%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<description>
<title-info>
<genre>antique</genre>
<author><first-name>Patrick</first-name><last-name>Zandl</last-name></author>
<book-title>Flotila Zeme</book-title>
<coverpage><image xlink:href="#_0.jpg" /></coverpage>
<lang>cs</lang>
<keywords>Sci-fi</keywords>
</title-info>
<document-info>
<author><first-name>Patrick</first-name><last-name>Zandl</last-name></author>
<program-used>calibre 2.55.0</program-used>
<date>15.8.2019</date>
<id>8cc5589d-968b-428c-b395-d82a23a13b23</id>
<version>1.0</version>
</document-info>
<publish-info>
<publisher>www.palmknihy.cz</publisher>
<year>2012</year>
</publish-info>
</description>
<body>
<section>
<p><strong>Flotila Země</strong></p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>Patrick Zandl</strong></p><empty-line /><p>
<image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><p>
<strong><emphasis>knihy do vaší dlaně</emphasis></strong></p><empty-line /><empty-line /><p>
<strong>www.palmknihy.cz</strong></p><empty-line /><p>
<emphasis>knihy pro kapesní i stolní počítače</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis></emphasis> © Palmknihy 2000-2010</p><empty-line /><empty-line /><empty-line />
</section>
<section>
<p>
<strong>Flotila Země</strong></p>
</section>
<section>
<p><strong>Patrick Zandl</strong></p><empty-line /><p>Copyright © 2006 Patrick Zandl</p><empty-line /><p>
Cover Art © 2006 Grigory Vyatkin</p>
<p>Edition © 2006 Jiří Vlček</p><empty-line /><p>All rights are reserved</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ÚVOD</strong></p>
<p>Miro Kasper netoužil po ničem jiném, než aby to už měli za sebou, aby Waltari konečně chytil tu proklatou radiovou bóji, naložili ji do nákladového prostoru a místo ní vystrčili do vesmíru její fungl novou náhradnici. Jenže tomu zatím nic nenasvědčovalo. Waltari právě znovu sprostě zaklel, když se mu ani při posledním pokusu nepodařilo chapadlem umělé ruky chytit velké ucho radiobóje. Kasper chvíli zatoužil přisadit si na Waltariho a jedovatě zahláškovat: „Čo chýbalo, iba milimetre!“ protože manipulační ruka drcla bóji do boku a ta se ve vzduchoprázdnu ihned roztočila. Bude potřeba mnoho minut počkat, než její rotaci zastaví stabilizační tryska a otočí bóji do původní polohy, aby mohli dát další pokus.</p><empty-line /><p>Jenže Waltari vypadal už hodně podrážděně a Kasper tušil, že teď na jeho vtípky není vhodný prostor ani nálada, jen by se zbytečně poštěkali. Druhému mechanikovi, španělákovi Gosému, předevčírem přiskřípl mechanický nakladač ruku, a tak měl ještě menší šanci než nervóza Waltari, že by se mu bóji podařilo chytit, i když to byla jeho specialita. A Kasper opravdu netoužil se vší vřelostí po ničem jiném, než aby konečně vypadli.</p><empty-line /><p>Byla to poslední radiobóje téhle proklaté štace. Proklaté proto, že původně měli mít opušťák, měli se válet v bordelu na Mimasu a protáčet místní pípy i děvky. Jenže pak je náhle odvolali na tuhle „prácičku“, jak se ten platfusák Keller ráčil vyjádřit.</p><empty-line /><p>Opušťák nejdříve začínal normálně, sbalili si pár věcí potřebných na povyražení, přijali od kámošů četné objednávky na dovoz zakázaného proviantu a základně dali na pár týdnů sbohem. Komunikátor zařval, až když se cpali to transportu směr Mimas, a prostořeký Kasper odpověděl šikovateli Pantůčkovi, že mu na to kašle a ať si najde někoho jiného, komu se chce přijít o měsíc volna. Jenže to Kasper nevěděl, že generál Keller právě osobně obhlíží stanoviště radiohlídek, a když se o půl minutu později Kasperův komunikátor rozeřval prioritním signálem a nakvašeným Kellerovým hlasem, nebylo už na výběr a ani prostor pro diskusi.</p><empty-line /><p>A tak Miro Kasper, Frederico Gosé a Bernao Waltari seděli místo v nejvybranějším mimaském pajzlu ve svém otřískaném servisním transportéru, jenž toužili půl roku nevidět, a čekala je cesta na samou hranici Sluneční soustavy, až do Wardenova pásma, kde měli urychleně vyměnit porouchané radiobóje a ty staré přivléct zpět na základnu. Palubní počítač přezdívaný Jordan to neopomněl jízlivě okomentovat jako neuvěřitelně šťastné shledání...</p><empty-line /><p>Tahle bóje byla poslední a Kasper se snažil pomáhat alespoň očima. Loď byla ponořená do tmy, protože při nakládání starých radiobójí, které ještě nebyly vybaveny zachytávací automatikou, bylo potřeba, aby neběžely velké agregáty motorů a loď se pokud možno co nejméně chvěla.</p><empty-line /><p>Jistě, ve vzduchoprázdnu teoreticky žádné chvění neexistovalo, samotný hlavní motorový agregát žádné mechanické části nepotřeboval, jenže o sekundárních okruzích to už zdaleka neplatilo a bylo potřeba vyřadit i chlazení a centrální vzduchotechniku, aby její táhlé hučení jemně neotřásalo lodí. Za letu se to nepoznalo, jenže při manévrování se stometrovou mechanickou rukou byl každý milimetrový pohyb znát.</p><empty-line /><p>Kasper viděl na displeji, že se bóje pomalu zklidňuje a přichází čas na Waltariho sedmý pokus. „Pilote, máme problém,“ ozval se Jordan a Kasper se otřásl. Palubní počítač přezdívaný Jordan mu nikdy neříkal „pilote“, leda v případě opravdu nepříjemného problému, kdy sklouzával do vážného až mentorského tónu. Většinou spolu vedli konverzaci více uvolněnou, někdy snad až příliš.</p><empty-line /><p>„A jaký?“ zeptal se netrpělivě Kasper a podíval se na vedlejší displej, na kterém už Jordan začínal vykreslovat situaci.</p><empty-line /><p>„Máme kontakt na spektrometru, je to na samé hranici dosahu a potřeboval bych nahodit agregáty, abych mohl prověřit,</p><empty-line /><p>o co jde. Ten kontakt, i když je na hranici našeho dosahu, je veliký. Spíš obrovský,“ konstatoval Jordan a Kasper vyjeveně čučel na obrovskou skvrnu, která se rozlévala po horní straně displeje. „Něco se vynořuje z hyperprostoru,“ dodal už docela zbytečně Jordan, protože to bylo zcela evidentní. Spektrometr spolehlivě zachytával výron částic, který vznikal při vynořování předmětů z hyperprostoru, jenže zachycený rozsah překonával cokoliv, co kdy Kasper viděl.</p><empty-line /><p>Chvíli přemýšlel o tom, že jde jen o nějaký hloupý vtip, bylo to ostatně populární povyražení starých vesmírných vlků, přiblížit se zezadu s vypnutým motorem k nováčkovi a protrasovat ho laserem, z čehož si nejeden pilot-elév nazvracel do skafandru. Jenže něco jiného bylo vyslat trasující paprsek laseru, používaný pro zaměřování a řízení palby fázových děl, a něco jiného bylo vytvořit takové rozbouření částic, jako by se k hranicím Sluneční soustavy přesouvala vedlejší galaxie. Krom toho Kasper nepatřil mezi elévy, byl veteránem z anoplurnských válek a Wardenovo pásmo nebyla vůbec vhodná oblast na žerty, protože narozdíl od vnitřní oblasti Sluneční soustavy by si tu dotyk traseru mohl každý pilot po právu vyložit jako útok a podle toho by na něj reagoval. Tohle nevypadalo na vtípek. A co hůře, ani to nevypadalo na závadu.</p><empty-line /><p>„Nahodit agregáty,“ přikázal Jordanovi. Loď se v několika minutách otřásla, když se rozeběhla setrvačka spouštěče, zároveň s ní naběhl sekundární chladící okruh a moderační tyče vyklouzly z plášťové komory agregátoru. V tu chvíli se už loď začala pomalu otáčet do polohy, z níž se mohl spektrometr lépe zaměřit. Prakticky zároveň s tím začal Waltari sprostě nadávat do interkomu: „Kurva, už jsem ji málem měl na lopatě, to nemáš nic lepšího na práci, než mne dosírat?“ zuřil na celé kolo.</p><empty-line /><p>Jenže to už Kasper s Jordanem zkoumali zjasňující se mapu na spektrometru.</p><empty-line /><p>„Hej, co se tam děje,“ zeptal se neklidně Gosé z nákladové paluby. Jemu už došlo, že Kasper nepřerušil nakládání jen tak, bez dobrého důvodu.</p><empty-line /><p>„Není pochyb o tom, že se vedle nás vynořuje nějaká skupina lodí,“ přemýšlel Kasper nahlas, jednak proto, že čekal, zda s ním bude Jordan souhlasit, a pak také proto, aby oba kluci na nákladové rampě pochopili, že jde o něco vážného. „Kolik to tak může být lodí, můžeme to nějak spočítat?“</p><empty-line /><p>Konečně se spektrometr dostal do plného provozního režimu a Kasper ohromeně zíral na mírně se zakřivující čáru na displeji. Pokud to měl být výsek z kulové plochy, jakou spektrometr registroval kolem každého z hyperprostoru se vynořujícího objektu, muselo jít o obrovskou skupinu lodí. I Jordan se viditelně zamyslel, než prohlásil: „Musí jich být tisíce. Celá flotila.“ Pak se na chvíli odmlčel, než projevil svůj smysl pro sakrálno: „Panebože, to musí být celá invazní flotila!“</p><empty-line /><p>O Kaspera se v první chvíli pokoušely návaly paniky. Jediná osamocená loď na konci sluneční soustavy s mizernou výzbrojí a vedle ní se vynořuje cizí flotila, to není situace, s jakou by vám poradili v posledním čísle Totálního chlapáka a ve Wardenově pásmu se nevyloďovaly cizí lodě pro nic za nic. Statisticky vyhodnoceno, doposud vždycky tak činily z jediného důvodu: napadnout Zemi. A Kaspera ani Jordana ani na vteřinu nenapadlo, že by tento okamžik měl být výjimkou.</p><empty-line /><p>„Sakra sakra sakra, to je teda průser. Megaprůser.... Musíme zmizet, ihned zmizet, ti tady nejsou pro srandu králíkům, kluci, vraťte se okamžitě do pilotní kabiny. Agregáty na plný výkon, motory připravit na zážeh, nahodit štíty...“</p><empty-line /><p>Jordan se činil, když uváděl celou loď do života tak, jak nejrychleji uměl, a mezi tím deklamoval prostou statistiku: „Na transportním tahu jsme za dvaadvacet minut, kondenzory štítů jsou nabité za čtvrt hodiny. Připravím poziční anténu a spojím nás se základnou.“ Pak se odmlčel.</p><empty-line /><p>Kasper se na to bál zeptat: „Myslíš, že nás mají na vidu?“ chtěl vědět, zda je pravděpodobné, že si jich lodě všimly.</p><empty-line /><p>„Nepochybně. Podle všeho už vyslali průzkumníky, a ačkoliv Anoplurna má obecně horší detektory než my, jsme tak na ráně, že si nás nemohli nevšimnout. Kromě bójí tu není nic, co by je mohlo zmást,“ konstatoval Jordan. Radiové bóje byly koule o průměru dvou metrů, zatímco jejich loď měla na výšku deset a padesát metrů do délky. Jordan se na chvíli zase odmlčel. Ne snad, že by to dělal kvůli dramatičnosti situace, ale právě v tom okamžiku se snažil všechny získané údaje propočítat a zanalyzovat. „Dostanou se na dostřel dříve, než odsud zmizíme,“ řekl nakonec a Kasper by byl přísahal, že v jeho vždy tak plechově neutrálním hlase zaslechl náznak pohnutí.</p><empty-line /><p>Kasper se ohlédl přes rameno. Jak Waltari, tak Gosé se zrovna poutali do křesel, a podle toho, že Waltari ani nehudroval stran přerušeného zachytávání bóje, se dalo usoudit, že situace je všemi na palubě chápána jako opravdu vážná. Jordan na displeji neustále aktualizoval svoje odhady situace. Podle něj čítala Flotila sedm až dvacet tisíc lodí, což kromě toho, že šlo o obrovský rozptyl, představovalo také neuvěřitelné množství řádově převyšující celou kapacitu Flotily Země.</p><empty-line /><p>„Co navrhuješ, Jordane?“ zeptal se Waltari. Jenže stejně jako ostatní si uměl představit, co na to Jordan odpoví. Situace byla opravdu příliš zřejmá a vážná na to, aby měla nějaké jiné východisko než zázrak.</p><empty-line /><p>„Máme dvě možnosti. Za chvíli budeme mít dost energie na to, abychom mohli aktivovat štít. Můžeme se pokusit uniknout.“</p><empty-line /><p>„Šance?“ zeptal se Waltari suše.</p><empty-line /><p>„Minimální,“ kalkuloval Jordan. „Jsme v otevřeném prostoru, nemáme se kde schovat ani jak manévrovat. Na nejbližší dráhu planetek to máme čtyři dny letu. Za tu dobu nás rozstřílejí po libosti. Pomoc nemá odkud přijít, proskok hyperprostorem ve vnitřní soustavě nemůže nikdo tak brzo stihnout, i kdybychom včas doručili nouzovou zprávu. Jediná šance je, že nás z nějakého důvodu nechají zmizet.“</p><empty-line /><p>„Nenechají,“ odtušil zachmuřeně Gosé. „Musí nás sejmout, abychom nevarovali ostatní…“</p><empty-line /><p>Waltari i Kasper souhlasně přikyvovali, protože pokud opravdu šlo o invazi, těžko se dalo počítat s tím, že by útočníci chtěli přijít o moment překvapení.</p><empty-line /><p>„A ta druhá možnost?“ zeptal se nakonec Kasper s posledním zbytkem naděje.</p><empty-line /><p>„Nás už nezachráníme. Musíme odvysílat poziční zprávu a varovat Flotilu. Podle dat z radiobójí by mohlo trvat příliš dlouho, než by jim došlo, co se tady opravdu děje. Nehledě na to, že útočníci za chvíli všechny okolní bóje zlikvidují a přes retranslaci to nějakou chvíli potrvá, než se zbytky záznamů dostanou na Masaryčku.“</p><empty-line /><p>Masarykova vojenská základna na Marsu byla hlavním velitelstvím Flotily a také centrálou, kde se sbíhaly nitky veškerého zpravodajství a kde se analyzovaly signály z radiobójí hlídajících hranice Sluneční soustavy.</p><empty-line /><p>„Jordane, ty jsi někdy uvažoval o sebevraždě?“ zeptal se kousavě Kasper.</p><empty-line /><p>„My stroje v těchto intencích nejsme zvyklí uvažovat, ačkoliv si svoji existenci samozřejmě uvědomuji,“ mentoroval Jordan. „Jenže na velkou filozofii není čas. Podívejte.“</p><empty-line /><p>Na displeji byla vidět malá tečka, která se oddělila od obrovské plochy zobrazované spektrometrem a mířila směrem ke středu displeje. Tedy k nim. Jordan zazoomoval obraz na tečku a už bylo jasné, že jde o skupinu lodí.</p><empty-line /><p>„Pravděpodobně stíhači,“ konstatoval vcelku zbytečně Jordan. „Do palebné pozice se dostanou odhadem za osm minut. Máme dost energie, abych aktivoval štít.“</p><empty-line /><p>„Aktivuj ho a varuj Flotilu, zadarmo to tady nebude,“ přikázal Kasper. Gosé na sedadle střelce vedle něho právě přepínal zaměřovač fázeru do plně aktivního režimu a také Waltari se na křesle zadního střelce za nimi připravoval pokrývat svým menším fázerem prostor za lodí. Loď vibrovala, jak se kondenzory fázerů nabíjely energií z agregátů, a Kasper doslova cítil to jemné mravenčení, o němž veteráni vždy tvrdili, že je znamením srůstu pilota se svojí lodí.</p><empty-line /><p>„Plný tah,“ varoval ostatní na palubě Kasper, zatímco prudce zatáhl za páku akcelerátoru. Jemný klepot agregátů se proměnil v táhlé hučení přecházející až do cis, jak konstrukce lodi přenášela náhlé vzedmutí energie do každé svojí částečky. Přetížení je zarazilo do křesel, Gosé bolestivě syknul, když se mu ledabyle upnutý popruh zařízl do stehna.</p><empty-line /><p>„Štít aktivní, plné pokrytí za dvě minuty. Bohužel se nemůžeme spojit s Flotilou na tuhle vzdálenost přes plný štít a za pohybu,“ konstatoval Jasper. „Varoval jsem vás, že nemáme možnost utíkat a zároveň informovat Flotilu, na tuhle vzdálenost bychom museli použít směrovou anténu se staženým štítem a bez toho našeho zběsilého poskakování vesmírem. Musíme vyslat UWB zprávu a tu nelze vysílat přes štít. Musíme stáhnout štít na polovinu, abychom mohli vysílat.“</p><empty-line /><p>„Identifikace, dvanáct stíhacích letadel třídy Kaira na vidové vzdálenosti. Během několika vteřin budou v palebné pozici a my na ně nedosáhneme, mají příliš velký dosah děl,“ informoval Gosé.</p><empty-line /><p>„Kurva, hoši, fakt jsme tady nevhod,“ ulevil si Waltari.</p><empty-line /><p>Kasper se podíval na Gosého a pak přes rameno na Waltariho. Waltari se otočil, na zlomek vteřiny si všichni hleděli do očí. Nalétali spolu přes deset let, prošli spolu peklem války s Anoplurnou. Dávno si dělali legraci, že spolu za ta léta už ani nemusí mluvit, že jim stačí gesta, pohled, myšlenka. Jeden</p><empty-line /><p>o druhém věděli prakticky všechno a slova byla zbytečná tak, jako teď.</p><empty-line /><p>„Jako na Basuru?“ nadhodil Gosé společnou vzpomínku a všichni se usmáli při vzpomínce na to, jak tehdy vypekli trojici anoplurnských stíhaček, když při ostrém manévrování kolem planetky Basura dostali všechny stíhačky do tak nepříjemné pozice, že je rozstříleli na hadry. Tehdy to chtělo trochu fantazie, řádnou dávku přetížení při akceleraci a přesnou mušku – a tu planetku, kolem níž se dalo proletět nízko nad povrchem a pak ostře stoupat vlevo. Tady nebyla ani planetka, ani pár mi-nut letu vzdálená peruť vlastní Flotily, všichni tři věděli, že na tuhle ne-podobnost Gosé nenaráží. Všichni pocítili tu zuřivost, tu sílu čerpanou z beznadějného postavení, jako tehdy.</p><empty-line /><p>Kasper přikývl. Loď se prudce otočila, jako na obrtlíku, přetížení je sesunulo a napresovalo ke straně pilotních křesel. Vyrovnali a to už letěli mírným obloukem, jako by chtěli zaútočit nepříteli na pravé křídlo peruti.</p><empty-line /><p>„Stáhnout štít na polovinu, Jordane, vysílej poziční zprávu opakovaně, dokud nepřikážu ukončit vysílání,“ zavelel Kasper. Jordan rozkaz neslyšně provedl a do vesmíru vyrazila zpráva rozprostřená do velmi širokého frekvenčního spektra, zpráva, kterou nemohl útočník nijak jednoduše zarušit. Zpráva, ve které bylo velení Flotily detailně informováno o útočnících a o všem, co se Jordanovi o nich podařilo zjistit.</p><empty-line /><p>„Jsou v palebné pozici,“ upozornil rozrušeně Gosé. Kasper prudce několikrát změnil směr, aby zkusil setřást zaměřovací tracer. Pak uslyšeli jemňoulinké cinknutí, když se paprsek traceru dotknul štítu lodi. Jistěže samotný dotek paprsku nevydával žádný zvuk, ale Flotila už dávno zjistila, že vojákům pomáhá pro lepší orientaci, když střelbu vnímají jako zvuky. A tak palubní počítač veškerou jinak neslyšnou vesmírnou střelbu, exploze a nárazy převáděl na celou kakofonii zvuků. A to všem důvěrně známé jemné cinknutí byl dotek traceru</p><empty-line /><p>o palubní štít, předzvěst toho, že palbuřídící počítač protivníka nyní přesně ví, kde jsou, jak jsou vzdáleni, jakou mají intenzitu štítu a v jakém předsahu zaměřit vlastní palbu.</p><empty-line /><p>Kasper zuřivě manévroval, aby se jejich loď dostala do střelecké pozice a mohla sama začít pálit a zároveň aby se jim podařilo zmást zaměření lodi. Obrovské displeje v kajutě vykreslovaly kolem šlehající blesky z fázerových děl útočících lodí; stačila vteřina a lodě jim byly na dosah. Gosé i Waltari se rozeřvali, vzájemně se překřikujíc instrukcemi, kdo má kam pálit. Gosému se podařilo jednu stíhačku zasáhnout, přeletěla je, Waltari ji dorazil mistrným zásahem na odhalené břicho kovového monstra, za nimi zůstávala narůstající ohnivá koule. Bitva se rozhořela na plno.</p><empty-line /><p>Pak inkasovali první plný zásah, do zadní části lodi přímo na kormidlové motory. Jordan o tom informoval úsečnou informací, protože jeho kapacita jako palubního počítače byla přetížena a zároveň se při tom všem boji pokoušel hasit vzniklý požár, i když věděl, že je to bezpředmětné a kormidlové motory musí nutně během pár vteřin explodovat.</p><empty-line /><p>Waltari s Gusem mezi tím dostali druhou stíhačku, spíše souhrou náhod a štěstí, které ovšem přálo připraveným.</p><empty-line /><p>„Ještě toho hajzlíka na desáté dostaneme,“ křičel Waltari, když se středu jejich lodi, vyčerpaného ochranného štítu a přímo motorového bloku dotkl paprsek fázeru.</p><empty-line /><p>Všichni tři věděli, že přišel konec.</p><empty-line /><p>A přišel.</p><empty-line /><p>Servisní transportér Bříza 7834, přezdívaný posádkou Jordan, pohltil žár atomové exploze. Ostré bílé světlo se rozletělo do stran – to explodoval motorový blok, energetické srdce lodi, a náhlá exploze neponechala posádce ani setinu vteřiny na to, aby si uvědomila, že je dobojováno.</p><empty-line /><p>Deset anoplurnských stíhaček se ještě chvíli pohybovalo kolem trosek, než bylo nade vší pochybnost jasné, že v okolí není žádné další překvapení Flotily. Jedna z nich se při návratu do formace jemně zhoupla, jako žena v bocích, a paprsek fázeru se dotkl radiové bóje, kterou se ještě před pár minutami pokoušela osádka Jordana naložit. Bóje se jen na chvilku rozzářila, neexplodovala tak efektně jako Jordan, jen se maličko zablesklo, když fázer roztavil a rozerval její kryt.</p><empty-line /><p>Pak se lodi otočily a připojily se ke svému mateřskému svazu, jehož další a další lodi se vynořovaly z hyperprostoru a formovaly se v předem zvoleném seřadišti.</p><empty-line /><p>Invaze anoplurnského svazu probíhala plně podle plánu…</p><empty-line /><p>A UWB signál transportéru Bříza 7834 bude potřebovat ještě řadu hodin, než dorazí k vnitropásmové retranslační bóji, pak přes ni už přímo předaný na oblastně příslušnou Žižkovu vojenskou základnu na Neptunově měsíci Nereid, odkud jej velké radiomajáky vyšlou hyperpásmem do velitelství Flotily na Masarykově vojenské základně na Marsu...</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>NOUZOVÁ ZPRÁVA</strong></p>
<p>Masarykova vojenská základna, Mars</p><empty-line /><p>Zpravodajský štáb vrchního velení Flotily</p><empty-line /><p>Zpravodajská místnost byla zakopána několik stovek metrů pod povrchem Marsu. Kolik přesně, to patřilo mezi největší tajemství Flotily. Novináři často položertem i polovážně uváděli, že jde o skoro stejně přísně hlídané tajemství jako informace, který knoflíček si na uniformě Wirzig zapíná jako první. A byla to bezmála pravda. Vtipkování na svůj účet admirál Flotily Martin Wirzig na rozdíl od vynášení vojenského tajemství útrpně snášel.</p><empty-line /><p>Obrovský sál šuměl ševelem vzduchotechniky a ospalým klidem, protože pokoj, klid a mír byl i v celé Sluneční soustavě. Operátoři popíjeli u svých obrazovek odpolední kávu, několik servírek rozváželo přesnídávkové sendviče, zdarma pro operátory, znak a výsadu jejich postavení, a dolévaly opozdilcům nebo závislákům další kofeinové kalíšky, zdarma všem.</p><empty-line /><p>Operátor sektoru 36P Ludwig Johansson právě živě a barvitě líčil okolostojícímu obecenstvu, jak bravurně před několika hodinami zachraňovala vojenská četa těžařskou loď přistávající na Kaltoperii, jedné z četných Neptunových těžařských planetek. Po pravdě řečeno historka byla dosti banální, ale Johansson uměl dokonale parodovat hlasy lidí, a to ke všemu se zvláštním citem pro přehánění, navíc svoje vystoupení provázel takovou mimikou a gestikulací, že si toto povyražení nikdo v jeho okolí nenechával ujít.</p><empty-line /><p>Tísňový signál se sálem rozezněl právě v okamžiku, kdy Johansson parodoval pilota nebohé těžařské lodi a mečivým hlasem skuhral v pilotním hantecu: „Jéžíííš, to jsem fakt nikdá neslyšel, že by se při sitzungu na vixlajvant musela hodit plná čehý…“</p><empty-line /><p>Johansson se otočil, protože signál vyzváněl na jeho operačním stanovišti. Nepřetržitý signál znamenal naléhavou zprávu z jeho sektoru. Nejprve ho napadlo, že se těm těžařům přeci jen něco nakonec stalo a jeho historka už nebude mít happyend. Odstrčil se rukama od protějšího stolu a přejel uličku na svém kolečkovém kancelářském křesle. Stisknul tlačítko přítomnosti, jímž dal počítači najevo, že je na svém místě a soustředí se na přijímanou zprávu. Lidé kolem něj se začali pomalu rozcházet na svá místa, protože naléhavá zpráva znamenala vždy něco nadmíru nepříjemného a nezvládnutá mimořádná událost se s oblibou projevovala i na prémiích a dovolenkách.</p><empty-line /><p>Naléhavé zprávy prakticky nikdy nezpracovával jeden operátor, většinou ji simultánně přijímali ještě dva operátoři ze sousedních sektorů, pokud byli volní, nebo z dalších volných sektorů. Jednak proto, aby byli informováni, co se v okolí děje, a také pro kontrolu a konzultaci. Historka o tom, jak pitoma z těžařské lodi, necvičený v přistávání na prašné planetě, nedal zpětný tah, aby vyfoukal zpod lodi ty tuny navátého prachu, a následně se po přistání zabořil desítky metrů hluboko do prachu, musela bohužel počkat…</p><empty-line /><p>Když prostudoval to, co mu píše displej, několika dotyky na displeji zprávu převracel a studoval ze všech úhlů. Pak zdvihl hlavu, nakrabatil čelo a opatrně se rozhlédl na sousední operátory, kteří s ním zprávu přijímali. I oni postupně zdvihli hlavu a podívali se na něj. Všichni viděli to samé. Johansson se rozhlížel, jako by (a dost možná skutečně) hledal toho vtipálka nebo toho zkušebního komisaře, který nyní někde za jednosměrným zrcadlem sledovací kabiny zkoumá jeho reakce, jenže nic podezřelého neviděl. Mimořádná událost jako vyšitá, nebylo, nad čím dumat. Stiskem tlačítka na komunikačním panelu vyvolal službu konajícího vedoucího operátora a jejich počítače se propojily.</p><empty-line /><p>„Co máte, Johanssone?“ zeptal se dozorující operátor.</p><empty-line /><p>„Přišla nouzovka z Nereidu, poručíku. Zachytili UWB zprávu z jedné servisní lodi, která zase něco zachytila ve Wardenově, sektor 38ZZ. Myslím, že byste to měl vidět, poručíku.“</p><empty-line /><p>Poručík Tehla se díval na zobrazovanou zprávu a pročítal si hlášení. Zorničky se mu rozšiřovaly s každým pročteným řádkem. Ani on neváhal dlouho a stisknul tlačítko interkomu, aby do něj zavelel: „Blesková porada pro všechny planeťáky, ihned.“</p><empty-line /><p>Desítka operátorů planetových pásů se zdvihla ze svých sedadel a přemístila se k prostoru před velkým holodisplejem.</p><empty-line /><p>Sluneční soustava byla už několik desetiletí, prakticky od doby, kdy ji začaly brázdit křižníky Českého vojenského letectva, později velkomyslně a po mnohém dohadování přejmenovaného na Flotilu Země, rozdělena na prostorové pásy a sektory. Pásy představovaly pláště kulových či spíše eliptických ploch se středem u Slunce, přičemž první pás označovaný jako A obepíná Slunce, zatímco poslední pás značený ZZ představuje hranici Sluneční soustavy. Mnoha pásům se ovšem v hantýrce říkalo spíše podle planet, které jím prolétaly, nebo podle označení astronomických objektů či astronomických pásů, takže poslední pás se ZZ zapisoval pouze v záznamech, zcela běžně se mu říkalo Wardenův pás.</p><empty-line /><p>Samozřejmě byly pásy důležitější a méně důležité – v těch důležitějších se nacházely planety a jejich měsíce, většinou proměněné na základny Flotily nebo alespoň těžařské kolonie. Být operátorem planetkového pásu, slangově planeťákem, bylo samozřejmě obzvláště zodpovědným úkolem, protože takové pásy měly vždy větší a hustší provoz a s tím také spojenou větší dávku problémů a situací vyžadujících zásah operátora. Operátor byl zodpovědný za to, co se v jeho pásu děje, a pomáhal při řešení problémů a nestandardních situací – přiděloval konkrétní práci lodím a posádkám ve svém sektoru.</p><empty-line /><p>Proto také panoval značný nepoměr ve velikosti jednotlivých pásů – poslední pás Sluneční soustavy, označovaný jako ZZ, byl v mnohonásobně větší vzdálenosti od Slunce než Pluto a představoval mnohem větší rozlohu než pás Pluta, označovaný jako Z. V těchto pásech „druhého řádu“ už ale bylo jen máloco významného, spíše jen pusto a prázdno, takže i když představovaly obrovský prostor, vystačily s jednou řadou písmen. Desítka operátorů, kteří směřovali na poradu, reprezentovala službukonající operátory planetových pásů. Sektory se používaly pro další členění pásů – šlo o výseče z kulových ploch dělící pás na jednotlivé kousky číslované 1-99.</p><empty-line /><p>Trvalo jen půlminutu, než se všichni shromáždili před holodisplejem, který mezi tím vykresloval data. Tehla pokynul Johanssonovi: „Seznamte nás se situací.“</p><empty-line /><p>Johansson začal recitovat: „Dostali jsme zprávu ze Žižkovy letecké základny na Neptunově měsíci Nereid. Zachytili UWB zprávu ze servisního transportéru Bříza 7834, který byl napaden v sektoru 38ZZ, kde právě měnil radiobóje. Podle toho, co vidíte na obrazovce, se transportér připletl k vynořování velkého počtu lodí. Palubní počítač odhadl tento počet na sedm až dvacet tisíc. Transportér byl pronásledován a při pronásledování zničen, posádka ale duchapřítomně stihla odvysílat tuhle poziční zprávu. Díky tomu poměrně přesně víme, co se stalo, a poslední informace o tom, že se odmlčují hraniční bóje jedna za druhou, jsou vysvětleny.“</p><empty-line /><p>Operátoři se dívali na holozáznam, který právě přehrával pohledy venkovní kamerou na útočící stíhače. Bezpochyby se jednalo o modifikované stíhače třídy Kairo, nade vší pochybnost nikoliv přátelsky naladěné. Pak střih – všichni si domysleli, že pouť Břízy vesmírem právě skončila atomovým výbuchem. Zpráva pokračovala mapou, na níž byly žlutě vykresleny radiobóje, které postupně měnily barvu na červenou, jak je nepřítel likvidoval, až se Wardenovým pásem táhla červená stopa mrtvých bójí. Počítač znovu přehrával poziční záznam a ve spodní části obrazu identifikace lidí ze Žižkovy základny, kteří zprávu schválili.</p><empty-line /><p>„Máme někdo pochybnosti?“ zeptal se Tehla. Všichni operátoři mlčeli a dívali se jeden na druhého, snad s nadějí, že ten druhý by mohl přijít na nějakou trhlinku ve zprávě, které si nikdo nevšiml a která ji nade vší pochybnost posune mezi nesmyslné zprávy. Jenže zázrak nenastal. Dokonce ani Johansson se nepokoušel imitovat radistu, který zprávu ze základny odesílal.</p><empty-line /><p>„Takže informujeme Wirziga,“ řekl Tehla, ačkoliv stále ještě toto konstatování myslel spíše jako otázku. Nikdo ani nedutal.</p><empty-line /><p>Otočil se k holopanelu a požádal počítač o zavolání Wirziga. Na displej okamžitě naskočil Wirzigův avatar, který znuděným hlasem informoval, že admirál Flotily si nepřeje být vyrušován. Tehla se prstem dotkl svého náramkového komunikátoru, na holopanel okamžitě naskočil široký pruh s nápisem nouzový hovor a avatar poslušně zmizel. Komunikátor na druhé straně linky začal vyzvánět a operátoři ani nedýchali. Wirzig věru neměl rád, když ho někdo otravoval v době, kdy si nepřál být rušen, a svoji nelibost uměl dávat setsakra dobře najevo. Až by se dalo říct, že to dotyčným dal sežrat.</p><empty-line /><p>Linka se spojila…</p><empty-line /><p>…a na obrazovce se objevil admirál Wirzig v nažehlené uniformě sedící za svým psacím stolem, na pozadí scény znak Flotily a knihovna. „Doufám, že to bude stát za to,“ konstatoval potichu a poručík Tehla uhnul zrakem do levého horního rohu, kde mu hvězdička jasně dávala najevo, že vidí jen osobního admirálova avatara, jeho podobu a mimiku nahranou do komunikačního modulu právě pro případy, kdy admirál nechce být viděn. Admirál měl samozřejmě možnost si identifikační hvězdičku vypnout, což normální neprivilegovaní zákazníci komunikační sítě nemohli, používal ale tohoto privilegia jen velmi zřídka. Tehla by se byl býval vsadil, že na pozadí zaslechl zvuk šplouchající vody…</p><empty-line /><p>„Dobrý den, pane. Máme tu velmi vážné zprávy, omlouvám se, že vás kvůli tomu vyrušuji, ale tohle byste opravdu měl vidět,“ začal Tehla referovat, zatímco prsty po holodispleji přesouval jednotlivé části shrnutí posledních zpráv směrem k Wirzigovi tak, aby admirál mohl sledovat jeho výklad.</p><empty-line /><p>„Jedna z lodí zachytila částicový odraz vynořování velkého svazu letadel v sektoru 38ZZ. Máme od ní poziční zprávu. Loď byla během několika minut zničena. Následně jsme začali v příletové stopě ztrácet kontakty na radiobóje, všechny kusé zprávy nasvědčují tomu, že jsou systematicky likvidovány,“ interpretoval Tehla poslední hlášení. Jako příletová stopa byla označována nejefektivnější dráha pro pohyb lodi směrem k centru Sluneční soustavy a ztrácení kontaktů s radiobójemi v ní mohlo znamenat jediné: postupující letecký svaz před sebe vyslal průzkumníky likvidující radiobóje, což mělo zabránit informaci o přesné velikosti svazu. Tehla si uvědomoval, že kdyby nebylo servisního transportéru Bříza 7834 a jeho kompletní poziční zprávy, nevěděli by o skutečném rozsahu nebezpečí prakticky nic a celý postup by mohli po předešlých zkušenostech považovat za malý lokální vpád několika průzkumných lodí sondujících anoplurnské sousedy.</p><empty-line /><p>Wirzig mlčel. Tehlovi se mlčení zdálo příliš dlouhé a už už se chtěl zeptat, zda mu admirál rozumí, když se obraz admirála sedícího za stolem zavlnil a najednou byl místo něj v holovizi obraz polonahého muže, který si ručníkem utíral hlavu. Jeho původní odhad, že admirála zastihl při koupeli, byl správný...</p><empty-line /><p>„Svolejte okamžitě poradu štábu, za chvíli dorazím na sál. Prověřte znovu všechny informace a zjistěte, jaké jsou zprávy od lodí pohybujících se v cílové oblasti. A pošlete tam průzkumníky.“</p><empty-line /><p>Tehla se pro sebe usmál, protože to bylo přesně to, co očekával. Mezi tím už odeslal radiogram na Žižkovu jakožto nejbližší základnu s žádostí o přesun lodí a Žižkova mu odpověděla, že už je to také napadlo a že stáhli z blízkého sektoru průzkumnou peruť, která zde byla na cvičení. Tehla předpokládal, že alespoň nějaké kladné body se budou hodit, Wirzig vždy rád viděl, když se někde přemýšlí a něco automaticky a dobře funguje i bez příkazů.</p><empty-line /><p>Wirzig dál mlčel a vraštil obočí. Tehla vyčkával, protože mu bylo jasné, že Wirzig studuje poziční zprávy a jeho komentáře mu netřeba. Wirzigovi po čele stékala voda, bezmyšlenkovitě ji setřel rukou a pak se skrze holovizi podíval Tehlovi přímo do očí: „A abych nezapomněl. Vyhlaste bojovou pohotovost Flotile.“ Pak se obraz holovize rozplynul, neboť tuhle instrukci Wirzig považoval za dostatečné rozloučení.</p><empty-line /><p>Tehla se zhluboka nadechl. Nebyl ve Flotile tak dlouho, aby pamatoval poslední anoplurnské války, a i když patřil ke zkušeným zpravodajům, nikdy se nesetkal se skutečnou válkou, jen s lokálními bojůvkami a malými vpády. S pohromami jistě, byl to on, kdo řídil vyprošťovací práce na Banzaru a jen díky jeho chladnokrevnosti a pohotovosti počet mrtvých tehdy nepřesáhl několik stovek. Jenže válka byla něco jiného. A Tehla nepochyboval o tom, že TOHLE znamená válku.</p><empty-line /><p>Operátoři čekali v příslovečném pohřebním tichu. Tehla se naklonil nad počítač a stiskl modré tlačítko na komunikačním panelu. Tlačítko začalo blikat, jinak se ale nic viditelného nestalo.</p><empty-line /><p>Někde v hlubinách flotilového superpočítače ale naběhl program určený pro uvedení Flotily do stavu bojové pohotovosti. Kalendáře mužstva se prakticky okamžitě změnily. Domluvené opušťáky a dovolenky vzaly za své, rozchody ze služby byly zrušeny. Velitel pohotovostní peruti Šíla se překvapeně odvrátil od přenosu fotbalové ligy, když jeho komunikátor zapípal a hned na to se rozzářilo modré světlo na zdi hangáru. Vyjeveně se díval na zprávu, která mu přikazovala zrušit plánované cvičné lety a oznamovala mu, že se všechny peruti uvádějí do stavu bojové pohotovosti. Byl by zasakroval něco o zkurvených neočekávaných cvičeních, jenže moc dobře si uvědomoval ten rozdíl. Zatímco běžná cvičení se vyhlašovala uvedením Flotily do pohotovosti, tentokráte nesla vyhlášená pohotovost příznak bojová.</p><empty-line /><p>Radiogramová síť Flotily zprávu o vyhlášení bojové pohotovosti roznášela na další základny. Jeden za druhým přijímali překvapení operátoři a velitelé perutí a svazů informaci o tom, že admirál Flotily vyhlásil bojovou pohotovost. Flotila se začínala pomalu probouzet ze své nečinnosti, když jednotlivé lodi plavící se vesmírem dostávaly příkaz vrátit se na nejbližší základnu a vyčkat dalších příkazů.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>FLOTILA VSTUPUJE DO VÁLKY</strong></p>
<p>Nad Masarykovou základnou právě zapadalo Slunce.</p><empty-line /><p>Tehla se krčil v koutku místnosti a ani nedutal. Jestli očekával, že ho admirál pochválí za duchapřítomné okamžité povolání průzkumníků, byl zklamán, ačkoliv admirálově nabručenosti se nedalo příliš divit. Devět průzkumníků, tři křídla, která operovala na cvičné misi nedaleko příletové stopy, proskočila riskantně hyperprostorem zrovna tak, že vpadla do rány předsunutým jednotkám pohybujícím se před invazní skupinou. Pokud něco stihly potvrdit, tak jen totožnost útočníka – nade vší pochybnost šlo o anoplurnské lodi. Tím také veškeré zprávy od průzkumníků skončily, protože předsunuté anoplurnské jednotky je rozstřílely během pár minut. A Wirzig zuřil. Flotila se ještě ani pořádně nestřetla s nepřítelem a přišla</p><empty-line /><p>o deset lodí, i servisní transportér se počítá. A všechny tyhle zprávy posádce na náladě nepřidávaly. „Takže, pánové, projdeme si celý plán,“ konstatoval Wirzig</p><empty-line /><p>po dvou hodinách velmi únavné porady. Tři hodiny procházení počítačových sjetin, simulací a rekonstrukcí na holovizoru všechny vyčerpalo. Simulace docházely prakticky ke shodnému názoru. Přesila útočníků je tak drtivá, že Flotila bude smetena během několika hodin. Generalita Flotily se snažila chvíli soustředit na přinesenou pizzu, při níž počítač simuloval partyzánské vedení války, jenže výsledek byl stejný. Lidstvo mělo být do posledního člověka vyhlazeno, pravda, nikoliv během několika málo hodin nebo dní, ale během několika málo měsíců. Válka s Anoplurnou byla válkou vyhlazovací. Anoplurna nebrala zajatce, nešlo jí o kulturní dědictví. Potřebovala suroviny, moře vody a mít možnost vystrnadit ze své vlastní planety expanzivní a nepřizpůsobivé elementy. Války s okolními soustavami a planetami jí nabízely toto všechno a povýšily genocidu na umění vlastního přežití.</p><empty-line /><p>Na holovizoru se znovu rozsvítila současná situace – obrovská skupina lodí se přesouvala směrem z Wardenova pásu zhruba v rovině ekliptiky po nejkratší příletové stopě. Během dvou dnů se lodi dostanou na dráhu Plutín, během dalších dvou dnů proletí Kuiperovým pásem – pásem planetek a vesmírných těles za drahou Neptuna. První základna, která jim stála v cestě, byla Žižkova základna na Neptunově měsíci Nereid, pak veliká umělá stanice Havlovo v pásmu těžařských meteoritů, ostatní základny na planetkách byly naštěstí mimo příletovou stopu. Žižkův Nereid byl dost malá základna na to, aby měla šanci se alespoň chvíli ubránit, ale dost velká na to, aby byla nepříjemnou osinou v anoplurnském zadku.</p><empty-line /><p>Wirzig zapíchl prst do šipky u holoobrazu základny na Nereidu a rozhodl: „Žižkovu základnu a Havlovo musíme okamžitě evakuovat. Všechny lodě stáhneme do pozice, kterou budeme moci bránit. Nějaké nápady, pánové, kde se zakopeme?“</p><empty-line /><p>Generál Zodan si odkašlal, než promluvil: „Myslím, že jsme se shodli na tom, že otevřené části soustavy nemá smysl bránit. Nevedeme počtem, ale manévrovatelností lodí, dostřelem a lepší technikou. Musíme bojovat v těžkém terénu. Vyklidil bych tedy celou vnější soustavu až po dráhu Kentaurin.“</p><empty-line /><p>Kentaurina bylo označení pro planetky nacházející se mezi drahou Jupitera a Marsu, obecně se považovaly za předěl mezi vnější a vnitřní částí sluneční soustavy. Zodanův názor měl hlavu a patu, už v minulých bojích s Anoplurnou se ukázalo, že největší problémy mají anoplurnské lodě v okamžiku, kdy mají prudce manévrovat v planetkových pásmech, kde velké a hůře ovladatelné lodi měly značné problémy a musely se soustředit hlavně na kličkování.</p><empty-line /><p>Wirzig souhlasně přikyvoval, pak natáhl ruku a začal ukazovat na holovizoru: „Ano, souhlasím. Vyklidíme všechny oblasti až do vnitřku Kuiperova pásu. Tady využijeme naši lepší manévrovatelnost a vyšší výpočetní sílu palubních počítačů. Sem navíc stihneme stáhnout většinu našich jednotek, takže se tu budeme moci postavit prakticky se vším, co máme.“</p><empty-line /><p>Plukovník Sklodzki nevypadal nijak spokojeně. „Jenže to</p><empty-line /><p>o celé válce rozhodne jediná bitva. Jsem pořád toho názoru, že bychom se jim měli stavět v menších oddělených skupinách a soustavně je napadat, než dávat celou Flotilu všanc do jediného úderu.“</p><empty-line /><p>Zodan praštil pěstí do krabice s pizzou, až se kolem rozstříkl kečup: „Ano, jediná bitva. Jediný čas, který máme. Kde je chceš napadat? Na oběžné dráze Země? Krucifix, jediná bitva na místě, které vybereme, a za podmínek, které vybereme, jen tak je nějaká šance!“</p><empty-line /><p>Wirzig se rozhlédl. Štáb se viditelně začínal rozdělovat na dvě skupiny – ta první, větší, nejviditelněji zastupovaná Zodanem, byla pro jedinou bitvu, Sklodzkého příznivci nechtěli jedinou bitvou tolik riskovat. Podle počítače se pravděpodobnost úspěšnosti lišila jen minimálně, ovšem s tím rozdílem, že partyzánský způsob vedení války by vystavil většinu pozemských základen i Zemi samu drancování. A to bylo něco, co se u stolu probíralo stále dokola, protože právě drancování Země se snažil Wirzig předejít.</p><empty-line /><p>„Zodan má pravdu. Rozhodne jedna bitva. Dostali bychom se pod obrovský tlak jak ze strany Anoplurny, tak psychicky. Země ani základny nevydrží drancování a politicky bychom to neustáli. Museli bychom bojovat s vlastní opozicí a vlastními protivníky a na to nemáme sílu,“ rozhodl Wirzig. Znovu se podíval do mapy a jeho pohled všichni u stolu následovali. Bylo zbytečné zdůrazňovat, že Flotila měla alespoň v něčem štěstí. Invazní jednotky se mohly v hyperprostoru kvůli slapovým gravitačním silám vylodit jen v rovině ekliptiky a pokud nechtěli útočníci ztrácet drahocenný čas zdlouhavým oblétáním kolem vnější hranice Sluneční soustavy tvořené Wardenovým pásmem, museli proletět po příletové stopě ekliptikou. Jenže postavení planet bylo právě takové, že Flotile umožnilo rychle shromáždit a přisunout většinu jednotek. Pohyb a proskoky lodí ve vnitřní části Sluneční soustavy nebyly vůbec jednoduché a patřily mezi veliké logistické výzvy. Protože gravitační síla komplikovala pohyb hyperprostorem, nebylo možné dělat dlouhé a dostatečně přesné skoky. A co více, planeta Země byla v postavení, kdy se mezi ni a útočníky mohla postavit naprostá většina lodí Flotily. Všichni u stolu si uvědomovali, že kdyby invaze přišla o pouhého půl roku později, mohla by Flotila dostatečně rychle nashromáždit a přesunout pouhou polovinu lodí, což by výrazně eliminovalo strategické možnosti.</p><empty-line /><p>Wirzig znovu ukázal do středu holoobrazu: „Tady se střetneme. Kolem je několik velkých planetek, které můžeme využít pro manévrování, navíc je tu několik tisíc kilometrů volného prostoru v téhle pásové mezeře, který budou muset proletět. A to hraje pro nás.“ Wirzig se otočil na skupinu lidí kolem stolu. Zodan přikyvoval, zatímco Sklodzki se tvářil pochybovačně. Rivalita mezi Zodanem a Sklodzkim byla dlouho známá a tématem mnoha žertovných rozhovorů, stejně jako fakt, že Sklodzkemu pro jeho takřka nepřetržitou řadu průšvihů politického charakteru neustále unikalo povýšení na generála. Což ale nic neměnilo na faktu, že oba patřili mezi nejlepší velitele a taktiky Flotily, ačkoliv způsob velení i boje byl u každého naprosto odlišný.</p><empty-line /><p>„Jenže…“ ozvalo se z nejzazšího koutu stolu.</p><empty-line /><p>„Ano, pane přidělenče?“ otázal se Wirzig tak jízlivě, jak jen byl schopen. Mathias Webber byl přidělenec OSN u Flotily a Wirzig nikdy neopomněl dát mu najevo, že je u Flotily pouze trpěn a jeho faktická pravomoc je nulová a soustředí se výhradně na hlášení o činnosti Flotily v OSN. Weber znamenal politický ústupek, a jestli něco Wirzig nenáviděl, tak politické ústupky hitparádu nenávisti vedly – včetně těch, kdo je reprezentovali.</p><empty-line /><p>„…jenže jak evakuujete základny v příletové stopě, admirále? Jestli dobře počítám, není dostatek času, vyslat tam transportéry. Mají základny dostatek svých?“</p><empty-line /><p>„Milý pane přidělenče, základny nemají dostatek transportérů, a jak jste velmi bystře odhalil, nemáme ani dostatek času, abychom základny evakuovali vysláním dalších transportérů.“</p><empty-line /><p>Webber se dostával do varu: „Takže tam ty lidi necháte pochcípat?“</p><empty-line /><p>„Vyjádřil jste se velmi pregnantně, nicméně v zásadě správně. Nemáme, jak těm lidem pomoci, ledaže byste měl nějaký tajný plán, jak zarazit anoplurnskou invazi, pane přidělenče.“ Wirzigův hlas ukrajoval pohrdání jak čajové máslo.</p><empty-line /><p>Zasáhl Zodan: „Pánové, musíme si také uvědomit, že invazní svaz bude spěchat, hraje pro něj předpokládaný moment překvapení. V trase mu stojí jen dvě základny, kvůli ostatním by si musel zaletět a riskoval by ztrátu hybnosti. Dá se předpokládat, že většina základen v tomhle prvním kole vyvázne bez velkých ztrát a i ty dvě mohou mít štěstí a přijdou jen o spojení, protože radiogramy se dají zničit velmi rychle a oprava bude bez pomoci z centra složitá.“</p><empty-line /><p>Wirzig přitakal: „Ano. A už vůbec nemůžeme riskovat 9 miliard lidí jen kvůli pár základnám. Je to smutné, ale je to tak. Pane přidělenče, ještě něčemu nerozumíte a domníváte se, že byste měl?“</p><empty-line /><p>Webber viděl, že u nikoho nenajde podporu, a tak jen bezmocně zavrtěl hlavou a v duchu začal komponovat další stížnost na Wirzigovo chování.</p><empty-line /><p>„Takže, pánové, nastal čas, abychom trochu s naším plánem popojeli,“ konstatoval Wirzig. Ostatní se začali zdvíhat od stolu a rozcházet se, jen Tehla zůstal a čekal na poslední Wirzigovy pokyny. Striktně vzato nebyl členem štábu, ale jako službu vedoucí operátor byl přítomen, protože zodpovídal za vyhlášení poplachu Flotile.</p><empty-line /><p>… o pár minut později se poručík Tehla vřítil jak tornádo do zpravodajského sálu. Usadil se ve svojí kukani a do mikrofonu komunikátoru zakřičel: „Všichni operátoři na svá místa. Připravíme se na vyhlášení bojového poplachu. Operátoři okamžitě projdou poplachové plány přidělených sektorů a připraví je k distribuci.“</p><empty-line /><p>Většina operátorů na svých místech už seděla. Ačkoliv v době, kdy velitelé Flotily jednali, se operátoři hromadně rozprchli vyřídit si soukromé věci a zejména pak ukořistit někde dostatek jídla, kofoly a vyřídit soukromé hovory (ačkoliv ty opatrně, aby z toho nebyl průšvih), jakmile se Tehla objevil na dlouhé chodbě, všichni operátoři sprintovali, aby seděli na své židli co nejdříve.</p><empty-line /><p>Vyhlášení poplachu Flotile se totiž nesestávalo z prostého zmáčknutí tlačítka, po němž se světla přepnula na červenou a rozeřvala se siréna, jak s oblibou presentovaly béčkové barrandovské trháky typu „Vesmírní žoldáci“. Vyhlášení poplachu předcházela nejdříve intenzivní práce, kdy operátoři museli ještě jednou a ručně projít a zpracovat plány, které připravil hlavní počítač a které každé jednotce říkaly, co má dělat. Vyhlášení poplachu neznamenalo, že se vojáci namačkají někde v hangáru a budou čekat, až jim někdo milostivě přečte, co mají dělat – vojáci Flotily dostali na svůj osobní komunikátor přesné instrukce. Právě na operátorech bylo, aby velmi rychle schválili jednotlivá doporučení počítače, vyřešili konflikty a sestavili poplachový plán toho, co má která jednotka udělat.</p><empty-line /><p>Poručík Tehla nastavil na svém panelu několik příkazů a na velké obrazovce ve zpravodajském sále se objevila číslice</p><empty-line /><p>10:00 a po vteřinách odtikávala. Na vyhlášení poplachu byl limit deset minut.</p><empty-line /><p>Sál prakticky úplně ztichl, protože operátoři se ponořili do počítačových sjetin a postupně odesílali do počítače sestavené rozkazy. Byly necelé dvě minuty před limitem, když se časomíra zastavila, to už operátoři seděli u svých stolů se zdviženými hlavami jako studenti při skončení písemky. Počítač indikoval, že poplachový plán je kompletní.</p><empty-line /><p>Tehla vstal. Při důležitých záležitostech raději stál. Pak odklopil plastovou krytku a stiskl tlačítko. Počítač souhlasně pípnul a Tehla pro identifikaci přejel prstem po svém komunikátoru. Počítač promluvil svým klidným, syntetickým hlasem: „Byl vyhlášen bojový poplach Flotile. Flotila vstoupila do války. Byl vyhlášen bojový poplach.“</p><empty-line /><p>V samotném zpravodajském sále se jinak nic nezměnilo. O zlomek vteřiny později se ale zuřivě rozbzučely a rozpípaly komunikátory všech vojáků na základně, o pár dalších vteřin později i na celém Marsu.</p><empty-line /><p>Obrovská radiogramová anténa ukrytá v šedomodré polokouli začala chrlit do hyperprostoru signál přenášející bojové rozkazy. O minutu později signál přijala retranslační stanice měsíční základny Šerementěvo, která vyhlásila poplach po celém Měsíci. Prakticky současně s tím dorazil signál na hlavní základnu Flotily Ransko na severu Čech. Pilot, jehož letoun Aero L-209 Sokol se právě odlepil ze vzletové dráhy, jen zaklel, když mu palubní počítač přikázal okamžitě zase přistát. Chvíli nevěřícně koukal na pokyny na displeji. Země vstoupila do války.</p><empty-line /><p>O pár minut později signál dorazil i na základny v dalších částech Sluneční soustavy. Žižkova základna na Nereidu, Štefánikova na Kaltoperii. Nelsonova i Rumsfeldova základna, základna Vieronda, základna Lípa a další a další. Všude jako mávnutím kouzelného proutku ustala původní činnost. Vojáci se urychleně oblékali, házeli si věci do vaků, každý jak uměl nejrychleji a jak si navykl. Reproduktory všude opakovaly prosté a stručné oznámení „Byl vyhlášen bojový poplach Flotile…“ než za pár minut zmlkly, když už bylo jasné, že není nikoho, kdo by to byl přeslechl. Zároveň s tím komunikační systémy Flotily začaly vytěsňovat civilní provoz z pan-soustavní komunikační sítě, piloti nezávislých a civilních lodí začali dostávat rozkazy, které je přesměrovávaly na nejbližší volné kosmodromy, neboť flotilní kosmodromy počítaly s převedením všech volných kapacit na odbavení vojenských lodí. První kusá zpráva o totální mobilizaci a vyhlášení bojového poplachu Flotile byla zaslána i médiím, v komunikační síti ale běžela s nízkou prioritou.</p><empty-line /><p>Za Tehlou se vynořil Wirzig jako duch. „To bylo dobře provedené, poručíku,“ pochválil Tehlu a hlavou kývl k tabuli s odpočtem času nutného pro vyhlášení poplachu. Tehla by bylse jindy zatetelil blahem, teď ale jen řízně vojensky zasalutoval.</p><empty-line /><p>„A teď je čas vyřídit to se Zemí,“ usoudil admirál Wirzig. „Spojte mi prezidenta republiky, ihned,“ poručil Wirzig a chvíli čekal, než mu přetížená síť sestavila spojení.</p><empty-line /><p>Flotila vstoupila do války, a celé lidstvo s ní…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STĚPANASK FASUJE TREST</strong></p>
<p>Nadporučík Wojda Stěpanask seděl na barové židličce a jeho duše se topila v zoufalství. Už druhou hodinu se snažil napumpovat do té novinářky, kterou mu přidělili, alespoň základní přehled o tom, jak Flotila funguje. Znuděný kameraman, jehož jméno se Stěpanask ani nesnažil zapamatovat, se rozvaloval na stoličce opodál a lámal do sebe jednoho panáka za druhým a Stěpanask mu je všechny po jednom záviděl.</p><empty-line /><p>Ta novinářka byla opravdu excelentní jelito, jenže po pravdě řečeno se Stěpanask do role její chůvy dostal vlastní vinou. Předevčírem se právě v tomhle baru nachmelil pod obraz při oslavě Fischerova povýšení a problém nebyl ani tak v tom, že neznal Fischera a ani nevěděl, kam ho povýšili. Vymstila se mu dámská společnost, jako už tolikrát před tím. Když už měl notně upito, napadlo ho totiž, že by mohl své momentální vážné známosti, se kterou už se znali dobře půl noci, ukázat Masaryčku trochu z výšky. Což Stěpanaskovi v jeho podchmelené náladě přišlo jednak jako dobrý nápad a jednak jako dostatečná předehra k návaznému postelovému dobrodružství.</p><empty-line /><p>Chytli je v hangáru, když se snažil přemluvit palubní počítač průzkumného letounu, aby nedělal štráchy a otevřel kokpit bez ohledu na to, že nemá identifikaci. Po pravdě řečeno, neměl ani moc šancí. A úplně po pravdě řečeno, ani tohle nebyla ta podstata jeho potíží, protože nabumbaný pilot, který chtěl ohromit právě navnaděnou bytost libovolného pohlavím, nebyl také nic nového pod sluncem. Většina palubních počítačů měla dost rozumu na to, aby pilota ochránila před pokušením pilotovat v podroušeném stavu a mimo jeho letové hodiny.</p><empty-line /><p>Stěpanaskův největší problém ve Flotile spočíval v tom, že vydržel vždy o pět ran víc, než by měl. Na tom se o pár hodin později shodnul s velitelem základny, podplukovníkem Johanem Baarem, který ho nechal vyvést z ajnclíku. Stěpanask vstoupil do Baarovy pracovny. Podplukovník chvíli nedal najevo, že si ho povšiml, a nechal ho minutu stát v předpisovém pozoru. Pak konečně zdvihnul oči od holospisů na stole, zamračil se na Stěpanaska a řekl: „Tak, nadporučíku, zalétat si s babama se vám zachtělo. A když vás drapsli, tak se vám zachtělo se i poprat s gardou. To jsem si o vás početl – dva chlapi na neschopence, třetího pustili s natrhlým obočím. Stěpanasku – ožrat se, o tom žádná. Kurvit se, taky bych nic neřekl. Jenže rozbíjet hubu gardě, to je jiný kafe. Rozumíte, Stěpanasku?“</p><empty-line /><p>Stěpanaskovi nezbývalo, než řízně kývnout hlavou a říci „Ano, pane,“ protože rvaní s pořádkovou službou Flotily dohlížející na to, aby to vojáci Flotily s vojančením nepřeháněli mimo službu, to nebylo téma k diskusi.</p><empty-line /><p>Chápal to. Za pokus proletět se bez povolení se vyhazovalo na kadetce, jenže vycvičeného pilota byla škoda. U něj se to tolerovalo, pokud to udělal mimo akci – pilot pak zpravidla nafasoval nějakou práci na delší vystřízlivění a už se o tom nemluvilo. Že se porval s gardou by se dalo snést – kdyby koupil první ránu a byl na marodce on. Jenže Stěpanask se svojí výškou 197 cm nepatřil mezi ty, které trojice gardistů přivede k rozumu jednou či dvěma ranami.</p><empty-line /><p>„Stěpanasku, co s váma. Já vím, co s váma. Dostanete poslední šanci. Víte, co je to poslední šance, Stěpanasku?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane!“ kývnul Stěpanask opět rázně, protože chápal, že na jeho žertíčky a vtípky není ta správná chvíle.</p><empty-line /><p>„Poslední šance, Stěpanasku, je, že vás odměním nějakou výběrovou prací. Přímo fajnovou prací, Stěpanasku, protože domlouvat vám už nebudu.“</p><empty-line /><p>Stěpanask se otřásl. Domluva v Baarově podání představovala několik (zpravidla více) ran pěstí do obličeje, které Baar uštědřoval za hlasitého řevu a nadávek. Domluva byla brána ze strany domlouvaného jako pohodová záležitost, protože Baar pak do záznamů napsal „vyřešeno osobní domluvou“ a přestupek tím prakticky smázl. Skutečnost, že dotyčný po domluvě mohl několik dní jíst pouze tekutou stravu a dalších pár týdnů jeho modrý obličej budil mezi kolegy uštěpačné poznámky, byla brána jako výchovná dohra celého aktu, a kam až bylo Stěpanaskovi známo, nikdy si nikdo nadřízeným na Baarovu domluvu nestěžoval. Zato „výběrové práce“ byly většinou jen pro silné žaludky a sám Stěpanask patřil mezi ty, kdo věřili, že legenda o tom, že neposlušného pilota donutil Baar přečerpat žumpu plnou sraček na měsíční základně Šerementěvo naběračkou, má pravdivý základ.</p><empty-line /><p>„A já mám pro vás, Stěpanasku, vážně delikatesu. Poslali mi sem nějakou novinářku z NCN. Asi chápete, co pro nás znamená nejdůležitější televizní kanál a jeho reportéři u nás na základně. Budete jí čtyřiadvacet hodin k dispozici, a uděláte pro ni, cokoliv si vzpomene. Nehnete se od ní na krok, všechno jí vysvětlíte, všechno jí ukážete a všude po ní uklidíte. Je vám to jasné, Stěpanasku?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane!“ odpověděl Stěpanask a napadlo jej, že dneska není den na košaté vyjadřování.</p><empty-line /><p>„Já myslím, že není, vy imbecile,“ rozeřval se znovu Baar. „Mně se totiž, Stěpanasku, zdá, že vás už dlouho nikdo nepovýšil. Není vám to líto, být po tolika letech služby jenom velitelem křídla?“ Baar nečekal, až Stěpanask zakřičí to své „Ano, pane!“ a bez přerušení pokračoval. „Můj drahý Stěpanasku – jediný průšvih s tou reportérkou, jediná její stížnost, že jste jí nepochválil šminky nebo nekvaltoval dost rychle vypucovat její poblitý skafandr – a přísahám, zařídím vám povýšení na šikovatele v Zagaru. Rozumíte mi?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane!“ zakřičel počtvrté Stěpanask a otřásl se hrůzou před nejhorší výspou Flotily, ve které se šikovatel zpravidla dříve oběsil, než stihl dostat první opušťák.</p><empty-line /><p>„Promiňte, pane…“ otevřel svůj oblíbený smlouvací part. Baar, který si mezi tím začal dělat poznámky do spisu, zdvihnul oči a Stěpanask v nich uviděl naprostou neoblomnost. „Pane, dovolte mi odejít, pane!“ dokončil bez zaškobrtnutí větu, protože nebylo, o čem smlouvat.</p><empty-line /><p>„Odchod, Stěpanasku. A jestli to zvoráte, tak s příštím transportem přibalujete další frčku a tradá na Zagar…“ zařval Baar od stolu. Stěpanask zasalutoval a vypadl z místnosti, proklínajíc smůlu a žízeň, které ho dovedly až k tomu, že bude muset obskakovat zpovykané novináře.</p><empty-line /><p>Opečovávání VIP návštěvy základny obnášelo nejvíce pokořující práci, protože kolem vipáků a zejména novinářů se muselo poskakovat, obsluhovat je, snášet úšklebky ostatních vojáků Flotily. Přitom bylo třeba se tvářit, že je všechno v pořádku, a to i v okamžiku, kdy se novináři natlačí do stíhačky, aby si „to“ na vlastní kůži vyzkoušeli a kdy je přetížení při startovním manévru donutí nazvracet si do vlastní přilby a zvratky se málem udusit.</p><empty-line /><p>„Nemohlo tě, hochu, nic horšího potkat,“ řekl si v duchu Stěpanask, když té novinářce znovu a znovu dokola vysvětloval schéma základen Flotily ve Sluneční soustavě.</p><empty-line /><p>Ale to se opravdu hluboce mýlil…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STĚPANASK S NOVINÁŘKOU</strong></p>
<p>Barbara Streissandi zamrkala svými neskutečně dlouhými řasami a upřela na Stěpanaska blankytně modré oči, ve kterých se nadporučík Stěpanask topil už hezkou řádku minut. „To myslíte vážně, USA že byly ekonomická mocnost? To si ze mne děláte legraci, já myslela, že vždy byly tak trochu retro,“ zašvitořila novinářka a ladným gestem pravačky si odhrnula z čela dlouhé blond vlasy.</p><empty-line /><p>A Stěpanask se na tu vějičku nechal chytit. Vějičku proto, že podcenil bojovou přípravu – nepřečetl si složku rozvědky</p><empty-line /><p>o Barbaře Streissandi, a tak se ani nedočetl o tom, že tahle novinářka není jelítko vyuzené dvouletým rychlokvasným kurzem novinařiny a že kromě řadového vzdělání v historii na Oxfordu má za sebou i tři roky prestižního studia polito-ekonomie na Univerzitě Karlově. A tedy, že toho nutně o ekonomice ví podstatně více, než se kdy Stěpanaskovi podařilo…</p><empty-line /><p>Stěpanask se blahosklonně usmál: „Ale jo, fakt to tak kdysi bylo, a není to ani dvě století. Amerika byla ekonomickou i politickou velmocí, která vyhrála dvě světové války a vydýchala jednu studenou. Došlo to tak daleko, že si mohli dovolit napadnout jakýkoliv stát a nikdo proti tomu nic neudělal, byli dost silní na to, aby mohli válčit s celým světem.“</p><empty-line /><p>„Jej, a co se pak změnilo?“ vyjekla Barbara hraným překvapením.</p><empty-line /><p>„No,“ zamyslel se Stěpanask, „bylo to na počátku nového tisíciletí, když na Zemi přistáli velvyslanci ze Sargu, první mimozemšťani, na které jsme narazili. A přistáli zrovna v Čechách. U toho byl Michal Wirzig a Wirzigové, jakmile se nachomýtnou k nějaké šanci, tak už ji nepustí. Sargové začali vzdělávat pozemské vědce, předávali nám svoje znalosti. A Wirzig se postaral o to, aby všechny důležité informace dostali čeští vědci a aby se včas patentovaly. A pak všechno začali Češi vyrábět jako první. Postavili první hyperprostorovou loď, první gravitační a fotonové vysílače, první hypertracery a fázery, první na co si vzpomenete. A kdo chtěl, mohl si to u nich koupit. Příjmy z patentů a práv byly obrovské a Wirzigové na tom nadělali jmění. Jenže i ostatní v Evropě na tom slušně vydělali, protože Češi nestíhali vyrábět všechno, a tak spoustu produktů licencovali do jiných firem a států. Tak vznikl Středoevropský svaz – Wirzigové prostě Polákům a Slovákům dali lepší podmínky za to, že se s Čechy sjednotí do jednoho státu. A Evropská unie se vlastně jen přidala. Jenom amíci na tom byli špatně, protože k jejich ekonomice, postavené na ropě a klasické energii, začala paralelně vyrůstat ekonomika evropská přeorientovávající se na něco úplně jiného.“</p><empty-line /><p>„A to se tomu nějak Američani nezačali bránit, když měli tehdy takovou sílu?“ zeptala se Streissandi se svým dokonale naivním výrazem.</p><empty-line /><p>„Ale jo, chtěli Wirzigovi zatrhnout tipec. Jednou zadrželi skupinu vědců, která přijela do Států přednášet na nějakou konferenci, obvinili je ze špionáže. Pak poslali letecký přepad na základnu české armády, aby ji obsadili a získali důkazy. Jenže Wirzig už tehdy měl letku, která si s těmi americkými letadly okamžitě poradila a smetla je z oblohy. Pak udělali Češi výsadek, osvobodili zadržené vědce a potom tu americkou základnu, kde je drželi v zajetí, srovnali se zemí. Na výstrahu. A od té doby byl klid. Češi měli nejvíce peněz, postavili největší kosmickou flotilu ze všech a po prvním vpádu Anoplurňanů, kdy útočníky odrazili v podstatě sami, nabídli ostatním založení společné Flotily Země. Michal Wirzig se stal prvním admirálem Flotily, po něm jeho syn Vojtěch Wirzig, vnuk Prokop Wirzig, až k dnešnímu nejvyššímu Martinovi Wirzigovi.“</p><empty-line /><p>„A proč se nikdy nestal admirálem nikdo jiný než Wirzigové? Slyšela jsem, že se upsali Sargům svojí duší,“ zeptala se Streissandi.</p><empty-line /><p>Stěpanask se zamyslel. Taky slýchal zvěsti o tom, že Wirzigové Sargům slíbili, že postaví velkou flotilu schopnou bránit se Anoplurňanům, a kdysi se přistihl, že nevěří oficiální verzi, že Sargové věnovali své znalosti pozemšťanům z čistého altruismu, ba dokonce měl podezření, že Sargové si Zemi záměrně vybrali a umožnili jí skok v technologiích o několik století napřed jen proto, aby pozemšťané zbrzdili expanzi anoplurnského impéria napříč galaxiemi a poskytli Sargům oddechový čas. Jenže takovéhle metafyzické úvahy nebyly nic pro natvrdlou novinářku a Stěpanask ji nechtěl vystavovat pokušení samostatného myšlení.</p><empty-line /><p>„No, zaprvé jim Flotila vlastně patří. Za druhé je to tradice, a navíc Wirzigové byli vždy nejlepší. Víte, není žádné pravidlo, že Flotile musí velet Wirzig. Jenže Flotila je vlastně soukromá společnost investovaná z provozu kosmických technologií, přepravních tras a těžařských kolonií. Teoreticky by mohl být v čele i někdo jiný, jenže nástupci vždycky vybrali Wirziga a jak při prvním vpádu, tak při tom posledním se ukázalo, že to bylo dobře. Wirzig uměl vždy rozšiřovat pozemské državy a balancovat ekonomický užitek s obranou Země…“ konstatoval Stěpanask.</p><empty-line /><p>Byla to jen část pravdy. Ačkoliv všichni Wirzigové prosluli jako skvělí stratégové v dobách válečných, těch bylo jen málo a nejsilnější stránkou Wirzigů ve všech generacích bylo to, jak zvládali Flotilu a Zemi v dobách míru. Flotila se totiž, podobně jako v případě Anoplurny, stala cílovou stanicí pro dobrodruhy a renegáty všeho kalibru a všech ras. Však také většina prvních vojáků Flotily pocházela z řad zločinců a průzkumy odlehlých koutů Sluneční soustavy patřily v prvních letech do výhradní domény odsouzenců, kterým pozemská justice dala před popravou poslední šanci. Ačkoliv taková šance netrvala o mnoho déle, většinou naprosto vyhovovala povaze těchto lidí, a tak se Flotila záhy stala stabilizačním faktorem pozemské civilizace, kdy ze Země odváděla lidi, jimž jednoduchý život byl až příliš poklidným. Tak třeba brigádní generál Korcianov, legenda z bitvy u Chaironeie, byl původně odsouzeným vrahem, a ačkoliv to oficiální monografie vždy taktně opomíjely, všeobecně se to vědělo.</p><empty-line /><p>Wirzigovská vláda nad Flotilou byla stejně zvláštní, jako nepopiratelná. Jenže vliv admirála Flotily dalece přesahoval ony dva miliony mužů, jimž přímo velel. Flotila představovala největší ekonomickou hybnou sílu na Zemi, zajišťovala vojenský i většinu civilního transportu v rámci Sluneční soustavy, těžbu strategických surovin, obrovskými sumami dotovala a štědře sponzorovala nejenom vědu a výzkum, ale i umělce. Flotila byla důslednou mašinérií, která propojovala všechny části lidského konání ve svůj prospěch. Mnoho jejích pozemských odpůrců jí vytýkalo, že korumpuje penězi a mocí. A bylo to pravděpodobné, i když většina té korupce byla dobrovolná. Bylo snadné být studentem pražského FAMU a požádat Flotilu o dotaci a pomoc při natáčení ročníkového filmu zachycujícího slavná období Flotily nebo zpracovat dokument</p><empty-line /><p>o těžbě vanadia na Kalmastaru. Bylo snadné jako student ekonomiky projít flotilní knihovnu a udělat diplomku na téma „Vliv vnitrosoustavní přepravní brutto ceny na životní standard v průběhu posledních sta let“. Flotila vždy vyšla vstříc. A kousněte do ruky, která vládne.</p><empty-line /><p>Ano, bylo i mnoho těch, kteří volali po omezení vlivu Flotily. Ekonomické studie několika buřičů namítaly, že uspořádání Flotily ve formě soukromě ovládané společnosti představuje nebezpečí rozvoje ekonomiky, jenže ekonomika šlapala. Ochránci přírody brojili proti těžbě nerostných surovin ve vesmíru a volali po její regulaci, jenže bylo těžké požadovat „umírněný přístup k vesmírné těžbě“, když ta drancovala jen pusté kusy vesmírných skal, zatímco pozemské doly se utlumovaly. Kromě toho nemohli ani velmi fanatičtí ekologové přehlédnout, že výroba energie mimo planetu Zemi měla pro životní prostředí na Zemi velmi příznivý dopad. Což ale pro ně nebyl důvod, aby nepožadovali účast při rozhodování o otevírání dalších energetických polí či těžařských kolonií, kterou jim Flotila v míře omezené, ale na první pohled kritikům ústa ucpávající, poskytovala.</p><empty-line /><p>Většině pokusů o zásah do svých činů se Flotila bránila poukazem na skutečnost, že za kritiky bylo možné vždy vystopovat politické kruhy. A tak většina skutečně vážných výhrad vůči Flotile byla ve svém jádře politicko-strategická. Flotila získávala příliš velký vliv na chod planety Země, aby se to dalo přehlédnout. V tabulce nejvýkonnějších ekonomik se pohybovala v první desítce, pokud se poměřovala se státy, s normálními soukromě vlastněnými společnostmi nebyla co do velikosti ani řádově srovnatelná. Ačkoliv Flotila představovala armádu dvou milionů lidí, její faktický vliv zahrnoval řadu společností žijících z kontraktů s Flotilou, ať už to zahrnovalo přepravní či těžařské společnosti, farmaceutické, energetické a chemické koncerny, ale i řadu dalších a na první pohled s Flotilou nesouvisejících oborů, jako třeba zábavní průmysl. Kromě těchto více či méně formálních vazeb (v řadě firem byla Flotila významným investorem) byl stále více zřetelný problém v tom, že velitel Flotily držel – obrazně řečeno – prst na tepu Země. Pokud by se velitel Flotily rozhodl zrušit zásobování Země surovinami či energií, mohl by ji snadno vydírat. Ačkoliv bylo nutno připočíst k dobru Wirzigů, že to nikdy ani nenaznačili, pozemským politikům nedávala závislost Země na Flotile klidného spánku a vždy si nenechali ujít příležitost, aby zdůraznili nedemokratický charakter Flotily, v níž se pozice neobsazují spravedlivými volbami, ale uvážením úzké skupiny prominentů. Flotila na to vždy suše odpovídala, že to jest podstata její funkce a také důvod, proč se jí daří udržet ve vesmíru a zajišťovat pro lidstvo mnoho výhod a dobra a že se ostatně jen drží demokratických předpisů a ustanovení o existenci soukromých společností. A že nakonec politici měli možnost udělat to, co nakonec udělala Flotila – což už byla při střízlivém hodnocení mírná demagogie, ale obecně se jí věřilo.</p><empty-line /><p>Vliv Flotily bylo možno nejsnáze a zároveň nejpozoruhodněji sledovat na proměnách jazyka. Od prvopočátků Flotily to-tiž platila čeština jako oficiální jazyk Flotily, a kdo chtěl sloužit ve Flotile, musel si s češtinou poradit. Nedosti na tom – s češtinou se musel poprat i každý, kdo chtěl s Flotilou obchodovat, a tak se čeština během několika desetiletí prosadila jako nejdůležitější světový jazyk, ačkoliv ještě před lety se zdála pozice španělštiny, angličtiny a čínštiny neotřesitelnou…</p><empty-line /><p>Vesmír byl místem obrovských příležitostí a světlých zítřků a vesmír pro Zemi znamenal Flotilu. Národní vesmírné agentury jako NASA, ESA, ruské, japonské i čínské státní vesmírné agentury svůj závod o vesmír viditelně prohrávaly. Jejich problémy byly trojí: finanční zdroje, nepružné rozhodování a patento-právní (v Číně se říkalo „technické“) problémy. Za každou vydanou korunu na vesmírný program národní agenturou jich Flotila vydávala tisíc. Kromě toho měla Flotila efektivně organizované soukromé řízení, většina programů se schvalovala či zamítala sice po bedlivém posouzení, ale rychle. Programy, které národní agentury teprve dostávaly schválené, Flotila většinou již dokončovala.</p><empty-line /><p>A do třetice, většina patentů patřila Flotile a ta si je žárlivě střežila. V minulosti byla řada pokusů o to, patentové nároky Flotily pokrátit nebo pokořit, většina amerických médií a oficiálních postojů v druhé polovině jednadvacátého století lobbovala za zkrácení patentové ochrany na několik málo let. Flotila na to odpovídala, že o tom se jistě lze bavit, ale že je protizákonné postupovat retroaktivně a přehodnocovat trvání již existujících patentů. Amerika padla do své vlastní patentové pasti, ze které se jí nepodařilo vymotat, protože v době, kdy i mínění americké veřejnosti bylo pro ostrý aktivní vojenský postup proti Flotile, už nebylo v silách americké armády tento postup realizovat a Flotilu k ústupkům donutit silou.</p><empty-line /><p>Ameriku vláda korporací a jejich zájmy strhly do krize, ze které ji vyvedla až pokračující expanze Flotily do vesmíru, která přesahovala kapacitní zdroje jak Středoevropského svazu, tak později Evropské unie. Na jednu stranu tak byly urovnány a zažehnány potenciální konflikty, na druhou stranu se ale americká hrdost promísila s ublížeností a oportunismem.</p><empty-line /><p>Tohoto příkladu si ostatní mocnosti byly vědomy. Flotila byla stát ve státě a stát nad státy. Stát v Českém státě, později ve Středoevropském svazu. Jenže státem, který stál nad státy i nad jejich zájmy. Flotila se sice formálně řídila českými zákony, ale nikdo nepochyboval o tom, že ačkoliv jsou dosti benevolentní, nebylo by pro Flotilu problém je změnit. Kromě toho těmto zákonům Flotila podléhala jen na Zemi. Ve vesmíru platila její vlastní nařízení, která sice vycházela z interních bezpečnostních předpisů, ale nedalo se u nich přehlédnout, že v mnoha oblastech aspirují na zákonnou úpravu, nebo ji přímo nahrazují. Flotila odjakživa argumentovala tím, že jí v prvé řadě jde o předcházení problémům při pobytu v tak náročném, extrémním a nebezpečném prostředí, jakým vesmír bezpochyby je, a kromě toho, že potřebuje určit jednoznačná ustanovení pro takový vícenárodnostní tavící kotlík, jakým se stává. To byl argument, na který se něco obtížně namítalo, protože nebylo proveditelné, aby se například trestné činy spáchané ve vesmíru posuzovaly soudem, k němuž občansky patřil provinivší se – už proto, že by se jen obtížně řešily kompetenční spory jednotlivých soudů. To nezbytně vedlo k tomu, že hegemonie Flotily ve vesmíru byla prakticky absolutní, a to včetně vlastní jurisdikční a legislativní pravomoci, a také k tomu, že se zaměstnanecké knížky Flotily, zprvu rozvážně doplňované</p><empty-line /><p>o český pas, postupně staly vlastním průkazem totožnosti, po pravdě řečeno respektovanějším než pas nějakého státního útvaru. Ačkoliv se nikdy neříkalo „občan Flotily“, platilo označení „voják Flotily“ za dostatečné či spíše prestižní určení původu. Tím se Flotila definitivně stala obrazně i doslovně státem nad státy.</p><empty-line /><p>Stěpanaska vytrhlo ze zamyšlení zuřivé pípání jeho komunikátoru. Zlostně jej chtěl umlčet, přitisknul prst k displeji komunikátoru, jenže pípání nepřestalo. Uvědomil si, že si komunikátor vypnul, aby ho nikdo nevyrušoval, a hned na to si všimnul, že komunikátory se ohnivě rozzvonily i všem ostatním vojákům kolem. „Něco se děje,“ pomyslel si Stěpanask, když se díval na zprávu, kterou jeho komunikátor právě přijímal.</p><empty-line /><p>Zpráva začínala slovy „Byl vyhlášen bojový poplach Flotile…“ Stěpanask se podíval do poziční zprávy, kterou mu holodisplej vykresloval, a nevěřil svým očím. Rozhlédl se kolem sebe, jestli si z něj někdo nedělá legraci, ale viděl jen ostatní vojáky sedící v baru, kteří se také překvapeně rozhlíželi kolem sebe. Něco se dělo, a to „něco“ bylo moc ošklivé.</p><empty-line /><p>„Je mi to líto, ale musím se vrátit na základnu,“ řekl Stěpanask novinářce. Barbara si už také všimla, že něco není v pořádku, protože muži kolem se v chvatu zdvíhali od stolů a odcházeli z baru, telefonovali nebo si mezi sebou velmi hlučně vyměňovali názory.</p><empty-line /><p>„A co bude s námi?“ ukázala Barbara Streissandi rukou na sebe a kameramana podřimujícího v rohu sedačky.</p><empty-line /><p>Stěpanask v duchu zasakroval, protože rozkaz Baara byl jasný, jenže rozkaz na jeho komunikátoru ještě jasnější. Potřeboval se ihned dostat na základnu a novinářku nesměl nechat samotnou. Vytočil na komunikátoru Baarovo číslo, jenže spojení nedostal.</p><empty-line /><p>„Pojedete se mnou na základnu a tam se uvidí, co se děje,“ řekl nakonec Stěpanask. O chvíli později se toto trio snažilo před barem ulovit taxíka, který by je rychle odvezl na základnu.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>SLEDUJETE ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVY NCN...</strong></p>
<p>Taxík se řítil po čtyřproudé silnici spojující zbytek základny s kosmoportem. Ačkoliv „Masaryčka“ byla základnou vojenskou, měla rozsáhlý civilní sektor a byla vlastně největší lidskou výspou ve vesmíru, pokud odpočteme Zemi, pod niž se místní naučili počítat i Měsíc a jeho základny Šerementěvo a Ronov. A většina barů se logicky nacházela mimo vojenský sektor, kde sice bylo blíže k převažující skupině zákazníků, ale také blíže ke všem potenciálním nositelům průšvihů a omezení.</p><empty-line /><p>„Nemohl byste na to trochu šlápnout,“ zeptal se dotčeně Stěpanask, kterému se zdálo, že se v houstnoucím provozu sunou hlemýždím tempem.</p><empty-line /><p>„Je mi líto pane, ale tady jedeme rezidenční zónou, nesmíme víc jak sto pade,“ opáčil taxikář.</p><empty-line /><p>„Jen na to šlápněte, všechny pokuty hradí Flotila,“ usmál se Stěpanask při pomyšlení na jednu ze svých flotilních výhod. Věru – při bojovém poplachu pro vojáka Flotily žádné dopravní předpisy neplatily. Taxikář jen pokrčil rameny a Stěpanask spokojeně sledoval, jak se číslice tachometru zdvihají na dvojnásobek.</p><empty-line /><p>„Heleďte, mladej, proč všichni kvaltujou na kosmoport?“ kývnul taxikář znovu hlavou směrem z okýnka a poukázal tak na stále zjevnější skutečnost, že stejným směrem, jako oni, míří dlouhá šňůra taxíků ve čtyřech pruzích.</p><empty-line /><p>Stěpanask se ošil: „Máme poplach,“ řekl úsečně, obávaje se, aby neprozradil příliš mnoho.</p><empty-line /><p>„Jóoo? Zase nějaký cvičení?“ projevil taxikář zdvořilý zájem.</p><empty-line /><p>„Ne, je to bojový poplach. Vypadá to na nějaké problémy na hranicích soustavy,“ odtušil neutrálně Stěpanask a podíval se na Barbaru Streissandi, zda v ní neprobudil zájem. Barbara si hrála se svým komunikátorem a kameraman vypadal, jako když spí. Stěpanask mu bezmezně záviděl, protože ten chlap prakticky vždy vypadal, že spí, a zřejmě opravdu spal, kdykoliv byla trocha příležitosti.</p><empty-line /><p>Barbara Streissandi o nějaká cvičení evidentně nejevila zájem, a tak se Stěpanask zase díval před sebe a snažil se nevnímat taxikářovo kličkování rušnou dopravní tepnou.</p><empty-line /><p>Barbara měla právě jiné starosti. Původně se snažila na netu zjistit, o jaké cvičení může jít. Jenže přístup do redakčního systému byl odmítnut. Chtěla poslat zprávu technikovi, proč jí zakázali přístup do systému, jenže ani to nešlo. Až pak si pořádně prohlédla komunikátor a zjistila, že indikuje „Omezený přístup“. Síť byla beznadějně přetížená. Barbara vyťukala žádost</p><empty-line /><p>o prioritní novinářský přístup na net a ke svému překvapení se objevila čekací fronta na připojení oznamující, že požadované informace budou stažené během šesti hodin. Barbara se ani na nejmasovějších shromážděních lidí nikdy nesetkala s tím, že by síť vyřídila její požadavek za déle než minutu. Něco se muselo stát. Jenže co?</p><empty-line /><p>Pak zdvihla hlavu, natáhla se ke Stěpanaskovi a zaťukala mu na rameno. „Poplach? To bude válka? To je ale hrozné!!!“ zajíkala se hranými obavami.</p><empty-line /><p>Stěpanask nevěděl, co na to říct. „Poslouchejte, to nebude nic vážného. Jen na hranice Sluneční soustavy dorazil invazní svaz Anoplurňanů. Ty rozmašírujeme, jako vždycky,“ snažil se Stěpanask vypadat přesvědčivě. Přitom se uchýlil k oblíbené flotilní komunikační lži. Flotila totiž vpád Anoplurňanů označovala za invazní svaz. Budilo to méně paniky, protože svaz byl v terminologii Flotily jednotka čítající zhruba 200 letadel, z toho jen tak 130 jich bylo bojových. Flotila ovšem důsledně používala celé označení invazní svaz, které civilisty uklidňovalo, zatímco vojákům naznačovalo, že to s tím počtem letadel není tak jednoduché. Jenže zatímco ten poslední invazní svaz byl poloviční velikosti než Flotila Země, tento ji převyšoval desetinásobně.</p><empty-line /><p>„Vážně?“ zakmitala Streissandi řasami. „No to jste mne uklidnil… a co se tedy bude dít?“</p><empty-line /><p>Stěpanaskovi nedošlo, že se ho ptá na to, co bude dělat Flotila, a bezděčně ji odpálkoval. „Nic, dorazíme na kosmoport, vy počkáte v hale a já zajistím, aby si vás někdo přišel vyzvednout. Já musím ke svojí peruti, zkuste to tam tu hodinku beze mne přežít…“</p><empty-line /><p>Streissandi chtěla ještě něco říci, ale taxík přelétl zpomalovací práh před bránou kosmoportu tak, že si málem ukousla jazyk. Jen koutkem oka zahlédla, že ačkoliv v bráně stáli vojáci, závora byla trvale zvednutá a všemi vjezdy do základny proudila vozidla. Stěpanask je nechal v hale a sám zmizel v hloubi budovy.</p><empty-line /><p>Streissandi se spolu s kameramanem posadila do velkých křesel, a zatímco kameraman upadl do svého polospánku, ona sama poslouchala, co si kolem ní vojáci říkají. Hala se průběžně plnila a vyprazdňovala skupinami vojáků, kteří mezi sebou hojně diskutovali a vyměňovali si hlasitě a rychle názory a Streissandi byla během hodiny prakticky kompletně v obraze, dokonce jí jeden z poručíků ukazoval letadla na vzletové dráze a vyjmenovával jí jejich jména, než mu pípla zpráva na komunikátoru a odkvačil kamsi do hlouby kosmoportu. Být ženou mělo i své kladné stránky…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ŽIŽKOVA SE BUDE BRÁNIT</strong></p>
<p>Operátor sektoru 36P Ludwig Johansson se naklonil nad terminál, aby si znovu přečetl zprávu, kterou jeho unavený mozek nějak napoprvé nezvládl pobrat. Ačkoliv bylo zakázáno, aby byl operátor v činné službě více jak osm hodin v kuse a i režim přestávek v těchto osmi hodinách byl velmi přísný, Marek Prchal, který jej měl ve službě nahradit, s úlevou přivítal Ludwigovu nabídku, že mu bude Johansson sedět za zády a sledovat, co se děje. Prchal nebyl operátorem Flotily o moc kratší dobu, jenže dobře chápal, že si Johansson chce ohlídat situaci, která vznikla za jeho služby, a trochu si okočírovat její řešení. Navíc to znamenalo možnost obrátit se na zkušeného kolegu, podělit se s ním ani ne tak o zodpovědnost, jako o nervy. A tahle zpráva vypadala, že je bude stát další řádnou porci nervů.</p><empty-line /><p>„Upadl na hlavu, nebo ti jen nerozuměl?“ zeptal se Prchala Johansson.</p><empty-line /><p>„Rozkaz mám potvrzený, nebylo čemu nerozumět. Měli evakuovat všechny lidi, které zvládnou naložit, než se Anoplurňané objeví v soustavě,“ odpověděl Prchal a oba se znovu podívali do pokynu, který před nějakou dobou zaslali na Žižkovu vojenskou základnu na měsíci Nereid.</p><empty-line /><p>Rozkaz byl jednoznačný a nedal se vyložit jinak: evakuovat, co šlo, a stáhnout se bez boje, než se objeví Anoplurňané. V žádném případě se nepouštět do boje. A výslovně bylo uvedeno, že základna nebude bráněna loděmi Flotily, musí si vystačit s vlastní palebnou podporou. Což byl rozsudek smrti pro všechny, kdo by na základně zůstali, protože protiletadlová palba ze základnových děl nemohla bez podpory palubních fázerů operovaných z lodí ve volném prostoru dlouho základnu udržet. Velitel Žižkovy základny, podplukovník Robert Chvátal, se dvakrát přeptal, jak je rozkaz myšlen, a bylo nepravděpodobné, že by prostě došlo k přeslechu.</p><empty-line /><p>Až potud šlo všechno hladce, Chvátal byl ostřílený válečník Flotily a ne nadarmo mu byla svěřena pod velení nejdůležitější základna Flotily ve vnější Sluneční soustavě. Vojenské důvody, proč základna bude evakuována, mu byly zřejmé. Neměl s nimi žádné potíže. Potíže se dostavily až v momentě, kdy se ukázalo, že ze čtyřiceti tisíc obyvatel základny zvládne evakuovat stěží polovinu, protože Flotile chybí přepravní kapacity. Zoufale chybí. Všechny lodi ze Žižkova startovaly přetížené nad jakýkoliv bezpečnostní limit a Chvátal sám se dohadoval s konstruktéry a inženýry, kolik je skutečný konstrukční limit jednotlivých lodí. Admirál, který byl proti porušování a obcházení bezpečnostních předpisů, tentokráte neřekl ani slovo, ačkoliv mu to samozřejmě jako důležité a trvalé porušení předpisů bylo hlášeno poté, co Chvátal na předpisovou formální výzvu službukonajícího operátora odpověděl velmi stručně a neformálně.</p><empty-line /><p>Jenže Chvátal nevěděl, kolik má času. Věděl jen, že ho má nebezpečně málo, protože anoplurnský invazní svaz je takříkajíc za rohem. Šlo jen o to, zda a kdy se Anoplurňané rozhodnou jeho základnu zničit, aby si ji neponechali v zádech.</p><empty-line /><p>Teď bylo zřejmé, že už se rozhodli. Podle údajů základnového spektrometru se k Nereidu blížily zhruba tři anoplurnské svazy taktického určení, tedy zhruba pětistovka letadel specializovaných na ničení pozemních cílů. Naprostá přesila, proti které neměla základna šanci obstát. Chvátal, věren svému jménu, chvátal s evakuací, jenže to bylo málo platné. Lodě došly a musel by čekat desítky hodin, než by Flotila zvládla přistavit další přepravní kapacity. Tolik času ani zdaleka neměl, životnost Žižkovy základny se v těchto chvílích odhadovala na desítky minut.</p><empty-line /><p>A pak přišla ta zpráva: „Podplukovník Brozna Kamprad, Svaz zvláštního určení. Zaujal pozice. Vyšlete evakuační kapacity.“</p><empty-line /><p>Johansson i Prchal automaticky zkontrolovali Kampradovu signaturu – zpráva byla autentická a Kampradův svaz měl podle původního plánu viset nízko nad Nereidem a zajišťovat podle standardní flotilní bojové procedury start evakuačních lodí. Prchal se podíval na složení Kampradova svazu, uviděl jen třímístné číslo oznamující počet lodí, ale místo třídy a určení lodí viděl jen nápis „Přísně Tajné“. Zaklel a sáhl na komunikační panel, aby rychle nadiktoval odpověď, která se během minuty propasírovala Sítí s nejvyšší prioritou na Kampradovu loď: „Rozkaz nezměněn. Další evakuační konvoj nepřiletí. Opusťte Nereid a po vyložení pokračujte na shromaždiště podle dispozic.“</p><empty-line /><p>Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: „Dejte se vycpat, vy paka, a pošlete posily, připravujeme se k boji.“</p><empty-line /><p>„A máme mimořádku jako Brno,“ zasakroval Johansson, zatímco Prchal zmáčkl na panelu nouzové tlačítko.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>BARBARA A HOLZKNECHT</strong></p>
<p>Barbaře zazvonil komunikátor. Myslela si, že jí volá Stěpanask, a tak hovor bezmyšlenkovitě přijala se svým pečlivě odladěným naivním hlasem, který na vojáka tak fungoval. Na druhé straně byl k jejímu překvapení zcela jiný mužský hlas.</p><empty-line /><p>„Haló, vy jste Barbara Streissandi? Tady je Christian Holzknecht, já vás zdravím.“</p><empty-line /><p>V Barbaře by se krve nedořezal. Christian Holzknecht byl majitelem a nejvyšším šéfem mediálního impéria NCN, k němuž patřila i televizní stanice, v níž Barbara pracovala. Slýchala o něm, vídala ho na fotkách, jednou dokonce živě na nějaké oslavě a hezky z dálky, ale v životě s ním nemluvila.</p><empty-line /><p>Holzknecht ale nečekal, až mu Barbara cokoliv odpoví, a pokračoval „Jak to vypadá s tou vaší reportáží o přemrštěných investicích do Flotily, Barbaro? Už jste na Masaryčce?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane,“ vykoktala ze sebe Barbara. „Už od včerejška. Poslouchejte, tady se ale děje něco moc zvláštního,“ osmělila se Barbara, jenže Holzknecht jí ihned skočil do řeči.</p><empty-line /><p>„Ano, právě kvůli tomu volám. Víte něco o tom, co se děje, a zvládla byste o tom udělat reportáž?“</p><empty-line /><p>„Pane Holzknechte, můžeme tu natočit hromadu materiálů a pošlu to na Zemi ke střihu, kolik byste si toho představoval?“</p><empty-line /><p>„Barbaro, vy mi nerozumíte. Ptám se, jestli můžete vysílat živě.“</p><empty-line /><p>„Proboha, živě? Já jsem redaktor-elév, Magnusson mne nepustí živě do vysílání…“ zhrozila se Streissandi při pomyšlení, jak by šéf zpravodajství Magnusson nadskakoval, kdyby si po pár týdnech v redakci chtěla odvysílat živou reportáž.</p><empty-line /><p>„Je mi úplně putna, co si o tom myslí Magnusson. Poslouchejte mne dobře. Jste jediná novinářka v místě konfliktu, jste zřejmě jediná, která může udělat nějaké rozhovory a slušné záběry. Všechny ostatní základny jsou hermeticky uzavřené nebo prakticky prázdné a jste jediný novinář na Masaryčce. Všechny meziplanetární lety byly zrušeny, všechny telekomunikační kapacity zrekvírovala Flotila. Za chvíli půjde v televizi Wirzigův projev a já po něm potřebuju dát živou reportáž, děj se co děj. Takže máte dvě možnosti. Buďto jste schopna natočit a odvysílat reportáž živě, nebo máte na místě padáka.“</p><empty-line /><p>„Pane, to myslíte, že bych byla zvláštní válečná zpravodajka?“ ucítila Barbara neomylně příležitost.</p><empty-line /><p>„Jasně.“</p><empty-line /><p>„A dostanu pozici zpravodajství napevno, pane?“ kula Barbara železo, dokud bylo žhavé.</p><empty-line /><p>„Jestli něco nezmrvíte, dostanete. A jestli něco zmrvíte, tak si mne nepřejte,“ souhlasil okamžitě Holzknecht.</p><empty-line /><p>„Pane, jsme dohodnuti. Kdy budeme vysílat?“</p><empty-line /><p>„Za dvacet minut ať jste připravena. Budete muset vysílat retranslací z vlastní lodi, naštěstí ta vaše je na to vybavena, síť použít nemůžeme. Zlomte vaz a nepodělejte si to,“ řekl Holzknecht a zavěsil.</p><empty-line /><p>Holzknechtovi se po rozhovoru zlepšila nálada o tisíc procent. Když už půjde svět k čertu, neobejde se to bez toho, aby o tom NCN udělala exklusivní reportáž, říkal si. Co na tom, že z něj to ucho vytáhlo pozici, o jakou byla i mezi zasloužilými redaktory pranice, a co na tom, že jí bude muset zaplatit hromadu peněz za rizikovou práci a povýšení. Jediná minuta hovoru stála tolik, co roční plat Streissandi po povýšení, připomněl si Christian Holzknecht chmurně.</p><empty-line /><p>Když se v redakci dozvěděli od zpravodaje v Šerementěvu, že se něco děje, Holzknecht osobně zavolal Wirzigovi, aby se s ním domluvil na tom, jak NCN událost zpravodajsky pokryje a vylomil z něj nějaké podrobnosti. Tušil už, že jde</p><empty-line /><p>o tak velkou věc, že ji nemůže nechat zpravodajům a že je třeba to vyřídit na nejvyšší úrovni. Jenže když volal Wirzigovi, jeho komunikátor zůstal hluchý a po dlouhých vteřinách ho informoval o tom, že volaná strana je přetížena hovory a jeho hovor nebude možno v nejbližší době vyřídit. Holzknecht tedy komunikátor nechal zavolat přes prioritní kód. Po desítkách vteřin čekání mu komunikátor oznámil: Jste 186 hovor v pořadí, předpokládaný čas zodpovězení hovoru je 12 hodin 31 minut.“ Holzknecht zíral na displej, protože tohle se mu nikdy nestalo. On byl majitel a šéf největšího zpravodajství, byl velmocí, mohl probudit kteréhokoliv prezidenta kdykoliv se mu zachtělo. Holzknecht nepatřil mezi zbabělce a nebezpečí si ani nikdy nepřipouštěl. Ať se válčilo kdekoliv, obě strany vždy chtěly mít kamery u toho. Jenže Holzknecht si vzpomněl na vlastní slova na jedné své přednášce pro novináře: konec světa přijde v okamžiku, kdy admirál Flotily nepřijme můj hovor. Christian Holzknecht se přistihl, že se bojí, opravdu bojí…</p><empty-line /><p>Snažil se spojit se Streissandi na Marsu, jenže meziplanetární síť ho nepropojovala. Nakonec zavolal na soukromé číslo Stanislava Pechara, šéfa Contactelu, telekomunikačního operátora. Ten mu jen smutně přiznal, že Flotila zrekvírovala všechny přenosové kapacity pro své potřeby. A pak dodal: „Věděl bych o jedné možnosti. Ale bude drahá. Hodně drahá.“</p><empty-line /><p>Christian se zarazil. Obchodoval s Pecharem už drahně let a věděl, že když Pechar něco označí za hodně drahé, tak to neznamená pár korun příplatku za minutu. „Jak drahá?“ Pechar řekl cenu odpovídající luxusnímu automobilu. „Za hovor?“ zeptal se Holzknecht. Na druhé straně linky bylo slyšet zasmání: „Za minutu příteli, za minutu. A to ti dělám laskavost, která mi může udělat hodně problémů. Tak na to nezapomeň.“</p><empty-line /><p>Za chvíli už Holzknecht vytáčel přes speciální linku hovor na komunikátor Barbary Streissandi. Speciální linka, speciální tarif, zakabonil se pro sebe Holzknecht. Snad ta kráva na druhé straně bude použitelná, říkal si, když se na druhé straně ozval Barbařin hlas…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STAŽENÍ LODÍ ZE ŽIŽKOVKY</strong></p>
<p>Admirál Wirzig stál u komunikačního stanoviště, prostorová kamera komunikátoru se rychle zorientovala, že má přenášet na Kampradovu velitelskou loď hlavně jeho obraz a ne obrazy operátorů Johanssona a Prchala. Admirál mluvil potichu, ale důrazně.</p><empty-line /><p>„Kamprade, je potřeba držet se původního rozkazu.“</p><empty-line /><p>„Promiňte, admirále, ale všichni lidé ještě nejsou evakuováni. Zbývá nám tu více jak dvacet tisíc lidí. Můžeme Anoplurňany udržet v dostatečném odstupu, dokud evakuační konvoj neodveze zbytek lidí, pak se stáhneme,“ odpovídal Kamprad, na rozdíl od admirála rozohněně, Johansson by byl přísahal, že smrtelná bledost Kampradovy tváře nebyla způsobena holopřenosem.</p><empty-line /><p>„Brozno, nemáme čtyřicet lodí, které by doletěly na Nereid v rozumném čase. Je mi to líto. Nemůžeme Chvátalovi pomoci, základnu neudržíme...“</p><empty-line /><p>Kamprad skočil admirálovi do řeči, což už se dlouho nikomu nepodařilo: „Udržíme je v šachu den, když budeme mít štěstí, i dva. Vždyť je to moje domovská základna, přeci je tu nemůžeme nechat pochcípat!“</p><empty-line /><p>Admirál mlčel a přes miliony kilometrů prostoru a jednu Síť se díval Kampradovi upřeně do očí.</p><empty-line /><p>Na pozadí přenosu bylo slyšet, jak se Kampradův svaz připravuje k boji, bylo slyšet rozkazy, jejich potvrzování, opravy a úpravy bojových dispozic. Kakofonie hlasů, do které bylo třeba se pozorně zaposlouchat, aby bylo možné slyšet jednotlivé věty. Střelmistr vlajkové lodi svazu vykřikoval úpravy palebných dispozic, piloti si nadávali, pošťuchovali se, jak byli zvyklí, vykřikovali na sebe úpravy kurzů a posádka rutinně sjížděla postupy bojové připravenosti, při nichž kontrolovala a kalibrovala jednotlivé systémy lodí před nadcházející bitvou.</p><empty-line /><p>Bylo to daleko, ale Johansson stejně cítil napětí, které na lodích vládlo, činorodost a aktivitu před bitvou, a říkal si, že to samé musí cítit všichni. Co bylo za tím, že se Kamprad odvážil neuposlechnout rozkazů, byla to pravda, že na Žižkově měl Kamprad milenku, kterou nestihl evakuovat, protože civilisti se ze základen evakuovali jako poslední? Byl to stupidní drb, nebo to mohlo být něco tak banálního? Přeci by ji jednoduše vmáčkl do své lodi, byl by to menší prohřešek než neuposlechnout rozkazu, než hazardovat s celým svazem! Nebo za tím bylo něco jiného? Johansson nevěděl, a i když se ohlédl na Prchala, ten jen pokrčil rameny, jako by tušil, na co Johansson myslí.</p><empty-line /><p>Kamprad takřka zašeptal: „Nebo můžeme?“ Všichni přítomní se otřásli, jak jim po zádech přejel mráz z důsledků toho dotazu.</p><empty-line /><p>„Kamprade, jste skvělý stratég. Copak máme na výběr? Pokud budete bránit základnu, udržíte ji dlouho. Možná dost dlouho na to, abychom několik lidí ještě evakuovali, jenže ani to není jisté, všechny transportní kapacity jsou přetížené a museli bychom je rychle stáhnout, vyložit a poslat k vám. Nemáme rezervy! A co je horší, nemůžeme si dovolit ztrátu lodí. Potřebujeme všechny lodě, které máme k dispozici. Každá jedna nám bude chybět, natož ty vaše. Obranou základny získáme jednu základnu, ale můžeme ztratit lidstvo.“</p><empty-line /><p>„Ztrátu lodí si dovolit nemůžeme, ale copak si můžeme dovolit ztrátu tolika lidí?“ zeptal se kousavě Kamprad.</p><empty-line /><p>Admirál znovu mlčel a jen potichu a vážně přikývl.</p><empty-line /><p>Kamprad se na něj šokovaně díval, když šeptal: „Ale je to přes dvacet tisíc lidí...“ jeho slova postupně odumřela, nedořekl v půli věty, protože najednou pochopil. Najednou mu do-šlo, že nemůže své klidné svědomí ničím zaplatit, nijak vykoupit. Že nemůže udělat nic jiného, než se po zbytek svého života probouzet v noci zpocený nad hrozným snem, kdy se mu zdálo, že se snad přeci jen dalo něco udělat, že mohl najít nějaké řešení tam, kde žádné nebylo. Že se musí rozhodnout, zda vymění prchavou a nepravděpodobnou naději na přežití tisíců lidí za šanci miliard lidí na budoucnost. A že to rozhodnutí, které učiní, si bude muset obhajovat každou budoucí chvíli svého života, ať už bude jakkoliv krátký nebo dlouhý. A že nakonec je rozhodnutí na něm, protože admirál nemá žádnou možnost mu v něm zabránit.</p><empty-line /><p>Dlouho mlčeli a ticho bylo přímo hmatatelné. Pak Kamprad znovu promluvil, potichu, bezbarvě: „Admirále, za tohle mi budou muset krutě zaplatit.“</p><empty-line /><p>Admirál se pousmál, jen maličko zdvihl koutky, snad aby Kamprada povzbudil, a pak řekl: „Kamprade, jestli vám něco mohu slíbit, tak to, že si jich budete moci zabít, kolik budete chtít. Mám pro vás něco opravdu speciálního.“</p><empty-line /><p>I Kamprad se pousmál, i když trochu křečovitě. Johansson si znovu uvědomil, kolik síly v sobě ten člověk musí mít, protože on by se v takovém okamžiku nedokázal k úsměvu donutit za žádnou cenu. Asi i to byl důvod, proč každý z nich byl to, co byl.</p><empty-line /><p>„Provedu, admirále,“ řekl Kamprad a ihned se nahnul nad svůj komunikační pult, aby vydal příkaz svému svazu: „Stahujeme se ze základny. Zrušit přípravy k boji, zajistit zbraně a připravit se k proskoku na shromaždiště podle původního rozkazu.“</p><empty-line /><p>„Děkuju, Kamprade!“ řekl admirál na rozloučenou, zatímco obraz holopřenosu pomalu zhasínal.</p><empty-line /><p>„Joo, a máme to za sebou,“ plácnul se potěšeně do dlaní Prchal, a ačkoliv jeho hláška byla pronesena dost potichu a určena Johanssonovi, admirál se otočil, jako by ho píchla vosa. „To teda nemáme, pane kolego...“ začal kousavě a nakvašeně, jenže téměř současně ho přerušilo vyzvánění komunikátoru. Jak se dalo očekávat, podplukovník Chvátal měl se stahováním Kampradova svazu problém, který chtěl ihned probrat. Admirál si povzdechl a přijal hovor...</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>REPORTÁŽ</strong></p>
<p>Barbara Streissandi se podívala na kameramana. Nespal. Díval se na ni štěrbinami očí, a když k němu otočila hlavu, řekl jenom „Je mi to jasný“. Oba poklusem vyrazili ke kraji haly, kde bylo skrze velká okna vidět na vzletovou dráhu.</p><empty-line /><p>A pak ho uviděli. Důstojník v černomodré uniformě, na ramenou měl distinkce plukovníka. Žena a dvě děti. Stáli trochu stranou všeho toho shonu, ještě před čárou, za kterou mohli civilisté, i když bylo zřejmé, že teď nebyla chvíle na důsledně dodržované kontroly oprávnění přístupu. On ji objímal, dlouho. Jemu do tváře Barbara neviděla, nevěděla, kdo to je, viděla jen jeho záda, zato viděla uplakanou tvář té ženy, grimasu lítosti, smutku a hlubokého žalu. Neslyšela, co jí říká, viděla jen, jak se její rty občas pohnou, když mu odpovídala. Barbara se ohlédla na kameramana, ten ale, věren svému neomylnému instinktu, už vybalil kameru a snímal je v polodetailu.</p><empty-line /><p>Pak muž ženu pustil a natáhl ruce k vyššímu z dětí. Barbara už viděla, že jsou to dva kluci, tak osm a patnáct let. Muž si potřásl ruku se starším, to už byla dost blízko na to, aby viděla, jak si sundává z ruky zlatem se třpytící primky, hodinky propůjčované Flotilou důstojníkům spolu s frčkami, a beze slova je připíná synovi kolem zápěstí. Byla by si bývala jista, že za zpronevěru erárních hodinek bude mít problémy, ale nezdálo se, že by na to důstojník myslel. Dívala se, když chytil obě synovy ruce do svých dlaní a viděla, že oba mají slzy na krajíčku.</p><empty-line /><p>Poté se důstojník otočil k tomu menšímu. I ten měl slzy v očích, kutálely se mu po tvářích. Muž mu je jedním pohybem ruky setřel, pak se nad ním sklonil, políbil jej a objal. Barbara slyšela, jak potichu říká: „Musím. Pro vás všechny.“ Pak vstal, zasalutoval a tím samým pohybem si sundal důstojnickou čepici a usadil ji juniorovi na hlavě. Syn k němu zdvihl uplakané oči a, i když pro slzy neviděl, se stejnou vážností zasalutoval s bolestí ve tváři, která trhala srdce. Zůstali tak chvíli stát, jen vteřinu, jen okamžik, než se ten důstojník otočil a bez ohlédnutí prošel koridorem.</p><empty-line /><p>Kameraman na Barbaru uznale kývl. Ano, tohle byla přesně ta scéna, přesně ten záběr, přesně ten moment, za který se dávají reportérům Kábeleho ceny za nejlepší zachycený moment. Tohle byl sen každého novináře, a jestli si byl něčím jist, tak tím, že detail osmiletého chlapce, který uplakaný salutuje svému otci v jeho důstojnické čepici, která mu padá do očí, obletí svět.</p><empty-line /><p>Barbara už se rozhodla, že živý rozhovor udělá na místě – prostě osloví vojáka, který půjde kolem. Nebylo totiž pravděpodobné, že by tam nějaký voják čekal několik minut, než na něj dojde řada, všichni kolem spěchali a Barbaře by pro autenticitu stačila věta hozená přes rameno, která ukáže divákům, že situace je fakt vážná.</p><empty-line /><p>Kameraman zapnul gravinkový stojan, kamera se stabilizovala ve vzduchu. Před objektiv zapnul displej nápovědní holovize, aby se Barbara mohla dívat do kamery a měla před objektivem jen pro sebe promítanou scénu, která se vysílá, a záchytné body reportáže. Chvíli je polévalo horko, když se velké anténě z jejich zpravodajského letounu nedařilo spojit se s centrálou NCN, jenže pak se všechno rozeběhlo, když se signálu podařilo dorazit do cíle a navázali kontakt i bez pomoci přetíženého Netu.</p><empty-line /><p>Streissandi se rozhlédla kolem sebe, načež uslyšela kameramana, jak říká: „Teď půjde ohlášení, pak jingle.“ Skutečně. Na holovizi se objevila tvář hlasatelky, která právě říkala: „Toto jsou mimořádné zprávy NCN, neodcházejte prosím od vašich přijímačů. Přímo z Masarykovy vojenské základny na Marsu vám situaci zprostředkuje naše zvláštní válečná zpravodajka Barbara Streissandi.“ Pak šel jingle, na kterém bylo trochu vidět, že ho grafici spíchli hodně narychlo. Kameraman se překvapeně díval na Streissandi, která se rozeběhla halou. Sledoval ji kamerou a v duchu jí nadával, protože byl přesvědčen, že to nervově nevydržela. Jenže právě v okamžiku, kdy znělka končila, doběhla Barbara k jednomu vojákovi, chytla ho za rameno a otočila ho, rukou si ještě uhladila vlasy a během mikrovteřiny nasadila naprosto soustředěný a profesionální výraz.</p><empty-line /><p>„Z Masarykovy vojenské základny na Marsu se vám v živém přenosu hlásí Barbara Streissandi. Poručíku,“ mrkla Barbara na vojákovy distinkce, „mohl byste nám přiblížit situaci?“ Voják překvapeně civěl do kamery, než se vzpamatoval a začal říkat: „Poslouchejte, já nemám moc času. Vidíte, co se všude kolem děje, je totální mobilizace, poplach, musíme přezbrojit všechny lodě a dostat je nahoru tak rychle, jak to půjde. Fakt nemám kdy se s vámi vybavovat.“ Barbara se usmála a stiskla vojákovo rameno tak silně, že málem vykřikl. „Ano, za námi vidíme skupinu startujících lodí, z dálky to lze odhadnout na celou peruť, tedy dvanáct lodí, které startují najednou v tak malém odstupu. Není to nebezpečné a velké riziko?“ Voják se nechápavě podíval z okna: „Riziko? Uvědomujete si, kurva, že nikdo z těch, co právě odstartovali, se už na základnu živý nevrátí?“ Pak se vytrhl a odspěchal. Barbara se podívala se do kamery a pokračovala: „Takhle napjatá je situace v těchto okamžicích na největší základně Flotily. Všichni vojáci se shodují – nastal soumrak lidstva. K Zemi se blíží obrovská invazní skupina Anoplurňanů, a ačkoliv o její přesile kolují rozporné dohady, v jednom se shodují všichni – přesila je naprostá a nepředstavitelná…“</p><empty-line /><p>Kameraman stál za kamerou, třeštil oči na Barbaru a z druhé strany linky, z režie vzdálené miliony kilometrů, slyšel řev: „To je perfektní, to je super, pokračujte, máte prostoru, co budete potřebovat.“</p><empty-line /><p>Právě se narodila nová zpravodajská hvězda…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ZTRÁTA</strong></p>
<p>Podplukovník Chvátal dobře chápal, že bez letecké podpory nemá šanci Žižkovu základnu na měsíci Nereid ubránit, i když admirálovo rozhodnutí nepřijal lehce. Uznával také důvody, proč admirál Kampradův svaz odvelel a proč ho Kamprad uposlechl. Věděl, že voják je občas figurkou na šachovnici, kterou je třeba obětovat. Nedělal si iluze, v tak vážné situaci jeho základna znamenala na vážkách osudu něco, co bylo třeba obětovat, byl to pech, ne zlý úmysl, a nedalo se s tím nic dělat.</p><empty-line /><p>Přípravy na obranu byly sice horečné, ale krátké – od okamžiku, kdy bylo zřejmé, že se základna bude muset bránit, již byly připraveny rozpisy obsluhy protiletadlových baterií, na základně zůstalo ještě dost vojáků na to, aby je mohli všechny obsadit. Chvátal byl rozhodnut neprodat svoji kůži lacino. Jedno si však vymínil – zůstane se zpravodajským sálem ve stálém spojení. Admirál souhlasil. Flotila potřebovala co nejpřesnější a nejaktuálnější informace o výzbroji a taktice nepřítele a takováto událost jich poskytne velké množství. A navíc to byla poslední služba, kterou pro Chvátala mohli udělat.</p><empty-line /><p>Na štábu Žižkovy základny mezitím atmosféra zhoustla. „Mají vykladače, chystají se na bombardování vykladači,“ hlásil Albert Spirk z pozorovacího úseku. Chvátal se přihnal k obrazovce, jenže analýza se nedala než potvrdit anoplurnské lodi opravdu roztahovaly vykladače, obrovské mnohakilometrové pásy, na nichž byly v odstupech připevněny malé jaderné hlavice. Ačkoliv vykladače připomínaly pořádně zvětšené staré nábojové pásy z éry střelného prachu a kulometů, byly děsivou zbraní anoplurnského drancování, protože po jejich vypuštění a aktivaci zůstávaly obrovské pruhy země zpustošené něčím, co připomínalo důkladný kobercový nálet.</p><empty-line /><p>Sledovali na panelu, jak se blíží dlouhé provazce vykladačů, a v momentě, kdy se dostaly na dostřel, spustila všechna laserová děla základny palbu. Proti vykladačům byly jinak silnější fázery velmi nepraktické, protože zasáhnout a přesně seřídit synchro paprsku fázeru bylo u tak malých (i když dlouhých) předmětů nesmírně obtížné. Proto se vykladačů zbraní bála každá základna. Za normálních okolností je mnohem účinněji likvidovaly lodě Flotily, které se mohly dostat do výhodnějšího postavení vůči vykladačům a navíc měly školené skupiny sapérů likvidujících vykladačové pásy. Z povrchu se nedalo dělat nic jiného než pálit ze všech děl a modlit se, aby pásy vykladačů byly tak poškozeny, že nebudou schopny akce.</p><empty-line /><p>Jenže to byl při takovém množství vykladačů nerealistický předpoklad, a ačkoliv se řadu z nich podařilo zpřetrhat a některé části skutečně zničit, trvalo jen pár minut, než začaly bomby dopadat. Kopule radioslužby, ukrytá kdesi daleko v horách měsíce Nereid, jako zázrakem vydržela, takže ve zpravodajském sále Masarykovy základny měli z první ruky poslech srdceryvného hlášení škod, které téměř nemělo konce.</p><empty-line /><p>Pak přišly na řadu fázery palubních zbraní útočníka. Protiletadlové palby se už anoplurnské lodě téměř nemusely bát, většina palpostů a dělových věží byla zničena nebo bez přívodu energie, protože jaderné bombardování rozrylo tvář měsíce do hloubky stovek metrů a rozkotlalo bunkry i energetické vedení. Odpor byl už jen sporadický. Podle toho, že veškeré zprávy přinášel jen počítač, kterému pomáhala fungovat jeho decentralizovaná architektura, se dalo očekávat, že štáb Žižkovy základny včetně podplukovníka Chvátala nepřežil první vlnu útoku, a pokud ano, po systematické palbě fázerů, které se zaměřovaly na všechny umělé cíle, neměla základna šanci.</p><empty-line /><p>Pak umlklo i spojení. Bylo lhostejné, zda si osádky fázerů povšimly pozice radioslužby, zda definitivně vyřadily nějakou nepostradatelnou součástku počítače, nebo zda výpočetní kapacita počítače poklesla poškozením z útoku natolik, že se rozhodl přerušit linku. Bylo to už jedno.</p><empty-line /><p>Od započetí útoku trvalo pouhých osmnáct minut, než se Žižkova základna Flotily a veškerá lidská přítomnost na měsíci Nereid stala minulostí, než vyhaslo dvacet tisíc lidských životů.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig stál dlouho v zamyšlení u komunikačního panelu, rukou si třel čelo a přemýšlel. Pak se otočil na Johanssona a přikázal: „Vydejte zprávu o ztrátě Žižkovy základny.“</p><empty-line /><p>Johansson, ačkoliv nebyl ve službě, zasalutoval: „Provedu, pane!“ a byl by přísahal, že odcházející admirál měl v očích slzy.</p><empty-line /><p>Někde daleko od Marsu a zpravodajského centra, jen kousíček od Nereidu, jen na vzdálenost pár desítek minut letu na plný výkon od Žižkovy základy, se do hyperprostoru nořily lodi Kampradova Svazu zvláštního určení.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>POSLEDNÍ OPOZDILCI MÍŘÍ DO BOJE</strong></p>
<p>Kdo nikdy neviděl vynořování lodi z hyperprostoru, bývá vždy napoprvé tím úkazem fascinován. Nejdříve je vidět jen tma, případně odlesky vzdálených hvězd na černém sametu nebes, jak to poeticky oslavovaly slogany Flotily. Pak se obraz hvězd mírně zavlnil, jako by se přes něj přeléval horký vzduch, kdyby taková představa sama o sobě nebyla ve vesmírném vakuu absurdní. A pak se z ničeho nic najednou v tom místě zhmotnila obrovská loď – zcela potichu a vlastně bez varování, pokud jste nemohli celou scénu sledovat na spektrometru.</p><empty-line /><p>Spektrometr zaznamenal vynoření lodi z hyperprostoru jako obrovskou bouři, protože s lodí a ještě před ní se vynořila i řada najednou uvolněných částic, které se rozprchly všemi směry, a podle jejich množství se dalo do jisté míry usuzovat na to, kolik lodí se z hyperprostoru vynořilo.</p><empty-line /><p>Vynořování třetí peruti šestého taktického svazu dislokovaného na měsíční základně Šerementěvo neprobíhalo zdaleka tak idylicky, jak příručky pro průlet hyperprostorem popisovaly. Jedenáct lodí se vynořilo v krátkém sledu za sebou, jenže se otáčely zběsile kolem všech os jako čamrdy, bez ladu a skladu. Ze stabilizačních trysek unikal plyn, jak se palubní počítač snažil lodě vyrovnat ještě dříve, než se srazí.</p><empty-line /><p>Na palubě lodi Nikolaj se ztěžka probíral k vědomí vedoucí peruti Boris Varga. Z nosu mu crčela krev, jeho oči byly přivřené a snažily se sledovat medikit, jak mu nos otírá desinfekční rouškou. Boris se pokusil pohnout prsty na ruce, jestli už tělo odbouralo koňskou dávku Protrazinu, kterou ho nakrmil medikit, aby zmírnil hyperprostorový šok.</p><empty-line /><p>„K.v. uci,“ zabublal Boris, a v tu chvíli bylo asi docela jedno, jestli tím oslovoval své kolegy, nebo jen nadával. Od úst mu vyrůstala rudá krvavá bublina, než ji medikit otřel. Borise polilo horko. „Proboha, ať nejsem ochrnutý, ať to není ta zasraná mutace,“ modlil se sám k sobě, než si všiml, že šok povolil a že je schopen už docela artikulovaně mluvit.</p><empty-line /><p>„Hej, kluci, jak jste na tom?“ zeptal se Varga stále ještě třesoucím se a zesláblým hlasem. Palubní počítač nečekal na to, až se přihlásí členové posádky: „Vypadá to, že všichni jsou v pořádku, jen Malachenskému jsem musel dát maximální dávku Protrazinu, protože se mi nechtěl probírat. Poslechni, Borisi, ještě jeden takový skok a můžeme jít všichni do šrotu.“</p><empty-line /><p>„Nemudruj, Plecháči. Jsme v cílové zóně, odtud už pomašírujeme po svých. A co ostatní lodě?“ odkašlal si Boris.</p><empty-line /><p>„Vypadá to, že tentokráte jsme beze ztrát, horší je to s technickým poškozením. Na Nikolaji je poškozené synchro fázeru a agregáty pro manévrování v atmosféře, plus pár dalších drobností, kterými bychom se trápili až příležitostně. Ostatní mají taky své problémy,“ konstatoval palubní počítač, přezdívaný Plecháč.</p><empty-line /><p>„Agregáty do atmosféry jsou mi u prdele,“ ulevil si nahlas Markus Stojaro, který už se také probral k vědomí. „Jenže to synchro fázeru nám byl čert dlužen,“ dodal zasmušile. Markus byl hlavní střelec na Nikolaji a synchro fázeru mu dělalo starosti zcela právem.</p><empty-line /><p>Fázer byl hlavní zbraní každé lodi Flotily. Fázerová děla se od děl laserových liší zásadním způsobem. Zatímco laserové zbraně, jak už název napovídá, představují zesílení světla s využitím stimulované emise a radiace, fázery využívají excitovaného proudu částic s posunutou fází. Posun fáze byl vždy volen v závislosti na vzdálenosti cíle tak, aby v patřičné vzdálenosti došlo ke složení fází a tím k přeshraničnímu růstu intenzity excitovaného proudu částic, tedy zjednodušeně řečeno k explozi. Zatímco lasery jsou schopny účinně zasáhnout cokoliv v dráze svého letu, fázery jsou účinné jen ve své fázové vzdálenosti, tedy ve vzdálenosti, ve které se fáze částicových proudů složí. Je zřejmé, že fázery jsou konstrukčně podstatně složitější než lasery, a právě synchro je základní součástí fázeru. Synchronizační jednotka se stará o vypočtení a nastavení správného posunu fází. Bez synchra není možné s fázerem účinně střílet a porucha na synchru byla ještě nepříjemnější než porucha na traceru, zaměřovacím laserovém paprsku, který pomáhá synchru odhadovat vzdálenost cíle. Nespornou výhodou fázerů je řádově vyšší účinnost ve srovnání s obdobně výkonnými laserovými děly – tu zase vyvažuje mnohem menší rozměr laserových děl.</p><empty-line /><p>Varga otočil hlavu, stále ještě ztěžka, na pravou stranu, aby se podíval, jak se daří Malachenskému. Navigátorovi Vjačemu Malachenskému se mihotala víčka, což bylo dobré znamení, že ho koňská dávka Protrazinu probere k životu. Varga se otřásl – jestli se něčeho piloti Flotily báli, tak hyperprostorová mutace patřila na vrchol seznamu.</p><empty-line /><p>Hyperprostorové cestování mělo své zádrhele a hyperprostorová mutace patřila mezi ty největší. Hyperprostorové cestování dobře fungovalo v momentě, kdy se loď měla vynořit ve volném prostoru. Pokud se vynořovala v blízkosti jakýchkoliv gravitačně aktivních těles, přicházely problémy – mutace. Zjednodušeně řečeno s rostoucím objemem blízkých těles také rostla pravděpodobnost poškození lodi a všeho, co na ní bylo. Takové mutace se projevovaly bohužel ze všeho nejdříve na software, jemné technice a na lidech. Zcela běžná při tak riskantních přesunech byla různá poškození lodi a softwarového vybavení. A to byl také důvod, proč se bojové lodi Flotily neobešly bez několika desítek lidí na palubě – někdo se musel starat o běžné záplatování neustále chybujícího a problematického software...</p><empty-line /><p>Pokud šlo o programové vybavení, nebyla nakonec situace až tak tragická, to se většinou dalo opravit, horší bylo, když do-šlo na projevy mutací u lidí. Ty totiž měly většinou fatální následky a žít s mutací bylo takové utrpení, že Flotila v tomto případě zcela tolerovala vraždy z milosti. Pilot, který měl na kloubu levého malíčku velkou černou skvrnu, vyžadoval, aby byl v případě mutace svými kolegy zabit, protože zmutovaný to sám už nedokázal. Většina pilotů si tuto značku na malíček přidala nejpozději v době, kdy se setkala s první mutací. Vraždy z milosti patřily mezi nejstřeženější tajemství Flotily, a když na ně jednou jedna z četných vyšetřovacích komisí OSN přišla, nechala si je po shlédnutí záznamu, jak mutace vypadají a probíhají, pro sebe.</p><empty-line /><p>Boris Varga se otřásl. Nikdy nemusel vytáhnout zbraň a zastřelit zmutovaného kamaráda a toužil toho být nadosmrti ušetřen. Pokud možno včetně toho, že se mutace vyhne jemu samotnému. Dost na tom, že při průletu hyperprostorem ztratili jednu z lodí a jejich peruť tedy měla znatelnou ztrátu ještě před tím, než dorazila na bojiště.</p><empty-line /><p>Malachenskému tekla krev z pusy, nosu i uší, ale pod dohledem medikitu se probíral. Boris se usmál, když zachytil Malachenského pohled a viděl, jak se navigátor snaží zaostřit. Inu, nakonec ztratit jednu loď při tak nebezpečných proskocích, jako jsou ty ve vnitřní soustavě, nakonec nebyla až tak velká oběť. Varga vzdychl. Kdyby nebyli na zatraceném cvičení a nemuseli se vracet na základnu k přezbrojení, neztratili by tolik času, nemuseli by dělat tak dlouhé skoky a neriskovali by tolik. Kdyby – samé kdyby.</p><empty-line /><p>„Malachenský bude v oukeji. Plecháči, informuj Flotilu</p><empty-line /><p>o našem stavu a plnou parou na shromaždiště, ať nás Wirzig moc nezprcá.“</p><empty-line /><p>„Jasná páka, šéfe,“ dovolil si palubní počítač odlehčit situaci v pilotním slangu. „Na shromaždišti jsme za čtyři hodiny, pokud nás někde nechytnou cajti a nedostaneme pokutu za rychlou jízdu.“</p><empty-line /><p>„Tak na poliše dávej bacha, nezastavuj na žádným odpočívadle a hoši, jak to vypadá s tím synchrem?“ vrátil Varga vtípek.</p><empty-line /><p>Šéftechnik lodi Potoček, jehož nadávání se již delší dobu ozývalo celou lodí, nevypadal nijak nadšeně. „Blbý. Stahujeme zálohy, ale zmutovalo nám to hodně, musíme udělat řadu úprav, aby se to zase rozjelo. Pár hodin to sebere na tuty. Hele, Borisi, kdyby to bylo moc kách, budou nám muset píchnout technici z ostatních lodí, ale zatím se budeme snažit.“</p><empty-line /><p>„Snažte se tam. Fakt bych se dost nerad dostal do největšího svrabu, co nás mohl letos potkat, bez fázeru,“ odtušil Varga.</p><empty-line /><p>„Je mi to jasný, zázraky ihned, však to znáš,“ křičel Potoček, už znovu ponořený do ladících výpisů, a podle toho, že přešel prakticky plynule do konverzace s dalšími techniky, bylo Vargovi jasné, že na doplňující dotazy není nálada.</p><empty-line /><p>Mezi tím i ostatní lodi potvrdily, že jejich stav je po přesunu stabilizován. Celá peruť začala mírně zatáčet, aby se dostala do správného kurzu, a pak prudce akcelerovala.</p><empty-line /><p>Palubní počítač oznámil spojení s Flotilou na shromaždišti a na navigačním monitoru upřesnil čas pro dosažení shromaždiště na čtyři hodiny dvacet minut.</p><empty-line /><p>Posádce Nikolaje zbývalo necelých šest hodin života a jen</p><empty-line /><p>o pár minut déle bude trvat, než se i celá třetí peruť šestého taktického svazu stane minulostí…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>FLOTILA V ZÓNĚ STŘETU</strong></p>
<p>Jednací místnost na vlajkové lodi Sora byla nacpaná k prasknutí, a to se řada dalších lidí rokování účastnila pomocí telekonference. Sora již více než den kotvila na okraji shromaždiště, kde se podle plánů admirality měla odehrát bitva. Stále ještě ze všech směrů přilétaly další a další lodi vysílané i z těch nejodlehlejších koutů Sluneční soustavy a ze všech základen, ačkoliv v posledních hodinách příliv posil značně řídnul. Teď už přilétávali jen poslední opozdilci, většinou lodi, které byly na průzkumné misi a musely se nahonem vrátit na mateřskou základnu k přezbrojení nebo narychlo upravené transportní a obchodní lodi, do nichž bylo možné nouzově vestavět cokoliv, z čeho se dalo střílet.</p><empty-line /><p>Kromě toho, že byla jednačka přeplněná lidmi, nebylo v ní také slyšet vlastního slova. Všichni přítomní si vyměňovali názory, a protože na poradě štábu neplatila v případě zasedacího pořádku žádná hierarchie a v křesle seděl ten, kdo si jej ukořistil, tak jednotliví diskutující seděli ve svých křeslech a klidně přes celý stůl křičeli na někoho, s kým si povídali, jen aby nemuseli vstát a riskovat, že někoho z desítek okolostojících napadne jejich místo zasednout.</p><empty-line /><p>Všichni zde čekali na jedno, nebo spíše na jednoho. Až přijde admirál Wirzig s nejužším štábem Flotily a vyhlásí dispozice určující postavení jednotlivých důstojníků a svazů na frontě. Dispozice byly veledůležitá věc, protože nerozhodovaly jen významnou měrou o životě a smrti, ale také o možnosti se vyznamenat, udělat další cenné body do kariérního žebříčku a zadělat si na další frčku.</p><empty-line /><p>Náhle se otevřely dveře a do místnosti vstoupil admirál Wirzig ve své obvyklé pracovní temně modré uniformě. Zůstal stát, ačkoliv jedno křeslo bylo volné, záměrně pro něj, nikdo neměl odvahu jej zasednout. Spolu s admirálem se do místnosti prodral generál Zodan, plukovník Sklodzki a generál Klíma, nejužší štáb Flotily.</p><empty-line /><p>Veškerý hovor v jednačce utichl jako mávnutím kouzelného proutku. Všichni upřeli své zraky na Wirziga.</p><empty-line /><p>„Pánové, děkuji, že jste přišli. Rád bych vám oznámil dispozice Flotily pro následující bitvu,“ zahájil schůzku formálně Wirzig.</p><empty-line /><p>„Po poradě štábu a v souladu se strategií, kterou jste měli možnost si prostudovat a připomínkovat, jsme se rozhodli naše síly rozdělit následovně.“ Na holopanelu se objevila prostorová situace bojiště.</p><empty-line /><p>„Vzhledem k šířce fronty a očekávané velikosti čela invazního svazu jsme se rozhodli Flotilu rozdělit do pouhých dvou sledů, a to bez záloh. Velením prvního sledu jsem se rozhodl pověřit generála Zodana, druhému sledu bude velet plukovník Sklodzki.“</p><empty-line /><p>Nebyla to neočekávaná informace. Generál Zodan už byl starší člověk a bylo zřejmé, že ač nerad, bude muset pomýšlet na odchod do důchodu. Všeobecně ale také bylo známo, že generál Zodan nemá, kam odejít. Neměl rodinu, Flotile obětoval celý svůj život a jako v mnoha podobných případech si ani on asi civilní život neuměl představit. Kromě toho patřil mezi nejuznávanější taktiky Flotily a jeho jmenování velitelem prvního sledu se dalo považovat za akt milosti a úcty, kdy ho Flotila pověřila na sklonku života, aby za ni vybojoval největší bitvu v dějinách. Závidět mu ovšem nebylo co. V takových bitvách se velitel prvního sledu málokdy dožil konce, protože jeho starostí bylo zachytit první nápor útoku, tedy tu největší řež.</p><empty-line /><p>Navíc už podle analýz bylo zřejmé, že bojová fronta bude tak široká, že Flotila bude mít problémy pokrýt ji jen dvěma sledy. Bojovat na dva sledy bylo krajně nepříjemné, výrazně to eliminovalo výhodu Flotily.</p><empty-line /><p>Bojové sledy Flotily byl starý a velmi osvědčený trik založený na tom, že se do boje zapojila jen část sil a další části jakožto další sledy vyčkávaly. V okamžiku, kdy byl první sled příliš unavený bitvou, jej během několika minut nahradil sled další. Flotila se snažila udržovat boj alespoň ve třech sledech, protože to dávalo dostatek času posádkám se vzpamatovat a provést nejdůležitější opravy na svých lodích. Anoplurna boj na sledy nepoužívala a její taktika spočívala ve frontálním útoku všemi prostředky. Proti taktice frontálního útoku se boj na sledy velmi osvědčil, protože méně vystresované posádky, které navíc měly možnost dát svoje lodi během těch pár minut odpočinku trochu do pořádku, měly citelně nižší ztráty, někdy až o dvě třetiny.</p><empty-line /><p>Nejhorší totiž nebyl první nápor, kdy se z velké vzdálenosti začaly lodi odstřelovat fázery. Tehdy se množstevní přesila ještě neprojevovala natolik, protože tento nápor byly po nějakou dobu schopny ustát kvalitativně lepší štíty flotilních lodí. Horší to bylo po něm, kdy se vzdálenosti mezi loďmi zkrátily a na kratší vzdálenost se kvalita štítů už tolik neprojevila, navíc lodě byly již poškozené a palubní počítače přetížené nebo poškozené a s vypadávajícím software. Právě na opravy a úpravy software potřebovali zbrojíři čas a klid, který jim dávala výměna sledů.</p><empty-line /><p>Výměna sledů byla královskou disciplínou Flotily, protože bylo potřeba za plné palby stáhnout staré lodě z fronty a vtom samém okamžiku je nahradit novými. To vše se dělo za maximální možné rychlosti a lodě se vzájemně kryly palbou tak, aby při výměně sledů nedošlo ke zbytečným ztrátám, celý manévr byl ale hodně náročný na sladění pilotů a jejich disciplínu. Jeho nácvik byl jednou z nejzásadnějších dovedností pilotů a nejprotěžovanější částí výcviku.</p><empty-line /><p>Ani Sklodzkeho jmenování velitelem druhého sledu nebylo překvapující. Plukovník byl mladší než Zodan, a ačkoliv měli rozdílné názory na taktiku boje a neváhali to hlasitě dát najevo, Sklodzki patřil také mezi nejlepší taktiky Flotily a pro svoji opatrnost a uvážlivost byl na velení druhého sledu výborným kandidátem. Přes všechny jeho maléry bylo nepochybné, že pokud Flotilu vyseká z problémů s Anoplurnou jako velitel druhého sledu, generálská frčka mu rozhodně neunikne. I v jeho případě však bylo dost pravděpodobné, že ji získá in memoriam.</p><empty-line /><p>„Každý sled rozdělíme do tří skupin, vybavených všemi taktickými částmi Flotily. Zde bude zóna Střed, toto je zóna Borza a toto je zóna Santori,“ pokračoval Wirzig a ukazoval na holopanelu objevující se hranice zón.</p><empty-line /><p>Bylo tradicí bojové zóny označovat podle nejbližších velkých těles tak, aby šly abecedně, s tím, že první písmena abecedy byla určena pro levé křídlo a vzdalující se písmena pro další více a více vpravo umístěná; středová zóna se jednoduše nazvala jako zóna Střed. Systém to byl jednoduchý a dalo se v něm snadno zorientovat už proto, že Flotila bojové zóny málokdy dělila na více jak tři a pouze předpokládané ústupové či nástupní lokality měly svá jména.</p><empty-line /><p>Původně největší těleso v oblasti představovala planetka nazvaná podle japonského astronoma jednadvacátého století Mijamota Oshuka. Nicméně admirál Wirzig rozhořčeně pravil, že nepřipustí, aby se budoucí generace učily o vítězné bitvě, kterou je možné si splést s hromadnou sexuální scénou, a planetku Oshuk nechal rozstřílet na kusy.</p><empty-line /><p>„Tady vidíte rozestavení jednotlivých svazů,“ upozornil Wirzig, zatímco na se displeji vykreslovaly pozice dvaceti flotilních svazů. „Jak vidíte, můžeme zatím postavit do bitvy necelých dva a půl tisíce lodí, pokud můžeme doufat, tak ještě svaz ze základny Ranzdor, jenže vzhledem k pozici základny je velmi nepravděpodobné, že by se mu podařilo do bojů významněji zasáhnout. Ranzdor má rozkazy, pokud se mu nepodaří zasáhnout do bitvy a v případě, že neuspějeme,“ v tomhle momentě se Wirzig ztěžka opřel o stůl a nadechl se, únava na něm byla jasně patrná, „…pokud neuspějeme, bude Ranzdor mít za úkol evakuovat vybrané jedince podle připraveného evakuačního plánu. Víc dělat nemůžeme. Samozřejmě prioritní je jejich nasazení tady.“</p><empty-line /><p>Všichni mlčeli. Velitelem základny Ranzdor byl Wirzigův syn Adrian, obecně považovaný za příštího admirála Flotily, kdyby jeho otec odešel do důchodu, nebo což bylo pravděpodobnější padl. A aby toho nebylo dost, ve svazu Ranzdor byl i mladší Wirzigův syn Sebastian a dcera Joanika. Stávalo se velmi zřídka, že by Wirzigové posílali všechny své potomky do boje, a byla to další naléhavá připomínka, jak je situace vážná.</p><empty-line /><p>„Máte nějaké dotazy?“ zeptal se Wirzig.</p><empty-line /><p>Začala hutná rozprava. Většina přítomných nebo vzdáleně přítomných chtěla probrat poslední instrukce, protože už si pročítali dispozice na svých displejích, padly dotazy na vhodnost toho či onoho postavení. Většinu rozpravy stejně vedl generál Zodan s plukovníkem Sklodzkim, Wirzig toho příliš nenamluvil.</p><empty-line /><p>Hlavní část rozpravy se týkala nejvážnějšího nebezpečí: obklíčení Flotily. Bitvy ve vesmíru měly totiž oproti těm pozemským jednu novinku. Třetí rozměr.</p><empty-line /><p>Dalo by se namítnout, že třetí rozměr přinesly už letadla do pozemských válek, ale ve skutečnosti to byla jen jakási druhá vrstva, ne skutečný třetí rozměr. Letadla, pokud chtěla bombardovat pozemní cíle, musela sestoupit do nízké letové hladiny, která byla úzce vyměřená. Z větší výšky nebylo bombardování přesné, ani účinné a i když to propagátoři lase-rem nebo navigačním signálem naváděných bomb neradi slyšeli, ani tyto hypermoderní technologie na tom mnoho nezměnily.</p><empty-line /><p>Také letecké souboje se odehrávaly podle určitých fyzikálních zákonů, mezi nimiž dostatek paliva a zemská přitažlivost hrály prim. I zde byl třetí rozměr velmi omezený.</p><empty-line /><p>Vesmírné bitvy ale třetí rozměr poznamenal naplno. Ačkoliv gravitace velkých těles jistou roli hrála, většinou se s ní vyrovnávaly palubní počítače a v bitvách museli jak velitelé, tak osádky, myslet nejenom na nepřítele před nimi či po stranách, ale také nad i pod jejich stroji a jednotkami.</p><empty-line /><p>Se třetím rozměrem se Flotila naučila pracovat jako se samozřejmostí – ty tam byly doby, kdy Leonidas mohl bránit thermophylský průsmyk s dvěma sty muži. Ve vesmíru bojující nepřítel se nenechával svázat terénními překážkami a vždy se mohl pokusit obletět, podletět a vpadnout do zad.</p><empty-line /><p>Zásadní strategií každého boje bylo, aby se toto nepodařilo nepříteli a naopak, aby se to podařilo vlastním lodím. Nevýhodou bylo, že v takové obrovské přesile bylo zabránit obklíčení Flotily naprosto nezbytnou věcí. Anoplurna mohla valící se vlnou svých lodí obalit Flotilu a likvidovat jí křížovou palbou, kterou nemohly obklíčené lodi zvládnout. Flotila musela bojovat tak, aby obklíčení odvrátila. Musela se zvládnout rozvinout do stejné šířky fronty, jako její protivník, a masivním postřelováním na vybraných úsecích musela budit takový tlak na útočící čelo nepřítele, aby se lodi nepřítele nemohly vysunout kolem Flotily a obklíčit ji. Masivní postřelování bylo záležitostí speciálně vycvičených jednotek taktického nasazení, na jejich mistrovství a na taktice velení bylo zamezit tomu, že se lodě nepřítele bez odporu přehrnou přes Flotilu a rozcupují ji svou přesilou ze všech stran.</p><empty-line /><p>Obklíčení bylo nebezpečí, kterému bylo třeba všemi cestami zabránit. Flotila k tomu používala osvědčenou strategii trvalého napětí a akce, kterým nutila Anoplurnu reagovat a nikoliv razit vlastní strategii. Ku prospěchu Flotily mluvil především fakt, že anoplurnská strategie vždy spočívala ve frontálním útoku. Lodě se valily jedna za druhou maximální rychlostí, snad jako by předpokládaly, že nepřítele rozdrtí. Ačkoliv srážka takových dvou skupin byla v prvních okamžicích nesmírně brutální a frustrující záležitostí, Flotile nezbývalo, než ji ustát a se zbývajícími silami pokračovat v boji.</p><empty-line /><p>Což ovšem neznamenalo, že by se Anoplurna nemohla rozhodnout obklíčení použít – ať již vědomě nebo nevědomě. Bylo vcelku jedno, zda se anoplurnské lodě dostaly do zad Flotily cíleně, nebo proto, že se v panice rozprchly do stran a zformovaly se už mimo své vlastní čelo útoku. A právě proto se zamezení obklíčení v diskusi věnovala mimořádná pozornost.</p><empty-line /><p>Po zhruba hodině živé rozpravy Wirzig všechny dotazy utnul. „Je mi líto, ale jsem opravdu velmi unavený, a podle rozvědky nám zbývá už jen pár hodin klidu. Takže teď je to pro změnu na vás – ať Flotila zaujme formaci. Čím dřív, tím lépe!“</p><empty-line /><p>Místnost se vyprázdnila během pár minut a během dalších pár minut se začaly jednotlivé peruti a svazy Flotily přesouvat ze seřadiště do bojové zóny a rovnat se do formace.</p><empty-line /><p>Teď už nezbývalo, než čekat…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STREISSANDI A JEJÍ EXKLUSIVNÍ ROZHOVOR</strong></p>
<p>Když zazvonil komunikátor, spala zrovna Barbara Streissandi spánkem vyčerpání, beze snů. Hlava jí ležela na klávesnici počítače, část vlasů měla namočených do kafe, které se zatím spíše zázrakem nevylilo. Kolem byly rozházené tuby od Protrazinu, uklidňujících prostředků a líčidel. Streissandi cestu hyperprostorem snášela velmi špatně, a to i přes to, že pilot jejich přenosové lodi měl dostatek času na to, aby se na seřadiště dostali tou nejpohodlnější cestou, čehož také využil.</p><empty-line /><p>Málem to tak daleko nedošlo. Právě, když chtěli odletět z Masaryčky, jim přišli vojáci zrekvírovat loď. Vypukla zuřivá hádka, při níž vojáci byli neoblomní a Streissandi také. Naštěstí se ukázalo, že na vestavbu alespoň malého laseru do jejich přenosové lodi by byly zapotřebí týdny, takže loď nebylo, proč rekvírovat. Vojáci zmizeli ještě rychleji, než přišli, ačkoliv kameraman prohlásil, že jestli byla šance vystrčit z lodi letadla pistoli, byli vojáci připraveni to kvůli neodolatelnému šarmu Barbary udělat a loď rekvírovat.</p><empty-line /><p>Barbara chvíli neodbytné zvonění komunikátoru vůbec nevnímala, pak sebou trhla a šálek s kávou měl znovu na mále. Zvonění přestalo. Barbara si promnula oči, pokusila si rukou trochu urovnat vlasy, a podívala se na panel. Chvíli jí trvalo, než jí došlo, že panel není v klidovém stavu, ale že spojení je sestavené a z panelu se na ni dává nějaký muž. Šokovalo jí to. Byla by přísahala, že spojení ještě nepřijala, hned na to ji ale přepadla pochybnost, protože si nemohla vůbec vzpomenout na to, co dělala před tím, než usnula. A kdy vůbec usnula. Nakonec, mohla panel nastavit na automatický příjem, co kdyby volal nějaký voják se zajímavými informacemi.</p><empty-line /><p>Pak jí to došlo. Ona je vedoucí válečného zpravodajství největší pozemské televizní stanice NCN a právě jí volá nějaký voják vojenskou sítí. Probrala se dokonale, jen žaludek měla jako na vodě a zatoužila se naládovat dalším kynedrilem, aby zahnala přetrvávající nevolnost.</p><empty-line /><p>Muž se na ni díval bez pohnutí, až Barbaru napadlo, zda to není jen statický obrázek. Do tváře mu neviděla pořádně, rysy volajícího deformovaly stíny – evidentně volal ze spoře osvětlené místnosti.</p><empty-line /><p>„Ano?“ zeptala se Barbara, protože ji nenapadlo nic lepšího, jak začít hovor s někým, koho vůbec nezná. Navíc jí to přišlo jako omluvitelné řešení pro případ, kdyby se ukázalo, že na displeji je opravdu jen statický obrázek a žádný hovor neexistuje – s takovou otázkou by ještě nevypadala jako zfetovaná káča.</p><empty-line /><p>„Slečno Streissandi, omlouvám se, že vás budím, ale stejně byste dlouho nespala a já už nebudu mít čas,“ řekl tichým hlasem a bez představení muž na displeji. Streissandi se ušklíbla. Jasně, diskrétnost a tajemno především.</p><empty-line /><p>„A čemu vděčím za váš čas?“ zeptala se kousavě, protože neměla ráda, když si donašeč hrál na příliš důležitého.</p><empty-line /><p>Muž se usmál. „Vidím, že rozvědka o vás nepřeháněla, když uvedla do vašeho spisu, že máte pořádně proříznutou pusu. A s tím vděkem za můj čas si příliš nelámejte hlavu. Něco pro vás mám.“</p><empty-line /><p>Copak asi může mít takový prďola, pomyslela si Streissandi, když postřehla, že muž na obrazovce už není nejmladší. Zaslechl večer v kantýně, jak odhaduje výsledek bitvy šéfkuchař? A co za takovou informaci asi bude chtít? Nahlas ale řekla jen neutrální: „A copak?“, protože opatrnost především.</p><empty-line /><p>„Dispozice Flotily. Opatřil jsem je pro vás komentářem, vysvětlivkami, proč se co děje, a odkazy na taktiku Flotily v minulosti.“</p><empty-line /><p>Streissandi se podařilo jen silou vůle zamaskovat překvapení. K dispozicím Flotily nebylo snadné se dostat. Jistě, měl je každý voják Flotily, jenže distribuční systém neumožňoval, aby je poslal komukoliv nepovolanému. Na odeslání dispozic mimo Flotilu, to chtělo mít už zatraceně vysoká oprávnění.</p><empty-line /><p>„A proč byste mi dával takovou věc? Z toho můžete mít pořádný malér,“ zeptala se.</p><empty-line /><p>„Protože to, co říkáte ve vašich reportážích, jsou většinou pěkné kraviny. To, že vy vypadáte jako nána, která si nepřečetla nic o vojenské strategii, to by mi až tak nevadilo. Ale že nás na celé Zemi budou kvůli těm vašim smyšlenkám považovat za bandu amatérů, to mi vadí hodně.“</p><empty-line /><p>„Milý zlatý, já jsem měla na škole vojenskou strategii,“ rozdurdila se Streissandi. „Moje reportáže jen realisticky hodnotí místy nepochopitelné kroky velení Flotily!“</p><empty-line /><p>„Milá zlatá, měla jste jeden semestr historie vojenské strategie a skončila jste tím, že jste za tři prolezla z Clausewitze, když se ukázalo, že jste neměla sílu ho dočíst,“ opáčil volající.</p><empty-line /><p>„Vaše rozvědka tedy nemá tendenci něco přehlížet. Doufám, že v případě Anoplurny odvedla práci ještě lepší než na jedné chudé novinářce,“ smečovala Streissandi.</p><empty-line /><p>Muž se znovu usmál a výpad ponechal bez povšimnutí: „Především mi slibte, že nic z dispozic nebudete předčítat dopředu. Dispozice vám slouží jako podklad pro komentář toho, co se děje. Aby váš komentář byl zasvěcený, opíral se o realitu, mohla jste jej doplnit o zajímavé odkazy, data a čísla. Kdyby vás napadlo ze sebe dělat chytrou a citovat jej dopředu, nechám vaši loď sestřelit. A to myslím smrtelně vážně. Ostatně, generál Zodan to nedávno navrhoval, až natolik má vaše novi</p><empty-line /><p>nářská investigativní moudra v oblibě!“</p><empty-line /><p>„To by vám nejvyšší nedovolil,“ namítla Barbara.</p><empty-line /><p>„S dovolením to nemá nic společného a před jeho tváří se budu zodpovídat až za pár okamžiků,“ zjevně nepochopil její narážku volající. „Můžeme se na tom takhle dohodnout?“</p><empty-line /><p>„Samozřejmě. Předpokládám, že dispozice nejdou ani zkopírovat, ani poslat radiogramem,“ odtušila Streissandi.</p><empty-line /><p>Muž jen přikývl.</p><empty-line /><p>„Proč mi je dáváte, co za to budete chtít? A proč to všechno děláte?“</p><empty-line /><p>„Flotila je už více jak století záchytným bodem lidstva ve vesmíru. A dnešní den je toho důkazem. Desetiletí politici protestují proti výdajům, které Flotila spolyká a které bere z patentových práv, z cestování vesmírem nebo těžby surovin. A tohle je ta chvíle, pro kterou Flotila vznikla. Aby chránila lidstvo. Aby stála mezi invazí z vesmíru, invazí nepřátelských civilizací, o jejichž úmyslech nemůže být pochyb. A v takové chvíli já nedovolím, abyste neuvěřitelné nasazení celé Flotily, jako i osobní, lidské hrdinství jednotlivců sepsula hloupým komentářem. Budoucnost Flotily je svázaná s budoucností lidstva. Nebude Flotila, nebude lidstvo – a opačně. A je třeba, aby si to i ti pleticháři a političtí dobrodruzi na Zemi uvědomili. Tak proto,“ rozohnil se muž.</p><empty-line /><p>„No, s takovým postojem si musíte s Wirzigem jen přizvukovat, co?“ provokovala Barbara, aby z muže ještě něco dostala. Muž na druhé straně linky vypadal pořádně překvapeně a Barbara si se zděšením uvědomila, že vůbec netuší, proč.</p><empty-line /><p>„A co tím myslíte?“ zeptal se.</p><empty-line /><p>„Nic důležitého, nechme to. Co tedy budete chtít ode mne?“</p><empty-line /><p>Muž na druhé straně se pousmál. „Je vidět, že novináři neúplatným pohnutkám nevěří. Budiž po vašem. Jednu službu pro mne uděláte. Co kdybyste vytáhla mého mladšího syna na večeři? Potřeboval by se seznámit s nějakou inteligentní ženskou, která by si s ním uměla poradit.“</p><empty-line /><p>„Váš syn není ve Flotile?“</p><empty-line /><p>„Je. Ale jeho svaz je na druhé straně Sluneční soustavy. Nepočítám, že by to sem stihl. Dám vám na něj kontakt a uvidíte,“ řekl muž a natáhnul ruku k panelu, aby poslal Barbaře kontakt.</p><empty-line /><p>Kontakt pípnul na Barbařině panelu a na straně obrazovky se objevila ikonka. Barbara se na ni zamyšleně podívala. „Nejste velký optimista, co se vítězství Flotily týká.“</p><empty-line /><p>„Jsem realista. Doufám, věřím, ve vítězství Flotily. Ale také vím, že sestřelit vlajkový křižník bude prioritou nepřátelského útoku. Ostatně i proto jsou dispozice velmi jednoznačné a připravené na všechny předvídatelné možnosti vývoje. Pokud se bitva bude vyvíjet podle dispozic, máme šanci na vítězství.“</p><empty-line /><p>„A pokud ne?“</p><empty-line /><p>Muž zvážněl. „Pořád si neuvědomujete vážnost situace. Pokud tuhle bitvu prohrajeme, nelze pro lidstvo nic udělat. Pozemská obrana nemůže čelit útoku z vesmíru bez Flotily. Vzdušné stíhačky, námořní lodě ani pěchota nejsou k ničemu proti útočníkům, kteří budou z oběžné dráhy fázerovými děly a vykladači s jadernými pumami likvidovat jednu posádku a město za druhým. Bude to konec Země. Nebude to ani zotročení, ani poroba, nebude to nic, co by poskytovalo nějakou naději. Bude to smrt.“</p><empty-line /><p>Náhle se z panelu ozvalo zaklepání a muž se otočil od displeje. Barbara si vzrušeně poposedla, protože doufala, že vyslechne něco z rozhovoru a dozví se informace, které ji zaujmou. A neměla být zklamána.</p><empty-line /><p>„Omlouvám se, že vás ruším. Ale máme vizuální kontakt,“ řekl někdo, koho kamera komunikačního panelu nezabírala.</p><empty-line /><p>„Rozumím. Hned jsem na můstku. Ať je Flotila připravena.“</p><empty-line /><p>„Rozkaz, admirále,“ zazněla řízná odpověď a pak se jen ozvalo klapnutí uzávěru dveří kabiny.</p><empty-line /><p>Barbara Streissandi jen málokdy ztrácela schopnost mluvit. Naposledy u zkoušky ze středoevropské historie, kdy se člověku čekajícímu s ní na chodbě svěřila, že se předmět nikdy neučila, na přednáškách nikdy nebyla a toho prďolu, co to přednáší, zvládne hravě. Aby o pár minut později zjistila, že tím prďolou je ten mladík, se kterým klábosila na chodbě.</p><empty-line /><p>Tentokráte ztratila řeč dokonale, protože v tom okamžiku se muž otočil k displeji tak, že mu Barbara viděla do tváře. O jeho totožnosti nebylo pochyb.</p><empty-line /><p>„Je mi líto, Barbaro, ale náš příjemný rozhovor budeme muset ukončit, a nevím jistě, kdy v něm budeme moci pokračovat. V každém případě se nemusím omlouvat, že jsem vás probudil, protože už byste beztak musela vstávat. Válka začíná. A nezapomeňte na naši dohodu. Hezký den.“</p><empty-line /><p>Obraz se rozplynul a Barbara si uvědomila, že málem stihla vykoktat „Ať vás provází síla!“ Jsi husa, husa pitomá, nadávala si Barbara v duchu, jak jsi mohla nepoznat admirála Flotily. To bude průser. Ježíš, to bude ostuda.</p><empty-line /><p>Pak se Barbara dotkla komunikačního panelu a vyvolala si rozhovor z paměti. Trochu zatřásla hlavou, jako by se zhrozila nad nápadem, který jí hlavou proběhl, pak ale nechala komunikátorem vzbudit kameramana a radiogramovou sítí přes lodní směrovou anténu poslala upoutávku na headline NCN. Spustila si videostřižnu a přetáhla do ní svůj rozhovor…</p><empty-line /><p>Za dvě minuty upoutávka dorazila do zpravodajství a všechny zpravodajské kanály patřící NCN ji zařadily do svého vysílání. Všechny programy NCN oznamovaly na spodní části obrazovky: „Flotila se dostala do kontaktu s nepřítelem. Za 10 minut přineseme poselství admirála Wirziga.“</p><empty-line /><p>Za deset minut se na obrazovkách zpravodajství, které už přebíraly prakticky všechny televizní stanice světa, objevila unavená, ale odhodlaná tvář admirála Wirziga, pronášejícího svůj vzkaz lidstvu: „Flotila je už více jak století záchytným bodem lidstva ve vesmíru…“</p><empty-line /><p>Magnusson, šéf zpravodajství NCN, řval nadšením.</p><empty-line /><p>A z vnitřního Kuiperova pásu se k oblasti Barza, k oblasti, kterou Flotila nazvala zónou střetu, pomalu blížila ohromná skupina anoplurnských lodí.</p><empty-line /><p>Na velitelském můstku se admirál Wirzig podíval na obrovský panel před sebou a konstatoval: „Máme nejvíce dvacet minut do střetu…“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>POSLEDNÍ ZPRÁVA FLOTILY</strong></p>
<p>Signál vidového kontaktu se prohnal Flotilou rychlostí světla. Během vteřiny měly všechny lodi Flotily na hlavním navigačním panelu situační plán přenášený z radiových lodí Křižík a Kamojed, jejich citlivá aparatura zabírala největší část invazního svazu. Pilotům už nebylo co říkat, většina z nich byla ráda, že nervy drásající čekání končí a že se bude něco dít, lhostejno co. „Pánové, konec chrápání, sjedeme si znovu připravenost na všech okruzích,“ zahalekal nadporučík Stěpanask do komunikátoru na volacím okruhu svého křídla. S uspokojením konstatoval, že jen okamžik poté, co vydal rozkaz, přišel pokyn od velitele jeho svazu, aby všechny lodě překontrolovaly svoji připravenost. Stěpanask znal generála Zodana, a ačkoliv ho nijak netěšilo, že byl přidělen do prvního sledu zóny Střed, byl rád, že když už si jeho křídlo tu pochybnou čest vysloužilo, bude to alespoň pod Zodanem.</p><empty-line /><p>Ozvala se kakofonie zvuků a hlášení, než si Stěpanask přepnul komunikátor na vnitřní okruh bitevníku Lipany a zaposlouchal se jen do hlášení techniků, pilotů a střelců, kteří projížděli rutinní kontrolu systémů jeho lodi před útokem: „Fázery. Primární okruhy, dobrý. Sekundární, dobrý, Chlazení, maximum. Kondenzory, maximum. Synchro, dobrý, dvaadvacet a půl… Střelecké dispozice aktualizovány.“</p><empty-line /><p>Kontrola okruhů byla nudná rutina. Každý člověk na lodi měl svůj seznam úkonů, které musel při kontrole vykonat či zkontrolovat. Hlavním úkolem kontroly nebylo ani tak odchytat na poslední chvíli nějaké závady, jako spíše zabavit posádku, zbavit ji stresujícího vyčkávání a ujistit ji o tom, že všechno funguje zcela dokonale a na loď i zbytek posádky je naprosté spolehnutí. To byl důvod, proč kontrola probíhala před bitvou prakticky v každé volné chvíli. Nebylo moudré nechat posádku přemýšlet nad tím, co přijde, protože zpravidla nepřicházelo nic dobrého.</p><empty-line /><p>Kontrola také posádky dokonale probudila, protože poslední hodiny před bitvou většina vojáků Flotily trávila tak, že se snažila co nejvíce vyspat. K tomu jim medikity velmi pečlivě dávkovaly uspávací prostředky, aby se vojáci co nejlépe vyspali a zároveň nebyli po probuzení malátní. Však také Flotila patřila mezi velké akcionáře farmakogiganta Zentiva a různé utišující, uspávací, povzbuzující a uklidňující prostředky patřily mezi jedny z hlavních oblastí jejího zájmu.</p><empty-line /><p>Většina vojáků Flotily se také před bitvou dopovala nějakými povzbuzujícími prostředky – Flotila jich nabízela široké množství, byť pod bedlivým lékařským dohledem.</p><empty-line /><p>Generál Zodan na můstku vlajkové lodi prvního sledu, křižníku Svoboda, spokojeně sledoval, jak jednotlivé dosud žluté tečky zelenají, jak jedna loď za druhou potvrzovala, že prošla kontrolou a je připravena k boji.</p><empty-line /><p>Příprava lodí k boji zahrnovala nejenom kontrolu zbraňových systémů a jejich odjištění, ale i kontrolu pohonných systémů, zejména odstavení hyperprostorového pohonu a uvedení reaktorů pro běžný přesun na plný výkon. Reaktory napájely to nejdůležitější – fázerová a laserová děla. Důležitou součástí přípravy byla i aktualizace všech dispozic. Ačkoliv bylo málo obvyklé, že by se měnily na poslední chvíli okamžité polohové dispozice lodi a loď se musela přesouvat, zpřesňovaly se palebné dispozice, které vymezovaly palebné sektory každé lodi. Ty totiž závisely na momentálním uskupení nepřítele, a hlavní střelmistr, podplukovník Batěk, neměl rád, když si jednotlivé lodi pálily jen tak zbůhdarma, kam se jim zachtělo.</p><empty-line /><p>Praporčík Jiří Tvardov zaktualizoval své palebné dispozice. Byl zadní dvojkou, zadní druhou dělostřeleckou věží Stěpanaskova křižníku Lipany. Pomalu odblokoval magnetický polštář své dělostřelecké věže. Polštář odebíral dost energie a Tvardov byl pověrčivý, polštář aktivoval vždy až těsně před střetem, aby koncentrory mohly „dostat tu nejlepší šťávu“, jak s oblibou říkával. Co na tom, že to byl technicky nesmysl – byla to tradice a většina střelců se snažila se své vlastní tradice držet, když už se jim osvědčila. Dělo bylo osazeno na plošině, která plula po magnetickém polštáři obepínajícím věž. Díky tomu a díky mohutným servomotorům stačil jemný pohyb rukojeti a celá spřažená dvojhlaveň fázeru a laseru se natočila i se střelcem, kam ji střelec směřoval. Na průhledovém displeji se Tvardovovi vykresloval přibližující se invazní svaz, zatím tak, jak jej snímaly detektory lodí prostorového průzkumu, později, až se dostane svaz do dosahu palubních přístrojů, nahradí obraz zprávy z vlastních detektorů a spektrometrů. Ty bude palubní počítač doplňovat o zprávy z ostatních lodí, na displej se pak Tvardovovi dostanou i záběry z úhlů, které by pro něj jinak byly slepé. Tohle byla technicko-taktická specialita Flotily představující často rozdíl mezi životem a smrtí.</p><empty-line /><p>Tvardov si chvíli hrál s nastavením displeje, než si byl jistý, že dostává všechna data tak, jak to má rád a jak je potřebuje. Pak si s rozvahou odepnul helmu a sundal si ji. Jistě, byl tu předpis, že dělostřelec musí mít skafandr a helmu, jenže Tvardov helmu nesnášel. Dost se potil na čele a automatické otírání potu v jeho helmě mu naprosto nevyhovovalo, navíc v takové skrumáži, jaká za chvíli vypukne, bylo nepravděpodobné, že by někdo kontroloval, jestli Tvardovova helma je tam, kde podle předpisu má být. Nehledě na to, že jestli loď dostane zásah a dojde k dekompresi, chtěl být mrtvý dříve, než se uškvaří zaživa.</p><empty-line /><p>S výrazem blaha si otřel čelo ručníkem rozloženým kolem krku a koutkem oka překontroloval, jestli má po ruce náhradní ručníky. Komínek pěti froté ručníků byl po levici, jak byl zvyklý – vždycky bylo dobré mít nějakou rezervu a neotírat se smrdícím hadrem. Pak se rty dotkl medailonku s podobenkou své dcery a ženy, jenž mu visel na krku. Rozhlédl se, trochu podezřívavě, jako by jej někdo mohl sledovat, natáhl ruku, odklopil kryt nouzového osvětlení a s rozvahou povolil LED žárovku v objímce. Pak sundal kryt i u druhého světla, ale nevyšrouboval jej. I to bylo proti předpisům, jenže to byla další Tvardovova tradice a zvyk – chtěl mít co nejvíce energie pro svého miláčka, na němž bude za pár okamžiků záviset všechno</p><empty-line /><p>– a taková žárovka si taky něco vezme, nikdy nevíte, kdy se těch pár wattů bude hodit.</p><empty-line /><p>Podíval se na průhledový displej, vzal do ruky knipl ovládající věž a odklopil pojistku. „Bože, zachovej moji ženu a dceru,“ pomyslel si, „a když bude jen trochu možno, tak i mě a Flotilu.“</p><empty-line /><p>Co se praporčíka Jiřího Tvardova týkalo, peklo mohlo začít, a dokud z reaktoru poteče do koncentrorů dost energie na to, aby jeho dělo mohlo střílet, nebylo čeho se bát.</p><empty-line /><p>V tomto okamžiku mu zbývalo přesně 48 minut života.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig na palubě vlajkové lodi Sora sledoval na svém holopanelu, jak se anoplurnský svaz přibližuje pomalu k modré hranici. Modrá hranice na displeji ukazovala dostřel děl Flotily, červená předpokládaný dostřel anoplurnských lodí. „Jak tahle bitva dopadne, bude z velké části také záviset na tom, jak moc jsou ty hranice přesné,“ pomyslel si Wirzig, ale nahlas řekl do komunikátoru jen: „Zrušte radiogram.“ Nadpraporčík Arnošt Půlpán na radiové lodi Křižík čekal už jen na tenhle pokyn, aby Flotila zrušila hyperprostorové radiogramové spojení s Marsem. Od téhle chvíle nebude mít Země žádné přímé zprávy, protože radiogramové spojení se nedalo v průběhu boje udržovat a navíc rušilo navigační spektrometry jednotlivých lodí. Lodi se mezi sebou budou dorozumívat už jen armádní ad-hoc sítí založenou na bázi peer-to-peer, spojení se Zemí se obnoví, až bude po boji. Případně budou mnoho minut putovat zprávy z televizní přenosové lodi...</p><empty-line /><p>Půlpán se otočil k terminálu radiogramu a napsal příkaz pro ukončení spojení. Začalo minutové odpočítávání, protože zrušení spojení musel potvrdit kvůli synchronizačnímu kódu také retranslační bod a radiogramová stanice na Masarykově vojenské základně.</p><empty-line /><p>Na displeji radiogramu vyběhlo několik písmen přenášených servisním kanálem: „Jseš tam ještě, Půlpy?“</p><empty-line /><p>„Jo,“ odpověděl Půlpán stručně.</p><empty-line /><p>„Půlpy, dlužíš mi pětilitr, tak na to merkuj, ať se mi vrátí.“</p><empty-line /><p>„Stawrosi, di do prdele,“ odpověděl Arnošt Půlpán největšímu flotilnímu lichváři a mimo jiné spojaři Flotily užívajícímu si klidu Masarykovy základny.</p><empty-line /><p>„Jo, jsme tam spolu : ) Tak zlomte vaz!“ přišla mu po terminálu rozesmátá odpověď.</p><empty-line /><p>„Duše poroučíme Zemi a životy Flotile,“ odpověděl Půlpán, protože ho nenapadlo nic duchaplnějšího, než se rozloučit heslem Flotily.</p><empty-line /><p>Pak se radiogramová linka přerušila a Země se propadla do nevědomosti.</p><empty-line /><p>Nadpraporčík Arnošt Půlpán měl před sebou posledních 33 minut života...</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>BITVA ZAČALA</strong></p>
<p>Admirál Wirzig sledoval linie vyznačující na holopanelu přibližující se anoplurnský svaz. Zbývalo jen pár minut do chvíle, kdy anoplurnské lodi překročí linii dostřelu palubních zbraní lodí Flotily. V tomto okamžiku už Wirzig neočekával žádná velká překvapení, protože anoplurnský postup probíhal přesně tak, jak bylo obvyklé. Anoplurna nevyslala žádný kontaktní roj, který by se pokusil Flotilu vyprovokovat, ani postupující svaz nezpomalil, aby se pokusil manévrovat nebo sondovat situaci, naopak nabíral na rychlosti. Masivní frontální útok s nasazením všech zdrojů byl tradiční anoplurnskou taktikou.</p><empty-line /><p>Wirzig chvíli na svolávacím kanále poslouchal generála Zodana, jak peskuje vojáky prvního sledu a znovu a znovu do omrzení jim připomíná, že nesmí za žádnou cenu vybočit z formace. Usmál se, když uslyšel hlas flotilního kašpara Stěpanaska, jenž zrovna generálu Zodanovi vysvětloval, že nic neví</p><empty-line /><p>o návrhu na své povýšení na šikovatele základny Zagar, na což mu Zodan vážným hlasem odpovídal, že návrh na jeho povýšení do té exkluzivní prdele se chystá podepsat ihned poté, co tady rozflákají držky pár anoplurnským emzákům.</p><empty-line /><p>Wirzig tuhle scénu dobře znal, často ji s vojáky sám před bojem hrál, když jim přímo velel. Jak generálu Zodanovi, tak tomu šaškovi Stěpanaskovi muselo být zřejmé, že žádné rukování na Zagar nikoho nečeká, protože očekávaná ztrátovost prvního sledu vysoce převyšovala jeho současný početní stav. Přesto se Stěpanask urputně dohadoval a odmlouval, až se většina poslouchajících vojáků válela smíchy a až Zodan nekompromisně pravil, že má držet hubu, nebo místo velení křídla bude pucovat latrínu na vlajkové lodi. Vojáci se dobře bavili a jejich uvolnění bylo to, o co tu šlo.</p><empty-line /><p>Admirál se otočil na svého pobočníka a pokynul mu rukou. Major Vrána přikývnul a natáhnul ruku po komunikátoru: „Vojáci Flotily. Promluví k vám admirál.“</p><empty-line /><p>Hluk na komunikačních kanálech odumřel.</p><empty-line /><p>Admirálské proslovy patřily k další z tradic Flotily a navíc v nervózní atmosféře před bitvou znamenaly další uvolnění ovzduší, stejně jako nažhavení vojáků na vítězství. Tradice projevů těsně před bitvou značně upadla ve dvacátém století, když se armády ponořily do mýtu o bleskové válce, v níž není na zdržování a proslovy místo, Flotila je ale znovu a se slušným úspěchem zavedla, když se ukázalo, že dobrý proslov před bitvou má kladný vliv na výsledek bitvy.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig se znovu ubezpečil na holopanelu, kolik času mu zbývá.</p><empty-line /><p>„Vojáci Flotily! Jmenuji se Martin Wirzig a každý z vás mne zná, protože jsem už více jak dvacet let admirálem Flotily. Víte, kdo jsem já, a já vím, kdo jste vy. Budu mluvit jen krátce, protože tu máme nějakou práci, která nepočká.</p><empty-line /><p>Jsme tu proto, že jsme obránci Země. Jsme tu proto, že jsme ti nejlepší, jsme tu proto, že jsme tak přísahali. Jsme tu proto, abychom své přísaze dostáli.</p><empty-line /><p>Vojáci Flotily, dneska té práce bude zatraceně hodně, jenže to je přesně ten důvod, proč jsme tu my a ne nějací mariňáci.</p><empty-line /><p>Podívejte se před sebe. Ano, je jich hodně a za chvilku se na nás sesypou jako kobylky.</p><empty-line /><p>Držte se ve formaci, poslouchejte svého velitele, a až dám pokyn k přehradné palbě, střílejte před sebe na všechno, co se hýbá, protože to je přesně to, co nás vyseká ze všech problémů.</p><empty-line /><p>Pokud se toho budeme držet, bude všechno v pořádku.</p><empty-line /><p>Vojáci Flotily, spoléhám na vás a jsem tu s vámi. Mějte na paměti, že jsou jen oni a Země, náš domov, naše ženy, děti a přátelé, všechno, co milujeme. A mezi tím stojíme my, vojáci Flotily. Dokud jediný z nás bude dýchat, budeme bojovat. Přes nás neprojdou.“</p><empty-line /><p>„Neprojdou! Neprojdou!“</p><empty-line /><p>K Wirzigovu zvolání se přidávaly další a další hlasy, až celá Flotila téměř v tranzu křičela: „Neprojdou, neprojdou!“</p><empty-line /><p>Wirzig se znovu podíval na holopanel, na němž se čára vyznačující invazní svaz přiblížila na dotyk od linie vyznačující aktuální palebný dosah lodí Flotily. Už jen pár vteřin. Pár okamžiků, a obě linie se protnou.</p><empty-line /><p>„Flotilo, na můj rozkaz přehradnou palbou…“ nadechl se Wirzig, a bez dechu sledoval, jak se na holopanelu obě linie protnuly.</p><empty-line /><p>Přivřel oči a podle svého zvyku odpočítal čtyři tepy svého srdce – pro štěstí a také proto, aby palba nezačala zbytečně brzy. A pak tu větu dořekl: „…pal!!!“</p><empty-line /><p>V ten okamžik se černá klenba všehomíra rozzářila do běla…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STŘET</strong></p>
<p>Generál Zodan sledoval na svém obrovském holopanelu, jak si přehradná palba Flotily vybírá na útočícím čelu anoplurnského invazního svazu krvavou daň. O téměř čtvrtinu větší dosah palubních zbraní Flotily umožnil zatím beztrestné masakrování útočníků, protože ten neměl, jak na palbu efektivně odpovědět.</p><empty-line /><p>Někde v koutku své válečnické duše Zodan doufal, že útočník zpanikaří, že se čelo útočící formace rozlomí, lodě se rozletí do všech stran, jak velitelé nepřátelské formace podlehnou panice, jak je pohled na masakr ve vlastních řadách zbaví chladného a racionálního uvažování, jak jim trosky vlastních lodí zatemní mysl a s ní i jednoduchou a hrubou matematickou kalkulaci, z níž jasně vyplývalo, že přes všechny obrovské ztráty, které Anoplurna nemohla zatím opětovat, bude i v nejpesimističtější variantě útočník v trojnásobné převaze v okamžiku, kdy se Flotila dostane do dosahu jeho děl. A pak bude Flotila smetena z oblohy.</p><empty-line /><p>Jenže útočník nezpanikařil a všechny jeho lodě se držely v sice velmi roztažené a volné, stále ale ve formaci. To bylo důležité, protože jakékoliv manévrování nemělo smysl. Anoplurnské lodě musely překonat vzdálenost rozdílu dosahu vlastních a Flotilních palubních zbraní v co nejkratším čase; jednoduše a prostě proto, že dokud nedostaly Flotilu do dosahu svých zbraní, nemohly ji likvidovat svojí početní převahou a naopak musely sami sebe útrpně nechávat decimovat.</p><empty-line /><p>Flotila si pro tento způsob boje vybrala ten nejlepší terén. Zatímco anoplurnské lodi brázdily otevřený prostor meziplanetkové mezery, lodě Flotily se pohybovaly už v planetkovém pásmu, kryty planetkami, asteroidy a meteority. Zatím planetkové krytí pro Flotilu nebylo tak podstatné, ale až se obě armády srazí, bude Flotila využívat své lepší manévrovací a detekční schopnosti, zatímco anoplurnské lodi budou kličkovat obtížněji a budou více dezorientované matoucími planetkami.</p><empty-line /><p>Červená linie, označující na holopanelu palebný dosah anoplurnského svazu, se nebezpečně přiblížila zelené linii označující postavení Flotily. Zodan v duchu znovu blahořečil oběť těch několika vojáků ze servisního transportéru, kteří své první setkání s Anoplurnou nepřežili. Jen díky jejich poziční zprávě věděla Flotila přesně, o kolik Anoplurňané dostřel svých zbraní vylepšili, a bylo to vcelku nemilé překvapení.</p><empty-line /><p>„Aktivujte minovou síť,“ přikázal úsečně Zodan do komunikátoru. Někde na minolovce Anděl dal obsluhující technik pokyn a jedno z překvapení Flotily se probudilo k životu. Minová síť byla tajemstvím pro většinu vojáků Flotily a ti se dívali velmi překvapeně, když se na jejich holopanelech začala rozsvěcet jemná modrá mlha minové sítě.</p><empty-line /><p>Minová síť představovala krychle o délce hrany zhruba metr. Ačkoliv na první pohled šlo o klasické miny, tedy předměty naplněné vysoce účinnou výbušninou, v tomto případě Semtonexem, už na druhý pohled šlo o vysoce komplikovaná zařízení. Miny mezi sebou totiž komunikovaly, a to hned na dvou úrovních. Na první úrovni rádiem, kdy si mezi sebou vyměňovaly informace o svém okolí, a na druhé úrovni dotekem, kdy po aktivaci sítě z hrotů každé krychle vytryskly gravinové paprsky, jimiž se jednotlivé miny propojily, tvoříce oka sítě. Síla gravitace pak jednotlivé miny držela v patřičné vzdálenosti od sebe. Síť mohla takto zůstat až několik desítek minut aktivní, dokud nedošla zásoba energie pro vytvoření gravinového paprsku. To byl také důvod, proč se minová síť aktivovala až na poslední chvíli, tím druhým byla samozřejmě obava z toho, aby nepřítel nepodnikl nějaké protiopatření a aby do sítě vletěl.</p><empty-line /><p>Minová síť byla nebezpečně inteligentní zbraň. V okamžiku, kdy se do osidel minové sítě zapletla nějaká loď, miny si mezi sebou předaly informaci o rozměru oběti a patřičný počet min korespondující s velikostí oběti zkrátil své gravinové úpony a odpojil se od ostatních min. Miny loď obalily a pak explodovaly. Vzhledem k tomu, že válečné lodi byly vybavené štíty proti fázerovým a laserovým dělům a tradiční výbušnina se považovala za málo účinnou a především při vysokých rychlostech za obtížně k cíli dopravitelnou, byly lodi vybaveny jen jednoduchou odpudivou zónou proti střetům s případnými malými tělesy. Tato ochrana odpuzující tělesa od lodi ale na miny nestačila, protože ty byly na její překonávání vybaveny systémem pikantně nazvaným Lubrikant. Exploze dostatečného počtu min přilepených na loď znamenala pro oběť prakticky jistou zkázu, nebo minimálně vyřazení z boje, což ostatně bylo totéž.</p><empty-line /><p>Anoplurňané do minové sítě vletěli, aniž by na sobě dali znát jakoukoliv pochybnost, dost možná je maličké kostičky ani příliš neděsily. Ani když začaly bez zjevného důvodu explodovat jedna za druhou válečné lodi v čele útoku, valící se anoplurnská mašinérie nezaváhala. Dost možná proto, že nevnímaly rozdíl v tom, zda lodi likviduje minová síť nebo nepolevující přehradná střelba fázerů. Útočník nezměnil ani kurz, ani rychlost. První sled Flotily měl poslední minuty k dobru.</p><empty-line /><p>„Torpéda odpálit,“ zavelel Zodan. Obsluhy všech torpédometů lodí prvního sledu si pospíšily, aby z každé bitevní lodi vyletěla dvě torpéda směřující k útočníkovi. Torpéda byla dalším nemilým překvapením Flotily. Torpéda se ve vesmírných bitvách dosud nepoužívala, protože byla pomalá, neohrabaná a prudce manévrující loď si s nimi mohla poměrně snadno poradit. Jenže semknutý útočící svaz si příliš vybírat nemohl. Už tak se pohyboval plnou rychlostí. Proti němu vyletěla řada teček obsahujících kdo ví co a většina útočících lodí neměla kam uhnout, aby nevyvolala zmatek a neohrozila další lodě.</p><empty-line /><p>Vějíř tisíců torpéd se blížil k útočníkovi, pak torpéda probila štíty prvních lodí a roztrhala je na kusy. Teprve nyní pocítil generál Zodan uspokojení, protože útočník poprvé zpanikařil. Řada lodí v čele útoku se snažila prudkým manévrováním vyhnout torpédům, jenže tím vletěly do dráhy sousedním lodím, došlo k řadě kolizí a srážek, zmatek doplňovala neustávající palba fázerů Flotily, vybuchující torpéda a poslední exploze minové sítě.</p><empty-line /><p>„Kurva, palte torpéda, dokud nějaká máte, není na co čekat, zbrojovka už je zpátky nevykoupí,“ neudržel se Zodan, když viděl, že obsluhy torpéd ihned nevypálily další salvu. S uspokojením zaznamenal, že se bitevníky nenechaly dlouho přemlouvat a vypálily další salvu torpéd.</p><empty-line /><p>Pak se červená linie protnula s linií zelenou, to se Flotila ocitla v dosahu anoplurnských fázerů.</p><empty-line /><p>A anoplurnské lodě toho okamžitě využily, nervy drásající cinkání zaměřovacích traserů se rozeznělo po flotilních lodích a hned po něm se rozsvítila fázerová děla, orající štíty vyhlédnutých lodí. První lodě Flotily se rozprskly do atomového záblesku, když se fázery prodraly do motorových komor, jiné lodě se bezmocně a mrtvě otáčely v prostoru, když jim zásah fázeru na řídící centrum vzal všechen život. Jestli si palba Flotily vybírala, eufemisticky řečeno, krvavou daň, palba anoplurnských lodí rozpoutala hotové peklo.</p><empty-line /><p>Generál Zodan aktivoval na displeji odpočet. Jeho sled se teď musí udržet třicet minut, pak dá příkaz k rozřazení a vystřídá je druhý sled plukovníka Sklodzského. Bude mít zhruba stejnou dobu na odpočinek. Jestli se něco nezvrtne. Nepodělá. Neposere. A to se v takových bitvách stává…</p><empty-line /><p>Nebo jestli bude vůbec koho střídat. Protože po prvních dvou minutách přímého střetu přišel první sled o devadesát lodí, o téměř deset procent stavu...</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>STŘÍDÁNÍ SLEDŮ</strong></p>
<p>Admirál Wirzig sledoval svůj holopanel bez zjevných známek pohnutí. Bylo to jeho zvykem, nedávat v průběhu boje najevo svoji náladu, protože už měl vyzkoušeno, že jeho alespoň zdánlivý klid se přenáší i na vojáky kolem něj.</p><empty-line /><p>Uběhlo necelých dvacet minut od okamžiku, kdy se první sled dostal do dosahu anoplurnských děl, a z dvanácti set lodí prvního sledu Flotily jich zbývala chabá polovina. Bitva se nevyvíjela vůbec dobře. Anoplurnské fázery doznaly od posledního setkání s Flotilou značného vylepšení, a ačkoliv jejich obsluha nebyla stále zdaleka tak ukázněná a piloti tak vycvičení, přesto způsobil anoplurnský útok podstatně větší škody, než s jakými Wirzig počítal. Copak Zodan nevidí, že takhle oslabený první sled už nebude schopen útoku efektivně čelit? Wirzig se rozhodl, že počká ještě pár vteřin a pak zasáhne a přikáže vystřídání sledů, moc rád by se tomu ale vyhnul, protože jeho osobní zásah do střídání sledů by pro vojáky znamenal vyjádření nedůvěry Zodanově úsudku, tedy to poslední, co vojáci prvního sledu potřebovali.</p><empty-line /><p>Zapípal velitelský komunikační kanál. „Admirále, plukovníku, navrhuji vystřídat sledy,“ ozval se z něj hlas generála Zodana. „Je mi to líto, neudržíme se, potřebujeme vystřídat.“ Hlas generála Zodana zněl unaveně a Wirzig se tomu ani nepodivoval. Sám do bitvy zasahoval zatím velmi málo, to když analytici z vlajkové lodi Sora updatovali odhady některých parametrů bitvy, jenže masakr, jaký se před ním odehrával, ohromil i jeho samotného. Uměl si velmi dobře představit, jak je Zodanovi uprostřed vší té řeže.</p><empty-line /><p>Plukovník Sklodzki nečekal na to, až se Wirzig vyjádří, a ihned souhlasil: „Rozumím, připravte se na vystřídání sledu. Odpočet šedesát a po jedné dolů.“</p><empty-line /><p>Wirzig jen beze slova přikývl, protože na to nebylo co dodat. Na Wirzigově holovizi se ihned objevila šedesátka po vteřinách odtikávající k nule a ikonka sdělující, že jde o čas zbývající do rozřazení sledu. První sled měl právě šedesát vteřin na to, aby se lodě rozřadily o jednu délku. V případě rozřazování menšího počtu lodí se lodě jednoduše a prostě posunuly</p><empty-line /><p>o jednu délku do stran, tedy prodloužily frontové čelo. V případě takhle masivně roztaženého čela obrany ale nebylo možné zředit obrannou linii a s ní i palbu, takže lodě prvního sledu se rozřazovaly nahoru tak, že každá sudá vyletěla o určitou délku nahoru, zatímco u sledu druhého vyletěla nahoru každá lichá, aby do sebe mohly zapadnout jako klíč do zámku. Na zaujmutí těchto pozic měly oba sledy právě onu minutu, což na první pohled vypadalo jako trivialita, jenže rozřazení a výměna sledů probíhaly za plného průběhu boje. Palubní počítače nyní měly pět vteřin na to, aby analyzovaly bitevní situaci a všem lodím obou sledů vymyslely optimální polohu vzhledem k jejich momentální i předpokládané budoucí bitevní situaci.</p><empty-line /><p>Flotila samozřejmě v průběhu let vymyslela řadu ulehčení a standardizovaných postupů a část manévru probíhala automatizovaně, výkonné palubní počítače představovaly pro piloty citelné usnadnění, jenže nejdůležitější části manévru musely stejně probíhat postaru, na manuálním řízení pilotů, jimž maximálně tak palubní počítače napovídaly a kontrolovaly správnou vzdálenost. Nejdůležitější byla součinnost střeleckých věží, protože traverzní manévry znervózňovaly hlavně střelce, kterým najednou začaly „ujíždět“ nepřátelé ze zaměřovače. Právě pro tyhle příležitosti se používalo takzvané „spřažení“, kdy palubní počítač automaticky otáčel děla ve střeleckých věžích tak, jak se posunovala loď. Aby se lodi nevystavovaly k nepříteli bokem, nejzranitelnější a největší částí, manévrovaly traverzně pomocí motorů uložených v příčných osách. Tak se mohly posunovat prakticky plnou bojovou rychlostí nejenom vpřed a vzad, ale i do stran. Na rozdíl od letadel manévrujících v atmosféře je nemusela trápit aerodynamika a přitažlivost.</p><empty-line /><p>Wirzig si pohybem prstu v holopanelu přitáhl do sluchátek spojovací kanál navigátorů, záměrně si vybral k poslechu všechny navigátory všech lodí. Nebyla šance, že by rozuměl jednotlivým větám, protože v okamžiku, kdy mu počítač pustil do komunikátoru hlasy všech navigátorů, kteří se domlouvali s okolními loděmi a se svými palubními počítači na nových pozicích lodí, smíchalo se dohromady několik tisícovek hlasů.</p><empty-line /><p>Jenže Wirzig byl zkušený velitel – už podle zvuku všech těch hlasů dohromady poznal, jaká je nálada mezi navigátory. Cítil jejich vzrušení i únavu, z hlasů vycítil, že první sled je unavený až do morku kostí, zatímco druhý sled se třese dychtivostí zasáhnout do boje. Baže bylo na co se třást; lodě prvního sledu podaly fantastický výkon a hlavně v okamžiku, kdy se do anoplurnských lodí zakously fázery, minová síť, torpéda a čelo anoplurnského útoku zpanikařilo, se první sled vyznamenal. Mezi Anoplurňany rozpoutal naprostá jatka a to, že se anoplurnskému útoku podařilo centralizovat a oprostit se od paniky, bylo největším dílem dáno tím, že první sled zpanikařené čelo útoku zcela zlikvidoval a troskami těch lodí vyřadil z boje i následující řady. Pod tlakem prvního sledu se obrovská část anoplurnského útoku doslova vypařila a teprve masa hluboko ve valícím se invazním svazu pochopila, že panika rovná se smrt. Anoplurnský útok vyrovnal řady právě včas, aby vlétl do druhé vlny torpéd a prohloubil svoje ztráty.</p><empty-line /><p>Jenže i přes všechny ztráty byla anoplurnská převaha omračující, děsivá a smrtící.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>DRUHÝ SLED</strong></p>
<p>Velitel bitevního křižníku Dukla, major Zoran Savič, řval z plných plic. Savič byl proslulý kliďas, jenže vlajkový křižník Dukla prvního sledu skupiny Střed měl hodně problémů. Požár po přímém zásahu se podařilo zlikvidovat a velitelský můstek křižníku plnily už jen chuchvalce hustého dýmu. Bohužel si vzduchotechnika lodi s dýmem stále nedovedla poradit, dílem proto, že dýmu bylo hodně, a dílem také proto, že trosky jednoho z flotilních stíhačů, s nimiž se křižník Dukla srazil, porouchaly i vzduchotechniku.</p><empty-line /><p>Jenže dým nebyl ten největší problém. Největší problém byl, že dvě dělové věže se pod tíhou trosek otáčely jen tak napůl a střílely ještě hůře. A to byla jen část toho problému. Dělostřelec na „čtyřce“ byl mrtvý, to když jej na maděru rozsekal zbytek ocasní plochy dalšího z vyřízených stíhačů – ani nebylo čas zjišťovat, zda šlo o vlastní stíhač, ačkoliv to bylo velmi pravděpodobné. Velký problém také bylo, že pro trosky se do čtvrté dělové věže nemohl dostat Jurga Kludský, původním povoláním sice lékař posádky, ale momentálně (a velmi narychlo, úsečným dvouslovným příkazem) povýšený na dělostřelce. Dvojice robotů se snažila do dělové věže prořezat agregátem, zatímco se skupina programátorů někde hluboko v útrobách lodi snažila přesvědčit fázerové dělo na šestce, že je vhodná chvíle, aby střílelo, zejména v momentě, když dělostřelec Vlado Bogdalík stiskne spoušť.</p><empty-line /><p>Z osmi dělových věží křižníku byla polovina efektivně nepoužitelná a druhá polovina nepokrývala prostor, který by pokrývat potřebovala, a to i přes to, že se čtveřice pilotů snažila s křižníkem provádět nejroztodivnější obraty tak, aby se živé dělové věže udržely ve výhledu na palebnou zónu.</p><empty-line /><p>Major Savič měl ještě několik dalších problémů, jež interně označoval jako dílčí a které by za normální situace považoval za velmi dobrý důvod na to, aby křižník začal vysílat mayday a aby nařídil evakuaci. Komorová šachta u jednoho z příčných agregátů se nebezpečně zahřívala a teplota prudce stoupala. Bylo otázkou, kdy vysoká teplota roztrhá plášť komory, poruší krygorové stínění a proud excitované plazmy udělá se zbytkem lodi krátký proces. Bohužel se technikům nedařilo motor odpojit, a to i přes to, že se jeden z elektroinženýrů pokusil spustit gilotinu – zařízení, které mělo fyzicky rozpojit napájecí okruhy. Gilotina také nefungovala. Nápad nacpat pod dráty trochu semtexu a odpálit nálož vypadal momentálně jako zcela seriózní řešení.</p><empty-line /><p>Savič řval z plných plic na navigátora. Rotný Peter Krichta ležel hlavou opřený o navigační displej, kde odtikával čas určený k rozřazení Flotily a záměně sledů. Peter ležel a nenechal se křikem rušit, ani mrknutím, ani zachvěním chřípí nedával najevo, že by jej Savičovo naléhání sebeméně zajímalo. Po pravdě řečeno, Petera Krichtu nezajímalo už vůbec nic, protože jeho skafandr a s ním i jeho hrudník a plíce před chvílí prořízla traverza odmrštěná jedním z nedávných výbuchů. Peter Krichta měl skafandr od krve, v krvi se topila i jeho pusa a přilba – a byl mrtvý.</p><empty-line /><p>Zoran Savič na chvíli zavřel oči. Musel připustit, že situace jeho lodi je v podstatě skvělá, protože se jí vedlo znatelně lépe, než byl průměr jeho svazu. Tahle myšlenka se dala i kvantifikovat. Ještě před dvaceti minutami čítal jeho svaz 160 bojových lodí. V tomto okamžiku se dal svaz označit za větší peruť s počtem zhruba třiceti strojů, z nichž by servisní technici udělali zhruba desítku kompletních lodí. Jenže hangáry Flotily byly daleko a Savič už začínal pochybovat o tom, že je ještě uvidí.</p><empty-line /><p>„Budeme traverzovat na 31-123-65,“ křičel Savič do komunikátoru, protože si nebyl jistý, jestli všem, kdo to potřebují vědět, fungují navigační displeje. „Kurva, kluci, pokryjete to?“ zeptal se střelců s nadějí v hlase.</p><empty-line /><p>„No, bylo by lepší, kdyby nás někdo na tom traverzu jistil věží,“ ozval se střelmistr Jakubec. „Jenže nikdo nemá volno. Takže budeme muset,“ odpověděl si Jakubec na vlastní nevyřčenou otázku a začal se dohadovat s dělostřelci o tom, jak budou pokrývat palebný prostor. Savič je poslouchal jen na půl ucha, protože i když neříkali nic dvakrát povzbudivého, on sám si musel vzít na svá bedra donavigování lodi do cílové pozice.</p><empty-line /><p>Bitevní křižník Dukla nakonec své nové koordináty schroustal a všichni čtyři piloti se pořádně zapotili, než se vydal sérií poskoků a přískoků do kýžené pozice. Jako zázrakem nedostala Dukla žádný přímý zásah, jen dva zásahy neseběhnutého fázeru, které lodní štít ještě zvládl.</p><empty-line /><p>Plukovník Sklodzki na palubě Vyšehradu, vlajkového křižníku druhého sledu, sledoval, jak se lodi prvního sledu unaveně posouvají do určených pozic. Navigátoři a palubní počítače udělaly sice řadu změn ve schématu rozřazení tak, aby se poškozené lodi prvního sledu nemusely nikam složitě přesouvat, jenže někteří přece jen museli přejít na náhradní rozřazovací pozice. Teď už do svých pozic nalétávaly lodi druhého sledu, všechny ihned začaly pálit. „Torpéda pal!“ zavelel Sklodzki, když se lodi druhého sledu dostaly na dostřelovou vzdálenost, a lodi druhého sledu se nenechaly pobízet. Uvítání torpédy bylo předem domluveným osvěžením obranné linie. Střídání sledů totiž bylo pro nepřítele vždy velmi deprimující záležitostí. Najednou se odnikud vynořily další lodě, čerstvé a odpočaté. Tato taktika nezklamala ani tentokrát. Anoplurnské lodě zastavily svůj útok a snažily se manévrovat spíše na místě, aby se vyhnuly torpédům, pak je začala znovu kosit palba obou sledů. Plukovník Sklodzki chvíli odolával pokušení ponechat v nasazení oba sledy, jenže pravomoc toto učinit měl pouze sám Wirzig a ten byl proti současnému nasazení obou sledů v první vlně, to Sklodzki dobře věděl.</p><empty-line /><p>Plukovník Sklodzki přepnul komunikátor na všeobecný kanál, kde ho mohli slyšet všichni, a čekal. Pak se na displeji objevila dvojka – dvě vteřiny do konce rozřazení. Z rádia se ozval hlas generála Zodana: „První sled na můj rozkaz, vyřadit.“ Odpočet na displeji ukazoval nulu v okamžiku, kdy Zodan rozkaz dořekl – měl dokonalé načasování.</p><empty-line /><p>Lodi prvního sledu se způsobně stáhly z frontové linie, i když bylo vidět, že se některým lodím manévruje jen velmi obtížně. Druhý sled byl sám v bitvě a Anoplurňané se již probrali z ohromení. Sklodzki zavelel do svého komunikátoru: „Druhý sled, zaujmout formaci!“ Lodi druhého sledu se posunuly tak, aby zaujaly předepsanou formaci. Anoplurňané proti sobě měli zcela netknuté síly.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig studoval s pobočníkem taktickou situaci a bojeschopnost prvního sledu. „Vypadá to, že nám zůstalo stěží dvě stě lodí prvního sledu, pane,“ potichu konstatoval pobočník. „Je tak, Pavle,“ souhlasil Wirzig. „A to nás ještě pár překvapení asi čeká. V tuhle chvíli nejsme schopni odhadnout, kolik bojeschopných lodí mají,“ kývnul Wirzig hlavou směrem k nepříteli. Opravdu, v bitevní vřavě se dalo jen velmi obtížně rozlišit, které lodi byly bojeschopnou rezervou a které představovaly letu neschopné vraky, bylo to možné jen více čí méně přesně a kvalifikovaně odhadovat, přitom to mohlo rozhodnout a zvrátit bitvu.</p><empty-line /><p>„Všechny prvosledové svazy i skupiny navíc mají nové velitele. Chcete revidovat jmenování, pane?“ zeptal se pobočník Pavel Vrána. Wirzig zavrtěl hlavou. Jmenování velitelů v bitevní vřavě prováděl počítač podle nástupních plánů, jenže při tak obrovské úmrtnosti beztoho nebylo z jakého kádru vybírat a bylo pravděpodobné, že se do vysokých pozic dostanou i poddůstojníci. „To nemá smysl. Potvrďte povýšení, zbytek budeme řešit až pak…“</p><empty-line /><p>„Jistě, pane,“ přikývnul pobočník.</p><empty-line /><p>Wirzig se zamyslel. „I Savič?“ zeptal se na jednoho ze svých oblíbených důstojníků, v něž choval velkou důvěru. Palubní počítač to pochopil jako dotaz na sebe a okamžitě vypsal úmrtní data. Major Zodan Savič s křižníkem Dukla padl v poslední chvíli při střídání sledů, když jeho loď explodovala po nepřímém zásahu, spíše kvůli dlouhodobým poškozením.</p><empty-line /><p>„A kdo je teď velitel skupiny Střed?“ zeptal se Wirzig. Počítač vypsal požadovaná data a Wirzig si je zběžně pročítal. „Stěpanask, ten kašpar,“ řekl, pokýval hlavou a otočil se na pobočníka.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ZVRAT</strong></p>
<p>Plukovník Sklodzki si snažil vytřít kapesníkem pot z očí, sůl ho štípala. Po obličeji si rozmazával krev stékající mu z natrženého obočí, to když ho rázová vlna shodila na komunikační pult. Nedbal na to, že si krví zmáčel i límeček u košile, ačkoliv jinak úzkostlivě a za všech okolností dbal na to, aby jeho oděv byl bez poskvrnky. Jednoduše nebyla volná chvíle na to, aby odešel do své kajuty a převlékl si košili a nakonec i promočenou uniformu, zpocenou a zasmrádající v lehkém skafandru. Skafandr byl Pavlu Skodzkému beztak k ničemu, protože se mu někam zakutálela helma a nebyl čas ji hledat. Stejně tak nebyl čas myslet na to, co se stane při dekompresi, navíc Pavel Sklodzki u Flotily odsloužil řadu let jako bojový pilot a jako většina pilotů se hrozil pomyšlení pomalé smrti v mrtvé lodi. Raději volil rychlé rozervání těla při prudké dekompresi a svoje přesvědčení si s sebou vynesl při kariérním postupu až na palubu Vyšehradu a na místo velitele Druhého sledu.</p><empty-line /><p>Ta půlvteřina, kterou si plukovník vzal spolu s kapesníkem k dobru, mu stačila na to, aby se rozhodl, jak upraví poziční dispozice Druhého sledu.</p><empty-line /><p>Prstem označil na komunikačním displeji skupinu lodí a propojil se do jejich komunikačního kanálu, aby jim přikázal: „Třiatřicátý taktický, okamžitě se přesuňte do pozice Cílovník Osm a vyrovnejte frontu.“</p><empty-line /><p>Velitel 33. taktického svazu Radovan Madaj zahlásil stručné „Provedu“ a všech třiašedesát lodí, slabá polovina původního počtu, začalo vyplňovat oslabené čelo frontové obrany Flotily. Taktický svaz byl umístěný na levém křídle, šlo o vyhlášený veteránský svaz, který v dobách míru dělal podporu důlním městečkům na jupiterských měsících, práci, která dokonale prověřila reflexy, naučila přesnému odhadu a šetrnosti. Sklodzki používal třiatřicátý jako operační doplňovací jednotku. Třiatřicátý byl mezi vojáky přezdívaný Cassini po jedné ze sond, kterou kdysi Země zkoumala Jupiter a kterou vojáci třiatřicátého někde u Jupitera našli a měli ji na své základně. Třiatřicátá měla tuhý kořínek a v prořídlých flotilních jednotkách její bitevníky přebíraly pozice mrtvých velitelů jednotlivých svazů, pokud to bylo potřeba. Bylo to i zásluhou jejich operativnosti a schopnosti rychle zaujmout libovolnou práci a pozici, že Sklodzki ještě nenavrhnul sražení sledů. Ačkoliv si to nechtěl přiznat, byla mu hanba, že jeho ztráty převýšily ztráty prvního sledu, a chtěl vydržet alespoň tak dlouho, jako generál Zodan. Plukovník Sklodzki se podíval na červené číslo na boku holopanelu. Chvíli tam viděl šedesátku. Toužil tam vidět šedesátku, přál si ji vidět. Dal by za ni jedno oko – ne, dal by za ni obě oči.</p><empty-line /><p>Jenže pak si znovu vytřel oko kapesníkem a ta mikrovteřina naděje byla pryč. Na displeji svítilo 607 – tolik lodí ztratil po čtvrthodině boje. Ani nepotřeboval uhýbat zrakem ještě více vlevo, kde by viděl zelené číslo – dobře si uměl spočítat, že ztratil téměř polovinu Druhého sledu, a to za sebou Flotila neměla mnoho přes půl hodiny boje v přímém střetu a pár desítek minut při odstřelování.</p><empty-line /><p>Sklodzki byl veterán a viděl už ledasco. Viděl boje v přesile, sám se s deseti bitevníky u Charoneie před lety vysekal z obklíčení čtyřiceti lodí. Jenže to bylo něco jiného – i když byly čtyři na jednu, neohromovala situace tolik svým rozměrem, morbiditou a neodvratností. Tehdy, říkal si Sklodzki, to mohl jeden z nás skončit. Oni mohli, mohli přestat pálit, vymanévrovat a ztratit se. Jenže tady to nešlo. I kdyby se čelo anoplurnské linie chtělo zastavit, obrátit se na útěk, zmizet, stovky a stovky lodí za ním by je tlačily stále kupředu. Byla to lavina, která se valila úbočím hor přes rozžhavený kráter sopky, a Flotila byla tou sopkou, která zatím sfoukla a roztavila všechen sníh. Dva rozbouřené živly. Jen pár desítek minut a ze světa se vypaří miliony bytostí, tisíce lodí a triliardy korun. Nešlo na to nijak pomyslet, nijak to uchopit. Taková ztráta už nebyla obrovská katastrofa, nedozírné neštěstí, byla to statistika, protože ani sám Sklodzki si neuměl vybavit tváře vojáků, které právě posílal na smrt, a s rozpaky si uvědomoval, že si ani nepamatuje jména všech velitelů, nakonec i proto, že řadu z nich už počítač musel nahradit, protože padli.</p><empty-line /><p>Wirzigův pobočník Vrána se na palubě vlajkové lodi Flotily Sora díval admirálovi přes rameno. Admirál na displeji studoval poziční situaci Druhého sledu, prosté hmotové zobrazení si nechal překrýt spektrometrální vrstvou. Vrána si liboval v tom, že odhadoval, na co Wirzig myslí – měl v tom mnohaletý trénink, protože si admirál zvykl k němu promlouvat. Na jednu stranu to bylo příjemné, protože většina generality a vojáků v tom viděla znamení důvěrnosti a blízkosti admirálovi, sám Vrána ale věděl, že v tomhle rozhovoru není ani takovým partnerem, jako Watson býval Holmesovi. Admirál prakticky nikdy nečekal jeho odpověď a Vrána ho podezříval, že nahlas mluví jen proto, aby slyšel zvuk svých myšlenek, aby slyšel, jak zní, a aby z toho zvuku usoudil, zda jsou správné. Vránu na to potřeboval nikoliv jako posluchače, spíše jako někoho, kdo bude jako posluchač vypadat a sejme z něj podezření, že admirál jako blázen mluví pro sebe. Být admirálovým pobočníkem bylo někdy velmi deprimující…</p><empty-line /><p>„Teď zabručí, že je dobře, že Sklodzki vyrovnal čelo třiatřicátým,“ pomyslel si Vrána. Věděl dobře, že Wirzig má i při bitvách rád pořádek a tvrdí, že polovina vítězství je v pořádku a disciplíně. A že bitva je něco jako předávání Lvů – taky se nikomu nechce koukat při předávání nejprestižnější světové filmařské ceny na prázdná sedadla a režisér musí udržovat hlediště Lucerny obsazené, i kdyby to měl být jen kompars.</p><empty-line /><p>Wirzig mlasknul překvapením a na panelu komunikátoru vyťukal kód. Vrána se Wirzigovi přes rameno díval, jak komunikátor bleskově propojuje spojení s generálem Zodanem. „Zodane?“ zeptal se admirál, aby zjistil, zda ho generál může v tom rozruchu vnímat.</p><empty-line /><p>„Pane, máme asi problém,“ ozval se na druhé straně generál Zodan. „Podle mne se Anoplurňané přeskupili. Sice vyrovnali fronty, ale bitevníky přesunuli na levé křídlo, na středu a vpravo mají jen stíhače a slabší křižníky. Není to moc vidět, poslal jsem tam průzkumníka se silnými spektrometry,“ dodal Viktor Zodan.</p><empty-line /><p>„Kvůli tomu volám, Viktore. Vypadá to, že se přeskupili za frontou. To, co jsme rozstříleli, nedoplňovali, ale všechno přesunuli. To nám může ošklivě zavařit.“</p><empty-line /><p>„A zavaří,“ řekl Zodan. „Sklodzki právě rozmístil Cassini po velké části fronty, aby zabránil panice a nahradil padlé velitele. Už je nebude moci stáhnout na levé křídlo ke skupině Barza. Zatím se Anoplurna zpomalila, ale až se dá znovu do pohybu, rozštípnou a smetou Druhý sled.“</p><empty-line /><p>„Souhlasím,“ odpověděl admirál. „Přeskupte prvosledové bitevníky a vřaďte se do Druhého sledu, okamžitě.“</p><empty-line /><p>Vrána se s hrůzou roztaženýma očima díval na spektrometr frontové linie, který opravdu vlevo vypadal trochu odlišně, a až nyní si uvědomoval, že tu odlišnost způsobují mírně jiné spektrální linie bitevníků. Celé levé křídlo anoplurnského útoku se ježilo těžkými bitevníky a stálo. Z frontové pozice to plukovník Sklodzki prakticky nemohl vidět, protože informace z frontových letadel byly fragmentované a složit si je do celého obrazu zřejmě palubní počítač na Vyšehradu nestíhal. Samotného Wirziga to napadlo více méně náhodou, jako takové malé svrbění, že něco není v pořádku, že je někde něco špatně, že není přece důvod, aby anoplurnský útok ztrácel na hybnosti, i když jeho ztráty byly příšerné. O to více obdivoval generála Zodana, že si toho všiml.</p><empty-line /><p>Admirál už už sahal po komunikátoru, aby o situaci zpravil plukovníka Sklodzkého, když se na displeji čelo anoplurnského útoku opět pohnulo. „Zodane, Zodane, sakra slyšíš mne? Jsou v pohybu!!! Pošli tam všechno, co máš, ihned! Všechno, proboha všechno, nebo jsme ztratili bitvu!“</p><empty-line /><p>Komunikátor na pozadí přenášel řev z paluby Zodanova vlajkového křižníku Svoboda, kde vypukla pravá bouře. Udýchaný Zodanův hlas do toho mumraje odpověděl: „Rozumím, dal jsem rozkaz k přesunu.“ Vrána se znovu zadíval na holopanel a díval se na to, jak skupina lodí včetně křižníku Svoboda prudce zrychluje a jak kurzová předpověď udává jejich polohu na čelo skupiny Barza.</p><empty-line /><p>„Zodane, ihned se vraťte! Svoboda neopustí pozici! Rozumíte, pošlete tam cokoliv a kohokoliv, sám se ale stáhněte!“</p><empty-line /><p>„Je mi líto, admirále. Většina bitevníků a křižníků je daleko. Stáhnu je do pozice, ale než doletí, musí tam být každá silná loď, kterou mám. Jestli se prolomí, tak jsme skončili. Promiňte, admirále, ale teď je víc potřeba lodí než generálů.“</p><empty-line /><p>„Rozumím, generále. Máte pravdu, teď se rozhodne. Držte se. Jestli je teď odrazíme, srazíme sledy a dobijeme je, pošlu na pomoc všechno, co máme,“ řekl Wirzig a na obrazovce se unavený Zodan usmál. Pak obraz zmizel, jak Wirzig ukončil spojení a spojil se s plukovníkem Sklodzkim.</p><empty-line /><p>Na palubě Zodanova vlajkového křižníku Svoboda vládla až doposud uvolněnější atmosféra, byť doprovázená činorodým ruchem. Přeci jen poté, co loď vypadla z frontových bojů, byla chvíle na to, aby se technici i programátoři snažili dát loď do co nejlepšího pořádku.</p><empty-line /><p>Nyní atmosféra opět zhoustla. Hlavní navigátor Gustav Kienes vyřvával na všechny strany svoje instrukce, střelmistr spolu se střelci upravoval souběhy fázerů a náměry laserů, čtveřice pilotů na můstku se činila:</p><empty-line /><p>„První, mám kurz.“</p><empty-line /><p>„Druhý, potvrzuji kurz,“ opakovali piloti Kienesovy dispozice – vždy dva, připraveni se kdykoliv zastoupit, protože v boji nikdo neví, kdy bude potřeba druhého pilota, který nezaváhá a neptá se na kurz.</p><empty-line /><p>„Za pět ostrá vlevo, 21-7-6,“ upozorňoval posádku první pilot, nechávaje všem jen pět vteřin na to, aby se připravili na prudké zrychlení; pět vteřin byl ostatně čas, který motory potřebovaly na to, aby se z klidu dostaly na plný tah. Druhý pilot očima sledoval displej a odpočítával: „Tři – dva – ostrá teď!“ Přetížení všechny přimáčklo do sedaček. Generál Zodan se málem nestihl zachytit, protože udílel rozkazy a vzrušeně si vyměňoval názory s veliteli jednotlivých bitevníků. Křižník Svoboda prudce zrychloval v čele skupinky lodí, která se postupně rozrůstala o další a další bitevní lodi.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig spolu s pobočníkem studovali poměr sil na holopanelu. „Je jich příliš. To nemůže vyjít,“ řekl zamyšleně Wirzig a pobočník přikyvoval. „Musíme tam poslat i strážní oddíl,“ dodal potichu Wirzig a sáhl po komunikátoru. Vrána překvapeně vzhlédnul: „A to zůstaneme bez ochrany?“</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig se podíval pobočníkovi do očí a pak se smutně usmál: „Nezůstaneme, Pavle. My budeme s nimi. Jak to říkal generál Zodan: To je chvíle, kdy je zapotřebí víc lodí než velitelů.“</p><empty-line /><p>Pobočník zůstal stát jako opařený a přehlédl v tom šoku i to, že jej admirál poprvé oslovil křestním jménem. Admirál Martin Wirzig se spojil s navigátorem lodi a zadal mu nový kurz, pak jej překvapenému navigátorovi ještě jednou zopakoval a během následující chvíle už vlajková loď Flotily Sora i osm lodí strážního oddílu prudce zrychlovalo směrem k frontové linii.</p><empty-line /><p>A na frontové linii, vlevo od jejího pomyslného středu, odhalilo odstřelování lodí Druhého sledu nevyrovnanost fronty – zde byly bitevníky, jejichž řady při střelbě neřídly zdaleka tak rychle. Za chvíli už bude vidět klín, který se zasune do Druhého sledu a oddělí od sebe zónu Střed od skupiny Barza. A pak jen využije své početní převahy, aby obě skupiny rozštípnul, přirazil k Prvnímu sledu a obě skupiny zlikvidoval – nakonec proti anoplurnskému útoku bude stát jen vpravo umístěná skupina Santori, se kterou si už útočící lodi hravě poradí, protože ji svým množstvím zahltí, obalí, znemožní jí manévrovat, natož uniknout – a jednu loď po druhé zlikvidují.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>SMRT</strong></p>
<p>Barbara Streissandi prožívala na palubě lodi patřící štábu televizní stanice NCN krušné chvíle. Před chvílí se loď dostala příliš blízko bojové linii a několik anoplurnských lodí po ní zahájilo palbu, což pro civilní loď s běžnými meteorickými štíty mohlo mít fatální následky. Naštěstí byla jejich loď stále ještě daleko na to, aby se Anoplurňanům podařilo ji zasáhnout, jenže při těch všech manévrech se podařilo ztratit radiogramový kontakt s retranslačním bodem a přenosová linka se rozpadla. Barbara si uměla živě představit zděšení šéfa zpravodajství Magnussona, kterému ohlásila, že po nich nepřátelé zahájili palbu, když se krátce nato spojení rozpadlo. Ne snad, že by Magnussonovi za mák záleželo na jejím životě, jenže Barbařiny reportáže byly jediným živým přenosem, který zprostředkovával lidstvu situaci na bojišti, samozřejmě s výjimkou záběrů z Grygarova teleskopu, který z extraterestrické dráhy poskytoval nerozpoznatelný, ale přesto velmi impresivní obrázek, jenž bylo možné ještě proložit dojímavou bohoslužbou v katedrále svatého Víta a hlaholem zvonů nad pražskou metropolí.</p><empty-line /><p>Ztráta spojení Barbaru samozřejmě trápila, protože mohlo trvat mnoho desítek minut, než se podaří spojení s retranslačním bodem navázat. Loď NCN nebyla vybavena příliš dobře na dálková spojení, běžně se využívala síť Flotily s krátkou retranslací, jenže tahle možnost tu nebyla a přenosový štáb se musel pokoušet zachytit signál některé z martových družic. Barbara si pomyslela, že by se v tom měli chlapci příště více pocvičit.</p><empty-line /><p>Pak se vrátila ke svému problému. Změna taktiky, kterou Flotila právě provedla, vůbec neodpovídala dispozicím, které měla Barbara před sebou na počítači. Bitva měla trvat ještě několik minut, nejlépe více jak čtvrthodinu, a pak se měly oba sledy srazit dohromady. Rozhodně se neměly vlajkové lodi Svoboda a Sora s doprovodem stahovat ke skupině Barza a přímo hned zapojovat do boje. Ačkoliv Barbara chápala, že ztráty obou sledů musí být strašné, děsivé byly i ztráty Anoplurňanů a na první pohled nebyl důvod, proč by druhý sled nemohl být v bitvě ještě nějakou chvíli sám.</p><empty-line /><p>Barbaru Streissandi polil studený pot, když si vzpomněla na slova admirála Wirziga, že dokud všechno půjde podle dispozic, je tu naděje. Jenže teď nic podle dispozic nešlo…</p><empty-line /><p>„Hej, Barbaro, máme spojení,“ ozval se na palubním kanálu druhý pilot Zdeněk Kalivoda, pověřený rovněž nevděčným úkolem radisty.</p><empty-line /><p>„Rozumím, pojedeme ihned a živě,“ odpověděla Barbara a narychlo si hřebenem upravila mírně rozcuchané vlasy, pozorně sledujíce odpočet živého času. Pak na kameře bliklo červené světélko a kameraman ukázal vztyčeným palcem, že jsou živě ve vysílání, pokud se živě dalo nazvat vysílání, jež na zem dorazilo až po mnoha minutách.</p><empty-line /><p>„Znovu se vám hlásí Barbara Streissandi z bitevní zóny. V minulých okamžicích se i naše přenosová loď dostala do prudké nepřátelské palby, takže jsme s vámi ztratili spojení, bohužel podmínky nejsou nerušenému přenosu příznivé. Mezi tím ale došlo k mnohem závažnější události. Vlajkové lodi Svoboda generála Zodana a Sora admirála Wirziga se včetně doprovodných plavidel přesunuly na levé křídlo, v terminologii Flotily ke skupině Barza. Zatím není zřejmé, co je důvodem tohoto náhlého přesunu, rozhodně to ale nevěstí nic dobrého a z našeho pohledu se zdá, že bitva přechází do své rozhodující fáze…“</p><empty-line /><p>Označit vývoj posledních událostí kolem skupiny Barza za „nic dobrého nevěštící“ byl v nejlepším případě neadekvátní výraz. V okamžiku, kdy se útočící anoplurnské lodi daly znovu do pohybu, se levé křídlo Flotily dostalo pod nesmírně těžký tlak, protože Anoplurňané proti němu soustředili bitevníky a těžkou techniku. Ta rozstřílela stíhače skupiny Barza a zakousla se do bitevníků, na jejichž obhajobu bylo nutno říci, že se nerozprchly, snažily se přeskupit a obratným skupinovým manévrováním nutily nemotorné a těžké anoplurnské bitevníky prudce měnit letovou dráhu v planetkovém pásmu, což nesvědčilo ani anoplurnským pilotům, ani střelcům. Kdyby nebyla přesila tolik drtivá, mohla by taková taktika slavit úspěch, jenže za této situace dorazily právě včas a nesmírně vhod lodě generála Zodana i další odvelené posily a nakonec i strážní oddíl spolu s admirálem Wirzigem.</p><empty-line /><p>Přílet čerstvých a odpočinutých bitevníků Flotily, které se zapojily do bitvy, jako by se nechumelilo, jako by nestály proti beznadějné přesile, nepřítele notně překvapil, a ačkoliv příliv nových lodí Flotily nebyl početně největší, byl vlastně trvalý – v okamžiku, kdy se Anoplurňanům podařilo zničit jeden pozemský bitevník, objevil se na jeho místě další a stále se objevovaly nové a nové lodi.</p><empty-line /><p>A pak vyrazila vlajková loď Svoboda do útoku, provázena třemi perutěmi bitevníků. Lodě na maximální rychlost prokličkovaly pásmem planetek dělícím je od anoplurnského týlu, jako skalpel rozřízly levé anoplurnské křídlo na dvě části a do průlomu proudily další a další lodi Flotily, které rozpoutaly v řadách nepřipravených týlních lodí Anoplurny naprostá jatka. Anoplurnský útok měl díky tomu, že měl poměrně úzké čelo vhodné pro útok v planetkovém pásmu, hluboký trén, původně o několika desítkách řad; takže týlové lodi si byly docela jisté, že než se při útoku na ně dostane řada (a dost možná s tím vůbec nepočítaly), budou mít sdostatek času se připravit. Naježené bitevníky a stíhače Flotily, které se najednou vynořily z průlomu, je krutě vyváděly z omylu.</p><empty-line /><p>Křižník Svoboda a osobní příklad generála Zodana strhával všechny vojáky. Generál Zodan z velitelského můstku úsečně a přesně rozděloval rozkazy, a jak to tak vypadalo, téměř zázrakem se mu dařilo skupinu Barza (či spíše její zbytky) vysekat z problémů a tam, kde nebyl generál, byl admirál Wirzig. Oba se řítili bojištěm jako přízraky, jejich trasu lemovaly trosky nepřátelských lodí a záblesky explozí, zkáza a zmar.</p><empty-line /><p>Střelmistr Marián Skultéty křičel do komunikátoru jako nepříčetný: „Musíme zvolnit, rozumíte? Musíme zvolnit, stopněte to, generále! Mám dvě věže mrtvé, jednu těžce poškozenou, máme slepák jak prase, kurva, potřebujeme to dát do kupy. Generále, slyšíte mě?!“</p><empty-line /><p>V komunikátoru byly slyšet jen výkřiky pilotů a navigátora Bensona, kteří se častovali nevybíravými komentáři ke každému manévru.</p><empty-line /><p>„Generále?“ zeptal se znovu nervózně Škultéty komunikátorem a proklínal, že teď není na můstku a nemůže stažení lodi ze Zodana vymlátit holými pěstmi. Jenže si potřeboval osobně promluvit s programátory, kteří se snažili narychlo sflikovat a opravit kódy jedné palebné věže tak, aby se na ni zase dalo spolehnout.</p><empty-line /><p>„Zůstaneme na kurzu a na rychlosti. Dělejte, co umíte, Skultéty! A je mi u prdele, jak, rozumíte? Potřebuju, aby pálilo všechno, co tu máme, a potřebuju, abychom se valili dopředu. A to je rozkaz!“ odpověděl z komunikátoru Zodanův hlas. A spojení se přerušilo.</p><empty-line /><p>„Tak to jsme v parádní prdeli,“ pomyslel si Skultéty. Pohledem přejel kmitající techniky a programátory v „palírně“ – místnosti, odkud se prováděly dálkové úpravy na programovém vybavení zbrojních systémů. Chlapci se snažili, což o to. Jenže toho bylo moc. Shodou náhod totiž obě mrtvé věže ležely v jedné linii a třetí poškozená dělostřelecká věž byla v linii pod nimi. Tyhle tři věže se mohly vzájemně palebně krýt a jedna mohla nahradit výpadek dvou ostatních a pokrýt palebný prostor tak, aby nevznikaly nepopulární slepáky – slepé úhly, do kterých nemohl křižník střílet. Třetí z věží dostala zásah, sice lehký, střelce to nezabilo, ale zásah poškodil supravodivé vinutí magnetického systému, který udržoval palebnou plošinu v takové pozici, aby se s ní dalo jednoduše a snadno otáčet. Poškození systému magnetického polštáře mělo za následek, že se věž nemohla otáčet o plných 360 stupňů, ale měla určitou výseč, na které by celá plošina spadla mimo pomocné magnetické pole a už by nebylo možné děla na ní připevněná otáčet. Naštěstí si toho střelec Martin Král všimnul včas a podařilo se mu zaaretovat bezpečný úhel otáčení věže, jenže lodi tak vznikl rozsáhlý slepý úhel, do kterého nemohla opětovat palbu, a přechod mezi krajními body tohoto slepého úhlu pro střelce znamenal nepohodlně otáčet věží hodnou chvíli na druhou stranu.</p><empty-line /><p>Střelec Martin Král se na poškozené střelecké věži také nenudil. Už několik minut si vyměňovali s navigátorem a piloty řadu ostrých invektiv, když je nutil otáčet s lodí tak, aby se pokud možno minimalizovala rizika vyplývající ze slepého úhlu, který nemohl křižník Svoboda palebně pokrýt.</p><empty-line /><p>„Dělej, co říkám, ty zmrde, traverzuj to, sakra, slyšíš?“ vyřvával do komunikátoru Král.</p><empty-line /><p>„Sklapni, kurz potvrzen, 37-18-1, já si tu nemůžu lítat, jak ty chceš!“ nadával na druhé straně Libor Vejplata, první pilot Svobody.</p><empty-line /><p>Krále polil studený pot, protože mu model situace na displeji ukázal, že se loď obrátí slepým střeleckým úhlem proti hromadě nepřátelských lodí, a na klidu mu nepřidávalo ani objektivní vyhodnocení situace – loď se při každém obratu musela dostat pro-ti několika nepřátelským lodím tak, aby je měla ve slepáku, a Vejplata potřeboval jen pár desítek vteřin, aby se Svoboda zasunula za doprovodná plavidla, kde snad zbude chvíle času, aby technici dali palebné systémy do pořádku.</p><empty-line /><p>Jenže to už počítač Krále upozornil na skupinu lodí, které na Svobodu dotíraly a které si musel rozdělit napůl se sousední věží. Fázer, který ještě nestihl vychladnout, se znovu rozštěkal na plno. Lodě se ve zmatku rozprchly do všech stran, tři bohužel začaly manévrovat na hraně slepého úhlu. Král předsadil náměr fázeru tak, že střílel před ně, aby jim uzavřel průlet k prostoru, který nemohl pokrýt, jenže zmatkující lodi spíše zázrakem proletěly jeho palbou.</p><empty-line /><p>„Otočit na 32-19-1, okamžitě! Mám tři lodi ve slepáku, otočte to, vy zkurvysyni!“ řval Král do komunikátoru jako smyslů zbavený, protože zoufale potřeboval dostat ty lodi před hlaveň svého fázeru, a ne do úhlu, v němž je žádná z věží křižníku Svoboda nemohla ostřelovat.</p><empty-line /><p>„Negativní, máme tu i tak sraček, prostě to tam zvládni!“ konstatoval první pilot a z tónu jeho hlasu Král bezpečně vyvodil, že jeho problém není jediný problém, který mají.</p><empty-line /><p>K jeho překvapení se na kanále ozval také sám generál Zodan: „Martine, musíte to zvládnout. Ještě pár vteřin a jsme z toho venku!“</p><empty-line /><p>„Rozkaz, pane,“ odpověděl na to Král, protože nebylo nic jiného, co na to mohl říct. Zodan jistě věděl, v jaké je loď situaci, a nemělo cenu to znovu a znovu rozebírat. Král měl navíc neodbytný dojem, že teď má už cenu jen se modlit. Modlit se, aby ty lodi nezačaly pálit na Svobodu, věřit ve štěstí, v náhodu, v generálovu neomylnost a nesmrtelnost.</p><empty-line /><p>Pak ucítil náraz, to když se štítem Svobody prodral přímý zásah fázerového děla. Ty lodě střílely po Svobodě, navíc se zastavily v místě, odkud byla Svoboda nejvíce zranitelná, ne snad, že by si toho byly vědomy, ale z jednoduchého a prostého důvodu – všude kolem nich byly trosky a nepřátelé, měly zatarasenou cestu.</p><empty-line /><p>Král držel dělo otočené v krajní pozici, nadoraz aretace magnetického polštáře. „Bože, udělej zázrak. Prosím, dej, ať je naše lodi rozstřílejí na hadry dříve, než náš štít chcípne a my s ním,“ modlil se Martin Král v duchu a pálil ze všech sil, i když výstřely fázeru neměly co zasáhnout – střílel jen tak nazdařbůh v naději, že to pomůže. „Ať to opraví, udělej zázrak, ať se můžu pohnout, stačí mi pět stupňů, dej mi šanci, dej mi těch zasraných pět stupňů… Prosím!“</p><empty-line /><p>Na palubě řinčely sirény a světlo na lodi bylo přepnuté na nouzové dodávky nebo vypnuté, jak se koncentrory snažily zásobit štít energií. Král už nevnímal křik z palubního rádia, jen zíral na jednu z nepřátelských lodí, která se obrátila špičkou proti Svobodě a spustila palbu. „Udělej zázrak, prosííííííím,” zařval Král v absolutní beznaději, odblokoval aretaci dělostřelecké věže a posunul kniplem zaměřovacího kříže. Byl to dobrý pokus – opravdu se mohla plošina zadrhnout až v poloze, která by umožnila Královi opětovat palbu a vyřídit útočící loď.</p><empty-line /><p>Jenže zázrak se nestal. Plošina klesla k nepotřebě do mrtvé polohy a tři zásahy těsně za sebou probily štít Svobody. Chvíli to vypadalo, jako že se celý svět zastavil, i když jeden zásah padl přímo na šachtu reaktoru. Pak se křižník Svoboda proměnil v záblesk modrého světla a přestal existovat.</p><empty-line /><p>Na vlajkovém křižníku Sora to náhlé zastavení času pocítili také. Sora před chvílí dostala zásah, ze skladovacího úseku se valil kouř, jenž se automatický hasící systém pokoušel odvětrat a zvládnout požár, velitelský můstek byl vzhůru nohama, kolem létaly střepiny displejů, trosky čehosi, co možná byly vnitřní palubní přepážky nebo snad části vnitřní elektroniky. Do toho palubní počítač, na displeji s aktuální dispozicí Flotily, oznámil, že byl ztracen křižník Svoboda s posádkou, generál Zodan zemřel, velitelem prvního sledu byl jmenován současný velitel skupiny Střed nadporučík Wojda Stěpanask a vlajkovou lodí se stává křižník Lipany.</p><empty-line /><p>Admirálův pobočník Pavel Vrána v pokleku, na kolenou, si v nelíčeném úděsu prohlížel dispozice na utrženém panelu ležícím před ním. Generál Zodan padl? Geniální stratég, vojevůdce milovaný vojáky je mrtev? Teď, když jsme všichni uprostřed průlomu, který vytvořil a vedl spolu s admirálem? Když už to začínalo vypadat na dobrý obrat? Co se teď může stát horšího?</p><empty-line /><p>„Admirále, obávám se, že máme problém,“ zavolal Vrána přes rameno na admirála, zatímco vstával; poslední rázová vlna jej srazila na podlahu, když po zásahu najednou několikrát za sebou vypadla umělá gravitace lodi a málem jej přizabil jeden z uvolněných displejů.</p><empty-line /><p>Vstal a protože se nedočkal odpovědi, otočil se k admirálově stanovišti. „Admirále?“ zeptal se znovu.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig neodpověděl, opíral se o rám holopanelu a nedával v nejmenším najevo znát, že by se ho Zodanova smrt dotkla.</p><empty-line /><p>„Admirále, máme problém, generál Zodan padl a počítač navrhuje povýšit toho šaška Stěpanaska. Co budeme dělat?“ dožadoval se důrazně Vrána admirálových instrukcí, když si všimnul krve prosakující z admirálova skafandru.</p><empty-line /><p>Pak to uviděl. Kus z rámu holopanelu proseknul Wirzigovi břicho až do půli pánve, krev prosakovala rozseknutým skafandrem, řinula se a prýštila ven, pod Wirzigem již byla hotová kaluž. Vrána přiskočil k admirálovi zrovna v okamžiku, když se svezl na podlahu, začal mu rvát skafandr dolů a křičet do mikrofonu, že potřebuje doktora.</p><empty-line /><p>„Charon, Charon…“ blouznil slábnoucím hlasem Wirzig, což by Vrána neslyšel, kdyby neklečel nad admirálem, protože komunikátor měl admirál také rozseknutý. Pak Wirzigův pohled zeskelnatěl, z úst se mu vyřinula temně rudá krev, jeho tělo ztuhlo a přestalo se hýbat.</p><empty-line /><p>Martin Wirzig, admirál Flotily Země a předsedající Rady Obrany, vydechl naposledy.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>PŘEVLEČEN ZA ADMIRÁLA</strong></p>
<p>Palubní lékař Richard Meinhard pustil sondu medikitu a vzhlédl. Oči celé posádky na něm lpěly, i když každý věděl, že doktor neřekne jinou větu.</p><empty-line /><p>„Je mi líto, zemřel. Nemůžeme mu už pomoci,“ řekl Meinhard a s těmi slovy zemřela veškerá naděje, že by admirál Wirzig mohl být třeba jen v kómatu, ze kterého se po vpichu injekce probere. Posádka lodi Sora stála ztichle, v zamyšlení, nad tělem admirála.</p><empty-line /><p>Jako první se ozval navigátor lodi Petr Kienes, což bylo nakonec logické, protože pokud nebyl na palubě lodi admirál, velel jí právě on. „Vy dva,“ ukázal na dva muže obsluhy, „odneste tělo admirála. Radioslužba informuje plukovníka Sklodzkého o tom, že admirál padl.“</p><empty-line /><p>„Zbláznili jste se?“ zařval Vrána, který ještě spolu s doktorem klečel nad admirálovým tělem. „To chcete opravdu Flotile říct, že admirál zemřel? Opravdu si myslíte, že se vojáci poženou do bitvy s přesilou ve chvíli, kdy admirál padl a Flotile bude velet Sklodzki bez admirála?“</p><empty-line /><p>Rozhostilo se ticho, v němž bylo doslova slyšet i drnčení laserů zvukuprostým vakuem. Vrána vstal a díval se Kienesovi upřeně do očí, Kienes v rozpacích uhnul zrakem a namítl: „Nemůžeme Flotile admirálovu smrt zatajit. Ihned se to zjistí. Nemáme jeho kódy, nemohli bychom měnit dispozice, kdyby velení nepřevzal plukovník. I když je pravda, že to pro Flotilu znamená katastrofu,“ zdráhavě připustil. Okolostojící posádka začala přizvukovat.</p><empty-line /><p>„Já jsem jeho pobočník, znám kódy a mohu opravovat dispozice,“ upozornil ho Vrána. „Stačí přeci zprávu nevydávat. Nebo alespoň zdržet. Pozastavit.“</p><empty-line /><p>„Admirál je ve spojení s veliteli zón i sledů, ty neoklamete. Poznají váš hlas a budeme všichni, jak tu stojíme, v průseru až po uši. Zmagořil jste? Musíme to ohlásit,“ křičel Kienes, jenže už bez vnitřního přesvědčení. V duchu totiž toužil najít cestu z ošemetné situace ven, stejně jako ostatní věděl až příliš hluboce, že jen Wirzigova autorita držela na uzdě morálku Flotily i v době tak obrovských ztrát. A morálka byla to nejdůležitější, byla tím, co zabránilo lodím rozprchnout se do stran, nechat Zemi i druhy napospas nepříteli. Smrt velitele byla v každé bitvě zpráva, která spolurozhodla o výsledku, a u takové řeže, jaká se odehrávala zde, nebylo pochyb, na čí stranu by přiklonila vítězství.</p><empty-line /><p>Pak promluvil radista Martin Lavay: „Možná by to šlo. Máme digitalizované vzory hlasu admirála pro jeho avatara. Neměl by být problém upravit jej, aby se při hlasovém přenosu používal pro online převod hlasu. Tedy za předpokladu, že by někdo hrál admirálovu roli.“</p><empty-line /><p>Vrána se otočil jako na obrtlíku: „A kolik času byste na takovou úpravu potřeboval?“</p><empty-line /><p>Lavay se zamyslel. „Snad pár minut, není to tak těžká úprava, už na podobné věci máme programy pro bezpečnostní oddělení. Jenže nebudete moci používat videokameru, protože obraz realisticky za tak krátkou chvíli vytvořit nemůžeme.“</p><empty-line /><p>Vrána usoudil: „To by nemuselo vadit, prostě nebudeme používat video a ohlásíme, že náš palubní počítač je přetížený,“ tázavě se podíval směrem k technikům, kteří souhlasně zakývali. „Jenže kdo bude velet místo admirála?“ zeptal se Vrána.</p><empty-line /><p>„Vy jste jeho pobočník, takže je to na vás, nakonec vy jste si to vymyslel a vy pomašírujete před polní soud,“ ušklíbl se Kienes.</p><empty-line /><p>„Proboha, to je nesmysl! Nemůžu velet Flotile, Kienesi, neblázněte! Já to být nemůžu. Vy nebo střelmistr Laburda nebo kdokoliv jiný, já proboha ne!“</p><empty-line /><p>„Vráno, jste jeho pobočník. Nikdo tady nezná admirála lépe, takže se tím spíš neprozradíte. To by byl konec nás všech, kdyby někdo měl jedinou pochybnost, rozumíte? Velet nemusíte, musíte jen všechny povzbuzovat, loď povedu já a palbu střelmistr. Vy jen všem opakujte jejich dispozice a plácejte je po ramenou, jak jsou dobří, sakra, copak můžeme v téhle sestavě dělat ještě něco jiného? Musíme se jen chvíli udržet a na to stačí chlap s trochou kuráže.“</p><empty-line /><p>Vrána zíral do tváří okolostojících mužů a četl v nich souhlas. Kienes dodal: „Je to naše jediná šance.“</p><empty-line /><p>Vrána neznatelně přikývl a přiškrceným hlasem řekl: „Dobře,“ načež se k němu Kienes natáhl přes trosky holopanelu a poplácal jej po rameni.</p><empty-line /><p>Pak se Kienes podíval na všechny ostatní: „Je někdo proti?“</p><empty-line /><p>Nikdo se neozval. „V tom případě je rozhodnuto a tohle je naše společné velké tajemství. Admirál se zranil při pádu, nic vážného. Po skončení bitvy, pokud vyhrajeme, zemře na toto zranění. Pokud prohrajeme, máme o tuhle starost méně. A teď přísahejme, že budeme mlčet o tom, co se zde událo.“</p><empty-line /><p>Do vzduchu se z desítek hrdel ozvalo řízné: „Přísaháme!“ Kienes energicky zasalutoval Vránovi: „Jaké jsou vaše rozkazy, admirále?“</p><empty-line /><p>Vrána také zasalutoval: „Informujte Flotilu o tom, že jsme utrpěli škody při zásahu a že jsem byl lehce zraněn. Flotila pokračuje v boji beze změn dispozic.“</p><empty-line /><p>„Provedu, pane,“ zasalutoval znovu Kienes.</p><empty-line /><p>Vrána se svezl do křesla a pozoroval, jak se celá posádka rozchází a jak odnášejí admirálovo tělo. Za chvíli vnímal, jak radista vysílá zprávu o útoku na Soru Flotile a jak přichází blahopřání z řady lodí, že admirál je v pořádku.</p><empty-line /><p>Vrána se nad paradoxem situace zamyslel. Ještě nedávno si říkal, jak to musí být vzrušující velet Flotile a jak admirálovi vlastně závidí tu moc a vliv. Ještě před okamžikem si říkal, že je šťastný, že Flotile velet nemusí, že nemá tak obrovskou zodpovědnost a že admirálovi není co závidět. A teď ji přijal na sebe s tím, že se o tom nikdy nikdo kromě posádky Sory nesmí dozvědět.</p><empty-line /><p>Roztržitě přijal Lavayovu zprávu, že nainstaloval do jeho komunikátoru software pro převod jeho hlasu na admirálův a že může komunikátor používat – jen se nesmí splést, zda mluví jako admirál či jako jeho pobočník.</p><empty-line /><p>Vránovi totiž v tu chvíli vytanulo na mysli něco úplně jiného. Proč admirálova poslední slova byla Charon? Admirál nikdy nebyl příliš naladěný na mysticismus a Vrána pochyboval</p><empty-line /><p>o tom, že by jej okamžik smrti přiměl věřit v převozníka do záhrobí. Co to mohlo mít za význam?</p><empty-line /><p>Vrána se podíval do otevřených bojových dispozic. Admirál Wirzig sem ještě stihl zakreslit směr útoku, to se bude hodit. Vrána se podíval na poznámku vedle šipky útoku. Erebus. Proč dal útoku tak pitomý volací znak? Navíc z mytologie. Vrána strnul a pokynul počítači, aby mu vyhledal Erebus ve slovníku. Očima letěl po encyklopedickém výkladu, než se zastavil u větičky „Podle některých zdrojů je Erebus otcem Charona.“ Vrána ztuhl. Admirál Wirzig měl ve zvyku přiřazovat volací znaky jednotlivým operačním skupinám podle jmen starověkých bohů. Jenže v bojových dispozicích žádný volací znak Charon nefiguroval.</p><empty-line /><p>Vrána se natáhl po komunikátoru...</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>VOLACÍ ZNAK CHARON</strong></p>
<p>Major Pavel Vrána seděl v admirálově křesle, zíral do holopanelu a usilovně si prsty masíroval spánky. Byl by přísahal, že jeho teorie je správná. Nemělo to logiku, aby umírající admirál z posledních sil šeptal jen tak pro nic za nic slova jako Charon. Charon něco znamenalo, Charon bylo něco velmi důležitého. Jenže co. Na volací znak vysílaný na všech flotilních bojových frekvencích nikdo neodpovídal – a to bylo znepokojující znamení. Ultraširokopásmově vysílaný volací znak musela slyšet každá loď Flotily v okruhu mnoha set tisíc kilometrů, jenže nikdo na volání neodpovídal. Někde byla chyba. Jenže kde.</p><empty-line /><p>Vrána studoval situaci na holopanelu a jedním uchem poslouchal rozkazy, které kdesi daleko udílel plukovník Sklodzki lodím. Musel na to přijít zatraceně rychle, protože situace už byla velmi vážná. Přímo k posrání. Ofenziva Flotily na křídle skupiny Barza začínala ztrácet na dynamičnosti a bylo jen otázkou času, kdy se zlomí v ofenzivu Anoplurňanů a následný masakr celého levého křídla Flotily. A to bude znamenat konec.</p><empty-line /><p>Palubní počítač znovu aktualizoval dispozice.</p><empty-line /><p>Palubní počítač. Vrána zaklel tak nahlas, až se polovina posádky na můstku vyděšeně otočila. Jen zamával rukou nad hlavou, že to nic, a zakřičel, že si jen něco uvědomil. Jak ho to mohlo nenapadnout dříve – jasně, palubní počítač lodi Sora. Ten musí přeci vědět všechny dispozice. Admirál je musel předem připravit a nahrát je do jeho paměti, za bitvy by se tím jen zdržoval a bylo snazší je aktualizovat než znovu sestavovat.</p><empty-line /><p>Pak si ale Vrána uvědomil, CO tu nehrálo. Palubní počítač by všechny dispozice nebo doprovodné informace zobrazil zcela automaticky v okamžiku, kdy se o nich začalo mluvit. Jenže o Charonu nezobrazil nikdy nic. A přitom mu muselo být jasné, že to Vránu zajímá. Bylo to opravdu jen blábolení umírajícího</p><empty-line /><p>„Soro?“ zeptal se Vrána přímo do komunikátoru, oslovujíc palubní počítač jménem lodi, jak bylo zvykem.</p><empty-line /><p>Na displeji komunikátoru se vizualizoval avatar palubního počítače v podobě třicátníka s úhledně učesanou pěšinkou decentně zakrývající začínající kouty. Vrána se s avatarem palubního počítače nesetkával příliš často, protože počítač avatar vykresloval zpravidla jen tehdy, když byl přímo osloven. Pokud pouze podával doprovodné informace dle svého programu, avatar se nezobrazoval a palubní počítač jen vykresloval požadované informace nebo je předčítal a komentoval. Vrána měl takový neodbytný pocit, že by si pod jménem Sora představoval spíše ženský avatar…</p><empty-line /><p>„Přejete si, pane?“</p><empty-line /><p>„Máš všechny informace o volacím znaku Charon?“</p><empty-line /><p>„Jistě, pane.“</p><empty-line /><p>„Zobraz mi je.“</p><empty-line /><p>„Nemohu, pane. Jsou přísně tajné a v admirálově soukromé složce. Mohu je zobrazit pouze na rozkaz admirála Wirziga.“</p><empty-line /><p>„Admirál Wirzig je mrtev a já teď velím Flotile jeho jménem. Potřebuju vědět, o co jde, takže buď tak laskav a zpřístupni mi složku,“ vyštěkl mírně podrážděně Vrána, protože nechápal, proč počítač tak bazíruje na utajení informací.</p><empty-line /><p>„Je mi to líto, pane. Je mi líto, že admirál padl, a dobře vím, v jak ošemetné situaci se nacházíme. Jenže tak, jako do vás váš tvůrce vložil určité predispozice, přes něž se nepřenesete, stejné predispozice určují moje konání. Není asi vhodné nyní zabíhat do robotické existenciální filozofie, já vám ale bohužel ty informace nemohu zpřístupnit. Nemám jinou možnost to udělat, než kdyby mi to admirál přikázal nebo kdyby se vám tyto informace staly samy o sobě známé. Je mi to opravdu líto…“</p><empty-line /><p>„Do prdele, ty to víš a neřekneš to? Čemu tím pomůžeš, že tu pochcípáme?“ vyštěkl Vrána.</p><empty-line /><p>„Jako vy sám nemůžete létat, já to nemohu říci, pane. Je mi to líto. Věřte mi,“ odpověděl Sora. Vrána se na něj zamračeně díval a přemýšlel, jestli by si ulevil, kdyby displej holopanelu rozmlátil. Nakonec to neudělal, už proto, že na lodi nebyl další náhradní panel.</p><empty-line /><p>„Pane?“ zeptal se palubní počítač do ticha.</p><empty-line /><p>Vrána se avatarovi podíval upřeně do očí: „Ano?“</p><empty-line /><p>„Aniž by to jakkoliv souviselo s naší situací, chtěl jsem vás jen upozornit na bojové nařízení Flotily, podle něhož se lodi udržované v radiovém klidu nesmějí kontaktovat rádiem, ale meoptou.“</p><empty-line /><p>Vrána vypadal chvíli značně překvapeně, protože nejdřív vůbec netušil, proč mu to Sora říká. Nikomu přeci žádný radiový klid nenařizoval, nemělo to žádný smysl. Nepřítel přeci všechny jeho lodi viděl na spektrometrech a radiové ticho před ním lodi nemohlo skrýt.</p><empty-line /><p>A pak mu to došlo.</p><empty-line /><p>Náhle to bylo jasné jako facka. Radiová síť Flotily totiž byla automaticky obousměrná na principu peer to peer komunikace, kdy od jedné lodi k druhé letěl přenášený signál a komunikační systémy si spolu automaticky vyměňovaly chybové i stavové informace.</p><empty-line /><p>Na jednu stranu to bylo prakticky dokonalé komunikační schéma, kde všechny lodi věděly všechno i o té nejposlednější a byly schopny ji zapojit do komunikační sítě, vyhledávat nejrychlejší přenosové trasy a distribuovat obrovské množství informací, jaké se v průběhu boje muselo sítí přenést a zpracovat.</p><empty-line /><p>Na druhou stranu to ale znamenalo, že nebylo možné sedět u zapnutého radiosystému a myslet si, že i když nevysíláte žádné zprávy, že vás nemohou radiolokační systémy detekovat. Loď totiž vždy nějaké informace sama o sobě vysílala a přenášela, takže při zapnutém radiosystému bylo možné ji vždy zaměřit. Proto byly všechny lodi Flotily vybaveny možností radiový systém vypnout úplně. Taková loď se pak odpojila od flotilní sítě, nic z ní neslyšela a ani nijak nevysílala. Radiolokátory nepřítele ji tedy nemohly zachytit. Smysl to ale mělo jen ve výjimečných situacích, kdy se loď mohla schovat před spektrometry prohledávajícími i ostatní spektrální vyzařování lodi.</p><empty-line /><p>Bylo tedy jasné, že loď v režimu radiového klidu nebylo možno rádiem kontaktovat a ona jím tedy ani nemohla odpovědět. Flotila pro komunikaci s loďmi v radiovém klidu používala systém meopta, optické komunikační zařízení pracující na principu pentagonálně polarizovaného rozptýleného laseru. Znělo to paradoxně, jenže opravdu šlo o paprsek emitovaného světla rozptýleného soustavou pohybujících se zrcadel a optických hranolů do prostoru. Díky tomuto rozptýlení bylo jednak možno komunikovat i bez zaměření laseru na konkrétní loď, a především bylo možno skrýt polohu komunikujících lodí. Jednoduše a prostě proto, že světlo z laseru bylo všude kolem. Samozřejmě, že v atmosféře planet byla meopta nepoužitelná, jenže ve vesmíru se s ní dalo velmi dobře komunikovat tam, kde bylo třeba zastřít skutečnou polohu komunikujících lodí nebo když byly radiokomunikační kanály i pro ultraširokopásmová rádia příliš zarušená, což se stávalo při přistání na řadě bouřlivých planet.</p><empty-line /><p>Vrána se usmál. „Děkuji, pane,“ zasalutoval avataru palubního počítače. Teď už věděl, CO bylo špatně. Natáhl se po komunikátoru a přepnul jej do režimu meopty, chvilku počkal, než mu nápis potvrdil, že meopta je připravená a aktivní. Pak</p><empty-line /><p>promluvil do komunikátoru.</p><empty-line /><p>„Volací znak Charon, hovoří admirál. Ozvěte se.“</p><empty-line /><p>Chvilku slyšel jen jemné bručení podkreslující komunikaci meoptou. Už už si myslel, že to zase nevyšlo, že něco zase nepochopil. Že je zase někde chyba a že už je konec.</p><empty-line /><p>Pak se v komunikátoru ozvalo:</p><empty-line /><p>„Skupina Charon na příjmu, admirále. Čekáme na váš rozkaz.“</p><empty-line /><p>Vrána se podíval na holopanel právě včas, aby viděl, jak z něj se spikleneckým mrknutím mizí avatar palubního počítače a vykreslují se stavové dispozice skupiny Charon.</p><empty-line /><p>„Bože můj,“ zasípal při pohledu na ně Vrána…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>PODPLUKOVNÍK KAMPRAD</strong></p>
<p>Na meoptické lince bylo ticho, jen jemné bručení komunikátoru indikovalo, že komunikační kanál je stále sestavený. Vrána z admirálského můstku užasle hleděl na aktuální stavové dispozice skupiny Charon a přemýšlel o tom, jak mohl na Broznu Kamprada zapomenout. Jak to, že mu vůbec nepřišlo na mysl, že ho nikde na rozpisech nevidí.</p><empty-line /><p>Podplukovník Brozna Kamprad byl zvláštní týpek. Podle legendy kolující Flotilou byl potomkem zazobané skandinávské nábytkářské rodiny, ale tomu Vrána nikdy nepřikládal žádnou váhu, ostatně starožitný nábytek nebyl jeho obor. Podplukovník Kamprad byl další z legend Flotily, nikdo už si nepamatoval, kdy a při jaké příležitosti se v ní ocitl, zato si každý pamatoval jeho první vstup do síně slávy Flotily při anoplurnském útoku na Englišovu základnu. Metodika, s níž zformoval přeživší lodě a vojáky, a razance, s níž převzal velení v okamžiku, kdy celé velení základny přišlo o život v první vlně útoku, mu vysloužila přezdívku Kombajn, velení nad vlastní perutí a důstojnické frčky.</p><empty-line /><p>Kamprad se osvědčil i v dobách míru a získal pověst člověka, který si ví vždy rady a jde nekompromisně za svým cílem. Postupem času se z jeho peruti stal svaz zvláštního určení, zkráceně zvaný Sazu; skupina lodí určených pro nejrůznější podpůrné a ne zcela standardní akce. Kampradovi piloti prováděli prvopřistání na planetkách i asteroidech, podnikali průzkumné cesty za hranice Sluneční soustavy, záchranné operace, testovali nové lodi i zbraně. A Kamprad sám se účastnil plánování obranné strategie Flotily. Vrána si vzpomínal, že několikrát jednal Kamprad osobně mezi čtyřma očima s Wirzigem.</p><empty-line /><p>Na druhou stranu nebylo zase tak podivné, že Vrána na Kamprada zapomněl. Bojová operace takových rozměrů představovala účast statisíců lidí a celé řady důstojníků, přehlédnout neúčast jednotlivce bylo možné velmi snadno. Ve válečné vřavě měla řada i vysoce postavených důstojníků úkoly, které byly pod rozlišovací schopností admirality a hlášení o nich dostával Wirzig jen v bezejmenném sumáři, navíc při průměrné úmrtnosti přes deset tisíc mužů za minutu bylo nadmíru obtížné udržet přehled i o smrti důstojníků a naprostou většinu povýšení rozhodovaly automaticky počítače Flotily, byť podle předem připravených nástupních plánů.</p><empty-line /><p>Podle aktuální stavové dispozice měla skupina Charon dvě bitevní peruti, jednu taktickou a jednu stíhací peruť a k tomu čtyři lodi servisní, celkem dvaapadesát novotou svítících lodí. A co na tom bylo nejlepší – lodi byly schované velkým asteroidem. Nepřistály na něm, takže nemusely absolvovat zdlouhavý startovací manévr, prostě jen lavírovaly těsně nad ním, mírně pod povrchem, kde je spektrometry budou považovat za výstupek asteroidu, a těsně nad bodem, kdy se zřítí na asteroid nebo do něj narazí.</p><empty-line /><p>Nejlepší však byly samotné lodi. Ty novotou svítící krásky z novoboleslavských flotilních loděnic totiž patřily do třídy Lena, pocházely z prototypového vývoje, o němž se i ve Flotile jen vzrušeně šeptalo a diskutovalo. Lodi třídy Lena se vyvíjely již téměř deset let a bylo veřejným tajemstvím, že Kampradův svaz je testuje. Jenže i sám Vrána si doposud myslel, že jich existují pouze jednotky kusů, nesériové lodi, avšak jak to tak vypadalo, admirál musel potají podepsat objednávku na dodávku většího počtu lodí. A všech těch dvaapadesát lodí teď kotvilo za asteroidem, připraveny na všechno.</p><empty-line /><p>Každý z bitevníků byl osazen deseti fázerovými věžemi s dvojitými spřaženými hlavněmi střílejícími s malým zpožděním za sebou. To proto, že se štít napadené lodi nestačil po zásahu jednoho fázeru zotavit a hned jej rozervávala další střela. O další třetinu prodloužený operativní dostřel fázerů doprovázený poloautomatickým naváděním hlavní na cíl a vysokorozlišitelným tracerem propůjčoval lodím Lena další obrovskou výhodu – odstup. Flotilní lodi měly proti anoplurnským lodím již nyní výhodu většího účinného dosahu palubních fázerů. A k tomu všemu speciální štíty pro snížení vyzařování na vlnových délkách, které zachytávaly spektrometry.</p><empty-line /><p>Vrána by se kochal tou krásou z admirálského křesla snad do nekonečna, ale jemné Kampradovo zakašlání mu naznačilo, že se od něj něco očekává. Kdyby tak Vrána věděl, co skupině Charon admirál přikázal…</p><empty-line /><p>„Podplukovníku Kamprade, je vaše skupina připravena k operaci?“</p><empty-line /><p>„Jsme připraveni, admirále,“ odpověděl Kamprad.</p><empty-line /><p>Vrána se rozhodl pro přímou výzvu: „Zopakujte mi postup vaší operace.“</p><empty-line /><p>„Promiňte, admirále, nechápu…“</p><empty-line /><p>„Co na tak jednoduchém rozkazu nechápete? Je to snad tak nedůležitá operace, aby nestálo za to si ji zopakovat?“</p><empty-line /><p>„Jistě, admirále, promiňte. Skupina Charon bude postupovat zleva směrem na skupinu Barza a formací Mlýn likvidovat odpor nepřítele vždy na reversně bezkontaktní vzdálenost za použití všech palebných a podpůrných prostředků. Cílem operace je spojit se s ofenzivním křídlem skupiny Barza a pomoci mu sevřít do kleští anoplurnské jednotky tlačící na skupinu Střed.“</p><empty-line /><p>„Přesně tak, Kamprade,“ přitakal v duchu Vrána, obdivujíc důmyslnost Wirzigova plánu. Jak u všech rohatých Wirzig mohl vědět, že své bitevníky přeskupí Anoplurňané právě na levé křídlo? Pak ale dodal: „Splňte rozkaz, Kamprade. A zlomte vaz, čekáme tu na vás!“ neodpustil si trochu laciného rýmování.</p><empty-line /><p>„Rozumím, admirále,“ prohlásil rozhodně na druhé straně linky Kamprad, kterému spadl kámen ze srdce, že nekonečné a ubíjející čekání před akcí skončilo. Vrána se zaposlouchal do výkřiků rozkazů, které se nesly od Kamprada ke všem lodím, do perfektně organizovaného shonu.</p><empty-line /><p>„Kamprade?“ zeptal se do toho mumraje Vrána, když už vytušil, že podplukovník rozdělil všechny rozkazy mužstvu a má zase pár vteřin času.</p><empty-line /><p>„Ano, admirále?“</p><empty-line /><p>„Slíbil jsem vám, že ode mne dostanete nepřeberně Anoplurňanů na vraždění. Potřeboval bych, abyste popustil uzdu vaší vášni. Smeťte je z cesty, jak to jen půjde, jsou vaši!“</p><empty-line /><p>Na druhé straně linky se Kamprad neviditelně pousmál: „Budu se snažit, admirále. Dovolte mi otázku.“</p><empty-line /><p>„Jakou?“</p><empty-line /><p>„Kde se setkáme s podpůrnou skupinou?“</p><empty-line /><p>„Jak to myslíte, s podpůrnou skupinou?“</p><empty-line /><p>„Životnost skupiny Charon je projektována na zhruba třicet minut, admirále. Za tu dobu se nám snad podaří dorazit na křídlo skupiny Střed, i když to osobně považuji za málo pravděpodobné. Jenže aby ofenziva neztratila hybnost, potřebujeme podpůrnou skupinu, která nahradí v té době zničený Charon, ne, admirále?“</p><empty-line /><p>Vrána zabořil hlavu do dlaní. To byla absolutní pravda. Nemohl očekávat, že padesátka byť úžasných lodí rozhodne bitvu. Možná zajedou jako nůž do másla, ale už se z něj nikdy nevynoří, a celá skupina Charon je vlastně už nyní odsouzena k smrti. Jenže tohle jsou VŠECHNY lodi, které Flotila má. Nemá žádnou podpůrnou skupinu…</p><empty-line /><p>Nahlas na to ale Vrána řekl: „Kamprade, očekávám od vás to nejlepší. A to nejlepší, co budeme mít, dostanete k dispozici na podporu. Budeme pořád v kontaktu.“</p><empty-line /><p>„Rozumím, admirále,“ zakřičel řízně Kamprad, aby zaplašil chmury, když si uvnitř svého vojenského srdce uvědomil, že jeho skupina Charon je všechno, co Flotile zbývá jako trumfy. A to je bohužel ještě pořád zatraceně málo.</p><empty-line /><p>„Zrušit radiový klid, zaujměte pozice na koridoru, jedeme do boje,“ rozeřval se Kamprad do komunikátoru a lodi skupiny Charon se začaly odpoutávat od planetky, která je až doposud kryla…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>VELKÁ OFENZIVA</strong></p>
<p>Major Vrána rozpojil na admirálově komunikátoru velitelský okruh a ukončil tak bleskovou poradu s veliteli jednotlivých skupin Flotily. Všichni přijali to, co Vrána nazýval jako Plán Charon, s nadšením a ačkoliv ani ostatní velitelé neměli potuchy, jak má celá ofenziva pokračovat, až se skupina Charon zastaví, bylo rozhodnuto řešení tohoto dilematu přesunout až na okamžik, kdy se tak stane, samozřejmě s tím, že ofenzivě Charonu zkusí Flotila odlehčit ze všech svých zdrojů.</p><empty-line /><p>Byla to hezká fráze, jenže Flotila žádné přebytečné zdroje, které by mohla postrádat, neměla. Každá ze skupin Flotily i celá Flotila dohromady se rvala o holý život, zaklesnuté proti přesile, s rozsáhlými ztrátami, naprosto přerušenými zásobovacími trasami, s nulovou možností odpočinku vyčerpaných a vystresovaných posádek. Nebylo možno odsunout právě vystřídanou posádku na křídlo, aby plošným postřelováním alespoň trochu ulehčila situaci Kampradova svazu prostě proto, že posádky už se dávno nestřídaly a odpočinek přicházel jedině spolu se smrtí. Vrána se nemusel pohybovat léta v admirálově blízkosti, aby věděl, že situace je zoufalá. Zatímco Flotila nasadila všechny svoje síly a neměla jediné čerstvé rezervy, anoplurnský invazní svaz stále nasazoval do boje čerstvé síly, odpočinuté, nové a nepoškozené lodi z týlového zázemí. Je sice pravda, že Zodanova ofenziva silně zkrušila levé křídlo anoplurnského invazního svazu, jenže ztráty nepřítele byly stále jen takové, že by bitvu vyhrál pouhou výdrží, protože Flotila před sebou měla poslední hodinku životnosti. Poslední hodina, pak se anoplurnské lodi přeženou přes trosky Flotily Země, statisíce mrtvých a umírajících vojáků.</p><empty-line /><p>Situace byla jednoduchá. Zatímco Flotila měla pouhých čtyři sta lodí, anoplurnský invazní svaz mohl ještě stále počítat s téměř třemi tisícovkami lodí, z nich více jak pětina se teprve čerstvě zapojovala do boje, a i když poměr ztrát stále hovořil pro Flotilu, nebylo možno očekávat, že s takovým tempem ztrát a poměrem sil by se ho jednak podařilo udržet a jednak že by nějaké lodi Flotily celou bitvu přežily.</p><empty-line /><p>„Všechno záleží na kázni a optimismu,“ říkával admirál Wirzig. A Vrána se rozhodl, že se pokusí vojákům Flotily trochu optimismu do žil nalít.</p><empty-line /><p>Komunikátorem se propojil s palubním radistou Lavayem.</p><empty-line /><p>„Lavayi, už jsou připraveny k distribuci nové dispozice?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane, mám je připravené v počítači, mám je ihned distribuovat?“ odpověděl mu Lavay, který si ani neuvědomil, že nemluví s admirálem, protože Vrána pro jistotu převod hlasu vůbec nevypínal.</p><empty-line /><p>„Propojte mne se všemi loděmi Flotily. Budu mít prohlášení.“</p><empty-line /><p>„Je to rozumné, pane? Jste si jistý, že byste za dané situace měl něco prohlašovat?“ zeptal se opatrně Lavay. Posádka Sory se usnesla hovořit k Vránovi dostatečně uctivě na to, aby žádný přeslech v komunikátoru nemohl způsobit nedorozumění a informace o admirálově smrti se tak nedostala nedopatřením ven. Jenže přes formální tón nebylo možné přeslechnout nesouhlas v Lavayově hlasu.</p><empty-line /><p>„Ano, jsem si jistý, že je potřeba mít prohlášení. Není to téma pro diskusi,“ odpověděl Vrána tónem, jaký používal admirál, když nemělo smysl se s ním přít.</p><empty-line /><p>Lavay jen pokrčil rameny. Nechtělo se mu hádat, zejména, když nevěděl, o co jde, a i když dobře věděl, že nemluví se skutečným admirálem, přeci jen na něj Vránova autorita působila.</p><empty-line /><p>„Flotilo, promluví admirál,“ ohlásil Lavay na celoflotilním přenosovém kanále a Vrána se zhluboka nadechl. Na tom, co řekne a jak to vojáci přijmou, na tom, zda nepoznají, že nemluví skutečný admirál Wirzig, na tom, jakou naději jim vdechne, na tom záleželo mnohé. Možná všechno. A Vrána se rozhodl vsadit na humornou notu…</p><empty-line /><p>„Vojáci Flotily, dneska je velký den. Ne proto, že jsme se zde sešli v tak hojném počtu, ale proto, že se s vámi chci podělit o tajemství. O léta výzkumu, o to nejlepší, co ze sebe naši technici a vědci za poslední léta vydali. O překvapení, které jsme si připravovali, abychom s ním ohromili novináře, politiky i svět.“ Vrána se nadechl a po očku mrknul na displej na analýzu vnitřních komunikačních kanálů. Vypadalo to, že ho všichni napjatě poslouchají, dokonce i šarvátky utichaly a vypadalo to, jako by sami Anoplurňané přijali utichání boje jako milou záminku k odpočinku.</p><empty-line /><p>„Dnešní den a tuto chvíli jsem si vybral nejenom proto, abych byl ve vesmíru se svými nejlepšími přáteli, nejlepšími vojáky a piloty, jaké jsem kdy poznal. Tuhle chvíli jsem si také vybral k tomu, abych vám představil naše nové bojové lodi třídy Lena. Lodi, které jsou rychlejší, obratnější, vyzbrojenější a silnější než cokoliv, co jsme kdy před tím sestrojili. Přivítejte podplukovníka Kamprada a jeho muže, přivítejte jeho svaz a jeho lodi. A dovolte, aby vám na anoplurnských lodích ukázal, jak dobré jsou naše nové lodi, abyste se mohli těšit na přezbrojení vašich svazů.“</p><empty-line /><p>Vrána se na chvíli odmlčel a zadíval se opět do analýzy komunikačních kanálů – bál se, jestli to není přeci jen trochu patetické po tom všem, čím Flotila prošla. Jenže Flotila ožila, vojáci mezi sebou čile diskutovali a analýza jejich odezvu hodnotila nadmíru kladně.</p><empty-line /><p>„Přivítejte dvaapadesát lodí třídy Lena a Kampradovy muže,“ zakřičel Vrána do komunikátoru a přepnul komunikační kanál tak, aby přenášel hlasy ze všech lodí. Flotila byla v jednom varu a přímo šílela, boj prakticky ustal.</p><empty-line /><p>Pak Vrána uslyšel, jak velitelé levého křídla skupiny Barza dávají pokyn ke stažení. Slyšel odpočet, slyšel, jak navigátoři vykřikují rozkazy, radisté a palubní technici se překřikují s aktualizacemi dispozic, jak piloti upozorňují posádku na změnu kurzu. Vrána položil ruku na holopanel a ani nevnímal skandování provolávající slávu admirálovi a také Kampradovi. Díval se, jak se skupina Barza přesně podle nových dispozic rozřazuje a jak se bitevníky přesunují napříč bitevním polem blíže k jednotkám Střed. Sledoval, jak se anoplurnské bitevníky zmateně otáčejí, nechápou, co se děje, proč bitevníky opouštějí křídlo a stahují se. Pozoroval, jak se najednou objevují na holopanelu maličké tečky, u kterých si nejdříve spektrometry nevěděly rady, zda jde o bludné meteority nebo malé jednomístné lodi.</p><empty-line /><p>A pak to uslyšel.</p><empty-line /><p>Někdo začal zpívat: „Cesta je prach, i štěrk a udusaná hlína a šedé šmouhy kreslí do vlasů…“</p><empty-line /><p>Někdo z těch přilétajících lodí zpíval hymnu Flotily. Nebo možná na jeho vlastní lodi?</p><empty-line /><p>Nejdříve přemýšlel nad tím, jestli ten hlas poznává, a zdálo se mu, že může být Kampradův, nebo také navigátora Kienese. Jenže už to nebylo podstatné, ke zpěvu se přidávaly další a dal-ší hlasy a spíše než melodický zpěv z toho byl chorál.</p><empty-line /><p>„a z hvězdných drah máš šperk, co kamením se spíná…“</p><empty-line /><p>Vrána se rozhlédl z velitelského můstku po posádce Sory. Všichni, kam až viděl, stáli v pozoru a salutovali a všichni do jednoho, ba i druhý pilot Darin, proslulý svým hudebním hluchem, zpívali:</p><empty-line /><p>„a pírka touhy z křídel Pegasů…“</p><empty-line /><p>Anoplurnské lodi byly dokonale zmatené. Nejprve chvíli přemýšlely, proč Flotila stáhla svoje lodi, a pak sedly na vějičku a začaly obkličovat flotilní levé křídlo, zřejmě pod dojmem toho, že jde o strategickou chybu, když Flotila stáhla bitevníky z křídla a poslala je na posilu průlomu vedeného zhruba uprostřed skupiny Barza, tedy v polovině levého křídla. Anoplurnské lodi dokončily obklíčení levého křídla právě včas, aby se jejich spektrometry mohly poplašně rozpípat. Zřejmě i jim se nejdříve nalétávající Kampradova skupina jevila jako pár asteroidů nebo větších meteoritů, jenže meteority se málokdy pohybují ve formaci odpovídající přesně synchronizované dvoušroubovici DNA. Vrána musel obdivovat tu frajeřinku, kterou si Kamprad neodpustil, když nejdříve zcela náhodně rozmístěné lodi najednou na povel zaujaly obtížnou a působivou formaci neustále rotující dvoušroubovice – to ale až v době, kdy bylo zřejmé, že spektrometry nepřítele už neoklamou.</p><empty-line /><p>„Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol…“</p><empty-line /><p>Anoplurnské bitevníky se začaly zmateně otáčet, aby mohly nepříteli, o jehož podstatě vlastně nic nevěděly, čelit co nejmenší zásahovou plochou, a zároveň aby nepřítel nemohl zneužít jejich slepý zadní úhel, který pokrývaly jen malé laserové věže. Jenže až příliš pozdě a příliš pomalu, příliš váhavě.</p><empty-line /><p>„a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma...“</p><empty-line /><p>Rotace dvoušroubovice Kampradova svazu se najednou zastavila, lodi v plné rychlosti vyrovnaly let a vyřadily se vedle sebe i nad sebe, rozřazujíce se do prostoru jako stěna. A pak, na nepochopitelnou, obrovskou a úžasnou vzdálenost spustily palbu a všechny ostatní lodě Flotily v tom samém okamžiku přerušily to krátké, nepochopitelné příměří, které se rozhostilo, a začaly pálit ze všech hlavní a děl. Nebe se rozsvítilo září fázerů.</p><empty-line /><p>„Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí…“</p><empty-line /><p>Už první salva Kampradova svazu smetla boční linii anoplurnských bitevníků jako velká voda, jenže některé stíhače v dalších liniích začaly manévrovat, a protože pochopily, že dosah palubních zbraní tohohle nového nepřítele je podstatně delší, rozhodly se zkrátit vzdálenost a vyrazit mu plnou rychlostí napřed. To se samozřejmě neobešlo beze ztrát na anoplurnské straně, protože prudké manévrování, když se stíhači obraceli přídí a pokoušeli se traverzem uvolnit kolem sebe dostatek místa na otočení lodi, mělo za následek řadu srážek.</p><empty-line /><p>„a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá…“</p><empty-line /><p>Jenže v tom okamžiku se také lodě Kampradovy skupiny začaly přeskupovat. Ty v horních řadách formace přibrzdily a celá formace se začala stáčet prudce nahoru – spodní lodi prakticky bez zpomalení, v plné rychlosti. Během pár vteřin celá formace změnila směr o sto osmdesát stupňů, jako by zázrakem provedla „čelem-vzad“. Vrána obdivně zíral na dokonalý Mlýn, ve kterém se celá Kampradova skupina pohybovala.</p><empty-line /><p>Formace Mlýn patřila mezi mistrovské prvky bojové akrobacie, protože vyžadovala dokonalou synchronizaci pilotů a všech lodí ve skupině, aby se celá skupina lodí najednou a v plné rychlosti zvládla loopingem obrátit a ukázat protivníkům záda. Celý obrat zaprvé umožnil Kampradovým lodím neustále se držet mimo dosah anoplurnských zbraní, protože lodě Flotily jim utíkaly plnou rychlostí. A za druhé, protože lodi Flotily měly možnost plně palebně pokrývat i prostor za sebou, mohly celou dobu úhybného manévru pálit po svých pronásledovatelích. Byla to smrtící taktika, protože z Mlýnu mohl nepřítel jen stěží uniknout. Na výběr měl, zda bude lodě Flotily pronásledovat a bude vsázet na to, že je dostihne, že se lodě Flotily samy vyřadí obrovským přetížením při manévrování, či že se nechá z velkého odstupu bez odporu rozstřílet.</p><empty-line /><p>„…a zvedá chmýří, které zahubí.“</p><empty-line /><p>Kampradovy lodě zopakovaly manévr, tentokráte prudkou obrátkou dolů, a dokončily celé kolečko. Už je nikdo nepronásledoval, celá skupina anoplurnských stíhačů byla v troskách a Kampradovy lodě se znovu blížily k anoplurnskému křídlu, rozestavujíc se do formace Mlýn, do podoby stěny, která znovu zahájí palbu na nepřítele. Vrána chtěl masakr a Brozna Kamprad mu jej hodlal dopřát, kam až jeho lodi a jeho posádka vydrží to hrozné manévrování a vypětí sil.</p><empty-line /><p>Jednu otáčku mlýnského kola za druhou postupovala Kampradova skupina metodicky a s rozmyslem levým křídlem směrem ke skupině Střed, minimalizujíce vlastní ztráty a v každé obrátce drtíce nepřítele na prach. Zároveň s Kampradovým postupem se stahovaly ostatní lodě Flotily po celé linii skupiny Barza a přesouvaly se směrem ke skupině Střed, k vyčerpanému ofenzivnímu křídlu, čímž se Flotile dařilo odolávat přesile stojící proti těmto částím fronty.</p><empty-line /><p>Tohle byla ta chvíle, kdy se Brozna Kamprad definitivně stal legendou Flotily.</p><empty-line /><p>Jen lodě skupiny Satori, pravého křídla Flotily, vzdorovaly osudu samy, protože jim neměl kdo situaci ulehčit.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>TĚŽKÉ CHVÍLE</strong></p>
<p>Na vlajkovém křižníku prvního sledu panovala velmi vzrušená atmosféra. Křižník Lipany už měl několik zcela hermeticky uzavřených úseků, to když tlakové přepážky bleskurychle zareagovaly na průstřel štítu lodi a ochránily zbytek lodi před dehermetizací. Dvě ze čtyř věží už měly mrtvou posádku, a to nebylo vůbec dobré, protože bitva zuřila stále neztenčeným tempem a každý fázer rozhodoval o životě a smrti.</p><empty-line /><p>K jedné z věží se poničeným torpédovým úsekem prořezávala opravářská četa. Velitel čety Jonatan Margo sliboval do komunikátoru, že do nějakých deseti – dvaceti minut budou snad schopni provést náhradního střelce na věž a věž zprovoznit, pokud nebude příliš poškozená. Jenže Wojda Stěpanask neměl náladu na dvacetiminutové prodlevy. „Potřebuju, abyste se tam dostali IHNED. Tak to odstřelte. Dělejte, co chcete, ale tu věž potřebuju IHNED obsadit, jinak jsme v prdeli, rozumíte tomu? Udělejte cokoliv!“</p><empty-line /><p>Jonatan Margo přikývl. Nemělo cenu se hádat. Nemělo cenu vysvětlovat, že nálože je třeba usadit do přesně vyvrtaných děr až v okamžiku, kdy důlním laserem vyvrtané otvory vychladnou, aby se teplem neodpálily nálože předčasně samy. Nemělo cenu vysvětlovat Stěpanaskovi, že není v lidských silách nálože IHNED bezpečně usadit, protože na urkaritové skořepině nebudou držet ani lepidlem, ani gravinovou svorkou, a kdyby mohli použít mechanickou svorku nebo hydraulické nůžky, nemuseli by se vůbec obtěžovat se semtexovou trhavinou.</p><empty-line /><p>Margo se na Stěpanaska nezlobil. Dobře věděl, o co všechno se Stěpanask musí starat, že simultánně mluví s admirálem a s plukovníkem Sklodzkim i podplukovníkem Kampradem.</p><empty-line /><p>Věděl, že po něm nemůže chtít tak banální rozhodnutí, které je nasnadě. Že nemůže chtít uprostřed té vřavy po Stěpanaskovi, aby se zabýval takovou prkotinou, jako je KDO, když bylo jasné JAK a PROČ.</p><empty-line /><p>Zavřel oči a zhluboka se nadechl, aby se mu odmlžilo sklo přetlakového konstrukčního skafandru, protože prostor torpédového úseku byl dehermetizovaný. Pak vykročil k zdeformovanému urkaritu a směrem k ostatním montérům prohodil: „Kryjte se, budeme odpalovat.“</p><empty-line /><p>„Hej, Margo, si se posral, nemáme to navrtaný…“ ozval se někdo za jeho zády. Margo se ani neotočil, aby zjistil, kdo to byl. „Musíme,“ řekl bezvýrazně do komunikátoru a podlaha se otřásala jeho kroky. Všichni pochopili.</p><empty-line /><p>O minutu později se údržbářská četa prodrala skrz explozí rozervanou urkaritovou stěnu do chodby vedoucí ke střelecké věži. Karol Pajsaky bojoval s tím, aby ovládl dávicí reflex, když překračoval zakrvavené cáry skafandru, nakonec se mu podařilo nepozvracet si sklo přilby. Teď byl velitelem opravářské čety on – ve Flotile se povyšovalo rychle, pomyslel si. A pak mu to došlo. Příště on…</p><empty-line /><p>Stěpanask si všiml na stavovém panelu lodi, že dělostřelecká věž Tři je funkční a obsazená. Krátce se mu mihlo hlavou, že Margo je opravdu šikula a že by mu měl blahopřát, jenže pak se konečně uvolnil komunikační kanál, spojení na admirála Wirziga se sestavilo a Stěpanask blahopřání odložil s tím, že na taková blahopřání možná bude ještě čas.</p><empty-line /><p>Stěpanask se s formálními úvody nezdržoval: „Admirále, už se dlouho neudržíme. Potřebuju posily. Ty dva svazy, které jste převeleli na Satori, mi tady fest chybí...“</p><empty-line /><p>„Já vím, Stěpanasku, ale musíte se udržet,“ přešel Vrána hrající stále admirála Wirziga bez povšimnutí Stěpanaskovo porušení flotilní etikety.</p><empty-line /><p>Vrána věděl, že Stěpanask má nervy na pochodu, a nedivil se mu. Řady prvního sledu prořídly takovým způsobem, že Vrána byl Stěpanaskovi za neochvějnost, se kterou i po takovém krveprolití zůstával v pozici, ochoten odpustit cokoliv. I proto mlčky přešel Stěpanaskovu výčitku, že proti jeho vůli byly přesunuty dva svazy ze Středu na křídlo Satori. Dva Svazy bylo sice formálně správné označení, jenže oba svazy dohromady v tomto okamžiku čítaly devět lodí namísto tří stovek…</p><empty-line /><p>„Já se tady neudržím. Slyšíte, potřebuju posily! Okamžitě potřebuju posily, nebo se neudržíme, copak to nechápete? Držíme se tu silou vůle, ještě pár minut a všichni tu pochcípáme…“</p><empty-line /><p>„Já vás chápu, ale musíte se udržet, za každou cenu. Nesmíte ustoupit…“ pokusil se skočit Vrána Stěpanaskovi do řeči…</p><empty-line /><p>„Vy mne nechápete, máme tu poslední lodi a přesilu, potřebuju posily, nebo nás provalí, do prdele pošlete sem všechny zálohy, co máte!“ křičel zoufalý Stěpanask, než ho rázová vlna z dalšího z přímého zásahu odhodila o metr dál na jeden ze stavových panelů. Začal jej dusit štiplavý dým, jímž se velitelský můstek plnil, když se vzduchotechnika Lipan snažila odvětrat a uhasit požár na elektroinstalaci.</p><empty-line /><p>„Musíte se udržet. Nemáme žádné zálohy,“ řekl potichu Vrána.</p><empty-line /><p>„Neudržíme se. Provalí se do středu a rozštípnou nás, pane,“ řekl nezvykle potichu Stěpanask.</p><empty-line /><p>Vrána seděl v admirálově křesle, mnul si prsty čelo, jako by jej masíroval, aby se za ním mohla vylíhnout spásná myšlenka, a přemýšlel o tom zoufalství čišícím ze Stěpanaskova hlasu. Pak se rozhodl.</p><empty-line /><p>„Stěpanasku? Pošlu vám posilu, ale vydržte, co to půjde. Musíte. Je to rozkaz!“</p><empty-line /><p>„Provedu, admirále. Jste třída!“ vydechl překvapeně Stěpanask. „Vydržíme to tady, ale fakt potřebuju ty posily co nejdříve…“</p><empty-line /><p>Vrána přikývl a pokynem ruky zrušil spojení. Jestli si Stěpanask něco nezasloužil za svůj výkon, pak to, že mu lhal. Jenže co už na tom záleželo. Flotile zbývalo stěží devadesát většinou těžce poškozených lodí, zatímco nepřítel jich měl téměř čtyři stovky. Bitva byla prohraná. Bitva, a s ní celá válka.</p><empty-line /><p>Chvíli to vypadalo nadějně. Kampradovy lodě se zakously do levého křídla nepřátelského útoku a semlely jej v trosky a prach. Ty první chvíle vypadaly dokonce jako zázrak z čistého nebe, když Kampradův svaz masakroval bez vlastních ztrát řady anoplurnských lodí, jenže půlhodina životnosti vyhrazená Kampradovým lodím uplynula, a ačkoliv si Brozna Kamprad a jeho vojáci vybrali daň vskutku ďábelskou, teď z Kampradových lodí zbývalo šest polozmrzačených bitevníků. Však si také připsali na vrub bezmála tisícovku anoplurnských lodí, téměř polovinu všech anoplurnských ztrát od okamžiku, kdy se Kampradova skupina vložila do boje. Ku cti a slávě Kampradovi posloužilo také to, že většina jeho ztrát byla dána obrovským přetížením lodí při manévrování a valná část jeho posádky přišla o život spíše otravou Protrazinem, povzbuzujícím prostředkem pro piloty, pomáhajícím v omezené míře překlenout následky přetížení a hyperprostorových skoků.</p><empty-line /><p>Nejvíce na ráně byla nakonec skupina Satori. Vrána nechal po krátké poradě převelet několik lodí ze středové zóny, aby pravé křídlo Flotily posílil, jenže už bylo zřejmé, že Flotila v dynamice ztrát tahá za kratší konec a nakonec to bude Flotila, kdo bude muset hodit pomyslný ručník do ringu, až jí nezbude žádná bojeschopná loď.</p><empty-line /><p>Vrána si zoufal. Vždycky přemýšlel nad tím, jaké to musí být zvláštní, zajímavé a povznášející být admirálem. Někdy, když se zasnil, tak se viděl v parádní nažehlené černé admirálské uniformě se stříbrnými lampasy a puky jak břitva, kterak si to štráduje po promenádě Masarykovy základny, blahosklonně kývá hlavou na řízné salutování podřízených, zdviženým obočím kárá ledabylého vojáka na dovolence, jenž měl tu drzost povolit si knoflíček u krku a brigadýrku si nenuceně zastrčit pod výložky. Možná se admirál nemusel nutně rodit jen jako Wirzig, říkal si někdy svatokrádežně, cožpak on by se nosil s jinou honosností po promenádě?</p><empty-line /><p>Jindy ale v úžasu zíral na admirála Wirziga, jak s elegancí a rázností řeší problém, s jakým by si Vrána nevěděl rady. Nebo jak admirál s klidnou a vážnou tváří jedná, přesvědčuje a smlouvá, zatímco z něho samého tekl pot proudem. Tehdy si pokaždé uvědomil, že být admirálem není žádný med.</p><empty-line /><p>Teprve dneska ale jasně viděl, jaké je to ve skutečnosti. Jaké to je, stát na velitelském můstku a pokynem ruky posílat na smrt. Rozhodnout, která peruť se obětuje a která bude žít. Povzbuzovat, naslouchat a přitom zůstat neústupný. A hlavně zůstat sám, sám se zodpovědností i svědomím. Zodpovědností k lidstvu a svědomím k Flotile. Poprvé v životě uvěřil major Pavel Vrána, že být admirálem Flotily je skutečným posláním a vyvolením…</p><empty-line /><p>Vrána přepnul holopanel na projekci skutečného prostoru. Díval se na obraz snímaný kamerami – na zmar, smrt a hrůzu kolem sebe. Na trosky tisíců lodí, které plavaly v prostoru, na chuchvalce čehosi, co mohla být lidská nebo anoplurnská těla, nebo dost možná jen vzduchové bubliny nebo nějaká kapalina.</p><empty-line /><p>A Vrána najednou cítil vší svojí duší, že si naložil více, než může unést. Že Flotilu i Zemi dovedl ke smrti. Zbývalo mu jediné. Z pouzdra na svém opasku vyndal revolver, nacvičeným pohybem zkontroloval stav zásobníku, aby se přesvědčil, že je plný. A možná, aby získal chvíli času – času najít pro sebe omluvu, ospravedlnění za své selhání.</p><empty-line /><p>Ospravedlnění se nedostavilo. Byl stále sám, uprostřed všech těch trosek lidských nadějí a osudů. Pavel Vrána přiložil revolver ke spánku a pak si naposledy pomyslel: „Bože, udělej zázrak. Zachraň Flotilu a Zemi. Prosím…“</p><empty-line /><p>Pak zavřel oči a prstem pomalu pohladil spoušť, jakoby v nevíře, že ji je opravdu odhodlán stisknout…</p><empty-line /><p>A Bůh se smiloval.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>RANZDOR PŘICHÁZÍ</strong></p>
<p>Radista vlajkové lodi Sora Martin Lavay se zatvářil překvapeně, což byl v situaci, v níž se Flotila nacházela, značný luxus. Pak si dovolil ještě větší luxus, když řekl: „Radiové lodi Křižík, opakujte zprávu.“ Znovu si vyslechl tutéž zprávu, takže o přeslechnutí nemohlo být řeči. To už neváhal a sáhl po komunikačním panelu.</p><empty-line /><p>„Admirále, zachytili jsme zprávu na hyperpásmu,“ řekl Lavay do komunikátoru, a pak zaváhal, když si uvědomil, že nemluví se skutečným admirálem. Udiveně se podíval na Vránovu tvář a na revolver, který Vrána držel v ruce. On snad opravdu chce Anoplurňany střílet revolverem, pomyslel si Lavay zmateně, a když mu Vrána z admirálského můstku neodpovídal, znovu to zopakoval: „Admirále, opakuji, máme zprávu na hyperpásmu.“</p><empty-line /><p>Pavel Vrána spustil ruku s revolverem a druhou rukou si přejel po zpoceném obličeji. Pak se zděšeně podíval na ruku, v níž stále držel revolver. „Hvězdy, málem jsem to udělal. Málem jsem to stiskl,“ říkal si Vrána v duchu, zatímco si kapesníkem roztíral pot po čele a snažil si ho vytřít z očí.</p><empty-line /><p>Pak mu došlo, co mu radista říká. Hyperpásmo se používalo pro automatickou komunikaci lodí Flotily při průletu hyperprostorem. Během průletu hyperprostorem nekomunikovaly lodě Flotily pomocí rádiových vln, ale pomocí vln gravitačních, které se zjednodušeně označovaly za hyperpásmo. Důvod byl nasnadě – z hyperprostoru radiové vlny unikaly do mimoprostorové roviny, zatímco gravitační vlny se jím šířily a vynořovaly se v místě, kam byly hyperprostorem vyslány, takže loď proplouvající hyperprostorem mohla informovat pomocí hyperpásma ostatní lodi, že dojde k vynoření, nebo o dalších stavových informacích. Jelikož ale celá posádka lodi byla během průletu ve stavu mimovědomí, jednalo se veskrze o automatickou komunikaci řízenou počítačem. A protože byla celá technologie modulace gravitačních vln zatím v plenkách, vysílalo se postaru – morseovkou – co nejjednodušší a nejkratší zprávy podle kódovací tabulky, jen změť čísel či znaků. Hyperpásmo bylo obrovským úspěchem vývoje, protože ještě před dvaceti lety nemohly mezi sebou lodě Flotily prolétající hyperprostorem vlastně nijak komunikovat a byly odříznuté ode všech informací.</p><empty-line /><p>„Co je to za zprávu?“ zeptal se Vrána.</p><empty-line /><p>„Dva číselné kódy, pane. 6-2, 3-7,“ oddeklamoval Lavay, a pak pro jistotu dodal: „Kód 3-7 je žádost o uvolnění cílové zóny.“</p><empty-line /><p>„Nechyběl jsem ve škole, Lavayi,“ odtušil Vrána a znovu si v zamyšlení otřel orosené čelo. Ještě stále nemohl uvěřit tomu, že ho dva číselné kódy na hyperpásmu dělily od toho, aby stiskl spoušť. Pak mu to došlo. První čísla byla v hyperpásmovém vysílacím schématu vyhrazena označení volajícího. První dvě čísla označovala svaz, případná další dvě čísla označovala peruť svazu. Vrána nemusel dlouho namáhat paměť, protože dvaašedesátý svaz Flotily byl legenda sama o sobě. Dvaašedesátá, podle svého motta „Ranám navzdory“ přezdívaná Ranzdor.</p><empty-line /><p>Vrána se propojil přímo s operačním radistou na lodi Křižík, spojení bylo přijato okamžitě a bylo vidět, že se na jeho instrukce netrpělivě čeká. „Navažte okamžitě spojení s volajícím. Odešlete jim prostorové souřadnice a pokuste se odhadnout čas jejich příletu,“ zavelel Vrána bez dlouhých formalit.</p><empty-line /><p>„Propočet jsme provedli, pane, odhadujeme, že se Ranzdor vynoří během tří minut, pane,“ odpověděl službukonající kapitán Jiří Wangeli. Po chvíli dodal: „Odvysílali jsme i vaše další</p><empty-line /><p>instrukce, pane.“</p><empty-line /><p>„Máte odpověď?“ zeptal se netrpělivě Vrána.</p><empty-line /><p>Chvíle ticha, než Wangeli přisvědčil: „Máme, pane. Signalizují připravenost k boji a 163 lodí. To nesedí, protože dvaašedesátá má mít více jak 260 lodí…“</p><empty-line /><p>Wangeli nechal svá slova vyšumět do ztracena, když si uvědomil, co řekl.</p><empty-line /><p>Ranzdor ještě nezasáhl do boje a už ztratil čtyřicet procent lodí – jen proto, že zběsilou rychlostí a bez tolerančních skoků proskákal napříč Sluneční soustavou až k bojišti manévrem, při kterém téměř polovina posádky podlehla hyperpostorovému šílenství.</p><empty-line /><p>Vrána se otřásl, protože si uměl představit tu hrůzu, jakou Ranzdor při takovém přesunu prošel. Jenže sto šedesát lodí byl poklad z nebes.</p><empty-line /><p>Sto šedesát lodí rozhodne bitvu.</p><empty-line /><p>„Spojte mne se Stěpanaskem, Kampradem a Sklodzkim,“ vydechl Vrána.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ADRIEN</strong></p>
<p>Na křižníku Čeček se chapadlo medikitu opatrně sklonilo nad tělem připoutaným v křesle a pomalu vstříklo do žíly na krku dávku meotrainu. Tělo sebou trhlo, jak se dávka povzbuzovacího prostředku rozlévala krevním řečištěm, pak sebou začalo škubat v křeči, popruhy a chytky křesla se zařezávaly do těla a pak křeč ustala stejně rychle, jako přišla. Muž pomalu otevřel oči a jeho obličej, doposud napnutý a deformovaný křečí, se uklidnil. Popruhy a chytky se automaticky uvolnily a ponechaly tělo napospas umělé gravitaci a jeho svalům. Muž zahýbal konečky prstů, pak si začal metodicky protahovat jednotlivé části končetin, nakonec zahýbal hlavou a zakroužil jí kolem dokola.</p><empty-line /><p>Avatar palubního počítače v podobě generála Čečka na tohle čekal, až doposud nezúčastněně přihlížel z holopanelu. Rukou si přejel prvorepublikovou uniformu, jako by z ní chtěl smést neviditelné smítko, pak si odkašlal a nahlas se zeptal: „Jste v pořádku, pane? Je mi líto, že vás musím budit hned při zahájení výstupu z hyperprostoru, ale máme velmi málo času...“</p><empty-line /><p>Muž se ohlédl po holopanelu a něco neurčitého zavrčel, což si avatar vcelku správně vyložil jako souhlas. Zmatení bylo běžným průvodním jevem příliš časného probuzení a palubní počítač by za normální situace vyčkal, než se loď vynoří z hyperprostoru úplně, a nebudil posádku hned při vstupu do synchronního prostoru, jenže času bylo opravdu málo.</p><empty-line /><p>„Pane, obávám se, že po vynoření nebude žádný čas na odpočinek a rekonvalescenci. Za zhruba tři minuty se vynoříme do cílové zóny přímo uprostřed bitvy, a jestli jsem dobře vyrozuměl, na náš zásah se velmi spoléhá.“</p><empty-line /><p>„Jaká je situace? Ztratili jsme někoho při proskoku?“</p><empty-line /><p>„Tentokrát snad ne, i když posádka se teprve začíná probírat. Naštěstí šlo o minimální proskok. Máme 163 lodí a nejhorší je momentálně únava. Podle hlášení máme proti sobě čtyři stovky anoplurnských lodí.“</p><empty-line /><p>„S kolika vlastními můžeme počítat?“</p><empty-line /><p>„Kromě našich 163 lodí taktického nasazení má Flotila v současné době kapacitu zhruba osmdesát lodí,“ řekl palubní počítač opatrně.</p><empty-line /><p>Muž se zamyslel. „To tedy musel být příšerný masakr. Předpokládám, že to jsou všechno data z hyperpásma a poziční zprávu budu mít až při vynoření, že?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane,“ odpověděl avatar. Oba dobře věděli, co to znamená: budou se vynořovat do válečné zóny bez toho, aby věděli, co je přesně čeká. Vlétnou do bitevní vřavy, aniž by měli čas se rozhlédnout. Zkušenosti, výcvik, náhoda – co jim pomůže?</p><empty-line /><p>„Dostali jsme alespoň prostorové koordináty pro cílovou zónu. Po vynoření budeme mít odhadem pár desítek vteřin, než se dostaneme do střetu,“ doplnil Čeček.</p><empty-line /><p>„To není vůbec dobré. Jenže co se můžeme starat o to, co je a co není dobré, když Flotile zbývá pár posledních lodí. Potřebuji, aby se všechny lodě připravily k automatickému letu do cílové zóny. Palubní počítače lodí provedou kontroly všech zbrojních systémů. A je potřeba narvat posádku vším možným, aby byla schopná se co nejdříve soustředit. Je to jasné?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane. Zařídím to. Přejete si propojit se s celou posádkou?“</p><empty-line /><p>„Jo, propoj všechny lodi. Tuhle pikošku jim radši řeknu sám…“</p><empty-line /><p>Palubní počítač splnil příkaz.</p><empty-line /><p>„Ranzdore, za chvíli budeme na místě a to, co si musíme vyjasnit, není zrovna nejradostnější. Flotile zbývá osmdesát lodí, nepřítel jich má tak čtyři sta. To je ta lepší zpráva. Ta horší zpráva je, že se okamžitě po vynoření dostáváme do cílové zóny a do střetu. Nebudeme mít víc jak pár vteřin, než se rozkoukáme. Podle toho, kolik lodí z obou armád zbylo, asi chápeme všichni, že to nebude procházka růžovým sadem. Po pravdě řečeno, míříme do pekla a je jen na nás, jak poklidíme pod kotlem. Takže se připravme na nejhorší, protože to nejhorší nás taky potká. Od Flotily nečekejme podporu, ti, co přežili – a není jich moc – za sebou mají dvouhodinovou procházku nejhorším masakrem dějin. Na dispozice není čas, takže se okamžitě po vynoření seřadíme do formace Zeď a v uvolněném cílovém prostoru vypustíme torpédovou hradbu, střelci budou pálit po všem, co uvidí, co se hýbá a není naše. Držte se ve formaci, poslouchejte rozkazy a spolu zvítězíme. Je to jasné?“</p><empty-line /><p>Na radiovém kanále se ozvalo hromadné mručení „jasné“, „pohoda“, „kurva“, „doprdele“ a další obecně vojenské souhlasné výkřiky.</p><empty-line /><p>„Sebastian si vezme na starost levé křídlo, já křídlo pravé. V cílové zóně se pokusíme nepřítele rozčísnout, izolovat na menší levou a větší pravou skupinu a pak je zlikvidovat. Je to jasné, Sebastiane?“</p><empty-line /><p>„Jasné, Adriane, pro bráchu všechno, a proč trochu neimprovizovat na místě,“ ozval se na lince Sebastian a na rádiu se rozlehl tlumený smích.</p><empty-line /><p>Křižník Čečka se náhle rozvibroval a palubní počítač vcelku zbytečně upozornil: „Dokončili jsme vynoření z hyperprostoru.“</p><empty-line /><p>„Všichni víme, co máme dělat. Tak to udělejme pořádně. Všichni na svá místa!“ zavelel Adrian. Na palubě lodí zavládl hektický ruch, když se piloti, navigátoři a střelci začali překřikovat, udělovat si poslední rady a instrukce.</p><empty-line /><p>Adrian stiskl tlačítko komunikátoru na flotilní frekvenci.</p><empty-line /><p>„62, uvolněte cílovou zónu, opakuji, uvolněte cílovou zónu, nalétáváme plnou rychlostí z vynoření. Uvolněte cílovou zónu pro Ranzdor, hovoří podplukovník Adrian Wirzig…“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>VÍTĚZSTVÍ I.</strong></p>
<p>Lodi Ranzdoru se vynořovaly ve vlnách z hyperprostoru a za plné rychlosti se vyrovnávaly do formace. Bylo to ohromující, démonické a úděsné, protože vlastně nebylo myslitelné, aby se lodě vynořily z hyperprostoru tak blízko zóny střetu a tak rychle se zkoordinovaly a zorientovaly.</p><empty-line /><p>V zóně Střed vyrůstala před ohromenými Anoplurňany doslova zeď – do šířky roztažená řada lodí vyrovnaných nad sebou. A zeď se rychle blížila.</p><empty-line /><p>Stěpanask se smál od ucha k uchu. Věřil tomu, že ho admirál nenechá na holičkách, ale tak milé překvapení tedy v žádném případě neočekával. Wirzig je kabrňák, skoro dvě stovky lodí z hyperprostoru, to je zatraceně dobrá finta. Stěpanaskovy lodi, zbytek toho, co ještě před desítkami minut hrdě zval skupinou Střed, se potácivě rozestupovaly, aby nechaly zónu čistou pro dělostřeleckou přípravu – a pro torpéda. Většina lodí Středu už za sebou měla řadu zásahů, ani palubní počítač přesně nevěděl, se kterými loďmi lze ještě počítat a které už jsou jen nepohyblivé a mrtvé či právě umírající trosky; rozdíl byl často až příliš neznatelný. Rozřazení lodí bylo za této situace nervy drásající operací, protože jste spíše intuicí museli odhadovat, zda to, co se pohybuje vedle vás, je ještě fungující loď spolubojovníka nebo vrak plující setrvačností odkudsi kamsi. Navíc se má tímhle mrtvým polem plným asteroidů, planetek a trosek prohnat ještě postupující Ranzdor…</p><empty-line /><p>Na lodích Ranzdoru se překřikovali navigátoři, piloti i střelci, síť všech lodí jako houba nasávala nová data ze sítě Flotily, technici se snažili na poslední chvíli opravit poškození lodí zaviněná horečným průletem hyperprostorem, i když už bylo zřejmé, že toho mnoho stihnout nemohou.</p><empty-line /><p>Adrian Wirzig se natáhl po komunikátoru. Očekával generála Zodana, namísto toho jej počítač spojil s nějakým Wojdou Stěpanaskem.</p><empty-line /><p>„Vy jste velitel prvního sledu?“ zeptal se Adrian překvapeně.</p><empty-line /><p>„Ano, pane, generál Zodan padl.“</p><empty-line /><p>„To je moc špatné,“ odtušil rozmrzele Adrian a uhnul pohledem na panel, aby si prohlédnul Stěpanaskovu složku.</p><empty-line /><p>„Vy jste před touhle bitvou velel jen křídlu?“ zeptal se.</p><empty-line /><p>„Ano, pane,“ odpověděl klidně Stěpanask.</p><empty-line /><p>„Jak to, že teď velíte prvnímu sledu?“</p><empty-line /><p>„Víte, ono nebylo moc na výběr. Myslím, že moje největší kvalifikace je, že jsem ještě v tuhle chvíli naživu, což devadesát procent chlapů, co tu bylo s námi, o sobě říct nemůže. A jestli si myslíte, že jsem po téhle frčce nějak exkrementálně toužil, tak to jste fakt na omylu. Pane,“ namíchl se Stěpanask. Pak už smířlivěji, když si uvědomil, že přeci jen jeho povýšení vypadá zvláštně, dodal: „Promiňte, pane, máme tu toho za sebou opravdu dost. Samozřejmě nemám nic proti změně jmenování.“</p><empty-line /><p>Adrian se konečně prohrabal na panelu k poznámkám svého otce a usmál se, když si přečetl v hodnocení záznam „Kdyby to nebyl takový šašek, už by velel svazu.“ Možná je teď ta pravá chvíle na takové povýšení, řekl si Adrian – venkoncem, Stěpanaskovo povýšení admirál schválil. A ještě naléhavěji: není snad přežití tohohle pekla nejvyšší uznání kvalifikace?</p><empty-line /><p>„To je v pořádku, vaše jmenování platí. Teď k tomu důležitějšímu. Ranzdor se zanoří do uvolněné zóny. Potřebujeme Anoplurňany vytlačit před sebou a potřebuju, abyste kryl vším, co máte, obě křídla Ranzdoru. Až je rozštípneme, roztáhneme se do stran a s Kampradem je sevřeme do kleští. Je to jasné?“</p><empty-line /><p>„Ano, pane. Jenže tu mám čtyři desítky vraků, takže počítejte s tím, že naše podpora bude slabší.“</p><empty-line /><p>Adrian Wirzig pečlivě studoval historii stavových dispozic Flotily. Stěpanask se držel pozoruhodně dobře – v bezvýchodné situaci se mu podařilo udržet s hromadou trosek namísto lodí, nebylo, proč mu nedůvěřovat.</p><empty-line /><p>„Stěpanasku, až doposud jste si vedl skvěle, a tohle už zvládneme...“</p><empty-line /><p>Stěpanask se do komunikátoru usmál: „Rozkaz, pane!“</p><empty-line /><p>„Jdeme na to,“ usmál se na oplátku Adrian Wirzig.</p><empty-line /><p>Adrian měl ještě nutkání spojit se alespoň na chvíli s otcem, jenže mu bylo zřejmé, že admirál Flotily má starosti na křídlech, a nakonec jím vypracované bitevní dispozice měl před sebou a nebylo vcelku o čem diskutovat – jasné, přesné a stručné, jak bylo u jeho otce zvykem. Synovské popovídání si bude muset nechat na později…</p><empty-line /><p>„Pane, budeme je mít na dosah torpéd,“ upozornil Adriana střelmistr Wonga. Adrian se v duchu pokáral za to, že přeslechl signál počítače, který ho informoval o tomtéž. Otec by nepřeslechl. „Postupujeme podle plánu.“ Jedním uchem poslouchal, jak střelmistr Wonga nařizuje poslední úpravy rozptylu torpéd,</p><empty-line /><p>o chvilku později sebou křižník Čečka mírně škubnul, když torpéda opustila torpédomety. Před Ranzdorem se hnala do paprsku rozptýlená torpéda, nechávala za sebou na spektrometrech jasnou stopu a prudce zrychlovala.</p><empty-line /><p>Druhý signál už Adrian nepřeslechl. Lodi Ranzdoru se dostaly na palebnou vzdálenost. „Všechny lodě Ranzdoru přehradnou palbou, pal,“ zavelel Adrian Wirzig a před Ranzdorem se rozsvítila bílá záře střelby všech palubních zbraní.</p><empty-line /><p>Ranzdor se zakousl do nepřítele. A nepřítel zpanikařil.</p><empty-line /><p>Obě křídla Ranzdoru letěla nejvyšší rychlostí vstříc nepříteli, nezastavujíce se kvůli takové maličkosti, jako že se některé anoplurnské lodi, které nestihla postupující zeď lodí zlikvidovat, dostaly Ranzdoru do zad. Ty dorážela Stěpanaskova skupina Střed, která za Ranzdorem zatahovala oblohu a postřelovala styčné plochy.</p><empty-line /><p>Pro Anoplurňany byl nástup Ranzdoru evidentně zjevením z čistého nebe, demoralizujícím a deprimujícím úskokem, protože Flotilu už viděli na kolenou, už rozmetali většinu jejích lodí a teď už jen zbývalo dobíjet ty zbývající trosky, postupovat a ničit. A najednou se tu objevily další čerstvé síly, znovu ve chvíli, kdy to vypadalo, že už je skoro dobojováno.</p><empty-line /><p>Ranzdor rozštípnul čelo anoplurnského útoku a prodral se mezi útočící formaci jako klín. A anoplurnské lodi, místo aby se udržely ve formaci, aby držely řady a využily své stálé početní převahy, zpanikařily. Jejich útočná formace se zbortila, prohnula se pod tlakem Ranzdoru, anoplurnské lodi nevyrovnaly čelo útoku a namísto toho se některé lodi v čele rozprchly do stran a izolované se stávaly jednoduchou kořistí Stěpanaskových hladových vraků.</p><empty-line /><p>Anoplurnské lodě se dostaly do kleští křížové palby, nevěděly, jak se mají natočit, aby chránily své slabiny, a jejich morálka se naprosto rozpadla v prach, neboť rezignovaly i na společnou obranu. Už se vzájemně nekryly, nechránily své slepé úhly, už nebojovaly jako svaz, ale každá loď se rvala za sebe, sama proti Flotile. A to byla chyba – jako jednotlivec nemohla loď obstát.</p><empty-line /><p>Ranzdor během čtvrt hodiny dosáhl týlu anoplurnské útočící skupiny a jeho klínovitá formace začala expandovat vpravo, směrem k tomu, co zbývalo z flotilní skupiny Barza. Z levého křídla klínu Ranzdoru, na které tlačila menší část anoplurnských sil, se přeskupily lodě tak, aby se stabilizovala fronta na levém křídle a pravé křídlo mohlo expandovat všemi silami dále doprava. Anoplurnské lodi, původně stojící na pravém křídle proti samotné skupině Barza, ten tlak zaskočil a uvrhl do ještě většího zmatku, protože najednou z boku čelily rozdrážděnému Ranzdoru, z druhé strany je odstřelovaly lodě skupiny Barza a Kampradův svaz a v původním čele útoku je potíral Stěpanask.</p><empty-line /><p>Bylo jen otázkou času, než se Flotile podaří obklíčené lodi zlikvidovat a všechny uvolněné síly přesunout na podporu druhé skupiny Ranzdoru, jež se snažila udržet odříznutou menší skupinu Anoplurňanů.</p><empty-line /><p>Právě tahle strategie zlomila Anoplurně vaz a smetla její lodě z nebe.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>VÍTĚZSTVÍ II.</strong></p>
<p>Palubní střelec Genadij Stavjana zoufale mlátil hranou dlaně do průhledového displeje ve střelecké věži křižníku Lichnice a křičel. Displej se prohýbal, skřípal, ale nezlomil se – displeje ve střeleckých věžích musí být na nějaké to hrubší zacházení a ránu zvyklé. Genadij Stavjana sípal, křičel, hulákal, řval a spílal, z jeho hlasu čišelo zoufalství, po kloubech mu stékala krev, jak měl ruce rozedřené od četných ran, jež uštědřoval neposlušnému okolí, zejména pak kniplu střelecké věže a v poslední době také průhledovému displeji. Ten mu měl poslušně ukazovat cíle, varovat ho před nalétajícími nepřáteli a znázorňovat mu, jaké palebné koridory si vybírají střelci na ostatních věžích. „Mám mrtvý displej, sakra, mám tuhý průhledák…“ vykřikoval Stavjana stále dokola.</p><empty-line /><p>„Hej, Stavjano, uklidni se. Je to v pohodě, všechno ti funguje, což je samo o sobě zázrak…“ chlácholil ho z komunikátoru hlas Martina Noska, jednoho z techniků, kteří měli na starost údržbu techniky střeleckých věží. Nosek měl ovšem spíše než</p><empty-line /><p>o displej starost o Stavjanu, protože na komunikátoru nevypadal právě v duševní pohodě. Pak dodal: „Stavjano, máš čistý displej. Všechno ti funguje, prostě máš čisto, je ti to jasný?“</p><empty-line /><p>Genadij Stavjana se zmateně díval na displej. Nosek měl pravdu – displej fungoval. Zobrazoval stavové informace, jen nepřítele nebylo nikde vidět. Čisto. Stavjana rychle přepnul na postranní holopanel – situaci snímanou spektrometry ve viditelném a gravitačním spektru. Skutečně – všude kolem viděl vraky lodí, rozervané kusy hmoty, které kdysi k lodím snad patřily. Všude kolem mrtvo, až na občasnou loď, kterou identifikační signál identifikoval jako loď Flotily.</p><empty-line /><p>Stavjana začal z hluboka dýchat. Nikdy by nevěřil tomu, že se o něj, proslulého kliďase, bude pokoušet panická ataka a že málem zkolabuje ve střelecké věži. Na komunikátoru si zavolal avatara palubního počítače a ještě se ho pro jistotu přeptal, zda všechny spektrální analyzéry lodi fungují a zda má opravdu „čisto“. Avatar mu potvrdil, že seznam poškození lodi je sice předlouhý, ale údaje spektrometrů potvrzují i ostatní lodi – má čistý prostor.</p><empty-line /><p>Pak na komunikátoru zapnul palubní svolávací kanál. „Tady věž Tři, mám čisto, dejte další cíl!“</p><empty-line /><p>Na kanálu se ozvaly další střelecké věže: „Jednička – také mám čisto.“ Čisto měla i Čtyřka, druhá střelecká věž byla zničena a k nepotřebě. „Hej, kolem nás je čisto. Na dohled není jediný Anoplurňan, úplně jsme je vykostili, kluci,“ ozval se střelmistr Kotrba. „Právě přicházejí další dispozice,“ dodal ještě, protože se na můstku rozezněl signál, že Flotila právě aktualizuje bojové dispozice.</p><empty-line /><p>Dispozice byla tentokráte jasná, stručná. Dvojslovná. „Flotila zvítězila,“ stálo v ní.</p><empty-line /><p>Všichni ten nápis viděli na svých komunikátorech, všichni se na něj dívali s překvapením, nedůvěrou. Cožpak ta hrozná bitva mohla tak najednou skončit? Cožpak mohli všichni ti nepřátelé najednou propadnout peklu? Copak ještě před chvílí netlačili na poslední křídlo anoplurnského svazu, nerozštípli jej spolu s Ranzdorem a zbytky Kampradových sil?</p><empty-line /><p>Pak nápis zmizel. Místo něj se objevila tvář podplukovníka Kamprada, zpocená, lesklá, unavená. „Vojáci Flotily, zvítězili jsme,“ oznámil Brozna Kamprad. Pak, když se mu zdálo, že nikdo na jeho slova nereaguje ani na propojeném kanále, ani na jeho vlastní lodi, tak zařval: „Rozumíte mi? Zvítězili jsme,</p><empty-line /><p>všichni Anoplurňané se smaží v pekle!“</p><empty-line /><p>Teprve v tom okamžiku Flotila uvěřila a propukla v jásot.</p><empty-line /><p>Trvalo několik minut, než se jásot uklidnil, a Kamprad nechtěl vypínat zpětný kanál, chtěl, aby si vojáci užili ten moment obrovské úlevy, tu erekci vítězství, protože jim ještě neřekl druhou část svého poselství. Tu smutnější. Cena, kterou Země zaplatila za své vítězství, byla obrovská.</p><empty-line /><p>„Vojáci Flotily, je mojí smutnou povinností vám také oznámit, že admirál Flotily, Martin Wirzig, padl v posledních okamžicích bitvy. Admirálovu smrt potvrdil jeho pobočník major Pavel Vrána a palubní lékař Richard Meinhard. Je mi to nesmírně líto, ale bojoval s námi do poslední chvíle i přes těžké zranění a jen díky jeho mistrovství a vaší odvaze jsme zvítězili,“ prohlásil Kamprad, utírajíc si uslzené oči. Flotila ztichla, jako když utne, hovory na kanálech odumřely v ten okamžik. Byla to obrovská rána ve chvíli úlevy a radosti.</p><empty-line /><p>Obrovská a o to horší, že dobojováno ještě nebylo. Ačkoliv několik lodí ještě pročišťovalo prostor, dobíjelo jednotlivé anoplurnské lodi a nebo se vracelo z pronásledování těch několika málo uprchlíků, největší bitvu nyní bude muset Flotila vybojovat sama se sebou. Pokusit se zachránit tolik lidí, kolik to jen bude možné – ze všech těch nepohyblivých vraků, záchranných modulů, kapslí i jen tak volně plovoucích ve skafandrech, kde už jim dochází kyslík i teplo. Nepovolit ani na okamžik, i když vojáci budou po bitvě padat vysílením, budou odmítat namáhavě řezat pláště lodí, vylézat do vesmíru zamořeného radioaktivitou, nebezpečnými úlomky hrozícími porušit skafandry…</p><empty-line /><p>Po pravdě řečeno, seznam padlých nesl tři wirzigovská jména…</p><empty-line /><p>Barbara Streissandi ležela na podlaze a zvracela. Přenosová loď televizního štábu NCN se ve všeobecném zmatku dostala do prudké palby, ze které pilot vyvázl spíše s notnou dávkou štěstí a po přímé intervenci několika flotilních křižníků než vlastní šikovností. Přenosová loď nedostala žádný přímý zásah, jen do ní narazily trosky explodující anoplurnské lodi, jenže i těm se podařilo poškodit plášť lodi a způsobit rozsáhlý požár od proseknuté manipulační trysky.</p><empty-line /><p>Konečně sebrala dost síly na to, otevřít oči a přesvědčit se, že se loď už tak zběsile nehoupe, ba co více, že stojí. Stiskla rukou komunikátor na zápěstí, s nelibostí si všimla, že po něm rozmazala zvratky. „Co se stalo, proč stojíme?“ zeptala se nazdařbůh kohokoliv, kdo ji na palubním kanále chtěl poslouchat.</p><empty-line /><p>„Hej, Barbaro, jste v pořádku?“ ozval se hlas Davida Bowdena, pilota přenosové lodi.</p><empty-line /><p>„Jsem, jen je mi pěkně mizerně. Tak co se stalo?“</p><empty-line /><p>„Jo, promiňte, ještě to nevíte. Zvítězili jsme! Bitva skončila!“</p><empty-line /><p>„Cože? A to mi říkáte až teď?“</p><empty-line /><p>„Teprve teď to Flotila ohlásila, navíc jsme měli problémy sami se sebou, ten požár nám dal zabrat. Nejsme křižník, chápete? S touhle bárkou se nemáme motat v plné palbě,“ pokračoval Bowden a chtěl ještě dále rozvádět svoji šikovnost a mistrovskou pilotáž, s níž je všechny zachránil, Barbara ho ale přerušila.</p><empty-line /><p>„Bitva skončila? Fakt jsme zvítězili?“ zeptala se nedůvěřivě Streissandi a tentokráte jí přisvědčil i kameraman. Bowden dodal: „Máme počkat, za chvíli bude zprovozněná síť a můžeme vysílat přes flotilní síť hyperpásmem. Máme něco, co bysme vysílali?“</p><empty-line /><p>Barbara zatřásla pohoršeně hlavou. „To se ptáte vážně? Zvítězili jsme! Jasně, že máme co vysílat! Jdu se připravit! Dejte vědět, až bude spojení…“</p><empty-line /><p>Za pár minut, když se postupně propojily všechny přenosové družice flotilní sítě na trase, už byla Barbara Streissandi upravená, i když Bowden nepřehlédl, že šmouhy připomínající bojovou zkušenost lodi si nechala ledabyle na tváři a pečlivě si smyla pouze zvratky. To kvůli autentičnosti, říkala si Barbara v duchu. Pak už se rozzářilo světélko kamery a NCN bez jakéhokoliv ohlášení či upozornění surově přerušila vysílání na všech svých kanálech pro tolik očekávaný živý vstup ze zóny střetu.</p><empty-line /><p>„Jmenuji se Barbara Streissandi a poslední dvě hodiny jsem strávila s Flotilou Země v nejděsivější bitvě, jakou kdy lidstvo zažilo. Nyní mám tu čest oznámit Zemi, že Flotila zvítězila a anoplurnskou invazi odrazila, rozbila, zničila. Cena, kterou jsme zaplatili, je však obrovská. V bitvě trvající dvě hodiny ztratila Flotila téměř všechny lodi a počet padlých a nezvěstných v tuto chvíli překračuje půl milionu lidí. Mezi mrtvými jsou…“ Barbara sklouzla zrakem na seznam mrtvých a pohřešovaných, který se jí natahoval do komunikátoru, a polkla, když si přečetla první jména, „… admirál Flotily Martin Wirzig, jeho syn Adrian Wirzig, velitel svazu Ranzdor, a admirálova dcera Joanika Wirzigová, hlavní navigátorka svazu Ranzdor. Admirál Wirzig padl se svým synem Adrianem v samém závěru bitvy, Joanika Wirzigová zemřela při průletu svazu Ranzdor hyperprostorem a podle četných svědectví je jen její zásluhou, že Ranzdor dorazil včas, aby mohl pomoci bojující Flotile. Přes všechny tyto smutné zprávy dosáhla Země toho nejdůležitějšího. Zvítězili jsme! Děkujme Flotile, děkujme všem těm, kteří se o to zasloužili.“</p><empty-line /><p>Barbara se na chvíli dramaticky odmlčela a pak dodala: „Další zprávy a reportáže budou následovat během pár minut, neodcházejte od svých přijímačů. Barbara Streissandi živě na NCN ze zóny střetu.“</p><empty-line /><p>Wojda Stěpanask běžel jak o život, což v lehkém skafandru nešlo zrovna dobře. Dlužno dodat, že běžel jak o život právě proto, že běžel o život. Křižník Lipany se držel do posledního okamžiku bitvy, jenže pak mu zjednodušeně řečeno vypršela trvanlivost. Motorový úsek se začal rozpadat, exploze jednoho z terciálních hnacích okruhů spolehlivě pozabíjela skupinu údržbářů, dehermetizovala celou třetinu lodi, zabila víc jak polovinu posádky a bylo jen otázkou pár vteřin, kdy atomová exploze pohltí celou loď.</p><empty-line /><p>Stěpanask tohle moc dobře věděl, a proto utíkal jako o život, aby se včas dostal k nouzovému modulu, v němž by mohl umírající křižník opustit dříve, než dojde ke kompletní dehermetizaci nebo explozi. Bohužel nic nebylo ideální. Nouzový modul poblíž kapitánského můstku byl už od počátku bitvy nepoužitelný a Stěpanask i další posádka můstku museli proběhnout dlouhým torpédovým úsekem, aby se dostali k náhradnímu a alespoň podle palubního počítače funkčnímu modulu.</p><empty-line /><p>Křižník se mezi tím rozpadal. Jednotlivé hermetické dveře se s třesknutím uzavíraly, aby chránily zbytek lodi od pokračující dehermetizace, ale poškození a rozrůstající se požár byly příliš velké, aby dehermetizace nepokračovala, nevyrvávala hermetické překážky a nebrala si další a další životy.</p><empty-line /><p>Už jim zbýval jen kousek, v dálce byla vidět poslední hermetická přepážka a otevřené dveře do záchranného modulu. Stěpanask věděl, kde je chyba. Kdyby byli ve filmu, slyšel by odpočítávání, řvala by siréna a blikalo červené výstražné světlo. A vteřinu před tím, než by se hermetické dveře samočinně uzavřely, by se na stěně vedle dveří rozsvítilo oranžové světlo místo zeleného. Stihl by to na poslední chvíli, možná by jen do půli pasu uvízl pod dveřmi, jenže kamarádi by ho vytáhli a zachránili ho.</p><empty-line /><p>Jenže nebyli ve filmu. Žádné odpočítávání, žádné varování, žádné výstražné světlo. Jakmile počítač dojde k názoru, že musí hermetické dveře uzavřít, prostě je zavře a jejich nabroušený konec přesekne cokoliv, co se mu dostane do cesty. Bezpečnost posádky především – s vakuem vesmírného prostoru nelze diskutovat o tom, že chcete vytáhnout zpod dveří kamaráda. Zlomek vteřiny rozhodne.</p><empty-line /><p>Trojice lidí z můstku už proběhla dveřmi, pak Stěpanask uslyšel lupnutí ve svém komunikátoru. Přeci jenom se mu dostalo varování – počítač ho upozornil, že exploze prorazila další dveře. To znamenalo, že evakuační chodbu dělí už jen poslední dveře, které dlouho nevydrží…</p><empty-line /><p>Stěpanask skočil na poslední chvíli. Těžké hermetické dveře těsně za ním s třesknutím zapadly a prudké škubnutí znamenalo, že exploze pyropatron oddělila nouzový modul od mateřské lodi. „Hernajs, to bylo o fous,“ zasakroval Stěpanask a pokusil se vstát. Nepodařilo se mu to, upadl na kolena. Nevěřícně se podíval na svoje nohy. Hermetické dveře mu levou nohu v půli lýtka urazily a pod ním se rozlévala kaluž temné krve.</p><empty-line /><p>„Ten fous mi tam ještě chyběl,“ zalitoval Stěpanask. „A to jsem si na tu nohu tak zvyknul…“ dodal ztěžka, načež omdlel...</p><empty-line /><p>Záchranné operace skončily o řadu hodin později.</p><empty-line /><p>Flotila se vydala na cestu domů.</p><empty-line /><p>O miliony kilometrů dále, nad zlatými kupolemi města, jež bylo středem světa, nad tisícivěžatou matičkou Prahou, se v katedrále svatého Víta rozhoupaly zvony a k nim se jeden po druhém přidávaly zvony ostatních kostelů.</p><empty-line /><p>Flotila zvítězila.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>GENERÁLEM</strong></p>
<p>Nad základnou Ransko teprve svítalo, v trávě se ještě držela rosa a bylo docela chladno. Stěpanask stál na terase důstojnické jídelny a ranní chlad mu vůbec nevadil. Opíral se o zábradlí, nastavoval svoji tvář vycházejícímu slunci a vychutnával si lehký západní větřík. O pár set metrů dále na dráze právě „husím pochodem“ – v těsném sledu za sebou – startovala trojice stíhačů na patrolu. Trojice L-209 prudce zrychlovala, v půlce startovací dráhy sebou letouny škubly a úzký modrobílý plamen z jejich trysek doprovodilo hřmění. Letouny startovaly na přídavné spalování, asi honily harmonogram patroly. Stěpanask uhnul zrakem nahoru na nebe. Chvíli mu trvalo, než je našel. Tři malé šedivé tečky, trojice Sokolů kroužila vysoko v mracích a kryla své startující druhy. Stěpanask se potěšeně pousmál. Všední rutina patrolního letu, trojice stíhačů, která startuje, trojice stíhačů, která se vrací, obě křídla se vzájemně kryjí do posledního okamžiku, aby je nemohl zaskočit nepřítel ve zranitelném okamžiku startu nebo přistání, pak stíhači vyrazí na patrolu napříč Českou republikou, možná dál do Středoevropského svazu, to podle toho, kam je dispozice zavedou. Stěpanask uměl všední rutinu ocenit jako málokdo – ještě nedávno si ji přitom jako něco tak vzácného nepřipouštěl.</p><empty-line /><p>Někdo mu zlehka položil dlaň na rameno. Stěpanask pootočil hlavu.</p><empty-line /><p>„Máme krásné ráno, Wojdo,“ řekl Sebastian Wirzig.</p><empty-line /><p>„To máme, admirále,“ přitakal Stěpanask.</p><empty-line /><p>„Něco jsme si slíbili…“ napomenul jej Wirzig.</p><empty-line /><p>Stěpanask se omluvně usmál. „Omlouvám se, Sebastiane. Snadno se na to zapomíná. Dneska ti ještě budu tykat, stát na tribuně a usmívat se, až kolem budou pochodovat nováčci a kadeti, až budeš přijímat jejich přísahu. Zítra budu zase rozepisovat služby na šúrování své lodi, pokud ještě nějakou seženu. To není ta správná chvíle, kdy si potykat s nejmocnějším mužem Země…“</p><empty-line /><p>Wirzig se opřel vedle Stěpanaska o zábradlí a spolu se chvíli mlčky dívali na obrovskou letištní plochu, kde se od hluboké noci vyrovnávaly na přehlídku lodi Flotily a kde pobíhali vojáci, aby připravili všechno pro dnešní přísahu. Chvíli spolu mlčeli. Mlčeli v hlubokém souznění, v porozumění, které přinese spoluprožité utrpení a chvíle vypětí. Pak Sebastian promluvil, pomalu, potichu, s rozvahou.</p><empty-line /><p>„To je to, o čem jsem s tebou chtěl mluvit. Vím, že jsi nadporučík, a oba také víme, že funkce sledového velitele je funkce bojová, která po bitvě nemá žádný smysl. Také si vážím tvé otevřenosti, se kterou jsi se mnou mluvil o reorganizaci Flotily a obrany Země. Máme společné názory, postoje. A já potřebuju lidi, na které se mohu spolehnout. Rozhodl jsem se tě dnes povýšit na generála a svěřit ti velení vnějšího okruhu…“</p><empty-line /><p>Slova odezněla a chvíli to vypadalo, jako by Stěpanaskem prošla, aniž by je zachytil. Pak otočil hlavu, oba si v tu chvíli hleděli do tváře. „Proč?“ zeptal se Stěpanask, jako by mu nestačily důvody, které Wirzig vyjmenoval.</p><empty-line /><p>„Protože to, čím jsme prošli, byla válka proti nepříteli, kterého známe. Teď nás čeká mnohem horší bitva – s nepřáteli, kteří jsou mezi námi. Kteří nevidí to, co vidíme my. Proti politikům na Zemi, kteří už zítra zapomenou, co jsme pro Zemi udělali. Kteří využijí naší slabost pro svoje cíle. Proti lidem, kteří nebudou chtít obětovat svoje pohodlí na úkor něčeho tak obtížně uchopitelného, jako je společná obrana před dalším útokem, který přijde. Budu potřebovat někoho, o koho se budu moci opřít, komu můžu důvěřovat. Zemřel můj otec, obávaný protivník, kterému se nikdo neodvážil zkřížit cestu. Padl můj bratr, který měl být jeho nástupcem. Mne všichni berou za bohéma a slabocha, který se měl vyřádit na průzkumu hlubokého vesmíru, ne na politikaření a konsolidaci Flotily. Jsem poslední z rodu Wirzigů. Pro hodně lidí jsem poslední překážka v tom, aby byla Flotila podřízena politikům, aby se stala mocenským nástrojem v nesmyslných půtkách. Supi krouží kolem a budu jim muset ukázat, že žádný z Wirzigů není chuťovka ke snídani. A oba víme, co se stane, když se to nepodaří. Proto tě chci jmenovat generálem. A proto chci, abys vedl dnešní přísahu.“</p><empty-line /><p>Stěpanask se znovu zahleděl na letištní plochu a na mumraj na ní. Jistě, že to věděl. Věděl, že oběť půl milionu mužů zítra zapomenou a pozítří ji politici na Zemi budou považovat za šťastný moment. Tehdy, v bitvě u Barzy, to pochopil. Flotila je šancí lidstva neztratit se ve vesmíru. Neskončit jako Sargové, jako psanci na útěku bez domova a budoucnosti. Silná Flotila vedená pevnou rukou, lidmi, kteří se pro ni narodili a pro něž je to životní poslání.</p><empty-line /><p>Ticho trvalo snad minutu. Pak Stěpanask přikývl. „Není to naše poslední bitva, admirále.“ Sebastian se tentokráte titulu admirála zasmál a přisvědčil: „Není, generále.“</p><empty-line /><p>Stáli ještě dlouho, oba opření o zábradlí, ponoření do ticha, vnímající každým svým smyslem ruch panující nad probouzející se základnou Ransko, přitom ale duchem nepřítomní, oba plní vizí a myšlenek nad tím, co ještě bude potřeba vykonat a jakou cestu ještě bude nutno projít.</p><empty-line /><p>Pak se otočili, když si za nimi diskrétně odkašlal číšník a oznámil jim, že snídaně v důstojnické jídelně je připravena.</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>ADMIRÁLŮV PROSLOV</strong></p>
<p>Slunce stálo vysoko nad hlavami a opíralo se do dlouhých řad tisícovek vojáků. Už před notnou dobou na obrovské seřadiště přestaly proudit davy lidí, velitelé už sem dokomandovali své nováčky, šikovatelé vyrovnali jednotlivá družstva a seržanti přísným pohledem kontrolovali vzorně seřazené kadety. V dáli za nastoupenými jednotkami stály řady bitevních lodí Flotily, i když ty lodi většinou vypadaly spíše zuboženě než majestátně – však je tu také Flotila umístila v upomínku bitvy.</p><empty-line /><p>Všichni čekali. Slavnostní přísaha měla už začít, jenže vše se opozdilo kvůli příletu čínského prezidenta Jang Tsu-Tie. I když, se zpožděním se vlastně počítalo, protože bylo strategií zachování si tváře, že čínský prezident zásadně přistával v okamžiku, kdy přehlídka měla započít, a vždy se omlouval, že na pozvánce byl uvedený čas, který považoval za čas svého příletu. Čína se k Flotile vždy chovala velmi rezervovaně – na jednu stranu si nikdy nemohla dovolit chovat se vyloženě neuctivě, na druhou stranu nikdy to také s úctou nepřeháněla a její chování často hraničilo s drzostí. Jenže nastoupenými jednotkami už jako vlna procházela zvěst, jak si s touto drzostí poradil admirál – prý vytrvale oslovoval prezidenta Tie v mandarinské čínštině ženským rodem, ačkoliv bylo obecně známo, že mandarínsky umí dokonale. Až po chvíli se omluvil, že není tak zběhlý v protokolu a možná používá špatné rody.</p><empty-line /><p>Konečně se komunikátor seržanta Mareše zachvěl. Seržant jediným pohledem zkontroloval, zda jde o očekávanou zprávu, pak se otočil čelem k nastoupeným jednotkám.</p><empty-line /><p>„Flotilo, vyrovnat řady!“ zařval seržant z plných plic. Byl to z praktického hlediska zbytečný pokyn. Řady vojáků byly už desítky minut tak vzorně seřazené, že by se podle nich mohly rýsovat rovnoběžky, jenže seržant nehodlal nic odbývat. Ostřížím zrakem sledoval, jak se nastoupené jednotky přesvědčují, že řady jsou perfektně vyrovnané. Každý z nastoupených mužů dal levou ruku v bok, pravičkou se dotkl ramene muže před sebou. Řady, jak se ostatně dalo očekávat, byly perfektně vyrovnány. Mareš přeletěl vyrovnané jednotky, zvláště dlouho a významně spočinul pohledem na pravé straně, kde stáli kadeti, odjakživa to proslulí šprýmaři a narušitelé vážnosti podobných shromáždění.</p><empty-line /><p>Řady přímé, jako když střelí, muži jeden za druhým v perfektním zákrytu. Seržant Mareš se znovu nadechl: „Flotilo, pozor!“ Muži dupnuli těžkými botami o zem v jeden okamžik a ta třeskutá rána proletěla nad základnou Ransko jako výstřel z kanónu.</p><empty-line /><p>„K vlajce hleď,“ zavelel seržant Mareš do třetice a všechny hlavy se na ten povel otočily směrem ke stožáru. V ten okamžik začala za zvuků Smetanovy Libuše stoupat vlajka na stožár. Vlajkový stožár stál před tribunou, na tribunu až nyní přicházeli nejvyšší představitelé Flotily. Před stožár, na maličkaté pódium, sestoupil sám admirál.</p><empty-line /><p>Fanfáry dozněly, vysoko nad hlavou admirála se třepetala dvojice vlajek nad sebou – nahoře česká klínová vlajka, pod ní standarta Flotily se zlatým lvem v modrém poli.</p><empty-line /><p>„Zdar, vojáci Flotily!“ pozdravil podle tradice admirál Wirzig nastoupené vojáky.</p><empty-line /><p>Flotila z plna hrdla odpověděla: „Zdar, admirále Wirzigu!“</p><empty-line /><p>„Vojáci Flotily, dnes je pro nás šťastný den. Sešli jsme se tu, abychom si připomněli vítězství Flotily. Abychom spolu oslavili to, že jsme porazili vetřelce z vesmíru. Dnes je pro nás také den smutku. Sešli jsme se tu také, abychom si připomněli všechny oběti, které nás toto vítězství stálo. Chceme si pamatovat obojí. Chceme si pamatovat jak opojnou chuť vítězství, v něž jsme více doufali, než věřili, tak lítost nad ztrátou přátel, druhů, spolubojovníků, které tu tolik postrádáme.</p><empty-line /><p>Víte, kdo jsem. Jmenuji se Sebastian Wirzig. Můj otec Martin Wirzig byl admirálem Flotily dlouhých dvaadvacet let a vždycky předpokládal, že to bude můj starší bratr Adrian, kdo bude kráčet v jeho šlépějích. Můj otec i můj bratři padli v bitvě, mezi svými vojáky, mezi vámi. Nejsme z těch, kdo se vyhýbají zodpovědnosti, kdo váhají v boji a straní se první linie. Zemřela i moje sestra Joanika, navigátorka svazu Ranzdor. Dalo by se říci, že jsem zůstal sám, bez rodiny, ale to by byla špatná úvaha. Flotila je moje rodina a já jsem její součástí. Ať jsou ztráty jakkoliv bolestivé, víme, že jsou cenou za to, abychom se tu vždy mohli sejít, potkat se se svojí rodinou, se svými blízkými, přáteli. Je to cena za život Země, cena, kterou slibujeme platit znovu a znovu a kterou také zaplatíme.</p><empty-line /><p>Moje rodino, prošli jsme doposud nejstrašlivější zkouškou. V bitvě u Barzy padlo 524 629 vojáků Flotily, ztratili jsme 2 476 lodí a ztratili jsme dvě vesmírné základny. Nikdy za celou historii lidstva nezemřelo tolik vojáků v jediné dvouhodinové bitvě, v žádné bitvě neumíralo každou vteřinu sedmdesát duší. Zachvěli jsme se v základech, sáhli jsme si na dno svých sil, ale vytrvali jsme a odvrátili jsme zkázu Země. Nyní prosím za Flotilu, za všechny padlé, raněné i přeživší, za svoji rodinu, aby se celá Země na minutu utišila a hlasem zvonů uctila tuto oběť.“</p><empty-line /><p>Vojáci stáli bez hnutí, stále v pozoru, potichu, když tu najednou z dálky uslyšeli hlas zvonu. To se ve vesnici nedaleko základny na kostelní věži rozhoupaly zvony a k nim se přidávaly další a další, v jednu chvíli, v jeden okamžik jako by se rozezněla celá Země a jejich táhlý hlas, tklivá melodie stoupala k oblakům jako výkřik umírajících a spolu s tímto hlasem umlkly hlasy jak na ulicích, tak v domech, rádia i televize a odevšad zněl jen a jen zvuk zvonů.</p><empty-line /><p>Uplynula nepochybně více než minuta, jenže nikdo z vojáků se ani nehýbal, nad celou základnou nebylo kromě zvonění zvonů slyšet ani hlásek. Konečně admirál Wirzig zdvihl hlavu a všichni ti, kdo stáli v prvních řadách a viděli mu do tváře, si všimli slz stékajících po jeho tvářích.</p><empty-line /><p>„Děkuji jménem Flotily za poctu, kterou Země vzdala našim mrtvým.“ Admirál Wirzig si utřel bez ostychu rukávem slavnostní uniformy oči.</p><empty-line /><p>„Cesta, kterou máme za sebou, byla zlá a není u konce. Ba právě naopak. Stalo se přesně to, před čím varoval můj otec a co považovali někteří za přemrštěné nároky. Peníze plynoucí do budování Flotily se ukázaly téměř jako nedostatečné, protože jsme útok odrazili až nasazením všech sil. Měli jsme být připravenější, vyzbrojenější a nemuselo nás potkat tolik bolesti. A byli bychom takoví, kdyby Flotila uplatnila poplatky za své technologie, za vesmírnou dopravu a za těžbu surovin v takové výši, v jaké je navrhoval můj otec. Byla to krásná léta, kdy nové technologie Flotily byly levné a každému dostupné, stejně tak vesmírná doprava nebo těžba surovin. Jenže tahle rozmařilost, tahle iluze, že budeme moci na věky žít v bavlnce, o kterou se postará Flotila, nás málem přivedla k záhubě.</p><empty-line /><p>Netušíme, co je za bitvou u Barzy. Jsme jako slepci, jako ve tmě. Nevíme, zda jsme vyčerpali všechny dostupné anoplurnské zdroje, zda tahle porážka byla pro Anoplurnu stejně vyčerpávající, jako pro nás vítězství. Nevíme, kdy Anoplurna postaví další invazní svazy, zda zítra, pozítří nebo za několik let, či zda to byla lekce pro věky. Ani před Barzou jsme nebyli schopni provádět systematické monitorování okolního vesmíru, vyhledávat a sledovat další vesmírné civilizace, ani si nejsme jisti tím, zda kromě Anoplurny a Sargů nějaké další civilizace existují. Téhle nevědomosti se musíme zbavit.</p><empty-line /><p>Jmenuji se Sebastian Wirzig a jsem admirál Flotily. Toto je můj program, toto je moje přísaha Flotile. Zaprvé obnovím Flotilu v co nejkratší možné době a budu se snažit ji trvale rozvíjet a zvyšovat její sílu. Do čtyř let musí Flotila obnovit svoji původní sílu, do sedmi ji zdvojnásobit. Zadruhé Flotilu zreorganizuji, a protože chápu problémy s obrovskými vzdálenostmi, s nimiž se ve vesmíru potýkáme, vyčlením zodpovědnost za vnější okruh Sluneční soustavy Wojdovi Stěpanaskovi a tímto ho jmenuji generálem a hejtmanem Flotily.“</p><empty-line /><p>Dav vojáků propukl v jásot.</p><empty-line /><p>„Generálem Flotily a hejtmanem vnitřního okruhu jmenuji Broznu Kamprada.“</p><empty-line /><p>Vojáci opět propukli v souhlasný řev a bylo slyšen skandování Kampradova jména. Wirzig počkal, až se skandování přežene, ani gestem nedal najevo, že by se vojáci měli ztišit, stál a usmíval se, když slyšel jejich nadšení.</p><empty-line /><p>„Požaduji po nich, aby Wojda Stěpanask započal s organizováním obrany, zajištění a průzkumu okolí Sluneční soustavy a zřídil vesmírnou výzvědnou službu, která bude schopna předcházet podobným invazím. Požaduji po Broznovi Kampradovi, aby obnovil Flotilu ve Sluneční soustavě a organizoval její obranu. A po sobě požaduji, abych Flotile zajistil dostatek prostředků a vůle k tomu, aby tyto náročné úkoly zvládla. A také požaduji, aby Flotila byla schopna v nejbližších dvaceti letech zasadit preventivní úder komukoliv ve vesmíru, kdo by Zemi ohrožoval.</p><empty-line /><p>Abychom tyto úkoly mohli splnit, prohlašuji nyní se vší vážností všechny cenové úmluvy ohledně přepravních a těžních kapacit, jakož i intelektuálního vlastnictví Flotily za neplatné a paušálně zvýšené na minimálně desetinásobek. Tyto prostředky budou věnovány na znovuvybudování Flotily. Hranici pro přijetí do bojové služby u Flotily snižuji z jednadvaceti roků na osmnáct let bez omezení státní příslušnosti.</p><empty-line /><p>Jestli má být i nadále pro lidstvo ve vesmíru místo, musí být Anoplurna rozdrcena a není pro nás jiné cesty. Barza nás poučila, že není s kým jednat, není jak smlouvat, že není nad čím přemýšlet, je nutné se soustředit jen na to, jak zničit anoplurnské nebezpečí dříve, než ono smete nás.“</p><empty-line /><p>Vojáci znovu propukli v jásot, tentokráte skandovali admirálovo jméno a admirál na ně shlížel z tribuny s vážností, na jakou u něj nebyli zvyklí.</p><empty-line /><p>„Děkuji za vaši podporu. Děkuji, že jsme tu spolu a že budeme mít možnost znovu vybudovat Flotilu silnější a lepší než kdykoliv dříve. Nyní bych rád poprosil o několik slov generála Stěpanaska. Zdar, Flotilo!“</p><empty-line /><p>„Zdar, admirále,“ odpověděli sborově vyrovnané zástupy vojáků a plynule přešly do skandování: „Čaroděj, Čaroděj!“</p><empty-line /><p>Wojda Stěpanask, který se salutováním míjel cestou ke stupínku admirála Wirziga, se zaposlouchal do toho skandování. Čaroděj? Proč mu říkají Čaroděj. Sebastian Wirzig, když jej míjel, se k němu naklonil a rychle mu zašeptal, jako by uhodl, na co myslí: „Slyšíš, jak ti říkají?“</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>PŘÍSAHA</strong></p>
<p>Stěpanask se vyhoupnul k řečnickému pultíku skoro tak, jako by to byl velitelský můstek jeho křižníku. Jen trochu zaškobrtnul, protože biologická náhrada nohy useknuté při evakuaci křižníku mu stále ještě dělala drobné problémy, i když ho lékaři ujišťovali, že se i těchto obtíží brzy zbaví. Pohodlně se rozvalil rukama na pultíku; stejně jako admirál hovořil zpaměti, ve Stěpanaskově případě se dalo ještě spíše předpokládat, že bude mluvit spatra. Stěpanask se zadíval na vyrovnané řady před sebou.</p><empty-line /><p>Chvíli mlčel, prohlížel si zástupy uniforem, a pak zčista jasna zavelel: „Vojáci, pohov!“</p><empty-line /><p>Řady sebou trhly překvapením, nebylo zvykem, aby se při projevu generality nestálo v pozoru, jenže rozkaz byl rozkaz a vojáci přeci jen trochu uvolnili kolena, aby dali najevo, že rozkazu vyhověli, přitom aby je nikdo nemohl podezírat, že by chtěli rozkazu zneužít a uvolnit se až příliš.</p><empty-line /><p>Stěpanask znovu přejel vojáky před sebou očima, pak se narovnal za pultíkem, snad jako by mu přišlo nepatřičné se na něm vyvalovat, když ani ostatní si neužívají jeho benevolence. „Jmenuju se Wojda Stěpanask a někteří z vás mne asi znají,“ začal rázně.</p><empty-line /><p>Vojáci pod ním se usmáli. Bylo velmi nepravděpodobné, že by někdo v posledních dnech nevyslechl všechny detaily o Stěpanaskově velení prvnímu sledu.</p><empty-line /><p>„Ještě před týdnem bych stál ve vašich řadách, pod tribunami, a spolu s vámi poslouchal projevy generality. Moje nejbližší povýšení měl představoval post šikovatele na Zagaru, a to věru není o co stát.“</p><empty-line /><p>Vojáci se opět zasmáli, protože situace na Zagaru byla obecně známa.</p><empty-line /><p>„Jenže v poslední době jsem si řečnění příliš neužil. A admirál Wirzig se zřejmě rozhodl, že by si nově jmenovaní důstojníci měli procvičit všechny dovednosti. Jak to, že jsem se právě já stal generálem?</p><empty-line /><p>To je dobrá otázka a dobrou odpověď na ni nemám. Na kadetce, když jsem reptal, že mám znovu a znovu nacvičovat traverz na starém létajícím škopku, o němž jsem doufal, že se v boji už nikdy nepoužije, mi podplukovník Hrazdíra řekl, že neustálé cvičení, ostražitost a připravenost mne připraví na moji zkoušku. Ptal jsem se ho, co to bude za zkoušku. Řekl mi, že to je právě to – nevíme, jaká zkouška to bude, ani kdy přijde. Můžeme si jenom přát, aby nás v životě nikdy nepotkala, ale až přijde, musíme v ní obstát se ctí. A proto musíme být schopni a ochotni v každém okamžiku přijímat všechno nové a neznámé a procvičovat to, co už známe, protože až a když ta zkouška přijde, budeme ze sebe muset dát to nejlepší. Moje zkouška přišla v Barze – v momentě, když mi počítač oznámil, že se stávám prvosledovým velitelem. Ve chvíli, když jsem zjistil, že padl generál Zodan, protřelý frontový voják, že místo něj budu velet já a že jediným důvodem pro to je, že jsem ještě naživu. Zkouška přišla, když jsem zjistil, že pod mým velením umírá každou desetinu vteřiny jeden voják. A zkouška přišla, když mi admirál Wirzig poručil, abych bránil pozice a nepustil Anoplurňany ani na krok s posledními padesáti loděmi. Byl to jediný okamžik, jediná chvíle, kdy jsem sobě i ostatním musel zodpovědět ihned a bez vytáček, jak se k takové zkoušce postavím. To, jak jsem svojí zkouškou prošel, mi vyneslo nejenom zlaté prýmky na rukávu, ale–a to bylo hlavní – to pomohlo Flotile zvítězit.</p><empty-line /><p>Všichni, kdo u Barzy bojovali, si takovou zkouškou prošli. Někteří jako já měli z pekla štěstí a přežili. Ostatní padli. Tak jednoduše a prostě ta slova zní. Potřebujete všechno štěstí a všechen um, abyste přežili, a potřebujete to samé u svých spolubojovníků, neboť jeden sám je v takové válce ztracen.</p><empty-line /><p>Pro mne i pro vás z toho plyne několik ponaučení. Nevíme dne ani hodiny, kdy náš okamžik zkoušky přijde. Jenže jsme vojáci Flotily, a proto se očekává, že obstojíme. Jsme elita, jsme Flotila. Není to naše povinnost, obstát. Je to naše privilegium, naše výsada, vyznamenání. A podle toho budeme vždy jednat.</p><empty-line /><p>Vojáci Flotily i kadeti. Kdokoliv z vás má dojem, že by nemohl těmto závazkům dostát, máte poslední možnost se ctí odejít a opustit Flotilu. Krok vpřed učiní všichni, kdo nechtějí přísahat věrnost Flotile a novému admirálovi.“</p><empty-line /><p>Stěpanask se odmlčel. Všechny hlavy byly otočeny na něj, všechny oči k němu vzhlížely. Nikdo ten krok neudělal. Všichni byli odhodláni přísahat.</p><empty-line /><p>Stěpanask naposledy překontroloval Flotilu, ne snad, že by si myslel, že by někdo chtěl odmítnout přísahu, ale nechtěl být podezírán z toho, že nedal někomu dostatek času se rozhodnout. Pak zavelel: „Flotilo, pozor!“ a vojáci ztuhli ve vzorovém postoji.</p><empty-line /><p>Stěpanask začal pomalu předříkávat slova přísahy:</p><empty-line /><p>„Já, voják Flotily, na svoje svědomí a čest slibuji, že budu bojovat a chránit Zemi, že budu řádným vojákem Flotily a pro všechny časy věren admirálu Wirzigovi a svým druhům.“</p><empty-line /><p>Vojáci za ním ta slova opakovali a hřmění slov nahlas křičených z tisíců hrdel stoupalo k nebesům.</p><empty-line /><p>„Svoji duši poroučím Zemi a život Flotile. Tak přísahám!“</p><empty-line /><p>„Tak přísaháme!“ odpověděli vojáci.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig stál na vrchu tribuny a salutoval: „Vojáci Flotily, přijímám vaši přísahu.“</p><empty-line /><p>Nad základnou Ransko začalo sto tisíc hrdel zpívat hymnu Flotily…</p><empty-line />
</section>
<section>
<p><strong>EPILOG</strong></p>
<p>Admirál Sebastian Wirzig projevil při hodnocení pozice Flotily po bitvě u Barzy značný politický realismus. Už krátce po jeho památném projevu se začaly objevovat komentáře politiků a ekonomů varujících před zpomalením ekonomiky a citelným snížením životní úrovně, jaké bude následovat po zvýšení poplatků Flotile. Během jediného roku byla oběť Flotily Zemí politicky zapomenuta a bohaté státy jednotlivě i společně jednaly s admirálem Wirzigem o navýšení flotilních cen, argumentujíce zpomalením svého hospodářského růstu a rychlou inflací výrobků závisejících na Flotile. Flotila ze svých požadavků neslevila a odplata řady států, jejichž blahobyt byl na vesmírném průmyslu závislý, na sebe nedala dlouho čekat.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig byl na hlasování OSN komplotem dvanácti nejvyspělejších států (s čestnou výjimkou Středoevropského svazu) zbaven postu předsedajícího Rady Obrany. Flotila reagovala vyklizením svých pozemských základen vyjma základen na území států, které hlasovaly proti tomuto takzvanému „Normalizačnímu aktu“.</p><empty-line /><p>Byla to doba politických vášní, kdy politikové jednotlivých států svorně napadali Flotilu za způsob, jakým zasahuje do pozemské ekonomiky, vinili ji z vydírání Země a padla i tvrdá slova o zradě. Admirál Wirzig uvážlivě a trpělivě argumentoval, že Flotila potřebuje peníze k obnovení obranyschopnosti a i ekonomicky měl navrch. Právo bylo na straně Flotily – všechny patenty a celá Flotila totiž patřily Wirzigově rodině a z hlediska pozemské jurisdikce to byla společnost s ručením omezeným plně ovládaná Sebastianem Wirzigem. A patentová práva byla něco nedotknutelného. Jak později napsal ve své Nobelovou cenou ověnčené práci „Cena zboží a služeb jako novodobá korporační daň“ český ekonom Petr Kohout, Flotila manipulovala s cenami jako s daňovým nástrojem obecně aplikovaným na celou civilizaci a ze zisku svých služeb financovala svůj další rozvoj. Kohout z toho dále dovozoval, že tímto postupem se Flotila s definitivní platností stala samostatným státně-právním útvarem, když po vlastní armádě, jurisdikci a legislativě kvalifikovala poslední ze znaků svrchovanosti – daňový systém.</p><empty-line /><p>Následovala čtyři léta pří a sporů, během nichž Flotila tvrdě stála na svých požadavcích a podařilo se jí přes všechny problémy a potíže proinvestovat výstavbu tří tisícovek vesmírných lodí. Během té doby jí ale také vznikla konkurence: Vesmírný sbor OSN. Sbor jako trucpodnik vybudovaly nejvyspělejší státy, opět s čestnou výjimkou Středoevropského svazu. Vesmírný sbor OSN byl podřízen společnému velení OSN, fakticky však svým zakladatelům, a bylo jejich tajným přáním, aby Sbor nahradil v nejbližší době Flotilu.</p><empty-line /><p>Budování Sboru pokračovalo velmi pomalu. Důvodů byla celá řada. Především bylo velmi problematické sehnat kvalifikované lidi, protože ti nejlepší měli dostatek příležitostí u rychle expandující Flotily. Pak tu byly problémy právní – Flotila se soudila o každý porušený patent a Sborům odmítala dodávat lodi ze svých loděnic, samozřejmě, jak tvrdila, nikoliv z konkurenční nevraživosti, ale proto, že veškerou kapacitu loděnic potřebovala pro sebe. Největší pozemské novoboleslavské a gdaňské loděnice byly naprosto vytíženy objednávkami Flotily a státům stojícím za Svazem nezbylo, než se pustit do drahého a náročného budování vlastních loděnic a co nejmazanějšího obcházení flotilních patentových práv.</p><empty-line /><p>Navíc Sborům chyběla hlubší vize a rázné vedení. Designovaný vrchní velitel Vesmírných sborů James That nebyl oprávněn se Sbory disponovat bez porady se svým štábem složeným ze zástupců jednotlivých mocností, a to byla komplikace, která jej svazovala a činila neschopným akce.</p><empty-line /><p>Neschopnost Sborů zastoupit Flotilu se v plné nahotě projevila koncem pátého roku, kdy Zemi znovu napadly malé oddíly Anoplurňanů. Tentokráte totiž Flotila nezasáhla a v emotivním televizním vystoupení to admirál Wirzig odůvodnil právě tím, že OSN Flotilu o zásah nepožádalo a bez schválení Radou Obrany by to ze strany Flotily bylo neodůvodněné vměšování. Teprve tehdy se ukázalo, že stáhnutí Flotily ze Země nebylo, jak se dosud předpokládalo, znamením Wirzigovy porážky, ale jeho vítězství.</p><empty-line /><p>Rada Obrany po několika dnech váhání (a po ztrátě milionů duší při vydrancování New Yorku anoplurnskými bombardéry) oficiálně požádala Flotilu o zásah.</p><empty-line /><p>Admirál Wirzig souhlasil pod podmínkou, že mu bude svěřeno celé velení operace, aby nedocházelo ke zmatkům, jaké způsobovalo nejednotné velení Svazu. Rada Obrany váhala, její představitelé byli pamětni, kolik úsilí stálo Wirziga z čela Rady odstranit.</p><empty-line /><p>Zdecimování Tokia, Pekingu, Bostonu, Londýna a dalších menších měst Radu donutilo couvnout, a tak znovu nabídla Wirzigovi pozici předsedajícího. Nabídku za svého velitele odmítl generál Kamprad s tím, že Flotila považuje pod důstojnost admirála, aby znovu přijal takto hanebně manipulovatelnou pozici. Rada a její političtí představitelé se ocitli v pasti.</p><empty-line /><p>O šest dnů později bolestí šílené lidstvo aklamovalo admirála Wirziga císařem Sebastianem I.</p><empty-line /><p>Flotila smetla anoplurnské vetřelce z nebe během několika málo dní a došlo tak na Wirzigova slova: lidstvo si muselo přičichnout k vlastní krvi, aby pochopilo, kam vede nabubřelá a nepružná politodemokracie.</p><empty-line /><p>Císař Sebastian I. vládl spolu s císařovnou Barbarou dlouhých 46 let a za dobu jeho vlády se lidstvo vydalo opanovat okolní vesmír.</p><empty-line /><p>Jedenadvacet let po bitvě u Barzy velel hejtman Flotily, generál Wojda Stěpanask, invazi do anoplurnské soustavy. V té době měla Flotila již dostatek informací o síle a stavu Anoplurňanů, a ačkoliv vítězství bylo nad prostředky Flotily, podařilo se invazním jednotkám vážně zasáhnout anoplurnskou ekonomiku a preventivním úderem odvrátit další útok na Zemi. V té době už bylo zřejmé, že prioritou Anoplurny se stalo pokořit Zemi, a naopak.</p><empty-line /><p>Wojda Stěpanask zemřel ve věku 72 let uprostřed budování řetězu předsunutých pevnostních základen vně Sluneční soustavy. Takzvaný Stěpanaskův val se stal základem bezpečnosti Sluneční soustavy pro další tři století, než Země Anoplurnu definitivně rozdrtila. Na Čarodějův pohřeb v rodných Pardubicích přišlo na tři miliony obdivovatelů nejdůvtipnějšího válečníka, jakého Flotila kdy měla.</p><empty-line /><p>Generál Kamprad zemřel při havárii transportéru jedenáct let po bitvě u Barzy, mezi tím ale zcela přebudoval moderní Flotilu. Na jeho počest byla prestižní flotilní pilotní akademie pojmenována Kampradovou akademií.</p><empty-line /><p>Historiky bude po věky věků vzrušovat otázka, zda admirál Martin Wirzig zemřel ještě v průběhu bitvy, nebo zda skutečně podlehl svým zraněním až po bitvě, jak pravila oficiální verze. Svědků se našlo jako vždy v tak atraktivním příběhu celá řada a vzájemně si jejich výpovědi natolik protiřečily, že se Wirzigova smrt po bitvě na následky zranění stala obecně přijímanou tezí.</p><empty-line /><p>Přes všechno smíření bylo zřejmé, že určitá dělící čára mezi lidstvem toužícím po pohodlí své planety a Flotilou pronikající do vesmíru přetrvá navždy. Z Flotily se v průběhu desetiletí stala elitářská organizace ne nepodobná náboženskému společenství. Již z hlediska svého poslání i průbojnosti se Flotila stále více vzdalovala pozemskému životu a pro pozemšťany se stávala stále více mystickou organizací, vojenským řádem se svými rituály, zvláštnostmi a vědomostmi. Stále více se zvýrazňovaly rozdíly, a bylo by došlo nutně ke konfliktu, kdyby spojovacím můstkem mezi Flotilou a Lidstvem nebyl Císař. Most, spojnice dvou odlišných životních filosofií.</p><empty-line /><p>Lidstvo, Flotila a Císařství.</p><empty-line /><p>A tichá modlitba na paměť obětí.</p><empty-line /><p><emphasis>Ó hvězdy,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>vy odvěcí průvodci člověka jeho osudem,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>zářivé démanty na černé klenbě noci,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>zlatavé příruby na jiskrné schráně Všehomíra,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>odlesky životů lidí na sametu nebes,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>před vámi tak, jako před nikým poklekám</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>a prosím vás tak,</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>jako nikoho ze smrtelných...</emphasis></p><empty-line /><p><emphasis> </emphasis></p><empty-line /><p><strong><emphasis>KONEC</emphasis></strong></p><empty-line />
</section>
<section>
<p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p>
</section>
<section>
<p><emphasis>Brána se pomalu za</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ínala zvedat, na infra to poznali podle pásu tmavší barvy objevující se u spodního okraje. Na druhé stran</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>bylo ješt</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>o t</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>icet kelvin</emphasis><emphasis>ů</emphasis> <emphasis>mén</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>. Tlakom</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>r pomalu klesl k hodnot</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>jednoho a p</emphasis><emphasis>ů</emphasis><emphasis>l Pascalu, k standardnímu tlaku na povrchu Pluta.</emphasis></p>
<p><emphasis>Postupn</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>se jim otev</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>el výhled z prostorné jeskyn</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>v metanovém ledu. Ústila na povrch, rozeznávali pableskující linii horizontu. Obloha byla</emphasis> <emphasis>č</emphasis><emphasis>istá, bez oparu a</emphasis> <emphasis>č</emphasis><emphasis>er</emphasis><emphasis>ň</emphasis> <emphasis>p</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>ipomínala samet poprášený mikroskopickými brilianty.</emphasis></p>
<p><emphasis>„Jsou tu krápníky,“</emphasis> <emphasis>ř</emphasis><emphasis>ekl p</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>ekvapen</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>Gunner.</emphasis></p>
<p><emphasis>Pietro aktivoval sv</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>tlomet, bílá zá</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>e se odrazila od dvou k</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>iš</emphasis><emphasis>ť</emphasis><emphasis>álovou slupkou potažených t</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>l visících ze stropu. Mrtví byli svle</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>eni donaha, prvnímu chyb</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>ly nohy, druhému t</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>i</emphasis> <emphasis>č</emphasis><emphasis>tvrtiny trupu, páte</emphasis><emphasis>ř</emphasis> <emphasis>vy</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>nívala z torza jako ostnatá pila.</emphasis></p>
<p><emphasis>Chorybd došel až k t</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>ů</emphasis><emphasis>m, zbra</emphasis><emphasis>ň</emphasis> <emphasis>hlavní k zemi. Dotkl se zachovalejšího torza a okamžik studoval obli</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ej.</emphasis></p>
<p><emphasis>„Znal jsem ho. Myslím, že jsme našli Reinhardovy lidi. Teda aspo</emphasis><emphasis>ň</emphasis> <emphasis>dva z nich.“</emphasis></p>
<p><emphasis>„Kurva, kurva, kurva. To je jak tehdy v tý zasraný Africe, když se všichni zbláznili a vyhlásili kanibalismus za sou</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ást náboženství,“ zanadával Pietro. „M</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>li bychom se co nejrychleji vrátit, tohle bude majora zatracen</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>zajímat.“</emphasis></p>
<p><emphasis>Bez domluvy zacouvali zp</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>t do chodby, zav</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>eli za sebou a ješt</emphasis><emphasis>ě</emphasis> <emphasis>opatrn</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>ji než p</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>išli se vydali na zpáte</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ní cestu.</emphasis></p>
</section>
<section>
<empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p>
</section>
<section>
<p><strong><emphasis>Kapitola první</emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>
P</emphasis></strong><strong><emphasis>Ř</emphasis></strong><strong><emphasis>ISTÁNÍ</emphasis></strong></p><empty-line /><p>Gunner si vložil do úst štědrou porci žvýkacího tabáku a začal ho energicky zpracovávat, až se mu na hranatých čelistech dělaly boule svalů. Po celou dobu letu si dal pokoj a dodržoval předpisy, jako by byl cucácký kadet. Jenomže ve výsadkovém modulu na oběžné dráze ve vzdálenosti třiceti tisíc kilometrů od Pluta už mu do toho žádný důstojník z frachťáku nemohl kecat a on to věděl.</p>
<p>Pneutechnika zašustila, komory se jedna za druhou začaly uzavírat. Brassi jako na povel vytáhl z kapsy malou krabičku, připlácl ji na viditelně se zakřivující stěnu a z reproduktoru zazněl řízný rokenrol. Aniž si to uvědomoval, pohupoval hlavou do rytmu a dál kontroloval na nástěnném displeji mapu nahranou z WPCEčka. Taktickou jednotkou, jejíž plný název zněl <emphasis>War Personál Computational Equipment,</emphasis> byl vybavený každý, ale ne každý využíval všechny její možnosti a Brassi teď upřednostnil staromódní periférii.</p>
<p>Kuzmin seděl se zavřenýma očima a poslepu do nekonečna obtahoval na popruhu granátometu ze speciální tkaniny svůj nůž. Měl ostří z lité keramiky a obtahovat nepotřeboval. Navíc, i když bylo pouzdro na stehně skafandru vyrobené z velmi odolného materiálu, představovala čepel ve vakuu jisté bezpečnostní riziko.</p>
<p>Ocelové <emphasis>klak</emphasis> roztřáslo kabinu, po napjatém očekávání zazněl ostrý nemelodický zvuk evokující otírání lodního kýlu o kovové dno. Spiceová pozdvihla hlavu, namodralé zbarvení jejích očí prozrazovalo, že ve skutečnosti opět projíždí některou ze svých počítačových simulací.</p>
<p>„Břídilové, uvolnili nás při změně vektoru. Trochu jim poškrábeme barvu,“ zkonstatovala, odepjala pouzdro s pistolí přidržované na skafandru suchým zipem a připevnila ho na opěradlo sedadla. To bylo jediné znamení, že očekává i jiné než hladké přistání.</p>
<p>Brugger zkontroloval hromadu výstroje, vesměs těžkých zbraní a energetických jednotek na podlaze mezi řadami sedadel. Všechny popruhy držely, magnetické zámky také. Rychlopalnou elektromagnetickou karabinu, svou osobní zbraň, však dál držel na kolenou. Tvrdil, že jednou málem přišel o krk, protože nebyl ozbrojen, a tuhle chybu už nemínil zopakovat.</p>
<p>„Zážeh,“ ozval se v interkomu Kovacs. „Držte si klobouky, pojedem z kopce, přímo na dno gravitační studny Charón – Pluto. Takovou jízdu jste ještě nezažili.“</p>
<p>O Kovacsovi se tvrdilo, že dokáže pilotovat i řízenou střelu. Deset členů přepadového komanda se o tom už několikrát přesvědčilo. Na rozdíl od taktických plánovačů mise považovali tajné přistání na kontinentě Byutech, vlastnictví stejnojmenného koncernu, za hračku.</p>
<p>Kabina se roztřásla divokými vibracemi, do uší se zahryzlo ječení motorů spalujících kapalný vodík.</p>
<p>„Spěchá, musí nás udržet v zákrytu Charóna,“ komentovala Spiceová týrání motorů.</p>
<p>Pietro se naklonil těsně k Chorybdovi, jeho snědá pleť člověka ze středomoří se oproti ebenové pokožce obrovského černocha zdála skoro bílá.</p>
<p>„Když jsem před odletem flámoval se ženskýma, řekl jsem jedny bloncce, že když vydrží ve stejném podniku, než se vrátím, ukážu jí, jak se to dělá ve stavu beztíže. A vona mi řekla, dobrý, dám ti slevu.“</p>
<p>Chorybd se ke společníkovi otočil a vážně se na něho podíval nevinně vyhlížejícíma očima.</p>
<p>„Ale na Zemi jí těžko ukážeš, jak se to dělá ve stavu beztíže. Navíc. Spiceová ti nedá a nikoho jiného na šukání tu nenajdeš. A pokud vím, stále nemáš šajn, jak se to vlastně v nulce dělá.“</p>
<p>„No právě, a vo tom to je!“ zakřenil se Pietro.</p>
<p>Chorybd okamžik přemýšlel, pak zkřivil rty v úsměvu a vzápětí se oba, malý i velký muž, hlučně rozchechtali.</p>
<p>Gunner obšťastnil podlahu dalším plivancem, motory zvýšily tóninu, světla pohasla. Kovacs ždímal ze zdrojů maximum.</p>
<p>„Za chvíli nám bude horko, i když je dole minus dvě stě třicet pět. A podle předpovědi počasí se to v dalších dnech nezlepší. Sestupujeme, nasaďte si helmy,“ promluvil ke komandu McBane.</p>
<p>V majorově hlase bylo tolik vzrušení jako v pomalu narůstajícím antarktickém ledovci.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Osvětlení zablikalo a z civilní žluti přešlo k pulsující rudé, tubus, obsazený dvěma šesticemi lidí upoutaných v rozměrných křeslech naproti sobě, se náhle zdál ještě stísněnější a připomínal rakev.</p>
<p>„Proč jste vlastně tady?“ snažil se překřičet jekot raketových motorů muž sedící nejvíc vlevo, jediný, který si ještě nezačal nasazovat přilbu.</p>
<p>Spiceová se na něho podívala a ušklíbla se.</p>
<p>„Zeptejte se ještě jednou, až budeme dole.“</p>
<p>S posledním slovem uzávěr helmy zaklapl, kontrolní panel na opěradle křesla zamrkal a jedno po druhém na něm naskočila zelená světla – skafandr byl napojen na život podporující funkce přistávacího modulu.</p>
<p>Stejně jako ostatním se jí nelíbilo, že s sebou mají novináře, ale to byla jedna ze základních podmínek kontraktu, který sjednal major. Otravovalo ji, že se ten floutek zaměřil právě na ni. Zřejmě předpokládal, že jako žena bude jakékoliv komunikaci nejpřístupnější. Neuráželo ji to, jen tím Frederick Backsyht v jejích očích klesl ještě hlouběji. Měl se na svou práci pořádně připravit – prostudovat si osobní materiály žoldnéřů, které mu alespoň zčásti jejich zaměstnavatel určitě zpřístupnil. Pak by věděl, že Spiceová toho nikdy moc nenamluví, tím méně s novinářem. S větším úspěchem mohl hledat mrtvolu v prázdném hrobě.</p>
<p>Druhý chlápek, kterého s sebou vlekli, byl aspoň tichý a zdál se zatím v pohodě. Byl to specialista nejvyššího ranku a Spiceová si uvědomovala, že až splní úkol, budou potřebovat někoho, kdo zakonzervuje technologii. O ni tady hlavně šlo. Backsyht byl jen osinou v zadku.</p>
<p>Snížila přiblížení, tím zvětšila zorný úhel hledí helmy a jediným pohledem obsáhla všechny společníky. Všichni už byli přikurtováni, mohutný Vorošilov, tísněný devítibodovým bezpečnostním pásem, se snažil přemístit malíčkem v rukavici šachovou figurku na titěrné šachovnici přilepené ke koleni. Nedal se přesvědčit a nikdy nehrál šachy s počítačem na displeji, místo toho do nekonečna přehrával partie starých mistrů. Divnej chlap, pomyslela si Spiceová. Možná to mělo něco společného s tím, že byl Rus. Na druhou stranu, dalo se na něho ve všem spolehnout. Backsyht stále zápasil s helmou a nebyl připraven na sestup.</p>
<p>„Když budeme mít štěstí, nepřežije přistání,“ utrousila na volném kanálu.</p>
<p>„Copak, Spiceová, už se ti snažil dostat pod sukně?“ zakřenil se Gunner a jeho poznámku doprovodilo krátké Pietrovo uchechtnutí.</p>
<p>„Ještě má všechny prsty, na rozdíl od tebe,“ odsekla jedovatě.</p>
<p>Zrychlení ho zamáčklo do polstrování rychleji, než stačil odpovědět.</p>
<p>Brassi soustředěně sledoval ukazatel přetížení na holodispleji. Jeden a půl g, dvě g, dvě a půl g. Už bez pomoci exoskeletu nedokázal odlepit ruku od opěradla, i dýchání se stávalo obtížným. A motory dál ječely a každou sekundu polykaly stovky kilogramů drahocenného paliva. K Plutu se přibližovali po standardní trajektorii frachťáku dovážejícího proviant a další vybavení z koncernových základen na Titanu. Teď se potřebovali bleskově prosmeknout kolem Charona, měsíce Pluta, který měl zhruba čtvrtinovou velikost planety, kolem níž obíhal. Pak, kryti rojem meteoritů, se měli spustit až k povrchu. Brassi uvažoval, zda je roj meteoritů náhoda, kterou taktici SONICBMu využili, nebo byla jejich technologie na takové výši, že ho dokázali nějakým zatraceným způsobem vyvolat. Čtyři g, ječení turbín přešlo do boostovaného fortissima, číslovka se rozplynula v šedém poli odkrvených očí a pak zorné pole zčernalo úplně. Když znovu nabyl vědomí, nacházeli se ve stavu beztíže. To znamenalo, že jsou na ideální přibližovací trajektorii.</p>
<p>Brassi nacvičeným pohybem zornic a akomodací čočky probudil HID <emphasis>–</emphasis> <emphasis>Human Interface Device</emphasis> – ze spícího režimu a s jeho pomocí napojil WPCEčko na systémy přistávacího modulu. HID představoval nejspolehlivější a nejméně náročný způsob ovládání jakékoliv techniky, hardwaru i softwaru. Komunikační rozhraní bylo promítáno přímo na sítnici oka, a to buď miniaturními implantovanými, nebo externími kamerami v brýlích, štítku čepice nebo průhledítka helmy, jak kdo preferoval. Veškeré ovládání se pak odehrávalo prostřednictvím očí.</p>
<p>Brassi spokojeně mlaskl, konečně měl přístup k čidlům modulu. Přes stísněný obraz interiéru tubusu, v němž se všichni nacházeli, se rozprostřel záběr rychle se přibližující bílé koule zohyzděné občasnými tmavými skvrnami. Řídká metanová atmosféra Pluta, sahající až do výše tří tisíc kilometrů, si mezi meteory začala vybírat svou daň. Ty letící nejníže se třením rozehřívaly a dál zpomalovaly, kusy materiálu obsahující kyslík vázaný v ledu bez výstrahy vybuchovaly v ohňostrojích oslnivých záblesků – metan s kyslíkem tvořil explozivní směs.</p>
<p>Na okamžik se na výškoměru zastavil údaj tisíc kilometrů, automatické hlášení systémů přerušil praskot doprovázející průlet ionosférou. Teď padali k povrchu jen o něco pomaleji než vlastním rozpadem zbržděný meteorit, Brassi přepnul na motorická schémata a viděl rudou barvou zářící symboly pump připravených čerpat do spalovacích komor tuny paliva. Měli pár sekund na to, aby snížili rychlost na pět machů a z kosmického plavidla se stali kluzákem.</p>
<p>„Brzdím,“ zazněl Kovacsův hlas plný nefalšovaného potěšení.</p>
<p>Brassiho vědomí bliklo jako sfouknutá svíce, decelerační vložky skafandrů pracovaly na sto deset procent nominálního výkonu. Na několik dlouhých okamžiků se přetížení vyšplhalo až nad hodnotu deseti g. Při vědomí zůstali jen Gunner a Vorošilov. Gunner napjatě pozoroval zbraně upoutané na podlaze, jako by jim přetížení mohlo ublížit víc než lidem, Vorošilov mrzutě sledoval miniaturní šachové figurky setrvačností smýkané po šachovnici. Bylo mu jasné, že tuhle partii už nedohraje.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>„Výška tisíc pět set metrů, okolní teplota devadesát pět kelvinů. Držíme se na spodním okraji inverzní vrstvy v koridoru mezi štítovými valy Griuevič a Staso. Tady končí mé operační pokyny,“ promluvil Kovacs v interkomu. „Nemám žádné indikace, že by nás nepřítel zachytil.</p>
<p>Kuzmin spokojeně pokývl hlavou. Tohle už se víc podobalo cestování letadlem a nezáleželo na tom, že zrovna neletí nad Zemí. Země pro něj vůbec příliš neznamenala. Kariéru začal jako jeden z hornických vzbouřenců na Měsíci. Prolezl tehdy technologickými průduchy a šachtami, o kterých neměl ponětí ani hlavní šéfinženýr, a krvavým způsobem si pak vynutil poslušnost členů <emphasis>Výboru pro potla</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ení stávky.</emphasis> Neodsoudili ho, protože jeho obhájce dokázal, že manažeři dosazení firmou se právě rozhodli vyhodit do povětří poklopy nad několika menšími šachtami, čímž by spolehlivě způsobili dekompresi dolu a smrt všech zaměstnanců v daném sektoru. Těžební společnost mu byla dokonce donucena refundovat mzdu s dvojnásobným bonusem. Rozsudek, peníze ani krátká publicita ho však nezajímaly. Jeho kousek způsobil, že dostal několik zajímavých nabídek. Jednu si vybral, splnil zadaný úkol a dokonce přitom i přežil. To se to pak opakovalo mnohokrát. Už dávno nebyl mladíčkem, který se spoléhal na odhad, přirozenou inteligenci a bleskovou koordinaci. Patřil mezi tisícovku nejlépe placených korporačních žoldnéřů na světě a právě se chystal přistát na Plutu. Na okamžik se zamyslel nad tím, kde všude už byl. Vlastně nová místa poznával rád.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>„Pokračujte koridorem,“ odpověděl Kovacsovi major. „Tady William Alva McBane, koncesovaný žoldnéř, číslo 12 – 35 – 89. Naše koordináty jsou,“ pokračoval mechanickým hlasem určeným palubnímu deníku a černé skříňce přistávajícího modulu a odcitoval sérii čísel udávajících jejich polohu v prostoru Sluneční soustavy.</p>
<p>Bez výstrahy se rozezněly desítky poplašných systémů, elektronika včetně záložních obvodů hlásila totální přetížení. Než stačil kdokoliv zareagovat, chaos utichl, přístroje se vrátily do zeleného pásma, jako by se nic nestalo. Spiceová se nejistě rozhlédla po ostatních. Ona byla expert na řídící bojové systémy a další věci okolo nich, ale s ničím podobným se nikdy nesetkala. Odezva elektronických obvodů modulu vypadala, jako by systém profoukla logická smršť vyššího řádu.</p>
<p>„Pokud slyšíte můj hlas, majore, znamená to, že jste se i se svou jednotkou dostal na Pluto do oblasti kontinentu vlastněného korporací Byutech,“ zazněl neočekávaně hlas generálního dědičného ředitele koncernu SONICBM.</p>
<p>Spiceová pohledem přelétla své druhy. Nikdo nedal najevo překvapení, koneckonců stejně jako ona sama. Tohle hlášení bylo zjevně součástí jejich úkolu.</p>
<p>„Právě se vám otevřel přístup k posledním utajeným datům, která potřebujete k úspěšnému zakončení mise. Přeji vám i vašim mužům mnoho štěstí.“</p>
<p>Hlas dědičného generálního ředitele se odmlčel a audio vstup vystřídala mapa s vyznačeným bodem u úpatí pohoří.</p>
<p>„Mám koordináty,“ potvrdil Kovacs, současně je ostrá zatáčka vmáčkla do sedadel.</p>
<p>„Vy jste se vydali na misi na Pluto, aniž byste měli k dispozici všechny informace?“ vybuchl hystericky Backsyht.</p>
<p>„Ano,“ odpověděl mu McBane klidně a novinář nedokázal potlačit vyděšené vydechnutí.</p>
<p>Spiceové zacukaly koutky. To byl celý jejich major. Jediným suše vyřčeným slovem dokázal člověka usadit, vytočit, donutit k podání maximálního výkonu.</p>
<p>„Zachytil jsem fragmentovaný puls dopplerovského radaru, režim pasivita nula,“ ustřihl další pokusy o konverzaci Kovacs.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Vedl stroj níž pod vrstvu metanových mraků, optika jim odhalila výhled na rovinatý, prasklinami a průrvami zbrázděný terén, po obou stranách se zvedaly rovnoběžné valy pohoří. Krajina měla barvu a strukturu špatně udělané laskonky poskvrněné plísní; bílá se střídala s šedou, metanovo-dusíkový led ve všech jeho podobách.</p>
<p>Radar postupně odhalil údolí zakusující se do valu Griuevič přesně v místě dodaných koordinát. Kovacs vydal pokyn, na periferii holodispleje se bouřlivě přelévaly barvy, jak palubní počítač zápasil s jeho rozkazem a aerodynamikou. Pak s citem pilota, jehož intuice předčí výpočetní výkon, na okamžik řízení odlehčil, aerodynamická nestabilita, k jejímuž vyrovnání by bylo nutno použít část palivové rezervy, pominula, <emphasis>fly by wire</emphasis> systém se chytil a raketoplán poslušně zamířil mezi strmé stěny.</p>
<p>„Na to, že je to všechno z ledu, jsou ty kopce dost prudké,“ poznamenal Kovacs a zvedl je o sto metrů výš. Údolí se zužovalo, rovné dno z ker zmizelo a změnilo se v peklo ledu drceného tlakem hroutících se ledovců.</p>
<p>„Je tu pětadvacetinová gravitace oproti standardu,“ odpověděl McBane. „Pokud nás dostanete o dalších deset kilometrů dál, ušetří nám to práci.“</p>
<p>Kovacse napadlo, co asi jeho velitel sleduje, ale používal vlastní HID, nikoliv periferie pilotní kabiny, a na ten neviděl.</p>
<p>„To nebude problém, pane,“ ušklíbl se spokojeně.</p>
<p>Zaznělo tiché cinknutí výstrahy, na okamžik problikla ikona laserového kontaktu, jako by si na ně někdo posvítil.</p>
<p>„To mohlo být falešné echo, pane. Všechny parametry až na jediný jsou pod limitem,“ okomentoval Kovacs údaje, aniž by jim věnoval víc než letmý pohled.</p>
<p>Jejich rychlost už byla menší než pět set kilometrů za hodinu a dál klesala, brzdící motory s proměnlivým vektorem tahu polykaly poslední kilogramy paliva.</p>
<p>„To se hlásí základna, náš cíl,“ vysvětlil McBane. „Nainstalovali tam speciální antistealth lokační vybavení.“</p>
<p>Další cinknutí.</p>
<p>„Raději nás posaďte, Kovacsi. Nevím, jak moc chytré je místní A. I. Pokud by správně nevyhodnotilo náš kód a přidělilo nám špatný identifikační tag…“ nechal větu nedopovězenou.</p>
<p>Motory zavyly a nápor zpětného tahu rozvibroval celou konstrukci, stroj začal pomalu klesat. Se zmenšující se vzdáleností od povrchu žhavé plyny proudící od trysek natavovaly metanový povrch, okamžitě je zahalil mrak bílé metánové mlhy.</p>
<p>„Přistávací radar zmatkuje, nestabilní údaje,“ hlásil Kovacs. „Chytnu se pevného bodu v okolí a posadím to citem.“</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Fincher nervózně zaklepal prsty na vázací přezky popruhů. Cítil jak se stroj houpe na místě a pomalu klesá. Věděl, co se děje. Horké trysky motorů rozpustily povrch pod nimi a oni se teď snaží přistát do vřící polévky z metanu, dusíku, oxidu uhličitého a pár dalších plynů. Když to nevyjde, mohli by klesnout někam dolů, na pevné dno, a pak, až se uvolněný plyn nad nimi bleskově vysráží v miniaturní krystalky, které je zasypou a spojí se v novou vrstvu ledu, tam zůstat až do konce svých dnů. Které by v tom případě přišly docela rychle.</p>
<p>„Vysouvám vzpěry,“ uslyšel Kovacse na obecném okruhu.</p>
<p>Stroj se zatřásl tak intenzivně, až to pocítil i přes polstrování sedadla, skřípění a drhnutí oceli o ocel budilo představu, že celý modul páře nějaký gigantický skalpel.</p>
<p>„Jsou trochu přimrzlé, musel jsem hydraulice dát víc šťávy, nic se neděje,“ informoval Kovacs.</p>
<p>Fincher se ušklíbl. Pamatoval si, jak Kovacs požadoval po technicích SONICBMu, aby u přistávacího modulu předělali celý systém vnější hydrauliky na výkonnější. Ten chlap měl prostě čich. Přivřel oči a představoval si, jak se patnáct metrů dlouhé vzpěry z oceli, schopné zachovat si jistou pružnost i při teplotách pouhých pár desítek kelvinů nad absolutní nulou, zasouvají do bleskově sublimujícího ledu, chaosu molekul, které v supernízkém tlaku a supernízké teplotě neměly možnost zkapalnět, bleskově se ochlazují a klesají níž a níž do mrazivého pekla. Byl nervózní a přiznával si to. Tohle bylo nebezpečí, které nemohl ovlivnit. Pohledem sklouzl na Vorošilova. Mlčenlivý Rus už měl opět rozestavené figury a hloubal nad šachovnicí, Pietro zdánlivě spal, Brassi něco studoval na konzoli a vybavoval se s palubním počítačem. Všichni kromě Backsyhta a Edwarda Wellera byli naprosto klidní. Fincher si vzpomněl na první akci, které se s majorovým týmem zúčastnil. Tehdy je podezříval z omezenosti, která jim zabraňovala uvědomit si všechna nebezpečí. Později, když se sám stal členem týmu, se mnohokrát přesvědčil, že tomu tak není.</p>
<p>Modul sebou trhl, zdálo se, že stojí, ale pak začal opět pomalu nestejnoměrně klesat, jako by se propadali do bažiny. A oni se opravdu propadali do bažiny.</p>
<p>„To nemůžeme přežít, to nemůžeme přežít. Bez přistávací dráhy je to nesmysl!“ drmolil Backsyht.</p>
<p>Fincher se ušklíbl. Novinář, aniž si to uvědomil, aktivoval vstup na veřejný komunikační kanál a teď ho slyšeli všichni. Odfiltroval ho a podíval se na záznamy čidel modulu, současně zjistil, kdo všechno je ještě sleduje. Weller, Brassi, samozřejmě Kovacs a Spiceová.</p>
<p>„Tak, už ležíme na břiše,“ uslyšel ji zamumlat.</p>
<p>Současně zmlkly motory, stroj se zhoupl, a protože ho nic nedrželo, dál se pomalu propadal. Fincher polkl žluč, představil si hlubinu, do níž se v další chvíli zvolna, ale neodvratitelně poslušní gravitace Pluta zřítí. Nejprve uslyšel děsivé zaskřípání, pak teprve přišel otřes a pohyb ustal.</p>
<p>Zatajil dech, jako by jakýkoliv pohyb mohl narušit vratkou rovnováhu. S trochou škodolibosti zaregistroval, že všichni strnuli jako on.</p>
<p>„Stojíme,“ zahlaholil do mikrofonu spokojený Kovacs. „Už to okolo nás zase všechno mrzne.“</p>
<p>Fincher se opět opřel a uvolnil se. Všiml si, že se na něj Spiceová dívá. Měla vypnutou holoniku a viděl jí do tváře.</p>
<p>„Bylo to napínavý, co?“ zasmála se.</p>
<p>Byl to úsměv, který by se vyjímal na titulní straně kteréhokoliv módního žurnálu. To byla jedna z mála věcí, které nikdy nepochopil – co tak krásná ženská jako ona dělá tady.</p>
<p>„Jo, bylo,“ přitakal s úlevou.</p>
<p>„Proti krtkování na Mount Olympu pěkná nuda,“ zavrčel Gunner. „Očistěte si svý posraný půlky, za chvíli jdeme do akce.“</p>
<p>Pietro se odkurtoval jako první a po dlouhém sezení se protáhl.</p>
<p>„Bože, jsem celej dřevěnej. Máme čas na jedno pohodlný číslo, nedala by sis říct, Spiceová?“</p>
<p>I ve skafandru se mu dokonale podařilo naznačit lascivní pohyb pánví.</p>
<p>Fincher se podíval na vnitřní teploměr kabiny. Major odpojil přístroje pro podporu života, zřejmě aby šetřil energií. Teplota už stačila klesnout na minus deset.</p>
<p>„Pietro, pokud se svlečeš jako první, dám si říct,“ utřela Spiceová malého Itala a vzápětí se Chorybd rozesmál svým basovým smíchem.</p>
<p>„Mám už kompletní operační údaje. Začínám s brífinkem,“ utnul zábavu McBane.</p>
</section>
<section>
<p><strong><emphasis>Kapitola druhá</emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>
VÝSADEK</emphasis></strong></p><empty-line /><p>Kuzmin zkontroloval indikátory na plazmové svářečce. Teď svářet nehodlal, naopak se potřeboval v co nejkratší době prořezat trupem modulu ven. Polstrování už strhali a přestože mu HID ve spolupráci s hlavním počítačem raketoplánu promítal do zorného pole rozmístění jednotlivých palubních systémů od elektroinstalace po optickou kabeláž, Kuzmin si je pro jistotu ještě překreslil přímo na kov trupu. Nebylo by dobré, kdyby porušil palivové vedení ke korekčním motorům. Pár kilogramů paliva tam určitě zůstalo a kdyby mu explodovaly rovnou do obličeje, nezachránil by ho ani skafandr.</p>
<p>„Začínám,“ oznámil ostatním.</p>
<p>Kromě Chorybda, který mu pomáhal, se všichni tísnili v nejvzdálenější části modulu.</p>
<p>Stiskl tlačítko a i přes rukavice ucítil jemné vibrace. Pak zapnul žhavení a tryskající plazma získala nejprve žlutou, pak bílo modrou barvu. Rozkročil se a začal řezat vnitřní obšívku trupu.</p>
<p>Tavený kov odkapával na podlahu, trup hlasitě praskal, jak se řezem uvolňovala vnitřní pnutí. Po dvaceti minutách soustředěné práce narazil Kuzmin na vnější keramické obložení. Zvýšil výkon, hlasité zasyčení ho překvapilo, ale vzápětí se uklidnil – to byl jen vzduch unikající z kabiny. Pokračoval a po chvíli se mu orosilo hledí helmy. Přestal pracovat a překvapeně se otočil k ostatním. Na stropě, skafandrech, všude kondenzoval dusík a další plyny ze zkapalňující se atmosféry v modulu. Gunner už starostlivě otíral zbraně.</p>
<p>„Za chvíli začne opravdu mrznout,“ ucedil Kuzmin a dal se znovu do práce.</p>
<p>Viděl už spoustu zvláštních věcí a tahle nepatřila ani zdaleka k těm nejpodivnějším.</p>
<p>Víc než hodinu mu trvalo, než do trupu vyřezal obdélník dva metry na metr a půl, další půlhodinu čistil hrany, aby si o ně nikdo nepoškodil skafandr. Úspěch často záležel na maličkostech a pečlivosti, Kuzminovi to nikdo nemusel říkat. Nakonec vypnul plazmovou svářečku, počkal nezbytných pět minut, až se ústí ochladí, a odložil ji. On vyřezal průlez, on vyzkouší, zda je vše v pořádku. Jedno ze základních pravidel platných ve vesmíru. V nízké gravitaci stačilo lehce se odrazit a jako pomalu stoupající balón vyplul z vnitřního prostoru modulu ven.</p>
<p>Sotva se ocitl nad pláštěm raketoplánu, přilepil se podrážkami bot k litému keramickému štítu trupu a zastavil tak svůj stoupavý pohyb. Současně nastavil optiky na vysoké zvětšení kombinované s panoramatickým záběrem blízkého okolí v úhlu sto osmdesáti stupňů. Bělošedé hory všude okolo, pustota zvrásněného ledu a černočerná obloha posetá hvězdami. Na Kuzmina dýchlo nepřátelské prázdno a poslušen animálního instinktu tasil pistoli. Speciální model, pistole ČZ české výroby s velkokapacitním zásobníkem na šest nábojů ráže.70 s dvousložkovým střelným prachem vyvinutým pro použití ve vakuu. Výhodou téhle zbraně byla spolehlivost ve všech možných podmínkách. Nikoho neviděl, ale měl silný pocit, že není sám, že ho někdo sleduje. Možná to bylo jen cizostí světa okolo. Opatrně se rozhlédl kolem dokola, čidla skafandru propojená s posledními funkčními senzory raketoplánu. Stále nic.</p>
<p>„Komentujte pozorování, Kuzmine,“ pobídl ho McBane.</p>
<p>„V dohledu žádné známky lidské činnosti, modul je ze tří čtvrtin pod ledem, pořádně jsme to tu provařili, ale uvolněné plyny už zmrzly, ve vzdálenějším okolí ještě sněží. Sníh zakrývá všechny stopy po přistání, za pár minut to tu bude vypadat jako dřív,“ popisoval Kuzmin. „Přes ten klid mám pocit, že mi každou chvíli skočí něco na záda. A zatraceně mě zebou nohy,“ dodal nakonec.</p>
<p>„Aktivuj dodatečné vyhřívání bot, mají největší tepelné ztráty,“ ozval se okamžitě Brassi. „Mám tě na diagnostice.“</p>
<p>Kuzmin očima prohledal kontrolní holopanel a chvíli mu trvalo, než požadovanou položku našel.</p>
<p>„V pořádku,“ okomentoval Brassi.</p>
<p>„Začínáme fázi 2 výsadku,“ oznámil major a probudil tak žoldnéře z napjatého klidu.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Gunner se zazubil, vybral z hromady zbraní rozměrnou bednu a opatrně ji prostrčil prořezaným otvorem vzhůru. Nespěchal, každý jeho pohyb byl pečlivě promyšlený a natrénovaný. Cvičili v nízké gravitaci dost dlouho, aby získal cit pro manipulaci s těžkými objekty. Tělo raketového kompletu, které podával nahoru, vážilo na Plutu sotva nějakých osm kilogramů, ale stále mělo setrvačnost dvou metráků. To znamenalo, že nebylo vůbec těžké rozdrtit jím někomu hrudník. Vytáhnout ven další součást a pak zase… práce pokračovala neměnným tempem.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Přilepit hlavní podpěry šasi k podkladu, zaklapnout nosník, zkontrolovat jednotlivé zámky, do dutiny v traverze ze sendvičového kompozitu umístit elektronickou jednotku, zafixovat ji, sjet základní diagnostiku.</p>
<p>Gunner si při sestavování zbraňového kompletu tiše pískal. I přes jistou neohrabanost vlastní každé motoricky náročné činnosti ve skafandru se pohyboval s jistotou baletního mistra, který svůj výstup zná do posledního detailu.</p>
<p>Nasadit podavač střel, <emphasis>cvak.</emphasis> Gunner se zarazil. Kontrolní obvody hlásily, že je vše v pořádku, ale zvuk dosednutí zprostředkovaný zpětnou vazbou diagnostických kabelů nebyl tak precizní jako jindy. A tady bylo požadováno dokonalé spojení dvou dokonalých součástek. Poklepal na podavač, ikona kontrolních obvodů pohasla a zase se rozsvítila. Odpojil součást a pozvedl ji před hledí – neviděl nic zvláštního. Vzpomněl si na vymoženosti optiky a nastavil ji nejdříve na pětinásobné zvětšení, pak deseti. Teprve teď uviděl, že kontakty pokrývá mikroskopický film rychle se tvořícího metánového ledu, do něhož se přilepilo několik větších zrn nečistot. Gunner vytáhl z opasku vzduchovou pistoli plněnou ultračistým argonem, ofoukl součástku a připojil ji zpět na místo.</p>
<p>Vlastní WPCEčko připojil na logickou jednotku a provedl dva nezávislé testy, jeden řízený přímo zbraní, druhý osobním počítačem. Vše bylo v pořádku.</p>
<p>Sklonil se k ovládacímu displeji a aktivoval systém. Na okamžik byl procesor jeho WPCEčka využitý na sto procent, to si elektronický mozek zbraně stahoval data a s minimálním zpožděním začal získávat vlastní. Servomotory zavrčely, výmetná šachta raket se zvedla šikmo vzhůru.</p>
<p>Gunner se spokojeně zašklebil. Už nad jejich bezpečností nebděl jen Kuzmin s těžkou odstřelovací puškou, ale posílila ho přenosná raketová věž se schopností vystřelit za patnáct sekund deset řízených střel s konvenční hlavicí.</p>
<p>V zásobníku jich bylo bohužel jen pět, ale člověk nemohl mít všechno. S tím už se smířil.</p>
<p>„Ohnivák je nainstalován, pane, v tomhle mraze ale akumulátory hlásí výdrž jen šest hodin,“ ohlásil.</p>
<p>„Rozumím, nastavte semiautomatický režim, chci, abyste měl stoprocentní kontrolu nad odpálením.“</p>
<p>„Jasně, pane.“</p>
<p>Gunner netušil, co vedlo majora k tomu, že se vzdal ultrarychlé akceschopnosti raketové věže, ale nevadilo mu to. Rád držel prst na spoušti. Považoval to za jednu z rozkoší, které mu svět nabízel.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Backsyht se přesunul na nejvzdálenější část trupu raketoplánu, která nezmizela pod ledem, a zapnul přehrávání.</p>
<p>„Vážení posluchači, čtenáři, diváci. Váš Frederick Backsyht se vám hlásí z Pluta, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy. Z nejopuštěnějšího a nejmrazivějšího místa na světě, na kterém dosud pobývalo jen několik set lidí. Právě společně stojíme na počátku nejúžasnějšího, nejdobrodružnějšího a naprosto neskutečného příběhu všech dob. Společně se mnou budete sledovat osudy jednotky profesionálních zabijáků, takzvaných korporačních žoldnéřů. Jejich mise je tak tajná, že rozkazy dostávají až v okamžicích, kdy je nutně potřebují k plnění úkolů. Kromě celé akce, o níž v tuto chvíli vím tak málo jako vy, se pokusím najít odpověď na otázku, co žene tato krvelačná monstra,“ detail Backsyhtovy tváře vystřídal záběr Gunnera stojícího u raketové věže, „na místa, kde sama příroda hrozí na každém kroku smrtí,“ kamera teď zabírala sterilně působící ledové pohoří v okolí, „a kde je pravděpodobnost přežití mizivá i bez toho, že po vás někdo bude střílet.“</p>
</section>
<section>
<p>Záběr se změnil na detail pistole ČZ pro použití ve vesmíru položené na ledu.</p>
<p>„Těším se na naše další shledání – a doufám, že budu na živu.“</p>
<p>Výraz v obličeji, který doprovázel poslední větu, měl daleko do reportérské suverenity a nadhledu, ale Backsyht ho tam po chvíli váhání nechal. Dodávalo to celému materiálu šťávu, punc skutečnosti.</p>
<p>Z přemýšlení ho vytrhl tichý, ale vtíravý zvukový signál. Holodisplej přesně v rytmu rudě poblikával. V prvním okamžiku se lekl, že se stalo něco skafandru, ale věděl, že při jakékoliv poruše by se mu bez ohledu na vlastní programování HIDu měly primárně zobrazit právě informace týkající se poškození. Stále však sledoval záznam vlastní reportáže. Začal se probírat vzpomínkami z výcviku a váhavě postupoval jedním menu za druhým. Metodou pokusů a omylů zjistil, že příčina signálu tkví někde ve vojenských rutinách, kterým nevěnoval přílišnou pozornost, protože je pro sebe považoval za zbytečné.</p>
<p>Konečně to měl. Alarm znamenal, že ho zaměřil laserový paprsek. Ztuhl, vzápětí se lekl, že se strachy pomočil, ale pocit vlhkosti se nedostavil. Pak si uvědomil, že mu svěrač skutečně povolil, ale zachránil ho katétr. Nutnost, když měl člověk ve skafandru vydržet déle než dvanáct hodin. Po chvíli rozhlížení spatřil vzdálenou postavu na ledové pláni. Přiblížil si ji optikou a přečetl si jméno na čele helmy. Byl to Brugger a mířil na něho nějakou zbraní.</p>
<p>„Co to je za trapné vtipy?“ ohradil se rozhořčeně na veřejném okruhu.</p>
<p>„Kalibruju dálkoměry. Při mínus dvě stě šestatřiceti se ještě nepoužívaly. Ale trvalo ti, než sis toho všiml. Byl bys dávno desetkrát mrtvý,“ dostal nevzrušenou odpověď.</p>
<p>Backsyht si všiml, že Brugger má u sebe celý vozík plný ručních zbraní a zaměřovacích jednotek, a následně zaregistroval hlášení WPCEČka, že s ním už dříve Brugger navázal přímé spojení. Asi kvůli kalibracím, usoudil.</p>
<p>„Proč jste vlastně tady?“ využil toho a zeptal se na soukromém duálním okruhu.</p>
<p>„Podepsal jsem kontrakt,“ odpověděl Brugger lhostejně, odložil pušku a zvedl monstrum připomínající ruční dělo.</p>
<p>Holodisplej informoval Backsyhta, že ho právě zaměřila raketa ThorMin hybridního systému země – země, země – vzduch určená k ničení těžké obrněné techniky.</p>
<p>„Proč jste podepsal kontrakt? Tato mise má podle žoldnéřského dekretu rizikovost A,“ snažil se Bruggera navést k tomu, co ho zajímalo. „Nejnebezpečnější druh mise, který může existovat.“</p>
<p>„Nepatří do áčka, riziko je mimo tabulky. A proč jsem tady doopravdy, do toho je ti hovno,“ odbyl ho zbrojař a zavřel duální kanál.</p>
<p>Backsyht pokrčil rameny. Časem se určitě dozví více. Jeho reportáž bude stejně zveřejněna, teprve až se vrátí na Zemi a projde schvalovacím výborem SONIBMu. Byl si jist, že do té doby se těm testosteronovým puberťákům dříve či později dostane pod kůži.</p>
<p>Složil stativ s kamerou, schoval reportérské nářadí do pouzdra a šouravým krokem zamířil zpět k modulu. Boty s indukčně vyhřívanými hroty ho sice spolehlivě přidržovaly u země, ale nemínil riskovat skok, který nedávno předvedl Pietro. Odrazil se, dolétl do výšky zhruba pětadvaceti metrů a pak mučivě pomalu padal k zemi. Backsyht si uvědomoval všechny fyzikální zákonitosti, které podobný gigantický skok umožňovaly. Na Zemi by Pietro doletěl sotva do výšky jednoho metru. Přestože rozuměl, nechtěl to zkoušet. Pokaždé, než udělal krok, se přesvědčil, zda druhá noha drží bezpečně zaklesnutá do tenkého povlaku ledu pokrývajícího keramický pancíř.</p>
<p>U modulu pro posádku se střetl s Fincherem. Věděl, že je lékařem jednotky, a na rozdíl od ostatních nemontoval traktory ani nekontroloval zbraně, pouze si hrál se svým vlastním vybavením. Doufal, že s ním by mohla být rozumnější řeč. Postavil se opodál, aktivoval duál a chvíli čekal.</p>
<p>„Na kolik si myslíte, že celá tahle legrace přišla?“ oslovil ho kupodivu Fincher jako první, přerušil práci a naznačil pohled okolo.</p>
<p>Backsyht se překvapeně odmlčel. Meziplanetární lety do pásma vnějších planet stále nepatřily mezi turistické atrakce.</p>
<p>„Nevím, určitě pár milionů,“ odpověděl nakonec.</p>
<p>„Mizerný odhad,“ ocenil jeho slova Fincher. „Cesta automatického frachťáku s materiálem stojí osmdesát miliónů. Po ideální trajektorii energeticky nejméně náročnou rychlostí. My jsme vojenská výprava podléhající maximálnímu utajení. To spolu s technologiemi, které máme k dispozici, představuje bratru půl až miliardu dolarů primárních nákladů. Vy jste si až poté, co jsme rozřezali raketoplán, uvědomil, že musíme uspět – jinak se nikdo z nás nevrátí. A teď pomalu dostáváte skutečný strach.“</p>
<p>Byla to pravda, Backsyht si to uvědomoval.</p>
<p>„A když ne?“ přinutil se říct. „Co když nemáme vůbec šanci uspět?“</p>
<p>Pohrdal sám sebou za to, že se mu třese hlas, ale nedokázal to překonat.</p>
<p>„Myslíte, že někdo vyhodí miliardu pro nic za nic?“ nadhodil Fincher a vrátil se k práci.</p>
<p>Backsyht v duchu zavrtěl hlavou. Ne, nikdo nevyhazuje peníze oknem. Ani ti nejbohatší.</p>
<p>„Vy se nebojíte?“ odvážil se položit ještě jednu otázku.</p>
<p>„Bojím.“</p>
<p>„A proč tu jste?“</p>
<p>„Do toho vám nic není.“</p>
<p>S trochou hořkosti si uvědomil, že od lékaře dostal stejnou odpověď jako od tupého žoldáka. Dobrá, je to jen větší výzva jeho novinářským schopnostem. Představa úkolu, který ho čekal, ho trochu uklidnila.</p>
<p>Bez výstrahy se náhle snížila viditelnost, ocitli se v oblaku bílé mlhy. Finchera rozeznával jen jako siluetu, skafandr okamžitě přepnul na radar. Podle HIDu kombinoval údaje z extrémně krátkých a dlouhých radiových vln a skládal je do jediného obrazu.</p>
<p>„Co se děje?“ zeptal se Backsyht nervózně na volném okruhu.</p>
<p>„Ocitli jsme se v oblasti zvýšené teploty, metanový led taje – tedy sublimuje. Možná místní inverze, ale podobné klimatické jevy nejsou v databázi. Odjedeme, jakmile budou splněny úkoly priorit A a B,“ vmísil se do jeho dotazu strohý majorův hlas.</p>
<p>Mlha zhoustla, Backsyht se opřel o zaoblený povrch přistávacího modulu, najednou na něj události posledních hodin dopadly plnou vahou a cítil se pod psa. Procestovat desítky miliard kilometrů, jen aby se dostal do počasí na pohled se ničím neodlišujícího od typického londýnského smogu. Ucítil pálení v penisu a okamžitě si vybavil varování lékaře. Jeden z průvodních příznaků zavedení katetru bylo nepříjemné pálení. U citlivých jedinců mohlo přerůst až v nepřekonatelnou bolest. Vzpomněl si na případ dvou vojáků, kteří v kosmonautickém žargonu „spadli přes palubu“ – spáchali sebevraždu právě z tohoto důvodu, a to i když věděli, že v průběhu dalších několika hodin budou zachráněni. Možná jsem sem nikdy neměl jezdit, napadlo ho chmurně.</p>
<p>Kovacs vykroužil po ledě ostrou otáčku vpravo, pak vlevo a opsal kolem modulu celý kruh. Pásový traktor reagoval spolehlivě a choval se jen nepatrně hůř než při jízdě po ledovci na zemi. V akumulátorech bylo šťávy na dvacet hodin jízdy, ze zkušenosti věděl, že až se provozem zahřejí, údaj se vyšplhá ještě o pár hodin nahoru.</p>
<p>„Stroj podle předpokladů v pořádku,“ ohlásil výsledek zkoušky.</p>
<p>Druhý v pořadí vyrazil na zkušební jízdu Pietro. Držel se vedle Kovacsových stop, ale nevšiml si pětimetrového zlomu a absolvoval krátký let s tvrdým přistáním.</p>
<p>„Kurva,“ ulevil si, ale nezpomalil.</p>
<p>Desetitunový pásový stroj naložený pěti tunami nákladu vydržel. Zbytek okruhu absolvoval ve stejně rychlém tempu a zaparkoval kus za Kovacsem.</p>
<p>Třetí vyrazil na okružní jízdu Fincher. Řidič/pilot byla jeho třetí specializace a počínal si opatrněji. Přesto zvládl všechno bez problémů. Když dojel do cíle, doprovázela ho vlečka bílé mlhy.</p>
<p>„Led po několikanásobném zatížení pásy odtává. Pokud nebudeme chtít rozdávat vizitky, budeme muset jet vedle sebe,“ zabručel Brugger.</p>
<p>„Traktory v pořádku, připravené na cestu. Výstroj naložena,“ nahlásila Spiceová na veřejném okruhu McBaneovi.</p>
<p>Ten zatím stále nevyšel z raketoplánu.</p>
<p>„Rozumím. Odjeďte o tři sta metrů dál a počkejte na mě.“</p>
<p>Kovacs počkal, až naskočí jeho posádka – Brassi s Wellerem a Spiceovou – a vyjel jako první. Ostatní ho v uctivém odstupu následovali. Věděli, že vybere nejlepší cestu. Vždy vybíral nejlepší cestu, i v místech, která nikdy dřív neviděl.</p>
<p>Zaparkovali vedle sebe, všichni se jako na povel otočili zpět a unisono nastavili optiku na velké přiblížení. Z otvoru vyřezaného do trupu raketoplánu vylezla anonymní postava ve skafandru. Major jako jediný neměl na přilbě žádné jméno. Obešel v ledu pohřbený stroj, v jednom místě se zastavil, něco zvedl a hodil to blíž k raketoplánu. Potom se vzdálil o dalších třicet metrů, zastavil se a udělal čelem vzad.</p>
<p>Spiceová se přepnula na infra, modrošedý obraz Pluta se rozsypal v rudé záři vystupující z osmi předmětů rozmístěných kolem v ledu pohřbeného raketoplánu.</p>
<p>„Už aktivoval termické nálože,“ oznámila ostatním.</p>
<p>Majora i stroj zahalila mlha, na radaru však mohli dál sledovat, jak led sublimuje, plynný metan expanduje a vzápětí ochlazený zase krystalizuje v drobné vločky, které stroj zasypávaly příkrovem opětovně sublimujícího sněhu. Celý raketoplán pomalu klesal pod úroveň ledu. Spiceová si představovala, že někde v metanovém podzemí, kde plyny nebudou moci tak snadno uniknout, led taje ve vřící moře bezbarvé kapaliny, která definitivně zaplavuje hladký keramický plášť, vyplňuje prostory pro posádku a na věky věků mumifikuje pozůstatky po lidské přítomnosti. Lépe než to uměli staří Egypťané nebo kdokoliv jiný na Zemi.</p>
<p>Nakonec třísettunový kolos zmizel a ustalo i sněžení.</p>
<p>„Termické nálože ještě hoří, klesá stále hlouběji. Ale led nad ním už je celistvý,“ komentovala dál Spiceová své pozorování.</p>
<p>Backsyht nevěřícně zavrtěl hlavou. Po rozměrném stroji nezbylo ani stopy, díval se na hladkou špinavě bílou rovinu.</p>
<p>„Už není cesty zpátky,“ zamumlal.</p>
<p>„To nebylo v okamžiku, kdy jsme si nastoupili. Palivo stačilo právě tak na přistání,“ odpověděl mu překvapivě Weller.</p>
<p>Backsyht věděl, že je správný čas na otázku, ale uprostřed sterilní prázdnoty mrtvého Pluta, odkázaný na tři pozemní traktory bez přetlakové kabiny, na to nenašel sílu a raději se vyškrábal na sedadlo.</p>
</section>
<section>
<p><strong><emphasis>Kapitola t</emphasis></strong><strong><emphasis>ř</emphasis></strong><strong><emphasis>etí</emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>
V ZEMI ULTRAMRAZU</emphasis></strong></p><empty-line /><p>Trojice pásových traktorů se probíjela ledovcem. Zpočátku jejich přímý kurs ve skutečnosti vypadal jako nepřetržitá série zajížděk, odbočování z azimutu a opětovných návratů k vytyčenému směru. Po několika omylech Kovacs získal cit pro terén a vraceli se jen minimálně.</p>
<p>Svah se začal prudce zvedat, přitáhl páku kniplu a zvýšil rychlost. Pokud by to neudělal, třicet metrů pod vrcholem by i drapákovité pásy zakusující se do ledu jako gigantické dračí spáry začaly podkluzovat. Radar těsně za vrchol neviděl, ale ze zkušenosti věděl, že pak přijde zlom a skok. Stroj se zazmítal, když se přehoupl přes konec kry, na okamžik se jim otevřel výhled do hlubiny, čekal je téměř čtyřicetimetrový pád. Podle dálkoměru třicet sedm celých dvě desetiny metru. Weller na zadním sedadle sykl, Kovacs přidal plyn. Chtěl, aby doletěli až za zborcený okraj spodní ledové kry a měli dostatečnou rychlost, aby se nepřevrátili. Současně poslal stejný pokyn řidičům za sebou. Patnáct tun těžký stroj se ocitl ve vzduchu a povlovným obloukem začal padat, současně se otáčel kolem kratší osy.</p>
<p>„Převrátíme se, převrátíme!“ opakovaně křičel Weller.</p>
<p>Kovacs se mrkl na simulační displej. Nepřevrátí, ale bude to těsné, něco je při přepadu přes hranu nepěkně nakoplo. Pád trval mučivě dlouho, před plastikovými štíty nahrazujícími čelní sklo se objevil nepříjemně rychle se přibližující rozpraskaný led plný šrámů a překvapivého množství černých teček prachu. Dopadli téměř čelně, ale pásy se okamžitě chytily, udělily traktoru dopředný impuls a posadily je na podvozek.</p>
<p>„Tak tohle bylo trochu divočejší,“ utrousil Kovacs a dál pozorně sledoval terén před nimi; ve sluchátkách se ozývaly nadávky, výkřiky a klení ostatních členů komanda. Jen major na sedadle vedle něho zůstával tiše a bez hnutí, jako by se ho to netýkalo.</p>
<p>„No to mě poser!“ hulákal Gunner. „Rozflákám ti hubu, Kovacsi, kudy nás to vezeš?“</p>
<p>„Do pekla tak mrazivého, až ti ztuhne krev v žilách, chlapče,“ odpověděl Kovacs a zmlkl, protože je čekal přejezd přes plochu, která se mu ani trochu nelíbila. Led byl příliš popraskaný a tak nějak pórovitý.</p>
<p>„Zastavíme a raději to omrkneme, pane,“ oznámil McBaneovi.</p>
<p>„Kuzmin, jistit ho bude Vorošilov,“ zazněl bez váhání rozkaz.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>O šest hodin později stáli na dně úzkého, ale nepříliš hlubokého údolí, s častěji a častěji vystupujícími temnými strukturami skalisek prodírajících se skrz metanový příkrov jako kořeny země. Od vrcholu průsmyku procházejícího pohořím Griuevič je dělilo posledních pár kilometrů. Stroje zaparkovali do trojúhelníku a motory nechali běžet na nízký výkon, aby nevychladly. Major, Vorošilov a Fincher odpočívali přímo na sedadlech, ostatní se rozložili mezi traktory na víka beden s náhradními akumulátorovými články.</p>
<p>Chorybd ležel na zádech a pozoroval černou oblohu s hvězdami, Pietro ucucával z energetického nápoje, který jim ve skafandru nahrazoval jídlo, Brugger, opřený o kola, znovu procházel seznam zbraní a munice. Ostatním se zřejmě podařilo usnout, protože se do hovoru nezapojovali.</p>
<p>„Už jsme blízko, cítím to v kostech,“ přemýšlel nahlas Pietro. „Co říkáš, Chorybde?“</p>
<p>„Dal bych si pivo. U nás doma je taková hospoda a tam mají moc dobrý pivo.“</p>
<p>„Nejbližší hospoda je na Marsu, to je nějakých pět světelných hodin daleko, nech si zajít chuť. Já mám chuť na ženskou, ta sedí kousek odtud.“</p>
<p>Pietro ucucnul z výživové trubice tak silně, že zamlaskání bylo slyšet i na komunikačním kanále.</p>
<p>„Umrzly by ti koule, než bys řekl švec,“ zasmál se Brugger.</p>
<p>„To jo. Ale už jsme blízko a pak to bude jiné. Ale ty se k pivu stejně nedostaneš,“ popichoval Pietro Chorybda.</p>
<p>„Já sice nic v kostech necítím,“ odpověděl Brugger, „ale major přikázal zastavit, abychom si před akcí odpočinuli. A přesně to udělám.“</p>
<p>Ostentativně se posadil na vyřazený akumulátor, nohy natáhl před sebe a složil si ruce na prsou.</p>
<p>Pietro se odmlčel a jen se rozhlížel. Nevěděl, odkud se berou, ale traktory i postavy ve skafandrech pokrývaly drobné šupiny ledu. Zblízka zjistil, že to jsou miniaturní sněhové vločky. Připomínaly mu okvětní lístky stromů u nich doma, když se jaro měnilo v léto. Pohodlněji se uvelebil na svém víku a zavřel oči. Skafandr ho zatím dřel jen málo, neměl si nač stěžovat. Až se zítra probudí, budou u cíle a konečně začne vlastní mise. Potom se vrátí na Zemi, tak bohatý, jak si přál ve svých nejodvážnějších snech. A zařídí si nevěstince plný ženských dle svého gusta. Začal přemýšlet, jak by měly vypadat, a došel ke svému oblíbenému druhu – vysoké prsaté blondýně s modrýma očima. U nich doma byly všechny ženy menší černovlásky s výraznými lícními kostmi, těch měl plné zuby. Možná to pak bude stejně skvělé, jako když se poprvé v životě miloval s Miriam, právě takovou černovláskou, na zemi pokryté bílými snítkami květů. Poprvé a jedinkrát. Se vzpomínkou usnul.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Major William Alva McBane nepotřeboval spát. Seděl na místě spolujezdce, před očima mu defiloval seznam vybavení, stav techniky, kontroloval zásobu energie, kyslíku, fyziologické parametry jednotlivých členů týmu.</p>
<p>Weller zatím nepůsobil žádné problémy, ale jeho hladina stresových hormonů zůstávala i ve spánku vyšší než by měla, naopak Backsyht, kterému v průběhu uplynulého dne několikrát povolily nervy, spal uvolněně. Parametry ostatních byly plus mínus stejné jako na obvyklých misích a při tréninku. Pouze Vorošilov měl nižší spotřebu kyslíku a rychlejší reakční schopnost, než odpovídalo tréninkovým záznamům, encefalogram permanentně zaznamenávaný lékařskou diagnostikou skafandru ukazoval, že se ve spánku nachází na rozhraní mozkových pásem théta a delta, jako by byl ve stavu hluboké meditace a ne nervózního dřímání na povrchu planety s teplotou pár desítek kelvinů nad absolutní nulou. Bylo docela dobře možné, že u něj nešlo o nic neobvyklého, protože měl poprvé k dispozici tak podrobné lékařské informace týkající se jeho lidí. Při přípravě mise Maska, jak plánovači SONICBMu akci nazvali, nebylo nic ponecháno náhodě.</p>
<p>Zorné pole holodispleje bliklo a na okamžik ho nahradilo krátké hlášení: Rozkaz číslo tři zpřístupněn. McBane netušil, jaký algoritmus SONICBM používá k rozhodování, kdy se má ke kterým datům dostat, ale podezříval je, že se nespoléhají na elektroniku, ale nějakým způsobem ověřují jejich postup. Možná na nějaké tajné základně obíhající před oběžnou drahou Titanu, nebo rovnou na Zemi. To však znamenalo, že musí mít na Plutu utajenou retranslační stanici.</p>
<p>Briefing začne za sto osmdesát sekund, oznámila další zpráva.</p>
<p>„Budíček, obdrželi jsme rozkazy,“ promluvil McBane na veřejném okruhu.</p>
<p>První se zvedl Vorošilov, McBane viděl, jak se okamžitě napojil na senzory zbraní a vzápětí kontroluje stav strojů. To už Fincher sjížděl zdravotní stav posádky. McBane si jediným mrknutím vyvolal výpis dat, která lékař obdržel o něm samotném. Zakládala se na starých záznamech, se skutečností neměla společného vůbec nic.</p>
<p>Za dvě minuty všichni seděli na svých místech, dvanáct siluet v těžkých hypotermických skafandrech s bojovou nadstavbou. McBane je napojil na vlastní okruh a čekal.</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>Jako první se objevilo koncernové logo se stylizovanou Sluneční soustavou uprostřed. Mars jako symbol dlouhodobých terraformních snah společnosti zářil zeleně, administrativní centrála v Lagrangeově bodu soustavy Země –Měsíc byla znázorněna modrou hvězdou. Pak se logo zdeformovalo do obrazu schematické postavy, která se proměnila v dobře udržovaného padesátiletého muže.</p>
<p>„Tss, sám velký šéf, Senassi,“ neudržel se Brassi.</p>
<p>McBane byl také překvapen. Dědičný ředitel byl napůl mytickou postavou, nepředpokládal, že by se svými zaměstnanci jakékoliv než nejvyšší úrovně jednal osobně.</p>
<p>„Majore, dámo a pánové,“ podíval se jim do očí, „to, že teď sledujete tento záznam, znamená, že vaše pověst nelhala a dostali jste se až na předpokládané místo C. Chce to jistým způsobem drsnou náturu, dobrovolně se vydat do místa, z něhož není návratu.“</p>
<p>Usmál se uznalým a současně trochu nevěřícným úsměvem.</p>
<p>„Vaše zásoby kyslíku vystačí na dalších osmnáct hodin, energie v akumulátorech vozidel na osm hodin a skafandry udrží podporu životních funkcí stejnou dobu.“</p>
<p>Brassi si okamžitě na holo vytáhl skutečné údaje a porovnal je s původními předpokládanými a tím, co jim sdělil Senassi. Jejich zaměstnavatel nepoužil extrapolované údaje, ale skutečné, to znamenalo, že sledují interaktivní záznam a možná dokonce i nějaký druh autonomní simulace.</p>
<p>„Protože vaše výprava představuje značnou investici a mou povinností je chránit investice SONICBMu, dostáváte se k nejdůvěrnějším datům naší společnosti – jsou nutná ke splnění úkolu, na nějž jste byli najati.“</p>
<p>„Je fajn vědět, že takovejhle hlavoun si vsadil na tvou prdel pár stovek milionů. Máš pak jistotu, že tě nepodtrhnou, ale pomůžou ti dostat se z každý šlamastyky,“ ocenil proslov stručně Gunner.</p>
<p>Obraz Senassiho ztuhl, to procesor vrhl veškerou kapacitu na rozkódování dat.</p>
<p>„Brassi?“ promluvil tiše McBane. „Zjisti, zda jsme během odpočinku nepřijali nějaký signál. Jakýkoliv. A podívej se hlouběji. Předpokládám, že při uživatelské kontrole bude neviditelný. Spiceová, hlídej Senassiho záznam, bůhví čím ho nacpali.“</p>
<p>„Vy nevěříte ani vlastním zaměstnavatelům?“ zeptal se překvapeně Backsyht.</p>
<p>Brugger se zasmál, McBane se sklonil k ovládacímu panelu traktoru a něco okamžik studoval.</p>
<p>„Samozřejmě že ne, proč bych měl?“ odpověděl nakonec.</p>
<p>Senassiho obraz dál zůstával nehybný.</p>
<p>„Jsme na kontinentě Byutechu. Řekl bych, že jsme přijeli pro nějakého vědátora nebo materiál,“ odhadoval Pietro. „Vsadím sto babek, že je to tak.“</p>
<p>„Sto babek při tvém žoldu? To si moc nevěříš,“ zasmál se Kuzmin.</p>
<p>„Dobře, sto tisíc babek, vsadím sto tisíc babek!“ zašklebil se Pietro.</p>
<p>„Beru,“ odpověděla překvapivě Spiceová. „Tvrdím, že to tak není.“</p>
<p>„Ok, právě jsem o sto tisíc bohatší,“ zajásal malý jižan a plácl obrovitého Chorybda po rameni.</p>
<p>Backsyht zuřivě všechno natáčel. Vsadit se jen tak o sto tisíc? Přímé rozkazy od jednoho z nejmocnějších mužů Sluneční soustavy? Cítil, že tohle bude nejlepší materiál jeho života. Mnohem úspěšnější než reportáže z Asie, kam se po zemětřesení, které rozlámalo pevninskou desku, dostal jako první.</p>
<p>„Obávám se, že jsi právě vysolil sto tisíc a nedostal jsi za to ani malý číslo,“ nesouhlasil překvapivě Chorybd a pod panoramatickým hledím helmy se mihla bělost jeho zubů.</p>
<p>„Na to, abychom odsud něco nebo někoho odvezli, nás nemusí být dvanáct a nepotřebujeme s sebou tahat deset tun zbraní.“</p>
<p>„Kolik je vaše odměna za tuhle misi asi neprozradíte, že?“ zkusil to Backsyht.</p>
<p>„Podívejme se na maskovaného syčáka z finančáku,“ odfrkl si Brugger pobaveně.</p>
<p>„Tak proč tu sakra jsme?“ nechtěl se Pietro smířit s porážkou.</p>
<p>„Já nevím,“ místo pokrčení rameny se Spiceová ťukla do helmy.</p>
<p>„Tak si to poslechněte,“ upozornil je Gunner.</p>
<p>Senassiho obraz opět oživl.</p>
<p>„Určitě jste si vědomi konsenzu posledních desetiletí, kdy se rizikové výzkumné a výrobní projekty od biotechnologií přes manipulace s vysokými energiemi přesunují do pásma takzvaného neobyvatelného vesmíru, tedy za oběžnou dráhu Marsu. Toto opatření samozřejmě výzkum a následně i výrobky založené na získaných poznatcích značně prodražuje. Ve světle zkušeností uplynulého století však musím říct, že opatření jsou oprávněná a náš koncern je respektuje, totéž vyžaduje i po ostatních subjektech. Naneštěstí, velká vzdálenost přináší problematickou kontrolu dodržování všech úmluv.“</p>
<p>„Už by konečně moh přejít k věci,“ zabručel Gunner. „Nechci spotřebovat všecek kyslík při poslouchání těchhle žvástů.“</p>
<p>„Buďte bez obav, pane Gunnere, úvod už je za námi,“ střelil Senassi pohledem po rušiteli.</p>
<p>„Je to víc než interaktivní simulace, reaguje na všechny z nás,“ upozornila Spiceová zprávou včleněnou do lékařské diagnostiky.</p>
<p>„V současné době se nacházíte uprostřed území konkurenční společnosti Byutech. Byutech byl na posledním zasedání rady OSN obviněn z vývoje a výroby semiinteligentních Von Neumanových nanostrojů třídy čtyři. Zástupce Byutechu nařčení striktně odmítl a odmítl i existenci jakékoliv laboratoře zabývající se podobným projektem vojenské třídy. Naši technici však získali vzorky buněčných nanostrojů právě této třídy. Stopy ukazují na použití Byutech technologií a z provedení vyplývá, že se nejedná o pokusnou laboratorní, ale minimálně průmyslovou výrobu. Vaším úkolem je…“</p>
<p>„Rozstřílet byutecháckou fabriku na sračku,“ zašklebil se Brugger.</p>
<p>„Omyl, podívejte se do právě odtajněné přílohy vašeho žoldnéřského kontraktu,“ opravil ho Senassi.</p>
<p>Všichni si otevřeli patřičný dokument.</p>
<p>„Za minimálních ztrát na civilistech i vybavení obsadit laboratorně-průmyslový komplex s kódovým označením Nano, předat kontrolu nad technologií doktoru Wellerovi a držet pozice do příletu koncernových ozbrojených sil,“ přečetla nahlas Spiceová.</p>
<p>„No to mě poser,“ neudržel se Gunner. „Něco jste zvorali, šéfe. My i vaše miliarda vyletíme do hajzlu, protože podle vámi dodaných koordinát to máme ještě dvě stě kiláků daleko. A šťávy máme tak na třicet.“</p>
<p>„Přesný postřeh, pane Gunnere. Miliarda je hodně peněz, a samozřejmě ještě víc si ceníme vašich životů. Nastává další část dekódování, na chvíli se odmlčím.“</p>
<p>Obraz znovu ztuhl.</p>
<p>„Mám to, majore,“ ozval se na duálu Brassi. „V noci jsme přijali ultrakrátký signál, pravděpodobně s dešifrovacím klíčem. Víc jsem nezjistil, protože přímo z jádra systému přišel pokyn ke smazání. Tohle jsem vykopal z dat o spotřebě. A jsem si jistý, že náš zaměstnavatel nevysílal z oběžné dráhy. Řekl bych, že někde v okolí zakopal hybernováného elektronického strážce a ten nás oslovil.“</p>
<p>Senassi se opět rozpohyboval.</p>
<p>„Právě jste obdrželi přesnou polohu naší utajené základny na území Byutech, přístupové kódy k zařízením a oprávnění ke vstupu. Doporučuji, abyste další přípravu provedli uvnitř – vzhledem k vašim krátícím se zásobám kyslíku a energie. Mnoho štěstí, majore, dámo, pánové.“</p>
<p>Senassi se uklonil a jeho obraz se rozplynul.</p>
<p>„Tajná základna na území jiného koncernu? I na zemi by taková věc přestavovala obrovskou strategickou výhodu!“ vydechl Backsyht. „Natož na Plutu. I v porovnání s miliardou nákladů představuje prozrazení mnohonásobně větší ztrátu!“</p>
<p>„Jistě, pokud ji nevyváží zisk,“ odpověděl novináři Weller. „A mohu vás ujistit, že zisk je v tomto případě nepředstavitelný.“</p>
<p>Kuzmin už postupně zvyšoval napětí v žhavících obvodech a uváděl traktory do akceschopného stavu.</p>
<p>„Snadný prachy, Pietro. V životě jsem tak lehce sto tisíc nevydělala,“ zahlaholila Spiceová a skokem se vyšvihla na své sedadlo. „Když si vyčistíš zuby, dostaneš za ně polibek. Jeden,“ zasmála se. „Jako bonus.“</p><empty-line /><p>***</p><empty-line /><p>První traktor zatočil mírně doprava k cíli, pásy za sebou zanechávaly tříšť metanového ledu a rychle se rozptylující mlhy, na černém nebi požíral a zase vyvrhoval hvězdy Charón, mlčenlivý souputník stejně mlčenlivého Pluta.</p>
<p>„Vážení diváci, právě spolu se mnou stojíte před vchodem do supertajné ilegální základny koncernu SONICBM uprostřed území společnosti Byutech,“ kamera současně ukázala ocelová vrata, na nichž jako maskování byla nalepena změť balvanů spojená lepidlem připomínajícím na pohled metanový led.</p>
<p>„To podle Úmluvy o omezených válkách právnických objektů z roku 2176 znamená, že jakékoliv ozbrojené složky společnosti Byutech mají oprávnění nás bez předchozí výstrahy napadnout a zlikvidovat.“</p>
<p>Obraz z povrchu Pluta vystřídal záběr na válečný planetolet pro vnější část solárního systému s jedovatou oranžovou barvou zářícím názvem společnosti. Nosná konstrukce pohonného modulu s výkonným TOKAMAKovým jádrem byla oproti standardním lodím silně předimenzovaná, aby vydržela vyšší přetížení, povrch obytné části beze zbytku pokrývaly laserové a raketové palebné věže. Střih a bitevní planetolet vystřídal pohled na tři uboze vyhlížející traktory a několik postav ve skafandrech se zbraněmi v rukou.</p>
<p>„Nepoměr sil je patrný na první pohled,“ pokračoval Backsyht v komentáři, „naděje na úspěch minimální. Co vede tyto zabijáky,“ detailní záběr na z vrásčitého mramoru vytesanou Gunnerovu tvář, „do akcí s minimální nadějí na úspěch? Ohlásím se vám později, pokud budu ještě naživu.“</p>
<p>Poslední replikou Backsyht vystrašil sám sebe a rychle záznam ukončil. Bylo to dobré, opravdu dobré. Za tohle by mohl získat druhého Pulitzera. Nebo možná ještě něco víc – pokud víc existovalo. Pohlédl k vratům. Brassi se mořil s anténou, kterou zarazil do ledu přímo proti nim. Backsyht doufal, že expert na komunikaci ví, co dělá, protože se nemohl dočkat, až budou uvnitř a on se svleče ze skafandru a zbaví se pálení v penisu, které se stávalo nesnesitelným.</p>
<p>„A proč jste tady vy?“ vyrušila ho otázka.</p>
<p>Poznal hlas Spiceové, podle barvy ikony hovořila na duálu.</p>
<p>Co jí měl odpovědět?</p>
<p>„Dostal jsem šanci natočit exkluzivní příběh, bohužel za podmínky, že se předem nedozvím všechny podrobnosti. Znal jsem jen jméno velitele akce. Provedl jsem rešerši a zjistil, že major McBane obvykle ví, co dělá, a risknul to. Netušil jsem, že se dostanu až sem,“ odpověděl pravdivě a rozhodil rukama.</p>
<p>„Obávám se, že Gunnera budete muset vystřihnout. Nebude stát o takovou popularitu,“ poznamenala.</p>
<p>„Vy můžete monitorovat moje reportáže?“ zeptal se trochu nesvůj.</p>
<p>„Jistě, major, já a Brassi máme přístup ke všem komunikačním linkám. Až někdo z nás zemře, oprávnění se přesune na dalšího.</p>
<p>Možná nebylo nechytřejší titulovat lidi, na kterých závisel jeho život, jako krvelačné zabijáky. Najednou ho roztřásla zima. Začínal se cítit zatraceně mizerně.</p>
<p>„Mám širokopásmové spojení, základna potvrdila příjem, dveře se otevírají.“</p>
<p>„Narodil jste se na šťastné planetě, Backsyhte,“ oznámila mu Spiceová. „Právě vám definitivně odešlo přídavné vyhřívání bot. Sledovala jsem to už od rána. Kdyby se to stalo před dvěma hodinami, zmrznete. A se zánětem v močové trubici byste měl jít za Fincherem. Něco vám na to dá.“ S posledním doporučením ukončila spojení.</p>
<p>Backsyht polkl. Jak to k čertu mohla vědět? Pak si vzpomněl na desítky lékařských čidel, kterými byl skafandr prošpikován. Ikona alarmu nefunkčního vyhřívání se z okraje zorného pole přemístila doprostřed a začala růst. Současně se zobrazil graf stratifikace teplot. Podle diagnostického programu mu začnou za hodinu umrzat chodila. Pokud nebude stát na ledu, vydrží dvě a čtvrt hodiny. S povzdechem zamířil k vratům. Brugger s ručním raketometem mu věnoval jediný puls laserového značkovače a nechal ho vejít do prostoru, který společně s Vorošilovem kryli. Ostatní hlídali otevírající se vchod do základny.</p>
</section>
</body><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCABEAJEDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD32s3XtWXQ9GuNQaMyeUBh
AcZJOB/OtKuU+Ir7fB1wP70iD9a0oxU6kYvqzOo7RbRxc+p+IdanjkutSktIpVLpFbnAA49
PrT9O8Sa9oTtNJcvf2MchSSOU5YAHqCelEY2tYD/pmR/46P8ACo2j8y31KL1Zv1UGvoHRpu
PK4qx4axFRS5rnq9hew6lYQXluSYpkDrnrVmvKfhxqctlq66dNIxgvIfMiBPAYZ6fkf0r1a
vCxNH2NRxPbpVPaR5gooornNAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigArjfiY+PCyp/fuE
H86r+IPG2o6b4hk06y0+OVYVDN5mdz5GflrD8VeKrTxJotjDEjQ3K3Q82B+q8EZHqOa9DDY
WpGpCbWhzVa0HGUU9Rko23FkPQsP/AB00Qj/TbxT0bYfzGP6VNLFvlhbP+rYn9CP60LFtuJ
Jc/fVRj6Z/xr2TwbmDDK2nw6PqKfetZ8Nj03H/AAP517grB1DKcgjINeNahalNAnjI5Rmcf
99k/wAq9T8OXP2vw3p05OS1umfqBg/yrzMyjdRketgJ3UkadFFFeSeiFFFFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUUAeefES2+yarpWroMZYwSEenb9Ca5vU9ND6haXca4PmqJMd+eD/n2ruvi
RAJfCEsneGVHB/Hb/AFrmbdvMtonP8SA/pXvYGbdFeWh42OXJV5l1NTToIplk8yBZcEYzcC
PH59anuNOWRAIIIomzyWu1bIqvp+Nr5FkeR/x8kg/hiruFx93Rv++j/jROUlPT+vxMYRThr
+n+RgarbNFaXMMm0t5TfdYMOnqK63wDL5vg2x/2d6/+PGuW1CDyIpU8yKTMZOY2yBweK6L4
cHPg23/66Sf+hVnj9aCfmdOX6VGi2+uXfz3SRRfY0l8sqT8596uajqFzHcwWtmkZlkQvuk6
ACq+n+H4kzLeR5lEhYANlSO3FTalpTahqcEjZECxkMVbBz2rjboc6S2V/+B6nSlX5G3u7f8
H0GtrEreH/ALeiKJcgEHkZzg1rb8Q+YR0XJrEGlXQ8NGy2r5+7IG7j72etXrRtQlikju4Io
hswhVs5PvWdSMLNxto392ljSnKd0pX1S+/W5lDWtUk8lo4YAlyxWHJORg96v2+qTSaVdzSI
i3FvuVgPukgVXg0q6jh0tWVc28jNJ83QE5qaLTrhbLUoiF3XDuY+eoI4q6zpOLUbf0/8iKK
qqS5r/wBL/MZYaxcalPAlvEpjVQbiQggA46Cn3uo3xv5bWxjiJgj8yQyd/YVFpul3umTQmJ
laGQDz42b7rY6irSWUw1e9uCB5c0QVDnviuM7SKbWX/sOK/hRQ7sqlW5A5wamu9TNrqlrA5
jSGVGZmY4we1UjpN0fDsNntXzlkDEbuMbietWb7Sze6paSSRq9vGjBwT37UALZahcX1pevE
sZkjkZYvQ+magtNbnvrm3t4YAsgybncDhMccVa0ewksEuUdVVXmLIFOfl7UthZy2+oahM4U
LM6lCD1GD/jQBo0UUUhGB41tXu/B+oxoCWCCTA/2WDH9BXCaVMs+mW7KeiBT7EcV6yyq6FW
AKsMEHuK8n1jSbjwhqcjCN5NInfcjrz5RPY/55r1cuqqzpvfdHnY+i5JSXQ29NcIsmZI05H
3rfzc/pxVySeLaVe7t1DDH/AB44/pWHZamTGWsrshW6+W+PzFPur2SRQ11cMyr0Mj8D867J
UXKd/wDL/I86NXljy9fn/mVNVkjtbK5ZZN6hSFbGM54Fdp4GtGtPB9grDDSKZMH/AGiSP0x
XBWdnN4u1WOytQw0+Jg1xPjA+g/pXrscaRRJHGoVEUKoHYCuTMaiUVT67noYCk0nNnFWPim
9XT9Wbakr2Mu0GYnLlpSB0/hAwPwrQs9aur2XTDMBHI811FIImIQmPIBwfpW1/ZGn/AD/6H
D84w3yDkbt3P481Imn2kZQpbRKUZmXC9C33j+NeUemcfpPiq/h0R5bxY5fsyW8jy5OTHISC
T7jrXQf2rd/8IodVFvH9o8jzhFk4x1+vSprrQbGfTriyiiW3SeNYnaJQDtHQcj6/nV9YI1t
hbhAYgmzaem3GMUhHIXfjG9TT7a6tLOOQXDztHnJzHGeD14z69BW9rerPpOlx3/lqYxIgm3
fwo3BP4Eip5dG02e2htpbGBoIP9UhQYT6VZuLaC7t3t7iJJYXGGRhkEfSgDl38U3sdzpUbW
8H+lJC0yKGLJ5hIHPQfjnPNUxrN3D/wkUjuQ8SM0SCZjtG4jK5yMe46Hiutl0nT57mK5ls4
XmiAEblRlQORj6U0aNpqtcMLGAG5/wBd8g+fnPP480xlXV76bStJtzaqryySRwIZiSBuOMn
uaxtN1a8WLTZprgvnTZppPMbCsysMEmuqurO2vbc291AksJwSjjI46UxdMsUREW0hCpGYlU
IMBD1X6GkI5iHxXqE2l+aLe3Fyb1bYblZVwy7g2M5rQ0rVptQ1GwZwUE+nGdkVjtDbgOlac
OjabbwiGGygSMOJAoTjcBgH61NDY2tu0bQ28aNHH5SFVxtTOcD2pgWKKKKQBTJYY54mimjW
SNhhlYZBH0oooA4rW/AeirG91brPbP12wyYX8iDVLRvA2lXspa6lvJgvO1pRg/kM0UV68Kk
/YXuzilCPtNjvbKxtdOtltrOBIYV6KgxViiivJbbd2duwUUUUgCiiigAooooAKKKKACiiig
AooooAKKKKAP/Z
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCAJHAX4DASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDzGGWu20nWrC50z+zrlfL3
Lt3ferz3d5Tf7LVejvPmVl+Vv4qANORWilZW+8tXtOl+bbVaeVby1Wdf9av3qLSX51oA3Lm
xaJtyr8rL/wB9VTaD9w0W1WVvmX/ZrqdJli1DTvsDf61fmVqq3tj5DbW+9tqwON8rymra06
fbtqC9tv4qrW0vlNUAesaDPFLZtArferF8QRLFL/wGsLTtVaBlZW2tWjqNzLfL5rfe21YHH
6j/ABVzN2tdTexbt26qEGkT3zfuV2xL96VvlVagDmViZq3bLQVig+2amzQWv8K/xS1e83Tt
K/49lW7vP+erf6pf92sy5uZ7yVpZpWkagCLUblryVW2qsSrtiiX7qrWZJ96r7LVVomnn8qN
WZv7q0FkFFSzQNbN5Um3d/Eqt92oqANrwp/yMVqv95qzL1fKvp0/us1XvDTeVr9m3+1UfiG
Lytfvl/wCmrUAfTPwsl834faYf7qba8j+Jn7/x9bV3/wAEr4T+AZIi3/HtcOv/ALNXAeMF+
0/EaJf7tBBY8Rr5uv6Pa/7K/wDoVe+W58vTIv8AZiH/AKDXgt6vn/EPTov7u2veLn91pn/A
FWgBY5dtizf3a8S8e3n2zVvI/hWvWrm58rQN396vD52/tPxE38StL/47QBPq1z/Znh1bX7r
MvzV5U3zMzV2njTUN07RK3+zXF0AFbFg27U4G/wBqsmBmVvlVW/3l3VtadLZsy+YrW0v95f
mX/vmgD0jSda27VmZvl+7Kv3lrrdL1PyoN0jK0TMzeav3a8ztLa6aLzbZop1/6ZNWnZXl1Y
7f9bH/wGrA9atrxWX+9V6OVWrzay1qJv4mtpf7y/db/AIDXQ2mtMq7pl+X/AJ6xfMtAHZRy
utWVnrBtNTWVdysrLWnHcq1QBpLJup9U1b+7Uqs1AE9FMVqczKq7moAjkb+Fac7JBFub7q0
y3+Yeaf4q5Dxr4lWxh+ywv87UAZHinXor65+y7WZVb+Fqo2mmebeLBCv+9WBaM08/mtXqvh
nT/KtftUyKrP8ANVAa+mWK2NmsS/e/irM8Vayumacyq371q2prhYoHl/u1414y1xrmdm3My
VIHH65fbmZ91c74pk/4qFv+vKx/9I4KTU7zdurAd9zUATwqrN5Ez7d33W/utQ0TwM0Um6OV
fvK1QMzM25qGZpW3M25qCzTj1PbLu8pVXbtbbVyCXbL/ALLfMtYCqzK21W2r97/ZqVbmeL7
rUEHoWj6hLbSqytXRX9yt5Es6rt+WvIl1e/X7s/8A46tWY/EusKu1bz/gPlL/APE0Adhd/N
urHaLa1Y8mtaxt3SSsqszL/ql+8v3v/QqrNqF+y7mlba3y7ttAHV20+2tq2WeeDd/q4v70v
yrXnkGtX9s26OVd3+1ErU+fXtTuW3TXjN/wFaAOxubnTrNmb5ruX/a+Vaxb/U7q8+WRtsX8
MS/KtYLahdN96X/x2ovtk/8Ae/8AHaAND+OtO08Pajc/MsHlr/el+Wsq28Q6jbf6mWKP/dg
i/wDiaLnxDq1yu2a8Zl/u7VWgDfk0rTNP/wCP+8aeX/nlBWZe6r+68iwgWyg/6Zfeb/easX
7TP/e/8dpjTyt/FQA1qKKKCy5o7eVq0Df7VaHjKLyvE11t/i+asWOVopVZW2stS3t9dahde
fdy+ZL/AHtu2gD2P4Faht0/XLNv9mVf/Qaxr3/SfiV/utXA6L4j1bw5PLLpV19maVdrfKrb
l/4FQviPVl1NtRW6/wBJb/lr5S0EHplgv2n4pKv92vatel8jSnr5OtvFWt2erNqcN5tvG/5
a+Urf+O7a17v4qeM76LyrjWNyf9esH/xNAHuHie++w+FlT+7FXl2ittlurxvuxLtrkr/x14
k1WDyL3U/Mi/u+REv/AKCtZ6+IdUigaBbrbEzbmXyloANauftN83zfdqrBBueoGZmbc33ql
W5li+63/jtBZoQWPzbanaxdaz11W8Vtyy/+OrQ2r37f8t//AB1aCDVtpZ7Zt0bNG3+y1dDZ
eKLqDasyrKv+1XDNqd033pf/AB1ab/aF0v8Ay1/8doA9Ytta0y8+WSLy2/2l/wDZq2IYPK/
e2l0y/wDjy14kup3i/dn/APHVq3aa9rEU6raXjKzNtVdq0Ae3Rzyr80kTK3/PWD/4mte01W
X+HbOv+z8rf9815dqtn8T9B0+W9v4ZIreMZaRfIl2/981y7eOPETf8xH5v73kRf/E0AfR9p
q8U/wAit8391vvVqwX396vmK78Z+LrZliu7qWOXarL5tqqtt/vfdq/pfjPx7fRXLWGotItp
A08/7qD5Yl/i+ZaAPpyOdWqO5bzZVgX/AHmr5gX4peM1+7rH/krF/wDE1qa5468feGtWlsL
jXonn2xyO8UETL8yqy/ei/wBqgD6F1zVYtI0qW4kbbtX5a8Cv9Vl1XUWnk/iaqFrrHxD+IL
S2drcNftbLuZdsEW3/ANBrK12w8V+EpIF1eJbSSdXaJd0cm7/vndQB6f4W0/7ZdLu/1UXzN
Xpn2zaqxL8tfMFp498SWMXlW2o+Wv8A1wi/+Jqf/hZfi7/oMf8AkCL/AOJoA9+8R60sFq3z
Kv8AdrxTXtTlllZWl3bf9qorS68XeKtMlvv7WgaKO5gs9sqKrbpW2r91fu1zOsfb7HVrzTr
udZJbadoGZfu7lbbQBWvZ/NaqtH3qKCwoVmidWVmVl+ZWWihW2srLt+X+8u6gD0PxpqE7RT
2v9rXP72xtd1m3zK33W3fe/wBn+7Wd4l1zVrOLw89tql5Hu0mJm2zt8zbmrFufFGo3kFzFc
eRI08Sweb5Cqyqu35VZf92iTxRqcvkeY1m3kL5UW6wg+Vf9n5aCDsrC5lbxF4bvG/0bUbyz
na8WL5fN+VvKZlX+9t3Vztw15p/hHTtRtJZVl1CeX7Vcq373cv3V3f8Aj1Yttrmo22otqMd
1uvG+9PKqyt/49Utl4h1HT0nihaJrWdt0ttLArRN/wH7tBRv+Ete1G+8V6LFc3k7eR5q7ml
ZmZW+bb/47VX/kYdW0DTrvWb67gnl8rz5Yt0sTM23b8zf7v/fVZkfiXUYL6C8tPsdtLBu8r
yLOJdv/AI7U+neIf+JxoUt7FBHbafeLOzQQKv8AEu77v+7QM7A/DPTtTv7iw8PavLNc2F79
kv1mg2hFZm+Zf723btqs/g/wzcXWq2ulahqF3d6baLO1p8ieZtb96qyfN8yr/s/99VS8QfE
O+udcu5tF8qxtWvvtaNFBtknZW+Vpf71Ubj4g67c+KLXX2e2jvLZdqrHHtX/a3L/tUCOtvf
h/4V+1PcrfahBb/abSBrWONWaNp13bdzf79Z1t8OLG21G5g13VZbKCXUJdP06RI9zSsrfeb
+6v3a5f/hMNa+yXNs1zuNzeLfSysi72lX7taw+KPiEy3Etx9iu3km+0RefbK/2aTbt3R/3a
CTaT4daNb6ZFLcXl9eSR332G+exaLZbN5vlbWVvm/wCBVynjax07TfF2oWOnW0ttFbTtFta
Td/3zUtz4+12fTFs91tG/yq1zFAqzyKrbtrN/vfNWd4k8S6h4p1X+0dT8rz/KWP8AdRbfu0
FGVRRRQMKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAqzpv/IWs/8Aruv/AKFVa
nRytFKssbbWVty0Ae2+IrjRNJ8X+KEh1ee81nWYv7PXSltmWON5VVVZmb5WrC1uy03/AIR3
xKu3TptS0SS2fdaaZFBHA/m7Wi3felX/AHlrzjUNWvtU1eTVbq5Y3sjeY0yJsbd/wGtWfxz
4hurW8glvo2ivl23KraQL5/8AtNtX5m/2vvUCPRtQ8rU/jNo2l39nZz2fkRu0TWsfzfuP4n
2/Mv8As1zGhXsGv2nilZNJ02OC10qWW1VLGNGiZWXa27bu3bW+9XPx+NtfinsZ1vIvtNj8s
E72sTSqu1l27tu5l2t/FWZYarf6ZFeRWU/lreQNBP8AKrbov7tAzr/Gc9r4a1KXw7p+lae9
nFZqnnz2yyzyu0St5vmfe/i/h+Wun8faXBFZ65qdrHbX2otHaLOrJuaxg8tfmXd/EzL97+F
a83Xxdrf9mrp/2xWgWBrVWaCJpFib+HzNu7b/AMCobxZrbanc6i15uubm1+yzs0EW2WLbt2
7du3+FaBEHhzRW17XbbTlby1lbdLL/AM8ol+Zm/wC+a6i1uP8AhKfHcstmlpHpOm2zeV9ui
82OC2jX723+Jv4tv95q5nQfEureGLtrzSLpbadl8ppfKWX5f+BLWlefEbxbfXtvdXGqvJLb
qyx/uI1Ta3DKy7fm6fxUAd1pulaHqGp+Er5bK2u0u7XUFn3WMdss/lL8reWrbV+9VPw1o+n
eM9K0a61DT7SCU61LbN9hgWDzI1g8/Y23/aTbu+9XG/8ACfeJFNsqX0SrbbvIVbWBVi3Ltb
au35V21n2niHVtPsILO0vGgggvPtkSKq7ln27d27733aAPSfDGrPrHhy+ma0srRE1yx2xWt
qsQVfN+78v3v+BV574y/wCR31//ALCN1/6NapL3xpr99bT20l5Esc8qzymC1igdpV+625VX
5qzdW1e81y+a/wBRlWS6b70qxKu7/e20DKdFFFAGisSrVyy0+fUJdsK/L/EzfdWrdppSrB9
s1FvItf4V/il/3aLnUJ9Q22dlB5cH8MEX/s1BBY+2WelReVbbbu5X/lu33V/3apwW2o61db
vmkb+KVvurWnHpFnpUSz6rKrN/DAtV7vWrq8XyLZfslt/dWgC19m0nRf8Aj5b7bc/3V+6tV
rvVby++Vm8iD/nktUNqxL/tU1mZqAHbli+7UTMzfeqNpVWr1lpF/qfzKvkQf89ZaAKbMq1a
stMv9Tb/AEaDbF/z1b5Vq3u0LRf+ohc/3v4VrPv9ev77crS+XF/zyi+WgDT8jR9F+e7n+23
X/PJfurUVzr15c/uLJVtIGX5VirnquWXzLKq/62L97F/7N/n/AGaAKcjMzMzbmb/aq5ZQfa
YpYv4l+ZaNW2q0V1Gv7qddy1Bpl80F9F/db71AGvZLEunLK3+ttpfmX+9E3+f/AB6oPsa/M
q/Ntb71XrvT2s9T8qRfll+X/vqtHTrFmbytvzfdoA5RYJYrxW3bWVt26t3xpp6NFBqnm+ZL
PtX5fu/d+atC/wBIaCVWaLb/AA/drPvYGl0VYmb5oG+7QBxtbXiVtzWMv961Wsq5XbO1aGo
t5+j6VL/diaJv+AtQWZVdp4CuVi/tjc371rXctcXWr4fuWtr6Xb/y1gZaAPcPg7F+4uZ/71
Y/jK+3eJpW/wCeCs3+f++q6b4VxeR4Maf+8rV5j4t1Ddqeq/N83mqv/AV3UEEUbeVoV9dN/
wAtflWuEZvPuWb+81dzrTfY/BViv8U6+bXDWy7paAOj0mL7te0+HLFl8O/d/wBbtWvJ9Fi3
Mte/aPAsWj2sX+7QBuRwJFaqv91abHArL833mqeb7u3+9UmPl20AZc9irVmT6f8A7NdGyr/
D8tRSQsRnYrf7tAHHXOmKy7WXctYlz4ei3bod0Ev95a9BkgX+Jdv+9VOfT1b7tAHl13ocq7
mmtVn/ANqL5WrFudIVvljb5v8AnlKu1q9ak0//AGazrnTFlXbJErf7y1QHkclm0T/MrL/vV
E37qJmkr0q50NdyxQ/Lu+8rfMtcf4nsYImWBmWBm/u/Mv8A9jUgcot5uan7laqd7Yz2fzfe
i/56r8y1RW8aJvmoA3oJZYJd0LMrf7NdPpmvRSqsV3+7l/vfwtXC215u/iq+sqtQB3c9mrf
vbZvIl/vL/FWVdxRM3lXsX2af/nuv+qaqOnavPY/K37yD+7/drpY5YL613Ltkib7y1QHIXt
jPbN+8Xcv8LL91qzJrZWWuynsZ7FWa2/f238Vs1ZMljFcq0thu3L96BvvLUgcXc2e2qLJtr
q54N3yt96sy4s/n+7QBsQ2N/r07Xl3L5cH/AD1b/wBlqeTV7XT1a10eL5v4p2/iqrqep3Wq
tt/1cC/diWqaqsX+9QAbWlZpblmZm/vU/wCZvu0L833qkWJpW2xruagCBlVfvU+00+81OXb
bRfL/ABSt91a3rbw9FAvn6m21f4Yl+81S3dzLPF5FsvkQf3VoAzGi0nQfmk/4mF5/46tZGo
61ean8s0u2L/nkv3a0LnSm8rcq1jzQbaAK1Mb/AGqbJL/dqBm3UFE7T/3aiWeWKVZVbay/M
tNooGdNpcDa5pl5YNtVoP8ASoG/9CWubj/1q1LaXLW08Uqt80TU67iWK8/d/wCqb5loA9Pg
s21zRba6uZV3RK27yqs+HIN2o2s8i/Kzbf8AgVcz4SvvIZoGbasq7a7nSYGg3Kv3v9atUQd
JrWg/bNMbanzKu5a841qx8iVtv3Wi/h/vV73aQRXOnRN/z0SvMfEukfY5ZYtvyxNtX/dapA
8Z1S2VYIpVb5vm3L/dqh5u7SVi/wCeU+7/AL6X/wCxrd1a28rzVZfmVq5vdtVloAbUttL5U
qtUVFBZ9LeCW+x/DeJm/iWvA9avPP1PUW/vNXs1pfLbfDW22t/yw/8AQlrwa7l826nb+81B
B2Xj1vIsdHtf+nNWrjbL/W11fxIb/idWcH/PKwg/9BrkrZtstAHd+Hl3XUCf3mWvfNOl/dR
LXz1oM+2eL/er1jR9XllZWZt22gD0dZdzLUtc7bagsvzRtWit43y/doAvUbqotc7m+81O8x
f+etAFyomgib+Hb/u01ZW/2Wp3n/3kZaAI2s2/hbd/vVVuLTau9oq01k+TdVW4m3MkX/Amo
A5y/WKxs5bqT7zfw149rDNeXUs8n3mr0fxhq/2lvIjb5VrzjUZV+aqA5ueeWzZmhbb/AHv7
rVlT/Y7xvm/0SX+9/wAsm/8AiavX7Visu5qkB0kU9nLtZdv93+61XrS8/vVHbeaq+Vs8yJv
vRN92p209Zfmtt3+633loA04J91XrS8ltpfNhba1c3HO0TbWq/Hcq1AHe6dqsV8u37sv92m
3+lLO3n2zeRdL/ABVx8c+3/wCKrotO17/lldt/uy1QFWfbeS+Rfp9mvP4Zf4W/3qyby3ltJ
vLnTa1dne2MGoQfN97+GVawluvsH+iatF5qJ/qmpgcztZV+VqjaVV+9VDz5f79a2j6RLqbN
LI3l2q/elaoAs6Xp8+py7YV/4F/CtdNBFa6UvlQ/vLr+KVv4ayv7aii22enL5dsv8X8TVta
Pp7XzfL91fvNQAR20tzL5sjMzVeXSty/drdsoLNVX900jf7VbUETMu2OBVWqA4v8AsiVl2r
EzVx/iPw9PZtuZf3Tf+O17S1jOrfNtWq9/ocWoaS0DLuaX+L+61MD5uubZomqCSLbtb+Fvu
12+taHLY3UsE0W2WKsOHT/tLNYfdll/1Tf7VQBhUUSK0UrRSLtZflZaKCwp3msyqrfw02ig
Df0mfymVlr1Xw5cteLBLs3bflavHLRmi2t/DXd+FNa+xysrfdagg950WTbpW1v8Alk1ZPiu
xinaO6+8rLVbSdTWWBtrbllWorm+aXRWWb70XzUAeM+MF26xPt/irhp/9bXa+IZfPulZv4m
+auNuV2zsrUARUUUUFnqd/qflfDzSot33oN1eWN8zVuXepyz+HbOJm+6vlL/u1h0EHSeOJ/
tOvrL/es4P/AEUtc2vytWrrjefPaz/3rWL/ANBrKoLNzTLzymVq7rQ9caCXcu3/AIFXl0Mv
lNW5YahtX79BB7Faa5AzbmVo2/2a3LbV4m/5b/8AfVePWmq/7Va8Or/L96qA9Rj1fzW2x/e
/2qtLqDfxLXmEOr/7VX49cZfuyt/31TA9HW+Vl+7To75f4Zf/AB6vOv7aZm+aXdVpfEbfxK
rUAegfbkX/AJa/drA1bXFgtZdsu6Vq5m58Qq0TLtVd1c9e6v5rfeoAs399u3MzVyuo3n3qd
e6h/t1zd7ebqgCO5l3N8tSW1t5tR2kXmturr9B0X7ZPt2/ulXdK391aAKNtpjeV935m+7U8
+meRFt/i/ir0XTtB2xfbJIlXd8sS/wB3/arF1ax/ey/71UB51ewfe3fe/vVk+a0DV02owbd
1czdr81SBftr5WrQjn/75rl1bbV62vNvytQB2Gl6vLZ/L/rIP7tdSPs99CkhCvH/Durzy2n
ra0/UbizVvIkwrdmoAwNF0htTlZ2by7WL/AFstT6trS3KrZ2S+XYxfKu3+Kpde1CKCJdHsP
lgg+WVv7zVgUAXrZvnrufDGrwQfuJolkb+GvOPtPlf71XLK+ZWVt3zUAe82VysvzxwKtbkL
fL/DXF+BNai1Nf8AWqtzEvzLt+9/tV6HAu5fvL/3zQARr9piaLf+/X7v+1UFhOqz7ZP/AB6
rNzA3lb4W2yxfMtZ1+6Xdt/aMK7XVts6f3WoAo+NvDX9q6c1/Gv8ApUC/d/vLXil/ZtFLvX
5WWvo/Sr5dTtfm+9H95f71eYePfDn9n33nwp/o0/zL/st/doA8x8T6f58EGtwr8s/yz/7Mv
/2VczXqOiwRX0F1o9z/AKq8Xb/ut/C1ecajp8+majPZ3K7ZYG2tQBVooooLNPTla5tZYFXc
0S+bUtlfNBKrf3aq6PeLY6nFPJu2r97bU+uNB/a0s9lF5cEu1lX/AIDQQdzo/iVoGVlb7rf
d3Vfn8RyrfXS790U6sqq38NeXQXzRVcbU5ZVVl+9QBPq19/pX+61Z2sQNFeK3/PeJZV/4FT
blZZ5Wlaujkgi1DRdMljg2yxK0Uv8An/vqgDkliZvurT/ssv8AcrrY9K/2auR6DO33YJW/4
DQBxTQT+Uqf3agaJovvLXov/CNXm3/jzl/75rMvdFZflaJlb/aoA5y7bzdJs5f7v7r/AD/4
9WdWxc2zQWssDL8rN/n/ANCqg1jKtBZWpyystDRMv3lptAF6C+ZavR6m396sOjdQB00eqst
WV1euS81qf9pagg61dX/2ql/tr/arj/tT0fanoA6mfV938VUJ9TrDa5amNKzUAXJ77dVNd0
stNrY0PTGuZWlZW8qL5moKNDSbFmZfl+992vcPDXhNILNLWRfm+Vrpv/ZawPh74YaSRdWuY
v4v9FX+8397/dWvXLa2W2hWNf8AgTf3qCTG1G2RV2qu1VX7tcDrkH72WvR9T+dmjX/gVede
KZ1WVlWgDzjWPvNXH3rfNXU6xL8zVyVy26WgCKiiigouWly0TbWrahnyvy1zKqzN8tatuGj
TEn3qCSxqOkT2P73azQf3v7tZMjbVrt9H8Q2up7bOaJfNb5drfxVF4p8Cy2ytqOlK0ln/AM
tYvvNB/wDY0AcNQrMtDKy/eooKNrRden0i+iurZtsq19GeEfEMHiPSlvLRot3/AC1i/utXy
zW/4R8VXnhXWFuoWZoG+WWL+8tBJ9V/M33m/wC+ax9RX+yp/tiputZflul/9mqLRfF+ma1a
rLDOrf7tbUjRXMDRNE0kTL/doA5CSeXQdVWWNt0DfMv+0tdRqtjB4j0XylZWWVd0T/3a5mf
T5dsuiXP+t/1tjK38X+zUXg/xB9hvm0q8+VZH2pu/hagDztll0PXf3i7Wil2stS/FDQVubO
18RWi7vNXbKy/+OtXcfEvw5uH9rW6f7M//AMVWf4Sli8R+G77w3d7PPWL9xuoA8BorR1bSp
dP1Ge1kXa0TbWrO2/NQWG3dWisTXNmqt95fu1PYae0+1VXc1dNaeHp/usu1v4Vb73/fNBBy
0Olf3q1oNM/2a7mw8E3Uu1pmWP8A8eaumtPCFhbfei8xv9qgDymPSJbltscDN/urXU+H/D3
7qeC73R+UyttrtL2JbOJYraJWlb5YlqWHT1sbGXbtaXazMzfxNVAOsNFs4lXyYFVq010z/Z
rF0nxLp06r83ly/wDPJq6231mDZ80crf8AbBqkDMksViX5lrOk0qC+RlmiVl/2qv6x4htYF
aWZ5Y1/2omWq/hjXINXlnXascSr8qs3zNQB5trnhNotR8pWVYp2/dM33f8AdrObwnfwfK1r
uX+8vzV7FrWmQXMTRMvytWZYQMzNZ3P+vi+63/PVf71AHjF3ou1mVotrVi3elMvzLX0Vc6L
a30X+kwK1cbrngnbE0tl83/TJqAPEmVlba1FdDqelfM3y7WrAkiaJ9rUFjaKKKACiiigAoo
ooAntLaW8uooIVZpWbaqr/ABV7NoPg754NH27Vi/e30v8A7L/7LWR8IvCctzdS67cxNttvl
tV/vS/3v+A17fZaUmn2MqKq+e/zSt/eoILNhYxWcSpGu1VXai/3Vqa5uPK2xpzLJ91aSa6i
gg81vu/w/wC1VUSpYW8l/fOqyN97/Z/2aAK2tXUWlaczs26Vvu/7TV5B4jvPK3NI26eX/wA
drsPEGtoA2p3b7l/5dYK8g1rVZbmeWWRtzNQBlanc7t1YVT3M/mtTY4GloKIlXdVm00+e+n
WKGJmZv7ta2k6HdahOsVtEzNXs3hrwZFotmsskS+ft+ZttBJ5ivhr+yl/0lf3v96sm9g/e1
6x4psd0Cy/3a82v4v3tAHIqzQSqysysvzKy16L4R+ILQSrBqf8A39/vf71edRsqsvmLuX+7
UvlRfM0Mu7/ZZaCz1PXvCGma9atq3h1Vjb709j/7Mv8A8TXmN/p8tjOyt8y/3q0NF8R3+kS
+bbSttX7y12E+uaT4hgW6WLyLz7zL/e//AGqCDzOitHU7NYp2aFWVf4ov7tZ1BZseHvEd54
evPNtpW2t95a928F/ESw1XbBcyrEzf3mr5xqe0vJ7OXzYW2tQQfX2o6eup2u37sq/NBL/da
uI8U6RLPb/2tFF5c8fy3kX+1/epnwr+IMWuWq6VfSbbyL/VM38a16PcWqyDds3fLtZf7y/3
aAOY8M6rF4m0KXT71t1xGu1938a/3q81u4Lrwn4p82P71tL/AN9LXQ6tYz+DvEkV1af6hm3
Rf7v92r/iuKDxHokWp2i/vVXdt/i2/wB2gDiPiVp8F8tt4isl/dXK/vf96uCtNI3L59yzRx
fw/L8zf7td3ZTsti1nd/NZs37qL+83/wATWZBp895qPlf6yX7v+6tAFnQ7Hz22wr9mtV/1r
L97b/vV6Vo+gxRKsrQLH/di/u//AGVZ3hzSlVYmVf3S/d/2m/vf/E13NpbfL81ADYbGKrP2
SKKNpZGVVWoL3ULOxXbNdRR/7LNUEGoW2vXEdtaN5sC/vZ227f8AdWgDktY1qDSN15dpuuZ
/9RF/dWsq21W1vP3uoz3Nzu+ZYIotsS1F8TbSW08ULfyxStbMq7drbd395d1Z2j6Zda1B5t
lZ2ci/3Zb5mZf96gDI17yl1Fp9MguY4vvMrRbdta+g/EGezVYNRVp1/wCeq/e/+yrTk8E6n
P8A8wnSP+BTz/8AxVcX4r8L6t4cgW6uYIvIZvvQMzKv+zQBc8U+KpdavP3e5bVfur/7NXUe
GL7w3Fo8EVzLE0+396zRMrbv96uL8MaHqOvbrq2sJbmCBvm2zrF83+81dl/Z+o20W2TTNeX
/AHbpZ/8A2WgDTvdfg0+LzbLU1u4N3zW0rfN/wFq2rJl1zTF1Gwb9/F80X/xNef3cV4q/LB
qq/wCzPpKy/wDoVdj8J3+0abqiqWZFuFZW2bf/AB2gDdstVtb6BZdyxy/daJm+61X57FZ4t
0dcb4rs/wCxdai1NoFns52/exMv8VdHpNnp0sEU9l5scUq7laCVloA5XxP4QS+Vp7bbHc/+
hV5Bq2lSwStFNFtZf4Wr6SutGvlTfaX3mJ/zyuk3f+PLXIeIdFa8X/TdOaOdfu3MH73b/wC
zUAeBNZsrbaryRNE3zV6svhWLVfNWNoo76L7yr92X/aX+7XG6tpUttK0U0TKy/eVqAOZoqW
aBomqKgsK6Hwl4cufEGqxxwxMybtv3fl3VgRxNLKsUa7mZtq19Q+D9DtfCOgW25V+0tFu/+
KoIOm0TRoNF0m2sIANkK/e/vN/erSaobOVp4Flb+L7tLcOiRNJIyrEq7mZqAM2dltt15csv
2aH/AFas23b/ALVcBr3iVr5ftlz+7s/+WEX97/aqLxF4ni1zz72Zmi8PWTbVX/n8l/urXlW
seIZ9Tumnkf733VX7qr/doA0Nc8Qz6hLukl+VflVf7tchd3O5qZc3jNUEcTStQA+GLzWrfs
NPaVlVVqKws9235a7vw1ostzL+7i+795v7tAHW+AtBis4Gl8rdK38Veg3dtttd1Q6Dp6W9h
Gqr8n/oVXNVnitrNnkZVoA8/wDEsX/EunrxzV7xI7janzV23jLxQ15utbT5YP4m/vV5jdS/
PQBmU5W202igs0454ryfzd32aVV/1sS/Lu/2qgZpfP8ANji8uVfvbfu1VgnltpfNhba1Wvt
jSqqt/D93b/D/ALtABJqDSqu5fmWqbNub+7TmptABRRUsarL8rNtb+FmoAk07UJ9Mvory2l
8uWJtytX1X4F8X23i/Qkuk+W5i+WeL+61fJskTQStFIrKy1v8Ag/xRdeF9VW8tm+X7ssX95
aCD6Y8SWsGq2ElrL8v8UT/3WrzG0vLrTJbmzufli3bWX+81da3iOz1DSV1OGXdAy7v/ALGu
E1G8bUJfPk/1v8NUBFexNPefu1+991VrqNM0P7Mq2u79/Ku66l/ur/dpvhjTNsDand/dVf3
X/wAVXUad4elud0+ot8srbvIX/wBmpgFtebm8jTrVrll+Xd92Jf8AgVaf9lX94v8Ap99tX/
nlbfL/AOPVsW1skESrGqqq/dValaL5agDnW0jSdKglvGtVbyl3bpfmq9oNnLBab5123Ny3m
y/7P+zUN+FvtXs9KVcov+k3P+6v3F/76/8AQa6ALigCjqul2uq2L2t3As8TfwtXn918MPs8
/wBq0PUZbSRf4Xb/ANmWvT6NtAHmHl/EHSk+aCDUEX/db/4lqrX/AIj1O+06ex1fwfeSxSr
tlWJWX/2WvWNtG2gDy7Q/EcWkadFZ2nhHVYIov4fKZq0/+Ev1ORttr4R1Jm/6aqy/+y131F
AHn0mmeLfEMbxXj22j2cn31i+eVlrqtB0Oz0HTUsLJNsS/NlvvM396teigDL1nSoNVsJ7Wd
d0cqbf92vKtB1qXwrrs+ian/qPN27v7rf3v92vaa8w+LHhtriwXW7SLdLB8k+3/AJ5f3v8A
gNAHodo25fvU6e2Vq82+Fviz7dB/Yl3L+/gXdAzfxL/d/wCA16krblzQBz974eguV83b5c6
/dlX7y1xGveHItX3Wt2iwaiq/upf4ZVr1jbWTqukRahBsYsrL8yOv3lb+9QB8wa1os9jdSw
XMTKy1zk8DRN/s19Aa5oq6uraZqKrBqcS7oJ1+7Kv+f4a8e1bSJ7G+ls7mLaytQBr/AAz0W
CfU5dd1H5bHT/m+b+Jq9K0HXr7xn4mllVdunW3zS/7v92vG73ULqz05dCsmbyJWVpVX+Jq9
y8E2MXhDw3FAzL57fvZ2/vNQB6LuVV/h21wXiXUJfEd5PotrP5GlW3zanef+yLVe98QSahK
tjpl9F5srbfvf6tf4mWuL+Ifiyw0rQP8AhFtDZWb/AJepVb/2agDj/GnihdVvorCwXy9Ksf
3VrF/7N/vVyTSs1NooLBV3NWxYWe6qFpFuau18NaHPqt0sEK/7TM33VWgg0PDXh6fU7lYoV
+X7zSt91V/vV7FoGiW6WaRRJtsV+bc33p2/vf7tJoGiQWtksESeXYq29mb71y395v8AZrQ1
rXfsn+h2a+bfN91F/hoAk1nXINJi2qytP/Cn92vNfFPiG6u4tlx+6i/55fxN/vVsaxcwaDF
597KtzqrfMq/wxV5ZrGqy3M7SyNuZqAMzVLzczVzdxLuerl3Kzbm+6tZlABRW5Bp8U/y3MT
Ry/wB5agudKltm2yL/ALrL91qCzKoqzJZstVmVloAKKKKACiiigDa06ez1CD+ztTby2X5bW
8b/AJZf7Lf7P/oNU7nSL+z1P7BJA3n/AMK/3qoqu5q63+1ZbbQv7Ju5dzSr8sv3mgi/u/8A
Av7tBBFYaq1iy6dDL5lsrfvW/vN/s/7NdXpMDarqcFqv3W+83+zXG22mS2M/lTL81ev/AA8
0PyrVtRkX5p/lX/doA6u2sUlns7GNdsS/vXX/AGV+6v8A31/6DXWrEuzbWNoUG43N9/z3l2
r/ALi/Kv8A7M3/AAKt6gApGO35mPy0tYXiu4a38O3SRNtludttF/vyNs/9moAZ4cb7db3Ws
MoDahLvj4/5ZL8sf/xX/Aq6CoLeCK2tooIF2xxqqqvotT0AFFQz3MEA/fTRx/7z7apSeI9F
i/1mr6ev1uU/xoA06Kx/+Es8O/8AQwaV/wCBkf8A8VTl8SaHJ93XNNb/AHbpP/iqANais/8
At7SP+grZf9/1/wAaVNZ02X/V6jZt/uzrQBfoqKOeKdd0Uiyf7rVLQAVDLEs0bRSqrxsu1l
b+KpqKAPmvxfo114B8YxPZMyQbvPs5P/ZK938L+ILfxN4fttTt8L5nyyJ/df8AiWs/x/4VT
xX4altlwLuHMts/+1/d/wCBdK8i+FHixvD/AIp/se9Zo7a9bymV/wDllL/D/wDE0AfRVIy7
qWigDC8QaHFrFnt3eVPF80Uq/eVq8/1HRf8AhJdJngu4lXXLP5f7v+7/AMBr1xl3VzWu6a0
VxFrVqm6e2TbLGv8Ay1joA8B/shtM1NlvYts8H97/ANCqrrXiq8nZYGnZlVdq17T4l8NWvi
PTFnhZfN27oJf/AGWvDdY0qW2nlikXbLE21loAltvFEui6dPFbbftlyvzS/wAUS1ykkrSys
zNuZqdIrK3zU2goKKKKBmrpcHmsqfdX+Jq9k8LQQWNnE1zuW2b5lgX70/8AtN/s15Poe2Lb
PN8yr91a6298ULcy/wCibl+XazNQQeo6p4q/f+RZNunb5d38MVZV34hi0O1ZYWWfU2Xa0v8
Adrz9dX8qLbG3zf3qzrnUN38VAFrVtTlnlaWSVmlb7zNWFd+Utm11NL8275Yl/wDZqdd3lr
bWfmtLuum/5Zf3a56SWW8l3M//ANjQBFPO87bmptDbf4fmooLPQNFntZ5VivV2r/eWu3XwT
BeQbrafzIG+7Xm9lXc+Gtcn0qVdr7ov7tBBzOueFbrSpdskDbf4Wrl7ux2/w19SWk+neI7D
bJFE27+GvP8AxX8OfI3XFkvyf3aAPBpIGiqKur1jQ57H5mibym/i21zc8DK3yrQWQU6CBpW
+Wm7drfNXSaPp63K7d21VXdK391aAItOs4vN82Ta0UHzbf7zf3a07LTJYtYivNRX5Via+lV
v7q/8AxTV0Ph/SLWzsZddvYv3S/wCoipsjNqHhvX9Ym2rLPtgX/d3L8tBBzdlO2p3TSt80s
8u7/gTV9ALF/ZmgMsP3oolii/3vurXzfp141jdRNt+VWVq+h9Y1qw0+LSpbu6WO2ll89m/v
Kq7l/wDHttAHW2UC2dnBax/diVVqSWeKCJpZpFjjT7zM21a43+3vE+vNt0LSlsrRvu3mofe
/4ClVLzwTpqJ/aPi3xBPeKnzf6TP5EAoA09U+JvhfTcot+LuXHEdsu/d/wL7v61yereKPE/
ieaxbRvB92qWlytyj3nyrIyq23+7/eDfeq1L8S/h94YTy9LtVmlXtY2o/9CbbXP3v7QEmdl
joCqv8AfnuN3/jqrQB0/wDZnxU1n/j71jTtHiP8Fum9/wDP/Aqif4T6jefNqvjbV7pu4Tci
/q7V5zqPxt8XX25baW0sl/6YQbm/8e3VzN3448U3zfvvEGp/7q3TKv8A47QB7ZF8CfDe/dc
6hqtw3+3Kn/xNbNj8JfB1j/zCvtDf3p5Gavmltc1ZvvanfN/vTtTf7X1H/oI3n/f9qAPq9P
AvhVB8nhzSx/vWqNU3/CHeGf8AoXdI/wDAKL/4mvk+PxDrcH+r1jUF/wB26ap/+Ev8Sf8AQ
xar/wCBkv8A8VQB9TN4H8Kt97w5pR/7dE/wpi+BfCq9PDml/wDgKlfL3/CY+J/+hi1f/wAD
5f8A4qnR+NfFMf3fEWq/+Bkv/wAVQB9OP4E8KnldAso29Yotn/oNRt4D0VfmtZNSsm/vW2o
zp/7NXzxbfE/xnbN+78QXLf8AXVVl/wDQlrVj+NXjKMfNdW0n+9bKKAPdofD2qWh3WnibU9
v/ADyu1inX/wBB3f8Aj1XlTX4B97Trv/gLwf8AxdeHWvx78RRj/SNP02b/AHFZf/Zq3bD9o
C1Zsajocsf+1bTh/wDx1ttAHqCapqyY+0aHKw/vWlzHIP8Ax/ZXhnxS8NXSeJG13TNM1AQ3
KebOfsrL5cv+9XqOl/FzwfqRG7VDaNj7t1Eyf+PfdrsLLU7HU4vNsLu3uo/70EqvQBheAPE
g8T+E7S8kK/a1Xy51/wBta6qsy70LSr+TzbvTbeWXH+tMY3/99feqn/YF5ZtnStauok/54X
Z+0x/+PfP/AOPUAb9G2ubOr6xYHbqOjzSR/wDPewbzf/HPvf8AoVaWm6zp+roz2dykhT76Z
wy/7y0ANTS47Yy+QdscjbvL/hVv9mvPfiH4aWezbU4V/ewL+9/2lr1as6/tVnRvl3K33loA
+S9R09mbcq1nNbNt3V7XrGgxaHrTQTQbtHvvvbvur/8As1xHiXw02i6j5S7mtZf9VLQBwlF
T3sHlT7agoLJ1uZdqru+WrkFyzfdqfQ/C9/ri+bH+7tVba0rfw1o6p/ZmkbrOyn8xl+9Kv3
moIKayztu2q3y/eb+Fagm1NYl2w/NL/wA9aoTahPLa/Zd2223bvK/2ql07Sp76VfmWOL+KV
v4aAGwruuommRpPm/1C/ear13YyzzrugWDd8sVtFXUX99o/hq126c0El0yqrN95q4m71Oe5
bcr7f92gBlzbfY5/Kn2tL/dVvu1WZ91H3qKCzprKeumsJ1b+LbXA21ztrfsr7/aoIPStHvr
qxZZY2bbXpelazBqcHlzbd/8AErV4hpmuNbN8vzL/AHWrq9J1y1lvFaOXyJf+eTfxVQHVeI
vDlnOGVYk8pvvRtXj2ueDm0+dmj+ZfvV6xJ4qsJW+y3cqxy/7VY/iODdLEytuVl+WpA8ltv
C8up3ixR/Kv8Tf3atWlmjXk+nWkrLubaqt95l/hr0f7Cun6K0sa7Z5V3f8AAm+7XF+MtI/s
++tpbTdHKsC7WX+8tAG/4yiax06x06NdsX/xNY/iVf7M8KaPpn3Wn3XUv/stXNH+IMDWa2H
ifTlu9v8Ay3X/AOJrQu9Ii8S33/CQaq39n6BbRKqq33pVoA4TR/C+reJbxYtMtf3Sttlnb5
Ylr0xZPCfgeR7zXtWbWNaX+H/Wsrf3VX+H/gVcN4l+I08sH9k+HV/svTIvl/dfLLL/APE15
+su6X94zbWb5v71AHoXiX4xa7qsrRaY39l2f/TJv3rf7zf/ABNc34rvrG+g0iW11O+vbxrb
dfNcys22X+6u6sjVm05tTnbSlnWx3fuFn/1u3/aqnQUFFFFAwooooAKKKKACiiigAooooAK
KKKACiiigAVdzV3/h+z8PReDru6knmXxF56rbLE7LtX5f/s64e0XdLXYaD+4vIJ1VWaJlba
1BB1mma34r0+Xyn1O+Vl/5ZT/Nt/76ruNO8Y6wqr9rtYLn/aT5WrLIutb1L+0LqDy2nT5Nq
/Lt+7XoFl4fsbWBVkiWWT+JmoArWXirT7n5Zt9q3/TX7v8A31Vu70rT9V8qd41aRF/dXMT7
XX/dZar6j4dtrmBvs6eXL/6FXn13eajocrfYrqWBt3zL/D/3zQB3pk1TRwpYPqdmB8zKv+k
R/wDAf+WnT/e+tadnfWepQebZzpNH/s/w157pXxRgV1g1uDy2+79ph+7/AMCWutEWnaijan
pVyqyS/wDL1av97/eX7rf8CoA5z4lana2OhfZZPmup2/cRfxNWHrGkS/8ACCwNer+/iiib5
v4WrU07wq//AAmX2/xNfNezt/x57l+Vv9n/AGf92l+IOuQQQf2PB+/vLll/dL/DQB5Br2g/
YbyBvvRTxearVz0dtF9sbzm2xV7H4r0Vl0KCVvvQbVrxzVots9AGvc+M54tM/sywiijgX+L
bXL/NK395mq9pelXWq3kUFsm5mbbXsmneANE0GL+0dTaJlWLasTfxN/eoA8ettFvJ/wB60T
LB/wA9W+7Tr2+aBPssLbVX7zV1vjbXluZfItNsFqq7V/2v+A1wiwNK1AEVFaMens1Trp/+z
QUY9Fasljt/hqtJa7TQMp1cgvNtU9rUUAb8Oobf4quLqf8AtVyisy1L9pagg6j+2pd3zSs3
+9W1Za1dblXzWZf7rV5757V0Ok3m5loA9tuW8/7DBt+8yt/3yu6uc8dxL5tr/utW/aS/adR
s/wC6sDN/31trE8cLu1GJP7sH/wAVVgc94N8NRarqcuo3+37Dafwt91mrK8ceM5den+y2jN
HpkDfKv/PX/arr/E6tofgG1062XbLd7Vlb/wAeavG73crbagCCRtzUSL5Tbdyt8u75abRQW
FFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQBZsvv12Wjt8y1xNs22Wum0u527aCD
2HQbxm8jzJWZYvuqzfdr06N1kjVl+61eF6Pqe3b81dzpnitrSLa37yP+7QB31cnZ6Vp+t6l
qE9xGJlWX5V3Vnap4zaa2aKCLyN33m3bmFcHP4lvNPneWyumhkf8Au0AR/FHS7HRNYiWxCx
LPAZGi3fdauR8OeMdR8OX3m2k/7pm/ewN92WqutanPfXUs9zO0ksvzMzN96uZZv3u6gD6kj
voPGPhRZ7bdH56/K38UEtcb4N0pl8XTtqe6e+VW3NL83zVL8G5Wn0K+g/hWdWX/AIEv/wBj
XZXNjFZ+MLGdV2tcxSq3/AVoAreIbPz9Juom/utXz5rUG5v7tfTGpxbllr5z8SxeVLKv91q
AL3hrWrPQds/y/L/e+9UuvfEa61D91p0TR/8ATWX5m/4CtcHHE0rVu6dpTTttVaAKcdtLcz
tLMzSSt95mratNIZvm2V2mj+E/s1m11NF8zfKu6ti08OSzr+7ibb/e20AcRDpH+zWjHoM8v
+riZv8AgNesaP4VtYol3RKzf3q1buCz0+DaqruoA8QufC91FF5skXlr/tVzl3YwQSbW+avS
fFOp+fKyr91a8z1CXdNQBynzRN/ErVaW8Vl23NrFJ/tfdapI9av1Xyml8+L+7Oqy/wDoVNZ
oJ23Na+W3/TJqCydbGwuYN1tqKwS/88Ln/wCKqjJbSxfeX5f7y/doki2/d3UxWZfusy0APt
oPPl2V0Oi6VLLfLBH95mrFtpVg+8td94Rls7O1bUbudY2lX90rfe20EHaeFmbzZVb5mtlWD
/x5v/sadr0X2zXfKb+6q1w3n6jPf32o6d5se35m8ptvy1a07xRdX11uu9rS/Ku77tWB3fj/
AExp9MtZVX5YpfmrxDWrPypWr6cWC117Rfm/1U6/9814l4x8Pz6bdyQTL8y/+P1AHmdFS3M
XlSstRUFhRRRQAUUUUAFFFG1/7tABRRtooAKKKKACiiigApywM1T21t5rVu2mmbv4aCDFWx
Zqd/Z7V2UGi7v4atf2H/s0AcD9hZauW26Kuqk0X/ZqpJpW3+GgCK01B1/irVj1plX71Y/2F
1q5dwWC6ZYrbLP9u+b7Uzfd+98u3/gNAFqfV2ZfvVhXuobv4qbPE1ZlyrUAVru581qqqu5l
Whl2tXonwp8ES+JdaXUbuL/iWWjfNu/5at/doKPX/hjoA0Xwba+Yu24uf38u7/a+7/47VzX
LyKLxFpES/NKrtu/2d1dJe3EVjYyzzPtiiXczVx32aWd7HUZl2z3N+srK38K/wr/3zQSbV/
8AdbdXzr4lXdeT/wDXVq+itUbbu/3a+etW/fzs3+1QBk6TpjXMqqq16/4N8JxKqysu7/arn
vBukRTsq/8AfX+7Xs2neVBAqxxLuoAb/ZVrEqrIvmt975vu1cjtv733Vp0jJB+9masLU9Tv
J90VlE3+6v3qAL9/rVrpkXzS/Mv8Nef614vZll8vbub+Kmaxp95ErS6jPFbL/wBNW3N/3yt
cDq2oWcTMkLNP/tN8tADdT1Pzd3zVy91dbnovdQ3VkySszUAWrbT55W+Va2ofD08v3fl/3l
rnoJXifcrba6Ow8S6jZ7fLup/l/wBrdQBLJ4O1hYvNjtfMX/Zase70i8sZV+12sse7+8td5
afEHyoP9L2zt/d8jbt/4FVG/wDF8Wpt80Sxqq/Ku7dQBxXlebKqqvzNXTaoqxXnkL92BVgX
/gNR6YsV9rVrtX5fNVq0NOsf7V11t3+q3NK1AGjN/wASPway7ttzff8AoP8A+zXM21ysDLV
nxPqf27VmVf8AUQfulrl2vG8/d/CtAHu/gTxKtttgmf8AcS/+OtXTeOPD6avpP2yH5pYF/w
C+lrwrRdX27fmr1rwp4z+zIsFx+8g/8eWgDyPVtBbc3y1y1zYywN92vpnW/CNtq1v9u0zay
yfN5f8A8TXmGreGmVmVotrL/C1AHllFdRe+HmX+GsObTJYmoLKdSxwNLTls5d3zLWrZWe6g
CCCx3fw1cXTP9muksNK3fw1tR6H8v3aCDz9tMb+7Vy08PNL/AA13tr4VuLqOaeGDdHbrukr
rfCXhOC7iaeb5Y1+X5f4qAPF7nw4yr92szxLocWh6q1rb30F/EqL+/g+792vovxJ4TsY9Me
e3DJt+8rGvDvEtisTNQBxdOjXc1Nb79T2n+toLN3Trbcy122k6Zu2/LXOaOvzLXqdhpi2M8
US3UFzuiVt0TfLQQSaZ4da4ZVSPc1dHH4Ki2/vJlVv9ha3dIiWOxRl+833qv0AcjJ4Ds3/5
eX/75rLu/hzuGbe7Rv8Arqm2vQqKAPLbX4c3P9pQfbIomtN37zy5f4a1fF/g/Tm0XzNP01I
7mFl2fZo+WX/arvaKAPm690We2XdNayxr/tLtrnr22217Z4tubnxNfR6XpcbTRQfO7r91mr
n59K8M+D2E+ty/2pqS/MtlF/q0b/a/z/wGgDjPBnw2n8Ty/br9vsmjQt+8mb5Wf/d/+Kr6D
0C00qx0S2h0ZYl09V/deUPlP+1XiPjG78Za5osep3UDWGh/djgjfau3+Hcv8Vei6LPLd6Fp
/h7Sn2eRZxJfXiN/qPl+6v8At/8AoNAFrU7hta1q0giG7Tra88uVm/5ay7X+X/dWtTUWWKf
Tom/iul/9BapLu0g0220y1tolVIp1WJf+AtXK+K9a+x67pi7tqxLLO3+7t/8AsaANDxXq9r
p9hcyzSrH8rKu7+9Xz/JqEV5fbY/mWq3iPXLrV76ee4lZmlb7u77tYkE7QS7loA918E7Wtm
XzVj/vbfvV6ZYX0HleVbruZf4q+YtO8Qzwf8t2X/drdXxfP5CxebK23+9L8v/fNAH0Bd6hp
1inm395F/u7q4jxB8SIoomg0xdq/3tteVXOvSz/elrHudT3fxUAbGteIbq+lZpp2auUubxm
b5aimuWlaoKABm3UUUUFhTllZabRQBL59EMv72oqI/vrQB2Xhz91fWrf7VdNpKtp+hXV5t/
et93/0GuLtLxoGiZV+ZfmrrfEF99jsbaCFmj3Nu+X/AD/tUEHKXOlXjRM0cW5mrMufDmsW1
q11Np08cC/xMtXp/Eup2MrLbXXyt95WVW/9CqtJ4q1iWJomvJfKb7y7m2/980AZ0M8sDV02
k65tZfmrl57mWf8A1jbqiVmVvloA908M+NZLBvlbdE33o2+7Xew32heJ4VilCR3LDgN97/v
r+KvmOy1eWD7zV02neI9u35qAPXNZ8ESQhngXz4v9lfmrjLvw0u77lbOifEW5tFWKR1mj/u
yf/FV1UfizwzrK7b5fJk/vP/8AFLVAeTTeGtv8NFtovlN92vXZfCdnex+dp18rxv8Acx8y/
wDfS1lyeDdVib5Y4pf9yX/4qgDB0zTPu/LXc2HhjzIN0zeX/dXbVPS9E1C2uommtG2qy7vn
Wu3qQOM1PTLvR7WY2szfZpF2ybe1R6D4gtdOtmtbnd97crLXYXMIntpID/y0Vlrz/X9D0zw
9pkuo39xLctjbFAv7rzHoAs+JvFltc2fkW/3f4mauA0rwhd+N7+Vlf7PYRttkuGXdn/ZSq3
h+wufFmurp8bPHAnzTyJ/yzWveYIbPRdMSKMRW1pbp/uqi0Aef2fwQ8KQR/wCkm9uW/vNNt
/8AQag1P4IaBLA39lT3NlN/CWbzFb8KqeIfjlY2V81romn/ANpKny+e0u1H/wB3+9UOjfHS
C41BbXWtKaxjb/lvHLv2/wC8u2gDjptE1Hw7qf2HUYGjkX7r/wAMq/3lrvPCyteTrBGy7tv
8TV22uaLYeL9DXy5om3r5ltcr820//E15rppudA1mKG8jaOa3kR2WgD0+wvWtmeKRfu/eWt
qO6gk+5IpqFUtNQgSdUWRJF3K1cjdyt/abWNv8zeb5S0AdzVee7trYfvp44/8AebbXK3/ha
/a3dre7WSb/AJ57dv8A49VCXwxZabbG717VVhX+7Gdg/wDsqAOiuvFemwYS3ZrudvuxQLnd
WNf6jcyKz65ef2daN9y0g/1stctceNIIX/s7wrYeWzfIs+zdNL/u1hXLwWzyz69fP9p/59o
G3Tt/vN91f/Qv9mgDoL3xRc3K/wBleHrP7LHJ8u2D5pJP+BVasvDuheGIhq3iy7gN195LZ3
3Bf+A/xNXCT+N7m2iaLSEi06Jl2t5H+tb/AHpfvVyF7qEs8rSySszN95magDsfHXxEn8Vsu
nWcZt9NV/u/xS/71e86HplvpGj21lbwJEkca/Kv96vlzwjbf2n4p061/vXS7v8Ad/ir6yj/
ANVQBlXn73VVOcrbQO//AAJvl/8AZWrxv4j6qsWtXX71dy2vlL/wL/8Aar1K402z1CK4vLl
GkaeX90+7btVflX5v+A7v+BV4B44+yrrF4tsvyrLtVmbc3/fTUAcazbmZqKKKCwVttSrcst
RUUAStctUTMzfeoooAKKKKACiiigAooVWb7q7qvW2kXly21YmWgCjTo/8AWrXZWXgJpV3XM
vkL/eZlWtO28D6FF/rtW3Mq7t3mr8tBBh2EUU8sUTL/ABKtdRr1nFfTrAv/AB9RLuX/AGl/
u1lSafp1nOssN55m1t1XPEc/kXkEv8LL8rLQBw2rQbZ/lrOrpr/U9OuZf9NinWX/AJ6xKv8
A49VHyNCl+f8AtG8j/wC3Nf8A4qgDJjXc3zUeU+5ttayroUTbvtV9J/2wVf8A2apG1rTrZf
8AQtM3N/z1vG83/wAd+7QUVLbRbqeza8byrazXd+/nbarN/dX+83+7VBZWib5Wq1f6reanL
5tzK0m1dq/7K/7NVZImi27l27l3UDLkGqyxfx1fXXpf71aHw+8OWPiHXJ4tR8ySC2tWufIi
ba0+3+Fa3tK0y68XvdtoXhnQNPsbXhmutzbf95qCDBsPF99Zy7rS8ngb/plLtrtNH+KWu20
q+dcrdxf3Z1/9mrkLvwB4gubqWXTrXT7tfvbdMvFlVf8AdXdurFaC/wBMl8q/s7m0l/uzxM
v/AKFQB9EaV8T9MvFC3kEtq5/iX94v510tt4m0W5XEepwD/ro+z/0KvmK21Pb/ABVorq/y/
eoA+htZ8V6Zotm0stxHLJt3RxRtuZ68Q8UeI77xDfK0rbv4YoF+6v8Au1gzaru/irs/hJoP
9s6/JrFwu62sD8m/+OX+H/vn/wCJoA9O8C+GIvDOhrEyj7bc4luX/wBr+7/wHpXF+Jru9+I
fi1PCmjTyLo9o3/E2uo/us39z/wAd/wC+v92ur+IWv3mmaRBYaOc6zqkv2a12/eX+8/8AwG
tXwp4bs/C2hQ6dbAb/AL80n8Usn8TGgCTR/DGh6Bt/szTba3bbt3pH8zf8CqXV9A0vXYBFq
en290gB2+amWX/dbqtatFAHIaBp58KXh0UXJk02bdJp/mP80X96L/a/vL/wKr3iTw5Brlj8
o2Xcf+ok/wDZf92q/jjTbjUPC1y9k5jvrT/S7Z1+8si//Y7l/GpPBPiWPxT4atr1ZUa4Vdt
yq/wSUAcBb+JdT0qCTTGkaHY21l/iStzXL7QLHSoNR0i+X7dEytEqy7mf/eWo/ib4cY2v9v
WEX72L/j5Vf4k/vV5TJ9vbTmv1tZ/sa/K0+35f++qAO/1H4qarc262thZxw3LfL5kfzs3+6
tcjqbS+e114r1aVZ1/5c1bzblv/AGWL/gX/AHzUXh/Rp/EdjfS6ReSx61ZL5vkJ8vmxf7Lf
3v8A4qqPhC88LabLd6h4miku54XVLbT1i3eY38Tt/DQA1vFF4yta6DZtZRMu1vI+aeX/AHp
fvf8AfO1aoLpWuzsqx6PqDM33VW1avb9IbxT4kt1l02ztvCukN9z9wrXMi/7v3VrmPE8Y1m
9Ly65eW3hbTflu76S6dmvpP4kjX7rf3floA5ETax4GitotZ0K0mtL7940d3ArOy/xLu+8tc
14ws4NK8U6jYWjN5EE7Ku773+7XYavrEV/PbeItSsTDo1lGsGi6ZK/zT7f4m/2P7zf7q15z
d3M+oajLdTN5k88rSs395moA734S6DLqniF7pZ5Yfs0W5ZYtvyt/D97/AIFXudx/bUMS2z3
dpIZ/3SssbK3+01c38KND/sXwst1Mu2W7bzf+A/w1up4k0qS4kuZ7yCGX/VwRSyqrbf73/A
qAIvFOqxaLosr/ACqsEW2Jf9r+GvmfWrz7TdN826vXfGjT+JftjWF0rW1ivy7fm81q8Wu7a
WBv3n8VAEFFFFBYUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFO81v77U2igCX7ZdeV5Xny+V/d3fLTPNl/v
t/31TaKANqyl82L73zV2Xlf21oCqv/H1BXnEM7QNuWt/TNe+zSrKreW38W77rUEFPU7NmXc
q/Mv3qx69K83R9a+aSeK0nb7zfwtVdvAuiTt5s3izSrZf96gDz2rVlpl1fSqsMTMzf3Vruf
7K8AaH802uy6pKv8MEXy1QvfHUUETQaHYLZRN/F/E3/AqAGx6Lp3h5Vn1pVubr7y2Kt/6Nb
/2Wub1TUG1W+luptu6X+6u1f91arXNzPcy7pm3NUVBZuR+Rp7aPdaDfXkmq/wCtlVYv9U27
7q/3qtaP401HStUvpZUSez1Lct9Z/dikVvvf7v3qq+GPEN1oOsRXlpBBJKqsv71a2te8OM/
hmDxTf6xBJeX07P5Cov8AwKgg39HtdKsbP+07TR7bxDobfOyqm3ULH/f2/wDoX/oNd7ozaF
4ggC+HPFNyoP3tPvmW5Vf+2cvzf98tXz3pWs32h38d5p1y0M0fCstekaZr3grxdBPL4m06L
TdXgiec3Ni3keft/wDZqAE8caG11440zwvpen6et86bp5LGDylbd/eXd8u1V3f8Cp0Xw/tt
X+JOq+G9NvJ7ax0+3R3nk/e/P8vy/wAP97/x2um+DOhyzLfeLb+WSa4um8iB523t5a/ebd/
47/wCuU8T3mt6X8QPFGi6PFI99rEsaI8X3hGy7v8A2agDhIbS81LXP7K0xWu5Gl8uPav3v9
qvqHw1o9n4K8IRWskkSpbx+Zcz/wALN/E1Y/w7+HVt4NtftNxtm1WZdsso+7Gv91fasv4lX
lx4g1Sx8CaVIiTXrebfS/8APGJPm+b/ANC/75/vUASeBpZ/Gfie+8ZXSslnButNMjb+Ff4m
r02qGj6Zb6LpNtplqu2C2iWNKv0AFFRSTxQjMsiJ/vNUQvrRjtW6gZj/AA+YtAFqvEfDVyf
Afxf1DQrj93pmqP8A6P8A3fm+aL/2da9urzb4u+EW8ReGRf2cbNqGnnzEVfvPH/Ev/s34UA
eiuiSoyOoZW+VlNeE/EDTdc8E6VeWenziTw1qMn+qdNxtW+9t+nFdp8JfGp8U6A1nevv1Ox
VVlZv8Alov8LV3t3Z29/bSW11BHNBIPnjkXcrUAeG/AjT7ifX9T1VlbyI7XyFb+FmZlb/2W
umvNB0zRvjHaXl1YwyWmsxt5LMo2w3S//Ff+hNXpNjYWen2/k2FrBaw9RHBGqL+S1znxH06
S+8Jy3NuQLzTZUv7dv9uL5v8A0HdQBDqGoP4h1WfQ7adrexslDancq+G/64q3/oTV4jd+Kb
XUNXvNTvVhntrH9xpOmv8A6hf7vy/3VVfm/vNtr1Dxz4ls7T4XyX2mLHCdb2/dHzMz/wCs3
f7X8NeM+GPDV5q8VzqMC2c8Wn7ZZYJ5WXzf9n/x2gDo9R0jVrPSV8U+IvsesRX0HlLE0rbo
N33WX/4msXwJ4cXxDr8UUm1bWL97P838NY+tahBc3kqWEE9lY7ty2bTtKsVZ9tcz2cvm20r
RtQB9YmeCe12I6RabH8rP93zF/ur/ALP+1XC+NPH9gqNZ2k6t/CzL/wCgrXi174h1jUP+P3
Ubmf8A3pazo2/fqzfN81AHskeveVY/YNO05rudl3S+U3y7q898Q6VqcTK1zp0sCt8y/wAVe
q/DFoGs2+Vd26u38U+H7XUdMf5PlZf++aAPk9l2/eorpPE+gtp95L8vzK1c3QWFFFFABRRR
QAUUUUAFFFFABRRTobae5l8qGKWRv7qruoAbRXX6V8LvFurruh0qSCP+9O/lV0K/CCDSl83
xN4p0+wT+KNH3N/49QB5fQqszbVr1Pb8IdG+9JqesSr/d3Krf+g1JH8UdM09WXwx4NsbT+7
PP8zf+O/8AxVBBwFl4X1i+ZfJsJ9rfxbW20ajosWnttafdt+83+1/s122qeM/EFzYyy6jPF
BLOu2KBV27f9qvPb25advmlaT/aagCm3+zRRRQWFFFFABXZeB/EunaDq26/tVktp4mil3Lu
aKuNp0DKsu6T7tAFy/VpZftUdrLHays3lMy/K1RaXp8+q6jBZ2y7pZ2VVWuiu9euvEOk6V4
fsNOVfsat91vmauv+C3h/zvEL6pIny2yfJ/vN8v8A6DuoIPdNH02DRdItNOt1xFbRLGtIml
WMWqTanHbRrezoqSz7fmZV/hrQooAxvEuu2vhnQLrVLrHlwJ8q/wB5v4Vrgfg/YT38Wq+Lt
Sw19qc7Irf7C/e2/wDAv/Qa5j4w6/deIPE9p4S0wNIIZV3Kn/LSZun/AHzXrcbaf4H8Hx+c
4jtNNtlVsfxf/ZM386ALPiHxFpnhbSn1DVJvLgX5VVfmZ2/uqvevnnxX8V/EPiK5kisp5dO
0/dtSGFtrsv8AtNVq4n1P4s+IZdRvp49L0XT1/eyM/wAtsv8A7MzV6l4c8N2+mQxv4Z0OGw
iZfm1LUVZp5f8Adj+9/wB9bP8AdoA+eY9B8Qan+9j0nU7nd/EsErU658NeILFd13ompwL/A
HpbVlr6H1/xV4X01jb6t4tu3uF6x2k7Bk/78L/6FWB/wsHwXF/x7eKvEkX/AAJ5f/RqtQB5
j4d+JXinw1tW3vmubZf+Xa5/eL/8Ute4+Cviho/i3Zav/oWpbf8AUSt8sn+438VcRdxeHvG
tyotdT03WLh8/u7qP7Bdt/uyKu1m/3lritc8B3mn3k/8AZP2l5YP3rWc67bmJf73y/LKv+0
tAHc/EDwlqPhDXB418Kho41bfdRIv+q/vNt/ut/FXoXgjxxp/jTSxLA6x30a4ubUn5kb/4m
uL+G3xMHiD/AIp7xI0JuGj8uKdj/wAfPZlb/arzq7kvPhl8TZ/sW7yraf5Vb/lpA3zbf++a
APqeobiJbi2kgb7sistMtLmK9s4bmH5o5o1kX/dbmrNAHy62jeJNduU8GRRRO2kSzujs+3+
L5v8AP+1XOX8sumK2mSWbWl9bM0U8sUrfvf8AZZa9Q+KV5f8AhHx2mu6UyxS3drtdtv3v4f
8A4mvIL++n1O8lurlt0srbmb+81AFb71FFFBYUUUUAep/DPVViuliZtvmrXuS6nZy6dtaX+
GvkjSZ5YNRgaOVo2Vt3y17l4Stp9TiWeafz933V/u0EGZ49sYrn97CjS/3tq14vcxeVOy19
e/2FFJabJfmb+Fa8t8YfD5byXzbRYlZm+bd8u1qAPD6K6jUfh34n09m3aZLPF/eg/e/+g1z
M8E8DbZomjb+6y7aCxtFFFABRRRQAUUUUAeqf2h8KNDP+j6df6tIvaT7tVrj4w3VqnleH9D
03TI/4X8rc1ed2ljdX0qxWkEs8rfwqu6u0sPhTrcsC3Wrz2ej2f/PS8l20EGPqfj/xTrP/A
B963ebf7sTeUv8A47WHDBeahc7YYp7mdv7vzNXoUdt8MvDjbri8vNful/hgXbFRcfF66s4G
tvDeh6fpMX95V3SUAUdL+EniS8i+03sEWn23965ba3/fNX59I8O+HLNrptR/tCeJtqrF/qt
1ctd654g8Qyql7f3l2zfws3y/980/U4vs1nbWck6/uFZpdv8AeagChq199plZo127m+833q
yqdI25vl+7TaCwooq1Dp8ssXmyMsEH/PWWgCrRV5m062b93E1y396X5V/75/8AsqrXLK07e
Xu8rd8u6gCKihV3UUAaOi6fearqMFnabvNZtvy19IeG/wDhHvAeix2F1qdsly3zS5f5i3+7
XzZp19fwSrFpzSxzy/KvlfebdXc6P8MtRnVrrXGuY/4vKgZZW/4F81BB7raeNPD19OLe21S
BpW+6u7bTvFPiKDw54cvNTfDNEn7tP7zfw14XrHgxtPs/t+mT/abNfvfwtF/vVy2teKtW1D
TItHu52a1gl3Lu+9QB2nwdsZdc+IF1rV23mtCjT7m/56v/APtNWn8dvEzPPZ+HLaT5F/f3P
+9/AtO+Bs1rZWesTyttZVR2b/Z+avNL/wAQfa/Gs+u3UC3P+lef5Ev3W+b5Vb/ZoA9O0D+z
fh74Ps9T16NpLuX97Y6ep+dnZf8AWt/tf7X8K/7W6vPfEvxG8SeJbhvtN9JBbfw2ts21V/8
Aiv8AgVYuua5feIdVn1HUZ2knkb/gKr/dX/ZruvBHwe1HxFFFqOrSvYac/wAyp/y1lX/2Wg
DzSpY7O6n/ANTBLJ/urX1ZpnhDwf4WgXy7OxiZf+W9ztZ/++mqSXx54Vs28oaxaLt/55nev
/jtAHyZJBPA22SJo2/2lrsfDfj64tBHp2uLJqOlq3yb2/fWv+1FJ95a98udb8GeJ7drO4vd
Nuw3/LOVl3f8B3V5h41+DJtreXUPDUrTw/ee2ZvmVf8AYb+KgDmPiDbWbmz1rTrmK7juW+W
8ibazbf8Anqv8Mv8AtfxVoeOL6DxZ4b8K66rL/aMu+xvP95dv/wAVu/4FXmzbl+Vquf2hP/
ZkVh/yyinadf8AeZVX/wBloA+oPFXiK18EeEozGB5ixrBbRe+2vna88WeJL+7a7Go3bMzfe
SVkp954i1Xxhqdjb6nc+Y3ywL/dr2nR9Ms7Gz+y6Hp0E6r8st5P91m/9moA8M1jxVrGtWcV
nqs7XPkbvKaX7y/8CrDr2bxp4cbU7Fmji0hrlfm/0b5Zf/sq8ZZWVmVl2sv8NABRQy7aKCw
ooooAFbaysv8ADXsPw18Q/MsDN975v+BV49VzTtTutKulntm2stBB9l2s6zwK61la3afJ5q
/xferzjwT8WrK82WN6n2adv42+61egNqEGprthlaT/AHW+WgDD0zWmtrr7LJL8y/dZv4q6p
rPTtYtf9Lsba4/vLLGr1534l8NatFP9stmikXb937tT+EvE91HP9lu0ZZF/vfxUAbOofCjw
dqO5m0oW7/3oHZa5TU/gFp8uW0zVZ4M/wzLvFevW863MW9aloA+br/4G+Kbbd9ke0u1/2Zd
rf+PVymo+BfE+lbvtej3Kr/eVdy/+O19eUUAfEkkUsTbZFZW/2lptfZ13o+m6gu27062nH/
TWJWrmLv4UeDb1w8mjRxn/AKZSMtAHhl38T9daLyNMWz0mD+7YwKrf99VyV3qF5qEvm3t1P
cy/3pZWaoKKCwq1bRL95l3f7NV4182Xbt3V1uj+HL+Xyry5VbSxibczS/LuoAbdztpFnFar
tjvJV3Ssv3lX+Fd1cvcy+bLWrq15ateTyq3nyytu3fwrWLQQFFFFBY6Nkibdt3U+aeWdt0j
bv/ZaiooAKFVpWVV+81FSr+6i83+JvlWgAkZf9VH91f8Ax6mRxNLKsS/eam1p6HEzXm5dq7
f4m/hoA9a8E+ENO0PToL/UWZryddy7f4a7CPbO3+hXk8bf3W+Zf/Hqp+HpYFiaWyi3fL815
dfxf7tN1G+ilX99PbNt+7L8y7f+BVRBT1O5+w3jNcqqtKu2fb92WJvl3f71eA3Mvmzs1dp4
28X3l9/xLl2rFE3+tX7zVw1SB0Oh682kaTqMSs265tWg/wC+mWueooX5moLPQvhtoujrBfe
KdfXzLHT2WKKDbu8yVq9Xtk8T+NIluGvP7F0p/wDVx2rbpZV/3v4a5r4Z6JaataJHLH5mla
S/yL/Bc3Tffl/2tvyqtevXN7aafb75pooo1/vNtoIOTt/hj4fiG+6huLyX+9PO3/stW5Phx
4WkTa+kxf8AAGdf/Zqo6j8UNEswyQvLct/0yXH/AKFWK3xfG793pMjf70+3/wBloA1ZfhJ4
aLM8aXcX+5Nn/wBCrLuvBmt+FImvPDWsSskXzPaT/cZf/Qamt/i1E7/6Tp08S/7Dq1dNp3j
fRNTG1buNGb+CT5WoA+ZfFd5a6nqzajDarbSz/NPAv3d395aw69t+K/w+ga2n8SaQv3fmuY
l/9CrxKgodBK0E6yxttZW3K1fQfh7WotX0fTvs1ruXyv3Vnu2r8vyszN/F826vnqvTvhnri
22nXNnJP5Hzbl8pfmb/AIFQSerSQXUsW2T7Mq/3Vi3f+zV4D460z+zPE06fuv3vzful2rXr
8lzFP92LzG/6a3TSt/3yteZ/EG2lWeJmVV/3V/8AsmoAi/4R5dT8H/bI/lngb/x2uQhtpZ5
dsf3q9r+Hlit94buoGXdu+Vl/4DXm/wBmXSPFzWsy/uml+agDnJ7aW2bbIu2oq+k7bwPo+v
ad81rE0X97bXDeKfgpfWcEt5ocv2tV+ZrZvvf8BoA8lop08UsErRTRNHKvysrLtZabQUXtJ
ZVvF3V754JXbp0Xls3zfer53jlaKVWX+GvZvhx4hilVYGb5vvLQSe228CrD83zbq4Txj4Rg
uJPtFpI9rP8AwyR131tIssCstRX9p9rg2/xUAeKWvjzxT4PbGoWsGqWC/wDLXd5Uv+f+A13
3hn4meHvFDxwW0k9vdt/ywlib/wBCX5f1ri/FMWo6Defarb7rfeVl3LXJR6n4F1q68jXtJn
0m5b/l6sW+X/vn/wCxoA+mKK8b0rRvGGnWYuPB3i601uwUfLBdNu/z/wCO1dj+Kuq6LKIvF
nha8tGH/La1Xcn/AI9/8VQB6vRXNaJ468OeIEX7Bq0DSsP9VI3lyf8AfLV0tAHxF96uo0Hw
Fq2tL57RfZLP+Kef5a61m8BeCfu7tW1Nf++VauQ8QeOtW8Qvtkl8i1/hgi+WgDoZL7wt4MX
yrCL+1NR/56t91a43WvEup69LuvZ/l/hiX5VWsqigsKKKKACOJpWVVXczfdqW58pW2x/dX+
L+9WhpOmT3MUsse1f+WSs3/j3+f9qvVfBnwqt7horu+V1i27tzfff/ANlWgg8jstI1HUJdt
tayyN/srW1J4F1Gzg8+9Xy1/u19P23h/TtPs/ItIFjRa4nxhEq6dPQB89Xtj9mnVV/iqrI2
6Xav3V+Va3dRga81HyoV3N92vUfBvw1t4NO+2XsSyS7dzM38NAHizWN0q7miapbCVYp/3ys
y/wB3+9XrWteF4rxp1sovLii/i/vV5nrGn/Zpd0a7dtAHo+g6utzBAuos07L/AMeunQL97/
ab/O2tuaWfVYvvKy/d2wf6r/dXb97/AHvu15Fo+oNFL8rN+9+WX5vmlX+7/srXqNlr1rLY/
ZbaXbKy7bplXa23+GKKgDyvxLBt1OfavyrKy/LWHXrGtaHBfS7NqxT/ACxSrEvyru+7Ev8A
tf3mrCn8BT7v3bQSfvfI+VvvS0AcJVzR7NdQ1a2tZJ/Iilba0u37q1q6j4e/s/TGv5GVot3
lRbW+83zf/EtWRYNtvIv7u75v92gs+hNO1eWCxg8P+ErDbBbLta5l+7/vf7W6pW8EvqEv2r
XNTlnb/Zbaq1zNt49itrOCz0qw8iJV2/eq/BP4n1VvNjsIl/uyzru/9C/9loIOhttB8I2Lf
LFbTt/wKf8A+KrVhvtMgXbDa3Kr/s2bL/7LXJTaV4xl+9qKr/usq/8AstU20Hxc33tTl/8A
ApqAO3n1DTJV2z2t4y/7Vmzf+y1ymsaH4bvomaNmspW/i8pol/75as5vCvidvvanL/wK6ao
LnQ/EVjAqtrfl/wB2JZ5WZv8AgO2gC5pM+t6Vpl5Ytt1KxkiZU8iXdtrwiSJopWiZdrK21l
avSNcs/EHhy1/taRpV3fLLKsvzf8CriLbT59aluZ4VlkZW3St/7NQBmV2nw6laLVpdrMu6L
5tsXm1gWmg3U8vlLE3m/wB3b/31Xoug+Hv7MtYrzzfL835llWX5f93ctAHV/aYmXbJdXki/
3YoPKrhvHtzFPaxQeUsCxN8sX8X/AAKuwuWl8hv3su3+8118v/oNeT+Jbzzb7bHt2r8q7fu
1QHrnwxXyrOKVf721q5f4q6L/AGf4ig1GNflZt1df8M4t2j/8Cb/0Gtv4i6Quq+GWlVdzRf
MtSBN8PLz7TokC/wCxXa15T8Lbvy7f7O38LV6n5lAHB+PfhnYeLY3vLcLb6qq/JL/DJ/vV8
461oeo+H9QksdTtmhnX+991/wDdr7MVlb7tcx408Nad4j0xYr+3WTZ91v4loA+SquaXqc+l
Xiz2zfMrV1GvfDnUdPWeey/0u1g+8q/eVa4ugo+kfAvxBg1izSBtsc/8StXZS6r5bfPP839
1a+XfDF95F0q7trK3y19EeHJVltYlVfvL97+Kgkn1iKLV7NlktZZPl/u7a8G8YeF2sbpmjV
tv8O6vpdbJm+98tc94p8K2uo2L7l3bqAPlyy1C/wBIvFnsLqe2nX+KJtrV6Nofxt1q12wa3
awapbfdf5Nsv/xNcr4n8OS6VeS/L92uZoKPdY1+FXjpv4NLv2/h/wBQ27/0Fq0YvAvjPRV2
eGfGIexb7sd6N4T/AHT81fPNbml+MfEWjQmDTtWu4Iv7qvuH/j1BJh0UUUFhRRRQAVPaQeb
Kvy7m/hWoK7nwT4a+3XitN8q/eoA7bwL4Y+1yQPKu6KL7v+0396vaLeBbWBY414rK8O2MVn
ZhI12qq7a26CBkjbYmb/ZryXx7ebbNl/vNXqt+220c15D4rga+v4ov4fmoA5nwP4el1fWvN
Zf3Stuavb7tfLgisbb5f4f+BVkeC9FTT7Pds+b73/Aq6iOBVlVv4qAMe50VYLX92teS+NtD
is1a6+6rfw/7Ve9vt8pt33a8c8fr9p8/+7FFuVf95qAPDWlaKXcvy1estXlttrq22Vfut/d
/2qrX8W2eqtBR19p4sng2+XL8y/LFu+byv7zf71PufGMrRLFbbYFVfKi2/eVW+83+81cbRQ
Sausa5PqaRQbtttB/qol+7WVGu5lWiigs9w8LarpMFjE1tPZ2zfxQT/Ltb/Zb+7Xc2mteav
7uCzk/3brd/7LXzlZRXkuky3+1vKibylb/aqODULrd91qCD6f8A7Qnb/l1s1/7as3/stMae
dvvTwL/1yi/+KavniDVb/b8s8q/8Capftl5L96eVqAPd7m+sIv8Aj7v2/wCBT+V/6DtrHu/
GPh/T1byWi3f9MF3M3/Aq8ng0/U7l/wBzZ3Mn+6rVPd+F9WigVrlVg3fdXduZv+A0AP8AG3
jP+3NOls1iWODcrL/erjdF1efSp28uVlilXbKv8LU7XNPl0y8WC5ZfP27miX/llWZQB3LeM
W+1fao4ljb/AF67W/ib7y/7tXm8ZxNEzQweWzfxQS7f/Ha84ooA373xHLO3zbWb/ZXbWYrN
fXy/LVOut8LaDLeTxbV+ZqAPZvhxA0WmRbq7S9iWXR5Vb+7WZ4asfsdqqr91V21sTf8AIOb
/AHaAPMfDC/2frs8X+1XrIXzEVmZv+A15pBFt8SM1emW3zW0f+7QBBJbMBvhdlb/vqq73Xm
xta3KiOZl+X+7J/u1qVHPBHcxNFKu5G7UAcUy+Rqyt/DOv/j1ZPiX4U6P4qtmvLBVsNT/iZ
Puyf760/wAT/wBo6VslV2nigl/1v8X/AAKnaH8RrBZ2gnbb/vLtoA8U17wHr/hqf/SLZti/
clirf8G/Eu68PMtrrEEs9qv3ZV+8v/xVe9Razo+rwbZDFIjdm+auf1j4aaFq/wC9tkWNv9m
gDd0rxho+r2aXVpdLJE38Vay3drcrtWVW3V4/N8MLzSp/NsJ2jb/Z/ioWx8RWP8Urf7rbv/
QqAN/x34XW8iZ41/e/w18+6xp7WN03y/LXtf8AwkOu20H+k2vnwf7S1xXiVbXVWaWGJo2b7
ytQB5xRUtzA0E7K1RUFBRRRQMKKKKALmmRebdLXtHgSz2xNL/ebbXkuhxfNur3LwbBtsYP9
qgg9HsF22a1apkC7YVFPoAoaq3+h1xMlj5+sQbl/2q7TVfmRVrHgtv8AiZs7f88qANjS4vK
s/wDgVXP+Wn/Aaisv9Uy1LL8u1v7tADbv/j1avOPEdj9pvp4v+esFej3K7oG21ganp/2lVn
j/ANbF/D/eoA+f9W8OSxbopotrL/F/erlLvTJYG+7uWvo670iKeL7qsrVyGreDkl3Nbfe/5
5NQB4pRXW6t4caKVlaJlasC50yW2Vmb7tBRRooooGetWk+hXng+z0y5l+yNAq/Mq/xf3qv6
Z4Ms1iVlWC9Vvus0rLu/75rltH0i6ufDNrdW3+ktKzebF/d/u1ajW6sW+WK8tm/2VZaCD0K
08PQRfd0nTP8AgTM3/sta0NjLF/q4rGD/AHVrze28UX8DbVv5fl/vfNWiuva7eRfuVnb/AG
liqwOvvVaKJmudUWCL+LylVf8Ax5q4nXPFFnp6yxaVErS/xXMvzNVW5trydvN1W8W0X/pq3
ms3/Aax57Pz5Wg0yCWeVv8AlrL97/gP92oA4a/na5umlZmZmb5mb+Ko7a2a5l2x1Ld2bW0s
67lZYpdu5futXQ/D62gvPEnkXK7ovKZqCiivhyX/AGqr3OizxKzQwSsq/Mzbflr3e5+y21q
u5Yo1/hrhPEfm6r+4Xctr/d/vUEnnVhZtczqu35a938AaH5VmrMvzS/8AoNcp4W8INLOssi
7YP/Qq9r0OxW2iVttAGhHAltb7f7tQXvy6ds/2atSfNtX+9VXUfmVVoA4uFd2tTt/s16Ba/
wDHrF/u1xtpBunnl/vS12kK7YEX/ZoAfRRRQBzOtRb0uVrjb3wLa6h5V1aM0crL92u71Zd0
sv8Au1U0tv3EDUAeV3PhXW9MbdbM3/bJqLbxV4g0VttyjN/11Wvd5IIpV+aJWrOu/Dthdpt
eJf8AvmgDgdL+KaNtS8Rkz/e+auusPE+har/HFurC1P4a2U+5oV2f9c65C/8Ah3qNm260lb
5f+A0Aevf2bp92d0RX/gNZ974K0u+X95Eu/wDvba8lg1PxJoLbZPN2r/e+Za6bSvilLG2y/
g/4FQAzXPhBb3iv5Dtv/havPdT+FGt2k+yIb1r3vS/Gek6l92dVat5JIZ13KysKAPiaiihV
ZvurQWFFXINMup/uxVp2nhe6lZWk+7QBPoMX3a958MQeVa2q/wCyteXadpEVmqqq/NXrugx
bWVaCDsV+6tLRWNrOuW+kRxJsae7mO2C3j+85/wDiaALGpyxQbXkfbWB9ua51OLyWVYmVla
j+zLzU2W61OXd/0yX7q1fmtora1VoYlXym3fLQBpWX7ptv96r9ZkbfdZa0lYMu5aAI/wDV/
K33apyRNE1aNQSRfL/eX+7QBkyQbWZo13K33ov/AImqklnBc/6v5W/ut96tVl201oIpf9Yq
tQBy17oaz/LNAsn+8teZ/EPSItMtVa2iVd3y7d38Ve6/Zv7ssq/+PV5v4y0GfVbz/WxMsX9
5dtAHz+y7fvUVq6jp8v2yVlX5ayqCzufDGoXUEDS2krRxfKrL/DurqI/Eeo7f9VbN/wABb/
4quN8KavFplnLBdwefaztu2/xK1ddaarp0v+rvLmNV/h8iL/0LbQQTr4jv/wDn1tt3975qP
tOt6mv7uVlX/pgu3/x6p4b7R2bdtlnb/pqrNWn/AG1Eq/u7Vv8AZ3NtqwKOmeE3afzb9tzN
95d25m/4FWhexLFu0zSolWeX/Wsv/LJf9qhZdWvvut9kg/ib7tNtlil3Wdhu8r/l6uf71AH
A+JdIittAup4/utOsUH+7/erFsoJ9D8RWs8cvls0Cyrt/u/drvvEqrfTxWFsv7qJtqr/tVk
6tBFbePNHVVVlitdrf8B3VAEupz3TWFrfyMzKsqq25q7LS/DUUu2Wb95u+7/drA8Q2e3R7W
CT7zN5rf5/4FXpmgtF9jg3f8sl21YFzTtG2bWZdq1sfJF+6j+9/dpkl2qqu37zVA1ykW2Vm
+b/0KoAuKv8Ae+9VG/3RQNLu3Mq/drQWWPbu3LTJoop4/mVWoAwbCJV8qL+L+KukrFaxaK5
3xt8q/wALVdt73c3lyfK/+1QBdooooAyb9d07Vmacu2zirYuV3Ss1Z9ku2zioA6CP/Vr9KW
mR/wCrWn0AFIyK33lzS0UAULnRrO5XDRLXO6j4EsLpf9VG3/jrV2NFAHkl/wDDe5tm82ylZ
f8AeqjjxVpZ8qOSV1/76r2momtYH+9EpoA+Z9O+HN5eNuki8tf9quy0z4ZRRbd3/jq16/Hp
lrF91atrGqfdXFAHntp4Fs7NdzWq/wDAvmrnvGmq2vh6zigjtVknudyxRbtqqv8Ae/8AHq9
cul3QV4J8W1/4nFm38SxfL/wJv/sVrSlHml7xnVlyx5jM/wCEjaJd7RL8v8NX4/i/dab8y2
EDf8Bb/wCKrmdOis9TikW51OxsmVtv+kzqu75V+arNx4V0Xyt7eKdFk2/wreK1ddSFP4YnH
SnXl70jtIPjfqclo1xLp1rDH/BuRvm/8erl7D4xvY3899JYLe3k/wB6edPur/dX5vlWm/8A
CI6PqUCrJ418P2y7fuNqEa1X/wCFZ+Hj/wAz94b/APBlHWEvZ7I6KftPtG+37Ql5Iu3+yYP
++W/+KrW8MfFq68TeKNP0WSxgWK7Zldvm+X5Wb+9/s1xX/CsvD3/Q/eG//BlHXReCfBGl6Z
400m9tPF+iXskDMfItb5ZZZf3bL8q1n7pp7x0PjT4kX/gzVl05bOCeJVXazK27/wBCrtfAX
iSbxV4RtdYnt1ged5F2r/suy/8AsteJ/HFvK8ZQK33WgXdXp/wVZf8AhV2nKrfdln/9GtRK
Pu8wRl7x6PRTFbbT6zNBMbhzUDW0TfdXb/u1YooAqfZ2/hk/76WvL/iJ4xg8MXi6VDard30
8XmSb22rFE3y/8Cb5Wr1n3FfMnxYuRJ8QdTZpdwjkWKMei+RG3/oTNWlOPNIyrScY80Ss19
Z6gzfuvIVv7tRR+GdMu1+WeVf9pdtbnh74b3/iDQotRtrqKKCVpVVWb+7Ky/3f9mtRfAOqa
Rui8+CX/gTf/E13UpYf7RwVY4z/AJdyObh8JW0SbVu5/wDx2pf7HNju8qSWTd96rl3NdaU2
y5gfdVNdf83/AJYPXR/sZy/8KnkEc89s3ywM3+9XR6P4ltViZZNM8i+X+FW83d/wKueW+8+
6ig2/63/4mpYbxtF1NZbfazSxMrbvm/u1FehQ9n7Sma4bE4iNb2VUL3xhdalOySxNtilZfK
X7vyttq4vjG4gtfKjt4Il/2U+7/wCPVTstDurzzXh2/NK0rN937zbqwdThlt9TubP77QMq/
L/F8qt/7NWcadKXwmtapiacub7J0C+IJ7G+if7LEzNAsqt977zMv/stQajdr/aK6tN806/d
VV+WoZXVrm3/ALy2ca/+RZ6t2+hy64k7xyrHFBL5XzN/sq3/ALNTjSpRhzSJqV8RKvyUx1z
4hn1zU7aKaJYt21vl/wB7/wCxrRX4g3kE/kRwQMsU7Kv3vm2t95vmrmdvlaivlt92LyqrW8
TSX8u7+G5l/wDQmrKNOnUlLlOirVqU4RcviPWdc8Z3WkaPp1/HFBLPcsu5W/hXymb/ANlrP
8LeOrzXtda1miiVfIll81fvLtZfl/8AHq5LWvPudM09v4fN8r/yBLTPCkHla/Esf3vssu7/
AL6irONKPs+Y1lV5asYHt1lqcC/K0ta9rqET/Iu7/e21xdlEsW1vvNW/DeRRf6yVVrkOk6P
dG1VrqxWVPlqCC8WVflilb/gNaEMnmLnYy/71AGdZ3rQSrZ3X3z/q2/v1S8WeKLXwjoM2p3
UbybDtjiT70jVrXtjFexMjcN/erxf45XF2vhnTbC43b477d5v95fLeqjHmJkUf+F7X87Mv9
k20W7d/eb/x7ctQx/HK6SJVXToPl/2W/wDiq8+8MaXY6xPPFfaraad5arse5n8pW3V0n/CB
eHf+h60H/wAD1/8Aia15YRMvfkdCv7Q94q7f7Jg/75b/AOKp3/DRN5/0CYP++G/+Krmf+Fc
+G/8AofvD/wD4HL/8TS/8K58N/wDQ/eH/APwOX/4mo901946X/hom8/6BMH/fLf8AxVb3g/
41jxBrlvpV7py2xuZPLinR+N38O5f9pvl+9XnU3w78ORwtIvjnQWKru2LfL83/AI7XF+Gmx
4s0WRBt/wBOgZf+/q0csQ94+3KKKKzKCiiigAooooAjkQNGwrwD40SRQaxZpJKq7ov4m/2m
r6CAxXjXxU8Uaj4d1a1Wyt7GVXi3N9pg8z+Jv9r/AGa1p/EZVEpR948gj1KP7JsW7Vfl/wC
etLJqYW2+W9G5v+mldD/wnWt3v717fSI2X5vks2/+KqsPidrdlcyeXZaNJ833ns2/+KrulO
XL8JwxpQlLljI4afVLlpG23ku3/rrSR6hdM3/H9Kv/AG1r0WD4yeJZ5ljXSfD3/gC3/wAXU
tx8U/ET7Waw0Hb/ALNi3/xVc8Yyl9k65ShH3bnmbahdL/y+y/8Af2ux+E9zLc/FPQVlmkkX
zJfvvu/5YNWt/wALg8RRN/yDtB/8AW/+Krc8EfFXXNc8b6Vpd1p+jxQ3MrIzwWrIy/K33W3
VlPmLhKJk/HtlXxvErMu7yE+WvUfgxF5nwr0plba/mz7W/wC2rVzHxX8f6x4W8TpZ2Nvpss
LQK3+k23mN/wB9bq774aazdeIfAtlqd7FBHcStKrLBHtX5ZGX7tZ/ZL+0dSsvzbJPlb/0Kp
aGVZV2su5ag3PB/F5i/+PVJRZ3f3qfVNbyBvuyr/u0fboF/ioAh1e++yQLFGN083yotfLvx
Uka28canG0itJ5qs3/fiCvoTTb2HVtTn1VtzWyv5EH+6v8X/AAJq828c/ELXdJ8W6hZ2MGl
vbQOqoZ7Tc3+qjb727/arSnzc3umdTl5fePQfhIwf4b6c64ZWlum3L/F/pMtdLf6b57M61z
/gLX59U8KWd1frCs7yTq3kR+WvySMv3f8AgNdkrblzWZojznxH4civl2yLtZfutXKL4Fbd8
0q/9817Rd2SXIz/ABVT/shF+agDwnxHpC+HJ7O8klVYGl8rc3y/8smqnpOoW0+uRS2/kXLL
BLuXdu2/NFXoXxPubrQtJtLi0WDzZrryj58W5dvlSt/7LXK+BfEV/quuPbXiWPlNbSsvkQe
U29Wi/wBr/artjVl7HlOSVKPtY1PtG0t8zRfLa/8Aj1cNco0+p6q7bVlaX/2Va9hmsYJfla
Bfm/u145rd0um+LdXtdvypOv8A6LWqwcvf94zzCMpUvdC6uVW4T+9HaxRf+PSt/wCzVo6Lq
H2PQNSXd+9luv8A2hFWTdqrXUTsu39xF/wL5paoajffY2ulj+Xd/wDGlq6/8IVD/en/AITb
0OJdQvvN/wCWUXzNVFb62hurl2njXdeSt8zf3pGpmg6rBB4dltY932qVvmar2nfb57P93LA
sEm5fmiZm/wDQqzwfNeXKXjvZ8seeXL7w/WtVX7LYqzLHBB/e+X5vKaovCWpwRa55/mrJ/o
sq/K3+1FU9td/ZNOX7JLB9sa6aJ/NXdtVVZv8A2Wp9Du/tmuPHfyxNEsEsrMq7fusv+1/tV
XveyKl7P2sf5jtLCW/1NvveXB/s11thbQWy/Kvzf3mriV8QtLKtrpkW7/a21uWlnPLta9na
Rv7v8NcR1nYQX0Ctt81W/wB2tWP71clG3lfKvyrWxZXLMv3qgDZ614/+0DN9m0DRJ9oO2+b
/ANFtXq8cjV5/8XPE9/4W0XTrjTorSSSe68t/tMPmLt2s1VH4iZfD7x81z/Ztu6GaPazf3v
u1XkWLb/r4v++q9F/4WH4iu5Vlkh0hWX+7Y/8A2VWv+E48S7l/daQq/wB77D/9lXdyyl9k4
va0o/aPKfKT/npH/wB9U3av95f++q9e/wCE48R+mjf+AP8A9lTG8deJf4YNFb/ty/8AsqXs
Kn8ofW6P8x5CNo6stanhtl/4SrSMN/y/Qf8Aoxa9Ebx54oX/AJddI/8AAH/7KprD4i+Jv7U
tEkt9L8qSeONttjt+8yr/AHqznSqfymsK9KUvdkfSlFYsest/FtarcerwN975a5DqL9FRLc
xN911qWgAooooAK8D+PMe3WtO/2ol/9CavfK8A+P06jXNMg3KrNbbvmO3+Jqql8RnU+E5vw
d4AvPGOj3t/b6rHaRW8/keW0Hm7/lVv73+1XQr+z/cNFu/4SaHbt3f8eP8A9srZ+A3zeDdY
X73+nt93/rktesRr5tmv+7WkqsuYmNOMYnhkPwIuI23R+JIf/AH/AO20n/Clr77NK/8Ab8D
f3l+xt/8AFV7XI0UEW7dWTNqq23nyxruX723+81L2sivZxkeU/wDCjbholl/4SOH5v4fsP/
2ytvwp8GZfD3iXTtdm8QRTrayeZ5S2m3d8u3726uh0nVWufPlkby4lbcu5qtXPiGzi+9dbv
92lKUpFRjGJ5Z8bovtfjSJo2+Vbda6z4Z+MNL0PwDYabeXIjuImk3KyN/FIzVx3ja8s9V8R
ea0/l7Yl+9WGsemRfeuYv++q66eH9pTicFTEzpVJe7zHuknj/SW+7qK/98tVVvHGkt/zEf8
Ax1q8djutK/heL81q4t1Zr92aH/vutI4GH8xjLMKn/Ptnp8njHR5fvXW7/gLVn6n4sgaxli
sp5Wll/dfMrfLu/irgVurX/n8gWn/arPbt+3JWv9nw/mI/tOv/AM+v6+47+28X6dbQRWttu
2xL8q7f4a8+1zy9Z13UL5vl8ydf/RUa/wDstV7m8gtJVuLadJGWJl/vfxLTdN1iC4uGNx9+
T/Z/z/s/981jToxp1+U6KtWpVw3NGPvHbeDvEltpOlJY3jtGsUk7btv96Rm/9mr0G0+IXho
RbZtWVSv/AEyf/wCJrwu+urAK0X2mLa38O77tcffrA6sqzwfL/wBNVpV8Ko+9zDw2Kq1Pih
Y+rP8AhYXhT/oMx/8Aft//AImoZ/iF4YG3y9Wib5vm/dv/APE18hCL/bg/7+rV6Hykstpkg
3M3/PVa5I0l/Mdsqko9D2/4seI9G1nQbSLT7v7TLHc+azIrfIvkSr/6Ey1zHwZ8r/hKZ90W
6L7DPu3f9dYK84WJ5vKihaORv4UVlZq9m+C3hq/sY9R1bU7OS2jaLyoPPiZGbd8zfe/h+Va
uXux5SI80pcx6fJBFBa2sq/6qVlXb/dr51+Js/wBi+KOvRr93zIv/AEUtfQ9/uXQrNf4V8r
/0Ja+cPiyu74qa98yr+8i+86r/AMslrKnLlkXUjzR5TQ8Rv5H9mMvy7tOib/yPc1m3tnLqE
Et0q/dlVf8AyEv/AMVT/Gl2r23h7yWC+bpUTru+X5fPuf73+9Xa/D/So9e8B3sp/hvtob/a
WCCtfa/u+UiNL95zHmVpP9j81W+9Xd+H183QrVv8/erA8S+HpbGXc0W1q2NB1CzttCgWSdV
ZV+7XTlu8jizaEpwjy/zHPWUsra7dRL/FLL/6C1b9taRR3kCyS+Wu2XdL/wB81z2nTrF4mn
lZtq7pfmrTudUsYznz4mb/AHq3pQjKkRiZVKdeMox5j0Cy1fR9Kg22zeY38TbWqRvFkUvy/
aljX/dryi41WKf/AJeYlX/rqtU/Nt2/5bQf9/VrllhofzHRHFVftQPZl1zTG/1mrRf8CVv/
AImtOy8Q+H4Pvaxt/wB2Jq8Ea4tl/wCW0bf7sq1BNPBt+WSNm/66r/8AFVnKhD+Y0jXn/Kf
TS+OPDEEW6TxBtVfvMyt/8TXJfHFmbR9HgZt228b+H/pm1eD/AGgJ5jMY+YmX5ZF/iWvb/j
HOv2fS/MZVT7Y3zN/1zasox/eRNZSlKnI810+xlup5Ss8cSwKrfNFu3bt3+1/s1cvXlEHly
SwMv+xF/wDZUlvLBEZ/JlWT91F8y/8AAqxb+8ZmZa6a1edOXLE56WGhUhGUom7PaSwafBdL
PBPBL8u7ymXa39371U9+7/lrEv8AwH/7Kjw1qC7ZbC7+a1n/AHTf7P8AtVmX6z6ZeS2sir8
rfe/vVj9cqmv1Oh/KascUsrIi3ka7v+mX/wBlV2O3nNvZTyMu1pYGb/vpa52yvm+2Qbl/5a
rXWtc2v9jwRLOrSqsXy/8AAlrtwtR1YS5jhxVH2dSHso9TqI9c/wCfbVv+Ay/LVxfEuowLu
kiWRf7y15F/aC/wy1attQl2/LL/AN815Mj1z1+08cRf8tFZa3Lfxjbsny3S/wDAm214JJrV
0vyzfvP96kj151FAH1/RVNtQgWqFxryJ92gDbqrd3MUUXzNXK3viVYl/eTqv/Aq5u98YwbW
2t5lAHcyaqq/6v5qzF1fbBtklWNYm2/NXn8niq6uflttsf/Aqo3N4n3ru/wB3+zF81X7ORP
NE6+/8UWsW5VZpP/Qa5S58R6jqE/lWkTLF/eVaw7nXIov+PTTJZP8AanWse51fW5/l2zxr/
dii20/ZzDmidbJO8S/6XeRQf7LNuasy51zSYP8AlrPct/3ytclJBft8zRTt/wABaoGguv8A
n1n/AO/TUezmHNE6STxY33bS1gj/ANrbuaqF3r1/P96eX/vqqMFnL9l81rOdm3bdv3f/AGW
iT7Zs/d2G3/tkzf8AoVHJUC8SL7TdTvtXczf7NEkV4v8ArP3f/XVlX/0KoJ21ZYm877YsX/
AlWqNT7w9DR8r/AJ6XUC/8C3f+g0N9jX714zf9cot3/oW2s5VaVtqqzN/dWp/sN5/z6z/9+
mo94r3SVp7NfuxTt/wJVoW8gX7tnu/3pai+w3n/AD6z/wDfpqPsN5/z6z/9+mquSQc0TodB
1VbbUYmWCJV3fNt3V634YvPKnns2b+LcteH2VtdL961nX/tk1enaTff6HZ3jNtni+VlanaR
F4nttheo9qvmN8y9ap3lzE135ijc0X/j1c1/blqqrtuovmXd96oJNcgWXd58X/fVTyMd0dV
HfQMzNG25v4lokvFli2ybdv92uOk1ezaXc08W7+95u2om1ez/5aXSsv+1PQM6i5vIrm1giX
5li2szf7S10P2+KvOP+EjsPlVbqBVX/AGqtf8JVY/8AP5F/33RyC5ond/2jFUFxexTxNEy1
xDeKrD/n8i/76qBvFlh/z9LRyMLog8V6VFfWrLt/er91q8D1GBra/niZdu1vu171c+KLCeL
a0teT+MoFvtWW6soJ23L+92xU+SYrxOZtNn2yLc3lru+Zv7te0WF9FbWsEFkvnsq/w/8AoT
V459hvP+fOf/v01d34U1NtPs5Vngb5l+Xcu35qOSoHNE9Cj+ZfN1G6+X+6vyrWxZX0Cr/ol
n8v95vlrgYNctd3m3ayyS/7vyrWtH4ls/4mZf8AgNLUo76O+Zl+aVV/3VqzHeRKyt5srN/v
VwkfiOw/56t/3zVmPxHY/wDPdf8AgVAjvbi/SS2ylebeNNXax05mjXdLKyxKu7b96tH/AIS
G1+ZftUW3/erg/GF819Kqw/vFiZW+X+L5qulD3o8xFSXue6ZEmn3V995Yl/7b/wD2NUW8HO
77mb/yP/8AY1oLr6wfesbz/v1U3/CTx/8APjef9+mr3I0MKfOyxGZ/ZRlxeEntvmRl/wC//
wD9jVXxBE0+5plVZ4tv3W3bv/Hf9mtv/hJ4/wDnxu/+/TVQvd+pxSzx2ssflKvysv3v87qw
xdChGn+7OvA1sbKp+/XunF0Vck0+6WVttrPt/wCuTVFJY3US72glVf7zLXjckj3OaJBQrMv
3aKKko07aVp9Jvom+9FtnX/vra3/oVZlXNOb97P8A3Wgl/wDQap0Ae83/AI4iXckO5v8Aer
l73xjdS/8ALXb/ALtefz6vLL92qbXMsv8AFQQdk2uLPLumnl2/99VPaana6hOtrHa/Kvzbm
bc1cQsqr95t1XtL1ddPuvN2/wAP93dWtCUY1Y8xlVjKVKUYnoawJ/Cq0/yE/uLXKf8ACaf7
P/kD/wCyo/4TT/Z/8gf/AGVfQ/XMN3Pk3lWP/pnW+Qn91aPKX+4tcl/wmj/3f/IH/wBlU8P
ia9n+aO2dl/veR8v/AKFT+uYbuH9lY/8ApnU+VH/dWmOsfZVrmbnxQ8C/NdWyv/dii81v/Q
ttNtNcutQfbBE8z/7UXy/+hVcMTQnLliQ8sxsfelL8TomSP7u1G/3VqSCDbHhlot1lWNfO8
vd/0zX5ak6VvyQPOnVqxfIpHP8AjGNY9IUBF/1tcPZW32y+ig/vNXU+LNYtri2+xxvvdW3b
lrE8OKratFu/hZdv/fS14mM5KmJjGJ9fgFUo4JzqfEd7a6LaW8CxeRE23++u6pxptmT/AMe
lv/36WnXczwWc8i/eVGb5q5T/AITN/wC7/wCQP/sq9adSlR+I+dpUsZi3KcJHUf2fZ/8APn
B/36Wj+z7P/nzg/wC/S1y//CaH+7/5A/8AsqP+E0P93/yB/wDZVn9cwxv/AGXj/wCmdMdPs
u9nB/36WsvU9Ks2h3LaQbl/6ZLWb/wmh/u/+QP/ALKnR+InvEZlK/8Afj/7KolisPKJdLLs
fGXN+patdNtWXd9lg+b/AKZrU/8AY1r/AM+8X/fparT3s2kLGrSxyq6earrB/wDZVT/4TQ/
3f/IH/wBlUxxGHLngcfze7+ZoT2cFhLbTrEq7WbdtVV/hamyXcF5EsEcTL+9i/wCWv+0tY9
/4oW8g8tl+b5tu2Lb/AA7f73+1UGgzvLqaq3+z/wCjVrgrzp1MRHkPXoQrUcJL2nxHXf2ev
95v++qP7NX+/J/33WheN5FnPKqruWJmrlp/F7QTtEyruVtv+o/+yr1KroUf4h87hoYvE+9T
kbH9nJ/01/77anf2ev8Aeb/vqsH/AITT/Z/8gf8A2VO/4TT/AGf/ACB/9lWXt8J3Oj+zsx/
pm6dO/wBtv++qlhscNw7VPp073Vmskm3dudfl/wB6sHVfEz6ZqMtrtXau3b+63fw/71dEvZ
U4c0jkpQxdarKlGXvRN77L/wBNG/75X/4mmNZs3/LX/wAcWuY/4TP/AGf/ACB/9lR/wmf+z
/5A/wDsqx+uYTudH9m5gdBJpay/6zyn2/3ot1Z09r9hl3Sz7YG/i2/darGia1LqsrfKvl7W
/h2/3f8Aa/2qi8Y/LpC/9daK8KVWjKUTTBVcRQxkaVSRD9si2bba8iaVvlVWVvvVYGlMy/v
4o5m/vyfNXMeFv3+sbZG+6u7/AMeWvQLyXyLKaRdu5UZvmrny6lGVOUjrznE1Y1Y06f2jHj
0iFZP3lnabf9mKrK6XZK3/AB5wf9+lrC/4THc+3av/AH4/+yobxo6/w/8AkD/7Kun2+Hick
sBj5f8ADnUf2fZ/8+cH/fpaP7Ps/wDnzg/79LXL/wDCaH+7/wCQP/sqP+E0P93/AMgf/ZVX
13Dmf9lY/wDpnUf2fZ/8+cH/AH6Wqd5pln5bMtnBuX5v9UtYf/Caf7P/AJA/+yoXxa90/lf
Kv/bD/wCyoli8P3HHLMfGX/BOitrOxlXd9jg+b/pktZ3iG1tre0jaOCCN2fbu2r/daq8mqz
6ZBF8yyK0Xmqywf/ZVi6x4j/tWz8hk/i3L+62/+zVlUxVCVKUTrwmAxcMRGUvhMxrmWKVlm
gg3L95WiVaas8H8VnF/wFmoW8lZVVtsjL93zVVqPPtW/wBZa7f9qJtv/oW6vnD6UkjntYIp
/Lil3SxbfmbdVGrKwWsv3brb/wBdV/8Aid1K2n3P/LNFcf7D7v8A0Ggsq0VZj0y8lXcsDKv
95vlX/vpql8iwg/4+bpp2/uwf/FNQBRqWG2nuf9TBLJ/urU/26KJv9Gs4Iv8Aal/et/498t
RXN9dXP+unlZf7rN8tAE/9nrF/x83kEf8Asq3mt/47TVbToP8AllPct/tN5S1TooAuf2nKr
fuIoIP+uUX/ALM3zVBPcz3Lbpp5ZG/2m3VFWnp39nQNFLcyqzf3fmXb/wCO1pShzSIl7pPo
/h6fU23N8sX8W6u+sNMgsIvLhXZ/eb+9WAvi+ziVVWKJVX+FWb/4mn/8Jjbf3Yv++m/+Jr3
6EsLRjpI+Yx1PMMS+Xl5YnQXNzDaR+ZK6qvrXD614olut8Fv8sVZmp61danK3mN+6/hWs6u
LF5jKXu0zty7J40P3lX3pAzbm3N8zVq+Gv+Qsv/Af/AEatZVXtHvIrO+82R9v3f/Qlb/2Wu
GhPlqxlI9avDmpSjE9PljSWJopE3Ky7Wqt/ZNof4Jf+/rf/ABVZH/CZ2/8Adi/76b/4ij/h
NLf0j/76b/4mvo5YnDy+Jnx8MuzCn/DXL8zX/sqz/uS/9/W/+Ko/sqz/ALkv/f1v/iqx/wD
hMbX+5F/303/xNH/CY2v9yL/vpv8A4ml7fC90H1XNPP7/APgmv/ZVn/cl/wC/rf8AxVNbSr
Xb8qy/9/2/+KrK/wCExtf7kX/fTf8AxNH/AAmNr/ci/wC+m/8AiaPb4Xuh/Vc08/v/AOCX/
wCzbdZ1VvtG1l/5+G/+KqyulWW37kv/AH9b/wCKrJi137XKqwpFu+8v71v/AImiPxREzLEs
SMzfdVWb/wCJqI18L3Llhcz8/v8A+CO1+wgtdMdo0b5ty/PKzfwtXL+Gv+Qqn/Af/Rq102q
T3GoWLxeVBH97710v91l/9mrC0nT57G881mtpPu/dnX+8rf8AstedXqU3iYyj8J7mDp1/qk
o1fiO31D/kF3P/AFyb/wBBry6//wCQjc/9dW/9Crt7/wAQqtrLBNB5HmKy7m3f/E1xF3+9n
nnX7rSsy0ZpVp1OXlkY5NhatBSVSJBRRRXkxPcPVdI/5Bq/77/+hNXD+Lv+Q/L/ALq/+g1r
2niq1tYPK+VvmZvvN/e/3a57XL6LUNRa6j2/Mv8ADXuYyvCWG5YyPnsBg61PGTqyj7sr/mZ
lFFFeGfRHYeC/vP8A9tf/AGlV/wAaDGkL/wBda5/w/q8GmIzSbd3zfK27/Z/2f9mrWua/Bq
eneQu1XVt33m/+Jr3KNWnHCcvN7x87XwdWWYRqxj7pV8I/8hr/ALZf+zLXfyQrLC0ci7kZd
rV5z4fvlsbxmb+78tdW2vvFHukjhi/66z7W/wC+dtPLq9OnT5ZSJzfB4irVjKlE0f7Ks/7k
v/f1v/iqP7Ksv7kv/f1v/iqyf+Eqi/uW3/f1v/iaa3i+1X7yRf8AfTf/ABNdvt8J3PN+q5p
5/f8A8E2P7Ks/7kv/AH9b/wCKo/sqz/uS/wDf1v8A4qsf/hMbX+5F/wB9N/8AE0f8Jja/3I
v++m/+Jo9vhe6F9VzTz+//AIJr/wBlWf8Acl/7+t/8VS/2VZ/3Jf8Av+3/AMVWP/wmNr/ci
/76b/4mj/hMbX+5F/303/xNHt8L3Q/quaef3/8ABLpsLdblVYz7WXbt89//AIqs3xPZ29to
+6Deu5trfvWapo9cOoyqtssHm7l27pW/+JrN1/VlutP8hlVX3bvvN/8AE1yVauH5ZRizuwm
Hx0asZVL8vqcpRRRXgH04UUUUDHSSyzvukZmb+81NoooAKKKKACp7Kxnvp1ihRmq9pOgz6n
L91li/vV3+m6Zb6dAsUKfN/er0sJl86vvS+E8jMM1pYb3fikZmleFrS3g/0hFllb+8u6rx8
P6YvWzi/wC+VrQmuIreJ5HbYi/xVxeu+K3lLwWfyx/369SpHD4aPvRPDwtTG42p7suWI7Wp
9HsVaK2tYGn/AL21a5SSXzZWbaq7v4VXbTWZmbczbmorwq9dVJe7E+soUvZx5XLmCiiiuY3
CtPQYIp9RVZFVl+X7y7v4lrMrV8Nf8hZf+A/+jVrfDfxYnPiJ8lKR3f8Awj+l4/49Yf8Avh
aT+wNM/wCfOL/vlavTypBBJK33VTd8tZX/AAk1gPT/AL+x/wDxVfSypYePxHxdKvmFZ81OT
kT/ANgaZ/z5xf8AfK0f2Bpn/PnF/wB8LUH/AAk1j/mWL/4qk/4Sax/zLF/8VWf+x/3TX/hV
/vFj+wNM/wCfOL/vhaP7A0z/AJ84v++Vqv8A8JNY/wCZYv8A4qj/AISax/zLF/8AFUf7J/d
D/hV/vFpdIs4GVo4FVl+6yrVaHSdOkVfMtov7rfLSf8JHYN93/wBGxf8AxVMXVol3S+VJ5c
jfK2+P/gX8VEvqv900j/af94r67pNja6fuhtYldt38K/3Wrm9FtopL9VkiVl+X7y7v4lrf1
jW7O8sfKV9rru+8y/3WX+9WLoKt9sWXypfK3L823/pqtebX9l9YjyntYT28cLL2vxHYXOnW
1rplz5MSKvlM2zb8tcPqcEDLPLbL5flS7ZYv/ZlrvdQkcadc/uW5ib723+7XBapLFF9qgh3
MzS7pWb/e+7VZnSjHl5TLJq9Wrzc8uYyqKKK8iPxHunothounT2atJawbtzf8sl/vVyXieC
K11hooYljVVX5VWu80njTUP+2//oTVxHi7/kYJf91f/Qa9zGUoxw3NGJ85l2Jq1MdOnKXu6
/mYVFFFeEfSHTeFrGC+RlmiVvvfwq393/4qrnibSbaw0zzIYlV2bb9xab4L+83/AG1/9pVf
8ZnOkL/11r3aNOP1Xm5T5yviascyjT5vdOa8LRLPrG3/AGflb+78y1139k2ajMmno3+0qrX
KeD/+Q3/2y/8AZlrvp5Vgikkb7iru+WjL6EZQ5pEZviq9OtGNORmf2ZpS/etUX/egpP7N0f
8A54wf9+qb/wAJLYf5li/+Ko/4SPTm/wD3sX/xVdf+zf3Tj/4UP7xaXQNLZf8Ajzi/74Wj+
wNM/wCfOL/vhar/APCTWP8AmWL/AOKo/wCEmsf8yxf/ABVH+yf3TL/hV/vFj+wNM/584v8A
vhaP7A0z/nzi/wC+Vqv/AMJNY/5li/8AiqP+EmsP8yxf/FUf7J/dD/hV/vFgaPZw/NBAiMv
91a57xFbxJp7N5Seb5u1n21s/8JLYf5li/wDiqytUl+3R+bDE3lL/AK1ty/8AxVc+J+r8su
XlO7AfX/bR9tzcpxtFOkXbKy02vnz6kKKKKACiiigArV8OWcV9qflTLuXbu/8AHqyq2vC06
waxuk3bfK/hXd/Etb4b+LEwxHN7KXKehxRJBEsUa7FWpCR61S/taxx1l/79N/8AE0DVbHu0
v/fpv/ia+pVWH8x8BUwmJlLmlB/cNvtJTUH/ANImkdf+eX3VrP8A+EQ0z/nk3/fTVpf2tZf
35f8Av03/AMTSjVrIfxy/9+m/+JrOccNU96R2UquY048sIv7v+AZv/CIaZ/zyb/vtqT/hEN
M/55N/321aX9q2f9+X/v03/wATR/atn/fl/wC/Tf8AxNT7DC9ol/Ws08/u/wCAZv8AwiGmf
88m/wC+2pf+EQ0z/nk3/fbVo/2rZ/35f+/Tf/E0f2rZ/wB+X/v03/xNL2GF7RD61mvn93/A
OY8Q6BY6Zp/mwxfOzbfvNWL4flWLWIlb+JlX/wAeWuk8VXsd3pW2Hc21tzbomWuNtJ2trqK
dfvLXlYn2VHERlE+iwbr18N+++I9ZmgSe3ljYjaybaxP+EQ0w/wDLJv8AvtqdaeKtOkiXz5
fLar41eyB5Mv8A36f/AOJr1pSoVfekfNQjmGGlKNKL+4zv+EQ0z/nk3/fbUn/CIaZ/zyb/A
L7atL+1bP8Avy/9+m/+Jo/tWz/vy/8Afpv/AImj2GF7Iv61mnn93/AM3/hENM/55N/321L/
AMIhpn/PJv8Avtq0f7Vs/wC/L/36b/4mj+1bP+/L/wB+m/8AiaPYYXsg+tZp5/d/wDOXwlp
i/djb/vtqJNKtYIo4Nv7jzf8Avlq0f7Vs/wC/L/36b/4mqd5fW8kTLH57t/Dtt2/+JqJUML
y7GlLFZlze9f7v+AZ2oaXbaZZy3Vqm2dty7vvbflZvl/75rE0G8nudWXzp5ZPu/ebd/wAtV
re1m9WbSmU+ar/M3zRMv8LVzXh5lXU1Zv8AZ/8AQlrzq8aUcRDkPcwzrVMLL2vxHoeoE/2Z
c5/55N/6DXmN63+nXif9NW/9Cr0S+1W2msJ4laRmaJlX901ecXrbr66Zf+erf+hVpms4y5e
U58joVKcZe0jykFFFFePH4j3j1TSRnTU/33/9CauI8Xf8jBL/ALq/+g11um6jbW9miyO27e
3/ACyb+9XH+KZVn1t5V3bWVdu5dte7jqkfqx8zl1CpHHzlKPu6/mYtFFFeAfTnYeC/vN/21
/8AaVX/ABmMaQv/AF1rL8IzxWqs8m7b8y/Ku7+7VzxVewXelbYd77W3N+6Za9+lOP1M+Zr0
KksyjU5fdMDwxOsGsLu/i+X/AMeWvRZolnglib7rLtrye0na2uYp1+8rV6BaeKdPmiXzJfK
b+7U5ZXjySjIM6w1epONSnEb/AMIlpf8Azzb/AL7aj/hENM/55N/321aP9q2f9+X/AL9N/w
DE0f2rZf35f+/Tf/E11+wwvY876zmnn93/AADO/wCES0z/AJ5t/wB9tSf8Ihpn/PJv++2rS
/tWz/vy/wDfpv8A4mj+1bP+/L/36b/4mq9hheyD61mnn93/AADN/wCEQ0z/AJ5N/wB9tS/8
Ihpn/PJv++2rR/tWz/vy/wDfpv8A4mj+1bP+/L/36b/4mj2GF7IPrWaef3f8Azh4P0w/8sm
/77ah9MgsHit4fliuW8ht3+7/APFVo/2rZesv/fpv/iaydf1GJoIpbbfuilVv9Uy1zV6GGj
Tlyo68FiMwlWjGpfl9DjdUgaK6+aqddJ4jgVrqVo/uttlX/gVc3Xzx9WFFFFAwooooAKKKK
ACiiinzMQUUUUXkMKKKKXMIKKKKOYAooooGFFFFHMAUUUUcwgoooo5gCtrw9P5V/Azf8spd
1YtXNLbbebf71PmkBueMIPIvJf7rNuWuXrq/FMv2nTNOuv4mXym/4DXKUiQooooKCiiigYU
UUUcwgooooGFFFFHMIKKKKBhRRRT5pCCiiilzAFFFFHMAVZg/1VVqlgb+GnzSA371vNs9Ol
b+KDyv++WrnZF2ystb9yv/ABTunS/3ZZVrDufv7qRJFRRRQWFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABUts3lTq1RUUAbmp3KtpK2v8AF5/mr/3z/wDs1h1Z
u5fNgg/3arUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFC/K1FFAHQs
27wjB/wBfTf8AoNYs/wB1alj1Bv7OWw2r5Sy+bu/iqKf/AFVBBBRRRQWFFFFABRRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAM25UX+7RRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFSs26KiigCKiiigD/2Q==
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAlgCWAAD/2wBDACAWGBwYFCAcGhwkIiAmMFA0MCwsMGJGSjpQdGZ
6eHJmcG6AkLicgIiuim5woNqirr7EztDOfJri8uDI8LjKzsb/wAALCAFNAhMBAREA/8QAHw
AAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QAtRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDA
AQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2JyggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6
Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eXqDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKW
mp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/9
oACAEBAAA/AOgoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
oooooooooooopM0bh60ZHrRketGRSbh60oYHvS0UUUUUUmc0tFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFF
FFFHeiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiopJQgzWfJqSqx9PWo21MAdc5OeO1INTTs3r+NPTUUZ
SQ2TTf7STH3+fpTV1SPuScUsepqWxnC5rQtrtZRwcmrVFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFF
FFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFZuoMVU8/XPpXNxL59z5bTCPdwGbpWoPDs3/P0uPoa
U+HJuf8ASlz/ALtZM8U9rM0EikPn8/pWjb+H7iWEPJMImP8ACRnFS/8ACNyf8/Qz/uf/AF6
ztQsxYyKn2gSSd1A6Vp6QSFU5Ofet1Pu06iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii
iiiiiiiiiiiiiiiiiiiqd3F5iY5H4Vzl/ZNHISOfwrR0bVvu2tycEDCuT/ADreqN4IpJFke
NWdPukjpUlZWr6qLVTDAQ0x6/7NYNtA9xLufLMTkk10NjbeXgnrWiKWiiiiiiiiiiiiiiii
iiiiiiiiiiiiiopZhGuaqPfohJJzj0oF8Dghg2elJ9vQYy3XvUq3Yx36CmNeovVh+dMXUE6
7h37077eo/i7U9b1Tnkce9N+3IcYYH8aBeLgHNH25QOWGT0GetSC7Xbnd3pj36DHNMGoIBk
t2zSf2lHzhs0q6ihONwz6Zq3FOsnpU1FFFFFFFRySBQaqy3AK8kHmqczxyDrk44IrGu4MOW
X161q6PrG7FvdN83RXPf2Nb1Zer6qLNPKiIMx/8drnoY2kk8yU5JPJNa9oY405xgc1djuUO
AuauxyBxUlFFFFFNZwoyajM6jPtR569qPtC0qzq3SpAQelLRTGcL1NMNwo70n2he/wDOj7S
tOWdCSM1ICD0NLRRRRRRRRTJG2isDVbshSq5xzn3rLQXUwykcki+qqTTxHqA6QT/98GkaK+
ALG3mAHJPlnilt7pyME9Bge1R+dPK+yMMx7KBk1J5N+efs83TH3DR9n1ADJt5sD/YNRC5dQ
QSRUkIvHXzI4pWX+8qnFKVvif8AUTen3DUUpuE+aSN0B4yy4zVhbuT7PjceBjrUCG5uGJiS
SQjrtUmn+RfEYFvPjr/qzSfZr7H/AB7Tf9+zTZVu4MNLHJHk9WUjNa2kXDMfmye2a30OUBp
1FFFFFI33TWLqdy0aHb16HNY8P2y43NDG7joSozipfs2pAY+zyY+lN+w6jz/o8nPXimnTb5
hn7K+fpWrbXGqw2bRG1dpBwjnsP61ltp2ou5ke3kZieSacLDUc8W7ig2mppg+RL7YqOU3du
UM8ToM8bhjNbmlXDSKN36VrDpS0UUU1jgVjaneNEcDK9cGss6pIc89sdKQak4yQfwo/tOTA
weR7U6PUW3gk+31resLjzFAPX3rQprnCmsjUbzys98Yx7GsZtRfc23gE5pBqDgjv2o+3uc5
JOeOtSR6m6v2rb068MwXPWtMcilooooooorP1C4EaHnoe1c1Iz3lykS5JdsV2FtAttbpCn3
UGKlrH8RXhgtRAh+aXr9KxbS1aRSQDj1xUU0clrNuQlWU9RXR6Rqq3ieXJgTKOf9qtSs260
aC5u1n+7z86gcNWgiLGgRAAoGABUV3dRWcJlmbAHQdya5K9u5tRuN78KOFUdAKRotkJyOPW
tTwv1n/CuhorE8Uf8ekP+/8A0qlo/XPtXSxY2DHpT6KKKKKa/wB01gazjbgDk9an8Mf8ekv
/AF0/pW1RRRRRRXN+JZN15FFk/Kufz/8A1VZ0mMBQV7Ec1tDpS0UUVHMcIcVzOsdehHXqK0
tFs7aXTY3kgjdjnJZQT1q/9gs/+fWH/v2KX7Daf8+0P/fArn/EEMUN5EsMaICmSFAHeruls
SAOTxW0OlNl+4a5vWMdsVZ8PWtvPZO00MbsJCMsoPGBWqNPsx/y6w/98Cj+z7P/AJ9Yf++B
WJ4kt4YDbeTEke7dnaoGelP0jjGO3vW+hyop1FFFFFFRyuFXJ4xXP6vc8lfXkU/w3abme7c
dPlT+proaRmCqWYgADJJ7Vxt5Mb/UXdT8pOFz6dq2LC2KxKcYPtS31kHjJxkj0HvWFJFLbS
B1ypByDXSaTqiXkYSQhZh1Hr71p1Bd3cNpEZJmAHYdz9K5O9u5tSuNzcIPur6Vbs7MCPcwJ
46UajFtj5Bx2qfwv1nGeeK6GisTxR/x6Q/7/wDSqej4yPmAOOldJF9wU+iiiiimt0Nc/rI9
fQ1Y8Mf8ecv/AF0/oK2qKKKKKK5HVmE2sy46KQPyFbWnqEQcYbvWgZQOuOKie5VaYbxO5xz
waFvFLEZ6VOJlNNlfKnHNc5q+STnsa2dB/wCQVFxjk/zrRpMdPaub8TD/AEyE5H3On41a0z
iMZ/WtYSDpUEtyMdRn0rB1V/MOeuO9aXhn/kHyf9dT/IVsUVz/AIp/5df+Bf0pulyLGm5u/
HWtNLxAu7cNoO3PvTvt0eBzk+lNN/HjIYEZAqQXinoe9SLcI2OalVwRTqKqXrEREjrXK3R8
262khdx6seBXS2l1Y29tHCtzH8gC5z1NWBfWjDIuYv8AvsVma9qMX2TyIJA7SHkqc4ArM0u
3DuGYZ9q6GIKiDAwKimuAM4rMu2jmBUc5PFZZWS3kDxkqQeCK3rPXojak3ORIg6D+Ksa8up
dQud75C9FXsBVuyt4ww3Y5Fa8e0oCuMdqzdWA2ZpPDc8UTzCRwmQMEnFbv222/57x/99Cj7
ba5x9oj/wC+hWP4juYZraIRSo5D5+U57VW0jqM4FdNF9wU+iiiiimv901gawuVyDnA6VL4Y
/wCPab/f/pW3kDuKMj1FGR6iloopCcAk9BXFh/tF9I5P3mJBrfgZY4wST9TVW61FUHDE8Vm
PfOzDbkkjbgd6VUvpOVt5TnnIU0n2i4gbEqMpHGGBFWbfUiHyx7YrSS8WRc5Ix15rK1M5J5
znpW3oH/IKj+p/nWlRXNeJ+LyE/wCx/Wn2UpEXUY7ZNLdah5ZKhuay5r13Py96Db3rp/x7y
lSM/cPSug8Pwyw2LrNGyEyEgMMHoK1aK5/xT/y6/wDAv6Vjo80h2RIzkDooyamCX+3iCbr1
2Gl8q/P/AC7zf98mgR368m3mx3+Q0x5rpPmaN1A45BFPg1FkY571p2uoI5GX/CteGdZB1FP
eQKM5rKvr1VQjPNc/cOjyEgY+lNit5pv9VE7/AO6pNOezuY877eUY6/KaiG3d0OK1LC4jjA
Hv/n/PvWm9wv2fdnIrCmnnmnKJlmJ4Cjr+FL9lv8cW0v8A3yaDZ35HNtKf+Amm/wBnXpP/A
B6yf980GyvY1LG2kAHX5ajW5kQ4PHrV63vuMEkn60+9lEsYbk8dKzILaa5YrBGzkckDtU/9
lX3/AD7PS/2Tf/8APs/6VDcWVzbIGniZFJwCfWr+kEFxniumg/1YqSiiiiikPSsvUrTzk5w
OOp7VhfYZ1yFLDvgGkFlcZ6sPxoNlcDOd3HvUU0MsHDsQ3pmuq0ZCmlw7upGSfXJq9RVfUJ
BFYTueyH865SwGGyASc9qs3l1hNoYfSjTdIlvv3s5aOLtxy30roreytrYAQwqvvjn86sU14
0kXDqGB7EZrJ1DQophvtcRSD+Hsf8KwkeW3mMcqlWBwQafePvTNdBoH/IKj+p/nWlRXN+J/
+PqD/cP86p+f5duORz2ptjYz6lKdp2ov3nPauns9NtrNR5cYLj+NuTVuiiisDxT0tfq39Kr
+GgPt8meuz+tdPRRSEAjBGRVK70q1ulOYwjno6DBrm76yn02Ug5aM/dcDg1d069JUKW7irV
3eCNMnuemeg9awz5t5PsjVmYngCuj0/RILZQ0wE0vqRwPpWmqqowoAA7AUtVbnT7W6QrJCu
T/EBhh+Nc3qOlzae29CZIf72On1pLe6LJsYj8aZZY/teDI/jFdlRRRUFxaW9yuJokf3I5H4
1zupaJJaKZbdjJGOo/iFUEmJiKk8gVq+F/8AXz/7oro6KxfE/wDx5Rf9dP6Gs3SBlsZxmuo
hGEFSUUUUUUU1kDdRUTWynsDSfZVHOBmq8sIjG5VAONucdq53UGLShM5xwMV1tvGIreOMdF
UCpaKy/EMvl6aVHWRgv9awIcJCSR1qbSbI6hebpQTCnLc9fQV1iqFUKowAMADtS0UUVk69p
4uLc3CD97GOw+8K50SM8BXOa6Xw+MaWnGOT+PNadFc34n/4+YP90/zrMiie7uo4FPLHGa7G
1to7WBYohgAdfWpqKKKKwfFP3Lb6t/Sq3hv/AJCD/wC5/WunooooqK4gjuYmilUMprkLm3f
T71oSeM5B9RTbqVn2gnOa6TRtOWzt1d1/fOMsT1HtWlRRRTZI0lQpIoZT1BrkNSszp97sXJ
jblCfSm2R/4mkBz1cV2dFFFFFcprmniynEsXEUhPH90+lT+GP+Pif/AHRXSUVj+Jv+Qen/A
F0H8jWVpCgyA5wa6mH7lSUUUUUUUUUVSvHwhrnoEF1q0SAYXdn8BzXXUUVz3iebMkEA6gFz
/IfyNZUuUhX3ro9Ag8nTVYgZkO7/AArToooopDyMVxN1GILyeNfuqxA+ma6Tw+CNLT3JP61
p0VzXidh9rgXuEyR+NHhuDfdSTt/AMD6mulopOnWgEHoc0tFYHigjFsO+W/pVfw2P9Pkx02
f1rp6KTOOtLRRWB4nhAEM4IByUPqe9ZWnp9o1GBCMjcCfwrtKKKQEHoaWisjxLEHsFkxzG/
wChrB07H9o22ePnFdrRRSAg9CDS0VR1mAT6ZNnqg3j8KyPC/wDx8zD/AGB/OulorI8S/wDI
OX/roP5GsrSc7+K6iHOwZqSiiiiiiiiisnVJMRsCTntzWd4dj36i8nUIhrp6KK5PV383WZB
nIXCj8qr3Ywg611Wl/wDINt/9wfyq1RXMa9PKmpkLIwCqMAE10kJLQox6lQafRXGaoD/adz
/vmuj0H/kEw/j/ADNaFFcx4mx/aMXr5Q/mateGP9TP/vD+VbtFY/iR3SyQKxAZ8HHfin+HX
L6eS39881q0Vz/igZa2/wCBf0qLwz/x+Tf7n9a6WisvxExXTcgkHeOlV/DU0kkcyO5YKRjJ
zW5RWL4n/wCPOI99/wDSs3QT/wATVP8AdNdZRVXU32adcMOoQ1i+GpnN1JGWJUrnGfeukor
L8Rf8gtv94Vg6OMapBz3/AKV2VFRXX/HrN/uH+Vc14fmkGohNx2sDkV1VFVNU/wCQbcf7hr
I8Lf6y4+g/rXRUVjeJ/wDjxi5P+s/oazNI4kB7+ldTGMLT6KKKKKKKKa5wprB1iTCkDrUvh
hMW00mOWfGfoP8A69bdFIeBmuMDme+klIHzOT+tLfEdO9dTpv8AyDrf/rmv8qtUVyniHH9p
tgfwjNdNbc20X+6P5VLRXGann+07n/eNdFoP/IJh59f5mtGiuZ8Sj/iYR+vlD+Zqz4XP7ic
f7Q/lW7RWN4m/48o/+un9DTvDf/HgxxzvOa16K5/xQObY/wC9/SovDP8Ax+zc8bP610tFZX
iP/kGf8DFVPCzf8fI/3T/OugorH8Tf8eMf/XQfyNZmg/8AIVX/AHTXV0VT1f8A5Bdx/uVh+
Gv+P9/9z+tdRRWZ4h/5Bb/7w/nWBpGTqlv9f6V2VFQ3YzaTAf3G/lXL6B/yFE5xwa66iqup
jOm3H/XM1j+Fvv3B9Av9a6KisbxP/wAeEf8A11H8jWdpBy2K6eP7g+lPooooooooqOY4SuZ
1iTc2O49BW1ocRi0uLPVst+fT9MVoUVXv5PKsZ3BwQhwa5OwUNIAQKk1EAHpiul0o5023z/
cFW6K5TxD/AMhRv9wV01sc20ROOUHT6VLRXG6mB/aV1/vGui0H/kEw/j/M1oUVzPiUD+0Iv
Xyh/M1a8L/6if8A3x/KtyisbxN/x5R/9dP6GneGv+PBv981r0Vz/ij/AJdv+Bf0qLwzxezD
/Y/rXS0VleI/+QYf98VU8Lf8vI/3cfrXQUVj+Jf+PBP+ug/kay9BP/E1Tnqprq8ndjHGOtL
VPV+dLuP9ysPwz/x/Px/B/WuoorM8Q/8AILb/AHhWBpJ/4mlv9a7KiorkE20oHUof5Vyugn
GqR89jXX0VV1P/AJBtx/1zNY/hb/WXH0H9a6KisbxP/wAeEf8A10H8jWfo+N2c8iunj+7Tq
KKSlooooqvcvhT16ema5XUWLz7epOOBXXQJ5cEadNqgfpUlFZfiKXy9MZe8jBf6/wBKx9NT
OMA/40mpnnHpXQ6T/wAgy3/3BVyiuT8Rf8hQ/wC6K6e1/wCPWL/cH8qlorjdUONTuf8Aero
dB/5BMPHr/M1o0VzPibIv4v8Arn/U1Z8Mf6qf/eFbtFY/iYZsYzn/AJaD+Ro8Nf8AHg3B++
a2KKwPFPS2+rf0qDw1/wAf0v8Auf1rpqKy/EQ/4lZ5/jFU/C55uf8AgP8AWugorH8S/wDHg
n/XQfyNZehDGqx/7p/lXWUVT1b/AJBdx/uGsPw1/wAf79fuH+ddRRWZ4hGdLf2YfzrA0o/8
TS3zxzXZUVFdf8es3+4f5VxVvLLBKJIThx0OKuf2vqP/AD1P/fIo/tfUSeJf/HRUUuo30kb
RySsVYYIIFaPhf/Wz/QV0VFY3if8A48I/+uo/kaztII34xz6108f3BT6KKKKKKKKpX5whx1
xXOxoJ9VhjHTcM/Qf/AFq6+iiue8TykyQQg9i2KTTlxHnvjiqeqdffvXRaT/yDbf8A3BVyi
uU8Rf8AITPH8ArprX/j1i/3B/KpaK43Vv8AkJ3P+9XQ6Ac6TF9W/ma0aK5nxN/x/wAX/XPr
+Jqx4Xz5dx6bhW9RWP4mH+gJ/wBdB/I0eGSTYv7P/StiisDxT922+rf0qv4a/wCP+T/rn/U
V09FZfiIf8Sw/74ql4WzuueOPl5/OuhorI8S/8g9f+ug/kaydCz/aqfQ11tFVNV/5Blx/uG
sLw0ub5z6JXUUVm+IP+QVJ9R/Ouf0o51O3/wB6uyoqK6/49Zc/3D/KuNsgDLgjrW5HYo4wV
GcZp7aegOQvtWbqEAhB4OD0qfwv/rbj6D+tdHRWP4n/AOQfH/11H8jWZpCkyAj8R/Wuoj+4
PpT6KKKKKKKQ1malJtRjg5x1rL0BPM1VnxkIhOfTtXUUUVyusv52sFeyAL/n86v2iEJyMYG
BWdq3DHnuOK6DSMf2Zb7c429/XvVyiuU8Rj/iZn/cFdNa/wDHrFn+4P5VLRXG6tzqlzj+9X
QaB/yCYvq38zWlRXNeJh/psOCM+X0/E1P4X/1dxzzkVvUVj+Jf+Qen/XQfyNJ4ZGLGT/f/A
KVs0VgeKfu231b+lQeGv+P+TI/5Z/1FdNRWX4i/5Bbf74ql4X4a4+i/1roKWsjxL/yDl/3x
WRofGrRfQ/yrrqKRlDKVYAg8EHvUUVrBCxaKFEY91XFTUVm6/wD8gqT6j+dc7pf/ACE7fn+
Ku0oqO45t5f8AdP8AKuOsQfPGBnBrrLZQUHGMipnX5elYOsjg9qb4XP7+ceqiujorH8Tf8g
5P+uo/kazdJ+8OOv6V08f3B9KfRRRRRRRTX6Vhau/yHnnGKPDEXE8xHXCg/wA/6Vv0UVxpk
E+oyyE53OSCe3Nb8AxECD24rG1YfvD+tdBpAxpkGf7tXKK5XxH/AMhLp/AK6S0/49Icf3B/
KpqK4/Vv+QpcfX+lb2gEHSosdif5mtKiub8SnF7Cf+mfX8TU3hc/JcfUf1reorI8S/8AIPX
/AK6D+RpPDX/Hi/8Av1sUVg+KPuWx9z/Sq3hvP9oSf7n9RXT0VmeIf+QW3+8Ko+FyPMuV7k
Kf510NFZHiX/kHD/fH9ax9E/5C0X4/yrr6KKKKKzdf/wCQVJ9R/Oud0oj+07ft81dpRUdx/
wAe8n+6f5Vxtj/rs+9dbZ/6lfpVhulc/rQAGQe56jrTfC/+uuOOw5/OujorH8Tf8g5P+uo/
kazdHyJMEnAFdPGPkFPoooooooqOU/LXN6w+GHA71raDF5elxnHLktWlRUV1J5NtLJ/dUmu
U0yPc4bg4OMdzXQKoWPAyBj0rF1fBc45757H6VvaTzplv/uCrlFcr4j/5CX/ABXSWn/HrDj
+4P5VNRXH6qT/alzj171v6B/yCYvq38zWjRXN+Jv8Aj8h/3P61L4XHy3B46j+tb9FZHiX/A
JBy/wDXQfyNJ4Zz9hf/AH62KKwfFA/d2/1b+lVfDZxqDj1jP8xXUUVmeIf+QW/+8Kz/AAx/
r5zxnaPrXR0VkeJf+QcP+ug/rWPog/4m0X4/yrr6KKKKKzdfONKk+o/nXO6Wcalb/wC9XaU
VHcf8e0v+4f5Vx2njM4+tdbaH90uOOKnY4FYGs/cbnoT+PTpTPC/+vn/3RXR0Vj+Jv+Qcn/
XUfyNZmk5Ljniuoj+4KfRRRRRRRVe4Pyn1rlb8tJcBScknFdfCgihRB/CoFPorL8RSbNMK9
3YD+v8ASszSEHf8PStxl/d465Fc7qpy5yMfSuk04Y0+AYx8gqzRXJeID/xNHz/dWuqhGIUA
x90dKfRXHal/yErokk/Ma6HQ8f2VDjHf+daFFcx4kJOoRgngRjH5mrXhdQIZzjksBW7RWP4
mJFjH7yDP5Gl8NgDT2OOrn+QrXorn/FJP+ijt8x/lUPhkf6dKcc+Xj9RXTUVleI2xphGerg
VT8L/fuPoOfzroaKx/EzEaegHeQZ/I1laCA2qpk9ASPyrraKq6lM9vYTSxnDKvBrmhq+olQ
BPwP9kUf2rqR/5bN+QoOqaiRnzm/ACoZ7u8uE2TSMynselP0lcarAM/xf0rsqKhvG2Wc7Yz
tjY4/CuPsMeeM9zXW2g+QHPUZqd/umuf1k8HPc9qXwuvzztnsBiuhorG8Tn/AEGJfWTP6Gs
7RwCRk4Pauni/1Yp9FFFFFFFUr1sITjOOetc7Avn6tCv/AE0BP866+iiuf8Ty5a3gHux/kP
60ulRbV75z0rWcfL17VzmrjEh5J9/Wuj07/kHwc5+QVZork/EB/wCJq3+6K6iD/UR46bR/K
pKK4zU/+Qlc8fxmuj0PP9lQ5GOv860KK5nxIP8AiYx/9cx/M1a8MDFvN/v/ANK3KKxvE/8A
x4xf9dR/I07w1/yDm/66H+QrXorn/FP3rX/gX9Ki8M8Xk3+5/WulorK8R/8AIM/4GKqeFx/
rzj05roKKx/E//IPj/wCuo/kay9AH/E1T/dP8q6yiqWs/8gq4/wB3+tcjFIEXpk1KboY+7z
TTcDGAOlAuePu1PpJzq0B9W/pXY0VBfDNhcD/pk38q5Gw/1hFdZZ/6pe5xyRU7/dNc/q/AO
PWneF/vXHJzxxXQUVi+KP8Aj0h/3/6Vn6RjzAccCunj+4PpT6KKKKKKQ9KzdTbahPpWVoMf
maoX5wik8V1FFFcrrbiXWGA/gAH+fzrV01NsQx3NXpMBfbFc1q5/eY9OK6PTf+QfB/uDvVm
iuT8Qf8hVu/yiuot+beM9flH8qkorjdTOdRuv96ui0P8A5BUP4/zrQormfEv/AB/xf9cx/M
1a8Mf8e83ru/pW5RWN4n/48Yv+uo/kad4a/wCQc3/XQ/yFa9Fc/wCKetr/AMD/AKVD4a/4/
pf9z+tdNRWV4j/5Bh/3xVTwv0n/AAroKKxvE5/0CMf9NR/I1meH8f2oueu04rrKKpaxzpdx
/u/1rA8PwxT37LKiuAhIDDNdH/Z9n/z6xf8AfApRYWg/5dYf++BWdrtrbx6azRwRowYcqoF
Yuk/8hS3/AN6uzoqC9/48p/8Arm38q5LTs+eMGuttifLGetSv901z+sHAYYH1pfC/37j6Cu
horE8Uf8ekP+//AEqho33+f5108f3B9KfRRRRRRSN0NYerOQjLnj+dJ4Yj4uJT3IUVvUUVx
7SC51OaTqGY4+nauitFCrjPHap5vuVzWrjBHHXvXRaZ/wAg636/cHWrVFcn4hz/AGq3+6K6
i3/494v9wfyqSiuM1TnU7nJ/iro9C/5BUP4/zrQormvEoP26I9vL4/M1Y8Ln9zOP9oVu0Vj
+J/8AkHx/9dR/I0vhr/kHN/10P8hWvRWB4p62v/Av6VD4Z/4/Zv8Ac/rXS0VleIv+QYf98V
U8L/8ALfn04roKKx/E/wDyD4/+uo/kaytBIGqpyR8p6d+K62iqer/8gu4/3KwfDf8AyET/A
LhrqqKzPEAzpb+zA/rXP6UP+Jnbd/mFdnRUN5/x5T/9c2/lXIaeR54H866605iU+1Sv901z
+sbfmx1J55p3hfrP+FdBRWL4n/484v8Af/pVLRyAfQ10kf3B9KfRRRRRRUcxwhPtXNavJ8/
BJ4/KtfQYvL0uM45cljWlRUN5J5VpNJnG1Cf0rkbEDzMt65roIrhEyM9KdJcKy/eH51h6o2
9wQCMiuj0s506D/cFW6K5PxD/yFD/uiuot/wDj3i/3B/KpKK4zVMf2lc/71dHoX/IKi/H+d
aFFcz4lA+3Rf9c/6mrXhf8A1E/+8P5VuUVj+J/+QfH/ANdR/I0eGf8AkHP/ANdD/IVsUVz/
AIp62v8AwP8ApUPhr/j+l7fJ/WumorL8Rf8AILb/AHxVPwv1n/CugorH8Tf8g+P/AK6j+Rr
J0EkatGB3BH6V11FU9W50u4/3DWD4bGdRY+iH+ldVRWbr/wDyCpPqP51z2kjGqW4I/irs6K
hvP+POf/rm38q5HT/9aOe9dZaHMQqZ/unjNc9rGDnA6daXwv8Afn+groqKxfE//HlF/wBdP
6VR0jOQcjHcV0sX3B9KfRRRRRRVe6Yqpx6VyupMHnwpzXW2sflWsUf91AP0qQZ7nNLVLV1l
fTZkhRndgBhevXmuaS0v1UBbWX/vg07yNRxn7NN/3waGS/Q4eCbJ5+6agn89QPOidM8AsCM
11WkOH0yEg5wuKu0VRvNKt7ydZZNwYdcHrV0AKAB0FLRXGamwfUbkrz8+K6PQv+QVD+P8zW
hRXNeJs/bof+uf9TU/hhwBPH3yDW9RVa+s476DypCQM5BHrSWFktjbmJGLAsWyatUVgeKP+
XX6t/SoPDX/AB/S/wC5/WumorL8Rf8AILb/AHhVPwvj9+cenNdBRWP4m/5Byf8AXUfyNZGi
sE1aEscdRz9K6+imSxrLE8b8q4Kn6GqlhpcNg7PGWZmGMnsKvUVleI32abj+84FYWknGqW/
J6/0rsqKhvP8Ajzn/AOubfyrkdPyJh9a621/1S1K5wprntXXOTnnuDR4X/wBbP9BXR0VjeJ
/+PKP/AK6f0rO0gAnJNdPEMIKfRRRRRRVK+bCHvxXNRx+dqcSddzgV2I4FLRRRRRWH4o/1N
v8A7x/lTfDl2oDWjn5skp/Wt6k6UtFFVr+6FnaSTHqB8o9TXHEM6vKTkk5NdVoWP7Khx7/z
NaFFc14l/wCP6E/7HX8aq6XcfY9SVn4R/lauuBBAI6GloooorA8U9LX6t/SoPDZ/0+T/AHP
6101FZfiH/kGN/viqfhf71x+FdBRWR4l/5Byf9dR/I1zasY5I5VzlSDXa2k63Nskq4+YZI9
KmoooormfEd0JbhLZDkR8sfc1T03jVbf8A3q7KioroZtZRxyh6/SuPsTib6muts2zEOKmb7
prA1nv3/pSeF/vzj2FdFRWL4n/48ov+un9DWdo5BcDvXTw/6sVJRRRRRRWXqLgRnPXsPWsn
RF87Vwx/gUt/T+tdVRRRRRRWH4n/ANTb/wC+f5ViHfCyTREqy9GFdNpeqR3kQVyFmHVfWtG
iio554reMyTOEUetctf3smp3AwCkK/dX+tNnjEVvjAytb+hf8gqHjHX+ZrQormvE3/H7Cf9
j+tZ00LFFI5yK1NI1kRKLe6PA4VvT610IIIyDkUtFFFYHijpa/Vv6VB4d/5CMmBxsrpqKy/
EP/ACC2/wB4VR8L58yf0wK6KisjxN/yDk/66j+RrnkiMkXA6Va0zUn0+Uo4LRE8j09xXUwX
EVwgeJwwPpUtFFZOr6ulqrQwndMR1H8Nc9DG0rGR8kk9T3qWx41eH/fFdlRUV1/x6zf7h/l
XH2BAnGe5rrLQgxjrU7/cNc9rHGeevajwv/rpz7CujorF8T/8eUX/AF0/oazdJVjIpHQdfy
rqYvuCn0UUUUUh6Vh6u5VeBxTfDEIImuCPmzsH06n+lb9FFFFJmlrD8Tt+6t17FiaowQGSH
5eeM89qrTWUkTZHBz2zxVmDWr22+WTEqj+91/Ori+JBj5rY59mqGbxDcOD5MCp7k5qjILq/
l3TOXJ/T6VoWmnFRu/TFV9TXaDgYHQe9SadraWdokDQuxXPIPvVr/hJI/wDn2kx9aT/hJI8
f8ez/APfVZmp3w1G4jdIym0Y5PWrlpBuiweRjOMVXutPIyyA461DBfXtl8qSHaP4TyK0ovE
mFAmtySOpVqk/4SWL/AJ93/MUn/CSxdrd/zFH/AAksf/Ps2f8AerP1XUv7R8pViKbCepznO
P8ACotPvW0+5aTZvyuMZxWmPEvra/8Aj/8A9akPiXg4tuf96qmoay19bGEwhAWznOai0vUf
7OaQmMvuA4zitH/hJV/59j/31/8AWo/4SUH/AJdT/wB9/wD1qp6pq/2+3EIg2YYNndnsf8a
NPiLRjOeTggCpLrTd3zIAKoIbiyl3ROVb2q/F4hukx5kaOO/GCamPiVscWwz/AL3/ANaqdz
rF7dKUBEaHjCDr+NQW9lJK+WBz15rV+yiKMjGfSsgSG2vll252NnHrWr/wkrY/49h/31R/w
krZ/wCPcY/3qjl8RSSROgtwNwIzu6Vn2CkzLwcE4PFdZaIVjGT0qw33TXP6wmRnHJrO03UG
06R2EYfcMcnFX/8AhJZMf8ey/wDfVH/CSyZ4t1x/vVT1HVZNQjWNo1UK2Rip9IiYMO2a6WI
YQU+iiiiikPSsfU7dpQcL+NY8dvdROUR5E7gKcc9qBFdngSyf99GkaK8XGZXGenzUvk3eP9
bJz23GjyLvvJJ/30aT7PdZ5d+fekNvc/33IHvSiO8Vf9bIqn/aIpTbXMrZlZ22ddxzituyt
mEWCvJ65q29orfrVOTS0b+EdPSov7JUdFzTk0peMr261dhtFQD5RVjyhjgVUu7ES9s1QOlD
spz1oGljPIPApDpAOM8Zp8OkBWUnrzWrDbhB9falkt1eqU2mo38I9uKpnSPf9KDpS8/L+VL
/AGUpYnb1J79KVNJUuMjjn8KP7KG45zx0pTpQ5yCfxFIukqvBB9KG0le35Cg6UgXIBH19P8
aadJBbOO/6Uv8AZK8Db17jtTf7KAU4XpxT49KxyACevStG2tBEOAM+uKnMCkYxVS409ZenB
7MOoqo2krn7vfioxpIVj8vHpViHTFXkcd8YFX4rVUHCgU94QVIwOayrnSldiRxx2qE6SAcA
A896DpQ4BB+uKcNJUkkj8KuWunrCeB9K0lGBigjIqrdWwlUg/wA8VlvpAJPQU3+yVwAQQe2
KDpQHAHGO/WnLpChsYOK07WzEOKtjiloooooopjxh+oqubQcHAyPaj7IMngUv2Vew49KRrR
W7AUfZF9AeaUWq4HApfsi9gM4pPsaZJwM/SlW0RcYHbrU6oFGMU6ikwKMUtFFJtHpRtHpSb
R6UuAO1LRRSFQaTaKXaPSk2j0pdo9KNoo2j0o2j0oKg9RSbR6UbF9BRsX0pQoHaloopMCja
M5xRgUtFIQDRtFJtFG0elLiloopCoPajaPSk2D0oCinUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU
UUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU1yVUlVLEdAO9VjcXf/Pl/5F
FBnu8cWff/AJ6ik+0XuP8AjyH/AH+FKZ7zacWQz2Hmik8+9x/x5rn/AK6ijz77/nzT/v7/A
PWo86+x/wAekef+uv8A9alWe8AAezBP+zIMUC4vCf8Ajx4/66ik+0XvP+hD2/eil8+8/wCf
If8Af0Uefef8+a/9/RR517/z6J/39/8ArUhmvscWif8Af3/61HnX3H+iR+/73/61L517n/j
0THtLz/Kj7Ref8+X/AJFFHn3nH+hf+RRSGe87WQ/7+igz33GLJfxlFHn3v/Pmv/f0Uefff8
+af9/RR519/wA+if8Af3/61Amvu9qn/fygXF70axH1EopPtN9n/jxH/f4U7z7vA/0Lnv8Av
RSefe9rIf8Af0Unn33/AD5L/wB/RR599x/oae/70Uedf7v+PSPH/XWgzahji0j/AO/v/wBa
gT3wPNmhHtLz/KlFxed7L/yKKT7RfY/48Rn/AK6ijz7/AP58k/7+il86+4/0RP8Av7/9akM
2oZ4tI8f9df8A61KJr/HNpH/39/8ArUnm6h/z6wj6yf8A1qDLqPa3gH1kP+FHn33/AD5qfp
KKPPvv+fNf+/opDPqGeLNMe8tL51/n/j1jx/10oM2oZ4tYse8n/wBak83Usf8AHrCD/wBdP
/rUebqX/PtD/wB/DR5upf8APvB/38P+FHnaiOtrE30kpTPqGOLOPP8A11/+tSefqH/PnH/3
9/8ArUedqP8Az6xf9/f/AK1Hnaj/AM+kX/f3/wCtQJtRx/x6w5/66/8A1qBLqPe2h/7+H/C
nRyagZVDwwqmeSHJNXKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKazKilmICgZJPamwzxXCb4XDrnG
RUlFRXFxFbRh5m2qSFzjvTWvLdTGDKpMpwgHOanooooooooooooooooooooooooooooooqK
4uYrZVaZ9oY4BPrTGvrdXiQShml+6F5zViiiiiiiiiiiqd9qMViUEqSMX6bBmqh8Q2g/wCW
c3/fI/xp8eu28kiosM+WIH3fetSio55o7eIySuFQdzWY2vIctFazyRj+LHFW7DUoL5T5ZKu
Oqt1FXKKRmCKWPQDJqpYalDflxEGBXs1XKpW2qQXV49vGGymfmOMHB7VdoorI1mWEzQwXEr
iNuTGg5Ppk+lacEMcEQjhQKg6AVJRVTUp7WG1Iu+Ufjb3P0rC0+eDT598lvOdxwjuuNorpx
yKWiiiisLWb+7h1CO3tpAgZR2B5JNJdnV7GE3D3MciKRuAHqfpWnpl2b2zWVhhujemat0UV
Uv8AUYLAIZtxL9Ao5q0rBlDKcgjIpaKrX14ljb+dIrMM4AX1qideQLvNpOE67scVo2tzHdw
iWIkqcjmpqKyZddjjdlFtO2DjOMVGviKN+FtpSfQVesL/AO27v3EkW3+8OtXKKpXup29kQr
sWkPRE5NVP7fjRwJraaNT0ZhWnbXEV1EJIW3Kaloqjq1zaw2xjugXEnAQdTWPpk0dhKN9pN
vlIVXcY4PaumooooooooooorC14Z1GxH+12+orcxS0VgamxvNahs2P7pcEgd+9bwAUAAAAd
AK53W4RZalBdRfJ5hy2PUYroh0pagvW22Nw3pGx/SuZsGfT5ra5JIhmGCfxwa3tWujFZ7YT
mWb5I8e9ZmixfZdZmg5OEwT+VdFRSMQqkk4A5Nc3PbHU4Lu/Gcg4iH+yOta2jXZu7FWY5dT
tar9FYevwTieC7iTesXUYzjnPSrFnrdrc/JL+6b/a6VqUUUUUVzWvlhrEBjGXCLtHvuNO1O
bVZrRkmtQkXVivPTn1rR0OeCSyWOAMPL+8D1z61pUUHgZNc68J1iS8nGSqLth98c/r/AFq5
4euRLY+WSS8Zwc+la1FZXiT/AJBn/AxUCavaJpSxFy0nlbdgB64qXw5bSQWjySAr5hyqn09
fxrXoorn/AA4f9Kulweuf1NdBRUc8nlQSSf3FLfkKw/DiCea4uZcNIT1Pvya3J4Y7iJopVD
KwxWBoLyQajNaZygJyPQg4ro6Kwtet7hbqK8hQusa4OBnGCef1qex1y3uSEmHlPx16E1rUU
UUUUUUUUUVha3zqlgo67v6it2iisHXbeSG7j1CIbguAw9CO9X4NYspYg5mVD3VuorOnY6zq
cIgRjbwn5nI4PP8A9augoqtqTBdNuSf+ebD8xWalj9p8ORRj76jepx35NM0RZb6Zbq4OVgX
ZHnue5otMf8JPcc9j/St6isvXbkx2y28f+suDsH071HHoESxhTcz+4VgBVbSd2n6vLZMSVb
7vv3B/KuhoqpPqVtbXAgmfYxAOSOKxtaNncGL7Fta5Z/8AlmOo/wAeldBCrJCiscsFAJqSi
iiiua8QNs1iBzwAinP/AAI1pXGt2SQMUkErY4QA81W8N2ssSSzSKyh8BQeM+9blFZuuXRt7
EomfMmOxQOvv/n3qCDQEWFA9xOr4ywRgBnv2qnbp/ZOuCHcTE/c9wen610tFZXiT/kGf8DH
9arzaYLnRYGijCzogYYHLccirGkapHcQpDNJicDB3fxVq0UVz3hzP2y6+UY9cdOa6GikZQ6
FW5BGDXN2kraJfyQzq3lOeHx1HY1qS61ZJAZFlDtjhB1NVtDs5PMlvrhSJJSdoI6Z5Jraoq
hdatb2t2LebcDjJbHArI1ZrS8lhWwUNOzclFx+ddHEpSJFY5KqAT60+iiiiiiiiiiont4ZJ
VleNWdPusRyKloooqqdNsi242sWf92rCIqKFRQoHYDFOopskaSoUkUMp6gjg0IqogVQAqjA
A7ChEWNQqKFUdABgU1IIkkaRI0V2+8wHJqSiomt4WmEzRqZFGAxHIqWovs8Pn+d5S+b/fxz
UtFQz2lvcEGaFHI4yy5NEFpb2/MMKIfUDmpqKKKKKhmtbedg00KSEDALLmkSytY2DJbRKw6
EIM1PRRUUlvDK6PJGrMnKkjpUtRvbwySLI8SM6/dYjkVJRTJI0lXbIiuvowyKcAFACgADgA
VD9kt/P8/wAlPN67sc1PRRUccMURYxRohbk7VAzUlFFRzQxTrtljV19GGaii0+0hcPHbxqw
6HHSrNFFQzWsFxzNCjkd2XJohtYLfPkwpGT1KrjNTUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU
UUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU
UUUUUUUUUUUUUjcKTS0UUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUV//2exDzzVl94pEEdlchh/W8lP8
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQAAAQABAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/2wBDAQoLCw4NDhwQEBw7KC
IoOzs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozv/w
AARCAMoAhMDASIAAhEBAxEB/8QAHAAAAQUBAQEAAAAAAAAAAAAABQACAwQGAQcI/8QAYRAA
AgEDAgMEBQUJCQ4EAwUJAQIDAAQRBRIGITETQVFhBxQicZEyUoGh0RUWIzNCU3SSsRc0VFV
ik7LB0ggkNTY3Q2Nyc5Sis+HwRILC03WD8RglZGajpOMmOEZWhMPi/8QAGQEBAQEBAQEAAA
AAAAAAAAAAAAECAwQF/8QALxEBAQACAgIBBAICAQIHAQAAAAECEQMhEjFBEyJRYQQyFHEzU
pEjJEKBobHw0f/aAAwDAQACEQMRAD8AFfeXc/mbX4j7K595V1n8Va/V9ldOuap/C2+A+yuf
d3Vc/vtv1R9laeHyxO+8u4x+KtPq+yufeVcn/NWvxH2Vz7vap/C2/VH2V37u6p/C2/VH2UP
KEOCrj8za/EfZXfvKuPzNp8R9lcGu6nn99t+qPsrv3d1P+Ft+qPsonlP2Q4KuPzNp9X2Ujw
Vc5/E2n1fZThrmp/wtvgPspNrmpnmLtvgPsoeWJo4LuM/ibT6vsp44LnH+YtPq+ymDXNUz+
/G/VH2U8a5qf8Lb9UfZQ8sS+8yfP4i0+r7KX3lz5/EWn1fZSOuan/C2+A+yuHW9U/hbfqj7
KJ5YujgubPOC0+A+yu/eXN+YtPgPspg1zVM/vtv1R9lP+7mp/wALb9UfZQ8sS+8qb+D2n1f
ZXDwVP+YtPq+ynfd3Uv4U3wH2V37ual/C2+AoeU/aMcFTD/MWnwH2V08FzY/EWnwH2U/7t6
l/Cm+A+ymnW9SH/im+A+yh5T9ufeZN/B7P4D7K6eDJf4PafAfZSGt6n/Cm/VH2U37t6pn99
t8B9lDyxO+8yX+D2n1fZXPvLmz+97T6vsp/3a1L+FN8BXPu1qX8Kb9UUPKftz7y5f4NafAf
ZXPvLl/g9p9X2U77t6l/C2/VFdGt6j/Cm+AoeU/Zn3lS/wAHtPq+yl95co/8PafAfZUn3a1
HH76b4CufdnUv4U36o+yieWP7M+8yXvt7T4D7K795cn8HtPgPsrv3Z1LP76b4D7K792tS/h
TfAfZQ8sTfvMk/g9p8B9lIcFyY/e9p8B9lO+7Wo/wpv1RXG1vUh/4pv1RQ8p+y+8uT+D2nw
H2Vz7zJMfve0+A+yl929Sz++m/VH2U77takf/FN+qKHlDBwZJ/B7T4D7KR4Mk7re0+A+ypP
uxqIGfWW/VFN+7Gon/xLfqih5RxeDJO+2tPgPsp/3mNj962fwH2V0axqOP303wFL7tagf/E
t8BVTyn7MPBj/AMGtP1R9lN+8x/4NafAfZUp1jUMZ9Zb4CmnWNR/hTfqii+U/Zv3mP/BrT4
D7KX3mP/BrT4D7KeNY1A/+Kb4Cl92NQ/hLfqioeU/Zh4Mf+DWfwH2UvvMfH72tPgPsqT7sa
h/CW+Apx1i/GP75b4Ch5T9oPvMk/g9p8B9lO+8x8fvez/VH2VKNY1DH74Y/QKTaxqGP3w3w
FVPOftF95j/wez+A+yu/eY+f3tafqj7K792NQH/iW/VFO+7GoYz6y3wFF8p+0R4LfP73tPg
Pspfea+P3tZ/qj7Keda1En98t+qK6NXvyOd02fcKHlEZ4NkI/e9mPoH2U5eDH77e0+A+ynH
V9QHS6b4CujWdQ/hLfAUPKfsw8HSfwe0+A+yu/efJ/B7T4D7K6dZ1DP75b4CuDWNRz++G+A
oeU/bn3nS4/e9p8B9lL7zZcfiLT4D7KcdY1H+FN8BXRrGobf303wFE8p+zPvOl/MWnwH2U3
7zps/iLX4D7KkOs6ht5XTZ9wrn3Y1Ef+Jb4Ci+U/ZDg+X8xa/AfZT/vPfH73tPgPspn3a1H
H75b9UUvu1qP8Jb4ChvH9l958v5i1+r7K7950uPxFr8B9lcOs6j/Cm/VFcGtaj/Cm+A+yh5
Y/t0cHTY/EWn1fZXDwbN+Ytfq+yu/dnUf4U36o+yl929Rz++m/VH2UPLH9m/eZP+YtPgPsr
o4Mnz+Jtfq+yu/dvUf4W3wFL7tal/Cm/VH2VDyx/bn3mT5/EWn1fZSHBk+fxFp9X2U77t6j
/Cm+Arn3b1L+FN8B9lDyx/ZfeZN+YtPq+ylXfu3qP8Kb4D7KVU8sf28/03TOIeJppjpsFze
vFgusTfJB6cs9KIfeBxz/ABJf/wDf00PC6xwjqkV7aTS20yHMc6AjI8CPDxB5GvcOAPSrY8
UiPTtS7Oy1XkAucRzn+QT0P8n4Z7sPoTVnTxq74O4x0y1kvbnStQhhhG55OZ2DxOD0qvFxN
ImlSW7wB7skBLgsfZXvyO89MGvq7rWBv/Q7w1e8Sx6sEeG3yWmsYxiORu4j5o8QOvdjvJcZ
fceJ6fwzxZrtqL6x06+uoGJAlXO048MnnVn7wOOf4kv/APv6a+noYYreFIYY1jijUKiIMBQ
OgA7hWN4+9JWn8HQNbQ7bvVXXKW4PKPP5TnuHl1Pl1ouo8E1PSuI+GXhbUoLqxabPZiQ/Kx
jPLPmK9A0EaJqeh2t3cukU8i4kXtce0CQeX0Zrz+aXWOM9blu7uZ7i4kOXkbog8AO4DuArV
2umSWltHAkMhVBgEoefnVjz81xnx20v3P4dz+PT+fp3qHD359P56s96rN+Yk/UNL1af8xJ+
qa1p5/L9NIdJ0Ps1lLjYSQG7U4J8jTfufw/+fT+erLXOtxW0C2lzfbY42LLCXJCnx29xoe/
Eulr0ldvch/rqLN31i3H3P4f/ADyfz9L7ncP/AJ5P56sMOJdNbrI6+9DVqDVtPuGCxXUZJ6
BjtPwNFsynvFr/ALnaB+fT+fpfc7h/8+n89QD1eYqCIXIPMHaacLabH4mT9U1dMeX6HvUdA
H+fT+ernqOgE47ZP56gBtpvzL/qmuC2lBJMTgDmTtNNHl+mg9Q0EH8cn89S9Q0En8cn89WV
fULJGKveW6kdQZAK4NS0/wDh1t/Or9tF3fw1nqGg/nk/nq4bHQfzyfz1Zb7paf8Aw62/nV+
2pIZ4bpitvNHMfCNg37KG7+GkNhoP59P56l6joX55P56gQtpsfiX/AFTXRbT5/Ev+qaaTy/
Q96hoX55P52l6hoefxyfztA+wmx+Kf9U1TlvrOJtkt3DGw6hpADQl/TU+paGD+OT+eppsdC
z+OT+drKjUrD+H2386v21z7pafn9/W386v20O/w1XqOh4/HJ/O0vUdDI/Gp/O1l11LTycev
W3P/AEq/bUnrdqThbmInwDihu/hpRYaH+dT+drosdD/PJ/O0AiBk/Fjf/q86k9Xl/MP+qaJ
5fob9T0M8u2T+dpCw0Qf51P52gYtp8/iX/VNP7CX80/6poeX6GjZ6IB+NT+ernqWh/nU/nq
CPBKOZicAdTtNVG1GwRtr3turDqDKooS/pp/UdEH+eT+ernqGiEfjk/nqzI1TTsfv+1/nl+
2l90tPJwL62JPd2q/bRd3/pab1LQx/nU/nq4bLQz/nU/naBLFI4DxozKehUEg0yeWO1H98u
kI8ZCF/bRPL9D4stEz+NT+ep3qOi/nV/nay/3V07+HW386v2077p6cf/AB9r/PL9tF3f+lp
vUtFxjtk/naRsdFP+dX+erOwXEF2222mjmI7o3DH6qsC3mx+Kf9U0Ty/Q0LDRPzqfztd9R0
Qf55P52gM2LZN85ES+L+yPiaF6pxBZ2doz288U8zckVGDDPicd1Fm8rqQQ4r1fR9FtexsQs
99J8kbyVjHzj/UKyNjpPFmuQG8sLPUryHcV7SFWK5HUDHKiPAvBV/x3rbPMzpYxMGurkjr/
ACF/lH6hz8AfpKw0+10uwhsbKBYbeBAkca9FArG3ux48cY+ZPvQ45/ibWP5t6X3occ/xNrH
829fR3EHE+j8L2XrWrXiQKfkIObyHwVRzP7K8P4x9MOr692lnpO/S7A8sq34aQebD5I8h8T
RvUZ7RL680/iKLT9XMoTtRDNFMSGjJOM8+mDXpQsNEA/Gr/O15pw3oUl1PHeuyskZDKiEMx
PdnHTnWx9Xm69k/6prUePmyxmXUZjjTUzHrb6fpsrRwRKoLI3y2IyefhzxTRwFxwQCujX5B
5gg/9a5xTpQaf1oSxxS7QHjkcKWwORGe+jHAHpVvuGGj07VDJe6V0AJzJB5qT1H8n4Y75Xo
4vG4zUCPvB45/iXUPj/1ql6zrXC+p+q6pbTqyYL21ySMqe8eHvFfUWl6pY61YR3+nXKXNtK
MrIh+o+B8jzoZxZwfpPGGnG11GHEig9jcIMSRHyPePEdDUdLjL1Y+cZr3VOJdWFppFvOO1J
EVrASSQPE9/ie6rn3g8c/xLqHx/6173wbwNpXBlh2VmvbXUg/D3brh5PIfNXy/b1o3qOpWW
k2Mt9qFyltbQjc8jnkPtPl1NCYydSPmh+BON40Z30e+VUBYsTgADqetWuBdQju9QksNUkLx
mMvG7uQVIxyz4YP1Vd9IHpPvuLZm0zS+1ttK3YCDlJcnu3Y7vBfjnuq8PcOXOn5u7mJxK64
CBT7I8/OrHLluMx7bf1LQvzyfz1L1DQT/nk/nqBm2mJ/Ev+qa52EygkxOAOp2mtPF5foc9Q
0EH8cn89TvUNBP+eT+erKvqFgjFXvLdWHUGRR/XSGp6eP8Ax9t/Or9tGt3/AKWr9Q0H8+n8
9S+52g/nk/nqyf3TsP4dbfzq/bUkN3bXLiOC4ilb5qOGPwFE3fw1P3P0H88n89SoD6tP+Zf
9U0qaTy/TG6PpWr+kDiZraO6i9cmVpN9wzBABzwMAkDwGK1i+gfipSGXUNIBHMETS/wDt1R
9Cn+UOL9Gl/YK+jaw+mw2hWXpJ0nTUsrufQtSMfJJp7iYPt7gSI/a9/WiXa8ffwLhz/e5//
brT0qDH6gnpHurGWC1HD1nLIuFnWeZynmAY8Z99eZz+g3i+5neefVNKllkYs7vPKWYnqSez
5175SoPljinhDV+AtQtEu7u3M8qmWKS0kY7cHHUqMGt3pfF8lzpltLNb7pGjG9g+MnvOMcu
dQen/APw5pP6M/wDSobYWHqfBcWqyTJ2ccG/bg5JzyHxqxw5t6mhPVeP4dMjINrvmYZWMSf
WeXIVjJNV4q42vfU7Vbi4LdLa1UhFHn5ebGu8I8M33HvE/qxcpF+Mup8fi0HcPM9APsNfSW
h6DpnDunJYaVapbwr1wPac+LHvNG8MPGd+3iWl+griO7QPqF3aaeD+RuMrj345fXWgg/uf7
Rf3xxDNIf5FsE/axr1+lUdHkUv8Ac/2BH4HiC4Q8+b26t/WKCal6BdagUtpuq2l5j8mVWhY
+75Q+sV7xSoPlm4g4v4CuljuY7qxBPJWO6GT3Hmp+jnWs0X0ipqCLBcWyx3WOeHIV/d4e6v
cb+wtNTs5LO+to7iCUYeORcgivnX0k8CScE6tFdWBdtMuWzA5OWiccyhP1g949xoxlhMo2P
3zH+Df/AKn/AErIcecS3N1bwWEW6CJ8tKFfO/wHu6/VRXhm2fX9IjvFmRXDFJVweTD/AKEH
6aznpA09tPvrRGdWLxE8vfWq83HMvPVEdE9DvEOvaNa6ra3umJDdJvRZZZAwHnhCPrq9+4L
xT/GGkfz0v/t16z6N/wDJ5ov6MP2mtPWXsfP/AO4LxT/GGkfz0v8A7dZni3grVuBbmz9eur
ZpLgM8TWkjnbtI7yoweYr6mrxL+6B/f2if7Kb9qUHNF4qmuNHtZZoC8pjAdt2NxHInp5Vf+
+Tl+9T+v/0oJwrost1w1ZTCZFDqeRB+caMfe9L/AAhPga0+dl5+V0BcZ8UXK6IYbZGt2ncI
zhue3ByP6qCcK+i/W+MNIOp6ddWEUIlMW24kdWyAD3IeXPxq5x/pclhpVtI8itunxgZ+aa9
H9Bn+IT/p0n9Falevh34dsN+4LxT/ABhpH89L/wC3S/cF4p/jDSP56X/26+gKVR2fP59A/F
QBIvtIPkJpP/bqBvQdxcqkhtPY+AnOT8Vr6HpUHzXceh/je29qPTY5tvPMVymfrIND5rrjT
hORRejUbRc4VblWMbeQ3cj9FfUlRXFvDdQPBcwxzQyDDxyKGVh4EHkaGtvA9F9JXrWy31C1
RJzyEiMQjfR3GtD98f8A+G/4/wDpQH0sejiDhvbrejxlNPmcJLBzIgc9CD80/UfeAI+CUfX
NIbdMoltmEbbgSSMcj/V9FWPJzYWd4qfH3ElzPb29hDugiky0oDfLHLA93X6qWieh3iLXtG
tdVtbzTUhuk3osssgYDzwhH11R9Ili1jf2as4bdETy99e6+jf/ACeaL+jD9ppXfi/pNvJv3
BeKf4w0j+el/wDbrjegfipVJF9pLEDoJpMn/wDTr6BpVHR8s8KcR3PDWoT206uYmDK8LkjZ
IOnLuORg++otB0HVuPuIZbWC6h9bdGmaS5dguARkcgT38hitF6ZeGvuJxd907dNttqYMoIG
Aso+WPp5N/wCY0/0Gf4+v+gyf0lomu9pv3BeKf4w0j+el/wDbpfuC8U/xhpH89L/7dfQFKi
vljinhDV+AtQtEu7u3M8qmWKS0kY7cHHUqMGt9pXFMl1pVtPNBukeIF2DYy3ece+qvp/8A8
OaT+jP/AEqbwxostxw7YzCZAHiBAIPiasefn3qaYzWZ73ivjNbJZArTXS2tusjHZGSwUdO7
PM8q1H7gvFP8YaR/PS/+3Wa0iMw+lSxiJyU1yNc+6cV9S1HfH1GH0LSeMOHdHg0vT9N4cjh
hXGfWp8u3ex/B8yTVq8/dGmtXjtY+HLaZhhZe3mfb5gGPGffWupUV4TqPoY431e9e91HWtN
uriT5UklxKT7vxfIeVVf3BeKf4w0j+el/9uvoClQfKms6Rq3AHEq2sl1D65CqyB7dmKkHu5
gZ8xivQ7zitotImu47YhhCXXLZwccs1mvTX/lDl/Rov2Gi2p6PInCE85mQgWe7GD82rHn5t
7x0x3DPC2r8favdQ2t1ALlYzPLJdOwDcwOoUnPOtR+4LxT/GGkfz0v8A7dTegL/GrUf0H/1
rXvVR6Hj3Cfo59IHB9/6zp2q6Q0TkdtbSTSmOUeY7PkfAjn+yt12vH38C4c/3uf8A9utPSo
Mk136QgxA0nQWA7xeS8/8AgrAcbcI+kvi65Et3bWpt4s9laW9yoRTjr7RGSfE/VXtlKg+VL
vh/irg25W9udNubFozhZ9gdAT/KGVzWn0P0lPOFttTt0Ex5LMp2q3kR3Hzr6BkjSaNo5EV0
cEMrDII8CK8G9Lno7teHimuaND2VjPJsngX5MLnoV8FPPl3Hp1ABnLGZQdHEn/4b/wDU/wC
lZTj7iO4m06CyiVoUnYmTD53AY5e7J+qp+Co5Nd0lszKJbZuzbdkkjHI/1fRQz0i6c2n/AH
O3Orb+1xjy2fbWvh5OOZTk1T+HfRJr/E+hW2sWV3p0dvc7tizSOHG1ipyAhHVT30T/AHBeK
f4w0j+el/8Abr030Rf5MdI/+d/znrZ1l7Xz/wDuC8U/xhpH89L/AO3Wf4t9Hus8EW9tdahd
WcgnkKxm2kclSBnJyor6gryX0/8A+BNJ/SX/AKNBnND4+kTRrZLyF7idVKtL2mC2CQCfPGK
VZfSLF5tLhkDgA7uX/mNKq8mWPdRcHcSvwVxKNTexN00SPE0Jk7Pry64P7K9E/wDtCf8A5X
//AG//APd1U1L73NWk7S90oySYA3j2G5eakVlOLLfh2x09E03TWhupX5O0rnao68ixHhTTt
jy45XT0zhb0xXHFPEVro9vw12ZnY75fXdwjQDLNjsxnkOmRk4FeoV5F6COHOw0+74inTD3J
9XtyR+Qp9oj3tgf+U167UdSpUqo6xqlvomj3eqXR/A2sTSMO84HIDzJ5fTQeHenXUre74st
bKFt0llbYmI7mY7se/GD9NZ7Vri5tuDrSzeZ9r7AYyTjoWxj3gVRsJJOJeLmvtRBk7aY3Fx
t8M5wM93Qe6tH6RdShu9MtIoYimJixJAHQeXvquOdlzmLb+gSxSLhjUL/biS4vOzJ8VRAR9
btXqleeehGMJ6P1YZy93Kx+of1V6HUdirz700apd6XwOvqc8kDXV2kDtGxU7SrsRnz216DX
mXp6/wASLL/4kn/LloBfoE1S7uY9YsbieSWKLspIldiQhO4NjPjgfCvYa8S/ufv39rf+yh/
a9e20CrFelyxS99HOolkDPbFJozj5JDgE/qlh9NbWs36Qo+14A1tc4xaO3w5/1UHg3A17PC
LuCOZ0U7XAU458wf6qg44mlmvLUySM5EZxuOe+rPo5vo7PU7vtYy4eEYxjlhh9td9I93Fea
hZNFGUCxEHIHjV+Hm1/43t7n6N/8nmi/ow/aa09Zj0b/wCTzRf0YftNaeo9JV4l/dA/v7RP
9lN+1K9trxL+6B/f2if7Kb9qUAfhq5uU4etFSeRVCnADED5RooLy7/hMv65rnCGq21vwtZR
PCzMqtkgD5xoz927X+Dv8BW3zc/7Xtg+N5p5NMtxLK7jtsgMxPca9O9Bn+IT/AKdJ/RWvP/
SLqMN5pFskcTIVuMknHzTXoHoM/wAQn/TpP6K1mvZwf0ej0qVKo7MT6VeINU4a4SS/0i69W
uDdJGX7NX9khiRhgR3Ch3om481Pi9L+11cRPPaBHSWNQpdWyCCBy5EDp40vTn/iEn6dH/Ra
sn6AP8Oat+jJ/SoPc6VKlQZf0k2q3fo81qNgCFtzJz8UIb+qvBOBrqaC7uoopXQPGGO04zg
/9a+huN4+14F11c4xp87fBCf6q+fvRzeR2et3BkjLq1senjuWrPbny/0qPjuWWW8tDLIzkR
nG4576979G/wDk80X9GH7TXhvpJvI7zULJo0KBYiDnHjXuXo3/AMnmi/ow/aaVOH+kaelSp
VHVkvSXw198/Bt1bxR77u2HrFtgZJZRzUe8ZHvIryb0Gf4+v+gyf0lr6Grynh3hr72/TfeJ
FHttLyykuLfA5AMy7l+hs/Rig9WpUqVB4Z6f/wDDmk/oz/0qpcPXVymg2arNIqiPkAxx1NX
fT/8A4c0n9Gf+lU3C2rW0HDFhG8LMyxAE4Hiaseb+R/WdsNojM3pQ09mOSdaiJJ7/AMMK+p
q+W9KcS+leykUYVtcjIHhmcV9SVHox9QqVKlRXlnEnpr+9/iG90j73vWPVJTH2vrmzd542H
HxoZ/8AaE//ACv/APt//wC7rAekUhfSLrLFQwF0SVPQ8hyoL69bfxTZ/rTf26ArxjxK/G3E
33SjsDavKiRLCJO0ORy64H7K1WqTXKcN3MLTuyrblSNxwcChHBvEemWmoxwTaJbRSSewk8W
4sCe72yevka1/Eeq20vDmoRrCwZ7dwDgeFWPJzXeUnoN9AX+NWo/oP/rWveq8F9AX+NWo/o
P/AK1r3qo9ZUP124ms9A1G6gbZNDayyRtgHDBCQcHl1FEKF8Tf4q6t+gzf0DQeU+jj0p8Q6
vxVa6NrMkV3Fd7lEoiVHRgpYH2cAjl4d9e1V8yeieCWf0kaV2ak9m0jufACNuf/AH419N0C
rN+kOyS/9H+twuMhbR5hnxT2x9a1pKAcdTpb8Ca68hwDYTIPeyFR9ZFB89cD3s1tfXMMUro
JIgx2nGSDy/pGpuO55ZxYdpI747TG45x8muejqdLXW7ieSMugtimAAeZZT/Uau+ku9iu/ub
2UZTZ2uc4552fZV+Hmuvrzt6/6Iv8AJjpH/wA7/nPWzrGeiL/JjpH/AM7/AJz1s6j0lXkvp
/8A8CaT+kv/AEa9aryX0/8A+BNJ/SX/AKNB5fpUsi6bEFcgc+X0mlVrRbqOPSYUZCSN3P8A
8xpVXmy91svvevv9H+tXnl/Hca9xSthaYleSYW8ODyJzjPuzz91bLXuJL6y0iYi5YPIOzTk
Op/6ZqX0G8Oeva9ca9OmYbBdkJPQysOfwXP6wq1ODGf2j2vRdKg0PRrTS7b8VaRLGDjm2Bz
J8yck++r9KlWXqKvIPTtxL2Nla8NwP7VwRcXIB/IB9gfSQT/5RXrVxcRWttLczuscMKF5Hb
oqgZJP0V8s6xqNxxrxpcXr7gLubKqf83EOSj6FA+miW6m2j4N4ZuxpIvtqKbr2l3Ng7R0/7
91VOP9PnsrG0aXbhpWA2nPdWmi1G8iiSKObaiKFVQowAByFZfj28uLmytFmkLgSEjkB3Vr4
eLDKZcsr1X0Kf5PIv0mX9or0CvP8A0Kf5PIv0mX9or0CsvcVeZenr/Eiy/wDiSf8ALlr02v
MvT1/iRZf/ABJP+XLQZ/8Aufv39rf+yh/a9e214l/c/fv7W/8AZQ/tevbaBVn+Pf8AELXP0
GX+ia0FZ/j3/ELXP0GX+iaD594AtJbzVblItuRBk7jj8oVJ6QLOWzvrRZSuWiJGDnvqLgG4
mt9VuGhcqTBgnl84VJx/czXF9aGaTeViIHTxq/DzdfXe8ejf/J5ov6MP2mtPWY9G/wDk80X
9GH7TWnqPSVeJf3QP7+0T/ZTftSvba8S/ugf39on+ym/alBS4U0m5n4as5k2bXUkZP8o0X+
4l3/o/1qD8K393Fw3ZxxzFVCnAwPnGi/3Svv4QfgK3Hy87j5VleP8ATp7LSrZ5duGnwMHP5
Jr0f0Gf4hP+nSf0Vrznj+6uJ9Ktlmk3AT5Ax/JNejegz/EJ/wBOk/orWb7e3g14dPR6VKlU
d3nHpz/xCT9Oj/otWT9AH+HNW/Rk/pVrPTn/AIhJ+nR/0WrJ+gD/AA5q36Mn9Kg9zpUqVAF
4z/xI17/4bcf8tq+dvR/ayXeuzRx43C2ZuZx+Uv219E8Z/wCJGvf/AA24/wCW1fOvAFxJba
5O8bFWNqwyB/KT7Ks9ufL/AEqf0h2ctnf2ay7ctESMHPfXu3o3/wAnmi/ow/aa8I9INzLc3
1o0rliIiBnHjXu/o3/yeaL+jD9ppU4dfTmmnpUqY7rHGzucKoJJ8qjqfVWWwt5tQgvmQesW
6OiP37WxuHxUfCp0dZY1dGDKwBVgeRHjT6BUqVKg8M9P/wDhzSf0Z/6VM4a0m5n4csZUKbW
iBGW8zT/T/wD4c0n9Gf8ApU3hq+uo+GrJElKqIhgYHiaseX+Trxm2P0dDF6VLGNuqa5Gp+i
cV9S18taMzP6U7B3OWbW4yT59uK+paj04+oVKlSoodPoGjXMzTXGkWM0rnLPJbIzMfEkjnT
PvZ0D+I9O/3SP7Kbc8U8PWdw9vda9pkE0Zw8ct3GrKfAgnIqP78+Fv/AO5dI/36L+1QfOnE
VukXpNvre2jSJF1MoiIAqr7fLAHStpxBpNzFw9fyPs2rAxOG8qxXENzHc+ku9ubSZJo5NTL
xSRsGVhv5EEciK2WvX95Jw/fI82VMDAjA8K1Hk59eeO0PoC/xq1H9B/8AWte9V4L6Av8AGr
Uf0H/1rXvVZesqjlijnieKVFkjdSrI4yGB6gjvFSVW1C7TT9Oub2RWZLaJ5WVepCgkgfCgj
sdI0zSwRp2nWlmG5EW8Kx5+AFXaxfCfpR0Hi7URp1ql1bXbKWSO4QYfAycEE93PnitpQUdT
1rS9GiEup6hbWaN8kzyhN3uz1rxv0pelDT9c0ttA0J3mgkcG4uSpVWCnIVQeZ5gEny5Zr22
4toLuBoLmGOaJ+TRyKGVveDXjXpV9GFjp+nScRaDCLdISDdWqfJ2k43qO7BPMdMc+WOYA+C
eGr1dJa+ZFX1ohkDHB2jofpyfqof6RbKazGndrt9vtcbTnps+2rPBGv3r6e+n+sNi2wY8gH
2Tnl9B/bVP0hXM9x9z+3fdt7THLHza18PHNfX79vZvRF/kx0j/53/OetnWM9EX+THSP/nf8
562dZewq8l9P/wDgTSf0l/6NetV5L6f/APAmk/pL/wBGg810e0kl0uF1xg7v6RpU3R7iRNL
hVXwBu5f+Y0qrzZe65xtMPu2dPik7Vbb2TgYy56j9g+NfQfAXDg4X4QstOZNtwV7W4/2jcy
D7uS/+UV4h6K9BfibjqK5uVMkFkTdzs35TA+yD72wfcDX0nUd8cZjNQqVKlRp5t6a+JTpPC
yaTA+LjU22tg8xEvNvicD3E15zwFw+s1nJqc08cRkJjiDdcDqfjy+g1ovSBwHxtxbxZc6hF
p8ZtUAhtgbmMfg178Z5ZJJ+msz+43xv/ABdD/vMf20Zzx8pptU0ISc0u0YDrtXP9dZH0iaW
9jp9nIZA4aUryXGOVZ7W+Hdf4IvrcX6mznlUvGYpgxwDjqponxNdS6lwvZXbu7ZdWYEkgEq
c/XV28305x5yvWfQmwPo+jAOSt1KD5cx9teg15l6CLhZOC7uDI3RX75HkUTB+OfhXptR6yr
zL09f4kWX/xJP8Aly16bXmnp3jZ+BrZlHKPUY2b3bJB+0igzv8Ac/fv7W/9lD+169trxb+5
+hftdcn/ACAsCZ8T7Z/q+uvaaBVnfSA6x8A62zHkbOQfSRj+utFWR9KVwLX0cau5I9qNYwD
37nUf10HiHo6sXvdVuwrhAkHM4z+UKd6RbI2V/Zq0m/dETnGO+m8BLIs15KjMuFRcg46k/Z
TOPWdr203uzHsz8o576vw8u59fT3n0b/5PNF/Rh+01p6zHo3/yeaL+jD9prT1HqKvEv7oH9
/aJ/spv2pXtteY+lzgrXeLLrTJNHtkmW2SQSbpVTGSuOp59DQZjhLT0l4YspDdxxllb2T3e
0aNpo2/ml0jAfNXNYb9xvjf+Lof95j+2gutcO6/wPfW4v1NncSqXjMUwY4Bx1U1dvLl/Gxt
20/pH082ej2rmQNuuMYxj8k1v/QZ/iE/6dJ/RWvLOKr6TUOGdPuZHYmRwxBJwDtOfrr1P0G
f4hP8Ap0n9FaV04OsNPR6VKlUdnnHpz/xCT9Oj/otWT9AH+HNW/Rk/pVr/AE3RSS8CxpGjO
3rsfJRk/JahHoM4e1HTYNU1G+s5bZbjs44BKhUuBuLHB545j66D1ulSpUAXjP8AxI17/wCG
3H/Lavnn0c2hvOIJ4wwXFqzZxn8tPtr6A48k7PgPXG3bc2Mq596kY+uvn3gEsurXDqWUiDG
QcdWH2VZ7cuaycd2tekmzNnqFkpcNuiY9Md9e4+jf/J5ov6MP2mvB/SA7vfWm9y34I9Tnvr
3j0b/5PNF/Rh+00pw/8c009QXv7xuP9k37DU9QXv7xuP8AZN+w1HVivRBxF93OCoraV91zp
h9XcE8yn5B+HL/ymt5Xzd6IOIvuHxrDbSvttdSAt3HdvPyD8eX/AJjX0jQKlSpUHhnp/wD8
OaT+jP8A0qn4V0kz8MWEnagbogcbfM1B6f8A/Dmk/oz/ANKouGppV4esgsrgdkOQY+JrWLy
/yteM2yelJ2XpXso852a5GufdOK+pK+WtHJPpTsCTknW48n/54r6lrL0Y/wBYVKlSo0+XfS
BC1x6StWhQgNJd7QT0ycCp/wBzPVf4x0v+eb+xWk4z9F3Fms8YanqNlYxPbXExeNjcIuRgd
xNA/wBxvjf+Lof95j+2jNl+KJ8Pejk2l0t1d38E0kXNUhyyg+JJxRjiPR2h4c1CQzAhLdzj
b5V57r/CHEPBfq1xqUQtWnZhE8U4Y5XGfknl1FaQanc6lwJNPNM7u1u6uSx5kZH9Vajy82G
sple1z0Bf41aj+g/+ta96rwX0Bf41aj+g/wDrWveqy9hUL4m/xV1b9Bm/oGilC+Jv8VdW/Q
Zv6BoPnT0VsV9JOjkEg9o45eHZtX0/Xy/6LP8AKTo3+1f/AJbV9QUCoFxtGsvA2uq3QafO3
0hCR+yjtBeM/wDEjXv/AIbcf8tqD569HNs15r1xCHCj1ZmJxnoyj+ur3pMsDY/czLh9/a92
MY2fbQvgJ2TXJijFT6s3MHH5S1d9Icjv9z97s2O1xk5+bWvh5LZ/kSPZfRF/kx0j/wCd/wA
562dYz0Rf5MdI/wDnf8562dZesq8l9P8A/gTSf0l/6NetV5L6f/8AAmk/pL/0aDzDSf8ABs
X0/tNKu6T/AIMh/wDN/SNKq8WX9q9R9AUMa8OanMEAke8Cs3eQEBA+jcfjXq9fPfo19JWm8
F6PdWV7ZXU7z3Haq0O3AG0DByR4Vsf3fdA/inUfhH/aqPa9TpV5Z+77oH8U6j8I/wC1S/d9
0D+KdR+Ef9qg9TpV5Z+77oH8U6j8I/7VL933QP4p1H4R/wBqgz/p/wD8OaT+jP8A0qqW1rY
al6PIrMBRdNbgqxU/LByOf0YoN6S+NrHjbUbK5sra4gW2iZGE23JJOeWCaNaJC8GiWaOAG7
IHHhnn/XVjzfyMvGSwL9F3GS8HcQyW+oEpYXuI7gkc4mBO1vcMkHyPlX0bFLHPEssTrJG4D
K6nIYHvB7xXznxFwx90C15ZAC4/LToJPPyNU+GvSBxLwTIbONu1tlPOzu1JVf8AV71+jl5G
lmnTj5MeSbj6cqrqGnWeqWb2d/bR3NvJ8qKRQynv6V5tpnp50K4QDUtOvLOTv7PbKnx5H6q
0MPpa4HmHLWwh64e3lH17cVHVo9K0XTNDtjbaXYw2cTNuZYlxuPifE1frHy+lfgiJcnXUPk
kErH6loJqXpz4YtVIsre9vn7sII0+ksc/VQel14T6ZuOrfVpk4d0yVZbe2k7S5lQ5V5ACAo
PeBk588eFBeJ/SxxHxQrWVtjTrWX2TDbEl5Ae5n6n3DGaqcO8JOJEvNSTaFO5ID1J8W+ykm
3PPkxwm603AtjZ6bw+pvEHrFwxlYMhJUdFHwGfprO+kt7Z9QsjbKAvZNnAx31sB7qxXH8Li
ezmx7BVlz5gg/11u+ni4eS5cu6919G/8Ak80X9GH7TWnrxXhX0yaLoHC9hpVxp19JLaxBGe
MJtJyemWov+77oH8U6j8I/7VYfRep0q8s/d90D+KdR+Ef9ql+77oH8U6j8I/7VB6nXhnp//
wAOaT+jP/SrQfu+6B/FOo/CP+1XnfpL42seNtRsrmytriBbaJkYTbckk55YJoI9fa3Po/0U
IB2ocbjjybvr1T0Gf4hP+nSf0VryvXrOWPgjTSVOYyhcY6ZU/aKP+jv0o6Xwdw22mXljdzy
NcPLuhC7cEKMcyPCrXHhu8b/uvfKVeWfu+6B/FOo/CP8AtUv3fdA/inUfhH/aqOz1OlXln7
vugfxTqPwj/tUv3fdA/inUfhH/AGqD1OlXk03p+0pc9jol4/hvkVf2ZoFq3p61e4iaPStKt
7IkY7SVzMw8wMAZ94NBtPTNxBb6XwZLpvaD1vUisaIDzCBgWb3csfTXm3o0t7aO3vbu6UHt
GWNMqTyGSf2j4Vn47TXeMtTa+vp5pmkxvupugHgo/YBy91eg2NhDp9nHa264SNceZPeffWp
Hk/k8sxnjPbJ+kxrdtQsvVwAOxbOBjnmvb/Rv/k80X9GH7TXhnpCgYTWc4HsFWQ+RyD/X9V
bDhT0yaNoHDFhpVxpt9JLaxBGaPZtPM9MmpfbrwXfHK9qqC9/eNx/sm/Ya8z/d90D+KdR+E
f8AaqO49PGgzW8kQ0rUQXQqCQneP9ao7PDEdopFdGKspBVgeYPjX1bwbr6cTcKWGqgjtJY9
swH5Mi8mHxGfcRXy7p+nS6gLgQruMMJl5ZPQjlW09GvpJh4Ktb2zv7e4ubad1kiWEjKP0bq
R1G34UTc3p9F0q8s/d90D+KdR+Ef9ql+77oH8U6j8I/7VFZ/0/wD+HNJ/Rn/pVb4UlsF4W0
8SqpcRDd7JPeayHpL42seNtRsrmytriBbaJkYTbckk55YJrSaBA8Gg2UcgwwiBIx0zz/rrW
Lyfy8tYxj9LKn0sWZT5J11Nvu7cV9R18qSXA0L0gR39xGzJa6il0yr1ZQ4fAz5V6x+77oH8
U6j8I/7VZenG7xj1OlXln7vugfxTqPwj/tUv3fdA/inUfhH/AGqNPU6VeWfu+6B/FOo/CP8
AtUv3fdA/inUfhH/aoKX90D+8dE/2s37ErMaPJaj0X3KuB23ZTYO3n1OOdRekz0g6dxvb6f
HY2lzAbR5GYzBee4L0wT4U7SbKVuAXi2nfJDKyr3nJOP8Avzqx5/5GWpP9iHoC/wAatR/Qf
/Wte9V8yejXjKz4K1m6vb22nnSe37ILDjIO4HPMjwr0j933QP4p1H4R/wBqo9D1OhfE3+Ku
rfoM39A1gP3fdA/inUfhH/aqnq3pw0PUNGvbKPTNQR7m3kiVmCYBZSAT7XnQefeiz/KTo3+
1f/ltX1BXybwfrcPDnFVhq9xFJLFauWZI8bjlSOWffXr/AO77oH8U6j8I/wC1Qep0F4z/AM
SNe/8Ahtx/y2rDfu+6B/FOo/CP+1VDXvTZomrcP6jpsWmX6SXlpLAjOEwpZCoJ9rpzoMJ6N
XgTiK4NwAU9UbGRnnvSr/pQktX+5fqyquO13YXHzMUM4Agd9TuZwPYSHYfeWBH9E1c9IEDG
3spwPZR3U+84/smtfDx3L/zEj2L0Rf5MdI/+d/znrZ14dwR6XNI4X4RsdGutPvZprbtNzxb
Np3SMw6kdzUe/d90D+KdR+Ef9qsvY9TryX0//AOBNJ/SX/o1P+77oH8U6j8I/7VYr0l+kXT
uNtPsbaxs7qBraVnYzbeYIxywTQANI/wAGQ/8Am/aaVEtA0W4uNFt5gyqHDEAju3GlVeDPP
HyvY3ccH8J3Eu9EuYM9Vic4+vNRfePwt+dvf1x9lFhA/wAxv1TTOylz8hv1a1qOP1+T8hn3
j8Lfnb79cfZXfvG4X/O3v64+yioikxzVv1aeI3x8hvhTUPr8n5B/vH4X/O3364+ykOB+Fyf
xt7+uPsov2b/Mb4Ulif5jfCmofX5PypWHCnCtjMJexluGU5XtzuA+jkD9NH/WdN/NL/N0O7
GTPyG/VpdjIPyG/Vppi8uWXsQ9Z07ujX9SoLyDQ9Rj7O7s4pl7t0fMe49RVYRP8xvhTuyf5
jfCrpPqWegW84F4buCWt5bq1PcFO5fryfroVL6OoP8ANa0T5Nbf/wDVbDs3x8hvhS2P8xse
6pqOk/kck+WOT0dRZ9vWsD+TbE/+qiFpwDoMJBury6uD4ABFP7T9daRbaZzyibzyMCuy2zw
AGRCAe/BxTxh/k8lNsNP4f0tcWllHGem7YWb4nJq+LjT/AM2v6lUeyJXkhI8hXOxfONrfA1
dOV5Mr3RD1jT/za/qVBeQaPqNu1td2ySxN1BTH0gjmDVYRydNjfCnCNvmN8KaTzs9AknAvC
7OWD3iA9FEnIfEZpo4C4ZP+dvf1x9lG2ikJ+Q3wrmyQfkt8Kajp/kcn5BfvD4Zz+NvP1x9l
d+8LhjH469/XH2UZ7F8/Jb4UuzY/5tvhTUP8jk/IKeA+GR/nb39cfZVqw4Q4YsZhN2Mtwyn
K9udwH0cgfpoiImH5LfCuiN/mN8Kahefk/K5P9zJ4WilgR43GGVo8g1mpuBuF5ZC6+tRA/k
o/IfEE0b7Jz+Q3wrnZN81vhTTOPLnj6AxwFwyf87e/rj7KX3g8M/nb39cfZR1Y2z8lvhXTE
+fkn4U1F/yOT8gP3hcM/nb39cfZS+8Lhn87e/zg+yj3ZP8AMb4V0Rtj5LfCmof5HJ+QSPgb
hZMblupP9aQ8/hiiNpw/wxYkGHTYmbxlUyf0s1Z7N/mn4V3snz8hvhTSXn5L7q4JLEDAjUA
dAEpwnsfzY/Uql2L46H4U0xv8xvhTTHnU97BpGo2zW93bJLE3UFfrB6g1nX4B4YZywe8QHo
ok5D4ijyxsV+QfhXCjfNPwpprHmzx6gCfR/wAM/nb39cfZSHAPDIOe0vT5bx9lHezfPyT8K
XZv8w/Cmo1/kcn5d0zTdD0iAxWVqqBubMQWZveTQu/4O4Yv5zMYZbd2OW7A7Qfo5gfRRTY+
PkH4V0xt8w/CmmZzZy7jP/uf8M/nb3+cH2UvvA4Z/O3v64+ytB2bY+S3wpGNvmN8KajX+Ry
fkK0/g7hixmE3YS3DKcr253AH3cgfprQ9tY/mx+pVPY+Pkn4VwRvnmjfCmmMuXLL2r6voWg
a3ta7tyJFGBLHlWx4ef00IHAHDP529/XH2UfaJs/Ib4V1Y2+Y3wppqc/JJqUA+8Dhn87e/r
j7KX7n/AAzn8be/rj7KP9k/zG+FLs26bG+FNRf8jk/IAPR/wx+dvv1x9lL7wOGPzt7+uPso
8Ucfkt8KXZvj5J+FNQ/yOT8hFpwRwvbTCVo7i4xzCzPlfgMZrRiawRQqxKoHIAR8hVLY/wA
1vhS2P8xvhTTOXLnl7DNR4Q4Z1G4adoZbd2OW7A7Qfo5gVU+8Dhn87e/rj7KPGN/mN8K72T
4+SfhTUan8jknyAfeBwz+dvf1x9lIcA8MZz2l6cdxcfZWgET4+S3wppjf5h+FNQ/yOX8hk/
CHCk1ukItHiKDAkjZt30nofpqqOAOGD/nb39cfZR3s2z8hvhS7Jx+Q3wpqH+RyfkCPo/wCG
Pz17+uPspfeFwup5yXpx3bx9lHOzf5rfCudm+fkN8Kah/kcn5S6daaJpVqLeztljTOT7JJY
+JJ61Ldx6Rf2z211bJJE4wylP2HqDVdYXx8lvhXexfPyG+FNMfUy3sCfgLhZ3LB7xAeih+Q
+IzTPvD4XBx2t9+uPso/2T/Mb4U3snzyRv1aajp/kcn5BBwBwsf89ffrj7KlteC+E7WcSNH
cXGOizMSvwGM0WEb/m2+FLs3z8hv1aah/kcn5K4MPbEW6KkQACqFwAMeFKlsI5HIPhilTTj
tONVyfxR/WpfdT/RH9al6hDn8a3xFd9Qh/Ot8RR1+806qfzP/FSGreMJ/Wp/3Pg/ON9VcOn
QA/jG+IobzL7pH81/xUvurj/NH9anCxhxjtG+IppsIc/jG+Ion3l91uf4o/rV06lz/Ff8VN
FhDn8Y31U/1GHPy2+IobyNOpkf5k/rV0amfzR/WqRNNjc5V29+RiupZW4bCbpX7+m36TQ+4
hf+yHePap5A7up8BTE1JpbiOC3t9zucD2qkGkCWUSzzNIy/IHIKvuFF7DT4bI+sQgNKOeWx
RcZlaoveSJN2G0ez8td1G7Tsp49m1WRhzil/qNBLPQ5kvZ7iWZ5HmcuRywK0Fra9lyDHd3Z
qV245lvsL1Lh+SOMzacxiPUoz+z7gayVxrl9ZSmGa2aNhy9s9fMGvT0tN6je5z3+FBeIUs7
a0maeNJiUIDMoyD5VI6Z42dsTHxUwGJbYsPENV+212G55IhDfNJrPJaWzqPwrZ8OVO9RgyG
WV1PiCBV243GtM2oHr2f/FXPuh/ov8AioNb3SxAJM7SL87IyKKwJbzR745dw+jlVcbM57S/
dA/mv+Kl6/8A6P66TW0Z/LPxFcNtH88/EUZ8sjvXz+b+uufdDH+b/wCKkLaLHyz8RTTbRZ+
UfqobySDUf9Gf1qXr/P8AF/XTFt4x+WfiK72EeflGhvJJ6/g/i/8Airn3Q5/iz+tTDBH840
vV4/nH40TeST1//Rn9auG/8I/+Kmerx/ONL1eP5xobyPF/y/F/XXfX+X4v66j9XjH5R+NLs
Y/nGhvI77oHP4s/Gnev/wCj+uoxAmflmu9hH880N5JPX/8AR/XXPXv9H9dM7CP55rvYR/PP
1UXeRxv+X4v66Xr/APoj+tTewj+caXq8fzz8aG8j/X/9H/xUvuhz/Fn4031eP5x+NN7CP55
+IobySev/AOjP61L7oH839dNFvF84/VXfVo/nn40N5O+v/wCj+uu+v/6M/rU31aP5x+NcFv
Hn5Z+qhvI/1/8A0f8AxUhfH82f1qb6tH879lLsIx+Uce8UN5HG/wCf4v8A4q6L/Jx2f1031
aMj5Rrhtox/nCPDxov3HG97zH9dL1/H+aPxrq2blciOXB78VMmjl13SMsS9faIJNFkzqA3/
AIx/8Vc9f5/iz8ajVLZ2KpKWIJBAIp/q0Xzz9VGfuO+6H+j/AOKl90P9GfjTfVYvnn4inC1
ix8s/VQ+4vuj/AKI/GuHUP9EfjXPVovnn4ikLaL55+IobydGof6M/rVw6lz/Ff8Vc9UiP+c
b4iu+qQ/Pb6qG8i+6P+iz/AOal90f9F/xUvVIfzh+Iros4fzjfVRd5ujUv9F/xVw6mc/iv+
KuGzhz8tviKXqcP5xviKH3l90/9Ef1qX3T/ANH/AMVL1OH8431UvUYfzjfEUN5l91P9F/xU
vun/AKE/rV31GH843xFd9Shx+Mb4ihvNRuJDNM0mCM45bvKlT54RHMyqSQO/IpUcrvakEpb
KvetJ8w/AVz1lD+QfgKOnX5UgKTDJq76wuPkn4Vwzrjkpz7qJ1+VTHKuhB3jPlVxHDHaqMz
eQqG61G2seUiGSb80v9Zosm/Tq27uMhQQOrdAPppjtsfsYYXuJzj2VHsqffTTcyXKETluzI
B2LyBz3VeivltLbewMaY5Hvz4UJIlms3M8anbuDAdmh5A94NWJ40tiI49pPVto+TV7Trq3m
0lLhI2WSUkhmXm3nUsMKsdxX2m68qm3acc+Am3sr2fDbVxu6Hrjxow1t2FvHEFZpCe4chRa
0tdq7iMVJOm3GKm3fHh1NqVtBsUDHPvq2kIZxTol8qsKAis5B6c8Ud8cUNzPDBHt7Ubz3Lz
+NeW8X6nPJq0lt2h7NUBwehJr0eQdtv7GBogT8o9WryziqRLfXZo3iljbl+MHyvdSOPJ91g
JJE5XtbfrkZFWFYMue/vHhUD3ghi7cBvwfNh4g+VOmuzb5mALRMASB159KrnraTbnPPHnXY
Z5raTtImKkfA+8U63vIp4t6Zx4d9PMqfNPwozZ8UVtNYjlOy4xHJ4/k0QUqw3IQw8jkVmd6
YwFJHup8N9LZtuhZgO9Ccg1dud4pfTTAcq5jnUOnapDfx4U7ZR1Q/1Vb3DwNVxuOvaPHKuf
TUu4Z6GnBl8KJpCBSA51NvHzTSDjwoukJHKujlUpYeBrm7yoaRda7tzUoI8D8K7vHhQ0hxX
cedS5GOlLcMdPqoaRbc13ZUodfClvGelQ0i24ruOdSbxjp9VLcM9KGkeKZjnU+7n0pBhnoa
GkOOfSnAeVTZUd1IEY6Gi6RYrmKn5Y6GuDGeYoaRYFcYheZIz3f9KtRRyXD7IU3Y6kjkvvo
9p2gxRgTXALt3bu73Cm3TDiufpnrTTry8+QhRPnP1+ijFtpEVu+1QHlP5Tc6KzzbB2cMZGP
Koba5XDnb05lj1qbd8eLHGum1gt490zlmrOa3dgRSSxgoB0ordXRmznOO4UA1xm9Sbb8kMM
0jPJZeozG9gxdWKnxFX7PUeeybke5vGqpkXwPwpvaL80/Cq53GVoFKsMjBpH3UJtdV9Xwrq
SnTPetGUkV0DqcqehAquVx0jNcxU27l0pBx4UTSHFLHOp9w8D8K5uXPQ0TSHFdxyqbePmmu
7x800XSvtpbanLjwrnajPyaGkGKWKn7QfN+qlvHhRNIK7t5VNvHh9Vd7UfNNDSDbSqRsMxO
KVDUVdreFc2tnpT8tmmvIsSGSRlVQMkminBD4DPnUqQdGdgi9Nzf1UAvOI3T2bOMFc4Lkc/
oFC31q4kl3M5Zk6DPRj05VNumPFaPatrQs5fVbFm3NyeTH7PChEhlBzhmb5RbOfjVNbtwhl
kw9xIfbOMmrNvJcSxSSxHJxtC4zzqO3jMYPpKU7JZtu94t7HOFHl76twLDbomo6oD2R52lk
hy8zfOPgKGvpj6fpUd/qrbbiXBt7bv97eAq1oVnc6jereTDcFPs7u/wD6UY8ZjWusI5blRN
MqqzcxGnJV8gKN21rjmRUdjblEGQM0RUADpUr2ceGp2WNq1G4zT3auIm5s1HYlRwhKqGI6D
NdeR9ihgFYj2lU/Jrr3EceUX5ffVbO5uRHPr1oluvSKaQou5F3Ec/OvMeNbN4njaQzTmWQt
2rcwhPd5V6hNGSvNwp7+Ved8bao8Uv3MViI3G9yV5E93OrHn5PcY14+WxgTv9kjPOuW6fgf
VnPNTtUnw7qlfe8anChsdR0ofJJIJWzzwMg0ZnaYW89m5ZAWwea55EUQiPbRrIoOG6e/woV
b6hK8kKSEbXOMnoDVyS8Nq8kTRFduMN3EVTKL3ZtjIGK4yOw6GoYrt2cq0fLqreNSSTMFzy
8+VHPTiLJC4kjyrDkDR/TdWW6xDOAk45Dwas6JmYZUjJ6jFO35HIgEdMUTLGX22hQ9w99La
QKEaXxCHK216yqfkrL3e40b2MRuABHj3VduFx0j2mu7T4V32h3fTTgT5fCqmke0+FdCHwp+
TjurnPyqGjdp8K4EbPSn5bPQUgW8BQc2HFc2HFSc8dKcm4nBH1UXSHYx7qXZt4GrvYtt6Co
2RlPP9lF8VfYw7q7sNSE4rvMjOOVE0j2Hwpu056VNzzUgTcMjFF0rrGT3U4xkdOtT7GB5gD
9ldSOSZ9sS7j3+H0mi+KsUbGcHFW7XTpJmVpAVU9EHU/ZV+20xoyHlwX8SOQ9wqybiO2P4M
B37zU2648fzkuWljFaRqXCqe5RUzzFxgsEUUFe8mkl7RmOR0HcKY87yNlzmpp3+pJNQQmuY
i3ZoeXe1UpZBjZEML3nxqHca7mq53LZrIx8KB8Rs62scaqcO3M+6jp59aF61aPc2W6L5UXt
bfEd9HPJlCjeFNKt4GpDI2On1UwufKqhhQnuq1ZXk9ix9ntIz1Qn6xVbefL4U15T5fCouo0
0E0dzEskJ3KeviPeKm7NsZCtjx7vorJQXk1nKJomwR1HcffU41y+N12rzAg/k4wMeAFXbH0
/wANLtbwrm0juqtZ6rBeLhSEk70b+qrYc+RquetG7T4V3afCu7iT3V3JA7qBhRsdK5sNSb+
XdS+FQ0j2N4VzafCpCW8qaCc91Uc2nwpbGpxJHcK5uPlRC2NSru40qKj2wh2VpBuT8kczmq
1zpz3UaC5Y9Sdg6Y7qM6Rw/Ja2js6o11Id25jy95q7DpTl1acgDwFTbrOK/DLfe0Gi3iE4x
1FBryKPh6Oa1S0V7u7TYZW5lVPgPGvUjEmQpGEHdQe/4Sh1vVVuZy6gAKNpwc57qjrMLP28
60jhm7u5BMY5FQY9pjgEeOa0Ojy6JYNMsjMLiJ+zRAMgn5xNS8XSOl56hp0rLZWyFJCOQeT
wH9dZaONQvMHPiPGhe72009sNQ1N0y8ixAAM3Otro9lHHAgVRgDlXn3D1rfSXqJbCUqWAlI
5jHvr1K0hFtEFzzpTix+7a4iBVxinH31Gr5pwBc4FZe0lXecd1V76/itcRDDSeAPT31Dq2o
NbWxisXiNw2QGZuUfmfGs7p9ldzSZvLlbh85ZkG0E+NWRyz5NXxx9jfb3TAmOIODzJ/K9wq
7bI0Vv29yTGuMlSeY99dtLTYAQCPpqjrNwLC1b1iRrp5mwqYAVfAEeFD+s8q7PfW8+WicEL
3ihF1JaTKUmjSVT84A1XEgED9oRmTkwUYAHlVKZECqIxjHLr3VdPLny2k+iaRMdwtkz4BsU
H1XhezCGa1jMbAcxuyCO+iWWikEgyo7x3VDJO6kkjeD1BNXTl9SsReadbo4XeVGOQ8DVcTv
ns2AlAGMNWzuNPtLzriM9elAr/hJmJeynUPjoxxU074c2N6yVLGaJyLdsqw6A1e7FSpGeVC
7nQNQshHOVEm3qY+ZrpunTmuTt6jvo3ZL3iu9iqDdubyxXUVMghjUUV3FNFuB258aSqJRvX
OB1oz/s+a29gshyeoBq7pWtz2QBSQun5UTHIz5eFUVfBKFseFU7kNbTCWJcxN8oDx8aGt9V
6Rpuo2WqKfV3/CKPbiPIjzqZo1z7NebR3y2UqXaSMhUjDrz2+/xrd6NqqarB7QCzqAWUdG8
x5Uc8sdLpi5cjXNgx1qUDcM9x6VzsieYziq56N2g9TS2AU4RLjniltGeVDRez40/C45dahZ
Wz0puTnnRdrHbYHU0xn3imhN3QVx4mT5QwPOhuuYAPWpAN42k86bDDJO2IkL+ecD41ei0tk
w1xcKg+ag/rNFxxt9KfZ4O3Jz4dTV+10u5kAY4iX+V1qdJbWzB7CENIfyjzNV3uJZPlOxHh
UdJjjPa01hZxD8PO038kHlXVukj9mKJVUdABVLNImjXlr0sSTySn2mOPAVDgZ60zLeFKjO9
n4HjXcVGOZp3Sgdt86WAB1phYCuDLHmOVDaTAPfXGQd2K53Vw4PWgyus6cba8ZxnspOYbuz
4UM7MDvNbaaGCaMxyxFlPcay+qaYbGXcgZoX6N4eRqseg8xjxNNKDHU10rTGFRTCg8TVee2
5ZRiT+ynSZzjBrmML30bihaXLpeCGZ2Kk4z0IrU2WrNAVhu8vHnAcdV99Z6e1jnALjDDoyj
nV1GDAbsHlzGOtIZ6y+GzRA6q6EMrfJYcwfdXSg8ayltfz2kPYwsezHyVzjb7qkj4gvos7y
kg8GGD8arj4tL2XPrTxHtHeaBwcTxZxcWrofFCCKJW+q2FyuVukVvmvyNE8dLRUU3ZzrjPC
qb+0DeO0ZNTQRRTMBvIB5ZK0T2iCedLYK7qStp109vJBI5UAhlI557xVMapa88mRcdcrQ1q
6XOzFKqX3Ws/zj/qUqGmunulmm2W4winGfE1OCc5qhYWxkO9HOKMRwYGfrrL2Yby7RKp+YS
evuFca4EyMkDhV6PLjmB3gVfRe4AedRXri2ty6xhm/JTuJ86jrcdTbzTigpNey7EMUUYCQA
9ZR3saDRQSyXCpCuXJ9lcZ51qNV0C/vrkzuJJLiTmnLkvPu8BVWx0meG7KWsoa8hOJZkb2I
j4Y8f2Vp49/pstC0+40vSlN+kMUx5kxjHLzq4svaNlT7NA4re5G1e1LEeLHFHLC3m2/hiuf
KpXo47vqRciRiOZwOpNDb3iGK2SbbAGhA2h2bAY/ZVLWuIDFftptvJGkKx7rmUn2o18Peel
YR5eZaJpFjL7kiZslRnlkfXSROTl11i1SLPez+1JuB5jauAB4Vp7CzSG3BfaoHVjyoZwrbT
z2Ec9zGEY+Ix9NaC7ktoLGRpiqwoCWZumaWrw8ep5VXuNSW2RhEu7A5csnNZnUGmmlZ5mLb
iCV8KuJeJcsXRyQQG691VdQYpp15cHO21Te2e8d2KsY5MrnA9yAm0YI8aqs+DgsPdVP19rm
DdCScgH6aiBcbmdjk1XjozbQG7wiOFLflGs2+oOZXjIG6ORlLeODRi2kLx7h3edB75LdZGK
oFcnJGeeaNY69WLkLB/bU8jVpE3rQW22J7QduvMZohDeFJGc5wegomUK6draTarYJ65GQaE
3sVlcqT2IguDz7VOh94q3qFy06g5oZuOep+NHTCa7UfuequZHBbuIU4B86mdSnsqzKB0Xp7
xU+CwIyefKmerPnIYsvdk88+VR28t+0bkEAk4zzyaa0QB5TEA9OVUbqSaIoJGCBvlFuldRX
RM4yD8ja2RUb0mlVIwI5ADGx2tjuzTtJ1CawuNqyHMTcv5S+Huqpd2svZiTtC2RgiqqltzP
zZgOYo14yx67pt5barB21tIGYDLoeqmrLBs4JryfSH1SO4jnsZHRweRyceYPiK9Ci16WC/i
s9VW2jZ0DC4jJ2t9HUGrtwywmN1BZYSTyyamS0dj3CpLeawuFPY38Z5YG1wD8DirMUMKgB5
nlx1YMD+ymyYKxtY0GXcn3Cq0ghOQiMx86IXhRQFVX+uqG7nyJFEyknRqJL+SAo+unCDLAv
7QHzjypb8d5pdp5n40Z6XDcYTZEoRR4VF1OSSTUHaef10g5z1NGvLabbzru3FRhifGnrDM4
9lGPuBoO48xXNvnThE4+UCD4ZppITqQPporuzl1pbc1C9zDGPamQDzcVCdVskHO4T/AMpzR
NxdC4FcbyNDjr9kvQyP/qr9tQ/fPp7EhFnyOuVA/robgt2ZJ5mnbfOgE3EwH4mAn/XbFD5e
INQlJCyLGO7aOdE3Gu2+ddC+6sSmqXyPv9bkY94Y8qKWvEv5NyhH8pelU20RQnpio3iypV9
rKeRBHI1Xt9Ttbtfwcwz4ZwanYDBIyT3Z6VF6oBe8OTb2ktXRgeYTGCPdQOSFlYqwIIOCD1
rZhmTH188j6KB6vb9tMZ4sK2MEDoarnuRn5YT1z9VRbG8atyBsEEnIqod2cZOffUdZXezOe
o+FdVD40zcR3mubm8TRVhFPiKc8IcciM1TZvZPtnDedWtKgubiNnlYxQo2O1fofcO+iXqbM
EXdkVJFYzTH8Ghbn1AopbzabbyZjgaZ0HypD1+ip31XmGWJVHlVYud+Iis9Ourdsm5IA6rR
pJTEN7HGO+h6X6bcv07sGq1xePMcglV7hRy7t2NazqCXdrBPFKjMibGQ9eWSD9dZSVSdxDH
LHcR51Oztt6mo+Z8aOm+91B7fvpVLs8jSou49gihSNMBQKlAyeQpAFj5VMi4HSsPoyEibRT
ZYkkI3DOO6pM8qYxo1QPibU30yxMVqQs8i43Ac1HlWd0aGPRYC14GFxcDeI+/n+U3vrVXog
Ry4hWafOQZOYB7vorPpoqyahNfXU0k9xcNlyT7IHcAPCrHi5N+XQtpy+ssGwCPIVJrnEljo
UXYdqr3jj8HEOvPvNMvbxdB0SSaJA0gwkS/OY9OVZ3TeFGupWvtZmMk857Rk8D4E+FG93Ga
ntnBBf65cPb20LvF25luLjBJlbwY+HlWz0PhK33pPdAOU9rHPH/WjttZJbRdlEyQWoxiJQA
c+JPeay/FPE0lxdjQNFmEbLzu5w2NgGPZB8TmieEk3kJni62muJoxcxWdpA+xdwJaVh3AeF
ZjUeL14k1pbDYPuZazrvVjjtSDncfLlyFUNY0iWzs2vWZNsCY7IPudmYZB+BBoXa6asWlxz
H8bcOG3Z6gVdMfUtx7brR5LdJNQ1Jh/eqOWXnyIA5e6uO63mgXsUmoxoLzA3bTgA8wgPjQH
RNNm1K7Om9oVhm2vMu7AZVPOrXH0zxrY6cDFAI3Mwt4hgKg5KT4k0Zxl1sy2so9PtxDHgk9
7Dy7qbOYWVgzDryx1PvoNPc3NqLMLdLcHaJB1zEfmn+ulfai15qzXEaCMOg/BjoDjnV25eF
va923q5Ea8x1wDVfU2SaSGUYDbMNyqoDJu3k+11POr/YLc2zOhG8DJFF143apB7JwAMHrn9
tXSFSMHy5VQQshKvyI5e6pS7NGyBuTDHWi2U2Z4zyGKhCKx5D6qf2BY4TuAzmp1jI6Y5VF3
pWZOxBfAwOvKpCYJEyMYPdUrIxyCAQeRqNLcq3QAUNuC0iuVIljDL5im22mxK7KkYAHcavx
5UY5YqTr4VWfOqv3NtyM8snuxTBoED3KMuAzELyHWiMSc+6r1nGvbqxYYTn1oz55bTto9hp
rqlnbZO0E9Tz8apX1jp8waW5txJIeQyef0Uf9cjiiy8i+7xoTP2U8vbOBu7sdKLldXcZOWU
Ws2yVCozjBHNRUsdztKtFPImehViOfuo1qltYzWMjTxhpSMIw657qyzW00GChzjrUdMbMoM
preoooX1+Ujuzg0/7tXxOfW2P0CgrOxUbPlHuNSpv5KcZ6fTQsGU1u8B9qYH6BUqa3eN+Wh
A79tDLaNWP4RGk549nuqe6k/vfcgEYIwc9arF96W34huYh7RiJ/1OVNHE1ye9APFVoB2bEc
yKW1x4VG/FrLbiTAG9zu8cUQPEbvHtFwwXyJFYXcw8KnjmZO/wCuiWZT1RG51KZ7mTE8u0n
kC5qu85I9tyfeTTAwkPcT76sLZLJEW34aqz69oA69c1IHTHdn3VEI8NtOOVP2HyoqZDHt5k
CquU7eRUI7yDUm18ciKrsjQyEkjDdaETLtPVhnxpexgcx76RGB3YqPawX2VBFQPO0eFc9io
va7xinqhYZBHxoqQMincpANXINXuYCPwxZfA1QCeBGa4FOeoommmt9UhuFwxCt31Heuhjym
DzoCEPUEfGnrcTJ+XkeZqsXGnzou8vjIqsyRHngVa7XeuCBULxe1kHlRqWqkiID0HwqIqvg
Ku9iW8K61swAzj4dKjfkght4tu+YDZ83OCf8ApVmWXtAq7htA9kAYA8hUbpyO8nnTGjyvUY
HTxontITHjJILHqa6sgK9wAqFIs9/P30/YwXu+NBfsdNmvlZkZAgODuNE49ChUYku93kq4+
ugUEtxC26GQr4gHkaL2mph1AmcK3u5VWbteTStOTkY2kP8ALY/1VajigiXbHDGg8lqukoYZ
DAjuIqdTnwozs/2fmL+qKVc+kUqNNsBT+lRqwz3fGus4rD6brN51WuJxEhJIzTpplRSSRQq
R2u5gozgVXPPLTib7iUu2cZojFboq7mA8hilBbbFHIe6nO+DiiY467qncxQvOjtCskkfNS3
Rfop6K/Vs47xjrVuK3G7cRzNWDGu2osw+WY4kuFs7C41GSUlooGWCIDkrnkCPE151p+lXVn
D6zJukl2DdDtJaR2/J9/jXrc1r/AH2ZXl3RgezDtypPifOoUsLWNt8NvEtxk7XIztz1YedV
xywtrKxcN3OqTxtd2xsjtAuApz+DA6nuyRWd1m6i+7z+qALZxxbokPIgZx0r0XUjaaRoc3J
pMthQz4aZz4mvJdYMcOsREESYhGctj6KrFwkvi13BMzR6ld6hL+JtLVmbP0ECs3qmqvrN2t
+Q6TuTvLNkMueQHgMVdnvjBwhHaxBoX1OUNJk4YoDyA8RQ0Qxj2VwCOQXPQUT40h7SVpMu2
VHJBjpXVm/vgRgfk5zUmyPHUfGnBU8qBb2zkHyohpsoeNoAqiR+QYnFDo0jjTap788zU9sw
jmWRSNy8x76MZTcPubaS3uTFI4ZgAWI5jNJQMYp87o87MGBJ9onz766AmM1WezQSO+nB2x1
pYTxHxrqhM9R8aBu5h313efGnbU8frpFUx3fGg5vbHWnIzeNJUQmpgqAdR8aJS3kd9TpK8S
YGSx51HGiO3kKlmAKbVxk+dGKjEs8oBdwCcgcudTbykQVpDy+SOp99cihjUZ6mpNkTAlh3c
znuolDbuaTZh2BXqpA5mqqXJtZlbAIJyNwoybe2eZXfEneFJ5Ae6hupmGeTdEFUJ8nHIGjp
jd9K3rFtPqDTXYZUcljs+oCnzxxRTqsLsylAxyOYz3fCoY7VHGGAxnPX6qtPFGWUqx5KF59
ajdRwzkFl2hQTjkKivfZYe0TyzjNE9OQC57TeqBRnLDI5/wD1rlzAmoXzRMyIGbG5cd3hVZ
l1QJZ16bjnwxTsk99Er3RbWCY28F6HmCliHwBy7s+NChIhxnkR1qOs79HliO+miQ+JqQGMj
kwppSPuP10HVkYe0CRirdvdvnaWql7Kn/rTkCB96nn386JZsRMMskm5GHPxp0sc0JCyde40
22mRhjdz99FJ4VuLEOObJVcrbKFBj0zTXOQcnNPwh7+fvpBUzzxiiqxcwkcty9MnuqUScs7
hj+umYE1wYd3s9/OpREi4HI486i1DNzXcD06VyMNyIY8/OrLdjz3Y5Dxqu9uuAVOR4UWEzM
src8Ac6crk/JxUIIC43cjy65qSIISeecdOfWhpJvI7/oppc57q6CjAj+vvpBV3YOPjRCV8d
SamXc58vGmxwq5yTyHnUzSRocZHuzVSuBSucGuPLsHM8/CkWzzDD40wru7ifE0RGRI7dc08
QT7fkHJ91OjtnY+yDVhYZ06N8TRbVdbS5J5RkD3iuvZzgcx9dWQ0qn2h9dPL7uox9NGd1Q2
TJ8oUir9wNXxGr8galVEC4wKJ5B8JmD/gywPlRaOeUIN7c++ogq92KX0/XVZt2sesv840qg
wPGlRO3o5fHhUctxsXJqOWdVzzqhNM0j48egrD6WWenZpnuHxk4olY2ohTJ6nrVazhGdxHP
wokGAFKYY/NPJ5VEqbpM4ru8E4zUyACo7e3VGK6emaVQXU6xrj40W3UQXEgGTVJZzuOOvcD
50H1bie1tJjE2JHH5IPOmaPxDYXkgSdmt5WJ2K6EBvcfGrp5byS1NxTDY/chr++aZvVjtgR
MkF+44FYa20me41hrrWLcwRiMSyrjmEIyoA8ScCvRdS1E2Fi08YVjyVVYZG49M1kdZ1S6jv
Y4LhRNNG4klIGS7EdPcKrnnZvr2r6zaajqy2+qX1ssAgUrAkYwEXHLA8azqylwrElXTKvjm
Mk+NaHU+I5tYg+50Kt6xNiO2jUcnYnnk92BVHULRNBuX0SAtMditeSsgIMn8k+A6UJLrah1
Fdx7OamhVHfLROy9+yrr2lq0TPGJEPcjjnRi2QLJp8Zw/WrS2DOwGRz78Vdj0RcqzyggnG0
DrQuUUk5OGABq2yLKvaZGe8VLdQwWKY2MV8fCnWdzp729ybqXsezTenLJY+FVz9+lRoR3d1
NWJhnI7+VWo2Uopx17iKcSvgPhRNqvZnwpuw1cBTwHwqQKhHQfChtTRMU41cWFPL4VG8ag8
wPhRNmQg7SVIyT4VIq8+Zya7bp7WRyXvOKmLwxpvPPIyq460SonbswBg5NPhAc4XmfDGaW5
HAlYDn0FGtKSxntZbneqx26lps/kfRRccfK6Cby1S1sHlkCpJLyVlPX7KDi1O0H5QxuxRG/
nuOIJsWdu+xRhFxkL5k9BRHRdBns7Y+uEXEp6LHnCjwLGjp434ZWVpIl3CJiSeY7qUTMXDs
jL5HpW0mgMaFlslLdwAGc/TQy5tr+Zf3rHGO4tgmgGtMgihCqAQfbqSylS1Zp2Usp5R+zkt
5VFMk0DYuIoyx6YG01NbXEMY7Il7eUnIZ1BFGdBk9s15LcOWG1facscHJ7h/wB91Q2diLlm
SXIRPaOBk48qK3Fp2MS5UZ3ZDKMhs+dQxW+JVcSCMk4BHWjXl0pR6PcT3TJGohPMhWJwB76
rmNlJU4yK0yzyMpEhOByyRgn31HJDbdkTKihfEDBppPqX5ZthjupuMdKJvaRXMhS3yu0Ekt
0IobIVi5fKPdyqOsuzkco2Qa0ukzrJbbWIzWSSQnvGScjlV+zvRC2eeOh5UTPDcXbxBDdMA
Rio8jGahu7tJnDg1HHdIDgj6qrMxuk8MW3fISdz9OfdUgXIJ7x0p6ujDkBS9gf/AEoilMp+
SWwR3eNRq7oNoYgUahsIbqLe+cnOMd1Dpodh2KAxUkE4qLMpekACFcg9OvvrkX4wV0JlsbT
8O+u4xIFwARRpJ0ywIx31wPkqc58eVOdFByeo78U5GRU3EDd1x5UQ5LjA6Aj3012DHJYHPM
VxjGwyq8ienhUe5GGMc88uXdVTSZX2nuolalHXGBQbtFDdAasR3PZ+1H5AjFEyx20UcQ2rg
Dz5VxoxjmKfp0guIVO9Ce/nzqw8JLbVAJo5ePQdKoz0qIIWbpgVe7IF+eMDurkkYA5AfCqz
pTwByApvfUzKBTcCgbg+FLHlUkce45JwKkKIOgHvoK30Uqn2pSobG9S1RLNVLk+0cdfGidn
asUSZzuZhyHhWRsMa/qbXFw5js7dufLqR0H01udOSR1a4lG3tOap81e6s17eOeV7WViWGP+
Ue+oZiyJvJOKuAcs4oLq2oR9slruGXODjrUejOzGL9m5kAbHWiA5VQ06M9mWx7K8h51YedY
1JZunhUawusUryhFyaxnFWtN2TQW5kVm6PjAPuqbXeJ1gJhjDZrM4hv4Xmij33D9TuLY51q
R5ubl31Ay2gl1G5hjnVzK74JjOT9HnXomp3cOn6Xbq1ssk9uv4LtQCYj84jxqpYWsOg2TXK
22+5cBQzHkCfDzoPqMvaMUlk27ySMn2ifD40c7l4T90T0a0GrATTb5C75LMebN41Z41063m
09ms7GO41EJ2UT5AIz1PvopodkLPS4ty7mCZPPqajezPrIndEjJbIVf21HbHDxw9e3mvDWm
3FrM7vbPNc2RJ3Z9hT3DPeaM6do15cO+q6lPNJczOWdWXHuBB7h0reXMy2NoJRbmVidscMS
Z3Me9qGTaNNchZNVneeYNu2RHag8FHkKrOXHQGaEKnsLjHP2eQND5sZGc55/RRzVGSJdiMn
snng8qz7zB35AYPQ45E1Y8mU1UkcIBjOPP/61Nvz2fX2GxUIlPaYABAGPpqPtTnOeSncarK
1qMStayNtyu4Ae+gBtmSdWVeQOfporJcvIoT8kHOKh3e6o3LpO7Q3EKusZSYcpPA+YFRPGV
GQDik4YhWTAI7sdamBLDGOvdRLVfac9KmRWx0NSJER1xUozjGB8KrNsQFivQUsF+oqZk78D
4VwD3UTcPsoGkLIPfim3NncSMJljzGTtHPnjxxToZJIpd0a7iRgjxFW7mcwwRuyMocHHj51
GprTL6it56z2MeYz+Rn2QTnlzrWaLol9LZiyuWWKN3We7dTkscck/rqhp1p909RicMS0TjY
MZB+nw516DY2ygBVwVzuZvnt3n7PICpXq4cPNUNnFaafIIIFjijQttA5sfOm2yN6sm8DO0E
8vGi2pIBp7oByYgH3ZFVYoC0G/kFBqPVcNXUCLpNp6UOmyTtopeHmxoTuJcmrHk5PYBNtut
YmikTcFXA8qgvNEnVWmspCWA/FOcg+6layltVupvyc4Hxokt17XdVcLdUK03WIyI7O9hxCT
tcHqhPePKp7m3azvTEMNs5ofEVX16x5+swgbiNxGPDrQttcKSwpeOUXYBHKozyHUEVG/GZT
obznBZDkHI599MuHeWMoqdfOlb6jHPH7BjuF/kH2vhUkVzZTPtE4jb5rjBquelO3glRXVzt
Dci2OePAVRvY0eUlY9qryGK0b25MfIq6+K86FTosYZFUHw5UrWOXYC8DAkDPPvIriiRcjGc
edWpyyt0qqWbd3YqPRLt2LtAp307mckkACm5fHPHwpu4k45VFXLJ37XYWGPE0cTTnfB3rjy
FZtZGXw5eVGtL1UgiKUjyNWOXJL7gvFB2MQQEkDrQe5R47hwV6nlRwPuXIIqreWwuISoO0j
mDiq4Y3V7DGQA9ADTGiV1GVye4+VMaV9hDDnnb4HNLtm28iMKenT40dpDX7QNvBJA5FRXdm
4hyDz5jvpwOcsMeVRvIXB5nGeQ6D3VAxxLISygqp511g6qmFIJ5Z76njQKCq4Ge7wrpYgYX
GR1z0qrtXeEbzkjPlzzSEZGOVSqrFeaqPMdaS56Hl51DaS1Vu3VFkKZPUGtLbrLGu7eefLN
ZmCKSWTbGNz/9860MEbRRBWdmPiarnl7WezXHI86ZtPSmLLuI2nkD1qSSYKc55UY6RPFhc8
81AWK5CHHjVkyl0CgeZqnMwSTO4Y76qX9HBywyetOVCRkk4ruAqjGOdSou8+VEQ7G7jSqyU
GetKoujeC7V7ywSIqQsUu5zjk1b0yKBhTyHIUJ023ttNsEtrc5ZfluOmfCpu23msvoYaxia
9v1giY7jyGetZa0WTUdWNyke4dB9tM4g1Bn220THcxxyrScPab6rZR7gQ2Mk+dX0598uevi
CiR7LURlsE4LUOv3Zt0meSdB0Aq/PJsBGaz+s3REJTJyakduXKTFjdUkFzfSP1x35767wuJ
m4hjjRd+/IC5wM4/ZVO4fa5GRzNGuD7eSWa8nDCNQoUvjJ69BWnkxjT6tcLFa9kmy4uIMnc
Pkxt40H4e0WbWNRXUtQcyRwMdpI5Ocfsq6tmNSvuyKkW46hTjPvrTQxJbRJBCgRFGAo6Csu
+GPnl5X0lO3ZgABR0FMWPtH8Mcwa6eZ2/GnocnAB5d3jUeknbsgXLHceR3ePlWO4i4lktpP
VrcmNjyZsZOPLw99aCfWbcLeSxTxNFZIRPLndtf5o868hvrt77UZbss5EjZUOfaxVjhy5b6
lGBeC4uGDMWReZyetSIN6mUjAHJFH7aF2yOfaOPM0QSRtgBA5DArTxZST0kbIHIdevOoyp/
wCzS3t3mu7jRHAh8K72Z8K6GOacGYnAoEquTgVbhhIHTnXIY8c8fVVgHAqs+zNhz0ru2nE0
3J8qBrKcU3aacz8+6ml+fUc6IQBByDgjvqG9uJJ1/Cy+yq4AxzNOy7ybIwWJ7scqB6xxJZ6
WHitit3ejlkc0jP8AWalbwxuV1Gg4I9YbiGZG3LGsBIUjGSTjPwzXp1koEea8V9GGsXV1xf
cvcsZHuLZtx7wQRj6K9ntZQEFYr6fDPHpPcRdtEU6VXulENv2ak4FWjKoXOaGajP7G3PM0d
c7JNgV3IzFvDpVFxiKRvBT+yrdyfbqrMcWUx8EP7K0+dl7ZaFSm5jyyxJNRtNIdzITlcH6M
86sKJGxgDG0knHQfbVR3VLe4wTnsmJJ61XLGS1fmZ5NMmbPtxpvXPu5isNrTKVUwHcqNuA8
NwBxWyhlLWO7GQyEfQRWFvX2RSLyyHx9VSu/DO0NteyJIDGxjcc85xRdeIbpABPFHOPFgDi
stvOantWk35ySo7qzt6suPG+2ytNXt57iOKMT2s0pC5jf2QfdR57SURbJyryry3jkDWM03/
CVpyH45P2ivQdU9iPfy5SbfqzWo8PLjJemavrd0cbkIx1qjLAyDd1U99HrwPcQlxglRgDHW
hrxtGTHJgE88UMcug/aa5tOelSyqUby6imZNHU3DZ6fXTkVt3I8x500hs9K6jFBUUe0y/bA
im69xomrh3ZPDFZL1o5UjqOho7pMpmYyb85GCDWnm5MNdor6ForltoG088YzVE79x2ITnma
NaijEI4HIciaFS8/lHlRcb0bH7RXmR4A+FNkDjntGB1pvafgyc+0cYHjTXlZ2HtDA6n+qo3
o/t+zXkAW/qrnbhjhl2564NN5d+c0jtxnvouokRyU28vf409dx9kDmfCoEyzBR3nFGI4khQ
BSM95ozldHWZ9VTmBuPU0y41PtW7NWIQdT41Xu5/Z7NTzPWqJJFVmY77rRQ3cXZglworvrk
Lx7iw8h31nATUquR1ptLxjUmpfgykQ5eNQWUbXNwVZiVUFjVBZeWM1PDcGB9yEAkEH3UPHQ
r2wZAFI3nktXraP2c+PWhVtNbGVCXC7R30XiuIG5RyqQPA0Yk7OIUHGKVcLpn5Q+NKjfQ/J
CwiSGE7VHf31DqEwtLJgmWkPdRLsxjl1qJrNd+44ZvPnWXsuN10BaDoMt5eLf364VeaLjnW
xdhFHgADwplunZxiql1MzSDaT7qe28MZx4mzvkEk8utZTVbrc8jAjwAonq2o7HWzjYdq/h1
rN6jCBbSHeVdDzHjVjyc2e7oFnUs2FGWbp763OlWbWOjw2ij8I3tynHVjQXhDR2vrxr6ZGK
Rfiyw5Fq38FkkY6ZY99LXTjwtRabYi3hB/KPWrxjAGR1pwTavIUjknCjnWXsmMk0hII9lRl
jU2yO3gJlJ6c+fWpoIVj5kZbvNUtVuIlUIXBY9Fot+2brO39rarEttbJ6vAuSYk59q2epNZ
660vTw2Utogx6hev0miWqSyRF+RVfMHNBJLtuRJ5dwFbj5fJlu9GyW8UQ9nke4DpUO3zFJ3
aRie7wrgPnRg7b510LS6jrTlBJ60R3ZmrEEPeQK7DCerVZAwKqEFxSx50q4aK6Ry60xjjvF
ckfauc0Gvr/KHs5CO47TzoSbETcxmXaME/1U5ygt2u5pBFar1lbofIeNBNIdWuAspZiRy3D
2s/Z9tEdeU3/C91CDzs3BAHzf8A6Go3MJ5arL65xRPd7rLS1aG3PJpPy5B5nuHlQKGDs33M
csfGi2nW6zP3YAp93pTSBnjPMeeKy9kyxx+2LvozmS049aFzgy2siqPPAP7BXtMU+Fr5y0W
efTuM9OuHYqRcoC2e4kA/Ua+iJ7WWzVWkYEHvHjUdctzuJzdFpRHnl31XviTMV7l5VCp3TL
g881PewStcMQrEHoQKrFtsCZwWfkOlUrwg2FwAeewiictsqAh94J8TiqDwIkToz/K76rzZS
hKIEQDlkjnQjWohDZXlwXABgKgeZ6Ubme3hyXmQeZYVkeKr+2lt/V7a4EjyMAwDcgKtc+KX
ziZL0W2jIS3tBAB7yKy19GwjldupI7vKrRnhO31m5G2PAEa1R1CV7wyTojCJcDyHhWa9eGO
qGJGXfavU0RhRI9sYxk9eVDUdkOVJBqzZEtc5JJOPGo75Qd0wf/etpz/zyftFbzXCVtWPjM
P6IrAWBxqNqfCZP2ivQNbjaSBFB+VIT9QrUeLl9wKhkwvXl3VP6nBejaxCzHkCehqt2LRsB
nIpysyyKcnIquH7ipqOnzWMxhuU9oY9oDljyobJHsbqK10l6txE1vdoJ4zgn5y+491BpNLa
R/71O7n7Kk45UdMc4FDPnTSokIXnmpp7S4tpDHcRNEw7mGP/AK0hHzznn41HTauItnsk5NX
rC4NtJyOAevOmunbKOQDDkajCPnBXpRL3O2qikSePqDnrQy+tewbPLYehPd5VStLyS2bBzt
o0kou4wMAg9x51fbhZcKCSIB0UY7j31HsIU5AxR2TTYmjYKSp9/Kqa6a4l5sNgOPM001M4o
Mo2Z6nxqM/JzjFFn0c4ykpPfzqrLpdwhBwGHgDRqZRTRgD4nuqU3EvTtCfpprW8iH2oiB49
1RhSDzBFRrqpF5kknn386RFILgZwa5nJ7qDvSlnzp3UZrhA25+FEc7qcH5c6jycUqLpZR1x
5d9PV9r+wSPOq45tkDlTlbHVelVmwSS8cKBvpUPy55qvKlRnxj1mOVu8c6sxgMRVdEAFWIQ
S4PdWXvxTyckwKoXP4ONnPd0ok4G2h92N8ZXuqNZ+mejsQbxroZMzctx54zXYeG1nfE2ezL
bnGebmjltDHGm7qatRLnp31rbz48Uvt20t0hjVEQKq8gAMVb24501FCCkX3cu6svXJqHfK5
d1SoABy/ZUQ+qorid1/BQ/jWHI45Dzou9dpZ7yKHcnaLlVLMe5R4msJFBqHEnEc16l8ILON
xHEqDOB3nPjT+MtT9WhttEtiJpb1/75kQ5cKOZ6VBC2p6Lo8lnp8Rl1nVCFit1YbbZMfLbw
5VY8ueVzymN9KnHHEIS9XSLaFezhQB5epbPgfCgME2+JRnpWq17h55rGK2DRLKiKss2PlHv
x9NZGaD7nXHZNJuNVwz7vftcVuVOzUEUgccjVmONnPSq43o5FL9Bzq5DCF5kc65DEEHnVhR
VY9ujpXaVc6UUs1HPcRwJl2A8u+nk0I1h4gu4v7QHyaE7ulXUNVaRSqZVffzoVF7KsS2d3O
uc5n78U6cBYCVYKBy6Vl6ZJOoalwElWaKQ7kPIqeea1Gm/wB9STRMRtvIGHXvHT6jWFUsud
gIDd/WthotwFhtpN3OKRc5PPa3L7KQ5JrVZSyuRp15KkqkgZUjzBq591fWWcIgVO7xqPi2x
9T164UD2ZDvH01BC0FtZb5MZ25NR0slkoHr77LuMocNjdkdc16Vo0XHEslhda3qNy2mSWwd
JIlDnmOQIx18a8nvJmu7kyn6PdX0lwpqbXvA2lzwsMiIIeXLkMf1VHoyx+yY0L/DOd0OuKo
8JbYg/Gnes6hu2vxMQByxHbD9pBo8TIi57GMjr8nFRXd9DbRxM9sjNICcY6YqvP46nv8A+/
8A+gvY2sr77nWL2dunIYHwxVe8stLmTask5/1mar9xqUEnP1dV/wBUVWS4SdykadASeVVxt
m+mT1DR7Xti0WnPORyBZyFrNato9zmEmwgtVd9gKuTknxya0Go69PdSlIsxoDjkeZoVqU7s
baEkkht550dMMs9mQcOx2cQebbNIepByFruslE0S4ggRVRXRn8c88CrNhdl5+yl5q3SqGpk
jTNQzjDTqo+gZ/rqLLbl2ylWrD8f9FVe+rtmPwg5d1R68vQxYJv1G2UdTIv7a9G1JwFRSvM
ZOfh9lefaR/he1/wBoK29xMLq7ltlYb4olJHfzJ/qxWo8HN7UJpATlRTUcM43D6acogFwI7
iURjqfGrzadbTe3a3Cuv8kg1XFRbYueRwTzIPM0gdvtAFR3VaGmS565xUdzDMAFKnHjRDvW
xIgjuEWdPBxnHuNQSaVbyrvtpSjfm35j40zYwarkM6ggMBgUN2egubTbu1BeSBth5bgMj41
VXcrhWOetbCC+CrtGCveCOVPlj0i8TZcWqo2c74htOaOkylY7bk7amtJXtJNwYle9fsrRPw
rZze1bX7p4BlBH21Vm4X1BFLwmO4Udy8mxUWy02DUIZ3CJlWI6EVKVG5jkmg4jKS7lysi+f
fRC2uGkTDAFh51XHKa9LKOvJBknGaYUJJBP01wv7JYLtPQU1zuGzIU93marLrJHyVwNvj51
UlgXJYouzOBirK47IbwCenupjORFjkQDy5c6LAy6QIAVI8CKrezt9ogZolcorQFh17s0PZN
wyfoqO2N6MA5dT5Vxm5d9OUbR4+NMlI3ZzyqNuqwIroA8KjXpkVIo3c6B+4AZxTklBVsDnU
aMC20jl76f3BQQM8qI7slPPnSq0pdQFXmB30qrO3qyIWOKuogRabDHtGT1qSsPpYzRrttXz
qjOcKSauOwTmetDrp88qM51GkpyFFE4kCKCapWUPtbyKss5z5VWcOptMz7uQHKuCow+O6ui
QZ/61G9lcTTIgS3QNI/IE9F8zVK5uvuZbma5YPEg9uQjLSseigVf9puSgE/VVC90/tWEt3c
M0UftFAKM571uBWjWktzcXetXjLbMRi3aT8jzx0OKv2VgbKGTUe3e5vJEIV5BgMfEjwNXXW
39T9ZvlRYIhuVWOAAOmRVPTbu71/dcuFhsw+IlXOWA7yarnMZNT5//AHZTRJZ6A7TyfhebN
IBkZPdk91eV38i3N47qeYOMVtuO9csEgjtoLntJFBykTAqOnWsNpRhkuB2hG48wKsceT318
CFjZEYZ+vhRaNFA6CmInLwqUVp5Ld10sqc2IUedMF3CxwsgY+AoZqzmSRY0fAA9qq0ci20Y
WPO7vY9foqNePS7cayYzhIxnwJ51btrwT2omYbD3g0BMgByQDUd1eyzJ2a8l+aowKN+GxK9
1lEBSFgx+dQKWV7mQlmJ8TXUtSzlmbkeoqSRAnJcYqOmMmPo1DsGAMDxqTdnu5VDgnxqRBy
55otVbr8DIpSMZOOeaK6dcxrZyB4RHIw2lh3nqPrFQLjPM8h/JziuXuprBYOgi9o8lC+/vN
Ev3dLfHEAuLSx1BR8uMAmvPbkntiruxTrtzyr1EIuscCqQAXg+rrXmV2m6UgDLdABUr0cN+
A9/lcule2+hu/a64WuLN2J9Um9keAPP8AbmvFzFiQAkedem+iK6is9X1HTkkz6xCskYJ67c
5H11HfO9PYxCrRUF1mACCE8vZYj6KNQyfgsnpQvWn/AL25dN1IxySXBnZLZtxUCmWYWEzux
6RHHKrolD2pbHtDkaoO3ZWN1KeoiJ+utvBZJdxgUw8hPcGJ+uqzyJLNLIwYsMKhzyHjT+0K
R8hkkVCVCnaOnef21HeHIWR94JyOlQ6ruXR2dmP4W5Jx7kFWo03EAKWJ6AczQ/WryNrNLZW
BcSlyo/J5AYPnUax7ygDV+yHPNUVXnRS2A7NQnMmo9Gd6FNHP/wB8Wo/lin8R6reaTxZJLD
IUJjXu5EUStLKHQbNdWvkMkoX8FEOu49KxOp6hdazqjXFwuJGIUKB8kdwq3p58J557+BOXV
r2/naaSTaW67eVV1ubiGdmgmdCOpViK7sEEe3IJ6U3aEXn1NHWSfAlbcV6rZkMLlpD3h+YN
EW4/knj2SW6pJ3svMVj5XCk1FzWIH8qXp7qbLw4X3G0s+JGvAFVDuJ3M2OQHh76NxahafJd
xz78VktNgW3thgczzJq7nn1qx5c+PG3prYFim5w3CN4DdzqYwzJ3HHvrJJG5XehNFtN1aaz
cCXMkfeD1q7cbxj8U7IoBqxHqDwqTGx3Y5AmmKsF/EJ7Vsj8pe8VE1s486M/dimmii1GNfW
I1Zl/LXkahNtbWUTMjKjH5LuAxz5VJAhiyzkKB1J6VDdXMO+NltzcP0RlGQCfOi767Ub+c5
U4BJXmVGNx8cd1DXuGT2l6/EUS1lTDdrCu3KxgkDz8aEOD0YUWT8pTeMqsGYnPPJq5DcubU
u8LiMcixU492ah0SO0Gqwy3zhbaDMsu7vx3eZ8q0l3rttrpJhuOyQfItiQAcd5Xvo1cZrbN
Xib7cyoxIIz1oaHCghgfKtreWdrJDDDDBEu85kcZBPuFB7/QrOGRUhnIdz7KPzHxoTrqgyE
Mm4CoX5ty6Vfl0uVCUVS23rsO7Hwqo1uycsHPnyqNSxDGm0YzUiDmRnFNII5c809327SB3d
cUU18khQBz+NPgyZDuySB1NIe0BuxuqysWyPpzPMmiWnFjn5NKnAqoAI50qrD2X3U122ikW
CrmoHfJyaw+pabI/UmqaI1xP5VLKxY7R1NWIoxBH/ACjVctbruBGuxfpptd60qNOd1JUZ25
UsFmwKsogQdKiybcH4Jc4ofcXS3G4QsrPFzCE8i3cKuXsxjhIQbnPJRQux0AxuZ5pNzscny
91Gc7lvxxDrPh69uLpjq97JqEdwwlkgHKKJgeQz3geFG9Sv4NL0u5dVRIIIj5bjg4Arl/cx
2tsy52oPlEHHKvMuL9dl1OZLS2L+rJ0XuJqudsw6ntlnfLNsQKCSfiaK6HDH6x2krAbemT1
qrLA1vCq7csevKmdnIse4kgeFVxvc02Mc6Sk7Gzjqar3+orZgDALGs9DqtxbxFIs7R3moXm
ubtt8pLH31duM4u+xCWZ3jNwAGyag9Z3cipWq+Zvk5OKeECjmMmo6akT5jx7RLGknTkBzqH
dhulPGeoNDSQrioiu9++pFLGTYwGMZz/wB/98qfbW0s1wI40LMegFD0iCqGwc08Kq83JUd3
LrW40TgfmLm/BPeI+nxrP+kF7iz1mzs8IkDoTGqKABz5jNGvDL2qaVpl7qrFLKHlzVpW+SP
+tHhwfptmm+/la5I/IXkCfCivC6CDh2JwSI+eMd/M5p8zJyZsO56L3L/1omtTYbpNhAZtQs
YlEcVwgYLjkpyRgV5XxFoF/ouoSLLEwXcSrY5EeVevQxsl328fysbSviM1DrcVtfW+27KkO
doV+RB8B50sOPkuE28Hdjmrel6rd6TfQ39nIY54TlW/aD5Ub4j4WlsJd8ALRMeRHd76zexo
pCjgjurL3Y5Y5zce9cC+kOy1uDsLzEVwMB0PT3jyo3rbgdoqHK4yK+dLYvbOs0LPGw6Oh51
6XwdxmL8DS9TkHahdscjHAYeHvqxx5JZjqemjtpcOUbo1V9YYw6VdgdXjNXorB1btCMr1BH
fQ3WC8tndQiCQER5LEcse+tPH3J2wknyapXd5HZqpcFi3QA13UtShtImVGDzdAvh76AO7Tv
2s8hkY9FX/vlWXrww33VqXUric5VzGoGPZJFVWIxyJpFmf2QAF+aKngs57udLe3iaSV+QRR
mo79RXGWZUQFnbkAPGtvoWkw6Lbi91ZgDjIXrt8h51Np+h6dwrZ+uakVmvGHJeoXyUePnWd
1HVJ9bvstlYwcBQOQFX08+WV5OsfS9qWpnV7pruVWW0iOIIs9T4nxqg+Jd1wkadr0BA5ire
tCATRWdk5kitowpcDAZiMn6z9VD95hwpBBFFxnXStI0jMu5SMV2WTC1J24Y+2oxULojn2aO
kVMdo+DnHU1JbRm5vsnov7B0FSyoLa2bA3SMevgKdpa9TUat62NK2FAq3BESNzdO6qkCdo4
yeXfROFctjurTy5XSaMYQVKtuZASo512GJpZAiAknpyrUxW1no1rCt0ym7m5oneKrhds9pd
/Jpt4rc9vRl8RWqk2tiSM+w4yKAa5FCzieFQCeTYHLNEuHrj1q1Nq59pfkmh7OuoTPH2YkZ
QeoHhUkaCFI4kXaByAzUhUoxUjmORqGVSZI2BPsnIHQE+dGFDXkAukcsNzIPZA5Ae+gFzc7
XKAE+dEtRRkv5O0kMjOAcnp7hQqR9su3axz3CjePdWtMV7i67NIElG05Eh9nFabs4bSFFtr
eCMnG4hQT54PWgWgZF828FUK826c/Ci0kbyXjgXAVUGMlOWPI0ZyqY3W+YK3tSHAHcBVTUr
y3S6AWNDJHgMz5I9wpttK8c1w+7tJEHJR492KHz27tuzlpz7TqSBtPvok/YlZpN687qixhh
kqjdB41e9WS6Vy8aTgdFUc/jUGnoqBOzUoqL7RZch8+B6U4Xl92rt2KQ26dcf1UJ+w7U9GC
BHtoXy2dyZyRQR0aJ+zkVlIPQjFa6TVLTsxvuVxkMxT5Q91Mv8AVdMvLfsfufcaiBndMgKl
B4g+NHTFlM8wedWo37WLaW5/tFFrnhWVNPGoWcvawFN5RxiRR7uhoPFylBC+z0NDKHYI/JN
Krhs5Ccjp3UqOflHqX01G7Umemj2ztFZfStPt4ctvI91SyN+SKf8AIj5AZqHOTmo16hCuE8
qVcwWOBVRLBjOakkbHT6KdDEEXmOdOCe1k1G5OkccOTvfmf2VX1XUIrC1eRm2qgyamvbpba
EtkZrEaxcyaiSjMez7hmrI48vJOOansC1PX59Tlk3ttiJ5DyqhFcxRNkRhyeS57vOmS2h7c
xgFgDyFdnjitlA5bx18PdWni6pkrbubYPfVGebly6nlU1xJiLwNDgdzEmo6YxIWJwg6VaRd
qjHdVRBz3H6KtRnlgZ86LUxHshqifkalyduO7uqFs99GY6FyKkjXnTIjnOeWKlXqOY92aFX
0sHuERLZe2nfACqeua9E4e4bt9FthLOqyXLDLNjIXyFVuD9CFla+vTr+FkHsA/krRjUZisL
EH3VLXbiw1PLJI1+jbguOXdWG480mbV7JLxJAs9mS656Fe8fVWjs+QOTlu+hPFswi0eQE43
4WhlnbNhnBTXk2kzEqmEcKjOxIHiAOlFJoCV+RbM/iyGuaRbCy0aCFRjK7m9551LcAxIB+U
wyfdVcMtaAdQ0m5viub6O32dOyRl5/GoL/Q5LnTFtk1IyyD2ibgE5bxB6iirmoGbnVcvOwC
t57qC2NnrcRaP5Pa9ceGT3jzrP65w4yfhYhviPNXXnW7OHXa4DDwIqJLSOMFYhiM9Y/wAn6
PCmmseW43ceQuJbWQodymnLcSEhlcgjoc8x9Nehavw5a3sbmKMbh1A5FawOoafNp1yUZfZ7
mxWLNPfx8uPJ/sQs+KuILOLs7bVJ9i/kMd2PdmlecY63dQNDJfSbXG1xnqKHWlpLdSfgGTd
81mwau/e1qMhBESL45kFO2rOOXvQUdz88HPfUsYO3AUAd/ia0dvw3dR2pMlxAmOgIJyaWkc
LXOoX4jDq0K85JU5geXvppPq4/lU0fQ7nVJhDbx5Y82Yjko8Sa2RXSuCbIhCJ71xzJxk/YK
ff6ta6BB9ytGjVrj8t85CnxJ7zWZGkXGozma6mLknLMarz3Lz7y6gdqWvXurXDFgnPqcZ+F
HOGLB9RHaXISOxtPad9uCx8M/tpi8PokqxwqMN1Ph51Y1zU0t7OLRNPAWOP8aVPym/8Ar18
6LcsbPHBS1nUo7+5ljs7eKGDcSGVMH3n39aEhHUBJBvX5w6irSxiOLHf3moz1o3jqTURvpz
MpaJ1byB51ReKWNuakYq+3XPfTZ7xu1UuyhTyK7fro3LVC5dnh5nnV3TICsQJHNqpnZc3Ch
CCg6mjNsoBAxQzuppbih2rmilnAXXNUAaLadKBg8uVV5M7dLVrcw2JZlBecfJGOWamtNOmu
7o6pqUjEnmqk828h4Cr8cdjNItx2REnevcTXbhnmbJ+jwAquPlqKeoHtLd+QA7gKraRM0Mx
Zc5HOiDw/g8N0PLFUIoDDNkUZl60N3Dvu7XcSD1pvab1yp51Z0+E6lo3bLzZcqR7jQx3MDH
PQcjRrKWd/kJuVllvjudmb5Kgnu8qt2ulKZRLLImQOQbpnzpNH2l52yYIUcudTPdGBzHsXc
y5Vm6A+dE3fRliiTQM6FZTFMcDdgE+dOa5murkSSFoSF/CIvMcvChr9rC8907Wk8TSBG7Mk
bSR3CuOZFjIRyvn5ijVglYiSPUnwyzKWGT8k/CrPqqzXM1wVBkRtpRgCdvjjxqrpV1Kql0n
iDuNu6Uc188d9Fr+6m0eOK3g7Wee8HOXbyTPePChJtFNIYQiLbt2W3qvLZ9FQxtMzulxcA4
HJF7x4kVYDtBb5ZjPJ3nvJoSly5Ek0lm805fl7J5AUZWlazBkPYxkpyCBPlnzFSJxQ6WqQN
aRxbBhgvsr9ArlvL7fbPZPAzD5TMMVWdIXvJHFi0o723ZGfGiy2Lf3aDWUt12BSRh2YbPyh
5eVZ/eB4/RVjU7xZ/wAGuBg4G08gPCm6L2Z1e2ExVYw+5i3MADnz+FGp2fFcSiMAhwR5GlR
m44jZ7iQq+kyLuIVpYTuIHIZwPClUa1j+WvUljV+3i2Dc3U1Xs4M+2w5VbdsDAqV7sZ80x2
3NjuptKndmSM0UzmxwOtWooAi5PWlDCEGT1pl3ciFMA86jUmu6e0oXlkU2W6SJM5GaGteBk
LHr4VRd5JjjcedNOd5dekOrXMl3J2ceSOp50GdSrFT1FGblUtICcksennQPtWmvlt1Us7c2
Pza1Hh5N29+1e5jfsWaFRvPf31mLpJFuNjk58PCt5q1zBp2lumBvIwoxzz4151Ncu8xcnma
q4Y6qO6kZm2oenLrUaoeQ+NdCCVjvzgcyas7A6lxgbuYxUdfRvLaMAU3tWSWNQPlMAfdUgj
IXrmoSW7ZSjKVHyufShF1wAeXLypjfVXHfcM45++uJ+E5eFGT0yR3Ub4dszc6hCrRlkeQIe
WfMmgiYx1GK3nAVtG5eUgbolBH05/qFE15WRs3YRqEUAAcgKG6pIdixoNzt0H9dSS3QE8hP
ROQHnXYrf8EZZvxjfV5VHqyvl1FW3g7GLGSSeZNZPj12NvaW6n8bMB/38a2rHbGSRgn6hWL
4zXdeaW3d239YquWXUaOO3yI4x0wB9FM1S2Pajs1LeyAcCiccDAKRkHFYviXiE6BdRxzRXV
z2qb8rMQPd9VEyx61pbktpieUbH6KrvbTKMtGwFZ8+kCBjg6Pc48fWc1C/HMDE40qUDuJlz
TbheHL8NBnHLFPU0LsNU+6Gn+urEYgJRGUJz1xz+uigXFacbjZdU2e0Fyu5JDFMvyJF6jyI
7xQG/t7e8nFjqiLb3D8kfH4OXzB7jWniXNK80621K2MNzGGHc3ep8RUdMK801vha90M+swk
vF1DL3e+u6VfTmJ3llbavMrW1WHUdKhOnvGL+K6PZ25bntY9zeWKAT6VbW9uCdqytzMfPHv
qaen6m5rI/RrK516c9qxW2HI56YozqV2lhbrpWiIqtjazL0Xz99W7C1ebQ1js4zCmObLzJP
fUCWKWilVU5PVj1NXThln2BW2kGFz2jbiTlmzzY0QVAoCqOXcKsuhz0qK5ni0u0a8uAC3SK
P5zfZRnyuVVNXv10m1CIQbuYeyPmDx9/hWagjIzI5JY08vLeXL3dyxZ3OedddsVHqxx8Zoy
RutQk8667c6ZUdJHJHCKWY8hQqa47ZycYPTGatXkm4bR8kd/nVW2iEs/MDaOdR1xmptcsYc
c8UTibDVWtwNrHFTp8qrHLK7q6r8quWM+yYAnkaHjpUsbYcGq42bjZ2asyg0Shty46UA0i+
LAI1ayz2sndVefHHvVULmDC1Xit1kPtfGiV5gcqF390LGyeXIyFJFEuM2t+j3UFktbq2dhl
bmQAHvHL7aZxRbraSMyYw56DurG8N308WkT3kbnc1w6oe/Ps5rcWM0HEOliRSfWY1xIjDnn
zFR3z7njr0y8U6wybnG5OhGTRVLnTVZU7ZfwhChSM8z3VUutNIc9nhRzyD3Va0nSrW8hZbm
BFWP2yysdxx4Gq4TVRa9BZyxtbwSwRTwuDIqrjJxy8qFSOUTllm5fTV2VtKmimkto3Sbfj2
iSW86ouWJPsnI6Ub+VzS732xGZEtxvAaUxhiv8AVWkvpL+ztri7edTDIQIuWWYY6nwrOaPG
N3bXxJtYiCVUYO7uBPhWi1YSXLb5ZY2t2QdnGvPGBzOfGh1JQ71xJoUbtF3dGXoc1ZE62sI
uJC2F5DHTPnQhUCJtiiWWeQ5BJB9keNd9btp4ViuI3IQ+yFOAPM0c5O9nz6kt06i4j2qDkg
c6lv7+G1t+zhI3EclHh51Nb2lvuDQIGHj150HugJrhy3UHGQfqos7qggaR2Pd3mi+lSWVmR
PdKZSyPlWXkOXL35qgMFuzQAHPL31p7SzttPWOzv4Yryd0LBcZWME99HT2GWWpaKtpGJ9Og
aXB3ks/M599Kiz2WkFyfuRE3P5W7rSqHX5//AH/Zu12qnLpSC5O5voFOOFH7KXv61l9Fzbl
ufQVMid5riJyzSmlWNMk0a9dm3E6xJ50EuZXlfv51YnlMrZPSoHOFquGeW1dvZG2mB+zO44
wKeVLHNVZoJrluzi+T3mq4Xc9K08kl/cbUHLoKv2GmR6ehwoeaT5TGrNjp4tI9zDLnvqzGu
197c89Km1x4/m+2R4s2LbruUbyeZ8K87vXTfsOQD+UO6vTeLZo/U2yoLdBXl96CznAHOqmM
+6nW84YmI8yOQPjVmF89ogBUjGCfdQWOT1e6O/JXnzoxZSpNCr5BJ6+VRrOaTI7bFRmHaDr
7qaIkjBEYwCdxJ5k1x8790e3ee/xprOyOAeWerVWEp3EfKGD3YrkbbVIGd3caah55DZpb3L
Y2gDrmgmhjZ1VSwY5616ZwDbpFo9xKgILvg5PgK8ztW/DgONoJr0/gN42066iSQsA4OPDI/
wClL6Xj/wCSLGkZurmaWb5IckcutFSTJJtxyHIVWsIkUTbD7Mfsr7++rSYVS3h0qO+E1FO8
bMxA6VmeLIQ1vaScspMD9X/StHP+OY91AuJc/c1sjJByOVWOPJ6rYxoOwhfuZAawXFPD02v
zxGIjbH7Le2AQQW8vOtvpdyl3oVjOpBDRD9lW9iOPaAPvFZei4ecmnjE3o81BMmOWPHcGYV
UfgfU4/lSQj6T9le03FlC45wof/KKFz6ZaknfEmPDYKrlljnPVee6Xpslhpps5ZEd3uVb2P
DI+yj/Y0VntbaFfwNt7XvANRdllBlAp6k5zVeW43fakkZBqyiVIIjjkMDxqRIudUmJQwLJd
W5ZQeyJZffg8689ec6jdl5CcoSpOOXImvSoFKy5Hcp/ZXlMcwhFwM+12jftNR0109H4YVfu
DDgDmzZ9+at3NnFOPaTn40L4GkaThpd3MrM4+vP8AXRu4lWGMsevcKNanj2zt/Z29hG888o
WNBuNefalfy6xfGZ8rCvKNPmj7aKcVa22qXhtIHzbxt7TA8nb7BQXkq4A5CiYYTHsiQBUDv
XXeoWOajtIRPOo3b8kdTXWOBn4UzOzJzlutG4r3uFVUxz76igkS2YiRTz7x3V0FnkLsScdP
fVedi0zA91R0k+B22Qer7kIKnvqWMc6Eabe+qvtbLQv1HhRcOgYMjBkbmDVjjlLKsCuhsGm
ggiuZo5iFneGFxjFajTtZIXmRWLTrV6BpBjGarlnj8xsJL3tjnNZnjDUuz04xhvwkvsquaf
PqSWcGXYZ8M0AszNrWsLd3Cn1e3OVU9Ce4UrPHhd+WXqCttbeo6XbWKj2kXfIfFj1/78qIa
VqEum3qXCZyOTDPyh4GmLE0jFj31yWHA5daqeW61901vdwLqNvt2N8sdwPfUcar2bbFTB7w
vd76zmj6v9zLvsLr2rO49mTn8knoaK3U9xpM3ZbRNb7TsGccuoOaGU72q6jBbw84olRi35N
DmgUyiTnnwzU13feviOU7Y271XPXNN3BhyNGe4t6VJdbbuG2MITAeRpeie4d5oteXU+1GZU
boqryXcPE+FBdOktIpHa9iDxPIoLbiNnw61d1ia2S6jt4sFUYM2cnC9woX0jimt7eOaVg3a
nKnaOS57hQiIvFNuIDDwPQ0SS7VLmZ2zHCOYVRnd8e6hkk2WYgdSTQgm17ceqkQ7I0J2ggY
ahwfDbTnd4+dRb5IjyY7Scj309MySKV+Ux5Ci60dEZIpVZFDSbgQD0J86uev3F5es8rHtJs
Aug5oB4eVV+xdzuAOAcEeeaMW0EV42xbJ0dsByTtyPKiWhEpcyvuvFJ3EZORmlWlGgaQg2v
skYE5bthzpUa8W6UHO5utPArgHOn8kXNYfTkJ5BGtDriYyN15U+ebe3XlVU5Y8hVjnnlvo0
1GRvbFTNE2OR51LFCEGSOdHPVqD1YsvgKs21ukK5wB4U8MEPMfRTHcv7qNSSHtIhO04xUEz
rCu89KY6ksAKqatOsYSPd168+6jOWWpsP1iGO7t5i2MbSQa8xvtrthVBx316ndxxT2u0sNj
jBx4V55qNhHayypGxZMnaT4VXDestgTICuMDz5d1XdMs1WGZgwC4yB40OulmifdGxIPMrVi
2ug7FUY8uZGajrlLZ0tN+Ck34DY5daeVBxkdenOmvGqRbu9zzNNI3Or5Ps93jVYS7c8sge4
UjhcHrXN2TypzGiOFsnNbf0aXmNRubYk+3HuAz4GsL39aP8E3RteJ7U90hKH6RRcerK9Qtk
MRuoiOkm4HyNduX2Iqg+ZqxPhJc4P4TH1VRu8ls+FZenLqaQOwJz4VS1CD1q0dNoJNTzzJB
GWkYKo5kk4FYrXOP7SKRrayPakdXB9n/rVefLvpo+BtYD2c2jy8p7CQqefVSeVbKNwRXivC
2vpBxJ666lVuj2chxgA91exQP7KsDkHmKV248r6q2w3DpVSeDIq0jAiusuR0qO1mwCeALkn
kB31WEe8bmGE/JXx8zRqa27Z8kewOg8aqzW5znFXbzZYB+zJp4THdUpjwelcA51WNK80xt4
5JVG4ojHHjyryCSQy3Ertj22LHHma9Z1O6is9M1G4nVVRYSkZLc2YjnXkNu+9tp7xyoSPSO
A3C8PzgnlHOST7wKGcZcRNGpsrZ/w0gwcH5C/aar2dzLw3oMjzSHtbohkgJ5ZA5E/Hn9FZC
SaSeZ7iZi0jkkk0Sfc4g2Dz76Y7+dNeSoGeo7SHM/nTc0zNRzOT7CZz3mjUh+SzbiQo7i32
VHM67dqEnPU1EuO0G/OO/xqxt3sG2YUfJUDrRr0UFv1dvkRIXf39w+NCnzvLY8zRzVT6naR
2PITyYluMd3zV/roKebe6ouF324CRy+kirUDzAKIcnccbevOqw61r+G9J2af90ZAMO5VAfL
qaHJnMZuhqapJCFtpbJO072YkHFTNfqq/ikz5Gj8wt55Uae3STb0z4UI1PQljEt3YuWhUbn
ib5Sjvx4iq80zxt7mlH7sTqfwdsvvJzUialqc/JCsY/kiqcWO+ilpNFHjOM0dMpJ8JbTTO2
btrx2lb5rHlR22gUAKqhQOgFUoJA45UTgO0ZwSfCrHlzytXI4MDkM/RUM8WHO4YxRHT7uGK
RZJVDAdBVXU7hJp2dAFB7qrhALUYWli7NBlncKPjW0vpIYrVYZoSVgVURj3nwrJtfQWQS4u
MdmLhFJxkjkSSPqrQ8WKzcPW80MhdGYMJV8O6o7SWx3UoIptKYpGu8YI2LjbQJU2bufXuqB
OJ7sxRWcka4PsvIDjI/qqVJ0n3bQcLyz3VWbjYsadetZTn2UlVyMo65BPdRG2glSRriSDc0
pLMW6qKBezu7wT0PhWi9djtdOhLOzSkDAY8/efKiUInmeVJHePALH2iMHl0qlbp2/anKjsw
DgnGcnuqxqkgmkysgZiOqjAOe6qkA37Y0Ql89P8ArRZ6SnZIvu7qjmbYm4ciOmO6pnjjVl2
Bt3RiSMZqKePeMZ2455osWLW6kgRSCDuwSG7zVt9YubhWto4yXPLKdw99DzGdijJJ8qIW1k
YYWlcSRsxACLy3e/yol17QpcPEoTKjbywRzpVd+5G/2pLmMOeo8KVGXqiDlmq91LgbB9NSG
TYlU2y5LE1h9TK9aR4LnHdUmxUHSnJSIBNVjRo9qpByHTnSAxSHPnRYjdedMqWQhVJPSqL3
iqcgHlRnKyJLt+xh5HmetZqdzLIW5+VW76+ed9q5A76fYWke7trkhUXmAe+q8ud87qI0sM2
YlmZgPm5xWW1yDfO3ZwlEUY99bC9me5AmTlGh9lcdao6yiNbpGE9puZNGcpJ3Ph5XfCVD+D
yMNz91cgEfrMjp8naO/r40V1uyEUpC59oVn43ZBIADn5JHgKj0YXyxG3/FgZ5GuJjApHBgQ
KQcDH0CmRtiqwl6dO6nAArUe7ny76cS0Z9pcA0Rw9as6ddGy1G3uhn8FIG+B51UL+6lvHiD
7qK92sryPUbGO5RgUYZ3d1ZDiz0gWGkBrXTtl3d8wSD7KHzPfWLstWv4tPlsI7yWO3k/IU4
69edDrCWCyja4azikuY5SAZjkDlyO3oamnS8ls0tLZ8YcaS/g4Z5IievyIx9J5UP1jhS94c
vI7fVOzjeRN6lW3ZHuFba849eThKO1s7mWLU+QaSJVVVHeRXnd9eXtzcNPeTzTyjkXkcsfj
RZeulpxEtgrYmAjfKu8gCjlywv0V7Bw3q8Nxw7ZXJk3xlBHJJnOyQdQ3hnuNfPTahcbZUL5
WTkc++vUfQzrMElrqeiz4Msm2VFYZDgDBH7Kbb+nce3qiSEDIwRUonB+UCKC3WnXCwsdKuf
V5hzVJPajPljqKGvccaWeO00y0vF/0UmD+2h52fDXdoh76jYI3eKxlxxrqVhkX/C19Gccin
tKT78VSX0nIW2nR5we8buY+qppfqRtJ4R3Cqj7YwS7BAOpPdWam9IN1sBh4fucMMhmY4/ZW
d1riTW9ZhZfVHtoPywinn7zVccssfg7i7XItWuFtLN3NpBkFjj8I3efdVLRNMtY421W7yIL
c5TPRj7u/n9dRaTpH3TkCdqyKvN+XRff41HxJq8UzpY2WBa2/sqAeTEd/u8Krn3bqKWr6rL
qV60znHci55KvhQ53wKaWx1POoXfnUd8cddOs/OmZppNdUFmCqCSe6jbp3YyoJNNWGTGWwu
fE1YSd4WUC1DhDk7iQGqxDqW2QPFawJIWyC6lwv0HlRN34h+m8M3+osrRQFYz1mlG1QPHzo
nNY6TorKyXTXl4gJAUDYG7iaFXWsarqcjQXF7I0Kn2wnsg+C4FQXEyQRbj0HQeNHOzK3uqO
ohjcF2cvLKdzE9apsu08ulSu7Oxlf5T9PIVEx51HpnU07GpkkVFBJJAAr1W7tl0zR7XTlI3
xwjccd+Mn6zWI4H0walxRbiQAxW+Z5PcvT68Ctpq1z63qEj9w5CrHk/kXdkDGXMYbIqS2cq
cjHLkR4imuoxgYFMiykn7arh8BWo6LJDK01suYDz2j8mqcK4bnWvik2nAPL411tH07UtwJF
rcn5LKfZY+YppvHlvrIGs5VTAotDKMdaEXuj6jpUoWaIFT8l1OQaUNzKq8waGWO/Q92wx1q
GaYFSfChqzSzclzUV/f2djB/fMu9+oiRueO/JqsTDvRnETRDTbezRg91FI0s6+bKCPoxgfG
j3CevIdFksdVDSW8nQOOSA94PhWS0++hvr26unU9vPIWYEcsHups+oiOJorWcHHsgd4599Z
ejxuvET1vSrnSdQ7UoXtJvxUqc1x3A+dKzuTFKNoG18A0S4O1hL62l0LVMvHKpMR6lSOoFU
ooIknkUZbY5XJHPkarGXXVXFm3K2McvOrA7NpN0sjFSuFYD6qGvgDkwUHl5UXt7OSFFmu4G
KY2pg4HkarjlNKV1mN1G0bgMmo4g/bq0SsT1wo+NOulJy7Ky4PXHLFXLO4S1m7QQmQFdqgH
n54ofCPtG3tIy8mOMAcqc6qy9M1028rsrIpWFzkAc8c6lljiDkRhlQeIozuJooIYIo7x5VY
pzEfTOO6rYvFlgW5uowpYHs0xkGq1vbMIistuwiHtxtjkT51ZuJ4ZlWEoUAXIwOn2UZtdHq
04Er3rRs4yVz08qVB5JbVJWRIldVONzE5OKVF09albJx3VEPaNcJ3n9tPUYrL6Xt0DlXeSj
JpdBk03aXbLdPCgXNz4Cnd3KuAhjy6CmyyBRgdaDr4PXFC54XllZIl51O8jmTahOTUtzKun
2hc4MjdKOd1kCzRx2PNsNMfqqi7s5JZiSaUsrzSF3JLGmHpWnjyu/Q5Zos8K7hgDnzqjrMk
fJQBnmarLeTpHsVtoofcTmSUqxLEjPWmly5J46ANcfluVdxoFOkY9pFzJPyPl761VzGozuT
c3dQGbbDuZ1wR3VK1xZdB9szQoY2UjHMH9tS7CxyCcVHNqnbQdgIUUk/KxzqvBdvA3M5Ge+
o76tFrSEGYGXdt78dau3lvG9qJo2HsnnnqaHQagjHPME9RVtZkZMbc/TVcspd7DnGX3LXYI
yG7/OrRiBBK48qdFC3d0o1cul3h/Sm1XUFhJbHMkJ1x7639hwNoVtJ2txaC4fHMOSR8O+hn
ANlsa5nKjuUGto3LJqVvjxl+6szq+maRCCsOmW0Y/kxgVib3SrGaYhYVjB6lRitprcmS2Ky
MjfhD1qvPnlfPp5xqtibK+khIOAx2nxFTcO6tNomu2t7E+3ZIN3htJ5/VRHi1o2uIwpG5R7
Q76DWNl69OIFkVJH5JuOAfLNZ+Xvxy8uPeT6aikWaJJEIKuAQQeRBp28Z2lhnwzQHgm5eXh
q3t5ZA01oOwkx3FeX7KIalaTXSqIpCnmDiq5+X27giHcDkxxUTIjHLIpPiRQWCbU9JH4eP1
mEdSvM/D7KIpqVndw9tbSBh0ZB8pT5jrRJnL7TsFxjaMVVu+wS2ffGjLjG3HU+FOa4Xbu3D
A61mOKuIk0uy7Qc55MiBD3eLGjOWXxGc4i1OPR7V9MtCvrE5LXDKMbc/kj6OXurGFj8pjzN
dlmeeZppWLM5JJJyST31C7+dGsMPGE7+dRE1xjSo6yFnlRG3g9Xjy2e1cfqj7agtI1QrLIB
k/IUnr51cLFzk8ye+jGVRmq55t7PU9PtqctgcwKIaPpXrLeszjEKcyxOAfKjFymM3TLezht
tLe5ul2g8ox3sT31nZ2e5uCMeyndRjXdQa/ujHCD2UfsoB3+dCkcWTYZN2eue4+VK3xy63f
atIefSo/OpbiVXbCdPHFds7SS+vYLOLAeZwoOOQz1PwqO29TtuuBrX7n8P3WpOMSXbbEP8A
IX7T/Rp4l3OxzRLUTHaWUVnAu2KJAiL5AftoNE2SRWnzrl525LA586UXN2auHklPhHse+iH
bhCu8Lkio5bwMCUj+kipDu/JwPM0142MeGYM1VJooLt3TbKWZfm7jUNz2UNikzxCKXmwDH2
ZVHUZ7jXEBVuVSHbfhbEqCZPZUnx7qi67Cb3VYHRZJn7G3I9mK3BDSnwyef1VHb8N33Ekhl
gsEs4uZUZJPvJNbXTuAtLsdl5fu9zMi8lJ9lfACr93cTLAFiUQQZ2qq8iaadLyTD+rMQcM/
e/pNxELxHnlwSQgJBHcD3CgujaTZ6zrSJeSi33ZOEIBc+Va2W2e5iMa5G7qaC6zw8nYKI8x
yxj2WHI00zhy7t3e6uT8H32h3a6npE6Sdhltko54x9fKmXoS6X7rWwG2fBlVT8h8c6ZZcUa
rbaDcW2pWVzLIEKxXHZEqQR3mgmg6gseg6jFcyEY2bPNsnlRu45WbEFWSZT2aF0U+0fA1sL
q5stR0OFFldZY8KqtyXl199eexarPAsyxyFEn9lwAOYp33Sldo8yFgnyRnpTaXDJqFknvR2
ZAIgypHIAiiBsEKQo5I7IDG0bT7s0DtJElhhZZTjOZPI0ftrxrzDsoX8kDPXHfiq8+XSSK0
Ox0iUqAd2G5jHkajs0Bld2ClSep8qIFzHZSESbMePQ1RikWKy7Vs9/dRLHbi9EUUoIJZRkd
4GelVLVDPpjGO8WObfkJgZbn39+KcLabZ28rKfZ+S5wCPCoWs0ttOub+SMq8gIjQ8lA8QaL
Oxa9ikW6cR20BXA5jHPkM0qw2+4PPtTz/lGlUdLxvbEXAqVVzXFWpMYFZe+Q1qgkkzyFdlk
zyFR1WbSyR0NRu2BTjUYXtZNvd30ZqaxiyxlYe6g+tXRluSg6LyFHJXW2tjkgcsmslPIZZm
c95qxy5r44+KMsAeea6aX0U0tgVXkRzSCNCSaqoC8pbuxinSK08n8lTUF5eRWq9nuAY9edV
n2bcuC5VQOXfQyXTYp3YyMcN3Zrov90hVY3JJwoAyTV6Dh/iC/9uO1eND03DFR1xxynpntT
0y3htj2KjcOY8cUEQoysj5z3Gt/NwZeRDNze28ZPUNIM0JfhW0WRt94MfOR1Iqad8c/GayZ
20hRiylir9wohaK8cm1gGB7/AAq03C8BZpI7yQbAcHANWrHSLxwVhmguHHRNwDH3eNEy5Jf
SLsFJPOpkiGMZpjCa3kMd1bzwyZwNyED40+FlmnWJTzYgZqud29E4QtPVtFUsPalYt9lGLh
9kZqvp0bw2cMag7VQc6V+5WKsvXOsGc1iUCNjmsnI4UM5PIZJo1rU+SVzWU1u5NtpUz55kb
R9NaeOTyyYvUbg3moyyk53Nge6p57JLSwjlZj20jezg9AKq2ULT3aIASSaK6uUm1FLVTmO2
QKT59/11h9C3VmMbHgjiu4tT22pSmSCX2ZJO8YHInxr1OK4iuIVlhkV0cZDLzBFeGaCRJL6
mULBjuVV+sfCvRNKhuNNg2acdqJy7JiSp+yq81z8Mtaa53oXdWdvJJ2oQLJ85Dg/GqqcRW/
aiC7BtZm6Bz7Le5qla8jaNnWRWUdSDkVUyylgTeyPYLJeaheO1rB7Sxcss3dnx+2vNNX1Wf
WNQkup2PPkq5yFHcBRPi7Xzqt76vCx9WhPLwY95/qH/AFrOFu6pW+PDXbrNUTNk0mbzpvdU
d5Hamt4lbMkhxGnU+PkKZBC00qoo5mpLtxvWGP8AFR/8R8aJfwglmeW47QZGOSgd3gKIWiy
zukORvc4z3VSg2o6llB3dM+NWJpHG0xnaVORtPfVTL8RorDhe5ubsi6IjhjwWcH5Q8KZruq
LNIul6XHtgT2SV/L93lQ6XiHU57H1XO0PyZlOCRWn0axsRaxyKqu5GC/UqarzZW4/dmHWej
QWNo81zhm25YnoPdWK1C4W4umZBtTPsitjxpem2tVskb2pObY+bWF6mpXf+PLZ505BzrUcE
Wvba0ZSFxEhOcc8+ArMgiNNx69wrQcJ6tb6fcEzo7AgltnXpUjfLu4XTS6nKZrhgCPZ/bVK
Dk1VdCvE1Ga7t8t+DJeEsebLnofOrceEmPPkO+tPH4+P2ppjhQKnT2YxVN2YKpYhvdUy3IY
gBCB50ZsWBXeePax9FRduqtjFSs6qm8kYqsomjw2e41zSsDXbUE/5wYqCaZ0nJOQpwQKdp7
j7u2eGH4wGo3J09G6qRjPlVd9LknlzcONg6KKuW4AmXd0yKOarbqYUmjUdO6m3WccylrG2N
uBjI78VT4q2Ry+yANq5NFociXp+V0rPcYzbIpn8ENVwk6kYjT+OdSsZ5IZBHc2pJHZOvd4A
1RvNVsBqUVzpFk1tk/hInO5ST3AeFCyIDDuUSdvuznPsmrVhZtNqFuuMhn3E4rD3+GE7Xda
HZahJiIQk4bavQZHPH01WtZWMgohq8T3nEt0i57OParNjpgDNWrSzt4ZPZjBbGTu8Krn5SY
xJZTGJsbSd4xjFa2w0e6t8TXgVQQCig/toNbObeWC5jhSUofkN+UPtq29/e3EXtM5zJ0kJy
o8AeVV5c7to+zWWPa4BA54PjVKa8ULKAgYJ8nwz51b0eZLxWSRyhjXDrjAPPlzqpqVugcJG
AsHPLqeWfGq52dbRGOTUGjjjkDSY3MrLgL9NDGlmW1ubRrgbQThH5gkHnirv3T9VgCQBWBU
hyw5t7jQKRiWYnOeecmjWMVjIBy3fGlTTCjHOPrpVHZ7uOQqOR+WBS3EjrUb9Kj1Wo6Vdpp
NGTXfAqzbRbE3sOfWoLeIzzdPZFWb5+ytyF6gUMfzQTXL3mYgRt/KOaCL05nIqS5driVtxO
D099RhcADNaeDPK5ZbdzUUhzyp7nANVJTNLJHawIzzTNtULRj30dJI6hYreJpZpDtjjUZLG
oLrh/1ANdancQtNjcysfZj8ifGjV9fafwLphluJhLfyLhnXm3+qnh768ylu9c4+1pbC0TO8
7hEGwqL85jU29OHDdaG5uNorE9lpMPbODjtVjGM+A7zQW8464gnDB7qeMdMBmGKLavr9twW
qaNw80Zmt/x96UDNJJ3lc9B3UKsuPJppBBq1rFcQyEh32+0c95HQ1Nu2OHjOpsCk1a/lYu9
3IWPfu506PWL9P8AxDN/rc6J6nodsLeW8syVHyxH1AHgKE6Zptzq19HZ2qAvIcbmOFXxJPc
KnbpjcMptYOuylSJk3BuRKHBxUlteuWD6devHL+alPI+41Nf6foWmzG3OppqDJgSGHcFz3h
Wxg1DdcPJLYnUdJma4gX5ake3H5EVe0+z/AEO2fHl7AfV9Wil5HG9Rn4g0fg16wkUXrWsV9
CuCZIUG+P3qeYrz7T7+O8UWN+AwPJJD1HkTTG9c0C+7S3kYDuPcw8DTbnlwy3rqvWzryamV
udF4iW1k77e4GFbl058qjueJ9dt4yt/p0Uy90kBOD594rz1IrbV7drqzzBOOcsan6wKqQ6l
q+lSH1a6fb3rnIPvHSieNvUrT3PEVpPLiYmNj3N3UA4gvfXLbsbcFlByTVSXWILx/7+tArH
q0XI591FNO07T9Sj7Ky1aJZD/mbkbCfcaeyYTju7AvhuFYZ5bqYcoEMmPcOQ+NV1wXd8ks5
ySaKX+k6hpEc0M0I2TEe2DkEDuqvo+lT6lqcNsiNtLDe3cBR18pd5babh6FNG0tdTljBuJ2
xCD+So6mtDLr0Gm3MclxlYLsbg4Gdrd+azms30c132UBHq9uojjweWB1PxqOR21XRxZLhri
KQGId5B61Xls3fKtZcXWmazGbaFknaQcwDnHn5Vm+KdVt9LsF0LTWGQMSsp+o+Z767fzxcI
aUtvAwbUrhcM35sf8AZrEs7O5dmLE8ySeZNK6ceG7u+iJwOvOo2aus1R1HpkKnAVwUY4e0m
TVL9YkKq20sM+QyTUMrqbMjt2tbTOB2soz/AKo7hUAtSU3MTu76LXbN2nZOm1kODk86qTDA
quMyoROzoFyvyTyIrT3GiQ/e5a30Kntyu6XxYH7Kz94mYScgeFegpbt9w7fslLMsAwOn5NI
zzZ3GTTC/JFdi1aewZvV5SCeo7qjvC8LNCylXHXNUMFmwoJNR2mMs7S3ty963ayuWkPUk1T
6D2hgCnTER9+W8ulVndn+UaOuM6J3Lv5dwq3YOEuo89CcH3GqS/KqxCObN3KKNWdD/AAqiD
iGOPPWN8+fI1oZIQWZRyOetAeCdLl1HXUmEvZpb5YnvbyrSXcckOoEKSAGPPFajwc390XtR
rtyuANucc640B2FlJY4q3LD20WCAGA6iq+y4jQKGGB31XKVAkUuzJBXA6tXFjldwrbufKit
nZmZMyIzHOclsCrdy/ZW4ESq7ZwseBhqM3PvQRqAjkSPsy2V5Ety+qg140tuILyHrFIPf5U
T1Sd3nAdcEDGKqRoJSIiCVc8xjmajrh1Hpml30d/ZxXMRBDqCcHoe8Vqe3V9I3NzxyryzhW
7bTdUbTZhtjk+Tz6GvRLJ90ckDfJYZHvqV14stdBBISY+Gc1jOPZlS0mweTchWyu0KyEV55
x5I2IIUG5mfOPHwquM7zkYtIITZrKJ/wu4hoiMcu4g99avg2zS4nJcDC88+Y5/1VRuI7SWF
fuhpsum3G3KvEnsP71P8AVRfhX8Bp1/cjlsiIB8z0qO3JlvBSl2yXM0gAHaSFviad2nZSQl
hlTIAwI7u+mxghsEE1y6na2khYYI55BFVj9PQUsolDG37OSNB7LbRnB7x5VFqll6zpzykhW
i9onHyv+tVOFL2yl0hlJWO5BO8ueo7sZo/GiXNskLAMGALKcg4quXj3pjjNJGjWybo0LDOD
lvoqxI+66gKMzxKBvVj+0VY13STZTxS253RMSApGSp/roZYyNbySjmWZduTy+NGLNCNnpz3
9zNcjFvHk7VCZXl0xQfVY5obl1mIZs+AFajSnu5IhCsSmJPks7BSPEjxrOa6kY1OQwyvIqn
G5j1PfRrH8hBO7nz50qjb5R50qjq90qN6fUb9aj0001FM+0dal6UoLbtpe0f5K9B40Z7vUW
7MCK2DMMMaDa1qGFaJD7R6mruo3oiUop51lbmZnkLYJpI583JqeMQpuJ3HJJ6U7cQBuBXPT
IoxpFtClsby4AyM4DdwoXqF965dFwMIvJa08tx8cZbUMh9nrzNFtJs002xl1q5QtKUK20ff
jx+mhum2x1DUYbbntJy58FHWu+kvi773LeK0s40a6lXCbhkRKO/FS104cN/d/2YvXdB1ziL
UpLy8lhgDH8HGWzgVL6Pba40TjltNvFEcl7aSQxODyJxkYP0Viptd1O4ufWJrySR/NuX0Du
q/PrN5ItlfRzMJ7R98cnepz4+8VHqmOePV9B+uRSQ6vcRSgh1cgg1Q61tNaFtxtcJqOnolv
fSAetW7MAN/ey+IPWqR4es9EcS6rep2ijcsCDLNTTc5cZNfIpaIy6Mqydey5591RSL6twTe
XtqAod47bcvUKQS3PzxQy716e5R4rWDZERtyeZo3wnNaapwnq/DFy6xXc22e07Q4DsvUA+N
NuMws7yYGtX6Prl01aa1JzHNESV7sjpWdutPurOZop4WRlODkVpuF4BotncazeDYShSBW5F
j4+6pPbtzWXj/2zeqxLb6tdRxjCpMwUDuGaNWF1Hqdn6tchTIg5E/lDw99Z+d3uLp5HyWdi
T7zVizLR3W1SR4HzouWO8Z+VyMTaJqSujHs2OM/1Gi19GswFxEAFf5S+BptzCupafvwNxBz
/AKwqnp9yzwGJidyciKrjb5fd8qs0APJlqo9thvZJBFGZgD3c6pOp6kUdMcj7TXdRso+ykK
3Vv0McvtDHl3ir1hqC9sLzSVkS4TnJbls5Xvx4ig0ie1y6VBh7aQTQuyspzkHBqFwxrTX0S
y233Q08MYnOJIl6xN4Hyohbv96+m+uTYa/mHsIT+LB/rpcIwxXkk15M7JJtGUBwrH52O+s5
rF7NeajKZWJ2MVAJ8DVcJLll4fERXl5Ne3DTzsWdupquWqFwSchqj3sD1NR6pisZzXRUIm8
RUqMG6GipoYjK+Og6k+ArScFTf/xfbr8lTG6BfLFXtF4Jkv8Ahm7um3i6MfaQovfjng+/7K
G8II0XFFs7AhgjghhzHKq4ZZSyr3E2mS2mqMxBCudwNBZ/d0r0HjtO3s4JUUZRRuI91edM7
OM49wqsYfj8K90uY1HeWFejQTAaXAhwSUC9fKvNrqTBXxHP6a2enXcc6QiMjLKO/vxSMc8v
jA/inTQ4ju1woX2XOO7urJzSKg2RDC957zXpN2kM9tIs+GUggg15peKEmdV+SGIFSt/x8tz
V+FOU7mrjR7Yg7Egt8lcfX7q6wpjsztuYkmo9sNHWrfbJ6osSD2i2WPj4UrOwkumJ5rGOrb
c1dh0y23bA7yP9AAFGcsos8N6pLpU7zROqyHAXeMqT51trlp7tY3lhVXdQd0bZUmsOxt7e7
AhiDgLgrnvrT8K6p2LpY38bKrtmPd3eFajx82O/ui+ztbjs3X2h1Fc2vIoPZtz6ez1ojdPD
BeFnQsSNwOM06OXeiuu4A9ARzxVeS5aQ21rOg7QbQx5BWPQeJqHUQIlUK2XIJ3d9FG9hMZ9
9CZW7SdyR0GAMUSXtTi01blRK0jgFfaLcyT3/AEVajs4LNe0RSZB+U1S2+MhfDnUF5cMjbR
8gjmPOje7bpRu3Y6xa3AY/g3UHnzxmvXbURdmrqTzUV5SLCWZFuzG/YphmZR0xWxbizS7KB
A8jt7I5Re13eVSu/HlII61tgHa5GAef015Dxhdm5ulOc+0R5Ad1ei3PGGgajbNA9yY94xud
CCPqoBYcO6Pe3MryX0d/CPkBGwQfOi7mOfkyFprV9FaiBpu3i6dlMA4Huz0o9bf3twxGmAr
3khcj+SOn10IubNu1aPsOzfeRtxjv5UXvHUzJAp/B2yCJfoHP66Gdl1pXhQ99Ke2SYKHBIH
Q94qRMCpFTeKMbUrArbXqLNkxh/aHiK3+lXJvLOSTtuSfLGObL4ViJ4MqrrzIPh3Uc012ik
iMqPGLlR2W3x8cUTK/I1L6tH2ktwmYmA7KFskjHefCgEghWV3aMgvzjXdyUefjWk1URQ23r
Tw7ihDKAcHkO+s6BLdK7yBjK2XZVHQEjBqudml7Si3Z9ms4G8HO3O5eXIUBuGT28hvL3+dX
Y+3s71xBKjsgwWUgjBHPFVtVgWFgUUqroGAznB7/ros9gjAbj7VKmugLE+1SrL0Pdi9R0ul
WLaDedzdBR2ndcht93tMOVMvrxLWMgEZ8KuTTpDHyxQC/tvWSWDkNSGd8Z0GyzSXc21cnNX
4LBI48YBY9SaVrbJbJz+V3mobrUtqskQ59N1V5pJO8lHVbh8+rxn2R8rFDlX66mZizZPWoZ
H2ZbuFaebK7ux7R5LfRdIutausbR7C+4df8Avyrz30p2s19d2+qR5eMpjkOg5Efto96S7w2
XCOmacnIyoZH+nH2msXa8ZSvpCaVfQpJGoASc53LjpWHuxmWMnj8MhV8RvHY4PedxzVm7ls
45yYo45T13KMCrvD2jHXbxrjUJTb6Va+1dT9Ao+aPM9Kj0XLc3Qm0sby9kxZ28srD5gPL6a
ITcO66xDT2srNjlvcE48OtaTXvSJp8cq23DmmJDbQxiONnXHId+B1+ms03GetO+Zpo5l+Y8
QK06c79S3qQ0RvaqI542iYciGBFckjDgOrEMvNWU8wakl1GHWo2Ts2t7vqFVz2cniMHoaHC
SWAtE2VxyIPUUWS/Ptdj1uVW3XEEd1KvyXmJOPo6VBJcXmqXI3u80j8lUdB5AdAKhs7Sa+v
YrWFd0krbQK1Fm3Duh27z6gstxNtxFbxMVMh8S3cKF8cb1O1CLhO/kXehh7T820gDGqb2E1
jcslzA0Uq8iGFPk4nMkpCafawxE8lVTuH/m60Z0+f7qzG3mYyLPAVRm6qRzHPyIqsW54zeS
ro7n1trZvkyrke8f9KH3C+p6mH6K52t76mhdre5hmz8hxn3ZrnEsLJIXB5Bzn+qhP7/7SyL
kZ5VSlJLbedW7d+1tkbvKiobhNq5HWhPelVhy7qhcc8Gpj7qicc6jrFhL2e2EE0LmN0BXIq
ncXbTuXZRuJyTjrUhH4Du5N/VVR0weXSiyRIsqflKfoNd/Av8AlEHzFQdacIyRRrSTs0PjV
uyRID27KWAOFXGcn7Kqwwu0m1eZ91ajSexjnxAV3RR/hVkIBA8QfGjnyZag7Z+kaOwso0ML
mYDb7KYHvrO3msSalrsmo26di0uPZQdTjn8aOQ3Fvcx74gki9/sjPwqq0cS8W6Wqxooc89o
AzjJrTy45T1oSveI57yOS0ttNmk/BhSWU8mxzGKys88tjOI7qwaOQAEB8j6a9J1/U7jTjA1
useJAc7h3isjrGoT3yGa4CMyLhfZAAoY2S60yFy3bSmRRgHuqfTBKtyHFy0Qjxgr3+VRPJu
YnAz5CrFqTGm5WUHu8qj031pDd3+pzzSK1zKUDHAzgYqN4GeBW7zU8rneWALA946VPZWE96
4CRMyjPPOAPeaG5J+Ab1cu+0uoonYaPZ7/78nCjxxyqxcWmn2D5nl7eQdI4un0moYbG61eb
dHEIYfHuH21C57nvUOvb22hU2+n7mA5byOX0CqkNtMX7SeQxD34NHotNtNNTcAJJR+Uw5D3
Cgd5Is9wzoxI8TVZwsvUPF1DACIlAPeTzNF9N1gJcQyyxhyvsqxHMGsycE9ffVjeAmzJwaN
ZYSx6jpV1ba3EWkCrJGSM9QPA+6nlRHNtLqMdx76xvCF+LS/VGYdm/snJ+FbvVtPENslwhB
DdfprUrwcnHq6VO3DyOnLAB2nPWhzxsGOeRPg2frpzZUdKaWbn0oxI7HFLuOHb6BTZrdc5m
LBV5sfAVZtkxC9xNOsUSdSzY+gUU0DRpOI5Va5Qx2SnOzoX8yaNYzLLLUZfVOKppLf7ladZ
yrayqVkaJCXcd+D0AoGb+wtgIpYbuFh3mNc17fq1pp9vGkNrBGmxdvsqOleY8d6bawWkUoC
iYvhRnnjvrL06mOUxrLzXlrMp7DU0U9yzW+ProNM13DcdulwufnQNj9lFtI0VtSmZQpZUGW
IHSpbvhhN7GGQZHdjFHaZYY3W1nTtXGo2yx3Eby3cONki9WX+VRHsGjjXcpBPM5HjQTQ1l0
jVYJpFBwxUq3QjvBrY3uy4d3RQmcDaO7Aqx5+TWOXXoIxh8VajX2Kr7T2nlVnPsDwqudOii
aWRYkBLO20DGa28NtFHFDGUVjEu0Meq8u41nOG7d3v2ucDs41IyfnHuFafHPqfOosV7qxF6
Y45fxKEMRk5JHdWZ1C8lj1K7MChN/sEY6AeVa2a6S27Pd+W4Qe+slr34HVZuZw3zfMf9KqW
K9rFB2JM0gDkExk8hnvB86dfAO6POpSNlABHVcVVgy7IjsdqtuxmpLzc8O0Sk5f2IsdSepF
GddhEkalz1POlTpAY5GRh7QODilUd9vbYYDId7fJ/bVl3WJP6q67qieQ7qHXMztk4OKy9N1
jEdxOZG5mq7TKoPOoJmlwSFIFZvVNUuO17CFTj8o4rWnlyz0L3mqK2Y4jyHU1Q37+/lQSSa
VOTZUnuNdS+kTkTVefLyy7o05VI92aD3l32lxHbpnLuBy99Omvk2ZkbaKHaZKlzxFCQdwDZ
A91DHHfdG/SXZQz3EMlxMUt4YUjxjoevLxNYJYOHu2UP63gDBUAAnz65raelW5cajFF/m4o
y4Hme+vJ2dmfeWOTzzWXvxxuW+xTU7KC2cSWkxmt5ASrEYKkdQfOjnEN19z+B9F0q3O1btT
cz4/LPdn6/qrOQTNcRNG4GRzzRriXZc8MaBdIclIWhfyKmjXcslZalSpVHoORzG6upwynIP
nRPVZhcahJNgAvhiPMgZobDGZZljXqxxVmdt87sDyzy91HO+1jSpmt9TtpEba3abc+RBB/b
XeJIJbbWJYZgVaPC49wqmd67cZAzndjv7q1Wp6lpHE2kxXV7J6rq1tGEm5crgAcmU+OOoox
esvJjO+tbwkjevwsRyjBZvdih1tpdnIFMEslxIeilAqr7zmis99baTpz2lm4luZRiaZeijw
WrGeXLynjA26lT21XoCSKJa3GJrTd8+JW+qgKEs3Pvoxr8jRadbhWwQqofhRmzWUU7OQJZI
3gtNdy3U0Niu3SEw/k9c1ZN3EVznnUdLjdnnGajbBFN9Zib8rH0V1JEeTCnJ64qmqdDEZZQ
pOFwSforsFoLgth1XGcbh18qi7aZZHmWMFcYAHnXLS4eCXbj2jkcx0zUXVNkt9j4BHxpdkf
+zUkvsucnJ76jV93Q4x1ovbQcP2VrP2zNJ2ZiTcSzAk+QFRWVvZzS3XbXRjMmU+TkYPefpo
VaTtHdbVPLac/CrGnZftgT3VXLLGzd2mk0/UdJU3kNyktv8jtoXyPIEVB925xq1nePtLW2O
n5Q7803JXRpkUsB2iE8+XLIqeGzh1ax/AbY7uAYIxgOvd9NF695N9d8T8N6jbx9vK7FFyF7
M5BPnWF1O59blKW24QhiQGPMjuzWg0/h97ixgmNwi70BxtJI5VBq+mR6dEGNwCWBA9jHOq8
+OWEy1GUbahw/XwqSJGk9hULMegApjwMpDnByetWrJHmu47VMKZiF3HkM+dR6rehGyWyhlK
XL9oxAAhQZBPmaJTaNf3UW+eVbCyx7CY9pvABe+tRpWgadpUIkVY2nA5zSe1g+Q7qa80M97
IbRWup05ds64Vfd3VdPHln3uM1acHxsy3OoymKPrtc+030VYvprOJOwsw2Byz0H0UWvYba0
j7fUbjtHPczYHuFBLnXIYlItNNhceJGc0TeWdAtUa5dezijYp1ZgOtBu1GMY+qjo1RXkYzQ
mEE+HIUKvoYvWGeADYeealevDrqxT3c6njQSxkg8x1FQLjPP409CUfkajrU8DvG5Ckg165w
7drr3DEccxDSoNre8V5CR7e4Gt16N7/wDv6ayLcmG4VY4cs3Nr8kLpMYnwGUmopFByBzPcK
Ja7F2OpuuCNyhhy61FpUayySdoQdqZGRyrTw2WXSGYLdXNrpiISd6s+OgxzOforbxXPqsIj
hwo8q8xbVDonGhknnX1ef2X79oxyP7KPXfG9hagLFE03g5bCn3VHfCXH000kzSuSxNeWcW3
73+tOd2Yo/Yj58uXU1pJOMY7qwmSGFo5mUgNnIHnWQ07Zc65bw3ci9mZMnPQ454o1jve61u
lWQ0bhou6gT3A3N4jPQfCqsGm3FxhghCnmGPSr+tXEzhV7Jlj6qTyyKzfF1zcpaWQhmdY2j
w6qSAT50csd55f7c1eDsJFQuhZTuypzjyoqZt4ikB5SRhvp6GsJCZNwO1jWqtZu0sIjn8US
PoPOkdeTDUi0uCcmng8utRxe0gJq1bWzXEyqMBc9SCRVcbdNHoMJg01XJOZGLYxRLfgZqNQ
yooYj6FwB9FUX1KNZZ45CVVAADjmTUN6AtQubia5k/CMY+0JUZ5A1NqC+uWds4AacexI24Z
Zqrzibd2LZ5HIGPGrGmHN4yJFDll5mQHCgf11WQyJWjcjacjkRjnTby7ktkgkwrbTldy9/f
9FFNcmU6tA6MroY/ZdBjJB8KCa0yCCRXy0qONuD7IBo3O8oHPdSSyNISMscn2aVUsE8xSrL
0+L6GmuB+UQBQi+vyfYiP01HM73MmckL3CkltRnLO5dRUL3Ei7SSRVO40tpPbX2Xo6sWzm3
WnsF29BVc/p79sk+gS7y8sm5j3UK1DTZYULQueXUGttO69e4VmNaukjhcZGX5Cq5Was0xtz
JcoxD5K1zSp2tdYguc8t/Or3ZrOD15VXbTSCrwtzz0NR3lmtVtPSRpMl7b2+qRe3DLCFbHV
Tjl9FePzWNxC5BjbHcccq9zl1VLbhe1e6jMkBjCuOuMcjyrzfWtXtRIZdJltiNwARoSW/4u
VTTphyXfU9stGTBt5YI6jxozoht9Sjl0W6uBCkzdpbyN0WTwPvqLUrOIgsZla7PtysWCr7g
PGhZhdV38io71OcVHXrOL2p8L6ppjSNJDvijP4xTkGh6abfSAbLWUg9DtNGrTi3VraEQNKk
8QG3bKm7l76q3GrXVw7N27QhhjZGSFx4Yp0S8nq6QCA6dGxlx6y4wFznYPE+dQwxNK+BnHe
aSJ2rEBsnvyankuY7ePZHgv4Dxo12beSqpWBe7marrbXFwx7CKSUKMsEBOPfUyWLmAXUr85
H2gd/makOoGCL1e2kkjjPyjnGfoof6QATJ7DApjxFP5gYyTT17PdlJzIDjO4Y+Iqea2e3nM
b+GR7j0olqG3BaVVB5k4FGOMIGtILWNsbnG/l7v8ArQu2R/WE7P5RYBeXfRTjmTN3aQFyzx
Q+0ff/APSr8Od/5MQzTbWE26ySIG3nn7s1euorGEo0cG6JgTtbrUVqnZ2ka/ya5qB9qNR0C
Chd3I0nTj/4MZP8o02Q21sSYbZVlIwOZOKoXErRnavU99Q9sw57znuNR0mAlai6spMRKC0n
M5GQB/Uad6vatIr7mDkHcDy5+Vd0DV7ewvM3YMkLfjOWSR4YqK9nt7gu9pE6oDn2jnFVnvy
V52RnYjkfCq8LkSMM0+Jd5OOtXbuwW206zu++4aQE5+aR9tRvcnSta/vh/wDVb9lXdK+VMP
IVU08bppD/ACD+yrelfjJfcKM5+qTkLoVwMnJuVA+BofaXk9o++FijeOO6iE6f/cUzf/jAP
+E0KVTkEdxFFxksrZ6VxLHDo8XrEyo65B5czz7hQnVdYGpTB13dmnJd3U+JoOUyxGOlTxQq
vLmfGrtznFjjfJKz7wq93WpreHtfaORg8jUHcWra8McNLfaC2pSuSqZxEvLdjuJoZ3xh2j+
r6Xpralqbu1sWGyHPOVvspus6rr0t1b3b2jaZZy4EMSoACPE+JraQaJpFkset6o4lEaAQQM
QVUj5q+NR3NhecS3Md3fp2cCZ7GLptB7/fVcNddzuqEmj8P20K3N5qgvLp1BYSLkDI6AVnt
Y+4MSs9nHclh+UiYQH6a3UehafD1gDkd7UrjRNNuoGhkthsbkQDRNV5NeX9jdy2dndxvDbp
JumlTDkg+FaGThLhLW1Y6BrZhlI9mGVs/EHnVrWeALRY3ltbhoyOYUjNefT2ctndkLuWRDy
YDGajthq9S6Sa1w/qWgTiK+iABOEkU5VvdVBPaHXmKsX2talfW8dpeXDSRQsSit3H31WVWV
hyPMcqjvN67So3LHhRThW/On8S20pYhS+0+40LUe0D3GrljaGWZmQkSxjenngjP1UZy1qvV
tdt5Lm6SeIBgEwSDS0nT41jmkvbgW4ZcBSpJNXNNVZdMFyGB3KGH0inXMtqlu3rGxQRgO3P
af6jWng1815vxlpyLfqbSRZVPVs884H2VnpZ3mjSN2AEfILXoOqXrQaXazWNjHOSrMz9iWK
jPea88nna+1FpuyVC/IhQFGfdUr1cNtnfwntb+5st3YvyYYOQDVX1iQTCf/OBshvOtcno+1
NrWOWdoo2cZ2mTBA7iaG61oE2hyLFKUmyAQ6cwf+tGpljt6XHLb8ZcI299DtF1Em1lX8lwO
Y+qsRetMsIVSCEOSjAGg2j8SX/Dskps2UJOMOrDIz3HHjVe61C5umLyTM245wDgU2xeO3La
9c82zj5QqOKeRCEQ+y2M8qFlpORDNRKzUsVTHOjVx1B23O+NRuGTWs0fFtAsMUMkznm7AYU
fTWf0pII5We8DMIxkIDjce+tbptw95EroiRQdygZb6TVeX5Tuh27j9ZoXdrbmJ/ZRnbmw8v
KjE0myREJX2+XtHBPuFVZUUAnaDjuxzqwyjJ3bfhyUkLrjkSMHFV/bSJyTtLchz54qe+m3X
DSKgTaeijHxquXWSYyYIiHMhv2UZnpR9ZUHEoIdT7JHj4UQ1vTXt9ES6uZIllnAYQq2XC+d
Du2ijuDdhM7TkJ50o7oyO8t9slXmWIbJOemajrr5D49NvZY1eOAlGGQfEUqMW2vPFbRxtOo
KDGNo5UqNeWf4eopEFHSpRjOK7tyK5yWo3rRkxATJoRcasgYxoQcdTUutXwgtGwcE8hWLLt
uJ3Hn51Y48mV3qDN/q21cKQT4Csvqbu772Ytn6qsSHBzzPlmmXG6UImwAHqcVWMersPVzgq
DVhJNpG3mx7qc9rtbftJHl3U9UBi2xIFz1Ynn9FRu2VorZxq3CNzZ7sSQHcB4A/9awem6NH
IdTvLzKxafHuKjkWcnCj3ZBP0VqNB1AabqW1yDFKNj56c6dq+lGG21y2jzm7gSWP+VsJJ+p
s/QaNY5a6eXyyNLIzuxJJzXYJ3glV0bmPLIPvphXBwa6q7iB41l7+tLlx2bXDNGuxGwwUd2
R0qsVkDciCK0es6fY21lp8Nv7V7KB2gBzgY76z05CSsikEKcCjGGXlOkbxuo3doCT1AzSjX
Yd+csKlt5xFOjyxrKinJQ8s0+VYnnlMIKxnmoJ5geFGu06mSW3ZVOdiEoB4d9Dc1fsIXuJh
aocSnOxt2O7pUclhMjnchHnRJZLpBACX8sHNH7h+3sLaSQe12QXPkMgfVQ+1s5ZUKRQsB+X
K3QDvq0Ukv7iO0twcDCj3DvqsZ3dXeH7VXvvWW/E23tEnpnuoJql8dR1WS5YllLYHuFH9cn
TR9MTS7c/hZVzIe/H/AFoTZ2XYwNNLjJHIY6CjGF953/2WlnhcAh1xVaeTfMz93IChX5RwT
inmRyAN5wKjp4aK5k3OMYJB51ZuxDNYR7IlWaLO5lHNx51SSI9uuQeZozc2w7RthCqUPL6K
LldaQ6FJDNqMSXVvHJBtKuMY7uRz41YgRLDU72zkx2ckTBSfdlaH6Tt9ZCZIJzz+iiOuhfW
4JVzueIEmjGU+/QTAdkvPoeVaDidVXRdLVQAEklXl7kJ/bWdYgHPfRnVva4W0hjnJmnP9Gj
WU+7Gh+nfjZP8AZn9lWtK+XL/qiqmn9ZDn/Nn9lXNM5dsf5NEz+UlwueE2fxvwP+E0HTPTF
GnO7g+RM9L9T/wH7KDoQDnxouHq/wC0seA2WHIdasbm5gcg/dUOxjHuQdeVPtzklTkY5DNC
nlSMqRjFGtG17ULO2bToZdsMrcxjnz64oYyr2bEHJJHOrOkx79Stl8ZFH11XPLVx7et6Xwx
b27xzzSvcN8pFc8kz5VqFtwV6CqtuPaA8KJLySlXjwkgVcx7G5Cq2av3g51QPWjGU7VrhN+
c15TxkktlqDBcFJByBHT3V63KvLyrzX0hxfhUPL2fPnVc8f7x5++6RwO8nwojdQ7Y4JBj5G
D9FSXNuqepMFAJtQzcupJPP4Vcv4VXRYZR1Em34jNZem5dwK2ZhLjpnNENIk2alZvnk7lGH
vFVrZFeBwDTLEt90bdFBJWYMMdeoqpl3LHsOiA22hdiy80IAHlmq+r2wnszEzgBye84+miE
amG22FSSSMj6KG6pcpDCrBQ+PyTzrTwW3UANfvriztYdKtpdqRqFk2HBPIcifprJRpEup28
6xDYkoaRSeRAOTWzudGfWozNBIFnVctG3IkeNZHsClw6MAHVuak8wald+KzT0v7oJrDLd28
w2FAFyOQx1FVr6FbmFreVlmcgkJy647qHcLMzaQ/PpMdvj0GfrqwJ44tSR3ywPLd3DPdVeb
LrKvPr+3REbA7z9HiKdpaxD8FOqsx5qc/VVniCOGC8ZIchSxJHd7xQCSQ9puVjkYxg1l9DG
eWLR3Rjji2YCk+Ap+ghZdRjLZ2g5x5ULt7lnhkmlcswG3nWg4YW27VnlYowXkoHM560c854
40Wjga+vWSFPlvy92etbq2hW2to4lAAQY8Kz2lSRzyvBp0TJGx/CStzYeQrQvhYxGCTjlk8
zWnDApMsuURXYH2d3QUN1C9jtbiOJw2JAeagnGKJxkKvMgAdSagaa2uG2pLGx6E8qi5dxj9
RUJKJQriKXmCRjPjVOa7cFokCRxyYJB6ACi/FLOLiGPmsaqfcTQJImnhmdoZJ8Jj2eqgdDV
ZkUkkjaaVGYKc8sDO4VSnTsmCrhlLA7s4GKfCCkshA3ZXIburu4Sx4YEHrUd5NVHJHaM5ZX
wDzxSqEEeB+FKo14vd88qp3VysKFiadcXIReoFZfVdS7RzGjE+NVyzz11FTVLxryfr7I6Cq
GDnFPPPuNMffuAUHGargXYqzBGGW545V2VAGCcxtHUeNTGQBFQD2x3+FQiYtMVDDA54x1oO
QyMkYVm392cYqGaHsvaBIHM4JqzgZ3beY8qdLGjxNkc+4mi77CJMBu7PvrQ2V391NNELti6
tsbXzzK+PnQWWMBCxwr9/PIqKGd7aYSRsQynkajdm4ra5wpbLIZvWY7Nm5lZMhG81P9VZcw
Q285HaGTb0ZByPur17TrzT+IrM6deIqTAexu6MPKshr/At7YSvLZr20XXaPlD7aljvx8lk1
lQPh3spNXZZQN0sTJGWOdrEcjQS5glt53imQq6kgg1dIltZwSrRyIcjIwRRO5v7PUrcNdRA
zDkdvI+8Hv8AdUdt3HLc9M1VmADa7HPTA99WTaWvb7RM4TGSWXn7q6sf5Kg7R0o3cpUKLh1
dThlOQfA0a1XiG+1aWGe4S3jlRQGkijCmTzYdCaHI0cTHeN2O4VNa2lzqlwFhTC/OPRaMZa
91yW/1DUNls0zuucLGvIfAUbTsOHbEyuVe6bmT/VXJvUeG7cdJLpx8o9fo8Kzzy3OsXWSDt
+oVXKSZ+usXIe21TUGurgl8tuZj3nwqxqs+yERKeb9fdVqQxaXCEcFTjkveaCySPczM+CSe
4dwqOs+67+FfpSAzUm05xg/CrKWrhA5U4PlR0tkctopJpQiIWIGcAZ6VcjFxPcrEA5Y+yB7
6dZLLDPkLj/W8KtHUltbtZEVCwIyB3VXHK3fSjZ6a1veSBiAYsqeffUd/MZXU9yIEH0VNc3
SszspPtHJ51TT28OULZ6DuqNTdu6pP1FGL+TfwxpSfNmn/APTQ6Qe37SEeFJrmWSCK3JzHE
SyLjoTjP7BRuzej7FgDIPFCB9NXbMCJZtxAO3kKHw7g3eBUzTlnO3kMYNEymzhcstt6sxPZ
F95XPInGB+0/Gqu3DYxyq3G8cpw/IVfYQXGmMiqBLF8nl1JNE34qFvKuFRmAIJwKnlljihJ
JHPlVnTuHdR1SRTa2jnacGRhhR45PStH951hbwqdRnkmkTmY4MAHyyedXTnnnhj7ZMcodvU
HBB+iiWix7NUtQx59qhI+kVpZdDtprWNraMoVX2N5yeR5AGs1cpc6Zq4kmLbi245GM4NHOc
kzlke6W3y6IBuVZ/Q9Ti1TT4byIjEg5jPQ94o8nNKO2F6VLvrVA9TV675GqJNHPP24eleYc
ZyG81Z7VQGkBC4znma9E1a/TT9PlnYgEDlzxXlepXqWl/PyMl7IuWbPswgjp5tj4VXOd5dB
d+yPeNs5rGqxr7lGKs64ew0mzt2PtkF2Xwz0z9FP0e2id5b66GLa2G5v5TdwFB9RvjeXMkr
dWOcDoPAVHbGbyk/AhoNv2un302wOYQhHPoM86ucE6Wb/i5FUbo4GLsw6YHT68Vc4NsZ7nQ
dR7FCZLhhDHkcsnv93Ot9w5odtwrpjtlXnkPN+m4+Puozcu8os6kym4McY5KOfPqaCaicRG
RI1Pdg8/hRSbBjaaR/lnkPOqk8SNaFt4yeQ5Vp48u6BJPPbXCXasSR1Cnu8MVFxPocN1dx3
tjLF2cyhnXeAVPeaXaFWZSM+0fcRUTKjglAwBOAoHM0axtno7QnhtLeWFZcgsRkHPPyqTs5
IQYJSWGQQSM/Colhi7RVhUEDovLrjnn6aZJqi206kgsFOcjpz60LLbuMfrdxJPqErMfZBwv
Lu8KFqPazzxRLVXQA7QfackbutD42LNt6Z5Vh9HD+ojpWnXGo3CxW6lmzk+Q7ya16W9vbgW
0Ljfj8JMe/yAqtw9NFpnD91OrK1xM/ZIc8wMczUEMxyrKcnqK1Hl5Lcr+o3ugXVstutvbRh
FHP2m9pvEmi0knPArKaZdXaGOGyt417mZl5k+JPdR2G7/AAYMyjl8p0OVzVcZl8URYZiK+y
CR3jIoA+lHTZnvBcKysCWTZgUdRmk24cMmOfLnn7KGa/eRW1qqSsFEgKHbzKkjl9FRcu4zG
paq90k0bJkFOjHJU9xBqhaa1c6dZyRwAFZkxICO6u3avDcMskiSNjmw5gjH11GmdQlVo7dV
VPbkYchtHUYoskkRGDGly3DqyR7gqnPM5of2waZPZJG3aBjvqzqFzuV445PwROVTFVbMSvK
ETuyenlUdcZ1uoZLkLIw2kY8qVR3BCXDq23IPeaVHTp6XqOrlwViPXvoSqvKchSxPlR7S+H
mnxLcghT0WtHHosPZbI4QvgcVdvJjhll2xMOm3EmMIRUx0e9DorRlVZubVvINPhtYuagse8
0ySNSuOXkabb+hdd1itS0Wa1dWhBkDqMjHMH3VXl0e4tolnaMAt9OK2yWu5svyHv61V1TY0
PZx4OOZptm8epthXUtuG5gen011j7ON3MdeVS35BuXCnp+2qyuTGSwAYeBzVc4Yp9YjJKEA
dMiqbIefs8x59aKW8U1xns4y1Mu9OuY9zmEhSOflRqWShKMQdykgjvB5g0d0/iq5t1WO8Bu
Ix3kZIoL2SQHIUkVwkbdw+FR06bV7fQdehLpEjORzGBn4day+rcG6bC+5ZngB6HGRmqCSsj
74nKMO9TiiVvxFdJiO7CzR9+5cnFE+6f1oQvBzSk+rajbyDw3DPwpr8GXEZ/CXaAeIGa0ki
6JqK57SOFz4jFUZuHrLad2uJt64B5/tppZyZfN/+A1OH9Ms033dwZMeJ2io7niCK3T1fSrU
sRyDbcCrkdhoVsczGS8YfOJIq4NYs7b95abCn8phk0N797rP6fwtrGv3RnmVufNmbkAKPXG
lHQbcRaZpst/eEY7Tsz2cfuHeajk1/UZH3C4KAdFTkPhUicTami47VT5lRmjVyyvsAj4Q1/
ULjtLi2lMjnJ3HnmtIOFotD0Mte2mLmR9o3NjA8qdacS6jHcq7yBh4YAorxJFBqOki/LyNI
cN1JHQ91NJlnb1WPudLis40uW2e3koPGh6Qn8bI6kDxap7kJJGEy/s9ATyqgYe7Bx76jrj6
7qG81Ak7IhjxNU0DEk8yavNYcsgZPlTktp9hCRAAdSxxUdZcZOlN7fEJJcZxnFOS4cIIYUy
xXAOOdXXst8XtyqnMZPl5VC7xxezCm0dM55n31TcrrwQxRqZmMkoHMA8h9NUGlJY7VAHcMU
64nJO3486iRie6o1jPykjQseh51bW1BXBFctkyc4q4GOOgozlVE6dIpyhyKNaBo893fQ5Xk
rF3JHIAYqOAFzgAVsrCP7naMrkAT3WceO0VdOHJyWTSxNevIRBG/ZohwQvLdnvxVeG5li3J
MocH5J76gUlwWOGKdcHmfCqsskyOCshEnQHOT7608kmx2bdtCqDnlQrU7E3lo7SxbpYQWDA
Zxz5/RiuzQyKizQyOTj8NlsknHIURt9QkttNSGQDtGPTv59KE6u9hPAety6fq7WsxH3PnbB
djgI/cRXrsLKF8vGvDeGNJm1zW44jATb5O9gcBQOfStRY8bXOhpdadexvd9jMVhk3YIXwNZ
e6ZeNb++I3cjVB3WNC7kBRzJNZlfSLpUy/hu0ibwIzVPUuOdEntZIhJKxIxjbyoxlbfULXO
KICHNrAJ7iP8AElxlVPjjxrAtaXs1xJM8MkkspLO208yaOPxVpcSfgYGyOnLAobd8XPMpWP
EYPgOdEwmc+EWszHTdLg07J3t+FkAPeemaz9rDLd3KQxqWkkYKB5mu3N5JdTGSQ7j0Hup1j
eTWdytxbvskTmGx0qPVjjccf29d4XurDSL+z4dtiZbpFZ52HRTtJPOiU9767KMKQqezg+NY
b0ewyHiq3vrztEM6SGJ26StjmPgc1sZ4Wt9UlbJEbMcqTyB8vKtR4eWamtrAIf8ABOCRjl5
VBOAYyFB2jPxqwmWcfkjxqK4ZVJbkB08qrjfQSqWayMtwrs/UFSAMftqOG7hjuLkxQRMr8o
1lXeVHPoe499QyvIbhpQcDdnNdc7nyQqq+MBRjHLwos6Md4ksdggPrAPys4HXIPv54qvMLe
wtW1G6jUyPlYou4nx91Wrh2uLlAyqzySCPYFxjoBgVQ4vti1+saSLIsSBAqHIU+HvpW8Zus
jc273Je5aQFi2elR22n/ACpZXK9ygDrRiCy7CPddAE9VizzPmfKmNiVi2057gDyH0Vl6/P4
hkaOiZRDtFH9BW0E/4aF5HxiIDkufPyoZBDMybkQ7aL6TYpcy/hrmKCIYzubmw8BVcc7uNI
1zNDdiEzwKo+R2aFgPI4q5ZXZugyGF4ySVL45HzFUoobWJexjdYWJ5oWyWPcc1MlxdW+/t7
kIq4KKq7wR9FV55e1bVNUuoYPV7aR4zG+0y9d3lnuNBZJ7l9JcTxZRpctKTk5PhR+aUXMbK
rxv2nSMr8pu45oDex3KRraSgBo+be886LLsMeLtplhRhjbzZuQwKfZQx9l2c9w9vFK4SZ9h
9hfHzptxsO0xEkryIPjUE11P6rtkkYqWAEZX5K+OajtO1Sa1iOpyLbu7wR59sjuHQ12yZ0M
y4JjlGwuoP0Y86JlFDPHBGu+QqAuCT06VO0eYlsykaJFISSOpOO+i3Nn10qUqC6jceuTSrU
gWygDPTypU0n1q9ZjtUSuyXMdvyOM+FVrm+2ewnXx8KoMWLbmJbzqO9zk9LVxeF/kVWaWR+
rdKYxOOWagmuFhUszAY86rlll+UrOS3NjQnV73ZC8MTDtG5A+FU77XchlhyM8t3cKFJPuPt
MWRvyupBquGWe/RqxEM4fv558atWGkSXwySEjB5nHM1A+UySwxjOa03Dt3btGiv1TuomPdT
adw56tEZFkKrjJ3Dmaz+o6lJ2k1r2a8iQG61stT1DMJVCFTHMnlmvPby3nklkuAVaIt+SeY
PnUbzmMuoHhCsuCwOATXSilN20LnryqV7YKN+PwniDUDMAQC30UJdqE0eyU4J8sVzc6j2hy
q3MiygAcvA1VTHahX5AnnR0l2lhdQd2wGnSSgkgxDHcV5VYlNmkGxMZHQLQ8+0e/NEmr25v
bPtCn+zjrUeSp9oZ866rJIvyufhUaSAp3mulAwyCKiMXPqaciFeQJxVOkicz+Vy7xWk0LUL
iFVgMQljLYVTWZJdBgMRWh4SSbUNZt4Blgjb2OOQAoxlN+mg44vLG00+ztjp1r61dglnZBu
jAx0Pv/AK6wji2TmY1OeWaL8ZzpqHFkxViY7ZRDyPeOv1kihDWQnZfaKqD0A+NGsrNp4rO2
ZVmbaq92O+qzkOGDAc2z0qV4WiIGTs7qt21vakF2zkDO2jG9dgM8Cufax76G3NsYQW3ZXxr
UzWyT5JUL4baD6jCIoihztxkmpXbDP4Zx1LN16+VSxQ5qMKxOedW7dCT31Hpt6WooSF5ED6
KnSJs8z9VQKx+Tg0X0zTLy8haaG3Z405E1XDK69rmiaVJd3sUS4YMQWPgO+j+tT5vGRANkA
CJy5YHWpNJjj0LSjeXAKzXHsoCOYzQtbea8aRtxYBjjvLGtPLld1GxeJlafIjkOfZ7xUbSK
zMFJAPTlTY3w6iXcwU42k9BRf7mxSfhE5j5vQYolsnsMWRoiUbv5VcMc00cJjB8D9tLV4kh
WJ1ABYkHFR6dKyuxI3dOWaJfWxThOzOnvPPKyhewJHLBUZqjxVpVzIv3QEamIcn2JzXkME+
I86vWcpueGb5+zPaiIr7Pv8Ks8NanNZQw2WuIyGbCwu45Mh7j5io6Y/t5sYVbmQDnvxUM9m
swA3FQO4V6Nr3AEM11JNpVwLWVvaMEgzGx8vCshf8OcQWAYPpjSKOrwtuHw61HeXTPSWcca
9S3vqg0QLnkBRd7W+fINpKD35Bz8Kv2HA+sX/wCGaNbWLrunO3PuHWo6zOT3WX7A5x3npyo
vY6fDZntr1e0kHNLfu/8AP5eVSF4rN2SC1EcynBkaTeR/q9wpkcm0ksCSepPWhllcoOWevS
2t9HqVziSaPAgjHJYh3kD3Vv71zdwR31uu5WQM5HM5rx5yWB5mtZwdxbFppW0v2bs9w2nGR
z5EVrbhyce502O6aK0W4kRVTqeuRQ+51JPaGwA94HQnxorp+vW3EjalaLalIoWCpJ13g55+
XSszeIIbiVTuG0kHlVebLDVMaXtMuN249SemO6ndoyvHOFV1QjcCTg+RqCYs5VScDaM45VA
961od0G4EYIYAEjHfRZEl5fSetCeCMQbGyGQEgE+/NUJJtz9oWJdic+/xrSaRZaVYwyz3eq
RSSzPjaASyKRnJH00M1GPT7i9Y2g7GONioxzEg7iPCo3LICyRyPJu5599S21lIXUAe0TyHW
rIjOQqgmrixXEcO5cRknHnimmrnpXl7R3JlbB6HlgUR0+20XsWkuxcmUHkF+Sfcao9hJj2n
691TAyIyxhiQQABnpRi38DMl5bOUMMCgIoALjnUcksjjkxAPcvSqEPbmQHd3Ywam/Cn2QT1
6VXKwTtpI7a29pjuLZ24H10MvnZ7mRsnEnUGpAOXtMQR4GopkRzuZz0ok9qEqKiAAAd9VJk
7WGSMAhmAA92anldlbubl3io1dnfcTz8ajvEqqyOshIV1A5jl0Awfqp27b7TZJPP31E25m7
z3DFJxuGMsMdOdEcM7Z5DlSrm0Ly50qL09TXc74wSTVwIIItuNzNU0FsIhk43U44Bz31Hom
Og24JReh8+VZfXLsJGOR5nnzrVXiTXD8gY1HfQm90aC6ZQ7EY6kdG99WOHJLWLe5KJuwSp5
ADvp8blINwQgNz5jlWmfhi1WeMhCqjqAeRrmsJbR2vq4UZboB3VXOzUZpLgv7EvKPuAHMHx
ohYaj6i+5huB6MDyPmKHS2r5ZQuR0GDzpK+wdk4LL+UO8f9aJr8CV7rc2pR7YsxgNjOaotd
SQgqXDKw5jvpCNRGNhPZ9zD+vwNV3Xln5XPGPKi+6njnEq52HB5g1SuR7Y9kFuoOe6rSQFV
PMe7NQTxbIwUGNvTvos9q6yEMwZBjuOetVZpQzZ2nPXrUrJKRzALdQactorrgjaQPld2ajp
6DwTuZiSCPOnJdH8pc+dSSQEEgqM1GISSRgCo6bWFdXXI6VE6DOcEUkgK8s9aleI4xkZoz6
RrMyD2l3Cu+so3ySQfCmiJl64wagkgdWyMHNF1tcjl3nawJ91encD6X6tol3qECoLl42WIt
0GByz9NeX6ehFwu5hy59a9k4MljfSZLdW/CElvoPShh/wAkjyx8hnZ1btlcrMWOSXycmnx3
CbwNpGOtG9fsV0/iW5t2QMtwokUY6HoR9Waq3fDtzCoaSBo+0X2T3VXG9XVQxywzD2QJB4Z
pwsyp3ICFPTPdVa20O5tz2u4tjupt/q8tgFSVS7P0U93nVZ1bdYrV3c2WnxdpOVzjkvefcK
yN9qMmqXBjWLs1Y5PjirCW91rFwz5GDzklPT3DyokunR2sW2NAGxzY9SKjrjJx++6y4KAsN
p64FTphF7walurZVlLxgbc1XKMxwG51Ho3tesFN1dRwIuXkYKvvNb1ri20fsLKCRVEQwxJ5
Fscyaz3DOjTWt0Lu8VVVEypyCQT0JFT3mlyT3BaxvYJsfKV5QGyTzqx5uSzLLW0mt6lcX8g
aMlolOBjG0eYpmm3D71UblJyM9OdVBHd2dwEliaJ84w6HB8x41ca5t0cbQVcHIb9tGLvWly
CztrnfJhmbJyRyB8qtw3sLStbfIkHLGe+q9vddrbu0CKp57VzjnUOn2bwuHuG9snkQP21XK
/tffsHT1edA2OhP9XnVaWK2tVVWcqmeRzVu8hQxneQBkHPh50EeVnBgmcOyN7LKMgihjLWw
4Vjin0udVVVJcqceGfsrUnQbDUbDsbuASRnoCenmD41iOBZkiFxbZLEuGBr0ezlUQYPdWa+
hwTGztitdh1Hhq2Z7W7N5BHjEN0uWA8mHOsz+6Fep8vS4gfEMa9I1q3F3aykqDyxWHvdHii
HtwLg1Z248t8L66A5uPNRkZjDY2sbH8oIWNA9Q1fVdWOLy4ldV5hR7Kg+4VqBo9sSpSMLnz
puq6UGhwigez3CmmJyzfpgmOyTZg5rjnZ176muYGS8TOOWRUN+CsAIxnNR653pH2q5245++
m4GcgHlzHOqiB9+7Iz76vpETjpzqNWabX0d3WLyeDniRAeveD/1ohxCuzUJQoO08zz5ZxWW
4XvDpuswzPnswcPgZ5EYNby/s0uvwrzLsYblbuIPQg+Fajx8vVZSVjtGQx/ZVKVJGZlbIGO
XOi8luYnl2kHl7BI6jyqkY2I54z76M41WhSONhvUv7zVlFYozJggcyM9KaYWHhT4d0Mu8AM
fA0attPtXwxOw5PT3VclF1IPZRAPM86q28ixPlh+Xk+FXMPczYhlBVu7OMGq55b2qtKyybX
xkfCuPJmQsckoM9aIXNtDbRBnkV5O9ev10Nup3vJVlKorqgQ7BgEDpUJ2meZDjAOevmKnS6
3YyPICh7IytzBB6ipYVw28sDnuqlieSf8kDl386bLOoixt5++mtuk27VAOc9K5dCSKNR7JJ
8qEiq5DISM7s8walt4N/tMCq/XTY4/yiBk1aXdgKmMnv7qi21JvjhXoFFUZpRJISBgVI0Mj
EljzFQdmxJzihI4eZzSruzHLNKjT2Vmrqxd7Z91JBhck86huLoRLjcM++o9duu67fuvq5QA
ZoeVh7HJY7qD61r3q4EcY3uetB5+JLh07OGMgnkWzV08+XJLWnS5XtDECGPevhQzVrdCCyn
MvcveaDWOoz2tw0j5k3D6akM011IZZAc9R4iq4ZZbnakwaPJcnPu76rSxtKVY4B8u/wB9FW
mSQYnQuPHofjTfUu0Vuyk3A88dCKMy2B0ZNuArYwfyeoIrpijO5kJyeo7199SyLJu2tEeRw
DT4rZu1UxRkv08fjRdqO6WPmZCzHuxTbl5TF7ONwFEJrfnhYvaB9pMcx7vKrlnw92n4e4JU
Y5L5edGpWXTtEGQSB4GphMVjI5nA50S1OwtoJOzgYsW68/kmqD2EiD2Qcd4zUa3KqyuJeSA
7x051WQM59o7cdciitqWhyBEhJHMsOYp19D222ZIAvLBx3mjUy1dB/aYIGMDxFRnf2iqc7m
881JIrg+ynMczVi1cDDsNuKLvSrLG8Yy+fdmoMuMKTyPMGil4qS7TuOar+pklDg+fKhMuu1
e13CcYY16FwZfiHUljOVJBB58jWRisUVt4U58KM6IdmoQ4yCGBJ76MXL7pYNcVRmfjvTiQN
ksQA88E5/bW4vrdZLdF7MMBjlishdRi44v0i4cExxxSAtjkD3c/HnW4d1KDBFSvZxyZeVYr
XbdLN1eMBc9RXnduI+JuIJprkuLaIeyqd4BwBXpPHRf7n7YVVpZMRIO/c3L/rWW0rh6LRoZ
x2zNI78gV6Ad1V5eT7MrpI2m2/ZbLV1jC9E24oVqNndR2zusbZAPTn9NGyjg91RXcrW8DTN
0HIZPU+FV55ldsC4dVZXJz4VZ01IrOD1+4AZzygjPee9j5VL6ui6deXUqFm3hE8snJPwqjd
XXrU+5IykUahI1J6KKy9neXSxqGqyTMqo7BBzY9Cx76bZzBxgtz8aqhDJ3U+FCj/ACTii+M
k1Gj03WfVi1tqKNd2j9QW9qM+Kmu3dkkMiSW8hms5T+ClP7CO40HViDggkVZtNVuNN3II1m
tpD7cL81bz8j5iq53G/C9C/YygqgO3rjkanuLve8caAgEc+fM+VV9SROxjvbFGa1uFzzbJi
bOCp+npVexfF2jMm7HLGetVzuPyNtdNPaLzI+cQM93Q0OktpoT2ibsE889cYot2aSA7Aigj
J5YNV9xhYIV3h+hx3eBNHKWz0r8OagbPW1zkq/cT18q9Uil3IGU8iK8kls2jZZMqsm7IZT8
k5r0Hh7UzeWQD47WL2ZF8/H3VK9XFl2NzRySHd0jVPHqaE39uJoGGOdFJpmFscZqgjiVSO+
o656vTKDdHLsY9DV5IxJG5PhTdStjHdbwORqxZoWTb41p4cce9PL9eiaDU2UEgB8/GhF+ze
rdTyNa/jiwMGohlBwQDWTvY2Ns3s1mvdx3qB1uHkbk3TnRBCwxzNVLGJxKx2nGKvFG8Kjrl
exTh+zk1HVobVX29o4Td1xk9a9O1yCKx0Sy06Fy3Z5G5hzwPGsf6O7ITcVQnb7MWXP0L9ta
3iiU+uyeEahQK1Hl5b9trMSkY2OSe8Y60Omb2iGYgjoMVy5eVpMnOPfUMm+YBgW3efQUcsc
bDtzr+WSKQmOeR+IpgVx1zmlnn7SnPjRvSTtMn5Vd7Q4+UKi2MRyTHnTuyc/kj40EgncDG8
keBp8FyIo5Y9gbtCMMRzWoGhYVzs28P+tE0kd2Zshz9NMErr0JzSCt3AgV3Y3hQWo711XO7
LAcgaZNPvC4YnvOfGosGNPa6HupvtP0GBRNJUcluZ5VN221eR9qoEjfwPxqRYypyw5USul3
YZYmucz0Jp74fG0Y8qS7x8lcUHPV3PPBpV0ySA0qqdvVby8WCM8xWXv8AVDlnc4A6U6/ve2
JYuQvdWb1Cb1mTAY7R51JGs87ndT0juJpLiZnYDyqNQd2SBmnRbQNpJ8qmEQPearPcJH/ki
rEc2wHlkmo0hx3mpEizyyaMV3txnmgxT0LZ9gj3eFN9X99JkEQLnPLvoylDsc9socHvxg/G
pI0KOJoCT5EYP/Wqq6na4G+3bzw9GNP1/S0iEMqlR4MM023MLfa1YPaXDCSTYso67hg0zVb
ntvwNvjl1I6H3Vft20HUiEEsYc9Oe01dn4ajWMCJnYYz51Nu3087jqMEYC0uGA8xUc8LR+1
ncKJXkNxFdsJYmQA4DFcA++npYesruQhiORXPMVXn+6Vm2Lq2BjAp6TSBMMAxPQ4q3qNkLI
kup59AaHJeHftEYx4UdZuxyS2ZiexHMDnVfO0YbAPQ0XQ9ovySAfKo59PWXLrndQmV+VKFN
5345DlzFW0SXPQc+Q5VJBCigDdzFSxuTdNDsYKi5D45Z5cqJbVqa2t7a1G/2pj0PnVeGVop
1lTG5frqSZO0fezEk9aasY8TRjsdsdY7ZWjI5jqKsrxJcKqFGVlPLPmKzkTi3nEmTjo1P2G
xZrqCQSWzNuZMjK56keIo1MsvitDqzNdRpd5ORg4Pd50Je6K83Ye80ZGuaNNphSSZFYryye
dCU0iK/btI7rKHvXFRc8bbuUJ1DXkthiNRI/cOgHvoai6rrjDbG7juOMIv00Rkgs9Onm9Zt
ROwJC7+o8KEXeqale9pFFIyRAYMcXsqB4edK1hj+EWuH1O1t7BbmGZ9zPJ2TZAPQA0Gw3cB
j3Vfi0nKB5JCGP5PlTzp6AfKPxqO0snQcHIPUfCudvI8ixpjJOM1aksvmMaclglrZPcyqxk
mzHCPAflN/UPefCje0CXmXIGNo5A+I8as2hlurgQwqGJBIXxwM1UWFAhAJzWi4ZtYrCxu9a
uGAESmOIHvY0Zy6ipBqDwWbWsdvC0btmQNuBbyJBHhVyIaRNq0AhnuIYXZQVaPJye4HNAYS
/as+4ncSTzq5EyiRXDskiEFWHIgjvFVm46ai4mNldSQJh1jYrluR+moJ5pJwu0rGep8Rnwq
zbyLrVujsytdp+PGADIAeTAd/LrVZ5Fdy+4gIcZxy61Xms1UTo0Z5lWLHnu76I6bfi1vUuY
iwaP2JlJ+Uvj9FUp44niDBs+ea5amSCRSUwD+Uw60O/b0yGSO6tmCMDuXIoVC5E2D44Nc0K
5R1X2unIipJouyvXGeW7NR6rl5SZINTi3x7hVawY7gOVFZoxJEQaGRJ2U+M99HPKay2zXpB
Qho3GOa+FYC5kY279OnhXp/HVsJdPikyeXKvNZoVMTDcelSuuChaTMIweXXwq2ZG8qq20S9
n1PI+NWVQGI+0fCo7X29J9FFoz3F5fv0RAi8u9jz+oU/iO6L3k2CObmiPo+RLHhcSZ/G73J
93IfsrP37ia4diepNajy8t6kCpWOeoH0VVZ2DHp8KvyRqe81UmiABYMaM4oO3ckKQMnpVkD
cdoxmmW1srsZGJ9kchVuOOOGP2mO7PhzouV/BvZmOMFwMnOKYgeTcsaEsoyc8gKuykPH2uF
UE4HjUUTLC52nOepPU1WJaHPM4Psjn3cqchlf5WB9FGRBBMWI2rkZ5dKpzwLH8g/SaizLav
sIGWYKviaa9ztG2JB/rMKTRFjksTSa3woJJ50a0YvaScyc5q2kIEeScHwxT7OFBuLnkMVdt
0trmPb0kxhiKMZZUPM23kABTN7l+ePhUksW2ZwVO3PLJ54qMruP2UWHSqYwp3qQefKpIJd/
I4qAJ4k1IIO5GxnzoWLZjhJyxXPvpVXFqijB5nxpVWNftLNPcznYwKr3UyOylkPQ165Hwvo
0ZyLJGPi3Or0VhZwDEVrEvuQVnb1T+Ll+XkEelfPz8KuR2SIuOterNBAebRR/SoqpfWWnXU
HZT9ko7ipAIq+SZfxctf2ecraoT8mpVt0QfJFbGLRdDeXso2Ej+AkyauLw5pa/wDhVPvJNP
Jifxcr8xgnEaDoKG3kyyDs1Ax30f4r0GS0vlazIFvIPkFvknv+igiaXc55tHV24ZcdxuqHm
BD3Vz1ZRRZNMm3e2yY8hV1dKtyowrE95xyodhNnEYdsicmyCK9O0DUPX9OR5HTtRyZRyxWQ
GlcgMY8PZopYRtY+0kalvEipXbguWGW76aa7t7SeMrcRoynxFZa64aQP2ljI0TD5IPd7j4U
SF9cd4T4U71yXv2/QKnb05+GfuM3f6Zc38RtrmAdugyrJzDD+qsw+kPb3IEsZGD4Vv7+Jrx
klEzxSxZ2sg5+6h4kuZ4zFNp08pGfwrJVeXPHV6AfVkMfIfVVV4jHyFaKHRr67nIjtyijx6
U264fu4x7cB9451duP08tb0yU8O1t4zz606OUqNrEmiVzZNECGT6qHjZnBAz7qL7OEg+ihe
rtMrJNFIyqORCnGD40T9jwHwrhCHqB8KLjqXavp1zJc2oaZfaHLPzvOuSIUlKjIU1aBjHgP
orrKkgyACRQ62pvaRyrzXnUzvcXMcdsl4tsFGAnMA/TUxliQc8D6K6s1s4w6qR7qG6GXNpq
Nt+/NzJ0D7twP01QkuMNtyOVaaKRYc9hOyA/k9V+FQzJFctme3hc97KNpo1Mp8hkMQlszct
JGoU4wz8/hU0Om3V+pMMbNEOsjDZGP/ADHlV2GKOIfgLe3hI/LZN7fXVoaPNrBUT6m8jDok
vJfo7hUWWbZue0aMns5En2HD9kCQB7+lRzv6w+W9kKNqKDkKO4VotV0+80+Jbd4Ci9M45MP
f0NZ+ZIoWxhs+BFG8bv2pvApB54PjiptUuppbODToABa2/MYPN2PVjUimLrt5+OKkCRPzKg
DxxUa2FwRuqksBgVY27iCCMVdm7HYEjA+FVHkRQB4eVVd7ENHEst3mCQrcQ4dFXOWwefPu5
UV4ijWK+udo2gtyA6Vb9G9lFeavPc4H4KLbkjlzP/Sr2vaVtuJFmU5LHPKjnnNfd8MvazCa
Epv9peZA6iiKF5rYBiG7MjAIxnl31RnhayucqnJhgHb1otaPEYMbRk9eXfVcs9e4u6ddGBg
yAjxFHprhLnsbhGyJFwfeKzsWwPyHWrVpP2U7QZ9lvaUeBHWlTDLXTRId0YqndRbXVwO+pr
SdJBj6qdcBXwO/rUei9xmuMJv/ALoCEd+K8zkHssK9Q4rhV9KY7eakHpXm7mLcwwPhReP5B
LU83X6asQv2hZB1pQ9kt03sjAznlU1uYUugMDr4Vl6a9U02ZdO4ItArZJiJ+ksSf21mDOXf
n39Ksrqgk0W2tQMKgIPLzqqrR7s4HLn0rTw3u7pspwQuD50uxKLlsHJ6Ec8VKHhCMxUsT4C
lJcrL1PTAAxQctw27sURQx5lielLe0LkyxhhzUDp9NdSeOIArjPfSlnFy6lsFug5VU12rBG
YHBPM5xmrNvYs6MzsEA6ZqS3aG3cl1DMOgxT5bk3D9OR7gKFt+FNHMZ9k5PiTSO93586veq
RxRmSQjHUCo3eBosqcSd2ByxQ3PhFGqx82Bwe/HKrI9VGUk2kd3fVRrgFdhY7FOQMU4iMru
5YolxOnliVNkSnb4k86iiARdyghieW04pqXCRSBtiuB1Vl5EV2SaF/bRdq/N64qNeKRsXEv
sHkfEYxTzHDCRzLHvA6VVWeNTuzz91XYhFNEZGYJjuPWqlmlGTJlbC4BPKp4/ZAzUzSW6jG
Mn3VH2sZPQD6KHs7tj4Uqdug+cPhSomm4fVtSb5V5J9GBTkXV7kZQXLg9+44qK0tVhuI5nz
KEYEq3Q1o314YwluR/rNipXbCeX96Bto+syDJhY/wCtIKadB1f8q3H0ODRkateyH8HEvlgE
1PG+ry/kog8WGKm639LjvrbPQWt/p1wJADFIOXTNWnutUlOTeSDyXCitCBKsR9elhZO8bcU
Ckde0bss7Mnbnwptbx+E1KqS2stywa4lkkYdCzZpJp0SnmpNWd58BS3HwqufjDUtYl+TGKk
EY+aPhXN5ru4+NRrpIFp23ypiMfKn7jRottLHlXN58KW40U4ZByO6rI1C6HRh4dKrJvdgqr
knoKtjTLogc0+PSjWPl8K5uJ2bc0jE++netXAH4xiPA86uR6VgEyyc+7aOVQyW1lbDN1eAe
QOKi+OU7oRqKdtETIF+AFY28spY5WITlWuvlu7y/2abAGtlx7bITu8aIW5sZrhbYaeEbozu
oxkda082WHnk8xk3KeamkJj0INemajwxaX2zKpGUORtAGffQOTgFmmLJdIqeBGabLw5T4Yq
YyH5INNQzqORNbz7y4LeP8Lex58KpPw0pk2RXCEnpkcqM3Cz3GKlt52O7BwfOkkUir0PxrZ
PwlekY7aDH+tUA4M1JzhJIWPkaLJl+GWCy92alQzDx+NG5uFdRt2xOURfGnRaRbL7Ml2m7w
BoxdTqg6ySjuohZ3bpglTkGrL6E8n72lV/KqsltPay9lJGQ3u5VWLI3Wm3FrqtoIZYl5jmh
GQaxvG+m6fY3UNvbW6rMcu5BPye4UZ0fTbsvDcyMY4UO4nOMgeXhWb11pdV1ma6UnYTtQ+Q
6VNO/nvGeU7BUtzjOwfCuTo4UDFGIrXagUurY68qhuYUE2MEgDvFVzmc2CmKQ9Ac1HJayk5
7JvhRwMqfJRffjnSlQ7QWC8/A8/pqNecVdB1i+0NmEQYRuwJUHHPxrb2fE1nrMAhvUDMBjt
F5Ee8VjGyBjYpHuoZdpPbz+sWjmN/AGjUu/TeXVhnkyDHcaFOkNqTmZRjuByaxN3xbrLzJH
PdM6BcbMYxXGv7mQc2ABptP8AHv5aubiKC2bEULSsO/IAqpBxJcyatC7xKkJcZXwGefOs52
z9SRSNw2QQByqbbnDjHsEMLQ3oU5weh8fCjL267VYD30F0+69f4b07UlxvCBXPmOVH0ffbq
eXMUXDGTcA9dsjLYSqB1GRXkVzBIlw6lTyY17jelTYupxk147xDvt9VmUAYJyOVCTWYC8bi
VvZPWopHNvMrtGx92Kned+0PIfCqt9M+1Ty+FR6JJtsrSFm0+BtpyybvjT2iZY+hz303TJz
Lp8RXBGwYqy7MU6DpzrTw3qqqiWMhgPdSWFmJyOdP7Z3XGBXVLqckjHjigatuw5FTTezdGO
AcirJkbAxj4VG27dkY86GySF3K7uQY4zVwPFaQEInaPjmx6Zqg8znl3dwpCZuhx8KJcZSZ5
W65we6mBHBzg1ZhjluW2xoCfdVmSxkhtJJZCoKDIUc6G5A/snf8k5qeOzmkwu0qOmSaVrP+
GU+zjnV1NQgWZt4B2kFCPdVS1EujFecrHn4V240ZY4i6Z+k8qfdao00qRxAbB1Lcga5dako
tzEjBvdRn7gz1YJy2mnhXA5A/GojcPnoK6Ll/AVHXR5R+8GmlW+aaabhz3D4V1Wmf5KfVQ6
c2yeFKraWF86BhFyPTlSobj2ZdHtR1Bb6alSwtY/kwr9POrNdrD6cwxnwYEC/JUD3cqhlW5
Kns2RfeOdWaVFsZ2cs0rCZizDxNMCA9FJ9wrQtHHksVXPjiozNAn5aj6au3G8XfdAxZyP8A
Jif4U4adOekTUYN7AvQk+4VGdRTuRj9FNp4YfkNXS7j82PjTZrOW3AMigA8sg5otDdvO5Co
FA7yc1y4snuSO0mOB0AWmz6cs+0FAANPwDRIaRH3yt8BUqabCvex+mrtJx5BATJ5CniPyoq
1jHt9jINcWwH5Tn6BU2v06GbOfQ05RIrZVmB/1jRP1e2jHtY+k1DO1vtxGo3eIoeGlbdK5y
8rHyzUlvHBHIZHAz7s5plcoi4153IgA86rNsZy5VcnwFRF1HVhXVdX5qwP00W5bPfa3/wBa
YUX/ALNdpGqjnqltKu6SQI3uobc32g2rtHLeszL1VRRLGaGTcPadPOZnhyx5nnRjKX/0yL2
l/cq+hW6t5GKBiMPy50SNzaQKezC+5FobFbRQxiOJQqL0AFShF8DUbxtk9Ibu7a6BVoo8dw
IzQadbNG/viwTB/KUVoMLjGBio5bKK5XacDNVzzwuXbL3X3MjiJtBJHP1QrkYPnU8N/BJaq
1/tlZCCECYJx4miT8Pbj7LfWDXU4WgbnNI2e4LV3HH6fJvqAF/q1xdll7UpERjYvIY8KHBE
blitTd8NWsWNs8mT4gVXj0JN+FYN7xV3HLLj5N9s/wBkg8PjTuwgZMOAaIXemyRyFeXI1Vk
tnjXcelVyssDJ7aKEgg5BqBki8R8avv1wenuqHsY852iosyVhGj8lXNQy2DyKQsZJ99Ed23
kuAK4126L1HXHSmlmd+GTvdGMd8GNuxdl5AAmpYdCmc+1Ayk+eBWgmuZWdS0e7r5VLFKGUZ
BU+BqadfrZaZqXQZkfasRbzBqq2nyK+wwOD4YNbSnKcMMimkn8jKe4u+j+ZZ+Hriw5Fo3JC
5+mtNbzKsAUkcuXWshNG+iaUdZ05QhWXbMO456E0Y0zWLbXtN7S3AjuR+MTPfR1me5samZJ
ICARmvLeNUggvxI5A3L416totgJ4GaZ+anGMdK8r9LEUcV8scRB2nmRUb8bbjlflkgYH9rI
51XvmtwqqcY65zUKTJHApY91US7THbzxzIGaj04zt6FwVbi/sGSFWbY3gcc+4UcfTVSYxzE
IeYxmgfo74wl4csGtpoRNZtIS6gDcrEDmD9HStRrDQXgW+tyTb3C9ouRgjPca1Hh5pq2wFM
NtDcFJZF2g8sHrXb2eJztRQqnwHdQm7wZSRyxSS8KrhzuNGfH5EEEQXGR8aa5iU8iKoC6Yn
2VOKcFmmbCRsxPcBmi6/K4nq0rYaRY27ic4NMJhU4OD9NcXSb91yIefmaie3mhbbIhDDrQl
gla38dsMAL8afJe7wwLDa/UUHyQeYPwq3Fa3M0e5FJFGbJOzyIFHIgeWaixD1GPjUi6fcbu
lXYtK7WPc6lH8uhqlykUBsPLFOW1Mh9lSaNQaXEnMrk1eitkGFVRRnz/EZ+PR3fqAv01ai0
FD8pqPLAop3Y+FDeQXFodsvUZNW00y1h6KC3cO4VPuVTgH3mpkCkd1DW1I2wJzu+ulV0wqT
nFKh4tt623zRS9cb5o+NU9xpZPjWNPp+VW/XW+aPjS9db5oqpSoeVWJLpnXaQAKg9jwrlKi
W7d9nwpZXwpBHb5KMfoqVLSV+oCjzoklqMPtOVyD5U7tn+e3xq16lHswPleJri2KAe0S1G/
Gq4uZAc7zU/ry4+Q2ak9UhH5P10vVISPkUWTKIGvnPyVAqJriRurn6KtGxi7iw+mmPY8vYc
/TRLMlTPPvpZHhUjWsy9273VEVKnDAg+6jF3CLADNVprkRqWOasdaqXduZIyFqsZb10oS3b
S+IFNtZ2hkxEWJbuPOo+wuGfYkTE95PSidnp4g9uQ7n/ZVcMZllVuF3eIGRdrd4p+R4Vz3U
qj0u5HhSyKbVad3VuWcUS3S3mlkeFRQsXTJ604uqj2mAobPyKcGUd9Vnuok/KJ91QtqCjoh
9+aHnII71p6OD0zmgr6hLj2QAPKq73sz/5w/sppn6sgrd3CtL1GBy61YskxF2mPl9PdWc3s
3efPNWIrp4gAkjDHnTTM5O91oJIIZj+EiVveKpapBGmnt2cSgAjOF7qih1kjlLGG884NOk1
LepXYuG5EHmMUdLlhlGZuIot3IYzVZok25/qozNaRM3sty8K4LGPHMmq8N47sDMJPyYyfPF
RtAFkUshYjy5UalRAcAGqcyovIDnVYuNgdMq5GYzy76iCj8kH3YoqsaOmcDzqPsI1bcEHwo
naGPDQjepB91MZgrYKmrZUHliq0ycvMVUoXquvLJaHSYwSN+SO5j51mdN4gew1CSS13Dsjg
t3N4ijfEWlpZ6VJrSchGwVxnqT0xWK0iUSdrCyZJ9sHzrFe3ikuG3tfD3F1vrVkyQYivAuG
jY43e6gHGMOnHhi8u7hla7B5Bsbgdw5D6KwimazlSaF2jkXmCpwRVPXb+5vLfdPIXYtkt4m
jUxtygbJdR4A2nHuFMS5iDfIPwFVgpYZNIDa3MVHsHNN1hYC1rs/BTMC+QORHQivY302O04
bsLaZWBSHtC4IIBPPB+NeI6RbdreoWRigOSPIV7BoesLrGkSabcZLxgFc8jgdPhVjx8+t6V
p9NguVVVQICck4rq6FZAY2sfPlV3Y0LmGTAdeo8u41KrjaelaeOW+g9NHsk5lGb3mrKRQRD
CRBR5CnSTIOrCqk17Gnfk0S3a52iKOn1VQnnjllwqZPjVSa9aT2QcClbON5zjnROxGGCFl9
tA3vAq0iRKMBAAO6qaS7e+nG5VaJMlwLF82pMxhc4oYb7aelcN6zjyovkIdongfhUiTIp5j
6qDetSGTGOVSrK7c92FHU0PKjQnj+2mvcIwwvSgz3JxjdhffVaXU44/y8mmmvO30NPMimm+
vInlWbl1h25IKria5upNikknz5DzNCTJp21dAxwwxSrOZtE9lu1kI6spwD7qVF7/AC9e3Cl
uFLYfKl2Z8RWX0XUVn5KpNWksxjLsc+Arlq6RrtbANTG4iH5VR0xk91xbWIdxPvqQRovRAP
oqBrxV+SpP04p0Nyso54U+FRqXFPSqJriFesi/GozfwD8on6KL5RZpVSfUox8lSagfU3Pyd
i/Tk00zc8YKU0uB1IoI9479ZCf2VEZz3ftq6YvLB/tE+cPjS7RPnD41nWnk/JAH01G003cR
TTP1v003aR/PX41VvJEwBkE++s680xPJ8fTTd8x/LPxppm82/ga3CluHhQUSTD8r667mQ/l
n41WPqfoZ3geFJZEY4DDNB8P3t9dSW7mKTJIxRZyDGFx31zaKYkquvIj40Im4w4agkMcmv6
erjqPWFOPrqOvsZ2U4xqRzoF9+3C+P8YNP/n1ovY3trqNv6xZXUF1ETjtIZA658MjlQ0bNH
KB7HSqL9oPlI1FZpYraF5p5UiiQbnd2Cqo8STyFAJOPOEUco2vWRI5Ha+4fEcjTbNw2mO7H
yDXCj5zsOKVlxfwvqM6wWutWLysQFQyBSxPQDOMmn6hxXw3pVy1tfaxZwzLyaMyAsp8CBzH
01ds/SqPGOqGmnYDkA1CeNuD5yEGv2QJ5Al8D4nlRaCwt7qFLi3uEmikG5HjYMrDxBHIim2
bx5Bu8eBru8Z6UVGkIv5RNL1SFOTBcjzptPp5BRx3A1ztcdxosYrfHMLQ24jHans8bc+NVn
LGwwS8+hp/aeNM7NlHQfGuMrkciPjRnspGRuo51VeEE5H1ip+yby+NLsm8vjRmzassLKeQG
KsCxlZdwUEHzFOETY7vjRK0iZgi8utFxw30G/ce7PyYx9JxXDo8+Myqsa95JFaWZ0giaWQg
KKzevX0raPcuMIXXYgz0zU23lx4Yo7zTtE1jSms55kkt4G7SRkkA24HMk+FYODStP3+uaVF
K1tcMREzjHsg4z7qZHarLNHb3ssy2crgTrA2Gdc9D5eNGtYu4ZxDBpMQjAAjAUYAUclAFVi
5ZeOoheztk5erqR49aGalY2htnHZcj3YFaaDSr4W6rJEWYDmfOhmrWTxQNvUKT3E1XHHLOV
gnt40O4K2zwwM0Q063gkO7sPZHiBzqb1CRiQduD150RtrZIIVTcvKs6evLky0UMMMOSse3P
hRTRrsQ6nCEUnedhA86oFVH5a1JZbhewCNiHMgClTz61XC+VaLiWSW0m9YQMNuFPuPQ/1Vm
24hnDdDit1eyadqavaSuFlUFCTy/751jtV4dewIJZSpOA3dQsm1OTX89UYmqx1kyNjaRUqc
P3tx7UURZfnd3xqpLps0ErI23I686NSRdj1GM8yDmpxqcQHQ0JW0m8V+NOFpL/JoXEUOt9y
qcUhrPipzQ0Wkv8AJ+NOFnL/ACaJ4xdfWCx+QadFq+D7SmqQs5P5PxqZLBwu+Ujb3AHm3/f
jQsFI9ShK73BVR346+QqObW06IhAHQUPe2mcjO0Acgo6AVTupraybbc3cMTddrPz+HWm2Zh
uiEmptJ1DVF6wh6qaGjVNM/jC3+JotBbWr2nrr6haLa52mUzDbnwz4+VG7Lj8HQntn2oh8S
TjAHiatCUMvY20TlD8psc3/AOlch1bheOPsvuxbberHJyx8+XSj+jXOj6kdmmXtrcuBkpG4
LAeOOuKM3HO/AOtlOVH4BqVbUabLj8WKVDwzBtS9LPC+nXj2pnuLloyVZreLcoI7skjP0VU
/do4X/N6h/Mr/AGqyHoh4N0Ti37r/AHZtnm9V7HstsrJjdvz0PP5Ir0n9xvgj+Lpv95k+2s
PpeEBf3aOF/mah/Mr/AGqX7tHC/wAzUP5lf7VGv3G+CP4um/3mT7aX7jfBH8XTf7zJ9tDwg
GPTJwzJIFxfID+U0IwPgSa01nrVtqdnHeWM6TwSfJdeh+w+VZnjT0XcJ6Nwfqeo2NjLHc28
JeNjcOwByO4mvLdL4uvdF4Wm0ywmMUtxcFzIPlRrtAOD3E/Vg1dsZ8e/T2jVeL9J0Zimoal
BDIOZjHtP+qMms3cel/Q42KxpfT+BSNQPrYH6qo8J+hK51S2j1DiO8ltFmG8W0QHa4PPLMc
hT5YJ91bq19D3BNsoD6XJcMPy5bmTJ+gED6qbJxT5Y2P0w6M5xJaX6eYVD/wCqjGnekLhzU
mCJqSwSH8m4Ux/WeX10fk9FPA1ynLRUGMgNHcSj9jVnNc9BGkXETPol/PZzY9lJz2kZPhnk
w9/P3U2XhxaUT7kDLICpGQQcgig2u8Y6Vw9tW+uT2rDKxRrucjxx3D3155w7qmrcDcUDh3X
ldbZpRG6sciPceUiH5vPP/Wua5p0GpemgaXeAyW8t5DC6gkZUqowCOlNuc4b5avppz6WtB7
kvf5pf7VNPpY0I/k3v80PtrX/uN8EfxdN/vMn20v3G+CP4um/3mT7abdPo4s5pvpF4f1Gfs
fXWtWPQ3K7FP/m5gfTUFx6T+HYJmjWa5mC8t8cPsn4kGgXpb4D0vhSPTrvRrd4recvHMGkZ
/aGCvM+I3fCtB6PPRdw9rXBtpqesWkktzdM7giZkwgYhRgHyz9NNp9DFX/dV4e//ABv8yP7
VdHpU4fLY/v0Z7zCPtrXfuN8EfxdN/vMn21W1L0RcGW2l3c8WnyiSKF3U+syHmFJHfTa/Qw
TaLf23ENl65pd2lxFna2AQVPgQeYNN1zV9M4ZgSbWL4QmTPZxqpZ3x1wB+3pWD9CF00Oo6t
Fn2HhjYjzBOP2mqXF+eL/S5b6UCWiWWK05Houcufoy3wpticWPlo3ifjm/4suU0LhuC4WCc
hMD8bcE9xA+SP+ya0Gm+gOSWwik1LW/V7phmSKKAOqeW7Iyf+/OvQtE9HvD3Ds8lxpEEtrN
Iu1pBKWbHgCc4Hu61f1Lhm01e0Npe3V9JC3ykW6ZA3kduMjyqPRMZjNR4VxLwbwdwzuim4u
lvLtf/AA1paq7A/wAo78L7ic+VWvQ3cXsGtagYS/qZtx2g57d+4bfpxu+ut5rfoc4WXQ75t
NsZY71YHMDdu7e2ASvInxrF+h2/3nUNKZ+m24jX/hb/ANNIzyb8bod9Llxe3HCCLEW7FblD
OFB+Tg4z5bsfTisPwbw3whxKI7S+12603UW5CORE7OQ/yW8fI4PhmivpF1vUNS4hj4V0tnI
LJG6IcGaR8YUnw5j6fdWo0D0EabDAkmvX89xORlobYhI1Phkglvfyq1OPfj2oaz6BWisGk0
XVmnuV5iK5UKHHgGHQ+/l7qi0H0E3V3ZescQak1pcScxBABIV/1m6E+74169pelWeh2KWtq
0wgiXA7a4eTaPexOBTtQ02DVbSSCSa4SOZcFoJ2Q48iDyqOj56414V4S4VD2ltrt1qGpDl2
MaJtjP8ALbu9w5+6tn6Iry+teEJFk3di105gDZ5DAzjyzn6c0uIfQRatbyT8P6hMk4BK291
hlc+AYY2/Tmgvov1+8kvJuHNQdyYkLQ9p8pCpwyfZ4YNWOfJvx6enTapddzgVVNzMxyznJq
V7bI+V9VN9WPiPhWnhvlQzWeJLLQbVbjUbns1Y4RQMsx8hWc/dY0H5t7/Mr9tZn0us68RWd
uWyiWgcDzLsD/RFeq/uN8EfxdN/vMn21nb04cMuO6yH7q+g/Nvf5lf7VdT0qcPtnc12nvhH
9RrXfuN8EfxdN/vMn20yT0L8FvjbZ3MePm3Lc/jmm2/oYglnx/w7esETVEiY90ymMfEjH10
fjuBNGskUiujcwykEH3Ggmp+gbQ5oidM1K8tJe7tdsqfDAP11gtPudZ9GnFq6Rq7f3ozAyq
DuRkbpIn/fcQau3PLg6+2vX4RI5zknwFCrv0ncK6DO9rNdzXVwhKyC2i3BD3jJwD9GaMcSz
jQOEtS1MuFkgtm7LB6ORtU/rEV5h6JOAtK4rs9RvdZt3mhikSKELIye1gluh8CtS1ri49d0
b1D0vaDe3aEC+W3TmF7Jck+J9qhPEPpN0rUIYYLFbpY0yzF4wMnu7zW//cb4I/i6b/eZPtp
fuN8EfxdN/vMn2021eHGvJrHiaC7mMfbNG7HCBxjP0+NbfhKzluLpryYkxw8lyOrf9KzHpb
4G03hJtNutGheG2uN6SBpC+HGCDk8+YJ+FbzT2V/R2mp2RC509puQ6SBDu/wCIGrK5cnFqz
ShqfpL4d026e2a5muJEYq/YR7gD38zgH6KzWu+kbRdSttkC3YYMCN0YH9dU/RHwho3Fl1qc
esW7zLbJGY9sjJgktnoefQV6b+43wR/F03+8yfbU263hxrxr767cn5UoH+oKcOKLYnnO496
V7E3oa4KZSBp86k94uX5fXVeX0I8Hum1Vvoj85bjn9YNNn0cXl8GqrdcoLpXPh0Pw61Yj1l
9JmjvZJVHZt7O9cgn3d9EeNPQ5ccPafLq+iX0l1b2yl5YpQBKijqwI5NjqeQ6d9ee6hqT6h
aWqykdpDuViPyhywT/33U2zeHv9NXJxzauzEvcMSck9mOZ+NSTcdWU2nxxb7nto5CwJQY2k
dOtelab6IuDLnS7SeXT5WeWBHY+syDJKgnvqz+43wR/F03+8yfbTa/4+Dze39JVpDYNbH1j
J6HYOXj30In4vtJZS4afn/IFev/uN8EfxdN/vMn20v3G+CP4um/3mT7abJ/HwjyO04itrqU
RJM6MegdcZq+17sG5psAdTgYqn6VeHNM4S4qtbPR4WhhazSYqzlzvLuM5PPoooVpmlatxzr
i6bpaZXqWY4SNPnuf8AvwFNs3g76onLxPZwkj1hpD4IufrqA8Z24+THcH3hR/XXpuj+grh+
0iU6rd3V/N3hD2SfQBk/XR5PRXwNAoU6HH7RwN9xKcn6WptucGLxqHjKyJy4nHgGUY+nFXY
eIFvCWinVz4DkR9FenXnob4KuUKxafNasfyoblyf+IkfVXnnGfoeveHLSTVtEu3vbSAF5I2
GJolHVsjkwHf0x4U2zeDH4QfdWQdf21jw1jccRTHW5bqOCSRt8luoZ1yeRw3UYq5Z6kJNIu
J5W/DW+ABj5WeQPx60Y4F9HF/x2ZNQubv1Wwjk2NKV3PI3UhR0xz692eh50q8WFxtanR/Q5
wxr1it7pfFE91A35SRrlT4EdQfI0Kf0Ga+NeFot5bnTT7XrvQgeHZ9d304869N4b9GXD/C9
wLmxa+a424MjXTLu94TAI94rWMEf8EXOcZwHIbHjy51Hd43q/ob4Y0Gwe+1Tie4tYF/KeNe
Z8AOpPkK8/0NrW34905tEuJxbJdJtmuQFYrn2yQOgxn6K924o9GOi8WXHrN7d6gk6rtRluC
yoPAK2QB7sV4vxnwVqPo81K3kW6W5trjd2MyrtzjGVZe48x76JfXT31JFkQPHKrKehDDnSr
yKy16+FjB2Lr2bRqy5HTIzj66Va6eD6mU+A+Pgn0hcL3dxFobXAilIzNZ3AQSgZ25GQQeZ5
HxNGvRFxLr+qcby2eqateXUSWsh7KaUsoYMozj416320eeorxP0Mf5Sbr9Fm/prWXtxu30D
WI9Lep32kcDyXenXctrOLiNRJE5VsE8xkVt68/9Nf+TyX9Ji/aaNvKrOL0kcW6U3YXWoX1j
cZjbfdDY2OoIZqG2vD8+k+kDS9DvghuBeWyzANlcuVbGfcwB8816r6Ip1j4EiU9fWJP2isX
rzh/T3asOh1Kx/ZFRiZbun0NQ3iKRouGtUkRirpZzMrDqCEODRKhfE3+KurfoM39A0bYH0C
MTwpqCknAvjgdw9ha9Sryz0Bf4q6j+nf+ha9ToPCPT5Ci8R6ZOB7b2hUnyDnH9I0Igme59N
OnTyHLyXlszHzKpRv0/wD+HNJ/Rn/pUAscfuxaVjp61a/0Eony+kq5Xaz/ABRqv3IutAkLY
juNWS2fzDxSqP8Ai2n6KKG+lXRX1vgG9jijMk9sVuIgPFT7X/CWrSaLpyaRollpqfJtbdIs
jv2qBn6qukBhg8weoqC+u4tP0+4vZjiK3iaVz5KCT9QoLFUtZ/wHf/o0n9E1T4QvJdQ4P0i
8m5yzWcTOfE7Rk1c1n/Ad/wDo0n9E0HgXokmS3v8AVZpG2pHbBmPgAcmrfoftX1z0j3WszL
n1eOW4JPz5DtA+DN8KyvDeoDTtB4hYHDzWqQJ573wfqzXq3oG0r1bhq+1Nlw15chFPiqDr8
Wb4UYk+616nQ6HVoZuILrSAR2tvbRTnn1Ds4x9G0frURrzLQrjU39N+tTzWN0llNbm3jlaF
hHlNmCGxg/Jb40bem185wxfef6ZJrIfg4Gu2iUdB2cvNB9G5fhX0ZXhfp20trLiLTdbgBQ3
MRjZl7njOQffhh+rRLNzQTZSppvpxjl1Bgqev53McAB19gn9Za+iq+ZOPNTs+ItZsW06ydr
yS1i7Ux8+0ZlDBQoHMgNjP0d1abhf0gcfaFDFaX/D99qlrGAB2ttIsqjuAfBz9IJ86Jj6j1
Hjzhifi7hebSra7FrKzq6s2drFT8lsd39YBrLaPr2pejjhK00rWuG9TuRaCTdd2myWIguzA
5ByoAIHtAdK0elekDSr+ENfW19ozcgfujbtEmT/pPk9fEgnwrTo6yIHRgysMgg5BFGnl/wC
77oH8U6j8I/7VYTgyQ616U7nVbON47dpri52kY2o+7aDjl+UPhXr3FHoy4c4njeR7RbK9YH
F1bKFOfFh0b6efmK8o4JnvOCvSNLw5fEGOab1aUdxbrG6+/I+hqM5f1r1gq5HU/Go8P5/Gj
HZx+A+Fd7KHvUfCtPJ9N4P6W8/fTbZ/gKf03r6Sr529NSovGFoEGB9z0/5klfRNZevCaxkK
vJvRBp3EllrurnVLa/t7Fk/BrdI6Kz7+RUN5Z6eIr1msjwf6RNN4xv7uxtrW4t7i1XcwlwV
YbsZBB8cfGjTXV4T6fJ7WTiDTIY2VrmK3btsdQpb2Qf8AiP017hc20d3bvBK0io4wTFK0bf
QykEfQa8E9K/AUPCk1vrWm3E7291MVdZ3LtHJjIwx5kEA9efLqaA96VdQuLD0eaTplw59Zu
+zEwJ67EBb/AIita/0S6X9y/R5p+5dsl3uuX89x9k/qha8c4z4hm431Dh+3iIec2scTgDkZ
3bDcu7mF5V9IWVrHY2NvZwjEVvEsSDyUAD6hRJNQ64njtraW4lO2OJC7HwAGTVfSL9dV0ay
1FBhbu3SYDw3KDj66FcfTXMPAur+pwyzTyW5hRIkLMd5CHAHPo2arejNrr9z/AEuK9glgng
RomjlQqwCuQvI+WKKp+l3SPur6Pr1lUtJZMt0n/l5N/wAJasb6N9S9d9F2uae8nt2EU20eC
OjMP+LfXsV3axXtnNaTruinjaN18VYYI+Br5y4NuJeHtc4h0K5bBmsbq3YdB2kasQfgG+NE
saf+5+/f2t/7KH9r17bXiX9z9+/tb/2UP7Xr22ivNvTLY61e6bpQ0S2vZpkuWLGzRiyDbyJ
K9BW90hblNHslvSxuhbxiYscnftG7PnnNBeNONrPgm2tLi9tZ7iO5kMf4EjK4Gc4OM1oLS5
ivbSG6hOYp41kQnvBGR9RoINYkgh0W+luSOwS3kaTPTaFOfqr5Y0LhrUOIkuhpyCSS2VWKl
gu7JPIE9/L6jXv/AKReEL3iPQro2us3kLRxlxaZHYy457WAGSeXIkn3V596EruHfqti8ado
wjlD95AyCPcMj4mjOVsnTOajqfpD4fs43vtT1K1gyIo/765ZA5AAHwFe5ejq9utR4C0q8vZ
5Li4ljYvJI2Wb22HM+4VgfTUEHDlhtGD654fyGrceiz/Jto3+yf8A5jUMbbO2trwH0jcT8T
2vpJv9L0rV72GMtCkMEUxVctEhwB5k/XXv1fPfGShvT4qnob+yH/BFRqgOraJxZqSy6nrpu
JPVoT+FuJQ7bRk7RzPLJPxrff3P0Kdlrk/5ZaBM46D2z/X9VajjKxjXgvWHVBlbSQ5x5Gs3
/c/fvHW/9rD+x6rnx3Kz7nsFeOen+aWE8PGORlw1w4we8dlg+8ZPxr2OvGf7oT/+n/8A/J/
/ANVR0ezUyRFljaNwGVgVYHvBp9Kg+PRbyqLxFOVgXL+YDhf2mvoP0L3NvN6PbeGFgZLeeV
ZhnmGLFh9RFeLaFcWdrf65NfW5uIBZyqYwcElpEVcHu5kHPdiu8J6jxZodwdR4ctr143O1w
kDSxSY7mAGCRn3iiPqevL5eDNa4e9JU3GFrE+r2kzSu1vC4Wdd6nlhyAQCeWDnAHKp9A9Ke
ozhYtf4R1W1foZra1kdPeVIyPrrdabrem6uH9QvI5mj5SR81kjP8pDhl+kCisHfemzTdNuT
b3/D+r2sy9Y5o1RvgTWF9JPpJ0zjXR7WzsrK6gkguO1LTbcEbSMDBPjXvGp6Rp2tWptdTso
buE/kyoGx5jwPmK8P9J3o1g4ThTXdDkkSz7YLJCzEmBj8kq3XGRjnzBxzPcG94I4dtIeC9L
W+sI2uGgDsXTn7RLAH6CKVU+GPSJY3vDllPqc4S8Me2YAdSpK5+nGfppVXnuM36avaw7x8a
8f8AQv8A5Sbn9Fm/prXrO9/nGvDbbUdV9GfGt3cJZxyyFXjj7cNsdGIIYEYz0FKvFfb6arz
/ANNf+TyX9Ji/aawv7vuv/wAU6d8JP7VB+KfSnq/GOjHSLnT7SJHkVwYQ+7I6DmTUd249FE
TPwTGQR+Pk/aKx/HwOielG01KXITdb3OV64QgfH2K3/o90u60Xg+0t7pWimkLStGwwV3HkP
fjFd404Sg4t05Y2kEV3BkwTEchnqD5HA91V5plJna9Et7iG8to7m2lSWGVQ8ciHIYHoQar6
xayX+iX1nFgSXFtJEuemWUgftr5/sdW4+9Gxa3WOQ2SknZKhmtz5gj5PuBHnWgtf7oC9RP7
74fglbxiuTGPgVao9Mu2x9EnDGrcLcPXdtrFuLeea6MioJFf2dqjOVJHUGt7Xi0n90HIU/B
8MqreLXuR8NgoLf+lbjfifdZ6RbC1D8j6jEzSYP8o5x7xigl9N2oRanxnaadaMJpbWARuF5
4kZidvvxt+NUUg9V9Ntjb5z2V9bpn3Kgo7wN6Ormwv49b11gbpG3xQZ3FW+c57z348eeaBc
bpqHDXpHXiFLYyR9rHcQu4JRioAKkjzHTrgiq5zOXLUfRlea+nOWS34O0+aJtskeqRsrDuI
jkINY/wDd91/+KdO+En9qgnFnpH1jjvToNIn063TbcLKgtlcuzBWXGCTn5RqOj6I0nUI9W0
iz1GL5F1Akw8tyg4+usv6XNV+5fo9vgrbZLwrbJ57jlh+qGrynh/0v65w1olto0VhaTJagq
rzB9+CScHBHTOPoqhxf6Q9Y46tLexubKCJIJDKFtwxLHGMnJPQE/Gg964C/xC0P9Bi/oiie
s/4Dv/0aT+ia8G0f00a1ouj2mlw6bYPHaQrErOH3EAYycN1qe69Oeu3dpNbPpenqs0bISA+
QCMfO86DzhZ9tnJBj8Y6tn3BuX/F9VfUnAOl/cfgXSLNhtcW4kcHuZ/bI+LV8yto+oW2mwa
rNYy+pySFVdkIVsY7/AAOevfg+FehL6eteUBV0nTQB0AEn9qg96rI23pL4buuJPuBFNOb31
hrcZiOwupIPPwyK8z/d91/+KdO+En9qsLZ3eqWGq2/FHqkhEd4JxK0bdm7ht23PnQfWlYH0
y6R90+AZ50XMlhKlwOXPb8lvqbP0Vg/3fdf/AIp074Sf2qr6j6btZ1PTbmwuNJ04xXULRPj
fnDAg/ledBjOFdQj07i7Sb+5fEVvdxNIx/JQMMn6B+yvrMEMoIOQeYIr5o4Y9Hd/xHoF3ej
NtKHUWnaghZgM7/PHycHxBFX7Di/j/AIAjFlcwyPaReykd5EZI1Hgrg9PccUTc3p7B6SNDv
+IuCrzTdNiEt07RskZcLu2uCRk8s4HfVb0W6FrPDnCH3P1tdkwuHeOLtA/ZoQOWRkdQx5Hv
rDW/90Dcqn988ORSN4x3RQfAqafL/dBSsmIuGkRvF70sPhsFFe01898ZOuo+nNEsiGZby2Q
svzlCbvhg591dvfSnx1xTvtNItjbK3IiwhZpMebnJHvGKN+j/ANH11o9993NaYeuAHsod24
oT1Zj0JwT8fHoZyykj0za3lS2t4ioe0bxNLtW+ca08248X9NII4wtM/wAXp/zJK+iq8E9Mu
jXkt9aa1HE8lusHYSsoyIyGJBPgDuxnyrv7vuv/AMU6d8JP7VZenC/bHvVeb+jb0earwnrm
o6nqU9swuUMcccLFjgtuJOQMdB499Y3933X/AOKdO+En9ql+77r/APFOnfCT+1Rp71Xlvp7
uYl4T0+1LASyXwkVfFVjcE/Fx8aycnp04quT2Vrp2mozchtikds+Xt/1VVteGOM/SLrMd9x
A1xDbDkZrhOzCr4RpgfHGO8k0LdB3ol0r7qekPT9y7o7Tdcv5bR7J/WK19M18wcPcQ6t6NN
cvQdNha8ZOxdblW9kZzlcEZBwOffyrS/u+6/wDxTp3wk/tUHs3EHEFhwzpL6nqTutujKpKL
uOScDlUHDPFelcXWUt3pTyNHDJ2b9ohUg4B6fTXg/FPpL1rjjTYtGl0+3jDTrIBbK5dyAQF
wSfH6hUHCnHWtej312wj06JnmkBkjuldWRlyOgI/7FB9NV86+ljTzofpJkvI8xxXyJOCo8R
scfSQT/wCaiH7vuv8A8U6d8JP7VZvivjLVPSHdWMUmlwrcwFkiFqrln3EcsEnvH10Gx/ufv
39rf+yh/a9e218ycOcUaz6MtU1C2+50LXEu1JUuA3LaTgjBGQc9a0P7vuv/AMU6d8JP7VBo
PT//AIE0n9Jf+jXo3DP+Kuk/oMP9AV878YekLVOOra2tLqwt4hbOZF9XDEnIwc5J5Ub0/wB
OGuafp1tZR6Xp7JbQpErNvyQoABPteVB71e/vG4/2TfsNeBehNN/Et+P/AMH/AOtasS+njX
pYXjOlacA6lSQJO/8A81W/Qtot5BLe6zNG8UEsYhhLDHacwSR5DAGff4UZy9L/AKbU28N6f
0/fn/oatr6LP8m2jf7J/wDmNWZ9Lek3eq8JpJaRPM1ncCV0QZOzaQTjryyD7s1h+H/TBrPD
eh22j2+nWUkVqpVWkD7jlieeD50TD0+i6+fuLv8A+YGL/wCI2P8ARiqf933X/wCKdO+En9q
hWhSapx96Todee0WLZcQz3DRA9nGIwoAyc8zsHxo1fT2vim0a/wCFdVs4hmSazlVAO9tpx9
dea+gLVLeG91bS5ZFWa4WOWFT+UF3Bv6Q+uvVN7eJryXjL0Z6jb6q+ucLFtxftTbxPskifq
TGeXLy6juzVc8co90rzb0u8G6zxc2ijSLdZhbvKsxMirsD7MNzIyPZPTnWJsfTBxlw+VtNZ
sY7kry/vuFopfiMfWM0XT+6DYKN/DAZu8rfYH/LNR1e0VT1bU7XR9LuNRvZRHBbxl3YnHTu
95PIeZrxu79P+oOhFloFtC3cZp2lA+gBaBXC8f+ku4jW7SYWe7cu9Oxt08x848/M0Gc0bTL
jUNG1++QFxa2yFz35aVDn4Kx+ivY/QVqEVxwdcWO8dtaXbFk7wrAEH4hvhRHhvg+w4e4dk0
gD1gXKkXbsMdtkYI8hjkBXmmocE8XcD6s2pcNS3E8IzslthucL814+e74Ee6jEylr6HryR+
BOJ4vTIdftoQunNdCZrgTKMoQNy7c7vEdKA2Xp04isfwGqaVa3LpyJw0L/T1H1CiX/2hP/y
v/wDt/wD+7o29nrDemK4hh9G2oRyOFed4UiB/KbtFbHwUn6Kwl76e9YmBTT9FtIGbkplkaU
j4bedCBonHfpI1CK41dp47Zfky3CdlHGD12JyyfcOeBk0N6ZSy4d1W/tEubaAtE+dpz4Ej9
opV9GaPoltomk22m2sY7G3TaC2MsepJ8yST9NKrpy+oudhD4n4017W2kXa6hh4Nzp20+Bpb
T4Gq4ovufY/mI/1RTks7ONtyRop8VABp+0+BrhDY6H4UUuzh8aXZxeNNKt4H4Vza3gfhRk7
ZF/2ao3GgaHdtuudLsp2PfJArH6xVzafmmmlT800Nh6cL8NxtuTRNOVvEWqA/sojHBbQxhI
kSNR0VRgfCubW8D8KW1vA/Chs/bF4iuNHAwIYAg9QelM2t80/Cu7GPcfhQcFjYn/MRfqipE
tLONspGinplQBXNrfNPwpYPzT8KLt17OzdtzxIzeLAE11La0iz2aKmeu0AU3DfN+qlhvA0N
k1nYsxZoYyT1JUE0hZ2IORBFkfyBXPa8DS9r5v1UNptsOMHGD51F6pY/weL9UU3DfNPwpYY
9x+FDbvqlj/B4v1RTysLKVOCDyI7qj2t80/Cltb5p+FE256pY/mIv1BXRaWWciGLI/kiltb
wNdCnwPwobS7YvL41wpCRg4I8M0za3gfhS2t4H4UVSm4d0C5bdcaPYSt4vbox+sUyPhjhyJ
98ei6cjeK2qA/sohtbwPwpbW8D8KG67HDbxIEiVUReQVeQH0U7bF4j40za3ga7sPgfhQO2x
eI+NLbF5U3YfA/CnBG8DQOVIyf8ArXBptkf8xH+qKkjjOeh+FTY8jUakQrptiv8A4eP9QU/
1Kzx+9ov1BUnPwPwpYNGySKGNdqKqDwUYFd2p403B8PqpYPgfhQ25JBbygdpGj46bhmmepW
f8Hi/UFSYPh9VLB8PqohqWttGd0cSIemVABpSW1tLjtI0fHTcoNOwfD6qWD4fVQQ+oWX8Hi
/UFPS1toiezjRM9dqgU/B8PqpYPh9VA17a3lA7RFfHTcAaj9Qsv4PF+oKmwfD6qWD4fVQMS
1toiTHGiE9dqgU02NmSSYIyT1JQVLg+H1UsHw+qgi9Qsv4PF+qKl7OOlg+H1UsHw+qgXZx+
dRtZWjsWeGNmPUlQTUmD4fVSwfD6qCH7n2X8Hi/UH2VIkECLtRQqjoF5CnYPh9VLB8PqoF2
cfnS7OPz+NLB8PqpYPh9VBHPZ2lzH2c8KTIequoYfA0ObhLhl2LPoOmMT1JtIyf2UVwfD6q
WD4fVQUbXQNEsXDWml2duw6GK3VCPgKvdnHSwfD6qWD4fVQLs46XZx0sHw+qlg+H1UEN1pt
hertu7WC4A6CWMOProf96HC//wDb+l/7nH9lFsHw+qlg+H1UFW00fSrDnZ2FrbEch2MKp+w
VbCp4/XXMHw+qlg+H1UCI58ulKlg+dKgg7Q+Apdp5fXSpVWNl2nlSMh+bSpUNm9qfmj403t
T8366VKibLtT80fGuGU56D40qVE2Xan5o+NLtT80fGlSobLtf5I+Nd7U/NFKlQ2Xan5opdq
fmilSobpdsfm1ztj4ClSobrnbH5opdsfmilSom6Xan5opCU/NHxpUqG3e1PzR8aXan5o+NK
lRdu9qfmil2p+b9dKlQ272p+aPjS7U+H10qVF2XaH5o+Nd3nwpUqG3d5+bXd58B8aVKiu7/
L66cHJPyfrpUqG0it5U7f5UqVRvZb/Klv8qVKhst/lS3+VKlQ2W/ypb/KlSobLf5Ut/lSpU
Nlv8qW/wAqVKhst/lS3+VKlQ2W/wAqW/ypUqGy3+VLf5UqVDZb/Klv8qVKhst/lS3+VKlQ2
W/ypb/KlSobLf5Ut/lSpUNlv8qW/wAqVKhst/lS3+VKlQ2W/wAqW/ypUqGy3+VLf5UqVDZp
OTmlSpUH/9k=
</binary>
</FictionBook>
Zerion Mini Shell 1.0