%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/1390.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author> <book-title>Vrah</book-title> <lang>en</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>15.8.2019</date> <id>62a3fa79-d793-4eed-b374-714a7f4fa493</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2000</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><strong>Vrah</strong><strong><emphasis>King Stephen</emphasis></strong></p><empty-line /><p>Vrah</p> <p>Stephen King</p> <p>Najednou se probudil a uvědomil si, že neví kdo je ani co dělá tady, v muniční továrně. Nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje ani co dělal. Nemohl se rozpomenout na nic</p> <p>Továrna byla velká, s montážními potrubími a dopravními pásy a do toho všeho se ozýval klapot součástek.</p> <p>Z krabice, do které byly automaticky skládány, vzal jednu hotovou pušku. Zřejmě obsluhoval stroj, ten však byl nyní zastavený.</p> <p>Zvednutí pušky mu připadalo jako reflex. Pomalu přešel po kočičí lávce na druhý konec továrny. Nějaký muž tu balil náboje.</p> <p>"Kdo jsem?" řekl pomalu, váhavě.</p> <p>Muž pokračoval v práci. Nevzhlédl, neudělal žádný pohyb, jako že slyšel.</p> <p>"Kdo jsem? Kdo jsem?" křičel, ale ačkoliv celá kopulovitá tovární hala odrážela ozvěnou jeho divoký řev, nic se nezměnilo. Muž pokračoval v práci, aniž by vzhlédl.</p> <p>Švihnul baliči nábojů puškou u hlavy. S křupnutím ho zasáhla a balič spadnul dopředu na tvář a rozsypal náboje všude po podlaze.</p> <p>Jeden sebral. Náhodou měl správnou ráži. Nabral několik dalších.</p> <p>Nad ním se ozval klapot kroků. Otočil se a nad sebou uviděl muže kráčejícího po kočičí lávce. "Kdo jsem?" zakřičel nahoru, aniž by vážně čekal odpověď.</p> <p>Ale muž se podíval dolů a začal utíkat.</p> <p>Škubnul puškou nahoru a dvakrát vystřelil. Muž se zastavil a padl na kolena, ale ještě předtím, než spadnul, stiskl červené tlačítko na zdi.</p> <p>Začala kvílet siréna, hlasitě a čistě.</p> <p>"Vrah! Vrah! Vrah!" řval amplión.</p> <p>Dělníci nevzhlédli. Lopotili se dál.</p> <p>Utíkal a snažil se dostat od sirény a od ampliónu. Uviděl dveře a rozběhl se k nim. Dveře se otevřely a stáli tam čtyři uniformovaní muži. Stříleli po něm z podivných energy pušek. Kolem něj se míhali blesky. Vystřelil ještě třikrát a jeden z mužů v uniformách klesnul a jeho energy pušku zarachotila na podlaze.</p> <p>Prchal druhým směrem, ale větší počet uniformovaných mužů přicházel z druhých dveří. Divoce se rozhlížel kolem sebe.Blížili se k němu ze všech stran! Musel se dostat pryč!</p> <p>Šplhal výš a výš do horního podlaží. Ale nahoře už byli také. Měli ho v pasti. Střílel, dokud nevyprázdnil svou pušku.</p> <p>Přiblížili se k němu, někteří shora, někteří zespoda."Prosím! Nestřílejte! Copak nevidíte, že chci jenom vědět, kdo jsem?"</p> <p>Vystřelili a energy paprsky do něj udeřili. Všechno zčernalo...</p> <p>*****</p> <p>Potom sledovali, jak za ním bouchly dveře a jak nákladní auto odjelo. "Čas od času se tu z některýho z nich stane vrah," řekl dozorce.</p> <p>"Já tomu prostě nerozumím," řekl druhý a poškrábal se na hlavě... "Vem si tohodle. Jak řekl-- 'Chci jenom vědět , kdo jsem'. Tohle. Vypadal skoro jako člověk. Začínám mít dojem, že ty roboty dělaj dost dobře."</p> <p>Sledovali, jak nákladní auto opravny robotů zmizelo za zatáčkou.</p> </section> </body> </FictionBook>