Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/1650.fb2
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<description>
<title-info>
<genre>antique</genre>
<author><first-name>Aldoux</first-name><last-name>Huxley</last-name></author>
<book-title>Konec civilizace</book-title>
<coverpage><image xlink:href="#_0.jpg" /></coverpage>
<lang>cs</lang>
</title-info>
<document-info>
<author><first-name>Aldoux</first-name><last-name>Huxley</last-name></author>
<program-used>calibre 2.55.0</program-used>
<date>15.8.2019</date>
<id>d9a64b37-fc48-4cf8-84fe-7b199d6ead4e</id>
<version>1.0</version>
</document-info>
<publish-info>
<year>0101</year>
</publish-info>
</description>
<body>
<section>
<p>Aldoux Huxley</p>
<p>Konec civilizace</p><empty-line /><p>aneb</p>
<p>Překrásný nový svět</p>
</section>
<section>
<p><strong>1</strong></p>
<p>Šedivá podsaditá budova, vysoká jen čtyřiatřicet pater. Nad hlavním vchodem nápis ÚSTŘEDNÍ LONDÝNSKÁ LÍHEŇ A STŘEDISKO PRO PREDESTINACI, na průčelí heslo Světového státu: KOMUNITA - IDENTITA - STABILITA.</p>
<p>Obrovská místnost v přízemí byla obrácena k severu. Působila studeně, třebaže venku bylo léto a v místnosti samé tropické vedro. Okny pronikalo neduživé, slabé světlo a hladově hledalo nějakého panáka, nějaký bledý stín akademické mumie. Ale naráželo jen na sklo a nikl a studeně se lesknoucí porcelán laboratoře. Chlad odpovídal chladu. Zaměstnanci měli na sobě bílé pláště a na rukách gumové rukavice v bledé barvě lidské pokožky. Světlo bylo mrazivé, mrtvé, tajemné. Jen žluté tubusy mikroskopů mu propůjčovaly trochu živosti, jak tak utkvívalo, podobné máslu, proužek za proužkem na lesklých válcích v dlouhém sledu řady pracovních stolů.</p>
<p>“A tady,” pravil ředitel, otvíraje dveře, “je oplodňovací sál.”</p>
<p>Když vstoupil, sklánělo se tři sta oplodňovačů v hlubokém soustředění nad svými nástroji. Ani vydechnutí, ani bezděčné pobrumlávání nebo pohvizdování nepřerušovalo ticho. Řediteli v patách putovala nervózně a poněkud zaraženě skupina novopečených studentů, mladičkých, růžolících zelenáčů. Všichni měli zápisníky a zoufale do nich čmárali, kdykoli velký muž promluvil. Přímo z úst velkého zvířete - to bylo zvláštní vyznamenání. Ř.L.P. londýnské ústředny si potrpěl na to, aby nové studenty osobně provedl jednotlivými odděleními.</p>
<p>“To jen abyste měli obecnou představu,” vykládal jim pokaždé. Studenti samozřejmě musí mít určitou obecnou představu, mají-li jednou své práci rozumět - jenomže zase ne příliš velkou, mají-li se stát co možná hodnými a šťastnými členy lidské společnosti. Neboť zvláštní, jak známo, přispívá ke zdatnosti a ke štěstí, kdežto obecné je pro mysl jen nutným zlem. Páteří lidstva nejsou filozofové, nýbrž kutilové, kteří si hrají s lupenkovou pilkou, a filatelisté.</p>
<p>“Zítra,” dodával ředitel a usmíval se s poněkud výhružnou blahovůlí, “se dáte do vážné práce. Na to obecné nebudete mít čas. Zatím…”</p>
<p>Zatím - to bylo zvláštní privilegium. Přímo z úst velkého zvířete do zápisníků. Mládenci čmárali jako diví.</p>
<p>Ředitel postoupil dále do sálu. Byl vysoký, spíše hubený, ale vzpřímený. Měl dlouhou bradu a silné, poněkud vyčnívající zuby. Plné, pěkně vykrojené rty je zakrývaly, jen když nemluvil. Starý, mladý? Třicet? Padesát? Pětapadesát? Těžko říci. Ale takovou otázku nikdo nevznesl. V tomto roce stability, v roce 632 po F., nikoho ani nenapadlo se na tohle ptát.</p>
<p>“Začnu od začátku,” pravil Ř.L.P. a obzvlášť svědomití studenti si poznamenali jeho záměr do svých sešitů: ‘Začínat od začátku!’</p>
<p>“Toto,” mávl rukou, Jsou inkubátory.” Otevřel izolační dvířka a ukázal jim navršené stojany s očíslovanými zkumavkami. “Týdenní příděl vajíček. Jsou udržována”, vysvětloval, “při teplotě krve, kdežto mužské gamety,” a otevřel jiná dvířka, “se musí udržovat při pětatřiceti místo při sedmatřiceti stupních. Normální teplota krve by je činila sterilními.” Berani zabalení v termogenu nezplodí žádná jehňata.</p>
<p>Opíraje se o inkubátory, popisoval jim stručně moderní oplodňovací proces, zatímco tužky zanechávaly na stránkách nečitelné stopy. Mluvil samozřejmě nejdříve o jeho chirurgickém úvodu, o “dobrovolné operaci v zájmu společnosti, nemluvě o prémii ve výši šesti měsíčních platů”, dotkl se v několika poznámkách způsobu, jak se vyňatý vaječník udržuje živý a v činnosti; přešel k otázce optimální teploty, obsahu solí a stupně viskozity; zmínil se o roztoku, v němž se uchovávají uvolněná a uzrálá vajíčka. Pak vedl své svěřence k pracovním stolům a ukazoval jim, jak se tekutina odsává ze zkumavek, jak se po kapkách zavádí na speciálně předehřátá podložní sklíčka a jak se pod mikroskopem zkoumá, není-li některé z vajíček abnormální, jak se vajíčka počítají a přenášejí do průlinčitých komůrek; jak (a nyní je vedl, aby viděli celý postup) se každá komůrka ponoří do teplého bujónu, v němž volně plavou spermie - v minimální koncentraci sto tisíc na jeden krychlový centimetr, zdůrazňoval; a jak se po deseti minutách nádoba vyjme z tekutiny a její obsah se opět prohlíží, a zůstane-li některé vajíčko neoplodněno, ponoří se znovu, je-li třeba, i několikrát; jak oplodněné vajíčko přichází zpátky do inkubátorů, kde alfy a bety zůstávají, až se definitivně přenesou do lahví, kdežto gamy, delty a epsilony se již za šestatřicet hodin znovu vyjmou a podrobí se procesu Bokanovského.</p>
<p>“Proces Bokanovského,” opakoval ředitel, a studenti si ta slova ve svých zápisnících podtrhli.</p>
<p>Jedno vajíčko, jedno embryo, jeden dospělý člověk - to je normální. Ale bokanovskyzované vajíčko pučí, proliferuje a dělí se. Osm až devadesát šest zárodků, a každý zárodek se vyvine v dokonale utvářené embryo a každé embryo v plnocenného dospělce. Devadesát šest lidských bytostí vyrůstá nyní tam, kde dříve rostla jen jediná. Pokrok.</p>
<p>“V podstatě,” uzavřel Ř.L.P., “se bokanovskyzace skládá ze sériového zastavování vývoje. Zarážíme normální růst a - což je dost paradoxní - vajíčko reaguje pučením.”</p>
<p>Reaguje pučením. Tužky byly pilné. Ředitel ukazoval - zvolna se pohybující pás unášel stojan se zkumavkami do velké kovové skříně, jiný stojan právě vyjížděl. Mechanismus tichounce bzučel.</p>
<p>“Za osm minut zkumavky projdou,” sdělil jim. Osm minut je krajní mez, po kterou vajíčko snese ozáření tvrdými X-paprsky. Pár jich zahyne; ze zbývajících se nejméně citlivá dělí na dvě, většina vyžene do čtyř zárodků a některá do osmi. Potom se všechno vrátí do inkubátorů, kde se zárodky začnou vyvíjet. Za dva dny se prudce zchladí a jejich vývin se zastaví. Dostaneme dva, čtyři až osm nových zárodků, a nato se jim dá téměř smrtelná dávka alkoholu. Vyženou znovu - zárodek ze zárodku - a potom se už nechají klidně vyvíjet, další zastavení vývinu by pro ně bylo osudné. A teď je původní vajíčko na nejlepší cestě, aby se z něho stalo osm až devadesát embryí - velkolepé zdokonalení přírody, to jistě uznáváte! Identičtí blíženci, nikoli ubohá dvojčata nebo trojčata jako za starých časů, kdy se rodila živá mláďata a kdy jen občas došlo k náhodnému dělení vajíčka; dnes to jsou celé tucty a kopy najednou.</p>
<p>“Kopy,” opakoval ředitel a široce rozpřáhl ruce, jako by rozdával dary. “Kopy.”</p>
<p>Avšak jeden ze studentů byl tak hloupý, že se zeptal, jaká je v tom vlastně výhoda.</p>
<p>“Ale milý chlapče!” obrátil se prudce k němu ředitel. “Což to nechápete? Opravdu to nechápete?” Pozvedl ruku. Jeho výraz byl slavnostní. “Bokanovského proces je jedním z hlavních nástrojů společenské stability.”</p>
<p>Hlavní nástroje společenské stability.</p>
<p>Standardní muži a ženy, v jednotných dávkách. Produkty jediného bokanovskyzovaného vajíčka poskytnou veškeré dělnictvo pro menší továrnu.</p>
<p>“Šestadevadesát identických sourozenců pracuje u šestadevadesáti identických strojů.” Hlas se mu málem zachvíval nadšením. “Teď tedy víte, jak to je. Poprvé v dějinách světa!” Citoval heslo planety: “Komunita - identita - stabilita.” Veliká slova. “Celý problém by byl vyřešen, kdybychom mohli vajíčka bokanovskyzovat donekonečna.”</p>
<p>Byl by vyřešen standardními gamami, neměnnými deltami a jednotnými epsilony. Milióny identických blíženců. Konečně byl princip hromadné výroby aplikován i v biologii.</p>
<p>“Ale bohužel,” zavrtěl ředitel hlavou, “nemůžeme bokanovskyzovat neomezeně.”</p>
<p>Zdá se, že šestadevadesát je horní mez a dvaasedmdesát dobrý průměr. Získat z jednoho a téhož vaječníku a z gamet téhož muže tolik identických blíženců, kolik je vůbec možné - to je to nejlepší (škoda, že jen to druhé nejlepší), co jsme dokázali. A i to bylo velmi obtížné.</p>
<p>Vždyť v přírodě to trvá třicet let, než dvě stě vajíček úplně dozraje. Ale naším úkolem je stabilizovat obyvatelstvo na jeho dnešním stavu. K čemu by to bylo, kdyby se celá čtvrtstoletí trousila po kapkách dvojčata?</p>
<p>Je zřejmé, že by to nebylo k ničemu. Podsnapova technika však nesmírně urychlila proces zrání. Nyní by se mohlo spolehlivě vypěstovat nejméně stopadesát zralých vajíček během dvou let. Oplodňujte, bokanovskyzujte - jinými slovy, násobte sedmdesáti dvěma, a dostanete v průměru téměř jedenáct tisíc bratrů a sester ve stopadesáti dávkách identických blíženců, všechny přibližně stejného věku, s rozptylem nejvýše dvou let.</p>
<p>“A ve výjimečných případech můžeme získat z jediného vaječníku i přes patnáct tisíc dospělých individuí.”</p>
<p>Kývl na světlovlasého, mladého, růžolícího muže, který šel zrovna kolem: “Pane Fostere!” Růžolící mladý muž přistoupil. “Pane Fostere, můžete nám říci nejvyšší údaj pro jednotlivý vaječník?”</p>
<p>“V této ústředně šestnáct tisíc dvanáct,” odpověděl pan Foster bez zaváhání. Mluvil velmi rychle, měl živé modré oči a zřejmě ho těšilo, že může uvádět čísla. “Šestnáct tisíc dvanáct, ve stu osmdesáti pěti dávkách identických blíženců. Bylo již ovšem dosaženo ještě mnohem lepších výsledků,” sypal dále ostošest, “a to v některých tropických ústřednách. Singapur produkoval často přes šestnáct tisíc pět set a Mombasa se teď přiblížila k sedmnácti tisícům. Mají totiž nezasloužené výhody. Měli byste vidět, jak černošský vaječník reaguje na hypofýzu! Je to překvapující, jste-li zvyklý pracovat s evropským materiálem. A přece,” pokračoval a zasmál se (ale v očích mu zasvitla chuť soupeřit a brada se vyzývavě vysunula), “a přece si myslíme, že je porazíme. Pracuji teď s báječným delta-minus vajíčkem, teprve osmnáct měsíců starým. Hotovo je již více než dvanáct tisíc sedm set dětí, částečně dekantovaných, částečně v embryonálním stavu. A pořád je ještě funkční. Ještě je porazíme.”</p>
<p>“Takový duch se mi líbí!” zahlaholil ředitel a poklepal panu Fosterovi na rameno. “Pojďte s námi, ať hoši pochytí něco z vašich odborných zkušeností.”</p>
<p>Pan Foster se skromně usmíval: “S radostí.” Šli dál.</p>
<p>V plnírně vládl harmonický spěch a spořádaná aktivita. Ze suterénu, kde je banka tělesných orgánů, malé zdviže bleskově vynášejí čerstvé kusy masa z pobřišnice sviní, nařezané v potřebné velikosti. Zasvištění a cvak! - dvířka zdviže se rozletí, plnič lahví jen natáhne ruku, přenese kus blány, uhladí a vpraví do láhve, a než je plná láhev na běžícím pásu z dosahu, opět zasvištění a cvak! a ze suterénu vyletí nový kus peritonea a je vpraven do další láhve, následující v tomto nekonečném procesí, které se pomalu sune na pásu.</p>
<p>Vedle plničů stojí matrikáři. Procesí se sune dál; vajíčka se jedno po druhém přenesou ze zkumavek do větších nádob; rutinovaný zářez do pobřišnicové blány, morula je uložena na místo, vše se zalije fyziologickým roztokem… a láhev pokračuje na své cestě k etiketářům. Dědičné vybavení, datum oplodnění, příslušnost ke skupině Bokanovského - všechny tyto údaje se přenášejí ze zkumavek na láhve. Už to není anonymní procesí, nýbrž procesí označkované a pojmenované, které teď postupuje pomalu otvorem ve zdi do sociálně predestinačního sálu.</p>
<p>Délka dvěstě dvacet metrů, šířka dvě stě, výška deset, ukázal nahoru. Studenti zvedli oči ke vzdálenému stropu, jako když pijí kuřata.</p>
<p>Tři patra polic: přízemí, první, galerie, druhá galerie.</p>
<p>Ocelová pavučina galerií se ztrácela ve tmě všemi směry. Tři červené přízraky opodál odtahovaly čile demižony z pohyblivých schodů.</p>
<p>Pohyblivé schody vedoucí ze sociálně predestinačního sálu.</p>
<p>Každá láhev může být umístěna na jedné z patnácti polic. Každá police - ačkoliv to není vidět - je vlastně běžící pás, který se pohybuje sotva znatelně, rychlostí třicet tři a jedna třetina centimetru za hodinu. Dvě stě šedesát sedm dní, každý den osm metrů. Celkem dvatisíce sto třicet šest metrů. Jeden okruh v přízemí, jeden na první galerii, půl okruhu na druhé, a dvoustého šedesátého sedmého dne se láhve dostanou na denní světlo, do dekantační místnosti. Dostanou se do tak zvané nezávislé existence.</p>
<p>“Ale mezitím,” uzavřel pan Foster, “s nimi ještě ledacos uděláme. Spoustu věcí.” Zasvěceně a triumfálně se zasmál.</p>
<p>“Takový duch se mi líbí,” poznamenal znovu ředitel. “Pojďme dál. Pane Fostere, všechno jim vyložte.”</p>
<p>A pan Foster vykládal.</p>
<p>Vykládal jim o růstu embrya na peritoneálním podloží. Dal jim ochutnat silnou krevní náhražku, jíž se embryo vyživuje. Vysvětlil, proč se musí stimulovat placentinem a thyroxinem. Pověděl jim o výtažku z corpus luteum. Ukázal jim jehly, jimiž se výtažek na každém dvanáctém metru mezi nulou a 2 040 automaticky vstřikuje do lahví. Mluvil o postupně zvyšovaných dávkách hypofyzárních hormonů, které se jim podávají na posledních šestadevadesáti metrech jejich putování. Popsal umělý mateřský krevní oběh, zaváděný do každé láhve po 112. metru. Ukázal jim rezervoár krevní náhražky a odstředivé čerpadlo, které udržuje tekutinu nad placentou v pohybu a žene ji syntetickými plícemi a filtrem pro odpadové zplodiny. Zmínil se o nepříjemném sklonu embryí k chudokrevnosti, který lze ovšem samozřejmě potlačit obrovskými dávkami výtažků z prasečích žaludků a z jater koňských fétů. Ukázal jim jednoduchý mechanismus, pomocí něhož se všechna embrya na každých osmi metrech v posledním dvousetmetrovém úseku společně přetřásají, aby si zvykla na pohyb. Upozornil na závažnost takzvaného dekantačního traumatu a vypočítal opatření, která vhodnou přípravou embryí snižují nebezpečný šok na nejmenší míru. Vyložil jim testování pohlaví, které se provádí okolo dvoustého metru. Vysvětlil systém značkování - T pro mužská individua, kroužek pro ženská a černý otazník v bílém poli pro ta, kterým je určeno zůstat neplodnými.</p>
<p>“Protože je samozřejmé,” pravil pan Foster, “že ve valné většině případů působí plodnost jenom potíže. Pro naše účely by zcela postačil jeden plodný vaječník z každých dvanácti set. My však chceme mít dobrý výběr. A také musíme mít samozřejmě pro jistotu vždycky něco do zásoby. Proto necháváme třicet procent ženských embryí vyvinout normálně. Ostatní dostávají na čtyřiadvacátém metru po celý zbytek oběhu dávku mužského hormonu. Výsledkem je, že se dekantují jako neplodná - co do ustrojení zcela normální (“až na to”, jak musil připustit, “že pak mají nepatrný sklon k růstu vousů”), ale zaručeně neplodné. “To nám konečně umožňuje,” pokračoval pan Foster, “překročit hranice pouhého otrockého napodobování přírody a dostat se do mnohem zajímavějšího světa lidské vynalézavosti.”</p>
<p>Zamnul si ruce. Je totiž samozřejmé, že se nespokojíme s pouhým líhnutím embryí - to přece umí každá kráva.</p>
<p>“Máme zde také predestinaci. Dekantujeme naše nemluvňata již jako socializované bytosti, jako alfy nebo epsilony, jako budoucí kanalizační dělníky nebo budoucí…” Chtěl říci ‘budoucí světové kontrolory’, ale opravil se a řekl ‘budoucí ředitele líhní.’</p>
<p>Ř.L.P. přijal tuto poklonu s úsměvem.</p>
<p>Míjeli 320. metr na polici 11. Mladý mechanik beta-minus hbitě seřizoval šroubovákem a francouzským klíčem čerpadlo krevní náhražky na láhvi unášené běžícím pásem. Jakmile otočil maticemi, bzukot elektrického motoru se o zlomek tónu snížil. Níž, níž… Poslední přitažení, pohled na otáčkoměr a hotovo. Postoupil o dva kroky podél řady a začal dělat totéž na dalším čerpadle.</p>
<p>“Snižuje počet otáček za minutu,” vysvětloval pan Foster. “Náhražka obíhá pomaleji. Prochází pak plícemi v delších intervalech a embryo dostává méně kyslíku. Není nad to, zmenšit přívod kyslíku, aby embryo bylo udržováno pod normálem.” Znovu si zamnul ruce.</p>
<p>“Ale proč chcete udržovat embryo pod normálem?” otázal se naivně jeden ze studentů.</p>
<p>“Osle!” přerušil ředitel dlouhou odmlku. “Copak vás nenapadlo, že epsilon-embryo musí mít nejen epsilon-původ, ale i epsilon-prostředí?</p>
<p>Zřejmě ho to nenapadlo. Byl z toho celý zmaten.</p>
<p>“Čím nižší kasta,” řekl pan Foster, “tím méně kyslíku. To působí především na mozek. Potom na kostru. Při sedmdesáti procentech normální dávky kyslíku dostanete trpaslíky. Při méně než sedmdesáti bezoké zrůdy. Které jsou zcela neužitečné,” uzavřel pan Foster.</p>
<p>Ale kdyby se (jeho hlas dostal důvěrný a horlivý nádech) našel postup, jímž by se zkrátila doba zrání, jaké by to bylo vítězství, jaké požehnání pro společnost!</p>
<p>“Připomeňte si koně.”</p>
<p>Připomněli si ho.</p>
<p>Zralý v šesti letech. Slon v deseti. Kdežto člověk ještě ani ve třinácti není pohlavně zralý a teprve ve dvaceti je plně vyvinut. Ovšem plodem zpožděného vývoje je zase lidská inteligence.</p>
<p>“Ale u epsilonů,” pravil pan Foster velmi správně, “lidskou inteligenci nepotřebujeme.”</p>
<p>Nepotřebovali ji a nevytvářeli ji. Ale i když rozum epsilona byl hotový v deseti letech, tělesná způsobilost k práci nastávala teprve v osmnácti. Dlouhá léta nezralosti, zbytečná a promarněná. Kdyby se fyzický vývoj mohl uspíšit tak, jako je tomu, řekněme, u krávy, jaká by to byla obrovská úspora pro komunitu!</p>
<p>“Obrovská,” mumlali studenti. Nadšení pana Fostera bylo nakažlivé.</p>
<p>Začal se vyjadřovat dosti odborně. Mluvil o abnormální endokrinní koordinaci, která způsobuje, že lidé rostou tak pomalu. Předpokládal, že příčinou toho je zárodečná mutace. Bylo by možné následky této zárodečné mutace odstranit? Mohlo by být individuální epsilon-embryo vhodným postupem přivedeno k témuž normálnímu vývoji, jaký je u psů a krav? V tom je ten problém. Zbývá ho jen vyřešit. Pilkington v Mombase vypěstoval individua, která byla pohlavně zralá ve čtyřech letech a zcela dospělá v šesti a půl. Vědecký triumf. Jenže společensky bezcenný. Šestiletí muži a ženy jsou příliš hloupí dokonce i pro práci epsilonů. To je proces, při němž se vyřeší buď všechno, nebo nic; buď se vám modifikace nepodaří vůbec, anebo změníte všechno. A tak se stále hledá ideální kompromis mezi dospělostí ve dvaceti a dospělostí v šesti. Zatím bezvýsledně. Pan Foster vzdychl a potřásl hlavou.</p>
<p>Při svém putování purpurovým šerem se na stosedmdesátém metru dostali ke krytu na polici 9. Od tohoto místa byla police 9 uzavřena a láhve dobíhaly zbytek dráhy jakýmsi tunelem, tu a tam přerušovaným dvoumetrovými až třímetrovými mezerami.</p>
<p>“Adaptace na horko,” řekl pan Foster.</p>
<p>Horké tunely se střídaly s chladnými. Zároveň s chladem znepokojují embrya tvrdé X-paprsky. Až budou embrya dekantována, budou mít z chladu hrůzu. Jsou predestinována emigrovat do tropů, stát se horníky, pradlenami acetátového hedvábí a dělníky v ocelárnách. Později bude jejich rozum uzpůsoben k tomu, aby potvrdil zkušenost jejich těl. “Adaptujeme je na to, aby jim šlo horko k duhu,” dodal pan Foster. “Naši kolegové nahoře je naučí vedro milovat.”</p>
<p>“A to,” vpadl ředitel nabubřele, “to je tajemství, jak žít šťastně a čestně - milovat práci, která je člověku určena. Cílem veškeré predestinace je přivést každého k tomu, aby miloval svůj nezměnitelný sociální úděl.”</p>
<p>V prostoru mezi dvěma tunely stála asistentka a dlouhou tenkou stříkačkou opatrně zkoumala rosolovitý obsah unášené láhve. Studenti i jejich průvodci se zastavili a tišeji několik vteřin pozorovali.</p>
<p>“Dobře Lenino,” řekl pan Foster, když se vzpřímila a vytáhla stříkačku.</p>
<p>Dívka se polekaně obrátila. Byla neobyčejně hezká, ačkoliv měla lupus a rudé oči.</p>
<p>“Henry!” Její úsměv se červeně zableskl nad řadou korálových zubů.</p>
<p>“Rozkošná, rozkošná,” zamumlal ředitel a dvakrát nebo třikrát ji lehce plácl. Odvětila uctivým úsměvem.</p>
<p>“Co jim dáváte?” otázal se pan Foster a nasadil zcela úřední tón.</p>
<p>“Jen obvyklou dávku tyfu a spavé nemoci.”</p>
<p>“Očkování dělníků určených pro tropy začíná na stopadesátém metru,” vysvětloval pan Foster studentům. “Embrya mají ještě žábry. Imunizujeme tedy rybu proti nemocem budoucího člověka.” Potom se obrátil znovu k Lenině. “Dnes odpoledne na střeše, za deset minut pět,” řekl, “jako obvykle.”</p>
<p>“Rozkošná,” opakoval znovu ředitel, naposled ji plácl a šel za ostatními.</p>
<p>Na polici 10 byla příští generace dělníků pro chemický průmysl adaptována na styk s olovem, žíravým louhem, dehtem a chlórem. První část dávky dvou set padesáti raketových techniků v embryonálním stavu právě míjela l 100. metr na polici 3. Zvláštní mechanismus udržoval nádoby ve stálé rotaci. “Aby se zdokonalil jejich smysl pro rovnováhu,” vysvětloval pan Foster. “Opravy ve volném prostoru na vnější straně rakety, to je choulostivá věc. Když stojí zpříma, zpomaluje jim krevní oběh, takže jsou skoro vyhladovělí, a když stojí na hlavě tak jej zdvojnásobíme. Učí se spojovat stání na hlavě s pocitem blaha a jsou úplně šťastni, jen když stojí na hlavě.”</p>
<p>“A nyní,” pokračoval pan Foster, “bych vám rád ukázal velmi zajímavou predestinaci intelektuálů alfa-plus. Máme jich velkou dávku na polici 5. První galérie,” zvolal na dva hochy, kteří se právě chystali sejít do přízemí.</p>
<p>“Jste asi na metru 900,” poučoval. “Nemůžete provádět žádnou úspěšnou predestinaci intelektuálů, dokud zárodky neztratí ocasy. Pojďte za mnou.”</p>
<p>Ale ředitel se podíval na hodinky. “Za deset minut tři,” řekl. “Obávám se, že na intelektuální embrya nám už nezbývá čas. Musíme se dostat do výchoven dříve, než děti ukončí odpolední spánek.”</p>
<p>Pan Foster byl zklamán. “Alespoň na okamžik do dekantační místnosti,” prosil.</p>
<p>“No tak dobře,” Ředitel se shovívavě usmál. “Ale jen na okamžik.”</p>
</section>
<section>
<p><strong>2</strong></p>
<p>Pan Poster zůstal v dekantačním sále. Ř.L.P. a studenti vstoupili do nejbližší zdviže a vyjeli do pátého patra.</p>
<p>DĚTSKÉ VÝCHOVNY - NEOPAVLOVSKÉ PREDESTINAČNÍ SÁLY, oznamoval nápis.</p>
<p>Ředitel otevřel dveře. Ocitli se ve velké holé místnosti, velmi jasné a slunné. Celou jižní stěnu tvořilo jediné okno. Šest sester v předepsané uniformě - v kabátcích a kalhotách z bílého viskózového plátna a s vlasy asepticky ukrytými pod bílými čepci - právě stavělo do dlouhé řady na podlaze vázy s růžemi. Velké vázy plné květů. Tisíce plátků doširoka rozvitých a hedvábně hladkých jako tvářičky nesčetných andílků, nikoli však jen samých růžově árijských, ale i zářivě žlutých mongolských a mexických a také mrtvičnatě rudých od přílišného troubení do nebeských pozounů, a ještě jiných, mrtvolně bledých, zsinalých jako hřbitovní mramor.</p>
<p>Když Ř.L.P. vstoupil, sestry ztuhly v pozoru.</p>
<p>“Rozestavte knihy!” poručil krátce.</p>
<p>Sestry mlčky poslechly. Mezi vázy s růžemi rozestavily knihy -řadu dětských knížek kvartového formátu, každá lákavě rozevřena u pestrého obrázku zvířete, ryby nebo ptáka.</p>
<p>“Teď přivezte děti!”</p>
<p>Sestry vyběhly ze sálu a za chvilku se vrátily. Každá před sebou tlačila jakýsi vysoký servírovací vozík, jeho čtyři drátěné přihrádky naložené osmiměsíčními dětmi. Jedno bylo jako druhé (zřejmě skupina Bokanovského) a všechny (protože patřily k deltám) oblečené v khaki.</p>
<p>“Posaďte je na podlahu!”</p>
<p>Děti byly vyloženy.</p>
<p>“A teď je otočte tak, aby viděly na květiny a knihy!”</p>
<p>Jakmile je sestry otočily, děti okamžitě ztichly a začaly lézt k těm shlukům svítivých barev a k těm skvrnám, tak veselým a zářícím na bílých stránkách. Slunce na okamžik zašlo, ale když se děti přiblížily, vyšlo opět z mraků. Růže vzplály, jakoby vzníceny prudce probuzenou vášní. Zdálo se, že svítící stránky knih dostaly zvláštní, nový význam. Z řad batolících se dětí zazněly slabé výkřiky vzrušení, radostné žvatlání a švitoření.</p>
<p>Ředitel si mnul ruce. “Výborně!” říkal. “Skoro jako na objednávku!”</p>
<p>Nejčipernější batolata byla již u cíle. Nesmělé ručky se vztáhly, dotkly se růží, zalitých slunečním světlem, uchopily je a začaly otrhávat, muchlaly kolorované stránky knížek. Ředitel čekal, až se všechny děti utěšeně zaměstnaly. “A teď dejte pozor!” řekl a dal zvednutou rukou znamení.</p>
<p>Vrchní sestra, která stála na druhém konci sálu u rozvodné desky, stiskla páčku.</p>
<p>Rozlehla se mohutná exploze. Pronikavé a nepřestávající vytí sirén. Zběsilé ječeni poplašných zvonků.</p>
<p>Děti sebou polekaně trhly a obličejíčky se jim znetvořily hrůzou.</p>
<p>“A teď,” křičel ředitel, protože rámus byl ohlušující, jim budeme lekci vtloukat mírným elektrickým šokem.”</p>
<p>Znovu pokynul a vrchní sestra stiskla druhou páčku. Vřískot dětí se naráz změnil. Z těch křečovitých a pronikavých skřeků teď zaznívalo zoufalství, ba téměř šílenství. Tělíčka se obracela a napínala a jejich údy se křečovitě pohybovaly, jako kdyby jimi škubaly neviditelné dráty.</p>
<p>“Pouštíme do toho pásu v podlaze elektrický proud,” křičel ředitel na vysvětlenou. “To už stačí,” pokynul sestře.</p>
<p>Exploze ustaly, zvonění zmlklo, vytí sirény tón po tónu odumíralo, až úplně zaniklo. Cukající se dětská tělíčka se uvolnila z křečí, až přešlo v obyčejný ustrašený brekot.</p>
<p>“Zkuste to znovu s květinami a knihami!”</p>
<p>Sestry poslechly. Avšak jakmile se růže jen nepatrně přiblížily, jakmile děti jen zahlédly pestré kočičky, kokrhající kohoutky nebo bečící černá jehňátka, už s hrůzou couvaly a jejich pláč se okamžitě změnil opět ve zděšený řev.</p>
<p>“Všimněte si toho, pánové,” pravil ředitel triumfálně, “dobře si toho všimněte!”</p>
<p>Knihy a rámus, květiny a elektrické rány - tyto dvojice představ se už v dětské mysli smísily a po dvousetnásobném opakování takovýchto nebo jiných podobných lekcí jsou již neodlučitelné. Co člověk spojil, to příroda nemůže rozloučit.</p>
<p>“A tak rostou, jak říkají psychologové s ‘instinktivní’ nenávistí ke knihám a květinám. Podmíněné reflexy, které se nedají změnit. Na celý život jsou ty děti obrněny proti knihám a botanice.” Ředitel se obrátil k sestrám: “Zase je odvezte!”</p>
<p>Děti v khaki, stále ještě řvoucí, byly znovu naloženy na vozíky a odvezeny. Zbyl po nich pach kyselého mléka a velmi vítané ticho.</p>
<p>Jeden student zvedl ruku. Prý dobře chápe, že není možno nechat nižší kasty, aby marnily nad knihami čas, který patří komunitě, když je tu kromě toho nebezpečí, že by mohly číst něco, co by třeba mohlo nežádoucím způsobem pozměnit některý z reflexů, k nimž byly vychovány, ale přece jen… zkrátka nemůže pochopit tu věc s květinami. Proč si dávat tolik práce, abychom psychologicky vzali deltám možnost těšit se z květin?</p>
<p>Ř.L.P. to trpělivě vysvětlil. To, že pouhý pohled na růži vyvolává u dětí křik, má své závažné ekonomicko-politické důvody. Není to tak dlouho (asi sto let nebo tak nějak), co byli gamy, delty a dokonce i epsiloni predestinováni k tomu, aby milovali květiny, květiny zvlášť a přírodu vůbec. Účelem toho bylo naočkovat jim sklon chodit při každé možné příležitosti do přírody, a tak je přimět k tomu, aby používali dopravních prostředků.</p>
<p>“A používali jich?” zeptal se student.</p>
<p>“Ano, a vydatně,” odpověděl Ř.L.P., “ale nic jiného.”</p>
<p>Petrklíče a krajina, zdůrazňoval, mají jednu velkou chybu: jsou zadarmo. Láska k přírodě nezaměstná žádnou továrnu. Proto bylo rozhodnuto, že se láska k přírodě odstraní, alespoň u nižších kast; že se odstraní láska k přírodě, nikoli však sklon používat dopravních prostředků. Bylo totiž přirozeně nezbytné, aby jezdili do přírody i nadále, přestože se jim protiví. Problémem bylo, jak najít ekonomicky pádnější důvod pro používání dopravních prostředků, než jakým bylo pouhé zalíbení v petrklíčích a krajině. Ten důvod byl promptně nalezen.</p>
<p>“Predestinujeme masy k odporu vůči přírodě,” uzavřel ředitel, “avšak zároveň je uzpůsobíme tak, aby našly zalíbení ve všech sportech v přírodě. Přitom dbáme, aby každý takový sport nutně vyžadoval složité nářadí. Takže teď nejen používají dopravních prostředků, ale jsou také spotřebiteli průmyslového zboží. A proto ty elektrické šoky.”</p>
<p>“Ach tak,” pravil student a přemožen obdivem zmlkl.</p>
<p>Nastalo ticho. Ředitel si odkašlal a pak pokračoval: “Před dávnými léty, když ještě Ford Pán putoval po zemi, žil malý chlapec jménem Ruben Rabinovič. Ruben byl dítě polsky mluvících rodičů.” Tady se ředitel sám přerušil.</p>
<p>“Víte přece, co je to polština?”</p>
<p>“Mrtvý jazyk.”</p>
<p>“Jako francouzština nebo němčina,” doplnil jiný student, pyšný na své vědomosti.</p>
<p>“A ‘rodiče’?” ptal se dále Ř.L.P.</p>
<p>Nastalo stísněné mlčení. Někteří chlapci zrudli. Nenaučili se ještě důležitému a často sotva postižitelnému rozlišování mezi necudností a čistou vědou. Konečně si jeden dodal odvahy a zvedl ruku.</p>
<p>“Lidské bytosti bývaly…,” zaváhal a krev se mu nahrnula do tváří. “No… živorodé.”</p>
<p>“Velmi správně,” přikývl ředitel souhlasně.</p>
<p>“A když se děti dekantovaly…”</p>
<p>“Narodily,” opravil ředitel.</p>
<p>“Tak to byli rodiče - nemyslím ovšem děti, myslím ty druhé.” Ubohý hoch byl celý zmaten.</p>
<p>“Krátce řečeno,” shrnul ředitel, “rodiče byli otec a matka.” Tyto necudné výrazy, ve skutečnosti ovšem čistě vědecké, padaly do rozpačitého mlčení jako rachot hromu. “Matka,” opakoval ještě jednou nahlas tento vědecký poznatek. “Já vím,” poznamenal vážně, opíraje se nazad o židli, “já vím, jsou to trapné věci. Ale trapná je většina dějinných skutečností.”</p>
<p>Vrátil se znova k malému Rubenovi - k malému Rubenovi, v jehož pokoji otec a matka (ehm, ehm) nechali jednou večer nedopatřením zapnuté rádio.</p>
<p>(“Musíte si uvědomit, že za oněch časů hrubého rozmnožování plozením živých mláďat odchovávali děti jejich rodiče, nikoli státní ústředny pro predestinaci.”) Dítě spalo a v rozhlase běžel londýnský program. A ráno potom se stalo, že malý Ruben k největšímu zděšení svého ehm a své ehm (ti drzejší studenti se odvážili na sebe ušklíbnout) - malý Ruben se probudil a opakoval slovo za slovem dlouhou přednášku onoho podivného starého spisovatele (jednoho z mála autorů, jejichž díla se nám zachovala), který se jmenoval George Bernard Shaw a který podle zaručeného podání mluvil o svém vlastním géniu. Pro oba, pro… (mrkání)… a pro… (zachichtání) malého Rubena byla tato přednáška přirozeně dokonale nesrozumitelná, a jelikož se domnívali, že se jejich dítě náhle zbláznilo, zavolali lékaře. Ten naštěstí rozuměl anglicky, poznal, že je to Shawova přednáška vysílaná včera v rozhlase, pochopil význam toho, co se stalo, a poslal o tom zprávu do lékařského časopisu.</p>
<p>“Princip učení ve spaní čili hypnopedie byl objeven.” Ř.L.P. učinil působivou přestávku.</p>
<p>Princip byl objeven, ale musilo uplynout ještě mnoho let, než ho bylo možno využít v širším měřítku.</p>
<p>“Případ malého Rubena se přihodil teprve třiadvacet let poté, co se na trhu objevil první T-model našeho Forda Pána.” (Při těch slovech udělal ředitel na břiše znamení T a všichni studenti uctivě následovali jeho příkladu.) “A přece…”</p>
<p>Studenti zuřivě škrábali. ‘Hypnopedie poprvé oficiálně použita r. 214po F. Proč ne dříve? Ze dvou důvodů, a)…’</p>
<p>“Experimentátoři oněch raných dob,” vysvětloval Ř.L.P., “se dali nesprávnou cestou. Věřili, že hypnopedie je možno použít k intelektuální výchově…”</p>
<p>Chlapeček spí na pravém boku, s pravou paží nataženou před sebou; ruka visí ochable přes pelest. Z kulatého otvoru ve skříňce promlouvá k němu tichý hlas:</p>
<p>“Nil je nejdelší řeka Afriky a druhá nejdelší řeka světa. Nedosahuje sice délky Mississippi-Missouri, ale je na předním místě mezi všemi řekami, pokud jde o velikost povodí, které se táhne přes pětatřicet stupňů zeměpisné šířky.</p>
<p>Druhého dne ráno se někdo při snídani zeptá: “Tommy, víš, která je nejdelší řeka v Africe?” Tommy zavrtí hlavou. “Nevzpomínáš si na něco, co začíná takhle: Nil je nejdelší…?”</p>
<p>“Niljenejdelšířekaafrikyadruhánejdelšířekasvěta…,” řinou se slova, “…sicenedosahujedélky…”</p>
<p>“Tak dobře! Jak se tedy jmenuje nejdelší řeka Afriky?”</p>
<p>Oči zírají bezvýrazně.</p>
<p>“Nevím.”</p>
<p>“Ale přece Nil Tommy!”</p>
<p>“Niljenejdelšířekaafrikyadruhá…”</p>
<p>“Která je tedy nejdelší řeka?”</p>
<p>Tommy se dá do breku.</p>
<p>“Nevím.”</p>
<p>A ředitel vysvětlil, že tento pláč vzal tehdejším výzkumníkům odvahu. S experimentováním se přestalo. Už se nepokoušeli vštípit ve spánku dětem do hlavy délku Nilu. A právem: žádné vědě se nelze naučit, nevíme-li, oč jde.</p>
<p>“Kdyby se naopak začalo s výchovou -“, pronesl ředitel a pokročil ke dveřím. Studenti šli za ním a zoufale škrábali v chůzi a dokonce ještě i ve zdviži. “- s mravní výchovou, která by nikdy a za žádných okolností neměla být rozumová…”</p>
<p>“Ticho! ticho!” šeptal reproduktor, když vystupovali ve čtrnáctém poschodí. “Ticho! Ticho!” opakovaly neúnavně amplióny v určitých intervalech na každé chodbě. Studenti i ředitel šli bezděčně po špičkách. Všichni byli přirozeně alfy, ale i alfy jsou dobře predestinovány. “Ticho! Ticho!” chrčel celým čtrnáctým patrem kategorický imperativ.</p>
<p>Kradli se po špičkách padesát yardů až ke dveřím, které ředitel opatrně otevřel. Vešli do přítmí ložnice se spuštěnými žaluziemi. U stěny stálo v řadě osmdesát dětských postýlek. Bylo slyšet lehké pravidelné oddychování a neustálé mumlání, jako by z dálky šeptaly tichounké hlasy.</p>
<p>Při jejich příchodu sestra vstala a postavila se před ředitele do pozoru.</p>
<p>“Jakou máte dnes odpoledne lekci?” zeptal se.</p>
<p>“V prvních čtyřiceti minutách jsme měli Záhady pohlavního života. Ale teď je přepnuto na Začátky kastovního uvědomění.”</p>
<p>Ředitel zvolna kráčel podél dlouhé řady postýlek. Leželo tu osmdesát růžových a spánkem uvolněných chlapečků a děvčátek. Klidně oddechovali. Pod každým polštářkem to tiše šeptalo. Ř.L.P. se zastavil, sklonil se a pozorně naslouchal nad postýlkou.</p>
<p>“Začátky kastovního uvědomění, jste říkala? To bychom si chtěli poslechnout trochu hlasitěji!”</p>
<p>Na konci sálu byl ve stěně reproduktor. Ředitel k němu popošel a stiskl knoflík.</p>
<p>“…nosí zelené šaty,” pronášel tichý, ale neobyčejně jasný hlas právě uprostřed věty, “a delty nosí khaki. Ne, nechci si hrát s deltami. A epsiloni jsou ještě horší. Jsou nejhloupější ze všech a neumějí ani číst ani psát. Kromě toho se oblékají černě a to je ohavná barva. Jsem velice rád, že jsem beta!”</p>
<p>Následovala přestávka. Potom začal hlas znova.</p>
<p>“Alfa-děti nosí šedé šaty. Pracují mnohem více než my, protože jsou nesmírně chytré. Jsem opravdu velice rád, že jsem beta, protože nemusím tolik pracovat! A kromě toho, my bety jsme něco mnohem lepšího než gamy a delty. Gamy jsou hloupé. Všechny nosí zelené šaty a delty nosí khaki. Ne, nechci si hrát s deltami. A epsiloni jsou ještě horší. Jsou nejhloupější ze všech…”</p>
<p>Ředitel opět zmáčkl knoflík. Hlas ztichl. Jenom jeho ševelící stín mumlal dále pod osmdesáti polštářky.</p>
<p>“Opakuje se jim to čtyřicetkrát až padesátkrát, než se vzbudí, a potom zase ve čtvrtek a v sobotu. Vždy třikrát týdně stodvacetkrát, po třicet měsíců. Potom přijde lekce pro pokročilé.”</p>
<p>Růže a elektrické šoky, khaki delt a pach asafoetidy - v nerozlučném spojení. Ještě než se dítě naučí mluvit. Avšak predestinace beze slov je hrubá a sumární; není s to navodit žádné jemnější rozlišování ani vštípit složitější pravidla chování. K tomu je zapotřebí slov, ovšem slov uvědomovaných. Krátce, hypnopedie.</p>
<p>“Hypnopedie je nejsilnější prostředek pro vštípení morálky a pocitu komunity, jaký kdy existoval.”</p>
<p>Studenti si to poznamenali do sešitků. Přímo z úst velkého zvířete.</p>
<p>Ředitel stiskl ještě jednou knoflík.</p>
<p>“…protože jsou nesmírně chytré,” říkal neúnavně tichý, vemlouvavý hlas. “Jsem opravdu rád, že jsem beta, protože…”</p>
<p>Nikoliv jako kapky vody, třebaže voda dokáže vyhloubit dolík i do nejtvrdší žuly, nýbrž spíše jako kapky vody tekutého pečetního vosku, kapky, které přilnou a vytvoří krustu, spojí se se vším, nač padnou, až je tu skalisko z jediné šarlatové hmoty.</p>
<p>“Až konečně mysl dítěte je celá z takového našeptávání a až souhrn těchto našeptávání je myslí dítěte. A nejen dítěte, ale také dospělého člověka - po celý jeho život. Mysl, která soudí, dychtí, rozhoduje se - mysl vytvořená z těchto našeptávání. A všechna našeptávání jsou naše našeptávání!” Ředitel to málem triumfálně vykřikoval. “Státní našeptávání!” A uhodil do nejbližšího stolu. “A z toho plyne…”</p>
<p>Hluk ho přiměl, aby se otočil.</p>
<p>“Ó Forde!” pravil změněným tónem. “Teď jsem děti probudil!”</p>
</section>
<section>
<p><strong>3</strong></p>
<p>Venku v zahradě byla hodina her. Šest nebo sedm set nahých chlapečků a děvčátek běhalo v teplém červnovém slunci a pronikavě vřískalo na trávníku, házelo míčem nebo sedělo mlčky na bobku po dvou nebo po třech pod kvetoucími keři. Růže rozkvétaly, v houští tloukli dva slavíci svá sóla a v lípách kukala kukačka, i když už ne zcela čistě. Vzduch kolem naplňovalo bzučení včel a helikoptér.</p>
<p>Ředitel a studenti se chvilku dívali na hru s odstředivým míčem. Dvacet dětí stálo v kruhu kolem věže z chromové oceli. Míč se házel na plošinu na vrcholu věže, skutálel se dovnitř, padl na rychle se otáčející kotouč a byl vymrštěn jedním z mnoha otvorů ve válcové stěně, načež musil být chycen.</p>
<p>“Podivné,” uvažoval ředitel, když šli dále, “uvážíme-li, že ještě za časů Forda Pána se nepoužívalo pro většinu her více než jednoho, dvou míčků, několika dřevěných holí a nanejvýš ještě sítě. Neuvěřitelná pošetilost, nechat lidi hrát složité hry, aniž se tím zvýší spotřeba. Šílenství! Dnes dovolují úředníci vrchní kontroly zavést novou hru jen tehdy, jestliže se dokáže, že je k tomu zapotřebí alespoň právě tolika pomůcek jako pro tu nejsložitější, už zavedenou hru.” A odmlčel se.</p>
<p>“Rozkošná skupinka,” řekl a ukázal před sebe.</p>
<p>V malé travnaté prohlubině mezi vzrostlými keříky jižního vřesu se asi sedmiletý chlapec a děvče tak o rok starší velmi vážně a s pozorným soustředěním vědců konajících výzkumy bavili infantilní sexuální hrou.</p>
<p>“Rozkošné, opravdu rozkošné,” opakoval sentimentálně Ř.L.P.</p>
<p>“Rozkošné,” souhlasili zdvořile studenti, ale poněkud protektorsky se při tom usmívali. Nebylo to ještě tak dávno, co sami pořádali takové dětské zábavy, a proto se při pohledu na ně nemohli ubránit nádechu pohrdání. Rozkošné? Ale vždyť je to jen dvojice hravých kůzlat, která laškují, a nic víc. Právě jen kůzlat.</p>
<p>“Vždycky musím myslet na to,” začal ředitel ve stejném sentimentálním tónu, ale byl přerušen hlasitým brekotem.</p>
<p>Z blízkého křoví se vynořila sestra a vedla za ruku řvoucího caparta. Za nimi stísněně kráčelo děvčátko.</p>
<p>“Co se stalo?” ptal se ředitel.</p>
<p>Sestra pokrčila rameny. “Nic zvláštního. Zdá se, že ten malý nemá žádnou chuť zúčastnit se obvyklých milostných her. Už jsem si toho několikrát povšimla. A dneska zas. A dal se dokonce do breku…”</p>
<p>“Prosím,” řeklo děvčátko bázlivě, “prosím, já jsem mu opravdu nechtěla nic udělat. Prosím, opravdu ne.”</p>
<p>“Ovšemže ne, miláčku,” uklidňovala ji sestra a obrátila se k řediteli: “Zavedu ho teď k pomocnému psychologovi na prohlídku. Jen aby se podíval, zda tu snad není něco abnormálního.”</p>
<p>“Správně,” odpověděl ředitel. “Odveďte ho tam. A ty, maličká, tu zůstaň!” dodal, zatímco se sestra vzdalovala se svým stále ještě řvoucím chráněncem. “Jakpak se jmenuješ?”</p>
<p>“Polly Trocká.”</p>
<p>“To je hezké jméno,” pravil ředitel. “A teď běž a najdi si jiného kamaráda na hraní.”</p>
<p>Holčička odhopkovala do křoví a zmizela z dohledu.</p>
<p>“Roztomilá žabka,” poznamenal ředitel a díval se za ní.</p>
<p>“Co vám teď chci říci,” pravil studentům, “zní snad neuvěřitelně. Ale kdo není obeznámen s dějinami, tomu opravdu většina historických skutečností připadá neuvěřitelná.”</p>
<p>A odhalil jim nepochopitelnou pravdu. Za dávných dob před Fordem Pánem a dokonce ještě několik generací potom se pokládaly erotické hry u dětí za něco abnormálního (bouřlivý smích); ba nejen za něco abnormálního, dokonce i za něco nemravného (no ne!), a proto také byly bezohledně potlačovány.</p>
<p>Na tvářích posluchačů se objevil nedůvěřivý úžas. Zakazovat ubohým malým dětem neškodnou zábavu? To jim prostě nešlo do hlavy.</p>
<p>“Dokonce i u adolescentů,” říkal Ř.L.P., “dokonce i u adolescentů, jako jste vy…”</p>
<p>“To není možné!”</p>
<p>“Kromě té trochy kradmého autoerotismu a homosexuality - vůbec nic.”</p>
<p>“Nic?”</p>
<p>“Ve většině případů, až když jim bylo přes dvacet.”</p>
<p>“Přes dvacet?” opakovali jako ozvěna v nedůvěřivém chóru studenti.</p>
<p>“Přes dvacet,” opakoval ředitel. “Vždyť jsem vám říkal, že tomu nebudete věřit.”</p>
<p>“Ale co z toho?” ptali se dále. “Jaké to mělo následky?”</p>
<p>“Následky byly strašlivé,” vmísil se náhle do rozhovoru hluboký, zvučný hlas.</p>
<p>Ohlédli se. Vedle nich stál někdo cizí - muž prostřední postavy, s tmavými vlasy a orlím nosem, s plnými červenými rty a tmavýma, pronikavýma očima. “Strašlivé,” opakoval.</p>
<p>Ř.L.P. seděl v té chvíli na pohodlné lavici z oceli a pryže, jaké tu byly po zahradě rozestaveny, ale když uviděl neznámého, vyskočil, hnal se k němu s napřaženýma rukama a náramně na něj cenil zuby.</p>
<p>“Vrchní inspektor! Jaké neočekávané potěšení! Chlapci, kdo myslíte, že nás navštívil? Pan vrchní inspektor, Jeho Fordstvo Mustafa Mond.”</p><empty-line /><p>Ve čtyřech tisících sálech ústředny odbilo současně čtyři tisíce elektrických hodin čtvrtou. Z kuželů reproduktorů zněly nezemské hlasy. “Konec první denní směny. Začátek druhé denní směny…”</p>
<p>Na cestě zdviží nahoru do šaten se Henry Foster a první predestinační asistent okázale otáčeli zády k Bernardu Marxovi z psychologické kanceláře. Odtahovali se od něho pro jeho nechvalnou pověst.</p>
<p>Tlumený hukot a rachot přístrojů stále ještě rozechvíval purpurové ovzduší líhně. Směny přicházely a odcházely, jeden lupusový obličej odešel, druhý přišel. Běžící pásy se svým nákladem budoucích mužů a žen se majestátně a neúnavně pohybovaly.</p>
<p>Lenina Crowneová hbitě kráčela ke dveřím.</p><empty-line /><p>Jeho Fordstvo Mustafa Mond! Studenti zdravili a oči jim málem lezly z důlků. Úřadující vrchní inspektor pro Západní Evropu! Jeden z deseti světových inspektorů. Jeden z desítky… A nyní se posadil s Ř.L.P. na lavici, zůstal tu, skutečně, zůstal s nimi, opravdu k nim hovořil… přímo z úst velkého zvířete. Přímo z úst samotného Forda.</p>
<p>Dvě nahnědle růžové děti se vynořily z blízkého křoví, okamžik na ně zíraly velkýma, udivenýma očima a pak opět zmizely za svými hrami v haluzích keřů.</p>
<p>“Předpokládám, že všichni znáte,” začal vrchní inspektor hlubokým, zvučným hlasem, “že všichni znáte vznešený a osvícený výrok Forda Pána: Dějiny jsou humbuk. Dějiny,” opakoval pomalu, “jsou humbuk.”</p>
<p>Mávl rukou. Vypadalo to, jako by neviditelnou peroutkou smetal prach, a tím prachem byla Harappa, byl Ur v zemi chaldejské; pár pavučin, jimiž byly Théby a Babylón a Knossos a Mykény. Šup, šup, šup, a kde je Odysseus a Job, kde je Jupiter a Gótama a Ježíš! Šup, šup - a zmizelo smetiště antické špíny, zvané Athény a Řím, Jeruzalém a Říše Středu. Šup - a prázdné bylo místo, kde kdysi kvetla Itálie. Šup - katedrály, šup, šup - král Lear a Pascalovy Myšlenky. Šup - pašije. Šup - rekviem. Šup - symfonie. Šup, šup,…</p><empty-line /><p>“Jdeš dnes večer do pocitového kina, Henry?” ptal se predestinační asistent. “To, co dávají v Alhambře, je prý prima. Milostná scéna na medvědí kůži. Prostě báječné, říkají lidi. Člověk cítí každý jednotlivý medvědí chlup. Úžasné pocitové efekty.”</p><empty-line /><p>“A proto jste se neučili historii,” pravil vrchní inspektor. “Ale teď je okamžik, kdy…”</p>
<p>Ř.L.P. na něj vrhl nervózní pohled. Šuškalo se o zakázaných starých knihách, ukrytých v trezoru v pracovně vrchního inspektora: o biblích, svazcích veršů - Ford ví, o čem všem ještě.</p>
<p>Mustafa Mond zachytil jeho znepokojený pohled a v koutcích úst mu posměšně zacukalo. “Žádné strachy, řediteli,” pravil, ne bez nádechu ironie. “Nebuduje přece kazit.”</p>
<p>Ř.L.P. byl jaksepatří zmaten.</p><empty-line /><p>Když si člověk myslí, že jím druzí pohrdají, je nejlepší tvářit se také pohrdavě. Úsměv na tváři Bernarda Marxe byl pohrdavý. Opravdu každý jednotlivý medvědí chlup!</p>
<p>“To tedy půjdu,” řekl Henry Foster.</p><empty-line /><p>Mustafa Mond se k nim nakláněl se zdviženým ukazováčkem. “Jen si to zkuste představit!” pravil a jeho hlas se jim drásavě vtíral do bubínků. “Zkuste si představit, co to bylo, mít živorodou matku.”</p>
<p>Opět necudné slovo. Avšak tentokrát nikoho ani nenapadlo, aby se ušklíbl.</p>
<p>“Zkuste si představit, co to znamenalo, ‘rodinný živoť’!”</p>
<p>Zkusili to. Zřejmě však bez jakéhokoliv úspěchu.</p>
<p>“A víte, co to byl ‘domov’?”</p>
<p>Vrtěli hlavami.</p><empty-line /><p>Ze svého matně červeného suterénu vyjela Lenina Crowneová zdviží do sedmnáctého poschodí, vystoupila, zahnula vpravo, prošla dlouhou chodbou a otevřela dveře, na nichž bylo napsáno DÍVČÍ ŠATNA. Ponořila se do zmateného chaosu rukou, prsů a spodního prádla. Proudy horké vody šplouchaly ve stovce koupacích van nebo bublavě odtékaly. Osmdesát brčících a syčících vibrovakuových masážních přístrojů hnětlo a zároveň sálo pevná, sluncem osmahlá těla osmdesáti nádherných ženských exemplářů. Mluvily, a každá na to musila vynaložit všechnu sílu hlasu. Přístroj pro syntetickou hudbu trylkoval sólo lesního rohu.</p>
<p>“Ahoj, Fanny,” pozdravila Lenina mladou ženu, která měla věšák a skříňku vedle ní.</p>
<p>Fanny byla zaměstnána v plnírně a druhým jménem se rovněž jmenovala Crowneová. Ale protože dvě miliardy obyvatel planety měly k dispozici jen deset tisíc jmen, tato shoda nijak nepřekvapovala.</p>
<p>Lenina trhla zipem, jednou na halence, dvakrát na kalhotách a pak ještě na spodním prádle. Ve střevících a punčochách šla potom do koupelny.</p><empty-line /><p>Domov, domov - pár malých místností, napěchovaných až k zalknutí obyvateli, jimiž byli: muž, periodicky těhotná žena a horda chlapců a děvčat různého věku. Žádný vzduch, žádný prostor, zamořené vězení; tma, nemoc a smrad. (Obrazy, které evokoval vrchní inspektor, byly tak živé, že jeden z hochů, senzitivnější než ostatní, již při pouhém popisu zbledl a málem zvracel.)</p><empty-line /><p>Lenina vylezla z vany, utřela se dosucha ručníkem, uchopila dlouhou ohebnou hadici, zapuštěnou do stěny, nasadila si na prsa trysku, jako by chtěla spáchat sebevraždu, a stiskla knoflík. Prudký proud teplého vzduchu ji posypal nejjemnějším pudrem. Nad umyvadlem byly kohoutky s osmi parfémy a s kolínskou vodou. Otočila třetí kohoutek zleva, postříkala se chyprem a se střevíci a punčochami v ruce vyšla z kabiny, aby se podívala, zda je volny některý vibrovací aparát.</p><empty-line /><p>A také psychicky, nejen fyzicky byl domov špinavé, ubožácké hnízdo. Psychicky to byla králičí díra, hromada hnoje, patřící se třením napěchovaného života, páchnoucí city. Intimita až k zalknutí. Škodlivé, šílené, obscénní vztahy mezi členy rodiny. Matka, ta šílená, rodila děti (vlastní děti)… jako kočka mláďata, ale jako kočka, která dovede mluvit, která bez přestání breptá: “Mé děťátko, mé srdíčko.” “Mé děťátko u mého prsu, a ty jeho pacinky, a jaký má hlad!” A potom ten nevýslovný, trýznivý pocit rozkoše. “Když děťátko usne, má v koutku pusinky bublinku bílého mléka. Moje malinké spinká…”</p>
<p>“Ano,” přikývl Mustafa Mond, “není divu, že se nad tím otřesete.”</p><empty-line /><p>“S kým jdeš dnes večer?” ptala se Lenina, když se vrátila z masáže, růžově planoucí jako zevnitř ozářené perla.</p>
<p>“S nikým.”</p>
<p>Lenina zvedla udiveně obočí.</p>
<p>“Už nějaký čas se jaksi necítím ve své kůži,” vysvětlovala Fanny, “Doktor Wells mi poradil náhražku těhotenství.”</p>
<p>“Ale vždyť je ti teprve devatenáct. První náhražka těhotenství se nemá brát před jednadvaceti.”</p>
<p>“Já vím, ale některým dělá lépe, když začnou dřív. Brunety se širokou pánví jako já, říká doktor Wells, by měly brát první náhražku těhotenství už v sedmnácti. Takže jsem dva roky pozadu, a ne dva roky napřed.” Otevřela skříňku ve zdi a ukázala na řadu krabiček a lahviček s etiketami v horní přihrádce.</p>
<p>“SIRUP Z CORPUS LUTEUM,” četla Lenina nahlas z cedulek. “OVARIN, ZARUČENĚ ČERSTVÝ - NEPOUŽÍVAT PO 1. SRPNU 632 PO F. EXTRAKT Z PRSNÍCH ŽLÁZ, TŘIKRÁT DENNĚ VE LŽÍCI VODY PŘED JÍDLEM. PLACENTIN - KAŽDÝ TŘETÍ DEN 5 CC NITROŽILNĚ. Hu!” zhrozila se. “Tyhle injekce nenávidím. Ty ne?”</p>
<p>“Já taky. Ale když člověku dělají dobře…” Fanny byla obzvláště rozumná dívka.</p><empty-line /><p>Ford Pán - nebo Freud Pán, jak se nazýval ve svém nevyzpytatelném úradku, když mluvil o věcech psychologických - Freud Pán byl první, kdo odhalil otřesná nebezpečí rodinného života. Svět byl plný otců - tedy plný bídy; plný matek - tedy plný perverzity všeho druhu, od sadismu až po cudnost; plný bratrů, sester, strýců a tet - plný šílenství a sebevraždy.</p>
<p>“Nicméně mezi samojskými divochy na jistých ostrovech u pobřeží Nové Guineje…”</p>
<p>Tropická sluneční záře leží jako teplý med na nahých tělech dětí, které spolu laškují v pestré směsici pod ibiškovými květy. Domovem je kterákoli z dvaceti chýší pokrytých palmovými listy. Na Trobriandských ostrovech se pokládá početí za dílo duchů dávných předků; nikdo tu nikdy neslyšel o nějakém otci.</p>
<p>“Protiklady se přitahují,” pravil vrchní inspektor. “A plným právem, neboť od toho tu jsou.”</p><empty-line /><p>“Doktor Wells říká, že tříměsíční náhražka těhotenství bude mít rozhodující vliv na mé zdraví v nejbližších třech čtyřech letech.”</p>
<p>“Doufejme, že má pravdu,” pravila Lenina. “Ale Fanny, opravdu to znamená, že v příštích třech měsících nebudeš vůbec…”</p>
<p>“Ale kdepak. Asi tak jeden, dva týdny, déle ne. Večer budu v Klubu hrát hudební bridž. Ty jdeš ven, že?”</p>
<p>Lenina přikývla.</p>
<p>“S kým?”</p>
<p>“S Henrym Fosterem.”</p>
<p>“Už zase?” Na dobromyslném Fannině obličeji, který připomínal měsíček, se objevil výraz ztrápeného a nesouhlasného údivu, a ten se k ní věru nehodil. “Chceš tím říci, že ještě pořád chodíš s Henrym Fosterem?!”</p><empty-line /><p>Matky a otcové, bratři a sestry. Ale také manželé, manželky, milenci. A jednoženství a romantika.</p>
<p>“Ačkoliv sotva budete vědět, co to znamená,” dodal Mustafa Mond.</p>
<p>Studenti potřásli hlavami.</p>
<p>Rodina, jednoženství, romantika. Všude oddělující výlučnost, všude usměrňování zájmů na jedno ohnisko, úzkoprsé paralyzování pudů a energie.</p>
<p>“A přece si všichni navzájem náležíme,” zakončil citováním hypnopedického úsloví. Studenti souhlasně pokyvovali hlavami, potvrzovali toto konstatování, které jim ve spánku vtisklo do mozku více než dvaašedesát tisíc opakovaných lekcí, přikyvovali tomu nejen jako pravdě, ale též jako samozřejmému a naprosto nepopiratelnému axiomu.</p><empty-line /><p>“Ale vždyť přece chodím s Henrym teprve čtyři měsíce,” odporovala Lenina.</p>
<p>“Teprve čtyři měsíce! To se ti povedlo! A k tomu ještě,” pokračovala Fanny a vyčítavě na ni ukázala prstem, “k tomu ještě jsi po celou tu dobu neměla nikoho než Henryho. Nebo snad ano?”</p>
<p>Lenina prudce zrudla. Ale její pohled i tón hlasu zůstaly vzdorovité. “Ne, nikoho jiného,” opáčila skoro sveřepě. “A k čemu také, to bych ráda věděla?”</p>
<p>“Ráda by věděla k čemu!” opakovala Fanny, jako by mluvila k neviditelnému posluchači za Leniným levým ramenem. Pak náhle změnila tón. “Ale vážně. Opravdu si myslím, že bys měla být opatrnější. Je hrozně neslušné chodit tak dlouho s jedním mužem. U čtyřicátnice nebo padesátnice by to snad nebylo tak zlé. Ale v tvém věku, Lenino! To se nehodí. A víš přece taky, jak ostře je Ř.L.P. proti každému románku, který se dlouho táhne a vypadá vášnivě. Čtyři měsíce s Henrym Fosterem, a žádný jiný muž - ten by zuřil, kdyby to věděl.”</p><empty-line /><p>“Představte si tlak v potrubí!” Představili si to. “A náhle potrubí prorazím,” pravil vrchní inspektor. “Ten vodotrysk!”</p>
<p>Prorazil je dvacetkrát. Vytrysklo dvacet miniaturních čurajících vodotrysků.</p>
<p>“Mé děťátko. Mé děťátko…”</p>
<p>“Maminko!” Šílenství je nakažlivé.</p>
<p>“Miláčku, mé všechno, můj poklade…”</p>
<p>Mateřství, monogamie, romantika. Vodotrysk letí vzhůru, prudce šumí vodní paprsek. Tlak nachází jen jediný ventil. Můj miláčku, mé děťátko! Není divu, že tato ubohá stvoření předmoderní doby byla pomatená, zlá a nešťastně bedna. Jejich svět jim nedovoloval přijímat věci lehce, nedal jim možnost, aby byli vyrovnaní, silní a šťastní. V těch dobách matek a milenců, zákazů, jejichž dodržování nebylo usnadněné predestinací, v těch dobách pokušení a osamělých výčitek, všemožných nemocí, a nekonečné bolesti, jež vedla k osamění, v dobách věčné nejistoty a chudoby, se nutně musily vyvinout vášnivé city. Každý jedinec byl nadto ještě osamělý a odkázán sám na sebe. Jak tedy při těch vášnivých citech mohla pro ně ještě existovat nějaká stabilita?</p><empty-line /><p>“Proto ho ještě zdaleka nemusíš nechat. Jdi jen tu a tam také s někým jiným, to je všecko. On má přece také jiná děvčata, ne?”</p>
<p>To Lenina připustila.</p>
<p>“Samozřejmě, že má! Henry Foster je dokonalý džentlmen - vždy korektní. A krom toho, musíš myslet na ředitele. Vždyť víš, jaký je to pedant…”</p>
<p>Lenina přikývla. “Dnes odpoledne mě poplácával.”</p>
<p>“Tak vidíš!” Triumfovala Panny. “To nejlíp ukazuje, nač si potrpí: na tu nejstriktnější konvenci!”</p><empty-line /><p>“Stabilita,” pravil vrchní inspektor. “Stabilita! Bez sociální stability není civilizace.” Jeho hlas zněl jako polnice. Posluchačům se zdálo, že rostou, a bylo jim tepleji u srdce. Stroj běží, běží, musí běžet - stále. Když se zastaví, je to smrt. Miliarda lidí se hemžila po zemské kůře. Kola se začala točit. O sto padesát let později jich byly na zemi již dvě miliardy. Všechna kola stát! Po sto padesáti týdnech jich tu zbývá jen miliarda; ostatních tisíc krát tisíc krát tisíc mužů a žen zašlo hladem.</p>
<p>Kola se musí vytrvale točit, ale k tomu musí být obsluhována. Obsluhována lidmi, kteří stojí v životě tak pevně, jako sedí kola na svých osách; lidmi s jasnými hlavami, poslušnými, utvrzenými ve spokojenosti.</p>
<p>Pokud kňourají ‘Mé děťátko, má mamičko, mé všechno’, pokud sténají ‘Já bídný hříšník, můj strašný Bože!’, pokud řvou bolestí, blouzní v horečce, pláčou nad svou starobou a chudobou - jak mohou obsluhovat kola? A když nemohou obsluhovat kola… Tisíc krát tisíc krát tisíc mrtvol se těžko pohřbívá nebo spaluje.</p><empty-line /><p>“A kromě toho,” vlichocoval se Fannin hlas, “vždyť to přece nebolí a není to nic nepříjemného mít vedle Henryho ještě jednoho nebo dva. A proto bys to měla trochu střídat…”</p><empty-line /><p>“Stabilita,” zdůrazňoval vrchní inspektor, “toť alfa a omega všeho, co potřebujeme. Stabilita. Proto je tu také tohle všechno.”</p>
<p>Rozmáchlým gestem ukázal na zahrady, na obrovskou budovu ústředny, na nahé děti, které se pokradmu bavily v mlází nebo pobíhaly po trávníku.</p><empty-line /><p>Lenina potřásla hlavou. “V poslední době,” přemítala, “po promiskuitě zrovna netoužím. Někdy o to člověk nestojí. Nepřijde ti to někdy také tak, Fanny?”</p>
<p>Fanny s pochopením přikývla. “Ale člověk se musí vzchopit,” řekla nabádavě, “a nesmí kazit hru. Koneckonců, všichni si navzájem náležíme.”</p>
<p>“Ano, všichni si navzájem náležíme,” opakovala pomalu Lenina, povzdychla a na chvilku zmlkla. Potom vzala Fanny za ruku a lehce ji stiskla. “Máš pravdu Fanny. Jako vždycky. Pokusím se o to.”</p><empty-line /><p>Pohlavní pudy přetékají a stávají se přívalem citů, přívalem vášní, ba i šílenstvím: to záleží na síle proudu a na výšce a mohutnosti přehrady. Proud, jemuž v cestě nestojí překážka, plyne svým určeným řečištěm, až se uklidní. (Embryo má hlad; čerpadlo krevní náhražky se otáčí ve dne v noci, osmsetkrát každou minutu. Dekantované dítě křičí; hned se objeví sestra s lahvičkou vnějšího sekretu.) Cit číhá v časovém intervalu mezi žádostí a jejím ukojením. Zkraťte tento interval, strhněte všechny ty staré zbytečné závory.</p>
<p>“Šťastní hoši,” pravil vrchní inspektor. “Nešetřilo se námahou, aby se vám citový život ulehčil - abyste byli pokud možno jakýchkoli citů uchráněni.”</p>
<p>“Ford ovládá svůj vůz,” šeptal si Ř.L.P. “Jak vzorně spravuje tento svět.”</p><empty-line /><p>“Lenina Crowneová?” řekl Henry Foster na otázku predestinačního asistenta a zapínal si kalhoty na zip. “To je skvělé děvče. Báječně pneumatická. Překvapuje mě, že jste ji ještě neměl.”</p>
<p>“Sám nevím, jak je to možné,” pravil predestinační asistent. “Určitě ji budu mít. Při nejbližší příležitosti.”</p>
<p>Na druhé straně šatny zaslechl Bernard Marx, co si povídali, a zbledl.</p><empty-line /><p>“A abych řekla pravdu,” pravila Lenina, “už mě to začíná tak trochu nudit, každý den jen s Henrym.” Natáhla si levou punčochu. “Znáš Bernarda Marxe?” zeptala se s přehnanou ledabylostí, takže to nakonec dopadlo strojeně.</p>
<p>Fanny poplašeně vzhlédla: “Chceš snad říci…?”</p>
<p>“Proč ne? Bernard je alfa-plus. Mimochodem, pozval mě, abych s ním jela do divošské rezervace. Vždycky jsem si přála uvidět nějakou rezervaci pro divochy.”</p>
<p>“Ale jeho pověst?”</p>
<p>“Co mi záleží na pověsti?”</p>
<p>“Říká se, že nemá rád překážkový golf.”</p>
<p>“Říká se, říká se,” posmívala se Lenina.</p>
<p>“A potom, tráví většinu svého času doma - sám.” Z Fannina hlasu zaznívala hrůza.</p>
<p>“No, když bude se mnou, nebude přece sám. A ostatně, proč jsou lidé na něj jako psi? Já si myslím, že je docela milý…” Usmála se sama pro sebe. Jak byl k ní pošetile plachý! Skoro polekaný - jako kdyby ona byla vrchní inspektorkou a on gama-minus, určený k obsluze nějakého stroje.</p><empty-line /><p>“Uvažujte o svých vlastních životech,” pravil Mustafa Mond. “Narazil už někdy někdo z vás na nepřekonatelnou překážku?”</p>
<p>Na otázku odpovědělo negující mlčení.</p>
<p>“Ano,” začal jeden z hochů a zaváhal.</p>
<p>“Tak mluvte,” pravil Ř.L.P. “Nenechte Jeho Fordstvo čekat.”</p>
<p>“Jednou jsem musel čekat skoro čtyři týdny, než jsem dostal jednu dívku.”</p>
<p>“A v důsledku toho jste pociťoval silné vzrušení?”</p>
<p>“Hrozné!”</p>
<p>“Hrozné, to je ono,” pravil vrchní inspektor. “Naši předkové byli tak hloupí a tak krátkozrací, že když přišli první reformátoři a nabídli jim, že je zbaví těchto hrozných emocí, nechtěli mít s nimi nic společného.”</p><empty-line /><p>“Mluví o ní, jako by to byl kus masa.” Bernard skřípal zuby. “Vezmi si ji zde, vezmi si ji tam. Jako skopové. Degradoval ji na kus skopového. Říkala, že si to rozmyslí, říkala, že mi dá odpověď tento týden. Ó Forde, Forde, Forde!”</p>
<p>Nejraději by šel k nim a udeřil je do obličeje - znovu a znovu.</p>
<p>“Ano, skutečně vám radím, zkuste to s ní,” říkal Henry Foster.</p><empty-line /><p>“Vezměte si třeba ektogenezi. Pfitzer a Kawaguchi propracovali celou techniku. Ale chtěly s tím vlády něco dělat? Nechtěly. Bylo tu něco, čemu se říkalo křesťanství. Ženy byly nadále nuceny rodit živá mláďata.”</p><empty-line /><p>“Vždyť je tak ošklivý!” pravila Fanny.</p>
<p>“Ale mně se docela líbí.”</p>
<p>“A potom, je malý.” Fanny se ušklíbla; malý vzrůst byl hrozný, byl typickým znakem nižších kast.</p>
<p>“Já si myslím, že je docela prima,” pravila Lenina. “Člověk cítí, že by ho rád hladil. Víš, jako kočičku.”</p>
<p>Fanny byla pohoršena. “Říká se, že někdo udělal chybu, když byl ještě v láhvi - v domněnce, že je to gama, přidal do jeho krevní náhražky alkohol. Proto je tak zakrnělý.”</p>
<p>“To je ale nesmysl,” rozhořčila se Lenina.</p><empty-line /><p>“Učení ve spánku bylo v Anglii skutečně zakázáno. Existovalo něco, čemu se říkalo liberalismus. Parlament, pokud víte, co to bylo, odhlasoval proti tomu zákon. Zprávy o tom se nám dochovaly. Řeči o svobodě občanů. O svobodě být nevýkonný a nešťastný! O svobodě být pátým kolem u vozu.”</p><empty-line /><p>“Ale, drahý příteli, ujišťuji vás, že můžete. Skutečně mi to nebude vadit.” Henry Foster poklepával predestinačnímu asistentovi na rameno. “Všichni si přece navzájem náležíme.”</p>
<p>Stokrát opakováno tři noci v týdnu po čtyři roky, pomyslil si Bernard Marx, který byl specialistou na hypnopedii. Šedesát dva tisíce čtyři sta opakování vytváří jednu pravdu. Idioti!</p><empty-line /><p>“Nebo kastovní systém. Vždy znovu navrhovaný a vždy znovu zamítaný. Tenkrát byla takzvaná demokracie. Jako by mezi lidmi existovala jiná rovnost než fyzikálně chemická.”</p><empty-line /><p>“Dobrá, mohu ti jen říci, že jeho pozvání přijmu.”</p><empty-line /><p>Bernard je nenáviděl, skutečně nenáviděl. Ale byli dva a byli velcí a silní.</p><empty-line /><p>“Devítiletá válka začala r. 141 po F.”</p><empty-line /><p>“I kdyby to o tom alkoholu v jeho krevní náhražce byla pravda.”</p><empty-line /><p>“Fosgén, chlórpikrin, jodooctan etylnatý, difenylkyanarsin, chló-romravenčan trichlórmetylnatý, dichlóretylsulfid. O kyselině kyanovodíkové již vůbec nemluvě.”</p><empty-line /><p>“Čemuž prostě nevěřím,” uzavřela Lenina.</p><empty-line /><p>“Hluk čtrnácti tisíc letadel nalétávajících v otevřeném bojovém seskupení. Avšak exploze antraxových bomb na Kurfurstendammu a v Osmém arrodissementu zní sotva hlasitěji, než když se práskne papírovým pytlíkem.”</p><empty-line /><p>“Protože já opravdu chci vidět rezervaci divochů.”</p><empty-line /><p>CH3C6H2(NO2)3 + Hg(CNO)2 = …nuže, čemu se to rovná? Obrovské díře v zemi, hromadě ruin, cárům masa a slizu, noze, na níž je ještě bota a která letí vzduchem a přistane, žuch! doprostřed pelargónií - těch šarlatově rudých… letos tak nádherně kvetou!</p><empty-line /><p>“Ty jsi beznadějný případ, Lenino, vzdávám to.”</p><empty-line /><p>“Ruská technika zamořování dodávek vody byla zvlášť důmyslná.”</p><empty-line /><p>Fanny a Lenina pokračovaly mlčky v oblékání, otočeny zády k sobě.</p><empty-line /><p>“Devítiletá válka, velká hospodářská krize. Bylo možno volit buď Celosvětovou kontrolu, nebo zničení. Buď stabilitu, nebo…”</p><empty-line /><p>“Fanny Crowneová je také hezká dívka,” pravil predestinační asistent.</p><empty-line /><p>Ve výchovnách skončilo vyučování Počátkům kastovního uvědomění, hlasy pod poduškami přizpůsobovaly budoucí poptávku budoucí nabídce průmyslového zboží. “Létám tak rád,” šeptaly, “létám tak rád, mám rád nové šaty, mám…”</p><empty-line /><p>“Liberalismus sice zašel na plesnivinu, ale na druhé straně silou se všechno dělat nedá.”</p><empty-line /><p>“I když není tak pneumatická jako Lenina. Ani zdaleka ne.”</p><empty-line /><p>“Ale staré šaty jsou hnusné,” pokračoval neúnavný šepot. “Staré šaty vždycky odhazujeme. Radši zahazovat, nežli opravovat, radši zahazovat, nežli opravovat, radši zahazovat…”</p><empty-line /><p>“Věcí vlády je zasedat, nikoli mlátit. Vládne se hlavou a zadkem, nikoli pěstí. Byla tu například zavedena všeobecná spotřební povinnost.”</p><empty-line /><p>“Tak, a jsem hotova,” pravila Lenina. Ale Fanny, odvrácena, nadále mlčela. “Fanny, drahoušku, usmiřme se zase.”</p><empty-line /><p>“Každý muž, každá žena, každé dítě byli nuceni spotřebovat ročně tolik a tolik. V zájmu průmyslu. Jediným výsledkem bylo…”</p><empty-line /><p>“Radši zahazovat, nežli opravovat. Když jehlou píchnu, vždycky si vzdychnu…”</p><empty-line /><p>“Jednoho krásného dne,” pravila Fanny s ponurým důrazem, “si to odneseš.”</p><empty-line /><p>“Námitky proti plnění povinností z důvodů přebujelého svědomí. Nic nespotřebovávat! Zpět k přírodě!”</p><empty-line /><p>“Létám tak rád, létám tak rád.”</p><empty-line /><p>“Zpět ke kultuře. Ano, skutečně ke kultuře. Nemůžete mnoho spotřebovat, když jen klidně sedíte a čtete knihy.”</p><empty-line /><p>“Vypadám pěkně?” zeptala se Lenina. Měla kabátek z lahvově zelené acetátové látky se zelenou viskózovou kožešinou na rukávech a límci.</p><empty-line /><p>U Golders Green skosily strojní pušky osm set příslušníků trestaneckých oddílů.</p><empty-line /><p>“Radši zahazovat nežli opravovat, radši zahazovat nežli opravovat.”</p><empty-line /><p>Zelené manšestrové šortky a bílé podkolenky z viskózové vlny.</p><empty-line /><p>“Potom došlo k proslulému masakru v Britském muzeu. Dva tisíce kulturních nadšenců zplynováno dichlóretylsulfidem.”</p><empty-line /><p>Zelenobílá žokejská čapka zastiňovala Lenině oči. Střevíčky měla světle zelené, krásně naleštěné.</p><empty-line /><p>“Nakonec,” pravil Mustafa Mond, “si vrchní inspektoři uvědomili, že násilí k ničemu nevede. Pomalejší, ale neskonale bezpečnější metody ektogeneze, neopavlovské predestinace a hypnopedie…”</p><empty-line /><p>Kolem těla měla stříbrem vykládaný opasek ze zeleného nepravého safiánu, naplněný (protože Lenina nebyla neplodná) předepsanou zásobou antikoncepčních prostředků.</p><empty-line /><p>“Nakonec se využilo objevů Pfitznera a Kawaguchiho. Intenzívní propaganda proti rození živých mláďat…”</p><empty-line /><p>“Nádhera!” zvolala Fanny nadšeně. Nikdy nadlouho neodolala Lenininu půvabu. “A ten rozkošný malthusiánský pás!”</p><empty-line /><p>“Spojená s kampaní proti minulosti. Zavřela se muzea, historické památky byly vyhozeny do povětří (naštěstí většina jich byla zničena už za Devítileté války) a byly zakázány knihy vydané před r. 150 po F.”</p><empty-line /><p>“Musím si opatřit také takový,” pravila Fanny.</p><empty-line /><p>“Byly tu například takové věci, kterým se říkalo pyramidy.”</p><empty-line /><p>“Ten můj starý černě lakovaný pásek…”</p><empty-line /><p>“A člověk jménem Shakespeare. Takové jméno jste přirozeně nikdy neslyšeli.”</p><empty-line /><p>“…ten je prostě pro ostudu.”</p><empty-line /><p>“To jsou výhody opravdu vědecké výchovy.”</p><empty-line /><p>“Když jehlou píchnu, vždycky si vzdychnu; když jehlou píchnu, vždycky si vzdychnu…”</p><empty-line /><p>“Zavedení prvního modelu T našeho Forda Pána…”</p><empty-line /><p>“Mám ho už skoro tři měsíce.”</p><empty-line /><p>“…bylo zvoleno za výchozí datum nové éry.”</p><empty-line /><p>“Radši zahazovat nežli opravovat; radši zahazovat…”</p><empty-line /><p>“Jak jsem se již zmínil dříve, bylo tu takzvané křesťanství.”</p><empty-line /><p>“Radši zahazovat nežli opravovat.”</p><empty-line /><p>“Etika a filosofie nedostatečné spotřeby…”</p><empty-line /><p>“Mám rád nové šaty, mám rád nové šaty, mám rád… “</p><empty-line /><p>“…tak nezbytné, dokud byla výroba nedostatečná; avšak ve věku strojů a vázaného dusíku je to nesporně přímo zločin proti společnosti.”</p><empty-line /><p>“Daroval mi jej Henry Foster.”</p><empty-line /><p>“Všem křížkům se uřízly vršky a předělaly se na T. Bývalo zde také cosi, čemu se říkalo Bůh.”</p><empty-line /><p>“Je to pravá náhražka safiánu.”</p><empty-line /><p>“Nyní máme Světový stát. A oslavy Fordova dne, Hymny souladu a Pobožnosti souladu.”</p><empty-line /><p>“Pro živého Forda, jak já je nenávidím!” myslil si Bernard Marx.</p><empty-line /><p>“Bylo tu něco, čemu se říkalo nebe; přesto však lidé byli zvyklí pít obrovská množství alkoholu.”</p><empty-line /><p>“Jako maso, jako hromada masa.”</p><empty-line /><p>“Bylo tu něco, čemu se říkalo duše, a něco, čemu se říkalo nesmrtelnost.”</p><empty-line /><p>“Zeptej se Henryho, kde to sehnal.”</p><empty-line /><p>“Ale byli zvyklí brát morfium a kokain.”</p><empty-line /><p>“A nejhorší je, že se i sama považuje za kus masa.”</p><empty-line /><p>“Dva tisíce farmakologů a biochemiků dostalo v r. 178 po F. stipendia pro výzkum.”</p><empty-line /><p>“Vypadá opravdu otráveně,” pravil predestinační asistent a ukázal na Bernarda Marxe.</p><empty-line /><p>“Šest roků nato začala komerční výroba. Dokonalá droga.”</p><empty-line /><p>“Trošku si ho podáme.”</p><empty-line /><p>“Euforická, narkotická a vyvolává příjemné halucinace.”</p><empty-line /><p>“Proč jste tak otrávený Marxi?” Poklepání na záda způsobilo, že Bernard sebou trhl a zvedl oči. Bylo to to zvíře Henry Foster! “Víte, co byste potřeboval? Gram somy.”</p><empty-line /><p>“Všechny přednosti křesťanství a alkoholu, ale bez jejich nedostatků.”</p><empty-line /><p>“Forde, nejraději bych ho zaškrtil!” Ale neučinil to, nýbrž jen řekl: “Ne, děkuji!” A odmítl nabízenou tubu s tabletkami.</p><empty-line /><p>“Vzít si dovolenou od skutečnosti, když se člověku zachce, a pak se zase vrátit do všedního dne, aniž člověka sužují bolesti hlavy nebo mytologie.”</p><empty-line /><p>“Jen si vezměte,” naléhal Foster, “vezměte si!”</p><empty-line /><p>“Stabilita byla prakticky zajištěna.”</p><empty-line /><p>“Jeden kubík stačí, když tě můra tlačí,” citoval predestinační asistent všeobecně známou hypnopedickou moudrost.</p><empty-line /><p>“A nyní bylo ještě třeba zvítězit nad stářím.”</p><empty-line /><p>“Bando mizerná, proklatá!” křičel Bernard Marx. “Vida ho! Jen klid!”</p><empty-line /><p>“Pohlavní hormony, transfúze mladé krve, horečnatá sůl…”</p><empty-line /><p>“A nezapomeňte: Jeden gram vzít je lepší než klít!” a se smíchem odešli.</p><empty-line /><p>“Všechna fyziologická stigmata stařeckého věku jsou odstraněna. A s nimi přirozeně též…”</p><empty-line /><p>“Nezapomeň se ho zeptat na ten malthusiánský pás!” připomínala Fanny.</p><empty-line /><p>“A s nimi všechny mentální zvláštnosti starých lidí. Dnes zůstává lidský charakter po celý život stejný.”</p><empty-line /><p>“…dát si ještě dvě kola překážkového golfu, než se setmí. Musím letět.”</p><empty-line /><p>“Při práci i při zábavě zůstává naše síla i touha v šedesáti letech stejná jako v sedmnácti. Za těch dávných špatných časů staří lidé rezignovali, odcházeli ze světa, vrhali se do náruče náboženství a krátili si čas knihami a přemýšlením. Představte si to: přemýšlením!”</p><empty-line /><p>“Volové, blbci!” říkal si Bernard Marx, když šel chodbou ke zdviži.</p><empty-line /><p>“A teď, co je to za pokrok! Lidé jen kráčí od požitku k požitku a neustálá práce, souložení a zábava jim nenechají ani chvíli na to, aby se posadili a rozjímali. A když se někdy nešťastnou náhodou objeví trhlina v pevném tkanivu potěšení a práce, je vždy po ruce sóma, ta skvělá sóma! Půl gramu postačí na půl dne volna, gram na víkend, dva gramy na výlet do orientální nádhery, tři gramy pro temnou věčnost na Měsíci. A když se lidé vrátí, jsou již na druhé straně trhliny, stojí na pevné půdě denní práce a zábavy, spěchají z jednoho pocitového kina do druhého, od jedné pneumatické dívky ke druhé, od elektromagnetického golfu k…”</p><empty-line /><p>“Kliď se odtud, uličnice jedna!” křičel nazlobeně Ř.L.P. “Koukej mazat, ty kluku! Což nevidíte, že Jeho Fordstvo je zaměstnáno? Jděte se spolu mazlit někam jinam!”</p><empty-line /><p>“Chudinky děti!” pravil vrchní inspektor.</p><empty-line /><p>Pomalu a majestátně postupovaly běžící pásy za tichého hukotu strojů, třiatřicet centimetrů za hodinu. V purpurové tmě se třpytily nesčetné rubíny.</p>
</section>
<section>
<p><strong>4</strong></p>
<p>Zdviž byla plně obsazena lidmi přicházejícími ze šaten pro alfa-pracovníky. Když do ní vstoupila Lenina, vítaly ji přátelské pokyny a úsměvy. Byla všeobecně oblíbená a téměř s každým z nich už někdy strávila noc.</p>
<p>Samí milí chlapci, pomyslila si, když odpovídala na pozdravy. Roztomilí chlapci! Jen kdyby ten George Edzel neměl tak velké uši (nedali mu snad na 328. metru o kapku víc preparátu ze štítné žlázy?) A Benito Hoover, vzpomněla si, když ho zpozorovala, ten je opravdu poněkud příliš chlupatý, když se svlékne.</p>
<p>S pohledem poněkud posmutnělým vzpomínkou na Benitovu kudrnatou čerň se otočila a objevila v rohu útlou postavu a melancholický obličej Bernarda Marxe.</p>
<p>“Bernarde,” propletla se k němu, “už jsem vás hledala.” Její hlas přehlušil bzučení zdviže. Ostatní se zvědavě ohlédli. “Chtěla jsem s vámi mluvit o našem plánu na Nové Mexiko.” Koutkem oka zahlédla, jak Benito Hoover pootevřel údivem ústa. To ji znechutilo. “Diví se, že ho neprosím, aby šel zase se mnou,” pomyslila si, a zdůrazňujíc srdečnost, dodala nahlas: “Hrozně ráda bych si s vámi v červenci na týden vyjela.” (Nyní veřejně projevila svou nevěru Henrymu. Snad to Fanny potěší, i když je to jen Bernard.) “Ovšem,” a obdařila ho svým nejroztomilejším významným úsměvem, jestli mě ještě chcete.”</p>
<p>Bernardův bledý obličej zrudl. “Proč, pro Forda?” podivila se v duchu, ale zároveň ji dojal ten neobvyklý hold její kráse.</p>
<p>“Neměli bychom si o tom pohovořit raději někde jinde?” koktal v hrozných rozpacích.</p>
<p>“Počíná si, jako kdybych řekla něco nepřístojného,” pomyslila si Lenina. “Kdybych udělala sprostý vtip, zeptala se ho třeba, kdo byla jeho matka nebo něco takového, nemohlo by ho to víc vyvést z míry.”</p>
<p>“Myslím totiž, že je tu tolik lidí…” Vypadalo to, jakoby se zalykal zmatkem.</p>
<p>Lenina se zasmála, ale docela bez ironie. “Vy jste zvláštní!” řekla, a opravdu jí zvláštní připadal. “Řekněte mi aspoň týden předem, ano?” pokračovala změněným tónem. “Poletíme přece Modrou pacifickou raketou? Odkud letí? Z charingské věže T nebo z Hampsteadu?”</p>
<p>Než mohl Bernard odpovědět, zdviž se zastavila.</p>
<p>“Střecha!” zvolal skřípavý hlas.</p>
<p>Obsluhu zdviže mělo na starosti malé opičí stvoření v černé kazajce, poloviční kretén epsilon-minus.</p>
<p>“Střecha!”</p>
<p>Prudce otevřel dveře. Překvapeně zamžoural, oslněn teplou září odpoledního slunce. “Á, střecha!” opakoval zaníceně, jako by neočekávaně a radostně procitl z ochromující temné nicoty. “Střecha!”</p>
<p>Se zbožnou, psovskou oddaností se díval na obličeje svých cestujících, kteří za hovoru a smíchu vystupovali do světa. Obsluhovatel zdviže se díval za nimi.</p>
<p>“Střecha?” řekl ještě jednou, jako by se ptal.</p>
<p>Potom se ve výtahu ozval zvonek a reproduktor ve stropě začal tiše, ale pánovitě udílet rozkazy.</p>
<p>“Zdviž dolů,” hlásil reproduktor, “zdviž dolů! Osmnácté poschodí! Zdviž dolů! Osmnácté poschodí. Dolů, do…”</p>
<p>Obsluhovatel výtahu přirazil dveře, stiskl knoflík a řítil se dolů do bzučícího šera výtahové šachty, do přítmí své navyklé tupé strnulosti.</p>
<p>Slunce svítilo a na střeše bylo teplo. Ospalým letním odpolednem bzučely helikoptéry. Raketová letadla střemhlav létala pět, šest mil vzhůru, neviditelná v nebeské modři, a jejich hluboké pobroukávání spočívalo jako laskání ve vlahém vzduchu. Bernard Marx se zhluboka nadechl. Díval se na oblohu, nechal svůj pohled bloudit po azurovém obzoru a nakonec spočinul na Leninině obličeji.</p>
<p>“Není to krásné?” Hlas se mu trochu zachvěl.</p>
<p>Usmála se na něj s vřelým porozuměním. “Jako stvořené pro překážkový golf,” soudila uchvácena. “Ale teď už musím letět, Bernarde. Henry se zlobí, když ho nechám čekat. Dejte mi včas vědět, kdy pojedeme.” Zamávala mu na rozloučenou a běžela po široké rovné střeše k hangárům. Bernard se díval za mizícím třpytem bílých punčoch, za opáleným podkolením, které se hbitě ohýbalo a znovu a znovu narovnávalo, a za měkkým vlněním přiléhavých manšestrových šortek pod lahvově zeleným kabátkem. Z jeho tváře však promlouvala žalost.</p>
<p>“Hezká je, to se musí nechat,” poznamenal zvučný, veselý hlas za ním.</p>
<p>Bernard sebou trhl a otočil se. Z buclatého červeného obličeje Benita Hoovera vyzařovala nepokrytě srdečnost. Benito byl vskutku dobromyslný, to bylo všem známo. Říkalo se o něm, že se dovede docela dobře vyrovnávat se životem, aniž potřebuje somu. Nevěděl, co je zlost a špatná nálada, pro které se ostatní musili uchylovat k uvolnění, jež poskytuje sóma. Pro Benita byla skutečnost jen samý sluneční jas.</p>
<p>“A také pneumatická! A jak!” Potom v pozměněném tónu: “Vy ale vypadáte otráveně. Potřebujete gram somy.” Benito zajel do pravé kapsy u kalhot a vytáhl lahvičku. “Jeden kubík stačí, když tě můra tlačí… Ale - co je?”</p>
<p>Bernard se náhle obrátil a rychle odešel.</p>
<p>Benito za ním vyjeveně zíral. “Co jen s tím chlapem může být?” ptal se. Potřásl hlavou a došel k závěru, že na těch řečech o alkoholu v krevní náhražce toho chudáka přece jen něco bude. Nejspíš se mu to vrazilo do mozku.</p>
<p>Dal zase somu do kapsy a vytáhl balíček žvýkací gumy s obsahem sexuálních hormonů, vsunul jeden dílek do úst, pomalu žvýkal a loudal se k hangárům.</p>
<p>Henry Foster si nechal vyvézt helikoptéru z hangáru, a když přišla Lenina, seděl už v kabině.</p>
<p>“Čtyři minuty zpoždění!” bylo vše, co řekl, zatímco ona šplhala na sedadlo vedle něho. Spustil motory a zapnul nosnou vrtuli. Letoun se vznesl kolmo do vzduchu. Henry přidal plyn. Pronikavý tón bzučící vrtule se stále zvyšoval - od sršně k vose, od vosy ke komáru; rychloměr ukazoval, že stoupají rychlostí dva kilometry za minutu. Londýn se pod nimi scvrkával. V několika málo okamžicích byly obrovské stavby s plochými střechami už jen jako záhon geometrických hub v zeleni zahrad a parků. Uprostřed nich na tenkém stonku vysoko trčela štíhlá bedla, charingská věž T, a zvedala proti obloze svůj plochý kotouč ze zářícího betonu. Jako matná torza bájných atletů se nad nimi líně pohybovaly v modrém vzduchu obrovské napité mraky. Z jednoho takového mraku vylétl náhle malý, šarlatově rudý brouk, bzučel a řítil se dolů.</p>
<p>“To je Rudá raketa”, pravil Henry, “právě přilétá z New Yorku.” Podíval se na hodinky a potřásl hlavou. “Sedm minut zpoždění. Tyhle transatlantické linky se svou nepřesností - to je skutečně skandál.”</p>
<p>Pustil pedál a ubral plyn. Bzukot vrtule nad nimi klesl o půldruhé oktávy, přes vosy a sršně nazpět ke čmelákům, chroustům a roháčům. Stoupání stroje se zpomalilo a v následujícím okamžiku viseli nehybně ve vzduchu. Henry stlačil páku; zacvakalo to. Vrtule vpředu se začala otáčet, zprvu pomalu, pak rychleji a rychleji, až už byla jen vířící mlhou. Protivítr pískal stále pronikavej i ve výztuhách. Henry sledoval otáčkoměr a když ručička ukázala dvanáct set, vypnul horní rotor helikoptéry. Stroj teď měl dostatek dopředné hybnosti, aby mohl letět na nosných listech.</p>
<p>Lenina se dívala dolů oknem v podlaze. Právě letěli nad pruhem parků, širokým šest kilometrů, který odděloval centrum Londýna od prvního okruhu připojených předměstí. Na trávníku se hemžily miniaturní postavičky. Celé háje věží pro hry s odstředivými míči se třpytily mezi stromy. Poblíž Shepherd’s Bush hrálo dva tisíce bet-minus smíšenou čtyřhru Riemannova polního tenisu. Hlavní silnice z Not-ting Hillu do Willesdenu byla lemována dvojitou řadou pohyblivých pětikruhů. Na ealingském stadionu bylo v plném proudu gymnastické cvičení a oslava komunity delt.</p>
<p>“Khaki je šeredná barva,” poznamenala Lenina, vyjadřujíc tak hypnopedické předsudky své kasty.</p>
<p>Plochu sedmi a půl hektaru zabíraly budovy hounslowského pocitového studia. Armáda nádeníků v černém a khaki pracovala na nové keramické úpravě vozovky Velké západní silnice. Když přelétávali dálnici, byla právě odpíchnuta jedna z obrovských pojízdných tavicích pecí. Tavenina proudila v oslnivě bílém žáru přes plochu vozovky; azbestové válce pojížděly sem a tam; za ohnivzdorným kropicím vozem se zvedala bílá mračna páry.</p>
<p>Brentfordské závody Televizní korporace vypadaly jako malé město.</p>
<p>“Nastupuje nová směna, že?” řekla Lenina.</p>
<p>Jako mšice a mravenci se hemžili listově zelené gama-dívky a černí polokreténi kolem vchodů nebo stáli ve frontě na jednokolejnou tramvaj. Bety-minus v šatech morušové barvy procházely davem. Na střeše hlavní budovy se to rojilo přistávajícími a startujícími helikoptérami.</p>
<p>“Čestné slovo,” pravila Lenina, “jsem ráda, že nejsem gama.” Deset minut nato byli ve Stoke Poges a zahájili první kolo překážkového golfu.</p><empty-line /><p>Bernard běžel se sklopenýma očima po střeše a když ta a tam někoho potkal, díval se rychle jinam jako zloděj. Připadal si jako štvanec, za nímž se ženou nepřátelé, a on se nemůže ani ohlédnout, aby se mu nezdáli ještě nepřátelštější, než se obává, a aby se necítil ještě provinilejší a ještě bezmocněji osamělý.</p>
<p>“Ten Benito Hoover je strašný!” A přitom to Benito myslel přece jen dobře. Ale právě to v jistém smyslu všechno ještě zhoršovalo. Ti, kteří to myslí dobře, si často počínají právě tak jako ti, kteří to myslí špatně. Dokonce i Lenina byla příčinou jeho trýzně. Připomínal si, jak se po celé týdny na ni jen plaše a nerozhodně díval, jenom po ní dychtil a pochyboval, zda vůbec kdy najde odvahu, aby se jí zeptal. Vystavit se nebezpečí ponižujícího a pohrdavého odmítnutí? Ale kdyby řekla ano, jaká by to byla blaženost! Dobrá, nyní to ano řekla, a on si stále ještě zoufal - zoufal si, protože to krásné odpoledne se jí hodilo jen k tomu, aby si zahrála překážkový golf; protože běžela za svým Henrym Fosterem; protože se jí zdál divný, když se mu nechtělo veřejně hovořit o těch nejdůvěrnějších věcech. Krátce řečeno, zoufal si, protože se chovala jak se má chovat zdravá a ctnostná anglická dívka, a nikoli nějak jinak, nápadně a nenormálně.</p>
<p>Otevřel dveře svého hangáru a zavolal na dva lelkující zřízence delta-minus, aby vyjeli s jeho strojem na střechu. Personál v hangárech byl též z Bokanovského skupiny - muži byli blíženci, všichni stejně malí, stejně černí a stejně oškliví. Bernard dal své příkazy ostrým, skoro arogantním, ba až urážlivým tónem člověka, který si není tak docela jist svou převahou. Přicházet do styku s příslušníky jiných kast byla pro Bernarda vždycky trapná záležitost. Snad je něco pravdy na té všeobecně rozšířené pověsti o alkoholu v jeho krevní náhražce - k takovému nedopatření mohlo ovšem dojít. Rozhodně se Bernard fyzicky sotva lišil od průměrné gamy. Do obvyklé alfa-výšky mu chybělo osm centimetrů a jeho postava byla také útlá. Setkání s nižšími kastami mu pokaždé bolestně připomnělo jeho tělesnou nedostatečnost. “Já jsem já, ale chtěl bych, abych to nebyl já.” Jakmile se ocitl tváří v tvář nějakému delta-obličeji, pak místo aby se na něj díval svrchu, připadal si zahanben. Bude s ním to stvoření jednat s oním respektem, jakému je učili, že přísluší vůči vyšší kastě? Ta otázka ho pronásledovala. A nikoli bezdůvodně. Gamy, delty a epsiloni byli totiž do jisté míry predestinováni k tomu, aby spojovali tělesnou výšku se společenskou nadřazeností. A opravdu všeobecně existoval určitý hypnopedický předsudek, privilegující vysokou postavu. A proto se děvčata vysmívala jeho návrhům, proto mu jeho mužští druhové z vlastní kasty prováděli různé taškařiny. Jejich posměch z něho dělal outsidera. A protože se již outsiderem cítil, jako outsider se také choval. Tím opět jen rostla předpojatost vůči němu a nepřátelské pohrdání, s nímž druzí reagovali na jeho tělesnou zakrnělost. To vše vedlo nakonec k tomu, že jeho pocit odcizení a osamělosti ještě více vzrůstal. Z chronické obavy před podceňováním se vyhýbal sobě rovným a před níže postavenými zase přeháněl kastovní povýšenost. S jakou hořkostí v srdci záviděl lidem, jako byli Henry Foster a Benito Hoover! Lidem, kteří si nepotřebují otevírat hubu na epsilona, aby je poslechl, lidem, kteří pokládají své postavení v životě za samozřejmé a pohybují se v kastovním systému jako ryby ve vodě, cítí se v něm tak samozřejmě, že si nejsou vědomi ani sami sebe, ani příjemného, přátelského prostředí, v němž žijí.</p>
<p>Pomalu, a jak se mu zdálo, neochotně vyjížděli blíženci s jeho letounem na střechu.</p>
<p>“Pospěšte si!” pronesl Bernard podrážděně. Jeden z blíženců se na něj podíval. Mýlil se, nebo se opravdu v těch tupých šedivých očích mihl zvířecí výsměch? “Hněte sebou!” zvolal hlasitěji a hlas mu při tom ošklivě zaskřípal.</p>
<p>Vyšplhal se do letounu a o minutu později letěl již k jihu, směrem k řece. V šedesátipatrové budově na Fleet Street byly umístěny různé propagační kanceláře a Vysoká škola emocionální techniky. V přízemí a v dolních poschodích byly tiskárny a redakce tří velkých londýnských novin, “Hodinového zpravodaje”, určeného pro vyšší kasty, bledě zelených “Gama-novin” a konečně “Delta-zpráv”, tištěných na papíře barvy khaki a psaných jen v jednoslabičných slovech. V dalších dvaadvaceti poschodích byly umístěny kanceláře pro televizní propagandu; pocitovou reklamu a propagaci pomocí syntetického hlasu a hudby. Nad nimi byly výzkumné laboratoře a čalouněné místnosti, kde konali svou choulostivou práci libretisté zvukových pásků a skladatelé syntetické hudby. V nejvyšších osmnácti poschodích působila Vysoká škola emocionální techniky.</p>
<p>Bernard přistál na střeše Paláce propagandy a vystoupil. “Zatelefonujte dolů panu Helmholtzi Watsonovi,” poručil vrátnému gama-plus, “že pan Bernard Marx na něj čeká na střeše.”</p>
<p>Posadil se a zapálil si cigaretu.</p>
<p>Helmholtz Watson zrovna psal, když zprávu obdržel. “Řekněte mu, že přijdu hned,” odpověděl a zavěsil. “Odkliďte, prosím, ty věci pryč!” pravil stejně neosobním Úředním tónem sekretářce. Jejímu zářivému úsměvu nevěnoval žádnou pozornost, zvedl se a rychle zamířil ke dveřím.</p>
<p>Byl to robustní muž s mohutným hrudníkem a širokými rameny; těžký, ale mrštný, pružný a ohebný. Na pěkně vykrouženém pilíři krku seděla krásně formovaná hlava. Vlasy měl tmavé a zvlněné, rysy výrazné. Jeho výrazná, energická krása byla typická - každým coulem alfa-plus, jak neúnavně opakovala jeho sekretářka. Byl profesorem katedry spisovatelství na Vysoké škole emocionální techniky a vedle své pedagogické činnosti působil také jako inženýr emocionálních stavů. Byl stálým spolupracovníkem “Hodinového zpravodaje”, psal scénáře pro pocitové filmy a měl vynikající talent na hesla a veršíky pro hypnopedii.</p>
<p>“Nadaný,” soudili o něm jeho nadřízení. “Snad,” (potřásali přitom hlavou a významně tlumili hlas), “snad až příliš nadaný.”</p>
<p>Ano, až příliš nadaný. Měli pravdu. Přemíra intelektu vyvolala u Helmholtze Watsona velmi podobné Účinky jako tělesná slabost u Bernarda Marxe. Bernarda izolovalo od jeho bližních to, co mu chybělo na kostech a svalech, a vědomí této jeho odlišnosti, která podle platných měřítek s sebou nesla i jisté mentální vyšinutí, propast ještě více rozšiřovalo. Naproti tomu Helmholtze pohánělo k poznání vlastního já a vlastní osamocenosti příliš velké nadání. Co oba muže spojovalo, bylo vědomí, že jsou ojedinělé případy. Jenže nedostatečně vyvinutý Bernard tímto vědomím trpěl po celý život, kdežto Helmholtz Watson objevil svou intelektuální odchylku až zcela nedávno a teprve teď zpozoroval, že se liší od těch, kdo jsou kolem něho. Tento mistr hry na pohyblivém kurtu, tento nevyčerpatelný milovník - vyprávělo se o něm, že za necelé čtyři roky měl šest set čtyřicet děvčat -, tento vynikající řečník na shromážděních a skvělý společník náhle poznal, že sport, ženy a službu obecnému blahu nemůže pokládat za to nejvyšší. V hloubi srdce věděl, že ho to táhne jinam, k něčemu jinému. Ale co to je? Ano, co jen to je? Bernard k němu chodil a rozmlouval s ním právě o tomto problému, nebo spíše mu opět a opět naslouchal, protože Helmholtz obstarával mluvení vlastně vždycky sám.</p>
<p>Když vystoupil ze zdviže, obklopily jej tři rozkošné dívky z kanceláře pro reklamu syntetickým hlasem.</p>
<p>“Helmholtzi, miláčku, pojďte s námi na noční piknik na Exmoor!” obletovaly ho a snažně prosily.</p>
<p>Helmholtz je odstrčil a odmítavě kroutil hlavou. “Ne, ne!”</p>
<p>“Nezveme žádné jiné muže!”</p>
<p>Ani tento lákavý příslib nedokázal Helmholtze zviklat. “Ne,” opakoval, “mám moc práce.” S rozhodností se hrnul dál, ale všechny tři dívky mu byly v patách. Teprve když už seděl v Bernardově letounu a zabouchl za sebou dveře, upustily od pronásledování, ale trpce na něho žehraly.</p>
<p>“Ty ženy!” pravil, když vrtulník vyrazil nahoru. “Ty ženy!” Vraštil čelo a potřásal hlavou. “Prostě strašné!” Bernard mu pokrytecky přizvukoval, ale potají si přál, aby mohl mít právě tolik dívek jako Helmholtz a právě tak snadno. Náhle se ho zmocnila naléhavá potřeba se pochlubit. “Beru s sebou do Nového Mexika Leninu Crowneovou”, prohodil tak ledabyle, jak jen to svedl.</p>
<p>“Tak?” řekl Helmhotz bez nejmenší stopy zájmu. A po malé přestávce: “Už déle než týden jsem nechal všech schůzí i všech děvčat. Nedovedeš si představit, jaký poprask kvůli tomu dělají na škole. Ale myslím si, že to přece jen stálo za to. Účinky….” Zaváhal. “No, jsou podivuhodné, nanejvýš podivuhodné.”</p>
<p>Tělesná nedostatečnost může vést k přebytku ducha. Ale proces je zřejmě reverzibilní. Přebytek ducha může způsobovat, že člověk jde za svými cíli, a může vést k dobrovolné slepotě a hluchotě osamocení, které si člověk sám zvolil, k umělé impotenci askeze.</p>
<p>Zbytek krátkého letu absolvovali mlčky. Když se dostali domů a pohodlně se natáhli na pneumatické pohovky v Bernardově pokoji, začal Helmholtz opět mluvit.</p>
<p>“Měl jsi někdy,” ptal se, a mluvil velmi pomalu, “měl jsi někdy pocit, jako bys měl uvnitř něco, co jen čeká na příležitost, aby to vyvřelo? Jakousi přebytečnou, nevyužitou sílu, něco jako vodu, která se řítí naprázdno jako vodopád dolů, místo aby poháněla turbíny?” Podíval se tázavě na Bernarda.</p>
<p>“Myslíš všechna ta hnutí mysli, která by mohl člověk mít, kdyby věci byly jiné?”</p>
<p>“Ne tak docela,” potřásl Helmholtz hlavou. “Mám na mysli to,” pravil, “že se do mne někdy vkrádá zvláštní pocit, jako bych měl říci něco důležitého a jako bych k tomu měl i sílu - jenomže nevím, co to je, a nemohu té síly využít. Kdyby člověk mohl psát jinak… nebo o něčem jiném…” Odmlčel se. Pak opět pokračoval: “Víš, já dokážu vymýšlet velmi krásná hesla - znáš přece ty veršíky, které člověka přímo nadzvednou, jako kdyby si sedl na napínáček. Vypadají tak senzačně a nově, i když se v nich mluví o nějaké banalitě, které se vyučuje ve spaní. A to právě mi nestačí. Nestačí mi, že tato hesla jsou dobrá; dobré by mělo být také to, co se s nimi dělá.”</p>
<p>“Ale tvé věci jsou přece dobré, Helmholtzi.”</p>
<p>“Pokud takové věci vůbec mohou být dobré,” pokrčil rameny Helmholtz. “Nejde to do hloubky, není to nic významného. Cítím, že bych mohl vykonat něco mnohem důležitějšího, něco, co by do hloubky pronikalo, něco, v čem by bylo vášnivé zaujetí. Ale co? Co je tu tak významného, aby se to mělo říci? A jak je možno při našich tradičních tématech pocítit vášnivé zaujetí? Když se slova používá správně, je jako X-paprsky, pronikne všude a vším. Člověk čte, a slovo jím pronikne. To se také pokouším vštěpovat svým studentům - jak psát, abys pronikl až na dřeň. Ale k čemu to vůbec je, dát se proniknout článkem o sborovém zpěvu nebo o nejnovějších zlepšeních ve stavbě vonících varhan? A je vůbec možné, aby slovo bylo pronikavé jako rentgenový paprsek, když píšeš o takových věcech? Copak je možné povědět něco o ničem? A k tomu nakonec všechno směřuje. Pokouším se a pokouším…”</p>
<p>“Pst!” zašeptal náhle Bernard a varovně zvedl prst. Naslouchali. “Myslím, že někdo stojí za dveřmi!”</p>
<p>Helmholtz se zvedl, kradl se po špičkách místností a naráz prudce otevřel dveře. Přirozeně - široko daleko ani človíčka.</p>
<p>“Promiň!” pravil Bernard. Připadal si trapně pošetilý a také se tak tvářil. “Myslím, že mám nervy trochu v nepořádku. Když tě lidé neustále podezírají, staneš se nakonec sám podezíravým.”</p>
<p>S povzdechem si přejel rukou přes oči a jeho hlas zněl žalostně. Sám sebe ospravedlňoval. “Kdybys věděl, co jsem v poslední době prožil!” pravil skoro v slzách. Sebelítost v něm vytryskla jako náhle uvolněný pramen. “Kdybys jen věděl!”</p>
<p>Helmholtz Watson mu rozladěně naslouchal. “Chudák Bernard!” říkal si. Přitom však nemohl potlačit pocit, jako by se za přítele styděl. Kdyby měl Bernard aspoň více hrdosti.</p>
</section>
<section>
<p><strong>5</strong></p>
<p>K osmé hodině se začalo šeřit. Reproduktory na věži Stoke Poges hlásily nadpozemským tenorem konec her. Lenina a Henry ukončili svou hru a vraceli se do klubu. Z pozemků Trustu vnitřních a vnějších sekretů sem pronikalo bučení mnoha tisíc kusů hovězího dobytka, jehož hormony a mléko byly surovinou pro velkou továrnu ve Farnham Royal.</p>
<p>Soumrak byl plný ustavičného hukotu helikoptér. Každé půldruhé minuty ohlásil zvonkový signál a pronikavý tón píšťalky odjezd vlaku na jednokolejce, kterou jezdili golfoví hráči nižších kast ze hřišť do hlavního města.</p>
<p>Lenina a Henry nastoupili do vrtulníku a odletěli. Ve výšce osmi set stop Henry zavřel plyn a teď viseli nehybně asi dvě minuty nad ztrácející se krajinou. Burnhamský bukový les se táhl jako obrovský rybník tmy až k jasnému okraji západního nebe. Poslední purpurová záře zapadajícího slunce přecházela těsně nad obzorem v oranžovou, výše pak ve žlutou a vodově zelenou. Za stromy na severu a do výšky nad nimi zářila oslňujícím leskem všechna okna dvacetiposchoďové továrny na výrobu vnitřních a vnějších sekretů. Pod nimi ležely budovy golfového klubu, táhly se obrovské ubytovny pro nižší kasty a za dělící zdí potom menší domy pro alfy a bety. U příchodů ke stanici jednokolejky se to černalo spěchajícími příslušníky nižších kast. Ze skleněné odjezdové haly se vyřítil do volného prostoru osvětlený vlak. Kdo pohledem sledoval jeho jízdu noční krajinou směrem na jihovýchod, setkal se s majestátní stavbou sloughského krematoria. Jeho čtyři vysoké komíny byly kvůli nočním letům ozářeny reflektory a na vrcholech měly šarlatově rudá výstražná signální světla. Byl to charakteristický znak celé krajiny.</p>
<p>“Proč mají komíny kolem dokola ty klece, které vypadají jako balkóny?” zeptala se Lenina.</p>
<p>“Zpětné získávání fosforu,” vysvětlil Henry telegrafickým stylem. “V komínech procházejí plyny čtyřmi procesy. Při každém spalování mrtvol se dříve P2O5 ztrácel z oběhu. Dnes se zachycuje a dostáváme ho zpátky více než devadesát osm procent. Více než půldruhého kila z každé mrtvoly dospělého člověka. Jen v Anglii je to tedy skoro čtyři sta tun fosforu ročně.” Mluvil pyšně, blaženě a ze srdce rád o této vymoženosti, jako by na ní měl sám zásluhu. “Milé pomyšlení, že i po smrti můžeme být ještě prospěšní komunitě. Napomáháme růstu rostlin.”</p>
<p>Lenina se zatím dívala do hloubky, na stanici jednokolejky. “Milé pomyšlení,” přizvukovala. “Ale je zajímavé, že z alf a bet neroste více rostlin než z těch ošklivých gam, delt a epsilonů tam dole.”</p>
<p>“Z hlediska fyzikálně chemického jsou si všichni lidé rovni,” pravil Henry poučujícím tónem. “Ostatně dokonce i epsiloni vykonávají nezbytné služby.”</p>
<p>“Dokonce i epsilon…” Lenina si náhle vzpomněla na situaci, kdy se jako malá žačka uprostřed noci probudila a poprvé si uvědomila našeptávání, které ji pokaždé ve spánku pronásledovalo. Znovu viděla měsíční paprsek, řadu bílých postýlek; opět slyšela velmi tichý hlas, který říká (a ta slova tu byla po tolikerém celonočním opakování nezapomenutelná a nezapomenutelná): Každý pracuje pro každého. Nemůžeme se bez nikoho obejít…” Lenina si vzpomněla, jak sejí napřed zmocnil strach a překvapení. Vzpomněla si, co jí napadlo v oné probděné půlhodince a jak se potom její mysl postupně uklidňovala vlivem toho nekonečného opakování, pokradmého přibližování spánku…</p>
<p>“Já si myslím, že epsilonům nijak nevadí, že jsou epsilony,” řekla nahlas.</p>
<p>“Jistěže ne. A proč také? Oni přece nevědí, jaké to je když je člověk jiný. Nám by to ovšem vadilo. Ale my jsme byli predestinováni jinak. Ostatně jsme už také začali s jiným dědičným základem.”</p>
<p>“Jsem ráda, že nejsem epsilon,” pravila s přesvědčením Lenina.</p>
<p>“Kdybys byla epsilon,” řekl Henry, “byla bys díky své predestinaci stejně vděčná za to, že nejsi beta nebo alfa.” Potom zařadil rychlost a zaměřil stroj na Londýn. Karmínová a oranžová barva na západě za nimi téměř docela zmizela. Temná fronta mraků plíživě postupovala k zenitu. Když letěli nad krematoriem, letoun se prudce vznesl, jak se dostal do sloupce horkého vzduchu, jenž proudil z komínů, a potom se opět náhle propadl, když se zas dostali do pásma chladnějšího vzduchu. “To byl nádherný sešup!” zasmála se pobaveně Lenina.</p>
<p>Avšak hlas Henryho byl na okamžik skoro melancholický. “Jestlipak víš, co ten sešup znamenal?” ptal se. “To jedna lidská bytost definitivně a navždy odešla ze scény. Odešla v proudu horkého plynu. Bylo by zajímavé vědět, kdo to byl - zda muž či žena, alfa nebo epsilon…” Povzdechl si. Potom však pravil bodře rezolutním tónem: “Ať už to byl kdokoli, jednou věcí si můžeme být jisti: dokud byl naživu, byl šťastný. Každý je nyní šťastný.”</p>
<p>“Ano, každý je nyní šťastný,” opakovala Lenina. Slýchali ta slova po dvanáct let stopadesátkrát každou noc.</p>
<p>Přistáli na střeše čtyřicetipatrového domu ve Westminsteru, kde měl Henry svůj byt, a odebrali se rovnou dolů do jídelny. Tady, v hlučící a veselé společnosti výtečně pojedli. Ke kávě se podávala sóma. Lenina si vzala dvě půlgramové tabletky, Henry tři. V devět dvacet se loudali ulicí do nově otevřeného kabaretu Westminster Abbey. Noc byla skoro bez mráčků, plná hvězd, ale měsíc nesvítil; avšak Lenina a Henry si tuto vcelku skličující skutečnost naštěstí neuvědomovali. Elektrická reklama na obloze ujídala vnější tmu. ‘CALVIN STOPES A JEHO ŠESTNÁCT SEXOFONISTŮ’. Z průčelí nového kabaretu Westminster Abbey lákavě zářila obrovská písmena. ‘NEJKRÁSNĚJŠÍ VONÍCÍ A BAREVNÉ VARHANY V LONDÝNĚ. NEJNOVĚJŠÍ SYNTETICKÁ HUDBA.’</p>
<p>Vstoupili dovnitř. Vzduch zde byl horký a špatně dýchatelný pro vůni ambry a santalového dřeva. Na stropní kopuli právě barevné varhany malovaly západ slunce v tropech. Šestnáct sexofonistů hrálo oblíbený starý šlágr. ‘Na celém světě jiná láhev není, která by dala tolik potěšení.’ Čtyři sta párů tančilo na vyleštěné podlaze five-step. Lenina a Henry brzy vytvořili pár čtyřsetprvý. Sexofony kvílely jako kočky za úplňku a sténaly zmíravým roztoužením v altu a tenoru. V bohaté harmonii spěl jejich tremolující chór k vyvrcholení, čím dál tím hlasitěji - až nakonec dirigent pokynem ruky uvolnil závěrečný akord éterické hudby a hladce sprovodil šestnáct lidských trubačů z jejich existence. Hřmění v As-dur. A potom téměř v úplném tichu, téměř za úplné tmy přišlo postupné opakování, diminuendo, které klouzalo po čtvrttónech hlouběji a hlouběji k sotva šeptanému a zvolna zmírajícímu dominantnímu akordu (zatímco pětičtvrtinový rytmus se stále ještě chvěl a dozníval) a nabíjelo vteřiny temna napjatým očekáváním. Konečně se očekávání naplnilo. Náhle explodoval východ slunce a šestnáctka se pustila do zpěvu:</p>
<p>‘Lahvičko moje, v tobě zas být schován!</p>
<p>Škoda, že už jsem dekantován!</p>
<p>V tobě nebe modrojasné,</p>
<p>kolem tebe všecko krásné.</p>
<p>Vždyť na celém světě jiná láhev není,</p>
<p>která by dala tolik potěšení.’</p>
<p>Lenina a Henry tančili spolu se čtyřmi sty jinými páry ve Westminster Abbey five-step stále dokola; tančili teď v jiném světě - v protepleném, bohatě zbarveném, nekonečně přátelském světě, ve světě sómového opojení. Jak je tu každý milý, půvabný a rozkošně zábavný! ‘Lahvičko moje, v tobě zas být schován…’ Avšak Lenina a Henry už měli, co si přáli… Cítili se skryti uvnitř, zde a nyní, bezpečně skryti uvnitř, za krásné pohody, pod věčně modrým nebem. A když nakonec šestnáctka vyčerpaně odložila své sexofony a aparát na syntetickou hudbu produkoval nejnovější pomalé malthusiánské blues, byli jako embrya-dvojčata, jež se spolu mírně kolébají na vlnách oceánu krevní náhražky, kterou se plní láhve.</p>
<p>“Dobrou noc, milí přátelé! Dobrou noc, milí přátelé!” Reproduktory zahalovaly své příkazy do vlídné a muzikální zdvořilosti. “Dobrou noc, milí přátelé!…”</p>
<p>Lenina a Henry poslušně jako všichni ostatní opustili budovu. Skličující hvězdy urazily hezký kousek cesty po obloze. A ačkoli clona světelné reklamy se z velké části již rozplynula, podrželi oba mladí lidé i nadále svou šťastnou nevědomost o noci.</p>
<p>Druhá dávka somy, kterou spolkli půl hodiny před zavírací dobou, postavila naprosto neproniknutelnou zeď mezi skutečný svět a jejich mysl. Jako uzavřeni v láhvi přešli ulici; jako uzavřeni v láhvi vyjeli zdviží do Henryho pokoje ve dvacátém osmém poschodí. Ale třebaže Lenina byla jako uzavřena v láhvi a třebaže vzala druhý gram somy, nezapomněla na předepsaná antikoncepční opatření. Léta intenzivní hypnopedie a malthusiánské školení třikrát týdně od dvanácti do sedmnácti let způsobily, že provádění těchto preventivních opatření se stalo skoro stejně automatickým a nevyhnutelným jako mrkání.</p>
<p>“To mi připomíná,” pravila, když se vracela z koupelny, “že Fanny Crowneová by ráda věděla, kde jsi objevil ten rozkošný pás ze zelené náhražky safiánu, který jsi mi dal.”</p><empty-line /><p>Každý druhý čtvrtek měl Bernard den Pobožnosti souladu. Pojedl s přítelem poměrně brzy v Afroditeu (Helmholtz tam byl nedávno zvolen za člena podle druhého článku stanov), potom se s ním rozloučil, zavolal na střeše taxi a řekl taxikáři, aby letěl do Fordsonovy pěvecké síně. Stroj vzletěl pár set metrů, zamířil na východ a před Bernardovýma očima se objevila giganticky krásná pěvecká síň. Byla celá zalita světlem a jejích tři sta dvacet metrů umělého bílého kararského mramoru sněhobíle žhnulo nad Ludgate Hillem; na všech čtyřech rozích přistávacích ploch pro helikoptéry karmínově zářilo do noci obrovské T a z otvorů čtyřiadvaceti mohutných zlatých trub burácela slavnostní syntetická hudba.</p>
<p>“Zatraceně, jdu pozdě,” řekl si Bernard se starostlivým pohledem na Big Henryho, což byly hodiny na pěvecké síni. A zatímco platil taxi, Big Henry již odbíjel. “Forde”, zpíval mohutný bas ze všech zlatých trub. “Forde, Forde, Forde…” Devětkrát. Bernard pádil ke zdviži.</p>
<p>Velký sál pro oslavy Fordova dne a jiná pěvecká shromáždění byl v přízemí budovy. Nad ním, po stovce v každém poschodí, bylo sedm tisíc místností, které každých čtrnáct dní používaly Skupiny souladu ke svým pobožnostem. Bernard sjel do třiatřicátého patra, proběhl chodbou, ale před místností 3210 se na okamžik váhavě zarazil. Potom se vzchopil, otevřel dveře a vstoupil.</p>
<p>Díky Fordu! Nebyl poslední. Tři ze dvanácti židlí rozestavených kolem kulatého stolu byly stále ještě neobsazeny. Vklouzl pokud možno nenápadně na nejbližší židli a byl ochoten mračit se na každého, kdo přijde ještě později.</p>
<p>Dívka po jeho levici se k němu obrátila s otázkou: “Co jste hrál dnes odpoledne? Překážkový nebo elektromagnetický?”</p>
<p>Bernard se na ni podíval (Forde Pane! Byla to Morgana Rottschildová). Začervenal se a přiznal, že nehrál ani to ani ono. Morgana na něj zírala s úžasem. Trapné mlčení.</p>
<p>Potom se k němu významně obrátila zády a obrátila se na sportovněji založeného muže po své levici.</p>
<p>“Krásný začátek pro Pobožnost souladu,” pomyslil si nešťastný Bernard. A už věděl, že se mu opět nepodaří dosáhnout stavu vykoupení. Kdyby si jen byl dal čas a porozhlédl se, místo co se hnal k nejbližší židli! Mohl sedět mezi Fifi Bradlaughovou a Joannou Dieselovou. A on se posadí jako slepý vedle Morgany. Vedle Morgany! Forde! To její černé obočí, ke všemu srostlé nad nosem. Forde! A po jeho pravici seděla Klára Deterdingová. Pravda, Klářino obočí nesrůstalo, ale zato byla opravdu příliš pneumatická. Kdežto Fifi a Joanna byly bezvadné. Plnoštíhlé, blondýnky, ne příliš velké… A teď si mezi ně sedl ten velký klacek, Tom Kawaguchi!</p>
<p>Poslední přišla Sarojini Engelsová.</p>
<p>“Jdete pozdě,” pravil přísně předseda skupiny. “Ať se to příště nestane!”</p>
<p>Sarojini se omluvila a vklouzla na své místo mezi Jimem Bokanovským a Herbertem Bakuninem. Skupina byla teď úplná, kruh souladu dokonalý a bez vady. Muž, žena, muž, střídavé v kruhu kolem stolu. Všech dvanáct bylo připraveno stát se jedním, čekali, aby se spojili dohromady, aby se rozplynuli, aby jejich dvanáct oddělených identit splynulo v širším bytí.</p>
<p>Předseda povstal, udělal znamení T a zapnul syntetickou hudbu. Ozvalo se tiché, neúnavné bubnování a sbor nástrojů - dechových i strunných - znovu a znovu lkavě opakoval krátkou a vtíravou melodii První hymny souladu. Znovu a znovu - a nebylo to již ucho, které vnímalo chvějivý rytmus, nýbrž bránice. Kvílení a úpění těchto stále se opakujících harmonií zasahovalo již nikoli mysl, nýbrž vnitřnosti, roztoužené po souladu.</p>
<p>Předseda udělal další znamení T a posadil se. Pobožnost začala. Posvátné tabletky somy byly uprostřed stolu. Kalich s chlazeným jahodovým koktajlem, obsahujícím somu, putoval z ruky do ruky. Se slovy “Piji na svůj zánik” z něho dvanáct lidí upilo. Potom za doprovodu syntetického orchestru zazpívali První hymnu souladu.</p>
<p>‘Ó Forde, učiň, ať teď spolu splynem jako dvě kapky v řece sociální, Ať v spojení se zatřpytíme silném jako tvá limuzína triumfální.’</p>
<p>Dvanáct vroucích slok. Potom kalich putoval podruhé. “Piji na Vyšší bytost,” zněl nyní přípitek. Všichni pili. Hudba neúnavně hrála. Bubny bily. Naříkání a řinčení harmonií se v rozechvělých útrobách měnilo v posedlost. Zpívali Druhou hymnu souladu.</p>
<p>‘Přijď, Velké Bytí, Otče Sociále, zahlaď nás dvanáct v jedno nekonečné, toužíme zhynout, zmírat neustále, neboť tak začne naše žití věčné.’</p>
<p>Opět dvanáct slok. Mezitím sóma začala působit. Oči se leskly, tváře se rděly, vnitřní zář všeobecného blaha vykreslila na každé tváři šťastné, přátelské úsměvy. Dokonce i Bernard cítil, jak se trochu rozplývá. Když se k němu Morgana Rottschildová se zářivým úsměvem obrátila, snažil se odplatit stejně. Ale to obočí, ta dvě obočí slitá v jedno tu bohužel stále ještě byla; nemohl se na to nedívat, ať se jakkoli snažil. Rozplývání nepostoupilo ještě dost daleko. Snad kdyby byl seděl mezi Fifi a Joannou… Kalich putoval kolem potřetí. “Piji na Její blízký příchod,” pravila Morgana Rottschildová, která byla náhodou na řadě, aby zahájila tuto část obřadu. Její hlas byl silný a jásavý. Napila se a podala kalich Bernardovi. “Piji na Její blízký příchod,” opakoval v upřímné snaze pocítit, že Příchod je blízký, avšak obočí jej neustále pronásledovalo a Příchod byl pro něho hrozně vzdálený. Napil se a podal kalich Kláře Deterdingové. “To bude zase krach,” říkal si, “to vím určitě.” Ale dělal, co mohl, aby zářil také.</p>
<p>Kalich koloval dále. Předseda dal rukou znamení a sbor se pustil do Třetí hymny souladu.</p>
<p>‘Slyš, Velké Bytí už se rychle blíží, spojme se spolu v zahynutí touhy, když v hudbě bubnů rozkoš námi víří, teď ty a já jsme spolu plamen pouhý.’</p>
<p>Vzrušení v chvějících se hlasech rostlo od verše k verši. Pocit blízkého příchodu působil jako elektrické napětí ve vzduchu. Předseda vypnul hudbu, a jakmile dozněl poslední tón poslední strofy, nastalo naprosté ticho, ticho napjatého očekávání, chvějící se a třesoucí se galvanickým životem. Předseda vztáhl ruku. A náhle se nad jejich hlavami ozval hluboký, silný hlas, hudebnější než jakýkoli hlas lidský, sytější, teplejší, chvějící se láskou a touhou a soucítěním, obdivuhodný, tajemný, nadpřirozený hlas. A pravil velmi pomalu, stále slaběji, descento: “Ó Forde, Forde, Forde!” Pocit tepla se pronikavě rozléval ze solar plexus do všech údů naslouchajících; slzy jim vstoupily do očí. Jako by se v nich hnula jejich srdce, jako by se v nich vnitřnosti pohnuly vlastním, nezávislým životem. “Forde!” rozplývali se, “Forde!” splývali a zanikali. Vtom hlas překvapivě změněným tónem zatroubil: “Slyšte! Slyšte! Slyšte!” Naslouchali. Po malé přestávce hlas poklesl v šepot, ale v šepot, který byl svým způsobem pronikavější než nejsilnější křik. “Vyšší bytost přichází,” pokračoval a znovu opakoval: “Vyšší bytost přichází.” Pak téměř odumřel: “Vyšší bytost je již blízko.” A znovu ticho. Očekávání, na okamžik uvolněné, se znovu napjalo, silněji, silněji, téměř až k extázi. Vyšší bytost přichází - o slyšeli ji, slyšeli ji, jak tiše sestupuje po schodech, jak po neviditelných stupních přichází blíže a blíže. Vyšší bytost přichází. A náhle napětí vyvrcholilo. S vytřeštěnýma očima a s pootevřenými ústy Morgana Rottschildová vyskočila.</p>
<p>“Slyším ji,” zvolala. “Slyším ji.”</p>
<p>“Přichází,” křičela Saroji Engelsová.</p>
<p>“Ano, přichází, slyším ji.” Fifi Bradlaughová a Tom Kawaguchi povstali současně.</p>
<p>“Ó, ó, ó!” neartikulovaně dosvědčovala Joanna.</p>
<p>“Přichází!” ječel Jim Bokanovsky.</p>
<p>Předseda se naklonil kupředu a dotykem rozpoutal delirium činelů a dechových nástrojů, horečné vzrušení tamtamů.</p>
<p>“Ó, přichází!” pištěla Klára Deterdingová. “Ááá!” Znělo to, jako by jí někdo podřezával krk.</p>
<p>Bernard cítil, že je už na čase, aby něco udělal. Vyskočil a řval: “Slyším ji! Přichází.” Ale nebyla to pravda. Neslyšel nic a pro něho nikdo nepřicházel. Nikdo - přes všechnu hudbu, přes všechno stupňující se vzrušení. Avšak rozhazoval rukama a řval stejně jako ostatní. A když začali křepčit, dupat a šoupat nohama, křepčil a šoupal nohama rovněž.</p>
<p>Chodili kolem dokola, kolový průvod tanečníků, každý s rukama na bocích předcházejícího tanečníka, a dupali v rytmu hudby a vytepávali takt do zadnic před sebou; dvanáct párů rukou, bijících jako jedna; dvanáct zadnic jako jedna, rezonujících jako desky nástrojů. Dvanáct. Dvanáct jako jeden; dvanáct jako jedna. “Slyším ji, slyším ji, jak přichází.” Hudba se zrychlovala; nohy dupaly rychleji, ruce dopadávaly v rytmu stále rychlejším. A najednou zaduněl silný syntetický bas. Jeho slova oznamovala blížící se vykoupení a skutečné naplnění souladu, splynutí dvanácti v jedno, inkarnaci Vyšší bytosti. “Heče peče,” zpíval hlas a tamtamy neustávaly v horečnatém dunění!</p>
<p>‘Heče peče, Ford a špás, spoj se s dívkou hned naráz, chlapci, dívky v roztoužení, teď dojdete uvolnění.’</p>
<p>“Heče peče,” připojili se tanečníci s liturgickým refrénem. “Heče peče, Ford a špás, spoj se s dívkou…” Za jejich zpěvu světla pomalu hasla - hasla, avšak zároveň se stávala teplejšími, sytějšími, rudějšími, až nakonec tančili v karmínovém šeru líhně. “Heče peče…” V této krvavě rudé a zárodečné tmě tanečníci ještě chvilku vířili a vyklepávali stále ještě neúnavně rytmus “Heče peče…” Potom kruh zakolísal, zpřetrhal se a rozpadl se po článcích na pohovky, které byly rozestaveny ve vnějším kruhu kolem stolu jako planety. “Heče peče…,” tichounce zpíval a něžně cukroval hluboký hlas. V červeném šeru to vypadalo, jako by se nad tanečníky, kteří nyní leželi na břiše nebo na zádech, vznášela obrovská černošská holubice.</p>
<p>Stáli na střeše. Big Henry právě odbil jedenáct. Noc byla tichá a teplá.</p>
<p>“Nebylo to nádherné?” ptala se Fifi Bradlaughová. “Nebylo to prostě nádherné?” dívala se na Bernarda s výrazem nadšení, avšak nadšení, v němž nebylo ani stopy vzrušení či vznětu - neboť být vzrušen, to znamená být stále ještě neukojen. Jí se však dostalo tiché extáze dokonalého naplnění, pokoje, nikoli pouhé nasycenosti a nicoty, nýbrž vyrovnaného života, kdy energie jsou v klidu a v rovnováze. Kypícího a životadárného pokoje. Neboť Pobožnost souladu dávala tam, kde přijímala, a brala, jen aby znovu naplnila. “Nemyslíte, že to bylo nádherné?” tázala se naléhavě a dívala se na Bernarda nepřirozeně zářícíma očima.</p>
<p>“Ano, bylo to nádherné,” zalhal a podíval se stranou. Pohled na její proměněný obličej byl zároveň obžalobou a ironickou připomínkou jeho vlastní odloučenosti. Byl nyní právě tak uboze osamocen, jako když Pobožnost začala - by ještě osamocenější svou nenaplněnou prázdnotou, svou jalovou nasyceností. Odloučený a nevykoupený, zatímco jiní se rozplynuli ve Vyšší bytosti. Osamělý dokonce i v Morganině objetí - ba ještě osamělejší, ještě beznadějnější než kdykoli dříve. Vyšel z toho karmínového šera do obyčejného elektrického světla tak plně si vědom sám sebe, že to byla až agónie. Cítil se nekonečně ubohý a snad (její zářící oči ho obviňovaly), snad je to jeho vlastní vina! “Opravdu nádherné,” opakoval. Ale nemohl myslit na nic jiného než na Morganino obočí.</p>
<p>“Zvláštní, strašně zvláštní,” zněl úsudek Leniny o Bernardu Marxovi. Tak zvláštní, že během následujících týdnů se nejednou rozmýšlela, nemá-li změnit své rozhodnutí jet s ním na dovolenou do Nového Mexika a místo toho se raději vydat s Benitem Hooverem na severní pól. Nepříjemné bylo, že severní pól již znala, byla tam loni v létě s Georgem Edzelem, a ještě horší bylo, že ji to přímo odpuzovalo. Nebylo tam co dělat a hotel byl beznadějně staromódní - do ložnice nebyla zavedena televize, nebyly tam žádné vonící varhany, jen ta nejhnusnější syntetická hudba a pouze pětadvacet pohyblivých tenisových kurtů pro více než dvě stě hostů. Ne, ještě jednou severní pól, to by rozhodně nevydržela. Kdežto v Americe byla jen jednou. A i tenkrát jen krátce. Laciný víkend v New Yorku - bylo to s Jean-Jacquesem Habibullahem či s Jonesem Bokanovským? Nemohla si vzpomenout. Ostatně na tom vůbec nezáleželo. Vyhlídka, že by mohla zase letět na západ, a na celý týden, byla velmi lákavá. Tím spíše, že alespoň poslední tři dny měli strávit v rezervaci divochů. Z celého ústředí bylo dosud v divošské rezervaci sotva půl tuctu lidí. Bernard jako psycholog alfa-plus byl jedním z mála jejích známých, kteří měli možnost dostat povolení k návštěvě rezervace. Pro Leninu to byla výjimečná příležitost. Na druhé straně však i Bernardova svéráznost byla výjimečná, takže váhala této příležitosti využít a rozmýšlela se, zda nemá volit ještě jednou severní pól s Benitem. Benito je aspoň normální. Kdežto Bernard…</p>
<p>Fannino vysvětlení každé výstřednosti znělo: “Alkohol v krevní náhražce.” Ale když Lenina jednou večer byla v posteli s Henrym a poněkud starostlivě mluvila o svém novém milenci, přirovnal Henry Bernarda k nosorožci.</p>
<p>“Nosorožce nemůžeš naučit žádným kouskům,” vysvětloval svým stručným a rázným způsobem. “Někteří lidé jsou jako nosorožci; nereagují náležitě podle predestinace. Chudáci. Bernard je jedním z nich. Má štěstí, že se vyzná ve své práci. Jinak by ho ředitel už dávno vyhodil. Ale myslím,” dodal jako na útěchu, “že je docela neškodný.”</p>
<p>Docela neškodný, snad, ale také dost zneklidňující. Především ta jeho mánie dělat všechno v soukromí. Což prakticky znamená nedělat vůbec nic. Neboť co vlastně člověk může dělat v soukromí? (Přirozeně kromě toho, že se s někým vyspí; ale to člověk stále dělat nemůže.) Ale co může dělat jinak? Zatraceně málo. To první odpoledne, kdy si spolu vyletěli, bylo zvlášť krásně. Lenina navrhla, aby si zaplavali v Klubu Torquay Country a potom povečeřeli v Oxford Unionu. Ale Bernard myslil, že tam bude přeplněno. A co takhle partii elektromagnetického golfu v St. Andrews? Ale zase z toho nic nebylo: Bernard pokládal elektromagnetický golf za ztrátu času.</p>
<p>“Ale k čemu potom čas vůbec je?” ptala se poněkud udiveně Lenina.</p>
<p>Zřejmě k tomu, aby se chodilo na procházky k Jezerům, neboť to teď zrovna navrhl. Přistát na vrcholku Skiddaw a pár hodin se procházet po vřesovištích. “Sám s tebou, Lenino.”</p>
<p>“Ale Bernarde, vždyť budeme sami celou noc.”</p>
<p>Bernard zrudl a zahleděl se stranou. “Myslel jsem sami, abychom si mohli pohovořit,” zamumlal.</p>
<p>“Pohovořit - a o čem?” Procházet se a hovořit - opravdu, velmi podivný způsob, jak strávit odpoledne.</p>
<p>Nakonec se jí podařilo ho přemluvit, značně proti jeho vůli, aby si zalétli do Amsterdamu na čtvrtfinále mistrovství zápasnic těžké váhy.</p>
<p>“Zase uprostřed davu,” reptal, “jako obyčejně.” A po celé odpoledne umíněně setrvával ve špatné náladě. S Lenininými přáteli vůbec nepromluvil (potkali jich o přestávkách mezi jednotlivými koly celé tucty v baru, kde podávali zmrzlinu se somou), a třebaže měl prabídnou náladu, rozhodně odmítl vzít si rybízovou zmrzlinu s půlgramovou dávkou somy, ať ho Lenina jakkoli pobízela. “Chci raději být sám sebou,” pravil, “sám sebou a protivným. A ne někým jiným, ať už je jak chce roztomilý.”</p>
<p>“Když včas půlku gramu sníš, devět dalších ušetříš,” pravila Lenina, předvádějíc kapku ze zářného pokladu hypnopedických moudrostí.</p>
<p>Bernard netrpělivě odstrčil nabízený pohárek.</p>
<p>“Nemusíš se hned rozčilovat,” uklidňovala ho. “Nezapomeň, že jeden kubík stačí, když tě můra tlačí.”</p>
<p>“Pro Forda, buď zticha!” vykřikl.</p>
<p>Lenina pokrčila rameny. “Jeden gram vzít - lépe než klít,” uzavřela důstojně a snědla zmrzlinu sama.</p>
<p>Když letěli zpátky přes kanál, nedal se Bernard odvrátit od toho, aby vypnul vrtuli; neseni listy vrtulníku, viseli sto stop nad vlnami. Počasí se zhoršovalo. Zvedl se jihozápadní vítr a obloha se zamračila.</p>
<p>“Podívej se!” volal na Leninu.</p>
<p>“Ale to je hrozné,” pronesla a odvrátila se od okna. Polekala ji nakupená prázdnota noci, černá, pěnivá voda, jež se valila pod nimi, bledá tvář měsíce, tak divoká a děsivá mezi letícími mraky. “Pusťme rádio. Honem!” Sáhla po knoflíku na palubní desce a nazdařbůh jím otočila.</p>
<p>“…v tobě nebe modrojasné,” zpívalo šestnáct tremolujících fistulí, “kolem tebe všecko krásné…”</p>
<p>Pak škyt, a ticho. Bernard rádio vypnul.</p>
<p>“Chci se dívat v klidu na moře,” pravil. “Při tom zatraceném rámusu z toho člověk nic nemá.”</p>
<p>“Ale ta písnička je pěkná. A já se nechci dívat.”</p>
<p>“Ale já chci,” trval na svém. “Připadá mi,” zaváhal a hledal vhodný výraz, “jako bych byl více sám sebou, víš-li, co mám na mysli. Více svůj, a nejen součást něčeho jiného. Nikoli jen pouhá buňka sociálního organismu. Nepociťuješ to také, Lenino?”</p>
<p>Avšak Lenina naříkala. “To je hrozné, to je hrozné,” opakovala neustále. “Jak jen můžeš vykládat něco takového, jako že nechceš být součástí sociálního organismu? Každý přece pracuje pro každého. Nemůžeme se jeden bez druhého obejít. Dokonce i epsiloni…”</p>
<p>“Ano, já vím,” pravil Bernard posměšně. “Dokonce i epsiloni jsou užiteční! I já jsem užitečný. Ale zatraceně bych si přál, abych nebyl!”</p>
<p>Lenina se toho rouhání zděsila. “Bernarde!” odporovala zklamaně a užasle. “Jak jen můžeš?”</p>
<p>“Jak jen mohu?” opakoval zamyšleně a změněným tónem. “Ne, skutečný problém je v tomhle: Jak to, že nemohu, nebo spíše - neboť koneckonců vím docela dobře, proč nemohu - jaké by to bylo, kdybych mohl, kdybych byl svobodný, kdybych nebyl zotročen tím, že jsem predestinován.”</p>
<p>“Ale Bernarde, říkáš tak strašné věci.”</p>
<p>“Ty bys nechtěla byt svobodná, Lenino?”</p>
<p>“Nevím, co myslíš. Já jsem svobodná. Mám naprostou volnost skvěle se bavit. Každý je teď šťastný.”</p>
<p>Zasmál se. “Ano, každý je teď šťastný. Začínáme s tím už u pětiletých dětí. Avšak nechtěla bys být svobodná, abys byla šťastna nějak jinak, Lenino? Například podle svého, nikoliv jako jsou ostatní?”</p>
<p>“Nevím, co myslíš,” opakovala. Pak se k němu obrátila a snažně prosila: “Vraťme se domů, Bernarde. Tady je to děsné!”</p>
<p>“Nejsi se mnou ráda?”</p>
<p>“Ale jsem, Bernarde! Ale to místo je hrozné.”</p>
<p>“Myslil jsem si, že zde budeme více… více spolu - že s námi bude jen moře a měsíc. Že budeme více spolu než v davu, nebo dokonce i v mém pokoji. Nechápeš to?”</p>
<p>“Nic nechápu,” řekla rozhodně, pevně odhodlána zachovat si své nepochopení nedotčeno. “Nic. A ze všeho nejméně, proč si nebereš somu, když máš tyhle hrozné myšlenky. Měl bys je úplně pustit z hlavy. A pak by ses necítil tak mizerně, ale byl bys veselý. A jak veselý,” opakovala a usmívala se, a třebaže měla v očích zmatenou úzkost, pokoušela se mu vyzývavě a rozkošnicky vlichotit.</p>
<p>Díval se na ni mlčky, jeho tvář byla neproniknutelná a vážná - díval se na ni soustředěně. Po několika vteřinách Lenininy oči uhnuly jeho pohledu; neklidně se zasmála, pokusila se něco říci, ale nemohla. Mlčení se prodlužovalo.</p>
<p>Když nakonec Bernard promluvil, zněl jeho hlas slabě a unaveně. “Tak tedy dobře,” pravil, “poletíme zpátky.” Přidal prudce plyn a stroj se vznesl nahoru jako raketa. Ve výšce čtyři tisíce uvedl do chodu vrtuli. Minutu nebo dvě letěli mlčky. Náhle se Bernard zasmál. Trochu podivně, pomyslila si Lenina, avšak byl to přece jen smích.</p>
<p>“Už se cítíš lépe?” odvážila se zeptat.</p>
<p>Místo odpovědi zvedl jednu ruku z přístrojové desky, objal ji a hladil jí ňadro.</p>
<p>“Díky Fordu,” řekla si tiše, “už je zase v pořádku!”</p>
<p>Půl hodiny nato byli už v jeho bytě. Bernard spolkl čtyři tabletky somy najednou, zapnul rádio a televizi a začal se svlékat.</p>
<p>“No tak,” ptala se Lenina s výmluvně šelmovským úsměvem, když se nazítří odpoledne potkali na střeše, “nebylo to včera prima?”</p>
<p>Bernard přikývl. Vystoupili do letounu. Malé škubnutí, a už se vznesli.</p>
<p>“Každý říká, že jsem hrozně pneumatická,” pravila Lenina zamyšleně a poplácávala se po stehnech.</p>
<p>“Hrozně.” Avšak Bernardovy oči byly žalostné. “Jako kus masa,” myslil si.</p>
<p>Podívala se na něj trošku s obavou. “Ale nemyslíš si, že jsem příliš tlustá, že ne?”</p>
<p>Zavrtěl hlavou. “Jako kus masa,” myslil si.</p>
<p>“A myslíš si, že jsem úplně v pořádku?” Opět přikývnutí. “V každém směru?”</p>
<p>“Dokonale,” řekl nahlas. A pomyslil si: “Nemyslí si o sobě nic jiného. Vůbec jí nevadí, že je jen kus masa.”</p>
<p>Lenina se vítězně usmála. Avšak její triumf byl předčasný.</p>
<p>“Ale stejně,” pokračoval po krátké přestávce, “bych si byl skoro přál, aby to vše skončilo jinak.”</p>
<p>“Jinak?” Což jsou i jiná zakončení?</p>
<p>“Nechtěl jsem s tebou skončit v posteli,” vysvětlil.</p>
<p>Tohle Leninu překvapilo.</p>
<p>“Ne hned, ne už první den.”</p>
<p>“Ale co tedy…”</p>
<p>Začal vykládat spoustu nesrozumitelných a nebezpečných nesmyslů. Lenina se všemožně snažila zacpat si v duchu uši, ale nemohla zabránit, aby k ní přece tu a tam nepronikla nějaká věta. “…pokusit se ovládnout pud,” slyšela ho mluvit. Tato slova jí hnula myslí.</p>
<p>“Nikdy neodkládej na zítřek potěšení, které můžeš mít dnes,” pravila vážně.</p>
<p>“Dvě stě opakování, dvakrát týdně, od čtrnácti do šestnácti a půl,” poznamenal suše. Příval šílených, scestných slov se valil dál. “Chci poznat vášeň,” slyšela ho říkat. “Chci poznat silný cit.”</p>
<p>“Kde cit jednotlivce klíčí, tam se komunita ničí,” deklamovala.</p>
<p>“Dobrá, proč ji trochu nezničit?”</p>
<p>“Bernarde!”</p>
<p>Ale Bernard nestoudně mluvil dál.</p>
<p>“Jsme dospělí intelektuálně a pokud jde o práci,” pokračoval, “ale když jde o cit a touhu, jsme jako děti.”</p>
<p>“Náš Ford děti miloval.”</p>
<p>Bernard nevěnoval tomuto přerušení pozornost a pokračoval: “Tuhle mě zničeho nic napadlo, že by snad člověk mohl byt dospělý ve všech směrech.</p>
<p>“Nerozumím.” Leninin hlas byl pevný.</p>
<p>“Já vím, že ne. A proto jsme se včera spolu vyspali - jako děti, místo abychom jako dospělí počkali.”</p>
<p>“Ale bylo to přece pěkné,” naléhala Lenina. “Či ne?”</p>
<p>“Ale ano, náramné,” odpověděl, avšak hlasem tak smutným a s výrazem tak hluboce nešťastným, že Lenina cítila, jak se její triumf náhle rozplývá v nic. Snad se mu přece jen zdála moc tlustá.</p>
<p>“Vždyť jsem ti to říkala,” pravila Fanny, když se jí Lenina svěřila. “To je ten alkohol v jeho krevní náhražce.”</p>
<p>“Ale stejně ho mám ráda,” prohlásila Lenina. “Má takové hrozně hezké ruce. A kouzelně pohybuje rameny.” Povzdechla. “Jen kdyby nebyl tak divný!”</p><empty-line /><p>Bernard se na okamžik zastavil před dveřmi ředitelova pokoje, zhluboka se nadechl, narovnal ramena a sebral sílu - čekal, že se setká s odporem a nesouhlasem. Zaklepal a vstoupil.</p>
<p>“Prosím vás, pane řediteli, podepište mi to povolení,” pravil pokud možno nenucené a položil papír na psací stůl.</p>
<p>Ředitel se na něj kysele podíval. Avšak v záhlaví papíru bylo razítko a dole - černý na bílém - rozmáchlý podpis Mustafy Monda. Vše bylo v naprostém pořádku. Řediteli nic jiného nezbývalo. Napsal tužkou svou parafu - dvě malá bezvýznamná písmena, která se přikrčila u nohou Mustafy Monda. Muž chtěl papír vrátit beze slova poznámky nebo s bodrým “Tak jděte, s Pánem Fordem!”, když tu jeho pohled padl na jedno místo povolenky.</p>
<p>“Do rezervace v Novém Mexiku?” zeptal se a v jeho hlase i ve výrazu obličeje, jakým se na Bernarda díval, bylo znát překvapení a vzrušení.</p>
<p>Překvapen jeho překvapením, Bernard přikývl. Rozhostilo se mlčení. Ředitel svraštil čelo a opřel se o židli.</p>
<p>“Jak je to už dávno?” řekl spíše sám k sobě než k Bernardovi. “Dvacet let, myslím. Spíše pětadvacet. Musil jsem být tak ve vašem věku…” S povzdechem potřásl hlavou.</p>
<p>Bernard se cítil krajně stísněný. Tak konvenční a úzkostlivě korektní člověk jako ředitel - a najednou taková netaktnost a nevychovanost! Nejraději by si byl zakryl tvář a utekl z pokoje. Ne že by viděl něco skutečně zavrženíhodného v tom, že lidé mluví o vzdálené minulosti. To byl jeden z oněch hypnopedických předsudků, kterých se on sám (aspoň jak se domníval) úplně zbavil. Ale bylo pro něho skličující, že ředitel sám to neschvaloval, že byl vždycky ostře proti tomu, a teď se dal strhnout. Co jej k tomu hnalo? Přes své znepokojení Bernard dychtivě naslouchal.</p>
<p>“Měl jsem stejný nápad jako vy,” pravil ředitel. “Chtěl jsem se podívat na divochy. Dostal jsem povolení do Nového Mexika a jel jsem tam na letní dovolenou. S dívkou, kterou jsem tehdy měl. Byla beta-minus, myslím (zavřel oči), a zdá se mi, že měla plavé vlasy. Rozhodně byla pneumatická, velmi pneumatická, na to si ještě dobře vzpomínám. Tak jsme tedy jeli, podívali se na divochy, jezdili na koních a tak dále. A potom, bylo to skoro poslední den mé dovolené - když… ano, když se ztratila. Vyjeli jsme si k jedné z těch strašných hor, bylo hrozné vedro, až k zalknutí, a po obědě jsme si chtěli zdřímnout. Vlastně já jsem si lehl. Ona se asi vydala sama na procházku. Když jsem se probudil, byla pryč. A právě se rozpoutala nejhroznější bouřka, jakou jsem kdy zažil. Lilo, hřmělo, blesky se křižovaly. Koně se utrhli a utekli. Snažil jsem se je chytit, ale upadl jsem a rozbil si koleno, takže jsem sotva mohl jít. Stále jsem ji hledal a volal a hledal. Pak mě napadlo, že snad šla sama do chaty. Šoural jsem se do údolí stejnou cestou, kterou jsme přišli. Koleno mě šíleně bolelo a ztratil jsem svou somu. Trvalo mi to několik hodin. Vrátil jsem se do chaty teprve po půlnoci. Nebyla tam. Nebyla tam,” opakoval ředitel. Po chvíli ticha pokračoval: “Příštího dne jsme hledali znovu. Ale nemohli jsme ji nalézt. Musila spadnout někde do rokle nebo ji sežral horský lev. Ford ví! Ale bylo to hrozné. Strašně mě to tenkrát rozrušilo, snad více, než bylo zapotřebí, to musím přiznat. Protože koneckonců takové neštěstí se může přihodit každému a společenský organismus žije dál, i když jednotlivé jeho buňky se snad vyměňují.” Avšak zdálo se, že tato útěcha, naučená ve spánku, nebyla příliš účinná. “Někdy se mi o tom zdá,” pokračoval ředitel tiše. “Zdá se mi, že mě vzbudil hrom, a vidím, že zmizela. Zdá se mi, že ji stále hledám mezi stromy.” A upadl do ticha svých vzpomínek.</p>
<p>“To musela být pro vás hrozná rána,” pravil Bernard téměř závistivě.</p>
<p>Při zvuku jeho hlasu se ředitel polekal a provinile si uvědomil, kde je. Pohlédl na Bernarda, odvrátil oči a hluboce se začervenal. Znova se na něj podíval, jat náhlým podezřením, a zlostně, leč důstojně pravil: “Nemyslete si, že jsem měl s tou dívkou nějaký nedovolený poměr. Nic hluboce citového, nic, co by se táhlo dlouho. Bylo to všechno dokonale zdravé a normální.” Podal Bernardovi povolení. “Opravdu nevím, proč jsem vás nudil touhle banální historií!” Rozzloben sám na sebe, že vyzradil toto ostudné tajemství, vylil si vztek na Bernardovi. Jeho pohled byl teď přímo zlomyslný. “A chtěl bych použít této příležitosti, pane Marxi, abych vám řekl, že jsem velmi nespokojen zprávami o vašem chování mimo pracovní dobu. Můžete říci, že mi do toho nic není. Ale ono mi do toho je. Musím dbát na dobré jméno ústředny. Moji pracovníci musí být mimo každé podezření, zejména ti, kteří patří k nejvyšším kastám. Alfy jsou predestinovány k tomu, že nemusí být ve svém citovém životě infantilní. Ale to je jen o důvod víc, aby každý z nich vynaložil zvláštní úsilí a přizpůsobil se ostatním. Jejich povinností je být infantilní dokonce i proti svým sklonům. Proto vás, pane Marxi, včas varuji.” Ředitelův hlas se chvěl rozhorlením, jež bylo nyní zcela spravedlivé a neosobní - byl to výraz nesouhlasu společnosti samé. “Jestliže ještě jednou uslyším, že jste se dopustil prohřešku proti správným normám infantilní slušnosti, požádám o vaše přeložení do pomocné ústředny - nejspíše na Island. Nashledanou!” Otočil se ve své židli, sebral pero a začal psát. “To ho naučí,” řekl si. Ale v tom se mýlil. Neboť Bernard odešel vzpurně a hlučně za sebou zavřel dveře, uchvácen myšlenkou, že stojí sám v boji proti existujícímu řádu. Povznášelo ho opojné vědomí vlastního individuálního významu a vlastní důležitostí. Ani myšlenka na pronásledování jej nezastrašila, nevyvolala v něm depresi, naopak jej spíše posilovala. Cítil se dost silný, aby tomu dovedl čelit a mohl překonat každou těžkost, dokonce i Island. Jeho sebedůvěra byla tím větší, že ani na okamžik nevěřil, že by ho skutečně čekaly nějaké nepříjemností. Island je jen pohrůžka. A jak šel po chodbě, dokonce si pískal.</p>
<p>Zpráva, kterou toho večera podával o své rozmluvě s Ř.L.P. byla heroická. “Načež,” končil, “jsem mu jednoduše řekl, aby se odklidil do dávné minulostí, a vyšel jsem z pokoje. A to je všechno.” Díval se na Helmholtze Watsona a očekával, že se mu za odměnu dostane projevu solidarity, povzbuzení a obdivu. Ale nedočkal se. Helmholtz seděl mlčky a díval se na podlahu.</p>
<p>Měl Bernarda rád a byl mu vděčný, neboť to byl jediný jeho známý, s nímž mohl mluvit o věcech, které pro něho byly důležité. Přesto však některé Bernardovy rysy nenáviděl. Například jeho vychloubavost. A výlevy nedůstojné sebelítostí, které se s ní střídaly. A jeho žalostný zvyk být statečný, když nebezpečí již minulo, a neslýchané duchapřítomný, když nepřítel není v dohledu. Tyhle věci nenáviděl - právě proto, že měl Bernarda rád. Vteřiny ubíhaly. Helmholtz se stále ještě díval na podlahu. A Bernard náhle zrudl a odvrátil se.</p><empty-line /><p>Cesta uběhla bez jakýchkoliv příhod. Do New Orleansu přilétla Modrá pacifická raketa o dvě a půl minuty dříve, v tornádu nad Texasem ztratila čtyři minuty, avšak na 95. stupni západní zeměpisné délky se dostala opět do příznivého vzdušného proudu, takže mohla v Santa Fé přistát s méně než čtyřicetivteřinovým zpožděním proti jízdnímu řádu.</p>
<p>“Čtyřicet vteřin při šestiapůlhodinovém letu, to není špatné,” připouštěla Lenina.</p>
<p>Přespali v Santa Fé. Hotel byl znamenitý - nesrovnatelně lepší než třeba ten ohavný Aurora Bora Palace, kde Lenina loňského roku tak zakoušela. Tekutý vzduch, televize, vibrovakuové masáže, horký roztok kofeinu, předehřáté kontracepční prostředky a osmero různých vůní, zavedených do každé ložnice. Zařízení na syntetickou hudbu hrálo, už když vstupovali do haly a nic jiného už snad nebylo možno si přát. Vývěska ve zdviži oznamovala, že v hotelu je šedesát pohyblivých tenisových kurtů a že v parku je možno hrát jak překážkový, tak i elektromagnetický golf.</p>
<p>“Ale to je prostě nádherné,” zvolala Lenina. “Skoro bych si přála, abychom tu mohli zůstat. Šedesát pohyblivých tenisových kurtů!”</p>
<p>“V rezervaci nebude ani jeden,” varoval ji Bernard. “A žádný parfém, žádná televize, dokonce ani horká voda. Máš-li pocit, že bys to nevydržela, zůstaň raději zde, než se vrátím.”</p>
<p>Lenina se málem urazila. “Ovšemže to vydržím. Řekla jsem jen, že je to tu nádherné, protože… protože pokrok je prostě nádherný, že ano?”</p>
<p>“Pět set opakování jednou týdně od třinácti do sedmnácti,” pravil Bernard znechuceně, jako by sám k sobě.</p>
<p>“Co jsi říkal?”</p>
<p>“Říkal jsem, že pokrok je nádherný. A proto bys neměla se mnou jezdit do rezervace, pokud opravdu nechceš.”</p>
<p>“Ale já chci.”</p>
<p>“Tak dobře,” pravil Bernard, a znělo to téměř jako výhružka.</p>
<p>Jejich povolenka potřebovala ještě podpis správce rezervace, a proto si druhý den zašli do jeho kanceláře. Černoch epsilon-plus je ohlásil a hned nato byli přijati.</p>
<p>Správce byl blondýn alfa-plus, brachykefalický, podsaditý, s červeným kulatým obličejem, širokými rameny a s hřmotným hlasem, jaký se velmi dobře hodí k šíření hypnopedických moudrostí. Byl to učiněný zlatodůl neužitečných informací a nežádaných dobrých rad. Když jednou začal, pokračoval pak svým hřmotným hlasem v jednom kuse.</p>
<p>“…pět set šedesát tisíc čtverečních kilometrů, rozděleno na čtyři různé subrezervace, každá obehnána drátem o vysokém napětí.”</p>
<p>V tomto okamžiku si Bernard bez nějakého zřejmějšího důvodu náhle vzpomněl, že nechal doma v koupelně otevřený kohoutek s kolínskou vodou.</p>
<p>“…který je napájen proudem z hydroelektrárny ve Velkém kaňonu.”</p>
<p>“To mě bude stát jmění, než se vrátím.” Bernard již v duchu viděl, jak ručička parfémoměru leze kolem dokola, neúnavně jako mravenec. “Honem telefonovat Helmholtzovi.”</p>
<p>“…více než pět tisíc kilometrů ohrady o šedesáti tisících voltech.”</p>
<p>“Vážně?” pravila Lenina zdvořile, aniž měla nejmenší potuchy o tom, co správce říká. Prostě jen vyplnila dramatickou pauzu. Když totiž začal hřmotným hlasem vykládat, spolkla nenápadně půl gramu somy, takže teď mohla klidně sedět, neposlouchat, nemyslit vůbec na nic a jen upírat své velké modré oči na správcovu tvář s výrazem zaujaté pozornosti.</p>
<p>“Každý dotek drátů znamená okamžitou smrt,” prohlásil správce slavnostně. “Z rezervace pro divochy není úniku.” Slovo ‘únik’ bylo sugestivní. “Snad,” pravil Bernard a povstával, “snad bychom měli pomýšlet na odchod.” Malá černá ručička uháněla jako brouk, který se prohledává časem a zažírá se do jeho peněz.</p>
<p>“Není úniku,” opakoval správce a vybídl ho, aby si ještě sedl. A protože povolenka nebyla dosud podepsána, nezbývalo Bernardovi než poslechnout. “Ti, kdo se narodili v rezervacích - a nezapomeňte, milá slečno,” dodal neslušným šeptem a šilhal přitom oplzle po Lenině, “nezapomeňte, že v rezervaci se děti stále ještě rodí, ano, opravdu rodí, ať už se to zdá jakkoli odporné…” (Doufal, že narážka na něco tak nestoudného vyvolá na Lenininých tvářích ruměnec; ona se však jen usmála a s předstíraným pochopením pronesla: “Neříkejte!” Zklamaný správce začal znovu.) “Opakuji, ti, kdož se narodili v rezervaci, musí tam také zemřít.”</p>
<p>Musí zemřít… Decilitr kolínské vody každou minutu. Šest litrů za hodinu. “Snad bychom měli…,” pokusil se znovu Bernard.</p>
<p>Správce se naklonil kupředu a klepal ukazováčkem na stůl. “Ptáte se mě, kolik lidí žije v rezervaci. A já odpovídám” - triumfálně -“odpovídám, že to nevíme. Můžeme jen hádat.”</p>
<p>“Neříkejte!”</p>
<p>“Milá slečno, je to tak, jak povídám.”</p>
<p>Šestkrát dvacet čtyři - ne, to bude spíše šestkrát třicet šest. Bernard byl bledý a chvěl se netrpělivostí. Avšak hřmotný hlas neúprosně pokračoval.</p>
<p>“…asi šedesát tisíc Indiánů a míšenců… dokonalí divoši… naši inspektoři tam občas zajedou… jinak nemají žádné spojení s civilizovaným světem… udržují si stále své odporné zvyky a obyčeje… víte-li, milá slečno, co to je; rodiny… žádná predestinace… nestvůrné pověry… Křesťanství a totemismus a uctívání předků…. vymřelé jazyky, jako zuňi a španělština a athapascan… pumy, dikobrazi a jiná divoká zvířata… nakažlivé nemoci… knězi… jedovaté ještěrky…”</p>
<p>“Neříkejte!”</p>
<p>Konečně se dostali ven. Bernard pádil k telefonu. Rychle, rychle, ale trvalo to skoro tři minuty, než dostal spojení s Helmholtzem Watsonem. “Už jsme mohli být mezi divochy,” stěžoval si. “Zatracená neschopnost!”</p>
<p>“Dej si gram!” radila Lenina.</p>
<p>Odmítl a raději se zlobil. Konečně, díky Fordu, dostal spojení a - ano, byl to Helmholtz. Helmholtz, kterému vysvětlil, co se stalo, a který slíbil, že tam hned zajde a zavře kohoutek, ano hned. Ale při té příležitosti také Bernardovi pověděl, co včera večer veřejně řekl Ř.L.P….</p>
<p>“Cože? Že hledá za mne náhradu?” Bernard mluvil jako v agónii. “Tak už je skutečně rozhodnuto? Zmínil se o Islandu? Ano? Forde! Island…” Zavěsil sluchátko a vrátil se k Lenině. Byl bledý a vypadal naprosto sklíčeně.</p>
<p>“Co se stalo?” ptala se.</p>
<p>“Co se stalo?” zapadl těžce do židle. “Pošlou mě na Island.”</p>
<p>V minulosti často přemýšlel, jaké by to asi bylo, kdyby byl podroben (bez somy, odkázán jen na své vnitřní zdroje) nějaké velké zkoušce, vystaven utrpení, pronásledování, dokonce toužil po nějakém soužení. Ještě nedávno, před týdnem, viděl v ředitelově kanceláři sám sebe, jak statečné vzdoruje a se stoickým klidem, bez jediného slova přijímá utrpení. Ředitelovy pohrůžky jej přímo naplnily pýchou, dodaly mu nadživotní dimenzi. Ale jen proto, jak si nyní uvědomoval, že je nebral docela vážně. Nevěřil, že kdyby přišlo na to, Ř.L.P. by proti němu něco podnikl. Nyní, kdy to vypadalo, že hrozba bude skutečně splněna, Bernard se přímo děsil. Po jeho domnělém stoicismu a teoretické odvaze nezbylo ani stopy.</p>
<p>Zuřil sám na sebe - jaký jen byl blázen! -, na ředitele, že hrál tak nepoctivou hru a nedal mu ani žádnou jinou příležitost, kterou - o tom teď vůbec nepochyboval - kterou by vždy rád přijal. A nyní Island, Island…</p>
<p>Lenina potřásla hlavou. “Minulost, budoucnost, to je jen pro žalost,” citovala. “Somy si přec hleď, a zbude jen teď!”</p>
<p>Konečně ho přemluvila, aby spolkl čtyři tabletky. Pět minut nato jako by kořeny i plody byly zničeny; a květy přítomnosti růžově kvetly. Vrátný jim oznámil, že na správcův pokyn přiletěl strážce z rezervace a že čeká s letounem na střeše hotelu. Vyjeli hned nahoru. Míšenec v zelené gama-uniformě zasalutoval a začal odříkávat dopolední program.</p>
<p>Pohled s ptačí perpektivy na deset či dvanáct hlavních pueblos, potom přistání k obědu v malpaiském údolí. Chata je tam útulná a nahoře v pueblu mají právě divoši letní slavnost. To bude asi nejlepší místo, kde strávit noc.</p>
<p>Usadili se na svá místa a vzlétli. Za deset minut přeletěli hranici, která oddělovala civilizaci od barbarství. Nahoru a dolů, přes písečné a solné pouště, přes lesy, do fialové hloubky kaňonů, přes horské hřebeny a vrcholky hor táhl se drátěný plot. Jako nezadržitelná přímka, jako geometrický symbol vítězné lidské účelnosti. A tu a tam u drátů mozaika bílých kostí či ještě nezetlelých zdechlin na hnědožluté půdě vyznačovala místo, kde jelen nebo býk, puma nebo dikobraz, kojot nebo lačný sup byli zasaženi bleskem poetické spravedlnosti.</p>
<p>“Ještě se to stále nenaučili,” pravil pilot v zelené uniformě a ukazoval na kostry dole. “A také se to nikdy nenaučí,” dodal s úsměvem, jako kdyby elektricky odpravená zvířata znamenala jeho osobní vítězství.</p>
<p>Bernard se rovněž usmál: po dvou gramech somy se mu z nějakého důvodu zdál tento vtip docela dobrý. Usmál se a skoro hned nato usnul a ve spánku přeletěl Taos a Tesuque, Nambe a Picuris a Pojoaque, Sia a Cochiti, Lagunu a Acomu a začarovanou Mesu, Zuňi, Cibolu a Ojo Caliente a vzbudil se, teprve když už stroj stál na zemi. Lenina právě vynášela zavazadla do čtverhranného domku a gama-míšenec v zelené uniformě mluvil nesrozumitelným jazykem s mladým Indiánem.</p>
<p>“Malpais,” vysvětloval pilot, když Bernard vystoupil. “Toto je chata. A v pueblu se dnes odpoledne tančí. Ten vás tam dovede,” ukázal na zachmuřeného mladého divocha. “Uvidíte asi pěkné kousky,” ušklíbl se. “Ti umějí vyvádět!” S těmi slovy vlezl do letounu a spustil motory. “Zítra jsem zase zpátky. A nezapomeňte, že divoši jsou úplně krotcí, nic vám neudělají. Mají dost zkušeností s plynovými bombami a vědí, že si nemohou dovolit žádné nesmysly.” A stále se ještě usmívaje, uvedl helikoptéru do pohybu, přidal plyn a odletěl.</p>
</section>
<section>
<p><strong>7</strong></p>
<p>Mesa vypadala jako loď která přistála v úžině žlutošedého prachu. Mezi sráznými břehy se vinula voda. Údolím běžel od jedné stěny ke druhé pruh zeleně - řeka a přilehlá pole. Na přídi této kamenné lodi uprostřed mořské úžiny ležel - na pohled jako její část - výstupek nahé skály, přitesaný do geometrického tvaru - pueblo Malpais. Blok nad blokem, vrchní vždy menší než spodní, zvedaly se vysoké domy jako stupňovité a zkosené pyramidy až k modrému nebi. Na jejich úpatí byly roztroušeny nízké chatrče a křížem krážem se táhly zdi. Skalnaté útesy spadaly srázně ze tří stran do roviny. Několik sloupků kouře stoupalo kolmo vzhůru do nehybného vzduchu a rozplývalo se vněm.</p>
<p>“To je divné,” pravila Lenina, “velmi divné”. Bylo to její obvyklé slovo pro odsudek. “Nelíbí se mi to. A ten člověk se mi taky nelíbí.” A ukázala na indiánského průvodce, který je měl vzít s sebou do puebla. Její pocity byly zřejmě opětovány, neboť dokonce i záda muže, který kráčel před nimi, vyjadřovala nepřátelství a chmurné pohrdání.</p>
<p>“A k tomu ještě,” ztlumila svůj hlas, “smrdí.”</p>
<p>Bernard se nepokoušel to popírat. Šli dále. Náhle jako by všechen vzduch ožil. Jako by ožil a začal tepat neúnavným prouděním krve. Nahoře v Malpais duněly bubny. Jejich nohy zachytily rytmus onoho tajuplného srdce. Přidali do kroku. Cesta je vedla k úpatí srázu. Stěny nad nimi čněly tři sta stop vysoko, až ke hřebenu velké mesy - k zábradlí této lodi.</p>
<p>“Škoda, že tu nemáme helikoptéru,” pravila Lenina a dívala se rozmrzele na bezvýraznou kamennou tvář převislé skalní stěny. “Chodit pěšky, to nenávidím. Na zemi, a zvlášť na úpatí hory si člověk připadá tak malý.”</p>
<p>Kus cesty šli ve stínu mesy, pak zahnuli kolem skalního výběžku a odtud ze strže, vymleté přívaly lijáků, lezli po příkrých stupních nahoru. Byla to velmi strmá stezka a vinula se klikatě od jedné strany rokle ke druhé. Dunění bubnů chvílemi docela zaniklo, jindy se zase zdálo, že zvučí hned za rohem. Když už byli na půli cesty, přelétl nad nimi orel, tak těsně, že závan křídel jim vehnal do tváří chladný vzduch. Ve skalní rozsedlině ležela hromada kostí. Všechno to bylo podivně skličující a Indián byl čím dál tím silněji cítit. Nakonec vyšli ze strže do plného slunečního světla. Vrchol masívu byl jako plochá kamenná paluba.</p>
<p>“Jako charingská věž T,” poznamenala Lenina. Avšak nebylo jí dopřáno dlouho se těšit z objevu té povzbudivé podobnosti. Měkké našlapování, které zaslechli, je přimělo k tomu, aby se otočili. Po stezce běželi dva Indiáni, nazí od hlavy až k pupku, tmavě hnědá těla pomalována bílými čarami (“jako asfaltované tenisové kurty,” vysvětlovala Lenina později), tváře nelidsky pomazány černou, okrovou a šarlatovou barvou. Černé vlasy měli lemovány liščí kožešinou a červeným flanelem. S ramen jim vlály pláště z krocaního peří, křiklavé barvy velkých péřových čelenek plály kolem jejich hlav. S každým jejich krokem se přibližoval cinkot a chřestot stříbrných korálků. Přiběhli beze slova a klidně ve svých mokasínech z jelení kůže. Jeden držel štětku z peří, druhý nesl v obou rukou něco, co se z dálky podobalo několika kusům tlustého lana. Jedno z lan se neklidně svíjelo a Lenina náhle spatřila, že to jsou hadi.</p>
<p>Muži se stále blížili, jejich černé oči se na ni dívaly, avšak ani nejmenší náznak nenasvědčoval, že ji vidí nebo že si jsou vědomi její existence. Had se přestal svíjet a visel zplihle vedle ostatních. Muži přešli.</p>
<p>“Nelíbí se mi to,” pravila Lenina, “skutečně se mi to vůbec nelíbí.”</p>
<p>A ještě méně se jí líbilo to, co ji očekávalo při vchodu do puebla, kde je průvodce opustil. Šel si pro další pokyny. Všude byla špína, hromada smetí, prach, psiska, mouchy. Obličej se jí svraštil nelibostí. Na nose si držela kapesník.</p>
<p>“Ale jak jen takhle mohou žít?” zvolala rozhořčeně nevěřícím hlasem. Bylo to prostě nemožné.</p>
<p>Bernard filosoficky pokrčil rameny. “Rozhodně tak žijí aspoň pět nebo šest tisíc let. Myslím si, že si už na to zvykli.”</p>
<p>“Kde čistotu vidíš, tam je ti Ford nejblíž,” citovala umíněně.</p>
<p>“Ano, a civilizace - toť sterilizace,” doplnil Bernard ironickým tónem druhou hypnopedickou poučku základní hygieny. “Avšak tito lidé nikdy neslyšeli o Fordu Pánovi a nejsou civilizovaní. Nemá proto žádný smysl…”</p>
<p>“Je!” chytla ho za paži. “Podívej se!”</p>
<p>Skoro nahý Indián slézal pomalu po žebříku s terasy prvního poschodí sousedního domu, příčel po příčli, s třesoucí se opatrností velmi vysokého stáří. Jeho tvář byla černá a zbrázděná hlubokými vráskami; vypadala jako maska z obsidiánu. Bezzubá ústa byla vpadlá. V koutcích úst a po obou stranách brady se mu na tmavé kůži bíle odráželo několik vousů. Dlouhé nespletené vlasy mu visely v šedivých chomáčcích kolem obličeje. Tělo měl shrbené a vychrtlé až na kost, téměř bez masa. Sestupoval velmi pomalu a zastavoval se na každé příčli, něž se odvážil dalšího kroku.</p>
<p>“Co mu je?” šeptala Lenina. Oči se jí široce rozevřely hrůzou a úžasem.</p>
<p>“Je prostě starý,” odpověděl Bernard, jak jen mohl bezstarostně. I on se polekal, avšak snažil se nedat to na sobě znát.</p>
<p>“Starý?” opakovala. “Vždyť ředitel je také starý. Spousta lidí je starých, ale nikdo tak nevypadá.”</p>
<p>“Protože je nenecháme, aby tak vypadali. Chráníme je před nemocemi. Udržujeme vnitřní sekreci uměle v té rovnováze, jaká je za mladistvého věku. Nepřipustíme, aby hladina vápníku a hořčíku klesla pod úroveň, jakou měla ve třiceti letech. Dáváme jim transfúze mladé krve. Neustále podněcujeme jejich látkovou výměnu. A tak tedy nevypadají jako tenhle stařec. Zčásti také proto,” dodal, “že většina jich zemře mnohem dřív, než dosáhne tohoto věku. Takřka neporušené mládí až do šedesáti, a pak prásk!, a konec.”</p>
<p>Avšak Lenina neposlouchala. Pozorovala starce. Pomalu, velmi pomalu lezl dolů. Jeho nohy se dotkly země. Otočil se. V hluboce zapadlých důlcích jeho oči ještě neobyčejně zářily. Dívaly se na ni dlouho, bezvýrazně, bez překvapení, jako by tam vůbec nebyla. Potom se shrbeně odbelhal.</p>
<p>“Ale to je hrozné,” šeptala Lenina. “To je strašné. Neměli jsme sem chodit.” Sáhla do kapsy po somě, ale shledala, že nějakým bezpříkladným přehlédnutím nechala lahvičku dole v chatě. Také Bernard měl kapsy prázdné.</p>
<p>Lenina musila čelit hrůzám Malpaisu bez pomoci. A tyto hrůzy se rychle vršily. Když uviděla dvě mladé ženy, které dávaly dětem prs, zrudla a odvrátila se. Nikdy v životě neviděla něco tak neslušného. A co bylo ještě horší, Bernard místo aby to taktně přehlédl, začal otevřeně mluvit o této odporné scéně kojení. Nyní, když účinky somy postupně zmizely, zastyděl se za svou slabost ráno v hotelu a tím více se snažil projevit se jako silný a neortodoxně smýšlející člověk.</p>
<p>“Jaký je to nádherně důvěrný vztah,” poznamenal schválně urážlivě. “A jak silné city to musí budit! Často si myslím, že jsem o něco přišel, že jsem neměl matku. A ty snad jsi také o něco připravena, Lenino, že nejsi matkou. Představ si, že tu sedíš se svým děťátkem v náručí…”</p>
<p>“Bernarde! Jak jen můžeš?” Z jejího rozhořčení ji vytrhla stará žena se zanícenýma očima a kožní nemocí, která právě šla kolem.</p>
<p>“Pojďme odtud,” pravila Lenina. “Mně se to tu nelíbí.” Avšak zrovna v té chvíli se vrátil jejich průvodce, pokynul jim, aby šli za ním, a vedl je do úzké uličky mezi domy. Zahnuli za roh. Na hromadě smetí ležel mrtvý pes; žena s voletem hledala malému děvčátku ve vlasech vši. Průvodce se zastavil, zvedl ruku kolmo vzhůru a potom ji vymrštil vodorovně vpřed. Učinili, co jim mlčky přikázal - vylezli po žebříku a potom se protáhli dvířky do dlouhé úzké místnosti, velmi tmavé a čpící kouřem, přepáleným tukem a dlouho nošeným a nepraným šatstvem. Vzadu v místnosti byl druhý vchod, kudy sem pronikalo sluneční světlo a velmi hlasité a blízké dunění bubnů.</p>
<p>Překročili práh a ocitli se na široké terase. Pod nimi mezi vysokými stromy byla náves, plná Indiánů. Pestré pokrývky, péra v černých vlasech, třpyt tyrkysů, tmavá těla, lesknoucí se v horku. Lenina znovu přitiskla k nosu kapesník. Na otevřeném prostranství uprostřed návsi byly dvě kruhové plošiny ze zdiva a udusané hlíny, zřejmě stopy podzemních sklepení, neboť každá plošina měla uprostřed otvor, z něhož vyčníval žebřík vedoucí do temné hlubiny. Z podzemí pronikaly tóny flétny, ale v neustálém a nemilosrdně tvrdošíjném bubnování se téměř ztrácely.</p>
<p>Lenině se bubnování líbilo. Zavřela oči, poddala se tomu měkkému opakovanému víření a připustila, aby víc a víc pronikalo do jejího vědomí, až nakonec z celého světa nezbylo už nic než toto hluboke bušení. Připomínalo jí to povzbudivé zvuky syntetické hudby při Pobožnostech souladu a oslavách Fordova dne. “Heče peče,” šeptala si sama pro sebe. Bubny vytloukaly právě tento rytmus.</p>
<p>Náhle se rozlehl zpěv - sto mužských hlasů divoce zaznělo v drsně nepříjemném unisonu. Několik táhlých tónů - načež ticho, strašlivé ticho bubnů. A potom vřískavá odpověď pronikavých ženských sopránů. A znovu bubny, a hned nato hluboké, divoké hlasy mužů - jako slavnostní utvrzení jejich mužství.</p>
<p>Ano - divné. To místo bylo divné, stejně jako hudba, stejně jako oděv a volata a kožní nemoci a staří lidé. Ale to představení samo - na tom se nezdálo vůbec nic divného.</p>
<p>“Připomíná mi to Pobožnosti souladu nižších kast,” prohodila k Bernardovi.</p>
<p>Avšak netrvalo dlouho, a už jí to ty neškodné obřady tolik nepřipomínalo. Neboť z okrouhlých otvorů do podzemních prostor se vyrojil strašidelný zástup příšer. V odpudivých maskách nebo nelidsky pomalovány vydupávaly na návsi svůj divný kulhavý tanec, kroužily kolem dokola a zpívaly, při každém kole vždy o něco rychleji, a také rytmus bubnů se změnil a tempo zrychlilo, takže bubnování znělo v uších jako horečný tep. Diváci začali zpívat společně s tanečníky, vždy hlasitěji a hlasitěji. Tu jedna z žen pištivě vykřikla, pak jiná a opět jiná, jako by je někdo zabíjel. Náhle vyskočil z řady předtanečník, běžel k velké dřevěné bedně na jednom konci návsi, zvedl víko a vytáhl pár černých hadů. Z davu se roznesl divoký jekot a všichni tanečníci k němu běželi s napřaženýma rukama. Hodil hady k těm, kteří přiběhli první, a znovu sáhl do bedny po dalších. Vytahoval jich stále více, černé, hnědé i pestře skvrnité, a vyhazoval je ven. A potom tanec začal znova a v odlišném rytmu. Tančili se svými hady kolem dokola, sami se jim podobali svými měkkými, vlnivými pohyby v kolenou a kyčlích. Kolem dokola. Předtanečník dal znamení a všichni hadi byli jeden po druhém naházeni doprostřed návsi. Z podzemí vystoupil stařec a posypal je kukuřičnou moukou, z druhého otvoru vystoupila stařena a pokropila je vodou z černého džbánu. Potom stařec zvedl ruku a nastalo naprosté, děsivé ticho. Bubny zmlkly a život jakoby skončil. Stařec ukázal k oběma otvorům, jimiž se vstupovalo do podzemí. A pomalu, jakoby zdola vyzdvižen neviditelnýma rukama, vynořil se z jednoho otvoru namalovaný obraz orla, z druhého obraz nahého muže, přibitého na kříži. Visely tu, zdánlivě bez opory, jako by je pozorovaly. Stařec zatleskal. Asi osmnáctiletý hoch, nahý, jen s kusem bavlněné látky přes bedra vystoupil z davu a stál teď před ním s rukama zkříženýma na prsou a s hlavou skloněnou. Stařec nad ním udělal znamení kříže a odvrátil se. Hoch začal pomalu chodit kolem hromady svíjejících se hadů. Ukončil první kruh a byl v půli druhého, když k němu z řad tanečníků postoupil vysoký muž v masce kojota; v ruce držel bič, spletený z kožených řemínků. Hoch se pohyboval dále, jako by si ani neuvědomoval jeho existenci. Kojoti muž zvedl bič: dlouhý okamžik očekávání, potom rychlý pohyb, svist biče a jeho hlasité, plné dopadnutí na kůži. Chlapcovo tělo se zachvělo. Nevydal však ani hlásku a šel dále stejným, pomalým a pevným krokem. Kojot uhodil znovu a znovu. Při každé ráně dav nejprve těžce vydechl a potom zhluboka zasténal. Chlapec kráčel dále. Dvakrát, třikrát, čtyřikrát kolem. Krev se lila proudem. Pětkrát kolem, šestkrát. Lenina si náhle zakryla tvář rukama a začala vzlykat. “Ach, přestaňte, přestaňte!” prosila úpěnlivě. Avšak bič dopadal neúprosně a neúprosně. Sedmkrát kolem. Pak najednou chlapec zavrávoral a bez jediného sténání padl na tvář. Stařec se nad ním sklonil a dlouhým bílým perem se dotkl jeho zad. Potom je, šarlatově zbarvené, podržel na okamžik nad hlavou, aby je lidé viděli, a mávl jím třikráte nad hady. Několik kapek odstříklo. V tom bubny vybuchly ve změť vířících tónů. Zvedl se obrovský křik. Tanečníci se vyřítili kupředu, popadli hady a vyběhli z návsi. Muži, ženy, děti - celý dav běžel za nimi. Minutu nato byla náves prázdná. Jen chlapec ležel tváří k zemi, kde padl, a nehýbal se. Z jednoho domu vyšly tři stařeny, s námahou ho zvedly a odnesly dovnitř. Orel a muž na kříži hlídali ještě chvíli prázdné pueblo. Potom, jako by toho už viděli dost, klesali pomalu do svých otvorů a zmizeli v podsvětí.</p>
<p>Lenina stále stkala. “To je příšerné! Ta krev!” Zachvěla se. “Ach, kdybych aspoň měla somu.”</p>
<p>Z místnosti za nimi se ozvaly kroky.</p>
<p>Lenina se nepohnula. Seděla s obličejem zakrytým rukama, neviděla, neslyšela.. Bernard se otočil. Mladík, který vstoupil na terasu, měl indiánské šaty, avšak jeho spletené vlasy byly žluté jako sláma, oči bledě modré a jeho kůže, třebaže temně osmahlá, byla kůže bělocha.</p>
<p>“Hej! Dobré jitro,” pravil cizinec bezvadnou, jen poněkud zvláštní angličtinou. “Vy jste civilizovaní, že? Přicházíte z druhého světa, tam za rezervací?”</p>
<p>“Kdo, propánakrále…” začal Bernard udiveně.</p>
<p>Mladík povzdychl a potřásl hlavou. “Velmi nešťastný muž,” pravil a ukázal na krvavou kaluž uprostřed návsi. “Vidíte tu proklatou skvrnu?” ptal se hlasem, který se chvěl pohnutím.</p>
<p>“Jeden gram vzít - lepší než klít,” pravila Lenina mechanicky, s tváří ještě zakrytou rukama. “Kdybych tak měla somu!”</p>
<p>“Měl jsem být na jeho místě,” pokračoval mladík. “Proč mě nechtěli připustit k oběti? Byl bych šel kolem desetkrát - dvanáctkrát, patnáctkrát. Palowhtiwa to dokázal jen sedmkrát. Ode mne mohli mít dvakrát tolik krve. Purpurem zbarvit nezměrný oceán.” Jeho ruce se rozlétly k nadšenému gestu. Potom však v zoufalosti klesly dolů. “Ale nechtěli mě nechat. Nemají mě rádi pro barvu mé kůže. A tak je to pokaždé. Pokaždé!” Mladík měl oči plné slz. Zastyděl se a odvrátil se.</p>
<p>Užaslá Lenina úplně zapomněla, že nemá somu. Spustila ruce z tváří a zadívala se na cizince. “Chcete říci, že jste chtěl snášet ty rány bičem?”</p>
<p>Mladík, stále ještě od ní odvrácený, přikývl. “Kvůli pueblu, aby přišel déšť a rostla kukuřice. A k slávě Pookonga a Ježíše. A potom abych ukázal, že dovedu snášet bolest bez jediného vzlyku. Ano,” a teď mluvil jiným tónem, otočil se, narovnal ramena a hrdě a vyzývavě zvedl bradu, “ukázal bych, že jsem muž… Ach!” Těžce vydechl, zmlkl a zůstal stát s otevřenými ústy. Poprvé ve svém životě viděl obličej dívky, jejíž tváře neměly barvu čokolády nebo psí kůže, jejíž vlasy byly rudohnědé a zvlněné, dívku, která se na něj dívala (jaké úžasné překvapení!) s výrazem vlídného zájmu. Lenina se na něj usmála. Hezký hoch, pomyslela si, a tělo má opravdu nádherné. Mladíkovi se hrnula krev do tváří; sklopil oči, na okamžik je opět zvedl, a když zjistil, že dívka se na něho stále ještě usmívá, upadl do rozpaků. Odvrátil se a předstíral, že se upřeně dívá někam na druhý konec návsi.</p>
<p>Ale Bernard se ptal a to bylo vítané odbočení. Kdo? Jak? Kdy? Odkud? Mladík se díval Bernardovi do tváře (protože toužil, tak vášnivě toužil dívat se na usmívající se Leninu, ale neodvážil se na ni pohlédnout) a pokoušel se podat vysvětlení. Linda a on - Linda je jeho matka (to slovo vyvolalo v Lenině trapný pocit) - jsou v rezervaci cizinci. Linda sem přišla před mnoha lety z druhého světa, ještě než se on narodil, s mužem, který byl jeho otcem. (Bernard nastražil uši.) Vyšla si sama na procházku do hor tam na severu, zřítila se se strmé skály a poranila se na hlavě. (“Pokračujte, pokračujte,” volal rozčileně Bernard.) Lovci z Malpais ji našli a přinesli ji do puebla. Muže, který byl jeho otcem, Linda už nikdy neviděla. Jmenoval se Tomakin. (Ano, Ř.L.P. se jmenuje Thomas.) Patrně odletěl zpátky do druhého světa, odletěl bez ní - zlý, špatný, krutý člověk.</p>
<p>“A tak jsem se narodil v Malpaisu,” skončil. “V Malpaisu,” a potřásl hlavou.</p>
<p>Ubohá špinavá chatrč na okraji puebla!</p>
<p>Hora prachu a odpadků ji oddělovala od vesnice. Dvě vyhladovělé feny nestydatě čmuchaly v odpadcích před prahem. Když vešli dovnitř, setkali se s páchnoucím šerem a bzučícími mouchami.</p>
<p>“Lindo,” zvolal mladík.</p>
<p>“Už jdu,” ozval se zevnitř chraptivý ženský hlas.</p>
<p>Čekali. Na zemi stály mísy se zbytky jídla, snad i několika jídel po sobě.</p>
<p>Dveře se otevřely a velmi tlustá squaw překročila práh. Při pohledu na cizince zůstala stát s otevřenými ústy a dívala se na ně, jako by nevěřila svým očím. Lenina si s ošklivostí povšimla, že jí chybějí dva přední zuby. A jak vypadaly ty ostatní… Otřásla se hnusem. Bylo to ještě horší než ten stařec. Tak tlustá, hluboké rýhy v obličeji, ochablé svaly, vrásky… A ty povadlé tváře s nafialovělými skvrnami. A rudé žilky na nose, krví podlité oči. A ten krk, ten krk… Co to má na hlavě? - Roztrhaný špinavý hadr! Ty obrovské prsy v hnědé pyt-lovině, to vydulé břicho, ty boky. Ó, to je mnohem horší než ten stařec, mnohem horší! A teď to stvoření spustilo vodopád slov a běželo k ní s nataženýma rukama a Forde! Forde! bylo to příliš odporné a Lenině z toho bylo na nic - tiskla ji na to vydulé břicho, na prsa a začala ji líbat. Forde! Líbat, slintavě líbat, a tak hrozně páchla. Zřejmě se nikdy nekoupala a byla cítit tou hnusnou věcí, která se dává do lahví pro delty a epsilony (ne, to o Bernardovi není pravda), páchla prostě alkoholem. Lenina se vyprostila, jak nejrychleji mohla.</p>
<p>“Ó, má drahá, má drahá!” Příval slov se vzlykavě valil dál. “Kdybyste jen věděla, jak jsem ráda - po tolika letech! Konečně civilizovaný obličej. A civilizované šaty. Už jsem si opravdu myslela, že už nikdy neuvidím kousek pravého acetátového hedvábí.” Prsty ohmatávala rukáv Lenininy halenky. Nehty měla černé. “A ty rozkošné šortky z viskózového sametu! Víte, má milá, že mám stále ještě ty staré šaty, ve kterých jsem sem přišla? Mám je schovány v truhle. Však vám je ukážu… Acetát je přirozeně už samá díra. A taky ještě pěkný bílý pás - ale musím přiznat, že ten váš ze zeleného safiánu je ještě rozkošnější. Mně ovšem ten můj pás moc nepomohl.” A zase jí tekly slzy. “John vám už jistě všechno pověděl. Co jsem musela vytrpět - a neměla jsem ani gram somy. Jenom tu a tam doušek meskalu, když ho Pope přinesl. Pope je hoch, se kterým jsem se stýkala. Ale po meskalu je vám tak špatně a po peyotlu se zvrací. A ten hrozný pocit studu potom a příští den je to ještě horší. Strašně jsem se vždycky styděla. Jen si pomyslete: já, beta - a mám dítě. Představte si, že byste byla na mém místě.” (Při pouhém pomyšlení na to obešla Leninu hrůza.) “A nebyla to moje chyba, přísahám. Ani teď ještě nevím, jak se to mohlo stát, vždyť jsem měla celé malthusiánské školení - víte přece, počítá se jedna, dvě, tři, čtyři, přísahám. A přece se to stalo! Tady ovšem není potratové středisko. Mimochodem, je ještě pořád v Chelsea?” zeptala se. Lenina přikývla.</p>
<p>“A stále ještě se tam v úterý a v pátek svítí?”</p>
<p>Lenina opět přikývla.</p>
<p>“Ta krásná věž z růžového skla!” Ubohá Linda zvedla tvář a se zavřenýma očima, jako ve vytržení pozorovala obraz, který se jí vybavil v paměti. “A řeka za noci,” zašeptala. Zpod pevně zavřených víček jí pomalu stékaly velké slzy. “A večer letět nazpět domů ze Stoke Poges. A potom horká koupel a vibrovakuová masáž… Ale tady?” Hluboce povzdechla, potřásla hlavou a otevřela opět oči. Jednou nebo dvakrát polkla, potom se vysmrkala do ruky a otřela si ji o sukni. “Ó, promiňte, prosím,” řekla, když se Lenina mimoděk ušklíbla odporem. “Já vím, že se to nesluší. Odpusťte! Ale co můžete dělat, tady nejsou žádné kapesníky. Vzpomínám si ještě, jak mě to všechno vyvádělo z míry, všechna ta špína. Nic tu není aseptické. Když mě sem přinesli, měla jsem strašnou ránu na hlavě. Nedovedete si představit, co mi na to dávali. Svinstvo, opravdové svinstvo. ‘Civilizace je sterilizace’, říkávala jsem jim, a ‘Streptokoku, streptokoku, jdi ode mne na sto kroků’, jako malým dětem. Ale nerozuměli mi. A jak by také mohli. Nakonec jsem si na to musela zvyknout. Jak taky můžete udržovat své věci v čistotě, když tu není zavedena horká voda. A podívejte se na tyhle šaty. Ta protivná vlna není jako acetát. Drží a drží. A když se to roztrhá, musíte to spravovat. Ale já jsem beta. Já jsem pracovala na oplodňovacím sále. Nebylo ani pomyšlení, že bych dělala něco takového. To nebyla moje práce. Ostatně spravovat šaty se ani nesluší. Když se šaty obnosí, prostě se zahodí a koupí se nové. ‘Když jehlou píchnu, vždycky si vzdychnu’, není-liž pravda? Opravovat šaty, to je antisociální. Ale tady je všechno naruby. Jako v blázinci. Všechno, co dělají, je šílené.” Rozhlédla se kolem a viděla, že John a Bernard poodešli a procházejí se v prachu a mezi kuchyňskými odpadky před domem. Přesto však důvěrně ztišila hlas a naklonila se k Lenině, celé ztrnulé hrůzou, tak těsně, že její dech, páchnoucí embryonálním jedem, jí hrnul vlasy do tváře. “Například,” zašeptala chraptivě, “pomyslete si jen, jak to zde chodí mezi muži a ženami. To je šílené, říkám vám, prostě šílené. Každý patří každému, že ano, že ano?” tázala se naléhavě a tahala Leninu za rukáv. Lenina s odvrácenou hlavou přikývla, prudce vydýchla a pokusila se nabrat doušek nového, poměrně nezkaženého vzduchu. “Ale tady,” pokračovala druhá, “tady je zvykem, že každý patří jen jedné osobě. A máte-li ještě jiné muže, jak je to normální u nás, lidé si myslí, že jste zkažená a antisociální. Nenávidí vás a pohrdají vámi. Jednou ke mně přišel houf ženských a udělaly mi scénu, protože jejich muži ke mně chodili… A proč ne? A potom se do mne daly… Ne, to bylo hrozné. Nemohu vám to ani povědět.” Linda si zakryla tvář rukama a zachvěla se. “Zdejší ženské jsou strašně nenávistné. Šílené, šílené a kruté. A samozřejmě nevědí vůbec nic o malthusiánském školení, o lahvích, dekantacích a podobných věcech. A tak mají pořád děti, jako čubky.</p>
<p>Je to odporné. Když si pomyslím, že i já… Ó Forde, Forde! A přece byl John pro mě velikou útěchou. Nevím, co bych si bez něho počala. I když byl celý bez sebe, kdykoli nějaký muž… Už jako malý chlapeček. Jednou, ale to už byl větší, se pokoušel zabít chudáka Waihusi-wu - nebo to byl Pope? - jen proto, že jsem ho někdy měla. Nikdy jsem mu prostě nedokázala vysvětlit, že civilizovaní lidé mají tak žít. Myslím si, že šílenství je nakažlivé. John to zřejmě chytil od Indiánů. Vždyť musil být mezi nimi. I když na něj byli tak sprostí a nedovolili mu nic z toho, co dělali jiní hoši. Což ovšem bylo svým způsobem docela dobré, mohla jsem ho tak snáze aspoň trochu predestinovat. Nemáte potuchy, jak to bylo těžké. Na světě je tolik věcí, o nichž člověk nic neví. Nebyla to přece má povinnost, abych je znala. Myslím například, když se vás dítě ptá, jak létá helikoptéra nebo kdo stvořil svět. Co mu máte odpovědět, když jste beta a pracovala jste vždycky jen na oplodňovacím sále? Co byste mu odpověděla?”</p>
</section>
<section>
<p><strong>8</strong></p>
<p>Venku se v prachu a mezi kuchyňskými odpadky (nyní tam byli již čtyři psi) pomalu procházel Bernard s Johnem.</p>
<p>“Je to pro mě těžké si to všechno představit a zrekonstruovat,” říkal Bernard. “Jako kdybychom žili na různých planetách, v různých staletích. Matka, všechna ta špína, bozi, vysoké stáří, nemoci…” Potřásal hlavou. “Je to takřka nepochopitelné. Když mi to nevysvětlíte, nikdy tomu neporozumím.”</p>
<p>“Vysvětlit, a co?”</p>
<p>“Tohle,” ukázal na pueblo. “A tamto,” ukázal na chatrč na kraji vesnice. “Všechno. Celý váš život.”</p>
<p>“Ale jak vám to mám vysvětlit?”</p>
<p>“Od začátku. Pokud si dovedete vzpomenout.”</p>
<p>“Pokud si dovedu vzpomenout.” John svraštil čelo. Nastalo dlouhé mlčení.</p>
<p>Bylo velmi horko. Snědli množství tortil a sladké kukuřice. Linda řekla: “Tak pojď spát, chlapečku.” Ulehli společně do velké postele. “Zpívej!” A Linda zpívala. Zpívala “Streptokoku, streptokoku” a “Pá, pá, malé embryátko, brzy budeš dekanťátko.” Její hlas byl stále tišší a tišší…</p>
<p>Najednou ho ze spánku vytrhl šramot. U postele stál muž, obrovský, hrozivý. Říkal cosi Lindě a ta se smála. Přitáhla si přikrývku až po bradu, ale ten muž ji opět stáhl dolů. Měl vlasy spleteny v copech jako dva provazy a na ruce měl pěkný stříbrný náramek s modrými kameny. Ten náramek se chlapci líbil, ale přece jen se bál a skryl obličej na Lindině těle. Linda na něj položila ruku, a tak se cítil bezpečnější. Říkala tomu muži onou řečí, které dobře nerozuměl: “Ne, když je tady John.” Muž se na něho, podíval, potom zase na Lindu a něco jí šeptal. “Ne,” odvětila. Ale muž se sklonil nad postel k němu a jeho obličej byl obrovský, hrozný; černé provazy vlasů se dotýkaly přikrývky. “Ne,” řekla znovu Linda a on cítil, jak ho její ruka pevněji tiskne. “Ne, Ne!” Ale muž ho chytil za ruku; bolelo to. Začal plakat. Muž ho vytáhl a zvedl ho. Linda ho stále ještě držela a opakovala: “Ne, ne.” Muž cosi zlostně řekl a nato ho její ruce náhle pustily. “Lindo, Lindo!” Kopal a kroutil se, ale muž ho odnesl ke dveřím, otevřel je, posadil ho na podlahu ve druhé místnosti, vrátil se a zavřel za sebou dveře. On vstal a běžel ke dveřím. Když si stoupl na špičky, dosáhl zrovna k velké dřevěné petlici. Zvedl ji a tlačil, ale dveře se nedaly otevřít. “Lindo,” křičel. Neodpověděla.</p>
<p>Vzpomínal si na rozlehlou, dosti tmavou místnost. Byly tam velké dřevěné věci, k nim byly přivázány provázky. Kolem stál houf žen. Linda mu řekla, že tkají přikrývky. Posadila ho do kouta mezi ostatní děti a šla ženám pomáhat. Hrál si chvíli s malými chlapci. Najednou ženy spustily křik a vyháněly Lindu ven. Linda plakala. Šla ke dveřím a on běžel za ní. Ptal se jí, proč se na ni tak rozhněvaly. “Protože jsem něco přetrhla,” pravila. A potom se dokonce rozzlobila. “Jak má umět to jejich mizerné tkaní?” pravila. “Zatracení divoši!” Zeptal se jí, co to jsou divoši. Když došli domů, čekal tam u dveří Pope a šel s nimi dovnitř. Měl velkou tykev, naplněnou něčím, co vypadalo jako voda; jenže to nebyla voda, ošklivě to zapáchalo, pálilo to v hrdle a dráždilo to ke kašli. Linda se trochu napila a Pope se toho také napil a Linda se pak moc smála a mluvila velmi hlasitě. A potom ona i Pope odešli do druhé místnosti. Když Pope odešel, vstoupil on do místnosti. Linda byla v posteli a spala tak tvrdě, že ji nemohl vzbudit.</p>
<p>Pope přicházel často. Říkal, že ta voda v tykvi se jmenuje meskal. Ale Linda povídala, že by se to mělo jmenovat sóma. Jenomže jí po tom bylo špatně. Nenáviděl Popea. Nenáviděl je všechny - všechny ty muže, kteří chodili k Lindě. Jednou odpoledne si hrál s dětmi - bylo tenkrát chladno, jak si pamatuje, a na horách ležel sníh - a když se vrátil domů, slyšel v místnosti, kde spávali, zlostné hlasy. Byly to ženy a nerozuměl, co říkají, ale pochopil, že to jsou hrozná slova. Potom najednou plesk! a cosi padlo na zem. Uslyšel, jak se lidé strkají, a další plesk! a potom zvuk, jako když bijí mezka, ale ne právě hubeného. A potom Linda vykřikla: “Ach, přestaňte, přestaňte!” Vběhl do místnosti. Byly tam tři ženy v tmavých přikrývkách. Linda ležela na posteli. Jedna žena ji držela za zápěstí. Druhá jí ležela přes nohy, takže nemohla kopat. Třetí ji bila bičem. Jednou, dvakrát, třikrát. Linda pokaždé vykřikla. S pláčem škubal onu ženu za třepení přikrývky. “Prosím vás, ne, ne!” Rukou, kterou měla volnou, ho odstrčila. Bič znovu dopadl a Linda znovu vykřikla. Sevřel svýma vlastníma rukama ohromnou hnědou ruku ženinu a ze všech sil ji kousl. Vykřikla, vyškubla ruku a strčila do něho, až upadl. A jak ležel na zemi, třikrát ho švihla bičem. Bolelo to víc, než co kdy ve svém životě pocítil, a pálilo to jako oheň. Bič znovu zasvištěl a znovu dopadl. Ale tentokráte křičela Linda.</p>
<p>“Ale proč ti chtěly ublížit, Lindo?” ptal se té noci. Plakal, protože rudé stopy biče na zádech stále tak hrozně bolely. Ale plakal též proto, že lidé jsou tak suroví a sprostí a on je jen malý a nic proti tomu nemůže dělat. Linda také plakala. Byla sice velká, ale ne natolik, aby se mohla ubránit třem. Nebylo to vůbec spravedlivé. “Proč ti chtěli ublížit, Lindo?”</p>
<p>“Nevím. Jak to mohu vědět?” Bylo těžko rozumět tomu, co říkala, protože ležela na břiše a její tvář byla skryta v podušce. “Říkaly, že ti muži jsou jejich muži,” pokračovala a zdálo se, že vůbec nemluví s ním, nýbrž s někým, kdo je v jejím nitru. Byla to dlouhá řeč a nerozuměl jí. Nakonec začala plakat hlasitěji než kdy jindy.</p>
<p>“Ach, neplač, Lindo, neplač.”</p>
<p>Přitiskl se k ní. Ovinul jí ruku kolem krku. Linda vykřikla: “Au, dávej pozor! To bolí! Au!” a prudce ho odstrčila. Uhodil se hlavou o zeď. “Ty blbečku,” křičela. A potom ho náhle začala fackovat. Plesk, plesk…</p>
<p>“Lindo,” vykřikl. “Maminko, ne!”</p>
<p>“Nejsem tvoje matka. Nechci být tvoje matka.”</p>
<p>“Ale Lindo… Au!” Uhodila ho přes tvář.</p>
<p>“Proměnit se v divošku,” křičela. “Mít mláďata jako zvíře… Nebýt tebe, byla bych šla k inspektorovi a mohla jsem se dostat odtud. Ale ne s dítětem! To by byla příliš velká ostuda.”</p>
<p>Viděl, že se chystá ho znovu bít, a zvedl ruku, aby si chránil obličej. “Nebij mě, Lindo, prosím tě, nebij mě!”</p>
<p>“Bestie!” Strhla mu ruku. Jeho tvář zůstala nezakryta.</p>
<p>“Lindo, ne!” Zavřel oči a očekával ránu.</p>
<p>Ale neuhodila ho. Když po chvilce otevřel oči, viděl, že se na něj dívá. Pokusil se usmát se na ni. Náhle ho vzala do náruče a znovu a znovu ho líbala.</p>
<p>Někdy Linda po několik dní vůbec nevstala. Ležela v posteli a byla smutná. Nebo jindy zase pila tu vodu, co nosil Pope, moc se smála a pak usnula. Někdy byla nemocná. Často ho zapomínala umýt a k jídlu nebylo nic jiného než studené kukuřičné placky. Vzpomínal si, jak křičela a křičela, když poprvé našla v jeho vlasech ona malá zvířátka.</p>
<p>Nejkrásnější to bylo, když vypravovala o druhém světě. “A tam se opravdu létá, kdykoli někdo chce?”</p>
<p>“Kdykoliv chceš.” Vypravovala mu o rozkošné hudbě, která vychází z jakési skříňky, o všech těch pěkných hrách, které se tam hrají, o lahůdkách, které můžete jíst a pít, a o světle, které se rozsvítí, když stisknete malý knoflík ve zdi, a o obrazech, které můžete nejen vidět, ale i slyšet a cítit a čichat, a o jiné skříňce, která vytváří libé vůně, a o růžových, zelených, modrých a stříbrných domech, vysokých jako hory, a o lidech, kteří jsou šťastní, nikdo není smutný nebo zlostný a každý patří každému, a o skříňkách, v nichž můžete vidět a slyšet, co se děje na druhém konci světa, a o děťátkách v pěkných čistých lahvích - všechno tak čisté, žádný zápach, žádná špína - a lidé nejsou nikdy osamělí, žijí pěkně pohromadě a jsou tak veselí a šťastní jako za letních tanečních slavností zde v Malpaisu, ne, jsou mnohem šťastnější - štěstím, které trvá stále a stále… Naslouchal jí celé hodiny. A někdy, když on i ostatní děti byli již unaveni hrou, vyprávěl jim některý stařec z puebla v té druhé řeči o velkém Přeměniteli světa, o dlouhém boji mezi Pravou rukou a Levou rukou, mezi Vlhkem a Souší; o Avonavilonovi, který v noci svou myšlenkou stvořil velkou mlhu a pak z mlhy stvořil celý svět, o Matce Zemi a Otci Vesmíru; o Ahaiyutovi a Marsailemovi, blížencích představujících válku a náhodu; o Ježíši a Pookongovi; o Marii a Etsanatlehi, ženě, která je vždy znovu mladá, o Černém kameni z Laguny a o Velkém orlu a Panně Marii Akomské. Podivné zkazky, tím podivuhodnější, že byly vyprávěny v jiné řeči, které dobře nerozuměl. Když pak doma ležel v posteli, přemýšlel o nebi a o Londýně, o Panně Marii Akomské, o nesčetných řadách děťátek v čistých lahvích, o Ježíšově letu do nebe, o Lindině letu, o velkém řediteli světových líhní, o Avonavilonovi…</p>
<p>K Lindě chodilo mnoho mužů. Hoši si na něj začali ukazovat prstem. Ve své cizí řeči říkali, že Linda je špatná, a nadávali jí jmény, kterým nerozuměl, ale o nichž věděl, že jsou ošklivá. Jednou o ní zpívali písničku, vždy znovu a znovu. Házel po nich kamením. Opláceli mu to. Ostrý kámen mu rozřízl tvář. Krev nechtěla přestat téci; zalila ho celého.</p>
<p>Linda ho učila číst. Kouskem dřevěného uhlí nakreslila na stěnu sedící zvíře, dítě v lahvi… Připsala slova. KOČKA MÁ PĚKNÁ OČKA. DĚCKO MÁ V LAHVI VŠECKO. Učil se rychle a snadno. Když uměl přečíst všechna slova, která Linda napsala na stěnu, otevřela velkou dřevěnou truhlu a z pod legračních červených kalhot, jež nikdy nenosila, vytáhla tenkou knížku. “Až budeš větší,” pravila, “můžeš si to přečíst.” Nyní byl tedy dost velký. Pocítil pýchu. “Bohužel tě to asi nebude moc bavit,” řekla. “Ale je to to jediné, co mám.” Povzdychla si. “Kdybys jen mohl vidět ty krásné čtecí stroje, kterých jsme používali v Londýně!” Pustil se do čtení. Chemická a bakteriologická predestinace embrya. Praktické pokyny pro beta-laborantky v líhních embryí. Stálo ho to čtvrthodinu, než si přečetl pouhý titul. Praštil knihou o zem. “Hnusná, hnusná kniha!” A dal se do pláče.</p>
<p>Chlapci stále ještě zpívali tu hroznou písničku o Lindě. Někdy se mu také posmívali, že je tak otrhaný. Když si roztrhl šaty, Linda nevěděla, jak je spravit. Říkala mu, že v druhém světě lidé roztrhané šaty zahazují a kupují si nové. “Otrhánek, otrhánek!” pokřikovali na něj kluci. “Ale já umím číst,” říkal si, “a oni ne. Ani nevědí, co to je.” A když myslil usilovně na čtení, snadno dokázal předstírat, že si jejich posměchu nevšímá. Požádal Lindu znovu o knížku.</p>
<p>Čím více si na něj kluci ukazovali a čím častěji zpívali onu posměšnou písničku, tím pilněji četl. Brzo uměl docela dobře číst všechna slova. I ta nejdelší. Co však znamenala? Ptal se Lindy. Avšak i když mu uměla odpovědět, pravý smysl mu nebyl dost jasný. A většinou ani nedovedla na všechno odpovědět.</p>
<p>Zeptal se například: “Co to jsou chemikálie?”</p>
<p>“No, to jsou takové věci jako horečnaté soli a alkohol, aby delty a epsiloni zůstali malí a opozdili se ve vývoji, pak uhličitan vápenatý pro kosti, a tak.”</p>
<p>“Ale jak se chemikálie dělají, Lindo? Odkud se berou?</p>
<p>“To nevím. Berou se z lahví. A když jsou láhve prázdné, pošle se do skladiště chemikálií pro další. Myslím, že je dělají tam. Anebo se pro ně pošle do továrny. Nevím. Nikdy jsem se nezabývala chemií. Byla jsem vždy zaměstnána u embryí.”</p>
<p>A podobně tomu bylo se všemi dalšími otázkami. Linda zřejmě nedovedla odpovídat. Starci z puebla měli na všechno mnohem přesnější odpovědi.</p>
<p>“Sémě lidí a všech tvorů, sémě slunce a sémě země a sémě nebes - to vše vytvořil Avonavilona z mlhy vznikání. Svět má čtyři lůna; i vložil semena do lůna, které je nejblíže. A tu semena začala pomalu růst…”</p>
<p>Jednoho dne (John později odhadoval, že to musilo být brzy po jeho dvanáctých narozeninách) přišel domů a našel v ložnici na podlaze knihu, kterou dosud nikdy neviděl. Byla to tlustá kniha a vypadala velmi stará. Vazbu ohlodaly myši; některé listy byly volné a pomačkané. Sebral ji a zahleděl se na titulní list. Jmenovala se Sebrané spisy Williama Shakespeara.</p>
<p>Linda ležela v posteli a srkala ze šálku ten hrozný páchnoucí meškal. “To přinesl Pope,” pravila. Mluvila nezřetelným, hrubým hlasem, jako by to byl hlas cizího člověka. “Leželo to v jedné truhle v Antelope Kiva. Prý tam byl už několik set let. Bude to asi pravda, protože jsem se do toho podívala, a zdá se, že to bude pro tebe dost dobré, aby ses pocvičil ve čtení.” Spolkla poslední doušek, postavila šálek na podlahu vedle postele, obrátila se na druhou stranu, jednou nebo dvakrát škytla a usnula.</p>
<p>Otevřel nazdařbůh knihu,</p>
<p>‘A tak žít ve ztuchlém potu zprzněného lože a v hnilobě se pařit, cukrovat a laskat se na hnusném pelechu…’</p>
<p>Ta podivná slova se valila jeho myslí; duněla jako hřmění hromu, jako bubny při letních tancích - kdyby bubny mohly mluvit; jako když muži zpívají Zpěv o kukuřici, který je tak krásný, že se člověku chce plakat; jako když starý Mitsima odříkává magická zaklínadla nad ptačími péry, nad vyřezávanými holemi, kousky kostí a kameny - kiathla tsilu silokve silokve. Kiai silu silu tsithl - ale bylo to mnohem krásnější než Mitsimovo zaklínání, protože to znamenalo něco víc, protože to mluvilo k němu; znělo to podivuhodně a jen zpola srozumitelně, jakési hrozně krásné zaklínadlo o Lindě, která tu ležela a chrápala, s prázdným šálkem na podlaze vedle postele: zaklínadlo o Lindě a Popéovi, o Lindě a Popéovi…</p>
<p>Nenáviděl Popéa čím dál tím více. Člověk se může usmívat a usmívat, a přitom být lotr. Nemilosrdný, zrádný, smilný, podlý lotr. Co ta slova přesně znamenají? Pochopil to jen napůl. Avšak magická síla byla obrovská a dále hřměla v jeho hlavě a bylo to, jako by ještě nikdy předtím necítil k Popéovi tolik nenávisti; nikdy tolik, protože nikdy nebyl s to vyslovit, jak velice ho nenávidí. Teď však měl tato slova, slova jako bubny, slova zpěvná a magická. Měl tato slova a podivný, velmi podivný příběh, z něhož byla vzata (ještě tomu docela nerozuměl, ale bylo to čarokrásné, tak čarokrásné). Dala mu důvod k nenávisti proti Popéovi. Učinila jeho nenávist skutečnější. Dokonce Popéa samého učinila skutečnějším.</p>
<p>Když přišel jednoho dne domů, byly dveře do zadní místnosti otevřené a spatřil je, jak spolu leželi v posteli a spali - bílá Linda a téměř černý Pope vedle ní, jednu ruku pod jejími rameny a druhou tmavou ruku na jejím ňadru, jeden z dlouhých copů přes její hrdlo, jako černý had, který se ji pokouší zaškrtit. Linda chrápala.</p>
<p>Bylo mu, jako by se mu srdce ztratilo a nechalo po sobě jen díru. Byl prázdný a chladný, cítil se náramně zle a pokoušela se o něho závrať. Opřel se o zeď, aby se vzpamatoval. Nemilosrdný, zrádný, smilný… Jako bubny, jako muži, kteří prosí v písni o kukuřici, jako zaklínadlo mu ta slova stále burácela v hlavě. Mrazilo ho, a potom ho náhle zalilo horko. Tváře mu hořely prudkým návalem krve, místnost se mu točila před očima a plnila se tmou. Skřípal zuby. “Zabiju ho, zabiju ho.” A náhle se mu vynořila jiná slova:</p>
<p>,…až usne opilý</p>
<p>neb ve hněvu, pří smilné rozkoši</p>
<p>na jeho loži…’</p>
<p>Kouzlo stálo při něm, kouzlo vysvětlovalo a dávalo rozkazy. Šel zpátky do první místnosti, “…až usne opilý…” Na zemi vedle ohniště ležel nůž na maso. Zvedl jej a šel po špičkách zase ke dveřím, “…až usne opilý, usne opilý…” Přeběhl místnost a bodl - Ó, krev! - znovu bodl, a jak se Pope probíral ze spánku, zvedl ruku, aby bodl ještě jednou; ale v tom ho již Pope chytil za zápěstí, pevně je uchopil a - ach, ach! - zkroutil. Nemohl se pohnout, byl chycen do pasti a Popéovy malé černé oči se dívaly upřeně a velmi zblízka do jeho očí. Odvrátil se. Na Popéově levém rameni byla dvě škrábnutí. “Ó, podívej se, krev!” křičela Linda. “Podívej se, krev!” Nikdy nesnesla pohled na krev. Pope zvedl druhou ruku - aby ho udeřil, pomyslil si. Napřímil se, aby snesl ránu. Ale ruka ho jen vzala pod bradou a otočila mu tvář tak, že se musil znovu dívat do Popéových očí. Dlouho, po celé hodiny. A náhle - nemohl za to - se dal do pláče. Pope propukl ve smích. “Jdi,” řekl indiánskou řečí. “Jdi, můj statečný Ahaiyuto!” Vyběhl do druhé místnosti, aby tam skryl své slzy.</p>
<p>“Je ti už patnáct,” pravil starý Mitsima v indiánské řeči. “Naučím tě, jak se zpracovává hlína.”</p>
<p>Seděli spolu na bobku u řeky, zabráni do díla.</p>
<p>“Nejdříve,” pravil Mitsima a vzal do ruky kus vlhké hlíny, “uděláme měsíček.” Stařec uhnětl z kusu hlíny kotouč a potom ohnul jeho okraje vzhůru; z měsíce byla mělká miska.</p>
<p>Pomalu a neobratně napodoboval starcovy citlivé pohyby.</p>
<p>“Měsíc, miska a nyní had.” Mitsima vyválel jiný kus hlíny v dlouhý, ohebný váleček, ohnul jej do kruhu a přitlačil jej na okraj misky. “A ještě jednoho hada. A ještě jednoho. A ještě jednoho.” Kruh za kruhem vytvářel Mitsima stěny džbánu; dole byl úzký, pak se baňatě rozšiřoval a potom se znovu zužoval k hrdlu. Mitsima hnětl a poplácával, hladil a seškraboval. Až tu stál džbán - běžná malpaiská nádoba na vodu - avšak nikoliv černý, nýbrž smetanově bílý a měkký na dotek. Vedle stál jeho vlastní výtvor, pokřivená karikatura Mitsimova džbánu. Při pohledu na oba džbány se musil smát.</p>
<p>“Ale ten druhý už bude lepší,” pravil a začal navlhčovat jiný kus hlíny.</p>
<p>Modelovat, dávat tvar, cítit, jak prsty nabývají dovednosti a síly - to mu přinášelo neobyčejné uspokojení. “Á, Bé, Cé a vitamínek Dé,” zpíval si při práci, “rybím tukem přikrmíme, to je zdravé, však to víme.” A Mitsima si zpíval také - píseň o lovu na medvěda. Pracovali celý den a celý den byl naplněn hlubokým, úchvatným štěstím.</p>
<p>“Příští zimu,” pravil starý Mitsima, “tě naučím, jak se dělá luk.”</p>
<p>Dlouho stál před domem. Potom obřad, který se konal uvnitř, přece jen skončil. Dveře se otevřely. Vyšli ven. Kothlu vyšel první, vztaženou pravici měl pevně sevřenou, jako by v ní držel drahocenný klenot. Pak vyšla Kiakimé, s rukou podobně vztaženou a sevřenou. Šli mlčky a za nimi šli mlčky bratři a sestry a bratranci a sestřenice a celý houf starých lidí.</p>
<p>Vyšli z puebla a kráčeli přes mesu. Na okraji útesu se zastavili, obrátili se směrem k jitřnímu slunci a Kothlu otevřel ruku. Na dlani ležela špetka kukuřičné mouky; dýchl na ni, zašeptal několik slov a hodil pak hrstečku bílého prachu směrem k slunci. Kiakimé učinila totéž. Potom postoupil kupředu Kiakiméin otec, pozvedl do výše opeřenou modlitební hůl, dlouho se modlil a pak hodil hůl za kukuřičnou moukou.</p>
<p>“Obřad je skončen,” pravil hlasitě starý Mitsima. “Nyní jsou muž a žena.”</p>
<p>“No,” pravila Linda, když se vraceli domů, “ti s tím nadělají. V civilizovaných zemích, když hoch chce mít dívku, prostě jen… Ale kam to běžíš, Johne?”</p>
<p>Nedbal na její volání; utíkal, pryč, pryč odtud, někam, kde by mohl být sám.</p>
<p>“…je skončen.” V duchu si stále opakoval slova starého Mitsimy. Skončen, skončen… Miloval Kiakimé, mlčky, jenom na dálku, ale prudce, zoufale a beznadějně. A teď to skončilo. Bylo mu tenkrát šestnáct. Za úplňku se v Antelope Kiva o tajemstvích vyprávělo, tajemství se chystala a tajemství se rodila. Sestupovali do kivy jako chlapci a vraceli se jako muži. Všichni chlapci se toho báli a zároveň na to netrpělivě čekali. A konečně ten den nastal. Slunce zapadlo, vyšel měsíc. Šel s ostatními. Muži stáli zachmuřeně u vchodu do kivy; do rudě osvětlené hlubiny vedl žebřík. Vůdcové skupin chlapců začali již slézat dolů. Jeden z mužů náhle vystoupil, uchopil ho za paže a vytáhl ho z řady. Vytrhl se mu a protlačil se zpět na své místo mezi ostatními. Nato ho muž udeřil a rval ho za vlasy. “To není pro tebe, ty bílá hlavo!” “To není pro čubčího syna,” řekl jiný muž. Chlapci se smáli. “Táhni!” A když se stále ještě potloukal na okraji skupiny, muži na něho znovu zakřičeli: “Táhni, jen táhni, jdi pryč!” Kameny dopadaly jako krupobití. Prchal tmou, zbrocen krví. Z rudě osvětlené kivy zněl zpěv. Poslední chlapec slézal po žebříku dolů. On zůstal sám.</p>
<p>Úplně sám. Venku za pueblem, na holé planině mesy. Skála vypadala v měsíčním světle jako vybělené kosti. Dole v údolí vyli kojoti na měsíc. Rány ho bolely a stále ještě krvácely. Ale nevzlykal bolestí. Vzlykal, protože byl sám, protože byl vyvržen do samoty umrlčího světa skal a měsíčního přísvitu. Usedl na okraj propasti. Za ním byl měsíc. Díval se dolů do černého stínu mesy, do černého stínu smrti. Stačí udělat jenom jediný krok, jediný malý skok… Vztáhl pravici do měsíčního světla… Z rány na zápěstí stále ještě prýštila krev. Vždy za několik vteřin odkápla kapka tmavá, téměř bezbarvá v mrtvém světle. Kapala, kapala… Zítra a zítra a zítra…</p>
<p>Objevil Čas a Smrt a Boha.</p>
<p>“Sám, stále sám,” říkal mladík.</p>
<p>Tato slova vyvolala v Bernardově mysli žalostnou odezvu. Sám, sám… “Také já,” pravil v návalu důvěrnosti, “jsem strašně sám.”</p>
<p>“Skutečně?” John vypadal překvapeně. “Myslil jsem, že v onom druhém světě… Linda mi totiž vždycky říkala, že tam nikdo není sám.”</p>
<p>Bernard se rozpačitě začervenal. “Víte,” mumlal a díval se stranou, “já jsem patrně jiný než většina lidí. Když někdo je náhodou dekantován jinak…”</p>
<p>“V tom je to tedy.” Mladík přikývl. “Jestliže je člověk jiný, zůstává osamělý. Lidé jsou k němu hrozní. Víte, že mě skutečně ze všeho vyloučili? Když ostatní chlapci byli posláni strávit noc v horách - víte, to máte mít sen a dovědět se, které bude vaše posvátné zvíře - nepustili mě s nimi; neřekli mi nic o svých tajemstvích. Ale přišel jsem na to sám,” dodal. “Pět dní jsem nic nejedl a pak jsem zůstal jednu noc sám tam v těch horách.” Ukázal prstem.</p>
<p>Bernard se protektorsky usmál. “A zdálo se vám o něčem?”</p>
<p>Druhý přikývl. “Ale nesmím vám říci, o čem.” Chvilku mlčel, potom tiše pokračoval: “Jednou jsem udělal něco, co nikdo z nich neudělal. Postavil jsem se v létě v poledne na skalní stěnu, s rukama rozpjatýma, jako Ježíš na kříži.”</p>
<p>“Ale k čemu to, u všech všudy?”</p>
<p>“Chtěl jsem vědět, jaké to je, být ukřižován. Viset tam na slunci…”</p>
<p>“Ale proč?”</p>
<p>“Proč? Víte…” Zaváhal. “Protože jsem cítil, že to musím udělat. Když to Ježíš mohl vydržet. A potom, když člověk udělá něco špatného… A kromě toho jsem byl nešťastný. To byl další důvod.”</p>
<p>“To se mi zdá podivný způsob, jak se vyléčit z neštěstí,” pravil Bernard. Ale po dalším rozvažování usoudil, že to konec konců může mít nějaký smysl. Rozhodně je to lepší než brát somu…</p>
<p>“Po nějaké době jsem omdlel,” vyprávěl mladík. “Upadl jsem na tvář. Vidíte tady tu jizvu?” Odhrnul si z čela husté, žluté vlasy. Na pravém spánku se ukázala bledá, svraštělá jizva.</p>
<p>Bernard se na ni podíval a potom rychle s lehkým zamrazením odvrátil oči. Predestinace mu vštípila spíše hluboký odpor proti bolesti než soucit. Pouhý náznak bolesti nebo zranění v něm vyvolával nejen hrůzu, ale i pocit ošklivosti a odporu. A právě tak špína nebo zmrzačení nebo stáří. Rychle změnil téma hovoru.</p>
<p>“Rád bych věděl, zda byste nechtěl odejít s námi do Londýna?” zeptal se a tím udělal první tah válečného plánu, jehož strategii tajně vypracovával od té chvíle, kdy tam v domku pochopil, kdo nejspíš je otcem toho mladého divocha. “Nechtěl byste?”</p>
<p>Mladíkova tvář se rozjasnila. “Myslíte to vážně?”</p>
<p>“Ovšemže. Totiž dostanu-li k tomu svolení.”</p>
<p>“Linda taky?”</p>
<p>“No to…,” zaváhal nerozhodně. To odporné stvoření! Ne, vyloučeno. Pokud ovšem… A náhle Bernarda napadlo, že právě její odpornost se může stát obrovsky cenným aktivem. “Ale přirozeně!” zvolal, vyrovnávaje nyní své počáteční váhání přehnaně hlučnou srdečností.</p>
<p>Mladík hluboce vzdychl. “Kdo by si pomyslel, že se opravdu stane to, o čem jsem snil celý život! Vzpomínáte si, co říká Miranda?”</p>
<p>“Kdo je Miranda?”</p>
<p>Mladík však, jak se zdálo, přeslechl tuto otázku. “Ó zázrak!” recitoval a oči mu zářily a tváře se mu štěstím zardívaly. “Jaké množství to ušlechtilých bytostí! Jak spanilé to lidstvo!” Náhle se zarděl ještě více. Vzpomněl si na Leninu, na toho anděla v lahvově zeleném viskózovém hedvábí, anděla zářícího štěstím a pleťovým krémem, kyprého, shovívavě se usmívajícího. Hlas mu vázl. “Ó ty nový a krásný světe,” začal, ale náhle se sám přerušil. Všechna krev mu zmizela z tváří, byl bílý jako list papíru. “Jste s ní oddán?” zeptal se.</p>
<p>“Co jestli jsem?”</p>
<p>“Oddán. Víte - navždy. V indiánské řeči se říká ‘navždy’. Nerozlučitelně.”</p>
<p>“Forde, kdepak!” Bernard se nemohl ubránit smíchu.</p>
<p>John se také smál, ale z jiného důvodu - smál se z čisté radosti.</p>
<p>“Ó ty nový a krásný světe,” opakoval. “Ó ty nový a krásný světe, který takové máš obyvatele! Poleťme hned.”</p>
<p>“Někdy se vskutku vyjadřujete neobyčejně divně,” pravil Bernard a díval se upřeně na mladíka ve zmateném údivu. “A vůbec, neměl byste raději počkat, až ten nový svět opravdu uvidíte?”</p>
</section>
<section>
<p><strong>9</strong></p>
<p>Po tomto dni divů a hrůzy cítila Lenina, že má nárok na den úplného a naprostého klidu. Jakmile se vrátili do domku, spolkla šest půlgramových tabletek somy, lehla si do postele a v deseti minutách byla už na cestě do lunární věčnosti. A mělo to trvat aspoň osmnáct hodin, než se opět vrátí na zem.</p>
<p>Bernard zatím zamyšleně ležel ve tmě, s očima široce rozevřenýma. Usnul teprve po půlnoci. Ale jeho nespavost nebyla neplodná - zrodil se v ní plán.</p>
<p>Když následujícího dne přesně v deset hodin vystoupil zeleně uniformovaný míšenec ze své helikoptéry, očekával jej Bernard mezi agávemi.</p>
<p>“Slečna Crowneová má sómovou dovolenou,” vysvětloval. “Sotva bude zpět před pátou. Máme tedy sedm hodin času.” Mohl letět do Santa Fé, vyřídit vše, co bylo třeba, a vrátit se zase nazpět do Malpaisu mnohem dřív, než se ona vzbudí.</p>
<p>“Bude tu sama v úplném bezpečí?”</p>
<p>“Jako v helikoptéře,” ujistil ho míšenec.</p>
<p>Nastoupili do letounu a hned odletěli. V deset třicet čtyři přistáli na střeše poštovního úřadu v Santa Fé; v deset třicet sedm byl Bernard spojen s úřadem vrchního inspektora ve Whitehallu; v deset třicet devět mluvil se čtvrtým osobním tajemníkem Jeho Fordstva; v deset čtyřicet čtyři opakoval svůj příběh prvnímu tajemníkovi a v deset čtyřicet sedm a půl mu zazněl v uších hluboký zvučný hlas samotného Mustafy Monda.</p>
<p>“Odvážil jsem se pomyslit,” koktal Bernard, “že by Vaše Fordstvo mohlo shledat tu věc hodnou vědeckého zájmu.”</p>
<p>“Ano, shledávám ji hodnou vědeckého zájmu,” pravil hluboký hlas. “Přivezte ta dvě individua s sebou do Londýna.”</p>
<p>“Vašemu Fordstvu je známo, že k tomu potřebuji zvláštní povolení…”</p>
<p>“Potřebné příkazy,” pravil Mustafa Mond, “jsou už poslány správci rezervace. Odeberte se neprodleně do jeho úřadu. Nashledanou pane Marxi.”</p>
<p>Nastalo ticho. Bernard zavěsil a pospíchal na střechu.</p>
<p>“Do správcovy kanceláře,” pravil zelenému gama-míšenci.</p>
<p>V deset padesát čtyři si potřásl rukou se správcem.</p>
<p>“Velmi mě těší, pane Marxi, velmi.” Uctivě se ukláněl. “Právě jsme dostali zvláštní příkazy…”</p>
<p>“Já vím,” pravil Bernard a přerušil ho. “Mluvil jsem před chvilkou telefonicky s Jeho Fordstvem.” Jeho znuděný tón naznačoval, že má ve zvyku telefonovat s Jeho Fordstvem denně. A klesl do židle. “Kdybyste byl tak laskav a učinil co nejdříve všechna nezbytná opatření. Co nejdříve,” opakoval s důrazem. Byl sám se sebou dokonale spokojen.</p>
<p>V jedenáct nula tři měl všechny potřebné papíry v kapse.</p>
<p>“Na shledanou,” pravil povýšeně správci, který ho doprovázel až ke dveřím zdviže.</p>
<p>Došel do hotelu, dal si vibrovakuovou masáž a nechal se elektrolyticky oholit, poslechl si ranní zprávy, díval se půl hodiny na televizi, pohodlně se naobědval a o půl třetí letěl s míšencem do Malpaisu.</p>
<p>Mladík stál před chatou.</p>
<p>“Bernarde,” volal, “Bernarde!” Žádná odpověď.</p>
<p>Vyběhl tichounce ve svých mokasínech z jelení kůže po schodech a zkoušel otevřít dveře. Byly zamčeny.</p>
<p>Jsou pryč. Pryč! Byla to ta nejhroznější věc, jaká ho kdy potkala. Pozvala ho, aby je přišel navštívit, a teď jsou pryč. Sedl si na schody a plakal.</p>
<p>Po půlhodině ho napadlo podívat se dovnitř. První, co uviděl, byl zelený cestovní kufřík s iniciálami L.C. na víku. Radost v něm vzplanula jako oheň. Popadl kámen. Rozbité sklo zacinkalo na podlaze. Za chvilku nato byl v místnosti. Otevřel zelený kufřík - a už vdechoval Leninin parfém, plnil si plíce vůní její bytosti. Srdce mu divoce bilo. Na okamžik zůstal málem bez sebe. Potom se nad vzácným kufříkem sklonil, dotýkal se věcí v něm uložených, zvedal je na světlo, prohlížel. Zipové uzávěry na Lenininých rezervních šortkách z viskózového sametu byly pro něho nejprve hádankou; když ji rozluštil, drc, drc, drc! - byl okouzlen. Zelené pantoflíčky byly ta nejkrásnější věc, jakou kdy viděl. Rozložil kalhotkovou košili, zrudl a spěšně ji zase položil. Políbil navoněný acetátový kapesník a uvázal si jej jako šátek kolem krku. Když otevřel jednu krabičku, vysypalo se celé mračno vonícího pudru. Měl toho plné ruce. Otřel si je o prsa, o ramena, o holé paže. Rozkošná vůně! Zavřel oči a třel si tváře o vlastní paži, posypanou pudrem. Hladká pokožka se dotkla jeho tváře, do chřípí mu vnikla pižmová vůně - ona celá tu byla přítomna. “Lenino,” zašeptal, “Lenino!”</p>
<p>Vylekal ho jakýsi hluk. Provinile se otočil. Nacpal svou zlodějskou kořist nazpět do kufříku a zavřel víko. Znovu se zaposlouchal a rozhlížel se. Nikde žádná známka života, žádný zvuk. A přece určitě něco slyšel - něco jako vzdech, něco jako zavrzání prkna. Šel po špičkách ke dveřím, opatrně je otevřel a spatřil před sebou širokou chodbu. Na druhém konci byly jiné dveře, pootevřené. Strčil do nich a nahlédl dovnitř.</p>
<p>Na nízkém lůžku, prostěradlo odhozeno, ležela Lenina, oblečena v růžovém zipovém pyžamu, a tvrdě spala. Byla tak krásná s kadeřemi rozhozenými kolem, tak dojemně dětská s těmi růžovými prstíčky na nohou a s tou vážnou spící tváří, tak důvěřivá v bezmoci uvolněných rukou a hebkých údů, že mu vstoupily slzy do očí.</p>
<p>S nekonečnou a zcela zbytečnou opatrností - neboť Leninu z jejího sómového snu mohl vytrhnout před stanovenou dobou snad jen výstřel z pistole - vstoupil do místnosti a poklekl vedle lůžka. Upřeně se díval, sepjal ruce a jeho rty se pohybovaly. “Její oči,” mumlal.</p>
<p>“Jdi též a srovnej okem nezkaleným tvář její s těmi, jež tam zastanem, a labuť tvá ti bude havranem.”</p>
<p>Kolem ní bzučela moucha. Zahnal ji. “Mouchy,” vzpomínal si,</p>
<p>“…mohou</p>
<p>bělostného zázraku</p>
<p>se dotknout, drahé ruky Juliiny,</p>
<p>brát nesmrtelné blaho z jejích rtů,</p>
<p>jež v čisté nevinnosti vestálčí</p>
<p>se rdějí napořád, jak myslely by,</p>
<p>že hříchem jest, když líbají se samy.”</p>
<p>Napřáhl ruku, velmi pomalu a váhavě, jako když někdo chce pohladit plachého a možná že i dost nebezpečného ptáka. Jeho ruka visela ve vzduchu a celá se chvěla nad těmi malátnými prsty, skoro se jich dotýkala. Může se odvážit? ‘Když znesvětím ten oltář zářící snad rukou smělou…’ Ne, nemůže. Ten ptáček je příliš nebezpečný. Ruka mu zase klesla. Jak je krásná! Jak je krásná!</p>
<p>A náhle se přistihl při myšlence, že by stačilo jen uchopit zipový závěr u jejího krku a dlouze a pevně za něj zatáhnout… Zavřel oči a potřásl hlavou, jako pes třepe ušima, když vyleze z vody. Hanebná myšlenka! Styděl se sám před sebou. Čistá nevinnost vestálčí…</p>
<p>Ve vzduchu to zabzučelo. Ještě jedna moucha, která chce brát nesmrtelné blaho? Vosa? Rozhlížel se, ale nic neviděl. Bzukot byl stále hlasitější, přicházel zvenčí, od zavřených oken. Letoun! V panické hrůze vyskočil a běžel do druhé místnosti, přehoupl se přes otevřené okno a ubíhal po pěšině mezi vysokými agávemi. Přišel právě včas, aby mohl uvítat Bernarda Marxe, když vylézal z helikoptéry.</p>
</section>
<section>
<p><strong>10</strong></p>
<p>Ručičky všech čtyř tisíc elektrických hodin ve čtyřech tisících místnostech bloomsburské ústředny ukazovaly dvě hodiny a dvacet sedm minut. ‘Ten pilný úl’, jak rád říkával ředitel, bzučel a pracoval naplno. Každý byl zaměstnán, všechno šlo svým spořádaným chodem. Spermie pod mikroskopy mrskaly zuřivě dlouhými bičíky a vrhaly se střemhlav na vajíčka; oplodněná vajíčka se rozpínala a dělila, a když byla bokanovskyzována, pučela a vytvářela celé populace jednotlivých embryí. Ze sociálně predestinačního sálu rachotily výtahy dolů do suterénu a tam v karmínové tmě, v pařícím se vedru čerpaly zárodky svou výživu z pobřišnicové blány a z krevní náhražky, nabíraly hormony a rostly a rostly, anebo dostaly alkohol a zakrňovaly v epsilony. S jemným hukotem a chřestotem putovaly pohyblivé police neznatelným tempem po celé týdny, jako ve zkrácených eónech, až do dekantačního sálu, kde nově dekantovaná nemluvňata vyrážela svůj první vřískot zděšení a údivu.</p>
<p>Ve druhém suterénu předla dynama, zdviže uháněly nahoru a dolů. Ve všech jedenácti poschodích oddělení nemluvňat byla doba krmení. Z osmnácti set lahví sálo současně osmnáct set pečlivě značkovaných kojenců svou pintu pasterizovaných vnějších sekretů.</p>
<p>Nad nimi, v deseti etážích společných ložnic, byli chlapečkové a děvčátka, kteří ještě stále potřebovali odpolední spánek, také zaměstnáni, i když to nevěděli: nevědomky naslouchali hypnopedickým lekcím hygieny a družnosti, třídního uvědomění a milostného života, lekcím předepsaným pro batolata. A dále nad nimi byly herny, v nichž se teď, protože venku pršelo, devět set starších dětí bavilo stavebnicemi a modelováním, honilo peška a provozovalo erotické hry.</p>
<p>Bzz, bzz! bzučel úl pilně a vesele. Dívky skloněné nad zkumavkami si radostně zpívaly, predestinátoři si pískali při práci, a jaké velkolepé žerty se prováděly v dekantačním sále nad prázdnými lahvemi! Avšak tvář ředitele, který vstupoval s Henry Fosterem do oplodňovacího sálu, byla vážná a upjatě přísná.</p>
<p>“Veřejně a pro výstrahu,” říkal zrovna, “a právě v tomto sále, protože zde pracuje více lidí z vyšších kast než kdekoliv jinde v ústředně. Řekl jsem mu, aby sem za mnou přišel o půl třetí.”</p>
<p>“Dělá svou práci velmi dobře,” prohodil s pokryteckou ušlechtilostí Henry.</p>
<p>“Já vím. Ale to je jen další důvod k přísnosti. Jeho intelektuální převaha nese s sebou příslušné mravní povinnosti. Čím větší má někdo talent, tím spíše může zavádět jiné na scestí. Je lépe aby jeden trpěl, než aby jich mnoho bylo zkaženo. Uvažte věc chladně, pane Fostere, a uvidíte, že není nic ohavnějšího a opovážlivějšího než nekonvenční chování. Při vraždě se zabíjí jen jednotlivec - ale konec konců, co sejde na jednotlivci?” a ukázal rozmáchlým gestem na řady mikroskopů, zkumavek, inkubátorů. “Nového jedince můžeme vyrobit docela snadno - a dokonce kolik jich chceme. Nekonvenčnost ohrožuje víc než jen život pouhého jednotlivce; je to úder proti společnosti samé. Ano, proti komunitě,” opakoval. “Ale tady už přichází.”</p>
<p>Bernard vstoupil do sálu a blížil se k nim mezi řadami oplodňovačů. Nádech okázalého sebevědomí jen slabě skrýval jeho nervozitu. Pronesl “Dobrý den, pane řediteli!” přehnaně hlasitě, a potom, aby napravil chybu, až směšně chabě vypískl: “Přál jste si zde se mnou mluvit.”</p>
<p>“Ano, pane Marxi,” pravil ředitel zlověstně, “přál jsem si s vámi mluvit. Jak jsem slyšel, vrátil jste se včera večer z dovolené.”</p>
<p>“Tak jest,” odpověděl Bernard.</p>
<p>“Tak jes-s-st,” opakoval ředitel a to ,jes-s-sť zasyčelo jako had. Potom náhle zesílil hlas. “Dámy a pánové,” zatroubil, “dámy a pánové.”</p>
<p>Zpěv děvčat nad zkumavkami zmlkl, bezmyšlenkovité pohvizdování pracovníků u mikroskopů náhle zaniklo. Nastalo hluboké ticho. Všichni vzhlédli.</p>
<p>“Dámy a pánové,” opakoval ředitel, “promiňte, že takto přerušuji vaši práci. Ale nutí mě k tomu bolestná povinnost. Bezpečnost a stabilita společnosti jsou ohroženy. Ano, ohroženy, dámy a pánové. Tento muž,” ukázal gestem žalobce na Bernarda, “tento muž, který tu stojí před vámi, tento alfa-plus, jemuž bylo tolik dáno a od něhož se proto musí mnoho očekávat, tento váš kolega - nebo bych měl předběhnout a říci, ‘tento váš bývalý kolega’? - hrubě zklamal důvěru, která v něj byla vkládána. Svými kacířskými názory na sport a somu, svou skandální nekonvenčností pohlavního života, tím, že nedbal přikázání Forda Pána a odmítal chovat se mimo pracovní dobu jako ‘dítě v láhvi’ (zde udělal ředitel znamení T), prokázal, že je nepřítelem společnosti, nepřítelem, který rozvrací, dámy a pánové, veškerý řád a stabilitu, prokázal, že je spiklencem proti civilizaci samé. Proto navrhuji, aby byl propuštěn, s hanbou propuštěn z místa, které zastával v této ústředně, a dále navrhuji, aby se požádalo o jeho přeložení do pomocné ústředny nejnižšího řádu, a to co nejdále od kteréhokoli důležitějšího populačního centra, aby tento trest co nejlépe posloužil zájmům společnosti. Na Islandu bude mít málo příležitostí přivádět jiné na scestí svým bezfordným příkladem.” Ředitel se odmlčel; pak založil ruce a obrátil se teatrálně na Bernarda. “Marxi,” pravil, “můžete uvést jakýkoli důvod, proč bych neměl na místě vykonat rozsudek, který byl nad vámi vynesen?”</p>
<p>“Ano, mohu,” odpověděl Bernard velmi hlasitě.</p>
<p>Poněkud vyveden z konceptu, ale ještě majestátně, pravil ředitel: “Tak jej uveďte!”</p>
<p>“Zajisté. Ale je na chodbě. Okamžik!” Spěchal ke dveřím a dokořán je otevřel. “Vstupte,” přikázal, a důvod vstoupil a ukázal se.</p>
<p>Lidé zalapali po dechu. Ozval se šum údivu a zděšení. Jedna dívka zapištěla. Kdosi vystoupil na židli, aby lépe viděl, a převrhl přitom dvě zkumavky se spermiemi. Mezi ta pevná, mladistvá těla, před ty nezdeformované tváře postoupila do sálu Linda, vypasená, zvadlá, podivná a příšerná obluda středních let, koketně se usmívající zborceným, bezbarvým úsměvem. V chůzi kolébala obrovskými boky, což mělo být smyslné vlnění. Bernard šel vedle ní.</p>
<p>“To je on,” pravil a ukázal na ředitele.</p>
<p>“Copak jste si myslil, že ho nepoznám?” ptala se Linda uraženě. A potom se obrátila k řediteli: “Ovšemže jsem tě poznala, Tomakine, poznala bych tě kdekoli, mezi tisíci. Ale tys možná zapomněl. Nevzpomínáš si, Tomakine, na svou Lindu?” Stála zde a dívala se na něj, hlavu poněkud nakloněnou na stranu, a stále se usmívala. Ale když viděla odpor zkamenělý v ředitelově tváři, byl její úsměv čím dál míň sebevědomý, potom zakmital a nakonec zcela pohasl.</p>
<p>“Nevzpomínáš si, Tomakine?” opakovala chvějícím se hlasem. Její oči se na něj dívaly úzkostlivě, bolestně. Zplihlý, skvrnami pokrytý obličej se ošklivě zkřivil v groteskní masku nesmírného hoře. “Tomakine!” rozpřáhla náruč. Někdo se začal chechtat.</p>
<p>“Co znamená,” začal ředitel, “tento hnusný…”</p>
<p>“Tomakine!” Běžela k němu, vlekouc za sebou svou přikrývku. Ovinula mu paže kolem krku a skryla tvář na jeho hrudi.</p>
<p>V sále to zaburácelo dosud potlačovaným smíchem.</p>
<p>“…tento hnusný žert,” řval ředitel.</p>
<p>V obličeji celý zrudlý, pokoušel se vyprostit z jejího objetí. Zoufale se ho držela. “Ale já jsem Linda, tvoje Linda.” Její hlas zanikl ve všeobecném smíchu. “Mám od tebe dítě,” překřičela vřavu. Náhle všechno zděšeně zmlklo. Oči bloudily rozpačitě kolem a nevěděly, kam se podívat. Tu ředitel zbledl, vzdal boj, a drže ji stále za zápěstí, s hrůzou na ni shlížel. “Ano, dítě - a já jsem jeho matka.” A vrhla toto necudné slovo jako výzvu do ticha, naplněného pocitem urážky. Potom se prudce od něho odtrhla, v hlubokém studu si zakryla rukama tvář a vzlykala: “Nebyla to má vina, Tomakine. Já jsem přece vždycky řádně chodila na školení, že? Vždycky… Já nevím jak… Kdybys věděl, jak hrozné to bylo, Tomakine… Ale on byl mou velkou útěchou.” Obrátila se ke dveřím a zavolala: “Johne! Johne!”</p>
<p>Vešel vzápětí, na okamžik se váhavě zastavil ve dveřích, rozhlédl se a pak měkce kráčel ve svých mokasínech sálem, padl před ředitelem na kolena a pravil jasným hlasem: “Otče!”</p>
<p>Toto slovo (neboť slovo ,otec’ - svým významem již přece jen poněkud vzdálené hnusnosti a mravní zvrhlosti rození dětí - nebylo tak oplzlé, ale jen hrubé, označovalo nepřístojnost spíše eschatologickou než pornografickou), toto komicky necudné slovo uvolnilo napětí, které se stalo již zcela nesnesitelným. Vybuchl ohromující, téměř hysterický smích, salva za salvou, jako by nikdy neměl přestat. Otče! - a byl to ředitel. Otče! Ó Forde, ó Forde! To bylo opravdu náramné. Řehot a řev znovu vypukl, obličeje se skoro rozplývaly, slzy tekly proudem. Převrhlo se ještě dalších šest zkumavek se spermiemi. Otče!</p>
<p>Bledý a s vyděšeným zrakem civěl ředitel kolem sebe v agónii zmateného ponížení.</p>
<p>Otče! Smích, který, jak se zdálo, již odumíral, vypukl znovu, ještě hlasitěji než dříve. Zacpal si uši rukama a uháněl ze sálu.</p>
</section>
<section>
<p><strong>11</strong></p>
<p>Po scéně v oplodňovacím sále byly londýnské vyšší kasty docela poblázněny žádostivostí uvidět toho rozkošného tvora, který padl na kolena před ředitelem líhní a predestinace - nebo spíše před bývalým ředitelem neboť ten se chudák okamžitě vzdal své funkce a nikdy už do ústředny nevstoupil - a volal na něj (ten vtip byl příliš dobrý, než aby to mohla být pravda!) ‘otče!’. Naproti tomu Linda nevyvolala žádnou senzaci; nikdo ani v nejmenším nezatoužil ji vidět. Říkat o sobě ‘matka’ - to přesahovalo všechny žerty: bylo to nemravné. Nadto zde ani nešlo o pravou divošku, neboť se vylíhla z láhve a byla dekantována a predestinována jako každý jiný; proto také nemohla mít nějaké skutečně kuriózní nápady. A konečně - a to byl ten nejpádnější důvod, proč lidé nechtěli ubohou Lindu vidět - byl tu její zjev. Tlustá, odkvetlá, se špatnými zuby a trudovitou pletí a s tou postavou (Forde!) - prostě jste se na ni nemohli podívat, aniž by se vám nedělalo zle, ano, skutečně zle. Proto lepší lidé opravdu nestáli o to, aby Lindu uviděli. A naopak Linda nepociťovala žádnou chuť vidět je. Návrat k civilizaci znamenal pro ni návrat k somě, možnost ležet v posteli a mít jednu dovolenou od skutečnosti za druhou, aniž se člověk vracel s bolestí hlavy nebo s nutkáním ke zvracení, bez pocitu, který se vždycky dostaví po peyotlu, jako byste udělali něco hanebně antisociálního, takže se už nedokážete nikomu podívat do očí. Sóma s vámi nikdy nesehraje takové kousky. Dovolená, kterou poskytuje, ta je dokonalá, a i když následující ráno není třeba příjemné, není v tom nic podstatného, spočívá to pouze ve srovnání s potěšením, které poskytuje. Nejlepším lékem proti tomu je dovolenou vůbec nepřerušovat. A Linda se lačně domáhala stále větších a častějších dávek. Dr. Shaw měl zpočátku námitky, ale potom jí už dával, co chtěla. Dostala se až na dvacet gramů denně.</p>
<p>“Za měsíc, za dva ji to oddělá,” řekl důvěrně doktor Bernardovi. “Jednoho dne bude dýchací centrum ochromeno. Už ani nevzdechne. Konec. A dobře tak. Jo, kdybychom mohli omlazovat, to by ovšem byla jiná. Ale nemůžeme.”</p>
<p>K všeobecnému překvapení (vždyť sómovou dovolenou mohla být Linda odklizena z cesty nejpohodlnějším způsobem) měl John proti tomu námitky.</p>
<p>“Ale nezkracujete jí život, když jí dáváte tak velké dávky?”</p>
<p>“V určitém smyslu ano,” připustil dr. Shaw, “avšak v jiném smyslu jí jej ve skutečnosti prodlužujeme.” Mladík se na něj díval nechápavě. “Sóma vám snad vezme několik let skutečného života,” vysvětloval lékař, “avšak pomyslete, jaké obrovské, nezměněné trvání vám může dát mimo čas. Každá sómová dovolená je kousek toho, čemu naši předkové říkali věčnost.”</p>
<p>John začal chápat. “Tu byla věčnost na mých očích, rtech,” mumlal si.</p>
<p>“Cože?”</p>
<p>“Ale nic.”</p>
<p>“Samozřejmě,” pokračoval dr. Shaw, “nemůžete lidem dovolit, aby jen tak beze všeho natáhli bačkory a odebrali se na věčnost, mají-li vykonat nějakou důležitou práci. Ale protože ona nemá nic důležitého na práci…”</p>
<p>“A přece,” trval na svém John, “nemyslím, že je to správné.”</p>
<p>Doktor pokrčil rameny. “No dobře, bude-li vám milejší, aby pořád křičela jako šílená…”</p>
<p>Nakonec byl John nucen ustoupit. Linda dostala svou somu. Pak již zůstávala stále jen v posteli, v pokojíku ve třicátém sedmém poschodí domu, kde bydlil Bernard. Rádio a televizi měla stále zapnuté, kohoutek s vůní pačuli odkapával a tabletky somy byly stále na dosah ruky. Tady bydlela - a přece tam nebyla. Celý ten čas byla daleko, nekonečně daleko, na dovolené; na dovolené v nějakém jiném světě, ve kterém se rozhlasová hudba proměňovala v labyrint melodických barev, v klouzavý, vzrušeně se vlnící labyrint, který vedl (jak krásně nevyhnutelnými zákruty) do jasného středu absolutního ubezpečení; kde tančící obrazy televizní skříňky předváděly nepopsatelně rozkošný zvukový a pocitový film; kde odkapávající pačuli bylo více než pouhá vůně - bylo to slunce, byl to milión sexofonů, byly to Popéovy milostné hry, jenže všechno nesrovnatelně intenzivnější a bez konce.</p>
<p>“Ne, nemůžeme omlazovat. Ale jsem velmi rád,” uzavřel dr. Shaw, “že jsem měl příležitost vidět vzácný případ stárnutí lidské bytosti. Velmi vám děkuji, že jste mě zavolal.” Vřele potřásal Bernardovi rukou.</p>
<p>Všichni stáli jen o Johna. A protože Johna bylo možno vidět jen prostřednictvím jeho ustanoveného opatrovníka, Bernarda, Bernard teď poprvé ve svém životě zjistil, že se s ním již nejedná jako s běžným člověkem, nýbrž jako s člověkem přímo mimořádného významu. Už se vůbec nemluvilo o alkoholu v jeho krevní náhražce, nikdo již nevtipkoval nad jeho postavou. Henry Foster byl ještě přátelštější než obvykle; Benito Hoover mu daroval šest balíčků žvýkačky se sexuálními hormony; predestinační asistent žebral téměř poníženě o pozvání na některý z večírků u Bernarda. A pokud jde o ženy, Bernardovi stačilo jen z dálky naznačit možnost pozvání a mohl mít, kterou chtěl.</p>
<p>“Bernard mě pozval na příští středu, abych se přišla podívat na divocha,” oznámila vítězoslavně Fanny.</p>
<p>“To jsem opravdu ráda,” řekla Lenina. “Ale teď musíš přiznat, že ses v Bernardovi zmýlila. Nemyslíš, že je opravdu roztomilý?”</p>
<p>Fanny přikývla. “Musím říci, že jsem byla velmi příjemně překvapena.”</p>
<p>Vrchní plnič lahví, ředitel predestinačního oddělení, tři zastupující asistenti generálního oplodňovače, profesor pocitové kinematografie z Vysoké školy emocionální techniky, děkan westminsterského Pěveckého sdružení komunity, inspektor pro bokanovskyzaci - seznam honorace, která přicházela k Bernardovi, byl nekonečný.</p>
<p>“A minulý týden jsem měl šest děvčat,” svěřil se Helmholtzi Watsonovi. “Jednu v pondělí, dvě v úterý, další dvě v pátek a v sobotu jednu. A kdybych měl čas nebo chuť, bylo by jich přišlo ještě aspoň tucet a moc rády by…”</p>
<p>Helmholtz naslouchal tomuto vychloubání mlčky a s výrazem nevlídného nesouhlasu, až to Bernarda uráželo.</p>
<p>“Závidíš mi,” pravil.</p>
<p>Helmholtz potřásl hlavou. “Jsem jen smutný, toť vše,” odpověděl. Bernard jej otráveně opustil. Už nikdy, říkal si, už nikdy s Helmholtzem nepromluví.</p>
<p>Dny míjely. Úspěch stoupal Bernardovi dráždivě do hlavy a dokonale jej smiřoval (jak to má dělat každý dobrý opojný prostředek) se světem, který se mu dříve zdál velmi neuspokojivý. Jakmile jej svět uznal za důležitého, byl řád věcí docela v pořádku. Ale i když jej úspěch naladil smířlivě, přece jen se nevzdal výsady tento řád kritizovat. Neboť kritizování samo v něm zvyšovalo pocit vlastní důležitosti a velikosti. A také upřímně věřil, že jsou věci, které je třeba kritizovat. (Zároveň se právě tak upřímně radoval ze svého úspěchu a z toho, že má všecky dívky, kterých se mu zachce.) Před lidmi, kteří se teď kolem něho točili kvůli tomu divochovi, stavěl Bernard na odiv svou šťouravou nekonvenčnost. Zdvořile mu naslouchali. Ale za jeho zády potřásali hlavami. “Ten mladý muž jednou špatně skončí,” říkali; mohli tak prorokovat s tím větší jistotou, že sami byli docela ochotni k tomu jednou přispět. “Podruhé již nenajde žádného divocha, který by mu pomohl,” říkali. Zatím tu však divoch byl, a proto byli zdvořilí. A protože byli zdvořilí, cítil se Bernard skutečně jako obr a zároveň lehký a povznesený, lehčí než vzduch.</p>
<p>“Lehčí než vzduch,” pravil Bernard a ukázal vzhůru.</p>
<p>Jako perla na obloze, vysoko, vysoko na nebi zářil růžově ve slunečním světle nad nimi upoutaný balón meteorologického oddělení.</p>
<p>“…ukázat řečenému divochovi,” tak zněly Bernardovy instrukce, “civilizovaný život ve všech jeho aspektech…”</p>
<p>Ukazovali mu jej právě z ptačí perspektivy, z plošiny charingské věže T. Velitel stanice a stálý meteorolog dělali průvodce. Avšak nejvíce toho namluvil Bernard. Ve své závrati z úspěchu si počínal, jako by byl - konečně u cíle! - světovým inspektorem na inspekční cestě. Lehčí než vzduch.</p>
<p>Zelená bombajská raketa proletěla mraky a přistála. Cestující vystupovali. Osm identických dravidských blíženců - stevardů v khaki vyhlíželo z osmi kajutních okének.</p>
<p>“Dvanáct set padesát kilometrů za hodinu,” snažil se velitel stanice vzbudit velký dojem. “Co o tom soudíte, pane Divochu?”</p>
<p>John soudil, že je to velmi pěkné. “Ovšem Ariel může oblétnout zemi za čtyřicet minut.</p>
<p>“Divoch,” psal Bernard ve své zprávě Mustafu Mondovi, “projevuje nápadně malý údiv, malou posvátnou bázeň před vymoženostmi civilizace. Zčásti je to nepochybně způsobeno skutečností, že o nich už dříve slyšel od Lindy, své m….”</p>
<p>(Mustafa Mond svraštil čelo… “Což mě ten trouba považuje za takovou fajnovku, že bych nesnesl pohled na to slovo celé?”)</p>
<p>“…Zčásti tím, že jeho zájem je soustředěn na něco, čemu on říká ‘duše’ a nač se tvrdošíjně dívá jako na entitu, která je zcela nezávislá na fyzickém prostředí; naproti tomu, když jsem se mu snažil zdůraznit…”</p>
<p>Vrchní inspektor přeskočil další věty, a právě když obracel stránku, aby našel zajímavější konkrétní údaje, padl jeho zrak na několik nanejvýš nezvyklých poznámek: “…ačkoliv musím připustit,” četl, “že souhlasím s divochem, když shledává civilizovanou infantilitu přece jen příliš pohodlnou, nebo, jak říká příliš lacinou. A rád bych použil této příležitosti, abych obrátil pozornost Vašeho Fordstva na…”</p>
<p>První nával zlosti, který Mustafa Mond pocítil, přešel skoro ihned ve veselí. Nápad toho člověka, dělat jemu -jemu! - slavnostní kázání o společenském řádu, byl opravdu příliš groteskní. Ten chlap se určitě zbláznil. Měl bych mu udělit lekci, říkal si, ale potom pohodil hlavou a hlasitě se zasmál. Zatím žádná lekce nebude.</p>
<p>Navštívili malou továrnu na osvětlovací zařízení pro helikoptéry, pobočku Společnosti pro výrobu elektrického vybavení. Už na střeše je očekával (neboť inspektorův oběžník s doporučením měl kouzelnou moc) hlavní inženýr a vedoucí oddělení pro lidské prvky. Sestoupili dolů do dílen.</p>
<p>“Každý proces,” vysvětloval vedoucí oddělení pro lidské prvky, “vykonává, pokud možno, jediná skupina Bokanovského.”</p>
<p>A skutečně, třiaosmdesát téměř beznosých, černovlasých, brachy-kefalických delt provádělo lisování za studena. Šestapadesát čtyřvře-tenových revolverových soustruhů obsluhovalo Šestapadesát žlutohnědých gam s orlími nosy. Sto sedm epsilon-Senegalců, predestino-vaných pro horké prostředí, pracovalo ve slévárně. Třiatřicet delta-žen, dlouholebých, s vlasy pískové barvy, s úzkými pánvemi, všechny sto šedesát devět centimetrů vysoké (s tolerancí plus minus dvacet milimetrů), řezalo šrouby. V montážní hale sestavovaly dvě skupiny trpaslíků gama-plus dynama. Dva nízké pracovní stoly stály proti sobě; mezi nimi se plazil běžící pás, naložený součástkami. Proti sedmačtyřiceti plavým hlavám stálo sedmačtyřicet tmavých; proti sedmačtyřiceti ohrnutým nosům sedmačtyřicet skob; proti sedmačtyřiceti ustupujícím bradám sedmačtyřicet brad vyčnívajících. Zkompletované mechanismy kontrolovalo osmnáct identických kadeřavých dívek s kaštanovými vlasy, oblečených v zeleni gam; čtyřiatřicet krátkonohých leváků delta-minus balilo mechanismy do laťových dopravních beden a třiašedesát modrookých, plavovlasých a pihovatých poloidiotů epsilonů je nakládalo na čekající vozy a nákladní auta.</p>
<p>“Ó ty nový a krásný světe…” Zlomyslný kousek paměti připomněl divochovi slova Mirandina: “Ó ty nový a krásný světe, který takové máš obyvatele.”</p>
<p>“A ujišťuji vás,” uzavřel vedoucí oddělení pro lidské prvky, když odcházeli z továrny, “že sotvakdy máme s našimi dělníky nějaké potíže. Vždy zjišťujeme…”</p>
<p>Avšak divoch se náhle odtrhl od svých společníků, šel za skupinu vavřínových keřů a zvracel tak prudce, jako by celá pevnina byla helikoptérou ve vzdušné jámě.</p>
<p>“Divoch,” psal Bernard, “odmítá somu a zdá se velmi zneklidněn, protože ona žena Linda, jeho m…, je stále na dovolené. Je třeba poznamenat, že přes její senilitu a krajní odpudivost jejího zjevu ji divoch často navštěvuje, a jak se zdá, velmi k ní lne. Je to zajímavý příklad toho, jak raná predestinace může pozměnit a dokonce vést opačným směrem přirozené pudy (v tomto případě potlačit pud vyhýbat se nepříjemným věcem).”</p>
<p>V Etonu přistáli na střeše vyšší střední školy. Za školním dvorem bíle zářilo ve slunečním světle dvaapadesát poschodí luptonské věže. Kolej po levé straně a po pravé straně hala Školního pěveckého sdružení zvedaly vysoko své ctihodné bloky ze železobetonu a skla propouštějícího ultrafialové paprsky. Uprostřed čtvercového dvora stála podivuhodná starobylá socha Forda Pána z chromové oceli. Jakmile vystoupili z letounu, uvítal je děkan dr. Gaffhey a ředitelka školy slečna Keatová.</p>
<p>“Máte tu hodně blíženců?” ptal se s určitými obavami divoch, když se vydali na inspekční obchůzku.</p>
<p>“Kdepak,” odpověděl děkan. “Eton je vyhrazen výlučně pro chlapce a děvčata vyšších kast. Jedno vajíčko, jeden člověk. To ovšem značně ztěžuje výchovu. Protože však jednou budou povoláni na zodpovědná místa a setkají se s neočekávanými a obtížnými situacemi, nelze jinak.” Povzdychl si.</p>
<p>Mezitím Bernard našel silné zalíbení ve slečně Keatonové. “Kdybyste měla čas někdy v pondělí, ve středu nebo v pátek večer,” pravil a ukázal palcem na divocha. “Víte, on je zvláštní, opravdu podivný,” dodal.</p>
<p>Slečna Keatová se usmála (a její úsměv je opravdu okouzlující, pomyslil si) a s díky pravila, že jí bude potěšením přijít na některý z jeho večírků. Děkan otevřel dveře.</p>
<p>Pět minut ve třídě pro alfy-dvě-plus Johna poněkud zmátlo.</p>
<p>“Co to jsou základy relativity?” zašeptal Bernardovi. Bernard se pokoušel o vysvětlení, ale pak toho raději nechal a navrhl, aby šli do některé jiné třídy.</p>
<p>Za jedněmi dveřmi na chodbě, která vedla k zeměpisné učebně pro bety-minus, volal zvučný soprán ‘jedna, dvě, tři, čtyři’ a potom unaveně a netrpělivě: “Základní pozice.”</p>
<p>“Malthusiánské školení,” vysvětlovala ředitelka. “Většina našich dívek je přirozeně neplodná. Já také,” a usmála se na Bernarda. “Avšak máme tu osm set nesterilizovaných děvčat a ta potřebují stálé školení.”</p>
<p>V zeměpisné učebně pro žáky beta-minus se John dověděl, že , rezervace divochů je místo, jež se pro nepříznivé klimatické nebo geologické podmínky nebo pro chudé přírodní zdroje nehodí k civilizaci, která by tu byla příliš nákladná. ‘Cvaknutí’ - a učebna se zatemnila. Na plátně nad učitelovou hlavou se náhle objevili Kajícníci z Ako-my, vrhali se v pokoře na zem před Pannou Marií a naříkali, jak je John skutečné slýchával naříkat, vyznávali své hříchy před Ježíšem na kříži a před Pookongem v orlí podobě. Mladí Etoňané přímo řičeli smíchem. Kajícníci, stále naříkajíce, vstali, odvrhli svrchní šat a začali se mrskat důtkami s uzlíky, rána za ranou. Smích přehlušoval i zesílený zvukový záznam jejich sténání.</p>
<p>“Ale proč se smějí?” ptal se divoch s bolestným údivem.</p>
<p>“Proč?” Děkan k němu obrátil svou stále ještě doširoka rozesmátou tvář. “Proč? Ale vždyť je to neobyčejně legrační…”</p>
<p>V přítmí kina se Bernard odvážil učinit pohyb, k němuž by se v minulosti sotva vzmužil i za úplné tmy. Silný vědomím své nové důležitosti, ovinul ruku ředitelce kolem pasu. Vláčně se k němu přivinula. Právě se chystal uloupit jeden nebo dva polibky a možná si dovolit i něžné štípnutí, když se okenice opět otevřely.</p>
<p>“Snad půjdeme raději dále,” pravila slečna Keatová a šla ke dveřím.</p>
<p>“A toto zde,” pravil děkan okamžik později, “je řídící místnost pro hypnopedii.”</p>
<p>Stovky skříněk pro syntetickou hudbu, vždy pro každou ložnici jedna, v řadách polic nad sebou kolem tří stěn pokoje; na čtvrté stěně v přihrádkách svitky zvukových záznamů s různými hypnopedickými lekcemi.</p>
<p>“Zde vložíte svitek,” vysvětloval Bernard a přerušil dr. Gaffheye, “stisknete tento knoflík…”</p>
<p>“Ne, tento,” opravil ho děkan otráveně.</p>
<p>“Tak tedy tento. Svitek se odvíjí. Selénové buňky přemění světelné impulsy ve zvukové vlny a…”</p>
<p>“A je to,” uzavřel dr. Gaffney.</p>
<p>“Čtou také Shakespeara?” zeptal se divoch, když cestou do biochemických laboratoří míjeli školní knihovnu.</p>
<p>“Ale kdepak,” pravila ředitelka a zarděla se.</p>
<p>“Naše knihovna,” pravil dr. Gaffney, “obsahuje jen příručky. Když naši mladí lidé potřebují rozptýlení, mohou je dostat v pocitových kinech. Nepodporujeme u nich žádné záliby v samotářských zábavách.”</p>
<p>Pět autobusů, plných chlapců a dívek, kteří zpívali nebo se mlčky objímali, přejelo kolem nich po keramické dálnici.</p>
<p>“Právě se vracejí,” vysvětloval dr. Gaffney, zatímco si Bernard šeptem smlouval již na večer dostaveníčko se slečnou ředitelkou, “z krematoria v Sloughu. Adaptační průprava na smrt začíná v osmnácti měsících. Každé mrně stráví dvě dopoledne týdně v nemocnici pro umírající. Mají tam ty nejlepší hračky a v úmrtní dny dostávají čokoládovou zmrzlinu. Učí se přijímat umírání jako běžnou samozřejmost.”</p>
<p>“Jako kterýkoliv jiný fyziologický proces,” doplnila ředitelka s profesionální věcností.</p>
<p>V osm hodin v Savoji. Už se spolu dohodli.</p>
<p>Na zpáteční cestě do Londýna se zastavili v továrně Televizní společnosti v Brentfordu.</p>
<p>“Mohl byste tu chvilku počkat, než si zatelefonuji?” tázal se Bernard.</p>
<p>Divoch čekal a rozhlížel se. Denní směna právě šla z práce. Davy dělníků, příslušníků nižších kast, stály ve frontě na stanici jednokolejky - sedm nebo osm set gam, delt a epsilonů, mužů i žen; mezi nimi by se nenašlo více než tucet různých tváří a postav. Pokladník každému přisunul zároveň s jízdenkou lepenkovou krabičku s pilulkami. Dlouhá housenka mužů a žen lezla pomalu kupředu.</p>
<p>“Co jev těch,” vzpomněl si na Kupce benátského, “v těch skříňkách?” ptal se divoch, když se Bernard vrátil.</p>
<p>“Denní dávka somy,” odpověděl Bernard poněkud nezřetelně, protože právě převaloval kousek žvýkačky, kterou dostal od Benita Hoovera. “Dostávají ji po práci. Čtyři půlgramové tabletky. Na neděli šest.”</p>
<p>Uchopil laskavě Johna za rameno a vracel se s ním k helikoptéře.</p><empty-line /><p>Lenina vcházela do šatny a zpívala si.</p>
<p>“Zdá se, že jsi spokojena sama se sebou,” pravila Fanny.</p>
<p>“To taky jsem,” odpověděla. Drc! “Bernard mi před půlhodinou telefonoval.” Drc! Drc! Spustila šortky. “Má nepředvídanou schůzku.” Drc! “Prosil mě, abych vzala dnes večer divocha do pocitového kina. Musím sebou hodit!” A rychle odběhla do koupelny.</p>
<p>“Ta holka má štěstí,” říkala si Fanny a dívala se za Leninou.</p>
<p>V té poznámce nebylo ani trochu závisti. Dobromyslná Fanny prostě konstatovala skutečnost. Lenina byla šťastná; šťastná proto, že sdílí spolu s Bernardem značnou část obrovské divochovy popularity, i proto, že její bezvýznamná osůbka odráží slávu velké módy té chvíle. Cožpak ji nepožádala tajemnice Fordova sdružení mladých žen, aby přednášela o svých zkušenostech? A nebyla pozvána na výroční banket klubu Afroditeum? A neobjevila se už v žurnále pocitových kin - viditelně, slyšitelně a hmatatelně všem těm nesčetným miliónům diváků na celé zeměkouli?</p>
<p>Neméně lichotivé byly pozornosti, které jí prokazovaly vynikající osobnosti. Druhý tajemník úřadujícího světového inspektora ji zval na večeře a na snídaně. Strávila jeden víkend s prezidentem Nejvyššího soudu a jiný víkend s canterburským arcipěvcem Komunity. President společnosti pro výrobu vnitřních a vnějších sekretů jí každou chvíli telefonoval a s náměstkem guvernéra Evropské banky byla v Deauvillu.</p>
<p>“Je to báječné, to jisté. Ale přece jen,” svěřovala se Lenina Fanny, “mám pocit, jako bych to dostávala falešně za něco, co neexistuje. Protože každý chce přirozeně vědět, jak divoch miluje. A já musím říci, že nevím.” Potřásla hlavou. “Většina mužů mi samozřejmě nevěří. Ale je to pravda. Přála bych si, aby to nebyla pravda,” dodala smutně a povzdechla si. “On je přece tak hrozně hezký, nezdá se ti?”</p>
<p>“Copak tě nemá rád?” ptala se Fanny.</p>
<p>“Někdy si myslím, že má, a jindy zase, že nemá. Dělá všechno možné, aby se mi vyhnul. Když vstoupím do pokoje, vyjde ven. Nedotkne se mě. Dokonce se na mě ani nepodívá. Ale někdy, když se naráz otočím, přistihnu ho, jak na mě upřeně hledí. A potom - však víš, jak muži civí, když se jim líbíš.”</p>
<p>Ano, to Fanny věděla.</p>
<p>“Nevím, co si mám o tom myslet,” pravila Lenina.</p>
<p>Nevěděla, co si o tom myslet. A nebyla tím jen zmatena, byla tím úplně vyvedena z rovnováhy.</p>
<p>“Protože, víš, Fanny, on se mi líbí.”</p>
<p>Líbil se jí víc a víc. Ale teď je vhodná příležitost, myslila si, když se po koupeli parfémovala. Tady, tady a ještě sem - neobyčejně vhodná příležitost. Její dobrá nálada překypěla v píseň.</p>
<p>‘Muchlej mě, až mě umuchláš, láska je jako sóma, líbej mě, líbej, už mě máš, přiviň mě zase znova.’</p><empty-line /><p>Vonící varhany hrály rozkošné Bylinné capriccio - vlnící se arpeggia tymiánu a levandule, rozmarýny, bazalky, myrty a estragonu; řada odvážných modulací od vůní koření až po ambru a potom pomalý návrat přes santalové dřevo, kafr, cedr a čerstvě posečené seno (s příležitostnými, jemně naznačenými disonancemi - závanem ledvinkové paštiky a slaboulinkým pachem prasečího hnoje) až nazpět k prostým vůním, kterými kus začal. Poslední prudký závan tymiánu vyprchal. Zazněl potlesk, světla vzplanula. Ve skříňce syntetické hudby se začal odvíjet svitek se zvukovým záznamem. Trio pro hyperhousle, supercello a surogát hoboje vyplňovalo teď ovzduší příjemným dojákem. Třicet, čtyřicet taktů - a potom začal na tomto nástrojovém pozadí trylkovat nezemský hlas. Brzy se ozýval hrdelně, brzy zase sytě, teď zase dutě jako flétna, pak zas nabitý vroucí melodičností; s lehkostí stoupal z nejnižší noty Kašpara Fórstera k horní hranici muzikálních tónů, až k trylku mnohem vyššímu než nejvyšší C, které (v roce 1770 ve vévodské opeře parmské a k velikému Mozartovu podivu) jako jediná ze všech pěvkyň v historii zazpívala kdysi naplno Lucrezia Ajugari.</p>
<p>Zabořeni v pneumatických křeslech, Lenina a divoch čichali a naslouchali. Teď byla řada též na očích a na pokožce.</p>
<p>Světla zhasla. Ze tmy vyvstala - jako by svou vlastní silou - mohutná ohnivá písmena. TŘI TÝDNY V HELIKOPTÉŘE. NADZVUKOVÝ, BAREVNÝ A POCITOVÝ STEREOSKOPICKÝ SUPERFILM SE SYNCHRONIZOVANÝM DOPROVODEM VONÍCÍCH VARHAN.</p>
<p>“Dotýkejte se kovových knoflíků na opěradlech křesla,” šeptla Lenina. “Jinak nebudete vnímat žádné pocitové efekty.”</p>
<p>Divoch učinil, jak mu bylo řečeno.</p>
<p>Ona ohnivá písmena mezitím zmizela. Následovalo deset vteřin nejhlubší tmy. Potom se náhle objevil oslňující a mnohem věrnější, než jak by mohl vypadat, kdyby byl opravdu z masa a krve, skutečnější než skutečnost - stereoskopický obraz obrovského černocha a mladé zlatovlasé brachykefalické bety-plus, kterou svíral v náručí.</p>
<p>Divoch sebou trhl. Ten neuvěřitelný pocit na rtech! Zvedl ruku k ústům, a jemné dráždění ustalo; nechal ji poklesnout zpět na kovový knoflík, a začalo to znovu. Mezitím vonící varhany vydávaly vůni čistého pižma. Zmírajícím tónem zavrkala ze zvukového záznamu superholubička “Ó - óóóh!” A bas chvějící se jen dvaatřiceti kmity za vteřinu, hlubší, než bývají africké basy, zazněl v odpověď: “Á-ááách.” Stereoskopické rty se znovu spojily a erotogenní zóny tváří šesti tisíc diváků v Alhambře se znovu zatetelily téměř nesnesitelnou galvanickou rozkoší. “Óóóh…”</p>
<p>Zápletka filmu byla nanejvýš prostinká. Několik minut po prvních óh! a ach! (dvojice při tom zpívala a trošku se pomilovala na oné pověstné medvědí kůži, jejíž každý jednotlivý chlup - predestinační asistent měl naprosto pravdu - bylo možno zřetelně cítit) černoch s helikoptérou havaroval, přičemž spadl na hlavu. Bum! Jaká ostrá bolest proletěla čelem! Z řad posluchačů se ozvalo sborové au!</p>
<p>Po tomto otřesu byla veškerá černochova predestinace pro kočku. Pocítil pro plavovlasou betu nezkrotnou, šílenou vášeň. Ona měla námitky. On trval na svém. Z toho pak vznikl boj, pronásledování, přepadení jistého soka a nakonec senzační únos. Plavovlasá beta byla zavlečena do oblak, kde byla držena, přičemž se potloukala po tři týdny v nanejvýš antisociálním těte-á-těte s černým šílencem. Nakonec, po celé řadě dobrodružství a po mohutné porci letecké akrobacie se třem statným mladým alfa-mužům podařilo ji zachránit. Černocha vrazili do Ústředny pro re-predestinaci dospělých a film skončil šťastně a decentně tím, že plavovlasá beta se stala milenkou všech tří zachránců. Nakrátko se přerušili, aby zapěli syntetický kvartet s plným superorchestrálním doprovodem a s gardeniemi z vonících varhan. Ještě jednou se objevila medvědí kůže a mezi vřeštěním sexofonů zvolna mizel do tmy poslední steroskopický polibek; poslední elektrické tetelení odumíralo na rtech, docela jako mol, který se chvěje stále slaběji a slaběji, až nakonec se již ani nepohne.</p>
<p>Avšak pro Leninu mol ještě docela nezahynul. Když už vzplála světla a oni se pomalu loudali mezi davem ke zdvižím, jeho duch se stále ještě třepotal proti jejím rtům, stále ještě zanechával jemné, chvějící se stopy úzkosti a rozkoše na její pokožce. Tváře měla zardělé, oči rosně třpytné a dech těžký. Chytila divocha za ruku a tiskla ji malátně k sobě. Chvilku se na ni díval, bledý, rozbolestněný, toužící a stydící se za svou touhu. Není hoden, není… Jejich oči se na okamžik setkaly. Jakou rozkoš slibovaly! Královské výkupné temperamentu. Spěšně odvrátil zrak a vyprostil ruku z jejího sevření. Naplnila ho temná úzkost, že by mohla přestat být tím, čeho on se necítil hoden.</p>
<p>“Myslím si, že vy byste se neměla dívat na takové věci,” pravil a spěchal přenést z Leniny samé vinu na všechny minulé nebo třeba i budoucí chybné kroky svého ideálu na okolí, v němž žila.</p>
<p>“Jaké věci, Johne?”</p>
<p>“Jako je tenhle hnusný film.”</p>
<p>“Hnusný?” divila se Lenina upřímně. “Ale mně se to zdálo rozkošné.”</p>
<p>“Bylo to sprosté,” řekl rozhorleně, “bylo to nízké.”</p>
<p>Potřásla hlavou. “Já vás nechápu.” Proč je tak divný? Proč jí chce pokazit všechnu radost?</p>
<p>V aerotaxi se na ní sotva podíval. Vázán slavnými sliby, které nikdy nebyly vysloveny, poslušen rozkazů, které dávno přestaly platit, seděl odvrácen od ní a mlčel. Chvílemi proběhlo celým jeho tělem nervózní škubnutí - jako by prst trhl strunou napjatou až k prasknutí.</p>
<p>Aerotaxi přistálo na střeše domu, kde Lenina bydlila.</p>
<p>“Konečně,” myslila si téměř jásavě, když vystupovala z taxíku. Konečně - i když byl ještě před chvilkou tak divný. Stála pod lampou a dívala se do zrcátka. Konečně. Ano, nos se jí trochu leskne. Vyňala labutěnku a napudrovala se. Právě jí na to stačí čas, než on zaplatí taxi. Zapudrovávala si lesknoucí se nos a myslila si při tom: “Je hrozně hezký. Nemusel by být tak plachý jako Bernard. A přece… Každý jiný muž by to už dávno udělal. Tak aspoň teď.” V malém kulatém zrcátku se na ni náhle usmál kousek obličeje.</p>
<p>“Dobrou noc,” pravil přiškrcený hlas za ní. Lenina se otočila. Stál ve dveřích helikoptéry a upřeně se na ni díval. Zřejmě se tak na ni díval celou tu dobu, co si pudrovala nos, a čekal ale na co? Nebo váhal a snažil se přikročit k rozhodnutí a celou tu dobu myslil, myslil - nemohla si představit, o jakých neobyčejných věcech přemýšlel.</p>
<p>“Dobrou noc, Lenino,” opakoval a jeho pokus o úsměv skončil v podivné grimase.</p>
<p>“Ale Johne… myslela jsem, že… Nechcete jít?”</p>
<p>Zavřel dveře a naklonil se dopředu, aby řekl něco pilotovi. Taxi vyrazilo do výše.</p>
<p>Okénkem v podlaze mohl divoch vidět v modravém světle lamp bledou tvář dívky, jež se dívala za ním vzhůru. Otvírala ústa a cosi volala. Její postava se zmenšovala a rychle mu mizela; malý a čím dál tím menší obdélník střechy jako by se propadal do tmy.</p>
<p>O pět minut později byl už zase doma. Ze skrýše vytáhl svazek ohlodaný myšmi, s nábožnou úctou obracel umazané a pomačkané stránky a začal číst Othella. Othello, vzpomínal si, byl stejně jako hrdina Tří týdnů v helikoptéře - černoch.</p>
<p>Lenina si osušila oči a šla po střeše ke zdviži. Cestou dolů do sedmadvacátého poschodí si vytáhla lahvičku somy. Jeden gram nestačí, rozhodla se, její zármutek vážil více než jeden gram. Ale vezme-li si dva gramy, hrozí jí nebezpečí, že se zítra ráno nevzbudí včas. Rozhodla se pro zlatou střední cestu a vysypala si do levé dlaně tři půlgramové tabletky.</p>
</section>
<section>
<p><strong>12</strong></p>
<p>“Ale všichni jsou už tady a čekají na vás!”</p>
<p>“Tak ať,” ozval se tlumený hlas za dveřmi.</p>
<p>“Ale Johne, přece dobře víte” (jak je to těžké někoho přemluvit, když musíte křičet ze všech sil!), “že jsem je pozval jen proto, aby se s vámi seznámili.”</p>
<p>“Měl jste se napřed zeptat mne, chci-li se s nimi seznámit.”</p>
<p>“Ale dřív jste vždycky přišel, Johne.”</p>
<p>“A právě proto už nechci přijít.”</p>
<p>“Jen kvůli mně,” řval Bernard lstivě. “Ani kvůli mně nepůjdete?”</p>
<p>“Ne.”</p>
<p>“To myslíte vážně?”</p>
<p>“Ano.”</p>
<p>“Ale co mám dělat?” naříkal Bernard zoufale.</p>
<p>“Táhněte k čertu!” zařval rozzlobený hlas zevnitř.</p>
<p>“Ale dnes večer přijde canterburský arcipěvec Komunity.” Bernard skoro plakal.</p>
<p>“Ai yaa tákva!” Jen v jazyce zuňi byl divoch s to nalézt adekvátní výraz svých citů vůči arcipěvci Komunity. “Háni!” dodal ještě po malém zaváhání, a pak ještě s posměšnou zuřivostí: “Sons éso tse-ná!” A odplivl si na podlahu, jak by to udělal Pope.</p>
<p>Nakonec Bernardovi nezbylo než se zdrceně odplížit do svého bytu a informovat netrpělivé shromáždění, že divoch dnes večer nepřijde. Zpráva byla přijata s všeobecným rozhořčením. Muži zuřili, že se dali natolik podvést, aby se chovali zdvořile k tomuto zcela bezvýznamnému člověku s tak nechutnou reputací a s tak kacířskými názory. Čím vyšší bylo jejich postavení v hierarchii, tím hlubší byla jejich rozmrzelost.</p>
<p>“Takhle si ze mne vystřelit,” opakoval neustále arcipěvec, “ze mne!”</p>
<p>Ženy zase s nevolí pociťovaly, že ten mrňous, kterému nalili nedopatřením do láhve alkohol, ten zmetek, který vypadá jako gama-minus, se jich zmocňoval pod falešnou záminkou. Byla to neslýchaná urážka, říkaly čím dál tím hlasitěji. Ředitelka z Etonu se vyjadřovala zvlášť jízlivě.</p>
<p>Jen Lenina neříkala nic. Seděla bledá v koutku, modré oči zastřeny nezvyklou melancholií, odříznutá od všeho kolem pocitem, který nikdo nemohl sdílet. Přišla na večírek plná zvláštního pocitu radostně úzkostné předtuchy. “Ještě pár minut,” říkala si, když vstupovala do pokoje, “a uvidím ho, budu s ním mluvit, řeknu mu” (neboť s tímto rozhodnutím sem přišla), “že ho mám ráda - raději než kohokoli jiného na světě. A on potom snad řekne…”</p>
<p>Co řekne? Krev jí stoupla do tváří.</p>
<p>“Proč jen byl včera večer po tom kinu tak divný? Tak podivný? A přitom vím naprosto bezpečně, že se mu docela líbím. Jsem si jista…”</p>
<p>V tomto okamžiku oznámil Bernard společnosti, že divoch na večírek nepřijde.</p>
<p>Lenina náhle zakusila všechny ty pocity, jaké normálně bývají na začátku kúry, při níž se podává surogát prudké vášně - pocit hrozného prázdna, zlé předtuchy, tělesné slabosti. Zdálo se jí, že se jí srdce zastaví.</p>
<p>“Snad to dělá proto, že mě nemá rád,” říkala si. A najednou se tato možnost stala nezvratnou jistotou: odmítl přijít, protože ji nemá rád. Nemá ji rád…</p>
<p>“To je vážně už trochu moc,” pravila ředitelka z Etonu řediteli firmy Krematoria na zpětné získávání fosforu. “Když si pomyslím, že jsem skutečně…”</p>
<p>“Ano,” ozval se hlas Fanny Crowneové, “to o tom alkoholu je zcela určitě pravda. Jedna má známá má známou, která právě v té době pracovala v líhni embryí. A ta vypravovala mé přítelkyni a má přítelkyně vypravovala mně.”</p>
<p>“To je opravdu zlé, velmi zlé,” řekl s účastí Henry Foster arcipěvci Komunity. “Bude vás patrně zajímat, že náš bývalý ředitel se právě chystal přeložit ho na Island.”</p>
<p>Nafouknutý balón Bernardova blaženého sebevědomí probodávalo každé slovo, které zde padlo, a vzduch z něho ucházel tisíci děrami. Bledý a jako smyslů zbavený, plný žalosti a rozrušený chodil od jednoho hosta ke druhému, koktal nesouvislé omluvy, ujišťoval je, že příště divoch určitě přijde a prosil je, aby přece jen poseděli a vzali si karotenový chlebíček či plátek A-vitamínové paštiky a vypili sklenku šampaňského surogátu. Jedli sice, jak se slušelo, ale ignorovali ho; pili a říkali mu do očí hrubosti nebo o něm mluvili mezi sebou nahlas a urážlivě, jako by tu ani nebyl.</p>
<p>“A nyní, drazí přátelé,” pravil canterburský arcipěvec Komunity svým krásným zvonivým hlasem, jakým řídil oslavy Fordova dne, “nyní, drazí přátelé, soudím, že snad už je čas…” Vstal, postavil sklenici, smetl ze své fialové viskózové vesty drobečky vydatného zákusku a kráčel ke dveřím.</p>
<p>Bernard se k němu vrhl, aby ho zadržel.</p>
<p>“Opravdu již musíte, pane arcipěvče? Vždyť je ještě brzy. Doufal jsem, že budete…”</p>
<p>Ano, v co všechno nedoufal, když mu Lenina důvěrně sdělila, že arcipěvec Komunity přijme jeho pozvání, jestliže mu je pošle. “Víš, je to opravdu roztomilý člověk.” A ukázala Bernardovi malý zip ve formě T. Arcipěvec jí ho věnoval na památku víkendu, který s ním strávila v diecézní pěvecké síni. Canterburský arcipěvec Komunity a pan Divoch přislíbili účast, vytruboval Bernard svůj triumf na každé pozvánce. Avšak panu Divochovi se uráčilo právě dnes večer se zavřít ve svém pokoji, řvát “Háni!” a dokonce (ještě štěstí, že Bernard nerozuměl řeči zuňi) “Sons eso tse-ná!”</p>
<p>To, co mělo být vyvrcholením celé Bernardovy kariéry stalo se jeho nejhlubším ponížením.</p>
<p>“Tolik jsem doufal…” koktal ještě jednou a díval se na vysokého hodnostáře prosebným a úzkostným pohledem.</p>
<p>“Mladý příteli,” pravil arcipěvec Komunity slavnostně přísným hlasem. Nastalo všeobecné ticho. “Chci vám dát radu,” a zahrozil na Bernarda prstem. “Dříve než bude pozdě. Dobrou radu.” (Jeho hlas teď zněl, jako by vycházel z hrobu.) “Napravte své cesty, mladý příteli, napravte své cesty.” Udělal nad ním znamení T a odešel. “Lenino, drahoušku,” zvolal úplně změněným tónem, “pojď se mnou.”</p>
<p>Poslušně, avšak bez úsměvu a bez výrazu radostného povznesení (jako by si nebyla vědoma cti, které se jí dostalo) vyšla Lenina za ním z pokoje. Ostatní hosté následovali v uctivé vzdálenosti. Poslední práskl dveřmi. Bernard byl sám. Zcela splasklý a scvrklý klesl do židle, zakryl si tvář rukama a začal plakat. Ale za pár minut si to rozmyslil a spolkl čtyři tabletky somy.</p>
<p>Nahoře ve svém pokoji četl divoch Romea a Julii.</p>
<p>Lenina a arcipěvec Komunity vystoupili na střeše pěvecké síně. “Pospěš si, milá přítelkyně - totiž Lenino, chtěl jsem říci,” volal pěvec netrpělivě ode dveří zdviže. Lenina, která se maličko zdržela, aby se podívala na měsíc, sklonila oči a spěchala po střeše za ním.</p>
<p>‘Nová biologická teorie’ zněl název pojednání, které Mustafa Mond právě dočetl. Chvilku ještě seděl s čelem přemýšlivě svraštělým, potom vzal pero a napsal na titulní stránku: “Způsob, jakým autor matematicky pojednává o pojmu účelnosti, je nový a nanejvýš důmyslný, avšak kacířský, a pokud se týká nynějšího společenského řádu, nebezpečný a potenciálně podvratný. Neuveřejňovat!” To slovo podtrhl. “Autora postavit pod dohled. Bude třeba uvažovat o jeho přeložení na stanici pro mořskou biologii na ostrově sv. Heleny.” Škoda, pomyslil si, když to podepisoval. Je to mistrovské dílo. Ale jakmile jednou připustíte výklady o pojmech účelnosti, mohou být následky nedozírné. Je to jeden druh myšlenek, které mohou snadno otřást predestinací neustálých intelektů u vyšších kast - připravit je o jejich víru ve štěstí jako Nejvyšší dobro a místo toho je naučit věřit, že cíl leží někde na druhé straně, někde mimo nynější lidskou sféru; že účelem života není udržení blahobytu, ale jistá intenzifikace a zjemnění vědomí, rozšíření poznání. “Což může být,” uvažoval inspektor, “docela pravda. Avšak za nynějších okolností je to nepřípustné.” Vzal opět pero a pod slovem ,Neuveřejňovať udělal druhou čáru, ještě tlustší a černější než prvou. Potom si povzdechl. “Jak by to bylo krásné,” snil, “kdyby člověk nemusil myslit na štěstí!”</p>
<p>Se zavřenýma očima, s tváří zářící nadšením John tiše deklamoval do prázdna:</p>
<p>“Ó, učí pochodně jich záři skvělé! Tak zdá se viset z tváře noci stmělé jak v uchu Ethiopa klenot skvoucí, vděk příliš vzácný pro zem, touhu žhoucí!”</p>
<p>Zlaté T třpytivě leželo na Lenininých ňadrech. Arcipěvec Komunity vzal laškovně za zip a potahoval ho sem a tam. “Myslím,” pravila náhle Lenina po dlouhém mlčení, “že bych si měla vzít raději dva gramy somy.”</p>
<p>Bernard teď pevně spal a usmíval se v soukromém ráji svých snů. Usmíval se a usmíval. Avšak neúprosně, každých třicet vteřin poskočila minutová ručička elektrických hodin nad jeho postelí a téměř neslyšitelně cvakla. Cvak, cvak, cvak, cvak… A bylo ráno. Bernard byl opět uprostřed bídy času a prostoru. V náladě nanejvýš sklíčené letěl aerotaxíkem do práce v ústředně pro predestinaci. Opojení úspěchem vyprchalo. Vrátil se opět do svého střízlivého já. Na rozdíl od pomíjivého nafouknutého balónu minulých týdnů zdálo se to staré já nebývalé těžší než okolní atmosféra.</p>
<p>Divoch neočekávaně projevil vůči tomuto splasklému Bernardovi velkou dávku soucitu a pochopení.</p>
<p>“Jste teď zase skoro takový, jaký jste byl v Malpaisu,” pravil, když mu Bernard vypravoval svůj žalostný příběh. “Vzpomínáte si ještě na náš první rozhovor? Tam venku, před domkem. Jste zase takový jako tehdy.”</p>
<p>“Protože jsem zase nešťastný, to je to.”</p>
<p>“Nu, byl bych raději nešťastný, než abych měl žít v takové falešné, prolhané blaženosti, jakou zde máte.”</p>
<p>“Já proti ní nic nemám,” pravil Bernard hořce. “Ale příčinou všeho jste vy. Odmítnout přijít na můj večírek a obrátit je všechny proti mně!” Věděl, že to, co říká, je absurdní nespravedlnost. Ve svém nitru a nakonec i nahlas přiznal, že je pravda všechno, co teď divoch říká o bezcennosti přátel, kteří se mohou z tak nicotných pohnutek změnit v pronásledovatele a nepřátele. Avšak přes všechno to poznání a přiznání, přesto, že přítelova podpora a sympatie byly nyní jeho jedinou útěchou, Bernard i nadále zvráceně v sobě živil vedle upřímné náklonnosti i utajovanou zášť proti divochovi a uvažoval o malé trestné výpravě proti němu. Chovat zášť proti arcipěvci Komunity nemělo smyslu, nebylo možno se pomstít na vrchním plniči lahví nebo na predestinačním asistentovi. Divoch jakožto oběť měl pro Bernarda před ostatními obrovskou výhodu - byl totiž dostupný. Jedna z hlavních funkcí přítele spočívá v tom, aby snášel (v mírnější a symbolické formě) tresty, které bychom rádi uvalili na své nepřátele, avšak nemůžeme.</p>
<p>Druhým Bernardovým přítelem, který se měl stát obětí, byl Helmholtz. Když po své porážce přišel a znovu ho prosil o přátelství, které v dobách svých úspěchů nepokládal za něco, co stojí za udržení, Helmholtz mu své přátelství znovu daroval. A daroval mu je bez slova výčitky, bez komentáře, jako by už ani nevěděl, že vůbec kdy byla mezi nimi roztržka. Bernard byl dojat, ale zároveň se také cítil ponížen touto velkodušností - velkodušností tím mimořádnější, a proto tím více pokořující, že měla původ nikoli v somě, nýbrž v Helmholtzově charakteru. Byl to Helmholtz všedního dne, který zapomněl a odpustil, nikoliv Helmholtz ze sómové dovolené. Bernard byl za to náležitě vděčný (byla to pro něho obrovská útěcha, že má zase přítele), ale byl také náležitě rozmrzelý (bylo by potěšením nějak se pomstít Helmholtzovi za jeho ušlechtilost).</p>
<p>Při prvním setkání po předešlém odcizení mu Bernard vylil své srdce a přijal jeho útěchu. Teprve několik dní nato se ke svému překvapení a ne bez pocitu studu dověděl, že není sám, kdo se dostal do nesnází. Helmholtz se rovněž dostal do konfliktu s Mocí.</p>
<p>“Bylo to pro několik veršů,” vysvětloval. “Měl jsem právě svůj obvyklý kurs pokročilé citové techniky pro třetí ročník. Dvanáct lekcí, z nichž sedmá je věnována rýmování. ‘O použití veršů v morální propagandě a reklamě,’ abych byl přesný. Vždycky doprovázím přednášku četnými praktickými příklady. Tentokráte jsem se rozhodl, že jim přečtu něco z toho, co jsem napsal sám. Bylo to ovšem vyložené šílenství, ale nemohl jsem odolat.” Zasmál se. “Hrozně mě zajímalo, jak budou reagovat. Kromě toho,” připojil vážněji, “jsem chtěl dělat trošku propagandu; pokusil jsem se jim technicky navodit stejné pocity, jaké jsem měl, když jsem ty verše psal. Forde!” Znovu se zasmál. “To byl kravál! Šéf si mě hned zavolal a pohrozil mi okamžitým vyhazovem. Teď jsem ocejchován.”</p>
<p>“Ale o čem byly tvé verše?” ptal se Bernard.</p>
<p>“O tom, jak je člověk sám.”</p>
<p>Bernard zvedl obočí.</p>
<p>“Chceš-li, přednesu ti je.” A Helmholtz začal:</p>
<p>“Včerejší slavnosti,</p>
<p>nic než proražený buben,</p>
<p>půlnoc na náměstí,</p>
<p>flétny ve vakuu,</p>
<p>zavřená ústa a mlčící tváře,</p>
<p>stroje zastavené,</p>
<p>kde hlučely davy,</p>
<p>prázdnota plná špíny.</p>
<p>Všechno to ticho se raduje,</p>
<p>pláče (nahlas či potichu),</p>
<p>hovoří - a odkud ten hlas,</p>
<p>čí je to hlas, to nevím.</p>
<p>Není tu, vidíš, Zuzana,</p>
<p>není tu Egerie,</p>
<p>nejsou tu jejich kozičky,</p>
<p>rtíky a ani, ach, zadničky.</p>
<p>A přece z té prázdnoty</p>
<p>přítomnost zcela jiná</p>
<p>znenáhla vynořuje se.</p>
<p>Kdo je to, ptám se,</p>
<p>kdo je to, když není,</p>
<p>a přece noc mlčenlivá je jeho přítomnosti plná,</p>
<p>takže i ženský klín</p>
<p>je jenom prázdný stín?”</p>
<p>“Nuže, uvedl jsem jim to jako příklad a oni to hlásili šéfovi.”</p>
<p>“To mě nepřekvapuje,” pravil Bernard. “Vždyť je to vyloženě proti všem jejich hypnopedicky nasbíraným moudrostem. Nezapomeň, že byli přinejmenším čtvrtmiliónkrát varováni před samotou.”</p>
<p>“Já vím. Ale chtěl jsem vidět, jaké to bude mít účinky.”</p>
<p>“Tak je teď vidíš.”</p>
<p>Helmholtz se jen zasmál. “Cítím,” pravil po chvilce mlčení, “jako bych teprve teď začínal mít něco, o čem mohu psát. Jako bych začínal být schopen používat té síly, kterou cítím v sobě, té přebytečné, zvláštní, skryté síly. Snad, snad ke mně něco přichází.” Bernardovi se zdálo, že přes všechny ty nesnáze je Helmholtz hluboce šťastný.</p>
<p>Helmholtz a divoch se hned stali nejlepšími přáteli; tak vřelými přáteli, že Bernard brzy pocítil svíravou bolest žárlivosti. On se za celé týdny tak důvěrně s divochem nesblížil, jak to dokázal Helmholtz od první chvíle. Když je pozoroval a naslouchal jejich rozhovorům, přistihl se někdy, že si nazlobeně přeje, aby je byl nikdy nesvedl dohromady. Styděl se za svou žárlivost a pokoušel se střídavě úsilím vůle nebo pomocí somy se od ní osvobodit. Avšak jeho úsilí nemělo valný úspěch. Mezi jednotlivými sómovými dovolenými byly nutné přestávky. Ten protivný pocit žárlivosti se neustále vracel.</p>
<p>Když se setkali potřetí, přednesl Helmholtz divochovi své verše o osamění.</p>
<p>“Co si o tom myslíte?” ptal se ho potom.</p>
<p>Divoch potřásl hlavou. “Poslechněte si toto,” odpověděl a vytáhl zásuvku, v níž uchovával knihu ohlodanou od myší. Otevřel ji a četl:</p>
<p>“Teď ať ze samoty arabského stromu pták, jenž nejzvučnější pěje sóla, jako herold s trubkou, hlasitější zvonu, milé okřídlence kolem sebe volá…”</p>
<p>Helmholtz naslouchal s rostoucím vzrušením. U ‘samoty arabského stromu’ sebou trhl; u ‘volání k útoku’ se usmál, radostně překvapen, u ‘slétalo se hejno dravců’ mu stoupla krev do tváří; u ‘hudby mrtvých’ však zbledl a chvěl se dosud nepoznaným pohnutím. Divoch četl dále:</p>
<p>“Ohněm lásky tvář se v tváři zrcadlila, až se jeden v druhém milou slastí ztratil, ona nebyla už ona, on jí stejným splatil, dvojí podoba se v jednu bytost slila. Holým rozumem to nikdo nepochopí, že se křídlo v křídlu rozplynulo…”</p>
<p>“Heče - peče!” přerušil recitování Bernard a hlasitě a nepříjemně se zasmál. “Úplně jako hymna při Pobožnosti souladu.” Mstil se oběma přátelům za to, že nacházejí větší zalíbení v sobě než v něm.</p>
<p>Také při dalších dvou nebo třech schůzkách si dopřál tuto malou pomstu. Bylo to prosté a také velice účinné, protože Helmholtz i divoch nesmírně trpěli, když jim drtil a špinil ty křišťálové verše. Nakonec mu Helmholtz pohrozil, že ho vyhodí z pokoje, odváží-li se ještě jednou je přerušit. A přece to byl Helmholtz sám, ať je to jakkoliv podivné, kdo způsobil příští a ze všech nejhanebnější přerušení.</p>
<p>Divoch předčítal z Romea a Julie - předčítal (protože si představoval po celou dobu sebe jako Romea a Leninu jako Julii) - s hlubokou a rozechvělou vášní. Helmholtz naslouchal s rozpačitou pozorností scéně, kdy se milenci poprvé setkají. Scéna v zahradě jej nadchla svou poezií, avšak musil se usmát nad city, které tam byly vyjádřeny. Dostat se do takového stavu kvůli schůzce s děvčetem - to mu připadalo poněkud směšné. Avšak zkoumáme-li jednotlivé podrobnosti, slovo za slovem, jaký to nádherný kousek emoční techniky! “Ve srovnání s tímhle stařešinou,” pravil, “vypadají naši nejlepší propagační technici jako pošetilí břídilové.” Divoch se vítězoslavně usmál a znovu začal číst. Vše šlo docela dobře, až do poslední scény třetího aktu, kdy Capulet a jeho manželka začínají naléhat na Julii, aby si vzala Parise. Po celou tuto scénu byl Helmholtz neklidný. Avšak když Julie, kterou divoch pateticky předváděl, vykřikla:</p>
<p>‘Což není slitování v nebesích,</p>
<p>jež vidí na dno mého zármutku?</p>
<p>Ó, dobrá moje matko, aspoň vy</p>
<p>mě nezavrhujte a odložte</p>
<p>jen na měsíc ten sňatek, na týden,</p>
<p>pak ustelte mi lůžko svatební</p>
<p>v té šeré hrobce, v které Tybalt leží… ‘</p>
<p>- když toto řekla, vybuchl Helmholtz v nezadržitelný hlučný smích.</p>
<p>Otec a matka (jak groteskně nechutné!) vnucují dceři někoho, koho nechce! A ta pitomá husa neřekne, že má někoho jiného, kterému dává (alespoň prozatím) přednost. Oplzlá nesmyslnost situace byla neodolatelně komická. S heroickým úsilím v sobě dosud potlačoval vzrůstající veselí. Avšak ‘dobrá matka’ (v divochově chvějivém tónu úzkosti) a zmínka o Tybaltovi, který ležel mrtvý a zřejmě nespálený v šeré hrobce, promrhávaje tak bez užitku svůj fosfor - to bylo trochu příliš. Smál se a smál, až mu slzy tekly proudem po tvářích, smál se neutišitelně, a divoch, bledý pocitem urážky, se na něho přes knihu díval, a když smích neustával, dotčeně knihu sklapl, zvedl se a zamkl ji opět do zásuvky, jako někdo, kdo si bere zpátky své perly, které naházel sviním.</p>
<p>“A přece,” pravil Helmholtz, když opět nabral dechu, aby se omluvil a uklidnil divocha natolik, aby vyslechl jeho vysvětlení, “vím docela dobře, že člověk potřebuje takové směšné, šílené situace, aby mohl psát opravdu dobře. Proč byl ten stařešina tak báječným propagačním technikem? Protože existovalo tolik šílených, strastiplných věcí, které ho vyváděly z míry. Člověk musí být zraněn a vzrušen, jinak nemůže ani pomyslit na věty, které jsou skutečně dobré a pronikají vším jako rentgenové paprsky. Ale ten otec a matka!” Potřásl hlavou. “Nemůžete přece ode mne očekávat, že zůstanu vážný, když se mluví o otci a matce. A kdo se dnes vzruší nad tím, zda nějaký chlapec dostane nebo nedostane dívku?” (Divoch se téměř svíjel bolestí, avšak Helmholtz se díval zamyšleně na podlahu a nic neviděl.) “Ne,” povzdechl, “tak to nejde. Potřebujeme šílenství a prudké emoce jiného druhu. Ale jaké? Jaké? Kde je nalézt?” Mlčel. “Nevím,” řekl konečně a potřásl hlavou, “opravdu nevím.”</p>
</section>
<section>
<p><strong>13</strong></p>
<p>Z šera líhně se vynořil Henry Foster.</p>
<p>“Nechtěla bys jít se mnou dnes večer do pocitového kina?”</p>
<p>Lenina mlčky zavrtěla hlavou.</p>
<p>“Jdeš s někým jiným?” Vždy ho zajímalo, kdo z jeho přátel se kterou z jeho přítelkyň spí. “Je to Benito?” dotazoval se.</p>
<p>Znovu zavrtěla hlavou.</p>
<p>Henry si povšiml únavy v purpurových očích, bledosti pod lupusovým leskem, smutku v koutcích vážných karmínových úst. “Nejsi nakonec nemocná?” ptal se poněkud úzkostlivě. Obával se, aby snad netrpěla některou z ještě nevyhlazených nakažlivých chorob.</p>
<p>Lenina zavrtěla hlavou.</p>
<p>“V každém případě bys měla jít k lékaři,” pravil Henry. “Chodit včas k lékaři - růžičky na tváři,” dodal srdečně a doprovodil tuto hypnopedickou průpovídku přátelským klepnutím na rameno. “Možná, že bys potřebovala náhražku těhotenství,” navrhoval. “Anebo zvlášť silnou léčbu surogátem prudké vášně. Víš, někdy běžná dávka nedostačuje…”</p>
<p>“Ale, pro Forda,” přerušila Lenina své tvrdošíjné mlčení, “buď už zticha!” Obrátila se k němu zády a věnovala se zase svým zanedbaným embryím.</p>
<p>Tak tedy léčba surogátem prudké vášně! Dala by se do smíchu, kdyby neměla pláč na krajíčku. Jako by neměla dostatek své vlastní prudké vášně! Hluboce si povzdechla a znovu naplnila injekční stříkačku. “Johne,” šeptala si, “Johne…” Potom však překvapeně zvolala: “Forde Pane, dala jsem tady tomu injekci proti spavé nemoci, nebo ne?” Prostě si nemohla vzpomenout. Nakonec se rozhodla, že nebude riskovat, aby embryo dostalo druhou dávku, a šla k další láhvi na lince.</p>
<p>Za dvaadvacet let, osm měsíců a čtyři dny od tohoto okamžiku bude možná muset slibný mladý alfa-minus, správní úředník ve Mwanza-Mwanza, zemřít na trypanosomiázu - prvý případ po více než polovině století. Lenina si povzdechla a pokračovala ve své práci.</p>
<p>O hodinu později, v šatně, Fanny energicky odporovala. “Ale vždyť je to nesmyslné dostat se do takového stavu. Prostě nesmyslné,” opakovala. “A kvůli čemu? Kvůli muži - jedinému muži!”</p>
<p>“Ale já chci právě jeho!”</p>
<p>“Jako by na světě nebyly milióny jiných mužů.”</p>
<p>“Ale ty já nechci.”</p>
<p>“Jak to můžeš vědět, když jsi to s nimi nezkusila?”</p>
<p>“Zkusila.”</p>
<p>“Ale s kolika?” ptala se Fanny a krčila pohrdavě rameny. “S jedním, se dvěma?”</p>
<p>“S tucty. Ale,” vrtěla hlavou, “ale nebylo to k ničemu,” dodala.</p>
<p>“No dobrá, musíš vytrvat,” pravila Fanny pateticky. Bylo však zřejmé, že její důvěra ve vlastní recepty je otřesena. “Jen vytrvalost vede k cíli.”</p>
<p>“Ale teď…”</p>
<p>“Nemysli na něj!”</p>
<p>“Ale já si nemohu pomoci.”</p>
<p>“Tak si vezmi somu.”</p>
<p>“Však ji beru.”</p>
<p>“Jen pokračuj.”</p>
<p>“Ale když sóma přestane působit, mám ho stále ráda. A vždycky ho budu mít ráda.”</p>
<p>“Dobrá, když je to tedy tak,” řekla Fanny velmi rozhodně, “proč prostě nejdeš a nevezmeš si ho? Ať chce, nebo nechce!”</p>
<p>“Ale kdybys jen věděla, jak je hrozně divný!”</p>
<p>“To je jen další důvod, abys na to šla energicky.”</p>
<p>“To se ti snadno řekne.”</p>
<p>“Tak žádné hlouposti. Jednej!” Její hlas zněl jako trumpeta. Klidně by mohla přednášet ve večerním kursu, který pořádá Fordovské sdružení mladých žen pro dospívající bety-minus. “Ano, jednej - a hned! Udělej to okamžitě!”</p>
<p>“Budu se hrozně bát,” pravila Lenina.</p>
<p>“Stačí, když si před tím vezmeš půl gramu somy. Tak, a teď se jdu vykoupat.” A odpochodovala, vlekouc za sebou osušku.</p>
<p>Zazvonil zvonek a divoch, který netrpělivě doufal, že dnes odpoledne přijde Helmholtz (neboť se nakonec rozhodl promluvit s Helmholtzem o Lenině a nemohl už ani na chvilku snést odklad svého přiznání, vyskočil a běžel ke dveřím.</p>
<p>“Tušil jsem, že to budeš ty, Helmholtzi,” volal, když otevíral dveře.</p>
<p>Na prahu, v námořnickém obleku z bílého acetátového saténu, bílou čapku elegantně nasazenou na levé ucho, stála Lenina.</p>
<p>“Ó!” zvolal divoch, jako by mu někdo zasadil těžkou ránu.</p>
<p>Půl gramu stačilo, aby Lenina zapomněla na své obavy a rozpaky. “Ahoj Johne,” pravila s úsměvem a vešla do pokoje. Zavřel mechanicky dveře a šel za ní. Lenina si sedla. Nastala dlouhá odmlka.</p>
<p>“Zdá se, že tě moje návštěva moc nepotěšila, Johne,” poznamenala konečně.</p>
<p>“Nepotěšila?” Divoch se na ni vyčítavě podíval. Pak před ní padl na kolena, vzal její ruku a s úctou ji políbil. “Nepotěšila? Ach, kdybyste jen věděla,” zašeptal a odvážil se pozvednout k ní svůj zrak. “Lenino čarovná,” pokračoval, “vy vrchole všech divuplných divů, nade vše, co světu nejdražšího, skvostnější.” Usmála se na něj se svůdnou něžností. “Však vy, ó vy tak dokonalá,” (naklonila se k němu s rozevřenými rty), “nevyrovnatelná, jste utvořena z toho,” (blíže, stále blíže), “každý tvor co nejvýbornějšího v sobě má.” Blíž a blíže. Divoch náhle vyskočil. “A proto,” pravil s odvrácenou tváří, “jsem chtěl napřed vykonat nějaký čin… Chci říci - chtěl jsem ukázat, že vás jsem hoden. Ne snad, že bych někdy opravdu mohl být. Ale chtěl jsem alespoň ukázat, že nejsem úplně nehoden. Chtěl jsem něco vykonat.”</p>
<p>“Proč si myslíš, že je to nutné…,” začala Lenina, ale nedokončila větu. V jejím hlase zazníval podrážděný tón. Když se tak s rozevřenými rty naklání blíž a blíž a když potom náhle zjistí, že ten nemotorný ťulpas uskočil a ona se nenaklání vůbec k ničemu - nu, pak má důvod, i když jí v krvi cirkuluje půl gramu, pak má skutečný důvod, aby se rozzlobila.</p>
<p>“V Malpaisu,” mumlal divoch nesouvisle, “se musila dívce přinést z hor kůže lva - to jest, když se s ní chtěl někdo oženit. Nebo i kůže vlka.”</p>
<p>“V Anglii nejsou žádní lvi,” odsekla Lenina.</p>
<p>“A kdyby byli,” dodal divoch náhle s pohrdavým odporem, “lidé by je patrně zabíjeli z helikoptér plynem nebo něčím takovým. To bych já ale neudělal, Lenino.” Narovnal ramena a odvážil se na ni podívat. Setkal se se strnulým pohledem, plným rozmrzelosti a nepochopení. Zmateně pokračoval, čím dál tím nesouvisleji: “Udělám vše, vše, co chcete. Víte, jsou některé sporty, které jsou velmi lopotné. Ale ta námaha jen zvyšuje potěšení z nich. Tak to cítím. Myslím tím, že budu třeba zametat podlahu, budete-li to chtít…”</p>
<p>“Ale na to máme vysavače prachu,” odpověděla Lenina udiveně. “To přece vůbec není nutné.”</p>
<p>“Ne, ovšemže to není nutné. ‘Mnohé ponížení se čacky podniká. Věc nejchudší se nese často k cílům bohatým.’ Rád bych něco čacky podstoupil. Chápete?”</p>
<p>“Ale když máme vysavače…”</p>
<p>“O to tu přece nejde.”</p>
<p>“A poloidioty-epsilony, aby vykonávali takovou práci,” pokračovala, “nač potom tedy?”</p>
<p>“Nač? Přece pro vás, pro vás. Jen abych dokázal, že…”</p>
<p>“A co mají pro všechno na světě vysavače společného se lvy…?”</p>
<p>“Abych vám ukázal, jak vás…”</p>
<p>“…nebo lvi s radostí nad mou návštěvou…” Byla čím dále podrážděnější.</p>
<p>“…jak vás miluji, Lenino,” vyrazil ze sebe takřka zoufale.</p>
<p>Jako důkaz vnitřního přílivu ohromující blaženosti se Lenině nahrnula krev do tváří. “To myslíš vážně, Johne?”</p>
<p>“Ale já jsem to nechtěl tak říci,” volal divoch a svíral ruce jako ve smrtelné křeči. “Nechtěl, dokud… Poslyšte, Lenino, i v Malpaisu se lidé žení.”</p>
<p>“Cože se lidé?” Do jejího hlasu se opět počala vkrádat podrážděnost. O čem to jen mluví?</p>
<p>“Navždy. Slibují, že budou spolu žít navždy.”</p>
<p>“To je ale hrozný nápad!” Lenina byla upřímně pohoršena.</p>
<p>“Přežití jest odměnou krásy a duch se obnovuje rychleji, než se krev rozkládá.”</p>
<p>“Cože?”</p>
<p>“A Shakespeare ještě říká: ‘Leč odejmeš-li její dívčí pás, než svatý obřad plně posvětí váš řádný sňatek… ’”</p>
<p>“Pro Forda, Johne, mluv přece rozumně. Vůbec nic z toho nechápu. Napřed to byly vysavače prachu, pak dívčí pás. Vždyť se z toho zblázním.” Vyskočila a z obavy, že by se mohl vzdálit, jako jí už unikl myšlenkou, chytila ho za zápěstí: “Odpověz mi na otázku: máš mě opravdu rád, nebo ne?”</p>
<p>Chvíli mlčel. Pak odpověděl velmi tiše: “Ó, z míry nade vše, co kromě vás zná svět, vás miluji.”</p>
<p>“Proč jsi to tedy neřekl?” zvolala a její rozhořčení bylo tak silné, že mu zaryla nehty do zápěstí. “Místo toho, abys v jednom kuse žvanil o dívčích pásech a vysavačích a lvech a po celé týdny mě činil nešťastnou.”</p>
<p>Pustila mu ruku a zlobně ji od sebe odstrčila.</p>
<p>“Kdybych tě neměla tak ráda,” pravila, “zlobila bych se na tebe.”</p>
<p>A náhle se její paže ovinuly kolem jeho krku; ucítil její rty měkce spočinout na svých. Tak lahodně měkké, tak horké a elektrizující, že musil myslet na objetí ve Třech týdnech v helikoptéře. Ó-óóh! stereoskopická blondýna a á - áách! supermouřenín. Hrůza, ta hrůza… Pokoušel se vyprostit, avšak Lenina ho objímala pevněji a pevněji.</p>
<p>“Proč jsi mi to neřekl,” šeptala a oddálila hlavu, aby se na něj podívala. V jejích očích byla něžná výčitka. “Sluj nejtmavší ni nejvhodnější místo” (hlas svědomí zazníval poeticky) “a nejusilovnější vnuknutí, jímž moh’ by pokoušet nás horší Duch, v zlou žádost neroztaví moji čest. Nikdy, nikdy!”</p>
<p>“Ty můj hlupáčku!” říkala. “Tolik jsem po tobě toužila. A když jsi i ty po mně toužil, proč jsi tedy…?”</p>
<p>“Ale, Lenino…,” začal odporovat. A protože hned uvolnila paže z jeho šíje a odstoupila od něho, domníval se na okamžik, že pochopila jeho nevyslovený náznak. Avšak když odepjala svůj bílý pás a pečlivě jej pověsila přes lenoch židle, začal tušit, že se zmýlil.</p>
<p>“Lenino…,” opakoval s obavami.</p>
<p>Zvedla ruku ke krku a zatáhla zipem odshora dolů. Její bílá námořnická blůza se rozevřela až k obrubě. Podezření sílilo a měnilo se v jistotu.“Lenino, co to děláte?”</p>
<p>Drc, drc! byla její němá odpověď. Vyklouzla ze svých zvonových kalhot. Kalhotková košile měla barvu bledě růžové mušle. Zlaté T od arcipěvce Komunity se jí houpalo na prsou.</p>
<p>“Ty sněžné prsy, které dráždily okenní mříží mužů pohledy…” Ta zpívající, burácející magická slova ji činila dvojnásob nebezpečnou, dvojnásob žádoucí. Jemné, jemně - ale jak pronikavě! - se to dralo a pronikalo do mysli, podkopávalo jeho odhodlanost.. “Neb nejmocnější přísahy jak sláma jsou v ohni krve. - Víc bud zdrženliv, sic jinak…”</p>
<p>Zip! Zaoblená růžovost se otevřela jako krásně rozkrojené jablko. Několik pohybů pažemi, pak se zvedla nejprve pravá noha, potom levá: kalhotková košilka ležela na podlaze bez života, jako splasklá.</p>
<p>Přistoupila k němu, stále ještě ve střevících a ponožkách, s koketně nasazenou bílou čapkou. “Miláčku. Miláčku! Kdybys to byl jen řekl dříve!” Rozpřáhla náruč.</p>
<p>Ale místo aby také řekl “Miláčku!” a rozpřáhl svou náruč, divoch před ní zděšeně ustupoval a oháněl se rukama, jako by se snažil zaplašit nebezpečné zvíře, které vniklo dovnitř. Ustoupil čtyři kroky dozadu, až ho zastavila stěna.</p>
<p>“Nejsladší!” řekla Lenina, položila mu ruce na ramena a přitiskla se k němu. “Obejmi mě,” žádala. “Muchlej mě, až mě umuchláš, drahoušku.” Také ona měla poezii k službám, znala slova, jež zpívala a jež byla kouzlem a bubnováním. “Líbej mě,” zavřela oči a ztišila hlas do ospalého šepotu, “líbej mě, líbej, už mě máš, přiviň mě k sobě znova…”</p>
<p>Divoch ji popadl za zápěstí, strhl její ruce se svých ramen a hrubě ji od sebe odstrčil na celou délku paže.</p>
<p>“Au, vždyť mě to bolí, bolí…óó.” Náhle zmlkla. Leknutím zapomněla na svou bolest. Když otevřela oči, spatřila jeho tvář - ne, to nebyla jeho tvář, to jakási bledá zkřivená tvář, divoká a neznámá, sebou škubala v šílené, nevysvětlitelné zuřivosti. Celá zděšená zašeptala: “Co s tebou je, Johne?” Neodpověděl, jen se jí upřeně díval do tváře těma šílenýma očima. Ruce, kterýma držel její zápěstí, se chvěly. Těžce a nepravidelně dýchal. Náhle uslyšela, že slabě, téměř neznatelně, ale hrůzně zaskřípal zuby. “Co je ti?” téměř zaječela. Jako by ho její výkřik probudil. Popadl ji za ramena a zacloumal jí. “Děvko!” zařval. “Děvko! Ty nestydatá kuběno!”</p>
<p>“Ach ne, nech mne, přestaň,” bránila se, a jak jí cloumal, hlas sejí groteskně chvěl.</p>
<p>“Prosímtě!”</p>
<p>“Zatracená děvko!”</p>
<p>“Jeden gram vzít…,” začala.</p>
<p>Divoch ji odstrčil tak prudce, že zavrávorala a upadla. “Jdi,” řval a stál výhružně nad ní, “jdi mi z očí, nebo tě zabiju.” Zaťal pěsti.</p>
<p>Lenina zvedla ruku, aby si chránila tvář. “Ne, prosím tě, ne, Joh-”</p>
<p>“Pospěš si. A honem!”</p>
<p>S rukou stále zdviženou, a sledujíc každý jeho pohyb očima plnýma hrůzy, se vzchopila, a stále ještě skrčena, stále si chráníc tvář, pádila do koupelny.</p>
<p>Zvuk velkolepé facky, která urychlila její odchod, zazněl jako rána z pistole.</p>
<p>“Au!” Lenina poskočila dopředu.</p>
<p>Zamkla se bezpečně v koupelně a tam měla dost času, aby přehlédla své škody. Postavila se zády k zrcadlu a natočila hlavu. Když se podívala přes levé rameno, viděla otisk dlaně, zřetelný a šarlatově rudý na perlově bílé kůži. Opatrně si potřela postižené místo.</p>
<p>V sousední místnosti chodil divoch sem a tam, pochodoval a pochodoval v taktu bubnů a hudby magických slov. ‘Ne, střízlík páše je a zlatá muška mi smilní před očima…’ Zvučela mu v uších k zešílení. ‘A přec ni tchoř ni kůň po mladé pastvě k ní nejde s hýřivější chtivostí. Od pasu dolů jsou to kentauři, ač ženy nahoře; jen k pasu bohům přináležejí, vše pod ním patří ďáblu. Tam peklo, tma a propast sirnatá, žeh, vření, puch a porušení. Fi, fi, fi! Hu! Dej mi unci pižma, dobrý lékárníku, ať navoním ten obraz v mysli své!’</p>
<p>“Johne!” odvážil se ozvat lichotný hlásek z koupelny.</p>
<p>“Johne!”</p>
<p>‘Ó pleveli tak mile půvabný a libě vonící, že rozbolí se smysly po tobě, kéžs nebýval se nikdy narodil! Ten krásný papír, tato milá kniha, zdaž byly stvořeny, by napsalo se do nich “nevěstka”? …Nebe ucpává si před tím nozdry…’</p>
<p>Avšak její parfém ho stále ještě obklopoval, jeho kabát byl bílý od pudru, kterým bylo navoněno její sametové tělo. ‘Ty nestydatá kuběno, ty nestydatá kuběno, ty nestydatá kuběno.’ Rytmus se mu sám od sebe vkrádal neúprosně do hlavy. ‘Ty nestydatá…’</p>
<p>“Johne, prosím tě, dal bys mi moje šaty?”</p>
<p>Sebral zvonové kalhoty, blůzu a kalhotkovou košilku.</p>
<p>“Otevři!” poručil a kopl do dveří.</p>
<p>“Ne, neotevřu.” Její hlas byl polekaný a vzdorný.</p>
<p>“Jak ti je tedy mám podat?”</p>
<p>“Strč je ventilátorem nade dveřmi.”</p>
<p>Učinil, jak to navrhla, a znovu začal neklidně chodit po pokoji. ‘Ty nestydatá kuběno, ty nestydatá kuběno! Jak ďábel chlípnosti s tučnou zadnicí a bramborovými prsty…’</p>
<p>“Johne!”</p>
<p>Neodpověděl.</p>
<p>“Johne!”</p>
<p>“Co je?” ptal se hrubě.</p>
<p>“Nemohl bys mi podat můj malthusiánský pás?”</p>
<p>Lenina seděla a naslouchala jeho krokům ve vedlejším pokoji. Jak dlouho jen bude pochodovat sem a tam? Bude musit počkat, až John odejde? Nebo snad bude stačit, když počká, až se po jisté době jeho zuřivost uklidní, potom otevře dveře koupelny a uteče?</p>
<p>Její neklidné úvahy přerušilo zazvonění telefonu, které se ozvalo ve vedlejším pokoji. Zaslechla divochův hlas, jak se tiše domlouvá.</p>
<p>“Haló?”</p>
<p>“Ano”</p>
<p>“Jsem to já, pokud se také nescivilizuju.”</p>
<p>“Ano, neslyšel jste, co jsem říkal? U telefonu divoch.”</p>
<p>“Co? Kdo že je nemocen? Ovšemže mě to zajímá.”</p>
<p>“Je to vážné? Její skutečně zle? Přijdu hned…”</p>
<p>“Že již není ve svém bytě? A kam byla odvezena?”</p>
<p>“Bože můj! Jaká je adresa?”</p>
<p>“Park Lane - je to tak? Číslo tři? Děkuji.”</p>
<p>Lenina slyšela cvaknutí pokládaného sluchátka a potom rychlé kroky. Práskly dveře. Nastalo ticho. Odešel doopravdy?</p>
<p>S nekonečnou opatrností pootevřela jen o několik milimetru dveře a vykoukla škvírou. Povzbuzena prázdnotou pokoje, otevřela dveře o trochu víc a vystrčila hlavu. Nakonec vklouzla po špičkách do pokoje. Několik vteřin tam stála s rozbušeným srdcem a naslouchala. Potom běžela k východu, otevřela, proklouzla ven, práskla dveřmi a utíkala. Teprve když byla ve zdviži a sjížděla dolů, začala se cítit v bezpečí.</p>
</section>
<section>
<p><strong>14</strong></p>
<p>Nemocnice pro umírající v Park Lane byla šedesátipatrová věž, obložená bleděžlutými kachlíky. Když divoch vystoupil z aerotaxi, vzlétal zrovna ze střechy s bzukotem konvoj pohřebních letounů, natřených veselými barvami, a řítil se přes Park směrem k sloughskému krematoriu. U zdviže mu vrátný poskytl požadované informace a on sjel dolů do sedmnáctého poschodí k sálu 81 (k oddělení pro zrychlenou senilitu, jak mu vysvětlil vrátný).</p>
<p>Byl to velký pokoj, zářící sluncem a žlutým nátěrem; všech dvacet lůžek bylo obsazeno. Linda umírala společně s ostatními - společně a se vším moderním komfortem. Vzduch neustále oživovaly veselé syntetické melodie. U každého lůžka stál přímo proti umírající pacientce televizor. Televize byla puštěna jako otevřený kohoutek vodovodu od rána do večera. Každou čtvrthodinu se automaticky měnilo parfémování místnosti. “Snažíme se,” vysvětlovala ošetřovatelka, která se divocha u dveří ujala, “snažíme se zde vytvořit dokonale příjemnou atmosféru - něco mezi prvotřídním hotelem a palácem pocitového kina, rozumíte-li mi.”</p>
<p>“Kde je?” tázal se divoch, aniž věnoval nejmenší pozornost tomuto zdvořilému vysvětlování.</p>
<p>Ošetřovatelka se urazila. “Vy ale máte naspěch!” řekla.</p>
<p>“Je ještě nějaká naděje?” zeptal se.</p>
<p>“Myslíte naděje, že nezemře?” Přikývl. “Ne, ovšemže ne. Když někoho pošlou sem, není už naděje…” Bolestný výraz jeho bledého obličeje ji zarazil, takže větu nedokončila. “Proč, o co jde?” Nebyla u návštěvníků nemocnice na takovéto věci zvyklá. (Ostatně sem moc návštěv nechodilo; nebylo také důvodu, aby sem lidé chodili.) “Nejste snad nemocen?”</p>
<p>Zakroutil hlavou. “Je to má matka,” řekl sotva slyšitelně.</p>
<p>Ošetřovatelka se na něho podívala udivenýma, zděšenýma očima. Potom se rychle zadívala jinam. Od spánků až po hrdlo byla rudá jako rak.</p>
<p>“Zaveďte mě k ní,” pravil divoch a snažil se mluvit obvyklým tónem.</p>
<p>Ošetřovatelka, stále ještě zrudlá, ho vedla sálem. Tváře, které se po nich otáčely, byly dosud mladistvé a neuvadlé (neboť stárnutí probíhalo tak rychle, že ani nebyl čas, aby zestárly také obličeje, jen srdce a mozek stárly). Sledovaly je prázdné pohledy druhého dětství, v nichž už nebyl žádny zájem. Když je divoch viděl, pocítil hrůzu.</p>
<p>Linda ležela na posledním lůžku dlouhé řady, hned u zdi.</p>
<p>Podložena poduškami, dívala se na semifinále jihoamerického mistrovství Riemannova tenisového poháru, které běželo ve zmenšené a němé reprodukci na obrazovce televizoru v nohách jejího lůžka. Na obdélníkové ploše osvětlené obrazovky se nehlučně míhaly, podobny rybkám v akváriu, figurky - mlčenliví, ale vzrušení obyvatelé jiného světa.</p>
<p>Linda se na ně dívala s neurčitým a nechápavým úsměvem. Její bledý, překrmený obličej měl výraz přiblblé blaženosti. Každou chvilku se jí zavírala víčka a zdálo se, že pár vteřin dřímá. Potom se s malým trhnutím opět probudila, aby mohla vidět akváriové dovádění tenisových šampiónů, poslouchat Super-Vox-Wurlitzerianu, která hrála ‘Muchlej mě, až mě umuchláš,’ a vdechovat teplý vánek verbeny, který sem vháněl ventilátor nad její hlavou - probudila se, aby všechny tyto věci vnímala, nebo spíše aby o všech těchto věcech, transformovaných a zkrášlených somou v její krvi, snila. A opět se usmívala svým zlomeným, bezbarvým úsměvem infantilního uspokojení.</p>
<p>“Musím jít,” pravila ošetřovatelka. “Přijdou mi sem teď děti. A mám tu ještě číslo 3,” ukázala na druhý konec oddělení, “umře už asi za několik minut. Tak se zatím mějte hezky, jako doma.” A čile odkvapila.</p>
<p>Divoch si sedl vedle lůžka.</p>
<p>“Lindo,” zašeptal a vzal ji za ruku. Slyšela své jméno a otočila se. Matný pohled se rozsvítil poznáním. Stiskla mu ruku, usmála se, rty se jí pohybovaly. Potom jí zcela náhle klesla hlava dopředu. Opět upadla do spánku. Seděl a díval se na ni - pátral v tom unaveném obličeji, hledal a nalézal onu mladou, jasnou tvář, která se skláněla nad jeho dětstvím v Malpaisu, vzpomínal si (a zavřel oči) na její hlas, na její pohyby, na všechny události jejich společného života. ‘Streptokoku, streptokoku, jdi ode mne na sto kroků…’ - Jak krásně to zpívala! A ty dětské rýmovačky, plné tajemného kouzla a záhad!</p>
<p>‘Á, Bé, Cé a vitamínek Dé, rybím tukem pokrmíme, to je zdravé, však to víme’</p>
<p>Cítil, jak mu zpod víček tryskají horké slzy, když si připomínal tato slova a Lindin hlas, jak je říkávala. A potom hodiny čtení: Děcko má v láhvi všecko. Kočka má pěkná očka. A Praktické pokyny pro beta-laborantky v líhních embryí. A dlouhé večery u ohniště nebo v létě na střeše domku, kdy mu vyprávěla příhody z druhého světa, z toho světa mimo rezervaci: z onoho krásného, překrásného světa, který si stále ještě ve své vzpomínce zachovával jako nebe, jako ráj dobra a krásy, celistvý a neporušený, nepošpiněný stykem s realitou skutečného Londýna a s těmito skutečnými civilizovanými muži a ženami.</p>
<p>Pronikavé hlasy, které se zničeho nic ozvaly, ho přinutily otevřít oči. Spěšně si utřel slzy a rozhlédl se. Sálem se valil nekonečný proud identických osmiletých chlapců-blíženců. Přicházeli, blíženec za blížencem, jeden jako druhý - jako děsivý sen. Jejich obličeje - vlastně jejich obličej, neboť tu byl jen jeden, který se stále opakoval - civěly jako pinčlíci, samé nosní dírky a samé bledé, vyvalené oči. Dětí měly na sobě jednotné šaty v barvě khaki. Všechny měly pusy otevřené. Vešly za neustálého kvičení a štěbetání. Za chvilku to vypadalo, jako by sál byl plný barev. Hemžily se mezi lůžky, šplhaly na ně, plazily se pod nimi, nahlížely do televizorů a šklebily se na pacienty.</p>
<p>Linda je ohromila a málem polekala. Seběhly se k nohám jejího lůžka a dívaly se na ni s vyplašenou a hloupou zvědavostí zvířat, která se setkala s něčím neznámým.</p>
<p>“Jé, koukejte se!” Mluvily tichými, polekanými hlasy. “Co jí je? Proč je tak tlustá?”</p>
<p>Ještě nikdy neviděly takovou tvář - tvář, která nebyla mladistvá a neměla hladkou, napjatou pokožku, tělo, které přestalo být štíhlé a vzpřímené. Všechny ty šedesátileté umírající ženy měly vzezření děvčátek. Čtyřiačtyřicetiletá Linda naproti tomu vypadala ve své zvadlosti a znetvořenosti jako zestárlá obluda.</p>
<p>“Ta je ale hrozná!” šeptaly si dětí. “Podívejte se, jaké má zuby!”</p>
<p>Náhle se zpod postele vynořil blíženec s tváří pinčla, postavil se mezi Johnovu židli a zeď a začal čumět na Lindinu spící tvář.</p>
<p>“Něco takového…,” začal. Avšak konec věty skončil už jen zakvičením. Divoch ho popadl za límec, vyzdvihl ho nad židli a s rázným pohlavkem řvoucího kluka odehnal.</p>
<p>Jeho vřískot přivolal vrchní ošetřovatelku na pomoc.</p>
<p>“Co jste mu udělal?” Ptala se rozhněvaně. “Nesmíte bít děti.”</p>
<p>“Tak je nepouštějte k tomuhle lůžku.” Divochův hlas se chvěl rozhorlením. “Co tady tihle mizerní spratci vůbec dělají? To je hanebné!”</p>
<p>“Hanebné! Co je na tom hanebného? Adaptujeme je na umírání. A to vám povídám,” varovala ho sveřepě, “budete-li se ještě jednou plést do jejich adaptování, řeknu vrátnému, aby vás vyhodil.”</p>
<p>Divoch se zvedl a udělal pár kroků směrem k ní. Jeho výraz tváře a pohyby byly tak hrozivé, že ošetřovatelka zděšeně couvla. S velkou námahou se ovládl, beze slova se obrátil a sedl si zase k lůžku.</p>
<p>Ošetřovatelka se uklidnila. I když její důstojnost byla ještě trochu nucená a nejistá, pravila: “Já jsem vás varovala, vezměte to na vědomí!” Avšak odvedla příliš zvědavé blížence a poslala je ke kolegyni, která na druhém konci sálu organizovala honbu za zipem.</p>
<p>“Nech toho a jdi si vypít šálek kávy,” řekla ošetřovatelce. Výkon autority jí opět vrátil sebedůvěru a dobrou náladu. “Pojďme, děti,” volala.</p>
<p>Linda se neklidně pohnula, otevřela na okamžik oči, podívala se nepřítomně kolem a pak znovu upadla ve spánek. Divoch seděl u lůžka a snažil se ze všech sil dostat se znovu do onoho rozpoložení, ve kterém byl před několika minutami. “Á, Bé, Cé a vitamínek Dé,” opakoval si, jako by ta slova byla zaklínadlem, které vyvolá mrtvou minulost k životu. Ale zaklínadlo nepomáhalo. Krásné vzpomínky se umíněně odmítaly vrátit. Vzkřísil jen nenáviděné obrazy žárlivosti a ošklivosti a bídy. Pope, jemuž z poraněného ramene kape krev; Lindin obličej, odulý spánkem, a mouchy, bzučící kolem meskalu, rozlitého po zemi vedle postele; kluci, kteří po něm pokřikují nadávky, když jde kolem… Ach ne, ne! Zavřel oči a potřásl hlavou, jako by chtěl mermomocí ty myšlenky zaplašit. “Á, Bé, Cé, vitamínek Dé…” Pokoušel se vyvolat si vzpomínku na doby, kdy jí sedával na kolenou a ona ho objímala a zpívala, znovu a znovu, a kolébala ho, aby usnul. “Á, Bé, Cé a vitamínek Dé, vitamínek Dé, vitamínek Dé…”</p>
<p>Super-Vox-Wurlitzeriana se vzdouval ve štkající crescendo. Verbena náhle ustoupila - v rámci cirkulace vůní - intenzivnímu pačuli. Linda sebou pohnula, vzbudila se a několik vteřin s údivem zírala na semifinalisty. Pak zvedla hlavu, vdechla jednou nebo dvakrát novou vůni vzduchu a náhle se usmála - úsměvem dětinského nadšení.</p>
<p>“Pope!” zamumlala a zavřela oči. “Á, tohle se mi líbí, to mám…” Vzdychla a sklesla znovu do podušek.</p>
<p>“Lindo!” volal divoch úpěnlivě. “Nepoznáváš mě?” Tolik se snažil, dělal vše možné - proč mu nedovolí zapomenout? Tiskl skoro hrubě její bezvládnou ruku, jakoby ji tím chtěl donutit, aby se vrátila z toho snu nízkých rozkoší, z těch sprostých a nenáviděných vzpomínek zpět do přítomnosti, zpět do skutečnosti; do hrozné přítomnosti, do strašlivé skutečnosti, ale vyšší, významné, zoufale důležité právě pro blízkost toho, co ji činilo tak strašnou. “Nepoznáváš mě, Lindo?”</p>
<p>Ucítil slabý stisk její ruky. Slzy mu vstoupily do očí. Sklonil se nad ní a políbil ji.</p>
<p>Její rty se pohnuly. “Pope!” zašeptala znovu a jemu bylo, jako by mu vychrstli do obličeje štoudev špíny.</p>
<p>Náhle v něm vzkypěla zlost. Jeho zoufalý smutek, podruhé zklamaný, hledal nový ventil a proměnil se v mučivý vztek.</p>
<p>“Ale já jsem John!” zařval, “John!” a ve své zoufalé strasti ji uchopil za rameno a zacloumal s ní.</p>
<p>Lindina víčka se neklidně zachvěla. Otevřela oči, uviděla ho a poznala ho. “Johne!” zvolala, ale přemístila jeho skutečnou tvář, jeho skutečné a násilné ruce do svého imaginárního světa - mezi své vnitřní a soukromé ekvivalenty pačuli a Super-Wurlitzery, mezi přetvořené vzpomínky a podivně transformované pocity, které vytvořily její snový svět. Poznala v něm Johna, svého syna, ale považovala ho za vetřelce do toho rajského Malpaisu, kde trávila svou sómovou dovolenou s Popem. Hněvá se, protože ona má ráda Popéa, lomcuje s ní, protože Pope leží v její posteli - jako by na tom bylo něco špatného, jako by všichni civilizovaní lidé nedělali totéž? ‘Všichni si patříme navzájem…’ Její hlas náhle zanikl v takřka neslyšném, bezdechém zachroptění; ústa zůstala otevřena, zoufale se ještě pokusila nabrat do plic vzduchu. Ale bylo to, jako by zapomněla, jak se dýchá. Snažila se vykřiknout - ale žádný zvuk nevyšel. Jen hrůza v jejích zírajících očích prozrazovala, jak trpí. Ruce se pohnuly k hrdlu, pak chňaply po vzduchu - po vzduchu, který již nemohla dýchat, který již pro ni přestal existovat.</p>
<p>Divoch vyskočil a sklonil se nad ní. “Co je ti, Lindo? Co je?” volal úpěnlivě. Znělo to, jako by prosil o povzbuzení a uklidnění.</p>
<p>Odpověděla mu pohledem plným nevyslovitelné hrůzy - hrůzy, a jak se mu zdálo, i výčitky. Pokoušela se zvednout se sama na lůžku, avšak zvrátila se nazpět do svých podušek. Tvář měla hrozně znetvořenou, rty modré.</p>
<p>Divoch se obrátil a běžel přes sál.</p>
<p>“Rychle, rychle!” křičel. “Rychle!”</p>
<p>Vrchní ošetřovatelka stála uprostřed kruhu blíženců, kteří se honili za zipem. Teď se ohlédla. První okamžik údivu téměř ihned ustoupil nevoli, nesouhlasu. “Nekřičte! Myslete na ty malé,” pravila a svraštila čelo. “Vždyť ohrožujete jejich adaptaci… ale co to děláte?” Rozrazil kruh. “Dávejte přece pozor!” Nějaké dítě zavřískalo.</p>
<p>“Rychle, rychle!” Chytil ji za rukáv a vlekl ji za sebou. “Rychle! Něco se stalo. Já jsem ji zabil.”</p>
<p>Než doběhli na druhý konec sálu, byla Linda už mrtvá.</p>
<p>Divoch stál okamžik jako zkamenělý, potom padl vedle postele na kolena, zakryl si tvář rukama a usedavě plakal.</p>
<p>Ošetřovatelka tam nerozhodně stála, dívala se na postavu klečící vedle postele (jaký to skandální výstup!) a hned zase na blížence, na ty ubohé děti!, které se přestaly honit za zipem a civěly na ně z druhého konce sálu, civěly všema očima a všemi nosními dírkami na pohoršující scénu, která se odehrávala u lůžka číslo 20. Má mu domluvit, snažit se ho přivést k rozumu a slušnosti, připomenout mu, kde je a jaké osudné škody může způsobit těm ubohým neviňátkům? Vždyť může svým nechutným výbuchem zmařit celou jejich adaptaci na umírání, tak důležitou pro jejich zdraví, - jako by smrt byla něco hrozného, jako by se s tím musely dělat takové cavyky. Dětem se tak mohou navodit nejzhoubnější představy o této věci, může je to zmást do té míry, že pak budou reagovat naprosto nesprávně, zcela antisociálně.</p>
<p>Přistoupila k němu a dotkla se jeho ramene. “Což se neumíte chovat slušně?” řekla tichým, zlostným hlasem. Ale když se obrátila, uviděla, že půltuctů blíženců se už dalo do pohybu směrem k nim. Kruh se rozpadal. Ještě okamžik a… Ne, riziko bylo příliš velké. Celá skupina by mohla být vržena ve své adaptaci o šest až sedm měsíců nazpět. Spěchala tedy, aby se ujala svých ohrožených chráněnců.</p>
<p>“No tak, kdopak chce čokoládové lízátko?” ptala se nahlas veselým tónem.</p>
<p>“Já!” ječela sborově celá skupina Bokanovského. Lůžko číslo 20 bylo úplně zapomenuto.</p>
<p>“Ó Bože, Bože, Bože…,” opakoval si divoch neustále. V chaosu zármutku a výčitek, které mu plnily duši, to bylo jediné artikulované slovo. “Bože!” šeptal nahlas, “Bože …”</p>
<p>Prudce sebou trhl, odkryl si tvář a rozhlédl se kolem. Pět blíženců v šatech khaki, každý s dlouhým lízátkem v ruce a s identickými tvářemi, různě pomazanými rozehřátou čokoládou, stálo tu v řadě a poulilo na něho ta buldočí očka.</p>
<p>Setkali se s jeho pohledem a všichni najednou se na něho zašklebili. Jeden ukázal dřívkem od lízátka na lůžko.</p>
<p>“Ona umřela?” ptal se.</p>
<p>Divoch na něj okamžik zíral. Potom mlčky vstal a šel pomalu a beze slova ke dveřím.</p>
<p>“Umřela?” opakoval zvědavý blíženec a klusal po jeho boku.</p>
<p>Divoch shlédl na něj dolů a stále ještě beze slova ho odstrčil stranou. Blíženec upadl na podlahu a okamžitě začal brečet. Divoch se ani neohlédl.</p>
</section>
<section>
<p><strong>15</strong></p>
<p>Provozní personál Nemocnice pro umírající v Park Lané tvořilo stodvaašedesát delt ze dvou skupin Bokanovského - čtyřiaosmdesát rezavých ženských brachykefaliků a osmasedmdesát tmavovlasých mužských dolichokefaliků. V šest hodin, když skončila práce, se obě skupiny shromáždily ve vestibulu nemocnice, kde jim pomocný pokladník vydával jejich dávku somy.</p>
<p>Když divoch vystoupil ze zdviže, dostal se zrovna mezi ně. Avšak jeho mysl byla někde jinde, u smrti, zármutku a výčitek svědomí. Mechanicky, aniž si byl vědom, co dělá, začal si razit cestu davem.</p>
<p>“Co se tu tlačíte? Kde si myslíte, že jste?”</p>
<p>Z množství hrdel zněly jen dva hlasy: vysoké pištěly, hluboké bručely. Dvě tváře, jako by donekonečna opakované řadou zrcadel -jedna hladká, pihovatá, úplňkovitá, s oranžovou svatozáří, druhá hubená ptačí maska se strništěm dvoudenních vousů - se k němu hněvivě obrátily. Jejich slova a ostré šťouchance jejich loktů do žeber ho vytrhly z jeho stavu. Opět se probudil do skutečnosti vnějšího světa, podíval se kolem sebe a tu pochopil, co vidí - pochopil, zachvácen hrůzou a ošklivostí, že to je ono stále se vracející delirium jeho dní a nocí, ona noční můra všude kolem se hemžící, nerozeznatelné identity. Blíženci, blíženci… Jako larvy se slizce hemžili kolem mystéria Lindiny smrti. I tady byly larvy, avšak větší a již úplně vyspělé, lezly teď po jeho smutku a lítosti. Zastavil se a díval se očima široce rozevřenýma údivem a hrůzou kolem sebe na tu luzu v khaki, uprostřed níž stál a kterou o hlavu převyšoval. ‘Jaké to množství ušlechtilých bytostí!’ Ta melodická slova se mu vysmívala. ‘Jak spanilé to lidstvo! Ó ty nový a krásný světe…’</p>
<p>“Rozdělování somy!” zvolal zvučný hlas. “Pěkně po pořádku, prosím. A pospěšte si!”</p>
<p>Dveře byly otevřeny, stůl a židle stály ve vestibulu. Hlas patřil čipernému mladému alfa-muži, který vstoupil a přinesl s sebou příruční pokladnu z černého plechu. Čekajícím davem blíženců proběhl šum uspokojení. Na divocha si už ani nevzpomněli. Jejich pozornost se teď soustředila na černou příruční pokladnu, kterou mladík položil na stůl a otevíral. Víko se zvedlo.</p>
<p>“Jé!” ozvalo se současně z úst sto šedesáti dvou lidiček, jako kdyby se dívaly na rachejtle.</p>
<p>Mladík nabral plnou hrst maličkých krabiček s pilulkami. “Prosím, postupujte!” řekl rázně. “Ale po jednom, žádné strkání!”</p>
<p>Po jednom a bez strkání postupovali blíženci kupředu. Nejdříve dva muži, pak jedna žena, potom další muž, pak tři ženy, potom…</p>
<p>Divoch tu stál a přihlížel. ‘Ó ty nový a krásný světe, o ty nový a krásný světe…’ Hudba slov v jeho mysli nabývala jiného ladění. Ta slova se mu vysmívala v jeho bídě a sklíčenosti, ohavně se na něj šklebila a cynicky se mu vysmívala. Ten ďábelský, zlomyslný smích jen zvětšoval nízkou špinavost a ošklivost noční můry, ošklivost a hnus. A náhle se ta slova stala polnicí volající do zbraně. “Ó ty nový a krásný světe!” Byla to výzva, byl to rozkaz.</p>
<p>“Nestrkejte se!” křičel vztekle pomocný pokladník. A sklapl víko pokladny. “Zastavím přidělování, dokud se nebudete slušně chovat.”</p>
<p>Delty reptaly, ještě chvilku se strkaly a pak se utišily. Hrozba pomohla. Být oloupen o somu - strašné pomyšlení!</p>
<p>“To už je lepší,” pravil mladík a znovu otevřel příruční pokladnu.</p>
<p>Linda byla otrokyně a Linda zemřela. Ostatní však by měli žít svobodně a svět by se měl stát zase krásným. Náprava, povinnost! Náhle bylo divochovi nad slunce jasné, co má dělat. Jako by se otevřely okenice, jako by záclona vylétla nahoru.</p>
<p>“Další,” řekl pomocný pokladník.</p>
<p>Další ženské stvoření v khaki postoupilo kupředu.</p>
<p>“Dost!” zvolal divoch silným a zvučným hlasem. “Stát!”</p>
<p>Protlačil se ke stolu. Zástup delt na něho v údivu zíral.</p>
<p>“Forde!” sotva vydechl pomocný pokladník. “To je divoch!” Celý se vyděsil.</p>
<p>“Vyslechněte mě, prosím vás,” křičel divoch vážným tónem. “Poslyšte, co vám řeknu…” Ještě nikdy nemluvil na veřejnosti a bylo mu velmi zatěžko vyjádřit, co chtěl říci. “Neberte to hnusné svinstvo. Je to jed, je to jed.”</p>
<p>“Poslyšte, pane Divochu,” pravil pomocný pokladník a smířlivě se usmíval. “Byl byste tak laskav a nechal mě…”</p>
<p>“Jed, který otravuje duši i tělo.”</p>
<p>“Ovšem, ovšem, ale nechtě mě dokončit rozdělování, ano? Buďte tak laskav.” S obezřelou něžností, jako by hladil zvíře, o němž se všeobecně ví, že je nebezpečné, poklepal divochovi na rameno. “Jen mě nechtě dále…”</p>
<p>“Nikdy,” křičel divoch.</p>
<p>“Ale podívejte se, člověče…”</p>
<p>“Zahoďte ten hnusný jed.”</p>
<p>Slovo ‘zahodit’ proniklo ochrannými vrstvami nechápavosti do vědomí delt. Z davu se ozvalo zlostné reptání.</p>
<p>“Přišel jsem, abych vám přinesl svobodu,” pravil divoch a obrátil se k blížencům. “Přicházím…”</p>
<p>Víc už pomocný pokladník neslyšel. Proklouzl z vestibulu a hledal jisté číslo v telefonním seznamu.</p>
<p>“Není ani ve svém bytě,” shrnul Bernard, “ani u mne, ani u tebe. Není ani v Afroditeu, ani v ústředně, ani na vysoké škole. Kde jen může být?”</p>
<p>Helmholtz pokrčil rameny. Přišli z práce a předpokládali, že divoch na ně čeká na tom nebo onom místě jejich obvyklých schůzek, ale nebylo po něm ani stopy. Bylo to mrzuté, protože měli v plánu zaletět si v Helmholtzově čtyřsedadlové sportovní helikoptéře do Biarritzu. Jestliže se brzo neobjeví, přijdou pozdě na večeři.</p>
<p>“Počkáme ještě pět minut,” pravil Helmholtz. “Když se do té doby neobjeví, tak…”</p>
<p>Přerušilo ho zvonění telefonu. Zvedl sluchátko. “Haló? U telefonu.” Dlouho poslouchal a pak zaklel. “U Fordova vozu! Hned jsem tam!”</p>
<p>“Kdo to byl?” ptal se Bernard.</p>
<p>“Jeden známý z nemocnice v Park Lane. Divoch je tam. Zdá se, že zešílel. Rozhodně je to naléhavé. Půjdeš se mnou?”</p>
<p>Běželi spolu ke zdvižím.</p>
<p>“Což se vám líbí být otroky?” volal divoch, když přišli do nemocnice. Byl v tváři celý zardělý a oči mu rozhořčením horečnatě svítily. “Chcete být stále nemluvňátka? Ano, nemluvňátka, vrnící a cintající,” dodal a v zoufalství nad zvířecí tupostí těch, které přišel zachránit, je zahrnul přívalem urážek. Ale jeho nadávky se odrážely od tlustého krunýře stupidity, dívali se na něj s prázdným výrazem tupého a chmurného záští v očích. “Ano, jako podělané děti,” křičel. Zármutek a lítost, soucit a povinnost, to vše teď bylo zapomenuto, strávila to hluboká a silná nenávist k těm zrůdným podlidem. “Nechcete být svobodní, nechcete být skutečnými lidmi? Víte vy vůbec, co to je svoboda a lidství?” Vztek mu dodával výmluvnosti, slova se mu snadno vybavovala a jen se hrnula. “Nechcete?” opakoval, ale nedostal žádnou odpověď. “Tak tedy dobře,” pokračoval vztekle. “Já vás naučím. Osvobodím vás, ať chcete nebo nechcete.” Otevřel prudce dokořán okno, které vedlo do vnitřního dvora nemocnice, a začal škatulky se sómovými tabletkami vyhazovat plnými hrstmi ven.</p>
<p>Při pohledu na tuto svévolnou svatokrádež dav v khaki na chvíli zmlkl a zkameněl údivem a hrůzou.</p>
<p>“Zbláznil se,” šeptal Bernard s očima široce rozevřenýma. “Zabijí ho. Oni ho…” Tu se z davu ozval hlasitý křik. Vlna se hrozivě pohnula a hrnula se k divochovi. “Ford mu pomoz!” pravil Bernard a odvrátil oči.</p>
<p>“Přičiň se, a Ford ti pomůže.” A se smíchem, přímo s jásavým smíchem razil si Helmholtz Watson cestu davem.</p>
<p>“Svobodní, svobodní!” řval divoch, jednou rukou házel somu na dvůr a druhou mlátil do nerozeznatelných tváří útočníků. “Svobodní!” A náhle stál Helmholtz vedle něho - “Ten dobrák Helmholtz!” - a dával také rány - “Být konečně lidmi!” - a také vyhazoval jed plnýma rukama z okna, “Ano, lidmi! lidmi!”, až už žádný jed nezbýval. Sebral příruční pokladnu a ukázal jim černou prázdnotu. “Jste svobodni!”</p>
<p>Delty zavyly a zaútočily s dvojnásobnou zuřivostí.</p>
<p>Bernard stál nerozhodně na okraji bitvy. “Je s nimi konec,” řekl si, a pobídnut náhlým impulsem, běžel jim na pomoc. Potom si to rozmyslil a zastavil se. Ale zastyděl se a opět popoběhl dopředu, znovu si to rozmyslil a v mukách ponižující nerozhodnosti se zastavil - pomyslil si, že když jim nepomůže, mohou přijít o život oni, a když jim pomůže, může přijít o život on - ale tu (Ford budiž pochválen!) vpadli dovnitř policisté s vypouklýma očima a prasečími rypáky plynových masek.</p>
<p>Bernard jim vyrazil naproti. Mával rukama - to už byl čin, něco dělal. Několikrát vykřikl “Pomoc!” a volal stále hlasitěji a hlasitěji, takže měl iluzi, že pomáhá. “Pomoc! Pomoc! POMOC!”</p>
<p>Policisté ho odstrčili a pustili se do práce. Tři muži s rozprašovači na zádech chrlili do vzduchu hustá mračna sómových výparů. Jiní dva pracovali s přenosným přijímačem syntetické hudby. Další čtyři, vyzbrojeni vodními pistolemi nabitými velmi účinnou omamnou látkou, se protlačovali davem a opakovanými dávkami metodicky sráželi nejzuřivější bojovníky.</p>
<p>“Rychle, rychle,” křičel Bernard. “Zabijí je, pospěšte si. Oni je… Au!” Jeden z policistů už měl dost jeho vřeštění a střelil po něm z vodní pistole. Bernard vteřinu nebo dvě nejistě vrávoral na nohou, které náhle jako by neměly ani kosti, ani šlachy, ani svaly, byly jako z rosolu a nakonec už ani ne z rosolu, jen z pouhé vody; pak se skácel bezvládně na podlahu.</p>
<p>Náhle z přijímače začal promlouvat Hlas. Hlas Rozumu, Hlas Shovívavosti. Ze zvukového pásku se odvíjel syntetický projev proti vzpourám číslo dvě (střední síly). Přímo z hlubin neexistujícího srdce pravil Hlas pateticky “Přátelé, přátelé!” tónem tak jemné výčitky, že i oči strážníků za plynovými maskami zvlhly za okamžik slzami. “Co to má znamenat? Proč nejste všichni šťastní a hodní jeden na druhého? Šťastní a hodní,” opakoval Hlas, “v míru a pokoji.” Hlas se chvěl, klesal v šepot a na okamžik odumřel. “Ó, jak si přeji, abyste byli šťastní,” začal znovu s vemlouvavou vážností. “Jak si přeji, abyste byli dobří a…”</p>
<p>Za dvě minuty Hlas a výpary somy vykonaly své. Delty se v slzách líbaly a vzájemně laskaly - půl tuctu blíženců najednou v objetí. Dokonce i Helmholtz a divoch měli na krajíčku. Ze skladu přinesli čerstvou zásobu krabiček s pilulkami somy. Rychle začalo nové rozdělování a za zvuku dojatého a pohnutého Hlasu, za zvuku barytonového loučení se blíženci začali rozcházet a srdceryvně plakali. “Žijte blaze, moji nejdražší přátelé, a Ford vás opatruj! Žijte blaze, moji nejdražší…”</p>
<p>Když odešel poslední z delt, policista vypnul proud. Andělský Hlas zmlkl.</p>
<p>“Půjdete klidně se mnou,” ptal se seržant, “nebo vás mám uspat?” a ukázal výhružně na svou vodní pistoli.</p>
<p>“Ale půjdeme klidně,” odpověděl divoch a otíral si kapesníkem tržné rány na rtu, poškrábaný krk a pokousanou levou ruku.</p>
<p>Helmholtz, který si stále držel kapesník na krvácejícím nose, souhlasně přikývl.</p>
<p>I Bernard se probral; už zase vládl nohama a snažil se využít okamžiku, aby se pokud možno nenápadně vytratil ke dveřím.</p>
<p>“Hej, vy tam,” zavolal seržant a policista v prasečí masce přispěchal a položil mladému muži ruku na rameno.</p>
<p>Bernard se otočil s výrazem rozhořčené nevinnosti. Zdrhnout? To by ho ani ve snu nenapadlo. “Já vážně nevím, co po mně chcete,” pravil seržantovi.</p>
<p>“Jste přece přítel zatčených, ne?”</p>
<p>“No…,” pravil Bernard váhavě. Ne, to opravdu nemohl popřít. “A proč ne?”</p>
<p>“Tak pojďte,” pravil seržant a vedl ho ke dveřím, kde už čekal policejní vůz.</p>
</section>
<section>
<p><strong>16</strong></p>
<p>Uvedli je do inspektorovy pracovny.</p>
<p>“Jeho Fordstvo přijde za okamžik.” Sloužící gama je ponechal o samotě.</p>
<p>Helmholtz se hlasitě zasmál.</p>
<p>“Vypadá to spíš jako posezení při šálku kávy než jako výslech,” a zabořil se do nejpohodlnější pneumatické lenošky. “Nic si z toho nedělej, Bernarde,” dodal, když se podíval na žalostně zelenou tvář svého přítele. Ale Bernard se nechtěl dát utěšit. Neodpověděl, ani se na Helmholtze nepodíval a posadil se do nejméně pohodlné židle v místnosti. Pečlivě si ji vybral v nejasné naději, že tím přece nějak odvrátí hněv vyšších mocností.</p>
<p>Divoch mezitím neklidně chodil po místnosti a díval se s povrchní zvědavostí na knihy v policích, na svitky mikrofilmů a zvukových pásků, uložené v očíslovaných přihrádkách. Na stole pod oknem ležel masivní svazek, vázaný v matně černé náhražce kůže, s vytlačeným velkým zlatým T. Zvedl jej a otevřel. ‘MŮJ ŽIVOT A DÍLO’. NAPSAL FORD PÁN. Knihu vydala Společnost pro šíření fordovské vědy v Detroitu. Bezmyšlenkovitě v ní listoval, tu si přečetl větu, tu zase odstavec, a když došel k závěru, že ho ta kniha nezajímá, otevřely se dveře a do místnosti čile vstoupil úřadující světový inspektor pro západní Evropu.</p>
<p>Mustafa Mond si se všemi potřásl rukou. Ale obrátil se jen na divocha. “Tak vy tedy nemáte moc rád civilizaci, pane Divochu,” pravil.</p>
<p>Divoch se na něj podíval. Usmyslil si, že bude lhát, zuřit nebo zachmuřeně mlčet, avšak inspektorova inteligentní tvář, z níž vyzařovala dobrá nálada, jej povzbudila, a tak se rozhodl, že řekne pravdu rovnou a bez obalu. “Ne”. A zakroutil hlavou.</p>
<p>Bernard sebou trhl a vypadal otřeseně. Co si inspektor pomyslí? Být označován za přítele člověka, který prohlásil, že nemá rád civilizaci - řekl to naprosto otevřeně a ze všech lidí právě inspektorovi - to bylo hrozné. “Ale Johne,” začal. Pohled, který na něj vrhl Mustafa Mond, ho odsoudil k žalostnému mlčení.</p>
<p>“Přirozeně,” připouštěl divoch, “jsou tu i některé velmi hezké věci. Například všechna ta hudba v prostoru…”</p>
<p>“Někdy na tisíc mi v sluch zní rokotavých nástrojů a někdy hlasy.”</p>
<p>Divochova tvář se rozjasnila radostí. “Vy jste to také četl?” ptal se. “Myslil jsem si, že tady v Anglii tu knihu skoro nikdo nezná.”</p>
<p>“Skoro nikdo. Já jsem jeden z mála. Víte, je totiž zakázána. Ale protože zákony tady dělám já, mohu je také porušit. Beztrestně, pane Marxi,” dodal a obrátil se k Bernardovi. “Což, jak se obávám, vy nemůžete.”</p>
<p>Bernard se propadl do ještě větší beznaděje.</p>
<p>“Ale proč je zakázána!” ptal se divoch. Byl celý vzrušen tím, že potkal člověka, který četl Shakespeara, a okamžitě zapomněl na všechno ostatní.</p>
<p>Inspektor pokrčil rameny. “Protože je to staré; to je hlavní důvod. Tady nám staré věci nejsou na nic.”</p>
<p>“I když jsou krásné?”</p>
<p>“Zejména když jsou krásné. Krása je přitažlivá a my nechceme, aby lidé byli přitahováni starými věcmi. Chceme, aby měli rádi věci nové.”</p>
<p>“Ale ty nové věci jsou tak hloupé a tak hrozné. Ty hry, kde jsou jen helikoptéry, které létají kolem dokola, a kde doslova cítíte polibky.” Ušklíbl se. “Kozli a opice!” Jen v Othellových slovech dokázal nalézt odpovídající výraz pro své pohrdání a svou nenávist.</p>
<p>“Rozhodně jsou to milá, krotká zvířátka,” zamumlal inspektor jen tak mimochodem.</p>
<p>“Proč jim místo toho nehrajete Othella?”</p>
<p>“Už jsem vám řekl, je to staré. Ostatně by to lidé ani nechápali.”</p>
<p>Ano, to byla pravda. Vzpomněl si, jak se Helmholtz smál Romeovi a Julii. “Tak tedy,” řekl po chvilce, “něco nového na způsob Othella, co by mohli pochopit.”</p>
<p>“To se právě všichni snažíme napsat,” přerušil Helmholtz své dlouhé mlčení.</p>
<p>“A to právě nikdy nenapíšete,” pravil inspektor. “Protože kdyby to bylo opravdu něco jako Othello, nikdo by tomu nerozuměl, i kdyby to bylo jakkoli nové. A kdyby to bylo nové, nemohlo by to být jako Othello.”</p>
<p>“Proč ne?”</p>
<p>“Ano, proč ne?” opakoval Helmholtz. I on zapomněl na nepříjemnou situaci. Jenom Bernard, celý zelený starostmi a obavami, si jí byl vědom; ostatní si ho nevšímali. “Proč ne?”</p>
<p>“Protože náš svět není již světem Othellovým. Nemůžete vyrábět vozy bez oceli - a nemůžete psát tragédie bez sociálních otřesů. Svět je teď stabilní. Lidé jsou šťastni. Dostanou, co chtějí, a chtějí jen to, co mohou dostat. Daří se jim dobře, jsou bezpečni; nikdy nejsou nemocní, nemají strach ze smrti; netrápí je matka ani otec; nemají ženy ani děti, nemají lásku, kterou by silně prožívali; jsou predestinováni tak, že se prakticky nemohou chovat jinak, než jak se chovat mají. A když se něco nedaří, je tu sóma. A vy si teď přijdete, pane Divochu, a vyhodíte somu z okna ve jménu svobody. Svobody!” Zasmál se. “Očekávat od delt, že budou vědět, co je svoboda! A teď dokonce chtít, aby rozuměli Othellovi! Chlapče, chlapče!”</p>
<p>Divoch chvilku mlčel. “Ale stejně,” trval na svém, “je Othello dobrý, lepší než ty pocitové filmy.”</p>
<p>“Ovšemže je,” souhlasil inspektor. “Avšak to je cena, kterou musíme platit za stabilitu. Musíme si vybrat mezi štěstím a tím, čemu se říkalo umění. My jsme obětovali umění. Místo něho máme pocitové filmy a vonící varhany.”</p>
<p>“Ale ty přece nic neznamenají.”</p>
<p>“Znamenají to, co jsou; znamenají množství příjemných pocitů pro obecenstvo.”</p>
<p>“Ale vždyť… vždyť je vytváří idiot.”</p>
<p>Inspektor se smál. “Nejste právě moc zdvořilý ke svému příteli Watsonovi. Jednomu z našich vynikajících emočních inženýrů…”</p>
<p>“Vždyť má pravdu,” pravil Helmholtz sklíčeně. “Protože to skutečně je idiotské. Psát, když není co říci…”</p>
<p>“Ale to právě vyžaduje obrovskou vynalézavost. Děláte vozy z minimálního množství oceli - umělecká díla prakticky z ničeho, jen z pouhých pocitů.”</p>
<p>Divoch potřásl hlavou. “Mně to všechno připadá hrozné.”</p>
<p>“Ovšem. Skutečné štěstí vypadá vždy dosti uboze, srovnáme-li je s tím, co překryje neštěstí. A stabilita zajisté zdaleka není tak okázalá jako nestabilita. Spokojenost nemá nic z půvabu statečného boje proti neštěstí, nic z malebnosti zápolení s pokušením nebo s osudovou zkázou k níž vede vášeň nebo pochybnost. Štěstí není nikdy vznešené.”</p>
<p>“Asi ne,” pravil divoch po chvilce mlčení. “Ale což musí být něco tak odporného, jako jsou blíženci?” Přejel si rukou přes oči, jako by se snažil vymazat ze své paměti obraz těch dlouhých řad trpaslíků u montážních stolů, toho stáda blíženců ve frontě u vchodu do stanice jednokolejky v Brentfordu, těch lidských larev kolem Lindina úmrtního lože, toho nesčíslněkrát zmnoženého obličeje útočníků, kteří se na něho sápali. Podíval se na svou ovázanou levou ruku a otřásl se. “Hrozné!”</p>
<p>“Ale užitečné! Vidím, že nemáte rád naše skupiny Bokanovského. Ale já vás ujišťuji, že je to základ, na němž spočívá vše ostatní. Je to gyroskop, který stabilizuje raketový letoun státu při jeho neúchylném kursu.” Hluboký hlas se chvěl vzrušením; gestikulující ruka opsala pohybem vesmír a prudký výpad rakety. Řečnické umění Mustafy Monda se skoro vyrovnalo normám syntetických projevů.</p>
<p>“Divil jsem se,” pravil divoch, “proč je vůbec děláte - vždyť přece můžete dostat z těch lahví cokoliv chcete. Proč tedy neděláte samé alfa-dvě-plus, když už jste se do toho dali?”</p>
<p>Mustafa Mond se usmál. “Protože si nechceme nechat podříznout krk,” odpověděl. “Věříme na štěstí a stabilitu. Společnost složená ze samých alf by nutně byla nestabilní a nešťastná. Představte si továrnu, kde pracují jen samé alfy, to znamená samá odlišná a vzájemně ničím nespojená individua s dobrými dědičnými vlastnostmi, která by byla uzpůsobena tak, aby byla schopna (v rámci možností) svobodně se rozhodovat a nést odpovědnost. Jen si to představte!” opakoval.</p>
<p>Divoch se snažil si to představit, ale celkem bez úspěchu.</p>
<p>“To je absurdní. Člověk, který byl dekantován jako alfa, který byl predestinován jako alfa, by zešílel, kdyby měl dělat práci poloidiota epsilona - zešílel by, něho by začal rozbíjet všechno kolem sebe na padrť. Alfy je možno zcela zesocializovat - avšak jen za podmínky, že se jim svěří práce alf. Jenom od epsilona se dá očekávat, že bude přinášet oběti - z toho prostého důvodu, že to pro něho žádné oběti nejsou; pro něho je to cesta nejmenšího odporu. Jeho predestinace položila koleje, po nichž se musí pohybovat. Nemůže jinak, je mu to předem určeno. I po dekantaci je stále ještě v láhvi - v neviditelné láhvi infantilních a embryonálních fixací. Každý z nás,” pokračoval inspektor zamyšleně, “vlastně svůj život prožívá v láhvi. Avšak jsme-li náhodou alfy, pak jsou naše láhve relativně obrovské. Těžce bychom nesli, kdybychom byli omezeni na užší prostor. Nemůžete nalít ušlechtilý surogát šampaňského vyšších kast do lahví nižších kast. Teoreticky je to jasné. Ale bylo to dokázáno i ve skutečné praxi. Výsledek kyperského pokusu je přesvědčující.”</p>
<p>“Co to bylo?” ptal se divoch.</p>
<p>“Mustafa Mond se usmál. “Můžete to označit jako pokus s přeléváním lahví. Začal roku 473 po F. Inspektoři nechali vystěhovat z ostrova Kypru všechny obyvatele, kteří tam tehdy žili, a znovu jej kolonizovali speciálně připravenou skupinou alf. Dostali veškeré zemědělské a průmyslové zařízení a byli ponecháni sami sobě. Výsledek přesně splnil všechny teoretické předpovědi. Půda nebyla náležitě obdělávána, ve všech továrnách vypukly stávky. Porušovaly se zákony, neplnily se příkazy. Všichni lidé, kteří byli přiděleni na určitou dobu k podřízeným pracím, neustále kuli pikle, aby se dostali nahoru, a ti nahoře se zase snažili za každou cenu zůstat tam, kde byli. Během šesti let tam měli prvotřídní občanskou válku. Když už jich devatenáct tisíc z dvaadvaceti bylo vybito, požádali ti, kteří to přežili, jednomyslně světové inspektory, aby se znovu ujali vlády nad ostrovem. Což se též stalo. A to byl také konec jediné společnosti alf, kterou svět kdy poznal.”</p>
<p>Divoch si hluboce povzdechl.</p>
<p>“Optimální populace,” pravil Mustafa Mond, “je modelována podle vzoru ledovce - osm devítin pod vodou, jedna devítina nad ní.”</p>
<p>“A ti, co jsou pod vodou, jsou šťastni?”</p>
<p>“Šťastnější než ti, co jsou nad ní. Šťastnější než například tito vaši přátelé,” a ukázal rukou.</p>
<p>“I přes to, že konají tak hroznou práci?”</p>
<p>“Hroznou? Jim se nezdá hrozná. Naopak, mají ji rádi. Je lehká, je dětsky prostá. Žádná námaha pro mozek, ani pro svaly. Sedm a půl hodiny mírné, ne vyčerpávající práce, a pak dávka somy a hry a neomezované páření a pocitová kina. Co si mohou ještě přát? Pravda,” dodal, “mohli by žádat kratší pracovní dobu. A my bychom jim ji mohli přirozeně povolit. Technicky by bylo zcela jednoduché zkrátit pracovní dobu u nižších kast na tři až čtyři hodiny denně. Ale byli by pak šťastnější? Ne, nebyli. Před více než sto padesáti lety se takový pokus udělal. Celé Irsko přešlo na čtyřhodinový pracovní den. A jaký byl výsledek? Neklid a prudký vzestup spotřeby somy. To bylo vše. Ty tři a půl hodiny delšího volna se staly zdrojem štěstí tak málo, že lidé byli nuceni si od nich brát dovolenou. Úřad pro vynálezy je nacpán návrhy na výrobní procesy, které by uspořily práci. Jsou jich tam tisíce.” Mustafa Mond udělal marnotratné gesto. “A proč je nerealizujeme? Kvůli dělníkům. Bylo by to prostě kruté navalit na ně břemeno nadměrného volna. A zrovna tak je to se zemědělstvím. Kdybychom chtěli, mohli bychom vyrobit synteticky každé sousto potravy. Ale my nechceme. Dáváme přednost tomu, aby se třetina obyvatelstva držela na venkově. V jejich vlastním zájmu - protože dostat potraviny z půdy trvá déle než dostat je z továrny. Kromě toho musíme myslit na stabilitu. Nepřejeme si žádnou změnu. To je další důvod, proč jsme tak opatrní, při aplikaci nových vynálezů. Každý objev čisté vědy je potenciálně zkázonosný. I s vědou se musí někdy zacházet jako s možným nepřítelem. Ano, i s vědou.”</p>
<p>S vědou? Divoch svraštil čelo. Znal to slovo. Avšak nemohl říci, co přesně znamená. Shakespeare a starci z puebla nikdy o vědě nemluvili a od Lindy se mu dostalo jen velmi mlhavých narážek; věda byla něco, co vedlo k tomu, že jste se vysmívali tancům při sklizni kukuřice, něco, co vás chránilo před vráskami a vypadáváním zubů. Zoufale se namáhal, aby pochopil inspektorova slova.</p>
<p>“Ano,” pravil Mustafa Mond, “to je další položka v účtu nákladů na stabilitu. Nejen umění je neslučitelné se štěstím, věda také. Věda je nebezpečná, musíme ji pěkně držet na řetěze a dát jí náhubek.”</p>
<p>“Cože?” zvolal udiveně Helmholtz. “Ale vždyť přece stále tvrdíme, že věda je všechno. To je fráze z hypnopedie.”</p>
<p>“Třikrát týdně mezi třináctým a sedmnáctým rokem,” dodal Bernard.</p>
<p>“A všechna ta propagace vědy na naší vysoké škole…”</p>
<p>“Ano, ale jaké vědy?” zeptal se sarkasticky Mustafa Mond. “Vy jste neměl žádné vědecké školení, a tak to nemůžete posoudit. Já jsem byl svého času docela dobrý fyzik. Dokonce příliš dobrý - dost dobrý, abych si uvědomil, že celá naše věda není nic jiného než kuchařská kniha, o jejíž ortodoxní teorii vaření není nikomu dovoleno pochybovat, a seznam receptů, ke kterým se smí něco přidat jen se zvláštním svolením vrchního kuchaře. Tím vrchním kuchařem jsem teď já. Ale kdysi jsem byl zvědavým mladým kuchtíkem. Začal jsem vařit tak trochu po svém. Bylo to neortodoxní vaření, nedovolené vaření. Vlastně kousíček opravdové vědy.” Zmlkl.</p>
<p>“A co se stalo?” ptal se Helmholtz Watson.</p>
<p>Inspektor si vzdychl. “Přibližně totéž, co se stane vám, mládenci. Jen tak tak, že mě neposlali na nějaký ostrov.”</p>
<p>Ta slova zelektrizovala Bernarda k překotnému a nevhodnému projevu, “Já, a na ostrov!” Vyskočil, přeběhl místnost, postavil se před inspektora a zuřivě gestikuloval. “Mne nemůžete poslat. Já jsem nic neudělal. To tamti dva. Přísahám, že to byli tamti dva.” A ukázal obviňujícím gestem na Helmholtze a divocha. “Prosím vás, neposílejte mě na Island. Slibuji, že budu dělat jen to, co mám dělat. Dejte mi ještě jednou příležitost. Prosím vás, dejte mi ještě jednou příležitost.” Začaly mu téci slzy. “Oni jsou tím vinni, říkám vám,” vzlykal. “A ne na Island. Prosím vás, vaše Fordstvo, prosím vás…” A v křeči sebeponížení se vrhl před inspektora na kolena. Mustafa Mond se ho snažil zvednout. Ale Bernard se stále plazil po zemi a z úst se mu nepřetržitě řinul proud slov. Nakonec musil inspektor zazvonit na svého čtvrtého sekretáře.</p>
<p>“Zavolejte tři muže,” nařídil, “a odveďte pana Marxe do některé z ložnic. Dejte mu pořádně nadýchat sómových par, pak ho uložte do postele a nechte ho tam.”</p>
<p>Čtvrtý sekretář odešel a vrátil se se třemi blíženeckými sluhy v zelených uniformách. Bernarda, který stále ještě křičel a vzlykal, vynesli ven.</p>
<p>“Vyvádí, jako by mu podřezávali krk,” řekl inspektor, když se zavřely dveře. “Kdyby měl jen špetku rozumu, pochopil by, že jeho trest je ve skutečnosti odměnou. Bude poslán na nějaký ostrov. To znamená, že bude poslán na místo, kde se setká s řadou nejzajímavějších mužů a žen, které je možno na světě nalézt. Vesměs s lidmi, kteří se z toho či onoho důvodu stali příliš osobitými jednotlivci, než aby je bylo možno zapojit do života naší komunity. Vesměs s lidmi, kteří nejsou spokojeni s ortodoxií, kteří mají nezávislé, vlastní názory. Jedním slovem, každý je tam ‘někdo’. Skoro vám závidím, pane Watsone.”</p>
<p>Helmholtz se zasmál.</p>
<p>“Tak proč nejste sám na nějakém ostrově?”</p>
<p>“Protože jsem nakonec dal přednost tomuhle,” odpověděl inspektor. “Bylo mi dáno na vybranou: buď vyhnanství na ostrov, kde bych se mohl věnovat své čisté vědě, nebo místo v Inspektorské radě s vyhlídkou, že v přiměřené době povýším na skutečného inspektora. Vybral jsem si tohle, a vědu jsem pustil k vodě.” Po chvilce mlčení dodal: “Někdy se mi po vědě stýská. Štěstí je tvrdý pán - zejména štěstí jiných lidí. Mnohem tvrdší pán, když člověk není predestinován k tomu, aby je přejímal nekriticky, mnohem tvrdší pán než sama pravda.” Povzdechl, znovu se odmlčel a pak pokračoval živějším tónem. “Nu, povinnost je povinnost. Člověk nesmí brát ohled na své vlastní záliby. Bojuji za pravdu, miluji vědu. Ale pravda je stálá hrozba, věda je veřejné nebezpečí. Je právě tak nebezpečná, jako byla kdysi blahodárná. Dala nám nejstabilnější rovnováhu v dějinách. Ve srovnání s námi byla Čína beznadějně nejistá; dokonce ani primitivní matriarcháty nebyly pevnější, než jsme my. Díky vědě, znovu to zdůrazňuji. Avšak nemůžeme vědě dovolit, aby zničila své vlastní dobré dílo. Proto tak pečlivě vymezujeme rozsah jejích výzkumů - proto jsem byl málem poslán na ostrov. Dovolujeme vědě, aby se zabývala jen bezprostředními, aktuálními problémy. Od všech ostatních výzkumů trvale odrazujeme. Je zajímavé,” pokračoval po krátké přestávce, “přečíst si, co lidé za časů Forda Pána psávali o vědeckém pokroku. Jak se zdá, představovali si, že je možno vědu nechat, aby se rozvíjela do nekonečna, bez ohledu na cokoliv jiného. Poznání bylo nejvyšším statkem, pravda svrchovanou hodnotou; vše ostatní bylo druhotné a podřízené. Ovšem, už tenkrát se myšlenky začaly měnit. Ford Pán sám velmi přispěl k tomu, že se důraz přesunul z pravdy a krásy na pohodlí a štěstí. Takový přesun si vyžádala hromadná výroba. Všeobecné štěstí udržuje kola v neustálém chodu, což pravda a krása nedokáže. A přirozeně, kdykoli se masy chápaly politické moci, šlo vždy spíše o štěstí než o pravdu a krásu. Přece však se stále ještě povoloval neomezený vědecký výzkum. Lidé stále ještě mluvili o pravdě a kráse jako o svrchovaném dobru. Až do Devítileté války. Ta je přiměla k tomu, že spustili jinou písničku. Nač vám je pravda a krása nebo vědění, když všude kolem vás vybuchují bomby, které rozsévají slezinnou sněť? Teprve tenkrát - po Devítileté válce - byla věda poprvé postavena pod kontrolu. Lidé byli v té době ochotni připustit i kontrolu svých choutek. Vše pro klidný život. A od té doby řídíme všechno. To ovšem není moc dobré pro pravdu. Ale je to velmi dobré pro štěstí. Nic není zadarmo. Za štěstí se musí platit. Vy za to platíte, pane Watsone - platíte, protože jste se náhodou příliš zajímal o krásu. Já jsem se moc zajímal o pravdu. Také já jsem za to zaplatil.”</p>
<p>“Ale vy jste nešel na žádný ostrov,” pravil divoch a přerušil dlouhé ticho.</p>
<p>Inspektor se usmál. “Právě tím jsem zaplatil. Tím, že jsem si vybral sloužit štěstí. Štěstí jiných lidí - nikoliv svému vlastnímu. Je dobré,” dodal po chvilce, “že je na světě tolik ostrovů. Nevím, co bychom si bez nich počali. Asi bychom vás všechny musili strčit do komory pro bezbolestné zabíjení. Mimochodem, pane Watsone, máte rád tropické podnebí? Dejme tomu Markézy nebo Samojské ostrovy? Nebo snad trochu čerstvější povětří?”</p>
<p>Helmholtz vstal z pneumatického křesla. “Chtěl bych docela mizerné podnebí,” odpověděl. “Myslím si, že ve špatném podnebí se píše lépe. Když je tam třeba pořád vítr a bouře…”</p>
<p>Inspektor souhlasně přikývl. “Vaše povaha se mi líbí, pane Watsone. Dokonce velmi se mi líbí. Právě tolik, nakolik ji oficiálně neschvaluji.” A usmál se. “Co takhle Falklandské ostrovy?”</p>
<p>“Ano, myslím si, že to by bylo ono,” odpověděl Helmholtz. “A nyní, když dovolíte, půjdu se podívat po tom chudáku Bernardovi.”</p>
</section>
<section>
<p><strong>17</strong></p>
<p>“Umění, věda - zdá se, že jste zaplatil hodně vysokou cenu za své štěstí,” pravil divoch, když zůstali sami. “Nebo to bylo ještě něco?”</p>
<p>“Nu, přirozeně i náboženství,” odpověděl inspektor. “Před Devítiletou válkou existovalo něco, čemu se říkávalo Bůh. Ale já jsem zapomněl, vždyť vy patrně o Bohu všechno znáte.”</p>
<p>“Nu ano…” Divoch zaváhal. Rád by byl vyprávěl něco o samotě, o noci, o mese v bledém měsíčním svitu, o propasti, o ponoření do temnoty stínů, o smrti. Byl by rád mluvil, ale nedostávalo se mu slov. Nenalézal je ani v Shakespearovi.</p>
<p>Inspektor přešel na druhou stranu místnosti a odemykal teď velký trezor, zapuštěný do zdi mezi regály knih. Těžké dveře se otevřely. Přehraboval něco uvnitř a přitom vykládal: “To je téma, které mě vždy velmi zajímalo.” Potom vytáhl tlustý černý svazek. “Tohle, například, jste jistě nikdy nečetl?”</p>
<p>Divoch vzal svazek. “Biblí svatá, obsahující Starý a Nový zákon” četl nahlas z titulního listu.</p>
<p>“Ani tohle.” Byla to malá knížka s utrženými deskami.</p>
<p>“O následování Krista”</p>
<p>“Ani tohle.” A podal mu další svazek.</p>
<p>“O druzích náboženské zkušenosti. Napsal William James.”</p>
<p>“Mám toho tady ještě haldy,” pokračoval Mustafa Mond a znovu si sedl. “Celou sbírku těch starých pornografií. Boha v trezoru a Forda v regálech.” Ukázal se smíchem na svou veřejně přiznávanou knihovnu - na regály knih, na police plné mikrofilmů a svitků se zvukovými záznamy.</p>
<p>“Ale když víte o Bohu, proč jim o něm nepovíte?” ptal se divoch rozhořčeně. “Proč jim ty knihy o Bohu nedáte?”</p>
<p>“Ze stejného důvodu, proč jim nedáváme Othella. Jsou staré. Jsou o Bohu, jaký byl před stovkami let. Nikoliv o dnešním Bohu.”</p>
<p>“Ale Bůh se nemění.”</p>
<p>“Zato lidé se mění.”</p>
<p>“A jaký je v tom rozdíl?”</p>
<p>“Obrovský,” řekl Mustafa Mond. Znovu vstal a šel k trezoru. “Žil kdysi člověk, který se jmenoval kardinál Newman,” pravil. “Kardinál,” zvolal na vysvětlenou, “to bylo něco jako arcipěvec Komunity.”</p>
<p>“Já, Pandulf, krásného Milána kardinál. Četl jsem o tom v Shakespearovi.”</p>
<p>“Aha, ano. Jak jsem tedy řekl, žil kdysi jistý kardinál Newman. Aha, tady je ta kniha.” A vytáhl ji. “A když už jsem u toho, vezmu hned také tuhle. Napsal ji člověk, který se jmenoval Maine de Biran. To byl filosof, jestli víte, co to je.”</p>
<p>“Člověk, jenž sní o tom, co je mezi nebem a zemí.”</p>
<p>“Správně. Přečtu vám později jednu z těch věcí, o nichž se mu kdysi zdálo. Zatím si poslechněte, co říká ten starodávný arcipěvec Komunity.” Otevřel knihu na místě označeném proužkem papíru a začal číst: “Patříme sobě právě tak málo, jak málo nám patří náš majetek. Nestvořili jsme sami sebe a nemůžeme být svrchovanými sami nad sebou. Nejsme svými vlastními pány. Patříme Bohu. Není naše štěstí v tom, že vidíme věci takto? Je snad štěstí nebo útěcha v předpokladu, že patříme sami sobě? Tak snad mohou uvažovat lidé mladí a úspěšní. Ti snad se mohou domnívat, že je to něco velikého, dělat všechno, jak si myslí, podle sebe, nezáviset na nikom, nemuset myslit na nic, co nemají před očima, být zbaveni obtížného neustálého uznávání někoho jiného, neustálého modlení, neustálého přizpůsobování své činnosti vůli někoho jiného. Ale jak plyne čas, i oni zjistí, stejně jako všichni lidé, že nezávislost nebyla vytvořena pro člověka, že je to nepřirozený stav, který na chvilku postačí, ale nedovede nás bezpečně až k samému konci…” Mustafa Mond se na chvilku odmlčel, odložil první knihu, vzal do rukou druhou a listoval v ní. “Vezměte například toto,” pravil a opět začal číst hlubokým hlasem. “Člověk stárne, zakouší ve svém vlastním nitru onen hluboký pocit slabosti, zemdlenosti, poklesnutí mysli, který provází postupující stárnutí. A když má tyto pocity, domnívá se, že je prostě nemocen, ukolébává své obavy vírou, že jeho žalostné postavení je způsobeno nějakou zvláštní příčinou, doufá, že se z toho vyléčí jako z nějaké nemoci. Jak marné představy! Jeho choroba je stáří. A jaká hrozná nemoc to je! Říká se, že strach před smrtí a z toho, co přijde po ní, přivádí lidi k náboženství, když jejich věk pokročí. Ale má vlastní zkušenost mě přesvědčila, že náboženský cit má zcela nezávisle na takovýchto hrůzách nebo děsivých představách tendenci se rozvíjet tím více, čím více stárneme; rozvíjí se proto, že tím, jak se uklidňují naše vášně, jak se naše fantazie a naše smysly méně vzrušují a méně se nechají vzrušovat, je i náš rozum méně rušen ve své práci, méně zatemňován obrazy, tužbami a rozptylováním, které jej dříve pohlcovaly. A potom se jako z mraku vynoří Bůh. Naše duše cítí, vidí, obrací se ke zdroji všeho světla. Obrací se k němu přirozeně a nevyhnutelně, neboť nyní se nám začalo ztrácet vše to, co dávalo smyslovému světu jeho život a půvab, nyní, kdy jevová existence již není podpírána vnitřními nebo vnějšími dojmy, cítíme potřebu opřít se o něco, co trvá, co nás nikdy nezradí - o skutečnost, o absolutní, věčnou pravdu. Ano, nevyhnutelně se obracíme k Bohu, neboť náboženský cit je svou povahou tak čistý, tak nádherný pro duši, která jej zakouší, že nám vynahrazuje všechny ztráty.” Mustafa Mond zavřel knihu a opřel se o křeslo. “Jedna z mnohých věcí na nebi a na zemi, o nichž tito filosofové nesnili, je toto,” (mávl kolem rukou), “my, moderní svět. ‘Na Bohu můžete být nezávislý, jen pokud máte mládí a úspěch; nezávislost vás nedovede až k samému konci’. Nu, my teď máme mládí a úspěch až do samého konce. Co z toho plyne? Zřejmě to, že můžeme být nezávislí na Bohu. ‘Náboženský cit nám vynahradí všechny naše ztráty’. Ale tady nejsou žádné ztráty, které by bylo třeba nahrazovat; náboženský cit je proto zbytečný. A proč bychom se měli honit za nějakou náhražkou našich mladistvých tužeb, když mladistvé tužby v nás nikdy neochabnou? Proč hledat náhražku za potěšení, když nám přece ty pošetilosti vydrží až do konce života? K čemu potřebujeme klidné spočinutí, když naše mysli a těla se neustále radují z činnosti? A k čemu je nám útěcha, když máme somu? A nač by tu mělo být něco neochvějného, když je tu náš společenský řád?”</p>
<p>“Vy tedy myslíte, že žádný Bůh není?”</p>
<p>“S největší pravděpodobností je.”</p>
<p>“Proč tedy…”</p>
<p>Mustafa Mond ho zarazil. “Ale on se projevuje různým lidem různě. V dobách předmoderních se projevoval jako bytost, která je popsána v těchto knihách. Nyní…”</p>
<p>“Jak se projevuje nyní?” ptal se divoch.</p>
<p>“Nu, svou nepřítomností. Jako kdyby vůbec nebyl.”</p>
<p>“To je vaše vina.”</p>
<p>“Řeknete vina civilizace. Bůh není slučitelný se stroji, s lékařskou vědou a všeobecným štěstím. Musíte si vybrat. Naše civilizace si vybrala stroje, lékařství a štěstí. Proto musím zavírat tyhle knihy do trezoru. Je to pornografie. Lidé by se zhrozili, kdyby…”</p>
<p>Divoch ho přerušil. “Ale což není přirozené cítit, že je Bůh?”</p>
<p>“Zrovna tak byste se mohl ptát, zda je přirozené zapínat kalhoty na zip,” pravil inspektor sarkasticky. “Vy mi připomínáte jiného z těch starých, jmenoval se Bradley. Ten definoval filosofii jako hledání špatného důvodu pro to, čemu člověk instinktivně věří. Jako by člověk na něco věřil instinktem! Člověk věří určitým věcem, protože byl predestinován, aby v ně věřil. Hledání špatných důvodů pro to, čemu člověk věří z jiných špatných důvodů - to je filosofie. Lidé věřili v Boha, protože byli predestinováni, aby věřili v Boha.”</p>
<p>“Ale přece jen,” trval na svém divoch,, je přirozené věřit v Boha, když jste sám - úplně sám, v noci, a přemýšlíte o smrti…”</p>
<p>“Ale lidé teď nikdy nejsou sami,” pravil Mustafa Mond. “Učíme je nenávidět samotu. Uspořádali jsme jim život tak, že samota je pro ně téměř nemožná.”</p>
<p>Divoch sklíčeně přikývl. V Malpaisu trpěl tím, že ho vyloučili ze společného života vesnice, v civilizovaném Londýně trpí tím, že nikdy nemůže uniknout tomuto společnému životu, nikdy nemůže být v klidu sám.</p>
<p>“Vzpomínáte si na místo z Krále Leara?” pravil konečně divoch. “‘Soud bohů spravedliv a z chtíčů našich si tvoří k naší trýzni nástroje. To tmavé, hříšné místo, kde tě zplodil, jej o zrak přivedlo’, a Edmund odpovídá - vzpomínáte si, je raněn, umírá - ‘Máš pravdu -tak; svůj celý okruh kolo doběhlo, a tady jsem.’ Jak to tedy všechno je? Což neexistuje Bůh, který vládne, trestá, odměňuje?”</p>
<p>“No, a existuje?” ptal se zase inspektor. “Můžete se oddávat všem možným příjemným neřestem s neplodnou ženou a nejste v nebezpečí, že syn vaší milenky vám vyškrábe oči. ‘Svůj celý okruh kolo doběhlo, a tady jsem.’ Ale kde by byl Edmund dnes? Seděl by v pneumatickém křesle, ruku by měl ovinutou kolem pasu nějaké dívky, cucal by hormonovou žvýkačku a díval by se na pocitový film. Bohové jsou spravedliví. Nelze o tom pochybovat. Avšak jejich zákoník je nakonec diktován lidmi, kteří organizují společnost. Člověk dělá prozřetelnosti nápovědu.”</p>
<p>“Jste si tím jist?” ptal se divoch. “Jste si tak zcela jist, že Edmund není ve svém pneumatickém křesle právě tak těžce potrestán jako Edmund, který vykrvácel z tolika ran? Bohové jsou spravedliví. Nepoužili jeho příjemných neřestí jako nástroje, jak ho ponížit?”</p>
<p>“Ponížit ho, ale z jaké úrovně? Je to šťastný občan, pilně pracuje, náležitě spotřebovává zboží a v tom směruje dokonalý. Ovšem, když si zvolíte jinou normu, než je ta naše, potom snad můžete říci, že je ponížen. Ale musíte zůstat u jedné skupiny postulátů. Nemůžete hrát elektromagnetický golf podle pravidel odstředivého míče.”</p>
<p>“Však ctnosti nedlí v pouhém záměru,” řekl divoch. “Své mají hodnoty i vznešenost, ať jsou už vlastní jim, či jejich původci.”</p>
<p>“Ale jděte,” odporoval Mustafa Mond, “nezacházíte už trochu daleko?”</p>
<p>“Kdybyste si nezakazovali myslet na Boha, nepřipustili byste to ponížení, které jmenujete příjemnými neřestmi. Měli byste proč snášet vše trpělivě, měli byste proč dělat vše odvážně. Viděl jsem to u Indiánů.”</p>
<p>“Nepochybuji o tom,” pravil Mustafa Mond. “Ale my nejsme Indiáni. Pro civilizovaného člověka není naprosto třeba, aby snášel cokoliv, co je skutečně nepříjemné. A pokud jde o odvážné činy - chraň Ford, aby člověka něco takového napadlo! To by zvrátilo celý společenský řád, kdyby lidé začali jednat po svém.”</p>
<p>“A co sebezapření? Máte-li Boha, máte důvod pro sebezapření.”</p>
<p>“Ale průmyslová civilizace je možná jen tak, že tu není třeba žádného sebezapírání. Vyhovět lidským nepravostem až po ty nejzazší hranice, které ukládá hygiena a ekonomie. Jinak se kola přestanou točit.”</p>
<p>“Měli byste důvod k cudnosti!” pravil divoch a trochu se začervenal, když vyslovil tato slova.</p>
<p>“Avšak cudnost znamená vášeň, cudnost znamená neurastenii. A vášeň a neurastenie znamenají nestabilitu a nestabilita znamená konec civilizace. Nemůžete mít trvalou civilizaci bez množství příjemných neřestí.”</p>
<p>“Avšak Bůh je důvod všeho ušlechtilého, vznešeného a hrdinného. Když má člověk Boha…”</p>
<p>“Můj milý mladý příteli,” pravil Mustafa Mond, “civilizace absolutně nepotřebuje vznešenost nebo hrdinství. Jsou to příznaky politické neschopnosti. V náležitě organizované společnosti, jako je naše, nemá nikdo příležitost být vznešený nebo hrdinný. Taková příležitost může vzniknout jen za zcela nestabilních podmínek. Tam, kde jsou války, kde dochází ke konfliktům věrnosti, kde je třeba přemáhat pokušení, kde se musí vybojovat nebo ochránit láska - tam ovšem vznešenost a hrdinství mají svůj smysl. Avšak dnes už nejsou války. Vynakládáme maximální úsilí, aby se předešlo příliš velké lásce mezi dvěma lidmi. Není tu nic takového jako konflikty svědomí. Jste predestinován tak, abyste nemohl dělat nic jiného, než co dělat máte. A to, co máte dělat, je vcelku tak příjemné a přirozeným pudům se ponechává tolik volného prostoru, že tu skutečně není žádných pokušení, která by bylo třeba přemáhat. A když už by se někdy přihodilo náhodou něco nepříjemného, pak je tu vždy sóma, aby vás poslala na dovolenou od skutečnosti. Vždycky je tu sóma, aby utišila vaši zlost, aby vás smířila s nepřáteli, aby vás obdařila trpělivostí a shovívavostí. V minulosti se toho mohlo dosáhnout jen s vynaložením velikého úsilí a po letech tvrdé mravní výchovy. Teď spolknete dvě nebo tři pulgramové tabletky, a je to. Dnes může být každý ctnostný. Můžete nosit přinejmenším polovinu své mravnosti při sobě v lahvičce. Křesťanství bez slz - to je sóma.”</p>
<p>“Ale slzy jsou nutné. Nevzpomínáte si, co říká Othello? ‘Po každé bouři tak milá utiš kdyby nastala, ať vítr burácí, až vzbudí smrt.’ Jeden starý Indián nám občas vyprávěl o dívce z Matsaki. Mladíci, kteří se ucházeli o její ruku, musili okopávat celé dopoledne její zahradu. Zdálo se to snadné; ale byly tam čarovné mouchy a moskyti. Většina mladíků prostě nemohla vydržet jejich kousání a bodáni. Ale jeden nakonec vydržel a tu dívku dostal.”</p>
<p>“Moc hezké! Ale v civilizovaných zemích,” pravil inspektor, “můžete mít dívky, aniž byste pro ně musil překopávat zahradu. A také nejsou žádné mouchy nebo moskyti, aby vás bodali. Zbavili jsme se jich již před staletími.”</p>
<p>Divoch svraštil čelo a přikývl. “Zbavili jste se jich. Ano, to jste celí vy. Zbavit se všeho, co je nepříjemné, místo abyste se učili to snášet. ‘Víc důstojnosti ducha, trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou…’ Vy neděláte ani jedno, ani druhé. Nic nesnášíte, ničemu neodporujete. Prostě zrušíte praky a šípy. Tak je to snadnější.”</p>
<p>Náhle zmlkl a vzpomněl si na svou matku. V onom pokoji ve třicátém sedmém poschodí plula Linda na vlnách zpívajících světel a parfémovaných něžností - až odplula pryč, z prostoru, z času, z vězení svých vzpomínek, svých zvyků, svého zestárlého a odulého těla. A Tomakin, bývalý ředitel líhní a predestinace, Tomakin je stále ještě na dovolené - na dovolené od ponížení a bolesti, ve světě, kde nemůže slyšet ta slova a ten posměšný smích, kde nemůže vidět tu ošklivou tvář, cítit ty vlhké a uvadlé paže kolem své šíje, v krásném světě…</p>
<p>“Víte, vy byste potřebovali,” pokračoval divoch, “něco se slzami. Pro změnu. Tady u vás nic není tak drahé.”</p>
<p>(“Dvanáct a půl miliónu dolarů,” namítl Henry Foster, když s ním divoch takhle mluvil. “Dvanáct a půl miliónu dolarů stála nová ústředna pro predestinaci. Ani o cent méně.”)</p>
<p>“‘Vystavit, co je smrtelné a chabé, všemu co sudba, smrt či nebezpečí zmohou, byť pro jediné pírko.’ Není na tom něco?” ptal se a podíval se na Mustafu Monda. “I když nebudeme na Boha vůbec myslit - ačkoliv Bůh by byl přirozeným důvodem. Což není něco na tom, když se žije nebezpečně?”</p>
<p>“Dokonce velmi mnoho,” odpověděl inspektor. “Čas od času musí muži i ženy podstoupit stimulaci svých nadledvin.”</p>
<p>“Co?” zeptal se nechápavě divoch.</p>
<p>“Je to jeden z předpokladů dokonalého zdraví. Proto jsme zavedli povinnou léčbu N.P.V.”</p>
<p>“N.P.V.?”</p>
<p>“Náhražka prudké vášně. Pravidelně každý měsíc. Celý organismus se proplaví adrenalinem. Je to dokonalý fyziologický ekvivalent strachu a zběsilosti. Všechny tonické účinky, jako když se vraždí Desdemona nebo když je vražděna Othellem - bez jakéhokoliv nepohodlí.”</p>
<p>“Ale já mám nepohodlí rád.”</p>
<p>“My ne,” pravil inspektor. “My máme raději pohodlné věci.”</p>
<p>“Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích.”</p>
<p>“Zkrátka,” pravil Mustafa Mond, “požadujete právo být nešťastný.”</p>
<p>“Tak tedy ano,” pravil divoch vzdorně, “požaduji právo být nešťastný.”</p>
<p>“Nemluvě již o právu na stáří, ošklivost a impotenci; o právu na syfilis a rakovinu; o právu na hlad; o právu na vši; o právu na život v ustavičných obavách před zítřkem; o právu dostat tyfus; o právu být mučen nevýslovnými bolestmi všeho druhu.”</p>
<p>Dlouho bylo ticho.</p>
<p>“Všechna tato práva požaduji,” pravil konečně divoch.</p>
<p>Mustafa Mond pokrčil rameny. “Ať vám slouží,” pravil.</p>
</section>
<section>
<p><strong>18</strong></p>
<p>Dveře byly pootevřeny. Vstoupili.</p>
<p>“Johne!”</p>
<p>Z koupelny bylo slyšet nepříjemný charakteristický zvuk.</p>
<p>“Stalo se něco?” volal Helmholtz.</p>
<p>Žádná odpověď. Nepříjemný zvuk se opakoval, jednou, dvakrát, potom nastalo ticho. Pak se ozvalo cvaknutí, dveře koupelny se otevřely a objevil si divoch, velmi bledý.</p>
<p>“Ale Johne,” zvolal starostlivě Helmholtz, “ty vypadáš hrozně špatně.”</p>
<p>“Nesnědl jsi něco, co ti nesvědčí?” tázal se Bernard.</p>
<p>Divoch přikývl. “Najedl jsem se civilizace.”</p>
<p>“Co?”</p>
<p>“Otrávila mě, poskvrnila mě. A pak,” dodal tišším hlasem, “najedl jsem se své vlastní špatnosti.”</p>
<p>“Ano, ale co vlastně… Totiž, pravější… “</p>
<p>“Nyní jsem se očistil,” pravil divoch. “Vypil jsem trochu hořčice s teplou vodou.”</p>
<p>Oba se na něj udiveně podívali. “Chceš tím říci, že jsi to udělal schválně?” ptal se Bernard.</p>
<p>“Tak se očišťují Indiáni.” Usedl, povzdychl si a přejel si rukou čelo. “Chvilku si odpočinu,” pravil. “Jsem dost unaven.”</p>
<p>“To se nedivím,” pravil Helmholtz. A po chvilce mlčení pokračoval jiným tónem: “Přišli jsme se rozloučit. Odjíždíme zítra ráno.”</p>
<p>“Ano odjíždíme zítra,” pravil Bernard a divoch na jeho tváři objevil nový výraz odhodlané rezignace. “A při té příležitosti,” pokračoval, naklonil se ve své židli kupředu a položil ruku na divochovo koleno, “bych se ti chtěl, Johne, omluvit za to, jak jsem se včera choval.” Začervenal se. “Stydím se,” pokračoval a hlas mu zadrhával, “opravdu se… “</p>
<p>Divoch ho přerušil, vzal ho za ruku a srdečně mu ji stiskl.</p>
<p>“Helmholtz byl ke mně báječný,” pokračoval Bernard po krátké přestávce. “Nebýt jeho, byl bych… “</p>
<p>“Ale nech toho,” namítal Helmholtz.</p>
<p>Nastalo ticho. Přes svůj zármutek, nebo spíše právě proto, neboť jejich smutek jen svědčil o jejich přátelství, byli ti tři mladí muži šťastni.</p>
<p>“Dnes ráno jsem navštívil inspektora,” pravil nakonec divoch.</p>
<p>“Proč?”</p>
<p>“Abych se ho zeptal, mohu-li jít na ostrovy s vámi.”</p>
<p>“A co říkal?” otázal se Helmholtz dychtivě.</p>
<p>Divoch potřásl hlavou. “Nechce mě pustit.”</p>
<p>“Proč ne?”</p>
<p>“Říkal, že chce pokračovat v experimentu. Ale ať jsem zatracen,” dodal divoch s náhlou zuřivostí, “ať jsem zatracen, jestli jim dovolím, aby se mnou ještě dělali nějaké pokusy! Ani kvůli všem inspektorům na celém světě. Odjedu zítra také.”</p>
<p>“Ale kam?” ptali se oba jedním dechem.</p>
<p>Divoch pokrčil rameny. “Kamkoliv. Mně je to jedno. Jen když budu moci být sám.”</p>
<p>Letecká linka vedla z Guildfordu nad údolím řeky Wey na Godalming, potom pokračovala přes Milford a Witley na Haslemere a přes Petersfíeld na Portsmouth. Protilinka šla zhruba souběžně přes Worplesden, Tongham, Puttenham, Elstead a Grayshott. Mezi Hog’s Back a Hindheadem byla místa, kde obě linky nebyly od sebe vzdáleny více než šest kilometrů. Tato vzdálenost byla příliš malá pro neopatrné letce, zvláště v noci nebo když o půl gramu přebrali. Docházelo k nehodám. K velmi vážným nehodám. Proto bylo rozhodnuto přeložit protilinku o pár kilometrů na západ. Mezi Grayshottem a Tonghamein vyznačovaly čtyři opuštěné letecké majáky někdejší linku Portsmouth - Londýn. Nebe nad nimi bylo němé a opuštěné. Helikoptéry teď bez přestání bzučely a hučely nad Selbornem, Bordenem a Farnhamem.</p>
<p>Divoch si zvolil za svou poustevnu starý maják, který stál na hřbetu pahorku mezi Puttenhamem a Elsteadem.</p>
<p>Budova byla ze železobetonu a ve výborném stavu, skoro až příliš pohodlná, jak divoch zjistil, když poprvé to místo prozkoumával, vybavená přepychem až příliš civilizačním. Uklidnil své svědomí tím, že si umínil tím přísnější sebekázeň a očišťování ještě úplnější a důkladnější. První noc strávil ve své poustevně úmyslně beze spánku. Celé hodiny klečel a modlil se, brzy k nebesům, která provinilý Claudius prosil za odpuštění, brzy v jazyce zuňi k Avonavilonovi, hned k Ježíši a Pookongovi, hned zas ke svému zvířeti-ochránci-orlovi. Čas od času rozpřáhl paže, jako by visel na kříži, a držel je tak po dlouhé minuty, zatímco se bolest postupně zvyšovala, až přešla v křečovitou necitlivost; držel je tak v dobrovolném ukřižování (pot mu stékal v proudech po tváři), a svíraje zuby, opakoval “Ach, odpusť mi! Očisti mě! Pomoz mi být dobrý!” vždy znovu a znovu, až skoro omdléval bolestí.</p>
<p>Když přišlo jitro, cítil, že teď získal právo žít na majáku. Ano, získal toto právo, třebaže ve většině oken bylo ještě sklo, třebaže vyhlídka z ploché střechy byla tak krásná. Neboť pravý důvod, proč maják zvolil, se stal zároveň i důvodem, proč by měl jít někam jinam. Rozhodl se tu žít, protože vyhlídka byla tak krásná, protože se zdálo, že z toho výhodného postavení se dívá na vtělení božské bytosti. Ale smí se každý den a každou hodinu kochat pohledem na tu krásu!? Což smí žít ve viditelné přítomnosti boží? On si přece zasluhuje být jen v nějakém špinavém prasečím chlívku nebo v tmavé podzemní díře. Ještě celý strnulý a rozbolavěný po dlouhé noci bolesti, ale právě proto vnitřně znovu vyrovnaný, vystoupil na plochou střechu majáku a díval se do světa, ozářeného východem slunce, do světa v němž si znovu vysloužil právo žít. Na severu byla vyhlídka ohraničena dlouhým křídovým hřebenem Hog’s Back, za jehož východním koncem se zvedaly věže sedmi mrakodrapů, které tvořily Guildford. Při pohledu na ně se divoch ušklíbl. Ale časem se s nimi smířil, neboť za noci vesele mihotaly geometricky seskupenými okny nebo zase, zalité světlem, ukazovaly jako svítící prsty (gestem, jehož význam v Anglii teď nikdo kromě divocha nechápal) slavnostně k nezbadatelnému tajemství nebes.</p>
<p>V údolí, které oddělovalo Hog’s Back od písečného pahorku, na němž stál maják, se krčila skromná, jen devítipatrová vesnička Puttenham, se sily, drůbeží farmou a továrničkou na výrobu vitamínu D. Na druhé straně majáku klesal terén k jihu v dlouhých svazích, pokrytých vřesem, k řetězu rybníků.</p>
<p>Za rybníky a za lesy, které ležely ještě dále, se zvedala čtrnáctiposchoďová výšková budova Elsteadu. Hindhead a Selborne, zamlženy anglickým oparem, vábily oko do romantických modravých dálek. Avšak nebyla to jen tato vyhlídka, co divocha poutalo k majáku. To, co bylo blízko, bylo právě tak svůdné. Lesy, paseky plné vřesu a žlutého hlodaše, shluky sosen, zářivé rybníky, nad nimiž se skláněly břízy a v nichž rostly lekníny a rákosí - to bylo tak krásné a Úchvatné pro jeho oko, zvyklé na vyprahlou americkou poušť. A pak ta samota! Celé dny přešly, aniž uviděl lidskou bytost. Maják byl vzdálen jen čtvrt hodiny letu od charingské věže T. Ale pahorky Malpaisu byly sotva opuštěnější než toto vřesoviště v surreyském hrabství. Davy, které denně opouštěly Londýn, létaly jenom hrát elektromagnetický golf nebo tenis. Puttenham neměl žádné golfové hřiště. Nejbližší kurty pro Riemannův tenis byly v Guildfordu. Jedinými atrakcemi zde byly květiny a krajina. Nebyl tu tedy žádný závažný důvod, aby se sem chodilo, a nikdo sem také nechodil. V prvních dnech žil divoch sám a nerušené.</p>
<p>Většinu peněz, které John dostal při svém příjezdu do Anglie na osobní výdaje, utratil za své vybavení. Než odjel z Londýna, koupil si čtyři přikrývky z viskózové vlny, lana a provazy, hřebíky, klíh, několik nástrojů, zápalky (ačkoliv měl v úmyslu si časem rozdělávat oheň třením dřeva), několik hrnců a pánví, dva tucty sáčků semen a deset kilogramů pšeničné mouky. “Ne, žádnou náhražku mouky ze syntetického škrobu a odpadu bavlny,” odmítal důrazně, “i když je výživnější.” Ale když došlo na sušenky ‘Panglandular’ a na vitaminizovanou náhražku hovězího, nedokázal už odolat prodavačovu přesvědčovacímu umění. Když se teď díval na plechovky, hořce si vyčítal svou slabost. Odporný civilizační krám! Rozhodl se, že to nikdy nebude jíst, i kdyby měl zajít hladem… “To je naučí,” myslil si pomstychtivě. A jeho také!</p>
<p>Spočítal si peníze. To málo, co mu ještě zbylo, mu snad vystačí přes zimu. Od jara mu zahrada už bude poskytovat dost, aby mohl být nezávislý na vnějším světě. Zatím také může lovit zvěř. Viděl tu hodně králíků a na rybnících žili vodní ptáci. Dal se hned do práce a vyrobil si luk a šípy.</p>
<p>Vedle majáku rostly jasany a rozsáhlé mlází, plné krásných, rovných lískových semenáčků, které se výborně hodily na šípy. Porazil mladý jasan, odřízl šest stop kmínku bez větví, sloupl kůru, loupal a seškrabával bílé dřevo, vrstvu za vrstvou, jak jej učil Mitsima, až dostal tyč dlouhou jako jeho vlastní postava, tuhou v silnějším středu a živou a pohyblivou na štíhlých koncích. Práce mu přinášela intenzívní radost. Po zahálčivých týdnech v Londýně, kde nebylo co dělat, kde stačilo zmáčknout knoflík nebo otočit rukojetí, když cokoli potřeboval, bylo teď učiněnou rozkoší dělat něco, co vyžadovalo dovednost a trpělivost.</p>
<p>Byl skoro hotov s přiřezáváním tyče do náležitého tvaru, když si s překvapením uvědomil, že zpívá - opravdu zpívá! Bylo to, jako by klopýtl sám o sebe a sám sebe přistihl při zjevné vině. Provinile se začervenal. Konec konců sem nepřišel proto, aby tu zpíval a radoval se. Přišel sem, aby unikl nečisté nákaze civilizovaného života, aby se očistil a konal jen dobré, aby se skutečně napravil. S hrůzou si uvědomil, že jak byl zabrán do přiřezávání luku, zapomněl, nač podle svého vlastního slibu neměl nikdy zapomenout - na ubohou Lindu a na svou vražednou nelaskavost k ní, na ty odporné blížence, kteří lezli jako vši po mystériu její smrti a už svou přítomností uráželi nejen jeho lítost a žal, ale samotné bohy. Přísahal, že nikdy nezapomene, že nikdy nepřestane činit pokání. A teď tu šťastně seděl nad svým lukem a zpíval, skutečně si zpíval…</p>
<p>Vešel do domu, otevřel sklenici hořčice a dal vařit vodu.</p>
<p>O půl hodiny později spatřili tři udivení zemědělští dělníci delta-minus z puttenhamských skupin Bokanovského, kteří náhodou jeli do Elsteadu, na vrcholu výšiny mladíka, který stál před opuštěným majákem a nahý až po pás se bičoval důtkami z uzlovatých provázků. Jeho záda byla pruhovaná rudými šlehy a z podlitin crčela v tenkých pramíncích krev. Šofér náklaďáku zastavil na okraji silnice a se dvěma závozníky se díval, hubu dokořán, na nezvyklé divadlo. Jeden, dva, tři - počítal údery. Po osmém mladík to sebemrskání přerušil, běžel na kraj lesa a zle tam zvracel. Když si to odbyl, sebral důtky a začal se bičovat znovu. Devět, deset, jedenáct, dvanáct…</p>
<p>“Forde!” zašeptal šofér. Blíženci byli téhož názoru. “Forde Pane!” pravili.</p>
<p>Tři dny nato se snesli, jako supi na mrtvolu, reportéři.</p>
<p>Luk, který se sušil a vytvrzoval nad pomalým ohněm ze živého dřeva, byl hotov. Divoch se teď zaměstnával šípy. Třicet lískových holí bylo ořezáno a usušeno, na špičce vyzbrojeno ostrými hřebíky a pečlivě opatřeno zářezy. Jedné noci udělal nájezd na drůbeží farmu v Puttenhamu a teď měl tolik peří, že by jím vyzbrojil celý arzenál. První reportér ho zastihl, právě když opatřoval šípy peřím. Tiše se za ním vynořil na svých pružných podešvích.</p>
<p>“Dobré jitro, pane Divochu,” pravil. “Zastupuji Hodinový rozhlasový zpravodaj.”</p>
<p>Divoch vyskočil jako uštknut hadem a rozmetal šípy, peří, hrnec s klihem i štětec na všechny strany.</p>
<p>“Prosím za prominutí,” pravil reportér a upřímně se zastyděl. “Neměl jsem v úmyslu…” Dotkl se klobouku, který vypadal jako hliníková roura od kamen; měl v něm bezdrátový vysílač a přijímač. “Promiňte mi, že nesmekám, je to trochu těžké. Tedy, jak jsem již řekl, zastupuji Hodinový…”</p>
<p>“Co chcete?” zeptal se divoch a zlostně se zamračil. Reportér zase nasadil svůj zvláštní vemlouvavý úsměv.</p>
<p>“Nu, naše čtenáře by neobyčejně zajímalo…” Naklonil hlavu na stranu a jeho úsměv byl skoro až koketní. “Jen pár slov, pane Divochu.” A obřadnými gesty rychle odvinul dva dráty, spojené s přenosnou baterií, kterou měl za pasem; zastrčil je současně na obě strany hliníkového klobouku; dotkl se pružiny na vrcholku klobouku a do vzduchu vyskočily antény; dotkl se jiné pružiny na klobouku a mikrofon vyskočil z klobouku jako čertík z krabičky a visel a komíhal se mu šest palců před nosem. Nasadil si na uši pár sluchátek. Stiskl spínač na levé straně klobouku - a zevnitř se ozvalo jemné vosí bzučení. Otočil knoflíkem doprava - a bzučení bylo přerušeno stetoskopic-kým šípáním a praskotem, skytáním a pištěním. “Haló,” volal do mikrofonu, “haló, haló…” V klobouku se náhle ozval zvonek: “To jsi ty, Edzeli? Tady Primo Mellon. Ano, mám ho. Pan Divoch bude teď tak laskav a řekne několik slov do mikrofonu. Že ano, pane Divochu?” Pohlédl s lichotivým úsměvem opět na divocha. “Řekněte prostě našim čtenářům, proč jste sem odešel. Co vás vedlo k tomu, že jste tak náhle (zůstaň u aparátu, Edzeli!) opustil Londýn, a ovšem také něco o těch důtkách.” (Divoch sebou trhl. Jak mohli vědět o důtkách?) “Jsme šíleně zvědaví, jak je to s těmi důtkami. A pak ještě něco o civilizaci. Vždyť víte, oč nám jde. ,Co soudím o civilizované dívce,’ a tak. Jen pár slov, docela krátce…”</p>
<p>Divoch vyhověl jeho výzvě s překvapující přesností. Pronesl pět slov, nic víc - pět slov, týchž, která řekl Bernardovi o arcipěvci z Canterbury. ‘Háni! Sons éso tse-ná!” A popadl reportéra za rameno, otočil si ho (ukázalo se, že mladý muž měl ramena přímo skvostně vycpaná), namířil a se vší silou mu s přesností fotbalového šampióna uštědřil nejnádhernější kopanec.</p>
<p>O osm minut později se v londýnských ulicích prodávalo nové vydání Hodinového rozhlasového zpravodaje. REPORTÉR HODINOVÉHO ROZHLASOVÉHO ZPRAVODAJE NAKOPNUT TAJEMNÝM DIVOCHEM, zněly tučné titulky na první straně. SENZACE V SURREY.</p>
<p>“Senzace i v Londýně,” pomyslil si reportér, když četl při návratu tato slova. A nadto senzace velmi bolestivá. A náramně opatrně usedal k přesnídávce.</p>
<p>Nijak nezastrašeni varovným pohmožděním kolegovy kostrče, čtyři další reportéři, zastupující newyorské Times, frankfurtské Čtyřdimenzionální kontinuum, Monitor fordovské vědy a Delta-zprávy, se ještě odpoledne objevili u majáku a byli přijati ještě zuřiveji.</p>
<p>Muž z Monitoru fordovské vědy si pak třel zadnici a křičel z bezpečné vzdálenosti: “Zatracený blázne, proč si nevezmete somu?”</p>
<p>“Zmiz!” zahrozil divoch pěstí.</p>
<p>Druzí reportéři ustoupili o několik kroků, ale pak se znovu vrátili: “Každého zla zkáza jistá, když se vezme sóma čistá!”</p>
<p>“Kohakva iyathtokyai!” Tón byl výhružně posměšný.</p>
<p>“Bolest je pouhý klam…”</p>
<p>“Vážně?” řekl divoch, zvedl tlustou lískovou rákosku a šel k němu.</p>
<p>Muž z Monitoru fordovské vědy se vrhl ke své helikoptéře.</p>
<p>Potom měl divoch na nějaký čas pokoj. Jen několik helikoptér přilétlo a pátravě obletovalo věž. Na tu nejdotěrnější vystřelil šíp. Střela prorazila hliníkovou podlahu kabiny. Ozval se pronikavý výkřik a stroj prudce vzlétl do vzduchu s nejvyšší akcelerací, které byl sytič schopen. Ostatní helikoptéry pak zůstávaly v uctivé vzdálenosti. Divoch si nevšímal jejich únavného bzukotu (v duchu se přirovnával k tomu nápadníkovi dívky z Mátsaki, který nepoddajně vytrval mezi okřídlenou havětí) a ryl zemi, která se měla stát jeho zahradou. Po nějakém čase se havěť zřejmě unavila a odletěla. Po celé hodiny zůstávala obloha nad jeho hlavou prázdná a kromě skřivánků i němá.</p>
<p>Bylo horko až k zalknutí a bouřka visela ve vzduchu. Kopal celé dopoledne a teď odpočíval, leže na podlaze. A náhle se mu vybavila Lenina, jako by tu skutečně byla; byla tu nahá a dosažitelná, říkala mu “Drahoušku!” a “Obejmi mě!”, stála tu ve střevících a ponožkách, navoněná. Ty nestydatá kuběno! Ale ach, ach, měl její ruce kolem šíje, její ňadra se zvedala a její ústa…! Tu byla věčnost na mých očích, rtech. Lenino… Ne, ne, ne, ne! Vyskočil a polonahý vyběhl z domu. Na okraji vřesoviště stála skupina šedivých jalovců. Vrhl se mezi jalovce a objal nikoliv to vytoužené hladké tělo, nýbrž náruč zelených ostnů. Bodaly ho ostře tisíci hroty. Pokoušel se myslit na ubohou Lindu, bezdechou a němou, s křečovitě sevřenýma rukama a s nevyslovitelnou hrůzou v očích. Na ubohou Lindu, vždyť přísahal, že na ni nikdy nezapomene. Avšak Lenina tu byla stále přítomna a pronásledovala ho. Lenina, na niž si slíbil zapomenout. Jeho tělo se svíjelo bolestí, bylo si vědomo její neuniknutelné skutečnosti, třebaže je bodaly a rozdíraly jehly jalovce. “Drahoušku, drahoušku… a když jsi mne také chtěl, proč jsi mi to…”</p>
<p>Důtky visely na hřebíku hned za dveřmi, aby byly po ruce proti reportérům. V záchvatu zuřivosti vběhl divoch do domu, chopil se jich a zakroužil jimi… Uzlíky provázků se mu zakousávaly do těla.</p>
<p>“Děvko! Děvko!” řval při každé ráně, jako by to bičovaly Leninu (a jak šíleně si to přál, aniž si to uvědomoval), tu bílou, teplou, vonící, bezectnou Leninu. “Děvko!” A potom zoufalým hlasem: “Ó Lindo, odpusť mi. Odpusť mi, Bože. Jsem špatný. Jsem zlý. Jsem… Ne, ne, ty děvko, kuběno!”</p>
<p>Darwin Bonaparte, nejzkušenější filmař vysoké zvěře pro Společnost pocitových kin, to všechno pozoroval ze svého úkrytu, pečlivě zřízeného v lese ve vzdáleností tří set metrů. Jeho trpělivostí a dovedností se dostalo odměny. Strávil tři dny v sedě u kmene umělého dubu, tři noci se plazil po břiše vřesovištěm a skrýval mikrofony v hlodaši, zahrabával dráty do jemného šedého písku. Dvaasedmdesát hodin svrchovaného nepohodlí. Ale teď přišel veliký okamžik - největší od té chvíle, kdy natáčel proslulý stereoskopický pocitový film se stoprocentními efekty vytí goril při páření. Na to teď Darwin Bonaparte myslil, když se pohyboval mezi svými přístroji. “Skvělé,” říkal si, když divoch začal své úžasné představení. “Skvělé!” Nastavil teleskopickou kameru přímo na pohyblivý cíl a nasadil silnější čočku, aby dostal detail tváře znetvořené šílenstvím (znamenité!). Pak přepnul na půl minuty na zpomalené otáčky (sliboval si od toho mimořádně komický efekt). Mezitím se zaposlouchal do ran, sténání, divokých a šílených slov, která zaznamenával zvukový pásek na okraji filmu, a zkoušel, jaký účinek by mělo malé zesílení zvuku (ano, to je rozhodně lepší). Velmi ho potěšilo, když ve chvíli krátkého klidu zaslechl pronikavý zpěv skřivánka. Pak si už jen přál, ať se divoch otočí tak, aby mohl dostat v záběru zblízka snímek krve na jeho zádech - a téměř v tom okamžiku (jaké podivuhodné štěstí!) se úslužný divoch otočil a on mohl ten dokonalý snímek zblízka vzít.</p>
<p>“To tedy bylo velkolepé!” řekl si, když vše skončilo, “opravdu velkolepé.” Utřel si obličej. Když potom v ateliéru vkopírují ještě pocitové efekty, bude to nádherný film. Skoro tak dobrý, pomyslil si Darwin Bonaparte, jako Milostný život vorvaně - a to, u Forda, už něco znamená!</p>
<p>Dvanáct dní nato měl Divoch ze Surrey premiéru a bylo možné ho vidět, slyšet a cítit ve všech prvotřídních pocitových kinech západní Evropy.</p>
<p>Úspěch filmu Darwina Bonaparta byl bezprostřední a obrovský. Odpoledne po onom večeru, kdy měl premiéru, byla Johnova venkovská samota porušena obrovským rojem helikoptér.</p>
<p>John ryl zahradu - a ryl také ve své vlastní duši a lopotně obracel podstatu svých myšlenek. Smrt… a obrátil rýčem plást půdy, znovu a znovu. Smrt… a všichni naši dnové včerejší svítily bláznům k smrti trouchnivé.</p>
<p>Jak přesvědčivě hřměla tato slova. A znovu zaryl motykou. Proč zemřela Linda? Proč postupně ztrácela svou lidskou tvář, až nakonec… Zachvěl se. Bůh líbající mršinu.</p>
<p>Opřel se nohou o rýč a zarazil ho prudce do země. Čím nelítostným hochům jsou mouchy, my jsme bohům. Zabíjejí nás pro kratochvíli. Opět se ozval hrom. Slova, která se ukázala pravdivá - pravdivější než pravda sama. A přece tentýž Gloucester je nazval věčně dobrotivými bohy. Ostatně, spánek, toť skonání, jak si ho vroucně přát. A tolik bojíš se smrti, když už není. Nic víc než spánek. Spát. Snad že snít. Narazil rýčem na kámen; sehnul se, aby jej vytáhl. Neb jaké sny as mohou přijít v tom spánku smrti?</p>
<p>Bzukot nad jeho hlavou se proměnil v hukot. Náhle stál ve stínu, mezi ním a sluncem něco bylo. Překvapeně vzhlédl vzhůru, od svého rytí, od svých myšlenek. Podíval se vzhůru, oslněn a zmaten. Jeho mysl stále ještě putovala v jiném světě vyšší pravdy, stále se soustředěně ponořovala do nezměrných hloubek smrti a božství. Pohlédl vzhůru a spatřil, těsně nad sebou, roj vznášejících se helikoptér. Přilétaly jako kobylky, balancovaly ve vzduchu a přistávaly kolem dokola na vřesovišti. A z útrob těchto obrovských kobylek vystupovali muži v bílých kalhotách z viskózového flanelu, ženy v pyžamech z acetátového šantungu (bylo horko) nebo v sametových šortkách a v halenkách bez rukávu, s napolo staženým zipem, po páru z každé helikoptéry. V několika minutách jich tam byly tucty, stály v širokém kruhu kolem majáku, čuměli, smáli se, cvakali spouštěmi aparátů a házeli mu (jako opici) burské oříšky, balíčky hormonální žvýkačky a sušenky Panglandular. Neustále jich přibývalo, neboť dopravní proud přes Hog’s Back teď vůbec neustával. Jako v děsivém snu se z tuctů stávaly kopy a z kop veletucty.</p>
<p>Divoch ustupoval, hledal úkryt a teď stál jako uštvané zvíře, zády ke zdi majáku a zíral z jedné tváře na druhou v němé hrůze člověka, který je zbaven smyslů.</p>
<p>Z jeho strnulosti jej k bezprostřednímu chápání skutečnosti probudil dobře mířený balíček žvýkačky, který mu dopadl na tvář. Náraz prudké bolesti - a teď už procitl, procitl úplně, pln zuřivého vzteku.</p>
<p>“Táhněte!” zařval.</p>
<p>Opice promluvila - ozval se výbuch smíchu a ruce zatleskaly. “Prima divochu! Hurá, hurá!” A z bábelu hlasů slyšel výkřiky: “Důtky, důtky, důtky!”</p>
<p>Pod sugescí tohoto slova popadl svazek uzlíkovatých provázků, který visel na hřebíku za dveřmi, a pohrozil jím svým mučitelům.</p>
<p>Rozlehl se posměšný potlesk.</p>
<p>Hrozivě se k nim přiblížil. Nějaká žena strachem vykřikla. Kruh na nejvíce ohroženém místě zakolísal, pak se však znovu zpevnil a stál neochvějně. Vědomí zdrcující početní převahy dodalo těmto výletníkům odvahu, kterou u nich divoch neočekával. V překvapení zůstal stát a díval se kolem.</p>
<p>“Proč mě nenecháte na pokoji?” V jeho hněvu se ozval skoro naříkavý tón.</p>
<p>“Vezměte si pár mandlí s horečnatou solí!” pravil muž, který by byl první na ráně, kdyby se divoch do toho dal. A podával mu sáček. “Jsou opravdu moc dobré, víte,” dodal s poněkud nervózním, smířlivým úsměvem. “A horečnatá sůl vám pomůže, abyste se udržel mladý.”</p>
<p>Divoch si nevšímal jeho nabídky. “Co ode mne chcete?” ptal se a obracel se od jedné šklebící se tváře ke druhé. “Co ode mne chcete?”</p>
<p>“Důtky,” odpovědělo zmateně sto hlasů. “Předveďte bičování. Ukažte nám bičování.”</p>
<p>A potom, unisono a v pomalém, těžkém rytmu křičela jedna skupina na konci řady: “My - chceme - důtky; my - chceme - důtky.”</p>
<p>Ostatní se rychle přidali, věta se papouškovitě opakovala, znovu a znovu, stále hlasitěji, až po sedmém nebo osmém opakování nezněla již jiná slova než “My - chceme - důtky.”</p>
<p>Křičeli teď všichni dohromady. Zpiti hlukem, jednomyslností nebo vytržením z rytmického skandování, mohli tak zřejmě překřičet celé hodiny - téměř donekonečna. Avšak asi po pětadvacátém opakování byli neočekávaně přerušeni. Nad Hog’s Backem se objevila ještě jedna helikoptéra, balancovala nad davem a potom přistála pár yardů od místa, kde stál divoch, na otevřeném prostranství mezi řadou výletníků a majákem. Hukot motorů přehlušil na okamžik volání. Potom, když se stroj dotkl země a motory se zastavily, propuklo znovu stejně hlasité, naléhavé, monotónní skandování: “My-chceme-důtky; my-chceme-důtky.”</p>
<p>Dveře helikoptéry se otevřely. Nejprve vystoupil světlovlasý růžolící mladý muž a potom mladá žena v zelených sametových šortkách, bílé košilce a žokejské čapce.</p>
<p>Při pohledu na mladou ženu sebou divoch prudce trhl, ustoupil zpět a zbledl.</p>
<p>Mladá žena tu stála, usmívala se na něho - nejistým, prosebným, téměř žalostným úsměvem. Vteřiny utíkaly. Její rty se pohnuly, cosi říkala, avšak zvuk jejího hlasu byl překryt hlasitě opakovaným refrénem výletníků.</p>
<p>“My - chceme - důtky; my - chceme - důtky.”</p>
<p>Mladá žena přitiskla obě ruce na levou stranu hrudi a na jejím broskvově svěžím a loutkově krásném obličeji se objevil výraz toužebného smutku, který se k němu podivně nehodil. Zdálo se, že se její modré oči rozšiřují a rozjasňují. Náhle jí po tváři skanuly dvě slzy. A znova neslyšně mluvila. Potom rychlým, vášnivým gestem vztáhla ruce k divochovi a přistoupila blíže.</p>
<p>“My - chceme - důtky; my - chceme…”</p>
<p>A tu dostali, co chtěli.</p>
<p>“Děvko!” Divoch se na ni vrhl jako šílenec. “Tchořice!” Jako šílenec ji bičoval důtkami z provázků.</p>
<p>Zděšeně se dala na útěk, zakopla a upadla do vřesu. “Henry, Henry!” volala. Avšak její růžolící průvodce utekl a schoval se za helikoptérou.</p>
<p>S výkřiky radostného vzrušení se řada diváků roztrhla, všichni se sbíhali v zběsilé panice jako přitahováni k magnetickému středu. Bolest se stala fascinující hrůzou.</p>
<p>“Smilné plemeno!” Divoch znovu tloukl důtkami v záchvatu šílenství.</p>
<p>Výletníci se hladově shromažďovali kolem něho, strkali se a drali se jako prasata u koryta.</p>
<p>“Ó, tělo!” Divoch zaskřípěl zuby. Tentokráte dopadly důtky na jeho rameno. “Zabij, zabij!”</p>
<p>Vábeni přitažlivou silou hrůzy z bolesti a vnitřně puzeni zvykem ke spolupráci, přáním po jednomyslnosti a souladu, které do nich nevyhladitelně vštípila celá jejich predestinace, začali napodobovat šílenství jeho gest, bili jeden druhého, jako bil divoch své nezkrotné tělo nebo to buclaté vtělení hanebnosti, jež se svíjelo ve vřesu u jeho nohou.</p>
<p>“Zabij, zabij, zabij…” křičel divoch dále.</p>
<p>Pak náhle někdo začal zpívat ‘Heče peče’ a v okamžiku se všichni přidali k refrénu, zpívali a začali tančit. Heče peče, pořád dokolečka dokola a bili jeden druhého v šestiosminovém taktu. Heče peče…</p>
<p>Teprve po půlnoci odletěla poslední helikoptéra. Otupen somou a vyčerpán dlouhým běsněním smyslnosti, ležel divoch na vřesu a spal. Když se probudil, stálo slunce již vysoko. Chvilku ještě ležel, mžoural jako sova do světla a nedovedl nic pochopit. Pak si náhle vzpomněl - na všechno.</p>
<p>“Ó Bože, ó můj Bože!” a zakryl si rukou oči.</p>
<p>Toho večera se roj helikoptér, který bzučel nad Hog’s Backem, podobal černému mraku, dlouhému deset kilometrů. Popis orgie souladu z minulé noci přinesly všechny noviny.</p>
<p>“Divochu!” volali první příchozí, jakmile přistáli se svou helikoptérou. “Pane Divochu!”</p>
<p>Žádná odpověď.</p>
<p>Dveře do majáku byly pootevřeny. Strčili do nich a vstoupili do šera za zavřenými okenicemi. Klenutým průchodem na druhé straně místnosti mohli vidět první stupně schodiště, které vedlo do vyšších poschodí. Přesně pod vrcholem oblouku se klátil pár nohou.</p>
<p>“Pane Divochu!”</p>
<p>Pomalu, velmi pomalu, jako dvě nepospíchající střelky kompasu se nohy otáčely vpravo; na sever, severovýchod, východ, jihovýchod, jih, jihozápad; potom se zastavily a po několika vteřinách se otáčely znovu, vlevo, bez jakéhokoliv spěchu. Na jihozápad, jih, jihovýchod, východ…</p>
<p>⌂⌂⌂⌂⌂⌂⌂⌂</p>
</section>
</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAeAB4AAD/2wBDAAMCAgMCAgMDAwMEAwMEBQgFBQQEBQoHBwYIDAo
MDAsKCwsNDhIQDQ4RDgsLEBYQERMUFRUVDA8XGBYUGBIUFRT/2wBDAQMEBAUEBQkFBQkUDQ
sNFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBQUFBT/w
AARCALFAdgDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDy2P4BfDxB8vhCNiBj95qF
0QT/AN/P85qSP4F/D2OMqfBto/qft92xHoM+ZxXqcVj+6Ynaihuc9R6/0pkVkskpRSCpP3+
gPev3n+zMB/z5j9yP48fEGbqyeJnr/ef+Z5lF8E/ASu4i8E6eY2TH7y6uWZeOSMy9aZf/AA
T8EFML4R06M7QR5ck/IwO5k616i2nrjcQwO/p03Lj19P8AGknskWEhULFRuLY5U5p/2fgv+
fMf/AV/kJ57mt9cTP8A8Cl/mfKvj/4V2PhfW/D15o+nW8D3F9Lb+RLG08LYt2dQyOxDcqf8
iqWi/DCP4ga1ZW2oR2djbRWlzOw022+zuSdiqWC/eVWYkfTFe4fFXSZJrTwYUISVvEZjDHk
bTY3BY/XArP8Ah1p6W3jbYY2+bSJXV8ZUKJ4Rs9mbOfwrxVhcM8ZOn7KPLdaWXY/QqWe45Z
XCt7R8/LNp310lbq/8zk/An7NWhaFp0Fxq0B8QapLbIl3bXkrmCGTcGcxGMqT8gIySeua7j
Tvg14G064M0fgvTpdwA2XTzygAf7LSdT613/k+ZKUCOoAO30FXdPtDK0YAUt3LnAxnt+Rr2
I5ZgaWioxsvJHwtfiTN8XUc5YiV32k0vSyaVl0/NnFJ8OfCEjBh4D8NfKPmDWpAIz/v9etS
H4d+D3C/8UJ4aAxjH2E//ABWc13yWJVWJIZi20IeB/n+tKdOBVXIQqo+904JPA9/8BTWCwV
7+xj9y/wAjnec5rbXET/8AApf5nBReAfCMblv+EH8NEqOM6WpX8cmkm8A+FJH/AORI8MKQM
DZpqgfzrvLDTT5xfLBV556f/XqWbTAZpHTa79MKMAf54qvqmDUv4Uf/AAFf5GazTM3C/t5/
+BS/+SOGj8CeGFVVHgnwuF/hzpEbZ7YzjmmjwP4XdwP+EI8LxMD0XSYxXfizCliIgVAyR+X
T8waryWaCXc5Z2BwQepOO5/CrWFwt7qlG/wDhX+RMszzL4frE/wDwKX/yRyEfg/w9F80Xg7
w2jgZKf2PCR09CDzV2Hw7oYO0eFPDJU4DImiwHODzn5a3ha7HPmJlRjdtOQ2B3qRIw7fJGr
EYxg4z7fzoeGw6/5dx+5f5GX9p456SxE/8AwKX/AMkcbqfgnQ9ZzEfC+gQrxgWulQxcA54w
Pz9q2F8M6dBZkL4b8PkNk7v7Ityx78ZTGPw7mtxLfzrwuYx52RtZTgA/T1q79nZLfaF81tu
AoPfsc+tZzoUFb93H7l/kawx+Old+3n/4FL/5I+c/jl8P9GTwVq+rxaLp2n39pNZziaztli
8pXvIo3G1cA58zoa5DxB4QvLrxtbaRezPqVpNrZgfCqvmCPzmVhgYUdPl6HpXtXxztiPhH4
zclV8u3snbjJ2jUrXPHr/hTfEulwf8ACVaI8ZSa3i14wLIg2tx5x346nO4D8a8iVOlTx3Io
LlajdWVuvl6H6DlmZYlZTGq5tyUqurbb0imtW7qz13M/TfCMNlZRRRwWY8shgDZxncw7nK1
dm0KORCDBac5O02kQwfUYXiume3I4wAD+HOf/ANdQGH5+vUV9T7Cje/IvuX+R+ePM8VJ3dR
/e/wDMz7TTmtxGIo7eErk7o7aMHJ6nO3qf6VZ33ylXF0+PTYuM+vT6VqLa4iAZcNnGP8/UU
S2ybhzkY4xV+zprRJfcjjljqrd3J/e/8zLgmvUBDXBOCSGCru5PPantd6hKxBvJhgBcEDgD
oOlXmhBQngemeppwtgSvy4JOCxPfsfpT9nBa2RH1qb1uUVlvwdzXkpcng5xg/wCcU7z9QQ5
jv7pCM/dmYY/HNXhb7e/Xjj6dqfLbhiG+vX/Ppik4RfRGf1mSd7mWkt/Icfbbx255Nw2SO/
Oe4r5G/bF1m7m+IOmae93PKllpqEb5mfaXdiRyeOAK+zoLMPNGqJuYtwe3/wCqvzy+O3i2P
xt8Ute1C2bfZpMba2b+9HH8ob8cE/jXx/FNSFPAKnFWc5L8NX+h+p+HlOris1nXfw04P75W
S/U4RLibnMsmf941r2Us92saQz3PnqWDbZMBQNoTknoWJz6VSsLdHKsXRnIYhGyckdB9STX
V69oi6ZFaWMc8JjuCbWS8LKRsjYGRgo+YASeZycZVRjg1+aUaL5OZ/wBdv0P6Cq1YxkodX/
TMt7ae6nuIdJOoanMYZJpJhuH7tE8yV9o/hAVmJJ4XGa9hv9Ci0rQPCM0HibUJfDUcrXE1z
9okhhe2ju0iUwo2cf6QbiU8HauGPLKD5RJq9vZ393Msdx9kvLe6jgjgk8tmjbcI9+Byu4As
O4XHSvY9a8SQan8LLa8m8pdE0620PRbSwGW+xwPPcXVxuYj52keBZGYDqwXACADSUlCpfou
nzX57vU4qznKEdP8APZ/j2816FnxH4lQ+JbPSmh1TxC9hL5KrbyGOP+1LudpbiTJ6ShngjU
YODDnnYMwaUuqfGL4sN4fsNfnj8RzTWljbR2okls7cwqwZ1w3+ptlQBCSSzkvzuNcdqnjvX
tKjjubS+SCa21XVNSimgVcPK+yPzM45b5yAeoGMYr6s/wCCU3w2t9X8ReJPF2o+WyqohR3U
ZigT5pXz7kouB/dOe1elOupT9m1pu9OltlrfqjxcJgZKHM3slFa31urvVWS30S16vQ+j4I/
Af/BPT4KWeoatczXd/rRHmzSEvfajOSGaZwTnDKDhc4Ud8kk7HwT/AOChPwm+IOtWeltr/w
DZl1Psiit9VVrcs5PQOfl3Z9+eK+ef2ufgr47/AGuvihc67DdLY6LpcZh07TpVI8iEkZJ/2
2YDI9NvpXwj8bPgh4l+A3imDQvE0McV3NbrcxiN9w2NnAb0b1FcGIjUhrKGn9f8N8rs+lpy
pxtFT1fT+kfq/wD8FIP2NdM+MXgG9+KvgREbxxodubm8S15/ti0jXLB1HWZFUspAywBTn5c
fjz4e1KfTr+O8jeKWe3dXjjuGJVjuGDj+IDuPQ1+sf/BLP9pS48YfD268J65eNc6t4cKRK8
xLPLaHJhY+pQho/pt9a+Z/2nv2c9F+E/7Sl/D4ZRbFZtZe9ErxN9n0mzlKS/aBjC4iDy4yc
AQnI+WuejQlOouV+f8AXmTiq6o0+aavfT8H+BoeHvij4o+Lvh6Lwxe3WneGH1DzW1LUtD03
7Imm2MamS5VGRhmaRUjjkbISGFfLJLO4rnfE3w80HVV0aTwhomq6Hf6pueys73UxLfT2lxB
L5F2wEKkIVjIVF27Iyg+/IzV3fwk+HWkw+GAl1dwtpuoqb7UoLiEyBLKNXuLWylY/dabL3A
jIyy7JpRuMUYxfiX8SZ/CWh61fXui2Z+I3jeytIraxhEn2iws3lRh5UQOYjKIbZIYzkhBEe
okNfTunBRVSprZH52qk3VdDD6a7bL56vTu30Xnc+ffipZReD/D+mW+nG4t4S1xHBa3Nybh4
ysnlSzrzhWknhnjAHG2B2/iWr9nCnhb4QLeeVcXusW9+LbUra5y0cW5SvnKpGC0Y2QKSfkk
83jhSJPjvoeo6b4+mvJzpui2WgXllodrb2sv2srLBEiOqDpL5JTEmPl8w7Ruyxr1b46Sx+G
vhVoHhnV5mj8S2r2ElzBcMRHpnmQyyvFKvWeZUMUkhwFRpowuXdieKMFKdSV7WVlp/XbTue
zOo/ZUKcfe5neV3r5377q9tn9z8s8ZeK28KfDbR/h74dt7my1qe2M3iu784hlDSGYWUeT8o
ACtKOSWhjU4EZB5SQabdy65FY2EqhNIZ7R7idpcOkTln3fwRmJJWRT1JjbkACsO28QNpy61
dXsIudRuoIrO3imH7wQyMHfbnJDunV+T+8bqWqjHaatrUmsify9OTT7FnvkLMnmiIiNVK5+
Zt5VR6fQYrza1RSe3y7JXS/Vnr0aDpp8zt1bvu202/PW0V227mgnw+1W28P+H/ABJa38V8m
r6z/ZunWnlyeZeSokTylVIAZEeVIjyMs3HHT7r+DJ8OxWVo2tvcOlr9sntmub0TXVzqRDxT
j90RvTzBjzGxhdwAwSa+A/DQ1vxFd6Wg1SSxsdGzcRHztv2GISLI8kasQNxd1IwQWYqM4HH
198Mv+Ed0Hwve39vYyS6bYagtv4bJusT6pdCVp3m8tsDHlSWpLSfKBkgYZjWWCq+yhPzMM5
pOrOk/5W35fP8Aruz67+J2pt4rs7O4udSgisNNlh1CGxFuY4LOdDiGBpVcEPukUMhB4Tg/M
WPb+HtJj8Xx6FBch5LiTR7+5sre9jykw3ReW0i5JJPmAqp6bfUV5pf63o2gRxDU9Sk8Taxq
ly4sNGhgG+aR1DSRxIg2lwyBzMxA7r0r6F+FXhyzkWw1fU4zDcw6fBZmBm2tGQXEm5wPmbc
CcZOTmtpu2pvhoe0lzPW54t41+EU+u/FfSPs1tNAyy3BaVYmKwrK9s6hRnG7yYyoB4BLHrX
G+NP2cdK17S7DSzaCaWwuLmDYSwIjkd5BLkuOQrEAHIycYK4r7mGkwXE0l5bF4r1U+8yFzH
s4jwBwcc8fh2rgIPBEsXiO9kuSk8DlfsJC+SZJo1AEhP8TMQM42ng8bTTp14tvmOupgIS2R
+OPxx/Zu1PwLp0t5HNCGt1klKQK25v3jNtZh8pIQn5uAQnFeGs+oPNd7zIs8Tz+dEqkoqsO
RgH1z9MCv22+NPwf0zW7K6spbc3MCQMi7ly29i2449ACQB9K/NfWfhdb+F/j1pOmXaBbDUo
nREJ+ViI3wOPfJ/KvPqx9nNW2YN1KEWpa9jxzwx8YdSsbG0ttZ1C4uLSHU7a9kKtm8R44nj
WaJ24BVSgZTw/lwg/cBH6FftI/ZtW+Avws/aD8MXPm6/okcP2m2ijaT7XZOfMnhY4OBH8rD
d/A8gPHA/LPxFYNputXUBjljRZG8tZlw4TccZB7+tfoh+wx8d/D2qfAkfDrxVG9xa2lxLGY
o2Cs0WWuAR6gp9qiIPBDAYNb4aUpz9nfz+458dTpU6Tq20kuV9tdttuqv0uuyPmf4vxQ/BT
436Zq+hAx+H7zyPEOimObzlbTbtd72+7A3eWTLGM88HPNfUkCRXlrHcW0m+1njWWJ1b7yno
a87/aE+CtjoPwu1HwZ5cWo3vgVRNY6jHJ+8WzurnfDcp182zmWVQRnNvLJzlDkp+y74uPif
4bQWEpU3ukN9ikSQZZEzlOD09PwNfdcNYjlqTw72kuZeTWkl/XY/LOM8I62Dp4yF+alJwl5
xesX96/HzPS0s9q/M3GcZ3d6K2X09llkBdfL4Ylc4/D9fyor73mW6Pxz97fr95n2njnwvq2
YdN8V6Hq7w43RWt6pkO4jnZnPGecZrpLc2yyvAk8JdRgDzVYnGOwPvXjnif4e2/hTwHr17F
4K8NC/t9JuhBf6DbeTdW7hC6zFWzkAqORyATXc+B9Qt9dmt9VtvDOm6P4dv7BJ7WdABc3Er
srklOqxnGQTyc+lccKlT4Ktuby2/HU9vE5bgo03icJNuG15OO9r20fW+itfR9NTq+EGDyE+
UEHGDTUmR9wyRJj5ckDI/l0p07i5kZ4spx8ufY9KjkiZLYSCP50zuO0EKxPX9a6W9D5ymmn
bocb45kQR+BCGMa/8ACWI2AMtzp938v/AsY/Wq/gaBZfElskZAZtNuW2BMAbXh6++W7+9Q/
Ep47WbwKiyxOw8VQH5idozZ3QPvx/hR4EmE/ivTHOXjl06+UIDjaMwde/8AAMfjXzSdswk1
5f8ApJ+gxhzZPSjL+Wf/AKWd/JaeY/3jhQCpU5U9Rz6Efrmn2qGMhUfzFzycc/8A668v+Mf
x2HwX8QaJbajo8uo6JqFtJI89swSeOVJMDYT8vQjIPUYrR8D/ABo0HxbpMeorczaXayoZwb
61kCqQpLrvClSQVbGDzXuRrwlOVHm95dD5iWS42OGp45Um6c9mrPurb3vp2PSZraY4ZX3Fv
lODyO9TrbAQqnMivyNxz0PWqmm6jDfww3cM0ctvLH5iSAEAqRww781pmZkRsquzGFdee/Wr
bktDy1BJtvQX7MsUUa5CdiOpU+h/SmQwNsUkspJYNvXjHY+/UHFTRQtMMAiQnHzMenpx/Sr
ENsIRsUbHYAkA8fX2rHmtodSp80lZaFWOJhBvUbzz8g5IGaJYw0QjyUMmQWI5x0A+vNW4rf
G/Yp3KCct0qNYHZwHG1M5GfU9fy4pcy3L5LJIqXVt5saKpKqTnKAc4FIkEbR+Sh5H3R0zn3
/KrXEEgOWChN23JHOf59fyqVI0hU/IFK917fWm5Oxn7PmldlBLRUkCMS8h5ypPBqVFMUceX
PGW3KOn/AOqnuzyzqUG5CepPQf41IsOI22u5Vshxnp/+uiTfUcYRv7qPKPjh5P8Awpf4gMA
QU0yJgc/xfbrXGR37VpavG0viBblN3za5GUaRNu0NIxB/IA1D8fIhF8GviHKE2j+xVdfmxy
Lq3I49iKsahGg8S2MDSszHWkQru6HzXHTvknFeJVbeO07R/Nn2eATWT8vXnqL/AMlibJtku
IXbeMbeVU4OR0OPxqlb2ZEbsCMDqW7n/JrSWIJGpk2ldpXB6An/ACaUQAEMrFl5OxcEAdvp
0r6vna0ufnLi5dLEIgMsgCExlRjB7j1pZLFs5X94MZOBhvyrQijMpQOFXjA6ZBqN7WdAVJK
gHv3OOefzqee2hLpO15FaNI4opSUcuV2sWUED1H/16iDJOPmjVCB90AgHirjbhHuyVyP4uR
j/APVSKyx4ywUsAwfGQOePzp36iXRdCtJEsaFFBOSCuMjP+fSpI7WJmYO+4LwMrjt3q8GZH
AUB33EhGHX60Tb2yjL8gULsUjpzk/WpUn0NvZdf0MHWrGS40fUooJWSaSznSOSI42uY2AOe
3rX5a8knuTX6xCOBIyqhtpXDg+hHpX5QLG9xLJ5MbsMk4VckCvz/AIrfN7B/4v0P27wz92O
Lj/gf4SRp29rZedYRPIyZO+e5B42/7A9sHk9T7U2NILiOSZpNipbF2jXqW34Vc/iD9KSxX7
L5N5K28R/MIcY3KCABn3JI/wCAmrGlWslzEEPllJS+13AAU7cu7HrhF/U8V8ao8z2t/wABa
H7LJ8ut/wCupV1K3aGRijsMRrlXBUqCASoB543D68mt/wAQatAtglhDPIIvsdpDKFX5Nyw+
YR7nzWYE+nTqazpI7e4syzXfnObV5JJCh3RkS/KGPckKg9t49DWFNIiygxB1VcEbzk5xz+t
ctX3ZXKj7/wAja+3m8stVyXlVIkCOeoHmplj6E4XpX6n/APBKjw5bH4F6jqM0SGAz3ksjSk
hjtQj5fUfKv61+TUN+VW5DKG84Ybt/EG/mK/Xb/gm/aG0/Y51C6SPy5ry8mgjm64DSsNvHI
BweK3pTc5Xvq1b8UVGmlddG1+R9WfAfQ5xb3mrakI2KSSSyNs4ZcfKDnjI5b8fevzK/4K22
cqfEzwxduu5rmK5Z5l+6W3qQAfofyr9Udf8AENt4I0yDQrWRUS1hD3EnB3yd1P0HJ/D0r5c
/bc+D3g39o34Ky65beItP0XUNH3Xa3l0+6FdoOcsueGHBA/ujA4rd81Xnf8y0+Wv4mGJnTp
uM3pyu/wArWPzz/wCCeHi+Twt+0tpUSuRFqdpPaSAybFPAcEk8dU/Wvun9orV9P8c2k143h
yTxBqF26QPEZxFGqyFhYRSkcn7TJEykchEDE8NX59fssaFHpF3rfxAvjsttEha1sY2iMgu7
6ZGjiiVcfMQWVuvGAfWvor9pL4uHwz4e04QahBdalHNcbLBVKC6uXtjBIzrgHbGJpdq54Ez
4PQ114BKnRdST/wCGPn83nKtUWHgr3/P9PN9EeU3HjFPhlP4o0PRZoNci0TMt3qsLSJ5Ykn
gFwtsGPyvJL8is4LrHAueWIXuvEOpJ4O0j/hOb+AyeJEvn1fVNSEKskmrTl7ezsbZwSY0so
RcS8DJkjjx/BjxjxNo8Pg7wZoXhq0uYtU1Se4fV9XlhIkCTt+5s43cZGB++mYHk55xtrR1+
41ix+Ht7oktxFbWdreWiTXcc6zRXkyNIFkDdpAlrIQOCQ/PrXZGq0mpLVbeT/r9TyZUIycZ
U7e89Xs3H81d3aXmvUzvh9Mnhby/Ft3awalPoVrFqvhzSZo98Ynd9v2m72g4SJLbzihxvLR
E/fOdm9HiG88EW2paxNBrnjXxrf3smoNr+dtrGstufvsQFkd9rtnPy+SOoxUvhaHStU8C+D
LWe7gS11HU9R8SeI9NjIQLbWiF44iOCsbxIqKCSMvnHAzF428Z3viO58HWPii1ummvbz+0N
Xe6TEzPdLiXBQHYknlYjRR8qQKcfNRBRjDmk7aL73b8l93Tua1JynUcVG/vO++ijzPutG03
dfE7XdrIxfhF8GdX+JnxSh06a3EUEtggt7+RtiqPKixJk5Odrj5iDguOhxXU6j8MofEy+Oz
pDzxeErS4u40ZjgXY03S5ZkRc/MwL/ADEscAFWOWr6f8J/DxNL1Rb176xW8vJ4LyAWsS7oY
oQkqWqKpPmZIRyert1G1RXlvxa+Gmt6PbWelrDJZyXT3t/ewLcf8ed5cWk322KPGN8cinpg
YWAdRxXmV1CkpxXnqVSxFWvOnWmrJuKSW2mu3n/XQ8Q8E/AXUrj4d+KtZ1eWKPSovDFtrkt
zJBuliDSL9mhjy3G9Vc7sYwgHtX174F+FHhj4j6Pa+JJ9P1K+s7kNpn2CW5YT6Ph5AtpsUK
HkZId7yMerIqnaBnN+F2nWnj/4TW63unxLYWvh/QLDXNP1OTbC1lFaQSpKrJhmViUfb2dmy
QK+mdD+HE/h3XNVgOsXd3Zz3AmbYwjViCHjlOMBpAqIjdjlc9K8HDJzTur6vX02/wCCfWY2
k3KEktP8yP4SfD6w8O65qmsw6e2mpqF7taFEMcYaMPsk5JaPeGKsBwFCKc4OfevDseoaW5g
ijht7GJ1ka2dg+TguV3njAZuBjkYwag0zSzd3Ek4byXkuCzRzEbD5agZz6OFbg8AqcYrpL/
TRqvmeYrQ25Qqwl4jA+8cEYOMdOevNeo3GKUGXRpuJDpOuRz2trNDLhZMkwsQzITwjkj7vU
7d3XIGOhGdaarb6jd3rmefCytthicNvkGfk4+UHrzkYBUHGDUc2gqC7W5+yykYaCWNiFYHP
O0gBV6YBySPTiuf1K+fR7+R5btrOLcgmaICNWLHajMPcggtwcnnPWp91ao7Ips0vElmNUsV
/fNZsE3/ZhEPJ37QzDPJG0lRweWz6V8G/t0eEJtB03TfEljEsNzot0JiyANweDkdwVPOPav
tnTdbgvIDCDIYCBEUmfEbNnDMxPP3uSOuT7V4x+1x4SXxV8M/EGnmJFuGtHaOKM/ICFyoY4
4Xj/PFTXV6L8tTHEQfLdH5dftk6ZDYfGZrmCLyo9R0uyvCFXCbmiAO32+X+dYnwS1DW9Nu7
m90MQw4eLT7ueWXywn2hwsEmSfkKSqPnGSoc8YzXcftpwibVfhzqPBe58L2kbnOfmjXaRj2
rxvwhd2cg1CwmIgS7eIxPIoKoyMzKGbqFPCnH97J+7XIpJy5o/wBaHFyOWDUJK/8Aw7/r5H
3B8WPHGkabpfhHWf7OvPK1fTX0nVY7gKLhtOcyBYZlJyssU6S2xPAkUlTjKFfFf2W/tug+O
b63eKVotVtS08DNukh8uQqZW9cEYOOcueOK5/45eLZPFtn4a867a8vJNMJbUIGIE4j2Fo5E
I3K6SRyISeCQrdya6f8AZP8AC8V34zvdW/0uJdIlV41lP8Eu4AN7nkMOnINfa5S3Wxyq01Z
L/LXy16nwGZ0PZZHX+sS+JNd/tPl7bO2tr9/P6ot3xPG28vtXKkcd8cY/zzRWsIhG0mIwnJ
QEDHI6D/8AVRX6O5pvRH4KqVSmrKSOd+IHiFvCHgzWNXexub+OK1kia3tE3PtlUxGTHXYu/
c3sK5b9njxafF/wl8PyrHKlzptvFpbSSAbT5USBSh4yAMD2KtXoGtawPDukalrTyRwLYWc0
itMwCsSpRQc9cuyrj3968U/ZP1zUb/4VRaXqalP7Fvmt4NoC/uHZickdcSLKM9cDHauXmti
oq28Xr2s1+dz3aVCE8irzcLuNSDvfo01ttp19b9j247rdQAu9t24BjkDHUfr1psjmSGUs5a
PjK9Acjj6/WrGAxZUkKLhpCW5A5/yfwqjdMrIpwMBTz3znriu34j5blcPQ4nx3M0d/8PGUJ
keMbMKrg97a6Bz+mfXNVvBlyg+I2hRQyKiGy1SOWEjoFigYHPplSPqTU/jSHdN4CxIzJ/wm
+moQ+Ov2e7zjv0xUHggJF8Q9DCqZEe11FFEQ5RniiHI7528fia+adv7Qn8vyP0WhplFC+zj
W/PQ7jxfpV/q2lsdLh0k6zauJ9Om1iISwQSgY3YwSMgkcD0PauITxT4m/4WV4g0G00uNddP
h6zltQ8n+gwyRzzRmc/KAYyZQcAfw4616pcgpkA4CAqQvXJH/1jXlJ8Q6yv7SEelJp6mwfw
l5at9rUZhF2ZXnA+8T5mF8vrxu6V7NSVnFrul99zw8rm5061GUVLlhOWvk4O29rXW1k9Xrq
ep6dFdtaW32yWKe7WNRPNGpVHfA3kA9ATkj61qKqIiltojVxtO3qe3H5fnVW0TESFcshGDn
nJ96tmOKUgbCPlwFPbg1cpaniwSleXctOW3YKqcjqD05/WiVhINuNmBnPp/nmmAFFVjGrhc
dOc9ckikVzIwDptBwwwPu9Mfhx+tZLU6Xa1h9rO8yfOpTBwWf0zjNNZWbaVfco4IP8QHGPp
TYIX3lpCGBIII6dKZPMDMMNu52gDqPU07a6Gd7QXOTufLbCkMOQVPO0f1qKR0CyKG3s5x8g
xyAMr/8AXoLSeYTuDAEbVQYHfnP+etNjXylGxcMxBb2JPX9adkiWuiIBuSJ3KMyqwzzxnr/
hVu3kfyT8uAB93uKayK4Hz7z0yo4B/rUgAClgCn949z7VMndEwg4u19DzP4/K7fBb4j5jB3
aMxOB0/wBIgOfyH6VPrUcI1qzky25Net5AVXOf9I4Oe3U896f8ciqfCP4h+cRtfw/Oqn/ay
jAfpSa60T6tbNDKtssmq2LR5JBJM64A9Bk/oa8Svb66n5R/Nn2+V3WVyXXnn/6RE6RHQkoy
BVBx15OeOaglV1ulKkSA53FD+PNWrm0kXIfJcZ8ts4JI/nxUdjFHG7JjarZGR1P196+nUrL
mR+dSg1LlloWILdXdjtZCMYJ4B4/yaBI7b1VzwvR+c8HP+FMgiYB2LZRDjOccVNbhd5UEFt
pwoXA9evc0n1ZcW21ZWIX+0IqjhwxK9PpgfT/CoXt02keWcDA3nsQemKvXLpC0cagZwPlPI
wO31zTBamWQqoCp/dJ4J75pqWlwdLXlW5HCJZ5gWBjGdxC9fen3MTQZdd23GMr/ACqSZk+0
IRvBjAyCchsf5/lTJpJWyFVvNJ3KEGQM/wD1qV3e6BxSTT3IlAt0aUuWjjVncKOWUDJHvwO
nfpX5TqzWV3fFmmsyC6eUgIJbP3D6Ac/lX6t2qSO3TlyeU4I59P8APSvzL+NAsLL4x+Lxpq
RvYR6xcGOMHMZxKcge2civiuJ1yxo1L7Nr71ufr/hxNe0xVJLdRd/RtW/EwJtltbQRSA/aF
BeQOvCrjMage5JJJ/vCs+TUZiuxT5SeV5WxeMr1P5nk1be6N3YTuybrmWVpZJCCcqAOB6cs
SfoKzGQlA575FfC1Zt/Bov0P26C35jUkvg6TvJAu64VFjxlQqrxwOhztHPt61jvwexrRkhZ
vIj3M7+UGQ5PyDk4/maoShVI2EkYGc+veuete92XCy2EByeO/pX7Zf8E3NHhuv2TvC1s6pM
rams8kX8LjzXYL/vdCfbFfiYvSv2N/4Jk+IYrn4B2QLpus/NhULNuA+cbsr1zhs49Aa1w65
oytv/X+ZT0aOS/b4ufij4/hv9L8DWM0OhMlxeaheQuVlkjBBKKRyFJOPVsgdM5/NXXNC8c+
HbxPCGo/2vbtIBKNJaWQrg/xGPOOntX7+/EpfC/hfwQH1eeKxktoQT/GyspBJY9xnByeuBX
5t/Gn4jeC/Aug/EDxdYxW2o+MvEt1Fp9lNcxl82uwcqSflGVLNjrgCuqq6E6ak21Lp2sv6t
6nlv6xTryslKO+2t3otf68j508D31n8Mv7Gju7YakLZpNZeyeSTBmFuBDuQYBK+cXB9eDwK
pX+va54k8SaFp+t25u7xGVrVdUB/dK6CdIwfRhNFw3J2D15/S7w5+zNpXhrRPD92umW0ttN
pb219MsKl5ZJREWbJ7bk2kehz2FfDn7THwlv/CniTVrrRI1OmQa1eBo2zmCRYbfCkk/cO6I
qe2VHTFbq8aatt2OGrTkp3qLXv955dpPiU3WoeDYtT0ZINEvb+za9ms4tsskqPPERk5HSWR
th+8VOazfiBrZ1Ky8PQwXNnDZ6uiS6rFbswia4iuJ41kJx/cbdwOCxrc+C+qR+Mr7w94Gtb
YC/vNQsLqykSIyO09tLeyHI/vuJwvHBAUdq4vwf4duPiHP4ktH3tqNrpN1qVjBGSBFLHOsk
qBew8vzjg9OvasnVnKDjHW7/AC3+9fmUqUI1ueStyq/ybaT7aaa9LHc/B7xJoHhzTLm8udP
lvJ7/AGaQ8BHyLaEpK5lY8BGIWN2x80cb4I79Jo2nal4l+J8trbpYwW+mrFa2EmqXBggubu
EwRTKs+Gx/x7zFdw/1e7gZrzP4d+H5vHGleIrXRLNrzXLSH+0pIjLzPClxCCVXoxQSSgqOW
ViR93FejfDX4ReINV+Jdxo1xdWdpJP5WpaReX1yyWzJKiyxvHu6yPCNyljhvKkjY7iaI1ZO
Kj0XY5a9CMalSb+Lzv5ba+fzV/l92fs1xTLouo6Npej6hb6z4R1JxdeHL1II7i1jLMNwjdi
wAjfBZCUYABD8y16j8QfAuleKrLVJpLVLmK60y5lju8fJFci3mjiZwcFWKFlb0PGMYxy+l/
BfQtS0iLxFr9ij6/bxWtr/AMJPZX7pdQrv8uRoZR1iBZU2tuUKMYJWvRI9P1rw3qB0/VdcH
ie3msp0EFxaRwgkI298rk+Y4cgGTglWHGRU80tpL+vQ76FGMIK/6nzV8AtXi0D4K6Tfax4e
ddJk8Oae093PIrRRTrZRqjlR8wWSCOMkHg7I+OTX1U/ivS7eE3U9sNPLSyQusiBmlffG6IV
xwR09iu3mvirVNai0/wDY68NvcwSXNq/giFm+8TKEiXMLHjKjyiw54DtjgHHST/tE6MdVSx
1bxFJLaT2MbWunafATqFvPkxme4lchDGpSRt3SPduPTNeBhKnsXKHn5Hu5g9ISX9bH3XoOr
Q3ywh7aK08ybyk2uXM/llwXGOo2xjngEgiuySLA+xzv5i5C5yWXgYAHsOv5Zr4/8C/tYaVH
HYS3V1aeHrW503zr6a9nUeddKuWtLcY+ZyySSZBAETxtxur0XT/2v/hzrNnbXqeJbWxtWn+
xwhHRnuWwNxjyeVUEbpGwuPWvZ9lOquaC0OB4qjSly1JWZ7pe2kV8UWHChBg7CGy2CAOuM5
I/IZrlNZ0NZbdUaOIOrAGO5+62QByOQuMkj6H1qIfFjwmmi2c4vI47O7kSxs7kAI922TnYM
8kEMSMZAIJxV201+HXrCGe2McuQXR3wQQBk5OeDjp3BODUKM46SR306kJ/C7nnb6BPpmqm2
kcx27lwiIuYmkx8iluoO453HoTjtWN8QWm1nRrsTW+5/MMUpbgA4H5DBx/wLA5r1O8099Yt
IJUkKpuI2CPazjgguevbGPSuA8f2Ak0+VTujeNH2MhzuXH3W7ZyeM9PypTVqckuo6qvFn5E
ftlW8lvd+BRc7TeLpssLtH90qkpVMdf4Rj8K8PsLO3j09riC8IvPlR7cptyjlkdVYnk7WU4
9HPpXvP7cyrD490a2jQoLe3dMqRsPKn5R269K8j8OeHJNTltLGO2S5iuJJ3MX3pC0PO3I5U
EED3yazwFGVdpRW559WpGjS5pOyWvy1bNXw7c614m8VaZp2naaj31u7iKGNGaS7cRhJVJYk
gtEpJ5xkcYr7/APC3gPSvC2mRw2tvs3xJ9onDfvJQBn5v1/KuE+Dfwgi8F3i+I9VTGtTq0Z
iRMFImCgN/sttUgn35719F+DvHPw61H4XalY+OrHVp9e0j+0LC7mi0mWzlkmjbzopEmRipQ
RcBzwdpJHOD+hUoyySEbU5VHUl9nW2h+PY6VHiitOjSqxpQpRv7zdpSb232T233emxxTyCN
UVYiVAx1ye1FXba+g1HQYHnhhgvHcsstrcGWKe1Kq0LgkDaxycrjgY9aK+npVo1I8zi16n5
xiMNPD1HTVaLt2tY83+OXhC58a/CbxHpFq3k3ckIuopDkiQwMJiAexO3H1FeMfsQ6LqC6R4
l1S4llbSr0W0cZJ6zpO+QPfaxJ/wB6vq3zvK1Cyj27i0oUoRuX5v4T9c4/Gvnn9iPSbp/hV
4jvLiPNjb6+LKLJ5jk8kyFSPftj0NcGJUI42hWlo2pLr5Pv6/0j6DLq9V8P47DRScYyg9v5
t/xjE96uLUumEBGedpHJ/wA9Kr3tlGkDFso3Pz7c5xjg/wCe1XWUh5Y42wqv8wXsfr35qC/
iYW7NnPl8k9x/jXtpvTU+Dai23ynmvxBEWnSeC5pZ1RLfxlpbNJjHlr5d1kk9uoFV/A0qf8
J1oYMrqZIr1CuMEEQBsE/8B/WpPixppbTfCUssTu48X6SAIpMGRX88FfY8Ag9s1W8B3DXPj
zSBKz7mivNkMmEPMDZX3PQ59q8Cdvr03f8Al/Jn3WHTllNJcuyq2+9HsNyiSWwcyJETkbsE
4Hce9fJnjzWvt/7T1/q9q80GqeFLkAwKuMW0N3bwhTnjDRyyt+IBr61gyzCN4QQOin5go9B
655r4o/aCN54e/a0may3W665/ZokUqD5qSpDv69csmc+oq8wrrD+ydTWPOk/v0t87fL8erh
ChCtXxCXxOnK3/ALcn6ptH3AkUNvdTRxOJI0dkLAHAIbaM9ucdqsTKpKnLFSeR0/TvTriMx
X93E5IVriT7wx0cgf40O+2Xj5jjsOlehdtqx8WlaFiGUuhzGpBAx7HrjNO2vFtd8sX5IBxT
jvVBK53sOSq9x70jRtIhLBZCTjvgD29Kd9CrMnnCwsQpyAcbCc/hVaQIW8sBQGxlgO3px9a
kSTcxZcZKk/N2pJF+bjBdQSDgcZ7e9NaaBP33ohvzwoAGjaMZ9gMYp3l74wD8jEdumaUL5k
eXG0r/AAjpwRS7Xdgo4Gd2Cep96d+5DQ9F+QgMFMQA+7nrnn8OtChVhXkMp53dsUkRXcVYY
cjBHP4D8yasNF85+XIHYHoKzfmXuee/GyBZvhH8RMDIHhy5bLDOMbD0/rXOK811aWEt5FG0
sOqWQk+zdGxPGMEDp8pP411PxltS/wALviAcuh/4Ru/OByHAiJ5/w/wrkfEmoNpOsCwiRlS
WXTLo3R+Xy2a7tRgevyyA/nXkVf8Ae1y9l+bPscri55fyv+eS9bwT/Q9LlaN5xlmkHOCw5A
yeaasGLl2MibdpXJGMDPX3+tXrpQJW4JIfIYL19ajFu7MSSqrwV3e/f+te8paHxHJdvS5FA
8awrIyuAe23jPI/Hsale3JlX+E42nH6VPBEkTDDfMFJI3fKPoPWmGEPKpUq74PJJxnNHNqD
g1FFd3jllkQDAyOB/FSwxQuN2PmGBx/n6VYMOExwGOUx0zzzipEg2IFLYX+HI5Pr+lDklsK
NNt3aKqqY5AHBZQvBxyPrSyqy/IQGBbKkcE/5/pVgBEThiXYnBbj8PpxUXlE/eCmQnJ9CPp
ST1uxuFlZENsgEnmNEyRoC0jIN2Byc49RjNflV4+tX0/xz4jtZZXuJINRuImllbczlZWBZj
3J7mv1diDSRvGq7AwPyg8E+h9a/NH9pi0tbP48+OYrLPlf2lIzA/wDPQgNIP++y4/CvjuJ4
81GnLtJ/iv8AgH6t4eyUMVXprrFPbtL/AIJwtu7TaWVVQdnmbgOoBKc/nUK2plQrhsrD5o2
ZbjHf06Gl0p33BAdsZYFmYZQcg/MPTiopSyRKyyFcxqpAcng5yD6fT3r4l+9BSfY/akmm0i
U3KPPatvKBYdjHbnBwR+v9azmzQWOcU0nNcdSfP/Xkv8jVJIUHFfoz/wAErPidHYXV/wCG5
UicwyNPuZScRSKQ4I74wTnr8wFfnN2r1j9mH4jzfDL4yeHdSSUxW0t1Hb3GHKjYzAZP0PNd
GEklPllsxS2uj9tP2hvgbefF74UX2j2GorZaxJaC1w5GxyM7RvznO3gH2Ffih4s8DapbfEv
QfBF49017/aMVi1pckgxyNKIzlT908AfhX78+GdZhudFiv5US9g+zwTSuvRCF5OPUYJNfkX
/wVD8GP8Lv2rrXxhpblrXxBFDrtrIgIjMikK+1h33ICQORuB706smk4SVyXBOcZr5n676dp
2mv8O7CxuX3RTpsjcnsMqpB/HNfnp+3r4N1PQ/D9xrds9tDLJK4ljlO3+0Y2gEZDLn5nCxh
WHdQh/hr7E8IeL3179n3QdaeXas9va3SKXAMauFYLuPHXAPvivl/9r3xxb6z8C71boWr3CW
zPGb6LIQ5wDgjhvvD2wa9DDxvCTvo/wDgHn5i+VqPW/6n5XaT4ivPC2p6ZqVhJc6Zq+mSeZ
Dd20pSVZA+4Nn+EgHHHpX0T4GvdNu9X8J6npl5DpPjW0uriDUYIV/dFXjMwfaM7k8yZ0IYk
FiFGV6fOD+HdVuJLp/ssvmQKJp8/wAIIBGff5unWvQP2cWv7n4q6bbQQyztNE0MqxlkYwuq
ry6/MiD5SWHIGSM9DyU6kqcmpdTPGUYVqbnF6pdPPp6dfxPQfCUVj4W8RHx7p/g9Nb0L7VF
NfWikw/2VJNGZfIXaR1ZZdowSqxRkHOc/YFjd+HNQ13wbYaW8Vz4VXQ18q/iuhLd2iXUkhK
ABTvZPs8zG3I+YC56BxjH8S/DKH4N65q17JfS6p4fu7mOazNrFH5Oo3+I7ayikycCN2kfbK
D8qRkEAsWPqXwQ+GPhXWPEGuXuhm4v9Gub2OzXVJYyr3/kQpHPsUYBg3gs4UbtrbAR5hFK8
ruNrf1+RxQoOrNSf9Lt8v+HOg8E6Bfat4D03w7dPdaR9vjgksrMOHdIJUSdg6jCtsSIs0a/
KitjOea9ZuvCUNndPcRQT6le3IaNtSW4C+YpUkSqD8quvyNhRjKc9xWzo1nB9vWa3tpHXSI
/7O06+Zw3nM0Y3BsjoEXGRjBIHTFdNp+jzXC7o7O3m2SxTC3YhFkcZ+fB4AOTlcj5l4zmm3
bc9tU7R5T8uviF46/sL9k3wbYzXIk06/wDAltFFJbgtGt0vmLtYMPl+XdE2DjLHs2R80ePP
G1zqCxC6ih1RLq6+1ERxFfJLKqtEp4LKVXbjoSG4Hf8AQrXvg6PFn7DXhS2ntpbW/h8IeXK
s1mY2tLqOKRhFJC3zKQw2qxHJwc+vw18X/gR8V/BWoX11D4N1YaJJ5Uhla0VwjyKGBGwkpu
zkA4Iz0rgwkHTqTlU1vt1+ReYRdT2ah031av8AP9DznUfHmoa5YWaavd3GsLZxNp+mJLcHy
LaAMG8kRjBKtyCcgnI5OBUOiwz6drji4ubvRGijY27adamRgz4Yoh3cDZyOpwcY71wN/De2
9zIt2ksMoYh45AVIOecjscioRdTRBAs74U5AVj8p9q7vrHK7uP6f8E5fqi5XGL3/AK06fge
2+F/jt4o0CO4tYr29vmMclu9rdt5pZGUJKZG6xsVAAZecZUkhq+pv2Nv2krfTviHZ6JqDXc
ukXymBDeykIrnYpikBwBICi5kwNzAE8nJ/Puz1kwzyOVCNLC0UjbmAckEbjjnPP0zVn/hI7
i0uLG4tZpY5YlBmQOQrv0LDB/iUKCepIq3iI1Eud3/r+rmP1OVKfPR0f4fcf0R+f5t356tL
NazPuVpiVLKRhWx/Djrn0FYXiLdcPdQAxxRIW2vgclSAWb656dhx1r5K/YE/anuvicf+EI1
6+nv9f0qye70zUZgQ93EuzzIXyceYiszAdCvI7ivrHXFjP2zzFyIY/LLqSQ2M8tkZz0P1qX
ZX6nq06vtqfNaz7eZ+cnxS+Acvxp8e3PieTV7e302Fri0XTZIWYkCRsOr5/vEHpyFrqPhj+
z/4d8ASWOqSW4n8RW4kb7SJCYUaTO4hTwcDIBPqfavS9EsxBpNsmEzt34J5y5L8evWrj2zN
HlTlsdhnPHJr9Ky7B0sHh6cFH3rK/rZX/E/m/Ns9xuOq1o+0fs25JJae7dpLz0M2aKa5ZMj
5gSCCMg56Z7//AF64nxh47uvDvidLTU0vZfDceimd7mGB5XWQu0TxEjhh5Zzt65r0zy98aR
7dsm3DOD1PtUX2WO7KWVxE09ld5glhHQhlKbifUBsg9iBXrSlzK7PncK44eopyV72v5ba6d
V8/Q8r+Fnio6/Z+VA00+k6XpOlWKXFzH5R+2CDNzHk/fZU8pjjpuIPNFavwTsrez+DHgu2t
YAIYtNXeCfvTl381z7llb8AB2ooi21eas/6/4JvmUYrGVY0UlFNr1s3d/N3Z18xuI9atZIs
hmuY8JGMlQHH5n/CvL/2L5ftnwU+P2l28hiOh+LLTVFjPREdpomI/4CnP0Feq3aIdRs5tjl
lnVhs64ByRj14P4V43/wAE0ZP+Eik/aLgc7o9Ss4TtbuzNdsDz6V87nFT2VTDT6qX5WPq+E
6MsRhcxpdHFL7+Z/nqenQXky6g0eUK7uGUZBOD/AEGK0CzPyo8vGC6nnIrH0+5826jkADSM
gbAPyg4B/HrWvHtdXkycEdc9Bjp7cf0r6uTtsfnTj73uvS5538VYcaRosnytJH4s0V0jduD
meVDu/An8xXMeBb97jxfo8ciptjW5YK0fRjC2cnrjHb1xXV/F+aJPCOnlgUi/4SnQ3dlOcL
9qbv2PeuX8J2ip470prfASS5kjzISyyKInY4/AEn6V8/Jx+vu67fkz7PDczyimk9P3umuuq
PdJYjGm2T7nGGP8OfSvCviB4S0XWf2nfCX9pyTC/u/DCvaLCAxS6hvf3bHj5VKK4J9jXuRk
BOxi24nqPugc8kVy3w+La1+3PZabCsUj/wDCtL6BA46OTM6ke+dp+laZlVVGjGcltJEcMUp
18ZUjTlyt05/kjsSDcXcszs7PJJvIPqeSR9aldcABVKlT97Gcf41g2viNpRDG0LRSLCnmAH
7jY+YfXOa2bK+S7MeA5cjbhhgCvVkpb2PmFGOrJF2q5MaFgT1brigmPltwPPG3gGpGBKoO/
YrxyOlV1WJZU+U5LZXcMfXj86W5L5otaEiqVTfwSPm54H0NRGLytzbt5ZiWJPT0qy25yVbo
wxtfpn/P8qibbuBwcg9Mdf8A61JMGuo6BQyjIOG5BTjGO5z0qdYypZHOQQQDjOTjr9P8aiQ
bmT5suozx/WpUfdI28FwDyRxj6/pRItIWB18oBo+cc85BPGasRqqqGQ8KdwY9VqCLzFURcn
dyD1z+PrThmM7kXBPJA+nI/Ss2rjUtNTjfiyuz4VfEQOwZX8N6kVx1B+zOefftXE+J9MvdQ
j0LULWWMPBJp/2rzjlZYHa3bjsGBCY+ld38WSf+FV+PlAQk+GdUAweQPskhJ/Subvo4YPAO
mpGI2dbbSV+VSOSbbC56Ejv6ke1eRVf+2Q72X5s+vy1/8J78pvf/AAHfuAbueVx8hdvlXjj
NLH8rSLu3R87fl5+n/wBenkStI7t0DnIx3zipZY9yZBycgcHHevcv3PjlHl1RWWJfJJOHbt
81LChRRwvIweDn/wDVU+1XR9ygAA5VeBTIUBGUwVIIbPXH+cU+a5m0uYYzBbgchCw456f/A
K6kYZJfIPGCR3HNNWdwzbUQDG3BXJx3zTnhRyCdwBI+X0NJ36lR1TsCBsFtihlOVwQ3HTd+
WaZOuQ/lkbhzycZ9KWS28uDOTI6c7em4+hpwSQOUCrlvmYk+3JzQu6ZbbS5WhsKMsih9y4B
Ix6/X/P61+a37UmiPonxw8Tq+4fap1u0L9SsiKwP4kmv0nlYRRSzMC+1flUNgt/8Ar4r85P
2rLK5/4WvqeoXEouHuH8tp1PyPIgAIj/2FG1Af9g18zxAubB3tezX+R+jcCtwzKabsnB/PV
M8gUu2Y/uhRgjGM89/zpJmAWXHGSCBTN3zvxkmmc96/PXNJOO+5+62EVQcc45pp605Gw4P8
6Qj+Vcb2LHHjoR+FPtpWguI5EOGRgwJ7EGoxwKM81onZpgfv3+yP4pXx98JPD92ZmuYLzT0
M0ak7ZMKVZSe/fj3rT+NnhL4U+JfAE2neP/DcHiHTdBMtxYpPE0r2/X7jDDYIABXvxXx//w
AEtvjA2seC5/CF7diK50t8WoB58hiTux/ssSM9/wADX6FXfh6C70DUJGgjeUxjLMu4AjjIH
4E16lZRlJSezt95jBvkfdHxZ8RvjTZaf+zt4Yg0qOS5t9WvLa0htMhJvJFygdSnQSFFcdf4
Sa+Nvit8WJdbvIvD11bvfSyXRhhW4zItw/2YxM0j9CIpWZsdQSR2BPuX7U9jpd7ZzacLk2V
lbzXCxxY8uJWQLJEiKv8ArMySFQOuGYHhTXzlNp0PjbxV4fa3hFzY6lqkcNxNaRoZFQxO3y
qSCWbbKHIwFSGLfyxq43j7qe1lofOVKqqScp62v+rRv6t4b1zwxdeJ5rW00zUdSbUbKO/nv
bTamGtvIljRM8MJJGd0GPL+zn5sg4634Q/AWc69e+LP7de9k1uxubKzazlXT5pbppDAWtCP
l2CWNVhTIzgYCqM1z/gCHXtC0Gy+IN+LnXvF/iSSW306zuAbmBrKSKUSLKmOu+RZC5+8qso
B8zJ+o7iOwf4t+E9I0h4dO0a1T7da6TBAFW2kEMkdujITiGSMi5j5486WPoUAqp2kvnt6k0
4zg+WPza626fKx0Fx4D0m51jTZfHTNqFibKz0SwfQojHpz27xP+8ZeSGDRFgTnbsDDjFdn4
K12w8EaHYwQT29wNNnGn2MtqrokVipmlgZQWyWkAO88l2BJ4xj5/wDif4g/4RvV007Qri7j
0fTYGisLa7M4ZQAqrcGchlTyZDM7CRs5G3G2Ra8Z+GHx215PECQXc9tfQ6dJ592DMqWsgSX
az7lB3/vZhtC42pKw5VgK4ZPlfuR+d/6v+GnQ9ik9dXv5H6b+HNfjitkaYRxwARQQW0YKnd
zk88HnLAjnAANei+HtTjivrWDasYMgSU4+bLMCuck9yo+pJr43+GvxpPjDVNV05tpuImtby
2Zont1eGRQ6oNxPzBV5fJG7eCBwa+h/AN+uva/pN5BMDZu8UlvbvMGcopjwqYPzD/VnJ4Gx
xXQ+WrC6O33oO0tzR/Z38Rv4p+AngXUL7d9uufD8bTS3OZZyxBDB2YtnlAGBzzxjitLxh4T
0nV9He21TR4dWiuoQ00kDNbOfkCjDRkNxnjJyMCuH/Zz1WC6/Zu8F6jo8slytpa3cDOsIV5
JIrqeMKSOCfNjYMfcv3New6nfI+hw/abQQNLhhEyh/JOPmUH1B4yfr3rgoyaqP1N8RTjyqx
+dPjb4D+G9V+Ler+B47RX8PeI4J7iO0urdZL20v3YeXLFO67nhMpiBCNuCsxxzXkfxA8A6r
4N/ZdvoPE+maRquj+H2ewWztLWOC4inM0iq4u1UuypKS+M/MAVPFes/tIeM7r4afGbRteNj
5N1a3G+WzsNQkS8u7N8ASQ54QgJh1BO0orLwSBgfH3xHH8QPgTqunQXcVpJ4kubXUxC7KDB
DHuV4S2AGZcBt5wZW8zaMACvewOKgvaUZJNtNK/o9v8r7nyWa4OpOFHEUpO0ZRcrX76vTy3
t+Op+akh+b1qaMw/Y5FKObjepVgflC8549c4p2qR2sWoTpZSPNaK5EUrrtLrngkds9cVXib
aWByQwxgd/T9cV8ytGfV35lc9h/Zb+Is3w3+L/hrXLedorm01GFgrNlZInYRypt7s25PwU9
6/cXU7m2v7WRLWRns5dzQYGN+4nJ/Tp0Ffh58APAEninxVpk8SPBbwSBp7kNlxyOgH3TxgN
2LA81+yGma7bw6LpETOIrSCze7lfqSqIzE7h2LYAI6gZrenUS9zr/m7HJCSVSc1tp96/4B4
jZQH+zrEABoxAijJxyEFWnT5MoucrjLjp+X41DYDfp1qGIT9wmTnPOBx7VYGVUbSV2nuf8A
PSv2VbJH8pTd5O/V/qQSwLHGXZcyKBgg8kGpLMm31izfafKWdGZRz0cf0zSOQdg3gMp6E4/
SpdJRzq1rjGFnjGGz/e5H5fnmqu7ahGN5XR4v+zbr1j4k+EdsLOEWz6bqV7azbJCQxNw8yn
nodsyjHoBRWp8BNL0vSPhZBa6XbJbw/wBr6s0uBkvIt9LGpJPpEkK/8BorHDzfso+nqepm1
ODx9Zwvbmf6Hocwi+12pckJ58bMVByo3qMjHc181/8ABM7Vrqz+NHxK0G3s/tVlqWmyJLMh
JEZWVkjA9SxlKjPrXvvxI12Twf4A8VeIotzS6TpM9zD6ebt2xk+251rxn/glHon2jxB8Sru
4tJJ7iDS7PU7MI+GkkguyQo+sgXr6V83ntVKdGKV2rv8ABJfifdcG4ebw+LqvaXLFee7f4M
9TsoBAbeMiQMsYh2sNv3fv5/4FkH6Vp2QMaO3lyKTyT9QM4HpwDXUeOdCFp46111i8qJ9Qm
niyfmVZG8wAj23/AKVi5axCrExzjADGvsYVVVpxlHqkfllai8PWnTk7OLa27Pc4H4sJu8H6
S/MLr4o0NgnG3H2zGeevUe3NYWlEwePdFfyDFayXsqqsbZCZhkQYHXHX88V0vxfRv+EIs3V
RIU8SaKVikXO4m/U7CevU81ianCbfxt4eaEl92pyr5qgkkfZ5jwM4wcZH0zXgt3x7v5fkz7
SjTnPKIST29p+SPU1/cM29dzMMnccnHv8Ar9a8g+HmvXOkf8FHrGa0Vp1XQoYAQ2BFG1vGS
zf7PzHP1r17azg5fcXAxIuBg+3+e1fPMOmSzf8ABQSGxluvs1trGkxYd8qZI/saHCt2+aLr
6KRRnEo/V1zd1+pfB6ksXVa/kk133ie5azYfY/GOu2qRvbql/cqscjZwolYYJ/uj86sxP5E
Cx4BJPY52n+oqXxvdre/ErxNclnQy6nOfL2kYO45z37HFUZ7iWJgw4yAqhj19f5/rXvUm5U
4X7L8kfHYpxp1KvZSl+bNXTroTs5MjBuA2V7D+vWtEoBICWDnrk+9Zth9ws7rkckAdWq6zL
9mfOSpG4bTnOelTLfQxhdR1JriRpATIc8YGPSoxmRcHuMg45+n+fWphCsCKAC7DIJ7UpDEr
j90mcFm+lRdbI0ld6sjRtgDdSDj0/wA9RSRBQzbXbDH9T/WnPGg+cvubAzuGPlHp/jT4xhX
AxgD/ADinfSwSi29xyRExlcjI6+49qkCmKIgsrDAwg5PH+RSRQKUZCuHX3696fnawOFUf3c
cnjn8Kz3dgS6nG/FUNN8M/HbxnP/FNatkdP+XGbPP0rlS8ieALFhORGthpbeXkbyNttjPYH
BByK7b4iRC68AeNYmG1X8OasnXA5sZjx+Q/KuBDTR/CWynjKTO+jaXIXQbSg+z255x1IP5g
jNeNXdsZG3ZfmfY5bBzy2fW03/6QenLIhyI5PkLNs4O0jJ59enNSoUjPlsrYI4ZSOPr+tZt
lfI/nkkYjmbaO2M4PH0xxWmyupUAqSP4iOPwr3rNaHyE1ZtjnyyeSFyCcnPYf5xRECpAIIH
Tk5NIjH+N13Ek9fumn+Yu35yu05yxPQetK9vdYlBy98jXmQttO45IUHAxxx9cZpTGGkBilG
wn04I/zmgny5AytlQTgmk80K2ApOBk44A709Slypa9yV8kEMevXmoiodNsoyo5xjke1QvIZ
HCquFPIJ9PpU6Sbo9pOSP4ieBS1SI5lOWhEULRhXdVQ4GO3H6V8L/t0WB07xloCoixW81pL
IoAxubzCGP6YH0J7193i3KFSX68YBzx16etfJX/BQLSEOheDdTbc0sc9za7+21lRwPzBP4n
1rx83h7TA1En2f3NH1/Ck3RzmgprfmX3xdvyPioEg5BxSZ5oxQBnNflG5/RYijLAdPrSuCM
Zz0700dacxGAPSoAOQKbnJoJzQBk0MD239kv4wn4OfFO01GSYQ2N1ttron/AJ5lua/Zw/tD
eGYPCrRrrlk9xPpkt5Fa+aGnkgVeZCo5wCQPc8Cv5+VGDnP5V6h8MfF0/hXTtW1Vru5e+ug
tjhHbzTARubJ7oSFBGQfQ16uGqKdqc1dLU8vGe1pQdSju9Lf18z6W+OnxEsNfm1e58yO6EQ
UT/wCr2REnzMsP4yHm58vkZYNzXM+HPA/ifxX8Pb6Lwu7XWsfZLSCwSKaNLmW1uJRHcSDLe
YhkkYxDdgeWnPD15bp3xLu7aKQvPMs97JIDIIUaWRJHUN5IYbcsmRg4yQp4wK9I8PaNLq+p
6cthoN4qQxTyXFqb0Pq2sXTtEsEUrwbRDBvaAFzhY/KflTgHsglK586+ek0pb3626f1b/Kz
O/jF3P4H+GWsW+i3+ta5NcQW9u8DPAkg02yCiRAjBWUmNVzwWSDcp+c19C6Mk13q1/wCIha
W0X9raXa3NnbXSiOW5kNustwfKCkkF5JHZDjm3dvlkG4+ZeCtNv/AOn6G17d33ibUbW31Cx
sdK8Jq8i2ssBcyRbEXc8O7bGQSBGd2NwOB7lpFxC2o6Ne6m+oxwanHdWeoX+oW0cxt5JXb9
6wjOYYRI2zII28KRhgK5akrLXS1v6/E9HD66JaM8y+Ouh+Iro3p1O/0+e0jtJbjXNMtl8m3
e7+zmC2mAkILRYjDONwyot2IJBFfmzNqJs5dto0kcrtLDNEQejgAquOygLx1BA9BX7H+KPB
9vrXwxW38Sj7TZahFcwx63EwGUulYQzyhjyESZ8np8uBxtNfjv4x0lfDuqx+bPLHfvGkrrG
hRk3ZGDnkMpUce/rmotaTffU76d3K0j6M+A3ibSJGt4b/XNXWysNRhntNQRVSeKabzy7GXc
QIhDGcqxIYu6gAkGvtj4D+PXs/HGlWl5cWF9qNpqEFvdi0laRooVVlldEKrsjVkiYoeV86Q
85FfmD8I7y+07xBDDprSSzTGWCKO3mAiuC4AKFn4iYrv2yDnOBx1r6p/Z7+I1lpHxA0bWYt
EVNFaWNFluZXa9kzL+6SNVy2V3BWLE+d5Ue3HNctW9KfNsuv3HqU5rl5Wrs+/P2FdUS5/Ze
8L6dK5a6tptTsnkLKPnTUbtX+YdcBSdx+91POa9ov3jtpI7WRZHgSMMjnpjbjkjqRjJP0r4
p/Yi+JlncfDC20AXTWN7HdX/AJccyATMDql0wQpj5gN6/NkkMSpypIP1zcak+q6cgl+dmhW
KZ5JlR2kYZRNo6KfvHAHHAHBrOk05OSO2tScbeev4HzH+3T8EF+IvgC7vbSylkvrXbctPDj
dE+MiWMcFduOV6Nlhwea+A/DPxGv8AXLUeC/HEJurWRJbFzcAyRtvGDJGeMOm1HUN91gfU1
+s/ibxdaQaIBq01vbSMzW10krhowdoYqwOAoIycnA2oxFfD/j39nTw98RvirL/wj7BY70Fo
CszYMh3EH5eWUFSpY9Nv+0KzrSip6PV9OqZzqlJK6VkvW1uv/APiHxD+zj4s0/SDqNrpsk8
UHlrPGDlxvUujj1DKCcDoBzWD4M+DPiHxtqyWthbFx5ioS/yEFjgZz0549sGv3D8P/B+20n
QtI02xhjmu/skNrPcGNSV2cPtYjjejSISMEB8dqwPC/wCz7pPgX4sXtzpdlbtBJCLbyCFcH
CqWbkYBwB9cY967atGKpxt8T37ep5tKdb2soy+Hp39GfM37Pn7H+oeC7cXdxF5ElpcLJPFf
tuj2hf4guN205I3fKMg8jgu+M37TMMfiLV9F0WXzYYLX+z85yIy7eXHz/eZm2jHbP4fVP7Y
vji2+DnwE8XeKrWJg0On+TbK44+0TMIol/vFMuG+i4r8bfgTpWvfFf4p6Fp0YkuBHfQ39/d
OSUht4pBI7N2GTwPVmAHWow2Hg6kKd3K7Xzd9Dlx7lSo1Kt1GKTbfZW1t+Xz0P03nhEDBBg
BCVA6niq86BCSDuHX1zU8shnkdvK2hjuX8c1UZpApYgEHjA/rX7Be7P5knBbJEezcSSd4Uf
Kan0p0XWrFnl2xrOrEjpwwbP4Yrzv4q/HHwd8HVsv+EmurxLu9R5ba006386RlVtrMxLKq/
NkDnsa8C8eft0+HNU8MalpXh/wvq8F3eW726393eRL5QfhyI1Ug5QsvJ/irjrY/C4duFSok
+3X7tT28DkGYY+MalCk3Bv4not9Xvr1O2/Zz8fW9p8IvFusaqWOkaZrt9exvD87tDIQxAA6
neRgf7VFfLnwf8AiPrX9iar8ObG7g0vQPEk4N+4t0knmHAWJXb7g4B+UAkiiuHCZhGWHg4d
v66H6FiOH8vji608c3eTvHlvtZLXR63R9zftEW7aj8KtR06EOsGpappWnXCLx5kcl7FuXPu
VA/Csf/gm3Osf7Q17pW7bp+s+EdUu2gRcbQmubVGe+Fjfk+tL+1J4qtfCfwyEs0ywytrWl3
QjGWcrDPvZxjsOB9TjrXD/APBNfxIZ/wBodo551t7m2+HeoxxTmMsqO9z9r3MB1AErH8AK8
LO5P29vJfmdHCMLZa219qf5L9D7F+Lunx6b8RNWgBUlvKkGDx5bRhV/MJ19q4G4YZYBd5B6
ryT9P89q9X+N+iiy1Pw5ci4+0+doMVs86jBeSNvv49w/615fcRLscx7i3O0AdPxr6vLainh
KbXa33XX6H5fntGVPMKy/vN/fZ/qec/FhoZvAgiZpSn9vaLkrwF/4mEQyT9CfxxVHXbAQ+N
PDYRHR/wC15I9qnlh9mn456A7QB75o+LbgeAJ5DlIU1jSPuH/qIQZJ/L881teIraOTxj4en
JYGLWZDxyR+6mxj8cc+xrkqK2Yr5fqexgmlk95dHU/Jf5nWIhdBsBTAztUcD2J+tfOPjx1i
/bz+GaSAtHq9jaaWUV9rKLhZrQ/N2OX3A9uDX0VKvlWvm5YMV+Qk85+lfLniPVhP/wAFG/h
vblNg0rXPD9lIW7N5kDMSf96XFLPZqOET68yt8tSuC4urmU9NOSV/R2SXkfVfxJ0WbS/iNr
dtdSNJPFMj8YYgtCm5sjsc/wA6xlt2M7K8aliAMk52jPUfh+tewftC+Gvsut6b4ghWXdIz6
ZeFYyFEiEtEwPoyMR+Fec29jCzF2HznrzjAHoB+Ferl+IVbC05eSXzWh89nWElQx9Wly6cz
d/J6r8/wItNhRE2hjKjfcz/OtWNSFwQSSMZ6Cqj+XEgUj5MgYPFXIZ94dVJAxnC9SAa6JNv
U8qMYWshSDKFVFYqOc56D1/pSQSsCzOVx0BP8NG1iwIVumFpRteZ1yUiwME8g0WVtQi3F3Q
2YgK58zcD90Ac+/wCFPjXLgH5M44I7Dmo7lTDtbGcduuKm3Biu0EnOCw6D60X0E9W2Kcs+d
pwB685qRUKspZhxypPrRuKpgk+pbv1p21UeLcpdgflY9vepYWv1MHxqEm8G+K4pPkWTQNTV
mAyR/oU3OPXrXmOlPInwP00MsitJ4e06VlDettBz/I59MV6n4wy3h7XcKpMmkagmG65FnMc
Y9/WvLtMSWP4G6S8APmL4V04RtJyGRrSHH1zz+VeJiLfWoen6n22V8zwE1f7f/th6F9mij1
e4iLE4dgrIuFYZ4z7+/tW40PzYyFbaSMDt6f59apSeRNPI0JwhkJXbyDzxzVuNicBiTnADY
4r3G27M+S92N1bqVTALacN8wGDkFuD06jvU4EccTu+GUAZLDPGe350yeHzD5h2k4xgnHHqB
TY5BPhthVcfN/hV3uYK0bq3oPaWN5TGS20DJHQk+1NBJYBHVVyd2/jJzzSpIzSrPxk/LhgP
xP50OoclmAZ+cE9AccH60/Uj3pa/1YcE8xgOSxOASfTkD8s094Q4Y+nBCnofWmsVVOQduMj
1PoM08SMOFjCrxj+mP1qDRqCVmM2kMNyl9p4JPavmn9vTR7rUfh3ot1BE5trC8Zrh8/KCyB
UAH4OSf92vpxFErGPaWYtgZ7/Wvn39tu1v5vhUHtQskFvOJrmHHOwFQZD7AmJf+2n1rhxyj
PDVIy2s/yPoOHpunmeHkv5lv53X66eZ+ejLgD16GnecUjZQAFfGRj0pJG3uWPUknimE5r8g
k9dD+mRQec96Q0qjLgepxQccfSs2A5Imk4VSx9q63wp8MNY8V3MMNvF5RkljiBlG0ZckKST
wBlSM123wj+Fc/i+fRRHauWmu4FIIO5lfd8wzxjCPjPJwCOtfoJ8AvhVJ4d0XQGmtbC5il0
+OcrIgBSZJZArEEcqd7Yx94bQ2CAa9Ohh4zseDisxlBuFJao+PvGP7LcHg7QbWO4lUX08jW
yeYFDbsKQyjOTkkjOAOK8BvdTewijgG9WtyEWI7SoXAOSPc7fXvX1v8AtV/E67jmnsGhs9s
Vi0cMQi2/Z182JwhZvmfDRuQoPHzA5Br4tmvo57rzyuyXlyQMgtnIGPStKtSMPgZOApV5Xd
d36/fr+R1Phq90xyf7SiudTmadV8i3dYyIsAkiRvuc4HboOa9+8CtNYeJbPXNFTSLKCHXk0
e2gMrNC08+GSS5nbDXFvhHAzy0gLkDivAvB5nTWrXUUtInuLi5xCrPsAkOQCc/wq21jxx+V
e5/CvxhrGj22nWkvh7+1YpbotBp88CwWUhuHDfZ45G+bDNEgaQtlFL7eta0mmrt7+Ry5gmt
YL8e+9umn+fqfU/wvkg0v4gzeH9EktdK8PRaU+oXd21xvSyLARRwRKgLRypLA4YMSzKglBy
53fUFhps2paJa6neaQ2n31pJ5r2EYIknfPG9uVfcjBip4+QDGRmvkj4H634p8O+P8AxP4x1
/wzaaNBrsUmqqksMtxa2NstvORG0hA+ePa4fcA/lgFSeh+p/gp4v1+/8LeGZEu4r46vpKXk
jXVszfv5ACw2McqiNI2F/hjCKcnBqXJLTr2OjCXlv+BdbSLrU/CsUMMUKNMoln0i/iKQGNx
IXD90dBnkYHykYOMV+Y/7ZPw0Xwx49ltYdEmtru+W4vovs0e4M/2h1aEBc/MGOWGcjf8AdG
ef1PuNX8R3F5FBqENhHDeIdOaOSM7jcMWCGV2PyrJuBQ89JVPXI+E/2jvinrXiPwvJa+ILO
10TxbZWDzFmsp0k+2R7QGjdSCkrLJHtflWKKScI6jjnWikm3qel7O7TR8g+CYFs9Rt/Jvbz
R7e9SW0kvViEgysYcxPGOnQ788FSrV6F4K1W28FeMvCy299GJTDEZfMn86FbYzlVRWA3KyN
5jjAGzcyk5VWO7omhXWrePNT0OfRLGz8TLqlvBqelafAuxZHZxKpDt8shDmH7oAdirfKOeb
+IltfWg0+TUNKMmpyzW1wt3HZGCWezEbM6hF+eJlYFGBBJHoY2J5a0/aN3NItq1j3f9m/x/
eaXoWo6HFdXCzaXPrNzbRwRypOCbgsZbYgExMfLYBmbaXTDYKbj9/tbaD4q8H+H/EGoCHVI
106CddR05nW5kdlTLq0eWLk8NgHGG9TX5I/AwHU/EI0nSvED2C6w93avbJOyTXB+0jY/yfN
v2SM0a8Fnh28hwp/S34d6lfaH4J0CS20rQ2tL+1sbbTZbaKS2iNsYMEhi2BkoSqBRgblILH
bXnYafLKakrr7z7PFU19XouNk+n9f15mZ8VvD+vXC6xDYy7JNZntreWw1BlnjjjAkAjyoDo
JVMow2RmVW42sK7X4Q+E9BVE1xbYWVxdr50KXYZLiDzGzJCwb5uDg47dgORXPXep2niu4+0
6Pc3l9owtPK1iwuYpDJBKULFI88lniLO+eUXZgBnIpNF8Upreq6doF7psxupLV7gvFlZWlh
cqSgJDFS4OMcY6iudVaVLEOb1ey66+TIq06k8PyJbavva3Vfd8u9z6S0+ziY3F7ZXTJFtSO
SG4+6AucFf7pIwc98CoX0Z47xp4cwCQqQTj7xxznrzj+dV/Cd0NOsGluI4IjIyeZBHKzurM
dqsVPXp16Edua6GXU7RZxA67gCPMxhi24HGPpjNfQttXsfO3Sep80/8FJfCGp+Pf2d9Z8N6
PEbvU7260xbeJmC7sXSAknooAYk/Q189/BT4M6L8D/Bq6Npskd3qdwQ+pakVw93MBwBn7sa
5IVfqTyTX2P8AtLxva+Drm8BVvs7W7MWboBcRlhnuNufzFeCsVkLKVOAdqjPTA65r6vIaVN
Kda3vKy9E1+p+U8b4msp0sIp2g05W7tO2vp083fe1qBYkMSr7zz8vP5VDcgrtO9VxwUXPTP
rVuQFHwwZh/CIzzjuazrqAxHDZUMMqc9q+yWp+Rzk+Wx8Kf8FAr7zPip4ZslcMlr4dhYqOg
aSeeQ/oy18wFsnpgV7l+2vc3037SPipL0OEgFvDa7lAzAII/LYY4wQc/jXhdfk+ZT58ZVfn
+Wh/S+S0/Y5bh4dorbz1/U6r4a+J4fB/jLTtUuInmhgfLrEyq2PYtxRXNQRtNMiLjc52jJx
z9aKdDF1qUOSCui8Xl+HxU1Uqt3tbex9yft9+I7zT/AAd4b0eFoltNVuppZz5YLsIApRQ3U
DMpJHchfSuq/wCCSfg64u/jp4510/NHpnhSCxG9cqZLl4CufbbC/HevIv2+9VS817wlpkQf
zLSO6Mi4J3O7oAQe4woHFfaH/BMewGk3Xx1McayJZ61p+lRTY5eSCKSNl9gCox9a9jNnfFV
E+nL+X/BPnuHIqnlFCy35n98v+Aez/tCzWtvrOjWcfzNb2sjeZHyoV2AXB9Mxn8q8fmLMhO
N25TyB045/KvR/jNo0+k+KLKynbfLaaPZW5ZCdu9VYuRnrliT+NedT5W1OSEAOeD1+vt/jX
2OWJRwdNLt+rPyLP5SnmVbmVrO33JI8s+K21PhzqE0x3RRarpErtnDYXUrdT+hP6V0fiWyS
y8TaHKiKQNfR3kX5VB8q4ABB7Et+lcn8b5c/DbVo0JaRrnTSvlfd3f2jbYBP4n8hXXfEJms
/E+gNbwL5K+JFEm//AFh/d3Cgc/jzWGJ/36L72/U9XL/+RW3e1nPz6I17y6j07TZ7y6YJDb
28lyxI/hSNnJ/8dr8+5vHc118btd8XGCdvFEWuWd7Z2GS0jPFOsr5P+yIV4Pr7V91eO7OfV
Ph/4vt08tZ5tGvEVSThv3D8jHPHNfn34c8Y2ek+Or6a30+J7i61u0u7Ni4kgRA8iyRv3ZWS
cjg/w965M9bbpw6X/TY9jgmnGVOvXS10Xy3/ADR+7/jvQrbxl4W1/T0kcm+T+0LNwuCrjEi
j8MEfQV8nujxL8zDch2syHK5A+b8jXvv7H1/PrP7NPwfvr2VpJ10G1gLueXRIjGg9+BivEv
FFkLTxNr1qZGnjjvrhQ+PvDeTx9BgfhXJw9Wfv0umj/QrjTDxUaVa3vXcf1X5syVVZUChvl
yDnqQKsQzeRNIzKrHJBAPGcjkfhVK0ZGVVUc9CQec4qRgsZd2YAAYz1Hoa+zkrux+UwSTTW
rNCHPnBlYKo4AznH/wBapBchJSzIrgcEOMA+nP1rIgmZJYo2fam0BRt4OP6cVYa4YOR5YU5
OcdB6fnScOhak2vdVtfUtTsBlwgUdCyevtVGC/wATMEwg4Ocfn/SpGMjr5jgYcZjB4AHv+I
rCO5bq4YruAACqnIByePf/AOvWkY3VjOq5LWzOiSdbqPcfl77gevf/ACKuxSrKnzEFsY3Hq
awre8DgEDau4rkjAzWnCztJywGR1I69qicQU+sdSPUnL2mpRMcE6dfKCxyQTay4ryHwvIv/
AAznpTIJwyeFbNlLoRytvETtzwRkY49a9dvlKQ3Y2McWl0Gyc/8ALvJ7V454d3RfszaEhVz
E/hOMqM52k24y3XpnHSvBxOuJg/L/ANuPt8naWBqc386/GLR64SPIDoQwJ3lU6A9SB75q7B
MGHKqNo5PfNZKPhcKFGWyEBHB2jOPTk/pVqGfy2ABB9S/QD/8AXXvOOh8g5tNq1iaXfvRl4
XdlcDr601SxUAKmejAHA47Go7q5CKHAwQeQT0561Sa6cTxqEyjcFt2CR2q4xbRz1HyO6ZeL
hJWGDsBwxBzj6elRpllIaQKADkqOD6Y/T86heRPOUPwOpxxnBxz6+lTbwWzjYRwMjpT+RMY
33LSrt6kMmfXBp6sEGOd2DjPqe38qgDbVAZAqEZyOuaekgYjIJA5BYZ6VlqdCSLAPlqrbt0
h7A5A9q8u/aL01tW8Aa3bxxGaS5sXtd6HnBkjkcAeywsa9IZmDHJLqAAqZxkgZA965f4q3q
W3gDXizJHKdPuQjEcqWhdSfrgkfjWNaKdOSfVP8mduEqTpV6c49JL80flExyo4+Y96Z0NOP
3BTDX4r0P6pFT74+tPKglcHr1zxjmoxwaepyQSMgdaQH2r+x7bDU5rDTb2RSCLXMMjD5oZk
liQDByPmctu6ghBxu4/R7QLGGx8DTshdZk0w7DBADKWMmWUDpvHUDoMk+tfnX+wno0+p3Fn
dysZ7aweNjbRfI23duBJAyRkfNg5AdSK/Si58nw94IllnuZIfLElvcKyc7RK5LsF4BABORw
OAeDX0WHf7rTv8Aoj5GVJxxEpPs/wA2fk1+3DdQ/wDCwbg2jNNFLkmWQg4OSuE77D8x+pNf
MVvby3UhSFDI4VnKqMnABJP4AE/hXvf7Yd5Z3fxDne3i8qUMUlYEjfjjcAR904yPQY9a8Gs
5prWeOa2lZJ0JYFOCMDrn6ZrxJy55X9fzPp6UeSFlvp+SOo8PpFY614fF3LGEN7BcOlw26N
ITsd2fH8J4J7gKciu8DR3es+IZb37OlxBGwRkvg1pMTKI90LJzLGodCFQZYbixxXmVlrl1E
l1aabGEtnZZSHQTPGqBsEEjIADvnHYnPSu38PXWr+G9Ug8R40q6tdWt/ssMV7bq0U3mDEmx
ONhjdSDIhBRsMOGGeym76I87E03Zvrb/AIP9eh9mfs4xLe+A9T0nWP7O1m11XTl/tGPWJZr
ie4UlTCVVGJSPygzeWpD4EgP8Ir6J+AU3itNAvF+IFzBDqa6vMLuWa0aFriApy5VWxDIFik
coDxtzjKgH4f8AhL4e8Rfbf+EbtdTl8K6r4o+0xRwWaPFO0igRDzGTMawlXWaQjBYE/NgEH
7a+H2t+HPFVm9jqGv2s2pP9l/tC30FmV1dk3lj5ZLOssjl/M4H75sgBmrapG1mv62PMwk1G
Tpt31/z+X6HtrQahp+jLfyB4UCNdXNu8H2mfa0yvDIpUnKoVkDoOQNzLjkH5R/aj8F2b+FL
Ui1kGitPcDTXnninOly/u0YK7NzacSwsHyU5ZR8wz9faKZZbpp4c213YW8RK2042SqCZPNC
r8oLsF+XAyPMA++MeXfGHw1J4o8ESadoTS33nwRX9jfIElt4J1Csm1RtdGysblVyu0kEHLK
eKvGTg11Po4Wdj89LX7TH4hW51K7P8AwkNvFdYbWL2OCeNVmSJIHlZt0hWEGSOeTcH8vZkj
OPUbn4aaVr+tfEG6sdUfUjpE9tcaQpv0ub+3Il81UJeTM25bmQqqsAUaMZ35FUdU+Et9e+F
YpNY8OQadMukwDUGtGjRr6T5wpabdtSRjbmNQg8tvMjJUMSTb0fw/pPhLVnl1/Ur/AFuwn+
2720+1SW90+BQ8agxsFJiMgSB+MLKFkJwVJ8dzve6/q39fcbyp8trf1qebfs9eFfDeu6ymh
61KNPll1a/Gn6r5JnWe6gkzsG0rJHMBLGy4JOOQMtx+hPwmvdO8JfCXwemq6tZJc/YLW3Gr
ajMZRNnJOGk2sAWJIDgFcSM+3Kk/HvgRpdJ03XtSuNMtnsdL8e6id+nxNCYAt2srLiFZFeL
y0mxuA2D7pdchfrTwHpGn+J/h3HONamk0fxBpii7ivnWaBZH3iWXEu91LEkOjtuXopPymsc
PJqdTlWq/r+up9ViPew1Jydo6ben+T6lfxh49SG7uBN5thZ6rZrePd+bvZgfmNxGUQtnphS
R1YrwVIyvBl7/bGpTeJNM0zUL/VrZj58d1c+bO1uUUK0BT5nJijUlflyxZTyTjlvHN2mm3V
7PpUOrHw7BM9teS2s2JZroBPLd/mOdoMxG0n+EHBHGP8NdftPE2t3D3t+fD2hwXKhL3TnEc
99OHMiQQKmdwARi5PIZtvWvnalec8XaW1/u803oemqEVhnKO/5+TS11VtPmfbmi3NvqljC0
mli31Gb55Y3+dkJ+8jOOuMbcDjHStbS5IzLcSRJtJw6SHB8vGMKT7jA5HOa8o+G3j/AMSeI
bebUrvSbjSNPtTHFGL2VGluo2IZZFjH3GAG1lPQ4au+urlLK/hmiKK0znzFB3IWBBAJ9wSO
nWv0ClUjVheO3nofFVaMqUnGW6+ZV+PHhweIPAXiXy8+fNYS+Wh5yUQsu333AY+vtXzU0gn
VJEJQPhtpIzhuf0Br7G8U2/23w5EzopDxjCs2OpyDkdM8Z+tfG93CbO8uLdeRDNJCFP3jtc
rz78V9Xw/O7qU/R/mj8o46o2p4avbrKP5S/wAxgkdeeQeQT689M+47VUkRC/zIVjJxyM4/+
tU7qG+/94DO4gZx/kVVd8Eqpbj3zivs0l0Px1y0s9T4C/b5ihi+NGmGP/Wv4fs2mJOSW3SA
f+OhK+a6/WjW/hz4Q8U6n/aeu+D9F13U/KWAXepW7Sv5a/dXG4DjPXGcfSvI/wBrbwn4Y0D
9njXX07wp4d0O6bUrCCGfTNHihkUFpCV80DcBhD355zXxGY5PVlUq4rmVtXbr/X+Z+xZFxP
hvZ4bLVTlzWUb6W/zsfAi6Bqb6TJqqaddNpkbBHvRA3kqzEhQXxgE4OBnsfSiv0j/4KIaHH
4A+AMHhLT5JV0XTbnRLO0gLkRIkdvcqCqdmbaXOefmor5jEUPq7jG97pP7z7/A4z67Cc+Xl
5ZOP3W1+dz5s+NV/rnxD+N3ifxHdatB/wi3gXVrKzhTU7hV8qOS4VUiiTqxOyWRgOixuSeA
D9o/8Eo9Ql1j4U/FjUZ5S+uXviWDULhC38MkBkR8e5MnP+z7V+al5oN/d+LrmPWTvhvLqW5
uPKlyHlW384jI9BIBntk193f8ABLL4heEfB9j8R9O8S+INO0dru30KW186TasjCK63kt0BU
SIDkgcgV6OKXtak6kesvna/b0S/E5MNGOHw8IXXuxS8tl183f8ADqfVf7QFslp42sruFw8N
3pUBRi2cbc9PX72a8pu7hFgLO5DEHDY4A7cV6b8YvEvhjXLLQLPw7q1vq0mn2wjke3G7ETh
fKYN0IOw9PSvH9QnjiVwZt0S4wwH9Pwr9AypOWEpqSs1/mfhvEK9nmNZxas3f70rnk3x6ul
/4VL4k/efKv2LywOuft1ucfXI6113iHxJbzeOdF0dy8rN4iW4g8xfmZYxOR9Tz0ri/jekLf
CnxaYlAjeG2O887V+3W5z+Qxn3p/jeO+l+PHwzvZbRltTrN3CzA/Lu2OVUjufvn6VhiknmE
E+y/U9fKE5ZXKK/6edL/AGYv/gHs9raR3d0tm5Z0niaEkdNsiMhwfX5iK/LUXdzoPibStUs
bB2m0qSC6eMxB4t0QiZmIHBUspY54ww9a/Ufynv7cw20qWdzcIYIJ5CWjgd1KLI2OqqWDEe
gNfln4hXxD8NPEuueHtSU2moWwm026hZSAVKhCw6ZDKFIboQQa87P6ihGHNfX80evwLH+Ok
1008tVc/a79hfWodU/Zw8PRxzIf7P1jU7SGNuPKWPUrlkQeyxugA7DArifiLoyaT421+KIM
ipetIyk95Pnz9PmNfL37Bv7dvhr4W+BtY8G/EWx1FbGTVZ9Vg8R6dbi4Fs0/l+ZHLCuGCko
zb1z94jHSvqr4leP/AAJ8SbzTvEPgfxTpXiqG4g+y3k2nTbpE24aLzUOGViGIAYA8V5GSV4
rFOMdpX/O6/A9ri7AzeXxq1F8DTvrrf3XZ+pw8ZSKZtmWBOCc+/pU8hdEco2PUkdV7jFMnZ
EUtxCCcAnkk4z/jSmT93tGN/wDeJwWzwDX6MtT8QkuV6lfzYjJh2YErjkHGO3t+FWn2pKER
ArIM8HIwRkc/lWZejcZCrcE8Bhx9cfnUV9O8Nl5yTsXRlIUYHfg+2KrlvbUy5be9E1pbgtG
m7G1Tgg8EE9DWQtwqy3KsUJY9DyAfXNU9HucTh2ndzNJ1bksScnP9DV2K2Sa6uG8slFy0ac
cg9R/SqSSdiZuSSae/fUkjnZVKrKWY4YDsTn1/WtrRpTdwM7IyBc8sPl9gO/41ntaLsA8ot
G48sjGSoI6fj0pmnZsInBnXCsWYqpGFJyFGfQDNTP3loODVOza1NTUOXmDQ7ka1mRm53HMT
g15B4VgS0/Zy0FzH55bwjHKEQ5J/0b7p+uPXiva1LJeBY8szQygdwx8tsDHfPSvGfBKrF+z
T4ZhEQDS+FAdqvxITFJjPp26V85i23iqaXb9Ufd5Ol9TrOX86/wDSWdvYx/ZrO3EZwBCobr
kttyfpzV20ZRwCOmTnr17mqenztd6fZSRBUBgj+8cAHYOf5mo5pZ7eV2ZBKnXAHJ64wK+lj
qtT4mcYRqcq2/AsapMxgVRlizhd6kc5PSs37YRcIpba69QedwHb2zUruZoJH8uMr52cY+6c
81Wnjt3eOVlwU4OcjGPb6mt4W2ZzVE7Xja5rw5ljXcDguQI2PfH61ow8qjOQpA6HnH4965y
3MxnUxszJCTwG746CuktnDwrtUllGCx6+3FZ1IuOvQiEpSbT0f5j1ZzESp+7g4b+VTRMBEF
AYuDznqCfSpfNwIwq7XjXG5R261XAEYBBMZY9feubc7dEu7ELlYgqR9vmb15z1r59/bE+IN
lpPw9n0vzALu5Btoo1BLEtwxJ/hUDP1NfQhEinJA2lgQD/F3r5F/b7hjg03woViRJrm4nkc
gfMSqoDk/U15uZ1JUsHUnHez/HT9T3eHKEcTmtCnUvbmvb0u/wBEfGzUyrl3pdzZ2dnczRN
HFdqzws38aq20ke2QR+BqnX5FKLjoz+l01LVAKch+YDqM9M9abT4l3OBkDJ6noKgZ91fsOC
K9s5ooZPsU/wBlEO5CdzyhfM+bHKjaq8453Y6Zx+jt1eRT+FpbiAiWRpxNCI/3iyo6Jxg9R
8pwnOQpHUV+Z37FtrdWiadqVu0okUgxzJ5eyORSSiOTyobawyeBuB+7ur9G76wS30fUbZi0
Vkb0/Z/LbaxSWH5gW6JIChJx0KyHrgH2sLJezt2Z83XpuNRtdV+rPx+/aw1N9U8dC4lj8uW
RpPMQoUIYP94Z5KMCGGcEbjXhyMVOR1r3/wDbP3N8V7kM4lZAUd9gRt4JDZA4H4evFfP3IO
ehryHdf15s+hhZq6/rY0NNvns51njna2mhUmJ415LHjGfoTzXQaBqcdvHYm5TfBDeLMqIR5
qKQFkZMgqckLlDxkDsTXJxMY2DrjI6ZGav6c2+ddlw0M0zBCSf9oHOfTI/PFbQm00Z1IKSd
z6j+EVy954U1CxuVfUNMtIpJrS9vrd4ktl52xx4OVYuzglsx/OAQQQB9t/CTWJbPU0h03SN
Ft7S7i2wXNmiWOpRosEYWCYRjZubFx0bGV3YBUgfBPws8T2mizafNqsdvqts8c91by3USqI
4HLCZ4sNuJDqMIQSCemK+qP2dmvJYtX0e636bq1ta/adMvQyMs1pMv7p5WHBYJJO7Ywy4Xv
kn1m/cT7HxyXJipO2/qfcvhgi8uZYSVht5okS8SNisqfK/lycZBbCrk467to6qOM8fafq95
8PdbFvJ/bFxYzPLaI0aWxiZFYi3+0dFDtuwWGwbmU5Vqj+GKavqFpp95cs9nqflW4bSvOOR
EitFcqsjjceUDjdkNvBByxq1OTNHqMGoyWy3ELSBpJJW3P+8KwOpHGEKH5SCTiPBwa4pWns
fWU5WV2fL3xCuH83wzrvh/SZPE+nRNJYNobptnsJFZTFZqeEw0wHVH2rCdvQ1jw63qc3xDE
UV//wAILqF08k2mR38aXklo8UcbXFlMyjE7TRsfLI5Xy0QhnXA9F8Z+Hbm10cRatrMlzNeX
kyzTwFVdbp4nczQwrgJBFdFWZC37raGLkP8ALxvhvxLc+OPEGnXHiKyltWSzsJbyOCAeXew
Fo1muVeLdG0oZYmKM+WSJ0DZKO3h1IuMvP/gf1+h3R195PT/gnQfs66Ro+seJPHdrHJDZ3d
h438RpDH57Wt1bCWeIDy3jxvwpcAhQFZkJC5BPqulx3Nj8MPDt40Opap4qvf3bajeWS299d
xCVtqTSFcDzIRtGcAkJgDAJ5D9lbTrO51P4kXjWDNqGm/EfWzBA1upv7aVmtzlZT8287nKl
wMruUngV9BeD/Cv/ABSlsdPiurKC7R3+z3sjNskaVwVZCc84B+XAJHvRCg5ua6v/AIHc9Wp
V5aULbK366eh8oeI/Cnij4pa54f8AD1rcRaCZ57i6efTo90ulWe4Ft0Z6AKuyMseWcEZDHH
xt8ffFY+C/7TF5oWlNdWekeFlttPs4jKS0ARRLkEY3Hc33iMnqa/anw/8AD2z8O2l7Nb2hZ
7lmnnDrhpHOMgZ5wNo49uOtfk9/wVQ/Z6uPBPxQtfH2mLHcaTrVvFDqKwSb2s7uNdimQdVW
SNUKk9WVx6Z4oZZCn71V8zd7+V0kvy+T2OmWYVZRSo+7y2aXo7v89nuvmfQP7Ov7dng6XT/
DOlawhkLb1eZpAXgIC7Cc8tubeeemAOa+zPD2p+D/ABk8F7o95EsjK0vlysSJAVGWXnGcHP
Pr0r+cuKaW0mWSN2ilXlWQ4I/Gvof4A/tfeI/hlq9vBqMzX+mFl3BmwQM5Oc9a9anKdNKC1
S+//g/M8upWhVbm1yvrbZ/Lp8j90dSjkvtJ3I2xkUqVPzBzxgD0wMfnmvkjxBD9k8SaxbyI
cxXcpCtn5gx3/md3X2rvvgX+1no3xS0wWscJM0qKi+aShUdVXb6fLjJ54PbFcr8QJorvxdq
TwsJE8xQSfvBtinB98V9dkE4zrylF6Wa/FPVdz8z43X/CdTUtHzr/ANJZzrseCGIReOR0OO
hqEq08YZTtyPTnIqbymflMbhkgZ7D9Kc1riMdFYjJbpnPt26192pJbH4moPV2KJwoUEkDsx
6Hivnb9s64W58D+B9Cdzu1nxNGTG54ZY4wpz24M4/OvowhmyGJjPQHOMjHevkn9uy9ksfFH
wjKsuyI3Nyq5z832pBuI9wgH4V5ua1PZ4Odutl97R9FwvR9tmtJ9Y3f3Rf6nX/8ABRT4mWf
xQ+E2la7pnmLZXPiuaxw6bBmzhkh4HoCz49sUVj/8FAPCNt8NPgj8O/DkE8sxuPEuv6k/no
FcM103GASMAMB+Ge9FfnWOd6i0tov1P3LKoKGHduspP73f+vQ+c/iZrun+Hv7KtFgd/E9vJ
rK6yrSYWGaRjaRIuO6RwK3uWrlri68J3Pwsh8sXNt42n16TzYomItBpot4xHuB6v5pfB9N2
e1chqeqXOt6nd395I013dyvPPKxyXdmLMx9ySa3dJ8B32saKmoWrq+9mURsMdODzXDXxUYX
c3ZPT7z6HL8sxGMl7LCU3OUVdpdlv+fqfdv7GHhlPDnwNu2JSW5v/ABFcYmXkOsUEKqufbc
5x/tV6rqCqYpieQeNvr15/kK83/Y8sdQ0v9m/SBqNu9v52sajNbiRcmSIiBC/P+3HIuf8AZ
NelXd4saE4Qq27nsO3Ir9ayRNYGkt9D+cOMKtN53ieWPLG9rdtFvda9tTyT42pLafCLxh5q
BT9igY8EqF+12xIHviu/8S31xqGq+HIJIQFtPFVu8t1MoYsXaaP5Qfuk+YPwrhfjhtm+DPj
rlV26cgUuTk5u4G47Z4r3v4s6ZpWl+FtHjsrZGmj8T6UsV055DC7QMSQeSwLDPTmuDMqijm
FNSW9v1PZyGlz5PUcXazn93KihDbhraQAqE2/Knrx0/D+tfB/7fUNsnxp0y4hbdc3Ph+ya6
yORIm+Jc/8AbOOI/jX3ep+YoylSAVPsDXwx+3/C6fFrw/IUcRN4dtlWZlwJCss4OD32/d/4
DWfEC5sHd90c/BUv+FRpae5JfkfOmmbtn7hmF2ZFWNUzucHOf1x+dfoH+yh4fXQ/gToGsQR
hptcnuLy9uZANzyRzNCqjHJAQZGe5avgrwlbQXUmoJc5WEWrsXH8BBUhq+6v2NNVHiH9n21
s1jEcui61dWrOzk70lRJlOP4cEvXyvD04f2g4ta2/NH6lxnQrf6vqpCWknsn/LJJ3Xnda+V
j3KZReRBwoVQ3G47tp6BqrPKyXDK8e4RgEMeRn1+lWLVVFusY2goSQ68Fge1U7yHFo21hvV
gQp6sfT3r9WWjsfzZKN7ytsNnnjkt9xkKcdcck1gTTyvIgncOpPLJ6DpVrzWayj3vIRnauT
tJ98+grP1C2aO4/dYSE/Jyckcg9K6ox6XOKVSSs0i5pbSTXYiiO07sxSPxnjIx/nrXSaZML
nDu7b8fMNnCtxwfxrjtNCk7ZNyRgkAg9Rnr/Wuq0CYSzuuzCt3QndkA44z05zWFRWbOtqUo
qT/AK+RskG6lKAMeM8cc9s/l0psluqSZK7VLAnc3Tniryo3ylnUKOvHoccj8Kp3HMyblVi2
G2nJ4zn+YrnvfYbSt727NC2QvdQRthshvlJ5PyN3rxTwVMlz+zN4STa0TP4WKY2joElXdn3
P8q9z0sOb63RMbyTgdSAQcivnHwjq3/GLfh6dpkt0j8KTrJLIflAUzoM/ioGfU187jZWxNN
va3/tyPt8khz4OrHW7lH8mj0vRovL03T5HG5mgjC88D92o6Hr9asOHE0ij7oBVGPUjvVbw9
OP7G06KZSJIraBWUpg7tgGT6dKtalOI9+/lQTtGMtn2r6xXejPgZ8sJSd9E2Y6TzKs8eHBO
BtBBJ98+p5qWS3k+0q5BDSLynp3ptvJE8ly5UD5C3lqvBx0xV6OOJIQ0xdQduJCx3BeO/f8
A+vXQ7J7HIvMnt54xOIlRUzhlO3AHGCT68iuitoyiJ8g39Tj+LrXOQhVv1RXUJhXBf7zD09
uv+cVvwsRbKVUjdnGBz6Vx1NLWOuErXkywULEZyV55pmF8s4+bJ6damVQ67W6DHy7snp1qF
lVg2w7SRt3euD6flWSsbNtK6GymSWRSxO0dFHByK8y+NXw+sPHDWdxqOmLqkNtbusEYjLsJ
WkUYGO5DH/vivU3JWM5wQozx1+tZXinxFa+DtA1TXbtz9k0e0kupEAbDlE3bR9Thc+9ZVFG
cHGex0YadSlVU6LfPsraO700/I/Mv486hFdfEW8sraCO1tdJjTTYreLhY/LB3qB2w5f8AHN
edVe1rU7rW9Vu9RvXMt5eTPcTO3VndizH8yao1+M16vtqsqndtn9S4Sh9Vw9Oh/KkvnbV/N
3fzAdau6UkD38C3KM8BbEgVtp29yD2x1/CqVX9IR5tRgSIZmLjysgYLZ4Bzxj61zs7Fqz7d
/Yx0vybOx82WB7O4VUSXytribcy/e/iT5SDngB1PG419769cQadbBgrSpe6bDvsiGXckTOk
juB/qwHjRg+c5cAg8GvhH9h63hkTSXksMt5IhkunlKtCJJGSNoh0bJMSsrZGJz0zmv0K8Tm
JPA/277OQ6w3CzQRLuVJEjjdkDcfu3ZVfqeApHTFezhpPkV+58/iaaVSVn0Pxl/akR7L4va
3BLOZpxIwlGQ6Jn5gFYcMOeD6EfSvGjXs37TOntY+OblNpUKzbt+QQN5I69c559CpHavGTx
XkvZHuQ21/rYcoPY+9OVgAu0ENnqDUYNSAqA3y5J6HPSmn2LO8+Gtzq9tqseoaFClzqmllb
tEdASIw2WVFPDbgSCCDkE4r7r+C3iTTLvToLGbUtNvZdeu4ke1M4hZJjEMweY+OVGGwuOF4
PY/AXhO5dtRjlE8unyvCYrWa2XA85SrIpx/eIx25YGvqT4bala2ipfJbT3XiSSJrAWMpS4g
UHKllyN3mxtGpz1YSDJymD6MKnuWZ8vj4NVYyen9f5/cfoB8N/EkWp6LpsWkR3GlalEPM+1
XcizSvFCgZVfJPzEKeGwQrA4+Q1Q+Ket6zp2kXEMMz64l5ZNcRXenRRrqsBSLDzafEcI8iq
GcJkjJ24xgjA8Cw6ZY3Ju/wCxr+5gMIibUoZ90kc0ERZpJVXqrZyJCPm3DnIFbnxAeebUxq
MWjQ63NBp6rp8qqIfKeaQwAQqx8vJzIoGCTvADKCScJyfI2/w7Hp0JKSSOd8UW9rL4Z0CWy
8Lvb3csiXemRQ6g5uL26jjkluYnaTlsL5hdXwQ7SdNiZ5z4UQLfW13dWOkX+mTWl7eT21va
IrlRP5U8trIHCq0e1p4yCCPlDr1rjPEerR6H8TtJ1iPzpnvQn2G+t4ZLzcTbutxJNBJtkQQ
F7pmZgpdYmVtz8npvhZriw+JdGu7Od7iTVUv45ohC4jZraWTy5mil7NHJOWfIcKSpX5K8qT
U5rS2tuh68H7OOmv8ATPUf2a/P0/4g/FmaPTJJmb4i6hFd3Ek67WMlvaFRuVcO6OCrqMbeD
94Zr6Q8MeIbeDRtMFvHbsQJsvgIkKQyyK8h5IA+UgZbsTwRivk74cfEV/CMfx7vIdVtPOtP
iBqF5avqB8pCxtrLnKEgJuZfu88gnrVa6/aW8Mf8M9aSw1G606Wb7dfQwSkWzyubu4e3kkj
wDtxukWPkKVG7d8u6lWhCco7v+vxOysn7CE7aP9P+HPf/ABX8XdRTwnbahYac99q/9oS297
YSTiJI44nWOdo8ffCyyQwL2dnzkBs14d+0T4usPH9zrfwv8Wx6vfWlwILq4FjNbC5mCLJOH
fYFV4NtuVIB3qGBXLHh3gD4jj4n+GLDW/D9nL4euVe2sNF065ti8cFsr/J5o3ZaJhJK5dvm
EkKMSdq10Hxj+E9n498F6l4e1S2TW/GWk2P2k3NwPLhheUvws5Cs7lFxIhODGVVlIcGuiE1
Vi/8AL+tep5cZ2aa/rz9NT8gPi38Mz4K1zSYrK4ivl1i0jvY7e1ilH2VpWYpanzAGZ1XYCc
YycAnGawrn4YeLNOY/2h4e1LTY1OGkvLSSJQfcla+i/wBre38TWXizwzrviWwn0/U7i4gfz
1uPMtVWJIxHHDwCUjTbh8KDkqMhQa++brUHmvJsbipLff8AmU/ga+gy7LqeYKU+Zq1vxPkc
7z2tlEqcYU1Lm5t21s12TXU+I/2UPGuqrrVloa3lw0aMq3MtkN8gQDlA+OSQWAz069q+19Q
v3v8AUbq5lhCyXDtI6qRgZxtAPfA4z3xVGKwgspZJY7K2gaQfO8UKozepJA5qXARmDY7Fc9
SR/wDWHSvr8Dl1PBc0ou7Z+WZpndbNHGnJcsY30euv3fcQncH+TBHOMU6VnUHcpVgOQ3U+g
pm/5zLtARz27YHpUy7t3yqDIGyA39a9jY+bUrq1yDyg7EBcEA8HDZNfHH7biwar8SvCWnEB
Z7bw3JPAgPLzSXUpjwPU5UfWvseeBZ13fKAvJTOD7mvjL41Q/wDCS/8ABQDwDpMuI45dR8N
2TgHIAka3Y8fWQ14OdVFDC+rR9twfR9pmXMtOWLd/uR6L/wAFZSLK1+GunrGsf+neIbhwDn
52v/mH55orI/4Ki6ymtab8NLlGikSfUvFEyNGd2F/tVlAz17fzor4HFv8AeL0R+y4D+AvV/
mfBKHDZ/Suv0yfXtL1LTtLs75oI7h41iZhmFWkAPp23c4rjh1r0vR9Cns9e0PW5WW5tbdre
6lt1OGKIFZgueM4B/GvKqSpKUY1rWff5H2WT4fF1nOeD5lKPLdxbTUW3fZp9Pw2P0x8N+E7
f4e+DdF8Hw3MmpR6Nbm3N3MSrTyl2eWRe4UyM7BewIHasO8uRM7xBQAGyXA5Jz3/D+Vdbf6
gL+3juYYgiXMUd3G7EE+XIoZRkcHgjp3rjLu3EV7cSLKxD8sGyQmOuK/dsFCMKSUex/HecV
KuIxdWpVd5OTu3vuzgPjVDJN8FPHhJZN+mZI6AhZ4mH/oP419A/EOFj4I+0yW0drHB4i0wR
oCcYa+jXgf8AAicV8+/GBJx8GvHpZXEKaQ6MoB7yxkZ/EZr334n6q154AuLWNl+2Q+ItJnI
nOcRi+i5HqfmFfMZtzRx9J77fmfdcNSjPK6qlom5/P3UZM0kkXLkzFMg44yM18hf8FCLeNr
f4cXa8SGLUbcg8EBZYnHH/AG1P619byzhXV0ZsNgHcdw5PH4+9fGX7fspufHHhey+1tcXmm
6Lvu7JYgqWiy3DvGSwPJZZEz6fL610560sDKPVtfmeTwfBvN4y7KX5d+h8z+H4nluJBHEJ8
Rs7wsSBKq4YpxzyB2r7K/YZ1+XU/B3xF0+Y+bdi/0/UjLGNxIZJo8ewBx/kV8z+DvhX4vTx
f4Rsl0sWV14haA6cdQkEEUizlkhLuf9WHwdpbGQQ3Qg1798EtA8cfCX4w61omrfDjXLK4Rf
7N12G2jLxwea6tDO7L8pVSpYEcMCcGvg8snUw+PpynF8ra1/D9d+h+7ZtRwuOyOvCNZKqlL
3XfVaNcr2TundO3fc+sYnkWFiQJXRc8DG3GOKqXUwaJixwgG5geTtBqKxuy8O6NyY5FJLDj
j0Ofx/Kk1MxFcKwfOFGM88ZGfpzX7LHWSR/J84uN2+nmZsl5CsbRswYKD8p68jt+fSq1w8A
jjkid5CBlRIOW4wf61nagssM0bwxBUJ+bYxY/Qk+uc00zqVUbZCnCjd04/u/5612KCtocXM
780rF+1MbyEx4ZTgbGHA9MVt+Hpli1GZ2V5DLu3jqRnBAHtmuYtIVnBOXjbp8p5Iz71Z8w2
k4bzHUFeWB7Vi43bR0+05YKdj0X7Vh1lUBtxPbnB5yf896st5bOpAVScZY9APX3rmrHVA8E
OyMcuF4PJz0xn9a3yUNuUZVGWGD2GT2+tcU48ppSk5N2NfSf3+p6cGVWVp0BZe4z+or5Ds3
aT9jIpHatcrb6HPG6W4JY7bucFj6KuSx9K+tfDwMWvaYh+UC6jDBumdwr5W8FWWqf8Mla1D
a/vBJ4d1Exlclz+/uVlAHoVDdO4NfMZqmrOO9n+Z+h8Lu8ZXv8cL/dI98mexl1O8NhKk9kC
slrcQNvjkjZFZGQ91III9qrapOnlhywMi/KuTgNWR4UslsdF06O3HlxQ6XaRxqhAClbeNQP
pgGobi+W4gnZjmTBUeuBng/y/Gvr6EZOEbvZL8j89xbiq1RJWu5W/wDAnYdpsqfaVjRlZSp
bfIOg9P6Vs22Jl8tomeNeFAXOfX8f8K5GOdY3XG9SeAVGNvTJPsK6XStRkazRWAbjOQOSOf
8AA10STsc06drenqTSWzW8ayA+Z5bZUMeSoH/1v1rdsNRVoI494ByN2OgJPA+tY6bbmFizH
5SQoPBYDt7VDaJ9nnQszAMxI28kdf681lJcysyafu66nYTFQuFYKqdWPc/Smq+1cYVwTu39
/wDPtVGOZtqg/NjGSORStKFDFgeDguP8Pxrl5bHW9XcllOY5BtP7wYODjjHr2r51/bc+IQ8
OfCm28PQsy33iCcI3zEEW8JDyfm/lD3G6voURGWbagdS5yoY8N7Cvzd/ak+Ig+Inxd1eW2k
8zS9MP9m2eDwUjJDuP9+Qu30I9K8HPMSsNg5RW89F+v4fmfY8I5fLHZpGc17tL3n6/Z/HX5
HkTOW602ijFflR/QwVf0aI3F9FGGCnOQSM9OcAdzx079O9UK0NE3DVbExBjOJ0KhcZJ3DGP
ek9Ey4K8kj9BP2Fomh0O0tjJA1uJ2ZrmcFrYbZvKlKN1UNG0EiuO8JyMha+8PFTSaV4Kudk
0Ft5a29wP7QHleUi5RhkcBirMoPTKjs1fEP7DWpLJpGneHbmEw2k1rcPayTpt/tC2W4kEmy
QfckiBj3xE5IKMDxX33440u3PgKZorf7U04ZGM6ljMpG4cdGbIA9VOccV7GHf7qJ4OJp/vq
un9Wsfin+1Dpl3Z+MLuW/iS3czFI7RM77bAA+fP98BW556DrmvCj1r6Q/aqW4vPF2oXMkcn
mGcl7iZsvIcHcGHYggjB/i3jPNfODDFebNHpUHeOolOHSm0q1CdmdJoaXeXFqx8pyse9HcY
yp2tlc/jivqT4LfEnXkvLC0l1iY2JtZ0bTQgaKffvYyqQCfNPDZHJZDwS2D8nhvlwAM+veu
1+HPjmHwdrdjeSR3LxwSq0ggmMReNTvwGAO194XDAHGBxW8XbS552Moe1g2ldn6i/CxorTx
RBdWb3F3cwWzzWMskm2K4QuJFtGY8K3mJnJ4O3aQN9d1ZeH7/xNo13p2pXtvFod7L9h03Qb
kbf7LlWUvHuctulkeRY8R5CeXsA5JNfJfwq8U6tqWmQkxSQJNEt3Eqaj/pMJ3NHDLjgeWZ3
KyKRu2uOcYr698DalP4v0i40LX7HTrG4vYbZoDp5FwlshfykR3LbTMDJIUwASsTYPyit4x5
tF5/1/Wm3Y8fD1rLkm9UfMPiuxvltfGXiG41TUG8XCOPTdVt9RikNudqAyPvUZAMrRhdhIU
M3HzGuGj+KR8LWMUlhpkOp3EFxJqGk2rxCdbaZ+biK0vAcOI5CzbOf3bKVZvmUfVGu+FdH8
T+J7Dw/pHjSRfFvh688uC311JRHqCZCXOIwoS8gaPzc7T8ocZI614F+0R8I9N8EaRJpmlpD
rdvewB7e1s5A/9n3ADNHIuBtJa3fOW+Ybty8Ka8itQdKPO9VpfX+r/I9yNXnumu/Q8svtXk
8QeIfGEjDUre41PxHLFbm4tTbaXbSz28CS/blALZKExiJcKGOegXHGePvgbr0Pw4vfEeh6J
4y1Sw0LVLpJ7y+hMtslkJ5UW4wAfLbdFscdAY2LcMuPof8AZ28E6Jp/xE8St4p1gT6lFrsM
djNfSlpzMllHJu+VvLZvnRSxJ3HGMnFfYHgL9oHRfA3w5jtWu9LutHsry6TVLyJP9GeJp5m
OyNVIZAmWKglgpBIxzXBg5pylNytt89F/n+t+h9Ji2lSpw5W9Nfv6f8Hqfmh+zT+2jd/BjU
7O48RR33iO2soXtILRHVE8khMIzY3EL5YK+nOOpr6+8Cf8FW/Aq2xXVtDlt5mk2xRspeNfm
O12HqB1PJJOOldf4s/Zh/Z7/bB0fVrzwjHp+ieJkVLaO40P5ZYJ1Of3qAiOVXjyVbgsoHOV
r8svjd8G/EX7OnxV1bwb4ij2ajpkqtHcRf6u6gYbo5oz/dZefY5B5Br3Ir2e2z7bHlToQjd
pare+jXbT5/1ofpZ+0rp/g/8AbA8I+A/FXhOdmtvD+uxwamnkExTWdxLETvUkELuTC8HBkx
xkmux82WZcsAiAbivcA/0r5f8A2Nfi4niU+KNBg0iXN7DAkpPypbRwSLJG5PUtuGAD6/Wvp
tRsO12ZWbrjnJ//AF191kUHCjKU92/0sfjvG8o/XqdOjJuMY/i3189PusSK73mWwS46qB2x
6d6rRx7mYlSdoOD2HXj17frU/lunlO3BznNRmbbIXPUsMtnG73/z7V9MvI/OJJKzluRMjKc
BRjOPm4x9KRWYgiNzyMcrjH49/wD61TzM87IuQGZuWzjr/kVFIw3lSFQ4wAM8/wD16q99xc
l9np6EEkEshWFed42qf73uTXxP4f1vSfib/wAFKvCV7b3guNJ/4THTIYbhGBWUWzQouD3DN
CMHuDX1J8Z/GafDX4U+L/EDTeXcW9g9vZBiSWuJwYUA9xvL49ENfmz8J/GX/CuPif4O153V
IdJ1uw1WSWJQ0irFKrkA/QnK+oGelfI8QV1+7ofN/kv68j9O4IwMoqvi3191fm/u0XzPpv8
A4KJaNf6JoHwnttStlsrmJdejFusokGxtSaaOQEf3kmTjqCCKK7j/AIK3yaZqus/C/WdBv7
HVND1OHVJLW70y4Se3k/fw5KupIJ5BI7Zor5GpGVebkj9Owq9nRUX5/mz89FODXtlx4V8d/
DG90K08R+E7qSK90+DUbSO3USyXFrLGHR1Ck8FTg+hyDzXQ+Gv2d9Fv9O8cSWWvw65bwasn
h3SNQe38pZ3UiS4u0Uvwo2pGuScicE4Nfpl8N/h3pn7QPgb4AfFrwtP/AMI/rfg+E6XqECR
ht6pB9muLWQHoBInHbDZxyDSngFKnGpWWjenqjswOfYjL8TJ5fO042vput0mv6seQfDTTbj
TvhT4Es7//AEe9g0eCKeNXDlOrKuQSDhWVePSpLmM+a3zchcKp9K9/+NHwt0/wnYaPqOkWK
6dp6W0djJHEAqRlBtQeg4GPyrxue22CQKGLABctz/kV+qZZXhUw0XT2tb7j+cM+w9WnmNX6
xpKTcrrZ31ujyn4upLN8LfHUARSjaDdO3JGCgDZHPP3e9eqfEyaCTwNe3cMKvcLqWlSi5LF
iVa9tyCB3O4jj3rz/AOMVhKnwr8dkH5f7AvCQvH/LPJ+v0ro/FV5LJ4N0hU80y3dzotvtWQ
KV33VoCSenBJ59q8zM7PG0mvL8z6DIOZZfVitfea++CRzHxX+K8fw7i0zT4B9s1zV5Tb20a
hSkUYkVHlfPbLcDqTXy54gTVPHOiWl5e2VjPqfjDxIby8jMhiZrW3litYbVCckI0kzd/wDl
mP7ta3xN8eJ4s+LV54gvJJTo1tY3tzbeTGCBDGJ0gYL23zPDgnpkGua8HeMtK06XwjcSaiI
4tMuXuIre4iVpXELzzxM2c7d7rDHg8Dr2rfGujiV7JPX879vwXffQ93KsHPLqEJKDcna/r7
zt5bL52bZ2Pxc1/Ur+88f20FjarFHjRkkhc7Y98jNGg3Eg+XBaIgI6Dae9frP8FNat/i18H
vh3411K0SbU9Q8OWMt3eSKrSudgLfN1O2ZXYf71fiN4q8Vz2fgDRreN5IbrU59S1Od1cSF1
ZltIkY/7It5ef+mma/X/APYR1+O5/ZL+GM8ZDfYdPmtJkcklTHdTxyIR1z8ucfSvns15JKm
4b+8vlfRfg/vXy+pwNB4em+ZLV/j1b+fbsdv8UPg/pnjiae7sJrfT/EgCPcsiYjni52uV9D
znHOa+X/EPhe40LVLu3u7GS1vYH2yQueQB0YHup6givvbzIrjckEkbzwJ50I4LNFnDKfYHI
Fcj418H6d4u0ee2nRCWj3WtwqB3jOOGGepBPToaWW5tUwrVOprH8V/wD5/POHaGYRdWjaNT
8H/k/M+Gvsrks6xg842f7WO34YqJ9KLBX/iBBHHoelddrOhXGjardWF5CyTwHBL4G4dQ3Hr
xj61mOTEypG2MllVmP3Rnn/PvX6LCspK66n4pOg6V4TWzaZz93p/2VNrq2Bjn+5/+uqZge4
iWIbpJGyg3fxZrqXi3qpm+f5sgk46Hv/hUEOmQyKQis7Z3bgccnv7V0KpZHI48z0MrS96MU
KBSMfOR+g9+K6e0fy5k2Bm4CsCe3oKyxamOYkKWRxyMnjA7fpVq2kOfLQjCnOc8/wCRms52
krlU21KzOk8OqT4g0olFGbuENxkf6wZryn9lCDw/d/DbRI/ElvDc6a66vZmK4c+Wga6ugpd
R/dJJ/GvT9Ey2u6fgkg3cJwg5b5xx+NeO/BDTre4+EVrbyx+WjNrKSMTyWF5d4Hrj7tfI5r
BSnBX3T2+R9/w1U5KVaTV7Shv/ANvHR+F4pU0TRftQBf8As23LAfxHyl4A9en51h62RHqjR
wgMoX52U5568ela3hfdL4V0BS73Dpptkzyu25nJhjwc+nTipLyJTfRzE5DZJc8AMD/+uvsa
X7tK+uh8Lilz1Zp2sm/zsYFoXmt2UuQg+bB5yfp+FaOk6qDEiAhCny5J9enHpmkl0xIi80Z
URA4LZztbPTH9aq7fLuHeFdrcqpzziul8stjidWULJnRWlw8dw/mtyf4iOG9B+PSpZcytFI
kMiL5gDru/A4z0qrHM8io2MvvDbV5bP+HSr1jvukcOPJjJ+QdDnv8Aqayf8zKT5nyXZs2rK
IwCdyk/Iyn72Ov60+aZTI218gHaAe/rVdIRDGpIMnXA6U+aJdoeMNknoxAzjrXLpc6WpxTi
jg/jv8Qh8MfhTrmsq/l6i8X2PT8NyZ5QQpx/sje//AK/MMsW75r6k/bm+IZ1bxbpfhG3kHk
aPCLi6EZ4NxIowp/3Y9v4u1fLVfl2f4v2+L9nF6Q0+e7/AEXyP6A4PwH1TLlXmrSqvm/7d2
j+F380FKemKAMCkr5o+6AVt+F7JL3VrCCWWO0guJ1hN1OD5cZ3A5JHIx3I7GsQda6fwTZy3
eqW3leWcShAkrZUswwoK+jH5cjpuFZVHywbOnDR560V5r80fpP+w7YXQ8DaTLOkT3UN7cW8
en3EgEbM8s8fmxPj5lljjmhkPXzILcjG7Nfa3xDSC38I79RneG0Ecjy3IfylEQTa0jkj93h
XOe+XYj7or4d/Yq02yEsk/wBpkfTrtryS1KXI+2WJMxeWPHIUq0LnacgiUEEEtj7u1fQIta
sFha3ktZJIVBu9u+O4jiZSoKk4DOcnGAQSRzivYw38ODPGxSvWqxXf+vyPxx/aq0PU7Hxbq
cV47Sv5g8mBP3jooJyZXz87HCkjrlST3z8yXI+YsVIJP8Vfqd+2N8HJLy+u9Wh3Ot4RKtqE
CM8LJzubqsodWYE9fLfJ4xX51+PfBE+g3ssBGRHK0e5yBltx/wC+jgjOOnTtWdWnZ8pjha2
nvejPPqKknheCR0kUq6khlPUH0NR1wNWPWFBxVqEMMqHSNXQnc57DJx9TjH41UxxUkTtGco
cE8cVSfQT1Pcvhn8QdW0DWfCGuab9mW/0eZTJeea5+1RuSWhnVskjAkU7AQdyg/wAJr6E+G
Wu+DtS1qbW9N0+8mvXBaz0P7atvBf2ckzu3kyuQ0Lxv55UFgQJAmcNXwvYSv5vmG4SLyjvC
yZIdiQCOPY8+wr2Wy+I1/da6Ln7Na6ZBokfl+Xd2qxoRlpH2xlcJcM2PLPHIA7ZrvotT3Pn
Mdh5RfPT3/wCDovPV6W/4b9Ifht8Xde+JOmT6BdnSvDGq+HLoWSR21l/aKROYwYirkq0RjB
KGTBXdtQ5zuPW+LPgufDwv7zR1J1Y3b3/9qam5laQXMY81ZY0XBjBDEID0yoIU4r5T+A+u3
fiXUpIPCXirw/oevayfKtp5YWaXyVcTDzSCHLxlSZGdvmAYAYAr9K/As2n634IUWkwvNOVE
VJS7FlUgMzkHhg2TIhHVWU1riqUJRTmh5XWdVuMt1/Vmfl14X0/RPh14y8fRNBqFlNput2a
aSwgVUmuBZRyNbTI5KgSBfkAxtbbztOBR+KHxq0Hx78EGuLe0t9Ju59R1YvaDd9q08/aTIH
ZMLGpkQpEdudoCr3r6d8Q/BB/FnxV+Ntpb3MlsIdW0W9tLhwxSaRtIiOCmMHZtZvfIBOAc/
K3xO8IR2vw08UpD4fv7jSptb1XGoS2GyVpxcEvFGoOUWPYpJ6OD0Hb4OVN0K0oNe6+XXvbT
+rn6DUlz4eElvG/+a/4bvseffsV/tM6h8F/Htpp9xdStod+4imjL/JDGSM7QecgFsD15r7C
/4KF/ByD9o7Sfhx478NtZrcpdf2bdXjDMIs5l8yHeVySUkWRVA6+cB71+UNszx3UbrIYXDg
rIONpz1/Cv0n/Zl+Md340+Alv4VcfariDUbaBQWysaRzrK8iDsmyIjJ6l1Ffa4KCqVY0pK6
b/U+ZzCu6WDq1k7TjF6v0dvWztZdeux13we+HOj/Cvw5/ZmlKxkciS8v5gBJcuB95vQDnC9
vckmvSYFYIpBJyQVY8n1NUtKjSNT8g3H5WZh1/CtJEZAwRdqsTkev+efzr9NgoxSjFWR/Nt
apUrSdSpK7fXqSMHeMbgGzwF7/jVPao+d/v8AcL2//XVkFgrNntjaR+VQMzGMEqNg+UgccV
rDTYxqSvZNldowQHRdy88k+tRTnYTyFJG4gDoOO9WpF2uWZSFAz8x+9x+vFUbtWSMdWIXdx
zx9K0W5yyaUWmjgPjh4Al+KXwq8VeHEkgW5ktjfWU8qnas9tmYcjpuRZI89t9flnbgvcRDC
7mYD5+mc9/av1d+J3jg/Dr4b+JPFCWNxqcmnWMm2CNSVZ5gYVZ8chAZMsewx61+T8LGOZGP
8JB/KvhuJIxVaDW9tfv0P2XgWc3g6il8PPp9yv+hr3+srd3NujWsMEEEm4w27MYs5G5lUkg
ZCjOOuB6UUzxFpL6bMJjIs0FyWeKRSPmGec/mPzor5jD4j2cPc1TP0vH4ef1iUcQrSXot9b
6WWqs9Nz6V8LzaR4c0fS7WTTP7Q0DQ7BtevLbUlJSWWeYRWfmKhGfmkSXZnlYwGGARX37/w
TD1ief4K+KrXUVktwnie41KCF2/eNY3sEUkUmByu4o7rnqOenNfkxr3jDTrmz8VR2qTxw6h
q8EkESjy0S1j+0HaVHAOZI8DthvWvvv8A4I9+LLedPi/pU9zK7Rw6TqMJk7JGJ4ZPoAHjUe
wHpX1OPr0a9Hlja6elu1rf59t/I+UwmDnh+ao27ve/d6t+t3a/aJ+mOr6PDqthLZ3scGoWs
oxJBMg2PgZ3E+rDv6ivk34jeApvA2smBXaTT2ctbSY5MeRhT7rnHvX1TbSJcJLaxToLjbuj
2PkMF+ZSfwJFcz448H23jvSms5Mx3CN5llMQPkkK/KT6gnKkGuXLcXLB1bS+F7/5nlZ5l0c
yw/u/xEtH+nzPhj4vpDN8IPHmxCCvh3UGHccQEGsj4lRHVPhqYXm+wmWHSQzgYZGaS2+Yeh
BOfwrpvjPFcQfCbx8HtvJUeG9SjfA6MLd8g+mDxXlPxg1H/iw+vTW9x++XQLSddzHeGP2bk
HsQWJr6DHzUcRGp0Sv30vc+PyaElhXTvq527auKW3U+J5Na1DXrPUbuXNqLTTLLThHbsQrp
G0MY3DvnytxHTdzUWsRwR6xCqbQU0uAM0TcNI0KEkn6sQfoapXItofD1s7TXAv8AUblpDGM
GMWyfIjdcli5k4I6ID3qld6zCNSvZIY91pIdiRvwfLDAqM9j8q/rXnUMVSoOPPK6i169/yt
t3sfq6pNy91WWv6L87nQeL4nXSPCwWEREaD5hKnJctdXDFj6E7vyAr9bP+Cbd6/iP9m4W90
ok+x+J9XsZCRsJ3tDNyOxzM9fkJr/jKLxBd6HvtvsdrY6da6bIsbbjIkf33+rEk4/Cv0/8A
+CWfxDsdW+EvxUhO+2h0zxYNaJVMiOG7h8vkdcD7OSfTFedWxMKtKEU/eX6kzhKMbSWlv1P
uvRIytrpEun3EUUkKPYmW4QylkXK7GOc8MgyT6H1qvpuoTmC4Weze0a0uJYGjl4KFXG3Hqj
KchqbBf21rcyWEMrRySD7ZFsBydzcnkf3xz/vVqXNxb3n2bVI3XyrtFhd88YP3R9Qcj8a4b
fczli1bV6rc8L+NHgHMlxr1lJJOkaiO7gkA+QDBWXPpjAx9K8NkSYsm1FCAbhIR8pBr7M1X
RrW/tp1vEje3dGgukcZMkZGDz7Z79jXzF4+8F3ngHWZNLlTdZEb7WcfdeLOFA91HBH49K+1
yfG80fYzfvLb06/d+R+V8TZZ7Of1uCtF727/8H8zkljZwWPHoBzj3oeNYiocgjHAXsaf5KP
IiMWUAnBx3z1xQ6qh5YDbk7+nFfT858A/eWxWnTG1QdqjBxk8/WlFtEHIXgYyCTgE1OAQ6h
mAwcHaM+9M3M7OAAM8gsOT9PSrctLHPZQeu5o6E+dYsG2qkaXUJCkkkfMvII6c815J8Lbht
M+FOpXCOHlt7vXwsarnYwu7kjBPXpx/9evVNPQf2nYbmdR58YbC8nDDP6CvM/Av+k/D/AF6
KBd+dZ8QKTt5Zvts549flIx7mvms0t7Wl8/8A20+44eUlSxC84f8At3/DHpl38PbTwfo/h0
WYuDp+o6Lp17bGY5whtY8pn/ZJ/wDHhWc1jDJIRt80IcgYxn6fzr6L0/wza+M/2b/AE0Kv9
rt/C2mXdrI3JP8AoUeVPrkdfpXhzshjLiNZGIxuHIbuP8c115djniKVn8UdH+NjHiDK1hMU
7aQlqvwuvvf3GDe6XbtCVER3Njdxzx0rPu9GRIzuzuHGY+v0rpZVKIMBDkdPx9P89ai+VYS
oMZKZ6du1e2qjWzPj50038uxhCxEduoj2q6j5xjlvYVbtrVjKpXDOMhQOOB3P4VPPGyx5+T
cTk8dRntTGISTG7CsMk45P/wBb/wCtVuTexMUl07FnfiFgVC/LkE9M46/Ws3xN4jsfCGg6j
r2okCw021e5kU9XCj7ox0LNgD3Iq/HM8kyxhVkww/dnnHpXxb+1d+0lZ+LLa+8CeG183Sor
lDe6qG4umj58uMf88w+Du/iKAjjr5WPxkMBRdWb16Lu/61Z7+T5XWzfFRoU17qa5n2jfX/J
Le/ofNvirxDeeLPEmqa1qD773ULmS6lOc/M7FiB7DOB7CsmlJyamMBEWcHGNx9h2r8fbc25
N6s/piMYwioRVktF8iIcL+NNPWrN1GINicbtoJwc4PpVbOaTKTuA611/gWxs7q5haSSQXQn
CAKudgIBVx3PRxx0JUiuQHWvRPhFZtqGuWlqu6NpblFjuIJAJIHJXDsD/CDg59V+tcuIfLS
kz0cAlLEwUj9LP2LrCLxX8P7C52TSSyapdxpcW8qI1zJFcTkSlByszxzdDgSDeMYr7p0Ape
2KlpYnZHbzjMvJQd2xwDkDn1BNfGn7F93baT4cuobqzh0+xu7nUAZEtwI4XS8kWWFBnJlik
aSQN/zzcD+EY+pfEWuDwdfW14Z2hsZt6Rm2w2JACSAuOV5Bzn72OPmOPdpxbpRgu36I+flK
Kq1Knm/zZ5l8f8AwvfeL1nTTplS6ubp7K3feF2OxD7ZVPy8AyPGejfMp5YV8fftE/s3Jp7R
XmlWCWvh2AZiu/NNw90CzjaGwdm2RhHz82ACcCvtDwv4ws9e8VX+k2lyA+7dFMWE0dsElcp
FKpHyws2QrdVfemcbTXTfF3RbUfC7UNtnA9oheW+s2UkzJtJuI1BOBvQMwJIC7gc4FXNJ6M
44WadRa+R+DXxC8Jz6JrtzDIsodSTuuBtklwSN2Py+p+tcTgg+lfXn7TPgxrzUJpbW1tdDi
aP7ZOJpC7Ql9xjhQkBs7VZyCOmDgZxXyRPH5UhA5XsT6V59RW+R6lGV4pEfUUgHNOQAg5yD
2pwjYozgZA6n0rJK+p0E9g0IcrLC0pbAUpJtK889eK6HSLvE89/O7apE8qo9rdzNuu5SSVO
AcnAAJJ74HeuUBxVpXWKaA20j+aAp3H5cP6D2q4T5TKpBTVv6/wCAfTHwrn1iDVrC0OnXGq
6vqO2WS2sLiK3ZrFQWeBWztgdlX5twGFGQM1+rf7P/AMYrbVvCtrpHiO4sLDUpoxLa6DaSK
ztAHcQpuBydxjZQxxuKk4CEV+I3hLxFPo9zLaQ35g+2QJFJG9vlgTlXKN0UhSyhznAdq+5f
2W/FnhvwrFCLq/tLYQGSeKeUG5luJvKKmSTd/qokHlI8uRuyqgAMc+8lHEUmj42cp5dilNb
Pydvn0Vuh95+EZLOP4y/Ge6uLqF7m4n0cyWdvEHniDaaB5W8nByFZwAAQASeGFdVP8LdC1K
1urTUtKtvsF3dTNcW7oqjEq5bzP9pj1xyQR618p/DX42zaZ8dPHHhGWbUGubxNJvLW5v7VW
vNQSTSI13s+Ag8n7KZRKw+cuyAAECvffBPi/T/Feg61b3KtNcjWr8guPMdJIJvKn3q3BKsn
l5UFFOCvVc/O8ic5JK5937XmpRlfe3/APzW+MH/BP6HRv2lL/SYL46d4CubUavFNboTIA0z
xtbRBs4KujcnOFx1PFe8fDr4W+GfhZpr2Ogac9tDJjfJNKZZXx0BY9vbAqf4j+Nbq/wDixq
k3+lwGO0hnFvqA23EPnNI5jccYUYwpHUDnpWnYa3AbOK4nYRSE8opzz2x+lffZPg6UMJCvF
ayvru92v0PxHijNcTXzCrheb3YW0Wi2Tbfd3b/Q6K3twpUjvjn0q+OcNsKgE8L061j2t7ks
Ec7WGCoP3T159+au2sp2rmQMrcMN3B/D8vyr3T4yM1e1i3ON6ZRgGJGADnj6+1UWjCNtcYD
HP50ks4cb1kB3HhwcDNQtN827LDOMgd61jF7Gc5Rm722ElDSyFI3+Xpgfy/lUGoTQadDLc3
bCG1iXfLKzcLx1+voKnkeFdzBo4doJLu4CqOpJPbAya+KPjF8d7v4hz3kdldvbaJdayND0u
MKHhMUeBLeP/EXYyqVHQKMYolNR+LTf8NTvwGW1MZNxh0td9Ff/AIZv0T8h37U/7ScHiaGP
wN4OnubTRNRjRdT1a5jKPPH5mSihScxfKjEj720DpXzHofgG58RWMV5bXMYhl1OLTUyrFsv
/AMtSADhRlAe+XAArT8ZeKbrxBP8Abb6+XVJbpp5FDIB5K7fLjUAYCgJghQABgelehfCzxR
a+ErbwgYYIJ2sbe+8TOjSsvnXkYmW3jbjhV8iJ8dz1r4+vhXjcZ+8bta/nsrL73f8ApH7Rh
6f9k4GNPDQV76/c7v8AJLp8tTd/aI/Z78NeGfgb4U+JnhOaW2xrE/g/xLpE0vmJBq1urEzQ
MeRHMkZl2HO3eoBwcAratvEP/Cw/2d/j14YeGWSfS59G8ZWKKfMG+ExWN62f9y7hYn0U0V8
3jqSo4idNdG/zPdwc51KEJT3sr/cfKBjc2hlJym/aeec4z0r7V/4JFeIX0/8Aag1PRclodf
8ADN9ZFc8BlMcysR3wImH/AAI18RnjtX1x/wAErNTh0/8AbT8IRTNta8s9Rtoz2L/ZJWA/J
DXNe7R1SXuu5+zGmziOy0l5kXe1nbGUAYBbOxunof51oR2UYEsYG07SDtburZH4gk1gLPE/
hxdqmOO2iu4GCMf3TQz8cnnoma3JL5Ip59hWQKX6emFI4/GvQd+h4V0nY+SP2xtETSdL+IQ
tUZ11HwlqFzsB4DG0m34HQcqD9TXy34/aTUP2efEM48uSJvCls8cgI5ULakcfTPPtX1h+1v
dyalJ43tICQ9v4Tvbf7wwG+xTngduD+tfGXiu9L/syRoqCKOXwlbgshHyARQMMnr8zcfiK9
nEOTow5t3D/AD/Q+Qwigq9Zx2Vb81G/4nxHdzRPcMYPMWIcIJCCwAHGSKrFsj3pD1NFfKOb
buz9OsFfdX/BLv4/eAPhBqPxH8PfEDxBF4cs/FFvZLbXVzG5gLQmcOrOoOwlZuC2Bx19fhW
nx7S6hjhcjJHpSjLldyZxUotM/oW8EfEHQ/GXhXRJ7XxJoevatbOto9zp96jJcBjt3xgMSQ
yhX2nvmumVZrrVdf0e70mS1hWKO7s7gtlLhXHz8fwMkq4x6EGv55YrSHTV02+ttRn06aWCa
dJEf5lkjZwm0qQV3FQBnkHJ6Yr6r/Yo/ab+LV18T/CnhX+1r7XfDf2xI9Qkud80ttaO3zkz
ckKDhgGzkgAda9OFWFR21T+/8jxp4acI8yd0vlpt/Wv5n7DWNmkkjxyFkjniWXYo6AgI/I6
nkGvOfjHoC638O4tQljddQ0eZUYbiSEVzE598p83NXbv4o2vgLwFaeJ/FVzHp+n2Mq217cB
STMZFYRiNTyzlwi7RnJPFV/GXiDUtT+GfiS8Ph2/tLLVbNrj94ytPa7owAzxDnBPXbnHOa0
pYqOGxEHKVndfnb9TixWGeJwlSCjdcr/K6/I+aBcpGXYDzFU9efX+VODbzlTweCqjOff3qh
fN9gjVp5RGdo+WQ7N3ccn0rndF+IsHir4lyeDNBsxdXNosS6hqUlyscFnLKCY0JHLcK2SvQ
4HPNfplbEUcPD2k5abf8ADH4FSw1bETcIq7Wrtpbbf5u3qdkJZEDKPut/GFBz7D3x3qZXje
MKu5m6Yxz1pNU02/0nXbnSPs881zDIYl8uMt5o27iynGNuM8n05qlNeR210IHmFtMYvtPzq
dphBILhvu4yCBz1GOaqNejUScZLXz/TcidGpSvGSd1o9Hp+BYjuv9PiAXa3mAFWz6gjjv8A
WuO+B0b6stxpzxs4m8aa1CVHcG9YuSB0AXJ/A1X8W+IvElz4Q1DxN4bS00rSdPmAS+1YEzX
5A3MIIhyMKQQT97tXyx8Df2hvF3gb40Wd3/bEd1oi63dajqtvcx5tSDKzzPDkhgzB+ADnJX
NfHZ3mFH3Yx1snqv612P0XhbLK0lUcmteXfeybfbzP2M+DEoX4R+ALbyBHHB4b06327gwyk
KKfqMd+9fPHi3RH0HX9T0yJVSK1uGjSLjIXAYfow/CvSv2TfjN4d+J3wb8KwWjDTtVg0S0h
fS7hhvH8CtGejqRGAMc/KQRlTXnXxi1KGP4n+J3jSSL/AE7Ctn/WsqIMr+I/SpyGoqlafs3
pb9f+CehxZSUcNTlVXvXt+Gv5HPqd0o8tNzZxnGQcdqrHdcykqiq+44bpj/PI/KoNY1m38O
aPcarqV7Fp2n26eZNdXDBI4xnPJ7nnoMk54FfIfxR/bqvI9RltfAemwR2sb4OqapEWkn6gl
YcgIp4I3ZP0r6jFY+jgoqVaWr2XX7j4HL8mxeZycMNG6W7eiXz7+SufXrv5zbM4H8xVbUpI
9Pgea7kjt7QAfv52CR4PTLHgf1r87tX/AGt/inqxlx4nexSQ52WNvFCFHopC5A/GvO/EXjr
xD4vnMmt61qGqszbiLu5dxn1AJwPyrx6nEtCP8Km362X+bPq6HA2Lm/39aMU+ybf6I++/2o
PiPL4C+D97NYXKxahq0g022nif5grKfNZSD1CAjPYt61+dLtuwOw7Vq22ryLpF1bv+/DAJG
JvnEQLAsUB4ViQPm9Mjuaxyc18tmuPePqRqWsrbb27/AHn6FkOTxyXDyoqXNJu7la1+3V7L
8bsVcZBIyPT1rejgmtY5JCMyIQ28EcJ8vY9OCD/+qqOkWIvLgK2Q2AE28/Memfb1roNS0w2
tjJuBWZFwyLEVKsGbKsCeoADZ9GHHFeNFpOx705a2Ry95t8xtg2xliVXpxVbrT5mDOcfd7U
ztSe5stgXkivRvhPA/9uwKbKe8sZrlIdqDB80qWTDeo2njvmvOl4Ir2X9nlpZddfTZZ4Bpl
/c20czTAyJBMDuhmZRztDZQsPu7q5MV/Bkj1MtaWJi30v8AkfpF+yHaxXA1CazLXVuuu3d3
b3RBEd3J5hgLAPkxybCiSqMhyuRypFexfG0yH4Z3Vul20F/DEL1JInkyrbtyE7BjYMY8xAe
q5wea8y/Zi8OzaINQ0241W+1DT73WNWe2itiYltzHcxb4mkI3P+8/eB19SD9841v2q9Rm+G
PhGG8sdaksptKXzRcTKZujZZSo4VQThlyNyOcZbGPpaCvSivL9EfJYpyg6na7R82fA345w3
fxAhttWZY9RKyW08mnT7fPnXZGcyKcSJMscbDAA89g3G4mv0I1y/ivfCFjdxTw3lk1vGsyy
q370o2xSqEZWQEEMG6cqeADX4mL8Qfs3xUl1HyUdZb1hcWUpAtmDn7iMv3QFLBHGOCp/hr9
ivhRexeLvh3p11bXKG7W3aaFrgDzblkwsjMv3XTG7dgZXkGtLJrm7M5qLlCfs39pHwH+0t4
UbWdK1DXrzQ3uLhpzb3UTTAyPes65H7vjcVZOvyqQAM9B8Ga9CINXvEUu0YlYIZE2Ntzxkd
uO1fr1+01pMX/CMPbxQy2+lxqrw6lFOsjozHLohHOUX5QWHRwwwy5r8lPG6qviO92RmEGQk
RsfmUZ4B/DFefiIcrdz0sLO94P7On6mCoJOAMn0rY0qK1klhWSN5rRX/ANI2MQ+w4+YD/Z5
+vFY6kggg4PqKkil8mRJF++pB6964keiXbzSZrZblxDJJDDJsM6rmPqQOe2ccVQZNuc8EcE
V02kX0txFqTRrFm4t3jKGYwrEvVjj7rjBJxyc4IFJewfZNBspPs8clnIT80hHnJIQceh2sA
rDr0PNVuS3YxLWZ94H2hYgF275AThcHgdeP8a90+E3xUuvD2pzNd3EerWcJFxNcIhNzPKQD
tBYYOAHAUggH5/4Rjwia22J5qo4hLbVY4I3DqM/57Vfi1No4mhtwsU0mwB4AV/h2FSfcE5x
1LGurD15UJXR5+NwkMZTcJf8ADfqfXOhfGlPFPx31vVvEd7Bax69Bod1f6pAC8NlDCiO9qC
p3DfGPLyp4YYI7j6o+GfxE0HR/hZe/2YE0fVbvWLzTdOWzlaQorOmoAyuw+WULO0jIOvl4+
Y7QPyuTxH/Z6SRPDIkz3FrcJdxMFeNIlcbYxjG0lwRn+4te0/DL4zHT/h9relapcf21f6jc
TX7AwM0kckSQyRzbx1LPFHHgYxt9M55IR5q0521f9fqViXKlhYQh0/4Y+g4vEWt63cpf69q
cesXqadZRtdKchy4knY7hw+TOCHHVWXhTkDo9D1RnidppMLH8ylmwAvXPPp6npivIPB/iDw
HpHhTTbL/hI9R0uYb7jUGksku44UmIaG5iWNgZ7YBvLkCfvImjOUI6esfDfwZ4b8a3Vzb+M
/EZn0KC1ee5GnxCO18kh1S8eUOxuLEOozNFlY3ws6KOa/R8PjsPhsHCjF3aX4n4jjsrxOMz
CpXkrRk/wVlt6d369TtNG8aWOqRxtbysUlXfHvjaPzV7yJuA3rz95cjBBres70liVwSR13c
9a9d1nwCnijwl/wAIJLLFZ3DrFPo2qFRLBFcLGfJmjAYkptBjlGcNHLuDMrKw8Sb4T/Ezw7
fyWmq6foPn7yqRWd/N5jEfewHToOOTxyKnDZjSqpqpo/0MsZlVeko1KS5l16NPt9233HRQ6
hHMUTYBjkEYHsTRNLvHDLlem3PNctPceJdFvbe01HwpJYQspdtQvL6OGCNADkOWHB4HH+0o
71qRy6iMTXHh7V7e2kjMyXpszLbeWBnmSMsOnTOM16VPEYebtCa+88WdDEpXdN/d0+X+R5l
+1prdzoHwC8U3NtPNa3M0lnZxzW52sN8qlxkdiiMOPX3r4C8PSQPqHg9XuFhRrzZK0T7ZEB
mGWY9jhuD7V9nfth+KdMuPgjqenyXaJeT3dlJbWz5WRyHckqv93aW5OOmK+HbTQ7i68PHU4
5rQRwXnk/Z2nHnbmjLhtn9zCEbjxnA7183mtaUcWop391aJ/wB5Po+qR+s8I0k8slJrlvOW
rXlbqvMyDJkFJXyFQhMDvnpWzb+L5rb+zGhjCy2ljLYEtgh0kMuT7HEpH4ZqDxD4fvNKjsb
2eNI7bUka4tykisdu8qQyg5UggjBA7HoQaz7WK3e1mDlxPldmBxt53Z/8d/WvBpyxEcQoRf
vdG+qWq38krfcfeSjTqx5mrr+kzvvBnxVv/h/Y64NOxL/a2k3WkXSSfde3urbyZVI9VeOCR
T6xiisWZLbVJHkkCWUd1a7A7LuVZkUHjHTe6Y9t9Fenj8BWqVFOlHmur7X37+pjTnCKd9Dm
rqG386JbSSScPGhbem0hyBuUcnIBzg9xjgV23wG+KE3wT+MfgvxxZlzLompxXU6D/lpDu2y
xj/eiZ1P+9Xnwc+tBYmvmeZb2O23Q/pEl0m71LUtfsoopoNPnmm+zXUUBZZYp7cEyqx4OHZ
gB04rSa0ntrKAm0kd/s6K7eWAzN5Sgk+nIOa/nMPxK8XGGGE+KtbMMKhIo/wC0ZtqKOgUbu
APQVDJ4+8TyoUfxHqzoRtKtfSkEemN1b+3WzR5bwcrtpo/Vn9obxVHDL8RLq4xALjTNVyZZ
Eyf9FkjQEZzggD8SK+K/jH4pEX7OHgeys53i+0WNlbzx7dqyqIVLc9zuUd+1fOBtpbq0N1N
qUDOwZjFJKzSkjsRjqcV3njrxtYa58J/BmjQOxvdP3C6WQ4KkAhQo6bduDn1Jr08Rj1i4+7
Hl5Y233PBwuTPATSc+fnqcz020fr16nnlvpzXNle3QYKlsFJBIySzAAAfmfwqoFG0c8+mOl
IWNTWdx9luIpvLjl8tg2yVdyNg9CO4rw21ofZEO3mvVv2aPgfaftCfFS08G3fi6w8FpcW01
wupaim+MmNd3lgblG4jJGSOhrirPxQVt54TpOjyeaw/fS2o3R8/wnPA/A1YnvtMsNR1GCWw
AtprYoheFfORiA8bDnapztUkdVycZNS2l5haTW1j7e8Q/sO/s+fBvT9V1Hxx8ZrnxAulWC3
U1noT2kcl7IxIWK3XfIzNkAc4A3Ak4zXqH/BLaXwBrXhPXPsun6foesW2spfvcXeqI0xh+Y
JG6uQWRUBOQMbiTxX5fz6pbSWN3HHp1tE9zc+cjgZMKYYeWpJzj5h1/uivcf2J/BvhLx/8A
EbVdJ8XxWi6cmnSXxvL+COS3txCQ7GQs6FFYDbuXJ5AxzWVSrKMVNJqz6Wu+n6/gZey5k1N
39T9QfFNp4R+LOuy61r3jTw8PCHgG/aHw8NY1WJLS71oTMXup1DjfFAuIYl/iJlPcGvWfjN
8bvBXwx8L63rPiXXNLgnk0UXljAlzE8k8Thoz5Klx5qMxHTt9M18DeIbL4N6z4yudM0Dwj8
ONMWaG0i0+O+aJbeK0DPctdXTliyzJFgzoH34EUKfNI5VPGsnww1G5McUHw/uNZmto7XTWm
1GAyaTbRMI7dEZ28gsrlwxBAXErkNHAgk4HjYymnyybv20dtfktrESouNNxWit/Wnc9C0L4
u+DtI8Q3eoeIL/wAFxQefK0enX2sW939mZY4hESMksZw2WIyqbUHBLbfH1+MHw0+HnxF8Qa
7Ha6UdM1HXoZ50WVGnsZI1lx5CoxDxBEySp+YsqDAl4lHjn4Q+F/h/qd7N4c8BRahBfRXFp
o8tpDK0hKrvc/xPCYf3ph4JjW3h5mnnYfJ2pax4UfWFn8OxWlvdOTdpPdRonkOxIRcH5CVT
axUAL5sxA+SEZ9f+0nUk4RptW6vY+Vhw/BRXNUlZ76RX3/PU/R74oftOeG/iX4evbfwtrvg
2bW4YTbXF1rOpols0csCiWVlRlYcMYiEJwWCfxEjjfDXxB+G/iPwdoeleKPiZp18dPt3Q+G
7u+Q2OqTQSMYpfMAH7pGVgm4qG29NmC3yneePPBuk/CfT1i/sGfxjqeux2t2tvbRfZYLO0j
UJcFQN8ZYzyQo6nLRwO7AvKCNnwVqPgXUfBFzaST+G4rrxNqljpEyXko8+GMDz2mOwF1ieQ
27S7NuDCkCLtDtXW8w0V6d/m+5hLI1KTnUnJvvaPa3S3r957h8Rv2gvAHxk1q38Q674+0rT
7O0s0tdG0e2Un+wjE5xOQYyJ5X+VMAcrluFFfMGkeC7Dxpq+k3fh3R7Kaxudc1RtPhvLjyD
e26OJArnOQkMILOxAG1ioLNgDrfjRo3w6+GvjK/wDh9J4hh8R6Xp+iTzqml3Spb2eqrEyLD
PJHlZpAEDyeX96Z1jyqRmul/Y98X+D/AAvY+IfHniPxd4csfENjq7xaVbeIJQ10TNbukkjq
iHdC0ZxvTOHjC7RvDV5WLq1K0G4xs1/wf6sezgsCsDKVRSlJyave3T0S+Z1P7LP7QPhjwd8
L9IttW+IMdjLpkyveaNqyIs0awQyMDCSh3qxUKsQOS0ESnAneuQ8WftX+IfFuoakun+NNA0
zV7qWadru8hMtvvZkPlwysv7sKzbAzKQwjdyVBUV8s7tJk0RnE0TXUJdMmMRvKSzFW5Jzxk
npjESjq1d18JLDw7a69drfarpM7eVbxJa6lMEg1B3miR7fzAMxIWwzS5GII5McyAVvhqs8F
OUqMmnLf+v6Z14/CUsdGKrK/K7rRP89y5e+KtT8aeJLS6+IPju01CyhuI2+zicywpEWLFo4
kXaDtVvf50B615L4unt7jW53tpIpkPJkhXCsck8fnX2H+0d488PvpN34N0rxzoOtaDpF3eT
RXFt5IuLuWSSMSTO0S4kZ5FUhB8ix7iM7Fr4z0yxi1DUFjmu7a0iJYtLKSFAAzxgHr0Hviu
7E1udJNa73u29uplgaUYSc0nFJWSskvkkjOxgfWkHWr2sPm8KCZJ0hURLJGPlIHAxwM/WqN
cB7S1LIuPLsnhDt87hio+7xnBPqeT+ZqBQGbBO0etT3UCRQWzK8btIhdghJKHcRtbIwDxnj
sRT7K3hkdWluUgUE5yCSPwA9/0NOUu5UY8zsjp/DDeHY7P/iYajPYXYbcksFu0nXGd3I4HO
Mc557Cq3i3X7e/upUtZWuLZCUhebdvKEkhjn+LBwT3x6VJqdpo0VlBJZ65FczY2NEbaWNlQ
qM54xwcjj0z3rl7nb5rBZDKg4DkYyPpWFN8zctfn/wxvXoRp2Safo/zsyEnJooorY5wHWu2
+FUsA8SrFNKIWkjYK7y7I3wCfLf1ViAMdc4xzXEjrW14XvYrDVVmnjilh6MsyF1Iz6DnOQO
axrR5qckduCmoYiEn36n6VfD39t/4d/BjxB4w8LeKE124uIdY/tLSrj7EZRbM9pE/l7N6sH
WUSRHIw+9WY/erxj9qD9ubSfjZpAttD0nWLK6dFLXNzCkbkKvJIV2VgxODxwBwa6z4DfFm3
sPF/wAQPEHh74WeLfEKvqH2uC9fw2mpXmnoYIVjjaVmG3cyPt6lV2tk/NXn37afjvxp4x1G
EXXhfxn4TjswIG0/VdIjtIIyeMIU5wdwAH3TjI5Y1NHH4umoU/Z9lzX8l/Viq+AwVXmnOo7
O7t13Z8hwX0lvMzAZRsbojnawBzg196fs2ftj3/hrwpbaVB4W8Wa7LaNL9muLSOJoQm3cUZ
2KhNp3Evn3IPSvgYRTO5+Rmbbu6c4Hf9K63w3beNNcjddGg1G6SIlitqDhDt5+Uccjrx0rr
liK9KLdJq/969vwOGGFwuImlieay/ltf8T6W/ag/a0n8daVLokHhfUPDz3DPLJPeXEW+Rhh
QSiZGMBumOcFeDivjyczTZlkLPzjcxyc10+q6NqEKEHTrpJBzNJMEB3E4IyPp3rmJ4JYEUy
KVVuVyeoqFWqVlzVHr/XqaVMPh8NJwoXt57/PRfl/mMjRpTtUZ4+lWbXT3kh+0tGzW0bKJG
VgDyegz3P41AIjHsMqnY3PBGTTikkkLSAfuUYJnI4JyR/I0nfoTHltqfUvwa8FXvxF+CUem
v8ACTX/ABrptlf3N3HeaHqMEcolIxsVCrSbQAC2Ac7RXzDePc2U91bSxNbP/qpIZUwyYbOC
CMqcjnp3r6g/Y9i8aXloU8PeFNQ8U2EF4TMlhrVrZvGSUb5VlYFSSo+fpxx0NeW/tKfDLxl
4A+Il/c+MPDc3hmfVJmu4bae8huX2uSwJeMkE889K5qdTESnKNWK5U7Jr8E/Pc3eHw0KblS
k+Z2bT133fkk7HmEUpIKRRyFCvzIOdw7n26CoZkEc0qmNo2ViNjcFeeQferOjazqOh6ra3+
mXklnfWriWGeJ9rRsp3Ag/UdK+ovhx8Zte+Jdppen+KPB2heNNY86K0TXNQv7bTrh7NvMIj
klIwsglj8z7QwJIV1l3owraTqXSgk/nb9Gc96MFzVG0vl/mj5Ztra81q9tbO2hlvbuZkt4I
IULySMflRFUckkkAAcnivQNG8CeINH8UnTr6wguZhNEJrD7QRuWRd+4CLLjauCdoLIcbl4I
r1WDwf4s8P+PfEGm2XhLTPCeu2kCiWDWnUQqk7u8MSyEGJPOQJsG/lgrRSqWCmLwJD43+KX
ibXdV0vwRDq+po9u32TUdSmjaSeGIxyW6FmV5brZulUBxcr5ZZWfDBtLTT7M46lSEk7Ncve
/wDX5nk2qeE/FFhdrqDwiNYJTMJrW6VhGMjbch0+URs3Hmr8hYYODxXsPgb4s+PdBs7SDTP
D8Y1SIyi0htpJDdrq7sAZbOJVYRTSxshlt8eTcxq3yk9PXfDnww+I2rXKwL4b8N3U0ck90s
9v4siglayYAHUUdIysgDjypZowclGW6iJ+Y4E/wa+KPw28TWF9HovhzSbmHTIyqw+IvPgns
ZQwvlj8jLmEQS+e8cR3wq7TW5CjCONWrTdzgqLDVrc/Lptr/k/8z334KfGHxQmnDwte6Dob
2cyRXGnf2ZqjomlSzkNDcfMAP7MnleRYo85t5me2k8tZFFQfFb9pP4p+DNUNl4p8FeBhqdg
xEGrQ6lesPLC5hmGVDNG8Z3h/7jMWGYJgnKeEvhP8TJpjOtt4HuXuJXM/2zXZbr7RdXCgvJ
Iuw/aTPZAtMsZKXsMfnJm4i3Dpvin8DPHvxF0XTIPFUPgqx020T7Rp2tReKNQuJIo1zP8AZ
5GSPM8ZhRJGkXJ5N0mWFwrdMqldxUoO3y3OWeGwc5NVEraX1/4J5Xrf7XHjfUL3UdPn8B+F
tXuIGTDWdzcQt5flCRSw/i8sbfMYnhSCx2Heedb9oL4rfBqSz1Sy8NaS+nXcSRBPtdxMoES
rvDhmXY6hlWRwqjO0/dKku074AeP/AAEv9hXt54S0C5trVbuOa48RXccm2JJCXRo1IIh82O
bd0WOcyLut3lC6mg/AHx/caO1k2veELNLZY1a+1LWr63aBI4vKMAHlkx/ZnlRGznylucEtb
TKRw+3rTlzp6ol4PL09Yx+//gks37XPib9pjwXrXhfxD4a0nUdEvNMFrqd9FvS/0p1dWSeD
JIYBjuWNmUSlXjyhdc+K6N+zv4y0i48ZafbWOiTabb6PFqX9vXQZ7WaFkeW2msJsby0yRzY
UgEFJFdQ0ZC9t4o/ZP+Ing1Zn0zUvC+hTr59o9npepXjyODCkMsbrIDgFyYXR/uGZN/7po3
HOeEdQ1660TUNCj8bx6laaBduxLaneW1lNaTyW1zOJXKB4tklsZNmA7SecVPmxoJehYieIl
y/aXl/wx6FKNCEXGi1brq3954tY6vBqmlS6Hd22nx2U14nkajcs5uNJUtt/1ijLw4JLJtbl
QRtJ+blb2yudJvJoHXBQfe7Ojcq656qQQQR1BBr0zxN8CNZ0HRn1e+1LS1Rr+WyaK3maYHb
FFIsiSKNrqxnjXcpxmWJvuSq1OklgvfCjvqGuaHrF/oN5DY6YNTe4luL+ylGEWNCMLBEFLY
JDIZCuOwq9SDvs0dqnDXldzzeHXrmHTprHyoJIpGDgvGCyHGDtPbPGfoKK7+5+LFlFqt0bX
4f+DxaeUsD2cUNy9vKyEnzl3zFwWIBO1hwAMAZFFaSxmImkpTem2o0kr2j+J5XRRRXKbhQO
tFA4oAeAWbgfgK9o+D/w0sfGHw8+KuqGCPUDoOkQ3kU8kZHlO0crMAexUqeejbPeqv7OngH
wT8Utb1rw54n1S80HV5dKurjRL+GVRA93FEXWCVCpLb9pA2kEk46kVj/D/wAR3k+g+JNFt3
a1jubGS5uBFxC8cFnMoDICNzkuDuOcEk4zQ6qpJzte366fqYVYOrHkTtt+DT/Q88hlji80S
QrNuQquSRtP97j0r0L9nPxJ4V8J/HDwdqfjnRbLX/B8d+sWq2OoIXhNvIDG8hUEZMYfzAPV
BXm56mnxkBX6ZI6EU/JmzP3fs/2QfgZo3geW4i+E/hnW4IwkdpLHbyTTTL8rIztnfuYszHo
PL2jpXw9+2D+zh8K/hlqnibxZpWnWdv4X1HVNBl0qPT74lYreRbgagkMaltykRJICSdvIHA
xX6D+GfHM5/Zp8N3639tpOq3Phyykk1qaJZYba5FpGDPIpwZyABmNASQcfT4P/AGhvh1oV1
8V/iRrN7aTQaTYLc+HNGubS2lOntjSjCsFvbnEn2iCZJd0hIjcFiBnGfOrSdGKSbtp6vXb/
AD9DOm+Z3v8A1/Wxg/s0/s5aKv7PXiP4leN/Cvh/UoLaylGhC4jlM092GZF86MOA6ADfgAH
JGQQMV9ifCj9lj4XfCr4N+EP7Z+FXh7VPGvihYb7U49Y0/wC1iyOFnuOJN3lpCmVWJcb3Ma
/xGvlb4G/tfeGYvCOj+G/EcGu+J9U0GJNUls9Njjt4b28QCJYJXBaS5AaQkpGqjAJywU1xf
x7/AG//ABn461Wa0sdaufD2lrrkN/Z6nZ2BhumsomLWvyscNuEj3TIx5aSFQcJTpU6vLKc9
3e2/9f1cU5t3hBH0rBYfs4eHNe8WaV4i+HPhnS9JuNQgsNKuX0kSPe3jF42gifBWJIShgM2
7bJKLmX7sOR3Wk/C34M/EzQNatdO+G/hfQ9a00LNPrkXheJ9PjuY40uIkeNc+dbsoikZEbD
RyQKTumZR+ed9+0VaeGvDlt4WtZ4ry0awhVrVESfT4Rcl5p413ZaNoopY7MFD8u6+YZaUZ2
fip+01pPmwzaDezLPLdy6vBc6PdS28kVwCI4ZjtI2sZo3vmiYfeFso2hSKUqdROMV/XqYxd
TZn2F+0f8NfCHh74YeE7vTfhx4R8LzXsoDyw6JaXi6VbfMLreyridrYzBUy2ZLiYDAKCvGr
TwD4W8LadYaPonhbw9f3El1cSG0jto7qbVIg6WyLZ3jA/vC0iWRRwQZTeSgZVSPmjwb+1j4
+8OrqYt/EN5rFqREIrHWXScmKCRp4CSVx+7bfIQMbpWV8MRx758HviJ4W8ReI9K8R+CtJvv
Bes2/mT6J4duWW5tJJIxhk09ZmCSXQaRYY2cZ33lxLjcirXoYVKlFxkrs8XMqNeVRVOZ8lt
bfm9f+G36Hull8K9f+Hv7QttJpHh3wJrGpabOuk3kdtokawLeX8f2ryWVV+UQITMZcKfJt4
Yxhpnrqm1Twz4i8RnxDpekaNbx6Vez2LyQaHa7be5gnjU3tvIqbyFFwyQqOGu7ttxXyhhPF
V5L8PdB0Tx1qWpXR1u8e4tJZprlYH1Cyt4MXty7ABpUim8y8RioaSK1VBgSKrfOesfEC48N
eJtes7XUNRutdt7xb+yudCgW1mkYMymXZgqsxjuDGyKMNfXbEj/AEfNdzlG9mtzwW609Iya
Xa+1+/ya+TOq+L3jvw5Y6zq3hO28FaHrVwXNy1zZ6fZpdXc0ssUEcNoyxffG6W2EoLfLbTz
Yyc145/wrPQr/APZU+LA0m9tXPhrXp9RstRhjSG1uraR7CEli2ZF3rOFtxkK6iZuprsdC+H
97f+Lo2g0q1tJteuxbWt2JpILW1AeGLUIrY7SdxkLadCVIdgLiVfv5r6D+FaeHdem+Lvh3x
jbRrYanquraPfT6QfNt7aCPTbCJrVTt3Frddtvb/L+8ZGkXlTngxlVQg57W/wAz2MrTU3zS
b2vdt9Xt/X6H5w6P8AtY0rVPHV1rOhpq1t4I1aPTNe0PTrsyXUaSNLGZonjyCqSIiBjkF5E
4I3Y+kPgV+zr8K/Estt4kufBNxrunXV3E1ppkuryqkXyk26TEAYjunE7BmyUhswXAM6muS+
Bs8Gk+FPjTo3/CRvqNjDrWjRQaj4bi2tfhHnhjjjnAXYZUYwxk8DzZHP3d1ZPivVD4T1zXf
Cvgzxf4i1Tx/rutGxstO8M3y2ul7bqzt0uWVAnzCWUtCnKkRwKWOTWVJOpWd9ku9u39d+h7
VerJPlTtt/wf+Heh5f8AGfQPBV58VJvDPw28NXMFtp8n2WeVb6W6+2TgkSNHvUFYgx2qTzt
Xcepx9J/8MUeHfC3wz8NXGs+GJ9S8R6pNum8i7uR9+ItDDGFU4wXQysQQqxnB5r1n9mf/AI
JzeHmsZNT8SeKPFmn+IYpvLubvQNVW1QgL+8VCELn5vNhbn5SK9g/aE+AfhLwj4C8YfE/U/
EnxCn1HwzortpijxhcRSJhTtYEjgySkFlBIDOw2jAFbujObb2Rh9Y9tGMqc9PR6/wBdD8U9
Sjjjv7pIQvlLK6ptO4bQTjBPXjvVbOT0xWnZpAiMZ7R5to3ErNswOnTHrVAsn2jd5f7vdnZ
uPT0zSsz2dDW8XaONA1+fTxGkbQpEHVJvOG8xqWO7avUknGOOmTjJ7j4ceFrXXLCKeTR1vX
hd1cG3mmMy5UllCEAlV3EZwODmu4+G/wALvBfxj0ufUNNu5v8AhIdIt3l1Dw7e3kjXOpxmU
LFJbOEwZAZ4ojFk8QNIPv7V1fDvwrsNM1u503VfCV0til1GsU41WdcRmMMyvsbaN+5cNwOo
zXLioTcOVXXn/TOjCYqnRk5Ss3tZr/NM4XxR4c0628NrcWvhqCKZXMbQxxTPLhQAWDbsEbg
2T7H1ryrXoTb6ncRm0NkQx/cMMFOcYIr6L8VfD/wL4e1GSyk0WSwWREnjuJL25cRKUBMGdw
3SbnQE4wAc9iK8V8TWmm273It9PhglgyjCKaSRGfOMhmPPAJz05p4XDzhF7v1f/BFicdTry
91JeSVv0RxpoqR2B/gA57Zprrhjxj2rqt1MBo6103w7DTeLtOty7rbzzKtwEUsfKB3OcDrg
KTj2rmR1ra8L30eka1YX8xmWG2uopJGhHzBQ3JHbOM4z1rGquaEo90dOGqOlWjUXR3P2E+A
vhy/i+Gfiz7BdTXNvFrUkwuTeubsBLO2a1G5vuja4wzZDRsO+6vl39p/RNY8Z6pa6XaC8lv
8Aa8y2dqWmkuoEUASSJ0IVVd1KkAh+nTH1L8N4NU8B/C3Xb+yjsLGIM8sEcU4+yWyG3gDSA
DLbGdTIODxIQAABWD4F1/QNcGn3sWnT+dpQkisXiuUurjeFQXBeNGBZArBlHTy2HQ8V6OGj
eNKC0sk/6/E83HTanUm+rZ+ZVv8AB/UNUsBfwidVVnWYSwOo3Dpgkfebj5T/AHwK39I02Pw
9ZwPFp+qRTBzHtaBXaSYKysAysrxqM9M9M1+j3j34eHV764uWtbGDT7cLe299aPC/m71bEt
xHIvyuN5bA5AJQdM18f/GH4kxLNqmn+FL+KS6KgXes2dk3k3QThEwVPzA7l3ZCjnviulU0p
PmR5/1mUtF+Z84+MbOCK486e606aeTe5jh8xZFGQMFCDg8HGSSRzmuGmI8xgF289PSuv1DT
5rlWSZlslUkRxSYVpSMliw6k/Nwcc5rB1DRJ7NVMkbxlkEgEikEqeQfxHI9RWVWDa91HfSm
rasyqM0pGDSYrgOo+qP2PvEMiaPq1orSq9hcq+9AXEMc4CmQosYG3zIokLPJy0kSqvLmveP
23PAFp8SvglpXjjTbINqelIkEzknzliTICsD1HLY7nHtXyT+zbfJpnihGMsVu1z5luJLkxq
kUnlPLFKrSEKjB4gu7lsO4QbmWv0ntbaHxF8PtQ0W6sEvra5gMKGOQebJyx8wKeR8o3FeSA
eMbqyr1PZRs1vr9xrSipSUr7afJ/1+B+OaRNPMEjUu7cKqjkn6VpaLqVz4a1iC9i2u0f3h2
kjPDrn0Zdyn6kV1vjzQ7r4MfGB0t1jeTSr2K9thIm5DtcOuVPUZHT0r7q+M/7Kmj/ABV+Du
l/Fvw7DaWlzf6OL7VNNs7YLHc3SwMZZ43X7kzPHOxH+qfy1U7WIauyhT9vS9pTeun4/wBM8
3G1lhansaqvF3/C34Wa+8+efht8ctI0nx7FrPiHTdT13SF8OxwTakAJG0h3mk3bInyktoJb
l4TBL8rK2OMKR758LfAfh+y0/wAQaTp9/FNYSv8AaItT09WubXULSKLzZGRM+ZN5RZWktsi
6td/nW0siA18reX/wrHXdNfQL638Y+GdY0Jr28tY7XzY4YkuLiJjPbSZbdCyeeY3wAxDZKB
XPpnwQ8d2Wg3GuzeGbS6j+Hur39rayaTps4Gp6ZeRIWsdQtppGGy4jCyyySA+WW/dMNriro
1G6tp/eeRi6caeHfLdR0/Db0a+52R9I20MF9r630l1d6dPHc7pJrO9RLuG/miP2dxcgiJLi
eMD7LqK4gv1zDcp5hzXaeFjbfGjQbfTYsWvxHtojdaWLDdp1j4htIJWjZYk+9p15FKSjqMN
aTPvAaCV1bxuCTT9VmjubqbSWt/JRgrp5ehyRXUwzvGcro97KNsqsM6dfMjLsRxmlr2sCy1
eHWItTv/Dr2F0ZEvtVDG+iuLbNrLdXaKTvuLZXitdRjX5ri1eG6AYrkb1N2jzqdJOKdrr8P
6/q2h7Z4N1WIwQPLGI4AXi23Vv/AGfJZrHchWjeIf8AHsY7pUSZUGLG7mhuI/8ARrhwO8/4
Tm/a+8sQlGeGIxwX22ydS0jqXmlXP2b/AEkmGRQC1reeW4zb3LV5qmoS6v4cm8Zm+Gna5p8
slr4k0+/23c1hPBEI01C4wP8ASUihkMF265+1adNHPzJCAL892+nW/wBjEB02787/AEuPW5
Vnhi2mOzdLtgP3iRB4tMvW5L201jfBjt3VpSlpysbpRS5ovR/p39Px07kfiQaTf3VrompHU
7W1huLW5s9Tt7SO3udJcymOAwxkfu45Lhp4BG3/AB53heEj7PcqK4zTmGlXcEtmRHCTayWV
5ppaNb1HWQQy2ds+WLlFnWKGTnKXmmyhlNsR1MzQ69cRprT30OkSXRN3d3uXnhtI5RY30l1
lgzPECLC+C91sL9eQxrF8Z6VrfgTxtL4A8RWkd5rlrcLFYT26/v8AUfPYtBcRStja1+tskT
OpHk6nZwS5H2gk+dUXJNvv1D2Dkrrp/X49+5G+o3eqfCvxJq1qsZ1e6sbjfdWoLBI/s0hja
1Zh5kyvAHe33DdPatNbO2+0jr8x9E8TX3hpL0adNLB9viNrdgSDy7iPzIpQrKeoEkaOD1DK
jAgrX6D698QtLt7e7aW51G9nliLSXGk25huriVnW5LW0Z4i3ny9XtEJ2rLFqdsBtYivzo8Q
6bPperS21zbPaTqqM8TAY+ZA25ccbWDblxxtYVnb3rns5bSUIS03PqnwdqUfi34G6Db/23a
3mqP4l1Sa5sryzjluL3FhbxruxvdIBFK4ZlChIknPLW0Vef+G5/F3w4+JN5rOi2izQeHI7u
U2uu28bRJauZYriN0kPzyZWb5QQxaKRkwcGsmylfRNA8H6Nq2pf2fapZy6m1rdNujuEupYw
MNEc+UYwrNEzA/u5x8pk5abjQNE8K6/f2eq6nZasbiyga003TStmpUPJseSZmYPvRGB4z5E
+chga6faXpxcTt5Pekns/1ONNppnhTWftEsEOv2MdlmFkk/cyzSREIxwQ2EfJK8HMeCBzRU
0s2m3PwvIs5Ls6sL8LqEclufJSBVP2crKvDElpQQ+1hsG0sGYKVzTSbudMY83xdDhqKKKRq
FFFFAGl4d1h9A1q01GJnSa2fzI3jOGRwPlYHsQcEH2ruPg5pMupWvjSVbCO6gtdDnkad3VT
A5GxMAgltxYrtXB5zkYrzWvo/wDY98GR+NtJ+MdvMEljsvB09+kKvtmeaORDGVI+baDncB1
GAeDXNiYuVGajvb8mn+gm1HVnzgepoBxQevFFdIz3Dwt+2t8b/Bvh2PQ9G+I2r2WmwxRwW8
YKObaNAwVIWZSYhhudhGcL6CvNdX8f+KPFurXN3q/iXUr27v7sXdzc3d5I2+fkCZ+TlgGb5
uoBOKxdMvjp91DOoUPFKsivtDMpU5yAeD9CCK3vAnhi98eeONJ0+Jgj314nnTiNXEKFxvlK
dNqgk4PHGKiclGLlLRIUYq+iPonUfhl4i+Cfwc0OyhsNG1a51i/l1rUtV0K8kGpCwFrJshj
YhRHGbdbpmbB3C7RSNwFdN4V8B+F/H2saNptloFvb+O5L9ItT0PUkA0xJPtZSRoY1fAi+0y
2VuEU8W9lPnGDWX8evijJ4i8SX+u6TrkV9A86iN7q3DRySAi5KQRq2PKaO10qMKB0fB6GuA
+GXj/WbbxbpkcesW9he6PHLKLaMDyoorSCRrh5HZc/PFNqb4Q7zLMCvJXHmwlUqQ5pb+V/y
JnC7aiL4i+E3hG88Wa5qkF4/hjwlayPfabY6gyCTUNORQ8axzJn989v5DHIzvu4zjBJrzTw
34abxn4g0vStK0ZbW8uY4kS1nu2jW/ZpOAHfATdkckhVWJmz1rpPGekDwZp1gpR7VdXkdRa
S3IlhiaNUO5XBI2JK6RHHObJgTnIGB4FuNKa4tL3V72N3tmx5F9LKYLiCONi0DiP8AeKHXb
Cu3r55OVCE11KUnFyvfsXy2di/p/hXwzqPhS5SDVItO1O3lEk7aiTIkyPsWIKYs7EQebI7k
cmSGMAkmvp79lP8AZEuv+E21E+P7C40VPs7x22nR4a5ghlt1Nzch+SDbR3UUQXG/z52IG62
cDx3UdS8NwWtxcapDpltfxWD/ANlXXhyzGnLKTPKbeWWMcSAnfcEyAMsdtbqpBbFfXnwd1r
VPBPwGuYvGWo3+n6x4h06LULGFXVdX07QoFYyXcRZmZmmby4Y1IDfabqVwGUZrKlVnKok9u
t/lsc2NUo4abjuO8YeOdV+LWvz6Ja3unWviYr/Zeg3JAWyOki6VraVMhlDh4UmmBXabbSZD
9y4zXd6L8LNPnf7LCZ47vyTPos00olLW9qiNHOCSTFcxm4luQnX7RrAI3iHFeXSeFNU0n4e
6mRb20OoTyyXYh2AwWuoDZG0EKdQkzLZaREVLLJDBfycbiK+ofDHw4fQb7UfDd34qvbzWrO
3+1yXsaRXVr9uBNzJNGgHD2t1K05Q4IEllHyoAHuQWqaPh5qUoq22z/rtp/wANoed/DXSND
+1Xumvb67aaaqzWdrbLdb7nRHt/MtXstvzBWtRKbeykQnz5ZpnydoI5C2OkeKF/aHvNeu10
KbQPEbawdS8NSEXNuLWxt0+UOAEZYhPFGHB8ya4bvETXuXgG3urGS/EDrBLqam7uTpq+YLU
wKIGgibkmS3GIlRgPMupZ5ByjV8f/ALSvxxsvAk/xw0fTdXGma5qXim3gjg08RzNMi6ZDHM
koPJW3VZI2kJPmTSpIuDG9efi4upT5LX8vmenljcpt210/P/g/0z5F8P8AxUj02fxm4tGh1
DVoba00ixglENnp8iERpNJwN7RW5khUt1aZpCcrz9z/ALCH7OUvhez8S+MfGGjq3jO5mbT7
RZpVX7Mrbd+0AFI5OUmhdTiRUYLXxD8CPh9qfinxe1haeFbjVtZkntFsbeYqsbtMGZIZS5C
qk8W4CUjAOwj7wz+y/gSLRfAmj6vDL5A8N2VjYWNj5ifvb6KECOKGQ5IYWzSRx+aQDjbuOM
GtsPb23Kl0PRzGzjyLS+7+X5aeZ6doV9Z+FdHZJrhb0W4RPtMoEYu5Z9scTPkfu5JHMQKf7
Qc/eFfMH/BQn4jxR/Avw94evEzP461uCAWc4aORrCDFy7YBwCCLVGzxy2evHaeD/HWq/Hr4
gWt9pt1IPD1u2XiaFMTgq8btJ2ysd5pU6t1IiH4fBv8AwVI+MN14s/aftNC0ycvZ+CLGOyk
SL5lF3OfOucAezxxkf9MyK7q8eWPL9pnPgpOtK6XuR2Vvuv8Acvv11OI+JP7MX7hb/SLBgs
cCi7CS7wkpIAUE8HcuWUZz0XnrXmWi/BRr/VLqwubaWGTesdqi5MsynqwX1JIx/wACGOlfR
vwM+O+mazph0rxFJeXGnS2n+kp5ivI6QQlU4KjYCWB3AgrgY+9X1Enwh8PfEme11nS/D86W
CoZ4dRjugGvnJI8uNMZjCFEO5+oYgZAzXlwjW+Dd/j/wx7yqRb55L+ux+XPiDQdX+BXjzRN
Z0HU7qxZPKvdP1ZBtkgYjnp0dDuB+hr7I+MfgBtP1e71Ozsv7NufJgv7zR7eZp4LSLygTZr
K4AkCRyIjSc4ZHIztNYP7YvwG1lfB7XdnZ3V7cW6/bWEMSuJI8BpZCwPIUk4I656YGa1Phb
4rk+J/7Lmja/dG7vb/ws66BOyMpiitYERoIigA8pDG5BkbLSO0pH3GrdLnptS6anPUlLmUo
rfR/1955D4p8OQX/AJ2mpqMwEqoftNyCzLgkMzsxJJY4jO0ZJCtjD14r480uS3uTbyLJbGz
t12291H5cqLkgowHBbr83cAV9THwhBp2n3Ju7hjqd3eP/AGfbPL56TR7lAMJI/eYZlZm6OF
AHWvFPjf4el0rTft13FML26QII5EH7hQSSpPrlT3PAPatKN1pLYxmrVFynhen2y3mpRROyx
q7hSc4UZOOtTeILBdO1KSFXZyACSy4OT6jsa7X4K+ErvxD4yspFSXyFkG8QJvfacjcB6Dpn
tWP8U7BdN8X3lssk8ghIjBuU2uABgD1/E1fJ+7bN1W5sT7NPZHIKfmFd34P0RtW8E+Oo0lZ
bm0t7a7EIOA6pLhyf90Nn9O9cGODX13/wT/8AAlv8SfiN4x8PazbR3mjappa2l5czYzFvkD
IwPUH5Scjpt5yCa8rFOSpNx3uvzR72B5fa+9taS++L/wCH+R9A+DvGk+nfsYrf6dCPtu63N
nHGhke2RbWDClmI8xf3YJPuy4OOfAvhZ8fdS8KeMkl+yXN9eNKiqI7COG+IV/MR0LHnBwCO
pUjrhQPQfBPgLWNf8O638N4Z7abSvDnjXUbMNcMwfy4kj8h5EB2FCuVK56kDqMj1Tw/+ya0
t3BNcTxpbxR5u7S2Pyn5WJeGVyXjdgUjypIGPqa9WhP2iule1l+H/AATxMbFQrSTejfn6fo
cD4n+Ml38UvDQl8Q6gZLV4gFstJ0+QtbrJnZLNsIkMkboFXdhOp6cHxLXrfWfEty1nBoUOl
xsEghKtJbJNIBuZ0VyScAnOflYgn2r6R1D4V+GvDllqP2S7F9eweYssGpX0iuskkgEM8zYC
4VGbIXuuDz08VvPD1n8R/Ed7pmiaXc3VnFIg1G4kvSFhXcWJM5x0YKfcLnuM1KvySdzzqdF
1Hr/kclp/wwvdNe+ZltpdvyXDQR+eyShB8qk/MyDdjGcZKj1rkfib4J/s2eazjsYITFsQ7W
PyBslFY5P3Rn5jjo3UAV+gfgT4OCLTra6bSIodVa2W31CGNW/ezhQQqsRtByQxkxy69hmvB
v2j/Dv/AAiNqVe3e1WZBJm3hiV8AbWO3ktvO3AXHR+m3J3jJtJy6kyvCVk9j4Rv9NltZ2jM
bo6kq6t/CRyRVeCxluWIQZ49a9LvvCyj7SZUlspWl3G2u+GDsRtyBzgjIPfPTg5p+keFGEM
Ut0ktvEZTE8XlFFJ2Z2A9uAckZO0E9eqdBXuzs+te75m78DdLhXxL4aSKe5tp2vpL+W4gWT
zIoLe2lkl2eWyyHC9fLO7GcAng/qf8ItFtf+EQ8NRxW5guYbaZfM2qP4UJBI6D1YfKfmx0W
vzz/Z/0mKaQ65BpU119qmXStGtgu1hAs8bXN0PNgaOVf+WYaGVZYnWPs1fpl8P3h0jSYbpL
cIu8zPG67VtlIRVTA7sVxjnk+9eVVcZYlU+iV39//APZw8ZOlzvq/wCvzPzG/wCCiXhZdH+
LWmakrKBqdiZTHsKMmJXHzKeVJIOAewB6EV9zf8EzfHlp8Qv2ZbTQppAtz4cluNLnikX5BG
5cxSZ/7fW4PB2t6Cvj7/gp1qh1D4meHhviuIo7EmO4g5VgWIK5/wBkqVHPYjtV3/glT8ZF8
CfGfUPCV3PClp4kijNss2cNeRkiJB2G7zCSf+mYrbLmox5F1ul8m7HBm6ulUf2bN+lrP9Dv
v2oPg+3wz/atto/Bsdh4UV/BGqa3NdRWyCCdXnv9/mkjhZEMce8fMnmLt6AV80ab4aefxT4
t1bRbT+y7bTZguueGNPu13yaaXBumhZsgpvEUQI67lyFJxX7LeIvDei+LvifY213a6VdsfB
9zFby3cKyXNzZyXduWTYwyUijRN3+1crjnp8G/Gn9nPU/Bup+N/EWnaM8dpY6hbaja3dhiO
9tfLtryaVreXaVjzc3FsjoQVY5zznHW4OVTnW+541aXsaNnta39f1ppZnjvgJL+PSBr+iNa
PNarfSXttKGaynfbEt7HcKeYrD7K6xuh++XwPmVCvot1qOl61a2/iXR9YeDTfKhurJ7y386
9gs7eJQjXER3ebdafC6xTIwIvdNkDj5o2I8+stT17wbrl4dFukt9RtpFigv7aMQ6TcwW12s
MNpf2rfNbRieK6Yu7EO2FztIqnoGjQfEnUz4w+Ei3Phz4o+H3j1xvDF5hl1qGKPdPeQo2FR
VBZRaHIaN2CZyVNuSvpqeRSU43hJ+70v09etr9badV1fuPhO8u/APiVLuBU8Mw2ET2t5JcS
faBZwWwDyRqvJuEsUnM8Tcm60e7ljB/c16LrnhnTpruK/wBJtobS00y5jghtZHN1Z2bqIrZ
UunH+siRLhdPnU8T6bdWVyCwt8j5r+FPxM03xjZ6xcWlxP4cv9GSzvLqGe1FxLptvGR9nvI
U5MsNhNJJC6MCTpt08Zz5II+lvgRrekaF4gudP1/SV0fRpbO4sdW0y+uPMih0+2Gye2EoPz
yaf9q3RS5Pm6VeJyxhXCp6St0Oz4bp6f11/z107k1n4Vm1rUNPl03Tb37TDMklimsFSRIFk
tIba4XJxhI5tBvc5LsunzNkjdXB+KNDT4iadb2Fpd6t4ql0qyFjoc808n2jUdMKGSG13AA+
dJHbMsRIPl6npDq2PtCgep+IdO1/wJq91ouqXOo6hdfaZoLu4sVEdxqebV0cwkZZnv9PhEy
vnH9o6SeplWvEvjTaeLfF3gbUIvD+rxW3iS3hN0mraUfKF/LEE1C58goMhNQiS11e3wdwmg
vUU7iRUYiPu6glzTXbbX1/TX57Gj451GLxF8O11bSbXV/8AhZ11cF7y00q2/wCRgZI/tljq
NrCAfKkyv9oRghQ5bU4ASx2H8+bu3iuNJjvNQs51vtKuEhudOlfyi1mSCmCfnypLRkkfKrw
4BrtvEXj34jRfF/7ZZeI9dh8UNFBdS3ltdl2nIIvTPbhdoaJ3JuUUAZMhIGW54Hxj4gk8Q6
xqOrXscN3c3VzPJPcK7/O8rMykKWO3bjgAkYABJrlb0PoMNR9lBK9xviTxzceK/iDeeKGst
PtZ7q7N19hjiAtU5zsCHjb149zivQbjT4fD/wAPdX0ma5v7y6ljSaX7PZw7UkZmMTyzE5Cb
TkHILLf452lT4wYHQEt+7wu9Q/BYEjGPXrn8K2/D9/HaxSot1eJNcR+XIIYVdQoO5VIY8gy
JAc8YAPXioglBKMdEdUlcv+DPFkHhi41C2kmvxo+p2D299aRlSlw4BeHehwHRZVifqGGMqc
gZKo+MNCutOnivZWZrS7LC186ZHnESqhjEioTtPlvGR2IPHSinoDinqc7RRRSKHHZ5Y678n
PpjjH9f0ptFFABX0x/wT7vpoPjtqNlHK8aal4T161kRNx3j+z5nAKj73KA455A718z16l+z
D4nPhH48+Dr/AHiON7trKUkZBjuI3gkXGR1WVh170bEy1izy2iiigodvxGU2r1zuxz9K9T/
Z68YxeCPE+t6mdQg0q5XQr61tbmaMOVmnRYUIznBTzC+QM4Vsc4ryrFXrXS2urV51miUIGJ
Rmw2FAJ/mAPXn0qZRUlyy2Je29juvHfjiz8Qati2mEFnbXFzJGba3Vc5fERHTgRwWo4wcZ4
45tfCvxNpHg+z8Y6nqehTeIoTYpYQOilIS8t1blvMf70e+3huVBwTlz05NcBPpkFtamU30E
8m/aYISSf4xnJGMfKp9w4966O2vfCa6HNDb6TqlxqxmiMc0sgeIqGlJDRrjk/uF/4FL320o
qMVaK0E9Sh4p8Rw6ukdummRWn2YhUMcxcIuCzKo6AGR5H4/vAds1XsNdtxZJaPplus0fzR3
sTeXMCN55Y5BHztnjJ2xjI283PE3iW11ezgsNP8N22jLbqjXIjLSSSSpGEdyWGUBbe5QcAt
j+EVzc9wbhlLqoIGPlGM+59/eqS02CO21j2z4dyeG/El/fXutnW9L8J2tii6zdQxtOhQoSL
RGCMYvNmighhZjhEhJbK7gPpb4LfGu2+Lvj3w9rnjDxjbaar6RJbXby7dmlSWZkl0kAkDIt
Vjku2cclwd+dwFfGfhy9g1bwff6W01lpzWiNcJIJ2gmuDkglxnbK2JPKVeNqySHGNxPVeKv
h3F4e8Z2HhKx1nwzr+pOyPF4jg1SJNLmjUyecHkYhT+9V03MVHlxJgESZrlnGCld9PyM6lP
2sHTb3Pr6/+Ifh/QviHpGlaR4u05ZfDl5EbHTPtCE21wybUjgnk+WYiFzCzNgLc6jczKf3Y
r6AfXo9W8NXllp94mga9qcUd9HqcUHlWkNyzym8v4to5yiXN6WLHco04N98LX5rfCP8AZa8
VfETVbi2jTS332mpJaCW685ZpreMF9hjbqPMVlY/KcZwQOf0P+Dn7LPh2T9mNbfWrvxDcXF
vodys+n3Wp+YLTzEjM01qIlyGWS3iwmSGVAMEZz6VGtd8q1Uj43E0KMJezo1OaS3Xlu30v3
sUfHP7Sum/DHV28OfD6GLxV4omW1t47K5laOO1fYYYPt10GK+dhpLc7ThriYu7IQufkrw78
O7z4nfGLxtr2p6zY3uoWlzZXdxrVnpn2VNJU2wlhuPIPASF1jt7i3wWG/gsQTXs3ws+G3hv
+27uLW7SS20qXTvO/4R/T7Ty7vz5o7eLVLJ4WO6OOK48i52j7okwOOa7fwBa6j4i+J/xrst
RsX0XQbPVrK/1C6Mnn2ZLaUtvNEJAwZ5pklMyurZjeJGkBDYrmxnOqWljpy6vB1ZRj0W/z2
/r73ueEfsxXek+H/wBoH4k+LIbY6Z4TfRzLHoJnNxDFYvdW4U+cx2mKHYxVSQ2yHIAC16Hr
/wAY9W8VaxHovnXcsep6ho2kXBmdZDOI5NLiuJiFA8tJRZs5xheWHrXyf4avbH4tfED4hap
p0f8AZLXouJ7KG5lBLRC0ujmZgAHkIVHZuN7k4GWAr0j4HBvHXxI8Y6tol9FZRQPqOn6Ss+
5Ft4JLXUb2CaQjdnZ5GCvJwO+DWmFXsqifW39f5npY6CnSftNla/8AX3n6NfCCaw+AfwQ1H
xXq1wpstA0aC6mSRViEk0FlFYmMvz8zy2Ea5/vOB/CK/OHTfAEvjj4e+LfFurXB1PxPeudZ
e5jnjd7qeSR5Z54QOuxm2tnoN4PavrX9u3xzqEXw38F/D/RdPll1LWNYufEdzYW8JkdtPtZ
5Z4RsyM+ZLJlQevlHPSub+Gvgi38C+AmktdL1p11vUEhsjpyRSNprTosTiKQffjURsu0/ed
srk5I5sVWc8QqcXa2pvgafLhFOWvN+p8U3vhvUfCmuWAudIMOpXStJcrHID+5dTmNlx8jKW
wVwR+7OM196fs73V3dySTPc3D21zC7lZJ2in2yPsERTd/rPMVYcAd1bvgeJ3HhLwr4p17WN
d+32tit1JdlZby6llknuYHRCZ377tzL5YyFdgQ3UD6H8ARaPLPD4RnsDPdpLFDcO8u2YXQk
lYHzvlLGJVjaUAYyI9pIBNaSbqOL6r+rG9KPKrPqey3tlp2rwvDIsN1a6WwVjOy28MyMNz5
bHLNkQ+WPQntXwv8EnsPhH+0b8cfBUmk6ivw/vre41SS3tLbdLE1kWlRVZ2VURfNlQyHOcx
qDmTB+928Rw2uj2cupWEV5Hpunfb55IJRDHLCoKIybhtMrNGRyejbs4YV+evjrVtf8A2i/j
loXi3xLp13qHg7X4IE8PadpGqR262iu0LmCWcLuEcUk0TTSKrEOFjBByV9WnCMppt6ddP69
CK75YOK3Z7RpSeFPi7pza/wCDPEOmeIdP0d5oZorRHWW2hUlovkkVXizyUO3HyYXO0ivk79
oGT+2PEaaRpSFYZF/crcFnkijOwck8cgkZHIP1Jr3XWb7XfA3iDwR468C/CLxZN4dsLSWa8
03T7ebSbYWsWxrTTZVZfNu1gfdNPLIp8+SV1QrGBjhPAnxa+G/xL8eWNrdRyeBvEN5DbW32
TxEDNaW989zIrvHMBu8tUlidInVACJAX4VjhNraGv9dApUnFpzul99uppfCr4JHwf4ak8Qa
fIDPAIGhECGRZBtAYlmABOWAXHVnz2GPkD4zai+qeNb64eN4jJK77JByuTmv1u1nw3pOv/B
8ReFb8fZLmFLqSwSRPN09JofMjE+CfJYsOh7tkZIr8r/2h/Dv9l+LpriJGWCTauQdyE7eSG
zye5zzk0uZxi6TWtr/16DjRXt/bp6ao8k7190f8E4NJhg8T/FjXbuy3f2JodvcILT5pI2Mm
QyDODwCSOvOPWvhcDJr7i/YCtLm7tvivpFtG039rpoenyyxyGJY4pZmLHcOQ2BgdjzmvJxc
1ClKT6L8dLfjY+kwMOerFea/W/wCFz3L9nzSLzRdL8XazDqkMl3ea/wD2tNa3sTpP9nntoZ
AozkyybAvDcA7sdSa9zdNDv/Bcdxe6dHo0ZtU1FLeU5mWPaAYZccMykKrYyAVwpIANei6R4
A/sey1bVNP0+O71OW4SKzTykiCkIsYLEjJ+8AWPJCkVyXxFuf8AhEra28y1a9MiuJp7xEVp
VRAWiVMHCuBt2jo0nHO2vSwjdHDpTd7LX8jjxtJV8ROpBWu/+CfM/wC0t42tofDd6JVKW0X
7mZYImNypQvmJnyAANgc7O3TnrwP7JfhvV9c8ayTW1y91YFxPETZBLa4iLYVoo+gKqcBWHO
Xz1GOR+IPiyz8TfEq106bUZNWt5FcR28LIsaOxa284gNywUowXn+IAZQV+g/7Jfw+tPCng2
FU05LS2UmZ4rQNHgkAFDu+Zj7nk9cVyxvXqK/XV/wBeYRpKEHdXtp82jZ8QWx0nQzbw+Y8s
CugE0+5osEbWAGMlSPug5HHbOfin45eGNPk8TWthHqEHiDWbmeMi1ujILKy3KAJlkiBCF9o
DZznzW4G7NfeHi2AX+nz/AGiOWWPerJHEgZlffz8wxnAC7hkdOetfNnxK8MaT4Js7i9vNMt
7gy75LeCznkRpmSM3EjMAQq5EbcZAbAX+CuvGVKsuVQX9f169jOGHpQTlM+S7L4ReIbiHyr
uK6VnucS6neGMzyTGPzDCoHIXaXw+7azKoJAU1gap4Usdc0jQbNNQksdF1LzYbbUYyzpMyk
iVbREB3Mj+UsrHO1XByRyPXfixpV3ql1caBAmnTWWmzXWnpoSPK+l2rq8ofz5Bh7iX9wwa3
O14JGhkjZ0O2uf0vwF4x1TUo59J1OTT9Y1aGTdqt/DHM8rgh3aNABHCGCpGfLC7wMtyKwli
FTfLOV32/zMYYV1bzjHTzO4+Gq22hXAlhtjp8V9EIbKXyoY304MS3kiKFRGshXdvkVVL9CP
lGfXZPHmj2viC0uLe8ll12WRYfN89oo2eKIqhe2OFSBRLIqseTycEx8eB6L8BfEM0d7eX3j
G5juJXms2fTrZ9twpUqYyr5wQwZVdTwRjIJrJT4Ga3YPI83imXU2sredxLLOZFiXzQhwvAW
QoHCgEktJkHA5+ZxEqjm5OWrPp8PGMYJcr00/rc5j/goDLp2sXmg6hp8arGm6OUrIDiZyWc
DPzOpIYh8AdPU18zfCXxf/AMIH8S/DWumaS3hsr6N55IiQ6wk7ZdpHIOxmwRyDXu3jf4I6x
Do91LqVhqN1q0+/yYJpGEUOZFILHAHz+YDnhVbKjqceC+KfBd54STT7+RUENzJKqxZLGOSN
9rocjnBBHfOPcV7GArwjGMYy1T/4J4+NwspcymvdkvzVv636H7m6Nri3Hxv8K+L7e4F7fS+
DrmHUbK4t/Jfy3v4XUwyZCjNw4iZGX5RFnI79D4sNqdZ1e3vHuLyAvaM8VyDKkrl28lEMZI
bEzOZF4G2IehNeBeGvi94cj+HXgR9Wk1O4vtS8KaoTq7QJ5bQwS2z3LyxlgS32iRmyh+ZY/
mHI2+p+CdRgmfWk0We3uDZ29rp9pc3DeUbjaLljJMEOPnlliAkBIYHbnO6vq+RKs2ttfz/S
/wBx8NOq6uDjGe7S03/y3t836nxz8X/C9v4A8WXs3g95bLUbZYpIRNIC01wxNrZSMpBDCe7
u726ZWB3LbISMEVXPwm0L4peDbDxl4Ysm8NTaXAmq3cWkRGabRbMTyJbahAqqJLlZltPNkt
nJ2q7OnYDpv2m3+weNrfSr2G3W/jilj0y+hEhSUNu0uxkeQg5dEa7uDgH5lC8EZrL/AGTvi
NY+H/GQsvD944tZmK2MSoCzTPcQ6Tpu12PIWKK6uRH0+dsZ7xXpKMtP6Z49KbiuZp6b+m3z
8r3vsefftCrdax4v0Xx5ZW2i+E/Gj3Mct1r+kaokgv5budYoboocI9iyJKCevzFXBVlLdX8
D/HB8W6NpXhu6e10b4g6Hew6ZHaSgfZ7lYzINNuwGwWhj8yTS5wM7rO7jLEiEEe4/G74B6F
qObXQ5LTT9HZ7ue10uWNEGl75ibnUbQkfvYpIw6/ZQCAzh412lkr89vijZTeHL+LRdXto7s
LYW/wDwj/iO2uiF/sqEMRPAw4czc5z8yAMpHc8FnSnZo9KhU54qnF3t99v63XbVaM/SHxLq
Gn6p4Ls9d05rvS18A6bAmp2RXzr2Lw3O0c1vc4wS0+k3lruI6g2E6k5lwfMPH3iKe0huptU
sP+Eflgind4NNui72otZ/tNwYNoIabS7mUajaAHEmn3csfY1yP7M37V8niTW7m71NDp/j5m
labW7aEtpP2K98oTT38f3YVW7itWk52Kbu4cAFjjb8aarHZWkNzpmoP4YsrP7DLpzam0YGk
Qi5aLT7mWPJLNYXRutDvE5zbzW7MGwM9k+SSutn/TOqPPy8s/iS1/S33flv1+EPj+r6L8at
aeHT4PD9/avbyvaafL5tmtx5UbPJaOCR9md8zQgcLHIijgCuK1+Sxl8Q6ldaNb+Zpkm+RI3
hO2BXHKjJPCFwoY+imuy/aC0uy0z4veJbS20+90KO3lSA6BfTGWbS5hGoksg5+/HBIGiR/w
CKNIyOtZnxAtE0/WIL61CWmn6npdrepZpcc7mjEcgIAHImjclfQDNeVZ6n0lN+7H0OGk3NC
rlg2SVA3cjGO3pzx9D6VLBqMsNo9qP9S7biBw2cY6jnHPTpwKmvmMge9WRfMuJX8yOGLy0T
IDYGOADuIwOm30xWejFGDKSCOQRSNjV1azNpBErR227ao863l3h+N3bjOHUH/d9c0VWWGJo
Y1t/Mkujl24AVQASQB3xjOffpRQBWmgeB9kiFHHVWGCDnBBqOu8+NNtpaeO7q+0VwdL1aGL
VLeIYzAsy7zE2JZfmUkqcuTkHODxXB05LldiYvmSYUUUVJQVJBO9rPFNE22SNg6n0IPFRjm
nyRNEBvUruAZcjGR6igBnepAm88YH1NRjqK+r/gD+zj438X/Cltd0CG3sdK1qO4WXU76JJ0
Z4pDGiJHtZhj95hhj5mGeBXHjMVDB0XWnsu+i/X8jooU1VmoN2/r9T5lvvDl/pnlm5tmjEk
P2hDkfNFkjePbIPPtXuWh/s86ZZ6DpV1eWmr+KNbvNEh1Y6VpEipFE8txII4ZJNpKt5EMjs
DgjIxmqviP4F+Mbi1svN0jStOggll0+RxeFpUdCryF0PzBQHGFA7nGTmvrz4UfBLxZAlzNe
6vfpo4i0+OA2McULyp/ZcsZI3nJw931bJOFPXFfO4/MqiowlRkut7X12srpfhc9qng6ClK9
9Lbr1v1PjvTf2f5dUsdO1Lf9otL52t7RNJt3lkmaINGxKsfl3SQSfMeDzjsB7v4I+FjeC2s
TPYWtpLYSIBcWFySYLmGXcj3alSXV5YbDbt4UPuPfPTa18Er3S/EDrqPiGW90i31F7uFoZ4
oYyn2gyqSqD5toumyowMscCrPgL4AaxZ6qJYdf1K81C2lOoW8f25RGkwTy1WVcYdPNtogAS
eQMivDr5jVrtr2umuiT+691/T0O36vSpw92C19Pv6/15G/43+B+g+JdGuPF1utnpYXRbi0N
7p9q/lG2Hyb3VOZd0MMzncPmacHNfAvxa+HV74C19re8jQyOgaRrc7kEuSkqk4wCJElGBkc
cV+uHhH4Q6hcww20CzDSHtmga3stUKnKkDLoV5V0t3G0HH75vWvlH9tT9nzxcLqHVDaWVzM
fknlhhdWbEaOxwDt/108w+oHrV5Rjq9CcVVb9m9Nb6dtWYVaFKqnD7W6sfArQKLVZN+XLEF
MdBxg/jk/lXtv7EvgjRviF+0x4L0rxBam90mOeS+ltQoZZjDE0qK4YEFNyLuU8Fdw7157c/
D3Worm6s0tUd4omuTIrAfIqMxzzgYVScVt/s1/EU/Cf47eC/E5z5FlqCrOFPWKQGKT/x1zX
6LRqQqu0Xfb8T5fGU50qUmlbR/ej9Pv2v9W8QfC3xH4Ks/hh8KZtY1Wxna8XVLLSmj0+yD/
IVIhCq4KvgqxAUIuetdF+zFfeMm8G6oj+F7/RtUg1OZryfVyUiLyygTtFGDnyim8quSA3HT
Br6w0m9F7pVwsd+l0ptUIki5RyJXUj0IzxnuMGsrxb4Z1LSIINS8NWaandwrbrqGjXTqov7
QFtwjdiFSZN25WPDbNp+9kepJKMk72t6f5HxM8HztVYera31+dnb8r7s+TLrwP4Ym+Mfi6L
U9BlubSHUXvILPUrsPa3LLDbRNK4UFp2aO+Cgs3eNcZQGviT4+/FXUfid8ePHGjeE7m8hTx
bd6NbRFC0CRsttaRLIQDwGZdvTAUjnBr9Iv2h5D8PvDEsFsZoptU1KOwWWRsZ82SwRVaQAt
GQvyj/dxnGK/Lb9n6CPUfifa+Ibi4lMdnbae0kQhLeYLZLaYgk4wMWsmDnny+65rgxrUYJf
P8rG2WwlTqVJS6Lbzv8A0jktUso/hX4i8aWlpJbW0sOhaddQQTNv82ScWbuq5PPy3Ep29gD
/AHa9z/4J7+C5PFvxBtNOtJCyKLfUL9QSIivm3liVkAwQzJfKV/3T2r5w/aDu11L4w66I71
dRmgkSwknVcb5IEEDY7Nkx5BHBBFfbX/BJvwop+JPiK5mMjJLaW0lxHKwEaRlUuIHxnLNuj
lAI+7j/AGjiYayjc9vGR5qFusrL8v8Aglj9o/W9a8Z/Hm5i0aXUNRgtbiz8I2wtbtI4GNrH
I0jvuXCSx36lg2RvEiov3jX023gK31DwXYWN7a6Yy6pcptZygSwaOI+UVAcCQwzYAC5ALPw
B1+X/AIaromsfGXVbi3mvB4o/dS3hu1bfaQmV7plYoAhYPJAjFgSpi2nGQa+y4tK0G7urOH
UNHj/t2O4H2S7uwIt5CBmlRlBKFkyzKR+PNeflz9vVqVJLy+Tf+W3c78RFU4QpxeyPnrQ9O
0vwRr63tzBFpnhvUJXiu7yTS2kgvHknVBE4H+pL3DDdCwG0iR93OKNJutN8I+PL3SdSurnU
dU8N38cqR3rAOINlrBh2Aw6gSOx24J3Ozjaua73x3HqninxFf2Fhb21lZ3UMR1CfUlaEOSz
MzTwIN770iCiTcM/Mc4zilrPhbUru4U35fVPEWlzwX2jSwymSa8iWRS08m47XLpvhAILFIC
2fvV6fs3HRLRPf+v6ucq6uT3PM/wBpHxrB438PfDj4avd3GjeI/GOoQWM0u1hbQxrdNCqzx
DA2+esULHIABYjcOD9Df8Kj8BWmqaDZSfDjStTvfDy262OvTIkd1p9tGzzxvCFIHlwySeWA
CSNoZt3Wvk34Npa/FT9o/wAZ67pyXmq6Po9r9gtXv7hpUG6MRtBdRf8ALNLh5llWYnKzWZ2
jPK/XmpalqthoUt9faZNqI8tbw2RVotmIw5VZcYysJVix++WZWG5CK6G0o2l+XYqhHmfP1/
zIvin4l8QLZ28suut50c0jPJqG1bGVAqOYmZh8jKC4yQNzR4B6ivjLxxd+BvFXhHU9PufAG
m6zqNm735ne82TPGWGXjlX5mDpIiKrEbXAOM8V71458S6Po/gY3Vjrl94ttHaK4tDLdxtcS
RCEvC583/W/MfNQMvOUJBAzXg+peC9dn+IVgV06xsr9oZkl8P2wxb2qKiySy/IoYl5zCqo4
yfLLAc141ecnU5ovp5P8A4B7VOknF3X6f18zI8LfAj4meAdeg/wCFRa9Jf+H82uq6fp+vwh
BbyzRSKu9eUM0a3Eo3uuB8zYGK5f4k6TdeO7pvBPxL0b/hAPiA1rBPYPfskVrcRw6bK9xqF
xc/dlaeaAACMZBfaMlQD+j/AMF9Cn0/TB/aGom9u3Eks9zFFxOAfndhk7W5O4AkA8DgVW/b
R+B+k/HH4VXs9np9rN4j8PNHfeG/tNsuxphGWmgkDjBgkjADL/eAPUc+xG6im9evoebKlF+
vc/CTVtFvdCu1tr+0msrhoYrhY7iMozRyRrJG4B52sjqynuGB719vf8E4JTa/HjWrCS98rz
7CwlFlghrjaqleOmELAkn2ODXy9e/E1ry7uNO8XaGdYtDLC80c8nl38T29k9rBDHclS6QR5
QiEgjEKLnjNfS37CWt+FNF+PieKdV8SWcEL6DaRpbauFglub+Ro4BDAkW8FUdQoZyh2sGI5
rxsZCc4e4u3/AKVF/kme3gJ0oStUdv8A9mX6tH696xqdvBpFtbT3ZWcCO5Zym75QxXcAfu8
/MPUnFfl7+3P+0pd6Jrk/g7So40KOqfbkcvPEBjLA8gY3DG05OcnBxj7R/aC+LySeHNa0bR
rV9Y1OG5tbOCGyb7TJPLIsj/JsYFiiRznCHgrg8givylvfg54l+LHiNtf8R3c+i6fcxWUx1
O7AmuJobmKWb7UtvFyYkgiknkVfmjhiBI+Zc6ym6ko0Y7LV+fZbfMTiqFN1G9XottPP7tF/
me5/sseF9Iu9Sl1f+z7HxjcWkNu9tb6dZNNKsUbklgcgF1eYngkssYHBXn7Sk/ag8E+CtHn
jg1tdd1SaOaWS38OL/aGbmFSZYIyCqfaGwxWNyCVilYZ2bW/O/wCHNx4g8beR4b8GC6vrTy
NOfULpLgJb2032j7QZra7hKNHKIRbxNBsY+ZNcnjYpr9EP2bf2efCfg/RkbWtOt9a8WxrA+
qalfKJo57iHzJI7kxH5BKJJ5drYLbcjd8xrqw8XTTXX8v67HJUnz25NF+f9eZ5HfftR+IPi
Hcw6f8OfAOpeIkmMTmW2WS1hkP2vd5bXMmF8i6s1mkSRRvilaJXziuRtPhP4v1HVftvjnX2
1jWbq0Mb6Lpk5ePUR5V0jpcXJwwjf7RMskSgRMcYIOK+5Ne8OxPDqEUDpaQ2VuEjgWPbDG7
A7iqLgAZB4A5BNcRYfC/8As2Wad3jchoTJeShFm82GMxxNsHyxgZ8zAwMgZHPGlWnVn8L33
8kXBU0uaerXfv6bHz4nwxvPEF/C8psrqwiaCPT7aO0MaQJGFdhuU8NsVwCOrMM9Dn0rw98J
9MtLy7tL1CZL6TzmjVmaN9pX5o1+6gyoAX/ab1ruToMfhi2hSw057h5WB014nSOR413KzMp
+Vfl3MrdCFbPJFddYaXpsDyCSALNcXaSeT5zYkTjeXP8AD8u5zt7ntmoo4WMNZ6sc6iaVtE
cfN4ZS2Fwm5CrRbTyPJjkXsVznncWJHG4A9cVw3iLwxD4deWWWzsF8PmFWvoLtts8dyZ9zT
BmBV1ClxtGGG1ccMce/22iSW9jctqM5mCKs2/YApQLjb6lgp5HOW6159410q01pY7O8tIJb
SO5F9La3UocO6MDgr1zsXIx3Y5wAaMTRhKm+Va/1/TNaNVxku3X+u/Y+cPiH4TfxVrviSxu
L2e9t9GCPFClvIbiwczQvHyDiTDKXZW4+U4X1+Wf2h/hteSfC5b57pJItOQ3cMDebLIM7EZ
Y2IAwoXLZ5KmNum2v0Ca8ICXGizTgXLSXbLG/yXEDwrIA5bHMjbBuGDtKknGa+ZPjVPq/jT
SNd0rTNUtbeyg0u6S70iKVFRpJf3eccjk7HUA5CxqMnNfJ1aaw9aNRS6v8AP/LT7j2ZJ16U
o8vRet7fqzyL4U/F2dvhz8LtNm0S31TQE07VdC1i2a5MskVhbXtrqt3dmHjapRI15OGELjj
Nfc/7GjaLo9ldy6DqUT6Utvo9hPb3hMsXmBJri4MLn5mG93baQNpULj5ePyT+D/xOvvBviD
TbB9VbSNCvWbTtTuoog8kdhcyQi8C9/mii2kDqpcfxGv0O/ZN0zStE1/w/u1iK2g8SeFrLU
YvD7So+Lie71C4dcDlfLtZMqAQdrDPPFfoeFl7duD7fkfmWPp/V6cai6P8AN/8AB+4xv2//
AA3NoCJr2l6vNHd6UYZGTTr2RvJ2W3lyymKQbW3G5iUvH93OSPm4+XPA3j3SNC1+HUrK7nu
YtDhaaBhGUQrYafcCCUMOjPd3Ctgj7wznkV+m/wC0R4Qj+PHwubTftUrWNzardw7Y45ZrRp
5fMVXLgFUEEBAbruZRzkV+Q/hC9uNL1O/02c208M/kW97K7hSlvC5vbhRgYb/U4JPqBjmtq
yd1frp8zyqUIzhUjulqvR2/Lpr1vpc/XnU7ufxd+z/p11BM99rGj2SLaX9qFfyby3t47aNh
yMkXLu+31Qivir4ht4U8beHr7w9rqRahq097cWd5fW0rNcWV3ZI8X22O2VflgkPmu6LnayP
hWVsJ7/8AsReL5Lz4XX+nXsyM+nC21S7iY4DzzrdapOGH9399aRtxgEAY5NfO37S3wX13Qd
S1Dxp4flOm6npN3Auq6NdEPme3hF7LLFKMCRI2mCnHzMS2ec58io+eyZgo8tRLm5ZbJ+a03
6X2X43Ryfwv+ISfss2vjbw3eeF9K8Z63rbw3Gja3qd15el3du6MjiVdw8yOWG6c+WSOJSW4
wa4Dxl+0v4zEOh2+s+EYbTVILCFEk1eCeT7YHtHs7yZopeG+2ReR5pHWS2SRSrliYdP+MU2
vBdE1q2llZNQ+2Q+H1ENtEmrPlftEUpGIUVsOYGBjZiwwu4moPiX8QNR+Omm6fpnmySjw3L
LZ6be3TP8AbL1CWZDdR5cm4kcqoYHYhKx/KoU0e0qcqVz3cPDkm/bwWurf4K39W7dl5v4y8
a6r8R7iwuNQWG61uSG3tZJlt9s84t4VhhkeQn53ZAoY8bjGGOWJJq+IbuLUdN0edI/KEAnt
AoLMAPMM8fLHOP3+3J7LnmsK4W80q+ntrqKS1uoGaB4bhCskDq3K4PKsCDxwRzTY72Q2M1q
WykjpIN3YqCB+jEflSi078257fLy25dkOv7iWeCISKiKowpjTYHySxLep+cDPoAOgqim0MN
wJXuAafLOZtgPAVQvFRZrJ26GqNS+aYWkSssIYjzGEcW1ipClSxxjHOBj0PrRWe8pIADkjb
gjp+Hv2oqRk08ayPbpCN8jINyoSSWyeMY69OBmqpGKASDkcGigAooooAUV7P8YfhedB+Gvw
m8SWOkyQwav4ae6vLhIXCySpfTxmRiTjO0wjjAxj1rxf1r7pb4ft8TP2F/h9qC3GmaTPoaX
MC3usaiQGhe+mV0KrkrEWZOo4ZFPANY1ZOEVLt/TBNKST2Z8MDhx9a+7P2dP2wdV8I/BrQv
AWnafp+l/ZLOaODUr+3vbq3klN1JKS8cS8MRIcFWwBGc4NfCY++PrXu37Ovj3xLo1/Fb6VJ
faha2QDfYLcxeZukk27Yt+QD85fcR8pU+pzw5nf6tJxSdu7t5f1c6cPB1Z8qdjtPiT4z8SW
MuqXup69b273F2ly5GnwSMJGBkfIZmlRSzEgMed3tit3wR+0L4j1lLu8HxA+wpd3haWa68K
xTPuSOzVTtSTCgbQqgDHy5/i4w/2gPBfip/CdtqV9cbNNjIX+zmgWG9kaXb5ZcoCJmOXAbj
2FeWaP4LXxPPqet2FzHpug20aPJJICtwyIsXmmGID59rZ7jr68V81g1QrYNTnJaO2iTSatp
tu9Lb+vU99xnJxdt1trrvrvsup6V4a+OXijxfql03jTxHdaJDPaR3FrB4W02xeWeVogFd0b
AxsjDNyG56ZNeifBH4x+MPEPxL1/RtM03Q/Gn2SKS/jvLpjpN3fQB0cALEfLEpKgkEDktz0
rzzUNe+F2n6ZYh/hBeWtrBbqjak0vnm4O2TDMgYEbmVstnjbjFSfBe70XRfjx4estG0ePSr
e80iaGSKe48xpnYlgxkBzkhF47HIxV4iFCdKpONK1otrSNlbXo73t0v+RjTjUTV5PdLr10t
qrdPuPrGH9siy8MfB+y8Z+Jvhtrs3gW91Obw7NLZ+IYFu4LmKLCRPEEVgT5Mjbww7+2fEv2
rP23tS8Y6RZWkfw+Tw6/iDTk1K1vbjxA17K9nK0oTzYo1VVbcC4B5ACkjBFP8AfCPwZ8VtD
fw9canPPcW18+oz+XOXGGaNYQI+A6iS/mOcZypBJHFeV/t7eGLbSPiX4f1exlE1lrWipcI6
kFQEnljRRj0iWLjtwK2wMsBXqRwsKdt3rfbddbvucVeNek3OU9f6ueHaN4/wBasdTMkV+1u
szkSLHCjqQTkjawwRnse3FUdVuTp/ilrqFoS0EyyKYYPLj3KR0Q8dR06ViwoZJFRVLszABR
1PtVm9tGgjglEUqRTKShkH3sEqSPbINfVKnCE+aKszgcpTpuL1X9I/dL9kP4/wBj8Tfg7oN
8ZVgurq1NsbdkEflsrGNzgE4BYFhjsR7175qvidYLOCO5e0mgu7ea1GZQA0ykGMB++fm46n
ivzv8A2Lmsrz4H+CNatL6RL7w5qqi/ghSPItJMo+8nHybZGfHXcpr6P0v4raL4s8Na2Xiju
Dp3jEWMcMUiqd7SxgSjIwvzk8Dk4GOuK9i/tLSauz89ji3h+aitErpei7/icL+39caxoGnX
N3ZP9mt2hlu7mUOQrtBHpt0rjjhgbOUAA8818D/CmwXQn8eRrFFf2iSJp7XBAVljn0zVoEC
FjhgzGMiQcZ24xuxX6R/tyWWqa58O5pLPS7O7u9XZbH7PPOwib91cxMSByuS8ZBHUoM9DX5
kePfiH/YHjL4iT21laumqw6RfQTWrt5MH7uKRo4wwGdy3DjB6YJHQVw4uD0v5Ho4NN4irBb
PX8U1+Z5H8SfEKeKviv4n11pYW+36lLeqyR7YnLy7uFP3VOScdhxX6V/sA+GLfwJ+zj8VfE
V1p/2bz9CnttQJlAl863S+KyK5xtDxTxKozj5QQea/L/AMI2MP8AwklqdRtpLjSovLe/2A/
u7ZyqM+e2BIMH1xX62a1oq+CP2I/GltPrgXU5PC+n6df3MUqyxSTSzJbCQKCArfuJQCexUn
oa45T5aij5P8j3q904Jd0cb+yrq774dUtHsFvZIJJ5LC5XznidpvL8yAgZjjmZVVk7nGQAF
r6eku4dXlsrqaa6u55HmS1maL95ZybWzDKw+aIoqSYDZDNwelfH37KF2HSzuFs7yK4Nxbtc
LfwKxaKa3YytG0fUSlUPQsJACcYxX0hpXipL6e/8PalqE6XU9sjz6tChjm8jc/lTQquRIAs
hRm/gKPuHoZZelS5X3f8AXqdWJ9+V/JFHW9Q+y/EtlurprnWtJgaC+mW1ZFsHufktwSp8tb
oRO48sgho3U5Utz5p8XdY0rwNPZS3OtQWmqw3F1qWnf2jE1pdW10kE8LRtNGcJHJGyusbja
yLIinL5rvtds7690rxBpUVhZabf6lrNzOEvTshu4d8a28xZRuMZ3RARl1I2AFlXIr5u/bY8
UrqHhC88P6FpzW2r6hqdrbS2moWWNQvZnLtHLGA5VUdicBCVUqFwvAr17Lr/AF/VjzJNt2W
vQ3/2C7OLwJ8E/FHjzU5BayatLBbvfRqsb2qGd5pXlg5L+RutrhZmHMdwyqNqk1754t8XQ2
/hXUNP1CfV9Cur61ngvporYpLH5MRLzW2SVZWj3yqI8/dY8gNjyL4fa/pngj4IeHNFm/4qK
y1S1lvArR77zWLN4Jo0gZgdjTw2sECSRZ2g2Xlj7jM3Qa5rlr4D8LaRba4l5qWiaPqGpaXd
y3NjJewxxG225uusiCQB8EAR/vXC4QEHGo5JuKfT+vwZ20mnG67/ANfkcx4i0W21T4gT6Dq
lnYalbW5E1prt9p7rBDaraSsse5Tlrp1mXlcKpwnQAH1zwNqui63rt/ZW8t1o95E0ccc+oW
/lXssoIKzCTHKgFIyB8rAn+7XjMtnD4f8AD/hqHTvtGiaVpP2cQadqgK6qYHmi+0SFnGI45
ln2BmyP9GU44xXqXw48Pat4a0b/AIRyRJPtljObdr9ZFkfzppXmEU0IO2PMewgoSDtQdsVx
Uo8k3orf1/Vz05STim3r/X9WPoWKePRNJtxcy21iEjDR3MZ2LLtGWibuNzMGyevSsW41rXt
Qt7i8ubKCHT54vNj08uzyqFJ81nzwjsgDFc4GNp5FX4Wv7m+0eG3gkks7i/ikumlZRtjUb8
HgnfuVRjjLOB0rfvNCWykNzc3S2MEbCRTHCfMBfKhsnPcZZhnnqOa9CcW5WTtYiDjazW5+R
/7UnwjVfjX4otXEc66Zoml3D38X+qkd4Sq5CrkF+MegTk1x/h1YfAfxnlvtA0G31zw/F4eg
h1fR43EkN7BcWyxzoScZbLFx0IdB0YCvsv4peB7W/wDjj4402906S1uovDPh9vNtr9bYRN5
l0jLIzbgd4OckH5gAMZxXzP4hs4vD3x61039oJHvfDFg8Vhqcr7pvMaDau63zk5ClWbCrwW
Hy8/BVa1aOLqYeL0UdNXb7P9X6H6FgMNha2FoTktXOz21Xv23/ACenR6anO+M/jXpfiHXfF
MnhfwVrVjJfiGzZrW4eyMdvKQ1zbTquUAmlRHIUJ84kcYLtV/wf8HfGXxf8X6nN8SNfv1s7
e+lvNQtEuiRFKYFEs0hHyK3lRwocDc42KOhI9b/ZkgsviD/wk2q31w/zapp0FpHJbxl2RrW
XaojPyudybVz8xVexavoH4aeAoPDlxc31vZz2csN8ZI4bmITQ3MQysysh6pHjYJfvnJ+h9G
jUxLfsVou93J7X6/8ADs8rGYXB0qkqktWtrR5U9bLbfpr+Fi18NfhVpXgf4fwwW+kx+GYZY
wWvfsgSbACM6ugJMbkHafYemDX0VoF9a6Y9zp9oojuVjS6VreRQGjZnVTGB94bIgCOQAy9s
VwQvTDp91ZN4eCaczfvZbl2T7SJFaSXDcMVyWVm6r8wJworP8LXcFhKtlqMjyLHNd2qRfaB
51nDLO7Rqy/L5bLtChc8BVA5zX0FBKi4wXVa7/wBa/efO1I8/NJ/L+vI9esfFdvcX8zwiZB
Kjw+RJCysWXGdwbOFCjg9c49s49p4jTU7byrmCOPVbdTZPZo+UaYD77SAdAiAnP97HasHUY
pBdyq0U1wsroEaNAjSMW4VEyHJVWJB46rnpmsu61C8tr8affJHFYafNbTXmoRyM3lW1wzpc
bsEEOrsJC/I2Y44au2c+QxUOZaHWeGbBI7W5d7m1eQYS6kgAJDgCPdEMkqgVAQehAXA653I
oZb22tZW+SKzn8+KGMAHaYyHZhnJJ3P7ZbpXn2m40/wAU3LTW1u+k3gEki2sBjukRndLcbE
JWQKV2ucjbmMjPSvQYIL27km1CeKSxibawUKHaQ5+dmUYIDYVR67T3rRSTRlKNne5vGeKG9
8p08q4jjf7OLlhlpeSwwOMnIOf9rjmuW1TSINdt0mMfmW1vOEF1Gy5kbG0lSegILpxzhwT0
NdLDZRanvlEQgEagsHfKpISXcsehKqxyc45PpWE0S/2PPBJPBChu5UtSLYMUCkqZAucNyrk
g4xwKnR6FR8jkdT0bUv7OltYLNILmNlhtkkj3qkOVU4/hDKC/JyAMKOQK+VfGvhbQ9N8Ra5
ZJb/8AEg1mecLLbFQ1hax2a2xljUZD7ikwCE58wIwJLtX1a2h3GmajpmjaRZS3Y1Nb69vDe
XDkyOscaRONzHywZZ4ztGON2R0rxH4n6JDp93fiC3fzG0WPQ/s+m2wjWPywuxWupWCg7Rwq
gspBPJPPzmZRbp80dLf1Zfhf5dj2cG/e5W73/r+v+CfkBqtsdH8RajavCZnhnmt9jgqQ2WU
HA6EHBx6jmvuL9lzVNS17w7qmsXuqT3UsENtY2VwbaKWLTrc/aLSEXESjeihLaV3UHjbCwb
BIr42+Leny6J8TPEFuZ4JZIrxmE9nJuRs8hg3GTzyfXNfZv/BNXW7mPwl8UfNsE1GJ57C58
tU3SPIkV0hcrnMy/vlDJ1Hmbx0r6HK60lVpzj1X6I+Gz6nBYSrF7L/M+/tR0jzNM/s+0khv
7GWza6BmlC74pCtnabLg/dPlRlwcHBDd+a/Ij9qjwZF8PvjBq7QaFNpGm6rELu3gkmM6x28
zt5bCQEkkxRkZPXBPQ1+r9np1j/ZWpaNf6GLoWiCS2hEXmyXtrFGtlaNDEG24d2lOFbO5d3
IaviL/AIKJfDODRn0DUoddg+zO0trHaC486WCPZDbRkkZHlN9md88FWfHcV61dXpuz1R8rg
a3JXg2tHo9X+Vu60+8ofsP/ABGtvCvx8sTqZju7TxBHBpjiNCY4LjUXjk2SMcfKlraBT2BG
K+o/jF4a1rWjeaVcwM8F81tZ6ZeJDHO9rNcXM9/eGVW4OyFYgDx8pCg85r8y/gr4sOl+ONM
vYV83V5ZGt7dtyhUubgrbxuF7hIy5wfXtX7G/EHTrW5tI9XF7dLY6rpgUNYwiRZYZm2TyGP
o5jtrcBGBDASkdGrwpuLXOuj/M3xtBxk6T8n+m3bRH5JfFr4c2OoeKrS2sr+S7uLieCxvdS
v4Psv2e/uZCyxyqQOUhUbzzyWPpXjllJrnhjUYtasZpIbmzumhivbY7wJEAzg9CCCOvBBr9
Jvjb8H7LxVrdx4kN1b6FZKZNSeNtOVCbyeFJv9MSRuHjt2VQwG7LPgnbXzT8M/gTF8X/AIK
2j+H9b0MeIzcXNxaaT5r210kvmcRvK2FcCMM6+nOeM1pibQjGfc3weYqFNwn70U0ndd7/AK
fK3meDfFH4oX3xUvtM1PU7Wyh1WLT4rO9u7SERtfyRs+2eUdDKUKKzD720E8k1wYOK9C+Lv
w61f4c3+mWutaHeaLc3cDzxfa41QXMQkZVlAUkBiVYEZ7Ke9efKDmuXm5/eTufV4dwdKLpK
0en9f126CUUpGDSUHQB5opQMnHA+pooAUowxkYz096aRiv0b+F/xP8AfHv4u+JdQ8cWulXl
le+E7XTN/iS4tLZrUqGeQwxpF97DvtdcMNuOp4+Nf2lfhBF8DfjDrfhSzvf7U0mLyrrTb/w
AxZPtNpNGskT7lwDw2MgDkHgV6GIwcsOubmTXkeTg8wji5ezcHGVk7P8vl93meXUUUV556w
DrX6F/si38epfBTwppk17o+n2qz3lqYbiyN1cahPJM5UD+ECPdGTG3DZUnFfnqOtfoR+x54
rMvwk8E6NFd63a32n6lc3scOl6WkwuoGuAsqb2H3s7OR23jnBA4sZK1LzJkm1ofn5dxtFdz
I/wB9XKnjHOfTtXT/AA61eHw54kt9Umt4LxYEZxBc52M45UcHI5A5rB1oINdvxh0j+0ycSH
c4G49T3NJHFBJII4JX83cQpkUBWGePoelb1oKrTcJbNfmdOHqOlUjNbo++fGkFj44+CF5qP
hrXZY9Ztovt9odMYmR3LB1iOQG3Bgo4+75eRxXj3juGz+G1hJp0sc7QaNdS6ffWkhEd1KCQ
7Me33toP+8DnmpPgD8UnttGTR7rUHt7WPMBs7K2DzYKnIBHJLHIyckZz0FcN+1brkOp/EnW
fst1dXNrPql1dRPckbjGRDGA2P4g0Lg9ei1+b5ZgatLGSwFT4E3Jd7bfl16dD7PFVKVGj9Z
pa3Wnk/wDh7nmumePtV0jUp7y2kiRpkZBE0e6OIH+4h4GO341jPqly9+t41zKbtSrLcBiHU
rgKQRyCMDH0qjRX6WqcIttRWp8VKrUmrSk2fefwVn03xz4C8L6jYarHaeOtF0+TWLa1WEkO
8BvFZJHPylJ/Ii3IT3JGMA1y37fGlR6p4T+GHi7T9Ll0fTL0ajYf2eyBPsjQypGoZQTsZgj
/ACkn/Vk55rlf2SviS9kY/D3meRdQNI8EiEKzxTPFG0ZYgj+OTH/XRq94+KXh2L4w/B74ke
GrdTfat4fk0/xFp9tDDukLNZ26NDDtBypmvZSw5yw9uPgcO/qGaSpzVoptryUn08tb+VtT3
cXBVcNTrx+0tfVLr56H52wl4ZY5AdjBgyt6EGt/wxoV54z1CTTYHjluzEWt0mlVNxDcqpYg
dCzY9jXqHx8+Dmq/CT4c/C1NbsJrLVLqC/8AtaOyMm4XAZQrL1+R1zyec15d4Z106Zdy5Fu
beaKSBnuoDKIUdSjOAMHcFZiK+1hW+sUnUpeaXydjyaaUJcs/60/r0Pt39gzw147i8D3E+n
WVlqvh99UMd/pbvm8haPHWMcqCrOfn4bZjvXq/ib4BeKfCmu6WNFYLY3uqz61E0duTG0trI
08EZ5+ffIyx7MYGVZTwa84/4J/a9cTfFT4laX4h1CSC+1LfNdXFsfKm81l3ZBJ6q2AFPGTz
xmvqnxDpeq3nge40G6uHTxVZW5GjTWk5K30OzBjIzvSVgjkuDuj3rgnivqKFJJKe+h+UY5J
1qklvd7eif4p6d2rHG/tZeOdT8TfAP4ZeJ9OuZIPtTyTXEMqtBE01qILh4WTG7n7Pc+Wvox
Gfmr85P2icQ6zYQw3KPbW+lWFhGYiWW5jt/PtxM56FyIAeOAGx2r9CvFb6n4m/YO0dZYbiS
fTdZl065nZyZlt5xLZM4Y9cJKcnv1Ffmj8ftXOufE24vDbmxjm0+wlS3LbhEJLOGQgYwMFn
ZuP73evOxWk+VLTU+jyr35qp3ivyX+X6ln4JaEviX4oaboF0pS216xl07dGxwhlt2jikbGS
dsojbb3IAHUV+i/7VHiixm/ZK8bavFbW+mTXeuaP4VkjjiBjaS0nN+JFU4BQrNIy5/hxnrX
xN+xlYSn9pPw5p13ts2vLRr2G4R9qxCFBqEcmeeB9nHHbHtX0l+178Qx4l/Yi+EOoSG00y/
wDFPimTWPsjhkdGhN3E0jKeSoV7cdCMBcZGM+Sub20rbcv9f8E9youaok1t/wAEu/AnxFqT
21xKNdFrNFa3QlsIcxSQR/aEkguY3fBwzlpcSbWcPhSS2K3vFXxQ183GjXmiSXunabf2F3q
Oi6xbGIXJt24EkIdWVSEE+bd8BjIhyGAFfN/gLXrzSra6slsxdabe2MyTLpryANC8huRCjl
MPJF5LNGpzhkOCACBb/wCE+1DwbYR+KPD8i3ZvVuL21inuHudOvbCG5XyoGglZdjQypITF1
Kzp1wwqKC5Y8sdLHXUcpWbVz6Z1Xx1beHda0u4tI572G0htrqwR7hnk+yy26rdXN0dpiuEY
iKN0xmPO4d8fPHx78PRa18bPC/w9dbvUbCxlu/Ns7GYRRCyQS3CTR3BBbbCjOWU5b91JgZc
VZ1bXtNsW0Hw/cSw31lDY614Qkijk86doI3F7a3KJkESbikbZIDbsZGTjlP2epp/E/wC1VY
6prV1BeW2itHMmq3Xzrp9zhDBNHAHHnvvRYlVsgZRpPljavXpyvv8A13PPs76aH2J430S4s
NWTRZVh8aWml3OmoPDWl2UdqW22k0N/LZWy48ppWjZ1hXosjZ61HN4ztdL0jQbpLeSC71AJ
BPd2s+bW5V7fy8XrkHZNEjtmTJVAmed6VV8U+KLWy8ZS6xp2sPqWpeJXDQ6hFEsz6VHC8Vw
rLIrDMT28wBYDzCxXI+UgWNP0W9NpcaVbWWo2JtNSlfRJvKZLOZ47nz41uXclTmUrEzMMhR
FwTmk1zNtf1/w6/wAjSLUen9bGRYn+zdHu01tbmYfYbi0tNM1qctcXFupm3ok7ffgNu0Ds5
+YthQMODXpfg+71PWtQmsll+1WlgsCCBYkR51aJCjyYO5cKQA4OzO3AwTjm7yx1bWdUub6W
ygt5YZfsMNhdzbRZibLvOJMEK5y8BHIKhCdpUY39I8Iad4SsLgaHo5tb54Y7a3ju4pZINkA
BDKpbcYY4Xwi5yzhcZ3CtY0uvQ3dSO3X+vu/rse6+CUuJDLAruklpkLfzopYvtVpH2ggNsY
hifTgZAJrrJb+T7dLZ6mthBZIyP9uadv3UOVYlSw6kgHb2yfSuW0qdoILpriWRrHje8hCna
/Hmlx6fMCoHCqVPfPRy3KX0sV/Lbu91JHtkWHHkoshGVCt95ZAuQ3fBXgkVtONmaRknqj57
8T6Ze6j+1f4ktLNt95rPhbRYngniQiMCXUFS4JP3lUoo3rwNwJGdtfLv7R3gvw5a/tN+K5L
jT7C00LR/h7ZahcW0hKG6Xz4o3K+WC29VkJ3KrECI9Cdw+l/HupwxftIX2rQfbi0vg/So7d
7URyCbGp3MbNHFKQGXagjIkICeYr8EBq+LP23fEuv6H8ctVsRBY6ZJ4l8F2NjezNFskige4
E3zDn7OxMaRMoOCCckh6+LqRhLHVYdbLXsrL89e59th3Up4bD1YbX27u78/RdNz13/gnJb2
s+j+LdWEd1amXXrEwQ337+O2mghkdW3EBwkhMQBxx5YAJ5x9atdWnh2CaaCGysjawCLzrqQ
qsEWVkdMjgJLIzAEjHynOcV8v/wDBO3X/ABDdeE/EunXHiFzHZWsC2tncxfvYo4xcRsEYH5
gJWCqxPy7W4G/NfSOpaxe3uj6fZ2lzZDxFqKRN5lvF5cSRIyeaMSA5OzIK448w9OCfZwsoK
F1vr/lb77f1qcGZwlHFOnN9vxV3p03d7fhqlxurNdeO9Xk0+/1WKOG01KGydbtDDcxu8Kyy
EkMvloE3AyR5DhguCN1bvw+vbXxRLHpf26y12SKP99NDaD7IIiB5e7AGG3IVUZyVfe2MiuW
+IfhnRPGrXFj4r1EalG8kd7cwpEUt7coxQOn8fysf4WyDtUjBxXT+GovEmh3dzby2Gkppki
GOO7Fw4meVwvzzR5URO7yPhgCAseDXRCMvac0vn1f/AAOn5HDUlH2dov8AT7nu/TtqeuaBp
FvpFrawafDcRSLGJVt4SZDFI2TgO5+6WIGCfl4x2q/Dpa3V9KtxawpZ2kwe5gdAJ1ZotzM7
nIJIBUHpgkVz6ieGMyalObK6EcMnl2tztV1zgSZI+Xk5AweoPcVq6JqXl6QWgmF/ctCVjtb
q6EiSS+WrOwfHARevpzxkmvWcUo+6eTzyuaMfhxzc2t7t+wwWjFPIiIadYgPuE/7TnkNzjF
SmO+1QtaMDYXKzo87pyb1ATtkjfqQCFXHHTPpWbPqN+95YG3N/Fs1AC5zbb2V5Yn8veevlK
NoDerp6mm6frFjrF/pt5pY8+dbqPNteRNHeQ2qhULSoxBVVcg+jYPrism7PUtbXNgxjUBpi
QTJbQRJ9okAhwN7ld8bAcc5ZCM5G4YqPXbGPz/7PM0saSXPnG0dVUqrYO8H7yov3dxGATzm
qV/qcUkunQypKILmZlkMcRaQydIlCjhpGXzCV9t38Ipg02xl1O6vLSQKIJVjhuWHmyxxRBc
pI5BJRmMhZeclvpSaadkaLa7KGvajFF4owlsNVnjjhZoTOFW1heQxiWRiOdxjKiMHJ8vPTF
cR8TEuLJJ7YxyRWTtJNqNzMqS/vVAPHVYywKIHPcovUA10el3N2PiDqN7DGyJNdWr38D7Y0
tIWDxW+F6SMDHLIV7CUc8ms/4i3KXMl1YRpexXstv5tvbpGGE4Yqm+UclTkH5Od2QOoxXnY
j3qUte/8AXz6nbR92SS/r/huh+KP7SWm6fp3xf106XM81hcutxD5nVFZQQmeh2jA/DHavoz
/gmZqltofiLxneXUNxJbTxWGmM8C7mgkmuC6TrgcGMQOSO6lvQA+LftjTm8+Nuu3ErbLn7Q
8MlqI1jEGzAAwoAyfvkjuxr0v8A4Jx2cWp+PvEttdTyW9qtratncwi86S5W2jMm3sPtJI3f
L2/iFVlkl+6b208j5zP1KFCvyWv+G6/zP0k8KvrnhzULm1hFtfxafAJrCAOdtmkFtuWFoz8
2GubqP5QflCg56V89/tV/CjUbT4TeKZ75kute0oRpaapbxKi6pbwotvI0yAYVjdXkzYIGNo
I4ANfQ1nfyw30NzZu8dzDcvPKtugcPZi5e4ZJic8tFCF6BsJGy8tXT6t4RsvFejRzasgttU
kt4oNYinbLPFbRmS4jIzh90s+0HIOQnXaa+irPllJdz4DDpyj7m8Xpfa3r8uvT5H4JaQ0q6
wkVhj7RK5jtckgh3OxTkdCASa/dj4LarZ+MfgT4a1vSWuP7NsoxaWtte/fn0+FFXf8x4MkV
q77vWTvivxb/aI+Ft/wDBH4xa94auBNFNZyqUeRdrkMgbPHHc8iv06/YI8b23i/4C6lpV7J
BpsGnRRjT7y6k2GLToTHCkjZPyoX+2uxJxkv2AFfPxdpWva59TjWp+zqpaSTXztf79NvW55
V+314of4d/DC9tbeK0eXxUFsQLuJpZtPSTyrq7hhZ2yEEgRBkfJtKgjivCP2bXstW0vw5Y2
OlTXcdvOYb6VC3m2E0qFUuFlztiVpPKXOCQN+cgEVF+31+01pv7QPjLRLXSrXU/7A0i1kS2
up1WKPUrh5GMl1Gm3cIy2QuTkgDO08Vv/ALL/AMIPiH4i8J3jXM9z4F8BXN1HHrJ01hFq+o
YjBhSJCN0SEsoMnGd+fmrSajXkob9jzMRhoUsClNqN5N6u3S2y1emtl17aniP7Rep2bXdrp
U0ETa7bXDzyXNnKGt1heONRCMMQzhoy7MAuTIcgHgePSwvZXJjlTZNEfnSTsQeQR/Sv0K/4
KY/Cnwx4Q8OfDmfw/pi+Hm0C2GmPb2kWLS1imjlube3PUtP5kc7M5JJ84Fs5FfnfJJJcTtJ
I5aSRizOx5JPJJpSpew91n0uX8qw8Yxe2nz/L5dBjNuYnAGTnA6UlOkTY5XIbBxlehptYnp
DlYgEDHPfvRUtvgkL8ibnX96wPyf8A1uefpRQBpaN4n1Hw9q9tqVjO0F7bFWjl2qxUjocMC
K9X/aY+LEHxmtvAGvM18+q22jvpd4980JL+VO7IyiMDC4lIAI/hGOlc3+0B8Nrv4W/Em90O
7gFu0caSRj5eUPQnbxnGK82kbJGOMCuyq6lHnw8ns/x7o82gqGLVLHU1q1p6Po/T8BlFFFc
Z6QoGTXuHwJ1mbRvFPgoTfaZra6kkhES6+LRBGZsNxkeVzyMkAsM14cDzXq3grVrJvDOlWN
zNoR8i7a5Meo6FLcOPnA+eVAd8eOq9umDXFi03Ssv63NqSUm0+x5rrKJFq98kQAiWdwmDkY
3HHPeoLfZ5q+Ydq55OM4p18Nl5cAbcCRh8owOvYdqgrt6GWzOn8NeJJNMuQlpL/AGXJMgga
5hbBHX5if4evUe9ZWuavNrF/JLLLJKu47PMfcfc59+tUTt3HGcH1prlSx2jA9M5rKNKMZua
WrN5Vpypqm3ohtFFFanOdF4F8WzeCfEdpqsKq7QnBDDcMeuO5BAI9wK+/vgL4iXwT8V0vrj
X4tA8SapZ281u17Cs+n60kRu2FnMwP+jswt7V96fMGJyOa/OAHBr67+CfxAtvHWg6zFqMNv
/amkRtqtjFFF5hR5pxBI4B6FTOGI9K+bzajKNSGJhFaXT+fw/JPfyfke1haiqYWph5PVe8v
1/rujt/+CicHiMeEPh1Z+Ll0pdfi1fULKaPQhIbcrFb2KgoH5Gd5PvmviC1nGn3zxvC8kay
bZImO0soOGU+hxkV94ftk6rffE2D4K6qtpLPfXesQIsMG0G6murTT7j91nAOUeAZY91HSvh
Xxbpc2ieI9QtLlHgu4biSOeCUYkgkDsGjcdmBByK9PCW9mqaWlm/xPPjJxj7S+qdvlqfTn7
I3iG48VfHvW8Mi3+txy3krucp5RQu3TuueOw79K/RTwsp8UeHdHvrTUZNU8SaTpzX9tbhVV
owrsU8s8fNlQ23PONpJzX5E/s2eIpNB+NHh26JnPmu1qxtz85V1KsMDrwSMd6+/v2ZfE+ra
P4Z+Jtjommv4j1e00+SPSraNy66hFE/EcY4Kt5e8Y6bl96+5wrdTDJSezf6Pt2Z+U5rSWHz
NqK0nGP4XSt0vdLfY+gvC+r+HfiP8AssanqPh/T20C3lM/iKC2dmuIYpRdl/JIB+aJn3sVJ
AG9uAFwPxW+I12934kdJpBNcWkS2MkinIYwZiUj22ImPbFfpb+wv8apfEnhr4iaDr9idIvY
bq5eLSH3RtHa3O79wIyA7bQzASdVCqSMA5+B/wBqfwIfhv8AGXW/D1xk6pYsYL44IEkiswS
cZ7TwiC4x2M5X+GvGxKulPv8A0/yPpcr5lVcJ25krO3dPT70+nb0Om/Zq8ZPF4y1bUfIWS9
0TwHqi2kkS8pNHDI0TD0PzBGPoW7V71+35ZRr8Lv2Y9Ft4o7bULrSri9P2v5Gt5ZYLBZIn/
ukTxy5H8JGBxXx34H1e4Wa4s9Gjc6pqOk/2R9lTh7t5rlEMceM5LRt3759AK+4P+CmFjHa+
IvgpbaJax5fSLifTzbMC2Jr6KSERg8FxvHB4+avJa5W2t7H0kYp1Vc8f8A6Jrun+ArjVtTk
uV0zTrNLzS5Gu3iW2laQywqVzh9zvcRKnTc+QRk1yGo2+gSPo2uh981vFG0q2jtDJcrbxIB
u3ZXcphdkOMSNCy45UntoNSh1mDQdJ1OB9Itp7VWmvYt+J8yi58142ACpkFFQ4UyIMACuW1
vQdJOly3mlyRppr6lPPbfaYHiXVUglSWJ42wQJAJnicLhCAjE8A15FGpOUm5uzPpq1CCgox
V9PmXtX8UHR9KvoNUitrHTI444ftC2iTiK8SaSeOVPm8wQSrcYIJJZZTwTFivTf2BIJm8Na
7rOlfYLDX9KN7d6pIedR1OxuYIbeyhgZ1McccVws8znIY4UAEA4+bPiP4VfwxpPiSza8c6X
DqYit44lY/vo0XYJNwB2mOSTB4AZGwMMDX19+wP4A0zTv2S/iJ4n1ZrvT017URp/nTy7La4
hhibaE4P7wNLIu7BPzYHU17lKTjRbT2X9fqeFOnGVVK27RN4ShtdSuNPi0eJPMvb3UNOtUL
lPsrHMIstgBS3nEaNMsvT942cFQretXfhmRjZ6lFfX2qT3V1aPDIFMzeegRJ4ldWChmNvKi
iRSAUT5lzk+Iab4oD3t7bNqF7c6vpulSWd/Da25MxSO8iCJIcKPMAgRd4+ZlTBBYtj2S1n1
J9cW7s7C4sGNrNdyLBtEsbtEp8ktnbLl45ZfKlVT8m0dMDXC1aVRJehy4vDVaMm1qv6/r/A
IJ63bXtqLh7afUTHavIfMmiiUQSK8gRHYn/AFSyNtQKfl3l+cVoeE7A3Ph14Js3l3pN0LN4
UiBQbBuJiDnIIGFHPDwqACNtc74ei0u41mRdT0vdPdWqXq3FtbFYngdSqw8nBQxLuC84k3H
g16FbSW1/LeTxyT3YuTJcXM/l53ASDJO3pOh+UDHYkHnNe09dTz6MU0b9jpFo1tFcWrwSQt
esYpYB5qfNlCwfJBBKlGBBG8sDjIrVunsfD+6yu3itbVCZWt5UY7YvMVcgjPyFixZByHII4
GaoG0W3udPto440acs8/wBkkEYjE52u7heNhOJAw6d+TmpltNO1PTBbmOR7MzrPG2n3eyfz
kZRtI4JKnIf+8rGueTb1R6UVFOy2PkD4xeOtb0f9pqK//wBBil1PwKkUU00MZjdotXm5mVj
tQIGCOW67cgHpXy5/wUKvBb/HvwyukttU+D9Mha0aPCn95IVQofvZIR9rZ5wD04+ofjX4Zs
dZ/an0/V44QzaX4Tj1GKNrdW81U1O6UmVjncqhV3MoyMFT96vi79rDUo9T+OWhJq15d31vF
pdlBdeWy/abdBK8jquT1IYsu7nDgdBivhpT5c2qwtvBP7u36n3cacZ5TQnGWqnZ/N2Xfz6W
1Pon9jHTdQ0vRtR1gTW32WQie3u5X80y+SZVlhKrt8tnikAUg7QVJJBFfXOsaReXlhpi3Md
vqF1fvA8S3EquxmPLWsJ4dH2pEzNkCTYMYBr52/Zas5by517TtMhmFjANLE0upQiCa609Zp
im2MHaf3a7cD/WbpSSWr63ufDqSf2l501zHqTs0TalDZqJyVV1SSIgY3IwbORx8tejlqdWj
zrr/X37L/hjPiL9zmEqcuy/Jf8AD2/4JwHiPQzZaNPZaPLDo93d3ywXE9x+9leOWZnk8sSk
4KlNpJBOXz2Bri7i4v7XxXpVt4v1uwvrOG1e5ls9MCrNA29HVyOPMYs6HamOASR81ey3cGq
JLpVvrltY6np6xGOfVQMvJHJEYWfHBhY+ZuLrnqw4OK4Tw5om2PRpEtjIdNt00+OZbeOS58
0QqQAxB25xtOTwVx3zXsTp2a+X9W69z5VVWk169NdfPdHQw654W8Z+D59Uuru8/wCEYvTJF
Lc+UVZBGDGRgfPFsAbGBwwVueDXU6YlzNolrBPAt4IgVmVURXlJckblGAJWUKSw6gPnmvJz
YalLpk2mRPNbf2je/ZZrgQpbXFwqEuy7c8DbJt8wHLKQOucdtpN1dWer2rGM2ttcM+oT3LM
fNgByHwBkEnDtg/8APQjtXVSqc+rMKto6JnXatPa3U8mqrqY0UqzlI7KfdJI65j2oDlX2r8
wDDDFgPTFoPeXmnR3E8ka61DbRxW0rQGEmNNs0glY5JjdvKUxnkEkda5q8h1H+0bRYpBp1h
BHNJNHpqR+bcmRVcbXYHaqsm/5erOpPGK1rHXLmzkWyia2kjtlMUhZmdEYzHOwcmVidzE84
Ix1Fa6X2IWlrE16/9sRWr3F8oudKuVvSI5PljmjQiZo1wAygyFELHgKc+lQPrF/rJ+x6eyS
6XZ3x0wyqdrhYiqy3ADYDhXbauDg7C2TS3llJcS3dhahnlto2tXlceXEQhabzGjAw/mMAMZ
wTnPB5SWwbTtF8NiYoyi3UGXOx/sq73d0XHBZwGxn5V4GSMVk7xl2/r+mbp8yRkxa3K9zba
obacWOq20ax23l+XI32Xzsu46hpdxJz93aD7VneNdIj13S0hntptK8p0aeCBhGt5kqLdFKn
czK7lgeMlQCBmt68v57a2FwjPLeSg3UKJ8kRaVdwLLgnpgkjkLu461yHjKXU7Nr2awtH1PU
IzHLDPazsEaQwuwBUcMC3JPIGWP8Adz5uJtGk1LVb/ed1C7neJ+Vn7Z6O/wAQbS6KeUk8C4
UuC+RFECXwSCx4Oc98fw1W/Yy8U2XhD4tJqWoWM97YwW5e6S3y7PGWCLH5Qx5m6Z4DjsVB7
ZG7+2vJFfa9o92kaI4jWIvENiTfuYm3rHjKDnBz1IJ6mvL/AIB6zPo3j2GS1njtZ/KM6zyf
dUwMtyq4HJ3PCiYHXdiubK53o02+j/U8fPoKUK0Uun+R+x2gf2J4gtUj0bUlmk+0vDc206v
Fh0QRB844MaRzADkOgcZ3x4rf+H/xLtvGHii30zVLdQbxLeGUOxljLXBe/lRyo2qSvlhWbA
YKcEMQK8D+F3i+78a+FrTw9dNa2N6lwsFzdafMUjuZvLQedFnEiSebcKxX1jBH3TXtnhZdS
8Q69qEmp2tvo+o6fPLaB40U2+qWjzogXylOCTb25ZWGSGZ8fcxX2tWKqU1UTPyjDVJKS5NL
NXS2f3+X336dfhb/AIKjfDJ7f4hHxUsMou75UjuoZPlYXCxtPMy9QUWOWEY45zjI6eZ/s0f
EFdI+Bfxe0Nnknk1Lw7eiVOCbW3htZEjOSchWnuwMD1Y9q+vP+CoHg7T77QrLWbm4kNxaTt
aWl5OufMdi00+cfeTaEhHVQzEcZGPzZ+HUWuak+p+GdD0yTU9R1UW9o0cAMhEYmWQoMHku6
ouOc8ivnJQ/eWS3/U+yp2lQlCT+CV9e17n3h+zZeWh+B+hyweC08RxaPdrLGl5HDM4Tfkx2
7tjMoz/FhT7mvX/DuveEtV8car8QtDttbW9sLaHR77QBGrf2jaXcka2cyxsRlojJE/yjcPm
XpyO2+E/w9tvgD8MbLTNTvLCbXNch2tYadEqwQtn52cufvHGwrnjDYBKGue+GnhF9Z0jRIL
9ZFg8OeIb+a2aYmO5knt8+RcNKOV2+dIrR/MDuIwduR7mHw1Kmvaden/A66bHxXJUVTll1u
2t2rttJvzTu/wDM8c/bN+G8tn+xJbWkk6rfaHq9vr9yZ5GnkkMh8idB/cU3F6SinIEceM9K
/Lhzlq/YH9urXtQuP2aPHFrbNbWIlsY/tlgoD3Ekcd/pLCUkfdws49MrID3GPx9PXjmvOx2
tU/QMnd8Na97P/IKKKK849w2rSEtos7yNAYIZFkEMkhV5WYbcKB1wOT0oqOz3m1URwPJksA
SnyMFAZj6kjI6dAfeinck/Xz9sX4Mab8U9G8XXL6VFNf6Dpc93ZWpmtYC0sdurt86fMVKr5
mM+wxmvx3igm1XUIoLeHzLi4kWOOKJcbmJwFA9zxX6u/BX9rLwz8dPFkHhhLe7vJNTs4bSa
zstAtoVxLA9vPtd5CeA4Oe+0cEcV8K/sefDFvHH7ZPw88LKpkitvES3M4cA7obRmnkBxxyk
LD8a9THKLcXBpra6PmskbXtYzTUrptPpddtlt0PrzxL/wRQ1DQvBOqarB8UYr/V7LT5blLB
dEKxzTJGWEQk8/IBYbd23vnHavzb8KaA/ivxTo+iRypbyaleQ2aTSAlYzI4QMQOcDdmv6Qr
H4uW97+0nrfwwaSNpLTwrZ6+kYAJzJdXEMoJ9gtucf7fvX4M+Kfh8vwo/bQufCEUTQWuj+N
1tbVX6m3F4PJP4xlD+NeUfTnd/th/sAa9+x94X0HXNV8Wab4it9WvWskis7eSJ42CF9x3ZB
GB696+etJ8Valo2n6fDBq15b2izNK9vaXO0r8y9FxwTjvnOPav1e/4LcED4QfDkdzr0px/w
Bu7V+eVl8N9K179nfw9f273sniybUr4xWMTRKk1nGYfMdVYBnK5OAD6+hrCry2XMrr/hylU
dPVOx7V8If+CV/xG/aB+G2ifETTPGHhuzs/EKPeRW+ovceeoMjr85SIruO3PHrW34m/4Iw/
GfRtJkutL1/wnr90n/LjBdzQyOMfwtJEEz/vEfWvqfR9SvfD/wDwR2iu7K9n06/g8Lu0Nza
TNHIjfazyrqQQceh9a/NP4G/tt/Fz4E+L7PWNM8YatrFgkoa80TV72S5tLxNxLIyuTsJyfn
XDAnOa3RL8zzH4j/D3xR8LPFFz4Y8YaHdeHtcsQBNZXcWxwDyrA9HU9QykgjoTXrX7Jv7E/
jv9rjW7tPD/AJGkeG9PZU1DxDfhjBC5GREijmWXGDtGAARuK5XP6Df8FCPDPhL9rT9jfQvj
P4btxBrek2qapYiXZ9pmsXOLq3faxz5RDyc5wbeXHDNn0D4g64f+CdP/AATu0210OKG18XR
2cGnwSOobfq90C9xMcj5jH++dQwIxEingUDbb3PCtR/4IfWw0uVbD4vs+qogIS40ILEWPTO
2csoODzg/Svhvxx+yD45+Gv7RXh34QeJ47fTNY13UrSwsNUUtJZXEdxMIUuEbALIGJyMBgV
IIBFc58N/2j/iD8MfizbfEXS/E2o3HiRbgXF3Ne3LyjUFzl4rjJ/eI4yCD65GCAR+0n7Q3h
rQv2hPAP7P3xh0eJQ+jeLfDevWk7jMq2N3eWyTwn0wZInb0MH1oEflP+2V+w3rf7G9v4Sl1
jxPYeIv8AhIWuljFjbyReT5AiJ3bjznzhj/dNeP8Aws0O61zxfottY62ujzXN5DbSzJIEkj
V5UXcASN4GQ2M/wmv0o/4Ljx50L4Pv3Fzqo/NbX/Cvy88CTBfG3hzzHKRrqNuSwGdo81cn9
KipFzi4p2v8zSnJRldq5+jP7Wf7HmtfAzwx8G9OsvE17491C58c21rZb7Mx3K5s7WBIlxIQ
wAsFxnBAIGeCT6P4q/4JHL8T/FGs+LPGnxGttDv9TvJJhaaJpKCNA8jMvmSPIPMk+cKWCjO
B1r7m8ceGrHXfil8N728y0mkT6heWiE8eebYw7sdyI5pQP97Nfk7/AMFf/G3ivWv2gn8P3F
9dQeFtBsbNrPTxIVid5lZ2uducMxYNHu7eVjjnOHsqcJxqddvv/wCGHFycXFev3FP9oj/gm
74l/ZGm034iaVqzePPBGmXUcuovDbG2vdPTcP3jxhmDoCcFlPGRlQMkel/DFIh4o0PxF4L1
bSvN1Se0tolw6NFEzsqyOm4szFyS4Bwdo/vYqH9hP/gor4P8MfBfxB4A+POv3N9Z2v8Ao+l
yXlnNfveWMsbiW0kKq2VQrgeYfuzBR8qceWfsd3Fn4h8Szad4emN1o+keJbc2kuobY7iOx+
177d254PBDKCcl8ds19Pl2I5VOjJdG162/yPgeJ8Hzwp4uLd4tRfo5LX1T6+Z9Afti+AfGH
wI8X+DfGzyabraXUjLqq2MLC8a2SZHuVSRsEhhKcdCNz8kYx8t/8FAPBN6+vaH4vupIr9rn
TrS1k1RCoN0jPcizkJH+sbybd43b1gX8f0s/bj0r/hIvFnws0OQTfZtTOsxSvblRKm21SRS
m75S25FwDwa/PL4p6VpXxG8Pp/aNvZS6zB8Lpb+0t4LiSIRXVlqMsm+FR8rEWsk5aMj5QHP
GK5Kkp1MO5yd9f+AdOGoUsFmao0VZcr66vbfvbddj2jwr/AMEe/iF4a8SeGNXHxG8NXL6Rd
210A2nzKyiGTzFRWHLAkkEnBwF9Bjgv+Cr91Bpvxg8EaPZ6pGJdL0S4tLjyIQvkiS5L+UqH
H3YZVxjkgDnPT9lVZQq89RxX4n/8FRIrjUP2wtTsILW3vH+wQqIWb964khhHy54DKTuBHPD
Z4ryZ9D7GK1uWv2efhBq37Tviez8Pal4ijaXUNAmsn1RPNZbUQTB4Y57PKDJTJUs3BUNndk
H6E1r/AIJ0av4nk1fQNC+JmgN4m0qGK31K4n0OSJv30asGECymJFkjQodq4I3jtXn/APwTX
mtLr496BqFsk0V3eaZfJdXcJY217siiJUKxLfu2YFXYn77gcHj3XxT8a7r4O/8ABT59OvZm
Twp4y0LSdFvN33IrtmuPsUhx/wBNFeLnj/SGPasadOEkm1sbe1qRvZ7n58fFq51/4TX/AML
fF3ijw7ZarrGgeIdQ0vX4p52eHWr/AEu7RlFyn3R+5mhjU4+ZBnkV9xaf+z/42sf2Q/Duse
OfiRp3wx8K6Va33iDVfDml6Gk0NxFd3BuhBOzSAeYocRpsX5S+0ZIyfWPj98AtD8fftCeC/
C/iHwf/AMJB4A8Zahc+IdWli80fZdVstP8AIjMjoyiOKaHygR/G9uoPWuU/4KS+Mf8AhIU8
G/CSK+GnaRfXUGteJLhXCBbOOcJa27E8KJpwxDH7pth1ziupu0Wuhmm+ZNPU8r/aH/ZD0z4
R+G9e1vxn4pX+yb3UGtvDFnpyzec9xJ50o/tCYn975aRswcAYO8kc15/8M/iBH4i1aTxFeJ
dTTwXljp7W20LcCE+cscqkfMyM27zTKpO1zgjjP2b/AMFDdPGseBvh3pgtobua+8Wpbwwz5
wZG06+2nA69/lOAehIzXyDokp1PTLrXtFR7jVb+VgVWR4bt2VnMaXG4BHON8YUcN5LgENtx
zpKE1ynbDmq03zf1c+mfhX+zz4s8b+FbDW28S21pasDHaJG8m+MiXbd8bdo81lYLjOzyomX
ksK9k0b4G+JNKtYo3160u9yRrLG8boqEAhyjLgkMpAKtnHODzXMaNqN/ov7BXiC907VlGsW
fhbWHi1PTAbdluUW4/eJnmOQOCfZgfSvjbwvNPqjW13qHxD8XtLcpG88U/iy8tmsFVQZnlV
2G4feAIAG4x4zuOOt4mUbJuxxU8HztuC2P0Cs/ADeHP7P0qS/02G7vEkgtLc7gjhYyGRFOc
gQqDj13N9MPxPpn9h3usafd3iR3VzAk0tyEwFDYAIYjjd5b4XuwPQDn5r8H6Ra/DL4k+HvE
kureItbvUvmg0ybX9cluWt3cMBbGNywH2iMjbIdpQOA3UV9efFJINU8O6Z4lsJFntHRIpJ4
ypBt5dpjkJPG1ZPLJxztZ8EGtadVuVm9AlTcLXR876X4UuvE/7XEWiWd9Hax2/wyuI0nNkH
jiY6yy7GDc7hsHf5tpr4V/bL+BmieGv2oNR8H6R4ktL3Vp9Na5h0yKzKyW1zLOJYLUyyHaP
3Um8Nn5Y0K9SM/rZ4GOheEfB+sfEPV4k09otPka/v51IeKytmml2tnkBC0v14Nflb8b55tP
+MfgHxd4rtdLu38eaZe67qNveRRzPZC5uWWFQGPDQxpZhN+V3CQHgsK8zFwhGUqtveSZ7mW
1qtSpHDp+43G6t1vp+fc+j/wBk6O4udevr5kuL9tGsbC3l1W7iaFVu42ns3to0bGY5IisvI
yGd88819Y24uktTcqpeGTeqxs5VpXaR1DJj5lZg35g5rwD4F2T297fadc3dxZXMegQQf2fa
3BktcCVVEqPIpZplY+Wxfn5HztYNj6GiQXNsHMJjuZsyyNLLhWPmby47DnzBnjnApZM08HB
97/fdmvEEufHTcdtLelvlv6CatAscTNHIL+4iiZBjGZC+HZhgYDE5A6g/jXJRaL9ktWmaN0
OWW7RItv2ZvlLudvL8AZYZI4Pau6kuPOW3k8k2TNlCcqBtO8gAjqQCOmDz9KoERQW6/Zt7M
m2CSPcC6MMMOR2APXpjBPSvdR82jj/+Eea5u7ye+ma8jukidA8CNtcgL5sZ7qw+cr/eTNMs
tNuntmubMxW81zcES/bGb9+CxDNlQemEfaOMjGfXtE0+GOSVbGV4NpCONuW2KoJAPQ9VwR0
HrmsfxVpseq6JqED2ghWWzkt08uUxO0Eg2yEEEbTuwAc5zgj2pNWstxdbtmXYeFLXTtOS2t
NN84G2klkN2zLHtZdpYKPuZjjUZ7+mQati3c3n2to5LW5uj5a2UBU7HaN/M2nG0lFRn4wck
Hnbzu+Vb2X2XTbWJroxxhxDcz5ldiwbBI4OwsRz0ITsamRrOxln8xUugJJJfOi+Yo8a8Add
uQWI65J49KlN2Lsk9DmN1qIrS2u7mCDUoSUAhuDIY4lCklmOM/KxOG+9gjpVVdAdr1TYQI7
RI87PjfEXVycxkjkNvxg9WUHsTWneeGtJsobxzbW1raRR/ddd8VwWRFWWQc7ygTGBkkjHY1
BFLbbtQjhgkubjy94uMECSMmRhGSD/AKzDAlRjk8HqBLd/iNUrbEUbsbWBpRJbWtsdkECt8
yboQMnjKnazjqclj6iuO8eWw1Dw5NpdtFFp+n3EBhBWSQLIAyqkOVIKNhfmJPGB1GRXZXV6
bhZw0IEf2F2LXAYxucqWBA7hUIJPOSB3Fc1r2qoYtMuLf7PqWmIqz29zNCULbZflUKeXPJ5
xkhQOpxXLXUXTcH2/Db7jpp3Tuj8wv26rYtdWl9txHdXzSRBYRCoiMQEfyYyGIUk5PPXuBX
zf8N7izh8WWMd/DJLZzSKkrwkiSFN6s8igdWCK2B719X/t7S3N14a0iW8iSGRdTAiVhJ5/l
GAkLIW43L3C/wB4Z54HxvoeH1ayTzzah5lRpxnMak4LcegJrysvXLR/7ef5mWaJVJST0vFf
kz9TPhXFqfie1n1DVDPqmp74jcywW0ZvbG7lWW5SePZ8sygNYB1XBA24yN1fT/w8S61HwlP
Z6o0Vtqmiu0dpqlpuENzHGTFaS7z865k3F1PTZg8V80fCe8TVPCKyy3M2gz6gv9o2Kqv+tt
8tLiKVP9ajQQW8ZyN0YmIxtr6b8FNPcW3iey1Sa2v5tPiZUmJc70eJIYFlx8pyzT4ZR15ID
AmvrqEubDuPZ/8AAPxzB6VndatP9X+FrnzX/wAFD/GtvF8NL/UI4bi0ma4TR7qzu4iDbsd8
lw0XYCV/lw33vLcrzmvj79h7X9E+Hviu4+IfiGwmu7bSbyOG1ltoy7i/lRxbgKCBgnfz2JB
7V6v/AMFOPEV/c2vh7T9T0+Sx1WG6lt3ulnWZNQt4h+6lLqcHLNKyqwDIJCpPYelfscfsyX
eqfsea7cC60+W+8RFNS0/ULMrci1aMqUSQEELJG4ZmyPlwOT8wqZxisSlskke7GM/qM3G/N
OfztHV/p+nlx3xz+Kupy/tt+D9N020u9Xh8KMtxqFvqYEv2cTJH5ryFR8rICrZI4dsYOSD9
JfDKxFuPCVsk0lzGbnUdX8u8Z47lw88Noqu7feaOSVs5Gfkjb7wNfI3jK+vU+OHjn4jar4Q
urDWNb1rZomhLeK8ur3apGI9kinYYoHUTybeHkMUanarEe/8Ag/xLc2GnaV4jlsGu9VgEWi
XVtqZ2T2TWmqaU88U2DtLtJdXTq6/eBUEniuiNSSUpS31/Sy/A8zFU71acaVuVRWt1q73b3
8+i8ij8d/Hcvjn4WeMZbOzs7zTrrwjczvLMClyxm0nTrlCQem37LI2TnOxAOlfk3X6h/Eyx
tm8AeKbOSQXWqQeHisUdldMUkYaNrkLbgRklVsyNo4OxfSvy8rxsTrJeh9fk38GXr+iFXGe
atajpk+l3z2k6hZV2n5TuBDAFSCOoIII+tVAcGup8RQRXWm2+svfXF3c3Mz26pLEEIijiiE
bZB9SyYA48vrzXG5WaXc98glIs/DUNx5ki3FxPiOERYRQijMgbOdx3Lngdfaiq91b21hFbT
CQXNtMGG1DslHAzuHO3k4HHIHvRTEXfDetar8L/AB1pWrmxVNT0i7ju0tdRhOxmRgwDrwSp
x6jjoa+5/wDgjh4Im8S/H3xt45NktymgaOUjjQ7QlzdygLtJ6fu4rgAH1614B+2x8MJvAnx
RvbptRiv7e4WBVLXKvP5hiDsWTzHYDBHJPU4r9EP+CQfhSx+Gv7KHin4gay6afbavqdzeS3
0nCLY2kQTefZXFya6cRCNKrOnCV0na5xYKv9bw8MQ1ZySv5eXyZ43oH7R01h/wVm8eanGt5
NHdW9z4XitraETSqbaCMmJIwcOxmtGAAPLNxjNcD/wUB+Fsfw7/AG9fAWoW0897aeIho999
tuH8xpZY5xbvlu7YhjJ/3hXvOlW/7Aek/Eu38fW3j6QeJYtVGsi5kvdQZWuPN80llMeGVmz
lTwQSD1rqf+CpHw1tEtP2f/F+mW0UdroPiq20gJbgBFgnMbxjj+FfsuB/v+9cx3HPf8FvJQ
vws+GicZbWrhvfiAf418I/D34k6bpH7OEUC6Z4dv8AX/D+tTXsB1G8dL2GKU226SGMYDAmM
IwzypbjOTX3L/wW/k/4t78Lk4wdUvDn0xDH/jX5MWGp3WnR3CQS+WlxGYZRgHchIOOR6qD+
FY1aftYcj2e/mi4NKSfY/ZfxdfmP/gkTNLaWcclvd+H3ZvsxCRwI90zBlDYOzJVQvUBhxwa
/Fqv2q1qTz/8Agjn5kx3M/g6JyT3Yzqc/nX4q1qlZJEvc/ab/AIJmS6b8S/2NrLwL4j0ie4
0mI38C6jcRr9lAuJ5o/s6OT/rh50hK4+7MvXdiuc/4Lc6tLF8IvhxpoY+Rc65NcsvYtHblV
P5St+ddV+whqWmfBP8A4Ju23jXxNpv9oWFvNf8AiQWjxhmPk3B8p1DcAhoFdW6jgjnFc1/w
W18OS3nwY+HuvoxMNjr0lm4HTM9uzA/+S5H40xH471+7n7CU58S/8E6fAn25i/kJcoGbnAg
1SXy/yCLj6V+EdfuX+zxPJ8Gv+CYfg66u18iZ7BLiPcMbjfaluh/76+0x4+ooA8i/4LhQbv
Bvwol/u6hqC/nHCf8A2Wvyl8KsU8UaOy/eF5CR/wB9iv1k/wCC3sbN8N/hjIFyF1e7Ut6Zh
T/D9K/I2yDNeQBc7jIoG04Oc0AfvZ/wUM+OF5+zXoPwo+I9nZjURpni9ba7s92z7TazWN2s
0YPZsAMpPAZFJBAxWb4t8Ifs7/8ABTrwRZ3VrrCv4hsrc/Z7q0kW31nTA3PlzQtnfHuOcMG
TOSjDJNeY/wDBYbUZvEPwH8J+HLe3lvtcHiu2njgso2lE0bQajGm3AOX/AHfK9ck4zg1+SR
1XX/B2vW91DJe+G9e08xmOaBpLS6gYIoUgjDKcYOeOuaTvoXFJpu+p9QftTf8ABMr4m/s56
bfeI9OeLxz4LtcyS6lpkTJc2kYz889vyVUDkshdQOSVrxb9lLXm0L9ofwAfNWO3utbsraYy
DK7WnQZI+uK/T7/gmH+3R4o/aIvdY+G3xCMeq6/pum/b7LWliCvd2yOkUiXAHymQGSMhgBu
BbdyMt8S/Gz4U6R8Fv+Cllr4Y0K0EOhQ+L9IvrWzhUBYYp3t7gxIo6KhkZVHooraEnGSfU5
q1ONWnKE9mj9h/jV8F9T+Jvjr4beIdM1W205vCWo3F5LHcRs/nrLGEKDHTgHk+tfOXj7/gn
/4w1f4pap4m0PXvDEum3WjarYQ6fqVpLEIZ76GSKSQeWD8oV+FzjOT3rV/an8J6/wCPPH3w
78Ia/qF0lgbm6SK/07UJrJ7gi0R5Gk8rbkBwoXH96TpgZ+dbT4XaFrn7Q3hbwhFf+LNDtLn
wldX9wbnxDcs1tMlyYIbiUCU4DcNsH3Q6ZyATVc0lTtfQ8qTw/wBcblF86W/Tb/I/U+EyWz
6ZBNJ5swjKu443EKMn8a/Fn/gq75cf7Yc7rcvBKNPtJXcKGESiKPa4ABOcqc+y/Wv2M1DU5
T4u8OQiB1t3ExFwWXbKfLfgAHPARW5HRx3zj8gv+CrjSWH7XIu0sftn/EoT5cElcQKDIMd1
yGGeMiuSfQ92PX+ux6X/AMEzPFQj+OukeGhdNO1vpGoTTo8SIVeZ454WDcllaIlsDaFZn4x
gLlf8FXLW+h+Mur31ofli0bTJdyMUeGRWumSVGX+IeWep4wccmmf8E57PT734teGtXsrVNP
vLGG7KWMFuEt4LtbSaOZLiUnfGzhvM28rwo42YrT/4KGadffGD9qvTPAfheWUax4os9N0ZI
nhOxNt3fRzyvjnYgUsSOAqMaKGoTdtz9Bf2S/jPcftA/s5+CvHl7ava6jqVmUvUZNoe4hdo
ZnQD+BnjZlA7MB1FfIGiX5+LknjT4karby22oeKNaEdpY31rmRbC32CztBGejNErSPnG12f
vX2RpXibwP+z/AHXwp+DtvJJZzavaTaZoFuFDb0srYPI0jcYJUD5sfM7eprx79obwZ/Zevi
ztHe0t73UYNVt5kYgxEzhpwgxjPmDOBz+/B7V007a37Dh8RN/wUP0a68S+AfBGk6f5Q1S58
Qt9hZ5vKZbkWF35JRugbeV6kAjIJ5r5x0u2njiu/wC39MhsLnT5hLfGyeN8TeXGwaKBct5R
ZNygkMhLrknmvqf9tfTYNct/htplzafbobnX5AbcS+U74s5z8rZHzAZYDvtrwXWNMXxB4kl
toktfs8pu4pzcgx2khCxlH+0AblOWLDP95T1LCiME0pmkJPkcEz6R+H/hq/8AiT+yBqvhu0
a3stR1jTtY0u3F2S8cDvLcRIsrKCXC5UMwGWwT3ryXVP2IPH1/YXemJ4n0CKwvraG3vJ0il
W8lXzEaVBKE+VQiBE4ONo9TnrvB4u9B/wCCd+vSWF1f6fqNr4a1yeGeWX/SraUNdOuXQ5DI
cDOQ3Azg18maj8PNbs9Czqfjzx9HLDaIdRlk8U3It4rzyWLJF8+8rl7dw2CuPNB+4TXLUin
G8lojejKoqjVJq7Y+z8UeIPDa69NdNDLeabdbbiS1VZX1dbSeWCWNk/23WdVdRvCmMHlCa+
0v2aNe0fxx8L9R8CGBrfTYbZxYo8gzNp0+7a8YJ3KiOXjXPZEPsPgzS/DutDwfa6Tpds8d1
exw3dq0dtPDPahxCTJLLJ97ZPEHlIO5vOJwVNeufsk+INcP7S/he5uhLaw6zZXUQt0Yi2jt
GhkmSBMKMtG0EYJcLvKu46HPFTk4T8md+IhzUbO112/r11Z77+2fq5svhx4O+EtjcGXUfGd
5FYTl/lZ9MtQk187EcAOoSI/9fFfAn7dmq6HcfE74T615rS2tx4els4z9kUwLbJO6+cyAEF
iTPG8RAxtDZ+bj1b/gon8R7vwh+214Ohkmnlsf+EKWKC2SQxosk95MJDnj76xIjYPQD0r41
/au8fXHiDWvAOqeWtu66Q5kW3mYCVjdSGQvGf8AVyE5DqMgkHvmsa1Wc8S8NbRxep04KnHD
4WONfSav10TR9p/sW+M1vPFnj/w7bXNvfxQwXU2l6rmSJXSS9RUDM5JQFoncFiSokHP3q+u
fDl9pepS3GpGSZv7Tt45LqRy2JFCII+B8objll4JVu4r8i/2WPiNdfD/xNrup28M17HPYQA
Rnc1yvmXMaGSCMZEjKJHBDKcJuPUc/bPhn4ovo9wljpl1JqlmkAnZIDhbeNpnjaUKxBIxEp
I6B2ZhxkV1YKvHDUo0Za2Hni+sYydaOidrfd8vX5+h9fHUo7iSCFbl3uoMB7ZRnewc4XkY3
ZDDPsBWS3iKzlQnEZvrxVBfy35wrFkOB1AUqR/tH0wfILP4o3WvWcH2RluZrqf7N9uceYGb
eMeWVxmTYvmn/AHHUkM1blx4itbW4CLcYW7cRWqWDjIMS7jKvzcJyCCTksVBzjNeuq9N/Cz
5nkd7M7Gy1GzjuNPR1vYpLu8NvZtHyC+1mWMYJAYKCpU+hPcAO0nWptZ1RGW6R7SKLYYChV
VkZhsaKRhlkbY6txxkngriuXh14z3kEcs0lsJE+1OyqFRXJ8tTDIp5kR1KlQM4c+oxo3EZv
rV3uLmK2hiVxcJEN5zuXIweQpIzgd09zmozbbsU15HdJO32qKWL5zGCu+FQVjdj74OMkH26
npVa1SKK6WK1M06OwMjSHcFQKNygdW+YhjjpuzXL3dna6v5kd3PeaXA6xXpNnIyuuxw0cZO
chCQgZMDcFIPvtx38kt+7rGrX/ADHuX92N6uqsykngMGHTrkZ6YrS62KS00Lklus0Fo0M4S
8ubmO8gYKxCuhO5T2VSEOfqQOTWBo8k9vpEUdzIrTs4+03FrJlTHltxCHhQAcYBOCM9wa2I
1NteMEmMUrRNJLKcqhIOQncAFTjAOBwMZNV0SzlNusDTCF0BfJDBw6nb8xAAQl1I7/L0paX
Kim9xdXv4pLhLK2uknl/d/aISSMghl2YOPm4we/PfNeZePtBu1tvLS/ME9syI76hFJLHHM0
RwVReu1TvHrsC5zzXq5g1OY772cRR4UoE5eDIwASTktuXIZvXJ6Vy+s6dN9mg8uWCKyuD9n
VgHeR2VvnLc8DAdAAev3vvVy4iCnTszopS5ZaH54f8ABQ6xMfw98PSXFwftUWqRKtt5UixI
j2rOGiLdd2AXweGIHY4+Clx5i7mKrnkjtX35/wAFDNLt7LwhpMaXMc88eswJNEshaRXNtJu
JG4jaVEeDxyWAHBr8/j1rzsJpCUbdX+gYzWSl3S/U/Wr9le5M/gmwmtft0pl0+LWYrO1kTz
4XlmaKMQHb8gMFnll/iViQM819X+DbWwbTdWu7a4B0/V9GEQNwpSRjhiREP4V3GQEt1IU5r
4d/Yl1KDxT8J9FhYTabqdhdSXMV6F8qDYPItY2WbP3wGnDoeiksBX3B4X13Rl8I6lqN/pr2
FldaNNqeoWss277OkR3SxKV5IZWV9wOG3Zr6ei2oNf10Z+TYeChiJQeji3vr/Mvy0f39Gfl
5/wAFEbm98U/FfwpoFmj3j22nsyG3bz96M5IZcZOAq8Lntn7xavbP2TfindfA34aR6VpR1C
dYbT+055PLCwiEu28xsARIiZXc/JJbABGK8x/Zi8Aw/tQ/ET4peOLuxWOCbda6ZHCTH9kdy
HzGF+6SiBcr93eT3rS+LfxH8ZfBz4c6j4b0rw9bXei2oU3GuXl4ssdlcSAs9sqRgBohkRor
cblQ9QKwqVVVxLrS+FfjbS1jWsq3JTwNKXLKL32956vXyul5u53HhLw/Z+J/iBq1/b6baNL
4WmS08MadqFyJymp3Ezi3WGUjIjW4JuUQ5AR5FwFwK7Dx/wCJLjS/Aulz3mo2i3dpoc0aTx
sx8+Q6PZXc0vl4yzfabSRiDj+Edaxv2Z/7P1/w34W1lNASXSLKLT/E2pa2k2bdtciubKFYU
xyssNrNK7DBGZRnkVc8VaAj6N4pBtbefUp9Ilgt5JpggOzTNchIdDyNrWY74LDrgYrtnJSp
+6zjp06lOT9stb/5J/jdvTztqdFr+gyJr93Hbz6dpObm+05Z5JgLWOIy+J4leRCDuVRLuwS
OjLkZxX5PfEHwy/grx34k8OyFXk0jUrnT2Zc4JilZCRnn+HvX6j+JfEyza7r2n6lDpV0l2Z
ApgUq6RyX+sBmZc4cfveR1+bcevH5z/tNWP2D48+NN2oRanPc3xvbi5gJKNPOqzSgZAPyyS
OvTtXlYhpyuj6XJanvzp+SZ5gOtXYGlubcW+V8qM+YXIGUGcdfTJHHrVIDNXIbmOSS2Fwv7
qFdv7pRuPJPOeDye/auQ+sLOwzzWu1CJ1X95HcdMKODyOF28Y7bT6iiqjNmMSvOfNyU2ZO7
GPX0OSMexooA+mP23vH+m+N9U8Ly6bdRXUT2zXMjw3SyhsrGEyixoqEAMOC2cdsV+inxfgT
9m7/gk62jW7fZ71/CtppckX3d1xqDp9qA9f+Pic/QGvxWu76W8kiaVy/lIqKHORgdvpXvfx
3/bo+KX7SPgi08I+M7/AE3+wLS5S8jttL0+O3zKkbpHuI52gOflHHPTgVUtZOXdt/ecmEw/
1WhCinex875r90y9x+0l/wAE1vB+rWMX9o6xbabpN/ub5ma5066iFyw9yLacf8CIr8L/ACz
xyK92+FX7cHxs+Cvga28G+DPG0mj+HreWSWG0+w2s3ll23vteSNmALEnGf4j61J1n6Y/8Fa
fgd49+N/hL4d2XgTwtqHii4sdQvJrpLIKfIVo4wpbJGASDj6GvzwT9gL47nw61u/wd18aqL
jzEu1mh2GIrgxsm/qCMg57musP/AAVh/aPA/wCRo0v/AMEtt/8AEVJB/wAFX/2jJElZ/Fem
JtHGNEtTn/x0VMldJmkE+a1vvP0J8RfCTxlN/wAEtY/h/b+Gr7/hNV8LW1m2hog+0ecsqF1
xnBOATjNfnz8DP+CVnxo+JXirTo/FugyeAfCzOGvNS1GWI3AjBwyxQKxcyHBxuAXuT0BrD/
grL+0cAF/4SjSyR3OiW3P/AI7VDxB/wVL/AGjfEGj3Gnt40t9OW4XY1xp+l28M6jvtcJlT7
jBHYiqMz6q/4Kl/G7wf8K/gh4f/AGcvBrRG8gjtFu4LeUsNNsIFHkxSEHmWQhDhs/KCxA3o
a9d+FF74d/4KS/sExeENS1RLbxXp9rBp99PxJNY6lbgeRdMnBKTKu44xkSSoCCpI/EzUdSu
9Yv7m+v7ua9vbmRpp7m5kMkkrscs7MclmJJJJ5JrqvhZ8YfGfwS8Tp4h8D+JL3w5qyrsM1o
42yp12SIwKSLnnawIzg44oA+tvhp/wSM+MWtfFZNF8Y2lnoHhC0nQ3viC2vo5luYM8i1QZc
uwBA8xVC5y3ofpf/grB+0NpPwm+GfhD4N+DZYLXVGns765sbflLCwtCrWsTL23SpEyjOdsB
yMMpPx1qX/BVb9o/UdMmtB4ysrQyJsNxbaParKvqVOwgH3A+mK+V/EniPV/GGuXut65qV1q
+r30pnub69maWaZz1ZmYkk0AfuZ+098MNP/4KL/sfaFq/gK/tTqjNFrukCaUBTOqOk1nK4z
sb53Q+kka5wATXwH+zX/wS1+LnjD4paWfiB4ck8G+ENNvUl1K4vLiNpblEbLQ26ozFi+Nvm
fdAO7LEBT82fBT9pv4m/s7308/gHxbe6FFcOHuLIBZrWdhxl4ZAyE443YzjvXsXiP8A4Kl/
tG+I9In08+NYdMWYbWn03S7eGYD/AGZAmV+q4PvQB+jX7RP7dfhL9nv9qD4Z/DyObT4dBEk
7eLGihQjTTcDFq+4coys8ksg6+XJnndXl3/BTD9gHxH8bfFVp8VfhbYRa3rN1bRW2saTFMk
cl2EULDdRMxCuRHtRhkfKkZUH5q/IzUtTvNZ1C5v7+6mvr65kaae5uZDJLK7HLO7HJZiSSS
eTX0B8Gv2//AI4/AzQYdD8O+M5bjQ7eMQ2+navAl5FbqOixGQFkUDgKCFA7dKAP0H/4Jk/s
R+Lv2bNV8S/Er4lJbeHdRutMbTrXTHuY5GtrYuk0087qSif6mMAbjgb92OK+JPH/AMaLT4z
/APBSax8c6LJ5ul3HjPTILCYZAlt7eSC3jkGeQHWIPg8/PzzXG/Gn9uz42fHzQX0PxX4ymG
hSf63TNMgjs4Z/aXywDIv+yxIzzivE/DHiG78I+JNK13T5RFqOmXcN7bSFQwWWNw6kg8HlR
xWtmveZElzRaP3r/aO0K30z4mfCCFp9QmV7++MUVoAHj220S5XA4UFVc/7p9a+Z/i7pd74F
+KXjLxHql/L9t074V6zqdjfEoqOYtVgFpCCvXaJVjIbk9D7dS/i34hfE3w/4X+JL+OrHxFp
8dq97ZadY6QlpPidRHLGrhsO3y+WQxGM59DXkf7Wvjg2fhTxgGkkeKfwVq2nQop3hM+JdNA
LN26yA49Fq+XljZ77nzEKtLEY/mjfb06H398evHdn8Ida+DOo3CmPTbvxWNHunH/LOObTr3
EjH+6siozHsoc18t/8ABTj9i7xt8bPEmhfEf4c2Q128t9OOmappUEypcSRBy6Tw5IEhw7KV
znATAPOPj3wp+3b8bv2gPiz8MtE1/ULHxAmneIoNStdMi02GD7TMsckXllkXnfHLKmD8uZM
kECvoT9s39pnx1+yZ4p8FW3wm8YzWnhrXtBfUF0y+gjvrZSJmEbxCVS0IZMEqpCAg4HWuRt
Xsz6lPW3kelfsC/sZ+Lvhl4i1f4gfEa1/sa3vNPaKPw1e3CTvJMXJa5uSMom2MCNVGeGLHa
Rz3v7O+l2/7Q/7XPj749BI7rwjoVuvhLwhcOobz2UZuryM9lJd1Rv4knbpXxEn7UnxF/aJ0
q00v4gfFFj4du2kWbSdPsU0+3u0UfcuTEBI6sVkygONsfIO4A+tfFn4+fEv4LfBh/wDhAvF
Vj4H0jSoHsl0mDR7edBKGIKpcEEq5GMEjkjjArlpV4KfsYp6eTOmVCXIqjat6nb+KfEA+Mn
7Yf/C17ePUdR8E/D/X18EL9jti489E877VEd2G/wBLJSQjpCkbZO7A+w/jBo6+NPh5aeILC
Hz77SZBqEaIAzMg+WeMZ77d2P8AaRa+Sf2NbKfwh+xL4Ah1ER2Z1fVru7EjcqWZtqBz1LPj
H4mvSr7xl461V7q28B/EWz8N29hMyXVldaQl7l5FWSNgXwygqT7HqOtd8ebmVl6GbV1p0PU
v2kPCWseKdQ+H0mkaVdavHY6rc3NwbcKfJU2U6qxJIxlmUD3IrhNa+E3iS5i0u1uNBn1SyO
2OeExxjKthmeTkA4ZFyByfkPO01gReIPjZN5IT4yWCiYusZ/4RS3YZVsckNjnngdsGpf7V+
Oe0o/xk06G72h1gfwnDlgQMADdknOQPcr0zXRBVErRROx7RrXgLUdY/Zn8S+ErezZ9U1HQ9
Qsoba4KwvK8qSKocjhWYsMn1OTXjcHwE8S3mg2ttrOh3d3eqUbdJJCwtsoYjFEVb/VqmCA2
c5YNkk0l7c/HSziaSL4zWk8agySSL4QgOwDGSRuHAyvT1J7VDqOo/Huz0t7s/F/TEm3JGtq
3hi3DM7NjAJYcY5B/lUezm73juVFyjqjO8X/BTxholzZ3kMlzp2jWMUljFpsSp5LRvFAg8o
BsxujQhovvYJkDcEZ5v9nXwjq2mftI6F9otIbW30ySeGeSQlpHc6eSEiJJxCXkmlVf4ckKd
q4HS3+mfFHxRrOiWvjf4i/21pFnq0GoJp2k6DDbS3HlviJ1lV+UMmAy/nxmtXxSlzoMVvrf
h+7m0nX7eJXtLm5VZ41ykiB5IudxCuRz0xjjt5+Iw1S6nFbP8Dtp4i0JQn1R8i/8ABVeKWT
9rvSHhnNvLF4DikVyDkYvLncEI6My5XPv718JfFPW7vW20Q3rRSzWts9t58Y/1u2RssW7nJ
bsD69c19i/tLeF/Hnjz42aVqnjLxFB4uvbjwzeWaSQ6cliUht5VZgEjb7wa5Lhm54wR8uK+
Y/2hNH1HTrPwd9vsrezZrW5jia2xtkVJyh3EfecMGUsTlgFJ615zqReOjFrW36P/ACPXUGs
pk0+uv3ot/sx63f2fjO+vh5l3Da2PnT2MDBZruFZU8yNGPC5Xdkn5cZzxmvpnxe+rWd7YXO
sX8V7OjzaXBJBN5T280sj3MVrcyqd0k0Ue1dgAjIX7xxXz9+xzZX8vjDxLcWlhFfiDRZHlY
y+XIYzLGjQoxyqmQMVO4cqGA5r7hn+H2k3NleXU+jrHJfSvNIk1ypeVoVMqS+Yy7V2SJNGV
44cMcqcUV6NaVWTpx00108zlo16Xs4e0lqr3W902jwLR/GeqWZtZ4dTt49QbLxxTAyRJNDc
AG4aAAeWoVNzd8FRwDz7L4W8Z6zqV9Yo1rYWsLyf2g15JPgyO0axt5ewblAkinhYAYw+Bzz
XhOpw2V94ujsta8K6hYR2OlTXlrZ2VwxneIlkijkJOHjZR5k+MfcyCC+D0Hgn4oal4L1iDW
ta1VpdSPlvYroTs0b2SIpVI4GALld0RJBUswC84LHJquo2RUlRnJNb9/l/mfZGmT3Mum3F5
ILgSOI5UtNRfC2oGw7WYDcu5fx3grxWt4e1lksbzU5IfJiuJ/Ln+1TALHPuA8xmBIVf7pJ5
dlz97NeQ+DviXHYabbwadHG1vNYR3X2x2ZlmQtunl2PgMA08KvxkHK5JHHaaR4s0TTLazgu
rJnDPGnkl0MAlnmIiWRgdu0CcABlIzKgPqPQw85ytzaNLqebV5U299T1Ky11bUPeTfar2ye
3W9a1s4RNc3Z2qzFEUclsjA4HznuDVpJdR1u7sr+KONLWWKNbxIl3fIxbaoX1GTnvnPua5H
w+ZbqSOPSraO0tIIGUWeXjaCESHaoXtvkY/Lk4VTg4rstESTTIJI7TzpLhvMnjlSTzG8wbv
lVe7K4KqOgUY7E160G5ryMZNpnWRWz2YmtpvJltdmzyg4UxuRghWxgj7xJPXIxVS8Nxcl47
dJLaBZIpYpnA8zOQVATqOmQD6EA04av/Z9ql1YwGcB1ihtViMgC5G1yf4RuI4z245FSQPaP
PdQqonM10CxiLEtuOJSWzk7cDgdQOMg8a3C/Ym1GziuLx7dDNBbxlpJZFAK4GGw+R+8xj5f
ftzXH+JNcuY7dna9ntvtQB8+0hWfYZCOIicYBRCNwH8SjtXXwtAtu07x/NEgkKzFmjxyB3z
kjJweRkLXnfipoJ3knjt1uJEijmiulkAjZAzHaAehyB05BwR901hVT5HZm1PfU+A/+CgU1/
c+A9Il1DT5LCd9WSWFJHVnjh2TIiOAAVkIUMQcj5iBjbXwIwwa+6f2+byc6PZW9xC0EpuLa
4ZUkaZDGyyhBvPG4bTkcHkcYr4Xk+9XlYL4Jf4n+n9fcaY74o6W0X6n6Cf8E6WtvGnhDxX4
duLyTT78WyQWstuQS8EYuJ5i6HsGeL5sZwAB3r7Rm8XW+t/s6fE7XDb2dnq2leHNSmS4sT5
qrGLRsRjsUVDGvpkE9RXwT/wSw1Cyj+KfiLTprqKHUdRs47WyjlP+sy+6UAf9c4znuQMd6+
ttSuLjwn8NPjdpNzaCxtZtA1prcRSAh0a0le4jbsu2eZFQKMHY2a+kg5csbdU/wPy+uo0Mx
ldaN2+9Jr8WzzT/AIJC3ljefDzxlpssbfaYNTe4YouGdGt0+QN/teUwIx2FYXxa8I3mrftW
re293aTeFfEsml2EmiCVduoQ3Uk0SeauMFIbiNWlQcbXhXILcUv+CV/ipbbwL4+023t2XUL
J5byOWM7WmeS32RqD/eDRkAf9NBXu/gDQ08VTeD/FFtvtxb2KW8rvbrCIpv7V0i+ZgBy+xJ
WXjgFZOuTUYWEazTa0j/wx0Yypy15w7uX/ALb93r00Zxfgn4d2ng34XXnhbw/r2kL4ahsJ9
UmtBcmbUma40i2uZhghfKDSWsrAoPlUjuK6nxJ4MGpyeINBtLa91ea5lvYIJNSuV82CRpvE
UTIzgHMflyOobJwSh7GvKr39n/UtX+I+jXsHhm60ewHgu6sbi5u9Q2XF/MunXUKIq7hIAMK
JNoP3SeAy59b8YavPH4i1vUbmH7Atokl5JaR3BH2dIru6aaQMvEwMU7lhkMuQDkmuxtRUob
W2OHE6tTTvzL/Jd+/4M474o6dJpNpe6pDrUN5cRW08jyiPyWUyybozIgXcFO90Yg8ZUgYNf
nd+0xr1l4j+NPiG706WGexHkRRTwJtEu2CNWc8nJLBiWzyST3r7m8SaFqM/h+8nm8QxX1tq
qIDpCyxLcPDu3RQgs2FPmIoZgSEA57Cvz9+Ndvc2vxc8YRXYt1nXVJ/ltblLmJVLkqqyoAr
gKQNwAzjOK8mtrK56uSQXtJy62OJFbXim2mstdfzjbuXjhlDW4/dsGjVhxgc84IxwQR2rGX
rXS6/erHpuj2NxYsr22mqsUm51yZJmn8zDDn5H2YHy/wAQ5rmd7o+vObdzI7MQBk5wowBRT
aKoDpNa06G80LTtXsrX7NE7yWkybmYyTJ85ZQewjeMHB4IJwARXN109202m+ENGuLTVlAlm
uhJZRPIrwuQqMxBG3DxlR8p6DB7VzFRHZ+rAcjbXUkAgHoabnnNFORQzqGbapPJxnA9asBt
dTpPhq0l8F6prd9JOpWZLOwEKgq1wfnYSeg2A4x3r3fxb+zDp1ilta2S6oIRKlssqRRy3KX
MoQRpOoYKsbsQI5MgNubgBCTS+JvwO1PwxDY+Fb3UZ7Dwhpxln03XLhWktb+7mCAxBVAETb
oZh83zfLg8EVzqp7VJ09v0/r9Sas1h3+90/rY+cpYHtnO9drq5Uq3UEeoqEnJya6Dxvol14
V8Q3ehXVz9qfT5Cm/YV5IDHg8g5PIPfNc/W6d1cakpK8dmFFFFMYUA4opVUscAZPTAoAUYP
U4puK3tXsbTRNQ1fTYLg3YiKwrJNbGORnVhvwpJKYIYc8kD3xWLJG0TOkisjqcFWGCCOxFJ
O6uBHRRQOtMDoNL8JXur+F9b12LbHp+k+SssknAd5H2rGp7tjc2PRGPasBR83riuyj0mWL4
P3WppcW3kTa7FbSQMv78skDsjKf7uJHBA74rlfsyCwW48w7zIyeXt4AABzn8elZxnzOWt7O
35DP1g/YV1zUbn9lKG71PTrb7Fpc6W+mPNceUssHmP5zSHB2nc74I64j9K84/bV8HW+leAp
DZwxyapP4Ime8ETEszR69YSzMEXOMeYH5/gOf4Tij/wAE+P2j/A/hD4NeJfCnjTXbPRr6C6
hbTn1T93byQGRncBudzIzuef76j0x7d4hPhr44fHPwdpVvqmlXvh7WfCfiLRWnsLlSqGVLS
Nt+37mGkwpPJYYPHNepUnz0+ZbJL77HzNHCxoVnUlpK8rLyu3f+uh+VHwunMHxH8KPHqqeH
5U1O3Kau5wtk/mjbO3shwxHcLX3R/wAFNfDms3fhT4R/EOTTxY3EdhLo+s2MQEkWn3vmC4U
BjyY5GeZkz/CoHcivgrXtAuPA/jTU9E1W2JutJv5bK6t3BU74nKOp7jlTX25fft1aDb/AVP
BXijwne+OHvvDo0C41O8vkglZvIAWYrsYu0TiPa3DDylJJOSfKkryVj6NyUWnffQyP2cfBk
vjrw3aeLLG2h1DVGvdyw3ziGM3CIxmdSmNuS3yo3yvhuV2YPrnjf4bz/EX4JW3hmK6e2a6e
YQX0qEO5jhQhdgG13YRyD5efmIzkYGJ+y58RPBNh8E9K8BaTJJr15qAkkv7UoVmgZo180Ki
Hc0TZchuu7A47fRmnWTPohkk1NLvSLWZZBKu798uPLjiHdW81i4ZRvIABJySZhKnRm7b2d1
/XkZ0+fEUedppN6X8m1+Jj+F/EGsW/w6+HfgDxDaafoF9pNg1jCdER18hoYUkyWbI3MgVzg
fMGY8c12nhi5kmtmhiEd2twqwxXNvKVkK58oMzHnHUDqRjPrUq+E9P+1N507Sfv4LQSMzOY
5ZDKHPHzBhkICMAAL2BrpPDPgmF4beKZLxLpLfyWIYoMyO7k7ei/OzFgpON3B7V30cXGbcV
G39f0y5UXa7dx/hdIfLjtpfIt5ozMX3AtI0GN2efvD5V3YGefz7O10a2vLiQXlvDNIixskp
cu6JycALznlWx6fjXI6eqXN/FfSn9zFLLHiVSZJIydzDPG1QQq7h1KcjA57uxktLmGWPY9m
0ESmNCArzAoCCsnpkshb0z2NdMpNaGlO2jG3U7XpFusvnx+W7yj77HCsi4zwAQ3K9TjI7Zw
by2tbNtN0aKcG2jVCktwhmLtncSJCCN2OBu6Bx3Arf06H7HBa3EMVsp+ZyI5diBicNhmHzY
O0ZxjgE9BVLUNKlt4nuo5vsrQ2s0UVuzZWYs28kr0yMKRnsfesfNHQmmQQ2sFxa2AmgkN7H
G0SSM+JCzM21GIGdoOctx95cU/WrFho91Hp12lrdFlVHePiTgIhBHBxzjHUnJxzXO6br39s
O1wjQvLcJDMjrKYjuVVbzcYJMYKj5RyeB/Dzf8AFfiyDw94etVkWN8rbKV6hDI6BYww+6Xy
cHtzk8UpzSjzPYi7VzwTx18JNJufG+l+LVa41CeCCaxtY768YaeDNhNipEGMYYRkMTuBc8c
g1+bP7TU14L3TbK61mO/SxuLy1+xwKvlW8gdWZkZQAdwkjViAMtGSRzX6tfEXXLjwvod5Na
WDwpFMpjuLcJ/B5zxnZnAU4jJccruyASSa/Ib4yXcN5oXhO6hijhW/jn1FooJmkjjaVkLqC
T97cGY8AgttyQoryuanKtoveX5a/wCRz1HVgqa5nySctL6Prr6X/q1ju/2BPEEekftGaNp0
rMsWuxtpZ+ZRHudkIL7jjA28HqG21+ofjv4X6V4j1yPw9cu11caPK7R2zozRAs4QylOFLFG
KKCcgFyBnFfh/ommXOqXjx2olM0UMtwPIUs+I0L5AH+7nPYZPav3b+Fesav4t8FeBda8STz
jxJNo1pPfF9qefK0Eau8qgY3FmycY6k8dK9GNSFuSS/roc6go13JSacl+Wl/xX3HgvjPwEs
1tdXOreHp9G0qznltbaRX+0BbeNVhaWZmKyKUAlbPzE53ckV5x46+Dqx2VpMdOu7TTLWKaa
8XS/OaecQmOS1lSN/m8yTy2V2BwAsQON5I+8NSs1luLtDHbOY5Crx3CDJI2iQZPRtjYIOOG
BGa4S6j0260+XdDM5hYxFQ5kk2sjOuWGfvjlh1Lbc84rhqpqTaS1O+M1ZLXTzPlPw74YudO
1DWtW1WfSNIsZVdZbCXeslv5kySBY7hjtKo2xZfK+XMmTnGa7PwxJpWo+JNHnt7WVYI1uGm
E1t9mnmu2VJdzQklPKZELgqG247DGPSfFfhaHXtUs9S/s2K3hsbgQ6LPdWouUAkHkecINyn
auxY3UE889MV5Z4I0aa60zVr9tSeC3sFa1e1v5TcOIhzcvEuQ0SbRkAffxgEkYPPdqUZRj/
S1/rujtik4NNtP8r6LzPa9CuN8FvB9lvI4LqWKRGaXcY/N53SBjldgYRgnjCseCRXUW7eRd
fvJ45YTJInnoXQxRvI2GDr/ExPzMMgZJ6GvJ9N1rS9Nmgs7yS6t76S9ils9KkJjllJUpGzE
/djZfMYq7cSKRj7tdb4d1m6k1OzihgeSPTd8csVxGIpRLvcNx0/1YbgZ6gnBr1KdSM15+X9
fM86SnTfkeq2zx6rDJplukbQQmWS4WDKfOJUkEcZ7YIwdp7f7VaOiNeaPZ6Zp2r3cOraraq
ftt3bQ+SdQmYBmKKOAdykZBOPujHNYkGsxWUjafHEJGhlEr2kUW7zIG2uCHPHI+Q464Axmt
p9jTWYuYmgF0UhZ5JMrFIxDhxggrkKBuFbaXubrVWNO9vE0yLMLG8g2tsMALKAeWkz0GTzg
9D6cVwfxB1r+x9EvzdnfiVoyFlAitkCksQQBgAGRjkdN2M11H9pONMRrdZZLWyuwHtQpTcF
JVoyQd25ckcjo2WGQDXzj+0D8Z9P8PBbPSLiHXvGmrWzWmlaDY4mS6aWQrZzzr0VQecE4cK
xxtBzzYiq4wtDVvT9P12OmjBN67LX7tfyufKP7ScWn/E3x9oXw50/VXvZ73WtMtp7zT5Gu4
7bziIzLOcAK/7wAKD8xXcQCTXyp8YvBuk+EviBe6FoF099Z2MRVpJYWikLJu3lgwGc43Bhw
VKkAdK/S/4neD1/Zo/Zls9d1CfUL3xafGGjanrfiCytYLY3c1ter8ikDhFjVAinHI3EfM1f
nNfvqXxg8X+MfF9y093LeSX10Ymm82eNFglkBkfAARFCLkgbzgL3xjDD/U6ShJWb1et9X0X
3Hk18asVN1oP3I6LpddL+etz2T/gmHc6av7TGn211bJc6jPEBp4kBwjh1MjA9A3lh8Z65I7
19q+N9Q/4RvU/Hvhi9ik1HVviDa6jZaRY2CeZJJ5UMsU4cdIlae6MxlPyt5Z7qM/B3/BN6S
SP9rPwgIo1kZpGDscZij2ne65I525GOvzHAJAr7s/ZC1p/iD8aPG/xVu7mOMX9zc+HPDIul
CiWztCpcDP8AFKzl391J4zXqRb9nFLfVf5/cfJZjR9pi207fD97Vlp8mfN3/AATo+JVp4d8
Uan4EtPD8mm+IJbS9ll1GZjHM+xRiKQEYUhx0Azxg9K+0UupNW0LXJPD+qC0sp4be9svs2I
3m821s3bZ2wTbs2B/fOelc14ll8K61+2L4W8YWVoYZtM03U9FM1pbg24vIZoEm8/AGWR7xx
3zuU5yMVO/ibS/DOh2I1u+zeTRPbW9vpUAeCyY212hlRsZYOI3OD06ADIr0MJBqn6s8vESU
q0pwe+++/XV9Hb8DlvHt5YeI/jbGfD/iWVfFOk+Er2Cy0fUU8waok9zfiSW3YgMGjMQEmWA
KFAD8uKw9f8JW2r+I5LGa8j8S31vcSPNcbMWdrbT7WMkUQJZpVcIrI2QQrNyADXe+O/E9t4
nWy8WaJ4TTxHqUEGpJp+l2MDzXlsrzbiJfmGFmZFfbjhRKeeK8c8DeNJfHNlp3ijTYW8AeN
bFLvS9USExtDb3kM4Qhi+N4lVioToGyFyFrirTcJuMt5G1aHtKSqU9FHR+r/Qyf2g7a3sfD
+sQ6B4d8HWmtXl1Ha+Qsiu00DxCQDkfu2Ijlj7bvNXuDX55/EC7+3+NNaufJnthLcu4huYl
jljyfusqgKCOnAA4r7h+PlzY+F7/VdN8NapZO2qReVc3Ooq8ks/zF91tKUCPI+GYMCQd/GN
y18SfE1pG+IXiMSzGeRb+ZTKZN5bDEAlsDPAHYVw1ZJzsevkiaUm9fPr/w3Y5pDziu3+Ldl
daPrWlaReJcxT6dpVpC8N3cmZ4mMYkZcH/V4LkeWOF6cnNcfp1st5fW8DuI1llVC56KCcZr
pfibY3Ft8UfEdhe3NtcXEGpzW0lxZoBE21ymUA7cdK5pNe0ir9G/yR9ScjRU15CsFzLGrF1
RioYjGQD1x2+lFagdp8RJIrTw34H0qO5urgwaWbuRJcLFG08jPtRAxxxtyxwW4OMYrhkQuc
KMnGeK7v4u6La6ZqXh28sLL7Hp2q6BYXkLCXeszCIQzuOOMTwzIR2ZGrhY5GiYspIOCPzGD
WFFp000rX/zY3uNp8ahpEBOASAecfzprda+iv2JfhhF44+J8uralYQ3miaNbuZFuolkgeeR
GSNHVgQRje3/AAAVOKxEMJRlWnsvx7L5sunB1JqKPqrUZ4vBVt4oS1l0rVbm9MENvDIm2S1
tUIhEalw29QAJVzwPObH3Caz/AIy+LIdeuEE2tWOjaZb26XeqDUYMJFciTYkabT/rcpGSdu
QQ+DXq66OLuKPydR0zSPD8LxXEdnbws6XjcErL/FnIyqocMrlSB1r58+MXgpvEviDy/B8Wq
peyG6muI7xU2rGdypK8JOfkDRqpPDZweea8/LqtWpS5m/dt/wAP/W55ufKholpr1+dnqfE3
j24F14w1afzLebzbhpN1qpWLnnCg9MZx+Fc/XQ+Pt58Y6u0llHpzvcNIbaEYRN3PyjJwDnI
GeM4rnq9eOyOqnpCNuy/IMHGe1FKysrFWBBBwRQwwxHeqNAxxntToZGhkV1OHUhl+or6F+B
PgO0+IfwN8f6bqD2NsI9QtJtOvZmCzQ3QimJCk8bHUAMCR0B7CvAL6wuNLvp7S7ieC5gkMc
sTjDIwOCD+NctLEwq1alFfFC1/mrpmsqbjGM+jO2+N2pWeq/FjW9Xsr9NSttSki1HzYsAI8
0aSyQ5UAExO7RFhwTGTzXD3lx9quppuf3jl/mbJ5JPJ7/WmuwaBPnYuCV2noF6jH4k1FW9O
CpwUI7JW+4yFPFIOtOb7q02rA6fSvGDWPgTX/AAy9pBPDqd1aXi3E24tbvAJR+7A4DOJiCT
2GO+RzZlcx+WWJQHcFzwD64/AUsM7QSq6nlelR0kkm2uoD2ld41QsSikkKTwCev8hXo3wJ+
M9/8Ffifpvi1IP7WjhMsd7YSSlBdwTIUmTeOVYqchucMFPOK82pykAHPXHFMTSkrM+wf+Cg
1z8OPHUfw1+JvgO+Nzf+LbC6bV0dQs7ywSKqy3Cg4Wb5mRv73lq3O4mvkS7upbpwXOQAOB0
zgAn8cVp+CvEVx4U8XaNrNtfXGnTWF3FcLd2qLJJDtYEsqP8AKxAH3W4PQ8Guuvm8HfED4m
6b9lI8F6Vq0YjvZJYwbW0u2VlMiIPuQM+xygJ8sOwGQooitVEl2hC72R137Eml3Go/tF+HZ
I5AltZR3F3eKZniEkKwtmPcmD8xKr1HWv0i0fxNYvoh0y8vBZ3UsUbJDbRm2W03tJHHHlTg
BUUDJBJ4IY9R+fP7FfirRfDHirxFBqEU82oanaxWsf2eHeYrUP5lzLu/h2iOMnH8Ib0r670
rW73wv8QrTWY7aaGyjMdtDZxQxs85uBn5wScjZEhBO0okjnB5r52rOpLMHTkrQskn5/rv+B
6tO0cPzdbn0HosMGreHtStbotavfSo7s77flCFn8mVFPGDGQp4z0xXeaDcpKhFykzsyDart
tAVW3CQKPukMTyOoAPrXK6T4nksvs2ny6QPKgaRIrq3lVg8cQddyAj94D8wwBwCoPNbVj4i
sra1src28jNE+2N4FLLE4jDOpYdvnHt3PSvXw2HlTs77af1971OKrWU5W+ZYjuI7EloJUje
1yttBcIU+ZW3LGByGyNzDHPT1xU+n62LJDeI0Y1WeOZEQ79yy8Fgc52IuB8p4+bcO9YmsjU
tUmgmuAbSJ4zJ5wKLJGwZXjdj08sBdjADhnU55NdBd6rDpt79smt1093zb3DD9+UmdA4IC8
bSflz0617Ep8zd+hnBOMV5m7dTJYpcQzyO9xHDIqJuOHU4LAYzlWO3K/wC9jAFcf45+MOke
H9cs9Ct53nvnVby+i3hWtLdwQrseijcpUAZLYAArL8a+JhAgASGDV4beYiK6JQXIbDZyudg
BChs/MFXIzg15VD4dg8bahbeOpNDtLS/KNJCtzFHK1wEfYozuztj2oEk5xvckE8jmdVSfLF
6p/wDDmr2PR7DxJPJNDqNlZyXFjG01tO0ow0TRsF2suNu0YYjodw44Nbkl/NdXM1jd2+y3u
o45oriWHLSMFyyMD95A2782Hqa5jRdfPmeHbybT5xf6urIqqT5BYhpN5BwC7GNctjc2GxjN
P1jxRq6Lf3jpHp03lokEFqGeeGUFnfaQD8jLu+YZI/unNVWl7qe6/wCAZRVrxbOO8X3t1rv
gCSPg6jbKtpFcTqSks8bSLcARscoq/vQJATx5YGT0/LP9oTRbvwvr+j6Dc2z2yaRYJYKrSK
wdkPzOAPuhtytzydxPGSB9w/Gz4sXWo/ET4T6hfyomkSrqKSPa36wxXD/YFZDNwu0rLLIff
J43cV8WftLWGpXPjH/hI9Q8mQ6pPNGs0Ll1bytu0c46RvEOnbnmvmaFZrHKP2ZR073Tfy2/
Q9SrgpTw/tr/AMOT0/xWX4effQpfsr2lzefHrwr9kWVpYHnuSsEYkZljt5HYbTwQQpBHcHH
Wv1m+BfiPWrb4ZaZpWtWw/t7TIXZknlV1gC7kMKOpJdVIONwztI64Br8mf2bPFdx4M+Icmo
2pTzV064QI0hQuSBtAIHXeF9iAQTg19A+Hvjbqsltpmvar5ttLd6jdjUJ7lBAxnRVZiNnzb
UEoYpjB4HKk12VpVYVnKC0sv1ZlThCVJKcrPW34H6LJ4lsr2OC+DXEExjLvBJGHmOGbyZZN
p+ZNiqmRkMNp7EDiY9Zv3vrzVoY49Hur6eCPSrUsQt7qMqbHeQj70SIIGIIG4rtHJIr5Y8S
ftBy3nh+7vRZXX9hr5UkH2cgy6cAx2wEJtIk8/wCYKWKtDGRgFwK1fB3xUvPFPhTStl1Zab
e3MUlrNc20kkpGD8yvCG3LIZVgkifkgoUfIaiU6s7X6efX+vlexlCFOLalv6dPv/4O/qe66
/c/2fPbXlzf3MulQQSXF1PZOJ/NiUxwh4xyY3BJjljJIG8sAWGR5+NIawdJ7HyzJrd5F5Vl
fsJP7LmhkiChUXkw7pQGTcWUurY+XBybbUtc8cSmXxVBYxanBbXVjBCH8uezneRxJLJCApF
vmW2d3YE/Jj+Mk5HhyLWNOso9R066m0nXr9nEFrJCrS28SFvtRt1HGC4jdk+9GuGyNoFWk0
7SX+fb+l/kaKVldS1/Dr/V/Kx2+jXV3qGqQauliYR9jGnPdfIfMGVSZIXOGkgXa3zjDqw3t
gA1sfDTWt+o3Go2c17c/Z7USxz3c7ebA6kogVGwGDliGkGNyvCTlmNYmh/2PaeOLfQp9M1e
5uI289U1lpLl2852GxCBtVtrZkYnaI22kHrXrnhLw1PYEpG7JezXE09xpt26yTPi4HlMpwD
tUEKhPAVsDIUV10KMpa36/wBf15HPUrLe3T/M7ZjqmkmOTVrmyMLWiRSQmQi3hdmVUdcAEq
xjEPqAm5e9dhJJHZRqLpoykaDdErklFhKs7B8cAADBOMHIPBNcXCq6NIvlMLm8upgfKuRve
e4jBxL5ZOFUuUyR1O71zWtrlxBFobQXcXkJfv5c6StF/plq58s5QHnIYJ/eXjqa7Je4n/X9
f8OVFqSTZzXxD8SWfhlbyTXbn+xLm1h+03erRBUKhIQ7THIIYcIu4/xRvj0Pg/w98HNd399
8YdT0yztden0+1udBs7ycW0jWQJDy3KjBFxKgEij7vlIR3cHkPi7450j4kfFC58N3WpwzfD
/wvsthpNvdeSmsajEwWCyErZAEHmRgkZDYSPnBatvRtQ8QePr+S+1n+x4pNJ1GOzttM0nR2
nN2kcToGaaU+XEI1A65IdSRw1d+WYB1KixVVW7f5v8AG3lqfMZ5mijTeEoPe3M728+Vfg38
kebftpeJJ/EvwH1zWryCySDUvEw/s63sria6jtoy8jHEmUiyWR2yEJxMVONtc9+zP8KdT1H
9l7xPemBLG1ntry/mCDa1zCLWdBJO+clBtURQL95/nI71xv8AwUB+Imn+JPGnhrwxZyGa40
CzNjq089z5rpfpM6XClV+RcMvVc5GMHHX6x0Pwvo3w/wD2JrG9kkGnPcPcS6dJfkxPcXPk3
P8ApMqHlXniICQt91THjl64M2cauJjBbLX7l/wxy0IThl/vdbv8rHwr+w/fW2j/AB80fVrx
xHb6XDcamMhv3klvBJPHHx6vEp/4DX6Mfs3+JLb4FfsF+GdW1zSv7QSTSptStI40DXEtzdX
I8iJe5MrmNR65welfnH+zdPD4Z8E/FzxbJGx+w+F7rTonGAYpL3baIwJ6nMx6cjBI9R9bXP
i5tE8CfBXQNMuNUHjnwLoNpczaZBEJP3V75XlXMccnySsofyhu4iadX6oM7OyjCPVp/ix4u
olVnNdGvwir/wDpVvmekfBnwl480j4fWem6jPDea/Pq2p3z6mLoTLJm7hE4ixyEZnkfGDxE
e7cd9cap/ah0a2NotoblkeFgscaQhtkkjR9W3ETIo4Oc8YGa5ewuNK0/RrXZqM0jxXNmtlD
bwbJ1NwPD5VIBwUTE6IB0CqA2SSSvhXWJ9Yu9LhX7RZ3f9jyM2oXCoXCyx2TqdwJbJVgCWA
CnG3g16tOXJSUex8zUlvJ/aO31O7ihtJrsgaXax+RI+n2Uyql2uI02SMnLMG3xhQfx5rwD4
dnwdq3hTTdP0oQx3FhFdQ61YzMLi4tZ47tl8qZnAdH485NoJ3SNyxBrodb8e6D4e06O9nt9
QjRQCbxnRxBKsgdjJg/MyCSJmC8hpWzylfOfgj4jaB4t1H4wa14f2wy6rq9tq9lpd/II4pR
5MzyySSA72cyA/uyNpLn+IrXi4uSVRVO3/Df8E68OpVaNSy009NzqvH2tXOr2cVvNqWiS2f
h/Go20t/OVin3F3gSBvu7+VXCjhcjG1RXwX4pYP4k1Vh5XzXUrfuGZk5cn5S3JH15r6M+Jn
iDTv7MsJ9JhmGjhYhax37xTWjuVAEuM71UKNhVhwFduDXzp4rEa+J9XEUMNvELyYJDbuXjQ
b2wqseWUdAe4rm5nKWvY+gyeh7GD/r1ModK6f4h+M28d+Mr3xF9kh0+4vRG8sVuTjzFRVaQ
k9XdlMjHuzsRiuXBIORT2lZoUjJ+VSSPxx/hTaTdz6IJGaRmZyWYnJJ6k0Vv+NodDTVYpdA
uJp7Ge0tppEnXDw3DRKZ4s4GQsvmBT3XaetFXJWbSJi+ZJmRfapdajFax3U8lwLWPyYfMct
5cYJIRQT8qgljgd2J71UAJrq/hd4Qg8e+PdJ0G6nktoL13VpYgCy4jZuM8dVr6QX9jLQUcM
viHUgR0/dx8fpXq4PKsVjoOpQimk7bpHg5jn2ByuqqOKk1Jq+ib026eh8isOa/RX9lbw0nh
r9nPSrSeyEg8SSXGo3rQvtcwswhRHPX7ke4AHpITXkf8AwxfoH/Qw6l/37j/wrv8A4c/EOH
wxq154Xt9ZubhbY2Wj6dYmIKC0C/Zm247s5LM5wAegr5nivKcZhcHH2qsnLo77K/T9T0chz
zA5piJU8LJtpdVbd26nrGiXdk1/pc4nuoWunBs9I2GL5mj2IjAZJcKhK9Pvc14V+0frUdkZ
7u33ppt5bE3lg3mRTNLGOAJE42bypbodxH3hmoPjx8e5/hd8QotDEBu76HN1e3PllWtpGCC
JId3BMaq3z8gl/wDZrc09dN/aB8KtqN1DPFC9t9hjllcTKhR3IeDIyow0e4HPzK65IxXi8O
5Niq9aMqMW3JPd7LzfnY7eIswwuFwrniJWUWul7u9rfdf7j4s8d20Vn4x1iCGO6gijupFWG
+x58YB+6+DgsOhPtWDX2Z4i/ZG8Pa9qj3qapd2AaOJDBbxpsykaoW5ycsVLH3Y1mf8ADF+g
Y/5GHUv+/cf+FfpseHcxsrwX/gSPio8X5QopOb/8BZ8nXhU3JdGyHw3rtz2/CopmMkrseSx
JNex/Hn4PaB8JrHTUtdYvNQ1W7Y7beZUCpCo5c4GepAHrz6V44kbSSKiKXdiAqqMkn0rxsT
hqmEqujV+Jdnc+pwWNo4+gsTQvyvZtW29eh7d+zr4sfRvD/jvT447tpms4dQjNiUMpMTmMq
Ef5XBE+SMH7vSu/+K3wJ0zxfeWviKDXY9OtpLaOJn+zb3nkCrsDICuxyu4Y/wBgDvVn9m74
La/4UtdW1LW/K05NWtY7f7G0SSTiNZ45Tu3AhN3lgYHzc9iK9zTwppiXV3Otu4N1KZpY/Of
yy3oE3bQoI4UDA7CojwlmmLrvE0bUvOT1eln7qT7Lc8urxrk+Afsat61ntFaL/t66X3X9T8
7/ABb4cj8N6xcWkN6NRtk2NDdpG0azKy5yA3oQVPUZBwTWRK4aKEcZCkcDnqTz+dfoD4o+B
vgzxdBax6hpJzawi3geGeSMxxgsQow2CAWbGQeprwn4lfshXml28t94RvJNTjQZOnXWBNj/
AGHGA3bggH3PSvdrcO47D0+bSdu2/wB1l+B5eE4wyzGVOSV6bb05lp5apv8AH7z5wPalMZE
av2JI/LH+NSXEMltI8M0bRTRsUeORSrKwOCCD0IpCw8hF44Ynpz0H+FfN2Ptr31Q1Yi6OwI
wgycnryBx+dMr6I+EH7NWk/EbwDZa7daveWk9y0qNFEiFRskKjGRn+EV2I/Yu0D/oYdS/79
x/4V9BSyHHVqcasIq0ldao+Sr8U5Xhqs6NSb5otp+690fJU8YidQM8qrc+4Bp7xBIYmwcup
P15xXtPx4/Z+g+F2hafq+nX11qFvJN9nuPPQfuyVyh47Haw/KvEy+Qg4G3qa8rFYSrg6ro1
laX+Z7uBx1DMaCxGGleLuu23kR4xSgkY5p8ue55969++Df7Nuk/EvwPb65d6ve2c8k0kZih
RCoCtgHkVWEwdbG1PZUFd2vvYnMMxw+WUVXxLaje2ivq/T0Mv9kDTptR+MiSW9wba5tdKv5
4Zt+1Y38hkDNwcqN+SpHzAEd6+/fh74a02HwpBo2oaZHJ5EdvfyR2t2THJcQsRuhZifvEz7
SMkLGq4wDj5h8N/sp2XhHWbbVNJ8WavY30DbkliCKfoeOQe4PBr6BtPiDZ+Hbrw94entYYo
bqZpFvuk/2jzoiHJXHy/N0UDoP4S1Xi8hx2EbxdaK5El1u97fqcOD4myzMJxweHlJ1He2jS
2v+n+R9CaJoS30N1HFvt7UXn2hQ8W1gXjfzSjA5iJAVgoJ/gznNb2j6JqHhu6tIp1TyobXy
zCkbZDMwUrgdir/ADE5+4Mda8r1f43yRXcsVnZwXsCMWjupGI84nP7wrjGSHNRwftCaxbBV
SwtmCRqimR2ZgR1YnvnjNejTyLHySnGCs9U+ZbPXY4avFOU0puFSq1KN0/de60/Q921e2ib
RlF0tvd2pVY5Y5sjZGJcgDjLKSkec9M5Nc7Bea34ot9Vu7SSKxsTNHBCqE72cfIUJwcozM8
SlTuG9iOnPlV3+0R4gupxKbe2LlmZjJlsEoVQpyNpUkEHnPOc5rj/+Fg6xb3lve2tzIL2y8
0WD3MrSpaCQqSqxgqrKCuVDhtueDWy4fzCTs4af4kZ1eMspppOlNy/7da/P+n5Hd+NBYxTa
9r+qXD3Et5eXn7jTP3q2sUcJbySAMsWaAgEZBwwHDHPQ6X4Z1CfUfMiv7q1ht5LYCSJUSKE
xrG8oSIjo7D5lH95AvOM+RaN4/wBZ0rUHv5byW8uzJ5qs+1Ui3MDKiKFwI32j5OgGQOtacn
xOkltRbnSrfy/n3LvbDF3Vmc995KD5s/lWEeHcwTb9mv8AwJf1qC4vyhq/tX/4DL+tD1uTU
bvUPE5sYrDdoMtmzPHEzlt4xudD2LbkYc78bhjnNbd34MvNT0i3t5La0sZbGF2Mc+9hFgAx
MhBGMbVDEZzjFeE2P7Tdv4X8T6YniKUCJJNzkKCWE8jIuPTaTnnsvFfbmj3Nh4p8LaZrulS
efp91ZLc2jSJgSxSAsp55AIOQf8a8rEQdKpPD1fiW60Pq8JXhi8PDFUfgktHZ6/efk7/wUX
8IN4b8G+E7iS3Fu91rt9KqhMKm63t2eNCONqtk4xnc7dq+Lta8Wal4msNPsLyUTC1kd1mkA
8x2faCXfqcBFAz7+tfqL/wUr+EWr/ECHwRo+m3sFui6jd3NzE5zGFMUai6zjcWYALt9V68E
183+Ff2TPBmiwqdV+1a/ddWeaVoY8+yoQcfUmuvBZFiMalKlFKKvZvz7dWeRmXE+DyhujWq
OUna8Y6vyvsl89T5p+DPh6XxL42bSo7d7qW5sLuNLdZVhaVjC21Q7cAscDr3x3r2O38Haj4
n/ALNMLX+mapEbqBtURxLC8QQkCZMBkbY3lPJgjEeTwM17fpXwi8HaJfi9stBtoLoI8YkG4
/KylWGCcdCf59a2bXwvYWPiI65BEI9Re1NpJPtUu6YVVJYgnIVFTPdAVOQa7K/CuPi3UhKM
vJN3691+p4tLjnLKtqcoyh5tJrfryv8AQ86vvA8t44MOpNHpMyfaNQvdNRGhS5i2y2qYP7p
Qqy+WCpJIyWywArS+HmkXOi6h4emtPDEt54gjjjmjWOBs3FpO4dpNztlbiIo6KzAL+9zj93
XrA1zSJtO1+zvLHTbS41G2gkaCWJ/spaKNsKAuDwWnIwOvln+ACui8EeHLXxfbeHtfn02JN
SunjW+txIwE0jW06+dHIn+rCSRAowypeRkIwFr5SVCrSqulPRrp13PtI4mlWpxqwakn1TTT
0OQt9Ru7vWtffxGLJvtFlDCJP30sLhZ1t5EmkChmuAd8g24Vy5U52ZrpbjwSnh/xJaXllrG
p2s0VtIbyS7iDXECMsQWGCJ/9WWeTa5++WjwfvVrGHUdcs/Elpfa7c2WmatpbyT6tf7ovsk
u2TbaxJgbFiYrJ5hXcQR1Lk1sQaZE3hyG28NwHxRfXiXdw93f3C+fcnyxFDIsoIwApQ7SAw
IjJGQxqHG/rr6/5m8Jcqsla/wDWv6Iu+GPDUr6BpSTzx2mvCyMdvBaM8a2eW27CGflmPluY
34JRSTkV3/h631CLRbC7vLuGGdIFjmeMKZpJGGEQnjGxuFxnnYAD1rAtdD0M3c+rXgt/s7X
aSRhkbfMbcrBG/mYyu1yoViCAM5zzns01KW70ydNRjSzlnby7iZ1Egl2qRlcZO5EXG7OVYN
nPGfSp+6rf16szcr20sa/h6BtSS3uL6RYr8GW2cSyBnYmRmDq3RjsGfY18/wD7SPxHX7ZY+
BPDLK3iXU1edrlpFkTR7SBH867GWBilQuRFu4eRhz1Fdb8ZPjBYfBPwjqmqandpdSXVxHJY
2duAZxNKCzW8Z53lnZGDdFDYPC188fD7wzq3iDxJrE2uXMTeKPF+htqk8ZtPtlxbSeZCkNr
Ft+SPymDhEk3eZiRjjgnSnCOIl7JrRb/5fP8AI8rMMbLCUr09Zvb/AD+X5mN8HfAunf2d4b
13TLdNXsZNSjs7e0l0tpb4r5wWSS5L/ulZZpGdWJIY5UsMcfTep6j4Y+Gvw/8AEni/xHKPE
FpZXE2qXEUkz6pdQtMkcMIkt4tkUQ+SNdwJGMkHLZrnvAnhKeTRr3SPFl2+r6po9tLcXKnf
cwRwIDPb/wChpjG2UKY8blKgoSSa439uz4jjSvgtqHhk3UenXHjMzzxCS6SzFlp9mkU0a/Z
ETzHM0iGEFztDnAO0AD6SclypJWt/X6Hx2FpupUUXqn3382/P8b/cfmT4i8Y3vxG+KF94o1
hbFL7WdVa+uUZPLtFaSXcy7f4YxnGOyiv1B/bKsrnwV+zj4S0S61qXXGmvbd73X7tEUzuwu
DFc+SBgKf3eyMdFaIdFxX5W+FNEuPEPiOwsbWNJbmW5hjSFycSM8qIF4B6lx+Ga/SH/AIKM
SeKfD9lqll4ltbFfD9z4gsINAkDRmS3S2hbz5pERzsWV5CUiI4XHACjPw1d/vIyfV2+9n3t
eF6bglpY/O28vtUtdHg8KeW0CzXQmkjVz++Y/LHkdOMkj6iv1T+JnhIab460i50C8i0nU9O
8LafoniK5vrbzrS7DRTywqWAyrRCyl3HgjfGBwDX5W+ALG+8TfE3w5a2a/a7671S3SMOdoZ
jKuCx7D1PYc1+yHxO0/TPHFxqQIsnsGtGu/KgV4RdPNp2spIHfOHYGRWzjCjdz0x7eEXPO/
Y+dzO0OWLS1Tb822vzscZ4E8GaBpl0+r6nrIstQi0+K6docGNmhtNEll8jP8O63xsAyQ8uD
8prL0BdKtdcV7S6lgmjlhtIgjDdMmGhQzkZaWRkUPxtGUjAw2a0tQtLbwJb6nuh0PVNUkvZ
dlnawG5JTL2qsv/PNseQhQYGFfqOatafoupaTfxXVlbW1jprTwmaZ5Yt8ErQhSyLxkAx/Mv
O0s7ZyAK7Z3X5nztXlmlbdb/wBeh4r8UNMbxpa+IdD0NJ7S+vbOMnXHsRFBHGquzzrISBmV
1ZZGRfnBXGCBXyN8A9IitvGvijw1qOkapqmtR25TT49Hdf8AR72C5i3SyMSFESxCfLHIGc+
9fb3ijWItU1TxH4rtbOHUtS0guNN1ESxyQncQfsx2nyxHmVT5jj5DG+M7s18mWur3fwg/aW
+IV8uoHw/rNnpGoTWNx4bgW6gWd7UOisrllaNlYh2bPLE4yBXzmJblGVt/+CfR5PLmU6T2s
vv/AOGMrxl4us9a1HxPYeGbiOysLyGU38F3KXhvrggbpYVVQoYlVCZPDbsA7ia8z+Lktxqv
iePxDcWq2beIbWPVRCikKpYsj7cgcb43I7YPGa9E8iwsNXk037Xpi3uqva3bzbftcYEp82S
Jtvy+WGVVIK5HmkN9yof2vfhqvwu8eaFpcVrJbWs2ixXEDSzF2mj8+eNZNvSPIjHyjjgtxu
wIpPmd/wCun6no4dxpYhUl2f3K279fyPCamUAWr8jdvGB3xg//AFqjVQVYkgY7dzSgt5RAz
tyM/rj+tdB7QwknvRRRQB6T+zj/AMlq8M/9dZf/AETJX3zXwN+ziP8Ai9Phn/rrL/6Jkr75
r9P4X/3Sf+L9EfiHHP8AyMKf+Bf+lMK+ItV8Ynwn8bL7UwWuns/Ec0gtBMI9+y6d1Ut2RnV
M/Q19u1+dfxQkC/FLxeXG8f2tegDOP+WzgVzcWRU6FJS/mf5HVwE3HFYi38q/9KOr+Jvic/
HXxvos9iZJdb1ArZywshCxfMFRVwP9WPmbJ5wxz0zX2n4R8NWvg7wzpui2YP2eyhWIMerEf
eY+5OSfrXzN+x98PDd6pfeLruIGG0BtbIsOsrD53H0U7c/7Z9K+r614Xy6OFwvtrW5tF5RX
+b/I5uNc0eKxawcHdU9X5yf+S09WwqC+vYNMsri7upVgtreNpZZX4CIoySfoAanr57/a3+J
R0Xw/B4TsZSL3UwJbor1S3B4XrkbmH5Kw719PjcVHBYeVefT8X0X3nxeWYCeZYunhaf2nq+
y6v5L8bHzj8VvHk3xH8cX+tSEiB28u1iP/ACzhUkIv1xyfdjXvX7LPwXhjsofGmtW6yzynO
mQyDPlqOPOIPcn7voBnuMeAfC3wXJ8QPHek6IoYwzyhrhhn5IV+Zz7cAge5Ffona2sNlaw2
1vEsMEKLHHGgwqKBgAD0A4r4fIMG8bXnjsRrZ6ecnrf5f1sfqPFmYrLcLTyrCe7da26RWiX
/AG918r9ySiiiv0Y/GwooooA+ev2oPgrDrmk3Hi7Rrfbqtou+9iiH/HzEOr4/vKOc91HsK+
RGXbGuRyeQc9q/T90WRCjgMjAgqwyCO4xX58/GvwIPh38QtR0qJStkx+0Wmf8Ani5JUf8AA
Tlf+A1+ccSZfGlJYukrKWkvXo/n18z9l4MzedeEsvrO7irx9Oq+XTyfkfV/7Lf/ACRXRf8A
rrcf+jnr1ivKf2X1x8FtE53fPOfp++evVq+2y3/cqP8AhX5H5lnP/IyxP+OX5nM/EvwhH47
8C6zojhTJcwHyS3RZV+aM/wDfQH4Zr867m2ktlVZQUkVmRomGGQg4II7V+nVfCv7THgoeD/
ihfSwx7LLVB9uhwMAMx/eL/wB9gn6MK+W4ownNCGKittH6Pb8fzPu+BsfyVamBk9Je8vVaP
8LP5Hlb/wCqU5BOenevt39lD/kjtl/19T/+h18Q5/dj1Br7e/ZQ/wCSO2X/AF9T/wDodeNw
z/vz/wAL/Q+j43/5Fkf8cfykew1498cr+ax8WeCfs5YXEv2uOMBsfMTAN2fbJNew186/taa
rHpGo+CppSyKftimRBl4/9R8yjpkHB/CvseIP+RZVt5fmj824T/5HND/t7/0ln0JYBVsbZV
DKEiVMOSWGAByTyenU1NWD4AvhqngnQ7sMzCe0jkDMSSQVGM55z9a3q9fB6Yal/hj/AOko8
DHu+MrP+9L/ANKkFFFFdZwhRRRQB5jd+DLbxr+0pollqjk6K2lwfaYS2xSBcTMWL/wkYGD6
/Sv0w0Xxz4W+Gv7P2lX+i31vrHh/TLOHTNMaG488TGJBHHEWP3jtUbjjsTjivzgGiQ6z+0J
pK3VrNqFvHpcchtIcEswknKnafvEHGBzzg44r1rxz4eh8L+Ntbjs57lIdRFleXNk52pFcfZ
Y/MzGDtEm9pCxA6sR2r8jlgnjuIqtHl927cn5K35vQ/d6ebPKuF6FVS97ltFdOZuWvySv8k
QeKPE+o+Mddu9X1Scz3ly5Zj0VR2VR2A7Csmiiv1qMYwioxVkj8LqVJ1ZupUd29W31Ciiiq
IMnxPosmuaTJDbXD2d6uJLe4QkFHBBGfYkDNaPw8+Kcfh/QZL+ODUb/WYGltpdD08eW62yy
K7qNo4bzDIyB/kDFTkbhUteVeLJrrwT8SLbU7C4SyOpRs0c+7Y0cyxtG5DZxgq6nB4J9xmv
geKsFH2P16C96Oj9Oj+T/Bn6jwTmUvbvLKjvGV3Hya3XzWvqj7A8YanH440ua80Qahez2Ru
Lt4tPiMbPFODGqSRy8B9kgdkOR3GAqYzPCWraHqNxo15o8Fnpum6zel0mjvQo8uG3ikExVi
d8ilCBjaJUmzj5a43xB4qgbw7bxv4rtbuCR1vryK3BtzOZNgnlBB+dZFJzGzAR4xuHBPP/8
ACz9L8DXWvnW7qPRrBVElzCINrsVUwiHGCdzwSQ4wAVaOQHkPn8reIhUnzJ+v9dOz/wCAft
HI4LllHb+v+GPcNOWyvdS0ltburuTX9O8ueW5ecYitTKuCIifkjZQHMfUjgE4FVdT8dv4R0
FdTWX7KNLOy9luJgoQLNK0swdXKyYDsyjIKqpLA9vAPHvxpudL0bUddtbixXU7q5MosQPLk
ijSPakITGXDCR3JyELcgqMGvAPEnizVf2kdSt/C+izTWXhuwiOpazclkaKFSzF3woXn5z0P
R2zwpxpSqTqy9nSW/X+upnXqU6NN1arSS/p/joj0/wR4mu/2mvjNd+MNTuwND0WOZ9K0ZxI
++JFEb3Ea8eaVVjGoHzFmUnk4Pt/g3RbO6+JfhjR7vX9Nt47jSiIYnu282wkSJ2E0cEIwX2
IrBpSpJjcBVycbvgTwfpPgbwJpH2cqdLdbvSrOPUZZNP0+5WUJvt4ZQpnmXzo/kYABsHkkD
Ny+vYfhz4W0bUn1Gz8MwGAJHcHSU0iGFJWfem1yZWLm5ik34zEIGI+9ivraMIUKahDfq79e
5+Y4jETxeJ9vVjp0XZdP67vc6+Txet14h8J2cU1ho8bQy37aVq0hSWICJliiWCHLuqtMskq
SEY3YPCZH5xftj63f/ABIvNV8f3qy2dq2qQ+GNLs5IVtSIbW1V7hvIZjKimV42UN0DjJJIr
7wt/G2maDpGp+K7C80mcWMV01zf6ZpwgsI5JraWaJG1C5AEolMjCSRc/fA2gCvz4k8H/wDD
SnxXg0Tw3ay6lNoXhiS41nVFvZJX1a+t7YtPdGWXJIlmEcanAygXGOyxlWFKi230PXydSqV
nOfR/JK1/TXb7yD9lO48FaV4e+KWp+Kr2wsdQtdCWfSnu5MSvNHdQSKlunVpXZFAYH5AGPf
In/a7/AGprP4+/FnU9R0nw7JonhE3rTPpU1xJ5mourttuJxn93IVONqH5QcZPWvMnbStT+G
+tX+p5tfFdvf21jaR+SyRC22MJIwANqspVSf4vmPqTXS/tO/CnRfhN8fdU8IWx8Q6dYWskC
z3PifypbqTeis9wDD8rRtuLKBlsdecivlk4e0tJa3bXyS2+8+yVpJt9DW/Zbtbz4ifHHwpo
OkaTDpemC+hu9QbTLd5bg20UiuwaQln2khQQCASRmv0b0/wAXr4kg0w3ok0mR7WxZmEB87T
Ea1sjOqRlcbH+37C652DORnIHgn7H/AMGdR+Bvwu1jxtqd5Y2Nx4iWNjcSxyi406ygXUJGV
0AyrSPZpKQeMRICctx7fFY6xpOuXWmWlvfapEIWt/MuIo5XjPk+Su192Iyx0pDhudz5Jr6T
DQ5I7as+JzKpGtXbhsrJeff1K/i3RdQ0P4azx6ZLdat4n1S0g1vT4tPtxEJ5oUhuoBJgjaD
9jmgIU8+eCOc1kHxunxDtvCmpeHtSW0tPE1iBZWGnruhsFuFjeS0uJm+XzBNiLOVJA5PWuu
ju7e51y9bVLG+hsNPiE9ulzJ5f2ffgZkUnCRAzMiqMt98dea8Tb4gWGg658SfBQtYJ9Ws/E
d3Jp2n6damWDbcos0CeSMKNheSJVIwzSHpgYyxU+WabZzwtVoyhbZp/LY5f4lJaW/gvxuZY
tQ0yO6tXNrrtkZLa3uUSFt4iiU4xlI/N3j5mGBgkV80/Ghr/AMQ/HDV57qO6019R0m1uppt
SeOOeWOezhk8+UxriQsZAxCjcw64Oa7XWI9Tu/h/4m0kRSXGvC21C9kXVriRpoYY2X7XMuT
t3MFdCuD8wY+9fP3i7UNatfE4kv71H1GG1tohPa3AkXyhbxrHh1J58vbnByDkHB4rx2nJO2
h9JltLlvK+11+C/r8j6P8AeENP1Xxd4o1Z7y/0S007SLO4N75SzXMcrEpJdqUVQ8BihlEh4
w0q5+ZSa5n9t7xPF4o8Y+EJQLaO5t9ASG5tLJZVhs5ftEzNCiygMq/NvxyP3hIO1hXdfBnx
m+kfEbVbfVbrVtW0qPSY9Js5p5MW0FuJpDPbzTRqwlG2a427cq8hAJwDXmH7RQ1LxTYWevy
eJh4q0qwvpNOa7+zeTLF5hZ4XkwNrmSOMkMvQRhTjAFYUH7q11/wCARGSWYrmfT80eDuY/L
j2bt/O8np7Yp0axG2lLMwmBXYMcEc5z+lMmdZJXZVCKSSFA4ApQP3JPHUfXvXWfREdFFFAH
2d8If2W9A0zVbbxz4W+M/gjxhpukTlZdPha4stUkZ0ZAFtp0ViOc5HBw3pXulfGf7KMrXPj
24Dw2887bZzc3ADTAAOGEZKk5JcE8jhT16V9mV+m8LJrCTu/tfoj8N44nzZjBW2gvzbCvk3
S/i7o3hf4meKNE1T4VeH/H893rtzFbrqRaNizTuoGU5yc9QRX1lXzR8F/h9/bPx28c+KLqM
G00vV7yK33DIa4aV8n/AICp/N1PaujPcI8c8PQXWTv5K2r+45+FsdDLY4zFT+zBW83zWS+b
/U+kbTTdK0qLyNF0Sy8O6dktFpun7jDBnkgFiWbn+Jjk9amoor6enTjSgqcFZJWXyPiatWd
epKrUd5Sbbfm9SjrutWvhzRr3VL6TyrSzhaaVvRVGTj3r88PGXi28+IPjLUdbvSRJdSM6xl
+IowDtQE9gAB7/AI19KftWeKL/AFOwTwho0Ml02EutQWBC7Y3Dy48AHv8AOfYKe9fN178Lf
GWmWSXt74T12zsnGVuZ9NnSMjuQxXBr804kzBVq6wkJaQ3/AMX/AAF+Nz9p4Myn6thnjqi9
6pt5R/4L19Ej3T9i/wALq914g8QyRg+WqWMD9wT88n8o/wAzX1NXk37L2gnQ/hFYGSJoZby
4nuXV0KsfnKAkH1WNfwxXrNfbZNRVDAUorqr/AH6/5H5rxHiXis1ryfR8q9I6f5hXhfxR/a
n0vwTrcujaRZDWb23fZcztJshiYH5lBAJZh0PQA8ZyCK7z41+NJPAXw11nVbdtl75YgtmHV
ZXO0MP93Jb/AIDXwTo2ky6/eTr5yLIsbTM0znLn24JZuc4AJIBrx8/zapguWhQdpPVvsun3
n0PCmQUcyU8Vi1eEXZLa7638lp8z68+Hf7UmleKvEMeiatappk85C213DKXglY9FbIBQ847
jPcV7lX54eP8AwlpXhjxrPpfhbxJF4z0weX9j1exgkh+0EqMgROA6ENuGCM8A96+1/gr4lv
fFPw30i61JJV1GJDbXBmBDOyHbuOQOWGCfcmpyHN6mMk8NiXeaV09rrrp5X7F8U8O0supwx
mEVoN2a7Po162fz9TuK+av2z/DKy6ToHiBE/eQytZSsB1VhvTP0Kv8A99V9K15n+0jo66x8
HNeGBvtljulJ7bHUn/x3d+de7m1H2+Bqw8r/ADWv6Hy2QYl4XNKFTpzJP0lp+qKf7Lf/ACR
bRf8Arrcf+jnr1ivJ/wBlr/ki2jf9dbj/ANHPXrFa5b/uVH/CvyMM5/5GWJ/xy/MK8O/a28
Ff8JB8PotahTddaNLvYquSYXwrj8Dsb6A17jVTWNKt9d0m9027TzLW7heCVPVGUg/oa1xmH
WLw86D+0vx6fjYwy7GSy/F0sVH7LT+XVfNXPzI7Yr7j/ZTZT8HrHau0faZ++ed3Jr4x8T+H
7jwp4j1LR7sH7RY3DwMcY3bTgMPYjBHsa+zv2UwB8HrLHI+1T/8AodfnXDcXDHyjLdRa/FH
7FxnONTKYTg7pyi16NNnr9fOv7W/hTV/F1/4LstGsJdRuz9sxDCAWOfI6DvX0VXzZ+2Jreo
aBd+CrrTL640+5H23E1rKY3H+o7g5r7HP/APkW1fl/6Uj854U/5HND/t7/ANJZ7j8OdJv9B
8A+HtO1S1mstStbGGG5t7hSskcgQBlYHvmuirl/hbqF1qvw38MXl7czXl3Pp0EktxcSF5JG
KDJZjkkn1NdRXrYX/d6f+GP5I+fx3+91v8Uv/SpHi/7R3xg1z4T/APCPf2LHZyfb/tHm/a4
mfGzytuMMMffP6V4y37XnjtYkkNro+1yQD9lkwcf9tK639tv/AJkz/t9/9oV8wxgO6q77Ez
jOM498V+dZzmOMoY6pTpVWoq2i9F5H7Hw3k+X4rK6VavQjKT5rtrX4mu59C6N+0z8TNevra
0s9L0l57hxHEHtnQSOSAFBMgBJJHHvU2ufta+KLFIrdNIgstSTP2mK8gbC+y4YH8/p2rx61
l07T7/yYdZintZnNr9rubWQmCNsAzqnUEc4A+YV0KwyfEzxleyaa9vqF7cWyug1fCSXMwt9
rqmCBuLBigzywUck4rxJZtmEHrWl96/yPZeTZXCXNLDQ5Ldmvzf8AXoa9j8ffFPinxzb3M9
raXLXlr/ZMtnCHgSSN2YA7wxdGBk+8p44r7U0vT49J020sYSxitoUhQsckhQAMnv0r4k/Z/
wDh3qGt/E+wk/s6e4t9Eu1m1CVFBS1K5MZY56F0x9cDvX3JX23DTlWhWxNR3lJ2v12v/kfn
/GkqVGph8HQVoRjey2V3pp6X+8K5f4jfETS/hn4ck1bU2L/N5cFtGR5k8h6Kv8yewFdRXx7
+0x4sh8SePb/T5RdGDQokht/KX93577WYs3bOQv8AwCvazfHvL8K6sfiei9f+AfOcO5Ss4x
8aE/gWsvRdPm9DRt/2xPEY19FuPDtidOdhi1hMhuMHoA+7BP8AwCvpXwX4wsfHXh221jTxK
kM2Q0M67ZInH3kYdiD+fBHBr4k8IrNbfGDwpLFpup3Qgv7VjaabC0l0drhnEQUAs/3ioHPb
tX2Z4JuPFuoarrUWr+GfHNrZ6dHbp9v8R6GbNQSpDNMxY7JHkzhRkNyeDwfhcm4hxc8ZSoY
h80KnW6un0t3T2fbRn6nxTwhgMLgq1bBx5KlHok7SirXvfqt16NM6uvMf2iILmH4etrNipN
7o91FeJhQ2V3bWBB4K4bJB6gV6Hqus2OhWjXWo3kNjbr1knkCD9a8Y+J3xlg8R+H9V8PeGd
B1HX576BrUXSIYYo2cFVZd3zMQeQMAEjrX3Gb4nCU8LUpYmoo8yejeu2mm+9j8t4fweOrY6
jWwlKUuWSbaTta+uu2zfU8/8J/ETxDrlgF0vwfr9/LBFGkRsmIiV/LaPlNhBWRnYEddu3By
M1r6t8S/Hv/CSQeIPEWi3wvjbgfvtUghOQpYy4ZTjcXVihGCQO5rzrTfhv4/ee1hfQtYnMs
P2UmO7QZAfhQ27AGdnB71z3izwhq+jaeiXGiPpZV3mZpLiN9yOBsGQckgAfiW4FfgKkvack
ZRSf9fzfof1gsFRVNVJU5tr5L/0l/ma3ifxT4t8bXdnoogkm1y+mMcj2Fysj6g20Iu8J1IU
EA9MMeK+o/2bvht4u+Gmn2sKfCXXNV1tI3vLvVvDOt2F7eRRTEw5NoxYR4CELv6EsSCDirH
7Kn7EHxJ8J3Nv4n8Q/CeTX21C3UWkF94hs9Pt7ZZBlTOGDTpKMpKBGA2Bg4PB+stS+Hes6L
bWWm/EnwvpOheGotMitr+91PxNZw6PGsCb02WMUYlvMSh9jzMHBkBIJGK7YVp0Wp0pR5Vu/
wCnofJYyjSxLdGVJ8u+/b03PANQ/aC8a6KmrNf/AAa8baPr8AJhdreae5uXhCyMbi6mi8uJ
QsIISBSclsYJFeNXf7VOhaX4oGpT/Da7hiXTBZR6hDqUt/qUEzzjzWN3dRYYNCBGqhSAGBB
OSK+uPHc/x78Qabrc/gH4W2/hUadalbW81/xZa3s0EcfmEPbWS5t4nLEMH2Fz/ewwI/PLwh
8Tvib8VPj54VTxJrd/4v1qPU7aEWGq6q1tBKYpBsR3HCKCBlgM96uGZuupSpzg4pXun2vq7
eehxwyihC/7pq+mrb3XQpfHP41eOPjTqUy3drrll4euLlZ7XRJJZZbcTJGEZwCoBfAPCgBQ
cAd6m/Zo/ac1H9mq/wDE2o22hNrE/iCxWx81717Voow5LMjKpJJIAyCMYI5zx9pf8FEfgd4
7+JHj3wvNqN74T8G6UsYSBbrxLK6mWWIF3EAh3LiSJ13IGMm1Txhtvxh8QfgBq3wP8H6J4w
1HyfEOjapdxxaZrVmXigRgPNwsNxEry74irBtoRScHceKqOJ9pK1Rrn7avz6+R20sNClQ9n
CFo9iv8Rfi/4j+Inw2u5tW8F6aul3V7DHD4ktbMpILmGMZWSYfLJM8bAyE4ZzsY8jnuP2lf
ito/xP8A2o2+KfhrRr2fR9PfTby8tNejZLeR4ZIYiuAdyQyEDrz8zn2GRfW+t+K/hnNpmle
GbWx8JeH/AA1L4jnjl19Z8LNdeRHcz7cZuA0mEhYA/OGwF2iuk/aB0vX9NsPD0t34d0Xwfq
WkabZXK6LYWUlykMUs+o3aGV5Ny5VbeMEAbW83no1S+Z1YVJJK17dNNN9PLuvmbUowpwlBR
sn/AFcs6n/wUM8Z+KoZY7jw3o7X07SRI1ks6eUjrLHjbuYOCLqZcEd19q9Q+Gf7Vfx58X3r
aj4U+EFlcRu+bi4WGeK3nDMXiUPIwAOJ5MEHJ87d2zWT8Pvjf+0Jrep61oHhFfCOh6pbCMz
3sMdvZrCy/ZVUJvUAFv7PYEAcl3bjCke0ad4o/aLstFOrav8AtL6Bb4jNvcn+whdQ2csOWb
a/khS/lo7MyjkHoQc16Sq4+UHKMUn9/wDkeNOnldGVqll8zyXUviZ+1ELVn1L4U2LW1jBLO
bO1tNknkbT8zKspaSNctjryWPUceZaV4T/aROqat4ptPhzeW1/4jBuhdzWnkzHZHLuaIM4Y
uEEmTgtgZ64NeqfET4jfGqCePRLz9o69H2iTzlXS9DayjmjKkq0UqKm9cqibchQW64DV4H4
w03xr408YaQviD4sa3q0NwLeaHXtQF4bSKB/MRp1ZjwqiPblR85bAPc+RJ46WlVxv6S/z/U
6Kf9mXbhFa/kex+Evg/wDtP+NfDX2CPwb4f06C602axtNU1C3hiumguUdrgxSAlmZ1ZwxYE
gygDBIx8zad8HvGOs/Emw8OaRa6Xd+J7QtCtrbeWse+2UE79wCMxUA5b7xBB5zX06/7SPxQ
/Zh0944vjdN4ruZLRobPRvEvh65mBUbtjRvKd0Zz5ZOSPnChgQtfOPwy+NnjvRvi7a+ItDW
0/wCEsvrmSaCNtLFwLu7lEijETcM7NJwf76oTyK5WswjzK8dFpo0r/nax6mFlgpU+ajHR9u
v3ntHhv4O/HLUfDuj+KNO1jQPDmkeHtMkEGvaZLbxQwNO7pN9qdRu8zLuHcq2w7CuAcjvfi
d+yV+0v4y+D1zpfiJbbxNqkmqQ3Vno2hw2GNsaSRvM86bCOWYGMA5Y7icjFc3a/Grxza3d7
4es77wbYXt039kaj/wAIt4SS6dvMihFwdqPtLfvnjdkUA7H2tyK7z40/tE/GL4W/Cq/t9B+
KmkwR6KtpYpDpPhJdPnAdvnCTOzFdp4zgFxluCedMvwuaVueq+Xkjrounn8jkr4zKqdWFKy
VRuyvvf1s9T5n1T/gnj+0Do7os3w7ubmQrva2sL+0uLhR6GJJS4OOcYrgfEv7Nnxc8HTLZa
v8ADjxTZNI67UOlTOGYg4AKqQT14rjIPGGrnxEutNqt3Brb3n2xtbjmf7YkhPMgkDBs5JOc
5z3r1f8A4bm+P6+WB8XPFGI08tf9Obke/qfc5PvXpWn3X3f8E7DyvxT8P/FHggQHxF4b1fQ
BOWWE6pYS23mFcbgu9RnGRnHTIorX+JPxw+IHxiNl/wAJv4y1nxUtiXNqmq3jzLAXxvKKTh
Sdq5x1wPSirXmBrfs3SmP40eGwP4nlGc9vJkr71r4G/Zx/5LV4Z/66y/8AomSvvmv0/hf/A
HOf+L9EfiHHP/Iwp/4F/wClMKzdC8P2nh23uobRNoubue9lY9WklkZ2J/FsfQCtKivr3FNq
TWqPztTkouKej/TYKSQsI2KKGcA7QTgE9uaWiqJPmv4c/Fjxd8MovFHjlfDmianrdoTcTza
hqJLQu0qx8QLgvtJUbQ3Ax6VyV7+3f8dtR8VS67H8TfEOn3b3ImhtLO+aPToBnOwWxzGUHA
wwPA53Vr/H7T28MXXjW3RStvq1vBeRYGFyZ4/MHudyE/8AAhXzto+h6h4hvFtNMsp765ZXY
RQIWYhUZ24HoqM30U1+JZjhY4au4t3et2+93/wH8z+mMnxf13CqqklHSyXRWWnyd18j9KtJ
8aaz8RdH07xP4gnguda1a1hu7uW2jVI3d41JKqvAH0qzWL4HjSHwXoEaKERdPt1VVGAAI1w
AK2q/ZcPBU6MILol+SP5yxk3VxNWb6yk//JmfPH7aGqmDwhoGnCQL9pvmmKZ5YRoR+WZB+l
eWfsreI9I8OfEC4utd8R3vhSxtbSS/i1TT9KN/JFdRKfILIASIwz72IwPkWu0/bXkY3nhBM
5UJdED3Jiz/ACFfOmia5e6BPcTWM5hee2ms5MEgPFLG0bqfUbWP44r8qz+o3mM/Ky/D/gn7
xwpSismpL+bmf/k3/APrrxp+zj8P/h/c/DW0i1qDxXp+uSrMuvC6NhFJGWXfFsGSjgFNuTl
vMz3wO8+FHhm08JWeo2dlYmwgluDKqi/a7RyAFJDMAemzP146V8xfBX+0PDes+EPFrzNqGk
297JFPDPa/a7a3GNjLJGeBlWB46Dng4r6p8CXOmWGkeHvD+kC4Njp9nctFJOj5ZHljKgswG
SpEgx/CMDpivn8iq145/hlOo3fnTVrK1nb7tPU34poqWS1/Lle/W6/z+R19c58SbEan8PPE
9qSF87TLlAx7ExNg/niujrP8R/8AIvap/wBesv8A6Aa/eKsVKnKL6p/kz+fKEnCtCS3TT+5
o83/Zb/5Irov/AF1uP/Rz16xXk/7Lf/JFdF/663H/AKOevWK48t/3Kj/hX5Ho5z/yMsT/AI
5fmFFVjqUC6mlgXxcvCZ1T+8gYKx/Asv5irNegmnseQ01ufIH7YXgv+yvF1h4jgjxBqkXlT
ED/AJbR4GSfdCv/AHwa9f8A2URj4O2P/X1P/wCh1t/tAeC/+E3+F2rW0cfmXlmv222wMnfG
CSB7ldy/jWP+yq4b4OafgYxcTj/x818nRwv1fOpTitJxb+d1f8dfmff4jH/XOGYU5P3qc1H
5Wk4/hp8j12vmj9sjTbrWL7wNZ2VvJdXMpvQkMK7mbiAnA+gNfS9eQfGrTWv/ABz4CcKjGA
3jjzAcA5g645x1rp4jnyZXWl2t+aODg+HPnmHi+rf/AKSztvhVZzaf8NPC9tcRNDPFpsCvG
4wVOwV1NR20YitIFVBGoiTCKwYKNo4BHUVJXr4GXPhKMu8Yv/yWJ4GZwVPH4iC6Tmv/ACaR
5p8aPgtH8YIdLV9UGlvYebsf7OZs7zHnjeuP9Xjv1rzvQv2PU0S5mmfxFZamskLQ+VfaOzI
uf4xtuAQw7HP4V9H0VyV8owWJqOtVp3k/N+nc78LxBmWCoLD0KtoLZWj1d92r7njo/Za8Ga
je2Q1OyS3063EweLQTLazzbkUIWlnknGUZS3Cc7iD2xT0D9lXRdFudWDa5qctjPMstjDCwh
ktQrlk3yLzIy/LggIMgnHPHt1Fc0sgy6as6f4y/zOuHFWcQ/wCX1/WMX+aZ4X8GfC/hfw14
+1SLR77VZtQPnLOLm4JRgkhDBwBh2yyEE+p45r3Svnn4DJd3Xxg8Z3IwbGGS8gYtIufMNyp
GF6kYB56Dp3FfQ1cXDFL2WCnG9/3k/wAHZL5Kx6nG9dYjM6ckkv3VO9lbVxu/xYV8y6faab
r/AIH+JmqXlxLHcm+iuLeacJIm838e7Zj94CoZVxyPnGBX01Xm/wAJPhbbal+y/wDETX59U
S226QDeSzWQnlNsk8c0yxsGBDvsAB9QpOMZrzOL23SowXVt/gl+p7/h1GMa+Iqy6KK+9t/o
dh4d+Fsll+2N4IsNT0+7h1O08TQvbtPMR5lg0ly5lIjJWNifk2Z6lSMAtX6N+L/Cdv4m8N3
ej3oiNjcqMRxFvNARQwU4PLg/MM9elfHXgLw9rd9+1D4c1LWdGvbmfT9ftpLTVopB5K2Mh1
BCjsWO6MSMmw4yGJTJCivsvVfFHhvwcHtNR8T6BbX7gsLXUtTghkkIVRtG5gQfLwuTnPBPF
fimUc/1aM4XvFvXW6tt5/d+p/QXEfJVxCjNp80UntZ/1pv+R8c337EsHiLxHaaxe7dSs7nH
EzHESMwRdhbBDEOhwRgENxTJ/wBnDTvCFjY+ZpunpErmzncZDv5hU7t+f3J+ZQA+MsGGc5r
0r4j/ALTPwx+HF9HeXvxL0fyp7gyzWltci7fbuGHWJA37478k5CjZyOa8B8Vft/8AwwGt61
NBr8uu6del0azfSJzI6yIC3ludoAUkxhWHBVXGea8nF1MZi7uMJt/N/O/+d7bG+WqjhWtYK
NtFovl2VvTp3PF/indnw5c+I7xTeaXLK7LcQRBV2HJKLtzwyZPzcg/IOpJruv2C/wBlSf40
+Ij8W/HmjNe+BdKLy6VYyRuTqt1Ef9csYH72JCjDYD88hx0DA9N8C/2efAv7Rump8QfHvjy
017TYjA0/hPR5JkkhhMbeVFeOq+Zu+QgRxgD5GG819W6h+2J+zZ8KdQ0lrbxnpEclrYNptv
ZaFayzi3gjGfICxjEQG0YVgMkeua97LcsxKhzSg+bS+myt/wAN/Tucmd51QrS9hh5JxW7XX
/gFL49fGb4haF4K1nX/AA/ptxpGlW0Ussd1LGJdQuYt2zzYyyGOArI8YVCGLISSVIr450fW
F8R/ErxZ4R8XeL7m5+0a1Clivi6Xz7rVNNmIkhMrjKja0NsQFKuvmzDnha9j+N/7fvwjijs
r6x0XVPFngLxbpd3p+oXtlfKrWbzswlSWwkG7zMoGBLKhUnbk5r86v2qPidoHxH+KV1q/hl
72+05orUW2qahALW4ZY4VjZBGh2iMOhK5+YHPOCMaVMsr1LwrvfZ9uzS6X+/zufN0sVF/w1
3P1b8Aal4B/Zt8Ca093c3PiUtZWyz+IDatNvtZiTbSXIVjtRT5iF8kHy2yUyAPzH8TWdxp/
7RGja89nBoOieIbldT0e7nIkjW3d+C0inkqAc/xZGTyat2/7WOkx/Bz/AIQ6Dw9q1pqt+JF
1a/TViyXLncI5osqGhYKxjZMtGyscrXlei+OPD72eiWfiiLWdb0zS5bkxafb3CQFFcDy/32
GJwwyVCrx0IzxzYbLatJy51o0102ld39U+/Q6Paxe2/wDl/wAA/R39pP8Aaf8AiVqXxL+I3
gHwXZp4strG1F9a6v4duVDWmnNaoxczofkmgukLIWbLLLIpB3AV8BfHzxZe+J7TwxFd/E+/
+Jeo3ULX1yZ4nSGxdgsaQjf8xkCx/NwFA2Ad66r4f+Kfif8AGLSbHwz4UvIdA0Kwiubd7bS
NlvK0HltczM4XDOAsOS7EkHHPatv9uD9nTSvgHpnwkttOW0tr258OCHWoVZzd/wBpqEuJjO
p+6St5CqgY4XHavVw9FRrXnv8Af+PT0RjNpRSRynwktNLtf2YPipdXtnJd3Goa1pGmrJbL+
9jiS11K+dQefkZ7OHfxwFB7V99fG/xbeeG/2fL2y1GT/hJ44/CkB1aPUAtsZo7ew0u3UhB8
0wM2oyvuGNrqQD8vP5++BtE1Zf2Z/ie1zLqGlWdpNpWt2DRqEW8d5rrTXUk4Jj2S3anbnLR
lTwTX11+1N8UdPvvgh4a1JPDSXjeINJ8M213ZyXDF/LmB1S6iMoXKblh09CwIJVwSPlrTFw
c5U420uKjyrnbfQ888PeGJ/Bf7WniqCayiuptNhu73T9CZ1dkS8vA1tEOWBkW3mVtjHjkZ4
r2vQNZ0dPDsNrYXWovrVs0t4YpdOErTXaDynkZA2ZVSN5DtGDtcnkALXzX+0/ea98Gf2h9N
+I0Wotq2h+M7UXBFlAYLeaCI/ZpLRZDlZGWFI2Eqgf66NgBmvozS/iLpXjD4e2fivw694kU
SLaadLDbBDe66oKmFpT8wBWRc7sDau7hRX1WErxqUtz88zqhUVeNVRvFq1/0fY8g+L/xAuN
O1W6vfDl9Y36R6Vb20V0DDG1iribzWlTlvM3RB1jb7u1GP+sxWV4E8J506C/1nVZox4hFva
y2KoPs2kIbryzPI7koZNkmUK9968Btw5n4kpp0UWZtSSfVLC/a0M0Wmi1kne4Z1ZnwQXcPF
tYt8oAdB0BqjFdWdp4ev9N0WybT7HIvkXWZjcyXaIJGjibDEJlY33Mq4KsvRua8irJub5gp
RTpRcFbXX8P8ANPRdbPq3z37UPiqz1r4iTaRb3cVy3h+1j01dQZWkmuxEMAEnqy5IDHB7Hp
Xn/iTT7TwxJ4e1yO/bV3tZ/s9zpOoLl7eWMh5I8gkGM7wQw7sw6qTWCbGK4EWrXKMmngL5g
s5BIynA4yx65IzzV7xpK1nFdaGlvBplrbTRXEVuQWmuGZCPMZyTg7SNy5AB4xkGude87n1F
KkqXJTpvRb/k/wA7/wDAPsz4BeCPK8da/qd7ceH0js7gWTXWhQsiNNcQOPkUIDFujdgOu7z
CQcqCOD/aVvU1L4Z+KLqBI44ZtQtZo1QEbI2dyigEkgbSvc9BX0joC3vw5+Fekx2NrDKLrw
3ZajNr8MMQe4xD+7SRics2UbywQSybgxDDn5u+OFvHJ8GPFaIrFoTaS7m6BRcImM+vzj8M1
97l9Lkyqrb+XW3f+uh+b4qUlnWGjK+s7rpptpqz40opw5bgZptfDn68FFFFAH2z8Uf2eNK+
AH7TfwrXQ7qC7sNf0b7bNJZMzWn2yNZ4Ln7OW+bymeMSKrElfM25wBXtNc1+0Ho+paV4/wD
2eE1VxJPA/iKztpFIIezS5drZsDgExyLx2710tfqPDKthai/vfoj8J4yk5YyjJ/yL/wBKYU
UUV9efABRWNoHi3TfEt7rNrYzebJpV19juPQSbFY49gSV+qmtmpjKM1zRd0XOnKnLlmrP/A
DV/yaPGf2nvCT674OgvoIGnnt5BbMittJSV1APvhwhx7mvnr4nvpngrUfDVx4XtrrSr5Wvb
p7pWKJcIt/cxW7IAeAIo9p9efU19seJtEi8S+HtR0uXhLuB4t390kcN+Bwfwr4C1WfTLbwn
qGk38MzeKrXU7eOKeQkrHbpFMs8WcnGJTGQO/J4r834mw/s68ay2mrfNf8Cx+zcE4tVsLPD
S3pv8ACX+TuvmfoRpt3bX+nWtzZWS6bZzRJJDZK24W6EArGD32ggZ9qsVz3w61KTWfAHhq+
mZWmuNNt5ZCowN5iUtgduc10NfodBp0oNdl+SPx/FJxr1E/5pf+lM+V/wBtZS2oeEsD/llc
/wA46+aCrQsp4BGCO/vX2D+054OTxf4m+HlnNeDTrW6vJrOa7KeZ5e8xFTtyAcYfuK8y/bY
0bSfDn7RHiDStGhs4LezhtI3SwsltIlc26NgRqcZCsoLDG4gkjJNfkuff8jKquuj/AAR+/c
KSvk9C397/ANKZxXwd+I//AAr/AFvVZ5Z5IoNQ0+WxcxxiQqHeNmIU8ciPaT6N7V9p+DvE+
h+L4dK1bRleN7qO+kuo3YEbxcRoHQA4CMEyBgcgg9K/P3RhZTyLb3kn2YSzxA3W0t5KZO9s
Dk8EHHtX1b+ypZaAbWW70VZRdjSoItW80NgXn2u8+6TwQYFtjx3PrmuTJMHCeb0MR9pX/wD
SX/mb8U1+XJa9N9bf+lI+gqz/ABF/yL+p/wDXrL/6Aa0KxvGl2un+DteunYIsFhPIWI4AEb
HP6V+0VHaEm+z/ACZ/O1FOVWKXdfmjgf2W+fgtov8A10uP/Rz16vXk/wCy3/yRbRf+ulx/6
OevWK4st/3Kj/hX5Hp5z/yMsT/jl+Z438XPFP8AwiHxc+Ht80hjtnS7t7jptMTmMHP0OG/4
DXslfL/7Zd69jqvhGRFVm8u5+8M9469l+CXjf/hP/hxpWpSFTeRqba6CnpInGfxG1v8AgVe
dhMU/7SxOFl5SX3JP9GexmGA/4RsHj4r+aL/8Ck4v80d2QGBBGQexrkvhp4QHgbRr7SY122
seoXEtsAMARO29QPoGx+BrraK9504ymqj3V/x/4Y+VjWnGnKknpKzfyvb82Fed/EMzL4/8F
Nbuyz7bxUK44ZvJAOCRnBIPWvRK8R/aN8Wf8Idq3hHUI7e2vLmIXcsVteb/AC5ChgbB2kH9
a8HiGLlllWK8vzR9Pwo+XOaD/wAX/pLPcJBcJLIl1BFbXUbtHLFAhSNXUkEKp6DIOB26U2q
Hh/xfL8QND0/xLPbJZz6vAl7JBExKo8ihmAJ7ZJq/XrYKPJhaUV0jH/0lHg5hJyxlaT6zl/
6VIKK8O/aZ8feLfBH/AAj/APwit61p50d3NdhbeKXKR+ThvnU4A3t09eeleCR/tN/EiOUF/
EIYA8o1jbjPt/q68fF59hsFXlQqRk2u1uqv3PpMv4UxuZYaOKozioyvu3fR26J9j7sor4eX
9qHx9JDHHJrYh27y08VlA7tkfIMFAODwT6H1FVZf2mfiLsUx+JsnAyP7Pthg9/8AlnXL/rP
g7X5Zfh/meh/qPmP88Pvl/wDIn0X8DdEP9t+LNXYDJ1S8thsiAAzKCctjJOEXjOMAYGc17B
Xy3+y7qPih/iPrcF/fS3en3dm9/ciOUPbmdmiYMNp2hx5u0gfd3Fa+pK24cs8FJp7zm/vdz
h4ug6eYxi+lOmvujb80FUPgvbC6/Yl+K6NkIPDd2xI9Fj3E/hir9fJKfH7T/B3wn8Y+C47b
WJNe1KKTRmdLzZZLbiXJcpk5b5QCMDOTlscV4/FkW40X/i/Q+n8P5RU8TFv+V/8ApR9g/Hr
xXJq8/wAUfCsssfhzT00+O4m167WSWCHF3HKkkLRHzdhUcKASN5BHANfDeteH/hwkyQwfEb
T3lMkXmy23hu7lgZowyiQyTN5uHByyquCcccDHvXxu/bi8A+Ofg9rPhrRPCt/J4k1vR4dOu
NUugkMdmyyW8sgiUM25XMcoJwD9ztmvjzwJ4YPjLxpo2i72jS+u0hkkTkohPzEe4XJ/Cvyz
KKFelTdFXTlLTvrp1vb8j9rzbFUXL2vSMbt+Su3+C9RviTSLLT4bKey1mw1VZ4/nS0jkjeB
h1V1dR+YyDWRbkBuSMdyw4Fer/E79m3xL4AiN3Zo2v6WM7ri0jO+Idt8eSR9RkDHJrzLR77
+yrmK9hnMN5AxkiPlhwGGNp546569MDrXvVsNXwlTkxEWpef8AwNH8jwMLjsNj6ftsLNSj5
dPW+q+Z7lpX7cHxm8Ow2lnpnjnUtKt7MwxxWlkkMCkRgKqSMqBnXG7gnGWJ7mpdZ+Kfgnxl
8RbXxJ498BXGt3d5b3Mes6fpOoy6dNd3iv8AJePK28CQgHeoXGQWPzPx4zofgfXfEMmzTdI
u7qRIZLhxGvPlJH5rPz2CDdn0x617T4a/Zl8aal4Ju/EGvfb9EsrLSb/UdN04xf6fcbbZLo
vHC7K32bbKGeXkAbsAk1vGVSrGXM7X6+nmZShh6Eo8lk1pZX6+S/rzPG9TtdOutYv7nSbbU
oPDz3RmitG/eSpabj96QDaWQELkjknPHSodc0zT9DEMcOowa29xaBmktFkRLaYvymXUeYQo
5I+XL9civQPjH8QrW+ltYfBxHhnwlqNvFeN4Us7qSSOzuvsy207yFvvtKIzIG7rIOAa8mSO
4uQqRpJMF4VVBbGTjp7k/ma5ai5Hyf8E7KcnNcwkMM19dRQwxF5pWEaRoOWJ4AA9TXYeGvg
3448WXes2mj+E9Y1S90ho4722s7N5JYHkm8lFZB82TIdgwDzXc+E/gDqF5aaxJd6zHZw6Ym
q3t/GLRnUQ6dbrIZFlOEYSXEsdsoVs73GRjFdPHbW3wd1yS50q6uk8U6JqNlIxn06Z3tp9P
sluboiYTbdovnVHjB+6qN8vArSNCUt9zKWISfuamFo3wt1e71RHs3SG8vylnHpUFslrcETX
/APZ4iJziGRhBKxLcDnP38mv8YdW8SeLPA+i6leWsseg6RN8k93ePcXjLqMlxNbRySNyyrD
Y7VxwNmf4sD2nWfjHqXgbSdM07V5/BfjO30KWxx5ujtdzyS2mltcs5uo9rurXF8YXZ/ukIQ
23fXkHj033xB0XV9I0rRUtB4bsree5n+1SMhtdOtYbRxGjL1M89xMckkeYV4C871XKMXdHL
SfNOLvc808MfEbX/AA1puoafa6hI+k3iKtxp8z7onMfmPCSDn7kkrSADqxJ716X4p+Lz/E3
W/Cmjo2p6Hp0E9hbqthcmXY8UdpaJNHbg7S4jswQhYfM24EA14KTjrXZ/DER2fxB8IXmoRY
0mLWLN7lsZHlrMm4sv0JHvXl1bSV+q/M9RLU+07v8A4JX/ABB18S2sPxL8PzWNnKVgGvNcw
vEnmNGDGoDoCUiRiitkDYpwRisKy/Y8/af+DltfaFY39ppugujahJFbX63FrezBirhI2XLS
7It/IAKAc84r9VpXtJIYtKs9OneWCeVFNrZEC1kjLBm+fBIZw+G/iDqwB615l8VdX8TeFdM
vb+zuNDiIsI4mbVLs+dMY3PmvMAApCgq2xGXLsV3YCV4jx1ejS0fvW3t1KnRp1fdkro/MPx
N8NPjR4o8dWmoya5pfi7VdHjbULa5cBI7qHa05umJRY5NkZV33EshYIwLblrA+J3wt+KPh3
W7XQdX0Hwvb3Wj2yzhdLu4bdYkkLKN0hkUFnIzsySQRgYNfXfwou9X8B67Y6jJeWGheEJTp
8c11oMj6jFo2ovNJJGlzCwy6TlirTQEKTKN2SGrrPifodtf+N/BnhuXUze6peX7R302o6ND
9iZC5uhcwQBpFDsPsYjDfulKl2Vg2K4Z5nXg3zJNfn/wdBRwNFtWja3l/lY/PPw58PrjSvC
el6l4g0hpQSklvJB4hsLXFoW3MWEjsQ581CFKgBSGORjHHeMo9bHxfWbxSbeLUbu9hupm1G
WOeHY7Bg0pjJUrtOWA7Z4r9P4fDvg3wr4Hs/Fdh4QttRnsEaC+NppVrPHd6Ql4SXZHjPVoJ
HMoUlFkIyVUAflD8RbM2Hj/xFCYDbKNQnZI9gXCFyyYA4wVIIxxgjFepgMY8U3dWt/XcmWG
hSnzrd/1ofeviLx/q/jD4aprV3c+F/E7x6Wken+AdJia2udOuZpraWDyoz8yhIIpyudx2Pj
GWyPBfi18SLO7+FPiKwKwrqVzeWmnSW63asykATyNsHJEbx+Xnplutevn9qDxnH8LtR8Yx6
x4c8Waro/iTT7Mpq3hSBfPs57ImGV5IwCrRNmPAbJBGOgrg/wBpf4X6HIfitb6Z4R0XQ9T8
H6xFJb32iySIl1Zyjc4eNmK5xJEwxjG1xX2ODxlZUK1GktHf+l8j5fF4LDSxVHEV94tWfz0
vrte366WR8fEnPpSVJHGZZFQcbjio68Q+qCiiigD9DNM+KXi34haX8F9R8Ra1aeJW1nRdTm
vDdafELi3uIbp1DRugGzcnk5Ixu2HPWu2rzj4AeD5NS/Zu+Hfii3nj8/Q9Wv7eeFz85tboz
JkD0EsaHPTORXo9fq/Dlvqjt3/RH4HxgmsfG/8AL/7cwriPjL8Q4/hp4Cv9UDD7dIPs9kh5
3TMDtOO4Xlj7Cu3r4s/aU8X6j8QfHd5p+n2tzcaT4eY2reVGzKJiwV3bA4y2EGeu3jrXbnG
PWAwkpp+89F69/ktfuPN4dyv+1cfGnJe5H3pei6fN6elzZ/Y+8VTR+Oda025m3/2pb+fukf
5nmRieh6kqzkn2r66r8/vhRqV94R8a6JqTxLaQ28yzvJcQkF4XOxsEjptL4I71+gIIIyOR6
15nDOJ9rhZUm9YP8Hr+dz2+NcGqGPjXitJxX3x0/KwV8jfGDw/pnhT4z6nBrUx0/wAL+KLQ
yz3UVsskkTjD5Tvnz4kJxztkYd6+ua8L/a68JjWPh7BrMcYa40mcbmxkiKQhW/8AHgn612Z
/hfrOAm1vH3l8t/w/I83hTG/U80hFv3anuv57fivxO4+BE8k/wi8L+bxIlmqEZzgDO3/x3a
fxrvK8K/ZK8bXHibwfqdhezLNdadcRquAARCY1WMYHp5bCvda9DLKqrYKlP+6vw0/Q8nOqE
sNmVenL+Zv79V+Z5f8AtDW4t/BlrrghedtGvYrsqihmKnKEYPbLKT9K+UPjp8SoPi54+uPF
awm2ury3toriHbwGhgjhDbskksI8nPevvLW9HtfEOj3umXsfm2l5C8EqDglWGDj0PPWvgvx
58F/EHgnXdTs57ffZ2sbXMV8flimgDAAqT1b5hlByOeo5r4nifBSjWWNj8LVn6ra/3n6TwT
mNJ0JYGbtJNuPmnvb0a+5nn1fa37I+ny23wumu5beGEXuoSSxNGmGZFRI+T1I3I5x0BJ9a+
WfAfwt134geII9MsLV02yBbmeRTttlzyz/0HU9q+/8Awx4dtPCXh7T9GsVK2tlCsKZ6tjqx
9yck+5o4Zwc5VnipL3UrLzb/AMl+ZrxtmNOGGjgYSvOTTa7Ja6+r/I064b45akul/CLxVMz
bQ9i8Gc45kxGB+O+u5rw79r3X10z4ZQacOZNSvY0Iz/AmXJ/76CD8a+4zGqqODqzfSL/FW/
U/L8noPE5jQpLrKP4O7/I2f2W/+SK6L/11uP8A0c9esV5P+y3/AMkW0b/rrcf+jnr1ijLf9
yo/4V+QZz/yMsT/AI5fmfK/7bH/AB/+Ev8Arldfziqj+x340/s/xLqXhqeTEOoRfaLdTjiV
PvAfVOf+AVd/bY/5CHhL/rlc/wA4q8A8HeJp/B/ijS9atiTLZXCTbR/EoPzL+IyPxr8/xuK
eDzuVbomr+jST/D8j9byzBLMeGY4bq1K3qpNr8V+J+lFFV9N1G31fTrW+tZBLa3MSzRSKch
kYAg/kRViv1BNNXR+GtOLae6CvC/2jrXVdQ8SeDbXSLv7Dcy22php9oO1BHCWHQnkDHHJzX
ulfO/7WeuyeHL7wfexDe6x3ybNxUMG8hWGVII4J5rwc+/5F1S/l/wClI+r4Vv8A2vRt/e/9
JZ6x8Hf+SVeEv+wXb/8AosV2Fcj8ICD8LPCZACg6Zb4Hp8grrq9bC/7vT/wx/JHgY7/e63+
KX/pUj5t/a/sn1HVvANql5Bpxnku4vtV1J5cUW7yBudgCQvqcdK8o1D4DPpWmf2lqXjnwsY
8s0tvYXc17dqqTpFKfLjiP3AxkO5gCqnBzgV7V+1JoF7rmr+CRaXM1gqG9D3sUMsghJEJXP
lgkZK4zVTSfhprXiu1ttP1j9oEJplxcJObLUINVMbPND5splHklVy6mNic/NtJGDX5Vn0ZP
MajSfTo30XkfuvC1SEcnopzS+LdpP4n3Z4d8RfhBf/C/UdesdSuJ0utJv7nTCxsZY45riGb
y3RXPT92yScgcOF61x+haK2qrcyL57ND5YjjgtzKZJGkVQnHTILEZ6lcd8j6Z+K/7ON3rtz
418WXviu98R+MNbFz4gsrLS9MeeOYi6Y3cF3MCFinVWEirGHRsYB5XPF/ArSbex8Ri913RN
b8PxafZ3dwNQsrRrgNcrZSR2oFvLgPL55Dj5hyx4UDNeDQTqS+Ftej/AMj6qtWjTj8Sv6r/
AD/I9Z+Bnxoee3tNEuPCOiWUl6rW0upxBrS7825mlu43WEkq8Zhs4kyoAAKcksd/tteO6lp
/gXwf4jhv9L8R22q2WjPdNazaxo9xpuo3MdvpdhY2iKZRgjzppMoCMmNmwBtA9hR1kQMrBl
YZDA5BFfpnDTpwoVKMFazvb1X/AAD8X40jKeLpYhu6cbXvfZ9/Ri1+ffxu8LzeHPiZ4lUge
RJqEkiHcMjzAJQMdcYcc1+gleMfGb4I2HjfxdoviC5MqWMata6r9mBMoi2t5cygA5KMeRjk
fSt+I8LPEYPnpq7g72W9ra2OTg/MKeCzBwqytGouW72ve6v+XzPiUsT1r2X9lDw42tfFeC9
KEwaXby3LHtuI8tQf++yR/u+1Wv2g/gLZ/C678L/8ItcTeKND8S25u9J1QKRPcKDlo2twMq
yrJEM4+YgkY5A94/Zw+FM/w18IyzanEI9b1NlluEzkxIAdkZPqMkn3bHaviMgwssZi4VEvd
i7t+my+/wDI/TOKcxhgcuqU7+/UXKl113folfXzPWq8r+K3wR8LeKdCv7p420Z4i19NLYKq
iVkQ8upGCcE88HmvVK4D4968PD3wj8SXG7a8tt9lTHUmUiP+TE/hX6hj6dGeGm68U0k3r5J
/cfiGVVcRSxlJYabjKUktPNr5PrueEfD3xJ8C/Ctlbav430+/8b6tHLaQQaNpkL28C2fksJ
pLiWST95OCUUIoEatEMblY45nSvjbc+GtY8P3Hw202XQ/E2nfaoU8QzyG61C7SUeUkZWQtG
AITs2quDvbjpXkohuNQIMdu7kKB+6iPPbJxXbfDDwxrE3jTQG+xC1gt9Uiklvru0Z0tvIJk
k8wcHaqgsynqFr8PlL3T+m40lz82v42Mq2tNR8feNLoavJeXGoPHcT3kgQGVTDC7sSMcKoj
59FU+leofBfwroVhrOjReJr/XvBN3NcWF/LdWbxO501IZ76S6WGQDcP3NqyHLAFScMSq0tp
8OdfOr6gur+DtV0qe50nUb7TIdMtXSW5mnjaeOGdjuLL9mDyBBhtmD3LUy50zX/ir8KPIuZ
rK7g8MWKavpf2YyXV1bW1zfwWI02Qrll2kiaON8nZuK/fxVRlG6Y5wls9D7Jb4h+CfgB8Ff
DUMPiTVDqPii0sZ7qzm0y1v9feK/vBf3kt1C2Y1tmtogoTJaUycgBc18XfFX4o6R45+IfiD
xHe+HLNNJ1qeS+isLBmhksjd3i3Em6QDDStEjpyNo804BCVmQ+JVizD4is/EN5r0UNzaWmv
WF5JaSyRi1FhYwyLInEMRicEDDMjvGSMcXvFzeE11bU99h4ygNrBcWUVpObaaWCS3tIrO0E
k6BMxifzAwCcKEUF2ZjWsbR1e/4HM/d06P7zgbnxQ9qrJpLKGurWaCdxZrHIwllLuhYZ3Da
FAPHBZcYHNzSNbuvE/ih21jxQ+hW+rvOt1dRI5jQTlnkVkXACM4TcOwYHnFF5b+GLm+mi0/
UrjT0RX+zm/tQqzFYY0QF42JVmk84nPyjCnPzHFbxf4P8T6FI0N7ZmSzy3lz2DCe1mEfmRG
SN4yVYH7NKdw6iMnpzUzqOSs2XFRutPv3Oa1nSL3w/q97pepWstjqNlO9vc2067XhlRirIw
PQgggivQbLwB40+HsugeKLvQL3SrPy7fVbHU54Q9vcKfLlUqznyzlJoyVOewIHOOQ8d3d5q
Pi7U73UdUOs6jdyC6ur9pBIZpZFDuxYEgncxBPqK+8/A3xt0Hx/+yjqXgDxLfXU9pZeDgdI
XVdElS2stRsY5JBPBMu5ZG2zKhLFMLFFw24ivPr1Z0uRpXTevlsdcYqSeup6x+z1+3/D8Ut
Rs/C3xcgguNU1a/DaZ4i0rzItMjuGKrDDMAN8EiEIFdCwxN82M5r2n43eDND1G7j0y90jw/
e6fpzKNafVGyHgm3IqqpIVFVhAS5J+ZUJyV5/G6+8Xajd6Yg06ebTLCQxxNGLgoqMVXeowR
mNvKRmAA+ZVz2rvvhp+114m8E6NaaVrNhpnjDQ4JQEtdVi8y5iiCxgRCRgcwgRphGyPl9hX
Lj8E6sb0N/wCtjOhUkvjP1d+E3iyfw/4SlmutPmNvbRJFcW9hpwjkZIiBHKLoybcNuAwuFL
B/lUOceI6fqlj4j+Ivi6DUte+wa3bJFdRSaBo5mGq2dvEk0Zkjiy0UnmqkflIwBS2ZOu2vH
Phz/wAFBvCGheBNT8N654XuNOllWdmWO0gvLK/mkLBXu48gtsDhgFAX5SuBwRwmg/tUfDv4
WeF7K08N33i/WtWnne8ncxxW8WnyyvlpIZifOkmjULgHEbEDP3Qa+bq4HFtcnI9Nl/wb/wD
D+R3RqQve591a9Fca38VLWbSLvTPD1oosLSa+E32Sz1OV5bOELZ4G/wCVF2lAPLQlQQzE4/
MP9uj4X6Z8Hf2nfFHh/RIo7PSdlrd2tmhJa0SSCNxE2STuUk55Ofxr6g+F/wDwUd8E+FbaG
48TWHi/xZOltCnn6ylrczyy4zPGJcj90rDdHkZzI5PLMa+YP24Pippfxp+Nsfi/RrSfTdP1
DRbBorC5dHktgIgAjMhIJIw3qN+O1e1lmFq4eUpVI2v+JhVqRm0kWtNiWx/Yq8c3sM8l0br
xhoNqZUyqpt0+6kKkZxlWG3PX5fevpr4x/DjWpPDHxKFnZC5XX/Bdv4uFyJAMCyT7Pe/L1O
RJE34Gvh218YaYPgLq3hSS91Iau/iSy1O2s95+xtCLW5incqDjzQzQAE/wk4719jL8cvDt5
bugvrKNPEngHWdSlivtfiZbO9vVW1msIy3+pGbdbgQ5/wCWhwOa+wwsvZp8r6fnc8DG0+dx
cot2fTsnF/ofn9ZwPeXkEEWBJLIsa56ZJwP51A42uR6cUoYoQQSCDkU0kscnqa849oKKKKA
Pr79mn4o6M/w90Tw8509PF8Gpto8A2zC5l0eQS30vI/dkJdRQ4z837xscZr6Er4G/Zx/5LV
4Z/wCusv8A6Jkr75r9R4Zk5YSV+kv0R+GcbU1DMIW6xv8A+TMK+ZPgdB9v/aD+Jlk99a2tv
JcXUssd5Iscbhb0YYsxC/Luzg59R0r6br5I+F3g/QvG37SHj/T/ABJaRXWlBtUldpSR5JFx
hZFPYgn6cmvJ44UXl6U9ve232PR8P03jK6jvyx/9KPcda/ZksbvU727sre88ZSRFGxpMo+z
gP85VW3EKOnHfJNdl4Zv11DRoWWCe1eFntpLe6j8uSJ42KMrD2KnnuMHvXlnjv9liHw7p1x
f+B77UYJQ3zx2F2bdpY8lepO0gBgT34IHWtP4G+PfEXiG1vND8VxNLqumjMOqMm3+0Ii7Au
Tgb2U4Ut3BXPIJPxHAuMUcwdONRyjONrS0aa1TWrT6rufW8c4R1cu9pKNpU5J/J+69fuPVK
zPFGgweKPDmp6Rc/6m+t5Ldj/d3KRn6jrWnRX71KKnFxlsz8BhOVOSnF2a1Xy1Pib9mzxHL
8P/jA2jaifs63xfTJ0Y4Czq3yfjvUoP8Afr7Zr4k/ai8MS+Eviy+qWu6CPU0S+ikTjbKvyv
g+u5Q3/A6+o/g38R4Pib4Is9TDKL+MCC9hGMpMBycejfeHsfavkcjq/VqtXLaj1g215r+rP
5s/Q+KKH1yjh85pL3akUpeT6fqvkjuKZPbxXUeyaNJY8g7ZFDDPbg0+ivsLX0Z+dJtO6Gxx
JECERUBOSFGKdRRSStogbbd2FfGX7XXis634/tdMiYNaaVAYsj/ns+Gk/IeWPqDX1N8RvHF
t8P8AwvcalNtkuW/dWluTgzTEHav04JPsDXwH42triHxDcSXkjTXtz/pNw79TI5LMT+dfC8
T5hCEI4GL96Wr9F/m/yP1HgjK51K08xmvdh7q829/uX4s+y/2W+Pgto3/XW4/9HPXrFeT/A
LLf/JFdF/663H/o569Yr6rLf9yo/wCFfkfDZz/yMsT/AI5fmfK37bH/AB/+Ev8Arldfzir5
mxX1D+2Tam913wVbqGZpRcRhUxkktEABnjv3ryDxb8DvFng3RdV1bUNEvo9P06+XTrq6RFe
K1uCGPlTOpO18KMYypycNxz+W59JLMqib7fkj9z4VTeTUGvP/ANKZ9Lfsn+Nf+Ek+HH9lTS
b7zRpfIwTkmFstGfp95R/uV7VXw3+y/wCNB4T+KNrazSbLPV0NlIC2AHJzGfruAX/gZr7kr
9CyLFfWsFFN6x91/Lb8PyPyPirAfUczm4r3anvL57/jf7wr5y/a+0S+8RT+CrDTLSW9vp5r
mOKGFclyfJAH1JIwK+ja8L/aUsrG/wBZ8GRaksz2Qa5eUQPsbarW5OG7HAP40uIZcuWVX6f
+lIXCavnNBf4v/SWemfCyxuNM+G3hi0uoXt7mHToEkhlXayMEGQR2PtXUVU0fTbDR9Nt7HS
iTptsnlWxLFsxrwvLcnjHJ5q3Xr4OXNhqUl1jH/wBJR4GYJxxlZPpOX/pUgooorrOAKKKKA
Pmz9s+++z6f4athu3XIul47gNbtg/iB+Vemfs+eMv8AhMvhhpbysft2nj7Bcqx+YNGAFJ9y
mw/Un0rif2nPC974u8T/AA806wjt5rie5nhRLokREs9uMPjnbjOcc4Br1D4ZfDpvhT4Um0W
8u9S1DWUksrqe2h2Safp8V2sjIiSgEyuXAUuG2kYOMk1+eVc0p4DPpQqu0Z2j+Cs/v0+Z+s
08pnmfC1OVGN50+aS7tKTUl92vyOtooor9DPyYCAxUkZKggHuB3xRRRStYG29wr5//AGsNQ
uNXstC8I6fmS8vJWvJIwwHyICq5yehLMf8AgFe+XV1FZW0txPIsMESF5JHOFVQMkk+mK80+
Bfga8+NfxdPix3t4Lf8AtbSobVLuMNttGuwuORwXVSeepLLnmvlOJMYsNgnST96eny6/oj7
zg7L3isxWIkvcpa/PZL838jnvgr+zHf8AiS/stKgnv0j1PVLS3iLW7Q2pht491/JIT84Ee5
l3AYYmM5wwI+oPgj+wnp1jomm6n4gm1+xl1fR5Zp5Le7IkSbUbkWcIGc5K2uSdwPMp6ha+o
PD2m+HNet7TXLbTZ5dbij8UXFrcRzSxPD5UwspIi4GAGwmFbBBQMq5U49Nk0uBL0RWcklsd
MvoPNRpCGmSCzDrEp6EZkQknj73evx1KL1uf0BKpJadjxy18JaP8MtTUWHmW1qRq+qw/YLI
yI6QW0Gl2kcshb5pcPsjVSCwIXHGam0XVvC/wen1eDRdCl8N6TpepSQXMAtVlVdO0vSwz3M
EaYKje6qGbfljkjLVT+HUUfxE8Qw/8JMzW9/B4W8KQXOiSXUmILuW8mviUlICS8RR5ZBkmJ
lPSuL1/wv4y+OHh23lHgfdqk2mPiz1W5NuiQ6l4iEsgl8slgotLEPuVs4cAD5sVzTqStaA0
rv3yX4kT+E5Phnb6F4w0yz1/SdLmspJ0iupYxcTWFjNqV2zvuYn/AEh/LZWI5mVThsE/kk/
xe0HUNMsrXUNC1v8A0dbW3K2niB0R7cXM91dRhWjbb5k0sbp2jaMt8xYmv0YsvBeq/EHwbJ
4d1TUbey8ZavY6re3Gk6UI5LGf+1PEy29w8vmAbyqQooAI/wBWTyxyfzG+Mfw3vPhZ8SNf8
OXSMYrS8mWzuTE0S3dsJXWKaNW52uFyM8joeRTwU+acoN6q2l/l/XlqTWhGylbuWPDvwyuP
FbQXuiz22tQ+RLNPZTXkVrdeZEkbSRhGbc2WkAQrkycgfMCBg30Gt+Atb1TS7oX3h/V7Mz2
F3ZuGikR8NBPG47Eq0qMP94d67vw7+zD4+1P4ewfEC4tbLw34QlK/Zdb1y/js4p2Pm7RFuO
5iTBIBgdQPWvav2p/Ffg/XPBHw40S6v7XW/ibZQWUHiDxEGMrw2zWUcj+bMu5JWM17IGIy4
Nv83zMa71Uakor3l+Xqc8mkrs+bviTq58Tx6JrhjgEl3BMLl7bTxar9oE7u6ZHEm1ZIgGGM
LtXHy8/VX7Jvxx0KT4F638Mtcg8R3l3ZPdaxp9rob+TBfD7OSkU7D5jsnODuOwiRc/dFeNa
74b0fxL8Ddant9WtoNS8KamL210+V5Ig+mXTDJijZTvl82a2DDICoqHnJNXvCfwWv9a8GaF
eW2t6fpuj6lZzXP2vUbhoEjC28pkV5QQPL863uP3eM5jGcgiscRTpzhy1Haz09en9diIVfd
vHqeWeKvht4j+HjWqa/pjWvn2ovYZI7iOZHjdSEYFCy8MpB9wynBqbwRYeKvBniLR/E9joR
efTrmK5tH1G1823kkDZjGxvlkywAC8gkYr6p+Mf7J/iS61O30vwVfaNq1nDF5qz2t40TWkL
sZ/LuMoVG0yS4bcAVZOvAqbwj+xz8RfDh8J64g0fxPJpiRXKabYavbzR29vwZQ8MigNIknV
Qx6ZI6isXj6LXxobhVUfejc+PfGngfX/C91aT6xocuipqS+faRMpCuhCt8uTnGHX8xWL9gu
4mRPs25plbau3c2ASCQPUFT+Rr7L1T9iHX9Y/4Q7w9rXiXRdEv72WWz0q2jQ31xPIW+YyyQ
hVCiKJWQHOOVz8pA+efGf7NfxN8BtqMuqeCtYsLfT4/NuJZIwxjjKsd7bSdowjE/3cEE8Vp
RxtGr7qmr/d917X+Vy1CaSurHMabpWp6GYZ20LzZLiFjGbuMhVyp2yL8w5AYOCePunoecXx
Ak0V1bxTtuZLWAr+6EfytErgY78N97v171SNxKwwZGYYxyx+n9K3/HFpZ2upaclksyq2lWU
knnxqmZWgRnK7TgqWJIPUjrzmu1tppPzISknr1OeeJ4cCRHj3KGG4YyD0P0NbEngrxBFbrO
+h6iIWe3QSfZXKlriMy265x1kjDOg/iUEjIFe/aH8LfAPibx4dE1rQvFnh/TNV8FSa54Xvp
L+OW4uZILOSYPKpQoYpGtrhAqbdpCjsa9a8I3egXK/CjTJNYutK1Hxd4Y8P6vYS3luZ7aTW
dJvrmytYWeLEkUbxJMhcZKeYvXt0+yd7Ix+se7e3mfBmPrxTTX6O/Fb4NeEPF/7O/xdMtkb
Txp8OglvYW21WFtZW93vt5knXmRLixvogytkl7dX4PFfnEetZyjyuxrTqKpG6CiiioNT0n9
nH/ktXhn/rrL/wCiZK++a/L2ivp8rzv+zaLpez5ru+9uluzPh894Z/trERr+25LK1uW/Vvu
u5+oVfGngT4g23w4/am1vUL9VfS7vV77T7wPjaIpZmG457K21j7Ka8IoB5rDOc1jnFFUJU+
Va9b7q3ZG/D/DzyKtOsqvPzJLa1rO/dn6x/wDCHDQ7W/8AsS74JpArWckxligO0FvL/ujdk
FOnQ1414wkbwp8VPhqg/dR6lb6raSRbdioMwuoUYHdU/HJrd/Zq+J118QfhLp13fLLcalaT
/wBl3T24BBMaqY5HXr8yMgJH8Sk962/Gttc+IfjL8NrbU4I5ZbbT/EbESPvUbbeEiQE/h9C
DX45l2IqZRj/brWVHmdls7K9tuq29T73G4SnmmHlh6miqLlvva/X5PX5Fyivzy+Mty938Tv
EUj20lmwujGYJcbk2gLzj6VxVfvtHi91aUKjoW5knbm2uk+3mfjc+AOSbisVs/5P8A7Y+z/
wBrrwj/AG38PINYiTdcaPcB2YDJ8qTCsP8Avryz+Br5i+FvxP1T4WeI11LTz5sEmEurRzhJ
489PYjsex9QSDxtFfP43MnicWsXRjySVut9V12XTQ+0yzJo4LAPL8RL2sHfdW0fTd9dUz9E
/h78VvDvxL09J9IvlNyFBlsZiFnhPfK9x/tDI966+vzDtJpre5iktpHiuFYFHjYqyntgjmv
cfin8QfiF8KvGt9okfiC/t0i+ZUuNk2ASSuC24gbdpwTkZr6bD8VwSUMTT97ura28n/mfCY
3gaXtL4OquV9JX0+a3+4+y6wPF3jnRvBNn52p3apIw/dWsfzTTH0VOp+vQdyK+Ir/48/Ee8
s8TeJb1IHJUSRIkRzgHAZVB6Ed6q/CzxhaaZ8TdP1rxQ1/q1tiYTiI+dczMYnWNV3Hklyg5
NPF8VRjSk8LSblbrb8lv96DB8CVPaJ42suXtG9383a33M97i0jxB8ZPjB4Ll1W2Nrpd1czx
WenkkhAlvLLk+rHy+TjsB2ryD9on4baj4F+J9/bvaXQ0662S2V1IjFJ12Lu2HuFYlcdsCvT
PEP7W+seH/HngnxDpng200FtCtbm702K8dpzc/aLaSOKWQEKpT95uAHoea+qNH1Dwv8a/h/
puqz2KXUGoWkbK8TkvCxyssO8cod5KsB1wue1fjeNx+Lp4mOOxavzcyfXqmv62tc/ZcLhcP
Qw6wmGVoxtY8h/ZhhMPwY0VSc5kuD/wCRnr1SuZ8dfCXSX8YfC/w9a2kUVjc6rqTgQQeUP+
QeZGXrzygyfpXxD8cvCUngj4o67o0riQ27oVIGBtZFYD8A2Pwr9EyvjaMqdLDew1Ud+bflf
L29GfmeYcCPE16uK+sW5pN25dr6/wAx7r+1KlhL48+HK6rIYtOM8v2hwQMJ5kWeTwPqenWu
1+N3xU0e1+DXiHwpYeH9X0/Q9Zt73xNbNMv2cLcXWpxQWwMYJzEIbO5cZJ+abg44r4XrTuN
a1PULc/aL+4uI4o44cSzFsRp9xACfurzgdBXh5pP+0sZ9a+HbTfa3+R9tlGE/snAxwfNzct
9dt23tr3NrR/Cmo6br+mtLZXSmSTzoOkchEfzM23rhQpP4DFfoH4b1U63olrdsuyVlKSp/d
kUlXX8GVhX583/jO6vPEMGrQXdxFdC2EbPIQ22QxbJCo6BWJJx23e1avxO+Jw+IFp4bRLa4
tJtLspbOZ5Z/M8/fcyz7jwOczNn6CuzJ81xOWVm5QUoSWqvazT0fXpp/kcPEGQ4bPMNBRm4
VIS0dr3i1qt111P0Drwr9o7WrHR/Fnw9GpwiXTrie5hucvtCxM1uHOfoTXyTrnhufQrPRbq
WSOaDVbL7bbvHn7vmyRMpyByHicHGRx1rIr3cyz7+0MLPCuly81tb+afZHzOUcJ/2XjaeMV
fm5b6ctr3TXdn6b6NaQ2GjadbW8onihtoo1kWTzA2EAJ3d+c81br8vc8Vp63NZXZgubaSYz
yKfPilUYQjhcEdcgZ6DHSuuhxP7GlCl7G/Kkr829klfbrY4cTwP9YrzrfWLczbty7Xbf83m
fpfRX5hQTmB2IVW3KUIYZ4Ixn61qaF4pvNBhubeERzWtypSWGZAwOVK5U9VbDHke3XFbviv
TSh/5N/wAA5v8AUL/qJ/8AJP8A7Y/SmineDfgF8K/Hd/qE9prVtLo7JFd2GpRvuiWaf+054
7eRlbCpHbWSyMGwVyAcHgfI/wAf/wBmHxX4d+Oej+E9J0e61mXXdPsBpU1nGNmozjTrd5jE
ScEB2JJz0NYQ4xjN29h/5N/wB/6g9frP/kn/ANse8+NLS5uvid8PPs1s05E90CyjPl5WPDe
nX17E19L6B8J/C3irS7Sa9uZ7nUjZeCbOWysP3F1Yo924RpCARwMkZX/V4BxnNfmzo/hXxB
ot3Z6hosWv3BtYrWyfStBmkTUVum06S4EmFUsFjk8xipX7qMCQOa+mv2aPG/j74mS6BaeMr
rUy0954S03RbzT7c21/LFBNeSpKSvFxEIo7pXaQ5bCt1Tn4PP5yzCtLFJWbtpfyS+e3Y/TO
HsIstwkMIpc3LfW1urfnbfudlrt1pmgiPffyhMXryyakscEsf2e/ktW3opIXBEf03expEkW
RFdGDowyGU5BFeSzeEEu5vCIuLm3vW1ex0aHULrV0aG233OrXNwF8r5ZTGgh8pmIyP3n3tq
mvPdNm1vQtOiv5b+/0u2m0h9S+06aWkg3tZ3t4iyoo2rLI0lmCcbRuPTivoso4tq4amsPjV
z20Ulo+2t99t9GfI51wNRxdV4jAT9m3q4te76q23pqu1tj6dqO5uYbK3knuJUggjUs8kjBV
UdySeAK+atT8UfE6LWfCOmQ6lKH1LSLDXrqWLypClrczBVODGOgkiyBz74zX0dB+y7feJdS
uP7b1n7XbRoZIJbiV5rfJh1J1G3IXcpslB2nnPuK+ircY4SnDmhTlfzsl+p8rR4Cxkp2rVo
pdbXb/ABsjxrxt4zvvinev4f8AC1vPPo0CvNfXgUqtwsatIUB7IVhl5P3iuOnX7j+DHw//A
OFQfDzU5U0u1ubPRJLaOTUlv4llFxbaqP3chz8u2KQOd3A3YPJxVXRvgX4e+HurQ29nf21/
He6hbaZc2yHc8NudTurCdlITAdRqtqpzkAR88cn1XwNfaN468JSDTJYNbM+lMtzZwW7QT3X
23S7edcSMoUySS2u7zGwDzk7gc/mOaZpXzGq6tR7p+i7fd+J+s5ZluGyqgsPQWi3b3b7v+t
Nkdbr3iu5+weJodA1Oa11W3tddhiMio1rb3Uc8TBpJeDGcSqQuCCCxJLIMweNfGviJrrxKk
Gj6n5NpPrCWl/YRI0KiHSYmVpSTnBneWNcD5mjXIx15G88JXtpdfEq/sJbbUpbufxDBHZSE
LbWrT2ljceTd7sKDvhkO7O3EgOeas+Otf13wbfeKPC+mwFpvFF1r0lpqNzdELalNGgeJvNc
BU3zH3UZbnINeJ7SpGTT219N9OvbU9hKL2OH8GQ6hoXipbVdetp5odV02xngjUvcaa9r4Zn
kVirjEq+YvmxgbQ6uOQQazPh78W/G3hbXNP0e/hk13UTo3hGxMElm0LJcPFfXlwSIyFcoPJ
zsOMMA38Rro9f0uCO68d22raBPp7yanere69aSNHJG//CKBLi7V1zkcBFAGQXDYzXEeIf8A
hKNB8R3VlfXGgN4Zh0qK503UtX1J7UW08HhmSGSGQZy2PtKS4fBxOx7VDcoRaWj1/wAv60f
cvd3ex53o/wAYG1jxl8LLiz8J6bqmo31tpUEGp6JJPIIIYhc6n9m2zHYSsyYKtiRBGSCxxt
+V/jh4u0lPjx4I1X4l6bJfWth4dsEu9GmlF4siyW0twGDxyKWQyXEbKd+TubPTFfW/h+ysf
CdtYaBc6Pf6FrN1o0zaTPpqpLYMtn4UEckoc/JLtu5ZijuQw80ZIExFcb+1to3wp0/4Z2mv
+JfBd9drc3k+k6TqOmzxaffQwQWWn2wOwr++IkRx5bhggSUAjvthYr23Nfe60e/9bfkRWla
O2x8H+KvGGofGe9jfUbqw0/8AsXQLazsosmKNorSFI1ijQfLvcmSTAHLyNzzXYfFy9hjuQu
nSw6jp3nTGaeaBRFvaV1txGiqPlkt7C2foM7+nPPY6H4i/Zs0+XS4b7wN460iK91DzrXxRL
q0ZmtLUamxMggjXBdLeLy885cyHHCmvc/Bn7FE/jfwlq1h4H+JXhD4iabLc21oDpWpNNdW6
StYQy3DoVym1IrjCk4XKYPBFfUUqlOlFxa5Ujw6ym5xnHVdv6+88W/Z98XeJPDPxE1GSG00
y5tZdHu7dbG5DPHfGFFVYVmzuUO1nCMsRhSQBhgayvgN4g1eytJLJ5r9fCWl2WoQzXCx+bF
b3Bs7iZY488by6SnODsyzchia1rbwLF8CfHnhO58XWN7ol5a3EUeqnVbCeOzliayhZ92FPm
MZvOUSKeSEJ6HHqnwY+KGmfs5fsY2M+v6BZ6zP42ubuFLGKIfaLyFhcRSyyN12xKOQBkiVV
yASR42YT09yPNzWX5/kkdOFim7y6eR7PpfgDVtc8QDwlez2Wq2sGj29mmo2kEl5Z3saILkJ
5qyK0sAivIlO7g7CmSGFdzpllD4d0/RNTtJ/O0PQ1uJbi+tbRh5SySbowVj+VjH9pIEnykg
oRuVGzo+B/C1r4E0mPU9G0q6gnudDsIZlnh2wLDFbxbLWJCxYg+VDhkBZsKCxAWulXWLrw7
FZ33h/SZ9R0a1Pkw6EsII1O2Z1ZyZG6iORyIyFyjRwqdquc/JSfNJ2ej/4P9aHsLY5O/W+v
dStrifwjLZ3IdzFfXMgjijgRZZIruWWQEBHDGaQEFixRQfnOPgP4p/GbwJD8RbfxTpWr3Hi
K7ts6Vc2upmWTzVSYOb2AptjjG0mNYSCpUMW++a+svjn4q+Nej/CnxVL4D12HX9Zg1mfRbi
x0qFbmW20p7USZiDjd54mMocJuIKRkYbr+T2om5+33QvfNF55rCZZwRIHyd24HkHPUV7WX4
KE7zctNrJ/ff+kc1WpzaHQfErxRpHjLxpqOraH4dtfCmlz+X5Ok2bFo4dqKrEE/3mBfHbdj
tWn49+H934X8FfD/AMRTLOIPEWnzyxtNMkisYbh4z5e3lU27BhuQwf6DjtPtZb2VY4IHmfc
OI0Lnk4HA969x+Luqw3/7MXwd04XMV9d6LqWs288iDDW4lisJUgfgcqxl4PQ59a+l5bcsY7
L/ACOWUveS7nc/BnxMNd8cfBSN9+oahpXgbxJpssEqnOwRay8MQz1+SUAfUDtXtH7LfgOfx
L4H/Zu8U6z4W1O60Tw9Nq8f9p2keUQRXz39pIJRnyiLyHyG3gBkuRtPJxx/wS8f6JefET4C
eJPFupWOnXOlO2irdwacIUjgutLMGnyyleHMd5Dc72bJI+Y8V3/7NGvXMnwc8MeDvF2veJo
ZbD4vywX2naNB9si1i4hiiuRDK+4bYVeGRtiBt7ENtyMj0Elzf1/X/APPlKTj56/m/wAC9o
nwr8Q6f+zd8QfGfiK9kk1nxX4O1/W/EFu7lkeecwS2gQdF8tLcgjsTgcV+Yh61+wXwfsD8Q
vBEfh7TfEaeJ/Dl18N1trQovkzlp7XVY7l7uE5Khp1UJ8x/1S8+v4+nrWdbVpmmE0Ul5hRR
RXOd4UUUUAFA60UDrQB+iX7KOhXvg74BaJFcWM1zeazcy63BArLEscDSJAjuxHJIidwP7oH
TNeoPpQ1D9on4apJEo8/RfFC7xljIVs4iPl9cY/A15j+zn8afCOrfCvwjos3iiytfEdhpv2
OXT76QQZKSyiNVcnnMez6Zr1rTnW6+P3wjuIJgPN03xcqGOUOoP9mQn5WH06+1fnqjKWYVH
NWv7T5+6189kenGajBJPt+Z+cn7T8cUfx48YGJgyyXSTHHZniRmH4EkV5ZXoXx+1aDXPjB4
nvbdlaKS4Ubl6ErGqk/mDXntfaYBNYOin/LH8kcVb+LL1f5hRRRXcYml4bntrTxDpk94gls
4rqJ5kJxuQOCw/LNfqt8UPCC63L4pu7iwst0dlqros6IHG6CY704OeMHOeOK/JccGv0X/AG
YtW8Q3PgJtL8cRXUcpPmWQvnDTz2M3zMJgfmIKlhk9Ulx2r5jO4WVKs5aRe19Xqnp6WOvDr
mvGx81698EvEOvfCLw3q9hY+dLJawSRWkajzZEK48zrjGMH14FeH6NLJpWo2WpN9ohjt51d
J4ANyuvzKV3DGcgHmv1SXwTbyzCCxFt9ht4ZIobVnCJGnlsFSNcY2qOAOMV8F+IPhtff8M9
6R4onEdtapCjRow/eTAzugYe2Tj/gNcuW5m4x5az0lO0X/iu0v0+87KtL6xJtacsfyPFLi5
e6dDIzEIixqGYnAA7Z6DvjpzX6H/sn+FjpH7PmgDTtWe2fXmvL+9mhILxv5wgSNMg7Qq25Y
8cl+egr86hwRX1h+zt+0lfeB/h7Y+H7jwiniDSNPknzc6fcBb2ESybvmU/whiSO3J5r1c5p
1KmGtT7q+22vdryPOpSjGV5H2BNax3Hxj+CW+T5T4g1GJ4pc7Bu0uU5x145yO9fAH7ZMyTf
HbVdqBdttbrvB4k/djDflj8q+0vhL8ZPDXxa+K/wYg02a4S+h8WXKTWWpJsuVQ6ZOhf0K54
yCeeK+Df2ldSutT+M3iGS7gaB4pRAqsTyqDaCPyP5V5mV0ZQrULq1ozv0+0jpnUjUpSad9V
+R5dRRRX15wEtuFaUBiQvJyOvSvZr74J2Wk/Ci+8UalqdrBPBZ286WiCV5rqWWUoqxv9xVC
vHI2QeFKggmvGIJGilVkO1geCa6O/wDiD4gutFGiSagw0xYRbG1QDYyKyH69Yozn/Zrnqxq
ycfZuyvr6HRB01F8616F/xl4tXWvAXgTQm05bW50GC8ga780M1wst08oBXqmws4weuc964m
gksck5PvSspXGRjPI966W7nMlYSinNIzIqk5VeAPSm0hgOKKKnlk328I83dsB/d4xtyf1pg
e7fswftM2vwKsPFeia1oM/iTw54hiAntLa7FvJHKLe5twwYq3Bju5AQME4Xkc5/Y2bw7pnj
+40eDTbe00qDTfFdh4ke3tnjjuY3S9kWaKRW5GGitwwXAJRlXJTn+fUHBz0r9GP2Ev20vBP
g3wlFoPxB1CLQNR8O6VfC01u5tftZ1GFr6G9SA8FvORhc7AeDvTBDKM8OIouS54K7/Madmf
SWq28Xw6+OjaTZ3GmweN2n8PaTL4ivopC+p217Z6opDLGd4zcgAuDkAIScR1414U17VfDi/
DLVPDHh6+nlurP4fK1rBM8UMzKmobRuwNm9UXK5IZ8Z3B8V6D4C/av+F3jHxvod5YfEyPTN
SkOhSz3fiqxbz7v7PFerKhkdVXCvMMybuQx2/dO7iPh58Rbfx98L4db0bxPJrdl4R0HQ7jX
bRJhAtmYtI1qSbeSFRAs5gSLbkxyRoe4J8+tCrJrki0l39L+Z3UZRhH3mnf8AryDxCviLxR
omg/FA6TMbFdP0TWby6vQEsVkstE1XUHeL5WVYWa7hJUcLLM0YHyg17X8NPhh4dCappN7Z2
sht4m0i50loZNt3FFa6Fp0krsGwpV7eXBAIOcnlWyzwsr+Dfhnd6T4razn0S30WGS08KXc/
k2eoQ2ei6KJp/PI326RStOuAAZPPO8bcE+i6Prtjd+NruS2mtrqM3F9HHNc2LyuZj4luAwE
kYAwv2MhM9CqFie91Iwktf6/q4ObWiPzN1fQoL+x8I+Kpr+2srfTtC0e28qZt8glttI0+7E
q4OQCqyDHRcHjmvuzxB+2l8E9I1+x0nw549m1G41DVktPsun6Y7xRLLcalGzohXDbZLhWOM
FgsTDIbA+Cde+KuiWGkWGg6hDp9tP8A8K/VYrxrfazyTeG4IEjJz94vEmPU8968P8IeHx4g
15bjw3YxvcWN9bKG1achJmmvfLhLHICDDIrZJ/ibIr1o4WliFyzW3n9547qTppv+vLU/SPx
P/wAFJvBmrT6Qmh+FfG/iCeAwTNcSWcNokccculzmUKrsChMLMd2CPMAztcEb+mftxfCDwR
omry6pqniO61eK1g0+48MWtqftCzRT6pCtvIFbYr4MKt85XBg28dPzkvotQsvCVnpuswaTo
pGmtqUEHlrHbSI+kQG3l85SS11KIkbySRl2yVGSB698N9As9S8beAtK1BIptJ1CSS21nS7y
MeVfKNa1JFfYdrAQmRJGC8qEZiPlxSll+HfR6+YvrM1r/W59c3X7bvwGkuoE17UNZ8H3kmn
/AL22exuJPttte6BacuwGAAY4YxgEl4kYYVi1XPEf/BQj4Hal4M142Gv295JK19bWkOr6LL
LFcSHSESIzBlLRxySgx5UfNtYEBSTX5seOPhwupeNvDmmedePLdeFtK1Fp7y8a7iRTocdyw
LD5kICfLF0VFUdABXm2v+I9S1/wvayX+uvfytfSGSxkhO6IrBDGkvmbcNuRQm0HI8nJHIJz
+qUlprb1/wCAdSqSa13P150P4vwfEprLxMNZ0eSya517SIr7TppBpyNB4dD3NwwHzMhaKIq
WGVUHC5bJ7r4nw+A/D+hanrPitdCu5LP+0hqb61eoH1G6Xw/bQSeWJAElLBIkKOACQjYyAK
/G3wt4f8VaVqxtNAv71vEDRXcQ07RvMluETyIi7nZwqPHIwLjtE4bgVqfGq/8AiHqOoSy/F
a48RXPiBL+/i26wzGE3MZhgl8o/cDq0eH29RHGO4NZrBwjopffuDqNu5+pvxB8PaCsc6/Da
5kv9N1J59N06Tw9cJNp8STzaLYNGCrtGYinnqQwHzKQSMIa5X42/CjRPjV8NvGHg6wGo2ev
XXibVRpF74lieCBNUuNeA8qOTJ+ZooJAo+6yOhPzZr5R/4JmfElvDfxM1zwXfapBZ2fiddP
t7WCT/AFsl8up2uzyDggfu2mZ+mRGDyVAr9GfsMGraz8P5tQ0yLWL7T9Wsr9LpJciCGSfVp
hctnGcIkMjdQCwI+WsJ01Rl7u19Pv2NOZzWp+OHxL+DXjD4IWFlZ+LdI+ypqdpDdLcRoLiJ
XeKZ44mlBKiYCQEoDkAqT75d5Npr63LqFhftYz3CXEx2XBSLMck5VCVIdCUSLYv8TFc9a/T
z/goZ8PdH039ii6gOiypJot1pd7ZXUVwH8qQQWdqXfncQyTSJgjkxqx/hz+P4mPyq3CgjOO
M4z/ia9GhWdSHvLU5nBXvFn0HL+0z8UdLvtMbxB4luvGug20jxLp2p3BvLYL+8RQkjc71G5
4mPKHawFR/Dj4q6h/wlfgKW7s3uNG06W9soTyfs76jG8PmZfKtiRncZ6lG6V41pVxaXJljl
s0lZ3aQyzTmOKMEg/dUYB4Yf8C9hXQP4rW+8D6Lo1rYBZdPhdpr1mVPm8y4cYb1AlTGec5x
1FZ4ilGaslv8A5NXFG8Gmt0ftRp9jbaJpGhx3Fxc3+uXdlYaWfEK20kcMMKxQuwKHb5BZom
YYPVjzkEV1+h38dj4xsr230vUYU1EfYbWe6CLD5nkDy4o4Gb5VYIQzALuOcj5N1VPDNjoev
+BPBuoXyS60Hs9KvY4oFaTT4VKIbQKnHmY3RMCd3PJ43VpeMbCDVvEi/aZtUt9UaJo/N06F
9srlN0ZBHKyxtLuAUhzFvJyM18VWjyOye39feegnfcNQ8H6iukW9vaNZ6Zrlwi/2beXUCZZ
+ZiDhSyE7MMy7RwSp3ZB/Iv8AaN+MGr/Dj9oLxX4evfDfhzxMvhrW5rezn8UaNHc3JgQERx
SsCPOUbi+5uWZixPzbR+4GgeEhomiW1tA1+0kTAZubgyFFLF2xu5ZfmxtPOMCvwQ/byWNP2
wviwI9xUa3KPnfcc7Vzz9c8dunavby3BKCdSot0rf1pqYznd2R0fgP/AIKEfEr4fXFs2maR
4OEVvcG7SEaBDEBJgKjZj2tlECxg5ztUAk9aoftd/EPXPG0HgDVdT+y20vi3QYvFOp22nwL
Bbzag1zd2puAg+6zQ28St6lc184DrXp/xU1+bxP8ADv4TTzW4hOl6Hc6IsgbIlWLULmYNjs
QLoD8M179OlCmnyKxjJ3auZmi/Gzxd4c0PR9J0zUY7Oz0u8t9QhVLaNmeeCSZ4GkZlJcIbi
bCn5cOeK9X/AGWfijrfjP49/Drwp4n8SatH4e1LxsNZlbS5lt7ldVulWAXIkVcg7hECOm3c
MDca+bK9Q/Zbna3/AGl/hNIsphI8WaUN4AOAbuIHrWynJ2TZm6cUm0tT9xfh9+y9pvwq127
1O08Ran4iv3spNOiu9djha4gheaaYp5kSJvQPO7YI/nX4W/Hn4IeIv2ePidq3gfxOsDalYF
WW4tX3w3MLrujlQ9drKQcEAjkEAiv6QL5XFxNhQ67myBwepr8Wf+Cutrs/alsLkAKLnw1Zt
tIwwKyTodw/4D+WKqV5RuzCl7k+VdT4iooorE7QooooAKBRXdfD/wCBPxG+KwR/B/gXxD4l
gZiv2nTdNlmgUjrulC7F9OSKAOk+Ck3hzWra+0jxTJHsRom08yRBipy5kQHrzxjPGfrX0p8
Bb3R/gz8YPBWq6hrs58GafpXia9VLl2dIh/ZuDsB/jkyi7R/sjqa8Y0T9j/4/eCnudQm+EH
iqWDyWjc2+nNLMmSCGjVctuBA6A8ZqbUrXxZqvjnwbomn+FtYl8TLdy29x4a1GB7afUF8qF
5U8pgAiOsbKe5wTXz1bDVVj41E37OV7rpfla+Rt7nInb3k9zxn4nXMV74zvruGwuNMW5CTm
2uhiRS6huR2znP0IrlK9U/amutU1D9ov4jXutaLc+HNTvdbubybSbyZJZbTzXMgiLp8p2hg
ARxjFeV17lKCp04wXRJGcnzSbCiiitST1vwt8aYvBHhzSrG4+HXgLxMFtUCXesaPI9wQl5J
KTI6SJ5jNkxFuf3YVcgrX2R+z14xsvjr8NfD19q5hbXNFkj06WUkrMrxRgJIH7bkMZ5yCVc
V+bzOWCgngcD2r339i/xrqGh/FuDw/CXl07XY3jmtwCVEsUbyRSYHIwQQT/AHXbNeLm+GjW
w0pLRx1+S3/A6KE3Cdu590wXSuq37apbvboGw9uQsdyCWRgPfqM+or4W+MPxPRfhP4c+GIt
by11Xw3H9j1d5WieGSdJpWCxlSTtAYc+oxjufs/VfCWm32hav4kjtEg8SQon2a3a7YxBg6x
naAduAjO3TP418F/tN+BP+EH+LOo20bvOt3bQao8pbcCZ0DMw9FLMcZ7EV8vksI1sRy1VdL
3476SWn5PRPd+h62KXs6KqQdnLR+m/9M8l6GvSvgd4tu/C/iG+W3sob+G6tdlxHM2AsaurF
8+q4z36dK84wCoOMY4J9alsb2fTbuK5tpGimjbcjr2Nfd4iisRRlSls0eJGThJSR9p+Hvi1
pXw08d+BPH39n2lxe6Te3eofYxJ5Udw39nzmJFfGAGcqMDnLYxyK+c/2kND8R+Fvizq2jeL
7qC68UWSxrqRtlAjjndfNaNSOu3zNpP94GtX4T2d1+0H468D/DK/ul06DUdVgtYL2FBi0Qq
VfEeQGJ+U5J/hx3qT9sWxh079ovxdbRePD8S3ieCO48TMiI13OtvGsoIT5SUdWTIJztzknJ
rzsvwf1WnGE94389G+/6FTndu2zPGFAPU4PaleMo5VhhgcEelNqSWZptpbGQoXIGOnrXsGR
1Vh4Ys2+HV9rU8U8t494lraPC/wAkRGCwkXH8QJwcjBT3rO0rw22uq8zarpdi28AreXIiOS
wGcY6c5+gNZMV7PDEYkmkWIsHMYYhSw6HHqPWomkLNk9T1rNRkr67/ANWNHKNloTWN3cadd
x3VrI8M8LBklTgqexq1qniLU9bihjv72W7SFUSJZTnYqIsaqPQBUUY9q0/Bur2uhzi8ntra
Z4ru1dZJ1EpjCuWciI8SKQuCCQOQO9XPHXhfQbOc6h4P1W41nQJ5bkxx3kHl3tlGkzLELlV
yuWjMT71O0l2UcqRVu1zLqcdXYeK/Ah8OeB/A/iEO7R+Ira6lIcjCvDdSQkKB2wqHnuTXN2
GnNqDtHG6h1ikl2sQOEQu3P0U/livVviloXjbQvg78MNP8UeCNT8N6ZCb+XStYv4Xjj1CGd
4pcKGGBsO5vcSA47nRRZLeqSPHaKknh8iZ4yyvtYjchyDjuD6VHUtWdmWFdR8NfCtz428b6
LodhapqGoX11HBbafI+wXkpYbYN2RguflByOSBkZzXL1s+G9HutUnllsWkN1ZqtwscCFpSo
YbmUD+4PmJ7AE9qcdyZfCzsh8IviZqGkyXcXg/XLvT3uks45IbB5V81GnjWOMgEnDQzphc8
xuO1ekfCPQPjD8KdB8Z634L/tWwC6JFLr2n3OhSlfsc8Ny6zsJIym2Py1ZZcjmZSuQHrwnV
L/WdPvYriW9mhmmH2qJreYgKHLMCu0/Lyz8DpuPrW34R+LXizwbb6h/ZfirWNNF9B9iuVtL
2RWntzFJGYmG7aybXxhgccFcYpqUoyu/1IcVKNv+CVLrxRqVp4ovLyLxFqV9fSTmRtUW4fz
Z5GK73Ylju3YPJPzYBNdLpX7SfxU8K399LpXxE8T2M08zSOU1GQbmM7zsSN2ATLJI5x1Z2J
zmvRviZ8VPHGi+Pbqw8YWmjeJ5IbOxu5BrmgWdwq2kkVjNFIHjw3KJGpAf7rOv8b45X/hY3
ww0+5kOr/B/TdbeVzJHcaV4hvbGJlF7M7fusuUDQlIQucqsatyzHMyvd3iODUkmch4x1yz1
jXLWUtNBHFoNlahLqFW3PHpsce4A8DLoAp64wetd54BuobPTvDV5YC2gtDf+ZfnVFEvlwx6
pZGPdjG8qZBuHGVZ/w8iMmoXUkUkkT6mEthbRvPEzLGphO1R0wUG4r2yueQK9HPgDRPHNxp
134I1mBIbi2FzfaJqVwkNxo0pu4YGjEsuBcq3mRyKyYbaWDAeWxLpTVJ6mdeHNCzZpajqtp
4k+GX2S2soptJ0x4EmVWEc5vP7IuFEm3J3IpttzNnGVwB83PPrqd3oGt6LPceGJ9K8Q29ww
S7S8MMktybxZCzgnjEcnldVBDKxOByzUPB994f02806+sEsphNbhbh9WhNoxRLtGZkVjvd9
hCkH5cHn94tQ+EvAlpqtpZyXHifQNEvZXlZH1GO6k8or9jaIysI2jRG89sE5AEcu/AKZ1dR
NXTMoQSujm/EeoXcbWKWmnS6ElraR28gimc/aZAHRpyc4y43rxxgEDiseXW72+t2trm5aS1
3mfyN21PM2BdwA4zgAe+K9W1n4I+JPF174es/C9rZeI9Qltxa3B0vVorhZLpr6+hTaGZdm8
WpdUUYCFG48wZ8svdEvLS5NvdWF1ZXnlrN5MkDKfKMQkV8HnDJhgem07ulYNq9jrjsaXh3x
vr/grxLY+I9AvX0TUIJJHtZbTAWPdkOoU5BUhiCrZBBweK7X47/tMeO/2irvTrnxvq9venT
nuntbOzsYraGF55FaVvkA3M21RuJJwijPes3wd8ENW8WpPqF5fWfhfw3ayIk+u685tYXBmi
ifyUYb5nTzVZkQEhRk4yM8r4w8HXHhG6tQ9zbahY30P2myv7OQPFcRb2TcO6kMjAowDAjkd
KV1eyCyeozwt4u1LwR4u0bxLo8/2HVdKvYtRsZVAcQzRSB0IU5BAZRwevev0r+F37dXg3x9
8K1iv2stD8caFpH2az0a5twkd7Muk3Vt/ozDCFJJWtx5L4KgsBkdPy4K8Zp6SNG6sjMrKQQ
QcEEdxWdWkq0eVlLTY/X39sv4f23in4Q+NLTwS8ktyyXOnXejuNnmXa6sk9xdAZIWNV0e5C
9BgnAHNfj+entX6hfszft4S/FebxZY6p4Esf+Eit/D8up32pm5lnjv0g+1GaMx43RmRtQkV
ApIXeR0r4Q+Pvwbuvhb8SNd0y1EF5pUdxcT276a7zx29uLiRI0kYjKsFVCQ3IDqT1rmw/NC
Uqc/VemwOSbPMbZwkhJdo8qRuTr0I/LtXdX/h9dF+GGga6tnFKb+W6geWVC4bJKL2wrJ5TF
eScvmuBIAx0r1/Vvira+J/gB4N+GtloAGsaZqN7cTaijO7zpI6vGAg4zkuucZAUdmNdU+du
Kir6/gRJdb7DfDnx2+Inw88PadY+GvH2v6PYs0M6WcGoyfZ7cxuxVQhOBhlD4Ax83PSrGv/
ALVXxr1iwlN58SfEctjMWtt6XjRhhjBBK452kDrnacdKztI+DviS6sxL/wAI3rMc8agxFrT
guduWBYAkAjcB064NfY/7Kv7Ivwg+Kdill4+PiW11vT7Y/adHybK0mkdiyXMM2P3j7MRunG
1h6Yz2TwU1H2k6Tt3cX+qPPp43DTn7OFSLd9rr/M81/Zh/4KVfE/4PaCPCF5pjfFGCW4U6P
balczG8t7hm4VJFDPKpY8RnnJG0gcVx/wDwUT8GeDfCP7QWozeHPEs2ua9rJk1bxJZuC0Wm
X8zl3t0kIDHG4/IwynAPOQP1b+Bf7BHwO+CfjS18Y+EtIurnXLaMrZ3eoX73PkFl2s6IcKH
IJG4g43HGK/Lv/gqd8PrHwD+2F4jfTrSGxttetLbW2ihzgzSqVmdh2Z5Y5HPqWz3rG6fQ9D
rofIor1fxZsuv2a/hxPHCA1v4h16zllHVj5WmyKD7YkOPxryivQdLup9R+BWvWGYjDpmv2V
6qsf3gE0FxFIVHpmKEH/gNCCeln5nnx61337P8AfrpXx4+G966l1tvEumzFV6kLdRnA/KuB
bgmu4+BLxR/G/wCHrT/6hfEWnGT/AHftMef0pLcp7M/pQvB++m9Nxz+dfjj/AMFj4I0/aF8
ITL/rJPCkQc564u7nHFfsHeanaieb9+g+Zudwz1r8c/8AgsPdwXH7RfhVYZRJInhSAOFH3c
3d0Rz9K0fws41/FXzPg6iiisjtCprOzuNRu4LS0gkurqd1iighQu8jscKqqOSSSAAOuahr9
MP+CPX7K0HirxBqHxm8R2Xm2OjTGx8PxTKdsl3tzLcYIwRGrKqkZG5n6FBQB6/+xD/wSt8P
eBNH03xl8Y9Ng8QeLpVE8Phy4xJZabkcCZc7Z5cHkHKKeAGIDV+iVlZW+nWsVrawRWttEoS
OGFAiIo6AAcAVPRQAVz3ivwD4e8b/AGRtb0i01C4snMlndSxAzWrlSheKTG5G2swypGQxB4
JroaKTVwPwx/4Kf/sreKfhB8Xrvx9PcPrnhPxRMvlamI9r286xhfImAONxVNwcYDfNgDBFf
Etf03fG/wCD2hfHr4WeIfA3iKEPp2r2zRCYKC9tL1jnjz0dHCsPpg8E1/Np8R/Aeq/C7x74
g8I65AbfVtEvpbC4XBALRsV3LnqrABlPcEEcGhKysgP3C/4JkeDPD+rfsP8Aw2u77QtMvbq
T+0t89xZxyO2NTugMsRk4AA/CvqL/AIV14U/6FjRv/BfF/wDE187f8EuP+TE/hl/3E/8A06
XdfVVAHiPxUg8K+CviD8J7JvDekJbeItduNIlxYxYydPupkyNvOXgQf8Cr0+LwB4Yt5Fki8
N6RHIvR0sYgR+O2vlz/AIKN6pP4d0v4Ka9b3T2kmi+P7LUy6AkssUMzMmARkMoKkdwSO9fX
8ciSxq8bB0YBlZTkEdiDRvoBl/8ACI6FjH9i6cR/16x/4V+Gv7bHgbWtP/bO8f6LbWdrf24
vYrq1i1CEyrBbvD9o2R+kY89ztHA2gfwiv3hr8vP+Ch/g63079rPw/qtw6QWuu6DCnmA7XM
8cskbc/wC4Yf5VxYqUqVGU6a1RpCPPJRZ8tXXg21+EXwrPi3w0bLUNVS8tLdEvrGKexuIp/
MjkR4ZQyvuUKCx59MHmvn34p2+o2F9pUWpaLpmmSwW5jEum2gt1vMOTvcDALAMq5AGQB35P
3z4s0GBvg3babqdsIVbW9EjkhBBAU6jEjBeOm1uPY18z/wDBQc2mk/HO78MWe7yNCee2Uuo
HBlOOnsBXzeU4rEt0oS96M3Pmb3VrNHfWo0Upy+0rW/U+/f8Agjj8L9Ph/Zw1fxLqemWV1d
6p4ime0nmgWR0ihiiQEEj5T5gl6eg/D7r/AOFdeFP+hY0b/wAF8X/xNeLf8E9fBq+Bv2M/h
bYqrq11pf8AajGTGSbqR7kdO2JQB7AZ5r6Kr7I8w8g+NFr4U8AeGdGu18M6P5+oeJdE0iNR
YxAt9q1K3gf+Hsjufwrvv+FdeFP+hY0b/wAF8X/xNfKv/BQPx2umfEb9l3wgly8c+sfE3St
QeFCQJIra4iU7scY33KHB6kAj7vH2XQBz3/CuvCn/AELGjf8Agvi/+Jr8DP8Ago9YW2mftq
fE21s7eK0to7i0CQwIERR9itzwBwK/oUr+fH/gpZ/ye/8AFH/r5tP/AEht6AP3e0L4e+FpN
E05m8NaOzNbxksbCIknaP8AZrQX4feFo2yvhrSFPqLCIf8AstaHh/8A5AOm/wDXtF/6AK0K
APz8/bB8G/D7xR+1HofhPX/BWj3yXvh21ufta2wjuFb7Zc4+dcHGYxkdwWB4NfPH7XX/AAU
jvdU034jfBOP4caBLpVtJc+H4tSnuGm8tY8wrPHFtCpIuNy4PykDrjn6K/atGf28/B2Ov/C
J2mPr9tva/Mj4x/D7XPH3x9+LFx4es4ri2t/Fd/GySXkEDF3uZdoVJHUv90/dBxxnGRVpXR
i372r0PE3jYxLJsIQkqG7Ejt+v61Na6VeX0bPb2k86qGYmKJmAAxuPA7blz6ZHrWj4o8I67
4MuUstc0u70uVwXjS5jKhwDgsh6MMjGRnpWxaeFPGeneH9P1HTIdUk0zUbWS4WTTPNeNU89
omWQoMKS9uCVPZYz6Umm9kacy013PrL9m7RNPuvgt4dkuLC2lmP2kM8kKsxxcyjkkV6pYad
aaXcCeytYbOcAr5sEYRsEYIyOeRxXB/s9LEPg74d8prhiUmaQ3ahZPNM8hk7njfuwTyRgnB
4r0Sv2vL4ReDo3S+GPTyP5mzepNZjiLSfxy6vu/M+dv2w9Ms7DwHo721pBbu2pqC0UaqSPK
k7gV3nwG0bT7n4Q+GZJbC2kke2JZnhUljvbqcVxn7Zv/ACIGi/8AYUH/AKKkr0D4AjHwd8L
/APXsf/Q2ryqMY/2zVVvsRPfxE5/6t4d3d/aS6vt6nb3OlWV6yNcWcE7IixKZYlYqijCqMj
gAdB0qE+HtKbA/syzOOB+4Tj9Kv0V9LyQ7L7l/kfFe1qfzP73/AJlNNE05EKrYWqqTkgQqB
nBGenoSPxqMeHdKHTTLMf8Abun+FaFFHJDsvuX+Q/a1P5n97/zM/wD4R3Sf+gZZ/wDgOn+F
cL8c9GsLX4SeJnt7G3ilFsNrRRKpzvXuBXpVcB8fP+SP+KO/+jDp/vrXHjYR+q1dF8Munkz
0ctqTeOoLmfxx6v8AmXmfCl5psn9rCydjBtnaGN7hsKq+YwJZh0wc5P1rY8P+KfGlhBdS6P
qOtLbyQSwTyWryFTELZopFYjPyi3d0I7IxHSvTv2ev2b7j49+PNChutQm0vQb3VILO/wBQi
RFkgEriNSFLfeLvEo4wS5OeK/Qj4ZeGdG+FHwY0OLRJNKfwN4n05J/s6yF7n7bceGZlcF8Y
lWV4ZmZWChCmR12j8JlUftIUkruTS+92P6clJQpzqvaKbfyVzyHSNEWfRdOGsqNV1NbeP7T
eX6iWaaXaN7uzcliRkmrf/CP6Xt2/2bZ7fTyE/wAKv0V+/wAKNOEVFRVl5I/lWpiKtSbnKT
u23u+uvc474ieCtO1nwJr9nBploLiWxl8rbEqneFJXkDI5A5r4N0tPDMktudSk1WGIsvnC0
jikIGZN23cy5OPKxnvv9Bn9IyAwIIyD2NfOnhD9k7wH4m0fxVd6543Pg+XR5rvfc3jRi3ij
SOcxDZjfIWdYhhSWKk4GcV8BxZRUPZVku60+9fqfqvAuKc1Xw8n2kvxT/Q8c8K3KeDZINV+
H3xJn0nxBdwSWlxbXEL6dKkb+Qpj88M0bKxeQ8suFgycFgK9u+Nmt+MdZg8J/Fp9G1eWXxP
4StLfVNW8/NtJdWeyCZ5ZIvlDzLYb9jYOHUYOK+YY/hz4ruPDUHiKPwzrD6BOzpFqi2MptZ
CgcuFk27TtEchODxsbPQ19H6Ro/j7xT+z34B1b4f3N5Yaj8PNQuNC8QWsbvDLZzXV9JLaXD
qeHQm4kiPBZCp3DDA18HGN5prV7bd+n3/ifqFblUHKTSS1d/IzPhXofi7xLdr4d1ODQtV0X
SNRSeaXVtHtrphGsflGJJ1+Yq4RV2B+NgbjA3e/eDPhz4e8A2nk6LpkFq7Z8y42gyyHr8z9
ce3QdgK2tMs2srRFmMEl46q11cwWsdv9pm2gPMyRqq73IyxxkkknJq1X7DlWU0cBTUnFOo9
328l/Wp/PueZ9XzSq4Qk1SWy2v5vvfez2ClBKkEHBHcUlFfQHyh3fg740+IfBXAuLjULJR8
1qZPmYY5VWJGM9OTj3FfDv7cvxHtvjn8WV8YRNFpCLo0FtFpl5O73RWKeaHDLtKxv8pYpuP
Bzkk4r6nr5Z/a9+G4hubLxfaLtikAtLxB0DclHHHf5gc8ZC9zXwXEGUQ9n9cw6s18SXVd/l
1P1ThPP6rrRy/FTun8Le6fa/Z9Oz06mL+y14Rjj+ITz3FxpepQSaXIxhjnSV0JkTG5DyDwe
3GR619ZLoOmIrqunWiq+AyiBcHnPPFfJ/7IegXcXxAvNS2RvYpp7RGVJUOHdkZVxnPRTnjj
HNfX1ejw3FPAK+vvS6eh5HGVSSzVqMvsx6+pn/8ACOaT/wBAuy/8B0/wpY/D+lxurpptojq
chlgQEH8qv0V9TyQ7L7kfDe1qfzP73/maB8Q6qTzqd4frO/8AjWVqdrDrlws+owx386qEEt
0okYKCSBlsnHJ496lopKnBbRX3L/Ip16r3m/vf+ZxPxP0HTIfhp4tkj060SRdIu2V1gUFSI
XwQcUVe+Kn/ACTDxf8A9ge8/wDRD0V+dcUpRrUrL7L/ADP2LgSUpYavzO/vL/0k+DPBHhA+
Kb2JTIjr9rt7X7HFOqXVw0zMqrCpB3HIwTjjcvqK/pM+DPw+X4V/Cvwv4V8xZ59MsIobm4W
NU86fbmaTCgAbnLNwO9fh3/wTX0WLxt+0t4a8LT6XFfW09/b6xNcPGCbdbDzLlSG6gNIsak
D72QDxmv35r4uVrKx+lK7buFFFfmh/wVV/bl1z4aahD8I/h9qsuk6zPbLc67q9lLsuLaNwf
Lto2HKOy4dmBBCsgB+Y1BZ+l9FfzkfAX4vR/DRNd8Sr4q1jQvGq3cU9re2Uz+ZcBt5lLnkS
YYKSsgIbecg81+5X7I37RVp+0n8J49dzCmuabcvpesQwEGNbqMAl0wT8jqyuPTcRztrCNXm
qSpuLVuvR+hTVknc9tr8Xv+CzHwdj8H/HbQPHllbiK08W6f5d0yIQDeW21GYnplongGP9hj
X7Q18Nf8FhfAEfir9k06+AwuPDGs2t4GUZ/dyk2zKfQFpoz9VFbknd/wDBLj/kxP4Zf9xP/
wBOl3X1VXyr/wAEuP8AkxP4Zf8AcT/9Ol3X1VSA/Pr/AILP38+m/APwLcW08ttLH4rjYSQt
hh/olzX1R+yN4+PxO/Zj+GXiR5FluLvQrZLl06GeJBFN9P3kb8dq+Tf+C2P/ACbt4K/7GqP
/ANJLmui/4I5+Pf8AhJ/2VbrQJBtm8Na5c2qLuzmGUJcK3t88sox/s570AfdtfBP/AAVR8J
tPB8JfE8Ak8+21efSMR4w5uI1kQH3zbNjnu1fe1fLX/BSrw7LrX7JviHULdA93oV5Z6pC3e
MrMsbOPcJK5+gNY1oe0pyj3RcHyyTPlzQPgd40+LWk38SalBdumt6Pqumw3DlEhgt5mE1vG
+Pmkk+zSyoCMYCZYb6+Gf2u/iZF8dP2h/Et3o+iXFjJNrNxa20N0hjuZQZAkYkRgCj5XlT0
LEHvX6sfsO/Dmz8J6ZY+IW1H7RcS6RDYGMMzupyGLyufvMwK5GONqkY3HPn/xW/4Jo3HjD9
rbR/izoXizTxpd54js9b1jQ76IpMgWZHmEEigrJu2MQGC4yck15uAwrhHmqRs03b7rdO/9a
l1a15WT3R9+eCvDkPg/wdoOg26IkGl2EFjGkYwqrHGqAAemFraoor2TE/Kn9uvx23iD/gp3
+z94bjdGtvD+q6DuVTllnn1JJHz6fuxBx+Pev1Wr8MdZ8WwfEf8A4Kl2nigrJcwH4nafpkJ
aMlCtvcxQRvuBA6QAgenJB6V+51Owk7hX8+P/AAUs/wCT3/ij/wBfNp/6Q29f0HV/Pj/wUs
/5Pf8Aij/182n/AKQ29IZ+/wB4f/5AOm/9e0X/AKAK0Kz/AA//AMgHTf8Ar2i/9AFaFAH5V
f8ABS2z+IFz+2Z4Ub4ealLY62ngy2eJIsZkcX94AvzAryWHXjg54r4n8a/sufGrWtL8W/Eb
WfDcl1Zw3t1daxfLPApSfzFac+VuDZDyrkKvfjpx99/t/SzQftl6E9jC1zqjeBYora2hBMs
5a7vlKIMjk54P/wBeuj+Heo+GtC8QeG9Ee8v75tDWy0HW2ksjMjyxRm4kin5Khgy2YLAMQl
sxOea8TF46phqiileJ0U6Smm+p+Os9pe/2Ra3cm97BpZIIWLZVXUKzqB24dT75r1XxN4u1f
Rvgz8L7nQtX1PSAkWpabciyu5IUllivDcBiFYAsFu4xnr8q+1dP8dv2dvF2r/GLxxd+BvDV
34g8Kz67G+nS6LAXiZL6D7baCOJfmCtbsGHy4AGDg8V5z4x8K+MfDfgDQ9P17QNT0rSrbVL
7yJ7u1KQG4kjtxJGJOhcCFCV6gYr3YSjKbgpLmeyvq9UcUk3yu3X9GfXX7Put6h4i+EOgah
ql5PqN9N5/mXNzIZJHxcSKMseTgAD8K9DrzH9mhDH8EvDi5Bx9p5U5H/HzLXp1fuGATjhKS
e/KvyP5lzf/AJGOIt/PL82eSftEeDh470zwxo7XX2OOfVkDTBdxC+W4OB6816R4e8Dx/DHQ
LPw6t59strBTHFdONvmIWJGf9obgD7g151+0PcXFtoeiNaMqXRvXWFmOMSG3l8vHvv24r32
88G3/AMQ/h5YvZeGVvtO1K31PUIpLiaO1Q710u+WUxlt5YIbgZUZ3jJwDX5/m2drJc3nUcO
a8Ut7efZn6Xk2RrPcgpUXU5OWcne1/LujlPttv/wA94v8AvsUfbbf/AJ7xf99ius0/9jfS9
L8Z2Vqupxamq3y215dfYgtpKF16e2aIc/u5lS5jUgZB25H3eeI8Ofs06Lq3hfw7J59pHLPa
QSxavaTLvlR/Dt5crIwJKvIstqysvAwoaspccwjvR/8AJv8AgFrw8v8A8xP/AJL/APbFsX9
sxwLiIk9BvFTV4N8PfglZ3fjc+LvsNkdBN/qE1i1peLMBNHeyIscir0KBQ6nkFWjYdTXvNf
dZTmE8zw31mVPkTemt7rufnmeZXSyjFfVadXnaSb0tZvW271tqwrz39oK4itvg74maV1QNA
qjccbiZFAH416FXzR+0XqGvfFHxdY/D7wlYzao9tJE92tvyDcSNsiRjnAA3Dr3b2ozjFQwm
CqTn1Vl6vT/glcPYGpj8ypQhtFqTfZRaf46Jep9M/sH+BvB2p/D/AMF+Iv7EsvE/iq3la9h
M0eLmOWHWNNQNvGOYUaIgZ6PjGDXuPjbwnpPhf4Lz6jssp7/U72CwBgtDbyRy2lxqK+ayZw
GaGYJnAzuY9GFeF/swfCbxF+zZ8ELTWfGmnvp51i11HXoLNAbySSFI9Nnh/dLgxSBoSSoOS
B82Ngx77+1Pb2XhmTw/4Z0uB7PT4Fmu0tXcHy1Z9qqB1ABWT7xJJY81+L5DSnis8pq14xbf
3K/3Xt99z904lxCwuS1mnrJcv/gTt+VzwOiio1uI3uHgDAyoiuyZ5CsWAP4lT+Vf0Dc/mhK
5JXkmufDWx+InxC1Pwbffa7O31opqcN/Z25ne1uY4GjifYCNwZ9ybcjJfqMZr1uufeaTRfi
x4N1RLh7VXdrV3jbac70dBn3w4PsTXy3EtF1cvlKO8Wn+j/M+24OxHsc1jB7TTj+F1+R7Jp
eqfDr9iX4R6dqur+L9a+K/hXXdcvJ9K0khElgvWivLeUwqjBRFOsrhg/wAo+8q7ia+Yfg94
o8Q+Ofiz8WfiAYpdF8P+L7+5kGjPIDgy3MdyhZRgFlVYxvx824kda/Q/xP8As6eBf2jfhFp
/g/xDHJcpp0iSHWX2jUIJJDHKjwyqNh+WRoyHUggdM818qax8GvD/AMCNdvvCnhzUL/VrO3
EJe+1IqZZW8iMDoAAoUKAAOMV8NwzRp4jGJzu5R97y02/F/efpXFuLnhcsmoac7Ufk9/wX4
lWiisvxV4jtfCPh6+1e8J8i0jLlR1duioPdiQB7mv2CUowi5SdktT8ChCVWahBXbdkvNmpR
XiXwy8F3HxukfxN4yvNulGRwtmXby7cfPs2qO2VYEjkkd819eD9lnUfCHw+/tPTZnls7KBV
a0nLGZWUfOvPQr0I67gw54r4PD8Y4PEY5YNQaTdlL/NdF835n6JieCMXh8E8SqilNK7ik/n
Z9WvRXtoeYVzPxL8JJ448Ca1orKrSXNu3klhnbKPmjP4MBXTUV91UhGrB05bNW+8/PaNWVC
pGrB2cWmvVO58p/sufDrxH4a+IL6lqGlyxafLpUhF0hV4xmVVUMVJ2klHADYJ2nHSvqyuK+
FlwdLv8Axz4fDPst79JlRhgLG2ZI1B/i/wBdIfbcPWu1r5rhxShhJ057xnNfc0fY8XVI18w
hWhtOnB/emwqD+0LX/n5h/wC/gqevzIgsmuY8oCT7V6OPxtXCShClT53JN2vba3k+5zZDkU
c69rzVeTkt0ve9/Ndj9MPt9qD/AMfMP/fwUf2ha/8APzD/AN/BX5veIFa+1aSaFGkRxGq8Y
JIRRjA9xWPJG0TlXUqwOCGGCK+drcSVaEnGph7era/Q+tjwJGST+s/+Sr/5I/RL4pX1s/wy
8XKtxEzHSLwABxk/uXor866K+VzTM3mc4TcOXlVt79b9j7TIskWSUqlNVOfmae1rWVu7P0H
/AOCLHhQ6n+0Z4r11wDFpXhuSJRt6SzXEIU5xj7scg9efrX7Q1+Tv/BDfTxLrfxhvtqkw2+
lQbs8je10cf+Q/0FfrFXhn04ySRIo2eRgiKCzMxwAO5Jr+Zb47/Eeb4vfGjxr4znuHuf7a1
a4uoXkGCIC5EK47BYwigeiiv6OfjTr6eFPg5471uWXyI9N0G/vGlwx2CO3dy2F5ONueOa/m
KoAVjzX35/wSM/aJ8N/Bjx74/wBI8Z+JbLw14d1TSY79LnVLpYYDcW8oUIu48yMk7kBckiP
vgV8BUUAfsj8c/wDgsz4D8KG40/4ZeH7vxtfrwup3+6ysAeeQpHmyY9CqZ7NX50ftAftwfF
/9pS3nsPFviZofD0rq58P6Sn2WxJUhl3ICWkwwDDzGbBAI6CvBaKAP3+/4Jcf8mJ/DL/uJ/
wDp0u6+qq+Vf+CXH/Jifwy/7if/AKdLuvqqkB+eH/BbH/k3bwV/2NUf/pJc14l/wRH8fDT/
AIl/EXwZLOwXVNLg1SGFj8u63lMbEdgSLkZ9Qv8As17b/wAFsf8Ak3bwV/2NUf8A6SXNfAf
/AATV8ff8K/8A2zfh7NJcJBaatPLo0/mNgP8AaImSNc+pmMWPUgDvQB/QXXn/AO0D4Sbx38
DPH/h+Pd5+oaFeQQlBkiUwt5ZA9Q+0/hXoFNZQ6lWAKkYIPQigD88/2GPixDqfhzTLC+u4V
a+VIYUHBa52qNpGOrKI8fQ56V9s+G4fN1iI4z5as/P0x/UV+ef7GHgOPwd8T/iLpAEtm+j+
JZLS1AuC7I1q00Cv8wOcxM6EHqHznIBr9F/ByCSe5mAICqFH4kn+grlwvtIxnGe19P69SJq
LmrHVVzXxL8ZW3w6+HXijxXeOEtdD0u61KViCflhiaQ8Dk/d6DrXS18r/APBTfx4/gP8AYy
8dNAyLdawLfR4t/QiaZRKOo58oS498Guss/HD9lOS41P8Aah+FF5cytcTS+NdJnmaRyS0hv
oiXI7nJPPvX9G9fzlfskRbv2k/hHlc48X6O3Pb/AE2E5zX9GtBlB3uFfz4/8FLP+T3/AIo/
9fNp/wCkNvX9B1fz4/8ABSz/AJPf+KP/AF82n/pDb0Gp+/3h/wD5AOm/9e0X/oArQrP8P/8
AIB03/r2i/wDQBWhQB+Y37fs0Fr+3P4Fu7mRoobHwxp18ZEJBQQ6pcSMeP9hX9sZB4Ndb4K
+H7T6z4fsLyC70200+9tIYp7JGWOeWa4vrC8lmkYfNI58hwxycPhSK4n/gohGJ/wBs3w9GW
I3eBo0x5vljJm1Padx4GCAcnj1r3fw1aX6Wf2rUdQltorC6E3mriaEhdW0+7UkqcqMTn7ox
tY8/Livksz1rqLX9feerh/dpt9SL4Z+Cz8NrW88QabeX0mlXmjaHZagt8wkvLS2ttNljF1u
yAsgDMuEGT5ZGcV5J4D+FGnftgeGJ/A3iO4nTSJtFGq/2zEwMltqpMYWTyGJ2zhd/mOWxNG
f4W3Ee8n4QWvjDwj4h8HadfSaamo2trppvbRJHmgW21a+R2KkhR8jMv/fWcjFet/Dn4E+G/
hlq91q+ntdXes3EBtJL25KBjB57zKhCKoOGkbDEFsdSSSS8Jh61StCqto9Xv6fd/XbCrOnG
Mo9Wfmr4M+EuvfArw7B4G8TLbDWtIkmSZrSUSxSK8ryxujDqGR0YZwRuwQCCK269R/acBHx
y8TggD5rfp/17xV5dX9OZd/udH/DH8kfylm//ACMcR/jl+bPPPi5FHLeeChIcEa7AycZ+YA
kD9K+ndHn874U30unQGwdNHu2toUjeCWQTeGlfyrOQHaCGs1J3kAFCpPIz8yfFmJZ7vwbGz
+XnW4n3f7is5+nCmvrL4fWOr2/w/wBH8MT2Fpp97qC2ujm9leSSLUhJpeqR+QWH+rcFFTPB
3AdcqD+NcaOX9oNLtH8tvmfuPA//ACKY/wCKX5o2PHniGPQdbXxJq15oMHh6C982SC/tXgl
E6+JNLulmJWTHyx3C/Nj74BbK8Vzml+KZfB/i/wAJaFc3Ph4rp+p6fFf3VpAIvvnX7B/3eC
ij5IucjcpbGQwrD8YatfRaPqVvc2xWHU9E1C7vp4dH+2tHKND0a5jMjMADIJLSV8tjcI84z
tFXfiX4n0uCy1bT9L059Nu31TU9KuI2WOMNaxalLcQuEQfdJmIQk/dU8c5r4nK8FPNcXTwt
J/E9+qXVv5Xf3WPsM0x8MqwdTF1VpFaLu+i+b0+88H8BeELbwT4bh062t4bYs73EyQAhBI7
FmC5JO0Z2jPZRXQ0UV/U1GlChTjSpq0YpJei0P5Or1qmJqyrVXeUm235s5z4h+MYvAfhDUN
YePz5oU229uMkzTNwiADnkkZ9Bk9q8/wD2P/2btd8WeN9D8b67qmoW9zNqthqf2C1cRyTD+
2Ibaf7QrY+QCUtwfUVrCzk+MPxt0nwzbq0mlaVN+9KgkPPgbug/hB2/UtX2p4C0O28MeKdT
0qR/L8M+HDHqNyZLU+cHiuYLqONHQtndNEPkYDKMD1xn8Y4vznnrewpv3Y3Xz6v9PkfvXBu
UfU8H9YqL36ln6R6L57/NGNofhG407wX9jNxqkztZwzaf4f05N0yK/heGFrSNy55KQXDIcn
LYGfvZ5v8AaI8Sz+Jfi5r5nbeLG5lsYzuzhEkfA6DGCSMe3frXcfDbxJeaX4C0CLxDax3tr
q1jBDBHfYikuEk0zWWjtjtyVIS3hUFSDh8cEYrxDxPrB8Q+JNW1RgQb27luSD1G9y39a24F
w3NiauJfSKX3v/Jf5nn8fYrlwlHDr7Um/kl/mzMrhdH1N7v4xeIIAzGGDTreAgdAwJk/PE1
d1Xnnwimh1rxP45v2I8571ooR1JCmTB/FLdj7YNfpGaYtYWWHTfxTS/Nfqj83yTA/XIYt2v
y0pNet0/8A21nodcf8UhPbeHbfUrWJprjTb63u1RCAxUSBXAJ/2WauwrN8TaZ/bPh3UrHkN
cW8kaleoYqcEe4OK9LGUfrGGqUv5k1+Gn42PIy7EfVMZRr/AMsk/lfX8Gz7S/Zl1/UtX8CS
adrt297E84ltnhjSJmtlSzAjDfxDfJLndhj0XoK+X/H96uoeNtclj8zyftkkcXnNucRq21A
xycnaBnmtL9nzxj4ptfhx4cl8PXthvuplt7m4upPnilYWyQvhvlZfMiXceCqkleRXKX1y97
eXFxId0k0jSMQMZJOTX5nwVFvEYm6+FRX3ts/U+PZ2oYenfdyf3JL9SCvEP2nddaGPwZoEb
OW1PVo5JIo+siRso2/izr+Ve3187fHTQk8c/HbwB4ae6a1SWMNJKmd0KPIQXH08snjn5T7V
9rxFWdHLKzT3VvvPiOFKCr5xRUlorv7lp+LPr/8AYW+El14ij1u+vNLaNNOspNMRotQGZ4z
fG4hCpghNjJEwb5ifLKnG4iv0DuYILTw/NLqMkkw8nM0k/GfkGTtOAoJUk5wMk+teAfsl/D
2w0T4C+FYokQSStOt9O9k0Us+6WbzJJMtu2SAIRjsVIPU16p8X/Ea+FfBF5LbJF9otUAaIn
rAFYbsHO4/IQFweeCMV+C0ksNSlXe9v6/r1P6Ll78lFbH59fFTHw61TXhNZXbQWNxKqxRx5
bYDlckkAfKVJ57j1rwLxL8S/HesanFpml6Q2grLCsu5ozLcHejNGoJG1WIQ8Yz0wea/UO48
F+HPHOkeKJrxjDCi3zQMsWzyIdy8sCPv5LAlhkbSOi18sWUDeL/GN1NBqC+GbDWL68eDWZf
ntLu3hgzAI7gg/Zz+53kAYKO6n5xz7WM4yzCvSjTptRuum7tpe+/npbc+YwPBuV4eq6s4c7
vf3tle7slotNtbnNfDn4Maj4O+DVx4w1WeW4uNX1RbdZruNkuJfLVkcvuJzh42A9gPamV9P
/HWzS1+CGkQRQXOnpaXS24sZwpaBUyqxs4++QfM+b+LJNfMFfpfB1SVXK1Obu3KX6H5dxxC
NPNuWKslCP6hWd+wl+yF8JfixYQar4u8ONq0qnJga/mihfjuqOM/nWjUvh26m8IReVoM0mi
R/3NOY24/JMV6ub5XUzL2fs5qPLfv1t29Dh4dz6lkntfaU3Lnts0rWv39T7Suv2G/2fLjS3
sW+FXhhYG6skDJL17Sq4cfga8Y+Kf8AwSY+CHjeNH8Mz6p4Au0PL2V217A45+9HOxOf91hX
mH/Cw/FX/Qzax/4Hy/8AxVIfiF4pP/My6x/4Hy//ABVfOrhautqy+6R9f/r1h/8AnxL74nw
7+1r+xx4t/ZR8SxxalImueFL9yumeIrZNkVwQMmN0yTHKADlSSCBkE84K9l/bS8XarrHwjt
rLU9TvdQiOqQzRpdXDyBHVJBuAYnBwzD8aK+WzDBywFd0JO7ST08/U+7yjMo5rhFioxcU21
Z26eh7f/wAEMf8Amtn/AHBP/b+v1Ur8qv8AghiRn42DPP8AxJP/AG/r9Va809k8q/ax/wCT
WPjJ/wBiZrP/AKQzV/NZX9Kv7VcMlx+y98YYokaSV/B2sKiIMsxNlNgAdzX81VJAFFFFMAo
oooA/f7/glx/yYn8Mv+4n/wCnS7r6qr5V/wCCXH/Jifwy/wC4n/6dLuvqqkB+eP8AwWwBP7
PHgkAZJ8VR/wDpJc1+dn7Ofw+17wd410LxffaHBm2kt9U0qS7uhE5aOVJFdEUkk8KORxuzX
6Nf8Fob+50v4A+Brm0me3uI/FcZSWM4ZT9kueQe1fD9j8XdBvfB2gatqNpeJqaRSWgtprZs
gxoJXmVgfuhiDk9QfUV4ebVq9Oio0Fdy0037rqux14VU3O9XZH7u6bqEOrada31s2+3uYkm
iY91YAg/katV4h+xX8S7T4sfsxeA9fs5GeMWRsGDrtZWt5GgwRk44jB+hFe317UG5RTaszl
as2kfnfrEF34F/b28Y2UaxwabqU8GplgMNKJbTJ/8AIyt9ce9feHgqMf2U0veR+vsAB/jXx
Z+2NaL4U/a9+HniESGGPWfD09k+91WNnt7lG3c99twB6YA96+1vBBVvCOkSK6SJLbJMrxtu
Vg43AgjqOetNKyZnb3jdr8yf+C3HjtLbwT8M/BasS97qNzrEoDcKIIhEmR7/AGmTH+6a/Ta
vw/8A+CwHxCHib9rNdDSUTW/hnRbWyaHPyrNLuuHP1KTRA/7oqimeF/smuF/aV+EQDcnxho
4+XHT7bD1r+jSv5uP2T9TkH7UHwdiWOJVbxjoynCc/8f0Pev6R6bt0IhFxvcK/nx/4KWf8n
v8AxR/6+bT/ANIbev6Dq/AL/god4e1XxR+3f8TrDRtNu9VvnubQrbWUDTSH/QrfoqgmkaH7
2+H/APkA6b/17Rf+gCtCqGhIyaHpysCrLbxggjBB2ir9AH5f/wDBQ22u3/bP8OT2SRTSQ+C
bctBcOFjmRrrUFKsT0xu3Z7YP0r6F0DwtqGqaRPq2na1bNFDpV1dQaZFaiEXySaNpxjWVsj
fieESb/l4YLjFfLv8AwUy8ZDwv+2d4bilmNvbXPgaANIq7mBF5f7Vx0+Y4Ge2c19BfCa6uo
fDPhfRotKlfU9X0eewv769SQ/ZZItJsIsSQo52EoU3J2IZu/PzuOUfa++tLf5nTFtRXKz2n
4H69c65d3kmpWV1bavtuVui8flxJMJo3miVVG1gss0hD5JIYjJAzXpeueJ9P8NwiS9lZWJV
Y4413vIzMFVVUcsxJAwK+b/Emvz/ALxPNq8Nzfav4Y0CCy0V7JLYs7vdXluQqKCFd4rSHcH
z/ABKOrGvmbxV/wVmg0fUJtC+InwXR9f05g6NpXiAbE8yMEEN5ZKtsfqCSD6Hp04Gp+6dGL
99X3/MwqRfMpPY679oK+tdT+Luu3VlNFPayi2ZHglEif8e8WQGHBwcjPtXndKPipo3xqig8
Y+H9Hm8P6Pfwxx2+mXDq724hQQMu5eGG6IkHqQQTyTSV/Q2WJrA0FLfkj+SP5fzj/kZYn/H
L/wBKZ538YLsWb+FHMby7tVVBHHGXZiY3GAOK+4fA2uC6+GvgS4tbS48Tzf27pFxI8cTRkJ
LdXkSPubAJixyBg/ux2YV8E/tEeIIvC+h6FqMkgiMOoZRjnhvKkx05619k/s5/Fn4fa9oui
21l8XdJtNPtpbKOz0a+v4kuftNvrM3mSkEhj58MqpjHKMrH1r8k4vpyqZi105Y/fY/buCpK
OURv/NL80Zmj69e6jb3cWoNf6BaXGnwWEl3bq0NtdtJ4WuseUHYiYI1scZIIaNTkgg15jre
s3XiDUZL69k8y4kChm552qF7/AEz9TXefELVtFsPBPhnw3pN7pWqNbWdsJ5NE1H7dZWc9u9
9E6QyEltxFy4JPO0KvQV5pX0HBGTfU8PLG1V789FfpHy7czV/Reh8bx3nCxWJWAov3KesvO
Xb/ALdX4sK5X4meM08D+E7i9Ug3szC2s4z1eZ+F47gcsR6Ka6qvAfEXi3QvGPxk0z+3NYt9
L8H6DfJZz3UzsF8yRJldxtyeCgUNjjaTX2Oc4/8As/CSnH43pH1fX5b/AHHyXDuV/wBq4+N
OS9yPvS9F0+b0+8+jP2Kvhnf+HdG07xPJY3d/qRW7uY7aORdl1MtpczCOd84VWeJMMSAWAB
719kT6fo3hjxN4ov7q7tLO213UZFvtRt8KsZiuLK0ihbGSHczDfJjGQA2MA1+Rfj/9qHx18
D/GfibwX8MfHtvJ4LhupP7PvdNSC5ElrLG5WLzmQlgguZBzkq2ecgV7j+xl+1Z8Sfin4n8X
ReJNXj1S9TT3vbNf7EhcTtJqGnfbgQiDduijUlR05bHFfz5jKE4QlWqPbXrft+p/S1NqVox
6n1h4r8a6xbeHNY0qL+zrNNNij1BtLkgJkgjl1DXLczqRgKxYWuAPukMO4r58rv8A4w+KrT
U/iJr62109zfxSajpV2wR1j8gaxPPAobGxipD98jcCRgqTwFfsHBVB08vnVlvKT+6On53Pw
vjvEe0zGFBbQivvlr+VivqN6um6fdXbjKW8TSsB6KCf6Uv7C3w4t/G2gaot9eXZ1G6t2fbA
SqPIJZTyffeysOuDXLfGC/XTvhp4gdzgS2xt/r5hEeP/AB6von9gDwT5Vtb3sjXAVbO4s0j
hnzFJuuUcu6jgOqsuG+8A8nUGvM4yxbpV8NBPZ3+bkkvyPb4FwqnhsTUktJNR+Si7/wDpR5
NRXQ/ELSTofjvxBYFdot7+ZFGMfLvO39MVz1fp9OaqQjNbNJ/ern5DWpujUlTlvFtfc2v0K
H7Pmlw6xqHijwndLA8cuoTWCQXRIUrIoZTwc7Gj3IwAJ+YEfdyb9YHhfUbHwx8X7ue/uBYx
TWQv4LwLkwXCo0SSDkcr8v8A30K6AjFfEcPYb6rj8dT6cy/OT/U/QeKMT9bwGX1u8X99op/
ihK8T8StHb/taeB7p4opJUtbWKIyy+WFaSe4TcDg8jOf+AmvbK+ZPj542f4c/tAeE/ES2gv
Rp9na3HkSFlWTZcTEjIIwcfzr0OJ05ZbJLvH82cXBmmbx/wy/JH7CfDrRNS8OfBfTdN0q5t
dNu7R7x/tkzKUhge7nCvnP3hGcj+HPHFcj45t/EWq6Db2V5BFeWtzELjTb+2hSaK1k89vLS
ebcu8SwS5djgHnAyWrlL79p34OfBD4Yad4juvEWmaSdSSe+sdCjie4vL22uZd4DW2d0eHyx
3YGQ4BG418NeM/wDgpzcal4E8PeGNN8Gy3L6SqRvqmp6mym7VGYqWt41CBvuHJLEYYfxcfh
WJoVqqUIR0tbfT8T+gKbitT9KdE8Saxcab8RrTWddttTudO0GVvtkGmG2eOdoWadQhzxGxQ
BeT83JJ3V88eGPDGm+E/g14ol8Radb6ak8sEemxiX7SsNrBGRE82GwhVZlHIVXEQUk5zXxZ
c/8ABTX4rz6p4qvLHTPCelJ4jt3i1G3i0tnWYsCpfMkjNuKsBjO07Qduc54DxH+3L8YvElv
FaS+JLaysI7WCy+xWOlWsULwwvviRx5eWAOOp7DNcccrxGl2tL/i9NvI6o14Rex+p/wAQPE
8fi79nOG680Nc2urfZp4oFcW8b+ZOcRF+SpAVhyeGHbFfOteSfs/ftk+PfidoEPwr8QppV3
odhE1/bXkdqYrpGRlUIWVgpX5z1XPTnivW6/duD6M6GUxpz3Upfn/wx/PvHM4zzhuO3LH9Q
oorAtfiD4WvyBbeJdIuCe0V/E38mr7KdSFP45JerS/No+Dp0atW/s4OVuyb/ACTN+isv/hK
tF/6DFh/4Ep/jR/wleif9BjT/APwKT/Gs/rFD/n5H71/mbfU8T/z6l/4DL/5E8i/a7i834b
W4xnbdq35KaKsftHXVn4h8ASrYXVvfG3Es8oglVyiiJ/mODwM4or8s4hlGePk4u6tHbXofu
3CEJ08qjGcWnzS3TXXzSPXf+CH2prF47+KmnZG6402xuBwc4jllU+3/AC1FfrlX4Zf8EgPF
sHhv9sK3sJpBG2vaFfabED/G6+Xc4/K2J/Cv3Nr5o+0MDx/o7+IfAniTS41Lvfabc2qqvUl
4mUD9a/l2r+qiv5uv2wPhTdfBf9pX4g+F57cwW8WqzXVj8pCvaTMZYCvr8jqDjjKkdqAPHA
M19jf8EovhtpnxH/azt4tZ0221bTdL0O/vZrS8iEsMiui2pDo3ysP9Jxggjn1wa+TPDev3f
hbXbLVrAQG8s5BLGLmBJoyR2aNwVYexBFfrN/wRT+EM+jeA/G/xIvYGj/tu5j0rT2dcboYM
tK6nurSOq/WE0tbgav7T/wDwR98J+ODd698I79PBmtMGkOhXe6TTZ2wTiNuXgJP+8vTCr1r
8r/jD8CPHnwE8SPofjvw1e6BebiIpJk3QXAH8UUq5SQe6k474Nf01V8w/8FKr/SNK/Yu+I1
zq2n2+on7NDb2iTwrIY7iW4jiSRN33WQvu3DkbeOaYFT/gl2AP2FfhltORjUucY/5id3X1T
Xyr/wAEuP8AkxP4Zf8AcT/9Ol3X1VSA/Pf/AILR2c2pfATwFaW0ZluJ/F0MUcYIG5mtbgAc
+pIr8+PiZ4c8XHwwl1qFjpulrpumTQzHU5o06xsrQ25zmRxtcgDjPrkV+i3/AAWF0r+2/g1
8OrI3n9niXxhEGuyCfJH2S5JfjnjrXw/4X/Zogu47PXdbur7xcbQxtHa6hIVWZgmRByxyuN
uAPvcivns1r0sPKlUqPZvSzbf4pL1Z10Kc6ilyK+h9lf8ABFbx82ufAXxh4UmuRNLoGuC4i
iyN0UFzECox6GSGcgnuW9K/Q+vzR/4Jn/Bjxj8B/i7q954ij0fTtH8f6TJeWOlWN55lxbmG
YPD5kWMIhSScLyTmMiv0ur3KVWFaPPTd0crTWjPgD/gsR8M7zx38JfhzdabDG9/D4qi0tJH
OPLF3GyAk9QpkjiBwD1HpX3loulQaDo9hptquy2s4I7eJfREUKo/ICuX+LHw3tPihoGl6bd
522GuaZrKY6FrW8inwfYiNh+NdrWwgr+bD9rTx1L8Sf2mfid4hkdXS61+7jgZOnkRSGKH6/
u405r+hr41eNh8NvhB418VfNv0fRru9jCfeaRImZFXPcsAB7kV/MbIjRuyMCrKSCD2NAHqn
7J3/ACdP8G/+xz0b/wBLoa/pTr+az9k8Y/an+Df/AGOejf8ApdDX9KdABX8/P/BR/ULrTv2
4/ilJaXM1q5uLQFoZChI+xW/GRX9A1fz4/wDBSz/k9/4o/wDXzaf+kNvQB+/2gHOhaaT1+z
R/+gitCs/w/wD8gHTf+vaL/wBAFaFAH5k/t7aHpni/9ufwloOp2SXCXXgu3VZnUExlru/Ub
fRueM8cc9K+g/BFp4j0O6tbubTYP+Ed1yT+0dTmtLtB9nZ9HslFvEmdzIZ4S24kH5s5NfF/
/BW7xvrnw7/a+8Ja74cvpNO1a18HWjRXEahtv+m34OVYFSMFhgg9a8W8P/tSfHqO7t9Wbxd
ayXL2QEUP2SJkMZ0qdUkYRgKH8uI8N/y0jViMKa8jGYSeId4NK3f/AIZ/oawqRp/EfoZ+1T
rE9x8Srfw5pEU2pyxO+r3dmk5SaBntTb27wBiEJ5dlB3DMQ+Uhjj88P2jv2XfEuo+O9D8W+
F5rn4lWnir99fiwsfKu7O+SCKe5guIU4ixHLHJk4GGIONvP1NpHj3xf8StO8HfE3xNpdhLr
81nZX2pQywtDv2vJJY+TFuPlrtUSCQ/e8yTaBT/CHi5vHmg+JtI08CG/8q9sbSylfyXkkPh
2WMSjBG/MtjG7FifvNjivmqeOjg8VPvdrXbf/AD/4J6PsHVpJL+tDyn4MaLP4e+HdhptzYX
GlT29xeI9hdwtFLbn7VKfLZW5BXpz6Zrtq6Dx9f/2v4u1HU/tSXh1Flv2ljORmZFlK+2C5X
HQYwOBXP1/U2UVHWy7D1GrXhF/ekfybnUeXM8THtOf/AKUz5/8A2zv+Sf6L/wBhRf8A0VJX
jHgvw3pXirwTpWlJoVyfEGpTXlpb6ktsfJZxPp7AmTceY4jchvlG3zYzzu498/am8PXPivw
54a0qz8v7TdasqJ5r7Fz5MnU4OK980Gy0nwD8LdL8KaBFp0dvcMl9d/YoP9XcGC3iuFWRsv
tkmtzIRnBCQ+lfFZphZ43O40Iq6ajd9kldv9F5s/S8mzCGWcNvEt6py5V3k3ZL9X5I5rwt4
ZsfB3h+x0bTYzFZWcYjjDHLHuWY9ySSSfUmtSiiv0mMVCKjFWSPx6c5VJOc3dt3b82cN8ZP
GzeC/B0zWrN/a1+ws7JYxlhI/G8f7oJP1wO9fAWr2sthql5azhhPBM8cm8/NuDEHPvmvof4
g/FOx1v4ianrC6hbmLw/E8Wj2sr/JPMm12cj0ZgMf3hGBkZrivCPwh8U/tB/Fn7B4f0ttQ1
LV57jULuLSU86OyjNw6s/XhA2MbjyCvPIr8dz7M1icVJ3/AHdPRfq/v0R/QfC2Vf2dgYua/
eVNX5dl8lv5s5z4FW2n3fxm8Ew6o0I0+TV7VJkuIhLFIplUeW6ngq2dpz0DE9q/fDxHpCeC
dL0rS9A0G30HQraXyVtNItYVSwR5cvJvICqr/Irgcsrvg5Ar4+/Y4/YG+FviTSr/AMVWjeJ
b3VtN1J7bTNX1Dyo0guEgi8wtagMjGKdpEKsxDbSO1foj4p0uyl8M31lfSPaafPbvbSyo5V
0RwVOGI4OGIBr5Jr63TdSDsmtOj3vs9tj66UuR2fQ+A/inqdlOmhWWmeQNOgt3kh+yn926N
IwjfHTd5SRLnA+VEH8NcFXV/FS00/TviFrllpTs+m2lw1vBukL4VeDg9hkHjoM47VylfumR
YX6nlmHodoq/q9X+Z/NWf4n63mmIq9OZpekfd/Q5/wAc+D4fHWgPpVxcyWsLyK7vEAWOOcc
++D+Fej/Bvx3d/Bm+F1p8YvZBFLCBK5VQjzLLtwOwKgVzFFb4vKsFjpqpiKalJddenzM8Fn
WYZfT9lharjG97WW/zTNzxr4pl8a+KNQ1ueCO2mvHEjxRHKg7QDj64zWHRRXpwhGnBQgrJa
I8irUnWqSq1HeUm2/VnC/EOxtG1/wAL3N5uW2lujZzMq5yGw6g+2Yz+BNd2WZyWcEOeWB65
rjfi2fs/ge71AO8Z02SK+LRrubZG4LgD3TePxrV8EeLrTx54Ystcsd/2a6DbfN+9lXKHP4q
TXhUafsc2rP8AnhF/NNp/ofT4io6+RYf/AKd1JR+UkpL9TcrxX4tfDmX4gfGLwJaxyWMeVM
hXVImktpRFKhMbqpBKnzACMjI9K9qrzr41sul6LpmuvEXg069QXTAEmO3kIV3wOTg7D9B7U
Z9SlWy2qobpX+53/InhevHD5vQlN2Tbj96aX42Pnn9sKODVf2nfGa6FDa3tteXUL2yaUgZJ
Q1tEQYwuc9TyOvJrlbH9mr4m3uhf25L4M1XTNCWeO3k1TVIDaW8bP93c0mMDBBz0AIPevvP
w5+1B+z78I9J8VCxkgsviNNdf2jDrltoguv8Al2iWO2gnXJEec8EqBhgeeuZ8Sv8AgoB4H+
NeraD4e0Twp4n8R3dzPOsx1W6isrWSaaNIfMaKLeXREQuFJXB59a/CXWxkpRpYejd6avq3p
5H9HSdKnB1KkrJXb9FqeV+E/gH4b8RfCPw9p2s2MP29bTeNRspF81TIzSZWQZDj58jOV9K8
b8V/sj+K9L1mCDRJLfWbC4kCLcSSJbmHJ/5a7jgD/aBI+lfZUECW0McMShI41CKqjAAAwBT
6/c8RkeGxNCMJLlmklzLuklqtn8/vP54wnFGOwWJnVhLmhKTfLLbVt6PdfLTyPLvgZ+x3rv
ws8N2HxP1DxPoN/Z6nbG1j0zT5JJJ4y79WYoE4MRHBPXrXqNec6L8Z9b1L4z6z8OleE+HLG
0W5CeV+8EwEZOGz0/enjHUV6NRkVF4fCyouXNyzkr7XtYXFGI+t42GI5eXnpwdu102FfmGI
p7cJNskjGflkwRz7Gv08r59/Z2/bl0H4PaJHpWu+BpvEVqpLFftMJUnAH3JIWHavC4s/5c2
/vfofVcBtr6zZfyf+3Hy5Y+OfEGm3ME9vrd/HJCQ0ebhmAx7E4I9iMV7b4Y/bS8RaXf2b6x
4U8Ma7YxKEngNmbeSf1bzFbCsfULj/AGa+oYf23P2Q/Ftwg8TfAQwSzT7pbldEsX8pSMEkx
PGzAdeBXKeObP8AYb+Lup6jonhW61n4b6q9k1xYeIGWaPTDcBWPkTRzM7KMqORgHfgNkAV+
fx5npY/VnPT3os9C0v41fs8/Hf4J/ELTtKmXwP43l8Oah9l0jXQkQmlW3dlEM4+RySAApKs
c8LRX5fZxRVXXUvltsz0n9mv4mn4N/HzwF4zLrHb6Tq8EtyzDI+zltk/4+Uz1/S3FKk8aSR
uskbqGV0OQwPQg9xX8rVf0Af8ABNb47r8cv2WfDf2q7+0eIPDKjQdSDsS5MKgQyMTy2+Exk
tzlg/OQaks+qK+T/wBuf9gnRP2vNIs9Usb2Hw74/wBMi8i01aSMtFcQ7i3kXAHJUEsVYZKl
jwQSK+sKKAPxt+H/APwRW+Jd/wCKLePxp4t8OaR4eRwbibR5prq6kXIysaPEigkZ+Zjxwdr
dK/W34cfD3QvhP4F0Twh4ZsxYaFo9strawA7iFHUsTyzMSWLHkliT1rpaKACvzt/4LUfEca
D8DPCPg2GdUufEOsm6lj7vb20ZLfh5k0J/4D9a/RKvwg/4Kr/G6P4t/tTajpNhcifRvB1uN
EiKMCjXAYvcsMdxI3ln/riKAP01/wCCXH/Jifwy/wC4n/6dLuvqqvlX/glx/wAmJ/DL/uJ/
+nS7r6qpAfBf/BX6+tdP+DHgCa73CH/hLIwWRd2M2lxzivhy38Yy23hWBUvNRuppnE8cTAg
wmNc7gVxjHOCozmvuD/gsHYwah8FfAENzJLFb/wDCVxl3hOHAFpc9DX593nws0jwvceHtZj
bVtckEZuCt5qA/dMf9WoAUZwRkjoQAO9fJ53TpVHD2jtbXbftrdWPUwUpxUlBXuevfBL/go
X4q1r9qzwFBrOjeHIbO91G20G51Ox05o7r7NNK6qoLORGoecMyqB90gdwf2dr+XjW/EV1D4
6udbs5jb3sV99qhmRcGORX3KwB7ggflX9NHgHxZbePfAvh3xNZsr2ms6db6jCyHKlJYlkXH
thhX0tCnGnBcqtfV+tkeY23ub9FFFdAj5E/4Kn/Ed/h5+x/r6QTLDea5f2elQ7j9/MvnSLj
vmOCQH2Jr8Gb25a9u57h1VGmdpCqDCgk5wB6V+qn/Bb/x26WHwu8GRONkst5rFymecqEihO
P8Agc9flJQB6r+ycf8AjKb4N/8AY56N/wCl0Nf0p1/Nb+yb/wAnT/BzP/Q5aN/6Ww1/SlQA
V/Pl/wAFLB/xm98UD63Np/6RW9f0G1+Ef7ZfhqPxl/wUv8T6Lc27Xdrd6zp6zW65zJGLO3Z
14IPKgjjn0qJyUIuT2Q1rofuZ4f8A+QDpv/XtF/6AK0KqaVt/syz2AKvkpgL0A2jGKt1S1E
eIfG39jH4T/tDeL7XxP468PT6rrNtYLpsU8Wo3FuBAskkgXbG6g/NK5zjPPsK4zSf+CbHwD
0TTLvTbLwtfw2F3MtxPbf23eMkkixTRKxBlPIS4mUH/AGz7V9RUUWFY8lsf2YPAunaLFpEN
vqA02KztrAQNqEpBgt4/LgViTlticAsSfesfRf2L/hRoFz9otdCuTKLkXatNqE8myULIm5d
znGVldTjqDg8AV7lRXNLC0JO8oK/ojRTktmfjh8LPEdn4q+G/hu/sFmW1WwitVFwBvzCohb
ueN0Zx7Yrqa8v/AGZP+SH+G/8At5/9KZa9Qr94yyKhgaEVsoR/JH8v5zJyzPEyfWc//SmeZ
/GqzbUrnwTZJ8pudaWPfkgp+6kJP5CvSLaEWttDCHeQRIEDSMWYgDGST1PvXB/FD/kYvh5/
2Hh/6TzV6BSoUILF1q9vefKvklf82PE4io8BhsPf3Vzyt5uVr/cgrmviPBrl54QvrTw7Er6
ndL5CyNII/KRuGcE9wM49yD2rpaK76kPawlC7V1bTf5HmUavsasaqSfK07PZ27+R8aeIP2X
fG0+rzy2NjaPAyoqs90gyQignGepINexXH7NthpXw/1DxL4R8QeI/CfxKvSXPh/T7lYtOhD
XO7yFuFYOUWMIy7j1UZ5Fe00V8o+F8C7ay+9f5H3P8ArtmfaH3P/M+P9K+C/wAbdBhSLTNY
vdOjSQzKlprjRKJCclgFYfMT1PWvYPCfxQ/a78FxwIPG9zrFhAhVrLW7uPUYpE24wyyBmfH
Uc5yBivYKKv8A1ZwS2cvv/wCAJ8a5m94w/wDAf+CS3V1LfXM1zO2+eZzJIwGMsTknH1qKii
vq0lFJLY+ClJybk92FFfL/AI3/AGm/GPh3VtRFlpekvpcV3JBbyz20xZlEkiruYSgbiIye3
0rlz+2T41UkHS9BBHUG3n/+PV81LiPL4ycXJ6afC+nzPtIcH5tUgpqMbNJ/Euqv28z7Ior5
e+GH7U3iXxh4+0XRdUsNIgsr2byXe2hlWQEqduC0hH3sdjX1DXrYLHUMfB1KDdk7aqx4GZZ
XicpqxpYpJNq6s76XsUdd0qPXdE1DTZgDFeW8lu4bph1Kn+dcL+z/AKInhv4dW2nfbmvJEm
kZleLYYiTyvU5w27mvSK+bbX4ov8Pf2hLzw5exj+yLib7OkkjECAzkShwBwQSY1+bOAD0ya
8/Man1XFYbEva7g/SW34o9fJ6TxuBxmDXxJKpH1g3f70z6SqDULC21awuLK8hS4tLiNopYZ
BlXRhgg+xFT0V77Sasz5NNxd1ufKHjX9j3Vf7YZ/C19ZHTGHyxX0rrLGfTIUgj34+lekfA3
9neL4YXT6xqt1FqOushjjMAPlW6n720nBYnpuIHHGOTXs9FeJQyXBYet7eENemui9F/Vj6f
E8S5ni8N9Vq1Pdejskm15v89r9QpGIVSScAckntS1578e/Gi+B/hhq90sgS8uk+xW3PPmSA
jI91Xc3/Aa9WvVjQpSqz2imzwMLh54uvDD095NJfN/0/keH/s++IP8AhKv2jPEurBt6XkF1
LGf9gzR7B+C4r6yr4u/Y+/5Krc/9gyb/ANDjr7RrwOHpupgnOW7lJ/ez63i+nGjmSpw2jCC
XyTX6BXyj/wAMV6kEJ/4Si0L+htGx+e7+lfV1FerjMvw+P5frEb8u2rW/oeFl2b4zKuf6pK
3Na+ie17b+p856l+xxpljr1jcaNqzX+lpCjXFprMZDSTc7gGhZTs6Y6HqM963/AIg/s3aN4
y0mNdK8O6F4Q1gSqz3mlXF28DIAQy+RK7YycHIbjHTmvbaK83/V7Lv5H97PWfFmbt83tF/4
Cj5OP7Feqn/mZrP/AMBn/wAaK+saKP8AV7Lv5H97K/1uzj/n6v8AwGJ+XtfVn/BOb9qSf9m
r462sV5HPdeFvFTw6VqlvbqXdGL4gnVQCWMbOflHJV3ABOK+U6u6NrF74e1ay1TTbmSy1Cy
mS5trmE4eKRGDK6nsQQCDX5C72dtz+hD+pOwv7bVbG3vbK4iu7O4jWWG4gcOkiMMqysOCCC
CCKsV+En7G3/BSzxl+zNaQ+GNftX8aeAlYmOylmKXdhk8/Z5DkFOp8phjPQpzn9N/ht/wAF
L/2eviRZRSDx1D4ZvGRGksfEkLWbxFv4TIQYmIPB2uwGM9OaAPqSivHF/bG+BkiuY/i14Qm
2jJWHWIXb8AGJJ9hXgfx8/wCCsXwm+GGk3MXg37T8QtfKkQLZxtBYI3TMk7gZAP8AzzVs9M
rnNK6vYD1P9uj9q3Tv2Vfgvf6pFcQv4x1VHs9AsX+YvORzMy/884gdxzgE7VzlhX89N5eXG
o3c93dzyXV1O7SyzzOXeR2OWZmPJJJJJPXNd98d/j54y/aO8f3Xi/xtqIvtSkXyYYYU8u3t
IQxKwwpk7UBY9SSckkkkmvO6oD9/v+CXH/Jifwy/7if/AKdLuvqqvyZ/Yy/4Kd/Cz9nf9mf
wh4B8SaF4uvda0Y3Ynl0uztZIH868nnUoXuUYgLIoOVHOeo5r2j/h9T8EMD/il/H5z2/s+x
4/8nKQGv8A8FaFVvhH8Pg2Nv8Awlcedxxn/Rbivgb4jeI47WwTTLC+ttTmgtzMbFJ4w2CSj
EMTxjP1wCa9L/4KE/txeDf2svg94c0fwl4c8XaSbHWl1CS+1uxhjtnQW8qbFeGeQ7iZFOCA
MA81+eto0Auo2ukeSDdmRY2CsR7HtXkYrL4Y6cZuXw/P5bnTTrSpRsup0/xGk067u7C7sZ4
ZHmhImihIPlEMQAcD0r91f+CZ3jt/Hn7GHgCSZw91pUc+jy4OdogmdIh/368qvwJtprJdOu
oZrZ3u3KmG5WQgRgfeBXHOfXtX3n/wT8/4KBeAv2R/h74m8J+KtM8R6vb32qJqdnLoltBIA
7W8ccwcSzRkcxJjGcgdq9KlD2UFT1du5hJ80nLuftNRXwB/w+q+CH/QrfED/wAF1j/8mUf8
Pq/gh/0K3xA/8F1j/wDJlbEnxN/wVp8b/wDCa/ti6zp0Bkkh8M6XZ6WST8m4p9oYr6Ddc7T
05U+1fF54Nd18cviXJ8X/AIy+NvGx85I9e1a5voY5wA8cLyExRsASMqmxep+71PWuFHFAHr
/7KtssP7UHwVkWZJXk8Y6OxRMkx/6fEMN78Z+hFf0k1/NR8AviN4Y+F3j/AMMeJtd0m+vrv
R/E2j6tFc2Uo3Q2tvcGW6RYyVWR5AIwu5gBtPIzmv1Y/wCH1fwQ/wChW+IH/gusf/kyldtt
WA+/6/n8/wCCjup3Wlft0/Ee7s7iS1u7a8s5YZ4GKSRsLO3IYMOQQRX6Cf8AD6v4If8AQrf
ED/wXWP8A8mV+W/7Xfxh0b4+/tF+M/H3h61vrPR9Zmgkt4NTjRLhQlvFEd6o7qPmjJGGPGP
pRvuB/Rv4f/wCQDpv/AF7Rf+gCtCvz20v/AILQ/BOx0y0t38L+Pi8MKRsV0+ywSFA4/wBMq
1/w+q+CGP8AkVfiB/4LrH/5MoA+/wCivgD/AIfV/BD/AKFb4gf+C6x/+TKP+H1fwQ/6Fb4g
f+C6x/8AkygD7/or4A/4fV/BD/oVviB/4LrH/wCTKP8Ah9V8EP8AoVfiB/4LrH/5MpgfJP7
Mylfgh4bB4/4+eP8At5lr0+vln4SftM+GvAXw70jRNTsNWmvbfzjJJawRGNt8zuMFpFPRhn
jrmut/4bL8Ff8AQL17/wAB4P8A49X63gc1wNPC0oTrJNRSf3eh/P2Z5DmlbHV6lPDycZTk0
9NU27dTuPih/wAjH8PP+w6P/SeavQa+XvGX7UXhXxFq3hW6ttP1hI9K1IXk4lhiBZPKkTC4
lOTlx1x35rqP+Gy/BX/QL17/AMB4P/j1XSzbAqrUk6ys2rb/AMtuxnXyDNZUKMVh5XSlfbS
8r9+x7zRXg3/DZfgr/oF69/4Dwf8Ax6j/AIbL8Ff9AvXv/AeD/wCPV1f2xl//AD+j+P8Akc
P+rub/APQNL7l/8ke80V4XP+2H4Lg2f8S/W5N6hvkhgOPY/vuD7VF/w2X4K/6Bevf+A8H/A
Meo/tjL/wDn9H8f8g/1dzf/AKBpfh/8ke80V4N/w2X4K/6Bevf+A8H/AMepf+GyvBf/AEC9
f/8AAeH/AOPUf2xl/wDz+j+P+Qf6u5v/ANA0vw/+SPeKqaxqKaRpF9fSYEdtA87Z6YVST/K
vEv8AhsrwVjP9ma9/4Dw//Hq574hftXeGPE/gjW9I06w1iG8v7R7ZHuIYljG8bTkrIT0J7G
s6mc4GMJONZN2dt97O3Q2o8N5pKrCM8PJRbV3porq/Xtc4BfjN4Zn+DPiXwtdaRqT69qQtz
BerLF5EbxXBl3sCu7JDuvB9PevF3dpXZ3YszHJJ6k02ivxs/oxK2xq+FNU/sPxRo+pEkCzv
IbjIGT8jhv6V+likMoIOQeQR3r87/AFj4RuBqp8U6nqdnM9hcLpiaXZpPm9wvkibeRtiJLZ
ZNzjbwOc19Jaf+174PsNPtbebTtbeWGJI3aOKF1LAAHBMoyPfAr7XhzH0cKqsK8lFOzV/mf
mvGOV4nHuhUwtNza5k7dtGuq63Pf6+Ov2x9D+w/EDTNTUYS+sQrcdXjYgn/vlkr00/tleCh
j/iWa8f+3eH/wCPV5N+0J8a/Dfxa0jSItKstRt72xndvMvYo1Xy3UbgCsjHOVTt2r186x2C
xeCnTp1U5aNL0fp2ufP8NZXmeX5nTq1qEowaabdtE1690j3n9nj4txfEjwnHaXkw/wCEg05
BFcqxG6ZRwswHv0PofqK9Yr80fDfiXUvCOs22q6TdvZ30DZSRO/qCOhB7g8V9UeAv2wNF1K
3jg8VWsmkXiqN11bI0sDnudoy6/TDfWjKc+pVKao4uXLJaXez+fR+u+4s/4UxFGtLEYCHNT
lryreL8l1Xa221tj6Gori4PjT4EuYhInizSlU9pLlUP5Ng1U1f49+ANGt2ll8T2VxgZCWbG
dj7AIDX1LxmGS5nVjb/Ev8z4ZZdjZS5VRnf/AAy/yO+YhVJJwBySe1fEH7SnxXT4heLlsNO
mEuiaUWjidCds8p+/J7jgAH0BP8Vb/wAVv2oZfGp/sbR4bjSvDsrBLy44+1XEROHUDOEBGe
MknjkDIrwS6eJ7iQwhlg3Hyw5ywXPAPvivgM9zqGKX1XDO8er7+S8uvmfrPC3DdTBT+vY1W
n9mPa+7fn0S6ep7f+yC4f4q3W1Ag/s2YjHb95FxX2bXwN8B/iRpnwv8aS6vqtvdXFs1lJbB
bNFZ9zMhBwzKMfKe/pX0B/w2X4K/6Bevf+A8H/x6vQyHMMJhsF7OtUUXd6P5eR4/FWUY/G5
k6uGoylHlirq26v5o95orwb/hsvwV/wBAvXv/AAHg/wDj1H/DZfgr/oF69/4Dwf8Ax6vov7
Yy/wD5/R/H/I+Q/wBXc3/6Bpfcv/kj3mivBv8AhsvwV/0C9e/8B4P/AI9R/wANl+Cv+gXr3
/gPB/8AHqP7Yy//AJ/R/H/IP9Xc3/6Bpfcv/kj3mivCof2xPB1xKkUWkeIJZXYKqJbQlmJ6
AATcmij+2Mv/AOf0fx/yD/V3Nv8AoGl+H/yR8if2N/02/wDHf/r0f2N/02/8d/8Ar0UV+Ln
9Jm74V8Af8JNcXEX2/wCzeVHvz5O/PIGPvD1r0Pwp+zfDrWqwwz68whwzuqWmCwVScZ38Zx
1oorGvJxpTkt7MqKvJI9Q+Gnwv0DT/ABhqGlmzEmnz3KaYyglZVBKlZVfPDgt3Bzz0zx5l8
Xfh/HpGqeM7QXEROm3SSl4YDGJWkkKk7dxC8KM44J5wOlFFfM4aUli3G76f+2/5s1xCUVG3
c8dOjc/67/x3/wCvQNFyf9d/45/9eiivrDA9Di+BPm5/4nmMf9On/wBnWwvwk0nRvDX2jUP
+JlIl0IQ8QaBypUtydzA9MdKKK5sR/D0dtVtobUUnNJn1R8G/CumeGfAge0tyzQq2DK5b5s
bQw9CAxrzX4n6XZrr+oNZ2FhaXBjW3+0fY0d9udxJyMFjkjdjpxRRX5lSbdVtt/f5n0k4xV
FO32b/gcXd+DbN7GN5IbOaVZlDNJZoc7hj8Mdh0rj/GnhW3i1dNH2WojmiEhnjtVSRcAEAE
dBzz60UV7+X1JyqpN9H+nmeVO3sIu3bojzW/0GJPI8p2TdCrMDzlu5/+tWj4V8Af8JNfy23
2/wCzbI9+7yd+eQMY3D1oor7WOx5bO4j/AGc/Mi3/APCQ49vsX/2yuZ8XfCb/AIRaxW4/tX
7VukEe37Ps6gnOdx9KKKoRyg0IfNmbOP8AY/8Ar0w6Pn/lt/47/wDXoooAF0TP/Lb/AMc/+
vUzeHcY/wBI/wDHP/r0UVpFJkt2Gr4fz/y8f+Of/XpH0XA/13/jv/16KKGkgTuR/wBjf9Nv
/Hf/AK9KNF5/13/jv/16KKzKHf2Jlsef/wCO/wD167jSPgv/AGpLs/tjyvl3Z+y5/wDZ6KK
7sPTjUvzI4MVVnTtyMv6t8Cm0+2dzrvmiKPcF+yY4z0/1nuaxk+E+/wD5imP+3f8A+zoort
eGpdjieJq9x3/CpP8AqK/+S3/2dH/CpP8AqK/+S3/2dFFP6tS7EfW63834IP8AhUn/AFFf/
Jb/AOzoPwj/AOor/wCS3/2dFFH1al2D63W/m/BAPhHn/mK/+S3/ANnTP+FT/vvL/tTuRn7P
6f8AA6KKTw1LsNYqs+v5GpD8DfOiV/7b257fZM/+z04/An/qOf8Akp/9nRRVLDUuxP1qt/N
+Re1P4Qtq/wBlDala2wtoBbj7Np4TeAWO5/3nzMdxyfQD0rJvPgp9kQN/bO//ALdcf+z0UU
LDUuw44qtdK5x9/wCFfsN7JB9q37Djd5eM8Z9arDQsk/v+n+x/9eiivJqxUZySPdi7xTfY9
FHgm0TwZpPiGFzb337qIGNcASA3mJPf/UJkd/Wud1Twtb3WnSahbt9mgkQyR2xXeYgHVQof
gkYk7jPy0UUtlbyM7tybfc5l9E2kDzs8A/c/+vTf7G/6bf8Ajv8A9eiisTYP7G/6bf8Ajv8
A9ej+xv8Apt/47/8AXoooAX+xs/8ALb/x3/69SQaD50m3z8f8A/8Ar0UUAMXRNzAed1OPuf
8A16VtEw7Dzuhx93/69FFACLom5sed/wCO/wD16DomB/rv/Hf/AK9FFWloA3+xv+m3/jv/A
Nej+xv+m3/jv/16KKgA/sb/AKbf+O//AF6cuiZBPnf+O/8A16KKqO4HoOh/FHxX4Z02Ox0O
/sdEjXbmax0q3SdiMYYzbC+eM53deaKKK6qavG7MnTh2P//Z
</binary>
</FictionBook>
Mini Shell