siSOCQBEPMbYOc7cLgYGKyJbRzLrVxKPLs/ssqNK7gfOdu3knG7PAIx8wA4OK5
vQobi206O3uITE6tII2wMlS5IHqRtxx29scNutUt7PU5gbhLm3ChTbLIWaJiwJOTySSzcL0
4XI2YGnavItjGLhkcqAdkQAV+OmBn5SxbBGeOe3LWvIjFFItxIxJ+Yc84OCSDgAEgccHsag
uP3mP3WUkxl5BhepPbPOABk/lS4aG5LxQbjGwRdoAYjBGB9AN2B1zj0qOaFY4pJt0gjdyJA
rDchI9R3GTnggfzy5pbmK7kEcNwysp8xJZC+8DGeOOwx19eopyzy2uHtJmimh/1c0UmCcj5
u+d2CSAT7cV6xb3v9owR3CFF85AxVMttOMEdATgjHTtTCsn2l2mMaxj7uP4vfpyOfXtSxSI
SghJYuQXCvkp069x06ep96S5uAiALKwyM/MDjueenYfnWdYW0L6nc6hukKANBGkgwow5DkZ
55Kjnuqj229DbHKkHncMcHP8qxdfv44DZWdypMUsrvNLt3RoUGUBI4JL7CFPXByOop1wYdU
giu7G7leCSMlJEbGQehyMH8euKqbYbZUku5WmmG1FaVy7sTgBQD97gcYyRyfpNBZTPdLc3k
zp5fEcMb4ZfmyclWxyQMjBHAORk40YxHG7JENgPUqAO2B8w69h69PpSMcuZMYz2zgcf5/Ko
srgqSFOd2ASCB+H0qOQhuSuC3TAx3PftVFtM07+zzYfYbdrIqB5BiUx8HcPlxjGefrUqpFb
hkjgSKIuzYVQAWJyTwOSeuffPJqu0Fv9t+3LbxfafLMYn2ASbeu3PXGaqPBDGzCCFIzJIzk
IANzk8scdTVRYIFnmu44lSSX77BAGkCjAy3tnjOfpTItJ0+BzKtnbBonaTeIlyjsAC3sWAG
eme+ayZNPGpQxMr2gtHbMiRR7ccchgRn0JU+tWVjtrezb7VDCkfmZ2AcEnK8DGSO3+HfCmm
aSC5Fnb/Z4Fd1d/uuACNwyegyegP8AQU/TbqJBLHBaNbxEbV8xPkyedpHPcnJ9vpUlrczWN
rdGOWUC22srWgyhYA+UknHzK2WQkDokYJAPOxqVgsXh3UbWW7YahMqyzuwIZskuEwOdhG8D
PuSO1b2v2cUFnJOs86MtxaW625mxFgSxKGRMZDfKuTk9TjruPB3isPBmpBAN/m3vzEcHEln
yfxxWzPKEkuGZmOb67Gduc4uH9enWuEDssoKrk+VN2/6ZPV2CRv7RkBXaBpPcf9Qxu34165
4aV/7NaTG5d6SSOVzki0tiM59wf8mmeGpYbvU9RMjlpWEM8ispGxmklkyFI7E5JI4OB2NcL
NePdz6aCrxS3PnX84OQkjNIdu4DPzAJnnkjHJA40LYyWbpLbXDRRKczLISV2fxY/u4GTgcd
sV1dmWuJAxY/Md2RzkdePXtWtJdR2Nq9xcttWMZYsOM5wAR6k4A9Sa8khsZZpxcXLRLc3I3
zYkG4SsCSzK2cDJ7DA69Rk7aXMq7I4ysbbHQrKzBiAwPyjBzgg8dSMelXHAC/LCArOELbhl
iQT1PTA7H0HTOatRWkfm+ZczJuC5AyeB3x1B6Zyc9QaW4u1eHMCZYPhSo2nbgDIPqScj/61
V5bwpahzdBEHJfdtJP+fX2pYZoSkih5XxnO4kZPPf1xx0xxTsLKsjbEYYDne3A4PXrk5z0p
q3EK/PkKWGcRdSCv/wBbHNQ3ohuAFkikZlO6NljVzFj+LLcYPQj0AFJonjD+zL42+rv5EMk
UaQyxM7R/KG52nOFwwyOW6ZyCNu7rOqz6nawL4duo2kaSSR7hAQqrGNyh2xkK0vkqR1ZWbH
eqJ1vXJ7S/iu7fULaWWW3ukhiV2aK0aRY5UDRjO8IjOQvzDzDjlchbtLi+ttUsrVtSm0m4n
sIgkksjlwZQLnaSxYp5WwNzjiTphqqw2up6O2h2QSe3tIDcpLGJ5tkUfnKVCspJkwpIQtjI
6hcbRranrcWn3JW/1GzgReJYg26XB6DCggH5s4bBOB0rlbrW5tT/AHdu862TOzj7Tnc3zOV
AGSPusMk5B4xjjFaCQwTKiFRtwFPG0YJIxnOO3+eaiu7S3n1FbqaKSd0TyRCCAv3w2cjksM
AEgjAA44qCGW8g1QWReSbz4soBLkDByQFxxjKjGMdxjpWzHBMYHylwCO/QZxn5T07n2HIp1
vLiaIKsbz9R5g6EhjyPXI9OfbpUc9wIGMU4O+dRtVCByeMg4z6dSOtKZp5w7JbBXddzSIfn
JKgkFj14X+73OMVnS+ZchlZwIy2XAOOwwR1xnpn0z2qnFYTLbqZJWnYfKFDks2TjAHbg9Bw
Mewq7HdXDobI3c/2Fzu+ylvk/7988g9sfnVvw74it9Fgu4p1kkjlZmijjA5bJByrMAWI29/
4SM85Hd29zbaqyz2935kUJYeWwUL5n3c4ByMfMvOQSMjoCY9SBnjhtVXb9qlELurEYQIzE5
weTsI98478aljZWsMcMccZwCMKVO4t1Jwedx5yferk0yJG3DY4yp9OfUd8Vzjzy32t26m18
+yhDwzTYXHmbVIXk/KOufT5B/erm0vddtPh68AtLuPUIPIx/ogQojMhbCqhBwDIciP5QQCC
yljTXU/FE+qwPMt1FawwIZ4zYghjiBXAIBYn55SFVyflwM4KnT0/UPEEWpSxz+ZLaJMqtL5
PDEO6/IoUHYcKCSGK8cMp82umaRzPIJcoy4bBUAN2BH5ZPQgFeOcUrSFZBmUlt5Xb93b3we
3r/AJxlA3lHYrIX3ZwzZyPpn8Kg+02sl39lEkfn7BIsSsd4TO3dj72CcjOMZ70/LbmLB1XH
U8Dj0OT/AJIqCR8jO4JkgZyOf6VXe4QtnJAPA2kcn3/L9ahbaXYFhww3E8e45/wqOOMFMZH
I3HnqSef6dqxNUvDqd2mn2ll5rbCjGdGOFx/DgjHLY9egx3qxcTJ9gFxZGCHft/1g2rjqBk
Hr24965+E3DWwn81bt2LMFaRiAeeoPAGen1B+lOCO6bzW1INIjPvUPyqY9AD/nJ9a0Rbs8I
CPGYwo527zkDA698Y9M5qC9tjLOEWGRvtIaFgUXhnwqcHgfMV569eTXc7Lc6Lb3dzBCXlig
a6lK/vG3qP4gcnG7AySADik1S8muvClvds7y7p7Z5HVR/wA9EYZ44wcjGP5VwN3K0Xg/UEV
GZTNeZ4wSTJaf5/GtPVtyTS7Yg4N9e9Tj/l5k/wA/hXKRD/Sk4/5Zz/8AomSrsGDenCjd/Z
Od/Un/AIlp7D8fzr0218QJpXhm6uHeKKVI0kiIdQzN9kt8dTg4fGT0AHPoc+CSO18H3kYto
4bq+MlvHaLIjOAD5QQOcEjKE59jXKIgvVnWUxPumKpLD8vCYRHU9R8qA+/4mtG0tLqzPnPd
faLMf6yKRNx8sEk+ueD04zxnPQ9fpDwWsMRs0IspkzGYI8iEkDaAignDZOMKcEHPBGOR8T6
1qGqakiQW729lay/6qZWjklYYyzDGRwDtHBwScBuBFpTbNrR7UkZAdzxhMDrgnJzwQM/U44
NXItRha+lLylpQ5CSMy7AowflVjx97HHcflNNfWk9mCsEUsbKSqSRq6LkDP3h7gZ9qINQEc
ETKtvAFA8sqQ20KcLjb24we4/A1F9tuBbBZnKSFiNix/MzA9gevIYZ9j7ipIQUbyUSQsvz+
bIyllPQFj27cj0HpmkFxNLPFhlkzu2oFyDzxz6/KQf5nNWreA3MKySMUy33XwOQRyRz7fnV
mC0jR/MEIBc52sctwMA/19ajuIFlBErBFHICdAPU+p/8Arfjla1bR39q1sbpI2EimN1IYj5
gNo6emMDHb0weM1KKfS3At5LmZFdcBk4aPau7lmIAB+UJjPHUmunl1eEaMLCK3uk1FUC3Fs
YwkEbByWZIiQpDp3IOQSOA3Mmo+ItZv9KNk9oVyPmUSl2xnCH5up2j5sk4IDLggE0fEmpx3
Vo02n2QSSFf3skpy8fJxsYsyoh3IRg54cYwMChZaNe3ts39oTyRyvEssLsj5BwQ2QxGCoA5
A6M2R/d6bZbW1o7zSEIqFJZGXadvPoBkH2HJqz/Z0Zg+06lcTWUIA2COIA8gMEZSrEkAjIw
PbI5Cu1pCqG1GqTLNgxjEXlvnkZIQEA9M5GMZPaqek6XcWAlupwjXMsj5TcGCZx0469MmtE
21w8eXKpIU/5Z85AByM9v61QuLSLC7EJC4Zg20bsdN/IJH19euDUUtiSn7+fapU+ZtUccEn
29eevPUVQkvrKC4kWUi4eMkNsUyMOAPvF+h2qMZAH4HAlzLPbGeWNbdB8rER7flz/G3QfN9
P5VD9ihb5vtLs7ZWOQoeDgADnn34x3HIpxS3sozMdzShVJXYRnjGeox8uPu8dPU1Z0Wyguv
EFgGgVlkuI1Mag8qcDvz90k5z0DduT0drq1loX2y6g02xhgad48x3J35WYRSM0SqTt3scbS
7EsmQuSRa1zxF/ZfiPyltvOa1tIyZWYLGDcXCRjc2xtpARWHByO3y5qZPF8MF9cWtzYMkKE
D7RBIZQXMSOV2lVyCZFRcBiWZAQpdQSXXb+9spo0jgsJH3p5kV7vlVo5VjlIG0fKCeG3HqM
qCcDoWIjtYoxxsQIF3FcYA6VHwpPUj72GPBPXucGoQ215UDZAbGANowwBwfbnA+lRyXEcSO
wVgFztCr0xnpgZ/L8qi/dkGHb5ig7SWHB4HOf880haRHjbDuq5UAEZ56g5Iz+vXpxTDdww4
2q6heFAgcqvTHb3H6+hrgJtT1dta/tO4U2TJFsUSEbUi3AGN+mB5uFPIIP93HGzNcSXEkMm
q2l/b2klukkcVlDMsgl53xyGIB9yjaBnavzN1I4fpB1Vrx01D7RITbR/vZFePymwuU7I5J3
MWToQynjbQI9Ut726+0F7iG6SRofIGRAy52KMDI3Jg5J+8mON4FVFs/8AS7G73aq0BspLiU
CWfmVTEUGzd1IL/J3yeCa0dNOoLBcxapiCSMLLHKmCiox+5v8Au7lbcvbgpySSaynvrdpbh
54JHtdvlSmUnzWfI7ZwMZIx29c9YhJcajdhvs6xx7cT7lwG5J2k9yOPockYNTCGKDcVjiRQ
NpKgAY9/X/PeiS3lbKw5EhX7x55rLhEYumlnuGJXPyqxZk9eVyAOv5H3qS+mvPs6tC5EyAt
FLtO7eASGCkYA6c9DmtGyubS48O6hp7Mojija6s2mjA3RcyRuOpBznPQjgckGp4tUDaXdWF
y6xzQX8DCP72yMyoVVDkAhcNyADgg49OcupVbwvfFACha6GCe260A7fTn2rY1NElmnDR523
97j/wACHrjIwDcpnp5c/wD6Jer8SZvAQB/yCunP/QNP+fwrq9OMF7a3dkk0RvSlv5DOvLZi
QFQ3XLYHHc7VwQSDR1GVbq71GW0uZoms7N0tf3XlkbFyTwFx1JGOQJAOAKjsLfyYbRCoIRB
kkc47En8x+Fb1lMrXKw4U89jyOOOPxxW9Y2xtJVe2BCNI7zQCMl3B5+XB7EscbWJ3ADoBXK
/ES7hXWNMa22NOIWkYqACkRI2kEEdw+c9Ones6219I2tFaGMyw3U00e5x5e0iNONjAqR5eQ
QwBYg5IqyniG0utRLW1iqwzTFpUDud6lVBC8kg484fKT/rWHHFV/LisoREllJKfJKFJJQi8
EYQqq9c5wCQCQvX5gb0WozxTOJLQRJLCINom5G24adiSFyox8vUYyDjipptUe+mknW0SG7k
iMchikYKAVK4+fdx8xHBxgAAKQCBnuRdRSkSZtfLaONLr5WZGdwcKuR94AEjIw2eo2P083K
wIrLFAiks0ikZXcE4CkgAdxx36nnGiIkhlBmlLOQRubhiSBzyeOntStvT75wB/AeCTxgYOe
+aYLhlZkiRyo5DRgHHJ/wDrCs24DviSW5iJUB3gLBePf3Pr749jSmWZQp3JAisNvmMzKQTy
DgZPQ8k9s9+K621mT+6lRSmDtARVyPTAHH0HGR17sWVIVZlZHDkfu4jn+7g5xgZOe45zgEZ
JlgieSQTlbcmTBSQP5km0jGO+ScEk5xyemeNGAOZMSzDcxwFXdkkZOMfU57cH2pLa5trSNp
rqCC/Bc+XFJJlE5G3cp4OPlJYqepGTjFatwbe50oaharHp7WjGSe1icCJMKdxG0dcEEAAE8
KRkgq5Z1aJV3r5gzuwd244zzg5JyfTjigQh3Zg0pJBG/ecdhwe+Mj8qpXPzq8ULEv8AUZU+
vy5OO/bgfjVWOIWsKSPvdyOCSw3DHfjkH3z6e1QXd9mOKCFQBAV+ZQwBwwBOO33cYOB83+y
SaFzBMhheS6S1gVSVQpxkbmUYOcjgEZHJX8nfb5o5mtoPOXcxUNIxYkk/wsB0HB756DHGZI
ZEVp4oYHcLhWd1PPPTvjqRk4C9OetNtbO61K6S0t7TzrmVz378jJLdhjJHJwOhBxXomk6TZ
aND5cALT+SI2ndgdxJ3Ht/ez6/lWvjMLMHO1uVOSM1Rtls4tdmVC7TXMQlZQu5CU+Xdz0bD
IO3C5+ug0pfbvJcsccZP+QM9+3tWHLNFqNzJbRFg9qQ5mdMrux8i5U8rkZIJ9OxFXBK80fz
A7gCcEDI447/pUeV8suzIFBwcDgfhnmq4EiI+AqbnJQE/MozlQRjggbR07VE+9htbdHwBjG
CeR0xijcspXaecY4JAAp2WLBWAyMk89e2QO/P9aTOxV/vDJJVcc44J9KkZd8D5jQxMcsgXI
Jxk57H+fWo2YvtwSFznJHToR9Tx/SjjYGV/lGCSRk9e1NblW5GQcY6c01EUMXDkBeuRkcdz
/wDXqpqt4lta7lvFt+NwcLuzgdh07/z5x04uDdeStF55JaQMFfcBL2z6k5OPX69a37y5UFI
2kRZnICg8nud2OwyPp6kVjNp9xNdGSRw+wgplhjg+mAP0q7cbJsxhmRRkDBOc9OfaqaWcdt
PJKgT1Udl9f8/WpAXPJyO4NV4r4WWl2s7OyXGnXbwQMxYmQDJCDqQNjqB6bBjnFX9QsLNNN
nkt5LdoJvJkt03HO7zBubH8JzvG3PHzj+EVm38CDw1qO0KRuugvHBwbTnitG/h/fXGeP9Pv
eP8At4kri4z/AKSnr5U+D6fuJKvwcXS5JyNKO1B1/wCQYc4/z+PNdX/ZyPpOrX7WZkuI3th
FvI4/dxc4IIJ+fPQ9+CM1FqumHQLW9hkikaaYwpDPJM0rSs8r56nh9gXfjClt2BjBNLhRGE
QsN3JJPHfr05z7dK6Pw/aw+cJGXmR88dCPpWze6laWMDTzTCO3iYB3HO1mIAwPxH51zfirT
LSfTl1lEmmnYorNGFwVJCDI2jn50UZPzBQMkYI4q4dIbkLJLOAW3B3JJJDcZHGSMkZ9x0Ga
0dJhutSu5Jbe2ee0idOYgeX5GB13EjaTjJAVScDFaB0+4V0LW1xHFKCqSsp2bgBkKd2CQRz
j0P0qrE8riU7yztxhuNx9M+3H4Y65q5ZAW+3E7Bj8o77vwIBIJBAIPb3q5ZukbSXSrI+0lT
5gZ29DjOPf06+2TozXRba6Fo0RSSFGX6ZzxxyCOuevQVPD5V1GIonmcDOWUkA4JGMnB/n+V
WJEg2O7oiFjnL9fXv15/mKqz3cUc4S3RWgGcbF3Fj09eOBnOOp68VlaxdIxVVRY1COzzkb2
GeCQcgdst0GM8Csfypo4I/tUYmgXLg7ymFU5H8Rx265HuasQNYxeTcDLlJMRiI58xgwGMEc
Dg8+jZyOtRTw/aEtsIAjNu8tnLAE8DGD8wzjnseDweLckN61orShYlPzFY/lbgkDAHA6YPY
/hgpaNd7EwI0KIWZ5mwr/QxknuO2evFOGk3k8zGKeCFHUM1uWkaMk8Mdx3MM5PYDJOAOSbl
gbi1s5LOA8Od0u6FvmbAzyVI52/lj5Qcmp47JobOEPneiFQQ3IAGPoDgdRjnPGabLb+XE2X
8tCeCT7HB4ORwue3PrUSWrHzjHFKVAAbzeCSRkg5PHXPQ/1qW6t5b2Mlh5Q2DzGxnGT0HUn
Byec5I4z2G06GO03m3nmZDuUqjHa5xkgcYJHHXB5BrMvQ8EL3NzbpI5Zsq8ixsSueCGBySN
wHuelULo3LSxN5ZhOUaGNAGLcADp15KnOecjrkmp4714CIJ42WRfl2qNoHAycY9T0HHI9q3
vBWnXV5qMF8IM2om3rc7AoJKkZBOMrkY4yO3UYPbxPsjES+WCpAYbskH8z27damndJAPnAA
wpKvk/l7c1mWqSf2pfTSSsUby40RMqq7U52889cZwMFcdqXU2eSzlgViskvDFI/NIHf5Qe4
B6n8O1VxOtqjSDfGsQ3MZQqKgAOCXJ28KBn+nZB9in097iZrYpEHf986+XFtLZXI+VcYbd7
gjPHGJ4UfUL15P7TjWO6hciNcrtLLI4kCEc7R8gOOh64xiumEkUtoZrWZZVJIMqMr7tpI65
5IxyPr71lve2UstuUu7U/aBugUOD5wADZXnnAIJx2P0qVTE+yWJklV1DJIHDBwRwQR1HGeO
P6oAzEMTnkHp3I9BxnBP6U4nIBbaSeoDZ5z+vFCsEBDBQGypPqep/wA9qjmZvNbcQ4wdoBx
g8Y5/z1qRmZULBDzzg9eRzUIkAwSwDYxnPH/6qkW4Uui8hXyBtXK+hBIHqMdfwrm9auZ7i7
MNvGibGMbJNO25ySGwoByM+uMcjtVe0g1C0g81IIGLEDy1jO2M4IDA8k+pznoenANaKCK2H
2sRSlxub5lwCxyDxjPr6fhkUyxuBD5sk0/mymQbo8sw2npjrjnP4VedEaQEHA7KeD9cen+e
KdJEJRyASOlV3XaecYPA71BDbm9vbrTmgNwJ445DGGKgkFlILfwj5lBxyR69Dfk0qG2g1KD
d595bm2VJXI+0Al8MZSuMksBgHJORy2BjIvVLeGdQJYhla6bp2JtDz9c9a2blFae6DkADUL
3Gev8Ax8yf/WrgogftcRwCNk3BP/TF60YQqkP0/wCJZjK/9g1q7PzGTTNSjNteSwTqnmS22
GIQW8ZkXLY25TcByckge9Z2pyalFb6daXkxkQ3M8UTGQMzrCAqMTnn7zAZ6hV6HNUXjk+ys
5LnKs2UxuyM9BgtnIHY/Q9KG1PWrTStSNlE++NYzbnaN4/doeFAIfDllzkjOfStmC61O4Ed
s5mikxKGkKLuO2RNjAlCvKEngYznIyta9tZ3M41G0uZHmsluUghjnhQRvCUjZjwozgl1yOO
MdRk4Nx4eW4uJ/I0yaRmtpZXhZfLEMwYbY42dcOGIYMx3jgFSgYV0Gl216+qyGeaZLU28Mo
jFusMZlkMpkXDJu+Xhgudw3fMWJroLdC8rtIQY2T5wV3b+/J9MZ+nBqhqPhjT72JHgAs5Rj
PlJlXXuCmRyOQDnP1wtcxrOiS2Uss8V4BCJI44UaLcykrkkkAgYIbGM5znrVaxkba8rb3kI
AIDZJxgcMO57c9se5uwrdTzOJ28pVPO3IV+BkgenHfI68Dvaiv4Itsayj5QV2xjJ3DORx0/
Cm3d1DKjmSKV2KKwjHOzI4LbehP51neVdx3AJ4LMyrgMwxkAHB6/Xv7dagggaVoUfzACrbW
Cno3OM4x1C+vU89wNawLINqLujGzzZV45O7jPf0+nTjNT26I3lzOcFh8gU5C5J+b2PTqPw7
CWeKOCxSS4lRFdzHFu4zu4A+bg8HH51n3V3aJJ5ZE/zFlwInl5wR0Vdue3r069Kt25jtrRr
rybloFwu4xOdoUkbc46Z46cYPtVa812ZES5hdI7cS4AOCzrjGQu4HA6/NgAKDnBIG7DOZgS
gCFzvKqOh7jOPc4PcEc+ixWZmEpYsFIP8ArOd/P3sdugH+FW0jSO3jjLDdhQzABcEd/bk9K
a1xbKoJDOcAlupI7H9Pr/UmlRDtDlGAzuJ6cjp+fv35qnPc/Z1IikjQh2dswsQo5Gc45PIx
z34rJuTE1p5bxMUZi/kxDORxksc57E8dfXJyYbm5cDMgIfyzIzxou4AE56MSzdgTkdsg5I2
fD3hq5v7lbrUoZYLRNu5JG2SyNghQm0Blx3JwwwfY13d5YQCLY0ccKQoAiQZRFRecAggbep
xVPySMyQqUd1w7OS25ewIyc9T6Hj61WvWt7NWu55mWEACaOMBAccZX+LPAPUmo7S0EtrC08
Src7Q0zR/Llupz+eaFMYmnigMgdAqNuU7XL84VuhIC4x2zSXFpDqmm3WnNkWtxbtEzISMKw
wSCc+tMuPDlpLbrbxyyQ2ht5rfyV2nEUoAKK2CwA2gqoIUYA6BQqnQ4DJEFubiLy5jLCEYf
uH3OWK7lP3vMYEEng4GBWdqHg/TQhhtp7mwtzB5Dx2zLtMYKkKQwYFflORwP3kmQfMY06XR
Lee4Et3NPcSLC6FpOMlvLYvlNuGBhQgjGD05AxPZ20dpZ21nCMxQRrGhc9FXjPTrx7de1Ok
ZcEjftHIOPmP4Y6c/Tmm+Yhwi5OM5wuecgHpnnOaCpjO07ivU4GTz1/H/Ips7JFGJJHRFB6
lsZyen4kdPWord1eCORAxDKDyNpx0GR69fyqdQrFVTaWxwQeopLnULWwQ73w5Xd5a4LH1I7
8c89Otc3FK95q15IyNZspBjYYDKx5JK8jpnOevTvxdvrsQw7mwUA24THPHbn/ADxXKrf3Wq
3kMeHhgMmBsYqzAZ+h/L0/LqoI5ApWQgOCQWOMMO3Tv/hWVdarp8ZkWS9gVow+9BIC67Rlv
lHOQOascAds8Z4qs6nco7VTm1STRtRhuIkTmKVT5n3RjDZP/fPfgkAdCcaGniaDTGtY7W+Y
XNxvlldQ0Sv5iYbeTuBPT5gCce1ULpkn0TUdqgxh7vg+wtP8/wBav3hA8/e6j/iYXuBn/p4
euGA/0qLHXbN1OAP3L81bjdQXUkkf2ZnBPQf2a3+Nd1p2qwiD/SWtHWe5SGSGZwDtaBBKcZ
GV5XOOgLHB6jO8W2S6f4nt4om3wNbNcmSYhfnZ5FLELxu+UZxgdeBnhkSiWQeXtP3iEUbcY
6j8Dyc9M960LCGbztwyqkfIFKnB+vTqB1H41vMsVqFXgucgiMcZHt9fT8KnSbaV+fLAg5Hf
k9qcbuePVQzbzZJbM7BIwQXBznAXLEjkAHmsGLVPEM6XUc+nX1s16B9hka2V/IV5NgDAE4K
IUkIcjJ8wdAMTrqniRrC/mS3WF4tNuFURRhpGvEwA8YOWMbNuChhk7Qf4q3rtbyPUNLRvNa
0YzpKm0MVk+8jNgYCALIMj+JkGOtY3ilreDyBM74eXcJAwUDapU8/xZEmQeehGQCM5doyGX
ckTupYsgIYAngnjOPf2PHTpoSmKZSzogfy9uTJux2+UZPXn8qqyyrHAkltF0HXZnnBAxx6j
oP06Uq3cl5vX7Nsix1Dc59s8AZ44zSyyPlZXhBAJX94MRq2AMrye39fpUNyyxwl+C5UscDI
6YwMAeh7nrnisiRLueYyraTbnJQ7WJxgD7pP3eAOf/rVautUj06Fp3MaXO1GMJvA0w5A5UA
7c+vIGR6CqtpDe3upWt3qsU1xIhLMm1RvHJ28DAXcQeu1sdeCT2WqXc76PHaadfWllcTJgz
MdnlKUOMHgr8wXkDIHQAcjJvZ7Sxg+z3N9dzzzQSLmDdchVY7wjO7AbgIuCFDFYwxwWArCv
bicSxwrbSWsOxRCb6VltggDB/kbgfMynbhsgHgnFbOiRibTBHLcB1yfLePdBKACQAfLdcc5
+XHGMZOK0LWFbaeSRS8hxtWRnLBVxjBPQ/dHXJ9SQBT2dZgFd8kH5l34wP90fXP8AjVdYHL
sqtHuLBnjbnrxkjIHv26d6tGNUjjdnJCHcCEwCB6enNZk7tbylg0atgBzuJkwOgC9c9MDjH
FUry6MyFFTO9RwZCSx5HLZ44Hb19hiPw9BbPrcZvrfzopsrHG6Z+cjdkoe2BuOeAOcAcV7D
CPMlDbwHOCwJ6ZyTx2/z7VHdqHHltEG/vDAbkHOMH3qnPE6xFTySehzgn1P+P+TSmht5Y4v
PKO0L7zhd20AHjpgHLKRn0NUbu5mjWCO1i8y4mkVVAPbdz+HbPQErnpSPpSDTG0yVrl43BE
kgleN5SSSSSCDnqOO3HTisM6Hqdv4ZtIbIai9+Y43mIvXYl/MhMgDNIDkqr4AIHL4ZSfmur
Y65DLHfkzFI2g2WTS4bYFVWLHeQzfPOxyzFikPPykFqab4ml0S20+S8VWkWIyzrJtnh+UmR
dy8HkKoYYOCcnIDNrwiSXSIjqXlQz+WVuChAjLjOSOfunGRnnBGcHIEkkao3K4JXGSfcgg4
/H9aqklQQY8syliMDn8aY4V0BJyAASpx09OB9fy96juXaGB5XilaONdzBMlio9h1OOlc5Nq
M+qxRPZM9ssRjMnkiKV9jK4UjZvGCfLIz/AA5xk1XZG1e+Mt3O/wBniH7uCGQFZSdxDEZ+6
V8vHKk4bcMYq7pl7JBcKt7HDawsdio0v8XOBjjBPJ6fr1uajqS2wMVsymVHUHcxI6cjI4J9
vT1xioLaN5EEkr73K5fcoBz7ccdO3A5+lZk92bRbqG3td3kRtLGhPl+ewG7CAjLDkDP8JwO
e1aDUJ7jWJLKeGKEQXZUs5wHXywy7OAGZskkDoFbPJGa2o30smZdJIvFjTc32XbMY2EkeV7
5YoZAAeeM0t8i6jY6XbX9pPNK2BcmS3YYKKCwHG0bnI5HysNwB6Uw6dfrp9rYzfZVS3kBWf
cWZwnKHbjhifvcnPzf3uL1oiW1nBaxsWWGNYwSeTgAZJ/8A1f4THgZ56jPNNsBZprtlNfLG
YIzKzlsEAeU5Gc8HkDvV2/ubPTftWnx3KxySQtdP57r5ryb0298gkZyuBwqYJ789qSNFp+t
bjgiS9ByeRk2f4cH196uasxEk22Isv9oX2NvP/Lw9chn/AEmPkcJMfmPpDJVqIjlTgudOwC
WGCDphJ/z/APXz09lZprdvewrbq9xLKrW2xtpPyReYA24D5kBByRngccCna9Ib7UbCabDyz
6bb3ErMCMs8jsR6/wATcenH0b5UzrETGw2Lgo7YJHPJPvg/04q7FJ5GRuOSfm55b3J9/wCl
WoZZA+f3jEc7icgfpn9asiVkclPlU9c8kgjANWJ7pobJ2ke7iTcoZrWPzJAuedoALHIODgZ
A5GCBiC5bUHW1GiNciFLC6DtdidmBLR7BlzuL537dxHAOOmKrW412bTI7c3d/BeTafpKtKV
YvG4lbz+o5baRvDZzkbuMVq291fQX15NrCm1ihhgiZ/NKW8j75R5ijPAbdHkHoQq5IwzZPi
a9hlWHHlz3ELecApDqVc4I342sdygEKfTHHC59heSy2ZJUKgBClH64B/HIGPbj61ct4kWUS
Nhg+SCxJzjjB9e3/ANapPKlKAuwgZQdwJDZXHTr/AJ/PLjDNGN/msp2AZcfePuOmM/57VCE
uTOMuPMOSrF13d8jPQenb8amhhmeTzDcp8vzgSjfuGM9M4XBPbOT39XrEitKZbnztibhFBI
UxzkEkMTz78cj3qpeaK2pTxy3UKR2Pk4ktt2GDDoQVPy9MkA88dSSKqtp9qAz2d1cQwOzKk
ksgWIHLZxk7m5J/hJ5I6ZzRbw3e6eiTf2nbr5pykkysWBIyCDjI9cnHOPRTVhvD7TRxvdyQ
idjuGyALJznCAM6qq/eIAIOSeORUT6DbxP8AYZHWNBGyFZWVwVY8naFG0n13nG0AE4GOl/c
mVBCkS7cMNoXBPT7oIVQepx6fnZ85bdUO/fICQeMhjwQcnp17VUMkwUskYUjpn5T1GQB+PS
mxzRGYSSuGHGMnJ/nxjH61aJmnQLHcRKpUlirA8EHIP6YIx361V+yW0duUjKKFiOJGXkfXn
jjjHt274V9eKsEqQRwEmPDRx7OF6Z7k9uh6Gk33C3MbZCzw8xurgBXxgYZTkYz9TjnpXrem
Xw1XR7K+BMbyoDIo/hcZ3evGcnB/mKvoxI3P8ysWVHGT+v8A+oZqnMqkqm9GYjld+cg/j71
zM8MkXiSa4LllvIw4Qrh1KEqwXjhclWx6uxPXJsWIuJ9QnklhRYo9qW7qSSwIBkB7H5lUAY
9euKuSRLjsGQhl4GOgHX2was2pRlMTAEBcYxx6YqYR7pjwgwPu/wBBxz36UGJohtLMc5B49
fX6VUki/ekyptJUEliMZ/z/AJ4qvOsmzIAULgHavA4//X+VUrqWG1A89ogWPG6TGeM9fTHN
ULjUI1i8wDeuxX2oyfcJAzyQMcj8xVd11LU0e3gmS0ixgiNv3gUrwcqThuOPQc9ejLO2s7H
7LHLcE3si+W8sKBcsMEnCr8oL5YEjILsBgEir8+jwywSIxLZkX77EkbR6tjGQDz/tewNZVt
4fSOZpllZpmY5Zm3HGByeh6DGOaka0tLYSW93KJJJCXfzGAYgdcjJI6cn398VX/texBIRgF
yQpAOCcZ4Pf19D+dYct/eszXEFnBLdTZSJiQ22LrjGfvcAnA6BcnjjWtGuZ2nkkso1RpQTG
QA8m3jcTnB5C8+3U1Os91vYiBGhwMDGw+4weCOgyCBxQzO5yR8uOV7j8fxqrK3z8jOentUR
QD5iM4PJA6UxydxHH4HrzTfsa6hLBYyDckrbSCO2DnjFRWtjcXOnX2uXtvia+jaWEu/Rsuz
si7vlOxVByAeMDoaz55/O0PWLhUkdZBeNyw6n7Jz9Oc1e1NDJJN82CL69PBx/y8yf4VyJGZ
4wf7k3/AKJepIQUvFLc50snntjTv/r131i62+m6VcRTSrPLD+5togP38jgqoIYgNhgpw2QD
gcZwa/imH7J4gtoljfy0s4vKjV8kRiVwob8F9PxPOaMl9awxYndUkkdmXYhzjPJ+gGMt0Ht
3jtdWt8tMZm8v91tBjkzhmYAj1DEryAcbRzzxettasmMqDztyMFYfZ5AWO3cAAV5OOdoycV
p2V/aXe1oLgszxJLjBB2vnacH6H9a0xOR8wk2sq9+eg/z9DV+C7KgKZMSEdRk8c9P0+lXEZ
mP7t2RiThuwz6d/w9utcp40keWytYlaRpC5csnQ4UrtJ7H5vbGR1ya46ytLnziVSMKhO0Ov
yrwTklgCcbWyD0+U8HNbWlnzY5FWQksxyqAdTx0GBg8HPOAT7Z19kSupKgK/G4uMgceg9qb
DNEZEdWZOcdOvcYzz0B5GasNF5sJUMI0GAXDDGcdRjGatxWsHl73BUqcBSwxjjj37Hr2qF0
TK7EjYD5TgcDjtx+ORTvkOUAictyC2OemQO46Dsen5JEi3qqZWkOVKtC7EgZI5Zc4HT0pLm
JzJE8jxxQxMrFy2Cx5AGOnQkd+tRXm+6m2+ZIIWJMj8g9fu4zkDrn6nPfK3Mokt4USBgIih
LHAwoOfwAwOP1qvKsVzerIsuDFnJC/Ku09PTPPX8M08yRQAsrMXwFCqoPzHH6/40kzTxuzC
YBJtrllYZBwAcD0+U/pVdJAt0qbkY7twwCST36jA5/l+FWYl8r5iIwYWwc9GGeg7en4ikm1
KOJwySFn7AORgjg4HYcdc+tVJZZrs4XLtJkOSBkY4Jx6cnPuaoSMjySSIzox+USEnnGCuSQ
MdD+PPGBU2lW0l3q0EVsxaR2yfKbaRHn52DHjgHIOAOMck12kWsw6NCbCztUhtyzlZbufBZ
juJaQAFgQQMDAIBHTnFmx8WQyys093CyjDFNmzGQBw33Tzx1Odwwcj5p7m9hW4MilWjwwWR
pMjaMDeTxx8vr/MViy+ILFbE3XmqYQA3lFCJAR1O087eM8E5470mkXlrZ6Hav5SxoYjIuN0
g2E5Izg4OTwuec59SNKLUo7ko3kzRZO0o4wEyM9sj2I9Tz0OLKX8dnsNxG0fmNsQNtzn88c
Yz1/WrbX0Sp5rCQHbtCmIk885wM4/Gqs2t2EW5Hb5VB6jBJGdwxj8STxyvrxBNqdstmZ1Fw
4LkB441Dbc8DBA6dPwGa5q71S8uTtjMlsrRhjGn7sgE5Ul2xt5wD0z2xnnIWBxOztbSX0+c
kMdqJ8v3QRnIGPfb6mugtTdFAl9bRCUp+7MZ2bQcHYepycEHHFRHStQluwsTW1rDCGaB4lD
lScgEhl5PfnjPcnmtMxCNYjJFumCgmUEfKx6/hnmqFxeskJO43E2SPmQjc+eCfw496w/O1i
e6hl2FFTMm1MBSckBWzyeO2R96qM2lXcsSrMjNPK5MvzKoCnpjHHp/nBrTg0xPNWa4VZNo+
UozEZ+n+f5VcSC26CBc4KD5cnr05+n6mrAdSAcHknJbBz7ZqOTjIOcHqSOT75qnMwxwMMee
aqs2U4yc9M+lQSZ2nk7h78UwyA5J4569amtv3l5axjHLnnvwjZx3zgnp7VoRqtlBqFlc3Fx
D5cNzdW9tv+WWKSNwqnb3Vt2QTzuJwQAw5O5DN4c1ZJMF9lzjgKT/x6c7R/wDW7H2q9qQVZ
JCTnN5ec+v+kyVy8YJuogDj5Jcf9+pP8amjQfaomdCVOmMBkZUn+zx0556fhXXWn2g6Ruhl
RRawoT5kqKq7gu3YWP3yWOBkDMS5OSuX660LXvh+WMRRmTR0Z1DltvzMevr0HPrWXd20V8j
F5JUVodkqKylZlwRyMEjqfu4PX0qY6Ys4X7RdTzfNG6+ZtBGxtwwFUDkjnv15FTSaUkzyzC
aWORpTOrxso2P5YjOMg/w9iD94/hPb2MEJiYoWeH/Vs3LKNoUjPoQBn1OPStpJCwD54OBmn
CUBicY4ySOM/wCea0bK6URs8riOJF3vITlBjruOOMZ/zg45G+1BNX1NpIhvso0ATbFyoOMn
/eY4OOoGByeC+ySHyo4sLHtXK7EDArnk9Pb0xjbzUyEQW20YLYDguq/Lg9eMYOP89aa0cTo
ZrmRAxUAAEjA+nripordJSxEjKSSyrz8vPVl7dPTsKswDyAmdxV2Yl5CSW9f0z3wPernnfK
dsYfkkHtgt6fT1p0hAZ9sXmMPlC4IA+nQVBIJMFZFyp6AKDt6gD27+tSLMttlWGCSq9SxJ+
g+v6UT3lvuCMQ0mccqW49PpnBx1+tL5zzHZ5TELhcsD144x04zVSaUQq6s3ljP3nPXGM+xz
gcepx3FRtczpi4+QRsuEJG3H4dR6+hB+lUxLviWQ72Q87SzKGONxwOvGBUb+Yx8zLtg7X3A
jcx/h7AjbjoP606F3tpkaO1i2bcqQhxwRnqc9QR06fWiW7dZRNKGKiPB8tScdOcenPf09qj
OospJxMPMUDLE7ewwO3p+fWq0MwlnE7LuRvl3SSEeq8qcY4xg4B44qDUPJ8oJE1wzEhFX+E
Bm5AHXPX0OecdqPDGoS6Vqcst6Lj7NJEYmAKjJONpZTg7QctwN2VwOjLXqtv9nu0gu0InQx
iSKX+F1cAhh2wR6f/XqV7bzJgUmNsozlIEUbyV25JKnt6Yqtb+FLExmZrWGQl8+WeTk4BJc
qSTgtz15xmq1z4bWVJEWOCDcAD5Wd3TGM5O0MO6gEcjPJrNTwyNMg2WzRLK4IYqm4SA84LE
DccEj2BxVVv7debzobBo7UJtYSPGsmR178Hrxzz1xxWhHpd1I5nhj/ANIDllE0rNgseRxkg
DGQF4/LNWf7Eu7l4/tNzsVF+cW7bQCDyVUcDryM4PcZqOXSYbWWSRYEl8zG8ty5HHX14AH/
ANeqsul/aJB5txILfao8lEAAwc8HGQc+mPxpsOlW/m3DOo/ekvuUkMM8k5Hc9c9eW9eLUdm
ltbGFGAXByFUg554yPr19sZp6lUjUbmGBnsef84pGlk2MrEsDkEHp6f400y7lLEfORwBzg5
x06VSmbcW5YKT0649KgUBcAqR6jOc8fr+NDsrqDnJA47fj0600EE8jvtz3/SjnOd3PB4z29
KRjnI3enGKQurLndyKgkjLDpyPWq0iZwAO3Sqr8Z4AJ71RZiAxB4PStDR4lu9XtYJWcJIJg
SjEMP3EnT0Poe1UrAyzaLcOEjnht4UWKO4likZIipDv6kAKoHA5Y7e5qi6EaHqqRo5DfaTg
AjBJtew4/yavam3zOWXI+2XmD0/5eJK5y0BOoQY64kx/37erCybZYlyA39nZIxx/x4YrufB
s1v9lFzcEn7LbRo77s7A7S4I4PO0MBznDEDG45zvF895/aHh6a+kEl9Is6zMEK78IhBwVUj
g9CoPH4nNUGRV8pcLkjHT+ftU8BIXO5gSevJ59f0qzCWMjGSQsGUDy+MKeefqc/oKtZVWw3
zYOc+p9KnWRvlBB44+73qQMzPgYORgccVV17y/sVvE7JG8sgkVWUsxQArkgcgcEZyM4PTHP
OpKkDHzgFjyFJXByNwJ9c884HHH56djcxsTCkksruRlNzOoGQB2GQDnI4HbgVom3EETxrKs
e3AG3G0cZ4wOmD1xnOageOGRGkZhK8owQ2flA6kZ6cEf8A1s8SeXawyGe4lMasuAcMuflwc
DGV6Y/HOeatw3+npGqIsj7/AJw4jY5HswGOM/yGOlTmdlUKYkMS7fmkO3qemMDp6g59uxmR
76UrJJJsiXqiucHGO/4+vr7ZnAgljCq7g9dynOcfXk555qF4ACGh2J9VOAe3I6Hk9P171I0
VGZ1lQehDBdwHPXOMZ3cdyTSRXqt+7V2woO7cenI9/bH5VTv76JbaYxtskU/u9qlmJOOdpH
/AvcDHcVy8eoak0Gnm8lvDM7BbkC3w6nyzkBQrHqFycHknG3kDRWDUZLWQJqt7PP52IES3i
JfLdcCM5PPTOeQOadeS3sb3tk0l0kkLoozaKCFygbnywC4GcjPrxxxjtd6wEcG5mWdLcOMQ
KY5Z8uHBZl+UEqp7ZAOPWnxXmpy/bUkiuLdnJNowjVtuTtAIQtuC5DEngfN7Znsbi5nvJoZ
ImSN13wmNVYhsgFWYFgxxggg9PU5q4ElkXbKkq/LxKoxnlsr+fGME5705WORCyIIc7dyqcE
56DsOcdf1pJI7cOjLEsbMWztIC9ehKrzjPr1r0Twsqp4X0rIYOYWZ9zZ3MzsWI56Fsn8R6V
rsrspZCACMHHpUyO4URsxIBGWJ5wOQeKkWRSGJXKjpjPbvj15+tULyQTb/MDNEOSwYgY3dz
2x1wKbEDCQAvlxsPmRcD5uAp45PGR6DB9KYbneG2SY2j7hGMe3HXvTJnWdJopAvB2Srg+gO
R+BHTPb3qOa5UFcMCynlc9Op49OoP41XIDEnGX6/cpIyAo2qq5yTtAGf8iml8qASSxGMn+V
QZJ4KnbjAH86aX54JPv0/z2pAQ/IDAetRyMGkIJwM+v+faomzkg8HuM1A7DBGQN3y8jNUru
eVYY2hgMoMqKWAztGc7gOCcegyc46dpomkMSFlCuUyVHQH8Pfj60rHbIQePcEc/rTgDtOeM
8n60w55G889c9qrOxJBOegyBUEqjk8+xNUnQOwpEadNb063tkzNIZTGxXKqRGQGIPUAsCfp
9K6LXLgX3hfUsXy3F7aWivdSgkFmaNlIyVA79MDBU5C7RXIhw3h69kyMFrghiOefsv168et
XdRjaTflMD7ZeEEd8zv2zxXNWrFdRtsY6uOc/88364qMM7XEMgXKnTmGME4xZ//rrstAsJL
a3s9QZPMtr22EFx9mk2F42BTDEkYOQgXBADIu7G+nahcpq3hXU/JWJLrTfJe3EEhaMFZG8z
ym5IUoUwOBg7uNxrBtddt/s7meJ5bhyfmRfvEkZkAyCDjPynIB744FyzvbS+thFFcSwS7CQ
ssRHHPOcnnA3clR164IGhnL7MOADyPY8gjPX8KmJ2jaFGCOvqKkRsOGG7fkfw8n2qWW7t9P
s0u7sERMwARHUM47ld3XAyc9sVzt0z380txcNGt3Ltk28/u1wNqqTwflCjPJ6ZGRy/7KCkM
83mF8lDHLACABkHAI46r3PTv0F1XFtDsitkRkPBuiGyRg8nrjOPqB0waZY3bzSeWztNNjdu
x8obJ4IOPfHpkcc1eF5cyII4kdkYjfIq7AT0OGK/Ngjtnp27Vlt3mnSVrcSAZA3zZ2hupx3
547H69a0BEsO5pFVmxuABKjHTkDA6nofercjIG8+OWFcceVGApc5xjpz34ANRNOZ5EDBUO3
chBIYDJ4JIJPfr+VOF1IkiIvmTx7M+bhcAZxgAZyTxwDwCOvZs0LspYbcnJ5I3cAjpnp+Ht
1rP1KaO3iErM+5iwVVZc45yefXjH+IqnpfmapqcdrZMojCFpGc7diDdliATxnj64FF6sFo0
9rHcecyHaJYGyrAFQMEjrnOQQOdwB4OdfSPC9zehbiffDEX+XzGAcox+8AeD3OG68HkEGre
r2WlaC95NJFLcQvDlFBWQZfK4yxI3Z+bkDGRjqcc+LW5+xtcSTRMqhA2JFfhl3A5T5CpIfG
0/wnI6VWa5ggkC+UCwP+rIHyg98nHoMVNbLMFEMjjIPC7yB26j+FvpVj7KsnmTu7ryM+WxO
4jBySO4yOnrWisMSQNDECAxwdpOBycYPpzmqlxZmaZp40VmiHGY8seTn5jyOB3J/GsnUpg5
WG1d+N5YY4QdCQMdcnp2yPat/wAO+I2sBax3l+sdgkHlssiIEjwPlIIXdktjqckua2o/Hen
uIyIboRkFmYoAy46YXODnBPJBGfUGtXSPEGmataS3NtPsjgIWUXDBHiPJAbBxz2I4I/KtN5
YiiyxyCRZVDKyk4IIzkHvx/wDrNV5yAUGW4PC7gMnHU/n/ADqN0DRbSdgPQ5+nf+RHPNIhW
FGJGQAWxtH+e1UvMkZkR25zvA49Tiqfnt9oni+yzJGiqRKdnlyE+mCW4xjkD8akJcKQHY5J
ByRwAP8APrSpnah5bbxjrn1PHcj+dOckMBhsEE5Y8j1pjMuWZWDFflwT0Gf8+vTpUWVTaeA
2eM9u5/lQWZkYNwRxg1CAMs2QwC84HTH/AOr9KikfnqGzkZGCD9PzphHyEAD6Hua5w6HLHJ
JJHPHIZJzMUmTerfOzBTz90B8gdAwDDnIMU2lyyXMrSXhgLxFCYVAdchAxViTt+5jpnkegr
btfMigjjeXzZEXAYrgsOxI6Zx6VOXXAGd3rnnHtTWy/O3qeahkkH97I9KqybnJx06mmCIZB
29/fFJHPBZw63qM7P/odrHbxKkjBvNdlkP3ccEKnP4c0XUUp0WW3uo0+TzZ7iOJkUKyDZGi
4HKDMi4GN/wA+AR81YdsS/hi/jJxIPN3ZJP8Az7f4fyq/ezKbZJPL8wPd3mMk5H79/wD635
Vg6eCdUt8OEIWXB9P3T1EqbdSgBkAH9m91bjNkOPxrtYbyGz8O6CVmlSV7Vwwa3M0boWC7W
TeMjL42jcf3h+71qhPZ6gst6bm4t7Q3SyRXTJEsjjIds/LknMTEg8AKBnqoPJw2gEivI+ZV
lZJDbkSIGXd3AwFJBI9R25Bq3p14lpq9teSHC28i7jG5JZdy7gCPvZAI9xjg12EYzZpIjow
k6SKRg9ckc+pI9RjHao1kK5TnjqSwAPfj+X1pkl/FaW32mVDNGhG5Y/4j36HgfjXMx30mpa
h5t/OsYl/eB2BVAAMAD6YxjP59a2IbzTLOxy14A2RGu9NnHBBUEc4wOeuDz2psWtSSmSeL7
Q/zEBnAwcsCT1Pbr04z61Qluo7qQQytE5Vm+cHIx0A39egz6/8AfNb9pYtDbSKkVsoOCVPA
lAXH3j3OTjI6g9D0sKjrfLIZ4HhGAEVApztPT1GBnnkc5qFLuaWzUwO7+VuyiRIg7f3v9rp
z7ZpkVtcOknnDyWdSrtKQMgjqMZzwBgdjUE9rcW1uxtLlEjMuCpzkjkfe+YdD19z0qzaWN7
KpLAbldtq5ON3cnPbGRjn8elXb2zcW5LTIJvlbaWIGPfHTkde2PTikuJNumSvNOz3USECNY
y6bipPAHLc5HHU5A9Kxl1eVZZPP087Q4VPLsZAWU4O7OST1JCgbl3EN6CHw3e6hpltrksen
u0kCuWBQfPIpYIMkjI2qWYA9hgEmrKWGo3dxc3ptrdoxdokKSQu6MZJCH+Q8kIpDFjhSORg
7SOn1DxEY5rexQStdwzD7SsMRC3CYKuqhmyWJDYDBgcqQS2wnduLC31TT7eW6tmWRIgyERq
ZIt8fIwp7BsgHd971rnZvDltostxY2wCW4CzRAvxKxQI74JOMsrnj14wMZyrnSLa7nVFhjL
7tp3E5THr2PbuOlSWn2ZbeX7O23YRlth+9jPJVRgZ6fifergtlQAy3CyBFyWVOhxx098+vX
ipbeRGcLGsgROFZVABzzt+ntjjNLPaHYweVlBQbUTg/gepP0/pWEdOZJXEMEYkJyDsOSCc5
LDJxyckY6ntis64tvLdpQq+VJKMGSUKRk56E/dODg84Gc9cUNZR2irJlijJkRyA+YDkZz0w
ec9s/hWrp1jpUem3utap5hWzmjCrZsqGHGxhI2Bk8EnaCQQDwSBXZ2uo6fp2iRNaxTtbxXf
2NQ77mMgnEGTknClyD9CTjnFSXmtRw3VzE+WFsYkkIHCM7AKpJI5IYEgHIHJ+8uUtNXjvbW
ykRJj9qg+0Deo/d8j5XIPDc+/wB0+nMskhKYKAgYYD8KrSSIXUgBsDhQoI+lcfpBmsdbgg1
1pTrN35rRTeaWt2XKkpEoYFMDbnKgkqTk0/wZLmTxF5jN5kes3Dc9VBAwR+p/OtPRpo3vtd
2MRGL4AcY5EEIP65rJ8UXDx+MfCssdtJcuhuwsMZUMcxj+8Qvvye3vVTxLqVxdz6BHJpt5b
KurwHzJmi2kjcNoCOxz/gaTxrrlhGsOiXV89ot1h7mRI3JEHIIBX+JiCMYIxuz2zf8ACGvJ
qmj+W10tzc2YEM0u1gZR1V8N83I6kjJIbHFYej+IbvTNNk1HUUMui3F1K0U8S7mtw0zD5wO
oJ5BGSM47iuj0XaIru5Qgi5u5JAQ2QQML1/D/AD3vsQyFsL6ZPeq8pyVXHJHQVXcYzu4xxz
/+qm+dgnBOCf1pwkdRk5UYz9e/en7ztOMkn1qEHgLl8EDGKZtPIDYH+f8AGid0s7Oa5kz5c
UbSMMZOFGT3H86oS2VxLYxQIvkyMLgXVux8smcsRhZWOx9jeUowxKkDGf4YJ7u7OhyQTzyx
yGNpBHbqGDq8bMm5sg7GVW4C/KI9pIOS1KEvJ4e1PJMbB5gXbr96AZOPUjj0rYljZgyGRAE
ubrAk4P8Ax8Sc4rndNyNUhIOGEc2DgEj9y/rUErn+0Y1G8KNLVVx0/wCPMc/oK6Kwee70zT
4TPDErLsjJmIOECNuVsHaN0mWYDIEQIwVGbFtolrHqUdugnGqkPMkNpOwYLyFVN4WNcIrFt
zMSQ33s4rGltbz555RshLNlWd0kUdFOxiduxJIFwnCr5eCfn21Y7F3aG3WVpAzjG9yFXccB
t2c46dj9K6S0QRQJY5yybi4VTtGXJwOAQOcHjkipb+b7Fpz3g8t38wLFDJk+Z0Z+FIwAvPP
GTg5ziuVutRv71Gtvs8VtGxxiJDuIwO5BYfgQMdc4qxo2nw3MXmSQrujY8o2ZGbJBBUZIUc
gng8g471p22nRC3LR6chl2lVcNuyS3QkjJ/wDrkjPIq4FuBL5NyqM7jKxxvuKjHzEl+ACeg
Pp6Cq8lpBbrE5jSNSRksgww9D8vJPHUEc9OhEsWpNcFo2t3nIKbGI2qOOCST074x6/WpIbR
rh08uMOS5ym05UE9hz1wOnr17m1atdQoQZ1UhAi7iu7PTGMYA69/XqKfPBBeY85T5h5X5+p
PPBBI6ZHI5wRyM1NYwosjEQbSWG3+AHkdc9Tz+VTfaGAAKoi7wo+bHA6fhjv0NZdxFvXzJJ
2ixyzEht6kd1GOCO/Xg9amjCGFHiVsKSh84/fOe+D/AErFn1yLMcabRA032ZCEK5kBK4wSc
8g9uBUEd+1nqE0TQ6hIqSKZWikHl+ZgOCSSD/EpOB2GOQMb+heMIdP0m4S7tbtbK3nMVxcN
EpSIk5XO1i5Xbs5CH7xGcYrZ8TppSX9n5zzT3lwQbezgiE8rxAYIX5lCDndvdmAKg9gKcda
i0ibR9K+yXAkulbyVba7Jsj3NvION2M5Kqck5z64l/wCII5fEr2D4E8MLOkkYwjqrlectzk
j7vbJ59RNks4eOFghUKof7zdM57Hp6gc47VXt43lE3kCNMKAFOG4xng9Py9Mnvm1HEkqF7d
HKh8ZGCoPc5xyOffp05q1H9njhZBhCQcEkkZx0yD7n/ACTVdnIlRfOVGYEqCmMDHQDJPGc4
HqO/NNvL2diYHQxrtw5RcAYwevbsM/pwKxriW6GPLtZFA3LvDBQuMHPf2IPXOOuaI4Y440V
VZZFBD7m3Fjxnrx2/DPty+3ubrS79ZoZGgl5jbYAVKgnqpyD+PI4x1rvtKAudItpL23gdZ4
FaVRECpcZ3Z7EEjd9SfapGstPhminSxtDJHyjxxhWj4xwRyBjK4HY47khpSBLmR0jij34LI
FwXbnlvf5gPzqG5T7QhjwERjyQecYJ4655x+dDt5eQTwBjOcZ/+vWHb6aU1A391dyXsy70h
LqqrBGzZ2qABzjGSck7eoyQal7o1z/ac+oaVqr6fNdBRdlYVlEu0YXG7O04JHHX+d3S7C10
aze2gEjs0jSSSSMGeVz1dj3J4pLnTre71ew1CRpBLYmTYo+6d4C896ZqllDqhszKJlFpcpc
qUIByoOM5HTk8DmktbCO2v9QvFO6S9kRmY+ioqgc/8CP8AwKq39nRxa7/akbyxuYvLlRANs
uOjNx1H58gdBy/SdNg0fRY9MRhPDGHXMnO8MzHDDv1xU+n2lvpllFZWiMtvGz7VccjJLH9S
f09KmBOeRzx601xuCgDGDVeYK7Y5P+NREbWPA49/8+35UxpNxOWyP/rfWnqpKD5s8ZOM4P6
0Kj4GR6ZwacrEAsuSBx0zVDU5bi4t57TS3L3yAH92oYk7WYIueCSEc4PGFbqcKYLjSYrqzg
jk86GURN9nLyAo48sOn7tSVQDIwjBfl25JNUrmd7TTY54lXyrhPs8aOu4hQB83zMQr7WOeO
PNzwScERZPDWp7GOVuZfu8nPmW/IPfv1rbVWZpmUoiNc3LAMAeTcS57iuV0/wD5CsBzjCyk
n28p6ijjzqYZ5VJ/sxR97oDZkf0re0CN8W0yKZpIHiimiVQdscyvGx3H2GQudo+YnGSR0N5
osuo31xqdtNLZXKswmikR28p2JcyKyuuAS78g429RknNe20+OwtxperahGwvlMdoVM8bu+A
q/Oqv5ZKyKjDLfKT1GK5+2086N4hggmMoMNyCrTtksgbdggMQGIAOM45VhlTWuskbNNsBjI
5YhcnHckduT+vfu+5iN1YtFEIy7MPLLjGMHqpPQkHHOP0rI/sLUorfcloy3CHsUDc8Z2Z3d
D6dOc4659nG4uI5AXBOVGFIwxXpx3O3p6g5rZtEmjcXMlyquFKrCCcMD03YBxwTz1yfrnQQ
yRacGmCJPJIBHuX5IzyScKCDhd2GPPHPpTIWQlpUnikkddzB15Unb354yyj26euJUhlgMfm
yIXX5lVCVLHrycccdOx9O1MSG9htJJDMi2gUF5I22/LxhtzHOeh6jryOxpy3ygtKJFmjdw0
hVC4UljjPP+yehH0PUCatZWaFLWMyytgM5QiNvmODwc8A4+iirMWp6i8JnW4jTK7QqqOM4/
j5BI25z356YqeG7kSNJM5ZuPMdc4PJzkDHQ9vrUNz5MF2k0yK0wUBQysVAOTgDr3PTPP406
S6tlgChfNdCFdliJKY3cDccD0/Lr34dlkt7+7vW3TiO5m8rZkvb5mbJC85XOCSBuycYIGat
tOtrq96ZZr1BNOhh8mLdE/yKGO/bk4IxkFfw5NaEIuvsN3ZvZskDXkV68UxXbcQNHGDg8YB
253ZxkYYbd2OhSa9s9SvdbuLC6uhfxQGB4tjzW8YUZRgzDGGBOEzkk55xUl3bN4jv8AQrp7
a6gt4Z5DNmXyZY1ZGXOVfIG7aOvfnjNZOlaRFcePGkmFykFxBLHi+uJGkVywKq7Mdy8A5PB
4Pfg3bm0a3jjvUMc8cySOnlzjeUj3ByFwCAFjY5OBwccnFTQWLm98uCESzyKcSB1cSAvtzw
xAG7b74K9jmmRQalA+nQrIkdnJb7i0pJO0qcEcdAByMZABGMite206Kye1a7uow08RmiwNw
kGwEdBjqdnJ4xjpgnDvd0upMXCf6JdQlW5P3lmRl+nKH8PekuorgmQpkMVJK7FCkjv6nJx0
9PxqtFBM8mHgO37oVgMJ0HqORx/9Y4p/luHBAkjB3DcSDycfMB+XPtye1QX7yQwEy5VdpKk
fKxYdOMDJzjt2+taGg+Ljb6ZFbXduv+jgIktuvRR94yF3znPPA6EjFdbNMpVogWOHIZivOc
/59KrmbYjBCy4OMnp+OfTFK0jY+VmC9BgVC0p8zDgY25GeMn3qFpuhB2qT3HFRl98mQw3D0
phlbcd23eT3HJ9h69KHJBGPn5wdpznpSKzgbeRtHOQaeScbc8Z6j1qJ0PUEkeo96ZuUNhmJ
GeFI69akAwhyGXnBAXAPcmnDanGc9e9R78kEY46nrTC2ByC3GM9T78VX27lY7CC3DZXH+e9
RqgXhwyngnjFSbiVZegUZAHbH+f8APGHqjZVty4YDOD+PP5/pVa8uWtFRIiftExMcQ2Ftp7
sQAeBkE8fgalOmG2tpdKh1JU1S6ZwhUyHgruZmcKwDNtG4ZAwgAPBJdZeHhbxbrjVTcQwbI
fkSQOVIKBVYykLg/NtBIJxn5VGK3iaCPyruGUhxbpPc+ZBLhfOkMaGInJJCBADyCcc8YrGK
ufDOp5kw5upsnocmS3znjqecVsxNItu2SCPtN1ghuv7+T/Gua0td+qwKSMFJurBf+WT+tV5
pEh1VCQ2TpkZ6jHNofetjQdLN9pdzcxzKk08SI7srM2MZHIyVUBXJIHO4DtWzKBJItlZX17
BNaO4ezaASyo/3GjSQYVSNpIBbGecYIFXbPxI1rqlvBqsVnaPbIGW3u7PzCvyjO2RFypYZ5
wckJgE/LV290az8SzX2rXKyW0ewzsX4MSIsSxnkZ3sEkYYPYA5xxzl00sflxXMZkgO2P7aY
3j3k8hWRvmjLDBAPBIbGMELC8hjnkFyu5IxlmbG08Dv37/l0pjanNNY+ZaqJRJHmKMqcbm5
TcvXHIzx0yegNXbrW5LvTjp7yI09xMIUlJLb1R1Mjhe20huvXA55FOWzt/wCz5ZLCfe8Sze
YjYjcspXooLbtwZSvruGcZFVpfD2rSB/Kge7t5o/klhUlUJGcnJ4x/tdOvTFRal4fk0nToJ
0vkmjYqjyYGzLbj8rM3Iwu3n+7nuAF0tV/s4vNeRwyl2VGkbJYA9iDg/r+Per9kluofMW5S
UOcswcq4AA4Knng5xzzUN/Ooke2tJYrufzeiIrBQeeOflPJ6j1FWbKK6kMha1hPIYM6AgDk
YYgE5+7+XvVyRHXLq6hlAiI3lu5OT0z19PTimwygq8uGILHABPHQ/QZOefQ854pt29rv/AH
irLKVMhRXI6knJ/wAenFR/2iqxFo7NAWPyhyCx6k4PBOecn371n384vLs/vCoQKoUx5Ibgb
gMDjJPX29xT71I2SGNHYIEBfAyQuRkjpnknAzz3I611iaVbXmmRGCRftEEarC0m0EDA/duV
AXPqeu/JzjNPfWGa08kxI15bkRlC5QLtOOgBwQABgdxngmqY1K8eCSErtLNsUltx2DIwBgA
MSR3xjPGSCK9rdW9jYTXDXStflWREWX96CpAXcM4A3KHyQOuOcAGCG21DULi1jt7yZZ4I/M
t5llKFCzMgwSflDSOqkjpknBwa3bddV07UrS2g1GK4WdbeBo8MF3AROhKkAAEFACRk85HJq
jrCtaWVnZyXcJkglgMcgTzEXaBslXIwyMIwPQjaxBHFZy6pJdz/AGOedwsIEiKrYDOAVA2n
HIGSOemfTFUdR1WWK7CLJBl2Uy/JJtiZWbYGwvO4MvckHOQBg1Z1CYS3lpK5mUGRZSgIYA7
c4yTk4xjnGPxFUhvj1HzC/mJJIz71kYH0xjI7YHPXA6kCtqBSRh5cQjLgbgSATgDP8OeOvq
KztSSFLWSPcPLbJdyOCeDu9z+eT9a09A8IvbCO91KOGTcqvb2ztuPIJDOvsAOMnk5PTFdJJ
K3ms53sXbJOOpPf8Sah8/zlYZ+ZT0P09f8AA9z6UgmcZbapOew4HvSCVnLLllYDPAxu5I/p
/KoWJ+Uk9PXgj60hO0FiTjHOF5Ht9f8APWo97NAyDAG0ESE5AJLgbuMceW54J79OMtkfEOU
dVA67sEAHP+f/ANdVkkLsrny3wT8xXGRjOACPY1Is5S62EchiPmYdPX1xz+hqwsrKgBUqV+
8COn+FMwkhf51J4I9+3H+e9DXADhcgEgjOeKja4jlQbXUgruGD2/yR+dNXjpzgdBwahYbnL
n5Tjgg5BIwee+ePagS7wCg3YxwfepBHvDI23nruPuKlwRIAQw9MD/P+RVOW7JmNpaR+ZdAB
nySEhXON7kdQCRwOWJAHLCjT7K0bUhqsMr6nDE+VkZvLMxVGZV7+WnmBRjtuOTgYrb1bxBa
tdWFzp0kU0x3xLbmz3zbj1j3Pwm75MggnG7BbAJzrmC6ttt1quoalpqRK6qskJLoGA+WOVS
R5a42jhSd2AQWxWNfaY8Wn3lwGS1jCq8VuE3su1VjIyBtVjtRuGODuGeOafnSyaBqmV27rm
TcxJ7yw+vbn/PfqLaLzYpUVEcJdXP3pB8v7+Tj9K4iyONTteo4lXIGeDE+f0qFIxcX1q/zA
CxTJB7i2/wD1fr61vaRFc2+gxQLIsb6tcQwmZ8jCkuuAQcZHzHcACC59OOmtJoIZo9PtX+z
20ePLgkQpkckbcgbhwhz6Ct7U4IpQ1sLZFljcTRytGVMUoYBWYKD/ABDBODwM9QK57W7lJp
ZdIubW5XU5pJBLAqtIot1Vyu3cNrqSVOR82/dsGCAcQStbTDTdTigiswzCQTWrl5N6HdsDQ
h1jDISSoByzHOTkRMlrfpf2dhcLeWyxM32fBErR4G4IWwxwWOAQDyAC3fPaJHSSGGYwufMV
VYbPJdjnccHkrk8kZwOD1Jc17Lb3cJ1G12ozy+XctIEaNFU52soBXIBbseTyMAGezaxuLq1
jhje2khhgeSAse6hkVTwdwKxkkgk+WmRXSyagUIERZQwCpn+HtwOCP88+mJ4r1Nvslpbjci
uv2iQcBAMFFIPUch8gdu3UVS0+5WSCBCGKqFUvLjCHBOMemR+o9QKtZijgeOXyyCRGI0b5p
QARtxnPUe3X6GoIb4sxhtEe2VW2h8NhRgj5QvAJxyevrnFTq10TFG8zDO0AkqSQD26jGM9C
fqRmnPq0I2hbe6k3E7pN2Acc8cgDp1qK2vWleWaKwknKEMxIywHPUYznvnv0NSR6hItz5Ny
Ut3IEjCOHcoGAMnJ469+6jPTlfOMcJjZ8MXZgDjzFJyTyOAP8fyWwtbRplmMTKwbGSQW28c
EEnr68ZyD6U6WRWjUGZ0ckHaOeM9Ofc5xVuzupbKVo4NgCM+5GjVkc55yR8wGcEgHrzx0ro
V1D7ZYxvMsUwV8eXcESCJwB8vzKMYz6DOMgYIrmPOY3tzbB94jlkKmDDCNWLMq8ZwACOB6A
cEVXe6IE0eNkZC/NGOWBB4z68+/SoXtN0yeddKA7BRFI+N2BgfMTn0HTn61YD6lDNHpxup1
t13NcTs+1dxXyyF3HH3RjJPQAY7CK7ulkkNz5Y8yQBY45CTlE4Qn7oAxnb24I4xms6zspnu
LWfzkeR3VCGBXJx1OwE7VAJJAPCnvwdyWwmh+x7AogcJcvc3FmGlgZySjDBIG7YV2nIAAXc
wFR30FxYXTwN53kqm2JpHLuwXqrAHBYF19zwcLkhY1gt/Ja5u9Ujt3LtsRrN3BGehKggBuS
R798cPQ6PB5rzSzXccBBgQM0CzDLA5ADFQvUDIJ7jtWykHhG48OGa/tbe1QyyDMU3mS7hwA
pbJyeRg5GMd+Qt54rtmMqR2EgEgLx75trKcjAKhSBxznPTFU9O1mW51FLVIIEWUMxQqxY4U
nap3dcA9QfYdq2PKltizFXyNu4v97Hv6HnvjtjrUEkjK+5o5PLJyvOCPQGmlj5DIqsNuFIJ
47/AOfxqNrhChDEkkHK+3PGD/nmonliEgZioeMs4ZyWGQPvFRyQMgkendc5rHmtNWiv7mSI
hXJ2BzdK6oSQAxX5ndfl+6VY8jI+XmxPYyteajL5wWG5DRmE5Kxr/wAs9u4noCc44Yvu6AC
qqaO7pcLPetJHOkMTecqqTGjOSuUCg7gxHqAScniopdNkaOWMXLuHeJ2dk+aTy3By2epICg
nplAcY4p6aO0UVuUuVD2+TA4iztdiS7EZwd2cEdudu3OBq2UUVrJcmNIgZHzu24+UqoI/NT
WVaadPb6h9s+0bEbcZI129WeR8AlckDzMZG3+lJpulzWYtVe7eaK2tjEm9eVJ2FsY6jKcDG
RnqeMbDTAc7fnPB2jOPf9DQw8xkJGVz0I9aYyhDlS2wA/OenXvQ91Har587lFK54JGcdeOv
6VSurmZtN+3TyizhlJWGQqC8jEHGFYgdBnk8ggjOapDU7WEQ6fp7W01pIhE6vbH98WOzIO0
OzDexxg47EjC1d061j0l0kkgnkublZFgV4JQrXAZTGOAJGyVbAKAdSOQwrtrS3fTtQu7vUY
45r+6+TKgnyYR8oQZ43bgc4BHuQ3Ka7fi3tMPISksbK8R43AMeqEHPcH5SPXiuHcJJZ6laW
16v2Wexa8KRk/KVZsoATwDsXg/d9s1XxGNG1Yn51M7EtnqBJCTkjjofatWzucWzSeeFMlxc
k5J/57yf5/GuXsNh1W2EnQ+YMkkY/dPzxSoVW7sCkYz9jUbez/wCjnOeeOn61f055bjQnCA
yT3ErQwzAg+WxBGBux8pJPOeN2SVwTXbJdL4gtbfy0S5f7qhmadY23BdwLFkOHC52ludmcg
5qS11bUbe2+03FrHGUDLEAh3sw3IWUOowBtLZycqe5O0PsCkrSxzS3An/fhDNMnlTRSybsg
dwrFFOCCNi4wpOZbS6j0u6Nnb2LmS5R5zLu8yRWzGu4hSc7WKEEnhcYbOM0L60uljhutX0q
Ca48xYobieAx7Sd29SZCSVILbd2cNjAycNhR+H53tru4h09onmmCPawxqpsQ+9xgk/OvKYZ
dqkONwJylU7Zrq0a9AgjWJE8yJZZMN5Yzg5AGThTzgAgZ4U8k9jbpInlMYLiONwjODKcufm
deoJzkA8jngdhBZC6W5ZpFjjjizCsedzAA4BLHnPT1+9g4KndBrUTT21tOXfbAohlDgBYsM
/wA2QTkcgc/XvVaxKGINMqOY8kRqSMnHTA78dc9SOelaFoIpD5lugjnXKqrR5JwM5xwecjB
ycDHTFNE168oka0kyW3MuQvPH3iMBuzDBI6cnIyjfbbhZY2kET52lgSSe+C3p1ODnAHvTbW
aWFiAqyKRzulDLnPKqMHnA59s1fn1IQqjzSRhyAAFB3NgcHGBweMYOMjqelUbC7CrI6rGip
Ju3SHZuzkndnq3PXjqPU1orKbkGEWknloWXeqgRsCcgEZ7+mBwD9aqC4t7VJmCwJKzFWRJg
WAznoF64xnr+NSNA+5Z2vFCMy7BHETuOAOh4ccDnn8KkaNpZdhREO/gqpJccnJJ4xzxjrtw
Oopju8cjF7wxvO210gkcF13E4YjHUEnn35GKi2rbzGS4liWRmLB3fbncMkgc5yTnnr7VMLq
1upI1dy8hBywjOwA+o79cfrTrp7Z71p3jR7iAbQqHC5HP3eg6n8efSpoLkpZhbtw077lbc4
BbIx0Ht7c+9ZsVr+8dz5TzkYRAQq/TPG1QO/QYz2qzDYef532FFnuJYTKsrB4Xdt7KY0Vir
YG3ng7vm67Qi9k9vpd3pt4zahPBCWRdQS2WMIrxRkBRuRtwwhyoZhgHkk5PN6naS772/nYT
WVzcK8U43GPym5eVVLYYrgH5QGYkLjBaMZ13pjxzRR/acW9xueCZwVDqCvHPQ8AEEblJORj
FQBHRnjjnDXIkAjG8tu69cHj+v4g1bnhYQRoxjSRSFIjwzDHIJPAxhvyOeetQ/Ybtt+wryc
MRk+3rwaZNYzYQ7g+3BdWXO3/gJ69z/APrrX0C6KQvYRqR5jb4EZwEBI/1aj+HIJY9icnC1
ekk85BkF89flPT+vWq7PKYUG04zg4Izzx3OB6VEWJWJyhJkHIGGOASMd+TioI5XMZ2MztuA
3AYYgdxk4BOe3r2xxbdWdUwqAADKlvQDseD39uvSofu/8sDIhBJKR4DN1/Pp17niptz7jtj
YlcEZHGeh55wf/ANfPQ1442Wdj5UjkBgvzE59/8jvUpZ/LGYyMHgc+v0qIleigAgEZGeOP/
rClaYHhQ2FGaQzk7o1IwRjOcdxyBSgNKo3BVUsXG4gcdfwxSzNBbyBWlEkhIG2NWdmbsMD8
ff8AGoLm7uUiOY7aGQv5aI9wjbgCUOOQjcjGQxAyM4yKP7IS8066Mk9xDLHEZxezAPHCmVK
5dSck5baUCscNw1TabZnUr1vsWi2x1C3hjVFjUSJbpw2W2kAyHcQvTgAjP3q1pr4RWsMGq2
8xlkAFwZS0UZfY5BXcCCQu4fMWI2+oFOke1GnyW8T3AUOPs3lScl2QhQGC7mypbJznO88ED
Ek+r3U1o3lWhuHtSdyMhRpMAKyrsBwwBXpjjHJPFQ7pNKEEt1AkN4yiSUvu/dEjKxghxjCs
xAJGfnLHPzVyV1NJd2+qXRghhlvLZmCqVKGLbh2DKx3O2eSSSNwJBzk2N5NrrHnLu33DnOd
2797EPvZ6dvy5rRs0jkt2Z5EjzPcYBYA48+SuX08KdVtg3TEucnA/1T4/z39qdGUN3aLvUy
tYLuPHT7OcfN2OO9W9AhYoWlvp7K3gDY5wjt8wDDLfKwypDYyCP9nB6bRY4oLuyiNwDJa2z
fZzw4niZSjFuT8qlVG3ghvTbVvUZYbi5jsYg5tzI9s8szlVkbvs/wCWjsGUooxj5RgnFQia
Hw3JHcSSWqlrs7UMDb/mZt0ZZSSRlmBJEnU4z0rdudTtoopJHlU24ZZGiktpSqtyxy8iKCA
ctjGcAcEgKYp72TTrgJLaX0sMjhY1ijEyxyk7QmdwAwwjKhmHLAhscDKV7q4uZrhYo7GWYx
QXiLbGKMyEM5UgjdGwLFA2RxJjBIIqW60SLWnG37OLtYsYmPnLhnYna+3D7iGAypKncwUMW
AiufCO4WBtZgIhl7gC2JiCgJlsRrgEl2VCUz94n7uBQl060ISzhme1kOWhW4zJA6DoQQCwy
NxyxBzj5RvQVHY/abUzPe24ks43fz5rZtygIRuJC/OEI28lcc+tcqy6fHqMkNnIzIZpGj3I
2UjDfKCvGSRg/l0q3beRbT/aYi7YwHMkQIkPbPA9c5571paM6SXMsd5LHbHyyd1xKIzIcNj
gDJJ4XPv8ATK3GkiG4lF3cMQz4LR++7BJ6YwrdD0z1p97o721zPbshUbA2TkAZU8hhwRwe2
OAO1U7fS7MSiT7LPKqspbdywzx1HXkE556VI1siQjzUWLgBUxufd7EZJ7YGB/Wq9vBLPKga
5cxeXtZWTBVgcjaF5647deuRxWhBE9rDMtvCJZs7hI5G3JPOMfNzkZ9c1FJLdzmdo4mRzgk
mRfm7DqR+v6UWk08KPPd3LK4GGJ2LyTz2xnk/X8Aack8bPMInIBbJYqB1A5//AFjvVGe0Nx
clFk8xiuSrEkgkHGQeR0H69MYqzaWhRGWUKrSKVYZJOMDH4ew9KuX7R24aBI4k+X52fB5HU
/XHrx781UgazvLlYFZUuGCl5hG8h5/2QCxJBBGQM+vStWOC/glujDBPAWhZt820TgAbo0Cj
Pl4IbJIG4HOAQpXXtrUWFs+r3N3d3wVGZr2SRFypU5CuQGA+YMM9AF28E5pf2rptzaXXn6h
Yo6n7SiQKFjLmHJYoMl/myADkfeHRgpuAJqmmO1tcEiCaUCWzlX90Q5UMgOfKG1AcjkkE/e
OTjeRfXMl9bG5muFN6YjJO6yFwpIQpnA34PIP3g+Act81W7H2GcvKlzE8vzLFPbOkyEtuAY
su05G0HGMkjA9XwXcE8DFLpWYch9nTtzweQP65FSTgzQFlBWP5VXagCt9Mn881Sitx5kqSx
Afwja3TnHbqSOnHt9cS+ncMk0LMhSVXVUfJGCDn+vSuvigN158kMiyWhZpY5hMAoj5ILDPA
A4Oe470jlUg3Ao8b8CSKQFeM5Ofr/AJPdibJGR0yxyQPmUjHHbv1NQtZIGMu47gwJKHnGM5
xj1P8AnBqb5ntwzAEPjfkYweo7cYBHTvmovJ3NmMKSpzycFSf/ANWe3WnfN+7xwdu7C5BPT
25wfx4qswjRyGBKjIXdwB0zx7cUvnBXaOTBQMCcdc+47fnTod7E7B+7PCl/ryMDnP8AntUs
kCiNpGkKqvV8gADpk+nNEIe+iWWwt5Z0cECbaI48gZK73IG7g8DuKsW9rJ5Ub3Us4e5VWjt
rRQpJbIA3uCGOVYEYAXBOcc1JF4dnN/HeXCmGxkhIZVQukbqu8xzS42sM8Btr5O0dBgutNG
g0qIXF8kCLFIgjkhhwNpIwAEQZJYnqW2nbggqN1m6W5kLpcwm5gQfbntoMyu+HVseYxG4Zw
+1QpO1Qf4QbEOp3L3A0yHS5rW6faLkx2nlxbyACRgkAIhON20gFAVyMB9s9i93NEjtGGYCV
re0mZiFYqSWCklhgg7u4H3upwri+stVvrmxmt4LVFhO0SRvKjAY3MgdYz1yPmT1IxirAuF0
vyrpZpY7NwzyiAndH97cQc/MuGyCpLcZUNwVsaiymWOzVo1mt7jan8ManGGySTswuWBJPCt
z8wrldQg+y+H5DFqssyQReQ0RBYBWQKq9guNpIAH8OeetTBIorfWYZflC3XAfnrJGR25Hf8
q1rF9sL+YyFvtFxy8uM/v5Ohwcj8q5PTs/2pAAcYWXocZ/cvxTiiK+nyNlzLbRrnd83/Ht0
x6c9e2efZ8GuRpLdQXEypx5SsWACAM3ByCMgkjpx25yxuWXia0N9PeNcabbxFeQcu3Q4+UO
oIyTjOOcfi0+I3uro3S3WmNPH80c0dw0TRkBdvDEb9u1cD5l5JPU1BF4jeK5kkj1G233Dl3
XeNrseNx2w4Gck/KQNxJyOtX7jxL5126zalaLZzxCO4WO+dwwwdxXeHIzk5GM9AD3GheeLk
uHAgfTImkld5GS4EmMDCjEkTqOxyMZ5HyjFLF4xaNBCZLDy0RQyQXILSNjliCAuSD0+XBBx
jJFTxXtpObc6dqFtprQq+1rgwnC5U/KN5VPlBQA43ZzwVBqfWdYifSoI21nTrh45BPsZUkj
lf5iqbVdymd21jnODzwRjOs7izu9Ht0h1IW1rHctM8KSKLmFirkCNnGRkkYYbQSuRghsrdW
cl5bxTJrqQ3E8i+YsV7FCIo9xJ3crn5Wx8qqBtbaGI+aHULC32TxXWswTy3Sh4ppSbl0cd2
lKh1wB0GcAN1yuKFtYw2eoQ2S3wQyiRp1e5VDLjDAjcjLgjplvmPIAXazRXAggtFmV3t2H/
ACzubbBQcg7jv+Y4/uKxIyfUhkCaks0NsYAr8ysZLk2qhTxkGVVHO0cgn69q0jqWplt6R3s
wQqolt5VuI12ElQHViOOo570yPXrmGWBLkzWKIA6+bbbcjGc8KQwO1fy9eahv9e0ea3aMuh
BLO26JjkE84YqSDknjpjPqck/jVftpuIoIdqMGXZAUdSCcjdt757cDA6c1FD4uit1mEcUTp
I7M0U8RfcXIyMYGPupwMAdu2bVvq6PpsUMdkZizh0kigdfM77ThR1P4jPcEERSQ6lIEd/Du
stgHCx6e23nk9QM9s5zUc0l41uFjsIhNvVfKmvYxMCOmYixYZzjgfh0o83UBbBrVLcu2RKq
I6lCByCXVYwcDs3H4Gpby4FtaRzxrqeCCwme1WOI9SW3hpVZV57KOCNwxmgC2W2t7gxll3q
hv5YpApQuAziSX5DtJJG0fwc7l3VdtoLq8jeBpUhRmj2LCCBLvO3OxW2quW2jgt8p5P8TXS
5tGhi8hZGtow0cCIEjmXc2/dkncfmIwCB2GWJq3bLp8Ekl5qjGeO1gje3SWZioYKxK5BLKQ
RtGSSdoJJ4zuWV3q1za29xY3krRSqAhltydxD4Yp5ceCAcKCR1GeOhybtLfULaO7+1Ol0Jl
VL4/u5Jk3qPlVF2jA+XhcA9yTiqNuLifZFcAWqmM24ggY42bNrHOSSdihgeQSSx3Ddlkun3
+mAvbkGRoc+WIjt8wMVeQjO0ncM7MFG28D5QErah9il1SRbY/aYltY2JhQyNA7Z3LhCXVUV
CQBwoYKSQEwlneSBpraU6jdKqORNBbLOpXg/cJXOOu7zD8uCBjJqNL25E0skbwrZCMgXE0Z
+cjB+YRNLtOfXgY5NV5Y5pLokWMCxBS8TrdIqzDOAVD7S+evAOQKBZaiJRNH4e1hm4/eGzZ
l78hh9TUimWGVkvbK7toZCFf/AEeVHReSSBjGeW65zgfjPHruladKViu5JNmBvEEmAc84BH
rkdj7UyXxbpsm5jI5bbguIn+b9PTr/APXpW8S6Z5QjjuN4ZecxsO+Qc7evP5YHamR61C+1r
VZJZSvAETMckenGeP5Ur6nfFHddNvBGBtdni2qvTOSeB079qhub+dZYWa3t2SbIR47pJRnp
yse4jt6nip7ee6R3Fy8lo6lRhbORhk8jIyCpI5Hy8849KRL0z3Fmi3nlQzBt5aaMPGBuAJU
KQmdqgZbByOQMkW4NOUI1pNfRQ3MhAdb6NSVTIwQ7ZZPoB8pb5uRgaFvpZS6vIbrxADCXAt
55NQSeNeAx3o+CwPOSQpz2IqazudPsWurs6rbtMYxHO80uGUDO/wAoKAxDfIB3CqoG0/KGe
G9Rs9q30uoWto7QrbtbBhAFUHIZtzHO75cnPBLc4PM012yXxmu9ZsryzdndVguEjcnbtKKA
+F7HcW3ELs3DJqC58ZQWieTpgsraNCI1Wa4RRIgJ4xHuz7EtxuPA4zQtvE7wziGW8s5FMbJ
Iwli4PBDDbbg5HoxO7PPekn8TK160aXts8Ul2LmRWvj82W3MgIRcBm9eMFufTOvfEUl0Wil
vbNYcnESSs+9SejFkcse3LDpzzUp8QXDtDc3GoWNxcBt6zy3OUTHGRGoA9D8qk/L2xSajrl
hd2s0jXen3Bd/NkhaHYfuqMIdxz04JweSfQVDda5ZyWk8kE9qHnhyQnIViMlTyDyTgjlehA
yOZ1xdXPiKJoxtF64JYgYKun9B3PWum0dPMF0WmkUi5nGdxBb9/JycGuL0dA2t2ikbsmTjH
X9056cVS1K4ltoLGUBY9sFswPJ3bo3XPHbAIyMdOMYrXtvGFv9nSN5JlCqBuGpXOW7D7vA7
e3TpTW8T2bkKjyZVQoJ1K7OPw71Dca/C3zo0285yzX90SfTg+49KcmvTSqyS6lLknH/ISmH
fPdfp9eKn/trJ51CAEdAupMCffDL+NWBqkUkiRvqAkQAAkXwPA7/dOeQeOtIt1HKoT+0UZ2
TG1rhCOvuvTrTxcR27blv4Wzwf30JO30zt/zg1X/ALQsvNy98suVBx5NqCT+f4c8+ns8anZ
FmRplERyT/o9m3Hr2Hp+tRHVLBypaZieCFWztOOfr3B6f4U2TUtGZlPlyEFRwbSy9MfTvj8
aRNR0fY0T+eVkO4kW9iCM9OvI+gNWI9U0RX3vFLkKSNkenjBxj04OOpHWq6XegmRmbTCSTt
DCHTiAcZxyvX3qb+0dAhjwNKOCDn9zp3zD6hfWmNd+FzFslsrkDOPlGnnHuMj3I7U9r7wgQ
D9n1JAj5UqliPxAU8Dj9KRb7wn54dIb7PTDCxP6E8jt6cUjX3hqSUr9mYpu+8y2Aye+ent0
P9agZtAVDm0QDGVj8uyx75wD74OOmMcYpLgaKNwjtLR0cFvljgG09j8qngY6dqmdtMAVXsL
YrGVwNkTN2OOAM9+enFQiW1jlQRStChc4VbVPkOTg525yKnW5024RY2nVpCxcySWLHr1HHb
JPbtV6QaFcGY3GoQyuSCzS6ZM2efp9TzWVLp3hvexXVbYKR30mYBenHt09Ks2+m+GAkI/t3
BA52abMPqcDgHv369T1qz9n0VJjN/wAJTPHcO6yeYtlcoxYHAPqTwPc460x08Nq7hNbhJm3
CeSSzuAZOMkHnkdsY57VIYPDrZ2+IpTuCpj7JdEEjAHHfhenT8hUd1a+HrhvNbX5JztIJfT
58nKjIJIPoKz00vw55ZJ1O3UhsBH0iYE/56dec1qQ23h6AN5V9ajIHKaRMgzn0we386Zcya
aHlZryNmlPDrprK/uT3P459aqTS20//AB8XLT4QjElqCMD+HkcY/DpTQ+nBty2MRcrh2lhj
BbJOTkg5PJ5P196ixo5mLtZW2wnk4gyOBxllxn3qR/7DEmBDahyApKpZ7W4X1A//AF09pfD
iEqLQKSSHZfsL464Pueh7Yyaa114VeKINbXe1R1T7Fkj8MHOBn/62ae114ULk/Z9RbGflP2
I8An1P4/jTTN4VVXMdpchuB0sF6cc4zzSwXWgElDp0p/u7ksG+pPHGajkl8Pbj/wASyRcHJ
HlacenOcBc//qPvVn7ToahAYZkHKjA08Db1x79RxTGv9FyyeXKqsc/LDYHnp2HTHpTV1DSZ
JORIQMZH2WzBGOB0x6daX7fpQcFGnjOcLm0tCo6Eck46gfXnrUpvdNVQ0MysW4cm2s0yfbn
3Iphu7VXQi5QH+LYlnnrzgA9T2PbjHoLb3MbqpbUYwVJbiW3GF7cY9unvUSvGjZ/tGJNz/w
DPzDhumD938/pzmg3kcTArfoEIUY+2hf12DHWkfVGUKF1aJnBOS+pZzz1wF759KrSatJErL
FqEzHBYKmpTHP8A45gHHYfrTYddLEtcTzuwz/zELoZJ7jAHfJ9/erC+JLdJdpuJMep1O8Hr
1/OnyeLbQwFQZGBUZC6pdZz29gf/AK3vnKsNRS4vbpLeAFZnhZl8ySRnYzRqclh8xJJ9+ev
U12eg28l1a3BSB2dbqcOscmAuZXOMjr1PrXDQn/T7f/toPwMbg1T1KaW3RDBI8RFlagbGK4
BVc9Kqw6nflCxvbnOBz5reh96ki1TUFkJW+uQeeRM3+NaVnrOqLbkrqV4CA2MTt7+9LPrmr
BVA1S9A2f8APw/oPepDrWqm2Vjqd6W2nkztn7y+9Rvrmr+Sf+JpfdM/8fD/AO170Lr+s+SW
/ta/3Ecn7S+Tx9avSazqgtbQjUrwExgEiduenvSaTq2pS3V0JNQu3HkSNhpmPO7GevWtyHU
r/wCzXbfbbndlefNbPU+9UNO1fUjazj+0LvAIwPObj5frVGDVtSMaZ1C7PP8Az2b0X3rROo
3z2NuzXlwxw3JlY+vvUml3t3I5D3UzABsbpCe4q3FLI0blpHJ3Dq1YE0aG95RTkPnitWysr
V9+62hb5e8YP92rw0+yU3JFnbg4HIiX1+lZTWtv5o/cRf6tf4B61KmnWL25LWduxPXMSnuP
arNloulPGpfTLNjuXkwKe49ql/sPSPtQX+yrHaYxkfZ0x0HtVz+wdGIi/wCJTYfdz/x7J6f
SsyHRNJ+3lf7Mstu3p9nTH3R7V0mn+HdEdI92j6e2W5zbIf6VNc+GtBBcjRNNHLdLVP8ACq
DaDo6vBjSbEfMBxbp/eX2qnFo+mDXEi/s608sxn5fIXHVu2K3ZPDuhsIydG04lkySbVOevt
VyHw5oZWEnRdOy+N3+ipz9eKZP4b0L7ZCv9i6djeOPsqep9qx9S0PSUlUJpdko3oOLdBxke
1VYND0ky7TpdkV25x9nTHb2q7H4e0Rkbdo+nnCDGbZOOfpVhPDmhgzY0bThyP+XVP7o9q5b
WNF0pFATTLNRmMYECj19q0bfQNG/0U/2TYZadQT9mTkenSoDoWkebj+yrHluf9HT39qbfaF
pCRSFNKsVOByLdB2HtWbcabYR2LlLK2U+Zj5YlHr7VXFpbDGLeIfOP4BT4rO1e0O62hb5x1
QHtT7ixtBDxawD5v+eY9ay7uGJblQIkA3dAo9K1LV2jtcIxUAcAHH8RqOW6uEjTZPKuHGMO
RjrUun3ly8g3XEzZB6uT2qDUNV1FLshL+6UbgOJmHp71EusamLWEjUbsfvO07ep961tL1C9
l0uRpLud29WkJPf3rOuNTv0053S+uVbA+YSsD/OqS6zqn2u2T+0rzaYVJXz2wenvVf+39ZE
b41e/GXfP+kv6D3psmu6wQc6rfH5x/y8P6H3qe21vVt0h/tS9yAP8Al4f/ABqBNd1csQdVv
iMD/l4f296uf2zqmCP7SvME9PPb/GsqbV9TNvg6jd43Lx57f3vrUK6pqHkJ/p911X/ls3+N
EV/eSMS93Oxz/FIT0bivS/C0MRu9WzGhxcygZUcD7RPxX//Z
</binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAMAA7AwERAAIRAQMRAf/EAKcAAAICAQUAAAAAAAAAAAAAAAAJBgg
FAQMEBwoBAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAQAAEEAgIDAAMAAAAAAAAAAAYCBAUHAQMAECBQCB
ESFxEAAgEDAwMCBgMBAQAAAAAAAQIDEQQFIRIGADETECJBUTIjFBUgQgdxFhIBAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAUBMBAQACAgMBAQAAAAAAAAAAAREAITFBECBQUXH/2gAMAwEAAhADEAAAAH+A
RExxPykRNi04AIsKCDtxJp6Ay4wFPTyUmTOeOGH2G4RQU+JjOcN0HSgAGAF4CwRyRdoAA0I
qSk6DO2yRgf/aAAgBAgABBQH2H//aAAgBAwABBQH2H//aAAgBAQABBQHqem2I7E7ykdbEHJ
0tc5aBJrkol+7Y+gW+giD7Kl44itq+YEB1SFnEMq4pYMmBcZ6sK3a4F1J2LQrVs/ZSnKF8p
j5ukH75CE608nFzSIiX+Q4qbSe16VV3OhIS+OpOjvm1+OzvhJyjCGZ3oR10SVr/AAa39eKc
sh8VMfD8YzxUHELXjGE4MwZBHvit0juZ9f/aAAgBAgIGPwFD/9oACAEDAgY/AUP/2gAIAQE
BBj8B9LzMZFmFtaBfbGN0kkkjLHFFGvxeR3VVHxJA6suKz5e2TkeQhaeDH7qztGodt20dhS
NqV70NOx9OU4+0u5Re8ozsuBwbCXYbe2tre2t8pkVNfZHZuJ3ZtBvULXc69ZK5j8n6rJKhw
VuEYMcXbb1/aThj9tbuZmEFQDJGgdQQGK+v6S2shlf/ACOevZ/ASyQfnY6lvYLO21d6R3Cv
cMFP1CNa6NS+zS28uQ55zG+jtLjPzTfchtbmSNXhtYhDMI3kYBTLtfxRgLFFp1LgsNOM1yp
FETwQSBls9+m+edhIN6gVCEFiSpYBa9LawRwQQyxx2VtZUaRBAmkNvIZGJkQMd7hyRJId8o
ai7fzuUz3c3Ls8xnyn5FxHMqlXk8QXw1jrsYVNWPZd2xUVfTJcUzvMxhc7dWckZ/Ehnup7M
zx/bkcW8cmxqOGUNQka9umhYrcLG2wSpWkm3Teu4A699detarsOgT2sx+e7qiqYowPppT/u
nz6t+T/6JZmyxNqYLiwxLMjPdsCJA10vvURaD7Z1epDbQKMqIoREAVVUUAA7AD0yB47Daz5
0wstit87Ja+dtEacxhn2KTVgupGg16vszkOc5S45tlZJby9vXht/wZbuYl2ItVRXVNx7eXt
26/QcitESd08tvc2xLW13DWheFyFOn9gQCvxGoJucHi8pZ2fIXj34+xyFYor/bUzJHOAwWR
FG4KV9w3a6dS8r/ANGt4TkMNcocNZQTiaHyIA35kjLStCaIp7EFiPp/jLkMncraWcNN8rAk
LuNB2B+J65HHcZ7HjJ4gtNjvP9ucX1sVbxRCUK1ZF9hp8G6xmQxXHg11LFHf21xaZCCPwyB
fKi73kiZJagUIG3d/bq44xzGF8V/o3Gh48nZXEfhlmjH0XKp2III3bdK6j2sv8desk0uPhm
GXMb3kcq745miUKrNG1VrQAVp8B8h0FUBVUUAHYDrG57E3v6HmfHyTjMsqeQBW+u3uI9PJC
9dVrUd1I1rGctaJZ5BCUmWF/JCxXTyRN32t3AYAjsfX/9oACAECAwE/EPof/9oACAEDAwE/
EPof/9oACAEBAwE/EPAJL9W96JJ99szaFU88YNlqO20Z3iVhFll1wMqk9IzSYkFX0MRqoW9
nvJNxMjZFJNY3VS9j91hr5flCiO0pkAk0LtXdX42TGhwKA4blBU6BMfJVZi36wZEiIAKuMF
UAWSE4HCDbZcApdbUR3obOpMPuFQ0P6ItNXtf7hkAAP/EMBpIU4hf+AOgEAAgHgE+DsHFUi
JHaHK3WiomKLprpAAVhKc0E2Wgok0YAVDRMN5rMIoF1yJVsDBqYUXhuekCB5VFrNgcYeG7Q
/lbxQ7aUzTNHvJwUAgI41IEnebAfqU23Of8AowQMaXpwEnyb49S9sQ1dR+QAAAgAcBkHed0
Y+kiGCKg4B39qmhEnlAoUr4//2U5URTJPREUz
</binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAMgDsAwERAAIRAQMRAf/EANwAAAICAgMBAQAAAAAAAAAAAAAIBwk
GCgMEBQECAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAACAgEEAgEDBAMAAAAAAAAGBwQFAwABAggQNx
dAFBYgcDU4MzQVEQAABQIDBAQFCw8NAAAAAAABAgMEBREGACESMUETBxBRIhRhMrQVdnGBk
UJiI3O1FjaWQKHhUjNDs9Mk1CU1dZU3IDCxkrLSU5NklOQXdxIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
cBMBAQACAgICAQMFAAAAAAAAAREAITFBEFEgYUBw8IFxkaHB4f/aAAwDAQACEAMQAAAAv8K
xjXTHaHWHYHCPbAAAAAAAAAAAAAAA0WRoxBgNrgY0RAkkYU6A15VYTkZAfCEyfR6QOiUgDK
E0CrlmBJImhCJUoXpmm0OcJWBt1GtqP8XNDiCSEfERlsJ64CLGFFjRyCHEMjijJCUEcljYl
RIpQAbSJpOkPmCgbdR2RmSHSESKRuCEy0ogMiQV0s2FdHWEZIwMWJuPWHEEuPfJKNfs2kTT
gEiADbqNYE2xTnI1PyOWVfD7jHgUolzYiR2h4ys4bIZISgdcWkTQtWK1yzMo7JRIDEgHfKX
jd4ImMPOQZ0gMxAwc84kQaU8IUEeYUYiwzUzsZwBFB6wAAADgKny2cAAAAAAAAAAAAAAAP/
/aAAgBAgABBQH90v/aAAgBAwABBQH90v/aAAgBAQABBQHXbch3pFDQuRpjW4/3KZ9bqg7tC
Unah7Gpkh1Bsq60w/T/AJ4caZlvb8Vf46wDg9YJaTfoiFJYnILKGspFVRFq3yIob44xInLB
U1JSKqEqERkmORs4709ckrl1qVU3hKS9gOYzBpWdwrEQUWtgP+JMmPCjCZiUlDSXKiHCMA+
CA3R1FN4bbESuoNh3TZkysNuxlEODgB1tx2TIP/ggN1jx5M2R+8+EdgeOqno9jDZFmYXUYM
tMZl1+9M6ZnLjKYE7fi6WF2DoZpWzYECFVQfHYWmqMqtYm+68KOPLjz46c0yURZyOHFrnan
PU+oH9hbbbZJHG2+2+zd/nHH6n6Y+2NJqm4X7TKLjciJvHVT0fa9oFBS2gsb0DCFkP9xskR
tpOQ1znUvMs+QecJEJHL1hht09tFzCrw2V850enS4qS3VtnR1xMLo66s8dPKlR4UZNxZBRO
MPfK1Sn/YXvwFqkj/AGj6uaetIKpZXNiHXjd/nHBw5ZFR0x9saTm/Kog+eqno9l+x0pQbDa
V6/emXLCyA8tPjUUxgfh4lp4LrHesFaMOEf0vjskRzj2ihf6bT48gQtcVhmKOcKHFroZh75
TnqfUD+wumeB8jalsDzge48+DDKwLdB/GzX0FdZ2GDxsnVgUueN70gi8t73qW5Kbiu3JMRi
9m7/AJ+xtoePFXrUVkg4KWgc80LA0DmA5Hq4EZVkwTNUVRPa4+HYmr3zBjiM+JErKrKq4+P
fFgu6eAQ06gUlkv8ANq8XM+0Yg4JPkXoPsOwuqEOvop14LEtGuWd+vL/jvfav1H//2gAIAQ
ICBj8BUv/aAAgBAwIGPwFS/9oACAEBAQY/AcO2aaxkXNxSTNgmKYiBqJnF0bMN1G1PXx+iL
8mEiUAASXcGdIhTqSccUgexhFObYRFyIkKAKHURM1cHEN+tAwJgI/B4SJctnykQqYQKY7BV
J6mX3Q6+6mp6gD6+BK3vdpHKlABMSUKowpX3bghEx9Yw4BxGP20i3HYo2VIqT+sQRD6o+ec
7+8XP43HJ+ClpRd9ISSMlcrwHKpl1TEdOO7sjmOoIm+5IGpnv6bWdP4KOeulFpDUsu1SUUG
j1wAVMYgjsDDhm8mrCaO2ihkV0FnMWRRNQg6TkOQxgEBAQoIDjkez5dTcQoCDmYdSprYcth
HgtU2bohHItDD2D93MFDbc6YtG5JubuheVl2ILuVCT0gmUx9ZgyKVcADZg4xt03lDvKe9u2
1wPhUTHcIAqooQfUEuEeWPMKQTnBmWyzy1riKQqCj9NrQXDR0kXLjplHVUoUMXPbiVuSccg
0ioduZwupvoXYUobzGHIobxGmLLvW8pd3Go37FzskSBVVMm0i45mm27mVRMTU4uhUTqGHeO
wM8K/IqTUsPlkgooj8oSEKeUlzpnEhu4AapUkch98ENXVvAEjXIxlrwfkLQX0xMP1XBx9sY
RScIlqNM6FDAO+U98zFpP2wBw42RdKykOvp+9qoOhVOSuzUQ1Q3Bjmhb88zUszmfacaB3rN
BUwFOmZRPhvWC4DUyR/VqUch3CMhZV1LCpefLpwEXIGObUdw2Eutk7qJjGEFEt45iICI7el
w8drFbtWiZlllTjQpEyAJjGMPUABi/wCfevnba37i5bSsxbzAVDlIixSekZtV+FkAKKA3Mp
Wle3tpizJ+VmroVkpmGZPHRyz8iQplVkSHOIFBegZjj9bXV9IZL84ws7sSUeOHNgWbGSSUE
q4OLaVRB06RcoKBn76ZIvZPSuoA9aMuaEWFVhJp6gKbJRJQOyoiqXcchgEpg6+jlCg3dLNk
396t27gEVDE4qRmbwRIfSIVCoANBxec/FTV0JSUNDPXjU5p+ROUqqKJzkESivQcww8gLrui
4XcajDOHhSJS7xE3FTWbEKOoiwDsUHH62ur6QyX5xgiSRDKqqmAhCECpjGHIAAA34NbTenc
7FiIu3W9Brkzap8Svh4qh+m0/hpLy5xi/FkYGRVSVuKUOQ5GqpimKZ2qICAgTMBxdNwSka5
Yow8Cqgj3lA6VVnZygAlE4BsIkf2ccvv2YH4RTo5JRTUf0sWfdyQ6Q1GIxbMFyuBN1FMKpC
1HfswMMSjjljyxegeTMU/vcrPp0Mm1GnjJNq6jhWgmoAgIY5L2kzeqMELlTmWMgdHI5o8Aa
LO0wHdqSSMH2MM4yObJso+PRI3bN0g0ppJJlApCFANwAHTfU4rFM1JprDHbovzIJi6TROoT
UmRYS6wKO8AGmLL5xIVThjIoW1d4Frp83ujB3R4YNQB7wuNBGgmEDUwU5DAchwqUwZgIDsE
B6Lb5Pw6xkn1/LCpLqp+M1gWogZ2eu4Vcky9dRDE9HskStmbHka6QQSIFCkTTkjlIUA6gAM
ct/RuN8mT6Lk9BI34weYWudPS35W8wHhQnEwChIeZVoQj/LIEV8iqdRu1XYGAEBqA5gIY5L
enbbyJ9jmR6NyXkymJL0bd+Us+ixo9ZQqbckok9cCYKhwGFXawD6pEBDFxXAJRIM7Ju5DSb
aHeVjq0Hb9t02n8NJeXOMSUNITLxN/EulmbkhWLgwFVQOKZwAwEoPaLhe47aVWcRKveEE1V
kjIicyQUNQp6DSuWLG7mCZnfmceCCoiCYqa1NOsQqNK7cXPDwlm2tDT9sOzR75CWk3WtqrQ
eGsdBNqBjpHoIkMU3a3Dgozt6tZHnNzOA0YnPu9LNhAROqqpm5DGokmn7Wo6lD550HEXbMN
zDtsjKMS06zSTbWsobtKLKDxMznMImEccmPMFwRlwpqNZ9isoxdJr92UcIImR1aBNmcUtIb
NvQ0aPIC4pcztIVSnhotd+mUANpocyIDpHwDj5k339HHv9zF5RRbXu2NPIMgQI4kYR01bFO
dVMC8RZQoFLUcg8OHdvSyPHjZqOFm4JsHQqnpGg7hCtQHcOJblxc6onurlk5CKVUNkLuPEK
x7soajdk6QU27s88OHrtYrdq0SOssqcaFImmAmMYR6gAMXNzjlUTJub2V7rBJKhQzaBaGEr
YKDsFY1VDdeQ4uj/xN78aKYsmV/7b5kxfnGEYue5x89wGiHERIbhoJd3NpIWtChXIMfxq5q
/SP/i4mmnHWdd15fRKXGcG1qqaHzsutQ2VTDSoj14kISXakfRkogdu5QUCpTpnCg/YwvyYu
14q8exSAurVlFwzk4co0KmY1ADjt/FMG8ufhxyW9O23kT7HMkpdoWzKG9YrVUR+sGJL0bd+
Us+jmneYqAgFuWg6atlfbFfS502TfTUOo5/5Fp/DSXlzjHMD0klfK1sWdHcIyKqsL39Yp6g
YFHwGdG1AOdaq7Mcvv2YH4RTDTnhALJNZK2iEZzzNRQqKUxFqnKTgmEcuMmYwCkO0dmeQYe
82rwbMZue5haV0ED6XbeMjUhErZkjrAQAShmpQA7da51x814j/AGSH4vHLSOs9Frb1wNI6a
l4xRsikiQz+OMxWbAtpJ4uoKeCtfBgyh0/Nlzw5u5z0Orkuxep9lQglHPSJgHSbeHhAem6L
WtRbVbVhoBKXPKkodBR2QxQbRiZgNmepuIp9rQN+QtPgSf2QxavOJoUSxzUS2/dhS7DRTtQ
OC5MH+nWEB9QabMWvykgnI965hKcaVcIDm3t9tQ7pSoVpxcky9dRDDWPZIlbM2KJEEEiBQp
E0ygUhQDqAAxdH/ib340Uxy39G43yZPouT0EjfjB50NlIt15qvC2nASdvSRchbvE9hD02pq
B2ThspnTLHJd06ZmiLkh+YSEdPRSmSjN+iyegoWlR7BvGIO8PCA4WbOUiLt3BDJKpKABiHI
cKGKYB2gIDiYvCPkAeQUzEPEuEYoJnbO3DxBYCFKX73wyCAfX3dE5HtLgtCdirj7t5wYTUY
s8bq90MoZEaVIIaRUEch6urH6ctiKh3ixQBd5bMi+alA1KakmbtJ4kHqVwJ7YvxVEu5GUaA
oP+cidP8HjW1i2FxkAcxjHhKgHXpdA2MPrBXEXaF7csbrarwyrrivRagm0N3hyoqXQqoJSj
90ANu3DsY8p2ny2uQ/diqABjp+cnY6AMADmIcXrwDBuAJpJt+7pBuAoF0lxbVpvHST1zBte
7nXRAQIcdRhqAGz34tZzLyCPyGtk4yIw5QETvpMg/k53AiFOGltAu823LZc/md8kNjXCt5y
Rij6+JHyKo/lHdxzLwVPG05aR2ZdFl3im7STaWwxlWiyBgNxFBkAQApijs7PBzwjdUPKPbK
vlolwUZ2KEAUOn/hOkTdhdPLYb2cC24ljXYgUpQTeLd+jHAiFdQqpJkcp55U00347te18Rt
pwaph48bZqKwOFkh2JnkHQ6y5eMJCBXExyys5u2t1k+Z91b1AxiEMJymMooPaOcw0zEcxwi
kI1FJMpRp4ApiTgpVAHMdLtlWjlMfbJqlEpv6cScnc1xfKudWbNodg6EmnusQyD3huFd9Rq
broG/ol71SkEE20jYTi0CNjFNrKus7M5BYRDLRQadeIW3I65rJOwgmSLFuZeOfmUFNAgEKJ
xB0UBGgZ5Y+clifu2Q/PMK3vOSDFw6e2sxhXSTMihCd7brqrqKpgcTUTNxcgEah02jzKh3h
Ip5FPEXE02EDcOQBuUxEFaFy4pCnEuofa5fzCni+KPj+Ls3+DFp/wAIP1o02fOb7t96919p
7qv1T//aAAgBAgMBPxD9Uv/aAAgBAwMBPxD9Uv/aAAgBAQMBPxDBPTlaHoTYb9O80zYHVKe
7Nob3kUvI6A9zhk+gwfAyOWbog2ijcrlgc09tgMpG6nfJTgiKyHYn+TfkotAPMdJBEcjbmE
8EFRK02tQAroJjRy5P0C+AESO8GNrQxKyJhE7Y3lgUKxVDoM4wNWloPKFUOAczxMxgm9pE0
xcAO3FywshdiG3IzK2d0WqoSFTCqpBcr78SsITgFBKOiAQqGB6DGrFmGxBMI6xaiGGOEt5G
QCcVrJicuzPdTRYX0IfIwnfnszQgr0GN20LjhdUCEGBiPrBwcF4BDxMcUYbPmlrWIDtHEgQ
ZEqIX1YAykfAIaOO1wPaBQZQxxH1g4OAdEjgaf/ZoOg17N/XiY48gDEHlUoAG8HotTNeor2
G98834K2Y+MkXgBERiZZKCBeCcRh0478GKy0aR1gSwQ2CnFfQ7aUhhqFOAI/SQDkSrgxPTs
iYMOepkwMB68pgWcpoiioi7M2O3M7COCAiOjD7AZAlAoiOnwymh47cDYVaWKJOjz63AQHw6
ZuLG1eKYi0mo0YgmOIUR2InxqdEuuA/fDFNVXVsZMUBHjd2CKc4vwVu52i3sgEBGPJlz9h4
3NE2pyOJsQuqAwg5oFnGInOSUhCIABFhhnZFnaUtHB41Fht2WTTyoYu31iiTJ5Xa1MlqkWI
4xN6yhHdSnIbPBQtHn3BACCLtAbciyylS8OOkGwE2ZvyOKo0SNsk96ZR15pk7hJX0YDuEg9
ICQI1ReGn+7zHOSwoBfAv44AnYelIqXKEyIBB9JajYgmzNwwOzQaRh4gEQVlQwai3Npf3PK
XWBxi5IQvK+jSWfFWGQkqILXRCKuJOvBgEhbA5DXNAerLttJxlTUVCgIrC3IBxs+0rYl9Cr
ZFlG2BRMpTRYDwRodA4OAtZTf08SweCOsEMSqhivWYVFtRULIcrdZURdPnluAgPk06ZmzI6
TdQiNfUhJGd5A3TZDDZRQsA814IwiRAIkTHJvTIUwEaCpNvAzN2QWS2MR3XIw2HIWdCR1TX
7VqmUI1c9KMH8svFAbAF0kZoT6Yyg5jDoZlgh4LgGAkNYpyFQhTTgJxI6XM6AMjCPrxzAEO
nGroi5gwzU69Fgw2JLm0NS2G3Zk5Y9aKgbUJEoXd1xjnRItRBNwUrAJNY2Hwc8JC0qglGyN
r7QOYs65yZIYz6KlSzaGuW5cB8ouCkkv9M6ZBRMh6QoeRiYDxM3VYw0ynJVaXIK/hajmFQc
sYuzh9zSNAL0eMzAHtpdMQhmW158lmiIRxwrxaiib+f7Xdv+31n7Nt/wAmH//ZTlRFMk9ER
TM=
</binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgANgCxAwERAAIRAQMRAf/EANQAAAEEAwEBAAAAAAAAAAAAAAgABgc
JBAUKAgMBAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAQAAICAgIBAQUJAQAAAAAAAAUGBAcCAwABCBBwFR
Y2FyAwERI1JjcYOEgRAAICAQIDBQQEBwoPAAAAAAECAwQFEQYAIRIxQRMUBxBRIhVhcTJSg
UJyI5QWN5GxgqKyMySFxXYgMJJTk7PTdLR1tdU2locSAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAHATAQEA
AgICAgIDAQAAAAAAAAERACExQRBhUXHwwSAwcIH/2gAMAwEAAhADEAAAALVDnLGyW1B0Gcb
gIoZBgEPBAGyNqIiQjIfRNx8AbzXCOSMjIah1rlW5cEGECSCOWCBGFaxKAcBDpWMXNgLEqE
2AUgAF/wAcUgLwjr1I/CFG8C8TUWNAyA6EwBUgokBhRDGJHHYDyV5F/wAca4G5hnUeACXYA
xlgII5MwURVMWllcIZIGxZkCuFQACTwNsKoGwkwEki4fgdpimUfQ0ZDZOw5xlD5IoISJZJr
NSeDciEIQhCIqPqZI4TUH3NWejUkhHgbZmDfPA4h8CEIQhEEEEG7CEK5wxDWDfNOSUNUbpm
m+IqJ4CiP/9oACAECAAEFAfZD/9oACAEDAAEFAfZD/9oACAEBAAEFAfrhUPPIGwDed1APJu
5wPaTfV3GBUK1tXQ7O66n1cGW7WBmbyYygB5ljb1dRj43VW3595oRGEwZ0MnC9J74mi9P1w
qHkKyUEj6bduvRqlXLVcHb9cKh59cKh5V4rEzYZ0tuPHOV+ySE/xjO+XLc5BKcEaABoyEEM
I9PbI6cmuHvxO6T69ih9+zVr3a7KQNqioVZtyUSvH1q6TVWKq9p3XLKWhjfYNfMpOXw5+if
8s+DHpWvXUCN6VX8O/wBdFQX4qmGJByyxdBVpNbpGXC6JuaHx8r860ck2+jxJNq20kkq1so
VN1BRZKEZG5/vu07FwmbDfum5eZaGCPZ1hLRSXyEzDG9HjR90zxi8GPRdXT86nN8ffF3cH/
wCO/CwDlNsCvPni6JMpRZAKsojgl1pI1i2pFg5ztmzZr04XSwbrLR4fX4wtbdjTWFfqvacq
u3zRxh/l7jv1nWJGrNevdU9cVODrKfyFT1XjZE5QVykI94xUweyNePTX8K+PNNlKgFwg4wd
L0gA0ckIDjQA6YKHEJDCrLjZC6pitu85QMPMDYY44YklkAYJcNoymyaP6/UzxdrlIUsuT4E
MpCHD4Ykf9w3tkFOHfF4THfk3q+BMQS6LQwjUssvUpkAwZ+5wW9EGI2A5XJ7ytQsCRMeGgj
Cos1E0ti3v062QFuj9t0Dpo3PibHgwjsYiQ+27Qds7j2LEyNYYaqaoICPD1r/jUDqAOROwQ
m49kNzy34DBfWkMKhYZ3RBVSVbUGPSxlbjoGvaJPB85EHWKh5sCUHCReq4ghoYzn/9oACAE
CAgY/ASH/2gAIAQMCBj8BIf/aAAgBAQEGPwH9ouC/S043fb27uC5i1xbQYqOXG2Za7f0OMC
RWaN1OqzNJ9XEY/Ww5mvGNPBykEVkN9cnSsv8AH4xuUu+iMm4sbfAdL+HleqkkXVp1pHN5n
U8vvDU+7i7k9y7H3Vs+njIZLNqe/Q8aGOGFC8knVUksHQAH8XiPxt/Yeu0sUc6rNOI38OZF
kjbpfQ/EjAj6DxBjsZv3CW71k9MMK3Iw0jfdXUjU/R7MZt67l6tbOZpXejReQCedYwS5RO0
gBTxFa3NnqWEinboh81KqNK33Yk+05+hQeFWzn5sVE/2bOUx2Qx1U8wBpZt1YYeevL4uJs9
Nkq64SCu1t7wkUwCBV6jL4gJHTpz14qZHH2Y7tC/ClitYhYPHLFIoZHRhyIIOo9uZsZDctC
nBt6xFUyUkkoC1Z5hrHHKe5jr2cftFwX6WnGGNLd2MsjcViWpjCk66W54OjxY4vvFfFXX6x
7JJpWCRQqXdj2BVGpPCw29/YavK8MNhVeyoJisRpNE/1Mjhh9B4/aLgv0tOP2i4L9LTjZ1G
XpFX5pBZtFuwVareYsH/RRNxmc5YTw58zesXpFB10exI0jDX629mF3TVrx27GB25JcjhlJC
OYmkPSxXnxmNoDZmMQ7ro2MOGimmMg89G1fVAx01/OctePVDBVlC18NlMRRjA7Omvg8bGP5
PFnE5zG18rjbaFJa9lA6MD9B/f43rHuTJzXaPpnnLeFhtSnxLNiuEr2KMGupMkvRcjhHezD
3njYXqjuLDHJeou590fDio3B8t4+KyVfGYiOTuVZJ18Ru92dvdwdz7kMe4vUHIoDfzEyBjF
rz8tSDa+DAnYqr29rasSeHimjWWKQFXRwGVge0EHj1IyOz7keN2jlds5c5bbr6+WSyazlLd
AAERMTykT7LdvI8+Mt6U23by2OhGb2xJISfEw9tvjrhj2mrOWT6EMfsyebSv53IKEq4ymO2
3kLTiGpXH5crqD7hqe7i7iLFg3srJvnYN3LXD22sjbvwzW5v4UjnQdw9np/gMtGzVbuA3Pp
JGemWCVJMK0U8LjmskbgMpHYRxktn7tdBvbafRHbkUBEyNR9fLZKFdT8MoGjD8WQMvu4zH+
5WP8AVtx/8q/sTj1R/qT+0vZ6g7ndWUYDa1yCCVe1LeXaPGRad+vRakP4D7dsfrb4P6s/IW
+ZeY6vC8v1ydfX089PfxiqO06m37u4zN49GKuJzL4lYGfqXq5fCIy34OPW5kQyuu4aRVAQC
xGHoctToOL8eyfTm3Vt07U2Pnt7jt061anahbokWeGtYs2SV7ekIOr7wBB4+V7j9Q8Gu3/T
/Jz3bHzS/UrTZ3dM7mWe+8LzAiGqzFYRpp1dnKNTx6O18ZvDB5ySLeUTNFRyFay6s9C9FCx
WORyPz0iAH3kDt9lipNNmvGrSNE/Rt7NSL1Iek9Lpj2Vhy7QSD3cb8x1afLizfwV6vD4+Bz
EEfiSwuiBpZqCIo1PazAcbe3/goHn3F6d6ZFIYh8dzHPGFyNPlzPXCCyD/ADipxQy+NsLax
+Trx2q0yHVXilUOjD6weFj/AJzbPpNpI33J9xXIvhH0+VrSa/lS+9eN0pjp4q2QfeOwVqzT
xmaKOY2ofDd41eMsobQkBhr7xx/5xtX/ANet/wDeePTCPc2SpZXJ/Jt1Ez4+q9OHo68L0jw
pLFk6j39fGO3jtJUG9tpdclNGPSmRqPobONmbQ/DKBqp/FkCt7+LG4MSzeVvY+x1RSjpmgl
RHWWCZPxZI3BVh3EcV6lZPFsWvS9YYk5Dqd8L0qNToO08eqP8AUn9pezcdnbmKyGYsZvdFO
pejoV3smKpjKss+riNGKq0txOZ+6B79ZK1qCStYhPTJFKpR1PuZToR7JP7n2f35ONw59gDD
gsOYRy5ia7KgQj+BC/HrX/eOj/0ehx57ZuSnxl/eNAjeK1IfF8ph6zRxyZ3TUdE0EbFFP4w
7j4fGJpYXEUGxFapElNlijkDQhB0N16Hq1HPXv7ePTTB1AmDs5DcsvgXqcapLXsQYnJT15R
09OvRLErad+nC7T3vHFtz1Ex6+FZpSN0Q5DoA/pmNdtPFhft0HxJ9lhqOHlldYoox1M7nRQ
B3knjeuM2haY7M21jbd/NZ2H+Yu2aUbyw46m/ZIPEQNM4+EAdAJJPTVB5gwp/JHG89iyQGy
ao+abCqdnnIspOIY8ZGdO2C7L0aD7MTIewcY/EWJ/O5WQyXctc77WStuZrc5/Kkc6e4aDjO
/349Pf+Mg9npj/wAi3R/Lw3szW7ayt+ou8Y3h3HAgLDH5GSPw4MmijsSQ6JPp39Mn3uPTiG
VBJFLtLEI6MNQytRhBBHG7bODld4N1WIbMiyjWSNovGPT1DtXWY6DTlz9iW8dsfFULUf2Zq
8IikX6mTQ8HHZfBU81ROn5nJRi6vLmNBY8TTTh5TtQYew408TF2JawH1RBjF/E4/UzavrDl
aO1/LNS+V5OnVsxmu+usfiwrXYdvuPG6KubtUL+QzOQR47NEuQ9SCPSEP4kcZDdUj/DzA17
Txlb9Kmle3m5ksXpF11nlSNYVZtT2hEA/BxlcvFj4vmebjihvWGHU80UAKxxnq1+EBj8I5c
zxVxGIqrRxtFeivXQsUiTXXoTqJ0Ua8h2DsHLjGW7tVLFjDWDapO2usMzRSQl159vRKw/Dx
8u3Lg6Wcpa9QiuwrKFb7y9Q1U/SOCbO3nycRfr8rkr16/UB16vhq2rM0I59wTixt6xjoDg7
VZqclFVCQmu69Jj6U6dF05cuFRBoqAKB9A4wuYymJr3spt2SSXG2ZU1krPKAHMZ+npH7g93
sylbOYSDJV829eS9HL1dMzVBpAWAYfZ7uP2fYz9yT/acVX25tyriGpPakhMHV8DXVrpYI1Y
/bFWPX8key3jcjVju4+/C9ezXmUNHLFICroyntBB4o4rHV1qY/GV4qtWBPsxQwqEjQfQFUD
/Ew5O+EaCWcQHqnigCAqzGRmlZR0IF6nP4q6todOM1DYsGoMHYhqyySqQsjzwrMnhcvi5N3
e73cUcM2fojKZKOKarW8ZeuaOcOYnQa8w/ht0nv05cecWu1ZPGnhCO0bt+YlaIkmJ3XmUPL
Xl38+XE529uDHZvyrFJxSsxztEw7VkVGJU/XxPi7mXq1sjVofNJq8kgDx0gzqbDDuTWMjq7
NeHyL5eDyyTPW115+PHEZni07epUBZh3AHXTQ8YiNr0da5mate3BVlYeL0WlZog2moBboYD
nz0OmunGRMeSiyE+InqwXK9Q+NLCbk/l4yyrry6w3+Sw7RpxZymWuw47HUk8SezYcRxRr2d
Ts2gA4jyGHyVXLUJv5uzTmSeFvyXjLKe3i/YizNZocYhksv16CNAzIW56cupCvLvGnbwLce
UgeuY7UvX1di0j02dfd4Z5MDzHEe2CFE0tPzq2DNEE0A1MfQW6+vp+LTTTp5693CZOfclGG
hLaFJJnlCq1h4TZSIa9rNEOtR3jmNdeFqUlFmrJjoMlHdSSNopYrLMIvDCsWIIQnXTTs0J7
v8ADxqUs7VwORCXQkt2p5yAwPXZZyyGSJAUBDDrPTy0IIPEqx7qlxmZO5KUtKSOhdtKtxMQ
yGGSOg8Lur1PEfVXRQdB2jQ4KPH7ljtV4aGz0qSrU0MsFeSTyLjwwigWOf2VAT3acTQVb72
azWMkTYjjMbqz2rBkCq3UdUYlde/TXv43m3pjvW5u6WzDS80l6pLXkrRo0/To0lasH6y3PQ
ctB7+N+SWc75O9c2rh69iLyzv5KBLWZNe0W+zIrySuCncI/i5OOJ/D3PUj3GcrblmY46dqw
ZsdAk8Ij8wD8MfS4bxPo9/GHMW51bBxNtUWkFGfzE1iGaD5Y0Tq+qLNKYvEBVgqg9RUFiN3
NNu5bNCbI47oSrjbcNOB48pJKvQXmlhkkkdhFIYelQVDMup43FU3tm7u3tryCsb16hG0s0Y
FmEx/AkFhipk6Q3w9nuHGOpbCzz7mwMVu4fmEsD1pJJWmZmDxSJGwKghezmBrwjZncEFeaW
r04tY6UpECjLRujWNJXEn5/wAFdB0cuo95K2YhvSpjcyRnjk7IxUs8HlZoohbSGETqVeEeC
Qxduog/CddBnLMW64IsMtlmydB6P9La+cFWhAgsTltIxT6JdIU16tQX08RDsvzW8zlr1Xci
y1TLjblY2nG38lBDAy25JHRjXZ5i7Hp1XoVV1UcbWTE5351DBsnA1q8nlZK/j04kl8C30uT
0+LqfzZ5rpz9n/9oACAECAwE/EP8AIf/aAAgBAwMBPxD/ACH/2gAIAQEDAT8Q/OP3m+gWB+
UBEeVJbgtNdcCRdr7/AO+sXcN0KYgAWkg5LoV7a0xaHzQ64yccEqWxGU4KD3lKn7U4G56G3
o8Umsut70Qs6fhz7AFjeX7oesDBBtzrPUdNzZTeMW24+uSCwZN4y+2AZQhyHI+TxQL9cDKI
t7z84/eCJQh7GVBQg7Ll8aB6dqFegLhTuD8SF5e9g95+cfvPzj94mdGsBcJKIB0vKG8JIv4
S8QLFLPBo27XVAAyUxH7AhOAI7DS85qVfOJTo6wPJXOcdLH4ER2I4swnRcUFqtfbRhGc4ys
oDAfMSR6MRgWrU+GYtkC2fBCgZETkTD1fxPiY5BCQA0m6vNtsVjzw183SSQyKUicjpZz9S5
MpUB0NQDjxekfM1wKJqBxZQYUGDQd+nAT/CXRQ8Q0A5mkqnA1J5/IjGfH06yi7PhLCKeXUw
20SAGFQV1VmWwUxdBK9LSYCd9kU0rnZUpQBfNbUXRTA1CI8c2M/e7WRQw2k3ladM5IZxkh2
hip3VE54Fe8OIdXsE8BdDc4N7h7XEr0Kc/SEb8USmdJsCFqZJL5VDnFB7LS/BgkEptwCAnp
Q0BZzToWubQvtBj1R4UCpAoFUPIjTUyl03QyFImmG8FIz5BQfCedtmfxSQHBove/vwFbOS4
Y6AW7b+huGa1GU2mmtPyyjXzUHitlWaHBfWEDAydM1RRbFJhEFqoAB8uIIlrYhtO1wcDiCA
NHYjocorbaCCI0IGp2OX244E1j0rpDQfxy9X30WmbpruOXJaaP0CjZpEUTCDK2RNrFRJtyv
jti94fKPjpzarUe38ohSSOzO7iXsURdK7+joJav2vcwuXZp9ZqeHqzCMlHQWuOye/adwh8D
QwgtQjTVEmwKSVXGLFsQAC9ALCAAM40JNGKBW/ulkIt7o0p7KPvILndEdIJwABAITFS57YH
kRsRrIvNLoIG/RhfdvdU6Ip7TkPhJ6IuIANek93wYKkQh+BBHr1TwH7WCNIiYR6ymrid32r
EK8H9KkwywIzwEqO4iH+WytkJ3qBdmaLfscwhwopGrFJipuZYhIVTa8IoMQF2jAChShHZ84
1wSzgu0WloJbMLl3THQkKsCsSgWC+QBtUALtPcwTBN6oeiQvzybErHHTRJBKVWGCaihbBul
AdPeLhu1Z4ig81u4pk7QhoKhQU8QTSXEWjWFE5nD5WzjQax8NCYYFciF2Sjv0OOXmeQf6Gy
2r/AA5Akqp8hiQ9jpmZGEihldrAA4a2QEGrSAKWC43UHoRyIDOPnIyz2faakYZGl9riosYb
r1At5in22vZx4uuAt8fmg8cPDghHgVFAwBFwOmCOIVGEEUD2a0QvMA94rCSmAacQXxPAnUw
prCGZX/nIQhB7Bica39FrAUi1sZMDN4Ruqhy70pON6Tnl0mnwZt8f/9lOVEUyT0RFMw==
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/wAALCAF4AfUBAREA/8QAHw
AAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QAtRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDA
AQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2JyggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6
Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eXqDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKW
mp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/9
oACAEBAAA/AOT8VWN1D4j1SbyJXia7lYOEOAdx4/WsJXLSEIMydwM5H+FSb3fIIz9OtTpJu
UhcgKe3SmNKFbdtY464/wAKlQxOTtQqfr/KrNvIFhktZQPKZeGxyOpyPU5wefQDkDBoSW5i
lmiJGQeDjhgehA7fmDU1lJJBf7zEXYIwxn1GM49qiiUiJwQeuMk/j+vWmG2MchPGD0Gf8+l
LjCjOPwFObnBYFvyFSqVxtVgvIpxA8zcWGV6kDr+VOTyeuDuzzjsP/wBdOkmjiYooYtnI4B
pPtZwFUEZ5z2z9KiF2Q5YlWx1JXt2q0keozBPKtGOQG3bMdR+oq9BoWq3CO8kRjHX7g7det
WrHSI7e3keVkYKTvYkPt4744H41LFbsl6zWVkrSHd5O75y3ckAcEfhxW7BbvbfPe/YI3JIk
D44J4OeAOnTOabb6pbafdm0OnoFdSVYhvnGBzzxjp1wPbpWbLdWssCzfZyqMQyxhxHvUnHA
P3V5P19cdYrKK71KdiWtFCZCrPJtCA84O7IPT/wDX1rUgkMB2RXuhqirvkZYzJ0xk5UEduh
z+OKo3f9mzzvLLrlrKWXIMWxQeuTjcSfoF59+tPu9L0q3VrSe8uVuucpHCzr8vUngAjB/Q1
jSWFlzBFqlmg4UGbK9Sy9FJwMg/Tqag/suXT5ZRcrbwtwo+YNvGB0IPTtkf0NPtvKl3qAkZ
BKAZ+8fUHPfrVd47WK4mSTyUHOS0oOQMA9+vOPwp8Zt2ZY4HDyKcosYDkg85wqk9MmrF3qM
40t7G6ufItCVZgIC7ADackEqTj0z2NZ1nZGOa4KtBNCDlLmONtpwPvHJ+U5P3Sc9+mKvQW9
hNGGkuZnGcgwxxlT07luaX+z7ZyBBLKgIzumUjJz28tGqjPYGOQhJ8lDz5aO3t/Eqeh/Klh
02O73rLeRxZHBNxbxZPYYLk/pU0fh2KSNz9vtx8uSGvVcAdOydzgdRmqaM3mRKIjtPmbDHE
vK7cZOPp19u3UIY1guAk8E7ZUEKD2z02he3uMVErRSQsqv8AMDgLOE3H/vmP6d6qTs9vsdI
lVGOOJEfJHqBkj8ad/acpbMlrG+D18mI9ef7v1qeRZZ4ctplwCxwClsB/JaWONYLcrJo+qs
38JBCjp6GEin/Z2lj/AOQRq4B5yzLj36QikaxkVHaHS73A6AlT+mypYbbUkUbtJWIHgC6eK
I+vAZVz+FWlgv5huMNmhK4IeeOmPbyQlpJWjOEyfLnVuPpvqC3ubeOR3ETCJhwTEpJ9+Tkd
T0rQW60YEvMbmTH3lW32/rlv5U8w6bbbJ501KKNx8jvZBA3Oc5Mhz1psd1YW02y1ur+OPdy
q/KDj3BP8jS3MivEtzd2+tFWUETPK2Cp6HcV6HjtWS91JcyeVanUJJAcIEYszevft9KgKa3
bylZIruOHBwWDggduSep45qdftUSMt1BfKWOBh2H14PfpSx22oyL5lvaX0iMfvlM5/Hv1r0
+8mj+03WyOWST7RL90Hbw5GSc/jWDruiWN9bFpLZxdcESq2SPTvyOlc4NDvIJACSeMsCRxx
xxxUiaDGJJC0hLqxyFYn8Dn6V0ugiyRliaNy0GDGEibaSemB37de5HqKbqnh7Sb6eZ8TxSy
fMzeWwQAdznkHgf1zWRFoYhK7JpQYmz8y5Ujjq/AUZ596V9HS5uDE3mQyK77CIjiQ8AZIwM
Hge3A6k0+x0gwN9ou45LdN+zLjJ28ZYDbjP3u5+lUZ9Bi8yRbO53W/Mhd0KKijj0GfXd74x
WqnhSFoRM90TNgAICoXpnAz68jjH1q/qHw4trmHzLK5KSbd2HB2HPfqT0/lUMHhqDTLowvZ
3CXCsGVpowfMy3ZwCnA7dcCtifQtJlts3sscg2gJGznco5wFIJI4wcD6Y4GMtvCNrcRgWj3
a2+RlJioCrznGQSO3XFaGmeG4LF1SJDI+eXJzuXJ/PrjAxnjIrbm0Z/MVzIhBbLfKQfwyeK
x9Q8GLfXkUsTrAoHzNsVmZsj+LHH+eaqnw6NLWMQW00rzY3sMBc9ycg+3X86vWt/b2sQWKG
R5NoDqiKQhxjBqpJeXF7CJ5YFaQNlWl3BFXGN6IoY8c8Ern171BElyyzGWe1ilRV3SujR7l
25yoyQB7HHrnnFWLdYb+Nc3M7Rx5LQWilwgOSCzA49e2fUjrVlpZ7O2aJPKsLeNeIk2vMw9
ducZxxisdE1K41Hy9Otm+2SbvMuJ33GM9+em4Yz6DgYJBxpxaUvh6xkkOp3E0UnzSSk4aZu
uUwQSuAMkkY696epvbCAXJuZLKMnIjeQMxGCRkHjIPqM5OKhsrqKW4S4ht12RxkCJccAkHB
GQByD0J4NXL+1sYLBlstHUy7MZkQllIHXBQg9uhrKvN82oi4eWNZWneabbt/dqittVSQdzY
U4J7lSAQchLrw7l7m9h1CB0wQ0RuXLt8p+XcFAcknOCMcAc4NWf7G02PQIVu5Lt710CokcJ
C+Y2NqhmGMg5PHQBjzgVNc6fZR2sjT20oWNAGiJOHwPLDDB5zhmJY9AeCvNOl0VdNsVE7qk
8y5mBkeJVXOVQENt+UtjLe+MAZrmWsUWxeeR43e9CgBJSrwxpwuRtBGQO/PI4P3atWlnpl8
zRK0qMCzCZC5ZZOudjAFs7TyDk5ou9Nmj0i0WezuIbhDvJnmxGTgt03DAzjjHY8HsyZbSNJ
JpIBIwSWY/MUxliY0z1wTjHrx1rS0+xVUWc6hFJKykSMqBQx69dvTp69B9KiuNEs7xmuZTa
yqqAZaQKMDJxnYRjn/PNZcehC5vJII1is7FNkjYAjLg7sAkYznBOMceoOQJdQklsI4o7SEx
bVGWeAsHyeg3nC9sgDPAptjaT3FnJqVvZSwbmeMtFCGjfGGLbAy7TkYJHBx0GDmxpVpPdP5
8UnlSLKELgHGAMqSOeMhgevT6VNd3l+l4LeVLR4yA3m7Ru5YhmxtHHy/kR61FPp0Ivo2nsr
G/kkY5VGc7Qu3OQjdfmJ6VUudD0mS8cS6JHCQAxAd1Zshjjlic/Kaa+naJGgSLTbsBsYEkg
b+YA/Gmvo3hxoEzcX9tIy7wgtEbaCcA8nHXAyKX/hAbe7ZWs9UBkwWYTqUdcdcIB8v4+uel
c+umecbmztYkla1iZvMVMliDjcuMY5wMY4GTgY3Vlw3MsUoEsMEhA+bzEB/DI5/Wrj6osSe
WukWLM2ecOT9cbxUbavdz3PnXdvbTug2qTFgAdsbf6ipI9blKjZDBtPTCAg847ipzPqty6x
w6c8jHlRHBkn8hVk2uv2uXOl3MJHAddw6ccEDnv0qBv+EoviYvsl7KoONuZGx70kmm+JkLI
bC9Kr3j3yD8CKpGz8RZfbZaknHJ8uTj8xVZbfXjNsMWoM2MEhW4/L61NDaa6wxHaahKRgnb
G/P1AH61DPb615n722vlPbejA17W4SC/vIpSWjNxJKSRzkyZwPxIFV7yzf7ISuJCzq5+XP1
H+fT25jkhMsihrZY0Iyd5G8c89ARWVHZPI90wtYC28epIGMnoOlWI9Cub23i3QxRqWDRoE+
br1yfX5jwP4h1qaTR47CCQm7O9gSduG7ZzyPu455/wAKbpmj3c1uYrd/JibJErLyVzkHHcZ
7nseBnmrsmh/ZbXdNGXZVAD+WJFGRjLqeijOeDj27VuWo1C4tbaZ545SBgPCgGW5XKk5xxn
8z1pz2UI8t7m2uzIrYEscjKzZG3nG0Ywx7fhWNrNha2SWrpbtP8+10ubbLMoU5LDgHnaOBn
2Y8VHbxaPbSvIllA0WQ0kMSCRosEDKqFz3PbAwenIrS+yfaI5BBcgRSRAGKVSylcADAOOCP
wwxqFPCUkheaRoJJUBC/L5aMWPQgZO4YHJzwe5NOt9DubbLNb2jc5DE7z1x12g9MDrzzUE+
j3kkieV9ijY8DbuT6YA/CnWul6isyme98pcfKftDMCe/Bx/P/ABMc+nXgmeYiF4c8lFLSAj
3J7Yz3pBYqFj/0O4bbk7jFvBbjjap6+wH/ANZ15HZ20a3s326S7GAkKR/OcYGNozxk8k9Oe
lTW2kzeewGgWgHyAtM5YMMEkFimeDwPl/AVebw68kqS3H2KBgxUNBACygklVDPnGOD0qj4l
8F6dqMmnz3mtXOn2tpBcRyypMI5ZlbbgBtuMcEYxznArHuvEGsmNrG306KPSLO3nngkaEwm
6toFUlEQDgsXRAw+UgEhAPlaHRNZ1LSdK0eNNGWUFBNdhlfcyM0WZom6Et9oViCBtMUoJ4B
Gt4Sml1Owkmu9Na2upo0uVmaUSpNHIPlKNjIBKZKEZA25yTWn/AMIvasTL5bl5M7pCzkkc8
HkDjOMe341aTQtNgQKbK3CLzl41OPU+n4+1UNU1JLO68kwGC3U4kljyG3bC2wDOASpJ6c5H
3eHXBujcXVpNGFVijSW+AV8lABtDK4GQvTp0OaxdNhWLU7GN4riF/My+3aEZedwDjC4xwQO
eegBArUu7tDOFs/OzbqxbG925+XALkhMjcOOOhOabb380l/ZzBJTb2ztcMrQLCHbGVCg5JD
E4wuSM4AYHB19Vkub2C6sGSBri4VhOUVjHAWQYAbPOGZT2HU4BOBm3dlbXmngRQpDdrjaUA
TBQZ6ocjPzDIP5ZrIOlLc6rGXtoXSD5WVQW3EA/3lAxjGPpVnU7aKyu4YRaobc3Luq4IWIf
KBgYO1SFwfdgCQOupYWsDTD7VHGsksnnMXQkbm6Lj6MTgn1/DbbTbCJFTybYysdoLW4J3dR
k9zx061i6w4dIdPtUigeV8u+1h8mDkjaAQT0BPtgk8VUuXbT4WdDYNHGEiiVIjGmTgLlsnj
PGCDxng4rM0/UtWl1eOHy98zHckuxAqqMZB7N/CPUY6ZORZv55oktbQ+fG9w/7pChijIHIU
hpGyDgDGOVzwB00o3XTdLETMIVmfzjCV2lY+cIy98kEngjGeuKZYwxXUJvZrWW4vJJSwcXA
jwBxkH0zkYz+fbSiheOfEcupqc8hkEydfXJP8qdqGl6fdwjzpNPMhYf8fMBBGDgcE9v6msh
tLgt7t44mtSnlMjLbOFQDocjOAT24AznvxVa6s7uZY44Q8McZMz/Z5NpDYCghwRgfOwHrsb
nIJrLnvrSSd7G8fUTCARMRIWI2k8/dwxG5Tg9MdT0rSsobexsHFtcMsxLeVKx2zHgkZGUxj
AyOR8oHTrXeSHW71ra+tRFdtuR7sxkI7gAElcZD5wCQVwfl+foea1bwtfaVe4e3lRF3NvTL
Agc5GTgrgjnA6+vFUoIEdVDSR7QuQ7SrgD23Edua2U0a0hij3yQTyA/Mi6pDGep5+ZcdMD7
zdqZcWulxBpZVUlCQduqRycY/2U/r+FVJhoEcyokN8ylf+flFIHPYxe/qBTbi48Oxt8lpfe
oLXMa56/8ATMinm40U2sqnQbiZcfNMLxtydechQv6Y9jWTcNoBXEdvqIc4xi5Q/wAoxS20v
h+IbW0y+mdyPmlm5UcdMbcd+f6UputBCBZdIu48jjF3149Cn+H41UlfRXIaHTtSC+10vP8A
5Dr6CuNMM900ocCWOVzEvY5bPPtnn2qFRKHwwKkE4A/kf896ryRi7ULyVjBVmGOuAcfnVOC
NhcyNgN+8TcrcdMHHt29qv/Z4rS1mYG0JjhHliVGQfKoG59hA7dFUewrPtHnWSV72O2t1Zw
A6XCBSABk7tyuCT3zWlZAxy7LTVWuQAzpBFdRuSnP+yWOPXcTUBufEPmKq3flrI5COoQAcZ
A2v1OPTP0p9xfa5psxub6ecRqRhliRoxu4GWCAk+ucc9MkirP8Awk08RYXSQzRyRlzDCpSU
KR1AY5PUemPyzbs/EWmalBbW/wBrlSe2IeTzYypK7SoOcYO7jp1q1frY6ukqWl3avdWp6b1
kKnkbW9v6j/ZIrOt9Ohuc3Fu81tLkwzNDMVMBHX5c4J+7ye3I6itDVpTpmnxXF9GHtt4SS4
jQL5WVI3uTkKvYt0G7kgZIjvrpYNR0+3hhCabNaTXFzdu6RJbRoFKk/JtwS3qAAGPaq0lil
3N5lhqtzdqkpgnaGWNtkg4KsqoeRkZBwas3kKadG8887W1mjYdpNiockKMtxjk465qol3Ff
RQm0nS5RmBRrCcvk52kHGR1GM57Gs2zs113RbXXb+T+z7RreO6AjcAJlQxZpDyAM469Bk4r
o/C9zo9/pC3Gjj/iXljFGxiaIPt+XI3Abun3ucn3FdBjbhTjpgEDBP41Svri3hfc5aWSN8N
Eh3MpwDgjtwc+p7Zrn2uftOoh5Y5mljORCgAMY7EhiMjHI9/fpbjvpmkAit18lgGklLFmB5
+8ANp9/m/HpVL+1obtpbVNYtPOByghnVSF9wCT1H945/Ss+51XT3kI2PezglfKWI+Yec/ek
/nu5q34cu9VvdRni8qZdPhRSXufvhiOFX1x3JJPvXRy2zmICMBgg+UOhx9eo9+/4ioJNBV1
EEttbfZhjCpCM/kV+n+HSo4PCVtDCEFzdquBna+0fn19e9Vr/AEXTba2MU17a7SdzR3kwbp
7sSfz/AK1BHpHh2ZDG95pTuylMI6Hr9D9KtQQ6fAxjOraYkSrtGxk3D5ccE9D1OeepqSZ9F
wd2oaX5hIP2iZ0LZwAemOuOufT0pBPpsjARa7p4JbIAnXaO2QAR+uaq6ZqaanrD2to/m2ql
h9qaeNQdvXYhO5hkY3Yx3BIqxr92dIt4J7SGKeZp0jLbTJtU8lsDJ6f57VR8K+IJdekvIJY
baNYk52qUIkDESLz1AbjPHetqfSI5N6JEIt7DmP5WJAz1HXvn61z1vpOh6rc3ENrJLOlnL5
UxQyMgkwMYkPDMo4IUnaeoBwKsR+FrG3j2xvKiNzt4OB6AkEgf0qrL4YSGIvpzraoVHmvHG
HZ8dBjGTzz19eKjvtDvZ8vnERGBJLGyspzlSAATwRmsdvD91NqFwJXleW44eaIq6ZC4Xngg
EgZGOuAAM1uaZA9rbtZyyLC4GN6tgZA4PPclcnAA+tascUUULS+f5jDId2dT83XGcAf55rJ
vANTeS1wVht3zPvQMQw52qcemCT0/XFB5re0F3qT/ADRmNm2RA5CquMkDq5wMHqoB6ZNYNp
eyJftdrMGguHwXUFUjBz8y4525DAE4+XB4Aqw2lRS6lGy4LlhIIUyokK7gAmTz1zyR97IIP
FOWxe7mlm1CONEjRpkjUZkkIOfnHdchxgEjIZjnAqaa0EWnzlAs/mTeZ8+SsgD5DtnggnlV
Oc54OQSK1rqF3pVuWkmZtPkIRIJV3tMWGTGRkluPQH8Tncaz4IsNYge506/3yMSvk5XerLk
EAjAJ4HGQCdxGa4C5s08PXqxXjT7+u2W2Dcg9wx/Cpl1A4Ets8yY6NC8UDfiUH/1qYfEOqW
5Z7fU9RRRgENcswIPYcCifxFrDxgSX13nAwxbI+vX9aafGGswZjTUHZCcgtyc9uaq/8JVq+
9pPtsnmHuAB3qaPxZrhRgdTn3PwSTxiq82vapNJ5hu3Vsqc8dj7jipofEOuRLtGqTDAAB35
JA9TXul1qVnbXMnmXMaMXIIZwMcn39Qaz77XbAJLcG5jzjgCQHJ9hn2FVxqVnFZeVFdQBWZ
gcOvqQe/H+faqel6hbPNdP9ptlj8wYBlGcDA556f/AFqfd6taXZ8pJh5aziGVxIFxlgpA5z
3PP+NdPpU1vDCsRmjVsYYbwPwHv2q5f2tlJaSS3NvHKiHcvmLnb78j65PYV53qWmieWTUYL
a6toIwpzFbIqujEA8udzAjPygLnI4INJFBb3NtNJDalkLH7PsnXblQpOCCqg/PnnoFJwSCt
aGpWumyG1t7O0je8Ejho7fKpI4j+ZWEYznDZ6ZPK8hs02y8E6/OyyosKqRuX7eFjQgsCQFT
LbuO4xitK40bxRpswvYI7W7kjHztDJl3GCW3FlXqVAyPm6HBxgdNHZGPWHumkKCRPLlib+N
xgggdvl3D8a1pbOC8sZbS5jFxDIhSRW6OpGD146ZH415J4WTxBp/g/xdJM0N7PYvHodtE8O
RHHCzAyMFU7kUTl+hyFI6YqvY6+3h220TSl1+1EovzH9o03ylsjagxM/mzNGiuyqZBiPklx
k7sBrc3ijW77w/4i1FmtdRi85Wj021i8xltVmCusrKhCiSMEhizBgSVAwareH9e1zRNf0vS
dau7axsbWeTTJoI7Vc3U4BMUigoGCMrxAEcYXLbdy5TQ5ryP4faX/AGpZTaoy3MBuNNW1SQ
mxNufJ2qCS6llRtwwQwccbGr0rwvqVnqfhiwvLHTpbS3kiCi0CHEDKShTcQBwykdumcDNW9
UmvRmCzkFvu4LK2ZMZA3BOQfofz7GLTdIIV3uZUuZZR8ybtxznnk88E4wMDtgdBieNbW2e4
sQh8i5EUzK6nbIFXaWYEYbIBIBHI3HrkhuVeyugw/tC6mmuiUUvKAzH3yQ3p39elUzcWskT
bYnktllwTGAVUkgAFScHkjlR39KXT9USaeO2MS2wKZ2TSGZWPULg8rkD+H17da6jRfE9vY2
iRR32mQxB2UyXtwDJncf4BjgHOCW6elbEuvLbyZufEiMrY+W3jjDAnoOAzd+5rDh8aaD5UL
xatf3DXEQmiiN1IGIPbaWAyOh+hqG68Z+Gpcs9ozTqQPLnCZZjkKPvN1IIzjtUUHj+1aYIu
iWvljA3RzYI/8hCrsfjguXEGlmRFbafLuGYfmEqeLxZLN839jhTkEBpST/6LFLJ4quIkYrp
mHY5/17Kf1Q/pVSXxzdRgbtGu2IP3Y5GYj80ArmdQ8Qv9i1mR9IurC6aG6kSWDVJkiXKOVb
yD8u8sQTwPmywIOMR+HtO126v1vbTVltnMck40+SGSZFZvL2o7yFmKnaNxzkEuFHJNRvp97
a+NrqK61V7O1k1iVriBZJpEnjkMdx5BRVwP3Zck9SWK9ACdCzGuQW1hBL4yF1MHMt1aS6hc
24bCBE2yvGZGBO52U4XJAUDGT2Whaq2i2Utvd69pN6v2qVoGlvWd/LLFkVpGJOQpxgg445I
FdBFqpuIGkfTYpoxjDW1yjj8S2z9M1Zgnsj5SpDcW7nJ2GFhj6kZH60sq2cdyiS3VuZQDtV
3Xdyff5vypktnHvRSpdHODvPmc+245qU2SbGRF2JjAAOAO/APHf3qu+lMwJaaWQAf6tgmDw
PQDjgVi3ukkK07XDRwq25oZF2pxgckkDoMck9vTjg9Q1W41GGe00yJre2VzG0vlkDcDtdug
xy2AAN33emTigtmj28FoWS1kmIgZ5G2J8x5Y57jP3cHv/dJrpbG0aO3uppvKldyxkOwArxu
2gZOB1xzyDn3qrbJJc2z6dnyxBk/aGI2GJTtBJOMbQSD/ALJxn5iBdW3WR47R53htvlAkZP
lYgfKhGQQQuOvfJ6kYvzwPCS0aLcWZJYrH8y4wSSPTIwM5zz6c1ntokqTS3NvemQKoCbzmQ
MTnDDAB+UKAchuD0OSbF0LPW7NLDXrZpXI4mCgMpyAMEcMMnAGATj7gArzfW/AmqaPFJcIo
vbDG8XEGWAQ9+v8A9fPQEc1z3kxyhCkincCBtbOevvx3qdtOjmQI11BCCvOVY9hx8innn9K
tf8IlG0ZWPWdLZgdu03O0nnqMgcVDH4WkeQKdR0+Mf3jdoRj8DTX8MSw3G0ajp7J0Mi3SYx
3OCd36damfwosUUjjV7AgdP9IHPPA9vxxS2/h6J4FZ9X00OeqrNnFem6tEjXl1cGSYyC4wq
q7DjeQeh9/89KjvNPjYR4nn28cec2DyBnrnqakms90MyRTTN5TFMrM5AJ+Zhnf64qDT7ESy
XC+dcbcLlhMxx8p5Az9KoLp8LNCUFnIr3IWZ9g3nDYICnOPfpgnH07uz0jTY5lkTT7UHAww
gXP5461Y14SyabPFE80TsYwDEpLAb1zwOdvY8Hg9D0rjY44JAGe3We1IZWnvSZJZBnDLGrn
KgZ5Yk4DDPIIVt5pFxY3MsEt4LJliZWXyR5Jj35CgHBwA4XORyTy2Ca3PBOnRW+q332meSX
7FZW6xvMSoVWMnA7AADAPY78csSeu1EO8Fq1vISxlVo9rYDgK2Acdicev0qwzLdWyyI2Ukj
3gMOcEdMHoayNVY291pzICEW6QMMjaoO7/6/A/8A168dzFBEEmQRkNjDsB06/lnnHp1rP1H
Vre1srm9Mix2UMXnSXmCUCKSSQQDnI7DPp6ZjsPFXh6O70q2/tZWvNXj822TZIrSqM4YgjK
Drjdjdg4zjFcN4U8VWyfCm3a0F4DYX9qJ2hicqRJfbzEpUfMfKwCozxIq9Tiuun8deFb37Y
reJIrOOwIFyk0bQyBxk7QJANzDaflALcY4PFSXOkrqFnbajol/qGm3BLSQiaCQhScArJCw5
HHRhx1UjOaraDd3+i6bNFfGFpZbuecyuogjj86RpCOWb+8xwW3dB2510sLYW8up3l1Hc70L
O6yYRwueBltvAyMjb3Joa406CJpLWyku2jIUC1UuWBzld/wB3PsW/mK5bxa89xqEV7G9nat
psRlitWcebKGALDAOASFXaOecEnkAcpeXsl7pztHa3kZnBJkVAECHkjdxt9DkEdRk4GSK2j
hs7fzNxlWdCAEA3ZMeSMZIznoMD2xxVG3gNpq9o22NCVGEKgluLjHAOOf6dDV06cIdMjlVG
bKIGkjUq8bbFbjnBX6enOTyNXQrPRpJxDeqJ5137Z2cKsmwgMeMdMgZHHTJB4rnW8D3el6d
pUFlCH1CGR5LgTSgBjs3CNcgK0ZYOvoPNJPBLVraBomsnUfKmshamea2lneYQOsmyM+Y6De
xG58BdiBQqJ0ORXbTafuBWfV0WIjI3oqt+jYp1pZWyDaNZmbcQD5cy/Nz6c1aOkWkaEG4md
sZAe4Yc/QEZqf8Asqwc7WGVzn/XMcj8TUM1raJOu1584PMbL/8ArrmfFVsmpaHdaZazXEjT
I2wmUqAV5wGXJJ7YGevI7Hh4tE1qX7VdXGpi5mldGmtIpXCNGDuc9SVzt8oMBjYOQS1RXng
/VrnVBdI6WskkxM+ZDMsQEKxK3yty0ZMhViB1z2xW3ofg3VoLRDNPFqBaLeIluciNsscRMw
bK7SBg57EHJIG9/wAI1MLcE2d2jbeVBSRQOvIDKT0HAxUUmlFnWS3WaO4XILtbSptwOMYDf
zqpfy+JoY0sdL1QNPIdxuJroMVAIG0ArJywLAA4xtBPpWvY+KtTuNGgvH057i0uEzEJYzBu
+Y88bw2cEgqMEYxweJ7bxJp/WWxurDjLPESi/iVKsev92taPW0RPtFvrtvLaqcbbwBfp83y
n9DV6PxGphM8lmxj4xLYt9oRvUYADZHsD9aTVINB8SwGxuZoJnCeYI8hZk99rcp26j0rjm0
CKz0xjZArJDM/z+Wm6Qo5AOMbQcDjtg8msKy0WXxBcGz2x2Us0CytMqCRpcbUIIG3BUkjPX
gjAHB62PSZ9OsFtLp2uZoiY/OWIxgAksNuWwoGcY+gAxXP3cDtNKLSRoXZx+7VwrbScBh34
45ABwfRTW1p0TB1huU37wNzNI8ruM9WxwOgHcdcgVqPps0bf6KBbngHZ9449uO3Gcg4qtPA
kaAtGYXQfMUzjp2PBHfGAc85WsK8skupDcPciAyIEIjJYBj8uQAxKnBxlcjn14qO0uLnTdR
hCagSkzFWDEvgYGWLLw4wAMn5snliCBWbq2iaFr0f9o6DdR2s5wSn8Ep/ug8jdx0GSOPoeP
kjEExknh2XQ+VYvkYq+3IZuuAMg/MOfQgMRQu4GYJPK0XnfMCiJtKrgbGPGOee+SMHGCCbM
M2hxKqXdreuxG5nilUDnnoV/DrVp7nwq0BCadqSSHpIZMkflx2rKmm0T7C0FtbXRutwJkmI
I+mPpWUq/M4CsMN3WvbL+IPrM4UFv37MRnoQWYdfcA1YlR4oFPmKQW3Nkg4FRrOGmdgFAOd
zED2BI79AOPp607TgIpZWABY7MAfTB5A9qrvLG19PtZcRTLJ8o4+/udsevy44rtLDy51Ro5
Ad5DLwPm9/60y+mW8uX0613CZc+ZLsysIx6n+I5xxnHPTFcxJbWUWpRSwLPK0AdmuZHXIbB
Axv4Vt2cZwvJIJNX4bxJNKkksnK7y0jSbH82WRAHEaBypKADG7OCoIHBzWz4eRPt9xKoeRz
bQK8j4yW3ykgrgYbkE8D72MVd1O1aJraWxiUN9oBliVtuVwSWAztDj9abBdRYkSElYtztgp
tCtuO4Yxxzzzz8xrK1q7SNYZCGk2zqdiDLEANn2/8A1e1T6ajaw8Wo3yjZGzGCFlQqPcYJx
j1z36/w1pahai/t760urhoLeSFIvMUIxJ+YsNrqQRggEEEEEg965jQvBa2FhBDa+INYuVQi
OdYysfnxRyM0cO/bmNBucYUgnzGBIGArYPhjAmjSadanUrCJ7eK3YW06IJHjkV0nYYI83KD
5hjjNNn+F+hwalNem5lSea/g1AJJL9pcPGWOBn5irF33ZLdjmuqu50ncKl3N87FfMDbckAn
CqvzMRg9jyuKbc/ZNPsk+zW1ukTRg/a7zACqRkjaRuLH+6QOuO1Yd1q+kWVlApMl2WQlRMd
kSfMSAVbkDng4bIHGaxbvW9a1Z5Vt0mEIwVS3UR4GB0ZioIIYZycd8YwA2x0C/aVpL60h+x
qQBaLtMisSQGzgADGDg8HPJrcjs7W9t5JoXSGdAEd8ZR9v8AfHZcZwTjGTjtWFd6BcaVfqL
YhVIVntTJnCjksmeCOFHI444HfKNle3P2G4hWCOJ4yhjny74YbhiNT0+YfxDGeV652IdFa1
PkySTzq+CbaBgsgUDG7bkMPcDdjjioruKO0a2jvprWBVYbIoLvDRthsOAcDdk4ICdzyabaa
pY37os73r2ckIMMTw7BvDYJyoHzDAII5B5GCQapLr2ox3DWPl2n2cMx33jxssJyB8nJ46Ha
eM5wBir8eo3slqfL1B5ZYjkm0swyv6EEI1SC/wBenkAis9SdD3SLoPXBAAqaFdThDERX+4K
cedIwYfTBNVTZa7fQvJGNUMUZ2kfbWB7dmNMNh4ggiw1lqmSPvfa88fQPmo303xG94ryQ6q
ttsxhJC/POerH0X8qmFpqcVyzS2+oTMylPmiL7lPUHPbt9DVS4EsEiuNLKNGdyKbXCt6glf
oBz/SpItRNkwjt4rO2WPIMa2+GfnqScHP41cs/EF150iSWksRIJDJM7E9OQrkrn3rUs9fMp
H726R1JP+kRo+4/WPAUf54rA8XTSeJrWysmjsJrJJjJdxvLJA/AwirKY2Cgndu2jJAABGST
J/wAI5PqzpdWyWGnWLQRosVhdzZgImHmiPy0VSGh8wFipfc+3OKsaBpt3BPeWWsXkU0SWlt
Ok1zbklpWDrPmRgrHLoG4I4cd8k2LnSdN85JZ8RMR8sts5dFXOfMZHAfHUZDEVkC8htLyUR
TTW/wB7MqytGsgDAZODznI654x16VvI+rvEr3zQQ2iYL3lxEqunPRRxg8AZIH0asfVNZhRx
b6bG8Rc7VYM67yT1WLPbBzuBz0x3rS8NxS6XqUdxqEPkRSxS5YIGXLSI2SUztGN3LYHHbIr
vxBK6LJD5ciNyrqQ2RjP+Hr/KsC70N7mSeZmhMrOSCw+vUY6+9VUsrmCFkm4kJGxyw2bR2b
PDcnrjv7mkTVLlpJGd4GQKCyoCAAM9D25HequoX7vdoLdpZCcbkIBReu1uM4wR17569q5vU
YpJPOkW7kxCp8wJhxJgbtob7pYY+4DngA5zVCfRpLYKk81zEsi7muJrljuIAI28k44Awct8
pI2gA1FqV+1kzJp0zzKjEyQOwdUUDdhs8EjIwF4wDnODmq50fW0triOFEuA+Z7aAHbJGvJ2
jHXGSD3wR83BrN1Xw/f2zTalbSx3+nuz/AOlKQCCN2Sw4I+6eMD064rnWXewfAJYZJAPPfi
oUEkj+Wkbu7khQqlsn2/WoTaX5mKLazGTps289M9MZ6e1KLbUGzutJwR6cf0r2y6KJqd4pc
581iOf9r5ueQMZ7+vNaLhnspCm4Oi/988VmRKPJLTbdgC4yMknPGPxxj6H1pthJ5mp3afcQ
bCoz0JAyfz/lTtU04pGTAoZSnlOTtzk9Mk+hwfwHbNWtF1k2ll9mmJju7ZGVFxlWwpxz06j
p39+ldDYWEVpocs74a6lBmmcjf82c4I5z1xgd+nWsLT1luneFVM93BJxC2fJi/h3uy8M/HQ
btpAA2gZpkE1nbr591eedB5KWcE1uh8qVU3PIFB+XLhVQ7T1H+yQu54UW7k0ua+uITCb+5a
aOMfMVQhVXJyckhSc55zmta63GIMFYsr4D7hhjg45HbOPy96yNVQaXI159pigtJVIuGlJ5P
RGHoRwCfRR6VSs4Zb/VDC7TG3WMxyMr4LEAdO59c/ka6yK0W1t1WNSsa9ExwTkY/yfWs+0+
0SwiSfS5JmlJkYs8bBewPLdMDtnqavwyatO7IIYYhuyrK2SB09/5VNJJLZqZL6a1SNiAQZG
YuPQDA59AASaydUuL64njGnyQWGm7VM1xINpbJ5G3IK498c9qxbnXtO0myZrFRczImGuLnI
+XGQpJA4wq8ABQSDzgisW9l1HV9RtykrC5mdvKuroFYl2t/Au0bicZ+XqDnJq6mnGyntreC
yiutUu1cwNdvgAJhXcjBCY3KNqhnPTsziSFL2bT7uW/tJZruxumt7u0tGad1c4KNC3J2tHI
jYOFXLZC84tn+0ra5kBE00Vsyq+5VDDID7gCMDliMruAIK5OMFrR4YS242zxoVKoSeMNkFW
5b7pBLYAxxjdVa8la2tk857a0UgRtvdNmei49FHzHaeCcDoMHLn8VWts91sXbMpEXlxN5cb
gMwXbwGHud2OAMZqKKLXL+2EiJOkbliBAVhLKxyM8hm7cnk+vWpbDwjLC2ZjaoHO6RgplYn
33DGffmtP/hGtJsmUXc88m9mOJrnaMEHIyMZGcE/SnWup+ErNlaG3012XGDHbiRhjnjgkdq
3rPxJpt1GfIeXk42i2kGOfZfepJNbjOP9CvZV6ZEagf8AjzCnrfM/CaZP1+Ul0H4YH+femW
d1d+TmXTwWaR1O2UL0Y4HPfAH+elpZZpPv2bIRjCrKrf19KhN44cKdPvvdsRkflvzUjXsKn
bIJo3xgBkz+eCaJb2GNczSsMdijbv5VVnbRtRXyrq0jnjOGAuLQsue3LJj9arDQfD12xjgS
2wn8NrP5YzjnIRqrz+Erc3O23muoPLTLdG6nC4yp64Pftnvk1W8KX0Mi+RdwTKQfmdShX6/
ez36YquujXkUkinT5wzEDzopFBcexVgwHTqKqahPc6dauFkuIfKPlgXHzxq4x8u5hyeR0b6
VlW1xf6nud9095KSSivI6FRgB9pJ3Y7egI4zmtazfQ9JkEt9c/bNRUF0i2MWhHIHDAAFsHG
7B4GOBmoZr241c+dfM0UO8eXAA+Ix8y55xnjOT94Feq5GcC4iWLUIIBbxS75T5UYQEhuDgK
M54CnIxwwbpmuosr/V9BZEvEn8pj8wlcEkDJOyTBDHjPOccDIAOdrTNXLSBNIuxBK4DiyuE
AiY4BO0ZznLDJRiMnJ61vtq1gIYm1VRaTswUsR8m7jneOACTwW2n2FWTCskTPGEkjP3XQ5G
Pz9P8AJrLvNJju7OeCF2hkdCgkQ5Kj6fj6g9QCOo4e90rVNJYh5rj7O3zYwxYjkHJVtzH7v
O/IH4Csl0OqRrFbxTRtC6qqwsoWIfKNw2AcgY6DoRnqM1Nd1i6gs4rVLLE0jBhBFOCGBGN4
B3EccbffIzVmLU9P8WadcWcrobsx7oBgeYrknKKwADKT9MZ5w3I049H0jT9LFxZyK06Rkxu
oGQ23PzAjIAyDkjIx74OdDcyWOv7LySOK3voS8qwr8qHO1SOMhmAzkd+wwDWZrnhW603dfa
LiW0I3GMqsg2n+6p4zz245wMnGefh1nUY5hLBHaRlOC8NpGjkdPmwBj6cVpnxPqpYmNsAjl
lVcn29Kd/wk2oEfvZXVskYDRrXb3Cxm/ujIiki4fB68bzx+PH5V0G1Z7dQcqGU4Brm8tbhv
MIeMHMfquccY6cY6n3osYhHczsoQ/MMsBzjHOM81vCOOQeS6bvXb+lc7qwlH71oAl6jxiB1
A/fHf9MZ+7wewPAyK27HXBcaVJp98/kXMsRiDL919y8FWPAPOOTj9arwQNBb3NjPssbNEVr
2UPyY2GTvZv4TtaMAZYjrjnNvVrOS6WKxt1RFjQJb2/lqVgDcbyuRh8/OOpVUPCljnoysdp
HbW0MYSGFMLH0wMAf5+lLqN1CnlqzL8rksC2AOODn0zWN4g23WnyGZCIYw7tIzBUJ2NtHPO
N3zc85x15rU8O6e9ukqz+YJw4APzZZedrZPHIPbHNalyMvHEqu2884GRt7knI7fjUgQuuEQ
OT944wAD19vw9aS71FLGOSK3Vbi7RQ3kqQuMngZPA79eeOAawtQ1OCO5L3rx3F1EuYoE2ja
DjJGRlQePc9NuOK5S41DUtcH2iAeaiP5a+Qx2Qtj7zKc7mUYGACctg4xxq2/g0eWxuUgunj
JGZkIyD1KAN8vPTLMcnqBxVq801jNBHIjTFixEc0ozGwbICk4U9PTPTjuMPUrO71Ge3SSDT
7i2swwnh1SzMpZiqY3ZG7eoyNyq27cMjnNZD+ArdA2oXerEJ9vW9EGnWTxFTHlRFG+4tuG3
aozlSWCrlsjMg03+1zILnV5bm5s9VLxzXdtKzMfs9ssReMFG3rtA3OMZ3kg5OLyavqMeq3t
vp6SyszjfJHFnkkgfIvCnkkFiM9fYW9L8Latdt52qT+SQpVEOJZADyduTtjznPy55weMVu/
YtG0SZri5WBZnIMbyEvM+OMqDznr90VNLrKpbCS0tnuiRljuEeAOudwzx9PX3rnJtU164DN
NcpbRYw6W0YDK2OCGY7ueOeB+FKmirck3d5KiyH5G+0SkGQ9zzjk9Aec9vQXLK1tCrqLeSW
NXKD92FK4wcqoDN0IPYfTrXTQTFYzb/abcZXJ3bclcfxDOR35Az+dNhmtoroRJIBKoJV0Zc
EZx1Y/TtV1U3P88DM2eS6/XoQn1qxaW6yW+YrdVVicjzGGSDg/wjPerKW0MZCIrHAyF3k4H
r+hqR8hMg4J6nPfvUZZZCAec/e4pq2cCHIiQE8ZRf8APNAsoGYny0WQcMQvJqrc6RZ3bkTW
/mqVwAwzjjtnNU7XRpLVGktr27hZixZWYuDzjp37fhVhf7UtmRfPiu+PuMgRvbGMAfjSR6p
INxvrNrdQD86uJVJ99oyvHtVW31XTNRuZoYplluhGUeLDRybD1wCASvTJHTNR/wDCPWUV2t
1bv9hlRfLAiUbXGe4wfRhn6Zrn9X0W6udWhuBa7oHUL58bCMZ5GCrH5eNoGCR+VUy6WoeG5
ysiou5J1YAtjJZgcnsTk8EjgYXBktBc3rS6mkBMkqiOB3Q/ukzhnPPyknHLcKB1wFJhn8Q6
3pclvp8eiLrVncv5dq7X0asZVQvjBTGRtJBGeeAc/JUE9vATHH8j6z5iRHS4Jlkkt5XDHZv
DhRgKTksucc5JAO5YeIBttdP1SWG8trgP5N0p3CVAG53DCvkA4xgkDOD82Ne11CSxjdtK1O
C4t0m8h7OeRQVcnhFY4KnaRtQ9c+/OhB4gsr7WYtLtoZpbh1aScqU2QBWZSCxI3HerLhN2C
DnAq7cRFmMbqzJ06A9jwMD3/nXHaz4antDvtIo3tzIN8G0bG6HKk8DGOQ3GcHIOSOP1LRP7
RMk1u/lXKOcrLEWXZj7hA5AHykHgDdggDFNstDbSkhuogZZxIFkMSCN1UMQCpyfmOMcnHBy
GyWp/9oQXET3Cylbi5haEIikLnygMlR/tSck568VWvLa5RFa4meC5iV38mVS5VcEfeGM5Zs
jnn36Gxp14dPijWPzbmyEpjkjchhs67lJOSeQeO3HDYzS1bQLa/upr7w9Or3MbEPCrBQj7g
GBzjA5Jzk42kHgZrmbl9eEBGoyyxQLIFLSnYM7iMbeueGPT64GTVK4S68w7dVt5gDjeHKg/
TftJ/KvY3R/7TvWkjYhpn27ANuAxI757nP6Y4zai1FFt0mV8wMSdxHVRxx+PFUrcrdSZVW8
pGIUgfe7H9Rir1gFWW7Q7QXZcqecE8Y/nV2EGIBGX5ScoR169DUd5KZbRkZSI4yJWbGSmw7
hwPpVWOP7VHGsyGcyRg7BgjkABgCOBnJ6jrjrjDbZJdIlS3kjYWkkouDHCwZpXGxI1+boRJ
sGAQv8AEWAytX5Z7tdcijeS3L2/726Z5jGryMhVFX1ATvt/hB9avI93dGSeJ4Wxtj2Jl1JO
TjcOnBHJ4rMj16xk1M28kVwII2KJcEYjD56qMYwCQN2ARzjIJNbus6aNQitrPiF5ZhIrrjJ
wDuYnrgDAH4emavNfW9rJDxJiYeQEjTcTIASB7YAODnBB9xV22gkm3zy7RvwNnGUXsDj6nP
Xk+lU7/Ud8h07TSfMVtsswyQhI+6Oxb27ZHrXI3OuWml2bW2nSxgbTI1wWBy3TK54PY7uVG
OOAcZOkW6avbiea4S0t+SkLy+XJcZJBcMRkIUI5HzNk/MobNd7ZwpbQRkQ4XbtURKCoUdlV
CQoHp/hV0TxhjH5ilsZ2k4IHbjrRP5Bt384p5RGGDkYOfrXK6rNaxTTRuP3EEfyMQQ8L8YX
dj5lIYcYboO4GeX1LV5mheMs0Vw7RsXBYNOQ6smIyD8xAXp+IOcDTtfD11dxETj7DayDMwB
zPK2CCJG5C4Cj1OPlOMYGpPe6T4etBA2yNSv7uBPnd/wAOuSRjJPXuDWW+rXt4JPJK2cGQV
coplddrHJHRDlfRh7iq8em/Z47y8kADfaC8znAaQEbt7uQ2MMT129O2cVahERhijiZmFyoc
zrFtMZABwY/vMDk8hsH6Gn27loSk0ckTswBxhQpA25DnG4Y9c9Bmp7QzWsc6SSKyyAufk8s
BhjkFiVP6delRvCWngUTOwlXJkUM3KkZXIDckdMHHU84FKWFqq3LqWXPLSN5ipyckur4OfX
HfpV77bbyTRtDcBJEwUXaQh98gcD5jzk4A68ZrR+3LvjQoZ5H5YQOWQDHJJJCjp69+9W452
iO1oiuz5RmMk98kDIz17DGAafGsZyzDErr8g8zJABzg5A79ufY+rftXlFo/sjk7yC0RDgk5
PHORyelI8oVwCrKCcEHAwOR7+nQe1PgnijiK+eWZMglu+ew9fQAc1MtwcM0eZEA+6hA3Hrj
qPbrxz1pwmhOQJVBU7eG/iz09zntUFvOq2kbS4Id22nPGCzEc/Qj8qknByhTJUnEgx0B6Y9
+P1qpKIp1V42OGCMrAZ+UsMng/kfr3rBF7pVvNdX11Ikc1uPJb7Rtyqr8xYKOeWbHQ52jpm
orjVtVutbD2exbSKMt5dzHnzOSCTj5kxjGCSOOR6dAmpJBGktzA0SkAtKDvQEnuQM9OSxCj
nrS3GlaZrFkBiOSBsshU5XLdwVOQOBnBwcnOc0yGzvNNi8mKKO5sYo9kSkgOAD1J4XpliSA
M8e9YepxpdSLrEdzHYtpMktxJA8RDKiwyq25duRxIGyAerHB6Lxut2Xhq6gtZNPubGXU7e9
dBDbtFIWmmdcEFnCiTMeFZtwCg/IcACJPC3hnXkGk3esWltHpzosMSzxlmSUxynY2fmRmkI
DYAG8AA4GY7rS7LSrKxE3iPT7y1s7iO4+QI8hV5PKmZ9zZCtI5y2SUIYA9Ma/hvQtGt9Ts9
SRBZ7rcLIZY0kk3CPywfNVyqA4EhwM72YF8HbXoR1G4tF3alF9oQMx+02wztUY++p6DqM89
BnHJq43njD27JPAQct5hIOCOO/GM5znp0rmtY8KS3TxXdlKkU0DbkIHXAIAOfY4+hI6cVzc
5me3lhlt5UkjVsIkZJXgt8pXnGc8dOT1IOMDT4jp9pHO0juYy4WFlAy33HLZHGGHf1zyc4s
JZzoDNchnLysjsFxwQeUJIG4ZH3sDJ4zwDBJpXyyxRWwW1aMxGEqfNyGztkCfdU5ByGwcDn
BAFSPVrK0vrYEmJoQiq0KLtjI7HAyQpweBnseSSc/wAQabc/aYnkvILiFxiKRFOwp68DH3C
CcA+uW4rb0fR1igM1pD5k0yqZTcWayNgZA+UqwQZ3YA49z26ia4ktdVnQQtNC88nmKTgjLM
fx4zx9fbNmJLOR8x5w0bDdzEze/A+bn/8AXVO2WQws0dyzMvyN90FWyc9BjOfXPU475ltpZ
xc3MqbXAVS2FwUGOM+/PoM+nSrdxqhjjcvbF0Py5VtpHIHOSCBmq7wz3EX2eaRUSZeY1lBb
B5AxzkkH8Qemc1paShtMx26PJbeYeRkNEQPusCOnoeOPwzZe1jnlglRo3mglVlO/GV3ZZW7
9FGM9wMYxWhpds1osxmlaSaaZpHc8EknjI5xgYHHXGeOgS/xD4b1GcYG6GWTeDk42kZ/75A
/T1rj9RgkuHMCxsGVH8p0cqVcfKFDc9iwxjPTvTrDVooraH7TI8ZMCxebcMFBXPKAZ3EZAw
MZ+XGTiuitDBrWmNqthdG4uQxA3khVZSDgA44yB9Rk55xWrca219aJbWMhhmPEpYYaJOmR2
yTnB5GOeuAeYv7mFNmjWRZ4EPl3MmwsOfvJkcZ+bLcg84GSxIy7NbPXZRdSJLcWiTD70w2u
5AySAAMDAC54YjjA2itg6Sscgfz7m1WV8hWIycqWOCTuJyc9+vqar3VhefaT9jksmVcELOh
kkYgeigZ6DsT9elaFtLqdrbBRIyhVPmbnckHuSHBB7dP8ACqGt6tf2JgvHSIW8U5WV44VEw
AU/dPA5zngZxnBz0xru/iGzcVRiP3ECsriHIGWJ4HcE7vXAIB53tC0BbKX+0LxhNq0m4tIG
yEHPypwMcYByM4yOnFT3WsPI7QaciMwJVZyQVxxkxgcsOSMnABx94ZrBfTPMllmkbM00vyy
bGIYlsZGz5iPunjYMjrxmrdqkiRxyPPEZcyREhsHcMjIxxg47ep+YcVyfiJdO0uwa/i06W3
1WRZ5rfUY5EmR3EMhYAs7PsI34GMA7c57bF3460e2N9JtndbQ7bcIVMdwA4G6BgxRiGdD0z
zkhcNiHQ/Edr4g8RXLLd3SWUiqljC1ugRyEVmxJlyz4b7gZSoHKjBC3Na1r+xzdWFvbs9/H
CkiJNbL5bB3RF/eFlK7izKCSpGx/l6brfh8NrM+soJY7yK0uTbRzD5SF2g9csTgkjsPl6Dk
Dqv7PsrK333EkfkR5LvK4wvruJPArJ1rVks9R0h9PltXjuJ/KlYMzgxsyhtu1sZ+Y9cjjPb
B3I5twEcEV1IrcORFtA6/3tvpTVa5S5JlgvJAMjkxke38Q6fNU63k0aIFsb5UQ7f8AlkuBj
p98dOKR9RZOZ7e+RQMlgsTYPfGGPv8AlTI9Tt51zmdUTBzJZyLznrkL09643VfF95Z6hq2y
60md7K4WOLTxE6TSxmONzI0rS7YlxIQXddvy45JwYo/FemW95qE9lq9s9tb6hDGBEwCfZni
iX7/3VxJIzckH9046KQNi+1i2s9B/tWx1XTipOyCWJhKJWXLeWo7uV34XPUAfSWHxRolzAb
y41WwS0LOsdx9oTyw+VYxkls7mBJwAcAZOMgG1baza3LSLYahaXFxZDZcIJkKxMCBhjnjoR
kjk567TUtvO0YaBJQVZ0jDRgcuwLZPYZI68dR3PORrECy2GoF4/MY6pEYzjDhlkQcHtnHtw
Sc1BpcKtdtcrICLeNlXcuAAyqRweRyrYx74NdrFax21q0aDjcSB9cEg+o9vaoDZS2vmTafJ
5RkyxiK/u2fBwSvUclSSuOh4NWoLjbMElBhdsbQeUc+itjk/gD3wRzWfr2hwzxvJE7QXkkZ
h8yIcspGMYHXGTzxjOOnFcDH4OsdMFvpQkfTYZIYFmnMassskMnmRktgfN83zE4BG0D1EGo
eC1sZXF1eXTW0LiS1kVFb7MyQ+RG2FUFvlRD6Axr15qTSfAVqHtrvSNVurbTYkXfPIInICT
rOgVipGAy8Eg9cEnbtrSg8M3sJSPTEC2dtGkIW5JDzbAATsI4BA6ZHXsKuaZ4iks0aO4juH
COFCgDzE2ggqRkbscEDrjjB4zr21s+msZ9ImiazkwzW7ElGHUsp6DOB7dOmK0bPULXUYXez
kLbWxJC+Q8behHUc8fWsrVNLi1FN0e2KfO5ZMZ+bB6/p0/TANcINMk0q/ltb+LehO6JYDvQ
g9dwO0KBnOeByfoY70XlyI57ufyDAhM0MbMqAKN6g8Etj1XJ5yMnIOPJ4jtZbtzeK89qI9h
ETMspB6HOAGIAB25/hBxkZqA6ZJE0L2DCaC8Um2d3COcYJ3nodpAz68+pFdFoVh/Z8NtZan
YFmt33pKW4Y5OSrdzySFIWrl7rEN2UXTopBBFlP8Aj1WTB9OcgcYPBJOee1bM7mO+nc7hmZ
wdzBe5HJ64GP8APWoibeaHebiOOcqEaRXVGBxkEbj/ADz1qrJDbTu80M0QkzuZ4wMNzx057
96hl1S2iu5VdkbOzaY5ACOOR1H6Y+lPstUguL5kkeHYCGKh8sCcnnsep/xq41ysFupAkuW8
07BLASrbsnHAJ45/AU1ZBmLz9IuVMYwpiEmUbP8ABlRt/wAjoa1Y7i5T95DY6mo24ImVDkj
ryXDY/wDrVLd6jq1pZS3B06GBFRsu8uSWweg/D1qsL68ktba0Z/IZECSKu352CjIYseOcng
ng9RjnLe+/s5rexniwy8+YJlV8A42MTkgemPm+UdSM1nX2oWkMRhQRNK4IDRXIBQsuMnL5x
wMk9fXpjptBtP7K0+W6jR3+2s1tb27RBSrbfmeTGDj5D05+8O/BdJLpWmx6ZZAG/uldzMow
qEYDtwCSRuwox/AOmMVkx6XFqco0GIboVVPtLb97EHO0DnhmOSSfTnJrsLTwzbwW7RPHZvg
/LH9kRlUY6DcCfTJJPfpVltBtFiOyz01HIyGW02njp0YVWHh62jfcHmQd1ildBn1xuPPSqW
qWUmmQtLbX92inccblkx2AUFc88DGeSQO9cPqt3JdrqNtfXIltrImElVRApyCUAGCcbgnPJ
O4cZyd3wvoflW/265xJc3KlSp+Xy1JPAXjAwen15xSapeXNxdXGmWc0SQxlWkYMcsMkGJj0
ABDDHXIAPANOS1ZoVZ3xHGu3DLwV/hBA5IweBzjp1GaluZl03T4muiiYQQyKzDCIWcjPQL9
Tn7w9819HS4k0qa9aXykhuZWU+XullYyHaDjttwCASeM9MUmlW+j3Q1KXSrOw33E8sU0sMA
OccMrMOvzDoeP4ueK5jQ/GWjaf4Y0mG9tLslbaGF4hGoUkISW2swBAVVcseiyIT97i7pevf
8InpMEGrC/kgitreNLKG1RHtZEht/Nwd4Z9z3MfUZyH44yZb74i2kAiuIdDlewlg/ei9t1W
WWIxySJIq7trRkJJ1I6dOeKllr8snia61eKGOGFUVriH7N5bGUsQ/IPLl1IYcgAlsNlsdkd
ct4rI39jp9pG8sYkPmMIig4HUA9DwR6/nWLeXV/r2pWkyDyGt5C6xSL8wwQwbPBGdqHBwwA
yQMrVi1vtXvLlovtc8Uqs7ZWNgUA/vbmIOCRypIOeM0m3U50XzNUvZgzfOw2Q56kDlBjJB7
jPvUDQXTSv/AKbdW8gJ+7cDc3PY4HH/ANb6U9bbUozvXWNQMikbyJx09Mnr7/5zZZNajVZr
W6udxOTLPMZVYjsVz/j+HZTb6g2maza6nKJP7Wz9oCLg7jEsQKnkAhUXBwemfrx2peEtIt9
MuNOjmuhcXX768P2guScqAZXK8MSj4JHHmS8cgDc0/TfDsZtpLK51VTvgkuZYJUmW9kRvNR
58bixDhmzwTyOmBWnY+EdJWK3ttF1Fo47dkZHtJYRLEfLkjZyGRwWZX54XOxSCCCa1dM0uw
0GS6hjuL62t5MGKO88ryIQpbhNq8HBxl8sQqjkLWvNAjxwyrLH5a/ceQnDIccgg45+Ug4J+
max9ZjRvD8hihDpFKJGjOQXMbtuyCeQdpzkk4yeaoabKsbvOSViZIlRCoUOx3EjPAwvI68A
Edq7WG4WW284Zx1yyMuPTgjj8amWYs7II2BQDL8Dnnv8AhQfLeOSN4VliOA0b4Kt17f561U
t5JtMgla7VZrZH2xzxktMqZIG/PXAOMj16esuqaZBqlsQMYdAQydSvsefX9e44rmoNWbR3b
TtXgE0CqUiuFTdvGM42n72BjKjJx/ezWharNfxJcx24WzIDwxDgt0Iz0APYL0BBOQcY5mee
+vDbXkNzLZy7mhS3DuFjJA2BlxyMlTnHzZPHNaRjtPEvmyxwta3kI8uWRDiNmHPl568ce49
6wtEv5YdRlFlKipGwjktWcMh5JLxlDgH8xzzjGa6OD7PqqJfaXMYblAuVZOnHEbjrjA4Hbq
MjIMyXEN9dTRqJUuFI/dyMfmHOSn94ZHt/MVHqWmnU7WRBKElwdjfeB56nvjjt1Ga5ae3AS
fTblPJnW3KGQABMHjIwMHks2MDnHoTXGT6HqduZ5BGkiAbo5FYfLjBZWGNx54PXBYj1NWfD
jz2WmK11MVtklEkskZAdJOmSp4K544Iz/wABNdXc38i7LK5jJkI3kxZfJ3cLjAK8becccYz
WY9pbOVaV2BK5Vd6KAMk8ZwMf7uR3zzgbNxYI91e+WbhJDO7ki7kwPmPRQcY/A1XGmumZpU
Zy/IG4nj/gR57dqhu3tYZVgt9GQuwLHMAB9vmbA6nuamt5YI9RnY2EaIuOdmF4yTzjHT+VX
Re6fdoHjdFUH5WQruBAxkZ9x3qxDd6ej7vt8pOQq7ipfd68tjqM8DtV2zz9lYpfzOWyyxHa
xGMkdznHHfHFQR6rcfbvs8twVMZ+eWRkITjIXKHg7go255561Z1BbmZJJGlaeMKjySiLA27
vmA6k5CnAHGTz3NaNpplp524yF28vBicvv7cgE5z24HA4BGTnE8U+GJJUu9RW5cKsYdIo4y
G3Lyo3Z7c8YHJz65wLjQbV1tmaEA+ZlzsO1gFPUlzwR0HTIH4b2lM1hZz3tw0cFlYwyQxQA
YXCN948n5iyYx6KOoxijc6rZ3Blv2vI4bqTy08ia5WNkThUQE9ACxYtz8w3YGCDteHbjSdN
jaWXUbCSeVyzyLIoznnAAYnaAAAMnGK3YfEWnSkiGea4fjiGBz7+lJPr6RDcum6rIhPX7Iw
/nQmqXN0oMGk3eCCf3jRJz6YL5/Sq2o2+pXKma3S1hlQMI/PclV44JAByRyfyFcTpugNBqq
2crQmaAJJP5bkjcQwUbsKeOo/Dk11GrXj2VpFbQswurpXjVlJUooXBcEfxDcAPdgayjax2c
aQqBIVXAYcb2XPzY+ijnoPfIwxZZYbhRGGkkCEMCQpVcckfmCeOmemMU6ErPZymUhkFyJHV
twIboAAe+RyCcZz65q3bSFkn8sOu1jvKxkgHqQONq9Qep/nnXstGSe3haSOKTbHwSueoB9T
+P0pX1BIRdxxLFDFCCv2qcDyy46gDjcAQQTkfjiuXt9ct4o7m6tbKUzCIsNSvsu74ABJRcc
YGBgjpjgVlus7sbySWVZGuA8scUJlMbKcspBIwQQMk4A65+YA5NxdOZdrII1jl2Ju4Rgylt
2ccgKrAEZHzhu3zbL6iotrS1z5SxQKWjMqxsDkgmTuPlORzjPUknFOnvY4LWaK2ImeQ5+Ug
RZ3DHPXJYjnqcEZJyBS068nh1G4nthEQtrGTg+WifOcAYwOPXjkY4IxWs8b3kE1vIZo5blT
h4/lbLLyQRx5mcMC3pk5rkdP1q60vSdG1m7+3NCyRiQteyzmeR1OC0ZfYB1YEMrE4+Xk1dv
vHb6VaQ38UF0s8sTFreS3YLEgZ1+ZvMOWVkUMuRjzFBIbIFSDx7FY3trDPPLfRTWaSySW9s
sEkUoeQybhwQojyTnPAU/xFjsXfiG41WbUTZ35aC3uTby2sduvmweU2CWkBGRJkHIAACd8M
TR821jiYxshluNsAJIGJOoVR93GWYfeBOzOcYJh0u/i0+4eeDb9r+QDaRkofv565O1cg8jP
BHJrtYbWHWNNtbiSIBmiWQgxn93uAJXcoHPIB5GcD1pYTfaSkQgvWu7cqY1S4UyAYGRtPBA
5bnk8jOaZdaitpdII7M20TN880Lho3JAKmVflABGDneD8vDdjtj7NeWyzxSKLJkQieJcKpA
BLMP4eiHJJwOT3JktPDaxWqOk8dwDmT5hkuDnkv/EcEgEcewoe2S1sgYJSrRgJtkOCRuJwR
7H045qWPUFJeBd8Kxoo3qcs7NwMMcg8kCrcd15i4Gwb13CPHKc9Tkjj2q2EIDlVYBs8HBB9
f0x+VU4ryPSUCyhf7PL53I3Nvnucj7pPftznNWNe0ePVNOmjfaspXKyAcow5DDPp6+m4Z5r
lNN1q60meTTZy04hJ3BjsdcDIdewUqCdo4BznGM0mt2mlzailzuLsFZnt40GDuBzuP8IOTk
nJ5yMHmobjUZJpVEweOyZSsK2ecFMYA3gAYyDgAgdOD1POaUvlT3okuEgZmjKQMRuJCkEYJ
HYdsD3+7nbkkaO9jnhUR3JLBsLuLqeqkD74zjkkEcnnANaLSprEZIH2fULVgyK3zFTwQR/e
U/wCFTwXf22Uw3MQguVBZWDZDj1U464AyO34HEeqW5ubLyZGWRgD8xXLA9QQOh5A6+nrxXP
PLFbukNx5bEfMQASjYzkgkYYYyNvuenWuf1O8jtry3Kqjm6k2SidD9zgng59OvoB1wDVywg
nnENxLGEljj8p1nzyQeQ3HOecdc8nmraQyIgXc+4ABtjqOw6jnmrdyJU1O7z58Q89mDEB0Y
7ieVJ4/DBqe4luDM5ZY5QuHZY3GVB45HYfie/pTXvpYg0stp5kXzELEd5z2JBwR+vSqtvqF
lbXF2STGij5AAwBxnpt6gj0B/GtTTLy1muHCSyTu2CqsDtX25+vfH41bnu7WUhLeBXk37W8
rOMYORu4x6d+o6dar20tpJOkUJYxyuq+WHxnp95s/Mf0roFsbWN44riO1TfnYhO5mAAzgY9
P0NVrmEagth9kCRs377a8rKoULtIUAEA/MOg/DnFTW9lqwnKySpHAGDLubzg/rkEAj8CKre
I7W5tNBubl9RlEahQRhmDbnXjBJP/wCs1x+pEabCk8lgiL5yhQUILjOMHJIwOeD1981p6dP
YhPJk064klkUyETQRursT05OR1wMrnA59Tp2mp+ZJIv8AYMFvsUbPOj8ov9AEJI/GrcfiS9
jcH7D5cY+UItwp3+4zg/nUja9dXCAW6mGRSNwuUPzA9MdM1n6hrWuRSgjULW2XZnzBDgFsd
OWbFU5Nbv8AzBG2tzXXy5xbRRtjP+7Hk96q6lqd0ZWitb7VmuWQv5U8Ey/Lu6j5lUjNS+D1
f7DeM6MxW6cbjycADjnrjp1q7evONbdZeYpoTHAEkIDBR84yASOST7/Lj7tRy38cd+E6mSI
KspIxGA209QByXX5ecEnnji9aaV9huI5MfMrMrR53FwSCTnPLEEnJ6ZA7NnS0/RZFmuQrKU
Zz+7wD8hZsdeCACvH+zjnpVyy06WyJRjGXBPzNk5QHKgY2hcAnOBjn65TXr2a3gt7CxmSC9
vZfLgdxnYqgszAdyB0BI5I54rhdSe41a9n0/arWlrI1tBE7khyg5Z2YYOdrdT1HXg5sygx6
S9tOynzUkj258sFSyrhTwRwOnBPHrTdOgGkzTw37syJIS9y0LSAqscbDjn7uAM+4B9uV1a0
uNY1WCN7+fyxGihUUJg7XBY8cZZGbj1rVtJFGlXHnIJI97SswiXCICo3ccjg4xg8sCQcEnN
EEcdwryyzTnmFFYlhlHCMw9Qw/I5Bq7bwrqEiTwusbQBF81TnCbS5xn2YH2wQCc5rc0zSZ5
DBlwJnt/wCJt7ORjErBiMZ/u9h156Y2ta5YWX2qyhhijs7K4gjk875VkGU2qqkHYqN85P8A
EVPIB547S9Tgm0WMDSbZlht45Z5o9sSGR9oVYlVcO7NHk8KAyYydoJWyuYNUubpJNHhFxDu
Hnsqu0qklCN4GWJ2yDBU5C9t1XrS8vNP1OedLqK6jZUgmibYjmNGbaNq7txIfqq/KAa32lW
9jtbqB4nUlQrOAzxk5JVuCA3KgjHQZycEVmGRWuUVp5ZEJAVI5yoYbsBN6ejY7K2BzkZroV
nuYoI5rLYSVDu4lK/dAHIC5yTknOeRgcikm8Q3MEMbT2cdzG7AWzbwpmB+Y4TBbG3qQR1HJ
7aNrdwXk0MUdt5ALqqyOVjbcVYFFJ5OAc5Vs71P4JFFdxxzX2lu1nKWHmeXgRMpGBvjwP7o
AJ9TyCedfQtZZrmeCKO3ikdC8Wnx5AmYH5pA5GBnkBDnoDkZzXTxlNQtzJHvRxuTLqVZT+P
PHX8qq3VgLi2e3R1RNwIUpwCDnoMc9OfeoCFiIimaR2nPyyI3RR3I6dMcfj6mn29yptbfyG
LAjCFRnd3B/TP4VO372PzAAMMykHBBxkYP1/r6YpdHv1juG0Wa3EBt4gYPmyJIxxx7qMA1h
+LNJbY0tuyCYZeJiOWzz5fuC+08nrgcA5HNaIscumpeCGBkaV9jqQS/JAYE7QeAOcGuXXzb
bT7i7Lm7ns9PF1JEMhT8rMSxUEEYwBx7nGDW1LI41ifT7fSzfLZ2kkt6bWXdJgkAREAfKx2
kqm/J24wAQxdFokmn3Uy2d/aSy+YJPJWQn5cYYMFXOD0Gc/jzmeJVeQXNsZIbi2ZVeJo2BT
GTtIwMA5A44647Cta1u4NUhkTYIbuB2JRmVijr91gejYOPY9OhFXVuC8rwyIEZQdp/hkXkF
hn9QeQcjtVLVLW3v7R1MsaSDpLn5lPB9s1yN6klu8cQi8zyuVdVCqwbKkf7IwxbnIyvpwLe
9Yd9xJ5bISN+0Eg898nqD3/nmnx3nmRrNIitFIMxnJPc+gHbFdM9y7XFzE1uTIGddqurbhk
44znoQf/1VCkZhRPK0tginaqRMNuN2eg4zz6fjWZqOox5KW9sFjyQGaQAAcnPcc9/w61mzP
Fc6k8jwoxAAKhdp9evcc/Wr6iYxkMgjV87o4cDPbGOrH8/pzUNjoV3cTxpOHmOzbLK42nkY
AAPUAE8Anqeea3ws9vCTLC0/lofLM8LqwGOm7bgVNcTGazhOFKOS2yZ8mPHXBOGzx7ZxVC2
mkhSS4tL1lhQqikxhl3HBYKFZjknHBAPNbVheXyXkM19eFYmziCWBDLJkZzhST1x09Oab4t
1CO58OXcD2c0fzIVaZRGGIYEY546d6w49Ni1rULeOeOJLZZSSsMJjMi7G5Ljod208E1a1nS
9NtJ7K1RZ3KpJLtlmd8BcdC5IJ5H5Y71Pp2l27f2fDdzXcq3Uaz+ct20RBfe4QqvGABjr+A
rej8L6PF8n2Rgf4t9xK2T75bmuZ1Ww0280i78vTvss1o8OG2dy20bSevA9e9TxyGPW9NgCP
HHvkJ82MKFIj+UgKORz65/nXUaWt95brqMyzTCUkNGgAUcYA9R1PTmuY1u1vUlWaS9jEkTO
TGkqnhsMincvyj5RxyeOD60fDEiy6fOFXbm6lwMYJyzEDj0AHI9Kpav4kjfTb2waAx3UVzJ
9mcgssmyQkn5eUO0MD7ZHfBuW1irXUksiyo6rJ5WCcY3H9coMHjoD7V02nWZudrMxEbMfOO
/aZBwFPt90Zxg5weMYrWhLWV0qjld2wkcZHrVrUAIQsyiRnxtCRDl+4A7Dv1rmJNSWTxnb2
4KMI7XovLb2LlsH2EYHX04rmjA1teySOVPl3MisVA3D5nBOccEqM+wJOM1nXl+txIscTYKX
AQ/vC28B+4GcA9TjJyMgEdbdx599aeYGEcqzvEzOoIAcQA/j8wPbv1zxmTTQ/2huRDDFGu9
ig5A3zgjnGTwT79cdqsASaZpcYlWGIOd0Ukh4y4UBSDjcdp2dQfSohAt1dskdvLIjRufMaE
bAhdnLnI2qfnHDccda14bNbQwrblXVpPMZVB+dR/CcnnJ/ixhgOScCpr5r6fTrmJrwWt1KA
yzq4Z2YHkLsIIJBxwcgDjvXGX+ltZ6WkspgubSRkHzLiT5iBloyoUYYAAZY/KPfFCw1IQLG
ZdMzv/AIljQAELkHoW4JLY9OmM4q28F5qU/nwWyKiscOQNwOGOxWCFicF+DgDcTwCDWlB4V
up4Xt5p1Vyx8iKaHYrqBghW685UAYU4PBJwKWDRZ9EgnlvpkRXHlmOAmTewGATs56vnuRyc
4yBXjsbkPLLMrLcMhKKkG4gAfKyrkYA5z14JwTg4vW+n21sX+0xu0qrmISLlYcZYHplRk5B
znrgjvqQ28TQyzSQB5xsVUlJDCQg/LwQzfmPp0oudGtXk8gR3Kyou/wD1IdSRjL+Wq427+O
CcgHB6GoLPUr6xsfP8tZJGm8lxt3EYxv5PzEYIOGx146MDJNcwypGkS3Ajkl2xzJIP3Jyi7
wevRuh9xwVGOy0fUrmZJmJMtxaARyRbuJlwGRl4AVsFhwF3HsvG3cQRzqkkMgKSKCD2Ydqr
PYGOQqixpHgZVVxuPzdxyOTWHPbjSWjWGYeU4KtG49M9OR0B+vGcYyas/a3jlkjuCvyMqt3
64H48t1qK9QpJDeRqxubR/NTAyX65XI7MM8eorYuriK/sFktpNwlQSRlDhlBAx7Dr3rzi1k
nsrq8tHbypPtDERpuwm4BgMqCcDOMtjOPwrChtXvLOa1WeO3F1bS25njHRXRQRjjco35x0G
ep6CK4tIr5d1ldWdrbGwn0+UQ2e3COT02npkqwAAzyM4NVrbw02nXFv5F3IhgcSRzSROzLh
Yw7R/NtR3ZXPIY/NngqDXRkXVlaQXrW7LJbpsK21ulvG0eRlNhbKjoQByMcDtWu+37UJbfY
lzAwAXhcrySrHAwpA64+Ug9+KuwTxX+nPMj+UVPzKTnyJR1Bx1wDjuCMHpisvTft16Hku9T
b93I8MltBDGuGUkDJbd22njBwfaq0drIXeKTzDLBLIhc/eIPK8kd1I+n4CqSRRoPszPI+Tu
3OCQQG5BznkZJx/skjAFRyNB8oNu8yAfKUcLge+evrxxz+XUyyLb3NxthVC87Zlkb74BPAG
M9+3r1qO61JVgaRlZgcbIXbj36YDAjHUke1ZCxveSpNMd00m5xtJ2qvAHI/4DntkDirNnp4
iYtkKBjG09Qeua0baGKPLKCOQeeDnpnnn/wDVWjbhU2gD5R0A6Y4rRt3Y8KcDvk1YllaQKq
qCBwOMsTntWLaaTBFZfbEATzMpgp93O0DGCCMYUdeTUmjzX8lussFtZRRkA/IpJYhRu5Xg/
NuAOefyzU8Q6jcXWkSQmADfcLHGeCG+YjOM9wPUdPyXw+0j6yVmE+9YpMGWDyxtDoOP7xye
ccD8azvFoRtTu3mdkMdjGEYfwlxOGP8A46tdhDcxWOo29hHHEB5ajcXCsoKyEYUD/YbpWuy
jgr+nFczrX2680fUYSiKYpVePETLlFlDZLE4OQvb/AOtWAJZ5PEumpcKtuo3XLSb9qlFKli
RgbeGGeT15NdhplvCZ7q/t71bmG9kJUKxaNCCQccnJHQ9B8oGOOMbxLpMUGhXlzbmUSmUXE
zq3zEFm3fdHRQ7e+AM1i+GrB4/tbWUnnR/amj8ok9h6kZyd2c+2BVXVIUhvxHHDIhY7ZFeR
d0ZmIDArknOXxkcYz1BrV0Bxe29ujTNFLLbKyYUgNgAkj1HJwPTnHp2enwsiAvJvBAwdu0+
g/lnA6VeNuDP5oAww5xWTqkkfmRWw8ySfLbslhkHPBIBAGSPwPfpXnmt3V7pvjMSxSBX2Lk
gDaqq0hJY5+VMDnvgcZNWtT0+KHVY2gkk8jVJGniVosPHKRvIxjqQWIBHVcE56Yx025t9Pu
LoNbedBIfJDw56JuXLDBOcLgHsBgDNFpdSQWLLfWjwGG7Yx3IiCIZU2FGCEjcGC8genHap7
jSDcNczyRyKwjLJbRyAFmO8gqSOnzNwVOShHNVNQZbK9sbu7urnNq748yT5I2yY2LsuFJCs
23gdcDjJO3f6kkcr21itnNGZTF5LAsElCu7EN0IwuOAeVPpgULrX1srdEeQR3IYmZUAXCgA
tGQGbp2y6NwMdec6XXp3muZLG1ijZ5BEcNuxIx3fMcAMGAABcZXNdnoFlay6Xb3t6Wubu5O
NplJjVDu4HplSOvToCMVzmuWdxo2oTxWJiCXfyKZIlIjXkP8hBBO0n/AICT2DCsbTrDWEv0
0y2urd5C2Fny7AJgE/MwA2ggnHGcHua66XwLErJNqGordxsQyi3hZAWHGcncMYz9fassx6l
qtvNd21k6TJHA62xdgBG6ZyXZQDjaxJ/2VHzMChp3d8umadYy2unSXcd9cL5QNxGh3yKTjf
JjG7/dxxg4yMz6T4k/t59WjubKGxm0+MRh7K4WcKzhmBDrg7lIY/JuOWxgYrT0e9trfVG0C
xa1OqpbNJMViOdm5SCxQ87w2ePmHUggiq9nq1j4he5udOcSJa3G1QscjoCmwny2OQ+MLhgU
wOe+TWufstynNxE0QXyrls+Y8uCGBKgs27POGbnkYIOKwLvUbS31G3h0+6lMkTRIzG02MzN
NGCeCN5wB26ow/ir0KyuntvEFrJgxvMTC644xhiFxnA5wc9yw7DFdhayxJvsxId0DgAFcBV
blVHHbIA/CtDzF3qr7ePzFZ2qWQSKWRXCMQSXbkLz16j+f59K5i4t1843LMTtwY5rdR87Eg
hSMY556/dJ9amjlaYRl1wzRDzDtxyR2GMjkHr6Vu6AyNoMMOVHk7osoMcodoP1Iw341xXiK
yW18Wp5jmMXUWQwkwEYMy59MYb0JyoxjNYkenNbapDkM8kJby9xGckruU4xkAAYHA5weCRV
zS7a0fVb+SRY3UrESCx6AEDkt1GO2a3lvFi/0aK0/eMhKJFGxbAx/DtPGSPbkVi6gJ5LSWP
yrsNINuH02RRyMcsAOB9CeKkgjuMqpt/LkQYTcGUY4yMkAAfLnGOw4AUENUXthd3N4bURRu
QHzLHhIxggt833gScEZ47E4xHpFwItZvYAoInlmnIxjb+8ZT/46U/EH1qS5iji19FLBReIX
4JyWTAJ/FSAP92nXWnRXMokjwJgCoxkFifU/56VUltYo5d/2cSB1B+ZmVge+SFIP4YH9K5u
bi41XVftjKNt3JHDETlpFDcEEfXGMHjjHFNvRJJoV5JCfPzCSDA/OApHQH5jkcdcGpoGuID
FBGhDIu5GVtyADAwwyScjnjuvUd7UV6EuGjnRg2MEMOe5JA4JGc1cW/tGPFxHgHk9CPzrRt
7y2JH79Cx6AMOf/AK9X4riMpteRFXqQjZP40l3fwC2dU8zzFysZClQCe+T6c9u1F1M0mmi1
+zyeSoUfuF3HgjGOxIwPb69KW0FpbpFbxpc28khKrmImQnqQCQQO55qrrlsljoUCqrsUuoS
UZ8sDuxtzzjGe3/649G84a4olLg+QyiNpHYqpZSfvHp07D6GsvxoSmqssZcmS0Rgc5xt84Z
4OR98V3GnpFc2NlePHE0/2dCJAucZUZx1OOavK3LHjH+z0FQXY861liyV3oVJHUZA5rgbiZ
BMEFxbyTqkiuFlbco2kHHPBwMBumQBhqueFvEkENvb2l23lC6USwF+MZC5B56sxyPcsO2T1
WozW6WMhuXjFsyFWJ5BB4x+vbnOK4fw9KtlrN4Ld/OSWXeHLZ3umADz6jeSP7xUVY8RW5Xx
LGJR5kd6ySKTyV8vAYAHp/Ccg/nVrStgAtwnz2z7I2L/LuUjkZOR0yQBjnvXYWcplVcAmNh
lWwACCOMc59f8A69aTrHKhjdVcHqpGQfzrJV7ZZLhVEm8EjeittHJ9Bjj3/wAK811+1M3iC
8ktlklZEUJujyGOXyOw5yRzgcjirVlcQ61myu5rhIWdWgn27LiCUHK9fVdpXgfLjPPJoWkr
XIvLe5fyb/I82IlvlIUpu44K8Y74HHOMmpcWttf6W0M0bTY4D7yyxSiI7VXPy4XB6Z4YDnJ
wo1U3JBlRWuFRXnjljK85ycgHgcZzyThe+3GbcyXWpac8KRmcuSm8ghYkJzxt/wBYMZHzEH
BORzgtlubmMOEKNKgmaUqVAZvlCugBz913wM9XY+tTQ2cZS4N662EFrBJ5rQQ53N8u1RgE4
3uOF4OOADwL1zpVjYIHnleOMWtvELeIb285MtyxOMfM2efclQCa1PD+rWupac7WN80a2ixh
UmdVyfuc+Wxz2P1YYB6Ux7qLUGt0uXM8jMzLg4aNSu0HL8FTnrnvnGMkwaJIkOoukEUkkMc
BfepKljwqgnAyTkkjux/hHTWsbi7v5n0/94LRoyZbsTYIToRxxnIGCMgZ9iKm8SXsVlojXc
O5fPH2eIb2w0eM7sYwpwGxgYwf9o1xGoWek3Xhawt9Wu7hYcxzMwBiglaMbdrSY2qCMjdwe
g70yztl0axksPBV02pXNyVU2NuwubRS2PMkkfb8uAigHcGG7jOCao6in2Txn4nt9M0qSa8t
7EyTp+8kmnjd7QtuJOcgNJjGMcd63/CkWh694Us1fR2t2iWSCWG3SRvIdX5DDGSSu1snu3q
c1LF4V0iaQywLNFFk7IpEfcBwScMgBOAeOnOD0zWdeafCPEmnJ5ZW2eaN4XkiRWXZ8/ClQV
BY4A78kcYx1flzRaxpEcjxuS6ssoGWRkiYuGz77enqPw6bSS1xrOrSAltt2gCqQAP3KcN6/
Nu+h+lbAnRzDGu85UDB+8Pc7jn0/OrU3lzqY3xnBHysVPoeR0rjdYsobdtrSXckDbS29ix6
5GOgJ685J6+9VmkWMXC+eXuAm6IqASCcsu04weGX88V0nhl1+w3A3Ag3blBnnBVT/Wuc8dy
RDWdNjkj3nypmILclThcA9jyeexxWZc2bXqG5WNUlBJzGAPLuBnP4MOxyTuGMUeHpCsU16Z
X8kxoiNJ8gwpdcE7e3+NTeHbyKbR59TnJFyZG+0SqeyZwvXOFGBjB5z3JzCviGcyTi5t7FR
uKrxIBwSCC275sHA6DPp1qpqOsarNZXFvDPYxS7cxTQzJ1HIzvzgcYOQeCcc1kr4l1PSdHh
i16/F7czuYxLbxQSpKzZ2xoqENkhTyygZ6noKy9H8T2lnqF4Lu7CvauyrCkTG4kJPzIf4Xb
fhQq8HBOcZro/+El0DVtRtbe21Jmu1CzWp8pl35BHysV+YfMwIz1Tpwa3sqrZTAwPw70EM0
jukigsck9M/pXMiwvrnXdQk+1OltJdSltx7K7fdUYwOOee2eelbq2ELK2d7qeu5+voPTHfG
Bj86Z/Y1nHOCrFXQ/K3HUjFZdzcRxtPsMjy4AJ3bs9f4Rxz+FVHt9RTyZblAirJ90Mqgj1y
x/Tv+Nb9nazTvFIssSxk84G8n8AMZ/GtmKyt42HzXAwSxwx9OgHX/OKdNY2rJ5l1NJGqyKz
KWCDIORk9R2rUigZHXybmXjBbc+8fiTk/rV+ATJgzStIxP8KYVR9Mn+ZrE8UhjpPyrlhcRE
Attycg4J7ZwBWNaXJh1+yZII4IppFiYrdCUMCGwQBjBzgHA5x3PSbxdbbLrT9SLBkZWtmBG
RycqQPb5xmrul6rN/YmnQWssMHkpJbh7pC3MTKqA4ZeqnPvj2q7caxcR20UjrLEqRwyyGSI
qoVj85JP3doBJB7fWuU1HxJcavFCCsyxysxjiiYgbQMtu55OOc8jJ2471z/2KC4c3SF7VWw
WeRw4kZQCuHxgOME7uSe2NxFUrm2jt5JzIduCEeMAHzBgZwzcr8w7f3Sfauu0DxHI9hJYXE
dxN9mClJSsb715IBBKk5HPJ568E4BM4uNVjhggdInSSUuj7WhbcrZ2r0b5gByTwOQRzu6nZ
S6t4eS4WONbuFWMSIoAfgoyg5OAQDjnOQmehFU9HCFJbh1YFpd8QCsEZXbIyMnnDrjKgZ65
xW7a3JW7WMz722uFlCtI7HPJyOgBwCDjJAzjjOuFuT5cb3BYsM7lQjOOcn5gPTgfyOKzVuZ
tOidXcSMygx72BVjhskDdj2wvsMVxOus0GpNM0kYiibz3CuPL2lMKCpOSCwIHYnGAaquLfU
A11HvVWcIZmJBkC8ZwP4hgke/pkA3zf2uq6m39r20dpeQMESdGwGDHaFlznK8AZxhvlIOCB
VRbKXTIZLOculwHd9xO5EOHBZBnOCG5xn3Pyk1R0ywtbi4u7jy5HHlxSksBhgAhkIznk71X
H+yPqK0l1LDpaSh4ordMq6xRbQSo+VNx6jkZYnIwxGehZepbPYjz3VSsUUgl80+YcZYrEpH
zkhQMFucjpnAvyCzvr6JLmAPHK/nPNP8AMjLuGEHRQ27DdQPkPNY/nS3sMlvO7ubaURu7Jn
YBnOckLtO1WzwTxnIJxJbSpKv2ZRFchP3cO1lRX4B2kuuSvysR97JXp6XdTneF7Wae2dnQK
ieVcbDkDJJ2E/J8zfN23H5TUEkscct2UvMMrTMySyK8buU+6Dgl8MRzwCTjHAAuaZrSabZT
hwr3MhAkt4nJjlUtHuGSeeCCAACAzZJ3A1Xmu5/Ft3GNVaOHzoXe2KKGEYztZiT93G3JI6A
5qRtZ0zSNQvbO4dLZZYi8MVvE37uIthW3jd5e9yQ27g70xWjo3jW1Z9N+zXcn9mXMMrzzhW
G1omjHzFkAQDeeeRnAznBND/hJdJfV3v4L/VyrSNAtysIdZ4xhWQERsXR2dVBJGWUYYHmna
dcQ2FxrFhpUy30t3cR3SXNvEqoplRDhQ2d52YckDAaRe5Fanh1ZNQ0fUJtRdZ5mnkKSCWMj
ZsAUAKOhABwMZJPGc1BrltDZ6rbkIUigZQvGEYNIzlQTxyFHTtgHGK0NJuLePRrnxDOAWgd
ooCpPlvjacjDfPySM8Zx6Vc8EyXUulXN1OXWSW5M8r+WAjkqGIAICkAluTxwOuM11Lq/nC4
KrcFwEGzGB13Zx+ufTip3jM1umZ3iIGWZVXoOxyCOlZuowtFDAsQExQEhXwWfGc84/H2z1r
nZmignVoJftDz+XKXdiyMHAwAc9NrZA9x2rqPDULx2QGBzJIQVPBAYKCOOhCg1xnipmuvGj
5Mm20iFuhHdmCuCPXksD9BUdlM4v4rGOYstwDkv9wzKoOcehKg/yqKXSoprhiyNCzRFhgKc
E8FRnjk55weMng4qTwzax/wDCM61Ag2os0yZPXOxf6k/lWTbx6el9JNGloJ/MyoKleCxywf
GedvHXP51Ze4hVTykRcFSY7u4bHrjAHY1kXUuk280VyyNJcqwWOZ42lmBJPyq0vY89+vTHW
qcNpp9rdwzvBEkK3UV22ST+9CrI0nPIOFfjgDPIxkV2MXh/TtN024ttNsILZpdhVhu4dPlQ
k5zwVB6/3j1Zsx2+sWdxaW90HwsgyAcZGecU9tWs1xmdRkZHzAf1q5PaQC+nl2kEyOTyc5J
5+n0oyvmBd2NvbvVFZXl4DMCSAz4I+X2OO/t71NYQRwXrKFAEcYHqcc9/y/KtJ4orvMUiyF
iAQ6EhvY8Dj/GoEC6fG6xyxNFHkbCpO0kDjcvbvyD1qwzte24itZ40lP8Ay0GGAIPYfmM9q
RtKmfV7UvepKLdWZYZJMFcjbngE9Cwz1ro1tmjVUt3KHu7MZCBn3zWPqlzcWv2hbq2iIkaN
rZIM7pnBJ8stg4YkDBxgYqhrWnyW+n2moXcrxzySJF5RYfugEY4zg7juwcnPTjrmsrVYZrx
YfKK+asymOYx5IcBsHeW5HGeQAcfgdfWblLjwVFqSSlFhaKdhtDBAGAI47qCfy/Khp95NZ6
je6cupJkpGxEbLGHkOQeVOQQAo471ZfTFuL0C5ttQySTA0yefH0HO+QE9fYHnGetcvqNwZY
NNjaTNxA724KsRtYRjAyoJBViQcDjnjkiqmoTyiaYCKJy6lItuVdAX3cgFgSTnqF6dSCBUa
zrqbqsrB4hMBEPMO1PbaRnJBJPPpz66fhdUghu7i1le5WQhDgFW8wK/PHRmJUE4OTgd+ex1
DQ5pbmHyY7iSFAhD+cpyN37wEt84yoUfLgfrRZyyaZfYnuTseRknLkYbgKr7RwrbQhYdtx9
gJZbPOvLGYsh/31uF4DNgk4OeTnJPsc4AHHSW1uzFJJpZELrzGQBtOMYB7djj9TV9lUMzYJ
ON3BzWVrjx6fol3fgNttoZJymSSwUFiO+M/Q/SudvdNOuaVaPGFW4e2B2oSVIZQcAY4O7OG
xjtnnI5mGK/0y8WK3gju03+bMk0gQkODwBgAL1AK5JyN3bNvYL7SftMDwyBHZtqKxI5y3Vs
jO189AdufQVFqseppDFayRLqGlxrhmeLzJA3ZmT5ZFIG4gqeMHgc4Y/iCQ29ssGmxtHcod0
cFyztKo2luBCxz0yuVI74yahbUNXgl/wBH0KCKHftgD2twpQ9cH5l38nPTHuetNu7y0m1Ut
JbC2gmVdwLNCy9GaUkD7yqxOHDcKoGOWN+fQZrS5tIUmM0TRbJpNgIlj8v5sgYBXkEc5G/j
LE5xL/SdQjjkDor3VsuXmglKsJASW3AEfMMgk8j5geuMUtNvphGssFlJPeqFiMClmfABLgD
kLyoyRzz9K1kt7cWP9p6jLI1shWQGW2yyswwu3IzkA8gAgMuQOpqtPNZX7zS28CfZ0KqoZN
pAPQKCvAOOuD6DJIrLTSNyebFKzFpFRA8gO4qfMZsHoAW2DBxxjJySdDSba6u0tzBJ5dtcI
yNGbdMum/zAQ7DOG3A4PdwMc4q3f+GI4dZttTuFnWe0cOo85RHKFfcu8jurfNxkcZI2qdtO
10nSdI36Xqeq3sts1pPCsF6V/cxyBNyqqruVvlOGwVAUMByM6F5p1rKmi2yXJntrFIxDEJB
i4eJFWNmOOdvXC4B4yDWdoGnR6Vp7Lblo7WSWSdgjn5iDGu3OM7RnjoNuc56m4YR9oEd26s
mREA2WCHPzHaME/MRgA5y38K81r2mi2ItYNU1RmgtIFMaLJFHFJcZU/NlcFTgsNowflBzhd
zYup6v/AGvc21ulrJZ6fbKPKt9oGAAwDEY+XkLwe3OK7TwL5aeHd0J82LdJhEOQwUkLhmAH
Ix/PPetnw5fT6zoOn6xLC0X220ik2iUvgsoY/L0A5IHfHWrUweVZI/NRVgcZ3EjI25KswI7
nP4DisKy1O4m1fUtMWxu7SztFQtcuyqjyMu7bG/VhgpzyeQOMDObqCCzlEK2DLJIpMfzHDM
HwsYB4zt2nIPHXuK7SwU2Gmo160YMEQ858BVyANx/MfyryVLuXUNW1W6TcrSvHKikfcbfIc
e/8IPpj61atEuI9wRI3McrKp2ZCEgKCSoPoex+tMudRktJX86W0RFRike7a3qCM4JH3se2M
1r+DpUl0rVZACInuWPA6fuYyR+ZJrj9NuPtXn3kMSiaWIzyEFSofoA2QSM7cgDAO76Gt6Rp
vLUsswZ5CvlFyhJA6DKjJzkHOMc9eoqXMXnzSwZuwiDG13KlTvww4Y54JIPHUfhz1/IBogm
8vIMKttJ2nHlS8D2O0DGPX3rah1PUxp7Tz6hEjLECwdRk4ByPujnr6daTS0nXS45pRcNJcF
pJfI4yWJwRtB28Ace5rQdJ225e+4HH76b+mP5Vs30yrcztvG1HbJ/Hp9fYe9UzHJdW7GVQk
X3X3EZZScdfT39xVmBFWIooGEHTA/P1FJvZbyYrGWYRKwTONxy3GfwFNmj1K4QxxO1uu77q
FOfqxJP8AKpbKynUMZ7hxIWy2GjG7gDnavP8A+oVoR29vuR32Sy4+8ydPardksAuZZVRVdA
sTDHDD73Tv96kkvby11K1giKyx3JbacANHjnp/EDgnjkfSpZ0trS5iuGeSe7t8qXDknGGBX
aOOT1wM9M1jeIIr+9tN0sLxwCc7VCl2OIn2sccryw4OOW5rMuUbTV8159xN3Fzk5IZwv8Uj
HnzB25+vNdBoBWRLzRLxFdZIi4UkhmR87wehHO7B7g59BWNpzN4V8RNZSSD+z0XymSXkSIS
WWQE/3Q2D7bieldN/Ytzex39ve+WttLJlGEeAUEgKKFUjGAAPX1rJ1bwNGbMJp+ZLjzCzgO
yBwcbAPmwNoIHTnJPWuWvtLmtWukm025ilndgC8LFQNp24dVIOH5GOgPXvWeLSNponQxysj
gsTESHUJkuoGAVyVDYbtjtXWaBpc0WkwX9s7pNcyEbly3lx5cjKkY3D5VIAPQYGSa6SSzOr
aLDbSzSxuVBk81CrcAjkDbj5gD6cdugq21haXtp9jhfLWkaQv5kTDdgEDhu45wTntzxUdxr
Ol2Nsllqc9tHcQqHjVMu4AxyE5OAQOemD1OM1zN74v1nWomNgyR6f5bK0gkAU54yXXgn02M
uOuWOVHofhLUHu/Dtqt0ZBdQRrHMZQdzFcruJ75x16A5Gcg1meNtVEFm2jQANNfDypiScQR
NwzN9c4A78nscZnh/X5kDaWzpC0ICQylMrKgzt7YDAAZ6ZPQ9cJqOm6RrdzIhuo55omO+23
79j8fcQHhvlBI+me+cFEez1mQzM0k4bzJl8gNvjfaWAUDnGAuD1x3IAq5FBLf2im7u0RYwx
UIQDFKpwkgXOUGOcfKSeSQa6G0vtGMUTQ3xVRljAkCptAOcMduVHIPPqKxLzx9paQJLpa3V
48ZbcbT93EfnAy7cjHTB75AOeTWBI2veJmjuNWVCroU+zW8RA2naxLYViXJReVfjaCAOa3I
r8x2MFr9lntIZD9kkCuC4BAXafNTlcbQcHJwO+MpHDNE/mWVzaT3nlBUhmD2c8gMgl3bXOG
y27+FR8555wOTfStU0zU7m9/s+8BabcSkRk2qQMneqsGO7cevfJ71prqukzFcR2K3oYM73G
1CoUcHKsDn7oAPJzjnvSu5h/aFxch57lbiOIjDbnY7cbdxOc/Q4wTntUsMUsGlt5cl0sRYq
iJbHywQzciQjIGQMtnjH3R0Efh97fUxbXcBltisaKksbO4V1cFhktk5Bxjple3Gdu6ube/h
kkiurS95V3EMClVx0b/AFmM8Dk5z+tZGrFLuxvZY/PheSOZZZPNREnwBhVBAG0Ej0OFIGcn
Opeo+rajCun2ct3F5cpR1XAbJJ6sVVR97v3q5b6Bfy5udQmtdIs2y6Q7t8xDZzuOdq8ED+P
GCeKi1DUtI0e6UaTafb9R8soszfMyqGPzbe/3wSQAMtyQM4oTi81KN9R1su08Mb+WiYXIAJ
BAA7dcg8HGCcAq+4cXUcaW4lgiUqEjtVBYkjhQP7wABAOByT0zjoZra7Glz6dbCW1FxBJb+
fGdzQgphSATkEFz3x8pIxnNZy+D4LjUPD9rf6lei50cefaMlm4URqyHYjKdpfEWMfMSrE7e
jDM8C+BrS/02x1aHUdSsdQs4bm1WJIwskDC4keNpV5+YAjMbEgjAII69H4dsW0TVtR0lbe9
sNKtVjSziZTIkTmSUtskKZbeqRSkZYKXKnngbem28s16Lp7RhaW7bbVgy4I6bs9dvAxjg5y
OxOB4w1/UJZbjQkhRYhgXJLMSVIyATtwvZj14IHPSuYsgiW18ZFEW/EcgOQRgsTjPPPPHJ4
69c6VrcLHpCvFaFcKS0kKQPuGeWBL7sZPf1qpPdX32K6huPtHlCFg6FYkY5GPmUDPfOMZP8
tvwP9nbT75IyrSLdFmUuR8vloAcdcZUjOOqn0NPm8HWVuFNhcT6ecBX5aRWXn+8eDz1DDqe
pORFB4cMFoY1vS6Enj7GoPIxx83H51NFosCMwEk25ht+UDGOvNYGqeHbXT7S4YXhWOONmWG
UAoRgn7u70PX/69R69YTw6Vd7pEZ0XG4xAHrg/Nk//AF6TRLnz1jt5EQjyxhSMkd+cjBNdA
c5JKoc+wH9Kwrm+T+27xXSQK1yyjY6/fDna2Ccjg4z/ALORg1rWV1Dc2wmSQSspz2GG+bsC
ffpz61l2l45kmnZZQ7FUfySZC4AY5OQMA5Iz7Yp2lXdxJfv5lyW81f3amNUB5PTnJ/ECuik
ZbS1eWUNhAGIRck/lVEa3BcD92WikbKqJgqMhH+yTk9jxmorPxAv+r2SPMAQGcbA3UHJxgd
Pb2rR0ufULiNZpBHZ2okbdK6nLAnClA3tgZPPsK1DPCgaZLh7WJxsa8nfazH2LDgZI57k8Z
zTrK7sR4gksoghSGIt5jzKclv7oJ4AHHAHJ9OtDXtTiv2S1gErRgtLI4ySQpAyOvHT8B2PN
Y94wn0q/Rr8yiGFZ/JNtsZcOh+9wfwxxx+N6G9/s/VY7qRo4raMfZ3Bx80eQDJnou0quSMD
A5BxW14js/OaDUFG4p+6k5+U5xsLDkFc8EHs+ccVP4dupBbyWrKBFbqGg2ZLFckFdvUlSMc
Z6gZJGas6HeXN1532mUSrsSRHWMoBksGUcnOCvX3p95DOurR3ZuFW0RMsrXDIBjdk4+62QV
+8RjHHWuN1XS7Wz1m3NsEW3ufnjJXKFiRuCsASAflPGMdPSrXhG5kQQRRQSSW1wubiZFysc
oABJYnBz3HXPYdW3LKzttHMkstzAsk5wGZQgOMtjGeT8wzj0HArG1LU9IjtNSNlHM080DRL
IGyjkqT/E3YFicrwA3XmuUGgQ3N4kk8V1NMF8yV5dzI5B/uMcAhgozg8NxgYqhFealPI01i
YjZRSyJuW0kVx82xFBBJJJOe2DjpgY0bmCzESRFHuSAVUTI6YIPy5QHbwcDIG0mq9hN/Y1q
39nxRuftMjzLKcB03MCm0tgAKNoBHAwBnrUEsrXTXtpOn2eC4lCqq8DYz7vXHY4PA+X6YrW
RjkieYSSNLMgle4ikYMGwoAzu4+U4B5AUgYB4rYhv2t7RZtTuU1BbcKWlSUNOg+YlyxJ3Ao
4ODlc4Axg4bFaSXKzX9ibm9t7dstCIYzISVXLlV+U5wckDcDkN/FTb/S9Tvvs8M1vNFFK/w
AsyLGGVj/FlnG7JVcjBPAOOCDBJ4dvbLyo7y+dpjkQwRNGmRyXGSARlSCSrdQSc4qymkXmp
3EcVtNHaSW4LyPe3MpMitu5G0jBAUgKAB05IwBdePxJpUZuzf2uoraSHeNgLFiduF3KPcDG
CSxx0OK+kTWmqrdRyRkKC6C2jUx43ZfcQR8xBwRu5X3wa1DbT2DyWWm3z+fEm7ZJyGbGcEE
gBeoG7vwPUQXV74gS386887ypFPmq0UbhACQQEAZmx6Y9uKp3Q2pC/wDZ2lqh2fPc2Iif5s
gckDqRj04FRxy6BBIsc2haJLdPyWfUIlAUjkhTk9v1q2/iPQItPghnsNESLcxWKC7dirZyT
hUJ5AOD7H1qa4vNLcBFsdKvA67XEs0koBx25JH1pltf3tpC39kabYWiRuELWUJXqCRwyqCM
8ZzkE89RmFtY125ikkubsR2v9+KWNWwR1IVW3dOxB56U2e1W9CtPOZXJYOzu24MUOTsJPJR
gwAIwdp6UlyiWUSvCsrRxSfNEsREhQKx9s8BRjp05wQC/dbDfY4Blk3EKoLb8HaTgNnA3YY
4wM88Zro9PtFsbny4pnmumkDswTaiRnHG0Hg/LjPXgnChsVcubC1vY57eeEzRXAKSKzHDKV
2kcHpisHwr4B0y30jR7i4tHe7OmhLq0uog0SySIm4+Vt2o2AVyACQSWLEkmeD4VaGmlwaTJ
eag1nbymbypDCMHkFiRH94ggAk7gFXay8074eeF20vw1Ek9sLKadSt5EjgeYVyijCnCgKAG
I+ZmXJJPJ3td12LQLWGwtUR59ojjiJOI1A4d8dFHoeTz23EedGRvMvTOryyNc8sqsvmsQMk
gDg7snA6DdzgYLLJbgSWrlynm3m0ybFC4VRsbG3bnjIbHfpxkd5YNY62k091aQJqMTCK4kQ
KJAwA5DqS4GDxz7VnS6Tp+u6dLFf209nHBIFkBkBfIG4He+ePm9h27AnBsNMjI/tGy1e2kV
XLvJNG1uUYnO3cC27OR+B564F641DxDagpd2QEcYPmzGNev1VCBn8KpmW9mGXu1EbDcAr42
4A5yqdOf/AK9Itxcbj5epSuufmC3TcD9O341n6hd3ly5s7ma9kL4TAmYpknbyN2T1rY8dSs
uj3iqSN7Kin1BYcU3RIEGl29wvzyGMHr7YIx9c1qAgDkVzcujFdX1O5uNTiFstzLKYSu+RA
z+hwAMqTn3PPNEc1+9sxmZreJ/lMxjdgw5/56ZY8Zx0H16UksZCI2jNdtNKdxlZVKAj+FsD
bnnPBJ46c8TQrENSxJdNLcMhZhbxJuUArwxAz368davf2bYIhXT7W2mdzlyw3gjuN2eDz07
9Kqwh4NQYzxMsQcMI4wAEXJ2ltowBweR1wevSrn9sR3V9ewWMfly2bh5ykBX7yb1OcdcY7k
8n2BmsNWt5WGmW8Vw97aO8DzXcYxEyAcnnOCMMNvXcOlXWaKMtJPPd3cxljfZEd2CGzgKMA
fdwePWl03ULCG6utLaJX1W3dBJG2AGMiq5cZJO3Jb8U+mYHaLUL6RpY5iyXLRRBLcuflIOO
OmNvT68nPFuRPMS8sd8/myW7KTIsgPzMEJ+ZmJHzDng1kW+pxy38OmyCZjNavdoBEvlSKX2
4yScY47A/MOQM10vhUbbGfTZ4t8EWQgmbczxsTwR1OMqMYAGSo+7VK9Wfw/qZCb1jLCSG5L
kBwWJKMO/KhSR28sdTW3Nqkj29i1kot/tDbZGK7hGSueo4ySRg4PXkDmnBW1nRrYzyIwJDS
EICj4z2J45wRnPuDWZq0ukaHZQWN1Z/bfMZpYbZoUb5juJO3oBl2/PA71zGoa7rWourRGe0
ihISOG1DcZXI3OMc89OgG3Azk1nq888HnPJIXuRy1wplbcPmGXyNuQxHI4BGTkGn3Qktopr
h5JHS3cqVWVOpJIjXc3BC8gfN90AY27qg1C5k1zWlgAaK1jZAYGGzf8gIORztwc5PJ5GMD5
te6a2YppsdvdhIigjmt7QFC5O/chyRk4PAVsbGP0fHbTeYjWofdsKiKWFjGI8rnGfm5AI3N
jcRzxise40qG1v5WkSS3jiUpEjRpIiFm2iSMMQVJwBkZznr0qh9hm3SeXfPIXUAqpUyBgei
5ckDnIxzyccZqEagxljsbaxiYNC0gIn2hFAJwSqnGWQ8bRwpOccnXju3tbRWlt18v7ULYIh
w0TGYR5ViMMM7T0xn+8RQb6NdU+yPC2jxyShHeK48tXjGeWUEFABvwSfk245xx0Wr6/LbPJ
e2FtHHDLC+97WPMtwNo2gMNu1yeAMMeRjaenNXGrXVzZpD9qELzzsHVHdS8Y8rYXydx++4O
OuPY0QQXMFzEbpDM8RRoniZkMRLY5QMy9AcE5GSM9MG1DcW8kwjRljmnaUGPc5QptZdqqfl
OAByRnmnXWnahZOZbSwkkZR+6ZQ2AM4VTtySArHG8k7jkg1FDqb3ESzRpHLbnkhhueEq7fe
+bPBJ+boNo9yd241G2lEUcEskgznzQRnP3hGwAz90DPIBPGAahuSZRbXJhe1uFO1mjc4KkM
RtbI3D7uRxVVNTFvOI/ttwBs/eK7gggKpxkHoS3Bz1x6U+H7RaxokVxegKm0gg53kn73Gcc
+mePrgtVt777Vvf7YsDgFJIvunkbhu+8DyOOmDUUvFuVlhgEo3G32AmUE4JB2jGPlByCO3A
25NppjcTLaXjhZ5sCY2oDMiBdx+6pwScDJ55OD8oJyTqF3HbTwtBJHj5UklByT8uIwvLHks
cAhTk9TVmETXjSwy20t0rfuWkgyAvY4YZA25GBu3EknGFG7oNKtLiKC1e7lw6Io2dyQoJZi
fmLZzxnr+FbEcKOxWONRk84TGfqK047VIk3HGepJqNtRhtbfdI3lISdu75t/cbT1z16+uKp
S3Ml1OlxLuhgjJKQOMHnj95nH4KOOQcnmsjU/E6WLfZrQlHhXHmOnyggfdVSRuIHbgLkZ5+
Wuc86SELJJM4IkEivOSzE4GC5G3dhQAF4ztz61V03T77WJLm206SxVkcrK07MuCFAIVVGCA
CQSQO1bg8L6gFghEtpGkOGQqWYqw3A4QKBjBHU5+tafhu5tmsPs9vbXCKi7jJIFxMTyWyG+
Y8HkgdPasLW757+a4a1Z4hGpIiiXczNtxlsEfMM856ZX3IpzQxJHC88YeeXKxxpBkI+OfmO
CMFfXI3NnH8MtullDGz2F9fJM7bhBHcHD/UdN2Owz9ea3W0+C10/wA66thcXUMTEyzDe44z
jccnHBA+lczc29r9lnnyI5vOWAJC+5XZsdVIOONxwMfdxkVU0yKO612wCOciQOPlwDtBPTH
TI/StLxJIZ4XQ/u18yMgv1B8xTn8gfyNT6UXWxtomBBVBliepIyfwzWiceorEvljt768MVp
ES1y7mRoixByTkBRz+dQRzl4JA14s+8bZTcozb067cEYHPt1pssiXFkFOqKWB5BusYHGRkr
x3/ADpkMKSbY/O82NYsBUnUjAPQA/T0rWsNPeUK1lcbljIYI8okjZucAqMc579QcdayPFdm
bCwl1yO3nluNPeNnCTgiaBXHmREkFtuCTjGAcH0qP7THoeg6A5g1C81zWW+1GKzhUksxV5M
q39xXAHOMIOg5FmfxBd+HtS1e0jS8urq/1SC2gUMqJ5z28IUOSflzyAQG4XtkEwP42ih8LJ
qkqsurRQ+Z/Z4n2ukfntAS0pGMbgT6gYz6mzqetw+HtX1K/l0mdDLZ2imCFlEiH/SnZiScD
CRscAncQOcEmqM/i/SLfT01DS4JdVtdywTyxqySKUjDszKyqT8gmYndgke5I1rfxta2Gqa3
Pe6fcrpumwugvY4GCO6TRxtHGCCPmZgOX4K8gD5qybO+1E+NNFg/sdbV49HkFzE9wuY4C6/
OCmQzEAfLwcsQcAZrStr21u9Su9dtLiRr6zkMYtpmLRwRq0keY/lG0SeUSwyeBg8AA9yv2T
xboEuI4vtAHkEHBaCVcMUyOMZC9DyPfpW8LaRPZCX7U4EhYpsVyx2hieuRuzyegIye7Gs/x
R4mma4ksNLmMKwkie4ztKsCBxkdM5GRwT9CDzK288tsZRLO8k5yskZDtId2GBY9OAxByT3z
kZOh9mlmia08mJZSgJEXAGOMbsf7vA7rjIORUU0flDZaq/z264CqWzghtgwDtXJ4PPKnHAF
V/ERX+yLuIP8A60C3UqG3HO85GM9Nq9znvgAGn6cPMgSZYXgjSHLvgBYtzMCpx8x6Y7c8Dt
nTtYHutZkBMjRJOtwpl4w7KgC7hk99vBwQOwGD190kNtp/k+SfLVTLMe7KmDn3Y4xzXF6wW
t9XtVZZFmMvnNArudqhFXAODtHBI9BjqKxdUOn6fPazt9lthKjqZBL5jYO1ccJxndk8egpD
Ff2t0l9YvayBjsZZj5DK54OHAYkZLfKVB5Y881grol4ul3Gl2us3EwZ1njZyTKSJdylGBHB
AHBHDkHjcQtjVdKuHsZNUutUupI7aLzWVZ5SrRBJGaNWaTcd6sgJwCQvUbqlnuL3RYpLpbi
5O+I3iworsIzGsbDMe4lVfyZMnnG8E8IGPW319bWjOIJCuZooyuSF8tCHlbKnlSuEwc/dbk
jFbUsKS5Q3MscTjG9BsSQHk7go24I3cngnOOhrNWytx9qlEEdqZZA6Rhd25Rn+BU5ALDj5u
p9c0raeNQt5wqx3COrRjMW10fj5QGUKfunk4wT15p0+kJ9knuJbN4rpYzFHKjmMnBIUHA5w
Qeg5zgA8Zhk8M3Uts7rrQltSW6xeaOpA3ZO1vQADOeeBnNaOCeMrCJNPlBK7FnhdGYY6ngg
DBzjPBJ5qO8srh0jhkS1WAt87wswQkjkBeD1Oe/UnPcNXwtM/lS2xh3E7WleSRQgHOflA49
jgce1a0Xh+eJUjFzvMEOxZI5nYlgMKCCQCOuffHTrUNn4W+02SyXGpO7SMxLRQnauCMbQxZ
QO/vzjIxUh8NRxwusE8isAQyJ8jBskoQFVeoAznj0psdhHFKGW2gA/107SQKSHwArBByM7W
y2c5Bz/erX02yY2ob5oslj/rAQOTwMcY9q0re0kdt6xq8eeoJ3E49CP61ZuLyz0xViuLhlu
JF3LFHHvlI9Qqgkjtnp61Una7u4gSgsIVY/f2yzkc5+fJROfQvx2HSse7vbTSZdiTT3WoHk
KyebNsIyCTxx0xlsHPbIrn5NX1O6aIy3SmYFniEDFEYHI3epHQZ4BzkZPLUmFvZRxzyxKJd
2IVWAkvnB4A+993nB4wM5OK0RpBmT/S2kMkjoGt4pNkpJzt3sQQFIBJGMFs84xjSg0W8s7R
YbiPz4dzSkqASm5yzApwCBnGcn128VbS5a8kS6W7mhfJwwc43E4wVcbeOmWAORwop0j+Zbp
bi2IQAiT7EQjBedieXIMFcE5ycfNwOlZ0GnArcQafNHPIyuGhQNBKvAG5YnwcgAYbcF/nVG
4uGeFoJLl/tGQUI3AxkHltrDJUcnIzyM5Jq94YsEvSdQf5grFctgkuMAjPXAwOMn5uQRtAG
5DeWt2xS3uElIA+Vfm4Pf3715/rt7Fe6vDHAMW8cg8va2BKV4L4HBycAHH3VB6GrPh/T0Os
TXRO/yVJ3vgl2bj6ZAzWP4omM2uWtvE42xnzX2OeNxCqD+IY/Rveur05vNtIXII+XbkjuKu
tGSAcjFQalcQR3szHUJw8bn5ACQCM8HsRz/ntA18lxbmdtWW3RwDj7PgL046VAdRR42toNU
j3qD+8e34OMDrim2F3N9p2tqNuW2Hqg29c8H0/CtAXxPnRRTWjuo3MY5vmGeOgU9f1xWRHB
He39xHPcB/tCNE8IjaRpVIwVY7QFyPWtS50WTUryD7Va7jGcKZJwWUMPnVSM7QQBkA/MDgg
jitD+xrLTlup4dtuCsZ5jUxIyLtjJQEZ24GAm3gAcADGAthfHxPpdy/hq0AmtruHVbuzULH
deYBhs4Em4upyCvG/7xyTXMXTW9h4UvZ7i0ju47W6a3gjuo/OWO3huHjVcOSfkEzBWJPQL0
4PZrZruvrkabA5uQ0RDRqdy42IXPO4geYDnqJME7c405fC+j2ul3FzLZRXEUETLHFNukRnU
EtIUb5fNZwfn5JAHzZNZ9hoWmzaS17cWwk1FNNkihvJZnlk2nGPmLZwSx6EcEjIUmqtnp15
Za/BO+mW0ZktJxNe6cEWO5dniMe4ffDfI553AbxgkE1ueGtOu/wC3F1S1kKWMxKzRspXzuo
UYP8SkZ3HHGFBbJro9dt7y80O5g0u4+zXbx5inLMuCCD1AJ5xg4GcZrzv+z7pJXQ28SRwy4
AkCnaBHyzHGORyDzkD0BaoJxcR3KLHAqAx7Vyf9Xk7cGPIAPJOD25POa0IrRXuUmK+fIFI8
tfkXZtGNxA5GAMYHGBngAmrcFrme4Tz0jjKuXjmgZAGLct82A2W9eOMEDGKpX2nz6i4srfa
ZrZQVklHzZEeen8W4eZwOnHrzJFciFY45IrUGRUXAljPmPtB24bJx90HIwxPJ4BrQsXuJLi
WFHjuZoZHWM7mLRsobY/Oc4XtgDkcdK6Q3qzyiOWSSPe6oxPzAY+Y5BbIGeOTgepHFULttI
UzRxJbOBEzM4JQAgHdj9OBxnBqlrTTXNjJ9ilj5RoLhHldxsdcgnA6jbkYzyDnjNZsjCzke
e6kaRbeUuJQGZZAW5YgZ4BbOPcEnbxWJqGmJqGrWOry6jdaYLhE8+GPdEJBGWLbyGz/FjJz
+JOKpXOnXl9p9xGupSW/2m5ljCSW3LIykhFG7DAfPh+c542gVt6ldvpu+BbOW8kjhEUUlsh
2pkuC2R91gdxHHABHQ5qxp+mrZaY0k8xlvpy0nkltzRhtrbcAHPOM9sls98a/g/wAQq1lPY
3ljPdW0K7SRGzCAbsbDxuxwCOpGOa6GC10/UtPkntjGbSKV423MVc4GDknAzuCnjjjrzVqT
RZ43kmiijVymA6Ioy5zkY6nPGcnAwPQ0f2XcnOAys3UNHuBw3X1HHv8ArVq2sWtrpWRYUhP
EqBfvYHGQfQ9P/r1dexjlldyAysQducg8g9O2CP1NY0WhLbWcaW0cSSABSwQbuvPTgE8H/I
xLFaTQXHImKhMGNgNuDjjHrwRn3NaENkI5HYbnLNlAT/q+MYA7Dr+dJJbpDEu+RYlGGAAzg
ew/CsXUNX0a3UCC7SR5PkbycllHc/KMjGT17n8ahXUXWxlXTrGd2dAsTSxpGucAbst8znA6
47DilkYW1q891cTFo0VpHilk+VgATt+bjnoOh54pIXuUtHvhJNczH95Gr3JfdF1ZdqBU3jB
4IJyMbueKcvinTLd99nbmTzODJFGsSk4yMnhnOCDgA9fyy5dR1a4uXke5eAR/PGkDkFVI54
7derlhjtWQ13bpKloIxdTSvuS3tfnx33KOr8g84Axz2q1DaXuAZ5NjPcmJ4YX2vuO7gsPlB
ATGBnlMZB4HZ6Hp+nLaQXVvYxJJLEBvZRv2noC3JIGe5qx/Y9n5lyZI/OS5IaSOXDKME9Af
qTRLPa2Srbny0IXcsCDG1Rx06Afl1HNc+NZtluLi4n0tFtSQjzbdkxOckGTgDGR3HTgtkZv
29tLJbn+z549StYiT9nY+VLF1woPAySDywXjuagW6t7uF4pHWQ5ZWSddhAzjDIQR9BgdKmv
YjfKFmnV3CkIH5Tjg5V9ysfoD07VImpTJboJrZQpU/PbMAe4+VT8ufYMcZrmJrq2s43W21J
Z7iSMxIIrby2hXjczA4I44HQjJIyVrm72URXKTKowyBBFwNxxwDjjHCj2z1712NhGbbRFJQ
DepuZicEjcMk57sE9hznpXDrM+oXU+oHafOnMqB8krECAF9MAZHWuy0wZsYm4AIyoxjGavY
x3x+FZF59rGoahFNAXs5JJVYpzgEkY4O7oSOMdKzLu+torR3S18iYH5flA2nqMhSD1HFTPr
NyJZYhbeWwAKCVCCyjgnkjj64x9abIkN/qVvbS3VraPICyyNKG9D0BAOMd81fjvdFtpnaCO
bVLkMTJhThmxkZBIXHJxwauT67qEqK8cUVrZLxId+WU8n5fXAGeMfjmq6WtlqF03myvdB8M
NzgEce+Mfe6H07VHfGyks2to2LNNBJCLBxsMwZcFMqNy9eSOAPUcVyNjoutWsemNdaZb3E1
gZYLSAztsgzKJUnKRcMdxIKEDOI+PSw3w+8VN4V1Nba2tWl1SQzXKtcImyRZWcEHb8ysoVQ
pYBSc55O2DVvBGp3E13bW8+mia4ka8FzafuzM0oRHhDEZWIATADdg+YuQB09k16G0ttIjt1
C21vBt8uNEARUj+YqAOgCqfl6dPWsSMJYG3tPJ2wsswQKw2lPPjwfcHrz6j1q6cW9ujeaCV
JcM5wc5PfOeGOPfnnOSKPhwyRa7eQ7x5Y85PLz8pImB5HsG4447Yyc6fiK8vI7i0trSdreO
eOUyFAM4AHQgZU8k5GO348272UF3CIY3l86TzHckEu2fmJOcjPTPDDJ7kAvtrOdSNyuvzlj
JuyTz/AADPXj8MDGc5qw+kzT24UW0sAY/u9sqjA6biGz1ViOnp35qvDZCFIbWGGVbufKGWS
ZiEUKMkLkDGce/PHTNULxXtb2xtIll/0ppIYIp12eW5WQx54+bLHbgjHI4+UVVia1a8kuLh
njcR+ZJuibHybwzkD7x4+bOMEHJHBpjS291ZXDWgMcQTYpWVd6ZG4sXQgu+WwF5HXOCAtW7
e+D6LAs0Un2toFUghm8x2CkPhAN3PO0kHI6g8UyK+uPsnlm52zqrABJcCQ4wrYY5AHKjO7A
GTjGKqxG5hnuhLeeZ9pM+I44lwkilRkEc8jA6Dgce0WpyQAywQquZoxtPnltrZ+Y4xgZGOm
MbBxWVaWxnss21rHBamSTzSx2oxBIxvHJBwM9889qvxtLabWsoifPUMzkCN5TufA/vdT0XB
4Izjg2JXCB4beS6Z3CFyZisbyN8uZdrAKTggjsAfXNSpqRmhMKIyTW8Z3wtHtkkYYyTtGRx
jkgEkHjLZrsbCxlttOjslkMd2Q0sjqc/vSOv1HAGcZK5JB5pLz+x9JsUmvUtraNm2hZE3v6
bfk3E1Ab/wzeFFb7GGAyCYmg/IkD9auQ3OkxxMIruKN2+9/pjpn3I3f0oW5tWwq6nGpUYG2
9Yevq+aVseXHnUmAbuNSc8Z9pBxSeeJtiR3buwx968lb6/8tDTJltZlczlAW6O1w/Hpzu/o
apTSaPCRFJeWkrHlIfPE7Zzj7p3Y61XurzTLWB7mzikZogW2xWjJkYBA+6B2Bz6A+tTnxOk
cKPDpc8I6u2oSrBjHoctnoRTDrF5cwD7LHDbI+d7qpnKnA6N8qA9etVryW5uUNtLeTTEOiK
Ygqb1B5G2MEHp91ic4OelavhudIlaxxtZ2LxEMMtkZxtHI4U45OVGPaqviLToDqhnaMLFMo
mZF2YkkGd3BGPQ54OSTmsxiiwrCYXc7SEZnBYrkEAfNjHtubA/IMspZI9Sa4KiJyFUlACFH
J2npwWx6LkY967PSoLWSJ3QmTd+6eKR94Ugk7SMf7ROTzgjIHSl1DXrDSpmgb95LHhPJQbM
/d7nAI+demfvdDzWPPJ4g1eSSEwLb2zZKEkBVXoQw4Lfw88jJzisS7H2Sxkt9QnSORA4EcS
biyq4UsX28gbzwRnB68YqrpFtf3t3Nd2Gy1SPiSeQMXkkHB+XIBHBxx2xgHitO5snZHSO4Q
nJYnYApOBuJABGfu84yAc56VZsr7VfImFwV1C3K7ktZICWbPGctuLZBJ53ZxgYGcblzowhl
8y1cM69YZWbG/I/jHJ4HRg3PFc8b+F2SFztkaRowXTIZs8fMCVYkH+9744rC1Cb7PfzzSFP
NZFCOFO1SBjkkZPBxg+2O1RaBayXmpiUb9kEgdpWK4UD7qAepbk4z3rZ8YTRR6eumvjz7rG
1eojUHcznPUErt545PpXKJGjzWzq+xN+dn99c7F57cByR7V29rE8ahMYVQqD245/mPyqwQT
2/KuZ1C0s59UvQjQxXJunyko2knzCflcc89cc/rUNw+o2MT+cokh42i5TzFPHVWBJ/PPp3p
purJlimuLRomEmxJLWVXUOQOMZ4bqPu/jUDafbnV7W4e7uChkXy0kbJI/wB0ggk8dOOtblr
MsDMAZrq7cMVDMSxUkkbieFHP9PmpEFsb6KS7uIZTzsjQMp34OOPvEjP3cdz3p3ntPI8Eyp
F5rmRUulUEKPlBC/eBG3OBjr19dGLSYLiIi0tmnk3ZjdwSgyOQfb2rodO0hNM2zXbma5ZcP
K5BL9eAMYAH90DkgZJxzn6ndv4i0510ySOW1Dj7QeWIH+yAcqVb5scHK461Q1BA8EF4zjzQ
whlKkgPg7w649h1yDjJzkAVf0i3lhe+eO4nnnmk2SO6jCH5iCduBnlj7q0YGRip9Qitxpn2
21RGt40t4lKqfuGVCwUZ4O3HHfI6YqrPfRw6ehRvlwqkqu0BABk8HAA4IH05BArS0/Q1sL6
S9e5bzpdy7ZCpAYlSTwoOfkHUn61NrEelPBBLqZk3qSsbKJM8jJBC5PRSeeMD0rH26fe3Df
2VmWFQpceXhVI3YOOG7nOfRc5q9p8cFmJnnAZ4kMrErkYBySCeMnjPf1zjnWgEslssStKRs
AJKjOOnysPlAH4/Wud1K5jttS8v5tzqAdxGCMq2CRwd20LgDnNYuqOLyK1NvbiW4CNMgAOA
3lqFDEDn592foR1649xq11/Z93YLbSi4uppLe6nEauCzb8kZGMenQY496vWMGn3I1GwsrlL
jbJ8gLspIKpkgqCWzyCOh6AnkVHdW6wCdUC2lucAwPMXFx8oxhCWOOGwehBGDxxVij8NzGE
zZF2xK5lQzfd4YqTyBnPUCtKTT9Elgile7N0jZMcSWkh29OmWwo+npVa4hsLeRU0nTrm4Yo
kg/0iJEBxkYwQw6/U9qVZriGVp/tNmIwrsotEDMj+UxUswA24Kg5YkcfngQ7Td28ZdzHcll
Uh8AqELfMc4PzAZyCOo6V1ltpct24SOPELKv2ndMwUysoLEqeOM9sHjAPUmhE80OpwwK8nk
/a4HkLqpOVCBBxwecdMHgcnFd7GApLBwdwI6fr+WB+Fc74sW4uxBbQQXTxoTMWhXzFJBG0M
OuQNxHb5qz4EuU/ez2+pIgBOz7Kyc84/hX/ACKcDp82PPLKRyBOmFHGecvj/wDXSldDUj5L
L5v41cH25HzD1P8A9el36VC7yie15wdpMePfP7v+vaohdabNNGkNxaJK2IyYpCOT0B2qBQ2
moZU8uSSbe+w+TI0mD6dDjp16c1euNDvJEYf2RLJNnIJPG3164/rUT6PrM0LQppCkMMYklR
dvGON2fy/XvVy28Pa0YJEkeyiGchZTyMj1UMP5fWrVl4TRUZb68dSx5W2RV5AxncwP9Kbc6
TbWdzFaRwNPaSGNZZbi6kLjLdQN2F4BPAqtPp89lK5kL74WKI5UE8kMjA9dx+U8Yy4Hoa14
5k1nTPLn4kb91KEBGyUYIYc/d5U454YDnmuRuV1CWe5txBDbLbMI28wckHAyqg/d6YyeeoA
zirWlQLnzYy2VG0hmBI6joOMDHKgDOSeSCTrMtzpl0Lq0RE2g+YJM7GGcEscZx/tckZzyCV
rcmt11XTh5ShJHTpKCvrw209jnkE44IJBw2FO0iQ/ZW3ibcyF2O5nwuRzjGQMk9hnK9Qwik
kee4hhDI0Z4w7AbTjcSeAMqoHbGWIxkCm6gRcagTZPJKyZjZgSIlYYB3tj5iQMd8ELjBHOh
a6K14yvKF2K2VkcAbf8ArmmSP+BH2OT92tyGCK0g8uCPZGBwvUEnr7/57YxWHqF5PBebVLR
2qhXZ9q7dn8RLnCgdMDOT2zXE3N8Zb2GOIOlvDOJUjYEyOwJJY4zk7egA4P5tTbztVvRHb2
eN823DAL/dHPORgYJ7c+2a7byoNE0aS4Ks8VujSdQGY4yWyen49cY54FcAskt3f3GoXuGmu
5CNqvzt5yDk9ABjBJ6nj7xE1mhn1VYvL+aJgnGcjjk89MDjHYqa7CyYzK8hQLuc4wPwz+QH
5VODjPP6Vzk1ncxarfOrsEkupnMaqTv+dsbu5HPAHp2PNLY6XIkrwDTbpIFX5XWEsrA4BBz
jnJPOMDbWlLp0slspihhhwfm87DAEYxtVcjt1JzVVNDVtQWWeWZmycLGAocfTGc8nvnvxXR
W2jW0Q2vbI21ww83Lcg8Ebuh+nrWoyh4pBs6qQV253fUHrTbOJEYBkUIikZCgZODnBP5/jR
ea9b2kZWKRXkYHaEUvnAz1GefbqeOKwF8QnUpp1uA8djHhXZMMS2SCrDBPqOB/CQSama0ht
L6OSzvrZX4mkRlEUwQZ+YYHygDPG0ZJ5ODinR6PNqvktcy2XnS26mV4QCrpuU9Bxkc45PXq
BgVu391Hp+nC2tELTIAiKrZb0znoDzjJIHOe2KyJoF/4Ra1RJ2d0b7V+5GIwU+8AoHQnoMZ
LHPqazLixF5pt3aJHuMtrINyMzBPk4PB4zxyMHIHrVGC1Ns+m3+nlclZJLdkY7T/s5Ykqu1
Sp9skdMVu+IPEbyW1lJpkkDW12MyXAcboQOVwmclsjjoBgnp1qeGtY8Ma9qa6T9iuWvGWYq
2pTwySAxsEdQiyMUPflRkITzity5dtAmhMUN3fW08qwhY0eWSItzyecRgHq2MZ6mrs265uP
NSS4CNGPlbeu0txzHxnOPr8p9s87qlq8urmOW3lxFbZJiQfvBtOBncBj7xwSPfJwTSvLGW4
jhsltIWdAIRId2wIy4OSx577TgjJAHbGJHqy2usYt43e1S7FzyTyjRtGcYwSpkYfh0OcioJ
XkmtvDkUm2GSCOSGUMux0PCfLjkMW6cc9ziqs8Nz9rmt2u5QRKVSVcfddyqH5RhAcnHU8jg
da6XRtBs7pRb2bPYuWMhltCodh5cbBRuzzmTuOgIwOCLCaUILGK5mkZkE8YCzS48xWAByQv
yn5t3B7dqWDQrSSWeG4EUhSJPvQByP3cZPCKrZ6nO7gtmrUcduyWTI9rGWvJvLyVZgF8zcM
DGRkLnk8459eL1Nri31SNQgUM80UAOGRV3BQMA4A2qQMd/rXa6Q7wmB4oo8BbdGkEm0uGWM
HbkHnkY6Hism4gtW1SJlmnOyaCELKc/6uRc+zNyenUD6V2PluQuSVY/ebOOevFVrqO3vUaz
kmt/OLBthKtkjnbt69O3cZq7Z2sdrZrBHhVX7oVQqjPJAHYZPT6fjOi5faPlJOMnnrx61HG
FAA+6Tk5/z/n86o6ukhsU8uSRUDZkaJwhxgjliRgev17EZGZqF3Z3fhZbV7m3mvmWAMgkDv
5m9c8ZOecjHI5470mma/plwbW8iEGnxm4aImSZU3gQlxyQAOWT9am8MWYt5A8bOyRRMkz+d
5izOSuGGGPTBBzg8jA9OpC7U5znsMf4dKb1QMv3c460p5JIwP8APsaiEW6TODjJPJ/GsPUL
yC61FiouN8SbbpXUmNowxG4YIHys2GyR8pY844rQSXOlaoolkP2GRAkxfACZyVcDsct8x4z
n0Ao8R6AlzNHqNvBE7KQLhFiJZ16IwC9cZIJ445JwuDnwQtBMk1uUks92MRAlFc5wc9cds5
44PHzGttSJsblZ0lXgphSR9RgZ+ZTngEkjoRiFJ59FunkKMbWQ7pI1A+fjAILEDcMD2PKkA
7a6C7tIdQsF2A7iu6FyrDv3GM4JHI69CMEZHGnw/dXWpB2SeMReZEqyynZtZyWYtwWzhcYx
x36iuk0/R7XTkAWNWlAALsM4IHQYAAHH/wCocDT5wSxHTJOP5Vn32rWmmu5uZ44yAH8vOZH
H+yvU1wupXVxql55uobI7eIsqxlSFAB7jkk8gZPP1xgxyQRG3hggiLvIoK5G7dg4LY9Bk+m
Cc8E4rodL0aDSbVgioJCCZZcYG4dh/sjPHP0J5rlNU1mfWbrZbSzf2emPLCIQZmUjL9Q2Oc
Dp24J3CqRzawiQbI96DbggbAem3HQ4+bH0znFS6OiR6iPK2j7yRhjkrwQFB75ynXnK8jmus
tj+56gZZlQHuo6HFTDPYg/jW8IVEjkqDk5AIz6/409pEeNnZQpPQL2qo6sqthABwcFeKxhb
mXU4ZZpJNpclY1f7w24A/CujRQzFfMJIHzK4xjnr6dxVC717TrGNiJ0mlj4ZFcFvfjt7k9K
xLm51fWLSVYUe2tnUqscKbmk4xgtjGOQe2e2TysC6WwjjWXyI5CuN91IpLAnJGwHGCeec9e
vAq1PpVpZAypBJczM+MMBtIxwMn5QBnA9iepxT47LfI0jzJcTv8yKgBjVM8ZznAAOO27Hbm
ugjii0yKaOBfOuypLIzZYDGQcDoud3HTnjqarx2EcwMl5MTJ9xoocSFckkArg4BzjnIPfpW
ddzG5a7hktW062hQmJpHxtf5ADtX5Rx/CD6YIBpNC059O0++E1w7Sw2oj4QIChJOfTOQPy9
6oaQjDS9MCovmoF3KOvmbHIx2HT26Dr1OdpcxaxuNPItxDbXwO8qDLtWYEDcTk8DbjHHqci
qyaXfarp8cUc9vDJGxd1ht9ssbtI8gZJGcqjdDuxkbuMHFLong02+rteS+KNQsr+O2KmcyE
meYsWWScs2GVQFUoQA3lnngitG0+FSQXq3MXii6EflsEaNmRkzkKF+cr5YXywVK8+SuMAla
6G48+we3sri4jll8sFJbaPgN3LQ72O3crYK5A6cAZrBvJr1zNsswHlkZbnP3pM/MpG48YTc
dq5wWPep7RLHULNbR4h5jAzKjoSUXHo3OPm5wVfC/xbc1n6jp0vku1pcyNGjRXCwIC0bK0i
lXAJ+To524B4PJ61SkSLTpns7mGWdWuCi2m0BpULkgH5fl7D5cYIJIFJ4c1W40iW4lvlWCG
CQRrM8oK8RomARgBsR+vvWrFqMcmmmO3u55A3zP5McUgPQBWIckYwOcde/erLyyy6s97BFN
Mrx5YyOVUcL0wh5yuOv4jmsxG82VDZm3tbdGdrmWDajx5V8klScjLdM4zgcA4rKv7dptRha
C2ZwThLhz3K8kKT8obJOCO+ecGtHSb65WVyfMmkiEQkYZbZswSVUYGMY657YzVqxT+1fEaR
uzva2bCSaQpjc+3agxk/wC1kdDjjNdl5tqqu1xc28Tx4ZwZFBUZGCR1GcjH/wCqsiKPTE1M
3p1bTAwlaQH5A2Cu3G7fz+Xet+K7s5PlS5gYE8hZAf60uo2s01hJHbRyybyv+rxnbuGeT8v
TPB4NZNvI2nWdxHud7hpvMit7iQMyKcDnYThR8x6jnjqec2+naT59SnSRJl3RhiqRgYJDAd
MgNxu3NjPHTNF9ThlW3jtLd/lb5rlomjMeAflB2ZDHG0YHUYGM8Z1xPa2F5DbxORZ74ZI/L
jb52CYBA5IPIBy3OcEEit/TjYXLGaxYwXBUsWEZhKqCMtt+VgCQeh4yeOuNgXlyNOuILmZV
maMiCXcsbFjwuSdoB+7jIBPPXg1JpYuLK5uhqE00UGIliN7Iilm+bd0+o68n8K0V1OwmZkg
vrd2AJIWVflFRz6vZWgZ5JtpB5/iP5DNY0mtaZFLJf2ely3WSdxVdo5+9gE8HB5PB7VX0yU
6jo/mSRfIsjQBmY7nUHHzng98Y5yB3JrW0S4EthGzMTLEQG5P3eSMZGSBkgEDkjjrWc0L6X
qEluoENkpE9sd3DpjJQEYChfmAXjCheexitk8lhbyFlt/K3FogSAQp3cNnoO2ACOAMKSM2f
xbbR6smmS2j3FoWjR795FaHDqCHU8lkIP3s5yCeozW9p00uiXLWt0GGnyOFj43LE7HPJHOC
Tz6fe/vY0tQ1FYbWKe1h+2ecR5XlOMNlSwIbnggdRnqPWs8aldPdC5Jkjsd6l90JJCNGW5Y
ZG3PX8eeKNS8SpbO8Nin2qXCl5QP3aA9O3zHr7duoxXHLFPK7POZDeOFUySbi2BkAYJySPy
5wAOtOt4rzGY4jcSL/Co3CMZB5xwvUDn2IAOc9Rp+mW1gkkolG5wDPcSAKEUAcZPAXnPXv6
cVzviPxAmqL9isdq6UmS0jD5bkLjPUY2g8c56ewxh3EinIR/NIbu53u3RnOMYRTgA+uO2Kb
dW4WTG0yAYOHwu7I+Yntk/ewegGemKk0ncLgyfdiVfK8x3++23qpJPQgnrkADAOK6S0ZJJT
L8wwD5e7gFe5B6EnqcdMirw9j+ddK7EEZyAvRR/F/k/wAqgjJyQRjj+7Ve4miQnznCj17dP
X86ypb5TdJHBE0xIIGFOzt1b/DNSeVcXGFurgyRdRBGgSPHTB6k9PXFT+WFRVLKig8DaDx+
PWpknguG+xyeVO5BHlyJkHj0HXAGarDUWhmeGwtIzInBdl2IMdvft93PXNIkcs8bSPK1zLu
2xqB+6QnJyVzkYB59e2CcVbnnNtpzR2DCWRD8zgbyCO5C9T7euOO1QWVobpUt4vNdQpaa4L
srAncrKDjJ5GcDpj8K6JDFZ2yLgRxIu0AcnHYKBzknsOSawb7TLnVYobMzM88kzT3DRtuMQ
ABCK2CqnOznOc5ODyKtvZWegaC1vFH5cU7+WFY/32A7n3JPJOc57muS0+5V5rYRxgoZWjDh
cDgSj7w4IyehOTjA7VUiac2+sbbNkknuHMZYfMPMKFQSOMZOMdsHnFdIII57fcl5HvWRovL
3YKN5jiN8jnqenHBPoKr6rHb20otIrqOS3kjKgySBvLjJBBIPb5XOQeM9sDGU15f6S9jbaT
qZaOWeUOVSOQI6nO4Fl4yDzzj0yTza8KwbPFEkuBLJNZPh5STJnzFJ3MRuPUcnrtBwOp6S4
057iWR5hO4JA2HkKMHgAeuTkY549KqywLb+ds3M5G3agI3gIOMdMEcE4B4xnOM4kt0iO0k+
ZI4sySRXa5LbsKq4BJJOCAvBGVJyduc2HTvMku2mCveOJRO4ZTuVhHkgHG5SpboBxnHGCIY
9OEl/MkkEbGOIKpYIGC7QEXl93Ttls4PXrV5NLKMEWYB1V2CBzhgDt3HAJzhh15Hf1qG20M
wxRyrFGhnAZVe0PnZOCd3Q59Tzzx651WsEikYiKa+njwfnnWJSOpAPX8PpVK0s7ZE+1lgYk
QK0FsH2OQCwXBbkqct8qk56dTiCaxS6jSBIWuGneQGC4JHmscnplVGNpJ5Ye+eD12m6U2l6
WUtrbzXjR5nWMnDSEbmVT0A4AAAA9BzisAW08VxczXMrJPKrhpJVXYxJHXJxjr17KPUNQ8t
sJB5d9bz7T0hUQgDjuOPxzVuJy58s+Q0XAIS5zjgH7zEZ/wA9OKlm09JUQtHbBC+VLhXx+V
U7SC2W8vYYljjAZWwgJ5HOTnORk5x2yMFc1na5cM+pQ24kby0DPMzKOGJHXGeeoAJHJHPTF
KO5+2ummvMqxoFSNMqxkKkxlWHTBzznJycgjiqr+VHJLdS3sUsLSBv3kO0A/e3DHViOfTr7
YeNQt9OvbdvMh8uOQGR9gTC7tpOX+7jJ+YH8q37+7sdTY6YsruYbuFZ/MgkjQBjjKg43AlW
wQSAATuO7NOsv7FgvIo7Q2/n3L+UohCncwV3/AId+DhG9M456ituaBj5ZkimJGTht2W+mTu
B4/lUMcUkbb4rS6R9wO/7Oz8j/AGiM8/XmpW0i6kkEphMTNllMhDoP+A7iR06AVFAjaXE0j
Xkdzb5K3TLG2EZifnDE9M5Bxjt6VKqyWl8lzbqzbGZhtcHehAJH4qAOMkFR2JBv6lcaRcWn
2W61C3tS7CW2kaYIysDwy56kH5T9cHrXI39/f3k1tYRRgaeXjMmVO77+d+cnIBU4HBzhscZ
rm/FckZtJXFuqNdWsWIlODHvdyBt7HfI+fw9K9Ju40ngmgL5ZgysmeODnkZGPXtjp7HHuNa
W0iksdXsxfQh8WhdlbeN3CsTwNv97tgg89c24vLjXPlnRmt12xwwQDEcbNwF4HHUDLcjJB2
jmnR2SRZdyu1xkAkqjY6/O3XBDE56g/d6VpW1jdqSih7OFQqtcTIPNJ25wq9Rzz35OM+mqB
YaZCIpJ4NOtdu8CR8Mw4wQuctz6cDnGM1xmq+IJdWtG8yJ4LCOQNBaIpMlw5Hy7+55B6flz
zipcTzhfOQCUupFvyuwZAw5H3cA9PUnOf4rlxKqKYISWUnLyoOGO3BJ6/KOwGccdT0ikkjZ
lmcNuySm7I2jJbJx/ExXPA9uARnR06ArDbpJA07BdxVW+ZDkknHc7s9emPpWppsMMUY8ht6
N/q2JycA8Bc9FHUdvfpV4u46Bfr610M9zBCjM7gEZAzng5/xrOvNTcD/RI4iMcySvtAGPQD
J+nH1rlpNQ0+KZnmmlnZWP7yYNgH6AbfX0/wum/m3xutrM0Yzl3PlqVOMkZ68dB3pYNcgur
l4on8sKMmeVgV6A5yCc9R3/A1JbXsLTSn9/MUOzLAhcg5IDDA4z+VWzqVqxa3lYSlU3vCEO
1k5xlmAA6Z5x0xzViKzkuURr3ZawZGIFY9xxluMcntntznGa+rX6ppUlroQi+1ygqvBjRV3
fMvThsA/nn1IrbLBHtFuL2eG2iiZZUMbxi4YhfmfC89M8H611KXEMY3btoCjBcEds8j29Pf
tWfc3n21rcQsIrZXJ+1DnY2CCFXGGO0sfQAEnOMVs2jwWWnC5lBtLKKP5I2zuxjqwAznn7v
XPXk4rJ1CRLzU47uaVI7Wzkd8DDAkx43M3QHDAhcdGB5PA5fSdOnljuJ4EMlvHLINzhldwW
clY8EZwGYHdjGMUsjf2oNSSFkjWRIwQGOA2yM4C4wcfr9GGOc8VWkelR2qm585pIi8QEhEa
qqqCwTs5Le/3j3xW/prSafDZws0hZ/KYTyBStuDvOwLwFxh2HAGUxnpUvi6K309LK4trfZF
L5nmIkjLhjsbPqOE7DqBnHNP0u1ihBvbG8+26g0O4IoxGFbacHPK5Kjgndk85GRW5Nd3+k2
sUt3qivLHlriNYfMVjgnCDIcY7evGcZrW0dp9a05b2TygJQdrIcjg4yee+3OKbJoqSXdy0q
pGgyfMKrySg3Nz/njJ7ZzhZaetvbxtJAFMmQGRULY+7sB4IJwcAYxgAZOTVv8ATvsKRy2az
GUxiGFmjyxG4HAXIyD8x5OANxJxmqFl4ee1mWOKZorg/M8bbXfYeC5XgY5Axzk5OTwau2+h
SQxJH5zhlyQkKLGOvOGIbnv2q0nhkPDtmimmRstmeQMF44BCn0zzmqV3YXF1ZyxWMXno2EL
kZjYHLZVmxuUFRyufXGRzq6RoMWmRlmkaa6fiSYgj5epVVOcDIB5JJ4BOAANW71C006BZLi
YQqzBFJJwSegrK0i01K11AzXklxkw4maWQYkfjDKASezenWt2SITLsdUlB6iRd3HPr/nmqA
8P6K/DaRYspOCDAvTt0H0rB16wsLNYlttBsm3IzsVV0GRj5BtI+Y5/Q8VV1XTE0ETyWStBb
zBAko3MI3OQ3QkjjJBwc8jPaueuLaHdHKUdtys4ldQW3Yz25IBPTuDn1NU5xDDfK91ZSXBJ
CfaFdQxUBSjbfmLHbjnHQsAcAZguxawNaGKzuYjgRQM8ykRoCCSWCjZ2HXjORzUF7FILTal
tJIjYkzHsWTeuHVsk4ZgVU5Oc7cc/dO1qEXimbVLCxshHc2szKWkSKJHXDY2sS5O0KSxIXq
B68aXhu18b3WqaF/buk2thaadLI7CF0bePs7RrkiRmBy57YPtgZ9FGQfrjPp/8AXpdoU5Aw
OnApxB2569uazbbSrWzWSFDI6yqUZGcnKnqP169eayNu0TWkqeZcwsYwAeZI2AIyCAOQemc
ZOOvFY91bumkSuph82DzPnY/K0fJdcEcH5d+OR8zAAkc5098sRgWzuYms0z5m5WJjaQ4KYH
zSOQCR1xySQPvcff8AkzzoI71pLK5YK8jKymJgN3HtufK9eRz0r1S11A3ljb6mhPmSRJJIA
VYs5GDjbgN/F04Pt2yfEUcWyKY+XmPdwp+UsCgJwOhCjrkduvIqWG1vZLRWgtSUOEPmAIgQ
kj6tyB0G0jrzWxbaEsT/AGmT/SbpCCJJBtWNsfwjPTGACcnpis668T2yBm0i1OozsMrLKpj
ij/A8n+H0Ug9ew5WaI3E7XM8zXEzOwd2zhmwcnI4xjjgEjI9KilQ206OWH2lgfLKAjjuAo6
EnjPPBHIovIpkkEuwSTySKsaAjqSNoA/hHfc3bJA5ILbaYApI10z/LuMqYVWbOBjd/CCB1y
DnqTjMqQKb2GBS2SwaXcm4kLlmB/wC+Rk9cgeuB0NzaRXdu9ujPEU/iTsSctx7j2p9pBFbs
yQARqR80JAwD/e445zz9OevNontke1Z+oG/Oo3DLawiLzSiu/LMNx5PzHA64GD2/CGSxmki
k+2XkpBDbvJ4UDJ9fr6Cs+xv0trzFvDYBem6Tdub8dpqZ9RdrmMyw2n2ZvmZjOVYgEEYOd2
AdueOgPHpPZxW015CbezSSLzfMmYMPLUEHHDEA8jHA6duBlLB4LaSWXzJgjyMzzKroRk9eR
sxjJ/QDirdu9vJK97LdxzeWhlTFvt34PHzn5CQQDwRggc+iXxfUZI3XTNRhVlKpIL63BJ+7
wDNgn5sde/TNSw2MunWcisZCI2Alimh847iScs0RYc5x+GcVXZhJG9zDIsbbwwMU3nKrZG0
srBSDnkDHarllcpcyK9w0t7KGVg75jQ5zhgAOe/AGW9OK3jZG8njGpktbRgeTECdpYfxYGe
2DyT+GStP1C5kvYrlZot0HkMpt+u37oYHHfGSMcYY9ayC9zeMYrdHkknkM2xn2qCV4BPXHJ
UYB4Tpg5rotOs5bHSbeCeTz5I1Akfgbm65/SuKuov7PF08OCzAYyTy6mTjAHYRNn9M98fxU
1xdW2kRJEPMks+CTkNzEdpP1+p6/QTC+ieSzJYpc743jjflvkeQgdT/fHyn+6cZC8Jq1zLq
lhEGgEksSTSSTwyB45D5a8j5sKcsNw45UkbiarWoudFmu7q1aEM0EQVJMsJxyA2CMAgA9G7
kdyK0UuUvdVA1FZHUKDP5OMkDaw3At905B56DjkhTXbfa9BM0dyTbs0i4F4sO3gL080Yxge
hGOlOWG2u4w1rrE9zZOB+5F0JopMcnJYMxB5yA2CAQRjIMOq2893PBOkm6SKVcxngH5stk/
7oK/dyMt68XpTuke4exjDyDa4gmzlf8Agajk8jj86qXtnFqUgt7mKNLMyGaSInDzuMABzjg
Dj5cncRgnAOZEl1eJHRJdNhgjCC1do3ZlX0K55x0+92BwKlazFxK0l3LNe7TuIuD+6GPSMA
DOPrUEniDT45JUFybiZCvyQgMTnoMn5c8jGT+PQVmWniyaaTfNYxxxiTG6O43OF6jAKrnP+
9V2XUNP1Tb9olvLbZnKmAkYYFeSAy9Dxz3OavWut6UW8htRgMqjbtaUbjjj1/OtWHEwVoyj
LnIIIJpGR1OCCO+MVEec+p9ar3FtDcRPDNAJYnxvVwGB+orj9W0aG0vIobZpGWQCMRyhmEe
44A8zaSuSAAGz35APGZfafe21vJfX1qyzHCqW2/ew2AF8wnoTzzwG4HFUzY+bIBBNFM7osZ
2EE87wBuz8v3l4PLDkdxU9voeo+dKl1CNPEimRm4kUjOA21QfmwxA6cA9eMd/pumx6chTc8
zsoXzGAztAwAB/CvHTJ59c8aHUjOAwOc55p2QMKQOenNOAOQM5x1pGDIBwdxPcHFcx4iWzu
54mlnsWFqGLpNdbGBJXGMAnsfxrHbWbBbLTp0uE+0wIkFwAsmHH3Qd20HqTx/tA84qbxCEa
zvLcKBFeQvAMYJUsCehwcg5wM9GPoK4x9FuYrWyWeFbaebJtoSRLyu1d2RjAJJPUnnngbab
b2MJuobW5ldo5S8YVv3e4Hc204B+clcHqSCOeMnsbHStVtPLiigYKV+Z7mQbe5bKgkgsTyC
AB7c1fGi20Ti+vpRK6qPmnwUjUkfMFP3Bg45H60k/ifTII2Ngk2p3eflCLtjJ5+bcQAQSTy
M59+/M3eranqJY3sreWoJSBDtjPUjPr0BBIIPHy5OTA6zLIXuHAjTDiNWIVWxu5XOWYsCME
jg/lC95cyS7AkfyOU3q292UAjPOR+B9+OhqX7MBFKISVbZlSzEsQeckk4UcgZ6cdfWKVSsb
oMQ2pYO77fnlzzjHOM5ycgcK2MqeIY/LSAhOeFJO4oDyc/oMZPQewzT9Ctpj4pRygMUUbOu
BjcOQCP9kZ4711aQvHmI7EIO5GVeGGd23vjv+GMdKfh1UK7B2TkNjvTgCeeufpVTVdJhury
V0d4pfMYlldsHnuARUU1jPHIzxXsrAjDGRsnp/dAAP51WhbUIpQvlwzDbu3Srhfw5LfpSOk
0t/bwS2amBwQGfaVQHbnpV7/Q7KGa009IjLEHZooQoVTycseidc8+nc1JpmjXd7aWc1wH8o
KrKm0iKPB+9sPLPxnJGMtkZ6VszaHbWgubxNQERki/17hWMRIIBOcAjedwAxzx0GKv2lpHP
Z28S3qKsYzIgiQ+ccZDDOcHeC2TnkknPFVJdLt0tgl5NBJJMT+6EZJlCbi2MHc2ASQckhmB
yeKim8Npf2/n3SbdQkfzvM2g+Wefk54KAZXB6jOetVovO0e+Yzw5mmYhUibCMq9Wz68YxyQ
MdcHMkUNzcyT3YuS86HckbqFWNwPmXqeCP/Qc806SRtT1cyWu8QqFbY0bqfMxuJ3DAJK7R1
H8PbrtWNhJZKZJXBZnwAFA2Dpz6npnoOMDik1TVFsItqpumIAxnhcsACcc9T25P515/qMF5
LrFxI00jlYpI7mTIURsPmCDGRyzopB9CMDIqHXGjD6GreWSkJKsSFHy7eQTnHzKcY9R0JyI
C260aSVZlmTaLdwCwcqGY7nxgHuAMe/PS/PbMI7OJUCbbGQBFYYLs0YJz1PBPPTPcgGm6fB
cwwS20MCSNGkUimFFcfvJJCeAV9wcEnpnuQ5LW9bWWknZxFLFJ5KJmMoBsDcYypyD3Y+/Yb
M+/T9OuLiJF+1rbs8clxEGZ8Lx8xIbA985x261BJeSaT4eisoYlSRwyRyGYyPGGJZnYlFye
WYnjkjPGaz9MkvYy0Frd3iwHc0aRzMoK5PcPldvHAwOvXnKSS6lE0hgvrhUVioMiiYE5/6a
A4P0/OtSw8QX8S3P2tXubWP50+VFmxgZ6DawU47Lwx5OMNVtvGV9LezrFpkbxIm+OOJnjcK
emSQyHqPTnOK3pNd069tvLvoCLff9y6hEsec9cLv75wTg1XtNO8LXJQ2lwLcbFEcMdxtZRu
z/AKs5PX1z+FOh8LG2kl+y6gmT8ohmjMZyBgDcrbuBgD6d6VdKvYjgaVaygcHy5sDvycpnv
6ippdLu7hwk1ld4ByNsqlB3Hy727+1VbnSrK2tmkvoRGEJxJJGF5xxhgif59az4ZdMnmEtt
qs6XCgjzEZIyoOc9AScD9e561baY4ZBrWpvKRxuu1I69cbvoPw6mrEA1kt8uvhBjOZ7WMk9
88+n9KhuodZeUPLqGnTSxjjzLKPK9+euOdvcfjVfVb67aC2F1qVocOGXykUBDtIyflI/iIH
X6d6w/OCTwyrJbrPazRlWDlw5Dq3zKB065556cECt9bqa7uCZLizMyLnKK46EnB2yqDzjg5
HNXft9/hvMks9yjC4BXg89PNH9akTUNQJYW72EpXG1F+Y47ZLOfeq0+oalKzJPe3Vpv/wBW
8duuC3XI/dnqM1QlkvFdJZtZupEXk5ufKB7kEEL6Ht3qnPqGlG5WSI29zKRgDcsrehKkMWz
9BV8QysyvFZ3auCAv7qRDt5HXCjPPOfzqvqfh+/u7aNU0394ZFbzGeIHYGztPJOfrnNXv7E
1y+QxJDZWkbEjq0ki85yCAAMds1meIdkMllIrZlsrV96E/6vjGG6YII6+57dcg3dhFqduZb
soglYJLFGTtZUZRkKfVgD34PvXRx+OLh1WPTrCGM5CmW5fdsbncMDqcjrkdOg5A56d5dVuD
d3873s53SRpKCVU8nEeWChc4I2nPTrVxJHVGhZANy/JGpLHrjg9uwOAOepqpJcvOWjtkXJO
DIflUA9wMHueQMjntUxkkiTcpVR13lhlRyew2ovfPqMY54RYCkSIiRqYl2kx4A6Hru9N2Oc
DpjNNlKOjHzFKIcEg4Vf4jzjDNgnr054PNZ1xM4kXyVM0o5PXZGuM7gPTuQOeuSMcuigkli
d45JH+c7n3YY4AbGMYHAGSPTHAFa3heHddXl4JhInEUeDnOPmJHfHIHXtXQM5WRWAIVRgg8
9OlROCFBOcZB6expVIxwc/Wn3QBu5GYFvnbP4EgVn6ok0mkXsVtIEnaBxG/Qhtpwc9ue9M0
fw3JJYzrG0MbqflFsHtxuHGSMsDwBzjPbpxUh8KXs9xENQdZMdHa44H/AUiXcOxBIrrdP8N
2lhbxMwM0i42FyAiEdCsY+Udeo596syy+Uu1BgcABf4ccVy813dXMstwptxdCeRDNMgk+yx
qcLhW4+ZcMTkH5hnIwBjWPiKWSSF7mOO5MqsY7wQRq6ENjPAG9TwcfKcd80uoXs25Wiu52g
dfNhmgnZPNYD5yzA7twxjaegVcAYIHQabqN9qgtrYOPs0lvJbzOuGkLhSpcEcY3ZGABnqDg
DOP4gs4hCumiTdcOZZVURBIVjKr8oTcRyeQ2CPv4xzUmmq99aLakzEwYDyucMx25x05GDgE
gn5j06nstPt40tI49u7g8hsliSCfcknnvnrnk1HqepG0RhbxvJdHgAJnYexJ6D6d/XmsP7N
f8A9oZglZpY+Z5OOGP3RgZ+YBmH3cfdGeMVVm0phpsdpAUjsUO6UKnDMMYzggZyTzgA5zkA
ZrJi0dtYuolnSOe0hDKgMnOOCzlQDwAEGxTwSM7elN1mzhsLazNtJ509xKkCM5xgHeQRjIH
VwQM9OOean1maJ7u3+zsjAwj7rZJMkqbWAx8pzGQcnjaB14pNMlMavKyb1NrDtmLD58EkHG
cjrjBycirN0zR38DkK0ZhlLGMls5KknA7cjjHTvV69YnQCsaZikgZf9ZhRxjoGP6YrGvY1W
GKKMqqK5GFYKcshIwOOOe+Sc/XNkaab/wCzKbnaVyVjfa2QTjIyw56fnjoMVrfYpBDDuhiE
gUAOZc+n3V+bvWabVwNXiyQjl2dsDPC4B6ZByR25zjPQHGtbeK8liWJMSNBF8kzF8uAwIzy
R2HQgdPSt+3jEsMQjlUIxy6NtZVPBGecdD/ERU01nEqFLxSsCsVWQRkLJkDuRgfoKpmMWIF
rBqjQYUMoE2I9pJxkZ2nPXv+VXLHUtU3+VFcxXCbsFmITvjAK8e3FbX9q3m0g2qAg9piR/6
Bk/mDU0euxrgSQTK20nI2L9er5P86gm8SI6MGsL6aI8EtFxj8TiqUd74cuVYta2cRI3ENbA
n1P3FNWVi8PSxEPBZKgyC0i+V+A3AGpzp2jsPLtprWJnx80d4QSfpv8ApVZ/Blhfsjy3DXK
9dv2hiDjp/FR/wr3TJJULW52IflDTOR29GHp/nrWgugWdijHyxCB0Y3Uik8+peqsml6bK+H
mwwOT/AMTFxjrn/lp3qFdH0VUYC8hMfOd+oPx7feqpcWPg+ABnutLfZztE5kxjqcZJ/SqSa
n4PtwEt7W2n52nytOckdepMeauL4mtdqpaWF08SH5diLGOp6B2Wra+ItOWEGS2lSUHIS8kj
jJHYgqzce4zVNPGUk5Is9GhfacEl3cexz5fB/Gq2oa1rxZZft8VpGAWXyoI1wOSTly/+c+l
cbcPaz3Uk4ikurud2eURMswfAxvydqkc9CAPxzU99ZTxXUSSQODMjkZ2KxC4JzjPqnbofrV
SSMLe/vAmxmB8zcZJEI79CQD07Acdsmr/nQxLKjtJKRxgHG4Enjjpg9hk80xWnlmVY3iyZs
SxxljwDwenzN7kE9Mmla8nhebT9MFulzGkPnz3UuDHv3DcoUHccAk8gcgHPID9Ig1SGzkXV
5jdTJOVt5ViEblGUENtXjILMccHA5z2b4akutSfUo3uFZLe9kt7fCjc0eEYLwByA3UAH1q0
LSOBo4dsZD5+8eqYyWOMcHGOSB7dBUNzZNZRS3DqkAlQ5kDNuZiwIz3Cg/gctx0zUur2YWs
26Mdwqsr7nAxjIIHTbnrxx1xz0Hhq1lttFhM7BmYF+OAMnt/gBgVrMmVPzHB9KryHG3ByAc
/oacD1JPWluf+P2bOdpdgfrmmSKiwMzNgY64ya1PC2raYoGmrf2sl8ASYDKpkIxnp1z1z6V
szASAMhICtnBqZpN0WFJBxjNVXicjCDI6HJrA1Twzb6hIz5jjdgokcIuWCsGUjIPIweOh5B
6grjPpc9pMLiS1ysYAa5Ct83H8KIrYH5YyaJEgubR401S1ij4aSKWJlMmMjBLqOuF6EEYGC
OtVB9tstT0+aKNFKgqNpCQXJCHnMe4dwcNnGOAKq2enXl5PIl5cszGYTlNgbJDk5LMNwP3A
B8v3D2bNdNNeJp+nmV95WFSXCDBIHoP1wPfAJxnLu/GRjsr0wBo5TCxt5jlgD82QcD5WyhA
yepB74q9Y3d/ZeVHeWf2mynuCqySzozqGYBMjb0y2OpOM9cCujljXTrMKqvJhSxY56gDk5z
gccDHGBjnrVfTn1HTheShjFjBHCl8kDJ5wAASAM9jnqQbkln9i0Y+Vb+WvBO4A7hnpuzgDn
OM46gdcVxWs2onvPOME3ltIfsyKAFZgJNrD04BHAPDcjHUvrObden7QqzQHYr7twU4XBGMn
5tqHaen3c4Bqpo8qRC2tm/0aUQ+Y0QHKFW53YyfumM5G3OeRnNWJbmNL23gSJn+SXaCwC43
Y5bPGeD+I+tbd4IzpsnzFJEiZgGjGEwpJAIxnuO/Ws6/4WCN0Ztz23DddzSemd2DuA6fpzT
ILuGacsYS8ijaJGVwOefu7Dj0ratrqxlUsLmNGzyCEUfyH681nrJHLb6sYpwyrEQrg8MNmM
jGeCeM9s9hlWxWmtYNTnWdlLokW0ySYA/dkY5yCO2CeOOCeBtmK7GFJMQyGMvmhWYeoVkPG
PfNahRUsHaWMOyqSc7Qu0c5BOTxwf8A6/FPuLWHTtK+0XYQupdjvkxlicKisPVQq8dccdec
Dw+zxCOW6m3SCRmdicHl23HgFTxgkD+tdh9oWaJ7kcoFLFo9jEDGccgGplCKziSJ0HUkLjt
6qTTGWxlO1pCoP96Rv68VEYLXepE8ZK/wl+3tini0il4+0RFTjoPQD3OelRy6VDMQJNrE+q
/lx6VGNFs+rW1uR/tRA/0pkuh6cVBGk2T98mNR/TrVabRbRgWi0+1iycBsADHpyDUM2laNI
OIbIYXBJhTuTnoBVdtNsrUF4VsYhkncq7T+g9qilezLBmuV39TtcHp9Qxx37dTUSoZ0+WFp
EzhXSSUE47khTzx2xUM9tNFIihYoioU/vJGdv1I/WoGRkAaK6jWRV3OEVMZJGMYyc4HP4el
K0o/1ZeZ0zy4LY9zyR6frVWR1nlCRSSNIhAAEQGPffh+eh69CaqSeZd3Ns0cckTRrmKaU7y
CeVyeh9SB2rb1SIa1oyT6coFwrLNEkmM7sEGM5OASCy/7wXsMjn3jhvbW1nBYxXEasHDbiF
ZcjanX0/h7D2xGLiYW1z5cjxNGhTzBkMT3568g554GeQB1t6ZDOkSRzuzSqB5iKoXcdvUv6
8EZJHp65xtSu7K9NtfKmr29u3+jve2A+VCkjqAyqxyMgkHaR8w5zkVSmuNa1qxlax1fU4ra
0uXV0hgjXUEAVB86K0ahQyy4IYnsQcfLc8M2d1Z+Otbe7t7+dYr5jCtvMESISFl85lZlyCq
DkEkbW4BwaZqNt4k0aaK9sDqP2QxQLa20k++NXZSrRXEZYs0jSlAOoAbqNoC7emFINF01pd
RF01wqTLLdTHdMx+b+I5x8xIUfdyeM5JimEUuIv3m9pEjYl9y5JG4A5PODzj+77muyizHAi
heAMY7D2/pTiwUcnJPPFQH5nHYA5/nSnOAP6Gn3Xy3Mp5Pzsce+abcRfabOeHlPMQrkcYyM
VzyW1vBYT2tnb/ZJ7GNJFTZtKPuJJDc5JEbjOeQ5OSDXqbxgIzA7lxu4HSoo5FIGACP5Uwg
tKTkkY6dBTo7fPHGD1x35//XT9iYJPPPANWoo1aP5gMDPvnn/9dZGs+HLa+hmkCgPMFVmCK
Mgc4OR+HJ47YOK4q0a+0KN01SMNtQBYbX52QDGd3sARyT6ZJJFO1HW7e7tha6cJZ5jKpJ8l
gECtuydwH9wjHfkcdR1NjpL2OjLFEr3VjFCPIhVwSzK2QTkDPzcht2BxwODWat5pN21vPqD
zJcRMJIoyjEIA4AVWUFCAdpJU53YBPIFX1lfVJWk8qWGC3clBgDz9p64wTjgdx177QTp214
sUUCRp5cZZkdw23Z7YOc9MdOM9ucZd1LbXPkxwII1AKyG3zGJFJ4CgHkDByT25BHeO7iSCG
GacK3lHzihYKpkP3FBJG0Ag47ALntmsbVLh/sktywEjvuZRFIQTlcru9H2bcnnhRjGSC+28
MQQRyS5eYrCtshMnLSZAYnac8YAPpg8dKxZ/C32O6vJw6yzSXhleVVLmKMEqqAnOSCWGM85
9qu6pZ3thpN48zARLA0edzbizYGScgEZIyOehGal1cotvb5jKxtLGyqNoU/OoHOB/L05PWs
nTrcyXX2v7ReW8XmMQIUO0jPQkITjqM57HHbOtd39/FJ5dst9cyYYbVaVHIA7Bl+nr1qNbx
JNJ1OeVjGVjJyx3uNqAZ7ZGAeeuPX5hVKzFxb63cRI7wPiLzYo1yGcRHPRhjqf55GKu6RBG
s8kJESMiEtDBMPm5xnA9sevLN7itHUNRithbQPHtt5Z8TFeFVQpb+L5ckgAjHK7hkEis7Xf
EaaxHHYWKlYo1Mtykp8sfcJRNwP8AwIj2XHNLo8kkVxDIvmsu1pOUwGBcE5I+6SAeDgHccH
rnvi4nsGMChg6HaCeGGMdfxpdyzzFdkiuRyyyAY+uD9e1RzwsLZ4/tUqKOfMzyMHPBzTUZX
uJELSMyqG3MBht2e469P1qdWYDC9MHikOVYY5Oe1MZ3JBwu3pnf3prNIS4jVcEdd2f6VXmM
qBisa+2CST+ArOuXuCjKjN935lEb8n34Ht3rMkiuHbaCDuJA3pIN3H1+tN869i3BiFA5GGc
5z2ILDPGelNVpJPvKu4AjaERR1PXLnvUM8yQybWmuYcKvIRMenUA4HIqhLcxBMQSeZsOBKZ
fvH0+Uj9BUctwEYNKMOCf+WeM49WbIPfmqDx+Zh3jjdVbeJWJk24HHUFT09u1NtrqJtYjVJ
Y2jgRMNCc4yGBP1AGcZ5xXSHW9K0+OS0ml+zPbvy7Z2/OS2QQCRyWBPb5SK52K8jdL5G5MT
MFaBSEmVmyoUEHJ257Akrx3qrNEts6OMkFSHaR9qhe7AfeYDJPXoT0q9Jctp9jFdSx+cvmx
xQwwYJLM+3GWwM/MOQQeeTVDw3rdndXGm2MNtdyXF7JcXMES4MawG4mOWJbAA2tkjJ6YLdK
m09LK213xM1rDJLc2qJJeQQncJJcySYQdWbO7I4GQADxmrVhq8b/EC90u3RvMksbdstIqhF
USMeRndnzFxjPGTkAYLo9Zi1zSIntbLUbdPttg6TX0QjDq11GR5Y3HIG7qOORz2HMRyafcJ
4QivGuY7qO3tIVCW6OJVdgUw2cphojuYc7dw53V19xCqavpun78vETM+WB+QfdA/Fjx65ro
t4IyCPvZ6/jSbwQc8gdOKj5/OpAcD+E555ovnUTzl3CqrnLE4A57+lVXnlkt5FyICoPXDSL
lSMlRnAzz17VWtWvYIJpUtU8lIXMrTODKOPmBwSO54HGeeK9BjkI8xMg4JGOuOcVDGVRT6U
7cSAc4BH+RUkYffkA7TwOKcF2pu7gg8+lJFxgscKCcjPoc1X1zWWsjDbKke6SKSbe6lsBNv
AAzzlt3GThGwGxXHavq+n6jHCPOiuj56xGSIATrIpYbxtyuAd2CcDPck8P0a2srq1NzFI0k
sQYCa0hwIivGAFLKTwMAdctxgnOlFexz6dLZJO7RKMOYlyjDPKggnYCAcgE4H9w4AqvZWFz
qEKxW8FuN4IIhKvKqqRtULjgKwHOQNxUEjdm/IzGWJPssk0SMuHJCkEYxjGfXuepB460yeZ
Lt3ihgcidCG3bWCJgjJGScHp24yQeoq3ZWqwxNLcO8m4YDt95gRyQF6dcAAdzgc5NXUXf5D
JGWuXJZEQEhOwIA56Y3YJPQDgkjItGhvntttoiFHEjRxgKN+CFySBknbnPXgetdNcQ7Ps9m
nlFgPMLAYy5z8x7c/OTVW306G4C3C48oyg88llQkYJxk5JJqtr+n/AGq0eENt+0use0kYII
C5yQeh+bAH8PasC/097zUPLeJXhjT51JGBsYdcDPGQ34AdxSaSsJjKR2ynbK2JEADIQ7Dqe
QDt/Akj0NTwbLe3nijIZEj8yUMPNVyHA3bjzu+b64HGByYNY0mWLR5tjMJJn+ZRj5SWfcO3
BBGQfSqkehx3UskUkUcVzHGkjsxAWVmILZwxyDyOPTt3s2dvK8cazmQSb/MnKqswJDdgfnA
yO/QHnPUxXc1xeXUItFjeXz2cKXkR0IXJPPzA4Ocf0JySMovNSEsaxKyxIXkXYRkljtVsEn
qckHIU/wB4VFpixmWMSXgUKN4jZPLZQCegxkgg4ODnj8a6a0vB5RjtLhUHACNNwCe4Ug46n
/CtG3XU1ZnF7FcM3UoU3EDpnjpVh5L5HHmRKYzwVZkAb8hT4roQBA0RUEbRyDtA7VObuMEE
lVyDj5hSPdoDnKdefmH+NN+0rsyjAgH+Fx0/Omswkj4Vi3U7ZMZ/I1VlnKg7ZVAbnAbOBx/
tiqMsM80bFGYqo6ox/o5rOcOSFDA7c/LvdT9M7vX/ABHSoBbs7M4ikfePlbzHYjIGCBvI9q
Y0bIiiZCsmck+UcnvwDkfpVe9ht2l3OIpDnl32715/h+Qen+eajuRO0QCiTPAO4lM8d8N9P
zqstnH5YeQKpUEfI45Axn3/AFqs8KtEjRNby4+YGQqWHspOcnn+fpRpiLPercNLiJXSPcjh
hwr4bOcYxk8ZHPXNTa3przTlllMLPs3SglSoX5ATyCeBzjuT1qg1vKNYvDCq/u1SQNIBwxz
uPzZ56dMgnHoKubY1Vnugj7to2uvnsrjJyCMJuA3YxjpgCmj+z7nSJVUOlorptZWw5IwVcO
vIZSM5UjJXk1r6fpNnavp93HahJbC1e3hK/dCdCDn733SeeeT61Uh8M6RpVx5VpZPCYoGjg
aGWRXw7ch2VskbugPTHGDWfpnhLTHNvC0bwyTQo8VwLqTzFVVCYDZBBMbYIA284wAKn0zQL
Wx1hrR3ldQPLtUmu3YxhGWVFUbjtVTGhwPbOcVe0vwlpFq1jd/Zm8+yjaG3cyMfLUsT3PVd
zY9Nx6kA1Kln5+s3V9uIeMi2UMcjA5JH1LD8jWqqnGeB06npTVKl8Ag09iAcccdqNhc5HNR
3dos9/M0jltsrYXHA5b8jz1GCPWn7QiDYoUDkIg6/h61zmhQR607yW88/2maF4b65k58sMU
bYBnGcDGM/KG56gHvXuyjyEEnJP5dc/rWbpviWK+8R61o7W7LLpYiYsGBEodd3HTBHHWqEv
xHt4tUbTX8LeJzeRxGdoEs0ZvLDbd6gSfMueMjj0q8vjPU4dJvtUvfBer29nboHh2PE8sq5
2ndFu3IRwT1AAbJ4GaWjfFvQr3R4NR1mz1LSIJuFmntJJIHIbaQkqghsHOcgV3Vjeafq9u1
3puo2t1Ap2mW3lV1Ujk5Kk4OD06jNeX3/xEsfE1vdRaf4Q17WNHgkEYvrSJs+aD/CAMqNhz
nII3BSoDVZ0XXNGuraIwRzRTszWRQ2ciSR3AXLIRjHmDOcZJOG6hTiS8gmM+mpN4bN3JfXI
tsXMaRDBVpHkycsQFjPykD3Ocg1Rd/2v4e1HUrsNoL+GrtzeWcV1uaXyoztiBULiN8jpw2O
B3rofCmlan4l0iz1u7uBpyXUfmxWsUW5kU8q3mFj94bW+6OozW0fCOoxyu0XiO6w45VoYxn
jH8IBz71SuPD2o2kTFb5biZiApZfLKj03ZY/y9qzHvbqzxFcpIm1gsb+UGUk45J5AAzwzAH
r9BWg1GW7SS5SfeyMMSK27fyQwIGQo+ZT1PGMEYrW0ya00jTXurmZIUiy7liFVGxz0Azkjr
gnPc8VTk8WLLqUzPayxhQ0PmKN3lMu0MgA5Zh5g9B9cc7CahBZ6bHMyukDLmJsHBBUtjBGR
jnr/hWeLuV7+GEZWRFMoUnONxzg/99duu2pVt1immiVyZVjVmZ/vOC+SD7kKRUVjFGmpaus
KhPJULgZP3wpBOPQ7h+P5VNShWC3mt2LlZSMhF4xnd+u0fiKsyu97aGT7PJwoyJBtwd3Pf1
z+eaztKlS/vo2i8xZJQC7SA8bVUkA4x/E3f1qO1YR6lOGuW8vzAEblsMyg9D8uecZPv6cVb
dll1uz82NTuSQsBH03jgMMHB4z6c59qLxPOvtSLgg7vLG5hk/IPQjtk/RSO9VIsahcAtczq
qnmOXZtUnayncRwAMtztB9ec1t2ibo2eKIqFwmLhl2gY6qCSDn5uS3enJLbTPHdzH7QquFG
MFeowMYwAKvC+vvPzGCkKPgEIFT8eBjj1p8d7cSTELeLKN2QhySAezAfWrq3cYcvMV8sc5C
nAAGeuaedRaRPMi2mNScnaPpnG4EdO4qD+2LW4xFCd8uOisMfXG6qo1RmXduTIPI2fNkdRw
3WnS6hMwmUrIhCswzC/HOM9eOn+cVl/bLmRk81mDHKsrDjJ9Mt75qRLW8kUNBdrHHgkhFKn
pjqCaieG8SfY99ETISV4B/IlT0GKotiS48szBnZsYVkXp9FxnrUkrXltPs8qWSIdJHDAHnn
0B6+tTzoHjMSxObkqQhc7QRnOefm9OlUJbKWSNJZpp1VOVdiGVycc5BJx05I/xpLSCCUrNL
L57EkqQAx44wBg9Ce2Pu+1N02CC3vZJRGB51wHdANgOVIXcv94gkn/eJ71PrNtL/acSiWRG
MDIzIV+Zgw9fUHNZALJeKZ0YxyWzkxjC7P3kXAAJA6ngYB71ZtIhPpRa6RUCMzRxbgyldxB
GOM56ZyaivlV4fLgk+VI3VWwijtk+nI7cCtXR76K5g3gYZwThTu6845xjAJHJ/DHNOlhmlm
SVZQLkobdkifA35BUs30JOPeoZtRj+0w3kZQ+XwH3DGGGM4xwBxwPWr2pxNHrFtdRqrLyr5
T7uMsSD1zjcKtPJ5E04YHGxpE3cj1xn8G/AVW05DHp8e7BLgvnpndk/1x+FWiSq8YzjoaaF
wo6UpTIGAMnvnpTFdmGIUdwvBbp/SrFxkXE2B/y0PH41EACgGc5PesxUfTdWmjjBa3uY2uU
RzwGGPMA785yD7sOldM58y4yARuwSD1zxnpn27881zHgF31Dxz431dUaO3FzDZxndkO8QZS
c/QA/Rvzh0228QXvxr19ob20T+z9PjtBLNZO6CN2WVV2iVfmGTlt2DzxzXqZRZIQk43b02u
oBCsMc/p/OsfwX4Xg8I6Auj21xLcQLM8iNIF3BWYnacegz9eeB0rxX4jy2ul61q8vgOZI7Z
rDyNfWyVDbAO4jUYPAc7sYXkc4/jr3XQdEsvDWiWWi2+wRQRhNzcb2zlmx6sST+NeU/2cPG
J8c+IdJDQC2vIJdMuIXVxNd2kb5YKOCGVlx2O/PqK6DwZ4yHjrxbNqEMMcFlpumohG/Jae4
8t3ySB9wwsgODnGc81T8a+A/7U8X2s8WqzW2n+IpYrPVIEj3+Z5SNMhBJ4JEAUYHy8nJyQf
YItgTCqAF4x6Uk1zDbRNJNKsUYGSzsFA/E8VyWr+LtEjkXytStJAwyHSdSv/fQz7d8/TiqX
26Ke6hjCiUTKChUjGD3yc5B6Z6c1Or6OLh7V9Ps5n3BTvjOC3ZcbdvQjgsOuD1zUN74d09d
RgmsbO08mcIEPlAg4SfczYILD506Ht14qDW7PR5tKMU+oxI1u8jTTwRh2CkESLIUAGcksSQ
MYXIyMmlpeoNcWENhdMtztYn7UZA6vGCWznAAHRcdskZ4NaKwudVmuvLbypJFbezgFQqhVX
DEdW3fn0zVlAG1XDlxJ5kagbckdT83Xj74PpmnaKDO11cSMeJjFkc8KCw/9DrMvGEMsqtG0
gkTGxRzuBO0d+z/kKuajOkWlWrMSqSuCWPGF8tjnP9KqeF4ma1sZzuVPssowOMsWTk+h+U/
qO1SaPbJHNOSqs8ZVdwAOMKMj27Vz01qNP1e0SNFBNonyMuURhnJA6n7xNR3F2qPcTS75JX
naNEJzuQ43E+wVRzk/exUWhQ3MqRROmCUBkaSMOpYgDB6DIwRjPpkHjFy1tTa2EaWyDCJ5c
0IHzfMCWOTkfMdox7D3FW9N0aKyR3srhAT/AMsDL+7Xd7LjHT9evOBsWkN1db1uY7TaHUrJ
Bg+hIIJyCMdQO5q+0dyZ2YMrRBvmBhRjn0yVA4H+etVzf6e8ETSC3CyEKNoC/MR0OAMZ560
64tktbV5IbYglHkKI5+Zx+PQnjA/wpI7OzFsA0FwkjAFvKcMAccgH0oNnYCTJiuXYAcSANk
fjUYtrSIs0Nt5UjArloe3BPb6flUUSmFpQ5KSBmO5YmwcHGc4657e1E1umoqtvcwvLEykYB
IH45AOcZ6e+cVlTXdlaTJD9jVImbCurnHOd3G0jgqf09arXbJJtjitSVdS4mkDbEJHGTgAA
c55GMjODUb7vsXkQeWbcKFnGxMSkA5wQeRjn17+lXJFa5tDNJFHIu7IKseeAc4GQeMd+KzI
1d4Hj+SIgqzF3LtjJwQTjHCk9Og5HYyQySSfb2aTbBFMEjBwpzhcsRxn5gB6YA5FENuJ42E
knmshZiVjxuyADznnjPIJ6fWotZghbULQXG14xE0ZJ5UfMgJGQckc9qgu4Y7W+gmRQqN5iS
sx2llIPJIzzhRx19fZ+nSSBJEmEYEjjKRqWJO0deuBwD1qs+mIG+bUCGMSxeWFyVC8EnBwO
/btjJqxaGLS5jYx7oYyoMYRhuIJzgk5PB9hw/tWwBGt8j42heYg+SzSDAJJJz6D9acbTdM8
TWsLNGcAMMAjj5sc8cjpT8jUNNgLOQwfJIJOD909/r19aqapHPLp8RilKTRt5RyMhweD9Mj
kf/Xq+karCqgj5FwPypcZxk8d+aUlIwHbOAeAB1qu7Hy0echYy3KDnJ7c9/wAO/wCVB/eAF
wB6BjnFW7nH2ubjne2PzqIR+Y3lxMu8Atg9vc+1czcrdxagur3MEkTQTrsQyA4izjkg9wW4
x1PXjA7uFAs/ytlFLL09yP6D/Jrn/D/hy58D+G3RPEFtHZW2+8uZDp7M0n8TM48wk/Ku35c
cL681iaX4l06fVr3xNFbeNtOTUo42vL6HTImtAkSBQ/KyMq4DE4Ld+TXb6Qx1zSp7zQfGkt
+87RmO5uIoZVhCtuZGiRYypZT8wOGGVOQeuRpFvF8TNJ1RdQ1rUJ9Ng1J7d7a28mOC5EZVs
giPzFRs9PMY4/iz0t6X4c8HX+i+IfA2n2cttDbvGl9ECd+WAdJBISc8qCM/3cFccVduvCOq
3ugPoGpeJ2bSGQwvNFaiO7eMZwrzbyp+XAY+WNwznGTWD8LIvttrPr1rrN1JZFpbGysOVgt
IVZdn7vnMm1VJYknDcknJrK8MP4f+Hi6noWmNqOv6i155lwum2ZleCNRhUkYEKdp3A4wctj
HauvtNRtfFdnpOr6PfxiGzvfOZZIiWB8uSOSN1yCjhZT69AcEHnpUvJN/Gdg4/3gO3sOOv1
+lcZrV/LrGrPBMkMbWV0Y4kO5yGwDuIBwTjBBH3Q2fvdKDafKhkDSKGZ1PmxY+YrggYwTyT
jkkDJJ4HNmW1nsLGeXTXie4AVpSkQ4wp+dRnJJwPlJPB9Opp+oX13EXtjLFm5LPKURtocPk
ksMBRsXlSeD949a2bSOW9tvtUdxJFFK7CFYuMxjhcnrjA3DbjhgDk5NZc9hNfb4LmWE6dcR
fukhTE8zHlncjC/eIbgfxEmltoo7Rp4Y1hd7X/AJZhSEWLj5SeMYxgE54XvS2kL3Fk91dPJ
5Um45jb5lBbeCy5weoHHJA75FJbs5up/sbYTyZRuKhfmA2gA4A5LDA9j610dmBBbsgkWUtI
5DgYzj5Rx+GKybmS4ihu540D+cyRRAtxzw3uO5/A1Z1ZI5/sth5eV/1gAHGVZVwfbDHPtUm
iRQx28UCFfLSIFmHTByT/ACFRWMyDT2vdnEpaVs/59AKwdRfzPGcUUCAyR2uBk4xwv+B/zz
WTeW0txHJN5CTF3k477SzA4OevXn/YX8eh0+3kn0y5leQiQqzKR0ZiCWPvz+nWq0l3bW90L
aUSFvOwCmxMEAFcH+L7w47d+Aa2Te2d3DHHc24ZDjAkTfyeOhBPt/UVPHpWn+aoMK4ViojJ
IUZ/2cgUXdjZoRHGqpv4bySULAYyOOSPaqVnZRS2AUNi1bO2IqMn5s5YdM5HbHGParl55sh
gjW5eNUIDPHt+UYPHI47D0p9zcXsUNq1s5fKM0iKB2xtOTjHGQevtVO2jvNQ+0nU3CKCAgi
OMZ9+fSojDDFkW8s8ccbIpQt6tgMc89/0+lR2t5fNqlzA7gIuRGzR9cjdzznI/9m6DApl5c
OlwqS3UgDru+VdowMZORyByDknBx+cNzp9tBc2zQ7N7ygg7FVn3ZwuFxkfKT359cHGhcWZB
vJcYxgRiVSVHyg+vXORkdyM9OciAWeq26tPc+TfKuFFuuEfDHC4POckD1BUHjOK2dNklvLM
j7SDboxiyFIkbH+0RjHTnBzmq0ukW/lTwiQRruB3NLhtxAJOBx3PapNHt0jjuIw8ZLAP8oG
SDnrkk9h6CsZIki1GWwikeUK+PMl5OCmecHoeQfaotZgMUcWMuWgkThMN8u0Bsck8AfnmqN
+nlmJYUdn8xVOcDO485Gc5wMdOnWp9N1Q+a9q0RiEkIeMADEnC/oAV5GOh6HikuYhBq6CC1
VC6iXfvHAJII5I3cZyT7Y5JqSeBXtxJaOJTHKC1wADgg56ZHAx14z+Jq/KsUotpluhFHatn
D4G9iPm79eg+tbUKrNE0h/wBYF2sSPfr+vWs6BQJJLXeFVWGz1Kdc4+uaq3EbjWFtwf3cmJ
GDcnK4Gfb+H9a0GQBMj5s9Mce39KqvcZl8mEBpevT5QPU02eRLZvOdhJMfljQkKWJ7Lnp+P
v8ASkw7XkWXTMeSxHQ8cf1/KptoJ6ikvJilzPtAA3nk/wARDchR64B9APp0S3ufs+5LJY5G
Zv3kj8jjIIPcsDwee3XoKp6naJPp81tmQkoW3M2WOASMn29vWur2EojRqMHk46cnJqSX7Im
nXBv2hFqYnE3nMFTZg7txPGMZzmvPfB3xRjbwjpWjabpt9qmuwWyQGC2h2xRBSEUyOcbVxt
JboPal1zStQ8O6dqmu6rrOl2XiDxEq6X5EIMNnH5jKrOzZ3FlQO/mN0yR83GZfg5d6VZ654
g8N6LqRvdOiEN1bSMpUyMUCTsQQDjeExj16mtb4cyvq3ijxt4gheJ7a51CO0iaN9wbyEI3A
85BDqc1o/E3WLew8KrpUl5Daz6w/2FZZmXbHG2PNkOSOFTI4zyVHOa4X4f6vZ6R4Z+INh4d
v/tFlpyPe6fcyJiVi0LcsGAztMafwjqeOQB3vg7w5beHfClha2EyySMguZ7ll+aSRwCWPTO
NwAz2A9ybenaPZaVd391bwrFLqE/2m4j7eZjBI+uMnPcmtFZQzJ0YncAuOv+cVyF2xt/EWq
W935jRPOZEd2IBUqpbJwOBkqBz90+9TWspVYZLW1VYJGKnEZG1F43HBIUnpkBuOfpIuhrqd
3JNJdSJpm1FW12qQwVmZXLdRncSOD1VvvAMtieCDVlubPSrdS0m2OSeK2GzCYG1ssN+MEYz
gKQMdc3tWW4j8m0ubR4bNwRcXZwVUYJ6j7vuSMfXoYZLi2RZL8hJAzCG2CHrzwM9Mk5HXti
qupRzQQppMZ3vMw37I9zBWJ3E9l5zjPHB69Kigto9Pii023ZSQfk2ZaaNSdxDNnA6Mcf0zV
i8tY9LsbljlZB5c+SCQCrbwvbjdnjvuPPGaXTDLFaWsDebbz7SSrAsrMck8nByD2P0qrlri
7X7OwktopvtEO0/xBcNk/Vm7n+la93NZzzNLNGshtoGOxj6nuD3yhH4H2qtaTQQ6Dc3Qd1t
xGse9lLFVIVSSCeo3Hgdx2qparcJa29vKxjhHRdvzP3P/AAHr2z07ZrHsphd+I7yVbbzGC7
o9w4wcZwR3xggev0NV9NEYtbS3nZ4zN5bMxAwqHrz+J57Fhwea66xWG30mGRY3xcOshVhyr
SPx9MbhWHeJJqNzbtDHsEt6BE4BOAg3A478Iufqa1ZMf2hbQSxJIzyfLL91tijcOn+0PTue
B1LWvL23ub91WRkjJccBdigDOOfYj/64rTObq6KO5OImBIOGG7kYJHHQ4zSqSYw2MBvmPqM
kn+tSSyhJmTCkIPmPUg8f4/pUCy5S0VQPkt+QE+mc5/3eOlQTanFapISVLAjKhhnPTj/vof
mKluCJVU+Wm0OG+9ycEEdevaqkMQlvJFT5R5jHcGH90j8uMfpVEWJiv3F0ILpGyVjm5IUHt
1xyV/LpyMWriCNJY3S0Qh2XG1OATnoNufbmtGSIL9pG0eWI2JPl4Ixkde3FYVhCqxPOzh4l
wctlehICrzzyevbJ654m0kp/Z7sxZVMp2oh+6u0AZGAeQM/jWZq5UC4txF50Mm1zFI/IwVG
VbdxgAnnpxkjpU1heywTW/lsojkgKDIA2EnKKduADwcADqDn1qLUFlh1CeWSNvnjDeYi5BK
HIzjOMBuR3A49Al+Bdw2zLJHGElAQsM8MoIUj8h+PWs+e7RLDzYrkytHGsqJuVcAfOOByDx
3q88ojlheONmgRsZaMrjccEgkcqQc4Hp7VoKdqRshyqts+UcEEgc/gAf0qjeQXcLyzW4+0K
q72ik5b5cngjGeSOD/d4PSqyXUVwoluVVoZyGWPqythcbsdB+ecjqa3tNlkeJTPtWQgcZ6n
19ieOO3TJzVTU2EM9vKCch9uR6/8A6s1GlxG2pTyuRthiVAMcuxG4jB6nG386njSe5R/OAt
4cYIPLj8c4Hb86pC9j8wWenRByW3Gb7y475I5PP05HXjFVbeNEnub64k82QPheMAeyjtkgf
5FaMEbJFl2zIxyxAxz7e2AAPpTzg9Bn6VDd2jTXV0JJWQvIRiI4IXfkc9uMDgDbyQSeadNO
lrASwbcASsaDLN14Hr19utZks1xqC/ZwCo3fvFhJBAO0bWJGQ2c5UjP0613Olp5mkWkkh3y
PDGWbPqo98d6uGJZIXiVmTcpXepG4Z4yPfmqXhjRR4b8N2GiR3AnFrGR5gj2b/myTjJxyR6
9KztZ8DWviXxTFqWvTLeWNpGFs7Dy8IrNnzGkySXJ+XGCo4xg4yZb/AMIRDV9O1jQTBp9/p
1vNbxQCLbBLG6sVR1TB2q5DDHvxyCOb8F+EfHPg3QTptjc+F2iaR52eRbiRmYgDOQyjoqjp
0APJrcl8G/29riar4u+y6iYbdILezijP2eKTKvJIVdjklgAOnyDDA1Z1bwXZajqBuo4hBDP
pT6PLDHhVS2OWXyxjCsr4A7bSeMgZz7LS/H2lpY6Xb3vh2fS7WKOFbma2nE7qqgAsgk2k/w
DAh1zxTNATStGTUpHv7i/u7u4je5vZtpNxIy7VWNVGdowdq+hGMrg12kNhiVACwHp3HFUdY
8L2eoXj35kuIpNqrKsewCVQeCcqTxz0xXOahi2m8m6m/clW8pPubsD7rEgBsHHTB68cZqvL
dCe4eykZ3dVSW5WOT93I+D+7YAcqBtGBkfMM5Gc9V4ckgtoJJJZNo5Zt3C44Ibntz196lvP
F2kxzGFmnKBA5nEL+UuTx82Me+egHJIrmbPzV0jTBHwIIE2BRljlcbmzwc5J6Ag9utb9toi
31vLeLKI5rj/novmoBwDxkZztHU8Gs9S9lqtzbXTLHcOojtyq/uW+X5cH+91+UAfxY4yary
zCKaybc07hJAAWAViBySeMtuGF6de2KuC6gt9E867mjjeUzBQduWbcwIVehPPbnp61zNnq0
NpqDAw3SwyuWYb1UqxI/dnnOSi54JzjODyRuXqD+zHe3kadblEjzLJnrIc5/4Cxz7CpLSW2
ks0gduCWDR9ZSqg/Ljn5sYbj34qq2qq8BumjWIxtvkjOchcZyfX5cnGcdfSs7RRBHbXOqct
PJu2hGGFEYIHBHBJ549aj06GO6MdvLG/k7xak5x8sR2kgnPVtv/fP5dJrN2ttIo2BkQtLx6
IhYY9t20VlaOAbnajuwgiXeAflVnx7cEBcH3OPWpri4ij1vPlMzx2xYYb7uDg8Y/wBrFWfM
X7Pb4K/viqnPVgwJP6Zq4snkNcTHOVGQACeg7+vU9KeEKiNB91CAAepxVCWZxqt9lgqxRA7
iDyecnHts/WpYl2XLgsWHkRqOfryOPrWeGi+3TJG7tOMFsRhnDbTtIY+xbjHZuvFaMRZVVp
mjMpOCEBIyT15/D8qhtgv219rEEyMD6AfNz19RVW4bGp2oEo+0GN/L34XIJXIz9B0q1dBRB
CSpyXjwGIyvI4OOnP8AOtFVQwT4VSNmSCRhuRjqOa5aJ1EAMCLNEz7VxlwAuRnhcA5x1J9u
nGhpRCzXKottHG7CQqN+8sepwccfLT74JLbpJO4aNWCSb1G0Bjt5J9ifz/KkIop7gyqm5UI
cGMAArwPoPuFc56fgKXXoJmtnkGflBdQvUkDnnjgjIrMv4xPHiBmRkVpFHlsQZFwRjP3jkZ
992aD5SwyAQtLHJFsLROSNh7DPyjqP4vaq0N1KdPgswJSCgDNbg4CjIPG8ZOQRwPTOBVrzf
tMSOzyunRlclARgAZA5Y8c9s8dM5rpctZGXUpJZpZJukCjcMdhgcAdDkcnPOcYrRnFjcCUm
Zld2EbhRgKenAP8AF2yOh5o0i3EOnF4nNyY5ThSSApAAULntgHHrnPWtPULSCe2KyOwjJDM
FJycEEYPTBx/OsOTVdP0xnuIZEkubuRSZmfe2DtQHOcDOe2fwFJcG5uHiimlPl+av+qGBIM
jhgScg9Ov/ANbR3JLbGMDy1wFZQcEccf5HFV408qRLdCSqDc/mZJ5Jx/n2qaSQKuSCWPRcj
JoIdVBc4z0FM1O6c3stvbjMxL/MFztIP5evX0+lV2u7C1gnEsnnzuSqxo2zJPQAk5z6AcjJ
45puqxvFJb3M7paW8YWFF8w7jtztCrtHPPAzjA6Dmu20FHTQ7JX2bhaxjcAccKAOoHpU7ZM
hI9eoHQcUbT56kFclTjK89R71NLcxwRmSXIVOpHc9OB1Jz26nNYsusyatBJBpGzzCFJlmYr
5ILONxXIJH7s4GRnI7GtLSd0odxcNJDxscvxI2PmkXJJwenJP3Tjg5q86szBhM/wBQAcdR3
H+efSs6516wtHEC3El3NkII7dVchj0BIwAfYkVWlkutaeK1t5fsVtPb+cs0ZJk25AHoFJz6
nvjsaz49Pt9BnllhluyY3HmyTnMc8jNwCc7937wgE8A8kEgVpaT4ifUrqL7NJayQMu8nDfd
2thlPTJK42H5gASccCtbVNYhtLOPZbXF1JNKLdIoEDMWIJ7kDGAec4rh9Z1W2jQxXtjPb5K
7TK8fLA9MRuzc8g4B6+9Satb6fpMkEEMMayO29baNACfw4Cj5jgn0yMniodLnEri7v7iDKS
7rZQw8uM/3gDgM2QeQN3JxtPWxcWaahdRSvbXE2nSKVcpIwcnIJdskZHGDj16N2rXV5BHaK
LCD5VZY0eSB1RDwMBflJPBHHHHX0tWevavaqsUUtpMxYBYJY+V59SwPtnLe3TJzdZ8QpqJ1
B3dYb+zjMjwxNuMewb1dSQD6egBI74zfkuILhSdM05popQSDIvlxtg+jYZgODjByD6cjprD
SYreKSETo1+UVpJWTcwHbgnIBIc4BHJY9SSeT8W6bDfTCU3sC3yRCJSx25Izzw24chu/5EA
h8dvLb2tgr27OPs8MToRuYFTjcoGQT8x79h1FV7jURDewMqfufLkaFyduOVHGf9kkbccfkR
BeXUMNs2bEWscsnlctlQsYG5fYHaV7devFT36x2PhSKKNGCugBAJBXzOO/P3m/IU7Soks4Y
5zDDJLBbfaJVfH3mDFQufu4Kkk46n8n6nqUj65LFE8MCJCIS0qncS+Cdo4zkBM5HGB6mqlr
BcfvGY4jRQRNCxjAQc7cdCR8369BxVqJZEvyZTAltIQSGdixYkbWyOvXBHsDk9K0THbRjdI
8flwsCDIQNuAQPmyPXHfjNWXcNayY8xmZiuEHYnsfpU8LkzBeTljlD2GelUEkjaS9aSQTLP
OUAHVgFAK/nuP0otZgbi5UbneLYMYO0cfdHHXGDnnt6VbyuCpJO4jnb2/wA9PT8sSBg8kWZ
ZQCw7enJPP0qjB5bXTlTyrZIA+9y3+JxTpIVlaNnQMEBIz1Bz7jNVXuoJIv3RDlGj3jGQPm
HGfwrYjPl2dz5kilD6DIAHYd8/4VzbSeVcIUWOJUG5BnlVGCASOSeQf05yafa6iBqMc4Mph
kj2DzQApxnnecDJJAxnHp6Vsu80kEsSbPMaNsMGJw3YjjpnHWub0268i8WWd1AcLEI1Q5Vi
OgJ6Yzn0x3JrR09rvUr65umb/RS3lxBhjP8AtZ4P+GSPSqfkWVncbSwaOIFIIgODyM9hkA8
dPX15gsbqKOD7NKqwyIxR1kPmEEejct6YyKpvd2mkz3iOitDdkbld1XLnIHPDbhgAgAEjB6
1fmjkTdbOxy+SgQhQx7qQOfXOc5/vVZ+xXaq39nqBK7jZPI2AgGecY647YA+mOZBFpukhvt
t4jSuG69Tu5JAGT1+vuTVUAWG6WwsZIbYNvkZpWBPJyduc8biee3qcYu6tMEsZpMZeJWZB9
3LcgAgdfTn1qlFpUSxyT3qrjBYIRuCj16enH55ySadDZPNaLJcRx25kUb44mOC2MHAP4fnR
LbwW6iYLzF91ckc8Af0HpTbXfdA+Qflzl7jtn/Z9egxWnFbRQnzGALE9zk4H/ANaobi8t0Y
K/y46ZGc1Rmtrg6hNum8uLz3YJGoLOC38Rx6cf/X5qOdrPS7aSdx1QlmyS74GercnofpjHW
qUE13LGNSuVAi8vFu0q4Kg5J2JjOT3+7xivSNPj+zWcMQO4RoiA5zkAYFErs7knODxxiq88
6WEL3UshEcSEsdueP84/IetUJEmuxbzzRqQHDRWgcDe+I3UhyBkLhyfx4PQraJBbvJZ+UJn
4c28SkopwoG9iPQEktgkBuDTJNWvJJTb27JJMMg21kPNXPYGVgEQcdCCfTnFSC2uL5pIryF
5ZUVgRIT5ChlG3OAFfBznj+En0FWY/DwEoH2iaKJXBMUY2q3G0n6ngZ7DOPmO6p7Hy31G4j
W5Zp7JpVkU5G0TMJV5PQAcD8RWTObh7iRrrRrG1u7h/K81pN2RnCgsEB5woAJ7gDNVm0K4f
VAyRLbvhJPNtmZNrDodp3B+AvBAHyjrwF2/EQuLrRporTeZgyPHtbkFXDf09cdsda5p9Lkv
NqaikMQVidrxCdxnGduchOAvByefpnSTTNM3ALZbSjZOxtof3KrnPfsK0NN0mxtQ+ywtY+S
FdYlXOeQcH06e+M1rfZrb7GN1qkinqfKU456YxzVeS0s0eMx2yhgDtMPyKAf4gBwTXP3emL
YF547YzRRlpFbccq/UblH0xnB7ccVxF3sk16GK7dY0mw0s8ON21R8ygcAZ3YJPYYruF8UWB
dIdNgknmXAaJVARSRz5khyBwxIxySDzzUUU99OYjJdXSpGd0XlysFTHHOPvjP9/cTzVU/ab
9ZI9fksry23FkdY2+fAwMnIB4zlQCMng1bhka11bzbZAllHbhGQrgb84AHbgdhx69BWTdqL
WWNY49oMkhILAMctwdx4PB+6SBg9sAVSnErSW9tFaeS8gbYjucA8A5B7n5Rgjquc+t3xLLJ
e39lpsSFo5MyPhz9wfdGPfr/wAB962VAjsZZAxCtlpJNxDE+gB4H0Hr+FYmnxjV4bq4uI4f
JeTI3JliMYU56gbdv5d81LY3TeRN86fIxLzjJUM3OQOB6E+mOlMM9ncss95kRtIqrIZ8D7p
OMZx27A1cihjkWKSOLzrWSPAJJU8jIyeq9f1AwOtQxubKWPYdzuVDJ9zyxnDfL+OeR64q6N
SjN2wMjhhGzAONmeDxz75rGM8SRyNbyuJTKd42ZG98Ehc4xk859u3FW9J3xxzGSZS7uzBC4
+VQF7jryfetJWTJwTtPTHYe9MN3GLyFFZWycuQowAeh556kdAenuM14ruKGUGRyEKBlbqTg
njAyf0471LH9nlY+XcswHUBurYwc56cj1qK9aGIs+G3rtc7AQRh16jPPTv6+9MF4Dp9u0wL
w+WHbOPmB4PXg7sY+gBqaCK3voYbx7f723CFsknOQpHQ44/X1qnd+Zp81sn2VXkedANmW8i
P1JOcngnjpkc9K6Uqi3AjIZgcgZPJ71gX0kNhfXEMSD7TjcXIyoTtz/wACGeuPwGJre6hWF
4I3kkllUAguwJA+XcT1A4xj257gUobdk1APCh3AEPMIgnGecZx05wRk88k0ulaHqH9s3stx
MPJlG9IwMjbu4DZ6kbvetTUNL0tbCT+0tiqgzlWIKYOcDb05Hbnr9RkSX+kG8YWNi0tzs2i
SRivY445P59femW9xqdxaXX2i+aMOmI1ijVNrg9jjkZ9fQ8cjN7S7G1tYwUURmZv3fmShmH
AG0c+wP41qsYYfkC72JLMRzn8TmuUv7xpNbsNNaQhriTziSM741+bn3J4/A1szozFQCCgO5
8MBn0GPQ1CL1rpmW2Hm7TtLHhRj37+nfoKSK1NxKI5/3yR/O3A2ZzwMdxkA8+xqa71C1sVw
Hy/YAc/lVEtd3shckwQt1Ucs3oPb8Krzx2Nkfmh3bmIyFLHjHXH1qzf30j6jc21jEZJklZZ
JDxHGfc4OTjHHPXnAzVZbe3VjM5N3dQfJJNKwKptGRuH3SQfQcc8cMTTu9QS6vEsC8jNKmL
uUHcY4gxJHsSTj5enYnBx6Hp1w9zaNvQDbjJcYDepHFK9snm5EihSeFVQM/WqGt+URbNJG0
qRGR3jBHKhCc8+4Vc+jsO9TwMgmkWaSF2iQrdXBkChA3zCOPG3GMjJ4ONucnkQWi2spNpLE
ZYzIz+WwG1crnbIAcNnk7iWBYE5BwBrx7VjWMKygDAXGcfTIqnq8k8kcfksxl8xsBSQsjCN
2VSRyBlVJ6Z6d6qWwsLe5tJtOgheCeP8Ad3FrDtdm3YZpNiBdoByQcDIxtJxUVzbpqWqJHh
YjKZjcoc7LgQv5aK2D/dZjjpkgkdRUp0nTWcxvp0djdSIwzDCNhGMMN20AjnBVgM4J28A1g
6V4m0/S/FmpeGZYraygtPIWOd5QDcSugbktjLHKgDJJwT06ar+LdCuZZLcXluhZo0VpGAEg
kjV0OSejB+AeTtbGcHGHp/i7S9Wmgjdre0uJo45I4J3Qs5dVbaBu3Bvm/iAzjI3Ctb+29Ot
tbXTb2/itp5ljFujOFMpcuMBc/wCwPxYDrgG/LrdvFrI00WcG6CAXlzcXMwiSKHcyggcsWG
3uAuM5YHAK3njjTrOfR0SS0bTb2YxnUDIrQKAkzMA4OAwaNAc8YY9wcSard3ttrVvYWOl2T
xXMDyrLJeNEVKsob5RG4P3wRnA+9yOM5yeOdBu7awkbV7OC4vIQ8aGbuRjaG+uV+oI6g4zL
7WPDlyZ2vb3T9pKA3DSK0aNlgowflIJV+gzwx61YW9tnihikjDxyIrQSQcwzL94FD0br0GS
Dngj5jK1yTEY0R8kqEjiJyrE8bjnPAwcHqMDuamubdC5d5fJtkwC7qDnoFAzknPTPfPFV90
tvZxGHyxNPIZDFPkbiTkcnoeny55we2arPfXMAhWbKOVUENGBsY9cZypH0J4yc4HEunWyzX
f2qWNkGP9S53Y2su0ZzxztI+gq7axifVLmZ1BG4RJlCpwAN3YZG4n/JNRa3YxXbgSvmLaFW
MjiM54OPqRzjPHWnyoLbRriOALExjYJgdDtOMf54qGwtYYLURgPMQCSzgnrg5JOeefXP06V
U1WH+2LWTTLQLLO8i7nGGEZ5XJJ7qPoRkcciory3uNKtG06OVppQqR7zGBgZXLBSCCgDYDE
8lCCOM1mabdt/bc0Oo3B2kxxrF86bi2GAUAY4O8dBgKDnGcbd3aWqQzMkK/vIy7O3qQeSfT
nPH/wBeseyuprsxxwIu0RMzmRGG4kL6jaM/N97rkdMbTDa3MpuEuLtDHPJI3mIxBWT52Gee
OPl6c/nmtVWFwGt47WGN9205jDlF+mP5+nerN61rp8Itbd4o53I81wM7Exj8zjgemT2rNFz
eW9mDplziMbWmWYFxkjGBuBI5yCBnGOgzxajv7uCCGa5EUasu3azbWfJHG4fd6duDk9eDT7
rVLZh5pkjhOxl+ZhsLqQwCsOD39/UA1Ax2xbUM6QR/KvHyqVPUeuRwPoKnspSmoDypQqyrl
hEu52OcEDI4X5fUdalv7gWljNHFErlzkjzjsQ/7T5yTwMjgHPvzqWM7XVjFcSy4yvzMVwQ3
TJHbkVVvNOW9lRbqaTcF2+YrsnmcjGGBGcrgYPXHvmrCmxtd0aQOzxqA2FIz0OM9T17+3Xs
y51SZI3kihS3AGS8pyQfTaPbNYeoalqi2aXsUkpMbbwiIF3nDDHHJOCTge/PFaYkDaQJ5oF
Evk5dJD1+XJUnoOP8APWseCa1uNMimuJYi0QBePCh1JI+U+uCAOcccc850oLC3VkJA8lCcu
WPz4GOTnoMDP0HGKu27SY+1Tja7H9wp/wCWS9z9TSXF3BAg85tuTgDPJP4Vx9qbu61O81Ao
8f2UKimZc+Uv32UAdflZep7+9dcNPjntUW4c3OQGJOQrDr90YGPY/jmi6ubaxjKeYvmFMJG
rdW5wBjnqMflWRDPqF3EkdsWtYictMwG9/XCnpx69PSop4tO0y4WdsPcMcfvHLOfz4A+gxS
RXF9LOkbJIhI5RVAY9/wABwfyFT/YYoTvuZlSSQZxnd+Z55/8ArVNdBlu5tqi2gSZy23G5i
SQcYznJIPqc4OTlRD5DAG3hMcU+BuRANsA9uOWIAIzxwOvOc42jWviS4jgiiCXNssqlRsCe
X8pHAJAAIPpz0PStaHxdts3WyeOKJEPzSrmV+o+WMHAOcHLHAHUcHM+k/bdVnD3Oq3XmKDj
ZII0yP9kAA/qPzp15eahA8lveRiZUDCG5UgEkjG2ROjITnOOcY4yARI/27U9Ms7i2EaO6mS
eJHeBJJGAIY4OQA2Cf4uvPY5epah/Y86Rw3kv25bRlllRHC7ymVL9VX5whAP8Affrk1r2V7
HeQebDrFtIzAASz3pO0jqvkwlVPGed/4Vq6jdSiweSLUtPMqg+UVtcHPQctLxk468fXpVq2
hsbjTIZbQRWjmVpkaKJSDj5Ru45BTaCRg46EZGMi1eHTNRuxJqMflxyKtws4LGEspctGx5I
ICE54UKWLHGTpanb3Ia3nsIBcyCUA5nISMYJ3beQcHbnHOM4qDTdFsZpJri+0u3+3xXIP2i
aBWclQNrCQjLAdFbO7AGcHIpl3oeimJ4n0zT5InCqYzbowcKMKOnRRwKzn8PaPDIki6RYeZ
GY2R0tkypUYUg47AAD0xWNqUvhS+vUa7mJu7ViqXcMUjGBuMksFKqRjIJ+6QCMYzXWXUWkX
8gF/DY3Unl5j81FkJQnORkHgnPTr+FU5I/DotAJ9PtRaBcJF9jAxmPYygbeAV+XjqOOnFaD
eIdEuJEuJLy1EwRk3SkK6A4J+9yOg/IelVG0Tw5LGkq6LpRVVKxMlqhCKeoBx05IwPU1zur
2+m2FjM0+jQ3pZwJFmVWwu5mGc/wAK7iAR09u1zTtZ0ySzitxFFDFBswAoeBcfdGeQAM9wC
KmlsXimW9sv3iS7pWgdyU5GSyEdQSehOORSLfLOoSISblLAx7QZFYcHavIUcYyOOvHq+2sp
WmG+6YqVVgs205YYHK4JI569eBTRcWUU8yvIXmWRgbaJmfPsUBJAyPp2x3N437Mqx2FgpWP
qskowPfam5uvt2FV7a51SERxtBaZwQMi4Dt6/8suT9AaS8vxNEkkiOhBO13IaEcfeLrkBc4
6kHiqj6npljbSFJ2nEQZkhgO9mwGbByePlUkZIGAOvehqesalJM0VlahbdCh8wfMZQcjI/h
GDgHknuM450tMuo7K9jER/dnhg7kkqeDgd8NsJJ6bz71XfXb27uZcvHLYrL8qWkhJf0Bcja
GyeFBH1PIFi0tdOkZNStJJJoSd1uJCxXoPm+blumfmyATxUmptmzuGZ8Iuwb+nO4D+ZrCkS
C9SRpj9iuGzl9wMUozkqzeh4wSOMdex3dMy2jQ29xHFJIFDsw+Y56lw3ORn+L+XSqs6yW0r
XMEzspXC7sEKe54H3R+H4ZNZ0Vv5LSGS4SW4mYv528EgdePlwDtJ59z24qzbrDIZ5LkqLeM
IA5bcHyATkd/wCnoe8l7qURsS1rCpjZwkKN1cEgF2BIHODjvx9QMuCwS/Qs1utwhTIYqPLj
OMfKCD7Dp0A56gbhk87T03ygGPKqFALFwM4AOee3rz25rON5bR7FdsPEfLIjXDKd2MdcheQ
vv/JVNvHcRFzaQKwDAzTEkrnsT68n/JztxWyPbJGsYaAfdETEDHse4qtLdzWw8yFI7/TXA3
oh3NHjOSBnkZ/zxV/91qEQlthvQDCyFtmPUZHPqcVXuIwkQEqrOFYgKy7sk9DxxWatwbW8i
gLiW6U/JHGflj56KM5GR2HAyM1bYm5tILGVEMk4xLGmCvloOh9QeB+JrNvkFtqctuCq+czu
4VMejDsOSuQSCTwtaZjlu440it3XDBvmOwMfcDkj8hxV9bNnO65uWPHCRHaB+I7e1JLBbeY
JGhTcnAfaM49z1rIsb2CG3kRHM88zmWQIQxyx4yfpgewA9KqxNfLeNZ3M5SDBaHyzjPAyuc
5GM0957JbnJVXkVvkXBd8nn69Tnr3FVJry9vJmgBMEDDOIzmZgDyq9gfrU9tpogZbu9PlKo
A/eODNgdfmJ/wA47ZqU34kOyzj8mIHa823vg9z9M/l25qq00Ax5IWc9H85icH2wrf5x+Gvq
R/0qVBsluXkJhDgsFIzg8dAMjJ98egpREkMWI1ULjGTyWGMck9TwB9Ko+INPg1DTFU3T20o
yiyryHBwShA+8GwOMZ4xTbW6t7Zwt1ZzNIwz5CQF2HTLfLngZ68VY023ksLi6vrhpoIWVRa
xGQoSAuTvC9hzzjgA5qpqhurXbiWV7WQkxnJklTgn5gfyGTwW5xzg0PXkt9EuobT/SLpCWg
gh5CqQAo3DgAHJ5IwAeMYytvaToHadkkupHLud2FLnnj3AC8dhgDgirdzo8FwBcX1rBJtwC
ZY1eQjIznoBx2Gaq6Npdg9xldOsEgjyJHWAAyNk4UD24Jxx1A9a1IJoLgSK7yRKkotiIpXQ
BtoOBjGBkkA+471X1DRLSILO32x9rZZhcuW7EMWLBjgqnU+xzgYkij1KzCpbatfw2MaZjWM
pJkf3curEe3PTvxzcGt30YTbJDfKoOJJBsZsY+YuuAo54wvI7DvAfEMdzcBGEkErMVCTMP3
2M8ow68g4B59sYpZbxl53HI54xxWcWtZLiVvLUvKmHfCh2UZ4DYB/UA8dqqK1tpUscV5PPH
bYEcEiTPGIwOGTcCBjJHsOcYGK0Zbe3vXAKiaMAL5rclvxPLZOPwzzyMxXcNujtbqwZVxkb
Q3lqOvHbI4zwcn2qxJYY0+FLdri1kJYpHFMV2jsNo4JxjOQRVW6urqzEcd4klwRhkeMxtuH
TJX5QD3zjHHbte0+bSbxY2KxRzKSkYugFbc2TgN06DnacYPNULq21PSozNp0hltYm8xos5a
Ijg5QcMmMZ78dicjZszbahZxX0UCAyrh9gG5TjGA3qMnH5g1jXGn6hYXiixnmLyHasTM24g
dduWwVyc4+8ARkZPNSzvBA8hQ7YmbDkqAu7JyCpwBgnBHGMHitm212KKPyo4GjjQDE0riOL
aT1y3JHuAelaEHiuCaRbeWXRmiP3gL7OMnjAK88+pFTLdWxI862a18/DtuA2kk4GWUlcnPT
NZ2vvY6fCJIrCBpJA7LtjXLYR2P1zswcc4JqLzHgikWcCSaGRG8iEo8hj5Dsdu0bdp4yB83
XtnHmu7Jr57aS4SSaJSJY7YM7EkDcAFUkqOOCCCeucVJHdSxokSxiS2VhGqXFs8UhOMgpuA
VjgdABjGR0xWvb3gkgMkBSOEYEe3AAAGOn4kYOMY6A5rDWSYWEs99JJJuLPslwwB3MUAQ/g
R9PoTWvJ2urZIolMMmcTMo/d7epAB4z06c8VZhlaG3S2th5CoDkgYz3+YkH5uenH41oWl2L
rfbXJWG5jfKzJKGIORzjkEYI6gg555FRahbwPankLOVI/dDZG2Tk/eHQ/h1PpVRrVXURi5c
CRDuWM4ymByB+QxnODzVkRrPutI44xIoVtkqArEBjJOePTj/wDUIIoZopPs9o7XEisQSzM4
hGece/I4PAP0NWo4vmSEiFSXDDKfMTnO4EH0Xp9CagsbWGW/ltLwF0LfJKwHJPABJ5DY4z9
eeebN7YBJIzJJAjQ8HgbShOMkemT+DE9jmriWtkkgmRJFmxwFJXn6D6mpWEbxBpCqr95nRi
mT1JznnP40xtRtYITbecC0RJ2RAnqT6A478is6VNSuZHvB+66+Qsh9uMjPOefUdOasw6RcE
sWZhIx5eH5DkHPb72cDk1PZ6c8V+0k7yFyNobzD8qggAfXj9a0VggLG5W3jaQ4y5UZ49T3q
rLq9nE2xXMzE8JEpbPSqT3Wp3OCoitkyD83LY9+3r6dD6Ck8gRws8k0krddzscfgDVb7bDE
jx6dbr5nIwi4VeeM44xyf1qo1pcX7AF5ZnVvldW2xrxxkj8vxq1bafZ2SkTyq0m0HanG4kY
HHcmpFuw4b7HbrBgMryYAYYHTOOPxzUJniwQZvtEg+VRuJXjnntjkfnmoYPPvJjGV81kJ+U
DCDABwTx3x9eoOKvLYWluoW4uVVjztRii/UAD9avywqLy5c4LszAk9SMnA+nJ/Oop7mO2hZ
3J9AoXJc+gqikDRTiZ1El9IMqSSViH+znkL0yep/QWpPJ021klRSMDLMxDNJjsWJ5P16flV
WWZdovrssJGz5MJdgxJPUqOnqB24zlsASwWjLIbm4d5LiTBKkkrGMg4CksOoHQkA5982ndi
jAOM4wckjAH8qbBuVlcSMcZKnccnPJJ7e4XoB75xFLJ9rk8jcWTcN4PQAHPP1xj8WPPUWlX
y4liT5EUYABwABx/n6Unyeaqyh9jjyiB0GSPveuMHH1NXLKSNojbFi5jXK5wd0Z4ByTz75y
cj3FVZLQXCTaY5bYvz28j4b5fQdxjJX1wT04ohgMiKuIl+b95EiY5ycr9MtnI47jrTtTs7Y
aK8LwwndIQsbxjAJfaDjGOFBI+lZlzpt1aw3VwbiSeNAGdJHHsSVYkAYweDkf7uTmKGOK7P
mW0/mgBVbcpjdck9UPI747cE81YiQosscmJVZV2qACMY4H4kg1Wm0pYwi200tlFglmhmKp0
/55qCCeO2OF61Ss7a/02/Q3AlmsnwwkhQDy/vEblX3wfb5T2rpYdX026IezlR5ztVtvCLnP
J7f3efrVa7sxd3UUQKja6bjt67uf/QQaNXjit7yWERRlAgiQOoKlnYDH0459RVn+zruGza6
06f7UFzuglYk4JyArdR1A5z04Arm7i/WHUzPpeoi0vw2LiwuZFQSYwxVlbOCePmHBGSM5zX
TWmr6dqdlHI11AjJzJEJldYnXgqc8HBJ5HXjBrEvNPn129UWN3DJEWybiSwDpFhdwKEsN5O
eMEjqSRjm4dJsoNXEVuq7kjH7zcSyqWBOWPPRcck8H0rfniiFvbx/Zt4uWJmOMiEgcjkEfe
HHGOD+HOxpHZ2E6xW1xFKsYmaDAjhY9VBAP3cqQTjGOvFZ93dqj211bRNDbSqEg8qFUQMVz
uPzAEqNwK8HKkZ6VahhdUe206/aQ2MYyWyrlTkqjd8ho+mBlWx067cFosNusUaNgknDHPXJ
JJ6ktzz71l3OhWd7Er3FxNOsUu9EZspwMH5fQD+dVRaGzgkWKCZZGYYLTvIpJYAnk5Xt+Hs
BSx2bS3he4XyWQYRt4YEEEZwfy9MjPTAKXcVqQY94JGFUIvfuM9+cj8x1qGCztnt0aNCNxx
IWBByByD6fX375xUwsYlRZ84GfkCnJQdznt0b6Z/JZpILy0jESGWMj52dsA7hxgE8jHX698
8Vp4QJVcQTSY5idWPDfe4IyQcbgATk9O4NTrbyyTLK5Yx7VLloz0/3ecn6deuMVFdPPBJ85
kSAjapzuUcHBx0AwD6jkU9LaCQPI9yULg7GkkG/GOAPXqeRxgnrTA7i3aGRZVKsEXGG3JgH
O0Zz1GeDVpPLRle7jMZV8F5Mtsb2yOnQ59fSkdoHnjNnJLIUwSVB2OCMjkfqenOQOoNiSGN
rtpDGsnHKMgPmEDoCeh5B9xS2s11JK8cMgGwsuzaqhueOmce4wD64yM27Z72FnN2sCqOdxw
D0PJHcflUj6zGcx2+6eRQQEiBH0IbofrUCXV8+CjRQ7mGF++dv1yP5GoppbZCBczeYST8rs
TnPPQfj27VT/tGOBf9GtW28fNgIoycDJ7cjH4GmvLNKpQzP5rHaFiiJJ9T/PkGpItOuJE82
UJCiuSpmYuygjkY6cHv1FCvp1tt8gG5lztXJ4DAYwFHA4AOfSkM7yYWeb7OmPlhiPzEd8Y6
dufSqoYxz7RGsXmLtRpvncnHBAHJz0+vap0t7q4Ro0jd8DbulcKv1Kj5QRxxk/TmrBtrazi
drqQyyOMiEDC+n3BjIwDnPrVaW8lnYraqkSE7RsUdsZ6cH6DPqcdKsR6dCy7pASx6tJyTX/
/Z
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCAJoAagDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwCb7NsCl0USMuCccjn+VVGt
iHGQwYc5z2NaUiO6OCVUk4GOM/54qlslZtyEFQMna3B7fjXQjmFeQ/KMLuzwcHNK9xuDSE7
U3dSTx9a53WvFFlpKypG32i9QjbCvTn+8RwK4q91u91SNvtMoQJysKIdh575NS5IpQbO/uf
HWm2FvMIma6mJwFjHH/fXSuR1bxpqd8nDwW64AYW6kMPoSc/lisuQtJHhkAG7cDjNUrwsZg
hHzAc8YOfeocmaKKRXJIfLkk9yTk0ocqysemCMUSBg2WHOM1YijVkD/AN3I49akskhLQJjj
IwRg5yPUfgTVuG1aFotsx80cxAj5WGOn+fUVS2tFh2QfLySTn2PH0IqR2wiAO5gQnC55Get
Vcll9NQvFVYXu7aKQZ3EI25CO2cEHP0PWqYsriGCWV2Kgn5pom3A/U5yPyq1FarebjPNJHI
MBWCB0IxkEgc/lVvQ4rSyvFuL2RNqkqrIC0eT+qnnuPxpi2KT2HmHiKVeobzJycke4wKnOk
iSHfKZsY2lRKzcfrgVpzX9raaPd2CPvWKXbbSlCyumARkjowzj8q5ya+85PmsouFxkROv8A
KjQSuWfsliwkRLhkkx8gYLj8cAGqTxoTuuUZQo+VoXOF59+RUsd7GEIWeeA91lJdGP5Aj8j
Ucs2FVlIDAZXZz/ImkNF429vFCUW4ljjJO4CUsufwNPgkksZCrHeh+9GxJB4/2gRWXDOHmH
lYVCTld+F6dgfx/DirgdcO5kdH5IZOfzFO4WLc14Iz+7R7eIHIWNsD9OP0qpcTb4S0kUc0a
qNzgbWHPf8AxqLczMGbCZHVe/oaiZdrE42nqMdKVxpEy3C20iusrsn8LKcFfqD1p323BdeF
JOAUU7enUr1z9DWdMyRDC8bicp07dfbmnLCZFd2Zt9vxKN2Aq5AB/wC+iB+IpXCxaubwT4m
dispULkEFWGe+BzToVti58yLyn/ug9PfFUix8wjliv3exA9P5+tKzeY0roQQeSG/qOv4ii4
WL9zbiQBgsWccKqkHH1GRVOeMxsiAyo5GFB+bj2xTfOYQsrDco5JZsMv5dR71K0sy7Vt5d6
lfmDD5h+WAaAIxPIW2CUyjHCk7gfwIpjrDK5d4AgxlvIO39CSKSCJmgdlCPFnkA9CfY81Mj
fvVYNyTnOzP40DICrQyB4JCwxkZG0/r1q09758gNwjNt480cPgdB6fmKa7y2rBoxsRj865z
g+3saTbHNGzL+7lU5Ur909OPb69KAsJLJK5dkK3C4yQy8j8P8KS3uUEgJG0DoYzwPwNVpFI
m2upVgOwwR/jU7IwjMzKARgBweG+v+NADJNyEmJwyfxDBH6VDukbJ8vI68GppzcQMDJHtx0
OOB+PSkWfzzuZBuxjC8bvekA1FluDiNSxHAG4Z/KmDcr7XABJ+7jkH6VbM6LGAwZQWI2R5U
Yx1ye5PHsKpSXUtwd0uCegbHQen0oAszyCaNZZG8uZAF4GC4z39/eiFRIhKX+3HZw386jun
e9cPKixz7cAKhBkx3Poff2oRkihjLoSgzuJYDcD7DnP8AKgCX7FJbuGjkVmwQDHk9uf0pkc
YjkErE7wc8jio1lieXy0JAOAB0BNPnWW3j2snl5PJXpj396EBNcRb5CPL56+Yq4/PHBHvii
OfcoEqK6nqQOoHvVBCzSKY/mk6hducepq7M9xM++XznlxwHXt7YoAikiS5mVbV2JIPyP8p/
PGOnOTUkki/YmshCk027KSAYKDjp7fWkS7IhZNgOTyDx/Wn7reS32PF5aIBt2D5mPTluce/
FMDNKsjfNgt6dRSMvyb9wIz1J5rUZ4Bap5lugjAJCxvkt6ZPPPr7AVniRBIJCgYg9Gbg0hk
XlvgEjGemeM04wSLklcAdeRVi4w48xIFtxkfLkk/UZ5Iq6JlXTDZlv3Lv5nK4KuFPQkZOe+
Bjp6UAZXkybN+35fXPFPNncCEStGVU9CxAz9BV/7UXiW3tSE4+YRjaSfqck/nUMU32Usj26
IxPzSnLMv05x+lFhFRoZo+XXH1NMLDce3qavi4t9/wA0131JIDj/AAqVIEv5ooLN5Jp3JBE
i5H16UWGZud42jhR0GaK047ORJikqKsgOOoC/j0oosK6PojUPJjhlmkZVhXLO7kAY69fXFe
OeLPHhvPNsNI4tXUK9yQRI59jnhenUZpvj/wAatrs50/T5y2mR4OQCPNbuTnt0/nXDdapyJ
jDqWEO4kQjaD/e7Vbgi+ZYy67vyz+dZyq24AZBNXEMnyglSvQgk/wBKlFlw2rZDRdv4WHFQ
xksxYnLdamiuWiTYJt0QOdpzn88Y/SmxLmIN0xx9aZIsv7wHrjGOlaEFpK9vcT26wn7Om8r
I4UH16nn6Vnqc/nzUjhJIysi7o26gHBBoA0kEGoWVz5UkcssCBhLDGyDBGSCGGTg5FV7qRW
2vKpyFAbH931H50wXUNtZNY2kTJFJgyuzZY89v5VEzAKQQCp/DHPQ1FO6vcubTtYfbLJbXC
zI25B95QeSPWr9wYZt11EqvIoBAxw2ByfbjP/66yjEpGF4bGBzgGkMIa3MwJJBw+T+R/pWi
ZDV2a9k1nc4VZBhxykp4PX/PBqeGy0hiWa6UHpsFwVOfTLcZ/wDr+lYUQLZAC7c4ZeQB0xj
3raR5BIsU0CO+3ap2A/l0yPoadyWgurOKxVmt2uUO/wCUiZCPfIHI+vSs955Zc+aVu1Ix+9
GSB7Hg1aa0glmEKW0BkxuOMxt+vFVprVSxSGWVXXjy7rr9MgAD8aBoSBN8QNpMfM3H907YB
x6Mf5E0SOkkWCtpJnB+cFSPqTiqpaS1mMMluVlK9GwMDPUVLbefLMZfOTzmwAGYox+hPH60
rjHfZDCMESISflJYMmfQY/xqrMlxGnmNt8ntItak0sU88S7HMnO/A2y578/dP41Cp2Sh324
AwJUHy/8AAlx+HagDJj8roCPoc80vltFO73EZRZFY88ZyDjn64q9JGqXCW8IdJz8xiY8KSO
gPpxWjHpzG0Z1cxSY5iblDx147dqSQNnNCORF+Yhos8lWHH+FKzMjh2yjZyCP8RVm5s/s+0
oDGzDIXeCD9COn481UeVSxYDbJ0IA4akMkjl3SjgIcltwGcH/D2qT7gyY9q9GAPKHtj2/xq
PZiLcMsg+8AeVP8AhT96nlgcjjAHBBoAklCTqrBv3oGEccA+xFQrJcqpwqna3fqCPams8lv
JtxkDnPqKsQX8tvceakalCu1o26OueAfbP40AV8ySR9Y/ZckH8+lSkGMrnKvjI/xBq+0Fpq
C+fG5jlRCJYydzcH72APmXnoPmHfIqnIk1swhnQKWG4D7wZexyOCOP0NMBjOJIvLdeOxHb6
UQ3rQttcZ9cHqKj8hCwO5gu3nJyR/iP1qNUA2nDB25U54akBPbyeU+I2decLyMkfyNSBFmQ
+UsWWbGz+Fj6g9VNQtDckE+VkDqQKiZ5AcMuD7gii4GhParEB5Uh8zjKSMM/gRxVQJK7sqw
eZtHzDAyKYZGkkDO+TjBxU5kimG2VsbejjrigBrOE+QpChx0ZG/keDTUtFu90iIU4AREG7J
4606K6l2/fBGcexpE8sFsRoc/wtyv+IoAptbuoZzsChsAFhn/vnrWlptxCAUullZXPzDA/T
PFWbZrcNFt89GB2vCHAZs8AgkbfzHbrU82lx3DSyQ3MHlxttLiMxnPo4P3T79DxyelOwEU1
nbTeb9mjiijZA2Z7lGkVge20KMHpgg1R+w3Eqt5cMUhyOY5QwH5GpPsMzOXiZHx/edQf1xT
UsZ9xzbyMg+/tGeP5UCFe5ultWhmtoMDnMnUfQ5qkkpiUBoUPfdz/APqq/FLNp6sY7h13/d
bHy/Q5qjLdRXEzO0GWYc/NjmgY4XnmDa0cZ7YZuP1q1b2kkrgnyYVwAzF+R+tQRx6e8Zd0u
UB6EOCAfyqb7FC8QNrcqzg52yLz+dAE0sWnpAY4tRXDMAfkbafUk4qVdItGQA6jEGK5/wBU
TnvVUWt5ZvHBPKYxIMjZIjD26E46d6nhhtJkY3gdJMkA7QwGBnnbQIhhjt4JfMiu4GZMYk2
sNxP3uMdhTJbqN1VXaGUgk5+YY9KfPdWFqsf2IRXBbmRJoThT6A56VE1zsYs+k2u3d0Ctx7
DBoAiV4EcFJIARxnD81ej1GEK37yEnrzAST+dU3ubIuC+mmPHVUkK/zoWTTiy5t7kKOo84f
1FAzY/tpki/c3kijcCdqKnpjIxRWVL/AGS5zGL4E/dy6nj8qKBWRnMvyjAx6mmV9ew6HosU
RSTR7AMTk7rdD/Sq03gvwpdyZl0Cx2HhisYB/DFKwcx8rxTxGHbJgPnqRkVPGyScZIHcCvo
24+EPg24jEh0x4AOD5UzDv9T/ACrKvPgb4VXLW13qUTgcfv0IB/FP607BzI8NWNVBYZ57Zx
iphgEsCAx5x2Nei6h8IdREha1vYpDggpKu0/56V500ElvJJb3KNHPE5RkbgqehBphdDGQ7s
H7xGSp/pSA5wCcD09aeEwPTByCKaSCcquARzigBVxkq5O1jkgDn8Ks2+yQvFcuqsxBBU8EV
Wi+aMOeCpxSMoXBB56jjtQBNNC0G6CZfmHTvUY34Kgo+fXkmntGWQkOWXHBbtTYYGlRoyRg
nOO9AEksRMg8zAVsKSDyPf37VJYXN6VzLbgxlA2crz6E81Ijqi+VIEfd/fGc59/T+texWtt
ZapPpNzBsF9a6Orz27IAJoWtn2vtxguJG59sccUIW55BdXyQl4jCNj9UkB/PI78VPJdI0CC
NvPsxg72/1kWewP+RWqHsP7FjvJJ7WSZppYzDcGWNnCrGQAq8Zy3f2q74b0bSr+1stU1OF4
reG9e3vp4sjYjIoiY9ervjp27UwsYWl3kTodJvy0mlyvuYxjDoePnTPQ8DI9qzyq2t89s11
A8YbrgyK6kcN8p4OCO9WPFOgwaHqltpq5+1Jaxm6JOR55BLAemMhSPbPeug8LappsWjXdvf
wTSGxJv7YxMFMr/Kvlv3KE7Txz19RSuFjAAt2hWOO9tJlHISRHjP4H09qyZ1vs7pDiMqV3w
uDu+p/+tXY2E4a305rqGe9lv7xkkYtygygxGP7/AMxPO4Yxxzmr2heHIdS0e6nVo3vl1ZLG
LdcOsRBUknBJyxwMf1PFAHBWyQmFk+zW7P6MDuX8QelaVrdXkNk9klxLwd+yYBlxjBweCBj
sK6jwr4b0fxKuqTXG7yraeOO0khkEbzBmYKpDfKGbCjsBmuKF6ivIpRYgxOU5eP2BBy3p39
KLg0V9RN3K6yzrCpwFBj5BHqeev19qiENuYD5hJy2S2eR9D+FenSeL9Wi+HEd4y2iXDX/2U
EW8TZh8nO1W25B75PPvWVdeHtD0zxlaWE5kTSJtOFzcLuJKFoC+5e+AwBx6Cl1Gjz5FeNPM
BGxTgknBHocHmrCTeYTtGXJyVTv7j36fWuy1LwvaaJHo8Jyuoz3EkN/DuykbAxkJg9wsgJ5
6nHUVj6lY6dFq8Vui2slv52JHsmlWRU3YPEnBOM9KBmGzR3cyFnMMaoBuZS/fP8I96m8q3G
BBfwNxwGjcH+VbOs6RHaaeNStIIWsVuGtzdWry7GfAIVkkw6tjnOAD2xiqehyQzT3Ane3aB
LZ3/wBK3lAcqOQuW/LvQBTto5lmSS1lBmRsqY5V6Dp1wfXt0qNp2SR7eaEpBK+8xgbdpPdC
eldbf+GNFsvE6WwBis5NLW9WaSRmiyYtxYbfn2bsgZw2OtY+nJb/ANryDzrSK0jiIE0bTtA
WxxvAzIAenGOcdBmi4GFIzxyfK4bb911B5HY0qLvU7U/dHqM8ZrtNN0u3l8Y6Rp2o6UlvFq
nklDaXRKMjtjehVj1IIGTx3HFZWnSaddG7a/W2hKQg2pk81oHk3LneVy6gqxxyADt7cUAYB
3x/Kp3KeAxH6H3pyzujYGU/2eua66Dw7bI/iKHU7WOxksbWKeJJrhpY13SxqCWjyWBV+Meo
96xILOG5stcuRGiLa26SQeW7FATNHGTk8kYcnB9RSAyWMMrligT3XkflUii1bIlieDceGib
cv4g8/rWrpOlwXfhbxFqM6fvrCO3aBlc7cvKFbI78Hir+i6DY3Pg3UdXuzbrJFeQwK88knl
BWViciMFs5AxntRcDnVjaKKSUhJoenmpnA+oPIqBGjwdzgDvwa7Xwl4fh1bQZtRhSI6kmpw
2sCzSlIyrqxK8dTxgZ/WuT1BNLj1GX+z3uRZF28ouRuC54J47igB9nZ3WsalDaadH5khyUD
FVzhSzHJIAAAJ59KW7h1DSrjT55QYHmgE9uQwJ8tiQD6gHB4OD36GvR/AWlae+gvcR3elTX
N3N9jtmu7CV3WVx86FuMr5W7pwN/J7Vy3j3UbfWtbFxatYyQ7cLJaWrw4X7qo27lsKqjIx7
UAc3Ldqt0zRRxorHmOPhfqPSmsZi29FVwDg+tdv8QlEfiKy+zRJCJdNtXaKFcKcxgng9evf
muIlR1k8xFVJDyFUcHtwKYEEk5lhWJRsDcEZ4zSec7xlGhjZcYLhcmpN6yKRcxNjdtDrwR7
elQCFgBJA28Ak/L95fwpAEQjY/u32yE4CvyPzqaRWtnNtewY5yW4yD7Hpirpe31kMXiSC8A
wskXEbf7w559xUdlIoj+zTgA+nJDD1osFylNOQ6lIlTGdsiggkVpw63ceS6LqMsbMOBIAR+
eOKr+e8FuxX97Dt2mOQsQFJHIPGO1UkeGQgSRhF6ZUnj696ewGjJpd9dFrhFklwMF8q38qz
nS5tm2/MhHHBIq2LGLg2d1FO2cAHKHP6VdOq61Y8zR+ZGT0nTev0oFcpJ4h1aHKi9lIzyrH
IOPrT5tea6h8q7sLKXGMSCMo4+hUgfmKIrvTblyby0ljDDH+ivx9cNmn/wBn6XOGFvfDzf4
Y5V2Z6/xdKACJtAlky/222yMnlXGfYYoqD+xr6ILOsDbN2QykP0+lFAz60VGXYzFgcAfKOB
VuJ9672ChRwdo6n371lqSJVSKVULHHXgdzV+HIREEfBGQy9v8APFUZjmj8xikfDv8AdCgg8
f8A1qjzJKiO53pjDc9qUEMqqhZS3PzEEUxpXQqBw+QxLDnvQMkZVjddu0naD8361w/j3wI3
iSFr+zX/AIm0KARqzKEbnOCT7E4ORjvXaRBph82SjEBmXoP88VKyGOUE7mxz5ecBv88UCPl
ma1lWZ45Y2ieP/WLIpUqeh4/Kq/k7cllyD2r6M8WeEbHxLYgFxbXiqVhuAOR7MO6n+teLeK
NKv9N1G6N/YC2aSUsAG3AdCdpHUc/rSsVc5vaSwO35iNwx3qRkBdHG4oePlPNPDIhz2ByCa
IhxswR83XPQ/SgdyNXMBOeoOQOxpsswUtG+VOOv4+tOkKsAGwF2/Ug55H5VCYWVyz9VbFAE
7s8qNBIqpxnPGf8APStt9RlubmO7kupY7iKPy45YspJEu0qUB7DBx6EE1zoGw7VGck8VoRk
OBnJ3DIB6fQ+39aYi/Fr3iyy8qzg1WeNJPnh8ubYJBwvHOM8d6YL27sYbrTLh5YEk2/aIi+
0soOVyOh5+o+lULeSS1gaJoyYZesZXjcO/1wKuS3e3T/sj7p9OIHmRynLxkH+E9fSkFyldX
0kv2hbyUS/aGLuwcEluu7Hr6moba4Oxz5hjEqmORV6FeD078+/an3OnRWs6vBK1xaOBtkII
IPocd/fvV20J8jEbyKq9d2JB+nNAXH6dq2u2Ec9tp2oTJbSZZ0gl2A++Dgg/Q1VGpXEdobe
O9mW280SlSSMSAfKT9KaUWTe7qEA/jiOVB9x1pZMTOPtRLIR/rExkY7j3/pQFxo1C9uTcQJ
M4ju2D3G5iI3YHIJHUnOfxqW9gN7ueS8jurksTL55AcN3O4HB/GoTCbe4aOZY2Z1woCcMue
CKjawgeFnSUxgHad2SuR+ooC4k7XNpYtp7TzLF5nmSWsx4Z+m4EDrjuaJ9T1B7kT3d5cGVI
9m8tyI8bdo9Rjj6VEAbWHyZ0wzY27uQfcY4qMSBVNuzloHbJx6+oz3paDJI9SuJWAZ3MauZ
QN2QJD1b1BO1fyrRvvEms6gITfardXSQvvj85ywV8dcdj7j+lZawM8nlyp5hwHVl+8Vz1FB
QEkxsZF/iB+8PqO/4UAaGr67qutIqarfXF4Ix8qTybtnuv+PNUbS6u9IuVu9Ku57WUKUE0T
7WGex/xFMVlZCBjk5z6UwqDkFfqB3/z/hQM0bO58SzXT6va3N3Jd8qblJ90w4577iMfpQfE
2tf2smoy6pef2rEhijuHbDhcn1+p4/nWTvCkqzDcpx9fetRNXumtfsdwiXdu3ISddxX/AHW
6j8KSsBHNrepXus/2rNeXC3+Qyz+Zltw6Hn2qLStX1DRrg3em3slpMw2mSFsBx6H/AOvSnT
kuYiNO84uBkwSEFvU4PQ8fyqpCjHa6z4A4BYZx+lAGpFreq6feyajaareQ3NwMXLrMd5OfX
qR070tt4i1qHVZtUg1K6W8mAWScOdzgDADH8B1rGliaR8vMpPaozbSk5GGPucUAbcHifWba
/ubm21W8jubjBnmSbDOR0BI61Lb+J9csZbmaz1a8tpLl/OleOUqXc/xMO5/xNYKwXCDOxgP
UHNON25BXao98dKANWTUr2W3lWOd8Sy+fcWwPyO4/5aY/vfTpVXab1pLksLi7kcs6SEl2OM
llYYHrweaqpO7PlIxg9RuGM+tTRRSPKT5QQFs4GSAPpRdATw300cMa2l9PGUaTYhOCpdQjk
HpyoCn2qm0A+1eXG5J6kMMMP8+1W7tSYxcMuZVGGyeGH+PWnmJJrQ+Yd4xlWB5H507BcrXt
9f3komvJnuSqLGHc5wo6D2xTbPVLiyLtBO8DMCrNGByMEHr7GnRSM7GNssVOAw6gUSQKMqO
7H5dp5x6en0pAV0dnLNGySO3LBuCf6GmqvlHft+QH5jn7p9DTREXi3x4yTjZnrx1BrRtdOf
VkZYI2eVem08kehoAbcWzR20dwDt24yGByOQOOPercy2flRtaSm8CyZZmTaenQZxVa9u9U0
258i9WWNiFYws3ytzwfp/hVFIobkoIfklc7djngk+h7fjTYie71aedPIcIbfdvMSLsBP86d
BprXgZ7CQyAcshI3j8O/4CoZra7tSbaaHa7cgOefwPT1qQWSTSoLGdjKekL/ACuPoeh/CkM
qyRKsmJQU55GMGtXQ7ae41OC3trrasjA7WfA/Wrt34jvpE/s/WbCG62kZJVo5l9gfT8KQab
pk7QNoepOk5AzbXY2uHzyAwAXGMdTTtYVxt1NZiZotQtIRg8ywEE+ueD+FRf2Xo08JNvqci
SN2kXj+XWq2oaVf6bMFuIZlyMjPIP49KqRYjVShy394UXC3mXIvDeobt0YR0H8cb5I/KirG
nl4CxidlIOcocE/nRT0E2z6R8tXl5Jc8gEdB6/pVpH8uYtGdoIwd3OTjnI79awhdGNw8jHC
HsMkfTn3pYtYDTgMSsmM5dTuA9PTFVYzudHLI8cbSqE8voQxxSvhsBF3OQGAGAOtYy3HnRh
8I4PUEnjirtvMiOsjbREh4JBJH4UrDuWknxdRhwNgPGF7Yx6VPPKzMJSxVhnBGc9PaqKThi
EJQbssuB6e1C3AmXIjAJxyPmB9+KBlsn+JyeRwynI/nWf400tNf8MzWnlF9rLIHQgFSDz16
8DOO+KtRyRxbnUqq7TwTjr9akt7sGRYg4O8FSqnJJ5PH8/woA+bLnSp7QsZIHjeORo5A38L
DqD/nv71SVPLhkjZf3hYBfQGvoy88N2N5o9/p87Sw294EwsZG1CpyrAY9f0GK8ivfDGp+U0
osZFKDyptxA2SqA3HPRl6Hpk9e1A7nFtk/M6D5sMQPypPOMkiyHbuK7Tjv71Pc2bxXEqSoY
5FbkHt2NV2YMyjbgnhlHqKCgLNGwIwRjI57Vf06Jrm8t7FblIVuJFVZJE3CNmOASAOR0rO3
MDg8nHBrR8MM0fi/R9hJVr2E4X/fHT8qljTa2JtTFzpmq3Nibv7T9mk8t3CbQWHUc1f8P6T
c6/qElrBcQQo8TzKzxkjag3HAHIOB3qp4qOzxdrGw4aO9kCr0ON54rofhnsTxZIif6gWdxv
C4zzE3+I60JD55dzESxtJtOvJYtdhd4QGFtJaMhfLKoK9R/EM5xwDxUmj6LNqPhzV9amv1g
XTGQSwmAFmLkKuMD1P6VBctozaGz2wuU1GOYLJE0gZXhHfIGM7sdfQV1eg+Yvws8XfaMSEN
aAFwWDKZRjjPbB/KnYOeXc4/TbTUNUeZYPKkjgQyzXH3VhTIHOffpjJOcAVfsdOstXu4rCy
1qH7S7hEE1qYlY9SAeecf3gua6Gxtwfgbq/2ePDzapGJOQSVVUK8+m7p361znhbRE8Vatba
adRW21ByzW7tGSV2KX+8O2FJ5/OkHPLuVPD+nXPinWbDR7aeOCeR2CTumVQBScHv2/WkQxv
qMcEd5GF8zyhO8QIPOBuAHQ/wBa6X4VPbwePdPspV/fCZjE54B+U/zArKvdK0m11KNrqK9h
meYeW0c8bJIN2M5CkZ/p2FFg9pLuVPEmmS6Bq1xpguYrr7NgXKquAGIH3Q3JGCOa5+4+2Qx
LNGGltnbYJPLXAbrtPHXHNdb8T7loPiVqrPEiNHKFUDkFdo6/mRWDoklvLNLa3krrp9yuyU
qMkd1I9w2KLBzy7mrfeHf7PjsJLzW7aOO7tVvIibNm2xsSBuwCRyG6D+dVda0zVNF1E6XqU
JjvoxudGIZiMZBVhwRjsef6dP4oWGMeDIr6yupXj0eLc1rcKpwHfj7pPbt61W+J0d3N4oOp
3F0LuG/tIrqLy08v9y3yx/KTwQVx1zn60khucu5x1xO9yWbdGrkYUog2t+nWvQrrwxpl18H
r2C3EravoV9vujuDbnZUEozj7oGR7mPPesDTtEfStcnn1loofsCiW5tsmQk8CMttyB+8ZNy
khgM8Dts/DK7bTviRa2Md1bXVpfwNb3iBWG4bWKnawGT0zjPBOcdQE3fU86WaVgxLgKBzhV
O39ORXTz6GlppOm6jcaxbxpqKM0YjtiZF2EBgSOO/oai8TeGI/Deu3GledKl3A/7tLjBWVD
91lccAEdj0ORW5rUNhH4I8G2+rXF3ZBluciKAPtxJ1OWB/LOc0WK55dznNSstT0WWyuLS/i
uLe8QvbTouwPgkMPmAwQRyDg8itCPQre48PWut3upR2cdzPJb7VtCZEkVQTkAYIwR0qx4+z
pa6VodqIW0iG2NzZzLJv8AtSyk5kbGMAlcBcfLj3qG6/5I7pSbQwOsXC7ZMk/cTv2osLnl3
MfUNM1PTbBdUt7iC60xpTEt5aqNm8DO0hgGQ4x1GDngmtCx0K8vPBN74oN1BHa2tyLd4pYs
yuSUwQcYx8/6Ve8MXMh+G3jS3uS0mleXbMBk/LL5y4Ht259hWt4fhktPgX4mQSGNf7Uh2Sj
ncMxY49KLIfPLucHDcs4uCZEi8pN4Bi3FvmC4HYdRT9NsNQ1WK6uh5SWloFa5urhMrErHaM
7Rk5JAwATzUVvDJIlyv7tnaIAELtY/PH+FdeI8fBMJEXjSTXGMrACQZEK7ckAcdKdkHPLuY
VrolpqM8kVjqyNMscjhJ7XYZAiFztIDDoDw2OnrVHS9PutXvo9PsUM15OMRRNGiknGTyQBg
AE8kdK0vCnh+PxBq0djb63Hbai4bZvifDAKSRnr90HtVnwXGr2filBlb7+yJPswxjcNw3ke
+3I49aVkHPLuZMdjZiIiTXbbzCP8AWCyZohx/eA3D0+5/U1U1zTdY0W9fTNVhaCfYHCL5e1
lPIKsvBHuCapsoVjkMCvXjFdb4tm+2eD/B891uku/sU0ZLEZ8pJSE/qKLIHOT3ZxaERKcKd
w6c8fpUyl5XV2AXaQAE+p5P5+1R/ZySRAztxnaetRLJxnnBH97imSTEkT/KgYIDuPY8VI6b
dqgoUlyHBP8AEOc/yqoLhoWynA6gGnQzXBkXySDNnK46g+1AEsioyPmMCDOFlQfd/CpF0W6
KG6sVW7hVcttwSPYr1P4VLG7xXDfbH+zXAHAlU4b68cVLNp8to6usj202Qy7W+Un1BFFhXD
S9XkhthaKqXEbH5rWckD6qwxj8asTaXpl8Yk0qYrMww9pc8OG74bG0jH406e+g1GUDXbVYi
5ObyDqT79asTaNOlk0tiyahpY+/Iq42E8DK9fTmmIiSe6t7YaddQLdQq24wXAw4zwSrdunv
SDSbG7Ai0y7LXB/5dbv5WJzyA3APFMi1O8tbD7Isi3docHybgZYc9Fbt24q7Ba2GsRtb2hE
d6v3bOZsb+edrHAHHv2p7gZdvPq2gzBUlntZkbeEflfTp+H0rRnvIdRctf6dGxJ2vNaHYQf
XHQ/lTLq61LTYvsEqieBesF0PmGR2PHFWsaZdQhkuntrjOBDMCR+DAYH40ITKLWVsZlGmaj
HIT0jm+Vvz4FFPu7S9itN81qphLfK45XP1zRQB7DHuQlopHJY/MqjOeBSTSeXLyAihfmZQe
D/Ko5LkiLKQx/uyeXB5Ptk5H8qgW7lvJlaYbSp2hlGSB+HNWZmxbag9yiDCqeApUAYGPfvW
jFIuVVJCFwNzbhkfnXP2EggkcEHys/NgckdOK2JnkRi0UTjcMEkjjn0pMETTzbJEZGUsDnB
JHFWxcWk4Ro2ZtxH3gNw9ef/r/AIVhhHDfMW3DnLHnHH+NNUCPdBGxG7k56kGla47mteyQw
MXBYIPl3ZPJ9cdM/hVCS4DsqMWUHqIzg+vWq4nfAjikLMGycHnv17VWe+WdgkW35BgBc5zz
TsJs1o9TMcZN4djHoFXAJPbvitWC5HkguVHbKg8D+v1rllkmEeFVWwcHdjp/n61as5RgEBV
jYY6YOaLBcTxZ4eg8RaXttwiXEZ3xbCEDNyPmPpg/pXiN/pc9rKEnjZCRnk+5B/Igivf7Ce
ZfLLgRnbtO0Y5/zxWZ460GLWPD8t7bx7r+zQ+WOPnjyCR7/wARHvmk0UmeAsGG5MAnNXdDu
FsNbsr2aCR47WdJWWMgE7SCOT7inaxaT2l9LbTR7Wgdo26ZyCc5qnDaSTMCEcpnaT2z1A/W
oZqrHXnUtEl8RjWrnSdSZpLk3TQLcIFDlt3XbnHT8M1F4Y1dNA1ybUZbKWeOSOWARxOI8Fl
27s4PGM1zJaaJpHU7iDgyA/rTftLlBGBgZyR2HoBRqO8exuuNHjt7l4rXVPtbp5cUskqeWg
PqoXJOMjr3zV3S9cWw8H6zolxaTvLqEkbeYrAKmxlIwOpBwc/WuZlYJM0sBbaTgZ6A45Bp3
mQvBKQp27cYbqpyOPyNOzFePb+vuNLT9Ru9PgvLV4fMtb2MRXEDMdrcgg5HQggEH1x2rZ0z
WdM8P6zbavZQ3t3cWqkQpdMgXDKVIcjluGOCAOcdqwjE00ZGNrxgK6rxkDJyPw5rKkjgeVp
PLEcG7ZKgPKZ43DP1HrSaYJx7f19xt+ENYHhfX9P1Weza6Nk7OkcTBWYFSuM9MZOfwqpERJ
q4nkS5MPn+Yw/jK5zg54zVDT78tcJDOAsToUdTxn5SMjP5fhWmfLu4o0nkBuCpW1nbOHHXY
364oswvHt/X3F7xXeR+JvEV5qBgntUuSHKM4cxvjp7rwPzNcvFZTKxDQsMgqQVHBoM6MAJV
ZZIjt2sM8c8H8c0kk5nnLFArEAZx196Wo/d7f19x2+sapo+txaXHd6XqaDT7NbMeVcRoXUE
nPKkDlvSum8J+JZfEnxU0D7XBaRW8EbRwQiIh4wkblRkk5Oe/8q8lR2QKJQQGOAydR9D/AE
NPWQI4YYV1bcvl5HTup7fSjUHboal08a+GDpdrHcSSSXXn3EzOCGwuFQ/7uWP1b2qG6stKW
7uJLQ33kWr5aRmHmNFu2rIvAAOSPlIJ9/SfUPEB1fVTqV/ZoL2RBva1YRJcHoXdSGG488ja
Djp65dxdAWRjt18q3eTfKrHcxboASAMgduO569jUNLbHcfEXW7Xxld22qWNhcpcW8C27MZF
KMoYnlCAwb5j0yORWZqetWWq+DtJ0FrG8jl09WVbpmVx8x3HAAB68Yya5SOZkfzASsijCvH
wQauS3MV7cq9xlWZf9fEOR9V5z+FGoXj2/r7jYutQF54Ns9NubGee5sJHW0vI3GBExBKSIR
k4OSDkdR71LHrWmTeELHQb3TtQBguXuJJonRdxYYwAQemAa59JWtSJXbP8AdnjUH8Djmq0l
mbxi9oqF8cxocZ9wD/ShphePb+vuN281u4fQW0LTLae20l7g3EkUj+ZJM+AAzsABgYGAABk
Z5p2kavfWej3ug3djJLpF+6STxxuFlVlIKtG2CAcgZBBBAxweRyYBjkOd0br9ePwq2l9O5D
SIsgXncv3qWo7x7f19xvSOiQS21jDNsuIwk0twoDDawcBQDgZIGSc/hUun6tc2tlfacYGbT
dTCNcxFthV0bcCjc7WyByQQelYSzWrEqs6Ybn5lKkfj0q26teoSGjCtjdsYE5HQ4qrMV49v
6+46DQdX03w3raatZ2epXMykqqysiIuQQxOMkkA8YwM/lWJ4fv8AU/Des2+qadCEvLViVQr
uRxghlIzzkE9881UMDbGbyiIXH7zjlW9qqMgG3LESD7h9R/jSswvH+v8Ahjdlj0KZUuDpeo
Qkr88EMyD5v9l9vA6cFW+ppviHW7rW2juri3SH7PBHbwxLFiNI16BTnpyeuckmsQyMSzBcM
Rh16ZFRfKGJXPsTRqF4j8R7cgOjD3yP0p5/eoPMGRnhx1FNCjkocHHSmncrglefWgRBIpRy
rkFTnawrTttCSbModnjGOBgYzx/OoUhcsnnRyFZMgcZJ49BzSLp1vGuy/M1tJnKkx5VlPGf
500JmpJq2pafaLYSmO+s8llFwpbH0YcjpV7Tk0meTdo9zNY3DHH2HUCHjkOOcEADpn34rCE
GnrIoS5kcMp3q8nl4P5dOlWzpUEblgII167vtKHrjtk+9PUReubeCEbdSjfR5WzghTLbscc
dMtz+NUbY3FtcreWEiQSKuN1s+VJ77hz2q/Z3A0pnOj6xKZShU28akxuSMHOflA/HtTLi1a
/vjK2jQ2755l06Ux499jk0wLM2rafqqIdYhFpdRgRfarVSQVHdl9efaqcnhm5uLOS4sV/tC
ziHzSwHO0epXqOvpUl0l3bbAsAuYgvEksLI5HX6fpVBntmUXAFxbOmMSA5ZfxXp+IpAhbPW
LmKM27GO8iDf6u45YDr8rA8VpG50K5Lxw3VxZysvCXS713em5RxUbat/a+xNRhgv0HH2qFv
LuUGc4BPyn8QeCakn060cxHTr5TJJwLe7Uxnd3+YjYRx1yKYCS6fqeh3qzMjW44O+MiSJge
Bnbkc0UNYanoV4soE1i44JjOUI9TjINFAj0l43uGCHaQc5Vhximm3Cf61Q+ecnnH0rR+zZY
qAcZ4J5Jpz2+3oxOR+FaGdjLkjeIEOCAyjgD9aas4lcpuCnn6j86t3Fu3kucfMPQc1RHyJs
HlmMnLZXFAF0BhEIrhEL5ysi5BUj0/SpIg8D77jcyN94E9aj2GMbZFO3Ibccfh0p0+8RKHJ
IA6dz+VOwrlq4u4kXBJx13KOR2rMiuZI3+SGMx4wSTkn8simEQgBXbagydoIJzVeP5dvP3w
eTQI0ba6y4GQuScc8963LMSSQbo2B+bBB+nX+VYdgnnKScKxbgEj5sd84611GnQyQW6lI85
P5jtz6UmxpFiG3EcStyzAjGPrzj9atR3JjURlMowwCfcflTShLPMW4IAOV6D+YpD5bMSSBj
Az35+vapZR5r8SPCoW7/tOFHMczfOVIwpAAx+QJ/CuFi8jT3MqFmdkYFGOVYEHjp617v4lu
4bbw3dPdsdiYAJOP4gF/U9K8DlXNtvDNvxuXJy20noff/8AXSKKs4lZYphHK8RyNxB2sRnO
D3x7VW8kfaQh2AEcMB27Gu41jUrGebXZ11V2TUEgEVoI5FMOHVuSRtwmwqNpP3qw/FWpRX0
0TLepeT+dMwnRCgEZK7IyGVTkfMen8XB4qSzDlhIRkfCqx+Yg4wOx/PFRQuJ/LikbauMg85
HFdtZa34bsbPRIZzKLywuIrmaTymIl8w/vU2lc/IAuCTg4OM5pdP8AENrZwWkVldDEGlvDN
JEu0tN++KAb1DZBdMMRj8qQHLrLJBBHdOjBg3llQMDI5/HqKjRF3KwKvHtKegKc8H35/St+
XVIJfDZsIb3y5BZiKSwdGzLcecW8wHG0HbjnOcDbVmTXdKu/FH266eSe2WG/TEgyWVkkWNB
hQQvKYzypLEkDGGFjmbG/ddMezuY0ns93zEN8y88FT2/XvURjMSPbF42DfNGwP3hngj+RFd
PJrMa3GvxQ38V6jyGexupYSjM74Q8AAKDE7jGMBlUjoDUfhK9hsjJby6vFZQXMiFX2MZlw3
OxgrBSeh3DBoA5y6f7csV6WQyKNknbPoT78gVau9MvNKbyLu0MMkoDqr/6uRScKw9M4ODnB
qddUsm8INBKWbUJALJUCEiO3VxNu3dC5divXOFHrmtyHxClv40+3NrSXFsyzICInOEIbYvz
IP4ivbt17UrhY40HypD5SHKgiSKTn9O4qGU7GUW251JBCnllOcY966ODWIH0ZoZrtgrJMbq
0O8NLcMSUlGF2gD93wSCPLOPvc359c02PxRaX9rdJbQywz3U4MTbbe7liZCgwpJUEJggHGT
6UAcdPHNBeyWTQp5qvgqsytg+gYEg+nX2qsg845k4AONuD+teg6XrulacY4dWvlnuY9UkuH
mEbndG1uEVj8nPPGOD3xVG81mxm0FbSPUYI4W02NGsvIZiboTgtIDt28qD827ODtxQM5trR
WiRopGZwDuic/OAOcg8ZHt14qKNvLZWQKT1Vuoz059jXZ+Ete0/SdAlivLpYne5aRovJZ/O
XyWAwQuPv7TgkdM+lTXOvxXEmiS2WqWPlW6QiazuIJWRJFTBbATBwc9GOTjFAjiEZcFofMR
gANpwVJ7g/5/WmmB1KmDGHALIzALk+pPH45rqLrxJLbX32mw1a6ljltUW4lIyDOBjALRqTj
3H1NXrLXbFLDTRfahFG9pNa7rW3hcIqqx8xpFKHLbSMlG+Y4+XigZx8rQzRSR3BZZE4AdSG
X2zWbJbvFIySKdwxyOg+tdyNWtL2x1a11TWreWSezjit754Zm2SCZHMZ/dg4AVj93+I881W
tbjTYp/DF9c30EcmmmOK8haGQtgTuxP3cMArL36UMEcgVdjsI8wnuRj8AaZJDtK7gV3DIJb
Nd5oniu2stSu5dX1c3iTQQRRywI5YYnVmA3xjou8njkEgHJrDtLyxbSnLXqRXHkPEtuyuWZ
jIp3btu0AjPU9unIpWGZNpcagv7mzkldjk7I/mI9TjGaP7XvVGx2BBOSHQc11el3Ng3hvUd
Ou5/scslzBOJ13ESKm4bSUViMFgw46jk1n217Da+G5tKeeRGmkmkQFsR8+UFLgKeyvgg8Ng
njOTUWhmWkl9c2tzLBaWzw26iSdhgFFJxnBPrx9SB1IqsLy3Oz/RSDj5mWTr+dehz6pZ3Go
6q0d9Fa6ZcTgl4YnWdx5G3bnaV2bjjDAckkEVga7/Yg8MafY24kj1Gw2h2ZSRciQZc8KMbG
AAyeRnGaNQ0MAT2ITmKcnHTeKmjvZ2jYxwRxKc/MgG78zVFZI2bc/wAvqMcVejuLML5aSMC
OcqAv86aCwyK3tpP9ZPLFKOkjMCv4jqOvWrf2nU7CX7HcymFZFVik6bgwPzDp2qs1wMZE0h
B6qXyf0XFXLfWpWsTpl5JLPp8jBnhWRFOQc5VjGcdB/LvTuItwI+n6be3RhuIJAgaNIZElg
YlhnIzuHGa17R5WJbyLW7iYKrSWzmPnJPG4HnpzWLHbajpEcmqaZMLjT1AaQeajPEDlQJEV
s9/vAY5HSr8dpoHiC3kvYoZf7QA4t41EcbYHOSQBz7EU0yWjSYWjSlodM1e4lUAosd1DgDB
LZ+XnjFUGT7KZJZdFlIQZYTajEg5OOg5IyR0rWn02e30n7druh2zW0aFG+zahDuUjBA2k5J
zjoDxVbTZrK4c21h4Xk+d/klKhT24JJ4HWmILHULvV44nhitrG0JZEChncjBG/PTv6dqWLQ
m8k20gknSdjM3mLuZiR1zj2qXVNB1jyht0GwjgXDEs+5/8Ax1gcVw+pW2pwPJ5iLJCzbsAn
A9gN3T86T0BK5tz+F4pPnisimTkkvtwPXrUU9npNgm2/uZ40YEqI3VmJx0wAcdeprm5LyO4
BS4Vo5AcqxJIHt64qsIGYZj2yKp6q2T+XX9KTkVys0o9bbT5g2myTwAjJ+YA579MA/lRWQF
wdrD/gJoqbsqyPpZ842qqgemeD2phkIXdliFJATOSf6d6S8uMrtj4Bxk596jW7kIJZQN/oO
1bGRI9y7OGCjkcH07f0qsbRYnL/ADMevSnwys0xjIwCxyAfbNTMHIJK7VOBx1z600SygVjB
zkccZI6UyX5GCJgg9z+dWpsAGOIHcOhOKypZcIpxtU8YHWqJCWdBkKBgD1zn61RNxtcSKQ5
AwRillff83G3HIFUpNu4EgDK8ZpFWJzMQD5EjKOowcDPvWsNfmWMIQvl5+VuRnnOayEj3DO
Acjuefao5RukGFG1RzgEZpAdfH4reCFVHzM/3Qe46etaNjqTXKrLCyMmcNggbetcRpD6dLr
Ea6tdvaWW075EyeQDjOAe+Ox6fl2R8O3PhWVjKizxykFJVOQeDxjqOATUuw7NmH491p5ba3
0yA+bDOFaeRRkj5sIB+Oe3avKbuZ7iYhW/d7ip5x9D+ldP4j1aS+165IWVkZ/KijABJCg89
+Mn+tatl8NBpWh3mr+Lb59KsEVCoAWWQMSNudpIIz2HPrjrUt2Lijz37RJsV541kHllFRjz
jsePf+VRaaq3OowpJEvklirBpPLLcH5c849OfWqoV5kXaPlJYID3bvn8KsW7pJH++ziIn96
B86gjge4z29zUlm/f2MYj+zed9oto32Q3UgYPbvn/VOD2yCOOOeDWFHcKGaN/lk3EbX6A9C
P51dj1aVZY2uVWSeKPYvmfMHj5wG/vAZOP8A61ULlVZg8TOycIQW5I7Z/WqZKJJo2bLNlkQ
bS2Ooz3/OpHDL+7lYKGIwzdR6Hj8qWG0Yzp9kxMrLlQo2knnjb+GOKgdvMw0TEOmNv50hkd
k0775kUGCKMNJ03BfYZ56n8KvmFZreQK2W3ZB55PA9P88VJei10zV5TbQzK0dzKGWQ4G3J4
x64NVTDd2l09tAfMyvmQk8lo9ucj/gIPbsaAJJZkubxp1PlmdRJIoGBuPXH40y4jeVQHByo
2Ak/kp/oarFnkkiZ0KKuclAMgnv71PuAjCyBGJ+XaD8rIc4wexB7GgRWQq2FfCspOyQg5BP
Y+1VndkLRMhUqcEHsa0Jow6FnbMowRgcMnZvrUZhlvVR4xveNCjDHO1QWz+QP5UmUVkkF3d
q058sbQmVBPT+tSSWjQzIs2V3DI2sCGHqD/TrUZc+VIMcjDAH61djlCIYJhut25POSD6j3o
QFeAtGSy4ORhkbkHtyKtIFZPMSQuijLRu2TGOnIxyPpUYicXPkSFRIxYgr0bj5cfiKiJMQy
hK7TlHU4IP1+n8qBE7o99bBYpm3IcpF5nyk9OhPBx3/Cs1Z5cNwGBGDnrj/IrU8xbhJJsIs
+75okHysMcnHY/wCHFQXaJPB9o3EzqcEKOCgHX69aARQe7dy2SMOAGHY4/rT1tpLiAzhlcR
/KQDyo7Uk0BDZl/dlgCp7H64qKN5rWdJEYpIOVYUh+g9Y3UcLgdTSm1kVSzoVAGcjkYrRiv
rS6cyXCrayk8+WCUbjHTqD/AJ4qTyZIY5Y5I9wgO4nqB2I4ppBcxlklgwysV56g8fpV2LUE
YlLmIhW6tHwQfpUwt45pNuCso4Vh+n15zVRrMrG0hXC44Kf1B5oA0re7t0kEUNwhOMxsysO
T/CQe1S+c0BMUu6ELyCTnaenPqD0rBMRIJU5C9SP8KfBGuJHM3lsqbkCg/Ocj5eOnGefai4
rGvJ5bx+ZsASM5JPPln0PqtRTWkLMWj3qoGXjyCVz6eoqgbqfzA8mJG7M47enFLFd9iCgJz
8p6fTP4/nRcLEjWrF1A2OGztYEYP+feoTuRio3AjrkdKtpdxySlpJXB5ydmcntkfWhb1jav
bJcssLEO0fmEIzDoSD9aQyGC8uLW5jngfZJGcqy8EGu38MR6JrAKXml23mSSMflB+Q4B+X0
X25wc9iK5nStLGr6rHZQiHzn5xvyuO/SvV9A8MW2ltvjBLbNpkJ+6Pb8c1cUyJsn03QtMtN
stlZ28GG27o15HHXnn2rZkYlNuFCk5BAqSO3gRAWJycfMDxmmShnG1PugYDZ4x9PWqM7kJ2
R8KBnrnaTg1V1HStN1WH/TQ4m2481eoX9c/Q1OkZkAPOBx904z9amjUR4O1txBZcdPy/OgD
znXPh5dCdpLNxMH42rgHj1VuvFcFqHh2/wBOZvPtXUDncvIx9Oor6KlcbFVNpTbx7nNVZFj
lURzKDu54xzScUylJo+b45Zrc4xlT95G5DfWivfrzwzpOpJ+8twW6Fk64/Kip5Sucs7Airk
dAMjaeealEbOQ2SgA6+/tUJUsxUAfKcEL2p0No0Suu07yfXoP8/wBK1M7l+JIuXDAkjKjp3
x1qrPLtcgHGOenH+eKfDEPLLS7cnOArcdOahuZo9xVzkHj+tMLmfMyybSwZFxnGMZqgIy8Z
Ebc91A9qsTkTZXbs7YxVOUiHcQ5kkHKjPHXv60AV2yCAuB1IxVZupPOQevapnaN2+f8AeZG
OnX/PNM27nDMx+YZJx/hSAkXIVhh2yOPX9aglbzHJbjoAasLLmPHOfSq/m5XjGO4zigYwqz
BgrYyfSuv8H+NZdG8vTNRZTpLFv3xBZ4vl4Ax/DkDjHc1yDeYHVWiAbPWkkmCRuEBdsH5Rk
5pNXQ07Hsut6j4Y8D2E2vG1ht47hlbzIEXfOSAMKDgkdCcdOa+btc1vU/G2vjUtVCgquyOB
MhI0UdACSec/mTT7nSAqx3E0MzsqlnLBh+QP1P5VQBMkpaJxv24BHI3bc/0rLlNL3ICs0IE
EmUb5ZBgg5GSM5qUuyypdIdu35H28Y9D/AD/IVNLC0VpE0q7Lecs8E4GRvAAOP0BFUJZTAs
8Uv7uQEAxkEkEMCeRx0zTAmkt87WAxGx4IOdp68e3/ANeoZWKo6TfI/cAZGeMfh0q1AiyhZ
ly4JKuAOo+nqOv4066tjbiVJw3n2/3AejITgj6j+lILmjpthHdwSRpIWvWO63QkJHKgxkEn
G1sZ5PHasi5SMSqInLQsCVkC9WHOMVBJK4DBCdhOChxg/WpnfFrcQICwzvTHUEdf0zTuBoL
HLJbTPPEgjupixbHKFssv0BBrPkLyxwPhT5YMRB9Mlh/M/lWzpWsSXWmXdh5gRp4sMi9GKn
eDz7gVW1rS7jSr5rW48h5jtdjHMsq8g8gqcZoYuoRBHhlgPnCQHADMAM8cH39COOazZUw5B
G4Hg5OP8mrUMomtWYkGSBcLz1TPIP0zkUyRhIvmM4I6EjuPWhgio800LgERkjkEdwe9NZpk
jlKxkdY3YMDg/h26U6SLMMUo4KExtjP1B/MmnxS+S4hk4R+ox1HrSKKiyvsMRwA3XI5x9fS
tCF90IQld56AE4YD0P9DVfaUKxtjYx3JJ1I9D9KngjWSNmYyIUbBUeo5P5daEDLs9wbuSZm
KxvI/mIU+UA+w7dOlZ5vGaMxMAr4VcZ4OCT/Wrl2oLSC3dpE4L8bcN7A9qtaRa+H9QW5k1+
/urV4oXMDQRb/NYAbVPBxznP9KbEjKhVfJZ3YgqPl+UnLAjj24OfwpfMeGbeoAZT8wB459P
qKqRtJGVwBg8gE8Uzzm+XIzgcZNTcZvlYp7GaAO8ksYEkG7qY84I/Dmst7JkiZoyHizhkLD
j0/SoLa/uLa6injCB0Lbcjjngg+1W4mjuHbyQI5DwYjn1zwelPRi2KBtvMbFud5xkoxwR/j
TIbiSAkxtirrxjbJGw5Rsjd+X+FLJEnlqkqOzBseYG+YDHT3osMQXKTYll/dlwcEcjqe34V
YMrW8hI5BG8FRkZ71lSQMg3Ehk7OP6+lPj8+3RbhV+Tds55BPpSuFjQuVjljwfvpyGHIK9j
9f8ACqzwFyGibf67j8wPpmp7eawnO6ZjayAj5QpeMjJyDjkdajWBzI/lbZU9Q2c0wIW2q0Z
OVDc4YYP1z0x+VSyLHJLKWTy3LZCIMKB7A9qcZMjiFWBJIHbd3A/DmmmOMFvLY8HIOB8y+u
PWgBptlxxuA9TjFOazRFDB2I9dppiq0Un3irYyCORiplmYIA6Kw9RwT9O9FkA+zn+wXKyRs
JOc4kJAB9Rjoa9Y8PeO7SW3bztihUG9n25Q9PmA6jP8Q4HcDv5fA9tc4Ea3IfuFcN+mM0gk
YsDD9oLIcrnHGPbr/k1SdiWrn0BNcpgMgG7GOnApFk8xScAqBz3wa8n8NeMP7OuRb3oK2rN
kYQqqeuBjj1//AF16n5scqqUG8SL16+9Ve5m1bcTZGSPmc8446ZqZLcq2SDnHem7UwemTyQ
Kk89IH4xnr9aZI3DCPbyFzwfXn2pkcUhnKSMEyPzoMkjyZjUKc5zjOamj8ppFaZhjOA5BwP
yFIZYFqiR7JPkk6gAghvriiiSNUGyRQNyg8nPHbGKKBmaqfOG2EYGc9x6U8AKuxmwT0X1+p
ppaRAxOS2OoPJ4rPkuuPkbaSMcdfp0qyS1dXKxxk+aFwu7kdvp1rCnlYjzGGAOoHU/Srj3D
/ACiQeYuM8k8f561DO0bEygAAcEelA7FOaQRsrDDYHX0+lVwHdGc7NmMk5qxdIqLj5Srckt
jOe/8ASqoiO5UQFn5+XGP8KQEBw7hy5wvHA5FRyqpXzCACBtOTkY55x61clUBPLUEsecY/X
NVJZGbai7nzld2cj6D86BjItwLKFyvACnqeaktXtZLwrNIUibqw4wfb0+tV23okgKBQMcBu
1dT8O9H/ALU8T+fJCDBY/vFB6FicLx+Z/AUm7AldnRaf4H0jR7WTWNeucQWzNJJGzjywmOC
2ASTnnAPfvXD6n8XfENxA8uhafZ6baRfu1lC5bOQOh+XuONp+tdb8ab7VIfD1rpKxxrZ392
qPNv3MygbgCMccjPf7ory692pZYT7nyKOOPvDg1mlfc0fumh/wsLxjpxEknimWaXG4xSwIy
MOnTH9RXX+FPHekeLdSOmeL9D06S4dwtvdwxYDZ6KwJLA89c4+nU+Qa1IJZXjUKyqNw9cjO
f0z+Qqn5cKQhllRWDY2YO7HXcD0x+tJpDR6j8bLdINd8P6db24t7eK3kVLeEBQBuHQDp7fS
vLbiNprdLj5XaICNxnPy/wn+Y/Kuy+JGpS+IYPCmps6mSXTmjeJDwHRyGI9z1/CuHe4ZknX
vIoDfmpFIZoWF/NYXkNxEqm5j4Cuo2uPcevPWr3iLXX8Q6hLeyxxhJM4CoBkE5xWQkg8s5U
lo+hxkj2H86he4jkuJZLdfKhaQmNM/dUnI/rTuK2pNZmBbxUv2ZYgwDlRz1zmmfaQLhxbBi
MlUypJOeAOPrTLhfNmXblnWIEe+CR/LFS27BoRIWdp4x8oXuo/qOTQhl650iOKCSBlkGoxo
JrZomHlTxHknp1xk5yOMjtVGBrp5IjMwcRjcqv29M47fT1rorjUTfur2cSLK7tcxJH8ojl/
5aIM/wkDIHvXPmJ7fzZVQmzVyiuSMjPT+lNiTJrpW2C5STbNHhmZeNyZwG+uTg1SuGQyh7d
9juoYxnoG5BBz+B+hq2ZY0DNgNg7sHoQwwRVdItsiLIBkOy89CccfhkfrSAY7XAdYZohH0b
HcjpnrVoQERNHcoYoi+0sT8yNjPA64/DFWkWMxG1aQEZLW8oH8XTBz9MVktJu7c9xnkH/Io
sC1EjiCuYrjcmGO7vt+lXGleJoboMWiwFkdMcEHOfqOtQ7GmAlKGTJETY6r6EUhWezkYrgs
nXd0I9xQgLUrRkfK+Tjo3TB7fgfXtj0qLPlyh1w3JPIwGHTpRDNDaTICryWrHOAQHC/wASg
4OD+HejmWNyY9xBJGOufXr3H8hTAqybIZWhLfuWO5W6lajVDFL5c+UVh82OcehHtVicJJYZ
2DzImLbh3U4GPoOT+JqBIiqlXH7kAEN3XPT8M1Iy22nxLZxyfbI2nZ2VoAjAqoA2vnpgk9O
vFQWtvLd3EVoFLvIcIf4h7fSmxPJaSCOTABG4c5+hBq0LUPjJIJ3YOegIJGPxFMBJcwTGPU
AY5lGBjkMOnbvTHSRYUYj5cYDKcg4Oc5/P8qdd24huZRGu6EsflPpjIPtxVTY0BMsDkqo5b
0+tAi9HsVxySin+E87SP8CahmgTzX8xfLbkBkGVyPb8ulOhvIpJQZgsbdMgfKfqPX/Gpxcz
QtE0kYaRU4zzkDj/ANByKAMwwlkzgbf7wOV/+t+NI1rKgyVI71pSWxiuT5rldvAdTyBjg/y
qSTMcgYoNjAlmXGc5PUd/06UWHcox3h2JFLyin5mB5/DmrbzLdXslxbRxRoWyI1yAnHI556
/zqDyUkh82QeWmdvmL90n3qGS1ZMZGR6g5/lQBoCMwwq0T5UOxicg8MMZX8BUU8PHmKMq3o
ehoW9vpyI5WWaRiAJJOCMdPmyMeldLo+hXmr2d7qbQRrFEMuA67eoHQnPemtSXocuYYZBlS
R2yRhh+PSmNFMzCNV8zPARu5qeVIoroIJSqkcbh1FIWwCJcup4znqPT60DKyyR4I3yI3uci
vSPh5rsRhGkSuu8uTCDnlcDIH5GuEnijljLbyQTjcfuj2rf8AA5gtdetree1jaVnLJKRll+
UjA7dM0LcmWx688jJEFyA2MDAyc1UjHDgsNmc98n/OKlaENcEk7t+OSckYx0qaKMqdwAxtz
kDgVoZCxEqSgTIHA3E//qFXxGTDjJ74b8KoLDOkYcqNo5ySM1dgZkG1T1bt9KQ0TxuylldO
D1BPTntRSxTAqCyeowBwaKCjmnMib9iYOenYVTDjZyuHz1NOZmMxc8AcFqqu+1GAOC3CjH+
R/kVZJKXDhhypRcDOc855qnnKHYNvPXsBVmFlKnYMc4Zz2qPyyEU4Kx98kH88UgK20KTuUs
pwOvv708qlugzK28/ePb8DThbyGVmCcHIIPOaS5jCrlFLY4xjFAEf2gSlkAGCfxGPSqEn7y
T5C4YgnI7da0IGtt4DLjcCR71DI22YZK7Q3yrjAxQMzmDLt3E7sZ9h7ZrtfhXP9m8QXFswU
NPGSMAk/Kc4H+Fcdvdy2QORxkYxUkN7Ppt5Fe2jGOeAghhx+f8vcE0mrjTsz1vxvo+qeLvB
2p2i6V9mvrW6DaeHmQ/aAhBDgg4XcCwwSCMc8V4bezmawZ4WiDbuMqTjB5GPzr6Q0XXbbxD
o0V5AoEZG2VdxJRv7pPGeo/OuF+IXgWfxJFe3umxqbuNY0FtEdhmbIyWzjawUrznnaOueMo
u2ho1fU8DumSGYSpIrtjcCO4PDKfcf1qgjCeMliqnnDge1dB4s0nU9G1E29/atBII1UhgBu
X+Fhjg9CM1hJLlCckknLBRgfUe/T9aGCLNzqFzcWNnZyKqGxeRlIB3Heckk5x19KqWTSWV4
lzAP9U+4H+EDqOKUxBxxzKg/dgHqOp/DGTTrJ1ic/aV/csSHXPYjBwfpQMHuZJ5HuJFBZ8P
nHckio4bczkwjAOf3ZPQHsPxz/ACpkko3CMHj7wB45/lV11hcS5JZgFVSBw2Bz+PNAFSB2D
JMTj5QMnnPX+tSw+ZE0saEq0bkqc4x9fqOKdco0jeZFbyKkw3ghSQCTggfiP1psMM9z9pmh
hkYbyRtXgEZIHT2FAEKSFG2IcAfMuOw7U7cHuI2kG5VQA+uMkcfnVl7OVVlAglfbiWNtpO4
Hrnj0z+VR29nczSFfIkSfbtjUqSHOehoA0dHuNS0e9j1DSXIvYywRwoI2lSCeeAevHv8Ann
+Y0Qa2e3SMr1J5ZSOMA1csoJJlQzRXKwqw3mOM7hj7rDI65OPyqxrukanp8iXGo2RtJp4w8
qHtkkBuvAOCOecg+tMRTklkn2sQiozbGbH8YHH5jH603WppTLbfabVLd0g2NtjKljuYkt6n
5hz6AVWWZ/LeFBkMgPTupz/LNTapdy6knnXLs0hOWJ9en9KARZ0DW30S/F6kMUpjKkb1yMA
1c8R6zLr2vtdPbQxmT/UtGNoPJPP1rnYoEU+XM3lB1LCXkjgHGQOoyK17TR9Qv7WeCHTbyV
kJV/LhL7X6kZA/GhA97lJgXiKIhUNgqGP3X+voRVeGXbMknXHWrN1BNbsv2q2ltnfOUlQqd
3fg846Go7q0uTA98ltM8Jf95IIjsQnGMt0ySenX86TBD9PjE94tuT/rcoPQ5BAH54pXsrl7
Kynddqzxugfn5iCcfjwKTRr6Gy1W2vZhxA5kAYEguoJUHHYtit/wm0w0qWG9sP8AiWLdBvt
/lEiCVgAAWHY8cfT8RAznZcPFukz5b7d2B0JU8g/UVHFPNZlVBDqwyOc8ex/Ct7X9El0iG4
V1cRqRE2/qsqkErx/sseenFYQkEatCwzETkqeo9x70bBuaUchMInh+eLAU+owckfkTVNrd0
Xcp2zI+wkHgZ6fh1qsBLaSefDICB92RT19v16Vct5Ir3KDbHK4IZBnbjqCPx7U73C1ik0CM
TtxG+f8AVn7p+h7fQ06C7lsw0exWQ8tG4q5byI00O8Dy5QwPHRsH/wCsanlsr690oagLWSa
yt9sLTpHgR84ALYxnkdc9aQD/ADo7uaI28yOURQVkwrHbxyDweMdKfdWzKytKJEd/vMw6tj
P4/dH51gvCFY4OV78cj8KngvbiCIxJIfLbnYxytPmDlLMaKzCMMyyI/wArA4IB9/y/WmQo8
TlyrCPdsZl5w2O47/pTVeOedCgIbGGiZucD+6fT26085kLqQAJF2uPRgcgj6/40IAQq0bSn
aUXglOn4jqKljuZ4beWNSRDKMHYeDgg1DiF8sylW3BgMdP7w/Ac0NbyRt5wJ80PggYB5xg5
6HPNAiN7TjIJAPXj/AAqMwyZBXAPYqRVj7QA3zoEcd1BBqdTHKmS6yfkP8DSsMhtlvru4jj
yCzHALFRXpfhPwjDps0Go3czSXikmNFYbACMenXrXnBtxnCD2OcgfSu08OeJp45UttQYNC2
SshO9hgdTjqOKqKIlfoelpEfLDsSr9N3t2FSOoRlI+YDgAjqPoKgiYmQEDKpwxxzmre8GHG
AFPbuDVkIjgDb8KTnuc5xVhwiyEM2OOv9afBHEGJfzcei4/TjjmoyHk3tt5HT0x60gJIZTg
7QA3YmikUMrBlJ2kcndmigZycjpgo/Lk9OeKinQyN5jbQ68AheAKajr5IIj2kHGdnaomVuS
RtRRnPPJqhCuzOAm4tnkkfT0qGV/Kx8pOM52//AF6MkhkfO0c5U9R9aaImijKnnc2QuaAJj
KV3GPAVFxk96jDBhypz0wx60+PAjZiqll9QcAd/xqnMI2lPkneOOCf8KAJYyjys0o2qBwyj
lm7Aiq7ASkmULnPy44P86lxIUMahWY/NvA5H50ieZJIFwGfOFX1z+FAyjIVEgPU89TnPv9a
gkJ+8AMHI4zV6+t5bS9eCaBoplOGR8BlPvWe4K4HQAnPOeT70gNbw/wCJtS8P3Mr2sha3lH
7yHd1JyMqR0ODwefcHpXtGg+JdO15d2l3SusSASQlSkitjup6jp8w4znntXz8HVORksOgH+
cVk6uWWGF0/1wO5dp244J3A9QRUSVy4vofUOsaLaa3ay217aJLbyHbJC3G7kc+2MZ/DivH/
ABp8FJrPZc+FZnuFAA+x3DDeW9VbhcYI4PPuelS+C/itLaRJbeK5Hkst+ILxIssuF5VgB83
b3+Y9e3sVjLpWtWkeoWckN3DId6zRuCCcY/l29+gqNjQ+OfJls754bqKSCWIOGSRSCpwcZB
psOoSR2dzAhXZcABwRno2R9K+rvGHgnSvFthLbXqsZ1i/dToAJI8HIAJB+U9D7E9OtfNnin
wfq/hC6hl1C2LwStlHjOUcA56/wnnoRmgRgCNZC6TgKPMbLgcr/APWp8W+FzFtVHBAK44DD
p/n3pY9wdIyQ2MlcDk8f/rp9zHIIA7kFosRk+qdVP15IpgeufBfxPqh1a38Nees2lkSbUkX
JjG0sCp+oOQfXtXrPim7bw94Z1fVIeJre3eRCwDYbHyjk9M8nk968B+Dl15fxG01Bt8yfz1
GR0xC5/KvdfF+JfAmss6yR7dPnO4goWPlsCMZzS6gjxNfjB42leP8A0qyHm8cW4B559fas/
Svin4o07F1DPYtIV5322SRnkZyOB7VyVtcqBA8z7WV8P14wOtJaTSfZ1KpnGSvHYZJ/8dNO
yEz3PwV8Ub7xRcrpmo2lvbXdwsqxyQ7ghaNd5jAO7HyknJOP5VxnxdkkuviRJbTuQn9npDk
9DyzL0z/FiuKs7640q4d4ZlDWjpc27MCQxU8fmOK7H41zn/hPLOYniXTI5Bz1HmSY6EgetL
qM8yjmZcAAleoBPOK2PDmi6h4n1u20eyjjEsxJLPkhQPmJOOnT+nes+BkIMMrBEkJdZSOh7
fhXu3wZto9O8LXVxJas7XF80MzMceXGirgH15L/AJimBc1GDwV8J9HmxF9s1OTEkIn2tNNz
jAO3CL8pJ46DHJrzm6+MnjO6uNy3FtpyIoxDbW/yFR3w+7sfXoKtfGsu3j62d0XK6dHIVx2
LvkkeoJ9AeBxXBfaRGjhEUMzBg4HzADOQPbGaW4HpOifGzW4JIbbxFa2eq6e5KzHyQkp46D
nYeccFefWuq+JVpo1r8HbmfQkjs7G8eGZYbdQFlLOp3MMZBAXHX2rwA7hvjlILjofUetdza
eI9MX4M6xoE92v9oTXyTWtuY2OF3R7sNggfdfjI6n1oA4pbK4ubJ7+GNniRgkrAZCE9M+x9
a9t+ApceHtUUl2i+1KFXC4U7Rzk8+nH+NeNaFqY02+MsqubO4wl0kfXG4HIzkZyPQ9TXsPh
vUI/Cvww8S6xp3lvtmCwN833nVFU/m2aLaBfU2Nd+KlnbazNovhqK2uNUDAJLcZMJlySybt
y89cEnbk9a4KT4weK31iO5l03SRcoxj2GGQbSNyn5TJ1wxH5eleYqvljy5QFP8LHsew/z61
0bat/bjqmpSLDqVvHHHbz4IEhVgAHyTyFyAR1wM0BsfWAS2k1G3mS1tvtCqQjbPmUHIIDY6
f55rxHxB8Y/Euj6/q1rp1lpD2FvcvErPGzMR0BYiTB+o4r3FnW3hiht8AR4SNSpwenH68dq
+SvFlvBZ+O9ditI1gihvpQgjHCDdjH0oGeleGfj7cSakkfibTbZbfOEnsVKmMnuysxyPoR+
Ndl8YNKt4PhhqVzGG3xGHYxOQoMycDH149q+Z2iVmXbiNjn5ev4j/CvXRq8uufs3XRvZZN+
l3kdqmD99Q8eN3rhZP0FAHltwgSRlPIzkGohCrsSflYjggcfjVqWJJ4vMs5BIF4Ib731xVb
eWy+7DryB7UxXI5YSoGQQSOOhB+hpGupNqrLGrgDHOQ2Pr/9ar0aOBLNbxsyIqyn+JQpIHz
DoeSPeobex+13KwBoYmZjjzZNqgYzwx4A+v0osA5rqGUIEf5toyGXBzzznoeOO1TKfJlRyi
ybV2kEHBXnjr2JzWaIVcZVvxpUM0BBRiBnOM8Gi4WNOdt6K0uMhQj88FezVGsRa3FvDAqzM
ckuecgdB2wfp+NV4L1A/wC9iC5bcCnQcY6VYQRSMiRuJG4CnOM+3NMRBEz25UTM6ow3KUwQ
QeOnNaduJbd49RQwOof753Fc49VP8xT47iO6iYvsBPEoAJz/ALX+IqtLBLps63FpK6/LnJY
Ngfh1FOwj2jw/fPeaZEzKPNjxHIQMbWAHTPYjnj1ragt5ZbjyIctKOgzjI6nr7ZrgfBOom4
viqFVE1vudB2ZWPv05/Su9YuhQx8/L69TVGRGoUMGjIOe5zz+dSM0jHLEqB6VGEY4JGCeOO
1So21yWC7W6CgCRQRGyJu4HOepoqdI4zb7t3zL8p4ooGefrcCNQpdcEYXb0pwR5EIztXPKL
nnH/AOqk3rvc9D7DgDFI5YMW3MVxnccc1QhpMkathNxB3biemeDj/PekGVYKT15+Zf8A61S
yLHjg7mBwDjGKF/1mUOVPb1oAZJGZgzsW5OAqjjpVN1Il25JBGeADyev6YqeZZDJhQSx/hP
TP9KfDAJHUKq72PAY5GaBlaWUFNy8cjuBgfhULyqVJUbOfnHTNXJbcRb0H3sct0NO0jR/7d
12PTbeXG9SxfptAGT/hSbBK5X0vQ9Q1t3Sxt2lAOHkf5UU+5P8ALrXRatZ+GfAtklzrU0l/
qBjzHZA7VmySrEADhQCep5wa9C1i9svC3hlr5VNvZ2UeMRDaW4wq4x3Yjn3zXzopu9Uv5tc
1WRnuZ3LAsRjkcYHYeg7Vndt6GllFanV/8LO8SR5TS/D+i6bb5yuLfLL/AOPAfp+NU9W+JW
uz2qQatpegarCzfdns2zxzwQwxV7SPAeuaxCt1b26RQk4Esrhe/XHJ/HHeuU8aaDqOg3Vrb
6lD5Zk3lXRgwJ4BwR3B7UWQJtm7Z6d4d8U6JcWfh9rqz12U5j0y7fekgUBvkkCjHQ/eOePx
rkdB1vWvBXiP7Rp7vDcxsY5oJFJRzzlXTIz/AEPQjis5Lrbs3qrOuc9Rj29cjnoe9dr4vvD
4s8J6b44KhLxZG02/WIYjLqN6OAeckMM8kdKTKR7N4I+Imk+PLE2+Ra6nsPnWe75iP76HuP
1GOe1bOq+H7LVtPvtPu7NDaXRDXBi+UuxIwfZhhTn2H0r5E069vNJ1G3vrKYxXdu6ujg8jH
9D0PtX018MvFtx4v8OXGo3lvbxTRXj20YhDYI2o2SSSQSXx+FSM+fPE3hy48L6nc6dfZWWL
Etuy870Jxn26E49RWK6h1ZSMKdoB9s9/zr6E+Muj29z4fi19kCzafIqnjIMblVIPsDg/XNf
OyFhCACuGA3HH3T2GfrTuI7P4QxgfEew3MNjRTrNubG1PKbnP1wPxr6G8Ykp4D11hLvZrCZ
huGM5Qjp+BrwD4Tss3xN0mVmeJis67o+MMYmGfpj9a+gNdSDxB4T1ixiu2ijEclt5xJTa23
vnBwM5PqKGM+Rw0coUuCT5SkY744P44Aq7CFhtlleaPzEmKmP8AiKkDDemOTXdS/DDTtOgS
Z/HOisVcgDIyc4wPvVZtfg9pt7Nbo3jnSCjNwsTKX2n+EAtjP+NO4jz99Pvhpdhf3EOyzuB
JDC4cZfZyRjqOT3qXXdev/GWoWlxdpClxa2SWsIiyA4TJ5yTzgmvR/jVpUHh3Q/C2i2KyLH
a+aqPJzu4XJJ9ck15AYmi2uCxU9G6YPpSAlR1eAxscRMd2QMlcd/05r2n4M+KLZNLuPDd3I
ItSSZ5IVZDhkKrkbhwD8pPvmvGpLl3L3SxR/MP36kZAbgA46+n41PY6lcaPqNpq+mStHd2Z
3Lu5IHTnpuGCQcUwPdPH3hCbxnai+s4wNWtYv9FmV9qyjdkxtu6cZIJI5NeE32n3GlXf2O6
gltptokEUqFGXPbB7entX0J4Q+Luja9bWllqLLZ6ozbFSTJR+B8yuRgZ5GGPbqa63VNC07X
rOSyvtPeW1/j81h19u+ehyMfXtSGfJT3KnTDBsTdHJ5glx8xU4G0n0GBx7mrNrBFcTW6oSy
CYK/wDeKk9f8+tepeLfgebB/M0G5muIQFDwXDL5rEnGVYAL3HB9+TXkcE+o+G9WAmgaCeFz
vjlTp2P8qLiKQ2RR7jIC+8o0OONvXOf89K6XS/FT2Pg7UPCTJH9iv7hZ1u2J/dkFOCAM4+Q
fzrBFqy28Mrbj5rYJI4yG5A/OocvHGYX4Ujc3qpzjIoA09Ss3tLq6ieJxtIVs49Rzkcd+vS
qzaderYpei3k+ymYwx3IB27xg7c/iPzqGK4aGJrafARh9/GSvTGMdRkVoTXd59g/sjzpBaC
5Mqw5G3eQBn9KYH1uks6wN9pkdXBCAlgT6Ekj3OPyr5U8VzBPHWtyQ3LSodQmZJmPLYJ5zg
V9P3Nld3tzJJZyeTIFDLKzh8HcQ2Fzxxkfia+YvFAhs/Gmt2BXyYFvZcBRwnPb0pDMUvjfE
VDR4AKjjOB1/St5PE89j4G1bwx9mSWK+mSY3OfmRlZDjHvsHNYVykkU5EibXIJ69jUkEpDl
sAkqw6cdSaYio5kiufMUKrqcjYOP8APFXVuo7j5igjmznj7pps0AEQMPzxsfuk8g8EkH6Gq
bYySOU6Zxj+dLYC5taONSOTGdy89Qafs/dGPnzFG5Md1/zmq0dzJDjABx1zVuJl3KYGDFDl
Q3BB/un2prURBJGrOjLlc/dI6jnp+tDo0LMsqgEHHTGD6YqwyAZjiAKSZaPPZh/CfwqCZgz
b1Pytz9PUU7BcZ5aNwQR754qNoBuOGz29/wAutKoJBIxx19qfFcKkEsbwRP5hAWRs7kwe3O
BnvkUhljS9Ju9RuRFp8kbzn7sbuq7sAnq3FdRB4W1BxvsLy3vLOTOeTG2SeeCDyDzXIqSmH
U8hs5/+v2r1bQvEX9q2Z1GeSBLuB0j1GJhjzIzhY5x/tF2VG56AHA61UWiZXLvhDw2+is9x
dMrXUi+X8n3VXOeAe5J5PsK6yLG9SSM8lWx07VSSVC21m2sOeOwqykjzMMZCqu0+34/jVmV
7ksnG5gSCeAPemRhn3szlh0yKlZlSQeXtCqM+namuu+2Zk4XGevIH4Uhkx6s+5cj7oDcN+H
rRTIPMlk2ELjP9KKAOGfcUJaMDb8pYn+dQ+Y4YtsAXuR0H+eavTIzP8rB0Dbg23AP5ioFi2
5b5jjlQOgH0qhDtyyxHZkgc4GBUmRBHt2hc8bSMbvrT7e2LIfKj5UFzk4GMU0MdrKzcF/4h
kkcc/nmgCtOADtjwrd129fel3SFSjKccDghePWppkwrbgY3bgHrkfhVSNVTcr5weMt1NAwO
TESJQG4bjtXZ/CxIs6i0ikygIoGOeNx+oHTnpXICJghZcAsPvEc9+nau9+GEjLPf2+9NrhZ
AAMHjIzjA9amWw47mJ8ZJY7jw1YHyyFmvUL7kZGJwwzhhkceuDXIeH9Pgv/EthazrugeUeZ
jCnjnknjtXpnxosVl8ELqBQFrC7il3HsGYIf1YV5PaSz2WqwXsGVmgYFN3Q4OaiGxc9ylqm
rXPirxXNrN3LJE9tLstUi48sKcgDOfx9ag8f+M9T8W6pZw3iW8NraIWiFshX7xxk5J9AP6V
2N54T8w3Wp+HFkv8ASZz5zlZB5kUpPzIVPJ4wcgHjNeX66NutqAcEQjhuO5NFlYd3cqgsWI
K4KkbQR1Pp/Ku9ivYtO+CVzb3ECbtQ1nfACTyVRNzYHptIrO8N+D7/AFaE3msx/wBnaDwbu
9uCqbQOQVVuWJIUcDv9aoeMfElt4n1+3i023Nrpen24trOE8HauTk+5NIZy8ozKCRtxkDB/
H+Rr2n4B3LS3Oq2DrutgFuBgLkOTtxzz0A9q8cmXCxkc5b05+6K9m+A1pIljq1+cCHckYLA
FWYckY65+7+dIaPQPiVFBP8PfEMLEBhbeZtIHUEHI9Pu/yr5YtpWgmJjIClgQR/Dz1r6J+L
viDTrLwLfaet3GtzfBYoIQpz8siF88Yxtz6cnvXzhsCoo74GaEB6B8IroJ8Q7FbqTa6xyQx
L0BJ6g/gSfrivcvH0l7H4H11bV42l+ySAtOfvArhwMcghSSPfGa8H+FcxT4mac4X/lhKRye
vlsM/wAvyr33xa6ReBdeKlvmtJmJ64JjIz/+qgR8nWojBjaa3OAG2YP32461IFhaVBLErZQ
oeMc84P6g1Y86L+y2Q7TlUnQeh+4w/L+VQxkGWJun70dfwpiOx1fxjFqPhzwhHOVvb7Tnl8
6J1OWTACFmPBJUf+OiuMkkSaSR2UrBIcssYOEz0x+NVxgwxgMMlQRit5/DsbeBf+EmW4xuv
zafZymcHYGJz9TSGYkcUsN6kTxgMSEdWYBSD79AO+TwKdBFIkwjVxvHKMWCgj1yf5UYjltC
zOfPg6L/ANMyf5g/zNW7zSWs9G0+885JPtgdo1UHKFSu5ST14IPFMCtJbSC3MyQulrI5WNi
MjcOSufYYP0rovC3j7W/CiiHT5xNaYJ+y3I8xAenHIIHToa5/mZBtwGbgehwMg/Xsfaq6AF
htPBG4H39KAR9QeDPiD4f8TymBG+z6qI/ntZ0JYDqSrDIYcjvn1Aqt438GaV4tVGvN0V267
op4yGdAP4cY5Xvj3PevmZpri2uIbiCR45YzhJFOCCOf6ivp3w/q0/i3w7p+sKEbz4mE4UlR
HIpwVwevzL+XvzUsZ8+yabqenT3Xh3UbMx3Nu7TlQAShAyTuzjBA/l+GIybhtz0QKec45zX
pHxpiePXtJ1FM7ntjEMgjAVsjr1PzHNcHeRxyx/bLRW8mU5cE/cbrtzxTEZwG9fLOARyrHs
f8KuaZPDHcwRzorCOQEB8gdeQcc/iKpSDByP8APWgAzAIN2/ICnON3saBn2u8ssM7K2DAQP
MIx1z1HXk5xj6etfI/jJpJPGmuyTQNF/p8u4MfmQ7jx1r69uJTPA62zKMyBS/oP4se+K+Sf
HDY+I3iBkYjGoSgH8aAMKGcoqW0+PJzuDDkr9Pb2q0sbW8wWQDG0lO4YZOP51TUq67EU4Y7
igOSPcHt9K6zwT4N1jxMsht0RdHRyJbtsEIwGcAZznpxjpjPuxGBJcy3qiSaTewVBn2A2j+
QqFytw6tsIk27dy9/qO/Fd3qGseE/BssVv4VsYNavomzNeaijMiEZygUFQexzjHPrVeT4o6
/Iq2z6XoMi7vutZZDdxn5qLhY4XaI2KFg3JwynIPuP85pdpChlxjPUV11vqfhHxDKw1vSW0
WZwcXOlZMA9N0TbjnP8AdPpWbqXhTUrHTZNZtWj1HRS20X9scoTnHzKfmU8jggUgMlL5jGY
pgShOSV9ex+tSOVl3bGVgT8wA/UVXASY59OCe4q3pvh7Udbv4rPSIGubmXOxIyAeBk9SMD3
PFMNCqqMrfKcsPunsfrUuFdSSCvUBvQ+hrsb608F+Fbfy729m8Qa2h+eC0by7RTxwzYyxHO
Sp5wBUlp8TtWSOGGz0Hw3bxkbF2Whwfzfr9eaAOEVZISVV/LUnPsK29De4sddgkS1je5GV+
xTZC3COpRlBJAGQW79uOa6b/AITLStcuGs/F/hvToYGAVb/TlaKSAjoSMtuHqMdzVzxt8OZ
PDVsbuyMl94WZVka5ZkMts7HaDxjIPycheQT35o6gdYizW05tZvmkh+VXxgOmAyNjtkMOPX
NTQTF34bCchyR9e1c94buZW0+SG5lkluFKYMrbvk2KAN3Qjjjnpit6FWjkSQkb+c4HArToY
PctKqSEg7mYE/MDyamjMgYxrzGeMH1qGWfMbGNOABweMGm+aJF3S8jGDjPX/CgRoh0jcMeX
9AP1z0oqC3kzH5owNvPTp24ooKOZm5kUg/KOcbeAKV0UMdjMGxjmo1lwm4g5zgEc0oXMQ2n
cucDniqELE6/dZB6cjgY56VEsi+aMJ8zDIJ4zVmWLKKeAMkZ71BtKDHdj0+lAD0MrLgYbPU
s3NVGiZZlViVBzkqCeQKvHCEhMFjjtyaqvERIMOYSf4zzg49vegBCrE4CBR0BB5q3o+rHRv
EFnfiLeIyysM5ypGD0P4/hWdcDzG6kKMY9KieVYgofacevI7UNXHse5axp9n4q8P3WmGUyW
l9BwyEcdCpGfcA/hXzxsuIJHt7y2aK+tz5Uqt2YDke45FdR4a8Z3fh8tbNB9o0+aQvJAww3
TGVOcA8D2OPxrq9W0rSPHFs2paLfG61Wzi8hY0zErYywVkcAj7xAb1PcZrJe6zR+8jywRy2
jieCeW2uV5WSF9rIfY/wBKZqvxS8ZW+oPaR6ur4Tb5jW6ZOQPbFaep6Zf6Y23ULWWFzx8w4
b8Rx+Ga861RY11qTOAFYByBnDc9PwxTlawoXJtRvNR1sLeapqM95KpCgyPnbnpx25z0qh5Q
mZUlzgfKGXqDirETRFpI2b9zMoPrxuHFaOj6Hf6qxs9NsZryaSNSmwDYrBsEM2QBwDyT6VJ
Zh3UUqRQxFTvJyoU7gQRgY/GvqHwD4ak8G+Erayu3jS6lke5umeTKo7L86gjjgIBnOOtcfp
fhbw78Pb8eI/GV/Fb6mQXt7e2PyoGBXKxgFiwyeR8o/DNcL41+KF74xzo9uPsGhPJkq3Lyf
NkFyO2cHA780gRl+O/FKeMfFb6lFbCOzgHkRAEkyKCTvOeeQeh6cVzU37ljE33kbaD6jtSQ
wcOuDuU4Pt6fjkVI4T7QC2drKoOO4KgUAdx8IGB+JVhKke9VglUK3HOw5/nXufj6y87wTr7
RmRZ0sHYENyOMsOhHYDGOhNeP/CfRb+HXofFOozIlsschjZ5A7Sk5Q5GSQBz1x0GK9q8RWz
anoepWkV2ge7gkhQSuoVS4IB/M/lQM+UAhFqQp4CvznOVK5GffimRzgSJuGwxtuYDnBFekR
fBzxFa2s6tcaO/mR7Q7Tt+7A6sDtx0478ZrKtPhDrt8yTW15o89qVDJcxXYZGbP3Rxn0PQD
mi4jjIk+QW7lVPZm7MBwM+/T8a9L8X6I3hr4NaRaTgreTXvnzJtztba2Rn2yB+Fbvh34Ww6
dqdpeazfW13JAwJjiAaNiucbs4Oe/TtV742TvP4MtZ1ChDeoYwPo3X/PrQM8ItiYZBLjIU4
xjIIPBHtwa9B13S2uvhDo14X23Gm5Yrk4eNn2lumM5K9+n0rz524ELgbEH7uRjztPIB9R/K
vevB3ibQ/Cnw+0Nte1AQreeYcyQu5wCcqNqscc/rQxHgO4wSFFc4IyMHsRT5tz3SsijfIMk
erd/6H8a9P1L4X2WvWEeq+AtVj1OJcq1nPKqyJ32g8YwD0b86wR8NPG8M4T+wp3uDh0zLGw
BGAcndjoTQBxtyjmxUsMAyAr+Ir6G+Gei3tj8PrLzYT++czsF5YZbK8fSuH0H4P6m1t9o8W
yx6Za2wZvLFxHvYdiWBKgdvX6VveMPi/pWm6BBo3hHybqQRCLzxEywwgdlDY3HHPoMjryKG
M4X4ua0mo+LEs7Z4HttNQwjyyxw5J3Ak8flke/pyts7WUAiuj/oF4u5WDglcdGwDwQcA5HI
zVBIlazaYSbpFbEiE/w8YPvzn8hTVDE+UeGzlT70ITJ7q3ltbh4J02yIcMM5weO/SnWVhNf
XkNtFGzM7KMY5xnrTUkSe1BZz5sA2gN3Tjp7j+X0rrfh5pfiHVteVtBRpGtjG0zGUIsalup
yR2B4GaAufUNlCkdsUtgsYhUIisc+UwHIHrjnnJ69e1fJnjGRpvHHiAXELW9w2oSEKzA7fn
6HFfXSyEQgzSMHOW2YG7b2wBzivmL4qeC9Y0rxJqevTW/8AxK726LxTiRTnfztxnORz27fS
kM4YLtXOTuDcjHSvpCGWXwr8FWls0RLtdNMu5VPDuucgj0LE9a+coJXmxH5jCbGIznGfYn6
V7N8O/Fela54QfwN4gu/IebdbW7YKiSNhwN2CA4OcZ46D6sDxCLdDiSNiMcbgOnsa7/wje+
CLTwzqOoa7Ak+urIRb2Tq+2RNqkEEDaCTu6njHT1zPFngrVfCV4yapbtEhJENyq7oZVzxkj
oT6HmuX+zszIkSM5bjywMtn0wOtAjsr3SNJ1LwvP4i0SGazjs5kS9s55A5j3kAOpwOCSBjk
1laFrmpaFrMOoafL5Uy5RlxlHIH3WXuDW5eRJ4U+H2paRrAkTXtWeLbDkMY7dGDKzY45ZWG
Cc9PeuVvbS6sZsTQPEHUSIMYyDyCKAZ1FxoeleLnWTw75dlrkzFl0rO2OVAMlo2Y4XjJ2k5
4PtWp4mluPh54cg8JQMBrOoxC51C5U8xgnAjRh/unPXqfXih8ONKt9U8e6MmCyJcNJtwDtV
UZ1zx/fGMVOvjHTfGupi08YWg+zCSRbfULNds9uhJIUjBDoOmMZGfegDjGRI4wgALHq0vDZ
/wB7pitbSJ7TTdQt5rmF2hL/ALxQw3YI7PyvcHmr174G1eCwfUdHMevaEnJu7Vssh/ulM7w
w4zx3rnY5ET50LLIp5wMH+X86pCZ3x0bTr1Ud44SZEZhJC/VQSOPxDDBAIx06V6t8OoIf+E
SisJITLbRSTIodVYFTgleeQMs3SvHvC8Opa5dxW2nWxndQVZI49oYY+8z/AHM8DqRwMc8V6
T4n8S6X4B0KPStN8p9aWANHlCShcncSe3fAPPI7Zok7kxVjlPDMsU2iKsKIscUpjZhk7iMY
PJ+la5cH5i58sLjIH+NYXhjTri00pUnjYM0hdhj7ucDBP0FbJkCjBXhjjsfpV9DN7kqxssW
6QM5JwATjP1q7FENpMh+XuP6VStlLsGUY7cjHOPStCJDKAJDhmPPH+cUxF22gWIAhmx3yen
5UU+A7YiOqg5K5z/SigZxaIjwkEtuJ5Unp7Vq21sEcNI5yWwAAemOKyreBvPC+UNqrktvGS
e3511tjafvFupV2t0BcdR6jGaGNIqHTYX5ZsIAPujkH8abNYTiMsiqyDGPcdPWt+WFhADI5
xxvb8e3SolhcOrBmYMPmL5pXHZHMm2fBdlKqOOSKpXUQeJiVbtkAe/Wumu7KJ3bCdh8uOpq
pNYkRbDuKuM7z1FO4HOHK5IXBPUt61n3oaPKZdSMdMY/GtaZIo0Kj5VJ44rJvZcsVAPctg8
4oEU/KYJ8+Q4PTNNNtFLGrNwy8gqdpjPqp7U5RIZAWztHUk8n+tPlnjVjj52BxjPSgDSs/G
/irTYfKW+h1CMENt1CLzMkD1UqcCuXuviIb35rvwb4bkAz9yF0zjPbf71cdgBtYNjGcZqn4
d8DS+IIrZbDWtJklMIleEyP5kYIHykbfXv0qJI0iwt/iDNZq32Twf4aj5yS0DsQevB357Cr
msfE3xhrOlssl3BpkDIrKtnGYjIoYA4JJPU9j2NXovg34gRblLm9sLdI9ieYzPhycbSBt4G
eOfyriNZsG0u6WxGp2molI2j/cOzLDgt8vIGOpP41FirmLDCJrkh3LMyscnqTg1Ft3kcZzV
mzmMF/DMOCpBz+lR+S0U7RD7yOV49c//qoGai61cWOo2+qWjLFdbRmQrkbx8pznjkY/Oqdx
I1xLJI0jSYwN5OS2BjP6VLEVOnTI4DJDKsyoQcsDhSOPwrofCngefxZG0Vjq+mR3mdq2U8j
LKRhSSAAeOf05pkmBqdlZRLbTRXkdxJMu6aJFK+SfQ59qgtbFJPnMYZFD7ue4UkfyrqfFng
geGJrk3niHSZ76MLmygdjL83fkYHr1rlpS0dvcqjZTIyRwDyP8aQysIFlVkUbpiSAq/wCfT
NJ5SPjjPXn1p1uShV8lXU5yP51oLa3OsXxS0tjLPICWjiXPIGScfQH8qAK62cLRCWQcRPsl
UHnaeFb8/wCQqTewsJLTdIqpJ5vlqx27hwxx9OfwrppvA13YXAl8TX1lokEu5v38yySup6F
Y48k8jvjoasRw/D+G8Vm1/U51jwPPitNqyEcEYIyOPX1pgcRvf93IHwUG0+w6g1YlmlurRI
555WW0H7tHcsEBOCAD05IrttP8J+CNclisrDxk9reSjaY76Aqu4HIAYhR0Hr1NU/EHwv8AF
Xh+GZ57L7Tbxx/6+3O4H8Dhv09KQHLfZxK8m0gbTuB6HLYxg/XH51NDqmr2DyWsGsX8KE4Y
RzsoY4HPB9AKggnVpiYc7Ny7d3XG5cZ98Ci4Ie6gZOrJGfxHH9KAKTTTX05e6mlmkI+88hJ
6j1qIxZT5RyFGceuc1JbMIJo2mB2EZOPSh12ybcd8L9MYFIY2OUwzLNGcHORkZ5q1dxQPGk
9vuEbg7Qw+6w5ZfwyPzFVSpQ+WPutyCf0/Suh0TRrvUfCmqXPmwR2dvIjR+a2C8vAIUf7pG
SeORTQmYQkeORbmM4dD8w/T8j0qxIqhJZbYs0TrjJ6qcgkH8KqllikyoypHIPPan2z/AGW5
WQEMgBHzdGGOVoBjVhU8ryQMt2xzinJbySSqI0ckk7ecgn/JFW3t1jheWMmSI8K+R83I7du
tJBcSWc4khkZSjkjBIwaLBcXV9GutGvGtrqBozgHDc9ag815yFk+aTHfuB61qazrN94gvft
F1K8sjFVClicg8Ac1ef4Z+M9u9fD92VJwNoGSeuOD1oAb4d8beI/CyOml6lItvnm3kAkjIP
HRun4Yqe8+I/iW+tzCLq3tt3V7eAI4HcZrAu7e8sbtrHUbdobtcAB+Md/8AGqzdcHPLnPrQ
MGjNwzS7i1wxLHJzu9SD/jTEmkRmKnerDlWJxSpjfg8gnrTiCW2uSHUfK/Y+x/xoEei/B0R
yeO4pYsBYbaVmVzhl/wBoevXFed2igqo3qi9csSAOtd18GBu8dyBF5axmGO2cAj9QK4WK6Y
Qxxyxhl7MByKBmnHczxzpcWckltOzEpPExRkfGNoOe/v6108fxV8aW9kEe+tL1RyrXECMw7
A5wM/j+VcbbESbofNHlSDBIHRhyvH14/GpFndJA2FRnJyWHAfkfqMZpkm/qnxS8Z6ywV9Va
1QMG8u1AjAIP5/rW7pmg2EUdvqUdw9ysg3xSMMccjlezcGvOpoo1kDRs2wHGSPun0rtPBt6
8unSWYUCRLjeWB42svPH1UfnTjuKex2QnYIobaFViVUdP/rfzp8OHUoCWJOSF6VWXIUKABz
nJ5q7aRI8eXUBmzwBWhiXIRHuLNjJB4HTp6VdReDvc45zVKGEqjKzNnPerSQ7SpG4o3OcDm
gC0sw2kp1xjOKKYHEQVY23eu7rRQMx7DSWm2N5uCxyQee3H8hXc2do4tkY7cpwpAIGPoaoQ
6C32zfIwBB3KVOM/h1FbVxLGkSI7H5cbsnvmpk7lpWK04LI4JLLgA46+1UQVSMuqyEY+UHo
fepZZVnG0YCt6n/PFQ5h+zquT5oGBzngetAFOF2beSMgnoD1/DNR3chCbS+QueRk5pZCqzb
h1XgHnJrKuHMq5U5J5BOev40xGZcuplKs5K9DnnNY8zqedxUDqVq7fxSxOJJFHzrlCOMjOP
8ayJ2ZVMkYV+eGB/wA4piFa6kS1NksasHfezkZbgYxn0qmzMFTsR15FXfsxFotwwO0sVztP
UYyP1FZ8uWlCFtuRjG7PA5pgR3UqQ20rsc7IyT6VzvhbXbnQfE+m6lDDEXtX2MpUkFTlWzj
/AGWNa/iAbdKuGBz8oX04LD/GuRtXWK4R5PlCfMTjPPb9cVnNmkEfX8s8E1pZPZXNvcwTkE
TIm4kEHJyD36V8zePfCn/CG+KrvTomJhcCW3LnkwtnGfcEEfhmvYPgzrjan4Km0xmi3afOU
yAQwjYAoeDydxccenNP+Nnhg3fh2PXAQbnT3CSMWH7yJ2C46DkEg+2T1qCz51ZMfMM4Xkkd
q0L+KRdRvREvykkk9duArfhVbSxC92Eud5gZG3BD8xABP6EZ/A17h4C8QWml/CrxBrGm2a3
l5DeMGtnyS+7Yilh3XaRx7HpQI8Ulj+zQXSEgEqE/DerAj8q7z4c21vptvq/jq7eT7Jo8TR
24TjzJnUIFJ9MOB/wKuQ/sfWL+SKCLSbua5eDbsigZieMc+h4r0DxR4dTRdH8O+EZtUtdNt
thvL2eZ90jzNxgRr8xAxwcYxjnihgjyuHMjySysXkZySzHJPqT+Oa6Pwjod/rV0v2TR5tSi
D7WRflThc5LnCjoOpqxJqvg7Rb8L4e0q51yUABZtVbbGGzztiQDIx/ePes7xN458R+LSBql
4Vs9u1bSD5IgBz90Hr9fSgHqegeFPgpFqCedrerRxkyMvlWLq+wj7wZ8EdPb8ap/ES+fwPq
x8N+HIodNsrm0SSeSMZlc7mUnfkkfcH+eK7X4NMy/DqNXDov2qVUZBlmyB0PQEE15b8TbFr
LxbaQTFcmxVjs5GTJJmkM4+a1+zXDLN87qDnJOCfUH0wc07zjLDIjjqAenJYcfyNOdhNaB3
l/eW2IypP/LM9PyY/kfam2yKUJY8LkEY6AgjP61QiO4ILxsvVo1J+oyP6V6F8MfiTP4avLb
TNWus6IXYvJIrOYBjjAGcrkDjtnPqD5vJkLFxnJZf5f40sZV43VTl2IAX2HJP6UmM+kfiJ8
IbTXBe65ocRh1z5ZBCrqIp2BBJYEfKxHuASBnrmvm4NOyOBsUwod25gCAOMYPXr0FfTnwV1
rUNf+H4a+mE0lpctaK/RiiohAb14bGfTHfmvIfjfpcem/ESaWGEQpfW6XXynIZiSrH2yV/r
SA4KYvPZQShfliBhJA92YH9f0pbKM3Ra2ABkKkx/UckflmpNNvBa298Nkbs8O0B1yOTgn6g
E496r2U/2a9imyRtbOQeR7/h1piEmjJcfxO4BOO5P/wCuvrbwn4PsfDPg5dBZt/nJvvt+CH
dwA2Dj6KOe1eGfDrwybn4hC4dMaXpge6llLLhV2ny+TwTnH5GvbPh743Pjbw/NqUsMcFzFc
tEyRZACrhlznPJDfic0hnzh4j0CbSdQvradHW9s323OWUKeQA6jqQ2VPGcZOa55Ocow+U9a
9t+Pvhu6nubLxJbxB7aG2W3uHVgNnznZlc56sRnntXisfKMe2MdaYIuaffmy3W1yCbSUh3V
QCcjoy56elFxA+m3oViGGRIjg5DKRkGqrAsDHgYBJUnqD6UQyBkFtMdqgkhyDlD/hQINxVS
cjlcg8/wB6vof4Lajcv4Ju47iZpUt9ReOMyHcUXYhAx6fMcfWvniaJ4d6OjKVXBz25r1jwh
qt34e+Dut69YyAXVprGURgNjZ8hSCOuMMehHY0DO2+JXgaPxhpQmtI4zrFuD9nK4jDru5Vs
9uCR0wT9c/OqyNIfJmXbODtywxkjqDmvrXwx4h03xBpyXGlXikkhZYwCrRcdCD/n09a82+N
PgaG502TxhZSIJIVRLuPgLIpbaJB33ZYA+oHbHKA8PZSCR0/pUrPG48zYEJ6qPQ9hnPQ0yO
YOojmxkcK5PT2NSrGUUpJ8pDYIPuP8QKYjvvg1JAPiCZ5VVVWxlyFHGeB055NedW0uI1yOn
X1r0L4MSJ/wneZuI/ssm72O5cY/SvOohmFT0x6dRSGTNAjsTHIDjpjg/rW1pmkvqsLb7tEn
AwyOn3lB4OQf6dqw4ndHGcc9uoNb2hXws7ouZAiR5J+VmQg8dByOvXpwKpEvY0f+EL1JM5k
hZgu0kvgMPfjrWhonh2502/8AMaWLy2TDx5LE4ORyMAcgfgTXQI/meW2ASV3JswQRU0fyqy
vK/rwc49605UZOTJI1QvuLM2Tg57D1rShQRqCwYL0D96y4JCrbUJ2En8a07FJI9h8sHacnP
Y0yTRhiDne7FTnAGRmmIqEs2GKAH5j2NTAEbQu1stkZB5pJBI2CvULwvH/6qAIzhOU6k+uM
0VNbsJlSMYDZ645A+p+lFIZ00l0UVgpG/HI9u/biqsuWOFR+QCO+T/KrAkbzFLM2/HJQZGP
SoIgE/wCWo49R0/xqTQrLDmLJ3BuPmIzgfn0qBkZYcZ3BicqfT2/SrLThh5akEg8t/dHX1q
pJMqxM4OT90j378VQirdGMRsS59znrWBLcPICsnlooBO7PQDmrGoXmXdY2G7q3PT8Ku6X5N
l4bvdatudRST7PbnGFhyFyw9yCfpigVtTBn069eL7T9muBGQPm28HP4fyrHkuCj/ukwynnc
O/0q3c2cZknW51BY70N9xlyAfQsOh/Aj3qsLwxQG0niM0GR8rH54+eQrHOPccimISTVbo6T
/AGZGQLYOGOOMkZ46/jVVbSWRZZV5SPG7f8oAPA6+/QVZuLKaKGS5t5PtFokuxZUG3B9GB6
H9D2Jp63cNzor2m4xSJN5qZBw4ICsPYjaCPqaBmRrOkXN9ot7/AGbsvPKRXkELHds3A7gjb
WYD2B49K4RVAilbjLYH6/8A1q9YsNUvr/4meFzbSQteNcFnWOMqqL82Vxx0Ut+B6mvNNfNq
mt3iWEga2a4kaI4Iwm5tvUDt/Sspbmkdjd+G3iBPDHiyLVLjcLYDyp2VNxVXyucex2n8Md6
+qtV08ajp9zbTFGEsTRlWHyDK4Oe9fFyhV0i6Y/fZ41Tnp1JNfV3ww8WP4t8EQ39yI1uIZG
trgRg4DKAc8+oIP40mUj5ltNEvdL8WNpWpWzRXduXWWLIYcIScY6jHPFZemXElneRzxyywB
GBMkTEMpGcYI5r2v46+HJ7e8t/FdkGMclv9kmcMPkbna3XPKkj6gV4emwLMr7s/KcA9fmoE
eo+BNV1fxD4ltrjXNcv7vR9NhN5dGSYlEK5K5HfDKD+BrzXV9Wuda1261W5OZ5pS+ByF9Bz
2AwK7zUG/4RL4NR6Pcoi6lr1x9rVM5aOAbQDkdM7QOf7zDHHHnMpB2EdSgyPccf0oAtX0cU
d48tq7eVIFlQnqNwz+h4/Ch1AleJWCwTDfGQPxH6jH51EqM9mk27hGMRHoPvD9S1SiESaeZ
M/vI5CCv+yQP65/OgD6F+ChW6+G8kYLkpdyqVVgDyF7/jXHfEnQJNe+KWn6VpuVeXTg7SSt
gR7XlYsSegAHT8q734GkzeA/NdSFa8l3dCrHjkelYnxRka317xJDZQMbybw3Bhx1EQuH8zn
/AHBj8BSGcuPhvoVx4Q1LxHoPiL+0zp+8Sq8JhjIUAupL852MSD0rzCKQwGeKVhllIJHQkc
9R60KrNaMiD5GwJBnvnIP49KjubiUwJGdu1gAwCgZI6H8sUxEUjeYscf8AtFv0AqOI+XKHD
ZCEZq4I1FnuRBj7QELd8Y4/rVGEkOe4KnOT14oA+hPgjYrc+ANTtjLskOpuEYk7QRHF1wQc
Hj8qxP2hRDHqXh+JZHeZbaTcGbJ27gBn8c/rXovw28N3fhjwR5E0SrdXEn2mUM4ILMqggns
eABmvBfiX4pt/GvjS51GzK/ZLeMQQNggyICTuIPclj+AFIZyNtIsM6u33WVlYAkEAjH9c/h
TJ4mgdo3Uq6nBx/So25Ndr4C0CLxd4r021vCRDFHvmKnkohY/Nn1wq/iKYjqdVc+BfgyPDd
0QNY1qQTyIMboosjIyD6IBz/easr4O+IToXjq3tJJgljfgwS7gSNwBMZ9vmwPxrJ+IXiYeM
fG1xqVqoNnGot7XAxuRSSDj3JJ/GuXgjkllC2yu8owFVASx56469aBn2Dr2i2/iXRLzRZZm
WG8gbA8sgKc/I34ED8q+OSrwytDKMOrFX56HOD/Kvr/w5qV7q/hqwvtTtGgvDCBcRyQNGpY
Hng8+mOe9eM/GfwjP/AG6ms6RY+bZvCEmNshby5FzncB0+Xbz7GkB5US0hJPzbiSTQQJI34
YzAcc9R/nNJCx3bDnKk5/KnoG3qVO1wNykD05/pTAfDdpLbC0uWAC5MczZJHHCn/Z9MYwT6
V3ulkL8A/EccigP/AGkjKpPI5gya86liDoZokwo++ueFPt7dK9E0h2f9nzX4zu+TVEJbPb9
wMfmf5UAZXhTxbP4N8SpqcduJrfZ5M9upxvUKOee+ec/X1r6k0q5i1CytruCaGWKcbw8XIZ
TnB57V8cv80cueVZiQc9ttej/B/wAayeHZptPvjbx6JLMJJZ3PzQyNhVIGckEhQcA468DND
Eir8Ufhw/h+6l1vR7Vxo7n9+N4b7PIXIx2+Q/LjrySCelecJMNoimLbB0bun+Ir7V1K2hv7
aS0uod9s67JVPIYMMYx/9avlHxz4Km8I621t5wntJV8y3l6Ep6EHHIyM9uRQM3PhCJB4/ja
KTYJbWTLKm4DpkY/KvO7Zf3JJbAx6123welFv8S9PLSBF8uY7SPv/ALtjj8uf+A1xNqyiIE
ZyO3saAOg8O+Hzqsd5e3kzWmhWYDX13t3FM8KEXqzliAMcDIJ46zyabp9tFFczWmpW2kXTn
7NetKsgRuuSBGpPQcDHqM1t+E501f4f674SiwdWuZkubGHOBcYKF1yflztjyATk9q5d9Wgn
Z31G0lklZUikEc2xGChRlk253fL1BH0HNAHYeG7xra9fQ7oGOVSzKGAJVh1GRwRx1H+FbZt
5FlKlmZTjvnPP8vpXE+Fzdzajc3ZxLbeYWkupMBCzkKckjr82cDmvQmuIIRLa2U8vkP8AK7
so3PjsB2Xj1+p7VrF6GElqPiso1vFjlnRJAMbVG7HX+7mtSOzupJWe0lS5jRd3ykhgO4Ctg
kAc8CqlrbxRW0l4f3oEioiHu2Cctj2HbvWtZQX1vrliFj2XXmbWRW3Db/eHJ4IyOp6U2Iqv
vWMPEx5HzBulWICqbSzkjoQpwKkvhDJdXLWaJtEmVHHBz0qhF5pG9ti9iSf/ANf6UAyxIyR
yjACjB42n+VFVgnmXBRQQp6Njn8aKQjeu790ixIWO7HTp+I5NVJriaWB3ThSf4f8AGs65up
owP3e+QYPAyRn8PrVSW4UAZIUtzjp9KLF3LySh5dxLJIw5xxgVn6hebI/LD7gR94elVTfgA
lB83pWZc3DPkllwTknvTENe4AZlTLLnB6/lV7T9b8izuNPvFeTTrvHmeTxIpUgqUJ46qOD1
rEEnIQdS2frTHmBY5bHy9uMGiwGzfXVv9kSO61Vr2CEkxxJCyHOO5I9B6k8VhTl7mbzWffJ
ISSTx8x60hdWjIClhn5twxmn5UxqrnER9Tn9R70WAekz2V6Z7SZwwB2yAEHkejevf2pZLq1
lkEn2JIieghcqCfXB3foMVVfaISoLAN3UYIquZS0bblJzxjPft9aAKmreJLnSTeWWn28NvJ
NbhJLpdxn2luUD5wqnjOBk5PNcZ9+ZcnqfT6Yq7qkyvqU7qOh2+uMAf1xVM8buP7q/oKye5
qtiWVgdPhjA+Yyu2fbAA/WvRfgh4wbQfE7aRcShbPU/ky38EoHyEfX7vTuK82mkZp32k7UY
7T6DJ/qaW0nls7uK8glMckTq6MDggg5yKQz7A8aaDD4n8K3GhTvJAJsESxtgB1IKg5zkFsZ
+vWvlnwb4dPibxhYaJJJJCLhnWUhfmRVUlvx+U/jX1domuweJNIsdRsJTJBdID0z5RH3gTj
g9sH071wXj3TdN8Dad4i8TWdwItX1kR28SEAgOx+fZxkHGW5PVRSGePeNPE6+KfH8l9ahUs
4R9ktTt6xgEAkH1yfwxXPRQ6c+gyytPMuoLcbUiCjYUIyST2OagtooZLdgZdtyCPKXHB555
qW+MUdxNHDE8aMisVZt3OASRxx1PFNCEtJJHhuLNBnzFLgDrlfm/kDS267pHiDfLIhXPTkc
j9QKt6RGhuLe4jlH2iOX54CpOU7sPXGTkdazmYxEYIyhwce3+RQB9NfA6Yn4eQg4y13MfoO
K5D4q+I5fDHxl0fVYokuVi0pUkhkGRIjyTKynHsTj3xXU/BMsvggqo3Rm+lIBX7mQvFee/H
vzZviDbMqEBdKjY/Nn5fNk5/MjikMx7r4eSX6yX/AIRkk1nR9uJFQgXFsx58t0OCxGQcqDn
Ge1cTNBIWWF4mSYSlTGwwwP0/KpIvNgaO4jeRCpwJY32snoQQcjqRXW2/xR8Z6TCirqzXMc
pBJukEuGGBwSM9MGmI5PS7G91aSaz062mubiXGIokJPBzk46V6l4a+H8Pg2w/4SjxRcixuo
5T9khMqFQNueRnJcjOADx1Pt3/w68ZzeMfCNz9omjt9StZtkwjB6dVcLkkA4IPuD7VwPx38
HTQX8Pii0hdrS4QR3JwT5b84Y+mQcfUe9IZh/EP4i/29BJo+j5fTHZXluJ0PmyyZz8pPKrw
OOvFed2aM10qp1KsB/wB8mpGYxi4jJwCQwX05/wDr1DHM1tcJKoUshyAwyPxoAa3WvW/Clh
rHhn4Z3V3YW+dY8QyeRZxgb3aLAyVA+6ceYxJ6BV4rz3w/oc/iTxPY6NE217h9hYfwqASzf
goJ/CvX/iJ8RJfCksWk6bb241pbVI3uUIYWyHPyAAfexz7bhxmmBxx8L6B4KsS3i65muNYU
eZHpFm/VW4HmSAYH8RwDyAMHmql18TtfaP7FpP2TQtPK+UIbCPbjGck5JOecE8cYrlkt2tr
kib55HAYN6k81Y1C/a8jQ3E0ksiIsCs5JxGnIAz0+biiwrno3wd8XavL4mi0e7uJLyO8d8y
XEhZ4nVS3B7AgEfWvY9esr268O6gumTSW18ctBI6YJYYI+9xgkY57E/UfJdpqM+lala6nZk
rNEwfJPVwc/4V9d6beWGo6XbahZlbi0uU88SBevQEAY46YIOelJgeDw/EGx8TXKaf43s7Q2
rp+51CGNhLCB2OMt1BHHc8gio/HfwtuvC0Lavpkj3uirFveaRk3xbuBuxwwORyKr/Ffwv/Y
vi26ZVh2X/wDpUCo33WJw64+oz/wIVs/BTxYy3v8Awil2xaG6Ly2zgncJNvzLknABAJ6eo6
kUxnlszZud2FDheBjjpzXoWm+SP2evEKRbyf7TQ/MOR/x755/Lp61Z+LHgFNBv01rSYNunS
rtuVBH7mXkcL2U8Y9/qBUGnP9n/AGd9dDA4m1NAAcnnMB/A4Xqf50CPNoJEMTRMxGSdp7KT
6/5706IeXIytntkH602eFQ4aNt8bD5GxjP8A9ekRt+EdjvA2qe30NAHufwe8fT3Qj8M6s/m
yL8mnyMhZiAGJRjnGABx+XpXoHi/wxpPijS0tLyEp5abobiM4eFuASAOvHY/1zXykG2b4kc
nkFWGQQQeo9K+h/h/8T7fxNDb2Ooyrb60yv+7iRlS4VQTuzzg8cjj29KQzg/AHh+98NfFH+
ztWhMMq2srfI+Qy9QykDlSFPvxg4ry20ijIRpg5hJIO3g/hX2HHp1k97b6iLRHvrdWVJFAG
1WPPfpxnGT0J96+QoJZHshGnRBll7j3poR1cngPUby2iu9Emg1O1fIQ5Ecg/2WV+O/r3qw8
Pj6wijty+qjYMRAyeYV46A5OPwxVfwF4in0bXEt32fZ52IdXB646/pXr9w0k4DxjOV4B/qT
2q0kyHJo878K+E7m+mOp67LdC5jnBQS8+b8oOWY89e3HSuwNvC8jo28OOhGOOPTFbBh3wFw
SSsY3Dv16VnRQRbTyyljkEHn/8AX+FUlYzbuRQx3FszkgGMrtKPnBOeM4x045q5ZXT6ertF
Aiu6lfNwWfB7DnA49u9WeGiBwVYHIB54xVO4kQQbZMnkn6//AFuKYtiOO58rdhcPjcrd8f4
UyabdDtIPI4HT9adFC5XdDEFX+9ggZ+tVTFLK4OG3AYOBgD/69AFqC4fLShVaM9aKbEWjYc
EkjksQOnpRRYCEzwyMW2kYOAxAJP5H3qjJcxs+9ijSDgZOT0p3mMLgiKPDLnJIJ59qorvBY
SSDHUc9B+FBQTn5WyxyD61nyqm0uWXGegNXblip2L/d69M+9ZtwdpDBuR6HmmAzeVG4EKO2
TyfwqsJkWMsYzyOTg0kk42lkXG04/wA5ohTf8rAgg8JnGR657fjQAxsIXPlZDcDtS+ZhCOQ
QM4A65qVU8qFpgAVzgYHBpkmFztiVtxzkrxQBB5gAZQc56nGcYqrNOIPMkkJGwZ+UcDHNXc
srKq8fxc85rO8R/uNF2MqqZ5AijuQMEnr9KTY1ucluYR44+Ygk/r/hVjGZA5HBK8fhVVyQw
/lViB3lmgR8YEgXd3PIrE2ImgkheTepAIO0kcN82Mj15FSXUaKsAViZFjAcY4BPzD+dT3wk
+13FtuJUzt8vp8xH+P51UVi7Scf6wHB9wc0CPZvgN4n8uW68JzKAkzNdxv1LHChlx9FBH41
gfGXXItR8dxafBIHt9NQROMn/AFpOX57/AMI/CuW8EanPo/i2y1K12edAkrpvGQf3T8H6jI
/GufXdv3sxZi2ck5zznNIYmNrDHarrR27KJml2u+CIwM9eD/Wqkq7ZWB96kdS1qsg/hYoT+
GR/X8qaET6bcyWWoW93GUEkbBvnztBHrjmpNTSNbotHwSoZ0A+63IK/mDVQHk+gNdv4d8Ae
KPED6fqNnYxpFG4/e3zKiFVIYZUnLDtwOlHQOp7B8FVx8OYgx277qVVVhgPggZz+H6V5z8f
Wkfx7YvIgBXS0yM5GPOlHH513S/EWz0uRLTUPHWjRtGMeXp+kTSxj23BiPyxXJ+KPGN143v
T4d03XNF1C1uYcrcXVm1oY5N2dql2zkgAZ6dqQzyY/NEUPYY/AUqM08DQK2Qx6Hsw6frx+N
aeteHtW8MahFaazZta3LLvCMyncPUEEgjgjg9qz7Vbdr9EuZWhhJ+d1G4rx6fWqEW/CfiC4
8O+K7PWIo0laJmLxt0dSpDDj2PHvivrXUdOsPGPhme1NwJtN1KAbHgIyQSCHBIPTgjjtXxr
tEd8FHRZB17jNew/A/wAbpp9yPC1/sEF5K728rZ+SQqMof9k449z71IzyrUNPuNM1c6dfxP
FcwAwSqR0YZAx6jGDmsxjwCR159K+oPjD4ITxL4eOq2kUkms2C5t1VgPMjyCynPXAyw9+O9
fNiSQ2Wpl2tIruFGOIZ2ba4I4yVIPcHrQB6X8Oz/wAIx4G1fx5Kha8tl+yWSuPlOWUE+/LD
8FNeUOXkZ5ZGZ5HO5mY8kk9frXpNx8Y9X1ewOjT+HdCksHjCC1EcqphfmGMP7A/hXnTt5js
4RUDEkIvQDsBQBKC8lmjryVOzjqD1H867LTvBGu6nYLq1vYhbBwCtxczxwocHII3sCRnHOM
dazPAFhZ3Xid5dTBfTLKB7u5X+8EGVX8X2g+2aztW17UPFGoXV9q91JNdE7lBPyqM42gdgB
0FMRe1DwbrunaK1/Jaxy6flf9Kt5kljU5wPmUnGenNegfBHxQFguPDUgUTFzPbNyTgjDgY9
MZA9Sa5fSPHDaB4H1jw9DYiVryWTbKTgKGREOR3IC8c1Q8L+O5/BSKdO0XSp7plJN3cRuZc
E/dOGAGOnAFAz3D4o+E/+Eh8JySwWxN/Z/vbeNSBnkB19MbckdyRXztpt4bHXLLU1jQmC5S
R1xxwwOcehA/Su/T41eJpnRhp+klXVuol6jkn7/B4rlIHl8Va/YWVvo1hZ3FxNtdrbcocMe
chmIwOSMUWEfS3jfTYdV8GappUvHnwFUx/fX51HTgZUGvGdNWRv2dfEj7XCm/iZXyMMu62B
/IivafFGsWmgeFL/AF5pYma0iKqQhIMh+VRjv8xUfSvBLb4y+K4rQRRDTVhXiOP7NxGfbn+
eRSGcNFKsTOjhjBL/AKwKORzwR7jiop7WSFwj7SSMqVOVYeox24/yatyztPeveSFC8spkcB
SoG488Ht9KpcqoD4xuJ3EZwcc/pTECPgjzMsM9R1FaWj6pceH9Tg1SzlXzrdt8T7dw5GGBH
HGCaoyhPPdAroAcAPyfxxUYLJ86YyR07EUAfWvhjxDZ+OPCz3VqjxlX8ueLdhoplAbb6Hkj
B6H9K+Trc5hjdCVkQ8P3B9/bmuh8H+Lrnwr4ittUtjvIBSWBjgSpjp9R1H09652JjFEpeMg
EFWNAGlBJHemOK5UDdkO4OHQ88DPG3p6/hXs+g3hvfDsMrzF2LFAcEgYNeEsdyEsf3ifLj2
r1TwXdmXSo5IRubGSOuG+7j07d6uLM5o66WVoUMeDErqMqct/L1rP80qdz5LY5/wBmnXDtI
qtJIwA4KA9vqKoS3QJVF+VsYGRgEY71aMzW/tNFtiA0hkzjGMD86oyXjOrlmDu3JI4/mc1E
s24mTym3AjKg8AUuxtyhQfKxnk5yfwpgSfaHkjVwxUdM5Ayfx61My3IChWSRCfmbB4/E1DE
s77WRgTjbk/d45ArUGi3MsWJJBlQCsa88H15pAZnzD5ZHTbjJEQOG+uf/AK1FXbrSrlIjIp
RmzkKTzjjkY/zxRRcDlzcR5GxSfUjjHfpTvNk3ArHna33m6/z96jzGXLKPlORnA5qRbghAi
AbRxjrkUyhk+52YooUFjzkAk1SnTY+S2QOcHmrZlUqflGcYwehFUpHCryOSODk0AVZ5FGNq
nOduOnNMNu03VR6FSD69DQz75WU9QepqRXWNCuMqRkds0ANcBV+X74PGT1/GoZI2dgZFOxR
jng4qwivJMNrEbTng9/f1rf0nSVtz50ynzCSyLkAnjv8AnSAraVoUuGmuIpAOCE6bvqPT0r
i/Hcsdz4ljghRUW3gVHVeityT+hFemzSoivcXLARrGXLY5IHU464xXiCzyTXM125zJIWZh2
Bb/APXUTZcFrcYZBmXcineOp/h75HP4dDU1nHvv7GMHlnX8Mtmq5ByTx61e00bvENipH3WX
9OajqW9h2puLXWZ1XcRG7BNx+pGfxIrPjkZG3jllO4A1s63p9wrXeqMn+iPP5CyZHL4DYx1
6Ec471iKcSD64oe4Ivadsg1NSW2xlZMN7FWxVEZwPWrtszwXCkMg2EgHOSDjH9aqIzBSBwG
ABFAElzj7QQcY9hQHxDLHxzhgT7H/69Lcgb0IJO6ME5/z7VoeHdIfXvENjpSFh9rlWIlcZA
yCTz6AE/hQM9N+D3gay1K2PiHVI5neOUizhwPLbjBds9cHoODxnnisr4o/EWTxXeyaTprbd
JhA8whcNMwOTk/3QcYAxkgn0A9e8YPceEfhNfraSrbSWdskFq0IwVBZUU89+e3rXy5bMsUy
L2bIb2BGDj8KBMvaVo99qt0LfSrKa6mIOEhQsxwM5OKm1rT7rTrv7Pf21xbTooxHNGVOCSe
/bnrXbeMr3UPBP9meEtGu2trX7LHd3TKBulmcncT7fKowOw5zWB4z8Wah4vnspprOK3htIf
IUxuWLn7xLEn/PPrTA1fBeu/b93gDWplOkahcHy5iT5lrJgMmxugBIAwR37DNcFdpLDdzQy
IVlicrKpPRhwR+dWLDTLjVPEOnWNkjPcXMkYQA4JJOM/p+lHiO6E3ifV3hfz0kupArk5LAN
wc4Hp6CkBnSsUmjk74Vv8/lT2hPlP2ZJMY/T/AAqFmWR225CqowCcmrczj97jpIiuPzFAz6
H+FfxDu/F9nNZXwgXVLVlYyKdvmR/KN2CTlsg5x6r61518XfBMuia02sWMJOl3ahnwuBBKS
xK49MDI+tcBoOr3Wga9aapZP5dxA+VY89cgj6EEj8a+qdG1Pw78QvCNwsbNPazfubq2mJyj
/e6dTg4II4/KkB8nWsErPJcQtGptV8073C5AYDAz1PPQe9dHp/gTWdQtXvjHFZaYjFTe3so
ijA45wfmbqAMA8nHWuq1rR9B+FM0MzI2t+IZHZ7YXMR+yJHuKhmXgs4weAeDjgcZ4LVtb1X
xTcjUdXu2uplHlKWONq5JAA7D5j+VAHd+G0+H+l6wbCHxBqOovqcbWklwIfssEaOBkHcN2S
VwCMDke9ZGoeIR4Z1GSwn8BaHb3EQ8t/tAllYds5L478HFcPJGB0UBRzjGa7K18YWusaXBo
vi63e5tLYBbe8tsLcwIMDaCQQyj0I7mgDTtfEHhPWLtLbxD4Vt9NVzuF5pUrDZjJyUJOc9+
v0rR1n4SfbtIXU/BeoLq1oU8zyndRIzHrtPA6dVOCPfoOfu9C8PTwpFo/i+wnI+SNbuOS3K
565LKBgfzr0D4Ui/0fxK1tJrejzWN4dptob1ZHZ1U4Kr9Bg+o+lMR4paSGMyWc6+WSTgyAg
o3Q/njHtXrnwk8HXltqKeJL+Lyl2mO0icfOzMCGbn+HbuH+c11/xC0Dw5ZfaPHGpaZLc3On
COI2yFVjky+FZwRyfnXnPYccV5F4k+J+veMLSTS5FitLF/maCDO6RV5wzHr06DFFwNL4r+N
k8T61Fpmj3KT6Xbou503IskuSDjd/D90D3Ga87lVUkWWLmN+TjnFPijD+ZGuGzgc+uRz+ho
3tN5nm7AjEbj057H8e9AXDLBHB6dCrDK/iOv409xaJY8JcG5Z8iTepj2Y6Yxndnvnp2quhM
JwP5dKlKqzbtvDDkDPNAEGegI6HCn+n0/rUsTB2PTIycsQOAM9TTfLZWA4yeevGMUNIWk3q
gBxgAdKANXQLi0stcibUESSxP7uYbMlVJ4YA9cHB+mRXbSeANIlje4aW5t+RhUcFfqAQTj0
5xXAW0kMKjfEJomPzQklQ3HUHsa9Q0iC1j0SB9GvHvbJCUZ5Tgo3XGCBtwGA71cSJtrVHMX
3gGWNwtjfpcEjpIm0/gQT/ACrf8KWtxo+i3FvdrteSTGMggKORjH+0SavybJsAOT24qXDtJ
GznIGcnjJ9quyRDk2SXGHiwpLN0APSq0Sh1XOHB5yBjH41KIjFIiMSDjIAz09adG7MPuruY
Anjj/GmSTC3WEhkBKHjlfb0z/Or1paTTSqqxFy7Hndwp7D9aZAwUhDgqxOQenNdXpdsiqJQ
eVI4GMdccUrjW4ttYx/Zwzj72QQgBwc8/X8KsusK5lEm1B64GPbpVty4tDGVbczHrz2rFuV
yokBLnB+8cYP6VCLehn3E0hKfIuTx0ycemT/KirOwu5ZNvlEZIyf0GaKomx56+0ybyH3H19
Kikfk7VPJzk/WnvLDEu/kr/AHsc/hVNZFBZu3cnnFUA5pm3HnbkZAB5qtIFEjKzkSdRxyRT
5SWfKjMZ46jA/GmiLMnmPtAPJDc/oKAIBB+8Z1JI7NjPFSSrDgNvy569cU9VxhNzck/e6Vs
6XpRuQLh8tGnAG4AH6/nQAaTpbKWurhQpIGEOMHmtSKF/nfaGw3BI9ug7UCIv91ikW3nIPU
mryRpGChYkMB8nXd3zSA5f4g3iWvhOW2ZRFLcOsSKDkkAgnOM54H615Vp9s93PHbRLuknkE
aj3rqPiRem78RJbqxK2sQUq38MhbJH1xto8A6bLJq82pFf9HsLaWTeem5lZR+mT9QKzerNV
ojlLjHnSFQACxIA9K0/BEIu/GViHGRudiMZ6IxrHnOEBPG7p+tdZ8M7XzPEEtwwysMWfxJx
ipW43saPxP011mtNRRf3RQwOfRwSR+YJ/KvPgNxwRXuniexk1Lwzd29uAzbAwU+oOcD8P51
4fGhUfMME9KckKD0J7eZ7dxdRojFOqkZH1x+NV8YAHoAKsWy5uFT/nplMeoIqBXZlB3EgDj
NIocR5giCqSxBHHcAmuo+Hl3DpnjzR7y62i3WbbIWPADArn9a5ZhiFGOeWYA/kf61asJNtz
CQFDeYoDE9MnH5UCPqH4qWC6v8PdXs4I3+0QQJdJt/jCsGIz3+UH9K+V4+4I4xwfSvpH4a/
Eq78YQzWmoG2ju7eFcoqkCUd3PPpnIx19jivHPG3guXwh4haGLzJtPmJNrMT1HGUb0cfh2p
dRmol3o3i/TVt9c1Y2GuWKi20+4lU+TLbghlWU4OCMtgnA6ZzWbc+CdWiSRnk07ZgbZvt8O
0+4+bPY1zMxVWjZXLEIMZ/kaZ+5KkkAtt7eu7NUI7C31LRfBdr9s06/XU/ExVo4JolYW9uh
4Y8gEvjePTpx1zw1vHieEqTz/gas3a+WYo9oBWMA/mTVRGCvHnoGzSGIiDzNkZOSuTn25/p
UiHzPLTPIQr/On6bY3WoatDaWlvJcXEpKpHEu4k4xXbRaBoPgq0Fx4rlF3r0ciyRaLbyhkK
HA/fSKCAfvHaDngevABkeG/BV5r1udYvJV07w9C5F1qMpG1MAHCrnLEkgDAPJ/A9IPiXbeG
LldL8G2ECaIHDTTXsZaa6bkFmII2joQAMjaO3Fcf4o8U6r4sv8A7Tqboqwr5cdvACkUQGfu
rk/zzWLkNaJk5ZWKEf7PX+eaQH0muoeEfiV4fbQobqTcNpZFTZLAVIOQGGOp25HBBNeDa14
Z1Lwj4jXTNViVJSm6N1YFZFOQGH4joeRiqkF/Np2pwanptzJBdhd4dGwyMwKtj9fzr1zSfi
Z4f8W+HbrR/GZS0muGG6ZY28pzxhgVyUYY7jHvzimB41KcqcdSoFQzfLM5HrXqfib4QavDc
G98Nka1p0q7w8bpvU9MYBG7tyo/CvOJbaTzha3ETwzLwUkUoVOe4NAivDLslRjyM8/Su5+H
ULS/EvQ0gslDibzDHEwyFCkscsegAJ689B2rkdG0LUdfu/sOmWslzeH7saDqPUk8AfU17v4
WtdD+E2mR6h4q1GBdfniCLDETIyRZOFAAPOc5bpwB25Bl/wCO2s/ZfA/9lqqGTUZkU5YZ2q
2/IGc/eVQTg9e2RXzZG7QPHLEcSKcg9s11Xi/xne+O/EEWoX0MdvDDAY4IY84C8nJyTliep
9h6Vz8yyOpLryRk4PQ8YP48CgRNbpGhBVmZWDFSp5xtPtTZR5YhZQjFIQWB6fMTx+TVWt5Q
MxMo6kgk9yMc1e2/NuYZDbSQT1PPHt0pgVnwxPzBwBlSMcr6+x/wpLWF3kkVcFREznPoBn+
lOljlhRSpwAFYsexP+PStXRoYDcXjiXcv2CUc5AViMbTkdeR+dFhMyEZWUDOSDwcdfUVJZ2
ruHYcsrbMenpVQo0T7l3YBx9DWqio8CyLJ1X8v8nFCGzM3MhK9Yz1B9a734Y6ip8RS6bcMC
l5CRyOrKMj8cZrhrlVM7FQVzyQexrqPhd+8+JWiw4Zg8jgg+nltn9M0bMGro9HvdJexuNoD
+WeVJIP4HFSWccsb4yMdQc8DnPSvULrQrW7UR4cKwxhTwPw/CuF1LTrjR7lI5l3xuMiQnP1
71opJmLi0VTbq8YCrgKeTkdcUkmnBJEKzOEAz06/StC2hnLliqsCDjBA/PNTyRqAhiRtuNx
I7j8aLhYpWtqqnOWbqCGOeOldVYIF8tVB3kBhuFYEG9mAjyQPlBfnI/Ct63Ro7byjtbIzkj
JHtxSY0WtSxv3lW2xgAKOc+nTj0rMeFlQ/OoweVI4/PNW7qTfbOzop3ZJPpxyMfhWZPMpi+
WRskbsY6ipQ2VZCd2YCDk4zyAKKccRABTyVxgHCt/n+tFUSebXG6JRsDOV5ORgfrzVfGVEj
LtIGNq9KvyJsJUlievYHn68VlSL5L5Yhjuz7en41YEpyjFkRsZwCeahdHEgdiAo6jrxUgdd
yFjtZVxz27ZpIrZ7q68pcYJxksKAJ7Cxe/m2xIzwp95icEZ/GusWEbljOcR4LHPP4849KW1
ig0yxEEbgiQkgEEg9s+1OjY7FHDMX/D8OnrQA2RU3sDksFGe2fcYqOWeC0hM1zIIzGjOxwe
AOpqS4Zo9smQxK9Qc/yrkfG9ylt4aezlDLPeOoiG7PyKQSf0I/Gpew1ueaiV578XE+DJLJ5
rn3zk16VZ2lzofwtv3kTbJPh24zsDlEUZ+nP415/o2nf2p4gtbAkqkjEOfRQCSfyr1HxxdC
18Jtbs2GmlVcZJGAS3X8KhbXLl0R43dtvaPGcBRk+/U/zr1H4cwJa6PfLOoWZ7ry85z90DI
4z3JryxAzQ7ixKh/u54Bx1/SvctF03+zdFtLEFFCx/MerbupNEEOexqYQYBUKuQfl5GOv51
414qs4rLVI7WEllig25z/wBNHx+hH5V7MQPLRYWLhsF9qHg88enYV4n4juJLrWppX5YPImD
zjDtj+dOWxENypAjm6tgUI3bWI6ZHPP5A1RUEAevar1gVF4mcgbX6D/ZNVBkg5UfMc8fyqD
UsN5Z063wxAMrhxjpwMY/ColDQSRSIDgEEgGnyAf2ahznMzDHttFR20/kzwPtRtkmfmzgg+
uO1Ah9hf3WnXUV3aXDwXMbblkQ4YHHWvZ9I+Lela7pL6P4506IWlz8rXNrG2wjj7yAlt24E
5X16V4bG+3jI74/Kpg/yIFPIJGM9utAHpmo+BdE1d/tHhPxfYXuAQIL1hBIeT3IXJwfQVjR
fCzxk7xhdJUiQkIwu4cMQM/3+Pxrj7gBJlQDIVAOfXqf1oigiZZWI6KP5igZ1EvgHW7a6WL
U5NP09iu//AEq+iHy5x0Vif0q1/ZfgCys5ZtU8Q3GoXiHK2ulQNGh47vIpGPoa5B4Y0ijKq
MkHP51VT5C5A7dqAOpvvHOoWtlfaPo1rDpFhPIGYQg+cQAvBkJzzgE9M1zDIonKLnDrn86W
9GZVb++gbn1x/wDWphIR43Q5A6ZHXFAFifDSlifvqHz9Rg/qKZYxebdi3yAZcqGPY9v1xSs
rRyID/CSoDen+TTGzHIsqHcF557UALtje1Yf8tUbP/ATx/Ombdw7kdCev51PJBEt0FD5hkG
UY9gen6/yqKOQpIr/xLznuPbHcUhFvSr+WwkWW1v5rG5jOUlhcoSCOmR/nrXZWHxZ8Z2xRP
7Tin4Zv38CMRgewHYV57uIYNhfXjpV4NvUuo4RAP1poDrNU+JvjLVbB4JNWMNqy/PHaxrFu
BPqOR+dchEnkXJSTbIGzyfr1qxz5UqkD5UUY9OapSIYQVORjG3P8qALDKV3HoUjABWnyIu0
5J28K2D2xmmpIslq2fvjGfz/+vTySttKe/mD+VMClIn3sj5hww9D3rWktL63itJb5ShuofN
gZufNjBIDce4I59KoPkSHn5M7f8KYwKsHQlSORg8ikBdLeYPm4JVOOgrZ8HWQm1DUEYsAtp
IVIOBnjr/L8axIJDJCZlC5GN4B6EHPTPSuo8GypaS6jPL/q1idWGcEk+h/CqRLOWeB+rAZK
8EHII9/X61d0+2xeWizGSJGddzLjdtJxkZ+p/Ks6GV4pPKm+RlbPI5B9avImeCAzcnaOCwx
/D+lAzuda+CXia3uw2mvaajbMf3bpKsRI+jHH5Gur+HXw1uPDOoRa3q0yjU4QywQRNlUDLt
LE45OCRxWr4C1OW+8KB3bBhuCqxpn5QQG24HYEtx6cV2sxVY9m7D8EjODiiwrmrDKZG3hTj
GctniqGrRxXVmQVPzHjrj8agguwPmbjAwduRn86v74nO/y8kcden+c0gvc5yG2k8p2P7sod
u4D27frUlpZ4uvnjYL0Hb8cVqNEjshLAL/dH4kH+dSR3AGEwqnoAwJpisUv7FgtZWnUttBJ
4IAFJJdKPkhD5J2uwxxjNTzT4MaxSDaV6gc/gelZjKFcyAlmwBz/n/PtQJgzJIwCruZuDk/
L+P+e9V72RZNod1VyvKgdh9KlmlMe1sbc/8tCuRjPtWXLFIcoi/vCTyehH4fSmhMe8ahcZH
zdAO+OveiqtzcvaSskb+YNgJYjkHtiimK5ytyi7XLL16nt2xWJd2vLFQTtGAwIH4fjXQqFZ
jtIOAcnpn8aq38Z3DZgxqBgnqasDnxCVKhsAjoOc4x9a6TRrHYhunzk42Edsn1/GqMW+aZY
YhlyeM8c108UaKgjyUABG5e3WgCrcM2SJhuZgCgftx1AqG2s1ZGeRy4PzMSc5J4Pf1Bx9Kr
+ZLczTY8toweGCnH4jqTj+lWNwRtqjIx8xPf8ATucUgL0ZQKCeSBjHr715J451CO/8SsEIK
W0fkcf3skt/MD8K9JvLxdO0qe6l2rHbpvyB+A/M8V4miy3MwUZeaU/izt/9c1Mn0Lgup3/w
60xN95qzE+arGGMdMDgk/qP1qp8U7uRdRs7Iltgt/MAPqWK/+yfrXoenafHo9hDaWpZVRdq
uedx5JJ9+f1ryHxpfjVfGV24O+KDEKn2HX9SaT0QLVmLGhJSDA5YK3vzXu8O7GSCWzk59v6
V4XE2b6Dd3kUH8697ZzARsBXjrt9aUAmct4GvZ59Nv99//AGiwlDbsMCpI5HzAelec6kjya
hdsseSk0pOOwDc/zr0XwEZo7G7+0wWdoDIpxCQc5B64J+n41L4V0m0e48QXGWeOe6ntg0i/
wcZOMevH4U9xLRnl1jxdoy/3HPXHRSarKMHaCTg9qvSRSafLdRlCJoI2VvVSf3ZH/j2arRk
ArMxwnbA/OoNPMWQf6IQeP3p47dBUMYChjxgq354qzdSrLCqjG5GPPrwP6g1UmiAKrnkn16
euaGCITGQeDxUqsE/+vTCemOKRgfLjPXPU/jSGXXXDEsfnB+bPrQi4ib13Zx7f/rqu8oM8j
MerH8afDOhL7lIUKOfxpoRPMf3cQHof51TUb5hH2c4NXZgPLjOf4Tz+NUEUtIWXPyjJo6gS
XDBlUL91crgD3/8Ar0lvGJkaHcqkHcCxwPepEVZNMfn5opA2PZhj+YH51DaqWulRcZYFRn3
FAywVeXT0mYfIp8rd7jkfox/KmsWlhG4AkfmBRp+ZJjb8YlBxz/FjI/PGPxpNvLAAHd83Ha
gQo3S23mlsmM7WHoO365psxBcSJ1Ybvoe9ECSM8kYIG8bSM9xyOPwp8Yje1kDZEifOuO44B
H9aAI2QPgj5X7g/0q3HJ51kSX/eQjaUIP3CeD+ZI/EVS6DHH0qS2lSC4VnXdGQVbPoRigC6
3zxXEnqFI/Oo7mMSTFC3GB83p0GaklieGOWF8ZCDBH8QzkHNFwoDzEKMbgAD26UxEILsfOZ
cDHlyAH8j/KrM0RiiljK4YSjI7+lVAgB80ruPKsvqOmfz/lViKR1hkgbHmDB45yAc5BoGRm
PeJnYEjdtH9aZFM0T7vlyAy5YZ4Ix/WnOMB8/89DULbhz1wfzpAM3NBMsgAyP1r334c6ELf
wW8l2igagxnAbrsICj+RP414to2ly63qtrpkK5a4kCZzyo7nn2yfwr6nh3RBDuEYjwqgL9w
AYH1GKcSZHy/rFm8TuSSs8bZfcec4wR+hpsVvFcIskbM0LtlkVSCGwMgZ4yOuPQjHOa6Pxc
Hg8bX6sUzK29R7kbsY/E1gaMGbUH005aGXJG37wKjcpH5VQX0PdvhnA9h4dCZQO8pdSR95S
i8+3euszG2DuyDxxn64rP8Or5egWUkzCLMIB4zjrzV9VlfIJAJBAKk89/rQyRVh+RioUdAW
PUetILh1iYbCAQQSewqJZ8RnYN65B25zz9aX7S7+VJGSrKOAByDjqKQF4yu4G/J4478f4VW
cKQxbO/oAehFRIzBlwqfMeg7GiaQOitEu9lPCY496BkO51tsEZBYcZz+Bpr73lGza2eVOMD
6/pTkmdhjbxjscZ/E077MwQZYsTyRkUxFeZCbYKpLsoGeOeT61QeRAdxfa/qG6fT8sVo3EZ
jiYhiAvUIOOn+OBWEyqVZXV3cDjkc8+n50ITKN00glH2KFmUnj/aPrRT3eSJ0ZpTlidoOOR
6n/AAoqiGZlzF5RdGHJOcEcn6VRO3JTG0dcZ/PNdZqUMciuQpOCOMcEVzFxbP5oGByc/N6+
1MofpVtA0hl3EMCQDxj37VYkTBaNPvt146Hnp7VYtlESCMkL3474FV7kxNKI0BwT8xHTP60
AQwNvycrsQc5B60+WCSUSSYBx0VsDHPFMVgUYZ2kt0HNT7/l3L8m3nmgRyHxF1gR2EWlxkG
e5bdJkdEU5/mP0rC8AaW99ry3bgC3tuWz3ZgQB/M/gKx/EWqnVtamuQwMUSiCE+qgnr+JNe
leE9Il0fRI4phtuJmM0qnnaSBgD8AP1qFqzV6I0de1WPRtNubt/naJMqOxOcKD7ZxXidsg+
zkt95jycdj0x+IrufiBrTedbaXgFHAllHqASAP5n8q4QMctjqRz+FKT1CK0JVIa9t2GfmdT
z9RXuWP3q8ZJXIJ6ev9K8k8KaKdd8QWloS4jVjLKy/wAKLz1PqcD8a9lkt0Fw2FIXGcqM4O
MfSnEUzI0Hw4nhlZbe1uHuVmIYswwVIGMcGugtIINL05FgLoP9cq553EnJ44PU1WWBUiSbY
SuPvsc5z1A+tPMwleNiTvkXPPHOev0x/KmRe55n8TbeO11SOWKJkF0MuxORuTjj8NtcMpyO
QACeK734ruq6tY2sS7YBE0ignLEk4JP5VxrxLb28ih1ZpHEeM4Ixgk+mORUPc1jsRMuBz1I
zkf59qrOS0mRj5Rj0qXa/lu207EX5sdqvafaRrPMpXzDEPmi27mftgDjOOv4VLdlc1pwdSX
KjJYccDI61ONpiWM8Ec59ST/8AqqZ7Zma4kSYbFfG9gVJJz2HSneQpht5d6ruAwpzk4OPTF
LmQ5UZroZznMjnOeSf1p0UbyblUcEdfxqSaARc+ajZPyhc88/StDT7SVrEsAMPJsXJxg8U0
0Hsp35bala5wsMQXJ4PX61UQ4nX69KtzDfaxyNIoxu2qc8jNI+nzwESMUIG0nB5AbpS5kHs
KltiIMXkn29JAePpg/wBKgyUcMDgr3q7HF5V1EhkBblPlB4GMelKNOnDTIsiBlYRN83UnoP
0o5kP2FRu1iO9iMFwrpgAgSLhhxmnXaxpLHJGcxOu5fbnkU+N2+yRSrLskiyAeTkfl7mpXi
ZLP7E0Uazq28gtkjIHb6DJ69O1PmQlRm9bFC4U5DA5GMBqsRXIE0M5UfNuWX3PQn8mFTGxn
jXyJQql5DGhLcEgA5/UUptXFvJFtSKJFSQlzkgnIG7Hcg9APSlzIr6vU6oospVmjfhlJH0N
J5bLjd0zjrVoxS3qQyBQSxEAOerDHJ/DFQwg3DpB0ZjhSR+X4U7oj2cklpuPt518wRgEqCS
h6ZB6g1ZmbejDklgGznv8A5H61T+xksFDKBt3FuSMZxnpmrlmrXCSoGVnh5JXoR60KSB0am
1h8ADbUBw5IUZ/M1C8cawAxk+YoLIDzuXnI/Dk/iatiydo1aMbsBk3E8A7cnP4Z5qOR/IUH
eilQrRKRyR6/j6dafMg9jUtexC7LNHvH8Xr6+lATaGjJHZgc+tWbwRxQNHHFtFs43tnnnPt
z71AFzt46gqaE7hUpum7M9C+EXh83Gp3OtSqVgtcwxvkf6xh82R14Uj/vo17I48xV3OQ2c4
215t8H79JNM1KzIVcSpO2AehG3+aV6JLCyW7BSGOc4J5x9fStFojBnN+M/h5Z+I7aS/sbox
a5BEoQMcRyqCTtbIyDyQCD+lcHpfgLxQdXY/YGsTJ5kT3LshWNWUjPDfMSCV49a9ktE8q4B
jmOw4VhgjA65/Ors0qzOMw+Wn3Qp/DmkHQYjiFVjTDBMBCeQMfj7VLBIu0htoL5YjpiqspJ
jJ3+WoI+XHBNMadGIQOWcrgJ0zzz7UCBrjzFDOfnVcg+35UFhCjvk4/vZFMSRIbgDB+UncV
IHze9VppN4Me4qPvY29ffigRfWUFiTGSM5A49Pf61WnnllEm5wiHDAKCA3v71TbUC3yt0PA
JGNozkVXGoxIyqCNx4IY42n0H/16aQrlqENFnAymO4PI9Rjt71pR3EaKEb7pP8Ae9eMYrm/
tI5LHn0HXGeatw3sbW+0y4cqGHy/rRYEzQmmSQlTuJIK7+30FYuoTskwMKZz97dnBxnpjvT
bq5COsaKgx2xxmoBqwYbJHXk4ZwD8v4DPoKaBspXkU5lYlsy9VXdkL1IHsPwop00plt5Wll
BXADADtnsaKZJpzysJXAQtGp+bdwR9KLfS0OZZAcLySG61eaMfaFLMMhcYU55GT/Wp4Cr27
xrhgnY8kikWYdzbq0RJJPP4DnoKzJpmUtmNGOfvY/xrq5LQzvgGQKFx81YN5ZPE4I3Hjpxk
59KAZkuCVcAfN1yPXsDnNZ3iXUP7I0K6mhYebGAADz8zEAfXrn8K0gDDGxJw7Ng7uePc15z
8QtTknu7fTQ4aOJfMfH945Az+Az+NEnZBFXZjeGdOXUdVt4JVYwAmSQgjoB/UgD8a9enlIU
gj5R87MxxgD/PNcv4L0l7LShJNFsuLkl+TzsC/KP5n8al8canFa+GHtN6i6u3Coqg52ggk/
Tt+NJaIb1Z53fX1xqGtz3Vwu1pNx2f3QBx/Sq6Lzn0p5hjWLejMSR1PuK1fDek/23r9tY5I
jdi0jDsg5P8Ah+NZ7mmx6h4F0d9F8IXN3OPLuLuTzFJ6eXxsz+prK8ffZhoVpHcm4VPO/wC
WWCSdvPUivSLu3LWUoEeM4wR3HFedfEK5u7TRLYwz+QxnOST2wRitOhnuzqfMMibhvBAHTI
/P8MVCUm3IUUB1G0qMkAeuP6VYYNEhldBtVRkjuT+tOkswFG7dgDIQsOcj+VMR5l4+DXPiO
xDMpBgzuVcD7zEnH+elcjKrIsJbjevmAH3J/oK7L4hbIdehaEk+XZ9/UsR/jXIXyj7bKqNv
RDsDD0HH9KzZoie2VBpskYb99cSogB6YBBz+dVsozzMY9+5icE4I56/59atxsRBZRq6kl2d
gO3OBn8jVS2SPrKW2gHhcZzjjr2zSauhxdnckn1CWRZQwC+YVJ2MVxtG0DvnioPtTozIpJ3
KAPm+Xbj09qkaGOSzvJjndHsKn6tg1YuLGA6ha2nmyliTGzEqeASAeD/OofKdl600p3/LqV
0JYiQqDsG3J9c5/rU8V1NDPEyRKyxM7nf3JUDn8hUdvBC0yJFJIYpFY5bAIIBOPTsPzqdrV
J4p44C4eLAVTjLHPIyOOgNF42FGlW5rrcoOzGwXGSgcpt3EZPXJH40s+pzTRFGRcEIMZJxt
9PrSyR/6PdINzeVMPn9un+FTSaRCJI1SdmjlnESsBj5T3+uc0mooqm8Q78r8mQi7eK+iuCg
dlORuYkc9PpgnNM+0S20U9pECgaQbmVueMjH61NJbwfbIoN77SmSS6dRnGDnA6d6uy2KXl/
dvL5kQRlIB2/wAXc84xReIKNeTsvP8ALUybaUtH9nYkKc4+bAz1HFTS37rdfavJT7QSGL5J
GR7e/eqj8CJgecHnHvWtqOmwxRzGN2ZUdFDHuxzu7cYwOPem+UUVXkml0/yKd1K/kQW5KPG
pMkbjk4Pb9KQ6hLvuS6ArPIJCFOCrA5BB/E1Lax20tlOkpkDwtuBVR3IWn3dhFBaxSbnLyK
hAyuOR6Zz69qXuglXavf8ArYjtryaDYsKrt8zzwFJHOB8v6CqkEjQTxzDkxsH/ACq3Yqn9o
NaySFYDv3NjkYBOf0qY2Hl3SJ5eZ5I/MEbj5dwY7h9MAmndCjCtNJ9E/wASikreZumZ2bs2
/BH0PNXP7WuoXlnjSJXd1ZsDPTjHNVPME962SWWSXG5hzzVyCF7qK1ty7IjSSIFUjnCg5P1
4H4UnYKbq68jFimltWSZNpBRsgHgggD/P0pkpctbq4HmJEoVvQDkcfSrQjSCC7hdnaCEKJC
B8284HGe3Tn2pl9Z+T9qLsS0OwLgdQ3r6VXug41+Vxeyv/AF+A0y3NxBOUgG2RkMrZONwHG
PTP480yNBGgR/mRwTGR147e3SoNoHlDkDy8n9Tmux+Hfh2DxL4k2XkJOnLFI9zjs5UqAPTl
g34VSSRz1Kkpu8jpfg06Jd6rHMqBdkZ+b/gVdPd+MWT4lQeF4LTbBsJe4yflfYW6c8cAfjX
N/CKN4NR161u7dRLbCOOQHqDlgR+Yp00cB+O8M/8Aaybsj/RlSTd/qCMZxt9+v61ZkekNdy
QRKy8KTkE84P8AhWeLhhhdzpz8uWPTjn/9VarRCQnb8xXg8HPt+tc1EyPAwIOCOc9+9NGbO
jUmUNIZxvXn5hz146+/4U0kRW/nuhwG4DMMkAcHistLqbyYXiYKMEEqCF//AF4qvIXZo2b5
VHOGOSc/zosO5ehDzRcoWySwV+Ac/wBKbNcMYjIqo5X+Fs8/5Oaox3DwygcbQMtnINTPJE0
Mk3mqu3IBbt/nJ/SmIoXl4kikKTJJgY3k4OT3PaqyCBUllRcndkkDjOPxrPlxPdBEBY7Q/l
5yQfr+VS2urQRny5IVDEfwgYH0H+NMkvCaeNWabYyj+A9+ef6Vbg1JLS5gQx9FK5UEnjsKq
r5T5MQdGXIxjgflwKjmAjVZ5CI4wNrHB49D79f5UDJpY5XJDIuNwxg49PfH/wCqiSORV8xd
7SrwQCentVOLVbEPtl3NjJ3ZxgflV038c3341BIABzzjPbPNACWkcbBhJvQl8BhzjjNFQ3N
7mQuT8u3GQCPw/WigRtNLG7KyhvkJ4J9e1W7SBoipIO7nCo2B9az4nAmchiwOAMY/lVyN5N
2Q21R/F0wfSkWjRjUQ3QUq+0DBUnpxRd2puIQTHk8D09+arLMzFtoUux53L/8AXqxFM4cgH
HOTn6UhnHatbRaXBJdXLeVBCpZ2Y/w/Qda8R0m1k8SeIwLgsTOzSTMg+6uMn6eleofGfxGY
IItARQJLlVmn46IG+XHbkqfyrP8ACOgzaFo6zTxEXdy2/aBkquOFJHQ4yce9Ld2GtFc14pQ
SqrJ8mckbeorzDxfq8Ws+IHkiA+zwqIYtoI3AE8/iSf0rtvEeoPpmkz3KuVuGwkWT/Eev/j
uT+VeXwFkuEZCVZTlWU4INE30CC6k8ikZVeccH6dq9g+Guhvp2kPdXaCO4unDHI5WPHy+vX
JP4ivOfDOkjXdftoJkkNmg8y5dRwFAOPzIA/OveIAF2nKFW5JwTg0oocmGuXS2GjTTOzKpk
jXAyPvyKv9a5vV/D9t4h0yK11CWVEjnLqIGA46dSD6tVH4m6yIrfS9NVzme4WaT+9tU8fmT
+ldNNO5UjYcBvu8DHTOR69PyFUiHoSJGVzG+BIVBbYuefz+n61WkK4cmRmU/LjG3geue9OL
zN+7dAwOH3EdeDjnqOaparqSaTo1xePCWkgUsUcjb7fmT+VMDzzxTqNrqXikxqn7qORInKE
8qnLH65J/KuPV2Eew9zk/WrkMrQCV+Gka3O8uMkMx5x6H5utUScON3THY1mzVI3NHhim1nT
IpUAj8o7g3IOQ57Vlx7fKUEAOvOPVT/n9a1dFGdeiIUhYgAR+IX+tZjkKgCEH+JT+HIoEtw
muJblRbb/ANyzDGVAOB0BNOurm9XyroeWdpDBhGo+Yjvxz+NRRQNLMFXlicYHPNTzK6yxNE
75aM4wcEAk8e1Tyo1Vaouoy1vJGJllKCRl2KxjHyD2XGOfpUdxeTmUAOAG25CqF6HjpTXie
Nv3mSRweCP51BId8oz64osh+2qd2SxvmO83kMzYJPvu/wDrmohe3KAEPwJTMMgH5j3p0GXE
45+aM5x2AOf6VG4BPahpExnJO6Y8X8pkSYiLemVx5S7SPcY5p9xdTPDl5NwuFV34HUZAAx0
xVIfxA98cfjVlUV7JGOeHZSQexGRQkhurN9RBdSpamEeXt94wW/A4yKsx31xMsjPJw0olcF
QRkDg/rVSRcjdwMjJ9x6inQRMF83B8oN5bnrg0WH7WfcTzpYkkMbELNjeR6g5/DkVda7ur5
IoowrbysYARchuMAHGcdKrEBztkyMDDMO319frUMLbJNknyxtw/f8aLISqTjsyzNdTytv3p
uG4ZSMLnIweAOuD+tCXtyDE7TEPHHiM4B+XBH6ZP4U0ggkNuBzg/UU2KCWaZYoY3abOVCjd
n/PP60WQe1m+o3pGQM7hw2f0x70+TUJzcCZSilNwXYoAyQQTj15qNgSA6fMF4II6f4+lMb5
1LFuvX/wCvQJTklZM0lu5hMGd1KiJUXcoIYZBGfXnNPtbq5Z5ISw+1SNuPmKG3d8HIxVJXJ
h8pm+6ARntj/wDXTspPIqTOUjXJjkPzMo7Zx1osivbVO4jEg443bcen4V9B/CTRJ9K8GrNc
BllvnM6ocfOmFA+nAzk+uK8Jkt/NMbzjymOPN5/hJ4dfUdfyr6phWW2jTcNiI/yjOc8ADHp
wKtIxbMm206bT/GuqX8IKwXtnCDLxtaVGcH/x3bXnN3coPjmtt9gtfM/5+/3m8HyD337fbp
Xr1yyXEcUrsHkX5QSfXjI498flVC4lEEbRPHtYHkbs46dcHFBNyus4jjlEhbJ4GBnA9frXE
R3qNdiSJmV1bbtlGBjvz+NdVA5aNl2ZZzkDI6en864lS7KHO7ys7eW4HbH86tEM3lmQHzVd
gQDubt+v1FRRX0xd1jiTB4G7J59etZM00kSjdLzyfLHOe1Tm4kEISMCN8ZLHOVHY+v8An3p
kl83t2VA4LHk8D+oFNk1Kd7ZreaTqP4gCe3Q49qzVv2b5FcuQOgwOfXn/ABqtKTFJ5ixueO
Sw4PPYUAK9yxmdm2Y3cnHB+uajaN3uMxSMUxwVXBH0zjFV/PQqR5jFGwCrY9fapkuJFi2Ki
qCTtwf060wNC11OSEo8kakgkBypJXj7vTpUmq3CTWMg3gFWDooyATnnr7c1jsVR8qSgC5OW
GVPtiord3cMqAbCeTjOMDjmgY9LtoWKDJOPvYxt+n60kl8SCsczLnIB71lTzHeQ5wMFen60
8K/lIzOQhTIznn3xQBq/2ncy2ro7Db0U55A9BRWWJEijxtXAP3gOlFIdj0uxtzHKxBwCcHj
itJVYyEOpBA6E0y2P7g5IJHY96eyrtLgsSOGC8ZpFInhIaMsMnaeSc9qbdXlnYWtxe3c4ig
hQtJJg5Ve/88VFZxtCxBZkP90Lk9O/FcD8SL/UtW1S38EaMn2h7hVln5wf7wU54GNu78qTY
0ct4V0i/+IPjWbWdRhZ7NZPMuCpwAQPkQeo4HTtXpev26QyyRMXPmpyQ2O5OPz/nXR+FvD9
j4c0mKwtY3Zd5ZpH6u56sfwAH0FYvxDvoPDmh3F+sMTy4AiDZ5dv85+gpJ2B6nhvjXUodR1
oJbyGSK3Tyy3Yvk7sfoPwrFjQBfl5YnioFQiNWZeGJCk9Mj/8AXXq/wm8GtrWoHxBdKosrK
QpEgYfvJdufyAIP1I9DUbsvZHS+DvCtxoehrBIu6eU+ZMF6q2OFB9B/jXQi1uoctIj7vVj0
5+n1rrra3gtSTGRwAM7uc5/U/wCNQ6pF5aSXUpKRKpd2OMDjJOB9BVp2Ia6nz78QrlL7xfu
WeLdZ+VbGPJ3MQxYkfTOOtekQskqH5du4ZLdMj8OleCXDXNxqi6hPgme6OWB5LZBIx1xyK9
8iwY3WV/n3EAZyRjp0FEdRS6EZnYqrEgNwoIBwMfj9K5X4h6nBD4WFiknmXN5MF244CqQxx
+OPzNdnDBGsMhWX5kwVByfTvXlXjxWk8Z2ltNJvEVsrHGDjlm/lih7AtzG1DUjqNiZpY4o3
Gy3VYk2gqnOfryM/hWZZ2yXd7FA8mxGOGY/wjufyzT5Qy2VohJ+YNJjoBk7f/ZataDAs+u2
0LsUjdiGYdlwcn8BUdTQ1vCNs9/rboTjzHXcwHTB3H9FNYM0ckG+GVQGVir88qw4/pXonw0
tkj0281BwCTMI+VJ6KM/8AoWKx/iFpwt9bjuETCXMIcn1cHaR+W0/jVW0JT1OUsmZbuI994
/OkaUt5ZY52gpj/AD9aWA4uYW7hwKjJHkKo6hyfwwKSKJZ2EjEknJ45Oazm+V8+hqxk7snp
1qCQHce3rSYyzZHyL1uOsUqjPuh/xqqQcZ/Op0meK9RxjKsOv9ahBIIJ9MEUARDaJxvHyng
4qxbOBbXUTdSAcdwQR/jUMyDAZeR2qYJm/Zez7sEd8g4/WgQuG3eZwhHz/Lz17j2poyqs0Q
IJT51znjPb1HA/WiN8xeS4UJu3K2OVP/18UgdkbcuA4bcBigCRWLxFyxLH5DjowHr+lQyx5
BKg8e3T2p7+WlwwRt0UgDIfT/PSlVtuVYDBHBzQAil5LdZD0X5G+nalBDc8BsHI/Co0JAdT
918j/Crt/bNpl5JaI7bSkZbOOcqGH86AKluHGYjgFhgHv6j9agkPlyhlwO/HNSfMHBPXtVn
VbE2l88WQdw3gDsDzijoBBCvm5EfLbScewGf6Uuflw2dpOenemWkjWt1HKo5U557+1aVssM
8ccMsvlRE5kwpYqf74H5ZHpmgBlnMLRk87IizuDqMlCeO/b2r6s+1IkKhQBjnPVQT7D/61f
J9zbS2ebe4jUB1EkZDZBUjhgRxg4/AivqGeKMAxucKqjEm07sZ+76VSJkXftB/dTqwGE56j
v6Vl+JtZs9C0iTU5vOFtCqlwvzHJIUDGOvI/CrKxlwflBdVAwCSCPzrmviLJcp4N1GS2eMS
DyyGfaq8yKP4uOnrTsST6FrtlrcH220ZxDPGcGVfmBBwRXO6hEI5jbyDaoYP0/Cl8Bm4k8P
Wb3DJJKfNJMbKQeTx8vH5UuoLE08iMo+Zs/KcfiP8APaqiTIqAxqzBpTwecA4ofM0O0NtXp
gdx/n2qKVmLkDKY+XPqfwFMES27A/MRnqCDmqJJikrL5bqG9cDGKhZGP7ySQFEHK9anCMSP
Lh56EyEZOOmcUyedwwUNk+rDGecj8qAKnlh4y5bc54Xsv0/X1pgEoWQKMAgcg/MP8asRxE7
lZmC5yOOg6Y4pUUmZhIeq4zkZ/wABQBD5R2EykIvTOOfwpu6QkG3ACdMkHj360rsoG3eS3Q
4GMfU06CTYhJQbSOcHqe3egZkvAtvdOZGO/wB+e9NeQ8gMQduQT0/x71oalb7X8xcKGGenT
9c1nEhflTIYA8dB9aQyUOjqA64OTgc80VWVGJZ42wOxI980UAe22kDj5UZRu5J9e9CAhW+5
tJIAANYxuGVQ2QFXgHOKfDfsGw8oKk9uakot3V5NZWkstrbvcTBcIi4w7E4CnPbOD7DNUPD
WhJoltcMXe81K7fzbq6fq79wO+3NaafvDluvZfXHNWYtpkwOST6CmBYiu3Eg/iQnPIP8AKv
DPjD4nTXvFEdnbS77awTy2GCB5uSG6+gAFeqeLtbHhjw3eamrK8ygJCj8BnbjGB6Ak/hXzf
ZWcl9cpDCkrs5C7V5LMegFQ+xce5oeGtCn8Q63a6dbKw8w/vHI3CNR95vwFfVejaZbaVpcF
lb4WCBdkSsOMfiPxrA+H3g+Dwvowt5XWS9nbdO6jgHGNqn0H+NdqtugBYncx6enpSQPUhMR
gDEKCCM/eHrXJfF3VILP4fX0fmlJLp44UA7ncGb/x0NXXBNsZWIZRzkd8HNfPPxv1lrvxZa
6ckqsllbfMoPSVyc599uz86AR53pVneaprVta2EDTXM0wESAgbjnP4dP0r6CjulmiZuMZy3
csOcZ/GsD4G+Do/LfxVdxyeapeKzXHG3ADP+Odv0zXT21gIYtySsUDYODk8jtjt0qokzFR2
+zbslcnCkZOCP8mvCdd1KTVvEup6htBLOVTHGFHyD9K9/d7a3gMrNJHHGrSb8jj+8cfQH8q
+c7X5LG8lZCdwVA2cAHIJ/QfrRJhEtamAstrGucR2yDJbOc5P4daZYIrzSknayxORgdflII
/LNGrsp1i5VTuWMiMMT1CqBXV+F/Dktn8QLOyuhsaGESSgMDhjHnHv1/SpW5T2PRNE0uPRN
KtrSJRmMZZuu8nqePesbxrZx3PhyWSNS81sRLFz74bj/dJ/KvTTpyhFDRYQDBY46/nWZqWg
QvbytBGQ20gjdgHOcg1SehHmfN7o0UuCPmBH/wBY1EQCmc8bvx6VZltylxLa5LSQuyqPUA/
5NQFNgZc5w2QcdR61NjQjZQMFCSfeoJQWXf2PFXZosq3HOKpjDRdejHikwGE5IYHtU0kz20
tzChGyX5WBHUZ3CoAv7ojuG/TFWLs+ZKkn99Aefy/pQMrOV2kZ4NKhQRLMWAkikwox1HXn9
aac54OV6dKjUHLR/wB7kfWgCy0ZSRl/u9PpUTZyO56VP5gkKNjqu0/WkKANhiQPUUAQ7AVQ
luQSMe1K8m5VU4LKDyKQjk/zpVyWwTgcikBKpQ2uOd4fIz7j/wCtW94rjSLWmTYAPJhPQf8
APNR/SufjXKOwPzIN34dK6v4gQmHxQMY/49YiCvXG3GcfhTQupy0ihDtJyjdava20smpJ5v
lbfIQRtFkGRBkBjkn5jjJrP3gKF/TORQVykTyFmTcY/oOoP6n8qA6jdu7oPmwSVHf3FORuA
VOGHIrQ02yNxPK0zFY0UtuQjkkcEe/r9KpMC2eMOODinYL62Llibe7cWdzN5cDb3+WMMUbH
VR7kKD7V9Q2V9HqFja3MLbjLGGQowwwxn8/evlRkSa2bao+0Bsng5K47fzr3f4T6vLqfggW
82GNnK0ABGcjAZc/mfyprcTO4kU+WJICpbzD8vTjjPP0/lXI/ExLWLwJq3neZIgMRZI3CMc
yJ6g9666ARLPKZI8jG/cfXPOB2/GmXVvb3VvNHKBIgYM0brlHJA6g5zjr1qkI87+HS2x8KW
ckayxQlpMBn3MBk55AGe/aqkheO8k24MYZuAc9+2a7KSzWCSAW8CQxoXJWMABuD1/nXIXZD
XUuDjDnoMfxU0ZsZK8pwpxhhn5yCp5/ClEe2HcQyqSAA3f8ArSMYyMqS7Fj1GCPT/PFNaWJ
DvkCqijO4L1z26VRInnSN+6dRknBAHSnbpHHmjqMDvjHTim+YWTlhIfQcf/XoYmSQSBECgY
XqMD+tICIqXPzbmG7pj/P9amYDZGXJxj5VbkAe340jOI2DqHIA9ehpcujeYeHAyD7+lMCKW
1DLsYFVzuIXjBzzTIVVUwjnBJIzjBGP0qeORpU+6Np55AFMNvHuAkkbCknd+H60gM69E0sY
DB2CEsw7Kf8A9VZxJDYTqpIGOp/zmtO9h+zwfKxyOgxxg1mFmLFsLt243Z569vSgoUiPy9r
bSMDnnnvRTyiIBklyTyWByPp0ooA9CnjCosi52Y2knJx9Kp785dcpt4GF61cuZc5jQE4GcY
464qkQNm2T/V9jt5oA2bPU1dgSvzHOVUHkY96um8RFd2+WRTng8n0HSuZRpPNXG0KOy5HP+
f51fvL26/suZtNSNrvAEQk+7nOMn2Gc/hSY0eafEfULjxL4rtNMsFMwgXYIox1lPLfX5dv6
16B4D8C2vhvZqF3zquCUIbKxBuCAfXrk9DVbwtoOm+HFKRiRpn+aSeXG/n0x0HHSulSdklU
xOMbuAD8x+n/6qXL1Kcuh1AKtKZpzn1btnjH9KkN0HtXKvEyk4ZipyT14rHhljZiilVYAjB
HTipLWfa0igqQfmweoP+HApWC5ZvdXi0iwudRvJBHbQqZHbrxz0Hr2r5o8K6HdeO/GJW6Mn
lSyNPeTp/ApyTjPqeB7mvTfirqdxPb2nhDTYhNe6iFldBwRGpyvJIA5Q/gvvXXeCvDtj4W0
VdMtpJHnd/OlkkA+dyADjGPlwOAaW49jrxDHbWqwQwqsQUBVUYwB0FefXM87HbcykFPvID1
YdPp6c88V6HAiMjrNuO042n9PavPJYQZMb96deBz6496qJMjD8a6oG8JagTxJ5YTb9XC/1N
eQwSgaPNb7Ms0qsGzzwOlel+P5Eg8JSoSA9xMiAeoB3ZH5frXnGmL5xtbeLIne6zlTzj5cf
+zVMtyo7CWVlNrfiGOzgjLzXVxtCqfU8/pXc2l00nxk1CaN1IF26jAI7+Xj8iaz/hZYm88f
Ws6KTFbRyTPzwuVKj9WFZWi32/xz9uI3g3+9tx/haQjn/voUkM+ho7hN4QzFM8A5+91/Spm
l84IhG1yeGAJ4/CuT17XH023imtY4XczJC/mLkcnnGDn8elanh7XG1Cysrm6hjWS5gViUHy
qx64B5A/OqIPnmKXzpwWUtMzhs/wAJOec/Wqin5nJ6nBqS1m+z3KS46HnPcHr+lNmVoZ5I2
BBU7eRUmi3LMnzKB7VRVWBYbScZJ+lW1kDKCeCO1PvgDFaOpyBCwP8A38f/AOtQxGeRhuDn
iklkkmjhABIVdg98HP8AWpF4aljA/swsGxJHPnj0I/xFIoda6Xd3ltc3UMZa3gUF2zwMkD+
tUpVwRtOeetbFn4hv7DTLixhnIhnADKSeMEH19qypGZgckk+poEiWcptjCLgtGHOT35z/AC
p4w0XB+bPFVoQvlGUt80Zxt9VPWnqDFOqkjBOKABhUeTkY61MRwRUTDgjA5/SgZJs2TyRnP
AYfXjNdT8QZo7jxFFLEwZvsyfd6Agtx+WK5q1XzbiIYJLDbgdzgj/CtnxXbPb6nCpYsHtwR
k5/ian0Je5mTWvnwtPbLI0QUb8nJQk4wQP0OPbrVVDmzKE5AcHp7Yqa3cxyq6nHY4GeD1/C
o70BWXgglRuzjk/h1+tAzsPD9m8OilHB3TMZNp6Dpj+Xeuf1aAW9/uA5kTdgd+Tn+VdlMG/
c7FG0LhcLjHtWF4jVEsYFO/eZDtYnpxzx+VW9jOL945/Jx5yt8454716p8JbwxxXEMAdI7i
YqMEHBVVb/Hr2ryXqCQMKeD7GvT/hfIkMPnhvlNxlh0CsVwR/n1qVuVLY9hMhYyBQUQDJjP
PHvntxxVZixjllQcI4GR0GRx+f8ASpbme3aSQRB1PfA4z9cVmXck5mVokzA4B27en1pom40
zOlwu3axIO4nIHQ1w7SMt0zSLl5MkqW5H07d66yKS4g8xriLk8AZB6989MVygi8yBt+WQ9h
yP8/4VaIZXmkUI2WztA6KeM1XjLSZyi4Un5tg4qVrKV5xGee2D/F6UjW6I6GQAn+EDPBoAl
SJFYyssjHooDDd/Wr8UcSQfKTuBIC9SO/WoYBGwCyNLt6Agj9aUFg67AoAxkDnP0oEPAgjj
UxyNu5xvBxn8RTGiVkYgZJ4Yc4x70yQMjBZF+Y9G6cdqVB5ZxNtUE855z+NMBrhlkCpvOOQ
x4pkaCM7pCWbqdzDPWrE0cr5eJV2AcknGKieMMMOwJx2HT3pAUdTZGibYCcH5W7Z9PyrMbc
7AZyoGN64wPyrRvZJVs5UcgA/L1756/lWc6Sxw/vE2jOM9zx+dA0RBi7b3BPHqMGimlj5gI
3kAnGcDiigZ6BcNsLjzhjGM47/SoWZtgIfc+ePl6H8uak3ZVSCFOQdvPPvVQkq6qgPlsMAC
gAeSMIzlC0Z5Yrj8uamEqndJ7Y7DNMLqJQxQq/XKHk+vrTRMQ4LKR7rwcdqALEc053si7xu
9cY+gq4uJZFlSRlOAdvPHGcVjmQxqvygkgEAntnrVuzmcwugADhsFR1H+fegDetrhEcKF+d
gCwJ/HjmtOKNjcL5gwxBO0ngn8q5u1dWik+0SuWU5XgDPI49q3Y7mOFFZGPTJ3jdzzx/WpG
ilp2jLa3l5qt64m1S6I8yRRgRqMARoOoAx9ea2UP70SHIbA429xz0/Gm/aYnVVQ7mAIIAGe
Pf8A/X/WhJnMSswxGoBYsc/5zQM3Irj97uGNpH3gp/OuI1C6huWK25KrgE/JtJ68cDpxXTD
UPspMce10LfI+MH06VhS29s8ouY1HLMcqpUdB2z60LQGeRfFC5kOq2NozbkS380exYkf+y1
zugo76pZGAKJBuYFmwMjcevam+KNUGs+Ir28UjynkKxAdNg4GPwGfxp2kwyT3Folq4+0tHK
qJjr8j9/XPH41F9S+h618GrOOw8K3upzr891PtDEZ/doOOn+0W/KvHPDjsutWG3q1xGM/8A
Aga+gJ3h8O+GpY4gVitbFljB4DfIRn86+ffDxA1vT25/4+UPH1FD3QJ6M9k8XTCTRrdkPAu
YQVB9znFWPDTp/wAI3pe0MHeCPjPGcZzRqVlb6lbpFJLIIVkWTKLtORyOo4rX0Kyt4LG1s2
lKrBhIhI3zOAOPSr6mdz5x8zrz7j6Vavin2+cIu0ByAPT/ADis/eUlKBcsrcZ9u1WLpDDez
Rs24hvveuec/rWZqSqR5eM89qsS829pjvEev/XR6qK25OevrVmY5htB/wBMj/6MemBUPHNO
VmEU0eflcA/kcipZYv3e8HIzg1DHk/8AARQBA6ny9oHHUGmp94BsjPrVpkGOucnt3/8Ar0w
I+4pjf5vKMCeT7flilYCuo2ScngjB+lWJpZlgiDcKGBA9xjn8sVFOvPHbg+xoc77IHPKNjB
Pb/wDXQMnPDEg8gnBPeom2g8Ht0pDy7gn+I8U3HrzSA6XwVp7X2tRSFcwW26Vzj2wv64rsf
HmmRz6B54Q7rRw4YDGQ2A38x+VO8AWI03wib+ZR5t1OWRTxuQAAf1Nbl/cW9xbvHJA6xspj
OeQwI5JxWiWhlJ+8eHt3I7jp9afcGW5aN3yzFQznHTk4/pVkwpb3M1vexypKhwSDjaR6r3/
OnabbNca9ZKzOVlmVMqf9ofiOPWoND1NYF8lFkHIXBbPp/nFcb428pY7IJyAXUn1r0jULWR
JW3AgN823Pb1yK888frhbBsl1Jc56FulaS2Mo7nKWs7QXKzGGKUrlSsy5UnHGRn6V6d4Os4
bfRI5VLA3EjSg9MZUD8uK80022uNS1KC0tl3zysoAOPxPPsCa93FqtnGiLH+7hjCxtxx229
vapjrqVN9DXhufNjMiygjbjb2zUkkfnhnyAFHDAcZzWdp6qZWjRpGjBwzkYx7fr+VXbu6yM
oWJxkHHBznrVk3ILywikyUmYSbenGCf8A69cUEVpFDAq6jad3b8R+NdWbh45mEjZbOD/P1q
hfxJMySKFeRQcK2RTRLKNnAoXzJWkB3ZCZxnABPPaoplVsI27I4xx/OhmUwjY3UZOPr646/
wD6qVnUIWfaucZUr/hTEMZgjMjS/L+gpCuXOJjgjIyMYGen86ZJNlwxTdk4x2wPWpXEkTbA
yqvTPAIoAjfc42nByPuj+f1pY2fyxIEAx29KUFFPyZznJ4PNKShxtfBbsemP85oAakK5EhG
4fQYHtUcvAbawbPIyOB2qVI/LUNiQcbTzkdafLIJRtwxZht5PT2oAx710jtJCxYMzZUDnP1
rIZVbjDEHj+7itzUkL2iIQ+WbgAY/CshlbyuRtkxjaehoGiWFAchh8uBwo/wAaKVDHHlXBy
4zj1Hb6UUDOtCKURgoUtwAucE0sSxshYLnbnBZuuf5Co7b/AI9WRiSS2ApH9agVm8zevBDY
wR17+lIBZnAnLt8u3jbnA/zyKja5WfPzKDjHyhgKe1uzKJMAsRjZz1+tRGHcQVRhsHIHGPz
5oAmZmJCFcgfLlyM596Io4Y0dFJB6YAyM1AYGZh5jSBQxIyQO3TpUM6SRybDIxKgknIH/AN
egDbiuPNY+awZwPvdeBVi11CT7PiGBN6jDbQRjvzmucjkaQ7H2jj744/8A11PGEiZfIcSbs
jJI4/WgDp2kCearFDtBwdp4PTNSxXbKCQCVP94Ywe3IrAguAhDOpEagHIPrx/hUpukkUA7c
BeckfyB5pAdNCyvIqhXUN94nHJ9Dj61zWv6h/YejXd8SpkhT5AMlMkgD364qxa3Y2kTXCrG
ozxndkcj8K4T4pakVmtNKQtwonkJ98gD9CfypN2GtXY86DyrGwQlQRtcqccZ6Gu2+HOlz3v
iK0u448w2iO8hyMchlA5+p/KuFwM89D717p8PdIm0/wvGJxtedzNtYn5VIG3OPbn8aiO5pL
Yn8fA2ngnUpF4URqq8nPzOq+noTXiuhMV1ayZSAVuEPP+8K9g+Jtwkfgm6QsN8k0cQHXowY
/wAq8d0MH+17LH/PZO/uKb3FHY9rhvkZCjjDBgwYtwc/rVuLaZgi/vQAVKHHJznBzj9KoQP
sK+WkcU5JAJBOFI6frW0sdzPbLLAImXdwvr65OcH/AOtVmZ84y7hfSDjIkP8AOr2qjN+WDm
QsiNk/7oqpeLnULjHI81v5mtDVkf7UgZWGI1wWOSRjOf1rI2KyfcA5z2qzN/qbTPI8o/h+8
eoFCheP/wBVWbkARWe3PMJz7fvHpgRyOCoVfSo0A+04BHORnB9DTinHPNIxbCS5+7waAAFZ
InCsfM6bAPvDr19RVvQ4o7rX7KGTDRyzoCOzfN+lUZIykhUdQcZzWx4QQXPjPSY+nmXC7gP
Xr/SkBjX0P2e8uIcr8shCr3wDwaouCvy9ia09djMWvX6DP7u6lTn03H/69ZsnTp3oGiy2S5
PU570gTcwz93IB9qsyMHEbhAuUGRjqelVW+pHHX0oEfVlzptsITaBBFAigNGg6KBx9cECue
1W18iWS3RcxbtybuSeO+K6D7Ss1jbls42K7AdeADx+RqvqNtFf2u6Nh56Aldx6jvnj61aZk
zwXx1Att4iRgeZYFc4HfLD+gqDwHbi78daYhOAJCx99oLVY8dq48TzhsgJEgGQRxjjrzUvw
vE03juygQMwKSsVA/6ZsM/qKl7mi+E9vuAgQ5QN3x1x9M1yfxA8PT+INEgawjknvYXBjjUg
FgeCOePf8ACu8TTbuONVaFFOB824HZz0I71PNo22N2XdJjB2r3/XNU2iFc808G+D08MwyXF
z5cupygDKLu8sDkqp6fU966KO0F1IsspMcZHOFwcc+vvx/kVOLuRrosqKGC/wAQ69elVmkU
w7hljjDYGSPf6fSqWhLdx88yRReTAoGMNtBJx/n6VEsyBfMlPKd/Tj3qIRb2IZ8Budxz/jT
vPto0aLjD89Mn8OOKBXKrT+Y5ER3YYnO0gewqFJZSWKopXOSQMYHpyamuI4gQoLEkDgH3zV
JbktJ5hYIPu5yTnsPamIi2kS7fMJYn5dwPHsOP54qF5Wz5hUBi+3r39qtzPuRo2x90D5Rz+
B61HEkIQ/OCT/dUg/QmgCG3hZZhuV9pPJY5x+VSYQxqE/duuflzjPHPFOYZYEmTJHqOP0NN
ZdhAwwXAbCkjPv8Al60wJFaURlvLYyDpkjA6U07Arc7T6ZBJ96nlM0mCzEAADggd/wBTUL7
SPLdQyY+4DxQBBJIryB1JOPlJxj+dCz7sNKAP6H/9VLIdxUFeAOcD/PtSiAGLJc5zg5GBig
DL1OfISB0KsMscnnpjqPpVFhMSVVI92M5HarOrsRdwqXzJjhCRgCqY3mJsDHvxyaRQLG6yb
iCML69KKuhguUO5QRnnn8sUUAbkCfvGLhgMdx1NTSIvK7Cp285XpVUvGJ5IzuO7kFqsxjcN
p2hh1XP+c0xEBjVVDCXJYfwgjj/GiS0VX3Rkjjsc4q1JOoXcFH+02f8AGnSxiRflcYHyghc
Z+lIZQ8qTGSVOTnnof0qBkba56IDxn61oSxiFWQbhg+uOajaNgw2sw53rnv8An0pgU0WUgN
5ZkUc/Mefx6U941TJj3rwNwLZz+FSYf5gMgAcEiomeePdtHzBsYzyeKAJAg3g+Xuj6blIz7
Y6/1qtNLNDK6Q7lT7xXtn6VYW8KweQ6psLZLmPLDjsfrVaHY00jMu7POABjH5+1ICdrtUzt
BQ8HDAH9K8t1zUTqmqS3RDAHCqCc4A4H8q9Avb029rLc4wsSEg+uM9uvWvL0wXwxwO5xUTL
gLBA91dRW8Yy8jBRz0zXuv2zzIV8xmVk24ZcYGMYx+XWvKvBFk0+vpdMmYbdSST6sCB/P9K
9FljdpEkjRyh5bC4+b/PeiCFN6nNfE7UxPp2mWqux3kyurHoQMD+dcVo/Gq2YAz+/Tj8RW5
8Q5zdeI4nKbMwAhcYA+Zu3bpWPppVNWsnjyx81Cd3ruqXuWvhPZFCghWU78bQGGc89eMj8K
1dN1CGGLaQqyFvlG372OR6dKxbdjNE77thc/MueG96sogyUlUNEw3c4YA56f59K1MTw27TO
oXBxgea/B+pq9qnzXELnvEMDPuR/Sq4CSX0nmsQpZySBk9/8A61W9Xliku9kX+riUIpxjI9
cZ96yNypEmV3DGVq3cwGPT7C4dSY38xQM9drZP/oVQxp+73DqOCK67WdMeH4W6Hd4JT7XNn
PT5un/oNMRxiNnn36UjH5WVRy1In3c+9G7cBxyKQx8u2RUc/wAQ5ArofhtA9x8SNEiUZYys
2D7Ix/pXN4AiIz1+YD2717B8B/Dq3Go3fiSUEiDNrD04Yrlyf+AkD8TSA8x8b2s2nePNbt5
EKOt47fN6E7gfyNYU6ZHTY+eV/wAK9g/aD0O6j1zTddMQFvPbi2dl7SKWIB+oIGf9mvIDLm
DkbiCCCeooGSFxsVc8qMfrUT46nn0p7LsDf75/EYpmcgg9DSA+njuNjCyvsCQKN+3ocYrzz
wnNYP8AEjW/sS3v9pFZyfMkUxMQw6ADP616DbSP9ntI3iwrorbcZGcDAPvxn8q4DwzqNyfi
dq0E+sb7dTMfs+9yqncPUY6+hqzJdTifH0hPiuU8oxjQYII7e9dZ8ErMv4h1C/jGUghEWSO
m5u35VznxYkEvj6cqMEwxcD6V6P8ABS1Efhm+uMk+ZeFNvphFz+rfpS6ldD0ZBJJdJ+8Pls
M7gec+gFakd0jJtyzEt/CelZUxMbLLu2gZ3E+9MjleAAOx37v4jkge2KYjmtQVoLqR5wp5P
PT6dapG4LKu0AnoVPQ1q6vFcC781kUoAd3HzH9KzYkDSt8xx04HNWZtDLtVjXCrtTp071UB
REIVtuOn589q0blHUO2RkkAMvDY4x3qmQ4m/eBQxHB5+U9MUxGbMsn2jbuVE4yQef/r02Qq
xBTkn5sEHAPX+lWrwP9q2o5yFxzkVXdWQ5XngZ46UARKHYDKYUHGM5/wpGKmRVRvl6FSOKc
/mLwsalepTApm8hx5auxUc44x9aACTakLqFySMgsOtLABFIqtjYDnkE5/CnxDBaVo9pAGTn
rU7Ku5ccvg/eH6dcUAJIiSKo3bgB2HX/IprE4AIAJ5GAaRJhCNwcMvY9TmpY1Zn4Rsk5IZg
SOxxQBA29kI2jnkEcYx7mk8qOR8EEKo5BGOP84q0Nq5YuXOcEHjNVXdNnXHqvYd//r0Ac1q
Mgkuyq4IHGCMk9qbb7RGA+QxbK8E5/OppUDpudSOexzz/AJ9qSMsNiGNWJwOwIHpQUSjJUl
k3JnGSOlFToqsyANufnGRx75ooETrLtvg3mKmORlDwOfTitJJNrEK+B0Oc5BqmIY1QSAY74
yM5/Grb4ZAzMwJO0gngd80xj1lkz975cYY9alO50baq5OCuRgDp1P4VGo8xVcliB1JA7c06
JRH8zTH5ui4H+NICrILhZSxQAjjhsHH0p+DMxADA/wC227Hp7/lU7rA0TqsnzA5w6c4+vp+
FQjBBQ7cDjK8bsUAM8tn8xZGct/st2H9abJE5lCkZwOQx6dRV0qwXkg7s8HnJx1qsTbtuHm
fvM9B6Y6/nTArmAIgCbWcHoF7fyqA5liCsvzY6kdMdvWpZGMLH5cknoO/40yNo5GyJH2qAD
jjH1pCOb8VXixaMLcuC1w+MDsFIY/yFcKxyFwoBA7d+e/8An0rb8X3kV14gkWA7khURE9ie
+P5fhWZpltPe6jbwWse6SRvLAPqf/rVlLVm0dEenfDzSdmhtLcRjMrl0G4Z24wP5E1289rE
bYxmFNv8AezgA56/59qTS7PyrUw7EwvyxgH+HA4q3EnlJ5bBRk8n9fb3rRaGe7PCfFMttJ4
4vVZne2gzEGB5BC44/4EaztGVv7ZslI5WYHHrjn+lQSsZr26un3CSRzJtxxhiT/hVnReNes
Md506deoH9az6mnQ9Pjm23KbhiME7lIIP1ro2iSa38yFlJCj5WPBwe/qKpCOVbpZBI6IPvE
EHHUY+lTwrK8ilIUBblWXqPoc+1amJ4SMvcs6jnczH6U+XsQcjpzT9KvWs9QS4XYCMnEgyn
IPBA7c4q7rttawSibTmmawkxtMq8o2MlDx2zn6Gsjcqx/6rcW5Hb2r1/xfp32X4JWkTgh7V
bcsM8bmbn/ANDFeMhyId6Anqv0avc/iTdBvA+r2YkACxQiJAeyTAtz6frQJ7nhURypHvmky
VyD25qGB8qfrTz15pFEvClW/hXg/SvrDwB4bHhnwfY2Oz/SwPNuCOcSMBuAPt0/Cvm3wRpU
et+M9K0+fPkyyEvtOCQgL4/HaBX1RFcbM7lALcuCc4/zimIxvilocniD4fatZ2yLJcrGk0W
TzlGDYH1AYfjXyQR/ofoxI4r7TupI5wzK6sq8YUYP618geJtMTRfEWqaXCzPDbXDxoWweAe
PxpBczzg2yn+IHBH6VCRgGp0GyNmHILf5/maSSNRzGdyHgH09jSGfSxO7TkIP7swrvds5Hy
gH8K5/SvB9hpniBtbimm+2XLPuDSKyjJycADP61trKsemQRqpcrGuV6YGP8ajW4DMiuFDDh
grEY960MbnjPxSZX8dXLKMAInA/3RXt/w10V9G8F2MbjbPchrlw3YvyP021434xsJNZ+Jq2
UZC/bPKQnIAXoTj6CvoS2kkaIINrJGoAwD07CptqXfRFjawtyjRqvO7JBJH4/nUMQRWJK7Q
TlSTx9fWmhmhH38jGAd3t34z/+upJXjLmTGARuYkn9KoRRu0DyyMoz27VlXlqEU7Ny45wCa
2ZVbgKDls7cdaztTfyrdkU5bGMHuaaJaM6MqItz5BY7vT9ai1J1ZQ5k2oF2g45PJp8roqEM
3zLwAo4P+c1F5ucOrkLnOOcHt0qiWZMhMqoBksOwbA9aY0J+duQccd8VfumMmCcMWPUdqRb
XdFv27TnPTOPWmBmLHuk/dhc9eBjip5gSu5yiOqj5R2/SkkIWU5Vlxx06evH0pskh3KMl8L
nHXk0AMkw3zYy/fA+bp+VTliSPLX5e3PHp9acEEajcMgdeKDPIMzMBxgZB4AJoENlAG0lUy
Rzwev8AhS+XHDGAXzgcFuR/jVaV8uXQ4X0Y9/XFDgqygYKr0bBFAFmSMOwMjNgD7oPFZOoT
sIWLYbOQR7+/bof5Vfn3iJjIWB4JCtnvzisO7Pn3QRQQiZXnqOtAyB2IARVLbvvYGRx/9em
jqvzhgOxyM/T6CrMqmGH5sljyQe3vRGmJACo6YyD0pALGGZMoylienqO/40VO1n5zIY8/QU
UwJWJQMFyucAE8n6VJG7MNvmDD9ivGf/1VE5SMqrsRx9cf0qG3kdSCBuZfm2E5AP8An3pDN
mNpIoivLYxuz2ye1CDawycZJ6EnmlkCm3RgVLNyFX09agSUAfe+f1A6H8PxpiJ32i1YOjA/
7+cVDs3kqQofOMZzz+dW/J8tzsJGMfzqrcPIshIALfd3HGAOaQxQSUKhdi5IA9/emThllJV
iwGMlcA1JuKEuO3HPA/Oq4E0jZWPcQMKSeAfTHFMCSWcJIMb9hOSSOD/jWVqs/wDZ+n3F7J
nES4A6ZJ4FaSxFCvzEdAVBzye2Oc1y3j/VmSOLTFVCXAmdtpzwSFH6ZP4Um7DWrOAO95jsB
LnNdv8AD/TLh9WfUmi/cQZCH+85BH8j+orjkhIHmEgb8nd7f/r4r2XwzpZ8P6Zb2ysJLgjf
ICcjzDyR9AMD8KzitS5PQ7LSo5fOeNYlYbgQSwyD3qx4muzpeg6jeKQjQW7MOM4Y5ABP1Iq
HSLuPEbMCZHkJKg5ycVk/E3UbYeCb2CFlLTPHGh7lg4Y/+OrVMSPCr9ZvPj3yrK3lLtZT0G
OnPfFN0g+XrliScFZ0OfxFJM7B1Kr/AAjr/eH/ANapknabWIJII0jDzI6onCjntk1HUs9it
Qs6mWFzgZHLAg/WrUEVys0Z8wnjf90jqP8A9VcxaTXMMyNGAY8Zb5e9bltejy5MtFtkwx4z
u75wD9K1MEeF28fmkhSS3QKO9aOn3LNBNp5DEXChcK2CSCCOvHBGf071mWrKVZThcnKvgkg
/4VNKGuJGAUi6HREH3vf61kblnQLb+0tatLZcjfIN2BncF+Y/oD+Vey+ILOK90u4soo2zOj
BWLYPI61594RiD3cmrRiNZATlCAFRyPmwCemO3vXT3tw06M5jkB3EYz0HUd6qK0M5PU8ghy
AcjHNWF27lJyFz83NX/ABDaLa6xKyAhZx5oz3yTn9QfzrOX5SKi1maJ3Rv+F5nsvFWmPEds
sV5EM57MwVv519UTFsEyYUdTjmvlOFFPiO2kBOx7mNlz3UsMEfjX1NG29XTodpORzjr2yOK
oTK0c7nEajB/vEEYFfKGpTSXGtX80jbpJJ3Zvc7q+gfhbZWEnha+a0vp7uNbvl5YtjqSq8A
bjnse3U14Hc2Ny95fOkRKws8jt2C+Zsz+dJgijwFcAnaBkU+2JZmQbSXGF3HAJ9D+opwQsW
QYzhs88cDPX8Kix6CkM+hTM0SrM5OWjUMegHA4HpxjiqdxciW6CCUgEHJyfmIqL7U0lpGkj
hVZAQOckADvmpRPDn5RvRuM8gg9DgHv71qjAtapZ2cOmWOowwIbpp4oPtGAXZQSQCfqc12S
/8e6gxk/LyHbB9a4LxA6x6VpoibCpdL8h7gA812nmu8uzcS+DgLjGOaTKRYcQjdKGKdgGbr
9OOKjeSZwvAbAHyngfnRHCGDTHecnkA/KOKldhcShckDOCWOMkUhhI2/B2qF27QAuMmsy+Q
SSrGzMO3BGetWZFksSI8h1x1Jz29qpPIkpIIwMDp1x+NMDPmUo3lhfnIAKKvAA5z+tPg09Z
ZQTv2t8y8jp9BVuW3xLGql1AHX1/T61ZtY0O+LO49fmGMUxWK0cMcQAiYAMec5zz3pktu5t
2EKoGAyoCnkfn7VeUB3jCEOhGPmHPrVmS3QplSGPQ5HNA7HFXrr5ZmAKEnO0d/Q/nVPzGUi
QZBUc8Vv67Cts6O6sQRgnP3f8AIrmo4g2FDMSOvt+dNEskZGbLH7pPAx0HamSByihlYZPTo
fbvU8cHkuGVjgcYYcflVptNMi7Ywz5wT2NMkyGXZgYBQAkHninRvLkB44+mWxyB/wDWrUn0
aYj5oyAB245/GopbGcb0iUY25dgO3qKBmXJIwQg/6sKW5JwT64rIiRpnAUnBzkD863LuARS
pGAz5+bnBAx0/zzVWLTzLI7c+USNxLD9PWkISC1i8vcAd6naDnj3P5Vcht3tiruBleGJPIJ
7frUqKVlSKEkxAn5i+SozntirkbqspBQCR+pxkD/OKAIIYHWVcdW7E5z9PairEiujptk+Vc
kr1ye31FFAznLotEpDQ7YwRknv+PQVCsircpteRdp6Ajkfn9adKk8szyB02Z4AYgn8On50Z
QucM+8Hluoxj0oGXIrxJLcxPMjNk4yhHbkU6MmQvs2krzjPvis6A73A3d8DnvWralIiZvKI
f+HB5/GgByK7SEIhyuDszmnRMFl3cHuDzxUc14kKxFEHucHmqxuijMNyg54yM98UAWmliLB
ImKrydp4571C8oP3TuB4Cg8devNRrfDA3KvBySB8tNWFFf9yxPGOW4NAFpZHt4Xe4K+XtJb
ntjmvKL+9l1HUZLuf8A1kh5HZRjgV2nim7aLQDCS26VgoBbIAzk/wAq4hNyqXHX+eTUS7Fw
XU2/C2lx3PiK3yiywQfvZt/Y/wAIHrk4r11/LuSyx7Q4wHQYya4rQNKGm6SY3Vjcu+85Ixk
gcfgBXQ2c3mL5kpwQfmKdvQU0tCW9To4rVFij+zt5oQ7v3ZC4J7DiuG+JV2jtpekuWXAady
D/AMBX69Grdub1RITv+YLtBOcjPfn615r4vv0uvEo+diI4lQksSc5Lf+zUMcdzDuM5+XG1s
Y9QetSaRGJdUtl37W8wNn6cmoJpCUIPUEVu+DrJbnVGuZGZEgTAPqx4x+VQty3sd1bxFbdS
zEsvK7e4qEbJGOwtGOoIHJGP/rUXEwIaRQwZVGTz685qtaOrTBxjy+eA3T861MTyZBtX1qy
gEyBMHzF/1bZwAfQ/0qArjK+nb2pV68DI7r6isTc9H0eSJ9BjkjgVbiZy8vljbh93I9uBVm
6lMkreT8ibNvzdM+x64qr4WE8ugJJM4eRmZYyQSccc1o3GIZlXbkhfvDPXnP6etbIyZx/iS
OI2cUjFROJMFRnkEdc/hXPAZAPcDn/69dF4wbNxbL8uQGPGc9utYcflGFd29ZFPykdGH+NZ
y3NI7FzTAZtR0zcTlLhEXJ6DeDj9T+lfWDBVibBVmCnBGOOvFfKejEnUrUAgMbiJlC/xfOB
x+B/SvqzakylccN93aetCBnnfwxvru+8P3kdxLDuN0QDGqAD5F67P61V0jw3a2f8Aa8N1GQ
l7JIh5BzEScfqzfpXa+HfCdn4P0i4t4ZLhoXl852nKls4A42gccVzjySYDqu5TluQenHrTR
DPAZElstR8mePa0LlXQ9iDgj9KhER5Xkv8A5z/Wur+Itq8evpfCPbHcxgkgcF14P6ba5aRj
5m4dcg/Q1Botj2GyuYbnyiJise3azYy2Men41pQtbrtVJfnLEOCP4cZB/OsK1jj+xKIwCxX
kkYqW4lSF4hGuYwpLv7ng/wAq1sYMq6/fia9gskZjDCpcc9ST1rvLHVl1G1huXUYYDeAOh/
8A115MHkuLzzJAMu2449a7LwpdoqTWrEZB8xM9T0yP5UDOreYtEwhKRBhhjnv6nFPF5OZGj
lcbsZ2pjmoRbP5ZdsqowVOef8KHkVwdysNnGQQODSGSSvcCMsj/AHDjbjkVXt5/33z8HPOO
fc0yRzOvyNuBHGQRjHuaihMcShQu5zyCv+TTA098PzMGxICD7/nTLQNDJ5pEiDqAOSR9aqb
xFMP7oX8M+hq7DL5e1EVSwJ5A6cUDRoIxW4QMZPn+Ygjn/wDVxV2JlMeSmVU4BFZQuHlmEh
BLgYAGealW5dWUBhgAAjb/ACqRjtetkSFpsKQAM8ZPXFc5aWUdzd+ccLGg2kr/AA/X25rtl
mSVD5y4bGBlTgDrUcENvbxOoVVL8sduW+gPai4NamZYaFBLA7kEhThRuGOv51qW9hbRSBlX
D5PLY4yOtLYQiNGXzHCE5xjpx0GavAEN5oIbIPIIH6UmNWK13btIgkA44Hzdx68c9zWSbdF
AYLhgOmQRjoK6N/LnthGVwWTBXtjPvWfNYtyIyzZUbgcflQmDRx9/pb4BUsXz82CKwvsstq
Nqqx3Hnd97+gr0KOwMMbFCBH15GSKq3GkQyRBowDu6nHf0qrkOJxdusLupCHzGG5gGBI9h2
9603slBOd20cbd2cj1rVg0lLa2MRDlg2dxOePr7elMmgbythLqP4tpzmi4kig52W4UKdrYK
snOBnHNFNu7aSyI8gFww5y3H+JooA46UZBdNnQZB4yKqzK6rhnI9cHj9KvFAyuyIM565xj1
qFY0RC+GQ/TjHrmqAoeWQVxuVTnp1A68VqWs6yIYA4UsMkerVSlRlIyRjHCnuaYGVGLICCB
kAEcUAar+Zgsrcrw3P9KrNGEuGiG4qwyCB2+nbpU9vOJ4lYAK442jHWoGaQzsAMxnkkjJ/K
gBFhMDLyN5HQnn/ADzUkMnlsgJG8rwG6YqVmlSAkqShPY8jis3V72Kz0u4u8ZCp8gVWGWJA
HPpnH60AjlfFGoi/1TZE5dYRs9txPP8AQfhTvDmmNc3CXUo/cRsVUZ6kDr9BmsrSdNk1G/j
t1YbWGXkB4Vf8a9MjtorWKIQBRsHy4OcjHT0qIq7uaN2ViCELHmWIk7ehHSniVZIWeWRWbG
FU9Rz161HHIXkLyiLzFGBlMg/UUjqroAeQDt288n1qzMmSddu2IlQeucnP+cV5XJcNeXEsu
Dukcu2fqTXoep3kdnpd3cxKVdI8AkZAY8D9SK83tCQCw6g5H9aiZcSwx3GQnuSa6TwtcXMM
AjQqkU7lmzznA/xFcvk4OzJ5AA9c10SCOIgLuRFXYp6nApRQ5HVI5kXytx39T14FatvFsCj
7ScZy3FcZaanNAFEaKzZ4LgH+lbCapPNb752jjDNnEYx29a0IsebSYbvz7f0qNc57cU51Ks
ckHPIOe1CL5joi8lmCjPqeKx6mp6NpYntNMtoEtl+RAQu7GSf/AK/rXQ34h+wo8UShtib9o
IKk8kVnbUZwUkG3qnt/hWrq8UY0hGwTvWMkkdeSe9bIxZ5v4qwTZuD8pVhyMHt1/SsSKZkB
Xkxk8rnFdB4vYTz2sYI3qrBCOA3I61zETvGwdQSmce2azluax2NjTEePVrF1G6F7mIZHT7w
6+h5r6+j2xRZnkSNCQFDcAHsK+RPD8TS6zZpG2UMqOcn+6wY/opr2X42Nappmji+inmiMzl
BFOqEnA65Vs/lSA9XvbMTRSL8oBj7d68+e1KREMADjaVJB/lXo9w/7iTZghkyQx/XNcLFMZ
8qOdvUDjFOLJkjxn4phrfX7O1zlEtQ4+pdv/iRXEggrx94c49a7r4sZk8VWhwR/oCcH/feu
EwQhC43Z4z3pPcpbHq4jtjDHIC74UAhhgE4/zwKo6nIkWnB49jCQ4DDPr2qpMTsXMeRtA+b
Oenr6VDct5sO7CAA87TnnpWpkxkLqJVbPGSK2dKuksdVt7psEK3IHoeD/ADrnY5fnUZ6e1b
Fohmnht/uq8g6CgD0aWV4yXVmPGPm6fjnr+FRlvLwdqAHG3kAn6Ukigsdm0Hbgg9Py69Kcs
Tbi/wAoSpAquTJIEY4J4KOMZFNkiBB8vovPTGP1rU8llU7X3cdu1UpbdQgeM4xwQeRmmBVt
HEVyr8EYA9c+2PzrdhZJwA3C/wC0cc1zbKNwXnYo5wuK0bDUANgfl9wUMq8/jQNG2ChmyC5
z6qM9qsC3DShmwmFzycc+n6VnC5jZmDIFDA4IJyB+vJpYNTVstKPvNgZ6nHOaRRogIpWMOB
GoycqRn8vetG2VN2QyMT1Cg4rOinGAxG0NwdvQ/X8qsxiNm3ynzAAckdAPfikCZsrbwxdsh
RxnimSIqbxGAM5DD0x3/wD1Vnm5Do6pPjHU/wBKiFywfOF6YyOMfQUrDuXiZRIVB5BJIwCa
k0+f91IqI2d/O7rjFVUnQyguMN98DdnNWoygi3woWB/vYzigCi88/mspjWDJ54wcZ/U9ak8
+KaMBSQwOORgnpUEqmVlwuSRjqPlA7fhVfP7zzHwSOBj0p2EXxEzA7WIXnIH/AOqo7WEPay
AR7G38ruHtTUnKSqCFzt3DNXi5it/lGF5yCe1IZwetRy29wZWQdPuAjrRR4guI95LHkqO3T
rx9KKtGbOOmkATKy7n6BT0IqLzXD7dytGeGbd+I4/Kp5I8lth2ITgdR9KhCONzOQT6qvtTA
hlZEBZSFJxjjiqxflXil2s3zHfng+1XCrxwkqucfeyOBVRwqEhdo28YAwf1oAsQzyDcVYnq
AC2Q3rVyPbcbpQoIA+baTtA49frWQoiSUMkqHJIG719iKuKXtgnmMEDcsGH6g9OtAy06Iih
8lQCS27/61cj4pnur+8g0Oz2yMR5koU9DyQMnpgDNddCY2XCsWXJHUZ+lVYrK1st4tYjtfl
zIckse5ORzQ1cE7EGk6VFpOni1jcHec+YRyzEc89Bx61oRCQkIEEjryATz+f50JEhQgS4YA
ZAzgn2/SpEt49yzShlAX5WGMn8KBMbMv7nd5ajdh+MAHnv8AlVXbMJhujQZQffGSevStExK
IAueM/eAz/wDX9KrFBAgC5VslhtPQ0Ac14vunj0MQSDElw4G36c/zArioJDggAc8j8K3/AB
myPrkcEXzLHEM+zEk/yC1gA7ELcAjkVlLc1jsW7CIy3SbELNGC7A/5+lbMgOVAHVc4U9f1q
rpKmK1mZlDln+9j7wAHSrLEqxwuB3PAxVR2ExATKxMjHeeR3qxEWddyDCg8ncOO35VXBYgg
qOOxP/16t23zckAnaMEdvciqJZyn3RtYjB7+9XdEhWbXbRHJA37sj2BP9KoRjdbK3PBx+g/
xrY8O2xkvXnI4iT8MnjH86yS1NHsdxv8AlBAB2dBng/8A1+tTS3QMf2f7RI42jCP0A7VkDe
hVgVDL0OT0/KtUNAwLdRkZ6Er9Mc/56VsYnF+LJGea2BAG0MfubT17+tY0NwVMisu8SDDoT
w4/oR1z/PpXQeL/AN5PbMXUq6sUKAr6dj0rlwGGVOQR0NZS3NY7GvoMJ/4SHT4Yv30b3sYR
9vOd46+hr3D4yvnTdJCambXErjcd43jaP7gP61478Pg03j3SIpA2VmLsR1+VWb+le+6/4b0
vxVawLqQd1gclFWQr1Hf16UITep2+oeVHBuCjcAcLjCnPXpXn4glVwPu5zhfUVvvqJYMjbw
SxIYemMVmMqqFKtknoT6U1oJ6njXxSRl8XWquPm+xLwD/00kri5dsrfOwUAEFgO+O49a7P4
sYXxfabxj/QU6f9dJK4h8eZtZjjGVak9ylsehDamwMeMDKk5FV7mVWiZcjcxBXaMCpHjZVU
nK7lXg4546cfj+VMk3m0xIq4BByprUyGWFtDd6jDHcmRIWJLmNSSAAT0AJ7Vrwwxw+IYraL
f5SzgIXBDY46jiqvhwuviK1CFQW3j5l3AfI3bIq9NlPGYVnQsLlQSnTt9f50hneSJAG27sE
evftVtgzNhQfoCMEVSndRIrKVIB+Uc/nUoh8/aoTcw5I7DpSAnnAJIUlm9Omfz+lVLmNmHQ
ZPPQY/WrCHyoEQkKrfNkZJB9zTZmUsgMhOFwccjGKAMV7do1JYfJkZwBmqjqV27CuP7yg9K
vzPKY2X5i+B8o+tZ0rScsE3AD5scfzpiNWC4BjYbSpHUd/0qJbgrOhkGMcBc9fpWaJPMVCB
8qgYbp2/z+VKJZixfashA+6eP50xm5LcKUJgJ2kDr1JrRtZ1d1VmAc9j3685rnM+cqCQujK
SCFz1HGat202HjLR7Xb5cnhe3J/CkBtwyiO7UJKuSCCuOPbrV5VRYzIzKBknBHBrOhDTNFJ
Iu1HPTgjH+c1YlGZNs5ZMLypIIGe/8AKkMntJIRMEJcK64DZG0+mAa27dY0OJA3J3Aeox/n
rXNBmkdNwfcQeAeT7e9baXG90kUB1PHC7QfpSaGiO8lgRiICpnA7k4HI61WEjyRMDtVvXvj
Pr+FXLq3gmLbCCVHKhtvHfOenBqhtDERKRuXILYJP09KEDGQ7Y5AHXyw46k/lWxGqxxSgr8
2dyjgjBA/+vWE8bggFSx7HPPPuK1hM9xGs4DYztII/Q4oYI4DXZITcMGxkDG3bg/WirHiW0
UTl0wDj5ieCPWirRDOZk+dQzKu9egHT8KiS8j83zFYHcMMWB6DmiigBokjTBfd8rbsggZH5
VA4RtxR9quuDx0wf0+tFFAFd4oiPMQAcfLtOAahklljkVXAZBkgLwW74/LvRRTGW4ZfMCqr
84wFbjb7ZNWZI0kOUQFSBgnnPrRRSEJwFJCuuW++DkH8MVPEo8rMZdT/eJ6H0oooAXJOT9z
J3fdyRz/L2pHmUkFlCqTgYORnHpgHFFFAHkt/eG+1O6uz/AMtZCw+meP0qCQGaQRR8ux4Hq
TRRWPU26HWBVh2xkqIkAxnrxxTCgG3Cg8Y+tFFamZMCUffs2kD+9+tWoyg/eEjcvRgoOQfY
CiigDibcKUPBLHHaut8NxeXpblgcvMT+AA/rmiiohuVLY1Hw2VTJJPAzSRxSOgkb5SvX6f4
UUVoQYXi/iW0ReEVWAyc+n/1qwY1DLzx2FFFZS3NI7HY/Dd5z42slAGIopXyf9wrz/wB9V7
bO88gDqgHGM980UVSJkIt0xOOD0znr6VMFVZQykkjnnvRRQI8S+M0m7xhZ9eNOQc/9dJK4Z
SX+QdxwPUkUUVHU0Wx6SjF3R12smMMAAM8f40X0SR2W/vuAHqaKK2MSDRLuC21i3nuCwhUt
uAGSflP+NXmmhvfGEctqD5LTqU3jkUUUhnoES+fM7KCY4+6kde9WBKfLbdhXTCqF6e5/I0U
UhDQ6R2ZeNtzH7xb7v0xUMjFWiO8bgMFlHTPWiigZBIWQ7o1AByDkVTuUOBuUcYGRwRRRTA
oSPskwBjHr1/lVaSQY3YLMScd8+uaKKYiezuX8x1wqyEblAzzn61bgebc6SNLjHTjr9Pp6U
UUgNu0uU2JswFyeeuOnH5Zq/wDbUkGFcHPfgZJ9u3/16KKRSEhaV1MeTkkneewHX+VWv7Ra
3DOjIYz1Ddv5UUUAxZJjJiSXaQOVBHf2/DFQGd0QxtIqqvVscenPOev86KKLBcb5qrlYkAU
dWIIx7YP5/jS/2k1lAZI5soRzkE85oooA57VLxLvJBLDOeOMfSiiiqRLZ/9k=
</binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCAJoAVwDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD3+iiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA
KKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKQkA4PegBaKTIxS5oAKKTcMZzx60Egd6AFoozSZHPtQAtFJkUua
ACik3DGaXIoAKKTIFLmgAopCwHeomu7dLuO1aVRPKjSJH3ZVKhiPYF1/MUATUUmR60bh60A
LRSZHrQWUdTj60ALRRmkyPWgBaKTIzjvS5oAKKTIoyCM0ALRSbh60ZGcUALRRRQAUUUUAFF
FFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFIRn/wDXS0UAcReWemTfEGPQ5NA0yWO4sHvpLh9pk
O2QKV2Y9XVtxOD83GRW8nhPQIyzR6PZIxHUQr/hWHLtPxqgGW3/APCPScbBjH2hP4up+nb8
a69biJrh7ZWUzIiyMgPRWLAH8SrflQB53o0cXiiPWPI8OaKjaTqVxYBJwSJXjx84IU7Qd2O
jY9+laEOmadF4JXxBc+HbGPVF003EtuyeWocR72jJOdoyMZOcVD8O08+PxoI2Ee7xLeocD7
pARc/pmui8Tzxy+Cdcnj2SKthc5GThiEYEEjBxkY4waAMzSdO0HUPCNprOpaNptmlxZpcyq
yjZChTdgsQMAL1PA61n2OkWuv28esaNomjQadIS9ut9ZOJLkAkCTqPLDAAqSrEqVJxnaKWq
x3s37O0X2SQi4Hh+B2YtjKCJDJk/7m7jv0rsPBpX/hBvD5jKlDp1uVIHBHlr9O1AFbTNA0u
7t3+2eHrC2lik2eWqq4BABBzgZHQjgcYrC8E2+keJ7TVftXhnS7U6dqMlgY4v3qs0eMtkqO
DuwOOg/Lo/C/iP/hI11Y/ZFtzp+pz6ew8zfvMZA39BjOenbjk1z/wsx5fjDywVH/CTXmdzb
jnbHk5475P40AReHYtN1Lxn4j0CTwvpNvb6R5Q82P5ml8wbo+NoxhRzycHpnrXWP4R8PSA7
9GsmycnMIrlPBmf+Fs/EMFRndY/MO/7k4Fei0Aef3Nppo8cjw3Z+HtLUR6cL/wC0Sp0LSNH
tAA9ATnP4VJ4ci8O67f6nplx4ctbbVdIkRLpDGrplwWVkfurcnkAjuBUVzay3PxtlEV/cWj
L4cQ7oVjJYG4kHO9W6HB/yc2fB2lL4c8T69pReO6nnji1F75o9txOZHmXbI2SDt8vjaEX5j
hepIBut4S8Pbix0ay3MeohGa4fxWLnR/GnhjxRJJnw5plxPZOIlVFtI5ESEM+fmP7zdk527
VTAzkt1Nz4pmuJZreytDHHLcGwsryQhhNcguJMRgg7I/LkZixXdsIXqCa/jHw4t/8NrjQPM
vbiMW8cfng+ZOfL2sshAGZDuRSwHzMN23LYBANpvDGiTSNNJpVm8jsWdjCMlick/nWF/ZUL
+Ir7TrbRNISK2iiljlfJZw+4YKgDGCjdzkY96r/CHxNc+Jfh/ZyXqP9rs2+xyu+cy7VVlfL
EkkoyknucnpirbR6rJ8QNXTTL61tgNNs2kFzZvOCS9wFK7ZEx05HOfagCrpMHhXUtVu/Dl1
oFpbanYrve1ktxtki4AmjIyChzjn5h0IFU4/s11491Twza+HdIjjtLaO5a5fOZNwX5SgHHO
ecngD1qT4dz2Oo6/4svZcya9BqDWV3LJIGzHHwnlqFHlxlg+FJY/LyzYzS6Ssb/HHxE8aNl
NLt1lbORuJyOPpj8j60AXrC28OT6q2j6to2k2esgCVLZWVxPGdxDxEqpI+VsjaCpU8EEM0S
adpSeO20CHw5pa2y6et3JclPnOXZAgXbg8rnOe/SqfieSGb40eBbeN911bw300yBSSsbxFU
bOMY3Kw69frWtFIB8X7uP5Qx0GFhzzgXEmf5j9KANGTwvorXyFtGsXDIxZ2jG7IIwBx05as
K8svDT65JoGl6BZXWqpGJZ5Ps6mGyyPkMxyPmYZKoPmbH8I+Ydo7Yu4x/0zbv7rXEeFiv/C
1viB/eB04fUeQf/r9+9ADl0Q2GraXZajoei3dvfSmI3dpbGHytsLuVMZZieYxht2MEggYBb
Qv9F8M6dc2sEfh62uLy8YqkUUC7toxukc9kXIy3OMqACSoM/iPxQ/h/U9Etfsazpql2LYyG
fYYiSoB27Tu+90yOg9abqN3DB8RtAhllRHudOvo4lIwXcPbNgH/dVj/wE0AYV94efS421C9
8PaPqVigJey02yY3Ma9BsLPibHy54TgEgZwp6vw1HoUmmRX/h5bU2V0odZLYYVwMjp2IOQQ
eQcg9K2MgDnpjqa4D4KAD4TaIOf+Xjt/03koA9BooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAKKKKACkJwKWigDBfSI38Urr/l3ou1s2sFQGLy9hcOW9c5Ud8Yzxzmm6dpCWGuavq6r
fSXGp+UJFmeNkQRqVUIBggcknJ6knua6DA9KMUAczo/h+LQk1iOwOoqdTvpr6SRmhbZLLgN
syOgwCAwPTnPSksfDkNh4Pk8N+Zqc1tPFPHLdTyxvMPNLF2ZuhbLsQcH3zXT4HpRgUAZml2
q6To9np1vbXLQ2cCQR72QsVQBRnBxnAFQ2Fp/ZX2hbSzuhbyyGVbceUqQk8tsAI+82WOSfm
Y+tbNGBQBzXhvQIfCsF5Dai/uzeXb3k81w8RZpWADHjbwduenU+lP8ADXh238LwX8dob64N
9eyX0zXDRk+a4XdjaAAPl/nzXRUYHpQBy2kaBHpXiDWNdhGpyXOrmMzxTPDsXywQu0DBGBx
yT7+tdALiXbk2k44zglPy+9VmjFAGAdGiHi4+IQl6LprIWTJui8sIHLhsfe3ZJHXGO1Z03h
eSDSPFP2CW9l1bVreXbPfTK21iriOJccKiFiQMfxHk12GB6Um0Y6DigDkPA8qzeD9Ekhkna
awshYXNogVQs8YRHDg4IZWjIHIGGPXII2dOGpCWd799paVhHGAnlrHltgQj5g23Zu3Z5zjj
pNDoun22qTalbWohup1xM0RKrL7uoO1m4wGIJAyM4Jqc2ULXX2l03yjGwuSQnBGVBJCnDMC
QASODQBh2Hh2LSvFWqa1bPqROo4M9sZI/swdQqh1XAYNheTnnJ9sWYdN8jxFeayEvmmureO
3aFjF5YWMsVwB8wOXfqT976VuYFLigDnY/DlnF4xk8Uxw3K38tmLKSNTGEddwbeQOS3AGc9
B06VFb+HoLPxdf+JkF+93e26wPETF5QVduMd88dyRyfaunwPSigDD0jS/7IkuZHfUNQu7pw
0t5dGIuQB8qDbtARcsQoAALMepNR6poUGratpmqyC+tb3TJHa3mheP5lcYdGByCrADPAI7E
V0FGBQBnR26jUXvjBMZjGIgHKEIudx288ZJGfXaM9BVLVNHtNRvrPUJLC5S+spA8F1AyLIB
nlM7uUbkFTxzng4I3qMUAcvrfh2HxBrGj6jcnUY20qcT26QSxCN3yPvZyTwMcEcE1e1rS7b
XrP7HfWE7oHEscqSKjwyL910YNlHHYitqjFAGM+nR3ekQ6VfwXV3AEVJGuGXMwTB/ebSM7i
OR0PIIwcVqxnt5ZTAwM4/oafgZziloAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACii
igAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigApA2T/9alrzfx9ofi6zuX8UeD9Yv
5LyIr52kyy77eSIAZ8uM8buASBgn5sENgEA9IpCcdK8k8J/Hjw7f6PGfEV0NN1NM+ai28jR
vySCmNxxtxwcHOQM8VDr3xik1jUrTQfh1DHqup3YcmW4QxIgCsSqhyuXwC2T8uAB8xJAAPY
N/OO/86dXEfD3w94h0nT5rvxRrVzfapeuZngabdDb5OdqjoDnrj5R0UcEt246CgAooooAKK
KKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKRvu0FgOtcl4q+JXhjwe72+p3zG9ChhaQRl5Wz09hnryR/Kg
Djfih8HF8VXH9saEsUGryOizpI4SKRfmy+ApO/JXnIGAeM9eh+G/wzsPAli0pc3Oq3CKLmY
4KIRnKx8Ahee/LYBIHQZOn/FrWPErvJ4V8B3+pWKcNcXF2lsNwxkchlzyON2fapX+MaaJfR
WfjPwzqegSTE+XLkXEJA6ncoBOMjO0NjIoA9PyKWvP5fjD4RnW2j0nUlvr25uYbeK28uSMn
fIqk8pxhSW564x3r0AdKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigDyH45ePX8PaLFomlXjwa
veMHeSFirwQg5yGUgqzMAB1yA/tWV8CfANs2nx+M9QZLi6uTIlrGQCIgH2mQ5GRIWRgCDwD
74Hl/xjllk+LGvGVPLbzIwB/siJAp/EAH8a+gfglKsnwm0UB1Zo2nVgDnafOkOD+BFAHoAX
Hfjtx0oKA4p1FAHz543+GVv4X+IHh7XdHMcWnXus20T2pOPLmaQt8gAAEeF6ZyD046fQQ6C
ub8caeb/AEKDy7cTT2+pWU8R2ZaMrcR7mX0IQvyOxNdL2oAKKKKACiiigAooooAKKKKACii
igAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKAPmj4/eDbmx8RnxUkm+z1FkikGOYpUjAA9wVTP1B9qy/g98TB4Mvn0rVJI00K6kaWS
UoWaCTbgMNoJYHaoIx6EYwQfo/xZ4YtfF3h270W9kliguNp8yHbvUqwYEZBHVQPpmvj3xj4
WvPB/ie70e83N5R3RSlCqzRn7rryeDznk4II6g0AfaljfW2o2yXdncw3FtIMpLC4dH7ZDDg
9KtV8f+B/itrPgayWwtLe1nsWuzczJIpDvlQpQPn5eFBHHBA6jIP0D8Pvito3jhDbELp+qh
iBYyzb2dQM7kYgbuM5GMjB7c0Ad/RSBgRkHI9qXrQAUUUUAHSkyAcZFZXiG91ew09ZtG0dd
Vud+Dbtdi3+XBOQxBGcgDHv14rxib9pCS3nkhn8HNHLGSjxtqG0qwPII8rj6UAe+0V5bovx
M8Y+IdKg1PSvhw1xZ3G7y5RrUS7sMVPDICOQRz6Vf/4TP4gf9Exb1/5DsH/xNAHodFeJ618
d9Y8O3ZtdY8AXFlLkhRNqGA+DglW8rDD3BIrd+G3xPvviHruoJ/ZcFhYWlujY80yyGRmIHz
YA24B429uvagD0+ikHQZ6+1GRnFAC0VxHjj4oeHvBCxw3cjXeoOwxZ25BdBjO58nCjBGM8n
IwMZI5vSfid4x8U2D3nhv4fvJbAjy7m5v1RHGSDjcq7j8pB2scHrQB61ketLkcc9a8d1v4v
eKfCMMP/AAkfw/lt/MwPPj1ANESc8blRhuwpO3dnAz0rb0v4uaH4g8XaHomhbroX4mNy0iv
E1sUjLqMFcMThgcHt1oA9Hoorzb4l/EPVvAOo6bPFo8F7pM6ssrNL5bmXkhVPOOADkqc9KA
PSaK8HtP2i7rULqO0sfBE11cyHCQw3xd2OM8KIsngGtg/GDxcASfhRrYAGTlpf/jFAHsFFe
D/8NKWn2DzB4al+2ebjyftg8sx4+9v2Z3Z427cY5z2rUh+M/im5ging+FusSwzKHjkjklZX
UjIIIgwQQQeKAPZKK8Hu/wBou8sLlra88ETW06/eimvyjD6gxZrsPhd8Sbv4hXeuNPp8Njb
2Rt/IjRy7fOH3bmOA3KZGAODjnrQB6RRQOlFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RUF1dwWUElxdTxQW8alpJZWCqgHck8AUAT1nazodh4g0mfS9UtxcWU+PNiLEbsMGHIII5AP
4Vyc/xb8Py+bFoMOo+IbuJsSW+mWckhUZI3FioXbkYyCc5445ol8W+PfNP2f4aSPDn5Xk1q
3RiPdecfnQB5X4v/AGfNRsRdXvh6+jurKKJphazhvtHAzsTapDk44+7yce9eLPFJbzPFKjI
6kqysCCCDggg+/rX2WfHcNhHnxNpGo6FjYTLPF51uNzbRmaLcifNgfOV6j1qhr3gDwT8QdO
a+ijtTLKzsmp6Yy7mbI3ElflkOVwdwOMnGDzQB4P8AD34t6t4Pnitb2Sa90MAg2pILR57xs
eRjB+XO3k9zmvpbwn4x0fxnpC6hpMxYDPmW8jL50PzMo3qGO3O0kZ6jmvlLxn8N/EPgt5Zb
+23ad9oMNveBkxN1KkqGJXIGcH9aw9D8S614cuRLo+p3NmS6u6xSFVkKngOo4Ycnggjk0Af
dAYE4/pS1wvwy+Idv4/0V5WiFvqdptW7gGdoJBw6f7LYPBORgjkAE91QA018ReOwR8QvEn/
YUuf8A0a1fbrjP/wBY818T/EISj4i+I/NjCN/aM+AECfLvO04wOowc98570AfT/wAHrhrv4
U6DIQFxHJHgBRwsrqOgHp9fUk5J7ojIxXAfBL/kkeh/9t//AEfJXoFAFXULG31HT7ixu4xJ
bXMbRSxkkBkYYYcEdQTzXjnwb0dvB3j3xf4UnlW4ljS3lSdFIDIMkZB5BxKvHODnk9a9rbs
QMmuJstFktPjHqeqQ2cq293o8Xmz7SEaYSFcbumdiLxQB3Fef/FXx83gPw/FJbQpNqF8zxQ
KzlRHheZMY52krxxnPWvQB0FeB/tKRStF4ZnETNFG9yjPtO0MfKIBPYnaePY+lAHPfAPw5F
4g8YX+tagkdyunIsieczFhcO2Ukx0bAR+T0JU8nkfTQXnJxXzV+z94nstI8T6lpN08cA1VY
/Ikkkx+8QsFj6dW8w4yRyoAySK+l1JI5GDQAm1tuM815QugJ4a/aBtdUBjMHiK2uFjjSLmK
WNEZ884AOM7hnJYgqPvV6zVSfS7G5v7O+ntY5Luy3/ZpmXLRbxhtp7ZHBoAtHPavnj49WEu
rfEHw5plu8az3kKW6NIcKGeUqM9cDJHOO1fQ7cDmvLfGHh+51j41eELh7O4l020ieaWdY28
uORNzplgMDLKvBPNAHbeE/C1h4Q8P2+kacgEUeWeQjDyufvO3qT+gAHQCtiYZt3UdSpAz9K
kHFRzgtDIq8sVIAoA+CYBGbiMTMyxbhvZVDEDPJAJAJ9sivuDwitsPBuhiyMxtRp8HkmZQH
2eWu3cASA2OuO+a+HVGXA9a+3PAuB4B8NLzn+yrb/ANFLQBa8S6Db+JvDt9o12zLDdxGMup
IKnqGGMZwQDjocYORxXjf7OFvLaXXi23njaOeF7aN0YYKsDMCD+Ir3vGa4LwlpUunfE7x5c
fYXtrO6axeCTyiiTN5TGQqcAMdzHJGeSc80Ad7RQOlFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUA
FFFIenFAHKfEDxxY+BvDst5PKhv5VZbK2I3GWTHGRkfICQWORge5APz9o9742+M2t22j6jq
k8umQSCS7MapDHEhIyTtXDMQCEDZ59Bup/wAf9QjvPiUIEUqbOxigkJIOSS0mRg8cSAc4PH
0r034AeHIdO8FNrazO82rP86FcKgid0UDuecnPHXHagD0Dwv4R0bwhpSWOkWaxDaPNlbmSd
hn5nbHzHJPsM4AA4rcwDXJeMtR1YSaX4f0Gf7JquqyNtvWi8xLWGLDSyFSCCeVUA4BLjkGv
HPEfwG8S6YItS0PV5NZ1FrgO/wAotpEPJ8ze0hyd2PfJz60AfRdxawXVvJb3EMc0EqlJIpF
DK6kYIIPBBHGPc15V4mt3+E1zaa94ctZ18OS3B/tnTkfcmW4WWMMDsPJBwVU4jXFem6PFfQ
6RZR6pKk2oLbxrcyxjCvKFG9gMDgtnsPoKl1Cxt9T0+4sbuPzLa5jaKVMkblYEEcexNAFa8
sNK8S6G9tdxwX+m3sQzhtySIcEMpB+hDA8cEHODXzF8U/hVeeFNYnvtHsJpdClDSReSHlNq
qqu7zWx8oyTgkngcng19IeBTn4e+Gj/1CrX/ANFLUvivSJde8J6tpUDokt3ayRRtJ90MVwM
+2e/agD4+8B+JJ/C/jTTNSS8ltrcXCJdmMZ3QFh5ilcHcMZOMdQCMEA19sRsWXJ/CvgdgQx
Uc4z0r7J+FGpPqvwv0C4dNjJbeRjOeImaMH8QgP40AdiRmviLx4xb4heJMkn/iaXI/AStX2
6a+IvHf/JQfEv8A2Fbr/wBGtQB9F/CjxR4Y0r4a6RZTeIdPheMz5S7uYoZRmZyNybzjg5+m
PWu0PjfwmBn/AISjRf8AwPi/+KrzT4dfCTwxqngXS7zxD4elGqSiQzebNPCx/eOFyoYADaF
PTng966n/AIUn8Pu3h/8A8nbj/wCOUAR3vxB07U/iT4Y8OaNfxXccjTXVzPa3CvEVEEwWIl
ScnPzEEcYQ/T0Tap7A14pp3wuTwP8AF3QdV02ctpN5cXMSQOPmt2NvKwXcSdw+VsE84Aznr
XtY6UALWP4n8PWnibw/d6bdQ27tLE6wSTQiXyJCpVZFB6Mu7g1sUUAfD/iPwvrXg/VWtNTs
pbdklYQ3AVhHNtI+aNiBuHIOeoyM4Nd94L+O3iDRrm2tfEEv9p6YOJHMYNyqhSBtbIDHOCS
+ScHmvo7X/D2leJtLbTtYsY7u2LBwj5BVh0IYYKnkjIOcEjvXiXib9nueGLUbvw1qhKyEtF
pkse3K5z5fmFsHBHG4dhk96APX/DPjjw/4stopNK1OCSZ08xrV3VZ4wODujzkYJxnkehNdF
XwbfWN5pmoS2d/az2t0hAeGVCrLnkZBwemDn8a9x+Hvx3nkuotL8YMJDNKqRajGEjCFjgea
OFCjOdwxgDkHrQB9A0mB7/nUdvcQ3dtHcW80c0Eqh45I2DK6kZBBHBBBzmpaACo5hmJwGCk
qeT2qSorj/j2l/wBw0AfBUKjeCykqpyQCASPx/wDr19x+F5bKfwro8um27W9i9jC1vC5JZI
yg2qSc5wMDqa+F6+3/AAL/AMk+8N/9gu1/9FLQB0FJgZzS0UAFFFGaACiiigAooooAKKKMj
1oAKKKKACiiigApG4FLSHpQB8i/Guwax+J+osRHi4VJwyMxLBh3yxweMdhgDAAr3j4Hzxy/
CXR0RgzRNOjgfwnznbH5EfnXmH7RGg3q+I7HXVtsadJax2rThl+abdI20jrnbjnHbrV/9m3
VlWfXdHluXyyxXMEByVABKyMOwPzRA9zgenAB6d4w1ZPDfifw1rd3NBDpjtcaZcySE5Rpgk
iMMDGN1vgknjd9cdpuHofyqve6faanaPaX9rBdW0mN8M8YdGwQRlTwcEA/UV5zN8PvEvhu9
E/gPxF9nsixzpGplpLWPJZjsIBKjJ6AZz1Y0AenbhnFcH8Rr+91S0PgrQgTrGrW7l5WGYrW
AfeaUgMVDjci8cnoQQM58/h/4oa7cx2+r+I9L0rTCB5w0ISCd8HPDyLlCemQfwPNdh4b8J6
V4YtZY9PiZpp38y5u52Mk9y/d5HPLEkk+nJwBmgDQ0jTYtH0Wx0y3LmGzgS3jMhBYqihQSQ
AM4HpVmeRI4JHdgqKpLMegAHWngYGMk+5rjvilrCaN8NdduCcNLbG2TnBLSfJx9NxP4UAfG
5c7wyEqwORg4wfY19ifCKwn074WaDBcbd7QtMNpz8sjtIv44YZ96+bfhj4QvvFPjKx8m0in
sbK4invzNgxiINkqRg7twUgDBz3wMkfYsahVCqMKBgAdhQArLnvivib4gSJJ8RPEZjgjhUa
lcLsjzjIkIJ5J5JGT2yTgAYA+26+IfHK5+IPiUnP/ACFbroP+mrUAfTvwT/5JJoZ/67/+j5
K9Brz/AOCgx8I9Dwc/6/8A9HyV6BQA1kDlcgHB7j2qvdaja2M1rDczBJLuUwwAj777WfHt8
qMefSrVee+L9Vx8UfA2kK4w01zcyocjpCyoc/8AApB+FAHoVRmeITrAZEErKWCFhuIGMkD0
5H51JXDa1q9npPxZ8Ox3cmw32nXNpCexkMkLAH0zsIHuRQB3NFIDS0AYfirwnpXjLRzpmrw
u8IfzI2RyrRSAFQ6kdwGPXI9Qa+NPEegXvhfxBd6LfiP7VasA3ltuVgQGBB64IINfc9fMH7
RAgHj+z8sDzf7NTzSMf89JMZ98fpigD0T4DeMJvEHhifSbyQvc6UUjiOwKPs5UBBx1IKsCf
p1Oa9brwv8AZ00DUrG01PWbiAJYX8aLay71PmbHdX4ByMEd8e2a90oAKZIu+Nk/vKRT6jlI
ETk5wFJOKAPgqJUIdnfAUZHGSxz0/r9Aa+3vB9zNfeDNBvLh988+nW8kjYA3M0aknAGOpPS
vie/a0N/dDTvNFi0zfZxNjf5eTt3Y43YxnHevtjwdbzWfgrQbS5iaKeDTreOVG6o4jUEH3B
FAG0TisnX/ABRo3hfTf7Q1m/jtLfIUFsszEnoqjJb8AeMnoCa1WGa+W/BT6n8WfilBN4hu/
PtbQvfvaE5hVQVHlxoQwCltgYHqAcknkgHtVl431vxVpkF34V8MTpBcbtl7rEqQQrjvtRnd
gcYyAB71cs7vx/ZjfqukaFex7uV028kSTH+ysqhSfYuo9xXVQW0NtbxQQRRxQRKEjijXaqK
BgAAcAADpXDS/E5JvHN54Y0jQb3VJrGMyXUkMsaFQMBtquRuwWUdRk5xkc0AaEPxF0OLWk0
TVhdaPqsjKIrW/jA8wMBtZZELRkEnb97OQRjNddu9jXN6Pqvh74haE0yWyXtpHL5c1vfWvM
UoUEoyuMbgGAOMjk8nmsYaN4i8G6vHJoUl1rehXMmLnT7m4Bns1Abb9md2VfL5UFW5AUYPJ
IAO+qnqOp2ek6bc6hfziC1tozJNIwPyqB6Dk/QZyeBWNB478PS+Gp9eN8IbC0Yx3RmjZHt5
AQCjpjcGyQMY54xmuY8L+HbnxZqcvi7xJNLPYXjCbSdGkkLQQwEARyvGWZDIVw2BwCxPUgK
Aa+m+PH8R2stx4b8Pajf24kMcV3cGO3t5SOrAs3mbfcRnniiO4+JMM7y3OneF7m3H3YLe7n
SU/8CaMjP4AV2QjAGB93sPSnbQcZ7UAed2vxc0hfEsPh3WtO1LR9UkKRkXMamLzGIAVXRjk
ZPDYwRzkV6GGXgCuE+Lvh631v4d6sxgtjeWdubiCeWMM0SoVdwhwSpZU28evNcr8A/G76vo
0nhm9lZ7vTk327sSd0Gcbck/wkgDpwVAHFAHs9FFFABR1oooAzde0Wy8Q6HeaTqEe+0uozH
J0yvcMMgjIIBB7ECvmDxJ8PvFvwx8RJqujNd3NtbqZYtStoM+UAPmEi/MFwCRzwR+IH1jim
yRxzRPFKivG6lWVhkMD1BHcUAcR8PfiRpvjfSYlM8EOtpFuu7Jcjackbk3feU4zwW27gCc9
e4wK8v174K6VeaoNV8N6lc+G9QD7g9mP3ajGCFRSpUn2IGCRit3TdM8b6BpEdomr6brrRJs
jkvopYJX+YHLyBpN3y5H3R2JPByAdpiiuQGteODKIz4O09V6eadb+X6/6nP6U8wePLzzA9/
oOlowwghtpbt099zNGp/75oA1te8SaR4asjeaxqENnB0BkPzMfRVHLH2ANfO2uf8JZ8aPFt
q1pp1/b+HDM32Kaa3Ajhj+VZHLgAM3yZ27mwflFemWHwZtJ9YXVfF2vX3iS7jbMS3IKQqM7
tpUsxK5z8uQvJ4r0uxsLPTLOOzsLSC0to87IYI1RFySThV4HJJ/GgDmPAPw/0zwFpslvYvJ
PcXAQ3VzJwZWUcYXoqglsDkjPU11+MUYGc4ooApanqun6PbC41LULWxhLbFkuZljUtgkDLE
DPB49jXxd4qns77x14guUn3201/dSRSwqHD5dihHI4J25PYHIB6H7G8ReGtH8U2MdlrVkLu
1jkEyxl2X5wCoPykHoxrmx8G/AOOfD0We+Lib/4ugDD+EXi3w5pnwv0azv9f0u0uU8/dDPe
RxuuZ5CMhjkcEH8q7c+PPCAH/I1aH/4MYv8A4qsU/B3wCxy3h6EnAHE8o6AAdGqZ/hN4Fmt
IbZ/DdmI4S20oXVzk87nB3N7ZJx2oAsah8TPBWmQLPceJdOkQttxay/aG6E52x7iBx1xjp6
14voPi+Xxf+0jp+prIHtUkmtrQAYAgWKQA8jPOWbn+9XrX/CmvAH/Quxf+BE3/AMXUlh8Kf
CWka7YavpdhJZXVm7OvlTMVfcpUhgxPrnjBz3oA7cdK8I+Pn2xfEfhB9KE0mqxvM8EcMe99
ytGUKrg5OQfXp0r3esqXQ7WfxHaazIGa4tbaW3iBClQHKksOMg/LjjsTQBw/gn4taPqGmQ2
HiPUI9M1+2iK3qXwEALoxVjkhVDHAJTjGSADtOPRbO9t7+1S6s7iG5t5BmOWFw6sPUEcGuf
8AEvw98L+KldtU0m3a4dgzXUSCOYkLtGXHJAHY5HA44Fclb/AzSbBHXS/EniWxD8MIrxVDD
6Kg96AOu8S/EDw14UhlOp6rALiP/l0hYPOxK5A2A5GccFsLyMkZr5uk0jxD8YfHN1rNhpEt
vbXcqLLOTmK3RQiH5ztDELg7RyfSvZ9K+A/g7Tb5bqcX+pOrh1W8mBXcDnkKq5BPY5r0qys
bTTrSO0sbWC1to87IYIwiLk5OFHA5JNAFTw/pn9jeH9N0zzvO+x2sVv5mzZv2IFzjtnHStK
jHOaKACqOq31rp+m3Fze3MNtbouGmnkCIuTgAseBkkD8avVzHi3wJofjb7INaimkFpv8oRz
FMbtuc46/dH60AfFKklhz3619teAbxb/wAA6Bci4FwzafAskocPmQIA4JHcMCD3yDmucf4I
+AntEg/smRNrbjKLiQOeMcnPSt/wj4F0XwV9sGjxzoLrYJBLMX+5uxjPT75oA6V+nQHjvXz
J4Chm+EvxSkt/FFtNbWt3E9lDesmIWy8bCQN024AzgnbuGcYNfTtYPijwjovi+w+x6xZJMq
g+XL0kizjJRuq5wM+uBmgDYguIru3iuIJklglUPHJGwZXUjIII4II5BHWovsNjbXF1fJbW8
VxOo+0ThArSBRgb26kAevSuL0LwR4g8MSzR6R4wkl01lRYLPVrNrnyFUYAVllTA9gAAMcZG
as6x4O1vxOn2TXPFUiaaykSWukWhtDNnjDu0khK4LArwDn2oAveEL601O88R32nypNZy6kB
HPGcpMVt4UZlPQjKleOPk+tdOQD1qppmm2WkafFY6fbRW1rEMRwxIFVe54HcnJPuauUAeN/
E7wroeu+L9I8P2Lx6Zrmtl2u7qEElreNXkAkjDANudVIY85jHJ2gDrdL8cCxLWHi2xfRby3
YRPdmJhp87YOGinPyqCAOHKkFgvJBrA1Wz+1ftLaHKGx9k0R5SPXLTJ/wCz/pXp19Y2mo2U
lrfWsFzbyD54p4w6Ng5GVPB5AP4UALa3Ed3BFcQTRTQSoHjkiYMrg8ggjgj371PXnUPw1u9
Culk8HeKb3RrRpDJJYTRC7t8nsqsRtHXPJJ45GBXQSWPjGSF0XxDo8ZKkB00aTI9CM3JH6G
gDI+LviC30L4eaujT2wu7y3a3hgmkAaUOVjcoM5O1X3cZ7ZrlP2f8AwhLpOhXHiG9glhudQ
ISBZAObcAMHA6/MT3xwoPQgnoNN+Edh/bg1zxLqlz4h1M7932tF+zkNnAER3YA3HA3bRngC
vRgBgdOKAFooooAKKKKACiiigAqjrOs6f4f0qbU9UuBb2UO3zJSpbbuYKOACepAq9UVxBDc
wNFcRRyxHBKSKGU4ORkH3FAHJ2vxW8C3jbYvElmp3bf3u6MZ2lurAcYU89M4HUgGI/F3wGB
Kf+Ejg/d/e/dSc844+X5j7DPr0rxr48+D10bWrLVdM0m2s9HeBIHNuqRqbjdIxGwYOSoHOM
cVS+BN/oaeLLjS9ZsbKWS+QC0muYlcpKu7KLlTjerHuMlQOcgUAfVAOaKReFGKM80ALWbru
v6X4a0xtR1i7W1tFZUMhVm+YnAGFBNaO4GqmqmxTS7mXU44nsYozLOJY967V+YkjBzjGena
gDk2+MPgFWIPiKHIAP+pl/wDifeuwsb231LT7a+tJPNtrmJZYnwRuRhkHB5HB715T8L/Aul
vNrviW40y1kstTvpH0mKazA8q1DvsdQwyocMMDA4UHoa9ajEcMSxogRUAVUUYAGOABQBJSZ
Fcvr/xG8I+Gro2mq63BDcjG6FFaV0yMjcqAleMHnHUetee2fxD1T4peJLnw74XvToNkls0x
v5YBLcSAEKVVc7UyXGCDkbc5BOAAetazrulaBZ/bNW1C3s4AcBpnC7jjOAOpOOw5rko/irY
3iTTaT4a8UarZIMreWenZilG4Kdm9lZiCcEYzwTjAJrWtPh/4biRWvNOj1W62qr3eq/6XM+
BjO6TO3PXC4GScCul8sAjAAx09qAPNtQ+M+naTCJtT8J+LLKMnAe505Yx+bSCuo8NeO/DXi
0MNH1WKeVBuaBspIo9drYOOeoyK6LYMYwMHqK8j+I/wjF5Hbax4Jt4NL1e0P+pswLcT5IwQ
QVVGXk5xk55PAoA9d3A96Wvnf4ffGm60e5bQvG73GyEsi3k0bNNbsox5cihdzcgjJywPXj7
v0Fazw3VtHcW8qTQSqHjkjbcrqRkEEcEEd6AJqKKKADpVS41Sxtby0s57qOO5vCy28TH5pS
q7mwPYc1aYZxx0r5U+I3j37X8XoNWsbtb+w0aeH7IEYiNthDPg453NuG4ZyAMEgCgD6soql
pOq2Wt6Vb6lp1wlxZ3C74pUyAR06HkH1B5B4q7QAUUUUAJkCjIIyDmq2oWMGpWE9ldKXt54
zHIoYqSp68ggj8K+RfHE2seDfGesaFp2vaklpE4CKt1IoMboGCkbucByMnrye9AH2HkUteM
/Br4oR63a23hrV2YapAgjtZiS5u1AdjnC4UoiKMliW68mvZs0AFFFFAHmtxGT+0ZatvUBfD
hbBPJ/fMMfr+lelV5ldc/tHWWf+heP/o169NoAKKKKACiiigAooooAKKKMjNABRRRQAUVRk
1W0iuZbfzxLPCVEsMCmWSPdkqWVQSoIBwTgHBqa2vLe8DNbzxTBJGicxuG2upwynHQg8H0N
AHN/EnQxr3w+1m0SPzJ1tmmhAi8xy6DcAo67mwV45+avjOCWa1uEngleKaFg6SIxVkYdCCO
hz3r73YZHHB7V8rfHHwkvh7xgupwGRrfWPMnyxX5Zt3zqFUDjDIeeSSck9aAPo/wnrX9v+E
9K1TzYZJLm1jklMTblWQqN68dw2QR1GKzfiVqup6L8PdX1HSCy30MabGVNxQF1VmA9lLHPb
Ga8s/Zy8QKP7W8OSMTnF7EAox/CkmTnJ6x4GPWvfmRZEKuoZWGCDyCKAPLfgVqGr6n4Lur3
VdTm1BnvnWNpp/NZFCJwSSSoznCnGOuPmo+NutzwaVpHhy1v/sE2uXYt5p2ACLb/AHXDN2G
XTOOoDduDp3nwX8C3V693/ZDwPI5d0guJERsnJG0NgD2XAA6Yrk/g1pekXPjLxPruiWE9np
MSpZWAJJSRSd0h3Nks2UQ/e4DD2wAdk3iKfT9PsNH8G+G77VVgiWJJZd9tbRQoAqsJ5FxL1
GAm7cMkHplum+FvFOqMLnxb4lkaCQs50rTAbaOMnICmdCJHABBxkcjqQOe7UZFLgUAeDfGn
wZ4f8M/Dmy/sTSLa0KakgaUDMpUpKSpdjvYZxxk9Pauc/Z0RD4+v2YqHXTn2g5z/AKyPPt6
d+/fnHe/tFg/8K+sTgYGqRn6fupa4D9naaVPHt7ErERvpzl1xwSJI8H9SPxoA+n6K8t1j44
6LpT3BTSNXurW3vTZyXqQp9nZhndsk3YY4GQOMjnIHNeg6DrVn4i0Ky1ewctbXcYkTdjcvq
rYJAYHIIzwQaANGkPINLSEZGKAPmb9oLwxp+j6/Y6zYoIpNV80zxKMKZEK5fju2/n1IJ6k1
3f7P/im61nwndaRdMjnSXVYn3MWMb7iqnIwANpAwemBgYBMP7RogPgXTXIHnf2koT12+XJu
x+O3P4Vwf7PF9dw+O7qziLG2uLNnmQZxlCNrfhuI/4EaAPqAHIpaBwKD0oA4r4p+K5vCXgS
7vrSXyr+VlgtGKbsSHknBBHCB25GOK+T/E3hnVPCmppp+sW3kXDwrMFyD8rD1GRwQQfcGvo
pdYt/H/AMZxo5Mr6T4bje4aF4hte9R/LyT1wN/GccoeMVc+Nng6PxH4Ln1OJVF/pKNcIxOA
0QGZFP4DI/3fc0AZn7PWuLdeC7jSZbyN7m0u3aG33AMkLBDkDrt3s/Pqa9ir4m8C+KZfB3i
+x1iMEwxvsuIx/HE3DjGRkgcjJA3AGvtgdBQAtFFFACGvnrxh4El8beNfH8ljg6rp0ljLbq
2f3qGBg8Y5ABO1SCQeVxxkmvoU1574Owfi38RfTOnf+iWoA+VbW51LQNYWe2luLDUbOQjK5
SSJh8rA9x3BB9SD3r63+GPjaDxn4RtZ3uYn1S2QRX0QIDK44DkAAAPjdwMDJAPymuI+O3w/
s7vRrjxfZq0eoWxQXQG4ieMlYwcc4Zfl544Bz0FeEeF/FOq+EdYTU9InWOfhXV1ykqbgxRh
6EqM4IPoRQB9xg5pawfB/iqw8ZeHINY0/cscjMjxOyl4nB5VsE4OMEezA963qAPJ9Vnkh/a
X0ZIyoWbRWSXJGSuZjx+Kr09/evWK8j1wf8ZOeGv8AsEOf0uK9bOcHHWgBaK5261u/vbu5s
fD0VlcS2xRZ7q5lYQxMxYFBsBLyKFBZCUwHTnmr2nXN+saW2rPZm9IZ1Npu2yIu3LbW5Xlg
MZbqDk9gDUooFVrm9t7PyzdTxQLJIsUZlcLvdjhVGepJ4A65oAs0Vz8Pi2zlvI7cWWtAOwR
ZX0e5RNxIHJKcDnqQB71q2WoWupWkd3YXcN3bSZ2TQMJEbBIOGU4PII/CgDzzSdQi8f6zrO
palGtx4Z0W58qysfs/mtLcRqS8xC5L8MQqjIIYfLuAz2Ul1b6iljY32kXax3sQlUS2+5YWT
DBXZSQjg8gk4yvBJxWRaeHbnwz4ovr7TLV7nSdWZXubGDYptrgYHnIGZV2Mud+MvuCkZGQu
tYJfwzwWdvZSw2EUjNNLqFyZpZVZSQIzvY8MRkuRgLgAggqAWwsumK7EzTWMcZflmllj2hQ
ERVUs4OGbJYtk4GQcCxZXtrf2kV3Z3EFxbSfclhkDo4zjhhweasEHb2zVGTSYj5AtpJrIQz
tPi1IRWLElwy4wwYsScjOTnIPNAGHe3P2KKezs7XV7SSG6LgWNqJBcmYsdyu6lPvyFm3EbS
hz8py3M6kxsv2hPDptZFSe+0qWPUIo48gxqHZCW93QDOAf3YGSDiu0ktPFJvWMWqaOtpuO1
X02RpFTPCkicAnH8WB9KtWOg2llfSX7Brm/fcDeThWlCE58tSANsYwMKMDPJyxJIBqV5b8d
fCZ8Q+DF1G2SSS+0pjLGkaFi8bFRIMA9gA2cHhD6mvUqawJ4GMd80AfEngnxH/wAIl4x0vW
zGJUtpT5qYyTGwKPgZHzbWOOcZx7ivtWwvYNR0+1vrZ90FzEs0TeqsAQfyIr41+I3hm88Me
NtRguLEWltcXEs9iqspUwGRgmME44HQ8jjivoT4K+MIvEvguHTXRku9Gijt5cD5XTBEbA5/
urgj1HoRQB0fxFvkt/Bd/ZKYjd6og061jeTZvknIjGOpON+4gDOFNaHhLQIPC3hbT9Et23p
aRBS2CN7nLO2CTjLFjjJxnHauKvU/4TP4zWEUD28+m+FYTLdZBJW7l3BU56keWjAjgFSDyc
V6coIzmgB1FFFAHj/7Rv8AyT7T/wDsKx/+ipa8x+E2q39ho3jeOxlhV20hp1Un59yZAZR3A
VnzwedvI7+nftG8/D2w/wCwrH/6Klrz39nmykn8c38jQrJbLpzxy7sEfM6YBHfOGoA948Na
Xp2rfDTQbG8t47yyfTbXMdwgIcCNCCV5HUA+2K6aCGO3t44Yo1jjjUIiIuAoHAAHYV53pOt
P8ONMuNO8ViWLRLa6aLTNSBNwhgPMUThcyB1G4ZKhcKBnpnvtO1Gy1bT4r7T7qK6tZRmOaJ
gytg4PI9CCPqKALVIx+U8+9GRXkPjz4wWUdlJo/gyQ6rrdwzwh7aN3WAbTllI++3PG3IGCT
0AYA4j4/eM/7S1mLwvbBhDpsgluXO0rJMyjaB3wqsQeeSxGPlBPa/ADwldaJ4budbu2x/a4
jaGExkNHGhcBiT/e3ZGOMBTk545r4d/BvVb7X/7d8cWzNEMTrb3Ewke4lJB3SdcjruViCTg
EYzn6BtreK0to7eCJIYYlCRxxqFVFAwAAOgA7UASDOOetY3ifxFaeFvDl7rF2yFLeNmSN5A
nmuAdqA+rEYrarx74nGLxh4v0XwlFeQfYtOdtS15ZXESwQKEwxc4x8kjjj+8CcYyADqfhZp
Mtn4VbV7t4nvNfnbVphEDsTzgGVATzgLjg9CSMnrXZ3EEVzBJBMiyRSIUeNgCGU8EEfT+dc
B/wld/rtlDZfDOzsrm2tpPs8t9dqY7OBVQ/u0AIct9zG1SuCOfTQ8L+BrzR2F3q/ijWtXvj
uLrLduttkk/diBwOMDBJHoBQB8t+PPDI8IeMr/RIpXnhh2PFLIm0sjKrD2OM7Se+D06D6P+
D3jufxr4alTUGVtU09hHO6/wDLVW+45GOCcMCP9nPcAcT8dvh7a2ulW/iPRbC0tI7Y+VfRw
IsSlWYBJNowCQzbSeT8y9gceW/DvWdP0Pxfaz6rLNFpsqtFcS28jpJGCOHVkIZcNjJHO3dw
c4oA+0aM15D4i0Txp4Clm17wvq15r1gtu/2ux1q8afyAMuZEBZcgBcYyW5/iz8vS+CPihoH
jNLeCK5W31aSLdJYyAhlYD5trEYYcE8HOOoHQAHc+led+D/8AkrfxFwMnfp34fuW5r0POa8
+8HgD4ufEXHIzp3/ohqAPQe1fLnxm+G0vhnVZte0u2hTQ7p1HlQAj7M+BkEdlY5II4GduB8
ufqPqKr3tjbajZy2l7bx3FtKNrxSqGVx6EHigD5B+G3xCufAWumUq02mXJVbyAHnGfvp23D
nr1GRxnI+wba4huraO5t5UlglUSRyRsGV1IyGUjqCOh718ffE/wN/wAIJ4o+xW7TSafPEst
tNMwLNwA4OABkNngDgFa7H4T/ABcj8PK2j+Kb66bTlRFs5WQyC2ChsqcZcgjaBwcYwMDkAH
d65/yc54Z/7A7/AMrivWj0NeSa2f8AjJrwyT/0B3H14uOnrXrlAHlPgPwxfW+ieItBvpvJ1
CLxAmoBpU8wyxh4pI5MEjKuYmG7PUN3UivQrKK/WaPzo4LS3hjMaW1tKHR/u4JzGpXaFIAB
xhjnoKtfYLb+0Pt/2aH7Z5fk/aPLHmbM527uu3POOmc1MEK4CnA9+aAM2bVXlvYrPT7drpm
LeZcq2IINrBWDsDkv97CDJyvO0c1LpuntZQSNcSia8uH825nWMIHfGOAOigBVAJJAUZLHLG
7FDHAm2KNUUksQowMk5J+pJJp5GRQBh3Go3NnfKb670+GN4pDHZLlppNrffR8jd8pXKCPhj
jceDXlnxQ8B+FNU8YHUNS8UWmj3txbxtLDM65kIyocBmGBhQvAx8vrmvW59EiuZo5JxDdeV
dC6hF5CsxgYY/wBUeCvIJBOSCTjAAAzoPAfh8QqNR0+HWbkdbzVYkuZm5zgsw4A7KoCjsBQ
B01FFFABRRRQAUUUUAFFFFAHif7RHhy1m8P2fiKO1ka+gnS2lmTcQsBDn5h0A3kAE92A7iv
FPAviybwX4j/taDDt9mmj2FAwdmQ7AeQceYIycEHANfYfiDRbbxFoN9pF4D5F3EY2ZTgqez
D3BwR9K+W/BfgtH+NMPhy88+a3sbyUyuieWWWEFlYjnaGIX8G4OeaAPffhPo1/png/7Zqlw
JtQ1i4bVLghAuGlVTjGBg4AJGOCSO1d3SAAfhS0AFFFFAHkH7RmB8PrDjJ/tSP8A9FS159+
zsGPxAvGUPtGmybsLkZ8yPGT2716B+0Y3/FvbAdM6pH/6Klrzj9nq4jh+Is6SOqmTT5VQE8
kh0PA7nAJ+gNAH1IE5GDgDsK40/CTwQL830Oi/ZrnJIktbqaDbxj5QjgL+AFdotLQB83/HP
wLNpS2Osae17caWieROs08twYX3cMWdmwGyF7DKjqTVb9n7xNY6Tr+o6XeywwNqKR+RJIwX
dKhIEY9S2849xgda+lJ7aG6t5be4iSaCVSkkcihlZSMEEHqCO1fGXjTwzfeAfGb2iyPH5cv
2mwnDgs0W8+W5Ixhvl54HKnHGDQB9oLjjHcZp1ct8PPEsvi3wPpusXCxpczIyzKjZG9GKE+
2cbsdtwHPU9SOaAIbm5htLaW4uJUighQySSSMFVFAySSegAr5q+G/hPVfibrOoap4nuLl9J
lmiuZyY9hvZV3qqq+OEUFwwUjGVAA4K9x8ZtcudT1jRfh5YvLC+rzQvdTiMOBE0hUDGcnDK
WPThRzgmvV9M0qy0bTbbTtPgW3s7ZAkUS9FA9zyT6k8k80APsLC30zT7axtE2W1tEsMSElt
qKAAMnk8Adas0jEgcdfpXKa58R/DWgasdIur15dV2Ky2NrbyTSsWGQvyggMRggEg4IPQigD
e1fS7LW9LuNN1GBZ7S4TZJG3QjPqO+cGvhi8tJtOvp7S4QxXFvI0UqHqjKSCD+INfZ+g+ON
E8RX8mn28s1tqcIDSWF7A0E6g8g7W+8MAHjOARnGRXiP7Q3h21sNd07XrZHWTUldLnGSu+M
KFbPYlTjA4+TPXJoA9j+Geu22vfD7Rp7aUyPb2sdpcBj8yyxqFYH68MPUMD3ryH4w+DLzwj
4ni8a+HBPGss/2i4kRN62txuB3ZwcK5PRhjORnDBRT/Z98Sx6X4outGupoYoNRjBhLJ8zzq
flUN2ypfr3wBgnB9x+IlpHffDbxHFIxwunzSZX1RS4HOe6igDH+EXjm58beE3m1FoDqNlN5
ExjIBddoKyMv8O75hxwSpxjoE8H/wDJWviJ1A3acf8AyC1eKfAjW7nTviNb2CMv2bUYpIpV
IPVUZ1Ix3BBHfhj9R7J4HuoLn4sfERoJkkHmWKHaR1SN1YY9mBB96APSu1FIOgpaAMLxV4U
0nxfpI03WIXlgD+bGY5CjRyBWUMCDyQGOAcj1Br4+8UeEdY8G6sdP1e3Eb4JjkQ7klXONyk
dR7HBHcDpX26VDdRXCfE74cQeP9Lh23T2+o2SSG0Y48tmbbkPwTg7QMjpnOD0oA8R+Eutaj
rXxY8ODULgzfYrJ7OD5FXZCkL7V4AzjPU5PvX1VXyr8FrUWXxfjtL9Fiu4I7hBHIhLLKoIY
DacKQN/JyMAjGSCPqqgAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKxdP8N2eneJtY1
2Fp2utV8kTiQrsTyk2LsGARkHnJPTtW1RQAUUUE4oAKwvE/i7RfCFkt5rV6LeNztjUKXZzj
PCgZ7den0qp4+8W2/gzwpdatKw88qYrRGRmV5yrFA2O3y5JJAwOucV4t8KvCmo+PvFc/jLx
Ntv7GN3Ui7VZBcSlcbQhGAihsjsCFAHBwAa93p+ifFO6uPE2n+FfEmqOziHbc30FpbphAvH
zlsD7x2g85+lWLb4TWmnTBp/Bt27EHy7jSdcDywNkkHEvlDPIAxngdM5J9jmuNO0TTfMuJb
awsYAq7pGWKOMdAOcAdQAPWsTw98RPCfii8Npo+twT3I6QujxO/BPyhwC+ACTtzjHOKAK/h
Txvo2q3z+HYWv7bVNPQpLa6in73bHhSxcFlbORyGJPJxjmuxX7oycn6YrA8UeE9O8VWKQ3S
vDcROr299bhVuLZgytmNyCV+6M46j86qeAbjVH8NDT9ekMusaZM1ndyE7t5ADo27+LMbxnJ
5yTnnNAHV15z8XfAM3jjw5F/Z5T+1bB2lgR22iVSPnTJIAJwuCeMqBkAk16NSHOOOtAHxz8
OvFknw88bG7vbNvL2vZ3sTqRJGu5S2BxhlZRweuCOpFfWExh8S+HEex1K6tbe+ijlhu7UiO
UK2GBXeDjIwOR37GvGPjf8NIIopvFukQTm4kl/0+3giBTG0kzccrjbljzktnjklvwN+JCIL
PwZqCRRKoYWE6qRvJZ5HVznGTn5SB2x1NAHWz/ArQ7rVRqlx4i8TS6iHVxdPeRmUMuNp3GP
IIwMemBXpNjbvZ2MFs1xNctFGqedOwaR8DG5iAAT68VYDDHWuSuviDpLPJbaCk/iC9GwCHS
081FL5CmSYfu414PJbgZOKAE+IuparZeHrew0IhNV1a7j0+2mZ9ohLhmMhPXhUbpz0PPStj
w14e07wvoVto2mRstrbrgGQ7mdjklmPckn6dgAMCvPvGOj/EPxR4Wivfs9lpmo2F0l7aWNq
/mTlwSvMxYIMI5JAByV684EmgeEbDxTpS6nYePvHARmKSwtqgSSCUfejdNnysPT6EZBBoA0
/E3w5k8Q/E/RPFDX/k2unRRhoYwRIzo7uuDgjBLAEdcA+oIPFfwk0rxnqpvtY1rXXIJMUCX
EYihBxkIpjOM7Rn1xzmqGofDjxPZN9p8M/EPXBOqcRatP9pSRu3OMKP8AgLZrN0v4z3Wj6s
+j/EXR30W9GWS4giZoinPO3LMRlcBlLAk9sZoAmi/Z48KQSpLFquvRyIQVZLiIFSPQiKtvx
Vap4O+E3iKO51bVNSR7WWJZb+UTSgyqIlG4BeNzA8+pruP7Rszpv9oLdwfYvK8/7R5g8vy8
bt+7pt2856Yr5y+K3i+f4h+JbHwn4WSe8iglZMwS5ju5CF5xwNqbW+cnbgsR8vzEA5n4Q+D
4/F/jMQ3kTSabawtLclXZM5G1AGXo2456jhW5r6Fg+Evgm31CG/t9F8m4gKtG0VzKoBXo2A
2M/wA++aPhd4HXwT4Tit5lU6lc4mu3KKGViB+7yCchOQOcZJI6124zgZ60AKKKKKACggHqK
KKAOSv/AARYz+P9N8X248m/t90VwAAFmjMbqCcDO8Fl5J+6MdhjraKKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKQ8ilpDQB8rfHTxPqmoeO73QpLwtpVg8bQQIAFDtEpZ
jj7zZZgM9MnGMnPuXwj0x9M+F2hxSKgeaFrglR95ZGZ1z6/Kyj8K8B+OGmT2HxQ1CeSApDe
pFNAwPDKEVWP8A30rf5Ne/fCLUZ9R+Fegz3DK0iQtAMDGFjdkX/wAdVaAKHiJLfxH8V9P8K
awIptIg0v8AtRLRuBNciUou7+8AoY7ehwcgjpt2Pw48K6d4oXxDY6THa36LtTyGKRrlChIj
B2glTg8Y79cmpfE3g221++0/Vbe5k0/WNOfdbXkK84/55uOC8ZycrkZyRkZNYWn+MfG1pEk
WueAbh7hsgTabdxSRuRnJILZTjGNzHPPpQB6F90HPU88VzHg+9ttUu/Eeo2Unn2VzquYLhQ
dkwS2gjZkPRlDo65GQdprJY+N/Fs02n3+nf8ItpRA3XNverNeSEODiNoztjyBgkhscjvkdZ
4e0Ky8NaDZ6PpyutrbJtTecsSSSST6kkk8DrQBp0UUhzjgZoAjuYIbq2ktriNJYJlMckcih
ldSMEEHgg18o/FTwTL4D8WR6jpCNbaXcOJLCWKZi0MiBSyluqsGyy89OhyDj6A8XeOP7Idd
L0O1Gs+IpWCx6fA2TDkD95MR/q0G9D82M7uoGSMtfhuviloda8aT3M+pzWrI+nxzZtLNnjC
N5SndhwADu3EbxuHQYAOR+HviLxF8SZUg1HxYtjDZpi6srTbFdXu1i3mblVWjXDKp2N/CeF
3A16/onhnRvDlv5Oj6Za2SlVVjDGAzhRgb26ueTyxJ5NfOPjH4a+IfhxrsWu+GDfXFhbYmS
9jQNJbkbiwdV6qFUksVCkNg+/s/w1+Jtn490wrIsdtrFugNzaqSdw4HmR9yhJxjkqTg9iQD
vCM1y2teEHnurnVNC1W60bWZ9u+5iPmxygDAEkLko3HAOARxz2PUgk9RS4oA87h1v4l6V5l
reeErLXHT7l7Y6glsjjA4ZJOd2ckkYHPArzj4yW+ueINJh1m+8FTaWdOO2W9lvYXLRswAQq
vzMNzDHPGT/AHjX0XivNPjjqun2fw2vtOu7kRXN+UW1iVdzSFHRzx/dAHJ7ZHcgEA8r+F8u
tfEFj4O1PxPqFvo1natKtvb7Q8sYIQxmTGdg8wfK2RjAxwMe7eGPh54Y8IqjaVpcK3Krj7X
MPMmJ24J3H7ue4XA9q8l/Zw0NmvNY1+QMAsa2UJDDa2SHkyOuRtjwenJ69voOgBFG0Glooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA4f4n+A
k8e+H47WOdbe9tXM1vIYw247SCh5GAx2854wODXjnws8Z3vw78TT+EvEca2VlLcHzzcfKbS
XaAGyAdythRnO3BDAgZ3fTdcf4w+G/h3xlBMLyxjgvpMMNQt0VZtwAAy2PmGBjDZ46YOCAD
rVZXUMrBlI4IOc07aMYxwK8Sh8I/FPwElva+FtWj1vS42Vza3EccZyeCn7xiVTAH3XHJ4A5
rvNN8T+LpS41P4fXtsoI2m21O1nJ9c7nTHb1oA7HA7UvSuQ1DxN4qijzpvgG/uHHUXOo2sI
x7FZH5/CseaH4neKJFXzLLwdZbSHCst9cuee4woH0II9T2AO8v9TsdLgM+oXlvaQj/lpcSr
Gv5sQK4WPVfEPxFgZNJj1HwzofHmXtzCq3V4rDlIVORGu1siXJOduAcNWrpfw70e3soV1oS
eIrxUCvdawTcnPU7FckRjJPA9sk4zXXgAdAKAMbwx4b0zwto0emaXCUhX5nkc7pJnPV3bux
/LsMDAGzgUuAO1FACYHpXkXjz4HWPiTUZNW0O8i0m8dSZIRCfJmkH3W+Ujyz6kA564znPr1
GB6UAeN2nxH8U+BYPsHjnwze3EFoNn9saeu9JVyFUtnC5OCcllPIyua7jTPiX4M1SyW7i8S
6dEjHGy6nWBwe4KuQa6sqpGCowe2KwW8DeEXYs3hbRCxOSTp8WT/AOO0AY2ufFvwfoips1W
PU55MCO20wrcO5Jx1B2g+xIJ7ZrzrUPBXjD4waqNV1wHw5psB8q2sriNpJUUoGLBSFzlioJ
OOmP4a9msfCnh3S7pbrT9A0u0uFBCzW9nHG4z1wQAa1sDOcc0AZ2g6NbeH9DsdJswBb2kKx
KcAFsDljjuTkk9yTWlRgUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU
UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFF
FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAF
FFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUU
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQA
UUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFF
FFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRR
QAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU
UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFF
FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAF
FFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUZoAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAD0ri/GfxM0Pw
P8AYm1Bbm5W7LiP7GqSbdu3JbLAD7wrspP9W30NfCFwnlaVZK9q0ckjSTLMRjzYyQgx7Bo5
PxJoA+sIPjZ8P5UQnXTGzgZR7SbKk9iQhH45xXVWHirw9qhYWGu6bdFRlhDdI5Ue4B46d6+
d/wBnM7viBfjH/MKk/wDRsNd7pek+K/Gmv2mofEHw9Y21ppSkW0CRhlneV41berO+QFQkdO
SKAPXop4Z13QypIucZQ7hn8Kd5iZA3DJGQM9vWvONdfw3otld3PhBtFt9csJUaW3sJYo8qJ
FSQTopAKKGYkv8AcwTkYyGvY61rfjLT7i41CfThqOk3yCCJGSS2tvMg2Fcn5Lg71LPjA2hQ
uV3EA9DS+tHuWtkuYWuEG5og4LqPdeoqYSIzModSy9QDyK54eBvDAUsmjWi3JUj7asS/aQx
H+s877/md9+d2ec55rk/DlneaB431qaPUTcWX221sL5707pHH2SIQOGGMuZHCNwd28HjFAH
pxIFQteWyY33ES56bmA/z0P5VR17VTpOlSTRKkl6+YrKByR585B2IPrjk9FUMxwASOB8EeF
dEuJbuw1HTrfUo7ASQwPfwJO4Av70Zyw6naM4xk/oAeoJNHJjY6tkZG0549f0oeWONdzuqr
6k4FcZqNiuh61NquiaSk0ljYQQmwtUCGS3aWTIQZADKQGHXIDKAC+RB48msNa0DQyj297ZX
Gu2UbjAkRx54VlIPB5ypB9CDQB2y31o7BVuoWY9AJAc1PXl3hDwtoUXxH8ZoNH04/Yrmzkt
f9FTFuTDv/AHfHyHODkY5Ga9RHSgAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigBsmfLbHXBr49ufhr4xvhBFZaRqN1Ba2cZ/
fWz2/llsu8YEoXcVdn+7nPXvRRQBvfBa6t/CHxB1H/hI5l0orp0kRW9PlHf5kZ2/N3wp/Kv
QPgTDcz+C9Q1G6muJ5p9SRA0khf8AdpswRnpyz5+lFFAG9r/hqe78Uf2YuiQDwlqUiz6tJb
IVmmuTvA3FWDbMiEswHUkk4Lmp9R0C/wBH8Wadf+HxdztFp9400d9dz3CTnfBthDySERM+C
Q3+xyGxwUUATz6l4d1K4MV94XkuNf8AJ3PaS6S7neAMp57R+WQCQN+7b0OcYqDwz4eluLbx
VZX2mf2PFqE0bJFaqEEBa1iyY2A2llfPzjjepOM8UUUAauiQapqesrqWtI1tcaej2a2ip+4
eQkE3MZJJO5CoHdMyKSTmsnw/e/8ACP6pqZ1Gx1RVuJJzEYdOuJgw+33jf8s0bGVkQjOMhg
RkUUUAdVp04vtSuL2KK4SGW1hCGe3eFsh5c/K4DA8jgjuK5TxlpuqQX+lRWNpLd6fc6/Z3c
gijJNmyyKXJAGPLbazluMMWzneNpRQB1GmaBFp3iPW9Yjnd21YwM8bAYQxJ5Ywe4IANbdFF
ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAf//Z
</binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAJgDsAwERAAIRAQMRAf/EAMUAAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAAIBgc
JCgUEAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAACAgICAQIGAwAAAAAAAAAFBgQHAwgAAQJAGCAwcB
ITFBU3OBEAAQMDAgQDBQUECAcAAAAAAgEDBBEFBgASITETB0EjFFFhIjIVcYGRJAhAUhYXI
DCxQtKz0zczQ3NUdXYYEgEAAAAAAAAAAAAAAAAAAABwEwEBAAMAAgIBAwUAAAAAAAABEQAh
MUFhEFFxIEBwMPCRsdH/2gAMAwEAAhADEAAAAN/AAAAAAAAAADmwK8NQTR4mYAAAAAAAAAA
AAAAAAHMWU2agGm5cIAAAAABAjxCOFqCxjElantlSEiPSJ8UWMaK+OuVOWoUMV0WAfEWwe8
eSTEAADn1K7IebdHNQaaGa5qyZokuKrGQJsR8VQ63jFcckzPH4PrGdMvRuiPmpAkg6AhQ+h
yXldF8DeizleFXDyEaPbIiSAp0eIQc6WRUBWytzSEXUn5Uh9B5Jssc1ZtsY3mup/9oACAEC
AAEFAfot/9oACAEDAAEFAfot/9oACAEBAAEFAfQbXNjOqXCo7iWWD6U9vasPcCMa+yxPVbe
CyRi4lLVS3WbtS0vRxnFav0lK8PlMjQvqAxUelF4wzrQQBjMZMi14X7gKa74vs661wmW1q6
TiR+xUhWHe4GmeErqqwPkB3BWDLObHZURhyvf1RuBFiZgCkMDbGUuen9d9d9SXBPgNeTJ4Y
cce06+lLXuBpnha1q7BDQtw1cwzDbKCW+EiUAOPAMAVpFfDuCyymFooeRJp3YCy/wDZOwP9
MoRJTioOlODBBCmIJq8GKiRKdelR6x1+q2O+7BQ11Vu5txK1kvllxJdobP7R0mgV0sWsPsO
z6XCM1JZOL2cPKAXaEJk7vs557ZaxmjoofXCNcMHxj2zGi5LfsiuVNtTyTKRbai2IM4iGKk
J4xTe+ELYPDYEfPjk4IV2kywn8/h+u6hBBm6SayljW644RmbsSUG7AY0emoV4Y0erxPnFrx
OT6TmiNR4U0dYum0GLGs67oUHLs6THxo2yGwwsJIta0oFzGptkBHrwXbcwW4XmVvgBxUHzw
4PdJTQtcj2Yehx+6JjNN4dRrXlNWR4d513MKu7wlPHX5LCgZLvLYaz6sny+77TszFjTVUi/
yoh8qF6kfs25/M//aAAgBAgIGPwEW/9oACAEDAgY/ARb/2gAIAQEBBj8B/YLbKxrILhYnv4
ehGqwpDjKGoyZlN4iSISe5UVNNsZHFgZjFHmbwejlc+HmsD0+XtaVffptm9rOxCYZCH51pX
4+4vY9H30SviQinjpJ+O3uDfIa/86DIbfBF9iq2RUX3ftdqg2m3SbpNcxuJsjxGjfdL8zM5
ACEum3ZtqYxOCexetd3UBxRX5tsdrqu1RPA0H7edG38uvk/KJCV3MMfkYq/cCm7w/wCon2a
UcVxe3WMiBGzejsij7gjyRx5auFz8SX+rO85LdWLPa23AaWQ+qoO9zgI8EVeOpcjEr9FvrM
AxbkFGVfLI0VRQkVE500GGT8phxsockR4o2493WV6WjasB8tKmjo04+Opl6vUwLfa7eHUkS
HK7GwqiVWiL7dU/mDa/xc/wa+pY1eod8goatq9CeF0RNOYltVaL7l19HybLIVnufSF7076l
v6Z12l8Irzpq1Xe/5HEtlsvgocCS4pK2+KgjiKCiK8xJF1/uDbPxc/09RWrnmsCG5NiR57C
OdTzI0ptHWXU+DkQkippi2WTOLTOuMotjMZH0B10ue0Bc2qS/Zr6rlt9i2OEtUAny+N1RSq
i00KEZrTwEVXTdpsuYx1uT5IDLEtp+GrpFyFtZLTQkq+xFr7tO3nJbtGstsZVBKRKPYO5eQ
j4qq+CJx03bYGdRglPLRv1jEqE2S8ETzZTDLdary3V0iotUXiipqHicq7xI2XXZhHY8IuD7
zSI4qKi7eXlF4+GjddNG2mhUzIuCIKcVVdTsxj5VDdxi2yUhyriO/pNPl0qAXw1r5weHjr/
cG2fi5/p6sV4u+Vw4FsyZo37XId37ZLbezcQfD4dQfx0xb7PnVnlzpR9NmP6gW3HD/dAXNi
qq+CJq2fXLk1bfrU1q2wurXzpT1em0NEXitNTbrdJTcG3W5k5EmQ6tAbabTcREvuRNRb5j1
xZu1pm7+jKYWoH0zIC9nIhVP6WFdqLP5shXWprweBTJpLGiN1rVFQVJV4cjTWQds7nJ3wr0
Z2tHV+FDdbT1EB4qqnE2yUaceJ/fq3f+1Yn/AJVr13B/8Yv+Y3rKI977STs2ujzz3pr4wrz
bMHcw0ICbrQrTYXx++tPHWf3l3IWFYU4vqLYhFviowL5epdQkREQ0WiKNa7VqtUoneHuFHP
bGx2G5eQFyqUitOg2yx40VIrZl9o+/VmxvOoR3iV24mOQ2wSQ7HJGXR3Rj8hxtadPy0r+5q
7WPL7eVytsWwPzm2hedYVHwlQ2xLcyYL8rpcK01YLfIt5vYnjkCwR3IIqrpnboYAJMorhpu
VWgpxLj4rqxxuwWFXaySDZBXI5eWSSWz4SB2SJAtCKbalvRK8aIvFYWD5DcDC0xJkS1gIKt
AjNxwkSEb5UJ0t3xe1U50prHchwy2uWZ6Tc/p0hj1L0ht0XGXXUc/MOOkiirNOC048fDXZr
M48Cfe2bbCmxro2yBuv9YHkjNyzbFFUkMY1d1OFffq12rMu1VxtDlvJsJtytN2kG+8TZeYL
0SRREQuO7aSEnIdWWTj3S+gyIMdy3dFNrfpSbFWdqeCbaaud4sJEmRYJ2+j5Ta0FCLe/brs
ik2oAqKW5ozHb411jUPEH1C7d5SiWm1knEmGZwoUx0kRRXymd6Fx4Lrv1aYIdKFa+5ciJHD
ntaZk2oAT8B0wP/zx3APa2KbkxoVReHNPi1+myOsRsYpSr9+XIE2Inpoa7VClNXu3z7PDZe
ahvvw5jTDYPxJAApA80aCioqKn3pw1+mO+XZwnrg9ntrjPOmW4nVhSJkRHCJeZEjFV966w7
tS3cW7a73EuYJcpDjqMizaIRC9KJTWlFLaiJ+9RU13G7S26axKsbD6ZHjZMvg8Ho5iD6hgV
AiojTioiIvHmvvXWQZPK7cT2cIx155p6c9KbZuLrcdxG3JLVucbHyeZCquoSolUDlpmSyu5
mQ2LgLyqJpVP7dOZhZe30u84G1LcilNiTQcuqC0/6cnltKM79tUrt6m+nHZTXqfi6fT6vyr
u20r8tK192svPu7mbWGo/LdekhGiy5shkVbH0bCI1HNvg0ofEhKlE1in8o+5I5JcDlxijeu
t82I6FxR8fTiFYu1UUtvspqRKtV2hWfNH5uPFChGjzjjFy9Db+iG9IzrC0dpRdyj7ddzP5t
5Aw/jTmMugxUGUFuYsuHsMvTRBOnTRz2/ZrJGO1N2skjGnZj3r5JDR1uR6drqbElsAX/AA9
vIVT79d4XcZyiHc73PsQsTmGWp4MwrQjm+bJfN2I2JEraKAiG4qKS8q66+bd3XbJeVfNEi2
+0zpLSMpt2KrixOarXWUDjl3j5DiZxCYnuNC+yQIjhLBkEMhhniuwk2otfiXhw1fXGbzDuJ
Li8oenHGShInrbf8XnR2Rpw9tdYzIl3aDGEJuP740gX1IhR5uvEWDbovvL7aaS4djL5Bud1
Ka4+7atkploZI9RLhG6qRuj0SQSXdv2pu4ck1brzguSJB7rK9b0lY+DMgpCXDY0sYmZDbBx
lPaoISK5Txrz1i8bv9fQw6wIpDFmuMDKjb0EUdPpWcJCE8qcUQ9vjtolddrZ/YvNJz2IsQ4
jFltcOLIA3pDYltkOvJHUPMT5hkqAoqL7VpisLvlNsuKgKuDGuDoQ3n1SjfVJwLQMp9eFOG
xAr7OGsOjY1OK6WGPaIjcGYYE2UhoWxRHSAxBRUuaoqJTRyHJbFf5dKBRiQ9+z6hVTVdnT2
+HzV91NWyQmSx7hiLbd8HthF6DwI4L0k3LoTZOsBQmeLfzfEPEeFV1+oJpbrFBt7uhNcN5R
kbGS9XbfLNEYUt3D+6Kp79R0DtPZjBGxQS/iQUqlEotPQ6/Tvdls1vZzJl6+mNhcmn0nXVa
iIrYTAjGHAeNSRPZq9Wybj1l7d2V+G/wDVr03cHrvJZg7F6/p4saKBkeytKfdReOv05xsQv
Db+MQ8zsf06W+DonLQOsiqoizVHDPcq7hFK1rTWaT+90uxMOFaYjGL2y9ohMDawcNDkK48H
p+obqKojuU0RT4IlddrJ/Y+XjxZRDnyUuFssOwWpdqcZ/NE87GbJoSbEfg6hjVV4VWmi2Ki
FTgq8UrrMMZz+yDKz5lycjuX5XLlNxHj3OG0VtiSGle6nSXY0LTCBw3bqawluZj0K12yXYB
O6u+pF5+JORujYNCJbTBeC+7lq8Y6eKw3O8bkmYyzlWAyzbaB43zo/Ji2k3ZaKFU6gkyaqX
P4uOvov0u1/wn9N6X8R9c/qHqfp9et6On/d8KU+XX//2gAIAQIDAT8Q/hb/2gAIAQMDAT8Q
/hb/2gAIAQEDAT8Q/YWmH+TDVNFQaRNYIJUAUiA0FFQ0q3U5qpRE0mK2eNoWMouRIYhAOlR
Hv7tqXwYFFtl8GKRpVh8EN6GqEbYJKeKOWgp41SvY4V/GrIg5a9x+/wCmDZBxTqBRoDE+jp
3EOQoyMfrHsK5JFB0D0M96n/geSjxg4FlmyP8ALlD0+c5UgI6GI8ccn65JQgMKzeEfOcKhK
CPsfgw0vZgwqu+uDveahg8J0Zg4BXxzKYi9LQlOL+MYs9KekbBaGN9jAglQS8zYzErwYXal
siQIIQQXgwExxCiOxEw1gjuvMSCI+SbxpkBA1QeAFcXtvHVEmnqa/Bh2eYA1ztg7BxlFLk3
QNkbQV8XP+95LznlnMs9P1X9MQ/6zaVJbgYohSCaT9U9rFFqAQKHoi8JvJYLRkIIDTCnyNG
JZV6Cgh1R4BawALgAsVINQAMEevvSD0By4g+OkpGlyICwU+0du2in1erJgKullDFALKAaNC
U1cauNwMQqI+Z7QqjHdALqAJ+qVNIHAAare1vG4SHFxQy4hqfSK3V1eJiqVzhV82nzxR91y
DAJiDgSnHI1v/TcfmjsCYRcWE0CQuAXLzEvq41TfzCMV6dMpJTsejgL356haBHxO4UlRxus
b2IUWnEev8MRghHfJt7i2R4DkwlFQp6XBO/8AsSdEuL3kT4Kge5wxJPB3BSnlBxQDoglBpx
64SLKgFRXlhtnhfGeu/qvpbqXHRxhcWMBXghVpcZA3e4VUXYbY6aLfisZd2xhOaYLvuMEVW
AIeXTEbqXbcwiQs2jq0CJCL3hF1MYJErzWwkAhbCAQh7y++oaFNFWwOooV2YbxFMwg0qTUq
NDBTnQhRprPRvC6JyoKtQnwFctRvjOT7ItqLYYA5DWmLD0rELXrccDBvlXncUMBFNIoTbbS
nBtiLcyrdkSsSZDPdE2OSe6Hd+bJK6AACIQQhRJCNsEMY6oQgWmkZU1JtwIqKKbmTBvvu7A
O7dALYYygGbtrQRT+ABl7wZSUcEKXhzRM8jzFLwUIMCdVtOWtRJOEQUSNBIRpSlL7xnRvYC
dwqSYWijh10GbwVa7bO0WD4LMUYiKe1Y/uRoC77LqXWf//ZNTE2ODE3
</binary><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCAGGAfUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD3+iiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACimSypDE0kjbUUEk+gqjLrenxMy/aUd1OGVDuI5A6Dt
yOenrQBo0V5/efFXTLK6S1aB5bl5vJMUZwY2x91s4+bOARjqfxrNuPjLo0cUxaQeash8u1h
IMvlqiuWZvug53Lt6+/egD1KivC/8Ahbty19GwtdQjsbhxNLtO+eGNuFIXkAcdOOvHUVVj+
KWpwi7bVbq6j1AXCwRIq+XbsnXdgjKyHsDxgjOe4B79RXjafEHWLaaG71K9gkiuZ3WHSrQq
bto8FFY7dwAzknkfdyPSujsPEOqQ6RPNeWepRYYRWXl7Z5JMYZh87Dc2N3JA4Ru5AoA9Bor
idC8b6dqc+nWkd9NcX8qNE9vLCYZBJt8w71xtGFU9z1HrW/f6zbaZJCt1cCLdcCEyTAxpll
JUAkYbnA4PHc0Aa9FYN7qMum+Hby+1SUwLG+FltirsELBVb5vlyeuO2e5rFstb1K8bVFuJo
YJDcxpDCzlGht9pYvlcgyFQ7ADA4GQOhAO470m4bsZGfSvOJbtdKg03U5tYuZppbcCJlvJJ
reRgjyOCFZV+ULne55GRgY4wfsOmSeONS1RYvKm0+QXjX8F6FjRwEYQyoxf72SpZeDk4GaA
PZqreda332q1SdJGj/dTrFLhoyVzgkHKnBB7GuLt/HP23XrjRXiWKOO2EltcTXGxr4EhdwK
4EXJzg8kMCAKu2+t2GgXl9bTaYkFwoa4uJbaEL56g4En/TQ+vJIPX1oA6+lqrDfwSt5e8CY
Ha6f3W9P149e1WqACiiigAopqujrlGVh6g5p1ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUV
FcXMNpCZp5FjQYGWIHJOAPqTgVxWv+OYoFW1hu20+aZsW9w9o1wkm1lDrhf4ju2jnr1xxkA
6fWdcstDtvOupV3n7kIYeZJ8yjCr1Jyy/mPWvOdc+Ks8qyW2jRxx3DlI4jMQCZXOQh5wp2q
4BzgtxxjnzrWrq/1LWbuWO8RdcsLpGsEjcTpLAWPzAuWyxLrzz9w56Cua8X6jbQ67d28W+Y
iUO4mIbe6qFG7twQ7AjGRIRx0oA7LW9Z8R3/AIhjDazqVxa3MMq2kljP5bKwwHPlxtyUwdw
78Hoa5GXVbiFJ0ttRvZbPMcRWSJkXZ/EHAYAfNtyB97j8KWs+MW1mEiLTLaydHD745ZHOd2
RjeTtOSc7cZyM9BWFJqE93evJdysEnYeeIgE3DjPA4zxn680AdHe67FdXkuoX0buy3kZH2b
bAZgEcOxIyUc4QnHB5zyKy4NThkvY1muGjhgkLpIylhj5icr1y2R0x9KzpLbzLmSODzpsrl
NwBcnPIIGfeqZ7jFAG9e3ii6/wCPWFEjZVO1SGkUDjIYkc4BI5Ga6i2fSp7YW99bG7eSVY7
i9QHzDFjEciFjkSZIBBwCOMcZHD3LeZHbzIWwybWJ/vL0/HGPypsNzcgSlZpdww5w5BOOP5
GgDr3c2ukyT22nyQ3kc0TC+lMZXaSUzuK7gScd8cE+9S2fxEudF1MzWfk3Ub48xLu2jOH4y
VfBYfMM8HGeepri/tkwhW3+0Tm3zloWbKZ5GQOnQ1W2kHae3f1oA6R/HOuF1aO6Fq6zyTeZ
aqInDvw5DLgjI64xnArO1LW9Y1OMw6lqd5dlT964neQsO3Unis8gtGHA6Ha39KdvBhIYDKn
IbvjoR9OhoAvprmp2mnyW8MzLaXShShJZVKNn5QTgHOD064PpWxovi3WtN0z+zbTU/sUE7e
Y7quCp2sN+VG7PzZJ5JAA56Vyj/wCqI7Bs/pVn7bcS3Vu1xPLKEVYxvcthBxtGegxnigDv9
L8b3dhE9rp0lpaCVV33KIGkkIbdtkdx8zEjAZs7FbHrWW/irUr3U0uoT9jeZPJnFrK8YlAO
Q7/NmRwSTlj2A6Vy0M6vEyuzYDd+Tn6/hTw4NvIu7OCHDAYPcc/yoA2brxNqst69xJdSQui
mEvbBYtwA2hGCYyCAAc9cDOa7S3+IlnqmjWtlrEFvZXdhFJJb3P8AZq3H7885IfdkH+Ij5i
3OcV56lzp32KdZkb7SwUwtGcLnoSw71nPKA6yK4bA7j+h/zzQB6FffESdtJ8jTGKSXbM9xP
PFuuEIbAVXzgKw/uAEYxV/XfjFqGpMsVlJNZfvY5JpoJXRnAB3BfmOBuY8dMAfh5gZNkpw+
WDHDdOP8808TI6kcliAAFOML3H09ulAHa2PxQ8XafBatFrFzO3JC3JMueSDkk5K9cU5PHGv
XV28kmuX4nlY8rdMhY9jtBAA46DjFcfNI+YXAj2OMjJyUU9h1x3qYZu43m8wll5IA4/XtQB
0Gn6zLZyqbaeSzmIBVonKHB7cV7foPxZ8PJoVnFfTXy3cVqgkMkTSGRwACdwzkk85OPevnF
SWjlkKEiQbUd2yx9D9O1X7C48mdInl+UDcY/Uf4980AfUth478O6hpU+pJqCxQ25UTrMpV4
ixwMr7k4BGR71GnxC8MS6nBYQ6msss0giR0jYxljwBvxt5PvXzYl3F5QkZ13bsbvT6GpVuI
1k2FxycEE4wR3/CgD62or5Kk1CQO7Pcyb2b5m3nJJ7mvcvDnxX0O805E1a4ezvIol81pI/k
lYD5im3PfscHnvQB6HRXGQfFLwtcP5aXN1vLBUT7JITIScDAA7njnFdkpyoJBBPY9qAFooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigArM1XXLPSLeSa5chY8bjtO0E5wM9MnGPxHqK89+J3xch8KTHR9ICz6qy5eTIKW/OMH
1b2rwK/8AFviPxRqKHUdQluZJDyqIqA4/2VAGeB+XtQB6N8Qfi6t/Y/2fp8cc7su9LoouYW
LnIKEH5goA4PfP08pOualbxrax37mGOdbmLym2rHKMncmPunnnHXA9BWUMsG54HP60+KIyy
hMHuTgc0Aa954n1i8ubm5e6VXuGJkEcaKMkEHaAPl6npjqT3rOKqNNgbaNxmlXPfhY/8T+d
QswMaLtAIzls/ep5bNrEvPErn8wn+FADoI2kZ44wWZh8oHUnIxS3tjcWVzLb3UTRzROUkVh
yrDqDSWs0tvMXhco+xsMOoOKmOpyTQGK5HmxhNsarhAjcfNgYycAjmgCWw1S90jWrXVbCd7
e4GHjkXHynG0+3rVK4JeVnd98jMS5Pck8n86nkllj0trYMrQmdZV+Qbs7SOuMj6ZxVZ2xIW
UjBAPIz1+vvQBJHK/2OSIZKiRZMbQQBgqT+ZWnQMEk2txkbW9we1aMcNlcW09xbgxH7Nsmh
yTsfIw655KZA6nIP4VkbzjIJGetAD3j8uRlYYxkbf5VNFAs1pcTGcJJAq4Q9ZATjj6c0yQN
IolPzFhg1GELRuVBwByfT0/WgBNpU7dy/OvY59x+uKdEVbGUyTx6exFSXFqLcwf6RBN5sSy
/uX3bCc/K3HDDuKjYkBSWysnLAdjQAjqE3ox6MBjvinFc3g8vOwMCCcZxnH50+6iZreOYAk
AlWfB59M1XlPzg+wOaAAZCyIoPByc9sH/69EblWb0ZWzn6Z/pUjlTO7AEblJx+GagUEuqjq
Tt/PigB7ZMEbZHBKY7+tMPIxT0+aJ1xyCGHt2NNI+agCe4iZJpBtKgEHBI4yM9vrUHX8KkO
WiQ9wNp59On+fao6ALECmeLylJLqw2D2J5/xpyMxicluc5/CqqSNFIJF6qcirLD7NcSRkgq
G2Eg56HrQBeubIw6VbXa31vKbh3gjtY3PmRbTjLjoM9RzzmqDSOApHDodpPZgOn5VMJDEjs
QcxrhcgfebqfyquhEb7XB2nKnP8/wA6ALazyZiCMwVyWIU+vUfhSec52ncdvJPoe4/lVSOU
xsVckoT83qD0yKkIAEi7stgKnHBHr9KAHzSSOBLk7xxJ9T3NWUv5bby9kqSKQCRno3v78VL
bNBDp1zMsswuldEWNVHlvEc5Oeu7pj271lMNjsF5UdM+nY0AdDYeILq2u4ZAzpKmJI3Tgqw
5Ujv1Gc16BYfFzxQ0kBXVFnwwJia3RlfHUHChsfQg15Qbl7gq0kjySJEIsk8hVGFH0AGPwp
wCLYqy4DNIQcHJAHT8P/wBdAH2rol9dalpEF1fae+n3L532ruHMeCQOR6gA/jWhXzP4Z+MG
p+HtOWG6jS+dCqsZpX8xlxjlixAxyANvQDnivUtK+MOl6iN8ulalbW6OiXFwUV47ct0LlTk
L1+YjtQB6NRUKXUbZ5wdu/BHO31qOK8869eBIZDEsKSifjY24sNo9xtBP+8KALVFFFABRRR
QAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUhIHU0E4BPWvPtb8U/Zz9
pkhtIIftCI0/LvLEQQwXBBLI6kEdsqeKAO/EqsQFIbPoeleLfGH4n6lot/DoGgzCBpYw1xd
IoLpksNik8A4GcjkdjnONvVPF8UmhFNFlRrcokLoUCFRtxhechep5ychua8a8cQxz3tpqjM
zfaAyll2hAFXI24+vX3NAHCSyNK7TOxZy+WYnJPv+lXtDVW1ePfkAq3OSD0PpWarGM8j/AH
hWhpMpi1WOSLLbFO3PrQBQQFWkAAGARir1jFbmK6d5mSdI8wx7eHyDkk9sYH1zTbq7a9CJL
DEjW0awII4wu8B2JL+rfMeTzwKdYJvt9RlLhWjt8jccA5YLge/PA46UAZ/YfSrUtu0WnW0x
xiSaVVIPXAj5+nP6VWIqSQlrWBucKzR9OOxH48n8qAEix5i9zk8dKjP0p8YPmISMjNIV+Yn
oM0AWLOBLyRIZpREAfvk9ueKZNGkUrIsgkVCVDAdf85piRh1YcZCkgeuKaCOnQE0AXdPuLi
3M/kgMrxbZlP8AFHuViPzUVDdIkd3MiMCgclSDng8j9DSRO0MqyIxVlOQf6H2qS4RCYpIwA
jphgAcKwPI/UfhigBsZ3QNHkY9P1z+n61GpMbbuCO/0qxHsVd7bizfdxwB2P6ZqKSPyzjuO
CMUARbdjEDoOQfanEFk+Xtz/AJ/KlbMiIepUbSfbqP60AkMcdxn60AEbF1Kbvkfgj+X61Xc
sRhuq8dKsQwvNOsEI3O5AQDjJNO1K0nsb+SC5jMcyn50PY9xQBDIcyEjuvH4riow2xgwPQ5
qVcGOEn724j8ARioSMD8KAJX/dzuFPByB+I4/mKYG+ZSRkenrUpBj+zzOPlwD9cGmzRiGeS
IHIRioPr6UALA3zNGSdsgwfqOhqM9aQMUZWHVTkZqSSPy5Cm4MB0IOQR2NAEfYVPKPMiWY8
hztbj+IDmoSOSPSprQCSX7O7hVk4UnoG7fhQBMQrxwOeQ3J6c4FRkfaJBlsZUbmPQep/M0l
s/wAxgbG2TgE9jS8rFKSOchT/AJ/CgCOWMBgQchuM/wC1ViFWniCnBkjBxj+76VCRktERnn
5TnoajjmeJgy9aANCPi3wWIV5QvA6qB+tV8M52E4fblCe4xnb9D1pxbZyi4VV3DPfNMlDNg
njYFXI9hQBCshQ71PJGDkdRVyGdzYGLeoQS7trKDyR/9aoCgfLHA5w/sT0P0/rRGhDEZI5w
fSgDSluFY3EzZLlhlCBwc46/rWvpWp6hpVxcS2dw8JlAjkjCho3zhsOrAhhnsRjrWIFT94+
CrMACFGFI+vY1IUO9nkBwCPmbJBNAHrekfFPVLeaK+11pbzT5D9nBWOFPs0vXeMJlgB2J6Z
64ruNcvL7QZbK6XXdNSW+2F2uGwXCx/KquqbAmfMbcVGQcDGK+cPt72Zk8ooY5k+fdyrHp9
e34VbjuIrqC2VII1FmoYvPOfnXIzEQAoK7iSAMEb2+Y8YAPovSPGA04R2Ws6yLy4nU3drLB
EGM9oFz5jbUCpkhhtxkbeuTmuh0671DWdSjvYr+0i0uIFfs9ufNadiMjezKNmAR8oGc9T2r
yLw34kgk8RaVLPp9lbxN4eaKSO2iIVE8xyNquWBOAfvbgTnPWuoivG0rRI3tNSa18pJQi6k
xmQPHuErZRVJJdX+XIHCkDB2gA9WorD0jXJLuztBdoiXctvFOyKeisCdxHO0cEcnqK21YOo
ZSCpGQR3oAWiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKa7rGjO7BVUZJPYUpO
M5rnfEeqiC2SCO0F5JO4WO2c7BPja3yt06H8SKAMzxHrl7El7LZz2JWxZTnzHRyG4wp5Rn4
YDIOCOnavI9X3XevXVvb7xDFI6QiNAEAPJ4yRk4ycdfbgV6PFo7vYWyeTJZ29lcTyyzTbSk
hLZ3YU/PxhcALznHHXkPKgiafyyqsZCx2DiMZ42gnp2AzQBhXsNxpGgX17+685bdnVycnpg
Y54xXmPmSDREBkZolklCAnOCQmcf99V6L44uJrTQAsV4d8kqpnB+dRliBnPoPyrz6/t/s2i
aY4TZ9qMs2McfeCjHthB+dAFG5tZbeZI5NgZ1RvlYMMHp0q7oTBNVLAZ2IQvGccgZHrWYmP
MXjODnFaeggfbWOC7MhXywMk9OlAEP2Z2luSeEMxVmPU4ycVZERh0K+MZfa00COOxB3n88o
P1qe5TynnDRNGFkO1CMckDA/Kqvm/6JImeWlU4/wB1W/8Aiv1oAzDT1P7lPRZCQPcgf4VMy
qx5/OoWBVOnCsOfTg/4UAKrbSAR3Gfelnb94RgDnOBTTkoX7A4/E/8A6qJv9YfcDpQA6B8X
MZ65O0j1zxUQBDMhOCODn1oZiVGf4eBUkyGOdgRgnDYPuAaAA9cAYGKnZ91suBzvwcdBx/X
j8qgUfID26VNGokDqDghdwJ9R/wDWzQAgHIz+lTuivCWOSwGAR0JHr+H8qiGCfUdj2qRWKl
1H3XPX096AK6nCMNuenH4//rpAcSIRzgCpbgHzWL4yy5ypzk4zVfcD2AwuBigBSSkuQcFTg
EcdOlJPI0u13JLZO4k5z3qQRSXNx5UCSTSPyqopZicdgOTUDD5PfdQAqnCxNnOCf50j/eb/
AHjSrgwv6qQR+P8AkUswG7IAAZQeBj2oAQnfbhTn5GI69j/9enzfMI5ecyLye24cH+lNhO4
mIjhx29RyKFy0MkZ6od4/kaAI6n4ks1bHzREI3up6frkVCc1pXb6ZNfsmlQ3VvavCBsupRI
xkA55UAYJzjigDOI4PvTMkHIOGByDUuASM9qjNAE1whjl3DAycgD86mlO5YxxvkfzOmMZx/
wDXpHkkvYnkkZnnQ5JJ5YHJJ9z1os8zlY8bnTlcd/agBpjMnnNnBj5/HOKhl5beTkvyT796
sIG8tUwd0r5/KmPGgkePd8m4/Mex9aAH2/8ApMXluwAjIJ/3O/5UyVg7MQMbjn6ZNRo728y
uhG5fy9wfWrYiUxLcqB5WfmCn7p9Pb8aAH3UhjSMLHEJIlKvgcyAnkN646D2qsMO2I2ONox
u7j/OR+FOb5kLnJO/aABjAwSf50xVyiDJ3kfu8eueh+v8AOgAWd9uwnBGcc1PHdkJsZiVPX
dyB+HX9aryZbbL69fYinMEV8Ry71IHzBcDJGTwfy/CgBweUtHGAH/hRU5zngAd81K0jwyFZ
1YsDh43yCuP5EelMt7iSzuI5o3aKWJxJFJGeUccgj3BANF3c3F5dz3N1M01xOxllkZsmRjy
ST65oA273UJbZ9GntbkeZHYowaMr+72s424OeR79z9K9Q8FeMbfVI7PTNZ11llv57hZ4IY9
qsrKhVGLARqWfzOVHU8Fe/lGs6e2kHSts5lN1ZR3RyuCm7cMY9OM81ShlVHUTKHgcYdIX2s
w9mIOD74PfigD3DVJZdP0ee7kn/AOEf1SzjfTbMT36rNcx5DbW3lyCBJuDBjjJ5AYY7ax8f
2tvefYr65R7ljEWMcbeSqsM+asmSDGyldo6g7ucdPli71C71L7NDLK7x20QghR35VASQo9s
sfzrrPB3iJ/IGm3dwSLVM24cDcY9w3R565XO5R2zJ6jAB9Z29xHdQJNC6vG4yCpyKlryrwv
fas2rpBpnmm3TabgMAVx6kE9foQfcV6jBIJYEkByGGc7SufwPSgCSiiigAooooAKKKKACii
igAooooAKKKKACiimSuI0LYz7etAFG/u9m6MTmE7W6RlmPykgrjOMbW6jqPz8+g1XWJx/bl
5LAnPkx2zqzxBQc+agxjfxjPqTwOg6DVdYvd90qX32SeAgLAqAtJE4Q7yOSGXJUcgZySDxX
F+Ir2WW6MECG3tkdQI45mkBb+LBPfOefc+pNACapqzTRXCwQHy7iVGkkYgyuUUKCAoCr6nA
65rNiQklM+ZOcYTAJTnnJ/U+gxTE8iEgHZEDlsKxY4B6fr+tacSn5GWNlUgna5xg/X9aAPM
/ikwh1eztUOQtvu2joHLHPfg8D8DVL4iQLp8ug6Wpz9j09VJ9SWOf1q3qjrrnxMt7MwiNI5
UjdV5DbMuTjAx1P51H8VpRL4nsyOq2S7snvvegDhVBDHvhSa7z4aaZHNPd30kYZkAjhBGck
8nHvjFcIAMN6hf616t8MUceH7srsjQzkea65wdq8Anv170AZvxE02eGa21IEG0uC0SnOMyL
gscdcbSoz7GuGf/j3Q88yOPyC/416/440kX/hyVUXElv8A6VGwGS2FAK9e45/CvIJDmxgOf
vSSHH4IP6UANKN5Sv8AL85ICg88Y7fjwe+D6VC579QSOfXg/rS5BO05HofSmsTjaRhtw/TP
+P6UAN5p8uNkZAP3cHNR5qQlfsynd8wYgj27UAR4+U1NKTv2jhSFPT2qMIWGQM4GfwqafJE
Lksd0Q+8c9Dj+lADF+5j6f5/lUsLFJ14zg8j270+0gimuoobi4W2idsNOylgg9SAMnp2rq/
A3hOw8Q6hNHfazaWiJBKw37t3CHnoBx169BQBye3Y5QjlWI5+tTxjdIoRcsflHq2cireuaf
Hp2qSxx3lvcpwwMJY+3cD0qgAQGHfaKAGqmJAGGOcHj8KpsMZHORV5src5UkgkH3NVpUwZA
cDDeuTQBPo2s3+gatb6ppk3k3kBJifaGxkFTweOhI/Gqks0lzM7zNulkkLu56liec045Dxs
D0IANNKDLvvAIbgHqaAFQKXkXnbtOPqOaRzlUPfbg07lXxjB5/IikP+qH+y38xQA2EmO4ic
AHa4ODyOtSiVTfGQjbG7EMPRW4NV2ODTpF+Y+jDIxQA0cr0oBKkMvBByD71NdKBcuVwFcCR
cdgeaix7UATSIqvhTlSMgn0qMqAT+NaWpCP7ZJFDNaTKI0w9ojCP7oJADAHI6H3rOPV+fag
AhlNvKHAyCMMPUHrQG8ifMbZ2NgN6470kgwR9BTV6Y/KgC+G3XKuzEAJvBxnk84/OoWUeUh
Od75JyeMf5zTrWRGwsyu6DGVjIDkZ6KSDg/hTZSNwABAUYAPWgCPdsRgFXDgK2VB98jPQ8d
frS2t1JZyGSMqc8EMMj6004OcjINNCfMwY7cA9R3HagCZmBXOSFIyuec5PP9aRV3x56bFGM
dSd1CkywiPvECy8dV6n8qecJaSHeR8y5GByME9c/wBKAEzvBkdwQzYk9Qeuf896QxhGNPkV
re4OVVsIodTyGBUZH+e9IduQqkn5cqWXG4en4HI/CgB0eDnOfen+XHsYD0JUn+X1qDJHK8V
IH3KcDJPAHr/jQB6R8VbJLe68PZIJbSkBI7gNwM4968+uHaW5aZgFZsZZFCeg4A4r2L4u+G
bu08L+HNTaR2MEQtbkOASrsoIYnvyuPyryS3iMwEjKpCtgKe5oAqLbozKucLnBYnpXVeFZN
MuL6Ia4qo0KkQXaZGSQRtlwR6DDdsnIbI283K/lTMWjHHqecegrQ0J7p9Qt7eytLa9lyZvs
0saujqAWIIOAQADxnmgD6e8PaHp+nC0txBKk8scoX9+GymBy3C+vAA7k9uL2larIPNtWlDX
VsyxSWqjfgLwShOD0IPzEng9q5DQPER8Y+GtPuZg8Rs7gpPAmEMrKPukAcAr2HTdiumuLy7
ivnujBDBI8cQPmSB1gBJG/btXJ5IPzdCKAOrjkWRcqwI6cU+ue0y4TT5Gto4ybP5THLghVU
g9ck9wME4zmugVgygjofSgBaKKKACiiigAooooAKKKKACiiigANct4j1lYlW3jj825aRfKR
XxgBgN+ehwT0x1B5rfvL2OyiMkobYByQM85AAwOe/p2rkNRW6isnkupp52RmH+joqFMsdzb
ShZVyOu454PGaAKeteIZLD+0Wd4Z2dfIbbGEQt/ezyTtGOCep49K4xHe6kk3rkD5sN3+o7V
pa5NLLeokyoNmApQA5I53k92OeWPtxkHNKFipI3SHsocbR1yCePx/KgCzaBhJ5ijkqVEYHT
jGQewqveXUdtYTTySiGOJGZjLzuYDIHuSf1qQl5hIql9xxwrdQPfsPr1rlfiNqawaFbWCSC
QXTc9nULhs46nJGM0AZHwwsJtW8UXOs3M5IiUl3IyWkk6/QY3Vy/i/VF1fxJc3KR7IwfKRd
27hSVBz74z+Ndn8P5BYeBdc1HBPzybgGwcJGDx9S5GfavO/sTAAOeiqMjmgCovf8AKvZPBG
nS2HhWzJGWuczEEcDdkDOT2AB/GvKbeyFxcRQwk+ZK4jVcZ68Z/CvaIp47CytrQsG2RhY1L
hmYDuFH3j+n9QDQBkEWGRCXG8gtkAdMfTr+deJ+JNNbRr9rDcfKSV3iyMZRghH6cfhXq19e
TGynJnS12nzPMlUMy+pzkBT+ePSvPPGxWRdPnS3kQSByJppC0k44+dgRkDIbHt2FAHJHjrS
vICEJGXGQxPf0/r+VABbJAOAMn2pGX5Gxz8y8jp0NAA5Qudisq8YBO79adnNrtB4Dnv6iow
Mn/CpcAW3zZDGQHG3tg80AKsheUt8qZOcKMAH6VZkTNjG28lY5Cm3I4yA3A644PNUVOD7Vo
lkGhFQUZzchiQvzKNpABPpxmgCFWVpI2IPJwfQdqnsryaylZon2Eq8RP1Uj+tVV+ZQucEjg
+nWpG2vIXWPgjJXP50ASSF5GTOd/ILMeo601nDIPXH5e1Ep/cp84ZQTj1HFRt+7ZlyD2JFA
E+CbmM5J5X69qrOxBcg8sTnI96esg3gtyAP6VEEZyFHLHoKAGHhFbGcN1NMnG2Vh056VJPG
8TFHXa6khh6GmTNlgx53KCc0ASzRS204huInilQLuVxgj8PpTQNpdGB45OOc4qJvnjViSTk
g5608FiVI/jUr+PSgBNm8t8yrtBPJ6+31oCl7bd/wA8zg/Q0zqoOeop0LH5oguTIMe/HpQA
9syWqMF/1J2M3seV/rUZOFx1Hb1p8JzvjycSAdPUcj/PvUecn0NACxyeXKG7dD9DTypDFT1
BOahI7Yq1P88olUkpKNwz69x+dADGAZTzzwAMcCoSNrYJxz1/rUv8Lc9xxTpI9+0AEnbmgB
kTmGXPTnnFT3KbZmx90tlc9cHpUUoLxpJk4xsIz0I/x61cuYQIYiskUhSJCxiO4YZQ2CfUZ
wR2OR2oApkdBjqBTmjAZumVO1ufwzQF3yxLyMgdB2pS43GQZyzH8QaAISTFLlSCVP4Gp2I2
HHKMVYDue1QuqBiEYsoxgkf5+n4UsUgB2SH92xGWAyV96AJ5Pnchjy8gBOeKY7EIoyxXcSj
Ht6/gae+PMA4OGByP4hjr9O9NUIzxKwBGGJA+poAT7/7wDHOGHvWz4Q0ttY8ZaNYDjzrtA2
RnAB3H9AaxoriSGJo8jZKBvBUfNg8HPbBr0P4L6eL34j2spVnW0tZrgELznbtA/NqAPojxX
4ePibwzqWktME+0xbUJAYJIMMrdu4H518lwxzwq8Dq8bFmEgI5VwSCPzGK+zk/eQtk9+do5
Pt9a+Z/ippCaD4+vI1wIb1ReIoH3d5Ib/wAeVqAOBvpsES4O7G305qkl08ciyBnBU5LIdp6
Y6iruowOxDLtIOCAO/uKyyrD7wI+tAHuXwMluNUtdZt1batq0LrvAfmQOD6f3O+fxr0bWdK
1G6KTC4YLHjCGTIZR6rj3z9PrXA/s8WNxBpuvX0ibYLmWCGFmyMmMOWx9PMWvZ9oeYSb5OB
nGMBcDpQBxUfitvt0s93aeXM0ahBCzFC4z8xC43Dpwc4AwK7bSJZpLNfPDlsf6x8Zf3xxj8
u9Yuq+H7a9ninYNBJG4+aMZAGeOO4Oea3tPRhEJHRo3cfMrMSeO/PrQBdooooAKKKKACiii
gAooooAKKKiuJFjiJbIB4yvXn0oA5nxTMkklrGGidJCVZXbCkD3xwff8AnWXFeLNItvOguL
aZQ7wSJlt4UouDnqcZIzkYA9qi1hWuWuIZZo2lkVW/euNsXOQWUjhioxgd8dTVR2hvAsNpN
JNyFj8xThsBcgKORzjkfj3oAqa1ZQWkUZjYiRiCQF27iw4IB4AUfhWNKAJw5fcqk7fMPXjr
n8O1buop52nLcS2cglL7JWdMA4A6AHCnBP5/lzjxNcyMI48leAclfl9Mf56UAWIZiVYwowx
nljjtjAH/ANavJfHs/neKZVRcLawpGWI5PViT/wB9/pXqkt5a2FtKWdkjVAzmTkAAdePb/O
a8lS1m8Q+KAHmdhd3Jy7j5gmTjp/sjA+lAHoE2lzWXwrmtR5aSx2qtNhwoILgnrjLfN79K8
4WKS4uVtoU3SOw2jIHQe9em+PSLbwpHEAiPLdRg4B+YDkDPbpmvKLg7nJJznigDd8Fac+oe
IAyzrCLZS5JXJJ6DHBHXnmu31a+07QpVN0Wub+bAWKNd8jjp09M++K5rwIsqWuoS24QTEqg
ZucDk9Py/Kukh0+bS7W91RGWfVRC0kc7HIVscDJwAvqfwoAS30q81O+jvtTibyEIaGyByqN
/fkI43D0HTArj/AIjs51sRPkKscRG/rk+Zkmu28JXuoNosx1qYTzLMduxkI2kL8vyccEk/j
XB+P5Vl1uQgsT5cJJZcHjzB/WgDmUeSTz384IfK+bc2DIMqNvuehx7e1RZ/0dlz96RT+Qb/
ABpo688H3o/hH1wAe3Bz/SgBo479D2q356nTBA1vHuWfeZxneRtPy+mKrDkKBjjoalVc2z8
Et5gwfwP/ANagA3K+SAEC4IGOAen5VI0UsdkVcAI03TIzkD/69RRyBCMgbO/9as3DgW1vGs
SptZmySd5zjGfb0+poAhVOf8alcFHVlOCDuU9+eaQKWGfU9ae5DxxjqyqV/DNAEckhZWfIy
78/5/GmN8uCCcnrmlkGyNExzyWP8qbkscsc59aAJfLX5Vw27cBnPGKY67GYDseKmYAMueGI
UnNNuGIeRV6Mc9KAKrEuWBJJPOT3NJKB5MBH90g/gaTO1s56Uh5tlOc4cj8+aAGoeGU9CKd
EQCCeisDTFxnk9uMCnRsVJUc7lK8UAOKlGdP7pNRnKsCCQQcg1KzbpFfOdwFMKZGVOR6d6A
JJwsdyxixgEMvfHfH9KjICsyjlR0z1x2qVgJbdJAMNGNsnvzwaZJtZEdBtAAQjOefWgBuCV
zwy/wAqkt5FHySZ253KcdD/AIU1ZXi3NGzRllKEr0IPUGtHSjoIs9TGspfm6MGNPNns2CXn
mTJHHTp70AUWBUMvPJGKs3Nnc2MkPnxhDLbrNHtYHKMODwTjp0PNVtxkjHB4IxQBtaTp1OT
QA7eillwQjqM5OcNjr9KYrGKVkzkZKkZqS4jQOFjfepVecY7VCcMgUD95kfiMUASqTFOGDE
FRkHPtRHgeWBx834UIchgchtuD7GhFHnwgHGcHPpQAxuEGeqdfcf8A1qjZeCe3Wpjg+YxyC
D0+tRrgfL6c/hQBeubaKyuIrcXlrdkxo/mWzEp8w3bSWA+YZwR68VCA0c0YPYMPcVWZe/Y1
Yty0pUKpaRPmb6dM/wAqAGbDIsQzgkEAnpXuX7POlpFb6xrcsgG51s0TuwADn/0Ja8RQESR
ryCpZRgV9EfCHT5bD4f2rzqqpePJdcAljltoOOOcKPw70AepG4L2pD7lJyBtQjb6evNeG/H
PTp5L7TNeODHJGbXO3GCCzpx36vXrkOozb1j3BkYFdvqcZBGP1/rXPfEvS/wC1PAepHyYpX
REuVw3zAoQSR7kZoA5HRPh94X8e+GodUtDcaTdxIIrhbcBo2k2htwQ9sMOhHp2otvglp0E2
7UtalngB4jWEREjvlstj8KwvhVqrw6q2nSsWt50dIkdsBGXLg/8Ajz/XivYdMLbpNxZdgye
NvX1P4UAO0i0t9KtI7LTbdba0tl2RRKThQfr1JznJ6571sRShmZjKjDoEQnj8cetZV1vjkS
ZAjKBkg9FHv6d6livEUvvVgpAztbtQBqwtGOZAFU/KVIHX+vatIcispHilZv3QJUYUkc/Wr
C3ih/3eCp59M/n60AXqKgW4XCbuCwz9KlVw3Q0AOooooAKKKKACiiigArD8RzuNMuPKD741
3ggEAEc53A5FbZIA5PtXG6vNLc3wgbfJbnJMKb184jBVRgfN8p3Ht056UAclNdpg3E6TvNO
odSIwNwzkk888E54HPAqO1vgtsQ9q4uUdGjlHyeUuc/KoPcEAjOcknmlv5LpdQ8mRIoEif/
RuqbSxyCQTk7sgHHT8Kr2xkVZIpQmxMsWiYZQkn0yTzkZ6AY60AWIpLlba6tFkyJGLFCxAA
LZJwf8ADtUNwI4/kA+cjgHJ/P2/nUqBlXYcIQfb37Dn+dRqpZN0koDnoVHPp1PU4zQByvi6
+Wy0hreRz9oukMW9eWQY9+g6D15rK+H1mBe3F+0I8qGMJHI4+QOe31x+WfemeNb/AO1649u
ADDbKEA4ySR82SOM8foa6TwPaw2vhWCYSMhnkkZnJyA24oOPoooAzfiNcldO0+23fNLcbwh
GPugjk+vzCvMmO8ntXbfE24H9uadarny4YPM6Y5ZsHj/gHeuQQgyhsEqWLfdzgc5/T/PFAH
d/D6GRtKvAEJzOuHGSD8pOPy/lXQ+I1iPhXVN3H+jsFOMDOP89qxfh60aWN8CR5X2gD36dQ
fy4rX1x4m0G+Zt0i+VKZADt3AL2Pv+lAGH8NDFH4fulMocG6JC7SOdijIz0NVPEukDWviFb
2G5fKaCB5WXOPLXcWPr04+prS+HV1Aui3MunWjIi3OfLuJfMDHavXCjjvj2rfitXk8V6leM
hVvsVtAjhMD+IuM4yf4OcZOaAPMfiDpK6d4pmmhJ+z3Y85flxg9GH585965UA7QB3b09B/9
evVfijZz3Gm2d+oAS0doymOcOACT36qo+hzXmL2zJZwTMdqSSyKCenATn9f0oAjLO7F2xk8
k4xT84gdf9sHnr0pIk3t9KfLGEj3A5LbT9OD/hQBB2OB0HNSzElovm3AJxnsPSo+nqQfbrV
m+jmtbxradXSWBFjZHGCvGcfrQA5W4AxSD74zmo42zVh4ZFjjmKsITxvx8ufTPrQA6S3LjO
4EdAPaqxiIcD3FXJpVEgVeQFAOPpVaTdudSOnvQAKQZOTzmkuWzPJ1608piQfKQCQeaimBE
rj0OKAKzc5HqKfswkgU7goDH07jNRt98Adc08SCSaQ52go2M89Bn+lAEGcMD6VKUZT5qqSi
kENjioqsrcSrYmJXxGzfMvrQA24VVbcv3WO5eex/+vSbldSWBBH8Q7/WpA5ltERIyzQ7txA
5Kk5H5H+dQqdrHHGPyI96AHQEEmLA3PwGz37Ckj+YFCfv/wA+1NVjGxZVU8EYYZA4xT5gBO
+z7ucr9OtAEYOD6g0rJtAIIII7U6WMxvz91huT3U9DU81jd2tna3ckLx292GMLnpIFO1sfQ
8UAECieIxIT56ZZFK/fHcA56jr+f4x7gyP3yQRUQYo4dOGU5FWZ0xcuVQrHLl4hn+E8gUAN
APnRgdcLjP0qIoWYBRlx0GOtTqpaZNvJ2f0pIZHhAljdkfdlHVsEYz/jQBGr7JBJyVbh+Oh
71MqgTQ/N8oOB+FRIwUsJM+W/3iO3vU7yoxiRIUheEKrFWJDkdX/HrxQBEQFSXH97AqMgna
R1/wA8VYmULFIB180ZbPBGKhk+ViMYxj+VAEls9uJg1xG0kW0jarbTnHHNVvmUg/xDmnd6d
t38Z+b3PWgCeFZLuSJIU3TPIFC+rHAH6kV9a6Zp9vpWj2emW8jNHaRLDt4YKVAB57HOfzr5
V8LJu8X6MhGVa9iBB6H5hX1hbyxs+yd18zgHocgY6c/hkce9AGZe31tDq32LzoFuNgdIjIu
8qCfmA9OMce9W4Ct3ayQ3EjNHOhjfkjII/Q8n9K4XWbKxb4x2TvqYjulniCWv2QsrfJx8+/
jI9q9B8gwSycYYcYB+XHY59aAPFvCGnNpnjy2gujva3uJIyRzkfdBz9Sfxr3MMvlLHDH5cY
Xac87j6n36V5UmnIPHd9Ku879QQ7kwNr5X8xwx/H8/UpAkhQFyGK5K8AH8P/rd/egBhjKoC
uAMYA2kZ/wA++KjUlJFOWM28KASCBj0Hf/61OCqZIwQC74+XGAOOg/TFKGaRBFDwxDFmYkY
BHXj1z+lAD0njDFXJfJIAAzvPc8dBU0FzHIJTKAFbGc9SR0A56f41SjjWKAbN+/GNm4qwPp
uPSpQyQc5WRCAQSm3Y3cAHqOn5+9AF9SHTEjMHHG7O75e2R7fT1qeBngKyLkwMSHYfN83qC
Oi1TtbiCUIs0pAxtwpwR/8AW9u1SRxSp5i26BQF5DDIxzj0Bzk/TvQBuI4buD9OlOqC0j8u
3RdxY464xU9ABRRRQAhIAyTgUtVr2wtdRtmtryBJ4WIJRxkZByKfiK2hjiUCOMYjRVHA7AC
gCO7l2xkBlLY/1e4KXz0GT07/AJVw+uXsLafcTreN9smCuqPb7WMf3SVOMHOeGzjHBrsbpY
2iW24mn8vBL5U7ehYkDCnr6Vx+vQxSWdlePL+5t0kKt5iMXRvuAYJ3DHH4HpQBx1mFltNs3
mNcRhfKIO7yhn7pzxjHA5p6sFuyGSMMh3cDJzj/APVwMfjTIcLAElklY9QnUsP7uMfr+tPj
hjkndmVRKq7XBckAHkDBP6igCaNFKBwgVzkD1IzyabcXUFhayXMroqDozfKM9APx6UQq6xP
gIzFeX7Dnua5rx5qHl6XDZRSxhp5FZweWCZyD9NwFAHEyi61fUBPt3yXrjG3gCQnOMeg5/D
6GvVrOzTTbOGzik3RxRbOYx8x6E4579/55rj/AOmu09xdzSSqkOEUAYDtg/ngY6etdRf36W
MNxIVjCwRmRmI5AAz0H86APMPHF59v8W3KRMZRahYA205bYMscfXNYm7ZwjDcpyh9+3+H51
WklknkeeRsvI5Zj6knJ/nUmd8TYYjbznHagD0L4feWbC7csoRp1wD7ryD7c/yrqmt4Z45LW
5VSjqUZSxAdGyCeOf/wBVc78ObX/iQ3jSYZGfYCBuBwozx9GFdSkKpbEuTGy4VsKQGHJxn3
yOlAFaw0uy0hTBppW2iLeayxuTz0zzz2P0rbt7o/Z4GuCkoBxEQQAUHqBy3bkHGRVYxxAZi
gkjXblJHViYzjPYck56HjpTTMGjJaTbGrgFWIHB5xke+aAItRC31leWsmxYb1GifcuDyDjH
Hbrxya8O1BTbJBYMSZrYOkwzld5Y5x+GOa973KtrLIqNLIGDRFlG0DqSSPwxivnq5uHu7qW
4fG+V2c/ic0AOyqEGMluOcrxnvSMd27jgYx9O1NXLDBJxnHNSAgYJG4dwTQBPp8cN1qFvDd
TGGB3VZZQhPloOrDAJ+6D+OKgvbiO5u5po1cLJKzjzGy20n5Qce2KsWL+RDezCWRD5BiQoO
GZzjafqu/8AKqBGOMUACHFX5jcrZQxsXWCRfMRM/KexIH51QKuU3Y+X7uferKS5BDAYGBgD
tQA5Ekku2EaFmxkhRnAAqzbW0t5dR28SFpHOFUetPtr2Wx1GS4s32uysjbhngjFRxmSGXzE
YhlOVI6g0AXtW0i60mSMXMQUEDaQwP8vesa5YeY+Tk5rS1C+nvpVluZGlfAAJPQVlXmRdSq
QAQ3IFAFfI38nH4ZpUjKzxK+cMwzj0JwajY8+9SSsTJ1ztGelAERBGQeo4qWIK0cinrtyv4
df0pJ8ec+0AKTuAHoeaIObiNc4ywU59DxQAtuxW4Cjq4MfX1GP5kH8KGG1hkYI+U+3NIybW
ZSwXb+tTXGJYxcKfvcSZ7N60ARsgCqyvuyMsozlRnoeOfXijAliXafnQHK/7PqKaMOARncP
1pgYowZcZU5GaALB/eWec5aFsY/2T/wDX/nULMSACSQOnPA+lSoVguHRjujOUJPdT0P8AKo
R6EfUelACH61biZZ7bynwsqHMTf3sn7pPb1BqtsI5OB3Ge9KzxiBY9hEmSS+7qPTFAFoHMk
TEYwNpAPSoWwI06dOcUqScZyCSdzZHIP/16e0jGFogRs3bsbRnjOOevc0ANUAx7TjByf0pp
yFDKDuiGHGeq9Af6VKgJDDjJXYvOOe9KrmNxKgBeLAYZxuGMMPxoAYSHjYjGThvypj/6z2P
tS7o4ZWCEvCw+TcMcH19x0+ooYcjnJH8qAGBDtHoePxoHUhsEd8etSHIBQngHPFRMpRuuMc
H/ABoA3PCK+Z410RWXeGvoQQvBPzDp719UxQ+QQ+1lCDKMeCff6cdOK+V/CBx4z0FsHIv4T
x3+ccV9XTGcF9zlhuyAOFA/+tjpQB5frV/aRfFy18zS4pp1nhIuTNIGQ7MnoduR7j616IsP
mhZXiyGYlZAQxBx0x+Oa4bVY9ZuPiRZPHHerpzyQrMQG8tRt5JwMeuTXotrDItnwyhVOMsO
T+Hrz2oA5rwzaLHr3iW6by0/05YlQ4JyqDJGf94fnXQSMZQoljXYpwhIJz7EEZ4qvHHHDPK
0e5d0skksYONzE9enUYFKs5cqZJGxg/KHwvGPz/wAaAJ7iNlhwquTkbFJwec9+3T9KoSocm
Mp5ZYkkDrk4/PH41eun3Wq4KozNtRivIH9fqelU38x4yBGAiD76gZwRjOfX6e9ADYwfJ8r7
2M7BneEx3x0OMnp61II0jbaRHMZCMuT6Yz+J4/X8I4zHhTD5bAJ3G3jA/wA96jim3x7EjZY
xnOcLn6kjg59PQetAGhbFwC8SjIJBAJ4A7Djpz05rbSyMuxmyUB3GLACnJ/PjriueE5Viiq
yiUE71kx9Rz0H/ANaug0SWD7GFj2qASdqn5VyeB6UAacUYijVAcgDrT6KKACiiigCC8vbew
tXubqQRwpjc2CepwOByTkjiqz3izpDJayAyOiuiN1Kt3KkjsD+vFQ6vpUuqXFpG0q/YkZjP
CwP7zj5enpyRzwcHtVXUhHpllFbxIpgRAkjO21sHuMYJY5J4IPOaAM6ee7muZU1W58vSot2
WjbBkVDj5l+9jJAPHOfSuc8TtpsMjw2kKlg5ZpFYEIp6Iv93O7OOwAHWte7sb6Gzuxd6q0T
zKxVXVVFwqHaqkMcgkAYxzyMk1yGoyRzO0pMSM5YNFtIEf+1jnBOc+g5oAp+Y6vFudVwcnc
3X247jnpzViMJMojiVlwc9cE/mMfnWehKSRkklc4cucD1xzg/jV5GkghG45ZuB12gDp9aAJ
I7lgZRv5+X7xyMcc8fSvMfFt2174luwJWljGIYuvBAAKj/ge7867jVNRi0zTLiedjGSpWEB
sln7YHU81xnhDSp7y/iv5MtHby+YzE5LOc8fyNAHc6NbzadpNvFOoDgfMq8nc3Jx9P6Vz/j
7VfK0F4MkSXUoXGcnA5PP0AH4100sjKXQMpUDgK3fuMV5X43v3udb+zNjFqgQYOckjJP6gf
hQBzmPlPPSl3EDPbnik+Z1BHJHBA610vgjQ/wC2vE9jA8e+GMi4nx02qScenJAH40AejeHt
Kn0Lw5punTAxSzJ59wrAE7mycZ+mB+FYXiHUNUh8ZadDbX8cdm0cYlhNwgDZcg/KzAscAdP
wr0DVjJ9s8yQYIhBAVcjqce/9K818WWlk/jXTHN8sc+IQIfJZg/znnI4Hp+Z70Aduzs0KbE
JjXafKYevTBB+nXI9qhLOYmxyQ2ThT09scelTLASXj43E/KQT8o7/XpUU0Suu8RH5RwnXJ6
fX6j3oAa12xsJZhFI0TKRuHC9Oh569fyrwmGMuFA7CveUhQ7ttuyMkTDAPyjjrzz6/pXhVs
+21k9do5xQBL9ll8q2xGWa43NGqkEsM7RwORyrdetQ5OcY6e1TTsFmAUbfLRVBXI5A6/XNL
b4WO6LAn9yQPY5GKAF+0O9nDbBUWFXLMVGDIx7sfYcD0H1qCRSCQRyOOKkkAEFuMEZUsPxN
D42Kc5OORQBA7kJt5POSM8GrJt3MxVFJ3fMPpVcqSyqTgMwFSlyxEiEKAwTG75vwHXHHWgC
3GsH9pjziwgMg37Bzt74qe5a3F5MLVna3DHyy/DFe2feqSnzJC3APr6UsuAh2kEigBtxIqn
g9MYxUWobvt0xY5LEMT65GaawLICfTFF/IslzvVSu5EOCc54HP0OKAKrja3PUUrZyR68000
/GUB9ePwoAdJkrE2TymPyokuZngigZyY4ixjU/wAJbGf5CnupNhA/912Q47dDzUHY+1AFq4
csyzoxyy4z74wR+Rptq65e3c/JMAAT2bsf6fjSQ/vLeSMtyvzqP5/pVdgc9aAHp8rjPH07U
s2wuSmdvvU90qsyzR42Sru4/hPce3NVaAJJCXiSQ8jb5Z+o6fpTpikrtNyPN+YAc4bPIP8A
Oo432742+5IMN7HsafGVMEkZVvMzuX8Oo/KgAZGgkaKVCCMEqe2RkH8jTCqhhuzgg7SB1pv
TtinDPAPI9DQA3kHIq1jcgkBHoagZPTp61LEyRr85O1jgj8OooAl2psXczbkwwG3jB9f0ph
kIAK4DO27GKWQYjbbzuYDn6VHyJWLchOB9egoAe5WRGjx8ytmP3B6qPx5qJHwcDn0z3FLx5
aqD8xO4expCHchsEMeR/X9f50ASLjfzggj86RlJVSB2wTT1G+PdghlPTHSgjcrBTk9cCgDT
8IyufG2is7szfbYcMx5+8Mc/pX1lHb3DEztGqXBJU7HwMeuO/WvlfwPBHdeMNGRmCtHfROv
Gdw3AH8uD9M19aPPa6THJdX13Ha26N/rZpFSM54UEn396AGxafCoEzM5bacBhjr1P4/4VLJ
F5cO2JEOBwWPOfepbO5tNT03z9Ou4riBiwWaKUSqTnnBBOeadcxqzLGrFiMtjr9T+tAHMO8
iIWV1SQAtv255ye/b0pkJZZmVdryAntuz6dBx9addO6TyRxoVCsdrxD72TnOWBUdPc8VSkG
EVH3q0mVBZ8AehGee/40AWJeSqNMWYY3EDcMHOc+nenQvGs2EkKKinagG5W/Ht09eM+9Qq5
sLeQKqKAuAoQ53Y5yOO+Mc/Wqb52QujrCVALOWGS3r3x2oAsPMT5ih1JcdPu8eh4569qiju
vJUQecmWB8wZbAx0GT1HPTNMmnDKj7kV+uVHXd64+hOPeqc1yh4jZH9wMLnPQAZzj0/lQBo
/axMzeQGVwOXVN6oAPRc5x+mat2eqOY9kSyMWHySZPJ45AGT6du9cp9odzJEsoFyCXxg7gO
Pr+Hbg1Pb4OZ5ZpPO2FyECqpOQcpg8njoB6d80Ad9Y6xcxXKWl1GJZGXJkhDEDkAfKRx15/
XFdGDkVxOlRXEt5cxwhrbcrSwO65VWGFD5OcttJyD3z747SNQqDBz3z6+9AD6KKKACue16W
PyZRPJMYAVBCIpUc9iR9/8cfTrXQ1jXMMk9zNFcmF0+9AGBG30JORkZ44zQBymsajBClzPB
cvPeSMvkyMrBoFyflAPAOAORXFyOSzXLszhiRvJJ247E4+gruNT0uRT9p8tGL/8s88kY5PH
Y/Wuc1DTEXTY5oZFzI5E0aocxlcYHJPGDnP8qAMm2VAhk2hA7b2jB4bnJwemM9jT7k+Z5hW
RNrYwB1+mB1ocLkO6KQAMbeT34NU73UrXTLaW4uW2RxAlF37TIeu0e5oA43xZeJfa1aWaiS
QW+GYjqxO0bQM+1dTolgdO06CykfzGQHdtOAGJ3H8s4z2xXPeGtOe81CfW7rMhbPkqTkhu5
PY4yQPcV1yRgMiNtBAB/d5G3sfz/rQA28nisNOe4nBjigXeX2jBHYZ6ZPA+prxO7mkvLyS4
mP7yVyzfUnOK9B+IusKkcGnW4jXzHE08YO7G3hQ31Ofyrz+L95dKzqMElyFGB3P4CgBFJAD
EAEDacV7J8NNMaz0Br97dxNdHAJ4zECSD+JY/hivMfDWiSa9rENrsYwlt0xA4VAeST2B6fj
X0DZwL9njEJVQpIWM8fKMDkd8UAVL9YHmjBOJGxjdxxnjPHT/CvOPFktpF4+02KewM0reUV
m85kwPMYcAcN0PPfNd/ryS/bSgcCZY1KsAORk8ZPbjp71SvNL0+5vUuZrGBpkjUxylPmRgA
QQTzwc98UAWZIwIpTBywXYFB+UnGeffmlhURQx+a+4kEGMgcHjpz1/UY96sBRKzxu/nbV2y
sWGXOOw9eRzx06VUkWESBo1ZiqfdPQZ7gnocdRQBX1K6XT9JvJ5HJWOItKN2GztO0fh714Z
aqu2CN+A0il8EdB9fxr1T4haj9i8KGwV41+1OiBVyDtB3Hj8Bn6ivMo9saliB+7gbqP4m4H
86AKrvvldwOGYsB9TUz5XTzjO1nyxK/xfX6VFsKorY4PSrsskP9gR24iPmvMztMc9AMBQM4
I5JzjOaAK92GW4Eci7HjjVQuPQe9Rdsjp9a1PEJz4lviwPVAc9fuLVK5uJbhIllZSsMfloQ
oHy9s+vXrQBUMhjbKtj1x3FIw2Ttnnn/9VNcYFSXGfOwRgqqggewAoAkgkDNh84I7VLGAWI
OcepqvBGznIBP0qzsKKTnkdaAIZiu1Yw20YOWqG4JZLdjnPlAc+xIpfvLu9CcmkkybOD5uA
WAHpQBXrQv7K3tILJoL+G78+BZpBErDyHPWNs9SMduKzyMUqn5D9aALMPz6fMvGVkV+fpiq
2cVLA5WOdOzpjp6HP9Ki5oAco8uVQ2D06EEfpT5IHVFYowVs7CQcNjg49ah5B44NTtI0iIC
7YUfKC3C5649KAEgYtG0PygNgqT2YUztjvTSNrcg1KQXTzQp5PPHegCI81Kn7wh8/OOGHr7
0wr7U0EowZeooAdjBx/nFWrbT7u6lSGK1md3AKBYycj1HqPeomGYwFIODlT6+op8MphdXU8
g5BoA1dU8M6po5T7XY3EYkjUgmIjqoPcevH4ViyxhkIB+YHG3ByTWtqutXWqSRmeRvkjjRT
uJxtQL+XFY8xO1snn1z1oAuQYkVCWVHQjIP04NTWd/HY2V7HJY21211E0QadcmAkj50/2uD
+dUlZg7vG2GGSD+PanOu6ASJg9N4H8J96AI1GZEXrnA/rUpYO5RcLk5BzxvHf2BHFNB/0oE
HHfp7UzGIyezNigB8jgFJApyV2SKeDx/8AWx+NGCVEijIHLHHTnqfSghmw7MSCMEnsen6jF
MAdG4JU9P8AIoA6HwGwX4h+HjnAN/EDzjgnB5r6A+KH2dvBTi/a5Fr9ribdEgZ8gnC/MQCP
19ua8F8DWF3L4y0a6W3kmgivo/MkjTKqARndj7vB6nj8q+gPiM0//CFHy9LivD9qiU29whk
XHJ3YUjJ6cmgCz8KGtZfA4awkuCv2uUKbiJUbORkYUkY4rtJyrAllBwmQyHn6evpXG/DC3k
m8G+ZcWUNkzTyf6PDAYkUhhhsZzn8a6uV7gRgSCPLAh5g2AjDkYB9RigDkrudotSldSUjEu
05cnsOnf+tLNeos28srjOML0XPq2OvPSsq8lzqd7A3lJudmw7jkAds8ZqsAyDcpIyhbIJ+b
0479O2c0AXbm8ivZSMLHFHwoRATz1JPr0qeKS34cr8oAUFjlh+QxnjrWWioMFQGJ5bI5PfO
M9ee/tULF93mpGwYYI2g4/Aev+AoAvu/khlVpGZl6beOvr7dR+uaw9Ql8suhcKkigFwmAD7
H19/ete2LMBI0EmPlCSN/EOfyOc/SuY1W7WSeZY43aAt8qbCMMOSV9eTyaAIxdNLE6MoRC2
FkZgDge5IB5x3PWuz8MWqPdRtLuihCgeYCF57Yz1Gc+ucGuIkHlQxSpcfOT91ByMj9Tzj8a
t6Rq94LttpO/gq0gBww6EAdeM9Of1oA96iCCNfL27MDbt6Y7Y9qkrz3R/Es0Uy+YskqxLl2
YqpdT/sg5LZyfQgGu6tbyG6H7thkAbl7igCxRRRQAVlXi2r3kRurcsFVgZCTsQcAZ9yfyqT
Wbyeys1lgXc3mAHIyAO+fyx+NYk2qTxylJbV1Mq+Y0crB1Ze3yk5HrQAjyrPfmOJDgED5up
HTkduMf1rC1WxYzXKnPDnp3IPP4ZrTuJQLeOWOcLK7bmByrBu+fY84NNiuNylnQdcrhunpk
0AcbLAIH3swUY3BVxl+PevNvF91Jqmtw6JaBXKsGdlGQSRkfgAST7mvUvFGpW+i6dcX06N5
aAlAgHzsfujP1x+FcR4a0+a30wanfL/pV+TNK8vBK54GP7pGDj39qALNvbR2FpHbRuVjjGC
xGDzyTjuTnNadi5SFjG0jM2AxJBA9h6fhjrVS4meVspMFQnng4NV9Uu5tK8MXl4DFvjTEZZ
ANzE4A9+v6UAeb+L7xL3xRfTxOjpuVFZDkHaoHHryKzVASZthJCx9fw5qOCRkR4hjy5NocF
QSQDkYPb8OtdB4e0hvEfiaW2x+4+/M2OkYYZGexPT8aAO5+GWnNFoEt3IgEt1JkdcmJRhc+
g3bv0r0ZEjXgTqysgJaNiwGccc96zII41ijdom2Y2Dau0Ljtz07VqQZwqSFjGBuxnOP8Aa5
4oAx7m+tW1i8gSRHe2EcTRs2VORu4z9ailuQSp+eabZwwHpxgnp6Hp0rlPB122rXOvXiuQL
q/JXGBleSP0ArrJIflc7o8qQWY8YGOcdz3oAiOWlbfuOCGJIyDx97nr6VOuyR5ZGPkiMA+W
WJZhjCgduf8AOaLu5hlzKI4VDSBQyAgdBxg9F4Jz65pEHnztJGGCIpfbuzjI9uv60AeY/Ei
9W71XTbLy1SSJGeTAxy5A/kgrk3mRre6XYN8ksexs9FG7Ix0/u/l9a0PE0iP4x1N0wI4m2r
z0woGB+NZ86J9itHWAR7gwLZJ8wggZ56enHpQBBk4A9PWrBYvHax4I5LD8T1/T9KrAZDfMo
2jOCeT9KswqftMQjJ3Ku7pnGASaANLxGVg8VamkchaJmVCcfeGxT/MCsc7RGyMDv3cEdMVr
eIsDXrxihCnYPmGCMovOKxuc7SOR0NADfLyN3Ycn86WeJw0km0lN5XftOCetT28RbzMjIEb
E/lQWkguHZdocjaTtByCOaAGafctbTCRcbl6ZGRUlwysshV924ZPy4APpVf59gUjAXpkU5i
BER1zQBCv3XGOwJpx5sgPSQ9vUf/WpoHDHnoKnhAawuOm5WRvfHI/woApEcYpFwMk9wRUpx
UZ4IwMUAOi5fHqpH6Uwc1LaLE95AszmOIyKHcDJVSeSB3wKW4jSO6lSJ2kiRyFZlwWGeuO1
AEJGFzkdelOjwQyd+opCMH2x+YpBlQHHODzxQBK3zqQPmxzk/eH+NMjfY4JBK9GHqKft52s
CR1yOq0NGVxIwyhON3Y//AF6AHpBI0piSN5HGTsQbjgcnGPQZqIrzjg/TvUiDzkEZHKjI9x
RtByemeo9PegCJcqOfuMcZ9D608MA2XztLcgdj3FHZ17H+H3pBtOQc/Lw2B1HY0AKzjJA6d
j6VGxJQg88ce1KGI4PUcf8A1qR+h449PSgCWNRvCt0wMEf7tOSQwzh9u5WHzKejg01XJXB6
+WvP0Of61KzRxRoglWZHXc4CkeW2Txk9T0PpzQAjRlGRlPyOPkb17YPvTZExbxEMp3FvlDc
jp1HbP6806E7CIpCRFL91yOKbNG0MpjbOVbBzQARuAXXAYOCu0/pj3pYsyPEznvgnHpUZHy
8jH/66ASMg8hx69CKAO1+F+qTWPjWxiQfJdXCwuM44Y9R7g/1r2X4jy3h8KmKxguvO+0RgG
2Z92ASW+7zg5zXgPg99ni/RCoJYXqfzr6X+1RR20kF1vVywVJC27qeD79TQBU+GF5d23hCK
DUxcrO88pU3TP5gGf9sZx1rea8Zgo8xZItxQxseSR0Pv0rFmlnDK1uXGxdnPGSST/hQqyue
RuZ8rknBxnOSex6/lQBjayyf2veLnftk6FxgjaMjn3P61m3U7WkZXIVmJA3sCF9PYelQ6tJ
LFq99LCMPvyTnPUD5uO9U4JkM2242DOBIM8dOc/wD1vWgC1JPe3EIiEpjWLBIyFyDnjdjOc
f0qJp3cqsbSEjOWDNj8c8evHfJqGe8kWUw2sfyKcSADt7E9O/60/wDtNsMN0SZIX7zLn155
z/nHegCe3u3tyIzK8DE5IDNgDpgdh0/wrKu96SBFdjkksWGTxjkelMnJGySV0bJ5iZuAe2M
dfpzUMrK+zy/L2rjcpAY59h+f6UAScupaSeZAwBVc8MffH9adaHyAJd2PKf5VRDzuBBJPOQ
P0yPWoHMLTvO/zPkA7Rg56dasPeoy4VgqYIZXbG31GfrigDotGvWMkMe6Uox3skTeWGk5AO
eTgKOW6810ekavHby+aZ5YJYdu8KpkDfNtIY9+WGMf/AF68/gjZAuJhuJ2kg8KwxjjqRz07
4PtWppd1qEGo7wHjTyWjViMRyklRgMQNuTtORQB7bZ3Uc9rFJG3mBkBypz/9eivPdB8Rail
oYrTTraeNAuWacRvu285yRn/9dFAHptZk8Ej3UYiVXhkY+eD0GOhHo1adUb2L7TBIiMy7Oo
24DZH60AUbuTEAcMIoIyfMVTuHmk/dY46ZPUVzyyOJVUIyZJJGwEYPIHT9a0J9SvbaRLbzY
cRliAj53jdxnjj0xXH+N76+1GFdC0rnU9U+/tGRBbHhpCc8Y4A557UAcwLJ/HPjK9vLxGOj
aSzW0MJbcJZV+8wHf19wB71s39m8kjK6Hy0X5CAByOfXpjtzXV2GmR2OnWenR5EVpAsKtt+
8qjH9M/jXOa7byPfGW3RwwIGQPugfzX+tAHO7JiBI8BhYZBI6Dn0HXjpXn/j7UZJ9XTTSQy
WgBZhzuZgD+ikfma7+5b7DGZ7tWNuiNIVVcsMDOMH1weteO3t22oahcXbFj5shYZOSB2H4D
A/CgCKJf3iEnHOc+leweB9JSy8LxM8JF3eM00o/iC9jjsNuOvTJrnfhz4TXVLg6xejFrbP+
6TbkO453H2HH4/SvaLTShdoN7nnhwygfTPQH86AMS3ZTiNYnZFJUMcnn8BWb4xvxp3grUbi
PKSPH5KknnL/Lx+ZNdhdaEkDsJP3asw6AcHHb2+vrXk3xW1MWE2j6eI4j5cjXLp1VgDtUEd
x978qAKfw2hR7K6LMABOqsp7jb0A7mu6DCCxZRJtVxyw5BXIOOPwJrjfAFy19Y6xdKiRb7h
ZCkWVQDHICjtXdvcNIi7ACocEKQQVwO3r6UAU9hljRg7ZV8s2D3Ixxnpz2FMvr5tMtrmaV0
mihhZmQEDkDP+elaEgSeKSJ1JZWB25yGPGB3AArmviIsdn4HmuFaRJLiZbURspxjO444GOF
oA8os7eO7sdRvbm+jinUeZHCeWnfeoYe2A+7nrtOOhqK4HlsiYziNckjnnmm2cPn3FvFlV3
yYLNwOcdT2FFw5kuJCefmIB+nFAESIZJFUdWYDp610/g+yTUfFqxk5hjDyM23PyjgHB9yPz
rCsGMbyyhVLJE2N3QZGM/rXb/DTTR517qUoPlqBbpjqRwzY98hB9M0ASfEvSXiuLXUpIvK3
jyHyPvdSjfTAbH0rz4ll+UjGK9k8Vaa2qeFrxCgWeGPz0RemUOSOfbI/GvG8ZHH1BoAlUgq
4zjKj+YqSVle4DoMggE59elRRDcknbCg/X5h/jTsl4oifQgY+tAE9yq7YiINjFcsc53e9Z8
g2nB4FWCwHfFQz9F7UAQjo3PvU1u2La7XHVFP471/xNRKMkjOOD/jQpIDgd15+gIP9KAGGm
N0zUnUYx9KY44oAaflwex5BqecfvgePnVWH1x/jUcTbIw+1WZHBAYZUj0NPY74oWI4yynsO
ucfrQAwYyc5VSfmBH3TT4swzbXACSLtY4zlT3FOKrHCpJJB/1RxxjuD/AIVGrbSQykrnLp/
UUAKMOg4PyjI57VLdPBLcO9tbm3hONsZcvt4GeT1ycn8arkeS6hhkHke4pwbJJJ+bPWgBAS
rAjgg8GpnAXG3JVhuQ46eopjAFeBj2pVAaBhjlTkUANfBA/T/CluLgTyRAxRRiNAo2LjcR3
PqT3rUvYgdO0MRmNWmgkDFztAPnOOSe2MVlSJg44yOPrQA2SMDaFIO5Rg+/cf59aiDZ+U5G
OPpUyruiYf3Pnwe/rVdwcggcUAToMyKCepwT+FOhhkmD7VyETe/IBA9efrUKSbSrHoOePzq
15KS3xiEiIC5Ads4Az7UARRyGJ87VZTwysOCKsrEJIAANpPCOf4j/AHT6H09arxyBHGRwPU
Zx+FS2+/7THDztl+THbJ9vrigCMgglSCDkjB60zPBHft7V6tJ8O49Y8E6XqulZa7azVp4Xw
vmOBtO09mBB4PBNea+Uun6iUu7UyiMlXhmyhHH8XcEdaAL3hW4aPxVpOCoSS8h3gj0b16iv
oKWSdmZ49wCSHOT94E/TsR+tfPHhjJ8V6RgMT9tiwB1+8K+irmJUlDjKDdu2NjaScdqAKsU
0ltGyFihY7snGcdMeo71aR5BCzZD4cDdu5I64H4mqsdwov/spRl3rneQSMc4BJ+n+RSTsIb
htrHC4Y7j1OaAMPV5fN1K5TDOu4kGPjb689R+HvVSFFjkDqqKCMhmbp6YJ/HsKkv5XkvZZE
IVS3BxnAJ7VSllcYaViyKRnY4yM56Dt0PSgBs7rIyJGrGMZR26nH179+enFJD+5l3W7s7Fs
FSxQHjjt0/KrAlhnyX3K2e7bm9iPQnHaowYmd94fKdivUke/agCKe6jjQhYVDk8nHvyPpn3
/AJ1VdCMgFpWcEbFGM/8A1/rWmIWXI2KpxwUAJJH+PqfSqShjON8i/MAUyNzY54yTx/QUAV
QroSQ2COSM5IA6fQexqyt2mUuOXkJwoGdo9Tnjn9KYw8zYzEbh8wYnjHTkfy701IotqbQQg
yFLDAf15+vagCzDPNHLJNaOSQPKPPqD/QHk+laMEA+yztFKt3BGodLh2bBXILKyjvnBIPPy
ip/DVg1xcutrK0cxT948hxuViFK59SWUY969N8PeDl0/dNczO8rRLHggHbgDOM59D+Z9qAM
3TNPl1fSIJ54VuSWZlmeVkyCeFwo7YorvVhRM7AVz6GigCSsXX1UWUpeQ7CABGRkOc9MVtV
kXXm3GpzW6zOpWFXjC8c5Oevrxz2oA4jV719L0xp20+WW4d1jtoIeHmcgnZjHTgnPYA07Rd
Pisbc3T2yxale/vLuVXLlmPVVJ5CA8KOmOlPvoJPt3n3k7z3C8J8522w6FEGcBvVhyehOMA
TJON7Rj5eOu7k89B2oA14iwl8uRFUY5Yjj1zj9KxvECmBDJErsJGUMuMAfr3P5Zq1BcsXXc
AVVcc87vcU/WdSistA1LUzFFM9tbPN5W772xScZH0FAHhfxL1M3dxDZQzL5kCGa6TIAIO0L
1+8eTwM9c1xGlWF3q+oQadZgvc3UixxocncSe/0HP0FS67q39u6xd6pJbiGW4kDbFcsqKBj
Az9BXr3wk8K29rpEOvyyL9uumPlBhhoYwSox/vcn6EUAei6PoFp4b0e20q1MUsVsgQyOQN5
6u313EnH0rVV49jFCdowQmPX8OT3/Gm/Zl74ZjycqDtz9elSBXg37o22BgPLUcH6E84HrQB
DdWvmIXyqsoJGOpHHvkGvnn4mNDrXxFmsobmO2WztfKaWaUAEopkK5JGTliAO54r6M1jVLb
T9DvdTl5it7V5XXrkKCcc/55r4zvrqS7u3uJmLTSsZHJ/vE5P60AegfC29MVvqVvt43ROG3
7SM5HT8K9HkmJVJQoJwNsaqCo69fXrXm3wx0q7uINQvI1AjMkcSyMCV3jcSCB7FfzFemxWb
q7LKqxMPvR4HBJxxjqOP/rcUAPjkUWUvnAuXxsCv8ykc5GOTgCvPvixNKumaJb+aWjeaeQ4
YlSQI8H6/Ofzr06O0ESDZOg8lcqrj5fm4556c1498UryeXxJa2E5Ui2hDYRsj5zn+QWgDmL
AeVd27CHeYrVpdvvg/MfbpVFcbc55q5byr5V9NIG3NEI1CZAAJA7cYGOh9qpgYGDQBe0pV+
1Sl0WRVt5TsLY3HaQoHqckYFez6LpyaPolnY7VjMSBmkCgGRiPmPvzn8q89+HGjPq/iLf5a
PFbbXZXAILc7evuM/gK9yj0u3WOJZUIIBHYnd7AdaAOfIWQGTKszLgqWHI9unGMivE/Eumj
Sdfu7ZF2w7/MiHojcgfhyPwr6CvfD9vKqss0qsCA2F6E9yO/pz2ry74laWtvHa3DMrSxOIH
ITbwwLYI9tp/PjrQB52h/1gxwV4/MUhY+Uq4wQTzUkZRd+5c/KQCDUe07Afc0AMbLHPr+lJ
JkqDjgcVI6LsyGBz19qidiUCnrQBEOvTtSx8yYzjIPP4UdH5p0OFnTPTd3oAjPB96OGB9R+
tOf5HcBhwSvHfmmH1FAAuPLdTwcZH4UKcwSLxwysP5f4U0HEqntkZFSbDBM0fUGP/wCvQA1
WwChbKZ/DPrTDgMQ3X1FKozQRkUABIe3ZT95DkH2PBH54NCneAehxSxg7wM4DfKfcGhRgZH
GOvNAC5wuM/gaFJXB7GlJBUkDHNOGDbj+8rd/QigDc16NU8PeGQAAfscpY/wDbU/41gdRiu
t8URCPwx4SyGDfYXJyOgLAj865YqDyOfYUAOsE8y9jjP8RwQabJFEryojuQnyjI5JHX8M5/
SrGmqX1CIqyCaM74w4yshBztb2PT6VHM0kt1cyzRJCzTNuVBhY2JzgegB4oAqFcc1KjKuVc
fI2M+x9atWdk9/eQwR4Ls4Vl3AceuT24qC8jEF9NFjAR2UYPbPBoAlEEdygjRmF2OU3ciZe
uP97sPWoLeUxyxuoO+Nt4BGeR7e2KaDtwDyMg8dvcVoQ6c2pQo8Vwpv5LhYYYXYl7lmPY9A
QcDk9x70Ae8eEPNtvBVhFdHD4aaWQPkAO7SDBAxjawyB347Vc1iw8P63CZLzT7G/kkXy9xI
EpI6AScMuAPXHGK47QbjVNP8IaXptxCbeZI5V2zJtYYmfGcjsAMEelT+a0TItwd74LCJRhS
PXeD0/WgCnY+C/D1rqsd/A9zE0LiaKJps7WBBAIIyRwR+FdjeaokDK8EQ+Ybdx+79MGuTAl
RkbLsg5GM7SM9h+lXZkZH3+WxCrlQPmHoSfx459KALcl9NLfkyAgBcfKQQPX68fTpTZ7t2l
YlyVPIIGfwJ9eKyfMeNS3m4jzggE5Zh7/lT/Ml+Q7VCbd5KsSMH2/P6UAMumbzWydseNx2g
DnuMflx71HDHDLwMRt0C8Hp6Y4/nVuWZmUKBOGI+/uwAPpzVZGbcRIqszcIACpz3JA/nnH0
oAEEu9o2hiBC8gxlgTzz7/WphDJKqhZWBYHGwY5JHQnJ7etRzM8KeYsgbI+6w5APU46+n5U
0SySvskIbcxHAHbgdKAI5A6sFMRT8CTkZ/n7VE0S7Q3DMB1Y5Y5+tXFZ2XYMuyKMLuPPv/A
DzxULKCULHD4bBzn6ngZPGPTFACPGmeMKSQVbPt09T3NLbRJMTFLsG8k5fmiNVRjlSsgIwy
k5HofWrMLS2VytzEczL8yllDHn17A/mRxQB0fh94E1Nbm0N3Z2cKhvOYqHaQYDRqcEMOS23
vgCvXrMMqOjghg2Tlt3Xn0H6V5ToCi4BhmnRoRatL5KzhImdflBdM4PBJIPXb3r1HSlnjso
4ro5uERRI2MbjjqfU+9AF6iiigArKuJY5L6WG2CLOIyZpuBtGOAT19/bitWq8FpFaxFIEC5
JYnHLMe596AOP1Gx3C3eGEvKIwXbdv3H+Ik9uQarCP91t25ySQu7II9en/163b62AuWX7W8
UiqV6hdyNk9RxwfXrWBG6QiSEbTIjYyQcNnOO3TrQAqoRDlUL7htUqoJyD3GOfpXkXxS8Y6
qmuXOgWk721ikCx3ChQDNvUMcnGQMEDHHf1r0vxN4hj8M+HZL24Kbgm23jBIaRzwOvUDqfa
vFdA8Nax4+16S6u5XETNvur2XgY6bU9TgYAHAwO1AF74Y+BT4n1UX19CW0u1YZQj/j4f8Au
f7o6n8u9fQsNjHEQsIQJhVUAfu1A44GPbgc1l6daWOjWFrYaam21hjIES8sgznJHUnPJPqS
a247uQRBDwwJ+Uv1Hrx1oAkNsynAldH+9uyQF9MCo3dhEiuWeVCNzDo3qRz26EUrTlcJ8hR
kzuQj5QD246+1Ik6vtllXBMn38dR6Z5oA8r+OPiNrXw3aaHBIY5L2UtMqkYESc7eOxYj8q8
Ehtp9Qvora1jaW4nkWKKNerMTgD867j4wazHq3j6eODPl6fGtpnOcspJb8ixH/AAGus+B3h
WGVJ/EtxCksiu1vbLKv3MAFpFPrk7Rj0agDsrTwzZeEvCmlaOHcTkM87RgMZpWUbz+iqO+F
qNrqO7khRYhIvCsR1B5OAB0/z61v+LYrdjCJYgXj3bSJCCc4BGR0OMc/41yJaTKwkmNc/eA
wePXH05oA07n900QhIHAILrlXHY57jOePavBtbujqvjW9nZsB7sqGY5wqnb/IV63qF/Pa6Z
eTeb8kNuzK3zEDAJ59OenHUV4rpsRnujuG5vKdj9cdaAJXkxaagE5R541ypwMZYgY99ufwq
vBG1xcQwIRvlcIufUnFM3sICmflaRTj3UN/8X+tdR8O7cy+KRdNEJIbG1nun3DKgoh2k5/2
iMfpQB0PwjZkvdVwNw2xqAMEs2WIGDxjAb8q9mN6ot1ZocI/QR4BzxwD264z796+f/hncOP
E9vGHKrIju4HQsEwv/oTfnXtb3M0TNMqmOQryuGO3kdOuKANtJhLkna7kZwWByoOOcDA/r+
Feb/F6XPh60yoOL1FI3A5URyZwevXH0rvBLKsTSxBlkIP3QfvY69gBXnvxdjaPw5pAdcfv2
bGwA8rySQeeaAPIGjYFgMn6elIvKfQ1NEZdkwQjCRl2PQhehx7HPSoFkDs2xdqk8LnOPxoA
fsGCfXtVc8SAHHBq7kBAcduKq+TJPc7YYy7BHkIHZUUsx/BVJ/CgCuwPWhv4SO4zTiP1ph+
5gnpQBJcov2hztAzzxUBG0YABzzmp7gqvlkHOY1J+tQMeQcdewoAjbpkU9TmVH/vHn696TH
HvSICTs65PH1oAnVcM4xz0xTStJkhgT1zhh6VMRlc4570AQsrIcEEGkqRuTySaZQAdQSBjn
oKAMjPoeaBwcetPhPzMuMhlIoA7XxmCPCPhQZA223OCflyiH+lcWCc8HafT1rq/Fd+brw9o
0C+WEg+UYyW/1YH4CuU27lBA4PGCO/fH+FACEkHepwynP0qRVkmnkyx8yT58H+MnnH61CeM
9akduY2zyUGTnpgkf4UAdJ4Y09pxPdKhDL8keMAr6jJ5HYcVm+ILTy7kSgfe+U/MDyP8AP6
V1tijW2kW26I5kQSHchJZiMnP1OeTVPUrSPULa4jiMW8jcgY9xzgf/AFyetAHDDGMHAHrjk
VIsj2twpiIJQK2HHBOM9PqeD+PFN++oGTnHAP8An1qa3iW4V4zxKBlD9OooA9U0HxJdapoU
CytPKwPkGeciR+u7k/iBk9gMmrnl+YyO0YKuSN6jJGD+Vc14UtzDoCGR3DSSsQCmQhB2kH8
jXQqWXH+sZWBVmKghh9e46UAWVQtHI+0lm4RFOeM8ZH+PTn2qSaPahgwu8EhvmyuB6HnNRI
DbnLgdMrGT+uB06UPM/nPKo8sltrIBy3HTPp0oAjIMLNHIQygg4GOCeBj346UoUhztDbsEA
t8x7/hRKVVmSRSG+9s2M2OOnp/+uooiZWYB2ZAoy7dcfTr+lAEzRSSqd6MISNzMqkBT0yT2
pq/MQZJC55+cNj8PfjHp0pCzBmDyfP02Dg/T6jFQNKXZgS5DfKQHILccZoAnyqKZfN8xDzu
yXx6hj/gKbiNOCPLHG3Ixnpjg/wBeeapySXBZMOwVDwELNjjnrzz+VSRO8kh35wCGPTcD29
B+dAFmZ44JAEmwQS8uVBznsOOnr68UwoS24MAobhj8xGPT/Dv+FOhiZlCNvEu4/ebO7PcL/
jT2iLOvDFQu5iVz+v8AnvQA0P5ShVUq33sgc+xA/PFNhdYcvt3K3yhgDyT/ACxUjQRw7XAI
LrkIwzg+vb6d6SEuWAWPBzggKG2e59R7UAdZ4Qs7D7SDfCTdvEMqTEoqbjxk9STgjGMcjNe
r2M8U9rG8DiSPaNrDoa8q0JzcTIts6efcP5TBoWYvu3Mx+gAI644HevVrFYo7OKOHARF2gB
s49s0AWKKKKAI5plggkmfOyNSzbQScAZ4A61mP4k0tLBLwXAdZANscfzOT6YH/AOqtesBvC
tq+sPeyuJYXLM1vJGGG498/Xn+tADhrmj3VrLLMwiP3DHJgO/XGADz1OK4y8nke5LrvjgGd
oLDIAPfnPA713Ev9kaBaPHsjQS5Kw5y0nsAeo/QZrzrWootSjuIpYP3EzFniRioIJzgMMcd
sfzFAHAXNjqnxD8SSSXVxJHodlM0cEijG9c4+TPVmxnPQfpXqGkW1npGm21jYqi2cOQsbvz
ySTyeepJ/MVl2Lw2kCxCFVgjXaFRumP4R6Y/SpJpGkjyrNGM/Kp2gsO4yM0AdItwkZSMny2
HOSeFP4DAzn8qbPfBX4VfkY/N2x2x2PrisuO4VFRJpPLwDnEnYnv/8AXqa88sAeaeCQWVQB
tGM8H/PegDQnljDHYmxT8xLNjOeM4P8AnmsPxf4iPhnwvdalFKRNGuyBX53SnhTjocZzj0B
rTgkL2sYaXzBgDccHn37GvHfifdaj4g8aw+E9PUlLXaSjEBfMZdxcnsqowH50Act4J8MXHj
XxRsuXkNqr+ffT4OSCc4B/vMcgfie1fTuj2VpYaWun2cSRW1svl26Lg7V7AnuevXJ4z355P
wXoVh4W0tNMRGfzCHnnLj99JjGcZ4HAwPf1rroUWOfbMp8tlb5tu4ZznJ9MZ/WgDE8SIqG3
E7s0DBujAYPBU9OTx3rmzESjvtc+w4K/7RHHXpXa+Ims/wDR/tDRwrkjMiBt3foeP8K4qR/
NbzYFVINoxCvAHPJ/Tj8aAOV+IF2tj4T8jnzbqcRKf9kDLEk89MD8a8stHZJiVJBKkH6V2f
xRuJpNcsLZ3JjjtPMHpuZmBPT0Va4+0aJY5jIjHcAgIONuTk/yoAZJEyW0Uu3EbyMoPuAv+
Nd14ARI/B3ji9P+tisAkZPT5hJu/ktcZNGq6ZZsxP7ySVsY7ZUZB7/dP+TXpdnYronwCv7h
o1WfU/3hJ6sjSKq/hgZ4/rQByPgS9W18U2gWPYk0wRsHdhPLcMM9eSynj0r0vxlrd7YeGr2
WwuFiktVXZPGxLNlgD1JGMV5N4Ocr4q00jqsrdMZ+4fWvUfHkoPgW+RMR7YUDJnPO9aAF8O
a/qd7qeqQz33mLC9v5McyqQhKZPUdzg/4VH8W786l4TsLxkKyfbtuO3MbZ9h0HFUvBgWXW9
fG5kbNuVK44/d4PHQ9aZ8TG/wCKYt1TOx71X57kRuOefwoA8zDSTwN5jjbEm1RgA9uPf/61
V4/lYgDNWLMGSR4gu4uhwO4I5GPyqqHOTjHvQBc6xiprFP8AS5HC5xaXXH/bvJVSOTIAPSt
DTwJZJkzk/Zbrj6QOc/pQBksECptYsSuWBGAD/WojwGPtT2BUlTTCMqRQAmDJFGWbncUyeA
Pqa3PDfhx9Z162sjNb7DOqM3nqM5bHGTk/hWPDtNncK2cqyuB29M/qKfY301hdRz27lZI2D
Bh7HNAF/XNCl0e/mtS8UgjJ+ZJVbp16GscDDZ4Uqd2Sf0qWWaSc7pGLMO5qB/19qAFdi80p
PO4lqlilBBUDnsT1qIAGMPk7lOD9KQjYwKn3FAEzAZ6/jTDUrjBHfKg1GQQTnr/OgBmT19K
fE3lzqfQ00sSoXjAOegz+fWtnwzpY1bxFawyrmAfvZuuNq/T3wKAN7xTpjL4einAHmW8iLM
ARjBXAIAA9h3rjoZnjVkwHiZgzRtnDEe45B9xXtc9lbXGnTW0xEkd1EUd+gHTGeeorxWaB7
W5mt5T88TtG+OxBwTQA64t8YljO6KTLIT191P8AtDv+dQEjCY6jIPFTJnO3uWB25wGx/I+9
QSt+8LBWAJJweooA9D8rzLO2mVZfnjRmGcjOMgjnjFPWJl3zOAhQblLZIxjpxjBx7VraXDH
FpdlvVjIYkBbBGQAMD/69FzbwRWl0GDDdGxGG7jP6H86APJGfzH804Adi3HYmplyqxugAfJ
5U8kiqycIueRxkVLtZO+HHIIoA9O8MySXHh23nlkLEvIzMy4yxc5ORz064rb2kBU8qR/QKx
we+fw5/MVk+D44j4ftTGdiPIxHHQ8ZBPYZyOnaugcyIg/djf5mMY4+o/wD1d6AK8aPLcAof
LkJ27ieAD2OT9f8A61MitjnYu5os7QyndkfryT6ZrQ2Wk0bGUssuCx+T5gPfI9R1PP6YgYt
Gkoj3orH73f65Pfr0oAz7q2aNyszAhTyOSR7dSTRJHhWcGRgBlnztP4D0qy8sbSbFREVs/w
CsLKR9M8VCI/kLGJpAT8zoM454znjNAFF5jLMpiGVckM7Dk+5PbP0/GqhmaaR8HIDEqUB5/
P8AEVce2DkYXYkgL4IBx/h2H1FSR2QZQ7vsicZLsOp7/wAxQBWiZTLtjk3tjDKBuIB/Cr6I
yREQDYwJDqQDj0PTr+vNVwI1YRhUkVWyQoxn6559MH2q5B5RGJollJOVOT8nP/685oAkglX
Dqu53YgCQ8kgev/6z79qf5skZcttCEZHJBHpz/n8KhlG9f9am0cfKR8wzjg+h46egojiubq
VFgt5ZHfCbQMnPbt7fpQA6Obz8PJsjIxuJ4BH489Px5q/FHaCTdKjOcgERgk7DkE+nHy8Hj
kVTWyuopZGuLfbPHz5Wwrk98Edxwa07S6lt3QSSoFCMiEYJweW+X8Oef5UAaXhwStqlvbL9
lkCvgLtYfK2MncOnQDvgtXrcK7YUXGMKBjj+nFcR4NV50Ro7V4Y1yZDuJRmOPmUE5U4yOMj
jPXFdyoCqFHQD1zQAtFFFABRRRQBymqeEPt97cXlxqbAOcjfGPkXsucjgfh75OTXDakkunX
ktsWYtFldxBG7BxuHFewyuUQkIXPZVxk/nXl/i6LWLu486eNZ7aJtqGA/Kedp+XcWBJHIJx
xjrQBg/b1BQFSHJ4OACTxnjpUzeY0wmgkXa4H3iAMf/AK89fTrVbEv8UQCodmHXJBP3Se4q
fyDAGiuI3SUgAow5PGeFPbBB/WgC9HcB0V3mO9CVzuz0GBjp9Kvi4juEWOOIKxOcFd2OO/I
4xgd6wUnL7owhQr9xhIvXP93sK2LAzFhvhjclud2NyqPoKAJbqaaw0qS5t7f7RckGO3iHAZ
z0U8/KM859Ky9B8NLp0EuoXkqXetXJ8y9vEz85LHgA9AOBxgcZOK34LqIRtDuO48bTnBBOd
wGQcUSxqf3ZLuQS3PG7jnoOePpQBCuZ5E3unI9c8dR2rYtpC1lGRtYqdwZWLBueuB0+lZCe
UsIzF5QZcmMAAMQfUDj04xV61eOI4dSBKuX2gD8sHnGB1FADdfhi1G2gJV/MXfgxjdsbjPy
kcj8R161zkelwpJ5bsuGOFyuCBj+WSffitrxJKiJF5TlmLNvaMj5k64Oe2ea5XXNZW10i+1
ERr/o8BMbluSwGFH5sPyoA8f8AGepHU/FuoyB2eGKQwRE/3U+X+YJ/GsVP9Uw/2lOfwNM5O
STlj1PqacjYicZ6sDjHpn/GgDWlS51M6BpMSMu+NY4QcfMZJWyw9snv6HtXsPxajh0r4bQa
dagJbiaC3iXP8KAn8fu1xfgK3/tjxVpt64ka30bTY85Cgh8tgdOR8zEd+BWx8ZbtZNF0uPB
R5LlmK5JB2pjP/jw/SgDz7wXn/hLtL4GDKc7jx9xq9R8U6dcah4avNPtUxNKAEErY6MDjPr
geleV+EAG8VaWrHCmVucZ42t2r2JHeKNmWeUKp2hnwTkeo9MfTr7UAUPCmj3dlqOrS3cMZS
7ETRkSDOFTBJGc9e3X0qj8ULZ7TwZab+H/tEDHfHlv3/Kt+O6NtO8ykGRQGzI5PcdcYJHTv
6Vz3xZ1S5vfDdmHEZhF4pWRWwWPlvn5c/Xn/APXQB5fp5X7ZGJC/lsDuKNg4xyBVXOc85A6
H2p1pKkExcjf+7YqvbcQRz+dQK2PyoAsRnt61o6QcXs2c82d2OuP+XeSsxD8uR1FXNNb/AE
uRj/z6XQ/8gSUAV5VPWoRxVlgWXGOKgkUqSp4oAaoJ3pjqCPy5/pUeMc9qmX7wPr1pD3A+p
FAEGSDQeQae+FXBGTnIb2rU0bSxfSXjFQ8UNhNcnB+6VHGffNAGMpIJUfxDHNShyIG+VcMQ
pJQEjHIwe34daiPHSpN2bds9e/8AQ0ASqd0MR/2RTTngHt0NMRyI4x6qf50FiRzQAEcV6l8
OdGWHQpdVnib/AEligbHHlg8Dr3bNeWKruwRFLOxCqo7k8AV9Ky6CtpoEWl25AFsgjiTcDv
x03dNucZyOtAGcYY1gCxSRMWU8EhgVzxwOufWvH/GOmix8QzMjZiuh56t6MT84/wC+s/nXq
8mmwPKSrGJRGT8zEHgdhnjntXG+NdK87Smu97Ga1O9Uc/8ALM9QBj8evagDzvzDGVOFyOmQ
CPypHy0xXPU5P1qWSCSIr5sbqGAK5GAwIyMHvkVa0qP7bf29kbdHM11GBJzkZPKjtg+4P4U
Aeo2EgOnW4AVgka4C9VyBjAPf6daju4EWCfehx5TESdSflPGD0Oa6CLRr4JPLGkYty42RyE
fNzx1HHXp2p0mkg6TemaTbIsUmI41ztG0gAE89uemMUAeBRKgSMkHaRhv8/SraPFFDJE1rH
JKXVVndmBQA9QAccjg5B9sVAI3VCkibWIxtPBDAc5HarGm2T6rfQ6fEG825ZUXHYD7xOfQA
mgD1PwpYi00CzXcclXIZRuVtzMQefrW1LLM8aIrMI2PQMMKev4/rRHYQRRRqkLpFCm1E25K
jHqOP0/OpUfMDhSG3Z+YjBIB65xwCeKAIHdVjLRQs0RO7zHODnnnGeSewpV0m5nkhkBBjcb
/MDcfTn+LGMAcVowWYiX7TPlpAA2xiWRRwOgA9O3AqSe+2OTICrLkKpzyv+TQBi6hoT2sVz
NBd+bEh3qkg+ZR0J96xgUZ45A2UUDC528jHbpn/ADzXZR3XmZT5jvIHQgEdhj/IrnL/AE6O
KWPawAZjuV2OOp5GOlAFaO3ee48tnAK8sXA2jPOc9T16f4VbmgWGEKZY2bJy+3AJ45J6fzo
jLRq+MByQpJGCFAz39f8AJqGS58yNx5ZUKo2ALnj3x/npQAAMssio+d+TuBwT06/nwaSN5W
iK7syZO0n5RnvnpTodoYYPO0BlJAIH58Z5/KoGjMrlTOxHA3nnj09j/wDXoAc6ymRC5Tyz0
IGR7j1P4+tSWTXKXsLed5ZiYOJs/cx+Hf6HvUKmFcbmZWBIwq4PPXr9P0re0Gws9QhuHupp
RJGyssATc8gJOSigjpwePXpQBHeGWVZLl5JJriSXLFH3BgejeueDn0+Wn6db3q3clvB5UZJ
IkmlQEJ2yeM4w2Dx3z1FXpANQ1x4BdiAxy5t3hgJWWReVH97OSASc4P4VNpdg17NbwS2/ms
JfMmDRHcgLffHOWGcHPQeh7gHpOh2S21kkjInnuo3uvfgfgOnatWoreMxQIn90YqWgAoooo
AKKKKAGugdCpAIPauWGl711K2nuLuNLi9bb5Mi4ZW+b5d4+Xk4OD1FdXWdq9nJd6dcRwMiz
OuIy/AU545AyOe9AHFXkV1Z3Meo6gs90kCyeWXii3KACuD1yR34IJ5BxzWNouq2tzq1xDGo
iiuiYXGArSK52kDspAII+lb17davqkV1ZtqFvbjzfs8cgUhmnYA7N38MbZOOCegzxz5+zyQ
3JiWJRcwyNGwDYKMvJHAyCDn170AaF7atpt+6RTus0bsqgD5lI9cevpVi3vrqW8b/WTFx1y
OQVA5H6dO1Y5uZFui5VUbALKm8gdeeuOc5PXr+FQtezW939ohK4CfNsb5mP0I7fpQB1v2ue
KGPY+xcBdjOQRxjp7/h1p0V7Kzxm4WWRAmG46Y479PTnrgfjjW87+Ykkk6ZbIfD5x398c+l
TCaVbZyd7bgWJaQZPHPJ9D69qANe0mgWUBlZgo3sF2jJ7fKeT+XapmvHMflSRq6LlgFBJBz
0x1HSsJGYFmSMRsn3QG555GTkg59quQ3Xmlg8isy5LfLkqeuOvTn/61AEt/HHPGx/iWXClV
27hgHqf5d684+JWrSx6Rb6YrqsdzL5rovT5MHr9SK9FuPJWzTzMrtYqmxwueB068c968b+J
Uok8SQxKwPlWyhl3Z2sWY/y2/pQBykUSSLKXuI4dkZdQ4J8wgj5RgdTnvxxSRzSQxzNHIU3
KUJHdSDkfyqLaWRnyMD1PNSjDQusancdihepY4P8AXt70Aew/D20a2gvbyeIItxFaxosRHy
iOLkngcnfk+/rWD8XJmlbR8yl8eeMc9B5eD6Dqelei6DpiaXoljZxyKWhiGZDgguR345IOf
w4HSvNPi5P/AMTDSrRWDLFA7g5B+83PT/doA5TwuAfEunYDH5z91tp+63ftXqyXF5LNlGDv
IoHDBjuB7HqTj1OfXjNeT+F03+JdPQLljIcAnj7rV6qtw28rIwRgQSFXCg56gDkHtwR2oA0
o43eJcQuMr83RShyBjOPr1/8A1cz8UCH8KWxcsHF9GApGMDy5P8B3rrtODPKYTIxYsWchBk
9iGBOQCT756jNcl8T7aeDwghfyzCdSjKlDzny5c5B+nXkGgDyrT226hb524Ei53DIwSAc+2
DUbAJIyqcqGIH4GktiftMeOzDgjOeaknTZdSrggBzgEY4zxQAsfQn0q/pp/0yQjB/0S66j/
AKYSVRiyen4ir+lov2yXLY/0O6x9fs8lAESsQQCM56GkuMSYbo3SgHaMkcUxzvOPXmgCNAS
20+9OI6Z6Z6+n19qTOyUEg8HpnmlPySMrAkZIYA9RQAzjbtblQckdwPY103g8bLPxKT8yjS
Z9pHHJX/6wrmnwuMZK5yrd67PwBaC40jxgWIXy9JfA+qvz+lAHBsM89+9Ir7Q/oVIpx2j5M
MHGd+W4J9hjj9ajccZ9qAJF5hjOfUYpx6Z/CmRglBin7SD2+nrQBqeF5IYvF2jPOP3QvIt/
Gf4hzj619RTlon/fEoqksrZyCTnj6d/85r5JBKMrqcFSCD6HNfWMrxaggtn2bdzq+4kDGc9
Rn/Hjv0oAzddt/OgF4reW8aKoCZ247DHUfyrjdX8gaZeSXBHl+RIzArnGQcH88fnXoKPDdW
roUkigYEMsincuf72Oh569M9q88+IFn9h8OanGkhf5M5WMlQpIxk9jz16H0oA8Zhnlit2jW
RlSRQsi9m/D+vWt/wAExfafGWmxRF0zcBvLDEj5QW+vbjqfc1zgOeO1dx8LrNJPGAaXcrxW
7SoDlcgjbn6fNQB6xeX93bxtcuVZVBG1Y8sfbnj3z2xU0sksmiz7gnmvbuqHOCxKHnAxjPr
+lQTsfJnXlg+QRjIPX26f/XqH7YBJG8SO7NgNsX+Lgnjpg8+3pQB88qSFUk5bHOfpXpfw58
LAWya9cbTJIjLbxFsfLuIJ5HJODwO31rR/4VZYTandXV1dMYJpS8NpBwVBPzBzjOPp2xzXX
fYGitTHbwqkMIEaDcFxjsPQcYx7CgCvcugnm8nzI3cfM5Own0woqe1thJEzXDugiXMaLGxZ
sY6noB/XmkitIhskvgplODIgbIyfX6DAJ9jT575pkGPmdxgkD5cdvf2/AUAST3cbxOqSOiE
bUVUPc/XpVOWWFpJpX3jCkHdjj1JHp+PpUBkjE672Vm3Avg7Tgd8Ac/55ps+oxRpJDBGDvX
IKZyp5zyfX8+D0oAUmaBxHxsA/i9O24eh7Uk0hk+8FVF+UqyDqfXIqGR1m3sWKSgfKwfLbe
Bzjvn6dKjhglLMC5ViCSshJVs+56/55oArsRbl7ZWVU3bti4Jx/hTGKFnlZQgHHy5znngjO
M9KmnVDMGniZl27YwrAt6Y5/+v1qrKfLfJLK46ocZAH049Ont1oAjeSQqMuqoO2B079v50y
EQTpGqYkYZO0JnGe2fwqZF852CDKqNyvgY7dPU/1HenogR9zsmAc8kBee+Tn8P5eoBHJISi
uVcKGBUyHGBzk57D6CpBsESkOiEEEhASrc+5INWrO0kvALWGEv0LMOmCeWYnoBx19+lbum6
HBptzDdXOoweWHzC4ieYFgMEbB1OWUgk4+UnnigB+k2l3/wj/2mdJ3iN0qq0QDNHkHcVORy
TtX0wTxnGO28N2091ILi9t7ZJLdRHDJbhhlDk4yxLZB6g1Si0iOfXUmf7Ut2NwknEO2KUEj
DqQWA6jr1PPGK6+0srezU+RCke4knaMZJOTQBZooooAKKKKACiiigAooooAyZNJto9SfUUt
IGuxgI7uU4zznAIJHUHHtxXC+MPCN3e39zqEL3UsjsWRYY1kyuBjJyNuOQMA5A7nk+mzIZI
mUEAkYyRnFcfcx3mheI4Zlume2u12G3CgKoRABuc5PUkjAUfnQB5LfWN9pE72t7E0DR/wDL
N1BJz2B6e9RNbksXJHmAAlAm/oOv05/nXaXdpb6xYyPPqztJBEZIjMgaSdF46DGdwCt1JAw
D03Hlr7T0s7gRfaeRFHIGlj+b5kVjgcHqf1oAjxNDEsZ4VW2qxQYLdcDk+o71bgmWMNLIqq
BjDbgoJxn05POcVmBW/wBXlSSucjjPPufWpl2y3HltMV34f5j8qt/nOMen0yAacM0kxRVgk
PcZXAU5PU8/lz3pYpn83ZbvEi8jaSeD375J561jmeG0flTIzAkFzkrnj/6/TvSwzRSIJQ6q
d2GDnjp1746dKAOwtbm1hWZpZlfeg3qVDgv3AOOOMfN74xXz9r2pHWNevr8qUE0pKJ/dUcA
fkK9P1HVW0rw/fX4ZI5yywwFzuVnYMeO/A56/nXkAGB1P40ANIrsPh94dbWddimcr9ntZBK
Vb/loy84H0yprjycDnpXs/g2Iad4WtbUMI5XPmOXYLvd8HA69Bge/FAHaqpwojAKkDcFfJz
zjvjr2968Q+J1ys/jadFORBBFFnGD03ev8AtV6/ZzzTxmKUozxAlS3Pfjpxnkc/yrwjxReD
UfFmqXQXCtcsAM5wAdv9KAF8NbP+EksDICU3ncFGTjaa9dihtJo2G5JSqlZOOMcHBUdsV5L
4WYJ4o09iQoEhOcA4+U+tesTzSTMpkKSR9IxHjv1479qANHSpUinQea8YxlcvtHPIGenXt+
VYHxbvFl8LR2rOplGoRSBCRuUGOXIxgYGfX8K0EjLunA5G0hWwE5xyCeCciuZ+IULweF4om
Ysov0xuHzfcl688/j60AeZQjE6Hngg8dqsXagXcgDKRxypyCcCksiq3sTP0U7sZxnHPWlkk
a4uJJZD88hLNxjkmgBsajGcn8q0dKG25mbGf9EugCf8ArhJ/SqKrxxWt4eiEuqPHlvmsrwc
Dn/j1loAzFG40hTaSMZp6CPyXdpdsi4Kpj7+evPbFNbO855+lADXw0YbuOD/SkkBLBv7wBp
TwD7ikA3RDA+6aAGYIjG4HY3I9PTIr0f4V2/n+HfHHyFs6aYwcAgZjlyff1x7V5u4wCfbNf
SXwc8MW+k+ATc36kyawPPmRhhRCQVQe+Rlv+Be1AHzMxLbH6lgM/Wmt91vpW54r0CTwt4p1
DRZSXFrNiNyMb4yMqfxUisSRRtJXkY59qAJbY5gdcZPDA+lK2AAPyptvlYm91pC1AAT3HB9
a+q5nzNEsausaZKDjB4wfT6V8oOTt/pX1GzxmExwqyvMxUSNHgRjPJI6kUAeZ+Lrlm8aWcs
niaPTpIVhdLfZMQGPJPyqQcnr+tdB8RJQ+g61EIfLaMbSQcAjcByM+vfvz0riPiObaH4gRr
JFcO4igwVkVMe2Np/nXpPxG0+2uPBOrXxwl1FF8yg5I+ZQQw7UAfPnbg/4ivSvg/wCdcarf
xtIzQx24CqedrM3GD1UHHPavNUHm/L3UZyK9w+BsH2PSdTv9jebc3UcKtj5diDJ56Dl6AOs
Swumd0ZD8x+YFsED61Nb6A8kceTjGCqxjoO+SDWsZpre7WNdgad8qqj7vc5Y+vpitmAJuRG
VRu+8Ow9OOf/rUAcbqTppc7wFCX3ZLspy/v7nNUEvJ5bDgBfNySdwzjOcZ/X8e9dX4oeMWU
ciDeQ2MqMhR6ntXFykpGwLDGRvXGOp64x70ALc3KRRxurPsc7dypkA+hPWohGgcNt3E4UEF
iST1xj61IZlhIUAIrggMDnI79f6imlv9HWRCSScjIwRzg8dD3/8A1YoAd5EUOAxBKnIDZHI
Pf1HHXpz3xTpXiupAxlDAgAbT0wT34HvVLYzSs2/AUYCgEEjt2OB7UpAhQsgCkcggck9Me1
AFe6RVnwDlRl+CHH4sMf0qHzw7oSTGeBvWTIf0HoPzqCGeQn5VYAA78jp3POP0pZ0YoY1iX
D/NnZyR1GBQBZefa2EkBVjklR1Hv179SD6VU/czzuWkVWx1KlQSM8Dr3/yKTzU2qWB3Jyq+
h9B2/wAKckbyDcV3becHpj/D8qAJD5OwMhZio/g42+rYx/nFLDaTXFwIYjN5rDKgvgkZ7Hu
Ku6ZoN/rF0yxRBFQpvkPIXPAOM/l+P4dnZ+DJLIT+XcO8zZDM8YAwCMjrj5ufbrnOaAMZ4h
ZxweX5dr5iGOZ4AXjkI+82VY5YAZ49WrobHSbe5s4ILO7DRrIjwyqg81tuTubnoN3A46YxW
pD4btrO6e5tYUE+xViQcLD2bHUDO7oc9K27exMTKzSs+FUYwAARnJGPXPP0FABZQNGzNuAQ
87ADjOOoyeB7f5N2kAwKWgAooooAKKKKACiiigAooooAKiuIRPCycAkHaSM4PrUtFAHJ6no
kEd0s/lupjiZbby8BFk3GQMFA4Ofz5z0rhb+0SXUbjV9Uk+0RyBlLsdqhgNo6AkjIOCFxwP
pXsjrvUqSRkYyDgisGfw1D5ySRyyxqkqvGI22+UNoVgp6gEDnGOSeeaAPIruwjhErQz4WP5
1UOHDDPcjHOc8Y5wfSqhitmtrWZJ4pJCTvVEORz1/ya7PUNKuG1SeWSBmkLmRQwE7NjsRwG
4ZQOp44zjFcvqGi3SaxcfY4I3McZmComQVKg5GSdxG4fjnpigDHlKvdJgbSFGMtk9SffPem
SWwSPIK54KYOSc8cccdO/NPaKaC4ZZUZDyGAUMcdM/TOfTpUUv+kyMVk3BR8rDGT+GB7/AO
eaAOT8ZXrH7PYgMEDmfOTg9VHH5/5Ncp15z71seJbuO61d/L3ERARnd6jr+Gc1kBsKenIoA
uaNp51TWbWzyQrtuYgZwo5P8q9ZFz5QMiMjHG0hVIHXjgDr7jnpXFeB9O+ebUWRnIIiQLkY
7k7h36V3j2Mt3DIjuCSd4Pl5LD0HOMc9PpQBWWZoLM6iUQmNjtVhhm7k+teNM7TzPM3V2Ln
nuTmvUPEDNZ6Bey+aBtRk8tkAO5uBj/PavL4mKMGXgqQQfcUAanh2IzeIrGOPlmkIGcf3T6
16pZXBgZ1f51PyiMtlSc9h2+nvXl2gMzeJbJ85dpSencg16Q51BbhN4ZHVsb1yxPYknv6fj
QBq/Z4ZYcBm+9j/AFZwB9MdvXtxXN/ELL+GYcqxVb+NEfPyjEcmQOPp9K6vTrtZ94lDL8wL
EdTzjHJ5B64+lct8RVhTRopFlSbF6iFOMDEcvocZ/KgDzSBcSqScc9aXHSlhJ2uOCDjP4UH
6dKAHpwN1dP4Bt0u/GtlBIWEckVyrFRk/NbyL/Wubj+5g4wa7X4WWv2jxzbcqBHGzsWHAHA
P86AOEKFFAJyVO3PrjvSmruvW32HxDqln2gvJUGBjgOccduMVS/hB9qAEPr1FIvyll9RwaU
dKAoKtnqoyPzoAt6Jpw1jX9O0ttwF3dRwEqMkB2AJ/AEn8K+yLKFIo/JjTy412IkYOFVVGA
B64/Wvnj4JeHl1DxVLrM6jyNOAWME4DTSAgc9toyfxFfRyASusu9GjZeG4OR9e/9KAPC/wB
oHwyqTWXii2BPItLrC8Z5ZG/mv5V4hjduKHacHIr7B+Ienw614B13T2G+QWxeGMD5mkUb0x
nrkgD86+PEBbGOmM0AOGVCIO64ph4NLH/AehBz+dIelADX4Un9K+o5baRwkkDMCMrtkQFWA
7dgD19/evlxuEP0r6omUu7yCTyh5bEoSRtU/Xrn1wM0AePePdaitvGqRjTNPnUxQnzLqIu/
4nI/lXoXxBkdvAeryBMI8QVsSFv41wT74+v1q0ltp6wNLKIzIq/KXhG4EcjqMn9KzPHdwB4
A1JUAzJHljnJwWGe/HNAHgUZOSBnJ6Yr6Q+E9oLL4fWewsXleS4PUclivb2Ar5wt13O7ZwU
Uv+VfVXg6BR4M0LaDGRp0DY75KKT+ZJ/OgDUnnMfkEMuUbhiucZ44/P+dIt0q3IjUOULcNj
OPQ57elPlTzYDlGaNP++Qc/xDNQ/KgjbbJ5uQRGDgfXJ4oAdqDQzaeYfvE5A3H5S3bOOuR7
Vxbwh3JVmVF6gIeePUg5/Cuymj32b5JCg/X8MjoMcn9a5q7smgYyWqME3fOgQk4wPf2J9v0
oAzlgUIFyGjBBGRycdz7f41MBgKqbVUJ85MnKZ6cVIAISRuSNj3ByCe2QOv8AnihhHLM+0e
YSBlkTHIzg0AZZYhTJ5srMrEAE4UnoSeenanAyqdszncwwDgEAdicjPqKtrprzWrOypKxUg
nPRR3//AFVXRGj4ON+Ou08/r17DFAGa5/eELu/djaAU5U+p6e9IiBnHmNISBkHzOGx26cfn
U72nAyBubAwex5IBB+h/KtnT/DMupSBZZbeIoqtl1BVwSeBjPIwx/KgDIsbF55N8MTSR/cy
E5GTgD88jPPPeu10vwfaeV5tzmVBIqKCnDdVzu64BZSc+ldRo+jJawARp9m8qTISNic/KQc
n+LOc+xrYt7SO3LmMyYbHDOSAAMcDtQBn2eg21tGFHIRi0YUBAucE4245yucnPU/StQQRjd
8ind1yOtSUtADdg5wAM89O9OoooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAKVzpsN
zcLO6/Mpzx/EPT/PaueXw41rc3S2iIpnQeQDGCtucnJBI68n3xXXUxo1c5ZQeCPwNAHjXiX
QJYYbWS2CugZYWhDFnRh0BHbgDv39DgcLqUp062ubiWRlWNT5bY4Y9B068/zr6LutCtpcSR
wQGZWZ1aRNwy2AxI75HH0x6Vyfir4dWWpaXeQWEdtHdTc2yXAby1I5I+XnHyjHBxyB1oA+V
EmlSRZQ5WXcJA/cMDnP5066uJr26murmUyTzO0ksjfxMeSTXrs/wn+0CO3tglzM+2dDZygg
wOmA5LBACHjb5QDndjjGawD8NryLX/7KmeEsJEEgjydqlj984+UnBUHoT0J5wAdD8PdJNho
i+b5fnTBpSGUtt3AcEdDxt612UalY2KBCTkquCAvqAeuMf1pljYPFbMWERdWKAA4YAYG3Bx
83XjHenJAkEkvmxjJ+4HYDPXOc89PTNAHB/E26gTw0sRSLzp7lRGVXBCgZPPfsPx615SoH2
cKVw2SwbPUcDH6V6T8XtxTRSWG1jOwwThgPLwRx3ya82xtGM56EGgDZ8Igt4psMDJDlsf8A
AT/jXqV1A/ngDzArDcDtxsUH8vx4968u8HSCLxfprnG0SNnJxxtavW42nLEqIpVckupJZQc
g9OxwB347+lADnz5Q2xxTYwS7qMNx3xj0rmviNvXwrbKFZUa8ibG75SfKkyQvQenqa6Yzus
7yR20juucySHGWz7cd/wAa5f4izt/wiNnEyYzeh+vbY4/DrQB5rGrCPzMfLu259/SlYDG4d
KuaTNalZYL3zPs8gPzIMmN+AHx3A7gdRj0qG/s5tOu3tp+SMEMBw6noR9aAGxn5CCBhuhPr
Xf8Awshdb7U79WVfKhjhUs2BuaQNkn0xGc/WvOUclvLAyc8V6t8PdKmt/Dr30sixx3su4Bs
5K7cDjH1P0IoA4v4hhE+IGsPGoEc0qzJgYGGVTn881zobKV1XxE08xajb6gsm9ZkEUmP4XX
OBn6fyrkFbgUAS/jQW4xjqMGo808dPpzQB9JfCnTU0jwLp5WNnkvR9smkXgDdyoz7KB+Rrv
1u181clQEHBcZI9Tkf54rgvhhqQ1P4b6atxk+TvtBnodhOM+3IrqpmLLxjau3GAM470AXbr
e43HYV45Hzceor5P8ZaKvh7xfrOmKQUinJjwPuqwDgfgGA/CvpxbgFREpw/3duM7R6kjsPX
/AAr5e8Z6k+peNNZuGyFa6ZAD6J8g/RaAMCLgDPTAJH40beo4oRSdqjqTipMB2K5wc5BoAh
YcGvpy6u1gtwGkD7umTgkY6YODz6dK+ZepGB3H86+kQS+sJJcFcIRiNFBAHUA54z60ALb3c
TwyxOwG19qMhIyMZwCOTWN44mjm8CaqikL8nm7S3IJYDH1I54zmtTXXt0vmmt9jLsVgrZBz
059T0Ga5rxU00ng7WZXCqnkgYHHVgQMf5xQB5DpNlLqerW+nW6/vLyVYV46bjjNfXdpax2s
CWsbFIolWNQPugAYAHp/Ovnf4Q6M+oeLBqJQmLT48r/10Iwv6ZP5V9CJM8kXmOuATyEP8XT
gfyoAnX7UsJt3Lg8gYORgMcZzzwMc+vpVeRfmy5R9gySy4G72xnmmfvLdlaTzAqlQzhQfwJ
zx61NMY7lVZvMDKz7gMYLenXpQBHMyvbOAWLHICvng9uTWU0RcodoHIwB29SP5VpSISq7Mg
jJ259v5VVkWRjhOM9WUAg8eh/GgDIvbcSM3G5R3X17VVgwITLIu0s+eOnHHPtxWpqbm2hkB
+UEZweMn3rNhiMqLEh2gcuxztAJ457GgBRIJYXSJVQkbVZTgY4PXrmsqYIsxEa7nGCcg/N7
A++BzW5Gix8lY4yTtycYGO4HvzyfenpC4UI8glYvljtH3MeoJ9en0oAx7G3mlnDwZ8wL8u7
ORnPT8M9Oa7nQIbZo1cL5NxuLqVl3nyztRiRg8EgYB9Ko6No9xFcQ4td+WLSOyja0WBjAHG
4n+Xauh02xkhfeGVl8xnMqjDSZ4G7HGRgZP+JoA2LOJbe3WFEdEjyoVgOPyq0KaoIzkDGeK
dQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFNdFkRlYAhhgg+l
OooAypvD2nSRSpFbx2xlVUeS3RUcqDnbnHTkjH+0fWqV1pDP5iLE2JlRJdnCrtLMGjHY/Nj
rxgcCuipGUMMEdRigDl5dPdJYBFcI3zCMCdOZB9QMbvlPPsTVS80yFrZ7gI03zGMDBLEnOT
kHge/tXWPaRsGwvUqQB2x0x9OtVrm0kbbtjQ93ZcAk+uPxoA+a/i1cWsetf2d5Enmw20ZVn
b7pZ8nvz8oFecbcsq54zx9K+hvFfgvVNav9USW2glF+8a28qLJuhhjPz9VPzZK8DGQSQOte
a23guazV7iSwu3a2WTz4JUVfkCEltz4UdRgYJOOOQQADC0nTrnTNasbqT5cMzMpUh4xt43K
cYzuHtz1r0bT9TeMGGZVk3E7flyc4GV7ZH69axNA0t57s2kmsrNFb2bXcb+ayhlBUFNpB4Y
uOuMlAe1dzJ4atdet4Lu3g+zuxKIsChhEirwDtyS2B3+YkcdcAApx3QkOd+5mw5MbAYA+Xg
Eeh74rlPidNE3h7Tlj2D/AEjIVD8u3acHp3zmugbTb6zQy3Fq6W6yFVlaMbWKn+LnII7g/w
D165D4hzx3Om2hhQYWcgsWBY5GcEjj+tAHn6lk2kEqeorR85byx+zBY1kR98fynI65QdsHg
j0PHfIim068tkCXlvNbjkI0iEAsDgrn26H0qyui6ja6Qmtz2gbS5JzbM4lUneASQQDuBwMg
kAdPWgCvoUS3niCygckLI/JHJxg17LBdW9rp0a2m0ogVEwcgbcDAJAGcAj64ryzwvpkx8QJ
cfvPIjjMiyKM5DZVenQkZ4rukk2ybbedNqEkjbk9MZIBOetAGf4tlW88O3dvHbp5y4lYqBw
Ac/icZFeZKeBXpt0rQ7lmnXY4PylRkZ9R1/wD115zeWrWV7LbnnY3yn1XsfyoAjII6+lTFD
G7K3XlcehxUKnPHb+VWpTvEEhAA2KDj/ZOP6UAe/fBa7/4t95YAzHeTgDrn7pz+tdT4q1eD
QfDtxqd2srwxMu6OArliSFA5PuM+nv0rivg6v/FEzAK2/wC3SkEHqML0966vxv8AbT4Gul0
+18+8EsflxSwLKD8y5ypGDxmgCPw3q8OvaNBrdpFJ5DswUTkBkZWIPQ9OD3/CvmjXGLeI9V
dgPmvJicdvnNfTvgVrhPAls2qWqWt95zlo0gWIBd55CKAOV/Ovn6PQjrXjh7WNj5VxqNx5u
BzHEsmWOfoaAOV5Xa/Ycj8KQ+lTS28lvNJDMmySNjHIh/hYHBH50yRfnP5/nzQA4pvRJM8s
2Cc8fT8q+hUkjFy/lspdCzSBW64HXHTrXz1EwUlWXKPgH1BzwRXuMaiGdLcIGf5juRShyf5
9unGDQBZuYJdQuENxIjyiIFZV6qB1yDj6mobnRZdZtbzSXmMcd3H5RmVQeQcqRzkjP0+vem
C5M7RoYcjOYyGwScd8deuDWvpM0kd1biVGUBm4G3t1APr7H8M0AYngXR10bUrvS8iWRAQ7K
cCRw2GP09PavSmYojKmyM578FR3PXr6DmuH8PxxXvjTVRvZYmkkKkLjjzM9+grs3miWN/kR
wigBn59x+P8AP8aAHyW8wKL5wEZzwp3k46ZH+PagTQKrxsm85KnHI465z/8AX4pIb0W5dlC
lw3z7um7vk+/v9atNarLudchS291YEEZ5/LH8qAKUZE0kku/k/KQqgkHHGfQYxT4w8qkq/w
AzsASwHHbIParASFPJJ8xY3f8A1hUfMxHcew9eoq8iDym8sefHj5N8ZHJIHBzx3oA5q6sPO
uhHvjXaf9bI2Vz1xkDvzVRtO+VXMn7ssf3SAlc/w59s+vf1rqp9J80RCONfLDlptrdT0GOf
r/8AWq0uhOLwXCSyJu2qVGAFUY7d8nPvQByVjZIZ4bmJTcESBmbZ8qAckE/j+v5b2n6BJHe
yXOOhKxhtpGMAqTg+ufy6d66K009LTzgiqBJJvx6cAY/TP1Jq4FA6AUAUrbTYoI2RVChxhg
D7k/1q4kaxqFUAAelOooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKK
KKACiiigAooooAKKKKACiiigBCoYEHoaqSaVYSoqtaQlUOVGwYB55x0/ib8zVyigDmn8G6Z
HeR3VvaxK6scnYv3SGBXGOF+boMfXms2HwFBHqO+Qs9puZzBwVyRwFPBHJ/DH4129FAHH2X
h2+2pa6h5U8TfNI5Hyg8/MvzZEh6lvVu+Kzdc8H2GoWttLJoks91FeI7tE4Roig4Cnblo24
UnGcNk8jj0KigDxPW/hrrd5osRu7kX2oTXLOLaTPkwAtuChi/OQGQEn/lpjPQ1cu/CV9caB
Hp8fhqys4wqGSSOZ3juQm4iAxsytGS5X5skYBy3SvYMUYoA+edO8G6t4a0y8i+zu0DXTtDI
ilgUxyNpBJAyw/DIz3y5ppHtHtgBIm793hRjIPJ4B6/56V9M4FYeseENF1sySXVrsnfGZ4W
KPkd8jr+OaAPBbHwzrOpsRYWzyuiCXy2IB2k8MmSMj3FZd94D17UvEsFvDp1ybpbd3Kzp5e
4pkgAsNpz27V9NaNo9vomnRWNu7vHEW2tIQW5OSOMD8hWjQB8byfDfxjFpEmrS+H7uO1QgN
5gCyckD/VE7zyR0WsWWGaO2jWWJohFlHDLg8nr+YI/CvtPVILiWymFsiSzYUxpI2wZBz94c
g8ce4FcB4q+HX/CTzQ280cdjZW8TiI24VMOzA7MfxAvzuOCOf71AGB8GFVvAUjPIE/06UYz
1OFwMflWt8TQJPAF+pZRl4fnYnAG9ewya6HwR4Rj0LQ3tPsEtiPtLSrA9yJjkqoJ3jsSD71
f8TeEYvEXhu+0oP5LTgFJSSdrKwYcZ6cYoA4D4ZRmTwVZwCfI3zYK5IPznpkA/p1rD8H+H5
7W91i/ntXLfbriJG2nlPMySfTO0fXFel+C/COoeF/D1vpc72s8sMkjecoOPmYkEA9xkflWh
b2UdnNLZXTRRQ3krPFa+ZjeScuR3J3HOKAPnH4leH5bDxN9vgilaG/BkOI8BJFwGX69D+Nc
+fC+tTWH22LTp3hQBZCoBKkED7vXHzLzjjNfXE3hy1u9/2qJXEoIljBKqQVxxjketULHQtU
t57Zp0sZ2t7Fo1nZSspl4VRvHOwqOeOvrxgA+SRo+onyz9kkCuxCsRhWIwTg9OAR+de22Ok
y3bQSiSNYt4YKpJwWB2jAB+92H416ZN4KsriPyXykCiRI4g7MgVuTkN6nr64HStptKtpEmD
RhTO++VkGC59/oABnrgUAeUJo3kQTrcK8Y+VGZlzjPQcYB7DHXJx71cisUs9RiEKMbjjyRN
tiEi9ABnjJ4/yMV6Qui2Udy1wkCiU7iGUlfvdQcHkcDtxisXUPB0WoR+XNPdsJQDdFpARJg
EAD0YHGD6daAPM7S1m02WW8EDeYJGEo85cshOSCOreoI4Nd+vEYdvKWBgphklTO9gABjrgY
7dq0U8GWRLBy4iddskTYIJUbVIxjbxzx7elb1vYx28MaKSdnG7ufrQBgQQKXKw7TJ97zyPz
GMYz9cGrCwO8ZKqZ3wcN5edpBA25z2GRzW4ltEi7QgxnOMdKk2gY46UAc/8A2K0yKGXB2cs
ex78Z6/pWkNPHm8s3k4UiMHCqR04/Kr+KKAI44VjHAyTjJP0qTFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUU
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUYoooAKKKKADFMeKOQoZI0Yo25CwztPTI9DyaKKAH
4ooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAK
KKKACiiigD//Z
</binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGQAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAJJRP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAAQCxAwERAAIRAQMRAf/EAG8AAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAKAQE
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAABAEQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAABAEg
EAAAAAAAAAAAAAAAAAAABAEwEAAAAAAAAAAAAAAAAAAABA/9oADAMBAAIQAxAAAACf8AAAA
AAAAAAA/9oACAECAAEFAT//2gAIAQMAAQUBP//aAAgBAQABBQE//9oACAECAgY/AT//2gAI
AQMCBj8BP//aAAgBAQEGPwE//9oACAECAwE/ED//2gAIAQMDAT8QP//aAAgBAQMBPxA//9l
OVEUyT0RFMw==
</binary>
</FictionBook>
Zerion Mini Shell 1.0