%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/926.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Larry</first-name><middle-name>Niven, Jerry</middle-name><last-name>Pournelle</last-name></author> <book-title>Tříska v božím oku 2 - Přízračný křižník</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Larry</first-name><middle-name>Niven, Jerry</middle-name><last-name>Pournelle</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>018bbf42-6b59-4d1c-9fee-87a1286a8ecc</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <publisher>***</publisher> <year>2007</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><strong>Larry Niven, Jerry Pournelle</strong></p> <p><strong>Přízračný křižník</strong></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>TŘÍSKA V BOŽÍM OKU 2</strong></p><empty-line /><p><strong>The Mote in God</strong><strong>’</strong><strong>s Eye</strong></p> <p>Copyright © 1974 L. Niven and J. Pournelle</p> <p><emphasis>All rights reserved, </emphasis>which includes</p> <p>to reproduce this book or portions</p> <p>any form whatsoever.</p> <p>CLASSIC, 1998</p> <p>Translation © Věroslava Ončáková</p> <p><strong>ISBN: 8</strong><strong>0</strong><strong>-</strong><strong>8</strong><strong>613</strong><strong>9</strong><strong>-</strong><strong>11</strong><strong>-</strong><strong>5</strong></p><empty-line /><p><strong>OSOBY:</strong></p> <p><strong>RODERICK HAROLD</strong>, lord Blaine, velitel, Říšské vesmírné válečné loďstvo</p> <p><strong>ARKLEY KELLEY</strong>, střelec, Říšské námořní dělostřelectvo a Blainův rodinný sluha</p> <p><strong>ADMIRÁL SIR VLADIMÍR RICHARD GEORGE PLEKHANOV</strong>, velící vice admirál Říšských námořních sil, Nové Chicago, a úřadující generální guvernér, Nové Chicago</p> <p><strong>KAPITÁN BRUNO CZILLER</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo, náčelník INSS na <emphasis>MacArthuru</emphasis></p> <p><strong>VELITEL JOHN CARGILL</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo, první důstojník na <emphasis>MacArthuru</emphasis></p> <p><strong>VELITEL JOCK (SANDY) SINCLAIR</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo hlavní inženýr na <emphasis>MacArthuru</emphasis></p> <p><strong>NÁMOŘNÍ KADET HORST STALEY</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo, starší námořní kadet INSS na <emphasis>MacArthuru</emphasis></p> <p><strong>NÁMOŘNÍ KADET JONATHON WHITBREAD</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo</p> <p><strong>KEVIN RENNER</strong>, navigační důstojník, záložní vojsko Říšského vesmírného válečného loďstva</p> <p><strong>LADY SANDRA LIDDELL LEONOVNA BRIGHT FOWLEROVÁ</strong>, bakalář svobodných umění, mistr přírodních věd, kandidát věd v oboru antropologie, Říšská univerzita Sparta</p> <p><strong>JEHO EXCELENCE HORACE HUSSEIN BURY</strong>, obchodník a magnát; předseda Rady, Říšská společnost autonetiky, Ltd.</p> <p><strong>NÁMOŘNÍ KADET GAVIN POTTER</strong>, Říšské vesmírné válečné loďstvo</p> <p><strong>VELKOADMIRÁL HOWLAND CRANSTON</strong>, vrchní velitel, Ozbrojené síly Jeho Veličenstva za Uhelným pytlem</p> <p><strong>JEHO ŘÍŠSKÁ VÝSOST RICHARD STEFAN MERRILL</strong>, místokrál dominií Jeho Veličenstva za Uhelným pytlem</p> <p><strong>DR. ANTHONY HORVATH</strong>, ministr věd pro Transsektor Uhelného pytle</p> <p><strong>DR. JACOB BUCKMAN</strong>, astrofyzik</p> <p><strong>OTEC DAVID HARDY</strong>, kaplan – kapitán, záložní vojsko Říšského vesmírného válečného loďstva</p> <p><strong>ADMIRÁL LAVRENTI KUTUZOV</strong>, viceadmirál velící Expedici Jeho Veličenstva za Murchesonovo oko</p> <p><strong>SENÁTOR BENJAMIN BRIGHT FOWLER</strong>, čelný představitel většiny a člen Tajné rady</p> <p><strong>DR. SIGMUND HOROWITZ</strong>, profesor xenobiologie, univerzita Nové Skotsko</p> <p><strong>HERBERT COLVIN</strong>, někdejší kapitán Vesmírných ozbrojených sil Republiky Unie a někdejší náčelník křižníku Unie <emphasis>Defiant</emphasis></p><empty-line /><p><strong>CHRONOLOGIE</strong></p> <p><strong>1969</strong> – Neil Armstrong vstoupil na Měsíc Země.</p> <p><strong>1990</strong> – Série smluv mezi Spojenými státy a Sovětským svazem vytváří CoDominium.</p> <p><strong>2008</strong> – První úspěšný pokus mezihvězdného pohonu. Zdokonalení Aldersonova pohonu.</p> <p><strong>2020</strong> – První mezihvězdné kolonie. Počátek Velkého exodu.</p> <p><strong>2040</strong> – Úřad CoDominia pro evakuaci zahajuje masový transport trestanců. Kolonizace Sparty a St. Ekateriny.</p> <p><strong>2079</strong> – Sergei Lermontov se stává velkoadmirálem Vesmírného válečného loďstva CoDominia.</p> <p><strong>2103</strong> – Velké patriotické války. Konec CoDominia. Exodus válečné flotily.</p> <p><strong>2110</strong> – Korunovace Lysandra I. ve Spartě. Válečná flotila přísahá věrnost spartskému trůnu. Sňatkem dynastií se vytváří unie Sparty a St. Ekateriny.</p> <p><strong>2111</strong> – Začínají Války formace.</p> <p><strong>2250</strong> – Leonidas I. vyhlašuje Říši člověka.</p> <p><strong>225</strong><strong>0-2</strong><strong>600</strong> – Říše člověka prosazuje mezihvězdný mír.</p> <p><strong>2450</strong> – Jasper Murcheson zkoumá oblast za Uhelným pytlem. Vytváření půdy Nového Skotska.</p> <p><strong>2603</strong> – Začínají Odštěpenecké války. Objevují se nadlidi Sauronu. St. Ekaterina téměř zničena.</p> <p><strong>2640</strong> – Odštěpenecké války pokračují. Temný středověk v mnoha soustavách. Faktické ukončení První říše. Sauronští nadlidé vyhubeni.</p> <p><strong>2800</strong> – Mezihvězdný obchod se zastavuje. Pirátství a lupičství. Temný středověk.</p> <p><strong>2862</strong> – Souvislé světlo Třísky dopadá na Nové Skotsko.</p> <p><strong>2870</strong> – Skutečný konec Odštěpeneckých válek.</p> <p><strong>2882</strong> – Howard Grote Littlemead zakládá v Novém Skotsku svoji církev.</p> <p><strong>2902</strong> – Souvislé světlo Třísky nečekaně přerušeno.</p> <p><strong>2903</strong> – Leonidas IV. ze Sparty vyhlašuje Druhou říši člověka. Koná se přísežný slib znovusjednocení.</p> <p><strong>3016</strong> – Vzpoura v Novém Chicagu.</p> <p><strong>3017</strong> – PRVNÍ KONTAKT</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>ČÁST PRVNÍ</p> <p><strong>SEZNAMTE SE S BLÁZNIVÝM EDDIEM</strong></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>1. Kaffee Klatsch</strong></p> <p>Rod a Sally seděli sami v kapitánově hlídkové kajutě. Obrazovky interkomunikačního zařízení byly vypnuté a pult nad Rodovým stolem ukazoval uspořádanou řádku zelených světel. Rod si natáhl dlouhé nohy a upil ze sklenky. „Víš, je to vlastně poprvé, co jsme spolu sami od toho, co jsme vyjeli z Nové Kaledonie. Je to fajn.“</p> <p>Nejistě se usmála. „Ale moc času nemáme – Třískani čekají, že se zase vrátíme a já musím diktovat, abych udělala… Jak ještě dlouho asi zůstaneme v soustavě Třísky, Rode?“</p> <p>Blaine pokrčil rameny. „To záleží na admirálovi. Místokrál Merrill chtěl, abychom se vrátili co možná nejdříve, ale Dr. Horvath se chce dovědět víc věcí. A já taky. Sally, <emphasis>pořád </emphasis>ještě nemáme nic významného, o čem bychom mohli referovat! <emphasis>Nevíme, </emphasis>jestli Třískani představují pro Říši hrozbu nebo ne.“</p> <p>„Rode Blaine, mohl by ses přestat chovat jako důstojník válečného námořnictva z povolání a být sám sebou? Není sebemenší důkaz o tom, že Třískani jsou nepřátelé. Neviděli jsme vůbec žádné zbraně, žádné stopy po válkách nebo něčem podobném.“</p> <p>„Já vím,“ řekl Rod mrzutě. „A to mi dělá starosti. Sally, slyšela jsi někdy o lidské civilizaci, která nemá vojáky?“</p> <p>„Ne, ale Třískani nejsou lidi.“</p> <p>„To nejsou ani mravenci, ale mají vojsko – Možná máš pravdu, chytám to od Kutuzova. Když už jsem na něj narazil, přeje si dostávat zprávy častěji. Víš, že každý naškrábaný údaj je na <emphasis>Lenin </emphasis>přenášen zasyrova během hodiny? Dokonce jsme jim poslali vzorky třískanských artefaktů a některé modifikované látky, na nichž Třískani pracovali…“</p> <p>Sally se zasmála. Rod se chvíli tvářil ztrápeně, potom se k ní přidal. „Promiň, Rode, vím, že muselo být bolestné sdělit carovi, ža máte na palubě Hnědáky – ale <emphasis>bylo </emphasis>to legrační!“</p> <p>„Jo. Legrační. Ale stejně na <emphasis>Lenin </emphasis>posíláme, co mužem – a myslíš, že <emphasis>já jsem </emphasis>paranoidní? Kutuzov ve vesmíru všechno prohlédl, potom zapečetil do kontejnerů naplněných ciphogenem a uložil <emphasis>mimo </emphasis>loď! Myslím, že má strach z kontaminace.“ Interkomunikační zařízení zabzučelo. „Sakra.“ Rod se otočil k obrazovce. „Tady je kapitán.“</p> <p>„Přišel za vámi kaplan Hardy, kapitáne,“ oznámil mu námořník z hlídky. „S panem Rennerem a vědci.“</p> <p>Rod si povzdechl a vrhl na Sally bezmocný pohled. „Pusťte je dovnitř a ať přijde i můj stevard. Počítám, že všichni si dají něco k pití.“</p> <p>Dali si. Nakonec se všichni usadili a jeho kajuta byla nacpaná. Rod pozdravil personál třískanské expedice, potom uchopil svazek papírů na svém stole. „První otázka: Je třeba, abyste s sebou měli příslušníky válečného námořnictva? Chápu to tak, že tu nemají co na práci.“</p> <p>„Nic se nestane, když tady budou,“ prohlásil Dr. Horvath. „Ale oni zabírají místnost, kterou by mohl používat vědecký tým.“</p> <p>„Jinými slovy ne,“ řekl Rod. „Fajn. Nechám na vás, abyste rozhodl, které vaše lidi nahradí, Dr. Horvathe. Další věc: Potřebujete námořníky?“</p> <p>„Pro boha, ne,“ protestovala Sally. Rychle se podívala na Horvatha, který přikývl. „Kapitáne, Třískani jsou tak dalecí nepřátelských citů, že pro nás dokonce postavili Zámek. Je nádherný! Co kdybyste se na něj přišel <emphasis>podívat!</emphasis>“</p> <p>Rod se hořce zasmál. „Admirálovy příkazy. Z toho důvodu nemohu dovolit jedinému důstojníkovi, který ví, jak zkonstruovat Langstonovo pole, aby jel dolů.“ Pokýval hlavou. „Admirál a já se v jednom bodě shodujeme: Pokud potřebujete pomoc, dva námořníci vám nebudou k ničemu – a dát Třískanům možnost zpracovat tu věc Fjunč(mlask) několika válečníků není zrovna dobrý nápad. To vede k dalšímu bodu. Dr. Horvathe, je pan Renner pro vás vyhovující? Možná bych ho měl požádat, aby opustil místnost, až budete odpovídat.“</p> <p>„Nesmysl. Pan Renner mi byl velice nápomocen. Kapitáne, vztahují se vaše omezení i na mé lidi? Mám já zakázáno vzít dejme tomu biologa na Primátní Třísku?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„Ale Dr. Buckman počítá s tím, že jede. Třískani studují Murchesonovo oko a Uhelný pytel už hodně dlouho… jak dlouho, pane Pottere?“</p> <p>Kadet se všelijak kroutil, než odpověděl. „Tisíce let, pane,“ řekl nakonec. „Jenom…“</p> <p>„Jenom co, náčelníku?“ pobídl ho Rod. Potter byl trochu plachý a musel to v sobě překousnout. „Mluvte.“</p> <p>„Ano, pane. V jejich pozorováních jsou mezery, kapitáne. Třískani se o tom faktu nikdy nezmínili, ale Dr. Buckman říká, že je to zjevné. Řekl bych, že někdy je astronomie přestala zajímat, ale Dr. Buckman tomu nerozumí.“</p> <p>„To by neměl,“ smál se Rod. „Jenom – jak důležitá jsou ta pozorování, pane Pottere?“</p> <p>„Pro astrofyziky možná hodně důležitá, kapitáne. Pozorují toho veleobra po celou svoji historii, jak míjel Uhelný pytel. Stane se z něj supernova a potom se promění v černou díru – a Třískani říkají, že vědí, kdy.“</p> <p>Námořní kadet Whitbread se smál. Všichni se na něj upřeně dívali. Whitbread se stěží ovládal. „Promiňte, pane – ale já tam byl, když to Gavin Buckmanovi řekl. Oko bude explodovat v roce 2 774 020, 27. dubna mezi čtvrtou a půl pátou ráno. Myslel jsem, že se Dr. Buckman udusí. Potom se ale pustil do práce sám. Trvalo mu to třicet hodin –“</p> <p>Sally se usmála. „A skoro při tom zabil Fjunč(mlask),“ dodala. „Překládal Dr. Horvathovi jeho Třískan, když ten jeho vlastní odešel?“</p> <p>„Ano, ale zjistil, že mají pravdu,“ řekl jim Whitbread. Kadet si odkašlal a imitoval Buckmanův suchý hlas. „Sakramentsky logicky promyšlenou, pane Pottere. Mám matematické výpočty a pozorování, která to potvrzují.“</p> <p>„Rozvíjíte zdárně svůj herecký talent, pane Whitbreade,“ řekl první důstojník Cargill. „Skoda, že vaše práce v oblasti astrogace nevykazuje podobný vývoj. Kapitáne, zdá se mi, že Dr. Buckman tady má všechno, co potřebuje. Nemá žádný důvod, pro který by se měl vydat na planetu Třískanů.“</p> <p>„Souhlasím. Dr. Horvathe, odpověď je ne. Kromě toho – <emphasis>skutečně </emphasis>chcete strávit týden ve stísněných podmínkách s Buckmanem? Nemusíte na to odpovídat,“ dodal rychle. „Koho vezmete?“</p> <p>Horvath se chvíli mračil. „Asi De Vandalia.“</p> <p>„Ano, prosím,“ rychle se ozvala Sally. „<emphasis>Potřebujeme </emphasis>geologa. Pokusila jsem se vykopat nějaké vzorky kamení, ale o stavbě Prvotní Třísky jsem se nedověděla vůbec nic. Není tam nic než ruiny na ještě starších ruinách.“</p> <p>„Chcete říct, že nemají kameny?“ zeptal se Cargill.</p> <p>„Mají kameny, veliteli,“ odpověděla. „Žulu, lávu a čediče, ale ne tam, kde je položil ten, co tuhle planetu stvořil. Všechny byly <emphasis>použité </emphasis>na stěny, dlaždice nebo střechy. Nějaké vzorky vrtů jsou v muzeu, ale nenacházím v tom naprosto žádný smysl.“</p> <p>„Moment,“ vložil se do toho Rod. „Chceš říct, že jsi šla a úplně náhodně jsi kopala a kdykoli kopneš, narazíš na ruiny města? Dokonce i na obdělávané půdě?“</p> <p>„No, na žádné velké kopání jsem neměla čas. Ale tam, kde jsem kopala, bylo pod povrchem vždycky něco jiného. Nikdy jsem nevěděla, kdy skončit. Kapitáne, bylo tam město jako New York z roku 2000 – pod hromadou chatrčí z nepálené hlíny bez jakékoli instalace. Myslím, že měli civilizaci, která se rozpadla – možná před dvěma tisíci lety.“</p> <p>„To by vysvětlovalo lapsusy v pozorování,“ řekl Rod. „Ale – vypadají jasnější. Proč by nechali civilizaci zkolabovat?“ Podíval se na Horvatha, který krčil rameny.</p> <p>„Mám nápad,“ řekla Sally. „Znečišťující látky v ovzduší – nebyl to problém životního prostředí, který měl svůj původ ve vnitřních spalovacích motorech používaných na Zemi někdy v době CoDominia? Co když Třískani měli civilizaci založenou na fosilních palivech, a ta jim došla? Nemohli zase znovu upadnout do doby železné, než zase vyvinou tavící sílu a plazmovou fyziku? Zdá se, že mají obrovský nedostatek radioaktivních rud.“</p> <p>Rod pokrčil rameny. „Geolog by nám tedy mohl hodně pomoci – a potřebuje být na místě v terénu mnohem víc než Dr. Buckman. Myslím, že je to jasné, Dr. Horvathe. Co myslíte?“</p> <p>Ministr vědy trpce přikývl. „Ale stejně se mi nelíbí tohle vměšování válečného námořnictva do naší práce. Řekněte jim to, Dr. Hardy. To musí přestat.“</p> <p>Kaplan lingvista byl překvapený. Seděl vzadu v místnosti, neříkal nic, zato ale pozorně naslouchal. „No, nezbývá mi než souhlasit s tím, že geolog bude potřebnější než astrofyzik, Anthony. A – kapitáne, vynacházím se ve velice výjimečném postavení. Jako vědec nemohu obhajovat všechny ty zákazy týkající se našeho kontaktu s Třískany. Jako představitel církve mám nemožný úkol. A jako důstojník válečného námořnictva – myslím, že musím souhlasit s admirálem.“</p> <p>Všichni se celí překvapení otočili ke statnému kaplanovi. „Já žasnu, Dr. Hardy,“ řekl Horvath. „Viděl jste sebemenší důkaz o jakoby válečnických aktivitách na Primární Třísce?“</p> <p>Hardy si podepřel bradu rukama a mluvil přes konečky svých prstů. „Ne. A to mě zajímá, Anthony. Víme, že Třískani <emphasis>mají </emphasis>války: vyvinula se třída prostředníků, je dost možné, že se vyvinula uvědoměle, aby jim zabránila. Domnívám se, že úspěšní vždycky nebyli. Tak proč Třískani před námi schovávají své zbraně? Z téhož důvodu, jaký k tomu vede nás, nabízí se zřejmá odpověď, ale uvažujte: my neskrýváme fakt, že zbraně <emphasis>máme </emphasis>a dokonce ani to, jaká je obecně jejich podstata. A oni?“</p> <p>„Patrně se za ně stydí,“ odpověděla Sally. Trhla sebou, když se podívala Rodovi do obličeje. „Nemyslela jsem <emphasis>to tak </emphasis>– ale jejich civilizace je starší než naše a třeba jsou na rozpacích kvůli své násilnické minulosti.“</p> <p>„To je možné,“ připustil Hardy. Zamyšleně si přičichl ke koňaku. „A možná ne, Sally. Mám dojem, že Třískané ukrývají něco důležitého – a ukrývají to, jak se říká, rovnou nám před nosem.“</p> <p>Rozhostilo se dlouhé ticho. Horvath hlasitě vdechl nosem. Nakonec ministr vědy řekl, „A jak by to mohli udělat, Dr. Hardy? Jejich vládnutí představují neformální jednání představitelů třídy těch, kdo dávají rozkazy. Každé město jako by bylo skoro autonomní. Primární Tříska má jen stěží planetární vládu a vy si myslíte, že jsou schopni osnovat spiknutí proti nám? To není moc rozumné.“</p> <p>Hardy znovu pokrčil rameny. „Podle toho, co jsme viděli, máte zajisté pravdu, Dr. Horvathe. A přesto se nějak nemůžu zbavit dojmu, že něco skrývají.“</p> <p>„Ukázali nám všechno,“ trval na svém Horvath. „Dokonce i domácnosti těch, kdo dávají rozkazy, kam normálně hosty nevodí.“</p> <p>„Sally se tam zrovna chystala, než jste zavolal,“ řekl Rod spěšně. „Mě to fascinuje – jak žije třída třískanských důstojníků? Jako říšská aristokracie?“</p> <p>„To je lepší trefa, než byste si představoval,“ vykřikl Horvath. Dvě suchá martini byla příčinou jeho poměrně značné žoviálnosti. „Byly tam mnohé podobnosti – přestože Třískané pojímají luxus v porovnání s námi zcela odlišně. Ale i tak, jsou věci, které máme společné. Půda, Služebnictvo. Takové věci.“ Horvath si dal další drink a rozpálil se na to téma.</p> <p>„Vlastně jsme navštívili dvě domácnosti: Jedna byla v mrakodrapu blízko Zámku. Vypadalo to, že řídí celou budovu: obchody, lehký průmysl, stovky Hnědáků a Rudých a pracovníků a – no, spoustu dalších kast. Ve druhém případě se jednalo o zemědělce a moc mi připomínal venkovského barona.</p> <p>Pracující bydleli v dlouhých řadách domů a mezi těmito řadami byla pole. ‘Baron’ žil uprostřed toho všeho.“</p> <p>Rod myslel na svůj vlastní rodinný dům. „Grucis Court bývával obklopen vesnicemi a poli – ale samozřejmě všechny vesnice byly po Odštěpeneckých válkách opevněné. S Courtem to bylo vlastně úplně stejné.“</p> <p>„To je divné, že to dokážeš říct,“ přemítal Horvath. „U panství bylo také jakési opevnění. Velké atrium uprostřed. Vlastně veškeré obytné mrakodrapy v nižších poschodích nemají okna a na střechách veliké zahrady. Jsou docela soběstačné. Vypadaly velice vojensky. Nemusíme tenhle dojem předávat admirálovi, že ne? Byl by přesvědčen o tom, že jsme narazili na militaristické sklony.“</p> <p>„Jste si tak jist, že by se mýlil?“ zeptal se Jack Cargill. „Podle toho, co jsem slyšel, má každý z těch, co dávají rozkazy, soběstačnou pevnost. Střešní zahrady. Hnědáci mají na starosti veškeré strojní vybavení – škoda, že nemůžeme některého z nich přimět, aby pomohl Sinclairovi.“ Cargill si všiml kapitánova potemnělého pohledu. a rychle dodal, „Stejně by možná zemědělec měl v boji větší šanci, ale zdá se, že obě ta místa byly pevnůstky. Stejné je to i u ostatních obytných paláců, o nichž jsem slyšel.“</p> <p>Dr. Horvath se ze všech sil snažil ovládnout, zatímco Sally se neúspěšně pokoušela skrýt své pobavení. Nakonec se rozesmála. „Veliteli Cargille, Třískani cestují vesmírem a mají jadernou energii už <emphasis>stal</emphasis><emphasis>etí. </emphasis>Pokud jejich budovy ještě pořád vypadají jako pevnosti, musí to být tradicí – nemají k tomu žádný důvod. Vy jste vojenský odborník, tak mi vysvětlete, jak by vás takovýhle dům chránil před moderními zbraněmi?“</p> <p>Cargill byl umlčen, ale jeho výraz obličeje ukazoval, že není přesvědčen.</p> <p>„Říkáte, že se pokouší, aby jejich domy byly soběstačné?“ zeptal se Rod. „Dokonce i ve městě? Ale to <emphasis>je </emphasis>hloupost. Pořád tam musí nějak dopravit vodu.“</p> <p>„Hodně pršelo,“ řekl Renner. „Tři dny ze šesti.“</p> <p>Rod se podíval na navigačního důstojníka. Myslí to vážně?</p> <p>„Věděl jste, že existují Třískani léváci?“ pokračoval Renner. „Všechno mají převrácené. Dvě šestiprsté levé paže, jedna veliká pravá a vyboulenina na lebce vpravo.“</p> <p>„Trvalo mi půl hodiny, než jsem si toho všiml,“ smál se Whitbread. „Nový Třískan se choval přesně jako ten Jacksonův starý. Určitě mu dali instrukce.“</p> <p>„Leváci,“ řekl Rod. „Proč ne?“ Aspoň změnili téma. Stevardi jim přinesli oběd a všichni se pustili do jídla. Po obědě přišel čas vydat se na Třísku.</p> <p>„Na slovíčko, pane Rennere,“ řekl Rod, když se navigační důstojník chystal k odchodu. Počkal, až všichni kromě Cargilla odejdou. „Potřebuji tu mít důstojníka, a vy jste služebně starší, kterého mohu postrádat a jenž vyhovuje admirálovým limitům. Ale třebaže nemáte žádné zbraně kromě pobočních a žádné námořníky, je to vojenská expedice, a když na to přijde, budete ji mít na starosti.“</p> <p>„Ano, pane,“ řekl Renner. Znělo to trochu zmateně.</p> <p>„Kdybyste musel zastřelit člověka nebo Třískana, dokázal byste to?“</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>„Odpověděl jste velice rychle, pane Rennere.“</p> <p>„Už jsem o tom dlouze uvažoval dřív, když jsem věděl, že se dám k válečnému námořnictvu. Kdybych si řekl, že nedokážu nikoho zastřelit, tak bych to dal kapitánovi sakra řádně najevo.“</p> <p>Blaine přikývl. „Další otázka. Poznáte, kdy je třeba přistoupit k vojenské akci včas, pokud je třeba něco podniknout? I když to, co děláte, je beznadějné?“</p> <p>„Myslím, že ano. Kapitáne, mohu se zmínit o něčem jiném? Chci se vrátit a –“</p> <p>„Vyslovte svůj názor, pane Rennere.“</p> <p>„Kapitáne, vaše Fjunč(mlask) se zbláznila.“</p> <p>„Toho jsem si vědom,“ řekl kapitán Blaine chladně.</p> <p>„Myslím, že carův hypotetický Fjunč(mlask) by se zbláznil mnohem dřív. Vy chcete mít na palubě téhle lodi jednoho důstojníka, který má nejmenší sklon k vojenskému způsobu myšlení.“</p> <p>„Na palubu, pane Rennere. A hodně štěstí.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Renner se nepokoušel ukrývat svůj pokřivený úsměv, když odcházel do kajuty.</p> <p>„Zvládne to, kapitáne,“ řekl Cargill.</p> <p>„Doufám, číslo jedna. Jacku, myslíš, že se moje Třískanka zbláznila z našeho <emphasis>vo</emphasis><emphasis>jenského </emphasis>chování?“</p> <p>„Ne, pane.“ Cargill vypadal přátelsky.</p> <p>„Tak teda proč?“</p> <p>„Kapitáne, já nevím. Nevím spoustu věcí o těch monstrech s vypoulenýma očima. Jsem si jistý jen jedním – že se o nás dozvídají víc než my o nich.“</p> <p>„Ale no tak, číslo jedna. Vodí naše lidi, kam si řeknou. Sally říká, že pro ně dělají úplně všechno – no, pro ně to není zase tak složité. Ale stejně říká, že jsou velice vstřícní. Neskrývají vůbec nic. Ty ses ale Třískanů vždycky bál, že jo? Máš k tomu nějaký důvod?“</p> <p>„Ne, kapitáne.“ Cargill se na Blaina podíval zblízka a nabyl dojmu, že ho šéf neobviňuje ze zbabělství. „Prostě je mi ten pocit nepříjemný.“ Podíval se na svůj kapesní počítač, aby zjistil, kolik je hodin. „Musím si pospíšit, veliteli. Mám pomáhat panu Burrymu s tou kávovou záležitostí.“</p> <p>„Bury – Jacku, chtěl jsem o něm s tebou mluvit. Jeho Třískan teď bydlí na vyslanecké lodi. Bury se odstěhoval do kutru. O čem si povídají?“</p> <p>„Pane? Měli by podle všeho projednávat obchodní záležitosti.“</p> <p>„Jistě, ale Bury ví o Říši spoustu věcí. Hospodářství, průmysl, celková velikost flotily; s kolika astronauty jsme už jednali, jmenujte je a on je dost možná zná.“</p> <p>Cargill se usmál. „Nedovolil své pravé ruce, aby viděla, kolik prstů má levá, kapitáne. Co dá Třískanovi zadarmo? Kromě toho nějak si jsem jistý, že neřekne nic, co byste neocenil.“</p> <p>„Jak jsi tohle zařídil?“</p> <p>„Řekl jsem mu, že jsme na každém palci kutru položili štěnici, pane.“ Cargillův úsměv se rozšířil. „Je mu samozřejmě jasné, že nemůžeme poslouchat všechny a pořád, ale –“</p> <p>Rod mu oplatil úsměv. „Myslím, že to vyjde. OK, raději by ses měl přidat ke Kaffee Klatsch – určitě ti nebude vadit, když při tom podáš pomocnou ruku?“</p> <p>„Sakra, kapitáne, to byl můj nápad. Jestli Bury bude schopen ukázat kuchařům, jak se vaří lepší káva v průběhu bojové pohotovosti, možná si na něj dokonce poopravím názor. Ale proč ho vlastně držíte na téhle lodi jako zajatce?“</p> <p>„Zajatce? Veliteli Cargille –“</p> <p>„Kapitáne, celá posádka ví, že je dost divné, když je ten člověk na palubě. Šušká se, že se zapletl v Novém Chicagu do nějaké revolty a že ho zadržujete z pokynu admirality. To je skoro pravda, ne?“</p> <p>„Někdo si moc pouští pusu na špacír, Jacku. Tak jako tak k tomu nemohu nic říct.“</p> <p>„Jasně. Máte svoje rozkazy, kapitáne. Ale všiml jsem si, že se to nijak nepokoušíte popírat. No, to je rozumné. Váš starej je bohatší než Bury – to by mě zajímalo, kolik lidí od válečného námořnictva by se dalo koupit. Děsí mě mít chlápka, co může koupit celou planetu, jako vězně.“ Cargill rychle přešel přes kajutní schůdky do hlavní posádkové kuchyně.</p> <p>###</p> <p>Večer předtím se hovor při slavnostní večeři nějak stočil na kávu a Bury přestal předvádět obvyklou znuděnou netečnost a dlouze se na toto téma rozpovídal. Vyprávěl jim o historické směsi Mocha – Jáva, která se ještě pořád pěstuje v místech jako je Makassar a o šťastné kombinaci čisté Jávy a <emphasis>grua </emphasis>destilovaného ve světě prince Samuala. Znal historii Jamajské Modré hory, i když, jak řekl, nikoli její chuť. Když dojídali dezert, navrhl „ochutnávku kávy“, tak jako se to dělá při koštování vína.</p> <p>Byl to vynikající závěr vynikající večeře, Bury a Nabil se pohybovali jako kouzelníci mezi filtračními nálevkami a vroucí vodou a ručně očíslovanými nálepkami. Všichni hosté se dobře bavili a Bury byl jako vyměněný; sotva by koho napadlo, že by mohl být v nějakém oboru znalec.</p> <p>„Ale základním tajemstvím je udržovat zařízení skutečně v čistotě,“ řekl. „Hořké oleje z kávy ze včerejška se nahromadí v soustrojí, hlavně v kávovarech.“</p> <p>Všechno to skončilo Buryho nabídkou prohlédnout si následující den možnosti přípravy kávy na <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Cargill, který se domníval, že káva je pro bitevní loď životně důležitá jako třeba torpéda, to přijal velice rád. Teď se díval, jak vousatý obchodník kontroluje veliký kávovar a velice opatrně nabírá šálek.</p> <p>„Stroj je určitě dobře udržován,“ řekl. „Velice dobře udržován. Je naprosto čistý a nápoj není příliš často znovu ohříván. Na standardní kávu je vynikající, veliteli.“</p> <p>Jack trochu zaraženě vyňal šálek a ochutnal. „Vždyť to je lepší, než co se podává v důstojnické jídelně.“</p> <p>Kuchaři se dívali úkosem. Cargill si těch pohledů všiml. A všiml si i něčeho jiného. Přejel prstem po stěně kávovaru a na prstě mu ulpěla hnědá olejová skvrna.</p> <p>Bury gesto opakoval, přičichl si k prstu a dotkl se ho špičkou jazyka. Cargill ochutnal olej na své ruce. Chutnalo to jako všechna špatná káva, jakou kdy spolykal ze strachu, aby neusnul ve službě. Znovu se podíval na kávovar a upřeně koukal na páčku čepu.</p> <p>„Miniatury,“ zahřímal Cargill. „Rozmontujte tu zatracenou věc.“</p> <p>Vyprázdnily stroj a rozebrali ho – až kam to šlo. Součásti, které se daly odšroubovat, se teď staly pojistnou jednotkou. Ale tajemství kouzla kávovaru patrně spočívalo v selektivní propustnosti v kovovém plášti. Jím projdou starší oleje.</p> <p>„Moje společnost by velice ráda koupila tohle tajemství od vojenského námořnictva,“ řekl Bury. „Byli bychom rádi, kdyby nám patřilo, abychom je mohli prodat. OK, Ziffren, jak dlouho to už trvá?“</p> <p>„Pane?“ Nižší důstojnický kuchař jako by přemýšlel. „Nevím, pane. Asi tak dva měsíce.“</p> <p>„Bylo to takhle, <emphasis>než </emphasis>jsme sterilizovali loď a zabili ty miniatury?“ chtěl vědět Cargill.</p> <p>„Um, ano, pane,“ odpověděl kuchař. Ale řekl to váhavě a Cargill vyšel z jídelny nižších důstojníků podmračeně.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>2. Hodináři</strong></p> <p>Cargill šel do Rodovy kajuty. „Myslím, že zase máme Hnědáky, kapitáne.“ Vysvětlil proč.</p> <p>„Mluvil jsi se Sinclairem?“ zeptal se Rod. „Ježíši, číslo jedna, admirál z toho bude bez sebe. Víš to určitě?“</p> <p>„Ne, pane. Ale mám v úmyslu to zjistit. Kapitáne, jsem si <emphasis>naprosto jistý, </emphasis>že jsme se dívali úplně všude, když jsme čistili loď. Kam se mohli schovat?“</p> <p>„S tím si lámej hlavu až je najdeme. OK, vem si hlavního inženýra a znovu prohlídněte celou loď, Jacku. A tentokrát se pořádně přesvědč.“</p> <p>„Zajité, kapitáne.“</p> <p>Blaine se otočil k obrazovkám interkomunikačního zařízení a vyděroval vstup. Všechny poznatky o miniaturách se ukázaly na obrazovce. Moc toho nebylo.</p> <p>Expedice na Prvotní Třísku viděla v Zámeckém městě tisíce miniatur. Rennerova Třískanka jim říkala „hodináři“ a pracovali jako asistenti hnědých „inženýrů“. Velcí Třískani trvali na tom, že nejsou inteligentní, ale že zdědili schopnost zacházet s nástroji a zařízením, stejně tak jako typický třískanský instinkt podřizovat se vyšším kastám. Bylo třeba je vycvičit, ale dospělí hodináři si to většinou vzali na starost. Jako ostatní podřízené kasty představovali formu bohatství a schopnost podporovat velikou rodinu hodinářů, inženýrů a dalších nižších forem byla pro náčelníka důležitá. K tomuhle závěru dospěl kaplan Hardy a nebyl jednoznačně potvrzen.</p> <p>Než Cargill zavolal, uplynula celá hodina. „Máme je, kapitáne,“ řekl první důstojník ponuře. „Ve vzduchovém absorbéru – konvertoru paluby B – pamatujete si na tu napůl roztavenou věc, kterou Sandy opravil?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„No, už se dál na chodbu neroztahuje. Sandy říká, že není možné, aby to teď fungovalo a šťourá se v tom – ale to je ode mne všechno. Máme je.“</p> <p>„Číslo jedna, uveďte námořníky do stavu pohotovosti. Jdu na můstek.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Cargill se otočil k přístroji na výrobu vzduchu. Sinclair ho odkryl a něco si mumlal pro sebe, když si prohlížel obnažený stroj.</p> <p>Vnitřek byl jiný. Obal měl jiný tvar. Druhý filtr, který tam Sinclair sám namotnoval, chyběl a ten zbývající byl k nepoznání proměněn. Toho troubu to vsálo z jedné strany do plastikového sáčku nafouknutého plynem. Byl tedy pořádně lehkomyslný.</p> <p>„Ano,“ mumlal Sinclair. „A další typické znaky, veliteli Cargille. Upnutí šroubů splynulo. Chybějící součástky a všechno ostatní.“</p> <p>„Takže to jsou Hnědáci.“</p> <p>„Ano,“ přikývl Sinclair. „Mysleli jsme si, že jsme je před několika měsíci zabili – a podle mých záznamů byla minulý týden provedena kontrola. Všechno bylo normální.“</p> <p>„Ale kam se schovali?“ ptal se Cargill. Hlavní inženýr nic neříkal. „Co teď, Sandy?“</p> <p>Sinclair pokrčil rameny. „Měli bychom se podívat do hangáru, pane. Je to nejméně používané místo na celé lodi.“</p> <p>„Dobře,“ Cargill znovu naděroval interkomunikační zařízení. „Kapitáne, jdeme zkontrolovat hangár – ale obávám se, že není pochyb. Na palubě téhle lodi jsou živí Hnědáci.“</p> <p>„Udělejte to, Jacku. Musíme předat zprávu <emphasis>Leninu.</emphasis>“ Rod se zhluboka nadechl a křečovitě sevřel opěradla svého velitelského křesla, jako by chtěl začít bojovat. „Spojte mě s admirálem.“</p> <p>Kutuzovovy rozložité rysy se objevily na obrazovce. Rod chvatně informoval. „Nevím kolik, pane,“ dokončil, „Moji důstojníci pátrají po dalších stopách miniatur.“</p> <p>Kutuzov přikývl. Následovalo dlouhé ticho a admirál se upřeně díval na bod nad Blainovým levým ramenem. „Kapitáne, dodržoval jste moje pokyny týkající se komunikace?“ zeptal se nakonec.</p> <p>„Ano, pane. Neustálé monitorování všech vysílání na i z <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Nic tam nebylo.“</p> <p>„Nic, jak se to zatím jeví,“ opravil ho admirál. „Nesmíme předpokládat nic, ale je možné, že tato stvoření komunikovala s ostatními Třískany. Jeli tomu tak, pak už nemáme na palubě <emphasis>MacArthuru </emphasis>žádná tajemství. Jestli tomu tak není – kapitáne, dáte okamžitě rozkaz, aby se expedice neprodleně vrátila na <emphasis>MacArthur </emphasis>a připravíte se na cestu do Nové Kaledonie v okamžiku, kdy vstoupí na palubu. Je to jasné?“</p> <p>„Zajisté, pane,“ odsekl Blaine.</p> <p>„Nesouhlasíte?“</p> <p>Rod chvíli uvažoval. Nemyslel dál než ke křiku, kterého se mu dostane od Horvatha a dalších, až jim sdělí rozkaz. A překvapivě souhlasil. „Máte pravdu, pane. Nenapadá mě žádná lepší varianta. Ale co když se mi podaří ty parazity vymýtit, pane?“</p> <p>„A je možné, abyste <emphasis>věděl, </emphasis>že už se vám to podařilo, kapitáne?“ zajímal se Kutuzov. „Ani já to nemůžu vědět. Až budeme mimo tento systém, bude možné rozebrat <emphasis>MacArthur </emphasis>kousek po kousku, aniž bychom se museli bát, že budou komunikovat s ostatními. Zatím, dokud jsme tady, ta hrozba přetrvává, a to je riziko, na něž nejsem připraven.“</p> <p>„Co mám říct Třískanům, pane?“ zeptal se Rod.</p> <p>„Řeknete jím, že na palubě vašeho plavidla se náhle rozšířila nemoc, kapitáne. A že se musíme vrátit do Říše. Můžete jim klidně říci, že vám to nařídil váš velitel a že žádné jiné vysvětlení nemáte. Bude-li později třeba podat další vysvětlení, ministerstvo zahraničí je připraví. Prozatím bude tohle postačovat.“</p> <p>„Ano, pane.“ Admirálův obraz zmizel. Rod se otočil, aby se podíval na důstojníka na hlídce. „Pane Crawforde, toto plavidlo se za několik hodin bude vracet domů. Uveďte do stavu pohotovosti vedoucí úseků a potom mě spojte s Rennerem na Prvotní Třísce.“</p> <p>###</p> <p>Zámkem se rozezvučel alarm. Kevin Renner se ospale rozhlížel a uviděl svoji Třískanku na obrazovce interkomunikačního zařízení, které tvořilo výplň jedné dekorativní malby na stěně,</p> <p>„Kapitán s vámi chce mluvit,“ řekla Třískanka.</p> <p>Renner se letmo podíval na svůj kapesní počítač. Na <emphasis>MacArthuru </emphasis>bylo skoro poledne, ale v Zámeckém městě vládla hluboká noc. Ospale se postavil na nohy a šel k obrazovce. Výraz na Blainově tváři ho vyburcoval. „Ano, kapitáne?“</p> <p>„Na palubě je menší pohotovost, pane Rennere. Budete muset požádat Třískany, aby poslali veškerý náš personál. Včetně vás.“</p> <p>„Dr. Horvath nebude chtít, pane,“ řekl Renner. Horečně přemýšlel. Něco tu nehraje a jestli to dokáže poznat, poznají to i Třískani.</p> <p>Blainův obraz přikývl. „Ale tak jako tak bude muset, náčelníku. Dohlédněte na to.“</p> <p>„Ano, pane. A co naši Třískani?“</p> <p>„Ti s vámi mohou klidně až ke kutru,“ řekl Blaine. „Není to zase <emphasis>tak </emphasis>vážné. Jenom záležitost OC.“</p> <p>Chvilku mu trvalo, než to strávil. Do té doby se Renner ovládal. Nebo v to alespoň doufal. „Zajisté, kapitáne. Jsem na cestě.“</p> <p>Šel zpátky k lůžku a opatrně si sedl na kraj.</p> <p>Když se obouval, pokoušel se přemýšlet. Třískani patrně nebudou znát kódová označení, ale OC znamená nejvyšší vojenská priorita… a Blaine to řekl příliš nedbale.</p> <p>Dobře, pomyslel si. Třískani vědí, že jednám. Musí to vědět. Někde tam je vojenský výjimečný stav a já mám dostat rukojmí z téhle planety, aniž by se o tom Třískani dověděli. Což znamená, že Třískani <emphasis>nevědí, že </emphasis>byl vyhlášen vojenský výjimečný stav, a to nedává smysl.</p> <p>„Fjunč(mlask),“ připomněla mu jeho Třískanka. „Co se děje?“</p> <p>„Já nevím,“ odpověděl Renner. Docela popravdě.</p> <p>„A nechcete to vědět,“ řekla Třískanka. „Máte problémy?“</p> <p>„Ani to nevím,“ řekl Renner. „Slyšela jsi kapitána. A jak teď všechny uprostřed noci rozhýbu?“</p> <p>„Nechte to na mě,“ řekla Rennerova Třískanka.</p> <p>###</p> <p>Hangár byl za normálních okolností udržován ve vakuu. Jeho dveře byly tak obrovské, že jimi nevyhnutelně musel dovnitř prosakovat vzduch. Později Cargill zkontroluje, jak se paluba zase dostane pod tlak; ale zatím společně se Sinclairem prováděli prohlídku ve vakuu.</p> <p>Když vešli, zdálo se všechno v pořádku, všechno na svém místě. „S čím by sis hrál, kdybys byl miniaturní Třískan?“ zeptal se Cargill.</p> <p>„Umístil bych čluny na trup lodi a hangár bych použil jako benzínovou pumpu.“</p> <p>„Takové lodi existují. Pro hordu Hnědáků to ale je pořádná práce.“ Cargill šel směrem ke dveřím hangáru. Nevěděl přesně, co hledá ani proč se dívá na své nohy. Trvalo mu chvíli, než si uvědomil, že něco není v pořádku.</p> <p>Škvíra, která oddělovala dvoje velikánské obdélníkové dveře… tam nebyla.</p> <p>Cargill se celý ohromený rozhlížel. Nebylo tam nic. Dveře byly součástí trupu. Závěsné motory, každý o váze několika tun, zmizely.</p> <p>„Sandy?“</p> <p>„Ano?“</p> <p>„Kde jsou dveře?“</p> <p>„Co máš s dveřma, stojíš na nich – Ne, to není možný.“</p> <p>„Oni je zatavili. Ale proč? Jak? Jak mohli pracovat ve vakuu?“</p> <p>Sinclair se rozběhl nazpátek ke vzduchové kapse. Kontrolky dveří vzduchové kapsy – „Přístroje svítí zeleně,“ řekl Sinclair. „Všechno je v pořádku, podle nich. Jestli Hnědáci dokážou obalamutit přístroje, mohli mít palubu hangáru pod tlakem až těsně do té chvíle, než jsme přijeli.“</p> <p>„Zkus dveře.“ Cargill se opřel do jedné posuvné konzoly.</p> <p>„Přístroje ukazují, že se dveře otevírají. Ještě se otevírají… teď jsou otevřené.“ Sinclair se otočil. Nic. Rozlehlá béžově nabarvená podlaha, stejně pevná jako jakákoli jiná část trupu.</p> <p>Uslyšel, jak Cargill kleje. Viděl, jak se Cargill zhoupl z veliké posuvné konzoly a dopadl na to, co bývaly dveře hangáru. Viděl, jak Cargill propadává podlahou, jako by to byla hladina rybníka.</p> <p>###</p> <p>Museli Cargilla vylovit z Langstonova pole. Byl po hrudník v černém beztvarém plovoucím písku a potápěl se, nohy měl velice studené a srdce mu tlouklo velice pomalu. Pole absorbovalo veškerý pohyb.</p> <p>„Měl jsem trochu používat hlavu, přemýšlet,“ řekl, když se z toho všeho vzpamatoval. „Je to ve všech manuálech. Nech usnout můj mozek, než se mi zpomalí srdce. Ale Pane Bože! Jak bych mohl myslet?“</p> <p>„Co se stalo?“ zeptal se Sinclair.</p> <p>Cargill otevřel ústa, pak je zavřel a znovu otevřel. Podařilo se mu posadit. „Slova na to nestačí. Bylo to jako zázrak. Bylo to, jako bych šel po vodě, když mě najednou zbaví svátosti. Sandy, byla to vážně hrůza.“</p> <p>„Vypadalo to taky trochu podivně.“</p> <p>„To bych řek. Vidíš, co udělali, ne? Ti malí bastardi předělali <emphasis>MacArthur! </emphasis>Ty dveře tam pořád jsou, jenomže teď jimi mohou proplouvat lodě. V případě nějaké výjimečné situace není třeba dokonce ani evakuovat palubu hangáru.“</p> <p>„Řeknu to kapitánovi,“ rozhodl se Sinclair. Otočil se k interkomunikačnímu zařízení.</p> <p>„Kam se, kruci, mohli schovat?“ ptal se Cargill. Námořníci od údržby, kteří ho vytáhli, se tupě rozhlíželi. Stejně tak jako Sinclair. „Kam? Kam jsme se nedívali?“</p> <p>Pořád mu ještě byla zima na nohy. Promnul si je. Na obrazovkách viděl mrzutou tvář Roda Blaina. Cargill se vyškrabal na nohy. Když se mu to podařilo, rozezněly se po celé lodi poplašné signály.</p> <p>„PROSÍM POZOR. POHOTOVOST KVŮLI VETŘELCI. VŠICHNI PŘÍSLUŠNÍCI BOJOVÝCH JEDNOTEK SI OBLEČOU SKAFANDRY. NÁMOŘNÍCI SE DOSTAVÍ DO HANGÁRU S RUČNÍMI ZBRANĚMI A BOJOVÝM SKAFANDREM.“</p> <p>„Děla!“ vykřikl Cargill.</p> <p>„Prosím?“ zeptal se Sinclair. Blainův obraz se zadíval na prvního důstojníka.</p> <p>„Děla, kapitáne! Nepodívali jsme se do děl. Sakra, to jsem ale magor, vzpomněl si někdo na děla?“</p> <p>„Možná to tak bude,“ souhlasil Sinclair. „Kapitáne, žádám, abyste poslal pro fretky.“</p> <p>„Pozdě, šéfe,“ řekl Blaine. „V jejich kleci je díra. Už jsem se tam byl kouknout.“</p> <p>„Hergot,“ ulevil si Cargill. Řekl to uctivě. „Krucinál!“ Obrátil se k ozbrojeným námořníkům, kteří zaplnili hangár. „Pojďte za mnou.“ Jednal s miniaturami už jako s uprchlými zvířátky nebo parazity. A teď to byli nepřátelští útočníci na lodi.</p> <p>Spěchali k nejbližší věži lodního děla. Zaražený námořník seskočil z místa prvního důstojníka, hlavního inženýra a mužstvo námořníků v bojových skafandrech se natlačilo do jeho velína.</p> <p>Cargill se upřeně díval na přístrojovou desku. Všechno se zdálo normální. Skutečně se bál a chvilku váhal, než otevřel inspekční dvířka.</p> <p>Čočky a ohniskové prstence z baterie číslo tři zmizely. Prostor uvnitř byl obydlen Hnědáky. Cargill v hrůze uskočil zpátky – a paprsek laserového pulzu se rozstříkl o jeho bojový skafandr. Nadával a popadl první nádrž ciphogenu od nejbližšího námořníka a praštil s ní do mezery. Nebylo nutné otevírat uzavírací kohout.</p> <p>Nádrž v jeho ruce byla stále teplejší a jeden laserový paprsek probleskoval skrze něj a kolem něj. Když syčení utichlo, byl obklopen žlutou mlhou.</p> <p>Prostor v baterii číslo 3 byl plný mrtvých miniatur a zaneřáděný kostmi. Kostrami krys, kousky elektronických převodů, starými botami – a mrtvými Hnědáky.</p> <p>„Chovali tady hejno krys,“ vykřikl Cargill. „Tak to se tedy to hejno přemnožilo a všechny je sežralo. Požírali se navzájem –“</p> <p>„A ty další baterie?“ zeptal se Sinclair. „Radši bychom si měli pospíšit.“</p> <p>Z chodby venku se ozval křik. Námořník, který byl vytlačen ze svého místa, upadl na podlahu.</p> <p>Na jeho boku se objevila jasná rudá skvrna. „Ve ventilátoru,“ křičel.</p> <p>Desátník roztrhl mřížku. Z jeho bojového skafandru vyšlehl dým a uskočil zpátky. „Kousnul mě, krista pána!“ Nevěřícně se díval na čistou díru v rameni, když tři další námořníci vystřelili z ručních laserů na rychle se vytrácející postavu. Někde v lodi se rozezněl alarm.</p> <p>Cargill se vrhl k interkomunikačnímu zařízení. „Kapitáne –“</p> <p>„Já vím,“ řekl Blaine rychle. „Všechno, co jste dělali, je rozdráždilo a teď se rozprchli po celé lodi. Teď se už na pěti místech bojuje.“</p> <p>„Proboha, pane, co budeme dělat?“</p> <p>„Pošlete oddíly k baterii číslo 2, aby ji vyčistily,“ nařídil Blaine. „Potom zkontrolujte rozsah škod,“ Otočil se k další obrazovce. „Nějaké další instrukce, admirále?“</p> <p>Na můstku bylo živo. Jeden z ozbrojených kormidelníků vyskočil ze svého místa a prudce se otočil. „Támhle!“ vykřikl. Člen námořnické hlídky bezmocně namířil svoji třískansky upravenou zbraň.</p> <p>„Nemáte pod kontrolou své plavidlo,“ řekl Kutuzov kategoricky.</p> <p>„Ne, pane.“ To byla nejtěžší věc, jakou kdy Blaine musel říci.</p> <p>„OBĚTI V KORIDORU DVACET,“ oznámil můstek.</p> <p>„Vědecká část,“ řekl Rod. „Přiveďte všechny námořníky, které máte k dispozici, do tohoto prostoru a přimějte je, aby pomohli civilistům do skafandrů. Možná budeme moci vyplynovat celou loď.“</p> <p>„Kapitáne Blaine, náš prvotní úkol je vrátit se do Říše s maximálním množstvím informací.“</p> <p>„Ano, pane –“</p> <p>„Což znamená, že civilisté na palubě vašeho plavidla jsou důležitější než bitevní křižník.“</p> <p>Kutuzov mluvil klidně, ale rty měl sevřené nechutí. „Druhou prioritou jsou artefakty Třískanů, které ještě nebyly přepraveny na <emphasis>Lenin. </emphasis>Kapitáne, proto nařídíte všem civilistům, aby opustili vaše plavidlo. Já pošlu čluny z <emphasis>Leninu </emphasis>za hranici našeho ochranného pole. Dva spolehliví důstojníci ať civilisty doprovodí. Potom zajistíte všechny třískanské artefakty, které považujete za tak důležité, že je vhodné přepravit je na <emphasis>Lenin. </emphasis>Můžete se pokusit znovu získat kontrolu nad svým plavidlem a ve svém postupu respektujte tyto rozkazy – ale budete rovněž jednat rychle, kapitáne, protože při prvním náznaku jakéhokoli vysílání z vašeho plavidla, které se uskuteční jinak než bezpečným obvodem přímo ke mně, odstřelím <emphasis>MacArthur </emphasis>mimo vesmír.“</p> <p>Blaine chladně přikývl: „Zajisté, pane.“</p> <p>„Takže si rozumíme.“ Admirálův výraz se vůbec nezměnil. „A hodně štěstí, kapitáne Blaine.“</p> <p>„A co můj kutr?“ zeptal se Rod. „Pane, potřebuji mluvit s kutrem…“</p> <p>„Upozorním osazenstvo kutru, kapitáne. Ne. Z vaší lodi se neuskuteční žádné vysílání.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Rod se rozhlédl po svém můstku. Všichni se divoce rozhlíželi kolem sebe. Námořníci měli tasené zbraně a jeden z kormidelních poddůstojníků nervózně přešlapoval kolem padlého druha.</p> <p>Ježíši, můžu věřit interkomunikačnímu zařízení? ptal se Rod sám sebe. Křičel rozkazy pro kurýra a pokynul třem námořníkům, aby muže doprovodili.</p> <p>„Signál od pana Rennera, pane,“ oznámil hlasatel z můstku.</p> <p>„Nereagujte,“ zavrčel Blaine.</p> <p>„Zajisté, pane. Nereagovat.“</p> <p>Bitva o <emphasis>MacArthur </emphasis>se rozpoutala.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>3. Noční můra</strong></p> <p>Na palubě kutru byl tucet lidí a dva Hnědobílí. Ostatní Třískané se spojili přímo s vyslaneckou lodí, jen Fjunč(mlask) Whitbreada a Sally zůstaly na palubě. „To nemá smysl,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Rozhodovače jsme vídaly každý den.“</p> <p>Možná v tom to právě bylo. Kutr byl plný a taxi na <emphasis>MacArthur </emphasis>nepřijelo.</p> <p>„Co je mohlo zdržet?“ zeptal se Renner. „Lafferty, spojte mě.“ Lafferty, pilot kutru, měl tou dobou málo práce. Použil komunikační paprsek.</p> <p>„Nikdo se neozývá, pane,“ řekl, jeho hlas zněl zmateně.</p> <p>„Jste si jistý, že ten přístroj funguje?“</p> <p>„Před hodinou byl v pořádku,“ řekl Lafferty. „A – ozval se signál. To je z <emphasis>Leninu, </emphasis>pane.“</p> <p>Na obrazovce se objevil obličej kapitána Michajlova. „Buďte tak laskaví a požádejte návštěvníky, aby opustili tuto loď,“ řekl.</p> <p>Třískani jakýmsi způsobem vyjádřili pobavení, překvapení a tak trochu také urážku zároveň. Odešli bez jediného ohlédnutí a jakéhokoli náznaku otázky. Whitbread pokrčil rameny. Staley nikoli. Když byli Třískani ve vzduchové kapse můstku, Staley za nimi zavřel dveře.</p> <p>Vynořil se Kutuzov. „Pane Rennere, veškerý personál pošlete na palubu <emphasis>Leninu. </emphasis>Všichni budou ve skafandrech a přijede pro ně jeden můj člun. Civilisté půjdou v řadě za sebou a budou se řídit pokyny mého pilota člunu. Musí mít s sebou dostatek vzduchu na jednu hodinu pobytu ve vesmíru. Mezitím se nijak nepokusíte komunikovat s <emphasis>MacArthurem. </emphasis>Je to jasné?“</p> <p>Renner polkl naprázdno. „Zajisté, pane.“</p> <p>„Návštěvníky s sebou nevezmete, pokud nebude řečeno jinak.“</p> <p>„Ale co jim mám říct, pane?“ zeptal se Renner.</p> <p>„Řeknete jim, že admirál Kutuzov je paranoidní blázen, pane Rennere. A teď splňte své rozkazy.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Obrazovka ztmavla. Renner byl bledý. „Teď čte myšlenky –“</p> <p>„Kevine, co se tu děje?“ ptala se Sally. „Vstávat uprostřed noci, nahnat nás sem – Ani Rod nám nic neřekne a admirál chce, abychom riskovali své životy a urazili Třískany.“ Znělo to hodně jako promluva neteře senátora Fowlera; říšská lady, která se pokoušela spolupracovat s válečným námořnictvem, ale teď toho měla dost.</p> <p>Dr. Horvath byl ještě rozhořčenější. „Tohohle se nezúčastním, pane Rennere. Nemám v úmyslu oblékat si skafandr.“</p> <p>„<emphasis>Lenin </emphasis>se blíží k <emphasis>MacArthuru</emphasis>,“ řekl Whitbread nenuceně. Upřeně se díval do lodního okénka. „Admirál má loď ověšenou čluny – myslím, že už někdo přináší lano.“</p> <p>Všichni se otočili k okénkům. Lafferty zaostřil teleskop kutru a výsledek svého snažení promítl na obrazovky lodního můstku. Po chvíli se po lanech směrem ke člunům <emphasis>Leninu </emphasis>začaly spouštět postavy, potom odstoupily, aby uvolnily svá místa dalším.</p> <p>„Opouštějí <emphasis>MacArthur,</emphasis>“ řekl Staley udiveně. Vzhlédl, jeho hranatý obličej se zkroutil. „A jeden z člunů <emphasis>Lenina </emphasis>míří přímo k nám. My lady, budete si muset pospíšit. Myslím, že moc času nezbývá.“</p> <p>„Ale já už jsem vám říkal, že nejedu,“ trval Dr. Horvath na svém.</p> <p>Staley sáhl po pistoli. V kajutě zavládlo napětí.</p> <p>„Doktore, pamatujete si, jaké rozkazy dal místokrál Merrill admirálu Kutuzovi?“ zeptal se Renner opatrně. „Pokud si vzpomínám, měl v úmyslu zničit <emphasis>MacArthur, </emphasis>spíš než dát Třískanům možnost získat důležité informace.“ Rennerův hlas byl klidný, skoro až žertovný.</p> <p>Horvath se pokusil ještě něco říci. Zdálo se, že má potíže se ovládnout. Nakonec se beze slova otočil ke skříňce se skafandrem. Po chvíli ho následovala i Sally.</p> <p>###</p> <p>Po demonstraci kávy odešel Horace Bury do své kabiny. Rád pracoval dlouho do noci a po obědě spal, a i když zrovna neměl žádnou práci, tenhle svůj zvyk pořád dodržoval.</p> <p>Vzbudily ho lodní alarmy. Někdo dával námořníkům rozkaz, aby se oblékli do bojových uniforem. Čekal, ale dlouhou dobu se potom nic nedělo. Pak ucítil ten smrad. Příšerně ho dusil a z dřívějších dob si nic podobného nepamatoval. Byla to tresť pachů strojů a lidských těl – a nabíralo to na intenzitě.</p> <p>Rozezněly se další alarmy. „PŘIPRAVTE SE NA TVRDÉ VAKUUM. VEŠKERÝ PERSONÁL SI OBLEČE SKAFANDRY. VEŠKERÝ VOJENSKÝ PERSONÁL SI OBLEČE BOJOVÉ SKAFANDRY. PŘIPRAVTE SE NA TVRDÉ VAKUUM.“</p> <p>Nabil v panice křičel. „Cvoku! Skafandr!“ zaječel na něj Bury a utíkal si pro svůj. Až když potom dýchal normální vzduch na lodi, znovu uslyšel alarmy.</p> <p>Hlasy zněly nějak divně. Nebylo je slyšet přes interkomunikační zařízení – někdo křičel na chodbách. „CIVILISTÉ OPUSTÍ LOĎ. VEŠKERÝ CIVILNÍ PERSONÁL SE PŘIPRAVÍ K OPUŠTĚNÍ LODI.“</p> <p><emphasis>Skutečně. </emphasis>Bury se skoro usmíval. To bylo poprvé – byl to snad dril? Ozvaly se další zmatené zvuky. Četa námořníků v bojových skafandrech, zbraně připravené k výstřelu, procházela s dupotem kolem. Úsměv Buryho opustil a rychle se kolem sebe rozhlížel, co by ze svých věcí mohl zachránit.</p> <p>Ozvaly se další výkřiky. Venku na chodbě se objevil nějaký důstojník a začal křičet zbytečně nahlas. Civilisté měli opustit <emphasis>MacArthur</emphasis><emphasis> </emphasis>po laně. Mohou si s sebou vzít každý jednu tašku, ale jednu ruku budou potřebovat volnou.</p> <p>Pro vousy Alláhovy! Co mohlo tohle způsobit? Zachránili kov zlatého asteroidu, supravodič tepla? Určitě by nezachránili vzácný samočisticí kávovar. Co by se měl pokusit zachránit on?</p> <p>Gravitace lodi znatelně poklesla. Setrvačníky uvnitř rotovaly, aby byla uchráněna před rotací. Bury pracoval rychle. Házel do tašky předměty, které potřebuje každý cestovatel bez ohledu na jejich cenu. Věci pro radost si může koupit znovu, ale Miniatury. Měl by vzít tu vzduchovou nádrž, ze vzduchové kapsy D. Co kdyby ho poslali do jiné kapsy?</p> <p>Balil horečně. Dva kufry, jeden ponese Nabil. Nabil se teď, co dostal rozkaz, pohyboval docela rychle. Venku se ozvaly další zmatené výkřiky a kolem dveří důstojnické jídelny několikrát proběhly jednotky příslušníků válečného námořnictva a námořníci. Všichni drželi zbraň a měli bojové skafandry.</p> <p>Skafandr se mu začal nafukovat. Loď ztrácela tlak a všechny představy o tom, že je to jenom dril nebo cvičení ho opustily. Některé vědecké přístroje nemohly vydržet tvrdé vakuum – a nikdo ani jednou nepřišel do místnosti, aby zkontroloval jeho skafandr. Válečné námořnictvo by neriskovalo životy civilistů v drilovém nácviku.</p> <p>Nějaký důstojník šel do chodby. Bury slyšel drsný hlas, jak hovoří velice klidně. Nabil se nejistě postavil a Bury k němu šel, aby zapnul komunikační zařízení jeho skafandru.</p> <p>„VŠICHNI CIVILISTÉ, VYDEJTE SE DO NEJBLIŽŠÍ VZDUCHOVÉ KAPSY NA LEVÉM KŘÍDLE,“ oznámil zcela nevzrušený hlas. U válečného námořnictva se vždycky mluvilo takhle, když nastala skutečná krize. To Buryho definitivně přesvědčilo. „EVAKUACE ClVILISTŮ SE USKUTEČNÍ POUZE PŘES VZDUCHOVÉ KAPSY NA LEVOBOKU. NEJSTE-LI SI JISTI SMĚREM, ZEPTEJTE SE JAKÉHOKOLI DŮSTOJNÍKA NEBO NÁMOŘNÍKA. POSTUPUJTE, PROSÍM, POMALU. MÁME DOST ČASU NA EVAKUACI VŠECH NA LODI.“ Důstojník proplul kolem a zahnul do další chodby.</p> <p>Levá strana? Dobře. Velice chytře Nabil ukryl atrapu nádrže v <emphasis>nejbližší </emphasis>vzduchové kapse. Sláva Alláhovi, je to na levé straně. Přešel ke svému služebníkovi a začal se přitahovat od záchytu k záchytu a takhle pokračoval podél zdi. Nabil se pohyboval elegantně; měl velikou praxi od té doby, co tu byli uvězněni.</p> <p>Na chodbě byl zmatený dav. Za ním Bury uviděl četu námořníků, jak zahýbá do chodby. Odvrátili se od nich a stříleli směrem odkud přišli. Ozvala se odvetná palba a jasná krev se rozletěla, proměnila se na stále se zmenšující kuličky a poletovala po ocelové lodi. Světla nad hlavami jim zablikala.</p> <p>Nižší důstojník proplouval lodí a dopadl těsně za nimi. „Jen běžte dál, běžte,“ mumlal. „Bůh žehnej pomocným dělníkům.“</p> <p>„Na co střílejí?“ zeptal se Bury.</p> <p>„Na miniatury,“ zavrčel nižší důstojník. „Jestli se jim podaří tuhle chodbu získat, rychle odtud, pane Bury.Ti malí bastardi mají zbraně.“</p> <p>„Hnědáci?“ zeptal se Bury nevěřícně. „Hnědáci?“</p> <p>„Ano, pane. Na lodi je úplná epidemie těch malých čubčích synů. Změnili si výrobny vzduchu tak, aby jim to vyhovovalo… Tak jdeme, pane.</p> <p>Honem. Pomocní dělníci je nemohou udržet na moc dlouho.“</p> <p>Bury zatahal za záchyt a odplachtil na konec chodby, kde ho zručně chytil jeden schopný astronaut, a otočil se kolem obrátky. Hnědáci? Ale vždyť je snad z lodi vyhnali…</p> <p>Ve vzduchové kapse bylo natěsnáno spoustu lidí. Přicházelo více civilistů a teď se přidávali ještě příslušníci nebojových jednotek válečného námořnictva. Bury se prodral ke skříňce se vzduchovou lahví. Ah. Pořád tam byla. Vzal tu atrapu, podal ji Nabilovi a ten ji připevnil Burymu na skafandr…</p> <p>„To nebude třeba, pane,“ řekl důstojník. Bury si uvědomil, že ho slyší přes atmosféru. Je tady tlak – ale ještě neprošli žádnými tlakotěsnými dveřmi! Hnědáci! Udělali neviditelnou tlakovou bariéru jako minérka na své dohlížitelské lodi! Musí to mít! „Člověk nikdy neví,“ zamumlal Bury důstojníkovi. Ten člověk pokrčil rameny a posunul další pár v cyklickém mechanismu. Potom přišla řada na Buryho. Námořnický důstojník jim pokynul, aby šli dopředu.</p> <p>Kapsa se cyklicky vracela. Bury šťouchl Nabila do ramene a ukázal. Nabil šel, přidržoval se lana v černotě venku. Černota vepředu, žádné hvězdy, nic. Co tam venku je? Bury se přistihl, že zadržuje dech. Pochválen buď Alláh, jsem svědek, že Alláh je jeden – Ne! Atrapu lahve měl na ramenou a v ní dvě miniatury v bezvědomí. Nepopsatelné bohatství! Technologie nad cokoliv, co bylo dokonce i v První Říši. Nekonečný proud nových vynálezů a designérských zdokonalení. Akorát… jakou láhev s džinem to otevřel?</p> <p>Dostali se přes velice bedlivě kontrolovanou díru v Poli <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Venku byla jenom černota vesmíru – a vepředu tmavší černý obrys.</p> <p>Další lana do ní vedly z jiných děr v Poli <emphasis>MacArthuru, </emphasis>maličcí pavoučci, kteří na nich sebou mrskali. Za Burym byla další postava ve skafandru a za ní další. Nabil a ti ostatní před ním a… Jeho oči si teď rychle přivykly. Rozeznával temně rudé zabarvení Uhelného pytle, a ta kaňka vepředu je určitě Pole <emphasis>Leninu. </emphasis>Bude muset tudy proplout? Ale ne, před ním byly čluny a vesmírní pavouci do nich nalezli.</p> <p>Člun se blížil. Bury se otočil, aby se naposledy podíval na <emphasis>MacArthur. </emphasis>Za svůj dlouhý život se loučil už s bezpočtem dočasných domovů; <emphasis>MacArthur </emphasis>nebyl nejlepší z nich. Myslel na techniku, která se takhle zničí. Hnědáky vylepšené stroje, magický kávovar. Pocítil bodnutí lítosti. Posádka <emphasis>MacArthuru </emphasis>byla skutečně vděčná za to, že jim pomohl s kávou a jeho demonstrace pro důstojníky měla úspěch. Všechno to šlo dobře. Možná na <emphasis>Leninu…</emphasis></p> <p>Vzduchová kapsa teď byla malá. Řada běženců šla za. ním podél provazu. Neviděl kutr, kde by měl být jeho Třískan. Uvidí ho ještě vůbec někdy?</p> <p>Díval se přímo na postavu ve skafandru za ním. Neměla žádná zavazadla a předcházela Buryho, protože měla obě ruce prázdné. Světlo z <emphasis>Leninu </emphasis>jí svítilo na průhled. Jak se Bury díval, postava maličko pootočila hlavu a světlo jí zasvítilo přímo do průhledu,</p> <p>Bury uviděl nejméně tři páry očí, které se na něj upíraly. Zahlédl maličké obličeje.</p> <p>Později se Burymu zdálo, že nikdy v životě tak rychle nemyslel. Zlomek vteřiny se upřeně díval, jak se k němu ta věc blíží a horečně přemýšlel. A potom – Ale muži, kteří zaslechli jeho výkřik, říkali, že to byl skřek blázna nebo člověka, kterého zaživa stahují z kůže.</p> <p>Potom Bury na to hodil svůj kufr.</p> <p>Jeho další výkřik už byla artikulovaná slova. „Jsou ve skafandru! Vevnitř!“ Teď se všelijak kroutil, aby si dosáhl na záda, uvolnil vzduchovou nádrž. Nad hlavou válec oběma rukama vyvážil a postavil ho.</p> <p>Skafandr se nemotorně vyhýbal jeho kufru. Pár miniatur v náručí se snažil manévrovat prsty… pustil se úchytu a pokoušel se přitáhnout zpátky. Kovový válec praštil přímo k průhledu a otřásl jím.</p> <p>Potom byl vesmír naplněn mnoha maličkými bojujícími postavami, mlátily kolem sebe svými šesti končetinami, jako by je proud vzduchu přízračně někam odnášel. Jelo s nimi ještě něco, něco, co mělo tvar kopacího míče, něco, co Bury znal natolik, aby to rozeznal. Takhle přesně oklamali důstojníka ve vzduchových kapsách. Tvrdou lidskou hlavou.</p> <p>Bury zjistil, že se vznáší tři metry od lana. Zhluboka a rozechvěle se nadechl. Dobře: vzal tu správnou nádrž. Alláh je milosrdný.</p> <p>Čekal, až ta věc ve tvaru lidského těla vyšla ze člunu <emphasis>Leninu </emphasis>na trysky a <emphasis>vzala </emphasis>ho do vleku. Při doteku to s ním cuklo. Možná si ten člověk říkal, proč se mu Bury tak upřeně kouká do průhledu. A možná taky ne.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>4. Porážka</strong></p> <p><emphasis>MacArthur </emphasis>se najednou naklonil. Rod chňapnul po interkomunikačním zařízení a zakřičel, „Šéfe Sinclaire! Co děláte, šéfe?“</p> <p>Odpověď bylo sotva slyšet. „To nedělám já, kapitáne. Nemám kontrolu nad výškovými tryskami a zatraceně málo nad čímkoli ostatním.“</p> <p>„Pane Bože,“ řekl Blaine. Sinclairův obličej se vytratil z obrazovek. Ostatní obrazovky pohasly. Najednou byl můstek bez napětí. Rod zkusil alternativní obvody. Nic.</p> <p>„Počítač inaktivován,“ sděloval Crawford. „Nemám vůbec nic.“</p> <p>„Zkuste přímé spojení. Dejte mi Cargilla,“ řekl Rod telefonistovi.</p> <p>„Mám ho, kapitáne.“</p> <p>„Jacku, jak to tam vypadá?“</p> <p>„Špatně, kapitáne. Jsem tady v obležení a komunikovat mohu jen přímým spojením – a ani to ne v plném rozsahu.“ <emphasis>MacArthur </emphasis>se znovu nahnul, když se něco dělo na zádi. „Kapitáne!“ referoval Cargill vzrušeně. „Poručík Piper mi předal zprávu, že Hnědáci mezi sebou bojují v hlavní kuchyni pro personál! Je to skutečná bitva!“</p> <p>„Ježíši, číslo jedna, kolik těch oblud máme na palubě?“</p> <p>„Kapitáne, já nevím! Možná stovky. Museli se vyštrachat z každého děla na lodi a rozlezli se i všude jinde. Jsou –“ Cargill zmlkl.</p> <p>„Jacku!“ zařval Rod. „Spojovateli, máme alternativní spojení s prvním důstojníkem?“</p> <p>Než mohl pomocník kormidelního poddůstojníka odpovědět, Cargill byl znovu na lince. „A je to, kapitáne. Dvě ozbrojené miniatury se vynořily z počítače pomocného řízení palby. Zabili jsme je.“</p> <p>Blaine usilovně přemýšlel. Ztrácel všechny své velitelské obvody a nevěděl, kolik mužů mu zbylo. Počítač byl očarovaný. I kdyby se jim podařilo získat <emphasis>MacArthur </emphasis>zpátky, bylo dost pravděpodobné, že už nebude možné použít ho jako vesmírné plavidlo. „Jsi stále na příjmu, číslo jedna?“</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>„Jdu dolů do vzduchové kapsy, abych promluvil s admirálem. Jestli ti nezavolám do patnácti minut, opusťte všichni loď. Patnáct minut, Jacku. Potvrď mi to.“</p> <p>„Zajisté, pane.“</p> <p>„A můžeš začít dávat dohromady celou posádku už teď. Pouze na levé straně, Jacku – tedy jestli loď zůstane v té poloze, v jaké je zrovna teď. Důstojníci od vzduchové kapsy mají rozkaz uzavřít díry v Poli, jestli se loď přesune.“</p> <p>Rod se vydal ke své posádce na můstku a začal si klestit cestu ke vzduchovým kapsám. Na chodbách byl zmatek. Žluté mraky naplněné – ciphogenem. Doufal, že ukončí třískanskou hrozbu plynem, ale nezabralo to a on nevěděl proč.</p> <p>Námořníci vytrhali řadu lodních přepážek a zabarikádovali se za troskami. Přichystali se pečlivě, zbraně měli připravené.</p> <p>„Civilisté jsou venku?“ zeptal se Rod důstojníka, který měl službu u kapsy.</p> <p>„Ano, pane. Pokud víme. Kapitáne, dal jsem mužům úkol pročesat ten prostor, ale nechci už riskovat. Hnědáků je v civilní zóně hodně – jako by tam žili nebo co.“</p> <p>„Možná tomu tak bylo, Pipere,“ řekl Blaine. Popošel ke vzduchové kapse a nastavil svůj skafandr k <emphasis>Leninu. </emphasis>Komunikační laser bliknul a on visel v prostoru a držel kurz tak, aby bezpečnostní obvod zůstal otevřený.</p> <p>„Vaše situace?“ ptal se Kutuzov. Váhavě, protože věděl, co to bude znamenat, mu to Rod řekl.</p> <p>„Co navrhujete?“ vyštěkl admirál.</p> <p>„<emphasis>MacArihur </emphasis>už možná nikdy nevypluje, pane. Myslím, že ho budeme muset opustit a prchnout hned, jakmile se mi podaří osvobodit všechny uvězněné členy posádky.“</p> <p>„A kde budete?“</p> <p>„Povedu vyprošťovací četu, pane.“</p> <p>„Ne.“ Hlas byl klidný. „Přijímám vaše doporučení, kapitáne, ale tímto vám <emphasis>přikazuji, </emphasis>abyste opustil loď. Zapište tento rozkaz do lodního deníku, veliteli Bormane,“ řekl někomu na svém můstku. „Dáte rozkaz opustit loď a prchnout, velení předáte svému prvnímu důstojníkovi a dáte zprávu na palubu kutru <emphasis>Leninu, </emphasis>číslo dvě. Okamžitě.“</p> <p>„Pane. Pane, žádám vás o povolení zůstat na své lodi, dokud nebude posádka v bezpečí.“</p> <p>„Zamítnuto, kapitáne,“ odsekl nemilosrdný hlas. „Jsem si dobře vědom, že máte odvahu, kapitáne. Máte jí dost, abyste žil, když ztratíte velení?“</p> <p>„Pane –“ Krista pána, ať se jde vycpat! Rod se obrátil k <emphasis>MacArthuru, </emphasis>přerušil bezpečnostní obvod. Ve vzduchové kapse se bojovalo. Několik miniatur rozpustilo lodní přepážku proti barikádě námořníků a dělníci do vzniklé mezery nalévali oheň. Blaine zaskřípal zuby a odvrátil se od bitvy. „Admirále, nemůžete mi dát příkaz, abych opustil svoji posádku a utekl!“</p> <p>„Že nemohu? Bude teď pro vás život těžší, kapitáne? Myslíte si, že po celý zbytek vašeho života si budou o vás šeptat a z toho máte strach? A tohle říkáte <emphasis>mně! </emphasis>Splňte mé rozkazy, kapitáne my lorde Blaine.“</p> <p>„Ne, pane.“</p> <p>„Vy odmítáte uposlechnout přímý rozkaz, kapitáne?“</p> <p>„Nemohu takový rozkaz přijmout, pane. Je to ještě pořád moje loď.“</p> <p>Následovala dlouhá pauza. „Vaše oddanost tradicím válečného námořnictva je obdivuhodná, kapitáne, ale hloupá. Je možné, že jste jediný důstojník v Říši, který dokáže vymyslet obranu proti této hrozbě. Víte o návštěvnících víc než kdokoli jiný z celé flotily. Tyto znalosti mají mnohem vyšší hodnotu než vaše loď. Mají vyšší hodnotu než všichni muži na palubě vaší lodi, teď, když jsou civilisté evakuováni. Nemohu vám dovolit zemřít, kapitáne. Tu loď opustíte. I za tu cenu, že na ni budu muset poslat nového velícího důstojníka.“</p> <p>„Nikdy mě nenajde, admirále. Promiňte, pane, mám práci.“</p> <p>„Stůjte!“ Další pauza. „Dobře, kapitáne. Uzavřu s vámi dohodu. Pokud se mnou zůstanete ve spojení, dovolím vám zůstat na palubě <emphasis>MacArthuru, </emphasis>dokud se nevzdáte a neutečete. Ve chvíli, kdy se mnou nebudete ve spojení, přestáváte velet <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Je třeba, abych tam poslal velitele Bormana?“</p> <p>Potíž je v tom, pomyslel si Rod, že má pravdu. <emphasis>MacArthur </emphasis>má osud zpečetěný. Cargill může posádku evakuovat stejně dobře jako já. Třeba <emphasis>skutečně </emphasis>vím něco důležitého. Ale <emphasis>je to moje lod!</emphasis> „Přijímám váš návrh, pane. Stejně odtud mohu operace řídit lépe. Na můstku už nejsou žádné možnosti komunikace.“</p> <p>„Velmi dobře. Mám tedy vaše slovo.“ Spojení se přerušilo.</p> <p>Rod se obrátil zpátky ke vzduchové kapse. Námořníci svoji šarvátku vyhráli a Piper na něj mával. Rod vyšel na palubu. „Velitel Cargill zde,“ ozvalo se z interkomunikačního zařízení. „Kapitáne?“</p> <p>„Jo, Jacku?“</p> <p>„Probíjíme si cestu na levobok. Sinclair připravil své lidi k odchodu. Říká, že nemůže udržet strojovny bez posil. A spojka mi říká, že v malé důstojnické hale vpravo jsou uvězněni civilisté. Je tam s nimi četa námořníků, ale je to tuhý boj.“</p> <p>„Dostali jsme rozkaz opustit loď a potopit ji proražením děr do trupu, číslo jedna.“</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>„Musíme dostat ty civilisty ven. Dokážete udržet cestu od lodní přepážky 160 dopředu? Možná se mi podaří sehnat nějakou pomoc, abych dostal vědce takhle daleko.“</p> <p>„Myslím, že to dokážeme, pane. Ale, kapitáne, nemohu se dostat do místnosti generátoru Pole! Jak utečeme?“</p> <p>„To si taky vezmu na starost. Jen dál, číslo jedna.“</p> <p>„Zajisté, kapitáne.“</p> <p>Utéct. To slovo znělo neskutečně. Rod zhluboka dýchal. Vzduch ve skafandru měl kovovou příchuť. Nebo to třeba vůbec nebyl vzduch.</p> <p>###</p> <p>Bylo to skoro hodinu před tím, než čluny <emphasis>Leninu </emphasis>přirazily ke kutru. V tichosti sledovali, jak se blíží.</p> <p>„Vysílání z <emphasis>MacArthuru </emphasis>přes <emphasis>Lenin, </emphasis>pane,“ řekl velitel člunu. Obrazovka se rozzářila.</p> <p>Obličej na obrazovce měl rysy Roda Blaina, ale nebyl to jeho obličej. Sally ho nepoznala. Vypadal starší a oči měl – pohaslé. Upřeně se na ně díval a oni na něj také. Nakonec to řekla Sally. „Rode, co se <emphasis>děje?</emphasis>“</p> <p>Blaine se jí podíval do očí a potom odvrátil zrak. Jeho výraz se nezměnil. Sally připomněl něco naloženého v lahvi v Říšském muzeu. „Pane Rennere,“ řekl ten obraz. „Pošlete veškerý personál přes lano do člunu <emphasis>Leninu. </emphasis>Opusťte kutr. Každý z vás teď dostane podivný rozkaz od pilota člunu. Dbejte jeho pokynů a plňte je přesně tak, jak budou řečeny. Druhou šanci už mít nebudete, takže se <emphasis>nepouštějte do žá</emphasis><emphasis>dných diskusí. </emphasis>Dělejte jen to, co vám bude řečeno.“</p> <p>„Moment,“ zařval Horvath. „Já –“</p> <p>Rod mu skočil do řeči. „Doktore, z důvodů, které se dozvíte později, nehodláme tuhle zatracenou věc vysvětlovat. Dělejte prostě jen to, co vám bude řečeno.“ Znovu se podíval na Sally. Jeho oči se změnily. Docela maličko. Možná v nich byla obava. Něco, mizivá jiskřička života do nich pronikla, aspoň na chvilku. Pokusila se usmát, ale nepodařilo se jí to. „Prosím, Sally,“ řekl. „Dělejte <emphasis>přesně </emphasis>to, co vám pilot <emphasis>Leninu </emphasis>řekne. Tak jo. Ven. A hned.“</p> <p>Zůstali bez hnutí. Sally se zhluboka nadechla a obrátila se ke vzduchové kapse. „Tak jdem,“ řekla. Znovu se pokusila o úsměv, ale vypadala ještě nervóznější.</p> <p>Vzduchová kapsa na pravoboku byla znovu připojena k vyslanecké lodi. Odešli přes pravobok. Posádka člunu <emphasis>Leninu </emphasis>již nastavila lana z pomocného plavidla do kutru do náležité polohy. Člun byl téměř stejný jako kutr <emphasis>MacArthuru, </emphasis>zvedací těleso s plochým vrchem a lopatkovitým štítem pro opětovný návrat zavěšeným pod přídí.</p> <p>Sally se jemně přitahovala podél kotevního lana do kutru <emphasis>Leninu, </emphasis>potom se opatrně protáhla přes poklop. Když vstoupila do vzduchové kapsy, zarazila se. Mechanismus tvořil cycklus a ona znovu cítila tlak.</p> <p>Oblečení měla ze tkaného vlákna, které přilnulo k tělu jako druhá kůže. Na něm měla nafouklý ochranný oděv. Jediný prostor uvnitř obleku, který nevyplňovala, byla přilba, která dosedala na přiléhavý oděv v krčním utěsnění.</p> <p>„Bude nezbytné vás prohledat, my lady,“ řekl důstojník hrdelním hlasem. Rozhlédla se: ve vzduchové kapse s ní stáli dva ozbrojení námořníci. Zbraněmi na ni nemířili – ne tak docela. Ale oba byli ve střehu a měli strach.</p> <p>„Co to je?“ ptala se.</p> <p>„Všechno má svůj čas, my lady,“ řekl důstojník. Pomáhal jí sundat ze zad vzduchovou láhev. Odhodil ji do průhledného plastikového kontejneru. Důstojník se podíval do její helmy, když ji sundal Sally z hlavy, potom ji odložil stranou k její kombinéze. „Děkuji,“ zamumlal. „Buďte tak laskavá a jděte na záď. Ostatní za vámi přijdou.“</p> <p>S Rennerem a dalším vojenským personálem zacházeli jinak. „Svléknout,“ řekl důstojník. „Všechno, kdybyste byl tak laskav.“ Námořníci jim dokonce neudělali ani tu laskavost, aby zbraně alespoň odklonili stranou. Když si svlékli všechno – Renner musel dokonce odložit do plastikového kontejneru i pečetní prsten – poslali je dál. Další námořník označoval bojový skafandr a pomáhali mu s tím další dva námořníci. Na dohled nebyly teď žádné zbraně.</p> <p>„Nejzatracenější striptýz, jaký jsem kdy viděl,“ řekl Renner pilotovi. Velitel člunu přikývl. „Mohl byste mi říct, co to všechno znamená?“</p> <p>„Váš kapitán vám to všechno vysvětlí, pane,“ řekl velitel člunu.</p> <p>„Další Hnědáci!“ vykřikl Renner.</p> <p>„Ano, pane Rennere?“ zeptal se Whitbread zpoza něho. Námořní kadet se soukal do bojového skafandru, jak mu řekli. Neměl odvahu zeptat se nikoho jiného, ale s Rennerem se mluvilo snadno.</p> <p>Renner pokrčil rameny. Celá ta situace měla nádech neskutečna. Na kutru byli námořníci a naložené skafandry – mnohé bylo z <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Dělostřelecký důstojník Kelley se chladně díval od vzduchové kapsy a svoji zbraň držel namířenou na její dveře.</p> <p>„To jsou všichni,“ oznámil jakýsi hlas.</p> <p>„Kde je kaplan Hardy?“ zeptal se Renner.</p> <p>„S civilisty, pane,“ odpověděl velitel člunu. „Okamžik, prosím.“ Dělal něco s komunikačním zařízením. Obrazovka se rozsvítila a objevil se na ní Blainův obličej.</p> <p>„Bezpečný obvod, pane,“ oznámil velitel člunu.</p> <p>„Děkuji vám. Staley.“</p> <p>„Ano, kapitáne?“ zeptal se starší námořní kadet.</p> <p>„Pane Staley, tento kutr zanedlouho připluje k <emphasis>Leninu. </emphasis>Civilisté a posádka kutru kromě velitele člunu Laffertyho se přemístí na bitevní loď, kde všechny její členy prohlédne bezpečnostní personál. Až odejdou, převezmete velení nad kutrem <emphasis>Leninu, </emphasis>číslo jedna, a budete pokračovat k <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Nastoupíte na <emphasis>MacArthur </emphasis>z pravé strany hned u malé důstojnické haly na zádi vpravo. Vaším úkolem je provést manévr na odvrácení pozornosti a upoutat všechny nepřátele, kteří v tom prostoru přežili, tak, abyste pomohli k úniku skupině civilistů a námořníků uvězněných v hale. Vyšlete Kelleyho s jeho námořníky do haly se skafandry a bojovými skafandry pro dvacet pět mužů. Vybavení už je na palubě. Pošlete tu skupinu napřed. Velitel Cargill zajistil cestu přes přepážku jedna šest nula.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Staley to řekl nedůvěřivě. Stál tam v pozoru skoro nehybně, i když v kutru nebyla gravitace.</p> <p>Blaine se skoro usmál. Alespoň bylo vidět, jak mu rty cukly. „Nepřítel, náčelníku, to je několik stovek miniaturních Třískanů. Jsou vyzbrojeni ručními zbraněmi. Někteří mají plynové masky. Nejsou nijak zvlášť dobře organizováni, ale zato jsou dost otravní. Upokojíte se tím, že ve středu lodi v pravé sekci <emphasis>MacArthuru </emphasis>nejsou žádní cestující ani členové personálu. Až bude tato mise ukončena, povedete skupinu do společné jídelny posádky ve středu lodi a vyšlete konvici na kávu. Ale napřed se musíte ujistit, že je ta konvice <emphasis>prázdná, </emphasis>pane Staley.“</p> <p>„Konvici na kávu?“ zeptal se Renner nevěřícně. Za ním Whitbread zavrtěl hlavou a mumlal něco Potterovi.</p> <p>„Konvici na kávu, pane Rennere. Návštěvníci ji předělali a použitá technologie by mohla mít pro Říši veliký význam. Uvidíte další podivné objekty, pane Staley. Posuďte sami, co by bylo vhodné odvézt – ale za žádných okolností nevysílejte nic, v čem by mohl být živý návštěvník. A dávejte pozor na posádku. Miniatury zabily několik lidí, jejich hlavy použily jako vějičky a nastěhovaly se do jejich bojových skafandrů.</p> <p>Ujistěte se, že ve skafandru je skutečně <emphasis>muž, </emphasis>pane Staley. Zatím jsme neviděli, že by tenhle trik vyzkoušely se skafandrem těsně přiléhajícím na tělo, ale buďte velice obezřelí.“</p> <p>„Ano, pane,“ vyštěkl Staley. „Můžeme znovu získat kontrolu nad lodí, pane?“</p> <p>„Ne.“ Blaine zjevně bojoval, aby se ovládl. „Nebudete na to mít dost času, náčelníku. Čtyřicet minut poté, co vstoupíte na <emphasis>MacArthur, </emphasis>aktivujte všechny konvenční destrukční systémy, potom nastavte časový spínač na torpédo, které jsme smontovali. V hlavním vstupu na levoboku mě potom informujte, že jste daný úkol provedli. Pětapadesát minut po vašem vstupu zahájí <emphasis>Lenin </emphasis>v každém případě palbu na <emphasis>MacArthur. </emphasis>Rozumíte tomu?“</p> <p>„Ano, pane,“ řekl Horst Staley tiše. Podíval se na ostatní. Potter a Whitbread mu pohled nejistě opětovali.</p> <p>„Kapitáne,“ řekl Renner. „Pane, připomínám vám, že jsem tady starší důstojník.“</p> <p>„Já to vím, Rennere. I pro vás mám misi. Vezmete kaplana Hardyho zpátky na kutr <emphasis>Mac</emphasis><emphasis>Arthuru </emphasis>a pomůžete mu znovu nalézt jakékoli vybavení nebo poznámky, které budou třeba. Jiný člun <emphasis>Leninu </emphasis>pro to připluje a vy dohlédnete na to, aby všechno bylo uloženo do zapečetěných kontejnerů, které člun přiveze.“</p> <p>„Ale – pane, já bych měl vést skupinu útočníků!“</p> <p>„Nejste bojovým důstojníkem, Rennere. Vzpomínáte si na to, co jste mi řekl včera při obědě?“</p> <p>Renner si to pamatoval. „Neřekl jsem vám, že jsem zbabělec,“ zaskřípal.</p> <p>„To si uvědomuji. A také jsem si vědom toho, že jste patrně ten nejnepředvídatelnější důstojník, kterého mám. Kaplanovi řekli jenom tolik, že na palubě <emphasis>MacArthuru </emphasis>je epidemie moru a že se vracíme do Říše, než to postihne všechny. To bude oficiální verze pro Třískany. Možná tomu nebudou věřit, ale Hardy bude mít větší šanci je o tom přesvědčit, když tomu bude věřit i on sám. Potřebuji někoho, kdo rovněž zná skutečnou situaci.“</p> <p>„Jeden z námořních kadetů –“</p> <p>„Pane Rennere, vraťte se na palubu kutru <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Staley, máte svoje rozkazy.“</p> <p>„Zajisté, pane.“</p> <p>Renner odešel a všechno v něm vřelo.</p> <p>###</p> <p>Tři námořní kadeti a tucet námořníků viselo z bezpečnostního síťoví v hlavní kajutě kutru <emphasis>Leninu. </emphasis>Civilisté a členové pravidelné posádky byli pryč a člun se dal do pohybu směrem od černého trupu <emphasis>Leninu.</emphasis></p> <p>„Tak jo, Lafferty,“ řekl Staley. „Odvez nás k pravé straně <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Jestli na nás nic nezaútočí, tak budeš klounovat a budeš mířit na komplex nádrží na zádi u přepážky 185.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Lafferty nereagoval nijak zřetelně. Byl to kostnatý muž, obyvatel prérie z Tabletop. Vlasy měl popelavě blonďaté, nakrátko ostříhané a obličej hranatý.</p> <p>Bezpečnostní síťoví bylo projektováno pro veliké nárazy. Námořní kadeti viseli jako mouchy v nějaké monstrózní pavučině. Staley se podíval na Whitbreada. Whitbread se podíval na Pottera. Potter odvrátil zrak od námořníků za nimi. „Tak jo. Jedem,“ nařídil Staley. Pohon zaburácel.</p> <p>###</p> <p>Skutečným obranným trupem jakékoli válečné lodi je Langstonovo pole. Žádný materiální předmět nevydrží spalující horko termonukleárních pum a vysoce energických laserů. Vzhledem k tomu, že cokoli, co se dostane přes Pole a přes lodní obranný oheň, vypaří všechno dole pod sebou, trup válečné lodi má relativně silnou kůži. Ta síla je ale jenom relativní. Loď musí být dost pevná na to, aby přestála vysokou akceleraci a otřesy.</p> <p>Některé prostory a nádrže jsou však velké a teoreticky mohou být rozdrceny nárazem s dostatečnou hybností. V praxi – Nikdo nikdy nevzal bojovou skupinu takhle na palubu lodi, Staley usilovně pátral ve své paměti a takový moment v ní skutečně nenašel. Ale bylo to v Knize. <emphasis>Bylo možné </emphasis>dostat se na palubu poškozené lodi, jejíž Pole nebylo dotčeno klounováním. Staley si kladl otázku, co to bylo za blázna, který to poprvé zkusil.</p> <p>Dlouhá černá skvrna, která obklopila <emphasis>MacArthur, </emphasis>se proměnila v pevnou černou stěnu bez viditelného pohybu. Potom se lopatkovité rameno vratného štítu zdvihlo. Horst nahlížel Laffertymu přes rameno, jak se černota na obrazovce rozlévá.</p> <p>Kutr se zhoupnul dozadu. Okamžitý závan chladu, jak projížděli Polem, potom skřípot drhnoucího kovu. Zastavili.</p> <p>Staley se vyvlékl z bezpečnostního síťoví. „A pohyb,“ nařídil. „Kelley, proderte se přes ty nádrže.“</p> <p>„Ano, pane.“ Námořníci proklouzli. Dva namířili veliký řezný laser na zprohýbaný kov, který byl kdysi vnitřní stěnou vodíkové nádrže. Lana ze zbraně se natahovala nazpátek do rozbitého kutru.</p> <p>Stěna nádrže praskla, kus vyletěl ven a jen těsně minul námořníky. Další vzduch zasvištěl a mrtvé miniatury Třískanů poletovaly prostorem jako podzimní listí.</p> <p>Stěny chodby vzaly za své. Na místech, kde bývala celá řada obytných prostorů, teď zbyla jenom hromada trosek, rozlámaných přepážek, surrealisticky vyhlížejícího strojového parku. A mezi tím vším spousta mrtvých miniatur. Zdálo se, že žádná z nich neměla skafandr.</p> <p>„Kriste všemohoucí,“ zamumlal Staley. „OK, Kelley, pohneme s tím. Jedem.“ Vykročil přes ruiny ke dveřím do další vzduchotěsné komory. „Ukazuje tlak na druhé straně,“ řekl. Natáhl se do komunikační bedny na přepážce a zapojil do ní svůj mikrofon ve skafandru. „Je tam někdo?“</p> <p>„Tady desátník Hasner, pane,“ odpověděl hlas okamžitě. „Buďte tam velice opatrní, ten úsek je plný miniatur.“</p> <p>„Už ne,“ odpověděl Staley. „Jak to tam s vámi vypadá?“</p> <p>„Je tu devět civilistů bez skafandrů, pane. Tři námořníci přežili. Nevíme, jak máme vědce dostat ven bez skafandrů.“</p> <p>„My máme skafandry,“ řekl Staley pochmurně. „Jste schopen ty civilisty ochránit, než se nám podaří těmi dveřmi projít? Jsme ve vakuu.“</p> <p>„Pane Bože, ano, pane. Počkejte chvíli.“ Něco zadrnčelo. Přístroje ukázaly pokles tlaku za lodní přepážkou kajutních schůdků. Potom se západky otočily, dveře se otevřely a za nimi uviděli postavu v bojovém skafandru ve společné jídelně nižších důstojníků. Za Hasnerem stáli dva další námořníci, kteří mířili zbraněmi na Staleyho, když vešel dovnitř. A za nimi – Staley vyjeknul.</p> <p>Civilisté byli na druhém konci místnosti. Měli na sobě obyčejné bílé kombinézy, jaké nosil vědecký tým. Staley poznal Dr. Blevinse, veterináře. Civilisté mezi sebou klábosili – „Ale vždyť tu není vůbec vzduch!“ zaječel Staley.</p> <p>„Tady ne, pane,“ řekl Hasner. Ukázal prstem. „Tamhle je nějaká krabice, která dělá jakoby clonu, pane Staley. Vzduch se přes ní nedostane, ale my ano.“</p> <p>Kelley se zamračil a dal svému mužstvu pokyn, aby postoupilo dále do jídelny. Hodili civilistům skafandry.</p> <p>Staley v údivu zavrtěl hlavou. „Kelley, ujměte se toho tady. Vyveďte všechny – a vezměte s sebou tu bednu, jestli bude možné s ní pohnout!“</p> <p>„Jde to,“ řekl Blevins. Mluvil do mikrofonu na helmě, kterou mu Kelley podal, ale nedal si ji na hlavu. „Dá se i zapnout a vypnout. Desátník Hasner zabil několik miniatur, které se pokoušely s tím manipulovat.“</p> <p>„Fajn. Tak to vezmem,“ odsekl Staley. „Ať se hnou, Kelley.“</p> <p>„Pane!“ Námořní dělostřelec prošel s elánem neviditelnou bariérou. Musel zatlačit. „Jako – možná to je něco jako Pole, pane Staley. Akorát to není tak silné.“</p> <p>Staley zavrčel, byl to hluboký hrdelní zvuk, a přešel k dalším kadetům. „Konvice na kávu,“ řekl to, jako by tomu nevěřil. „Lafferty. Kruppman. Janowitz. Půjdete s námi.“ Přešel zpátky přes kajutní schůdky do zbořeniště za nimi.</p> <p>Na druhé straně byly kajutní schůdky s dvojitými vzduchotěsnými dveřmi a Staley naznačil Whitbreadovi, aby je otevřel. Západky se mu podařilo snadno otočit a oni se natěsnali do malé vzduchové kapsy, aby se přes tlusté sklo podívali do hlavní spojovací chodby na pravoboku:</p> <p>„Vypadá to docela normálně,“ zašeptal Whitbread.</p> <p>Zdálo se to tak. Prošli vzduchovou kapsou ve dvou cyklech a pomocí držadel se přitahovali podél stěn chodby až ke vchodu do hlavní jídelny posádky.</p> <p>Staley se podíval přes tlusté sklo do jídelny. „Proboha!“</p> <p>„Co je, Horste?“ zeptal se Whitbread. Přitiskl svoji helmu ke Staleyově.</p> <p>V té místnosti byly tucty miniatur. Většina z nich byla vyzbrojena laserovými zbraněmi – a střílely po sobě navzájem. Nemělo to žádný bitevní řád. Zdálo se, že každá miniatura bojuje proti každé, i když to mohl být jen ten první dojem. Komora byla plná narůžovělé mlhy: krve Třískanů. Mrtví a ranění Třískani padali v šíleném tanci, jak místností probleskovaly zelenomodré paprsky světla.</p> <p>„Tady ne,“ zašeptal Staley. Uvědomil si, že hovoří přes své rádio ve skafandru a zvýšil hlas. „Z toho se nedostaneme se zdravou kůží, nepřežijem to. Zapomeň na konvici na kávu.“ Šli dál chodbou a pátrali po dalších lidech, kteří přežili.</p> <p>Žádní tam nebyli. Staley je vedl zpátky ke společné jídelně posádky. „Kruppmane,“ vyštěkl, „Vemte Janowitze a utvořte v té chodbě vakuum. Vypalte přepážky, použijte granáty – cokoli, ale dostaňte to do vakua. Potom to svinstvo vykliďte z lodi.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Když námořníci zahnuli za zákrut ocelové chodby, kadeti s nimi ztratili spojení. Rádia ve skafandrech sloužila pouze ke spojení na dohled. Ale pořád je ještě slyšeli. <emphasis>MacArthur</emphasis> oživl hlukem. Ječení, zvuk trhajícího se kovu, hučení a bzukot – nic z toho nebylo známé.</p> <p>„Už to není naše loď,“ mumlal Potter.</p> <p>V chodbě bylo vakuum. Staley hodil termitový granát proti přepážce jídelny a ustoupil dozadu za ohyb. Světlo rychle vzplanulo a Staley se znovu vynořil ozbrojen ručním laserem a vypálil na stále ještě zářící skvrnu na přepážce. Ostatní pálili s ním.</p> <p>Stěna se začala boulit, potom se prolomila. Do chodby zavanul vzduch a přinesl s sebou oblak mrtvých těl Třískanů. Staley otočil západky na kajutním schodišti, ale nic se nestalo. Divoce pálili do přepážky, dokud v ní nebyla díra dost , velká, aby jí prolezli.</p> <p>Po živých miniaturách nebylo ani stopy. „Proč tohle nemůžeme udělat v celé lodi?“ zeptal se Whitbread. „Zase bychom nad ní mohli získat kontrolu…“</p> <p>„Možná,“ odpověděl Staley. „Lafferty, vezměte kávovar a dejte ho na levou stranu. Dělejte, kryjeme vás.“</p> <p>Muž z prérie mávnul a ponořil se do chodby stejným směrem, kudy zmizeli námořníci. „Neměli bychom raději jít s ním?“ zeptal se Potter.</p> <p>„Torpédo,“ vyštěkl Staley. „Musíme odpálit torpédo.“</p> <p>„Ale, Horste,“ protestoval Whitbread. „Nemůžeme tu loď dostat pod kontrolu? Neviděl jsem žádné miniatury ve skafandrech…“</p> <p>„Dokáží postavit ty zázračné tlakové clony,“ připomenul mu Staley. „A kromě toho máme svoje rozkazy.“ Ukázal na záď a všichni se vydali na cestu před ním. Teď, když už na <emphasis>MacArthuru </emphasis>nebyli lidé, spěchali, prostříleli se vzduchotěsnými komorami a granáty vyhazovali do chodby za sebou. Potter a Whitbread se otřásli při tom, jakou škodu na lodi páchali. Zbraně nebyly zamýšleny pro použití na palubě funkčního vesmírného plavidla.</p> <p>Torpéda byla na místě: Staley a Whitbread byli členy pracovního týmu, který je přivařoval na každou stranu generátoru Pole. Jenomže – generátor tu už nebyl. Na jeho místě zůstala jen dutá skořepina.</p> <p>Potter se natáhl na časové spínače, které spustí torpédo. „Počkej,“ přikázal mu Staley. Našel výstup přímého drátového interkomunikačního spojení a zapojil do něj svůj skafandr. „Komukoli, tady je námořní kadet Horst Staley v komoře generátoru Pole. Je tam někdo?“</p> <p>„Zajisté, pane Staley,“ odpověděl mu čísi hlas. „Moment, pane, tady je kapitán.“ Kapitán Blaine se mu dostal na linku.</p> <p>Staley vysvětlil celou situaci. „Generátor Pole tu není, pane, ale Pole se zdá stejně silné jako jindy…“</p> <p>Nastala dlouhá pauza. Potom Blaine zlostně zaklel, ale hned toho nechal. „Překročil jste čas, pane Staley. Měli jsme rozkaz uzavřít díry v Poli a nastoupit na čluny <emphasis>Leninu </emphasis>během pěti minut. Nedostanete se odtud, než <emphasis>Lenin </emphasis>zahájí palbu.“</p> <p>„Ne, pane. Co bychom měli udělat?“</p> <p>Blaine na chvilku zaváhal. „Budu sebou muset hodit, abych to všechno sdělil admirálovi. Zůstaňte, kde jste.“</p> <p>Náhlý řev hurikánu je přinutil, aby upalovali do úkrytu. Bylo ticho. Potom, zcela zbytečně, Potter řekl, „Jsme pod tlakem. Ty Hnědáci museli nějaké dveře opravit.“</p> <p>„Tak to tu brzy budou.“ Whitbread zaklel, „Krucinál!“ Čekali. „Co kapitána tolik zdrželo?“ chtěl vědět Whitbread. Na jeho otázku neexistovala žádná možná odpověď a oni se tam napjatě krčili s tasenými zbraněmi, zatímco kolem sebe slyšeli, jak <emphasis>MacArthur </emphasis>ožívá. Přicházeli noví vládci.</p> <p>###</p> <p>„Neodejdu bez kadetů,“ řekl Rod admirálovi.</p> <p>„Jste si jistý, že se nemohou dostat za vzduchovou kapsu na pravoboku?“ zeptal se Kutuzov.</p> <p>„Během deseti minut ne, admirále. Tu část lodi mají pod kontrolou Hnědáci. Ti kluci by si museli celou tu cestu probojovat.“</p> <p>„Co tedy navrhujete?“</p> <p>„Aby měli možnost použít záchranné čluny, pane,“ řekl Rod s nadějí v hlase. Záchranné čluny byly v různých částech lodi, asi tucet jich bylo necelých dvacet metrů od komory generátoru Pole. V zásadě to byly motory na tuhá paliva s nafukovacími kajutami, byly určeny k tomu, aby pomohly utečencům přežít několik hodin v případě, že by jejich loď byla natolik poškozena, že by nebylo možné ji opravit – nebo kdyby měla explodovat. Obojí se přesně hodilo na situaci, v níž se právě <emphasis>MacArthur </emphasis>vynacházel.</p> <p>„Třeba miniatury sestrojily nahrávací zařízení a do záchranných člunů namotovaly vysílače,“ řekl Kutuzov. „Způsob, jak se velcí Třískani dozví všechna tajemství <emphasis>MacArthuru</emphasis>.“ Mluvil na někoho jiného. „Myslíte, že je to možné, kaplane?“</p> <p>Blaine slyšel, jak v pozadí hovoří kaplan Hardy. „Ne, pane. Ty miniatury jsou zvířata. Vždycky jsem si to myslel, říkají to i dospělí Třískani a existují i důkazy, které tuto hypotézu potvrzují. Byly by toho schopné pouze v případě, že by jim to někdo přímo přikázal – a, admirále, kdyby byly <emphasis>tak </emphasis>chtivé komunikace s Třískany, už by to <emphasis>udělaly</emphasis>.“</p> <p>„Da,“ zamumlal Kutuzov. „Nemá smysl obětovat ty důstojníky pro nic. Kapitáne Blaine, dejte jim rozkaz, aby nasedli do záchranných člunů, ale upozorněte je na to, že je nezbytně nutné, aby zajistili, že s nimi nepojede žádná miniatura. Až odtud odplují, okamžitě se dostavíte na palubu <emphasis>Leninu</emphasis>.“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Rod si s úlevou oddechl a zavolal přes interkomunikační zařízení do komory generátoru. „Staley: admirál říká, že můžete použít záchranné čluny. Dejte pozor, aby v nich ale nebyly miniatury, a než se dostanete na palubu jednoho ze člunů <emphasis>Leninu, </emphasis>najdeme vás. Odpalte torpéda a ujeďte. Je to jasné?“</p> <p>„Zajisté, pane.“ Staley se otočil k ostatním kadetům. „Záchranné čluny,“ vyjel na ně. „Ať –“</p> <p>Kolem nich se rozblikalo zelené světlo. „Sklopte protisluneční clony!“ zařval Whitbread. Ukryli se za torpéda, když paprsek divoce tančil po komoře. Prosekal díry do přepážek, potom do stěn komory za nimi, nakonec skrze samotný trup lodi. Vzduch vyrazil ven a paprsek přestal tančit, ale pořád ještě svítil a naléval energii přes trup do Pole za ním.</p> <p>Staley zdvihl svoji protisluneční clonu. Byla zamlžená stříbrnými kovovými usazeninami. Opatrně se sehnul pod paprsek a díval se na jeho zdroj.</p> <p>Byl to těžký ruční laser. Půl tuctu miniatur ho muselo držet. Některé z nich, mrtvé a vyschlé, visely na dvojitých úchytech.</p> <p>„Tak se pohneme,“ nařídil Staley. Vsunul klíč do zámku na torpédovém panelu. Potter byl vedle něj a udělal totéž. Otočili klíči – a měli deset minut života. Staley spěchal k interkomunikačnímu zařízení. „Mise ukončena, pane.“</p> <p>Prošli otevřenými vzduchotěsnými dveřmi komory do hlavní chodby a spěchali na záď, vrhali se od jednoho úchytu ke druhému. Závody v nulovém gee byly mezi kadety velice oblíbenou hrou, i když nelze tvrdit, že by měla nějak pevně stanovená pravidla. Teď se jim praxe z takového soutěžení velice hodila. Časový spínač za nimi odměřoval čas „Tady by to mělo být,“ řekl Staley. Proboural, se vzduchotěsnými dveřmi, potom vystřílel díru do samotného vnějšího trupu lodi o velikosti člověka. Vzduch vylétl ven – miniatury se zase nějak zavřely v páchnoucí atmosféře Primární Třísky, dokonce i když se dostaly na záď. Chuchvalce ledově křišťálové mlhy visely ve vakuu.</p> <p>Potter našel kontrolky huštění záchranného člunu a silnějším koncem své pistole rozbil skleněný kryt. Uhnuli stranou a čekali, že se záchranné čluny nafouknou.</p> <p>Místo toho se vyhoupla podlaha. Pod palubou byla ukryta řada kuželů, každý měl v základně dva metry napříč a vysoký byl asi osm metrů.</p> <p>„Půlnoční Hnědák zase útočí,“ řekl Whitbread…</p> <p>Kužely byly všechny stejné, vyrobené z úlomků. Miniatury musely pod palubou pracovat celé týdny, aby roztrhaly záchranné čluny a další zařízení a nahradily je – těmito věcmi. Každý kužel vypadal jako polámaná židle v silné části a jako planoucí hrot rakety na špičce.</p> <p>„Podívejte se na ty zatracené věci, Pottere,“ nařídil Staley. „Prohlédněte je, jestli se tam někde nemohli Hnědáci schovat.“ Zdálo se, že tomu tak není. Až na kónický trup, který byl pevný, bylo všechno jenom kostra. Potter to proklepával a zvědavě si to všechno prohlížel, zatímco jeho přátelé drželi hlídku.</p> <p>Hledal vstup do kužele, když koutkem oka zaregistroval pohyb. Popadl granát zpoza opasku a otočil se. Ze stěny chodby vyplul skafandr. V obou rukách držel těžký laser.</p> <p>Staleyovy nervy byly poznat i z hlasu. „Vy! Identifikujte se!“</p> <p>Postava zdvihla zbraň. Potter hodil granát.</p> <p>Při explozi zazářilo zelené světlo, tajuplně se rozlilo po chodbě a rozpáralo jeden z kónických záchranných člunů. „Byl to člověk?“ křičel Potter. „Byl? Ty ruce měl tak divně zahnuté! Nohy moc rovné – co to bylo?“</p> <p>„Nepřítel,“ řekl Staley. „Myslím, že bychom odtud měli raději vypadnout. Nasedneme do člunů, dokud tu ještě jsou.“ Vylezl do nakloněného náznaku sedadla jednoho nepoškozeného kužele. Po chvíli si i ostatní vybrali svá místa.</p> <p>Horst našel ovládací panel na příčce a otočil ho tak, aby ho měl před sebou. Nikde nebylý žádné nálepky. Vnímaví nebo nevnímaví, vypadalo to, že se od všech Třískanů očekává, že už podle zběžného pohledu přijdou na to, jak stroj funguje.</p> <p>„Zkusím to velké hranaté tlačítko,“ řekl Staley pevně. Jeho hlas zněl podivně dutě přes rádio ve skafandru. Razantně stiskl to tlačítko.</p> <p>Kus trupu pod ním odletěl. Kužel vyjel širokým obloukem, jako by byl na smyčce. Rakety rychle vzplály. Chlad a černota – a byl za Polem.</p> <p>Dva další kužele vyskočily z černého moře. Horst se horečně pokoušel nasměrovat své rádio ve skafandru k rýsujícímu se černému trupu <emphasis>Leninu, </emphasis>necelý kilometr od něj. „Tady námořní kadet Staley! Záchranné čluny byly přestavěny. Jsme tři a jsme na nich sami.“</p> <p>Čtvrtý kužel vyskočil z černoty. Staley se otočil na svém sedadle. Vypadalo to jako člověk Tři ruční zbraně vypálily současně. Čtvrtý kužel vzplanul a roztál, ale oni stříleli ještě hodně dlouho. „Jeden z – ehm –“ Staley nevěděl, o čem má vlastně dát zprávu. Jeho okruh nemusí být zrovna bezpečný.</p> <p>„Máme vás na obrazovkách, kadete,“ řekl hlas s těžkým přízvukem. „Odplujte od <emphasis>MacArthuru </emphasis>a čekejte, až si vás vyzvedneme. Dovedli jste svoji misi do konce?“</p> <p>„Ano, pane.“ Staley se podíval na hodinky. „Ještě zbývají čtyři minuty, pane.“</p> <p>„V tom případě zrychlete, náčelníku,“ nařídil hlas.</p> <p>Ale jak? říkal si Staley. Kontrolky neměly žádnou zjevnou funkci. Zatímco horečně hledal, jeho raketa vzplanula. Ale jak – nedotkl se ničeho.</p> <p>„Moje raketa znovu hoří,“ řekl Whibreadův hlas. Zněl klidně – mnohem klidněji, než to pociťoval Staley.</p> <p>„Jo, a moje taky,“ dodal Potter. „Darovanému koni na zuby nekoukej. Vzdalujeme se od té lodi.“</p> <p>Hřmot pokračoval i dál. Zrychlovali společně v téměř standardním gee, na jedné straně měli veliký zelený srpek Primární Třísky. Na druhé straně od nich byl černý Uhelný pytel a ještě černější <emphasis>Lenin. </emphasis>Čluny dlouho zrychlovaly.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>5. Lenin</strong></p> <p>Mladý ruský námořní kadet si pyšně vykračoval. Jeho bojový skafandr byl bez nejmenší poskvrny a veškeré vybavení měl urovnané přesně podle Knihy. „Admirál vás žádá, abyste přišel na můstek,“ zašveholil dokonalou anglikou.</p> <p>Rod Blaine ho apaticky následoval. Propluli přes vzduchovou kapsu z hangáru číslo dva na <emphasis>Leninu </emphasis>za horečnatých salutování Kutuzovových námořníků. Veškeré pocty kapitánovi jen prohlubovaly jeho zármutek. Dal své poslední rozkazy a jako poslední opustil svoji loď. Teď z něj je už pouhý pozorovatel a tohle je patrně naposledy, co mu předvádějí takovéhle pocty na palubě.</p> <p>Všechno se mu na palubě bitevní lodi zdálo příliš veliké, a přece věděl, že je to jenom iluze. Až na několik výjimek byly místnosti a chodby lodí standardizované a on mohl stejně dobře být i na palubě <emphasis>MacArthuru. Lenin </emphasis>zaujal bojové pozice se všemi svými vzduchotěsnými dveřmi uzavřenými a zajištěnými na západku. Námořníci byli rozestavěni na důležitějších bodech chodby, ale jinak neviděli nikoho a Rod byl tomu rád. Nemohl by se podívat do tváře ani jednomu z bývalých členů své posádky. Nebo cestujících.</p> <p>Můstek na <emphasis>Leninu </emphasis>byl obrovský. Vybavený byl jako vlajková loď a navíc, k obrazovkám a velitelským postům pro samotnou loď, tu byl také tucet lůžek pro admirálův bojový personál. Rod toporně opětoval admirálův pozdrav a vděčně se sesul do křesla vlajkového kapitána. Dokonce se ani nedivil, kam se poděl velitel Borman, Kutuzovův vlajkový nadporučík a šéf jeho posádky. Byl sám s admirálem na vlajkovém velitelském stanovišti.</p> <p><emphasis>MacArthur </emphasis>byl na obrazovkách nad ním v záběrech ze šesti úhlů pohledu. Poslední čluny <emphasis>Lenin</emphasis><emphasis>u</emphasis> se od něj vzdalovaly. Staley už určitě ukončil svou misi, pomyslel si Rod. Teď už té lodi zbývá jen pár minut života. Až bude zničená, bude to můj konec. Nově povýšený kapitán, který přišel o svou loď při první misi. Ani markýzův vliv by to nemohl překonat. Slepá zášť vůči Třísce a všem jejím obyvatelům ho uvnitř zcela zaplavila.</p> <p>„Hrome, měli bychom dokázat získat tu loď zpátky od té hordy – zatracenejch <emphasis>zvířat</emphasis>,“ vyhrknul.</p> <p>Kutuzov se na něj překvapeně podíval. Jeho hrbolaté obočí se přiblížilo, jak se zamračil, potom je zase lehce povolil. „Da. Jestli je to <emphasis>všechno, </emphasis>co jsou. Ale co když jsou ještě něco víc. V každém případě už je moc pozdě.“</p> <p>„Ano, pane. Odpálili torpéda.“ Dvě vodíkové bomby. Generátor Pole vyprchá během několika milisekund a <emphasis>MacArthur </emphasis>bude –“ Kroutil se bolestí při té myšlence. Až obrazovky vzplanou, bude to jeho konec. Najednou vzhlédl. „Kde jsou moji námořní kadeti, admirále?“</p> <p>Kutuzov reptal. „Zpomalili na nižší oběžnou dráhu a jsou za horizontem. Až bude po všem, pošlu pro ně člun.“</p> <p>To je divné, pomyslel si Rod. Ale podle admirálových rozkazů nemůžou přijet rovnou na <emphasis>Lenin </emphasis>a čluny jim neposkytnou žádnou skutečnou ochranu, až <emphasis>MacArthur </emphasis>vybuchne. To, co udělali, bylo nezbytné upozornění, protože torpéda nevydávají velkou část své energie v rentgenových paprscích a neutronech, ale varování to bylo srozumitelné.</p> <p>Časové spínače se nehlučně posunuly na nulu. Kutuzov se pochmurně díval, jak plyne další a další minuta. „Torpéda se neodpálila,“ řekl vyčítavě.</p> <p>„Ne, pane.“ Rodovo utrpení bylo úplné. A teď „Kapitáne Michajlove. Připravte laskavě hlavní baterii k výstřelu na <emphasis>MacArthur</emphasis>.“ Kutuzov obrátil svůj potemnělý pohled na Roda. „To se mi nelíbí, kapitáne. Ne tolik jako vám. Ale nelíbí se mi to. Chcete raději ten rozkaz dát sám? Kapitáne Michajlove, souhlasíte?“</p> <p>„Da, admirále.“</p> <p>„Děkuji vám, pane.“ Rod se zhluboka nadechl. Člověk má zabít svého psa. „Pal!“</p> <p>###</p> <p>Vesmírné bitvy jsou hezké na pohled. Lodě se k sobě blíží jako hladká černá vejce, jejich pohony vyzařují oslnivé světlo. Jiskření na černých úbočích označují exploze torpéd, která unikla destrukci bodavých barev druhotných laserů. Hlavní baterie vlévají energii do každého dalšího Pole a zelené a rubínové čáry odrážejí meziplanetární prach.</p> <p>Postupně začínají Pole zářit. Mdlá červená, jasnější žlutá, planoucí zelená, jak se Pole nabíjejí energií. Barevná vejce jsou spojena červenými a zelenými vlákny z baterií a barvy se mění.</p> <p>Teď tři zelená vlákna spojila <emphasis>Lenin </emphasis>a <emphasis>MacArthur. </emphasis>Nic jiného se nestalo. Bitevní křižník se nepohnul a nepokusil se o boj. Jeho Pole začalo zářit rudě, přecházelo do žluté tam, kde se uprostřed lodi měnily paprsky. Až to všechno zbělá, bude to přetíženo a energie nahromaděná uvnitř se uvolní – dovnitř a ven. Kutuzov se na to díval se vzrůstajícími rozpaky.</p> <p>„Kapitáne Michajlove. Prosím vás, posuňte nás kousek zpátky.“ Vrásky na admirálově obočí se prohloubily, jak pohon lodi <emphasis>Lenin </emphasis>jemně odtáhl od <emphasis>MacArthuru.</emphasis></p> <p><emphasis>MacArthur </emphasis>zastínil zelenou bledými namodralými skvrnami. Celá loď na obrazovkách ustoupila. Horké skvrny zmizely, když se lasery lehce roztáhly. Tisíc kilometrů vzdálená loď v teleskopech jasné zářila.</p> <p>„Kapitáne, jsme dost daleko od <emphasis>MacArthuru?</emphasis>“ zeptal se Kutuzov.</p> <p>„Da, admirále.“</p> <p>„Zdá se, že se blíží.“</p> <p>„Da, admirále. Jeho pole se rozšiřuje.“</p> <p>„Rozšiřuje?“ Kutuzov se obrátil na Roda. „Máte to pro nějaké vysvětlení?“</p> <p>„Ne, pane.“ Nechtěl nic než zapomenout. Mluvení pro něj představovalo bolest, vědomí agónie. Ale – pokoušel se myslet. „Hnědáci určitě přestavěli generátor, pane. A to, na čem pracují, vždycky nějak vylepší.“</p> <p>„Možná je škoda to ničit,“ zamumlal Kutuzov. „Takhle roztažené Pole, s velkým zářícím povrchem – to by se <emphasis>MacArthur </emphasis>mohl rovnat jakémukoli plavidlu z Flotily…“</p> <p>Pole <emphasis>MacArthuru </emphasis>teď bylo fialové a veliké. Zaplňovalo obrazovky a Kutuzov snížil zvětšení 6 faktor deset. Loď byla jako velký fialový balón uvázaný na zelených šňůrách. Fascinovalo je to. Čekali. Uplynulo deset minut. Patnáct.</p> <p>„Žádná loď nikdy nepřežila tak dlouhou dobu ve fialovém,“ mumlal Kutuzov. „Kapitáne Blaine, pořád jste ještě přesvědčen, že máme co do činění jenom se <emphasis>zvířaty?</emphasis>“</p> <p>„Vědci jsou o tom přesvědčeni, pane. Přesvědčili i mě,“ dodal opatrně. „Kdyby tu teď mohl být Dr. Horvath.“</p> <p>Kutuzov zavrčel, jako by ho někdo praštil do břicha. „Ten blázen. Pacifista. Nepochopil by to, co viděl.“ Beze slova sledovali obrazovky další minutu.</p> <p>Interkomunikační zařízení zabzučelo. „Admirále, máme signál z vyslanecké třískanské lodi,“ oznámil mu komunikační důstojník.</p> <p>Kutuzov se zakabonil. „Kapitáne Blaine. Vemte si ten hovor.“</p> <p>„Prosím, pane?“</p> <p>„Vemte ten hovor od Třískanů. Já přímo s žádným návštěvníkem mluvit nebudu.“</p> <p>„Zajisté, pane.“</p> <p>Ten obličej mohl patřit jakémukoli Třískanovi, ale tenhle seděl nepohodlně zpříma a Roda překvapilo, když se ohlásil, „Jsem Fjunč(mlask) Dr. Horvatha. Mám pro vás skličující zprávu, kapitáne Blaine. A mimochodem, ceníme si toho, že jste nás předem upozornili – nechápeme, proč chcete zničit vlastní loď, ale kdybychom byli někde nablízku –“</p> <p>Blaine si přejížděl přes kořen nosu. „Bojujeme s morem. Možná když zničíme <emphasis>MacArthur, </emphasis>zastavíme epidemii. Můžeme doufat. Poslyšte, máme teď dost práce. Co nám chcete sdělit?“</p> <p>„Ano, samozřejmě. Kapitáne, tři malá plavidla, která uprchla z <emphasis>MacArthuru, </emphasis>se pokusila o návrat na Prvotní Třísku. Je mi to líto, ale nikdo nepřežil.“</p> <p>Můstek <emphasis>Lenina </emphasis>jako by se zamlžil. „Návrat se záchrannými čluny? Ale to je přece úplná hloupost. Přece by –“</p> <p>„Ne, ne, pokusili se přistát. Část cesty jsme je stopovali – Kapitáne, máme jejich záznamy. Shořeli, úplně –“</p> <p>„Krucinál! Byli v bezpečí!“</p> <p>„Je nám to nesmírně líto.“</p> <p>Kutuzov měl místo obličeje masku. Pohyboval pouze rty: „Záznamy.“</p> <p>Rod přikývl. Cítil se strašně unavený. Řekl Třískance, „Rádi bychom získali ty záznamy. Jste si jisti, že žádný z mých mladých důstojníků nepřežil?“</p> <p>„Naprosto, kapitáne. Velmi nás to rozrušilo. Přirozeně nás ani nenapadlo, že se pokusí o něco takového a za daných okolností jsme nemohli dělat vůbec nic.“</p> <p>„Samozřejmě. Děkuji.“ Rod se odvrátil od obrazovky a díval se na bojový displej před sebou.</p> <p>Kutuzov mumlal, „Takže nejsou ani těla ani vraky. Velice příhodné.“ Stiskl tlačítko na opěrce svého velitelského křesla a řekl, „Kapitáne Michajlove, prosím vás, pošlete kutr, aby se poohlédl po těch třech námořních kadetech.“ Obrátil se zpátky k Rodovi. „Samozřejmě tam nebude nic.“</p> <p>„Vy Třískanům nevěříte, pane, že ne?“ zeptal se Rod.</p> <p>„A vy, kapitáne?“</p> <p>„Já – já nevím, pane. Ani nevím, co bychom s tím mohli udělat.“</p> <p>„Já taky ne, kapitáne. Kutr bude hledat a nenajde nic. Nevíme, kde se o ten návrat pokusili. Planeta je veliká. I kdyby přežili a byli volní, mohli bychom je hledat celé dny a stejně je neobjevit. A jestli jsou někde jako zajatci – tak je nenajdeme nikdy.“ Znovu něco zabrblal a hovořil do svého velitelského obvodu. „Michajlove, dohlédněte na to, aby ten kutr hledal skutečně bedlivě. A, prosím vás, zničte laskavě to plavidlo torpédy.“</p> <p>„Ano, pane.“ Kapitán <emphasis>Leninu </emphasis>hovořil tiše na svém místě na protější straně velkého můstku. Dvě desítky torpéd opisovaly oblouk směrem k <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Nemohou se dostat <emphasis>přes </emphasis>Pole. Nahromaděná energie je okamžitě úplně roztaví. Ale vybuchla všechna najednou – byl to dokonale načasovaný hromadný výstřel a následovalo obrovské zavlnění mnohabarevného světla kolem fialově zářícího povrchu <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Objevily se jasně bílé skvrny a potom zmizely.</p> <p>„Průstřel na devíti místech,“ oznámil dělostřelecký důstojník.</p> <p>„Průstřel čeho?“ zeptal se Rod nevinně. Pořád to ještě byla jeho loď a statečně bojovala o svůj život…</p> <p>Admirál zavrčel. Loď byla pět set metrů pod tím pekelným fialovým povrchem – jasné záblesky k ní třeba ani nedoletěly nebo ji třeba úplně minuly.</p> <p>„Děla budou pokračovat v palbě. Připravte další torpédový útok,“ přikázal Kutuzov.</p> <p>Další flotila zářících šipek vyletěla obloukem. Explodovaly po celém fialovém blikajícím povrchu. Po celé obrazovce se rozvlnilo větší monžství bílých skvrn a objevila se i šířící se vlna fialového plamene.</p> <p>A potom byl <emphasis>MacArthur </emphasis>zase jako předtím. Fialový ohnivý balón kilometr v průměru, uvázaný na provazech zeleného světla.</p> <p>Stevard z jídelny podal Rodovi šálek kávy. Nepřítomně usrkl. Chutnalo to příšerně.</p> <p>„Pal!“ rozkázal Kutuzov. Upíral na obrazovky planoucí pohled plný záště. „Pal!“</p> <p>A pak se to najednou stalo. Pole <emphasis>MacArthuru </emphasis>se strašně roztáhlo, zmodralo, zežloutlo – a zmizelo. Automatické scannery zavrčely a na obrazovkách se ukázal zvětšený záběr. Byla tam loď.</p> <p>Plála rudě a místy byla roztavená. Neměla by tam být vůbec. Když se zhroutí Pole, všechno uvnitř se vypaří…</p> <p>„Museli se tam usmažit,“ řekl Rod mechanicky.</p> <p>„Znuvu. Pal!“</p> <p>Zelená světla vyletěla. <emphasis>MacArthur </emphasis>se změnil, bublal, roztahoval se, vyfukoval vzduch do vesmíru. Torpédo se k němu přiblížilo skoro pomalu a vybouchlo. Laserové baterie pořád ještě pálily. Když dal Kutuzov poslední rozkaz k palbě, nezbylo tam nic než pára.</p> <p>Rod a admirál se dlouho dívali na prázdnou obrazovku. Nakonec se admirál odvrátil. „Přivolejte čluny, kapitáne Michajlove. Jedeme domů.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>6. Pád planety</strong></p> <p>Tři padající kužele. V každém z nich je uhnízděn muž, jako vajíčko v kalíšku.</p> <p>Horst Staley byl první. Viděl dopředu na malou hranatou obrazovku, ale pohled dozadu měl zacloněný. Kromě skafandru neměl vůbec nic, byl zcela bezbranný. Velice opatrně se otočil, aby viděl na další dva kužele s ohnivou špičkou za sebou. Někde daleko za horizontem byl <emphasis>MacArthur</emphasis> a <emphasis>Lenin. </emphasis>Nezbyla vůbec žádná naděje, že by signál jeho rádia ve skafandru dosáhl tak daleko; ale stejně – naladil na signální kmitočet a volal. Odpovědi se mu nedostalo.</p> <p>Všechno se to stalo tak rychle. Kužele zapálily brzdící rakety, a než zavolal na <emphasis>Lenin, </emphasis>bylo pozdě. Možná obsluha komunikačních přístrojů měla jinou práci, možná byl příliš pomalý – Horst si najednou připadal opuštěný.</p> <p>Pořád padali. Rakety už nehořely.</p> <p>„Horste!“ Byl to Whitbreadův hlas. Staley mu odpověděl.</p> <p>„Horste! Tyhle věci se vracejí!“</p> <p>„Jo. Drž se. Co jinýho můžeme dělat?“</p> <p>To nevyžadovalo odpověď. V osamělém tichu tři kužele padaly k jasně zelené planetě dole. Potom; návrat.</p> <p>Žádný z nich něco takového neabsolvoval poprvé. Věděli, jakou barvu má plazmové pole, které se vytváří před přídí lodi, barvy lišící se chemickým složením štítu ablace. Ale tentokrát tomu byli zcela vystaveni, byli prakticky nazí. Bude tam radiace? Vedro?</p> <p>Whitbreadův hlas dolehl ke Staleymu přes statické pole. „Pokouším se myslet jako Hnědák a není to nic jednoduchého. Věděli o našich skafandrech. Měli by vědět, kolik radiace zadrží. Kolik si myslí, že toho vydržíme? A jak vysokou teplotu?“</p> <p>„Rozmyslel jsem si to,“ Staley slyšel Potterova. slova. „Já dolů nejdu.“</p> <p>Staley se pokoušel ignorovat jejich smích. Měl na starosti tři životy a bral to vážně. Pokoušel se uvolnit svaly, protože očekával vedro, turbulenci, radiaci, co není cítit, klesání kužele, nepohodlí a smrt…</p> <p>Krajina se míhala kolem něj, deformovaná přes plazmu. Kruhová moře a oblouky řek. Rozlehlé město. Hory zalité v ledu a městské panorama; město, které zaplavuje svahy po sněhem pokryté vrcholy. Dlouhý pruh oceánu; bude ten zatracený kužel plavat? Další pevnina. Kužele zpomalily, všechno kolem bylo větší. Kolem nich se teď míhal vzduch. Čluny na jezeře, spousty maličkých skvrn. Pruh zeleného lesa, ostře ohraničený, lemovaný cestami.</p> <p>Okraj Staleyho kužele se otevřel a dozadu proletěl prstenec padáku. Staley poklesl hluboko do anatomicky tvarovaného sedadla. Minutu viděl jenom modrou oblohu. Následoval obrovský otřes. V duchu strašně nadával. Kužel vrávoral a naklonil se na stranu.</p> <p>Potterův hlas zvonil Staleymu v uších. „Našel jsem ovladače vznášedla! Hledejte posouvací knoflík blízko středu, jestli ta zvířata to udělala u všech stejně. To je ovladač pomocné rakety a tím, že se hýbá celým tím přiblblým ovládacím panelem na podpěrách, se raketa naklání.“</p> <p>Moc špatné, že na to nepřišel dřív! pomyslel si Staley. Řekl, „Sneste se nízko nad zem a tam se vznášejte. Palivo by mohlo vyhořet. Našel jsi spouštění padáku, Pottere?“</p> <p>„Ne. Padák visí pode mnou. Plamen rakety ho určitě spálil. Kde jsi?“</p> <p>„Dole. Počkej, jen se vymotám –“ Staley uvolnil ochrannou síť a vypadl na záda. Sedadlo bylo v kuželu o 30 centimetrů níž. Vytáhl zbraň a vystřílel díru, aby se podíval na prostor dole. Komoru vyplňovala stlačitelná pěna. „Až se budete snášet dolů, dobře všechno zkontrolujte, aby na palubě záchranného člunu nebyli žádní Hnědáci,“ nařídil rázně.</p> <p>„Herdek! Skoro jsem se převrátil,“ to byl Whitbreadův hlas. „To jsou ale rafinovanosti.“</p> <p>„Vidím tě, Jonathone!“ křičel Potter. „Vznášej se chvíli a já tě doženu.“</p> <p>„Tak hledejte můj padák,“ rozkázal Staley.</p> <p>„Nevidím tě. Můžeme být tak dvacet kilometrů od sebe. Tvůj signál není nijak silný,“ odpověděl Whitbread.</p> <p>Staley se snažil vyškrábat na nohy. „Pěkně po pořádku,“ mumlal. Pečlivě si prohlédl záchranný člun. Nikde na něm nebylo místo, kde by se miniatura mohla schovat a přežít návrat, ale pro jistotu se ještě jednou podíval. Potom naladil na signální frekvenci a pokusil se spojit s <emphasis>Leninem</emphasis> – nečekal odpověď a také se mu jí nedostalo. Rádia ve skafandrech fungují jenom na dohled a záměrně nejsou ani nijak zvlášť výkonná, jinak by byl vesmír přeplněn tlacháním lidí ve skafandrech. Přebudované záchranné čluny neměly nic, co by připomínalo rádio. Jak podle Hnědáků mají ti, co přežili, volat o pomoc?</p> <p>Staley se nejistě postavil, ještě se nevyrovnal s gravitací. Všude kolem něj byla kultivovaná pole. Střídaly se tam řady purpurových keřů, které vypadaly jako baklažány s korunami tmavých listů ve výši hrudníku a řady nízkých keřů se světlými zrny. Řady vybíhaly ve všech směrech a nedohlédl jejich konec.</p> <p>„Pořád jsem tě ještě nenašel, Horste,“ oznámil Whitbread. „Takhle se nikam nedostaneme. Horste, vidíš tu velkou nízkou budovu, co se leskne jako zrcadlo? Je to jediná budova na dohled.“</p> <p>Staley ji našel. Kovově lesklá věc za horizontem. Bylo to hodně daleko, ale byl to jediný orientační bod v dohledu. „Mám ji.“</p> <p>„My to tam nasměrujeme a setkáme se tam všichni.“</p> <p>„Dobře. Počkejte na mě.“</p> <p>„Gavine, namiř to tam,“ ozval se Whitbreadův hlas. „Dobře,“ ozvala se odpověď. Ti dva si toho říkali ještě spoustu a Horst Staley si připadal strašně osamělý.</p> <p>###</p> <p>„Hup! A mám po raketě!“ zařval Potter.</p> <p>Whitbread se díval, jak Potterův kužel dopadl na zem. Nejdřív si zvolil bod, potom zaváhal a nakonec klesl do rostlin. Whitbread zařval, „Gavine, jsi v pořádku?“</p> <p>Ozvalo se šustěni. Potom Whitbread slyšel: „Ale, někdy mám bodavé bolesti v pravém lokti, když je ošklivé počasí… staré, zranění z fotbalu. Dostaň se co možná nejdál, Jonathone. Setkám se s vámi oběma u té budovy.“</p> <p>„Zajisté.“ Whitbread naklonil kužel dopředu na raketu. Velká budova byla před ním.</p> <p><emphasis>Byla </emphasis>velká. Nejdřív nebylo podle čeho ji porovnat. Teď už k ní letěl asi deset minut nebo déle.</p> <p>Byla to báň s rovnými stranami, které přecházely do nízké kulaté střechy. Neměla žádná okna ani žádné další znaky kromě jednoho obdélníku; to mohly být dveře, podivně malé v takové enormní stavbě. Záře slunečních paprsků dopadajících na střechu byla víc než kovová; byla jasná jako zrcadlo.</p> <p>Whitbread se snesl dolů, docela pomalu. Na té budově uprostřed nekonečných polí bylo něco, co nahánělo posvátnou hrůzu. Ta se zdála silnější než strach z toho, že mu může motor shořet, jakmile zaregistruje jeho první impulz přiblížit se k té budově.</p> <p>Raketa vydržela. Miniatury možná změnily chemické složení v pevném motoru; žádné dvě věci, které kdy Třískani udělali, nebyly stejné. Whitbread přistál hned u obdélníkových dveří. Takhle zblízka se dveře nad ním tyčily. V poměru k budově se zdály maličké.</p> <p>„Jsem tady,“ skoro šeptal, potom se sám pro sebe zasmál. „Jsou tu dveře. Velké a zavřené. To je divné – nevedou sem žádné cesty a úroda dozrává až u samotné báně.“</p> <p>Staleyho hlas: „Možná letadla přistávají na střeše.“</p> <p>„To bych neřekl Horste. Ta střecha <emphasis>je zaoblená. </emphasis>Pochybuju, že by tu kdy bylo hodně návštěvníků. Určitě to je nějaké skladiště. Nebo je třeba uvnitř stroj, který řídí sám sebe.“</p> <p>„Radši si s tím moc nezahrávejte. Gavine, jsi také v pořádku?“</p> <p>„Jo, Horste. K tý budově dojdu tak za půl hodinky. Uvidíme se tam.“</p> <p>###</p> <p>Staley se připravil na pochod. V záchranném člunu nenašel vůbec žádný proviant pro případ nouze. Na chvilku se zamyslel, než si sundal bojový skafandr a kosmonautický skafandr pod ním. Žádná tajemství tu ukryta nebyla. Vzal helmu a nasadil si ji do límce, potom si ji urovnal jako vzduchový filtr. Vyndal ze skafandru rádio a zavěsil si ho na opasek, napřed se ale ještě naposledy pokusil spojit s <emphasis>Leninem. </emphasis>Odpověď žádná. Co ještě? Rádio, měch s vodou a poboční zbraň. To bude muset stačit.</p> <p>Staley se bedlivě rozhlédl po horizontu. Byla tam jen jedna budova – nemohl tedy jít špatným směrem. Upřeně se díval směrem k ní, byl rád za nízkou gravitaci a zvolna se dal do pohybu.</p> <p>Po půlhodině uviděl prvního Třískana. Byl vlastně těsně vedle něj, když si ho všiml: stvoření zcela odlišné od všeho, co doposud viděl a vysoké bylo přesně jako ty rostliny. Pracovalo mezi řádky, rukama urovnávalo půdu, vytrhávalo plevel a pokládalo ho do pečlivě udělaných brázd. Stvoření se na něj dívalo, jak se blíží. Když přišel až úplně k němu, odvrátilo se a pustilo se znovu do práce.</p> <p>Třískan nebyl tak docela Hnědák. Měl více skvrn a hustější srst na všech třech pažích a na nohách. Levou ruku měl přibližně stejně velkou jako Hnědák, ale na pravých rukách po pěti prstech a ještě po jednom výrůstku a ty prsty byly hranaté a krátké. Stál na silných nohách a velkých a plochých chodidlech. Čelo mu stejně jako Hnědákovi prudce ustupovalo.</p> <p>Jestli Sally Fowlerová měla pravdu, znamenalo to, že temenní oblast je skoro nulová. „Ahoj,“ řekl Horst. Třískan se ohlédl a zadíval se na něj. Potom plel dál.</p> <p>Po chvíli jich uviděl mnoho. Pozorovali ho akorát tak dlouho, aby se ujistili, že neničí rostliny; potom o něj ztratili zájem. Horst šel v jasném slunci k zrcadlově blýskavé budově. Bylo to mnohem dále, než si myslel.</p> <p>###</p> <p>Námořní kadet Jonathon Whitbread čekal. To dělal mnohokrát od toho, co nastoupil k válečnému námořnictvu; ale bylo mu teprve sedmnáct standardních let a v takovém věku čekání není nikdy snadné.</p> <p>Seděl blízko špičky návratného kužele, dost vysoko na to, aby mu hlava vyčnívala nad rostliny. Ve městě mu výhled na svět clonily budovy. Tady viděl celý horizont. Obloha všude kolem byla hnědá, místy přecházela do jakýchsi modrých odstínů přímo nad hlavou. Oblaka plynula na východ v tlustých chuchvalcích a několik špinavě bílých kupovitých oblaků se hnalo po nebi.</p> <p>Slunce bylo také přímo nad hlavou. Řekl si, že bude nejspíš někde blízko rovníku a vzpomněl si, že Zámecké město bylo daleko na severu. Necítil větší šířku slunečního kotouče, protože se nemohl přímo do něj podívat; ale bylo mnohem příjemnější dívat se <emphasis>blízko</emphasis> než přímo do malého slunce v Novém Skotsku.</p> <p>Pocit cizího světa v něm byl, ale nebylo tu nic k vidění; oči mu pořád bloudily k budově se zrcadlovým povrchem. Teď se dostal k tomu, aby si prohlédl dveře.</p> <p>Byly dobrých deset metrů vysoké. Na Whitbreada svou velikostí velice zapůsobily, pro Třískana musí být gigantické. Ale ohromuje Třískany velikost? Whitbread se domníval, že nikoli. Ty dveře musí být funkční – co tedy bylo deset metrů vysoké? Těžké stroje? Když přiložil mikrofon ke hladkému kovovému povrchu, neslyšel vůbec nic.</p> <p>Na jedné straně výklenku s dveřmi byl panel namontovaný na pevné pružině. Za panelem bylo něco, co připomínalo kombinační zámek. A to bylo ono – jenomže Třískani předpokládali, že na první pohled všichni takovýhle hlavolam vyřeší. <emphasis>Zámek </emphasis>na klíč by byl jako nápis VSTUP ZAKÁZÁN. Ten tady ale nebyl.</p> <p>Patrně to bylo myšleno tak, aby tam nemohl – kdo? Hnědáci? Bělouni? Dělníci z nevnímavých tříd? Patrně všichni. Kombinační zámek by mohl být rovněž myšlen jako forma komunikace.</p> <p>Potter dorazil celý udýchaný, helmu měl skoro prosáklou potem, měch na vodu mu visel za opaskem. Otočil mikrofon v helmě, aby aktivoval malý reproduktor a odpojil rádio. „Musel jsem na vlastní kůži vyzkoušet vzduch Prvotní Třísky,“ řekl. „Teď už vím, jaký je. No, a co jsi našel?“</p> <p>Whitbread mu to ukázal. I on si seřídil svůj mikrofon. Nemělo smysl vysílat všechno, co si řekli.</p> <p>„Hm. Kdyby tu tak byl Dr. Buckman. Tohle jsou třískanská čísla – ano, a sluneční soustava Třísky s kruhovou číselnicí, na níž by měla být Tříska. Počkej, kouknu se na to…“</p> <p>Whitbread se zájmem pozoroval Pottera, jak upřeně kouká na kruhovou číselnici. Nový Skot sešpulil rty a potom řekl, „Jo. Plynový obr je tři celé sedmdesát dvakrát vzdálen od Třísky stejně jako Primární Tříska. Hmmm.“ Sáhl do kapsy košile a vyndal všudypřítomný kapesní počítač. „Hmmm… tři celé osm osm, číselný základ dvanáct. Tak teď na kterou stranu se číselník otáčí?“</p> <p>„Nebo to třeba může být něčí den narození,“ řekl Whitbread. Byl rád, že vidí Gavina Pottera. Byl rád, že tu vidí člověka. Ale když si tenhle Nový Skot hrál s číselníky, bylo to – zneklidňující.</p> <p>Vlevo, vpravo, vlevo, vpravo, Gavin Potter pořád. číselníky otáčel a kroutil jimi…</p> <p>„Zdá se mi, že si vzpomínám, jaký rozkaz nám dal Horst stran téhle budovy.“ Whitbread se cítil stísněně.</p> <p>„‘Radši si s tím nezahrávejte’. To je sotva rozkaz. Přijeli jsme, abychom se dověděli něco o Třískanech, ne?“</p> <p>„No…“ Byla to zajímavá hádanka. „Zkus ještě jednou doleva,“ navrhl mu Whitbread. „Drž to.“ Whitbread vsunul symbol Primární Třísky. S cvaknutím to povolilo. „Ještě doleva.“</p> <p>„Jo. Třískanské astronomické mapy ukazují, že planety obíhají proti směru hodinových ručiček.“</p> <p>Při třetí číslici se dveře začaly zdvihat. „Funguje to!“ vykřikl Whitbread.</p> <p>Dveře vyjely do výšky jednoho a půl metru. Potter se podíval na Whitbreada a zeptal se, „A co teď?“</p> <p>„Děláš si srandu?“</p> <p>„Máme své rozkazy,“ řekl Potter pomalu. Seděli tam spolu mezi rostlinami a dívali se jeden na druhého. Potom se podívali na dóm. Uvnitř bylo světlo a oni dobře viděli pode dveřmi. Byly tam budovy…</p> <p>###</p> <p>Staley šel tři hodiny, když uviděl letadlo. Bylo hodně vysoko a letělo rychle a on mu zamával. Nepočítal s tím, že ho někdo uvidí. Také že ho nikdo neviděl. Šel dál.</p> <p>Za chvíli se to letadlo objevilo znovu. Bylo za ním, mnohem níž. Sneslo se níž a zmizelo za nízkými kopci, kam dopadl. Staley pokrčil rameny. Najde jeho padák, záchranný člun a podle stop pozná, kam šel. Směr bude zřejmý. Jinam se nedalo jít.</p> <p>Za několik minut bylo letadlo výš a mířilo přímo k němu. Teď letělo pomalu, patrně provádělo průzkum. Znovu zamával, i když na vteřinku ho napadlo se schovat, což byla nesmírná hloupost. <emphasis>Potřeboval, </emphasis>aby ho našli, i když mu vůbec nebylo jasné, co by Třískanovi řekl.</p> <p>Letadlo proletělo kolem něj a vznášelo se na jednom místě. Trubky trysek byly zahnuté dolů a dopředu a letadlo kleslo nebezpečně rychle a přistálo v porostu. Uvnitř byli tři Třískanky a rychle se vynořila Hnědobílá.</p> <p>„Horste!“ zavolala Whitbreadovým hlasem. „Kde jsou ostatní?“</p> <p>Staley mávl rukou k zaoblenému dómu. Pořád to ještě byla hodina cesty.</p> <p>Whitbreadova Třískanka se zdála sklíčená. „To tomu nasadilo korunu. Horste, jsou <emphasis>tam </emphasis>ještě?“</p> <p>„Samozřejmě. Čekají na mě. Jsou tam tak tři hodiny.“</p> <p>„Pane Bože. Snad se nedostali dovnitř. Whitbread se dovnitř dostat nemohl. Pojď, Horste.“ Pokynula mu směrem k letadlu. „Budeš se tam muset nějak nacpat.“</p> <p>Další Hnědobílá byla uvnitř a pilotka byla Hnědačka. Whitbreadova Třískanka říkala něco v pěti oktávách a užívala nejméně devět tónů. Ta druhá Hnědobílá divoce gestikulovala. Udělali Staleymu místo mezi anatomicky tvarovanými sedadly a Hnědačka se věnovala ovladačům. Letadlo se vzneslo a hned se rychle snášelo k budově vepředu. „Třeba se nedostali dovnitř,“ opakovala Whitbreadova Třískanka. „Třeba.“</p> <p>Horst byl nepohodlně zkroucený ve zrychlujícím letadle a přemýšlel. Tohle všechno se mu nějak nezamlouvalo. „Co se děje?“ zeptal se,</p> <p>Whitbreadova Třískanka se na něj divně podívala. „Třeba nic.“ Další dva Třískani neřekli vůbec nic.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>7. Provinilci</strong></p> <p>Whitbread a Potter stáli sami v budově. Udiveně se rozhlíželi.</p> <p>Ta báň byla jenom skořápka. Jediný zdroj světla, velmi podobný odpolednímu slunci, svítil zhruba v polovině jejího oblouku. Třískané používali tento druh osvětlení v mnoha budovách, které Whitbread viděl.</p> <p>Pod kopulí to vypadalo jako v malém městě – ale ne úplně. Nikdo nebyl doma. Nebyl slyšet žádný hluk, nikde žádný pohyb, žádné světlo v žádném okně. A budovy…</p> <p>V tom městě nebyla žádná spojitost. Budovy se k sobě ani trochu nehodily. Whitbread sebou trhnul, když uviděl dva sloupy s mnoha okny, které lemovaly to, co možná mohla být poněkud přerostlá středověká katedrála, všechno to bylo z perníku, tisíc ozdobných lišt hlídalo to, o čem Buryho Třískan říkal, že jsou třískanští démoni.</p> <p>Byla tu stovka architektonických stylů a alespoň dvanáct úrovní technologie. Takové geodetické formy by nebylo možné postavit bez použití předpjatého betonu nebo něčeho vylepšenějšího, nemluvě o inženýrské matematice. Ale budova nejblíž k bráně byla ze sluncem vysušených cihel z bláta. Tady zase obdélníkové těleso mělo stěny částečně ze stříbrného skla; támhle zase byly stěny ze šedého kamene a mrňavá okýnka byla beze skel, měla jenom okenice na ochranu proti povětrnostním změnám.</p> <p>„Okenice proti dešti. To tu muselo být dřív než dóm,“ řekl Potter.</p> <p>„To je vidět na první pohled. Ten dóm je skoro nový. Ta… katedrála může být, ta katedrála uprostřed je tak stará, že se skoro rozpadá.“</p> <p>„Podívej se támhle. Ta parabolicko hyperboloidní struktura je zavěšená na konzolách ze stěny. Ale koukni se na tu zeď!“</p> <p>„Jo, to určitě byla část jiné budovy. Bůh ví, jak je to starý.“ Zeď byla víc než metr silná a po krajích a nahoře zubatá. Byla postavená z otesaných kamenných bloků, každý vážil určitě pět set kilogramů. Některé popínavé rostliny ji napadly, obrostly a prorostly tak, že teď už dozajista drží, celou stěnu pohromadě.</p> <p>Whitbread se sklonil a díval se na úponky. „Bez cementu, Gavine. Skládali ty kvádry přesně do sebe. A přesto podepírá zbylou budovu – a ta je z betonu. Postavili to tak, aby to vydrželo.“</p> <p>„Pamatuješ, co Horst říkal o Kamenném úlu?“</p> <p>„Říkal, že z něho cítí věk. Dobře. Dobře…“</p> <p>„Tohle místo musí být ze všech možných dob. Řekl bych, že nakonec zjistíme, že je to muzeum. Muzeum architektury? A pořád sem něco přidávali, století za stoletím. Nakonec vybudovali tenhle dóm na ochranu proti přírodním živlům.“</p> <p>„Jo–“</p> <p>„Říkáš to dost pochybovačně.“</p> <p>„Ten dóm je dva metry silný a je z kovu. Proti jakým živlům je to obrana?“</p> <p>„Možná proti padajícím asteroidům. Ne, to je nesmysl. Asteroidy se pohybovaly před dávnými věky.“</p> <p>„Já bych se chtěl podívat na tu katedrálu. Vypadá tu jako nejstarší budova.“</p> <p>###</p> <p>Katedrála byla skutečně tak akorát muzeum. Každý civilizovaný člověk z Říše by to poznal. Muzea jsou si všechna podobná.</p> <p>Byly tam krabice uložené do skla a v nich staré předměty označené štítky s datem a textem. „Dají se přečíst ta čísla,“ řekl Potter. „Koukej, jsou čtyř nebo pětimístná. A tohle je číselný základ dvanáct!“</p> <p>„Moje Třískanka se mě jednou ptala, jak stará je naše nejstarší dochovaná písemná civilizace. Jak starý je jejich záznam, Gavine?“</p> <p>„No, mají kratší rok… Pět cifer. Datuje se to od nějaké události; to je ta značka mínus před každým datem. Moment…“ Vytáhl počítač a rychle načmáral přesné údaje. „Ten počet bude sedmdesát čtyři tisíc a něco k tomu. Jonathotte, ty štítky jsou skoro nový.“</p> <p>„Jazyky se mění. Musí ty štítky čas od času překládat.“</p> <p>„Ano… ano, znám ten znak. ‘Přibližně’. Potter rychle přecházel od exponátu k exponátu. „Tady je to zase. Tady ne… ale tady. Jonathone, pojď se podívat na tohle.“</p> <p>Byl to hodně starý stroj. Kdysi byl ze železa, teď už byl určitě celý prorezlý. Byl tam náčrtek, jak to kdysi vypadalo. Houfnice.</p> <p>„Tady na tom štítku. Tenhle znak pro dvojitou přibližnost znamená, že se jedná o učený odhad. To by mě tedy zajímalo, kolikrát <emphasis>tuhle </emphasis>legendu překládali.“</p> <p>Šli dál, místnost po místnosti. Našli široké schodiště, které vedlo nahoru. Jednotlivé schody byly nízké, ale dost široké na lidskou nohu. Nahoře byly další místnosti, další exponáty. Stropy byly nízké. Prostor osvětlovaly dvě řady žárovek se zářivými žhavícími vlákny; rozsvítily se, jakmile vešli a po jejich odchodu zhasly. Žárovky byly namotovány s velkou pečlivostí tak, aby nenarušily strop. Samotné muzeum musí být exponát.</p> <p>Štítky si byly všechny podobné, ale krabice se od sebe hodně odlišovaly. Whitbreadovi to nepřipadalo divné. Žádné dva předměty, které Třískani vyrobily, nebyly nikdy úplně stejné. Ale jeden… skoro se smál.</p> <p>Bublina ze skla, dlouhá několik metrů a dva metry široká, spočívala na nepravidelném rámu vyrobeném z kovu, co měl skoro broskvovou barvu. Obojí vypadalo jako úplně nové. Na rámu byl štítek. Uvnitř ozdobně vyřezávaná dřevěná bedna velká jako rakev, věkem už vyrudlá, se zbytky zrezavělé mřížky na víku. <emphasis>Ta </emphasis>měla svůj štítek. Pod zrezavělým drátem byla sbírka nádherně tvarovaného, jako vaječná skořápka jemného porcelánu, některé kousky byly rozbité, některé celé. Každý kus ze sady měl štítek s údaji. „Vypadá to jako bezpečně uložené exponáty,“ řekl.</p> <p>Potter se nesmál. „Taky to tak je. Vidíš to? Ta bublina je asi dva tisíce let stará… to snad není možné.“</p> <p>„Ne, pokud…“ Whitbread přejel svým prstenem po skleněné bublině. „Obojí se odřelo. Umělý safír. Zkusil to na kovu. Kov poškrábal kámen. „Tak to asi ty dva tisíce let bude.“</p> <p>„Ale ta bedna pochází asi tak z roku 2400 a nádobí od 3000 dál. Podívej, jak se mění styl. Tohle je popis vzestupu a pádu stylu jisté školy výroby porcelánu.“</p> <p>„Myslíš, že ta dřevěná bedna je z jiného muzea?“</p> <p>„Jo.“</p> <p>Whitbread se potom usmál. Šli dál. Najednou Whitbread ukázal prstem a řekl, „Koukej, to je ten stejný kov, že jo?“ Malá dvojruční zbraň – určitě to byla střelná zbraň – měla totéž datum jako ta safírová bublina.</p> <p>Za ní byla u stěny velikého dómu podivná konstrukce. Byla udělaná z vertikálních šestiúhelníkových krajek, každá z nich byla vyrobena z ocelových kusů dva metry dlouhých. Některé šestiúhelníky měly silné plastické rámy a v jiných byly zase úlomky.</p> <p>Potter ukázal na jemné zakřivení celé konstrukce. „To byl jiný dóm. Sférická báň s geodetickými výztuhami. Moc z toho nezbylo – a stejně by to nepřikrylo všechno.“</p> <p>„Máš pravdu. Nevydrželo by to ani povětrnostní vlivy. Podívej, jak je u krajů ten materiál zkroucený. Tornáda? Tahle část země se zdá docela plochá.“</p> <p>Potterovi chvíli trvalo, než pochopil. V tvrdém, půdně vytvořeném Novém Skotsku nebyla žádná tornáda. Vzpomněl si na své hodiny meteorologie a přikývl. „Jo. Dost možná. Možná jo.“ Za zbytky předchozího dómu našel Potter konstrukci z rozpadajícího se kovu a v ní cosi, co mohlo být plastikovou skořepinou. Samotný plastik vypadal, jako by byl odřený a prožraný od molů. Na štítku byly dva údaje, oba se skládaly z pěti cifer. Nákres vedle štítku zobrazoval úzké, nízké auto, primitivně vyhlížející se třemi sedadly v řadě. Kapota byla otevřená.</p> <p>„Vnitřní spalování,“ řekl Potter. „Domníval jsem se, že Primární Tříska měla málo fosilních paliv.“</p> <p>„Sally to napadlo taky. S jejich civilizací to možná šlo z kopce, když spotřebovali veškerá fosilní paliva. To se docela divím.“</p> <p>Ale vrchol byl za velkou skleněnou výplní v jedné stěně. Zjistili, že se dívají do „věže“ na starou, ozdobně vyrytou bronzovou plaketou a na ní byla ještě jedna menší.</p> <p>Ve „věži“ byla raketová loď. I když už měla díry po stranách a byla pořadně prorezlá, pořád ještě držela tvar: dlouhá, válcovitá nádrž, tenkostěnná, s kajutou za elegantně zašpičatělou přídí.</p> <p>Vydali se po schodech. V prvním poschodí je určitě okno…</p> <p>A bylo. Klekli si, aby se podívali do motoru.</p> <p>Potter řekl, „Já nějak ne…“</p> <p>„Styl NERVA,“ řekl Whitbread. Skoro šeptal. „Atomový. Velmi raný typ. Posílá se nějaké inertní palivo přes jádro uranu nebo plutonia, nebo tak něco. Štěpení, syntéza…“</p> <p>„Víš to určitě?“</p> <p>Whitbread se podíval znovu, než přikývl. „Určitě.“</p> <p>Ke štěpení došlo po vnitřním spalování; ale v Říši pořád ještě byla místa, kde se motory s vnitřním spalováním používaly. Energie štěpení byla skoro mýtus, a jak se upřeně koukali, zdálo se jim, že věk toho místa padá ze zdí jako plášť a zahaluje je do ticha.</p> <p>###</p> <p>Letadlo přistálo u oranžových cárů padáku a zbytků kužele. Otevřené dveře hned za nimi vypadaly jako obviňující ústa.</p> <p>Whitbreadova Třískanka vyskočila z letadla a spěchala ke kuželu. Něco švitořila a pilot také vyskočil z lodi a šel k ní. „Otevřeli to,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Nikdy by mě nenapadlo, že to Jonathon rozluští. Určitě na to přišel Potter. Horste, je vůbec nějaká naděje, že nešli dovnitř?“</p> <p>Staley zavrtěl hlavou.</p> <p>Třískanka zase něco švitořila Hnědačce. „Dohlédněte na letadlo, Horste,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Mluvila k další Hnědobílé, která vystoupila z letadla a upřeně se dívala na oblohu.</p> <p>Hnědačka zvedla Whitbreadův prázdný skafandr a krunýř. Pracovala rychle, dělala něco, co by nahradilo chybějící helmu a uzavírání horní části skafandru. Potom se pustila do regenerátoru vzduchu, uvnitř pracovala s nástroji z váčku zavěšeného v pase. Skafandr se nafoukl a postavil se. Hnědačka hned zavřela panel a skafandr byl napjatý – jako člověk ve vakuu. Použila dlouhý provaz, aby mohla utáhnout ramena a do každého zápěstí udělala díru.</p> <p>Ten prázdný panák zdvihl paže, jak vycházející vzduch z paží syčel. Tlak poklesl a paže se svěsily. Další chvilka syčení a paže se zase zdvihly…</p> <p>„To by mělo stačit,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „S vaším skafandrem uděláme totéž a zvýšíme teplotu na vaši normální tělesnou hodnotu. Když budeme mít štěstí, skočí nám na to a nezkontrolují, jestli jste uvnitř.“</p> <p><emphasis>„Skočí?“</emphasis></p> <p>„S jistotou s tím ale počítat nemůžeme. Kdyby to tak šlo zařídit, aby to střílelo na letadlo…“</p> <p>Staley zatřásl Třískance za rameno. Hnědačka stála o kousek dál a dívala se na ně s lehkým úsměvem, který ovšem neznamenal vůbec nic. Rovníkové slunce stálo vysoko nad hlavou. „Proč by nás chtěl někdo zabít?“ chtěl vědět Staley.</p> <p>„Všichni jste odsouzeni k smrti, Horste.“</p> <p>„Ale <emphasis>proč! </emphasis>Je to kvůli tomu dómu? Je v něm nějaké tabu?“</p> <p>„Dóm ano, tabu ne. Za co nás máte, primitivové? Víte toho příliš moc, to je všechno. Pojďte, musíme je najít a přivést sem.“</p> <p>Whitbreadova Třískanka se sehnula, aby prošla dveřmi. Nebylo to nutné, ale Whitbreadovi nic jiného nezbývalo. Další Hnědobílá šla tiše za nimi, Hnědačku nechala stát venku. Na tváři měla ten věčný lehký úsměv.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>8. Utíkej, králíku, utíkej</strong></p> <p>Ostatní námořní kadety uviděli u katedrály. Když se k nim blížili, boty Horsta Staleyho dupaly dutě o podlahu. Whitbread vzhlédl, zaregistroval třískanskou chůzi a řekl, „Fjunč(mlask)?“</p> <p>„Fjunč(mlask).“</p> <p>„Prohlíželi jsme si vaší –“</p> <p>„Jonathone, nemáme čas,“ řekla Třískanka. Hnědobílá se na ně dívala poněkud netrpělivě.</p> <p>„Jsme odsouzeni k trestu smrti kvůli vstupu na cizí pozemek,“ řekl Staley rovnou. „Nevím proč.“</p> <p>Rozhostilo se ticho. Whitbread řekl, „To já taky ne. Tohle je jenom muzeum –“</p> <p>„Ano,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „<emphasis>Měli </emphasis>jste přistát <emphasis>tady. </emphasis>Dokonce to nebyla smůla. Vaše tupé zvířecí miniatury určitě naprogramovaly návrat kuželů tak, aby nedopadly na vodu, do města nebo na horské štíty. Bylo třeba, abyste se dostali do zemědělských oblastí. No, a tam si zřizujeme muzea.“</p> <p>„Takhle z ruky? Proč?“ zeptal se Potter. Řekl to, jako by už pochopil. „Nejsou tady lidi –“</p> <p>„Takže to tu nebudou bombardovat.“</p> <p>Ticho bylo součástí věku toho místa. Třískanka řekla, „Gavine, nezdá se, že byste byl nějak zvlášť překvapený.“</p> <p>Potter si chtěl promnout čelist. Helma mu v tom ale zabránila. „Předpokládám, že jsem zcela bez šance pokusit se vás přesvědčit o tom, že jsme se nedověděli nic.“</p> <p>„Ne tak docela. Jste tady tři hodiny.“</p> <p>Whitbread se do toho vložil. „Spíš dvě. Horste, tohle místo je fantastické! Muzea v muzeích, v historii jdou neuvěřitelně daleko – to je tajné? Že zdejší civilizace je strašně stará? Nechápu, proč to skrýváte.“</p> <p>„Prodělali jste spoustu válek,“ řekl Potter pomalu.</p> <p>Třískanka pohupovala hlavou a ramenem. „Jo.“</p> <p>„Velkých válek.“</p> <p>„To je pravda. I malých válek.“</p> <p>„Kolik?“</p> <p>„Krista pána, Pottere! Kdo to počítá? Tisíce cyklů, tisíceré návraty zpátky k divošství. Bláznivý Eddie se věčně pokouší to zastavit. No, a já to mám. Podle mne se celá kasta rozhodovačů proměnila v Bláznivého Eddieho. Myslí si, že zastaví ten koloběh cyklů tak, že se přestěhují do vesmíru a začnou obývat jiné solární soustavy.“</p> <p>Horst Staley mluvil monotónně. Když mluvil, bedlivě se rozhlížel po dómu a ruku měl na pažbě pistole. „Ano? A čeho víme příliš? Co to je?“</p> <p>„Já vám to řeknu. A potom se pokusím vás dostat do vaší lodi živé –“ Ukázala na druhou Třískanku, která po celou dobu jejich rozhovoru postávala netečně opodál. Whitbreadova Třískanka zapískala, a zabzučela. „Nejlíp bude, když jí budete říkat Charlie. Její jméno nedokážete vyslovit. Charlie je představitelka těch, kdo dávají rozkazy a chtějí vám pomoci. Možná. V každém případě je to vaše jediná šance –“</p> <p>„Tak co budeme dělat teď?“ ptal se Staley.</p> <p>„Pokusíme se dostat k Charlieině šéfovi. Tam budete mít Ochranu (Písk, cvak, písk.) Ehm, říkejte mu král Petr. Nemáme krále, ale on je teď muž. Je jedním z nejmocnějších, kdo dávají rozkazy, a až si s vámi pohovoří, snad vás bude chtít dostat domů.“</p> <p>„Snad,“ řekl Horst pomalu. „No, a co je to za tajemství, o které se tolik bojíte?“</p> <p>„Později. Musíme se dát do pohybu.“</p> <p>Horst Staley vytáhl pistoli. „Ne. Teď hned. Pottere, je v tom muzeu něco, čím by se dalo komunikovat s <emphasis>Leninem? </emphasis>Najdi něco.“</p> <p>„Jasně – hele, myslíš, že… že musíš mít tu pistoli?“</p> <p>„Jenom nám najdi rádio!“</p> <p>„Horste, poslouchejte,“ naléhala na něj Whitbreadova Třískanka. „Rozhodovači <emphasis>vědí, </emphasis>že jste přistáli tady někde. Pokud se odtud pokusíte navázat komunikaci, přeruší vás. A kdyby se vám přece jen spojení <emphasis>podařilo, </emphasis>zničí. <emphasis>Lenin</emphasis>.“ Staley chtěl něco říct, ale Třískanka tvrdošíjně pokračovala. „Ano, jsou schopni to udělat. Nebylo by to jednoduché. To vaše Pole je pořádně silné. Ale sami jste viděli, co naši inženýři dokáží. A to jste ještě neviděli, co umí <emphasis>válečníci. </emphasis>Právě jsme se koukali, jak zlikvidovali jednu z vašich nejlepších lodí. Víme, jak se to dá zařídit. Myslíte si, že jedna malá bitevní loď dokáže odolat přesile flotily odtud a ještě z asteroidních stanovišť?“</p> <p>„Ježíši, Horste, možná má pravdu,“ řekl Whitbread.</p> <p>„Musíme to dát vědět admirálovi.“ Zdálo se, že Staley znejistěl, ale pistolí neuhnul ani o kousek. „Pottere, splň svoje rozkazy.“</p> <p>„Budete mít možnost spojit se s <emphasis>Leninem </emphasis>hned, jak to bude bezpečné,“ trvala na svém Whitbreadova Třískanka. V jednu chvíli její hlas přecházel skoro v ječeni a potom zase klesl do umírněnějšího tónu. „Horste, věřte mi, je to jediný způsob. Kromě toho nikdy nedokážete s tím komunikátorem zacházet sami. Budete potřebovat naši pomoc a my vám nebudeme pomáhat s ničím, co je hloupé. Musíme se dostat <emphasis>odtud!</emphasis>“</p> <p>Druhá Třískanka zatrylkovala. Whitbreadova Třískanka jí odpověděla a pak cvrlikaly jedna po druhé. Whitbreadova Třískanka mu tlumočila.</p> <p>„Pokud se sem nedostanou oddíly přímo mé náčelnice, válečníci správce muzea v každém případě ano. Nevím, jak se k tomuhle správce staví. Neví to ani Charlie. Správci jsou sterilní a nejsou ctižádostiví, ale zato mají ohromný vztah k tomu, co jim už náleží.“</p> <p>„Budou nás bombardovat?“ zeptal se Whitbread.</p> <p>„Ne, dokud jsme tady. To by úplně zničilo muzeum a muzea jsou <emphasis>důležitá. </emphasis>Ale správce vyšle oddíly – jestli se sem moje náčelnice nedostane dřív.“</p> <p>„Proč tu ještě nejsou?“ zajímalo Staleyho. „Nic neslyším.“</p> <p>„Pane Bože, možná se už blíží! Podívejte, moje náčelnice – moje stará náčelnice – získala jurisdikci nad studiem lidí. Ona to nevzdá a nikoho jiného k tomu nepustí. Pokusí se z toho vyšachovat všechny místní, a protože má svoje državy kolem Zámku, bude chvíli trvat, než se sem válečníci dostanou. Je to asi tak dva tisíce kilometrů.“</p> <p>„To vaše letadlo ale bylo docela rychlý,“ řekl Staley rozhodně.</p> <p>„To je pohotovostní vozidlo prostředníka. Náčelníci si navzájem zakazují je používat. Když jste vstoupili do našeho systému, skoro to vyvolalo válku nad jurisdikcí, a kdyby se do toho zamíchali válečníci, určitě by k ní došlo…“</p> <p>„To rozhodovači nemají vůbec žádná vojenská letadla?“ zeptal se Whitbread.</p> <p>„Samozřejmě, že mají, ale pomalejší. Stejně vás ale mohou mít na mušce. Pod touhle budovou je podchod –“</p> <p>„Podchod?“ řekl Staley opatrně. Všechno se to dělo nějak moc rychle. Měl to tu všechno pod velením, ale nevěděl, co má dělat.</p> <p>„Samozřejmě. Lidé muzea občas navštěvují. A chvíli bude trvat, než se sem podchodem ze Zámku dostanou. A kdo ví, co mezitím udělá správce? Možná dokonce zakáže invazi mojí náčelnice. Ale jestli to udělá, pak si můžete být <emphasis>jisti, </emphasis>že vás zabije, aby zabránil všem ostatním náčelníkům tady bojovat.“</p> <p>„Našel jsi něco, Gavine?“ zařval Staley.</p> <p>Potter se objevil u vchodu jednoho z modernistických sloupů ze skla a oceli. „Nic, co by se dalo použít jako komunikátor. Ani nic, o čem bych si byl jist, že to komunikátor je. A to je všechno novější, Horste. Cokoli v těch starších budovách může být úplně prorezlé.“</p> <p>„Horste, musíme se odtud dostat!“ znovu trvala na svém Whitbreadova Třískanka. „Nemáme čas na dlouhé diskuse –“</p> <p>„Válečníci můžou klidně přiletět na další stanoviště a odtud sem dojít podchodem,“ připomněl jim Whitbread. „Radši bychom měli <emphasis>něco </emphasis>udělat, Horste.“</p> <p>Staley pomalu přikývl. „Dobře. Jak se odtud dostanem? Vaším letadlem?“</p> <p>„Tam bychom se všichni nevešli,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Ale dva můžeme poslat s Charlie a já bych –“</p> <p>„Ne.“ Staleyův tón byl rozhodný. „Zůstaneme pohromadě. Můžete přivolat větší letadlo?“</p> <p>„Nejsem si ani jistá, jestli i to jedno bezpečně unikne. Patrně máte pravdu. Bylo by lepší zůstat pohromadě. No, tak nezbývá nic jiného než podchod.“</p> <p>„Který teď už může být plný nepřátel.“ Staley se na chvíli zamyslel. Dóm byl bombový kryt a zrcadlová střecha byla dobrou ochranou proti laserům. Mohli by se tu ukrýt, ale na jak dlouho? Začal pociťovat nutnou paranoiu vojáka na nepřátelském území.</p> <p>„Kam budeme muset jít, abychom mohli vyslat zprávu na <emphasis>Lenin?</emphasis>“ chtěl vědět. To byla pochopitelně první věc.</p> <p>„Na území krále Petra. Je to tisíc kilometrů, ale je to jediné místo, kde je zařízení pro vyslání zpráv, které nikdo nemůže odhalit.“</p> <p>„A letadlem tam nemůžeme – dobře. Kde je ten podchod? Budeme se muset zorganizovat jako jednotka.“</p> <p>„Jednotka?“ Třískanka pokývala na znamení souhlasu. „Samozřejmě, Horste, já v taktice příliš nevynikám. Prostředníci nebojují. Já se jen pokouším vás dostat k náčelnici Charlie. Budete si muset s nimi dělat starosti, až se nás cestou pokusí zabít. Jak dobré máte zbraně?“</p> <p>„Normální ruční zbraně. Nic moc silného.“</p> <p>„V muzeu jsou další. Částečně k tomu také muzea jsou. Nevím, které z nich jsou ještě funkční.“</p> <p>„Za pokus to stojí. Whitbreade. Pottere. Běžte se porozhlédnout po zbraních. A kde je tedy ten podchod?“</p> <p>Třískanky se rozhlédly kolem. Charlie zcela zjevně rozuměla, co bylo řečeno, i když se nepokusila ani o jediné slovo v anglice. Chvíli cvrlikaly a Whitbreadova Třískanka ukázala. „Támhle,“ Označila budovu, která vypadala jako katedrála. Potom ukázala na sochy „démonů“ u ozdobných lišt. „Všechno, co tu vidíte, je neškodné s výjimkou tamtěch. Jsou to příslušníci třídy válečníků, vojáci, tělesní strážci, příslušníci policie. Jsou to zabijáci a umí to moc <emphasis>dobře. </emphasis>Když někoho takového uvidíte, utečte.“</p> <p>„Utíkat, herdek,“ mumlal Staley. Sevřel pevně pistoli. „Uvidíme se dole,“ zavolal na ostatní. „A co s tou vaší Hnědačkou?“</p> <p>„Zavolám ji,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Zatrylkovala.</p> <p>Hnědačla vešla dovnitř a pár věcí, co nesla, dala Charlie. Třískanky si je chvíli prohlížely a potom ta Whitbreadova řekla. „Tohle budete potřebovat. Vzduchové filtry. Můžete si sundat helmy a nasadit si tyhle masky.“</p> <p>„Naše rádia –“ protestoval Horst.</p> <p>„Vezměte si je. Hnědačka může později zapracovat i na rádiích. Vážně chcete mít uši v těch příšerných helmách? Vzduchové lahve a filtry stejně nevydrží.“</p> <p>„Díky,“ řekl Horst. Vzal si filtr a uvázal si ho. Jemný kalíšek mu přikryl nos a z něj vedla trubička do malého kanystru, který měl zavěšený za opaskem. Byla to úleva moci si sundat helmu, jenomže nevěděl, co s ní má udělat. Nakonec si ji přivázal k opasku, kde ho nepříjemně tloukla. „Tak jo, jdeme.“ Bez helmy se mluvilo snadněji, ale musel si pamatovat, že nesmí dýchat ústy.</p> <p>Rampa spirálovitě klesala. Daleko dolů. V osvětlení beze stínu se nic nepohnulo, ale Staley si sám sebe maloval jako terč pro někoho tam dole. Přál si, aby měl s sebou granáty a oddíl námořníků. Místo toho tam byl sám se dvěma bratrskými kadety. A ještě Třískanky. Prostřednice. „Prostřednice nebojují,“ říkala Whitbreadova Třískanka. To si musí zapamatovat. Chovala se jako Jonathon Whitbread, který si musel počítat paže, aby věděl, s kým mluví, ale nebojovala. Ani Hnědáci nebojovali.</p> <p>Pohyboval se obezřele, vedl návštěvníky po spirálovité rampě s napřaženou pistolí. Rampa končila u vchodu a on se na chvilku zastavil. Vepředu byl klid. Do háje se vším, řekl si v duchu, a šel dál.</p> <p>Byl sám v širokém válcovitém tunelu s vyježděnými kolejemi na dně a s hladkou rampou na jedné straně. Po jeho levé ruce tunel končil ve skalnaté stěně. Druhý konec jako by se táhl donekonečna temnotou. Ve skalnatém tunelu byly jizvy v místech, kde by obrovská velryba měla žebra.</p> <p>Třískanka k němu přišla zezadu a viděla, kam se dívá. „Byl tady lineární urychlovač, než z něj nějaká vzkvétající civilizace ukradla kov.“</p> <p>„Nevidím tu žádné vozy. Jak nějaké získáme?“</p> <p>„Mohu ho přivolat. To může kterýkoli prostředník.“</p> <p>„Ne ty. Charlie,“ řekl Horst. „Nebo oni vědí, že i ona je komplic?“</p> <p>„Horste, jestli počkáme na vůz, bude plný válečníků. Správce <emphasis>ví, </emphasis>že jste otevřeli jeho budovu. Nevím, proč tu jeho lidi ještě nejsou. Nejspíš probíhá jurisdikční spor mezi ním a mojí náčelnicí. Jurisdikce je pro rozhodovače velká věc… a král Petr se také bude pokoušet tyhle věci udržet ve zmatku.“</p> <p>„Nemůžeme uniknout letadlem. Nemůžeme jít pěšky přes pole. A nemůžeme si ani přivolat vůz,“ řekl Staley. „OK. Udělej mi rychle vůz do podzemí.“</p> <p>Namalovala ho do Staleyho ručního počítače. Byla to krabice na kolech, univerzální tvar prostorných vozidel, která toho musí uvézt co možná nejvíc a při parkování zabrat omezený prostor. „Motory jsou na kolech. Řízení může být automatické –“</p> <p>„Na válečném voze ne.“</p> <p>„Takže ovladače tady vepředu. A Hnědáci a válečníci se můžou různě měnit. Dělají to, víte…“</p> <p>„Jako krunýř. Pancéřované sklo a boky. Dopředu pušky.“ Tři Třískanky ztuhly a Horst poslouchal. Neslyšel nic.</p> <p>„Kroky,“ řekla Třískanka, „Whitbread a Potter.“</p> <p>„Možná.“ Staley přešel ke vchodu jako kočka.</p> <p>„Klid, Horste. Poznávám ten rytmus.“</p> <p>Našli zbraně.</p> <p>„Tohle je super,“ řekl Whitbread. Ukázal jim tyč s objektivem na jedné straně a pažbu uzpůsobenou pro třískanské rameno. „Nevím, kolik tam ještě zbývá energie, ale vystřílelo to díru do tlusté kamenné zdi. Neviditelný paprsek.“</p> <p>Staley si to vzal. „To je to, co potřebujeme. O ostatních mi řekneš později. Teď si stoupni do vchodu a zůstaň tam.“ Staley se sám postavil na místo, kde končila rampa, těsně k jedné straně vchodu do tunelu. Nikdo ho neuvidí, dokud nevyjde z tunelu ven. Zajímalo ho, jak dobrý je třískanský krunýř. Zachytil by rentgenový laser? Neslyšel jediný zvuk. Netrpělivě čekal.</p> <p>To je hloupost, říkal sám sobě. Ale co jiného tam ještě je? Dejme tomu, že přiletěli letadly a přistály venku před dómem. Měli ty dveře zavřít, někoho tam nechat. Ještě není pozdě.</p> <p>Užuž se otáčel zpátky k ostatním, ale vtom to uslyšel; tiché hučení z dálky po té vyježděné koleji. Vlastně se mu ulevilo. Už neměl na výběr. Opatrně se pohnul a lépe uchopil neznámou zbraň. Vůz se rychle blížil…</p> <p>Byl mnohem menší, než si Staley představoval: vypadalo to jako tramvaj z hračkářství – profičela kolem něj. Vzduch, který rozvířila, mu ovanul obličej. Vozítko s cuknutím zastavilo, zatímco Staley přes něj mávnul puškou jako kouz-lénickou hůlkou, dozadu a dopředu. Vystupoval snad někdo z druhé strany? Ne. Puška náležitě fungovala. Paprsek byl neviditelný, ale zkřížené stopy doruda rozpáleného kovu na vozítku byly. Odpálil paprsek přes okna, kde se nic neukázalo, a po střeše; potom rychle vystoupil do tunelu a střílel do toho po délce.</p> <p>Byl tam další vůz. Staley si sedl do dřepu, aby se co nejvíc kryl, ale pálil dál, mířil na přijíždějící vozidlo. Jak, hergot, pozná, kdy baterie – nebo co je u toho vlastně zdrojem energie – dojde? Kruci, je to muzeální kousek! Druhé vozidlo projelo a mělo na sobě třešňově červené čáry. Přejel po něm zbraní, potom vykročil a zase pálil do tunelu. Nebylo tam nic.</p> <p>Žádné třetí vozidlo. Systematicky střílel na druhé vozítko. Něco ho zastavilo těsně za tím prvním – nějaký protikolizní systém? To nemohl vědět. Běžel k těm dvěma vozům. Whitbread a Potter vyšli, aby se k němu přidali.</p> <p>„Řekl jsem, abyste se drželi stranou!“</p> <p>Whitbread řekl, „Promiň, Horste.“</p> <p>„Tohle je vojenská situace, pane Whitbreade. Horste mi můžete říkat, jen když na nás nikdo nestřílí.“</p> <p>„Ano, pane. Chtěl bych jen poznamenat, že nestřílel nikdo, jenom vy.“</p> <p>Z vozidel se linul zápach spáleného masa. Třískanky vyšly z úkrytu. Staley opatrně přišel k vozům a nahlédl dovnitř. „Démoni,“ řekl.</p> <p>Se zájmem si prohlédli těla. Doposud je viděli jenom jako sochy. Ve srovnání s prostředníky a inženýry se zdáli hubení a hbití jako chrti vedle mopsů. Pravé paže měli dlouhé s krátkými silnými prsty a jen jedním palcem; druhá hrana pravé ruky byla hladká se ztvrdlou kůží. Levá ruka byla delší, prsty vypadaly jako párky. Pod levou paží něco bylo.</p> <p>Démoni měli zuby dlouhé a ostré jako obludy z dětských knížek a napůl zapomenutých legend.</p> <p>Charlie něco brebentila Whitbreadově Třískance. Když se jí nedostalo odpovědi, brebentila znovu, vyšším tónem a mávnutím ruky ukázala na Hnědačku. Inženýrka přistoupila ke dveřím a začala si je bedlivě prohlížet. Whitbreadova Třískanka tam stála celá ztuhlá a upřeně se dívala na mrtvé válečníky.</p> <p>„Dávejte si pozor na nastražené léčky!“ zařval Staley. Hnědačka mu nevěnovala ani zbla pozornosti a počínala si u dveří velice opatrně. „Dávej pozor!“</p> <p>„Budou tu mít nástrahy, ale Hnědačka je uvidí,“ řekla Charlie velice pomalu. „Řeknu jí, aby byla opatrná.“ Její hlas byl ostrý a slova zcela bez akcentu.</p> <p>„Ty umíš mluvit,“ řekl Staley.</p> <p>„Moc dobře ne. Myslet ve vašem jazyce je těžké.“</p> <p>„Co se děje s mojí Fjunč(mlask)?“ zajímal se Whitbread.</p> <p>Namísto odpovědi Charlie znovu zašvitořila. Tóny se prudce zvýšily. Zdálo se, že Whitbreadova Třískanka vyjekla a obrátila se k nim.</p> <p>„Omlouvám se,“ řekla. „To jsou – válečníci mojí náčelnice. Pane Bože, co to dělám?“</p> <p>„Jdem tam,“ řekl Staley nervózně. Zdvihl pušku, aby prořízl stranu vozu. Hnědačka pořád ještě kontrolovala dveře, prohlížela si je velice bedlivě, jako by se jich bála.</p> <p>„Dovolte, pane.“ Whitbread si určitě dělal legraci. V ruce držel krátký meč s tlustou rukojetí. Horst se díval, jak tnul do obdélníkových kovových dveří toho podzemního vozu jedním dlouhým, plavným, pomalým pohybem čepele. „Vibruje to,“ řekl, „Myslím.“</p> <p>Několik pachů proniklo jejich vzduchovými filtry. Pro Třískanky to muselo být horší, ale nevypadalo to, že by jim to nějak vadilo. Vešli do druhého vozu.</p> <p>„Měli byste si tyhle raději prohlédnout,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Teď jí podle hlasu bylo mnohem líp. „Abyste znali svého nepřítele.“ Švitořila něco Hnědačee, a ta přešla k ovladačům vozu a pečlivě je zkontrolovala, potom si sedla na místo řidiče. Aby se mohla posadit, musela válečníka vyhodit.</p> <p>„Podívejte se pod levou paži,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „To je druhá levá paže, u většiny poddruhů Třískanů zakrnělá. Jenomže celé je to vlastně jeden nehet, jako –“ Chvilku přemýšlela. „Kopyto. Je to nůž na kuchání. A ještě sval dost silný na to, aby jím pohyboval.“</p> <p>Whitbread a Potter se zašklebili. Směrem ke Staleymu začali vytahovat těla démonů dírou na straně vozidla. Válečníci vypadali stejně, jeden jako druhý. Lišili se jen místem popálení rentgenovým laserovým paprskem. Nohy měli zapouzdřené v ostré rohovině na palci a na patě. Jedno kopnutí – dozadu a dopředu – a bylo by po všem. Hlavy měli malé.</p> <p>„Jsou schopní vnímat?“ zeptal se Whitbread.</p> <p>„Podle vašich standardů ano, ale nejsou příliš vynalézaví,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Znělo to, jako když Whitbread odříkává zpaměti nějaké poučky prvnímu důstojníkovi; mluvila velice zřetelně, bez sebemenšího citového zabarvení. „Dokáží opravit jakoukoli zbraň, která kdy fungovala, ale vůbec se nepokoušejí vynalézt něco svého původního. Jo, a ještě existuje jedna forma doktora, jedná se o hybrid mezi skutečným lékařem a válečníkem. Polovnímavý. Měli byste dokázat odhadnout, jak vypadají. Bylo by lepší, aby Hnědačka prohlédla veškeré vaše zbraně.“</p> <p>Bez jediného upozornění se vůz dal do pohybu. „Kam jedeme?“ zeptal se Staley.</p> <p>Whitbreadova Třískanka něco brebentila. Znělo to trochu jako zpěv drozda mnohohlasého. „To je další město na trase…“</p> <p>„Bude tam zátaras. Anebo na nás bude čekat ozbrojená četa,“ řekl Staley. „Jak je to daleko?“</p> <p>„No – padesát kilometrů.“</p> <p>„Odvez nás na půl cesty a potom zastav,“ přikázal Staley.</p> <p>„Ano, pane.“ Třískanka to teď řekla dokonce ještě podobněji Whitbreadovi. „Podcenili vás, Horste. To je jediný způsob, jak si to můžu vysvětlit. Nikdy jsem neslyšela o válečníkovi, kterého by zabil někdo jiný než další válečník. Nebo náčelník, někdy, ne příliš často. Válečníci vždycky bojují jen proti válečníkům. Takhle snižujeme jejich populaci.“</p> <p>„Hm,“ zamumlal Whitbread. „A proč je prostě – nepřestanete chovat?“</p> <p>Třískanka se zasmála. Byl to výlučně hořký smích, velice lidský a velice zneklidňující. „Nikdy nikoho z vás nezarazilo, co zabilo inženýrku na palubě vaší lodi?“</p> <p>„Jo.“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Jistě.“ Všichni odpověděli najednou. Charlie něco zabrebentila.</p> <p>„Klidně to můžou vědět,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Zemřela proto, že tam nebyl nikdo, kdo by ji oplodnil.“ Rozhostilo se dlouhé ticho. „To je celé tajemství. <emphasis>Ještě </emphasis>to nechápete? Každá varianta našeho druhu musí otěhotnět poté, co je nějakou dobu samice. Dítě, samec, samice, těhotenství, samec, samice, těhotenství, pořád dokola. Není-li oplodněna včas, umírá. Dokonce i my. A my, prostřednice, <emphasis>nemůžeme </emphasis>otěhotnět. Jsme kříženci, sterilní hybridi.“</p> <p>„Ale –“ Whitbread byl jako dítě, kterému právě řekli pravdu o Ježíškovi. „Jak dlouho žijete?“</p> <p>„Asi dvacet pět vašich let. Patnáct let po dosažení dospělosti. Ale inženýrky, farmářky a náčelnice – zvlášť náčelnice – musí otěhotnět v průběhu několika našich let. Ta inženýrka, kterou jste našli, už určitě byla hodně blízko konečného data.“</p> <p>Jeli dál beze slova. „Ale – Pane Bože,“ řekl Potter opatrně. „To je strašné.“</p> <p>„‘Strašné’. Čubčí synu. Samozřejmě, že je to strašné. Sally a její –“</p> <p>„Co tě žere?“ chtěl vědět Whitbread.</p> <p>„Antikoncepční tablety. Ptali jsme se Sally Fowlerové, co dělá člověk, když ještě nechce mít děti. Ona používá antikoncepční tablety. Ale slušné dívky je neužívají. Prostě jen nemají sex,“ řekla zarytě.</p> <p>Vůz uháněl po kolejích. Horst seděl vzadu, což teď bylo vepředu, upřeně se díval ven a zbraň měl v pohotovosti. Trochu se otočil. Obě Třískanky si zběžně prohlížely lidi, rty částečně pootevřely, takže ukázaly zuby, rozšířily svůj úsměv, ale hořkost slov a tónu jejich řeči odporovala jejich přátelskému výrazu. „Prostě nemají sex!“ řekla Whitbreadova Třískanka znovu. „Fyoofwuffle (písk)! Tak teď víte, proč válčíme. Pořád válčíme…“</p> <p>„Populační exploze,“ řekl Potter.</p> <p>„Jo. Kdykoli civilizace vyroste z divošství, přestanou Třískani vymírat hlady! Vy lidé nevíte, co je to populační tlak! Dokážeme regulovat počty nižších odrůd, ale co můžou vydavači rozkazů udělat s počtem sebe sama? Nejbližší k antikoncepčním tabletám, co využíváme ke kontrole porodnosti, je zabíjení novorozenců!“</p> <p>„Ale to přece nemůžete dělat,“ řekl Potter. „Každý takový instinkt by měl být z rasy vymýcen. Takže v současné době každý bojuje o to jídlo, které ještě zbylo.“</p> <p>„Samozřejmě.“ Whitbreadova Třískanka už teď byla o něco klidnější. „Čím je civilizace na vyšším stupni, tím delší je období divošství. A vždycky se objeví Bláznivý Eddie, zamíří na cíl a pokouší se narušit koloběh cyklů a všechno to ještě víc zkomplikuje. Teď jsme hodně blízko kolapsu, pánové, pokud jste si toho nevšimli. Když jste přijeli, nastal lítý boj o jurisdikci. Moje náčelnice vyhrála –“</p> <p>Charlie zapískala a chvilku hučela.</p> <p>„Jo. Král Petr se o to pokoušel, ale nezískal dostatečnou podporu. Nebyl si jistý, že by v zápase s mojí náčelnicí vyhrál. To, co děláme teď, tu válku stejně vyvolá. To nevadí. Stejně už měla brzy vypuknout.“</p> <p>„Je vás tolik, že pěstujete rostliny i na střechách,“ řekl Whitbread.</p> <p>„Ale, to nám velí jenom zdravý rozum. Jako prokládání pruhů úrodné půdy městy. Někdo vždycky přežije, aby cyklus mohl začít znovu.“</p> <p>„To musí být tvrdé vydřít civilizaci dokonce i bez radioaktivního odpadu,“ řekl Whitbread. „Vždycky musíte přejít rovnou k vodíkové syntéze?“</p> <p>„Jistě. Už se k něčemu blížíte.“</p> <p>„Nejsem si jistý k čemu.“</p> <p>„No, takhle to bylo po celou zaznamenanou historii z vašeho pohledu hodně dlouho. S výjimkou období, kdy našli radioaktivní rozpady na Trójanských asteroidech. Bylo tam jen málo živých, a ti sem přinesli civilizaci. Radioaktivní prvky už byly nějakou starší civilizací pečlivě vydolovány, ale pořád tam ještě něco zbylo.“</p> <p>„Ježkovy oči,“ řekl Whitbread. „Ale–“</p> <p>„Zastavte, prosím vás,“ nařídil Staley. Whitbreadova Třískanka něco švitořila a vůz pozvolna zastavil. „Začínám být nervózní z toho, do čeho se řítíme,“ vysvětlil Staley. „<emphasis>Určitě </emphasis>na nás čekají. Ti vojáci, co jsme je zabili, nepodali hlášení – a pokud to byli muži <emphasis>tvojí </emphasis>náčelnice, kde je tedy mužstvo správce? V každém případě chci vyzkoušet zbraně válečníků.“</p> <p>„Ať se na ně podívá Hnědačka,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Možná jsou nějak upravené.“</p> <p>Vypadaly smrtelně, ty zbraně. A žádné dvě nebyly stejné. Nejvíce bylo takových, z nichž se střílely kulky, ale byly tam také ruční lasery a granáty. Pažba každé zbraně byla vypracována na míru. Některé se opíraly jen o horní pravé rameno, některé o obě. Hledí těch zbraní se lišila. Byly tam dva modely pro leváky. Staley si matně vzpomínal na levoruké tělo.</p> <p>Byla tam raketnice s patnácticentimetrovým otvorem. „Ať se koukne na tohle,“ řekl Staley.</p> <p>Whitbreadova Třískanka podala zbraň Hnědačce a vzala si od ní střelnou zbraň na kulky, kterou položila pod lavici. „Tahle byla upravená.“ Hnědačka se podívala na raketnici a švitořila. „OK,“ řekla Whitbreadova Třískanka.</p> <p>„A co náboje?“ Staley jí je podal. Bylo jich několik druhů a žádné nebyly úplně stejné. Hnědačka znovu švitořila.</p> <p>„Největší raketa by explodovala, kdyby ses ji pokusil nabít,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Možná vás v tomto ohledu dobře odhadli. V každém případě dozajista připravili dost nástrah. Domnívala jsem se, že náčelníci si myslí, že jste poněkud pošetilý prostředník. To jsme si zpočátku mysleli <emphasis>my. </emphasis>Ale podle těch nastražených léček nabyli dojmu, že dokážete zabít válečníky.“</p> <p>„Senzace. To bych byl radši, kdyby si mysleli, že jsme naprostí tupci. Stejně bychom zahynuli bez těch zbraní z muzea. Když už o tom mluvím, proč máte v muzeu funkční střelné zbraně?“</p> <p>„Nechápete smysl muzea, Horste. Je pro další vzestup v cyklech. Divošství přijde, aby z něj vyšla další civilizace. Čím rychleji to proběhne, tím delší doba uplyne, než dojde k dalšímu kolapsu, protože budou své schopnosti rozvíjet rychleji, než jak bude přibývat obyvatelstvo. Rozumíte?</p> <p>Tak si divoši budou moci vybrat z celé řady předchozích civilizací a zbraní, aby zkonstruovali nějakou novou. Všiml jste si toho zámku?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Já ano,“ řekl Potter. „Člověk musí vědět něco o astronomii, aby ho rozluštil. Předpokládám, že má zabránit tomu, aby se divochům ty předměty dostaly do rukou dřív, než na to budou dost vyspělí.“</p> <p>„Správně.“ Hnědačka jí se švitořením podala raketu s velkou špičkou. „Tuhle upravila. Je bezpečná. Co s ní chcete udělat, Horste?“</p> <p>„Seberte mi jich víc. Pottere, vezmi ten rentgenový laser. Jak daleko jsme pod povrchem?“</p> <p>„No. Ehm. Teda“ – ptačí zapískání – „konec je jen jedno rameno schodů pod povrchem. V téhle oblasti je docela rovina. Řekla bych, že jsme tak tři až deset metrů pod zemí.“</p> <p>„Jak je to daleko k dalšímu transportu?“</p> <p>„Hodinu chůze –“ ptačí zapískání. „Horste, chystáte se poškodit tunel? Víte, jak dlouho se tahle podzemní chodba používá?“</p> <p>„Ne.“ Horst se protáhl nouzovým průlezem na straně vozu. Šel asi dvě desítky metrů nazpátek cestou, kterou přijeli, potom ještě jednou tolik. Zbraně by pořád ještě mohly být léčka.</p> <p>Tunel před ním byl pořád rovný. Určitě ho vyrovnávali laserem a vykopali ho nějakou vyvrtávačkou na skály.</p> <p>Hlas Whitbreadovy Třískanky se nesl tunelem. „Jedenáct tisíc let!“</p> <p>Staley vypálil.</p> <p>Projektil najel do stropu tunelu, hluboko dole. Horst se přikrčil před tlakovou vlnou. Když se rozhlédl, uviděl, že v tunelu je hromada hlušiny.</p> <p>Vybral si další projektil a vypálil ho.</p> <p>Tentokrát tam bylo načervenalé denní světlo. Šel se podívat, jakou škodu napáchal. Ano, po tom svahu mohou vylézt.</p> <p>Jedenáct tisíc let.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>9. Rozsudek</strong></p> <p>„Pošlete ten vůz dál bez nás,“ řekl Horst. Whitbreadova Třískanka zašvitořila a Hnědačka otevřela ovládací panel. Pracovala s oslepující rychlostí. Whitbread si vzpomněl na Hnědačku, asteroidní minérku, která žila a zemřela před strašně dlouhou dobou, kdy <emphasis>M</emphasis><emphasis>acArthur </emphasis>byl domov a Třískani přátelští a fascinujícím způsobem neznámí.</p> <p>Hnědačka uskočila. Vůz na vteřinku zaváhal, potom se plynule rozjel. Obrátili se k rampě, kterou Horst vytvořil, a v tichosti po ní vyšplhali.</p> <p>Když se vynořili, stanuli ve světě plném odstínů červené barvy. Nekonečné řady plodin skládaly své listy proti noci. Nepravidelný prstenec rostlin se opile nakláněl kolem díry.</p> <p>Mezi rostlinami se něco pohnulo. Tři pušky se vztyčily. Cosi pokrouceného se blížilo směrem k nim… a Staley řekl, „Klid. To je farmář.“</p> <p>Whitbreadova Třískanka se postavila vedle námořních kadetů. Otřepala si špínu ze srsti všema svýma rukama. „Těch tady bude víc. Možná se dokonce pokusí zahladit tu díru. Farmářky nejsou příliš bystré. Nemusí být. Co teď, Horste?“</p> <p>„Půjdeme, dokud nebudeme mít možnost jet. Jestli uvidíte letadla – hmm.“</p> <p>„Infračervené detektory,“ řekla Třískanka.</p> <p>„Máte na těchhle polích traktory? Mohli bychom jeden uzmout?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Teď už budou ve stodole. Obvykle potmě nepracují… samozřejmě farmáři mohou jeden přivézt, aby zahladili tu díru.“</p> <p>Staley chvíli přemýšlel. „Tak ho teda nechceme. Je to příliš nápadné. Nezbývá než doufat, že na infračervené obrazovce budeme vypadat jako farmáři.“</p> <p>Šli dál. Ta farmářka za nimi začala narovnávat rostliny a uhlazovat půdu kolem jejich kořenů. Švitořila si něco pro sebe, ale Whitbreadova Třískanka nic netlumočila. Staley ho tak maně napadlo, jestli farmářky vůbec někdy něco říkají nebo jestli jenom nadávají, ale zatím o tom nechtěl mluvit. Musel přemýšlet.</p> <p>Obloha potemněla. Rudý bod jim zazářil nad hlavou: Murchesonovo oko. Před nimi byla žlutá záře města – Ptačí hvízdnutí. Šli beze slova dál, námořní kadeti ve střehu, zbraně v pohotovosti. Třískanky je následovaly a za chůze svá těla pravidelně otáčely.</p> <p>Zanedlouho se Staley obrátil na Třískanku, „Pořád si tak říkám, co to vlastně pro tebe je.“</p> <p>„Bolest. Námaha. Ponížení. Smrt.“</p> <p>„A jsme u toho. Pořád mi vrtá hlavou, proč jsi sem přiletěla.“</p> <p>„Ale nevrtá, Horste. Hlavou ti vrtá, proč nepřijela tvoje Fjunč(mlask).“</p> <p>Horst se na ni podíval. Měla pravdu. Co dělala jeho myslí spřízněná ve chvíli, kdy démoni pronásledovali jejího Fjunč(mlask) po světě? Způsobovalo mu to tupou bolest.</p> <p>„Obě jsme orientovány na povinnost, Horste, vaše Fjunč(mlask) a já. Ta vaše má povinnosti ke svému, řekněme nadřízenému důstojníkovi. Gavine –“</p> <p>„Jo.“</p> <p>„Snažila jsem se promluvit s vaší Fjunč(mlask), aby letěla dolů, ale dostala se k nápadu Bláznivého Eddieho, že můžeme ukončit cykly tak, že odešleme naše nadbytečné obyvatelstvo na jiné hvězdy. Přinejmenším ostatním nepomůže, aby nás našli.“</p> <p>„Mohli by?“</p> <p>„Horste, vaše Třískanka musí vědět, kde přesně jste, když jsem tady já; a až se dozví o mrtvých válečnících, pochopí.“</p> <p>„Příště bychom si před dalším rozhodnutím radši měli hodit mincí. <emphasis>To </emphasis>převídat nemůže.“</p> <p>„Ona jim nepomůže. Nikdo by neočekával, že prostřednice pomůže chytnout svého vlastního Fjunč(mlask).“</p> <p>„Ale copak vy <emphasis>nemusíte </emphasis>poslouchat příkazy svojí náčelnice?“ zeptal se Staley.</p> <p>Třískanka prudce otočila tělem. Takové gesto předtím nikdy neviděli, zcela zjevně nebylo okopírováno od nikoho lidského. Řekla, „Podívejte. Prostřednice byly vycvičeny, aby ukončily Války. My představujeme rozhodovače. Mluvíme jejich jménem. K tomu, abychom mohly svoji práci vykonávat, potřebujeme mít <emphasis>trochu </emphasis>nezávislosti v rozhodování. Stejně jako genetičtí inženýři pracují na rovnováze. Při přemíře nezávislosti nereprezentujeme náčelníky náležitým způsobem. Jsme odmítány. Války propukají.“</p> <p>„Jo,“ skočil jí do řeči Potter. „A příliš málo nezávislosti vede k nepružným požadavkům a války jsou stejně…“ Chvíli ztěžka kráčel beze slov. „Ale jestli poslušnost je specifickým rysem druhu, tak to nám potom sama nemůžeš pomoci. Předáš nás další náčelnici, protože nebudeš mít na vybranou.“</p> <p>Staley pevněji uchopil raketnici. „Je to pravda?“</p> <p>„Do jisté míry,“ připustila Whitbreadova Třískanka. „Ne tak úplně, jak si myslíte. Ale ano, je snazší vybrat si z mnoha rozkazů než se pokoušet jednat absolutně bez jediného.“</p> <p>„A co si myslí král Petr, že by se dalo dělat?“ vzeptal se Staley. „Jen abych věděl, do čeho to vlastně jdeme.“</p> <p>Druhá Třískanka zašvitořila, Whitbreadova Třískanka odpověděla. Jejich rozhovor trval několik dlouhých vteřin, na Třískanky velice dlouho. Světlo zapadajícího slunce pohasínalo a Murchesonovo oko planulo stokrát jasněji než Měsíc Země v úplňku. V Uhelném pytli nebyly žádné další hvězdy. Pole rostlin kolem nich byla temně rudá, s ostrými černými stíny nekonečné hlubiny.</p> <p>„Čest,“ řekla Charlie nakonec. „Moje náčelnice věří, že s vámi musíme jednat čestně. Je lepší žít podle starých vzorů cyklů než se vystavit možnosti absolutní destrukce a odsouzení všech našich potomků.“</p> <p>„Ale…“ Potter se zajíknul, jak byl zmatený. „Ale proč není možné kolonizovat další hvězdy? Galaxie je dost velká pro všechny. Vy byste nezaútočili na Říši?“</p> <p>„Ne, ne,“ ohradila se Whitbreadova Třískanka. „Moje vlastní náčelnice chce jen koupit půdu pro základny ve světech Říše a potom se z Říše úplně odstěhovat. Nakonec bychom kolonizovali světy kolem Říše. Mezi námi by proběhl obchod. Myslím, že bychom se nepokoušeli sdílet společně planety.“</p> <p>„Tak ale proč–“ zeptal se Potter.</p> <p>„Pochybuju, že byste dokázali postavit tolik vesmírných plavidel,“ přerušil jí Whitbread.</p> <p>„Postavili bychom je na koloniálních světech a poslali je zpátky,“ odpověděla Třískanka. „Najímali bychom si obchodní loďstvo od mužů jako je Bury. Mohli bychom zaplatit víc než kdo jiný. Ale, podívejte se, to nemůže vydržet. Kolonie by se tak říkajíc odštěpily. Museli bychom potom začít s dalšími koloniemi o kus dál. A na <emphasis>každém světě, </emphasis>na němž bychom se usadili, by byly populační problémy. Dovedete si představit, jak by to vypadalo za tři sta let ode dneška?“</p> <p>Whitbread se o tu představu pokusil. Lodě jako létající města, byly jich miliony. A Odštěpenecké války jako ty, které zničily První říši. Víc a víc Třískanů…</p> <p>„Stovky třískanských světů, všechny se pokoušejí přepravit naši rozrůstající se populaci do novějších světů! Biliony náčelníků soutěžících o území a bezpečnost! Abyste použili ten váš pohon Bláznivého Eddieho, to chce čas. Čas a palivo, aby bylo možné v každém systému hledat další bod Bláznivého Eddieho. Nakonec vnější okraj sféry Třísky nebude stačit. Budeme muset expandovat do lidské Říše.“</p> <p>„Hm,“ řekl Whitbread. Ostatní se na Třískanku jenom koukli a zase se trmáceli dál k městu. Staley držel raketnici v náruči, jako by z toho tělesa měl dobrý pocit. Občas přiložil ruku na pouzdro pistole, jen aby ucítil také uklidňující pažbu své vlastní zbraně.</p> <p>„K takovému rozhodnutí by se dospělo snadno,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Začalo by se žárlit.“</p> <p>„Na nás? Na co? Antikoncepční tablety?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>Staley odfrkl.</p> <p>„A ani to by nebylo všechno. Nakonec by vznikla obrovská sféra systémů obývaných Třískany. Centrální hvězdy by ani nemohly <emphasis>dosáhnout </emphasis>až na kraj. Bojovaly by mezi sebou. Neustávající válka, neustávající hroucení civilizací. Mám takové podezření, že by standardní technika dokázala vhodit asteroid do slunce nepřítele a spoléhat se na znovuosídlení planety, až záře pohasne. A ta sféra by se pořád rozšiřovala, v centru by zůstávalo stále více systémů.“</p> <p>Staley řekl, „Nejsem si jistý, že by se vám povedlo dostat Říši.“</p> <p>„Při té rychlosti, jakou se naši válečníci rodí?</p> <p>Ale, nechme toho. Možná byste nás rozdrtili. Možná byste nás pár zachránili pro zoologické zahrady; určitě byste si nedělali starosti s tím, že se v zajetí nebudeme rozmnožovat. Mně je to vážně jedno. Je dost veliká naděje, že dojdeme ke kolapsu jenom tím, že příliš velké průmyslové kapacity začneme používat pro stavbu vesmírných plavidel.“</p> <p>„Když neplánujete válku s Říší,“ řekl Staley, „proč jsme my tři odsouzeni k smrti?“</p> <p>„Čtyři. Moje náčelnice chce moji hlavu stejně jako ty vaše… no, třeba ne. Vás budou chtít, aby vás mohli pitvat.“</p> <p>Nikdo na sobě nedal znát překvapení.</p> <p>„Jste odsouzeni k smrti proto, že teď už máte dostatek informací, abyste s nimi dokázali pracovat, vy a biologové z <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Spousta dalších náčelníků schvaluje rozhodnutí vás zabít. Mají strach, že když teď uprchnete, vaše vláda na nás bude pohlížet jako na šířící se pohromu, která zasahuje celou galaxii a nakonec zlikviduje Říši.“</p> <p>„A král Petr? Ten nás zabít nechce?“ zeptal se Staley. „Proč ne?“</p> <p>Třískanky znovu švitořily. Whitbreadova promluvila i za tu druhou. „Možná se rozhodne vás zabít. V tom k vám musím být upřímná. Ale chce zase zavřít toho džina do láhve – pokud bude nějaký způsob dostat lidi a Třískany zase zpátky tam, kde byli, než jste našli sondu Bláznivého Eddieho, pokusí se o něj. Cykly jsou lepší než – celá galaxie cyklů!“</p> <p>„A ty?“ zeptal se Whitbread. „Jak ty vidíš celou situaci?“</p> <p>„Jako vy,“ řekla Třískanka opatrně. „Já jsem kvalifikovaná k tomu, abych posoudila svůj druh objektivně. Nejsem zrádce.“ V jejím hlase zazníval obranný tón. „Jsem soudce. Soudím, že spojení našich dvou druhů může skončit jenom vzájemnou nenávistí – vás kvůli antikoncepčním tabletám a nás kvůli vyšší inteligenci. Říkal jste něco?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Soudím, že rozšiřování mého druhu do vesmíru by znamenalo absurdní riziko a nepřineslo by to ukončení vzoru cyklů. Jenom by způsobilo, že každý z dalších kolapsů bude hrozivější. Rozmnožovali bychom se rychleji, než bychom se mohli rozmístit, dokud by nenastal rázem kolaps pro stovky planet, tak to bývá obvykle…“</p> <p>„Ale ty jsi dospěla ke svému objektivnímu posouzení tak, že jsi přijala náš pohled na věc – nebo spíš Whitbreadův,“ řekl Potter. „Chováš se stejně jako Jonathon, takže my ostatní musíme pořád počítat ruce, abychom vás rozeznali. Co se stane, až upustíš od lidského názoru? Nemohl by tvůj úsudek – Ugh!“</p> <p>Návštěvnice levou paží sevřela Potterovu uniformu, bolestně pevně, a přitáhla si ho dolů, až jeho nos byl těsně u jejího obličeje. „Tohle nikdy neříkej. Nikdy na to ani nepomysli. Přežití naší civilizace, jakékoli civilizace, záleží výlučně na spravedlnosti mojí třídy. Chápeme všechny názory a posuzujeme je. Kdyby jiní prostředníci dospěli k jinému názoru než já, je to jejich věc. Může se stát, že jejich fakta nejsou úplná nebo že mají jiné cíle. Já svůj úsudek zakládám na důkazech.“</p> <p>Pustila ho. Potter zavrávoral. Prsty pravé ruky Třískanka odstrčila od svého ucha Staleyho pušku.</p> <p>„To nebylo třeba,“ řekl Potter.</p> <p>„Zaujalo to vaši pozornost, že jo? No tak, ztrácíme čas.“</p> <p>„Moment.“ Staley mluvil potichu, ale všichni ho v nočním tichu bez problémů slyšeli. „Najdeme toho krále Petra, který nám třeba dovolí spojit se s <emphasis>Leninem, </emphasis>anebo možná taky ne. To není moc dobrý. Musíme říct kapitánovi, co víme.“</p> <p>„A jak to uděláte?“ zeptala se Whitbreadova Třískanka. „Říkám vám, že vám nepomůžeme a bez nás to nedokážete. Doufám, že nemyslíte na nějakou hloupost jako třeba hrozit nám smrtí. Kdybych z toho měla strach, myslíte, že bych tu byla?“</p> <p>„Ale –“</p> <p>„Horste pokuste se přes ten svůj vojenský mozek pochopit, že <emphasis>jediné, </emphasis>co udrží <emphasis>Lenin </emphasis>při životě, je dohoda mojí náčelnice a krále Petra, že ho nechají žít! Moje náčelnice chce, aby se <emphasis>Lenin </emphasis>vrátil s Dr. Horvathem a panem Burym na palubě. Pokud jsme vás dobře analyzovali, budou velice přesvědčiví. Budou se s námi hádat o volném trhu a mírových vztazích s námi –“</p> <p>„Jo,“ řekl Potter zamyšleně. „A bez naší zprávy nebude žádná opozice… proč nezavolá král Petr na <emphasis>Lenin </emphasis>sám?“</p> <p>Charlie a Whitbreadova Třískanka něco švitořily. Odpověděla Charlie. „Není si jistý, že z Říše nepřijde spousta lidí s úmyslem zničit světy Třísky, když už znáte pravdu. A dokud si nebude jistý…“</p> <p>„Jak si, pro krista pána, může být něčím takovým jist po rozmluvě s námi?“ zajímalo Staleyho. „Já sám si tím jist nejsem. Kdyby se mě Jeho Veličenstvo teď zeptalo, nevím, co bych poradil – hergot, vždyť my jsme jenom tři námořní kadeti z jednoho bitevního křižníku. Nemůžeme mluvit za celou Říši.“</p> <p>„Mohli bychom to udělat?“ zeptal se Whitbread. „Začínám si klást otázku, jestli by vás Říše dokázala zlikvidovat…“</p> <p>„Ježíši, Whitbreade,“ ozval se důrazně Staley.</p> <p>„Myslím to vážně. Než se <emphasis>Lenin </emphasis>dostane zpátky a předá zprávy na Spartu, už budou mít Pole. Že jo?“</p> <p>Obě Třískanky pokrčily rameny. Obě to udělaly zcela identicky – a bylo to úplně stejné, jak to dělal Whitbread. „Inženýři teď na tom budou pracovat, když ví, že to existuje,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Dokonce i bez toho máme svoje zkušenosti z hvězdných válek. Ale jen do toho. Sakra, vy netušíte, jak blízko války teď jsme! Jestli si moje náčelnice pomyslí, že jste tohle všechno sdělili na <emphasis>Lenin, </emphasis>dá rozkaz k útoku na loď. Pokud král Petr nebude přesvědčen o tom, že existuje způsob, jak vás přimět, abyste odcestovali sami, možná ten rozkaz dá <emphasis>on</emphasis>.“</p> <p>„A jestli si nepospíšíme, admirál nasměruje <emphasis>Lenin </emphasis>zpátky do Nové Kaledonie,“ dodal Potter. „Pane Staley, nemáme na vybranou. Najdeme Charliemu náčelnici dřív, než ostatní náčelníci najdou nás. Je to takhle jednoduché.“</p> <p>„Jonathone?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Potřebujete poradit? Pane?“ Whitbreadova Třískanka mlaskla na znamení nesouhlasu. Jonathon Whitbread se na ni díval podrážděně, potom se usmál. „Ano, pane. Souhlasím s Gavinem. Co jiného můžeme udělat? Nemůžeme bojovat s celou tou zatracenou planetou a nesestrojíme bezpečné komunikace z ničeho, co je tu k maní.“</p> <p>Staley svěsil zbraň. „Dobrá. Tak tedy veď.“ Podíval se na svoji malou velitelku. „Na to, že jsme vyslanci lidské rasy, je na nás smutný pohled.“</p> <p>Vydali se přes potemnělá pole k jasnému světlu města za nimi.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>10. Hodina dějepisu</strong></p> <p>Kolem města (Ptačí hvízdnutí) byla tři metry vysoká stěna. Možná byla z kamene nebo tvrdého plastiku; v černorudém světle Murchesonova oka byla struktura jen stěží k rozeznání. Za zdí byly vidět velké podlouhlé budovy. Nad jejich hlavami se vynořila žlutá okna.</p> <p>„Brány budou určitě hlídat,“ řekla Whitbreadova Třískanka.</p> <p>„To určitě,“ mumlal Staley. „Správce tu taky bydlí?“</p> <p>„Ano. Na konci podchodu. Správci nemají dovoleno vlastnit půdu. Pokušení zneužívat takové soběstačnosti by mohlo být příliš velké i pro tak sterilního muže.“</p> <p>„Ale jak se někdo může stát správcem?“ zeptal se Whitbread. „Pořád mluvíš o soutěživosti, konkurenci mezi náčelníky, ale jak mezi sebou soutěží?“</p> <p>„Ježkovy oči, Whitbreade!“ vybuchl Staley. „Kdybys radši myslel na to, co uděláme s tou stěnou.“</p> <p>„Budeme muset tou zdí projít,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Chvilku švitořila s Charlie. „Jsou tam alarmy a kromě toho i hlídka na stráži.“</p> <p>„Můžeme ji přelézt?“</p> <p>„To byste prošel rentgenovým laserem, Horste.“</p> <p>„Krista pána, čeho se tolik bojí?“</p> <p>„Rozmařilosti v jídle.“</p> <p>„Tak projdeme. Našlo by se nějaké příhodné místo?“</p> <p>Třískanky Whitbreadovými gesty pokrčily rameny. „Možná o půl kilometru dál. Budem tam za chvíli.“</p> <p>Šli podél zdi. „No, tak jak mezi sebou soutěží?“ vytrvale opakoval Whitbread svoji otázku. „Žádné lepší téma k hovoru nemáme.“</p> <p>Staley něco mumlal, ale zůstal nablízku, aby slyšel.</p> <p>###</p> <p>„Jak soutěžíte <emphasis>vy</emphasis>?“ zeptala se Whitbreadova Třískanka. „Výkonnost. Máme obchod, víte. Pan Bury by možná byl překvapený, jak prohnaní jsou někteří z našich obchodníků. Částečně si náčelnice kupují zodpovědnost – tedy ukáží, že si s prací umí poradit. Získají další mocné, kteří vydávají rozkazy, aby je podporovali. Projednají to prostředníci. Smlouvy – přislíbení provedení služeb, takové věci – jsou sepsány a zveřejněny. A někteří z těch, co vydávají rozkazy, pracují pro jiné, víte. Nikdy ne přímo, ale mají práci, na které jim záleží, a svoji politiku budou konzultovat s mocnější náčelnicí. Náčelnice získává prestiž a autoritu, když se na ni ostatní rozhodovači začínají obracet o radu. A samozřejmě její dcery pomáhají.“</p> <p>„Připadá mi to složité,“ řekl Potter. „Z lidské historie si nevzpomínám na žádný podobný čas ani místo.“</p> <p>„Je to složité,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „A jak by to mohlo být jiné? Jak by mohl být rozhodovač jiný než nezávislý? Tohle dohnalo Fjunč(mlask) kapitána Blaina k šílenství, víte. Tady byl váš kapitán absolutní vládce lodi – jenomže, když z <emphasis>Leninu </emphasis>zaskřehotal jako žabák já nevím kdo, hopsal kapitán Blaine po můstku jako blázen.“</p> <p>„Ty takhle skutečně mluvíš o kapitánovi?“ zeptal se Staley Whitbreada.</p> <p>„Odmítám odpovídat na půdě, kde bych mohl být vhozen do směšovače,“ řekl Whitbread. „Kromě toho se už blížíme k ohybu stěny…“</p> <p>„Asi tady, pane Staley,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Na druhé straně je cesta.“</p> <p>„Ustupte.“ Horst zdvihl raketnici a vypálil. Při druhé explozi se skrze stěnu rozlilo světlo. Další světla se rozvlnila nahoře. Některá mířila na pole a byly vidět plodiny, které rostly až ke kraji stěny. „Tak honem, jdeme,“ nařídil Staley.</p> <p>Prošli otvorem na cestu. Auta a větší vozidla svištěla kolem nich, míjela je o pouhé centimetry, jak se tak u stěny krčili. Tři Třískanky šly velice odvážně na cestu.</p> <p>Whitbread zařval a pokusil se chytit svojí Fjunč(mlask). Setřásla ho netrpělivě a kráčela přes cestu. Automobily je míjely těsně, obratně se Třískankám vyhýbaly, aniž by zpomalily.</p> <p>Na druhé straně kynuly Hnědobílé svými levými pažemi naprosto zřejmé gesto: <emphasis>Pojďte!</emphasis></p> <p>Světlo se rozlilo dírou ve zdi. Něco bylo v polích, kde předtím byli. Staley mávnul na ostatní, aby vyšli na silnici a vystřelil do otvoru. Raketa vybouchla o sto metrů dál a světlo zhaslo.</p> <p>Whitbread a Potter přešli přes cestu. Staley nabil poslední náboj do raketnice, ale ještě si ho ušetřil. Tou dírou zatím nikdo a nic nepřicházelo. Vstoupil na silnici a šel. Doprava svištěla kolem něj. Strašně se mu chtělo rozeběhnout se nebo se začít vozům uhýbat, ale šel pomalu, stále stejnou rychlostí. Kolem něj projel velikou rychlostí náklaďák a zanechal za sebou malý hurikán. Potom další. Po dlouhé době se mu podařilo přejít na druhou stranu, byl naživu.</p> <p>Žádné chodníky. Pořád ještě byli přímo v provozu, choulili se k šedavé stěně jakoby z betonu.</p> <p>Whitbreadova Třískanka vešla do silnice a udělala podivné gesto třemi pažemi. Dlouhý obdélníkový náklaďák se skřípením brzd zastavil. Švitořivě něco říkala řidičům a Hnědáci hned vyběhli, vylezli zezadu na vůz a začali z nákladního prostoru vyndávat bedny. Doprava kolem svištěla dál bez jakéhokoli zpomalení.</p> <p>„To by mělo stačit,“ řekla Whitbreadova Třískanka řízně. „Válečníci přijdou a budou prozkoumávat tu díru ve zdi –“</p> <p>Lidé rychle nasedli. Hnědačka, která je s maximální trpělivostí následovala od muzea, vylezla na sedadlo vpravo od řidiče. Whitbreadova Třískanka se chystala sednout si na místo druhého řidiče, ale Charlie na ni zašvitořila. Ty dvě Hnědobílé pískaly a cvrlikaly, Charlie vehementně gestikulovala. Nakonec Whitbreadova Třískanka vylezla do nákladního prostoru a zavřela dveře. Přitom lidé uviděli původní řidiče, jak pomalu odcházejí od auta.</p> <p>„Kam jdou?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Nebo líp – o co se jednalo v té hádce?“ chtěl vědět Whitbread.</p> <p>„Jedno po druhém, pánové,“ začala Whitbreadova Třískanka. Náklaďák nastartoval. Prudce sebou trhnul a pak se ozvalo hučení motoru a kvíleni pneumatik. Dovnitř doléhaly nesčíslné zvuky z jiných vozidel.</p> <p>Whitbread byl vtlačen mezi tvrdé bedny z plastiku, měl tam místa asi tolik jako v rakvi. Nepříjemně mu to připomínalo situaci, ve které se vynachází. Ostatní na tom nebyli o nic lépe a Jonathon si v duchu kladl otázku, jestli i jim na mysl přišla taková analogie. Nos měl jen pár centimetrů od střechy.</p> <p>„Hnědačky půjdou do dopravního syndikátu a oznámí, že se jejich vozidla neoprávněně zmocnil prostředník,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „A ta hádka byla kvůli tomu, kdo zůstane vepředu s Hnědačkou. Já prohrála.“</p> <p>„Proč jste se kvůli tomu hádaly? Vy si nevěříte?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Já Charlie věřím. Ona mi ale nevěří – no ale jak by mohla? Vystoupila jsem proti vlastní náčelnici. A co se jí týče, jsem Bláznivý Eddie. Nejlepší by bylo, kdyby na všechno dohlédla sama.“</p> <p>„Ale kam jedeme?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Na území krále Petra. Tohle je nejschůdnější způsob.“</p> <p>„Tady v tom autě nemůžeme zůstat moc dlouho,“ řekl Staley. Až to Hnědačky ohlásí, začnou ho hledat – určitě máte policii. Nějaký způsob, jak vypátrat ukradený vůz. Máte přece zločinnost, ne?“</p> <p>„Ne takovou, jak ji chápete vy. Ve skutečnosti neexistují žádné zákony – ale jsou ti, kteří dávají rozkazy, a mají jurisdikci nad problémem ztráty majetku. Náklaďák za odměnu najdou. Ale jednání mojí náčelnice s nimi nějaký čas potrvá. Především bude muset ukázat, že jsem zešílela.“</p> <p>„Předpokládám, že tu není vesmírný přístav,“ řekl Whitbread.</p> <p>„Stejně bychom ho nemohli využít,“ reagoval Staley rázně.</p> <p>Chvíli poslouchali hučení dopravy. Potter řekl, „Také jsem na to myslel. Vesmírné plavidlo je nápadné. Kdyby zpráva znamenala útok na <emphasis>Lenin, </emphasis>je jasné, že my už bychom se vrátit nemohli.“</p> <p>„A jak se dostaneme domů?“ uvažoval Whitbread nahlas. Hned sám sebe plísnil, že měl radši mlčet.</p> <p>„Tohle je otřepaný příběh,“ řekl Potter nešťastně. „Víme toho víc, než se smí. A to, co víme, je důležitější než naše životy, je to tak, pane Staley?“</p> <p>„Správně.“</p> <p>„Vy se nikdy nevzdáváte naděje, že ne?“ ozval se Whitbreadův hlas z temnoty. Chvíli jim trvalo, než pochopili, že to mluví Třískanka. „Král Petr vás možná nechá naživu. Možná vám dovolí vrátit se na <emphasis>Lenin. </emphasis>Když bude přesvědčen, že je to nejlepší, může to zařídit. Ale není možné, abyste vyslali vzkaz na tu bitevní loď bez jeho pomoci.“</p> <p>„Houby není možné,“ řekl Staley. Jeho hlas gradoval. „Tohle si poslechněte přes ty svoje klapky na uších. Souhlasili jste s námi – myslím. Řeknu vám to bez obalu. Jestli existuje způsob, jak vyslat vzkaz, tak já ho vyšlu.“</p> <p>„A pak – děj se vůle boží,“ dodal Potter.</p> <p>Poslouchali hučení dopravy. „Nebudete mít šanci, Horste,“ řekl Whitbreadův hlas. „Neexistuje žádná hrozba, kterou byste mohl využít, abyste přiměl Charlie nebo mě donutit Hnědačku postavit pro vás zařízení, které budete potřebovat. Nemůžete používat naše vysílače, když žádný nenajdete – dokonce ani já nemohu použít to podivné soustrojí bez pomoci Hnědačky. Je docela možné, že na téhle planetě nejsou náležitá komunikační zařízení, když na to přijde.“</p> <p>„Přestaň si vymýšlet,“ řekl Staley. „Musíte mít vesmírné komunikační zařízení a v elektromagnetickém spektru je tolik pásem.“</p> <p>„Jistě. Ale něco je tu zbytečného. Když něco potřebujeme, Hnědačky to dají dohromady. Když už to nikdo nepoužívá, postaví z těch součástí něco jiného. A vy chcete něco, co by dosáhlo až na <emphasis>Lenin, </emphasis>aniž by kdokoli jiný věděl, že jste to udělali.“</p> <p>„Risknu to. Když budeme moci vyslat výstrahu admirálovi, dostane tuhle loď domů.“ Horst přemýšlel reálně. <emphasis>Lenin </emphasis>je třeba jen jediná loď, ale bitevní vozy prezidentské třídy už kdysi porazily celé flotily. Proti Třískanům bez Pole by byl nepřemožitelný. Vrtalo mu hlavou, proč kdy vůbec věřil něčemu jinému. Tam v muzeu byly elektronické součásti a oni by mohli sestavit dohromady nějaký vysílač. Teď už bylo pozdě; proč poslouchal tu Třískanku?</p> <p>Jeli dál skoro celou hodinu. Námořní kadeti byli nacpaní mezi tvrdými krabicemi, ve tmě. Staley cítil, jak se mu stahuje hrdlo a už se obával promluvit. Třeba má v hlase nějaký prvek, něco, co sdělí ostatním, jaký má strach, a on si nemůže dovolit dát jim najevo, že se bojí stejně jako oni. Přál si, aby se něco stalo, cokoliv. Vůz se rozjížděl a zase zastavoval. Náklaďák sebou škubnul a otočil se, potom se zastavil. Čekali. Zašupovací dveře se otevřely a Charlie tam stála orámovaná ve světle.</p> <p>„Nehýbejte se,“ řekla. Za ní byli válečníci, zbraně v pohotovosti. Nejméně čtyři.</p> <p>Horst Staley se záštiplně zamračil. Zrada! Natáhl se po pistoli, ale jak byl vtěsnán mezi bedny, nepodařilo se mu ji vytasit.</p> <p>„Ne, Horste!“ křičela Whitbreadova Třískanka. Švitořila. Charlie jemně zahučela a zabrebentila něco v odpověď. „Nedělejte nic,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Charlie zrekvírovala letadlo. Válečníci patří jeho majiteli. Nebudou nám nijak překážet, když půjdeme odtud rovnou do letadla.“</p> <p>„Ale kdo to je?“ zajímal se Staley. Pořád svíral pistoli. Zdálo se, že vyhlídky jsou nulové – válečníci byli připraveni a tvářili se smrtelně vážně.</p> <p>„Říkala jsem vám,“ ozvala se Whitbreadova Třískanka. „Jsou to tělesní strážci. Mají je všichni náčelníci. Nebo skoro všichni. A teď vystupte – pomalu a ruce ze zbraní. Nevzbuďte v nich dojem, že se snad pokusíte zaútočit na jejich náčelníka. Pokud by je to napadlo, byla by to naše smrt.“</p> <p>Staley odhadoval své šance. Nic moc. Kdyby měl s sebou Kelleyho a ještě jednoho námořníka místo Whitbreada a Pottera – „OK,“ řekl. „Dělejte, co říká.“ Pomalu vylezl z náklaďáku.</p> <p>Byli v nákladovém prostoru. Válečníci stáli uvolněně, maličko se nakláněli dopředu, na bříška pod palci na svých širokých zrohovatělých nohách. Staleyho napadlo, že to vypadá jako figura z karate. Někde u zdi zaregistroval pohyb. Ukrývali se tam nejméně dva další válečníci. Ještě že se nepokoušel bojovat.</p> <p>Válečníci je bedlivě sledovali a přidali se k podivnému procesí prostřednice, tři lidi, další prostřednice a Hnědačky. Zbraně měli připravené v pohotovosti, nemířili přímo na nikoho konkrétního, rozestavili se do vějíře a nesráželi se dohromady.</p> <p>„Nebude váš rozhodovač volat vaší náčelnici, až budeme pryč?“ zeptal se Potter.</p> <p>Třískanky si něco švitořily. Zdálo se, že válečníci tomu nevěnují naprosto žádnou pozornost. „Charlie říká, že ano. Bude informovat náčelnici i krále Petra. Ale získáme tak letadlo, ne?“</p> <p>Osobní letadlo rozhodovače byl aerodynamický klín, který obsluhovalo několik Hnědáků. Charlie na ně něco zašvitořila a oni hned začali odstraňovat sedadla, ohýbat kov, pracovali s téměř oslepující rychlostí. Několik miniatur proletělo letadlem. Staley je uviděl a zaklel, ale jenom jemně; doufal, že Třískanky nebudou vědět proč. Čekali u letadla a celou dobu je pozorovali válečníci.</p> <p>„Mně to připadá trochu neuvěřitelné,“ řekl Whitbread. „Copak majitel <emphasis>neví, </emphasis>že jsme uprchlíci?“</p> <p>Whitbreadova Třískanka přikývla. „Ale ne <emphasis>jeho </emphasis>uprchlíci. Vede pouze sekci zavazadel na letišti (Ptačí hvízdnutí). Nepřijal by výsady mé náčelnice. Mluvil i s ředitelem letiště (Ptačí hvízdnutí) a oba se shodli v tom, že nechtějí, aby moje náčelnice a král Petr tady bojovali. Nejlepší bude, když odtud všichni pěkně rychle zmizíme.“</p> <p>„Vy jste ta nejdivnější stvoření, jaká jsem si kdy dovedl představit,“ řekl Potter. „Nechápu, jak je možné, že celá tahle anarchie neskončí v –“ zarazil se, byl v rozpacích.</p> <p>„Skončí,“ řekla Whitbreadova Třískanka. „Při našich speciálních charakteristikách musí. Ale industriální feudalismus funguje lépe než některé věci, co jsme vyzkoušeli.“</p> <p>Hnědáci pokývli. Když vešli do letadla, byla tam jediná pohovka vytvarovaná pro Třískanku vpravo na zádi. Charlieina Hnědačka k ní šla. O kousek dál vepředu byl pár lidských sedadel, potom lidské sedadlo vedle třískanského sedadla. Charlie a další Hnědačka prošly nákladním prostorem do pilotní sekce. Potter a Staley si sedli spolu beze slova a nechali Whitbreada a jeho Třískanku vedle sebe. Námořnímu kadetovi to připomnělo příjemnější výlet, který absolvoval před ne příliš dlouhou dobou.</p> <p>Letadlo rozložilo neuvěřitelně velikou plochu křídel. Vzneslo se pomalu, přímo vzhůru. Akry města se pod nimi zmenšovaly, čtvereční kilometry většího množství městských světel stoupaly nad horizont. Letěli nad těmi světly, nekonečným městem rozprostírajícím se dál a dál s velkým tmavým pásem orné půdy, který se rozprostíral daleko za ním. Staley se podíval lodním okénkem a domníval se, že vidí kus dál nalevo okraj města: za ním nebylo nic, temnota, ale rovina. Další orná půda.</p> <p>„Říkáš, že každý náčelník má válečníky,“ ozval se Whitbread. „Proč jsme ještě žádné neviděli?“</p> <p>„V Zámeckém městě nejsou válečníci,“ odpověděla Třískanka se zjevnou pýchou.</p> <p>„Žádní?“</p> <p>„Vůbec žádní. Všude jinde chodí každý vlastník území nebo důležitý manažer se svým tělesným strážcem. Dokonce i nedospělého rozhodovače hlídají oddíly jeho matky. Ale na válečnících je vidět, kdo jsou. Moje náčelnice a rozhodovači, kteří se zajímají o vás a tenhle nápad Bláznivého Eddieho, přiměli ostatní ze Zámeckého města k souhlasu, takže vy nepoznáte, jak moc bojovní jsme.“</p> <p>Whitbread se zasmál. „Myslel jsem na Dr. Horvatha.“</p> <p>Jeho Třískanka se zachichotala. „Měl stejný nápad, že jo? Utajit těch vašich pár válek před mírumilovnými Třískany. Mohli by z toho být v šoku. Říkala jsem vám, že sonda Bláznivého Eddieho sama o sobě rozpoutala válku?“</p> <p>„Ne. Neřekly jste nám o žádné z vašich válek –“</p> <p>„Bylo to vlastně ještě horší. Ten problém je jasný. Kdo se ujme spuštění laserů? Libovolný náčelník nebo koalice náčelníků nakonec použije lasery, aby zabrali větší území pro svůj klan. Když prostředníci řídí aparaturu, některý rozhodovač jim ji sebere.“</p> <p>„Vy byste ji prostě daly první náčelnici, která vám to poručí?“ zeptal se Whitbread nevěřícně.</p> <p>„Pane Bože, Jonathone! Samozřejmě, že ne. Dostala by pokyn nezačínat s tím. Ale prostředníci nejsou dobří taktici. Nedokážeme zvládnout jednotky válečníků.“</p> <p>„Přesto ale vládnete planetě…“</p> <p>„Za náčelníky. Musíme. Pokud se náčelníci scházejí, aby sami jednali, <emphasis>vždycky </emphasis>to končí pranicí. Zkrátka a dobře. Nakonec došlo k tomu, že koalice Bělounů získala velení nad lasery a jejich děti drželi jako rukojmí na Prvotní Třísce. Všichni byli už hodně staří a měli tomu odpovídající počet dětí. Prostředníci jim lhali o tom, jakou námahu bude vyžadovat sonda Bláznivého Eddieho. Z pohledu náčelníků prostředníci odpálili lasery o pět let dříve. Chytré, co? Ale i tak…“</p> <p>„I tak co?“</p> <p>„Koalici se podařilo zachránit pár laserů. Měli s sebou Hnědáky. Museli je mít. Pottere, vy jste ze systému, na který byla ta sonda namířena, že? Vaši předkové mají určitě záznamy o tom, jak mocné byly odpalovací lasery.“</p> <p>„Dost na to, aby předstihly Murchesonovo oko. Dokonce se tehdy mezi nimi začala vytvářet nějaká nová víra. Takže jsme měli svoje vlastní války –“</p> <p>„Byly dost mohutné na to, aby zlikvidovaly i civilizaci. Je to stejné, jako by tehdy v těch raných dobách nastal kolaps příliš brzy a my tak neupadli úplně zpátky do divošství. Prostředníci to takhle určitě naplánovali od samotného začátaku.“</p> <p>„Pane Bože,“ zamumlal Whitbread. „To vždycky pracujete takhle?“</p> <p>„Takhle, Jonathone?“</p> <p>„Že čekáte, že každou chvíli se něco rozpadne. <emphasis>Využíváte </emphasis>tu skutečnost.“</p> <p>„Inteligentní lidé to tak dělají. Všichni kromě Bláznivých Eddie. Myslím, že klasický příklad syndromu Bláznivého Eddieho byl ten stroj času. Viděli jste ho v jedné z těch skulptur.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>„Nějaký historik dospěl k závěru, že velký bod zvratu v historii nastal asi tak o sto let dřív. Kdyby ten bod zvratu mohl nějak narušit, celá třískanská historie by od něho byla mírumilovná a idylická. Věřili byste tomu? A on to také mohl dokázat. Měl data, stará memoranda, tajné smlouvy…“</p> <p>„Co to bylo za událost?“</p> <p>„To byla jedna – císařovna, velice mocná náčelnice. Všichni její sourozenci byli pobiti a ona zdědila jurisdikci nad obrovským územím. Její matka přesvědčila lékaře a prostředníky, aby vyrobili hormon, musel se hodně podobat vašim antikoncepčním tabletám. Měl by stimulovat tělo náčelnice tak, aby si myslela, že je těhotná. Po obrovských dávkách by se potom změnila v muže. Sterilního muže. A když její matka zemřela, prostředníci na císařovně ten hormon použili.“</p> <p>„Takže vy máte antikoncepční tablety!“ řekl Whitbread. „Můžete je používat, k regulaci porodnosti.“</p> <p>„To si myslel Bláznivý Eddie taky. No, použili ten hormon asi tak pro tři generace v Říši. Obyvatelstvo bylo stabilizováno, to ano. Nebylo tu příliš mnoho náčelnic. Všechno tu žilo v míru. Mezitím samozřejmě na jiných kontinentech propukla populační exploze. Ostatní náčelníci se spojili a provedli invazi na říšské teritorium. Měli spoustu válečníků – a spoustu náčelníků, kteří jim veleli. Konec Říše. Naše stvořitelka stroje času měla představu, že dokáže všechno zařídit tak, že Říše ovládne celou Prvotní Třísku.“ Whitbreadova Třískanka si znechuceně odfrkla. „Nikdy to nevyjde. Jak se dá přimět náčelnice, aby ze sebe nechaly udělat sterilní muže? Někdy k tomu sice stejně dojde, ale kdo by to chtěl ještě před tím, než má děti? To je jediná doba, kdy hormon může zabrat.“</p> <p>„Oh.“</p> <p>„Jo. Dokonce i kdyby císařovna <emphasis>dobyla </emphasis>celou Prvotní Třísku a stabilizovala populaci – a považte, Jonathone, jediný způsob, jak to udělat, by byl stanovit pravidla, aby vládkyně předaly kontrolu těm, které rodí, zatímco samy by žádné děti neměly – a i kdyby to takhle udělaly, napadly by je civilizace z asteroidů.“</p> <p>„Ale <emphasis>člověče, </emphasis>to je <emphasis>začátek</emphasis>,“ řekl Whitbread. „Musí existovat nějaký způsob –“</p> <p>„Já nejsem člověk a takový způsob prostě není. A to je další důvod, proč nechci, aby se váš druh a náš druh dostaly do kontaktu. Vy <emphasis>všichni </emphasis>jste Blázniví Eddie. Myslíte si, že každý problém má nějaké řešení.“</p> <p>„Všechny lidské problémy mají nejméně jedno konečné řešení,“ řekl Gavin Potter tiše ze sedadla za nimi.</p> <p>„Lidské možná,“ řekla návštěvnice. „Ale mají Třískani duši?“</p> <p>„Já nejsem ten, kdo by tohle měl rozhodnout,“ odpověděl Potter. Znepokojeně se na svém sedadle zavrtěl. „Nejsem posel Boží.“</p> <p>„Ani váš kaplan tohle rozhodnout nemůže. Jak tedy čekáte, že tohle zjistíte? To by před vámi odhalilo znalosti – božskou inspiraci, ne? Pochybuji, že na to přijdete.“</p> <p>„A máte vůbec nějakou víru?“ zeptal se nedůvěřivě Potter.</p> <p>„Máme jich tisíce, Gavine. Hnědáci a další polovnímavé třídy svoji víru příliš nemění, ale každá civilizace náčelnic něco nového vymyslí. Většinou jsou to varianty převtělování duší s důrazem na přežití přes děti. Vidíte proč.“</p> <p>„Nezmínila ses o prostřednicích,“ řekl Whitbread.</p> <p>„Už jsem vám to říkala, my nemáme děti. Jsou takové prostřednice, které přijímají myšlenku převtělování. Reinkarnaci jako náčelnice. Takovouhle věc. Ze všeho, co jsem slyšela o lidských vírách, je nám nejbližší buddhismus. Mluvila jsem o tom s kaplanem Hardym. Říká, že buddhisté věří tomu, že jednoho dne mohou odejít z toho, čemu říkají Kolo života. Zní to hodně podobně jako cykly. Já nevím, Jonathone. Dřív jsem věřila v reinkarnaci, ale – o tom se nic neví, že ne?“</p> <p>„A vy nemáte nic jako křesťanství?“ zajímalo Pottera.</p> <p>„Ne. Máme proroctví Spasitele, který ukončuje cykly, ale máme <emphasis>všechno, </emphasis>Gavine. Je úplně jasné, že žádný Spasitel ještě nebyl.“</p> <p>Pod nimi ubíhalo nekonečné město. Po chvíli se Potter opřel ve svém sedadle a začal jemně pochrupovat. Whitbread se na něj pobaveně podíval.</p> <p>„Měl byste taky spát,“ řekla Třískanka. „Už jste moc dlouho vzhůru.“</p> <p>„Na to jsem moc vyděšenej. Vy se unavíte snadněji než my – ty bys měla spát.“</p> <p>„Na to jsem moc vyděšená.“</p> <p>„Brácho, já jsem fakt vyděšenej.“ Vážně jsem mu řekl brácho? Ne, já řekl <emphasis>jí </emphasis>brácho. Sakra. „V tom vašem uměleckém muzeu bylo víc, než jsme mohli pochopit, že jo?“</p> <p>„Jo. Věci, u kterých jsme nechtěli zacházet do detailů. Jako třeba masakr doktorů. To je strašně stará událost, dneska už skoro legenda. Nějaká další císařovna se rozhodla vymýtit z celé planety všechny doktory. A taky se jí to skoro podařilo.“ Třískanka se protáhla. „To je <emphasis>fajn, </emphasis>když vám můžu vyprávět a nemusím lhát. Nebyly jsme stvořené k tomu, abychom lhaly, Jonathone.“</p> <p>„Proč vybít doktory?“</p> <p>„No přece aby se snížil počet obyvatel! Samozřejmě to nezabralo. Některé náčelnice je tajně schovávaly a po dalším kolapsu –“</p> <p>„– měli cenu iridia, kolik sami vážili.“</p> <p>„Předpokládá se, že právě oni se stali základem obchodu. Jako dobytek na Tabletop.“</p> <p>Konečně přeletěli město a letadlo se vznášelo dál nad oceánem, tmavým pod rudým světlem Murchesonova oka. Rudá hvězda zapadala, zlověstně se blýskala na horizontu a dalši hvězdy vycházely na východě pod inkoustovým okrajem Uhelného pytle.</p> <p>„Jestli se chystaji nás sestřelit, tak to bude tady,“ řekl Staley. „Na místě, kde letadlo při pádu do ničeho nenarazí. Jseš si jistá, že víš, kam letíme?“</p> <p>Whitbreadova Třískanka pokrčila rameny. „Do jurisdikce krále Petra. Jestli se tam dostaneme.“ Podívala se dozadu na Pottera. Námořní kadet byl schoulený na svém sedadle, ústa měl lehce pootevřená a tiše chrápal. Světla v letadle byla mdlá a všechno se jevilo mírumilovně. Jenom skřípání upomínalo, že Staley má na klíně raketnici. „Vy byste se měl taky trochu prospat.“</p> <p>„Jo.“ Horst se opřel v křesle a zavřel oči. Rukama pořád pevně svíral zbraň, ani na chvíli nepovolil.</p> <p>„Dokonce i ve spánku je pořád ve střehu,“ poznamenal Whitbread. „Nebo se snaží. Mám dojem, že Horst se bojí stejně jako my.“</p> <p>„Pořád si říkám, jestli tohle vůbec k něčemu je,“ prohodila návštěvnice. „Stejně jsme strašně blízko rozpadu. V té zoo jste si nevšimli několika dalších věcí. Jako třeba to masné zvíře. Varianta Třískanta, skoro bez paží, téměř neschopná obrany, ale schopná přežít. Další z našich příbuzných vyšlechtěný na maso v jednom ostudném věku před dávnými lety…“</p> <p>„Pane Bože,“ Whitbread se zhluboka nadechl. „Ale nic takovýho už byste teď neudělali.“</p> <p>„Ale ne.“</p> <p>„Tak proč je pěstujete?“</p> <p>„Je to jenom statistická záležitost, náhoda, která vám může připadat zajímavá. Na planetě není žádná zoologická zahrada, která nemá stádo vyšlechtěných masounů. A stáda se stále rozrůstají…“</p> <p>„Kriste pane! Copak vy nikdy nepřestanete myslet na další kolaps?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>###</p> <p>Už to bylo dávno, co Murchesonovo oko zmizelo. Východ slunce se zbarvil do krvavě rudé a Whitbreada to pořád děsilo. V obyvatelných světech byly rudé východy slunce vzácností. Proletěli nad řetězem ostrovů. Před nimi na západě svítila světla tam, kde ještě byla tma. Bylo to městské panorama jako tisíce Spart vedle sebe tu a tam protkané černými pruhy obdělávané půdy. V lidských světech by to byly parky. Tady to byla zakázaná území hlídaná zkroucenými démony.</p> <p>Whitbread zívl a podíval se na návštěvnici vedle sebe. „Myslím, že jsem ti někdy v noci řekl brácho.“</p> <p>„Já vím. Myslel jste sestru. I pro nás je pohlaví důležité. Je to věc života a smrti.“</p> <p>„Nejsem si docela jistý, ani že jsem to myslel takhle. Myslel jsem přítel,“ řekl Whitbread, byl trochu v rozpacích.</p> <p>„Fjunč(mlask) je bližší vztah. Ale jsem ráda, že jsem váš přítel,“ řekla Třískanka. „Nikdy bych se nevzdala té možnosti poznat vás.“</p> <p>Ticho bylo poněkud trapné. „Radši vzbudím ostatní,“ řekl Whitbread tiše.</p> <p>Letadlo se ostře naklonilo v zatáčce a obrátilo se na sever. Whitbreadova Třískanka se dívala na město dole a přes něj na druhou stranu, aby věděla, kde přesně je slunce a potom zase dolů. Zdvihla se, šla do pilotní kabiny a švitořila – Charlie odpověděla a zase se rozšvitořily.</p> <p>„Horste,“ řekl Whitbread. „Pane Staley. Vstávat.“</p> <p>Horst Staley se přinutil spát. Pořád byl ještě strnulý jako socha, raketnici na klíně pevně svíral rukama. „Co je?“</p> <p>„Já nevím. Změnili jsme kurs a teď – poslouchej,“ řekl Whitbread. Třískanky pořád ještě tlachaly. Jejich hlasy byly stále hlasitější.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>11. Konečné řešení</strong></p> <p>Whitbreadova Třískanka se vrátila zpátky na místo. „Začalo to,“ řekla. Teď neměla Whitbreadův hlas. Mluvila jako návštěvnice. „Válka.“</p> <p>„Kdo bojuje?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Moje náčelnice a král Petr. Ostatní se zatím nepřipojili, ale udělají to.“</p> <p>„Válka kvůli nám?“ zeptal se nevěřícně Whitbread. Chtělo se mu brečet. Transformace jeho Fjunč(mlask) se nedala snést.</p> <p>„Kvůli jurisdikci nad vámi,“ opravila ho Třískanka. Zachvěla se, uvolnila a najednou z jejích napůl usměvavých rtů návštěvnice znovu promluvil Whitbreadův hlas. „Ještě to není tak špatné. Jen válečnici a nájezdy. Každý chce tomu druhému ukázat, co dokáže bez toho, že by zničil něco hodnotného. Ostatní rozhodovači budou hodně usilovat o to, aby to takhle zůstalo. Nechtějí, aby se to jakkoli změnilo,“</p> <p>„Pane Bože,“ řekl Whitbread. Polkl naprázdno. „Ale – vítej zpátky, brácho.“</p> <p>„Kde nás to nechá?“ ptal se Staley. „Kam letíme teď?“</p> <p>„Na neutrální místo. Na Zámek.“</p> <p>„Zámek?“ zařval Horst. „To je teritorium vaší náčelnice!“ Ruku měl už zase hodně blízko pistole.</p> <p>„Ne. Myslíte si, že ostatní by mé náčelnici dali <emphasis>tak </emphasis>značnou kontrolu nad vámi? Všichni prostředníci, s nimiž jste se setkali, byli z mého klanu, ale Zámek sám patří jednomu sterilnímu rozhodovači. Správci.“</p> <p>Staley se na ni díval nedůvěřivě. „A co uděláme, až tam budeme?“</p> <p>Třískanka pokrčila rameny. „Počkáme, kdo zvítězí. Jestli vyhraje král Petr, tak vás pošle zpátky na <emphasis>Lenin. </emphasis>Možná tahle válka přesvědčí Říši, že je lepší nechat nás na pokoji. Možná nám dokonce pomůžete.“ Třískanka znechuceně zagestikulovala. „Pomozte nám. On je taky Bláznivý Eddie. Cykly nikdy neskončí.“</p> <p>„Posloužit?“ zamumlal Staley. „Já tedy ne. Kde je ta tvoje náčelnice?“</p> <p>„Ne!“ zařvala Třískanka. „Horste, v něčem takovém ti <emphasis>nemůžu </emphasis>pomáhat. Kromě toho se přes válečníky nikdy nedostaneš. Jsou <emphasis>dobrý, </emphasis>Horste, lepší než vaši námořníci; a kdo jste vy? Tři nižší důstojníci se sakra malými zkušenostmi a s několika zbraněmi z muzea.“</p> <p>Staley se podíval dolů. Vepředu bylo Zámecké město. Viděl odpalovací raketovou základnu a otevřený prostor mezi mnoha dalšími, ale šedými, ne zelenými. Za ní byl Zámek. Věž obkroužená balkónem. I když byla malá, čněla nad průmyslovou ošklivostí nekonečného městského panoramatu.</p> <p>V zavazadlech měli komunikační zařízení. Když Renner a ostatní přišli, navigační důstojník nechal v Zámku všechno kromě jejich poznámek a záznamů. Neřekl proč, ale teď to pochopili: chtěl, aby si Třískanky myslely, že se vrátí.</p> <p>Možná tam toho bylo dost na to, aby mohli postavit dobrý vysílač. Něco, co by dosáhlo na <emphasis>Lenin. </emphasis>„Můžeme přistát na ulici?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Na ulici?“ Třískanka zamrkala. „Proč ne? Jestli s tím Charlie bude souhlasit. Tohle je její letadlo.“ Whitbreadova Třískanka trilkovala. Z kokpitu se v odpověď ozvalo bzučení a cvakání.</p> <p>„Jseš si jistý, že Zámek je bezpečný?“ ptal se Staley. „Whitbreade, vy Třískankám věříte?“</p> <p>„Téhle věřím. Ale je možné, že jsem trochu zaujatý, Hor – pane Staley. Budete si muset udělat svůj vlastní úsudek.“</p> <p>„Charlie říká, že Zámek je prázdný a zákaz vstupu válečníků do Zámku pořád platí,“ oznámila Whitbreadova Třískanka. „A taky že král Petr vyhrává, ale má zprávy jenom ze své strany.“</p> <p>„Přistane u Zámku?“ zeptal se Staley.</p> <p>„Proč ne? Musíme to napřed oznámit bzučákem na ulici, abychom upozornili Hnědáky, že si mají dávat pozor.“ Třískanka znovu zatrylkovala.</p> <p>Hučení motorů se ztišilo. Křídla se znovu roztáhla a letadlo kleslo, skoro padalo střemhlav k zemi. Prosvištělo kolem Zámku, zahlédli jeho balkóny. Dole byl čilý dopravní ruch a Staley viděl, jak ze Zámku po chodníku vychází Bělounka. Návštěvnice rychle zmizela do budovy.</p> <p>„Žádní démoni,“ řekl Staley. „Vidí někdo válečníky?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Já taky ne.“</p> <p>Letadlo se prudce naklonilo v zatáčce a znovu kleslo. Whitbread koukal s očima dokořán na betonové stěny mrakodrapu, jak se míhají kolem nich. Hledali Bělouny – a válečníky – ale nikoho z nich neviděli.</p> <p>Letadlo zpomalilo a vyrovnalo se dva metry nad zemí. Plachtili směrem k Zámku jako racek nad vodou. Staley se opíral o okénka a čekal. Vozy přijížděly směrem k nim a prudce uhýbaly.</p> <p>Uvědomil si, že do Zámku určitě <emphasis>narazí. </emphasis>Snaží se snad ta Hnědačka manévrovat jako s kutrem do <emphasis>MacAtrhuru? </emphasis>Letadlo kodrcavě kleslo a proklouzávalo za použití brzd a obracečů tahu. Byli přesně pod stěnou Zámku.</p> <p>„Pottere, vyměň si to se mnou.“ Staley vzal rentgenový laser. „Jdeme ven.“ Dveře se mu nepodařilo otevřít, a tak mávnul na Třískanku.</p> <p>Ta je otevřela dokořán. Mezi špičkou křídla a stěnou bylo tak dva metry místa, celkem tam byl prostor pětadvacet metrů. To křídlo se nějak složilo. Třískanka skočila na ulici. Lidi se vrhli hned za ní, Whitbread držel v levé ruce svůj kouzelný meč. Dveře budou možná zamčené, ale před ním neobstojí.</p> <p>Dveře byly zamčené. Whitbread zdvihl meč, aby je prorazil, ale jeho Třískanka mu pokynula, aby odstoupil. Zkontrolovala pár číselníků zabudovaných do dveří, na každém z nich pracovala jednou pravou rukou, a jak s nimi kroutila, levou rukou otočila páku. Dveře se otevřely. „To je proto, aby se lidi nedostali dovnitř.“</p> <p>Vchod byl prázdný. „Dají se ty zatracený dveře nějak zabarikádovat?“ zeptal se Staley. Jeho hlas zněl dutě a všiml si, že vybavení z pokoje je pryč. Když se Staley nedočkal odpovědi, podal Potterovi rentgenový laser. „Hlídej tady. Budeš potřebovat Třískanky, aby ti řekly, jestli tudy nepůjde nějaký nepřítel. Whitbreade, jdeme.“ Otočil se a běžel ke schodům.</p> <p>Whitbread se za ním váhavě vydal. Horst postupoval rychle, a když doběhli tam, kde býval jejich pokoj, Whitbread lapal po dechu. „Máte něco proti výtahům?“ ptal se Whitbread. „Pane?“</p> <p>Staley neodpověděl. Dveře do Rennerova pokoje byly otevřené a Horst vpadl dovnitř. „Pane Bože!“</p> <p>„Co se děje?“ prudce oddechoval Whitbread. Prošel dveřmi.</p> <p>Místnost byla prázdná. Dokonce i palandy byly pryč. Nikde ani stopy po zařízení, které tam Renner po sobě nechal. „Doufal jsem, že tu najdu něco, co by nám umožnilo spojit se s <emphasis>Lenin</emphasis><emphasis>em</emphasis>,“ zavrčel Staley. „Pomoz mi hledat. Možná naše věci tady někde schovali.“</p> <p>Hledali, ale nic nenašli. V každém poschodí to bylo stejné: vybavení, postele, nábytek, všechno pryč. Zámek byl jen dutá skořápka. Vrátili se zpátky po schodech ke vchodu.</p> <p>„Jsme sami?“ zeptal se Gavin Potter.</p> <p>„Jo,“ odpověděl Staley. „A pěkně brzo tady vyhladovíme, jestli nás nepotká něco horšího. Všechno odtud odvezli.“</p> <p>Obě Třískanky pokrčily rameny. „To jsem docela překvapená,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Chvíli spolu švitořily. „Ona o tom taky nic neví. Vypadá to, jako by se už tohle místo nemělo dál používat.“</p> <p>„No, ale oni, sakra, dobře vědí, kde jsme,“ zavrčel Staley. Vzal si přilbu, kterou měl zavěšenou za opaskem, a spojil ji se svým rádiem. Potom si přilbu nasadil. „Lenine, tady je Staley. <emphasis>Lenine, Lenine, Lenine, </emphasis>tady námořní kadet Staley. Přepínám.“</p> <p>„Pane Staley, kde hergot jste?“ To byl kapitán Blaine.</p> <p>„Kapitáne! Díky bohu! Ukryli jsme se v… Moment, pane.“ Třískanky spolu švitořily. Whitbreadova Třískanka se mu pokoušela něco říct, ale Staley ji neslyšel. Slyšel jenom, že Třískanka mluví Whitbreadovým hlasem – „Kapitán Blaine, pane. Odkud máte Irish Mist? Přepínám.“</p> <p>„Staley, nechte té sakramentské komedie a podejte zprávu! Přepínám.“</p> <p>„Promiňte, pane. Skutečně to potřebuju vědět. Pochopíte, proč se ptám. Odkud máte Irish Mist? Přepínám.“</p> <p>„Staley! Už mám po krk těch vašich zpropadených vtípků!“</p> <p>Horst si sundal přilbu. „To není kapitán,“ řekl. „Je to Třískanka s kapitánovým hlasem. Jedna od vás?“ zeptal se Whitbreadovy Třískanky.</p> <p>„Asi ano. Byl to hloupý trik. Tvoje Fjunč(mlask) by to věděla líp. Což znamená, že s mojí náčelnicí moc dobře nespolupracuje.“</p> <p>„Tohle místo nelze nijak ubránit,“ řekl Staley. Rozhlédl se kolem vchodu. Bylo to tak deset metrů na třicet. A nebyl tam vůbec žádný nábytek. Závěsy a obrazy, které zdobily stěny, byly pryč. „Nahoru,“ řekl Horst. „Tam budeme mít lepší šanci.“ Vedl je zpátky do patra s obývacími prostory a zaujali pozici na konci haly v místě, odkud mohli kontrolovat schodiště i výtah.</p> <p>„A co teď?“ zeptal se Whitbread.</p> <p>„Teď počkáme,“ řekly Třískanky zároveň.“ Uplynula dlouhá hodina.</p> <p>Zvuky dopravního ruchu utichly. Chvíli jim trvalo, než si to uvědomili. Potom už to bylo jasné. Venku se nic ani nepohnulo.</p> <p>„Podívám se,“ řekl Staley. Vešel do místnosti a opatrně vyhlédl z okna, postavil se stranou, aby na něj nebylo vidět.</p> <p>Na ulici dole byli démoni. Blížili se kroutivým, roztřeseným a kmitavým během, potom najednou zdvihli své zbraně a pálili do ulice. Horst se otočil a uviděl další skupinu, jak přechází do úkrytu; třetina jejich příslušníků zůstala na ulici – byli mrtví. Skrze silná okna dovnitř pronikal hlomoz boje.</p> <p>„Co to je, Horste?“ zavolal Whitbread. „Zní to jako výstřely.“</p> <p>„To jsou výstřely. Dvě skupiny válečníků spolu bojují. Kvůli nám?“</p> <p>„Určitě,“ odpověděla Whitbreadova Třískanka. „Víte, co to znamená, ne?“ Znělo to odevzdaně. Když se nedočkala odpovědi, řekla, „Znamená to, že se lidi nevrátí. Jsou pryč.“</p> <p>Staley zakřičel, „Tomu nevěřím! Admirál by nás neopustil! Postavil by se celé prokleté planetě –“</p> <p>„Ne, nepostavil, Horste,“ řekl Whitbread. „Znáš jeho rozkazy.“</p> <p>Horst zavrtěl hlavou, ale věděl, že Whitbread má pravdu. Zavolal, „Whitbreadovo Třískanko! Pojď sem a řekni mi, která strana je která.“</p> <p>„Ne.“</p> <p>Horst se ohlédl. „Jak to myslíš – ne? Potřebuju vědět, na koho mám střílet!“</p> <p>„Nechci být zastřelená.“</p> <p>Whitbreadova Třískanka byla zbabělá! „Mě taky nezastřelili. Jen se moc neukazuj.“</p> <p>Whitbreadův hlas řekl, „Horste, kdybys ukázal jen oko, jakýkoli válečník by ti ho vystřelil. Nikdo nechce, abys teď zemřel. Nepoužili dělostřelectvo, že ne? Ale mě by zastřelili.“</p> <p>„No dobře. Charlie! Pojď sem a –“</p> <p>„Nepůjdu.“</p> <p>Horst dokonce ani nezanadával. Ne zbabělci, ale Hnědobílí. Přišla by jeho vlastní Třískanka?</p> <p>Všichni démoni si našli úkryt: zaparkovaná nebo opuštěná auta, vchody, drážkování po stranách jedné budovy. Pohybovali se od úkrytu k úkrytu s kmitavou rychlostí much. A přesto – kdykoli válečník vystřelil, válečník padl. Nijak moc se nestřílelo a stejně dvě třetiny bojovníků na dohled padly. Whitbreadova Třískanka měla pravdu, když mluvila o jejich střeleckém umění. Mířili nelidsky přesně.</p> <p>Skoro přímo pod Horstovým oknem ležel válečník s ustřelenýma pravýma rukama. Jeden živý čekal, až bude přestávka, najednou vyrazil do blízkého úkrytu – a ten padlý ožil. Pak se všechno seběhlo ráz na ráz: puška letěla, dva válečníci se střetli jako dvě kotoučové pily, potom odletěli, polámaní panáci, kteří se pořád zmítali a stříkala z nich krev.</p> <p>Něco dole zapraštělo. Ze schodiště se něco ozývalo. Kopyta cvakala po mramorových schodech. Třískanky švitořily. Charlie nahlas pískala – a zase znovu. Zdola se ozvalo zavolání v odpověď, potom hlas Davida Hardyho pronesl dokonalou anglikou.</p> <p>„Nic se vám nestane. Okamžitě se vzdejte.“</p> <p>„Prohráli jsme,“ řekla Charlie.</p> <p>„Oddíly mojí náčelnice. Co budete dělat, Horste?“</p> <p>V odpověď se Staley skrčil v rohu, rentgenovou pušku namířenou na schodiště. Divoce gestikuloval na další dva kadety, aby se ukryli.</p> <p>Hnědobílá Třískanka se vynořila zpoza rohu a zůstala stát na chodbě. Měla hlas kaplana Hardyho, ale nic z jeho charakterického chování. Jen dokonalou angliku a zvučnou výslovnost. Prostředník nebyl ozbrojen. „Buďte rozumný. Vaše loď je pryč. Vaši důstojníci jsou přesvědčeni o tom, že jste mrtví. Není důvod vám ubližovat. Nenechte své přátele zabít jen tak pro nic za nic, vyjděte ven a přijměte naše přátelství.“</p> <p>„Jdi se vycpat!“</p> <p>„Co tím můžete získat?“ zeptala se Třískanka. „Myslíme to s vámi dobře–“</p> <p>Zdola se ozvalo střílení. Střely létaly prázdnými místnostmi a chodbami Zámku. Prostředník s Hardyho hlasem pískal a pomlaskával na ostatní Třískanky.</p> <p>„Co říká?“ zeptal se Staley. Rozhlédl se kolem. Whitbreadova Třískanka byla schoulená u stěny, celá ztuhlá. „Ježíši, co teď?“</p> <p>„Nechte ji!“ řval Whitbread. Vyšel ze svého úkrytu, postavil se vedle Třískanky a položil jí ruku na rameno. „Co bysme měli udělat?“</p> <p>Zvuky boje se neustále blížily a najednou byli v hale dva démoni. Staley namířil a vypálil ladným pohybem, skolil jednoho válečníka. Už se chystal namířit paprsek na dalšího. Démon vystřelil a Staleyho to odhodilo ke vzdálené stěně chodby. Další démoni se objevili v hale a ozvala se salva výstřelů, při nichž se Staley na vteřinku vztyčil. Jeho tělo pokousaly dračí zuby a on tiše upadl.</p> <p>Potter vystřelil z raketnice. Na konci haly se nábojnice roztrhla. Kus stěny se zřítil a změnil se v drť a částečně zasypal prostředníka a válečníky.</p> <p>„Zdá se mi, že ať tu bitvu dole vyhraje kdokoli, víme o Langstonově poli víc, než je bezpečné,“ řekl Potter pomalu. „<emphasis>Co </emphasis>myslíte, pane Whitbreade? Teď je řada na vás, abyste velel.“</p> <p>Jonathon se otřepal ze svého zamyšlení. Jeho Třískanka tam byla pořád. strnulá, ani se nepohnula. Potter tasil pistoli a čekal. Na chodbě bylo slyšet škrabání. Zvuky boje utichly.</p> <p>„Váš přítel má pravdu,“ řekla Whitbreadova Třískanka. Podívala se na nehybné tělo Hardyho Fjunč(mlask). „Tohle byl také bratr…“</p> <p>Potter zaječel. Whitbread se rychle otočil.</p> <p>Potter tam nevěřícně stál, pistoli už nedržel, ruku měl od zápěstí po loket roztříštěnou. Podíval se na Whitbreada očima otupělýma bolestí, kterou si právě začal uvědomovat, a řekl, „Někdo z těch mrtvých hodil kámen.“</p> <p>V hale bylo víc válečníků a další prostředník. Pomalu postupovali dopředu.</p> <p>Whitbread tasil kouzelný meč, který dokázal přetít kámen a kov. Vylétl do vzduchu ve váhavém oblouku a projel Potterovi hrdlem – Potterovi, jehož víra zakazovala sebevraždu, stejně tak jako víra Whitbreadova. Když zajel čepelí do svého vlastního hrdla, vypukl požár a dvě palice ho praštily do ramen. Jonathon Whitbread padl a nehýbal se.</p> <p>###</p> <p><emphasis>Napřed se ho vůbec nedotýkali, jen mu vzali zpoza opasku zbraně. Čekali na lékařku a ostatní zatím odráželi útočící síly krále Petra. Prostředník mluvil rychle s Charlie a nabídl jí komunikátor – už nebylo </emphasis>oč <emphasis>bojovat. Whitbreadova Třískanka zůstala u svého Fjunč(mlask).</emphasis></p> <p><emphasis>Doktorka prohlédla Whitbreadova ramena. I když ještě nikdy nepitvala člověka, věděla o fyziologii člověka všechno, co každá Třískanka, její ruce byly dokonale vyformované tak, aby mohla využít instinktů za tisíc cyklů. Její prsty se jemně pohybovaly po rozdrcených ramenních kloubech. Všimla si, že nikde netryskala krev. Rukama prohmatala páteř – ten nádherný orgán, který vídala vždy jenom na modelech.</emphasis></p> <p><emphasis>Křehké krční obratle měl prasklé. „Velmi rychlé kulky,“ zamumlala čekajícímu prostředníkovi. „Náraz zničil strunu hřbetní. Tohle stvoření je mrtvé.“</emphasis></p> <p><emphasis>Lékařka a dvě Hnědačky usilovně pracovaly, aby postavily pumpu s krví do mozku. Bylo to bezvýsledné. Komunikace mezi inženýrkou a lékařkou byla příliš pomalá, tělo bylo příiš podivné a k dispozici měli jen minimální vybavení.</emphasis></p> <p><emphasis>Vzali tělo a Whidbreadovu Třískanku na odpalovací raketovou základnu, kterou měla pod velením jejich náčelnice. Charlie se vrátí ke králi Petrovi, když teď válka skončila. Přišel čas zaplatit, poklidit po bitvě, aby byl každý ublížený velitel spokojený; kdyby se objevili další lidé, mezi Třískankami musí panovat jednota.</emphasis></p> <p>###</p> <p><emphasis>Náčelnice to nikdy nevěděla a ani její bílé dcery neměly nikdy podezření. Ale mezi jejími dalšími dcerami, hnědobílými prostředníky, kteří jí sloužili, se šeptalo, že jedna z jejích sester udělala to, co žádný prostředník za celou dobu cyklů nikdy neudělal. Když válečníci spěchali k tomu svému podivnému člověku, Whitbreadova Třískanka se ho dotkla – ne jemnýma pravýma rukama, ale tou silnou levačkou.</emphasis></p> <p><emphasis>Byla popravena za odepření poslušnosti; a zemřela sama. Její sestry nemohly říct, že ji nenávidí, ale nedokázaly se přimět k tomu, aby hovořily s někým, kdo zabil svého vlastního Fjunč(mlask).</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>ČÁST DRUHÁ</p> <p><strong>ODPOVĚĎ BLÁZNIVÉHO EDDIEHO</strong></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>12. Odjezd</strong></p> <p>„Čluny hlásí, že po našich námořních kadetech není ani stopy, admirále.“ Tón, kterým to kapitán Michajlov sděloval, byl omluvný a obranný zároveň; jen málo důstojníků chtělo Kutuzovovi sdělovat zprávu o neúspěchu. Statný admirál seděl nehybně ve svém velitelském křesle na můstku na <emphasis>Leninu. </emphasis>Zdvihl sklenici s čajem a trochu upil; jediné, čím vyjádřil, že slyší, bylo zavrčení.</p> <p>Kutuzov se otočil k ostatním shromážděným kolem něj na stanovištích posádky. Rod Blaine pořád ještě seděl v křesle pobočníka admirála; byl starší než velitel Borman a Kutuzov byl v takových záležitostech pedantický.</p> <p>„Osm vědců,“ řekl Kutuzov. „Osm vědců, pět důstojníků, čtrnáct astronautů a námořníků. Ty všechny zabili Třískani.“</p> <p>„Třískani!“ Dr. Horvath natočil svoje velitelské křeslo ke Kutuzovi. „Admirále, skoro všichni tihle lidé byli na palubě <emphasis>MacArthuru, </emphasis>když jste ho zničil. Někteří z nich jsou možná pořád ještě naživu. A co se týče těch námořních kadetů, když byli dost bláhoví, na to, aby se pokusili přistát se záchrannými čluny…“ Jeho hlas utichl, když sena něj Rod podíval kalnýma očima. „Promiňte, kapitáne. Nemyslel jsem to tak. Skutečně, omlouvám se. Mně se ti chlapci také zamlouvali. Ale nemůžete vinit Třískany z toho, co se stalo! Třískani se pokusili pomoci a můžou toho pro nás tolik udělat – Admirále, kdy se můžeme vrátit na vyslaneckou loď?“</p> <p>Výbušný zvuk, který ze sebe Kutuzov vyloudil, mohl být smích. „Ha! Doktore, jedeme domů, hned jak budou zajištěny čluny. Domnívám se, že jsem to řekl dost jasně.“</p> <p>Ministr vědy pevně sevřel rty, „Doufal jsem, že jste dostal rozum.“ Jeho hlas bylo spíš chladné ponuré zavrčení. „Admirále, ničíte ty největší naděje, jaké kdy lidstvo mělo. Technologie, kterou si můžeme koupit – a oni nám ji dají! – svojí velikostí předčí všechno, co bychom mohli za celá staletí očekávat. Třískany stálo hodně úsilí vyvolat v nás pocit, že jsme vítáni. Kdybyste nám nezakázal říci jim o těch uprchlých miniaturách, jsem si jistý, že by pomohli. Ale vy jste musel hlídat svoje pitomý tajemství – a kvůli té vaší blbé xenofobii jsme přišli o měřící loď a většinu našich přístrojů, A teď se stavíte na odpor tím, že odjedeme domů, když oni plánovali další setkání – Pane Bože, chlape, kdyby <emphasis>tíhli </emphasis>k válčení, nic by je nemohlo provokovat víc než vy!“</p> <p>„Skončil jste?“ zeptal se Kutuzov opovržlivě.</p> <p>„Prozatím jsem skončil. Neskončím, až se vrátíme.“</p> <p>Kutuzov stiskl tlačítko na opěradle svého křesla. „Kapitáne Michajlove, připravte se, prosím, na odjezd do Aldersonova vstupního bodu. Jedna a půl gravitace, kapitáne.“</p> <p>„Zajisté, pane.“</p> <p>„Takže vy jste se definitivně rozhodl jednat jako blázen,“ prostestovaí Horvath. „Blaine, nemůžete mu domluvit?“</p> <p>„Jsem rozhodnut splnit své rozkazy, doktore,“ řekl Kutuzoy ztěžka. Pokud na něj Horvathovy hrozby jakkoli zaúčinkovaly, nedal to na sobě znát. Admirál se otočil na Roda. „Kapitáne, uvítám vaši radu. Ale nepřistoupím na kompromis, co se týče bezpečnosti téhle lodi, a nemohu dopustit, aby došlo k dalšímu osobnímu kontaktu s Třískany. Máte nějaký návrh, kapitáne lorde Blaine?“</p> <p>Rod poslouchal rozhovor bez zájmu, jeho myšlenky byly jedna rozmazaná skvrna. Co jsem mohl dělat? ptal se v duchu pořád dokola. Nic jiného ho nezajímalo. Možná ho admirál požádal o radu, ale byla to jenom zdvořilost. Rod nikomu nevelí a nemá žádné povinnosti. Přišel o loď, jeho kariéra je ztracena – Ale zaobírat se v myšlenkách sebelítostí není k ničemu. „Myslím si, pane, že bychom se měli pokusit udržet si přátelství Třískanů. Neměli bychom vládní rozhodnutí…“</p> <p>„Chcete tím říct, že to dělám?“ zeptal se Kutuzov.</p> <p>„Ne, pane. Ale je pravděpodobné, že Říše bude chtít obchodovat s Třískou. Jak Dr. Horvath říká, neudělali nic nepřátelského.“</p> <p>„A co námořní kadeti?“</p> <p>Rod ztěžka polkl. „To nevím, pane. Třeba Potter nebo Whitbread nezvládli své záchranné čluny a Staley se pokusil uniknout. To by mu bylo docela podobné –“</p> <p>Kutuzov se zamračil. „Tři záchranné čluny, kapitáne. Všechny se vrátily a všechny tři shořely.“ Podíval se na displeje kolem sebe. Člun navijákem zdvihali na palubu hangáru <emphasis>Leninu; </emphasis>tam ho námořníci ofoukají jedovatým plynem. Po <emphasis>jeho </emphasis>vlajkové lodi se žádní návštěvníci nebudou jen tak poflakovat! „Co byste chtěl Třískanům říct, doktore?“</p> <p>„Neřekl bych jim to, co bych jim <emphasis>chtěl </emphasis>říct, admirále,“ odpověděl mu Horvath zostra. „Zůstal bych u té vaší báchorky s epidemií. Je to skoro pravda, že? Epidemie miniatur. Ale, admirále, musíme pořád nechat otevřenou možnost, že se expedice vrátí.“</p> <p>„Budou vědět, že jim lžete,“ řekl Kutuzov rozhodně. „Blaine, co z toho? Je lepší, když Třískani uslyší vysvětlení, kterému neuvěří?“</p> <p>Do háje, copak nechápe, že nechci myslet na Třískany? Ani na nic jiného? K čemu je moje rada? Rada od muže, který přišel o svoji loď – „Admirále, nevím, jakou újmu by ministru Horvathovi mohl přinést rozhovor s Třískany.“ Rod zdůraznil slovo ministr; nejen proto, že Horvath byl v pořadí na místo ministerského rady, ale i proto, že měl značné konexe se Společností humanity a rovněž vliv v Říšské obchodní asociaci. Tato kombinace se téměř rovnala vlivu válečného námořnictva. „Někdo by s nimi měl hovořit, nezáleží na tom, kdo to bude. Na palubě není jediný muž, který by mohl Fjunč(mlask) obelhat.“</p> <p>„Dobře. Da. Kapitáne Michajlove, spojte se, prosím, s vyslaneckou lodí Třísky. Dr. Horvath s nimi promluví.“</p> <p>Na obrazovkách se objevil hnědobílý obličej s polovičním úsměvem. Rod se zašklebil. Potom se rychle podíval nahoru, aby se ubezpečil, že jeho obličej v záběru není.</p> <p>Třískanka se podívala na Horvatha. „Fjunč(mlask).“</p> <p>„A, doufal jsem, že budu mluvit s tebou. Odjíždíme. Musíme.“</p> <p>Výraz Třískanky se nijak nezměnil. „Bylo to zřejmé, ale jsme z toho velice sklíčeni, Anthony.</p> <p>Máme ještě o čem diskutovat, je toho mnohem víc, obchodní dohody, nájemné na základnách ve vaší Říši –“</p> <p>„Ano, ano, ale my nemáme oprávnění podepisovat smlouvy nebo obchodní kontrakty,“ protestoval Horvath. „Skutečně, vykonali jsme toho spoustu a teď <emphasis>musíme </emphasis>jet. Na <emphasis>Mac</emphasis><emphasis>Arthuru </emphasis>byla epidemie, něco zcela nového pro naše doktory; nevíme, kde je ohnisko nákazy, ani kdo je bacilonosič. A protože jedině tahle loď nás může odvézt domů, a – naši rozhodovací se domnívají, že bude nejlepší, když odjedeme. Vrátíme se!“</p> <p>„Přijedete přímo vy?“ zeptala se Třískanka.</p> <p>„Jestli to vůbec půjde. Moc bych chtěl.“ Nedělalo mu potíže, aby <emphasis>tohle </emphasis>znělo upřímně.</p> <p>„Budete vítán. Všichni lidé budou vítáni. Vkládáme velké naděje do obchodu mezi našimi rasami, Anthony. Jeden od druhého se toho můžeme spoustu naučit. Máme pro vás také dary – nemohli byste si je vzít na svou loď?“</p> <p>„To vám tedy moc děkujeme – já –“ Horvath se podíval na Kutuzova. Admirál tak tak že nevybuchl. Prudce zavrtěl hlavou,</p> <p>„Nebylo by to moudré,“ řekl Horvath smutně. „Dokud nevíme, co způsobilo tu epidemii, je lepší nepřidávat nic dalšího k tomu, čemu jsme už byli vystaveni. Je mi to moc líto.“</p> <p>„Mně taky, Anthony. Všimli jsme si, že vaši inženýři jsou – jak bych to řekla ohleduplně? Nejsou v mnoha ohledech tak pokročilí jako ti naši. Snad nejsou dost specializováni. Mysleli jsme si, že částečně by se to napravilo těmi našimi dary.“</p> <p>„Okamžik, omluv mě,“ řekl Horvath. Vypnul zvuk a obrátil se ke Kutuzovovi. „Admirále, takovouhle příležitost nemůžete odmítnout! Mohla by to být nejvýznamnější událost v historii celé Říše!“</p> <p>Admirál pomalu přikývl. Zúžil své tmavé oči. „Je taky pravda, že Langstonovo pole a Aldersonův pohon ve vlastnictví Třískanů mohou být tou nejvýznamnější hrozbou v historii lidstva, ministře Horvathe.“</p> <p>„Jsem si toho vědom,“ odsekl Horvath. Znovu zapnul zvuk. „Obávám se, že –“</p> <p>Třískanka ho přerušila. „Anthony, nemůžete si prohlédnout naše dary? Mohli byste si je vyfotografovat, seznámit se s nimi dost dobře, abyste později mohli podle nich udělat duplikáty. Potom určitě nebudou nijak ohrožovat osoby, které samy byly na planetě Tříska.“</p> <p>Horvath usilovně přemýšlel. To prostě mít <emphasis>musí!</emphasis> Znovu vypnul zvuk. Maličko se usmál na admirála. „Víte, má pravdu. Nemůžeme je uložit do kutru?“</p> <p>Kutuzov vypadal, jako by se právě napil kyselého mléka. Potom přikývl. Horvath si oddechl a znovu se spojil s Třískankou. „Děkujeme. Dejte, prosím, ty dary do kutru, my si je cestou ven prostudujeme a vy je zase získáte zpátky i s kutrem – to bude zase dárek od nás, na bodu Bláznivého Eddieho tak za dva a půl týdne.“</p> <p>„Výborně,“ řekla Třískanka upřímně. „Ale nebudete potřebovat kutr. Jedním z našich darů je vesmírné plavidlo s ovladači uzpůsobenými lidským rukám a myšlení. Všechno ostatní bude na jeho palubě.“</p> <p>Kutuzov se tvářil překvapeně a rychle přikývl. Horvath ho sledoval a pro sebe se usmíval. „To je skvělé. Až se vrátíme, přivezem dárky zase my vám. Moc bychom vám chtěli oplatit vaši pohostinnost –“</p> <p>Admirál Kutuzov něco říkal. Horvath se odklonil od obrazovky, aby ho lépe slyšel. „Zeptejte se na naše námořní kadety,“ přikázal mu.</p> <p>Horvath polkl naprázdno a řekl, „Je něco nového ohledně našich námořních kadetů?“</p> <p>Hlas Třískanky zněl bolestně. „Jak by mohlo být, Anthony? Zabili se při pokusu o návrat a jejich plavidla úplně shořela. Poslali jsme vám záběry. Nedostali jste je?“</p> <p>„No – já jsem je neviděl,“ odpověděl Horvath. Což byla pravda, ale o nic lépe se mu to neříkalo. Ten sakramentskej admirál nevěří ničemu! Co si myslel – že snad ty kluky někam uvěznili a teď je mučí, aby z nich vyždímali nějaké informace? „Omlouvám se, dostal jsem za úkol se zeptat.“</p> <p>„Chápeme to. Lidé se velice soustředí na svoje mladé rozhodovače. My Třískané taky. Naše rasy mají mnoho společného. Je příjemné moci s vámi zase mluvit, Anthony. Doufáme, že se brzy vrátíte.“</p> <p>Na konzolách můstku se rozblikal alarm. Admirál Kutuzov se zamračil a pozorně poslouchal něco, co Horvath neslyšel. Současně mluvčí podal zprávu kormidelního poddůstojníka. „Lodní čluny zabezpečeny, pane. Jsme připraveni na cestu.“</p> <p>Třískanka to zjevně zaslechla. Řekla, „Darovaná loď je schopná vás dohonit za předpokladu, že nezrychlíte více než“ – pauza, jak Třískanka něco poslouchala – „třikrát vaši gravitaci.“</p> <p>Horvath se zvědavě podíval na admirála. Důstojník usilovně přemýšlel, zjevně chtěl něco říci. Místo toho pokynul Horvathovi. „Jeden a půl gee na tuhle cestu,“ řekl Horvath Třískance.</p> <p>„Naše dary se k vám připojí během pěti hodin,“ řekla Třískanka.</p> <p>Obrazovky zablikaly a Horvathův snímač obrazu se vypnul. Hlas admirála Kutuzova skřípal ministrovi do ucha. „Dostal jsem informaci, že loď vyrazila z Primární Třísky a směřuje k Aldersonovu bodu jednou celou sedm naší gravitace. Vysvětlete jim laskavě, co ta loď dělá.“ Admirálův hlas byl dost klidný, ale tón rozkazovačný.</p> <p>Horvath polkl naprázdno a otočil se ke Třískance. Jeho obrazovka se znovu rozsvítila. Zeptal se váhavě, obával se, aby je neurazil. „Víte to?“ zeptal se nakonec.</p> <p>„Samozřejmě,“ odpověděla Třískanka smířlivě. „Já sama jsem se o tom zrovna dověděla. Náčelníci vyslali naše ambasadory na setkání v Říši s vámi. Budou tři a žádáme vás, abyste je dopravili do vašeho říšského hlavního města, kde budou reprezentovat naši rasu. Jsou plně oprávněni jednat naším jménem.“</p> <p>Kutuzov se zhluboka nadechl. Zdálo se, že každým okamžikem začne řvát a obličej měl už tou námahou skoro purpurový, ale řekl jen velice tiše, tak, že to Třískanka neslyšela, „Řekněte jim, že to musíme projednat. Kapitáne Michajlove, zrychlete, až se to bude hodit.“</p> <p>„Zajisté, pane.“</p> <p>„Odjíždíme,“ řekl Horvath Třískance. „Já my– musíme projednat ještě tu otázku vyslanců. Je to překvapení – čekal bych, že pojedeš ty. Bude mezi vyslanci někdo z našich Fjunč (mlask)?“ Mluvil rychle, protože za sebou slyšel varovné zvuky.</p> <p>„Ještě bude čas pro jakékoli potřebné diskuse,“ ujistila ho Třískanka. „A ne, žádný třískanský vyslanec se nemůže ztotožňovat s žádným lidským jedincem; všichni musí reprezentovat naši rasu. To určitě chápete. Ti tři byli vybráni tak, aby představovali všechny názory a jednomyslně konali tak, aby ke smlouvě mohli zavázat všechny Třískany. Vzhledem k nebezpečí epidemie očekávají, že budou v karanténě tak dlouho, dokud nebude jisté, že žádným způsobem neohrožují vaše zdraví –“ <emphasis>Leninem </emphasis>se rozezněl zvučný hlas. „Sbohem, Anthony. Sbohem vám všem. A vraťte se brzy.“</p> <p>Poslední výstražné klaksony se hlasitě rozezněly a <emphasis>Lenin </emphasis>se dal do pohybu. Horvath zíral upřeně na prázdnou obrazovku, když za ním ostatní začali udiveně tlachat.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>13. Sbohem</strong></p> <p>Bitevní loď <emphasis>Lenin </emphasis>prezidentské třídy Jeho říšského Veličenstva byla plně obsazena, dokonce nad svoji kapacitu, protože se na ni nalodili ještě vědci a posádka z <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Schopní astronauti sdíleli společné závěsné sítě, v nichž se střídali podle toho, jak měli službu. Námořníci spali na chodbách a důstojníci byli natěsnáni po třech v reprezentačních místnostech původně určených pro jednoho; v některých jich bylo i víc. Do hangáru umístili třískanské artefakty sebrané z <emphasis>MacArthuru; </emphasis>Kutuzov trval na tom, že musí být uloženy do vakua a pod neustálým dohledem. Na palubě tedy nezbylo žádné místo, kde by se všichni z lodi mohli shromáždit.</p> <p>Kdyby bylo nějaké seřadiště, nevyužili by ho. Všichni na <emphasis>Leninu </emphasis>zůstanou na bojových stanovištích, dokud loď neopustí soustavu Třísky – dokonce i v průběhu pohřebních bohoslužeb sloužených Davidem Hardym a kaplanem na <emphasis>Leninu </emphasis>Georgem Alexisem. Ani pro jednoho z nich nebyla taková situace ničím nezvyklá. I když společnost na lodi se tradičně setkávala podle možností, pohřební bohoslužby se poměrně často odbývaly v době bojové pohotovosti. Když si David Hardy vzal černou štolu a obrátil se k misálu, který mu držel otevřený jeden námořník, uvědomil si, že rekviem řídil častěji takhle než před velkým shromážděním.</p> <p>Zvuk trumpety se nesl <emphasis>Leninem. </emphasis>„Posádko lodi, pohov,“ přikázal hlavní loďmistr tiše.</p> <p>„Věčný pokoj dopřej jim, ó Pane,“ zaintonoval Hardy.</p> <p>„A nechť jim věčné světlo svítí,“ odpověděl Alexis. Každý verš i odpověď znali všichni, kdo byli u válečného námořnictva dost dlouho na to, aby se stali členy posádky <emphasis>Leninu.</emphasis></p> <p>„Jsem vzkříšení a život, řekl Pán. Kdokoli ve mě věřil, ač mrtev, přece bude živ: a kdokoli žije a věří ve mne, nikdy nezemře.“</p> <p>Bohoslužba pokračovala a astronauté odpovídali ze svých služebních postů, lodí se ozýval tichý šepot.</p> <p>„Slyšel jsem hlas z Nebes, který mi říkal, Piš. Od té doby požehnáni jsou mrtví, kteří v Pánu umírají: dokonce tak praví Duch; neboť oni odpočívají od své práce.“</p> <p>Odpočinek, pomyslel si Rod. To je ono, klid pro děti. Zachvěl se. Viděl jsem spoustu ztracených lodí a spoustu mužů pod mým velením to postihlo sto parseků od domova. Proč mě to tak bere? Zhluboka se nadechl, ale napětí v hrudi nepovolilo.</p> <p>Světla na <emphasis>Leninu </emphasis>pohasla a sbor Říšského válečného námořnictva zpíval hymnus, k němuž se členové posádky přidali. „Den trestu a záhuby nad všemi visí, Davidova a Sybilina slova se mísí: Nebesa a světy v popelu už mizí…“</p> <p>Sybila? přemýšlel Rod. Bože, to musí být staré. Hymnus pokračoval pořád dál a končil výbuchem mužských hlasů.</p> <p>Věřím něčemu z toho? ptal se Rod sám sebe. Hardy ano, podívej se mu do obličeje. A Kelley schopný vystřelit své kamarády torpédometem. Proč nedokážu věřit jako oni? Ale věřím, ne? Vždycky jsem si myslel, že věřím, tenhle vesmír musí mít nějaký důvod. Podívej se na Buryho.</p> <p>Není to ani jeho víra, ale oslovuje ho to. To by mě zajímalo, co si myslí.</p> <p>Horace Bury upřeně koukal do torpédometů. Čtyři těla a hlava! Hlava námořníka, kterého Hnědáci použili jako Trojského koně. Bury ji viděl jenom jednou, jak se točí prostorem v oblaku mlhy a rozbitého skla a kopajících, zmítajících se, umírajících Hnědáků. Vzpomněl si na hranatou čelist, široká ochablá ústa, lesknoucí se mrtvé oči. Alláh k nim buď milostiv a nechť Jeho legie sestoupí na Třísku…</p> <p>Sally to bere líp než já, pomyslel si Rod; a je civilista. Oba jsme ty kluky měli rádi… Proč si nedělám hlavu s těmi ostatními? Pět námořníků bylo zabito, když pomáhali civilistům dostat se ven. Nebylo by to tak špatné, kdyby námořní kadeti zahynuli při akci. Počítal jsem se ztrátami, když jsem posílal záchranářskou skupinu do kutru. Nebyl jsem si jistý, jestli se ty děti vůbec dostanou ven z <emphasis>Macu. </emphasis>Ale podařilo se to, byli v bezpečí!</p> <p>„Bohu všemohoucímu odevzdáváme duše našich bratrů, kteří nás opustili, a svěřujeme jejich těla vesmírným hloubkám; v jistotě a naději ve vzkříšení do věčného života skrze našeho pána Ježíše Krista; v jehož příchodu ve velebnosti boží soudit světy moře vydají své mrtvé a hlubiny vyvrhnou svá břemena…“</p> <p>Kelley stiskl tlačítka a ozvalo se jemné <emphasis>hššš, </emphasis>další – tři, čtyři, pět. Jen čtyři těla a hlava zbyly ze sedmadvaceti mrtvých a pohřešovaných.</p> <p>„Posádko lodi, pozor!“</p> <p>„Pal!“</p> <p>A co si z toho vezmou Třískani? říkal si v duchu Rod. Tři boční salvy vypálené do prostoru na nic – kromě té třetí, která rozpráší těla před chvílí vyslaná do prostoru. Admirál na tom trval a nikdo se s ním o tom nedohadoval.</p> <p>Kontraaltové zvuky trumpety utichly, jak trumpetisté z <emphasis>Leninu </emphasis>a <emphasis>MacArthuru </emphasis>dohráli poslední tóny svého duetu. Loď byla chvilku v klidu.</p> <p>„Posádko lodi, rozchod!“</p> <p>Důstojníci tiše odcházeli z prostoru odpalování torpéd. Světla na chodbách se znovu rozsvítila a muži spěchali zpátky na svá místa nebo do přeplněných odpočíváren. Námořnická rutina pokračuje, pomyslel si Rod. I pohřební bohoslužby jsou součástí Knihy. Na všechno je pravidlo: narození na lodi, zaprotokolování; pohřeb s těly nebo bez nich; a také jedno o kapitánech, kteří přišli o svoji loď. Kniha za takovou věc vyžaduje vojenský soud.</p> <p>„Rode. Počkej chvíli, Rode. Prosím tě.“</p> <p>Zastavil se, když ho Sally volala. Stáli tam spolu na chodbě, zatímco kolem nich procházeli důstojníci a členové posádky. Rod se k nim chtěl připojit. Chtěl se vrátit do samoty své kajuty, kde by se ho nikdo neptal, co se stalo na palubě <emphasis>MacArthuru. </emphasis>A přece tady byla Sally a něco v něm uvnitř s ní chtělo mluvit nebo prostě jenom jí být nablízku.</p> <p>„Rode, Dr. Horvath říká, že Třískani vyslali své zástupce, aby se s námi setkali v bodě Bláznivého Eddieho, ale admirál Kutuzov je nechce pustit na palubu! Je to pravda?“</p> <p>Sakra! řekl si v duchu. Třískani, zase Třískani – „Je to pravda.“ Odvrátil se.</p> <p>„Rode, počkej! Musíme něco udělat! Rode, kam jdeš?“ Upřeně se mu dívala na záda, jak se od ní rychle vzdaloval. Co jsem udělala? ptala se v duchu.</p> <p>###</p> <p>Blainovy dveře byly zavřené, ale podle kontrolního zařízení zamčeno nebylo. Kevin Renner zaváhal, potom zaklepal. Nestalo se nic. Chvíli čekal a potom zaklepal znovu.</p> <p>„Dále.“</p> <p>Renner otevřel dveře. Zdálo se mu divné, že takhle může vejít rovnou do Blainovy kajuty: žádná námořnická stráž, žádná mystická aura, která velitele zpravidla obklopuje. „Dobrý den, kapitáne. Můžu na chvíli?“</p> <p>„Jistě. Můžu vám něco nabídnout?“ Blainovi bylo zjevně všechno jedno. Nepodíval se na Rennera a Kevin se sám sebe v duchu ptal, co by se asi stalo, kdyby jeho zdvořilou nabídku vzal vážně. Třeba by si mohl říct o drink…</p> <p>Ne. Teď není čas nalévat. Teď prostě ne. Renner se posadil a rozhlédl se kolem.</p> <p>Blainova kajuta byla velká. Mohla to být kajuta ve věži, kdyby <emphasis>Lenin </emphasis>měl věž. Jen čtyři muži a jedna žena měli tu výsadu, že mohli bydlet v kajutě sami a Blaine tu nádhernou místnost nevyužíval. Vypadal, jako když v tom křesle sedí už hodiny, asi od pohřebních bohoslužeb. Určitě se nepřevlékl. Musel si půjčit slavnostní uniformu od Michajlova, a ta mu vůbec nepadla.</p> <p>Seděli tam spolu beze slova, Blaine upřeně zíral do jakéhosi vnitřního kosmu, který jeho návštěvníka nepřijal.</p> <p>„Narazil jsem na Buckmanovu práci,“ řekl Renner nazdařbůh. Někde začít musel a asi by neměl od Třískanů.</p> <p>„Ano? A jak to jde?“ zeptal se Blaine zdvořile.</p> <p>„Nějak je to na mě moc. Říká, že může dokázat, že v Uhelném pytli se vytváří prahvězda. Za tisíc let bude svítit svým vlastním světlem. No, mně to dokázat nemohl, protože já nemám matematiku.“</p> <p>„Hm.“</p> <p>„A jak vám se daří?“ Nevypadalo to, že by se Renner chystal k odchodu. „Líbí se vám, když máte volno od svých povinností?“</p> <p>Blaine nakonec zdvihl uštvané oči. „Kevine, proč se ty kluci pokusili o návrat?“</p> <p>„Ježkovy oči, kapitáne, to je úplná hloupost. Nic takového by nezkoušeli.“ Ježíši, on není schopen ani normálně uvažovat. Bude to horší, než předpokládal.</p> <p>„Tak mi teda řekněte, co se stalo.“</p> <p>Renner se zatvářil zmateně, ale bylo zřejmé, že Blaine to myslí vážně. „Kapitáne, ta loď byla prolezlá Hnědáky – všude, kam se nikdo nekoukal. Museli se dostat k záchranným člunům docela brzy. Kdybyste byl Třískan, jak byste si předělal záchranné plavidlo?“</p> <p>„Nádherné.“ Blaine se doopravdy usmál. „Ani mrtvý člověk by nemohl takhle přímo uniknout.“</p> <p>„To jste mě překvapil.“ Renner se usmál, potom zase zvážněl. „Ne, řekl bych, že je předělali tak, aby se hodily na každou novou situaci. V hlubokém vesmíru by člun zpomalil a volal by o pomoc. Obíhal by kolem plynového obra. Všechno by to bylo automatické, protože cestující by mohli být ranění nebo v bezvědomí. Blízko obyvatelného světa by se člun vrátil.“</p> <p>„Cože?“ Blaine se mračil. V jeho očích se objevila jiskřička života. Renner zatajil dech.</p> <p>„Jo, ale Kevine, co se stalo špatně? Jestli se čluny dostaly do rukou Hnědáků, tak je připravili <emphasis>správně. </emphasis>Kromě toho by tam měly být ovladače; nemohli přece nikoho <emphasis>přinutit </emphasis>k návratu.“</p> <p>Renner pokrčil rameny. „Vy rozumíte třískanským ovládacím panelům na první pohled? Já ne a pochybuju, že to kadeti dokázali. Jenomže Hnědáci to od nich očekávali. Kapitáne, třeba ty čluny nebyly dokončené nebo se poškodily při požáru.“</p> <p>„Možná –“</p> <p>„Možná se stala spousta věcí. Možná byly ty čluny uzpůsobené pro Hnědáky. Možná se kluci museli do nich nacpat, urvat nějakých pár centimetrů z třískanského záchranného lůžka nebo tak něco. Nezbývalo jim moc času, když se torpéda měla odpálit během tří minut.“</p> <p>„Ty zatracený torpéda! Pláště byly určitě plný Hnědáků a měli tam krysí farmu, jen kdyby se tam někdo podíval!“</p> <p>Renner přikývl. „Jenže koho by to napadlo?“</p> <p>„Mě jo.“</p> <p>„Proč?“ Renner se ptal úplně vážně. „Kapitáne, to je –“</p> <p>„Já nejsem kapitán.“</p> <p><emphasis>Aha! </emphasis>Renner se zamyslel. „Ano, pane. Ve válečném námořnictvu pořád ještě není muž, který by se podíval. Nikdo. Mě by to nenapadlo. Car byl spokojen s vaší procedurou chemické očisty, že jo? Všichni byli spokojeni. K čemu sakra je, že se obviňujete z chyby, kterou jsme udělali všichni?“</p> <p>Blaine se podíval na Rennera. Obličej navigačního důstojníka byl lehce načervenalý. Proč je takhle podrážděný? „To je něco jiného,“ řekl Rod. „Dejme tomu, že záchranné čluny byly projektovány dobře. Dejme tomu, že se těm chlapcům podařilo v pohodě vrátit a Třískanky lhaly.“</p> <p>„To mě taky napadlo,“ řekl Renner. „Věříte tomu?“</p> <p>„Ne. Ale chtěl bych to vědět s jistotou.“</p> <p>„Jistý byste si byl, kdybyste znal Třískanky tak dobře jako já. Přesvědčte se. Prostudujte si údaje. Na lodi je toho spousta a čas na to máte. <emphasis>Musíte </emphasis>se o Třískanech učit, jste na ně největší expert ve válečném námořnictvu.“</p> <p>„Já?“ Rod se smál. „Kevine, já nejsem expert na nic. První věc, kterou budu muset udělat, až se vrátíme, je přesvědčit vojenský soud –“</p> <p>„Jděte do háje s celým vojenským soudem,“ řekl Renner netrpělivě. „Vážně, kapitáne, tady sedíte a přemejšlíte nad touhle formalitou? Ježkovy oči!“</p> <p>„A nad čím bych podle vás měl přemýšlet, poručíku Rennere?“</p> <p>Kevin se usmál. Pořád je lepší Blaine popuzený, než jaký byl předtím. „No, proč je Sally dneska odpoledne tak smutná – myslím, že se jí dotklo, když jste se na ní rozzlobil. O tom, co řeknete o vyslancích Třískanek, až to Kutuzov a Horvath vyklopí. O vzpourách a odtrženích v koloniálních světech nebo o ceně iridia nebo o inflací koruny –“</p> <p>„Pro boha živýho, Rennere, mlčte!“</p> <p>Kevinův úsměv se rozšířil. „– nebo jak mě dostat ze svojí kajuty ven. Kapitáne, dívejte se na to takhle. Dejme tomu, že soud dospěje k závěru, že jste vinen a obviní vás z nedbalosti. Určitě to nebude nic horšího. Vy jste se nevzdal s lodí nepříteli nebo tak něco. No, dejme tomu, že vážně budou toužit po vašem skalpu a hodí vám to na triko. Horší, co by mohli udělat – zakázat vám starty. Ani degradovat vás nebudou. Takže vám zakážou starty a vy budete rezignovat – pořád ale budete dvanáctý markýz Crucis.“</p> <p>„Jo. A co?“</p> <p>„A co?“ Renner se najednou rozzlobil. Zapráskal obočím a jednu ruku sevřel do pěsti. „A co? Hele, kapitáne, já jsem jenom velitel malé obchodní lodi. To v rodině u nás byli všichni, nic víc jsme nechtěli. Zapříčinil jsem válečnému námořnictvu nesnáze, protože jsme to udělali všichni – možná doma to nepřeháníme tolik s říšstvím, jako to děláte vy v Capitalu, ale částečně to je proto, že my věříme vám, aristokratům, že tu můžete šéfovat. My děláme, co dělat máme a předpokládáme, že vy, s těmi svými privilegii děláte totéž!“</p> <p>„No –“ Blaine se tvářil sklíčeně, Rennerův výbuch ho uvedl poněkud do rozpaků. „A jak vy vidíte to, co mám dělat já?“</p> <p>„Co myslíte? Jste jediný aristokrat v Říši, který něco ví o Třískanech – a to se mě ptáte, co máte dělat? Kapitáne, předpokládám, že do toho pořádně šlápnete, tohle čekám. Pane. Říše musí nastolit rozumnou politiku ve vztahu k Třískanům a vliv válečného námořnictva je obrovský – Nemůžete dopustit, aby si válečné námořnictvo udělalo názor podle Kutuzova! Můžete začít tím, že se zamyslíme nad těmi třískanskými vyslanci, které chce admirál nechat na holičkách.“</p> <p>„To budu ztracený. Vy jste si to všechno ale opravdu dobře prostudoval, že jo?“</p> <p>Renner se usmál. „No, tak trochu. Koukejte, čas máte. Promluvte se Sally o Třískanech. Projděte si zprávy, které jsme posílali z Prvotní Třísky. Nastudujte si o nich všechno tak, abyste dokázal předložit nějaké rozumné argumenty, až se na vás admirál obrátí o radu. Budeme muset vzít ty vyslance s sebou nazpátek –“</p> <p>Rod se zašklebil. Třískani na další lodi! Pane Bože –</p> <p>„A přestaňte takhle uvažovat,“ řekl Renner. „Na <emphasis>Leninu </emphasis>se nerozutečou a nerozmnoží. Na to totiž nebudou mít čas. Používejte hlavu, pane. Admirál vás vyslechne. Má spadeno na Horvatha; cokoli navrhne, car zamítne, ale vás poslouchat bude…“</p> <p>Rod netrpělivě zavrtěl hlavou. „Ale vy se chováte, jako by můj úsudek měl nějakou cenu. Jenomže všechno hovoří proti tomu.“</p> <p>„Pane Bože. Vy teda ale vážně máte pořádnou depresi, co? Víte, co si vaši důstojníci a chlapi z vašeho mužstva o vás myslí? Máte vůbec tušení? Sakra, kapitáne, kvůli chlápkům, jako jste vy, jsem schopen akceptovat aristokracii –“ Kevin přestal, byl trochu na rozpacích z toho, že řekl víc, než původně chtěl. „Helejte, car se vás na názor zeptat musí. Nemusí se vaší nebo Horvathovou radou řídit, ale zeptat se musí vás obou. Tak to stojí v pravidlech expedice –“</p> <p>„Jak tohle, ksakru, víte?“</p> <p>„Kapitáne, moje divize dostala práci při zajišťování palubních deníků a knih rozkazů z <emphasis>MacArthuru, </emphasis>pamatujete? Nebyly označeny jako TAJNÉ.“</p> <p>„Houby nebyly.“</p> <p>„No, je docela možný, že tam bylo málo světla a já žádný takový razítka prostě neviděl. Kromě toho jsem se přece musel ujistit, že to jsou ty pravý knihy, ne? V každém případě Dr. Horvath o celém tom nařízení ví. Bude trvat na tom, aby se sešla válečná rada, než Kutuzov učiní závěrečné rozhodnutí v otázce třískanských vyslanců.“</p> <p>„Aha.“ Rod si mnul kořen nosu. „Kevine, řekněte mi jen, kdo vás ke mně poslal. Horvath?“</p> <p>„Samozřejmě, že ne. Napadlo mě to samotnýho.“ Renner zaváhal. „Měl jsem jedno takový povzbuzení, kapitáne.“ Čekal, co na to řekne, ale dostalo se mu jenom prázdného pohledu. Renner si odfrkl. „Občas si kladu otázku, proč aristokracie nevyhynula, spousta z vás mi sem tam připadá tak tupá. Proč nezavoláte Sally? Sedí ve své kajutě, tváří se bezútěšně, kolem sebe má spoustu poznámek a knížek a zrovna teď ji nemůžou vůbec, ani trochu zaujmout.“ Renner si najednou stoupnul. „Té by prospělo trochu povzbuzení.“</p> <p>„Sally? Si dělá starosti –“</p> <p>„Je-ží-ši Kriste,“ zamumlal Renner. Otočil se a odešel.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>14. Darovaná loď</strong></p> <p><emphasis>Lenin </emphasis>plul k bodu Bláznivého Eddieho při jednom a půl gee. Stejně tak i darovaná loď.</p> <p>Darovaná loď byla aerodynamický válec vepředu vyboulený, protože tam byla okna, jako minaret, který pluje v syntéze plamenů. Sally Fowlerová a kaplan Hardy se výborně bavili. Nikdo si nevšiml toho neohrabaného uctivání plodivé síly přírody – nebo si to nikdo nechtěl připustit.</p> <p>Kutuzov tu darovanou loď nesnášel. S vyslanci Třískanů mohl jednat prostě podle daných pokynů, ale s darovanou lodí to bylo zase jinak. Dohonila <emphasis>Lenin, </emphasis>zaujala pozici asi tři kilometry od něj a vyslala veselý vzkaz, zatímco střelci z <emphasis>Leninu </emphasis>ji mohli jen bezmocně sledovat. Kutuzov si řekl, že sotva bude mít tak mocnou zbraň, která by mohla proniknout Polem <emphasis>Leninu.</emphasis></p> <p>Byl ještě jeden lepší důvod, proč tu loď nenávidět. Provokovala Kutuzova, aby porušoval svoje rozkazy. Ve všem, co dělali dobrovolní členové posádky <emphasis>MacArthuru, </emphasis>když se vydali loď otestovat, byla notná dávka entuziazmu. Ovladače připomínaly kutr válečného námořnictva, ale pohon byl standardní třískanský syntézový pohon, dlouhá štíhlá tyč, v níž proudila nesmírně výkonná plazma. Byly tam ještě další drobnosti, všechny velmi hodnotné; admirál Lavrenti Kutuzov chtěl tu loď přivézt s sebou domů. Ale měl obavy nechat ji tak blízko u sebe.</p> <p>###</p> <p>Když ji důstojníci válečného námořnictva prohlédli, civilisté museli na palubu. Celý tenhle transport podtrhl chabost výmyslu o epidemii na palubě <emphasis>MacArthuru </emphasis>a Kutuzov to věděl; ale aspoň to nebude muset žádnému Třískanovi vysvětlovat. Neměl v úmyslu s nimi komunikovat. Ať mu expediční pokyny přečte Horvath a vyžádá svoji válečnou radu. Na <emphasis>Leninu </emphasis>nebudou žádní návštěvníci, dokud je Kutuzov živ. Ale ta loď. Díval se, jak pluje na jeho obrazovkách a jak se k ní vědecký personál přibližuje. Přijeli na <emphasis>Lenin </emphasis>na pohřební bohoslužby a teď zase spěchali zpátky, aby mohli pokračovat ve studiu své nové hračky.</p> <p>Z každé zprávy bylo jasné, že je plná kouzelných věcí obrovské hodnoty pro Říši, a stejně – jak se vůbec opovážil to vzít na palubu? Nemělo smysl hledat někde dobrou radu. Kapitán Blaine by možná mohl pomoci; ale ne, je to zlomený muž, odsouzený potápět se stále hlouběji do svých neúspěchů, dokud třeba nebude nutná jeho rada. Horvath slepě věřil dobrým úmyslům. ve všem, co mělo cokoli společného s Třískany. Pak je tady ještě Bury, ten je podobně zaslepen záští přes veškeré důkazy o tom, že Třískané jsou přátelští a neškodní.</p> <p>„To patrně jsou,“ řekl Kutuzov nahlas. Horace Bury se na něj překvapeně podíval. Popíjel s admirálem čaj na můstku a přitom se dívali na darovanou třískanskou loď. Obchodník vrhl na admirála zkoumavý pohled.</p> <p>„Patrně Třískani jsou přátelští. Neškodní,“ opakoval Kutuzov.</p> <p>„Tomu přece nemůžete věřit!“ protestoval Bury.</p> <p>Kutuzov pokrčil rameny. „Jak jsem říkal ostatním. To, čemu věřím, je nepodstatné. Mým úkolem je poskytnout vládě co možná nejvíc informací. Když už teď máme jen tuhle jedinou loď, jakákoli náhodná ztráta by znamenala ztrátu veškerých informací. Ale celé to třískanské vesmírné plavidlo by mohlo být velice cenné, nemyslíte, Vaše Excelence? Kolik byste zaplatil válečnému námořnictvu za licenci na výrobu lodí s takovým pohonem?“</p> <p>„Zaplatil bych mnohem víc za to, aby navždycky byla zlikvidována třískanská hrozba,“ řekl Bury vážně.</p> <p>„Hm.“ Admirál s ním skoro souhlasil. V Transsektoru Uhelného pytle bylo dost problémů. Jen sám bůh věděl, kolik kolonií organizuje revoltu, kolik cizáků přispělo k akcím proti Říši; návštěvníci byli komplikace, kterou válečné námořnictvo nepotřebovalo. „Ale stejně – ta technologie. Možnosti obchodu. Řekl bych, že by vás to mohlo zajímat.“</p> <p>„Těm věřit nemůžeme,“ řekl Bury. Dával si velký pozor, aby mluvil klidně. Na admirála nedělali dojem muži neschopní ovládat své emoce. Bury mu rozuměl velice dobře – jeho otec byl stejný.</p> <p>„Admirále, zabili naše námořní kadety. Určitě jim přece nevěříte tu báchorku o návratu. A oni osvobodili ty obludy na <emphasis>MacArthuru </emphasis>a skoro se jim povedlo je dostat i na palubu <emphasis>Leninu</emphasis>.“ Obchodník se nepostřehnutelně otřásl. Malé blyštící se oči. Bylo to tak blízko – „Určitě nedopustíte, aby se ti návštěvníci dostali do Říše. Nedovolíte, aby vstoupili na palubu vaší lodi.“ Obludy, co umí číst myšlenky. Ať je to telepatie nebo ne, čtou myšlenky. Bury usilovně bojoval, aby udržel na uzdě svoje zoufalství: kdyby i admirál Kutuzov začal věřit těm lžím návštěvníků, jakou šanci by potom měla Říše? Ta nová technika by rozbouřila hladinu v Říšské obchodní asociaci jako nikdy nic předtím a jenom válečné námořnictvo je dost vlivné na to, aby překonalo obchodní požadavky asociace. U vousů Prorokových, něco se musí udělat! „Říkám si, jestli snad nejste příliš ovlivněn Dr. Horvathem,“ poznamenal Bury zdvořile.</p> <p>Admirál se zakabonil a Horace Bury se v duchu usmál. Horvath. Tam je to hlavní. Nahrát to tak, že Horvath je proti admirálovi. Někdo musí…</p> <p>###</p> <p>Anthonymu Horvathovi bylo v tu chvíli velmi příjemně a cítil se skvěle i přes akceleraci 1,5 gee. Darovaná loď byla prostorná a v jejích nekonečných krásných drobnostech byly zjevné známky přepychu. Byla tam sprcha s půl tuctem nastavitelných hlavic do různých úhlů a molekulární sítko na kultivaci vody. Celá zásoba zmražených třískanských jídel, které stačilo jen vložit do mikrovlnné trouby a dala se z nich připravit celá řada pokrmů. Dokonce i kulinářské nezdary byly… zajímavé. Byla tam káva; syntetická, ale dobrá a slušně zásobený vinný box.</p> <p>A co víc – <emphasis>Lenin </emphasis>a Kutuzov byli příjemně daleko. Na palubě bitevní lodi byli všichni natěsnáni jako stádo naložené na obchodní lodi, nacpáni v kajutách, spali po chodbách, zatímco tady si Horvath krásně hověl v pohodlí. Přitáhl si blíž mikrofon a s dalším spokojeným povzdechem pokračoval v diktování. Na světech je tak hezky…</p> <p>„Spousta toho, co Třískani vybudují, má několikero možností využití,“ řekl do počítačového boxu. „Tato loď je test inteligence, ať už to byl záměr, či nikoli. Třískani získají spoustu informací o našich schopnostech pouhým pozorováním, jak dlouho bude naší posádce trvat, než pohon náležitě ovládne. Mám podezření, že jejich vlastní Hnědáci by pracovali perfektně během jedné hodiny, ale abych byl spravedlivý, Hnědák nemá potíže soustředit se na kontrolní zařízení celé dny v jednom kuse. Lidem dost inteligentním na takové úkony připadá tato činnost nesnesitelně nudná a je naším zvykem, že členové posádky drží hlídku a důstojníci jsou v dosahu pro případ, že by bylo třeba řešit nějaké problémy. Tak odpovídáme pomaleji a potřebujeme víc personálu, abychom provedli úkoly, které jednotlivým Třískanům připadají nesmírně jednoduché.</p> <p>Třískani nám také řekli spoustu věcí o sobě.</p> <p>Například zaměstnáváme lidi jako náhradu za automatické systémy, i když často obcházíme automatizaci, abychom poskytli stálé zaměstnání lidem potřebným pouze za mimořádných okolností, ale jinak postradatelným. Zdá se, že Třískani nejsou nijak zvlášť dobří v oblasti počítačové techniky a málokdy něco mechanizují. Místo toho zaměstnávají jeden nebo dva poddruhy jako biologické počítače a vypadá to, že jich mají dostatečnou zásobu. Tohle je ale u lidí jen stěží možné.“ Odmlčel se, aby se zamyslel a rozhlédl po kajutě.</p> <p>„A pak jsou tady sošky,“ Horvath jednu zdvihl a usmál se. Rozestavil si je před sebou na stůl jako vojáčky na hraní: tucet třískanských figurek z průhledného plastiku. Vnitřní orgány byly v jasných barvách a do podrobností vypracované. Znovu se na ně spokojeně podíval a potom se trochu ušklíbnul. Tyhle prostě <emphasis>musí </emphasis>vzít s sebou.</p> <p>Vlastně, připustil v duchu, nemusí. Na tom plastiku nebylo nic zvláštního a sošky byly dopodrobna popsány a zaznamenány; jakýkoli dobrý tvářecí stroj na plasty by bylo možné naprogramovat, aby takovéhle sošky chrlil v tisících za hodinu, tímtéž způsobem také byly patrně původně vyráběny. Ale byly <emphasis>návštěvnické</emphasis> a byly to dary a on si je chtěl postavit na stůl v Muzeu Nového Skotska. Ať má kopie pro změnu zase Sparta!</p> <p>Na první pohled by dokázal identifikovat většinu těch figur: inženýr, prostředník, náčelník; veliká forma veřejného posluhy; hodně svalnatý inženýr s širokýma rukama s krátkými a tlustými prsty a s velkýma ploskýma nohama, patrně farmář. Maličký hodinář (sakramentský Hnědáci! dvakrát sakramentský admirál, který nechtěl Třískanům pomoci s jejich vyhlazením). Byl tam také lékař s malou hlavou a dlouhými prsty. Vedle něj byl vytáhlý běžec – zdálo se, že má jenom nohy – Horvath znovu hovořil do své počítačové bedny.</p> <p>„Běžec má malou hlavu, ale zřetelně vystouplé čelo. Jsem přesvědčen o tom, že běžec není vnímavý, ale že má verbální kapacitu, aby si zapamatoval a předával vzkazy. Určitě dokáže splnit jednoduché úkony na pokyn. Běžec se možná vyvinul jako specializovaný kurýr, ještě než společnost vyspěla do věku telefonu, a dnes se udržuje pro tradiční funkce spíš než pro užitek. Ze struktury mozku je poměrně jasné, že Hnědák nebo hodinář si nikdy nemohli zapamatovat nebo vyřizovat vzkazy. Parientální lalok je docela nevyvinutý.“ <emphasis>Tolik </emphasis>pro Kutuzova.</p> <p>„Tyhle sošky jsou nesmírně propracované. Dají se rozložit jako hlavolam, aby bylo možné odhalit vnitřní detaily. Přestože ještě neznáme funkce většiny vnitřních orgánů, můžeme si být jisti, že se dělí odlišně v porovnání s lidskými orgány a je možné, že uvědomělá třískanská filozofie designu, kdy se mnohonásobné funkce překrývají, se objevuje i v jejich anatomii. Identifikovali jsme srdce a plíce; plíce se sestávají ze dvou rozdílných laloků o nestejné velikosti.“</p> <p>Kaplan Hardy se mocně zapřel mezi dveřmi, když akcelerace lodi klesla, potom se zase zvýšila. Když ji inženýři vyrovnali, šel do haly a v tichosti si sedl. Horvath na něj mávnul a pokračoval v diktování.</p> <p>„Jediná oblast, kde sošky nejsou identifikovatelné, jsou reprodukční orgány.“ Horvath se usmíval a zamrkal na kaplana. Byl skutečně spokojený. „Třískani byli, co se sexu týče, velice zdrženliví. Tyto sošky jsou dost možná výchovné hračky pro děti; byly beze sporu vyráběny ve velkém. Pokud tomu tak skutečně je – určitě se musíme zeptat Třískanů, jestli budeme mít příležitost – naznačuje to, že třískanská kultura je v lecčems podobná lidské.“ Horvath se zamračil. Sexuální výchova mladých byla u lidstva periodickou záležitostí. Někdy byla zcela otevřená a rozšířená a v jiných historických obdobích neexistovala vůbec. V současné době jsou v civilizovaných částech Říše takové záležitosti ponechány knihám, ale na mnoha nově objevených planetách byly vědomosti o celém tomto tématu pro nedospělce úplně zakázány.</p> <p>„Je samozřejmě možné, že je to obyčejná zdatnost,“ pokračoval Horvath. „Sošky vyrobené pro odlišení pohlavních orgánů by vyžadovaly trojnásobné množství figurek, část by byla mužských, část ženských a třetina pro samotnou reprodukční fázi. Chci poznamenat, že u všech forem je jednotně vyvinutá prsní žláza a dověděli jsme se, že Třískani od mládí dokáží sát.“ Přestal diktovat a naťukal několik kódů do svého počítače. Přes obrazovku plula slova. „Ano. A jediný funkční struk je vždycky na pravé straně nebo alespoň na straně opačné k jedné pracovní paži. Tak je možné mláďata přidržovat silnou paží, zatímco pravé paže jsou volné pro laskání a upravování; je to velice logické za dané značné citlivosti a hustoty zakončení senzorických nervů v pravých rukách.“ Odklašlal si a natáhl se pro sklenku koňaku; Hardymu pokynul, aby si také posloužil.</p> <p>„Jediný struk u vyšších forem je důkazem, že u vyšší třídy Třískanů jsou porody více než jednoho mláděte najednou velikou výjimkou. Nicméně vícečetné porody musí být u kasty hodinářů běžnou záležitostí nebo k tomu alespoň dochází poté, co stvoření přivedlo na svět několikerá potomstva. Můžeme si být jisti, že zakrnělé struky po pravé straně těla miniatur se vyvíjí ve funkční orgány v některém stadiu jejich vývoje; jinak by se jejich počet nemohl na palubě <emphasis>MacArthuru </emphasis>tak prudce zvýšit.“ Vypnul počítač. „Tak jak to jde, Davide?“</p> <p>„Docela dobře. Ta třískanská hračka mě fascinuje. Je to logická hra, o tom není sporu, a hodně dobrá. Jeden hráč si zvolí nějaké pravidlo pro roztřídění různých objektů do kategorií a ostatní hráči se pokoušejí vydedukovat jeho postup. Je to velice zajímavé.“</p> <p>„Jo. Možná to pan Bury bude chtít zpeněžit.“</p> <p>Hardy pokrčil rameny. „Církev by jich možná pár koupila – pro vzdělávání. teologů vysokoškoláků. Pochybuji, že by to získalo zvlášť velikou oblibu široké veřejnosti.“ Podíval se na sošky a zamračil se. „Zdá se, že tam chybí přinejmenším jedna forma. Všiml jste si toho?“</p> <p>Horvath přikývl. „To zvíře neschopné vnímat, co jsme viděli v zoo. Třískani o tom za celou dobu, co jsme tam byli, neřekli ani slovo.“</p> <p>„A ani potom,“ dodal Hardy. „Ptal jsem se své Fjunč(mlask), ale ona pořád od tématu uhýbala.“</p> <p>„Další záhada pro příští zkoumání,“ řekl Horvath. „I když bychom možná udělali dobře, kdybychom se tohoto tématu v přítomnosti Třískanů vystříhali. Neměli bychom se na to ptát například jejich vyslanců.“ Významně se odmlčel.</p> <p>David Hardy se jemně usmíval, ale jeho výzvu nepřijal.</p> <p>„No,“ řekl Horvath. „Víte, že není mnoho věcí, o nichž Třískané nechtěli hovořit, a tak mi vrtá hlavou, proč jsou tak ostýchaví, když mají promluvit o tomhle druhu. Jsem si docela jistý, že to stvoření nebylo předek jiné formy Třískana – takříkajíc ne opice.“</p> <p>Hardy usrkl svůj koňak. Byl moc dobrý a kladl si otázku, kde Třískani získali takový druh. To pití bylo bezpochyby syntetické a Hardy se domníval, že dokáže rozeznat ten rozdíl, ale nechal toho. „Bylo od nich velmi uvážlivé, že tohle dali na palubu.“ Znovu upil.</p> <p>„To je škoda, že tohle všechno budeme muset opustit,“ řekl Horvath. „Ale s tím záznamem děláme dobře. Hologramy rentgeny, hustota hmoty a všechno, co se dá rozložit, rozkládáme a zkoumáme obsah. Velitel Sinclair nám byl velmi nápomocen – válečné námořnictvo občas nápomocné bývá. Kdyby to tak bylo vždycky, to bych si přál.“</p> <p>Hardy pokrčil rameny. „Přemýšlel jste o tom problému z pohledu válečného námořnictva? Jestli jste to špatně odhadl, přišel jste o nějaké informace. Jestli mají špatný odhad oni, vystavují celou rasu nebezpečí.“</p> <p>„Bože! Jedna planeta Třískanů? Ať jsou jakkoli vyvinutí, prostě Třískanů není <emphasis>dost </emphasis>na to, aby ohrozili Říši. A ty to víš, Davide.“</p> <p>„Předpokládám, Anthony. Ani já se nedomnívám, že by Třískani představovali takovou hrozbu. Na druhou stranu ale se mi nechce věřit tomu, že jsou tak jednoduší a tak otevření, jak tobě možná připadá. Samozřejmě jsem měl víc času o nich přemýšlet než ty…“</p> <p>„No?“ pobídl ho Horvath. Měl rád kaplana Hardyho. Duchovní měl vždycky v zásobě zajímavé příběhy a nápady. Samozřejmě se s ním dalo snadno hovořit, jeho profese to vyžadovala, ale nebyl to typický pastor – a ani typický zabedněnec z válečného námořnictva.</p> <p>Hardy se usmál. „Nemohu vykonávat žádnou ze svých řádných prací, víš. Lingvistická archeologie? Nikdy jsem se nenaučil ani třískanský jazyk. A co se týče úkolu, který mi dala církev, pochybuju, že bude dostatek důkazů, aby bylo možné o <emphasis>čemkoli </emphasis>rozhodnout. Služba lodního kaplana nezabere zase tolik času – co zbývá jiného než myslet na Třískany?“ Znovu se usmál.</p> <p>„A předvídat problémy, které budou misionáři mít na své příští expedici –“</p> <p>„Myslíš si, že církev vyšle misi?“</p> <p>„Proč ne? Z hlediska teologického nemůžu mít samozřejmě vůbec žádné námitky. Asi by to stejně bylo k ničemu…“ Hardy se zasmál. „Vzpomínám si na příběh o misionářích v Nebesích. Povídali si o své dřívější práci a jeden mluvil o tisících, které obrátil na víru. Další se chvástal tím, že na víru obrátil celou padlou planetu. Nakonec se podívali na toho malého chlápka, který seděl na konci stolu, a zeptali se ho, kolik duší zachránil. ‘Jednu’. No, a tenhle příběh by měl ilustrovat morální princip, ale já si nemůžu pomoci, pořád myslím na to, že mise na Primární Třísku by tohle mohly uvést do, ehm, reálného života…“</p> <p>„Davide,“ řekl Horvath. V jeho hlase byla znát naléhavost. „Církev bude mít na říšskou politiku, co se týče Třískanů, velký vliv. A jsem si jistý, že víš, že kardinál bude přikládat značnou váhu tvým názorům, až bude referovat Novému Římu. Uvědomuješ si, že k jakým závěrům o Třískanech dospěješ, bude stejně vlivné jako – Ale ne, mnohem vlivnější. Vlivnější než vědecká zpráva nebo možná zpráva samotného válečného námořnictva.“</p> <p>„Jsem si toho vědom.“ Hardy byl vážný. „Je to vliv, o který jsem nežádal, Anthony. Uvědomuji si celou situaci.“</p> <p>„Dobře.“ Ani Horvath nebyl žádný kariérista. Nebo se snažil nebýt, i když někdy se nechal unést. Protože odešel do vědecké administrativy, musel se naučit, jak bojovat za sebe sama. Zhluboka si povzdechl a změnil taktiku. „Byl bych moc rád, kdybys mi teď mohl s něčím pomoci. Chtěl bych si s sebou odvézt tyhle sošky.“</p> <p>„Proč si nepřát celou loď?“ zeptal se Hardy. „Já ji chci.“ Znovu usrkl koňak a odkašlal si. Bylo mnohem jednodušší hovořit o Třískanech než o říšské politice. „Všiml jsem si, že věnuješ dost velkou pozornost prázdným místům na těch figurkách,“ řekl rošťácky.</p> <p>Horvath se zamračil. „Vážně? No, možné to je. Možná ano.“</p> <p>„Určitě jsi o tom přemýšlel dost dlouho. Nenapadlo tě, že je divné, že existuje jiná další oblast zdrženlivosti Třískanů?“</p> <p>„Ani ne.“</p> <p>„A mě ano. Mate mě to.“</p> <p>Horvath pokrčil rameny, potom se naklonil dopředu, dolil jim oběma koňak. Nemá smysl ho šetřit na nedobytné jindy. „Patrně mají pocit, že do jejich sexuálního života nám nic není. Nakolik do podrobností jsme zašli <emphasis>my?</emphasis>“</p> <p>„Docela dost. Já prožil dlouhý a šťastný manželský život,“ řekl kaplan Hardy. „Možná nejsem tak úplně odborník na to, co činí život šťastným, ale vím toho dost na to, abych mohl poučit Třískany o všem, co by kdy chtěli vědět. Neskrýval jsem nic a řekl bych, že ani Sally Fowlerová. Koneckonců jsou to <emphasis>návštěvníci </emphasis>– sotva v nich vzbuzujeme lačnou touhu.“ Hardy se usmál.</p> <p>Horvath také. „Máš pravdu, doktore.“ Zamyšleně přikývl. „Řekni mi, Davide, proč admirál trval na tom, aby se těla po pohřbu spálila?“</p> <p>„No, já bych řekl, že vím. Ano. A nikdo nebyl proti. Nechtěli jsme, aby Třískani pitvali naše kamarády.“</p> <p>„Přesně tak. Nic se nebude skrývat, jenom budeme choulostiví na to, aby Třískani nepitvali mrtvé lidi. Jedna věc, v níž se s carem shodneme. A teď, Davide, je možné, že by Třískani měli stejný pocit stran své reprodukce?“</p> <p>Hardy se na chvíli zamyslel. „Není to nemožné, jak sám víš. Spousta lidských společenství měla tentýž dojem třeba o fotografování. A možná mají pořád.“ Znovu usrkl koňak. „Anthony, já tomu prostě nevěřím. Nemůžu ti říct nic víc, jen prostě nevěřím tomu, že jsi na to přišel. Potřebujeme si pořádně promluvit s antropologem.“</p> <p>„Ten zatracenej admirál jí nedovolí, aby šla na palubu,“ brblal Horvath, ale vztek ho rychle přešel. „Vsadím se, že Sally ještě teď soptí.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>15. Uzlíček nervů</strong></p> <p>Sally nesoptila. Svůj slovník vyčerpala už dřív. Zatímco Hardy, Horvath a další vesele zkoumali dary cizinců, ona se musela spokojit s hologramy a diktovanými zprávami.</p> <p>Teď se nedokázala soustředit. Přistihla se, že jeden a tentýž odstavec čte pětkrát a zprávu odhodila přes celou kajutu. Sakrametský Rod Blaine. Neměl vůbec žádné právo takhle ji odbýt. Neměl ani právo na to, aby se jím obírala v myšlenkách.</p> <p>Ozvalo se zaklepání na dveře její soukromé kajuty. Rychle otevřela. „Ano – Jé. Dobrý den, pane Rennere.“</p> <p>„Čekala jste někoho jiného?“ zeptal se Renner jedovatě. „Zatvářila jste se tak zklamaně, když jste viděla, že jsem to já. To není příliš lichotivé.“</p> <p>„Promiňte. Ne, nečekala jsem nikoho. Říkal jste něco?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Myslela jsem – pane Rennere, myslela jsem, že jste řekl 'Vyhaslý’.“</p> <p>„Pracovala jste?“ zeptal se a rozhlédl se letmo po její kajutě. Na stole, kde obvykle udržovala pořádek, byla spousta papírů, diagramů a výtisků z počítače. Jedna Horvathova zpráva ležela na zemi u lodní přepážky. Renner zkroutil rty do čehosi, co mohl snad být poloviční úsměv.</p> <p>Sally se podívala směrem, kam upíral svůj pohled a začervenala se. „Moc ne,“ připustila. Renner jí řekl, že byl u Roda v kajutě a ona pak čekala, až něco řekne. A pořád. Nakonec to vzdala. „Tak dobře. Neudělala jsem nic. A jak se mu daří?“</p> <p>„Je z něho uzlíček nervů.“</p> <p>„Oh.“ Překvapilo ji to.</p> <p>„Přišel o svoji loď. Je jasné, že mu není nejlíp. Poslechněte, ne aby vám někdo nakukal, že přijít o loď je jako přijít o ženu. To není pravda. Je to spíš, jako když se díváte na svoji domovskou planetu, jak je zničená.“</p> <p>„Je – Myslíte, že bych mohla něco udělat?“</p> <p>Renner se na ni upřeně podíval. „Říkám vám vyhaslý. Samozřejmě, že můžete něco udělat. Můžete ho chytit za ruku, hernajs. Nebo si s ním jenom sednout. Může dál upřeně zírat na lodní přepážku s vámi, určitě byl zasažen požárem.“</p> <p>„Zasažen? Nebyl zraněný –“</p> <p>„Samozřejmě, že ne. Myslím jako že určitě byl – Nechme toho. Podívejte se, prostě jděte a zaklepejte na jeho dveře, ano?“ Kevin ji vystrčil na chodbu a aniž by věděla jak, už se hnala na její konec. Když se podívala vyplašeně, Renner jí ukázal na dveře. „Já jdu na panáka.“</p> <p><emphasis>Dobrá, </emphasis>pomyslela si. Teď obchodní kapitáni dávají aristokratům lekci slušného chování… Nemělo smysl postávat na chodbě. Zaklepala.</p> <p>„Dále.“</p> <p>Sally rychle vešla. „Ahoj,“ řekla. Chudák malá. Vypadá příšerně. A ta vyboulená uniforma – s tím se musí něco udělat. „Máš práci?“</p> <p>„Ne. Jen jsem přemýšlel o něčem, co mi řekl pan Renner. Věděla jsi, že někde hluboko uvnitř Kevin Renner skutečně věří v Říši?“</p> <p>Rozhlédla se kolem po židli. Nemá smysl čekat, až jí to řekne sám. Posadila se. „Je to důstojník válečného námořnictva, ne?“</p> <p>„No to jo, samozřejmě, že <emphasis>podporuje </emphasis>Říši, jinak by tenhle úkol nedostal – ale myslím to tak, že skutečně věří tomu, co děláme. To je úžasný.“</p> <p>„A my ne?“ zeptala se nejistě. „Protože jestli ne, tak má celá lidská rasa veliké potíže.“</p> <p>„Pamatuju si, že jsem si myslel, že tomu věřím,“ řekl Rod. Bylo to trochu směšné. Chtěl s jedinou dívkou v okruhu deseti parseků mluvit o tolika věcech – a ono se to svezlo na teorii politiky. „Sluší ti to. Jak to děláš? Určitě jsi o všechno přišla.“</p> <p>„Ne, mám svoje cestovní vybavení. Šaty, co jsem si vzala na Třísku, pamatuješ?“ Pak už se neudržela a rozesmála se. „Rode, napadlo tě vůbec, jak hloupě vypadáš v uniformě kapitána Michajlova? Vy dva nemáte stejné míry vůbec nikde. Prr! Nech toho! Žádné hluboké myšlenky, Rode Blaine.“ Zašklebila se.</p> <p>Chvíli to trvalo, ale vyhrála. Věděla to, když se Rod podíval na velikánské záhyby, které se mu udělaly na tunice, takže se příliš nelišila od stanu. Pomaličku se začal usmívat. „Řekl bych, že <emphasis>Timesy </emphasis>mě nebudou nominovat mezi nejlépe oblečené muže u dvora, co?“</p> <p>„To ne.“ Seděli tiše a ona přemýšlela, co by měla říct dál. Čert aby to vzal, proč je tak těžké s ním mluvit? Strýček Ben říká, že mluvím až moc a tady najednou mě vůbec nenapadá, o čem mám vykládat. „Co ti říkal pan Renner?“</p> <p>„Připomněl mi moje povinnosti. Zapomněl jsem, že pořád ještě nějaké mám. Ale myslím, že má pravdu; život jde dál – i pro kapitána, který přišel o svoji loď…“ Zase bylo ticho a vzduch jako by znovu zhoustl a ztěžkl.</p> <p>A co to říkám teď? „Ty jsi byl na <emphasis>MacArthuru </emphasis>dlouho, viď?“</p> <p>„Tři roky. Dva roky jako výkonný důstojník a rok jako kapitán. A teď je pryč – Kdybych si s ním radši nikdy nezadal. Co ty jsi dělala se sebou?“</p> <p>„Požádal jsi mě o to, vzpomeň si. Studovala jsem údaje z Prvotní Třísky a zprávy z darované lodi – a přemýšlela jsem o tom, co říct, abych přesvědčila admirála, že vyslance Třískanů <emphasis>musíme </emphasis>vzít s sebou. A přesvědčit ho o tom musíme, Rode, prostě musíme. Přála bych si, abychom mohli mluvit o něčem jiném. A bude spousta času, až opustíme soustavu Třísky.“ A taky budeme mít toho spoustu společného teď, když je <emphasis>MacArthur</emphasis> pryč. To jsem zvědavá. Upřímně – jsem ráda, že můj rival je mrtev? Chlapče, radši abych ti nikdy ani nenaznačila, že sama sebe z toho podezírám. „Jenomže teď, Rode, je strašně málo času a mě pořád nic nenapadá –“</p> <p>Blaine si mnul kořen nosu. Je čas, abys přestal být Mužem bolesti a začal se chovat jako budoucí Dvanáctý markýz, ne? „Dobře, Sally. Dáme hlavy dohromady a uvidíme, co z toho vzejde. Pokud zařídíš, aby nám Kelley naservíroval večeři sem.“</p> <p>Zeširoka se usmála. „Ujednáno, my lorde.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>16. Obchodníkův nářek</strong></p> <p>Horace Bury nebyl šťastný muž.</p> <p>Pokud s posádkou <emphasis>MacArthuru </emphasis>byla hodně těžká domluva, s posádkou <emphasis>Leninu </emphasis>to bylo mnohem horší. Byli to ekaterinisté, imperiální fanatici a tuhle posádku vybral admirál a kapitán z jejich domovského světa. Snazší by bylo ovlivnit snad i Spartské bratrstvo.</p> <p>Bury tohle věděl předem, ale projevovala se ta ohavná naléhavost ovládat a řídit své okolí za každých okolností; a neměl skoro nic na práci.</p> <p>Jeho postavení na palubě bylo problematičtější než dřív. Kapitán Michajlov a admirál věděli, že má zůstat pod Blainovou osobní kontrolou, nemá být obviňován z žádného trestného činu, ale nemá mu ani být dána svoboda. Michajlov vyřešil problém tak, že Burymu přidělil námořní sluhy a Blainovu muži Kelleymu uložil úkoly námořníků. Takže kdykoli Bury opustil svoji kajutu, byl po celé lodi sledován.</p> <p>Pokoušel se hovořit s posádkou <emphasis>Leninu. </emphasis>Málokdo mu dopřál sluchu. Možná se k nim donesly nějaké povídačky o tom, co může nabídnout a obávali se, že je námořníci z <emphasis>MacArthuru </emphasis>udají. Možná ho podezřívali ze zrady a nenáviděli ho.</p> <p>Obchodník potřebuje trpělivost a Bury jí měl dost a dost. I tak bylo těžké ovládat sebe sama, když nemohl ovládat nikoho a nic jiného; když se nedalo dělat nic než jen sedět a čekat, díky své vratké povaze by vzplanul a popadl by ho takový vztek, že by rozmlátil nábytek, ale nikdy ne na veřejnosti. Mimo prostory své kajuty byl Bury klidný, uvolněný a zdatný řečník, který se cítil dobře dokonce i s – zejména s – admirálem Kutuzovem.</p> <p>Tak měl možnost přístupu k důstojníkům <emphasis>Leni</emphasis><emphasis>nu, </emphasis>ale ti se chovali velice formálně, a když s nimi chtěl zapříst rozhovor, měli najednou hodně práce. Bury záhy zjistil, že existují jen tři bezpečná témata: karetní hry, Třískani a čaj. Jak byl <emphasis>MacArthur </emphasis>napájen kávou, <emphasis>Lenin </emphasis>měl pohon na čaj; a milovníci čaje jsou mnohem lépe informovaní o svém oblíbeném nápoji než kafaři. Buryho lodi obchodovaly s čajem jako s čímkoli jiným, za co je člověk ochoten zaplatit, ale on sám u sebe žádný neměl a ani ho nepil.</p> <p>Tak Bury strávil nekonečné hodiny za bridžovým stolem; ve třech – důstojníci z <emphasis>Leninu </emphasis>i <emphasis>MacArthuru </emphasis>s ním ochotně vysedávali v jeho kajutě, kde bylo vždycky více prostoru než v důstojnické jídelně. S důstojníky z <emphasis>Leninu </emphasis>se tak snadno hovořilo o Třískanech – vždycky byli ve skupinkách, ale byli zvědaví. Po deseti měsících v soustavě Třísky většina z nich neviděla jediného Třískana. Všichni chtěli slyšet o návštěvnících a Bury byl připraven jim o nich vyprávět.</p> <p>Intervaly mezi partiemi bridže se prodlužovaly, když Bury živě vyprávěl o třískanském světě, o prostřednících, kteří dokáží číst myšlenky, i když o sobě tvrdí opak, o zoo, o Zámku, grandiózních statcích s opevněným vzorem – Bury si toho určitě všiml. A rozhovor by se posunul k nebezpečným tématům. Třískani neprodávali zbraně a ani jim je neukázali, protože plánují útok a jejich účinky si ponechávají jako překvapení. Nasadili do <emphasis>MacArthuru </emphasis>Hnědáky – to byl skoro ten nejprvnější čin první Třískanky, jakou kdy viděli – a zákeřně nápomocná a sympatická zvířata, která obsadila loď a skoro prchla se všemi vojenskými tajemstvími Říše. Jen bdělost admirála Kutuzova zabránila totální katastrofě.</p> <p>A Třískani sami sebe považovali za inteligentnější stvoření, než jsou lidé. Pohlíželi na lidstvo jako na zvířata, která je třeba zkrotit, pokud možno jemně, ale zkrotit, proměnit je v jinou kastu, aby sloužili téměř neviditelným náčelníkům.</p> <p>Hovořil o Třískanech a nenáviděl je. Jeho myslí se míhaly obrazy, někdy to byla jen pouhá myšlenka na Třískana – a pokaždé v noci, když se pokoušel spát. Měl noční můry s námořnickým skafandrem a bojovým krunýřem. Přicházel zezadu a tři páry maličkých očí se blýskaly přes průhled. Někdy ten sen skončil v oblaku pavoukovitých stvoření se šesti končetinami, která se zmítala a umírala ve vakuu, mrskala sebou kolem lidské hlavy; a Bury usnul. Ale někdy zase noční můra končila tak, že Bury němě křičel na stráže <emphasis>Leninu, </emphasis>zatímco oděná postava vstoupila na bitevní loď a Bury se probudil ve studeném potu. Musí ekaterinisty varovat.</p> <p>Poslouchali, ale nevěřili mu. Bury to cítil. Slyšeli ho křičet, ještě než přišel na palubu, a slyšeli výkřiky v noci; a mysleli si, že je blázen.</p> <p>Nejednou děkoval Bury Alláhovi za Buckmana. Ten astrofyzik byl podivná postava, ale Bury s ním mohl mluvit. Zpočátku ten námořník „čestná stráž“, který stál před Buryho dveřmi, Buckmana zarážel, ale zanedlouho ho vědec prostě ignoroval, stejně jako ingnoroval většinu nevysvětlitelných aktivit svých bližních.</p> <p>Buckman si prohlížel práci Třískanů o Murchesonově oku a Uhelném pytli. „Dobrá práce! Jsou ale věci, které bych si chtěl sám zkontrolovat – a nejsem si jistý některými jejich předpoklady… ale ten zatracený Kutuzov mi nepůjčí teleskopické vybavení <emphasis>Leninu</emphasis>.“</p> <p>„Buckmane, je možné, že jsou Třískani inteligentnější než my?“</p> <p>„No, ti, se kterými jsem jednal, jsou bystřejší než většina lidí, které znám. Třeba můj švagr… Ale vy to spíš myslíte obecně, že jo?“ Buckman přemýšlel a drbal se při tom na bradě. „Možná jsou chytřejší než já. Udělali zatraceně dobrou práci. Ale jsou mnohem omezenější, než sami vědí. Za celé ty miliony let, co měli k dispozici, dokázali prozkoumat všeho všudy dvě hvězdy zblízka.“</p> <p>Buckmanova definice inteligence byla omezená.</p> <p>Bury záhy vzdal své pokusy varovat Buckmana proti třískanské hrozbě. Buckman si také myslel, že Bury je blázen; jenomže Buckman si to myslel o všech.</p> <p>Díky Alláhovi za Buckmana.</p> <p>Ostatní civilní vědci byli dost přátelští, ale s výjimkou Buckmana chtěli od Buryho jen jedinou věc: analýzu možnosti obchodování s Třískany. Bury to dokázal vyjádřit šesti slovy: <emphasis>Čapněte je, než čapnou oni nás! </emphasis>Dokonce i Kutuzov považoval tenhle úsudek za ukvapený.</p> <p>Admirál poslouchal dostatečně zdvořile a Bury se domníval, že ho přesvědčil o tom, že třískanští vyslanci by měli zůstat, že jenom hlupáci, jako je Horvath, by vzali nepřítele na palubu jediné lodi, která může varovat Říši před návštěvníky; ale ani to nebylo jisté.</p> <p>To všechno byla pro Horace Buryho skvělá příležitost pocvičit se v trpělivosti. Pokud jeho trpělivost někdy povolila, věděl by to jenom Nabil; a Nabila už z míry nemohlo jen tak něco vyvést.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>17. Válečná rada</strong></p> <p>V důstojnické jídelně na <emphasis>Leninu </emphasis>byl obraz císaře. Leonidas IX. shlížel na dlouhý ocelový stůl a po obou stranách jeho portrétu byly říšské vlajky a bojové zástavy. Všude na lodních přepážkách byly rozvěšeny výjevy z námořních bitev z historie První i Druhé říše a v jednom rohu před ikonou sv. Kateřiny hořela svíce. Byl tam dokonce speciální ventilační systém, aby hořela i v nulovém gee.</p> <p>David Hardy se nikdy nemohl ubránit úsměvu při pohledu na tu ikonu. Přestava takového obrazu na lodi zrovna s tímhle jménem mu připadala komická; předpokládal, že buď Kutuzov neznal nic o historii komunizmu – koneckonců, už to <emphasis>bylo </emphasis>strašně dávno – nebo to jeho ruské nacionalistické tendence přehlušily. V úvahu připadala patrně ta první varianta, protože pro většinu císařů byl pojem Lenin jménem hrdiny z minulosti, muže známého jako legenda, ale ne do podrobností. Takových byla celá řada: Cézar, Ivan Hrozný, Napoleon, Churchill, Stalin, Washington, Jefferson, Trocký, všichni více méně vrstevníci (nikoli pro příliš akurátní historiky). Předatomová historie má tendenci ke zhušťování, když se na ni pohlíží z dost velké vzdálenosti.</p> <p>Důstojnická jídelna se začala plnit, jak vědci a důstojníci vcházeli a sedali si na svá místa. Námořníci rezervovali dvě místa, v čele stolu a talíř hned vedle vpravo, i když se Horvath pokusil se na to místo posadit. Ministr vědy pokrčil rameny, když námořník spustil v ruštině záplavu námitek a šel na druhý konec, kde vystěhoval biologa, ten zase vyhnal dalšího vědce po <emphasis>své </emphasis>pravé ruce a nabídl Davidovi Hardymu místo. Jestli admirál chce hrát hry na prestiž, budiž mu přáno; ale i Anthony Horvath o tom už ledacos ví.</p> <p>Díval se, jak ostatní přicházejí. Cargill, Sinclair a Renner vešli společně. Potom Sally Fowlerová a kapitán Blaine – zvláštní, pomyslel si Horvath, teď Blaine může vejít, do plné místnosti bez jakýchkoli ceremoniálů. Námořník jim pokynul na místa po levé straně čela stolu, ale Rod a Sally si sedli doprostřed. Ten si to může dovolit, pomyslel si Horvath. Narodil se pro svoji pozici. No, můj syn na tom bude stejně. Moje práce v téhle expedici bude stačit na to, abych se dostal na příští seznam vážených hostí…</p> <p>„Pozor!“</p> <p>Důstojníci vstali, stejně jako většina vědců. Horvath se na chvilku zamyslel, ale potom si stoupl také. Podíval se ke dveřím, čekal admirála, ale byl tam jenom kapitán Michajlov, sám. Takže to budeme muset absolvovat dvakrát, napadlo Horvatha.</p> <p>Admirál ho převezl. Vešel, sotva byl Michajlov u svého křesla a zamumlal, „Jen pokračujte, pánové,“ tak rychle, že ho ani námořní dělostřelecký důstojník nestačil ohlásit. Kdyby někdo chtěl Kutuzova rázně kritizovat, musel by vyčkat na jinou příležitost.</p> <p>„Velitel Borman vám přečte rozkazy pro expedici,“ řekl Kutuzov chladně.</p> <p>„‘Část dvanáctá. Válečná rada. Odstavec jedna. Velící viceadmirál se obrátí o radu k vědeckému personálu a starším důstojníkům <emphasis>MacArthuru </emphasis>s výjimkou situace, kdy admirál, a stejně tak i viceadmirál usoudí, že zpoždění by mohlo ohrozit bezpečnost bitevní lodi <emphasis>Lenin.</emphasis></p> <p>Odstavec dvě. Pokud starší vědec z této expedice nebude souhlasit s velením viceadmirála, může požádat formální Válečnou radu, aby jeho vyjádření tlumočila admirálovi. Starší vědec může –“</p> <p>„To by stačilo, veliteli Bormane,“ řekl Kutuzov. „V souladu s těmito rozkazy a na základě oficiální žádosti ministra vědy Horvatha může být tato Válečná rada svolána, aby vyjádřila názor ve věci návštěvníků, který by vyžadoval schválení Říše. Postupy budou zaznamenány. Ministře Horvathe, začněte, prosím.“</p> <p>No, hurá, pomyslela si Sally. Atmosféra je tu jako v kněžišti sv. Petra při velké mši v Novém Římě. Oficialita by měla zastrašit každého, kdo nesouhlasí s Kutuzovem.</p> <p>„Děkuji vám, admirále,“ řekl Horvath zdvořile. „Vzhledem k tomu, že toto může být poměrně dlouhé zasedání – koneckonců, pane, chystáme se projednávat možná nejdůležitější rozhodnutí, jaké kdy kdokoli z nás učiní – možná by nebylo špatné trochu se občerstvit. Mohli by nám vaši lidé přinést kávu, kapitáne Michajlove?“</p> <p>Kutuzov se zamračil, ale nebyl důvod tuhle žádost zamítnout.</p> <p>Také to trochu zmírnilo mrazivou atmosféru v místnosti. Mezi pobíhajícími stevardy, ve vůni kávy a čaje, ovzduší chladné formálňosti vyprchalo – a to byl přesně Horvathův záměr.</p> <p>„Děkuji.“ Horvath zářil. „Tak. Jak víte, Třískani požádali, abychom dopravili tři jejich vyslance do Říše. Jak jsem byl informován, tato skupina je oprávněna reprezentovat třískanskou civilizaci, podepisovat smlouvy o přátelství a obchodu, napomáhat spolupráci ve vědecké oblasti – není třeba, abych v tomto výčtu pokračoval. Když je představíme místokráli, přinese to zjevné výhody. V tom jsme zajedno?“</p> <p>Ozvalo se souhlasné mumlání. Kutuzov seděl strnule, tmavé oči za huňatým obočím zúžil, jeho obličej byl jako maska vytvarovaná z červenohnědé hlíny.</p> <p>„Ano,“ řekl Horvath. „Domnívám se, že je zcela zjevné, že existuje-li nějaký způsob, jak bychom to mohli udělat, měli bychom se k třískanským vyslancům chovat co možná nejvybraněji. Souhlasíte se mnou, admirále Kutuzove?“</p> <p>Chytil se do vlastní léčky, pomyslela si Sally. Všechno se zaznamenává – bude muset být rozumný.</p> <p>„Přišli jsme o <emphasis>MacArthur</emphasis>,“ řekl Kutuzov nevrle. „Máme jen tohle jediné plavidlo. Dr. Horvathe, vy jste nebyl na konferenci, když místokrál Merrill plánoval tuhle expedici?“</p> <p>„Byl.“</p> <p>„Já ne, ale referovali mi o ní. Nebylo snad tehdy jasně řečeno, že na palubu téhle lodi nemáme brát žádné návštěvníky? Mluvím o přímých rozkazech samotného místokrále.“</p> <p>„No – ano, pane. Ale z kontextu bylo úplně jasné, co má na mysli. Na <emphasis>Lenin </emphasis>by neměl být povolen vstup návštěvníkům, protože tehdy padala v úvahu možnost, že budou nepřátelští; tak by bez ohledu na to, co by udělali, zůstal <emphasis>Lenin </emphasis>v bezpečí. Ale teď víme, že Třískani <emphasis>nejsou </emphasis>nepřátelští. V posledních rozkazech pro expedici Jeho Výsost nechala rozhodnutí na vás; žádný takový zákaz v záznamu rozkazů není.“</p> <p>„Ale nechal to na mně,“ řekl Kutuzov triumfálně. „Nevidím žádný rozdíl od ústních instrukcí. Kapitáne Blaine, vy jste tam byl: Mýlím se, když mám dojem, že Jeho Výsost řekla ‘za žádných okolostí’ nevstoupí návštěvník na palubu <emphasis>Leninu?</emphasis>“</p> <p>Rod ztěžka polkl. „Nemýlíte, pane, ale –“</p> <p>„Myslím, že je to uzavřená záležitost.“</p> <p>„Ale není,“ řekl Horvath klidně. „Kapitáne Blaine, chtěl jste něco dodat. Pokračujte, prosím.“</p> <p>V důstojnické jídelně bylo ticho. Udělá to? ptala se Sally v duchu. Co mu může car udělat? Může mu to zavařit u válečného námořnictva, ale–</p> <p>„Chtěl jsem jenom říct, admirále, že Jeho Výsost ani tak nedávala rozkazy, jako předkládala směrnice. Domnívám se, že kdyby chtěl, aby pro vás byly závazné, tak by vám nedával volnost jednání, pane. Uvedl to v záznamu rozkazů.“</p> <p>Výborně, radovala se Sally tiše.</p> <p>Kutuzov zúžil štěrbiny očí ještě víc. Pokynul stevardovi, aby mu přinesl čaj.</p> <p>„Myslím, že podceňujete důvěru, kterou má Jeho Výsost ve váš úsudek,“ řekl Horvath. Znělo to neupřímně a on to hned poznal. Tohle měl říct někdo jiný – Hardy nebo Blaine – ale Horvath se obával instruovat je předem. Oba byli příliš nezávislí.</p> <p>Admirál se usmál. „Děkuji. Možná má ve mě větší důvěru než vy, doktore. Takže. Ukázal jste, že mohu jednat proti vyjádřeným přáním místokrále. Jistě to neudělám tak snadno a vy mě ještě musíte přesvědčit o nezbytnosti. Další expedice může vyslance přivézt.“</p> <p>„A vyšlou ještě nějaké po takovéhle urážce?“ vyhrkla Sally. Všichni se k ní otočili. „Třískani nežádají příliš, admirále. A tahle žádost je velice rozumná.“</p> <p>„Myslíte si, že se jich dotkne, když je odmítneme?“</p> <p>„Já – admirále, já nevím. Mohlo by, ano. Mohli by se hodně urazit,“</p> <p>Kutuzov přikývl, jako by to dokázal pochopit. „Možná je méně riskantní nechat je tady, my lady. Veliteli Cargille. Provedl jste tu studii, kterou jsem od vás chtěl?“</p> <p>„Ano, pane.“ Jack Cargill mluvil nadšeně. „Admirál mě požádal, abych odhadl vojenský potenciál Třískanů za předpokladu, že by měli Pohon a Pole. Zmapoval jsem jejich námořní sílu –“ Dal znamení nižšímu důstojníkovi a na obrazovce vnitřního komunikačního systému v důstojnické jídelně se ukázal graf.</p> <p>Hlavy se otočily a nastal okamžik šokovaného ticha. Někdo vyjeknul. „Tolik moc?“ – „Pane Bože!“ – „Ale to je větší než flotila sektoru –“</p> <p>Křivky nejprve prudce stoupaly, ukazovaly proměnu třískanských osobních a nákladních lodí na námořní válečná plavidla, potom se vyrovnaly, ale začaly zase stoupat.</p> <p>„Jak vidíte, hrozba je dost značná,“ řekl Cargill klidně. „Během dvou let by Třískani mohli společně postavit flotilu, která by byla vyrovnaným soupeřem celému. Říšskému válečnému námořnictvu.“</p> <p>„To je směšné!“ protestoval Horvath.</p> <p>„Ale kdepak, pane,“ odpověděl mu Cargill. „Ve svém odhadu jejich industriálních kapacit jsem byl dost umírněný. Máme neutrinové údaje a dobrý odhad jejich energetické generace – počet jaderných elektráren, produkce tepla – a vycházel jsem z předpokladu, že nejsou výkonnější než naše, i když mám podezření, že jsou lepší než naše. Bůh ví, že nemají nedostatek zručných pracovníků.“</p> <p>„Odkud berou kovy?“ zeptal se de Vandalia. Zdálo se, že geolog je zmaten. „Na planetě už vydolovali <emphasis>všechno </emphasis>a jestli můžeme věřit tomu, co říkají, tak i na asteroidech.“</p> <p>„Přeměna stávajícího materiálu. Luxusní věci. Nadbytečná přepravní vozidla. Každý náčelník má okamžitě k dispozici celou flotilu osobních vozů a náklaďáků, které mohou být ještě posíleny. Obešli by se bez některých věcí, ale pamatujte si – Třískani už vytěžili <emphasis>veškerý </emphasis>kov v celém planetárním systému.“ Cargill byl velice pohotový, jako by tohle všechno čekal. „Flotila používá spoustu kovu, ale ve srovnání s celkovými zdroji industriální civilizace to vlastně ani moc není.“</p> <p>„No, tak dobře!“ odsekl Horvath. „Uznávám, že jste <emphasis>schopný </emphasis>odhadce. Ale jak sakra můžete hovořit o ohrožení? Třískani nepředstavují žádnou hrozbu.“</p> <p>Cargill se zatvářil znepokojeně. „To je technický termín. ‘Hrozba’ se ve zpravodajské zprávě vztahuje ke schopnostem –“</p> <p>„A ne k záměrům. To už jste mi říkal předtím. Admirále, to všechno znamená, že bychom <emphasis>raději </emphasis>měli být k jejich vyslancům zdvořilí, aby nezačali budovat válečné lodi.“</p> <p>„To není moje interpretace,“ řekl Kutuzov. Zdálo se, že teď už není tolik velitelský; jeho hlas byl jemněji modulován – jestli to bylo proto, že chtěl přesvědčit ostatní nebo proto, že si byl jistější, se neprojevovalo úplně jasně. „Pro mě to znamená tolik, že se velice obezřele snažíme zabránit Třískanům, aby poznali tajemství Langstonova pole.“</p> <p>Rozhostilo se ticho. Cargillovy grafy byly ve své jednoduchosti děsivé. Třískanská flotila byla potencionálně větší než flotila všech cizáků a rebelů v sektoru dohromady.</p> <p>„Rode – má pravdu?“ zeptala se Sally.</p> <p>„Ty cifry jsou správné,“ zamumlal v odpověď pochmurně. „Ale – No dobře. Tak do toho!“ Zvýšil hlas. „Admirále, nejsem si jistý, že v každém případě dokážeme Pole ochránit.“</p> <p>Kutuzov se k němu beze slova obrátil a tvářil se vyčkávavě.</p> <p>„Za prvé, pane,“ řekl Rod opatrně, „je tu riziko, že Třískani už to tajemství získali. Od Hnědáků.“ Bolest přejela Rodovi přes obličej, jak si musel dávat veliký pozor, aby si nemnul kořen nosu. „Já tomu sice nevěřím, ale možné to je. Za druhé, možná ho získali od námořních kadetů, které pohřešujeme. Whitbread i Staley věděli dost na to, aby jim umožnili dobrý start…“</p> <p>„Jo. Pan Potter toho věděl víc,“ sekundoval mu Sinclair. „Byl to takový pečlivý chlapec, pane.“</p> <p>„Nebo tedy Potter,“ řekl Rod. „Nevěřím, že k tomu došlo, ale stát se to mohlo.“</p> <p>„Směšné“ – „Paranoidní jako car“ – „Jsou mrtví.“ Několik civilistů mluvilo současně. Sally nechápala, o co Rodovi jde, ale zůstala zticha.</p> <p>„Nakonec, Třískani vědí o tom, že Pole existuje. Všichni jsme viděli, co dokáží – povrch absolutně bez tření, různé propustnosti, přeorientovávání molekulárních struktur. Koukněte, co Hnědáci udělali s generátorem <emphasis>Macu!</emphasis> Upřímně, admirále, pokud tedy vědí, že Pole je možné, je jenom otázka času, než jejich inženýři jedno vybudují. Proto, ačkoli ochrana našich technických tajemství je důležitá, nemůže to být <emphasis>jediný </emphasis>ohled.“</p> <p>Kolem stolu se ozvalo rozrušené brebentění, ale admirál ho neposlouchal. Zdálo se, že přemýšlí o tom, co řekl Rod.</p> <p>Horvath se nadechl, že něco řekne, ale ovládl se. Blaine na admirála poprvé viditelně zapůsobil. A Horvath byl dost velký realista na to, aby věděl, vže cokoli řekne, bude automaticky odmítnuto. Šťouchl do Hardyho. „Davide, nemůžeš něco říct?“ požádal ho.</p> <p>„Můžeme podniknout jakékoli obezřelé kroky, jaké si budete přát,“ ozvala se Sally. „Přijmou historku o epidemii, ať už jí věří nebo ne. Říkali, že jejich vyslanci očekávají, že budou v karanténě – určitě nemohou uniknout vašim strážcům, admirále. A nebudeme je tu mít dlouho, jak se objeví na palubě, můžete absolvovat Skok.“</p> <p>„To je pravda,“ řekl Hardy zamyšleně. „Samozřejmě je možné, že Třískany provokujeme, dokonce ještě víc tím, že jejich vyslance bereme – a nikdy je nevrátíme.“</p> <p>„To nemůžeme udělat!“ protestoval Horvath.</p> <p>„Ale můžeme, Anthony. Uvažuj reálně. Pokud Jeho Veličenstvo nabude dojmu, že Třískani jsou nebezpeční a válečné loďstvo si řekne, že toho vědí příliš mnoho, nikdy jim nikdo nedovolí se vrátit.“</p> <p>„Takže riziko není žádné,“ řekla Sally rychle. „Žádná hrozba nehrozí <emphasis>Leninu </emphasis>od Třískanu zavřených v karanténě. Admirále, jsem přesvědčena o tom, že menší riziko je vzít je s sebou. Tak nebudeme riskovat, že je urazíme, dokud princ Merrill – nebo Jeho Veličenstvo – nerozhodnou o jejich budoucnosti.“</p> <p>„Hmm.“ Kutuzov upil čaj. V jeho očích byl patrný zájem. „Máte schopnost přesvědčit, my lady. Stejně jako vy, kapitáne Blaine.“ Odmlčel se. „Pana Buryho na tuto konferenci nikdo nepozval. Myslím, že je čas, abychom si ho vyslechli. Kapitáne, přiveďte Jeho Excelenci do důstojnické jídelny.“</p> <p>„Da, admirále!“</p> <p>Čekali. Ticho rušilo jen pár lidí, kteří si povídali.</p> <p>„Rode, byl jsi <emphasis>úžasný</emphasis>,“ Sally zářila. Natáhla se a pod stolem mu zmáčkla ruku. „Děkuju.“</p> <p>Bury vešel následován nezbytnými námořníky. Kutuzov směrem k nim udělal odmítavý posunek, oni ustoupili a nechali obchodníka na konci místnosti. Cargill vstal a uvolnil mu své místo u stolu.</p> <p>Bury bedlivě poslouchal, když Velitel Borman stručně shrnul argumenty. Jestli Buryho překvapilo, co slyšel, nedal na sobě nic znát, jeho výraz byl pořád zdvořilý a vyjadřoval zájem.</p> <p>„Žádám vás o radu, Excelence,“ řekl Kutuzov, když Borman skončil. „Přiznávám, že nechci mít ta stvoření na palubě téhle lodi. Stejně. Dokud nijak neohrožují bezpečnost <emphasis>Leninu, </emphasis>myslím, že nemám právo odmítnout žádost ministra Horvatha.“</p> <p>„Ah.“ Bury si hladil vousy, jak se pokoušel utřídit si myšlenky. „Podle mého názoru Třískani umí číst myšlenky. Uvědomujete si to?“</p> <p>„To je směšné,“ odsekl Horvath.</p> <p>„To sotva, doktore,“ řekl Bury. Jeho hlas byl klidný a nevzrušený. „Možná je to nepravděpodobné, ale přesto máme důkazy o poněkud nespolehlivé lidské schopnosti.“ Horvath už už chtěl něco říct, ale Bury pokračoval. „Ne sice nezvratné důkazy, samozřejmě, ale jsou to důkazy. A tím, že čtou myšlenky nechci nijak naznačit, že musí jít nutně o telepatii. Uvažujte: schopnost Třískanů studovat jednotlivé lidi je taková, že dokáží doslova hrát roli daného lidského jedince; hrají tak dokonale, že ani přátelé rozdíl nepoznají. Zrazuje je jenom jejich vzhled. Jak často jste vídali, že námořníci uposlechli automaticky rozkazy Třískanky, která napodobovala důstojníka?“</p> <p>„Mluvte k věci,“ řekl Horvath. S tím se dalo jen těžko polemizovat; to, co Bury říkal, bylo všeobecně známo.</p> <p>„Takže ať to dělají pomocí telepatie nebo dokonalou identifikací lidských jedinců, čtou myšlenky. Tak jsou z nich stvoření, která dovedou dokonale přesvědčit. Vědí úplně přesně, co nás motivuje i jaký argument použít.“</p> <p>„Pro boha živýho!“ vybuchl Horvath. „Chcete snad říct, že do nás hučí, abychom jim dali <emphasis>Lenin!</emphasis>“</p> <p>„Můžete si být jistý, že to <emphasis>nedokáží? Jistý, </emphasis>doktore?“</p> <p>David Hardy si odkašlal. Všichni se otočili ke kaplanovi a zdálo se, že Hardy je na rozpacích. Potom se usmál. „Vždycky jsem věděl, že studium klasiků bude využitelné v praxi. Zná někdo z vás <emphasis>Platónovu Republiku? </emphasis>Samozřejmě, že ne. No, na první stránce Sokratovi, uznávanému za muže, který dokáže přesvědčit nejlépe ze všech lidí, co kdy žili, říkají jeho přátelé, že buď s nimi Sokrates zůstane přes noc nebo ho k tomu přátelé donutí násilím. Sokrates se rozumně ptá, jestli není možná jiná alternativa – copak je nedokáže přesvědčit, aby ho pustili domů! Odpověď samozřejmě je, že to nedokáže, protože mu jeho přátelé nedopřejí sluchu.“</p> <p>Nastalo krátké ticho.</p> <p>„Oh,“ ozvala se Sally. „<emphasis>Samozřejmě. </emphasis>Pokud se Třískani nikdy nesetkali s admirálem Kutuzovem nebo kapitánem Michajlovem – nebo s kýmkoli z posádky <emphasis>Leninu</emphasis> – jak by je mohli k <emphasis>čemukoli </emphasis>přemluvit? Určitě si, pane Bury, nepředstavujete, že mohli přesvědčit posádku <emphasis>MacArthuru, </emphasis>aby se vzbouřila?“</p> <p>Bury pokrčil rameny. „My lady, ve vší úctě, přemýšlela jste o tom, co mohou Třískavni nabídnout? Větší bohatství, než existuje v Říši. Lidé byli doposud zkorumpováni mnohem menšími sliby.“</p> <p>A tys to udělal taky, pomyslela si Sally.</p> <p>„Jestli jsou tak dobří, proč už to všechno neudělali?“ Hlas Kevina Rennera zněl výsměšně, jen lehký akcent neposlušnosti. Vzhledem k tomu, že ho mají hned po příjezdu do Nového Skotska propustit, mohl si Renner dovolit jakoukoli akci, za kterou by oficiálně mohl být obviněn.</p> <p>„Možná to zatím ještě nepotřebovali,“ řekl Bury.</p> <p>„Spíš to neumí,“ odpověděl mu ostře Renner. „A jestli umí číst myšlenky, získali už veškerá naše tajemství. Spojili se se Sinclairem, který ví, jak u válečného námořnictva všechno zařídit – Fjunč (mlask) byl přidělen my lordovi Blainovi, který musí znát každé politické tajemství –“</p> <p>„Nikdy nebyli v přímém styku s kapitánem Blainem,“ připomněl mu Bury.</p> <p>„Měli slečnu Fowlerovou jak dlouho potřebovali.“ Renner se zachichotal nějakému vtípku, na který si vzpomněl. „Určitě ví o politice Říše víc než většina z nás. Pane Bury, Třískani jsou dobří, ale ne zase <emphasis>tak </emphasis>dobří v přesvědčování nebo ve čtení myšlenek,“</p> <p>„Spíš bych souhlasil s panem Rennerem,“ dodal Hardy. „I když samozřejmě varování ze strany slečny Fowlerové je v pořádku. Omezte kontakt s návštěvníky na několik vybraných: třeba na mě. Pochybuji, že by mě mohli podplatit, ale i kdyby mohli, nemám žádné velitelské oprávnění. Pana Buryho, jestli to přijme. Nenavrhuji Dr. Horvatha ani žádného z námořníků, jedině že by byli pod kontrolou – a to přímou a přes vnitřní komunikační zařízení. Možná by to bylo vzhledem k Třískanům tvrdé, ale myslím si, že by <emphasis>Leninu </emphasis>mohlo hrozit menší nebezpečí.“</p> <p>„Hm. No, pane Bury?“ zeptal se Kutuzov.</p> <p>„Ale – říkám vám, jsou nebezpeční! Jejich technické schopnosti jsou neuvěřitelné. Alláh buď milostivý, kdo může vědět, co jsou schopni vystavět z neškodných předmětů? Zbraně, komunikační zařízení, únikové soustrojí –“ Z Buryho vyprchal klid a bojoval s tím, aby se ovládl.</p> <p>„Stahuji ten návrh, podle něhož by měl pan Bury mít přístup k Třískanům,“ řekl Hardy opatrně. „Mám pochybnosti, jestli by takovou zkušenost přežili. Omlouvám se, Vaše Excelence.“</p> <p>Bury mumlal něco arabsky. Příliš pozdě si uvědomil, že Hardy je lingvista.</p> <p>„No, to jistě ne,“ řekl Hardy s úsměvem. „Znám svůj původ lépe.“</p> <p>„Vidím, admirále,“ řekl Bury, „že jsem vás nedokázal zrovna ideálně přesvědčit. Je mi to líto, protože pro jednou nemám žádný jiný motiv než prospěch Říše. Kdybych se zajímal jenom o zisk – uvědomuji si dobře obchodní potenciál a bohatství, které lze na Třískanech vydělat. Ale považuji je za největší nebezpečenství, s jakým se kdy lidská rasa setkala.“</p> <p>„Da.“ Kutuzov hovořil rozhodně. „V tom se možná shodneme, pokud k tomu přidáme jedno slovo: potencionální nebezpečí, Excelence. To, o čem tady přemýšlíme, je menší riziko a pokud nebude ohrožen <emphasis>Lenin, </emphasis>jsem přesvědčen o tom, že menší riziko je přepravit ty vyslance za podmínek, které navrhuje kaplan Hardy, Dr. Horvathe, souhlasíte?“</p> <p>„Jestli je to jediný způsob, jak je můžeme vzít, tak ano. Myslím, že je hanebné jednat s nimi takhle –“</p> <p>„Bah! Kapitáne Blaine. Souhlasíte?“</p> <p>Blaine si třel kořen nosu. „Ano, pane. Vzít je znamená menší riziko – pokud jsou Třískani nějakou hrozbou, nemůžeme to dokázat a od vyslanců bychom se mohli něco dovědět.“</p> <p>„My lady?“</p> <p>„Souhlasím s Dr. Horvathem.“</p> <p>„Děkuji vám.“ Kutuzov vypadal, jako by kousal do citrónu. Svraštil obličej, skoro jako by byl v agónii. „Kapitáne Michajlove. Připravíte všechno na ubytování Třískanů. Fikcí je riziko epidemie, ale dohlédnete na to, aby nemohli utéct. Kapitáne Blaine. Budete informovat Třískany, že vezmeme jejich vyslance na palubu, ale je docela možné, že nebudou chtít přijít, až se dozví, jaké podmínky jsou nezbytné. Žádné nástroje. Žádné zbraně. Zavazadla musí být prohlédnuta a zapečetěna, během cesty je nebudou mít k dispozici. Žádné miniatury ani žádné další nižší kasty, pouze vyslanci. Řekněte jim jaké chcete důvody, ale tyhle podmínky se měnit nebudou.“ Najednou si stoupl.</p> <p>„Admirále, co s tou darovanou lodí?“ zeptal se Horvath. „Nemůžeme vzít –“ Ztichl, protože už neměl na koho mluvit. Admirál odešel z důstojnické jídelny.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>18. Skok Bláznivého Eddieho</strong></p> <p>Kutuzov tomu říkal Aldersonův bod. Uprchlíci z <emphasis>MacArthuru </emphasis>tomu spíš říkali bod Bláznivého Eddieho a někteří členové posádky <emphasis>Leninu</emphasis> ten zvyk od nich přejímali. Byl nad rovinou soustavy Třísky a obvykle se hledal těžko. Tentokrát by to problém být neměl.</p> <p>„Jenom vykreslete trasu třískanské lodi, dokud neprotne přímou spojnici mezi Třískou a Murchesonovým okem,“ řekl Renner kapitánu Michajlovovi. „Budete dost blízko, pane.“</p> <p>„Třískanská astrogace je takhle účinná?“ zeptal se Michajlov nevěřícně.</p> <p>„Jo. Dost silná na to, aby ses zbláznil, ale oni to dokážou. Stanovte konstantní akceleraci.“</p> <p>„Další loď z Třísky se k tomu bodu blíží,“ řekl Kutuzov. Natáhl se za kapitána Michajlova, aby seřídil ovladače obrazovky na můstku a před nimi se rozsvítily vektory. „Dorazí dlouho po našem odjezdu.“</p> <p>„Palivová loď,“ řekl Renner s jistotou. „A vsadím se o co chcete, že ta loď, v níž jsou vyslanci, je lehká, průhledná a na pohled tak neškodná, že by nikdo nepojal sebemenší podezření, pane.“</p> <p>„Chcete říct, že ani já,“ prohodil Kutuzov. Renner neviděl, že by ta slova doprovázel úsměvem. „Děkuji vám, pane Rennere. Dál budete asistovat kapitánovi Michajlovovi.“</p> <p>Trójanské asteroidy vzali s sebou. Každý vědec na palubě chtěl mít k dispozici teleskopy <emphasis>Leninu, </emphasis>aby mohl kontrolovat ty asteroidy a admirál proti tomu nic nenamítal. Nebylo jasné, jestli má obavy, že asteroidy zaútočí na poslední chvíli nebo jestli si stejně jako civilisté přeje vědět o Třískanech všechno, ale Buckman a ti druzí dostali příležitost.</p> <p>Buckman brzy ztratil zájem. Asteroidy byly veskrze civilizované a jejich oběžné dráhy tvarované. Neměly vůbec žádnou hodnotu. Ostatní tenhle názor nesdíleli. Dívali se na světlo syntézových pohonů Třísky, měřili neutrinové proudění z elektráren, viděli skvrny světla, které ukazovaly tmavé spektrum kolem chlorofylově zeleného pásma, a přemýšleli. Pod dómy se tam rozkládaly obrovské rostlinné farmy – takový byl jediný možný závěr. A každá skála, dost velká na to, aby byla vidět, měla charakteristický osamocený kráter, který byl přesvědčivým důkazem toho, že s asteroidem hýbali.</p> <p>Buckman znovu projevil zájem. Prohlížel oběžné dráhy asteroidů a považoval to za službu Horvathovi. Najednou měl oči prázdné. Potom horečně zanesl kódy do počítače a díval se na výsledky. „Neuvěřitelné.“</p> <p>„Co je neuvěřitelné?“ zeptal se Horvath trpělivě.</p> <p>„Ten kamenný úl byl úplně studený.“</p> <p>„Ano.“ Horvath měl zkušenosti s tím, jak vytáhnout z Buckmana informace.</p> <p>„Předpokládám, že stejné je to s ostatními asteroidy. Věřím tomu. Ty oběžné dráhy jsou dokonalé – když si je zobrazíte dopředu nebo dozadu, jak daleko chcete, <emphasis>nikdy </emphasis>nemají kolizi. Ty věci tam už možná jsou hodně dlouho.“</p> <p>Horvath odešel a něco si pro sebe povídal. Tak jak stará ta asteroidová civilizace <emphasis>je? </emphasis>Buckman přemýšlel ve stelárních existencích! Není divu, že Kamenný úl byl studený: Třískani neprovedli žádné korekce oběžné dráhy. Prostě je jenom uložili tam, kde je chtěli mít.</p> <p>No, pomyslel si, je čas vrátit se do darované lodi. Zanedlouho ji budeme muset opustit – to jsem zvědav, jestli Blaine o něco postoupil.</p> <p>Rod a Sally byli tou dobou na poradě u admirála. Setkali se na můstku: co si Rod pamatoval, nikdo kromě admirála a jeho stevarda nikdy neviděl Kutuzovovu kajutu vevnitř. Možná ani admirál, protože byl pořád na můstku a díval se na obrazovky, jak radiolokátory předávaly tajné zprávy a pořád pátral po třískanské věrolomnosti.</p> <p>„Je to škoda,“ řekl Kutuzov. „Ta loď by měla hodnotu. Ale nemůžeme riskovat vzít ji na palubu. Mechanizmy – kdo ví, k čemu jsou? A mít tady Třískany, abychom získali nějakou výhodu?“ Kutuzov pokrčil rameny.</p> <p>„Ano, pane,“ Rod vlídně souhlasil. Pochyboval, že by ta darovaná loď mohla představovat nějakou hrozbu, ale <emphasis>byla</emphasis> tam taková zařízení, kterým dokonce ani Sinclair nerozuměl. „Měl jsem na mysli nějaké jiné artefakty. Drobné předměty. Ty sošky, které se tolik líbí kaplanovi Hardymu. Můžeme všechno zapečetit do plastiku, potom zatavit do zabroušených ocelových kontejnerů a připoutat to všechno k trupu do Pole. Jestli Třískané budou mít cokoli, co by nám mohlo po takovýchto obezřelých krocích ublížit, možná pak bude lepší, že se nedostaneme domů.“</p> <p>„Hm.“ Admirál si pohrával s vousy. „Věříte tomu, že tyhle artefakty jsou hodnotné?“</p> <p>„Ano, pane.“ Když Kutuzov řekl hodnotné, měl na mysli něco jiného než Sally nebo Horvath. „Čím víc toho o třískanské technice víme, tím lépe dokáže Cargill odhadnout hrozbu a já mohu jednat, pane.“</p> <p>„Da. Kapitáne, chci od vás slyšet upřímně váš názor. Co si myslíte o Třískanech?“</p> <p>Sally se silou mocí ovládala. Byla zvědavá, co Rod řekne. Dokazoval, že je absolutně geniální při manipulaci s admirálem.</p> <p>Rod pokrčil rameny. „Souhlasím s Dr. Horvathem i s vámi, pane.“ Když Kutuzov rozšířil oči, Rod honem dodal, „Mohou být největším potenciálním nebezpečím, s jakým jsme se kdy setkali, nebo největší příležitostí, jakou jsme kdy měli. Nebo obojí. V každém případě – čím více o nich budeme vědět, tím lépe. Za předpokladu, že učiníme předběžná opatření proti nebezpečím.“</p> <p>„Uh. Kapitáne, cením si vašeho názoru. Když dám povolení, vezmete na sebe osobní zodpovědnost za neutralizaci jakéhokoli ohrožení od třískanských artefaktů přinesených z té lodi? Chci víc než poslušnost. Vyžaduji spolupráci a vaše slovo, že nebudete nic riskovat.“</p> <p>Za tohle si Horvatha nezískám, uvažoval Rod. Napřed bude ministr vědy rád, že vezeme <emphasis>něco; </emphasis>ale nebude trvat dlouho a bude chtít něco, čím si já nebudu jistý. „Ano, pane. Projdu to a sám na to dohlédnu. Uh – budu potřebovat slečnu Fowlerovou.“</p> <p>Kutuzov zúžil oči. „Bah. Budete zodpovědný za její bezpečnost.“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Dobrá. Můžete jít.“ Když Rod a Sally odešli z můstku, podíval se velitel Borman zvědavě na admirála. Že by snad uviděl úsměv? Ne, samozřejmě, že ne. To prostě nebylo možné.</p> <p>Kdyby tam tou dobou byl důstojník vyšší hodnosti než Blaine, možná by Kutuzov něco vysvětlil, ale s kapitánem – a budoucím markýzem – Bormanem diskutovat nebude. Co by možná řekl, by bylo asi tohle, „Stojí za to riskovat slečnu Fowlerovou, aby udržovala Blaina v aktivitě. Když moc nepřemýšlí, je dobrý důstojník.“ Kutuzov možná nikdy neopustí můstek, ale morálka jeho důstojníků spadala do jeho povinností; a jako všechny své povinnosti, ji bral vážně.</p> <p>###</p> <p>Konflikty vypukly samozřejmě okamžitě. Horvath chtěl <emphasis>všechno </emphasis>a domníval se, že se Rod plně přizpůsobil admirálovi; když zjistil, že Blaine bere svůj slib vážně, líbánky byly ty tam. Byl na půl cesty mezi vztekem a slzami, když Blainovi muži začali rozebírat darovanou loď, když trhali jemné mechamismy – občas je rozťali jen tak namátkou, aby předešli možnosti, že Třískani předvídali, co lidi udělají – a ukládali je do plastikových obalů.</p> <p>Pro Roda to znamenalo znovu období užitečné činnosti a tentokrát mu dělala společnost Sally. Mohli spolu mluvit celé hodiny, když nepracovali. Mohli pít koňak a pozvat k sobě kaplana Hardyho. Rod se začal učit něco z antropologie, když poslouchal, jak se Sally a Hardy dohadují o teoretických detailech kulturního vývoje.</p> <p>Když se přiblížili k bodu Bláznivého Eddieho, Horvath byl skoro šílený. „Jseš stejně špatnej jako admirál, Blaine,“ zaútočil, když viděl, jak zbrojíř opracovává řezacím hořákem zařízení na výrobu složitého pole, které měnilo molekulární struktury do další magické konvice na kávu. „Už jedno takové na <emphasis>Leninu </emphasis>máme. Jakou škodu by mohlo způsobit druhé takové zařízení?“</p> <p>„To, které máme, nevymysleli Třískani, kteří věděli, že přijde na palubu válečné lodi,“ odpověděla Sally. „A tohle je jinačí…“</p> <p>„Všechno, co Třískani dělají, je jinačí,“ odsekl Horvath. „Ty jsi nejhorší ze všech – opatrnější než Blaine, na mou duši. To jsem si myslel, že to s tebou bude lepší.“</p> <p>Rezervovaně se usmála. „Radši to řízněte ještě tady,“ řekla zbrojíři.</p> <p>„Ano, slečno.“ Astronaut si přendal hořák a začal znovu.</p> <p>„Bah.“ Horvath vyrazil ven, aby našel Davida Hardyho. Kaplan na sebe vzal roli usmiřovatele. A to bylo dobře. Bez něj by komunikace na kutru zcela ustala během několika hodin.</p> <p>Astronaut dokončil řezání a takto zpracované zařízení zabalil do připravené bedny. Zalil všechno plastikem a upevnil víko. „Venku je ocelová dopravní klec, pane. Jenom to tam půjdu zatavit.“</p> <p>„Dobře. Běžte,“ řekl mu Blaine. „Podívám se na to později.“ Když astronaut odešel z kajuty, obrátil se k Sally. „Víš, nikdy jsem si toho nevšiml, ale Horvath má pravdu. Ty <emphasis>jsi </emphasis>opatrnější než já. Proč?“</p> <p>Pokrčila rameny. „S tím si nedělej starosti.“</p> <p>„Tak dobře.“</p> <p>„Támhle je Buckmanova prahvězda,“ řekla. Zhasla světla a vedla ho k okénku. „Nikdy se na ni dost nevynadívám.“</p> <p>Trvalo chvíli, než si jejich oči přivykly a Uhelný pytel byl víc než nekonečná černota. Potom se začala ukazovat červená a objevil se malý vír červené na černém.</p> <p>Stáli těsně vedle sebe. To dělali poslední dobou často a Rodoví se to líbilo. Přejížděl prsty po její páteři až jí nakonec jemně drbal pod pravým uchem.</p> <p>„Hodně brzy budeš muset mluvit s třískanskými vyslanci. Přemýšlel jsi o tom, co jim řekneš?“</p> <p>„Více méně. Možná by bylo lepší je trochu varovat, ale – No, admirálův způsob možná bude bezpečnější.“</p> <p>„Pochybuji, že v tom bude nějaký rozdíl. Bude příjemné vrátit se tam, kde je víc hvězd. Zajímalo by mě – Rode, co myslíš, jací budou třískanští vyslanci?“</p> <p>„Nemám vůbec představu. Brzy to asi poznáme. Moc mluvíš.“</p> <p>„Přesně to mi říká strýček Ben.“</p> <p>Dlouho byli potichu.</p> <p>###</p> <p>„Buďte v pohotovosti. Přicházejí na palubu.“</p> <p>„OTEVŘETE POKLOPY NA PALUBĚ HANGÁRU. ODSTRAŇTE NOSIČE.“</p> <p>„STŮJTE U NAVIJÁKŮ.“</p> <p>Do <emphasis>Leninova </emphasis>chřtánu byl vložen gig. V dalším člunu měli Třískani svá zavazadla; všechno, dokonce i skafandry, co měli Třískani na sobě na palubě gigu, bylo přepraveno na oddělený člun. Gig s pasažéry s lupnutím přistál na ocelovou palubu.</p> <p>„Posádko lodi, POZOR!“</p> <p>„Námořníci, K POCTĚ ZBRAŇ!“</p> <p>Vzduchová kapsa se otevřela a celý chór loďmistrů začal hrát na dudy. Objevil se hnědobílý obličej. Potom další. Když dva prostředníci byli úplně venku z gigu, vynořil se třetí Třískan.“</p> <p>Byl čistě bílý s hedvábnými chomáčky v podpaží, kolem čenichu byl šedý a na trupu tečkovaný.</p> <p>„Starý náčelník,“ šeptal Blaine Sally. Přikývla. Kosmický paprsek měl na vlasové míšky stejný účinek u Třískanů i u lidí.</p> <p>Horvath vystoupil před seřazené námořníky a služebnictvo. „Vítejte na palubě,“ řekl. „Jsem velmi rád, že se s vámi setkávám – toto je historická chvíle.“</p> <p>„Doufáme, že pro obě rasy,“ odpověděla hlavní prostřednice.</p> <p>„Vítám vás na palubě jménem válečného námořnictva,“ řekl Rod. „Musím se ještě jednou omluvit za předběžná karanténní opatření, ale –“</p> <p>„Nedělejte si s tím starosti,“ řekla jedna Třískanka. „Jmenuji se Jock. A tohle je Charlie.“ Ukázala na další prostřednici. „Ta jména jsou jen pro vás; naše pravá jména byste nedokázali vyslovit.“ Obrátila se k bílému náčelníkovi a švitořila. Končila slovy „kapitán Roderick Blaine a ministr Anthony Horvath,“ potom se otočila zpátky k lidem. „My lorde ministře Horvathe, představuji vám velvyslance. Přeje si, abyste mu říkali Ivan.“</p> <p>Rod se uklonil. Nikdy ještě nestál tváří v tvář Třískanovi a měl neoblomné nutkání natáhnout ruku a pohladit ten kožich. Samčí Běloun.</p> <p>„Čestná stáž vás doprovodí do vašich kajut,“ řekl Rod. „Doufám, že kajuty budou pro vás dost velké; jsou dvě a sousedí spolu.“ A taky se čtyřmi klejícími důstojníky, co jsme odtud museli vystěhovat. Mluvilo se o tom v celém válečném námořnictvu, podle hierarchické stupnice, až se najednou mladší poručík ocitl v jídelně nižších důstojníků s námořními kadety z <emphasis>Leninu.</emphasis></p> <p>„Jedna kajuta bude stačit,“ řekla Charlie klidně. „Nepotřebujeme soukromí. To náš druh nevyžaduje.“ V tom hlase bylo něco povědomého a Rodovi to vadilo.</p> <p>Třískani se všichni uklonili, dokonalá kopie dvorního chování. Rod se divil, kde se <emphasis>tohle </emphasis>mohli naučit. Vrátil se na příď, jako to udělal Horvath a další v hangáru, potom je námořníci odvedli, další hlouček se připojil dozadu za celé procesí. Kaplan Hardy na ně bude čekat v jejich kajutách.</p> <p>„Samec,“ přemýšlela Sally.</p> <p>„Zajímavé. Prostřednice mu říkaly velvyslanec, i když Třískani naznačovali, že všichni tři mají stejnou moc. Řekli nám, že musí jednat unizono, aby podepsali smlouvy.“</p> <p>„Možná prostřednice nejsou <emphasis>jeho</emphasis>,“ řekla Sally. „Zeptám se jich na to – určitě k tomu budu mít příležitost. Rode, jseš si <emphasis>jistý, </emphasis>že s nimi nemůžu tam nahoru? Teď?“</p> <p>Usmál se. „Dostaneš svoji příležitost. Teď to přenech Hardymu.“ Hangár se teď rychle vyprazdňoval. Nebyl tam jediný člen posádky <emphasis>Leninu, </emphasis>ani ve člunech, které vyjely vstříc třískanské lodi. Gig se zavazadly zdvihli navijákem a zablokovali.</p> <p>„PROSÍM POZOR. ROZMÍSTĚTE POSÁDKU NA PŘÍDAVNÁ STANOVIŠTĚ, BUĎTE V POHOTOVOSTI U ALDERSONOVA POHONU. ROZMÍSTĚTE POSÁDKU NA PŘÍDAVNÁ STANOVIŠTĚ.“</p> <p>„Neztrácí čas, co?“ řekla Sally.</p> <p>„To tedy vážně ne. Měli bychom si pospíšit.“ Vzal ji za ruku a vedl ji ke své kajutě, jak <emphasis>Lenin </emphasis>začal zpomalovat rotaci na nulovou gravitaci. „Mám podezření, že Třískani nepotřebovali rotaci,“ řekl Rod, když došli ke dveřím jeho kajuty. „Ale tohle je celý admirál. Když něco děláš, dělej to pořádně –“</p> <p>„BUĎTE V POHOTOVOSTI U ALDERSONOVA POHONU. ROZMÍSTĚTE POSÁDKU NA PŘÍDAVNÁ STANOVIŠTĚ.“</p> <p>„Honem,“ pobídl ji Rod. „Máme tak akorát čas, abychom dostali obraz třískanské kajuty na obrazovky vnitřního komunikačního zařízení.“ Točil ovladači tak dlouho, až se ukázal obraz třískanských kajut.</p> <p>Kaplan Hardy hovořil. „Kdybyste cokoli potřebovali, bude za vašimi dveřmi pořád stát vojenský sluha a támhleto tlačítko a vypínač vás spojí přímo s mojí kajutou. Na této cestě jsem váš oficiální hostitel.“</p> <p>Lodí se rozezněly tóny. Hardy se zamračil. „Půjdu teď do své kajuty – asi budete chtít být sami při Aldersonově posunu. A navrhuji, abyste si lehli na svá lůžka a zůstali tak, dokud ten posun nebudeme mít za sebou.“ Zabrzdil, než mohl říct něco dalšího. Měl jasné instrukce: Třískani se nenaučili nic, než se dostali mimo svoji domovskou soustavu.</p> <p>„Bude to trvat dlouho?“ zeptala se Jock.</p> <p>Hardy se slabě usmál. „Ne. Takže sbohem.“</p> <p><emphasis>„Auf Wiedersehen,“ </emphasis>řekl Jock.</p> <p><emphasis>„Auf Wiedersehen.“ </emphasis>David Hardy odcházel se zmateným výrazem ve tváři.</p> <p>###</p> <p><emphasis>Palandy měly špatný rozměr a byly příliš tvrdé a nedaly se přizpůsobit individuálním rozdílům mezi Třískany. Jock se otočila a zamávala dolní pravou paží; dávala tak najevo nelibost s celou situací, ale i překvapení nad tím, že věci nejsou horší. „Zjevně něco okopírovali pro Hnědáky.“ Tóny, které použila, vyjadřovaly pozitivní znalosti odvozené, ale ne přímo pozorované. Hlas se změnil do konverzačního tónu. „Kdybychom tak přivezli svého vlastního Hnědáka.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie: „Jo, kdyby tak. Ale s Hnědákem by nám zase nedůvěřovali. Já vím.“ Načala novou myšlenku, ale náčelník promluvil.</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan: „Byl mezi těmi, kdo nás očekávali, lidský náčelník?“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Ne. Sakra! Tak dlouho jsem se pokoušela je studovat a ještě jsem ho ani neviděla, a dokonce jsem ani neslyšela jeho hlas. Podle mě to může být výbor nebo jeden náčelník vychovaný z lidí. Vsadil bych všechno, že je to člověk.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan promluvil. „Nepokusíš se o žádný kontakt s náčelníkem </emphasis>Leninu. <emphasis>Kdybychom se s ním seznámili, nebudeš jeho Fjunč(mlask). Víme, co se stane se všemi Fjunč(mlask), co patří lidem.“</emphasis></p> <p><emphasis>Na to nebylo třeba říkat nic. Náčelník věděl, že ho slyšely, a tak ho budou poslouchat. Přešel ke svému lůžku a zatvářil se znechuceně.</emphasis></p> <p><emphasis>Alarmy se rozezvučely a z reproduktorů se ozvala lidská řeč.</emphasis></p> <p><emphasis>„Připravte se na pohon Bláznivého Eddieho. Poslední upozornění,“ tlumočila jedna Třískanka. Lehli si na palandy. Lodí se rozezvučel hlasitější tón.</emphasis></p> <p><emphasis>Potom se stalo něco příšerného.</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>19. Soukromé a naléhavé</strong></p> <p>„Rode! Rode, podívej se na Třískany!“</p> <p>„Co?“ Blaine ze všech sil bojoval o to, aby získal kontrolu nad svým tělem, které ho zradilo. Uvědomění bylo těžké; soustředění nemožné. Podíval se na Sally, potom tam, kam upírala oči – na obrazovku interkomunikačního zařízení.</p> <p>Třískani sebou nekontrolovatelně škubali. Poletovali volně nad palandami a velvyslanec se vznášel po kajutě zcela dezorientován. Odrazil se od přepážky a posunul se na druhou stranu. Dvě prostřednice ho pozorovaly, nebyly schopné ničeho a samy se sebou měly potíže. Jedna se opatrně natáhla, aby chytila náčelníka, ale nepodařilo se jí uchopit ho ani za srst. Všichni tři se bezmocně vznášeli v prostoru kajuty.</p> <p>Jock byla první, kdo se chytil za držadlo ve zdi. Zapískala a zasupěla, potom se Charlie přesunula k náčelníkovi. Chytila ho za srst levou paží a Jock, která se držela oběma pravýma rukama držadla na přepážce, natáhla levou ruku, aby na ni dosáhla Charlie. Urputně se propracovaly zpátky k palandám a Jock k ní Ivana připoutala. Leželi tam všichni sklíčeně, pískali a mlaskali.</p> <p>„Neměli bychom jim pomoci?“ zeptala se Sally.</p> <p>Rod ohnul paže a v hlavě vypočítal druhou odmocninu. Potom zkusil dva integrály a vyšlo mu to. Jeho mysl se vzpamatovala dostatečně na to, aby se dokázal soustředit na Sally a Třískany. „Ne. Stejně bychom nemohli udělat vůbec nic – nikdy nebyl pozorován trvalý efekt kromě několika jedinců, kteří se jednoduše pomátli a nikdy se už nedokázali vrátit do reality.“</p> <p>„Třískanům se tohle nestalo,“ řekla Sally přesvědčeně. „Jednali cíleně, ale moc se jim to nevedlo. My jsme se vzpamatovali dřív než oni.“</p> <p>„To je příjemné, takhle vidět, že v něčem jsme lepší než Třískani. Hardy by se měl už každou chvíli ukázat – ale bude mu to trvat trochu déle než nám. Je starší.“</p> <p>„UPOZORNĚNÍ NA AKCELERACI. PŘIPRAVTE SE NA GRAVITACI JEDNA. UPOZORNĚNÍ NA AKCELERACI.“ Prostřednice něco zašvitořila a náčelník jí odpověděl.</p> <p>Sally je chvilku pozorovala. „Asi máš pravdu. Nevypadá to, že by měli nějaké veliké potíže, ale náčelník sebou pořád ještě trochu škube.</p> <p>Zazněl tón. <emphasis>Lenin </emphasis>se otřásl a tíže se zase vrátila. Byli podřízeni velení a mířili domů. Rod a Sally se na sebe podívali a usmáli se. Domů.</p> <p>„Ale stejně, co bys mohla udělat pro náčelníka?“ zeptal se Rod.</p> <p>Bezmocně pokrčila rameny. „Myslím, že asi nic. Jsou tak jiní. A – Rode, co bys dělal ty, kdybys byl říšským velvyslancem pro jinou rasu a zamkli by tě do těsné kajuty ne s jednou, ale se dvěma skrytými kamerami?“</p> <p>„Čekal jsem, že ty zatracené věci rozbijí. Samozřejmě je viděli. Nepokoušeli jsme se je schovat. Ale jestli něco řekli Hardymu, tak jsme to museli propást.“</p> <p>„Pochybuju, že mu něco řekli. Chovají se, jako by jim vůbec nepřekážely. ‘Náš druh nevyžaduje soukromí’, řekla Charlie.“ Sally pokrčila rameny. „Jsou <emphasis>skutečně </emphasis>úplně jiní.“</p> <p>Zazněl bzučák a Rod se automaticky otočil ke dveřím kajuty, než si uvědomil, že ten zvuk vychází z vnitřního komunikačního zařízení. Jedna Třískanka opatrně přešla přes kajutu a otevřela dveře. Vešel Hardy.</p> <p>„Všechno v pořádku?“ zeptal se obezřele.</p> <p>„Mohli jste nás na to předem upozornit,“ řekla Jock. V jejím hlase nebyla ani stopa obvinění; bylo to prosté konstatování faktu. „Působí pohon Bláznivého Eddieho takhle na lidi?“</p> <p>„Jak takhle?“ zeptal se Hardy nevinně.</p> <p>„Že jsou dezorientovaní. Mají závrať. Nedokáží se soustředit. Nemohou ovládat své svaly. Zvedá se jim žaludek. Přejí si umřít.“</p> <p>Hardy se zatvářil překvapeně. Asi vážně překvapený je, napadlo Roda. Kaplan by se na Třískany nedíval, aniž by jim o tom řekl, i kdyby se na obrazovky upíralo dvanáct párů očí. „Na lidi to účinek má, to ano,“ ozval se Hardyho hlas. „Ale ne tak prudký, jak to popisuješ. Pohon způsobuje dezorientaci a celkovou neschopnost soustředit se, ale účinek rychle míjí. Nevěděli jsme, jak to na vás zapůsobí, ale v celé naší historii bylo jen málo případů nezvratných následků – a ty všechny byly, ehm, psychologického rázu.“</p> <p>„Aha,“ řekla Charlie. „Dr. Hardy, kdybyste laskavě prominul, necítíme se teď zrovna na nějakou dlouhou konverzaci. Možná za pár hodin. A příště uposlechneme vaší rady a lehneme si na palandy, připoutáme se a budeme spát, až přepnete na svůj stroj Bláznivého Eddieho.“</p> <p>„Nechám vás tedy o samotě,“ řekl Hardy. „Mohli bychom – přáli byste si něco? Je velvyslanec v pořádku?“</p> <p>„Docela ano. Děkujeme za zájem.“</p> <p>Hardy odešel a Třískani se vrátili na palandy. Švitořili a pískali.</p> <p>„A je to,“ ozval se Rod. „Napadá mě spousta jiných zajímavých věcí, co by se daly dělat místo koukání na Třískany rozložené na palandách, co tlachají jazykem, kterému nerozumím.“</p> <p>A na studium Třískanů je spousta času, pomyslela si Sally. Kupodivu ani jeden z nás teď zrovna nemá žádné povinnosti – a my svoje soukromí máme. „Mě taky,“ řekla ostýchavě.</p> <p>###</p> <p>Přestože <emphasis>Lenin </emphasis>obklopovaly kubické kilometry žlutých plamenů, byla to šťastná loď. Kutuzov uvolnil noční hlídky a dovolil posádce nastoupit na režim normálních hlídek poprvé od zničení <emphasis>MacArthuru. </emphasis>I když loď byla hluboko ve slunci, měla palivo a její problémy byly v Knize. Denní zaměstnání běžné u válečného námořnictva už je zabaví. Dokonce i vědci zapomněli na své zklamání, když opouštěli soustavu návštěvníků s nezodpovězenými otázkami: jeli domů.</p> <p>Jediná žena v okruhu deseti parseků by se za jakýchkoli podmínek stala předmětem spekulací. Je možné, že by se rozhořel boj stran jedné nebo dvou otázek <emphasis>Jaké šance u ní mám/máš? a Nedělá to s ní nic? </emphasis>Ale Sally si zcela zjevně vybrala. Ulehčilo to život těm, kteří si s tím dělali problémy a těm, kdo měli povinnost předcházet pěstním soubojům.</p> <p>První noc po Skoku uspořádal Kutuzov slavnostní večeři. Byla oficiální a většina hostů se příliš nebavila; admirálova společenská konverzace u stolu se omezila na pracovní záležitosti. Nicméně brzy odešel a byla z toho divočejší party.</p> <p>Rod a Sally tam zůstali tři hodiny. Každý chtěl mluvit o Třískanech a Rod byl překvapený, když se přistihl, že sám o nich diskutuje jen s náznakem tupé bolesti, která ho dříve zaplavovala už při pouhém pomyšlení na návštěvníky. Sallyino nadšení samo o sobě stačilo – a kromě toho se zdálo, že jí <emphasis>o něj </emphasis>jde stejně jako o cizince. Celé hodiny přešívala Michajlovovu slavnostní uniformu, takže mu skoro padla.</p> <p>Když odešli z večírku, během hodin, které spolu strávili, než se rozešli do svých kajut, nehovořili ani o Třískanech, ani o Třísce.</p> <p>Loď se vydala na cestu. Konečně se žlutá za Polem změnila na oranžovou, potom cihlově červenou a podle údajů sond <emphasis>Leninu </emphasis>bylo jeho Pole teplejší než fotosféra kolem něj. Vědci i členové posádky dychtivě sledovali obrazovku, a když se na rudočerném pozadí objevily hvězdy, všichni si na to připili. Dokonce se k nim připojil i admirál a zeširoka se usmíval.</p> <p>Krátce nato komunikační důstojník navázal spojení s čekajícím tankerem. Objevila se také malá šalupa pro předávání vzkazů, rychlá, s posádkou o dvou mladých mužích v dokonalé fyzické kondici. Kutuzov nadiktoval zprávu a poslal ji se svými dvěma námořními kadety; šalupa zrychlila na tři gravitace, valem se blížila k Aldersonově bodu, kde skočí do soustavy Nové Kaledonie a předá zprávu o prvním kontaktu lidstva s cizí civilizací.</p> <p>Tanker přivážel poštu a téměř rok staré novinky. V sektoru bylo více vzpour. Bývalá kolonie se spojila s ozbrojeným systémem cizáků a postavila se na odpor proti Říši. Nové Chicago okupovala armáda, a i když hospodářsky znovu fungovalo, mnoho lidí bylo rozezleno na říšskou otcovskou péči. Inflace koruny byla pod kontrolou. Její říšské Veličenstvo porodilo chlapce, Alexandra, a korunní princ Lysander už nebyl jedinou pojistkou současné říšské linie. Taková zpráva si zasluhovala další oslavu na <emphasis>Leninu, </emphasis>a ta se tak rozrostla, že si Michajlov musel na obsluhu půjčit členy posádky <emphasis>MacArthuru.</emphasis></p> <p>Šalupa se vrátila s dalšími vzkazy dokonce ještě předtím, než se mohla setkat s lodí se vzkazem. Capital sektoru byl přímo prodchnut entuziazmem a místokrál plánoval slavnostní přijetí třískanských vyslanců. Ministr války Armstrong zaslal němé „dobrá práce“ a tisíc otázek.</p> <p>Byl tam také vzkaz pro Roda Blaina. Dověděl se o něm, když ho do Kutuzovovy kajuty zavolal službu konající admirálův námořník.</p> <p>„To bude ono,“ řekl Rod Sally. „Zatkněte Blaina, dokud nebude předveden před vojenský soud.“</p> <p>„Neblázni.“ Sally se na něj povzbudivě usmála. „Počkám tu na tebe.“</p> <p>„Jestli mi vůbec někdy dovolí, abych se vrátil do své kajuty.“ Otočil se k námořníkovi. „Veďte mě, Ivanove.“</p> <p>Když ho uvedli do admirálovy kajuty, byl to šok. Rod očekával pustou místnost, funkční a studenou; místo toho uviděl ohromující záplavu barev, orientální koberce, tapiserie na stěnách, nepostradatelnou ikonu a portrét císaře, ale ještě spoustu dalších věcí. Na polici nad Kutuzovovým stolem byly dokonce knihy vázané v kůži. Admirál mu pokynul směrem ke spartskému křeslu z růžového týkového dřeva. „Dáte si čaj?“ zeptal se.</p> <p>„No – děkuji, pane.“</p> <p>„Keemune, dvě sklenice čaje.“ Stevard je naplnil ze stříbrné termosky ve tvaru starého ruského samovaru a předložil jim čaj v křišťálových pohárech.</p> <p>„Můžete jít. Kapitáne Blaine, dostal jsem rozkazy, které se vás týkají.“</p> <p>„Ano, pane.“ Aspoň mohl počkat, než si vychutnám čaj.</p> <p>„Opustíte tuto loď. Jakmile šalupa dorazí, máte se na ni nalodit a maximální akcelerací, jakou potvrdí letový důstojník zdravotnické služby, se vrátit do Nové Kaledonie.“</p> <p>„Ano, pane – to jsou tolik lační postavit mě před vojenský soud?“</p> <p>Kutuzov se zatvářil zmateně. „Vojenský soud? To myslím, že ne, kapitáne. To bude určitě formální vyšetřující soud. Tak je to v regulích. Ale překvapilo by mě, kdyby vyšetřující soud vznesl proti vám obvinění.“</p> <p>Kutuzov se otočil ke svému umělecky vyřezávanému stolu. Na leštěné desce byl pásek se vzkazem. „Tohle je pro vás. Je to označeno ‘soukromé a naléhavé’ a nepochybně to všechno vysvětlí.“</p> <p>Rod si vzal pásku a zvědavě ji prohlédl.</p> <p>„Je to samozřejmě kód velícího důstojníka,“ řekl admirál. „Můj sekretář vám pomůže, jestli chcete.“</p> <p>„Děkuji.“</p> <p>Admirál si přes interkomunikační zařízení zavolal poručíka, který vložil pásky do kódovacího stroje. Jemně zacvakal.</p> <p>„Bude to všechno, admirále?“ zeptal se nadporučík.</p> <p>„Ano. Kapitáne, nechám vás, abyste si mohl přečíst vzkaz.“ Admirál a nadporučík vyšli z kajuty, když kódovací stroj dál klapal. Vzkaz plavně vyklouzl z útrob stroje.</p> <p>Rod jej odtrhl a četl ho s narůstajícím údivem.</p> <p>###</p> <p>Četl ho znovu cestou zpátky do své kajuty. Když vešel, Sally si stoupla. „Rode, takhle divně ses ještě nikdy netvářil!“</p> <p>„Dostal jsem dopis.“</p> <p>„Zprávy z domova?“</p> <p>„Tak nějak.“</p> <p>Usmála se, ale hlas měla zmatený. „Jak se všichni mají? Tvůj otec je v pořádku?“ Zdálo se, že Rod je hodně nervózní a rozrušený, ale byl příliš veselý na to, aby dostal špatnou zprávu. Tak co ho tak rozrušilo? Bylo to, jako by měl splnit nějaký úkol, něco, co chtěl udělat, ale bál se toho. „Celá rodina je v pohodě. A tvoje taky – brzy se o tom dozvíš. Senátor Fowler je v Novém Skotsku.“</p> <p>Podívala se na něj nedůvěřivě. „Strýček Ben je tady? Ale proč?“</p> <p>„Říká, že si o tebe dělal starosti. Nemá se o tebe kdo postarat, takže on musel –“</p> <p>Vyplázla na něj jazyk a chňapla po tom papíru. Rod mrštně uskočil, i když tíhové zrychlení bylo jeden a půl.</p> <p>„Tak dobře,“ řekl jí. Smál se, ale bylo to násilné. „Poslal ho císař. Jako svého osobního představitele, aby předsedal Říšské komisi pro vyjednávání s Třískany.“ Rod se odmlčel. „My oba jsme do té komise jmenováni.“</p> <p>Podívala se na něj bezvýrazně. Na očích jí bylo znát, jak postupně pochopila. Bylo to profesionální uznání takového kalibru, jaké nikdy nečekala.</p> <p>„Gratuluji, komisařko,“ smál se Rod. Vzal ji oběma rukama za zápěstí a držel ji na vzdálenost paže od sebe. „Pan prezident zvláštní komise Jeho Veličenstva se rovněž ptá, kdy se budeme brát. Myslím si, že je to docela správná otázka.“</p> <p>„Ale – já – Rode – my –“ lapala po dechu.</p> <p>„Pane Bože, tak já tě dostal, nemáš slov. Jen jedinkrát nemluvíš.“ Využil příležitosti, aby ji políbil. A pak znovu. Trvalo to hodně dlouho.</p> <p>„Myslím, že bych si raději měla přečíst ten dopis,“ řekla, když se od sebe odtáhli. „Jestli mi to dovolíš.“</p> <p>„Ještě jsi neodpověděla na otázku svého strýce a dokud to neuděláš, nedám ti ten dopis přečíst.“</p> <p>„<emphasis>Jeho </emphasis>otázku!“ Oči jí planuly. „Rode Blaine, jestli si někoho vezmu – <emphasis>jestli, </emphasis>to si pamatuj – tak mě ten někdo o ruku požádá sám!“</p> <p>„Tak dobře. Lady Sandro Liddell Leonoyno Bright Fowlerová, chcete si mě vzít za muže?“ Škádlivý tón z jeho hlasu zcela vyprchal, a i když se snažil se neusmívat, nevedlo se mu to. Vypadal jako čtyřletý kluk, který si poprvé v životě má sednout na klín dědovi mrázovi. „Až se vrátíme do Nového Skotska –“</p> <p>„Ano, samozřejmě, že tě chci za muže – do Nového Skotska? Rode, tvůj otec jistě předpokládá, že se vezmeme v Court. Všechny přátele máš ve Spartě.“</p> <p>„Myslím, že by sis ten vzkaz měla radši přečíst, srdíčko moje. Asi se nějakou dobu na Spartu nedostaneme.“ Podal jí tenký papír a sedl si na opěradlo židle, do níž se svezla. „Je to tadyhle,“ ukázal jí prstem.</p> <p>PRVNÍ REAKCE TADY NEJASNÁ JESTLI Z VÁS UDĚLAT HRDINU NEBO NIČEMU STOP ZTRÁTA MACARTHURU NENÍ ADMIRALITOU PŘIJÍMÁNA S RADOSTÍ STOP CARNSTON VYBUCHL STOP ARMSTRONG ŘÍKAL CITUJI JAK SAKRA MŮŽE NĚKDO PŘIJÍT O BITEVNÍ KŘIŽNÍK KONEC CITACE STOP</p> <p>ODSTAVEC KUTUZOV PODAL ZPRÁVU VE VÁŠ PROSPĚCH STOP KUTUZOV BERE NA SEBE VEŠKEROU ZODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU STOP KUTUZOV SE ZMIŇUJE O TOM ŽE MOŽNÁ NADŘAZENÉ KASTY TŘÍSKANŮ MOHLY MACARTHUR ZBAVIT OBTÍŽNÉHO HMYZU ALE ROZHODL ŽE RIZIKO KOMPROMISU ŘÍŠSKÝCH TECHNICKÝCH TAJNÝCH INFORAMCÍ JE PŘÍLIŠ VELKÉ STOP KUTUZOV JEŠTĚ NESTANOVIL DO JAKÉ MÍRY JSOU TŘÍSKANI HROZBOU ALE NAVRHUJE ADMIRALITĚ ABY SHROMÁŽDILA VELKOU BITEVNÍ FLOTILU STOP HORVATHOVA ZPRÁVA UVÁDÍ ŽE TŘÍSKANI JSOU PŘÁTELŠTÍ ŽÁDNÁ FLOTILA NENÍ TŘEBA A TŘÍSKANI CITUJI JSOU NEJVĚTŠÍ PŘÍLEŽITOSTÍ V HISTORII KONEC CITACE STOP PROBLÉM V MÉ PÉČI STOP</p> <p>„V naší taky,“ řekl rod. „čti dál.“</p> <p>ODSTAVEC PODLE ROZKAZU VLADAŘE JSEM TEĎ LORD PREZIDENT ŘÍŠSKÉ ZVLÁŠTNÍ KOMISE PRO VYJEDNÁVÁNÍ S NÁVŠTĚVNÍKY STOP PODLE OSOBNÍHO POKYNU JEHO VELIČENSTVA RODERICK LORD BLAINE POMLČKA TO JSI TY ALE SKORO JSI O TO PŘIŠEL KDYŽ JSI ZTRATIL SVOJI LOĎ STOP NEDĚLEJTE Z TOHO SVŮJ ZVYK POMLČKA A LADY SANDRA BRIGH BYLI JMENOVÁNI KOMISAŘI STOP KOMISE MÁ PLNÉ PRÁVO JEDNAT JMÉNEM PANOVNÍKA STOP KOMISAŘI ZŮSTANOU V NOVÉM SKOTSKU DOKUD NEBUDE VHODNÉ PŘEDSTAVITELE NÁVŠTĚVNÍKŮ PŘEPRAVIT DO SPARTY STOP</p> <p>ODSTAVEC POKUD KOMISE DOJDE K ZÁVĚRU ŽE NÁVŠTĚVNÍCI PŘEDSTAVUJÍ HROZBU NEBO POTENCIÁLNÍ HROZBU ŘÍŠI BUDE KOMISE JEDNAT V DOHODĚ S MÍSTOKRÁLEM TRANSSEKTORU UHELNÉHO PYTLE A PODNIKNE VHODNÁ BEZPROSTŘEDNÍ OPATŘENÍ STOP NĚJAKÉ NÁVRHY OTAZNÍK</p> <p>ODSTAVEC RODE POKUD TI TŘÍSKANI NEJSOU. OBYČEJNÍ FARMÁŘI A TATO SONDA MĚ PŘESVĚDČILA ŽE NE TY A SALLY TU BUDETE DLOUHO STOP PŘEDPOKLÁDÁM ŽE SIS UCHOVAL ROZUM A TAK SE ZASNOUBÍŠ SE SALLY STOP KDY BUDE SVATBA OTAZNÍK TVŮJ OTEC POSÍLÁ POŽEHNÁNÍ</p> <p>STOP JÁ TAKÉ STOP MARKÝZ PŘEDPOKLÁDÁ ŽE AŽ VÁS PŘÍŠTĚ UVIDÍ BUDETE UŽ SVOJI STOP POKUD SI MYSLÍTE ŽE MARKÝZ A JÁ JSME TO ZAŘÍDILI TAK JSTE JEŠTĚ NIC NEVIDĚLI STOP JEHO VELIČENSTVO SCHVALUJE OKAMŽITOU SVATBU STOP TVOJE MATKA A VLÁDKYNĚ POSÍLÁ POŽEHNÁNÍ STOP</p> <p>„Ale co když odmítnu?“ zeptala se Sally. „To je největší arogance, se kterou jsem se setkala!“</p> <p>„Ale ty jsi neodmítla! Souhlasila jsi.“ Sklonil se a dlouze ji políbil.</p> <p>Snažila se mu vymanit a viděl, že se doopravdy zlobí.</p> <p>„Do háje.“ Mluvila tiše a zřetelně. „Do háje. ‘Jeho Veličenstvo schvaluje’ – krucinál! Kdybych tě teď odmítla, tak by to byla velezrada!“</p> <p>„Já se ptal dřív,“ poznamenal. „A ty jsi odpověděla. Dřív.“</p> <p>„To bylo chytré. Prosím tě, nekoukej jak malej kluk. Ano, chci si tě vzít. Nemám ráda, když mi někdo <emphasis>přikazuje, </emphasis>abych udělala něco, co jsem stejně udělat chtěla.“</p> <p>Prohlížel si ji. „Byla jsi hodně dlouho mimo. To já nikdy.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Povinnosti, které vyplývají z titulů. Nejdřív jsi byla na cestě za studiem primitivních kultur – to bylo tvoje svobodné rozhodnuití. Já vstoupil na akademii, abych absolvoval svůj <emphasis>Wanderjahr… </emphasis>Potom jsi byla ve vězeňském táboře, ale dokonce ani v té pekelné díře jsi nad sebou neměla žádnou autoritu, kterou bys <emphasis>respektovala</emphasis>.“ Slova volil s velikou pečlivostí. Sally byla rudá vzteky.</p> <p>„Potom na <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Jako host. Pod mým velením, pamatuješ? A ty jsi ten fakt respektovala do takové míry –“</p> <p>„No <emphasis>dobře, </emphasis>schovala jsem se, když jsme chytili sondu Bláznivého Eddieho. Ty víš proč.“</p> <p>„Taky pravda. Potom Nové Skotsko, kde jsi byla prakticky nejvýše postavená v širokém okolí. To se ti líbilo, ne? Těch pár lidí nad tebou se vůbec nezajímalo o to, abys něco dělala. A na Prvotní Třísce jsi dělala přesně to, co jsi v životě dělat chtěla. Hodně dlouho jsi byla mimo. A teď jsi zase zpátky ve škatulce.“</p> <p>„Přesně takový pocit z toho mám.“</p> <p>Rod ji jemně plácnul přes ruku. „Arogantní jako čert. Správně. To mi šlo na nervy, ale ne tak jako tobě. Strašně dlouho jsem jednal podle rozkazů! Celý život.“</p> <p>„Chápu to tak, že jsi poprvé dostal rozkaz někoho si vzít.“</p> <p>„Jo. Ale oba dva jsme něco takového čekali, ne? Politicky, z hlediska Říše je náš sňatek prostě příliš dobrá aliance, abychom si to nechali ujít. Máme privilegia, majetek, tituly a teď přichází účet. Je klika, že se milujeme, protože to dlužíme –“</p> <p>„Komu?“</p> <p>Rod se bezmocně usmál. Ten nápad byl nepředstavitelně legrační. „Kevinu Rennerovi. Říše existuje, aby Renner mohl snadněji předstírat, že je turista. Dlužíme to Rennerovi a za to privilegium jsme dobře placeni a on si to přišel vybrat.“</p> <p>Byla z toho udivená. „Skutečně to myslí takhle? Pane Bože, ano! Nařídil mi, abych šla do tvojí kajuty!“</p> <p>„Cože? On <emphasis>co?</emphasis>“</p> <p>Zachichotala se. „Fantastický. Měli bychom se ho zeptat a podívat se, co dělá. Nech mě to dočíst, Rode.“</p> <p>ODSTAVEC MÁM VOLNOST ROZHODOVÁNÍ PŘI JMENOVÁNÍ DALŠÍCH ČLENŮ KOMISE STOP OČEKÁVÁM VAŠI POMOC STOP VŠICHNI V OKRUHU PADESÁTI PARSEKŮ CHTĚJÍ DO KOMISE STOP UČENÉ SÍLY DELEGOVALO JEHO VELIČENSTVO TAK JE NEOBVIŇUJTE STOP VÁŠ PRVNÍ ÚKOL JE POMOCI MI NAPLNIT KOMISI STOP DRUHÝ BUDE ZAJIŠTĚNÍ USVĚDČUJÍCÍHO MATERIÁLU A SEZNAM SVĚDKŮ STOP</p> <p>ODSTAVEC ADMIRÁL KUTUZOV MÁ ROZKAZ POSADIT TĚ NA ŠALUPU PROTOŽE SE NEJVYŠŠÍ MOŽNOU RYCHLOSTÍ DOSTANE DO NOVÉHO SKOTSKA STOP VEZMI SALLY JESTLI SI MYSLÍŠ ŽE TO JE NEJLEPŠÍ A LETECKÝ LÉKAŘ TO SCHVÁLÍ STOP ADMIRÁL NA SEBE BERE ZODPOVĚDNOST ZA HORACE BURYHO STOP ROZJEĎ TO STOP POLIB ZA MĚ SALLY STOP S OHLEDEM NA BENJAMINA BRIGHT FOWLERA ČÁRKA SENÁTORA ZÁVORKA LORD PREZIDENT ŘÍŠSKÉ KOMISE SPECIÁLNĚ VYTVOŘENÉ PRO JEHO VELIČENSTVO LEONIDASE IX ZÁVORKA KONEC VZKAZUXX</p> <p>„Já půjdu na šalupu?“ zeptala se.</p> <p>„To záleží na tobě. Jsi v kondici. Chceš?“</p> <p>„Ano – ještě je třeba zařídit spoustu věcí, než se tam Třískani dostanou – Pane Bože, musíme to všechno zařídit s Třískany a teď ta svatba – Rode, uvědomuješ si, jak obrovskou událostí bude v provinčním hlavním městě sňatek Crucis Court a dědičky Fowlerových? Budu potřebovat tři sekretářky, strýček Ben nebude vůbec k ničemu a musíme ještě zařídit recepci pro Třískany a – No, tak dobře. Kde to jsme?“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>20. Do domovského přístavu</strong></p> <p>Kutuzov a Michajlov se s plnou vervou pustili do přípravy slavnostní večeře na rozloučenou s Rodem a Sally. Kuchaři na <emphasis>Leninu </emphasis>pracovali celý den, aby připravili tradiční ekaterinský banket: tucet chodů, polévky, sladké pečivo, pečeně, nadívané vinné listy z hydroponické farmy, kebab, nekonečnou řadu jídel; a mezi chody náprstek vodky. Během jídla se nedalo hovořit, protože jakmile člověk dojedl jeden chod, hned stevardi z <emphasis>MacArthuru </emphasis>podávali další, anebo aby si všichni chvilku odpočinuli, předváděli námořní tanečníci <emphasis>z Leninu </emphasis>tance z ruských stepí až po kopce Sv. Ekateriny, které se uchovaly devět set let zásluhou takových fanatiků, jako byl Kutuzov.</p> <p>Nakonec členové orchestru odešli a stevardi poklidili nádobí, nechali hosty sedět u čaje a předložili jim ještě další vodku. Mladší námořní kadet z <emphasis>Leninu </emphasis>pronesl přípitek na císaře a kapitán Michajlov na careviče Alexandra a admirál přímo zářil.</p> <p>„Dokáže zorganizovat slušnou show, když není úplně vyděšenej,“ zašeptal Renner Cargillovi. „Nikdy by mě nenapadlo, že to řeknu – A je to tady. Sám car chce pronést přípitek. Kdo ještě zbývá?“</p> <p>Admirál si stoupl a pozdvihl sklenku. „Ještě o chvíli svůj přípitek odložím,“ řekl zastřeným hlasem. Bylo docela možné, že už na něj působila ta nekonečná řádka sklenek vodky, ale tím si nikdo nebyl jistý. „Kapitáne Blaine, až se příště setkáme, budou naše role obrácené. Pak mi budete muset říct, jak jednat s Třískany. Ten úkol vám tedy nezávidím.“</p> <p>„Co se ten Horvath tak mračí?“ zašeptal Cargill. „Vypadá jako kdyby mu někdo položil žábu do postele.“</p> <p>„Jo. Není třeba možný, že by chtěl místo ve vaší komisi?“ zeptal se Sinclair.</p> <p>„To se klidně vsadím,“ vložil se do toho Renner. „Ani mně by nevadilo, kdybych tam byl.“</p> <p>„Tobě ani nikomu jinýmu,“ řekl Cargill. „A teď drž pusu a poslouchej.“</p> <p>„Máme další příležitost blahopřát lordu Blainovi,“ říkal Kutuzov, „a právě na to jsem si šetřil svůj přípitek. Kaplan Hardy má pro vás jedno oznámení.“</p> <p>David Hardy se postavil. Zeširoka a šťastně se usmíval. „Lady Sandra mě poctila tím, že mohu oficiálně oznámit její zasnoubení s lordem komisařem Blainem,“ řekl Hardy. „Soukromně jsem jim už poblahopřál a teď mi dovolte, abych jim pogratuloval jako první i oficiálně.“</p> <p>Všichni se najednou rozpovídali, ale admirál je umlčel. „A teď můj přípitek,“ řekl Kutuzov. „Na budoucnost markýze Crucise.“</p> <p>Sally zrudla, jak tam seděla a ostatní povstali a pozdvihli sklenice. Tak, a teď už je to oficiální, pomyslela si. Už z toho není cesta ven, kdybych chtěla – ne že bych chtěla, ale teď už je to <emphasis>nevyhnutelné…</emphasis></p> <p>„A také lady komisařky,“ dodal Kutuzov. Všichni se znovu napili. „A na lorda komisaře. Přejeme mu dlouhý život a spoustu dětí. A ať ochraňujete Říši při jednání s Třískany.“</p> <p>„Děkujeme vám,“ řekl Rod. „Uděláme, co je v našich silách a samozřejmě jsem ten nejšťastnější muž.“</p> <p>„Možná by měla promluvit i markýza,“ pobídl ji Kutuzov.</p> <p>Stoupla si, ale nenapadalo jí vůbec nic, co by měla říct. „Děkuji vám všem,“ vyhrkla a sedla si.</p> <p>„Už ti zase došla slova?“ zeptal se Rod zlomyslně. „A to je tu tolik lidí – propásl jsem svoji vzácnou příležitost!“</p> <p>Poté formálnost úplně zmizela. Všichni se tlačili kolem nich.</p> <p>„Všechno štěstí na světě,“ popřál jim Cargill. Energicky potřásal Rodovi rukou. „To myslím vážně, pane. A Říše si do komise nemohla vybrat lépe.“</p> <p>„Nebudete mít svatbu, než přijedeme?“ zeptal se Sinclair. „To by nebylo fér vzít se v mém městě, kdybych u toho nebyl.“</p> <p>„To ještě nevíme přesně,“ řekla mu Sally. „Ale určitě ne, než <emphasis>Lenin </emphasis>dorazí. Všichni jste samozřejmě zváni na svatbu.“ A Třískani taky, dodala v duchu. To by mě zajímalo, co tomu všemu řeknou.</p> <p>Party se rozpadla do několika malých skupin a Rod a Sally byli středem pozornosti. Stůl v jídelně vyšších důstojníků srazili, aby měli stevardi víc místa, když roznášeli kávu a čaj.</p> <p>„Určitě mi dovolíte, abych vám poblahopřál,“ řekl jim Bury zdvořile. „A doufám, že si nebudete myslet, že vás chci uplatit, když vám pošlu svatební dar.“</p> <p>„Proč by si to měl někdo myslet?“ zeptala se Sally nevinně. „Děkujeme, pane Bury.“ Pokud její poznámka byla dvojsmyslá, její úsměv byl dostatečně vroucí na to, aby to zastřel. Sally se nestarala o Buryho pověst, ale co ho znala, byl to okouzlující člověk; kdyby se jenom dovedl povznést nad ten svůj nesmyslný strach z Třískanů!</p> <p>Nakonec se Rodovi podařilo vymanit ze středu skupiny. Vyhledal Dr. Horvatha v koutě místnosti. „Celý večer jste se mi vyhýbal, doktore,“ řekl mu Rod přátelským tónem. „Chtěl bych vědět proč.“</p> <p>Horvath se pokusil o úsměv, ale uvědomil si, že je to nepřesvědčivé. Chvíli kroutil obočím, potom se uvolnil a rozhodl se. „Není nad upřímnost. Blaine, nechtěl jsem, abyste na tuhle expedici jel. Vy víte proč. Dobrá, váš muž Renner mě přesvědčil, že jste s tou sondou nemohl udělat nic jiného. Měli jsme rozdílné názory, ale celkem vzato musím uznat, že jste se velení zhostil dobře. S vaší hodností a zkušenostmi bylo nepochybné, že místo v komisi dostanete.“</p> <p>„Já jsem to nečekal,“ odpověděl Rod. „Když se tak ohlédnu zpátky ze spartského pohledu, myslím, že máte pravdu. Proto vás rozčiluju?“</p> <p>„Ne,“ řekl Horvath upřímně. „Jak jsem řekl, bylo to nepochybné a já se nenechávám rozčílit přírodními zákony. Ale já pomýšlel na to místo v komisi, Blaine. Byl jsem starší vědec na téhle expedici. Musel jsem bojovat o každý střípek informace, kterou jsme získali. Jako je Bůh nade mnou, kdyby dávali dvě místa pro členy expedice, jedno z nich jsem si zasloužil.“</p> <p>„A Sally ne,“ řekl Rod ledově.</p> <p>„Byla velice užitečná,“ řekl Horvath. „A je okouzlující a bystrá a samozřejmě vy ji sotva budete objektivně posuzovat– ale upřímně, Blaine, skutečně její kompetence považujete za rovnocenné s mými?“</p> <p>Rod se přestal mračit. Zeširoka se usmál, skoro se rozesmál. Horvathova profesionální žárlivost nebyla ani komická ani patetická, jenom nevyhnutelná; stejně nevyhnutelná jako jeho víra, že jmenování zpochybnilo jeho kompetence jako vědce. „Uklidněte se, doktore,“ řekl Rod. „Sally není v té komisi zásluhou svých vědeckých schopností víc než já. Císař nevěnoval příliš velkou pozornost kompetenci, ale zájmu.“ Skoro už řekl loajalitě, ale to by nebylo ono. „Svým způsobem je to, že vás nejmenovali bezprostředně“ – Rod to slovo zdůraznil – „kompliment.“</p> <p>Horvathovo obočí vyletělo vzhůru. „Prosím?“</p> <p>„Jste vědec, doktore. Celé vaše vzdělání a skutečná celá vaše filozofie života je objektivita, je to tak?“</p> <p>„Více méně,“ souhlasil s ním Horvath. „I když od té doby, co jsem opustil laboratoř –“</p> <p>„Jste musel bojovat s rozpočtem. A dokonce i tehdy jste byl zapojen do politiky jen proto, abyste pomohl svým kolegům udělat věci, které byste udělal sám, pokud byste neměl administrativní povinnosti.“</p> <p>„No – ano. Děkuju vám. Zdá se, že není moc lidí, kteří by si to takhle uvědomili.“</p> <p>„Tím pádem by vaše jednání s Třískany bylo stejné. Objektivní. Nepolitické. Ale to možná není ten nejlepší směr pro Říši. Ne, že byste byl nevyhovující co do <emphasis>loajality, </emphasis>doktore, ale Jeho Veličenstvo <emphasis>ví, </emphasis>že Sally a já klademe Říši na první místo. To nám vštěpovali od prvního dne, kdy jsme přišli na tento svět. Nemůžeme dokonce ani předstírat vědeckou objektivitu, pokud jsou ve hře zájmy Říše.“ A jestli ho ani tohle neuklidní, tak ať jde k čertu.</p> <p>Ale povedlo se. Horvath pořád nebyl zrovna šťastný a zjevně se nehodlal vzdát pokusu o zisk křesla v komisi; ale usmíval se a přál Rodovi a Sally šťastné manželství. Rod se omluvil a vrátil se zpátky k Sally s pocitem společenské obratnosti.</p> <p>„Nemůžeme se s Třískany ani rozloučit?“ žadonila. „Rode, nemůžeš ho přesvědčit?“</p> <p>Rod se bezmocně podíval na admirála.</p> <p>„My lady,“ řekl Kutuzov těžkopádně. „Nechci vás zklamat. Až Třískani přijedou do Nového Skotska, budete se o ně starat vy, ne já a potom mi budete říkat, co s nimi mám dělat. Do té doby jsem za Třískany zodpovědný já a nemám v úmyslu jakkoli měnit politiku odsouhlasenou předtím, než vstoupili na palubu. Dr. Hardy jim může předat jakýkoli vzkaz.“</p> <p>Co by udělal, kdybychom mu s Rodem prostě přikázali, aby nás k nim pustil? pomyslela si. Jako komisaře. Ale z toho by byl skandál a zdá se, že Rod má pocit, že admirál je hodně důležitý člověk. Kdybychom tohle udělali, už by spolu nikdy nemohli pracovat. Kromě toho by to Rod možná <emphasis>neudělal, </emphasis>kdybych ho o to poprosila. <emphasis>Nenaléhej.</emphasis></p> <p>„Není to tak, že by tihle Třískani byli zvláštní přátelé,“ připomněl jí Hardy. „Do styku s lidmi se dostali minimálně, i já je sotva znám. Určitě se to změní, až se dostaneme do Nového Skotska.“</p> <p>Hardy se usmál a změnil téma hovoru. „Věřím, že dodržíte svůj slib a počkáte na <emphasis>Lenin, </emphasis>než se vezmete.“</p> <p>„Ale trvám na tom, abyste nás oddal vy,“ řekla Sally rychle. „Budeme <emphasis>muset </emphasis>na vás počkat!“</p> <p>„Děkuji.“ Hardy chtěl ještě něco říct, ale Kelley záměrně přešel přes jídelnu a zasalutoval.</p> <p>„Kapitáne. Nechal jsem vaše propriety poslat na <emphasis>Hermes </emphasis>– i propriety lady Sally, a to s upozorněním 'Velmi spěšné’.“</p> <p>„To mám na svědomí já,“ zasmál se Rod. „Ale má pravdu. Sally, raději bychom se měli připravit.“ Zasténal. „To bude síla vyrovnat se se třetím tíhovým zrychlením po <emphasis>takové </emphasis>večeři.“</p> <p>„Já už také musím jít,“ řekl Kutuzov. „Musím předat na palubu <emphasis>Hermes </emphasis>vojenské hlášení.“ Nemotorně se usmál. „Sbohem, my lady. A vám taky, kapitáne. Šťastnou cestu. Jste dobrý důstojník.“</p> <p>„No – děkuji vám, pane.“ Rod se rozhlédl po jídelně a přes celou místnost uviděl Buryho. „Kelley, admirál na sebe bere zodpovědnost za Jeho Excelenci –“</p> <p>„S vaším dovolením bude námořním hlídkám velet dělostřelecký důstojník Kelley,“ řekl Kutuzov.</p> <p>„Samozřejmě, pane. Kelley, dávej si zatraceně pozor, až se dostaneme do Nového Skotska. Možná se pokusí utéct a možná ne. Nemám představu, co ho čeká, až se tam dostaneme, ale rozkazy jsou dost jasné, budeme ho mít pod dozorem. Možná se pokusí podplatit některého ze tvých mužů.“</p> <p>Kelley si odfrkl. „To ať radši nedělá.“</p> <p>„Jo. No, tak ahoj, Kelley. Nedovol, aby ti Nabil vrazil nůž mezi žebra. Chtěl bych tě mít v Novém Skotsku u sebe.“</p> <p>„Ano, pane. Vy si dávejte pozor, kapitáne.</p> <p>Markýz mě zabije, jestli se vám něco stane. Řekl mi to, když jsme odjížděli z Crucis Court.“</p> <p>Kutuzov si hlasitě odkašlal. „Naši hosté musí bezodkladně odejít,“ prohlásil. „S našimi posledními gratulacemi.“</p> <p>Rod a Sally odešli z jídelny a doprovázel je halasný pokřik. Vypadalo to, že večírek se ještě hodně protáhne.</p> <p>###</p> <p>Šalupa <emphasis>Hermes </emphasis>byla maličká. Obývací prostor nebyl větší než na kutru <emphasis>MacArthuru, </emphasis>i když celkově byla mnohem větší. Na zádi záchranných systémů měla nádrž a motory a dalo se tudy tak tak projít. Sotva nastoupili, už vyjeli.</p> <p>Na tak malé lodi se nedalo skoro nic dělat a velká akcelerace stejně znemožňovala vykonávat nějakou skutečnou práci. Lékařův pomocník prohlížel pasažéry v osmihodinových intervalech, aby se ujistil, že jsou schopni zvládnout tři gee na <emphasis>Hermesu </emphasis>a potvrdil Rodovo vyjádření, že se přes to překlenou dříve a zvýšil na 3,5 tíhového zrychlení. Při takové zátěži bylo lepší spát a mentální aktivitu omezit jen na společenskou konverzaci.</p> <p>Murchesonovo oko za nimi bylo obrovské, když dorazili k Aldersonovu bodu. Po chvíli bylo oko jenom jasnou červenou hvězdou na Uhelném pytli. Mělo maličkou žlutou třísku.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>21. Civilista</strong></p> <p>Hned poté, co <emphasis>Hermes </emphasis>projela oběžnou dráhu kolem Nového Skotska, je pobízeli, aby vystoupili na palubu kotvící lodi. Sally se tak tak stihla rozloučit s posádkou šalupy, potom už je připoutali.</p> <p>„NÁVŠTĚVNÍCI, VYSTUPTE Z VYLOĎOVACÍHO ČLUNU. CESTUJÍCÍ, PŘIPOUTEJTE SE, PŘIPRAVTE SE NA NÁVRAT.“</p> <p>Ozvalo se cvakání, jak se zavřely vzduchové kapsy. „Připraven, pane?“ zavolal pilot.</p> <p>„Jo –“</p> <p>Brzdící rakety se zapálily. Návrat nebyl vůbec hladký; pilot příliš spěchal. Prudce klesli, když prolétali nad hrbolatými skalami Nového Skotska a nad chrlícími gejzíry. Když doletěli nad město, pořád ještě měli velikou rychlost a pilot musel dvakrát obletět kruh; potom pomalu přijel člun, udržoval výšku a dosedl na přistávací plochu na střechu budovy ministerstva námořnictví.</p> <p>„Támhle je strýček Ben!“ vykřikla Sally. Utíkala k němu a vrhla se mu do náruče.</p> <p>Benjaminu Bright Fowlerovi bylo osmdesát standardních let a vypadal na to; před regenerační terapií by mu lidi hádali tak padesát a domnívali by se, že je ve svých primárních intelektuálských letech. V tom druhém by měli pravdu.</p> <p>Měřil 174 centimetrů a vážil devadesát kilo: byl to důstojný malý muž, skoro plešatý s prstencem tmavých prošedivělých vlasů kolem svítící lebky. Nikdy nenosil klobouk, jenom když byla zvlášť veliká zima – a to ho potom obvykle zapomněl.</p> <p>Senátor Fowler byl oblečen zvláště bizarně ve vyboulených kalhotách, které mu povlávaly nad vyleštěnými botami z jemné kůže. Hodně odřený kabát z velbloudí kůže mu sahal až ke kolenům. Jeho oblečení bylo velice nákladné, ale nikdy ho náležitě neošetřoval. Jeho zasněné oči, které mu slzely, a pomuchlaný zevnějšek z něj nedělaly zrovna působivou postavu a jeho političtí nepřátelé se nejednou dopustili chyby, když se nechali zmást jeho zjevem a podle něj usuzovali i na jeho schopnosti. Občas, když byla nějaká významná příležitost, nechal sluhu, aby mu vybral šaty a náležitě ho oblékl; a potom, aspoň po dobu několika hodin, vypadal slušně; koneckonců byl to jeden z nejmocnějších mužů v Říši. Obvykle si však na sebe navlékl to první, co mu v šatníku přišlo pod ruku a protože svému služebnictvu nikdy nedovoloval, aby něco vyhazovali, chodil často ve starých šatech.</p> <p>Objal Sally jako medvěd, když mu dala pusu na čelo. Sally byla větší než strýc a vždycky se jí chtělo dát mu pusu na temeno hlavy, ale vždycky se také ovládla. Benjamin Fowler zanedbával svůj vzhled a zlobil se, když mu to někdo připomínal, ale ve skutečnosti byl pramálo nedůtklivý na to, že má pleš. A také s velikou vehemencí odmítal, aby mu s ní kosmetičtí chirurgové cokoli udělali.</p> <p>„Strýčku Bene, to jsem ráda, že tě vidím!“ Sally se od něj odtáhla dřív, než jí poláme žebra. Potom se strojenou zlobou: „Ty jsi mi přeorganizoval život! <emphasis>Věděl </emphasis>jsi, že tvůj radiogram přiměje Roda, aby mě požádal o ruku?“</p> <p>Senátor Fowler se zatvářil zmateně. „Chceš říct, že to ještě neudělal?“ Dělal, jako že si Roda. velice podrobně prohlíží. „Vypadá docela normálně. To bude asi nějaké vnitřní poškození. Jak se máš, Rode? Vypadáš dobře, chlapče.“ Sevřel Rodovu ruku ve své. Jeho stisk byl dost silný, aby to bolelo. Levou rukou Fowler vytáhl kapesní počítač z ošuntělých skladů svého tlustého kabátu. „Je mi líto, děti, že vás musím honit, ale máme zpoždění. Honem, honem –“ Otočil se a vyrazil k výtahu, oni ho bezmocně následovali.</p> <p>Sjeli dolů dvanáct poschodí a Fowler je vedl zákruty chodeb. Námořníci hlídali za dveřmi. „Dovnitř, dovnitř,“ pobízel je senátor. „Nemůžeme nechat všechny ty admirály a kapitány čekat. Rode, honem!“</p> <p>Námořníci zasalutovali a Rod jim nepřítomně odpověděl. Celý ohromený vešel dovnitř: veliká místnost obložená tmavým dřevem s obrovským mramorovým stolem. Za ním sedělo pět kapitánů a dva admirálové. Právní důstojník seděl u menšího stolu a bylo tam ještě místo na záznamové zařízení a pro úředníky. Jakmile Rod vešel, někdo okamžitě promluvil, „Tento vyšetřující soud je zahájen. Přistupte blíž a přísahejte. Uveďte své jméno.“</p> <p>„Uh?“</p> <p>„Vaše jméno, kapitáne,“ odsekl admirál, co seděl uprostřed. Rod ho nepoznával; znal jen polovinu důstojníků v místnosti. „Znáte snad svoje jméno, ne?“</p> <p>„Ano, pane – admirále, nikdo mi neřekl, že jdu rovnou před vyšetřující soud.“</p> <p>„Tak to víte <emphasis>teď.</emphasis> Uveďte; prosím, své jméno.“</p> <p>„Roderick Harold, lord Blaine, kapitán, Říšské vesmírné válečné námořnictvo; bývalý velitel na palubě INS <emphasis>MacArthur.</emphasis>“</p> <p>„Děkuji vám.“</p> <p>Kladli mu jednu otázku za druhou. „Kapitáne, kdy jste se poprvé dověděl, že miniaturní návštěvníci dokáží používat nástroje a vykonávat užitečnou práci?“</p> <p>„Kapitáne, popište, prosím, sterilizační procedury, které jste použili.“</p> <p>„Kapitáne, podle vašeho soudu věděli cizinci, kteří nebyli na lodi, vůbec o tom, že se na vaší lodi rozutekly miniatury?“</p> <p>Odpovídal, jak nejlépe dokázal. Občas mu jeden důstojník položil otázku jen proto, aby další řekl, „To je ve zprávě, k čertu s tím. Copak jste neposlouchal ty nahrávky?“</p> <p>Vyšetřování probíhalo obrovskou rychlostí. Najednou bylo po všem. „Můžete si na chvíli odpočinout, kapitáne,“ řekl předsedající admirál.</p> <p>Sally a senátor Fowler čekali na chodbě. Byla tam s nimi mladá žena ve skládané sukni a s diplomatickým kufříkem.</p> <p>„Slečna McPhersonová. Moje nová sekretářka,“ představila ji Sally.</p> <p>„Moc mě těší, my lorde. My lady, raději bych měla –“</p> <p>„Samozřejmě. Děkuji vám.“ McPhersonová odešla a klapala přitom podpatky o mramorovou podlahu. Měla pěknou chůzi. „Rode,“ řekla Sally. „Rode, víš na kolik večírků máme jít?“</p> <p>„Večírky! Pane Bože, ženská jedna, támhle právě teď rozhodují o mém osudu a ty tady –“</p> <p>„Nesmysl,“ odsekl senátor Fowler. „O tom se už rozhodlo před několika týdny. Když jsme Merrill, Cranston, Armstrong a já slyšeli Kutuzovovu zprávu. Byl jsem tam, s tvým jmenováním od Jeho Veličenstva v kapse a ty jsi byl pryč a přišel jsi o loď! Ještě, že tvůj admirál je čestný muž, hochu. To bylo, sakra, dobře.“</p> <p>Dveře se otevřely. „Kapitáne Blaine?“ zavolal ho úředník.</p> <p>Vešel a stoupl si před stůl. Admirál držel v ruce kus papíru a odkašlal si.</p> <p>„Shromáždili jsme jednotlivé poznatky vyšetřujícího soudu, abychom prozkoumali okolnosti ztráty bitevního křižníku generálské třídy Jeho říšského Veličenstva <emphasis>MacArthuru. </emphasis>Zaprvé. Tento soud dospěl k závěru, že plavidlo bylo ztraceno vzhledem k náhodnému zamoření cizími formami života a bylo správné je zničit, aby se tak předešlo kontaminaci dalších plavidel. Za druhé. Tento soud zprošťuje velitele této lodi, kapitána Rodericka Blaina, ISN, obvinění z nedbalosti. Za třetí. Tento soud nařizuje všem přeživším důstojníkům z <emphasis>MacArthuru, </emphasis>aby vypracovali podrobnou zprávu o tom, jak v budoucnosti takovýmto ztrátám předejít. Za čtvrté. Tento soud poznamenává, že pátrání a sterilizaci <emphasis>MacArthuru</emphasis>bylo zabráněno přítomností značného počtu civilních vědců a jejich vybavení na palubě a že ministr Anthony Horvath, starší vědec, protestoval proti sterilizaci a trval na minimálním narušení civilních experimentů. Za páté. Tento soud poznamenává, že kapitán Blaine by byl mnohem aktivnější při hledání svého plavidla, ale nemohl tak konat z důvodů uvedených ve čtvrtém bodě. A tento soud nedoporučuje pokárat velitele plavidla. Tyto závěry jsou jednotné, tento soud je odročen. Můžete jít, kapitáne.“</p> <p>„Děkuji, pane.“</p> <p>„Jo. To bylo vážně velice dojemné, Blaine. To víte, ne?“</p> <p>„Ano, pane.“ Pane Bože, kolikrát jsem na to myslel?</p> <p>„Ale pochybuji, že někdo z válečného námořnictva by jednal líp. Na té lodi to muselo být jako v blázinci s tolika civilisty na palubě. No dobře, senátore, je celý váš. V místnosti 675 jsou připraveni.“</p> <p>„Dobře. Děkuji vám, admirále.“ Fowler postrkoval Blaina ven ze soudní síně a dál chodbou k výtahu. Tam čekal nižší důstojník.</p> <p>„A kam jedem teď?“ zeptal se Rod. „Šest sedm pět? To je ústup!“</p> <p>„Samozřejmě,“ řekl senátor. Vešli do výtahu. „Nemyslel sis, že bys mohl zůstat u válečného námořnictva a být členem té komise, že ne? Právě proto jsme museli to vyšetřování takhle popohnat. Dokud to nebylo na záznamu, nemohli tě uvolnit.“</p> <p>„Ale, senátore –“</p> <p>„Ben. Říkej mi Bene.“</p> <p>„Ano, pane. Bene, já <emphasis>nechci </emphasis>od válečného námořnictva! Je to moje kariéra –“</p> <p>„Už ne.“ Výtah se zastavil a Fowler vystrčil Roda ven. „Nakonec bys stejně musel odejít. Rodina je příliš důležitá. Aristokrati přece nemůžou zanedbávat vládu tak, že se budou celý svůj život potloukat někde po lodích. Věděl jsi, že budeš muset brzy odejít.“</p> <p>„Ano, pane. Potom, co zabili moje bratry o tom nebylo pochyby. Ale ještě ne! Hele, nemohli by mi dát dovolenou?“</p> <p>„Nebuď blázen. Otázka Třískanů nás teď bude provázet dlouho. Sparta je příliš vzdálená na to, aby to zvládla. A jsme tu.“ Fowler ho vedl dveřmi.</p> <p>Papíry o jeho odchodu už byly připraveny. Roderick Harold, lord Blaine: povýšen na kontraadmirála a uveden na seznamu mimo aktivní službu z příkazu Jeho říšského Veličenstva. „Kam vám máme posílat penzi, pane?“</p> <p>„Prosím?“</p> <p>„Máte nárok na vyplácení penze. Kam chcete, abychom vám ji posílali, my lorde?“ Pro toho písaře už byl Rod civilista.</p> <p>„Mohl bych ji darovat na Fond pomoci válečného námořnictva?“</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>„Udělejte to.“</p> <p>Úředník psal rychle. Následovaly ještě další otázky, všechny triviální. Dokumenty byly všechny hotové a úředník mu je podal. Vytáhl pero. „Tady mi to, prosím, podepište, my lorde.“</p> <p>Pero v jeho ruce bylo studené. Rod se ho nechtěl dotýkat.</p> <p>„No tak, honem, čeká vás ještě spousta schůzek,“ pobídl ho senátor Fowler. „Tebe i Sally. Tak honem, chlapče, podepiš to!“</p> <p>„Ano, pane.“ Nemá smysl to oddalovat. Není o čem se dohadovat. Když mě sám císař jmenoval do té zatracené komise – Rychle naškrábal na papíry svůj podpis a ještě vedle otiskl palec.</p> <p>###</p> <p>Taxi s nimi svištělo úzkými uličkami Nového Skotska. Doprava byla hustá a automobil nebyl označen oficiální vlaječkou, která by jim uvolňovala cestu. Pro Roda byla zvláštní zkušenost takhle cestovat; obvykle měl k dispozici, vznášedla válečného námořnictva, která ho dopravila z jedné střechy na druhou a posledně měl v Novém Skotsku svůj vlastní gig s posádkou, která na něj čekala. Už nikdy, už nikdy.</p> <p>„Budu si muset koupit vznášedlo a opatřit si šoféra,“ řekl Rod. „Předpokládám, že komisaři mají nárok na licenci na leteckou dopravu.“</p> <p>„Jasně. Máš právo na všechno, co chceš,“ řekl senátor Fowler. „Vlastně ta schůzka ti vynese titulární hodnost barona, ne že bys to potřeboval, ale to je další důvod, proč jsme v poslední době tolik populární.“</p> <p>„A kolik tam vlastně bude komisařů?“</p> <p>„V tom mám také volnou ruku. Nechceme, aby jich bylo nějak moc.“ Taxi se prudce naklonilo, když řidič skoro srazil chodce. Fowler se podíval na svůj, kapesní počítač. „Zase pozdě. Schůzky v Paláci. Samozřejmě tam budeš bydlet. Komnaty pro služebnictvo sice budou nacpané, ale tvého muže tam někam protlačíme – máš někoho nebo chceš, aby ti to zařídila moje sekretářka?“</p> <p>„Kelley je na <emphasis>Leninu. </emphasis>Myslím, že se mnou zůstane.“ Válečné námořnictvo přijde o dalšího dobrého muže.</p> <p>„Kelley! Jak se má ten starý ničema?“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>„To jsem rád, že to slyším. Tvůj otec chtěl, abych se na něj zeptal, když teď na to tak myslím. To víš, že je mu stejně jako mně? Pamatuju si ho v uniformě, když tvůj táta byl poručík, a to už je hodně <emphasis>dávno</emphasis>.“</p> <p>„Kde je Sally?“ Když Rod vyšel z 675, nebyla tam. Docela mu to vyhovovalo; s papíry o jeho propuštění ze služby, co se mu boulily v kapse tuniky, mu nebylo zrovna moc do řeči.</p> <p>„Samozřejmě šla nakupovat, nějaké šaty. Ty to udělat nemusíš. Jeden z mých lidí získal tvoji velikost ze záznamů válečného námořnictva a přinesl ti pár obleků. Jsou v Paláci.“</p> <p>„Bene – všechno jsi to roztočil tak rychle, Bene,“ řekl Rod opatrně.</p> <p>„Je to nutné. Dokud je <emphasis>Lenin </emphasis>na oběžné dráze, potřebujeme ještě nějaké odpovědi. Mezitím si musíš prostudovat místní politickou situaci. Všechno je to propojeno navzájem. Říšská obchodní asociace chce co nejdřív obchodovat. Společnost humanity chce navázat kulturní výměnu. Armstrong si přeje, aby jeho flotila jednala s cizáky, ale má hrůzu z Třískanů. To je třeba urovnat, než Merrilla napadne pokračovat ve znovudobytí Transsektoru Uhelného pytle. Burzy odtud do Sparty jsou kolísavé – a co udělá třískanská technologie s ekonomikou? Jaké rentabilní společnosti zkrachují? Kdo zbohatne? A každej ztracenej kousíček z toho je ve tvých rukách, chlapče. <emphasis>Musíme </emphasis>dělat politiku.“</p> <p>„Uuf.“ Teď to na něj dopadlo plnou vahou. „A co Sally? A zbytek komise?“</p> <p>„Neblázni. Ty a <emphasis>já jsme </emphasis>komise. Sally udělá, co bude třeba.“</p> <p>„Chceš říct to, co budeš chtít, aby udělala. Tím bych si nebyl tak jistý – má svoji hlavu.“</p> <p>„Myslíš, že <emphasis>já </emphasis>to nevím? Žil jsem s ní dost dlouho. Sakra, ty jseš taky tak nezávislej. Tobě taky nebudu moci moc diktovat.“</p> <p>Zatím jsi odvedl kus práce, pomyslel si Rod.</p> <p>„S tou komisí ses dovtípil, ne?“ Zeptal se Ben zostra. „Parlament se soustředil na říšské výsady. Jestli existuje něco čistě výsadního, tak je to obrana proti návštěvníkům. Ale jestli jsou mírumilovní a tak, má parlament zájem o obchodní jednání. Císař se nechystá přehrát otázku Třískanů na vládu, dokud si nebudeme jisti, proti čemu stojíme. Ale nemůže to zařídit ze Sparty. Sám sem přijet nemůže, chlapče – to by zase způsobilo potíže v Capitalu, Parlament by mu nemohl zabránit, aby to přesunul na korunu prince Lysandra, jenomže ten chlapec je příliš mladý. Takže to vázne na mrtvém bodě. Jeho Veličenstvo je jedna věc, ale jmenování agentů s říšskou pravomocí je věc druhá. Sakra, já nechci dávat říšskou autoritu nikomu jinému než královské rodině. Jeden člověk, jedna rodina nemohou osobně mít příliš velikou moc bez ohledu na to, kolik jí teoreticky mají, ale dáš jim určené agenty a už je to něco jiného.“</p> <p>„A co Merrill? Je to jeho sektor.“</p> <p>„A co je s ním? Nějaké výhrady k němu jako ke komukoli jinému. Víc. Práce místokrále je pečlivě definována. Jednání s návštěvníky do ní nepatří. Merrill by nebyl dalek pokusu založit si svoji vlastní malou Říši, ale historie ukazuje jednu věc setsakra jasně – je třeba mít se na pozoru. Takže musela vzniknout komise. Parlament neodsouhlasí tak velkou moc jedinému muži, dokonce ani mně ne. Udělali mě předsedou, protože jsem měl dost hlasů. Zapojil jsem do toho neteř – můj bratr byl populárnější než já, potřebovali jsme ženu a Sally zrovna byla na Třísce. Fajn. Ale já tady moc dlouho být nemůžu, Rode. Někdo to musí po mně vzít. A to jsi ty.“</p> <p>„To jsem si mohl myslet. Proč já?“</p> <p>„Jsi přirozený. Potřeboval jsi podporu starého muže, aby ses do té komise dostal. Markýz je teď dost populární. Odvedl dobrou práci při konsolidaci svého sektoru. Kromě toho pocházíš skoro z královské rodiny. Jsi v linii nástupců trůnu –“</p> <p>„Asi tak dvacátý osmý. Syn mé sestry má na to větší právní nárok než já.“</p> <p>„Jo. Ale ta výsada se moc daleko nerozkřikne. Peerové ti věří. Baroni mají rádi tvého otce.</p> <p>Prostí lidé taky a nikoho nenapadne, že chceš být králem tady, přišel jsi o Crucis Court. Takže teď je problém najít pár místních nastrčených osob, které vezmou své baronské tituly a půjdou s tebou, až já odejdu. Ještě než pojedeš domů budeš muset najít náhradu, ale ty to zvládneš. Já to zvládnul.“ Fowler se blaženě usmál.</p> <p>Palác se vynořil před nimi. Stráže stáli venku ve skládaných sukních, ve slavnostních uniformách, ale důstojník, který porovnával jejich pověřovací listiny se seznamem schůzek a pokynul jim skrze dveře, byl námořník.</p> <p>„Musíme si pospíšit,“ řekl senátor Fowler, když jeli po okružní cestě k jasně červeným a žlutým kamenným schodům. „Rode, jestli ti Třískani představují hrozbu, mohl bys přikázat Kutuzovovi, aby tam vyslal svoji válečnou flotilu?“</p> <p>„Pane?“</p> <p>„Slyšel jsi mě. Čemu se usmíváš?“</p> <p>„O tomhle jsem mluvil s jedním ze svých důstojníků na Primární Třísce. Jenože jsem byl na tvém místě. Ano, pane. Nechtěl bych to udělat, ale mohl bych. A jsem schopen odpovědět takhle rychle proto, že jsem si tu otázku cestou domů pořádně probral. Jinak bych ti musel říct, aby ses s celou komisí šel vycpat.“ Odmlčel se na chvíli. „Ale Sally by nemohla.“</p> <p>„Ani bych to od ní nečekal. Ani by nebojovala. Jakýkoli důkaz, který by tebe nebo mě přiměl nařídit něco takového, by vedl k její rezignaci. Hele, já procházel ty zprávy, až jsem z toho byl hluchej a slepej a nic zvlášť závadného tam není – ale pár věcí ano. Jako třeba ti tvoji námořní kadeti. Dělá mi potíže to překousnout.“</p> <p>„Mně taky.“</p> <p>Taxi zastavilo u schodů do Paláce a řidič jim otevřel dveře. Rod vylovil bankovky, aby mohl zaplatit a dal taxikáři příliš tučné zpropitné, protože nebyl zvyklý jezdit taxíky.</p> <p>###</p> <p>„Bude to všechno, my lorde?“ zeptal se číšník.</p> <p>Rod se podíval na svůj kapesní počítač. „Ano, děkuji. Přijdeme pozdě, Sally.“ Nepokusil se vstát „Angusi – dáme si kávu. S koňakem.“</p> <p>„Ano, my lorde.“</p> <p>„Rode, vážně přijdeme pozdě.“ Ani Sally nevstala. Dívali se jeden na druhého a smáli se. „Kdy jsme spolu naposledy obědvali?“ zeptala se.</p> <p>„Je to týden? Dva? Nepamatuji se. Sally, nikdy v životě jsem neměl tolik práce. Teď zrovna hlavní akce flotily by měla být povyražení.“ Zašklebil se. „Dneska další večírek. Lady Riordanová. Musíme tam jít?“</p> <p>„Strýček Ben říká, že baron Riordan je velice vlivnou osobností v Novém Irsku a je dost možné, že tam budeme jeho podporu potřebovat.“</p> <p>„Tak to asi budeme muset.“ Angus jim přinesl kávu. Rod ochutnal a blaženě si povzdechl. „Angusi, to je nejlepší káva s koňakem, jakou jsem kdy měl. V posledním týdnu jsi se hodně zlepšil co do kvality.“</p> <p>„Ano, my lorde. Tohle je pro vás.“</p> <p>„Pro mě? Sally, je to od tebe –?“</p> <p>„Ne.“ Byla stejně překvapená jako on. „Angusi, odkud to máš?“</p> <p>„Obchodní kapitán osobně to donesl do budovy vlády, my lady. Říkal, že je to pro lorda Blaina. Šéfkuchař to ochutnal a řekl, že se to může rovnou servírovat.“</p> <p>„Aha, je to jasné,“ nadšeně souhlasil Rod. „Kdo byl ten kapitán?“</p> <p>„Zjistím to, my lorde.“</p> <p>„Nějaký hledač důstojníků,“ řekl Rod zamyšleně, když číšník odešel. „I když by si člověk řekl, že by snad dal vědět –“ Podíval se znovu na svůj počítač. „Myslím, že už moc času nemáme. Nemůžeme nechat místokrále Čekat celé odpoledne.“</p> <p>„Ale klidně můžeme. Ty a strýček Ben nebudete souhlasit s mým návrhem a –“</p> <p>„Necháme to až na poradu, srdíčko.“ Místokrál požadoval okamžité rozhodnutí komise o tom, co udělat s Třískany. Byl jen jedním z mnoha. Ministr války Armstrong chtěl vědět, jak veliká flotila by byla třeba k odzbrojení Třískanů – jen pro případ, říkal, aby divize válečného plánování admirála Cranstona mohla začít pracovat.</p> <p>Říšská obchodní asociace trvala na tom, aby všechno, co Bury ví o obchodních možnostech, bylo dáno k dispozici všem členům. Velký diákon Jeho církve chtěl dokázat, že Třískané jsou andělé. Další frakce vyznavačů této církve byla přesvědčena o tom, že to jsou ďáblové a že Říše zamlčuje informace. Kardinál Randolph z imperiální církve chtěl vysílat pásky o životě Třískanů v tri-v televizi, aby se s vyznavači Jeho církve jednou provždy skoncovalo.</p> <p>A všichni v okruhu dvou set parseků chtěli získat křeslo v komisi.</p> <p>„Aspoň budeme na stejném zasedání,“ řekla Sally.</p> <p>„Jo.“ Jejich pokoje v Paláci byly na stejné chodbě, ale nikdy se nepotkávali, jenom na večírcích. Během posledních zmatených týdnů se Rod se Sally málokdy potkávali na stejných konferencích.</p> <p>Angus se vrátil a uklonil se. „Kapitán Anderson, <emphasis>Ragnarok, </emphasis>my lorde.“</p> <p>„Aha. Děkuji, Angusi. To je říšská autonetická loď, Sally.“</p> <p>„Takže pan Bury poslal kávu a koňak! To od něj bylo moc hezké –“</p> <p>„Jo.“ Rod si povzdechl. „Vážně <emphasis>musíme </emphasis>jít. Šli po schodech nahoru z jídelny do pracovny místokrále Merrilla. Senátor Fowler, ministr války Armstrong a vrchní velitel válečného námořnictva Cranston netrpělivě čekali.</p> <p>„Náš první společný oběd po dvou týdnech,“ vysvětlil Rod. „Omlouvám se.“ Znělo to ledabyle.</p> <p>„Nebude to tak špatné, až se vrátí <emphasis>Lenin</emphasis>,“ řekl senátor Fowler. „Horvathovi vědci se mohou účastnit společenských akcí. Ti se s tím vypořádají.“</p> <p>„Dejme tomu, že jim dáte povolení vystupovat,“ princ Merrill afektovaně prodlužoval samohlásky. „Nenechali jste své chráněnce toho moc říct za všechny ty rozhovory, které poskytli.“</p> <p>„Promiňte, Výsosti,“ řekl admirál Cranston. „Spěchám. Co mám udělat s příjezdem <emphasis>Leninu? </emphasis>Loď obíhá ve vzdálenosti šedesát hodin a já musím poslat rozkazy Kutuzovovi.“</p> <p>„My už jsme to vyřídili, pokud souhlasíš s mým návrhem, strýčku Bene,“ řekla Sally. „Ubytujte je v Paláci, přidělte jim služebnictvo a stráže a nechte Třískany samotné, ať se rozhodnou, s kým se chtějí setkat.“</p> <p>„Má pravdu, Benjie,“ poznamenal Merrill. „Koneckonců <emphasis>jsou </emphasis>to reprezentanti suverénní síly. Těžko se ospravedlňuje ten fakt, že jsou zavřeni do ohrady, co? Dělá se kolem toho velký humbuk. A proč?“</p> <p>„Admirál Kutuzov je přesvědčen o tom, že Třískani znamenají hrozbu,“ řekl ministr války. „Říká, že jsou velmi přesvědčiví. Dejte jim možnost promluvit s kýmkoli podle jejich výběru a nelze vůbec odhadnout, co by mohli udělat. Mohli by nám zapříčinit politické potíže, Vaše Výsosti, a to nemůžeme potřebovat.“</p> <p>„Ale musíte souhlasit s tím, že tři Třískani nepředstavují žádnou vojenskou hrozbu,“ řekla Sally.</p> <p>Benjamin Fowler si ztěžka povzdechl. „O tom jsme už mluvili. Já nemám obavy z vojenské hrozby! Když necháme Třískany volně konat, nadělají toho spoustu. O tom mě přesvědčuje Buryho zpráva. Třískani mohou získat zájmové skupiny, které je budou podporovat. Vyjednávat obchodní dohody.“</p> <p>„Komise má právo veta na jakoukoli dohodu, strýčku Bene.“</p> <p>„Je těžší něco zničit než dívat se na neschopnost s čímkoli začít. Podívej, jestli Třískani jsou všechno, co si myslí Horvath, tak jsou: mírumilovní, dychtiví prodat nebo dát nám novou technologii, žádnou soutěž o životní prostory – a jak tohle, sakra, může vědět? – žádná vojenská hrozba, nikdy se nespojí s cizáky…“</p> <p>Admirál Cranston zavrčel, byl to hluboký hrdelní zvuk.</p> <p>„A všechno ostatní, i když budou tohle všechno a ještě víc, <emphasis>stejně </emphasis>pro nás jsou problém. Jednak jejich technologie otřese celou Říší. Nemůžeme to všechno nechat jen tak rozbujet, aniž bychom měli plán o přizpůsobení.“</p> <p>„Dělníci už na tom pracují,“ řekl Merrill suše. „Prezident jednoho podniku tady byl ani ne před hodinou a žádal nás, abychom Třískany ještě nepouštěli, dokud si jeho zaměstnanci nenastudují problémy nezaměstnanosti. Není <emphasis>proti </emphasis>nové technologii, ale chce, abychom byli obezřelí. Nemůžu říct, že bych mu to měl za zlé.“</p> <p>„Ani Říšská obchodní asociace už není tak semknutá,“ dodal Rod. „Včera večer u lady Malcolmové mi pár obchodníků řeklo, že mají na Třískany jiný názor.“ Rod podsunul prsty pod klopy své pletené tuniky v jasných barvách. Civilní oblečení sedí lépe a je pohodlnější než uniforma válečného námořnictva, ale ostatní, jak se zdálo, se pohodlně necítili. „Sakra, nevím, co mám říct! Měl jsem tolik práce s nesmyslnými projevy a konferencemi a ty prokleté večírky – prostě jsem neměl možnost se nad tím nijak konstruktivně zamyslet.“</p> <p>„Samozřejmě, samozřejmě,“ konejšil ho Merrill. „Klid, my lorde, moje rozkazy od Jeho Veličenstva jsou jasné. Musím přijmout radu vaší komise. A já na tu radu pořád ještě čekám. Lady Sandra –“</p> <p>„Sally. Prosím.“ Nikdy se jí její jméno nelíbilo, ale nedokázala vysvětlit proč…</p> <p>„Lady Sally nám alespoň něco navrhla. Senátore, vy a Blaine, musíte dělat něco víc než jen protestovat, že toho nevíte dost!“</p> <p>„V mé flotile je jedna taková záležitost,“ vložil se do toho Armstrong. „Musím vědět, jestli Cranstonovy válečné lodě budou zase moci pronásledovat cizáky nebo budou muset zůstat v téhle části sektoru. Budeme mít na krku další vzpoury, když nevykonáme oficiální návštěvu ve vzdálených provinciích!“</p> <p>„Nějaké požadavky?“ zeptal se Rod.</p> <p>„Ano. Chtějí vlastní lodě. Chtějí mít větší možnost mluvit do říšské politiky, ale spíš jim jde o ty lodě. To je dost na to, abych se z toho zbláznil! Řídí si své vlastní vnitřní záležitosti. Neplatí o nic vyšší daně než my. Když se cizáci do nich míchají, zavolají válečné námořnictvo a my přijedem. Ale tohle nejsou vaše problémy, my lorde. Jestli skutečně budeme potřebovat lodě na obranu lidstva před cizími obludami, najdu je za vás, i kdybych musel osobně zapracovat v MacPhersonových docích.“</p> <p>„To by stálo za to, kdyby se ukázalo, že jsou Třískani nepřátelští,“ řekl Merrill zamyšleně. „Skutečné ohrožení Říše by mělo provincie konsolidovat – To by mě zajímalo, jestli bychom s tím takhle mohli předstoupit před barony.“</p> <p>„Vaše Výsosti!“ protestovala Sally.</p> <p>„To mě jen tak napadlo.“</p> <p>„Oslníme je,“ Fowler se zakabonil. Všichni se na něj upřeně podívali. „To je jasné. Ať tedy má tisk dneska hody. Až přijede <emphasis>Lenin, </emphasis>zorganizujeme takovou show, jakou Nové Skotsko ještě nikdy nevidělo. Velkou recepci pro Třískany. Se všemi poctami. Spousta oficialit, přehlídek, cest. Konference s lidmi z ministerstva zahraničí. Nikdo nemůže nic namítat, když veřejné vystoupení Třískanů bude slavnostní a ministerstvo zahraničních věcí si rezervuje celý jejich další čas. Mezitím se my pustíme do práce. Vaše Výsosti, budeme mít pro vás radu, jak to půjde nejdříve, ale Leoni – Jeho Veličenstvo mě neposlalo, abych docházel k ukvapeným úsudkům. Dokud nebudeme vědět víc, musíme to takhle udělat.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>22. Přehlídky</strong></p> <p>Vyloďovací člun se usadil na střeše Paláce s ječivým kvílením trysek, které přešlo v hluboké dunění, až docela utichlo. Venku se ozval tlukot bubnů. Jejich zvuk bylo slyšet i uvnitř, nejdříve jen tlumeně a po otevření vstupních dveří pořádně halasně.</p> <p>David Hardy zamžoural do ranního slunce rozjasňujícího pestrobarevné kameny Paláce. Nasál čerstvý vzduch bez zápachu lodí, mužů a filtrů a pocítil teplo Nového Cal. Pod nohama měl pevnou skálu. Doma!</p> <p>„ČESTNÁ STRÁŽ, POZOR!“</p> <p>Dobrý Bože, to nám tedy připravili přivítání, pomyslel si David. Narovnal se v ramenou a šel dál po rampě, jak si kameramani na něj zaostřovali své přístroje. Za ním šli další námořní důstojníci a civilisté. Poslední byl Dr. Horvath, a když se objevil, David pokynul náčelníkovi.</p> <p>„K POCTĚ ZBRAŇ!“ <emphasis>Cvak! Prásk! </emphasis>Padesát párů bílých rukavic učinilo naprosto stejný pohyb a uchopilo zbraň ve stejném okamžiku. Padesát šarlatových rukávů obtěžkaných zlatými prýmky viselo ve vzduchu geometricky dokonale. Bubny byly stále hlasitější a zněly rychleji.</p> <p>Třískani šli dolů po rampě. Mrkali ve slunečním svitu. Trumpety zahlaholily slavnostní fanfáru a dozněly společně s bubny. Ticho bylo narušováno jen slabým hlukem z ulice půl kilometru vzdálené. Dokonce i novináři na vyvýšené platformě byli zticha. Třískani rychle otáčeli svými těly.</p> <p><emphasis>To je zvláštní! Tak jsme se nakonec dostali do lidského světa a k lidem, kteří mu vládnou; ale – co to dělají? Vepředu byly dvě řady po pětadvaceti námořnících, ti stáli ve strnulé póze, zbraně drželi v poloze, která jim zaručeně nemohla být pohodlná, všichni byli stejní a zcela zjevně nikoho neohrožovali; ale Ivan se automaticky ohlédl dozadu na své bojovníky.</emphasis></p> <p><emphasis>Po jejich pravé ruce bylo víc takových námořníků, ale ti měli v rukách to, co dělalo rámus, ne zbraně a někteří drželi skloněné barevné zástavy; další tři měli zbraně a čtvrtý držel větší zástavu, ale ne skloněnou; symboly, které už dříve viděli. – Koruna a vesmírná loď, orel, srp a kladivo.</emphasis></p> <p><emphasis>Přímo před nimi, za skupinou lidí z </emphasis>Leninu <emphasis>a </emphasis>MacArthuru, <emphasis>byli další lidé, každý z nich měl na sobě něco jiného. Zjevně čekali, až si promluví s Třískany, ale sami neříkali nic.</emphasis></p> <p><emphasis>„Kapitán Blaine a slečna Fowlerová,“ zašvitořila Jock. „Jejich postavení napovídá, že ti dva před nimi přijímají projevy úcty.“</emphasis></p> <p>David Hardy vedl Třískany dopředu. Návštěvníci pořád krčili nosy a švitořili mezi sebou v hudebních tónech. „Pokud vám připadá vzduch nepříjemný,“ řekl David, „můžeme postavit filtry. Nevšiml jsem si, že by vám vzduch v lodi zapříčinil nějaké potíže.“ Znovu se zhluboka nadechl čistého vzduchu.</p> <p>„Ne, ne, je jenom trochu vyčichlý a bez chuti,“ řekla prostřednice. Ty dvě se nedaly od sebe rozeznat. „A pak je tady víc kyslíku. Myslím, že to budeme potřebovat.“</p> <p>„Gravitaci?“</p> <p>„Správně.“ Třískanka mhouřila oči proti slunci. „Taky budeme potřebovat tmavé brýle.“</p> <p>„Samozřejmě.“ Došli na konec dvou řad čestné stráže. Hardy se poklonil Merrillovi. Obě prostřednice udělaly totéž, v dokonalé imitaci. Běloun stál chvíli vzpřímeně, potom se také uklonil, ale ne tak hluboko jako ostatní.</p> <p>Dr. Horvath čekal. „Princ Stefan Merrill, místokrál Jeho říšského Veličenstva pro Transsektor Uhelného pytle,“ představil ho Horvath. „Vaše Výsosti, velvyslanec z Prvotní Třísky. Jmenuje se Ivan.“</p> <p>Merrill se formálně poklonil, potom ukázal na Benjamina Fowlera. „Senátor Benjamin Bright Fowler, lord prezident zvláštní říšské komise. Senátor Fowler je zplnomocněn jednat s vámi jménem císaře a má pro vás vzkaz od Jeho Výsosti.“</p> <p>Třískani se znovu poklonili.</p> <p>Senátor Fowler dovolil svému sluhovi, aby ho náležitě oblékl; nakonec, záznamy z tohoto setkání uvidí biliony lidí. Měl na sobě tmavou tuniku bez ozdob, jen s malou zlatou růžicí s drahokamy na levé straně hrudníku, měl novou šerpu, kalhoty mu dokonale seděly a měl je zastrčené do naleštěných vysokých bot z jemné kůže. Pod levou paží držel hůl ze španělského rákosu s vyřezávanou zlatou hlavicí, když mu Rod Blaine podal pergamen.</p> <p>Fowler četl svým hlasem „pro oficiální mluvu“; v debatách to byl buřič, ale jeho oficiální projevy byly pompézní. Tento nebyl výjimkou.</p> <p>„Leonidas IX. z Boží vůle císař lidstva představitelům třískanské civilizace, pozdravuji vás a vítám vás. Tisíc let lidstvo hledalo své bratry ve vesmíru. Snili jsme o nich po celou naši historii…“ Vzkaz byl dlouhý a formální a Třískani poslouchali v tichosti. Po jejich levé straně byl hlouček lidí, co do sebe strkali, šeptali si a byly tam nějaké zašpičatělé nástroje, které Třískani rozeznali jako špatně vyrobené tri-v kamery. Byl tam celý les kamer a příliš mnoho lidí; proč je jich třeba tolik k tak jednoduchému úkolu?</p> <p>Fowler dočetl vzkaz. Podíval se směrem, kam upírali Třískani oči, aniž by pohnul hlavou. „Pánové od tisku,“ zamumlal. „Pokusíme se to zařídit tak, aby vás neobtěžovali.“ Potom zdvihl pergamen, aby ukázal říšskou pečeť, a předal jej Tříškanům.</p> <p><emphasis>„Určitě čekají na odpověď. Tohle je jedna z těch ‘oficialit', na které nás Hardy upozorňoval. Vůbec nevím, co mám říct. Ty jo?“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Ne. Ale něco říct musíme.“</emphasis></p> <p><emphasis>Promluvil náčelník. „Co nám řekli?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Mohla jsem tlumočit, ale nemělo by to smysl. Přivítali nás jménem svého císaře, který, jak se zdá, je tu nejvyšší. Ten malý kulatý je císařovým prostředníkem.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ah. Aspoň jsme našli někoho, s kým se dá komunikovat. Promluv s ním.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale on neřekl nic!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tak taky řekni nic.“</emphasis></p> <p>„Jsme vám velmi vděční za vaše císařské uvítání. Věříme, že toto setkání inteligentních ras bude historickou událostí, možná i nejdůležitější v historii vaší i naší. Máme veliký zájem začít s vámi obchodovat a vzájemně obohatit Třískany a lidstvo.“</p> <p><emphasis>„Mluvíš jako Horvath.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Samozřejmě. To byla jeho slova. Používal je často před tím, než lidi zničili svoji menší loď. Musíme se dovědět, proč to udělali.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Neptej se, dokud lidi nepoznáme lépe.“</emphasis></p> <p>Třískani mrkali očima a stáli tam tiše tak dlouho, až to bylo trapné. Zjevně už neměli co říci.</p> <p>„Určitě jste po cestě unavení,“ řekl Merrill. „Můžete si odpočinout ve svých komnatách, než začne přehlídka.“ Když Třískani neodpovídali, Merrill lehce mávl rukou. Hudba spustila pochod a Třískany odvedli k výtahu.</p> <p>„Odvedeme vás pryč od těch proklatých novinářů,“ mumlal Fowler. „V téhle výkladní skříni se nedá dělat nic.“ Usmál se do kamer, stejně tak i ostatní a usmívali se pořád, i když už se dveře výtahu zavřely před obličeji reportérů, kteří spěchali směrem k nim, když viděli, že Třískani odchází.</p> <p>###</p> <p><emphasis>V pokojích nebyly žádné skryté kamery a dveře měly z vnitřní strany zámek. Byla tam spousta místností, všechny s hodně vysokými stropy. Ve třech místnostech bylo to, co lidé považovali za lůžka pro Třískany, a u každého z těch pokojů byla místnost s odpadkovým košem a koupelnou. V další místnosti byla lednice, kombinovaný plynový sporák s mikrovlnnou troubou, velké zásoby jídla včetně toho, co si Třískani přivezli s sebou, nástroje na jídlo a další vybavení, které nepoznávali. Ještě v další místnosti, největší ze všech, byl veliký stůl z leštěného dřeva a židle lidské i pro Třískany.</emphasis></p> <p><emphasis>Procházeli celými těmi obrovskými prostorami.</emphasis></p> <p><emphasis>„Obrazovka tri-v,“ vykřikla Jock. Otočila ovladači a objevil se obraz. Byl to pásek s nimi, jak naslouchají vzkazu od císaře. Na dalších kanálech bylo totéž – buď lidi mluvili o příjezdu Třískanů nebo Velký muž ve volných šatech křičel. Podle jeho gest a tónu hlasu bylo jasné, že je velice rozzlobený.</emphasis></p> <p>„Pekelníci! Musíme je zničit! Jeho legie vyrazí proti Legiím pekelným!“</p> <p><emphasis>Křičící muž zmizel a místo něj se na obrazovce objevil jiný, také oblečený do volných šatů, ale tenhle nekřičel. Mluvil klidně. </emphasis>„Slyšeli jste muže, který si říká Jeho hlas. To samozřejmě nemusím zdůrazňovat, ale když mluvíme o církvi, mohu vás ujistit, že Třískani nejsou ani andělé ani ďáblové; pouze inteligentní bytosti jako my. Představují-li hrozbu pro lidstvo, pak to není hrozba spirituální a služebníci Jeho Veličenstva budou patrně víc než vhodnými partnery pro jednání s nimi.“</p> <p>„Kardinále Randolphe, stanovila církev, ehm, statut Třískanů? Tedy, jejich místo v teologii –“</p> <p>„Samozřejmě, že ne. Ale mohu říci, že jen stěží to jsou nadpřirozené bytosti.“ <emphasis>Kardinál Randolph se smál a s ním i komentátor. Po muži, který ve vzteku tolik křičel, nebylo ani památky.</emphasis></p> <p><emphasis>„Pojďte,“ řekl náčelník. „Na to bude čas později.“ Šli do velké místnosti a sedli si za stůl. Charlie přinesla zrní z jejich zásob.</emphasis></p> <p><emphasis>„Cítili jste ten vzduch. Žádný průmyslový rozvoj. Ta planeta musí být skoro prázdná! Místo pro miliardu náčelníků a jejich poddané.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tak prudké sluneční záření nás oslepí. Gravitace zkrátí náš život.“ Charlie se zhluboka nadechla. „Ale je tu místo, jídlo a kov. Na gravitaci působí sluneční svit. To zvládneme.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Určitě jsem se přeslechla.“ Jock gestikulovala pobavení. „Nevěřím, že my tři se dopustíme násilí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ti lidé mi pořád připomínají Bláznivého Eddieho! Viděli jste to? Slyšeli jste to? Prostředník císaře si oškliví ty, co zacházejí s tri-v kamerami a stejně se na ně tváří příjemně a naznačuje, že se mu možná nepodaří zařídit to tak, aby nás neobtěžovali.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Dali nám tri-v,“řekl náčelník.</emphasis></p> <p><emphasis>„A na to se určitě lidi dívají. Byli tam mluvčí mnoha náčelníků. Viděli jste to.“ Jock naznačila potěšení. „Budu mít spoustu příležitostí přijít na to, jak se u lidí vládne a jak žijí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Dali nám zdroj informací, který nekontrolují,“ řekl náčelník. „Co to znamená?“</emphasis></p> <p><emphasis>Prostřednice byly zticha.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano,“ řekl Ivan. „Když naše mise nebude úspěšná, nedovolí nám se vrátit.“ Naznačil lhostejnost. „To jsme věděli, ještě než jsme odjeli. Teď je mnohem důležitější než jindy navázat s lidmi co nejdříve obchodní vztahy; nebo stanovit, jestli vztah s lidmi je nežádoucí a najít způsob, jak mu zabránit. Musíte jednat rychle.“</emphasis></p> <p><emphasis>Věděli to. Prostřednice, které svoji misi navrhly, a náčelníci, kteří s ní souhlasili, znali časové limity, ještě než odjeli z Prvotní Třísky. Byly dva: život prostřednice nebyl dlouhý a náčelník zemře přibližně ve stejnou dobu. Obrovská hormonální nevyrovnanost, která ho učinila sterilním a napořád mužem, ho zabije. Ale poslat mohli pouze prostřednice a sterilního dozorce, protože žádný náčelník by takový úkol nesvěřil nikomu jinému než dozorci; a jenom dozorce může přežít bez množení.</emphasis></p> <p><emphasis>Rozsah druhého časového limitu se nedal odhadnout, ale nebyl o nic nejistější: Civilizace na Třísce byla opět odsouzena k záhubě: Další cyklus se otáčí a bez ohledu na nevyhnutelné Bláznivé Eddie se to nedá nijak zastavit. Po kolapsu lidé uvidí Třískany jako divochy. Rasa bude bezmocná nebo skoro bezmocná; a co potom lidé udělají?</emphasis></p> <p><emphasis>Nikdo to nevěděl a žádný náčelník to nebude riskovat.</emphasis></p> <p><emphasis>„Lidi přislíbili rozhovory o obchodu. Předpokládám, že prostředník bude jejich instrumentem. A možná také pan Bury nebo někdo takový.“ Jock vstala ze židle a prohlížela si obložené stěny. Byla tam ukrytá tlačítka, jemná filigránská práce, a ona jeden stiskla. Panel se odklopil a pod ním byla, další obrazovka tri-v. Jock s ní začala manipulovat.</emphasis></p> <p><emphasis>„O čem je třeba tady diskutovat?“ ptal se náčelník. „Potřebujeme potraviny a půdu anebo nás musí nechat být s našimi cykly. Musíme utajit naléhavost našich potřeb a jejich důvodů. Máme jen málo, s čím můžeme obchodovat kromě myšlenek; nemáme žádné zdroje, které bychom mohli rozšířit. Jestli lidé chtějí mít trvanlivé zboží, musí nám dát kovy, abychom je měli z čeho vyrobit.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jakékoli čerpání zdrojů z Třísky by znamenalo prodloužení dalšího kolapsu; a k tomu dojít nesmí.</emphasis></p> <p>„Válečné námořnictvo kolem toho dělá spoustu tajností, ale já vám můžu říct tohle, mají technologii daleko lepší než cokoli, co jsme měli my v době První říše,“ <emphasis>řekl komentátor na obrazovce. Zdálo se, že je vyděšený.</emphasis></p> <p><emphasis>„Lidé už nemají to, co mívali,“ řekla Jock. „Kdysi, v době, kterou nazývají První říše, měli stroje na úpravu potravin o vynikající výkonnosti. Vyžadovaly jenom energii a organické látky – kuchyňský odpad, plevele, dokonce uhynulá zvířata a lidi. Jedy byly odstraněny a upraveny.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Víš, na jakém principu to fungovalo? Nebo nakolik bylo rozšířené jejich použití? Nebo proč už ty stroje nemají?“ zajímalo náčelníka.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ne. Ten člověk o tom nemluví.“</emphasis></p> <p><emphasis>„To jsem slyšela,“ dodala Charlie. „Byl to školený námořník jménem Dubcek a pokoušel se zatajit zřejmý fakt, že lidé mají cykly. O to se snaží všichni.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Víme o jejich cyklech,“ řekl Ivan. „Jejich podivných nevyzpytatelných cyklech.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Víme, co nám námořní kadeti řekli v posledních hodinách svého života. Víme, co ti další naznačovali. Víme, že mají úctu k síle své První říše, ale jen málo obdivují své předcházející civilizace. Trochu víc. Možná se něco dozvím z tri-v.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ten stroj na potraviny. Budou o tom ostatní vědět něco víc?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano. Kdybysme měli Hnědáka a to, co lidé vědí o principech, je možné, že –“</emphasis></p> <p><emphasis>„To jsem teda z toho celá pryč,“ řekla Charlie. „Přestaň si přát, abychom měli Hnědáky.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Nemůžu to ovlivnit. Já jen musím ležet na jejich postelích nebo sedět v jejich křesle a nějak se moje myšlenky mění –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Hnědák by nevyhnutelně zemřel. Dva by se rozmnožovali a rozmnožovali pořád dokola, a kdyby se rozmnožovat nemohli, tak by nevyhnutelně zemřeli. Dost už o Hnědácích!“</emphasis></p> <p><emphasis>„No dobře. Ale ten stroj na potraviny by zahnal jakýkoli nový cyklus na polovinu 144 let.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Dozvíš se o tom stroji co možná nejvíc,“přikázal Ivan. „A přestanete mluvit o Hnědácích. Má pohovka má stejně špatný tvar jako ty vaše.</emphasis></p> <p>###</p> <p><emphasis>Hlavní tribuna byla před bránou do Paláce a plnila se lidmi. Další provizorní stavby lemovaly silnici z obou stran, kam až Třískani ze svého místa v první řadě dohlédli. Lidé byli na těch stavbách i kolem nich.</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan seděl netečně. Nechápal důvod, toho všeho, ale lidé se pokoušeli dodržovat společenská pravidla. Když odešli ze svých pokojů, šli za nimi lidé se zbraněmi a nedívali se vůbec na Třískany. Ti muži neustále pozorovali dav kolem nich. Tihle námořníci byli působiví a válečníci by si s nimi snadno poradili, ale aspoň jim lidští náčelníci dali tělesnou stráž. Snažili se být zdvořilí.</emphasis></p> <p><emphasis>Prostřednice švitořily jako vždycky a Ivan bedlivě naslouchal. Z jejich rozhovoru se mohl mnohé dovědět.</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Tohle jsou vládci této planety, ještě víc než dvaceti planet. A stejně řekli, že tuhle věc musí udělat. Proč?“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie: „Mám teorie. Všimni si toho způsobu, jak přistupují ke svým křeslům. Místokrál Merrill pomáhá Sally vyjít do schodů. Někteří na tituly nedbají a jiní je zase vždycky používají a zbytečně je v plném znění uvádějí do tlampačů. ‘Pánové od tisku’, jak se zdá, nemají vůbec žádný statut, a přesto zastavují koho chtějí, a i když jim ostatní brání, aby si chodili kam je napadne, nikdo je nepotrestá, pokud to přesto zkusí.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Jaký způsob vidíš? Já žádný nepostřehla.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan: „Máš nějaké závěry?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jen zajímavé otázky,“ odpověděla Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan: „Pak tedy dovol, abych zkusil svoje pozorování.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock přešla do jazyka Trójanů. „Jaký způsob vidíš?“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie odpověděla v tomtéž jazyce. „Vidím složitou síť povinností, ale v ní je pyramida moci. Nikdo není skutečně nezávislý, ale když se blížíte k vrcholu pyramidy, síla značně stoupá; ale jen málokdy je plně využita. Jsou určité hranice povinností, které sahají do všech směrů nahoru, dolů a do stran v absolutně cizím stylu. Kde žádný náčelník nepracuje přímo pro někoho jiného, všichni lidé pracují pro sebe navzájem. Místokrál Merrill zodpovídá za rozkazy shora a povinnosti zdola. Hnědáci, farmáři, válečníci a dělníci požadují a dostávají od svých náčelníků pravidelné vyúčtování za jejich činnost.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock (překvapení): „To je strašně složité. I tak se s tím musíme seznámit, jinak bychom nedokázali odhadnout, co lidé udělají.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie: „Ty způsoby se mění, když se na to díváme. A mají ten přístup, co mu říkají </emphasis>‘formalita’ <emphasis>– Šok!“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Ano, já to viděla. Ta malá žena, co běžela před autem. Koukej, ti muži v autě jsou otřeseni, možná i zraněni. Auto zastavilo hodně prudce. Jaké výsady ta žena může mít?“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Jestli ten, co ji odnáší, je její rodič, tak je to proto – inženýrka. Jenomže je to malá žena a oni mají jen málo žen inženýrek a náčelníkovo auto zastavilo, aby ji nesrazilo, ke škodě náčelníka. Teď už chápu, proč se jejich Fjunč(mlask) zbláznili.“</emphasis></p> <p>Pódium bylo skoro plné a Hardy se vrátil na své místo vedle nich. Charlie se zeptala, „Můžete nám znovu vysvětlit, co se tady děje? My jsme to nepochopili a vy jste měl jen málo času.“</p> <p>Hardy o tom přemýšlel. Každé malé dítě ví, co je přehlídka, ale nikdo o tom s dětmi nikdy nemluvil; místo toho se prostě děti na jednu vzaly a bylo to. Dětem se moc líbily, protože tam byla spousta podivných a hezkých věcí ke koukání. Dospělí – no, dospělí měli jiné důvody.</p> <p>Řekl, „Spousta lidí půjde okolo nás v pravidelných útvarech. Někteří budou hrát na hudební nástroje. Pojedou tu automobily s různými mistrovskými díly z řemeslnických dílen nebo zemědělskými produkty nebo uměleckými výtvory. Pak zase budou procházet další lidé a jednotlivé skupiny budou stejně oblečené.“</p> <p>„A jaký to má důvod?“</p> <p>Hardy se zasmál. „Je to na vaši počest a na počest všech a sobě samým. Předvádějí svoji zručnost.“ <emphasis>A možná také svoji sílu… </emphasis>„Od počátku našich dějin jsme pořádali přehlídky a nic nenasvědčuje tomu, že bychom je přestali pořádat.“</p> <p>„A tohle je jedna z těch ‘oficiálních’ záležitostí, o kterých jste se zmiňoval?“</p> <p>„Ano, ale předpokládá se, že by to měla být i zábava a legrace.“ Hardy se laskavě usmál na své svěřence. Vypadali legračně ve svých hnědobílých kožíškách a baňatých ochranných brýlích, které držely jenom na řemíncích, protože neměli nos, aby si mohli nasadit normální brýle. Ty jejich jim dodávaly nepřirozeně vážný výraz.</p> <p>Hardy se ohlédl za šumem za sebou. Admiralita zaujímala svá místa. Hardy poznal admirála Kutuzova a vrchního velitele válečného námořnictva Cranstona.</p> <p>A Třískani mezi sebou švitořili, jejich hlasy trylkovaly ve stupnicích nahoru a dolů, kmitali pažemi…</p> <p><emphasis>„To je on! To je náčelník </emphasis>Leninu!<emphasis>“ Jock si stoupla a upřeně ho sledovala. Pažemi naznačovala překvapení, radost, údiv…</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie bedlivě pozorovala chování lidí, jak postupovali do nepravidelného prostoru hlavní tribuny. Kdo je komu podřízen? A jakým způsobem? Ti stejně oblečení reagovali odhadnutelně a vzory na jejich oblecích přesně stanovily jejich statut. Blaine měl jednou na sobě takové oblečení a tehdy se přesně hodil na místo, které mu teoreticky náleželo. Teď ten oblek na sobě neměl a chovali se k němu jinak. Dokonce Kutuzov se mu uklonil. A stejně: Charlie pozorovala akce těch druhých a jejich výraz v obličeji a řekla, „Máš pravdu. Dávej si pozor.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jseš si jistá?“ zeptal se jí Běloun.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano! To je ten, co jsem ho tak dlouho z dálky studovala, výlučně podle chování těch, kdo plnili jeho rozkazy. Podívej se na ten široký prýmek, co má na rukávu, ten symbol planety na hrudi, rozdíl od námořních stráží </emphasis>Leninu<emphasis> – určitě je to on. Měla jsem pravdu od samotného začátku, je to jedno stvoření a je to člověk!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přestaň ho tak pozorovat. Dívej se dopředu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ne! Musíme poznat tenhle druh člověka! Je to třída, kterou si vybrali, aby velela jejich lodím ve válce!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Otoč se.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jsi náčelník. Ale ne můj!“</emphasis></p> <p><emphasis>„No dobře,“ řekl Ivan. Hádky mu moc dobře nešly.</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie v nich zase byla mistr. Jak Jock cukla a zajíkla se, když se dohadovali, Charlie hned přešla do starého napůl zapomenutého jazyka, ani ne tak kvůli tajnostem jako spíš proto, aby Jock připomněla, kolik toho musí skrývat. „Kdybychom měli dost prostředníků, dalo by se to riziko tolerovat; ale když se teď zblázníš, bude o celé politice rozhodovat jenom Ivan a já. Tvůj náčelník vůbec nebude zastoupen.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale nebezpečenství, která ohrožují náš svět –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Uvažuj o záznamu svých sester. Prostřednice Sally Fowlerové teď náčelníkům opakuje pořád dokola, že svět by mohl být dokonalý, kdyby dokázali omezit rozmnožování. Prostředník Horace Buryho –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Kdyby jsme se to mohli dovědět –“</emphasis></p> <p><emphasis>„– není k nalezení. Rozesílá dopisy nejmocnějším náčelníkům a žádá o nabídky, za které by mohl změnit svoji loajalitu a poukazuje na hodnotu informací, které má jen on sám. Prostřednice Jonathona Whitbreada zradila svého náčelníka a zabila svého vlastního Fjunč(malsk)!“ Charlie šlehla, očima po Ivanovi. Ten se díval, ale nerozuměl.</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie přešla na normální jazyk. „Z prostřednice kapitána my lorda Rodericka Blaina se stal Bláznivý Eddie. Tys u toho byla. Prostřednice Gavina Pottera je Bláznivý Eddie. Sinclairova prostřednice je ve společnosti užitečná, ale úplně se zbláznila.“</emphasis></p> <p><emphasis>„To je pravda,“ řekl Běloun. „Postavili jsme ji do čela projektu na vyvinutí ochranné síly, jakou mají lidi. S Hnědáky nejprve pracuje dobře, sama používá nástroje. Ale se svým náčelníkem a sestrou hovoří, jako by měla poškozený temenní výstupek.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock se najednou posadila, oči upřela před sebe.</emphasis></p> <p><emphasis>„Vzpomeňte si na záznam,“ pokračovala Charlie. „Jenom prostřednice Horsta Staleyho je při smyslech podle rozumového standardu. Nesmíte se ztotožnit s žádným člověkem. Určitě to nepřinese žádné utrpení. Nemůžeme mít v sobě žádný vyvinutý instinkt, abychom se museli ztotožňovat s lidmi!“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock přešla zase do jazyka Trójanů. „Ale my jsme tu sami. Co se stane pak? Čí mám být Fjunč(mlask), Ivane?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Nebudeš Fjunč(mlask) žádného člověka,“ prohlásil Ivan. Zaslechl jenom utajenou změnu jazyka. Charlie neodpověděla.</emphasis></p> <p>To jsem rád, že už to mám za sebou, ať to bylo co bylo, pomyslel si Hardy. Třískani si povídali jenom půl minuty, ale určitě si vyměnili spoustu informací – a emocionální obsah byl veliký. David si tím byl jistý, i když zatím dokázal rozeznat jenom několik frází v jakémkoli třískanském jazyce. Teprve nedávno se ubezpečil v tom, že současně se jich používalo několik.</p> <p>„Přichází místokrál a komisaři,“ řekl Hardy. „A orchestry začínají hrát. Teď poznáte, co je to přehlídka.“</p> <p>###</p> <p>Rodovi se zdálo, že od toho zvuku se třese každý kámen v Paláci. Stovka bubeníků si vykračovala při tom burácení a za nimi vyhrávala dechová kapela nějaký pochod ze starých časů CoDominia. Kapelník zdvihl žezlo a skupina ustoupila před tribunu za zdvořilého potlesku. Hůlky se roztočily, jak je děvčata vyhodila vysoko do vzduchu.</p> <p>„Velvyslanec se ptá, jestli to jsou válečníci,“ zakřičela Charlie.</p> <p>Rod se skoro rozesmál, ale ovládl svůj hlas. „Ne. Tohle je orchestr ze Střední školy Johna Muira – skupina mladých lidí. Někteří z nich možná budou válečníci, až budou starší a někteří farmáři, inženýři nebo –“</p> <p>„Děkuji.“ Třískani švitořili.</p> <p>Ne že bychom neměli válečníky, pomyslel si Rod. Tohle přijetí určitě přilákalo k tri-v obrazovkám největší diváckou obec v celé historii Říše. Merrill si nechtěl nechat ujít příležitost vystavit na odiv obrněnou pěst. Perspektivní rebelové si to možná dvakrát rozmyslí. Ale nepředvádělo se příliš velké množství vojenské techniky, bylo k vidění spíše více děvčat s kyticemi květů než námořníků a vojáků.</p> <p>Přehlídka byla nekonečná. Každý baron z provincie se musel předvést; každý spolek, korporace, město, škola – ti všichni se chtěli zúčastnit a Fowler jim řekl jen ať přijedou.</p> <p>Po orchestru Střední školy Johna Muira přišel na řadu půlbatalion oddílů Covenanterští horalé v kostkovaných sukních s dalšími bubny a k nim navíc měli ještě vřískající dudy. Divoká hudba šla Rodovi na nervy, ale dával bedlivý pozor, aby se ovládal; i když Covenant byl na druhé straně Uhelného pytle, byli horalé přirozeně populární v Novém Skotsku a všichni Noví Skotové také milovali, nebo to aspoň předstírali, dudy.</p> <p>Horalé nesli meče a kopí, na hlavách měli skoro metr vysoké čepice z medvědí kožišiny. Přes ramena jim splývaly barevné plédy. Nebyla zjevná žádná hrozba, ale pověst Covenanterů byla hrozba dost veliká. Žádná armáda ze známého světa by se s nimi nechtěla utkat, když ze sebe shodí tuhle slavnostní parádu a oblečou se do válečnického; a Covenant je loajální do morku kostí.</p> <p>„To jsou válečníci?“ zeptala se Charlie.</p> <p>„Ano. Jsou součástí slavností stráže místokrále Merrilla,“ křičel Rod. Postavil se do pozoru, když ta barevná skupina procházela kolem a musel se hodně přemáhat, aby mu ruka nevyletěla a nesalutoval. Místo toho smeknul klobouk.</p> <p>Přehlídka pokračovala: vůz nějakého novoirského barona pokrytý květinami; ukázky výrobků řemeslnických spolků; další oddíly, tentokrát to byli Friedlandeři – pochodovali neobratně, protože byli z artilerie a tankových jednotek a neměli svá vozidla. Další připomínka provinciím, co by Jeho Veličenstvo mohlo poslat proti svým nepřátelům.</p> <p>„Co si z tohohle všeho Třískani vezmou?“ zeptal se Merrill nahlas koutkem úst. Poznal barvy dalšího baronského alegorického vozu.</p> <p>„Těžko říct,“ odpověděl senátor Fowler.</p> <p>„Spíš jde o to, co si z toho vezmou provincie,“ řekl Armstrong. „Tahle show bude stát za to, aby bitevní křižník navštívil mnohá místa. A to bude mnohem levnější.“</p> <p>„Levnější pro vládu,“ řekl Merrill. „Nechci ani pomyslet na to, kolik tohle všechno stálo. Naštěstí jsem to neplatil já.“</p> <p>„Rode, můžeš jít,“ řekl senátor Fowler. „Hardy tě u Třískanů omluví.“</p> <p>„Dobře. Díky.“ Rod se vykradl pryč. Za sebou nechal halas přehlídky a tlumenou konverzaci svých přátel.</p> <p>„Nikdy v životě jsem neslyšela tolik bubnů,“ řekla Sally.</p> <p>„Nesmysl. O každých narozeninách,“ připomněl jí senátor Fowler.</p> <p>„No, jenomže o narozeninách na to <emphasis>všechno </emphasis>nemusím koukat.“</p> <p>„O narozeninách?“ zeptala se Jock.</p> <p>Rod odešel, když se Sally pokoušela vysvětlit patriotický svátek a stovka pištců dupala kolem v gaelské nádheře.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>23. Umění vyjednávání</strong></p> <p>Malá skupina postupovala v rozzlobeném tichu. Horowitzovo nepřátelství bylo skoro slyšitelné, jak je vedl stále hlouběji do podzemí. Jsem nejschopněji xenolog v Transsektoru Uhelného pytle, myslel si. Aby našli někoho lepšího, budou se muset vydat do Sparty. A tohle zatracený princátko a jeho polovzdělaná lady pochybují o mém profesionálním slově.</p> <p>A já to musím snášet.</p> <p><emphasis>O tom </emphasis>nebylo moc pochyb, uvažoval Horowitz. Sám prezident univerzity to řekl jasně. „Proboha, Ziggy, udělej, co chtějí! Tahle komise je veliká věc. Celý náš rozpočet, a to nemluvím o tvém oddělení, bude do značné míry ovlivněn jejich zprávami. Co když řeknou, že nespolupracujeme a vyžádají si tým ze Sparty?“</p> <p>Tak. Aspoň tihle mladí aristokrati vědí, že jeho čas má svoji hodnotu. Několikrát jim to cestou do laboratoře opakoval.</p> <p>Byli hluboko pod zemí ve Staré univerzitě, procházeli přes sešlapané kamenné podlahy vytesané před dávnými časy. Murcheson sám těmito chodbami procházel, než bylo dokončeno vytvoření půdy Nového Skotska a podle legendy je možné jeho ducha vidět stále bloudit v těchto chodbách: postava zahalená v kápi s jedním doutnajícím rudým okem.</p> <p>A proč je tohle tak sakramentsky důležité? Do háje, proč ta holka z toho dělá takovou vědu?</p> <p>Laboratoř byla další místnost vytesaná do živé skály. Horowitz naléhavě gestikuloval, dva diplomovaní asistenti otevřeli lednicový kontejner a z něho vyjel dlouhý stůl.</p> <p>Pilot sondy Bláznivého Eddieho ležel rozřezaný na hladkém bílém plastiku. Jeho orgány byly uspořádány přibližně na místa před zásahem, s černými čarami nakreslenými na stažené kůži, aby bylo možné je spojovat s body na kůži a rozloženou kostrou. Světle červená a tmavě červená a šedavě zelená, nepravděpodobné tvary: komponenty třískanského prostředníka měly všechny barvy a tkáně člověka zasaženého granátem. Rod cítil, jak se mu zvedá žaludek a vzpomněl si na pozemní akce.</p> <p>Trhnul sebou, když se Sally se zájmem nahnula dopředu, aby lépe viděla. Obličej měla vyrovnaný a smutný – ale takhle se tvářila už v Horowitzově kanceláři.</p> <p>„Koukejte!“ vybuchl Horowitz triumfálně. Kostnatým prstem píchnul do kalně zelené uzliny velikosti burského ořechu v břiše. „Tady. A tady. Tohle by měla být varlata. I další varianty Třískanů měly vnitřní varlata.“</p> <p>„Ano –“ souhlasila Sally.</p> <p>„Takhle malá?“ zeptal se Horowitz opovržlivě.</p> <p>„To nevíme.“ Sally měla pořád velice vážný hlas. „Na těch soškách nebyly žádné reprodukční orgány a jediní Třískani, které expedice pitvala, byl jeden Hnědák a několik miniatur. Ten Hnědák byla žena.“</p> <p>„Já miniatury viděl,“ řekl Horowitz samolibě.</p> <p>„No – ano,“ souhlasila Sally. „Varlata měli samci miniatur dost velká, aby byla vidět –“</p> <p>„Proporčně mnohem větší než tahle. Ale to nevadí. Tyhle nemohly produkovat sperma. Já to dokázal. Ten pilot byl hybrid!“ Horowitz se udeřil hřebetem ruky do dlaně. „Hybrid!“</p> <p>Sally studovala toho Třískana. Ona je vážně rozčilená, pomyslel si Rod.</p> <p>„Třískani jsou nejdříve samci, potom samice,“ mumlala téměř neslyšně. „Nemohl být tenhle nedospělý?“</p> <p>„Pilot?“</p> <p>„Ano, samozřejmě –“ Povzdechla si. „Rozhodně máte pravdu. Dosáhl výšky dopělého Třískana. Je možné, že by to byla zrůda?“</p> <p>„Hah! <emphasis>Vy </emphasis>jste se <emphasis>mně </emphasis>smáli, když jsem říkal, že by to mohla být mutace! No, není. Zatímco vy jste si vyjeli na výlet, my jsme tady usilovně pracovali. Identifikoval jsem chromozómy a systémy genových kódů, které jsou zodpovědné za sexuální vývoj. Tohle stvoření byl sterilní hybrid dvou dalších forem, které <emphasis>jsou </emphasis>plodné.“ Triumf.</p> <p>„To odpovídá,“ řekl Rod. „Třískani řekli Rennerovi, že prostředníci jsou hybridy –“</p> <p>„Podívejte,“ naléhal na Sally Horowitz. Aktivoval výukovou obrazovku a naťukal do ní kódy. Pluly po ní všelijaké útvary. Třískanské chromozómy byly těsně na sobě namačkané disky spojené slabými šlahouny. Na discích byly pruhy a obrysy – a Sally a Horowitz spolu mluvili jazykem, kterému Rod nerozuměl. Poslouchal roztržitě, potom si všiml laboratorní asistentky, která si vařila kávu. Dívka mu soucitně nabídla šálek, přidala se k nim ještě další asistentka a obě z Roda tahaly informace o Třískanech. Zase.</p> <p>Po půlhodině odešli z univerzity. Ať už Horowitz řekl cokoli, Sally byla přesvědčená.</p> <p>„Proč jsi tak rozčilená, srdíčko?“ zeptal se. „Horowitz má pravdu. Dává to smysl, aby prostředníci byli hybridy.“ Rod se při té vzpomínce zašklebil. Horowitz schválně dodal, že když byli prostředníci hybridy, nemohli být ovlivněni protekcionizmem.</p> <p>„Ale moje Fjunč(mlask) by mi to řekla. O tom jsem přesvědčena. Mluvily jsme spolu o sexu a reprodukci a ona řekla –“</p> <p>„Co?“</p> <p>„Nepamatuju si to přesně.“ Sally vyndala svůj kapesní počítač a navolila symboly pro vyvolání informací. Přístroj zahučel, potom změnil tón, aby ukázal, že používá automobilový radiový systém pro komunikaci s databankami v Paláci. „Nepamatuju si, kdy to říkala –“ Navolila něco jiného. „Měla jsem použít lepší odkazový systém, když jsem tu pásku ukládala.“</p> <p>„To najdeš. Tady je Palác – po obědě máme konferenci s Třískany. Proč se jich na to nezeptáš?“ Usmála se.</p> <p>Zasmála se. „Ty se červenáš.“</p> <p>Sally se zachichotala. „Pamatuješ, jak se ti malí Třískani poprvé pářili? To byla první pozitivní známka, že dospělí Třískani mění svoje pohlaví a já tehdy <emphasis>utíkala </emphasis>chodbou do haly – Dr. Horvath si pořád ještě myslí, že jsem sexuální maniak!“</p> <p>„Chceš, abych se na to zeptal já?“</p> <p>„Ale ne. Ale, Rode, moje Fjunč(mlask) by mi nelhala. Prostě by to neudělala.“</p> <p>###</p> <p>Jedli v jídelně důstojníků a Rod objednal další koňak a kávu. usrkl a řekl zamyšleně, „Byl u toho vzkaz.“</p> <p>„Ano? Mluvil jsi s panem Burym?“</p> <p>„Jen jsem mu poděkoval. Válečné námořnictvo ho pořád bere jako hosta. Ne, ten vzkaz byl samotný dárek. Sdělil mi tak, že může posílat vzkazy, dokonce ještě předtím, než <emphasis>Lenin </emphasis>absolvuje oběžnou dráhu.“</p> <p>Tvářila se šokovaně. „Máš pravdu – proč jsme –“</p> <p>„Moc práce. Když jsem na to pomyslel, nepřipadalo mi to dost důležité na to, abych o tom podal zprávu, tak jsem to neudělal. Otázkou je, Sally: Jaké <emphasis>další </emphasis>vzkazy poslal a proč chtěl, abych věděl, že to dokáže?“</p> <p>Sally zavrtěla hlavou. „Raději bych se pokusila o analýzu motivací návštěvníků než pana Buryho. Je to velice zvláštní člověk.“</p> <p>„Dobře, Ale není to žádný hlupák.“ Vstal a pomohl Sally z křesla. „Je čas vydat se na konferenci.“</p> <p>Setkali se v Paláci v místnostech, kde bydleli Třískani. Podle předpokladů to měla být pracovní konference a senátor Fowler si plnil své politické povinnosti jinde, takže Rod a Sally mohli klást otázky.</p> <p>„Jsem ráda, že jste kooptovali pana Rennera do poradního orgánu,“ řekla Sally Rodovi, když vystupovali z výtahu. „Má – no, <emphasis>odlišný </emphasis>náhled. na Třískany.“</p> <p>„Odlišný. To je to slovo.“ Rod byl rovněž uveden mezi ostatními z expedice: kaplan Hardy, Sinclair a několik vědců. Dokud si senátor Fowler nerozmyslel žádost Dr. Horvatha na členství v komisi, stejně ho nemohli použít; ministr vědy by možná odmítl stát se podřízeným komisařů.</p> <p>Námořníci před místnostmi, kde bydleli Třískani, zpozorněli, když Rod a Sally přicházeli. „Koukej. Děláš si zbytečně starosti,“ řekl Rod, když odpovídal na salutování. „Třískani si na stráže nestěžovali.“</p> <p>„Nestěžovali? Jock mi říkala, že velvyslanci se stráže <emphasis>líbí</emphasis>,“ řekla Sally. „Mám pocit, že z nás má trochu strach.“</p> <p>Rod pokrčil rameny. „Příliš se dívají na tri-v. Bůh ví, co si teď myslí o lidské rase.“ Když vešli, uslyšeli velice živou konverzaci.</p> <p>„<emphasis>Samozřejmě </emphasis>jsem nečekal žádný přímý důkaz,“ trval na svém kaplan Hardy. „Ale i když jsem ho nečekal, byl bych příjemně překvapený, kdybych našel něco konkrétního: bibli nebo náboženství podobné našemu, něco takového. Ale že bych to očekával, to ne.“</p> <p>„Stejně si tak pořád říkám, co si myslíte, že byste mohli najít,“ zajímala se Charlie. „Kdybych já dostala za úkol dokázat, že lidi mají duši, nevěděla bych, kde mám začít hledat.“</p> <p>Hardy pokrčil rameny. „Dopadl bych stejně. Ale začít s vaší vlastní vírou – myslíte si, že máte něco jako nesmrtelnou duši.“</p> <p>„Někdo si to myslí, někdo ne,“ řekla Charlie, „Většina náčelníků tomu věří. Stejně jako lidem, i Třískanům je jedno, když si myslí, že jejich životy jsou bezúčelné. Nebo že mohou skončit a skutečně tomu tak bude. Ahoj, Sally. Rode. Prosím, posaďte se.“</p> <p>„Díky.“ Rod pokynul na pozdrav Jockovi a Ivanovi. Velvyslanec vypadal jako surrealistické zpodobnění angorské kočky, jak tam ležel natažený na kraji gauče. Náčelník máchnul pravou dolní paží; Rod už věděl, že to gesto znamená něco podobného jako „Ahoj.“ Zjevně existovaly ještě další druhy pozdravů, ale ty byly pro náčelníky: rovnocenné, ne pro stvoření, s nimiž prostředníci projednávají obchod.</p> <p>Rod aktivoval svůj kapesní počítač, aby si prohlédl program schůzky. Všechno bylo zakódováno tak, aby mu to připomnělo formální body diskuse a otázky, na které chtěl senátor Fowler znát odpověď, aniž by Třískani věděli, že takové otázky byly položeny; otázky jako proč se nikdy Třískani neptali na osud sondy Bláznivého Eddieho. <emphasis>To </emphasis>nepotřebovalo vůbec žádný kód; Rod byl stejně zmatený jako senátor. Také váhal se Třískanů vyptávat, protože by musel vysvětlit, co s tou sondou udělal.</p> <p>„Než začneme,“ řekl Rod. „Ministerstvo zahraničí vás zve na dnešní večerní recepci. Pro barony a vybrané představitele parlamentu.“</p> <p>Třískani švitořili. Ivan jim švitořil v odpověď. „Budeme poctěni,“ řekla Jock formálně. V jejím hlase nebyl naprosto žádný výraz.</p> <p>„OK. Takže se dostáváme zpátky ke stejným problémům, jaké jsme vždycky měli. Jste hrozbou pro Říši a stejně tak to, co vaše technologie udělá s naší ekonomikou.“</p> <p>„To je zvláštní,“ řekla Jock, „tytéž otázky zajímají i nás. Jenomže naopak.“</p> <p>„Ale zdá se, že nikdy nic <emphasis>neurovnáme</emphasis>,“ protestovala Sally.</p> <p>„A jak bychom mohli?“ zeptal se logicky Hardy. „Dejme tomu, že otázka ohrožení je zanedbatelná, dokud nebudeme vědět, co naši přátelé prodají, nemohou ekonomové předvídat, co nám udělají – a Třískani mají stejný problém.“</p> <p>„Nezabývají se jimi tak jako my,“ řekl Renner netrpělivě. „Souhlasím se Sally. Příliš hovoříme, ale moc toho neděláme.“</p> <p>„Nic neuděláme, pokud nezačneme.“ Rod se podíval na displej svého kapesního počítače. „První položka jsou supravodiče. Fyzikové jsou docela spokojeni, ale ekonomická sekce vyžaduje podrobnější údaje o nákladech. Měl bych se zeptat –“ Dotkl se kontrolky, aby se otázky objevily na maličké obrazovce.</p> <p>„Jste hybridy?“ vyhrkla Sally.</p> <p>Rozhostilo se ticho. Hardy Lehce zúžil oči; jinak nereagoval. Renner zdvihl levé obočí. Upřeně koukali. Napřed na Sally, potom na Třískany.</p> <p>„Myslíte prostředníci,“ řekla Jock opatrně. „Ano. Samozřejmě.“</p> <p>Zase bylo ticho. „Vy všichni?“ zeptal se Renner.</p> <p>„Samozřejmě. Jsme hybridní formy. Zdá se, že nikomu z vás se ta odpověď nelíbí. Sally, co je s vámi? Prostředníci jsou novým evolučním vývojem a evoluce je u skupin a kmenů stejně častá jako u jednotlivců – to je stejné i u lidí, ne?“</p> <p>Hardy přikývl. „Nejenom u nás. U většiny cizích forem života, které jsme také objevili.“</p> <p>„Děkuji. Domníváme se, že kmeny s prostředníky přežily lépe než ty bez nich. Nikdy jsme neviděli plodnou prostřednici, ale pokud někdy nějaká existovala, musela jednat v zájmu svých dětí spíše než v zájmu kmene.“ Třískanka pokrčila rameny. „To je všechno spekulace, samozřejmě. Naše historie <emphasis>tak </emphasis>daleko nesahá. A co se mě týče, chtěla bych mít děti, ale vždycky jsem věděla, že je mít nebudu –“ znovu pokrčila rameny. „Stejně je to škoda. Sexuální akt je ta největší radost. My to víme. Dokážeme se velice dobře vcítit do situace náčelníků.“</p> <p>Zase bylo ticho. Hardy si odkašlal, ale neřekl nic.</p> <p>„Sally, když mluvíme o třískanských problémech, je ještě něco, co byste o nás měli vědět.“</p> <p>Stísněnost by se tu dala krájet, pomyslel si Rod. Proč je to tak depresivní – „Ve srovnání s vašimi druhy my žijeme krátce. Nás tři vybrali kvůli našim zkušenostem a inteligenci, ne kvůli mládí. Zbývá nám podstatně méně než deset let života.“</p> <p>„Ale – <emphasis>Ne!</emphasis>“ Sally byla viditelně otřesena. „Vám všem?“</p> <p>„Ano. Já sama bych tohle bolestné téma nezačínala, ale všichni si myslíme, že je moudré vám o tom říci. Vaše přehlídky, ta oficiální přijetí, to všechno nás velmi příjemně vyvedlo z míry. Dělá nám veliké potěšení řešit záhadu, proč děláte takové věci. Ale musíme s vámi rovněž navázat obchodní a diplomatické styky, a to tedy má určitý časový limit –“</p> <p>„Ano,“ řekla Sally. „Ano, samozřejmě. Ani ne deset let!“</p> <p>Jock pokrčila rameny. „Prostředníci žijí celkem dvacet pět let. Málo máš, o málo přijdeš. Vy patrně máte svoje problémy.“ Hlas návštěvnice měl melodii smutného pobavení. „Jako třeba války, které jste protrpěli kvůli tomu, že jste neměli prostředníky!“</p> <p>Třískanka se rozhlédla po zasedací místnosti. Zase bylo ticho a prázdné pohledy. „Všechny jsem vás rozrušila. Omlouvám se, ale bylo třeba to říct – Víte co, budeme pokračovat zítra, až budete mít čas se nad tím zamyslet.“ Vydala ze sebe vysoký sladký tón a Charlie a Ivan vyšli za ní do soukromých prostor Třískanů. Dveře se za nimi tiše zavřely.</p> <p>###</p> <p><emphasis>Jak šli do Ivanova pokoje, Charlie švitořila na náčelníka. Vešli a zavřeli dveře; a i když si byli jisti, že v ní není špión ani odposlouchávací zařízení; mluvili ve vysokém stylu bohatém na poetické narážky. Tohle lidé nikdy nemohou rozluštit.</emphasis></p> <p><emphasis>Náčelník zaujal postoj, ze kterého bylo jasné, že žádá vysvětlení.</emphasis></p> <p><emphasis>„Nebyl čas na konzultaci,“ křičela Jock. „Musela jsem promluvit hned, než začnou téhle otázce klást příliš velkou důležitost.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Souhlasila jsi,“ řekl Ivan. „Možná jsi měla odmítnout. Nebo snad. Nebo něco ano, něco ne…“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie dodala, „Mohla jsi jim třeba říct, že o takových věcech nemluvíme. Víš, že lidi neradi otevřeně mluví o sexuálních záležitostech.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Můžou, když chtějí,“ protestovala Jock. „A další jejich požadavek by byl, abychom se podrobili prohlídce jejich xenologů. Už jsme se nechali prohlédnout jejich lékaři – jak teď můžeme odmítnout?“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan: „Jejich xenologové by nenašli nic. Samec by vykazoval nulovou hodnotu spermií, ale ty jsi samice.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie pantomimicky předvedla rituální lítost: Okolnosti mě nutí, abych s vámi, náčelníku, nesouhlasila. „Jejich původní zkoušky neměly žádný směr. Je možné říci, že teď budou méně důkladní? Že nepřijdou na to, že my všichni tři trpíme hormonální nevyrovnaností?“ Charlie pohnula pažemi, aby vyjádřila omluvu za to, že náčelníkovi připomíná jeho sterilitu; znovu se pohnula, aby vyjádřila značnou důležitost. „Tatáž nevyváženost, kterou zjistili u minérky, ale která se vyvinula ještě předtím, než zemřela na palubě </emphasis>MacArthuru<emphasis>.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ostatní najednou ztichli. Charlie pokračovala neúprosně dál. „Nejsou hloupí. Je docela možné, že si spojí tyto poruchy se sexuální abstinencí. Co objevili o hodinářích? Určitě si je prohlédli; minérka by je mimochodem vzala na palubu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Sakra!“ Ivan předstíral pózu zamyšlení. „Dali by hodináře do oddělených klecí?“</emphasis></p> <p><emphasis>Obě prostřednice udělaly gesto, že nevědí. „Jock měla pravdu, že tak odpověděla,“ řekla Charlie. „Mají to tělo, co bylo na palubě sondy Bláznivého Eddieho. Určitě tam bylo a určitě to byl prostředník, mladý, s dlouhým životem před sebou, aby mohl jednat s kýmkoli, kdo tu sondu najde.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale podle našich záznamů by ten prostředník měl být mrtvý,“ řekla Jock. „Určitě byl mrtvý. Lidi se od něj nic nedověděli. Sakra! Kdyby ty záznamy byly kompletní –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Kdyby ty záznamy byly kompletní. Kdybysme tak měli Hnědáka. Kdyby nám tak lidi řekli, co udělali se sondou. Kdyby nám tak lidi řekli, proč zničili </emphasis>MacArthur. <emphasis>Měla by ses vyvarovat takovýchhle nesmysluplných frází. Určitě ses je naučila od lidí,“ obořil se na ni Ivan. „Mluv o tom, co se lidi dověděli od pilota ze sondy.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie: „Možná pilota rozpitvali. Jejich biologické vědy jsou stejně pokročilé jako naše. Pokročilejší. Mluví o technikách genetického inženýrství, které nejsou zaznamenány, v žádném muzeu a určitě nebyly objeveny v tomto cyklu. Tak musíme předpokládat, že jejich xenobiologové mohli přijít na to, že pilot je sterilní. Rennerova Fjunč(mlask) mu řekla, že prostředníci jsou hybridy.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Bláznivý Eddie. Dokonce i tehdy,“ řekl Ivan. „Dneska má neustálé dohady se svým náčelníkem.“ Odmlčel se, přemýšlel, rukama naznačil, aby byli zticha. „Dobře jsi to udělala,“ řekl Ivan Jock. „Stejně by se dověděli, že jsi sterilní. Je nesmírně důležité, aby se nedověděli, nakolik významné to je. Napoví to lidem, že jim Fjunč(mlask) mohou lhát a lžou?“</emphasis></p> <p><emphasis>Ticho. Nakonec se ozvala Jock. „Nevíme. Sallyina Fjunč(mlask) s ní mluvila o sexu, ale konverzace probíhala na lidské lodi. Nemáme žádný záznam, jen to, co nám bylo oznámeno.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Oznámeno Bláznivým Eddiem,“ řekl Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>Jock se ozvala, „Dělala jsem, co jsem mohla, abych je rozptýlila.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jile uspěla jsi?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano. Bylo to jasně vidět na jejich obličejích.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan nedokázal číst z lidského obličeje, ale chápal ten pojem: lidé měli kolem očí a úst svaly, které používali k projevení emocí, jako Třískani používají gesta. Prostřednice je dokázaly číst. „Pokračuj.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přímá zmínka o sexu zpomaluje jejich myšlení. Stejně jako fakt o délce našeho života, sdělení takovým způsobem, jako by někdo připustil, že má smrtelnou chorobu. Teď za nás budou tyhle dlouho živé bytosti truchlit.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Plným právem,“ řekla Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>„Budou nás litovat kvůli našim handicapům. Možná se dokonce pokusí je napravit.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan se rychle otočil na Jock. „Věříš tomu, že by to mohli udělat?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Náčelníku, ne! Jsem snad Bláznivý Eddie?“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan si oddechl. „Bedlivě se nad tou záležitostí zamysli. Pohovoříš o důkazech, které lidi mají, a o tom, co by z nich mohli vyvodit. Nebyli na palubě vyslanecké lodi, která se setkala s </emphasis>MacArthurem, <emphasis>dva inženýři a tvůj náčelník?“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Potvrzuji.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Sakra. A kolik mláďat prostřednice vrhla, když se vrátili?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Měla jsem čtyři sestry.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Sakra!“ Ivan toho chtěl říct ještě víc; ale říkat, co je zjevné, by znamenalo ztrátu loajality Jock navždycky. Mohlo by to dokonce Charlie šokovat do abnormality. Sakra! Prostřednice ztotožněné s náčelníky. Mají běžné emoce náčelníků vůči dětem.</emphasis></p> <p><emphasis>I když byl Ivan od raného věku sterilní, nebyl vůči těmto emocím imunní; ale věděl to. Počet dětí by měl omezen.</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>24. Když je po plese</strong></p> <p>„Nemá cenu tady vysedávat,“ prohlásil Renner.</p> <p>„Jo.“ Rod je vedl do úřadovny komise v Paláci. Sally za nimi šla beze slova.</p> <p>„Kelley, myslím, že bys měl každému přinést drink,“ řekl Rod, když se usadili za stůl. „A mně dvojtý.“</p> <p>„Zajisté, my lorde.“ Kelley na Roda vrhl zmatený pohled. Dělá mu snad lady Sally už potíže? A to ještě před svatbou?</p> <p>„Dvacet pět let!“ vybuchla Sally. V jejím hlase byla hořká zloba. Řekla to znovu, tentokrát kaplanovi Hardymu. „Dvacet pět let?“ Čekala, že jí vysvětlí vesmír, v němž panuje taková nespravedlnost.</p> <p>„Možná je to cena, kterou platí za to, že jsou inteligentnější než lidé,“ řekl Renner. „Je to smutné.“</p> <p>„Je to ale kompenzováno,“ řekl zamyšleně Hardy. „Jejich inteligencí. A jejich láskou k životu. Mluví tak rychle, patrně i myslí rychle. Předpokládám, že v těch několika letech toho Třískani hodně stihnou.“</p> <p>Zase bylo ticho. Kelley se vrátil s tácem. Rozdal sklenice a odešel, obličej zkroucený do výrazu zmateného nesouhlasu.</p> <p>Renner se podíval na Roda, který zaujal polohu myslitele: loket na opěradle křesla, bradu opřenou o zaťatou pěst, zamyšlený obličej. Kevin zdvihl svoji sklenici. „Tak na bdělost.“</p> <p>Nikdo neodpovídal. Rod se sklenky ani nedotkl. Za čtvrtstoletí by člověk mohl prožít dobrý a užitečný život, pomyslel si. Nežili snad lidé takhle dlouho v předatomovém věku? Ale nemohl by být dokončený. Mně je teď dvacet pět a nemám rodinu, ani jsem nežil se ženou, kterou miluji, dokonce jsem ani nezahájil svoji kariéru v politice…</p> <p>Díval se na Sally, jak vstala a chodila sem a tam. Co si myslí, že udělá? Chce snad tenhle problém za ně vyřešit? Když to nedokáží oni, jak bychom to mohli zvládnout my?</p> <p>„Takhle se nikam nedostanem,“ řekl Renner. Znovu zdvihl svoji sklenici. „Podívejte, když prostřednice nijak nerozčiluje, že jsou z nich hybridy, co žijí jen krátce, proč by to mělo nás –“ Umlkl uprostřed věty. „Hybridy? Takže ta mládata prostředníků na vyslanecké lodi – musely být děti těch dvou Hnědáků a ukrytého Bělouna.“</p> <p>Všichni se na něj podívali. Sally přestala přecházet po místnosti a znovu se posadila. „Když jsme se vrátili na Prvotní Třísku, byla tam čtyři mláďata,“ řekla. „Že jo?“</p> <p>„To ano,“ odpověděl Hardy. Pohyboval svojí sklenicí tak, že hladina koňaku v ní kroužila. „To je docela vysoká porodnost.“</p> <p>„Ale mají tak málo času,“ protestovala Sally.</p> <p>„<emphasis>Jedno </emphasis>mládě na té lodi by byla vysoká porodnost. Na té misi.“ Rennerův hlas zněl přesvědčivě. „Kaplane, co si o tom myslíte z hlediska etiky? Máte se setkat s cizí, dobře ozbrojenou rasou. Jste křehkou hračkou v neozbrojené lodi. Tak máte všude po celé lodi děti…“</p> <p>„Chápu, co máte na mysli,“ řekl David Hardy. „Ale chci se nad tím ještě zamyslet. Možná –“</p> <p>Přerušily ho pěsti, které bouchly o stůl. Dvě pěsti. Sally zaklela, „Hergot!“ Vytáhla dotykový hrot a načmárala symboly na obrazovku svého počítače. Zahučel a zablikal. „Čekáme na trajekt. Já <emphasis>vím, </emphasis>že jsem to nepochopila špatně. To <emphasis>není možné</emphasis>.“</p> <p>Hardy se podíval na Sally zmateně. Renner se s otázkou v očích obrátil na Roda. Ten pokrčil rameny a pozoroval svoji dívku. „Její Třískanka jí nikdy neřekla, že jsou hybridy,“ vysvětlil ostatním.</p> <p>Počítač znovu zahučel. Sally přikývla a zapsala instrukce. Obrazovka na zadní stěně se rozzářila a na ní se objevila Sally Fowlerová o osm měsíců mladší, jak si povídá s hnědobílou. návštěvnicí. Hlasy si byly děsivě podobné.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Ale vy uzavíráte manželství, abyste vychovali děti. Ale kdo vychovává ty, co se narodí mimo manželství?</p> <p><emphasis>Sally:</emphasis> Jsou takové charity.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Chápu to dobře tak, že jsi nikdy –</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>Samozřejmě, že ne.</p> <p>Živá Sally se skoro červenala, ale její obličej zůstal zasmušilý.</p> <p><emphasis>Třískanka:</emphasis> Jak ne? Teda <emphasis>proč </emphasis>ne? Teda <emphasis>jak </emphasis>to?</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>No – víš, že žena a muž musí spolu mít sexuální styk, aby zplodili dítě, to je stejné jako u vás – zkoumala jsem vás hodně zevrubně…</p> <p>„Možná ne dost zevrubně,“ komentoval Hardy.</p> <p>„Patrně ne,“ řekla Sally. „Sšš.“</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Tablety? Jak to funguje? Hormony?</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>Přesně tak.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Ale slušná žena je neužívá.</p> <p><emphasis>Sally:</emphasis> Ne.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Kdy se budeš vdávat?</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>Až najdu toho pravého muže… Možná jsem ho už našla.</p> <p>Někdo se chichotal. Sally se ohlédla a viděla, jak je Rod blaženě nezúčastněný, jak se Hardy jemně usmívá a Renner směje. Šlehla pohledem po navigačním důstojníkovi, ale ten tvrdohlavě dělal jakoby nic.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Tak proč si ho nevezmeš?</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>Nechci se do ničeho bezhlavě vrhat. U nás se říká „Kvapné ženění, dlouhé želení“. Můžu se vdát kdykoli. No, kdykoli během příštích pěti let. Jestli se do té doby nevdám, bude ze mě stará panna.</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Stará panna?</p> <p><emphasis>Sally: </emphasis>Lidé by si mysleli, že je to divné. A co když Třískani nechtějí mít děti?</p> <p><emphasis>Třískanka: </emphasis>Tak nemáme sexuální styk.</p> <p>Ozvalo se několikeré zaškrundání a obrazovka zhasla.</p> <p>„Čistá pravda,“ přemítala. „‘Nemáme sexuální styk’. Oni taky ne, ale ne dobrovolně.“</p> <p>„Vážně?“ David Hardy položil tu otázku poněkud zmateným hlasem. „To prohlášení v kontextu s otázkou je velice zavádějící…“</p> <p>„Už o tom nechtěla mluvit,“ trvala na svém Sally. „A není divu. Prostě jsem to nepochopila, to je všechno.“</p> <p>„Mně se nikdy nepodařilo nepochopit moji Třískanku,“ řekl Renner. „Někdy mi i ona rozuměla až příliš dobře…“</p> <p>„Hele. Necháme toho.“</p> <p>„Ten den, kdy jsme sestoupili na Prvotní Třísku. Znali jste se už celé měsíce,“ přemýšlel Renner. „Kaplane, co si myslíte?“</p> <p>„Pokud vám dobře rozumím, totéž co vy.“</p> <p>„Na co to narážíte, <emphasis>pane </emphasis>Rennere? Řekla jsem, ať toho necháme.“ Lady Sandra se zlobila. Rod se obrnil proti tomu, co bude následovat: ledová sprcha nebo výbuch anebo obojí.</p> <p>„Já na nic nenarážím, Sally,“ odpověděl jí Renner najednou velice rozhodně. „Já to říkám otevřeně. Tvoje Třískanka ti lhala. Záměrně a předem promyšleně.“</p> <p>„Nesmysl. Byla na rozpacích –“</p> <p>Hardy zlehka zavrtěl hlavou. Byl to jen maličký pohyb, ale Sally to zastavilo. Podívala se na kněze. „Myslím,“ řekl David, „že si vzpomínám jen na jednu situaci, kdy byl Třískan na rozpacích. Bylo to v Muzeu. A všichni se tam chovali úplně stejně – vůbec ne jako tvoje Fjunč(mlask) teď před chvilkou, Sally. Obávám se, že je velice pravděpodobné, že to, co říká Kevin, je pravda.“</p> <p>„A z jakého důvodu?“ trvala na svém Sally. „Proč by mi moje – skoro sestra – proč by mi lhala? O tomhle?“</p> <p>Rozhostilo se ticho. Sally spokojeně pokývala hlavou. Nemohla se utrhnout na kaplana Hardyho; ne snad, že by měla respekt k jeho povolání, ale k němu. S Rennerem to bylo něco jiného. „Řeknete mi, jestli se vám podaří najít odpověď na moji otázku, <emphasis>pane </emphasis>Rennere.“</p> <p>„Jo. Jasně.“ Renner se zatvářil tak, že se podivně podobal Buckmanovi: Bury by to v okamžení poznal. Sotva ji slyšel.</p> <p>###</p> <p>Z blýskavého tanečního sálu odešli, jak to šlo nejdřív. Orchestr v kostýmech za nimi hrál valčíky a Třískani byli představováni zdánlivě nekonečné řadě lidí. Byli tam baroni z provincií, zástupci parlamentu, obchodníci, lidé s přáteli v protokolárním úřadě a různé typy, které se vnucují na večírky. Každý chtěl Třískany vidět.</p> <p>Rod vzal Sally za ruku, když procházeli opuštěnými chodbami Paláce ke svým pokojům. Starý valčík za jejich zády dutě dozníval.</p> <p>„Mají tak málo času žít a my ten čas marníme na – tohle,“ mumlala Sally. „Rode, to není spravedlivé!“</p> <p>„To je součást jejich mise, srdíčko. K čemu by jim bylo, kdyby s námi souhlasili, když si neumíme udržet baronstvo? Dokonce i s trůnem za zády jsme bezpečnější, když hrajeme politickou hru. A s nimi je to stejné.“</p> <p>„Asi ano.“ Zastavila ho a opřela se mu o rameno. Muž v kápi stál vzpřímeně, byl černý na pozadí hvězd, pozoroval je přes kamenné oblouky. Fontána na dvoře dole stříkala. Stáli tam tak na opuštěné chodbě hodně dlouho.</p> <p>„Miluju tě,“ zašeptala. „Jak to můžeš se mnou vydržet?“</p> <p>„Je to úplně jednoduché.“ Sklonil se, aby ji políbil, ale nechal toho, když od ní necítil žádnou odezvu.</p> <p>„Rode, je mi tak trapně… jak se vůbec budu moci Kevinovi omluvit?“</p> <p>„<emphasis>Kevinovi? </emphasis>Ty si děláš legraci. Copak ty jsi někdy viděla, že by se Renner někomu omluvil? Na to zapomeň. Až ho příště uvidíš, dělej, jako by se nic nestalo.“</p> <p>„Jenomže on měl <emphasis>pravdu </emphasis>– tys to věděl, že jo? Tys to tehdy věděl!“</p> <p>Díval se na ni, když zase šla dál. Jejich kroky se ozývaly po chodbách. Dokonce i v mdlém světle skalní stěny planuly v duhových barvách. Potom stěna zahradila žárlivostí doutnající upřený pohled muže v kápi a oni došli ke schodům.</p> <p>„Měl jsem tehdy podezření. Jen podle zpráv a krátkého vztahu, který jsem měl se <emphasis>svojí </emphasis>Třískankou. Když jsi dneska odpoledne odešla, trochu jsem si to zkontroloval. Lhali ti.“</p> <p>„Ale proč, Rode? Nemůžu to pochopit –“ Další křídlo schodů vyšli mlčky.</p> <p>„Odpověď se ti nebude líbit,“ řekl Rod, když došli do svého poschodí. „Byla prostřednice. Prostřednice reprezentují náčelníky. Měla příkaz, aby ti lhala.“</p> <p>„Ale proč? Co by je mohlo vést k tomu, aby skrývali, že jsou hybridy?“</p> <p>„To kdybych věděl.“ Nebo kdybych to nevěděl, pomyslel si. Ale nemělo smysl to Sally říkat, dokud si není jistý. „Neber si to tak, srdíčko. My jsme jim taky lhali.“</p> <p>Došli k jeho dveřím a on položil svou dlaň na identifikační plošinku. Dveře se otevřely a za nimi byl Kelley, měl povolenou tuniku a byl tam rozložený v křesle. Námořník vyskočil na nohy.</p> <p>„Pane Bože, Kelley. Říkal jsem ti, abys na mě nečekal. Jdi si lehnout.“</p> <p>„Důležitý vzkaz, my lorde. Senátor Fowler za chvíli přijde. Prosí vás, abyste na něj počkal. Chtěl si být jistý, že ten vzkaz dostanete, my lorde.“</p> <p>„Jo.“ Rodův hlas byl kyselý jako citrón. „OK. Tak jsem ten vzkaz dostal. Děkuju.“</p> <p>„Zůstanu tady, abych vám mohl posloužit.“</p> <p>„Ne, nezůstaneš. Nemá smysl, aby všichni byli vzhůru celou noc. Jdi odtud pryč.“ Rod se díval, jak námořník odchází do chodby. Když byl pryč, Sally se nahlas chichotala. „To tedy nevím, co je tady tak legračního,“ osopil se Rod.</p> <p>„Chránil moji pověst,“ smála se Sally. „Co kdybys nedostal ten vzkaz a strýček Ben by přišel zrovna, když bychom –“</p> <p>„Jo. Chceš něco k pití?“</p> <p>„Když za chvilku přijde strýček Ben? Škoda dobrého likéru. Jdu si lehnout.“ Sladce se na něj usmála. „Neponocuj moc dlouho.“</p> <p>„Holka!“ Vzal ji za ramena a políbil ji. A potom znovu. „Mohl bych dveře zatarasit, aby se nedostal dovnitř –“</p> <p>„Dobrou noc, Rode.“</p> <p>Díval se, dokud nezašla do svého apartmá na druhé straně chodby, potom se vrátil zpátky k sobě k baru. Byl to dlouhý a nudný večer a jediné, na co se těšil, byl odchod z toho večírku.</p> <p>„Hergot!“ řekl nahlas. Hodil do sebe plnou sklenici New Aberdeen Highland Cream. „Do háje se vším!“</p> <p>###</p> <p>Senátor Fowler a zahloubaný Kevin Renner vešli poté, co si Rod nalil druhý drink. „Omlouvám se, že přicházíme v tak pozdní hodinu, Rode,“ řekl Fowler formálně. „Kevin říká, že se dneska stalo něco zajímavého.“</p> <p>„Ano? A navrhl tuhle poradu, že je to tak.“ Když Benjamin Fowler přikývl, Rod se otočil na svého bývalého navigačního důstojníka. „Tohle si s tebou vyřídím –“</p> <p>„Nemáme čas na hry,“ řekl Fowler. „Máš ještě tu skotskou?“</p> <p>„Jo.“ Rod jim oběma nalil, obrátil do sebe svůj drink a nalil si další. „Posaď se, Bene. A vy taky, pane Rennere. Nebudu se vám omlouvat za to, že jsem služebnicvo poslal do postele –“</p> <p>„To je úplně v pořádku,“ řekl Renner. Znovu se ponořil do snění, které ho zcela pozřelo, zabořil se do křesla a potom se v údivu usmál. Ještě nikdy neseděl v masážním křesle a zcela zjevně se mu zalíbilo.</p> <p>„OK,“ řekl senátor Fowler. „Řekni mi, co si myslíš, že se stalo dneska odpoledne.“</p> <p>„Ukážu vám to.“ Rod vytáhl svůj kapesní počítač, navolil několik kláves a obrazovka na stěně se rozsvítila. Obraz nebyl dobrý; byl natočen malou kamerou zabudovanou do ozdoby na Rodově tunice a záběr byl omezený. Ale zvuk byl dokonalý.</p> <p>Fowler se díval beze slov. „Podíváme se na to ještě jednou,“ řekl. Rod to ochotně pustil znovu. Zatímco se Fowler a Renner dívali, šel k baru, rozhodl se, že už si nedá skotskou a nalil si kávu.</p> <p>„A teď – proč si myslíš, že to bylo tak ohromně důležité?“ zeptal se Fowler.</p> <p>Kevin Renner pokrčil rameny. „To je první důkaz, který máme, o tom, že nám lhali. Co ještě nám neřekli?“</p> <p>„Hergot, o ničem nám toho moc neřekli,“ komentoval to Fowler. „A byla to lež?“</p> <p>„Jo,“ řekl tiše Rod. „Aspoň mezi řádky. Nebylo to nedorozumění, kontroloval jsem si to. Máme příliš mnoho záznamů rozhovorů, kde Třískani tvrdí něco lživého, a uvědomují si, že to vyvedli podle našich reakcí a pak se opravují. Ne. Ta Třískanka záměrně pobízela Sally, aby uvěřila něčemu, co <emphasis>není </emphasis>pravda.“</p> <p>„Ale co pro nás ksakru znamená, že víme, že prostřednice nemají děti?“ zajímalo Fowlera.</p> <p>„Víme, že dvě Hnědačky a jeden Běloun měli čtyři děti,“ řekl Renner pomalu. „Na malé lodi. Ve vesmíru. Za nebezpečných okolností. To už nemluvím o tom, že tam byl nával, spousta cestujících.“</p> <p>„Jo.“ Ben Fowler si stoupl a sundal si vrchní tuniku. Košili pod ní měl starou, velmi měkkou a na třech místech pečlivě záplatovanou. „Rode, co si Třískani myslí o svých dětech?“ zeptal se Fowler. „Třeba si myslí, že nejsou nic moc, dokud nezačnou mluvit. Že jsou postradatelné.“</p> <p>„Špatně,“ řekl Renner.</p> <p>„Taktní způsoby,“ ozval se tiše Rod, „zdvořilý způsob, jak vyjádřit nesouhlas se senátorem by měl být, ‘Ukazuje se, že to tak asi nebude’.“</p> <p>Rennerův obličej se rozsvítil. „Hele. To se mi líbí. V každém případě senátor pravdu nemá. Třískani si o svých dětech myslí všechno. Jediná církev, o které se mi kdy zmínili, je učí, že jejich duše se štěpí, aby vstoupily do jejich dětí. V podstatě ty maličké uctívají.“</p> <p>„Uh.“ Fowler zdvihl sklenku, aby mu ji dolil. Netrpělivě se zamračil. „Je možné, že by je tak milovali, že by je měli vždycky, když k tomu je příležitost?“</p> <p>„Je to možné,“ řekl Rod. „A z toho je zjevná ta hrozba. Ale –“</p> <p>„Ale přesně,“ řekl Fowler. „Potom ta planeta bude <emphasis>přecpaná. </emphasis>Což byla. Což znamená, že Třískani mají potíže s populací, jaké my jsme <emphasis>nikdy </emphasis>neměli…“</p> <p>„Podle všeho je dokáží zvládnout,“ řekl Rod opatrně. „Protože kdyby ne – Byli by v té soustavě namačkáni hodně dlouho.“</p> <p>„S jakými výsledky?“ zajímalo Fowlera. „Co víme o třískanské historii?“</p> <p>„Moc ne,“ odpověděl Renner. „Civilizovaní jsou už dlouho. Skutečně hodně dlouho. Je to nejméně deset tisíc let, co ve skupinách pohnuli asteroidy. Skoro se bojím pomyslet na to, jak dlouhou vlastně mají historii.“ Kevin se zavrtěl v křesle, aby si masáž pořádně vychutnal. „Takže měli spoustu času, aby vyřešili své populační problémy. Od té doby, co vypustily tu sondu Bláznivého Eddieho, až po současnost mohli naplnit celou planetu. Ale to neudělali, takže dokáží svoji populaci držet pod kontrolou…“</p> <p>„Jenomže nechtějí,“ prohlásil Ben. „A co to znamená? Když se dostanou sem do Říše, jak dlouho bude trvat, než jich bude víc než nás?“ Senátor Fowler si zamyšleně pohrával s malým odřeným kolečkem na košili. „Možná právě tohle chtějí ukrýt. Vysoká porodnost a nedostatek ochoty něco s tím udělat.“ Najednou vstal a trudnomyslnost ho opustila. „Rode, ať se na to tvoji lidé kouknou. Chci všechno, co máme o třískanské historii.“</p> <p>„Ano, pane,“ řekl Rod nešťastně. A co to udělá se Sally, až to všechno budeme mít? Protože „Mluvíte jako žalobce na soudu s vrahem,“ řekl Renner. „Pane Bože, senátore, mají <emphasis>dlouhou </emphasis>historii. Samozřejmě, že populační problém vyřešili.“</p> <p>„Fajn. Jak?“ utrhl se Fowler.</p> <p>„To nevím. Zeptejte se jich,“ řekl Renner.</p> <p>„To mám v úmyslu. A protože víme, že umí lhát a že nám lžou – No, ale proč by tohle mělo politika překvapit?“ napadlo Bena. „Ale stejně. Chci to všechno mít pořádně přehledně zpracováno, než tam půjdu a ocitnu se Třískanům tváří v tvář.“</p> <p>###</p> <p><emphasis>„Možnosti obchodování jsou báječné,“ oznámila Jock. Rukama signalizovala rozrušení. „Ti lidé jsou nepopsatelně nedokonalí při využívání vlastních zdrojů. Nemají vůbec žádný instinkt pro složité nástroje.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Vůbec žádný?“ zajímal se Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>„Pokud jsem viděla, tak vůbec žádný.“ Jock ukázala na tri-v. „Všechno musí svoje mladé učit. Za tímto účelem mají vypracovanou celou řadu programů.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Mají čas se učit,“ prohlásila Charlie. „Žijí hrozně dlouho. Déle než kterýkoli náčelník.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano, ale jaké je to plýtvání. Nemají žádné Hnědáky a žádné hodináře –“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan ji přerušil. „Jseš si jistá, že nemají hodináře?</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano. Na lodích po nich nebylo ani stopy a nebyli ani na žádné tri-v a nikde nejsou ani očekávané výrobky hodinářů. Nejsou tam žádné individualizované osobní prvky –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Já něco takového viděl. Stráže, které nás hlídaly na </emphasis>Leninu, <emphasis>něco takového měly a mnozí měli také obuv a ponožky.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Které vyrobili naši hodináři –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přesně tak,“ řekl Ivan. „Teď už víme, proč zničili </emphasis>MacArthur. <emphasis>A proč nás děsí.“</emphasis></p> <p><emphasis>Prostřednice si mezi sebou něco rozrušeně drmolily, dokud je zase Ivan nepřerušil. „Souhlasíte?“ Zeptal se tónem, kterým jim přikazoval, že s ním prostě souhlasit musí.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano!“ řekly současně. Charlie mluvila rychle, přehlušila Jock. „Hnědá minérka, kterou vzali na palubu, s sebou přinesla rozmnožující se pár hodinářů. Lidé o hodinářích neví vůbec nic a nechali je utéct. A když měli volnost pohybu na lodi a dost času na to, aby se adaptovali –“</emphasis></p> <p><emphasis>„A přesto nám říkali, že hodináře mají,“ prohlásil Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>Jock zaujala pózu, která znamenala, že vzpomíná. Za okamžik řekla, „Ne. Sally nás nechala, abychom si mysleli, že je mají. Když její Fjunč(mlask) nadhodila, že lidští hodináři jsou velcí, Sally s tím souhlasila.“</emphasis></p> <p><emphasis>„A zdálo se, že námořní kadeti jsou překvapeni, když jsme o nich mluvili v souvislosti s konstrukcí jejich záchranných člunů,“ ozvala se Charlie stroze. „Ano. Určitě máte pravdu.“</emphasis></p> <p><emphasis>Bylo ticho. Ivan přemýšlel. Potom řekl, „Vědí, že máme spoustu poddruhů. Na to byste měly pamatovat.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Mají obavy, že my jsme záměrně způsobili destrukci </emphasis>MacArthuru<emphasis>,“ řekla Charlie. „Sakra! Kdyby nám to tak řekli! My bychom jim mohli říct o nebezpečích a lidi by se pak neměli čeho bát. Sakra! Proč je to ve vesmíru zařízeno tak, že první Třískan, na kterého narazili, byla Hnědačka?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Říkali, že </emphasis>MacArthur <emphasis>je zamořený epidemií,“ přemítala Jock. „A bylo to tak, i když jsme jim nevěřili. Byla to epidemie hodinářů. Ale stejně. Jestli vážně věří tomu, že jsme jim schválně zničili loď nebo dopustili, aby byla zničená, proč nám to neřekli? Proč se nás nezeptali?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Skrývají svoji zranitelnost,“ řekla Charlie. „A nikdy nepřipustí svoji porážku. Dokonce i v posledních minutách života se námořní kadeti odmítli vzdát.“</emphasis></p> <p><emphasis>Chvíli bylo ticho. Promluvil Ivan. „Lidi nechtěli, abychom se dověděli o tom, že mají na palubě hodináře, dokud je nezabili. Byli si jisti, že to můžou udělat. Když to udělali, tak nechtěli, abychom se dověděli, že hodináři by mohli zničit jejich lodě.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Blázni!“ zakřičela Charlie. „Hodináři, kteří mají dost času na adaptaci, dokážou zničit jakoukoli loď. Do značné míry přispívají ke kolapsu. Kdyby nebyli tak užiteční, tak bychom je vyhubili.“</emphasis></p> <p><emphasis>„K tomu došlo,“ řekla Jock. Naznačovala sarkastický humor. „S obvyklým výsledkem. Další náčelnice se držela –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ticho,“ vložil se do toho Ivan. „Bojí se nás. Když už o tom mluvíme.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Víte, čemu lidi říkají ‘fikce’?“ zeptala se Charlie. „Záměrně vymyšleným legendám. Ti, kdo je poslouchají, i ti, kdo je vyprávějí, vědí, že jsou lživé.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan a Jock pohybem naznačili, že o tom vědí.</emphasis></p> <p><emphasis>„Včera večer byl na tri-v program. Byla to fikce jako mnohé z toho, co se vysílá. A tahle se jmenovala ‘Istvan umírá’. Když to všechno skončilo, komentátor mluvil tak, jako by hlavní akce toho příběhu byla skutečná.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Já jsem to neviděla,“ řekla Jock. „Místokrál Merrill chtěl, abych se setkala s nějakými obchodníky před přijetím baronů. Sakra! Ty nekonečné formality polykají spoustu našeho času a my se z nich nic nedozvíme.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Neřekla jsem vám o tom programu,“ ozvala se Charlie. „Hlavní herec představoval muže, zjevně to měl být admirál Kutuzov.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock signalizovala údiv a lamentaci nad ztracenou příležitostí.</emphasis></p> <p><emphasis>„Něco tě při tom napadlo?“ zeptal se Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano. Ten příběh byl o konfliktních pohnutkách. Admirál, který velel, si nepřál dělat to, co dělal. Mezi lidmi byla válka: mezi Říší a cizáky, kterých se tolik bojí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Nemůžeme se nějak spojit s cizáky?“ zeptala se Jock.</emphasis></p> <p><emphasis>„Jak?“ zajímalo Ivana. „Kontrolují veškerý přístup k nám. Kdyby měli podezření, že to někdy uděláme, tak by tomu hned zabránili. Na takové věci ani nepomýšlej. Řekni mi o tom programu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„V té válce byla na planetě vzpoura. Na dalších planetách ta vzpoura bude brzy taky. To, co byla jenom malá válka, může přerůst ve válku velikou, která se bude týkat mnoha planet. Admirál přišel na to, jak tomu zabránit a řekl si, že konat tak je jeho povinnost. Měl k dispozici pět lodí, jako je </emphasis>Lenin, <emphasis>a s jejich pomocí vyhubil veškerý život na planetě, kde žilo deset milionů lidí.“</emphasis></p> <p><emphasis>Dlouho bylo ticho.</emphasis></p> <p><emphasis>„Jsou něčeho takového schopni?“ zeptal se Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>„Věřím tomu, že ano,“ odpověděla Charlie. „Nejsem Hnědačka, abych si byla úplně jistá, ale –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Budeš o tom přemýšlet. Pamatuj si, že se nás bojí. Uvědom si, že oni teď vědí, že máme plodné poddruhy. Vzpomeň si taky na to, že ze studie sondy poslali toho člověka s expedicí do našeho systému. Obávej se o své náčelnice a sestry.“ Ivan odešel do své komnaty. Po dlouhé době si prostřednice začaly povídat, ale velice smířlivým tónem.</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>25. Možnosti výběru</strong></p> <p>Po obloze Nového Skotska se honily těžké mraky. Rozestoupily se, aby jasné paprsky Nového Cal mohly proniknout do zasedací místnosti obložené dřevem. Jasné předměty před okny okamžitě zaplály: Venku kolem Paláce byly hluboké stíny, ale slunce v úzkých uličkách, kde sídlily vládní úřady, bylo stále ještě dost silné a zalévalo je svým jasem. Lidé v kiltech se strkali a pošťuchovali, když všichni z kanceláří spěchali domů ke svým rodinám, nalít si drink a dívat se na tri-v.</p> <p>Rod Blaine se stísněně díval oknem ven. Dole pod ním hezká sekretářka spěchala z paláce, tolik chtěla dostihnout převážeč lidí, že skoro vrazila do staršího úředníka. Důležitá schůzka, pomyslel si Rod. A úředník bude mít rodinu… všichni ti lidé. Moje zodpovědnost, a to možná pro Třískany bude moc špatný.</p> <p>Za ním bylo nějaké hemžení. „Máte program, jak krmit Třískany?“ ptal se Eelley.</p> <p>„Ano, pane,“ odpověděl stevard. „Šéfkuchař by chtěl udělat něco s tou kaší, kterou jedí – koření a tak. Nedělá mu dobře prostě jenom do hrnce položit maso a zrní a uvařit to.“</p> <p>„Své umění si může zkoušet někdy jindy. Komisaři si dnes večer nepřejí žádné fantazie. Jenom to zařiďte tak, abyste je všechny nakrmili, pokud to budou chtít.“ Kelley se podíval na kouzelnou kávovou konvici, aby se ujistil, že je plná, potom se podíval na prázdné místo vedle ní. „Kde je ta sakramentská čokoláda?“ zeptal se.</p> <p>„Už se nese, pane Kelley,“ bránil se stevard.</p> <p>„Dobře. Dohlédněte na to, aby tu byla dříve, než přijdou Třískani. To bude tak hodina.“ Kelley se podíval na nástěnné hodiny. „OK. Myslím, že jsme připraveni. Ale dohlédněte na tu čokoládu.“</p> <p>Od té doby, co Třískani objevili na palubě <emphasis>Leninu </emphasis>horkou čokoládu, úplně se do ní zamilovali. Byl to jeden z mála lidských nápojů, který jim chutnal; ale na jaký <emphasis>způsob </emphasis>ji měli rádi! Kelley se otřásl. Máslo – to ještě dokázal pochopit. Na palubě lodi Limey si do čokolády dávali kousek másla. Ale kapku strojního oleje do každého šálku?!</p> <p>„Jste na nás připraveni, Kelley?“ zeptal se Rod.</p> <p>„Ano, my lorde.“ ujistil ho Kelley. Posadil se u baru a stiskl tlačítko, aby dal signál, že konference může začít. Něco šéfa obtěžuje, řekl si. Ale ne jeho dívku. To jsem rád, že nemám jeho problémy.</p> <p>Otevřely se dveře a vešlo osazenstvo komise následované Horvathovými vědci. Posadili se k jedné straně vykládaného stolu a před sebe si položili své kapesní počítače. Ozvalo se jemné hučení, jak si zkoušely své napojení na počítačový systém Paláce.</p> <p>Horvath a senátor Fowler se stále ještě dohadovali, když vešli. „Doktore, zpracovat tyhle věci zabere čas –“</p> <p>„Proč?“ ptal se Horvath. „Vím, že to nemusíte konzultovat se Spartou.“</p> <p>„Dobře. Tak to zabere čas <emphasis>mně, </emphasis>abych si to rozmyslel,“ řekl Fowler podrážděně. „Koukni: Uvidím, co se dá pro vás udělat o příštích narozeninách. Gong se rozezvučel ještě před expedicí na Třísku. Ale sakra, doktore, nevím, jestli se vy osobně hodíte na místo –“ Zmlklé hlavy se obrátily směrem k nim. „Dokončíme to později.“</p> <p>„Dobře.“ Horvath se rozhlédl po místnosti a šel se posadit na křeslo přímo proti Benovi. Ministr vědy svoje lidi na své straně stolu trochu přesadil.</p> <p>Vešli ostatní – Kevin Renner, kaplan Hardy, oba ještě v uniformě válečného námořnictva. Tajemník. Stevardi vešli a nastal další zmatek, když Kelley nechal roznášet kávu.</p> <p>Rod se zamračil, když si sedal a potom se usmál ve chvíli, kdy spěšně vešla Sally. „Omlouvám se za zpoždění,“ oddechovala prudce. „Měla jsem –“</p> <p>„Ještě jsme nezačali,“ řekl jí Rod. Pokynul jí na místo vedle sebe.</p> <p>„O co se jedná?“ zeptala se tiše. V Rodově chování bylo něco, co jí dělalo starosti a bedlivě si ho prohlížela. „Proč se strýček Ben tolik zajímá o třískanskou historii? Co se stalo včera v noci?“</p> <p>„Uvidíš. Senátor už začne.“ A doufám, že to bude dobré, srdíčko, ale pochybuju o tom. Co s námi po tomhle bude? Rod se zasmušile obrátil ke shromážděným. Copak asi teď dělá moje Fjunč(mlask)? Bylo by hezké poslat sem představitele a –</p> <p>„Tak se do toho pustíme,“ řekl senátor Fowler zostra. „Toto je shromáždění zvláštních lordů komisařů, kteří reprezentují Jeho říšské Veličenstvo, s obyvateli soustavy Třísky. Zapište, prosím, svoje jména a organizace, které zastupujete.“ Následovala chvilka mlčení narušovaná jemným hučením počítačových spojů.</p> <p>„Čeká nás spousta práce,“ pokračoval senátor. „Včera v noci se jasně ukázalo, že nám Třískani v jistých kritických záležitostech lžou –“</p> <p>„O nic víc, než jsme lhali my jim,“ přerušil ho Dr. Horvath. <emphasis>Sakra! </emphasis>Musím se lépe ovládat. Je nezbytné, abychom k něčemu dospěli, jenomže senátor mě vážně štve.</p> <p>„Nás ovšem zajímá, v <emphasis>čem </emphasis>nám lžou, doktore,“ řekl Fowler uhlazeně. Chvilku se odmlčel a vypadalo to, že se kolem něj soustřeďuje síla. Zavalitý starý muž ve vytahaných šatech zmizel. Promluvil předseda vlády. „Koukněte, všichni jak jste tady. Mám rád, když věci nejsou příliš formální. Jestli máte co říct, tak to vyklopte. Ale nejdřív mě nechte dokončit větu.“ Objevil se slabý úsměv, ledově chladný. „Komukoli jinému můžete skočit do řeči, pokud na to máte. A teď, co před námi Třískani skrývaji?“</p> <p>Anthony Horvath si projel prsty řídnoucí vlasy. „Potřebuji víc času, senátore. Až do dnešního rána mě nenapadlo, že by Třískani před námi <emphasis>cokoli </emphasis>skrývali.“ Nervózně se podíval na kaplana Hardyho, ale kněz neřekl vůbec nic.</p> <p>„Pro nás všechny to bylo poněkud překvapivé,“ řekl Fowler. „Ale máme důkaz, že se Třískani rozmnožují strašlivou rychlostí. Otázkou zůstává, zda se nám podaří <emphasis>přimět je, </emphasis>aby snížili své počty, když sami nebudou chtít. Rode, mohli by Třískané před námi ukrývat nějaké zbraně?“</p> <p>Rod pokrčil rameny. „V celém systému? Bene, když budou chtít, mohou ukrýt skoro cokoli, co se jim zamane.“</p> <p>„Ale oni jsou naprosto nebojovní,“ prostestoval Horvath. „Senátore, jedná se mi o bezpečnost Říše stejně jako komukoli v této místnosti. Svoje povinnosti sekčního ministra beru se vší vážností, to vás ujišťuji.“</p> <p>Ty nás neujišťuješ, mluvíš kvůli záznamu, pomyslel si Kelley. Kapitán Blaine to ví také. Co šéfa štve? Takhle vypadá, když se chystá k akci.</p> <p>„– žádné důkazy o válečných aktivitách mezi Třískany,“ dokončil Horvath.</p> <p>„Ukazuje se, že tomu tak není,“ vložil se do toho Renner. „Doktore, mám Třískany rád stejně jako vy, ale něco vyprodukovalo prostředníky –“</p> <p>„No, to ano,“ řekl Horvath mírně. „Ve své prehistorii museli bojovat jako lvi. Ta analogie je, jen tak mimochodem, velice případná. Teritoriální instinkt se u nich pořád projevuje – v jejich architektuře a sociální organizaci například. Ale bojové akce se konaly už dávno.“</p> <p>„Ale jak dávno?“ zeptal se senátor Fowler.</p> <p>Horvath se zatvářil znepokojeně. „Možná je to i milion let.“</p> <p>Rozhostilo se ticho. Sally smutně zavrtěla hlavou. Uzavřeni v jednom maličkém systému po milion let – jeden milion <emphasis>civilizovaných </emphasis>let! Ta <emphasis>trpělivost, </emphasis>které se museli naučit!</p> <p>„Od té doby neválčili?“ zeptal se Fowler. „Skutečně?“</p> <p>„Ale ano, válčili,“ odpověděl Horvath. „Absolvovali nejméně dvě války,“ odpověděl, „takového typu, jak prodělala Země v období ke konci CoDominia. Ale to už bylo strašně dávno!“ Musel zvýšit hlas, aby přehlušil Sally, jak překvapeně vyjekla. Kolem stolu se ozvalo mumlání.</p> <p>„Jedna z těch válek stačila téměř k tomu, aby se Země stala neobyvatelnou,“ řekl Ben Fowler pomalu. „O které době to mluvíte? Zase před miliony let?“</p> <p>Horvath řekl, „Nejmíň stovky tisíc.“</p> <p>„Tisíce, to je možné,“ řekl kaplan Hardy opatrně. „Nebo méně. Sally, zkontrolovala sis svoje odhady o stáří té primitivní civilizace, kterou jsi objevila?“</p> <p>Sally neodpověděla. Ticho bylo tíživé.</p> <p>„Jen kvůli protokolu, otče Hardy,“ zeptal se senátor Fowler, „jste tu jako člen komise?“</p> <p>„Ne, pane. Kardinál Randolph mě požádal, abych v komisi reprezentoval církev.“</p> <p>„Děkuji.“</p> <p>Znovu bylo ticho.</p> <p>„Neměli kam jít,“ ozval se Anthony Horvath. Nervózně pokrčil rameny. Někdo se potichu zasmál, potom zmlkl, když Horvath pokračoval. „Je jasné, že jejich první války proběhly už strašně dávno, řádově počítáno na miliony let. Ukazuje se to v jejich rozvoji. Dr. Horowitz si prohlédl biologické nálezy expedice a – no, řekni jim to, Sigmunde.“</p> <p>Horowitz se triumfálně usmál. „Když jsem si poprvé prohlížel sondy pilota, domníval jsem se, že může jít o mutaci. Měl jsem pravdu. Jsou to skutečně mutace, ale k mutacím došlo už hodně dávno. Původní zvířecí život na Primární Třísce je bilaterálně symetrický stejně jako na Zemi a skoro všude jinde. První asymetrický Třískan musel být děsivou mutací. Nemohl být ani tak dobře vyvinutý jako současné formy. Proč nevymřeli? Podle mého názoru byla záměrná snaha získat asymetrickou formu. A proto, že všechno ostatní také prodělávalo proces mutace. Boj o přežití byl na nízké úrovni.“</p> <p>„Ale to znamená, že měli civilizaci, když se vyvinuly současné formy,“ řekla Sally. „Je to možné?“</p> <p>Horowitz se znovu usmál.</p> <p>„A co Oko?“ zeptala se Sally. „To muselo ozářit třískanský systém, když se stalo veleobrem.“</p> <p>„To je moc dávno,“ řekl Horvath. „Zkontrolovali jsme to. Máme přece ekvivalent pětisetletého pozorování Oka v datech z našich průzkumných lodí, a to souhlasí s informacemi, které Třískani podali námořnímu kadetovi Potterovi. Oko je veleobr šest milionů let nebo víc a Třískani nemají tak dlouho svoji současnou podobu.“</p> <p>„Aha,“ řekla Sally. „Ale co potom způsobilo –“</p> <p>„Války,“ prohlásil Horowitz. „Všeobecné zvýšení úrovně radiace, na celé planetě. Doprovázené záměrnou genetickou selekcí.“</p> <p>Sally váhavě přikývla. „Dobře – měli atomové války. To my taky. Kdyby CoDominium nevyvinulo Aldersonův pohon, tak bychom se na Zemi vyhubili.“ I tak se jí odpověď nelíbila. Bylo těžké ji přijmout. „Není možné, že by tam byly jiné dominantní druhy, které se vyvraždily a Třískani se vyvinuli později?“</p> <p>„Ne,“ řekl Horvath opatrně. „Vaše vlastní práce, lady Sally: vy jste ukázala, jak výborně je třískanská forma uzpůsobena k používání nástrojů. Mutace musela začít u uživatele nástrojů – nebo byla řízena uživatelem nástrojů. Nebo obojí.“</p> <p>„To je jedna válka,“ řekl senátor Fowler. „Ta, která vytvořila Třískany tak, jak je vidíme dnes. Vy jste mluvil o dvou.“</p> <p>Horvath smutně přikývl. „Ano, pane. Třískané vyvinutí do dnešní podoby určitě bojovali s atomovými zbraněmi. Později následovalo další období záření, které rozdělilo druhy do všech těch kast – civilizované i ta zvířata. Plus meziprodukty, jako jsou hodináři.“ Horvath se podíval omluvně na Blaina, ale nebylo v tom ani stopy po emoci.</p> <p>Sigmund Horowitz si odkašlal. Bylo jasné, že je ve svém živlu. „Věřím, že Hnědáci byli původní formou. Když se Bělouni stali dominantními, zplodili další poddruhy pro svou vlastní potřebu. A zase řízená evoluce, víte. Ale některé formy se vyvinuly samy.“</p> <p>„Takže ta asymetrická zvířata nejsou předky Třískanů?“ zeptal se senátor Fowler zvědavě.</p> <p>„Ne.“ Horowitz si promnul ruce a v očekávání nahmatal v kapse počítač. „Jsou to degenerované formy – mohu vám ukázat genové mechanismy.“</p> <p>„To nebude třeba,“ řekl senátor Fowler spěšně. „Takže to máme dvě války. Podle všeho byli prostředníci zplozeni v té druhé –“</p> <p>„Raději řekněte tři války,“ vložil se do toho Renner. „Dokonce i když budeme předpokládat, že v té druhé jim došly radioaktivní látky.“</p> <p>„Proč?“ zajímalo Sally.</p> <p>„Viděla jsi tu planetu. A potom je tu přizpůsobení vesmíru,“ řekl Renner. V očekávání se podíval na Horvatha a Horowitze.</p> <p>Horowitzův triumfální úsměv byl teď dokonce ještě širší. „Zase vaše dílo, my lady. Třískani jsou tak dobře přizpůsobeni vesmíru, až si člověk klade otázku, jestli se tam nevyvinuli. Je to tak, vyvinuli.“ Xenobiolog energicky přikývl. „Ale ne dokud neprodělali dlouhé vývojové období na samotné planetě. Chcete, abych projel znovu důkazy? Fyziologické mechamizmy, které se upravují na nízký tlak a nulovou gravitaci, intuitivní astrogace –“</p> <p>„Věřím vám,“ řekla Sally tiše.</p> <p>„Mars!“ zakřičel lord Blaine. Všichni se na něho podívali. „Mars. To máš na mysli, Kevine?“</p> <p>Renner přikývl. Zdálo se, že je to rozporuplný muž, jeho mysl uháněla napřed, stále nespokojena s čímkoli, co shledala. „Jasně,“ řekl. „Nejméně jednu válku bojovali s asteroidy. Jen se podívejte na povrch Prvotní Třísky. Celý je posetý přesahujícími kruhovými krátery. Určitě to skoro smetlo celou planetu. Ty, co přežili, to děsilo natolik, že odstranili asteroidy tam, kde je už nemohli stejným způsobem použít –“</p> <p>„Ale ta válka vymýtila většinu vyšších forem života na planetě,“ uzavřel Horowitz. „Po dlouhé době planetu znovu obydleli Třískani, kteří se přizpůsobili vesmíru.“</p> <p>„Ale strašně dávno,“ protestoval Dr. Horvath. „Krátery na asteroidu jsou studené a oběžné dráhy stálé. To všechno se stalo už strašně dávno.“</p> <p>Nevypadalo to, že by byl Horvath svými závěry nějak zvlášť spokojen a Rod si načmáral poznámku. Nic moc, pomyslel si. Ale musí na to existovat <emphasis>nějaké </emphasis>vysvětlení…</p> <p>„Ale pořád by ještě dokázali s asteroidy bojovat,“ pokračoval Horvath. „Kdyby chtěli. Stálo by to víc energie, ale protože jsou v systému, je možné s nimi hnout. Nemáme žádný důkaz o novějších válkách, ale stejně – co to všechno má společného s námi? Kdysi bojovali, vyvinuli prostředníky, aby tomu učinili přítrž a ono to vyšlo. Dneska už nebojují.“</p> <p>„Možná ano,“ zavrčel senátor Fowler. „A možná ne.“</p> <p>„Nebojovali s <emphasis>námi,</emphasis>“ trval na svém Horvath.</p> <p>„Bitevní křižník byl zničen,“ řekl Fowler. „No dobře, ušetřte mě vysvětlování. Pak je tu problém s těmi námořními kadety a jo, slyšel jsem o nich celé příběhy. Faktem je, Dr. Horvathe, jestli Třískani budou bojovat mezi sebou, víte velmi dobře, že jedna frakce si najde spojence mezi cizáky a rebely. Kruci, mohli by dokonce <emphasis>rozdmýchat </emphasis>revolty – a to ani v nejmenším nepotřebujeme! A ještě další věc mě trápí – mají planetární vládu?“</p> <p>Bylo ticho.</p> <p>„No, Sally. To je tvoje parketa,“ obrátil se na ni senátor.</p> <p>„Oni – No, mají jakýsi druh planetární vlády, jurisdikci. Náčelník nebo celá skupina přebírají jurisdikci nad něčím, a to ostatní se veze s sebou.“</p> <p>Ben Fowler se na svoji neteř zamračil. „Hergot, my nenecháme ani <emphasis>lidi </emphasis>potulovat se po vesmíru, dokud nemají své planetární vlády. Není snad žádná třískanská kolonie, která by pomáhala frakci zpátky domů na Primární Třísku?“ Rozhlédl se kolem stolu a znovu se zamračil. „Sakra, nekoukejte se na mě všichni takhle. Vypadá to, jako byste si mysleli, že jsem chtěl zastřelit Dědu mráze! Chci obchodovat s Třískany, ale nesmíme zapomínat na základní nařízení Ríše.“</p> <p>„Potřebujeme víc času,“ protestoval Horvath. „Nemůžete nic rozhodnout hned teď!“</p> <p>„Nemáme čas,“ řekl Rod klidně. „Musíte dbát na ty tlaky, doktore. Napomáhal jste je vytvářet. Každá zájmová skupina v tomto sektoru požaduje okamžitou akci.“ Rodovi začali volat jako obvykle ze Společnosti humanity a byl si jistý, že ministr Horvath té skupině dodává informace.</p> <p>„Co vás znepokojuje, je potencionální porodnost,“ řekl Horvath. „Jsem přesvědčen, že si uvědomujete, že prostě <emphasis>musí </emphasis>být schopni regulovat svoji populaci. Jinak by tak dlouho nepřežili.“</p> <p>„Ale třeba <emphasis>nechtějí</emphasis>,“ řekl Fowler. „Mohli bychom je <emphasis>přimět </emphasis>k tomu, aby to udělali? Rode, pokročil tvůj velitel Cargill ve své práci při odhadu hrozby?“</p> <p>„Jenom to promýšlel, senátore. Jeho původní kalkulace obstály velice dobře.“</p> <p>„Takže by to chtělo operaci veliké flotily, abychom Třískany vypudili – a to s jejich současnými zdroji. Jaké problémy přenecháme svým vnukům, když jim napomůžeme získat kolonie?“</p> <p>„Nemůžete jim teď bránit v expanzi,“ protestoval Horvath. „Analýzy kapi – my lorda Blaina to dokázaly. Nakonec dostanou Langstonovo pole a odejdou. Do té doby s nimi <emphasis>musíme </emphasis>navázat přátelské vztahy. Já tvrdím – pojďte s nimi začít obchodovat hned teď a svoje problémy řešit, jak přijdou. Nemůžeme vyřešit všechno najednou.“</p> <p>„To je vaše doporučení?“ zeptal se Fowler.</p> <p>„Ano, pane. Moje, Společnosti humanity a říšských obchodníků –“</p> <p>„Ne všech,“ skočil mu do řeči Rod. „Jejich místní rada je rozdělena. Poměrně početná menšina nechce s Třískany dělat nic.“</p> <p>„Tak to pracují v takových odvětvích průmyslu, která budou třískanskou technologií zlikvidována,“ řekl Horvath s pokrčením ramen. „Ten problém můžeme zvládnout. Senátore, Třískani nevyhnutelně vyvinou <emphasis>něco, </emphasis>co je dostane z jejich systému. Měli bychom je tak připoutat k Říši, aby ještě než k tomu dojde, byly naše zájmy stejné.“</p> <p>„Nebo je prostě vzít s sebou do Říše a basta,“ zamumlal Fowler. „Přemýšlel jsem o tom včera večer. Jestli neumí zvládnout svoji populaci, tak to můžeme udělat místo nich –“</p> <p>„Ale my víme, že to dokážou,“ protestoval Horvath. „Dokázali jsme, že v jednom systému byli <emphasis>dávno </emphasis>civilizováni. Dověděli se –“ Na chvilku se odmlčel, potom celý rozrušený pokračoval. „Napadlo vás, že třeba mají populační dávky? Třískanům na té průzkumné lodi možná – předložili požadavek, aby měli děti v určitou dobu anebo vůbec ne. Tak, aby je měli na palubě lodi.“</p> <p>„Hmm,“ řekl Fowler. Podmračený výraz v jeho obličeji byl ten tam. „Možná tam něco zjistíte. Zeptám se Třískanů, až přijdou. Dr. Hardy, sedíte tam jako člověk, který se chystá za nízké gravitace oběsit. Co vás rozladilo?“</p> <p>„Krysy,“ řekl kaplan opatrně.</p> <p>Horvath se rychle rozhlédl, potom odevzdaně přikývl. „Tebe taky obtěžovaly, Davide?“</p> <p>„Samozřejmě. Můžete najít ten soubor nebo to musím udělat sám?“</p> <p>„Mám to,“ povzdechl si Horvath. Načmáral číslice do svého kapesního počítače. Ten zahučel a obrazovky na stěně se rozsvítily… třískanské město postižené katastrofou. Na ulicích plných odpadků převrácené a prorezavělé automobily. Havarovaná letadla v ruinách sežehnutých budov. Z prasklin na chodníku vyrůstal plevel. Uprostřed obrazu se tyčila hromada trosek a stovka malých černých postav se po ní rojila a skákala.</p> <p>„Není to, jak to vypadá. Je to jedno poschodí třískanské zoo,“ vysvětlil Horvath. Dotkl se ovladačů a obraz se přiblížil a zaostřil na jednu černou postavu, která se zvětšovala, až byla rozmazaná: zašpičatělý krysovitý obličej s hroznými zuby. Ale krysa to nebyla.</p> <p>Mělo to jedno blánovité ucho a pět končetin. Nejpřednější končetina na pravé straně nebyla pátá tlapa; byla to dlouhá a hbitá paže zakončená drápy, které vypadaly jako zahnuté dýky.</p> <p>„Jé,“ vykřikl Horowitz. Vyčítavě se na Horvatha podíval. „Tos mi neukazoval… další války, co? Jedna z těch válek musela zlikvidovat tolik životů, že ekologická útočiště zůstala prázdná. Ale tohle – Máš vzorek?“</p> <p>„Bohužel ne.“</p> <p>„Z čeho to zdegenerovalo?“ zeptal se Horowitz udiveně. „Dlouhý krok od inteligentního Třískana k – k <emphasis>tomuhle. </emphasis>Je tam nějaká třískanská kasta, kterou jsi mi neukázal? Něco podobného jako tohle?“</p> <p>„Ne, samozřejmě, že ne,“ řekla Sally.</p> <p>„Nikdo nemůže selekcí vykřížit takovéhle věci,“ přemýšlel Horowitz. „Musela to být přirozená selekce.“ Spokojeně se usmál. „Další důkaz, kdyby to bylo zapotřebí. Jedna z jejich válek skoro vyhladila veškeré obyvatelstvo jejich planety. A to na dlouhou dobu.“</p> <p>„Jo,“ řekl Renner rychle. „Takže zatímco se na Primární Třísce děly takovéhle věci, byli civilizovaní Třískani na asteroidech. Určitě tam byli po několik generací. Bělouni a Hnědáci a hodináři a možná další, které jsme neviděli, protože jsme se nedostali k civilizaci asteroidu.“</p> <p>„Ale zase to je dávno,“ řekl Horvath. „Hodně dávno – Práce Dr. Buckmana o oběžných drahách asteroidu – dobrá. Možná se prostředníci vyvinuli ve vesmíru ještě, než znovu obydleli planetu. Vidíte, že je potřebovali.“</p> <p>„Tím pádem jsou dnešní Bělouni stejně bojovní jako ti tehdejší,“ poznamenal senátor Fowler.</p> <p>„Dneska mají prostředníky, strýčku Bene,“ připomněla mu Sally.</p> <p>„Jo. A možná taky vyřešili svoje populační problémy – Doktore, dejte tu zatracenou věc z obrazovky pryč! Běhá mi z ní mráz po zádech. Proč by někdo <emphasis>ksakru </emphasis>umístil zničené město do zoo?“</p> <p>Pochmurný obraz zmizel a zdálo se, že se všem ulevilo. „Vysvětlili to.“ Zdálo se, že Horvath se zase skoro raduje. „Některé jejich formy se vyvinuly pro města. Pořádná zoo je musí mít.“</p> <p>„<emphasis>Zruinovaná </emphasis>města?“</p> <p>„Možná aby jim to připomnělo, co se stane, když nebudou poslouchat prostředníky,“ řekla Sally klidně. „Strašlivý příklad, jak je děsit válkou.“</p> <p>„Já bych to udělal taky,“ řekl Renner. Lehce pokrčil rameny.</p> <p>„Tak si to shrneme. Třískani by měli přijít během několika minut,“ řekl senátor Fowler. „Za prvé. Reprodukční potenciál je obrovský a Třískani chtějí mít děti na místech, kde my bychom to nechtěli.</p> <p>Za druhé. Třískani lhali tak, aby zastřeli svůj vysoký potenciál rozmnožování.</p> <p>Za třetí. Třískani válčili. Nejméně ve třech velkých válkách. Možná jich bylo i víc.</p> <p>Za čtvrté. Jsou tady už dlouho. <emphasis>Skutečně </emphasis>dlouho. To dokazuje, že svoji populaci mají pod kontrolou. Nevíme, <emphasis>jak </emphasis>to dělají, ale možná to má něco společného s tím, proč mají děti na nebezpečných misích. Musíme se zeptat. Zatím je to dobré?“</p> <p>Ozval se celý sbor souhlasného mumlání. „A teď jaké máme možnosti. Za prvé, můžeme se řídit radou Dr. Horvatha a dojednat obchodní smlouvy. Třískani žádali stálé stanice a právo na hledání a osídlování nekolonizovaných světů uvnitř Říše a mimo ni. Netrvají na vnitřním prostoru, ale rádi by použili materiál, který my nepoužíváme, jako jsou asteroidy a skály proměněné v půdu. Výměnou nabízejí mnoho.“</p> <p>Odmlčel se, kdyby snad jeho slova chtěl někdo komentovat, ale nikdo se neozval. Všichni byli ochotní nechat senátora, aby učinil shrnutí pro záznam.</p> <p>„Takovýhle postup ovšem znamená dát Třískanům volnost. Až budou mít základny tam, kde k nim nemůžeme kontrolovat přístup, cizáci a rebelové se určitě dohodnou s Třískany. Musíme je trumfnout a je možné, že když se teď k nim zachováme velkoryse, později se nám zase od nich dostane vděčnosti. Okamžitou dohodu podporuje komisařka Sandra Bright Fowlerová. Pořád je to ještě dobrý?“</p> <p>Další souhlasné pokyvování hlavami. Několik vědců se zvědavě dívalo na Sally. Dr. Horvath se na ni povzbudivě usmál.</p> <p>„Druhá možnost. Vezmeme Třískany do Říše. Jmenujeme generálního guvernéra, alespoň nějaké kolonie Třísky, možná i samotné Prvotní Třísky. To by mohlo být drahé a nevíme, co se stane, když se Třískani pokusí postavit na odpor. Jejich vojenský potenciál je setskra vysoký.“</p> <p>„Myslím, že by to bylo velmi nemoudré,“ řekl Anthony Horvath. „Nechce se mi věřit, že by se Třískani snadno podvolili a –“</p> <p>„Jo. Pokouším se jen předestřít možnosti, doktore. Teď, když jste vyslovil svoji námitku, mohu stejně tak dobře stanovit, že tenhle plán je předběžně schválen ministerstvem války a většinou lidí z ministerstva pro kolonie. Zatím žádným komisařem, ale mám v úmyslu předložit to Třískanům jako možnost. Sakra, možná budou <emphasis>chtít</emphasis>.“</p> <p>„No, jestli vstoupí do Říše dobrovolně, tak bych tu akci podporoval,“ řekl Horváth.</p> <p>„Já také,“ dodala Sally.</p> <p>Ben Fowler zkroutil svůj obličej do masky rozjímání. „Já osobně si myslím, že to nevyjde,“ přemýšlel nahlas. „Všeobecně vládneme přes místní obyvatelstvo. A teď – jakou odměnu jim můžeme slíbit za spolupráci s námi proti konspiraci jejich celé rasy? Ale požádáme je.“</p> <p>Fowler se ve svém křesle narovnal. Jeho pobavený zamyšlený úsměv zmizel. „Možnost tři. Prostředek proti kulhavce a slintavce.“</p> <p>Ozvala se několikerá vyjeknutí. Horvath pevně stiskl rty a zhluboka se nadechl. „Znamená to, co si myslím, senátore?“</p> <p>„Jo. Jestliže se onemocnění kulhavkou a slintavkou nevyskytuje, tak se neobjeví ani v budoucnu. Když nebudou Třískani, nebude ani třískanský problém.“</p> <p>David Hardy mluvil tichým, ale velice pevným hlasem. „Církev se proti tomu velice ostře postaví, senátore. Všemi prostředky, které máme k dispozici.“</p> <p>„Toho jsem si vědom, otče. A jsem si vědom i pocitů Společnosti humanity. Mimochodem, ničím nevyvolané vyhlazení není skutečnou alternativou. Ne že bychom to nedokázali fyzicky zvládnout, ale politicky to nepůjde. Pokud Třískani nejsou přímým a bezprostředním ohrožením Říše.“</p> <p>„Což nejsou,“ řekl Horvath pevně. „Jsou příležitostí. Kdyby se mi tak podařilo zařídit to tak, abyste to <emphasis>viděl</emphasis>.“</p> <p>„Doktore, možná vidím věci stejně zřetelně jako vy. Napadlo vás to někdy? Takže to jsou možnosti. Jsme na Třískany připraveni nebo chce někdo přijít s něčím jiným?“</p> <p>Rod se zhluboka nadechl a podíval se na Sally. Nebude se jí to líbit – „Senátore, zapomněli jsme na to, co Sally vykopala? Kde našla pozůstatky primitivní civilizace ne starší než tisíc let? Jak je možné, že Třískani byli tak nedávno primitivní?“</p> <p>Zase ticho. „To musely být války, ne?“ zeptal se Rod.</p> <p>„Ne,“ řekla Sally. „Přemýšlela jsem o tom – Třískani mají zoologické zahrady, je to tak?</p> <p>Nemohla jsem najít – no, rezervaci primitivů? My je máme po celé Říši, kulturní rezervace pro lidi, kteří se nechtějí stát součástí technické civilizace.“</p> <p>„Po milionech let civilizace?“ zeptal se Renner. „Lady Sally, tomu skutečně <emphasis>věříte?</emphasis>“</p> <p>Pokrčila rameny. „Jsou to cizinci.“</p> <p>„Na to jsem nezapomněl,“ řekl Ben Fowler. „Dobře, tak si o tom promluvíme. Sally, ten tvůj nápad je hloupý. Víš, co se stalo, pohnuli těmi asteroidy před tak dlouhou dobou, že ty jámy už vychladly. Potom, zhruba v dobách CoDominia sebe sami zničili a dostali se na úroveň doby kamenné. To ale není zrovna silný argument, že se naučili nebojovat, co?“</p> <p>„Tehdy jsme udělali stejnou věc,“ řekla Sally. „Nebo bychom ji udělali, kdybychom nebyli uvězněni v jediném systému.“</p> <p>„Jo,“ odpověděl Fowler. „A kdybych já byl komisařem pro třískanskou říši, nedovolil bych lidem potulovat se po vesmíru bez dozoru. Ještě něco?“</p> <p>„Ano, pane,“ řekl mu Rod. „Sally, nelíbí se mi to, ale –“</p> <p>„Tak ven s tím,“ zavrčel Fowler.</p> <p>„Ano, pane.“ Ztratím ji kvůli Třískanům? Ale já to prostě nemůžu opominout, „Dr. Horvathe, zdálo se mi, že vám nějak nebylo moc po chuti, když jsme se domluvili na tom, že Třískani jsou civilizovaní už celá tisíciletí. Proč?“</p> <p>„No – vlastně to nemá žádný důvod – akorát – no, potřebuji si jenom všechno důkladně projít, to je celé.“</p> <p>„Z titulu ministra vědy jste zodpovědný za technologické předpoklady, že?“ zeptal se Rod.</p> <p>„Ano,“ připustil Horvath nešťastně.</p> <p>„Kde stojíme ve srovnání s První říší?“</p> <p>„Ještě jsme je nedostihli. K tomu dojde za další století.“</p> <p>„A kde bychom byli, kdyby nevypukly Odštěpenecké války? Kdyby stará Říše existovala dál bez přerušení?“</p> <p>Horvath pokrčil rameny. „Asi máte pravdu, my lorde. Ano. I mně to dělá starosti. Senátore, komisař Blaine chce naznačit, že Třískani nejsou dost vyspělí, aby jejich civilizace existovala milion let. Nebo dokonce deset tisíc. Patrně ani tisíc.“</p> <p>„Ale přesto <emphasis>víme, </emphasis>že těmi asteroidy pohnuli přinejmenším před deseti tisíci lety,“ vykřikl Renner. Jeho hlas prozrazoval rozrušení a údiv. „Museli rekolonizovat Třísku přibližně v době, kdy na Zemi byl vyvinut Aldersonův pohon! Třískani nejsou ve skutečnosti o moc starší než my!“</p> <p>„Existuje další vysvětlení,“ poznamenal otec Hardy. „K rekolonializaci došlo mnohem dříve – a každé tisíciletí mají novou sérií válek.“</p> <p>„Nebo dokonce i častěji,“ dodal senátor Fowler jemně.</p> <p>„A jestli je to tak, víme, jak regulují počet obyvatel, ne? No, Dr. Horvathe? Jaká bude vaše rada teď?“</p> <p>„Já – já nevím,“ ministr vědy se celý nešťastný zajíkal. Šťoural se v nehtech, potom si uvědomil, co dělá, a položil ruce na stůl, kde se zmítaly jako malá zraněná zvířata. „Myslím, že si musíme být jisti.“</p> <p>„Já také,“ řekl mu senátor. „Ale nemělo by to ublížit – Rode, zítra budeš pracovat pro ministerstvo námořnictví.“</p> <p>„Připomínám vám, senátore, že církev zakáže všem svým členům účastnit se vyhlazování Třískanů,“ řekl Hardy opatrně.“</p> <p>„To se hodně blíží velezradě, otče.“</p> <p>„Možná. Taky je to pravda.“</p> <p>„Ale stejně jsem tohle na mysli neměl. Možná budeme muset vzít Třískany do Říše. Ať se jim to líbí nebo ne. Možná se vzdají bez boje, když tam přijedeme s dost velkou flotilou.“</p> <p>„A když ne?“ zeptal se Hardy.</p> <p>Senátor Fowler neodpověděl.</p> <p>Rod se podíval na Sally, potom kolem stolu a nakonec na obložené stěny.</p> <p>Taková obyčejná místnost, pomyslel si. Ani ti lidé v ní nejsou nic zvláštního. A zrovna tady, v téhle malé hloupé jednací místnosti na sotva obydlené planetě, musíme rozhodnout o osudu rasy, která je možná o milion let starší než my.</p> <p>Třískani se nevzdají. Jestli jsou takoví, jak si myslíme, tak ani nebude možné je porazit. Ale existuje jen jedna planeta a několik asteroidů. Jestli nebudou…</p> <p>„Kelley, můžeš uvést Třískany,“ řekl senátor Fowler.</p> <p>Poslední, z paprsků Nového Cal dopadl do místnosti. Území kolem Paláce se ve stínu zbarvilo do temně červené.</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>26. Džin</strong></p> <p><emphasis>Šli za svými průvodci chodbami Paláce. Při chůzi Jock mluvila s velvyslancem.</emphasis></p> <p><emphasis>„Něco se změnilo. Tenhle námořník, který nás zavolal, se na nás dívá jinak. Jako válečník na jiného válečníka.“</emphasis></p> <p><emphasis>Vešli do zasedací místnosti. Moře lidských obličejů – „Ano,“ řekla Jock. „Hodně je toho jinak. Musíme být ve střehu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Co by mohli vědět?“ ptal se Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>Jock naznačila, že neví. „Někteří se nás bojí. Jiní nás litují. Všichni se snaží zakrýt svůj změněný emocionální stav.“</emphasis></p> <p><emphasis>Námořník je vedl ke špatně tvarovaným pohovkám na jednom konci velkého jednacího stolu.</emphasis></p> <p><emphasis>„Lidé propadli těmhle stolům,“ zašvitořila Charlie. „Občas je jejich tvar velice důležitý z nějakých důvodů, které se mi nepodařilo zjistit.“</emphasis></p> <p><emphasis>Následovaly ty nesmyslné pozdravy, kterým lidi říkali ‘formality’: neupřímné otázky na jejich zdraví, nejasné dobrořečení a vyjádření víry, že i dříve se jim dařilo dobře; všechno to byly kompenzace za chybějící lidské prostředníky. Charlie pozorně naslouchala, když Jock dále mluvila s náčelníkem.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ten člověk na druhém konci stolu je bezvýznamný úředník. Na naší dvouruké straně uprostřed je ten mocný. Císařův prostředník dospěl k nějakému rozhodnutí. Lord Blaine ho s ním sdílí, ale stejně váhá. Sally rozhodně nesouhlasí, ale nemá dost argumentů. Strašně by chtěla mít důvody, aby mohla vznést námitky. Možná bychom jí mohli pomoci ty důvody najít. Proti císařově prostředníku jsou vědci, a ti sdílejí pocity Sally. Ale necítí se tolik účastni na rozhodnutí jako ona. Ti ostatní jsou zcela bezvýznamní až na kněze. Pořád ještě nedokážu určit jeho důležitost, ale zvýšila se od té doby, co jsme ho viděli naposled. Možná je pro nás nebezpečnější než ti ostatní –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Je možné, že by rozuměl našemu jazyku?“ zeptal se Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ne, když mluvíme rychle a formálně gramaticky. Dokáže odhadnout základní emocionální obsah a uvědomuje si, že během krátké doby jsme schopni předat si spoustu informací.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Zjisti, co ty lidi rozrušilo.“ Ivan se zkroutil na pohovce a s nechutí se rozhlížel po místnosti. Správci občas mluvili přímo s prostředníky mnoha náčelníků, ale nikdy to nebylo nic příjemného. Veškerá jednání s lidmi probíhala bolestně pomalu. Jejich myšlenky se plazily jako tekuté hélium a často neměli vůbec pojem o svých vlastních zájmech.</emphasis></p> <p><emphasis>Nešlo to zařídit tak, že by jednoduše prostřednicím dal pokyny. Byly labilní, a to pořád víc. Považoval za nezbytné kontrolovat je přímo. A rasa se musí uchovat…</emphasis></p> <p>„Tohle setkání možná bude příjemnější než ta ostatní,“ řekla Charlie.</p> <p>Senátor Fowler se zatvářil překvapeně. „Proč to říkáš?“</p> <p>„Podle vašeho výrazu v obličeji jste rozhodnut dospět na tomhle setkání k řešení,“ odpověděla Charlie. „Říkal jste, že tahle schůze bude trvat dlouho, i přes večeři. Vaše tri-v tvrdí, že jste pod velkým tlakem, abyste s námi uzavřel smlouvu. Pomalu se učíme vašim způsobům a začínají se nám líbit; ale naše výchova, celý náš důvod k existenci, je dosáhnout dohod. Doposud jste se jim velice obezřetně vyhýbali.“</p> <p>„To je dost neomalené,“ zamumlal Fowler. A chtěl jsi nás trochu zneklidnit, že, příteli? Jsi zdvořilý. „Potřebujeme nejdřív informace, o vaší historii.“</p> <p>„Aha,“ Charlie zaváhala jen na vteřinku, ale všimla si, že jí Jock dává znamení a že náčelník pohybuje prsty. „Zajímají vás naše války?“</p> <p>„To tedy ano,“ souhlasil senátor Fowler. „V celé své historii jste je skrývali. Lhali jste nám.“</p> <p>Ozvalo se nesouhlasné mručení. Dr. Horvath se na Fowlera znechuceně podíval. Copak ten člověk neví nic o jednáních? Ale samozřejmě, že ano. O to byla ta jeho hrubost podivnější…</p> <p>Charlie lidsky pokrčila rameny. „Stejně jako vy nám, senátore. Naše historie: dobře. Stejně jako vy, lidé, i my jsme měli svá válečnická období. Často byla ve hře náboženství. Naše poslední velké války byly před několika staletími – od té doby se už dokážeme kontrolovat. Ale čas od času dojde k rebeliím. Náčelníci jsou jako vaši cizáci, kteří kladou nezávislost před dobro pro rasu. Potom je nutné s nimi bojovat –“</p> <p>„A proč jste tohle nepřiznali rovnou?“ zeptal se Rod.</p> <p>Třískanka znovu pokrčila rameny. „Co jsme o vás věděli? Než jsme od vás dostali tri-v a měli tak možnost vidět vás takové, jací jste, co jsme <emphasis>mohli </emphasis>vědět? A stydíme se za své konflikty stejně tak jako vy za své. Musíte pochopit, že téměř všichni prostředníci slouží náčelníkům, kteří nemají s válkou co do činění. Dostali jsme za úkol ujistit vás o našich mírumilovných úmyslech ve vztahu k vaší rase. Připadalo nám, že do našich vnitřních konfliktů vám nic není.“</p> <p>„Tak jste schovali i zbraně?“ zeptal se Rod.</p> <p>Charlie se podívala na Jock. Druhá prostřednice odpověděla. „Ty, co máme. Obýváme jediný hvězdný systém, my lorde. Nemáme žádné rasové nepřátele a jen málo zdrojů, abychom je mohli věnovat na válečná plavidla – naše ozbrojené síly se spíše podobají vaší policii než válečnému námořnictvu a námořníkům.“ Jemný úsměv Třískanky už dál nic neprozradil, ale nějak vedl k další myšlence: Byli by blázni, kdyby dali lidem vědět, jak malou nebo velkou výzbroj vlastní.</p> <p>Sally se šťastně usmála. „Říkala jsem ti to, strýčku Bene –“</p> <p>Senátor Fowler přikývl. „Další taková drobnost, Charlie. Jak často se vaše reprodukční kasty rozmnožují?“</p> <p>Odpověděla Jock. Když Charlie zaváhala, David Hardy se díval se zájmem – byla tam nějaká komunikace gesty? „Když se jim to dovolí,“ řekla cizinka uhlazeně. „Vaši ne?“</p> <p>„Co?“</p> <p>„Vy svoji populaci řídíte hospodářskými pohnutkami a nucenou emigrací. Ani jedna z těchto alternativ není pro nás dostupná, a přesto naš reprodukční pud není o nic silnější než váš. Naši náčelníci se rozmnožují, kdy mohou.“</p> <p>„Chceš říct, že máte právní mechanismy k omezování počtu obyvatel?“ zajímalo senátora Fowlera.</p> <p>„V podstatě ano.“</p> <p>„A proč jste nám to neřekli dřív?“ zeptal se senátor Fowler.</p> <p>„Neptali jste se.“</p> <p>Dr. Horvath se teď usmíval. Sally také. V celé místnosti jako by si všichni oddechli. Kromě –</p> <p>„Vy jste úmyslně klamali lady Sally,“ řekl opatrně kaplan Hardy. „Řekněte mi, prosím, proč.“</p> <p>„Ta prostřednice byla ve službě u náčelnice, kterou má Jock,“ odpověděla Charlie. „Měla s vámi o tom mluvit. A, prosím vás, omluvte nás, musím říci velvyslanci, o čem se tu hovořilo,“ Charlie švitořila.</p> <p><emphasis>„Jock, musíš si dávat velký pozor. Získali jsme jejich sympatie. Chtějí mít důvod nám věřit. Tihle lidé mají skoro tolik vcítění jako prostředníci, když jsou v té pravé náladě, ale to se v okamžení může změnit.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Poslouchal jsem,“ řekl Ivan. „Dělejte všechno možné, abyste ty lidi znovu uklidnily. Jestli se někdy ještě dostaneme zpod jejich kontroly, budeme pro ně všechny velice užiteční a budeme hospodářskou nezbytností pro mocné skupiny lidí.“</emphasis></p> <p>„Pocítila, že by vás pravda rozladila,“ odpověděla Jock. „Nejsem si jistá, co bylo řečeno. Se mnou to nikdo nekonzultoval. Nehovoříme o sexu a reprodukci v rámci svých rodinných skupin příliš často a skoro nikdy mimo jejich rámec. To téma je – Vy takový cit neznáte. Podobá se to rozpakům, ale není to přesně ono. A musíte si uvědomit, jak těsně se prostřednice ztotožňuje se svým Fjunč(mlask). Pro lady Sally není snadné hovořit o sexuálních záležitostech a ani se jí to moc nelíbí; její prostřednice by měla tytéž pocity a věděla by, že sterilita prostřednic by Sally rozrušila, kdyby o tom věděla – a to se také stalo, když jste se o tom dověděla. Všechno tohle říkám, ale nevím docela jistě: ta záležitost nebyla nikdy považována za důležitou.“</p> <p>„Konec podezřívání,“ řekla Sally. „Jen abych byla ušetřena. Jsem moc ráda, že jsme si to vyjasnili.“</p> <p>Třískanka pokrčila rameny. „I přes naše schopnosti jsou nedorozumění mezi cizími druhy nevyhnutelná. Vzpomínáte si na dveře od toalety?“</p> <p>„Ano.“ Sally tušila, na co se Ben Fowler hned nato zeptá. Mluvila rychle, aby mu v tom zabránila. „Když už jsme se dostali takhle daleko, co tedy vaše náčelnice <emphasis>dělají, </emphasis>když ještě nechtějí mít děti?“ Cítila nával krve a měla podezření, že jí určitě rudnou tváře. Dr. Horvath se na ni zvědavě koukal. Starý chlípník, pomyslela si. Samozřejmě, že to není vůči němu tak úplně spravedlivé.</p> <p>Třískani chvíli švitořili. „Běžná je abstinence,“ řekla Jock. „Máme také chemické a hormonální metody jako vy. Chcete, abychom tady probrali celý ten mechanismus?“</p> <p>„Spíš mě zajímají pohnutky,“ ozval se senátor Fowler s velikou důrazností. „Co se stane s náčelnicemi nebo s Hnědačkami nebo s kýmkoli, když začínají mít děti každý půlrok?“</p> <p>„Nepovažoval byste to za akci, která upřednostňuje nezávislost před zájmy rasy?“ zeptala se Jock.</p> <p>„Jo.“</p> <p>„My také.“</p> <p>„A takhle právě začaly vaše války,“ uzavřel Dr. Horvath. „Senátore, ve vší úctě, myslím, že jsme slyšeli odpovědi na vaše otázky. Třískani počet obyvatel kontrolují. Když se jednotlivci vymknou kontrole, vede to k válkám. Jak se to liší od lidí?“</p> <p>Benjamin Fowler se zasmál. „Pořád po mně chcete, abych pochopil váš názor založený na etice. Ale vy nikdy nechápete ten můj. Nikdy jsem neprohlásil, že by snad lidská rasa byla nadřazená Třískanům – v etice, inteligenci nebo v čemkoli jiném. Já jen prohlašuji, že je to moje rasa a dostal jsem úkol chránit lidské zájmy.“ Obrátil se zpátky ke Třískanům. „Teď, když jste nás viděli v akci,“ pokračoval Fowler, „co si myslíte o naší Říši?“</p> <p>Jock se pro sebe zasmála. „Senátore, co čekáte, že vám řeknu? Máte nás ve své moci – nás tři a celý náš národ. Vaše válečně lodi mají pod kontrolou bod Bláznivého Eddieho, který vede do našeho systému. Podle všeho byste nás mohli vyhubit a na vaší tri-v jsem slyšela hlasy, které to vyžadovaly…“</p> <p>„To neříkal nikdo důležitý,“ protestoval Anthony Horvath. „To musel být nějaký cvok –“</p> <p>„Zajisté. Ale řečeno to bylo. Takže ať senátorovi odpovím jakkoli, bude to odpověď, jakou, jak se domnívám, chce slyšet. Jak by to mohlo být jinak?“</p> <p><emphasis>„Hezky jsi to řekla,“ zašvitořil Ivan. „Zdá se, ze lidi respektují pravdu, která je v rozporu s jejich zájmy. V tomto případě se to stejně nevyhnutelně musí dovědět. Ale dej si pozor.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Spolehni se na moje schopnosti, náčelníku. Všimni si, že většině z nich se ulevilo. Jenom ten duchovní a důstojník válečného námořnictva Renner nejsou spokojeni. Císařův prostředník se teď nemůže rozhodnout, a když vešel do téhle místnosti, byl rozhodnut jednat proti nám.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie: „Já se bojím. Nebylo by lepší říct jim všechno, když už toho vědí tolik? Jak dlouho ještě můžeme skrývat naše tajemství cyklů a reprodukčních vzorů? Moje náčelnice chtěla, abych jim řekla všechno –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ty buď zticha a nech s lidmi jednat Jock. Vyhýbej se otázkám, které jí udělají čáru přes rozpočet.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano, náčelníku. Dostala jsem příkaz vás poslouchat. Ale stejně si pořád myslím, že moje náčelnice měla pravdu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„A co když odhadla lidi špatně?“ zeptala se Jock. „Jestli na nás pohlíží jako na hrozbu pro jejich potomky? Nemůžou nás teď všechny zničit, když k tomu mají příležitost?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tiše, Mluv k lidem.“</emphasis></p> <p>„Velvyslanec poukazuje na to, že Říše je nejmocnější společenství lidí a zároveň je to skupina nejblíže našemu domovu, je v našem zájmu vstoupit do aliance s vaší Říší bez ohledu na naše názory. Jsme obklíčeni.“</p> <p>„A to je pravda,“ souhlasila Sally. „Strýčku Bene, jak dlouho to bude pokračovat? Máme návrh smluv vypracovaný našimi ekonomy. Nemohli bychom přejít k podrobnostem?“</p> <p>Fowler nebyl spokojen. Bylo to znát na jeho ochablé bradě, na napjatých ramenou. I bez Třískanů měla Říše potíže. Třískanská technika v rukou cizáků a rebelů – a může se stát cokoli.</p> <p>„Existuje návrh smlouvy,“ řekl senátor Fowler opatrně. Než vám jej předáme, mám jiný návrh. Máte nějaký zájem spojit se z Říší? Třeba jako člen systému první třídy? Měli byste politickou samosprávu, zastoupení ve Spartě a přístup na většinu říšských trhů.“</p> <p>„Uvažovali jsme o tom. Zabere hodně času vypracovat podrobnosti –“</p> <p>„Ne,“ řekl senátor Fowler pevně. „To je ta jedna věc, která se nestane. Promiňte, ale my nemáme v úmyslu nechat vaše inženýry vynalézt Pole a sestavit válečnou flotilu. První podmínka by byla okamžitý přístup říšských pozorovatelů do každého bodu ve vašem systému.“</p> <p>„Odzbrojení. Důvěra ve vaše dobré úmysly,“ řekla Jock. „Na takové podmínky byste přistoupili?“</p> <p>„Mě nikdo nepožádal,“ řekl Ben. „Vás ano.“</p> <p><emphasis>„Já říkala, že přijdou s takovouhle nabídkou,“ švitořila Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>„To nemůžeme přijmout,“ odpověděl Ivan kategoricky. „Byli bychom bezmocní. Dejme tomu, že lidi jednají upřímně. Dejme tomu, že by nás Říše nezničila, až vyjde najevo naše pravá přirozenost. Můžeme věřit tomu, že i další generace v Říši budou takhle benevolentní? Takové riziko podstoupit nemůžeme. Musíme zabezpečit podmínky, za nichž rasa přežije.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Není žádná záruka!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Musíme vyjít z naší soustavy a do vesmíru. Až se trvale usadíme v mnoha systémech, lidé se neodváží na žádný z nich zaútočit,“ řekla Jock. Její gesta prozrazovala netrpělivost.</emphasis></p> <p><emphasis>„Jste přesvědčeni o tom, že tuhle nabídku nemůžeme přijmout?“ zeptala se Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>Jock: „Už jsme to probírali. Lidé budou důkladní. Budou chtít odzbrojit válečníky. Než k tomu dojde, náčelníci se pustí do boje. Válka vypukne přesně ve chvíli, kdy to lidi budou čekat. Nejsou to hlupáci a jejich důstojníci válečného námořnictva se nás bojí. Pozorovatele bude podporovat ohromná síla. Když budeme dělat, jako že přijímáme, budou mít pocit, že jsou oprávněni nás zničit: vzpomeňte si, jaký osud postihl lidské planety, které se vzbouřily. Tahle nabídka se ani nesnaží získat čas.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tak tedy odpověz tak, jak jsme se dohodli,“ přikázal Ivan.</emphasis></p> <p>„Velvyslanec lituje, ale jakákoli smlouva tohoto typu přesahuje jeho kompetence. Můžeme hovořit za všechny Třískany, ale jen do určité míry; vydat celou naši rasu na milost a nemilost tuto míru přesahuje.“</p> <p>„Nemůžete jim to dávat za vinu,“ řekl Dr. Horvath. „Buďte rozumný, senátore.“</p> <p>„Snažím se být rozumný a neobvinil jsem je. Učinil jsem jim nabídku, to je všechno.“ Obrátil se zpátky na návštěvníky. „Planety byly připojeny k Říši proti jejich vůli. Nemají žádná taková privilegia, která jsem vám nabídl –“</p> <p>Jock pokrčila rameny. „Nemohu říci, co by náčelníci udělali, kdybyste se pokusili dobýt náš systém. Ale domnívám se, že by se pustili do boje.“</p> <p>„Prohráli byste,“ prohlásil senátor Fowler ostře.</p> <p>„To bychom velmi neradi.“</p> <p>„A porazit vás by mohlo naše síly vyčerpat natolik, že bychom ztratili většinu tohoto sektoru. Jednotný pohon by byl pozastaven možná i na celé století. Dobývání je drahá záležitost.“ Senátor Fowler nedodal, že sterilace není; ale nevyřčená myšlenka, jako by zůstala viset v jasně osvětlené místnosti.</p> <p>„Můžeme vám učinit protinabídku?“ zeptala se Jock. „Dovolte nám vybudovat si výrobní centra na ne obyvatelných světech. My jejich povrch proměníme v půdu: za každý svět, který nám dáte, vám jeden takhle upravíme. A co se týče hospodářských dislokací, můžete vytvořit společnosti, které budou mít monopol na obchodování s námi. Část zásob by se mohla veřejně prodat.</p> <p>Mohla by být udržována rovnováha jako kompenzace společnostem a pracujícím, kteří by byli naší konkurencí vytlačeni. Myslím, že poznáte, že by to snížilo nevýhody naší nové technologie na nejnižší míru, zatímco pro vás by z toho plynuly samé výhody.“</p> <p>„Vynikající,“ vykřikl Horvath. „To je přesně to, na čem teď zrovna můj tým pracuje. Souhlasili byste s tím? Obchod výlučně s autorizovanými společnostmi a říšskou vládou?“</p> <p>„Samozřejmě. Rovněž bychom platili Říši za námořní ochranu našich koloniálních světů – vůbec nechceme mít své flotily ve vašich oblastech ve vesmíru. Abyste měli jistotu, mohli byste si zkontrolovat loděnice v koloniích.“</p> <p>„A domácí svět?“ zeptal se Fowler.</p> <p>„Předpokládám, že kontakt mezi Prvotní Třískou a Říší by byl minimální. Vaši představitelé by byli vítáni, ale nepřáli bychom si vidět vaše válečné lodě v blízkosti našich domovů – můžu vám rovněž říci, že nás velmi znepokojovala ta bitevní loď na oběžné dráze naší planety. Bylo zjevné, že na palubě má zbraně, které by mohly Prvotní Třísku natolik poznamenat, že by byla téměř neobyvatelná. Podrobili jsme se, dokonce jsme vás pozvali blíž, abychom vám ukázali, že nemáme co skrývat. Nepředstavujeme žádnou hrozbu pro vaši Říši, my lordi. Vy jste hrozbou pro nás, jak sami dobře víte. Přesto si myslím, že se můžeme dohodnout na vzájemné výhodnosti – a vzájemné bezpečnosti – aniž bychom nadmíru přepínali víru v blahovůli té druhé rasy.“</p> <p>„A vy vytvoříte půdu na jedné planetě za každou, kterou vám dáme?“ zeptal se Horvath. Přemýšlel o výhodnosti: ani se to nedalo spočítat. Jen málo hvězdných systémů mělo víc než jeden obyvatelný svět. Mezihvězdný obchod byl šíleně drahý, výlohy na meziplanetární. cestování ohromné, ale operace vytváření půdy byly dokonce ještě nákladnější.</p> <p>„To nestačí?“ zeptala se Jock. „Dozajista náš postoj oceňujete. Teď máme jenom jednu planetu, nějaké asteroidy a plynného obra, kterého ani my nedokážeme proměnit v obyvatelný. Vyplatí se hodně investovat do zdrojů, abychom zdvojnásobili to, co máme k dispozici. Říkám to proto, že to je zjevné, i když, jak jsem se dověděla, vaše obchodní procedura obvykle nepřipouští nevýhody. Na druhou stranu, vaše neobyvatelné planety na vhodných oběžných drahách nemohou být pro vás nijak zvlášť cenné, jinak byste na nich sami udělali proměnu na půdu. Takže vy potom budete mít z ničeho zisk a my zase kam investovat své značné úsilí. To je férová nabídka, ne?“</p> <p>„Setsakra dobrá pro válečné námořnictvo,“ řekl Rod. „Prakticky by Třískani zaplatili novou flotilu…“</p> <p>„Tak moment,“ ozval se senátor Fowler. „My se tu dohadujeme o ceně, i když jsme zatím k ničemu nedospěli.“</p> <p>Jock pokrčila rameny. „Učinila jsem vám nabídku, to je všechno.“ Imitace senátorova hlasu a jeho chování vyvolaly smích. Ben Fowler se chvíli mračil a potom se rozesmál s ostatními.</p> <p>„No,“ řekl Fowler. „Nevím, jestli je všechno ujednáno, ale vím jistě, že dostávám hlad. Kelley, přines našim hostům čokoládu a vyřiď, ať nám přinesou večeři. Nebude to na škodu, než dokončíme tuhle diskusi.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>27. Venku z lahve</strong></p> <p><emphasis>„Už jsme hodně blízko,“ oznámila Jock. „Senátor už skoro souhlasí. Sally už to odsouhlasila.“</emphasis></p> <p><emphasis>„A Blaine?“ zajímalo Ivana.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ten udělá, co bude chtít senátor, i když by raději souhlasil se Sally. Líbíme se mu a vidí výhodu pro válečné námořnictvo. To je škoda, že se jeho Fjunč(mlask) zbláznila; teď by nám tady hodně pomohla.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Může to vůbec vyjít?“ zeptala se Charlie. „Jock, jak by to mohlo vyjít? Než budou ustaveny nové kolonie, tak nás příslušníci Říše uvidí, jací jsme. Navštíví náš systém a dozví se to. A potom?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Nikdy se to nedozví,“ řekla Jock. „Jejich vlastní válečné námořnictvo tomu zabrání. Budou se konat návštěvy neozbrojených lodí, ale už nebudou riskovat žádná plavidla válečného námořnictva. Nedokážeme oklamat pár lodí plných lidí? Nikdy se nenaučí náš jazyk. Budeme mít čas se na ně připravit. Nikdy nedopustíme, aby viděli válečníky. Jak se to dozví? Mezitím budou založeny kolonie. Lidé si vůbec nedovedou představit, jak rychle jsme schopni založit kolonie, ani jak rychle v nich umíme postavit lodě. V té době už budeme mít mnohem lepší obchodní pozici, budeme mít kontakt s mnoha lidmi – a budeme jim moci nabídnout, čeho se jim zachce. Najdeme si spojence a roztroušeni budeme dost daleko na to, aby nás ani Říše nedokázala vykořenit. Když nebudou mít jistotu, že to dokáží, nebudou se do toho vůbec pouštět. Takhle tihle lidé myslí.“</emphasis></p> <p><emphasis>Námořník jim přinesl nápoj, kterému lidé říkali </emphasis>čokoláda <emphasis>a oni se s chutí napili. Lidé byli všežraví, stejně jako Třískani, ale příchutě, jimž lidé holdovali, byly pro Třískany nevýrazné. Nicméně čokoláda: ta byla vynikající a s dávkou uhlovodanů, což se podobalo vodám jejich domovského světa, ale nedalo se to s nimi srovnat.</emphasis></p> <p><emphasis>„Jaké máme možnosti?“ zeptala se Jock. „Co by udělali, kdybychom jim řekli všechno? Neupravili by svoji flotilu tak, aby nás všechny zničili a zachránili své potomky před naší hrozbou?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Já tu smlouvu schvaluji,“ řekl Ivan. „A vaše náčelnice ji schválí taky.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Možná,“ řekla Charlie. Přemýšlela, zaujala pózu, při níž zcela vylučovala svět kolem sebe. Ona byla náčelnice – „Mohu souhlasit,“ řekla. „Je to lepší, než jsem doufala. Ale to nebezpečí!“</emphasis></p> <p><emphasis>„To nebezpečí trvá od chvíle, kdy lidé poprvé přišli do soustavy Třísky,“ řekla Jock. „Teď je menší než předtím.“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan bedlivě sledoval situaci. Prostřednice byly rozrušeny. Doléhaly na ně následky obrovského úsilí, a i když se navenek ovládaly, balancovaly na samotné hraně. Nebylo pro něj přirozené přát si něco, co se nemůže stát, ale doufal, že snaha vyšlechtit stabilnější prostřednici bude úspěšná; jen těžko se mu pracovalo se stvořeními schopnými najednou vidět nereálný vesmír a podle toho usuzovat. V zásadě se to vždycky opakovalo stejně. Nejdříve si přáli něco nemožného. Potom se pokoušeli v tom smyslu něco udělat, ale pořád věděli, že je to nemožné. Nakonec se chovali, jako by se toho nemožného dalo dosáhnout a dopustili, aby nereálnost ovlivnila každý čin. Bylo to obvyklejší u prostředníků než u jakékoli jiné třídy, ale stávalo se to i náčelníkům.</emphasis></p> <p><emphasis>Tyhle prostřednice balancují na samotné hraně, ale vydrží. Rasa bude zachráněna. Musí být.</emphasis></p> <p>###</p> <p>„Tisíc korun za vaše myšlenky,“ řekla Sally. Oči se jí rozzářily štěstím – a úlevou.</p> <p>Rod se odvrátil od okna a usmál se na ni. Místnost byla veliká a ostatní se sešli u baru; kromě Hardyho, ten seděl u Třískanů a poslouchal jejich švitoření, jako by jim sem tam něco rozuměl. Rod a Sally byli vlastně sami. „Jsi velice šlechetná,“ řekl.</p> <p>„Můžu si to dovolit. Zaplatím ti hned po svatbě…“</p> <p>„S příjmem z Crucis Court. Ještě to nemám, tak moc nepospíchej, abys tátu odepsala. Je docela možné, že z jeho šlechetnosti budeme žít několik let.“</p> <p>„Na co jsi myslel? Tváříš se tak vážně.“</p> <p>„Jak se rozhodnu, když senátor nebude souhlasit.“</p> <p>Střízlivě pokývala hlavou. „Napadlo mě to –“</p> <p>„Mohl bych tě kvůli tomu ztratit, viď?“</p> <p>„Já nevím, Rode. Myslím, že by záleželo na tom, <emphasis>proč </emphasis>bys tu nabídku odmítl. A s čím místo toho budeš souhlasit. Ale ty to neodmítneš, že ne? Co je na tom jejich návrhu špatného?“</p> <p>Rod se upřeně díval do sklenky, kterou držel v ruce. Bylo to cosi nealkoholického, co jim přinesl Kelley; ta schůze byla příliš důležitá na to, aby se podávala skotská. „Špatného možná nic. Ale jen možná, Sally. Podívej se támhle.“ Ukázal na ulice Nového Skotska.</p> <p>Tou dobou v nich bylo jen málo lidí. Jen ti, co šli do divadla nebo někam na večeři. Turisté, co se vydali na prohlídku Paláce po setmění. Námořníci byli u svých děvčat. Hlídky v kostkovaných sukních a medvědích kůžích stály strnule u strážní budky nedaleko vjezdu po přístupové cestě. „Jestli se zmýlíme, jejich děti zemřou.“</p> <p>„Jestli se zmýlíme, dostane válečné námořnictvo pořádnou ránu,“ řekla Sally pomalu. „Rode, co když se Třískani rozmnoží a během dvaceti let obsadí tucet planet. Postaví lodě. Budou ohrožovat Říši? Válečné námořnictvo si s nimi stejně poradí… možná to nebude třeba, ale mohlo by to tak být.“</p> <p>„Tím jseš si jistá? Já ne. Nejsem si jistý, jestli bych je dokázal porazit teď. Vyhladit je, ano, ale bít je? A za dvacet let? Jak to bude vypadat? S Novým Skotskem je to jasné. To jim překáží. A jaké další světy přijdou?“</p> <p>„A jakou máme možnost volby?“ zeptala se. „Já – Rode, i já si dělám starosti o naše děti. Ale co se dá dělat? Nemůžeš přece válčit s Třískany jen proto, že by někdy <emphasis>možná </emphasis>mohli představovat hrozbu!“</p> <p>„Ne, to jistě ne. A, už se nese večeře. Promiň, že jsem ti zkazil náladu.“</p> <p>Než večeře skončila, všichni se smáli. Třískani uspořádali show: imitovali nejznámější novoskotské osobnosti z tri-v. Během několika minut všichni bezmocně lapali po dechu.</p> <p>„Jak to děláte?“ ptal se mezi záchvaty smíchu David Hardy.</p> <p>„Studovali jsme váš humor,“ odpověděla Charlie. „Určité rysy jen trochu zveličujeme. Výsledek by měl být zábavný, pokud byla naše teorie správná – a patrně to vyšlo.“</p> <p>Horvath řekl, „Mohli byste vydělat celé jmění jako baviči bez ohledů na to, s čím jiným chcete obchodovat.“</p> <p>„To by alespoň trochu ovlivnilo vaše hospodářství. Ale v každém případě budeme potřebovat vaši pomoc při plánování, kdy se budeme chystat vzdát se nároku na naši technologii.“</p> <p>Horvath smutně přikývl. „Jsem rád, že ten problém chápete. Kdybychom jednoduše na trh vhodili všechno, co máte, vyvolalo by to veliký chaos –“</p> <p>„Věřte mi, doktore, nechceme vám dělat žádné potíže. Jestliže vy na nás pohlížíte jako na příležitost, zamyslete se nad tím, jak vidíme my vás! Vymanit se ze systému Třísky po celých těch staletích! Dostat se ven z lahve! Náš vděk nemá hranic.“</p> <p>„A kolik vám vlastně je?“ zeptal se David Hardy.</p> <p>Třískanka pokrčila rameny. „Máme zlomky záznamů se zmínkami o dobách před sto tisíci lety, Dr. Hardy. Tou dobou už asteroidy byly na svém místě. Další jsou možná ještě starší, ale my je nedokážeme přečíst. Naše skutečná historie začíná asi tak před deseti tisíci lety.“</p> <p>„A od té doby u vás došlo ke zhroucení civilizace?“ zeptal se Hardy.</p> <p>„Jistě. Jak by to mohlo být jinak, když jsme uvězněni v tom systému?“</p> <p>„Máte záznamy o válce asteroidů?“ zeptal se Renner.</p> <p>Jock se zamračila. Její obličej se k tomu nehodil, ale to gesto vyjadřovalo nechuť. „Jenom legendy. Máme – Podobají se hodně vašim písním nebo epickým básním. Lingvistické vynálezy pro lepší zapamatování. Myslím, že se nedají přeložit, ale –“ Třískanka se na chvíli odmlčela. Jako by ztuhla v pozici, v níž byla zrovna v okamžiku, kdy se rozhodla, že bude přemýšlet. Potom:</p> <p>„Je zima a jídlo není, a démoni tu bloudí zemí.</p> <p>Sestry naše umírají a vody vřou, neb démoni nebesa dolů dřou.“</p> <p>Návštěvnice se smutně odmlčela. „Obávám se, že to není moc dobré, ale líp to nedokážu.“</p> <p>„Je to dost dobré,“ řekl Hardy. „My také máme takovou poezii. Příběhy o zašlých civilizacích, katastrofách v naší prehistorii. Většinu z nich dokážeme vystopovat až po explozi vulkánu asi před 4 500 lety. Mimochodem, vypadá to, že se to událo v době, kdy lidi napadlo, že by Bůh mohl zasahovat do jejich záležitostí. Přímo jako protiklad k vytvoření cyklů a období jako takových.“</p> <p>„Zajímavá teorie – ale nenarušuje vaše náboženské víry?“</p> <p>„Ne, proč by měla? Copak nemůže Bůh snadno zajistit, aby přirozená událost měla za následek požadovaný efekt, protože On může narušit přírodní zákony? Vlastně, co je zázračnější, přílivová a odlivová vlna, když je jí zapotřebí, nebo čistě přirozená jednorázová událost. Ale domnívám se, že nemáš dost času pouštět se se mnou do teologických diskusí. Vypadá to, že senátor Fowler dovečeřel. Takže, když dovolíš, na pár minut se vzdálím, ale myslím, že se k tomu ještě vrátíme –“</p> <p>###</p> <p>Ben Fowler vzal Roda a Sally do malé kanceláře za zasedací místností. „No?“ zeptal se.</p> <p>„Už jsem to řekla veřejně,“ odpověděla Sally.</p> <p>„Jo. Rode?“</p> <p>„Musíme <emphasis>něco </emphasis>udělat, senátore. Ten tlak se mi vymyká z rukou.“</p> <p>„Jo,“ řekl Ben. „Sakra, potřebuju se napít. Rode?“</p> <p>„Díky, já si nedám.“</p> <p>„No, jestli nejsem schopen přímočaře uvažovat s pořádným panákem skotské v sobě, tak je Říše už v rozpadu.“ Šátral ve stole, až našel láhev, usmál se při pohledu na vinětu a nalil si pořádnou dávku do použitého šálku od kávy. „Jedna věc mi vrtá hlavou. Proč Říšská obchodní asociace nedělá větší potíže? Čekal jsem, že ta na nás bude tlačit nejvíc, ale oni jsou úplně zticha. Díky Bohu za ty dary.“ Hodil do sebe půl šálku najednou a povzdechl si.</p> <p>„Komu to ublíží, když teď budeme souhlasit?“ zeptala se Sally. „Můžeme si to potom rozmyslet, když shledáme něco nového –“</p> <p>„Ale starou belu, kotě,“ řekl Ben. „Když už se něco připravuje, ostří hoši budou přemýšlet o tom, jak to zařídit, aby na tom vydělali a pak do toho budou investovat peníze – myslel jsem si, že ses toho o elementární politice naučila víc. Co dneska na té univerzitě učí? Rode, pořád čekám, co mi řekneš.“</p> <p>Rod si sáhl na svůj zahnutý nos. „Bene, nemůžeme to už moc dlouho oddalovat. Třískani to vědět musí – možná úplně stáhnou svoji nabídku, až uvidí, pod jakým jsme tlakem. Pojďme do toho.“</p> <p>„Říkáš, jo? Takže stejně obšťastníš svoji ženu.“</p> <p>„Nedělá to kvůli mně!“ ozvala se důrazně Sally. „Přestaň si z něho dělat legraci.“</p> <p>„Jo.“ Senátor se chvíli drbal na pleši. Potom dopil šálek a položil ho. „Musím se ještě na něco podívat. Asi to bude v pořádku. Jestli jsou – řekl bych, že Třískani toho mají dost. Jdeme na to.“</p> <p><emphasis>Jock gestikulovala extázi a rozrušení. „Jsou připraveni souhlasit! Jsme zachráněni!“</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan se na prostřednici ledově podíval. „Ovládej se laskavě. Čeká nás ještě spousta práce.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Já vím. Ale jsme zachráněni. Charlie, je to tak?“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie si bedlivě prohlížela lidi. </emphasis>Obličeje, <emphasis>postoje – „Ano. Ale senátor ještě není přesvědčen a Blaine se obává a – Jock, podívej na Rennera.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ty jsi tak studená! To se nemůžeš se mnou radovat? Jsme zachráněni!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Podívej se na Rennera.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano… znám ten pohled. Má ho, když hraje poker, když pokládá nečekanou kartu. To nám nepomůže. Ale on nemá žádnou moc, Charlie! Je to vandrák bez smyslu pro zodpovědnost!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Možná. Žonglujeme se vzácnými vejci v proměnlivé gravitaci. Mám obavy. Než umřu, zažiju strach.“</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>28. Rennerova skrytá karta</strong></p> <p>Senátor Fowler ztěžka dosedl a rozhlédl se kolem stolu. Jeho pohled stačil na to, aby umlčel tlachání a upoutal pozornost všech přítomných. „Myslím, že víme, o co se snažíme,“ řekl. „Teď přichází smlouvání o ceně. Stanovíme si zásady. První a nejdůležitější. Souhlasíte s tím, že nebudete vyzbrojovat svoje kolonie a umožníte nám je zkontrolovat, abychom se ujistili, že vyzbrojené nejsou?“</p> <p>„Ano,“ řekla Jock rozhodně. Zašvitořila něco náčelníkovi. „Velvyslanec souhlasí. Za předpokladu, že Říše bude za úplatu chránit naše kolonie před vašimi nepřáteli.“</p> <p>„To určitě uděláme. Dále. Souhlasíte s tím, že obchod omezíte na společnosti, které budou mít oprávnění od impéria?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„No, to jsou hlavní body,“ prohlásil Fowler. „A nyní můžeme zahájit menší diskusi. Kdo chce začít?“</p> <p>„Mohu se zeptat, jaký druh kolonií založí?“ ozval se Renner.</p> <p>„Cože? Jistě.“</p> <p>„Děkuji. Přivezete představitele všech vašich tříd?“</p> <p>„Ano…“ Jock zaváhala. „To všechno záleží na podmínkách, pane Rennere. Sotva bychom brali rolníky na skálu ještě nepřetvořenou na půdu, dokud inženýři nepostaví dóm.“</p> <p>„Jo. No, právě tohle mě zajímalo.“ Trochu si pohrál se svým kapesním počítačem a obrazovky se rozzářily. Objevil se na nich podivně zdeformovaný Nový Cal, oslepující záblesk a potom tma. „To jsem tomu dal. Špatné místo. To bylo, když shořela sonda na lodi kapitána Blaina.“</p> <p>„Ah?“ vypravila ze sebe Jock. Zašvitořila něco ostatním. Odpověděli jí. „My jsme si říkali, jaký osud asi tu sondu potkal. Upřímně řečeno, měli jsme za to, že jste ji zničili, a tak jsme se nechtěli ptát –“</p> <p>„Jste blízko,“ řekl Renner. Na obrazovce se míhaly další scény. Světlá plachta se vlnila. „To je těsně před tím, než na nás vypálili.“</p> <p>„Ale ta sonda by neměla být vypálená na vás,“ protestovala Jock.</p> <p>„Byla. Podle mě si nás spletli s meteorem,“ odpověděl Rod. „V každém případě –“</p> <p>Po obrazovce propluly černé postavy. Plachta se zavlnila, zazářila a postavy zmizely. Renner vrátil pásek až do místa, kde byly siluety proti světlu vidět celé, potom film zastavil.</p> <p>„Musím vás varovat,“ řekla Jock. „O té sondě toho víme velice málo. Není to náš obor, a než jsme opustili Prvotní Třísku, neměli jsme možnost prostudovat si záznamy.“</p> <p>Senátor Fowler se zamračil. „Co se snažíte dokázat, pane Rennere?“</p> <p>„No, pane, mně jenom vrtaly hlavou ty postavy.“ Renner vzal světelné ukazovátko ze stolu. „To jsou různé třískanské třídy, že jo?“</p> <p>Zdálo se, že Jock váhá. „Vypadá to tak.“</p> <p>„Určitě to tak je. Tohle je Hnědák, že jo? A doktor.“</p> <p>„Správně.“ Světelné ukazovátko se pohnulo. „Běžec,“ řekla Jock. „A náčelník…“</p> <p>„Tady je hodinář.“ Rod to skoro vyplivl. Nedokázal skrýt svoji nechuť. „Ten další vypadá jako rolník. Těžko se dá rozeznat od Hnědáka, ale –“ Najednou jeho hlas zněl stísněně. „Rennere, toho dalšího nepoznávám.“</p> <p>Rozhostilo se ticho. Ukazovátko se pohupovalo nad pokřiveným stínem, dlouhým a hubenějším než Hnědák, na kolenou, patách a loktech měl něco jako ostny.</p> <p>„Už jsme je jednou viděli,“ řekl Renner. Jeho hlas teď zněl skoro automaticky. Byl jako člověk, který se vsadil a kráčí hřbitovem. Nebo průzkumník, který postupuje přes kopec na nepřátelské území. Bez emocí, odhodlaný, přísně se ovládající. Vůbec nevypadal jako Renner.</p> <p>Obrazovka se rozdělila a objevila se nová scenérie: socha stroje času z muzea v Zámeckém městě. To, co vypadalo jako přesazená skulptura z elektronických součástek, bylo obklopeno postavami se zbraněmi v rukou.</p> <p>Když Rod poprvé viděl Ivana, pocítil až trapně silné nutkání pohladit si velvyslancův hedvábný kožich. Teď – byl jeho impuls skoro stejně silný: chtěl zaujmout karatistickou pózu. Vymodelované postavy byly až příliš v detailu. Po celém těle měli dýky, vypadaly tvrdé jako z ocele a byly vztyčené, jako by byly připevněny na pružinách, a kterákoli postava by námořního instruktora pro boj zřídila tak, že by vypadal, jako když spadl do sekačky na trávu. A co to měla ta figura pod velkou levou paží, jakoby napůl ukrytý nůž se širokou čepelí?</p> <p>„Ah,“ řekla Jock, „démon. Myslím, že to jsou určitě figuríny představující naše druhy. Jako ty sošky, aby o nás mohli prostředníci snadněji hovořit.“</p> <p>„Všechny?“ Rodův hlas vyjadřoval nefalšovaný údiv. „Lodní náklad maket v životní velikosti?“</p> <p>„My nevíme, jestli to byly makety, ne?“ zeptala se Jock.</p> <p>Nezazněla žádná odpověď.</p> <p>„Prima. Dejme tomu, že to byly makety,“ řekl Renner. Pokračoval neoblomně dál. „Pořád to byly modely živých třískanských tříd. Až na tohohle. Proč by tenhle zrovna měl být v té skupině? Proč k těm ostatním přiřazovat démona?“</p> <p>Žádná odpověď se neozvala.</p> <p>„Děkuji, Kevine,“ řekl Rod pomalu. Neodvážil se podívat na Sally. „Jock, je tohle třískanská třída nebo ne?“</p> <p>„Je toho víc, kapitáne,“ řekl Renner. „Podívejte se hodně zblízka na toho rolníka. Teď, když už víme, co hledáme.“</p> <p>Obraz nebyl příliš zřetelný, bylo vidět něco o trochu víc než silueta s rozmazanými konturami; ale vypuklina při pohledu z boku se nedala přehlédnout.“</p> <p>„Je těhotná,“ vykřikla Sally. „Že mi to hned nedošlo! Těhotná soška? Ale – Jock, co to znamená?“</p> <p>„Jo,“ dodal Rod chladně.</p> <p>Ale nebylo možné upoutat pozornost Jock,</p> <p><emphasis>„Stop! Už nic neříkej!“ přikázal Ivan.</emphasis></p> <p><emphasis>„Co bych měla říct?“ zeptala se Jock. „Ti idioti vzali válečníka! Je po všem, po všem, když ještě před chvílí jsme měli celý vesmír ve svých rukou!“ Silná levá ruka Třískanky se pevně sevřela.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ticho. Ovládej se. Hele, Charlie, řekni mi, co víš o sondě. Jak byla postavená?“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie gestikulovala opovržení smíšené s úctou. „Mělo by to být zřejmé. Ti, kteří tu sondu stavěli, znali cizí druhy, které tuhle hvězdu obývají. Nic víc nevěděli. Tak vyšli z předpokladu, že ty druhy budou nám podobné, když ne vzhledem, pak samotnou podstatou.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Cykly. Určitě počítali s cykly,“ přemýšlel Ivan. „Stejně jsme museli vědět, že ne všechny rasy jsou odsouzeny k cyklům.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přesně tak,“ řekla Charlie. „Hypotetický druh přežil. Byl inteligentní. Neměli by už kontrolu nad svým rozmnožováním jako my, protože taková kontrola není typickým rysem těch, kdo přežili. Tak byla sonda vypuštěna s vírou, že lidé z téhle hvězdy se zhroutí, když sonda dorazí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tak.“ Ivan chvíli přemýšlel. „</emphasis>Blázniví Eddie <emphasis>vzali na palubu po jedné těhotné z každé třídy. Cvoci!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Nebuďte na ně tak přísný. Dělali, co mohli,“ řekla Charlie. „Ta sonda byla určitě vybavená tak, aby umístila cestující na slunce ve chvíli, kdy ji přivolá civilizace cestující ve vesmíru. Pokud hypotetičtí cizinci byli tak vyspělí, přišli by na to, že se nejedná o pokus převzít jejich planetu světelnou plachtou jako zbraní, ale vyslali by svého prostředníka na mírovou misi.“ Charlie ztichla, aby se mohla zamyslet. „Náhodně zabitá prostřednice. Ta sonda možná byla postavena tak, aby ji zabila, aby se cizinci dověděli co možná nejméně věcí. Ty jsi náčelník: ty bys to neudělal?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jsem taky Bláznivý Eddie, abych vůbec tu sondu vypustil? Strategie nezabrala. Teď musíme těm lidem něco říct.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jsem pro to, abychom jim řekli všechno,“ vyjádřila se Charlie. „Co jiného můžeme dělat? Zapletli jsme se do vlastních lží.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Počkej,“přikázal Ivan. Uběhlo jen pár vteřin, ale Jock byla zase normální. Lidé zvědavě přihlíželi. „Musíme jim sdělit něco závažného. Hardy ví, že jsme rozrušeni. Je to tak?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano,“ gestikulovala Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>„Jaký objev by nás mohl takhle rozrušit?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Důvěřujte mi,“ řekla Jock rychle. „Možná se ještě můžeme zachránit. </emphasis>Uctívači démona! Říkali jsme vám, že nemáme žádné rasové nepřátele, a to je pravda, ale existuje jedna tajná náboženská frakce, která dělá bohy z démonů času. Jsou zlomyslní a velice nebezpeční. Určitě se té sondy zmocnili, ještě než opustila pás asteroidu. Dost možná, že tajně –“</p> <p>„Takže cestující a posádka byli naživu?“ zeptal se Rod.</p> <p>Charlie pokrčila rameny. „Domnívám se, že ano. Určitě spáchali sebevraždu. Kdo ví proč. Možná si mysleli, že jsme vyvinuli pohon rychlejší než světlo a že na ně čekáme. Co jste dělali, když jste se k nim přiblížili?“</p> <p>„Poslali jsme vzkazy ve většině lidských jazyků,“ odpověděl Rod. „Jste si jisti, že byli živí?“</p> <p>„Jak bychom to mohli vědět?“ zeptala se Jock. „Neznepokojujte se kvůli <emphasis>nim.</emphasis>“ Její hlas byl prodchnut pohrdáním. „Nebyli to správní představitelé naší rasy. K jejich rituálům patří obětování vnímajících tříd.“</p> <p>„A kolik je tam těch uctívačů démona?“ zeptal se Hardy. „Nikdo mi o nich nic neřekl.“</p> <p>„Nejsme zrovna hrdí na jejich existenci,“ odpověděla Jock. „Řekli jste nám vy o cizácích? O výstřelcích Sauronova systému? Jste rádi, že víme , že lidé j sou takových věcí schopni?“</p> <p>Ozvalo se rozpačité mumlání.</p> <p>„Sakra,“ řekl Rod tiše. „Stejně byli živí – po celé té dálce.“ Ta představa byla hořká.</p> <p>„Jste rozrušený,“ řekla Jock. „Jsme moc rádi, že jste s nimi nemluvili dříve, než jste se setkali s námi. To by vaše expedice měla mít úplně jiný charakter –“</p> <p>Zmlkla a zvědavě se rozhlížela. Dr. Sigmund Horowitz vstal ze svého křesla a naklonil se k obrazovce; prohlížel si obrázek stroje času. Dotkl se prsty ovladačů, aby si zvětšil jednu ze sošek démonů. Silueta ze sondy zmizela, polovina obrazovky po ní zůstala prázdná, potom se objevil další obraz a neustále se zvětšoval – ostré tesáky, stvoření s krysím obličejem sedělo na hromadě suti.</p> <p>„Aha!“ vykřikl triumfálně Horowitz. „A já si pořád říkal, kdo asi mohl být předchůdcem krys! Degenerované formy tohohle…“ Obrátil se ke Třískanům. V jeho chování nebylo nic než zvědavost. Jako kdyby nevěnoval nejmenší pozornost předchozímu rozhovoru. „K čemu tuhle kastu používáte?“ zeptal se. „To jsou vojáci, co? Určitě. K čemu by jinak byli dobří?“</p> <p>„Ne. Jsou to jenom mýty.“</p> <p>„Nesmysl. Démoni se zbraněmi? Otče Hardy, dovedete si představit pekelníky s puškami?“ Horowitz se znovu dotkl prsty ovladačů a objevila se silueta sondy. „Pane Bože! To není socha. Koukejte, to je poddruh Třískanů. Proč to skrýváte? Je to fantastické – Nikdy jsem neviděl něco tak dokonale přizpůsobeného na…“ Horowitz zmlkl.</p> <p>„Válečnická kasta,“ řekl Ben Fowler pomalu. „Nedivím se, že jste je před námi ukrývali. Dr. Horowitzi, co myslíte, rozmnožuje se tohle – stvoření – tak rychle, jako nám to předvedli jiní Třískani?“</p> <p>„Proč ne?“</p> <p>„Ale já vám říkám, že démoni jsou jenom v legendách,“ trvala na svém Jock. „Báseň. Dr. Hardy, vzpomínáte si na tu báseň? To jsou ta stvoření, co dřou nebesa dolů…“</p> <p>„Tomu věřím,“ řekl Hardy. „Ale nejsem si tak docela jistý, že věřím, že vyhynuli. Chováte jejich divoké potomky v zoologických zahradách. Anthony, položím ti zcela hypotetickou otázku: Kdyby měli Třískani velice plodnou kastu oddanou válečnictví; jejich náčelníci by byli pyšní na nezávislost jako pozemské veličiny; měli několik zničujících válek; a ocitli by se v zoufalé pasti jediného planetárního systému: Jaké je nejrozumnější zobrazení jejich historie?“</p> <p>Horvath se zachvěl. Ostatní také. „Jako – <emphasis>MacArthur</emphasis>,“ odpověděl Hardy smutně. „Spolupráce mezi náčelníky nutně ztroskotá, když tlak obyvatelstva bude dost velký… <emphasis>pokud </emphasis>je to skutečně nynější kasta, Davide.“</p> <p>„Ale já vám znovu opakuji, jsou to démoni z legend,“ protestovala Jock.</p> <p>„Je mi líto, ale nevěříme všemu, co nám vykládáš,“ řekl Hardy. V jeho hlase byl slyšet hluboký smutek. „Ne, že bych někdy přijal všechno, co jste říkali. Knězi poslouchají spoustu lží. Ale já si pořád kladl otázku, co to skrýváte. Bývalo by bylo lepší, kdybyste nám ukázali nějaký druh vojenských nebo policejních sil. Ale to vy jste nemohli, že ne? Byli to –“ ukázal na obrazovku. „Tamti.“</p> <p>„Rode,“ řekl senátor Fowler. „Tváříš se pořádně ponuře.“</p> <p>„Ano, pane. Přemýšlel jsem o tom, jaké by to bylo pustit se do boje s rasou, která si pěstuje válečníky deset tisíc let. Tamty věci jsou určitě přizpůsobeny i vesmírnému válčení. Dát Třískanům technologii Pole a – Bene, myslím, že je nedokážeme porazit! Rovnalo by se to pokusu bojovat s pěti miliony sauronských kyborgů! Sakra, těch pár tisíc, co měli, stačilo, aby válka trvala několik let!“</p> <p>Sally bezmocně poslouchala. „Ale co když Jock mluví pravdu? Nemůže mít pravdu? Existovala kasta válečníků, dnes je už vyhynulá a Třískanští psanci je chtějí přivést zpátky.“</p> <p>„To se dá snadno zjistit,“ zamumlal Fowler. „A nejlepší to bude udělat rychle, než Třískani Hnědáci postaví flotilu, která by nás mohla zastavit.“</p> <p>„Jestli ji už nemají,“ zabrblal Rod. „Pracují tak rychle. Cestou k <emphasis>MacArihuru </emphasis>přestavěli vyslaneckou loď. Absolutní změna, kterou provedli dva Hnědáci a několik hodinářů. Myslím, že odhad hrozby ze strany velitele Cargilla může být o něco konzervativnější, senátore.“</p> <p>„A i kdyby ne,“ řekl Renner, „pořád si musíme představovat loď, které velí admirál Kutuzov a na níž je jen jím vybraná posádka.“</p> <p>„Dobře. Tak jo, Jock. Vidíš, v jaké situaci se ocitáme,“ řekl senátor.</p> <p>„Ne tak docela.“ Třískanka se naklonila dopředu a vypadala hodně cize.</p> <p>„Já to vysvětlím. Nemáme zdroje, abychom mohli k boji použít milion tvorů vyvinutých speciálně k boji. Možná bychom vyhráli, možná ne. Když máte něco takového kolem sebe, je to proto, že to potřebujete; váš systém je přeplněn na to, abyste si mohli vydržovat další hladové krky jen tak. Když je potřebujete, pouštíte se do války.“</p> <p>„Chápu,“ řekla Jock opatrně.</p> <p>„Ne, nechápeš,“ zavrčel senátor. „Víte něco o systému Sauron, ale není toho dost. Jock, když vy Třískani chováte kasty válečníků, naši lidé vás budou ztotožňovat se Saurony a domnívám se, že byste nepochopili, jak moc je Říše nenáviděla – a jejich myšlenky o nadlidech.“</p> <p>„Co budete dělat?“ zeptala se Jock.</p> <p>„Podíváme se na váš systém. <emphasis>Doopravdy </emphasis>se podíváme.“</p> <p>„A když najdete válečníky?“</p> <p>„Nebudeme muset hledat, co?“ zeptal se senátor Fowler. „Víš, že je najdeme.“ Ztěžka si povzdechl. Přestávku na přemýšlení si udělal velice krátkou – ne víc než několik vteřin. Potom vstal a šel k obrazovce. Kráčel pomalu jako přízrak.</p> <p><emphasis>„Co budeme dělat. Nemůžeme ho zastavit?“ kvílela Jock.</emphasis></p> <p><emphasis>Ivan zůstal klidný. „To by k ničemu nebylo, a ty to nedokážeš. Ten námořník není válečník, ale je ozbrojen a ruku má pořád na své zbrani. Nás to děsí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Poslouchejte.“</emphasis></p> <p>„Služební hovor,“ řekl Fowler operátorce v Paláci. „Chci prince Merrilla a ministra války Armstronga. Osobně a je mi úplně jedno, kde jsou. Chci s nimi mluvit okamžitě.“</p> <p>„Ano, senátore.“ Ta dívka byla mladá a senátorovo chování ji vyděsilo. Pohrávala si se svým vybavením a v místnosti bylo na chvíli ticho….</p> <p>Ministr Armstrong byl ve své úřadovně. Seděl tam v rozepnuté košili a bez tuniky. Po jeho stole byly všelijak poházené papíry. Vzhlédl podrážděně, viděl, kdo volá a zamumlal, „Ano?“</p> <p>„Moment,“ řekl Fowler ostře. „Právě sháním na služebním obvodě místokrále.“ Následovalo dlouhé čekání.</p> <p>Jeho Výsost vešla; na obrazovce se ukázal pouze jeho obličej. Zdálo se, že popadá dech. „Ano, senátore?“</p> <p>„Vaše Výsosti, viděl jste mé pověření od císaře?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„Souhlasíte s tím, že jsem oprávněn jednat ve všech záležitostech, co mají něco společného s návštěvníky?“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Jako představitel Jeho říšského Veličenstva vám přikazuji, abyste co možná nejdříve shromáždil válečnou flotilu. Velením pověříte admirála Kutuzova, který vyčká mých příkazů.“</p> <p>Na obrazovkách bylo ticho. Jednací místnost naplnilo podrážděné bručení. Ben dal velitelsky pokyn k tichu a hned to ustalo.</p> <p>„Co se týče formy, senátore,“ řekl Merrill opatrně, „budu vyžadovat potvrzení rozkazu od dalšího člena komise.“</p> <p>„Ano. Rode.“</p> <p>A je to tady, pomyslel si Rod. Neodvážil se podívat na Sally. Rasa válečníků? Nezávislých náčelníků? Nemůžeme je pustit do lidského prostoru. Nepřežili bychom ani století.</p> <p>Třískani jsou úplně ztuhlí. Ví, co najdeme. Neomezené chovy a démony. Každá noční můra, co mělo každé dítě… jenže mně se Třískani <emphasis>líbí. </emphasis>Ne. Líbí se mi prostřednice. Nikdy jsem žádné jiné neznal. A prostřednice neřídí třískanskou civilizaci. Opatrně se podíval dolů na Sally. Ani se nepohnula, jako Třískani. Rod se zhluboka nadechl.</p> <p>„Vaše Výsosti, potvrzuji to.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>29. Poslední naděje</strong></p> <p><emphasis>Prostory, kde byli ubytováni, jim teď připadaly malé bez ohledu na vysoké stropy. Nic se nezměnilo. V kuchyňce měli zásobu všech delikates, jaké se daly v celé Říši sehnat. Jediným stisknutím tlačítka si mohli zavolat tucet, stovku sloužících. Námořníci venku na chodbě byli zdvořilí a uctiví.</emphasis></p> <p><emphasis>A oni byli v pasti. Kdesi na okraji soustavy Nového Cal, na základně jménem Dagda, byly shromážděny říšské válečné lodi; a když přijeli…</emphasis></p> <p><emphasis>„Nezabijí je všechny,“ plácla jen tak Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale ano,“ Jock měla naříkavý, kvílivý hlas.</emphasis></p> <p><emphasis>„Válečníci budou bojovat. Válečné loďstvo přijde o svoje plavidla. A velet bude </emphasis>Kutuzov. <emphasis>Bude snad riskovat své lodi, aby ušetřil někoho z nás? Nebo z naší planety udělá duhovou struskovitou lávu?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Asteroidy taky?“ kňourala Charlie. „Ano. Ještě nebyl nikdy takový cyklus, v němž by obojí vzalo za své. Náčelníku, musíme něco dělat! Tohle nemůžeme připustit! Kdybychom jim bývali řekli pravdu –“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jejich flotila by už teď byla na cestě, takhle teprve teď dostala rozkaz shromáždit se,“ řekla Jock opovržlivě. „Byli jsme už tak blízko! Měla jsem je!“ Tři prsty velikosti buřta se sevřely. „Už se chystali souhlasit a potom – </emphasis>a potom<emphasis> – kňourala, už byla na pokraji šílenství, ale ucouvla ze samotné hrany. „Musí existovat něco, co bychom mohli udělat.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Říct jim všechno,“ ozvala se Charlie. „Komu by to mohlo ublížit? Teď si o nás myslí, že jsme darebáci. Aspoň jim můžeme vysvětlit, proč jsme jim lhali.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přemýšlej o tom, co jim můžeme nabídnout,“ nařídil Ivan. „Vezmi v úvahu jejich zájmy a přemýšlej, jakým způsobem je chránit, aniž bychom zničili rasu.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Pomoci jim?“ Zeptala se Jock.</emphasis></p> <p><emphasis>„Samozřejmě. Pomoci jim, aby byli před námi v bezpečí.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Bojí se válečníků. Budou náčelníci souhlasit s tím, aby byli všichni válečníci pozabíjeni? Potom bychom se mohli spojit s Říší.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Bláznivý Eddie!“ zaječela Charlie. „A kolik náčelníku by schovalo násadu válečníků?“</emphasis></p> <p><emphasis>„Takové pokusy tu už byly,“ řekl Ivan. „Zkuste vymyslet něco jiného.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Podaří se nám je přesvědčit, že neumíme postavit Pole?“ zeptala se Charlie.</emphasis></p> <p><emphasis>„A proč? Stejně se to brzy dozví. Ne. Nevstoupí do naší soustavy, dokud nebude jejich flotila připravena; a pak to vezmou všechno. Tucet bitevních lodí. Jestli tahle flotila vpluje do našeho systému, válečníci se pustí do boje a rasa bude vyhlazena. Nesmí tam tu flotilu poslat. NESMÍ!“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock použila napůl zapomenutý jazyk, který náčelníci neznali. „Je skoro šílený.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Stejně jako my.“ Charlie se svíjela hořkým, tichým třískanským smíchem. „Chudák náčelník. Jeho obavy jsou našimi obavami a k nim ještě přistupuje ten strach, že se zblázníme. Bez nás by byl němý a jen by se díval, jak se shromažďuje flotila, nedokázal by ani jediným slovem protestovat.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Přemýšlejte!“ nařídil Ivan. „Pošlou </emphasis>Kutuzova. <emphasis>Ten zničil lidskou planetu – jaký soucit bude mít s cizinci?“ Přemýšlejte! Myslete, jinak je rasa odsouzená!“</emphasis></p> <p>Když Sally vešla do Rodovy kanceláře, slyšela, že telefonuje. Neviděl ji. Chvilku váhala, potom si stoupla a bez hnutí poslouchala.</p> <p>„Souhlasím, Lavrenti. Civilizace na asteroidu musí být ovládnuta při prvním prohledání. Mohla by to být dokonce jejich primární základna válečného námořnictva.“</p> <p>„Nerad bych dělil flotilu,“ říkal hlas s těžkým akcentem v telefonu. „Dáváte mi dvě mise, lorde Blaine. Jsou neslučitelné. Napadnout Třískany a ochromit je bez varování – ano, to je možné. Vyprovokovat je k útoku, ještě než stačíme zareagovat – to bude stát životy i lodě, které nemůžeme obětovat.“</p> <p>„Přesto ale vypracujte takovýto plán.“</p> <p>„Ano, my lorde. Moji důstojníci vám ráno předloží předběžné plány. Přinesou vám také odhady ztrát. Jakého důstojníka bych podle vás měl pověřit velením maskované ozbrojené lodi, my lorde? Vašeho spolužáka? Nebo někoho cizího? Očekávám vaše návrhy.“</p> <p>„Do háje!“</p> <p>„Omluvte, my lorde, moji drzost. Vaše rozkazy budou splněny.“</p> <p>Obrazovka pohasla. Rod seděl a koukal na ni, dokud Sally nepřišla a nesedla si proti němu. Před očima měl sošky válečníků.</p> <p>„Slyšelas to?“</p> <p>„Něco ano – je to vážně tak zlé?“</p> <p>Rod pokrčil rameny. „To záleží na tom, s čím se budeme potýkat. Jedna věc je zahájit palbu, vyrazit svojí cestou a provést kobercový nálet na planetu a asteroidy. Ale poslat tam flotilu, upozornit Třískany na to, k čemu se chystáme a čekat, až na nás zaútočí? První nepřátelská akce bude výstřel z laserového kanónu, který vypustil sondu!“</p> <p>Podívala se na něj nešťastně. „Proč to všechno musíme dělat? Proč je nemůžeme nechat na pokoji?“</p> <p>„Aby se sem jednou vrátili a rozkrájeli na kusy naše vnoučata?“</p> <p>„Proč to musíme být my?“</p> <p>„Prostě to tak je. Sally, řekni mi, je v tom nějaká pochybnost? Kdo vlastně ve skutečnosti ti Třískani jsou?“</p> <p>„Nejsou to obludy!“</p> <p>„Ne. Jen naši nepřátelé.“</p> <p>Smutně potřásla hlavou. „Takže, co se stane?“</p> <p>„Flotila tam vpluje. Požadujeme, aby se vzdali Říši. Možná to přijmou, možná ne. Jestli ano, sebevražedné jednotky budou mít dozor nad odzbrojením. Jestli začnou bojovat, flotila zaútočí.“</p> <p>„Kdo – Kdo přistane na Prvotní Třísce? Kdo bude mít funkci – <emphasis>Ne! </emphasis>Rode, nemůžu tě nechat, abys to <emphasis>udělal!</emphasis>“</p> <p>„A kdo jiný by to mohl být? Já, Cargill, Sandy Sinclair – Stará posádka z <emphasis>MacArthuru </emphasis>přistane. Možná se vážně vzdají. Někdo jim tu šanci dát musí.“</p> <p>„Rode, já –“</p> <p>„Mohli bychom tu svatbu udělat co nejdřív? V žádné z našich rodin není žádný dědic.“</p> <p>###</p> <p><emphasis>„To nemá cenu,“ řekla Charlie. „Cítím ironii. Miliony let jsme byli v lahvi. Její tvar ovlivnil k naší škodě i naše druhy. Teď jsme našli otvor a </emphasis>válečné námořnictvo <emphasis>se tudy hrne, aby naše světy zničilo.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock si odfrkla, „Ty máš ale živé a poetické představy!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Jaké štěstí, že nám předkládáš tak konstruktivní rady! Ty –“ Charlie najednou zmlkla. Jock z ničeho nic změnila chůzi – vypadalo to divně. Šla s rukama velice nepohodlně zkroucenýma dozadu, hlavu měla předkloněnou, nohy blízko u sebe – byl to postoj nejistý stejně jako ten lidský.</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie poznala </emphasis>Kutuzova. <emphasis>Rezolutně naznačila Ivanovi, aby nic nekomentoval.</emphasis></p> <p><emphasis>„Potřebuji lidské slovo,“ řekla Jock. „Nikdy jsme nic takového neslyšeli, ale určitě ho mají. </emphasis>Zavolejte sluhu<emphasis>,“ odsekla Kutuzovovým hlasem a Charlie odběhla, aby ten pokyn splnila.</emphasis></p> <p>###</p> <p>Senátor Fowler seděl za malým stolem v kanceláři vedle zasedací místnosti. Na prázdné desce dubového stolu stála jenom láhev New Aberdeen Highland Cream. Otevřely se dveře a vešel Dr. Horvath. Stál tam a vyčkával.</p> <p>„Dáte si?“ zeptal se Fowler.</p> <p>„Ne, děkuji.“</p> <p>„Chcete jít rovnou k věci, co? Dobře. Vaše žádost o členství v této komisi je zamítnuta.“</p> <p>Horvath stál celý ztrnulý. „Chápu.“</p> <p>„To pochybuju. Posaďte se.“ Fowler vyndal ze zásuvky skleničku a nalil. „Stejně si to vemte. Dělejte, jako že pijete se mnou. Tony, dělám vám tak službičku.“</p> <p>„Mně to tak nepřipadá.“</p> <p>„Ne? Tak koukejte. Komise se chystá vyhubit Třískany. A teď mi řekněte, co to s vámi udělá. <emphasis>Chcete </emphasis>mít na takovém rozhodnutí podíl?“</p> <p>„Vyhubit? Ale já myslel, že rozkaz byl odvézt je do Říše.“</p> <p>„Samozřejmě. Nic jiného se nedá dělat. Politický nátlak je příliš velký na to, abychom tam prostě mohli vpadnout a vymýtit je. Takže já budu muset nechat Třískany, aby nám trochu pustili žilou. Včetně otce jediného dědice, jakého kdy budu mít.“ Fowler těsně stiskl rty. „Budou bojovat, doktore. Já jen doufám, že se napřed nevzdají jen tak na oko, aby měl Rod šanci. Skutečně chceš v tomhle všem jet s námi?“</p> <p>„Chápu… myslím, že to skutečně chápu. Děkuju.“</p> <p>„Není zač.“ Fowler sáhl do své tuniky a vytáhl malou krabičku. Otevřel ji, chvilku se do ní díval, zavřel ji a přes stůl podal Horvathovi. „Tu máte. To je pro vás.“</p> <p>Dr. Horvath ji otevřel a uviděl prsten s velikým neobrobeným zeleným kamenem.</p> <p>„K příštím narozeninám si tam můžete nechat vyrýt baronský znak,“ řekl Fowler. „K ničemu vás to nezavazuje. Spokojen?“</p> <p>„Ano. Velmi. Děkuji, senátore.“</p> <p>„Není třeba děkovat. Jste dobrej chlápek, Tony. Tak jo, půjdem se podívat, co Třískani chtějí.“</p> <p>Zasedací místnost byla skoro plná. Členové komise, personál, Horvathovi vědci, Hardy, Renner – a admirál Kutuzov.</p> <p>Senátor Fowler si sedl na své místo. „Členové komise reprezentující Jeho říšské Veličenstvo se nyní shromáždili. Napište, prosím, svá jména a organizace.“ Na chvilku se odmlčel, když si zapisovali do svých počítačů. „Třískani si vyžádali tohle setkání. Neřekli proč. Chce někdo něco říci, ještě než přijdou? Nikdo? Dobře. Kelley, uveď je.“</p> <p>Třískani se v tichosti usadili na konci stolu. Vypadali hrozně cizí; žádné napodobování lidí. Pořád měli na tvářích ten úsměv a srst měli do hladka učesanou a lesklou.</p> <p>„Dáme se do toho,“ řekl senátor. „Stejně vám mohu rovnou sdělit, že s největší pravděpodobností nebudeme věřit ničemu, co nám tu řeknete.“</p> <p>„Už se nebudeme uchylovat k žádným lžím,“ řekla Charlie. Dokonce i hlas měla jiný; zněl velice cize, ne jako směsice všech hlasů, jaké kdy Třískani slyšeli, ale jinak, zcela odlišně Rod nemohl přijít na to, čím je jiný. Ani stopa po přízvuku. Byla to skoro dokonalá, ideální anglika.</p> <p>„Čas lží je ten tam. Moje náčelnice si to myslela od začátku, ale náčelnice Jock měla své příkazy stran vyjednávání s lidmi. Stejně jako vy jste měli pokyny od svého císaře.“</p> <p>„Frakční boj, co?“ zeptal se Fowler. „Škoda, že jsme se nesetkali s vaším šéfem. Teď už je asi trochu pozdě.“</p> <p>„Možná. Ale teď ho budu reprezentovat já. Můžete mu říkat král Petr. Námořní kadeti ho tak oslovovali.“</p> <p>„Cože?“ Rod vstal ze židle tak prudce, že spadla na podlahu. „Kdy?“</p> <p>„Těsně před tím, než je válečníci zabili,“ řekla Charlie. „Když mě napadnete, nezískáte tím žádné informace, my lorde; a navíc ti, co je zabili, nebyli válečníci mé náčelnice. Ti praví viníci, měli za úkol přivést je živé, ale námořní kadeti se nechtěli vzdát.“</p> <p>Rod opatrně zvedl svoji židli a znovu se posadil. „Ne. Horst by to neudělal,“ mumlal.</p> <p>„Ani Whitbread. Ani Potter. Můžete na ně být pyšný, lorde Blaine. Do poslední chvíle svého života se chovali podle těch nejlepších tradic vaší Říše.“ V hlase návštěvnice nebylo ani stopy po ironii.</p> <p>„Ale proč jste, pro boha, ty chlapce zavraždili?“ ptala se Sally. „Rode, je mi tó líto. Já – promiň, to je všechno.“</p> <p>„To nebyla tvoje chyba. Lady se tě na něco ptala, Charlie.“</p> <p>„Odhalili pravdu o nás. Jejich záchranné čluny je dovezli až do muzea. Není to jedno ze zábavných míst, která jsme vám dovolili navštívit. Tohle místo má mnohem vážnější smysl.“ Charlie hovořila dál tichým hlasem. Popsala muzeum a bitvu, která tam proběhla, boj na Primární Třísce, počátek války mezi třískanskými frakcemi a přistání na ulici před Zámkem. Hovořila o poslední bitvě.</p> <p>„Mí vlastní válečníci prohráli,“ řekla na závěr. „Kdyby vyhráli, poslal by král Petr námořní kadety zpátky k vám. Ale když už byli mrtví, připadalo nám lepší pokusit se vás oklamat.“</p> <p>„Pane Bože,“ zašeptal Rod. „Takže tohle je vaše tajemství. A my měli všechny záchytné body kromě –“</p> <p>Někdo něco mumlal přes celou místnost. Kaplan Hardy. <emphasis>„Requiem aeternam donum est, Domine, et luxperpetuae…“</emphasis></p> <p>„A jak si sakra myslíte, že vám pomůže, když nám tohle řeknete?“ zeptal se senátor.</p> <p>Charlie pokrčila rameny. „Jestli se chystáte nás vyhladit, tak aspoň víte proč. Snažím se vám vysvětlit, že náčelníci se nevzdají. Král Petr možná, ale ten neovládá Primární Třísku a civilizaci na asteroidu už vůbec ne. Někdo bojovat bude.“</p> <p>„Jak jsem říkal, my lordi,“ pronesl Kutuzov ztěžka. „A muži na lodi vyslaní, aby vzali ty, co se vzdají, budou zlikvidováni. Možná i flotila. Jestli vstoupíme do soustavy Třísky, musí to být plný útok.“</p> <p>„Ale, chlapče,“ zamumlal senátor Fowler. „Jo. Chápu váš plán. Myslíte si, že nemůžeme dát rozkaz k nevyprovokovanému útoku a možná, že nepošleme napřed sebevražednou misi. No, Charlie, chápeš nás špatně. Mě to možná přiměje k zamyšlení, ale jediné, o čem jsi mě přesvědčila, je, že dám admirálovi volnou ruku. Promiňte, otče, ale já to takhle vidím.“</p> <p>Senátorův hlas se rozhléhal po celé místnosti. „Admirále Kutuzove. Budete mít svoji flotilu v pohotovosti a nebudete komunikovat s nikým bez mého předchozího souhlasu. A mám na mysli <emphasis>kohokoli, jakýkoli zdroj. </emphasis>Rozumíte mi?“</p> <p>„Zajisté, senátore.“ Kutuzov zdvihl k ústům komunikátor. „Michajlove. Da.“ Mluvil v nejistých slabikách. „Zařízeno, senátore.“</p> <p>„Ještě jsem neskončila,“ ozvala se Charlie. „Máte ještě jinou možnost.“</p> <p>„A to jakou?“ zajímalo Fowlera. „Blokádu.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>30. Zrada</strong></p> <p>Stáli dlouho na balkóně u Rodova apartmá. K uším jim doléhaly slabé zvuky města po setmění. Muž v kápi se vztyčil vysoko na obloze, lhostejně je pozoroval svým uhrančivým rudým okem: dva lidské milence, kteří poslali eskadry lodí do samotného Oka a nechají je tam, dokud i oni neskonají…</p> <p>„Ani se nezdá, že by to bylo moc veliké,“ zamumlala Sally. Položila hlavu na jeho rameno a ucítila, jak ji pevně sevřel paží. „Je to jenom žlutá skvrna v Murchesonově oku. Rode, vyjde to?“</p> <p>„Blokáda? Určitě. Vypracovali jsme plán bojové operace flotily. Jack Cargill to připravil: eskadra uvnitř samotného Oka využije šoku ze Skoku. Třískani o tom neví a jejich lodi zůstanou bez velení nanejvýš několik minut. Jestli se pokusí přepnout na automatický režim řízení, bude to pro ně jenom o to horší.“</p> <p>Zachvěla se. „Tohle jsem zrovna neměla na mysli. Celý ten plán – vyjde to?“</p> <p>„Jakou jinou možnost máme?“</p> <p>„Žádnou. A jsem moc ráda, že s tím souhlasíš. Nemohla bych s tebou žít, kdyby – prostě bych nemohla.“</p> <p>„Jo.“ A já jsem vděčný Třískanům, že tohle vymysleli, protože nemůžeme nechat Třískany uniknout; Galaktická epidemie – a na tento druh epidemie existují jen dva léky. Karanténa nebo vyhubení. Aspoň máme na výběr.</p> <p>„Jsou –“ Zmlkla a podívala se na něj. „Bojím se o tom s tebou mluvit. Rode, nemohla bych žít <emphasis>sama se sebou, </emphasis>kdybychom museli – kdyby blokáda nevyšla.“</p> <p>Neřekl nic. Odněkud zpoza Paláce bylo slyšet hlučný smích. Jako by to byly děti.</p> <p>„Dostanou se přes tu eskadru ve hvězdě,“ řekla Sally. Pečlivě ovládala svůj hlas.</p> <p>„Určitě. I za ty miny, které Sandy Sinclair vymyslel. Ale kam můžou jít, Sally? Ze systému Oka je jenom jedna cesta ven, oni neví kde a až ji najdou, bude tam – na ně čekat bojová skupina. Mezitím už se dostanou do hvězdy. Nebude kdy plýtvat energií. Patrně budou zničeni. Na nic jsme nezapomněli. Ta blokáda je <emphasis>neprodyšná. </emphasis>Jinak bych k tomu nedal souhlas.“</p> <p>Znovu se uvolnila a opřela se o jeho hrudník. Objal ji. Dívali se na muže v kápi a jeho nedokonalé oko.</p> <p>„Nedostanou se ven,“ řekl Rod.</p> <p>„A pořád jsou v pasti. Po miliony let… jací budeme my za milion let?“ uvažovala. „Jako oni? Je něco zásadního, čemu u Třískanů nerozumíme. Mají povahový rys – rezignace, a to já nedokážu pochopit. Po několika neúspěších to možná prostě – vzdají.“</p> <p>Pokrčil rameny. „Stejně budeme v blokádě pokračovat. Potom, asi tak za padesát let se podíváme, jak se věci mají. Jestli skutečně zkolabují tak absolutně, jak Charlie předpovídá, můžeme je vzít do Říše.“</p> <p>„A potom co?“</p> <p>„To nevím. Budeme muset něco vymyslet.“</p> <p>„Ano.“ Odtáhla se od něj a rozrušeně se obrátila. „Já vím! Rode, musíme se na celý ten problém dívat realisticky. Kvůli Třískanům. Můžeme jim pomoci.“</p> <p>Podíval se na ni pochybovačně. „Řekl bych, že nejlepší mozky z Říše na tom patrně budou pracovat.“</p> <p>„Ano, ale pro Říši, ne pro Třískany. Potřebujeme – institut. Něco, co řídí lidé, kteří Třískany <emphasis>znají. </emphasis>Něco stranou politiky. A my to udělat můžeme. Bohatí jsme na to dost…“</p> <p>„Co?“</p> <p>„My dva nemůžeme utratit ani půlku z toho, co máme.“ Vyrazila kolem něj do jeho apartmá, potom dál přes chodbu do apartmá k sobě. Rod se za ní díval, jak se prohrabuje v kupách svatebních darů, které byly navršeny na stole z růžového týkového dřeva ve vstupní hale. Spokojeně si něco mumlala, když našla svůj kapesní počítač.</p> <p>Měl bych se teď zlobit? pomyslel si Rod. Raději se naučím být šťastný, když je takováhle. Budu mít na to dost času. „Třískani pracovali na svém problému jen chvíli,“ připomenul jí.</p> <p>Podívala se na něj rozzlobeně. „Pchá. Nevidí věci tak jako my. Fatalismus, pamatuješ? A nikdo je nenutil, aby přijali jakákoli řešení, která by pro ně vymyslel.“ Vrátila se a čmárala si nějaké poznámky. „Samozřejmě budeme potřebovat Horowitze. A říká, že na Spartě je jeden dobrý, chlapík, budeme pro něj muset poslat. Dr. Hardy. Toho budeme chtít.“</p> <p>Pozoroval ji s úctou a údivem. „Když se přiměješ k chůzi, tak se hýbeš.“ A raději se budu hýbat s tebou, jestli tě nechci mít celý život někde za rohem. To by mě zajímalo, jaké to je žít s tornádem? „Budeš mít otce Hardyho, jestli ho chceš. Kardinál mu přidělil třískanský problém – a myslím, že jeho eminence má v zásobě ještě něco většího. Hardy mohl už dávno být biskupem, ale nemá normální podíl miterosis. Myslím, že teď už moc na výběr nemá. První papežský delegát u cizí rasy nebo tak něco.“</p> <p>„Takže v radě budeme ty a já, Dr. Horvath, otec Hardy – a Ivan.“</p> <p>„Ivan?“ Ale proč ne? A když už to děláme, tak bychom to měli dělat pořádně. Budeme potřebovat dobrého výkonného ředitele. Sally je jako administrativní síla k ničemu a já na to nebudu mít čas. Možná Horvath. „Sally, uvědomuješ si vůbec, co nás čeká? Biologický problém: jak přeměnit ženu v muže bez těhotenství nebo trvalé sterility. Ale i když na něco přijdeš, jak přimějeme Třískany, aby to <emphasis>použili?</emphasis>“</p> <p>Moc ho neposlouchala. „Na něco přijdeme. Vládnout dovedeme skvěle –“</p> <p>„Sotva zvládáme <emphasis>lidskou </emphasis>říši!“</p> <p>„Ale přece to děláme, ne? Jakž takž.“ Odstrčila hromadu pestře zabalených dárků stranou, aby si udělala víc místa. Jedna veliká krabice skoro spadla a Rod ji musel chytit, protože Sally si dál dělala poznámky do svého kapesního počítače a ukládala je do paměti. „Prosím tě, jaký je kód pro <emphasis>Říšské vědce a vědkyně!</emphasis>“ zeptala se. „V Meiji je jeden muž, který udělal pořádný kus práce v oblasti genetického inženýrství, a já si nemůžu vzpomenout na jeho jméno…“</p> <p>Rod si hluboce povzdechl. „Já ti ho najdu. Ale mám jednu podmínku.“</p> <p>„A jakou?“ Podívala se na něj zvědavě.</p> <p>„Skončíš s tím do příštího týdne, Sally. Protože jestli si tuhle zatracenou hračičku vezmeš s sebou na líbánky, tak ji prostě vyhodím do šrotovacího stroje!“</p> <p>Zasmála se, ale Roda to vůbec neuklidnilo. No. Tak jo. Počítače nejsou drahé, až se vrátí, může jí koupit nový. Vlastně možná by si měl promluvit s Burym; třeba bude potřebovat na loď spoustu věcí pro případ, že někdy budou mít rodinu…</p> <p>###</p> <p>Horace Bury procházel Palácem za námořnickou hlídkou a okázale při tom ignoroval další námořníky, kteří se řadili za ním. Měl klidný výraz v obličeji a jen pohled do očí hodně zblízka by mohl odhalit zoufalství, které jej zcela prostupovalo.</p> <p>Jak si Alláh přeje, povzdechl si a docela se divil, že už k té myšlence necítí takový odpor. Možná by bylo pohodlné se podřídit… sotva co jiného ho mohlo utěšit. Námořníci přivedli jeho sluhu a odnesli mu veškerá jeho zavazadla na vyloďovací člun a potom ho odloučili od Nabila na střeše Paláce. Než k tomu došlo, Nabil zašeptal svůj vzkaz: Do paláce teď dorazilo přiznání Jonase Stona.</p> <p>Stone je ještě v Novém Chicagu, ale cokoli řekl výzvědné službě válečného námořnictva, je dost důležité na to, aby to bylo předáno na šalupu, která zprostředkovávala zprávy. Nabilův informátor nevěděl, co řekl vůdce rebelů, ale Bury ano, stejně jistě, jako by měl přístup k zakódovaným páskům. Vzkaz bude stručný – smrt oběšením pro Horace Buryho.</p> <p><emphasis>Takže tohle je absolutní konec. </emphasis>Říše jedná rychle, když jde o velezradu: pár dní, pár týdnů. Víc ne. Šance na útěk není žádná. Námořníci jsou zdvořilí, ale velice ostražití. Byli varováni a je jich hodně, příliš mnoho. Jeden by se možná nechal uplatit, ale ne když se dívají jeho kamarádi.</p> <p>Jak si Alláh přeje. Ale je to škoda. Kdyby mi nešlo tolik o ty návštěvníky, kdybych pro Říši neudělal takový kus práce s obchodníky, už bych dávno utekl. Levant je veliký. Ale byl bych musel odejít z Nového Skotska a právě tady se bude rozhodovat – jaký smysl má utíkat, když nás všechny mohou návštěvníci zničit?</p> <p>Námořní seržant ho vedl do zdobené zasedací místnosti a nechal dveře otevřené, až Bury vešel úplně dovnitř. Potom, bylo to neuvěřitelné, stráže odstoupily. V místnosti s ním byli jenom dva muži.</p> <p>„Dobrý den, my lorde,“ řekl Bury Rodu Blainovi. Slova pronesl klidně a uhlazeně, ale v ústech cítil sucho a vzadu v krku ho pálilo, když se poklonil tomu druhému muži. „Nebyl jsem představen senátoru, Fowlerovi, ale jeho obličej samozřejmě znají v Říši všichni. Dobrý den, senátore.“</p> <p>Fowler se poklonil, aniž by vstal ze židle u velkého jednacího stolu. „Dobrý den, Excelence. Je od vás hezké, že jste přišel. Posaďte se, prosím.“ Pokynul na židli proti sobě.</p> <p>„Děkuji vám.“ Bury se posadil na židli, kterou mu ukázal. Potom byl ještě více udiven, když mu Blaine přinesl kávu. Bury si opatrně přičichl a poznal, že je to směs, kterou poslal do Paláce šéfkuchaři pro Blaina.</p> <p><emphasis>Ve jménu Alláha. </emphasis>Hrají si se mnou, ale co to má za smysl? Pocítil vztek smíšený se strachem, ale naprosto žádnou naději. A divoký, kolotající smích v hrdle.</p> <p>„Takže víme, kde jsme, Excelence,“ řekl Fowler. Kývnul rukou a Blaine aktivoval obrazovku na stěně. Ve zdobně obložené místnosti se objevil nemotorný Jonas Stone. Na obočí a lícních kostech byl zbrocen potem a Stonův hlas střídavě stoupal a úpěnlivě prosil.</p> <p>Bury netrpělivě poslouchal, rty opovržlivě špulil nad Stonovou slabostí. Nebylo vůbec žádné pochyby: válečné námořnictvo mělo víc než dost důkazů, aby ho jako zrádce odsoudilo k smrti. A přesto se Bury nepřestal usmívat. To uspokojení jim nedopřeje. On žadonit nebude.</p> <p>Pásek definitivně skončil, už bylo na čase. Fowler znovu máchnul rukou a obraz rebela zmizel. „Tohle neviděl nikdo, než my tři, Excelence,“ řekl Fowler s opatrností.</p> <p><emphasis>Ale ne. </emphasis>Co chtějí? Že by přece jen byla ještě naděje?</p> <p>„Nevím, jestli je třeba o tom diskutovat,“ pokračoval senátor. „Já osobně bych raději mluvil o Třískanech.“</p> <p>„Ah,“ zareagoval Bury. Ten drobný zvuk mu skoro uvízl v krku. A vy se mnou chcete jednat anebo se mi vysmíváte, jaká hrůza mě čeká? Polkl doušek kávy, aby si svlažil jazyk, než začal mluvit. „Je mi jasné, že senátor si je vědom, jaké jsou mé názory. Pokládám Třískany za největší hrozbu, jaké kdy bylo lidstvo vystaveno.“ Díval se na ty dva muže před sebou, ale z jejich tváří se nedalo vyčíst vůbec nic.</p> <p>„Souhlasíme,“ řekl Blaine.</p> <p>Rychle, když naděje v Buryho očích rostla, Fowler dodal, „O tom není sporu. Dostali se do nekonečného kruhu populační exploze, po níž následuje totální válka. Pokud se vůbec někdy dostanou ven ze své soustavy – Bury, oni mají poddruh vojáků, kteří zahanbují Saurony. Sakra, vždyť jste je viděl.“</p> <p>Blaine zase něco dělal se svým kapesním počítačem a objevil se jiný obraz: socha stroje času.</p> <p>„Tyhle? Ale můj Třískan říkal, že –“ Bury zmlkl, když si to uvědomil. Potom se zasmál: byl to smích člověka, který nemá co ztratit. „<emphasis>Můj </emphasis>Třískan.“</p> <p>„Naprosto správně,“ Senátor se lehce usmíval. „Nemůžu tvrdit, že vašemu Třískanovi zrovna moc věříme. Bury, i kdyby to byly jen miniatury, o co jsme přišli, mohli jsme přijít o celé světy. Rozmnožují se jako bakterie. Nic velkého tak, aby to bylo vidět, se takhle nerozmnožuje. Ale vy to víte.“</p> <p>„Ano.“ Bury se s potížemi vzchopil. Obličej se mu vyhladil, ale v duchu viděl spoustu maličkých blýskavých oček. Sláva Alláhovi! Skoro jsem se prozradil! Chvála a sláva tomu, kdo je milosrdný…</p> <p>„Hergot, přestaňte se třást,“ přikázal Fowler.</p> <p>„Omlouvám se. Nepochybně jste slyšel o mém setkání s miniaturami.“ Podíval se na Blaina a záviděl mu jeho klid navenek. Miniatury by nebyly veliteli <emphasis>MacArthuru </emphasis>o nic méně příjemné. „Jsem potěšen, když slyším, že Říše si uvědomuje to nebezpečí.“</p> <p>„Jo. Chystáme se na blokádu Třískanů. Chceme je uvěznit v jejich vlastní soustavě.“</p> <p>„Nebylo by lepší je vymýtit, dokud ještě můžeme?“ zeptal se Bury tiše. Hlas měl klidný, ale oči mu plály.</p> <p>„Jak?“</p> <p>Bury přikývl. „Samozřejmě by to přineslo politické problémy. Ale jsem schopen sehnat muže, kteří se vydají na expedici k Prvotní Třísce s náležitými rozkazy –“</p> <p>Fowler vyjádřil gestem zamítnutí. „Mám svoje vlastní <emphasis>agenty provocateurs, </emphasis>když je budu potřebovat.“</p> <p>„Ti moji by byli mnohem méně hodnotní.“ Bury se okázale podíval na Blaina.</p> <p>„Jo.“ Fowler chvíli neříkal nic a Blaine viditelně ztuhl. Potom senátor pokračoval. „Ať je to líp nebo hůř, obchodníku, my jsme se rozhodli pro blokádu. I tak má vláda vratké postavení – aniž by ji někdo obvinil z genocidy. Kromě toho nevím, jak se mi zamlouvá představa nevyprovokovaného útoku na inteligentní stvoření. Uděláme to takhle.“</p> <p>„Ale ta hrozba!“ Bury se naklonil dopředu, neuvědomil si, jak mu fanaticky blýskají oči. Věděl, že je hodně blízko bláznění, ale bylo mu to už jedno. „Myslíte si, že jste zavřeli džina jen proto, že korek je zase zpátky v lahvi? Co když další generace nebude na Třískany pohlížet jako my? Co když znovu vypustí džina z lahve ven? Sláva Alláhovi! Obraz je plný jejich lodí. Plují do Říše a každou z nich řídí stvoření, které vypadá jako <emphasis>ten </emphasis>– myslím jako Kutuzov! Specializování válečníci – jsou víc než rovnocenným soupeřem Smrtihlavů ze Sauronu! A vy je necháte žít? Já vám říkám, je třeba je zničit…“</p> <p><emphasis>Ne! </emphasis>Muže nikdy nelze snadno přesvědčit, protože musí věřit. Nebudou poslouchat, když – Zjevně se mu ulevilo. „Vidím, že jste se rozhodli. Jak bych vám mohl pomoci?“ Nebo chcete ode mne <emphasis>vůbec </emphasis>něco? <emphasis>Je </emphasis>to hra?</p> <p>„Myslím, že vy jste pomohl,“ řekl Blaine. Zdvihl k ústům kávu a usrkl. „A já vám za ten dar děkuji.“</p> <p>„Blokáda patří k nejdražším akcím válečného námořnictva vůbec,“ přemýšlel Fowler. „A nikdy ani není zrovna moc populární.“</p> <p>„Ah.“ Bury cítil, jak v něm odeznívá napětí. Měli v moci jeho život, jenomže ho potřebovali – možná by mohl získat mnohem víc než život. „Znepokojuje vás Říšská obchodní asociace.“</p> <p>„Přesně tak.“ Z Fowlerova výrazu se nedalo nic vyčíst.</p> <p>Úleva. Za tohle postavím mešitu. Z toho by byl můj otec přímo nadšený a kdo ví? Možná Alláh nakonec přece jen existuje. Pořád měl v hrdle ten kolotající smích, ale věděl, že když začne, nepodaří se mu jen tak přestat. „Už jsem zdůraznil, svým kolegům nevýhody neomezeného obchodu s Třískany. Já byl částečně úspěšný, i když mnozí obchodníci jsou na tom stejně jako soused, který šel za Aladdinem do kouzelné jeskyně. Nevyčíslitelné bohatství září mnohem jasněji než nebezpečenství.“</p> <p>„Ano. Ale dokážete je zadržet? Zjistěte, kdo nás chce sabotovat a potlačit jejich schémata?“</p> <p>Bury pokrčil rameny. „S jistou pomocí. Bude to velice drahé. Myslím, že sáhnu do tajných fondů…“</p> <p>Fowler se ošklivě usmál. „Rode, co ještě říkal Stone?“</p> <p>„Něco o –“</p> <p>„Nebude nutné vodit sem toho člověka v deliriu,“ protestoval Bury. „Jsem přesvědčen, že jsem dostatečně bohatý.“ Zachvěl se. Co by měl, kdyby se tohle stalo? Fowlerovi by bylo úplně jedno, kdyby Bury vykrvácel a zemřel. „Pokud je něco, co by vyžadovalo větší zdroje, než mám k dispozici –“</p> <p>„O tom si promluvíme později,“ řekl Fowler. „K tomu dojdeme. Na příklad tato blokáda odčerpá spoustu zdrojů, které Merrill měl v úmyslu investovat do unifikace Transsektoru Uhelného pytle. Teď se mi zdá, že by ten šikovný obchodník mohl jenom navázat několikeré kontakty s rebely. Může se dokonce stát, že je přesvědčí o našem názoru. Samozřejmě nevím, jak by to vyšlo.“</p> <p>„Chápu.“</p> <p>Fowler přikývl. „Myslel jsem si to. Rode, vezmi ten pásek a dohlédni, aby byl uložen na bezpečném místě. Pochybuji, že ho budeme ještě potřebovat.“</p> <p>„Ano, pane.“ Rod dělal něco se svým kapesním počítačem. Přístroj hučel: bylo to tiché vrnění, které pro Horace Buryho signalizovalo nový život.</p> <p>Nebude vůbec úniku, pomyslel si Bury. Fowler bude ochoten přijmout pouze výsledky, nikoli výmluvy; a v téhle hře bude můj život v sázce. Nebude nic jednoduchého být politickým agentem tohoto muže. Ale stejně – jaká je možnost volby? Na Levantu jsem mohl jen se strachem čekat. Takhle aspoň budu vědět, jak naloží s Třískany… a možná změním i jejich politiku.</p> <p>„Ještě něco,“ řekl senátor. Pokynul a Rod Blaine šel ke dveřím kanceláře, otevřel dveře a vešel Kevin Renner.</p> <p>Poprvé viděli navigačního důstojníka v civilním oblečení. Renner zvolil výrazné kostkované kalhoty a ještě křiklavější tuniku. Šerpu měl z nějakého materiálu podobnému hedvábí, vypadalo jako přírodní, ale dozajista to byla syntetika. Měkké boty, ozdoby; zkrátka vypadal jako většina Buryho obchodních kapitánů. Obchodník a velitel lodi na sebe udiveně koukali.</p> <p>„Ano, pane?“ zeptal se Renner.</p> <p>„Poněkud předčasné, nemyslíte, Kevine?“ zeptal se Rod. „Vaše propuštění vstoupí v platnost až dnes odpoledne.“</p> <p>Renner se usmál. „Myslel jsem si, že to Provostovi nebude vadit. A je to vážně příjemný pocit. Dobrý den, Excelence.“</p> <p>„Takže vy znáte obchodníka Buryho,“ řekl Fowler. „To je dobře, protože teď se budete často vídat.“</p> <p>„Uh?“ Renner zbystřil.</p> <p>Rod mu vysvětlil, „Senátor tě chce požádat o službu. Kevine, vzpomínáš si na podmínky své vojenské služby?“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Čtyři roky nebo trvání říšského výjimečného stavu první třídy nebo trvání oficiální války,“ řekl Rod. „Jo, mimochodem, senátor vyhlásil situaci s Třískany jako výjimečný stav první třídy.“</p> <p>„Tak moment!“ zakřičel Renner. „Tohle mi dělat nemůžete!“</p> <p>„Ale můžu,“ řekl Fowler.</p> <p>Renner klesl do židle. „Pane Bože. No, to jste tedy skutečně odborník.“</p> <p>„Ještě jsem to nezveřejnil,“ řekl senátor Fowler. „Nechtěl jsem, aby lidi zpanikařili. Ale vám jsem to právě oficiálně oznámil.“ Fowler čekal, až si to všechno nechá projít hlavou. „Samozřejmě máme pro vás jistou alternativu.“</p> <p>„Pane Bože!“</p> <p>„Jste trochu zahořklý, ne?“ řekl Rod. Byl veselý. Renner ho nenáviděl.</p> <p>„Udělal jste pro nás pořádný kus práce, Rennere,“ řekl Fowler. „Říše vám je vděčná. <emphasis>Já jsem </emphasis>vám vděčný. Víte, že jsem vyhlásil fůru planých říšských patentů, když jsem začínal… jak by se vám líbilo, kdyby jste se o příštích narozeninách stal baronem?“</p> <p>„Ale ne! Já ne! Už jsem svůj čas propásl!“</p> <p>„Ale ta privilegia by vám jistě nebyla proti srsti,“ řekl Rod.</p> <p>„Sakra! Tak to jsem mohl počkat až do rána, abych ti do pokoje přivedl senátora. <emphasis>Já věděl, </emphasis>že mám počkat. Ne, pane, z Kevina Rennera žádného aristokrata neuděláte! Mám ještě prozkoumat hodně velkou část vesmíru! Nemám čas na tuhle celou práci…“</p> <p>„Možná vám to zkazí bezstarostný život,“ řekl senátor Fowler. „V každém případě nebude nic jednoduchého to zařídit. Žárlivost a tak. Ale jste příliš užitečný, pane Rennere, a skutečně <emphasis>je </emphasis>výjimečný stav.“</p> <p>„Ale – ale…“</p> <p>„Kapitán civilní lodi,“ řekl Fowler. „S rytířským titulem. A s pochopením problematiky Třískanů. Jo, vy jste přesně ten, koho potřebujeme.“</p> <p>„Nemám žádný rytířský titul.“</p> <p>„Budete mít. <emphasis>To </emphasis>nemůžete odmítnout. Pan Burry bude trvat na tom, aby jeho osobní pilot měl aspoň sv. Michaela a sv. Jiří. Že, Excelence?“</p> <p>Bury sebou škubnul. Bylo úplně jasné, že Říše mu přidělí muže, kteří ho budou hlídat a budou chtít muže, který dokáže hovořit s obchodními kapitány. Ale tenhle – harlekýn? U vousu Prorokova, ten člověk by byl nesnesitelný! Horace si povzdechl nad tím, co bylo nevyhnutelné. Aspoň je to inteligentní harlekýn. Možná by mohl být dokonce užitečný. „Myslím, že sir Kevin by byl obdivuhodným mužem, který by velel mé osobní lodi,“ řekl Bury uhlazeně. V jeho hlase byla jen malá známka po nechuti. „Vítejte v Říšské autonetice, sire Kevine.“</p> <p>„Ale –“ Renner se rozhlédl po místnosti, aby mu někdo pomohl, ale nikdo se k tomu neměl. Rod Blaine držel v ruce papír – co to je? Rennerovo sesazení! Jak ho Kevin pozoroval, Blaine ten dokument roztrhal na kousky.</p> <p>„Tak dobře, hernajs!“ Renner <emphasis>u nich </emphasis>neviděl ani kouska slitování. „Ale jako civilista!“</p> <p>„Ale jistě,“ souhlasil Fowler. „No, budete mít v rukou komisi ve zpravodajské službě válečného námořnictva, ale to nebude vidět.“</p> <p>„Boží pupek.“ Ta fráze Buryho odstartovala. Renner se usmíval. „Co se děje, Excelence? Copak Bůh nemá pupek?“</p> <p>„Zdá se mi, že nás čekají zajímavé časy,“ řekl Bury pomalu. „Nás oba.“</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>31. A možná ten kůň zazpívá</strong></p> <p>Jasné sluneční paprsky dopadaly na střechu Paláce. Beránky, nemožně bílé mraky, jim pluly nad hlavami, ale na přistávací palubě foukal jen mírný větřík. Slunce hřálo a bylo to příjemné.</p> <p>Admirál a dva kapitáni stáli u vstupu na vyloďovací člun. Stáli čelem k malé skupině civilistů, tři návštěvníci v tmavých ochranných brýlích a čtyři ozbrojení námořníci. Admirál pečlivě ignoroval Třískany a jejich doprovod, když kynul civilistům. „Omlouvám se, my lady. My lorde.</p> <p>Vypadá to, že se nakonec nebudu moci zúčastnit vaší svatby. Ne, že by mě snad někdo postrádal, ale je mi líto, že vám odvážím přátele tak brzy.“ Ukázal na dva kapitány a znovu pokynul. „Nechám je, aby se s vámi rozloučili.“</p> <p>„Hodně štěstí, admirále,“ popřál mu Rod tiše. „Šťastnou cestu.“</p> <p>„Děkuji, my lorde,“ řekl Kutuzov. Otočil se a vešel na člun.</p> <p>„Nikdy toho muže nepochopím,“ povzdechla si Sally.</p> <p>„Máš pravdu.“ Hlas Jock byl odměřený.</p> <p>Sally se na návštěvnici podívala překvapeně, až potom na ostatní důstojníky. Natáhla ruku. „Hodně štěstí, Jacku. Sandy.“</p> <p>„Tobě taky, Sally.“ Cargill se podíval na prýmek, co měl na rukávech. Čtyři kruhy velitele válečné lodi byly lesklé a nové. „Díky, žes pro mě získal tu loď, Rode. Myslel jsem, že už navždycky uvíznu v bitevních operacích.“</p> <p>„Poděkuj admirálovi,“ odpověděl Rod. „Já mu tě doporučil, ale on rozhodl. Kdo se pořádně zapotí, to je Sandy. Ten bude na vlajkové lodi.“</p> <p>Sinclair pokrčil rameny. „Jako lodní inženýr předpokládám, že časem se dostanu i na paluby jiných lodí,“ řekl. „Nejlepší pozorovací stanoviště na nové triky je uvnitř Oka. To zase není tak špatné. Nebude třeba kvůli tomu loď půlit.“</p> <p>Cargill si ho nevšímal. „Je mi líto, že zmeškám vaši svatbu, Sally. Ale stejně chci využít svého postavení hosta.“ Naklonil se a jemně se dotkl rty její tváře. „Až z něho budeš unavená, nezapomeň, že u válečného námořnictva jsou i další kapitáni.“</p> <p>„To jo,“ souhlasil Sinclair. „A moje jmenovací listina důstojníka byla podepsána dvě minuty před Cargillovou. Na to nezapomínej, Jacku.“</p> <p>„Jak bych mohl? Ty prostě připomínáš, že <emphasis>Patton</emphasis> je moje loď. Radši bychom už měli jít, kapitáne. Už tak je to rendezvous velice ošidná záležitost. Sbohem, Jock. Charlie.“ Cargill zaváhal, potom nemotorně zasalutoval.</p> <p>„Sbohem,“ odpověděla Charlie. Ivan švitořil a Jock dodala, „Velvyslanec vám přeje šťastnou cestu a všechno dobré.“</p> <p>„Kdybych tak měl jistotu, že to myslíte doopravdy,“ posteskl si Cargill.</p> <p>„Samozřejmě, že to myslíme vážně,“ řekla Charlie. „Přejeme si, abyste se cítili v <emphasis>bezpečí</emphasis>.“</p> <p>Cargill se odvrátil a tvářil se zamyšleně. Šplhal na palubu člunu. Sinclair jej následoval a námořníci zavřeli vstup. Motory zavrněly a lidé a Třískani, ustoupili do přístřešku. Tiše se dívali, jak se loď zdvihá ze střechy a mizí na jasné obloze.</p> <p>„Vyjde to,“ řekla Jock.</p> <p>„Ty ale čteš myšlenky, viď?“ zeptal se Rod. Upřeně se díval na oblohu, ale tam nebylo k vidění nic jiného než jenom mraky.</p> <p>„Samozřejmě, že to vyjde,“ řekla Sally velice důrazným hlasem.</p> <p>„Myslím, že nakonec jsem vás, lidi, pochopila,“ řekla jim Charlie. „Četli jste někdy svojí dávnou historii?“</p> <p>Rod a Sally se na Třískanku rozpačitě dívali. „Ne.“</p> <p>„Dr. Hardy nám ukázal klíčovou pasáž,“ řekla Charlie. Čekala na výtah. Vešli dva námořníci, a když byli Třískani a lidi uvnitř, ostatní je následovali. Charlie dál vyprávěla příběh, jako by tam ti ozbrojení strážci vůbec nebyli. „Jeden z vašich nejstarších spisovatelů, historik jménem Herodotus píše o zloději, který měl být popraven. Když ho odvedli, uzavřel s králem dohodu: během jednoho roku naučí králova oblíbeného koně zpívat chvalozpěvy.“</p> <p>„Ano?“ pobídla jí Sally. Zdálo se, že je zmatená a úzkostlivě se dívala na Charlie. Ta byla docela klidná, ale Dr. Hardy říkal, že si o návštěvníky dělá starosti…</p> <p>„Ostatní vězni se dívali, jak zloděj zpívá koni a smáli se mu. 'To se ti nepovede’, říkali mu. 'To nedokáže nikdo’, Na to jim zloděj odpověděl, ‘Mám jeden rok a kdo ví, co se za tu dobu všechno stane. Možná zemře král. Možná zemře kůň. Možná zemřu já. A možná se ten kůň naučí zpívat.'“</p> <p>Ozval se zdvořilý smích. „Neřekla jsem to moc dobře,“ podotkla Charlie. „Alespoň jsem se nesnažila, aby to vyznělo humorně. Na tom příběhu jsem si uvědomila, nakolik <emphasis>odlišní </emphasis>vy, lidi, jste.“</p> <p>Rozhostilo se rozpačité ticho. Když výtah zastavil, Jock se zeptala, „Jak to vypadá s vaším institutem?“</p> <p>„Dobře. Už jsme poslali pro některé vedoucí oddělení.“ Smála se, byla v rozpacích. „Musím pracovat rychle: Rod mi po svatbě nedovolí myslet na institut. Přijdete, ne?“</p> <p>Prostřednice pokrčily rameny obě najednou a jedna se dívala na námořníky. „Velice nás potěší, když nám dovolíte, abychom se zúčastnily,“ odpověděla Jock. „Ale my pro vás nemáme žádné dárky. Není tu žádný Hnědák, aby je vyrobil.“</p> <p>„Bez toho se snadno obejdeme,“ řekl Rod. Dveře od výtahu zůstaly otevřené, ale oni čekali, až dva námořníci zkontrolují chodbu.</p> <p>„Děkuju, že jste mi umožnili setkat se s admirálem Kutuzovem,“ řekla Jock. „Čekala jsem, až budu mít příležitost promluvit si s ním od té doby, co naše vyslanecká loď připlula k <emphasis>MacArthuru</emphasis>.“</p> <p>Rod se udiveně podíval na návštěvníky. Rozhovor Jock a Kutuzova byl velice stručný a jedna z nejdůležitějších otázek, které Třískanka položila, zněla: „Máte rád v čaji citrón?“</p> <p>Jsou sakramentsky civilizovaní a sympatičtí a kvůli tomu stráví těch několik posledních let, co jim zbývají, pod dohledem stráží, zatímco informační kancelář se k nim a jejich rase bude chovat hulvátsky. Dokonce si najali dramatika, aby napsal hru o posledních hodinách mých námořních kadetů.</p> <p>„To bylo to nejmenší,“ řekl Rod. „My –“</p> <p>„Ano. Nemůžete nás nechat, abychom se vrátili domů.“ Hlas Charlie se změnil na hlas novoskotské dívky. „Víme o lidech víc, než je bezpečné.“ Ladně pokynula námořníkům. Dva šli jako první do haly, Třískani za nimi. Další stráže za nimi uzavřely skupinu a procesí kráčelo dál chodbou až k pokojům Třískanů. Dveře výtahu se jemně zavřely.</p><empty-line /><p><strong>Epilog</strong></p> <p><emphasis>Defiant </emphasis>ležel téměř nehybně ve vesmíru na vnějším okraji Murchesonova systému. Kolem něj byly shromážděny další lodě v bojové formaci a na pravoboku se vznášel <emphasis>Lenin </emphasis>jako obrovské černé vejce. Nejméně polovina hlavní bitevní flotily byla neustále v pohotovosti a kdesi dole v rudém pekle Oka kroužily a čekaly další lodě. <emphasis>Defiant </emphasis>právě ukončil cestu s eskadrou Bláznivý Eddie.</p> <p>Ten termín byl skoro oficiální. Muži měli sklony k hojnému používání třískanských výrazů. Když někdo vyhrál v partii pokeru, bylo velice pravděpodobné, že zakřičí „Fjunč(mlask)!“ A stejně, přemýšlel kapitán Herb Colvin, většina z nás nikdy neviděla ani jednoho Třískana. Sotva jsme viděli jejich lodě: jen cíle, bezmocné po tranzitu.</p> <p>Jen málo z nich se dostalo ven z Oka, ale každá loď byla natolik poškozená, že se sotva mohla pohybovat po vesmíru. Vždycky bylo dost času upozornit lodi mimo Oko, že je na cestě další Třískan – pokud je ale Oko už předtím nezabilo.</p> <p>Posledních několik lodí se vyhouplo z bodu Bláznivého Eddieho počáteční rychlostí do jednoho tisíce kilometrů za vteřinu. Jak se, kruci, mohli Třískani trefit do bodu Skoku v takovéhle rychlosti? Lodě v Oku je nemohly dohonit. Ani to nebylo nutné, s třískanskou posádkou – a autopiloty – byly bezmocné v šoku ze Skoku a neschopné zpomalit. Unikající černé skvrny probíhaly duhou a vždycky vybuchly. Tam, kde Třískani používali jedinečná rozpínající se pole, explodovaly dřív, protože z křiklavě žluté fotosféry přijímali teplo rychleji.</p> <p>Herb Colvin položil nejnovější zprávu o třískanských tricích a technice. Spoustu toho napsal sám a všechno to vyznělo pro Třískany beznadějně. Nemohli dobýt lodě, které nemusely nutně mít Aldersonův pohon, lodě na stanici a ty, co čekaly na Třískany, kteří stále ještě dezorientaci Skoku nepokládali za možnou… bylo mu jich skoro líto.</p> <p>Colvin vytáhl ze skříňky na přepážce své strážní kajuty láhev a zručně si nalil navzdory Coriolisové síle. Odnesl si sklenici ke křeslu a usadil se. Na stole měl svazek pošty, poslední dopis od své ženy už otevřel, aby se ubezpečil, že doma je všechno v pořádku. Teď si mohl přečíst dopisy popořadě. Zdvihl sklenici směrem k fotografii Grace na stole.</p> <p>Z Nového Chicaga moc zpráv neměla, ale podle toho, co jí naposledy psala sestra, je tam všechno v pořádku. Poštovní spojení s Novým Skotskem bylo strašně pomalé. Dům, který si našla, byl za novoskotským ochranným systémem, ale s tím si nedělala starosti, protože Herb jí říkal, že Třískani se skrz nedostanou. Pronajala si to bydlení na celé tři roky, na dobu, po kterou by tam měli být.</p> <p>Herb souhlasně pokýval hlavou. To ušetří peníze – tři roky v téhle blokádě, potom domů, kde se z něj stane starší kapitán vnitřní flotily Nového Chicaga. Aldersonovy motory dal zpátky do <emphasis>Defianta: </emphasis>až pojede domů, bude z něho vlajková loď. Několik let ve službě při blokádě je jen malá cena, jíž je třeba zaplatit za ústupky, které jim Říše nabídla.</p> <p>To přimělo Třískany, aby to udělali, pomyslel si Herb. Bez nich bychom pořád ještě bojovali. Pořád ještě mimo Říši byly světy a vždycky tam budou, ale unifikace v Transsektoru Uhelného pytle pokračovala plynule a bylo tam víc mlácení hubou než bojování. Třískani to stejně udělali pro nás.</p> <p>Herba Colvina zaujalo jedno jméno. Lord Roderick Blaine, předseda Zvláštní říšské komise – Colvin se podíval na přepážku, na to důvěrně známé místo, kde byl <emphasis>Defiant </emphasis>zaflekovaný po boji s <emphasis>MacArthurem. </emphasis>Udělala to Blainova jedinečná posádka a byl to pěkný kus práce. Je to schopný muž, připustil váhavě Colvin. Ale stejně výběr vůdců podle dědičnosti je k ničemu. Ani demokracie rebelů v Novém Chicagu moc dobře nefungovala. Vrátil se zpátky ke Graceinu dopisu.</p> <p>My lord Blaine měl nového dědice, druhého. A Grace pomáhala lady Blainové při zakládání toho institutu. Jeho žena byla rozrušená, protože velice často hovořila s lady Sally a dokonce ji pozvali na své sídlo, aby se přijela podívat na děti…</p> <p>Dopis pokračoval dál a Colvin ho pečlivě přečetl, i když ho to stálo pořádný kus úsilí. Copak ji nikdy neomrzí to věčné rozplývání nad aristokracií? V politice se nikdy neshodnem, řekl si a znovu se s láskou podíval na její fotografii. Pane Bože, chybíš mi –</p> <p>Lodí se rozeznělo zvonění a Herb odložil dopisy do stolu. Byl čas vydat se do práce; zítra by komodor Cargill měl dorazit na inspekci flotily.</p> <p>Herb si v očekávání mnul ruce. Tentokrát říšským ukáže, jak by se měla ovládat loď. Vítěz této kontroly dostane čas navíc, který bude moci při příští zastávce strávit na pevnině, a on měl v úmyslu získat jej pro svoji posádku.</p> <p>Jak tam stál, maličký žlutobílý světelný bod pronikl okénkem. Teď někdy, v nejbližších dnech, pomyslel si Herb. Jednou tady budeme. S maximálním úsilím se říšští pustí do řešení toho problému a přijdeme na způsob, jak Třískanům vládnout.</p> <p>A jak si potom budeme říkat? ptal se v duchu. Říše člověka a Třískana. Usmál se a vydal se na kontrolu své lodi.</p> <p>###</p> <p><emphasis>Blainovo sídlo bylo velké, se zastřešenými zahradami plnými stromů, které jim chránily oči před ostrým slunečním svitem. Bydlení měli velice pohodlné a prostřednice si zvykly na všudypřítomné stráže námořníků. Ivan, jako ostatně vždycky, s nimi zase jednal, jako by to byli jeho válečníci.</emphasis></p> <p><emphasis>Měli co dělat. Každý den se konala porada s vědci z institutu a prostřednice zase měly Blainovy děti. Nejstarší už umělo několik slov Jazyka a dokázalo se orientovat v gestech stejně jako mladý náčelník.</emphasis></p> <p><emphasis>Měli to tam sice pohodlné, ale pořád to byla klec; a v noci se dívali na jasně rudé Oko a jeho malou Třísku. Vysoko na noční obloze byl Uhelný pytel. Vypadal jako muž v kápi slepý na jedno oko.</emphasis></p> <p><emphasis>„Já se bojím,“ řekla Jock. „O naši rodinu, o naši civilizaci, o naše druhy a o náš svět.“</emphasis></p> <p><emphasis>„To je v pořádku, přemýšlej o něčem velikém,“ řekla Charlie. „Proč zbytečně používat svůj výkonný mozek na drobnosti? Koukej –“ Změnila hlas a postoj; bude mluvit o závažných záležitostech. „Udělali jsme, co jsme mohli. Tenhle institut Sally je normální fiasko, ale my dál spolupracujeme. Ukazujeme, jak jsme přátelští, neškodní a čestní. A mezitím blokáda funguje a fungovat bude vždycky. Není v ní jediná mezera.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ale je,“ řekla Jock. „Zdá se, že žádného člověka nenapadlo, že by se náčelníci mohli dostat do Říše normálním vesmírem.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Není v ní jediná mezera,“ opakovala Charlie. Aby to zdůraznila, pohnula dvěma pažemi. „Žádné porušení před dalším kolapsem. Sakra! Kdo by mohl postavit další sondu Bláznivého Eddieho, než propukne hladomor? A kam by ji vyslal? Sem, mezi jejich flotily?“ Gestikulací vyjádřila opovržení. „Snad na Uhelný pytel, k srdci samotné Říše? Pomýšleli jste na spuštění laserů – mnohem větší náhrada za prach v Uhelném pytli? Ne. Udělali jsme, co se dalo a cykly znovu začaly.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Tak co můžeme potom předvídat?“ Jock složila své pravé paže a natáhla a otevřela levou: připravena k útoku, a tímto způsobem sdělovala rétorickou nemilosrdňost. „Je možné, že se objeví neúspěšné pokusy proniknout blokádou. Zbytečná námaha. Kolaps bude urychlený. A potom uplyne strašně dlouhá doba a v Říši zatím napůl zapomenou, že existujeme.</emphasis></p> <p><emphasis>Nová technika se vyvíjí, válečnická, jak to ostatně u techniky bývá vždycky. Měli by vědět o humanitě. Možná dokážou uchovat nebo znovu vymyslet Pole. Když dosáhnou maxima své síly před poklesem, budou vychovávat válečníky a vydají se dobývat všechno: Prvotní Třísku, asteroidy, všechno. A taky Říši.“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie poslouchala po letmém pohledu na náčelníka. Ivan ležel netečně, poslouchal tlachání prostřednic, jak to často náčelníci dělají, a nedalo se vůbec odhadnout, co si myslí.</emphasis></p> <p><emphasis>„Dobytí,“ řekla Jock. „Ale čím budou v akcích proti Říši úspěšnější, tím důkladnější je čeká odplata ze strany Říše. Vědí všechno. Když mluví o redukování počtu obyvatel, vědí všechno. Dokud úplně neunikneme z lidského vesmíru, vždycky budou všechno vědět. Uzavřou nás do lahve, až se přemnožíme, a potom bude následovat kolaps – vyhubení!“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie měla kolena u břicha, pravé paže přitisknuté k hrudníku, levou rukou si chránila hlavu. Dítě, které se má narodit do krutého světa. Mluvila tlumeným hlasem. „Jestli jsi měla lepší nápady, tak jsi je měla říct.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ne. Neexistují žádné lepší nápady.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Získali jsme čas. Stovky let. Sally a její přihlouplý institut bude stovky let bádat nad problémem, který jsme lidstvu předhodili. Kdo ví, možná se kůň naučí zpívat chvalozpěvy.“</emphasis></p> <p><emphasis>„Vsadila by ses?“</emphasis></p> <p><emphasis>Charlie se podívala přes křivku své paže. „Při tomhle poměru? Hernajs, ano!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Bláznivý Eddie!“</emphasis></p> <p><emphasis>„Ano. Řešení Bláznivého Eddieho. Co jiného? Ať tak či onak, cykly teď končí. Bláznivý Eddie vyhrál svoji věčnou válku proti cyklům.“</emphasis></p> <p><emphasis>Jock se podívala na Ivana, a ten jenom pokrčil rameny. Z Charlie se stal Bláznivý Eddie. Teď už to nevadilo. Vlastně to byla záviděníhodná posedlost, tenhle sebeklam, že na všechny otázky existuje odpověď, že nic nezůstává mimo dosah silné levé paže.</emphasis></p> <p><emphasis>Nikdy se to nedozví. Tak dlouho žít nebudou. Ale získali čas; Blainovi věděli, co musí najít; a jejich děti vyrostou a Třískany budou znát spíš jako legendu. Dvě generace u moci nebudou Třískany nenávidět.</emphasis></p> <p><emphasis>Kdyby někdo dokázal naučit koně chalozpěvy, byl by to kvalifikovaný prostředník. </emphasis></p> </section> </body><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAMkAjQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD5XTkDdk5p2Buz7U8AAEEf SlCfPyOKgCE5zx0XgUoQEkn0qUqMHik2MWOBxQA0R7kJx060zHPoKnyNhXb1pgBAwQBQA1e QBjPNOcKelOVSWHbFIfvnvQAwZBxilyCTxk1KOUwRTCGUDAzQAwcN90U5cetPVc8k0OvtQA zaQ3BoKDdz0p2QFAPBNOK9yxoAaNv3cUhBLEmnDBPU0PlmHOQPWgBdoRdwxzUXOcg4NTNyu MUwrjHFADCcnJ60fwgCpNoPJo8sAZFADRkcHuKaUbcDxgeoqZgo69aYpJYjtQAh+dizADPY CoyuTgdBUxBGeKaRk8LkmgCIj5TSLk4JHWpguBzS7FA9z0oAhI2n7o5pVHI4p5XjntTgcDN ICN+M+3tSmM7QYwMdTxUuM5bjnim4KqdrHB4IpgC5Cb3AIPANNjYxyM7IG4wBUsg/dxheoF RqpxzQAxwzEEAfhQAwyCKc47DtQFPJLDmgB8SqVAHDdT700p5iSSKwwvY0YzgqcGl+6hAAw aAGFmc5J5xjPtRwquGHI6U98dQoH4UgUbMtyaAHQoZ5Fj4HcE/yqX7Os9xInnopUZ57+wqM AADaBnNDxGGQoWyfagBCVUlQSX3c5qN3dnLEZI4qQLlgR1FIOGJzk96AIl5yD3qTCqMDk04 KM7qUrnPrQBESxbgAkU5VXBLKM+9PRe/QUY4z2oAiIBzxmkA/AVMFzwBSFecd6AIOBxikYY O8VIQd2MUEdDQBDwDuAoyNuKlUBhxTCo25xigCNflb2pQSDmnBBnmgqAcigBNmTnHNSgHyn yecDj8aE+Zuc1IVHz49KTE9iEL3xzQASRke1P28YpyLjNMZGy9vSnA4TFOOCfuijavQjrQA 1gG+bOTTei88804DBOB+dP25TPvQBF8xzjvSYIXOKkbJXPoMUDd6Zz1oAgYtuyDmngnPyjr 1p5j9KXZtPrQAwoNpUAU3GMiphw3HGaWRVJyBg0AVm+UhqQMeRjinsCBjv2oBxy3XimBFcX UsTIiOyqF4GPc0VcvrmWI26GKI/uVxke5oqgHAZHXOaXvkdqRR1wvNOUfNUWFcByORgUZwS P5Uu7C4YHrS7MYxmiwXGYOMk8Ug5G7qKcwwKUH5eBRYLjOcjHejGMmn8EDil24HzDg0wGqR kEfjQUO7OTilKnHyjilXO3mgQzI3VIRuUcUmcHpTsMc+mKBkZQj+HOKTkjpUnOOlKoOenFA XIguCCBzQSc528d6k6OTTSGDnkY9KVguA5FBAOPWjH50/bgZphcbs74pMEHk4qTon3s03nH FAXAqD1OTTcMMkAYqQDPUUcZI7UBcjYZxk0mQrCn4+bFK0YHJ5PalYLjWAZMio8HjNS/wkd 6ZhsZxRYLibBTSnOB0qQkgYwM+tJzu6jpQFxgGOO3WkHzdaeQ3bmgqAOM0WC40jIz1oAx2q QZC8UFc9TiiwXI2DAduaYBkgVKVIHJzSJ977oosFxrBgaQISefWnlvm5FPClxkcCiwD5fKK KI1II5NRkqvVcmg8cA80hztBwKLAISG5xj2pjElt3qc4pxYlcdKaAwPK9aLBckVyFZFUfMc 5xzSAfMTjgUo4PShQVOeSDRYLiu3TAxSc4znmnFs8Dil6EUWC41Fx9/vSgBc9x6UrAEgnP0 pQMdKLBcj65wMe5oUYJOc0/knpQRzjOPwosFyPHzfhTGWpSNpIPPFJkdMUWEQlCOnFLjpkV IePemD5jgmiw7jCpzx0pQo3DBzS7Qrd6DgDjiiwXDYVOe1Srny29MUnYVIAPLYdOKBPYhTA fPUUp5yQOtLgD/wCtTwBtyDxQimMAAOOvpSc5zjpTwMHpihtopiuM4OQTzShTtH1pQgyD6U uT6HH0pWAbtOenFAQ846Gn9uaCcfjRYCHGDSnIYlaeUyTzSBeepFFguJ8xHNIyEtn2qQjBH p60jfNRYLkJ79jTQMdTkd6kZT71G4xg9B/OmFya91ONTbxvbBikKrn160U3VIJN9o3mIc26 HGOnWiqGOAZQMGpYySct0xUKswx71KpO6pJJG6nA4NDA4GKcuGPPFLjPbFArjM4XG3Jpu0+ lOwd2V5+tOBz17UDEAApzAAUnU9OlBJbFADRjdilIAPHSniNiuVpucnGKBXEKjdxS7SFwOf rRkg9KXJxmgYgXvinMpyMcDvRkkcGnLgqfagCMr82MUhUbicdKcQ4PXNK+RgnvQBHsyTzgn pT8YTaaU4IHIzSYIXrmgBqrg9M0mwgZxT1JHPApxYkbe1ArkaqS2MU7Z2ApTu/h6UbuKAuM 2kdKad2QcZqYnI6VG5bK4PFAXEy3UAU3B9KkyMYo47cUDIyDjB6/Sgq27PapAcNg0NncQOl CWorjSAR6UjIeMD607qcUu4jpQMZt49KAD9aeWBHTOaAOOlAEYGSaApHJHFP/AAxTCzE9aA Gso3ZApxUgfLwKXPqKcMbc4BoFcjVSeoFP2M6jGMCnKOpo3hRgA0DIdp9qeFAU9/6UZI60m 7nrxQAhQDoetKAemOKd1OaPmx7UANAFPKjGTSA46kGn9aAGAZOO1IAd3AqRRzTgSM+lArkZ XHek28Zyc1Jjj1pM4FAxu0469qj2jGT96pc0gx3oFchx6UmwjBqQsBn5TQx9eaBkWDuyRTc dSealyWPPSgj2oAYB0B6VNtBQ+1MI5HFS87W47UCexCVyxycCpFX5Qg570uAw6dqdGAKBtk ZU5x6UqKTnC5NSOeflGaVW28460ARmNwAccGk2naeKlZycDApQeKAIdvGaNrOvpTyOc0nOc A0ARbGz1pduW+9+lSDOTwabtOeKAEYE8Y49aYRjgdKm5AwelNY/KTjpQBARxUTDK56r71Oz Ajpiq7cfL1FAEeqOFlt1weIE79aKXW/OF1b5hwDboR05FFUUTKxwDjr0qVDk+9RK3ZegqYA AetSSSLmpRyvNRDPANSrxjI4piDrQcVKQMYApmzORTAQY7d6Nu0EnpT1QjpSkdiOfWgCPcA Pr2pBkAZHWpdoOMUpDE4xigCNlw2fbpTR0OFz7VIyn1/SnLHxQBDkGiME5Gan29yM0wDaKA GkYJFBYkfMOlOKlmHUfWlPp0xQAzGR05oHoaeoye4HvQRggAcUARgZzgUhyOo5qRSAck047 Tzg80ARZwc9KUHcOBT2QcEflRg4wBxQAwHIppqQgcY6UhTByQeaAIygHv70BR3qVUG2gpig Bh2tzmhlyKf5fH60qqDyTjFICIZxnHSjryRUoQAEnj6Unlg5IFMCLAxmjpyBUu3HPU4pAp+ 7jjHWgCMo5JYjj1pmOfapm+5gAgU0IcZxQAwqpHApQhA9qkAJIFKByBmgCH5gc4pQuetSsg IBzxnrTSNq/dNADBGvTJpGXd8ozxUq4xnBz70vUDJIxQBHsbOAcAUbSPvcGnjrilIPVj9KA GBVB9zTu+CQKFUE5PXPFPYZbK/iaAEKrnrTGA28etSgfMexpGAIoAYRyo4FGMHBpwC8ZpxU Z+7QBFg5A7YpCBnBqXAHRetNYAZ96AIXXnrSbcrk9al2kqSRQQAMA0AQFORxThk8EUuOO5O aXjbg5NACFeeKl2ghh7Uz+LrnipgoAckdhSE9iHB4+lKm4LnFOQY7HFOwwUDGT9KAIwOckd aUx4xmnjnqORSlRximMjA6fSk7GpQg388+lKVCqeOaAIRxSbSO3Jp7L0zTgMfhQBFhtuM9K Q5Ap5wSTikI46UAM69yKZICE4NTMOOODTH24GVzSAquDx3ppQcc5J7elOYYzkfSoiSDSGUd ZyL5AZCcRIPpxRT9eI/tFOGB8lOv0oqii8pIAHHFTKSRwMAVAmTjIqwpwxHb2qSSVcng1NH knrxUSD5s9cipQSCRgj0pgSZyeBketA4bkUvfPfpQMk8nFMgeOmOlI/GMjnNO2fjSMPU5oA jYYIx0HalA+bOOlPKnAJGRTiuBQFyHBYgmlxjJp4wcjpSsvA7/SgCNiSMGkIzin4z7UqjA9 qAG45z6UhGeg5qUDkgHtRg9j065oC5Fz0xRwB92pdvNDKMUBcg7Z2in4JUE0bW+gpxHy+tA XIyCOppd3HAp2BjOce1KOWNAXI+uRSgHGSKcVwRyKdg880BcjHA+6eaXCnqDTsHgUmxmGRg UBcYwxSKOMVIVG31NIFxSC4YXFRjAPWpSMcUzA3UwuBTAz0zQo696lJXGDzTAuSTnAoC5Gc jrRnI61Iy/j70bVxj+VAXI0JznGKQAk5IFSDvSDHpmgLhwSB6e1MLkNwMGpev8ADikZM88Y oAiB3UrKSOTUyxgDpzTSuScjFAEaqTwOlCqe9SgbeabjnrnNABhAOOtKMDOO9JjHapNvA6U BcYF5z7U0dcVKoIzSAEdCKAuN2jNKR8vqacQScA5owRwaAuRFjkfSgjHOKeVAOSPekHzE0B ciBJ46j3oK54pxjCn1pcE9OlAXIwhEeccUnHpTz6UY9BQFxgGe1TDIjf04oAAOCMVLs/dsR 7UCZEMk56U8PlduAPpSEgAgDmnquAM4oGnoR+xFKV/KlcYbilxwM/pQFxuRjnj3ppHyk5NS nbjpRsytAXIQuQCD+dNC5zUxXGQD0poBxmgCMADOaR+OKk56Ede9MkAIzQO5GxBFQuePpUh XjrUZK7SM80mMgk4APWom27fmqV/vgDnFROR0xSGUNZdmvYy0hYiFB+lFP12J4L6ASx7DJb RSLkfeVlBUj2IINFUUXUwp45HvU65HzDoaqoy7ccGrCHnBqSSyh4z0qUHu34VWDYYq3WpYz liO1MVixkjA9R1p6KCBk1GMAH1p69CW6UySVQGGaUrximo3ygVKoPX3oE2MGQpGaGHAxTzg n1oCgkc4oJuNVSxVQCxbgADJPOPzrp9R8BeJ9J0q51G9s4kgtgpnUXCNJBu6b0BypPvWJpw nbU7UWqB7hZlMYPcg5Ar2vxDLo3jLw5rnjfRonsdZto4113SJhmG5AYAuMHjkc00gbPCJIZ kbEkbpkZAIwSD0NamreH9T0O20+fUYUjXUIPtNuFkD5TOMnHTvXufiW18Ky694s1HUvDFpe /2NYWjxKrPGrhlA24B7dM+lQy2nh3xDpfhXR7zQogZvDtzdQSmRt1rtd2RVAOCPc5p8okz5 9XJJNa9z4b1a3g0qf7Mso1Zd1okTh3k5wMqOVPPevUl8L+FnimB0WGNpPCUOr7tzfu7hshm HPQ+laWhaJoEF98Ob2302aFtWsJZbgG4YnftOCDnI6HgUco7niWraRe6Jqs+l6gqJc25CyB HDgHGcZH5VLNompweHoNemthHY3EzW8bMwDOQMkhepHXn14r0HWNN8P+HorLT9V0N9TuNW0 97xbyOQmVZSx2+WehUAc9etZfxGgt4bLwktojRQz6NDMULlgCSR0PTgDiiwuY8/UZPoPenh CWCLyWOABXtej+GfA95N4T0STw8yT+I9Fe6a7852e3kBfDKOh5Tkn6VH/wAIN4cttem8DXt mpvDozX8eqrKd3nhC4AHTyz06e5osO55Trfh7VfDt7HZ6ta/Z55IlmVd4bKMODkcc1lkcDH evdPiHpNjpvhvSfEmoaRFqq3On2togMpBtCE5J2ngsOnbim6r4c8GQeLv+EcsPCkjTx2S6g Z3uiUG6EMBJnogbqQeaLBc8b0vRNT1o3EelW7XU9vF5zQpzIy9DtXq3XoOaj1HS7zSL+Sx1 CLy7mPBdMglcjocd/WvY77w5YeDNd1Xxfo8IRNMsrW4t7aKVtgmmHPzfe2Yz/jWVrFh4Rg0 JPG/9hz3Nvq175cdtdzNiJQqmQ5U5OWLYz2xRYLnkyqQOTkVe0nSb7WtUt9L0yBrm7uG2pG vfvyegAHU16/ceAfD811r2h6Rp63GpWr219ZvLK25rWUjcrYOCVzz/ALNJ4F0nQr3Xb6S10 821pc6kmnNO0pCJAwIZYz1MpPPfiiwuY8XuraW1uJbaVQJYnZH2kEAg4PI61cg0LVLrQrrX IrUnTrV1ikmJAw56ADv+Fe1WHgrwPcw6Rpz6JMbvVIL/AP0r7UzNG0O4q2P+A9O1cN4pgig +F3g+W28yPz2uRJGZSwJVgMgdsmlbWw7nn6I8jrGqhmZgoHqTWjrPh3VfD1/Haaxa/Z53jE qrvD5U9DkcV32m+ENJvvhTPrlnZpfX1vDLJe4mIntSG+R1ToyY610uv6Ppup+J4pb/AExbw W2jWRVpZPLt4s4BaRhyfYCiw7nhRQGTim46jkGvaX8B+H5b/wAZ+HtN003OraNdQy20jytz bsw8xSAedu4c9cZqXT9K8AHTH1NfCcN8v9uJp4SW5k2lCOSMEHrRYLnj2l6Ze6vqMGmafCZ rmdtqqOAPcnsBjrV3WPC+saFZWd5qFvGsN7v8hklV92w4bp717ANC8LeCdV8R315mLS21Z9 MEex3ZLdVDEKyEYJJ49gB61fi0zwtfWPhLw5d6S95Y3j3yWk1y7I8KZyGwCORx1p2J5j512 4OKcq4I3dO1ez6d4M8MWOveGvDGq6at42vWbzPqIdt8Tkt5ezBxhSozkc5Ncp8PNE0jUPil Z+H9btRf2jSzQnbIUAKI7buOSPk6e9FikzhnXAx0pgOBtJzXrr2Hg6Lw7pnij/hFIRBf6od Na0a4dhHGmNzg5++SfwxW63gjwboRaK60U6mf+ElXSS8tw6kQvGrg4XgkbvzANK1xcx4I5P 4VqXHh/VLHQrTW7u2MNleuywF2w0mOrBeu336elemax4U8MzaM76XoM8Uul+I49Kk8mUyS3 kbckc8BsDjiuyXwn4Y1XVdHXVNLWaNF1CAww3T7I1t4d6KQD98YIOOMmnyj5j5uYZ46Htig JgV7rY+FPBmpN4b1FNAigt9W027eW2EruIniUlXHOc9AfpXBeNNL0m08MeCdT02xis5tW02 W4uVjcuGZJmQNz6he3qaVhcxzGjaFqniDVF03SLY3Fyylwm4LwBknmqLRvHI0bAbkJUkc5r 3DwFpWl+Hde8Hb7H7RqOt2c90120hBiG1wqoOnAHzZrLsNC8Mal4XsPER0WHyrCW8i1gB3+ dghMTDnALEge1OwXPI1RieegoKY6GvZLTwb4aGuaZ4Su7AteatpI1AakszAwzMhdFUdCoGF PrUt34O8NLHeRtpCxSDwl/bQdXbEdyG2nHJ+U7gcGiwcx4uqgdOTSMOMniul8F2NtqXieLT Z9JGpyXS+TBEXZFRyR+8JXnCjcTXo9xovw583xfc2vh6aa10KCJoyLp1WVy+18eoJzSsHMe JrC8k6RRxu8j8KijJYk4AA7k1b1fRr7RNSfTdShEN1GFLIGDFcjIBI7+or2EeF9G0L4l6yt hpsrxafbwXVsZpcQWxkUN+9fqAMkDvmreq+DfB1nc6xqF7YXOoNHrdpZhXumA2zx78Z68ZP uRRYVzwTbgkd6vNo2pLoia4bZhp7zGBJjgB3A5AHcD1r1XXPCPg3TNI1y6i0ucjw9q8NpK0 lyT9rjk3EjAxtIxxj2rW1bwdaat4gg0Vw66ddzxpo+yQjbbrF5jlR0JxhT707D5jxbRdB1T xBeSW2j2LXUsURmcAj5EAyWJ9KzwAW4r2z4f3HhKbxnby6RpNza3UVrfLdxNKWjeLy8oQTy HPINcV430nQ7XR/DmtaDYvp8Gp27vJbvMZNrK5HU80rBc4XbuJ284qbnZjHavVNB8IeH774 e3Oo3GnTx3qaZc363E05Qu8JBUIneMg4J9SK0Lvwb4VCawqaU6eT4XtNZjK3THy5ZMF1wTy vIHc0WFe+h4ztPX2zTkzt5HHXNe6+LvDPh+41HU9V/sgRWfh/RraT7NHMQsryKoQE9QqjPT k55NQ6T4G8DahYWviF7K8WxudEn1A2S3RHkywsA4DEZYEHj8aLDvY8r0nwtrGs6VqGp2MMT W9gu6UySBSeM4UH7xABOKxgMgYGB2r3zw9a+H5YdBt9FsLmw0bxRJcQXNo107EeUMq2717H 1FeUeFdG0vVvH9ppGp3X2fT5JpI2kLYAwGIUt1wcAE9hRYFK5zQU8+nvV2PS76TRptWS3Y2 UMqwvLxgOeQMe4r07WfAdj4e/tXWNY0OSCzsEgj+xi4ZkkmcnLrJ1aPaBjHc4qOz8J+GfEG iXg8NvfxNNq9tawG4lyqpICTwOuORk9eKLBzaXPJyBtI2U3JUlDj8q9us/BHw51HX9J0qC4 uXuZL57S5tre4Zt6AHbIzMvyHK4IHrx0rD1zwJpuq6ZpV34Ls57e5nnuraWC8ulKt5R++rn AzjtTsNSPKmYjI9ahcHHStPWdMvtF1SXTNRhEN1DgOoYMBkAjkcd6zHdmXaakpakLEgGoXO Bipt2MjFRPjPI/KkUV3fK9cYqLPfNSuwHbioS4xwPzoGQ63Ksl7EZBuIgRQT6AcCiq+tLt1 AAoyny06/SimUaAUDsKmOd4x6VEoA5GCKmDKW59OlSSSrzwetTRgdagQkAe561OgIODTAlx z7VIjZwKZT1A4JOOaZBIo71KcBeDmumTwJrJ8Otq4e3JSFLg2Yf/SPKYgK+zHfI4zmptW8A 6/ougNrF1HA0UUixTpHIS9uzAFQ4I4yPTNBDOUGABnvS4XcP1r1XwTodja/DrVPFVxHpd7d C7it0gvPmVY2VgyMMfKxOCCPzFZviHwhrF74tuYJrPTdIEEEDSGJ9tvGHUbOQOSf15qrEX1 1OCsrmWx1C3vIG2ywOJU4zyDkV1GreNtQ1LTL62WzsrQakQ15JaxCN7jHOHI7Z5xWyfhreW GiT6le3lgL231EWgtHnG1toB5PTnjj0qrf+DdY1LxTqyyQ6dpfkXCQyEy7IFkblUU45otYN Ogy8+J3iDUbK8trqOxlS8gS3uG+zKGlRRgZIqO0+I+sWf2ForayL2No1lCzQ5Kwt1T6c1Pa /CvxVdpMzx2loIrn7JJ59wE2ydh+PGMetcdfWFxpup3OnXUey4tZDFIoOcMDg80XBHb6P8Q ddaO00OS5srK1eH7BJdy2wdkgPRSepUentWprXjOLw9B4RtNFuLXUL7Q7F7d7gIWRHYnlc9 8HuO9UobbSpPgRJq7aLZLqKaobJbrYd5TYrfnz1rB8OabdXmja/dQadaXccFpukknkw8ADA 7k757U7j22LMvxG12bw8NFZLXyU3JDIbdTJAhOSiOeQpyeB61ja/4nvtfs9MtbyGBF06Fba 3Ma7SIx0U+oH9a7fw34QFt4R8R32s2dnJcLpqzwxOd08O4gKxA6Ag8day9L+GepXWvafY31 5ZW6TzeXMBPl4yE34Ix1I6Urga/iPxUdN8F+FLXSp9NuLi20UWM08Y3T27MxLqD2yCBXNJ8 QdXOnwxyw20t1DatYJeNH+9FuRgx59McfTNJL4E1UG0khuLOSC7vDZQuk+795nhWwOCeKZa eAdevXYW8cDMXkSFGlAa4KDL+WP4sfzoJNG4+KOrXNncWk+m2D29zbxW0kJi+QpH9zAzwR2 NQ/8ACy9Z/wCEibW0srFLiS0+xTDycrPFjADA+gAx9K5zTdE1DV9RextI1WWJGklMp2LEq/ eLE9MVsW3gHXrvVZtNj+yeZE6IsrThY5WcZRVPcnPFF2VY1E+KfiFb43bwWMga2FpLC9uDH NGCMBx3xjj0qhb+PNQNte2eoWFnf2NzMJxbSx4SJ1+6UxjaBgce1YVnompXmuHRI7VlvQzK 0cny7Nv3tx7YxWongbXn1A2YFoNsccjXBuF8kK5wvz+p7U7sRFH4z1uLxLfa9Hdbb68heCV ug2MMbQOmMYq54b+IOteGdJGm2KWrol19siaWIO0UmMZUnpxWrZ/Du+sdH1TWdZFsJNJvor V7GWXHmkjcckc4K42465p/xB8ESad4s1afSLS2ttLimWKG3WYby2xSQqnluTS1C6Ef4r6q9 5ZXcel6dFLYxyx2/lxFdgk+/wAA8k5PJ9a5zV/FU+reGrDQZbK3jttPd3hKLhl3nLDPfNdf dfDy+h0Gy0S00y2l1i5nIuLmW4UNFIFBEA9Dgg+prj4vB+tTSWqwxQySXF21kipICxkX73H oBk/hSDQntfGd5ZaLHp0FlbK6QNam4CkSPExyVYg8jk1sn4qavuuN+nWMkdxbxW8kbw7kIj /1Zwe4qj440i30MaVaWumxwWxtyyXiPva8OfmYn2ORjtxWZq3hbV9E01bvUI4lRmVSqyBmj LLuUMByODmnYDQufiBrk/jC48TRLDb3tzbPbSmJdodWXaxPuR3qppPjC+0fSItMhtLaSCO5 F5maPeTKOA3tgVc0v4b+LtZ0u11Ky0+I2tyrNC7zopk2jkAZ5Pt1qraeCNeu9CfVlgjSIRv KkTviSVEOHZB3AJ55oGaMXxQ1+GTVmMVlNHqsnnTxTWyunm4x5ig9Gx3ptv8AE7X4J9OuPJ tJbjTSxt5XhyyM3U57k0+P4X+J5dKjvY0syZrT7ZDALhTLLHznao6kAZPNMk+GHiuOyt7ry LZzciMxQrcKZGD5O7aP4QBkntQKyKyfEHWIbOCLybVprQSLaXDRZktlk+8qH+7ycA9O1Zfh nxFfeF/EcOv6dHDJew7vLadd4XIIJx64JH4mtKXwDr4ltVRIJ7e5SR0u45Q0Q2A79zdiMdK uxfD67Xw7req3WpWKtp/kiJUnBWXeM8HHp096BlDT/GV1ZWVzp/8AZtjNYyXAu47WWMmOCY dHQZ4+nerEfxF1mK3SOSO3uGTURqgklTLfaAMB/wAsDHTFVb3wPr9hpVzqU0MRS0Cm6iRwZ bcN90yL/CP8apaN4X1DXlkktTDHDG6xGaeQRoXbogJ796AsbY+I2rlH8izs4Xl1FdTZo48E zg/e6/X8z61pRfGDxJG8sqWWnK0vm7WFsAY/NGJNuOm7PNZ+geBtWbxOLfVtPt4Lezv4rO5 S8k2K7MR8i8/MSuT+VddrnhzSzpviW307RLYXln4lSzgP3CyZPyZJwAelAtDkoPiTrNpHoc NlbWkEeiK6WyrH0RxhkbP3geeazfE3jC/8T2OnWd1aWltb6cjJbR28Ij8tSclRjtnnFdbpn h+0m8feI9L8R+HILeztWxcxW83lizkyNqo5zwc4I9+tZt58M/Fd60uo22m2dvBN5ssEC3KZ ITqqjucCiz3GuxX0T4l6zo2l6dZJb2VydNEiWks8IZ4Vf7yg+lYUXiLVItJ1bTYpRHbaq6y XEafKpZSSMAdP/rVb07wP4i1LTBf21qh3xPPHAzhZpo0zuZUPJAwfyNTr4C8RvEjxx28iPZ HUEImHzQjqw+npSTG0PtvHmpxafaxG2ge/srdrS2vmU+bDC3BQc4I5I5qeD4l61b6P/Z32W yc/YjpzTyQhneDORGT6Csfw54U1rxVNcx6NbJN9nXfI0kqoEX1JJq/dfDvxLb2d3dT20CLZ xvMyCZSXjT7zqB1A9aYrFLwn4nufCuqzalY21vNcSwvBmZd2xW649DWwvxAuY9IvdJj0Wxj sryAW8sSIwBUPv4Oc5JNZs/gnXbSG1kktY/MumjRIFkHm5kGUyvbIwatH4e+JzcWUK28D/b JXt43WdSnnKMmIt0D45CnrRYLGi3xW1mW81KZ9PsHj1OCKG6heHKSiNdsZI9QKL/4panqsK wXukadIq3cF6QsZG+WIYQnB5wOK5y/8MatpekW+rXccQtbiR4lZHDfMpwQR1BzWZpzxxata me2S6jEqhoXztcE8g4wfyp3ZNkdjL4wn8TSajo93BYabFr14lxeXJVtsbjIDEA5wMn86TxF 4mvdK1jw7baVrS6jL4ahWGK8iyY5HySdoPJXBxzWn458GRyfEa50PwtpVvZW8EcZbdLtQF+ cFnPBJ4ArHs/CWswaLrlpfeGPMube6htzcSShXtXDcoFzyG6Z6d6XkFtCT/hZl/Hrz6xBpG nQFo5FaKGLZGzSDDuQOrEdz0rB13xK2uaFpmkGwt7aHTFZIHiB3bWOSGOeea1dV8J6rqHjb VrOx0OHSnt5hHJam4HlQyMoxEHPUnsPet1Ph3e6r4BsH0jQlh1yO+ntroSTBS5QDGAxxnrw KepVjKsviXqdnoNpo7aZp9xHb2Uunb5Ycu9vJ1jJ9Kml+JmozaLcWL6Rpxlm0+PTJLnyj5j W8Z+RSc/w1xdhpN/qepnTbSAtcktlSQNoUZYknpjBrrdN+HeryaZrF/ctbRnThEUh89CJmf kDOcYx3pXYmluSr8T9RknLXWl2U8VxZCwvEZCPtcQAA3EHIIwMEYxRZfEa4sA8EGj2YsfsL 6fHbkvsSJzl8YIO4nGT14FbHizwBLDa2J0Lw5LaPenzZzcXCYtzt3eWCT8qADO5qxNP+GPi G8m1KO9EVobCy+1jfMhEwP3NrZwQecnPGKeoJINA+JV/4f0+ysrfS7Kf+z5pJbOadCzwb/v Kpz0Nc5pmuNp3iVtZNjBclhKrwSAiNhIrKRwc9GOOal0Xwpr/iJrlNI057r7KMzFWULHzjJ JOKtXPgTxNa69Jolxpmy7jiE7EyL5YjPR/Mzt20XY7G3b/FPUY3ntJ9Js7zR5rRLNtOug0k ZRDlOSc5B75qnb/EO+t9NubeHTbZHmuo7tZUBUxPH/qwoBwFAGMVmx+CPErapcaWdN8m6tw hkEzqijf9zDE4Oe3NbUfwu8ST6Hpl5aRxT3eozyQx2nmoHG04Hfkkg8D096WomizN8Vpm8S W+vW/hrTLS6R/OmaBCv2iXGA789snjpXO6x4vbU/D1voqadHbpb3Ml1HIkjFlZz845OMGiD wH4rvDY/Y9Je4F+8kcHlMrZaP7468Y75qj4g8K694aitpdZ09rdLpS0UgYMpI6qSOh9utF2 XZHPSM5YlnLN3J5qu4z7VKznPI4pjnIAJqSloQODk1Ex+boDkVYLBi35Yqu3BIoNCtIvOet QlRzkf/Wqdjz2qN8EFaQFHXvMGoxtJk7oI2U+xXiima0R/aC4Zj+6Tr9KKZRpIB0HAqVfvZ 9qjPXIanqRuGDgYqSSTbnBzipozu4JqNeVqSNcUxE3Q1IjDPX6VEGGakXG0YpknsureIPCV xrGkeNrbVJjcww26T6N5RH7yMAZ35xs4zj1o+IfiHTNVbUb3TPFV1e2uqMJk0woUFox5IY9 GA7V5AHx8oI9MZ611y+ELtvCsXiRdQtW01oz84f5hMDjyNvXd3z0x3qkZNdzZ0q80sfCDUd CfUoYdRutRiukjcNwiqQckDrzXaavrXg/XLfWdGuNfEC3cFpLbXiQsQrwqVZHHUg5yPxrw8 h1IJ474JroPD3hq88SLdpp88IuLYK7RSuFLJ/EwJ4wvU1V2S1Y7K2uvDV14L/sT+33t2ttY W5D3EbN58e0KWGOnTOK1vFWt+HvEdnruk2utxQStqUeoWt3IjBJV2BWBAGQy4445ryK5iS3 vpII7hJQjFQ6/dcDuKm0qyOp6vb6ck0cMlxIsQeU/KrMcDPpyaLslnsWo+MPD+sw3N0b+K1 kOrWlwEbcCYoVVC3TGTjPrXB+LYdE1HW/E2u22uxO73oe2tljb/SI25Lbu2PSub1nS5NE12 +0e4kSWW0kMTunQkentU93ok9loVrqV1PFG9258u1yfM2f3yOwPbPJ9KeoJnaaZLol18GD4 auPEFnY38mqm9xMshCpsVcHaOvBq3of/CHeHNO1S3t/EEV5cXmneVI7xsEabeG2rxwMDqa8 80TSLvXtWh020kjjZ/meWVsJCg6ux7AVSuI/Iup4vNWVUkMYlU/K2D1H160rtDPZ7zWfC1x qOva5H4iSOPWtPigS0CN5tvICMjOMYGDipU8YeHpfEOg3Wp31s93Z3hj+326EF7fyyqmUf3 gT1rxAHIC9fQUhCqwIYDv16ii7BHoWi6/peh2viXSbm6+3L5v2zTp1UhftAyoOPQqc/Va1N P1/Sryy8FapJqMdrc+HS63Vu+Q8iliwZDjBJzg15YYZfIFyY2EJbZvI+XdjOM+tRbjjO5V9 cnpRcEdz4V11bX4galrdtd2+nGYSyItyu6KXceYnHPykE13l34n8N3WlajZeHNdj8N3kV4l 4jlC8Ug2AMidxhh8ua8g0PQb7xBeSWWm7JLxU3pAzbWk9QCeMgc4NVtTsW0vUZtPlmjlkhb a7Rtld3cA9+eKLsPU6bw/rH2f4ktrNvqwgdWkkS6ugSHbHG8Dru6Y969KHirwpeadrWmWeo QeHdSvI4LhbmNPNt1nXO9VH8K9Mcdz6V4KAAeuDnABrW0/QLzUdLvdUSWG3tbQZaSZ9vmN/ cT1Pt2zRdgegrq2l6r4X1/Sr3xPG99NqFpcC6uEYCcRxlWC46AH17Vr/ABO1Lwt4vmg1Sx1 y3t57G5SPbG7KbiA7SZAMfK68j3rxIDrkYHv60hwQTu+tF2Fj2vxZr2jWugSjQtftZp7LVY b60VEfzZECbcsx6vnrz06elZE+t+FNS+KOj7LmTTNDRmuZZFJG2d1JfkcgFuPpXlX8PJ4Nb 2k+E9V1jTW1KxaJ7eBiLh2YDyFAzlvY9B71KWoM6j4hXulX+neHY7HUrWZ7JHhlit1ZVTMm QQD2x36mrfj3W9K1TwjFDJdW13qsE6LHdW/DXMITGZh/eBwAfSuFt9DvrrQ7/WBJFHa2jhA ZG2tMx/hQdz3rNkiaF2jlVkZeCG4IqrsR674O1PTLLw/4MS61m1t5LC/mu7gGUgxqVwOMdc +laOm6t4T060MbeJ4gby3uopk8ov5Tu25QpAwI/YdTXks3h69g8JW3iV5IfslxcNaoqtlg6 jJz6cGs6G2lut/kxGUIhdwozhR1JouM9rnutO8P2/gHxJcazEFsvD0iR22wiS4ZmkUHGMbe QeeciqP/AAlWg2njLw7qa6lFJZDR20q5ESHdAzxlS+0+hPBFeZ6v4kvtZ0+ytb2SNorJPLg wgUoo6KPao5NDuI/Da67PNDHHLLshhZv3sgA5YD07UbAeleH/ABDaeHNKtNDtPEFqLuzmuL qO4ZS8MgZQoiYEfxDrUk3iTwlJFryWMkGneZLZ3iwbWeKR4+ZET0BPToK8ebHY8nvnpUTHI wWwO56Urgeu614g0WGXxrrNlqa3UXiizFvDaYO+FiyswcdMDBxiuf0W907UfhlP4XkvodN1 KDU01CKWcELMgUKwyM4IwCPp9a4TcCpAOfxrQ03Tm1EXe29trYW9u03798ebjHyL/tH0p2G j2jW/F/hnxjFZ7tYj0y40nVIrgyTocXkQCgkBR94Fc81mavquh3una9HZa/ZmW/8AEUWoRB 9ygQhsknjrXnY8L3w8Ppr32i2/s4xljLv5VwceVt67u/pisDdkKvALd6NUG57VF4j0qz+JX irVLfUtOutO1SZf9GuQTFcQsTvHIyrAAFT7mr0et+F4dW8MyWet2yWWmS3zushbciSg+WDx 8x5x/OvK18I3c+vJo9nfWd1+6E8tyj/uoUxks57fSufMflTPCGDlWK/L0bH9KLsEexQeIND GueE/FEOpQRx6Dp/2G8tCTulZQwBQY+YMGGamsNd8Nvb6Zqcut21o0Xh+fTWttjFo5WYlen GMV5Tqug3ejRWbX0kIluo/N8hXy8Snpvx0J9O1Zg28cjPsaLsTZ2/w+ubKxXxKLvU4bQ3Om SWsJZiN8hORjj2rr/DOoeGrPwnZwSa/bCe40y5t7gXCs0iTMTgKQMKn0696840Twtea1p8l 5Hd21pGsiRR/aX2ea7HovrjvVnV/BWr6LZ6nd3Mls8WnXa2cpjkyd5GeB6e9FmDPSbfxb4c s7nRrzWLu3vbvTJoYobu1Uh54PK2Hzl77M8d+BVHQNb0XwvdW1hd6rBdWsniBL8SQ5kEcAV huOeQxyOOvFeObl3cjj1zTjgjr9Kd7AemeJhpD+CtL0K38R2M1wupzSOYw+1Ekfg5IyQB1r kNL0LTpvHB0ufxDawWtu+9b90YxS7SCAB1GajsfC2qaj4U1LxJAbdrLTWVZgZf3gLYx8vpz 1rEhjM08cUbKrSMEDOwC5PAzSA9uvfFmja1q3iq30zW7bSri4mt5rW7ukzHKIlxtbgkeo4r KjvJNa8NeL7i41lbySa+shJey4RZCpOWHHA/mK8013RLzw7rU+kagY/tUGPMMbZGSM4z+NW LzxPql74dtNEkMSWluqqPLjCs4XO3cR1Iz3qriPVfFF54Z8TXPiW2s/Etnp90+sLqlvdyEh LiIRhdpwOGBHAqDw1q+lW3/AAh091r0R+w67Le3Mkz/ALzyiAAxHrxXigGScZBFbHh7RZvE Ou2+kQTpbtMGbzXBIUKMk4HX6VN2M6Hwtef2P8Tr2+hvrMGN7h0MzBoLkMT+7Y+jA/hXZ6h deGNS0jxXpOiajZ6SdQhtJFjmkJjSRcmREbsqkgDHWvNbbwlq95rWo6VYol3eWTHMSH5pVB 5ZQfTgn61Tm01LPV5tPvrxYmhJV3iHmDcOw6Zo1Fue0Sa5osvj/WIBr9okOp6LHZ2t6cSRx TLsyGUjAB2keuKy49VSX+2tH1jxbZXl5JpL28dxGu23i/eBgicAtx61462xXJjO9Qc7iMfp 2qWztZLu7gtYeZJ3Ea7uBknHJouO/U774X24nXxpZLcRIW0RwskrbY93mKOT2B9a6e81rSd R8BTeAk1a3fVIdKtYY70uBHK8cjO0O89V+YYPrXGTNqfw4vb/AEtUtLt9StBHNI0TcxE/cw 2CPmGfwFcWsUkglkWJvLT72AcJ6ZPahaCvc94t/E+jTTQWd5Jp2owW9la2OoxXDBQ5TOZYm 7smeo64qlpur+HbS48EXsOuwmx0bWp5JxMxEuxmOxsDkjB5NeI7SWUKCzMQBgdfpTZQ6BhI jIyH5gQcr9aGwR9AeGfsVpfeFNGh12xu7601fULiUW8xZdkoJTBwOg61x+o6zpXhzwha6Lr dtY+JJzqtxeNamdmihRsAEshHzHGcVxun3epeAvEFjq6x2c92YRPAd/mqocHrj+LB6VzV/d i9v5rpYI4fNYuY4x8qk+g7Clc06i63e2V/q1xdWOnRabbyNlLWJiyR/QnmsokVI4Kn5qi/C ovc1RGRtbg0xwDznAp55JzUTEZwe1JlohkQdR0qIgnjNTt0qu2CCpHWkBV8QQrHqMQjyd1v GzbxtO4rzx6Z6e1FQ67PLPqYkn+ZvKQAn0xxRVFGgFLd6mjGOuKhUAKMEfgakXhsnpipJJ1 Ge/5VMMYqBOfmH5VJ0HNMRIpB64qdMAetQAA9AKnjGMfWmSfQ12ml3fhH7A2iacqz+DItWL RQKsgmz94N1GCPxqpqEOn6L4Uh8Npod3f2t7o6X0U4RBGku3c0ofGcg5HXtXl6+O/E7KEOq y48j7MOAf3Q/g/3eOnTio38Y+IpfDy6A+sXJ05elvv+UD0+ntVIyaZ13wyNsbTxTcT6dZXk lnprXMLXMIk2OGAyM/5Nd9bT6emh3HidtC04apJoEV6wFuAqnftBCj7u4dRXm3w91vT/AA/ Frs17ezWc97ZfZ7aSOIuUbIbd9OMfjWM3izxCJ7p11SVjdL5cxAGHUdsentTRMj1XV4tGtt PtbY+HPtcfiHTDdLLbW6LHFKeWkV+o2kHjOMZrP1W1bRfGz+E7XQ4G062vbOW2vPL5jTevz LJ/EGzzyea84HirxAugDQBqU500dLfd8oGc8D0qZ/F3iSaGyjl1a4lSyINuHbPlkdMfSqTI Z6p4qtk8QnUmbSba4vLXxKtpCsaCNpw2CUZx1z71Nq+mNeLpItNOgk1CTUbqxnme1Hk20Kh T3HIQZwT17V5VJ4x8SSpIkuqSjfOLk9j5g6P9eOtW/wDhYnjJRI5124zKTvy2d2eufyqriO 7gv9L1fxdriafo9pHpcOjTpBcLAAZTGMFwRgcmvMfCeqw6X4msbq5t47i0EoWaOVA4Kk4PB 71ZXxt4lMxlGpsjGIwZRQoEZ6rgDoe9c+fmkZiBuzngYpPUd9TuPiHp8egNH4fC2zyGeS68 2JAD5bnKDI5wBzV/Q7ay0jwVoGrrp9vfnVNTNre+dEGwgIAjGfu5BzxXn91c3F7P511KZXC hAWPOAMAVoaX4g1fSLWSzsblkhlYPsIDDeOhGeh9xzUsEe2X2gab5Oi+E7aKN9HbXLuPAhG SFAZU3Y65wv0Nc5BqnhqPxBoy3fhr7PGJ30+8uLm2RFk3EgEJ6qx6151D4p162037DBqMyQ Gf7SADlhLnO7Prmota8Ra34huo7nVdQkupovuFj933poGz1bSbCw0Lxl/wjl5pthe3Gl6bd XDSmMfM5LOBkcnggc1AZ/D66RpWrXnheG4TXoZDOlpbgqsn3FCueYyvU4rzK18Ta1Z6lPqV vfMLu5QxSTMAzMpGCMmp7Xxd4hsNGn0e11GWKxnYu8QOBk9SPT8KAuepy6doM+m2Wjjw3p1 t9s8Py3plEOJEkjyQc5Pp1rN1K10LQ9HPha40afUPtWmRz2sqRDCysoZphJ168EYxXAw+Nf EcCxiO/KrFAbdDsHEZ4KfSmS+NPEk2hDQ5NVmNko2rHweOu0Hrj2p3Qrm18L4LC58QanHfa bbX6w6TdXSCdQ21owCDg/Wuvn0PQ2tv+EpOmwRyJo8F09vb2wdAzPgvsPB4ryvRdc1DQ5J5 dNmWF7iFoJG2g5RuqjPY1qx+PvFNrd21zBqTK1vF9nTaoA2f3SMYx7UaBc7mabw5a+Hdc8R 6d4QtI9txbGKK8hyVDD5sDPCk8gdq1NZXQ/C3hnxNeaboVizC7tVZJSxVVliLMhTP8Jzj61 x+j+MDD4M143mqr/bN7cxzRpNF5gYIOc5478elctP4p1q60u702a6MtveS+dOrKCZH/ALxO M5qVowbPW9L0qxh0u3hu9It7e4sWsbmG2MZk8svINzOTwdwPToKq6hBotrrWq+J9a05LuIa w1m0UdqHDIv8ADyRtLZPze1efJ8RfF0drHajVpPLjjWFQQDhV+7zjt60J8RPFqz3c66m++7 A8wbRhiO+Mdfeq9R3Oygg0U+E9GtLq0mj0f/hKbxmtnG50iEStgr32jHvgVqrbHRYvEMumx adcW0miCeK6trddlwvm8My9ehAI/wAK8ttvGev2tvFaR3gMcMrToGQEiRhhm+pHB9qYvjDx BBdG6tr5oC0H2bEYCqIyclcDoM80gTO5t5be98D23jB7Kyjm0pZrO8hMS/vJGH7okY9D1Pp XO+N0gPgzwNewW0NvLc2Ury+Su0EiYqCffjtx1rlft96bG4s3uHMM8glkTPDOO5qe/wBc1P UbC1sb66aW1thiBCBiMeg9KLgej+CtEt7jwnaW95pUEaahaXjq5i817jYpIYn+DbjA9a868 Kx3sniuygsLGO7vJX8mOKePeoZgVyQey5z7Yq3p3jTxRpenRWGn6tNBbQ5EcaNwM9R+tZ2m 6xqWkaudWsLkwXnzYl7jPWgXU9hWbQLvxHq1tb6Hpd9a6RpM4jvGt12z3CAbm4469qqXGn6 ZcX0t3/Ytksl54V+2uqxBVjlA+8gH3T+FefDx14nXzB9uwGRoioRQCrdRjHfAz9KRPHPieN t6ai6kwfZ8hRny/wC706cdKdx3O1vIj4fGmeHLTQI9S0290+2uhcTR8LO2GeQP0yOVwe3ar HiXS9OtdE8cumj28Ys9WtEgPkgKisPmUHrg4H6V53L4u8QTeH10B9TnawB4hLcAZzj6VrW/ izUddlXT/E/iG7h0+RB5jxxhyxUfIG9R70X1E72PQrrRtIHiTxPYW+l28EY8N/aY9g/1bnY NwH/Aia5XxVbRaBqmoeG08MRSWlqLd7e8ERDYwCZCw+9vJPH5VneIvHt/c69qFzo8zQWtzb LZyZUZljC4IPoDjpWPc+M/El9ZWtnd6pJPb2rB0WTBHHT64/Sh2Hc0fidBFafEe/gtYkiiR YmVQuF5QHp9a6bU4dKl8D23jS302xjiudO+wSW6QqAl4JMFgP8AdGc9zXm+r6tqGu37X2pT /aLkjBkIAJx6/hURvbr+y104TObZZPOWI9A396i6uB7NFotqPDRtpdNitbiy+wTwwIhMkJd xuYv339SO1dBBpdpqt542t5PJeaLXElt7SbhbmVYiVjbPHPP1OBXj0fxG8YRKqLq8gCxrGo Kg/KvI7Uh8feKCXf8AtDDtOLktsGWkHRzx1HrVA2dXoMFpqmj6VdXmg2K3MniOOyliFsEIi JG6NhjjgnrXn/inTza+K9bW1tTHaW97LGoVTsjXcdq5xgcVpW/j3xTb3NzPDqTI1zIJZGVB 8zjo3Tr71E/ivU5vD+saXc3Dz/2pKks2/GCy/wAXrn6Umriud98I9Mg1bwL4r066mSOKee2 A34IZgcquTwMnAz71kmBLPQNY8UTeH7GK+tdVj08WjQKY7YZ5+Xpknjce3SuQ0rxVrOi6Nc aVYTiOzuXV5kKA+YR0ySO2Kuj4heKftV3dm9V3vQPtGY1YSkdCRjkj1qQueja5YweJPGPi3 QY7C2/tdfJurad0y2wBfMTJ/wBnn8K8h8RXNjdeJrqaztYobQShEjVdoIHB6epH610dn4nR 0vfFOpaxdy+JmDwRQLGBGY2XbuLA5zyePauGEnl3CyY3NnOCMim0NM9s1e08KWn/AAkVrD4 R04DT9Mtr6FwrZDkDIJJyQc8jv3qDUrDS9M/4SG8sNLtreWHTLK/iMcG0QySEBgnPCn0rgp fH3iO4NwZ5opBcxrDKTCp3ov3VPHIFPj8feJYr+S9S7QTS262jnylIaNfuqQR27UguehLYW dp8YL6KDTrG1so7W3vbu42Hbbx7Nz7R2Lk7e9Q3Np4RtLWx8R3ugK1p4gecxW8Ntu8sBtqK hz8jcbuOtcMnxA8Tl7xpbuKY3qJFN5sSv5qr91eR0HpT/wDhYPipLKeyj1BUglOfLWJQEOM ZTjC8elO6C5haSsdn4piSbTDqQSZkFnIu7zGOQoI7nJFew29j4cj8Y6H4TfwxpD3IgkbU54 ofljl8ppFRTngqVGT9a8d0bW7/AEPXIdZ0+QLewEtHI6h9reuDxn3rYbxz4ge9S/WaOK5Sf 7R5kcSqWfGMk4+bgmhWE2eg29joGqWfhrUtfhgWS5tblJLuVDJFvVtsTy8/Mo96ZeWLaR4V 8V6ZN4dsA/2+zjWOBNyyBhw0ZzxnqPTNcPP8QfEsy+TcXMUtvtZDCYFCEHrlcdKgXx54mjk vil4MXpjdwUBC+X9zbkfLjpxTdkJM9Tg8PaFa67pFzBodnaXNj4hjs3to03mJGTcFkPSRxj JbtXi3i27ivPF+r3KW8MKC6kykA2qcMc/Qn1reufih4vuXZ5dRXc0y3LMIlHzrjDZA9ufWs OW9Pi7xSs2vajHYrcnbLcrENqcH+Fcd8VDaLW56rfeFPB+m6Q3ii70y3SytrCxMlu0b3CIZ Bl3YbgeegJOBVey0rwGmjy6ta+EkvLW6163tYftxcMIZcZAXPGM/LXOa38RbzS9eT/hGr1J bVNOg0+fzIg0VyYx12NxwTkVzcfxC16OEwyNbTqbtb754VP71PuN+GOB2pXNN2Y/jXS7XRP H2v6TZgraWl9LFCvdVDHaD+Fc9jgkVp67q93rut3WsXuw3Vy5eUoAAWPU49TWVnIyxqTRDC G5yMHtVd87uo96sH1PWoWAyc1JoiFycZFQsSRjjnIqU+h6VG+A2BwKQFbxPcm81hJXChlt4 oztGAdqAf0oqjq4I1J8jsMflRVFGwoUsc81LnaemR1qENuJAPNSgnPJ59KkkmU5UYGKkBGA ahDcAVKpAABpiJcjPAqZDwCfzxnBqDI9PerllBPeXUVnawvNcTuI444xlnY8AAepNMk9SPg rV9b8O+HPM1JJtNj097hXt7XLwx78bOoMjFuxpk/w4l0O8uLu81aKPSbaCKdrzyN7gucLH5 WeGBByCeAK6aDxNYeE/Dvh3QvEVpMIrnR5Le7ijXbPA3nEqcHocjuK5618W+DxpGr+F7myv jpV4FkS7yrXJlU5DP0B64xVEM3/FfgmfxN47mmt7pbayWG1hE8VvkNK8YIOzI2jGST2rJtP hUjymG88TWluw1JtM+SFpAZQAVwRjggg+2avaj8QPBusWt/pV7barDaTJC0M8EiiRJI029+ ApGOKo6T408O2mmadaul1Cllri6sERN2VWMJsyTnJA5PvVaGTZ5/f2kun6pdWFxgS20rRNj pkHGa0PDOlf2z4ks7IqWTJkkAUk+WnzNwPYVY1q88OXw1e9t2vDqNzetNCWwIlhYEkEf3sm pfDWsWOh6dq0wmuY9WuYfJtniAxECcsc9ckcUEt3N74p6Ta2/iCw1rTrZrew1m0S5ijKbdj Y2suOx4/WsPwt4YHiae+iOpR2QtLc3DM0ZYlR1xj0rY1XxZZ658NrHRdWmu7nWLK4eeK5cB gFfqmc5x0/Ks7wfrNhok+pvfGXF3ZParsAOwsPvc+lVYi5ov8ADq7XVvKjvBPpxtorhb2GE nKyH5Rsz16/ShPh048VS+H5tWiF0ZRHB5UW9JV27i/XhQM5z6V0J8ceG7rSk0K/jvjZvp8M DywgLIk0ZOGHsc9KytI8ReGrCPWChvLW5uIRbW1yqCV0j/iY5I+Zumadh3JfCfheLTfF+m3 l3qED20moG1tS9v5gu9v3jt7DsCasaF4f8/xRql7a3FrHqEt1cQ2cTxeZ5RGSzlf4cjIH50 218U+D47fRojHfAaFeCe1kUKTOhwWV/T5gTxV7R/HnhXT5DM1tewStfz3MhjVT5qPnAb2XP AosF0eUx28tzfra4HnTSBPmOPmLY5PbmuuvPh1fw6yukw3JluYg7XSmFk8lUAywGfmBzxiu Z82zGvG4Cu9n9o3kHhmTdnt3xXqLfEjR5JLez1D7VqNsY5rZroqI5o7d8bUB/iK46nrRYLn nvirwvP4XvrSJ51uY7qBbiGQDadp/hZTyrD0rM0y0j1HV7SynuRZpPII/OcEhM9yK6iC38K atr72bXGoDT4LaVkupXAkZwMqW7Y9hXGch2KH3BpNWBM6+78Drp1/fWl9rMNs9peC2YvEfm G3cXHqMY/MV0vhXwpDo3jfw+Lq5tLyLVoJJVjkgw0ce07WIbpnGayNX8W6X4i13w8+rwsll Zxp9sMa/NM69z65wBmtYeLPDf/CcL4ouL+8mmVnCRi3CrHGUKqijd2znNFguifwr4Th0zx/ o832mz1fTNXW6UP5WACiMSuGHUEDmuYtfAGp6jpt1qIkW3byXuo7eSNvnjBIHzdAeDx3rpd E8ZeGNLXw8ZLm8LaTJdl9sIIk80HGOe2f0qnqPibw1qeh6bJcSX0d/pkJtVgi+WG5AJMbN3 BGecdadguh/hnw0NM0vxHb6kbWS/k0jzvsjw7pYCxBUhscHBOR7isZ/hjrMdgbk3MMbxTRQ 3EUyNH5fmfdYEj5h2OOldHJ4x8KXF9qevSfbFv8AU9OFpLaqo2o4Kksreh2jg1Brfinwvqe vReIUuL8XVy8ctxbP/qoWDAsV55zjgds0ktQuZdz8MZrRZXuPEWnrHbXYs7hyGxC5+725Br j9Z0mfRNavNIuypmtJTG5ToxHf6V6Lqfivw/ff23tu7iM6jqcV6gMP3VXnaefvda43xpqVn rXjW+1SwkleG6fcokTaRx0PqKdgujqdQ8Pw6r8PfDN+TZ6VCkExuLlosByGwAdv3icda82k WOOVgsisgJw+O3rivWbDxd4Zf4fWfhHVppntxA6yMkOfLkLZVkz6dDXlFxDG8ksSSGWMllV yNuR7+9FrBc9D1n4e2g1aCz0q8leGKxhubuQQlivmAEEDPJOfbpVHUPhzLpOp3EOq6xDa2E ckccV4IywmL8jjPGB154rdXxv4buri4+3wagIdR0u3srhomG6J4VxGUPfv1rPtfE/habw1e eFNTtdQOnLMLm0uI3Uz7wMHdnjDfpQBq2/hO21jwLpGhPq1jb3X9qz20VwkZb7S2BtHHbpy TWJZfC+e7tLKS41+1t5r+aa3hg8tmJljzlSegzjr0q3pHizw1Z2ugROt3Cmlas2omJEDK68 YTk9eOvvWjD418KxS6NulvPL0/Ubm+bEQy/m9F69qYXOb/wCEU1nUPCmh263dm8ctxcKsSo Q0GzmQu2MnjtW94Q8NW8V1eR6feW2sxX2lzMgWIebHIvGCp5U8npSab450DR7fTQkVze+TP dmdHUKGiuF2sFOeGA71T8N+JfC/hbX7u90Y3oQ2zxwzTqrSFmIOCBgBRj8aAuZGmeC4LjxA 1oL4X1tYoJ75oomHljOAuM8kk449KqfECzvrPxnPDfi23GNGiNqu1PLKgqAOowMA+4rr4PF 3g2LXdakWK8g0/wAQWixXghUK0Eqndvi9i3OD6155rtxp9xqeNLWf7LEoVZLhtzy+rN6UBc 6/4e+GHOu+HtY1VoILO9v0ht4povMN1yNwAPAB6Z9ajuvBE+p+JZpJ7+3sf7Tv7iGwSVDiU q7Dkj7gzwDzzV/RfGfh9tG8MprMc8N54bvBPCbdAVuI8htr56cipZ/F3hzUbjS7qd7qGTRr 2S5gTyw32hWfzAp54w36cUkgvYfqPhlr/wAAeH/tgg0j7CbiO6uTDgAo21VbHVj79awNN+H 9/qJsrZLyCK81KF7iwt5AQZ0Gec/w5wcZrsX+IHh2+8MNomr+fJb3hnkuFWLBikdiyunPVT 61lReLNDVvDmqPNO154dga2SIJhbkDJRjz8p55HsKqwXRmW/wzupdPtpxrdiLi5spr6G2IY MyxEhwSR2wfyqonge8h0CTXre8triS1hjvJLZVLYR2wOTwSD1FdZaeOvD6Not1Pd3QlsdJv bCQCHdueckgj2G45pP8AhK/Bw8OTaRA13aQT6dHatDFEPLSVWyzDnJ3Y70WE2VvHXhsX/i6 9v0e10vTLWztWmlWLaiyOg+UKvUnk4FYs3w01a0ubxby9gSzt/KxdIC6yCVcxkY6AgHk8DF dJrPjPw1rdvrWjvNcR22o29sIZzFzDLCoXkZ5BUHHoadaeP9Mh1CGVbqeOK2ghsijR7xeW6 R7SrjPBzzz60IGYMfgyzsbLwxqFprVs+p385wlxGTEWV9oHHUfzrkfEttLaeKdTt7gRCZJ2 VhEm1c55IHau3TxN4VurTw488l1ZzaPcu/kxRB0ZDJuXnOc4ri/FN7b6l4p1O/syTb3czSp uBBGT3qbAW4vB08mmC6n1O2tbl7U3kdtKSrSRZwDnoCRzj0rX1jwlqF9q2n291f6fFcS2lv 5K28JAm38KuAMlu5NO1rW/C2veH9Kurv7VFrFlZpYvCqDyZAgwrk9Rj0HWtqHxT4STXLbWU vrhbux0pbS03wZCThdvmHnkAcj60x3Me08NzeGH8R6istjqM+jIISSN6Iz/ACkhSOT7npXI aDot14k1+DSLKWNLm6YhTK20E4z+ddfFq3hu28P+ILFb+eS41OCICZ4yS8qsWYn0Bziue8F aja6T400zVNSkZLa1k3yFELE+2KVrMSZtW3w3uLrUhZJr+mSsXWFTEXbMhz8pGMjGOvSqH/ CGXq6S19e6hb2YzII0lDHzjG21gCBjj37V03hrxP4U0e4vbmWS5S8/tRbqK4ijz50IOfLOT 8oz+eKs3HivQodI1HT7a5lvrC+WUtZTwgETs3yOhGduO474qtB3OU1HwLdabdXCSataSLFY rfLKqvtlRsABeOvPf0rk9ozjI/xFeieI9Wv4/hrouiarp722oRs0ZeSPZI9uDlRjr1Jx9K5 fxPpmmaXqFtHpF7NdQTWySP5ygPG5HIOPeiyC511x4bi1b4aeHL2BLPTXX7Qbm7dSqvtPAY qCcntVGf4dCbRvD02laxb3l9qwkkZcMFSNTy33eigHPcnpXQ6R4u8Lr8OLPwZrd2/2WSOY3 HlwndHKSGjZD3wetV9C8YeF9LtfD0d3eXE39nw3NjKkcOPklY4lDE53AY4xUspHPp8J9fmu I1h1DTWt3s2voriSVow8anDfKy7gRznI/nV7wx4JubS7ubpJtI1W5ZJo9PDuXjmZF3O4GOc AnG7AzVzTfEHhLR7zVI4/EGoagkunT2UVzdQNlmlxj5cnaqgcnqc1J4E8VeD9C0DT4rm9uL W9SacXuyHf9oVl2od2cgDOcDrioaXQpHjpxNcbQoUu3APyjr09q9C1j4e+INY8VGCSPStLK W9sjPCjrAWdcIo2qTvPUnGO9cFdwiXULhLEyXSeYzRlUO5lBzux9OTXuviPxLoiG+8Oanrt 7ocotLO5tr2yTzCHEIDRsARx+NSi/Q8E1vSLzw/rt7oupReXd2crQyAHIyPQ9weo9qymIGc DmtnxHeWl9rdxNYeeYWOBJcPukkx1Zie561h5wRmkaIYfl561G2CDjripmwQahf19BSNCuz beec1GzZQ5zmpSVI6ZNQucLgdfSkMytWRk1J1Y5OB/Kik1XP8AaT5OeB/KimM2IuB83GOtS qwVs4ziq6nDfezUoxvI9eakknGGOQAM+lOB3HGaYpIGRgYpVy2T3JpgWuo5NTW8skE0c8Ls skbB1ZTgqRyDmqyrxyalRDtPrjjtz2pkGveT6pqC/wBp37XE5Y4NzKGZSf8AePX86rxI8jb Y0Z2ALEKCTjHoO1e8TTeVruoWLbm8F3Hh7dBxugBCDaQem/ePrXF/CGe6h1/XEtCwU6XO3C 55x8vXuOeKNyGzhBBOiuptplEYy5MTDaPfI4H1p5trpYfO+zyrFw3meW23noc4wBXv1te63 frpFtfGaUXnhS6a7VlOXlVT5Zc/xMMDjr6U+V9Uu9LtdLu/OezfwRHLLCRgGUMMnB43jA4P P51oombZ4FFBIyxyyRyJA7YM3lnHvg9PwrofFnhpvDWs/Y4ppLm3EMcnntGQDvUEA9gefWv Vrv8AdeIdZ04gzeEbjw7mzVf9UJNiiPbngybyeOpNX9be7mn8TaVqqyPpsNhp7eS44XDL5h Hphd2R1ppCkeACKVIFkaKQRHo5UgH8cY/KpIUeVisaNIw/hUFj+lev+Ii6v45sdQUjRVijl 0wn/V5yNmz1+X0rn/BN9qdn8PfFMmnvIskTQPEYkyQd3O04yDirMkcJ9nlVd0sMkaBsM5U4 X8662y8J6VqUmt/Y9WuNunWf2uIPb7fNxjIPPHJr0jxI2o3D+MIBHIUtorWa3SNPlEhxlgO 5qLU7af8A4S7xbMkDHdoiqGCEbjhMgEd8g1XUk8bv7Szha0SwuZbvzYFdyYtuHPVVHUgetU vKl8wxLDIZB1XB3D8MV7fcWbSWH2hoW/tceHYvsm1QGDbv3m3/AGtv41LY3VzFoF3cLGF1j /hH9852fOXWQBCTj7238aVgPI/DWiwanr8FpqZkt7cEh227TuwcKSRhc+9UdVs4LLW7mzSb MEcm1ZGHVfXHevZ9QttRvl1pLeGSTULvR7SdlHytJIGGWA9QOtcR8UreVvG+XD7zaQruIHz EIM9PfrRYGYfijw2nh7WINPtrt77z7aOfcEwfmXOMDNZS6XfPpdxqot2+yQSrC0mMYcjIX8 hXumo6dJuvb+10+W91e20+xEUMb7JDHj59mOvOM/Suf1u51S8+H2vHyFtrhtVRp7a3biIGE E5/HqPWiwzyHyWk3iNGfHXZ8x/SrE2l39pp9pe3Fo8cF2GMLMuA2DjI9q9G+GsNtNpF1a3P n2b3FyDbahENyxuqH5JB/cOa6CKy1zU/+EJjtytzFGkoeSX54sq7cgE4zjkD1o5RHiRjeNv KeFlcj7pUgn8639L8O2+paJdak+ppa/YWP2qF1O8Lg7Snrk8e1eyWlvf213ZagLCQbdBug8 lygZjIr/ITx164Fc14dvH13w3d/b3e11KeSeZLzy8xTnYAYpRjjpkfWhAeZX+lRafpNpcyX atd3DFvswwdidix9fas0ozIW2MFwMnacfnXc/ESGYDw400eyX+yolb5NuX6ngV390011bTa ddRAWH/CNRXDhYx8sgIG48cnFStwWp4MsfzRs4YRs3BA/lnrW/rnhmLRbO3uzqEdyt0oe3E akfu8Zy4/hOeMV6L4q+36daXehwaAj6c/2eeyuGbMakAbfKPT5s8jP1qh4+bUoNBt/Ds5e5 ayIuNQuGB2iZ/4FPcL6D0qrAcjF4ZtD4W07X7rVgkN3eG1lHlZ8kADLdecZqhp2iJqXimPS Le4le2km8r7SkJYhSeHx2/GvQPC8E6+DvCgS3dw+vt1TIIwuevb/wCvW8dP1C01S0v9A3CY eIZft2xuV+Ybdw/u4z7c0WGeQ+ItCbRPEuo6TB5t1HYybGlCH9ccDvUF3oOr2K20tzp8yJd QieL5Ccoeh4zgcV7bqEKzXuvWkxlsrie7uLizu4RuikwnzJMPTAyvuazrrVr3TvEXhC8ubi STR7rTorWZgx2tvUq3XuM5o5RNniv2ebC7reXMn3PkPzH2Hf8ACoyuwukiMjdwykEfga9ji iht7jX9H0+f7Xd6PpxispAeXbdmQr7kGsLxPpOo+IE8OpZ2r3WuDSjPfqPlfYjffYf3gCMi ixNzitB0uPWdWGnSTi2eRTskZSVDY4DY6A+tLqukNp2qvp9u73ckS/OyRnDY6kD+771v/D3 T7288SMkMz28CRGS8ljHziJeSq45ycY/GvTIr3WLqxbxTY6Gb3Uvtwb7LuKPFbgYQMP7pwc g5Bz707FngQiZjiJGZzngDJP4CpY7G5uJo4o4mVnfYGcYXPue1b0uoS6V47k1W2hitporvz jHA3yJk5Kj27V3moyR2HjnRLbTLkzQahfpqJGN21ZMbVx7DNKwupwGs+GBp0f2qxunv7CFl iuLpYSiiUjJVc9cetP1/w1b6HBbyw6lHffax50CQqdwix99+ODnjFeoypcXem3thOLj+zj4 n2XIX5QluQM/hzS6jB4huNfXw0uiLYqt4Ta3sr79sbLhtnHK7OcetFgR4cY51kWPyXVj0Uq QT+B604o5YJtIkB24Aya943Ta1PrN/BYyznTbZbbS4nOyWdUKmR1yM7iMc+hrPW/1BtJ8Ua k+nw2F+TaMkSJveNs4Jzg4J7inYTZ4oYnClihGDjJBA/P1re03w6uoeE9W1yO7ZZNOeKM26 RElzISB834Hj6V6j4qNy+n+NrKW0VYIoraaKMRD5ZGwXYHHB55rlfBN3qGmeB/FlxpbEXpk sxHtXcxIZxwPxGTQO552I5OcI3BxwpP4fWrdjZfb9StrOR/K85whcoWK5OMkDnqa9v1INf2 upT6XalrtLuwluY4FUhZNv7w8e/WjV7O6try71TQ486g+vIl0EUF1hwuzgD7hO7NAzxXX9G bRPEN7pCym5a0Yr5ioQW45OOoFZ8EcMtzGlw5ihJAaQLu2L3OK+g9YgutNvLrXtI0eTUbv+ 1JGuo4DjAGNgYYyUIJ4ryvQ7KxvfitbW17FBb20l2S0QbManaSqjPUbsD86OUm+tiaD4fQN rcekS+IIPtLxSXCGKMyKyKuQQR3IGfauFMBGSBlVJBI5A/HpXtmhSeJR4rjsNbsBGLRLvyp HTbJgxnjP9wcY7VJYW9vY6n4UtkiW48N3+myfbAycM5DGQyejBsUmho8PEbuQVjZuP7prpY PCkcnh+HXG1i3itXIiZSD5kcpONuO4x82fSuxGoJJ4Mj12PUEW50YTaeIyPmlV/9Wx9cDNa d2jafoUFhBoTXml3+nxstzK48tJOCXHHEmc8570WC55d4l0BvD3iKfR3uUu/J2t5sakBsgH pWUCyyLIrYZTkHuK9r+KlndwWkt1pBL2kkirfAgNIkmwbeccLjpXkN9p17p9z9nvrWS3mAB 2OMEAjIzQK5FqOq6hqtwbnUbyW7mVNgeVsnA6CqTyFzlmJOMdadKPTA9c1ARx0qWUgyQeAO fWopHPU9akORzUDAswNQzRDd7DtxUbuQrUrtg4pgAKHcetSyy5pWsajoepx6lpdy9tdRhgr qecFSpH0IJqnqN/c6jeyXl5K0s8n3nPJNQMTuxmo5GwcjrUmiI35HXAqA9/apmLVAww20/h QWhpVgOcYqJyOB79c1KThc5qB/u0iyJx8xAqI53AYzUrnk4qFgcEg4pDMjUSTqEmfb+VFJq AIv5ARgjGaKoZsqcDIHap1OT+FV0yePap19R6VJJKAMYNSIMtnpioVzgE/eFSrgkA0wJ8/N k9fSrAK7cevfriqqbd2eeKmjIJyT1pksvjUb37Etj9rl+yq24Q7ztB9cdKW1urm0djbzSRB uu1sEj3qmQpIpydSATTIa6GrHrGqKwIv7j3PmHP51KdX1Nsn7fcdMY8w/l1rLAwAc8e9Srg daauZtGkNSv8A7Mlt9rl8lG3LHvIUH1xTzqeosjqb6dg4wwMh+b6881m7gfmxUqHI9qpXIZ fkvrye3S3mupHiT7iMxIX6A9Kktry6t4zHBdSxITkhGIqhnkCrK8Yqk2QzTTVtSYkNeTnPJ PmH/GpBqOoDJF9Pk/8ATQ/41np1C5461MPStLmLLf8AaOogpKLubev3W3nK/Smf2lqIkZxe zB5MF23nLfrVcH0HAoYjqopk3LX9o6iZ/N+2zl8bS2852+lRSXE0snmySs7joxPSo+n40Ha BwO1A7ltdV1JpxMb+43hdobzDkD0Bpv2m6WCWP7VIFnOZAHOHPvVYH5QMAUuFP3gSaAuT29 9e2sMkUF1JGkn3lRiAfwFEeo38KxJDdzIsR3IFYgIe5FVyRinHj6UBcu/2zqoyv9o3OD28w 8/rUSajqCW7QJczJExyyBjhs9c1WwCSSMYpM+1MLk9xfXV2qC6uJZdgwpdi2Ppk8VYOsasU KtfzkFdhAc4I9Pp7VnPwmQKeCCwBzzUpahcunUtRnhihku5nSA7kVmJCnsQO1Ld6pqd3E0V 1ezzIxBKyOWB9zVMk5yDSEsQck1QXLsWrapDEkMWoTpHHyqLIQF56j0pDqmpLLI6384eQ5Z g5BNVAe/JyKaclwQR9KQXJ1vr7yniN3KEfll3nBP8AWo3uLmRY0luJHWL7gZiQv05pvUH1o IPHqaAuSJdXMU32mK4kSbOTIpw2frViy1jUbTUX1CKdmuSjJvYnOCMVS55XFAGDyPagLj7e 7vLaRnt7h4S3UxsVJqc6pqau8gv5w7rtYiQ5I9M55qr8oJ/xo4Dc80BcZhmJIPJOSfWp1ub pJVmSd1kQYVgSCB9fam5xyMYppYc9KAuWG1C/KMhvJSsn3xuOH9MjPNS/2vqjSRytqE5eJd iMZDlR6A54qk23HTBoIAUUBcv/ANrau0q3DahcecgIVvMOR9PSo01LU4g7JezqJG3MA5G4+ 9VxIOFxg0pIBw3P0p2FdlptW1OVXSTUp2DjDBnPP+NQ2t5d2jFrS4eBsH5o2IzTCQeev6U3 GcgHnPenYVye3v76CWU293LEZPv7XI3fWnx6pqUEryxX0ySOMOyucn8argZJFIo4wDn1FBV y5FrOpwtMYb+4VpR85Eh+b6+tZxLB1ff8y8gk85z1zUhB3Egc0zlu/wCNArsvHXNYac3D6n O8pUKWMhzjsM03+1dSW1e0S9nFu5JZN5wc1T520gIxk9jSsO4xZJRE0QYrGxBKjoT71dTVt TW1itVv5xbxtuSPedqn2HaqRZcg470o9jxQFzTk1zWJ4nil1O4dJcF1ZyQ3Hcd8VTu7u6up zNdzvNIQBvkbceBjGaizkcnFMfJXrnmkxorTHPIOarkkYyasSkDjv6VEArn5jt/DpWbNFsR tnr2qJid3pipDw2CenaoZD3qGaIjcgmmcY56Ur8HPc00L8vWpZoiOQDO09PUVC2NxyPenv8 q89ajyNuQefekzRMjPzMfl49ajfkBgOOnNBPP0qNmOCM9aRaY05KYOMCoHJzwalJI69KiYg ZxSY0Q+uOPWo2yeBye1OZhzxUZOFyDj60hmbqx3apKSMdP5UVHqBLahMSc80VRRsIcL159K nQrj3qug4BPNTqCW5apFYmU96eu1vvDn2qILnncDUwUAdBTESqeCNtOQYORTFUMMg8VJGP3 nHAFMRIpJAJzUg4pvOzj1pRktnNNGbZOhyMZxipQq43dKhGG9qmQjG3OeOhpozY9fTtUgIC njrUa9cYqQYGOKpGbJVXgevrViMErnNQI2FqVc8DOKaJZZTPUtUykH73FQocAbhkU9ehOCP StDJj8gcHhfalCgZA5FKBwKeqjuBWqRixgBOCTn2oA2nBBNSFRnIGKaQc8jinYVxOrcClUH BB60vQ/L09aUA7s80WAjxjgj86XjjJyKc45JFCjoaLBcTHcdPWkx7ipO/Sm5FMLkTBgOnWn LyRk805iOnJNO4AGBzUJajG/xnkUjZJyOB6Uo65xilK5FVYQwZ6L0pQo3HsRUgHynrj2pu3 kkZxRYLkYO1jzmnkkjk8UAcE4pQAOPxpgNZc84xSD7uPenZPJNAB4JHHWlYLjSjEFgcfrTc Y5zUwJIOAMd6Yy96LDuIoyMZGKMcZ9DSpuHJwRQOhOO/Siwrhgkg04r04zThnjrSleSD2p2 C5HtJP8AjTgMHGenpTtoPagpj0H40rBcTg9DRt7mnBR7fnS4xRYLkefTqfalK4+bPSlGQ2M UHuCMmiwXGkjHXmmBR1Zqk6cEc0hFFguM3D+9TcD096k2jbu700AtnFFguRnrnBwKMjIPSl yecimnB24Hak0MkyMcYprn5KUdeRmkkyF9jWbNEUZQxc9xUXP3QeferDtliB68GoW/vZ59a zZqtiN8dc5aoGJLc1OW56D61Ef65qTREJ7g1GudhJPI9alcE/N1FR7jtI45pM0RC4LdRUPy sSDxip3ywxmq56EZH1qWaJETgbsA8GoW4Aw3PvUzE5IJFRMDuySMUikhjnIOBk+1VzncO1W cAnrULY5GOaTKSK7ZIORUJbja3T1qV8g4phC455pDMm/x/aE2OmaKXUgBqU4AwN1FUUayH8 /Wpxtziq6fLj6VYjVCN275vSpAkQqeCtTx5Pyhcnrio0QAqfUVMGGcjjFMkfnb0GPwpyscZ 44qI4z1zTlIwMDrTJZMr7sAflU6YBIP61XHbHWpsk4yaCLEy8HJ6VMNu7oAcetQx4xgtmpE VWJpozZPgdqerMD04qEEqABipA3PHUdq0IZOR8wI6GpY2GPeoV3EAYxU4AUgU0ZstR8DJJI 9+1PwQCD0zUKNkYAqbPBwO9WZMfjjOaVfT+fFJk4xQoO/3NbIxZIVyvUA/WkOehNOGDwRzT 8AjjrVEEfB4A4pcnPFOX6UqjrQO5GdrHp1705QAcUhU7gP5U7GCCaBXQHG400rjtTtuX9B6 0FeSKAuMIGcnjj1py4644pSD93GQKac5FStw5hx9cZFIMnO3GR1pRnPPpQqk4qrBcTk9c0h G4nFPPQqO3emqCQaAGgELg4/ClHK8HGKMUBPWgdwZVKnjNJt56nFOxxig85oFcQDjIHWhgM YoCkKBnnNKQSKYXQmFC8DP1pV245GTQBleKCDt46g0g3DjPPFKcAcnk03BIORjmnYBXGaAE HTNHfJ/KnBMdOaG4yccU7BcQLznGM0YxzSj7uemKUYPanyhcbuDNkD9acQAu40EDrigqDnB OaOUVxgXk85ppxj3qQjHGRTOj0rDuJkAZP5UYG33pevA60g4JpAR8ZODk+9MC46U4gs2aNu GwGAqWWgHuKbITjrinE/dySMVHJ15O6smaoqvtzwOaYxBznp6U98Z6YqIgck1DNURkcnHNR sBjg08n+7UTGoZoiJjhfWo+xyPxp7kAE03goTzg1JoiBvlPXNQyEdqlcHdxzUZ560maog28 1EwIzk1Kck9aiZQT1pDGtznBxioXBC5zUwK5OM5xTHBKjnikWV5B8oz1qvk+mec1YmOV4PA qBSODznPQUgM3VH8zVJ39WopNUx/ak+Bj5qKoo1UzgVKv3+e1QhgBkA1YjGRubAHv3qQJFZ uCx+YjFWFTCDPU1WRt0ntVmVwwQRnkdaZI3OTgdKmXgD2qEZDVIppkEw9alAUYwahH3c1Io CnGetBLLChTjFSqADjHNQggAAn8jT8qCCOvvTRmywoz2qULxnGD9KhD9MHHrUoOcDr+NWiG TAkjg1KMtgkjioYyY5Q4ALZzzzUqggDvTRDLUbDIAFTnO3pVeFRxlamxkkDFaoxY4Eg5zxT urAgimKoUkZzT1HII6VqjFj1PqB1qfCheR1qBSMEe9bWg6MmtXcls2pW9jtTcHuDhau9jNK 7sjK4OO1KBwSeBXdL8PIT8x8W6Vgdtxp6/D2Ig58WaVjH94/40uZGnsp9jgcYzwKXqcdiK7 r/hXkZH/I1aV/30aP+FfJ0/4SrSc+m80cyD2U+xwgXa3ODSlRuBz+Fd4Ph0vUeKNKz/10oP w7B6eJ9J9v3lVzx7h7OXY4Ijng9qXZwM13h+Hnb/hJtJz/ANdKQ/DqXOP+El0of9tTWSnHm 3D2U+xwpUjPU0iHsMV3x+HMgYj/AISfSvr5lMPw5kVjjxLpX183vWvPEn2U+xwp4YkHr1ox gE4ruT8OZncAeJNKxjn96aVfh9CjYuvFmlxE9PnLZo54leyn2OD7AjvSgE4ya70eALEq2PG Ol7fbNIPANqzof+Eu0sDncdxo54i9lM4E5Y8cCnBVz68V3g8AWZb/AJHDS+e+TTD8PrXece MNLx65NHPEPZSfQ4QAZpScH5TXd/8ACvbXgDxfpWT7mnf8K9tu/izSz/wKjniHspdjgM7QB TtpbkGu8Pw8gPI8W6V7HcaUfDuLGf8AhLNKI/3zSc4j9nPscIAMdaT5Qc13a/D+I8L4r0s4 PPzGg/DpTwvivSv++zQpx7i9nLscMDx1GO9KVzxn6V3R+HQAH/FVaV/33S/8K8U5J8U6Vx1 +ejnj3D2cuxweQPlNGMHk13i/DvDH/iqNJI/66Uo+HZ4z4n0n/v5T549xeyn2ODK84/Gk2D B5Fd2fh05Un/hJdJOP+mvahPhxJJwPEmlfTzaOePcPZT7HBBAOh5prDHNd9/wriXOD4j0nI /6a1H/wrqZiQviPSeveWlzQ7h7KfY4XHpxn1pjcHmt/xD4dfw+8Akv7S8EoJH2d923HrXPN jPU0209iUmnZjC2DimEEsCBmnHBqMgbxlsCsmaxH5bAHHWmSAY5607OMZBGM496a5+UnFZs 1RSc/vOAcVGwwfapWGD61GxyOlQzRbETDk1Cw5GeKm9RUTbSTkVDNEQuvFMYkJipWUYx0zU WPkODkH1FSaIibI9qgbh8E1afGDnrVWTG7NJloiI2tkDNRNjORnNSk5z+lRlhjkUjUj6CmO edueKcxB+lQyHPSkxoicnJxUQyXAPUsKcfvE5NMJ/eDd60gKGsADWboLjG/seKKiv8AadRn KnjeetFUUa6rnjipQDgepqFc54GPeps5I+lSK4qDBODU6ADkmoQSRzUy/wCrFMRIqDGQc1P Eny5NR/wDmpFO0DHSmRYeMHIPf0qZUAXJ5Jpi4xnFSg5XFAhVT5qlChj6UKMLUiEYpoyY6O Mls44qxjB+UdKiX8qmGAAAapEMcASBxz61KucgVGDUydQW4/CqRmyzGCEP0qYKcEgnBxUcR qcYHy5yRWqM2MA+bJGTUg69OaRO/HPenpgHgCtUYtBgA4ANSKpUfWkAyM8mnrx1rRGTHJnO Qak2sD94/nTBjPHFSKeOtaozYwhgMgn86UAkAtnNPGM8jOKCc9fWmK43kDgk/jTsnOOfzpw UbcZphGCaQrjTu3feNOBI6kmkwNx+U04DjkVKWo7iZODk0bm25DZNOOOpoA79qom4wEg5zQ SWBApcKc849qVVUDvTsPmGMjlTtPtSgEdevtS5xkDNC4IPrRYVxhJPfke1JtfOS3BFPCgU0 84osFwVccZ/M0rqxGVP605UGBxSnjhaVmNMaMkYLHimk4Q5JOOetO69Acml2YXmiwNjckc/ jxS4J53H86Q4HIGTSgHcTg07CuGT0ycikO8A/MeetODcHjvThg/1p2C40FiDljzS/MQMt09 6UrwewFNx2xRYLincvG84+tG58gg9qX5TyOtJ3zjBosFxqltzZPBphzzlqeQASxPUVF8oPT NS9Ck7kTEnuTTGPGSetSP8vcVCV7n+dZNWNI9yLd78U0DLjgZp+3mkzzzyazbNoijkbcEYp kqkKRUm75V6jFNkOUJNZM1RSYgMRjtUWPlOalk6kgdaizxioZotiLaAWyajYYXFSHvk8VES WOCcAVDNERODycjAFMwNnHrSuQc8Z9qReF6d6k0IX6etVzgPyc1YkIHQc1WP3uCKTNURsEz wDUJ6VO3f2qv+NIpDGA2CoXwO9Sk471G2cNxxSZSISvcHIph2s4BHftUjHGAKahVLiNtocb hlSM59qQGNfLt1Ccf7ZoqTVXD6tcuE8sFz8vpRVFGopAXAqVSRjPAxUK9c96kGd2OoIqRWJ gcCpkAI7/SoVCkqCcVMrj8RTEP53e1TIRjBqPcSMU9cDn1pkkyt0GOlTDBIPSoQVHepVx3N BL2JlOMgDNSd89KgDgNUofsRTRna5OvIFTg4Uk4qrGw4zwamBJyT17U0QywnzHIqUctg9qh iOOoIqYsBgr1960Mi1HgDNThQWIB46iq8ZOOTU4bOenpVmbHenqelKuc00fexipAuOhA+tb IyY9SScelPGe4pqFR8w5yeafu56HHvVoxY7JDAetTD8KhBwwbFSqwOeMVqjN7D+e3ejYRyR TVHzZPFS5yQOea0sZXGhcdqbtVetSDn1pSFIzTsLmI3xkEUpG4ZpWQYBxxTs/KP0qUtR3Iw hxxT8LjI6+lKCaZn2qrBdDcBu2KQjA+U/WpeAODTGODkCmF0NChh1/Gm7MHIqRQNvApAdrZ xzRYVwAGOtM2/Nzxj9alJH0powQd3XtRYLibto470pwSCDzTsAjHqKXCr2oaHcYoGct+lP5 YY4xQ2MdM0gbA5BpWC4hTHufWkwenHFSHYF470wABj70WC4gHOccelAOASMUq8PnbTsdTj8 KdhXGbu9DAYwOtPGT/CP8KaCOneiwrgQMcpSAFepp5Jz0qMscZNDQ0xrt8x4zUBPbbUjuSO aiZuSMcYrKRrEYwPeoz0P1pxcdDTM8nJ49azkaxRGQ27pSbScetP3AtzxURY7/asWaxHYI7 5pkgGMkEgjFPyq/So5iMZHSs2aorMBnGcA9qjPoOaVuDzzTGYbuM81DZqiJgeR2qJsDIqRs 8+lRE5HSoZoiPGOcj6U1uegIpWz3xTCT0HFSaIhf09qhJ7VNKR35qEn5ugpMtMhfAHzVE23 jAqVzn0qE+tIsjY1G7dOOKnYDb61Wc4BNJlIibBPzDAoj+WVACPvDHHfNIxJ7Uxc+Yp6EEc 0gM3U939q3PmABvMOcUUy/cyahO56ljRVFGwB8uaevB9cjpUQb1GfpUyn0FSIkQdM1ICD93 rTFz/AHSamAVSOMZpiHrjHNSpgjrmojjtUqKBj6UyWSFhgDGTUoPygEYqIfKoOKlHvQSOGC BU4XOCTUA4IxVhGB4IpmZImCasKBx2qBQo4qXPHT6VSM2T54wDUoA4GDUC57CrCtwM/rVIh k8QJPP4VOqnJGMc1HCBnrUp4wQcitDFjjwfanD2pvcGn8BgM4rZGbHLnA5wBUp5wQciolOf l5OamU9MnHtWiMmKCOlTDlcCoSMnAP409cjoc1ojKRIMhc1JwP8AeqPBwAeR7VIoUfWtYmT HAHbmndvu0AgDnP50pGRgGtDIjcE42/lTiPlBHFLsw3SnEKOO9SlqFxu3jrzTQpAyaeBmlJ AGKqwXGMoxmkwCMYp45460pXjpg0coXIwuDjt7UYGc4/OncetLtOOOlFgbIyvPSl2bvQVIB gZ6004PpRYExoUdO/rTXXAxTwNuW28etKSposO4zGRxSMvqRipVAA5prKAc8c0WC9xhQsgw RS7cDk8048EYoOWOTjijlC4AnbkjBoC/LkdaNuacMBcUWEMAwSxHFNHqVJ4qTljg8CjkKeK BjCNuDnNRuFK9QKl2sBgn8DTOOVxUsqJXKjA7+9Qt7DNTjG4+lQuCpyDWMjaJEdvUjj2pjD jjvUjA7Txj6VE2cfLWcjSIwqDj2ph6A1IRgAnPPpUWGwMjJ7VizaI7au0EmklQFcDoBmnKO 5P602Xoc5rN7mqKLNhjkcVF75HNTPjd0OKiODyOlZs0RGcDjn6Ux/XHFOOP4qjJz61LNEQO efamjBAzxT3Bb7uRTCCFIPtzUm0SBwcmomHzcVIw4PPaoiTupMtELrjrUYBA56elSscsai+ YE7sD0pFEbHb/AIVE5BUjHJqViOTVdueQeaTKRAwzwOtRjiRQWIGRnFSOSOWHPtUa4eZB0+ YZpDMu8x9tlwSRuPJoouzm9mOc/MaKoZshcZ96lDEAfrUCHC5PP0qVCCxJqQLAbb0qXcWx0 qsPu4J+lTJyAckYpkljdxwMmpEAZc7tuB0qNAACc9TT12scntTJJAcgD161Mu3PqPeoFIU9 KmU+w9aCXsS8g5A4HapFO7ntUQ+YHPepVPy4pmbJ0bPAGalXAGf51b8N6bbav4j0/S7meSC O8nS38yNQxVnYKDg9ua7eT4d2Nzrmo+H9C1t7rWLASOba5hEYnCAlgjAn5gBnBqoks4Jc5H 8NTb24BwakbTtQWRF+w3AaT7o8pvm+nHNdDZeG7a58Lza7JqDRLbFo5oDGS4k/hA7bT6npV pGTMWNgUwePU1MpXYMgD+tV4wMcGt3w3on9u6/Bp0sksMUrhGlSMuEJHGfTmrMmZZxt4Ocd sU4ZBU96sXVhJBeXcMSyPFbuUMm3jg9/Soo4ZXiVzE+1jgMFOD7Z6VsjJj03Ac8U/C54696 3brwvLbWolimknECobx44iVhLHhQf4uKh1/QW0XW3sIHlugqI2/ZjJYA9unWrTMmjIUKDnB PuanHTg0GCZMh4JFxycoRj6+lKgXJzn/CtUZS7CAjqQc1IqgHvVq50y/tILaa5tXiS5XfEz LjcPWovLcNtaNlb+6wwa1WhixFCgnJJp/bgVIIZckCNyemApq3pNgl/eeRLMLeJAXkkKltq jrgetaIyad7FE84HpSlcHOM1r6Vo6atrS2STPHE5YCXZnoMjPpWW6CKQq2TzgU4pc1hNWVy PaD2pdnHXrUiKzEhEZzjOFGSBSLG7fdVmx7VoIjCEDrS5PQ1bWK3bTppjOwuFYBYtnBHck9 vpVfynBQMrAtyMgjNAEGCOBmn84wanFtdNIIhay7yM7dhyffFJ9nuGRW8pip4B2nk+lKyDU jAG33pu04ra0jRhqU15FPJJbyW1s9xjZ97aM4Oeg96zTFdAIotpMuMgGM8j1HtSdhlY5C4A J70vQDpTskdiaeqSy5MUbuF+9tXOPr6ULQE77EPGOlKMsDkDitmbRNnhyz1WF5JWnkdGjEf CBcc5/GhtGSPwrDrSzs7y3LW5i2gAYAOQc80PUdmY2OeRxSYAOSasvbTgophcM54BU5NWNM 0/7bqlpZzb4I7iQRmXZnaScYx3oVidehnjgUgBBq/qNg9jf3Ft8zLFI0e8jrg4NUmAz0zgU 1Zid0NJ565pCV5BHIp7RyAI5icK3QletMMchPyxOWb7vy9allK7GnJI4xUTcKcfrW3pGkpq tpcy/bEga1XfIrjqnqvv7VjvHncyKSmcbiOn1rJmqKrEjgVGx557VO8bowDIVyMjI6j1qEo 5bARiTz0PFZSNokLtx8tMf7tPYfL1xzitfTtCXUPD2qakt2FewCkwlfvAnHWspM0ijnzweS cU3J7E5qR1K8MpUjOQRjFNhjjmuoo2dlVmCkqMnk44FZM2iIpbIycikl4b72frXW6z4GvNJ 8a2vhe2nF5PdLGY3Vdv3uTke3OfpWd4t0CPw54iuNFjvhfSW/yvIsZUZ9hnpWbNrWOWmJH/ ANaoQCck96sSLxt2nPYd6t6JpF1rviKy0WzwJ7yQRqW6L6k/QZNZstGQxG3HpUDFScAVr67 psmj6/f6U7iR7SZoSw4zg8H8RzVGGyurqOdoLd5Ft4/NlKjOxc9TSaNEUSdueoNMLHBJ9RX T+KvDlr4f/ALHW3vpLqS/slu5EePyzFu+6o5OQRzmuaKkpwCc89KixaIWKgnPaoGJ5469Kk fbjJIGRk8/lUZGTSNkQsCMnFRMxPUCpmbI65xUOCQ3FIpEbYCmocjOKmYfLVd1xkg0mUiOX JPUUy3jd7uFFwWaRQPzpWIFJG22ZGHUMMUhmVfKy6hcK2AwkYED60Uy5Ja7lYkklyST9aKo ZrovIJA596lA59qYo4708c5zUisPHUc1OqZOSxIFRoBx7VOuSxOD6DFMRIq4HHAPNPXAH86 aflwDkH0NSxI0jKkalmY4VR1J9KZIq8njpUqjGauy6JrNpfw6fc6XdQ3k2PLgeIh3z0wO+a W/0rU9KnEOqafcWUpBISdChI6dDQS+xAucYFSoMqQetRqOcfxU/Jx2xTM2bHh1LgeJ9JFsX 8wXcTKU65Dg5H0r2S40e+tv2gp/EMyPp+i2c5uZ72QFEdNvIUn7xJwMc14jp0V/NeRR6bFN JdHOxYASw9Tx7VZnv9Rm/c3NzO+3IKSOTg+nNaLQzbPXrDX9O1jRdZ1Ga8a2n0K9e7sQGI3 xSAjyx6Ddg1Npc1+ngjRr3SNNi1C3ngmjv3lkIjhcsSxcZweMEZH0rxeOUqpVWZdw2kDv9a tRXd1FbPbw3EkcTH50DHafqKpMhlhyI5HCkYLE8dBXsPh20uU8GeFL7w5vacX5GomLAIO7A 3D0x+FeNx4KjnJq7Dd3VupFvPLErfeVWIB+tUZ3PbLq2vdL015dE0qK+V725S9QvhYgx4L4 427eRWJcxw3PgFxEHsL2wgUgoC0Fyu75Svo49q80tp9TneSC0e4kabl0jJO7HqBSfa7wILd 55BGv8JY4B+lbIybPZdY/tCay8RW0Pm+Y2n2c6pv8AvsR8ze5AxUXi6xnk8KwXWkM630Nrb yX6Ancw2DDD6HINeSfb77IP2qbdjBwx6elTjUrzcpe5mZPukbz8w9PpVWM3K53es6hbXfhG 318Thb+9iFhcxdyynO8/gBXn6E4IOc5Oa09Z1KzvRFDplj9gtIgSIy+4lj1JJ7mswdCM8k9 K1iYz3uesaZuvLDwpJdP5kQtp40ZnyPN52A9hTdBknefw8NSiP9pHU2hJkT5mgwM7iRnGci vNEku/JjRWl2BvkAJwD7e9SveXjTl2uZvNUdd5LYq1C6sJ1Ej0iHVtem0TxFPHJIbu1vIli KoNyDJHGBnpV+SDnUNQ0KxS7vo7iJp4oTtwNnzHaOq7utcFp+uC10DUbB/ON1eSI4nV8bdu evrnNUEXVLZWnCXcQcZMgVgCPUnvWiikZSmejWqTx3WgXmlwLAk97IL6O3bckbE4wfQYNec 6hG0ep3UbLsKyMCv48VDHdXKAiG4dFY5YBjhjTpop1CvNHIu8blLAjcPXmtKcWpsxqVLrQ6 LRAYvB+q3VgzDUIriIgKAWEfPT8a667ublLHWpNFi8u4jW0ZlgUErIwIYj6968ximktxugm aFm43IcZra0/U5LXQNUg8m5aW5dCZ4zwm3OOffJqp03e4QqK1jpNQWOeLWltrdflFo7oFAU Tcb+fr1q5DBpNzrVjdmV4jIZITbTj/UzbOCrd1zjFedJ9uSB5A04hbJZlztJ9zQGvLt9i+b cMq5AGWIAp+zt1D2q7HUJqM+l6Kr3yldRtb/9xIc79mPnXPdSauGATeMLLT9Hvo1WUvdhm5 Cb1zsx69q4N5JZOZZGdhx8xyKaHlVwwYhh0YHp9KfsyXVvpY9PFnMNW0x3t2UPps8c28hmJ AYBWrCs7tbzwgb2e5Zb3SGMaKTzIjjCrn2Oa5IXNwckTOD3O41du7+3bS4rO1sxbEDM8m4s ZW7H2qfZtWLdZO9jJZQemK63TPPj8I2c+lO32xL/ABcKnLbeNpI9Dz2rlgMHHA+tWFgvoSD HHNH5ilhgEb1HU+4rSUb6Mypys7npF7qEltZS/wDCOOqRjVyfLi4UKQN2f9nOaYx0ue2mfy 1TTxracAfKq4+bHtmvOMzwoV3PF5nJU5GaYJLjZ5KyMVJ+6CcE/T1qFSNXWO7a4uYbjX49Q O0RTI9rIf4G38FT/ug1e1W0uo4tTcxGNTrEU9uOOFPVl9BXnU7XgPk3bSBo+Njk5X8D0pvn zsw/fyNjgHcTij2TCNZI7f4gWWWku9MZjYGZluIjyY5u7H2IxXnjdgRyP0NWzc3UisjSuQe uWODVZgAclgf89qfLyqxDkpSuj0fCXMGlXcRkt7i3ubaK4t5BujfOAJIz2yOv1q1qmoanDB qcsOUlttXSGB0UfJGx+ZQf7teZvdXLKv7+Q7MbcscCnPcajER5006GUBxuLDeOzD1+tYOL7 m6qLsenXFs+n3esXei6X9rng1N1mtoyQoQj5cgfwHnPaqb3s/8AY2gRSwpBZ3l9JFcBFG3b vGBnrgV5yl9exu7peSq0o2ud5G76+tNuZ75UFtNJOgXBEbk8e+D0qHGxoppnomoy6pDr9jp +oaPFD5N+vk3ErF2dGYfKnquPyqe81LUoxfGPCmDXEtYGCglYT1Uf7NeXPeXssscjXcsjRc K7OSV+npSDUNUlk8uO7uHYncFViST61m0aqaLPjC1is/GWr20cPlxrcMFQDGBntXRfDOKwm k1yLVHdLFrRTI0YyVIcYP4fnXD3Es08zS3Du8mcMzkls++aSC9vLQutrcPDv+8EYjd9azkh xfUv+MLXWLLxPdWerkG4QjDKMK69iPwxVPw1ZS33iiwgRWIModtozhV5J/Sobu8ub6QNd3M kxUYBdtxHt7Uy3k1Cyk8+zaaCQpkNHkEr/e+lZtGsWe42s9tqus+FNVjBOrXqNAwXkpCrks 5z0OBgVzX2ae/m17xFpkBk1LUNU+wQny8+QhPzOfQ+9ecrqWr2Mu77Tc28wXqWKsoPP15oT U9btkm8u7uohIwkkAJUE9mP+NQ9Da56V4ps3sG8TeILO2zqUE0FhCVTc0Q28yYA7kcH61zF ldi2a68W+I4LixllC2Vt9jRQ7SDG9z746muSXX9aie4eHUrpHufvlJDl/r61UuNV1ZoEsri 5n8uF9yxvn5G9cHoazbRa0PY7qwtU+Pp1YWgi0ubTjqlwsqDa6+Vkg+hJ/Wsm18Ra1qvw/w DFeoW0ENvDJLBp8KQQKBtyclv72FKgV5vca74guo2nuL28mjKGBpSSV2/3d3T8Kz4dS1K2t RYW11OkBlDmJCdpcdDj16VLZoj3LxIyPpPjDTbPSUuTo+nWlhvdA7y3Ixnk8gKuSMetJ4j0 X7FpXirWHsY5biz0e302BVjUbnwpefGPUEceteINrWthLwfbbkJdyA3GWIDsP73vTbrxRr9 1HcLcatcutxt83c5w23pn6VNyrHtE+py23i/wX4IttJsJrqW2tTqcktojO/RzgbeCF/8Ar1 g+PdEew+HEt2NMX7VreuST7FiG63QHbGgx0JzyB6ivKx4g1ka6utjUJhqKY2zhvnXjHX6Uy 58R63dRQwT6lPKlvN9ojVnztfOdw9885qbl2Zj3tpdafez2V7byW11CxWSKVSrIfQg1Tyd1 aGo391qd9PqF/O89xM2ZJXOWc+pqhjnipNkRk4YioHPG3NTuQTkVCy5pMpFdhk8n6UgBV17 DI5FPYfNn0pmQ8irnA3DmkMyLn/j6lwc/MaKLkBbuUA5AY0VQzYHTrTwxwAOlRpnHJzUq8k DNSBKpwM5qxvOFYCqwAwCPxqYEdKZJOPnbJGT6mpY8xneDgjn8qgUt3wPpUsLKZF80Fkz8y g4yO9Ml7H0jfwQ+PvDek+HI8J4r0bTba806bOHvIyoMqE5zkAZFZWs+F7XWvGOq6z4tvpId Ps5oLAobgRsJGiDMcnPQY4Aya871HxmreJ9I1/QLR9KutOijiQpKXyEGB16ccGugb4pw6je a6uv6Bb6np+sTR3clq7lFSdF2hwRz07VaaMbO5p6f8PfBotorm61u+v7efWBpiS2gRVYFcq wzz3Gfoaefhbpl+sdpouo3LXdrqjafey3CgIUCljIij0AAwaxLX4iWYsLa1udG3/Z9RGpYj k2KWUAKoGOFAA/KrsHxRSzknn0/S2imm1D+0GLS7l3kYK4x90jt1p6Eu6N/wR4d0ga/o/iX w9c3SQ2mpNYXkNw4LH5CVZSB0YA5FUZ/h/p2uLZatodzeLaTtcm8a4Clh5XzEr9ewrO0v4i WWj3Sf2Zovk2pvW1CeIzEl5SpUfMeigE4FSWXxHg0q1sINO0kxpbTzySK8pYSpKMPGR6e/W qujO5b0zwNoOr6XaaxZ3V0tpcx3CGJ3G+CWJd3J/iDDp9awfEmhWGl6J4c1KwadTqlobiRJ mDBGDFcAgdOM/jV7TvHsOkz2MGm6Uo0u3Mxa2mfeZPMGG+bjoOnpis/xJ4lt9cs9Ls7TS49 Ph02IwwhWLErnPOfemhM6eT4fxpp2jNA88r6kI3julIaLLLudOOhXnrVTxJ4c8PaboEN9pe sCW98wx3Fo0qyHH94FeB06U+y+IM9haxxWFsYvnikljd90ZZVxkL2J71ma9rum6iZv7N0SP TvPfzJirlyzegz0FaGTZ13gjSINJ1rQri9a4F7qVvLNAImwqrtYAMO+cGqVt4O0+fU7PTr+ 6ng1HVIXubdo8eWvUopGOc469qg0vx1Da2Wkx32jpe3Wko8VtMZSvyNn5WA69aYPGySLZXE unZv9PhaC1lSQgIpyBkd8Zqlci6saH/CFWlhb6TPfedNDdyxK00LDyyS2GT1Uj3qyfC2g6n 4w1CztvtEAF55CxRsAsa5Pz5I6ZwNtZEfjdobNoLezK+a8Tyoz5jLIc5C/wAJPc1pD4hWqz SypoEOXvhfBvMOQ+O57j0FamTsUtX07SbDwZZNHBIb9ruaN5t3DBTjBHYe1O0Lw1pmoabYX l9fXED3t4bSNI1Bz75PbJqlqfiSDVNH+wNpixtHPJNE6uSV38ke/Pet291BfDmj6FDHAr3c Nu0qOJAVjeQ/Mcf3hVpmbt1LGm6bHo+gX0s9+dkt09om2BXJdejJ3B7fjWZqPhaPS7CV7+9 aO/3IAhHyMW6gd/l7npWXL4gnktdMhEQAsWMn/XRi24k/pVrU9es9T1r+0ZLAlXbfLE0hbP HIU9hnnFaxvczk49BPEGjw6HcLaid3uMAnco2spAIZSO3NegC/FhaeD9Qv9TSKxiscywOxZ phzxt715vq2qDUzaIEKR2sIhQltzMM9zVrWdci1bTdNtEtPJOnw+QrB929fU1pyt2uZqSjz GvJ4ZtbjVkshcNBd3sJuYUAAjQHLKh98Cr1/pcmqaXoZmdlittOLyNkAnEhGMn8qxT4mLJY 3Elvm/soDBHNuwNuCASO5GetXLXxbFFHbRS6eJ4BaGzljdziVSc7s9iDRFT5tCE4WszJ1iy srG8EVjeLdwsquCpBIJ6qSOODW14O1a30x7+O/jWawuVWG4iZSRtJwWHoR1rFN7przzsNKU RGIpAnmEmI5+8T/ABGltby2g0u6tXt3aebb84bG3Ht3rr5XJWOZS5XdHR6ro82lQLpEl040 y4vEeGdSSrxleCAOp9QO9T6Fo8ena1p95DNKsV1b3G7djcNoIPHvWPZ+J7qG10u0mhS5h06 czRB/Q9R9KtjxZbwNAbbR0Qw+bgtIxJ8zrzUck7G3PBtyEtfDGk6hNpRt7q5jivhOGBwWDR gtn6HH51WOi6MsNnelrn7HeTmCIOQGGMbmP4kU6z8SizXTzFYIWsWlZDvPPmAhgfwJqnBrI TT0sZ7bzoYpvtEI3EeW39RQoz6EudM1h4R022ZItQurhpHvmsv3QGM44P61VuPDumxWkUqX lwpS+azmJTOcdCoHc1GfFEkiQi5thI0d4bwtvILN6fSp7PxabKZZEsI2/wBLN3tZiQSRgil y1AUqbEl8M24EV0jSR2wtnnlRmyy7W27Qfc1qTQ/aIdAvLKR4ks9P85jIwJI8wjHPGOQKzI vFaQCGOPSYFgWOSJ4y7HzEc5IJ9R60qeLhCttEmkxGxgt2tmhZiQ6Mc4J69aThN7lKUFoiz d6PpV7NqOqT6pLdJCInYQhflLHG3PtVeLRbXTPFVxapcSSNA8YhO0Zw2MsT04zVGHXYUs76 zi09IoLoIAgcny1U5H1q9J4t8yS/kl02NhdvFIQXI2smMHPfOOlPlmhOVMzZtGnvPGE+l+c 0zGZw0r9So5J/IVpWvhjR7m7tY49Yb54JZJ40xI8bIM9RxyKz/wC3JF8UHXoLZYXL7zESSp zwR9DViHxDZWmsteWmkJbxlHQxLITyy7Scnn8KqUZ9CYuF3ckm8MW0kVtfWc8z2MtqZ387C spDbSM9OTR/wjWhD+0bo6vLJZ2aRviFVZiG4K56ZBpLTxclpZwWb6ctxZrbtbSRSOcSAtuz nsc9Kz1162jsNRsYdPSGO8VEUBiTGFOR9e/NZNT6mi5DQm8LaXDZTyS3twrJareRuQu11Y4 CfWi68NG5Wznk1KWezWwgn3SMoKq/CoM8AelampJpkPh21trmx3xrbhVvob75Sduf9X9T09 qx4vGFv5S2txpYuLVrNLOaNpSu8L91gRyDWXvM191GBrenWemaw1rZ34urUAFJU54PUH3Fd NeeEUfVDJq2pytZqYovOYqrHKA/xHoAegrlzHJrOprBplokK7P3cW4DCj1J6n+ddfrfinTl utQ0m905NQsZRDIMSFGjlRApOR/KlK5UGupx8GhSXXiwaDa3Uc/mTbFmTlSo53AfSum8NaJ ax6zp2s6NezOLfUVs7mKQAE7gcEH0NcpaavJZeIodYtYVjeFw6xjgEen5Vs2vi6202/jk0+ ykjgN39rljLg5cDhQcfd5PvWM0+htTcepFrOg2UHik6de3M9veyzO8wCBljGSQBjqSMfnUw 8B2pv4o21CeCGWwe9w8O5l29VOOKmfx3p82sWOqXmlNcXVmWTeX2l0YHCnjqueDTP8AhO9P VE2aXLGUtJbJCJyflfJJOR15qGXGy3I38D6TKkYtNYunkutPa+tg8QH3c7g/PtxU+n/Yp/h pe+bqE0UNqFAm8pSxc8mJT1IHX8vWqdv4z0q1bT8abOy2lhJYcyj5g+fm6deaqy+JPD8uia fo76ZdfZ7JH+QSriWRs5duOvNZs1TRu3/hrT1HiK61e/utQvLOztniuAFH+sHy9+3Ax6Ua1 plzF8NZbG91GCC/05UYxvsDTof4AQdxK571QvPHWl3T6ysmkuYtTtLe2++B5Zh6EHHes7xF 4q0XVrc3q6M0GtSwCGedpd0b4AG8L2Y+tZt6lrYk8HaRZxW+m+IxLIbp9TXTkBjV1gZlyJA O5HvWhq/gTSPtWt6xr/ia7BttVWwkdLcMWdl3A8n0/lWF4b8W6bpGif2bqGnSXIhv01CF43 24dRjB9eK7C61rRtd+H3iLXtS0m6+y3OvxXAggl+YkRc5yMbc9almqM+fQLnS/Ams+Eb/Ut sceu2tuk6rvAV+AwXIyTuB61jax8M/sNz5Hh7Wpr7ULXVRpkgeHYqyHlSp9uc59KJfiBZah aXf9p2sxmutUg1Fmi27QIiNqDPsAM1an+Jumw3uo6lp1lcLeXOsjV0EhBSPjBjwOq1NkWhv xUtrhtE068W8tdkMht57aJY0d5QADMQpOd3qfesu0+GVne6ToXk+JA2qa7HutYfsx8sYbDb mzwFXJzWR4w13w1qdxPL4b0eWwN3J59w00gk+cnJCf3RkmtJPiDZadL4OutOt5jP4eGx45S Ck6kkuOOmc1GhSuU5PAOiyaQNat/EMr6Vb3jWV6zwgSQuFJVlXPzBscfUVS8ZeBYPD02m2u kXd7q97c24uZrZbQ77dW+7uC5IJ64rftvGnhCwmNnBpl7PpNxqQ1O5jmKFmZRlYRjgqG5ye axvEPjmN9XuNZ8OahqcOqXsxkuLmVwrbe0Y29hS0NdTzueKa3nlguInikRtrJIu1lPcEHkE elQOcAY71bvry51G/uL69mea5ncySSucs7HqT7mqrk4AqDREHVmyOB0phY8+gp75yBUTLhx zSZSGsSfu1GmVnjI5O4HHrzRIdo4PGadagtqFuocKTIoBPGOaQzHvX8y/nfAGXPH40Ut+Ma lcgkEiRuR9aKoZrBgGzg9KVWwc+vSmAjg05cZz7VAE6Hg81KpwM1EoG3rUqfd+lUSTx8jpU saGR1jTJZ2CgDrk9KhRG27u1SKdoJHJ70yWd1q3wz8U6RqNvYLZi5kktluHaNlCRZA+UsWw OSBk4yTWZN4P8AEtqupTT6VJGNNlWG6LlQYmPQMM85z2r2m5g0y+1i/wBTTxDpskL6VZm2s 3udkc+0AsXx/dweOpP0qPWNX0KX4xapb6lqlpd+H/EWmqJpLd8BJFUFWPocqfzFVpYxfMea 6L4PNmuq3/iawu/sunQBzBCfvuw+Tc4OFHf1rklIZsKxx2+lemaVqUmqeGfiDeS3EUSX0cS 28LyBSdrjhRnsuK4XWdFn0W9hs3u7a7eWKOYPayblyw+6T6joaBa9Tp/BvguPxHoHiG/kn2 TWVsTZx7sGaUfMwx7JzUOgaRpWoeB/El/cxSPfaekbwvvwo3Ng/LXZaHrFv4Q1TwlocdhZX zKPNnuvOOA8uRIOGxwp7+lWrXTtN8O3vjNI7q1uNNllt5YNk6kTRiUOyj1wMg1aVyGeZ3Xh zWdO02HUr3T5YLSZsJJgEE4ztODwfril03RdT1WG7n0+0a5jtE8yYqwHlr69a9C+IN1cRWe opDrOmS6NqEy3Frb2gUtL6GTH3So45rkfAmqw6b4sg+3tmxu1a0uecfu3G0n8Mg/hTtYzY5 fCviAWL3p01zbRoJGk3KQqnoevFdJoHgqfUdL1YXGnTNqMVvHLaIHwHDEDnt0Oeal0DWbEf EC40YsTod7E2mHbyfLAO1x7gjOat2GpJdT+LrK2uVV5bVbezHmCMsEYAAduma1Rkzkn8M69 C1wk2mTRtbMEmUgDYT0zz39qF8Na8+oy6eNOlN1EAXjOPlz0z/hXoN1qlvrWg3ukR6hF/aM VhbRF5ZAiu6H5gG7kf/qq/r0djrUusRaVrVhDqEdxDcpIZgqyoEAOG9QRmriRJXTOOj8IT3 fhK2vNP0+7l1MXMsFzEP4Qoz0qCTQLWTwVp2o2VvctqE929tIrHIOOQFHauv0m5l+x6I76r HNKNZae4lM4BaPjLHnoenNPtoIWttPhuNRgtSdZuZC8cqgqjD5O/G48Zq09CGlc81utPvdP kVL63eFnG9A38S+o9anj06/msDfLbyNah/LMgxgN6e1dL41WP+ytGaOS3ZoEkhdYZvM2HeS B78d6reELyxFvqWnarJi2kjFwmf8AnohyAPrWq1sc76pjNK0S2mF7BqMd1FdWuHAQAhuPuH ng9+OazH0y/W1N8LKUWoP39uQM9K6/wtfWl3ZXtvrMUTWdxcGQzeYEltWC5DjPUHpitfWLp rOQ3en6hp40S8jRWRdvmsqkZQr1696tSE4qxxWj6Dc3OoWH2+1nisriVYnkUYxnp9KfqHh/ ULTVXt4dPuTHJIyW/wAhPmKD29a6u4tnt/GEVxFrVs2mXt3HPGElByAQfmX+HA4q/ZPlYpZ byLcmumYEzAERY5YHPArTmdyHBNanndzpGqWzQJcadPG0/EYZPv8AY4qOe0ubNlhuImidlD AN3FejQRpfRWkU+ox28n9o3L7hMAdpXgZz8obpXOeKVQWuj7GgbyrYxMIpA20hjxWlOd5WM alNJXMez0vU71A1pp884PAMaFs0qaffSwvNFaSvGmQx29CBz+VdV4bnCaDYoLgRAaojsDJj CAcnrwK27JLeO9a7bULeRGmukKPKNsW4HGB3znrXR7RrQx9kmr3OAe0/0OzMdpcefPuyzfc kx02/SkGm3/2poGtXSULuKuNuFPfJ4ArttKWGXR9LsriaFHkguY4pJiNivkYHPr61A9w93p mp6XqF5bLqSwRrDsZQgCsfk3Dgnmn7RtbA6UbrUxdU8Oz272cWn2UrO9ok86qd2wk9c9MVl vpmpR3j2clm6TooZlJAAB6HPpXYG6t0s5YUvYdw0YQNiXrIGzt96NTuLS80y90+OaI3Ulnb FGLjDFB8yZ/HpRGbvYJU48t+pxbaVfqZfMtXQwsA+R90np371HcWktjdvbXUflzLwyHt3rt 5ru21HTrizF3ClxFa2ys7vtDsh+bB71geK5ILnxVdz280c8bBcOhyD8oBH6VpTm5OzMpwUV dM58kbiD2qzYQRXGpW0MhJR5FRsHB61eju9MEYVtGjZgoG/wA1hn3qtaNFDrFtO2IohOrEZ +6M5zWl/IzSs1c0dX8NahZanJHDYTi2kuGht2b+MjoM+pqpaaZK1+kF5byeUs6QzbWAIJOM Z9a6DUtVe0j11ftIkN7dpNb7XDYAJO/27U/VruzutY0qS2YKbqSK6udwwFfgH8OCfxrnUpp WZ0OMW7+hy2s28Njq97ZxbvLgmaNcnJAHTNLdaFqVra2FxJAT9vTfEq4JP+cVJr7I/iPUJF dGWS4cgqeCCePzrq7OWyWy0NpbyFc6VNaqd4/dzEkjI6g+/vSlNpJBThGUnc4C6tLqyKC7g aLzF3JuGQw9Qak0vT5tS1CGJIJZY/MVX8vggH3Na+sTonhPStLuGVry3llY/Nu2KTwMjt3q 7oyxXfhJLe3uYob231FZpVdgpaPjDA98YrOU3a5pCKbsYur6JPD4iv8ATdOt5p4reUoF+8c eme5+lSxaDFc+EE1C3iuG1E3z2rRHodqBuF9eTXV65NHdRuNPu4WubbVWnldJQA0bYKt74w fzrWW90jU9J1W2WWK2/tDUZHt5gwDRHy1G7/dJBFczk9NDqVNO+p5NBpepTs5trOZzGcHaM 4OORToND1u8h+0W+lXc8ZVn3iIkEDqffFdtDG0Nh4ae2lijn0y7f7cFccDfnf15GK27XUkl vdAuYLpYLb+0LqZ4xMAAjZxkZ4zUuTuOMF1PJI9J1SWza9hsZnt1BJlC8YHU/QVo63oEFrY 6DNponmm1G2810Y7iW3EcY7cV32kWsdrHZytqNpNFPa3KnzZQPIJ3fIFzweRzTLO3tvsGka fPPaC9OkSwQSSSAoku8naTnjIrJyNYwR5JfWVzZXLW97bPbzIMlJF2kfhT7fQtbu7U3drpV 1NDtLiRImK7R1P0Fani2e9uL22i1SaBrqCFYmWDBVAvRcjqcd67fwtJP/YnhGJrpVhF3O0q GbbtTHGeeBSZUUeVLpmpT2Ul5FYzNbRg7pQh2jsea3T4f0xvBSa5Ab15yPLeHy/lV92A+4f wkYH1rvLO0e20Qs95BKlxp11CqtcIPKO4lYgufqcms+9tL1bvTdR0vXrSx0e8tYLeRhIv7p lwCpj65yM5rJmqPNrjR9Ws2gW5026iM/EW6Mjf9KbJpOrJfCwOm3P2pxuEAjO4j1xXts6T2 32aazSzu7i11SWZzNdrIbhTHjOM8buR7cVnayumSaPrVpoM0sWqT2ULRWc75lhjVsvErd/X 8KhmsTxl9H1dVuZTpd0Etjic+S37rjPzenFPh03xJIkdhBp+oMssfmpEkbHeh/iAHb3r0+X U7C98Vabouo3fktqeiR6fqUrNu2XAXIc+pBA/WmeHWW/u9eS2vw9nYNbW0dt5yxGdY3/1m4 8gA5bg96ho0R5Tb6Brd75n2PR72cK2xvLgZsMOo6davaB4TuNSuo7rVI7qy0ZGImulhLZbp 5acYLkjGO1e06iusWLamtvOY0l8TWssRt7jIaEsC7cH7vXP61i/bbK78deOvDWpyeXp8d6+ q2uD8oMTZIXHZl/lUtFpniGpW32DVp7aaCe2jjcjZMP3iqD3HrXReNPBf9gTQS6VDqF1pr2 kFw91LFkI0gztJHA61zur3s+r6xfX8pLyXUjPxznPQV7zeQ6vNHr9jA80kC+EoBDHu4Ew28 KM43jHb3rO12XeyPAZ9B1tFhZtJvFSdgkWYGHmMeQBxyaz72wvNOuza6haT2lwvJSZCjfka +lda1K/ufiNq+jyX7B7nw1GNJBk/di8MCBmH+398exrz/XJ/Do8HeErfx5a6jcanbW88bpb zLFOib/3YkLAnjnj0pNFpnjj7c9+aibA6mrd8LP+0bgackiWZkJiWVgzqvbJGATVJ+TipNU 7jW2YJqByTg44p+MtgfrTZSFwRSYyEn5cYohQyXdvEjAM0igE9BzTJCSPSmROUuIiv3gwI/ OkMzrxCl/OjdVkYH86KS7YveTO3VnJP1zRVFGqg3A5HSnj7wGaarbdy+vtTgRgHqakVyVc4 I61OpPAFQJxyTjNSL9/HSmIsKST1PSnrncDUaZGcGpoiCVZgWUEbgDjI7/SmSyx5kgwcnH9 alBJIyeev0r27VvDHgKwXWLJPDbb9L0u21JZWuX3Ss2CUJ/unPJxn6VXm8LeGxfwazF4ajS yu9JgvWieVhbWjNJtYkk7uRwBnrTsZ31PI7G1ur+9hsLOMyXM7hI0yBuYnHU8Vc1HTb3RNX udL1KPy7y1Yxypu3bWHbI616te+F/D3hHWbzV4dKW/i/4SKPTLOGdmKwIFR2Y+rHeNvsK29 T0Pwrc+INZ1TVNDN5cS+Jv7OJeVlGxgOoBwCM9vSrS0IbPENOsr3VNQhsbCBp7mUnYg+vXP YfXpTZo5YLmSCU7ZI2KNznBHFewaPoOnCy8T6TolkkWr6TqYjeRSxaeyLHdk57YH4da4rQW 8OTfEpYL+wifRric24RmbEe44VhznqR+dNIzZyw4TluO3Nad7pN/pX2U30Pk/aohNECw3bT 0JHUZ9K7/TdF8P6P410zw34j0mAXEs0qyyBzmIlj5Jzn2Gc9jWhD4asbvxImjeIVh/tsQyy NJcSOqSSF/3aOc8DaDj600iWcX4c1W8tI7nT7Gytpbi/Kok8qjdE3bax+7nNQXmj6npirLq Vq9tvdlAkwGJ78da9CFjpum+HLmxvdCWDfrkds6iQh1yBja3oB0NXfEFro2pa3rTXFptXw+ 6xySz3DyiUE4AbHO0YPI9q0Rk0eY2uk393pd1qkEJa1tcebIWA2k9OKpqWDdeT7dK9Fkg0i Pw34vk0ETf2dIlu0YlBBBJ5x7Z6Vn+CdE0/VTC2pWRlSa5EDSPJsUAr/AByWzzVoykjjl3s vU8etPBdAck4rpvC2l6bd+MbnTNRt2mtY1mYDzdhG0EjJHWtubRtGF94f1Cz02ZIr2zlma3 jk3KHRiAxJ5C8ZNabGfKzjLuxvLEwi7haMzRiVAepU9MjtU0umXlpp0GoS25S2uciKTIIYj qK9Dbwxpmq358l4ri/uLWG4itnmOybcCXCN68DH1qtZ6KmpeF9Hs5lMSRT3cro3Xag5Xjmt Islx7nnoYKMgEnPSr15p2oaasAvoDEZ0EsYYj5lPQ1050rw9eWk+p6epaOxtt88SbvLeUtg YLc7ccmtrUdKtNV0uPWZIcW9hpULrbIxyScgAnritVJIx9m7HnClu+SenWnhjgj613FnoOg 3klhLHGV/tSzkeKPcSIZ1zwP7wOOhqlaaZYi9lt5dNLtbRxrM7uVRHLAMW9+2PWtIyRnKDM IWF62mPqKwsbSNwjS8YDHoP51WJJx8xB9a75tHiSHW9BsmxC2o28UbMeQDn9f6Vkz6Ppj6b rYt45IbvSJFzlsiVCxU5981VOa5jOdN2OdQ7eSRir5trqC3t72aAiCU/IW+62DzWtp2j2Ka do8+oxNKNUmaMsrEeWoOOPfmujNhpFta6VompQSXaNeT28cqyFfLG7AbA710+0SdrGMaUmr nG3+qnUBDEsEdtBCCI4os4XJyap/wkA+9dnH4d0kSadYCGV7q+lkg84y4CFHxuA9SKqrY6Q NMu9RNq27T7xIpIix2yoSR+B4rWNWPYylSk92cmgJbkc+oq7a6fdXYme1i3rAhkkO4DaPXm t/UNL0uy1ePzI9ljdyrLCwz8sJGf5nH4Vp6bokkWt3lhvt4Ybmwcx3Ebbo5FLcMPft9a0dT TQmNJ31ODChnWOPLs3AUDOfwp1zaXFlctb3SbZExkbgcV0NvYQR3moXE1t9nGmbQYznklsZ NZ+pnTm17zLCN5bR8ERy5BLY6DuRmqU7kuDS36mWF5yOlIyhuSwwK6660zTo7+301LHzLqK BpLoxNhQ+MgHPQKOtA0jTn1J9Pjt0eS6sRLAQxwsuM/L6g4OAfWl7SPUPZSexz+m292Gk1C C1juI7EebIsgDKFzgbgetV728e8vJLmRURn6BBtVR6D0FdNp8cEFl4jhjQL5enqrjqS+5dx qe80fR3sr6O2sWgmhs4LlJDIWIZtuV9Mc1k6kU9TVUpW0OSm0y/it/PltHWBgCJGHBB6YPe qBDdS3A/zzXc3cWmwRy+Hb2Wd5LaSPyY1L8k/f3Z4Awe1N1vRdItYNQFnbmF7C+jhDCQsZF YZ5z0xWLq3NfYNao4q6s7m2jhNzE8QlXem4YLD1xVUZAO3jmus1qwtR8Q101lme1aWNChY7 sNjua0ZdH8OwhpBp8uINT+wkGYkOp7n3HtUSmkVCm27o8/LMO/NMO8H5WIC+/SvRodA8PwT ulxYyXD/wBrGxGZiAF7HA9Kot4d0vT7nT0vomnh1G8ktw4cq0Sq5UYx1Pf0rFzRrGEjkJbK /gsbe+mhaO2uCRE56NjriqLZxuDHjpzXqy6Jpq2WieHtRgkvIjf3lvG0cm3AB4cY61g23hr Rre/0iwvo5JzqyPtmEmzyOSFPocY5rLmuzVwascdd2OoWkVvNdRNGlwpeLJ+8PX6VnGR16n I7DtXrJtNFeDwromt2ctw9zG1tHcRyFfKJkKhsd+axYfCuk/2VdxywyefBayzCZ22mQo+Mo vQrjjPrUOV9DVQadzzsnJyetMZ5F6MRgY616bP4Y8MPLFZ21rOjpp6ajJPJcFgw2Z2YA7nu KqWmheEdT1WSx0wS3E9xYPJAu9tsdyoyVH95SOme9ZN3NFF3sebs7nAdmIznGaaokkZIotz MxwqAZOT6D+leiWegeG5LPVzfaZcfaNIs45ZVS4IDuWwf8itBfDej6H4hv9aidoNOtlt2ij mkOUMylj8wGeADgmoaLjc89uNG1zT7V7y8s54IRKYTI543gZ29etZkksu7zN5DDkEHHNezp YeHZ9GgsJJbjU9Mvdb8uGXzSjjcoBJJ5OM/jXOSeEND0q706LW45riDVb+S0ililK+QofYr f7RzjINZyNkeXOWMu9m+aovNdHJDnJGMg9q7XTvB9rL8Sb3wtfahHtt3lijkkcRLO652qW6 Lmtk+CtLOsa14ek0S6s9ZisVubKNrlnV3XmRQf4wRyp9qzaZpsecQx6tdxTTWi3EscABkKZ baDwMgVtwaneW2kP4XtfD4XXbmTy5Lrk3DqSCI+uAOB+Fdv4YsNO0DV77xDDM2m21i0NjNH LO21pHX94S2CcDsO5p+oW3hqw8PWs2mCTUJrnX/ANzqbuQ8gyvUY6YyMdO9K1ikeM39peaZ qE1lfQPb3UDbXjcYZD6GrOnW/iDVJZIdJjvLuWOMyOISzFVHc+mPWvYb7wno3if4p+JUvob mWSTVzbtIsghit1ZPvBv4nzj5RkY+tcr8KNPuI/jKdHhkBf7LfwDdlVLiJgCR/nHWoaNNDz GS9ufNDPM5dD8pLZK/Sobm4muJS88jSOedzMSf1r1B/Bnh19Z1PTpbe7hfw9ZPdak3nczuv 8KZHC5PXrjNUdU+HFzqun6DrHgixnu4NWtmlktJZk327o21l3MRkHqO9LlLTPMD3OKjIHbr Vy9tLmxv7jT7uLybm3kaKVCwOxlOCOOOvvVJztPTPvUmqI3I3f4VDJ8wqUHIJqJutJlIgk6 4xTEwJoz0IYU9zzkimxgPMgJwNwyfxpDMm4ObmQ/7R/nRRcAC6lCnIDHB/GiqGa6gkHHYZp 6n5h9KjDAZx0PeplUAg96kkd9CRUyjb3zUYGegqYY20wHqPTpVmBlSeMlA+1gdjdDjsarof l5FTQEeYrOgZQclT0P1pks9Dm+JupXTX7XOmWEp1C1SznJj+9Eowo68Yx+lXIfixrcNoLSK ysFg+yraGMwbl2KcpwSRlTyDU3jDwU2peN0tPD1laabaJp1pNKWJSKN5FHHAJySfSs5vhT4 strjUorwWNounSJHPLPchF+f7rDuVPrjtVamTsi4fipr073Ju7axukuZY7hoprcMqypjEg/ 2uBz7U6b4oazdyPLd2tlLI94L8sYtuZgBhjjGcYFZmr/DrxFoWmX+oXxtGTT5VjuIopt8iB j8r7cfdOK0/hv4fsdUl1jVb97KRdNszLDBck7DJuADOOhTBP4kU7sl2LNvr0MVnq/jL+2Yl 1jV45beXToUK4LkfOT0xgHj3rg0dkdJFY7gdwfvxggiu+1/w3f6veaa1po+laXFPbS3Kmzl zGIlbl2J7dsdeRVjRPC8el2niyw1ixtrm4i0pbu3uVJbaCRtZCcdQe4p9TMxbOf8A4SzxTJ f69r8emSBBL9okRm3FeigDucVNeeLribxNquqvGl4l8PKZZweUBGPcHgH/APXUB8C64mny3 bGASW8KXE9sJMSxRt0dlx05B/Gn3XgzU9PuriCae1ZoLZLrKuSJEf7u3jk1SuQ9zQg8d6sw mW6itrsS3C3OJo9211AC49OgqdPHOqxeIb7WRBama/UpcxtGDHNnqSp4zV/xDoMdv4Mg1W0 0aOGQMkd8yPu8l9vA2/w56n3rC0Hwxe6+8a2dxbRtJJ5SCaXaWOM8celaLQiRMfFmoNZaja yW8Hk34VZPkxhV+6FHYCpNF8X6pounJY2ywvHFcC6jMsYYxyYAyD9BWn4f8JzG9nlube1u2 ike3ggabCTyqpJGf4gB+da0/hMT6Ppj/wBkW1ne37Jv23KguhbC+WpPB9a0Rk+5ymn+I7rT 9fudagt7czzK42lPkUN1wPzrQtvHOpWb2TW9vbRpZwvbIpjyGjckspz15pdQ8O3d9rM0Wn6 dBp6Ql4YoXk/1rJ97B7n9K3fC/hq0NvaRalpcdy+pRzNHNLIMxtGDwADwM+taadTL3jIk8b alPHbiS2tM2uPJKRbSm3hcY9qW38aapAlqsSQB7WV5VkKZLF/vZ9QaqT+FNYtrm3heOJ0uI mnjmjkDR7B1JbtiqepaTdaTLELtVaOZBJFLG25JFPcGtIpGcrmsni+/S/luYra1iimjMb2y RARMrdcr9ealXxlqizKRHAsAt/spgCfI0f8AdI7/AFqKLwZrk1il3GkBEsJnii85fMlUddq 9yPSooPDGrXMSvHHGJDEZxCzgSFB/EB/StFYybkhj63dyXtrdR7YPsePISPgJj0qzYeJtRs pdQIEM/wBvwZhKm4Eg5DfXNRN4dvo3tNxgxdwmeIiTgqOufQip5PCeswQxSywwqZcFV81Sx UjO7HpjvWySZi3LoWLjxZqNylyzRQRvcSpM0iptO9Rwc+1Q3mv3V/HMPLSJrsq87IMGVh3P 860NL8OOrXkV5bwz+ZZPPbSiTK5BAzn2rOm8OanbNOJBFi3iWdmEgIaNujL6inTcXIiXPYd Z61dW9lFZ7EkjgkMsJYZMT+oqwniG98mOOQRyPDI0scjDLozdSDWbe2Fzpl2bW7ULKFV/lb IIIyK6aLR7SX4cvqHkK2oJdKA4GD5Z4A/MV1LlVr9TFObvboZZ1q9eCwVdqGwcvDIOuScnP rmm3mpS3nmr5aRLM/myCPIEjepH51s6rpFnp/hfR4IrbzNVvZGZ368ZxgD0BrGOjaiPIKwi T7RIYowrAksMZH4ZrWm4NGdRTiINRujLbNJKZTbL5cYYZAX0q5FrN7HE6RlFRojDsx0QnOB 6c1SbTbmJojmNvNcxrsbOGHBBrc17T7S2j0Y6fjZPbAM57uGIJJrobptqL6mK9ok5LoVY/E WppetdnyXd4RBIrxArIo6bgetUl1K4j1iPU8RmaNxIqlRgEe3pxWnD4XvTfC0ubiCAru35k yQFGScCrEWiy3fh2zhgiiM80sswlbgtGoxgHv3NF6StYdqstWUYtfv4buS9hjhWSTd5h8sH zN3XPtVa51u+lurS73hJrVQsbooXAHT8qkj0e/kNsqIGNyjSIA38K/eJ9KiGj3k1lHeKYkg kDFWeQDdg4wKbjTWqJ5qrKsGqXFtDeIoRvti7ZSwycZyf1qxL4jvpPPGyICaBIDhcEIuMD9 BzTLrRb+1jvGuIgBZsqylWztLdBVGxtXv9Qt7KIfPPIsYP1OKykoPXsaRc1oat34pv72OBZ 4rdpIgoMoiAdwOgJ9KguvE19cC6WWGFvtcy3Ep29XXofatK+Gj2Hib+xBp8ctrBL5EkrH53 OQC2e30rRufBhWzvNPgSBbuDUPJWeeTYXQrlQa43KO1jqUamrucjda7cXWvJrUscZuVdW4X gke3erL+J7oxOptrch7r7Yfl6yf57Ukmi6jDpV5FJpkbSR3SwtIW/eI5/hA9Pemr4U1aWW1 RBCwu2KRSeZ8pZeqk+tS+Voa5kSHxfe+aHNvb5W6F59zrL/e+ntULeLb9+JYIJxHcNcxh1/ wBVIepX2NJpOj3bX9u62lvemQyILaR+pUHOfpV0aENT8OaQmn2sEWoXE88bFnK+Ztxgc1k7 GycrFO38Y39u9kwtoJHspXnjd1yWdj8xPrmmf8JbeeVFvt4We2Z2t3I5h3ZJ2/iTjNZVxp9 1a2a3MwRUMhixu+bI4PFEOk302mtfhUWHDMoZsM+3rtHfFZOxaky4PE975Fpvhie4sgRbzt ndHkk59zyfxqxb+O9Shs47d7KzuPLga23yxZcxMclSfrWfL4Z1dNJuNT+zhre3CmYKwLRBu hYdutQaFYzXT3zrpqX6Q2zMwd8CL/b+orORrFyNEeONQj1611aK0tVkgg+zGPZ8kkYGNrD0 xWXJ4kuV1y21WzghsTavvhht12oh70s/hnWobRLk2m5WZEKqwLIXGVyO2e1SReD9dubv7Ja 20c8hV3OyVeAv3gcnqPSsm1saq7IrPxNcW6ays9ulx/bC+XOXYggA5+U9jWl/wsC5+13clx pVnc213DHFNaTKWjfYMIcE9QDUFr4au9O8S2djrunCW3uojLmKVSvl93D9Bg1R8VaYmja8b KOwa2gRA0e9smdD0fI9azZqrl+Lx3PHDbQtptu4trwXkXJG1x0A9sDpTpfHs0yBbvTLe5EF 217bkkgwSMQTgjtkZwe9aXi/wNcQO+oaFp8SadBaQSTKkoLAsoJO0nJGe9WrLw3o0Gn3mma nop+2QaTJqAu5pCpZuNuAOMDNZs1SPP7bXmTXr3Ur+1j1Br1ZFlSQkZLHJII6GrbeONU/4S jTdetm8qbTYhBApcvtQDHJPJFWrfw4YPA9/rNxpkl1clV2EOF+yxnpIVzkk/lXMadouoazJ MNPhDrCoklkkdUSIE4UlicDJ4FRK5otza0DxtJpCavb6jplrrNjqpD3FrdglC4PDjHIIqaL 4gk6ebC+0O0uo0vBdwZyvkEADauO3Aq2/hBZvh9ZNaaeqa8dWnsZnaY4KpGG5ydo61zsngn xCtva3AtoXiu5/s0LpcIwaT+6cHg/Wo1NEdSvxduVu2uD4dsJH+3DUozJljHLgAkeox2Nc1 o3jNdI8ZXviaLSohNPHNEkSSMqxiVSrYxyeCefWnp8NPGs1oZ4dGLx7iqusyEOQcELzzzUF z8OPGVm0CXWlCA3E32ZN8yD95zhTzwTjjPWp1Y0bN18VHuNThv20WFpTZf2dds8jH7ZBgAB /cY61yOv+JpdStNO0+xhax0/TYjHbwCQuVBOSSx+8STTL3wvrlhBfTXtosaWE32e4PmqSkh 6LgHn6im6T4R8ReIrd7nRdPNzGr+VkyKm58ElV3EbmwOg5obZqkjm5CzOXZ8k9+tQlc9/zq d0ZJGR1KuhwynqDnFQMcAn9Kg0RC3O4MMmoXGMc/hUxPBJqNsZ/DikykQsAKiTP2hCoycjA 9akJGPmqS0cJqFtKT8qSBufakUYMxLTyMeCWNFSXjl76d+PmkY8fWiqA1ABnC9KnXqMmoFG Aec1J19sVJJMhGD71KpGTk8CoFwByealAA7ZpgTDJFTw4d1j3BNxwWPQe9QgjHT9KehB5AF Mln0Tc+LvC94dY0qLxSdLN7Z2Rg1OCJyYpYEKsjgEHacmudi1TQ7jwr4j0uXxN9ou7qS1Vb i93gy+WSWbHO0dgM5rx8Pk8MCR6GpEbOQW6A8A0+YyaPb/ABVr/h+/tPGxs9dgkOri1FqNj qX8oDdnjAPHFcn4BvtO0/SvFSXuoR20t/pb2cCsDkuXVufbC1xF3a3Wn3XkXsLW8qhWKSDB AIBGR7gg/jTAwCnnr79apMho9p03UfB50/w3aanrkW+x0qeEsEZliuGbcmR/Evr71fu/EXh qa41S9TxBFPJcaLFZKJImVpJkIyTxgA4NeGK47nJIz17VMHUYycHHc1SZLPX7/wAU6Qmvar 4mtbxZF1PShaGzIJZZCoUj028ZzWNL4rs5vBuhWpTzNTtpFjuWb/lpDG+6MH8z+Vee7uOgx V6wgS6vre2a4jgSWQI0kp+WME43HHanczZ6X4x1jSb9by60/wAUXd5DfEPHp5UqITxnf2OO 1VvBs+l6ZpWqX8mrQW+rzR+RaCZWKwKw+d+B97HArhZ41t7uW3EyTeWxAdDlXA7j2p5kUEI DgHrWhm2eq+F9S8K6ItrKNbZbiK7f7TI8Zk82MpgFP7vJ5NV9W1HRG17wrLZ6vFNDpoVZ5N jDOHLHg9etcVrOhz6HFp7XM8cov4BcR+Wc4BOMGstG5OcE1otDJt7I9P8AEV94X1nT1ddXF rc2VzMyLHGxFwjsSuD1DdetTaLrOiWukaJFNqscMltFdLKhViQZB8oz35ry9QC2ad3xjvWi Wmpnzs9Qsta0e30C10q41GN2n0+WzlkAJ8lzIHVvccAfjXN67fwvo+kaPBcR3LWKNvmQHBJ OcDPpXMrjjOce1SkEnNaRMpSPTIbu10zSfCmrS3qJ9ksJNkAU7pWLvwPbmoZNd0+fxHpvif 7WkZhtwktsFO8OFK8cYwa4291m+1KytrO5dWhtV2xhVC7R6VQyVOOtaKJE57HWprdpL4Pls pF/05Z38lh/DE/LD8xWyusaMut6a814ZLb+zfsUzxg5hZl25x3rz1CQx4GKeud2f1rRQRl7 Ro66ybS9Ml1O2TWhcK9m8UcpRlV2JGAB26Vqy6lo88AtTqaJv0mO28zaSFkU5IP1rztmJIP p0qZduAR1rRUk3uZ+1cdjovE93a32tLLZTiWIQxx7iNuCFwTitu21qwsLDUNPilW5EkMMdu 4B2q65yx+ma4Ve9Sr9yun2akkjn9o4ttHokuq6S+sWqpfxmC00wwQTMpwspHJP4k1Bbalo1 pHYWwujxZzRtIqE7ZXz8xFcNkjHP4VJw3PetI0UQ677GxYSW2nm5uEvQ9xGgEBCnBPc89OO lbf9p2F7Y+Hxe3O6azmZplWM/wCr3Bse/T9a41OCcjFTx5Dgg9811qgpWdzB12rqx0iarby 6lrmpXLsst1E6wgDJUsen5VZj1ezWSONZ3WO20428J24Jlb7x/U1y2cErSocSHcDzWrw8GZ rESR1o1jSoLdkgnO8ab5CEoflY/eH45NZNxqFlcS6FZLKRY2ar5pIP3t25jisOXuFHWoWO1 MfrWLoQi7s0WIlbY6fWNW0+50a6tobktNcX5mkOwjeuMD8B6VgiSLTdXSeyuDcLbyK6SY25 I56VT6kZ7dKYxwxA71h7PlVkzV1W3qdLdvo9/wCI/wC3HvRFbyyieW3ZD5gbOSoxxyatX+v 2uu2t1Jc3xtLiTURdbSD9wADAx3GK445I61CQAcfnisZU09zaNVrY9Fs/EMEkOra3dxv5R1 K3coTjK7W7dzjBrntX1KOz1CGaw1+TUVjuPOiG0qIxnPOe9Yl1ql7dWUVnLNvih+6AoHsM4 68VQbnGOwrnUEtGbuq3sdnBrWjyfEGHUEcW2nRh5MHszKcn8zVS41KKDw5o62V4r3lneSzl IwSQGIIIP4VyZwp6Zqzp2pXek3y3llII5lBAJAPB9jWco9io1O5s+Nbu2udeZLJCkAHmOuc 5kYAt+tWtG1extfC/9n6lLDcW2HlSIj97BNkFdp9DjkZrk7iaSe4aeRy7yEszHuaqn2rNq+ hrCVnc7/xPq9ncxXN/ZeJZGt7+Nd1giFSjADKt2x6VieCH23utk5VTpU4z0/u8fWuZy2Oav Ra5fQaS+lQsiQNuBYIN+DgkbuuMgcVnI1T1uegT3/huLRbiz0/xDFEr/ZpImKMZFK4LFmI5 bNKviDQ7rXYb+5ubWG++y3ENzPBkRT7lwhx/ePevJSAWqDcwJB6DgfSsWtLG0W73PXLHWNH XTdH02bWIYZTpUlm90CWEEnmF1zgfdIOCRXn3iu6nubqK3m1w6tLDH5ZuFzsX0C5GcCsIty ev4Uzhj+tRIpNnql/4hsY9Su9Zt9RiliudHSxSDedzybQp3AjgAjNXG1HSYpLphqtoVbw8t iMS5/fdSv8AnivIM5NMfvzWbNkz1HxLrNrcaOmo6b4nggsrmyjt5tNiUifeq4wTjG3Izya5 z4a6smmXOqNPJZSW00cUUtnekeXdoWO4exThh71wz5z14qAlhnk4qGzRHv8Apt/4Rl8Iar4 abUoILG+1O5kiuGmBktUZF2OuecZBBzzivP8Aw3rNloOj6/omrTxXL2Uwv9PkjbcjXA+TIP qQQfwrzslh0I/GoZDxkH86lyLR6r/aAk8GeBYP7Xt3uLbUXluYvPCtGrOCCfbANafjC9gfw 34sltNXsmkk1iG/tFjuFYuqj7wHY5rxAsSvy9auaRql1pGrW+pwJFJLbOHCzIHVj7g9ahyK tc7r4oa3p+o2ejy6fG0E+q26anfxEYIlZQoJ/AZ/Gtn4SXWiabpFjfXmuWlvNFq6ySQXchx DHsx5ka/xMTxnoBXlGs6rc65q8up37K00uB8o2gAcAADoKzGZgNoPFS2apF3xPbRW/inU44 bqC6jFw7LLbnKMCScj8+axGIwB3qSRmJxmozjvSuWiLOTz0qJzhiDjmp3AT+LdkVA/zEcZp MtELAc96WBBJeQRsMqzAED0pGGOcUkbMkySIMsDwPWkMxpwBcSBem44/OiklJaZ2IwSSaKo ZtAcHPPpTwMcHmoxkYGakXO8mpETgjI6cinjOB71CFwQAO3WrCKC2e1MRImKmSf7OyzLHHJ 5R8wK43KxHIBHce1MVVx1FSwW8U0ghmn8iKT5Xl27tgPU47/SmSz6YvbbRtW8T+JPCOqaTp +n6Na6dbXUU8NqsLxTM0YwHxnnLDGe2ayNUtdOtde8a+GjplnDZaDaR3mnyGJQ0TqwI+Yj5 t3I5yK4n4l+N/8AhINZZdH1SdtIdImFsy7djogXJ/vZIJ6965e58W69f6Ymn3Woyy26BUwx 5IHQE9SB71SZk0e2eNnmhufGfidbS2l1HSbm1t7Yy26v5cTKGL8jDZOBk/TNP1GHRtJ0zXN d03QbBJ2hsLxFa3VjBK/30weADgHGON1eOf8ACc+KGvXupNXmkkeIQtvOQyDsR0P40+Pxp4 jRLiMalIVuH8yVW5Dt2Jz6U0yT1TxdaadLY+PLCLSbG1j00Wl3AYrdVdXl+/8AN1A/T2rmP hgyRnUrq9t7ZtKsALy6eWIPuIBCRDIP3ientXKzeM/Ed2lzHc6k8gulCz7sfvAOmfWm6V4n 1rQ7OWz0u6eCCVg0iqAQT2Jz/OmnqZ2PW9DuLebTLLU7jw9psFxd+IRbkPbKT5ToDgH6HH4 0SW1hMLVH0mxZbXxJ9gRFhGPKZgCpH8Wc9T0rzQ+N/EjKoOqOVWXzwMDCvjG4cdeetWbfxZ 4quWYW93PM4c3B8uPOH/vnA/Wtbks9Es5rfS7nxNqE+nWpsbK7mgtoXgX/AEi4c4CDjouM4 p13aadoOi2cFz4de/8A7Us2aR1jUqZjnJ34ypU+9efxeNPEihl/tSTBcuwIByxOS3TqT3pv /CV+If7Km0wapP8AZJSTJGG+Xnk/SrWxkz0cXVjBrHhTTb62hktdQ0oWxMiBjGxJCsCemDi uI8T2k1pqC6OkHmvpcW24liTPzE8kkdu3NJpms219Ir+Jry9dbOL/AEKOHGFYHIUnsKzG1v UjLfypO8a3+fOA/jBOcGrRlIoq2TkA1KoOeahU9/zqbcuRxWiMmiTkkKKeFOetMAGeDj608 MexFaIyZIudhHp3pSDnOaQccE9akAAAwfrWsTKQ4ZA5+angrtPzdaQDIzg8+1Lxkcda2iYM cSMVKu3A/pUR4wKlByoxj8O1aQ3MpEqsQfu8GnLk5IzxUYYYGeal3En5eAa6onO9yQdOcE0 8EHrwaiUr5gGSPTPFTY43HFbxM2OQ7jz0qVCQfl5qJMgc9e1Sq5QnFdMNjFkhIHoaXIY5PO KYjZbnvQR82Qa2ujFpjecnI+lRyDIwORUjEe/4elMcgHCn8qxZrEjY/IFx+NMbaF55PenEE gnd9MUwodpP6+tcrNkNxxk1A/DE1Oc7RnrUTr3J/wDrVhI2RERUfQ96lbAwSeaYcMaxZqiM kZ5FM3cEKf0qQYycjNRtyuVGBn86xZshhAODj2pnqDxUmMg+3Wo26dOtZM2iRHuCaibvUpK A7eM4/GomAOOeMflWL1Noke1sZ3VXaSNWIaRQfc1ZJO7p9B61SlgSaX5tpb0IzWcjVD2zjc DUar3HIqQqUjXKEAj5Tjhh7etR5x0rFo1QYKnkUxwc+lSDd91h1prkHpjjris2aoqSY9c1A w+XGKnkwDlRn1qAtnr1PpUPY1SIyB071XfBGKsM3TFQPzUM0SIDxxTTwppxGe9NYnBU9B0q GWV2z1qNxjvUjqSOoH1ppAI60jVEDDk5Gc+lRkcEetS4wDURyTigpETDJINQvkGrB6k96gc 7iRikykQNkqcHFNgIWeN3BYKc4HBpx6YohQtcpGqlmJwAOppAYcnMjHGMk0USDEjDHc0VRR rqOc1Pk4HIqBPlUd6nGN2Qv1qQJc8DBGakyQAAcc1Euw1Oq9DzTJHchRkipkJ7EDHrUa4A5 qQHIB9elMlkqnIqRSfTNRggHHWpBzzjFBDJVJyOMVOuOuTUKAluuBinYwcZoILCKCfvc16T 8HmlPj4WyxxyRzWs29JFBU4Qkda4/wAKW+kXfiaztte83+znJMvlOEbAB6E9Oa7zw/f+C/C OoafrEcl/JM1vcRSqpV95OVV/YYxx7VaRmzobnw0nivQtM0zVrywsPFHnTSF0AZjbKpb59n fA71U8OaJp2jRCXTNdiv4dUuV0/wA/yGTyXAJDDnkckEHqK43wdrulaF4wk1m9+0T26RTxo FQbmLqyg9eMZ/pWx4Z8UaBp2kR2Oow3cjWmprfwNFgeYMYw4PTnmtEZMgm8FvaWU99eX3lx iWaKN1hLIzIedxB+UnPArs7TwlpGn+KBY211DNbrp4uLmK+iOHXbksCPfkCsJfGunxWmoQ2 guTDqCzCeylw0Tux+V89iv61fbxn4efVTq0kN2lxLpxs5E2qVHyBcj8q1RDSK8/gWbV57zU INVifzkee1cQ+XHIqjpyflJ7DHas7ximdD8Ly+SiSPYEvsx8xDEZ4+lSf294eufDFhbX8N4 dR0xWghZXAjmQksN/0yf5VR8Taxp+qaXo1tZmQNp1v5DCRQAfmJJGPrVoydjTs/AX2rSrW5 j1mI3F1aPdxQ+WwBCdQW7cVQi8LO/h+51RbxGktYEnkiAyu1mwAG7sO4rc0vxdo1la6Okhu S9jYz2jgIMOXzgjntmpLjxX4ak8PXGn29reQmWyjtgqlfLWRTkvj/AGqtGbSsctpOkm9gnv pphbWVsVV5iu47ieAB3rtte8L/ANr+MbpoJkgsl8mLz448ruKA5IGAB3Jrl9A1rTofDt/oW qQy/Zrp0lSaEAvGy8d+uRXT3fivw3qkF5Y3dvewwOY5oZYWG9XVAu0jpggVSvchqNjCfwk8 cSM18rOt4bOZVTPlnsc9x3/OtbRtFWPT0MdzA0V5e/YJZTGWcJweAeBnPWsjTvEMdimrRpb Ziu0xEpOTEw6N9cZqfSdfsrHQ7S0fzvPgvxeEqowQABt5PtmttbWRj7t9STUtJFrputDTr2 KWytrpY2jKEPnkAg+lUNJ0E6lpt1fvfQ2sNoyLJ5gJPzHHGK1L3WNFk03W7a2NyWv7lZ4yy jAxnIP51S0nUbK10DUrC5Molu2j2sgyAFbJ7961jcylYm1HwrLpsd9v1GGWWydA8aA/cbo2 T+H0rS1DQLgKLaSSGGysUjUSwpuGXXcCx6n603U/EOk6gdYcLOr3ywqhKj5dnrz7Vc/4Suy TWW1O2a4RnRI3jKApKgXayFffHBoi5XE+ToUJPDMR0vSJ7S5aS5vUkkcMh2hUYgkflUV34Z nsikzXCm0MImaQjBQZxgj+9mtSy8T6XCdO8+1m2WyT28kaEEeVIScqfXmq1nqmg28t7p7RX k+m3ce0yuQJlYHKkduK6oOe5jKMC7aaXax+Gtatpb21ZfNtyt0E3BQeT05z2NYMlp/YviT7 NfoLhLaUFwpx5i9cgnpkVeh1LTLfRdS02LzttxLE8ZYAnCHnPuc07U73RtVvtWvXSYPIqG2 JYDawwOR34FbQ5uplLlaTjuVdTu9Ilt5V0+1niYzmSNpGB+Qj7p96l0/R/PtbSa5uBbJeSG KEsuQSOpPoMkCsYkYIAA6Yx7dK2YNYtm0ezsr5ZN1jMZYmjx8wOCVPpyBXRK8Y+4c65ZS94 sQeH1ee8guLw28tkjtN8mVTHAGc9T2p6eGjJawuuoxtNPaNdxxbDyB1UnscUXGv2N5p8sU6 zxS3U5nujHjEv91fYCnReItPiktT5M58ixktMccls89fesXKqbKFNOzCwsZBol21tcQu7wi WY7NxVN2Cmex6Him3XhhbT7X5upw7rJo/OARvuOOGHqfapItf0iPT0t/sM0b/AGM2rlGG3d uzvx6nvTNR16wvJNWlEU6tfJGidDjZ6/X2pc1VvTQajSS11IJ9IvLCz1uBbuIxWoidx5fMq sflIPaofF+V15NiAZtYThBgZKCrl54hsLqPVh5c6NfxQxqSB8mzuay9e1O21HUUu7VXQJFG g3gdVAGf0qU583vDlycuhsaRpcdg+q211cxm6XTXdoWj4UkAjnsQDTW069j8MSyCG3iu7VI 5GMi4aSMnKgHoT07U6XxDos97c6obW4jurm0a3kRSuwPgDcO+OOlUdX1fRtRhhuhb3UGoPE kcwDAx/KAN475wOnSudqTbN4uCSLHirSFuPEWpag0yW1jFJHH5oTguyjoB7c1mXHhK+szct eXCxwwOqCaNd4O5dytjspBHNaGq+JNM1aHUrN0migu5Y50kABZHVcEH1BH61JD4wii1B7wt KMqIXgwGSaEKAFbPQ5Gaz9+xdoNi6b4Zt1udDNtcQTTahbySyRXYKxsASCARz0HFVpfCc+s 6iXtb6CO2lylvJHGwjyByhz0x0zUln4m0WKTRJ5IbhXsIZYWjUAqdxYjBP+9VS31nRZvDq6 dqBu1mtZ3kgltyFEitzsbPTnvUPmsapRvoW5tGuNS8H+H7aGBBdefdLIyIOEQ9TjqP51lah 4NuLJ0lkukFk1sLlrjacopOMFexzjitWy8VaRY2GlWTRTmKEzrcqoxlZeu33HHJ9KrWeu+G 7KTUdLaO/m0u9i8tpnI85SGypA6YHpWV5GlotXLek6Fu8L+JrCEW18Y1t3iuY0DMgcnJz1G Mciue07QLNpdQvVvIb+PSkEzwBWHmjOMj1APWt/w34s0fwxaatBYG4H2oxqodA29VJPzn3y Rx0zVbRbq0tfGs2s6JYzzaIUcXSSrlY1ZT8pPcZFQ3Y0STOT8RxTSa+ys8Us9xtJSKPYAWx hQPXmuosfD9vaeC9dsbq5tnvfPgicLBmS3Zm5+Y849hXIPqrf8ACSjVigPl3AmVc46NnFdf qHiPw08Wuz2P2rzNXlhuPIZBtiZGLbc55GSazluXCwuseHb6/wBJTSovswuNMvEsX2ZILMM Bl7BT1x1rN03wPayavdWmoavGi21tNMyCJw4ZOMEYyBznPcVtan4u8LXC6gY5L7Oo3sd4X2 gGEqOQMHnnkGkbxzpN1qEcmrSyXEhsJ7WW9jhAeTcfkz64HU1m3dG2hzFr4I1C7REiuoEvJ oWuba1fIeeMAnI7A4BOD6VoReDNV1qw0WyWfTLdPss9xE/3WZVbLBjjkj+lXovFWmyaroms Qy3Dahp1sbMW/l5MzYKoQR656VpW+sWejaf4butX3WhFheRPEYzvWR3IAI/nWbRSOX0z4fm Pxfpdrc3VlqFrd2z3kJErJHcBQdy8jPGDxWl4k0SLxH4V0XU4odO0TaJ2uJxEY4zsfaq/KO SR078c1Lpfinw1Z6t4WuZtQkCaTZXEE2yDdvaQMBtz2BbNTReLvCTeA18G6nqUk9nIszSSL AQ0cjPuR0+gyCO9Toabo8YmjSOV41kEgViA46GqsgGOOtbWoWuiw6TA9lfzT6g00izKyYTy x9xgfU9xWIynPFYyNUyIYB+YUyQZDYqVgSDyM+9M6ryORUssrNz14qPB59qlk5U47VE7bsd sdaRqiJhknOR9Kh4BPJNSueveojkHjrQUhjcc9qgfgkjkGpj8xyxqBsDgmkykQOSMYGSTU1 nHO+oQpboXlZsKo7mmNyCeKW3kEF1FKSRtbPFIZgzZ858jB3HI/GiklbdM7epJoqhm0mOpq Y5yeR2qFORgVL0PvUgSR8LkkVYUjPFVlO4c/dqZcdKZJMpxUiElR7VFhR0p46A0xE4JHWnh hUSHHOPzqVeckigzZMOmRSp94Z5pEyRn9KkBGRhTighllMZ44rq/A/huz8WeIG0i81Ga0f7 PJNG8cavnYMkYPtWFo2kajrmqR6bpdv591IGZU3AcAZ6n6V6X8LvDOu6T41tNT1DSylvc6f dPE7EMOFK4ODxk8Y6mtUjNnPaz4ShtvD1rr2hX8uo2NxO9sVeHZKjr14B5HvUnhjw3BeveD WlurMJFvhUxshfjqvy/N24HrXX+A/F2r6h4xh0aO0gsLG2gumFrBHsAk2Hnn+LOOuK0/DV3 rfiDSNH1G8uJbq4s9e/0hi+1oU2YGQei1VtTM8iW1ugZGitp2RH2s4jPHpnA4NdTZ+DLqXV F03VWfTLuaISwNNGdhPB2scdcdMV2txBnRdXtLhZtOu4TczQ3MTboLpd3KSY4DehrXkudZ/ 4Si6uoGlazbRgbcl9w3+WuCvYHOa0Rm0eMXlk0F3dC3jnltrdyjSmMgD/e44+hrS8QaNb6P Z6PPbXUk639sLg70C7DnGB6jivRlutVTwpp+q2FpFqMd/ayJqMs8vCSZO4uuQM4xg4rkfGs Lx6T4XDxsqrYBR9Qx4Pp1rVGMtDNsNEs73QJ9Ue+MRtcrLD5ZLMf4dpH49aoWFg91eWsUgk iguJRF5wjyASccZ4JrubWy1K18LaJqPh9o209rV4tQc42RsSd28Hk8Ywa2taS9sLldNs9Nh OiXE1u9tdM5cNgjAQZ+96gfWnFktI8617SZNE1u508iR44ZDGkrrtEmO4qG1sJ7jULe1dGh 89witINo57816+3lXt1fHXcyWkOuRAGQfKiY6D2zjNclq0z/wDCNa3aavk3SagGtWkHOMHd tJ7Yx0rVPo0ZShbUrHwZJPpa6lpc7XMG2UyIwCsGTGceo57VhaxpM+jzQw3I+eWJZQeMEEd sVNqt1f29vY6e4kgSGAMqE4zu5J49aynleUAyszkDALEnj0raKsYycbWROsE3l7vJkKYzu2 HGPXNHlv5YfYwU/dJH3vp6131r/aNr4RtLaZJWbVSrysAdkNsp6E9ASBmtCY31hr1vZHTYY 9Oa/ikt7hmzvBIxs7YI61SmQ6Z5pDaXVzcw20FtK80zbY1CHLH0FPNtcRySRNC+6IkOMH5S PWvUYL28OpG3v3ZWj1oLaBvlYLg7sf7PSotGs9RaSOW9iaWGa7nTZkDb8pHzk888YFVCrqy XSTOGvNNW00bTtQScyG735QrjaVOPxqmgJQvsYhepx04rd1uGSHwvoiSRNGwaYfMMY+atTS Yba68KeRKZLOVI5JkmX/Vzx5+ZW9G9DXXGbjG/9bnK6V5cqf8AVjkirqiyGMhWOASOD+Nbe jaNaahp+pXtxcyQrZRCUqgBLgnHGa1/EgurC0vLSPTk/smfZJBcM2VwBxs+vcVF4On8rRvE Vw1vFOq2qnyZOVk+YZXFW6j5LolUkpqLMjVNI+w6fp+o28/n2l8rGPK4YFTgr7mst4XjcK8 Tox6BlIJ+legzvZ32uaDq4lX+x3UxLb5AFlKAflx6Z5BqPQGgaKOw1kqt4t3KbZ5fXYccnt uwR71Ma7UU2VKgnJpHJXmkGz0Oy1MvIGuZHTynTGNuOQe/Ws7y5pCDFFI45yVUmum16O9j8 F6TFfZE8dzOCGYFlzjnr0Nanhu6uV0TQYo5HVW1NgcYwU2jIPt9atVXyuXmS6SclHyOGWOR 4XkVGKJ95gDhfqaDDcfIphkyRuA2nkev0rvZI7iy0yG90m0guLfbNHdl2OIiWOdy59MY+lY sl+tx4Tg1AzKLy1VrIJ32nkH8uKcarlbQHQUb6mDdQwJ5f2UzSbow7b0xg98eoquYZVco8L Bx/DtOR6cV6JayXMcsMpTB/sJuSM8gnH40pkuxby3O8m4k0EOWI+YuDx+NZ+3fYt4e3U8/s 7L7XqEVhK32eR/lUyAgK3bPeo9St1s76S1jlM3lcM3QE98d69JuLQ3l1EUhWTU5tJjaMM+1 pHz83P8Aex+NcX4gj1fUb6e8ns0gmtoVM6KfuDoC3PWoVRyY5UuRFfQdCh1mLU5Jbt4BY25 uDsj3bgCBj9ar6pocmnwWF3BOLy2vkLQyIuDkHBUj1Brd8C7ltfE0rQCXGmldj5w+XU4471 JYatLrOk6qvlxxXFnaLHYwRLgRru+cKOuelYzbTfyN4wi4rvqctpekLqc81s15HZzRjeBMC A2Oo6fe9qW10uKUXs087w2lsDhth3O3Zcdj9a9Et72aPSru6gUrqA0hGnIQZ8wP8p6cNiot AtdQvtJtp70PcQ31rcFjGAACc53f3m/kKzlM0jDZHA6bobahp2qXxmeP7HCJQPL4kycdTWZ bWF5fCY2du8vkoZZCBkKo6k+lep6jb3tmPFVjGpGmGwia2KjEbDIxtPc1yXgya8S28QR2bS CZrAlVQcthhk/lUc2lyowOOdJfvlGCDjO04H1ParGn3cn2gWEl9LaWdwQJyoLDHrtHWvTdx sfFVhaBPO8PXGngycZTGw7ix7MGFcJ4TCL4+02JMNG9xt+YZBHNZOWhoo62Oemi2yS+SrSx o23eV468E+lbI8MpNosOp2t+J/tDLFHbqP3pmJwVI7Adq9An83TdHik0vRY72zu7eRLmR2/ dRybjuLjHDDtTvDhjZNE+zTSadc2ctt5sDD91Om/iRGx9496iTNoxPONM8NSX895Zy3aWV3 ZktJHKONg+8RVLRNHi1vxRa6JFeiBLqXyo5mQt644HrivUoU1Gytb/AF2202fUb+PVHSeIn ayxdF3AjlDzmuH8LOP+FyaQwhihDaireVGcoucnaDWT2NFHU5qaC6sNSdIzIssMhCOoIJKn hh+Wa19Ks77xr4ps9O1TVnikuGKJcTozfNycfjg13r+LZ7XTIdT1e3je9sdaZLfcih3tsfv E6cgdM+oqa3hj074ueHNIsbv7VbNeyagWQ5+WRGKgntgYrNmqWp4peW/2e6uI/mdIXaNpAu BwTye1V7SGC6voIZ7lbaF3CvOw3CMHqffHpXuvh7Sbsab5VzarJbX0N8QkcW5SRnBkJHLZG Fx2ryjwcjwfEbR7aWLZuvo4ZFkQHALAEEH2rNqxojnbyFYLqeKGXz4onKiUKQCM9T6VqeI/ DLeH7XSbj7cl4upWousJGR5YJwAc9/0r2i5b+xbJbvTvDT6xbXs93FqCAgxI3mMoEgxxhdr A9qjtWuHsNF0OaGOSym8MXDyRiESBiu4qQSOMdu350rXZV7I+dSu8bgpx0JxwK3fBvhf/AI S3Xho41COwcxSSiR0LZ2jO3A78V66LSxsvEMXhryIz4Tu/DYufMKBo9/lbjIXI+9v4PcVwX wiDH4kw7B5hFrc7ecf8sz+nvUcpqed3EYjleLccoxUn8a1vCXhaTxdr40iHUIbKRo3kV5UZ g20EkDHfA717JpsFtp2q+CNFhtIrnw7relySakJIwwkly+/cxHDLhT2x+NXPD8F14f8AEXg /TfDtq7aHe6dcSzTrHuFxLhsl3A6jAAFJoaZ4nr1/o8vhXRdNt9PtodSsmmW4nhTa0iluNx 7nOT+Ncic5YirV4hjvblHDKVkb5W7cmqnOGqTVEZBPzDOMVE69DipOckZ4xULEniky0RNkD JHWnW6q13EkgDAnoTTHT5eTzUlnn7XFkZOehpAc/LgSuB0yelFEvMr9uT/OiqKNmPKr6VKp J9DTV4Az2qRdp5HFSSOj4B9KlAAHPP0qNeAc1MlMQ/aQMsDVhQpUVECSpFWLRElu4IpXMcb sEdwMlVJwTjvx270yQX3xUuMKueM+1ej+NPBGjaP4Uj1jS0uITHem2K3Eu5poygKuV6oc5+ U9sUzwd4MsNb8IahrUkU19NaSss0FvLseCIJuEu3BLjPGBTSuQ9jgY1weRjipNuWGK9d1Tw 34SuLvwvpkGnXkbvozXmIH3NcNkkKxxwSer9AKuyeEPDegnxOj20txjTbaaEPMD5DSkBlDY 5wx6jtVJGdzyXTL6403Uob22RTJGcrn16VsXt/4lFukNyLm3jsyY2OCgDMd3PqTXZah8P/D 9pA+kW2rBPEsVxDCkTTb/ADi5AYBAvy7SfU5rZ+z+HPF+uab4R1C/1JLmxuTYoFK5lUKf3h 4wPu4+mKpIhnlNmb+e9KWRle5kz/qydzAfzqYvqVsis5njW4+YZJG/3x3r0G08G6ZPqGiax 4au7m2tm+0mVp5AWRrdiGYEDgNxj8ayfiFNZXer2mo2WqC9knhBmjVwwt3H8IIAHvVJEMwb gavZgWl79otiyhxFLlcg9Dg01bu8SMKt1KoHAAY4+leranomheJZbSwaa6TXhocNzC5I8li IwWUjr071h/8ACH6SNWvvDjz3CaxaWRuEnLAxu6qGZcemO/tVxIkcXKup2dtEk0c8EVyvmx hsgSD+8PUe9Rtc3E2xZZncLyNzE4rvbzwpajTYNSub26urG201blk3gMWZsLGvYLTY/COjz yH7K11MbzTTf2SbwDkfeRuPmxg9K1Ri0ziEmkSMwrK6xsclQxwT2OKuKNVGnx3X+k/Y4m2J Ic7FPoD0BrqLLw7oU+rfYXN0ZY1hWSIOMBmPzNuxxjsO9XZdNhs/C2o6NLdubeDW0g3hdzK uDyF9cVomZtM4j7ZdFSjXEhDdQWJBp7XM0wUyStJjgbiTitzxH4etdK0yyvoDMonkkjZJiC flPXjpwRxV3SfDWnvHo8WqXEyS60pNu8ZAWLnC5HfJGK0TMZJnLgy3EqIN0sh+VRySfYVPH Z3c7YgtpnO0twpPA6mpraNLHXliumkTyJSpMXXcDxj05r0S+sI77xSLea/ure/+wNLMIWUB CFzsOB+daJmajoecR3Vz5Wz7TJsxjbuOMelXdN1JrPVbO6uC88drIJFj3enbmtZNG019H07 U4jO8EglW6y4zG6jjHHfirEHhW0a7GkzXEi6hNaG6iYEFPu7gpH071opRW5m4yexg6rqP27 VJryMyIryF1V3yUJ5xUX2m5PzG5fJO77x6+tbHim00yz/s6Kxt3RntY3cuc7iR1x271gKc4 U44rWna+hhNtPVlgzSSKA8jOB0BOcVIlzIsRjWRgv8AdB4/Kq4fAwRjNOBz0OK61sYMsNcS yRLG8rsqnIUngU1XdAQrMqnnGcCoQ46Y59TSrICOWp3JF81vL2BjjPQUvnyMwLOSR/ETnFQ EncT2oWTB9qLjuyy0rMcySFz6nmlWeReBIQB0APSq5KnmgnbwO9O4kyf7Q5Vk8xsHqM8Gml 2ChVGPxqAOwIIp3mHPAxRfsO9yybmdSQZm/A0C6mIIMrHPbJ5qvvwemPpTlkQjIxmlcLsmN zNvVhK4Zehz0qF5pTu+dvmGG56imscnOcGozx/FUuwK4qSvGrCOZlB6gHFMjneOQSRuVcd1 PNIwUDg1FwMVkzVMma7ny/76QeZ975uv1oS7ukQJHcSKq9AGIxUAYHOM0wHJ+bkfWsZI2TJ mu7ox+WbqXZ027jioFle2bdDMyMQQSpxkelBwD1AqJsMTn8KyZtFkgv7oWzQC4l8o9V3HH5 Vd0HVbPR7oX0tvJLdwuJLd1bAUjPDDv1rMOAMVC+MZFZM1TJ5dRvpBMguZEhmcu8Qc7SfpU Laje7ET7XLtQ5Ubz8pqsWzTWzWTNIloatqSSTSLfziSYYkbecv9T3qisroyyISHByGBwQaR snjikxhSTismbI2NN1G0l1iO48SxXOoWqqQY1nKsT2+bnioL/XLyXW5dSspXtGOFQRtjYgG AoPsBWcpO3JpkmAuTWTNEWj4j1yPbs1W7UKSwxKRgnqat+FdV0jTdZOs6xHdzXkEkdxbPC4 GJFYk7s9c8fTFYDlcnJxUIbPQ1HU1WxrXfifWXk1AQX1xb299M0skEchCMSc8jpVdfFevxs hTVroFE8tT5h+VfT6VmlgSQahdQc4zUM0RdbXtZfTW006jP9kOf3JkOAO4+ntVfTdY1LRpp Z9LvpbOVxtZ4m2kj04qqTtHvULEkZUVDNEaw8U69FYTWMeq3C20xO+IP8rZ6/TNR2fizxHp tgbCy1i6t7bJbyklIUZ61kP0zULNzSNEMlkaWR3dtzMck+tVyeuOT6VKSMmockE8UFjTnuM VA5CnPNSsc5FRMMn2xzSZSI2yxOauaMls+uWkd5IEgL/MzAkYweoFUman2qtLeRIpAYk4z9 DS6gYM+0XEgUgqGOCPTNFMcEOwPUGiqKN4H5ScU5fu9RTF4IU596mVRkAAc1JIKRirEeGAP YVGFABBqRB144phckBABI4q7pl01nqVreoqu1vKsoVuhKkEZ/KqgUY6VJEAo+tMk9H8TfEm PxJpF7p48P2lqLu6F2ZI3YlZdu0kc/p0FUvDXjM+HdNhjt9PDXlvJJJFciUp98YKsB95fau KUAYJFTJznApozPS7D4ofZ1tPtGhWt5LDpz6ZNLKzZliPQdeMeoqSf4mx3JuFm8PWhS4so7 NkDsFHlnKHGe2K8zUc9eRUynIxkYqlIzaR6DrHxGfVpoNSg0WzstaURibUIiS8uz7pweFPH JHJq6nxJt18S2+vQ+GrO1u0k86doGI86XGAx9Op4HrXm44HAIPTgflXda94Mh0bwJouvRTG We4JS9X/ni7fMq+w2459TTTuQzQs/iQdOXSksNJjVbCS4YpLJuEyzHMiN7HPHpXOa3qtpqk 6rYaVBplpGSUt4STgnqSTya3/BXgxdYtr6/wBU02VrJbOWaBxN5Z3KDg46kZ4B6Vkx+BvFj QfaE0K6CFFkBIAYqehAJzWiTIeprP42dooprezW31FLJbE3Ic/6tRjgdASO9Xv+Eqk1nWFm itIYNbu4PsbXby7UII2lj2BI4zWTa+GtSsb28tdZ0C6lkS0aYBH2iPPSQkdVHpUP/CJ+JI7 Bb59FuUgYKVcry27heM557VaM5Ox1+t+IotI+yaPJHHfQnS0s7yMScZBzww7g965yPxZc2u t6ZqNmnkxaYnl28ROcL3B9c5rpNO8JaSup6fpmqaZeSzTW0873fmbUZlUkKuOykc964S0sL rUrxrWxhMrjc20EDge5rRGLbOk0nxd9ii1JbvTob0X06XGXYgo6nIwR29q0D48UO0kWjxKz 3ovSPMZhvHbntXOnwt4gjmitm02RJZUEiqxAG08Ak5xio30HWILaa5lsZYoYZRBIWx8jnja fetEZts2Nd8SW+r6Ylkmlx2hSd7hXWQk5bqOaksPFH2fTtPhlsxLPpbFrSXeRtzzgjuAelU Y/C/iB0kYaRcERZ3sBlRgZPOcdOa07zQLaPw3DqVpbXTXMxRJIWGVhJ6HPU7q0VrmWu5laX qaWniGLWbi2W98qTzTFIflZu2fXBrftPF1ra6jLfppRluZhIHeWYlm39Tmq/h7w08viXTrD XLG4jtrwOFYMFBIUnOeemP1rn5VWOeREBADEAdcDNaKz0Ik5JXNWDWbqDRL3SYsC1uZBIQR kqR6Grw8TuyQXMluo1C3tjapOGx8pGOR3OOKVdL08fD0a4yzfbBdm2I3/ACYxnOMViWNjda hIUtLZpiOTjgD8egrWNmYSlKP5mxc6/bXktjPd6VHO9vAIH3uf3mBhSfTFU45EbSXjGnBnS be9yMkhT0Q9gKjg0y8mvTbNaTF42CyoflK89DnpW9q8aeH9S1HQrVpVtZjGHVm5OME59TVx fvWRGr1Zg3stvc3bz29qtrEwA8tScZAqFcDvW/r3hq7sdQd7GxuGsNyIkjDOSwB5NZf9l3c N28V1aSoImUTLwGQE8fnW6mrXMZQd7FIMdxIoJAXr+Nbur6BJB4ku7DSLaaSGEqBvOTyMgE +prHtrS5vL1bG3t3e5dtix45znpTUri5WQBge4NGeOorSu9C1jToluL3TJI4hL5XOPvf3Tg 8VsTeE2ur2ys9Jil/fxvK01wQFXauSv1H9aXOivZy1OUJOD3pS/z5p6W9w1wbWOIvNk5Uc9 Ov4VYTSNSlvfskdqXnIBABGMHpznHNPmXcnkZV+XjnrQSobpWlJ4d1OHRptVlh8qKGfyCjk Bs45yM54qlaaZqN8pktLOW4QMFLIvAJ6A9qOZWvcfI+xFuweaQOPfAq5No+qWkDTXNhNHGj +WxZejenrVqy8OaveXtpaJbeV9rYrHI5AUkckZpc6te4+R9jIyrHGeTQdqjnmtJPDutO0oT TZpFjcqXUDbx1+bOK0LvSBB4fyNPlW9tipuWKn5ARwW5xg8YxRzIFBnNHntgUwjpnP4VoWm mahqCMbKzkuAhALIMgE9MmlfSNUF3JZmxlE8WBJGVwVPbOe5qZNDinuZeAKaBz6Vq2Gk3Vz qiWj2U77JFWVFwrDJxjnvVrW9HS38X3GiabGzATiKJXPzZ7AmsW0apNK5z7cHmoiOeDXVf8 I3LYard2+rQSyRWS5lEHO4ngDI4Az3rMk8P62BvGkXSqWC8xnjPrWcmjZJmKwweetQv156V oXVpc2VzJaXcDw3EZw0bjBB+lST6BrtvZyXs2k3cdtGAzu8RULnp1rKRokY4APeo29K3dP0 aeS9sDqFncw2N3MkXmonPzHAwfX60/W/D11Y6pfR21pM9nFctbxy4zuIOMD1NZPU2S0uc2V GOlMYHj3rsvDnhRrvxZY6RrtrdWqXiO0ZA25IUkHPTHFYv/CO67cRSXNtpF5JapuYSiI7So PJzjkVkzVbGUcYAA6Co5R8vB7V1OmeF55LcXOpW9xHHMh+yQxJ+8umI42noAO/0rIbQNbeC SZdIvCiKWZhC2AM4z09azsaIwZPc1EBgDmr2oadqFhMsV/ZzWjum9RMhXcvqM9a7HSPBdr/ AMIja+IddttQa3vZnjhWzUFkVQMMQeoYnAxWdjVHnZGGODUb5BwGxXQ32hXE+uXttoOlahN DC2RHLHmVFIyA3v8A0qzd+HrCL4cWPiNJJ3vri+ktWjONo2gdAOe/51DXQ0TONc7v60zBAI B4rak8Oa6t3FZnRL0TzoZI4zCwZ1HUgd8VFbeGvEV2cW2h3suZDENkROWHVfqOtS0ykzDc8 YHP0qEjPXIrtdb8IGxstPXTYb++vXDrdNHATCsgP3EI5OBnJ9RWA/hvXwzKdEv8rD9oINu4 Ij/v9Pu+/SlY1TRhMjA8HP1pGjYDeVIVuhp7AjP+cVG+4gDNI1IWHzccimMcKeKlYBQc4zU TDse9JjRWbINWLJI5L2FWYpkn5h9DUR67aks5o7a8WWRQwQHg+4IpAc44w7Drg9aKG+9RVF HQY+XtTkB4NNXG0Zxg08dgelSSSL0x3qRMqcZpmQAAtSqgLH+L6UwsSry+M4qQL8h5zTFx3 wKkB445pkj0U7RipFUg4JwabG52EDp3FSbcfMT6cGgzY8EgYzUqnkYGKiGcEZqVcgADp60y WbvhXTU1fxNZ2VzPDBbFw0rzSBF2jk8/hj8a9U07WrLxZpHjHw9f2+n6Z58Xn28/nY3zofk zkkYxxxXlI0PUU8PRa+Y1GnyzfZ0kDglnxnGOo/Gs5WIJUH8RVrQzPdoJNPbUxq0OtWEdpJ oJsQhmG+KfaFxt9PfpU8NzD50KnU7Y7fDLWhJmUDzzjC5z1614QhYBjuOcdamWV+BnBrRNW M2e2WZj/wBFWa+txjw+9q7faFOZey9evSq+uyo+o+CopNcSK2igiguJIJwTCwPOT6j1ryWK QhAM/hzV+wtLrU76OwtSPNmO1PMcIM/U8VaaMpNntVvJYrPYs2p6Wi2bXoYLNvwHX5OvJJ7 +5ry/wrp8V54rS1vbpLa2Us07M4AdRzsB9+lYMsclvM8E2A8ZKnBzyPelBcKT0Ye/+c1ojN s9YiB1LUtVv9T1WzgeSNfs9ibgCIRhuFJHXAHSm3OpaX/wmuuwaheRz6dqCLOjwvkeYmGXj 3IIryoGTIyenGD/AJ6VozWN5Z2dtc3URjS5BMQY/MR64rRGTeh166nJJ4GuGN0Qz6l5zRCT 5vLIw2Bnp2roS+nWvi+PWjrkDaLfFMQpJlwQuAHX0U+teULwoY5rX0zRNT1VGksIQ6h1QFm ChmJ4Az1NWkZ3Z6BaXV3beK9Ng1DV9Pa0tppZYvIZSqIVIySAME8cVwNzZOLeTUDcRMrzug jDZfjuR6VEun3kupDS0iDXRk8oJkAbs9M9KhureeyvJrO5AWaFirjOdpraCSMpyb0O0srYX fwxFhDcWwuX1EzeXJOFITbjPNOXToLbwleaPFdQNqnnR3JCSDDLggqG9uK4mPLMI4+WPA6f zq5eWF1plyba9jMUwAYgkHbmtIx6Gblpe3kd1qVzZ6zYX62l1AmoLJbsxZgglCrhsE9cHmu e8YSpN4qmmhnjnjfZ88bZBwADXOlsEY6/WrUdjezWE2oJCWtYWCvJnoT0pQSjJsmU+fodxq +rrDda7N9rWWyvLZEgUSbssNuDjtjBqjrN/Bfabpl3EcXt+EW5HQfuztB/HrXHpMYp45dqn yyG2sOD7EVa1LVJdTvDcvHFCAoCRwrtRB6AdhV2SYc7e56MwtTr17eDULdlS+tyIXnGzaAN 0n+0w5FcraIF+KcIjkRkbUQQyNkEF+OawLmyu7SG3muYjGs6b4ySBlfp6Vc0C21X+0YtQ0y 2E81o6uF4+Q54J9h60W5Vox83M0dzPfWmjeItZTVJop4brU0dIkbeYwpOXPoef0qva30ll4 gjtLnXLSayYTGExEbRvQjLHHBJxXC6tfTX2s3NzcJGk8shMgj4Xdnk0zULC70u8FreRhJto faDnAIyD+VJQStdjdR3Zd0SaSw8SLJHLbl4Sx/ecxyY/h+h6ZrsjLpd0L+PRbu0026YQ3Aj uH3JGwGHRWx2PIrzPK9fX060vmBTxz+tU0mRGVjstTuVvvCl952pw3N4t+JZGZtplGzGVH1 qposqp4S1KAXCRzy3MBjQvgkAnNcsSCSTU01nNHaQXTY8mbIT5gTx6+lOytYXM73PTG1Gx/ tXW7m6u4prc3Ns4+cEsF+8VHtUEd2bHxXYRXGsWcumC8M8IhIxggjc/HHXpXmmRs4J6Z5oL 4GASBjNQoIt1W+h211M9t4IvbYXyNONUMgSOQEsm3qB6VqapNZtp+v3A1C3b7bZ24t0D/MW XGcjtxxXn9jY3mpSSJaQeYY0MjYIG1R1NVmJJw3Q9hT5UJ1HbY6zw1DPceF/EMFvKqSlIsZ fYPvfpW5rGo2+raNc2Nncx/2nE0GXLBROETaeT1wa5QyXmg6fPp15ZIf7SiWXJbJK8lSMfS sTI5fqP0FDim7jUuVWPStVvLTW7NUsLm2hvbW7hknZnC+cAigsCeuCDxXLeIJIW+Iclwk8c sJu0cSK2VxkHOe1Zo0XVSYQLJ/35URk4AkJ6AHvVC7tbiyvJbW5BSeFijDIOD6Z71PLbYOe +6PQ7lmXWPGDJeQOl3jyDHKAHO/IwPpU+r3Usi+JvIvY2WW1t1iAmBLsMbsc15aWIICkgdc Zpu5t3c1m4L+vkbKpf+v67nR+PjnXhMkkcpNrEfMjcN8wQZ6d812V7dyaZrC6lqM4fTJNFh hMRlDeY5RcDb+fNeTkhiCcuCfuHjPtW14su767vLRtRsFsZRbxqoVvvxgYU9T2xWUl0NIvq dxqMl0mqxQQajpraPd3UE8QiwGchgRu/u7QOtW9bi0u48bWGuJcQxad9pkiuLfzVIikOcSg A8qSQfbmvFyz4zu+UDnnpU1nZ3+ovJHZxNM8cbSsM9FHLHn2rNqxopaWPUtPm1CDxnpdlq1 3p4t7VpnhEDLtRGRgGyD3OOM1b8PTXFrbeFIJ7rakX23z0acYAZm2hhnjORivIL20u7Bbd7 uMp9oiEkR3Z3IehptlY6nqRmWzjeb7MhlkKnARR3JzUM1T0O90vUrX/hDtQ+2TE3ugzu1oh 6ESggjPscmuk0W8v5H8NA3hAXR7gTFpBjfg7QTnrjGK8qvtc+1aHaaVBp9taCLiWWJcPcEf xMe55qrqumaxozWy6lbyWv2mLzotx+8h6Gs2aJnR+ORdP4P8Jy3MjSzRwypKZGDFTvJAI7D FW7c6ofhV4Ujt5ZfOTWZmZVlwyxll2EjsODXn8dpf6lLJDaxSXDRoZCi/MxUdSB3qG5t76y 8tbjzIhIokRWJBIPfHX86iT6miPoG1sm/4TDUtSkvoXtf7dWQwNOkXljZjzzzls5IHPrxWR plpb6Smkf2ukcdumv3coYspWMshEb5HUbsc14SZ5g5PmN17nOfrU0FtqmoW9y9tHNcRWieb MwORGM4zU81y0mely6zf+GPCmdXZn1Wy14XNgskmXMOP3pB/utwOOuag8XeJrTwn460u58M XjPawXH9qSFTkM0hBZPfC8YPrXlM80shDSSF/Qkk1o+Hr+1sPEEN1qGjw65CA0f2OfJWQsM L07g9KzbNOXQ9rs7iCw+MmlaP4bnlfTil1qN0yHATzomdUb02/KPc1a0O58RTz/DhbmW5aK SS+W/3MQFjO/aJMngHIxnjmvDPFJ1228UXUur2k2m30qq5t2G0ohHyjHpjFYZ1C/Ayt1KAR jIc5pXGkVtRikh1K7ilQoUldSpHT5iBVNhyM81YlZpGMjHczHkmoGznpUm6ViJxt5qEk45q w44yelQHBPBpMpEDfewO/SnQAyXCx46ZP6GkbPYdKlsxuu1Dxl/lbgfQ0gOabrRQetFUUdC OFAHB9aeq5kxntUa5C7W/WpQSHyp5x3qQH4xxnFWIyQvJAPtVfJyMg596nXAUHvTJLClcc1 d0wwLq9obmAXEHmpviLFQ4yBjI571RU5j6Y960NKjWXWLRWmSFPOQtJIcKgBBJOO3FMlnvU ng7wj4l1zX/CtloMGkPpM8DxXkMjbnDsA6HcSDx0rCvNG8MRS+L7KPQ7eA+F545YHyzNcR7 sGOUZ+bOevFZXxD8azTeKbv8AsK+tvsUkqTrcWabXkK/dLnqSD0rntX8ca1rdtcpdmHzr3a buaKMI9yV6GQjrVbIxep6HqXh/w3p2r2dy+h2s2meIb60TTokBV0hYDecg9icVH4gsvDVhJ 4g1Cx8KWqw6BqA0/wAve7pLlz8zgnrgEe1ebx+KtVFzo00zJP8A2OALVZVyq4OQT6kHpWxY /EfxBZ67qWrQfZ/M1JjJdQvCrRTOf4ih4znvTTE0d/p02gP4Zs4j4e36ZqPiNYY7S5c/uFk UL2643cZqKTwz4N8MODrcf2m31F7mOJVhZ5E2uURUIOAQRnnqK4a28f61BDBE0VtL5N39uR pIgWEoPDZ/kParj/EnxE1rfWjvbmO7ma4+aBSYpG+8UJ5Unrn1q077mTO40vw74Rk/sDT5f DQdtU065nefzn8xGiDHcBngnbXF+LLHSY9K8P6pplgll9ut2LxIxK5DEBufUVHbfEDWLYWD RRW2+wga2gkaLJVGzuGe+cnnrVDVfEV1q2mWOnzwQR29gpWERptKgkkjP1OatEs04fB88sS OmtaRkjIBuhn19OtSeFrG1u/Gthpt/CLiF5tjhJMAge4rmExjPPTgV1ngo6dZ61HrN9qUNq LFxIsLqxM4OcgEdwcVSMup0ll4f0ifTLyKbT1tm8i5lSWViZZGRsKyjsvarh8L6KtroV3bW MN9p1zcQwzMshWSNyPmSQZ9eRXML4/1mFPJgaF4IhLHEZYVLCNzyufSq48Z6oksLpHbIY5E lOyIDzHUYUsOnFaJGb3Owm8MeH9Se3Sx0/8As8w6nLauY5C3nIo3dz161zviyfRb2ysbiwE gvoN0NwdhEfH3cZ5BA61V/wCE01XchiWCB0ujeB40w3mHqT9fSqeta/e67Msl4sMe052Qxi NS3diB3NaIzlY6G3ttIh8Cvql5pkfnS/6PZHcwaRh9+TGeQOMDvXUaVpVo1hbq1q9tJaS2k scLsS/zt8zOOgBxkd64VvFl5Lp9rYvZ2hS1h8iJvJ5VfX698+tXj4+14gZaAOqRxlxEu5tn 3CT3IrRIzvE6ieDQ9Qu5tQtrL7HqFhrUMZcMWFwrPzkeox2qDVNO0S21y41TW0823ur6ZCA GOFB/hIPDc9+K5F/Ed9Jdpc+VAjJN9pZVTCtJ/ePqf05q8njnVlS5jeK1lS4kMxjkhDBZD/ EuehqlFkOcbbGpJoWly+Hbq80lPtbQ72ljkYrPEu75HC9CuOtaPjezSyNrqctolyt2kQWQM cR4QZQ47muPTxHdpamNVi3lDG0hX5mVjkjPcVel8X3+oxzWN0lsLe6MayExcJtGAw54OK0S d7mfNG1i14g0zTbS2bUrW022V5FG1oNxOxiPnAPsav8AgnTDq/hPXbVZEx5kTlGODJjJ2r7 nFc5r92iW1nolpfC+tbPeySqCqsWOTgH0qHSvEV5pVlLaWixqJZEkZivzbl+6Qe1LXYSaUt SKT7PJquBZi3i80IYVJBHOMZ65rsNd0XRraDWGtLEwmwuYgreaSXD9QQfpXH6hqct/qp1GW KJZ3cO3lpgO3ritK68WXl9Deie3tyL6RHmOzklemOeK0fM9SVyoseLYYLPxabZd7xDyiEkY tgFQcZrqro6Vaat4muk01AtlBF8kcjKrAkZB57153q2rXOr6qdRutizEKoMa4BwMD+VaF14 u1Of7Xvit1N5Esc5WIfvAOmT68Umr6FKUU36mzeWfh21tQLqzZZr+0NzAIlLGNjyMMT90dM Vr6tDpWpX9/p09gPtUOnRzR3gc71KoPl9Oc9K4f/hKdWOgpo5uFe2jBWItGC8an+EN1A9qi uPEepTxbGkXdsVDIq/Oyr0BNTZvUfMrWsdBrmk6bD4fuJorMWdxbzRoU3EuoZMkMenPWovC elWV8kH2uyBS4ufI+0yklcbc7VA53Vm6h4v1jVLO4tLt4mS4K7yYlyxHAJPrjvUOleKtW0v TBYWkq+RHP9oRJEDbXHGRnpVK6Vifdbv0Ow0vRNCkj0Kym02N5dSnuLdp3kb5AmdrADvXNa tZWcHhbTbuCBknkmlilkLk7grYHFNj8Z6usltInkb7aR5ISIgMM/3vzrOvdau7yxi0+ZYlg hkeRQq4ILHLc0op31G3HZI7Dw7peh3WlaC91pYln1C6ntXcyngKBhh71A+laDpFrFb6pE0r 3ls7xOqsZA+W245xgEc1h6f4pvdOt7C3tkgC2MrTQlowSrt1PvT5PGGqy6UdPm8gxgkozQq Xj3HJCt1APtR71wTi1sdXpdpZaPrV1pcVkvnLpru1wxOSxTPHOMc1T/4R7S49Vk8OzxEyNY faUvATu8zZvGO23HFYS+NtXWCJG+zyyRwmBZmiBfYRjaT3qpJ4kv5IY1IjM0cIthMFw/lf3 c/pRaTHeJ2N7pttcWVle3Cg29hpULMjgkfMccgdqrmPRf7C1v8Asm0V4JZbdY5ZwQU3Zzjn pnpWJa+NdWtbiOeJICI4PspRowyNGOgYdDVUeJtQ8m/jZIGjvQgdTGMR7c7Snp1otILx3Ov uo9Lt7m10NppvtthdxeQMMFClhuLZOOeoxUV1pVprmoeIEitlOpWt+JC5Y/NCWw35fyrnrr xnqV49vJOlu0kOzdIIgrSbfuliOuOKmi1Ip9t8SNqUaahdB4WtIlIJ3DBY9sHmhpgpJ6HPa g1sdVuPskXlwbyI1U5GO3X867jR9C8P3elaN9osHkuNRin3yiVv3ZTOGA6c1yL6mP8AhF00 kwxl1n84SBAGXjoW6mrVj4u1DT4dOjggtybBX8kuuSN/3iaUkxx5Vv8A1sbL6F4Z02xS11m Vhc3VmJ45UDFlcjKgditat7Z6LrM1po11YkX50hJY73zT8rKucEdMVyUnjPUZ9Ij017WzdL dSkMjxAyRKf4VbsKo3Xim/mt44zFCJ44PswuVXEhj7qef161g0zZSXQ6KbwppA1TUvDwhZL u0sTdR3SsfncKGII6Y5/Suc8JWNlqN7qEF2jl4rOWZCsm35lGefWi68V391C3mpGLloBbPc D77IOx9an8MG302xv9WnvYMTWs1qLfd+9BIGGx6Gs2nYuLXNcr+LtNsLG30OWzjlQXVksrr LJvO7Jzj0HHSuq0vS9Lawt7RbNoo7/RnvJhHMQTIucMfbjpXB6xrs2sQWMU9vHH9ii8iMoO So6A881pWXjrVLLTIbGK1tZWgtntY5Xjy3lN1XOalmkWdTF4a8IzC00s6fcx3d9pX2qO5Nx kRSqpPK46HFX5tJ0XVW0pNXt5rpbPw79pCxzbOVJyCcc5rI8T6/HZWGlNp/2SSV9NS2edGB kjz95RjpWMvj25j2n+zbZgti2nL97Hknt16+9Zs1TR0EPhzTdN1m18U6aW0+0h0qHUvJklZ grucBSw5x3P0rifHsmkXviZdS02+e7hulV5jz8sn8SqT1HpWgnxFvLe6tCmlWZt4LEac1u6 lklhHIDAnqPWuW1bWf7Vvopms7e1toRhLeBdsajuB3qG+hoj0i68G+BbVdat/7P1GSbTNLg 1XeLoDcGIBQ8dOetUr3wn4bt7/XxbJdxwR6GmqQRrc4C7guUJx83XI+lZN38RmuZNSlfQbQ SahYx6dMQ7f6pCCMe/AqK4+Ivnm88zw/a/6Zp66bJl2/1K4wo54PA5qdClvodBqXgrwXFpl +LGyv1urXR4NXSWSfcG3YyhUAdQcZrM17wX4btNN8W/ZLaaKXTdMgvbdvOJ8tpAM57Hk/Wq Nx8SxKl2jaDCi3OmppjhZnH7pMbce4wKhu/ibPe6Hc6bcaDYN9stY7O7nAbzJ0T7uTnj8MV GhaTOy8VaFo/iPxprOnXNtJNrSeH7O508+ecSOtupZMdyRkj6GvIfGOm6bpGtLp2n27RPDB ELgNIW/elQX6+h4r0HTvEkviLxpF8RJrrT9E/sOOKOSDzSXuVSPaqop68AA/UmvO7jxClxY 61Ddafb3F1qlwLgXci/vITkkhT2Bz0qdzRbnMkkDjjJ71G3XNSuMHd1FRsPlB71JsiAnLda iOAxxUpXGT0pjjAFJlIhcfLk1NYblvEKrk4YD8jUbYI5NSWhK3BcMF2o2D6cGkBzB60Up68 9aKoo3wRyTg5qUH5gcDpUIyRj0qUdQD6VIiZOXyO/rUg61Bzjjip0A4piJk5B5qRCemc4qI A4yPyqVMkE7RTJZKG9zz609WIxzUQJPXipEwRz1oIZMHJ7/pUiv/AN9dqiAbPOKlAAxzTIZ KCc16L8LIbG912/s9Q0q01CIafPcqJ4w5Vo1JBWuW8K6TYa3riWGoX72UBjdxKibzuC5AI9 D613/heDwx4P1FdQn8ReZ9v0qaIo9ucpI428YPKj171aTMmyjp9ho/jDwjrl1DpcOlazo8a 3KG1UiO5jLchlPRh6j1rpo/DdtCuhXq+HbX97e29vqisxdUdiAAFIG0HqcZANcxp2vaJ4P0 G9stIuv7W1HUXjE9w0PlxJGrbtig8nJ7muiu/Enh+TxVa6xH4qv5bSa6iuTazBsW207mB5w x7DHFaIhmNdeCNQ1LxBqZ0w2tvF9rnhghZ8GUx8sFA9BUPgGwt9Q1nULO5topcWEzIZzjym Xo2e1dhpnijwnZXhu49SZZpbyeSZhAT5kbg7MegGecVxnhnVNN03xHqf2m7Zbe5tpreOZVJ wW6Egc4q0Zt6jrrwFrFmskj3Fm8S232tZopCySR5wxUgckHqKrS+EtVhu4keSERNbJeGcuf LWNsbST756V0Wm+JdNt7CDw/cahm3Swltvtvlkje7Z+71I7VdvPEPhq90+TQ/wC0Wjik02C 1W5MR2rJF6jqQa0RDSM/xZ4ZRNdtoNPhtLW2SyhkmnjJEIZh1yeck1kT+D9XtY7mW58iJbV 41Ylzhlk+468cqfWup1TxD4d1HRbrRotQYCS0t0Sd4jgSRAggn0Ipv/CR6NqNlc6bdXj24S C1iilKFg5iPzDH54zWibMnFHJt4d1CLxGugbYmvWcIAJPlJPTmr9x4M1q1WN1SC5DzfZ28i Td5cno3pVye+tNU+LNpe2EjSwS3UewsuD27fhW9B4h03wzq+oQvcfbftOoPJL5cZ/dR7SDw f4ue1Wm7mXKjF8O+GWTX9KfUILe+026meFijkqrhSSD7jis5fDF/ealHa232fzrh28uAyhW AycZHbpXS6Br+laHc2lr9vWW2W/a9MqqSEG0quAR1IPIpJtY0CbxlpniNb1YHEh+1wqp2gj OGX6jBx2q1JpsmUYtIxD4N1YOkfnWZ3nYu2YHMhBOz68VPoWlxz6dcR32nRtdBmFo0koTe4 +8CO4FaHh/UvD+nSyXc+pPHdi+Em8RFw8WTwo7HPU1Hqd14b1TRYo/7Ua2u7GaUrthOLlGb Ix/db61XN0J5EtUYP/CNavJbvKIo1cRmc27N+88v+9j070j6BfQsqvJAQ1v8AalkD/KU/xr obnxBph1q08Q20u1YrFraS0fOS2woPqO9Y8uvW8vg6DTyp+3o7RGQcAQk7gPzzUpvmE4Joj HhfU99uszwxebNHC3z5MJf7u70yKj1HQza+LJdAhuYXlEvlK+7Ck54B9PSuuutX8MxadNFZ 6luhM9tPFGYiGwh+bLd2rj/E9xbSeLb6/wBPvBcRzTGZHClcEnPQ+lVzsHCNiG70i5sVujO 0S/ZZvIkXdyH/AKj3rSsPBurakluY3tYmu42e2jkmG6fH90Dv1pPFeu2utT2stpGUZo1kuS f45sAMfocVuQXtppWj+D9ZuLwA2KSyxwBDlyJDxnPA3U5Sashxgm2c4nhbU30+W63RK0cby mBm+cqh2sTj37V2MOkabeRwxCxtYXk0Qz7nTaEfdjfnPFV7fxJ4ebT3ke7eC5u7adLhRDuz I5yG3Z6e1VV17R0jjhN8WDaR9hZ1Q4V85yRnpUttsOWKuZ1r4dn07XreDU7eK+sJ4DIZ4n+ Uwn+JWHIOayvEli+meIJrVrVbZAAYkQ5UoRwc10+m+JdMjsT4eur+WG3+yeRHfopJjfduzj rt7VzWoNp93LeSNq1xPLAiiF5Ez55zg9/lFVFvqKSVrI39EtYpPh/c6jFocWoX8V8kK5jLF kK5Kkita/8AC+lwz6j9ktrRoYipikkuQohkZclWH8WOcVzen6pbWnw5udNh1Pyr6W7E4VQw +QLjBI71Bb31m/ga+0+e8K3092k6owJ+UAg8+vNS73K93sWbrwrqt5duEgsLT7PapPKElAX YeN3uT3pg8Ca81xPCXtEjhjWUzmcCNkY4DA9xXRQXWnak+rfZr8LAmjRwtMUOFZSByPT6VR fW9Lk0G90xr8ZTT47SBihPmsG3E/TqBRzsn2cTAuPCOqwW7zPJb4WIzBVl3Fowcbhjt3+lM m8L6jBNHHJLbBXtRdK/mfIUPQ5x1zXVWWqeFbTR7eK31aSGSbT5ILhHhLN5x7lvT0ArAudf tJvBltppQtfws0ImPGYc5C/nTUmHJEdqfhC7sdTi0+3u4bgNCkskucKm4dDxxyayLzRtTsN ZOkXVsy3u4KsY5znoQfSu6n17Qrua7iGtS2hvLOEJcCNswvGMFWHcGuZs9Yt7TxxZ393eTX 9vbuFkuH+84xgkA9ODTTbJcEi83hrd4StVght5tTkvmh8yFyxKhc4PYUmg+HhD4gitdTghu YLmzlniYNlSVU8j3BFadndeFrW3hsLrV3ngXUWusxxMPkK4GefXqKtR61oSX+mXB1lHS1tr mFx5BXlt20L+YHNLnZbijn7bS7YeFWuZtPQXzAm3keTaHjzgttPUjsaqapo6xa7p3hyK3Wz nJRHmd9xkL4OSenQ1p2WrWI8LSaTqF7DcRlS0SlCZLeXd1Vv7pHUVV13VLC48c2OrwXPmW8 bW5cpnICbd3B+lHM7DstDOvfCV7Fqd7awTwNBbSiFp2k2puzwM+tNj8D+IZ5bpWtY7cWsgj leeZUUEjI5PYjoa6TXNQ0TVNN1jSoNWWNpL572CVkIRw4AK+xAFRa34j07UfDeqWyXQFw4t o4Q+dziJNpb8feody1GJzl34G1+ztJriaGD9zEJ3RJlZxH/eAHUVPF4avF8IXFyNJ+1Xkjp uYH57dW+4Nv8AtetdZq1/b6Jf2GrS3cTudAit47QqQWLRAZI9Bk/lUM3inTrfVrDXIvEMkl o/l+dpqqQYyowQT0IHJFYXvubcqTOel8LNF4Cnme0il1YahHbo0MhkYhlJKsOgOQKyB4I16 Sa2REtmW5mNusgmGxZQPuMf4T9a7fTda8O+HkuH/tiG9Eurx3yKkbf6oIVIOe4zmuevNctt I0TV7CyvhdNeail1bvGeFVCSD9SSPypNspJGPaeD9avbv7EhtY51uDa7XmAIkA+778U/xFp VrY6HELO3QG1maG5uXkzJJJgZUL2Udq0fFniK01PWbS80ON4Wwt1LtBz9oOCxwPcUz4jX9j dalBHYQvAjxi6njbtPIoLce3FZvYpDdI8GXMFldT3enQahd3Fg1zZxeeAix/xSH+8R/drLv /AOrQaPoV3btFeXGqxNKIYpFZkXnBP0A5Pau40jWPDjaZo93da5a2j2mjT6c0Lxtv8AMbOD x2560zRtY8P2lv4ajudatgsWkXGmTFVYeU7sT5h9unPvUPVm3Q5vwt4M8vxF9i8S6atzBdW M09tNFNmMlFPIK8NgjBFcRq+iahpIiN2kS+eu+IBwzbcZGQOnFev+DfEOmaFFo2m32p2bS6 Y13cGV33R/vFCpHnHOcE/8C9q5rxNoGi+I/H9pLpniKzt7XVRvlVmMhtJduSpA5IyOMeoqb aGlzPv/AAz4Rh0i7urPxHaTXEVhFLDD8wZ5W++D/tA9B0rndE8C+J/EVgt9pOnB7RpRAJpJ VjUue3JrGu0NvczQGRZGjcruU8HB6ivR/Cdg+o/B2/jGqW2nqutQMZ7l9iqAvPzeo6gd+lZ 7lpNDtD+HUk3hbUZ9W8L3q6rp0kkUZ81Eiumx91iT1QjIx97gdq4Hxrpv9la/HZNoLaHIbW GVrVpvMY5XG/PONxGcds16h4016z1/wNrA03VLQzT6ykscck22RoliEe/b2yy5x1rN8deJd DsfF1verpWj+JrebTLOHdMxkETxxhXUbSMHPelsUmeLseoz9KY5Kle+anuGV5ZHRAisc7R0 X0A9hVYsucHrSNkMbrxz9ajYc8mnnk+9RMe9SykRNjdgdaktVWScxuSE2MWwfbj9aY3TPc0 kKeYzIScbWPy9elIo54jmiiiqA6Feue5p/V/wpig569Kfk5z/AEqRXHYIGDnmp0LBckYxUI 2kcg/j3qdcHjceO1MROBnjj8Kv6VYjUNVtrA3KW32iQR+bICyqTwMgc9cVnKdpxWroi7tf0 0AAk3UWB77xTJexc8R6HJ4b8T32iTzidrOTy2kRcK3HUVOfDr2/hWPW7u8jhluH221ngl5V 7vn+Eema9q+LOmXp1izXw/FFeaVd6kIr0SR/6u7yMpIeykY/DNX9Z0bXHtHs7CwV9WtdYjh g222ILdXiZWEeQT5YznnvVJGDbPm8Bi3OcHpgV0uk+Gn1Pw1rWsrepGulRrI8Owszhjgc9q 9Yumv9V8Q376Tar/Zmh2L2q33kBpnlGN8sagDLk9+iil8Taett/wALBNvbNFFPptnJxHt3M SpJ44yTycVSjcm7PM/BfhZvEr6iI9Xi09rK2a5cOjHfEvDnI+o4p+p+HIbLw5Y6s+txTTXY JjtPKZZNgOA3PY9RXT/BCVIPFGu3U1mt7DFotyzQsMrIModp+uD+VW/FmmSt4i0Dx9oTyTa Jql1Aqll/483DgPCw9AM4PTHFUrkM8uSOR2jjVGZnbaFCnJPoKszWlza3T2txE0ckZwyN1z 6V71PDdWmpaqwtDGsPiqJYWMA+RCP4Tjpgmqsiane3GsS3NrI81v4mgjiYxYcREc8Y+779K uxDPFYwwGNp/GpgvbqO4r2KI3Okap4l1m4sVWzsruWK0h8nd58z8Dt91fbvSGAaU/hAJYwP b6nuTUCY1be7H51bjjHb2FWjN3PH+QeAeelOBweAQOlemxtZzaLd3Eckezw9dS7PlXdLG2Q g6c4NedXMN1GyTXds8QuR5qFl2h19RWiRixinjgY+lLuOTzjNR89FIx6U/AGM8mrRiy7YXk +nX0V7aSGOeI7kYDoafeXc1/eSXV02+aU7mOMZNVAcjjg05SQck1qjNkmSpAZj9TRkgbgen 60zOTSfMOMDBq7k2JN42/40g5Jam8HgijtSuFhxJXHc+tHI5z+VIzYHJB/Cm78gcY4qU9Qs PyMYXIHelXHvURIBAJpxYbs5q7isPz6mr11rN5eabbafPIrQWoIiXYBtz1rNL4PAJzSZPc4 ouUOyeByMU4uvHHI71GSR7/WjdRdk8o9ieORTc4bceoppbjH60h4IBJNFx2HhmPQUp4wA3N N3EDHakJzRcLGnY6xf6bBcxWc3lJcLslGAdy+lZ7PwW459qZkc9senekJBA4ovYZIpyM04t gH06VF3+U5oBOeaLisShx6Dml5JJPSovu9fXrShzggHrQmKyHdGz1p+4bDzgd/eos/PyxoL DHWncLEwf5Bn8KY7MMHcSe3tQGyMUzvRdhYduIXn0qDcA2T09KfjJJz0FQsG3HmoepS0NHV dZvtYaN7yRXMCCNCEAwoGAKyGwRweTUrEjg81G5AHvWTNVvcY44BPUd6jxxgjPpUjHouKjw c57VmzWJf0rU7zRtUh1PT38q6hJKORnGQQev1NV766mvbiS7uZN8sxLsx7moMnnr+FJklSC KzZsiseuC3QGoyTgYJOKVz6VExOQO9ZGyG9/m+WkjuJLWYSwSNGwBAKnB5oYc5NRE8kZ4rN 6FoicliWJBJ5raj8TXsHhGTwwkNubOWb7QxKZcvjAbd7CsRjtyPWmMAU68ipZaI3bgLkk+o NRPlupJpxzmo+hOeTSNEiuw4JakKoVyKVznOeOajJO0AHNBohjdfSoGwD1qRyC3JNV365HI PFJlIDtI45FS2ZK3RKsF/duCT24NQMBng1JaxvLKyRoS2xjx6YNIZzZxRQaKoZ0O4lSAOak TAcFh9aYpIXnqf0p6glhxnNSSShQwzUijBpg446U8DHOe+KYE2M/WrdldXNjdx3VnK0M8R3 I6nBU+oqmDg/WpVfswpkPVHSTeMfE1zbvDca1dyI5DMrSkhiOhI9enNTxeN/Fccjyrr98JJ AAzec2Tjp3rmVPPTAp6c00Ryo6Q+MvFElwk765eNJGhRWMxyAeCPoaUeKfEksTwtrF00bps dTISGHoa58EjpUqcHOetMhm1o+r63pvnRaTd3MHmcyLBk7sdyBVuXX/ES6cdMn1C6S2PPkM SFJPJOP61r/AAplki+KmiIrlRJKytg/eGwnGPwrr/Dl7c+L/EfiHwlrhF7am3uZ7eSVQWtm jywIbqPStFczaPO5vEWvXkSRXGqXU6DBVWkJ5HTirQ1/xLHcTTyajexyzbfNdmYEjtn0rdm 8HwWPhmfX7HVZZ7ixkgckRDyX3nB2N1yvfIru5471/iX4hu4Y/tUFvaW7T2pQSl8qMPtPUI ec1dmZM80h8R+J4Y3gTUbxEUmRlDH5STyT6VHb6rrRjkit7q6eIks4XLAE9Tx0PvXSaqsth 4FN9BqCzDUb6SO4Pl4aQqcjLf0HFbUE1r4f+FGlatpV7cW2oXV2yyybR8/Yq3qKqxFrnmYe 4gEsLl4/M/1iNxuPbIqS4vru8WFbqaScQoEj3HO1R2HtXoXjPQIbnxdrmr6pdtZael4truR N7mQjrjpgDk1XuvBljoWjXr6jdyjUbe/jhjmjUMm0jcrAVojJpnBGGTLExP8AJ975CMfX0/ Gl25IySO1en3MN3BZ+NbS8vnu322x86Qbd5JPJ/D+VcrqvhiOx8Prq9vdPNEk4hZymEfK5D J3xWkdzGSdjnVHIweKlEbSNtRSxxkBRk1veH/D1jq9tLLcanJbCCF5pmWIMsYHCjrySSK2/ D2lyf2HfTaZfotzJbNO8gi3CONWAKE/wk5zx6Vd9CFE4LawJOGABAORjH19KUh1Yq4KkdmG DXrN9pNpdeJNN06XVLV79EE5jS12xykR7g7nPJrkbzSobu4kutb1sWuoXULXKbo8q/wDdUk dCR+FFw5TlSGyTtOBxml3EqWxnHPHau2udHdfDGmwxXcQ0x7b7dcPGnzA7tuCT945qzplhp UXhjxDZtrCy2JNs63KRfMgY5K7T3ouPlfU88IJPAyTTgj9PLfIHI2nIOOhrT1zSZNC8RyaY Z/N8t0KTYwCrYIbH4iu+u9PvW1uDTRcxaffxW8rSH7P8s5CcuD3yO9JPUORnluC3b8aRcKM 9hySe1dvY+B7W9t7AHxAkd5qUDS20RiO0sufkLduhqMeCrqy0ya9nu0hvLVEn+zyKAHXcOA c/e9sVXMHIzjm3ZDMCO/I7U0kE8Gu8+IOlQQ6xJqE0otPNjj8i3VOJRsGWB9Mmud0vQoNV0 DUL6G5f7bZlD9lCfeRjjcD35xxT0J5TFzxyacsbCN5ArFB1bHAPpXTnwrZS2+p/Yry4murB Y3aHYvzBuG/75NbFlpynwnruj2UxmP2u3jUuhzvbg4x2pNoaieelgQcU4gkKcEg8A+/p9a7 uy8D6cmpael7ftIr3Zt57ZWXcw25DDn7pPHPoat+H9I8n7aiTQx2F5M8VvNcxqfIdMjfknj HTIpXGoM84Kyqo3RsARwSOv09aaSAegr0LWLL7b4c8L2V5eLFhbkGVVB3hX6DHUnoK5bxLo H9ialb20UzypcxJLH5i7WG7+E++afMHKzG3dz0NOIYAhlI4zzxiunl8ItarqMMV841fTLdb qaBkwMcFgG9RkV0/jPw/Y3Gra3qem6qBqOnJHcS2pj+QJ8oyG7kE9MUnOw1TbPMnUx8MrI3 owxTVJPNeg+LtGa/8S6lfXEn2azsre3ed1UZ3Og2gDoScGs+68Fw21hf3/wDabPbW8EN1E4 jx5sUjbc9eGBzxVcyJ5Hc5DAyTgnHXjp9fSjtnGDXptl4bltdJ8S+H4pGnEX2eTzRGMop5J P0Haue0/wAI2mpSNPFqjrp4uBaJcGMDLnByRnhRnrS5tAcHc5Pv/WkJG7B6V29j4DguFtzP 4ghjNxeyWKBIi2XXvnOMGsjWfDkemaWmoW9/9rUXL2kw8vb5cigE455GCKakDgYC5wT2Hf0 o+YNgqQfSul8AyMPH2kLtBWSYIykA7hzxg1s+IHv4rLUhf6jaS2cl1s2w4d4huzngDHHajm Fyux5+c9Qe1NJz9a67WPB9rpM9pFJrCsLwq0Enl/K0bYAkODxycY9qtv4NXR7+Wa11aO9u9 Ku4kubfy9u1S+AQT15yKXMPlZwcinfgghvQ9ajZSwJI/OvRPEvhxLnxXq2oXc66fYfbBbo4 j3ZkxnGB2Hc1Dp3hCbRPFEDazfR28Md6tvG6x+YJzweB/dwevrUNo0SseetlTgZ+tNyx+8a 9A1vwtHc+J7y5u72PTba61CS1tj5e7LAgcgfdUEgfjVGXwPNDCGmvgssd8bG5jCZ8k9Q2c8 qRWZokcaAeg60jqdvse9dnY+BjqFtcS2+sQs6LK8aBCdwjPO7+7nqK373w8nirTPCFkl7DZ XcumSOqiIbZCrtxkY5IHes2ao8hcdqi53EmtnVNMTTrSzm+0lpbrcTE8e3ywGIBJz3xXUW3 wxmvbSxaDXrRrzUbN7yztvKfMwXJKhumcKazaNUedMpwc1Dg9c8V3UXw81GVJ7V76KLWYrM 3w01o23mMDJG7puA+bHpXP6PoT6pDdXkk62djZhDPcMhfbuOFAA6k4P5VDRaMF+4qI9Djtx XpNl8LNR1LW57K21W2ktVkEUN7EjSRyuRkA4+6MdT2NX7nw5qF38MdK0BbKE6sviCfT2aFB zsUZyRycHPPtU8pomeQEHdjcMjimHkkg4x6V7frvwy1HU4dC0zTH0/T9MWKXbNPG0cryIMy mTIySRyO2Olc2vwkneO2a28T6bMdQtJLuxRVfdchM7wBjjGCMnrSasaKR5Y5HSomyDnOQan fG4/LyODVc5IpGiIvXPWoiMDB5qZhio24PNSxkTAEVNYFhcSeUMsIZP8A0GoGXoe1WLGVIZ pt0QlDW8i4PbI60hnLnrRSk+1FUUdAOefXmpgw3DgfhUQJ6/pUgOCDzUkkwC7STkGlQdM0i klc4496eAKYiUYPFORefemquOat2dlPqF5DZWcDXFxMwRI1GSxNMkaBwPSpQFAHNel+IvA+ g+Hk1PTJNP1yXVrO3LrcRgGAnapEjDHypkkGuKi0HVEsIdVutMuxpRYBp1j42njIJ9T0zxT RF9TMA5BGcVKMEDpmuw8V+D/7P8YHRPDlveXyfZoZwCu5/nUHnAwOTWInh3WlgurltJuhDZ uI53MZAiY9A3pmnYzkzT8Fa3aeG/Ftnrd7FNMLXLRxREAuxGOSe3Patx/F+k6auqS+HNNnt b7VFeOW6uJt5RGOWVABgA+vWsXQfCWoan4mXSr+2ubZYl86dI4y0u3HAVR3NQyaBqFxc3Eu j6RqE1irOY2eBiwRTzuOMZA61otCDuLzx94f1DS5rOfQ7iIXFvBE/lXHyoYzkFQRgZ70y48 eWU3iy58Q28V5ZXEhiMckTjcuwYKE9wR1rgrrStTsIYZtQ0+4tY513RGWMqHHqM11d74Mdv Cmja3olpqF79qheW6+Tcse044wMY7881aZkWdd8V6fq3hqPTYrJ4J1u5LveSNoLnkAAcCpH 8Q6U/gjS/DrwXSmyuWuGl3g7izbiMEcCkPhrRo9M8NX2zUbkakkrzxxBSwKnHyYHAyOc0XX hGL/AIQrStc0wXV1d31xNA0AUH/VkjIA5/OqRDdjQ1Txppmt/wBq213Z3EdnfXC3aeW43xS gY7jkEVFP4ztdS0u8stRsXKy3Mc8TRvjYFUAA+vSuUGkar5Ms39n3Hlxcu2w4XB71qWmhwX p0uGNbuFpo2e4kkj3LgHrGAM1ojFts6C58ZaTPNrM39n3JGprCAhcYTyz+uaj8Q+MdM1fTL 61hsJ4muZ1uF3SgrGQuCoAH3fQVzF3pzPJcXOmQXUunxvjznXnHTJPTrVy50UR2NnHbxXNx qMq+bJGkR2Ih6Y4yT71S3IbZoafrui2/hNdFmtbtWln865kidcTY+6p44H+Na9j420O20mC xbSriPZayWsnlS7VZWOd2P73vXEyaRqkEczy6ddRJbkCQvERsJ6Z9KZbWN5euRaWs1yRgHy 0Lcn6U2JNnXyeMNLPjm38RJaTLHFAIvJLAk/JszmoNS8R6Dqem2v2nS5ZNQtIjAkgkARlH3 dw7kCuXj02/lvns1spzcIcGIRncD9KaNN1BopJVspzHE2x22HCN6H0NPTcfSx3Nr420tNOt NMudOmuLIWRsrmPcFLjduDoR0INZdtr2kw6NqulQWk8MF60W0hgzAIcgk9yawRpOqbgi6bd F8A7RGx69KW0066meGS6t7iKzeVY3nWLIXJx1PHekDbZo+JdYstX8TDUbSJxAVRWjkIJ4xn 88V0tt4702KW3SZLu5t7YTLB5pUyRo4wEz3AzXMeJPDV3o+v3NlbW9zPbpL5cUxiP7z244z 1rHlsrqGIyzWsyIrmMuyEAMOoqVuPU9Gu7+00fRPDOqyW1w1zDbSm3yMLkucE+4zmsnVPE2 ha3bWl3d2E41WOIQySCT924H8e31xXPaUP7Y1iw0i9u51tppFhUqd2zJwCAa6HVPBdjFaa7 Lpmozyy6FIqXKTxgblYkBlI9x0p3SD3mXPFHjLR/E2lTWtxBdedEUazl+XMACgMp9QcZx2r lfDeuy+HtVkvEhWZXheJkPQ56H8Dg1mzW11bIrzW8saSjKF0Khh7Zot7C8vUkNlaS3Hlglv LXOB3qrkdTrfCFxq9nfXniwLGdPVXhnaRxyxXIG3qecGqmjeK00rTr1Ghkku7i5jukl3fKC hyOO/XrXOxWeoSWEtzFb3DWsZ+dlU7VIrd1rw3DaXOjW2myzSf2jaxzt5vVS3XgdqCtUX5/ FmjL4ot9dstFMMpuBcXAaXcCepCf3etMPiXQbjS30u80md4YLiS5tCJgGUvyytxyM81z+vW VlpurPZ2jXISIBWNym1iccnHYZ6U/T9FuZdU06K/tbm3tLuZIvM2Y+8exPHSgLyOosvGekw JpobTZJFtbeeEjcASZP4lOONuawvEWt2OqHTns7aWA2kKxYkfeDg8H/ABqHWfDt9pmqz28N ldPb+c0VvI8ZJlIOOMdTVI6LqxlWMaZd73G4L5TZI6ZoHqdPe+MLe6ub3VYbeSLU7+2FvP8 AMCgPG5l9zjpRqni2zvby/vbWCeGbU4lhuQSMKoxnb9cd65SHStVuFZrfTrqUKSp2Rk8jqK VdM1GS3kuBZzmGL77hDhaAu0drf+M9Mv59UhktrhbLU7eOKQEgyRtHja6n8+PeoR4v0+4t7 3TL20nl02ayjtECOFceW2QTxjn0rlP7H1U+RnT7n9+CYT5Z/eY/u+tQpp98YJJ1tJmhj++6 oSq/U9qF2Fdno8XxFsLfU9R1G1s7iKa9MSspIZdqDGD9RWc/ifwrNp97pc2l3f2KW5N3bCO UK0LEfMmcfdJ/GuJks7qO1ju5LeVbd/uyFSFb8adHa3FxC0tvbSyIn3mRSQv1otYOaTOt03 xXpdrYaZbvbzqtnqD33lrjBDYwv/joqO91/RLzSjYSRXJjfUWvXG4D5WxleOhGOtcp9kuvs v2w20v2fOPN2Hbn60sFld3XNrayzjOMxxlgPxx7UC1NzQNX0zSfGkWriGc2VvL5kcXBdh6E 9KuzX/hGSe9uRDqEkl0+4I7KUhycsR74OATXLfZboWv2o2s3kZx5nlnb+dTf2Xqe3P8AZ9y PrE3+FAHW3PiPTNXsbLTntJzdWlyBYumMLGWGEYd+5zWh4q1ez0fxdrlvGbjfe3KNcs6jBV G3AAdwT/OuDtLK7jvI2miuYIkkVJZUjJMWT+hrU8U6PfWniq+06J7rUBA4jExUszH396B3Z uap4u0fWYL+yu7e4jtZrv7dC0eCyPjBU+2KdceOdL1aNE1q1nT7HeLd2rwMM7QACjZ+g5rk LSxs5LCc3T3UV2JkjULHlAp4YtnnOe1WPEPh1tK8R3GkWXnXqxAEMFyWyAeg6d6AvI3dS8W aTrMWy6ikiW3v2vYWGGLKxDNGfbI4NU7fx1Mt74hup7YP/aq5RT0icHhvyJH41x/kzPOLdI 38wnbsCndn0x61Kun3Ebl7i0nWGJ1ErbCCgP16H61DLTZ3mg+MtC0/w/Y2s8V3FcRRTQzNb ldsvmZw5zySM0i3smsan4aXwha3t3NoEQDjywPk3lixxwB8xFZd54KdJrK20m4k1K4vEMyB IiFSLrlj6460zR9Gzot/qK6tcWMtqrx3UKKQzD+EAj1Pr0rNmq0Mfxtq6ax4xv7yCNY7cvs jjQcIo64/HNd9caxY+GvD3gLXGNydRtNGdLeJQDGzsXXJPbhjx9K841bSrPTtMs5jeyTajO WkeAR4SJP4fm7k/wBapXV1rF9axLcvc3FrFwgYMQvoBngVm9zW+h3lz490ybXIvGKedFrQ0 17KS2EfyGQrtEgb0x1HrXPeE9e0K20jXNB8RxXBsNVEbC4tcCSCRCSCM8YOSMGuVe2uFmaH 7PMJFHKGM7h9RjioTb3Hn/ZhDKZs48sKS35daTbLR6LZ+KfCEvhe48O3n9pWFta3RuLCe0Y eY4I+dZM8fNgcjpUulePtG0jStFKLNK9jqst9JAVxujkQIyB88sAM5NcZ4a8Nr4h1GbTWvP sF3szCZkPllhklXOMrxnHrWbqelLZ6nd21l9ouoLd9vnGIjJ7n2H1qW2UlY9J0/wAV+BdE8 Vm807UtZubXZPh7sZZA6FQirnGATnJ54pmk+LvCFgfBYn1SfPh+yubWbban960rM25eeg3Y x7V5leaBq9ilrJPp86rdQi4jwhJ2HoSO1N0jQ7rW9Xgsd32WOQFnuJV2pHGPvMPXjtUXZqZ N6ES7n8hzJHvba23GRk9vxqkO5rS1eKyttWuoNPvDeWUchWGdk2GRecNg9M1nEH6A0mzVEb cj3qJsFRnrU5wBUbBQcVLKRXIOOfypI8KZdzYHlPz+FSN0CjkionUNHNkciJqQzn6KDRVDO jUHHPX1qRcbc9TUXb7vWpV3E7e2KkkkUk9elSqB9KhXKnBFSocvimImUFsg84rS0VLhtbsV tciZplAw2McjJzWYpO0qRV/TLK91HUrXT9Nt3uby4cRxQoOWY9BTJZ7zqFrqNx4p+Jaeen2 e70do7cvMCkkhKcDnrgNyKuXumFvhvqWnW9/bX95daPaeVK92gaTZICyKmcAICevJrwK8iv 8AS76bT7sNDcQMY5IyfukdRkVst4U8UxeHT4hl0uWPTlRZTOxAwrNtU468n2qkzK2p7B4pU Xdr4x02xkiOry21hNbFZlDTRRoBIiMDydxB/Con17Sb/wAZXOgavcoLfVNGitr2dCCqXUah lfPcjG3Pua8ZgsNWudIuNahgkaytXWKW4PChn6L7n6Uul6bqet6iljpVrLd3b5wicsccknp VXIaPXPDGonVdK1a60VdP/tyDUVuI475wo8hVwhQkjlcDjvW5pup6ldT+Ep5b+NyNcmluWS XYgiK9Tz9zOa+f3WWGZ4mJVlYqw9COCKs24uJWSGHfJIxAVF6kk4AFUmQel+Lftknw6tzdy mWWLVbhsGTJWM/dIHYVu+HdYubLw/4LvIL3bp9ms66gqyjAXJyrLnknIryXUrHUtJvHsNUg kt7hQCYpD8wz6iqscr427jj0qjO57xo5Y3Hgqe3YRW6/azKN6gIjOxUNzxkEVf0y1gn+GFt o7TJaarJPdtBMzqph/eEjODwGHAPvXgizSBQqMRj0NS+ZLwCxIHYmrRDbPY9C065svD8MN9 d21xJNY3UREl0qi3fPCbc8s2M5NN0RrmO48IlpGG2xuEcmQJgZYAZJ57V5Lb3PkXcMrjzkR gSjnhgD0Namra62qSW6xW6Wdvbx+XFDETtQZJ4/OtEyGzsdes7q10201HQtRgg05rP7Lcx+ aN0cg+8hTrkkA10Ez3kNlcSR3BDHw5GuVnGTID069favIRZaj/Zb6qsEhslcIZuwY9vrRFb 6hPp897EkrW1uQJJAcBC3Ap3IueuXk17cR3P2m5MiP4fRZFLjDS4HGAcbutcr4IGoSeGvF0 WmvItxHbwsgRwpB3nODng8VwgllwD5rDjpmug8OalLFZ6notnp73lxqqLGSjYYBCWGPfk0A megeIruHVfDN3Hp8iHxFapa/aCjAPLtXDY5y2D1pr6/pV34r1PRNRmiFlqllHHPIv3UuFUZ b09efWvK5bHVbSxi1GW3lhtpXKJMeA5HXmqLsd6uGIOfWgd2eoWGr6kfBnii4tLiSKJbiBY Nr4O1cg479MUa3banHdw32mXsDaJfxwAbZVOSCCU25yCDk9K8xWUhXXzGUHtmhpGCqBIcL0 9qLko9r1O6vHu9e+0zvJbxalayQlmyoUfeK89Kx/FFrdL4X1uKVo2ln1pZoVEincjLjd16Z IrzU22oyaa2oCOU2gfyzJn5d/p+VEFvqF5bGa3hmnRXVDsydpPQY6ipWjKcrm3oul3mm/EP TLC5iVriG7j3qjhl4IJ5BxXX6j4k8r4mXGlXsFtbaTcaiGufLRV88BjtLt3ArzuDTNYnhub y2tZ5EtOJZUXIT0B96jOn6lJcSRG1maSKPzXBGdiep9BzVPUSbR3WtSz2/hbxHY6wRIX1BZ LAyHJ75KH+6RjNRafYzN4G0fVtD1O2tLm0ll+275QjKxY4bB+98uOK8/aSScqjyuyjgAnP5 VNd211p8xtruJ4JgAxVhgjPQ0wPUby4mtvDVjfaFcafJZzWbWt5LKw3q5yW+UnOWOKuxW1p LcW9s0loLx9BSO2MzgL5gbLITn5SRXjHmvyAxx3o86TgklsdAT0pbBfc7LUr+eTxtpdx4h+ zM0DxLPHBhlVVIABI4PFdXbXqWWq68NYuVNpcahbyWTbvkJ8zJZc8Aba8khimuLlY4lMkjn aqjnJNT39tf6beyWGoxSQTRAbomP3fY07iTtqewW2q3ia5eWt9dbo59Xils1aQHaoJ3MDng YqGx/tC817Xry51JXS0v4tkEkwQFN+Q4OeVHoK8d8+Q8M7ce9OWaVnAVmbOMDNLYq/Q9hlt 9R0+48QavbFZbma5eCwijlUhN/35cZ49KbZutrq/he+tZov7Lt7Z4NRCONoYA+ZkHqSTwa8 2udD8Q2mntfXOn3ENsAGaQnjBOOeeue1ULSK7vriOxtI5Jpp2ASJOrGndCud9Br1nf+DJBc XPl3Ohyv8AYVHWSNwQF/A81Y1K3mi0zTdX0fUYE0iXT1huwXUHP8alM5JPPNeazwT2lzLaz I8U0bFJEbqCOo/Co/MbbtBOB2pJhc9U8ayXlrp1/b24sDot35c0EyMHeTA+UKM/LgdeBVTw l5EvhF7K+D2qyGaS21CFvuNtwY5FPUH1rz22gvL+eOzto5J5pDhEXLEn6VYu7PU9Nij+2Ws 9qsoJQOMb8dSPUZp3F1PSfEolstLlXS0sDoV7Zx7LgvliQB8u3P3gc9qyfDup6jY/DDWHtL maLF5CQqcNjB3H6Y4rgDM7RhS7bV6DPAp3nOqhVdguOgPFO+gXPYry6jtfEOpyo4l0C90kC IAgpvKjav8AvBh9azPEQ1vSPDVvY28spkiC319ds2VMv8Man/ZHb1rzu0ttS1BXisopphEh lZUzhQOpPtVVrmZlwZmx9aQcx3fifULeZrCbTpWeTWniu7iNTgoeAV/ME112rXGo2lz4pms pJVLanbPE0bA7gepHtXiPmOCrKxXb0x2p/wBqucYW4kAPUbjzTBbHr2uQXEtn4vwrFW1W1k jAH3s53MMde1L4nRgniFtKDLq6Xdu5MbfO0OzgjHUbuteQfbLkgf6RJ2/iNNFzPuaT7RJv6 bt3OKVx3Oo8bagi+Nxfae/l3EaQtI0fGJlUbun+1XU3+oaRP4j0KeW9zZa7NDd3qM3EfGCD /wACzXlDMzHc25ieSTSFmJUNkgDAz2pDTPerC51+18Y22jXttDaRq1z9mZZzunzG2MEk/Lk A46VgaVBPceELyy1Ez2eof6RNFeRtuRyOsU3vn7prytru5eQOZ5GZRwSxJFMa8uljKCaTa3 Ubjis3oabnW/E1bpNY0Z2jIlk02HBx1bb7d69Cl1HWUvZbRHl+yjwuJsbRt+0ADaR/tdRXg VxdXEsiySzvIy/dLMTt+lPOragV5vZx/wBtDUNmqPdJb3Vo7S9vg0v2mTwzG7uqnc0wPqc/ MKpeIbNzpes6hYLIPEZ0eynDr/rHUj94ye+QM/hXin9r6nyPt04z6yHmof7W1L7Qs32+fzU G1X3kkD0zUuRVj3O1ivbzxnFrFv5sEVnpFvda2tqu15pk+5Ef9onrj3qSG51TUtGuxrqXGk arftdXttcIP3ZXywPInBHy4VRjPr614GurahDM5jv7hGkO5ikhBY+p9abLrOpywvC+oXLo/ wB5WlJDfXnmpbNEj2648Qaro3i/wVdX89wdC1LS4rKaTeRG4kXaWXoeDg59qqaLNLbfE+bw pp9zJqNjo2kXNsJcAh22kls9uSBx6V4lPf3sywpLcyyLAAI1ZyQgHYDtTbfVdQtJ5Jre8mh kl++0blS/sSOoqLmiiZ0yPHMySKUfcdwx35yOaiyMH2qeadpZJHkJLsSSSckmq3GOB1FSao jzyeKiJzUrfJ3qFm9qTGMcccGiKPdDck4+WFjmkkPTjHtSxhPs148hwogYDnnPagpHNmig9 elFMZ0agnv/AFqUHBGMnH61ChPJ/Kptu4j3qSR6nPLfkKnjIU5bmoEUqKeuSDk0xFhOTmtf w0SnjDRG3bP9Pt/mzjH71e9YyYxxmrllcyWV7Bdw48yCRZU3DIDKQQfzApks9v8AFOn+EdV vvEetW2lTW+o6JrUS3bC4LLeJM5XI3DC8gnp0rV8WRQWNj8TrZRLdW0A00qk8hOV8zJXd1A PoK8p1DxzealePO+nWkIubhbu7WJSouZVOQz8/U46c1q3/AMRtQ106xa3dlYxnXfKiu5drA YQ/KevGOvFXdWMranZal4b0+6stPhtYjFoGpwWw0weY22OeR8SZ/vFcHk1R8MQeHLP4nabp mnafPbX+n6kYGm80lZogCAWB6NuB9sVzXiPUzo1hofhrTtci1NdHle6W6gDBC7MGAUHpj+Z NWJvifqtxrVtrbadp63kDeazpAF82XGN7Y6kD8Kd0QyTxnpWiHwvp3ibSrCazmutQvLWdWk Lq5jYfPnsTntxVmz8J2Nz8KJtesbUXl3BBI9y0cxE1qwbCNt7pj071zmp+KpdT8OwaIdOt4 IILiS5jaPOQ8hy5OTzk81Pp3i660/Rzp8VnAd1u1rJJg7pImbcVbnmmrEs9C+Kek6fpV3b6 1f6a2oyahHD5UolYJGqRqGU47ng1lan4e8OafdLenTJF0vUvs32EpKSw3/fA7NjnmsnVfiN fa3p19Z32mWckV55ZcYYbGRdqsvPBAA+vesT/AISK9ltNItLgrLbaUxMEbdBk5wfbNaXMj0 Sfw94Kj1fxHp8WkXhk0W1acM92V8471GMYz3rlPGmj2Oka5HFpayRW09vHOqSNuKFlBIz3F P8A+E2uZdQ1e8k0+3MmrRCG4Jz8yAg4HPHIB/CqGv69Lr15Dd3MEUcsUSxL5QIBC8DirM2d Nf8AhjSk8E3l/bW0lvc28cEgeeQiSTcPmynYE8isfSdKso/Ct34h1G3e5hhuUt1iVim7Iyx yO4H86uXnj7UL/T57Oeys9txbpbzOIsNJsHysT61k6Xr82naddaXJbR3mn3RVpLeXONy9GB HINNMTVmehy6VofhvQtWtr+0m1HSmu7aaOISlGVXTPJ68frVP/AIQbT5Jtb0zT7udvLurdY JHchTHJyNy45Yc1yj+Lru4W6hvLaG6huXR9kmfk2jC457DtWzHrkuneGr/U5NUik1PVJYZ4 1gbmJkJ+Ujtii4OzJJNF8EQ6hY2s00jS/bDa3aRyvnYeA+SOCCORUlr4WsLLxTaaJqNpPBe T3UqK8U5UiMA7D04B61zev+J5ddZZhY2lm5IaVraPY0rj+Jj61IPGWot4ot/El0i3N1AgRA +dvC7ckZp3FY6BLK3uvBeh2Nys0tudZukKwgs5AVcAfpk1heL9Es9Kh0qe0gMP2uAtJH5m9 QwbGQat2PxCutPjsks9NtES0uZblRgnc0gwwPsRWRr3iSTXLa1gksbe2FruEZhXGATnb9KS 3HLXY37Dwda6h4Lt9Ss4mu57jaksscnNrIXxhk/unjn1qp4i0Lw9pumTQWl0V1W1n2Om5n8 xBwSQQApB9DVSx8X3enWHk2FtFbzmAW7TLnLKG3cjpRr3i+TXlcy6dZ29xOQ1xPDHh5yO7G ncVhsNlbzfD671AS3H2mK8SNk34i2kZzt9eOtbfw4srm6TVZLGVmuxEEa1WTy2ljP3yo7sK 5mPXfL8KzaCtnGVmlEzSknduHAwM9MU/QvED6Gd8Vqjyq4kikLMGRgMDkHp7VC3Cx6P4eso YD4faG51C2V/tcsioyqd8eeCCMHPfPNZ9jZ2vifTtSfRHvLZ72/jhkaZ1bcCpLAkcnocA8V jW/xCntxbM+lW0sluJgHYt8xl++Tz1qho/jKTRNOe0sLGJHN0t0s5Yl1Zen4Y7Vdx2Re0bT /Dl14p0extYruG6N00MsZweB91vm6Hg5rLt7O11D4h/YdZvHFq1w6PK7E8AnGSOQOBzVtvG gPia31uLRbKJ4ZTO0UalVlk/vN379KxBrbQ+IZNXjtYyXZmaJxlW3dR9OaLk2O1ufA9lYXN 1ealaR2llaRRucTM8M5diFZWGTjAP51xviGDRrPX3/sKV7vTGCyRiXIJHUrn0znmte1+IGp WeYIrS1ew8j7P9ikTfGUznHPvXN6lqUup3zXUqJGSMKka7VQDoAPSi47HZazoek6Uo1K2s3 +w3Yt5LCRnOQWwWHvjpXQ+I9L0C51/xPq2sWlzcyWNxbrsjl2h1ZACMjr9a81k1+8m0vTbG dhJbacxMcZ75bPJraufHc97/aBudNtib8xtPtyNxToRzxRcLLY34/BugR+Lb3SXtpZIvtaQ o0kuxYkZcjB6lunGO1choVtb2fxCsrK4j+0wpeiLGcA/NgGtt/idqTzmY6fZlvtK3SFkJ2S gY3Dn0ArnItc8nxSniH7FCXWcziHGE3Zz09M0XCx2ur2en6jH4vn23cb2FyuAs+5GDOQSFI 5PtUieHdL0+bRdUsIZbWaHVorYrJKWd0IBBcdFb2rm4vHE8UmpyJp9uH1KVZ5Dz8rqcgjn1 7VfuPiRdXMnmzaTYs/2pLwkKRulUY3de9FwsXNY0nTI7vWPEesW8lxFJqz2qQxPs46liw78 j8qku/A2mQyarp1rFLPe2U0Msbs5BktpMHlRxkZwTXPy+M2uv7QhvNOhmtb25+1tCrMoSX+ 8vp7iq0XjDVbfW73VopAJ7yB4JBj5QrdgPai4WOx0XR/D+nxyavc3L2Wn31zJZRyiU+ZCij BcHHJJ6j0rQfSdH1fRvDuk3huLqQ2Ny1vdLLgJsZipK++K4rRfGNxpfh6bRpdOtL+2ab7TF 9pXcYJDwWXmrkXj+aOSwml0q2lksYniiYk5w/3ifU9aLhY0LbwVpKarYeHr0TrqF9Y/bI7k SYVWK7lBUjBGOvvWB4R0XTtV1m8tdUMpjtraWYCNthYoP8/nUsnjO6kWzma3T7bZ27W0Fxu JKxnI24zzgHg1b+HV3Fba/fXNyY9v2CZAJWADsy42/jRcR0mi6PpFnJa63oYmW21HSbotbz tuMboMHn0rn08J6VL4Qu9TWO5WW1s0uvMkcL5pLYdQh7Y6N61Wh8aPaSbItMhEMNo1lDDvb EaMfm5zyT61Z/4WA8mnyWlzotlOktmtjKWVtzxKcqM54ouUrGzN4H8LQnW7f/iZGTTLKK/E nmKd4YAlOnHWqN34K0eCRdV89o9Ia2t5vKnlwweTOQWAPAAz71RuPiA1xc6pM+lxA6jbJay je2BGowAPTpSJ8RGEP2S40a1ubNrZbZ4JSSrBfut7EetFxWL0fhfwYkF1d/ab2/tYr+K3jM LhNySdOozkH+VPl8BaLpF9cJrl4UtHupbeGQybGRU434wdxznj8a56PxmBYy2cumQvFJcx3 I2sV2GM/IBjoKv33xGfUYbqG/0W0uI5rlruISZJhkPUqfQ+lIvQ4idFhu5Io5fMVGZQ+Mbh nr+NRfNvwORWpeanBdaNFaNp8KXQneV7tR87huintgVlFtowOadzOwpyG6UyUttwOtPDAqP WmP0ywqWWim+7dyeKibBU4qd8biMYqEYI69e1ZNmq2ISx7dqYWOelSsuDjGKiYYJqGaIhY/ OflH5Uw/xELmpTlj0qNgQDg1LNEQn6CoX68Dmp2GBUDscd80maXKzkk5IpCRknHNSHhssKi bqc9KRRGzZ5NQvlTwKmYDHB5qNxnqelIZAWz94U0iR7a6EQ4WIkn2p5UdulNYvFa3RQkZiK nHoaRSOePWig0VRR0gHy4PX2qXJXB9BTAvfH61IpyefzqSRQ+4AdKlAHFNGOc49qeBjB60x EwAC9O1PRs496YvzAipNuB0pkkiNhqmDEtnvUCjipYxg8j9aaJJRk8E5+tSryuKjQAnkmpV 465poyY9d2cZqQEgcnBNMGRz71Lxwy8mmZseOOhqVcZAxUXVc9KmTJTJ/WtUQyyMDAzmnEq eR1qsj49z9KC7HnFVcixYJPXORSqwz7VWV2A5Apd7ZyaVwsWd+RSs5xj2xVYOM80eYT34p8 wcpaLAr1pA+BVYuQBtPagSZHI5ouHKT5zjHT6UMwzwetV95BwfyppfLYzRzByltW4pMAc5q vv+Y4oEjDk9aLhZFktzycUpIOOaqtJyCaN7NjHH0qU9Q5SwWJ4pwcNx0qqHZRkdaC5z1qri sWSQB1zSqV4P8AOqu8k0bzn3oHylg8MQpxSrz1NVS5HpzQJOD60XDlLWPSo2OT1P4VGJD2p oJJ9KL3CxYBJA470Nx6k1Duxxmh5SW4HFFwsTEkqDjBFG4EdD+VQGTK7SelCyHocGlzCaLI OSQM9fSndDnJzVZnb5duASKA7DngmncOUs+Zg44o3jOTUAYg880jSZ6dRQHKWCc8ilDHPU1 WaVsjPFP3ZXdkjPancXKWEfBJGeKRnGck1WWQcn1oDdTijmDlLDSc4HemBiBg/rUHmMGz2o aTBGTmjmDlLBOBjIphIPUbqh8wdzSCTb90UXHykpfnJGKQNx61Ez7gSTzTfNAP/wBepuFi0 hxzxSSc45qur5609m+bHt1zVBYik69KjHT0qQt8x54qNuuQahmnQjbvUTA7c8VKc/WomGR1 xis2WiEZ5JPHpTSCVPGakAyTTRwjY9almqK7ZzUBIz04qy5Ac1ARkHnikzQrPkkg4xTSMDO M4qViO2OKiZqRSIW55FRNzn2qYEZxt/GoWDAnB70iiEkj6Ukis9hdsEyFTk/jTyBjnk+lMn laLTblAOHUD9aQ0c6aKDRVFHTYqRTTFLZwKlTG7nipJF3bRuxnFSoQBn1pgOQQRUgVcd6Yi VPuk5qQH5RxUa89DxUi9PSmSSJ64qQYJzUfIHPT1pyHnAPWmiCdamUev6VXXO7HSp1YYwaa M2Sduv4VKPmxt4qMfNggipFwD0qkZslHoelPUsBtyMVFx/epc9u1UiWibIzTS3zYqHed9OL DNO4rEhZcZPSgsMAiomzt9qUc9AaLgPDc8jilDduKjyCcUhIB4ouBKST04oBBbIOKhdyNvf NPDE4xRcOUkc4OSc03PpimOOeTmkJwR6UXCxNH93Bpx27SOjVGSAvBpvTnOaLgKxOKerHGO KiJyKFYggCpT1AkYkYAbpQSCT2prEGhSM5qrgSZXH0HNMJwMjpTc8kjkUucjpRcVkOXlOlG cHpg1Flhn/GlznnNFx2HllA4yabk5HJpp6HHNGRmi4cpJuBXvmkyc9fwqPoDSE4Oc0XCxLn dz3pwK4xxUAPFOJ4ouFiQnODnoKUMcVDu4PrThnHXvRcLE+4UwFfem7sjg4pCTgc5ouFiYn gfypdykEA4qDPalAPYmi4WJgBjApeiVGHK4601mPBJ4ouFh245x2prMob1pCzdQeKY5BOdx ouA8kHoKaG+amg4wGOM00nOcHgdKLhYcSASSaOpz2plN5zRcOUnUnA9KcTg+1RdcYNO5J+9 0ouKyHkDrnrSbcHPamktnrS5Ld6LjsRyuQeAPyqJuGwTkVIwzwajkHANQy0RPnlgcUwkBc5 p7E7TzgGox93k1LNURv8AcwQM+tQlSoAzUuQzEEdKjZQSeRx6UmUVpPvcLxUcnpipWXa2Qa jc560jVEXQAVEynrU5wB61EwwpHWkykV3+U+9RT7Dp9zuzkKNv51O5wozzioZtp0+5LD+Dj 86Qznz1ooznrRVDOpzjOOecVIoCsMH0qsuOMMamB+fHOMVJJOCBkflij86aPmXd3p6rnnNM RPGoI6VIFwfb0qJTzUikls9KZJJls8Hj0qRQCfpURbBHep0YFjxTRIoU5G3rUwGDgjNR8lq eOCPm5pmTJVJA6dakB4Bpo4XLc0obg9MfSqIsPDkdRSlxnjpUOQRwaTuaBWJQ2Tz2pNxHQU zOMYpxY8ZHFFx2HGTAyTSqxK/KSahYg08MFTkUXJY9SeR3prHBAP500E43DOKUuT1ouOw8M OM9R0p4YAdM1CcgdKN1Fx2HGQk5I4oLZA+UU0k464pN24jcenbFFxWJMnb0pd2OlNBx7U3L Dv8ASi4WHFyM8U4NnFRZGSCaC2BxSW4icEdKbuXpim792TQG496dx2JPM7YxTCxzTC2OppQ QBnPWmFh2fbNOXBPJ/CoTjHU8mlzgg5pXHYkY4PpTF4btimls5z+HFIrevWi4rErOCophb8 aaWXk0uRmi47Ds47/UUFjnC9PWmBuDSg4OaLiaHc5HNLnHWmglhnNKGOcEUXCw8MD3xRu5z 0xTNw3c0hJBFMLEoJY56UqljkZqIMd2OaXn1pCsS7geM80jHGOaYeuc5pMseO1MdhScmkLH djNNbOBxmms2G4pXFYkOemKZu52imluRyabk5JIphYkLYP1poYZyKYD8xLcUD7ppXKsSoxB xmpCcn5gcVWBwcipQSTzwBQKw4Nhu+KdngH1pnVeRxQCCQCOKYhzH061ExJ4JqQjnimNSZS IT1ppAyxqbqDgj0qNlG0jcT0pM0RXwVYnv6U3Iwc09sYNRdgRjPepZe5A55OBUZXIGae2Qx yaQjA60i0Q7fm57VE45IBqViSST2FQYyc96TLQwrmPJ5NQXIA0+5AbgKP51OwOMYps8EZ0m +kc/MiqVGe+aS3GczRSnmirsM6dNuM4xU4C7g3tTAgPzZ/AU7nHJ6VBI9QCKegw1MTAHBzU ygBvemIVRgmpV6UgUEE96kjUY5OKZIDpUw9R3qPAKjHWpVXCjPWmiR461KpAODg0xBuXNOB GeOKZkyYYI5pr4GMdqTIBFI+OoHWquKwmc8ml356EUzfwOnNKGHUDPrikA8ngcUMePSgnGM jPoKQvkdPwoCwmDnGc0ZbgY4pQwHBHNKMYzQIQnaMCgNkc9aYck4FAIHB60ATgnoelGSOQO KYGAIBPBpSecDpSHYc5GB2NMOB9aHxxSEjJx6d6YWFJJUHBpVO5QuRx7UisNoHNHbIXFK4W EIG4804/dFNYnbSjJAz0oCwBiKcrEioyePenqQFzTCw7Bxyefek3Hp/SmbsHOc0bwfWi4WH Eknr0oO4r7VGWGCaFOeDQFh/I4FGMc0u75cVGSegFAWH8FRz3oJwPwxTMjGCpzTjnb0oCwg OOnSnjnFMHIzSrgd6BWHjjjIoOc9ai3Y5pyksRigdiTLE9cU0n2pDlW9RRk5zjimIcuQcmg gngmgc9eKF+9ikIXcd3tS5zznFJxzilJG3pgetMY0tg8nNNbntSP0DA5FJnnG6kFwIwetIB tB5Jz70pYGmHdj2ouFhecknpRkY25pASe9NOAaQ7EisFzxmnjqMnH1qLHA5p5JwAetMLEm4 YxScZ9MUwAueoFOO3gE0xWJM+h60w5yM0uVHSk6kUhERba5GODS9fanc8k4AJxzTGGNwznB xkUmaIruPSoiMjBqw/PqPwqEgBcZ5pM0RXO0HGaY+cjnNPdRn73NMY54AIpFoawAU461X53 cipm4GD3qPGQTz0pMZBJ9/Gaiuh/xLbrJP3V4/GpmyF96huWZdMuxxgqufzoQ0c6aKD1opl HULuVuOKscMPTI7VEoyzAfrUmDwOmOwqSRyjHBqSMLnrTVwT7VKqjd7UxEgGDg9Ker5GKZt 3c07bTJZKflUU7JKjrTSeKd1ApmTJk+RevWkLAOB1pBwME0MRgGgQ/O6lLZ4B6CmKeDSFsc hTkUwHkAL0FICwIIAx0Oe9IGJXmgEgYbp60AOIOdwJ6flQGyMgdKaGxkZyKRdxyM8UBYk3F sE4pGyjFdwPPUdKbvJAXOAO2KUkbaAsPBHJGKYfrSA54FGf0oAcR05FKG75pgPNKTzSAeWU /e/Ck+9+FNYg9KEPJ/KmA7ofanZBHoKbml2joO9IBpJz14qQHK1E+AMUqvkY7UgHdW4pM8e lIpIOaMg59KoAz83XFO6EGk2ZXgUznOOmKAHMQB1FIrCmDgc4/GgkYzgD6UASA5PNN6HOaj zt980hbBoCxKDlgfSgsvXPHpUO6nN0zQFh5JyTnj0pQcdqiBPNOLE44xQFh5YAg4pVbJGBi owcjNP3eoxRcLDtzHPH408YIwDwPWod3HFAJFArE5O3ofypNwB9KjbB5z0o645HWgRIpIcn tSl1waYWHIpgbOQKCrEhORxURH7yjdjg5zTGbnHFAWJCUPSo2PbtSZwcgU0McnI4FADs4wB Thj7w7VHuBYcUvIUccUgJQ355qTOQPWq+cMMU8NjI7nmmOxKADnccCgEA4BqInLZNKOuKBN E+Rj5v0ppPHHWoyxBUDrTgSMkdaBIC2Dz1pRgqTUWCSQQPWpFI2twetAELnjnmomyeakkIB NRkgCkzRFd15zTCT6mpTk9qYQMHnFItEPrnmmMcE9cegqQBc8c01iRnjGKTGQsBs3foar3r f8SucgZyBnH1qwx4z1qG6crpN0AB8wUHP1pFo5o0UHrRVDOtTueMnmndD7mmAgDIH504Hcc /pUkkig4qRWKkH1pinC46VIO/OcUxEyYIyDzT1Bxmo0YcE1MDvpkNXFyOOKf05FICAuAKUM CCCOlBNhc55o5H0ppOOlBY46UBYduwRkcetKSCTgnpUYbjB4o3NnjGKAsOzgdc07+DNRkgE e9Lk7RigLC7qcGAJzTcjsRmk3Z4NMLDiwJ46Uu7kf1phIUZB/CgsCAeM+lILEitwwwKMgLy ajPA479aacbMjqO1AWJS2fSgfXNRZ+XNKGGMGgVibKntQSBgZFR7hjGKCOefSgdib+HtTeN 2M8io0akztOBk0BYcX55FLngehprAcc/hS/wANAWFZ+OtKnIIHWo2+9il6fMDxQFiTdz9OM U3OGyBTQCRnOPalJAHXJPagLDGPzUoPUUjKQDkEH3pnXnGaYWHgkDkU0kZzS4OM9KbkjqKQ WHrg9KGJXg80zPBPT2pcnkN+dAWFXHXNKGz1zTeOwpBu6dKAsSAHbjp6U7quM4qPcRxnNHJ OT0oCwqsQQPepC3JBqPK5zil3gHFAhwOWzSZzyex7UbxkA0isMkimIlUgDOOTTSTmmg/MaQ k54I+lFwH8EHjp3qJjjnFOZsL6GmsQaQCBiRjPFAJFNxS5HencBCTuHpTgx247Co3xjrSKc dKRViQN8+alBBJNQZUDOOacGFO4rEm72pwJ61ECOtODDON3BouIcCckmjeE5J5NN6HGaTcB yeRRcEiTeC3vT/l24ySe9Vjx/wDXp8ZypFFx2HSYzzg1A2B1IqR92c4qPjOSKCrEbexxTOx 7n1p7fQYppIxxSKIiPm5pjDOakbngjrTSMLSY0VTkHrxVe950249gv86st3Gc1Dcqp0q7Zi eAuAPrSLRzZooPWiqGdcACMY+anbdpDbTkfrTVKHjHNSA7ZOn5mpJJQOAcUqgbuBmm7yBnG QakGOCKZI9QDnAqQZzgUwN8vpSq3PrTJJclSKAckk8VEXznmnBsgfrQOwuAx4NOI6UzcFPF ISD2zmgQ889fwoxxTc7OMc0zO/PbPSgCTrS84AJ4pgJxilBG0jvQA4jn5aTI3HH40m49elJ 6nNA7DvelVh3/AAqMtxwaTdQFicn5euTTSQVPIBpmQcUuevAoFYcGwgBpp60A85I49qRmGc igdiTBC5oDcE1EzkrSBiARQFiUN8vHX1pVyOpqEcDr1p6txycUBYeeDx+dIWIHXIqMnvmlB 3Dr0oCw4sDxmng/KBUX40oOBzQFh+TnpSNwQe9RljnNKCSc4PFAWHs27OTzTQflwB+NMJy5 IpA5GcD9KAsSA9m5pucdTTAT3pGLDgYPNAWJCeKM4puc0m4Y5oCw/I+6DyO9Oz6f/rqIDPI oHLYJwKCWSE9iAKUEYxUWeMdqUEelA0PGCpFPOOCKj3YoL4TOQc0BYk7560YI5IwKYjrgUM 5IoJsSk8cCmbsjIHPSmhmx1GKQnFAWHg8EUxiAwOefSk38HNNO3Ge9AWHFgoBxzTWO5TjrT Tkjjn600LgE5oHyijsCeadmoiRuyMU4Hd1oKsPU5PNPLZwAKiGM4yaeSQc54oFYUEkkVIRg Cos8Ejg0bjjk0C5Sbfk9Kb2OaRAWztxTQck+1AWsKG6g1IMBG5yOKgIO7ingnbgUDHuxzn0 pg5PFG7GB+dM4zmgdgfg8UxhnGKeTk8VGQ2c/yoAaw5HJpj8KQCfwp7KARkfnUbZyfSkxog 7gY/GobxT/AGTdH3X8eamb72fSo71saJcjfgll49eaRSOZPWig0VRR1g+6PX1qYHOARUSbe p6DtUg4bODSJH554/KpUJHJ5pqnJ6VIAwpiHEYHNAIHSkUg5BppwDxzQSO+UmnlsKMCmAjv wKQ9BzkUDH5B69aTPPpimAjd1/Kl49fzoEPZhnJOc0gHUg0mMgmkyApxQAoJwTnpS5zyODT NxA6UDr8vpQNDwSRye9OBUjOetREHGM0AncRQA8YGRnOaAAKYeoJoJyQc0APOOq/rRzjOaY Tk80vQUCHknGKbjqc0wsQwzkg0rcc9jQA8kYpOCQaaOnJAFIT/AProGSZXn5etKDkZI4qLc duafuATHH50CAkDvTwV2HFQdaevK+mKQxckj3pwYgYbmmO20jFKDk5PNMQ4n5c96A+B1phO WpOc9cCgB3OS1LkYzUbHaxHWlLbu9ADieOKjzg4wKUk4xnNMOd3y4oAlY4HFHG2oyWzy1Kc 4oAcDxjpSLy+O5phzgc0qNgcdc96AJc4OKTd+NNJPpSZw/HSgB5+YZIpwxsximM3y/LRluM UAPUgNin9TzUIByc09Wx1oAPbtTj09femd85oyCOvNAAwyfTikJG3pTSSByQDTScDrQA7NN J5x703JPQ0dvegBWUdqMjODxiowWzk0pbPUUDJBjdnNSEjGarjjkVKTwOOMUAKeUpQRgZFN BGDmgHng0CH7h0xxQWwSR0FNHOc0gHIOaAFJJbI79qkXhMnNQsdoyKcrs0ZHpg0APYDO7dx 9KTKFeDzTW6VFuLZoAecg9aXPUGmE7RnvSghhnH40DBj8xDCmMeM96eSMY6VHuCjIOTSYyB wDkioLsZ0e54JwV5/GrJxtOetVb4P/AGNcEfd3IP1oGjnD1opSOaKZR1uBgetSZLYFRKSR1 Bb6VJkKakkk6YAz+dPDYOKhLd6VTnkmgRKG60oPFRbhzTlK56UAPLHGMU1WPTNDMvQnNM+U NimBICCQc9KaeW60Arg8UgwD1oAexGO9NU8UhIzijI7UAP3UDcx4H4UzPy0qnbggkE0wFBJ OKQk/3qCSPf3pRjkGkAZJ5zkUEGlAUZwaTO44PSgBdxGCelKOQTz+dMYYNKOnWmAHd2FIWK 9RTgc4zxQGBDBjSAQkkAdaUngCmEYOQeKazjI6nvSAlyenamlvujI60xWHzZzigFd1AD8c+ lOV0UbT3NI20ICGye9dh8MIrO9+JWiabf2Fve219N5Ekc6bwVIJP0PHWmByGCSc04ZJwOte 2eHvDFjrviHx7HpOkaXPr2nShNM02dNsbQh237VzgvwACag8J2Gg678Z49Hn8LWlvbT2WJ9 OnhObadYzuVcnP3uc96Yro8a5I45+lNJIHBwDzXrfjHQbSw+GWmeIdS8MQaBr329okt0Qqt 1Ao+8VyRnP0zW34x8F6G+naZ4s8I2Vsl5pa266xpYjDRjeqt5oQ5yvzYPb8qBng7Z6g5Ge1 KMFjzz0x611vxKa3HxF1azs7S1tILOUQxR28aouNoOSBjJyeteiaX4d0UfC+18QxWVneeHE 0ydNUbyQ12l8OEYNjIGSOQcce9AjwwMN4AbJNNU4brkda9r0jQNEsZ/BHhO80y3uG8R6e1x eXEihpVkfPllW/hCEDp1rxq9tzZX9xaM+8wSPGTjGSpxQCdyLeMnkDHJz2pC5BwTgV7R8Lf DFhrfgoXlha2F5fWeol9YS9i3n7Dt4MY9fvZA56Gqvg7wRpt9pOr+KYxYyB9QNho1rqMojj L7s7mz94gcKPzoC55BlmAwM96Aev0r1PwTpUU3xkv8AQ/GGg2015tnEsLjYlu6xk7gq4Hpj tWH4BbHiQ2tl4ettb1OeZUhjvFDQRJn52IJx04z25oE2cV3OWGMUvI4z3xXs6eGdMtfHnxA ubXRAZdCtHuLTSp03KshIDMF/iVckgc8EVynxK0zT7ODwnrtnZx2D6/pX2qe2RdiJKr7GIH bd1x2oGjhSeiqOaF6D5s/Su1+GGiadrfie6uNTjjuLDS7Ga/khc/LKUX5FPqNxGR6V3Xh7w hoPjSbwFr81la2o1a4u7a/t7dfLjmeBSyYXsWwAQO31oA8S5B4ye1GCWA7V6P4rsLTU/hZY +L20m30jU4tTk0+4SCLylkTblTj+8DwTXndpLam7hN0S1sHBkVDyVzk49+vNOwCAg8D86Tv 1r1Tx1p8Enwu0nX5vCFvoNxNdtFZvaoFWW225Hm4Jy3oTya8o7Z/SkFwYjNNZgrAYzQQDg5 5xQzqVDfxUDIy2DkdaXqOTUZOeR1pwPFAACScUo680zODxyTTgR0J5pAOU55p4bORnpUfBG AaUqooAdgk8N+FKpKgEiow2DTt2cCmA8n5ic4pNzU0g4zTcnOCKAJCwA9z2oBIQgc0xSM5J xTyRtbnHNIAYkZwTkHrTd2DxQWJ/D9ajJBbFAD927vS7yRgngVHkDvTgvvmmA7qMnrTO/TN PGcegpvQ8c0gI3J7CquoFv7IlAB271yatkEc4zmoL8x/2HcAsQxdCBTGjmD1ooPWigo6wAl snpTyM89KbuxletBbLfL0xUki5Pr+lOA75zURfnrTgexJoAkAGfuj8KUEYOODUW/vRuO2gC X+IE808cnNV9+MUbjnrQMmBO89/alB5qIHPTrQWIOOpoAkYAt1/KkAIyaaTgA/xUBmLEnvQ IlwcdKQ5K88UwM3rS54GaBi/NgUFu9JuI9DSDkHjH0oCw7OV6HNPTr61GzYXrmhW96AJW5P FIAQQx6CkZlFNMmSABxQIk3cY7UzODwaTeBQQMcUDsOYnimkZOc4x2pBn0zmj5VJyaAsBYd qF6ZpvygHikBPHpQFh7k4z612Pw0vdL0v4jaNrer362dnp8/nvlGcyfKRtGO+SOtcYWoLHt x60X1uFj1d59AuNX1a/03xXFpuqnUzc2l8IpMGFhnawAyCDj1HWulh8deGb747x+LrrVVgt LWwFrJMYm3XcvlbC6gdPm55rwMMQPmJJ7UgYgk+vWncXKetaprehQfCRvBMfiE61eXeopOt 40LJHZoOGxu+Yk+3pUr+Pbfwv8V4fEWkX0eqadNbwW91CI2USKsaoykHj+EkV5DvJ+bPSnb jjNFwsdD461e01/wCIfiHW9P3La312Z4QwwVUgYBx6YPSvRNG+IGjWGjadPHdy20dvo02mX WjrFlLh2B2vnOMZOTkZrxgNkemDSh+pz1pXCx65pfjXQ3TwhrupXjrqHhiyayFp5ZJnIDCJ lfsBn5s+nFctF8S/EsKhVktGwc5ezjYk+5Kk1xAc7jg9aCxB5phY9g8MfECzh07TprnVDo+ o2mrvqF1LDBxdxlAuwBcYPy4x05qsfFGg6/od9ol3dHQ449c/ta1lWMspQk7o8L0PcH6ivK fMIBYU0OeCTSEkewaN420a7+OWo+N9VvGs7F0lSNPLLO4aPYvT8z7Vxekad4em/tM3viiXT buKVTaOluzpMufmJwcqQMY965PzMk4Jx70LLj5c8GmFj0q88Yy658R21y212TQoo4VgN1tL yvGoCngdWIHep/E3xUvtR8UPf6XBE1lHbJaQC+hS4fy0/iO4HDE8nGK8vD7iM8n3p275mBp NhZHqnhn4nTLrcsWvWtoum3ttNazfZrSOIjzFwD8oGQDg4qpea3b2/hzwv4S0TW4ov7Lnmv JNUAdF81zkED73ygYH1rzUsenakLsCDuJoCx6z4q+JdzPFo2nWF62rrpu+Wa8voVcXU7cE+ WwxtA4GfrXOS+M7rXHj0vU4tOs7O4kXzp7XTokkiGeWG0A/gCK44Pzx35z6UhbBBx0p3HY9 B1jWNM0nwPqHhLTtZ/t2K7vkuY7gxNGIY1GAMN/ET1x09a4DdwQaYcYPFAICEY60gSsGfm4 9KMjIHemZG7OeKCwMlACtTQxpDknPamjGcjJoAU5ByOtOUjGW60zOWHtSk5HNADlOSSM8Gn l89KgLkjAp44GCc0AP680ZFNBIwO1KDg0AO3e5pMksDmg4Lf1FIdoP3vzoAUg4B/WnEjacD NRlsHqfpQGOCaAHZbbu7fypvfJpWYY4BFR9Gz+lAx5IOPanBieR2qEtilU4JHT0NAFhSdx5 pC2OBTA3y4xz60wnK9aAJCdw45FV71ov7CuxJGTIXQRsD055/Spc4IAx05pt1Az+G7ycyKo SRAEPU5PUU7iOWPB5opW5bPWimUdOc4LUA4FIThiD0NNdjngVFwFyDU29SoCpt9eetV+COD TlJHWgViUY2nIpFPyntSFwD7Uz+IkHii4WJODj2p2CSMEVG/C5FIkm0c0DJRgHk4pSRwBUG QSTUgHqaLgKWbOBQN2c5puMEndxSZzyO9FwJQeMmg9cg5FRg5GAeaHJxQBKW2gEc00uWIxw O9MU8880poAcSDgg1ItVs7T1qVZBtyKAJiwxiox8rcnNM3HkgZpATkk8UXFYlyM5zQX5wKZ kA8c0Dgk/oaBjuSM5o3/SmBgRgfrTenUDNAEx57jmmEEDI5pu49O9LnpuPFAC7higNhfrTN wxSFxSAlz3yKQNuHWoywzxQpHT+dMCTn8KXOVBzUe4Hv0pu7AxQA/cQDinKxbriog46Z4pw wASCPpQAuAOQeaQlsnNMJ/A0hc9c0XFYcpbb7UEvx04pgORjdilYBVIPUUXGODEDPFIHPT3 o3A8nFN3AHOP/rUAPDbTkmlLEksDxTGbA4oyABmgViXPy/WjkAd8VHv3IO5pVbAximhj88n mlDEjHP40zkDJo3AGgCUtxSEnp6DPFM3ZFIcAZ3c4xSAN7byMUjNg8dRSHB5HWkLdOevFFx WF3nGBRngdjTT296aTngnaaAsOJPBA5NIGkzjOR6U1sluvagOANvei4yQNle2aUuRioc46V KSNo/Oi4rD85Xjr70BnA9aYpU9acQOMce9AxSW6mgFjxj86Qnj0pqMc7s0CsSb+ASKXzMoc A/nUJJzz0pVzgkH8KBkjS5HINRlyeh5pG6ZzSD5l4HSgBxPy5NICwPPak3ZIpS2DzQA/fx6 UZ3LyfzqLeCcninMVK9ckelADyckEECp7iWUeFr+MqGiLx5OOhzxVbcMcDJrQkhjj8E6lcy ujvI8aKm7leeuKaA4s9fWig5yaKoDoy245xRkcE5z6VUbULINlWmYehUUj6jaFsr5hAHHAH NQBY3qF4B607dkcA1SGpQg/dfPrgUDU4t2WV+euKLAX8jHJpoYgcdKpHU4cEBH68U3+0o8/ cY0WA0zIpTHWmbuMZrO/tKPj921PGpQf882FFgL6semOKcx9DxWadTizwjYpx1WPGPLaiwF 9m44pgPOcn8qpDVIhn5G6Un9pQ7QPLfP1osBoL1z60pkwpxzzVA6nAVwEcflTf7Sh3E7X/S iwGgGJYHNO3nnPArOGpxA52v8ApSHU4iPuv+lFgL5J2g05CNuDxWf/AGjbkZKvn8KUalb46 SD8qLAaO/HTmhj8uAetZ39pwf3HzSHU4jj5WosBqbgM8dqYTz8v41n/ANqQ55RiKDqcI+6r j3osBplgQCOT9aM/N8wxxWb/AGnAF+6+fakOpQZJCvz1ziiwGnuG4GmF8j6VnjVIcklH5+l IdShY8q/5CiwF3PHWlyVHuelUv7RtgMBXpzalZltypJ34PalZgW1I/iFGRn7vWqI1KDH3HG PpS/2lBuztf8hTsBdDHOe1DYJz0qiNStwo+V80LqcAcExuRRYC3uH1p2/PHaqH2+3OR5bgU 0ahCP4HP5UWAvhiM5HFC4I5JGP1qgb+H/nm/wCYoOoR9AjYosBoFsCkZiT1qiNRj7xscUn9 oRf882/OiwF8EkHFNGdvJql/aCBMBWBoGoR45RiaLAXyTxShuT3FUP7RjJ5RqP7RiDEhH/O iwGgrg/KRSng8Vn/2jF/cakGox7s7GoA1NxI6c1HnOe9U/wC1ItpG1+ab/acQXiNs0WA0Aw xg8UpbcnHGKzTqUeOEakGopggq3P0osBfDkHpRvJJyvFUjqUYY4ViKj/tBMY2tRYDR3ggU0 /3QM1ROooQPkPFA1BAOEbNFgL7NuIPYcVGTVX+0YvJCeW2c5zTRfx55VqLAXlIPIzn3p5+8 PpWf/aCf88zSnUUx9xhRYDQ3FB7UK/II4zWcdQQn7rYpy6hCDgq+KLAaDuA2KN4HAFUP7Rh D5CtgfSnHULXaMCXd+FFgLjNjBIpwYqpIHGKojULURtkSlz0HG2n21/p3zC6FyoI+Xygpwf xosBZLHb1oDkEhWGDVY3+mcDF0QOv3cmka+04sdv2nb77aLATFlwQM5FLn+VUzfWhz8s3t0 phvoRgBXIx3xRYC/nKjikDYOMd6gj1KxVzvtpWQjHDgEfpUbX9luOyCUL2y/NFhlvdjrnrx inXIY6LdndjDp8h789aF1fRRFh9KmZ8Yz5+MH16VUudStpLaaKKBwZNvzM2SMHNNIRlHk0U HrRVAJRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAH//Z </binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAMYAjQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD40OD0GKbTjx3ptABRRRQA UUUUAFFFFABRRRQAUUUUAKuN3zHil47H86bRQA4sdm3Py9cU2ilxxnNACUUUuKABSAwLDI7 0rEFiVGB6U2igAooooAKKKcqlgeQMDPJoAbRRRQAUUUUAFFFSwCIuTKcKB6daAIqKU0lABT gwCkYHPem0UAFSeXmJpNw4OMetR0tAAOtSytAY4/KDB8fPuOcn2qGigAp6rlgCdoJxmmU/c xUIDwOgpoAkULIVDBwD1HemUpyDz1pKAHF8oFwOO+OaXC7Ad/zZ6YplFIAopQOaSgA70pxn g5+tGKMUAJRSkEdeD6UlACqrMcKCT7UlKrFTlTg0oG40AJgmjB9OlSRs0T71OGFPleOSGIL EEZRhmB5c+tVYCvTtj7N+35c4zQevIpwJMez36UAR0U4qQSCKc+wPiPO0/wB7rSYEdFKQR1 FJSAUUp6AAYPc0gOKUdCKAEIKnBpKU0lABRRS4oASilxRQAlFFFABRS0UAGaSiigDr9e+G3 jjwx4ct/EOveGbzT9LuSixXUoGxy67lAwe6gmuQr7v/AGnyB+yj4WHf7TYY/wDAZ6+Ee1AC UUUUAaehaDq3iXWrfRdC0+bUNRuCRFbwjLOQMn9Aa3vEvwx8e+D9NTU/E3hTUNKsncRiadM KWPQZr2j9jTQP7Q+Luo6465j0mwbBI4DyMFH44Br3T4mXA+J/7JniXVVYySW1xcXEYA5X7P csAB/wFfyNAH55nrSUp60lABXcaR8JfiRr2kW+r6P4K1W+0+4XfFcQw7lceoNcPX6O+B7Px Te/sbaNZ+CbhrfxDLpaizkSQRFX3/3jwOM9aAPgXxD4H8W+Eth8TeG9R0lZCVje6gZFc4zg HoTXOV96ftF6zJpX7MeneHfGjC88VXi24Z1QsolXl33Abc8Ee+a+C6ACnIhdwqjJPAA702p rT/j9g/66L/OgDuP+FN/FPaH/AOEA1zY2MEWjHNclrGiaxoGoNp+t6Vd6ZdqNxgu4WifHY4 YA496/T34nWXxGu4vCv/Cu7o28kWpRtqJMiqptsfNuDdR7Cvmz9tPXNEvda8N6JbbZNWsRK 9w3lkFEcLtXdjnOM8dPxoA+RKKVutJQBs6D4Y1/xRcTWvh3RrzVbiGPzXitIjIyLnG4gdsk VoWPw98b6lqd/pen+EtVur7TmCXdvFauz25PQOAPlJx3rrP2f/GZ8E/GzQtQmm8qxu5fsV0 T02ScZP0ODX3J42fTfhJ4Y+JHxHieMXeriKSJQMfvhEsUa++XJb8aXUZ+ZlzbT2l3Na3MTQ zwO0ckbjBRgcEEeoNRZqSeaW5uZbiaRpJZXLu7HJYk5JNRUxBRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU UUUAGKUAk4FFXLi6M0cMe2NREuAVUAn600IpkEHBGDTxGG27Tye1NJz1OTSjIHuKqwwVMyb WOOcZpCArEA5waN3zGnbRtLE4I6e9IBhyeaKduOzbgYzmnxQyT7vKTcVGSPapAhqVli8hCj MZCTuBHApssbxStG67WU4I9DTeaADODxU9tAk82x50hG0tufpwM4/GoQxGehzSxpJJIscal nY4UDqTTAeJiLd4dq4Yg5xyMe9P2NcPHFb25MmMbYwSWP0qGSOSKRo5FKupwVPUGvUv2eRn 9ojwgCM/wCl9P8AgBoA8ynt54WxcRSRMwyPMUgkfjViKLTDo1xJLLONQEiiFFAMZTnduPXO cYr6T/bTB/4WpoXPB0vgD/ro1fMSKxxtODnihIBqxM77VXJqxp8N5LdKLKCWadPnAiQuRjv gA1ZisPOgnmS4hTyE3kO+DIc4wo7mvfP2O1/4v1P040ecn/vuKqemornhS2Grbrh5NFuZWm U5L2znYc5JHFUrWcWrSF4o5dyFMOuQue/1r7/+KXxO+MnhPxHrNro/w5Gp+GbeHeuo+Q8i+ Xsy7MVbAxz27V+fk0pmuJJSP9Yxcj6nNCbFuROAMEDtQhQSKSoYdwaTOSM0jHpQOxOLWeQG RLaUockbUJH506W2mtkG5QN67uhyPzr9BPhXdavpH7Fmnan4b0xb7WrfT7iS1g8jzTLJ574 G0ct9KpfEZ7XxB+ydd638TPD1jo/iVrRnt4HiEUqXAb5NgPzKTxkZ6ZzU3G7HwC3KHf8AeP Sosdcirb3BeXzdqg5HGKruxZmJ4zzTAaoy2KnNpcYz9nl9hsP+FQpgsq46mv028cav4n8Lf CDw3qPgbwvDrmqSPZQSWv2UykwtH8xwuMchRnoM0mB+ZLoyEqwKsDggjBFMr7O/bJ0rwnb+ H/Dt/b2Vja+I3uCsqwBVlaLbk7wOo3YwTXxketIBKkSN5CAiliewGTUddn8LvFK+DfihoHi GVEe2trpROkgBDRN8r8H0BJ+ooA5LyZc7RE5brtwc00oVOGUj61+ob+BNDtvi5dfFKW3tBp 39giA/u12gh95kx6lOM1+cHj3xKPF3xC1vxCsaRQ3l07wxooVUjzhQAOnGKB6HLnrRRRQIl kk8xgdgGBjiioqKAFJzihRlgB3NBGMULwwOcUAfo98UfAz/ABU+Bnh7wtpPiHS7C6iNpdM9 1L8uFhKkfLk5+b07V8H/ABF8DXfw68aXPhe+1O01KaBEkM9oSY2DDIAz6V7l8Lf2a734j/D jT/Fg8cyacLsuv2c2xk27WK9dwzwKq/Fr9mG8+Hnw+vPGP/CWnWPsjxq8Btth2M2M7tx6ZF MSvfU+aKcvXmvQfhB8NH+K3jv/AIRePVl0si2e485ovM+7jjGR6177c/sTXlvazTr4+hby4 2fabIjOBnH3qRR0P7JVtZ+Fvgz4o8bahgLLNJJjIDtFBHkhc/U/jXpXwg8Q/Dzx18KNa0fw VpMmi6W0k9s9ndyhjulTLMMsxwS35g1+cKX93HAYY7iRYjxtViAfwr678Pfse3F94csNSi+ I8tsL23juPKSxyF3qDj749aCbM+Q9UsX03WL3TpDl7Wd4SfXaxH9Kp17h8dPgU3wgttFvW8 SNrX9rSSoS1v5RQoFP945zu/SrXwg/Z0uPi14OuPEFr4sg0wwXLWzQSW5c8AEHII65psZ4L X3zNeS2f7AEE9pdNBcx6NGVeOTa6nzB0IORXi/xI/ZV1L4efD7UvFsvi231FLAKzQJashYF gOuT6189HU782n2Q3cvkY27N5xj0+lIGfdHxWnOq/sNadd3U4vbg2dlK0rsGbdkDd7nnFfB dfUngr9lvxN43+HGj6+njyOyttTthKLOWB2Ea5OFODg9M1wnxk+Al98HtI0q/vfEdvqp1GZ 4VjhhZNm1c5JJ5oCx4tViyXdf24HUyL/MV7d8GP2e5fjB4a1DWofEyaUtldfZTG1uZC3yBs 5yPWvUF/YhvlYMPiDCCOf8AjxP/AMXQM9M/aV1i/wBJg+HM2l6lNZyN4hhR3t5CuVwMg46j HY8V55+23HE9l4OuVVGbfcJ5i4PBCnGfwp91+xv4ivPLW5+J/nKjb18y1c4PqMv1rzj41fA PXfhv4Ii8Rap43OuQ/algW3MTLtLA/NksfSgR86nrSV2Hw48EXHxH+ImmeDrS/j0+bUPMxc SIXVNkbOcgeu3FfRH/AAxD4gxk+PdOHP8Az5ydPzoGfJkRdZEaJirhgVI6g54xX3b+1hO3/ DN/hwCbLPfWgcBskj7PIefxA/Svjjx/4OvPh74/1TwjfXUd1cac6qZo1Kq4ZQwIB5HDCvfv DP7L/jL4gfD7RPELfEK3W01K2juktriKWTy8jgH5sZHTNGwj5WPWivWPjF8E9S+D0+lR6jr ltqv9pK7IbeJk2bSOufrXk9ABRRVm4tWthHvdGMiCQBGzgHsff2oArUUoGa9k+Ef7P+ufF7 RdQ1XS9dstMisZhAy3KOxclc5G0UAeNUV9Xn9iLxf28a6P/wB+Zf8ACsbXf2NPiRpli1zpW qaTrUiAkwRSNE5H+zvGCfxFAHzTRWnrOg6v4d1efSNd06406/tziWC4Qqy//W96zSOeKAEp cVasrG51G+t7Cwt5Lm7uHEUUMYyzseAAPrX2B8Pv2M7efS4b/wCImuXEN1Iu86dpxUGL2eQ g5PsB+NMD41A5pa+5PFf7GHhmbSZH8F+Ib6y1JRlU1Bllhk9iVUMv15+lfGniPw5q/hXxFf aBrlo1pqFjIYpYm9exHqCOQfSmgMcpxRxz3qzY2kt/qNtZQsoluZVhQscAFiAM/nX0OP2N/ iky5W/0E5/6en5/8cp3QHzd34pSTnBPFdp8Rvhvrnww8UJ4d8QzWkt29utwGtHLpg5wMkDn iuv+Hv7Ofjn4leEE8UeH7rSo7J5XhC3U7I+5cZ4Ckd/WpA850nQ7nVfD+q31tDbFdOVZppJ bhY3CZxhFJ+cn0HNZjO0U8hiURKw2lR6V7h4n/Zl+IvgTwfqfijVL3R2s7GLzJVt7h2dhnH AKgHrXmngTw7qPiz4g6RoWnQ2k95dTjy470kQtgbtr47YGDVKwjA1SPTBNCdMadkMKmQzkE +Zj5sY7ZqlHuyWVNwUc+1fTLfse/E2a+eaS68Pwxu5YxxXDgID2HydKhP7HXxTiGItR0Fgw +bNy4/D7lPQD5yubC5tra3uZ4XijuVLwl1I8xQcEj2yMVCCQEO7BB4x1Fel/EH4M/Ej4eWs c/ijS2bTY/wB2l5bSedAueik/w556gV5qAoVuckikGvUs2MVrLrdnHfyn7NJPGJnBwQhYbj n1xmvvKz+APhvwf8Svh94l+Hmk3slmLp5r+5kufNVI/KJRsN6njI9RXx98Nvhb4k+Ket3ul eGHskubOAXMn2uUxrs3BeCAeckV9I6R8Hf2ndC0hNL0rxtZ2tnGu1IE1F9qjsBlOKTC5x/7 ZV7Zz/FjTLNJEa4t9NXftOShLkgH045r5uhECATT/veeU6frWl4gk1C78Rah/bN7LcX8c7R zyysXZnVtrcnryOK9tH7JXxIvbeK80a40ieyuUWWB7i6aOQowBG5dpAPPTJq07biPBE+yfZ 7icyNHMGAji25DL7mvfv2OVB+PF1heF0W4P/kSKvKfiN8NfEvwt1220PxMLT7Vc24uk+yym VShZl5OBg5U8V2nwK+H/wAS/FE+p698OtattImsgLWaaSdonYP820YB4+UZ+lS3oFrH0L8X Lf8AaPv/ABR4h0rwlZG58JXURhiVTAC0bR4cfN83UmvhCRXhkaJhhkJUj0Ir7ZPwr/anZSv /AAsW0wRj/j/k/wDiK80k/Y5+K8sjyvqGgl3JZj9qfk/98UX0Gj5tHXNKRkZPrXr3xF/Z68 cfDDwqPEfiG50uWyM6W+LWdnfcwJHBUcfLXGeA/Aes/EbxdB4Y8PvbrezRvIDcuUQBRk5IB /lSuM+1/Cesal4b/YOh1vRrprTULPSZpoJ1AJRvObBGeKi1m6k+IP7EUviPxYkWo6mNNe5S 4eMBklViAwx0OBzjGa89X4CftIL4M/4Q9fFWmjQzCYDYi/fyyhOcY8v1rwzXvEnxC8Dx6r8 LNR8QTJZWBeyuLKGXdbtk5YDIGQc9aQjzo8hSB0FM2uwOBnHJI7U47QAP5V1vw++H3iL4k+ JH8O+GWthfeS0xFxKY1Kr15wfWndAjkI0bcrgZAYV+i/xo8ceIfAnwH8K654Yv/sN7JdWMD MUVg0ZhYspBB4O0dK+bk/ZA+MKkAf2IBuB/4/j/APEV5l4v8fePdTt5PCfibxHd39tplzsF vJJujjkiJQFeO3IFJgz6h/bT0XS/+EQ8N+IBZRrqZuzbNcKMO8ZjLbSe4BHFfEZHT8q67xP 8S/G3jHS7fTPEniK81O0gYPHFcMGVGAxkfhUnw6+HHiT4na/c6J4YhtpbyC3NwwuJvKUKCF znB5yw4pAji6d/DmvoBv2QvjFgEW2kHjtfD/4mj/hkL4xj/l10g/8Ab8P8KBn0JrWs6h/ww Smom7ka6l0OOFpTwxBIT+Vfn0etfU2u/Cr9pPSvhde6JqesWx8L2NofNs1vlKiJPmIA25PT 1r5ZPWgBKKKKACiiigBzUg605wARg54plAH6W/suZP7OugZ/vzf+jDXU/G3STrXwK8Yaei5 dtPeVeO6Yf/2WuX/Zd/5N18P4/vTf+jDXrur2K6poV/pjgFbu3kgOfRlK/wBaAPz5/ZBlCf H2JSf9Zp86/oD/AEr9BtUA/se+/wCuEn/oJr8+v2VbZ7T9phLQ/KYLe7jIPX5RjFfoLqnGi 3x/6YSH/wAdNAH47AnIxX69eD8/8ILoOev2CD/0WK/ITvn0r9e/B+f+EE0HPX+z4P8A0WKT A+XP24f+QJ4IP/Txd/8AoMVWf2JL0P4Q8V6exz5d7FKPoUIP6iq/7cR/4kfgketxd/8AoMV c9+xFe7fFHi3TiTh7SGYDtkOQf5in0QH0n8erT7Z+z94yhAyVsGdfqpB/pX5Z1+t/xEtFv/ hf4otGGRJplwMZ64jJ/pX5KQRGa5iiH8bhfzNAH6xfC+zFh8IvCVqAVCaXAcHrygP9a+XP2 3r8nUfB2mKeBFcTsPQ5VR/WvsHw/ALPwvpNoBgQ2cMYHphAK+Ff2ztQNx8YdL07fu+yaWjY 9C7t/wDE00B6p+xL/wAk38SZ/wCgoP8A0UtfVVfK37EwA+GviQ4/5io/9FJX1O7qilnYKo6 k9BUoB1fOH7ZH/JD7bp/yE4v5NX0R9stCcfaYv++xXzn+2LPBL8EbYRzI5/tOLhWB7NTFdH zD+zB/yct4W5/5+f8A0mkr9MO/Ffmh+zAP+MlfCxzn/j5/9J5K/TCgZ+dv7X2lfYPj294oO 3UdPhnz6sMof0QV9k/Ap9/7Pvgkg9NMjH5cV85/tu6Tt1bwhriR8PFPayN6kFWUfq1fQ/wB yf2e/BgJBxYLjH1NDA+ev23yft/g7B/5Z3H81r46r7F/bfx/aPg7g/6qf+a18d7TQAlLk+t G0n8aMGgAHWvuz9ib/knniZj1Oopk/wDbOvhMda+7f2Jsf8K88Skf9BFP/RdDA+qqMVU1LU rDR9Nn1LU7qO0s7dC8s0hwqKO5NVdF8SeH/Eds1zoOs2epwrjc9rMsgXPTODxSYHk37R3wr 07x/wDDe91SC1VfEGjQNc2k6r80iKMtEx7gjP0NfmyQSc+vFfshJHHcQSQyIHjcFHU9CDwR X5F+MNMOieOte0gKFFnfTRKPQBzj9KpAfSf7HXgW31fxRqXjrUbdXTRVFtZgr0mcHc/uQvH 419x4GeAK8W/Zh8Of8I98BNJZgPN1N3vmYDnDn5R+AFek+MvF2j+BfCV74m12Yx2VouSF5Z 2JwqqO5JpAdBgegr5N/bI8AQXnhnTviFYwKLyxkFneMo/1kTfcY/RuM/7Qr3z4bfErw/8AF Dwy+t6D5sYhlME9vMBvifGcHHBBBBzVX41aOuu/Azxhp7ru/wCJdJOvsYx5g/8AQaa3A/MX wyMeLtGbGSL6DA/7aLX68R/6pDgAlRX5EeGFLeLdFx0N9B/6MWv14j4jUewoluB8A/tfwvc /Hmzt49u+TToVG5sDJY9T2r6K/ZRga2+AltA5Uul/cqxVgwzuHQivnH9sLn45Q4OCNNi/ma +jP2SyG/Z9s8f8/wBcZ/MU3sI6T9of/k3rxbyB/oo5Iz/EK+IP2eRn9oPwkOuLlj0/2Gr7e /aJA/4Z68WBhn/Rh3/21r4l/Z4X/jITwqwBP+kN/wCgNT+ywP0vAHpS4HpSZxVSHVdMuLyW yg1C2luojiSFJVLofdc5FQMZq2k6frmkXmj6raR3djeRmGaGRcq6kc8V+XHxK8Ez/Dn4p6t 4bLsI7OcSWspH3oW5jb644+or9VhyM18P/tm6LbWnjvw9r0alZ7+ze3lOOG8tsqc+uGqobi Y39jWaS4+Kviu4lbfJLpgdmI7mZa+4eOtfDn7FxH/CyvE47/2UvP8A22FfcZ6UnuCPy3+Mm nxaT8bPFtgIPKEeou2EG0FWw2R6Z3da/SvwjIk3gfQZkUqG0+AgE5IHljvXwT+1hpi6d8fL +YRbV1G0guFb/aClW/lX3h4EGPhx4ZAJYHS7Y5PfMS05PQD4t/bSb/i7uiL/ANQZO3/TaSu +/Yjx/wAI54uGBu+1Q/8AoBrgP20jn4w6GP8AqDJ/6Olr0H9iRf8AimPFr+t3CP8Axw0S2Q z62oozzijNSB87ftiAf8KEX/sKQf8AoL183/sl8/tCWOf+fK4/kK+kf2wwW+Agx21SDP8A3 y9fN/7Jn/JwVjwP+PO4/kKfQD9GMD0r8sPjsxP7QPjbJJ/4mctfqfX5X/Hb/k4Lxv8A9hOW hAecc19G/sdf8lzl9P7Nm/mK+c1IByRmvo79jkf8Xxm9tMl/mtID9CMCvyF8YEnx14gyc/8 AExuef+2rV+vVfkH4t/5HjX8dP7QuP/RrU0Bh19OfsWn/AIvDrHGf+JQ//o2OvmOvp39iwf 8AF4Na9tHf/wBHR0mB99ClwKTdijNAHJ/EolfhV4qKkgjTLjkf9czX5KV+tPxNIHwn8Vk/9 Ay4/wDQDX5LUAFFFFABRRRQA402nNg4x6U2gD9Mf2YBj9nXw79Zv/Rhr2evGv2Yhj9nTw37 iU/+RGr2Rs4460AfDXwj0v8AsP8Aby13SwpVI59Q2D1Ugsp/IivtfVzt0HUG9LaQ/wDjpr5 dg006Z/wUXEqqVj1DT3uF982pB/VDX1DrZx4d1M4/5dZf/QDQB+PI++PrX6+eEv8AkSNC/w CvCD/0WK/ISP8A1i/UV+vnhXjwXog9LGD/ANAFID5X/bjJGj+B17Ge7P8A47F/jXnX7G9+Y PjddWW7C3Wly5HqVZSP5mvRP24z/wASvwKP+m15/wCgw14n+y9fmx/aL8PIGC/almg575jJ x/47VdAP0d1u3+1eHdTtiM+bayx4+qEV+Sei2DT+ONO0xQdz6hHDj/toBX69lVdSrDIIwRX 5ceB9LL/tMaLpMiDjxGsbfQT8/pS6AfqOFCoFUYAGAPSvzY/an1D7d+0XrseQfscUFvwfSM N/7NX6U1+VXxr1H+1Pjt4yvMhh/aUsWR/sHZ/7LQtgPrD9ijn4WeIeP+YuefX9yle1fGKQx fBPxfIrbWXTZSCDjBx1rxn9ihQPhJrzY5OssP8AyDFXsXxqO34F+MT/ANQ2X+VCA/Loa/rI /wCYndf9/m/xqK51fUbyDybq8mmjBzteRmGfXk1RpKYrJHtf7LYz+0n4aPotyf8AyBJX6WD pX5r/ALLC/wDGSPh04/5Z3P8A6Iev0pHSkM+Zv2ztKN38H9M1RY8/2fqaFm9A6Mv88V6T+z 62/wDZ78HH0sgP/HjVP9o/RG139n3xNbxrvkt447pRnHKOGqb9nfcP2evCat1S3ZTzno7UA eBftssg1zwb5q71EM5Iz15FfH6SmMuECkONvzDOBX11+28x/t7wgM8fZpj/AOPCvkCmB7P8 IvhbpfibS9S8Y+MJJYfDemBiUQ7GuGUZPPZR7d6v6v4D8C+NPhrq/jD4cWd3pl1ojk3VhPK ZfNiAyXXPIIXnr2NeqaxpkXhz9j8QWq7ZH02MykcZMjAsfxya5X4KKmn/AAO8eaxcJtsmje KJnG0SBYiD9clsUvMD5iC9Mda+7v2KFA+G/iJgfvaiv/osV8JZwelffH7Gt3JefDbXJZEjT F+qjYoXIEY64oYHqnx2O34BeMm9NPf+Yr4t/ZV8S6hpvx503T45n+zapDLbzxA/K+F3KSPY ivtD49f8m++ND/1D2/mK+Ev2aI2f9ovwsRn5JJWOPTymH9aOgH6agAcV+WHxwjFv8e/G0Kj AGpzED2JzX6oV+Wfx4Kt+0F42Kjj+0pBj3AGaAP0e+GFotl8IfCNuoAA0q2bA7bo1b+teGf tpanLbfDDQtNjdgt5qW6QA8FUjJH6kV9AeAxj4aeFh6aTa/wDola+c/wBsyw+3aF4YLXEds sMtw++UnaxCDCDA+8e2acQOf/Yku52vfGNmzZhMdvKoJ+62XB49xj8hX1n4ugFz4G163bpJ p86H6GNq+S/2KbmWXVfFVu8YVIreAg7QCcs3X1r668SceEdZI/58pv8A0WaXUD8pvDflr4k 0VCPnXUbf8vNWv1rXhRj0Ffk34WSJvGuj71ODqVsBj/rutfrLTnuCPz+/a8w3x3hXr/xLIc 8dOTX0T+yWG/4Z/tCQwBvbgjPQ8jpXzt+1vhvjyo3cjToRx+NfRf7JwA+ANmAf+X2f+Ypy2 QHT/tALE/wG8TLPGZIvJXequEJG8dCa+JP2fHQftGeGBCjbDcyADOcDY2M19p/tGkj9njxW R/zwX/0Na+J/2eSn/DRnhPzN20zybQvr5T9fan9hi6n6YY5HNfmp8WPEOq+Hv2j/ABXqWj3 0lpc2+pM8ckbFcEY/zg1+lXevy7+Nzq3x58ZvvBA1CTp36VK2Bn6T+C9dPibwHofiBgA2oW cU7AdMsoJ/Wvmf9tmBToHgy5H3/tdxGT7FFNe6fBCJ4fgH4Jjk4YaXDn24rw39tdi3hzwfC ilit3O7ccAbFA/rRHcexyH7Fg/4uR4oPcaUg/8AIwr7kNfD/wCxYFPj3xO4XB/syME56/vR 2r7gPSh7gfEf7a+ltF4q8Ka2Fws1pLbMcdSrbv5NX1n8PGLfCzwm+c50i0P/AJBWvBv20tK Nz8L9C1gD/jx1ExHjtIh/+Ir3X4Ztu+EPg5vXRrT/ANErSewHxr+2fz8ZtFGf+YJHn/v/AC 16L+xMP+KP8VtzzexfT7leb/toc/GjRxn/AJgkf/o6WvSf2JmLeD/FeF+QX0Qz7+X0pvoB7 58Wb+80v4PeKtR0+5ktbu30+WSKaJtrIwHBB7V+cK/Gn4oKqj/hOtaOB3u3/wAa/RL41nb8 CvGR/wCobKP0r8qv4RSA63xB8R/GvijS/wCzNf8AEuoajZ7xJ5NzOzruGcHB7816h+yNlv2 hbQnH/HjcH9BXgPFe9/skj/jIWwx/z5XH/oIobA/Ryvyt+ORz8f8Axv8A9hWX+dfqlX5WfH Dn4/eOP+wrN/6FTQHnVfSX7G3Pxuuj6aZL/wChLXzbX0p+xoM/Gu9Pppkn/oS0gP0Er8gvF R3eNdeY97+4P/kRq/XtziNj6CvyA8TMW8Xa0T3vZz/5EagDJr6f/YpGfi7rhx00Zv8A0dFX zABk4r6k/YnX/i7HiE+mjn/0fHQB92XPFrMQSCEOMduK/Ma++PPxai1K6jj8d6sESVgo889 ASK/Ti74sZ/8Arm38q/He8JOoXBznMrfzNMTSZ6Df/HH4panplxp174z1Ke2uY2iljeYkOp GCDXm560HOcUlAJWCiiikMKKKKAHGm1JKu0qP9kGo6AP01/ZlG39nTwz7rL/6MavYifl7j8 K8f/ZpA/wCGdPDA/wCmcn/oxq7yPVG/4WRcaI1wCG0xLtIe4xIVLfqKQHk3jHThZ/to/DjW QMfbdJvLYn1MaOf/AGoK9r19gvhfVWHa0lP/AI4a4Xx3pBm+K3wz1xI2Y2l7dW7FRnYslux yfbKAfjXb+Iv+RV1cf9Ocv/oBpgfkAnMijPUiv1/8Mjb4R0cellD/AOgCvyAj/wBYv+8K/Y Dw3x4T0gf9OcP/AKAKAPlD9uT/AJB/gUf9Nbz+UNfN3wTvxpvx28G3eempRp/31lP/AGavp D9uT/jx8C/9dLz+UNfJPhG8/s/xzoF/nb9m1G3mz6bZFP8ASmB+vdfnr4J0Yf8ADdkmnMmR ba5dy7f9ze39K/QiNw8SOOjAGvjjwdoxT/goV4glWLAh+0XXPH34gM/+Pmk9gPseRtkTOOd oJr8gvFF7/aXjLWtQOP8ASb6aU4/2pCf61+s/ii+/s7wdrWoc/wCjWM03HbahP9K/IORgzM egJJGfrQtgPvX9ikf8Wh10/wDUaf8A9ExV9DeKvDtn4t8I6n4a1CSWK11GBreV4SA4U9cZ7 189/sVD/iz2uHPXWpP/AERFX07SQHzKP2Lvhr1Ot6+f+20X/wARXj37RvwT8KfCrwV4euvD 095NNcXkkDtclCzLsLclVGeRX33Xyn+2yAfAXhUEc/2k/I/65GqQHhH7KqZ/aM0Nj0WC5x/ 36YV+kQIr84/2XBj9oTQywB/c3GO2P3Zr9CPEV5Pp3hbVtQt1DTWtnNMgJxllQkfqKGBQ8d 6YusfDrxHpjruFxp86Aep2HH61w37NpJ/Z38Lg5ykUin8JGr1GzkS+0i3lbDpcQKxxyCGWu B+CVhLpPwtg0qYEPZ3t3FjGMATvj9CKQHzZ+29/yMvhAf8ATpN/6GK+R1yHBI6c19dfttBv +Eo8IMBkfZZvz3ivM/h18JbCbw0/xB+IUrWXhqBfMjtwcSXY7fRSeBjrg0wR9KXehweMvgH DokV0lul9pkIE8hOI/lBz9BXzt8UfHGiaJ4Js/hX4JuBNp1qoF7dJ0ncHJ57/ADZP/wCqvp jQLnSfF3wieXRLcWmnXdjLBBAW4jCqQB+lfIHwo8JeDfGHid/Dfiy71C0v5mKWnkFQu5QSw bOcHg/lUw2E9Ty0DJxX3n+xWc/CzXRxxqeP/Ia186/F/wCH/wAPfAUQ0zQ9U1C717Ks8UrK UjTPO7AyG9BX0P8AsVDb8NfEYx/zFP8A2klN6WGetfHtWb9n3xmqgkmwbAHfkV8nfsi+Ata vPin/AMJfc2M8Gk6XbuBPIhVZZXG0KpPXjJNffUkaSoUkRXU9VYZBpoiRFCxqqKOgUYFADl PH1r8n/ipfLqnxf8XagpJWbU5zk/75H9K/U3xDqkWheGNU1meRUjsbWSfc3QbVJr8ktRFzd 3U2pT/evZXnwDk/MxJz+dNK6A/WLwONvw48Mg8EaXaj/wAhLXzR+2ssj6H4RC7vLFxMXx0A 2ivpnwYMfD7w6Ov/ABLLb/0UtfMf7awb+zPB23vPcZ/75WiO4mY37FQ/4qbxiRwPstsMf8C evr/xGpfwpq6AZLWcwH/fBr5F/YsRE1/xltYsfs1r1H+1JX1z4lOPCGsn0spv/RZpdRn5ae FodvjbQxyMapbAj/tutfq8e9flP4YIbxxoJRdoOqWv0/161+rPc81U9xI+Af2tto+Oaspbe NOh3A4I74x6V9FfsogD4AWPIObyc/8Ajwr5y/azz/wvpiOT/Z0PH4GvpX9lyZ5/gHpskhGf tMyjCgcBuOlOWyA0P2kmC/s7+KCccxIORn+Na+Kv2eCf+GifCBX/AJ7Sf+iXr7S/aXOP2dv E3+5H/wChrXxh+zjn/ho3wgwH/LSYf+QJKT+AOp+lp+9X5ifF3RtW1n9obxXYabp9xdXV3q jRwxxoWLk4A7V+nmKiFrbiYzCCPzCc79g3Z+tShmP4N0V/DvgXQ9Ck+/YWUUD/AO8qgH9c1 8j/ALaGqiTxX4V0ZJv9Tay3EijoCzALn64NfZl3e2um2E15ezpb21uheSWQ7VRQOSTX5ifG jxv/AMJ/8WdY8QIW+xbxBaBhj9ynC8HoTyfxqorUTPaP2LP+R58WFQQv2CLvxnzK+3Ca+I/ 2KMHxp4sPpYxf+jK+w/EGqSaRY21ygU+ZeQW7ljgKjyBWP4A5pPcZ53+0hoDeIPgD4ghjXL 2SLej2EZyf/Hc11HwmcyfBfwYxbcTo9rz/ANslre8T6cNZ8Ha1pDKGF9Yz25B6HfGVx+tc9 8Io2h+DHhCGTduj0yFDuGCMLjH6UugHx3+2cf8Ai9elAckaJEP/ACNLXpv7En/Ik+Kxnpfx 8f8AbOvLv2zjn426Z7aNF/6Nlr039iP/AJE3xYe/2+L/ANF0MD6S8b+Gv+Ex8B6z4Y+0i1/ tO2e384pu8vPfHevlE/sP3GBj4gxn1zYn/wCLr7QFFAH5u/Gj9nub4QeHtP1eTxMmqpe3Jt xGtuYyvy5znJq3+yQh/wCGhbIgcfYLk/oK9u/bZOPh14aHrqTf+izXiv7In/JwVsen/Euue PwWh7XA/ROvys+N/Px98cEf9Baf/wBCr9Uh0r8q/jaf+L9+OD/1F5//AEM0RA89wa+lf2M1 P/C6L844GmSf+hLXzWfWvpj9jHJ+MWpnPTTH/wDQ1oA+/JADE4IyMGvx/wDEox4u1kel7N/ 6MNfsBLxE/wDumvyA8Tf8jfrX/X9P/wCjDQBkgEnAr6l/YlH/ABdPxGc9NHIx/wBto6+Wh1 4r6o/YkB/4Wb4lbHTSQP8AyMlAH3VNGZYJIxxvQrn0yK+MJf2IdTkmdx8QLVQxJx9gY4/8f r7UHSigD4F8c/sk6h4I8Baz4sm8bW14mlW5nMC2bIZAMcZ3HHWvmIjknrX6k/tANt/Z58an 1sCP/HhX5cHpTAZRRRSAKKKKAJpxtZR/sCoallILLg5+UVFQB+m/7NPP7Ovhf/rnJ/6Mapt a1BtP/ap8KWxcKmpeHryA+5SVHA/nUP7NGP8AhnXwvgf8s5P/AEY1cf8AGPVBo/7UnwevXf ZG5uIHPqGKrj8yKQHvuqaXHqU+nzvIyPY3IuFx3OCCD+Bpdf58M6rnp9kl/wDQDWkABkVm+ Icf8Itq2f8Anzm/9ANNAfj90lxyMN1/Gv2A8O8eFNIx/wA+cP8A6AK/H5uXbHqelfsB4bJP hPSCRg/Y4f8A0AUPcD5O/bkP+h+Bh/00vP5Q18ZRMY5o3UlSrAhh2r7O/bj/AOPPwL/10vP 5Q18XcD6+1PoB+wXh29GpeFtJ1BX3i5tIpd3rlAa8M8OaP5X7dXjC/CYiOgQyKf8Aabyl/w DZGr0z4P3x1H4I+DbotvY6VAjMO5VApP6VQ0zSfK/aN8R6rsH73QbIbs9czTD/ANp0gLPxq v8A+zPgV4yuiSP+JbLFx/tjZ/7NX5VjBwK/Sn9qPURY/s6a+gfb9reC3GO+ZFbH/jtfmyq4 5zVID74/YtTb8HNZJGM63J/6Jir6Rv7+y0uwmv8AULqK1tYV3STSsFVB6kmvnD9jABfg3q+ GJzrUvX/rjFXqfxyz/wAKE8ZY6/2e/wDMVKA1v+FnfD3AP/Ca6Pg9P9LT/Gvmz9rzxP4a8S +CPDcWh67ZalJBqDPIttMrlFMZGTjoK+OUml2gbzgAU9pXJO4k/WrS1JPav2Xx/wAZBaH6e XPwe37s19++Mg3/AAgfiDaCW/s64AH/AGzavgL9l7P/AA0JohB48mfP/fs1+gXilPM8G62n XdYTjkZ/5Zmk9yjnvhBqn9s/BfwlqBbc76dEjkHOWVdrfqDXUaXp506K5jaUP51zJOMKF2h myF/DpXjn7KeqjUfgBYW5dmbTru4tDnt8+/H5PXuo6VIHyh+0r4bHiz41/DbQpFLQXKy+dh f+WauGbn6Aj8a4v9p6/wD7N0Tw54Z0/bb2L75PJTgAIAqjHoM8V7X8TJIIv2i/ADTEAtYXi KT/AHjgj+Rrxn9qPRZJdO8P66AWhhkktnOD8pYBv6VcVeQjpf2atUW7+E5053BNhdyJtPPy t8/9TXmfh/wtF4T+Pvi7Xr6Fl0zw0Zb5Wb+J5AfLA+u5v0pP2avESad40vdAmkwmowhox/t p/wDWz+VegftKRXtn4FiudNs1EF7dIuo3Cr82ETEO4+nUfgKSVnyhY+U/EOrXviHxJe61qE vmXF1KZCxOeM9Pw6V9ofsXjHw28Rnp/wATX/2klfGZGmXGkxN5EttNbK/mTpmRZ2LfKCDwg x3HWvs/9jAg/DLxCQME6sc/9+konsgR9P8Aamk89a4n4s+IdT8KfCXxD4g0eVYr+ytvMhdl DBTuAzg9eDXwxqf7SHxX1WBoT4nkt0fr9mjSIjj1Az+RpqN9RNvofR/7UPxLttF8Ey+D9Pk t7m91HCXiMwbyYj2K5zk/yr4bRrQaSITZk3Rct55f+HsAtSXV7f6reSXl/dS3NzId7yysWZ j7k9aSKAkrgZ55yOn0rRKysSr7s/VXweCPAXh4HqNOt/8A0UtfMn7aWf7P8HgH/ltP/wCgi vp7woCPBOhAjBGn2/H/AGzWvmj9seIzWnhEBsfvZ/8A0EVnBXlYqWxi/sWqBrPjM45EFqM/ 8Ckr608T5/4Q7WsdfsM3fH/LM18r/scW6x6r4ycN8xitRt9syc19T+Jzt8G623PFlOeB/wB MzSkrTBbH5ieFbeQeNNBfH/MUtff/AJbrX6ofSvy08M3yjxr4fVT11S17f9N0r9TOmaqr8S sEdj8/f2tSR8eWwc506HI9ODX0j+yp/wAm+6bzn/Sp/wD0Kvm79rcH/hexIIJOnwDHp1r6R /ZU/wCTfdMwc/6Tcf8AodKWyGjR/aYbb+zt4l91jH/j618Y/s4Hd+0Z4RUjBEs3/oiSvsz9 pvJ/Z28SYGeIu3/TQV8a/s4KB+0b4SGSP3s3/oiSk/gDqfpaOlFM618Y+J/2kfG/hX466lo c11BcaDZambd7d4FBMO7B+Ycggc5qQbPsq6tLW+tJbS8t47i3mUpJFIoZXB6gg9a/Mn48eB F+H3xg1bR7ZSNOucXll32xuc7P+AkEfTFfpxbzR3FrFcRNujlQOp9QRkV8X/ts2Kpr3hDVA MO8E1uSO4DBh/OnEZX/AGJx/wAVf4sP/TjFz/20NfR/x3upNP8AgzqupQth7Oa3nB9NsyGv nD9iYg+LfFhHX7FFn/v5X0P+0SN37O/i8elqD/4+tD3A9Nt5o77T4rmM5iuIg6+6sMj+dUv D2lLonh+00lZTKtspQMepG44rC+Ferrrvwi8KaoDnztNhyfUqoU/qtdnSA/P/APbM+b436c vpo0X/AKNlr039iTjwb4sHf7fFz/2zrzH9ssN/wu+wxxnRouv/AF1lr0/9iTP/AAhXisfw/ wBoR8Y/6ZUMD6vd1jUs7hVHUk4AqIXtr3uof++xXA/HJ5IvgL4wkidkdbBiGQ4IOR0r8xx4 i1jYD/ad10/56tTRLv0PtD9tSeGX4feGhFMkmNRckKwP/LM+leN/si4P7QVvntp1z/Ja8Jv NV1C+iEd1dyzKDkB3LYNe6/sigf8ADQVtg/8AMNuf5LSexSP0T7V+VPxq/wCS9eODzj+17j /0M1+qtflX8aM/8L58cY4/4m1x/wCh0RA8+r6a/Yx4+MOqf9gx/wD0Na+ZsNX01+xioPxf1 Z/7umNjn/bWh7AffEv+pf8A3T/KvyC8SDPi7W8/8/s//ow1+vs3+pf/AHT/ACr8hfEQz4r1 r1N7P2/6aGhAYwA4wa+qv2JVH/Cx/ExI+b+yhj/v8tfLG3Dba+q/2KMf8LH8TDHTSl5/7bL VPYD7nzjNMM0QJHmpn03Cor44066PpE/8jX5GDXtYwf8AiZ3RU8D983H60khO/Q/Sn9oCVD +zz4yAdSTYkYBH95a/L49Olac2uarNBJBNqNy6uNpVpWII9xmspjzxQCv1G0UUUhhRRRQBJ KoQqAeqg1HU0/3l/wBwVDQB+m/7NWf+GdfC/wD1zk/9GNXkH7Xl6NI8f/DXWclTZTvMWB6B ZY2/pXsX7Nq4/Z08Le8Ln/x9q8P/AG3kxceDpMZ+Wdf/AEGkgPsi1nFzaQ3AGBKiv+Yz/Wq PiP8A5FXVv+vOX/0A1h/C/Vv7c+EnhXVtxY3OmwMSeudgB/UVu+IQD4X1UH/n0m/9ANNAfj 6owfoeor9gfDn/ACKuk85/0SL/ANAFfkEwCllHTmv188NADwlo+DkfY4f/AEAUPcD5P/bj/ wCPLwKP+ml5/KGvi9V3OAWAHqa+0P24v+PXwL/v3v8AKGvjJFy3NPoB+mH7NF6bz9nbw0CQ zW6ywEqc52ytj9CK9UTTbdNam1dQftM0CW7nPBRGZl/V2/OvAv2PL0XPwNntScNaapMmM9i qMD+ZNfRdSB82ftk6h9m+ClnYBgGvNUi49VVWJ/XFfAKsetfav7bd8Bovg/TARlriedh9FU D+tfFiR5Y7ulaJAffP7GQP/Cm9XJxzrUvT/rlFXqXxw5+A3jIYz/xL37fSvMP2NQR8GdTyT zrEh/8AIUVe1fETw5deLvhvrvhmxmihudRtWgjkmzsUnucc4qEB+TyIAAPapFUbeRX06n7G XjxQP+Kl0EnHTM3/AMRXOeOv2a/FXw98G3PinV9b0q6tLV40aO18wud7BQfmUDgmtlJN2JZ R/Zgj/wCMhdEOT8sM5xj/AGDX6Ea6u/w1qi9d1pKP/HDXwd+zV5L/ABz8Prb2qQvDbXAllV iTL8p5Oe9fe2qANo18jcKYJB/46azluNO58wfsZamG8NeLdEJx9mvknUf76kE/+Oivqyvh/ wDZC1Vbf4r+ItLDgQ31mzxjPVkkznH+6TX3BSe4z5M/ak1248NfE/4f67aozParK20L94bx kZ7ZGa7Bb3wd8T/BMlvcPBeafdKPMgaQCSJuufUMDXnH7Ztxcf294Ss45X2GGWQRgnG4OAD jpmvma0u7jTrO+j+0PDcuAm1kO7HU4b+GrUL2aIbtsfR13pPwl+C8ra3azyaprcefstu84k ZC3HO3gAevWvVdN13wl8RfBJ86W3urK7h23NrNIAUPcMD0IPQ18GTYubSOTz5pb5pCDEVzk eoPrUcFzfW+VSeSIgbWUEqaPZ31Kueu/Fe+8FeHdHHgHwLbxrbtMJ7663GUuw+6u8kk4r37 9jS3uIPhjrjTxOiyalujLLjcvlpyPUZzXxKsTzHL8ljnJ719z/sgtK/wx1ppnZ2XVCi5PRR FHgD0HNTJWSBNs9F+PLsnwE8WspIP2MjjHPzD1r82pbGS3kEMigPgHCsCACPav0l+O0by/A jxUiYybUD/AMeWvz4g0p12sQeexHSt6UboickjEitSTjaTWxY6eZGXcox6GtKCymt5g0Y25 GN2M8Gr0MSwgKQBgcGuhQRzueuh+jnhjjwfooHT7DCP/IYr5+/avthNpnhmRh8qTTf+givd /A90t78PfD1ypyH0+H8wgB/UV41+1dbzj4eaVq8Ue6OzvtkrY+6HQqPp82K44aTOh6xOY/Z IjVdW8ZOgITyrRfxzLX0p4sZU8Ea6znCiwnJP/bNq+e/2Q7GQ+GvE2skMI7i8jgUkddiZOP X79e5fEi8Ww+FHiu7YZ8vSrnAHcmNgP1IqZ/GOKsrH5h+EXZ/H/h7B4/tW1/8AR61+s9fkr 4ZPleKNDumPl7L23lBI4yJVP9K/WhGDxo/ZgDUy3LR+fv7WwA+PD44J063Oc/WvpT9lT/k3 rSj63E//AKHXzt+17p9xb/Gu0vZY8Q3emxGJuzbWIbn29K+mf2aNOn079nvw8J0MbXPm3Cq eu1nOD+IGfxpyeiAT9pggfs8eJMnGRGB/32K+Nf2cfm/aQ8Iggj95Of8AyXkr6/8A2prtbT 9nnWcgFpp7eJR7mVf6A18h/s2kn9o3wjls4e4/9J5KH8Ng6n6Tj0r8s/jQzn46eMySR/xMp uvUc1+pvevy3+N4UfHXxmQd2NSm6jpzQtg6n6R/D+8OofDPw1eEljLp0BJPU/IK+Zf22gP7 P8HHu0txj2wFr6P+Fox8IfCY/wCoZB/6AK+df22ox/Y/gubv9ouU6/7CUogc9+xMuPF3i0j p9jiHT/br6R+PMXm/AHxgp/58WJx7EV83fsVHHjLxUvQixiH/AI/X0n8d93/DP/jQoTkabI cil1A5r9lrVv7U/Z80eMn5rGWa0x/utkfzr249K+Vf2LdU83wP4l0dpdxtb5Zo1PZXQf1Br 6qPSgD8/wD9swj/AIXdp3to0X/o2WvUf2JkK+C/Fmf+ghFx/wBshXmH7Yq7vjhYkHpo8PfP /LSSvVf2KRjwH4q/7Caf+iVpy6AexfHQgfALxkT/ANA9/wCYr8s9pKV+r3xW0LU/E/wk8Sa Bo0AuNQvrRooIy4QM2Rxk8DpXwh/wy38asbR4WhGTg/6fD/8AFU0B4eRivoH9kQf8ZAWx4/ 5B1z/Ja5HxT8BPid4M8MXPiTxHoCWmm2u0SyrdxOV3MFX5VOTyRXafsjR7f2gIOP8AmGXOf /HKJfCB+htfld8aufjz44br/wATecf+PV+qHpXwP8S/2ePiz4h+LPinX9J8OJcaff6jNPA5 u4l3ozZBwTkVMQPmoJ8u4nHPSvpb9jDP/C2tWwCf+JYc+3ziuF1n9nT4uaJol5rWp+G44LG yhaad/tkTbUUZJwDk8V337GYA+LOrY4zph49fnFOWwH3jL/qX/wB0/wAq/InxJz4p1o4AP2 2cf+RDX67TAmBwBklSAM4r87NZ/Zo+Ml3repXUHheMwzXMsqE3sWWUuSO/vREDwYDLe9fVH 7FAP/CxfExxx/ZajP8A21WvI/FPwG+J3gzw3deI/EOgJa6bbbfMlW5jcrk4HAOepFet/sTg /wDCwvE5Ocf2YoP181abA+377jTbo/8ATJ//AEE1+O7NyRjvX7EXiPJYzxpyzRsoHqSDivz Zb9mP404OPCOef+fqL/4qhMdjxhiScikPWvYZ/wBmr4yWtrLcT+EWSOJGkdvtMRwAMk/e9B XjzDDEEYI7GkISiipYYXnlWKJdzscAZpARUU5lKOUYYYHB5ooAluG3OvGMIo/SoKsXIw6Y/ wCeY/lUA60Afp5+zd/ybt4U5z+4f/0Nq8V/bdTNt4NcD+O4H6LXtX7OHH7O3hQf9MG/9Dav H/22YydC8HyMdqC6mBPp8opoTPT/ANlrVf7U/Z50RWYmSykmtmyc4w5I/QivWfEA3eGNVHH NpL16fcNfM/7FWrfaPAnibR2ct9kv0nAPYSJj/wBkr6Z1/wD5FjVQeB9kl/8AQDSGfj9LxN IoxgMenTrX6/eGs/8ACJaPnr9jh/8AQBX5AzLtmkUZ4YjH41+vvho58JaOev8AocP/AKAKH uB8nftw/wCp8DD/AG7z+UVfGqMFPrX2V+3FnyfAx7brz+UVfGI4NV0A+4v2KtSEnhDxXppY FoLyGZV9nUjP/jtfWQ6c18RfsS3zL4r8V6aW4ks4pwM9dr4/rX29WeoHwz+2rfiT4geGbAH iDT3kP1aT/AV8tIRnnBJr3f8Aa51A3Xx/uLdT8tpYwRj6kFj/ADrwONuQTWyfQD7/AP2Nxj 4Majk/8xeXt/0zjr6R4r5t/Y2H/FmdT4/5jEv/AKKjr6R/CsgF4rxz9pZBJ8AtaX1lt+2f+ Wq17F+FeN/tMv5f7P8ArTED/XWw5/67LVw+JEvY+av2Z7dk+OeluQcfZ5+nP8Ffed2vmWU6 dd0bD9DXwd+zLLv+OWmqW5FtP26/JX3q3Q5HaqqfErCjoj89/wBnu5Oi/tA6KWYqLp57Q46 NuDYH6V+hQxgYr86vCVu+lfEDQ9ZSZcwaqrFdpBTEnUn0wa/RQEEAjkHnIqq0bMUJ8yPjz9 sUGTxB4XjCjItpX3dxhxXzCv2cHfLAZ3YE7nJ9Pavrf9qmz+2+I/DSBcYt5AZP7oLivnm+0 O0hjFrHGZZUYlrhHJWUdsDFb04PlTMZ1EpWZx1rB5FwZniKgcoRn5T2NXLzw/qNlcZ1G0kg aYCVS/Rg3IrobTTgZUhnmaCJmAZtpOwevvV2DSRcX7JJI80ZfCvj73Yce/FacjIdVdDmrXT Lma2Vm5gjJAHv34r7W/ZfsE074datBFJ5inU2bOzb/wAso+Pevmiy0d7aWRJYNu1tuCM/5N fV37PcaR+AL8Im0nUHJ/74Ss8RC0UOlU5p2Om+LkST/CTxBHLwht+efcV8Y6Pp2jS6rBBrd 5LZ2Lf62aFN7KPYd6+0fiwQPhPr5Pa3/qK+Eb/UYkbbuAPrmqw9uS7JrpuSsWNZ+wWmqXEO myvNaIx8qR1wzL6kVyt5qSliiucHqR6GodQ1phI0kbFcjbwetc1LdlpM5GKJzKhTP0O/Zw8 St4h+DdoksimXTJnsyoPIQcqT+Br1PWtE0vxHolzoutWUV7YXS7JYZBkMP6H3r4s/ZL+IFt o/jPUPCGoXCxW+shXtyzYXz17fVl4/CvuMEY6GuF7nWtjG8MeFtD8HeHrfQPDlitlp8GSkS knknJJJ5Jrzr9pLWxof7PfiN1fZLeLHaRnOMl3GR/3yGr1/p2NfFX7YnxCtr6/07wDp04kF i/2m+2HI8wjCIfdQc/8AAqEtQZ8oxTyRvDJGcPD8yd+Qcj9a/WnwrqSax4M0bVI84urOKXn rkoM/rX5HIxL55B/lX3x+yd8RrfXfAJ8E31wBqejZMCMeZbcnIx67SSPpinLuM9j8b/Djwf 8AEO0tLbxboy6gtpJ5kLb2RkPcblwcHAyOldNYWVrpmnW+n2Nulta20axQwoMKigYAAqzuH oabK6RoZJHCIgLMzHAUDuT2qdwPmH9sjxFDbfD/AEjw0kv+kXl4LiSPOMxop/8AZitfPH7N rD/hpDwlnk77jn/t3kqD9oP4gRfEH4u3t7YTebpdiBZ2Z7MqnlvxYsfyqT9mdCP2kfCgyPv XJ/8AJeSrewkfpXX5bfG3J+OnjXGMHUpxx35NfqQDX5dfGcb/AI4+NCoGf7UuAcHI+8aUdh n6K/DBHHwq8LMzcHS7cBfT5BXz9+2wufDHg1umL64H/kNa98+Etwtz8GfCE6nIfTITn/gIr xn9suwe4+GOh6gse5LTU9rN6b0IH8qUdwPP/wBivJ8a+KjjH+gx/wDoyvpn43Jv+AXjdSM4 0mc/kua+av2LgR4y8VE5OLKIdf8Ab9K+nfjEpf4G+NkXknSLnAxn/lmaf2gPln9jHVPs/wA QfEOkFj/pmnpMF7fu3xn8nr7hP1r84f2bNcTQvjnoskh2R3ayWZB7lwMD8wK/RzOetElqB8 Dftf5PxwtB6aRDz/20kr1b9iz/AJEHxUe/9qJz/wBsVryj9rph/wALzhJAI/smHt/tvXq/7 FuB4A8VY6f2on/olaclogPqbik70A56ZozUAeL/ALUQH/DN/iTOB89t1/67x18xfskxkfH2 E9hpdyf1Svp39qJgP2cvEQJxl7bvjP79K+Y/2Ss/8L8i9F0q6/nHVP4RdT9BPSjHtRRUIZw /xcCn4KeMdwOP7Knzjr9w18lfsZKP+Fo6ySOV0sAcdt619bfFvB+C/jAHodLnHI/2DXyZ+x oGX4nawSBhtL4wf+mg7VXQD7r7UlGaTNJAeN/tOHH7OviP3EX/AKMFeAfsUEnx74o46aan/ o0V77+1Bk/s6eIcesP/AKMFfP8A+xMR/wAJ94oz1/s1Mc/9NVo6Afc+AeozS4FNBz2paEBm eIOPDGrH/pzm/wDQDX4/SEGVznPJr9gPELAeF9XPpZzH/wAcNfj83LE+9MBKASDkEg+tLxt ORz602kAuT60UlFAE9w251wOiAfpUA61JJy34Cn2lpcX15FZ2kRlnmYJGi9WJ6CgDcsPGni bTbKOzstdv7e3iHyRx3Dqq/gDVbVfE2ua5FFFq2qXV9HEdyLPKz7T3Iya2V+F3j85I8MXWA Mk5Xj9acfhd8QAMjwxc4HcMn+NO4WMbSfEGu+H45G0jUrqxW4xv8iUpvxnGcH3P51oyfETx q8LRP4m1JlYEEG5cgjHTrVgfDD4gMo/4pi7x25X/ABp4+FfxCAOfCt3xz/B/jTQHFhmJ3Hk k5rsY/iR44jt1iXxPqYVVCqFunGAPxqZfhb4+EgRvC12GHGMr1/Osa70O/wBMu7m11KEWdz agCSGY4fJ9AKpLXQDq9R8N/FPxf4AXxze22o6t4es2kH2qSfzfJ24DtgnIHQE+1cp4a8I+I /GWqtpXhfR7jVb1YzK0UC5IQdT6Y5r6y/Y/8RW2oaL4m+HOpos9uy/a4oZeQ6MNkq49Pun8 TXp/hH4daB+z14E8a+JknW5mbzbiOZhhkhUHyYfzOD6mpe9gPgCK68TeCNfvLGG4u9H1KFj b3CxyGN0KnlSVPYjp7Vof8LI8ddT4s1b/AMDJP8awr+6uNV1a51C5lL3N1K00jseWZjkk/n VaaF4ZmSXggZOCDVtNEm/Z6L40+Id9qeo2Fne67cWNubq8lzvaOJR94ljz3468VzkSKSGfO 3POO4r9Df2afA1v4H+B7azqsaxXmtxtf3Rf+CEKdin225J+tfnxeBPt9x5IZYTI5Vc8qNxw DUx11GdFo/jHxJoFrJZaHrt/YWm/f5cFy8YJ9SARk1v2/wAQ/HbxG5/4TDVURXAbN/JuJPf GawrLwB42vbKK/svC+oXFtOgeKWOLKuPUVqwfDrx4CC3hDUuME5h4/nWiaRLVy63xL8bxuy Dxhq7gE4P2yQfj1qhqHj3xZqljJY6j4j1K8tZMb4Z7l5EbByMqTjg81rXfwm8dWulWN8NFk ne8LZtYhult8H+Mds9RVF/ht47wyp4S1CUAcssX596rS5OjMTSNd1LRb5b3Sr2eyuQColgk KOAeuCOa9T8OfE/xfDcTXs/iO/vIEj2mO5vn43cFlXPJrhoPhr47jCyt4U1Dk/KpjGTXp/h Tw5feHYbm1174YjxN9osyYZ3iMb20p428nBx7dO1ONk7mdRaGdp0+nfaJwttLiUhoZZmO9D nO/A4Nd6vizxZNBHGviG/VYeAVunBP61wNt4V8ao+06HfeSpwNyfdHp17V2Wl6J4jt5F83Q J5gMcSJ7/Wu6Movc4JRlF6Cag+o6r5V1q17c3siEiN7iQyBR1wM1Vn0w3H72ZIlc/PvRQCf QV0Efh7XJFYyaTKhySFA4/nV+Hw5q0UTSPpbyOAAqsAVGe+K05oLQw965wE2jIjrLJH5i7h uB/x7GlOnwJMzxx7E3H5c5x7V6Pbp4ks9BvdGXRg0N4wLO8QZkx6HtWFqPhrUba5ZbCzurq EDKytDsznrx9alSjcu0rHOl0iQL0/DNOHjLWtGtWh0vV7myiJ3FIZSoJ9cCm3OkeJQkipoV 2cntFnH41y1/wCHfF8wJj8PXzbugEJrOc4mtOlJu4ut/E/xRc2U1jea7eXVvMNrxyyllYfQ 15hfao08jAMdtb174O8bh8jwxqLbgSR5DHFY0ngjxsC//FKamfpbtxXJKdtEejCnYwJbglz u5/GqhmLP0OK6A+B/GZkyPC2qEg4I+zN/hVebwZ4uhTfL4Z1NAOp+zP8AyxWLdzXlaM+3u5 bW6S4t5HhkjIdWQ4KnPUelfSvg/wDa+8U6JpcWn+INJt9e8lQq3DSGKUgcfMQCD9cZr5y/4 R7xCGy2gaj2PNq/+FPbQdfkuGceH79FY/dW0k4/SpCzPo3xX+2B4s1TTntfD+k2miM6kGcM ZpB/ukgAH3xXzRf391qV7Lf30rXE8zM7yOcsxPJJqzJ4e8QZB/sPUfbFpJ/hUZ0LXgv/ACA tQA9fsr/4UBZmYMknnAxWv4e8Rar4Z1q21fRb6WyvbZ98csTYIP8Ah7VCdB1w9NEv+na1f/ Cmf2Dryg/8SXUB2/49X/woeo7M+qfD/wC2bq9rpyQ+IfDFtqM6DBnhmMBf3IwRn6VxPxN/a e8VeO9Kl0WwtotD0yYYmjgYtJKvoz8cewArwo6Frx4GjX//AIDP/hSnQ9e24Oi35x3Ns/8A hS0CxV3b2L9855rofD2seIfB2u2viHSZLnTb233eTceUQV3KQcZGDlWP4VzKgoSGBBz9Mf8 A16+8vBelWnx2/ZFg8P3bqdX01TbxTNjdHcRD92x9mUgH2NDYWXU+eovj98Y5w3keLNSk2D LGOFHC/XCV5rq+q32ua3e6zq87XF9eSGWaVsZdz1JxX2pa+H4f2f8A9lPVZ7qKJPEmoQkXE gIJ+0SjaqBu+wE49wa+GzJvUZ5PUk1UdibLoemaJ8a/iT4f0Gz0PR/FNza2FkgiggjVCEXs oypP0o8cfEr4p6vp03hbxtqeoeRKEle0vYBESPvK2NoOD61f/Z78Df8ACdfGDTkuYt+l6UR fXeRwwUjYh+rY/AGvQf2yorZPiP4cliVVuZNMfzSBy2JMLk/QmhWuHKeF+DvHvijwHd3V14 W1aXTpbtQkzxqp3gdPvA10uq/Hf4nazo17pGo+Kri5sryJoJomRMOjDBHC56VwEekatJCsk ek3jxsMhlgYgj24pp0bWQCF0e+5P/Pu/wDhVcvUOUbpOq3Wjava6nYStDd2sqzQyL1R1IKk fQgV6ef2jfi2cn/hL7n/AL9x/wDxNeX/ANjaw7f8gm++Xri3f/Co20jWDnGk3oAHXyG/wqW Djc1vF/jTXvG+sprHiTUGv71YxEJnVQdoOQOAOOTWz4E+LPjD4eW81v4Z1RrW1muBPPb7AV mYADnIz0A6YrjW0fWMA/2RenHP+ob/AAqI6VrC/wDMLvcH1gb/AApbj5NLHsupftOfFW61G a6t/EL2UMhysEUaFU9hkE1U/wCGlPi1t/5G+43A/wDPKLGP++a8ifSNXHH9lXoHXmB/8KP7 G1rYW/si929Cfs74/lRYXs0egeKfjf8AEPxj4cufD+v+IZL3TbgqZIWjQBtrBl5AzwQDXO+ D/GWu+CPEH9ueHL5rLUPJaHzVUNhWxkcgjsKxLjSr9pgbfRb2JNoG0xOeccnpSJpOrA/NpV 4Pl7wP/hSe1h8h6wf2mfi5jJ8WTc+kMfH/AI7Sr+018XOp8VS4z/zxj/8Aia8g/sjVv+gZd 8f9MH/wp39k6tjb/Zd3/wB+G/woSF7NHqOrftEfFHWdHu9J1DxI81ndxtFNGYY/mVuCPu1y Hgr4g+JPh/qlxqPhe/NlczxeU8gRWyuc45BrnG0nVQOdMu17cwN/hTf7M1MN/wAg26/78t/ hTsPksewP+058XMjb4qk/CCP/AOJpG/ad+L44/wCEpf14gj/+JryA6XqecjTLvH/XFv8ACm /2ZqWDjTrrp/zxb/CkLkR6J4p+O3xG8Y+G7jw/r+vPeafc7TJE0SLnByOQAetc94G+Ivif4 eXt3e+FtQNjcXkYhlkVFYlQc45HrXNHTdS6f2fc/wDflv8ACm/2dqH/AD43HP8A0yb/AAqR 8p7Af2m/jB28WS/9+Y//AImk/wCGm/jCB/yNch/7Yx/4V5B/Z2of8+Nx/wB+m/wpDYXwODZ T/wDfs/4UC5EeuXP7SnxaubSa2m8USSRzI0bqYY8FSCCOnoa8cJyxOKn+w33/AD5T/wDfs/ 4VE8UkTBZonjPowwaBpJbDM0YpyoHkCggAnq1AXrntTGNPU0UHqaKQD3BLDAJ4ojkaKQSIx V1OQR2qaYq0keDsHlioFSmgNJdZ1I9b6Y55++ali1TVppUhS6nZpGChRIfmJ6d6zFXkelau kxh9asI1xk3MQyen3xV6pCsj0yL4MfHd0WQeDNWZGGQRMnTt/HVgfBf478A+DNXx1/18f/x dfoFr/ivQvBHg4a74ivVtLKCJFLYyXbHCqO5rQ8Pa5Z+JfDlhr+nrItnfxCaISjDBT0yOcG p5mKyPzvHwa+O5cL/whurjPy8zR46eu+sgfB74sX+vXOmN4N1GbUoI0lnjZ49yI2QpJ3Y5w fyr9C9B+I/hfxH4t1bwpYXbJrOkyMk9tMu0sB1Zf7w5FeU+JvixpPw8/aYu9K1mykkh1mxs okuImH7kl3UZHcZIp8zGkeKfBv4b/F/wD8WtF1668CalFYCTyLxt0ZAhf5WJAbt1/Cvbv2q bnxJd/CqPRvDuh6hfQ3U4kvpbaEuIYU5w2PU4/KvoBmCKzPgBQSSegFcF4J+L3gnx/rWoaP 4fvZmv7AsXhuI9hdQdpZOTkZ/nU3e4aH5dsh3kH5SDgj0PpXo3w9+FHi7xjqujalB4W1G+8 OvepFc3luqlQgcb+p6gZzXuX7Wfwp0/TFtviToVmtsJ5RbapFGoCFm+5LgdyeD68GtP9ln4 saJbaXYfC65tJ4tQmlmmhucgpIT820jqDgdauTugVjt/j5d/EabQF8DfDfwfqU9lJbrHdX1 sqhPLxgQoSwPQc8e1fC3iLwl4g8JamNM8TaRPpd75YkMVwAG2HO08EjnB/Kv1b1vVrLQNAv 8AW9QkKWdhA9xKQMnaoycep4r4pj1S1/aF/ah0WW3sZ7XQkto5bm1nfdvjgLsCccDcXAx9R Qm0haXOd8Dfs/8Axa8W+GLfWLOaHSLCWMNare3DI0iY4IQA7R0wT1zVXRPhJ8S7z4nn4f6h cPo2pi3e6E1xK7QyRKQCyOudwyRivpr4sfH2y+Gni6x8K2elRX8nlrJdlnKLbofuquO+P5i vWfC+vaP4v8MWHijSis0N1CWjdgN8efvIT2IIwR7Urtaho9D89dG8GfEvXry+TQNN1LWrbT 7prWaW1c7S6nkcsCK7M/CP4y3E0d9p/h2/02C5LxC3N1loVC9Wy3APavSPgL8QtK0Dxprng m+tpRcavrM0kNyCNinJAVh1ycV9UzSrBbyTyZCxqXbucAZq3Jp2sQkmj8828GfFaTX7fw+2 j6tFqcdt9oW287LGJSAXA3dMkfnXXaZ8NfinDa30Wo+D9TuZZwoWVphuhOckrhu/SvUB8Wt Ib4vv4r/s+7+xrYnT/Lyu5jvBD+3Q8e9fQF1rdhY+Hv7bvJBb2giExLnBAIyB9fatZOULXW 5kuSezPibVNK8TaFFHpmuC+sLpVDpFPKARGTjOATnnNaFpJNFbrNDfyxSQfxNu3SH88cfhX W/ELX9K8X+NodXtUY2v2ZITubnhmP4ferKh8O3ctvHdQ2bNp7TrH52zjkgYrvjFKKckefUk 72i9Dodc0W/8M2FnJLdte22qxrOJniIdD1weSAfoal0HxPF4Yu5ZHhi1BnUFTncFz/Cc13n xjs2tPA+jtFxBbOsTKBwBtwP5V4he+JGfQotKNnAscTFxKFxISfU1MLVIJ29RTThN2+Q7xN r76jrVxfxM1uJjkRxsQq/hXKXet3IGTdSnBwfnNU72/Egbcxz65rnL68EfBYjnvVPlStYqM ZPdnSWWneNPFc11/wAIpaanfrDgSLA5OzPrz7Vn3XgH42rI3k+F/EJXOPl3f416Z+zh450v w/4rvNH1Hfv1lo4oZlxtVhnhvrnrX2Oz7ULNwAMmvNqSalax6VOKUT8tfEy/Enwk1uPEcGs aQbkEwi6Zl8zHXHPNbNr4X+NLRxXK+GvE80E0YkVo0kwwIyCDn0rqP2l/itofxH17SbXRbK 6gXR5JonluAB5p3AZUAnj5TX1p8Fvix4d+InhV4NLintZtEghguUnxjATG5SO3BrFs1Sifn 1rOoeP/AAzqP2DXX1fTLlkEqw3TujlCThsE9OD+VUIPGviq3kEya1fI3VT5zDj869c/aZvm 8beOx400VIZtFgtUsfNS5R2JR3JZkByoO7v6V4HNdyziFZnLiJNig9h6UBZHoOl+IvinrNt LPo8/iHUoojtd7VZpQp67SVzitEXXxpyQdP8AFmSc5+y3HX8q9g/ZG+JXhnw7Bd+C9Wlnh1 HWr8Pavs3Rk7MbSexJHFfaV1dQ2VjPeXDBILeNpZHP8KqMk/kDSuVZH5f6l4m+KWiEf2zda /pyscK10JYwfpkVkt8RvGRznxLqPPH/AB8Njj8a/Sjw94k8C/FvwhdSacYNb0iR2guILmLO D6MrdODkGvgr9or4fT/D74m/Y4XL6Nd26yaaSoBSMZBjJHUqeMnkgimgduhxQ+JHjTzBnxJ qJ9MXDf411/gtfjZ8QrqWHwlPq2orCwEk/wBoKRRH/adjj+tcP8PvBeofEDx/pfhTTjslvJ cPMBkQxjl3P0AP44r9HNZ1bwR8AfhPb7bPydMswsEFtCB5l1KR1JPVjgkk0nvZBsfE3jbS/ jt8O4lufFLataWkjbVvIboywlvQsp4P1xXCL8SPHAj+bxNqPAPBuWwf15r9E/Anjvwd8cfA N+o04SWz5tr/AE26IcpkcZPcEcgivgL4v/Di4+GfxOv/AA0A8tg2J7CZv44WPy5PqpyD9Pe hAchpmheINeM8uk6TfamyHMht4GlwT64B5r6w/ZFk8T+HfFOs+GtZ0HVLLT9QgFxHJc2ska LKhweSMZKn/wAdrp/2OdMbT/CHihzLHMXvo1EsTblYCPPB/Gvfde8eeDvDNz9m1/xNYadOV 3eVNMA+PXb1pbjdj5z/AGuLjxFrU2h+EtF0TU720hDXty9rbPIhY/KoJUEcDJ/GvlF/CfiW K/gsJfDmpx3U6s0ULWsgeQL94qCMkDviv1T0rVbDW9Jt9V0u6W5srld8UyZw6+or59+LXxE 0Dwb+0t4Hvdaaf7NpWl3hnNum9h9oAROMjulXGWlkToZ/7Oukw/Db4K614u1jSNQ/tW7uGE tp9kcTlYxiKNVIyQck5/2q+dviJL8QfiL48uvEereFNXDSfLFClnJthjXICjjsDye9foxo2 rafr+iWetaVcrcWN7Es0Mq/xKR1rgPHXxy8CfDzxHF4f125unv2jWV47aLf5SHoWyR6UKVn oPTqfDMcvxZ062SxsbLxJDawgLHGttKFA9MAVj3vj34g6bdPZX+sanZ3CctFMzI6+mQeRX6 e6PrOn6/olprOk3K3NleRCWGVejKf89K+C/2vNI/s/wCOi36pgarp0M+4dypMf5/IPzoTuF keVt8S/GqnC+I735uuJSK0rHxX8UNUtRc6bPrd7CSU8y2jkdcjqMgY7153jJ2sSK/Sb9mbR hpH7PPh0gbJL4SXkg6cs5A/8dVaTYfM+ILrxH8WbS1kuLxtegghXdJJLDIqxr6kkYArOPj/ AMcfYxcL4knKgAsvncj8K+5v2jfiB4Y8O/DLWvCWp3cg1bXNPlitYY03HngM3oM1+c0LOnY NlcDI6VSF8zrT8TfGwQbvEV5zxjzD0pj/ABO8cvhD4jvmAPGZTXLC3Lqu305rofCXg7U/GP ivTfDWlRlrq/mEStjhB3c+wGSafKB1vhLUvjN44vzYeFG1bVZE5domxHGP9pzhV/E1t+LrD 48+AbZbrxPHqtrZyAD7SsgliB7AspO0+xxX2nbWvgr4C/CPAUwabp6DzHUAzXkzcZP95mP5 D2FJ4D+IXg74zeF9Tgt7NmgUfZ77T7xQx2MOM44KkZ5FZ+Y/mfnh/wALQ8cLk/8ACQ3eRz9 +tS18ZfFK6hW5tLvWbiJzlZI4ndWxx1Awas/Gz4Zt8L/ibdaNF5j6Rcj7Tp8jdWiJ+6T3Kn I+gB719YfstePvDN/8ONL8BRXbf25p8csskLx4DKZCcq3fAYZqmrahZdT5Ibxd8WUPzNrqn 0NvJ/hVdPG3xQmuJYYbjWJJocCSNInLR55GRjj8a/TnXNZ0zw5oN7rusTrb2FlEZppSM7VH 9a+XPhz8cfh7B8cfHepXN7cQ2niW7tFsJHtzg7YxGd+Pu/N0qQaifNx8Y/FvABk1wBjx/o8 nP/jtRjxl8VyG/fa0wXKnFu/5Hiv0v8SeJdA8I6Bca94hvYrGwthl5ZPU9Ao6knsBXnnwq+ LXgfxzrOs6Rot3i+kupr1IJIShkhyo3jrk9M/UUE+6fCf/AAmXxY38Ta1u6cW78/pVRviD8 R/tf2NtS1D7UePJ2HeO/wB3Ga/UDX9b0jwx4fvde1meO10+yQyzylc7R/jyK+Crj4oeEp/2 yU+JMc9z/wAI/wCbG28wYk4gEZ+TPqD+FJjtE88/4TT4rEFRNrG4jnFu3/xNZ8nxN8dRStH Nrl2kqnDK2AQR2II4r9N38deFo/Af/CeNq0R8PiAXAuxnBUnAwOuScDHrX5aePtWste+I/i HW9NZms7++muIS67W2s5IyOx5oCyNH/haPjjnGv3Ht06+vSue1rXdT8QXq3urXTXM4QJvfG cD6Vl0uKYxAQKeowRTCMGpAjYzg00A1z87fWimn7xoqQJpeXX/dFOQA8HgetTXUY82LGP8A VIfxxRgbetaIVxI1XcQMmtTSAP7c07pzcxcn/fFZyqQQSRjFaOigDxDpRdwqfa4iSTwBvHN Aj6f/AGwvElw+q+GfCsUuIILI3kqBurOdoyPYKcf71fTXwcA/4Ul4Q5yf7Oi5/Cvh79pjWr PW/jXeT6bfQ3tnDZW8SSwuGQnywTgj0Jr7g+DP/JDvB+ev9nRfyqZLSwI+NNQ8T3HhX9su7 1W3dlVdeEUyg4DRuQjA/g2fwrV/aefZ+0zpsnDAWtlgEdf3rGvNPi7L5Px98VzDOYtVL8Hn gg12v7QOrabrnx60PUtLu4by1axsV82B9wDBySCR3Gap7jR99zHdoMr9zbE/+OV+dnwA1af Tf2ktDCSHZc3U9tJg4+Vlbr+IWv0Tlz/YEmBz9mOP++K/Nr4MpI37R3hwLw39qH8vmzUr4R 9T7v8AjdpMes/ArxdYtEJGFi8qZGdrL8wI9+K+DfgFvb4+eDjyM3gP/jpr9DfiKyJ8L/E7S Y2DTpyc9PuGvz4+AKE/HvwjtGQLsH6fKaa+EXU+7fjY5j+BXjB1JB/s9+n1FfN37Gel+Z4t 8Taw65ENnHAhPRSz7uPyr6Q+NxP/AAojxd72LD9RXiP7GyLHZ+MUK4Iktiv02t/9alZ8tw6 njX7Ru9/2hfEbOS7qIeD2Hlrj9MV7t+yL4hln8L+IPC88m5bKVbqEHssgIb6/MtZH7UXwzu 5Nbh+I2mQmS2kjS21AKOY2XhJPoVwp9CB61i/sz6hp+g+Ob1NQlNsbu0ZBNJIFjGCCAc9+v PTitnHmgmiHJRepzHhCzmX46WEhBhJ1pmXK4yPNNfcPiglfCOrMpKsLWTBHb5TXx94UVG+K un7UDA6xvSbOW27zwPavr3xcwTwXrLEZxZyHkf7JqqqtKJjTd4yPmb4deAR4r1VTPdww29u 6vJGxJeRcgkAf1rqPjt4pAv7XwnZzqkFqoknA4AbHyqfoOa0fg1aW2m+FdT8dXwEdskTJGS 2eE++fxPFfOfi7xY2t6/favJw91K0nvjPH6V1cylUcuiOVJqmkt2aMerpbN8z/ADHuK9M+H nju/wBW1LSPB0KxyWj3KuVYc4Byf5V8z3esM24BmyR+der/ALM6S6r8bLRmYsljazXOB05X YM/i/wDKpqVfd1NKdB3ufV3xasxd/DXUDnHkbZRn2NfI1yA+75gQK+2vF9mdQ8Ea3aKu55b KZUGM/NsO04+uK/PuLWi6EM+4gYNLDT9xoMRTblzF+6SILuLDC9q4fWLkea+1t2eorevbvz Vbb17ba5i6gYuz7iCein1qqjvsOlG24/SNXl0zW7TVUbYbWaOcY/2WB/pX6jWNwl/pltdD5 kuIVk+oZQf61+UZTDYfOD1xX6V/CLW49e+EHhq/EoeT7FHHIA24hlGDn34rhqrW52RPzi+J Vtd2PxC1zSLyVnbTb6eCNW/gXeWVfpg17l+zvKfDvwA+K3ixlxst/IjfHJPlMM59iwrgf2m NLXR/2hdfAGFvPKvOnDb1Gf1Fd7ZzP4Z/YBu5+A+v6oUHP3kaQDH/AJDNJ62KPlv7Xcm0e2 MpZHO4gmq7RyIiuykK3Q+tSNhieAM8gU12LKqtwFqQOr+GU0kfxb8HmNtp/ti0HBx/y1UV+ oHxAYp8MvFDA4xplz/6Lavy9+GIz8YPB2P+gxaf+jlr9QfiH/yS/wAU4/6Blx/6Lap6jPk/ 9ibVJR4g8VaOZWaB7WC4CnoHViufyP6V1f7aukrceBfDWsqg8y1vnhZu+104H5r+tcD+xWs j/EHX36LHpyjgdcyDrXqP7Zk8S/CHSbdm/eS6ohQfRGz/ADoW4HH/ALFfhFD/AMJH43uIcs Cun2zEdON0hB/75H41mftp+I5JfFXhvwvHIfItrZ7uRQf4nbaM/QL+te8/s0aIuifs9+HsL tkvvNvJeOpdyAf++VWvkX9qK/8At/7Resx5YpaQ28Khu2IwTj2yTTjuDR0X7IHiCTTPi7c6 LLMVg1exdNnYyRncv6b69d/bC8JR6h4B0nxbDEv2jSbkQSuB83lScfkGANfNPwFv10349eE py7JuvPJ46HepTB9ua+9vjLow174J+LNOxybCSVT6GMb8/wDjtO1pWA8Y/ZYvofDvwC8W+I LkgRWuoTzHd6JAjYP54r5M1nW9Y8Z+MLjUrxpLi/1W5yRnJy7YCj6AgV774V1SbRv2D/Ely pWI6jfvbod33hIyIcfka80+Anh5PEfxy8M20ql4rWb7bKD2EQ3DP1YCqta4rXZ+iHhvSY9B 8K6TokRG2wtIrfI4B2qAT+hNfnd8d9fPiH45eJLoSFora4+yR85AEY2cfiCfxr9D/EusR+H /AAhq+uSkBbC0luOe5VSQPxOPzr8qrq4l1C7ub2UM89w7SuW6kk5P86UEDP0e+ADF/gB4TL HOLXaPYbjXxn+0jJJN+0L4iJydghQE+mwYr7N+AK7fgF4TH/Trn/x418WftFEj9oTxOwz96 Lt/sCiIM+z/ANnsk/s9eE2YfMbeTOO/7168P/bV0jKeDtejXgNPayHHqFZf/Zq9c+BerfYf gn8OrCSJj/aMU6Bm/h2tIwz9cVjftbaR/aHwLa+xn+zNQguPcAkx/wDtSpi9Rn58tGXIVer EDj3r9ZvBeknQvAWgaNsCGysIIGHuqAH9c1+Yvw80V/EPxM8O6PFGH+0X8IkB6eXvBY/gMm v090PV4dVv9bht3crpt6bJlYcKwjRzj2w4/HNEtGB8R/th3LzfG3T7YOcQ6PEMfWSQ/wBa+ fIIIm3+Y+1h077j6V7/APtfIv8AwvO3fByNKhGe333rwKFgrlmQNlcDPY+tWthGjbWkWVAO cjn2r6v/AGUPB0f9u6x4tuI+bSJbWAkcbn5c/UAAf8Cr5WspBxnBPXHrX6B/s46fHZfBOwu VUK9/PLcue5O7YCfwUVpNrkM1fmPN/wBrXVnltfD3hiNzsJe9mQd8fKh/PdXmH7Mettovxs tdPaQxwatbS2xQHO5gN6/yNdL+0zqvmfFOSydlItrOJAB1G4Fv615F8Mb97L4zeFL1AMRal Flj23nZ/wCzU5RSpoUW3Jn09+174Si1j4TW/iWGPdeaFchtwGSYpMK4+gO0/hXz3+yk0jft B6WgZghtLjPPUeWT/Ovuf4laNH4g+FfijR5QSLnTph0zyFLD9RXwp+ydu/4aG0pWGNtpc/8 Aotq573ibH1r+03I8f7OXicI+wOsKt9PNXj8a+J/2ffBMnjn41aNZyxl7CwcX92cZGyM5AP 1bAr7X/adGf2dfEf0i7f8ATQV4/wDs/wBpbfCv9nTxN8W9UiVbzUEY2u4clEyqKPZpD0/2a OlgOD/az+Jk3iT4hDwdptyf7M0IlJQrcSXB++T/ALvCj8fWsX9ku4df2hbFd5Aks7hT7/KD /SvDtRvrjUtSutQu5DJcXMrSyMTnLMcmva/2TlJ/aG0wjta3Gf8AvmiQH1r+1HcG2/Z214K eZXhjODjq4/wr81yxyT681+kH7Vpx+zvq3vcQD/x+vzd7UdAPqoX0zf8ABO3a7M3/ABNDBy f4RPkD8OPyr5UPWvqDBH/BPBMc51s/+jTXzDj/APXQgFRSw6U8R/PxxT448YIOc8VdhhDDk Z+taJXEym1uTtOetTiMIBkZ57VfW36AAU8Q7edoz71fKTc56X/Wt9aKfcDFzIPeisLFlmU4 lj5/5Zr/ACqSMKUDbhnOMU2QD91/uD+VODHy9uAcc1pEkU8E0h+8pz0ppLBgQMg1IiFtjF1 SN227jziqaAJZGdCzOSQOc96/Uf4Oj/iyXg/H/QOi/lX5ayKP3iKwYDIBxX6mfB9SvwU8IA 9f7Ni/lWcikj88vjI3/F9PGR6f8TKT+lcrpBL69pasScXUQxn/AGxXVfGIBvjn4xPPOpS1y 2hp/wAVHphYgAXcPX/fFU9gR+sMg/4krr/07kZ/4DX5+fs76DPq/wC0lp0qRM8Olyz3srAY AADKufxYYr9C1jSWyWNuUeMKfoRXN+Evh74N8DJcL4X0G3057pt08qZMkp92OT+HSs0/dsB y37QOtponwH8SyeYI5buD7HET/ecgfyzXxT8AkI+PXhMdB9q6fRTXof7TXxQXxb4mHg7TPM i0/RZ3ScuMedODtPHoOQPzrjfgHaxj43+FZ2mXf9rYeVgkj5DzWvLaGpCep9r/ABpwfgf4r zwDZEf+PCvCf2SL4Ra14i0liB5tvHOueCSrYP8AOvdPjYSPgd4rx1+xn/0IV8a/B3xgPBvx L0rVriQi1dvs9z/1zfjd+HWnBXg0JtKVz9BL6xtdR0+exvoEuLa4QxyROuQynqDXxr8Rfh1 J4B8SPHbxl9FuSXtZTzgZ5jY+o/lX2ijrLGrowZHG4MOhHauT+Ivha08WeBtR06W3ElykTT WrHqkwU7SP5UqNTklqKpDnR8neAblU+Ivh5VQEtexjnvk9RX2H4utrq88F6zaWUZkuprSSO JQcZYrgDP1r4W+HWoNN8VPDEe4hv7RiUgnkHPpX6C1piJJyTJoR5VqeE/E7Q9Q8J/svDSdI 4+wxQfbMnllJHmHP+8Rn2FfEdxePKAcke1fp/r+k2+veG9S0S6UNBfW8lu4PoykV+YOradP o+r3mlXKlZ7Od7eQH+8rEH+VKlK6aHKKvcyZyxf72cV9DfswzLoOm/EHx3NGSmkaaNrk8H7 zsPyVa+eJmA7c19CeDvM8PfsR+OdYBO7Wb02yZGRtykRAH/fZqZ9jRH2ppV6ur+H7DUVwUv bWOcfR0B/rX5neIrWbw5411vRJRtaxvZYQoOeA5x+lffnwQ1b+2/gV4SvicuLFYmH90oSuP 0r4h/aEtP7B/aC8UQqAkd08d1Hxj76KTj/gW6ppSswkrqxzjXDI5jmUqcZ5HaqVzcKEAVie Kwf7UdjuMhLepNQSXxPVua350YqnYuyz9cV92fsm6lDffBeSKNVEtpqEsUhDEkkhWBx24IH 4V+f7Tg7HDkeor7A/Yr1oyReLtBkfoYLuNc+oZW/ktc1R3N0cp+2lpX2b4iaBrCRgLeacYn YD7zo5x+hFM+OWfD37Lvwp8J8xvPELyRM9im/n3zJXpv7YXhyTV/Dngu8hjBePVvseSOCZg MA/98GvJv2wbuGHxx4Y8MwufJ0jSVUL/ALxwCR64SktxnzOQKb2qxb27XU5hSSNW2lsu20c DPX1queOlHUDrfheD/wALf8H4/wCgxa/+jVr9QPH6+Z8NfE8e0ktplwBj/rm1fmL8KVz8Yv B/p/a1t/6MWv1Vv7y10+wuL6+kEVrbo0kshBIVQOSQOvFS9wPl39jnwLrWg6Fr3inWbGSzj 1TyoLRJkKO6JuLPg84JIA9cGuP/AGyvF1vqPijQ/B1rOr/2XG1zchTnbJJgKD9FGfxr7H0P XNE8S6NHqmgalDf2MuQs1u+QCO3sR6V+dv7QXw/1XwP8Wblr6+mv7PWGN5a3k5y7AnDIx/v KePpg00I+/PhrapY/CnwpaRjiLS7cHjHPlrn9c1+eHx8uXuf2hPF7nPy3nl4PbaoFfpF4VV U8FaGqkYFhBj/v2K/NP41szfHrxvJ6arMv5NxTiMrfCyYW/wAX/B8hYqf7YtR09ZVFfp7rt sLzw3qlowyJ7WWMj1yhFfln4AkZfid4WfJ3Lq1oRjj/AJarX6r3Kq9lMrttVo2BJ7cUpbgf lLJqWoxabJoH22b7FFKx8jefL3A9dvSvpP8AY58PmfxH4k8USxcWtuljE3bc53OPyVfzr5a l3LeToOnnSd+nzGv0C/Za0E6P8CrG8kTbLq1xLeE/3lJ2qfyUVcxEv7TviEaF8CtTto32z6 rLHZIAcHBO5j+S/rX59RzeSoZG3blxyORX1P8Atma6ZdW8M+GInBEMUl5IPRmOxc/gDXydI WxkHI9aa0QH6W/AIg/ALwmV/wCfX/2Y18T/ALRLA/tB+KAeP3ic/wDABX2x8A/+SA+Ecc/6 IO/+0a+I/wBoY7v2hfFZU9JUH/jgqY9Rs+hfC+qnRvg98CbwyGKJ9Y8mTHG5X85f6ivY/jT pH9ufA/xbYBd0n2CSWMf7aDcv6ivmbxnf/wBl/sj/AAm1LeVNpqcc5IOPuNI39K+x5BHrfh h12ho7+0OAehDp/wDXqFumB8F/sm6RHqfxyjvpEUxabYTXGT2Ztqr/ADP5V9U/AfV213RvG mqs+5Z/Fd/sOc/INir+gFeF/sw6d/wi2i/FPxNOdv8AZEL2e9uCpiDuf5DP4V6b+yE5k+CF 3KzFmfWrlixPJysfNN9wPCf2vl/4vfbMDydMi4/4E1fPaMVY56V9Cftfk/8AC7Lf202Lt/t NXzn5h5I/GtEJmnbO8tzFDGAXkYImTjk8DntX6e/CbTpdL+DnhSynjWKdNOiaVFIIDsuSAR weT1r8ri5A3dK/Vz4bEH4V+FVAI/4lVt2/6ZipkwR8M/tH6iW+PniEb9xjEMePpGK818JXZ Xx3oD+YVxqFuc/SVTXTftCzOf2hvF2c8XCgA+yCvPfDsrf8JRpR6MLuHH/fxaqTdrBZH64X UQuLCeE8iSJlP4jFfAH7OFqNO/ay+wD7tv8AbYx74VhX6Bxc20eeSUGfyr4O+DKxxftvahF EoZBPfAYP+y3NZrYZ9SfHnQ73xR8IL3w5p6brvUrm2to8jgbpVyT7AZP4V4z+1nZ3XhT4I+ EPC2ioYtBgnS2l29T5cf7sN7cE59RX1syK2Nyg4ORntXl/x78If8Jp8EPEOmooa6tofttv/ vxfN+oyKSA/LzBr3f8AZNGP2htOP/Tpcf8AoNeG7Qyg4wfTNe8fsmqD+0Dp5/6dLj/0EU5b AfUX7WHH7O+qZA/4+rf/ANDr83q/SD9rLH/DO+p/9fdv/wCh1+cBGB70ugH0+27/AId4x8D H9tnH/f018yJjf2NfTcp2/wDBPC3H97Wm/wDRzV8yLgMM1SAtwp349qvQqCR+tZ6Fs4zgVd gkwQMEYrSJEmasaLjK4+lSGMcGoEkGAeDn0qUt8oGTityDlL0YvZR/tUUl3j7ZLgkjcetFc j3NieaTiMf7A/lTg2EJqvIwYrjjCil6gfNVASq2D161LHMywyQhvkc85FVhknGalUHGaBDw oKniv1O+Ef8AyRnwjwB/xLYen+7X5cgDyjxk44xX6k/CcEfBzwmD1GnQ/wDoNKQz88fi7GX +Nni9iD/yEpf51yulI663ppXJxdw/+jFruPirbl/jH4tPU/2lLz+Nc1o9qRr+nZGf9Ki4xn /lotauOhMWfqbM7rpEjRttcQEqR2O2sXwDrj+I/h7ousTPuuJ7ZfOORkyD5WJx3JBNbEw/4 k0mcE/ZyP8Ax2vCf2VvEB1D4earoMjZbS75ii5z+7k+YAewORWCXu3G9zwn9pfw0ui/Gu9v o02QatCl2p7b8bWA98rn8axfgMc/HjwuMYBnYjn/AGDXvX7Xfh77V4N0PxREmW0+5NtK3YR yjj/x4D86+fvgAT/wvzwsuf8Als3T/cNbc14C6n2n8djt+A/ixs4xadf+BLX55W+naxLolx rtrY3EulWjpFPdqv7uNm6KT6mv0J+PhI+AHi7HH+if+zrXyt8NbE6h+yP8UY1jMjxTRTqoP dQOlTF2iFrnsn7N3xgTxDpUXgbxBc41WzQiymkP/HzEP4M92X9R9K+jztYYOCD1r8qdN8R6 vYf2eLO/eA6fL59s0fBjfIORiv0j+FvjIePfhrpPiR1VbieMpcKvQSqcP+ozUTVmET430jS xp37UsNgilVtvETBFIxhS5I/QivuDxhf3Ol+CNa1KzYpcWtpJLGR2ZRkV8iXwjb9sVgoC/w DE8Q59flGa+sfiF/yTPxJ/2D5uv+6a0mrtCjoi94Y1mLxD4R0nXYCGS+tkmyPUgZ/XNfEf7 S3hb+wPjBc30Uey31qNbxDjgyfdkH6A/jXvv7MHicav8NZtBlk3T6RNtUE8+U4yp/PI/Cs3 9rTw6+ofC608RwKWfR7oebj/AJ5ONpJ9gcfnSg+SVgauj4ikW2a1nkedlmUjy0C5DAnkk54 xX1TrfgLxVr/7HHgjw94N0CW5uLmVL+6hWUAqG3sT8xGcswOK+Sdst1KlvCuZJmEar1+YnA /U1+i+sfFjwJ8INL8PeFPEct3FcjTYWjWC33jaBtyeeDkHilJu9hpEX7OXhzxT4S+EUfh/x ZpcmnXttdzGON2DZjY5HIJ96+bf20NINn8U9F1kDC6hpvl5Hcxuf6OK+svAHxj8FfEnUr7T /DE9289jGssouIDGNrEgYyeeRXiX7auj/aPBnhnW0TJtb17d2/uq6Z/moqFuUfDe9x0NSRy BiN+TimiM7umaApB4OM1WoEpK9R8ozxX0V+yHq5sfjfNYsw2alp0sQ7cqRJ/7LXzusfyYJy K9K+B2sf2F8cvCl5vCxvfLDIfRHG0/zpS2A/RXxz4Si8X6bpVrKwH2HVLbUAG6N5T7sfiMj 86/P79pfVDq37Q3iI53JZ+XaqenCoP6k1+lTMFUuxwF5Nfk7481GTW/iN4j1ZnD/atQnkUg 8bd5x+mKI7COZP8AqBHtUNnO4DnHpmo/LJxVnacggAkDkU0RuScAYqhnYfCZAPjL4QUqf+Q rb4/7+Cv0x+IX/JMvE3/YOn/9ANfmn8JlkT4yeEsE/wDIVtx/4+K/Sv4hf8ky8TZ/6B0//o BqHuB8kfsbeKbuHxlq/hWWZ2tLy0+1JGT8qSowBIHbKsc/7teq/tdeG4tW+DMWuJHuudFvE lV/SN/kcfntr53/AGVQ3/C/tJwXVWtbj7vf92Tz+VfX37Q0Edx+zx4wjkztNqjceolQj9RS W4HY+BpjcfDvw5Mf49Ot29f+WYr85Pjem348eNQAMnU5GwM96++vglqK6r8CvCF2jlx9gWL JPdCU/wDZa+Fv2grJrP8AaG8WIRjzJ0mH/AkBH86qO4HK/DeEzfFfwhAASX1m0U47fvlr9S NYmW20HULhyAsVvI5J7YUmvzO+D1nLd/GvwfDEm9/7ThkP0Vt2f0r9FPiTqK6V8K/FF+8gi 8rTZ8O3QEoVH6mh7gfl4sEt/qptrYfPdXBjTA7s+B/Ov1U8KaNF4c8HaPoUKBEsLSK32j1C gH9c1+dnwM8PnxN8a/DGnuvmRxTi7m91iG8/0r9G9c1SHRPDmpazcMFhsreS4Y+gVSf6US1 dg2R+dn7QfiJvEnx28Qy+YHgsnWyhI7LGMH/x4tXnzeHNfTwlH4pfTpF0V5zaJeHGwy4ztA 7mquq6hNqmr3mp3JzLeTPPI3qWYsf517p40tZdK/Yr+HsLnZJfarLcsAMZBEpX9AtU9NBI+ sPgKGHwB8Ihhz9jHQ57mviH9oUE/tC+LMf89o//AEAV9v8AwGI/4UF4QIOf9CH8zXxF+0KU /wCGhvFQC4BlTIzn+BaUeo3ud98R2eX9jD4bBjkfa2U8AZGJa+sPhBrB134M+FNSd98j6fE jnOfmUbT/ACr5M+IfH7GHw2wC3+nNzjOOJPyr3P8AZQ1j+0fgZDZF9zabezW5z1AJEgH/AI /UvZAch8SLGX4Z/AX4glYTBL4h8RzJGWGPMilOQfxAauj/AGPwB8CJtuP+Qxc/h8sdc1+2f qrx+EvDGiRv/wAfF5JcSL7IoCn82NdN+x+274FT+o1i5H/jsdD2A8E/a/I/4XhED202L+Zr 513fMcDAr6J/bAYf8LviXv8A2bFnn3NfObn5+D2qkAj/ADHB/XtX6tfCef7T8FvBc5Od+j2 pJPr5S5r8os5ySa/Tf9nDUhqf7O/hWXzA5hhe2P8As7JGUD8gKhgfD/7RwMX7RHi0DvOjfm i1wPhVGn8Z6LFjO68h/wDQ1r1D9qe0+zftGa6NuPNit5eB1zEtee/Di3a7+KXhW1XP7zVLZ ePTzVz+maHsB+sjt5Vkz/3IyfyFfAXwEnF7+2FPdhtweS8bd68GvujxberpvgnXL+R9i29j NJuzyCEOK/P/APZUZpf2iNMlc7me3uGJPXJU01sB92fEPxb/AMIT4TGvttEMd5bxTFuixvI FY/gCTXVHyriHaVV4pFwQRwykf4GvHf2ns/8ADPmuYOD5kOOM/wAYrofgp4pHjD4M+H9VMm +5jgFrcEnnzI/lOfc4B/GkB+dnxQ8JyeCvir4k8NlW8m1u3MJbq0TfMh/75Ir0j9k+Ir+0B YnB/wCPOc/+Oiu8/bF8Ii18V6F4zgjxHqEJsbkgceYnzIT7lSR/wGuM/ZczH8fdO4wGtZx1 /wBmtHrED6V/auG79nnUwFzm6g/9Dr86Da5OOD3r9Hv2o4zJ8AdTx/DcwMf++6/PZ484bb1 44HWiKuhN2PoG5Uj/AIJ6Wq4/5jb4/wC/z18zLFkAEcivqLWE2fsB6MgIBl1joO5MjnH6Gv moxgrkEimo6DIUAHNSIXz1NP2dz3p33RgYPFWSSpI2AN3SpftDcc8dhVdDgEkCmXDKpwjEj r6c0xWMy5bfcyNgDJoqOQ5kY+9Fc5Zp3a6Z/Zlk1r54vSCJ95Gz2296qzSRusYiiCELhsE/ MfWrUSSyaJI32iFYI5AxjON7N7DuKqQStBIJE68jmqJ0EjGeDVgIQdopB843DCsByf71Tl9 8pYkDOOAKaHcmiVSrbicbTX6lfC+F7f4SeFYZOHXToc/98ivz1+EXwwuvit4un8PW2qR6Yk FsbmWaRS5KBlUhQO/zd6/SnR9Oi0fQrDSoGZ4rK3SBWbqQqgZP5VM5J6DPzp+KGU+Mfi1WO CNRkyCfxrn9Jbdr2neX1N3CBjv+8Wvcf2lPhPL4cv8AUfibbausllqd7Gklk0ZDxyOMZDdC p2k8461y3wG+Fb/EbXxq8+qJZ2Gj3MUssITdJKQdwA7Accmt+ZcpCWp963QYaXOvcQsD/wB 8mvin9lvxANL+MV/ockpWPVLaSPBPBkjbcAPfG6vtx0EkTI4yrggj1Br4J8aeDpfgN8ffDG rRautzYXd79tibZseGLzdsiN2J2sQD3rFPRop7n1/8XPDQ8W/B7xLogUGaSzaWEkZ2yJ86k e+Vr4Z/Z5If49+Fi+Vfzn4x/sH8q/R5THPAGwHjkXPI4INfOnw8/Zrk8F/GKfxvc6/Hc2ME 00ljZxRkN+8zjzCePlz271Kfu2Gd/wDH/P8Awz/4tx/z6j/0Na8V/Za0dde+CvjzRiN3252 txuHGWiIH6kV9N+L/AA3beLvBWr+GLuVoodStngMijJTI4bHfBwcV5Z+z98O9Q+GUHivwzf 6hBfst3FKk9upAKshxkHoaL6BY+AJIZrG5lsp1Ilt3aFg3ykspI/pX3v8Asol/+FGRyMT5b ahcFSeB1GT+deafF39nDxPf/FJ/FXgjTbXUtP1Ob7Rc2k8wiEMxPz5z1Rj83HI5HpXsEh07 4Efs6LaXF3Et1Z2jRoV6TXbhj8oP+1n8BVSab0Fax8waRrQ1b9rSO6icsk/iJ9pB6qHIB/I Cvtj4kts+FfihwcY06fnP+ya+QP2Z/hXeeLfE1v8AEa71ZI7PSNQLG3ClpJ5Quck9AvzfXN fbOsaZBrOg3+kXX+ovYHgcjsGBGf1olK8gS0Phr9mDxmNG+Lttpk0uLbW4DanJ48wDch/ME fjX2v4y8PQeLPA+teG7hQU1C0kgG7oGI+U/g2D+FfG3hr9nbxPpPxx/sTT/ABLY+ZoS22qp dyRuC8ZkIUBR0f5TnnFfcqk4Ge/JqW7yuM/LHwD4en1H4w+HvDF1G3nHVo7eVSOQUfLZ/wC +a9C/ax1MXvx9u7RWJTT7KCAHHC5XcR+bV9LaL8AE0n9pDUfieb63OmSs91bWSqd6XMgw5b jGAckY9cV4p+1R8JdR0vxBe/FFdWguNO1CeKBrRwRLFJsPA4wV+XPUEZqk7yuBjfsj6o9n8 bH08k+Xf6fKrc9WUhh+ma+k/wBqDRX1j9nvW3iGX094r0H0CMM4/AmvDf2VvhVq19rOnfFN 9Tt4dNtZZ7ZLYBjNIwG0k9gvPqelfYniXQ4PEvhPVfD93/qdQtpLdiRnG5cZx7HBqU9bgz8 j0+XJB60Y4BIyM9hXW+P/AANd/Drx7qHg/UbuK9ubIIfOgB2uHQMOD0OCM/jXMgYIXPStAE jZRkDk9ORV7S7v7Br1hfI5Q286S7x/DtYH+lZ7gqxHQnvUgTdlRyMc0mrgfq14h16Kz+GGp +JvMCxppb3gYenlFhX5VNmR2kbuSeea+5vEfi55v2EoNX8wtPeaVDZHP94uI2HPsDXwxjCA EkUQWghqrglgMCpY1R5m3NtXpxzSBNwCgnn9KVMAnNVYZ13wsQJ8ZPCR3jA1SDJ7Y3jmv0k +IfHwx8TH/qHT/wDoBr4t/Z3+GmteNvFmk+K5Li1i0Pw9dgyKxzI7gbgqgDucHJ9K+5td01 da8Palo7vsS+tpLctjO3epXP4Zz+FZvcD4T/ZPsJLv44QXEe4JZ6fNM+BwcgL/ADavpv8Aa Z1RNN+AWtQtLsa+eG1TjJYlw2PyU1B8Dfgi3wlj1O61HVYtU1O+2xCSGMqkcSnIAzzknBP0 FeM/tXePrbWtb0/wZpV15kWlO092yH5TMRgLnvtGfxNEVeQrnpP7JXiFNQ+E1zoLNmfR7xl 25+6knzL+ob868L/ay0h7D45tqLKRHqdhDMG7EpmMj6/KPzqv+zd46h8HfFNLPUJRDp+tIL OV2PCPn92358fjX0P+0p8KtU+IHhjTtX8N2gvNY0hmzbqQGuIGHzBc8FgQCB7mmtJajPmv9 mXSP7T/AGgNGlbJXT4prsjHohUZ/FxX05+1P4gGj/A6709ZAJtYuI7VV/vKDub+QrF/Zm+E es+CLXUvE/iqwNlql+ogt7WTG+GIHJLY6FjjjPQCvGP2pPHsfir4ip4e0+4WXTdBHl7lOQ8 5++fTj7v50LWVwfY6/wDY78KifVtc8ZyjIt4/sEQI6MxDMc/QY/GvYv2l/EP9g/ATWY1kCz amyWKYOM7jlv8Ax1TUn7Nfh0aB8B9Gd0CzaoW1CTjGd/C/+OqtN+Ovwn134s6bo2l6Xrlrp dpZTPNOJ42fzWIAUjHpz+dSnrce5+dlnZ3GpXlvYWkLy3FzKsMUfd2YgAD8TX1b+1NpMfhr 4Q/DnwxH1sP3QPukIUnH1r0P4VfsxaJ4B8SR+JNb1X+39TtjutF8ny4bc/38Eks3p2HpWV+ 014O1z4geKfA3hDw8sDX063dwv2iTYgVAm4k8ngEcd6pu7EeofAb/AJIB4QHT/QR/M18Rft ElR+0N4pGP+WsfXH/PNa/QH4feFz4K+HOg+FWnW4fTbVIHlUYDsByR+Oa+a/jd+zh408YfF S68VeEzp81rqSxiZZ5/KeBwMFjx8wOB05pRYM474hIf+GMfhszDCLesT154lx+tdj+xdrO+ 18WaC7ABGhu419chlY/otd94y+Bl/rf7OWg/D6wvYP7Y0YRyJJISsUsgz5gzjIB3HB+ma8M /Zea98K/tHat4U1PZFdPbXFlLGjBlEkTBuD3+6350nsgD9sbWjd/FbS9Ijk/5B2nAsno0jF s/kK9q/Y+H/Fhpj/e1e5P/AI7HXy98b2vfHH7UWs6VpcazXUt7FplsCwUMwCoMk8Dk19r/A AM+H+qfDT4W2fhzWbiGW/M0l1OIOURnx8oPfAA5oYHyX+2DuX45R56NpsOOPc185tzlq+1P 2tfhJrmt3g+JOkSQy2en2AivoHfa6BWJDrx83DYI68V8Uu3y+lADAeDX3h+xf4lW++HOteG ZZMzabe+egP8AzzkUdPoyn/vqvg2vZ/2bPiBH4C+MNk19MItL1YfYLpmPCbj8jH6Nj8Calg dp+2ZpBsvjBpurKpK6hpqEtjjcjsuPyx+def8A7OukvrH7QXhSJYg6QTvcyZGQFRCc/nivr 39p/wCF2pfET4f2eoeHLT7brWiymWOBMbp4XADqvqRhSB7Hua4f9k/4Q694Z1HUvHHirSJ9 LuJIfsljbXCbJNpILuQeR0AGap6oD1X9pXxKnhv4Ba6Q4E+pKthEM8kuecfQA18jfsoqD+0 HpZA4+yz9+ny1137X/wAQIdd8Y6f4G02cPb6LmS6Kng3DDGP+Ar+pPpXQfsl/CrXbPWYviZ qAt49KntZIrNVfdJKzEAtgfdAAI55o2VgWp7L+0+N37Pmtgf8APSHqf9sV5d+xz4obyfEHg 65kGAVvrcE4/wBl8f8Ajp/CvoD4r+Dbj4gfC7WvC9nMkF5dIrW8kmdodWDANjscEfjmvmX4 A/DDx/4e+Lz6pJZ20Npo1xJp+osLlT1TJCgfeHK07e6Gp75+0J4S/wCEs+CesQwx77zTwL+ DjJzGcsB9V3D8a+Tf2e5l0/46eHpnUhZzJCWB6bkbH6gfnX6CXEMVzay28y7opUKOp7gjBF fDmu+D734X/EqCTZGPsd0t5aFGDbog+VzjpwMYrWmuZOPUyqPl1Ppj4+6dLqnwG8Twwpvki gWYKR1CsCf0zX50yRDaWKlQoznpX6mj+zfFfhPDDz9P1W02soP3kdeR9efzr5h0v9k2/i8b I2r6zaXPhqKXftj3C4lQHIQjGAT0JzUxkldMp6pNHN/FW0fw5+yL8OvDs6mK4vJlvJI/UhW Y/pIK+YymM55+lfTX7WPiC1uvGGieELBkFvolpudF6Ru4GFH/AAALXzc6E/eAOauK0C5UK5 XA60hAwCMVM2VGCOahwqnJ49qAWpG4I5PFVXYscsfpVySQsBn5vSmy3E8tpFbHHlREleAME /rQMx2+8aKV/vt9aKwsUWEkjEbrIhbIwvONp9aYv3SaQAFB15pRgLtOaoCVCQuKmjYeYASQ CRkj0qrkliAaej4+716dadxHf+BviFrnw18SXuteFplWWaH7MXmiDDYWDYx06qK9I/4au+K YjH+n2Wf732RK+fzcD7GYfLVTv3Fh1pjMVO0cjGcilbUnlPWvHvx38bfELwx/wj/iC5tpbI zJPtigVCGXOOR9aofD/wCMniv4bWt5D4bnt4lvGDS+bCJMkDjrXmO/cvSpkjjayklabbIrA JHtzu9ee1UOx7//AMNafFTOBeWDcYz9kX8687+I3xU8SfE+90+88StbtNYRtHE0EQjwrHJz jryK4Rp5DZJbHBRGLDA5OfemjpyOaASPfrD9qz4nafplrYx3Ni6W8SxKZLUFiFGBk55PFWR +1t8UdpbztNIx/wA+g/xr56bAUEnrxSLjDEkUrDsfQ4/a4+KBXiTTPxtB/jT3/ab8RXPg7x D5rta+J9QuYGgu7RRGkccfUEepr5yJLDjpSAsAOfagLH2b4Z/bGtU0RI/FXhuS41GNQPOs5 VVZT6lT0/CvD/jD8Ztb+KuqwvPGLHSbTP2axjbcFJ6sx7sa8kjOQc4/GlVgCAO9CVgses/D j45+Lvhl4dm0Xw+ll9mnnM7efDvbcQAec+1dwP2uPiWQP3Wl/wDgN/8AXr5vDHeasKQTjnF FhPU9utv2kPHFt41vvFscWnf2je2kdnLmD5dkZLKQM9csa2/+GuviVz+60rjv9m/+vXzucb eOKiw2TzgUWQWPo7/hrv4kDJMOlc9P9HP+NcZ8R/j34u+JXhOPw9rsFilss63GYYtp3KCB3 968hYMxC55pzr3xzRYD2L4eftBeL/hx4Mj8M6Hb2D2kcrzAzxFm3OcnnNdgP2vfiP1NppOC M/8AHuf/AIqvm0q3GeBUyx7l45GMcU7FHS+OPGOp+PvGt94q1iOJL68SNHEK7UwiBRgfQCu ZEe59qAlvapAmBz+VSxLiQSMCFHocGqsBV8sE5b+E9Keu7OVXA9qm/vcZ5z0p+MrkDGR3os K56XefEqO6/ZxsPhr5cq3NtqTXJnIGxovmKp+bfpXlwUHuee9a+hxxT+JNHt7iJHjkvIo3W RdysGYDkZGRz61c8aWFrpvj/X7CwhWG1tr6WGNApUKqtgYGTgcetSrrSw+hhKmB8vII70gQ AnjnFPUY98VMFiKEuOe3tViPVvhV8ctb+F3h+90fTNLs7yO6n89muNwIbAGBg16Qv7XfirB H/CO6VnggZfgfnXzP9m3qGVgacI+Thu3zZFLlQme8eJv2pvH2sadLY2Edno6yghpbZCZMHs GY8fUDNeDXU0l1cNPNIzSyMWdmOSxPU59aY56ccUnAwCcsRkmqSSCwyJ8S71YgjuK+rfhj+ 1Nb6Zodvo3jq1ubw2yiOO/t8NIVHADqSMn3FfKOQvyrnFMztJHAqWkwPrn4mftVWdzoU+l+ ALW5huLhdrX9yoUxKRzsUE/N7k18hTSyTzNNJIXkcksSck59/WkkbEvByKjMhUkHH4UuVAf SXhj9qvXPDPhHSfDtv4b06aLTbSO1SSSRwzhFCgnHfitYftkeIwwD+E9Mxnn97JXy004Ft5 SKBznOMmoSSVGRSaQH1X/w2T4h/wChU0zPP/LV/wAK5fU/2ndZ1D4jaD4wk8PWSz6Pa3Fsl usj7H84LuYnrkbBivngvgjvmmEkufWlZDPrNv2yvEKornwlpm1icfvn7Uz/AIbN8QZ58Jab 07SvXyW8hyqZ4HamM5zgmlYZ9bN+2fr6/wDMo6aeP+ez14To/wATr3Rfje/xNtrKL7S15Ld NbFjsPmAhlz1xg157ks2G6YxTCnPB4pWA6uy8aT23xYj8eyQLNPHqf9peST8pbzN4XPXHav o0ftq60SP+KPsO/wDy2evkQoxzjqPSkbOBkmkwPpnx1+1fqnjPwJrHhW48L2VtHqVuYTNHM 5KZ74NfMRx2oJ5o5NIBKkjYoQwyCDwRTMH0pecUAfYnwh/aqtdB8PWXhz4gLPeR28YSDULZ d7qoHCyAnkjpkV0fxC/a60CPRprPwHa3M+oTxlReXKBFg9wuSWNfDGSKkRixO7nigTRYvb+ 41HUpr+8mee4ncySSSHJZj1JNfR3w4/af1LwH8P8ASvCdv4btLyKxDL50szKzAknoPc18zL yQP6VZhypBAOB1zT3HbQ+wU/bK1hmGfB+ngd/37/4VS8LftL6hpmo61dR+GrR31a8N44adv kJULtHt8tfK8Z+U8960bS5KPw4TAzz3rVRj1IktND7esP2kL27hEjeH7UHHIE7da434i+Ob TxlPBetpqWs8SbGcPu3CvnSw8QyRRgBh+dXZfEM0qFdw6etdcOSOq3OGcKktG9D6F+Gnx2T wbD/YfiGOW80kNmKWP5pLf1AH8S/yru/FP7T/AILtNFuR4bNzeamYj5Bmg2xK/bdzmvi2S7 klO7Jye1RFHkOcHGaxlBSdzoheKs2N1nU73W9bu9W1GVpru8kaaaVurMTyaztgJzk1bkgIP ymq8uQAM9KC0IyAkHb0qrKmd2SAatGTKDLEVAx565zRdDKbLyW9DgCo442JIY8HkVYMfJye 9X7LEZlBCnem3ld3/wCqpWpV9DlZwBO496KfeqFvZVHQNRWDRYgAMahfvdaVeQ27k4pB90H 2p0iqqja+7I59qYEXc96cCVPSmjj5ql8zdGI8cdc45pAIFdlZ1UlR1I7UBnJOTjAx9aUZIK 5Iz6d6eFIIFUgHRPG6P5jspVflAHU+lNUHJBNTLCGgZ1TlT8xpg+UkkHIPFUgHEbcE9DQzD AJXmlkk3Pg8Z5pLiH7PLsaRHygO5TmhgDMMke1RgcNuGBTGz1ANOALDJPHpSAUdcDpimueS BxikGSc9MU8g4PGeO/agBu7IB54pRyMrkD3pFAH3h2pyjcCNwAoAcrYYkH8amjlG4dDUHmY wuQcU4KAd27gUAWGXC7v4SetRM/JXNAJIAJ4pucndnJHHNAEgAYjipz5Btgdr+fu9flxUAO T8v8PWpM/xHvVCH4JPXj0py/KML1pY2JTy84Un0pwG11OCMUwEG4kADIp27J6deKegJbIHT tS+WcYz0OcmgBFDgkFcL6Z6U4AnB28+1Lg+UyjLb/WtfS9B1PU9UTTdNtRd3TxmQJG44UDJ JJOBTER+H7W6ufFOlx2cbyyrdRSBF+9hWBOPetn4jwunxW8UgnJOoynkY6nOcfjXoXw80TW vC3hvXta1Hw+huNQt4YLG3ul2XEiGTbI8QOGUAEHd6ge9cd8VIjD8YPE8Yx8l2MFTnOUBz+ tJDZzN5oNxZeHtL1iWaJk1Lzdka53RhDj5u3PoKzkjZh7dfwrqdYQjwD4RcEHcbwZByRtkX gjt1rngmRgDApiCPKnhiAeoqQqGGeeKRcjKn6g+tSLgsRyeKYFYgtznmotoG7rVgooY84FD xDsCQP1piuVSNpBPT3qCYgHOMn1zViVWZwTxgdMVVdCF78+oqWMY+0tnA+YVEygHGaVgwbH BNMbOR83B9qhjLFnZyX97BaQPGkkjbQ0rhFH1J6V2l58JfHNklsb20s4Bc4ERkvI1D/Qk81 xdlE1zqFtaIG3TTJED2+ZgP617f+0RevDr3h7w1bu7PY2K/IOpcnaBjrnC5qW3cEeN634d1 rwrqQsde02aynYbgJB98dMqR1H0rVuPh9r0GtT2MnlLawwLdtqPItzEy7lYMRznoB65Fe0f FbQZtc8LfDfw5PdwW+vSQhHa5Yg4KL8pwCfvVneIfB3xEPw9vvDt7rGntpnh4AnBKtcKADg nrtUtwT6GpT01KseJ+FvB+r+L9ak07ShEphjaaW4mbbHEgHVj2z0FYM0Zt7l4JgC8bFTg5B IOK9R8Q6H4j8C/DzT411a0ks9dkMgFmG33C4BBZjjI5AA9zV6P9n/xJNYxXb+INEjd4BO0U kxDR/LuIYY4I70wPHflA5PFN613nhH4baj4vutRh0/U7OM6crSSkhiXQd1AHc1b8Q/CbxBo mm6BOJbfULjWpDDDb2mWZH4wrHoeD+GKAsecgsoOO/cVLa2hu763tvNSLzpFj3ucKuTjJ9h XqmkfBLUdb1mfRrbxJppvrOMPexgMfIJ6Ln+Lp2rjtI8IaprXiibRNJ2zvbM/mTn5Y40U8y E9l4pBYbL8PtftrnWYr23S0j0cH7TPMdsbE/cVD/EW6jHbmuVCDB4HI/KvbvHKeKta8B6Jf 3WtWV5ocMwsDdRI0eJVXG+TcMsMDG4Vl3fwS1zT7jSkvNW06CDUIvOa5kZhFCpxtySOS2eA KEB5Lsx1rX8O+G9U8Va9baHo1t513ctgZOFQd2Y9lHrXXav8MdX0b4i2/gq/vbOC6uNjQzs W8tw2QvuMkdK6Lw94L8W6X4u8R/D/AEa/s7XUY7fz7m65VpIwoYIh64O4cUMDyHWNLn0bWr zSrl4pJrWVonaFtyMQcZU9xXTeE/h5rvi3R7/VdLlslt7BGe482bayKBnOMVy90kiXMgnY7 1Yq2Tk5B5r3H4dAaF+zX451xgUk1CQWkcnTIAAIH5mpYjwPo9b1l4e1LUPDt1rVjH9ogtZk hnijBaRC/wBxiPQnj610V54F1HR/AcGuza/pI0/Uxuhjy3mylT2BXI54z0rvfhj4P8d6Dpt v4n0DUNJlttZb7GElYuseDkyNkYG0g/jTuOzPP4Ph74nuPFVp4Tgghk1m5g89rZZQDBxnbI eitjqO2RWfpvhjWtR17UdEgiT+0dPjmeSAt8zmL76r6ng8e1ejaZ8OPHdr8RNfu7TxPYQar oubi6uDK27awzvxjuM8Gsj4ZeG/FviPxNdeMND1KwhuLC7DST30pRZWfJPY575HvT5tAscr LoGp2Xh201u9iNtBeOVtkfIeVecuB2UYxn3qMXVt/ZyxiAi6VyzS7yQy9hiu5+JWg+KG8bW UfiXWtKa81AL5UcEp8q3TovGMAE9MVfufgnrdnq1ro19rGnW00oBM0hIi3McKikjLsfTHFa KRnJHm0M4ZwTngV3ei+DNY1bQP7ZiNvBZtOtukk0mzzWJx8vris8/DzWbX4hP4JuprSDUEk EYkkcrHJkA/KcZPB/pXcfY9cu/i/ofgzVruKaHTpoohFaArDEgAYhQe/rV87toJxRxvirwl qPhTUo9O1N4RO8Ql2xNuAB6c1x067RhTzXuHjHQr7x78Utdgsb+zgGmgR5uHKrtQc8gV5Bq +niy1GW0S6hu/LO3zYc7SfbNXutSYmIzL8oJI55pW8sOVhJaP+8w5rQyqBVW1jEgQozFcls nOee9QRWjHAKgc0rDuQqoZfmGMdPerkEPIOOe/tUyWp34CflWnBauJgducHuOtUokykcLr0 Qg125jUcBgf0opdck3a/elwAfNPAAFFcz3NVsUj91QB2pQpALKoOD3qLIJHoKmUMCfmHNC1 KEcDfwoGR0FKqAggdRUhRuuQKnVCDjjBp8oFdYyCvvTmHcHB6VY8ss+AMt2qPAGepqrWEOj AeTbGNiEDO72qEsd5B6c808MRxk/jUQOW70mwEJJwSeaMAnOMdqOnQUN93JPWkMXB2ZA4pB uHyjtT9o24DdaTAIbFADFA8zJWpOSxI5FAI2HA+ahDgleh96AAx5pGx1IyOlOYEP1ApVGeW /KgCEqoIwMVKBkU4bSxOOPehI2/HrQA1trL3FNCsB1qZYycHHFDRrvHuKAHQuUDrnhxhqkX 5m3HkUxEJHGKmC4Cj8asQsakZyMH0qdSThT1PX3pY1DH5jg1YMe5QTgKO9OwhIkDSBSQnPL EZA9+K9Z0bwL8I47SObX/AIom4mkAZobGykRV/wBkswzn8K8pjB5HI+ldz8OfhvrfxD8RLp un27izhIe8uS21Yo+/J/iPYVMvMPQ9f0fSf2X7GBLm4g1PU1bOJJY7hwcdsDiuu0fx5+zV4 bt7i10XRjCkoVpQmmSyM59CWyfw4FelaN4Pfw7o8Gj6VYQ2thbLsjUv1z1LevPWnWfhvUZH uIpYLNd6cuBknrg9BnFYWi3e4rtnl9/45+HXxD8Y6PBFpmqazqdpFINPiW1ktwpUbsHnBHA 6/wBa8e+MnhXxSvipfF+r+H30+HWlVlijO8xMABskx0bjNeueHfhneeGPj7pDavrD36XaXJ EIRlQKU7ncef8AAV23xP8AB3w+0v4a63d3OnQWl19mb7NMZG8zzsZXbk9ePyrZNp8oltc+d PDPww1n4gfC2yl0meJZ9He7lSCVTunDMpKKRwuMcZ6k15XeafdaVqE+n6hbyW13A22WGQco fStXVYrvS/sq6dql7bpd2cVy4jlIG91DNjHbNZrPLMyzTu0rcBnY5Y/WtEmh8xVEeckHJ/l U8Kgk8fN0zmkUEltqc571YjBHy4GapEtiRwgkhRkEYBNPe2AXj7w7gdau2kWBtCg7u9dn4Q 8GTeMNSnsra+trIQQmZpJzwcfwj8e9aJGEpWPNZbMsc9qzJoXTJIOBXa3NlHHPLA7BjGzKS p4yDisC7gADAZxUOJcJXOcZMEnGT1qBlAk5zxWhPG3PpVZo8gsCPcVlax0JnU/C7TP7U+Kv h62Kb1W6ErAjIKqMkfpXoHxI+J1/pvxV1ldNsdOZ7OUW8d1LZpJKNo7MRxyT0rmvhd4p8Pe Cdf8A+Eh1G1urq+jVookj2hEVhgn64rl/GV9p+q+Lr/VtKFwIryUzMk+NysTyOO1RbXUdzt /hpf6n46+OOj3uuXkl3JAXuXLnsqnj0AyQeKw/H/iTVfEfxM1mG3u5PJu7sWioGO1lDbF4H XpnFP8Ahj4tsPBOualq15ZyTzS2Zgt9hA2OT1Pt0rmdD1BNP8WWOsXURmihuxcSL1LYOSOa m2oj0T483n2DxH4e8N25/d6Jp8YCZztcjOf0Fclf317omgSm6uZG1zWF3ylyd0EB5249W4P 0rpvF/jbwz4i+JEevrpEr2sbLNLFI3zXDqoCqT2UAdPrW7rsXwu8Y6lD4oLtpyvbyi/sRLs bzQv7t09eeCB7U2h6WK3wemPhz4UePfFrEmVIlggPqcHp+JFR/BczyWniPxZq1w9xHoNm7W quxKpK4JLD3wOvvXNL4xsbT4KS+BbOCZbme9a5nnJGCMjgD6AU/4b+NNK8OaZrug69bzT6V rNuYJhC2GTjBx9Qf0qUhXOx+C13c6f4Y+IHje6chlgMSSHoZdrPgfUkCs3R4h4d/Zk1bXYF xqGvXv2d5sciIHG3P1z9ciiz+IHgux+Gmq+EE0m8No04ktV80BnwM7pGx69RjpWboPjjw5e /DS88CeK4LpLU3H2m1uLMDdC2d2MHt1p2A4jTdW1rU7bS/B7XUr6c94hS2J+UMzYP8zXt/x NeXXfjR4V8AWzf6BZGBHRT98dWJ9TtFeT6VrXhrSvHuh6hbafMukaXP5+Cwaacg5BY+/HHa ugsviLpsf7QEnjy9tZmsS7GOMYLxqU2jjpnk/nSYB8WPEAu/j3JdrICNNmghVgeyEE/hya7 b4iFtB+L2reMmd44odHjZMjG+WVTGgHr0J+i14v4x1a08T+M5rnRrJ4UubgiNR80sru3OT6 5OAOwFdn8bfGUuv69ZeHbJONPhSKbZz5k4XBGfQZIH41VtQPIJsMpLKfMLEk54+tfUfhzw3 ol58F/AnhDxBfPaQareG7MCg7rhjkhc/wAIOBk+nvXy2TzskXac7WGORzz/AJ9q9X8Y/EW0 1fUPCEuhwS20Xh23jULJ1Z0xyPY7aiWrG2cb8RH1YeO9Q0fUSA2nSm0ghjGESNeECjoBjH5 16v8AEW7vfB/wL8D+F4JDBeXSfaLkKcMCOcfm35iua+InjHwf4p8S2OtabpU0N5cvC+pSyY O4IRwg7cDr34qr8XfG9n488Q6fcafaS21na2vlJHKRnqecj8KaWoHUeCr+5sfgR498WX9w8 mo6jKllHNJks4xtYbj9TXm3heG4uYCLueSHQ9NP2m4MeRvY/dQepbGB6c129h4z8PD4I23g yexke/trlrlSxAiZ+cM3c8Hp6gVf8M3nw31P4fS+C9Sgk069dTcQ6qxyHuCv8QHQZ4A6YzR bQVzjdAeXxn8TtIW6Qlp72MbVPCRAjAHsAK911yO48U/tFaUseoQS2Wm3BQ2qsTJEYxuLMO 2Wxg+1ecaVceDfAPxM0LU7Pzr6C00/ddpHKsubpgw+Vum0ZB4zzWl4M8e2Wl/ELVPEmo27t FcRzbWjxvXecge/QZ9K0UbmctDb8NlPE/7Tuo6rMzyx2U0s6sWGFCLsH4cf1qT4fS2PiH48 6v4kiR/s1skt03nNnYc7d30zWF4J8XaPomva/dy6bcNBe2Zt4WjIaSPJJLMfU85NWPDGv6d oei+ILu00q6DX9uLVXDKUjJHGe561pyt3SIc0i/46sLXTfCQ1zwrdPcWmv3cn268cDzGOch AeydTjvivJI9PnuGYxxM4jXdIUUnb7n0r07wv4n0q38CX3hnxDYS3sRkE9qqvtCsOgJ6gZ/ wAKwUt5Y97QySxSXSnzYwNqhScgCtaUHqmYzqJbHJfYZJZAZFJ/2qvw6MT1TGPbk101tpvl SI6pnbyFbnJ+laMdkSAW4OOmK6FTMJV2c7Z+G5rmfZaRGZsE4XqMVJFpzLICUAIOORXSLCY ixjJjcd1OKEgwVLc7j6VfKjNVW9z548Sgp4o1BTwRMwoqTxYNvi/VB6TtRXkz+Jnrw+FGWA C2O1WABjgU0hRIQgyoAp4+4TREdxy4PXOBUoc8+npVYPx1qQdCSOtVcZJvaNtyuV9x1FMc4 HTr39aQnHHamAl8+lDYBnHBzzQnX2PrSkc5poXke1IByjk0MMHle1B+UkinbflKk8daAGL8 yjjpTl4bng+ooAPl/KDmnKAeGoAaCCThaeFyuQvI96dEq4ZiMntjtTxu5xTSAjK/LknmlVS o5Hsc96srCCPmwamIVrbyVCgbt2SOfzp2EU0QEggYqRYuTwSatJCAcsAQB0p3l5OcbM9AKO ULldUYpjAzSeV7Z9quGHcMHt1xQYAWGCSKqwFPYW4QYJOPrU4glRikibCOCCMVagt2aeNEx vLDB9D6mr2oWd3Hqc0dzLHNIrfNIjhlY+oI60WFfUz44CGy3SrKR7V459jV2TyZCvlQJAFU KQDncf7xz3ro/B/gbWvGviCDR9Et2kdvmlmcYjgTuzHtj0709ldiTuVvAvgrWfHHii30HRE Hmud8k7fdgQdXb+gr7D8N6n4B+GGhJ4X06SOJ4yXlllkVZLiQ8MzE8/QdugrV8BfDzRPh7o n9n6ZcPPeTjddXjABpm9j2A7CuE+KvgCOTTxqGlR3l/qcsmc+V5hXnOAR0pU+WcrT2M6sml 7h3k3xS0SRrGxhglmmvyDb+W4cSDJBO7jAyD+Vd/p5kmlEwO6NkBDBgdvt714Ppmk+IrHwN pI0vwwZNfsgEUXlorrEpYn5WPPfpXffC+18Zi6v7vxdaeRI3ywlVVVK9+B/OpqUop3iyKc3 sypdXsdx8ftBs2dJLmCO5fbglkTYBnPQc1W+PQuf+FR6jqFldeRJYMsp43eYrfIynPqG60s MkzftNT2cEAV10Qu7vwQpl4C+uf6VY+M7tbfBbxM0m3y3twgPByxYY+lT9s2eisfFmu7pTY vtIC2kSYx6Cscptc8YH1r0Pwv4F1Dx54htNF0+7jtZxabg83KnauSOPr+FYPifwdr3hDUpN P8QaZPaSAkLIyHy5eeqt0Ire6vYRzm/D446cU8yZTcuM4xTJYyH2MhVscVEWWI7fb0pgaMU +2PbtFaFvqPkfPFIY2IwcE1gK5OOcg9zThMVXGPp71VyHFM2RdxscyA7TycDBJrDvZVaQlM hCak81inzce9VXKnnP50m7hGKT0KkxyDgZ4quFIx8uM1eYbk2nH4VF5fBOfpUNGpW5Vzt6m kK7QDjknk1ME9QM+tO2EgDp9KVhlXBJ6jrUqRq0yq5AU9TUvkkg8ACk8tQwGOvGaXKBVK/P kj8qfhhyCcVaMS7QSMVC6EMRzijlArNg7gegpjRkNgCrZRWUDHTrQFBUfjSsK5WwCOaQRAj I7dqspCCpPWjYeSRinyhcqhNhJPNIyhgTjFWth/E1G+cFAMH1osFzsdH8evo3gYeH4dEsXu I5mnivniBliY91PY+9cLIZHlaV3YyE53Z5zVqJgAw2hiRj5u1MVcHAGRmlyjTKXlEyZCnJ6 1NFCWlXdx65q8iKuMgAE455xV4W0YmITLp2bGKOUTZjR2oDlewqzDYTT+Z5WD5SljuYL8o6 9etaYsyybwGKg4JA4H1NWbQy20MwiCfvkKNvQNx3xnp9atQJ5znyuw4AyfrVm1A85WKkqDy AcVvXHhh00mz1GK/tp2uGw8EZJeAdi/GBmobfTlMYUxuJt2Cc/KR7U+R7Cc1Yjjst02VQpE fmGecCtS2sA0bKMkADA9K39G8L3up2t1cWnltDZLukLyBSPp61qWcbPFtMEbLsKqCPuZ7j3 rojTOOdUwLK0WC3n3wZaUBUc5BXnkgd6uiyWG7VGZ5bfcNw+7vH0reTTnCLFICwUcA1q3Wl 2f2FJongSVAMqNxLfnW6jY5nUuYdnY2M128kkUkEBBKIh3FPQc9auw2oVm+XJA6VdtLdo23 L94cg9q0Li2Vds3npK78sqDlatKxi5XYywslupRCgVGPIJOMGrZskLMuRx1OaoBxCyuDg+o qVbs4J8wbaq6JabGPbbd3zHmqxwCOP1q09yhQgnDZrLu7go+w5XGMkjGBUOxUUz558X/8AI 5ar/wBd2oqHxLKJvFGoyqchpmP60V4s37zPfh8KKzHkEDjGB9acD+7OcA5p8yxrO0Y+YqBg jvUZ6c9KZQmQB2zTlkJJXHFNZTj37U0Ehvm60wFc4yaN5A4pB8zc8jNSBQq7uPxpAJuDAcU oG0kgZNKoOCAAAKANvJAP1pgMwSOc/QU5iAAMnipDyCQOabt+bJ5oAdxnCiliBDYPWnxANn PpUqJ3PemhDEQhhzn2qYqcDHBNIkZEgJPUVYSPO0EfrVAEUYZo1zt4yxqYITjC5P0oRAjEn I+lWVGWzkimIhSJihBXBz1p6xkyZJzU+COQC9Sxxqevy/TrTEVxGeSfu+nvUqxKwGBgjv6V YSPIOcFRzmrNtayXEot7aGSWRzgRouWb6AVSE3YqCMbgFXJPWppVk8lY3cbQc+mK0ra1h+2 iK6eS3QKdzBMsGxwMfWrWl3L6fqUF/HFDcSwHcqTx742PuD1p2I5je8GfCvxJ4zRJNJsZRv lVftM8ZS3VMcuXPp6AGvrbwd8Of+EH8HppOkSQrdy/Nd3JyWnk9T/sjtXz9afHD4oSyxWlt eWUIC7Y4bayT5cDoB9O1Ou/i/8AFufSbkfbnl3r5YWOyQHDdTkjispKT3EpPse7eIE8S6Bp s2pvaQXtlAvmTSpcrGY1HVsNWPpXjjVbptP+y+GNd2agN8YliEWVH8RJPA49K+dLfUvH1/o VvZ63JrUlpHcLFNbwNFhocE9W53bsdeMVS1HUfiLPPa+Vfa00ZiCzrPOmdwJGFx90bccUKw /U+5NLutQkST+0Yo7dA/7ve43Yx3OcZrYtb2AFVa6UgkjLOAP518MW+teNm0w2N1p/iO7to 5WeGP7XtAyAE6Lk45+tRazc31laXWuS+Eta0uXZL5V1f3jzREtHhQEYYwCCfX3rN09bmiPp i68S6bov7Ul/HqmsWthaXHh2IiSeZY0LLIcDJ+pNN+MOvaF4h+DniLTtF1+x1O5aGNkhtbh ZWb96o6Dk5PYda6bRvD3hG48FaJq+peFrDULk6fbZlktllkJMa92Gccmpdb8IeE7DQJtRsf DemWNySjB4rZVYEMCOnfIBpX1TBpWPnf4MLcaR8a9NtNRtZbWYafK5jnjKMNyjHFex/E/To rv4c+NLu5xfAxBoYpBkRbSOU/ut71w6RiP9riJmuheyXdlKxQqQYcRAgE/yx612HjIs/wAN fiFEBuZImZQ54xgED/61XLSd0TF6JHyx8SPClp4M8aTaFaXst4kcEU3mTABhvXOOODXCsj5 JINey/HCNLj4lQXJjRZZ9KtJWCNxkx9QK8nkhG48tx+Nb2uhXsVEB2hqUPtyu3kDqatmHAU BRgjpUfkMDlunaiw7kBbAYEH86YFz9wZAPU9qt+SAAMd8kmo/LIXKvkelFhNlUqxJ4BHSkC AcEDHTFW9i4649qfbeXHPG7wrKiOGZW6OAfun2NFuwJ9ynNaPEAHQpk8Z4yKYq5XAX2zXT+ L4XXxbfhrFLFHfzYrdCdkcZ5ULntWE6kkEA89KVn1Kv2KwjJYjrxTH25GwY5qwAwO5iPTim lfmByPfNMRE2WI44FNdQ2M8Y9qkx2BJA460pBbjHekUMMSGAMF+fOCM1GyjAXGAO1WMEDpn HemsmcUElUqEI4IFNKYJJJ5qy8eRwKYU3Llidy8UAVihx97B9Kix8xOTx61ZZcZ7k00rnjb jIpFEKrkg4qdIx5Z7NnjjtSpEhjYEszDGPSpljcMDjgUIRJCxijkiVVKy8HIzVqBPlxv7dq hiQsQASD2xzW4DcX++5fyVaMKpQAKWA9AKpIiTsQW9xdx2L2IkJtpGDvH0DEd6lt7R3bITK gFia0bfTop7JZ1uQJ9xDQKhJVf72emKv6enlFJEUFwf4h8rD6VvGJzSnYpw2yJbsE8xZHIz g/KR71ch06NFRlYMc/NntV+C3TEgZQXJB3ZwB7VqRWib9v3ycHp0rZROWVQrW1m8nyZ8tGP JHf8K2LbTtqnIJXpnHWrtlYo0W7Iwp7nBP0rore3shCrSM+4feREzgetaWsc0pmZarGlk9t 5CDc3+tIywqF7IZww5zxkdavzxIHVo1fYeVLDrVmJ33AyIoVhtUuMU3Yz1ZliKQBRIMKgwN o/nQ0DgMcA8A9a0vLLsQHT8+KgR4YZi1wN8Q4ZVbFN7AjDvYgFyMdMnmsgTrnYFBbnnNbGv XllJJI9lGY1HbdXDXOqQRq8bQK7N0kJIK1nJ2OmEHI07m+CAqXw2euaiuvE13Jp8lm8ysHY HmMFj/wLrWRqHiP7Xo1tpgtIEMBJ89Fw7/7x9Kw2uTkBiBz1Nc8qh1wpdzzTVDnWLsjn963 86KbfnOpXJHI8xv50V5z3PRWwgw2PXipOfoKJofIlEbrggD9RnNNxkD1ppFDifmPNJjJ4PN OUDYMU6MHkBenemBGQeCOncU7BMgHQdalIBQLjHuKTZkjuKdgJpbWGGytp0uklkm3eZCEIM RB4ye+aiAyBhOKXq2PSnD5SCBxjpTSAQZDZI49qXZhjxmpCNy4ANSLGDwc80wIQrccde9Sq pKjbk1L5QAAHPY08JtXb1PrTsIRF4EYGc1cV0aBYhAqupOXHVvaq6AjDZAq5aWdxe3UVlaw vcXM7hEjTq5PQChCI1QkghT9e1WFQknJ4HbGK6mD4Z/EB5UhPhS9iJO3EgCAH3yeOMda2Lb 4XeK11CO0vrO304sMtLc3MexfrtY0+oM4RAAuw4U9eT0FaFrZXFwXjt7WSaVEMjKg5C+tev aX4H8T6LcmxspfBl7FLCZHvbp4XEBx93LfNn2xip9HsvE1x9k1C58ReFNIhlkMVxhYjLHHn aW24IYHHAz6VV7bE9bnnmieE9R1aO1gjs7dZNQJFpcz3KxoNvLDrjOPWs2NJdP1BvJkaO4t 2ZfMjblSDg8j+lfQ/ivxt4I0fRRa+Hp7S9ltioZY7NVLgDllfjaScdsV806h41vdQ8SMl4I ikkm1WdUj25PVigAPXk4zxURc7+89BScX8CNNI5Jj5jElzzk9/wAa6Hw14U1vxTfLYaNZtI 2cySlcIg92qvZ29vM1xEdT00PbyGNiLtfLcjup7ir81hK1v5Fl4ut7HceRb6oEXPbOOK3v2 MbM978CeDfBfguSPUbvULTUNbjzmWSZFWA45Cg9O4yea6DUPHWtLcy/2VH4XNmeUMt8ok/H jGK+cdH8KWN9bG6uvEehWV0IZLMxzW812CSOJt6HHmc1Uv8Awivh/Q7aOy8R6Fr7QuzSmXT JFlO4Y5Ln5gOw7VjbXU017n0W/jDxbdR7E1PwzbE8ki9A+nb9Kwrq6u7tvP1DV/DszyDayy agyLweCAuOc18/at4Jm1O/8PaZZeI7dkaMRTS2unNE0AJzmQA5cjnnritO98J20Gs2nhhNT 0nVrCUxPc3Om6e8M/ynDDcckEj73rU7a2G436nul9qFzeWnkXPiDwuttGynYmoSZBBzjORz XK/FnWJ9V+Gl9HPr+hX23Jjt7B8yZwcnk8CuefT/AIKaHq13aR6MdQiDbUe+M8zZHXbjA/K vNPGqeFLzU7u48LWkNlY/ZjtSAMihsHselKOruK6/pH3j4WhW9+G2h2klxIrPp1t88bfMMR rzmrGqXOnXtkmiSvJJMzABdhy2COprE8I3zJ4J0BpJNjSafb8MApOI16du1eGaz8RPGulfE HxDFounW80dncsPNgsBI2NucMyis4xdim0VZbi71P8Aaii0/UZZIEsLh7dJbX91JhkwFLpy eDXpuq6Nd6b4E8d6Ne6hNdtb2IKTzxfNMoQHLf3sngmvM9O8X+GmupvEGpvqum+KL2aG5up oUURrJHnaUVkO3IPNdB4X1vSxPrb31xrmuwalEIZTe72EUeWJ2lV+UNux0rSQXSOV+PkcD/ EWycW/lGTSYCAgwuMcAew9K8jktikZ+VQMV9ayQ6F8WvBM862At7iwdre3e6dQUKDG4cjj6 157J8GEW3kefXbZXUArH50OH55+bdgcd+a1hNWszNpvVHz1IqqANvfrmkk+ZRksK9lvfhJp 0aB/+En0xFMoX95ewDjjLcMfyqK/+Fnh+2I8n4jeHnhCjeZL5FZT6ADOafMugWZ47gYwOvv QsTYYqCR7V2V14c8K22oTwDxfaTRxvt3oGckd2GFPFWIvDvh+ecRW3ieyEecK9y7wkj+HI2 cZ9e1F0N3OECDcOOT7U11zGQnQg4IHOa9Kk8D6NFIm7xXoM4lPy7dVCYHocp3qS38MaRp93 c7rrwtqdjJsjUTaz90E/NsYKDuHTJGM020gs2c58RbS6h8Yol3YvaS/YoP3bcEjYMNz61yb RsMHofQV6l8VLe11nxHb69pWq2N9A9rHb+Rb3RmkgEa4+Y4GeB1HFeasm3sfXBoWqFe2hUK YwTgE9TioXjIJB4HpirrZOMAD61WOCxUnB9TTsO5CEUpwvP8AOkCfMMgj8asqm5cgZqRYc8 4zRYL2Ku3J3fpTioOOKuNBtAyRn6VG0RHIFFieYqSxFRwRzU13HZeTbizSdX2fvjKwIL+o9 qUo24dh2zTnhDQq+4HnHvRYdzNERDcgn6U1oySPf1rQQPGreW5UsMH3qH7PJkYHI9qlou5X WFScE4A71bjiQoCAS3Y7qkjtWbhlJPoBV6K2yfuDA9sVSiTKViNbdFSNot3m4+bPSrkNuWH zryPbFW4rVtoPlgGtSGBo1L8Z2+laqJzyqFWySWMHyiybl2tg4yPet23gkmhgifLRxLtQY6 CorW3AQ8DBFdXoumxXKsskgiKruye/tXRFWOOczPtNPj8whmUKBkjHH0rU0+2Rp0ikCCJ25 dl+6K2bOwtnkVJmKKRgFRVm3toD+63gOGAQ44I96rQ53K4XFrZxgG0cbAcKo6/Wr+iW73Oq raG+Sx81dvmSdCff0q3rvh+40BLcTyxSeeodGTms+Oz1HUG3WtvJOyDqiZobTWhKunqUb2G e0v5bV5VmEDlSynKn6V0l94i0y58NRaWmlokyDmUjnNYEwmklfzVbeD8424wR7VrW8PhxfD 9wbu4mTU1OY9oyrCplbqNN3djmmdo4yqsSjfeXPWsm7khLHYWUehGa3nR2VotvzHpxya5PV JDEHYr9wkdat6Dpq7M3xJfadBpotEjSWfhvtCEqCP7pBrgJSZXUsxwx+Y9a2r3VlhmkkhwG 8sqwZQ4bPselYFuVEqMvIznn1rknK7PTpx5UW/7Kdoppbb5ok6lmAP4DvWW8YSXbMzIq8k4 zXYaXpz6vfQ2kJiEsz4Bd9iD8T0qh4q0hdF1ObTnuEmKD53iYFc+xqGl0LjK7szxm8I+3Tn /bNFF1xeTD/bNFcR3FyeRrqRJX67AM+wGKfAzRo4BA8xcdKfDbNKihEYkJuwBT/KCjB6/yq khERjKkjGVNKsePoe1TiPHXtUgjPJJwMVXKFyq0QI4NLsK47gVYaPO3A4I9aQRc8nCinYCs IyW3Ade1TBOg44qZYgT8o49TUix4boD70IBiIuelSBV6dvWnBPmAxg9qnjjO4KBuPanYRFs CqAB1NOSI53e1WQmQCeDQiNlipxz0NFhXIkj3bdwA9qniLxy+ZCCrrypHGDSgDf0I7cVOts Vbnn1qkhMme5vbhSWvbjdj5sytz+tQrYrIu6SaUk/7ZrQs7a4uW22ls07E4wozithPDN/5i b7fYW6724X64qlC5nKSW5iQwRxKCsj7ieSTwa6Hw9PJomrW2owQRXHkS+ekFwnmIWA4JU9c VtWfhOy4adri5dedkI2qT9TzW5b+Grj7Un2C2NkQQQDzn862VPuc7qx2Rl3z3/ibWV1G806 OPzB84tIRGApOTjsDVXWPDTrfQL4W0qOZVX95Jq2zdknoAvAArv28IaobaG8gNrPcPKE8u5 nYLGD/AMtCvoD2rb0nSr06lMmq6TpcVvAAsZjXe0r93B6AexpOMOolOSRxeh+EbuSXTNT1i 20Vb2yyDAlnGYZB0G9eNxxjrzXQ6f4QtNP1zUdXh1TR4pb0mT7FLaR/ZA4GBhB0rv4rW1Rc pZQAA9TEuatxWziOSSK0gcxqWWJY0BY+xNZSUeiJdRvdnLWV3q9pIgPinw/AiWjSEw2SIPt GeEx/cx36+1S3nhC48bWOlan4i8S74bdvMK2CpErsOCFcfMRmvQtOgijtUuLmJYtwDeVsXO cdDxTZdPsLqXdPp1s7HJGYxxnr7DPWo9TT2j7nF614IuLi5hvtB8Z6hoV1uUT3JnMzzBPuj BIGQCfzrEsvhB4Wglmu9U8WapfX8rs7XQvEty+7rwoNeqxaXp8aKqadaYBz/qF4PrVyPT7P KEWNtgZ48palpDVSSd0zyK2+HPhm2lVbjVb+Oyt8qkra7kxg9Rt2Dr9aqn4TfCqT7VD9pvg 7oQJHvmYZI/ugdK9lk0y4eV5I73y0HKxLbx4H145q9bxYAMhBXuQAMVmrRlojX2kpK0pHmm n22h2thpcmlMltcWRRHEkMsgaBQVIBIOCeoPtWfL4U0u7vdavtM8Y6rpqavL58/wBitDkYG 3Ctjj+deybpGj2hmIHAwe1YeuXFxoel3esWVpNepEm6W1jODjuy1d0Ts73PG734PeHb6AJe +LPEEkigP5kdmR278fNms7/hTXhu2jFvF4s16ye7Task8LRhh3UnjB9q9r8I+KrDxnobanp azIiP5ckcvDI2M/jwRWzeWJu7VoJGYNncjg5KnsRRcrm7nzjYfBLw/ZXZluvFl9cwSbgYU3 IW9yc1LN8OYIrE2OneOr1bQJsEE1p5iqp6gHg4r3a1uNR2vaagpjuUzsfcCJF9frTjG2DJ+ 8BxniqViG/M+d18D3cMPkSXtjexqqIXSCS1JWP7g4Q4PvWppVr4csYIpo/CWqanfWpZkAvg Y1bPJGUH5V6VKl/pEt/eXeoXWp2crBoYI4C7wk9RkclTx9KwZn1vWLOf+zLM6fMp2rJdo0b KfowwRVqxk6jXU4fxB8SvHHnubTTrXSTtChfKBKj/AHmHJrjD45+Kdwn2e619fKY9Vjjzj6 7easeM9d+IXhrUEsdcaKRXyEkESvDNjsDiqWkeKvDWpBYNYsRply5x9pt/u5919KdoXNfft czvFN14i8TaJFp2p6gs5t3MkL+Sqtz2Ygciuv8AA/iy20/RTZ69aRxyQKfLMa43EjGcjvj1 q1eeD53s1vNLmjv7ZxkSI2N30rmLmwa0mMV1A8THnDjFaOnFkOo9iTXNcjuLSSy022aCJyA ZWbL7cYxnt7+tcjKrZyF5J6GtqSE7OMnJ7CmW8Fq9yVvXZIjG21kG47sccU7JaCTZz0kak5 JJP1pfKzHtCirjQBeecH17VJapFHKHlhE0a9UyRn3zSsXcpxRAgZ6irKW6lgxIXA6etSxQs HYquKuRwHIGAO5JqrESkUHiBwSN3vio2iUJwc5OK3PsbMBjnPAGKL7R7vSrtYrqHypioccg jB6dKbiJSOf2qs0bFNwUglT0I9KkujHdXkssNslpE/zrEhO0fTPNSyxguxxuJ60C3yoCgk/ yqeUrmKiW6swHfr6VaKmX53AIXgYGOKtpZHAGDtz1xVlLXBPy5UD86rkJlMis7SzZZPPMyO V/d+Xj73v7VPFZYII3A5z04q/FAPKI2gE8Z9Kti2Cojbw27sDyPrVqJi5leO0OcsC+TzWq8 NqYokigaNgh3sWzuNEUe07WzgVdjhEhA3AD3rRIxciH7LFFt/eAKwz8vOPwq1a3BjY7M4U4 470vkgMRuDY4FQNbuQWDc9Ag71VzNq51EVx5cUXnoQrDIx1NPSWLLBSx44PTFcBcanNaOVk DjacEZPX0plv4hcSbBIQcdCaXMtmHsna56XNcpJDj7W5lBCrGTkAfWrOj+ItS0G5MllceU5 4IYZFcZbm4vWj8pvNdx8qoM/yp/wBrFqksdxG3ng4+c9Pwo0asyeVrVHo2j+LRaNezXljFe S3GSWcA8n2qlYazYW9vfJc6Pb3bXYwjMcGI57Vxttfr8mZOWHAzWxaTWq58+JpCVwpDcA+9 LkiLml1IL25ffIBFsReynOK8+1q68yOTEjAg/dzwRXa3vnGOUxbtp4cjpXA6pCQHyoJ/lSk 9Dala9zidQcMWbONvaqaXTxrtUgLwenNaV/bqrMyyByBnOKw5VwAQefbtXFK56kLNG/Dqqx MQJSynAyVxiqeoXyux+bce1Yck0mSckt61FOxS3hlFwrtJ1QfwVPMWoJO5zN0c3kx6fMaKb Oc3EhP940VyXNzpSxMuUAjYqoO3jtUbIxJA5q28HlrA2QweNXGD1yP0pNu0g4JJroRBAE7l aeFyMkGpduVwRSFCqgc4PpVCuRBOoKcevpRtGTjHpUrAgADOPWk2ELxyKBjAhVuOQKmCngg 5xzikjVjnI6VMqMeegx3pgMUb8krU6KdpIzTwhx8uMetSeUrAFScqefSiwEaKXbayYzUiQh fUDqTnpV+K1Cxie5lS0t+7yf0HWtGz1DwlYJ5zXIv51OS0ikKP+A1aiurMpTt0McQtFH58v 7uLs2KuWs2hRMr3d5NOx5ZETAJ9z3rTk8Y6FcvumJIHAAjHFXrPXPC8pAaGQknJbyRVJQvp IzlKT3iyXTPE2iRKY/N8hT0RYyAPyrqdM1jw1fTxQQ3sb3Eh2orHkn0rpPDvhvwnfaY2qXc lslso5VkAkf22npVXxH4S8N67cWrWdvFpNvbZCLalVkkHqxrZN9Dllydbo7C203S9DAF0i3 NyRnyYTkKfdv8ACr0czX2Gm2xBPupGvT8e9cLb+CtFVVDeJNQUk9Rejj2q0nhCyjUeR451O Je4+2Kf51L8zNKPRnexRB/uIx7c1RuvEXhrSb1rfUdatredcbkkOCM+1cu3hl4rcxx/Em9t 3I4ZriNgPrXSeC/gPH/wkaeItV1K61Zgu5HusBdx5DgfxfyrGUrI2jFPqdTb7JoY5InV4pA GU46itq0gRRvcAgfwjnmuki03QLFsO/2iUdgc4/AUst3byrstrPaemcAVlztlciW5gsjTSe YyZ28AdBWH4l8RN4bFsfsE06yJLPLIEO2ONBk5OMZPAA6mtjUhfWuZ4IQwVslRzW3aFLzTo ZwP3Ui5KHnB9MU27aspRM/SZje6RY3skXltcwrKY/7pIziteK3+XO0nNSJAhG5evYdMVYWM lSAcYNZNlW1K3kbT90g5qdbdQp3KCT7VPskOD1XpUyI5GNgA9PWs+pqo6FIxDIAUg+tctqP iqx0zxENFns53LFBK4QkLG/AfHdc/KfTNdx5PVg3HvTBEuTLIo3AfK+3JH407j5Tj/D2gaX 4TW70ewgeKC+upL9CzblLP1UZ6AYGBW1deTZ2fm3UoRQOcnqfYUviDSE1rR5rMPh/vxuHKE N9Rzg9D9a5rS9PEapeRabGZIxs/e+c/lkdhuJqrg11L6Wb6hIl7dwiML/q4z1x61ieL/CC+ KNFFiNWutMmR98V1bE70P+73ro/tWosv/HvGT1AVH/wqrLcaoc5s1GP9lz/SqTIaMu0065s tOtrO6vjfTxIEa48ryzIR6rUF1Exfyxxzzmr2NVaMtclwxOAsNsSuPXk5qncQ6gWC+Xdg46 /Z1/xrSLZzyiznde8N6Z4h0ldL1a2+0W6uGABwVI7g9RXHXHwr8A2sbzDQJJTGpbZ9ods/h mu8ke6Estu0l9FMoHzG0yp9x2qlBPqf2kwXljcOUXetykO1X7YIPQ+1aLVivJaGP4Yi8Opo SR+G1VbCNyFiDklG7hs8g+1XrzSrS+R0uIEcfQE1Lb6db2TXNxZ6K8L3Mu+UxRhfMb1PNQa lqsemCM39jdwRynb5gh3qD2yQaqLZnrc5G88EWK7nsm8l8/d6j8q4jU/C9/ZuztbhlOcMv8 zXr8k6g71trs89FhPP0qG4wyfPpt22f+mWcj86opSa3PE4PD1/fKTp8Md0VPMccgLf98mqU 9hNaXDQXEDwuOdkiFW/I/zr0/UdGtZJGMOmXUE0fIeKPaR+tB1K8S1jtvEGmNrVgw2kyqpm jH+y3UfSnsac1zzGKEc9fTGOtXRGSocqOmBXe6ToHhh9QF7c3M11o3O9YuJoT2DA8ke9YGp W9kmoTDTyxtBIRF5nXb6mrWuxEpGIeFAJGRUE7o5BUueOSxzzWhLAC2F71E1nkDA+b1qrMm 5jCEbwfXjpVuO0CEBeSRxxV0WZyBIMAHoO9TtbvGRhMKegJyQKrlIcyrFbOxJPQcY7Gr0dq 218Io3cZxVmzCI6LMpkhHVM4/Wul0fRbjWLr7Npls1xKwLCNeoFOxm5s5g2saQ7djiYnrnj HpQ0artYSAseq45FdHf2lvZRz293byLdKdo5wFPvXJ3Em3cFYimwTbLQZccnnvxV2KePYOc cVzj3gVSc/jTY7+ItJumWMKhYbs8mpcrbj5G9j06OfwwPCLefGzaln5WziuSmv7eONhuIkB yhXoPrXIrrMl1cRWiSrG0jBd0j4Vfqao6hqbQXcls88chQ7d8bZU/Q1HtEWqTe5s392kmUk k+UtuJIzzXKG+tor2Z5UcFRlCn3c+9LqFzdW/E6Mu9Q457dq5u8uSwYIxG77wJrGczrpU+5 6l4Z+I13o2ox6nZmKK4RcD5BgdulNv8AxfNq+sXWoXUsbTSNvYbcZJ9q8hS5cHAbbW5Y3Cs oyxJPX3qYzY5UUtUeiWOoqX3l8NnpXb2c8ckaYfPfNeR2l0FYDcCR6112laqGdQflA7V0wn fc4qkOx190jHcqn5T39a5nULFizFlJHOAK7TQH0661CFdTmeO1Y/OydQKl8TWOjQ3zLpE7z 22OGfrVSabsYw908ZvtOZQw7N+lYM2k3LyKsNu02/hVQZJx14r0HVm8qJ4owAG65FcTdXU1 pN51vM0UijhgcYrCaSO+lJvY5C5Qo5UqVYHBBGMVSbLBQTgg1o3ru7u7MXZjkk9zVAgswyM CuSR3RMCcH7Q/1oomH+kSf7xornNDrgxkSE5OFiQZ9cKBTwgODuqybO5tILZp4jEJYFkTd0 ZSOCKUKCu4fLx3rsWxi2ioyAtjOB3HrTlTMZIwPb1qSQZOQOg60zI+UsfyoHciY4bpxRuzg DoDRIU3twfUc0xd3XH1oAthIhbRyLLmVmO5NuAPTmrJitfIhKzu8pH7xCmAv0NU7dJZ5Eih jLuWwqqMlj7V2uneHrDSojfa6/nSqu77JDzj/fP9KqMbmU5qJlaXoeoaucWqbIl+9PIcRp7 k+tdFBp+jaWhCoNRuMY82QYVT6qKemoz6tCiWyiK0/hiiG0Ae/rV6DTkRTPcuFVT36Ct1FL Y5Zzbd3oc/N4Sj1uXzrmacj+6G4x7VftPhhonlhpop2+spFdVZXFsUVoLa6mJHGyIjNdRpk VwE+13ei3cNlEQJLiUAJED3Iz0puMLXaM/azeiZyelfB/w/eMoi02R5G4A8xjn3rU1j4YaZ o4t18P36pegHzY5h5kcf075rv73xPY2UX2Dw7Kjsw/eXQIJb2UdhWDFFLLL5jvuzlgT1JpK KetrC9rKL3PPx8M9YupTLJ4gRpDyf3ZOf1rO1bwXbaLPFBqvi0x3EvSGKAyNjtkA5r2u2h+ bc/G4D8KpweCvDi+Iv7Zgs55bzOWkuJzLz7A8CocUnoaKs3uzgbT4R3FxbxyjxAVVlz80BB /nWrp3wJvb648qPXmLOOMQZ/rXtWk6LNf3CIkZwT1I4r0KC1stDtfJhAecjJI9frWE5RSst zWHM/iPFvD/wW8F/Dy4i1/xlq0mu3eVFpYmEBPMHTCDJc/XgV6Fbal4h1YKl7ZDSdOC/urS F8Oq9g+P5CtW8hN1svJkV54TkMRyqnrirdvBGYckbM88d6w0WptJtqxSgtiqqI0wPate1tw NuQAfT1qWGNQF3cDtVtQoXAI46cUORKiULmGJd4ZM+orD8NWOqQeH4opCg3TyuqyE7gpYlR +Rrfu5lV44s/vJG2iqXiPU5dLsIrW1gmnvpz5cSxRl2XuW47AUX0LRxuuePp9F1220pNPhv 7i4ufs8SxO2ePvN9FHU10dnq+tXVwbeO1tA3Utubgdq562sZIfKcaFqEkyhv3rWp389effv +Fdt4e0/ybc3LwvDJKMhJBgim2i0gubbX5bOVLO+sraYoQkjRM+w464zzXP8AhzwX4u0S9F zceP5tUt2z5ltc2+5ST3U5yvPYdq74KBHu+6wPp1pYshX3OR0OD61i3rYdkZZstZkHOp24w MAfZs/1phsNZ4H9tx4HVVtR/jWuzKFwSD2zWfq1qb/RLyzhv2spp4mSK5jI3QuRwwz6U7hY pNpupHCNrxGOeLdOPSq8Ly6dqP8ApU28S4SRwAoY9mwOlalifs+mWsGo6lBdXkcQWafAQSM BycZ4zVTVGspbNmaaJio+ZQ4JK98fTrTTuDRyV9B8SrW9kmtLyxv7WK6GyHAjeeBuGDZ4Vk 6g55rU0WHxDFPfWWuGOaOOTNpdowLSxnnDL2I6e9bGl3PmRfY5mEk0YBDj/loh6MKvvGrDa Plx6c072JaMyWElNrE7T19ax4NLh06KSKFpmjaQyYkkLkZ7c9vaullACAYYg+lU7mElgVye PSmpGLic9Mp3kKhGe9UpYgD5bZbPSujktwy7cbRWbLCVk5GMdK1UjKUTnpYSA3XK+vaqTor xPE0QkRxhkfkN+FbtwhO589+h4zWbKyRgvIVQZxktjmtkzK1jl5tKvNPSSTTJnubbHzWhP7 yIdzGx64/umo7J4pbBTa38t8oPLzYDqfQgdMV0UqsrEglWHcVh3mmSTXhv9NYW+ocBsjEdw PRh6+9UhaPczNW1HS9IthPql5HaozbRI+cE+lZ8f2a/tBd2UyXUEnKyRnKmtOaPStetrvQ9 c08SIw2XFnNw6dtyt7dQRXl2m+EfiD4E8WS6f4e0268SeHbj543ix93PAbJG1x+tDlYuFPm V09TpNR0yaOTz7OXyZsclRw31rm7jz1by50AP94dK9EPnhF8+1lt3YZMMow6exFY99psc6H 5ASTWiIbfU48DseR6ir1sschUH7vtUFxayWr4cnafTtUlvhYw/8PqK2iyJIvSW483cqbx0w eoqtPaqsQlDLv3Y2962rSEzgY79BjrTtQ0uSAYmgkiLchXXH41Zjc5UzyQlgAOeDmtLTfEN 1pc/2izu3t5QMb42waxtTIhJGcZrm5dRKsyhu/WolK2jNYQ5jsNR1uW6aSWWRndzuLE5ya5 q9vWjfaQMsM9etZM1+20BmYqffrUJcuuRWTnfRG6p23J7zUIwAIQ2cfNuNZU1/gOWHBQgZN WHgHlMSOtZF55ijYSdoBGKxlc6YKPQrS3+4Ko4YZJOaZHdyRsLgKxQHG4jK59KqqqrKdzbR tJ5XNVfOl8nyyWKE7sdBn1xWN2b8puPeyXQ3OxcDAJJ7elZ8+1sjGKqLLIpITOCOR2ps85w OMfWi47DWIVjluKuQXQRcA9KzWYlgvTIySO1KJFEWAvIPLetSropo6S31HaAAc56+1bul6g 0gdmuEjEY3fP/ABewrhEcMECAjA5GetTi4ZJAV3DHY9q0U7GUqdz2rRvEEZhJedVdcYBHWr t54jg8pkEgJPavGI9VmTaoY4XpzVhdVeSRVlnaNWOGYc1sq1kcksMua52eqai4RHlIKvkrz XI3t7vJ4/MVWvb5Jbg/Z0KxquByeferFvpct5pxvPtMKgPs8onMjHthaiUuY3jBR1MaZzJ9 fbinOWcINgUgY4GM/Wp2s5Vn8l4ysudpQ8EH8aV7d4pzG4IZOozmszdNHH3AIupR/tGinXP /AB9y5/vGiudmh3cHzWsA+Z/3S43nleKcynb9e1SW0ztp8MeEAZVOSvPT1qUIWONvH1rrS9 05XvYpMCFcA856VDICVbIyBWkYeMbQDnvURt/lKgE5POaHG5SaMYryGz7VYtbaW7u1t7dTJ IxwFH9farro0dq8aqu1zzxzV/RNN1WZp5tL/ckLtaU/yojG7sEppK5u6dp8Oirttwbi/YYe YDCp7L/jV2ztxK7LN8wP3t54auKvodWtLjypdV3sx6KCT/OrUWl6rMBjVNrEf3Oa2UnskYO F9bnqmm6Q7RKyC3jTtmVV/rW6nhVp2Rpb61VRyn+kRkD8M145a+G9RmISTVpWYnHyqKm/4R u6e+EdrrVw4j/1j4GAfQetaNz6RMHGLesj6X0HwHL9iOpz67HbWkIJabCOvArifF/jq81DQ 5NHbR3/ALOi+WV4mAFwAeGx6Vz+g/btP0EaYL2V4XcyyktgOe2R04pGV9aufskLsunxnEsi 8GY+g9BSVN7y3M+ZJ+6WvC+n2sipqkKo7SjaAq7VQeg/xNd1FalFXBBGODWdYWyRxxxxAKi DAXGAB+FbMSNhdwyBxVbIyb5mSIl3FYzy29o93LEuVijxlj6cmuh0axnu/KLRmOSQDcmckZ 7VR0+BzMCSSD68Yr0fSLP+zbNZif3snIXHNc1SVjopQvuX4ZYdIjjsLKJppyP3jKMhPqaFh kcs8iyMWOSSKpR6RH5jTm4uVZ23ELMw5/Cr6aDDIiu13d4XkYuX/wAa4/VnX6Ed3ILe3MUc DzTzfu4ol6knufQVqW9rMtpGj/MwUAnb3rKfQ9LgIuT54eMEb/tD5weo69657UPB2sapq1v f2vie/wBKsFwHs4JGO+POcZJ4J9aNClc75YnUfMv5ilchYmkxwnWs9dH0wAFzcblwdzTuTn 169awzoFjrOoG3hjnSBWJldZ3GT6daSRVzX00x3d9NqkxKxxEhM9OO9T6bHJc3M2sSqfn+S BSOQmev41JeQQxxWuh2alIyAG9ox7+9Z/iLxjpHhS906wvlObuOaTCsAYooU3PI3oOg+ppN 3KidENwwe/YHtT1Azk+ueK4jwX8RLLxtqf2Oz0ue2H2CO/3yOpCrIxCg+hIGRXepGV4Peo6 lJEbNuUkKxA5FcF4l1i58NGCWKwtLm1nvVjuJLh3LRhuhG3+tehshwcc47VkXWmabqeoS2m p2EF3EVWRUniDruHfBpX98qxcWytDErCCPBGcgZzTxbWzDKQRsAOhUVaSMKgVVAAAAHoKNj D7uBVCKT2Fs2R9miA/3BTF021kBElrCw6YaMVeJOGHBIpPm7AUAYWrWjWgg1OyRQ1rw6Afe i7j8O1aEIS4iSaJsxuu4OOhFWyCzEMgK4575rF0sCy1GfSHU+UAZbcnuD1X8DTEeX+I/ivq fhvUvFdpdaHbAeH2t5gXmZTc2kp2mRTjG5T256GsPWfjpd6Xda3Zy6DZmbTvInjK3LEXNrI ARKnHUAjI9c17lcXmgrNturmxEn3B5+wH6fN1+lVJz4d3zvKdLLQLslLeVlAT0b059aadug ml1PDL/AONWsw3WoQQaBYTfZYo72MrdE/abNgCZF46jPT2NOuvi7fR3zRW+jWl8s9sL3TpU lcC5TGWQjHyuOR6EivZv7R8Pq/lpdaYrbchVMecD0A7fpVaTWfD62yXY1HTFi3FBKJI1TI5 Iz0zjnFaqXkZWh1R5p4U8cS6/rn9m3+l/Yo763+2addLvKXAzhlYMPkYHIx7V1FzZwyqRdw JcKcExyDKk5yD+BFbF1r+lcxSa3ZRjG4J56A7fUDPT36Vjz6xoEcMNy+s2QgnyIpmnUK5HU Ke5HpVRbM5qPRFS4gDE5BHY44rLunigdFmkRQW2KScZY9B9TV+fV9BEs8Mus2qGJd0uJRuQ ep9PxqlDFZyFk+3RatgCVRPsfg9DhePoa1UjmasUL+yivVjafMV1AT5M6/eX2PqtZxb94bK 9V47hfm4J2yD1HtWzPatd7okuHhc/dZMYJ9+Ky59PsbiBUuJNRmeBsjdOFKsOvQdKsI3XvF aeIpgryPTqcVnSxK7Ex8DOBmtG5tGS5R7OSVABgpI+4NVIzklgY2RlOGB6g1RG+pkX1qrxE Ooz7CuSvIbixk3243ID8yN0rvZidhDdCetZF7aeYGAANUtCl5lXRtehjlSSAqk8ZDbHrQ8V eNbvWpElvXjDRrtARdvFcVqelbpd0bNHKM4ZTycVyuoXd9G3l3R+cDAYdGqnPuNUk9UW9Z1 JXJbPXtmuMuLss52cD3pb28dpGYEnjHNZjSKx+c9uMVzTndnZTppI0opiSCz9O1aUM2B8xr l1mZR14NW4b1h1YkdOaSkVKFzo5JgybvTpzWbdsrxnBAyPWqRvAPl6hqjabjr2ocgjCzKMi gMMnpTLh95G4AfhUrtk9aaImuHKx7QR6nArM2RRkGEIDHPeoSGaM7sggcE1ZZMkH0NNwHVu cY9Oc0MZArMNwHIIwc0bAI2wSMmpFXHSnncycmkBHtKFWzxjtSrISCxJOaYcrnAJPemsRjI 5pXAuwxyTrI6soEa7jubFRgsxzngioYmPODjPBBqRQRKCq9ODQmF7F8ZO3DFsLWnaeZG6TR sQy4II7VStogzD5eTXR6fZM6/J0NbxVzCo0kQm0lnD37ToZd4yHJ3N71XulaW4MsoG/uVGM 11sGjSMFwn41QvdJljZlYdD65rTkOeNTWx5Bef8f03++aKdffLqNwP+mh/nRXAz0EegQxOl lAGUo3lqRuGOMCpo2KShsdDng4rW1OeO8uYbpAQxs4FkLY++IlU9O2Rj8Kz2jJiBI6e9dq2 ORvUSRw8rOc+oBOT+dR5Vk4XaQTkk0pRcbs/nQkcszrDEhMjnCGlqNWRLZadNql6LaJSMcu 39wdzXSarqVvpGmJp1jhUHy8ep7mrawpouhiys1865l5ndCDz6ZrEudFsdWSNpTqFpcJESx wrq8meDjtxW6XJH3dWc7kqktdEjGtYFlvfPlcSMxxyeldNZW21sjk9hiqcPhiCC9imtluGg RQSszAkP3OR2rprfT3AMjLg46EjinTi3qwqTWyY21D224G1kJcYyozxVm38uJQE064TB6CP g1Yto9r9RkDPJFasQi8smWVFAxyzdK6L2OW92YN7JqN1LHZRWNzDZuczSKnzMP7oroLG4jh VIrfSrvYg2gCMdPz61pWyxPiKLbI3cAg1t2caKm1sr61D73J5ltYzYNWaKLnRtQG0bs7B/j V621yWXCpoV64cZyGUZH1zVvUdIbVNHmsrbUzYvIQpYJuLIT8wHviq+m+AWglG/VfOtfNXE QUqfLQfIvX15PrWEnqaRSNvw5qNjYeJrLTrnTNRs5NR3tHJdXIlQlBuIHPHAr1Kxd7yFLj5 grn5MjkivHvFFo+o6jp0Ns4hu7a5EkEpXhMfezjtjNer+G7vUH06OTVFt0JYiMQKdpXt1Nc tVPZnXBdUbsM9qJDB9oTzQcFQfmBq192Is0uFXksegFUraxsILo3UFvEsr/Mzgck0y5DX18 li+6K0QiRgOtwfT6DvXMbIntc3z/aCCtoOYlI5Y/wB41oebGkQd2CgcHNRS3SWsZeUBFHQZ rLAuNXclnENpnqeC30p+oPyHSzzazcfYrQMkSn55M9q6C1t7bTNPMcQKxoCzOerVWtWsLOM QxSQqg/2hk/Wku7y0nuIrP7WgiyJJDu446L+ND/AuKZLplvLIJb25XdNM3APO1Owqa60fSr +UT32nW1zIsbQhpoQx2N95eQeDxkd8VKdR05AB9rhA/wB6m/2tpoyBfRD8aguzGWOiaRptx Ld6dpttbSzokUjRRhCyJnYpx2GTge9aW7AyeAKpjVNNK5F3EQfeqM17pmr6dJE0E9xaTAxu hgbDjuPpQXqa5dsdPr71UuZFh1C0d3ADZQms3RjoGiaRHpulhra3hyFikVywySepyT1rnvi F420/wvoNnrc9hdahHHcKHW2ToD35qFdz0A9BBBJxz7iqtjqNjqSztYXMdwLeUwy7DnZIOq n0IzXmnhP45eF/GPiKHQrLTNSs7uUfKLqIIDxyM5r0u3tIrM3D2tlFDJcSGaUoAvmOQAWOO pwBz7VbTW4tCdgAzcA5qNCS57Y7GmFrrLMlrGc/9NMf0prPqC4KWcT4H/PXnP5UBY4v4oP8 Qbbw1Bc/DuNZ9QS5UTQELl4z1ILcccZroEh1Sfw3YXeoxJHrFvEskyRHK78fOo9s5q+Z9SO 8HT4wCPlHn8n9Kj+16mBtGmRtzz+/5/lRcGeafEjwJpHiXwHe3iWGp6hcLKt4lvYzBJmccF VLKQOvSvN20eG51TT9XvfAXii2bWkOj6zb4yEChVSeQbOeMNuXuOle9W8Pi0eI3kJtrXSfJ Y/Z0YMzy5G35scDG7P1FfPuv/tSeKPD/iTVNB1DwHbLeadcNbygXL446c+4IP41V2wTKl34 SutJv9lr8PvE9ze+G7kJb3UV3n7XCTxzsww56Y7mp7LwyjPceHJ/hp4ii0nW3F00rzMVspM HBAC5U54PtWaP2svGclybaDwBYyzcgRxySFifwNSS/tM/EaC0nv5/hxYxQooMjvJKMc4zjP Wk6qWjsNQk9VEdH4Z8VLosd6ngPVU1Dw58tok7mUX9uWw0WSBuA54PY1aPg+4eJNIPgPVj4 d8QEXgjbeX0e6GQw2nlVzxx1X6VF/w0V8QjPexSeDfD1vNa2y3ZjkvHBkU9kyfmb2rZt/i1 8U7y606IeFvDNvFfIrmeS7lKQ5z8rgZP5DvU/WIprUFTb2ic/B4a8TXOkyXv/CEXsHiDTj9 nkhklbydStOmCR96QZ79QBWZ/Y3jPw/f2kOj+F9Ut1VS9pKqvIU3fegl4+6TkDPSvTtO8be LtQsILmZ9ItLmVv3lt9glcxnOMKd3zDjg9asy6v45dmje60yAbiu7+zpCST0xlqyeYUYp3l +DL+qVJ/ZK+l3l1qWjRXl3ptzplyeJbe4QoyOODjPb3ov4Zdy3ycjhLgAfk39KZp1v431WW 88u4tQltIELPphw/HO3Lcj3q1J4f+Iot5JLe/wBMYurBfO08hGz2JD8VSzTDdJfgznll9Zd NPVGaZ7Mz/ZWu4ftPXZvG78utNubEXgDoVS6UfK/TzB/dP+NatjpXiy7CRQ6P4OubiIYZka YPke45/CqepaX45lUtBF4b0pIsjYiTzl399xGBTeZ4brK3yZksHWjsvxRymqXctpCkiWLzq smy4iTJkRemQvfHpXPG91KKO5D6VJNJZTgyKiMPtEJ5DoSPvAdq71tE8aajeQmdNAsJGiUN NbxyzPLIOmQSoX8Klt/DPxLs9SvNPvfDGh6pCuGguEvJINw75Tnmt3jaSs3LciNCXY84ugH nnje2uYxPGJLSYxHafVZBj5TXJ63azXOnWUv9h3iSq+y9jKEsq5/1kfqteqao/iZcwJ4Q0y 2bd8+L6R8478rzWfpml+KtWv5RD4YtbgxxkstvfPGVHqTt6e1dSqRkrphyuPQ8F8RaO+mX0 sSHzozykgH3h/jXJSsyA54bvmvqXVvhbrmq6S08WhWUstunmtBDfs0sg7hQUALe2ea+W9Qd ZLuZQjxhGZdjjDKQehHY1E7bo6abuiHczDdxge9NM7A9cVXkOwDBqEygnHfNZXNTQW655zU qTnLZPRTWMrMGxuJBNWYix37s52mhyEy6ZMsADnFPSQsCxxVEMQMN1NSRtjqMiqTEW0cKwb 8TmoiwzkYqBpcP7Co3l2nrRcCYt1xjn1oDfJuHB6VXEhb7xAqXOY8r19KlsBpJYjJP4UoVS RhTupyjBPHNSLhTmnuAKq7VBGGHX3qwqqFFRkBsNnpTg+M1SEzZsRlgcV32iwRPGpA715xa 3BjcHOcV2WiaqsUg3dK3pyOOvFtaHtvg3whZ+IFmWXUI7VoxlQ/f865HxJpMdpeTW29X8pi Ay96bZa0FXckhXjs2Ky9W1WI7hvBJPXNdDut2cSTT2PnnUxt1a7HpK386KNR+bVLpsdZWPX 3oryme2tj06zUtYQOQNrRqSffFTsmBgDHeo7FfLs7YbsqIwTk8Diq97q9la7gJPOfpsXmu9 Oy1OGzb0JXTGV3Go5IAJ0inF1DKBuUCEkEVzd/rupf6xIHgiHIO04/OrCfEDXsqHuy20AAj qB9az9pBPU0dObXumlDZ2RCYv74BXIUeQfmb169BVhrGydVAn1N1D9PKwZH9foKj03xPf3b Bn1MkE/dJxXYWmpfaCo+3AuOxcito8sjnnzR/r/gHP2ul2KpJG0upMqOHlwn+tP8AdFTTWl jJLM8/9rk5G4IuOOyiuxjuLxQRHbmUf7MoqVNR8uUJew3ESyfxEbgD+FbqCWhz8zepg2dto PlAXdtqZMTCUnb80r/wx57LWta/8IkmnyJc6drDzNOLidxIArt2QDb90frW1bajYYx5rcc5 KN/hV+DU9PBO+VsE/d8tuf0pOmn1D2rXQ1dB0nS7K2XUbOCeC6vYgpSSbf5Uec+n3j1P5V0 FpbNtADbm7kisS11fSIzu3yf9+2OP0rVXxLoNuI/OvPI8xxGu+Fxlj26UtIoy1m7m5a6dLc ShVBOOvsK6G0traJlDyOzKRkAAfzpLNoYVEBlZVYfO8YyR9M1m6N4bh0rV/tSa3faghjKLH cKBhi24tx36CueTN4xMzxLH9h+JGlQSyFLLUJR82OOn3R716zbwRIioF4QbR7KKxL3SdN1e wWz1O3EsIO5GHDRN1DKexrbsIPLt0iN1I+0AB3AJI9655u7OtNWLsaiNsmQKo6VXuLyK5Bt oI3nfPBTjafUH1qyumWTHM0ktwxOTvPH5VoxwwRL5cUapjoFFZOxaRlW+i3MoSS/uxJIOgx wPTNaDxyRRhDMp9AIv6U++uhp+mXV60DzCCJpCkS7mfAOABXjXif4wa/4V+F+g63qOl2ieI takd47KdGUQwZON4/vY2596WstEXFHr8alYXd5QgQFixgAAH41Hphe/jeSPUowzHKp5aFgO xI6ivJPhh8R/F/xP1q5sLyxsLTS7dFa4eKNtx9FBJ7kV7jb6bp9vcvc29lFDPJgPIqgM4HQ EjrS20NLDVsbgKqi8HH8Swr1qu9jrcdzK0V9bSwOF2JNbjMZHXkEZz79K2Rwcmjr1FSVczk g1PYf31qpHTEJ6/nUvlalt5u4Qw6YhP+NW8gYXnJpS2MACgLlBINR24mvImcknIhx+HWsnx Z4evfEfhW60WO5tkkmAw80RZQQc5wCK6PIZM4Ip6nI5qVdSuhni9l8INbstQs72LWrZJbfa 3Ctyw9/T2r1tDq2z5ltg31ar2zvk0Z4wBk+laSk5bj0Mlzrxb5TYAejBzUKDxKHLMNLdegX Mi/jnmtS2u4rsyiJXBifY29CvPtnqPepVJzjZj3qQPO4PGXiObVtX0ltL062v9OZcpLO+ZE YZVxgcA1ZuNR8Y3FuPJ/si3OMl1eU8+nSsjxVENK+Mmk3uQkOvWL2TE9DNEd6/jtJ/KugaN ki+bPHv0p2uF0tShpd14/nSe3e70OSdOQ8iSkEEegxxXh/xQ0nwddeP55fGnw91Z9ZuoUaW 703VDFb3W0YDKCOvHfmveft8+nalbXEGnS3/ANoPkOIWVWX0Y7iBiqfjxo9S8F3sGq6HcRx hVZJTJGDHJng9eg7+oosr26EtvVnzfp2qfDbwjfk6Z4K8RadeXiiFLmTVYyY+eMEg7T296n XxNoPizULfwxHoPibUpdSZ41jOsRBJfLPzAkqBxjOai1Hwbqd9qumXtt4m8H+TbkfPLqSyK e/KEfe5PeoLHwtJaXltHqfi7wyIIpZXBt70Zy7ZJG0ccfzqKsadm0rs0oupom7HQ694X0KG 4k1/XvBepy3VvD5ZZfECMQgUjZt2Dke1a2m+IY7Z7TSk8ESyu8Y2yXesDO0euE44xxiuv1z VPh1qOjwRjxFoZuEIfEk5YFh6cfrXI67qXh2TUNOv7bxz4diEMJj3GV1JPcnC8geteKp1Kn uygj1OWnFXi2dfa6vqtnd+bb+ENJiIwUnm104JPTA2dan1bxV4v2q7+G9ElLuArRarJ19/k rz648U6c4jhXxj4beN2wZJLiUt06j90c8inf8JPHd6dHC3j3w8sUKMxEV0+5WzwDiHNL6tW e6iZOpB6tu/qdffeN/F9lFhtA0qIbdwf+0pFz9Pl61iD4jeIEb97aaZHwWEP9oTPnHXPy/5 9K5y6uPCephV1Tx3pTMSMbbiV/qMFBikttJ+G1tcRXt347tjID9zbIAQeDj5eRXTToRiveS +SRnKSb0/H/hy5pOumx1qfU7TTtOhknfd8+pT7T6kDGfzrZufHuoS28guNI0uQbyin+0ZlJ Xruziqtpe/CiB4zceJdNuGRiquUlJ/LbzVPU7jwFf3pe28W6QsZOdghmO0Y74XiiUVOdnHT zSBSglv/AF95bHxA1LJWLwrp67V4xqUrZx0x8tW7fx34kvbkLB4atHZE3bv7SlJI9Bhc1iw X3w6tXjlg8a6flTuwsUuW7YGRz9K6K28V/D2G5kmttdiSbyxvJhkC/wDoNaVIPlUlDX5GHP C9rsyn8Va3LdLG3gy33TOFLyXM236n5eK29Ok8UNqQ0+x0/RbCSeMhpHvZQH5+705qWHx54 Put3la4kqjjckMhH6LUK+LPA8GqxvfagZg5+VEikyT+Vb05VIwdlr2MJKMpXaf4jlHxUsr2 S3tvDmkxLE21ZjcuA3+0DXlvxc+Dmt6npV18Q/7L0+G/gUvqNlpBOJ4wP9eAR98H7wA5HNd TqvifwLLeXd7D4mubVWYMqvBIRFjjr6dq2tG+KngbS0+fxFLOmOS9uQp9e3Q16ULzir7nHf 2U9FofD81ufsEd0Jo2V227FPzD3+lQ7bcWjFkf7RvBUhsDb34r1v4qeB7SPXl8R+CtOu28N 6tKvltJCUigmdsbAx4Ck9PSvNtU0PU9Lv7ywv7byrizOJV3A7foR1/CpcWdMWnszHCgruIB P5YqyiO28IjHbGScDt61Kbf7PKguYshkDABvXvTi4ieZbZ3SN0weeSO+amxQq3Nt/Y72rWU bXBkEgued4H930xVUNn5V4NRk7Qcnt2otkSXzGknWJY+Tnqw9qLjGtJtI3DjvTWcFySDgVL eLam9kFm8jWw+4ZMbvxxxTlgtP7NWUzSG8MmPLKjZt9c9c0CK6sSc4+lWY+FPrU2oaethf/ Zlvbe8VVVvNgJKnIzjkDkUbIFs49hfz+d+SNuO2KaAVMtywGaUgbunNMV+AuakGc4NUAoYA cJ1pSSRz29KAOAM0qHypSZFVsqQB6e9AhwnwetWrfUGjYENisp2bA4zinI2+RUGN5GeTinc XKdbD4gdFAyc4qvc6q8zZLED0rnFlXBGehxUglynOM0/aMnkRiXBzdTH1c0VG5zK5PXJorm Nj0Cx0/WdWhhhUskGxVCjjNejeHfhhLJtklhG48nIzXoHgn4Z6ifD2laro98FuLi2Sb7PdL vhcsucZ6r+Fes+ELK3vL6TSNVs207XIk8xrSQ5EiDgvG38S/qO9dqlGMTkbcnaJ5rp3wwtL q0Fvd2scsWOUK8GsPxB+zJFJaXGo+FbQTXRhO2wmlIDP/eRux9jxX1Gtnp1hKsSwmecdIoh ub8ewrUjsbyfmdlsk7xwHLEe7f4VlKon0KjFx6n5sQ+EJdPv5rDWLeSzv7c4lt3+V4z9P85 q0NOvbOddgeaPqGTqK+8PHPwk8L+MNMcy2yWmqAZhv41G8H0c/xA+9eO2vw3tvDuoyN4kni URHCW68GVfXJ6A/nWlOUWU/M8X0XV1kkW3kxk8A9q6Ky1jT7jUfsUTPJKM8hcgY681S8b6Z p0uvTar4RsWFtCm+7jgTMcAH8RPT9c1U8PeIbS6khtJ1iEyp5aSBACwz0JrrhPoziq07ao7 yJVA4Hy9607O1t7vfFNctbDaQsqpv2nscZrKQ56HkVvadBtjUMcBv1redmjz1dO/Ud4W8Oz 6S1y17q7aoZTgSsmxdvbAJOK0NFtF8QeIW1+QK+maYzQWKEf66Yfel+i9Bmq18t7ffZ9B0h iLy+ypYf8sohy75+mQPeuqsZ5bG2g0y08K6xFa2aLFGiwKQQPfdyT1rklodMbv3ma0VvvmJ Iwx7VovLY6ZaG7v7qK2t05aWVgqr9SazItUviGZPC+sttYLgwoPfPLZAql4hsIfGnh+TRta 8G+IjaOA37opEQR7h+fYEVi2bxj3O90yS11CyivLK5iuraQZSSNtysPYjrWxFb8cYAHQEVx 2majcadpNtptj4J1tILZFijUJCuAB3G+tBfEerLnb4I1thuwSTAB+H7zpXPJmyVjrhBwvTJ /SpViRX5xv7mvOdd+K9l4Ts4r3xN4X1nT7aZtiSFYpNzdeAr5xg9a6TwT4y0nx/4b/4SHQ4 LqKzaVoUe5QI0hU4JABPGePwrNm0dUdMygjb2Pv1ryr46eCNU8Z+BbUaJZJe6pYXQlETSCM NGfv/ADHj0NerFABgrnHNVL2Hz5Vs0cBX+aQAc7fT86SdtSl3OD+E3h6HwP4Dt7OfTroajd M092fJ6P8A3QfQDGK9Ci1aOTaRZ3YDAEfuuv61h6x4LOratcatBrl/YXT2BsIRCw2W4Y5Zw vQsRxk9O1dJpWnw6VpFrp1tuMVtGI1LHJOB1PuaTNCMahGrHbZ3ZIbb/q//AK9Nn1eO3gae W0u9i8nbCWPXHAHWtMfdox/ESKBmOniDS3A2ST854NtIDwef4az/ABRqd43hXUF8O3Ah1cw H7M0sTbQ56Z4NdMOSaUjjFF7ahocL4FuPFtloc0XxA1KK91VrhijWkJ8tY8DAGFGe9b761C IbgOZeG2oYoZM9O/FaMdzDNdz2yBvMg2hsqcEEZ4qxgFCueCCKl/EMpwhXeOPfc7mjD7sna fbPrU32Nd+4zT/TzDimSNdxaaDZRJcTqQArttBGeefpVwEsoJH4VQGbqNr/AKDNJHLMrqhI CyEZxzRaQxT2cU6yzgOobmQ8VoMMqRgHtg1QNk8DiSxk8rHWJuUb/CgRR1Pw/o9/qGl3Oop NLdWcrSWjlzlHKlSePYkc1ZOi2LH5kf2G80uj6quq2ckxtzA8UjRPGxyQy1pnGOgoAy49Js YZgY7c/Kdw3MTg1bZFACmPKnIximX6SyabcCCQwylDsfONpx1pba4EthBLvEpZR8y9GPc0h anzb8dvgXba1pr+LPAuliPW4DvuNPt1wLxO5VegcHnHcV454W8H/FnR5LK7HhjWILWAkNAt vh1DdduQeT+dfdWpadp+r2MtjqVt58EgwUyVP4Ecg+4r5c+L3wS8ReHrCfxR4H13V7yyiJk utNe4eR4YxyXjOcuB3B5pv3lZlxdncsXafEbX7ex0qLQdXsH3lZbu6iGEA6AfLx6VveMfDm t3eiaVZWujXFzNBbP56rDlQ3TOemTXzlLba/Z+GDrEviO6n/eosYjvGGQepIJzn6Vs6Xo3i rXbSaaz+IlrZwbCZIbm/k8xQOvyjt9TXNLBxir7LyN6eMcvdtf5nq9v8NdT1ex0W1gkk09Y 7ciWC5RmWIk5LdSBnPQU/wD4Qjxfa3c+j2/h+2ubaOUFbp4QCMD+FgAcH0NeOv4C1my0uO+ ufHcERlmECIzzLkHndnuK6bRfhV4pvPEflN4rlvrSaMPG8NxJEZGx0Bb0qXUhbVmvLUvsvv Oji+GXjzTruWVNFjLsD95UYAH0z3rqptC8TWHhOJbmwkm1Eo1vEiCJkRCctuz6+oNeUeJfh v41gmMmm63c3iiJpfLe++ZNvBHLc15XqX9s2EUSX93cCQZGx5WyvPOOacYU6i0JlKrHc+pd S0XxzewWKWvhS/C4SWcTiAo8i8B0OQV46/Sh/h34zEN4501YnvQwdIGGdxA25ycDjtXhmpX yQ2Wiw+bqCq0Z3E3MgDccY5xW74j0xrbwzp1zpuq3v226KJva9cqCfxrb6rHcweJd0juZvC PjiaXbP4UgtrdHXciJHGDt64IJ4/GvQNAfVbG7jupbaT7OEKCITxcH05HSvnLTvCPiUxXU9 9fT3NtDGw2LcOeT364rpNOs/BFhbWd1q9jd3ltgGXZduDgdSSG4rkrQpySWup1U6dXVtpH0 pZ6jpNioZbIB5R84WNCqk9yQcUy8+wyeXI09uxRshiy5/wDrV8xeOU8I311pZ8B2dxbWVws ivGty7u7A8Hlq9itPCfgCx8P+G7DUtGaTVb+3RZJHkfDSgfMp54INcrpUqMVK8temhj+8k+ n4mtfx3Vlcztot5bxpcEeYjBHH61y+q6j4zsdZjggjsL/T7mHcrrFFuhcHBR8+vbFXde8Nf C/T5Tq+pWkdnDHCI2jW5kC5zjeVB6+/Smaj8PfBU9ncmwsNsN1BkyJISVG35WQ5+hrvo4in C2jOapRnNNOxqadeR67p154f8W2cS6ZdxFGUFAq57gDoQcEEV8c/EDwnqPgvxjeaPeXH2uF v3trdqdwuYMkK3Xrxgj1FexeF/BfhuPWbiy8Q+KGSezDZgltZj5gPRtwOMdK7Txv8OvDvjH 4WvZeGWtzq+ho9xZtBGQZxyWiOefm5P1r1tJK8TipydN8kmfHkhyQzHJxge1NLcOR/cPWpJ kjjhUlmWYMVeNxjYQen1qDeNjqw+YrWLOwrF8554NOBAAGOD1FEcYdWJAGBnmgxtnO3j0pD FUEhvTGaVS2ee3NOHCECot5DE96Bpmzpui6rrMd3Jp1sJks4vOm+cLtX8epqpJHJbyvFcLs cAHAOeDVaGeSFH8qRowwwQpxmmhiVJJ3E4ppkWdywJVH9KcJju6ZqDb8xJXgdMU9So5Hei4 yXzzt4/HFN+0/JkjtUDOpbC8Y96YSOMfjTuMme4BHBx9ahW4yMYzjoabJG5G7bkGmJuGeRw ai4WLSvnjHXmlM44GKgD5I5FRlh60XCxAxBZj6mik7misxn6p/Duxt/+Fb+GSY1UnTbdjgd P3Yrc1Hw7pWq3VlPewBpdPlE1vMpKsh7gEdj3HfjNY3gK9t7j4a+GJYOY/7Nt+oK4IjXjn3 rpZLrCkZ4HU44NUrsy22LMMEFshFuqxc9FHWmahqNrYWpu727itIF6ySsFB+me/tXFeK/G0 fh9YbS2iim1G5Qsn2iURQwJkDzZXPRQT9T2qHT9AtJZYNZ1+9Gv6mcusztughzz+5j+6o9G wSfWlYDTu/FOoXFuLnTNOEGm8Z1K8yEIPGUjHzfiQBXjnxH1PTZhbN4ms59U0GK5+yX+otI yXWnTnlPMVcL5LZHK9R3r3CXUoZopLd0Xy3Xy3RsfMDwRXm0fgaNtScXuopPpe17ZbSRC5u LRwf3EwPDbCflb7wq43Wwro8D8a2+rade/wBmXZiWwniD2otBttpYiMqy46/j615S2NG1QB 0PzsNjZxg+lfYHiT4d6BceAIvDWi2xtf7ODNZs0hkYE8kEnnFfMXiGz0C30S7ttXhvLjW/L MaKG8oWking4/jBA9q6k/duRu7HXafc315aJdwQ6uAqgt5bRsoPTv8Ayro4blkgj8tfEfn4 AIHkbffFeH+GdV3oLVYfOmiGSnmEBgO+M9a9LiuvDK+FbjXLi0CNbRkmNpmxuPTjPWuiE1J HHUp8r2O78OeKPC2naxqR1bxC2n6ltSMx6k6AheuFKDmu70vUoNb0pNT8P67HdW/mlH2R7k bHUBuDkV8HWsGp+LPFtvp+nxvJe6jcCKJMk43HA/AD+Vfad/Pp3wq+FQtbdVFvpVuIkOeJp z95vxYmuRVHJvsa1KSgl3Z1S+LfDdvNLb3PiTT4Jozho5LgBlP0roNK1rRtVnaLTNZtL51U Owt5g+B68dBXwGtje39nP4i1GVhJdzsQDyeec19JfBzTIPhz8GNc+IepgpcX6eZGsnGIV4Q Af7TYP0xSk9TX2fKr3Pb7rxd4S0q5ktNS8S6dbXEXLwyXCqy/hWhpXjLwnqd+un6b4h0+9u XXeI4Jg5I7kAV+clzqd54i8R3+u6gzSS3crSE+mTn9K+l/2d/DCaH4N1/4l3sIJkzaaarDq Adp257s5ArOSNVCy1Pb7uS3bxBrviTUYojp+hWptLYOu5RMRmRsfQqOlJoXxB+GXhnQLXSG 8WadbGBTuQZUbiSWIGPUmuo0mzj0/wAO2tpdBTI43S+Zg7nbk5z35x+FczrPwl8AeJPEUHi HVdOE9xAVYRi5KxMFORlAcHnrWZUUaw+K/wAO2+YeKrcheCfLkx/6DWZH8Yvh1FHLcnxjpw kc/clLjCjtwvWrvjS90bwr8PdY11rCyLW1s3kxoikFz8qjA9yBXAfDX4MaEvga0v8AXo5f7 S1BftM8RdcRbjlVAxkYGKaURpPc7k/Gr4ZvbEHxrYwzqBuKo77SfT5eaW1+N3wwSIJP46tL h9xUv5Lrz+C1Uf4ReDHKMHlU5yMSJn+VSp8IvBilj5khz1XzU4qrR7i94vW3xq+Gd4rtY+J BdCP75ht5W2/XC1OPi34GZwqalcuScfLZSn/2WrOh+BfC3h+eeWzgiJlARllZSPyrdj07RF VilpZAE8kKvWo0D3u5z8HxQ8KXUgjtv7SmkIJCpp0xJx/wGpLr4k+G7WJmuIdWTAzg6ZPz7 fdxXSRJp8J3QC2iY90KjNUdf8Qab4f8OahrN/IksFjbvcSIki7mVRkgAnk4pWHaRxNh8XJN VV5NO+Hfii7iRirSR26DvxwzCrqfEq6WLzG+HXitWIPyfZUOP/Hq8/j/AGr/AIZC3Dpp2tK nXK2yYA9fvV6p8PviDonxJ8KjxF4eW4Fr5zQEXCbWDL16E0mrO40u5wjftCeHLItFN4W8Sq 248NZYOe469qT/AIaO8N7Tt8JeJWIGSBZZwPXrXsD2FozHfZwsezbASKctjaop22sJyMH92 AD9aeg7nki/tAaUbU3K+BfFhjHVvsPA/Wuos/iK89jbanc+C9etNPuFV1uWjR8Kw4JVWJH5 cV2v2eDZsFugB6gKMVyXhXxFplzrOr+C4pX/ALS0Vx50Dx4/dOSUI7EYoBNGH4R+JXhC4h1 V9T8U6VbXS30qskzrbMUBG04YjORxn2rpf+Fj+ARkHxno3A6fa0/xq5N4R8N3T+bc+HdOkf rue1Qn+VeXfEvQPCfgjVfDvj+fQbKHR7OdrTVYktFZTDKMK+0Dkq+PoDRoxnoR+I3w+lBB8 a6IQflI+2p/jVB/Gfw7hsEsbbxzpVnCh2jyr1M+vr715ovxp/Z5ilwLK2wDjP8AZK4Hv0q6 vxt/Z6AAW702HccENpY447/LQ0ibo9Fg+Ivw/WLyl8caRKVGMveKWNKfiP4BA3J4z0s46n7 SuBXlmtfFf9nLX9AutI1LUrE2t3HtfydPaN1/3WCgg+9ec6TrPwE8B65a674R8X3d/KZY4b yy1KDzoprdz8+MxjDrw2c9sUgVmX/ix4X+GmtanZTeEvHOjWEt5PmWwAeSJ2PPmJ5akq2eo xz7VyaeENEt4ri21H4yaBo8oGx7aG2lJI/2tyhsmvfE+NvwFinWS11KxjkVwFdNNII9CCE/ WuX8a+PP2afHgSTxNfiW4RMCdLaSOXGc7SwXJ5qudk2i9P0PCtc8N2OrMizfGrw1LBb4Eal LkZA7bQnpWvqH2TVQlvcfE/w1PbwskkdvAl3HkgYO0hMgcDI716DH4O/ZQntYrtNZRVkjDh ZNSkQoPcHofanxeDP2Y7eYy2uvJbzAbdy6o3fuM0XbWo0+XY84FpoG9RJ458OBAxWTEl4Su RkZ+T1ql/wj/hJxNcL8SfDaPKpQ25tJ5EI9dzDIboeler2/hT9myCCWCPxBHKJ/lkzqZJYj 1NI3g39mc8/2hbrlSuRqbYA9amNNJ3Rcq0pfEeXtpvhuZbX7X8VdEvkgwFhmtp9ipjGFwOD j/wDXSa5p3hXVdF+wx/EjTLeKDBj8m2uWVcfga6e3sPgPqvxJg8F6J4Vvr63ZCZdTTUJFjU hc8Z69MV3P/CpPhL9la3W0vRETvwt239a0XNqZuSVjx7Tn0K10C70F/ixZm2uGXDjT52ZRg 5KnjH41m6jpPg+a0ghX4lWp8lTHvWwlXePfmvUdf+GXwg8PaV/aFzY6tJEZ1jd47pcxhjjP I6CrcHwz+BU+BHrbp/Dg6jFnOPrQo2sHO3szxXRdL8M6PqYuW8fRyKIyNsVpIrDn1PA4rrd c1Lw7eeILPVLv4japI1uYpLeRrV1ZABgkfhivRh8LvgO4C/2+OV6f2khx6n/69CfDb4LyEu +t26oMInmasrHA79OM0OmpbxDma1TPMfEmr+C/EOrpfyeLLwysnlDdasRgHgYBwRW6nxBs1 12OSx8WC3g+xi0a2WwkIkwCAxG7g/Su1m+GXwJnZftWt2rlOARq2w4x04FSp8GPguk0hBHm AB8HVmDKOoPWj2cbW5QlN3vzHmWqeIvDeoa3b3g8aNa+XAIHjisHLSH0OT0rV8L+O/D+gTL LH4ulu7gSEgLYkZ54GM11r+AvgXp6TSW2n2V3drmSM3GtOBux0JDcA1xFvpng601JZ4vhro ImjctvHiqTr2PWt4XS0RzzhGWrZwvxl0fStRvR8QPC1pcLpmovsvo3t2iWC57kZ7Ngn65ry WONp5lt4ynmOuBlgBye/pX1nqviafU/C974efwV4S+zSR4xNrnmHf1yPpWZDolj4s+HkPhd /CHhbT9QsiJ4ptMuwGlJOGDFfmHHuRUyi27pGylZany/LbvbXTWs+1XRtrEHIHvx1q/4h0q z0m7gisdag1VJYVkaSJGUIT1XB9K98X4I3c9kNPvbDTobdHaVHgmZpCxHQkn7tYE/wLv1Z4 jb2rNzh/tLkD8Kr2UlsSqtzwcuB60wH5ie1fRtt+zT4gmtI7v+zopYpQSGjmkbH5CnL+zdq rE7tPKgcHBlNZ+zZftV2PnUAbPm6VYhiU2xbcAVPHvX0IP2dr9bmNZLJyJAcN5UxUH3I6VL J8AhCjQN5AkAyVMc2T+tNQJ9oj5zLlckdcdKbu3MsIKruIGWOAK+iYf2fzOjssaSkNghIZ2 2/XBpW/Z7mRC32ZRgEYNncnJ9uaOQftEfOl3Gba6eBpI5CpxvjOVP0qAAjJzX0PF8FNKEki ahfaXYSIQDDeGaFm9cbmp+oeFPgXpMzWN/qcUVwqkO0c0kuGxweOOvbNLk6jVRM+el3hSxb OOMU1jx0wa9lg+BsWt6C2p+D/HOm6su7HlzKbfB/u5Y9fwrJPwH8esqZ/ssFz0+3JkfWp5S ueJ5dk4yBTMHge+a9M1T4U+I7DUU06+vtIhuFUKFSfO78hzTB8HfFkjMN1omyMyfM5AOOw4 6mq5H2DnR5j3NFPmiaG4kikG10Yqw9CKKwLP0K8EeKh/wrjwssOt6EFj062jdJr4o6lYlDb ht65BBFcp4hvPHGmeJJfFEXxm8OadpTyBksJ3eVB22tgHIr5lsPC/jVbdbmz0KeUSxBkfKE FCM5wT3zWjF4E8XLJbyQeFJ5igBkW7niZGOPTcMVtZWMLNO59EaP4ksvG2sTaV4h8aeD9dF 3b/ZxbLbzRecoO7qcdxXpbvqEGkJp+max4dsvs8PlQKHbbFtGFXGegA/SvhpvhX8QDftLFp CW7ElgBdwrtB9Bv8A0rpIfhn8TLq3trWy8M2zTRkO0n9owl3A7H950peoNPofWf8AaGtaZp jfbPE3hzUCkZka4kZoCfX5U3ZA9RXMH4t6EAC/iXw2Npwcz3A5/wC/VeCR/Cf4u2ltPKnhC zuUJL7DdRuwH90AtXOXngX4m3QaOT4cXsbD+7alce/X9apNW0FyO59Lf8LZ0JmyPEvhdAWw S11cHj1/1VeLfGq60LW7RfEei67oMl6DtuIbC4lZ5gTgEK6L09c9688tfhp8RbpnMHg7UJV jk8uQLGDsYdVPPB+tLL8IvijNIWj8CauYweMQE0uaxSp9jjNMe9/tOM2MLyy9dinkiuk1m5 16fRrgDSrm1sUKmYk/KD2zXqWhfs+/FNPDMT2tvosD6gmWiuZis8PPAJ2nafai4/Z0+NENn LB5GnTxMBujjvgd35jH50k4pWuW4tu55r4E8ZReBvF9h4kttKtr64t7dogk7EKHYEFuOcgH iug+Ivxf1H4h2tjpsumWemWyTbmW1djvzx826q/iP4OeOvC2p22na/Dpdm9xBLcxM14m1kj xux3zzwO/NYMfhfM6SLrmnHYVY4Rzz6dK0je2hMlG/vHWeKZra00G2tbYxtEkiBdxxuAXBF b3i74meIviP4c0zwVYaZpekWdrsVY4Lg/vAqbQpJPQCuP1CyfUppPP1SwS3KnZGY5CEb1HF YZ0VbFvNHii0jfttif/AAqpp30JjytanRw+F2t9Plsp7+yttTZvktmkxxjrmvbIfF3xC0Hw d4N0c+H9Dt9JiKpao8zqs5XkFs9efm+tfM9oLiPWnmXXoN0IDLM6nD/TivTrXxNf+M5NK0r xN47ktrbR23Wfk24YKex5xXJVdRaxOiCjLRnZ/FnxF8SvGOpaLoniFrDQtODeYZbSV0SU8E 4LckjP0rN1M/CjRvBLQJqusXev8/vVvWbDdAMdBUHxI8TaP4lS3s9Q+Is+oz6av+jR/wBm7 MkY4yG6mvLo5ry7nuXm0prmCY/8s4GU9eOcVjTUq8bybTXyKlJU3aKKV5ruo7Y4DqU0kSHJ imlZgceo9a7nVNYlHwW8Oaql48eqz6nLDLcxysGMYAOCM80kGu+Io/B0d0NAeOytjNbi5Wx UCNnwBvcjcRgnr61zU89zqPw10HQok8yYarIsccQzl2wOPqccV6Gy0OVu+x6ZqvxBtPC+r6 br2mBphqVleWzSW9zub5vlDkEYDCvMJ9a09/CkBttX1Yaot0/mSNN1Q/dHXrTvFug3OmReH tDl07Ul1W2imF5aPbkFCXypXH3hjFchPaXMSSq1lPCC4O11IP4UpPUpR0vc3pZdRjVll1++ jdBlg8jZA9etdF4su3gvdMa28QXMUM1nC00aSMiu+zJbrXMW8d0kks17MBDd2rxKMbyMYxn 0PvWnr2iaz4jurFNMtlfyLOJMSTImAqgfxEZPHSlstgvqPsLW6nt5L+LxRKVS4WNYGnb5sj JOc10GpeGbBdOjl8Q+L7vRHmHyRm0lmSVc/wB/fj9K84srPUbC8ntZAsdxDIoMTOCd2ew71 658Y9S+IsWh6Ba+MrNIba8tUFooRQQF7nHc8VzVKjUkkjWMfdbM/TtF8F6Wl9ZWvxGS482E xjzdKcCPd3BLcH3qfQYrTw/BDpelfGW+tLdpixtbWzkVSxIzjD4ORXnX9kag0evzFFjNgqC ZGPPPTFS6JpVhfT2qzGYMyPITGeVwOv51ulcyd+56l4h1qwttQuTa/GHxBA8U21bR4HYpxy d3mVq+EfF+m6XLeXmsfETVdUN3YywGJ4nChnGAQdxwRwcivDrTTVubW5vZ5cmNiXZhknBqa zcTQMsJ37cjZjGB61fKuwJdjrbHxjq8Xi6yNp4kvbmzSRBJbT3EkpmAPzAjPcA19J6Tr3w+ 1G0uPEGjeBtXs5JP3El/au2/c3Rfv7ua+R/Av2W01a/1i92NHbQusYbuzcZFeo6jf6x4R8I yW1zcWUQmuLW8azW8AuU4BUNHj09+KSSId07Is6z4o8UQ+OL3R38U63o8SI0iW8lxIr9M7j 8xx+dOuvDXxE8W/Ci81mbxze6joMTF/JnmZyxU88E84xTZ/iYt/m7lsbEXw3RiS9tkuAVOP 4mGQAR0rfnupIvA9wE8TeF0keMuLVNLG15MZ4UNgE+uK5cTKUeVQ79jeko2fMfPFv8A2Mn2 dpr0O0cg8xDGfmGa/Q7wN4d+Fer+A9G1O18K+HDFcWyY821hL5xg7sjOeDmvh+aa4jQX/wD YekTIkginBtUABPI//XWrfa7qrarFpWi6DDA+3iCKJG3e6iumUL3kyOZ3tE+5U8C/C4hm/w CEW8NZxsLC3h/KoX8BfCwE/wDFJeHTzkn7NDn618K6Xqmu6t4iTSNmlafcFjk3axxRKeuCT 79q9TufB2qxwW8lnqfh25YALdLBbREoccsGLc81hKUItRb3KSnuep/Fj4Z+BtS8NW+paPpe mabeaRdpeyfYvLR5Ic/vAVHDYGGwfQ+tdZpHhjwNrmjJdx+B9LdwPLkH2RcBu/boeCPY18q S/Yb03Gi3KwNKyFDIumIWX/aDBuCKztL8TfETS9e/sqz8YeIZNMSdYD9kRhIQq4U7ecYGBi rdJ2utSfataH2M3gTwmq7YvBOmABdpAs14H5U+TwR4dljB/wCEP0wrncAbJeD6jivknXfiR 4gtUe2sfil4mt9Qjnw8V8uFUevAzn26Vy9x8RfH0mAfivfuA2VwZBmjkYvaSep9my/D7w2k vmx+EbMSdilqABn2xXA/E34NW3ifw/HPpujNa32mt5/l2iCFruIcvHuPRsdD68V853XjP4i WkqJJ8S9Uy43gBpTkGq8vjnx+y7n+JGs5IxgibkVpZ7C53/X/AAx9DfCWf4f3mmP4d8P3Zu rjTSzn+041inRWbJUk43bTkV6jJptgsQdTasTz/wAfCc+/XpXyN4A8SeE7CeaPVtCXxd4k1 SfygblWRmdjhSM9wfWug0rwyNB159Q1zwNqGsQITNLbJJvjjYNgjIPTBHFcssQ6baa/FGqp c+tz6H1PRrTUdLktprWwuFkXGya4Qp+PPSuZh+HukxwqieEvCfyccuWOff5+9eD+IbvQLLx De6hqHgG80uzuWxDbu5AVCecc4Bo8ReG5fGGiHW/h54EewsJ5Vs4JIb/ezSDrlS3yk471Uc U7q609UR7C2z/M90bwBpLSR7PDHhNcn7okP6/PRqHgXRdPsFuJdF8ILLISBDudj9ch+BXyX F4I8byarrlg9vcC40SJZr2IzDMWTgdDz+FVNU0DxXp0U5e0u2WPq0bFgoAyTx2Ga6lUluZO n0ufX+heDNOe8ivIfDnh9oY2G94VcnPpkvjNQaj8L9JuvET6qiq43khXnQKT6cnJr5S0q9v x4bddI1ZZbiNBLcxXChurAAIew571dt9furGG4i1bQv7QmhkVGu4ZcRoT0HHFVzvoS4J6M9 8uPhHNJNLLbLpeHJJHmR8e3WqZ+Ed3vAe40hSRuwJUJ2jqce1eXS6FpV28q2urXUd2baWYW lvG0siFM54PXP6Vz+g6b8Qr/wAOS3+m2t69ssgijZYuXOTkg47Y5q+eSdiFBM9tPwiuFmCx 6hpPmEcgSrXOa38PdN8P6ju1jWY9LuJYw0csSyBZB7MnBx3HWvOHHxDS1huZJZzE8TzZTad qqcNnHQZrf8Gaj4lmu501WcT3ERVLe2uZEWJwTkk98fTFHO9mh8nmbMGk+EInVm+Ilq8asN wMlxkjv0r1fSfFfwt0PQo9KHiLR7iHaTJI0V05cnsSe1eFeMfE/iSxv59Pi8PafGqsP3tki yBj9VJ/KuHn8da5HI1vdRhChwYym0gelRJoqMHbQ+tYvEvwWt7YBNQ01AASRGt8Fyep+/0q uPG/wUUlU1jTVZBjLC8zj/v5Xyhe+P8AXJbtmsrj+z4ZUVXggJCHA64OeveuevtQuL27ae5 k8yV8ZfpmseZdDVRmfY9144+DV9YT2dtrVpDI6ZWVI7pWDDPIJk614z4il8P3N4LjTPiRBL 5hy/2q1n3IO3IJ3V4u0uMFCQab5mYzknNPn6DcW92epX+oWmgKl/o/xJuJ73bgrYW8sOMjk Fi3P4VufDj4yvoU1xL4r1TXNWcOv2dUuQFQDPXdn1rw8nCHJzxVrUdL1DShaPd+WouohNH5 citlT0zjofY81PMx8qtY+otc+O/wy8Tru13wpdXsgyFeZYWdfXBK5FZGl/Fz4NaXqQubbwT d20nTz1igcgdxhhwPpXzPuJ7kU9dnmKGYhSRuYckCjmZPs0fR+u+P/gd4gvpr260fVop5F2 g2qRxBT6gDAzXIC5+CA+7qHjNQOiiWPGf8K8elMa3EgjcsmeCRjIpAAYy4YZ/u03JspU0j1 q81D4NqVltp/GEjjs11H+ecVzfirX9Bf7M3hDUNejXkTR6jcB8em0rXDK4XIwCD69qZmouy uUGZndnJyScknvRTaKko+pNE8atp+gaXD/YtpKyQRrvzBlgFAGc85q7d/E+a002OWDwzaxT tciL/AElYmCjP3yqjdjHevDru1vrL7PG2hh5JraGVZVm7MgIbAPHWtXwxFqWs6naeH79obO 3dyz3M8g/djHJznrXUrW1OVp7nro+N1tatqPmeENHzYphGUnF3lsfuvk5A684rmvFHxS0M6 5aG00GW31a2KzRXGjXm2M7lBwRsBJBOD9D1rybxFa6jperXESu97ZWsrRxXQfcrqO4PpWp8 K/7K1T4hNbazaPczXNtMlmELfLPt+UkA8gAGs2+V2NLJq56hYfFC/XT47jVfiDrukXc7Mfs 72AmVOeBvyM5HP1rRh+KELfuj8W9bMoUgRDSRk+xG7r714M1/rOpapb215O8ttBeLFuIyBl 8cVv3OmxaZ8Qda3R/amsb1IANpVJFJwQR1AIoXKxWSVz1yw+K66dqkWow/E7U7iEEGSGbRk KTjoQTuySPWuhb9obRw8nm69MyH7oj0sAjuRzJXz3rMMM0lzbW9i1gxeWWGJhtXyycgjPav Q9D8JfDbxf4B8O6Lol1dW3il5HkuppxlSVUkr6Y7jFZ1Hy28zSKTW56TZftG6BBetNLqN5d LgDYmmIpz2OTJ2FR65+1XHaLAug6OdTwx8x71RDkeqhCcfjXhnh74b2mowaXcXviUWceqX8 tlthi8x4yhI3AEjIOO+K63Q/gLHrmny3Vh45tI447mSBVmtH3fK2PmwcDP6VooO5n7vc5zx V8XtV+IOvX82o+HrSVrkRqiAnMCR5IVGPIBJOfWsaw8SWVjplxJHpQtWVwrKtyxJY+1c5Ze H9Rm+IEmgWLrJcJO0LSjlFUHBY47V7bqPwg+G2j+H/3muapqupEK0royxwhsfwqBk49zVR5 3pEHyrc4PSfEF1r2t2+j6ZBN9ounCJvuDtX3PtWh8Q9M8SeCdbGl3F/Z30nkrLvgYSKN3Qc jrVeXw14X0HWLS7n1fULWwkP37Vh5ycds9fpXP+K9Pk07VxbWviBdZ0rUwjwXjH5wgPR1P3 WHcVnOVRTSvoaRUOW6Vzp7r4dapeeBE8axatbSXTlY5dNgtpXmQk+y49+tc/P8A8JZptslt ceFr6aM8CSSykUv+QrsPCnxkt/Bfg1vD+mLqL3zXBlubzzc7hgAKoA4UY71n6v8AFy/1fWI XluNXFtGdzR+c279PzqoKd7ykJyX8pi2sGs3ebqLwVGs0bhGWWGVXB+hqvfeNZdPup7aHSr aF4/ldGLH5u468VPffEGa61CZ4LrUZC5Cx5c7selYWp6TqJt7vW9RtJrOMuhVLmJkeYnupI 5rTVLRkJXeqN/w/4zu9c1CDw1NZWkKatcR232gIzNbgsBuUbsHHoaSewi0a9tbBp5b0ad4g MDG3GySZQ45UZ4Jxx9a5zw3q9pY6hZvLaszRzqyuOCDnrmuq1TxBHaw/2n9hkwdQaZJWHSV TkGhK6u2ElZ2SOr1+xiPxEkvPsPiiztIUYtExZp4j25z0rH1zS9PvbQStceKAyjKCe28xSf Q9xWJL8T/EF94rn1hp5GuLyPDHAGauX3xC8RxR755pVUKG4de/SrUo2IakmcdJBOJfIMd+r kYVGjIJ+grqdR8K6xaLp01voGrtG8Ksd1nIoLd+vWsa68W3GpyNeTJcTyQDe0meVHT8Oa6D xZ4/vBryPDNdLFJbwSrGLgsBmMfkayk0/hZqn3RHq8t+bJLa68CRWepDascq2LxSEDjJOev Nb+vz+MvBXibwxqdx5mt7rVZIIL1PtIiHQjH8P0rM0f4ma5qGv6c+sXd7PYCTYiHJUkdhgc 17D8ZfEmv+GtJ0y9Glx2sF3BGba7t58tD6h+4PSvPqVZxqKHInc6VGLje5wPxC+I954p8K+ IYZodMs03xJFD/Z4huZgfvNuGMgEd68e0/UI4PshikkhkVHSQjPJ7V2HiLxJqd/c3S3vjBN Za0hjaF9rnzwTyi5HBGec4B7Vjy2VjNf6pHJrMSJbQebC/2eTF02B8g4+U89W4rtjzW1MEk jt/Dup+Arr4RR6bcXMFl4gdplmL2xYuC2VbcPapdC8GeH9F8N69qOu3nmQrZGe0lWDk54Hf glsDHavNZGNgfslvANT86JZd0MbDYSOVxjtTBqWu6ho39kRW1y0KfKkMcTNnJ9vetXJRWpC i29ChYyzQQq+4xK7ZMjDgc9fetXUvDOvz2767Je2l9DJ8xnS7Vnb6rndn2r17WvFk+tfBqz 8C2Hw2uLe8tolT7Qlm249yckdcmneFrq18I/DeSy8R/Ci9e6Lbl1Ga1cEtjGN2OntXnSru1 zrVNLdHjCX0YsntpJNzBMEn1qxb6deSWkN8l3H+5Vc2/mjcV/vVi61vuNWurpLN7eFnOF2E Ae3Pev0b+Ffg7RNN+EfhQSaLYvctpsM0kj26F2ZxuOSRnPNdSqXtcxlGx8Mw6X4m8SR6tY6 FatcqXSaSJJEQ59txGfwrvvh7pF34U8fDUfGPgW71WUReXCpdGVWxycbutfVHxG+HvgbxNo wm1zw5cTTQsqwy6RDtulGegKfw+oNeLXnwb8ARykoPidA5IKhbFmAOfdDSqRVSLTJi+V3E0 HwnaaX4uv9ah+COq6/HdyMyi+RUEW4knaWJAAzgGuFu/DV7F8X01uf4TX9j4bFymdKhIlRy o6ZBxknk4r13TfgjpmtaMZbDx548sbWUlDa30ohfjg5QqKx9d/ZpWy0JpvCvirXbjUVkTZH cXUaIylhu5CjB25x71yRw7jJtPQ3dZPWx5r8RNN1DxZ8SFbwz4Cfwp5MW1op7mOEPgZBIJA z6Vk6dY+PNHnmt59Oa3u4WEksg1COJpFcHawIb5unUV6nP8As+6T9v33g8X3u04eY31thh/ Osu++C3hW3aVv7H8bOsR+8J4ZNv4LXbTg4qyOWck3seE+KLPVre6N3ew7mkYsWa6WVyfcg8 1nWttqSz263GlyRR3QIikcYUnHrXtF38NfAlpLAms2Xi6wWeTy457p0ROexO01eh+E/gC/i Qw+IdQe3iJCkX6HaR9RW/KzP2ijpY4qaPVW8a2mj20kD26QpLKbe9SPfGAMhXbjd7VQ1ue7 tYdSm0+6ukjjlBghmu45SY++Sp5Oc9K7pvg/oAuro3txcCBWBtp49WifzFPYjGQapan8KPA +m6PeambzVLgQxmQRx3sWcD/gPPes+WTe/wCJpCpFQasjzCbxFLcajbazZWgtbyMjLM2ckd /arzfEjxTPdCztrry3ZTGzbtoIPqa6Wy+F9jqNna3Ftp+uiOZA+TcwkEHuOBTrL4b/AA+mv pLKbxNqcOoD5fskUf2iRWHXIVeaqdNvV2IVWFrK5xvifWvEsUq2moX4vIwisClx5qAEZ/MV o6TrGsD4fR6fDrem29t9q+1LE1yVmWQccqB3rtn+EHhFgFbxPrmC3KnTX9PpVnw/8MvCvh3 xFY6yutaxdNbOZEjbSnKkj8KSp+g/bRSuebzeIvF8uuajqUavPJqMax3DxqxEgUYAPFR3Wp eNNQabFpdo8gO7ZGwGMYI4HTFfQUl1F9suLpPHWtWkJG5YItDyqDsFJP61AvjWO0TyTc6pe ogANw1kUZs9yBwK29nfS+hl7ZLWx4J4X8I6hdfaob68XQ0MBZzcI/78AghQAP51nzaXdNfl LNpra1NwmZJAzIMfxMB784GTXvuofEKGNiBPqSIpwwa1bCknj86tp4ii1Kwln0iPxW6jcge OxR40cdeNuf14o5I2tcaqtvY8nu31EX8mpL4gtn1TyzGt5FG8LSKeuRgZz9K54P4j0myuI4 ddSZJ38x1SVs7vX9a9dutU1iZvPlsNZjmt0JiK6auJJMcbgR0PtVV/iG2mSwR6wjaXdugdo prNQRnuOOlNRj3DnfY8sVtQe70vR7vXYrKzk3CS9cOY038ndtySOKicnw/4sPn6j9utULBL qL7swHAIzzij4geLj4k1hmiKtBG3VFChz/ewK48ys+4bj8qcc1zzdnozdK61RvQ65c2cl5M U82KWTeo3kYOeOlYeq376pq0986BXmbcVXsaqb22lcnae1KjeW24dR3FZt3LjGw1uTzml7c elByTk8H1qxNHbpBC0crNKw+dSOFPtUlFdWzxSjoxpnqR2q5GLI6ZMXaX7VvGwLjZjvnvmm BUJ5xT3dnxvJOOnOcVNbNZpb3IuIGlkZQImViPLOeuO9VgMDOKBWFOcUnBHvRnNN6UDF9ea bnHFLjg0mKAEoooqQCiiigD1fx3Ddw65o8tpagxT6NYSyJs3BmMKk9PbFcRJHqh1V5YrR4+ fuxoQq/hXtvjDxfeaM/h2wt7FpPM0CxyyRlip8kAFTg9hWDonxIsrexuW1P8AtGS66CSObZ uHoQB2rfTlMb62OXGn2V5420yG+juI9CZI2uCgKg8fOASOtd5o+mfCPQvjfiz1vUYPDkNmW ScsBOJmUggEdhn8aim+IlprOnLa6lpOo3ump+8CS3rHaR6YFRWvjT4TyLJPdeDYVuFXCks7 7vrzXLUS5bpM2hLpdFLTrb4V3S+IJb7WNaga3uC2kxps/e4OVMg9ScdDxUEt/bDR/GWq6gr yag99ZXBDfIzN8+Qfb9au654n+HtrLJdWPheCVpCvyvuVIzjPGDXmevarDfS3TWp+zrcuJJ YgzFWIHHX60U4ytroE3fRM6vUE8O6nANUFhqEEFpFm6liuVc+Y33Rlug9hWT4O1abR/FED2 d037uKXYwPK5HNJ8OdRgj19dFvbazksdTdI7mS7QMEQc8ZOBWPrssFv4zv304xrbiZ1i8s/ Ls5Ax+FdTafvGSX2Tc0zUpraHTbmOco63csgOeh55rR0jxrd2nhm8tPtsySNNIcq+MknNef pO5hiiVjlWLYz0rqPCng+914JPcpLBpZl2y3C8Mf9lM8Zq4uTegnGKV5Gp4G02SR7jWrbxd pemXb7keG885WKnvuVCDn0rR1K51mO58248S6XMMYUI8hC/wDjgruD8OPh0mluY5vFwFsp3 olxAcHsOUxmm2Pw2+HOrWUdy7+LbcyDcIZ7iDcAPbZ0p+zn2M+aD6njmo+fLJvn1S3uO/yM /X8RVMWf22ZIG1KGNDyGZWPP5V7zB8Ivhi6B2u/E2Nxx/pEPze33Kli+EXwpjkPnXfiXK8H /AEqEBT6Z2UnTn2KVSCW55j4evLLw3oerWjalZS3EpEi77ZnMuOqAkfL65rv7XWdA/tWDxP Z+ONOivpLYq9rNYyKUbbgg4BBH061up8HfhVMSy3viLA4ObyHj0/gq3a/BP4ZvcLGkmuuSD hRfoCePQLTUZrQTlF/aPONO1DSruL+x5HsZZZJXmS5RXT5uo5Kg49qxtSawvNE1O21LXYri /juYjD5kspCxgHcFGMHJx19K9yt/gt8K1QPMNXbnarNqYXBHXotTy/BX4SBji21DI+Yj+1T z9eKPeC8P5j5psdDsJprVH1mxi3ThsnzAVGe/y4qXVrW5uZZ9MHiaymsYrhnjR9+Cc+m2vq Kz+A3wumdFl0zVGwOram/P44qlD8HfC6SzgfCLU5EEnyPL4hALc43AemKjUd4vXmPniTwbC IbKWDxP4dk85jGV2zr5OBnLZTkH1HeoG8MQhXWfXPD7EA42SS846fwdDX05cfC3wTpcD397 8KrmG1iIy8/iBdg54J5rJXRPg+skf/Fu7N8Mw515Tu9e9F2ir36nzFYi3tZNQsrm2tiLqHy xIhbahzkEcc1rubGXW7S8jsrUmKNImQws6MQMbjX0WNH+DylfL+GejopTcDLrpGW7Yxnr7V 23hr4U/B3xZpS6hD4ZgtZoztmhs7+SVYj6buAaOe2jKST6ng+j3/h23hstH17TX1ObS5Jbj T/7N3jl8M2EVc8cjkce9YXjKxh8QW9ls07xLcOoYsssUzKvPygZTt+tfWB+FXg34f3B8ceF PDmqXes2K7Ut7S8ZmlVvlYBW4PBzXV+L/Htt4F0PTdZ1bSr2SzvZ44JXhUH7EWAwZB1x15H pUc93ohqKSsnc/P648NXElpFEmga7C0Y2hhaS8n67Kz28J67sV4tI19k9VsZjn/x2v0Auvi 7Z2ep+J9Mm8N6w9x4etFvpzGqlZ4WI2mI5wxIOcegNTX3xZ0nTbXVJjo2pSx2Fta3Z8tB+9 jnOFK+uDnd9Kl1HexSS31PgDTdF8W2Erz2uj6/kgElLKcEjPHIWt1G8U2+tW9za+CfFUWnB Qt5bL9oHmSf3lcICp9ua++W8d3A1fWNNi8LapI+mWwuUlG0R3Zxnyozn72D0NQSfES6trkx 3Hg7WltxYm+FzhGQAIXMZ5yH4xjGM96mVS+5XLbofGN7qV5L8n/CI/EZbR1wqtdTNk+nMXQ VjXOrX2j26vZW3jnRELlt12XZCPTDIB+Oc19l2fxttL0aAIvCesp/blnPeQmVQPKWHO5X9G OOB3yKkPxcgdtEF54Q1eNdW0+XUU3orCBUUsVk/usQOB7gVNk1bQl2Ph2/TQvE2r2dpb+I9 SkF80aGK7gEYM5kC4yCRjnrxiv0ggs0s7C3toE2pDEkagdBgAYrg7/x/4cFuqap4XmYrpDa 40ckCt5UanIQ4BxJnkD2qu/xm0JrK0vW0bURBcaQ+sfMoHlwr0Df7R7Cqtclu+x1PiWw1PU NGe00oWHnuQGF8jtHj6IQc15pP8OvFzIC03hxE27NsS3qY75AEv8q2bv4yaTajUTceHNWiO n6dFqc5+Q7Y5ANqj1f5untXOy6/o89/phudT8a20eqafJqrSNdhY7a3XLEvxkHjhRnqKpXQ WbO08H6Re+H9HfTtRNq7GUuJLWSZlYH181mIPtmt+ba6FQ55H5V5vpdnf6/4e0rxT4Q8Q6t CZJGmFtr0rOl3ENy4woyMkDBrnJfj5bwbodQ8C63FcRsEmMaFlLjg7TjkZosQ0+x2ulaRqW ny3p1OWGTzpMxut9LcMw9w4AXjHSn3FvuclDgAVwmn/Gmw1/XbfSNP8Lakl1duY4TdFYULD /abiutkn8WB8L4SiB6f8hOGrTsRKLetiO+jSWNUljjlCEMNwzg+vNctfeFrCfUEmtvsdluY tOTYRzmQ44xngVvSnxa4KnwvGvGctqUA/Dr1qk+n+MLq38i20mzsJpWUfa5tQidIhnlto5O PStVIycXaxiL4XtvOeFdYto1wdxOlQBQBzkk9K89vvFfghHuLSLWzeTZK4t9Cgbnp19D0r0 iw0jxZNb3tjrWm210JJZLNpo7pI98J+USbc56c4zXzl4rl/wCEA8V3mh3ngXSo7mPiO5h80 rKnUSId2D/Q05NW0CMHsz1/VPG+n+FbiLQ9Q0i8jeCFCvkWwVWUjIIxwK5qbxn8PRqU2r/8 InqSX064e4hWSF2/FWFc74g8Y/2tpvhrV30K0n+3Qi2mM/mkRujYwcNnBBBrjtT8VywXU1n /AMIlZJJG5XzBHLk/gWpuorbjVN9L/eex+Iz4W8OWun6hf6BqEttqMPmQtDfTsBwDhvn4PP vXJT+NfhvESlx4f1NWYcCS7mHH/fddDqmrjWP2etB1hPDkF/dQ3ItDA6N8rFio2AHJzkV5Z qTa5fymWT4bBDEu0j7JKcBeD37YNQ5qy2+4tQbfX7zttO8QeAtW1rTtK0/wvdG91CRY4Flu 5AGZjgcl+lRan4s8AaJqd5pOo+D5VvLaRopFa4kIRs84IfBFc5L4hMGn6A1n4B0221BArwz wxyFmZXyCQT8vJ7V6F468L6JeeMptWurnRrV9T07+0nF3aTuVfaBsBU4LEg0Opyrp9wKnd2 u/vORufHPgVIFQ+GZYhIodd0jkMM8Ny3tV/RPFHh/VotSfSvD5Cafbm8nTzmVvLBAZgN3J5 5FcVNZGRdRl0/QNMurewEYDPbyxvMGOMohySAc59ua2NJTVPB3idtRuNE0eOO3VBcRxMzed BMMMEH8Q2nn0zQqjev6FOkl3+8vxeOfC90oji0ad3c4AWVgQfT71c340XTpNIjnOl6pY3bt sSWdmaOQD+HJqfxWW0Hx/qNvo/hK1htoXWSEJbvIqIwDKwJ7c17loGnJ8XfhVe+HNW002Wq KnmWkxg8sJMBlRz2OMH2NO7krMSiou58jA+QyOGViDuwOcGpCHuGnuSV9x0/IUmoWF5pmqX Om6hbvb3dtIYpYnGCrA4IpkIZyyJnlelcx0PUnsY7JzKL9plAjJj8rH3u2c9vpVWMIWAkyF 9VpyL+8wWA/h57UksRhmMe8PjuvQ0AhmcOfQcUHJOMcDvUrW9ylsLloXWCRiqyFSFYjqAe9 Q5JNAxBxxT/4D9aYwxxSr8oOc80AKhI57UqknPHHbNMzViJoo2yy+YCpGD0FMCDB9KKlafN qsAROGzuC/MfbNWbqezlsbZbfTxDJCCJZQxPmk9CQelAGeaKVjkfSjIP5UgGUUUVIBRRRQB 75P4xMfiLw9JbeIm02C00qxikeGHzWVlgUHgkAnrVrXb/wTq1817d+Nb+R2UAlNGgjz9QG5 +tZED6Ne2iWeo6JaQyQ2Nr5kjqN2DCmDuHIyMH8anfwv4CZVunjvImjULKkcq+XlvunBGQT XdGm7JxZyOaTtYpnUvCFpbXItfFF9LIVGxHsIwjezc5x9K8+1OysL7UnuYdRgjVyCQI8KPp ivTbjQPh6iMfKnRYzscu6/e9Dx1ph8P+B0bymtp9wUSN8w4Xrk8cVTpyejf5gqiWpDr9t4c 0CwFxZXdhqUthqMMqLIob7QvkDKkdNuT+YrzHxHfWF94kkvrKERRSkO0XVVPcDHb2r00aR4 Cj1GG5jRrmQsD9nnk3I2enAHert14X8H6lqcd9cxQ6VDFmMQW0QxK/vlu3tRKlKStclVYx1 Ob8Ear4VsY9Uh1q0aQzInkPBEuFIOckGtnV/HUOv6GvhyGyGoNv8ALt4xYRLJjtgoufzq9d eG/B9nDExzJIxKszRbB+ABNRQDw7Zb/sRFtIwwJI1YOPocU/YO3vMTrrdI4Ox+HniCVnuNT 0PVbO1hfZLss3aRj/dUY/XpXt13oGjQ6ZYWulRa7brZxgC2mspWWAkfM3ygB3/PFceko8hd ninXCR8oKzy457Vq6XqskEVwreLNUbzlKAzSyn67eOKn2Lvox+2TWpb/ALNMdtHaDw5r1zH 5/mxL9nmAuufvy55xnOBxVgWeinTNdW58LeLJb+cqkE8dvMAr/wB0D+7Wfb35Fu8LeK9ZlR lBys8xP1/KnzXkc0DIPEuvKFwcmeb5aqVJvqZqatsSwadNbRwyR+F9VW6sbYxzSPBM0cYJ6 oueX65PNXpvA0EfyvcXdysULPbxJZTsIiRktIejHnGK1NKvbjVxa3sGs30sdspiU/aGAJ75 BPNX9R0jVNSiZYfE+p2M+0hAlwyoGPRiB1o9k1qmONRX2PPrDw/HI1tayWesRWU8hKk2Uu+ SQfxsAeFz2OK1W0lI7a8Fqusy6orH7ddmxkEaxYACRKDnPv0rrLX/AITfTrGK1fU9Ov2UbD KLmfLEdzuHc1YXUPHiwhlFm7bcYW7kXH14o5W9bh7S3QyL3w74R/s7T7XRNH1/7dEgkijuL WVokZuWZ/cdcVzE/hu5jt2lt9L1ORJZc4XT5mknmB4Zj/CntXplnqfj4bWW3st3UI17JwfT pXUWupfEDIH9m2Ac4yTfvx/47U2cVvcpzUtkJ8NJ9ebw+un+JLC4ttQtySZZYGjjkQ/dC56 47108t34wRIvIsNJuds581XmkRmi6Ajgjd9aoLf8AjtZY4zpOlOB1Y30mB/45VmC58YvqMv 8AaFtpVjp6WrMJ4Znmk83thSAMAcmspdylc6TRH1c2p/tqC0guBIcLaymRCnbOQCD7VuRJA WJSOLLHosY5P5V4XY/ELV5LNWl8aRrMCEw/hyZ1Y555Ujjj0rqfCPjeXUfEqadf+Io795wD bw22kz25Vs5JLtxtwKxkjRanY/8ACa+CU1o6O3iHTV1SOTyja7gJVYDOMY7YNS2nxF8ATaf cX0HjDSntreRY5pfOGyNz0DHoCcHr6V4F8bNP8IeBPifpnxC1PwrqGo3OpzLcJc2upNAsU0 WMgoFPUYOc4PIrB1DVvAF/4o1jwO3hz+zbLVtNQw3a3gijnIHnwknZhXJYjcc+nSp16GtvM +nB8R/h8bdbgeNNINvvKeb9pAQt6Z6Zx2pNU8a/D650yWyufGumW63sDCOT7SFJyMB0PfB7 j0r4+0aP4d6j8LdY8MT29zYra30epxpLqAd5HwY32sEzwoztA5qv41t/As3gnwXdWsV3qFv YRzWKSwTeUw2Pvw4Zcn73XjpQlqO3mfStg9taXWjWbfGuG6ls7Z7LULYkB70EFlcgcpIqnr zwKl0qa2itLhoPjBpt/wDZdLFpLOyLIEIc7J3w2O4B7E187NJ4Xt/jrpHiCVL6KW/kguFla 5UR7JIthDDb9e4q74N0rwPZaX4/05ReLNcWciXUcl2AMLLuxGQg9vWplGN9S43asj6H/taO Oe1v5/ixoTIsbWoPlhUeQLyeHwTnnFQXV6tzeaXK3xb0uAx2b/uo12C4eQFUlUbs4zggc8j ivCNN8PfDm9+FOmabqIuRp8WqzSY+24kDMgydwXkcDtW/q+h/C3b4TuLfNxc6alqLSc3rKV RZgQCCMN3zmsW6cXsaOM7Hpum6ZHFb6Rp9/wDGmG9utNju4rsGYBroyg7Wb5s5j/Hp2rQ0q 1kbQbfSrX4nabqV9aWckT3TTcsx4Ej4bHHGf0rw/wAJ33ga3+NviC3vPD9s0t1Pc7tUuLt3 RAQciPAC7WHH41QF/wDD7S7Hxhc2/hm0sY7tY7Qx2eoPH5sJfLBA4OwcDOPU1pJ3lyPoSrt XPfNV0TxTqFhfDTvijpNgLjTreyV0YFILhDmSQHd1cZ4zkCmP4Y1qQ35T4nWMiXYtYYN04x BDFgzIuG5Zz37Zr521aH4a6b4M0TwzcSXEFre3TajI63pkMGRtBZlGWwBjHbNbT+HPhXeXu i+BXu76W3sInunnjvPJ/wBaA5Z93VsBcD2puajoTZnr+o+CvFl3aaxCPi5bwT6reRS2rxtn yIFJ/dgbsncPw4q9J4Tlkj1prv4mAS3VxbNavDchfssMYAeM5bkuQ2T715JrPiL4UaLrz+I ZdKmN3pEMel2UdrqCMso2HEiqAQGUEcnufas20tPg6sk2h3Wka1usIT4gvRNqCuNyqD5Mhx kjkDbxyxq4u6uZy3sfTvn2s7B7e5imVQApjcNjH0qWSW+58u6l9lDEflXjPwt02yv21j4k+ ErNJI9en8uC31K5INtGg+YJsXAy2O2QBivRxd+L8gvYaMh5wRdS4J9PudKpa7ENDVufEsvi PUrbUbBYtJh2tZ3guQzTsR82U/hxXI+JdQuLLxBp+nq7g38ciFkGfLPZ8d66WS78XSMUS30 Euoy6G7lyv1GzpXP6zp3i2+QPHDpeny8A3EMjSyRLnnAZcHNU4NqyZdGrGlPnmr6eRg2U94 +uRxC/urm3gtyJTJCUDPnqBUmrX+r2kmbSO1kjMe8CUupYjsCARnirC6NrcTBm8XEHHfTY8 Z9xu5+lZmp6DPJC1zqetW96YE+++jRySBe4+/yParjDli9dSa9ZYiorJdF8zS85bmNZckAg Ee2RzWfqttoWtJFomqy28WpOG/s+R3KtuA+7kEEr7VXRbl0WRPFhiG1SEOjBVRSMrj5+mMV HJb3zyhZfEVvKYyGikbRlLpu6lWLHH1GK2VWNjneGqxeqf3Hjeqal4w0q6l0GbwDcE2Vyf3 lvLOy84ztOeQcA+1ej6hoOrT2UNxd+F5tSiukS981LmUEMR91sPncKt63o8XjCI2+q67Ncv agm0v7a3NrcQt3DckSL04NebyfD7x3JMZrXU9XIUFY5FMYL/nIKjV6xHKy0loz13VtPsLX4 ZTaf4f8AD94115K3D2rPMNkg7KxOc8dAa8t8I6j4h8SX9xaSeEb+KZYZJcy3l0A4jBJUbm5 Y9hW1pOi/Enw9Yo8Gs6jrlsxxNZyRI/kMR7vyee1ZC+GPG2pWclncz6hp7JulSZoFQsCR8g IkPPFP2cmhKcd/8zLubjXIrWDUZvCsMImmKNBM1350aA9Tk7Tn2JNdbN/aOp+HPC2uxeE/t 0cE0lpdWpeVDjdlCDnvkda5m88B/Eu8gjjvdQ8QTrCCyRtdRHaT2GZOK27Hw74+0vw+mmaf fXt3BOwlnjk8rfE47Es38s00pWByinoQeIPiN8TtO1i60u38FOqwRi1lCWjyDahJC7x94D1 rlta1fxxqukT+OLzwlAiXF79mZUimSQPtBz5Y6JjjPrXVL4U+IbrLeSanqsBRwiWwkiLShs /dAfHHfNVJfC3jt5vs9/c6vEgyS0xTaMf3sPWaotO6L547MpardeIdR0CzvbTw5BdX9oRZ3 CxRykFQu5W9eM4PHWoPh78Qdf0rxTBHc+HpYYi4DMkEhbGe5PpXa3F18Xr3R5dOvLRZ7Rol RCfs8bKB90oVYHI9DXB3nw68bJrsdtbardTTSx+cfLnRVTnlSd+M/SrcWybxudJ+054FU3V h8TtIg/0XVAIdRVF4jmAG1z6bh+o96+c4kYI74wVU19CXrfEePws/gu/LX9rqKmBoJRGdoy Crlwx7jIrzhPCNho9hrH/CTRXy3EFuywJAVXbL2J5IZfXFYzg7cyRvCaejZ52zZPHHFMJYn nr60HGBzzRu+QCsrmpbm1C7lsIbCSaR7aAkpGW+VSepAql1OOooJ9DWjdatJc6LZ6Y0FuiW rMVdYgHOfVhyfxpiM8k9KTnbSqN7gZC54yaUDHynkZ60hiBV8tmL4OcbcUZOPrSMQCcdPSk zk0AKMDFSRncwiMuxGI3e3vUXek79aLgPlCpK6I4dQeG9feo6mkWIRIyS7nb7wxjbUNSAUU UUAFFFFAH041ho8OqaY11YNehdKs5Xskj3eZIIECtJggvgD7vSsu2gvo3mm8vVZ0k3MM6cr BGPRvTIHA9BWL4z1+LTNb0YJbLLI+k2LyuAp/dmBfUcH6+tcpL4vv8A7be3tpPdWxUqLeIO qxle+4evuK6VOFlozkcZXO/h0fT1tLe3lstbnEUvmyRvYgrNL2dj1z7dK1NOitdNtL611XS 9W1KO8uFubjzoDHv29AxVh8oHbpXmV54/16KcfY1cxOoP73klsc9O2aonU/F3iNir3MkFv0 OSVX8BWjlGS0RKjNbux1/ibxF4X+2yzaTLLEhyWjEAVg3+97dq5ez1ueV1j0vTXkcA7XcGR vrz3rS0L4f6rc3wXbBcBiNvmbv5CvWvCPhvxGks/wDYPh2w1OK1k8iSeIAKHGCVG5hnr1rS zS952FdN6amR4X8GfGLxFbwtalNMsychp8DHvjqa9RsPgD4guNkms/EK7LDlltoFXH4mun0 6/wDiVaW7KfCaKIxx5ccb4H/f0Z+mK1dN8b3t5psF1ca6tjI4Ie1m8P3HmoQcEHBI/KueVR p6G0aV9bFPS/gL4WtcLfanrd+yjBMt6VB/BQK6KD4LfDuFQJNCmmx08+6kcn82pkmv688h8 rxOfLwcf8UzMxPHGKdFqPimdN0Hiu7Y+WD8vhrGT3IBP6Vm6k31K9nboc/4l+A2l3djNJ4J 1e98PakF/d5uHkgJHPIJyp9wSPavljxFZ/F/wjrUul6xJdGccqA5dZl9VP8AEK+wb698YxW cpsvEOt3F1syizeHI/Lc+jYwQPfNV7caj8QdNn0Xxb4Wm0q7hG61v1tWSNTgZILnIOc8d8U 1Vknq2CiuqPiGLVNbi1GO4vofsqhgxI+QA57+le0ad4vlltkbUtGuY4mXK3EJEyPx2rJ+IG ly+HdTu9K123VriAbgxTiSM9GB7jFcZ4L8fWvhjUm0zVIvtnh+dv9WfvW5Pdfb2rpUkndsw nG6uke42DTa1YLd6VaS3ETZAIK7l/wCAlgRXj194b+Mv9rXAt9P1tomkYxhCoXb2x81ega3 4N8+xj8QeF9UdY7pN8NxbNjj0NeS6x4i+Ivh+ZhJrF3KMEGVAD+YxxTqRm1fdGdNxvZo1pd A+O6xILPR/EIZeT0OR+dfQOiPrFh4a0g6tp+rS35t0NyxtGbEn8S/nXzBqnir4l6IIPt+vz Rm6iWa3KzLIsyHuCvp6cV2fw8+JCapJLpfjTxVq2nTqd8dxFcFYnAH3T8pwa51bdM2lHyPp 3T9eEjJBLpuorJ2ZrOQKR9cdq6OHzWO4AINwzgcYrwafXfBzaS0On/Ge8srlmVllkuHlVOe QU2jNaei674CXSpJdV+K2p6hexlmnubO5liiwT8oCBSBgd6ckEUrbnpF14KgvdSluj4l8SQ LK+/yre+2Rx/7oxSx+AYoijr4x8WoyuHA/tEMGwc4IK8g9/rxXng8Z/C1X2/8AC3daUH5fm vG4PY/6vr71ftvG/wALWVs/FvWcr0zfMAP/ACHzmoexspdG/wCvuPaGSKZSs0aSjHHmIG+v UU5rK1mU+bZW0mcD54Ebp06jp/KvHZPHfwsUHb8X9ZTacqFumYfQZi5psXxF+GUZZH+Mur7 sEDdMQfXkeXWaTew7rue0JpejqoRNJsQN24AWycH16dar6vNpGkeG9Q1a802BoLCB7iQJbo SVVcttGMdBXi978UvhxaQxmx+KOuapcSyiMQxXSIef4ssgAH41esvi14RtdHudP1PUL7V4b zeC1/c28hZCMFDtYcfhTUNQt5mnovxVtfEuhR6pofwh1rUrFxtjmitoGViv8I78dq1R8RLm LcZfg14pU5ydunRtuH8XTrXDaSngrVBHZfDn4dWl5k4mT+2BbLEuc52q5LHPtXXJoWvIvkL 8OdOYbxyviKYAHHB6dKyaXMNSt0Ln/CzrYOWf4Q+LFCjfn+x14yOv9KZ/wtGxB2n4TeKwAN mP7GXjvj6d6g/sPxGwUN8ObJgrFhnxDIWB6cHFTeFrL4j+H5tXY6HYy2t5cLLa202sO4tYw u3Yp2nuCfxp/IfN5Eh+LGmxx7pPhh4pUZ436SOT3qHwtrreN/iPezSeF72y8NxacqrFqdgi J9o8w5IyOTjHHtXSjVfiEDsTwvo5HUMdUb8/uVHLrPj63jmuJvBlhdxqrMY7TU8yNgZ4DKA Tx61Qc19kdMdC8O7FX+w9NIAxg2cZAHp92o30TQCxdtE00uRgs1nGT/6DXE2/xe8L3FpC7w anaznG+2lsX3xcZIPuKbN8Y/BqcNHqzHHRbJh+pOPwpEc3mdk+g+HFO7/hH9JwDkH7DF19f u1z3i3VPB3hDQrzXde0/S4bdhtkZrWNnnJ/g+785PvWBJ8cfAcXN1JqVsvq9oT/ACNfOXxf +KOjePtehVdMkv8Aw5byeRZszvGZJO5wDxnpzVLzFza2R1V9+1RZafKdP0HwFG2nxg+Xtfy R1/uooArIb9qvWSfk8CwgdCPOc5/SvJ0Hg1JooW8KTiV5vIUefJ88n9zrnPNLqZ0O2hvDH8 P7hF051iuXku5FMbN90MM96u0V1Hdy2VztdX+O9vrl+15f/DmB71lCGUXM0ZIHTOCBxWVJ8 V7Rm2r4FtdzdAt9cA/+hVzUUSW8955nw0uJZrS3W5mEl1KRFERkOQD0I70urXHw9/tCO+0W 8mtg0autt9mZxA+BkF2kyRnPOOlCkn1JcX2/r7zpYPHjX07KvhC0iIO3Et/OvJ79a0tevtS 0R7yCXRdHlNpardPJZ6vJKCrEDA+YZYdx6VxmrWtjpnieYL41iu7N7FZ/MtUAMhbrEFJI3D 61d8I6bpOoahfX0dpqGr+XD5hglsEmBweBt3Dg9PWtNe5HLZ6/r/mJafE7xLDpN7NZ6W/9n XzrbowZmWKTH3UJOcmt7RdU1nW7u7snW00i5smCS2t/c3Cv9QBnB9s15dql5dRzauraEtgk 1wsnlrbsgtGHQLz8uabo/iC6sNbuLpSbp7lQzFzgk/1qIOXNrsaSirXW57d/ZOuBFX7X4fY ZPAvrkEfX5aX+ydfckK/hkHaME6lcc4/4DXnlt41aSR4ZoVjbGeSf8asr4vQMCvl4/Gupcv c53CT1Z3S6J4icACfwxCpH/QSnzn1+71p/9keLvJ+yTa/4dlQy7lzqEwKj67OgrhP+EuVgF AUqTnJJqKXxRI0L7HXIB96Lx7k+zZo+KNe1TwlJbm/Fje/ac7HstRlcADjnOMVk2fjyS7DS x6WcDgk3sg/rXEa9qL6hp1gZGDMm4dPepNO1abTtJ+z6eodZuZBcQIwZv9kkZrB1HfR6G/s dNtTrz45uJZxbxaVmVj8qi9kyf1pt146urMpE+npvm7LeSHac4wcniudsdUgOuWbXEa26Sk I8yoMAZ5wAK3PFtnpekeK3GkeY0EYWWP7TEAzNjqQwzjPtVKXMvdZLppOzL0/ivxNZaZNDd Q2ssPmFTKLjf5f+ySDWQ3ia/mIkj0xACAQVlkwP1rFvvGusancSf2ktvcCRh5gMSoGAPTCg V1Op/ZvEGkWPibTYU022S7h0+4ggyoII4IGTSUr7MrkS3Rkf8JTfQz+ULFHkJ4USsTnsBzW pqeozafprR3MP/H1ujkiuQwkQ7c5wScDng1zWq6YtprN0LfVI2lhuzElu+RIQD97IGMfjXT +MYZNM8B6RG8kkv9qSyThbqJRNHswuQ+SShJ4z6VMpSRahB7nmLriQgkfhTGHze1OkO5sgY FMJ5yKxZsSwwedPHD5qpvONz8KvufamSJ5crR7g20kZHQ0gJNKQxBJB570ACY3cjIp6naHI OMjGOtR8inAHYT2oBkZHFOR9hJxnIxWrq+jw6ZaWE0Wq2t8bqLzGSDdmA/3WyOtY9D0EncK KKKkYUUUUAFFFFACkYNFBOTmigD1Dx/BHLremyxSrEg0yxjCHOdogUgnPPQj8RXKRwW0W+O 4jju1kTbGiyNlW/vcf/qrpfHTx3Xi1IoXDeVY2sWSfl+WFQP0xUGhaRb2StNNNHLO/bcOB7 V1RhzJK5jOaiN0HwfqMiRXd2kTL1jie5VcfhXoGn6FqB2k2MJiXkn7SmFHqTUel2kEpjPmp 83QbxXr2g6Dpt1pB0270+C/t7jDMznk4PYg9M12KKgvdZwzm5vUoaRbX76JeadoGkw3Gqsg G9dQhJhU9WIznp0969u8LeHLDRtFs9KsIdtvaqMbzlmJ5Yse5z3rK0Pw7pWko6aRpdvZmdt 0rxphnOOpPX8OldchewsHmigNxKqlkgV1V5T/dXdgZNcdSTerOinFLobVqmBt2Dg55rVjXe QXcnjOM9K4Hw14zfxBeSW0nhDXtGMaF2mvo41hZh/B5isQD+lXtC8c3mra8mkT+DdasAA2+ +lMLwLj/AGkckg+uK5rnQrdBnxWtfiBeeAZrb4a3i22uvMh3tKEPl/xAM3GelTfDGz8bWXw 9srb4iTi68Qoz+bKJFkO3Py5YDGaLPxxfXPix9Ck8Da1BGJfLN8WgaEDs/D7tv4Zqq/xQhg 8Uf8I/J4N1zf8AaVg+1RLDLBgnAfcHzjn0yKBo9AbaBlgMe/OaydQ1vRdMkEep6xY2W5chZ 50jJHr8xHFbB5HGMY644rgvGvgnQtbuIPEt5qP9j32mwvG2oCKORfJJBZGWRSCMjjjP50bi scZ8YdJ8JeNPAtxJB4i0ptR0+N5rYi7jJfGcp1yc+nrX56amrQ3zjd3PAPQg19Xa38V/A+n 6pNZtqniGUxyHEyaJYhZf9oBkBH8q+bPHdzper+NL7UvDwv5bK6bzAbyFI5Nx+9kINo/CtN 1ZjT1Oz+EvjTxBHdp4Sh1y7s7acl4hBZC7YNjJ+UnOMeld54htbm/Yeb41lKkEMZvDM6c+n yivnG0fUbC7jurNp4J0PyyRZVlPsRX1H4b/AGgdPh8Nadaa/Za3PfQQhJJIFO1yOAcH26mr g5RMZwV+ZI8hu/CtgNSW4m8WtEVUldmj3AAPPABFZfnOljHPcz3qyMSokeBURiPTNe6ap8Y 9Mvoy9lofiVnOAC0TEfpXn/jnXH8XaKLe50bxGFtiZYS9q2xCRgseOPrWqSSvchSk3Zo80b ULr7XsuJmFuc5ZCu6rGneLta0K6ebQ7p7bIwSSuaoadYzX2iajJb6a8zaaFnllAPyoW2/Nz wMkU/ULW206eB9JvEvFnt1eUSRhRHIfvKM9cetc/M29TpdONtDetvGvjbXNVgsYpUu727lE camJMux4Hb1rQvPGPjDwxa3ml6gJdM1mK58uSMxRrtAHOVxnOeh6Vxul67eadqMd4jmKeNw ySxfK0Z9RirOu6rPr4mv9T1O5u9RlnA3zqGLKBgEv146YobfQSiux7V8Nvin4gcarp3ifSJ fEFqtobhJ4bQSPbvj5csB8q9etc7rvjyO7s5FudOuvNduDLbKMfpXLaDri+Gpp5rq+1FbG5 tPs0i2E4iMjjld2Qdyg9qz9T8Ti5VPIe98tBkLLIGC+/StotRRk43ehbvvFFldeFbnw+NNT zJ5RMkxgUTIR2DYzg+lS+ArjwstsV8TJLNJ9qCqqk52bf8a5FfMu7sXouEjAPPnsf6Cr0ej wKA0XiCyDO24jDcfpUatmp694I8NaW91e+I7L/hN9OubXUJWsrzSLJZ4vLDcKc87gMd8V1G sfEXxRb3Ei23xD8bo4B/dTaVHEST64Neb6H4jtNF8HLpAkMmoC7ExvE1CaNXTPKFAcYI79a r6lfRazZ6tdQ65b6VOj+fbxPdTylo8f6pSQQfXLEVnG3P70SLdpHR3XxZ+JkK7IviF4gVtu 0BrUY46DpWMfjn8VxKW/4WDqgydxBjAx+GK8/stW1W4ufKkv5WReCQ5BardxYzz7JIdQkSQ 537wTWrinsNabs66f46fFWKEuPiBqTOucKwAzn8Kt2Pxy+M909ulr4sv7y8kGxIEjEjMPXA H61xXhzR4ta1d7a41gbrZWmQNDvVmT5sEHqOOfavpT4daCun+BfiRd3yaSdRlkiljvLBAsa xSRqyhMDKL7Vy15OlDntc6KMI1JqDdjxi71H4tR6kBdeGJUu7gFgH05Sz56np+ZpDe/FM3a xPoVvHNKQFR7WGMknGMZxX1toceiQP4d1TV9QX7SLcQiLer7geuea3rmb4eavr8+mz6ba3t zaqHkZlBEYPQbvevDWaTvrH8z2J4WitFdnxxNpfxT1Gy1bT9R8NQGK1ZY7oxxwRsjHptKkc H1GRXPN4R8V6TDbzXvgmaWz3/Iy4kXOOclSefrX21q/hTwXbrLNb6Olpc3DIqBSQX56DnBr hf7b8Cf8Jfq/h3SvDt/BfW/z3iwXRhVz0DEZxmqjmk6n8ON0RHB00023+B81WWmand6dfXh 8CJKLNhI8jzhHTPsWBP4CtGbSda02Yzaj8MopyyrOVkl8wOp6ZAbn6V9LjwL4fmgzJ4Zjy4 DkS3hdm+ua6y10TwjbW1tEvguyTZHtG9kLHseetDzW0bKOpdTBpS5pNtfI+VTFrer6ddx6f 8ABW1ilS3HmSwo8biPOB1bnuOh4rzPUfBHiTT9XmtL3wleW0u8FYscBfY9D+dfdVxBot9dL pOkwyWbFGhSJVSVAfQ55xWVqPwy0ayS81NP7UbYqmS2slBeVv8AZU9vxpLN3H3ZRSI+o0b8 zbPju18I6wJlnXwZKfIKko8iqWyeAFJyfwrs9Ju/ibodjb2Vl4Ov4Vt7v7T8sAEjITkrv6j Pp+lfQMUOh208M954P8U3USqFJvLGML7ZYkHNdnoHhDS7u/OtW+lz2FpdKuLaeMRtCVHPAP eqlmtSK0j8zN4LDrVtnyv4nsfH1v4WvLnUPANzDpOqxLb3E0rq8m/dvWRgDlD/ALRHSuS0n 4WeIZNOe/TSrSaOUgxMNYtg6L7qX619qwQWHhzxtqGmW8Qa2vfKeQO4ZSWypPJPB6Y6V84/ Ffw/pGhePPiJBZeGrePTxHZyxsttkWruuCUbeNgZs5+U5PpXfhMXPES5aqOSrRjR1pbPueW f8K08YNd+fPoKywRsVIW/gyw/B/1FQ3HhjUbJHkbwdeRxIfm23YcD34J4p+t+HItE8NWcUv kS6tfrFex3PmsvkxFSDEVJwSD39q5aGC/udTEQnjh344MuQPyr00rdDibvqb0+g6lMbVdP0 ebzZRgwl8ndngc9Kyr7RtZgvo7O4spbaVphCwxkqfoK0dKtPD95rVhZ6nqd4kZEi3ssChhE R90pnqD3zzW2vhyC0sUvF1PzrGW1DiVXUlJ2YhAQf4DjnvmhtPoJXRy2peFptL0+K41uaax /0sQCN4GzJERkyg5x/wAB61e0rV7TTxDFB4plt47EzTWu6y34kH3ARno3r2rqLSNobWSK08 WaNYbo0EsOrKztJLj52TahG0dj1rmZNb13S9ZB097K7mVyUltIg6sfUAj+dZOmpb3NoV5Q+ EytV1bxE+iWWk6natbWrTG8gzbhGYt3BwCRUsj6nqLtc3PiDE6KAftBKsAOnWi98U67Pqwu tQiSe7Rs+XcR7vwIrotEg1zXdftbu2vrfTr/AHDYRGsSI2eCSeK0pwjHRE1KkpPmkzjZtFu rGWG4uXtpUlHmLluGGep9q37vxJPb+GBpJ06zige6jug0SkksnYc45713Pirxr4m0eybw3q E9rqGoWjLAbyNopTuLbsxsoGcg98gU/wAWp4gtbMNp+o6rKZbeKVYp5bV9shyJFOw88cgjH XkVUnGLskzFXerPM9U8Q2GsaqLtfD8UFwWLO8TN+8JHdTxVfXdUtNShsEtYJoGtrYxyh3BD Nk8qABjt6113iHTtOOoaddaBY6la2RgD34vZYnIl53bGXsfeuQ1vRZbPUZ5bKzvm09l3xSz xEZU+pHFZuTfRmvIrJnON35o7/Wk607BqCxdpCg8fSlyc4OcUzkjGaex3RhixLdMY6UWATI INGTsxnvTOlAzg0ADMT1OabSk0lIAoopcZosAlFKDijFFgEoopcUwEoooqQPXNWi8MX+tSX F9B5shSLP8ApBjIxGoxgcUW+l+B25NmQM5P/EwYDFX4PB739k2o3/ge7umfCiZNRWIykqDl VPXjB4qDTfCmnQ6vbQy+FdVSMyAvHPIsof8A2TtIPPtXamlul+JyP1Om8P8AhL4ZX4L3U4t 9owC+qFcn1x/TpXpI+IvgLwheQ6bHcvIgiH/HkgkRfyNfOGqWvh7RfEdzp2u2F/BHGrEwQ/ u3jkI+UHcCcA4/CuYS/sVjK+SSegOOcUnJLYSpt7s+3/DHxe+H2r61Dbw69eWM8gPlx3sXk wsQOhbpWhqvimx8RwC08Q+EvDOqWkLl0VvEUOOOhHTGfTNfHXhmbw34h1Gx0LWILtSDst2t ZViy5PV2fgDr711us/DWO3mnXQWspreKMCUSXolkjPdmxjH5YrFxu9Ga8zWh9Q+HdX8O+Hb W8tdB8BaZb216ds8Frrtu6y5GOjN7mrmhr4U0TVBqOhfC2zsbxUYebBq1qCB3yPMxXyFDo0 8Xh6HRBYaAZ3d3W+kmHmSH+7v3YPoMd65z+wNSsNW8tVtb+4ibIgWfereowOTSdNhzM+1tT 1jwf4Qnu/HV/wDCeS0uLf8A0qe+tb63lljLHBJVZP5DFZXhfxV8O/iZeXXiPwT4J0n+3bC7 SScavJ9meQHnzEZcgsPQivh+eW/k80PEzRqSXCyEqvPTrxV/TtQs7GOKRLFklQ5kKXBxJ9R 3o5C02tz9Qda8X+HdA0GfWtZ1mzt7KBN8jiZW/AY6nPFfEnxi+M+q+P4Y3tt1p4UZpEt7W2 uws8jqcB5lHOD2FeNBk1Sx1DUp/EFrZvHPGiWEyuxlVj8zLgYwvUg/hT9Qxp1/cw6JrtpqI ysYaG2MayLt+8A3TkkVCkk7IHFvUjgaa5SW+u9VTzlZIvJumZ3YHjIwMYUYyPcV1CaeNOns b9r/AMO6nBZz7pYRMytcqRkBxgbh9K5fTbHxXcTxX2maZJcrPIYEkWDcjvjBUEjANdRp3if xNbeJYtJ8USLocLMiTMNOjZ1AG3IXHJ/GplzOVkWtFexp3OrXmrX/ANsh0vSIVRdqRgIBtH Qc9fTPU1QGr6hNbzBNHjRmBIaONVZD/sc8Via34oltNaljt57e+SKX91MbdUYgHgkDoaubv Fmp69czjwtNcajHEt7MEtCSse3KuVHABH51ouWHxMhuTOh0XRPFOpWFtdWut6lAk6mQebqU MfQ45BOR+NdzpWm+KI7aW3uPFPie6cKwAstZgKbQM4w4OfoK8+bx94vs5Ll5PDdpAbSNHuA dLAEatja7gDjOepqynj3xRqcV9oa+EraRyn2iYQacyzRLjIcleQP0qFOTldtWBw7XOY09NO ZPG5muWhk+yfuIr5WM0jbhnhMLkep45pum+N7SR7Ky1KXUo7C009rVEgMTsZCOSN64Vfpz7 1yl5fatp2pXgY3FrJdpiRXVkLoeRkNzg1nQKqFZHcbTxtXrVTtNlRTibjWmta7ZLKlvLcWe mxeWJFiASCPOQHYDGefrWNcB4RtPOehx1rutB8WpFpQ0O/mkTQ95kktYAPmOOWAPBfoNzZA rmb4RXt4ZIYDBbKSI0Y7mx2yfWteVW0IU23qZdtBeXqmGNxtHJDtgfrWwNMdIlWQoflwcSD /Goo4FjXhADUpiUDJUflRFW3HJsb9n2jyhHlfTzF/xrf1Pw3p+m2Vjc6heT2yXMYkQqiSKf UEqxwfY4NYAjiDYxjHbFTGISxbTlh6GqauTqbcHhfS4bjT73WpdT/sm4bzA1vAA8sfqpJIz 9RUl54f8FS390dJ1TXYrcEtFDPZo7hfQkMA314+lZ0b3HlhPMfC4CjPAq9biSGaKQMWKsGw x4NL2aE5NdSrqfhnSrLQLLVPD+vtfXUlw8U1nPbeVJCB0bqQQautpfkRRpc62r74Vkc20W5 UY9UJOOR3q3Baz3e+GCEvuZpPLQcD1NNWIMuHXP8JBFaxp2IlJNlHwaNKtfFlzA+rJbWhhk 23dxE2Q5UgfKuT1Ney+GfiT4VsY5tD1OWOPSNZt7e31C5UndbzRKFOF/jjYD9a8dbQ7XeZF BR/UEgirEemqY/L3s3+8c4/Os6lBTjyvYqFZQnzx3PqseNv2cIIYbW0g0yedjtjK2Ltubp3 xVvSdR+EM2uvoMdtYyajJmUWa2LI4QDIGd+D7d6+Tm0S1eAJIxZVOQBjrWLe2rWGpwXcEf2 hA3zo3XH1rzf7LUd5No7IY2T0R9x33jv4VaBbWL6pcraRTRlrXdbtyucHHzEgg+uKxNH179 n/X/FU66Vp0d3rVydx2WkrTTkc7uG5Ar5u0eDw14vga303S4ra5hieZ/tEo+QIMkDK4yewr h4bjw1a6t9vtri/DKSFSMbNh9QQaI5fSi7xYPFzeh9zXHij4JaL5c2qyzWRuU82I3azjeoO DtBOODxjtVq01b4M6hb2U1i8EkU5kaBtxVW2HL8sfrXwhpNzA/iC2u9RE9/aw7neO5cNkHq BuyMmtLUdW0O90yewj0I2y7y8EsQRJIwf4SwHIx1FP6hTbE8VO+59o2Xj39nuwvften6/p1 pcljkoJA248EHj1robnx/8AC7TopnvfESWflFVlkuY5U2lhlckjjI6V+dVtp+khma7N8cAb fKZQc/jXaaf4otrOxhtgl1eRwTef9nvY4pVkbGOcjnjiksBBv3tRSxE7aM+1pfiB8HPEVqN NfxdZ3MSL5zo0rjaF+bdk/SrNx8UfhTp1rDHceMLOKG4gEkccjud8ZHB6cV8NLriXUsk58O 6PbCRiVjSzQbc9uPpT0l066mLXmi6W6hWGDEyDpjqpGDmtP7PpyWpLxD6s+xteuPhrFqFn4 wn1ttMbTEiO4S5jnhKkxo0ZPzcHI718q/En4pP4u+JOpy6HPcQ+H9YktoZ43jXdOYjhWwfc +teax6dMVmjurh2jyMLuJp09vZoYnuFk8iNgWEZ2kj2PrVUsJGm+dDlWclY9E+K+oavdeId Ps9YtCk1laKiSSw+W8qnkMy9jXnl5NHeXf2u4sYVfAUmIlP5Vq+JNeTWJNO8mCSNbSzS1Lv JveTb/ABMT1JrA80YwePaux23MI3St0LNreCx3/Y4zEzAhjuzuB9a6Cz8Zx2lrbWkuj291D D5YeKR2CThCSA4BGev6VyO/LZBpnmDfjqKLsOVF3W9Ut9XlNytoLacMcbHYgAknHPpmq1pf Lb3KNcq8iDsjlT+YqlJJ8+RioWZTkZyKzuyrdDtbSHw5rOooxu/schYAG5kPH49hXrmj/AT XdXt1u9N13Tb+Fhw9veFwvHU8V81lhghRWxoni3xD4avUvNC1W5sJk5DQyFaftGugnE96v/ 2d/GEcbXU4hvWGPkgO9j/Ko4vghrcUKpJ4ZuTJx+8aNgf0ak+HHxx8b6lr9taeI7K716yu5 1g+0Rs0TxMxA3bl4wOpz2r6s/s/TVfY2qSGTI/5eXOarnfYn1Pl60+CuvTPIkOg4HRllDKD 7cmur0/4Z/EDTh5NnZW8MRTaVjlwv0Izg17i76DFdMk2twxSoeUe92sPwJzR/wAU5NlD4ih UkdUvhuHuPmo9q+xNkfNesfD+9uNUi0HWPDXhyfVrkjywT5MrDnoYyOvPWqdz+zhdX1oWi0 e90i8LHiGcTwj6hjuHfua9Xit/Dms+NYtQ0/xxDq2vaIjrHJ/Z3mzxIpOd+0gPgHg4NdvYz a/rNu91o/jPTbmL5QudOKkOOufm6e3WplJPoHofKOofsrfES3s1n0qew1FipLQeZ5Mi+3zc H86818RfDTx74Zf/AInXg/UbNAMeaIDJGf8Aga5H61993C+KbVTPc+KtIjiGf9ZZnj1B+bp UNnqPim5iEll4r0S7jJx+7tGZSPoGqN9i1Pufm0V5KYw3celGxgD3x1r9D9T8D2fixWbVtK 8H6iVJEjHTSJASOu4MDXmGp/sveGr24F4niSLR7dcmaO0jLIBj+HzHJHPvSsy+dHx4FNBXH fmveNd/Z5ktVln8N+P9A1WFMkR3EwtpPpzlc/iK5G7+D/ijTLeO91QQxW0gJWa2JulP0MYK /rTUWPmW55ttI7UowK9r8LfDXwxqulznUbDxVO0RYvqVlaZhj9AY+Wx71yL+G9FilmR9E8R yLGxCyJEQG56kFOKfL5gpc2xwPFGOa7OXSfDY+VNP14OTwHQce33aR/CsYsp7/wDsPxAlnA AZZ3tsLHnoSSOlLl8x38jjduc80ntXQta+GgoIl1H/AL5Uit7w14J0vxZc38GlXlzFJZWj3 bLMATIF52gDvimo36i5ktzz6ipJE2yuqggAkYbr+NFZFHUXd3dzvHDPeTyQx8qpc4GfaoGW M3SeXc3Ef8W7fwD2pbvP2kZj8slVO0/TNVzycHpXVpYwN/U9U0nU9IjtruxeO4SQyNcIN0k mRjBc9R7VliCxER8mWZSOgdef5VNaa/qGl3Eb2kwjkj5VgoOK9A0zxddz6bDc6zqV3NcSsW HlxLj9BV31I1R5ilrqNzcJNp1uxnhYMJE4II71q2994xhl1HU91+XKhb2dZGGVJwN5HBHau 6uNeubmQyQanfQxn+D7MKqReJtbsJZoLS9lurS5j2SrNGF3c55xQ6cd2HO2cVbNf6hbrD/a Ijt9P/eQRljuDHn5fSqjT61aaguuW89wt0zE+cGIcHvyDXYSXiznyZrWxtmB3BjuUn8q0B4 eupbRV3WbRspbaZ2waXs4vYfOzzBRqDRXJR2CS/NMCx+bnOT61etPCPijUbK0u7Lw/dzwXh YQSpGdshXlsH2rTutJ+zytNp7WwblWQTBl/I1Vi0/VIBGqXERjXnYJhgZ64waxnCX2TRTXU pal4T8RaPotnrOp6PLa2F4xSGVyPnI6jGcj8RVbTLqCycz7gsvTaRnitu7stTgtovtmlmaO XlCFZ8n8DXTeFpNc/s86Dpel6Z5eo8yrJbKZmA7bnGQPxohTl1E5rseeHVL1Vlt7a/lhtnk 8zy0dgufXHrWpot5d22rW99LqbRPHIhW5bLtEM8kA9TWqvhe3GtzR3VvcW0ERI8zAI3+npi odO0XWNT1oaTp+kXOpSMWKLF8pIHJ56YxV8nK7hzJqxq+OLvTfFXjBtU0yyaWKZEhd4YCoZ 1XBfC/xE81y1vP4osbmd7O51GFnQws4Eil1HG0+3tXT3Xi7WdK0aPR7az1HSlV96Bi0RB/v DgH8ayP+Eu8YtJmTXr5lxxmViDSmoy03CLkjMY644uWll1D95GElBV/nUdAfUD3p0FzremS NqVhqF/FcFPKeRS6nYRjBbuPauq8N+K/F0mqNp2nak73mrKLIM7ZzuYDAPasnUJ9Z0rUb3R 725l3QSmOVCxwWBwfrSdOI1JnK393fX1wJ72WaeXYF3Skk7R0HPYVHbwSTnYg59fStsRwXV 7H9vZ/I3fO0eNwXvjPepStvHM4tQwhDfJu6kdiaSppDcyGKwFuqtj5iM7jVlYQQCOcnoKsl IWjYb3yACoHrVxvsQabybNtpUBPMkJKN3PvmtkkQ2ZjLtIx3460CPIOOvrWldRTSLHctaeT F9zeqYViBzz3qHySRkU7C5imsO5sBSD61ZSHv6frUohbhjnNWFiIwcdRT5ROQJHtTG3rzVu Hbk4zUYyuQFzx3p6l1QkfLnqB0FNbmT1L0UpiYsrlWxjIPanjYYt4b5s4xj+tZruyOVVwwH f1qtJeujbSarmsJQub4e2OAzAHPWmyT28cgygZc5I9RXKteOXI3H2pTcSMAQ9LnK9mdBLqK ENtQAdvYVkXNykisSzBieFI7fWqrzF+5BqNEZ3yxOKlybLUUjQ0bVYtJurp3sYrtZojGFkJ AXj7wx3rLWCNRyoBzn8anaIRgMehpLqSHzH8hm2YGC3WslFJ3NnOUkk+hW+UEjpS7j3PFQb ywpRuxz0qrk7FkAg5x+tTRlcbiTk1AgyM55FTxjIHcjrTQFhHC4IHarKyhU3bvvVQ37Wx1F NmuX27WbI7cdKq9iHG7J5pl57HpzUVpewwXW+4t1uEUH923Qn3rPluByOpAqq0hIrOTvoaQ Ti7osTSebcs4URg9FHQewqs25Ru447UgYAEnPt7UwyErjdmkU3fUcDhTjuc1G5/AegqMSY7 5qN3+fI4qboBrNjcdtQ9eQKkeTdGqnb8vp3qIc9DjNZjF6niu/wDhd8Mda+JHicWVlG8OlQ Mpv73HywxnsOxY44FdH8EPgxN8T9WnvtUlnsfDln8s08OA8sh6ImRjpyT2r7i8IeCdA8FeF 7bw5oUTR2duCS7AeZM/eRyANze+KLgzzK1/Z+8F6ZbfZtLm12KPqGGpbcn1wBXH/Efw1Z/D /wANNdWuv+Jm1CVCtrbDUQQx/vEYzgV7J8TfGmjfDvwNc6zezZvJA0djbE5M0p6fUetfH2p eLfEvjzxLFc6jLGb2SISTbB+7tIR1wvrzwOpJxVc9tBRg5e89jAsJvE9z4hi1fVJrjUJmXd eSXPzhU6KOf4j0Hua90034V+JJrVrrUfD0EInUPFDHcKkkSnoHyOGx1rd8IfDS38F6da+Kf Fkk+qXCt9otdJjiVGRmI2SSZPzOB0B4Un1r2x0nm0tri0tmF00RaOOc4+bHAbGe/FNT5dER UUZyvFWPlSL4Napp/jSVNH/tex1FYPtErW93GdiMcAbsDGcHjvWz4v8ADGo+AfB8et3Pj3x BvllWIWg27yx68jiveNI0rWLC3kebSoGvrlt91LHdbgz+xK52joB2rTaDVJSqvpEcmCCN0w Iz+VVzkuNz5Tu7DxLq+mW1ne694muYLy2a8ZLeJbnEQO0N8hPX068VZ0LRx4U1K2trHXfGF lezxrJDnSdplUnBYLnoO+a+pVtdQiwyaQgzxhZQMe3T1rPuNQFrqPk6ppt5C20GOVYjOrFu oBUHB4HXFHN3BQPmC80aw13W5Lez+IOuLr1xfG1azjtclHHV3RTwp55FdTp3wu1DVbYzaf8 AEHWQi5ilDwtGd4OGyGr3qU6Lp0ct/dGHTYiQ0t1LCYuTwNz46kn9akn1DRIdOl1Jr+OS2j QuXhzJlQOqhR81LmFa58keLvAHiPwrqcUGg+IxfSyrvmW7Gwj0CjaQaxba08fQ2axTXEkqJ yVS7bb+A2//AKq+sJbDwhrx+33Gh6hO0igiWTTp0JU9xx70T+CvC81sqRaLdwqf4vs8ufyJ 71XMHIj5h03U/iZ4bmM/h3VzYMWEko+1Flcf7Q2dO1buieKfiZ4o1+10y78SwaKjz7XdJHM rcZ+RSMH8TXsZ+GMDTEWlwyHPSTTJSQPYh/06VDafDfUdP1SG+g1xbZYJA4WGznTPqMGQjn p0pOSfUajbY4TxZodz4d1XT4dZ+LOtwSX7/uJG0wMhbONpZX4OTV7UfAvja2B1C7+L1+1tE AoElkXUrnIymSD+Rr26S2tp40SeGSfacgSWzEBvYEVnXt8qjfZ25vQCVZQWTaR7lT+VQ3oO MdbvY+dtR+G+q+M9TvBrnxBiWaykUoWtEhEiOMhtoxxz0xUvgj4bXsHiC81nT/F8ljf6ZO9 j+5tVZZFXBBPOCCDXrWvWlvrbqNQ8KXJdR8sltdIp2/UgfrWbo8en+FhcQ2XhrXCLgh2/eJ KCcYyMEfyp8wra6HxFrvmL4j1ISNlxcybiq7QTuOTjt9KKNfZZfE2pyBXQNdSHa45HzHr70 VkbnVeN8J4yuUUgoIYNpxjIMSn+tc433ckV0njuf7R4rFwsQhaWxspCvTlrZDmuaOSoGRXQ tEZCYaSdY0UszYAAGSaetxPCTCWdCny7ckY9qiR2WdX5G05BHFDvvldzzk555p3Bo6yHTra 88NwTx6jNFfHO9d3ykVU/sS3msJWsdRn+1REZExCoR7Gvevhh4c+GuvfDXToNf1S0s74o7S u02x1O4gcEelO8SfCLwhb6NeNoPjnT5HQDbFOeWYnhdwHWq91k6nhMeiRTRHOC4T732rjNd V4Y8OaXHpbTeIJriSFHEkqRT/KyjPH412mo/BzVtBgBvrKyuCSsf+juHbcw4BHUVw/jdf8A hG7FfDyQC3uTzIin7oPrQrboUlJaNHAag9nLqt1Jp8Jt7TzD5Me4naueBzVcPIc56dqXg9O mKUDcoGMUmVZWOgvvGviG9Swje/eIWUKwReV8nygYGcdfrVRPE+vRyb49UuVI4yHOfzrKII BHGPakP3aV2FkaFz4j1m6j2XOozyp6M+RUcWt6rbtug1CeJjyCrkEfiKoKhbjH6VII1Kkls Nn7tF2OyNDVvEOu649u+q6nPeGBAiGZt2FHarNr4p1q2t0t4r+RIk+6nGBWKATxTwmBx0pL cLI3LPxLq1reJdwyqZkkWQMUBOVbcO3qKq63q93rupTX16y+ZLI0h2rjknJqG2m+ySbtokj lXa6A4P59qtanc2Wpar51vp8OmQiMBYoMlcgdee5qnG5KlbQylVdgIO4nnkdKsxKsjhC4QH qSOlNjgLsSTgmrCwELngiml0C5LbiIiUMTvHCEDg1aigLDKknHOAM06DTr46f9uFlP9k8zY ZxGTGGxnG7pmtrSrOSa1mkhlClcbk5JI9a0jEylIzV+0yWP2Zp38lG3RwkZGe5x2p0ds4GC uPoK6+y0RQwkZMjPpWxc6BJbiHNrhphujA5LD6VsqZh7ZHDf2eyAoy/NjOOtOisp2ZbeFSz yMAq8DJ/Gupl0treUpJG8b91cEGqk1ljEmNpA71TgJTuc1NBJBO0EqlJUJV1yDhh24pogyu WzitK4hSJiS3P1qKVmEWAoPynGaxcdS4swruWOJCgDB+xrGkmZm4B9jWjqMTG4IDh9wBJA6 e1QQWbEbSMkVm0dMXoVh8uGGc45z61MHzWgNO6Hk47YqOWFYd3QH0qbWHzIjSME7mYEYo81 YztDKpx3qnJdCNTlue1UZrpZATuy2O1S5WKSuW2mluLkxJ8xHYGqpeUxmQq3lk43EcZ9KgM oIQoAp24OO9KJZPKEDSkJu3Y9KlMqxKJAXHB5qYMD+HeqavyMZJ6Cp41LSRoHC7mAyx4H1o EzfbTIo/DUOsJqdu8skxjazAPmxgD7x7YNU1kABPTHpVObfbzmFnVwnGVbI/CpIUkneCG2R 55pjtWKNSzFuwAHU1XMTaxI068YNU57g9vWpdTtr7S9Qk07U7Gexu4vvw3CFHX6g81nGU84 AYUpMaHeZknINQtJuyQeKQyL7qfY1Fzg5OAai5ZMzHahY5U9BUbyqQG6Co2LYXB4pgyflxU 3HYcTk5HFJnPXtxmkV1VhlcgHketNJJYbRgelIBRknbyc+ldYfCF9HokerSaLqS2khCiUYO fwxmuUR2jcOuQ6nIxWq/ibWioQ6lckY6eYcVSdhO70R7d8OvjH4p8MaFa+GdGIsNOskaQCS xWRnycsSfU1q337SXxJjvZRZ6jCYC3yE6eBgdhjHFfP9l4m1e1u47lb2Zih4DMSPyrpY/iv 4ljHym0bt89upz+lXeNtTJxlfQ6LxP8AFDX/AIi65p1x4ga21KeyjZYUMISNMnJ+UcdqZpP iDWND1iLWNP02wgeNxL88QMbkdNwJ5weR70y+v9X1DSYnU2MYkG4yQ2ATORyCQc1iG98RaV FBbRyWbxKMJvjHT3zVqCXmHPK1kerz/tFeO7maNr19CuTG28eZao3PY/UHnNZeo/tF/FS7v 5JLfxJa2cWwAJBBGFB9RkHmuCfWNdeKOOG2s7m5JIaOO0jYBfUHHNKl14pl8yI6PaKfLwS9 miAjsMkYqfZ33uJSdtjuY/jp8aHCGHxTuMnKBLaP5h69K1YvjN8afI82bxfbRYJJWW1XcPr xXlCar4lh1m2lZrawuIc7MRBVx+FLca9r5F4NQeJsKQCkAkEjHtkdKFCC6MbZ7LZ/Hf4zWb rcSanpmrRkcRPbpgj1JBBFbK/tM/FE27TjwhozRIcFlLYz6fer5lkt9MRwyanepm3Dk/ZsA TH+Hr933rU0PWNR0a6ntdDmmvbSYL5jSWwY7hzwpzS5YvSwXaV0e5n9rPx2zvbz+E9B7hlm DgEenLVNF+1f4wWPY3hHw8QeMLI6jHoBnFeNy+PZ3l/0i1tS2cbn06PJpJPGkqW63MmmWi2 8pKiVtMTaxHUA9KXLDuTzSvsenaz+1v4uuNPvNK/4R3S7Tz4mi862aRXjyMZU7uD71574c+ K3xJ1C7bT/APhPtTtQIz5RkuSwJHQZY8fWsZ/GtozE/wBnadyeM2CcfrSp4ysUkDCx05OCM ixUH+dNQhfctydtjrJvE/xXksp/tfxAuzBKpEgN7kMPTG6uKTV9Z0y5j87xZeID8ymG4fjB 68HrW1a+LtPmhaa8s4PJHy5t7JNwPY81zdx4kKXcgtrWGWFTlWktlyfrTcaaV0SnJ9D0LX7 HxRPFZa5qHjC5vTqMOY2jv2d1UY+8oOV/H0rE0vxL488JTXEOh+Kb63inIkcDe+WHQ96xoP iDqtsA8WnWoIH3hABWbrHirWdSxM0ZtnB3Fohtz+VL3B2kdw3xc+KsJI/4TC7YDqDEw/pTW +MHxV8wFfFlyT0H7pv/AImvOU8QeITnZfXTf8DNTJ4h8TFwUvbnI56ml7vYuzRjX09zdahc XN2SbiWRnkJGCWJ54+tFQzzSz3Ek07l5ZGLMzdST1orA0Oq8SzSS6nDNMFMj2lt908BfKXA H4cVkY+UnPStvxUV/tuPATBsrZht6ANErAfgDWBkkEHjNdPQzFyPfOKaME8005APzfhSbSF znrRcD6p+CnhFNX8HWtwNI0W6Loy5voXZj83fDCvQdcttJsrR7CTw5YRSXU6xII7GYKWBGS STjp396+L9P1HxBZwK+m3l9AqDKGAuOPXippvE/i/y/KudY1NkPOHkfn86V2+hNmndH3dq9 rp/gyfX/ABpdW8lvHDEr7DJ+7PGB8ueeTxmvhXxJrV14j8SX2s3TfvLmVpNvZQTwB+FOuvF XibUbR7fUdYvri2lABSeV2Bx06ntWWEc8cdOtEI2WiKqVJVGnLoNXAbA79M1MkbyghELMBk 4FKsJYjoRUyK8OSjMpPBwa1sRcpkjbn3p+1WH0qXyRvwB7c09Yhnbj6mizE2Mfy5HZooxEp x8oNNEfTg1aNsYkVm6MMrShcggc96dhXKyRYl5wQKl2biTsx7VoWGnXN/NFb2dq89w+SEQZ JFWrXT/38kN0CjrngkDBHXNNRuJysUWXzoYkMKqY1wNo5P1q6mmfLbyo8cz4LMgX7nsc1op pQMDzxOpjVgvzHDfgO4rQW2jkFvHDbmOUDDEcmQ+taKDMXUOfFmJbvfMuwMR91cAD1xWk2m yWl2YIZXaMMDvkTaeRwcGukitXOnfYhaxf6zzDKyZcH0z6VJc291eM8t0TPM+B5jHkYrRUj F1CODUPENr4Ll0aO6i/sW7uDviUqWZwPvY69utQaVELV1LSMkbHEhTrjvxVuK0kikSS5iLr 0ANXoNPa4wY4yOeT7VcYESndFq4vLJWZLBpXj3YUyKM7fw70ttqk9reW9zCw8+E5XzDkY9O aWTTEgiZ8YxzjOK5PVbjy5XAPyiqbstSYpSN3xB4sm1XU3u7kRJKBtIjHBxXNT69vfGeAea wLu4JnIjkzxn0qDy5ZFExjYRseHI4JrnlNvY64wSWprw6vNDe/aIGBcEjay7lINTQJJdjbC pdtu4gEYFU7S9GmiKa2udtyNyspQfdPHU9alt721hMe1WZiD5obgZPpioW5TXYhntiZMsjE 4zjHb1qsHEKklRz0NXJ9VhXcyMVJGDg9vSuevb7LbUGFNEnEuCfUsXWqgMQuEx2HesmfUWl PXPGKozSbnI5yarkspArnlJmyiiWS5ZwEKgDOaaTD9lBy3nbuQD8u3FQ87ufwpCBk9elZlW JEbAAbB+gqZiArY6ngVWx/FTmclgM9KLjJx1yTzTg4ABB6VW3kHOaBIxA5607gW2fKhic9q 0PDviG98MeJLDX9MkC3djKJoiwyAwrEEhAIzULOxU0mFrnZfELx5qPxB8TnX9WggivDGsTe SMBgOmfeuOMgB4FRFm69KGJIFK9xpW0H7vmpWb5RkkVErHGM8UhJPWgCZSWUijac8ZqXy4F tIpFuCZWJDoVwFx0Oe9Q7jjOec0gGsvryafLGYmVcgkqDwc0Y3NxTDuz14oAYSc9KQnNKSe o60u7KbTikMTdxSj+8KbjNOHAx2oAsC7nC7FlcD60CeRj87sce9QYG75e1OJIHSmTyosxXE 0bbkmZT6g4rYk8Ravd6WNOub6WS3jXKoTkcdK55vlPpUsbkKSD1U0XsDSfQtG4aRsuxyB1z UiSTDeIzIxHzELk/jWcJOOe9W7PUbvTpjJaXTwlhglGxkVSsK3Ysr9skJAWdzjoFY09hqkE XnNDdRoOS+xlUemTikbxBqhbLX8+SOoc11nhv4n674btmjtYrC73Aq7Xtqs5ZT/Cd2fl9qd 0FjgHk3fOz5bPdu1ath4g1m1sDYWt9KtuWysGcrk8cKeBXU2PxFvNOTybTw7oAjMplw+mRy ZJOSMsCceg6DtVrSPFum32vQfavCHhyGWe6DvdSW7BY8n+6rAYHpil6B5HbaV4K8Pafb3Vn 4mTU9b19LeGSS0tWFvBFI+D5DMFLFtp5PqK0tS+HFtp1q2u+FtGvLF7BFu7mwv8AbcRTwbs HaxAIYehr3i/KtpV1rOhatodqL+RJZpNQixE0mMMQ2ep7Zri/G/xD0nwn4B1GObV7DVfEV4 hjjjsUBjjB7tnOfpW2iRhuz55n8V+CI9Qvp4NKu1S5zmBXSNY2PpgVj3mq6beu8uneE5nUg ZdS7g/lUOnePLmyvobqXw9od1GshdoZrBCsuRyD+ddNB8a9Q0y1uLXQdBsNFhnxujtNyrx9 Sal1GaciWxyM2qWttH5Fxo7WtwDzG6kHB6cHms6XW7Zvu2YA/wB6tLxF4z/4SfVf7T1jTor m6KBGlLNyB071yU7xyTM8UYjX+6OgqXJ9yoo1otZCTjNnGYu6knn8asjVNHwc6bIze9w1c2 Sc0oOG61PMyuVCSMrSMwG0EnA64opp60VkWdZ4qtpbHxE9nMDmOKILk8lPLXb+mKwy+d3Yi uv+J9zFcfEK6MACxRwW8a4/uiJevvXFcl8Zre+hmPL5+bFIGLcbabnnGcipFAPGcZpgfQng PQWm+EeoeIz4o1W0eysXkihtZFVVYN34yR7V6NpPw/m1XwbpGpz+N9dhurm3EkpVo3VSeoX cvSuB+Gup2118HL7w5bapaQard27xRRzSCPBLdye1es6pqsnhn4OGSSSJpbDThATE25d+Mc GqW5zylvY+TvGV3LdeK76D+0ZtRhtnMMU8wXcwHsOKxI1JwNtOj3SyNK5LMxJJ7k9asCMZH Y1okx3SQKu04qdIwTkqSKjxhgCc+hp6yMpI7VZJOLUNuMas2OThc4qPylXBZflzyO+KliuJ IslHK7vlODjIp9pN9nuUmaOOUIchJFyp9qZNxiw2zrMZJHTauYwBuy2ehqK2aWCTegViVIw RmtK6nlvLaCARIiwE4VVA6n2FOs7J3MkghDiNMtntRa4uYs21lBZK01xPPvlhzA0IABY9Qc 84pbOIGRC43HPI60W1pJKURWBBOPmOAP8ACug03TUWQ+a4yrYO3kH6etaxgYymNgt2imYxw lUPKhx1FXLSwlkIIZEBBIy2CK3mgikcOVREAwAvTFWYporSIpFHGrk5L7ct+Ga35bHM5tlS xsmaWNYwZGYbcDua3LbSnmLQ+SAUBLhyBio4YtqQzxyAo5B8wc7c+o7GtZIoUl2JOZI+8h4 3VRjJmQmmQtJmdDsHTFX9OSwsrtZLy1M8A6oDgmu2k03ww/haSeG5Q3ygbUDZLH0FcDeX7W c3mxgcdFkAbHrQrNaD1TMPW76Ca5aMZtbdm6n5ii15zq9yFllWFhLEpKhiOo9a6DW9QMgYb FLu2RjqPauLuRKJnjK7efmGa5qkuh3UY21Km8GYEKPTGOtaiwGO3XeOCNyqDniqkdqD833c e9WpJooYlHXAwSaySOlu5JNqAbT7TTzFDst3eRXCANk9iep/GsKaZpJd7ZVckZBps95ukbI 49OlUZJRNOzIoRG5Cg8CspMuKFkmTyeC7SEnr0xVdpE8h1Ma7yQQxzkUhDFm2kD6mogecEc 4qDREZIKEjOc9jUbnnPcVIfYVGSOS2DiokUiEuSQWH0xTZHB5HFDFWY+1Qk/NUMolV9tG8n sOeaj+Yruxx60h7c0gJWfJP0o34HFRUow3WgB2/PTrTCWwc09QvGaTAJPP0pAMFOxkUmB1p 4XI44pjGAHt0pSDntxSsvPFAXLYoAUMdpBA5pgPzYJpX4JFMzzSAkWQr0pQ2epxUdKGOcmg RKqK3A5PrSGFl5I4pFkwelXoGSRQrcGmBQ2ndnBpxHBGK2xpxmT90u447VRntJUJDDHrxVW JUihgqPrQclRU3l4cD+dRtxn0qShjH1PFPTo2P7ppmARkVJGeGH+yaQMhz2NLxQQcGrNhp9 9qmoQafp1pLd3dwwSKGJSzux6AAdaEMhBYjGOlPRiASBn1r6I8Hfss+INQjjuvG+pLoUTDP 2OHEtwRjv/Cv45r1/Tv2cPhLb2xtLrTNQu3K4NxJesHHuAvyj8qpK5DkkfEMEhV/mGRW1aR W052P+7c96+mdY/Zo8KaBbTanZalqmrW8ZLrbiSNZAo7dPmP0xTNE+FngeLTJLy70WNbwlh CL6/aSJwRwWVdpBGelaqJEpLZHN/DDUNUkSTwnqksc2jX6bP8ASovNQDpkAnt254rzXxp8P fEHhm/vzd2cy6da3ptI534V+pUgehGK+o9I03w0/huEWOnR2sqRlCNMDTQhhwcMx5/Guf8A iJoup6neWU8vh+41DQbmzFtfz2twS0Mqn93Ns6qw6HOc1Vr6EJ2Pj14CM/LjnoaqSBwOBx7 GvoLRPh94A8SieOz1S/i1GBtktjNMqyk55IG3n8Kz9Y+DmiWpNzFrMwg3hXDgEW5/uyfxL9 QKPZtrRlKqr2PBjknIzTTnPOa+mbP4MeHbvS8XPh29wwDpqOk6gJgV7/u3GCO/WvMviD8LG 8IKt/o+tpremucHdC0FxAfR4zn8wSKylTaNVNN2PM/al79KQg5pQcHisyxtFFFSBt69PPPr Vw11J5kvyhj64GKzuqntzU+oHdqE5HPznB9aiUbkPb2raxABQAp9qegP4U5Uyg7/ANKlVBt xV2JuSxSyIAFYjHccGtb+3tXfT206TUrh7ZzlomkJU/hWKMg4p6nD5NUZPU0reTBIPSpw6n JJrOjf5vY08S8AVaZLL3mAmkyA+Tzmqwkz8vU1KmAwHU0xFuGMsTkcdRWhbQM2ARx61DagH GR09a2rdVLDAFaxRhOVhI7eMbcKQcc56VpWdskjBMAueBntUlrAJJQpQHn866SGA21wl7aw iIjBC4yBXQoHNKbKkWjNZXLymCO4ELD5l5XPatCOBHfcIljbO75R94mpYYnaVmzy5ycHAJr Ws7OWWORobNpCp++FJC1soGLk2ZDq+CoX5hyRV+41Dw1J4WjtksriPW0ly05b5GU9Riku4R FELpXDSkkbdvA/GuelndA5ZvlJy3pUyiOLaN3SbQX07RRXBtlBDRxk8Ejrz2rQguRbXgkG4 wiTKmT5skevrXKy6nbQY8mYPleCOOagm1uKK4WO3uTcRgAgkEc9xipbQ0mz3KBtC1/RdR1Q xi11i1i8xIrVdqlRxnH86831cLJogv8Azy000xiSIJktgAs2fTnFZ3hXxguneK7K5uCTbu3 lTqp4KN8p/Q1s6nbzf8JhFoGi3ayi2kEMUy/d3Mc7vyP6VldptGqjpzM8q1G3ma6fekic/w B08VL4e8Nf21qc1nLdfZXWB58shYttXdt68Zr3KETnxD9ktYGaz0/Trq3jaRPmuJRESXBOc knp9BXMaddzX2o+HTeCRtXTTL9ZCyAuY8fu8jueuM81zzk7XOqmrnibSEOypkIvVsEge2R3 rMu5JjAJScRsxwf8/wCTXrVrpuo/8IPIs1qtxHNoF3LEkKAKrLIWVX/vyhgT6gYq1q889xY 65aXMKm1TwhY3iRlAq+duQ7h6NjOe/XtWMqjvY6IxPC12O2ZmYA5Gew+tanibw5L4c16XSF uhdmOKOUSomAwZQ3AyTxmvUfE9vdPp3xBu7i2bybuDTrm2dV+VyUjBdPbtVvUdO1R/Fuu6l aWweO0/spJQigzHeF7/AMKDB3Y68VnzamlkjxPR9OGr69ZaX9oFubqRYhIy7ghJwMgUl1pi WfieTSp7vZDDdG2kuChwqh9rPjvjk4rrbq2Fh8dDEsX2eFNaBRMAAIZcjHtXYz6zJqF7dWu rxpLdWviu2/s15IhkRmU+YoGOUxjPancpHjlzp09uLi6gWS406Kc263QQqrtgkfjgZx2rJc EZGCPftmvbPFWo3mn+CtUfTnYGy8WzvtUHai7crkdAKztSgj1T4gaR/Yhs7xfE9zBqAtJDi KM4wY5AOmG3cehFTJ9CkePEYJ5x9etaPh7QrjxJ4is9EtLiKGe7Yojy5Cg4J5wD6V3HjvTj F4B0e9ntHW6GpXkDzSRCNmUEEKRjp1xmuh8BaZLp2ofDe80u2jmj1aS4N3KI9580Fl2N/dw oUj6k1mwPE5EMUkkROdjEH0yOKbtxzg8V6lZyW914J/tJvs8WoeFr6XzEdVDXEcufLyCPnK yAjvw3tW5penaNaa94T0w2kFxoGsaMZ7ySRAS0pRzI+7qpRlXHI6e9OwXPEjjNBQjoePWvd rTTIJRcStYRyQS+CGlWQQqVeYORuzj7wwOetcB4IsLa507xNdmNZtQsNNM9pGVBwd6h3APU hSePxpgcQFGcFq7W6+Hd9awajK+pWbfYdLh1Vgu7MkcuNqrx94bhnOK7i80rTNQ8Cv4nsbC H/hII9DhkmhjQfeM7I8oQd9gUnjvWlryXLweJZZ7do3PguwYqse0dY+gHQetLpcDxu28Pfa 9YstNs9StZ5ryBHQglVWRlz5RJxhgePTNVNT0+XR9Qk0+4kikmh4kMbBlVu656HHSvT7qLT LLxj4WuNS0pktJfDUM05tIQHiLRHNwF6Eqfm564roHs10fTUkSPT9Vmk8QWUcV6lop82GSP OGBHBI6j1zTejsB4lpemvq+pxWMdxDbh+XnmO1Il7sfbFUJY1ildQ+8KxAZehHrXtFvZWN3 d+NvCEENtZy6Nq8up2hKqpMETsJYd2MkbQCB6isiVLqz0TRfFulaFb6nbat9s+3I0IkSN9x UI2B8mEwwxilcZwOveHrnQotMlubiGZdStEvIjESdqNnhs9DxWNjnk17yitdaLpmkXNlFNa y+CZroGSAMweNXZGVsZGCBXC/DCCGfUfEDzafBe/ZtEubpBPCJQjptIYA+maT3sBwO0etBH Fe16Pplzq+hrf6polt5Wr6RqN5H9mgAV2TpIccKVZeFXH61g+J9NsbzwJb6lpEf2Sa2Ntb3 2mSwhZIpGQhZI2/iVyDkdc0AeY1LG7IcmnXdpcWNzJa3lvJb3ER2yRSqVZD6EHpUIyRQBtW WoyW7qVbvXV2FxpmpMEu4wjsfvDpXnytgjtir9neNHKCDjHrVKRDjc9JuvhreXNubvTlFzF 1Hl8kCuN1bwhq+mgPcWMyRscKxQ4Y16N8PviDb6RqMK37s1u3ytg1ufE/4h6p4n8YeHdI8I 6W4023kUWqoMm6uDxvJ/zjk0rybtbQWx8+XFrJbtsnR4XBxtddp/Wnm2liGJYXjLISNykZ+ lfc/hnwfo2v8An+JfEwi1rU7jyokuVtwlw8sZw6qGXasYxjdjJAJJ6V2us/Cjw74l0yazv9 Os7SGdiZY7aBcg+zEZB+mKqybKufm7b2s13cpb26GSWRtqqvevY/h98NNThupNR1KWG1kEZ WFFfMgY9wR0PuK9g1D9mKPw7dNqPhXUp5n2keVd4bbk8YIAx+tc5JfeNfBsP/CPeJtGS5tF Y+ReMAHi9lkH3h9a3pQitWYVJy2R1um+M/FHhN1g8SrcalpSgf6UPmliHv8A3hXofh/Wh4o gN/BdIumOf3awv80vu3p9K8TuNcvdYVdIUsdNwGvZxxhTwIwexPf2rd0vTIdKlS+8EXSadJ j95ZSMWhmHYf7J963lTW6OdT7n0FYQxRKAsCKi/wB4frVq80PTdQtS8NvHDJ/fVRj8a4Dw9 4/hubUwX+mzw6uvDWjHKj/a3dNp9OtdUTPqECnULvzI25EMB2IB6HHJ/GuVpp6G6dzln8Mz 6fqk8+iXQsXmyJjCitG59SvQN7imT6LqejaZea6mtX1xqEMW4eYU2ScjIKAAdOK7FYyS1lY y2sIjTLIPmdB/ex/WpZfD8d5EUu7ma5R1w8Zbap/AUOXcrlR5R8Rfhr4I1mZ9WuTJ4d1MYa HUrMcSEjILqOOPXiuOttM+I+kmG11fQ7bx9oKsPKvbDDzoMcE5wwPsRX0VcJFFJBYTadNLb OuzzFUOqYGAGHXFcf4k+HkMiST+HLp9OnbloFkIjc+3pWkJQeknqZy5o6rVHJWviq78PXaa dqWmx2tuVBjQBd8QPQEDjPtVxYV1TxPFqBsILvSjaywTOzh+WIKnZjrnPJ9a85uvAOo+dcX fiHWV06KKRvnnlw2RVvSfGXgzwtchJfGi3QJCsgTKkdycda7KkaaV4uxyU5zT5baDvGXwA0 PW0fUNIhNhcuNw8kYU/wDAeh/CvnrxP8KvFnhiVzcWRubdf+WsIzge46ivtLRfF3w3v0jg0 PxjZLLn5YpJCnJ7DdWvq+m2t2kcWo7HSYfJPF0x9RXBeL0Z3Rk0fm0VIOD1orZ8UQxxeMNY ijICJdyquOmAxormsdNyow3SsW4INKq4BK9zSzYad25JY1JEuYmJxwRx611GI7AACgYpyAA 4JFAXLAn8qeqhjgjimkRzAyjNNNWCBwMUqRqW5FOwrkIUlQR0qQLkYBwasRQ89D9Kk+yMwB CkZ6ZFUoiuiqnXPHFW4wzdMdamWwxhWHPtWlb6duAK8VooMzc0hlvuG0MCRnnFbNqjF+Onv TobFkAAX3rYs7DqcdK2jBnJOaZY0+BVXf8Ae9jXQx3ESLs34BGdo71kqiQRliQuKwb/AF5Y pSIyCQOSOcVo5KJmoOR6DGVYIVGO9dp4c8WjQtMuLIWMcgm/jft9RXjui60bkBWkzxXT3d8 t3tFrblNi/NsBOffFXdSRDg4sv3M8d1dBJ3KwlySUHC/QVzd7awyXDWtvLGq7yVnkbbkY70 yS7cglCc459Kyp7y4tyGuC0ccncrnj1qZNFQiZGoJc25WWSJ0gLeWZFXr9KSH7NuWRJmlPm HKlcYHYk+/pTtW1UXnl2iCN4oflEgUgye5zVdLuGCJIgqDBOCBz+dYdbnTa6NuW4E9zG8Vt HCidI0UAL/jWoNTvJFkVDhpDvYKAucVyzapb5CxkjjHJqtcapliqyAY4yDVc6J5Gdfpfi06 RqUt5c+bclreWFF34wXXbn8K88vdXuluTNFdSI2T84chh+NNu7n92reZnd79K6TwKbaXw/w COZbqzt7iS00V7iBpolcxyB1G4ZHHBPSuWpLQ7KUTijrV0CQbqbAB2jeRjPX86ry6peSowN 7IAV2FS5+76fStweCdTu/DlxrG5YpYLX+0GhlBG+An7ynpnBzt9Ko+ELC/1B9YNi1sHg0+W eQXCb8oAN23g4asGzosUH1a8mRYpryVkiUKqlzgAdBj0qdtTu40Ia6n85wA7GQkMO2a1l8E a2fD0ksksEMdtPCJ4pFKvF5uArZx8w5GQOR6UzxH4G1Lw9pt5fT6jZ3Y06/GnXSQlsxSFSy nkcghT9KltJjszn7i6lluBNLIxlOPmLcmmy6jdmVZXuHLR/dO85X/CtvRtK1HU/Curvp6W0 /762haJkzOWdmCbOOATnPrxU1x8OdfFpYXFt5U63c8ts6kFGgkjXe+4MPu7QSGHpQ2FmcnP qV5LHLF9pkKSsGdS5wx7E1DHe3FvPDJFKySRY2MDgrjpg9q9Ok8GR694V8FaZo11p5vrx9Q LXRQx+YI9jBXOMkgZx25rk7rwFq0Y0y4sp7e+tdQtJLtZ4idsSRkrJvyONpH48Y61BdjEut a1LUonivb+adWfzGEjlgW9eT196lstd1bT7TyLLUbi3i3b9kchUbvXA7+/vUmr+F9Q0fT7D U5XinsL8N5FxAdyMVOGU+jD0Nbmm/DnX9UstNuIZbFV1KKWW0Rp/ml8v7wx2PHegRyYuZ/3 yiRszEFufvfWryapqEVh9jW5kEAP3AxIAPX9a6HTvAepS634etN1rdRa3u8kxz4UlSQ0bHH ykEfqPWmatol60g1aeK00uC8HmwQgEL5QfZuQdwCOR1qk0Ixl1zVYrNLaPUJ1hRWUIshAUN 1GOwPeqFne3NheefaztDIARuQ44PUfSuw8Q+BLjR/EeqaZDewzWemMiXF4+VRGbHB989B6C ub1rw9qeg68dG1OFYLtShzuyjKwBVg3dSCCD6UeoEUOvarb3zXkN/NHcFChdHIOPTr09qlk 8RaxIsu/UrhvOjEUgMrHcn90+o9q2NW+HHiDSY755pLK4exnhhnjt5w5Tzf9W3ptJyM+tZu ueE9T0CwhvLwwvC9xJaOYn3eVNH95D69eoyDSHYqv4g1V7mGc6hM0sUXkq+85VCMFf93HGO lC+I9XjTYuozhfMEuA5HzDo2PUevap4fCuoyaFDrUhit7O5MiwNK2POKfeA7Z9B3rqdf8AC aajo/h+bRbe1tpU8Pf2ldgHaZdrsGb3bGKljOeTXdOGhXdxIt5P4ivC6TXUk2U8tscgdS3H JJrHtta1K006fT7e+mitZ+ZIUchWPuK31+HWvyzmKJ7NyNLXWN3nYH2cnGenUdxVO88GatY ahJbXLwCFIIrr7Wj7oTFIBsYNjnOfT1pDKa+ItaRU2ajcKEhNuuJDxH3Qei+3Sq1lqt7pzT NZXUlsZkMbmNipZT1U47HuOldDeeF9W0vwxrQubKxli0+9gjnvI5Q7oXRigXHVGAJz7Vx1I DZtvEutWdtFa2uqXMMEJYpGkhCqW+9gds5qOfXNRugguLuSTYVK7mJxjp+VZVFArFu/vbnU b2W9vJ5J7iU7nkkYszH1JPU1W3HtSZNJTuMkBwOTShyD1qPNGaLiLUc8iHhsc16h4a8Wajq Wn6doqvbxSaaXktpR8krMRgKG9sn868l3EVLDPJE4eNyjjoQcVpGVmRKHMtD7F8L/ABGbTI mi143NrqMCpFBuY5Kn7x9+gr17Q/iLYXMirdTLsYfJcLyj56qf7p9zXw1ovxCnd47TxHGL+ zxs3t99B2w1ekaJqrESTaNqC3Ft/AOkgH91x0P1rpShUWhzNyhufa0lz/adgEsbtIpWGN5G 4Y9veuf0zwNPaWmqW2taq2vWl7KJUW5jyYflAKZ9M8j8a8a8L/E6bT2S11AAQ992cD6d1/l XrNh4zh1WO3g0q82+aC0jycmFPbHBJrFwlHQuM4vU4Txd8KrWwsZItA1A2X743T2aIZVZyM DgZI4/KvMv7O1+wu7e3msp4ZJpBHDK8bLGzeuSOK+t7FdMW2xbYBblnblmPqTVPXorG10h7 u9G+KMZwgyT7AVpCs46MmVNS1R4BaXmqeHgIb9I5FZiou4SJI5TnnDD+Vb9r44j09t142LZ 8YlX7p9ie1Ps/B9h4w8P3Wq6Hb6hoU3nPDJazoVUsOc7ehByDlay08JPovhTVYteR/PVs27 QjdHKmMEEdua6VOE15mLjKJ2Xh630e/8AEH/CWSRp/bBjaJJUY8xnjaQDg8e1d0+r2Wl6bc alqF5Fa2Vum6WaVsKo/wAe2O9fNGhtq9jBLfeF5GaOAZlspzujx3Ab+GuruLW5+Kkej2Woz 3mkaLZgy31qBtee4yNgz0KjrmuedJrU0jO52Om/FDWfGt86fD3woLzTY2KyazqTmKAkf3VH J/Wu9lu5NP0Rb3UVSSaJQZDbISC3+yDzj61jeEdZe5s7jSbu1SCfS3EHm26BYLlMcSKBwp9 V9c1P4p8Z+G/B504+Ir6Syi1OUwxStEWj3DB+Y9utc1mnqjdNbHhPxc+E3jD4j6rP4n8P6v CbcR/8gyZHifIHODyGzwe1eA6r8GfiNo9rHe3GhCe0lJ2zwTpKMjqDg5U+xAr9GdoI3ccgY weCOoxXK6tDDol62qbsWN4yxXcZGUUngPjtzgGmpJv3th9ND897bwX4kWbEqw2ozyzSj5fy r6N+H2s6jb+Ebfw6uq3F7PDloS5Dbh3C59PQ12XjT4KW+tTXVxo90LZ5xlYT8oU9cqRWN4C 8Aato/ii3j1SGdWswDvZfkb3DDg5r0FDDqDlH/gnE51ubU+PPEqxr4s1YM5fF1J8xGM/Me3 aipvGJCePNeUAAC/m4/wCBmivMPSKrL+9bnv1p6AbGJySDT7iMRXsiRnKBuAT0poBBJ9/Wu s5hwJyRjinLkH0oC456mnoDuAAzQSSKMkZNTrHlvl5B5piKWccYFX4IWYgCtFEhuw+C337e ec1tRWrvEluxLIhyB71HbQhWA4Jro7K34jLbSHrpjA5p1GU7bSDJICVz71tw6MiJluB9K1r S2XzI1DKg3AEnoK19bsLTTrrybbUYr2PYrCSMEAE9Rz6V0KKOWUmc8La3iQhsAgd6guL+2t oXZccetUdW1BhnawriL/VHJZd/y+lZTqcuhcKbk7l3WvErvlIpDj2rlbfWkjvf9MV5rZv9Z GGxv9Oar3c8TRhg5EuTuz0x2rOjSOWCeZrhY5IwCqEEl89celedUqO56lOkkjpbPxEYLp5I YxGhPCKTha6C18Z3KFlSRojIMF0Yjj0rzFXIOQeatxzP1zyKUaskVOlFn0N4Kfw1f3Zt/EG ryaZbmMsJgm/5scAj0Nctr88AilVLwS4kKoAD93PB+hrzlNRvoIEk3PtbhTnrV3RLHWvFep vpukmN7pYnn2yyiP5UG5iCeOACa19v3MFQ10JpNQSJ8dcGqmoG8s7ryrmKSFmUSKHxkqwyD +IqDWdC1jSLS01C6WOWwvN3k3VvIJIpGX7y5/vD0NZT3MkrCSaVmIwuWOfoKx5+Y6PZ8psw TseOWYngVJ9p6I7EZ71jLcPES6kimvdEtn86fMLlNN512MdxOPaut0XWtM0jwJrEdvHcS6p rNu+nThiuxULKwKd88d65DRtN1HxFfHT9METTeU82JHCgqilmxnvgHj2rOExIxuxjn6VLdy lFxPQNd8ReHNY8PWV3INQh163s0sZYEI+zzbBhZD3BxjIxjioPhy8unnXdUuYnjtn0e5jim ZMI0ny8A9CfauDMn95up4NaWkvqWolNAtb9IIp2ZlWabZGpxkkk9OlQ9kaI7DxH4l8Maxf2 2u276hDf3Rga7tvl8iJ12h2THJztyARxnvS+KvFui6xpvi2GzEyy6xq8eoQK6cKoDfKee26 uIutAv7Pw7Za9MIvsV5NJBEySbjvjxuBHbqPrWYAxcHqD3J/Ooe4Hpfge+ufDXhbWtcurR1 23mm3FussZAuNkrscE9eFNWovFvg/SPHaavpa6leafdecLq3uSoaGOVCrJGRwcbsgnngCvO ZdRv7nTo7aS4mmtoBhUJJCDNRalZS6Zci3mlikdo0kDQuHXDKCBn1GcEdjQB6fo/i/wnoE3 hu3t57+4i0aW+cyFFUyrOm1QBngjAqPRfGmhWHhvTtBkaZkOmXul3E+z7nnSiRZEGecELx3 5rzfT9G1DUtN1LUbUIYNNjWW4JcBlUsFBA78kD8apIr7MhSQOeB0oQzrNW1i3PgnSfDEUv2 r7HdTXTzDgZfAwv4D8667wz4v0bTJ/A091cSH+wo7v7SojJ3ebnaBg+5ye1eUqOF498VIiE su3JLHAAGST6VVhHqegeKtE0648Eyyzsy6LdXM1wgi3fK7ZTac5PH5Gqs3iiw/4Qy+8P3V1 /aFlKpktI5Y/ntLgyAlkfqFKg5HfNcHqenXej3rWN6BHcKqsyK4bbuGcHHcVRaUnuSQMc0m rMR6x4l8V+H9bj8X2NrdyRw65PbajBNJDjypY1KmJhnpyeR7cVw3i7X08Qa9ZTIdkNpa29k j85KxoF3H3OM1zZdjgYJI547VC7MfWkUj2bVfGHhXUNS8XTzTTSW2svp3lxLFtZkhI8wE9i RnB5zWJ4313w3f+GJtN0fUJ3MeqveQRPAERYWTAUYJwy8DPevObW3ur26itLaFpZpSERF6k mtC78Na3aRzyyWZe3t2ZJJ4yGiVlbaRuHGc9qXkOx2PhfxbZ6T4Um0XUbkahpN1DL9o0uaL ISU5CSRN/C2cHI960bfxZ4dU6PazX0iRp4bm0meZYc+XMxYg4z8y8jOMV5ndaXqFlbWc91C YkvU8yEFhl1zjOOw+tGr6Pqeh6ibDVLZre6CK5QkEhWAKnj2Io6BY9P/4S/wAOqZliu5x/x Sf9hqWi+9MHyG4PCkflU1z4r8JapoJ8OXt9c29vLo1jbi8SHcYbiAHjbnlDk98968b2t1wf rRtbjgii4WO7i1fRrf4deJNAjvZpLi9v7Wa3aSP76RBwxPPBO/p7Vymr22mW2pNHpV3Ld2u 1SJJUCMTtBYYBPQ5rPCvjIBpMHHSpGJRV3TdLv9X1ODTdNtmubqdtqRr3/HoB7npUEsTwTy QuBvjYq2DnkcHkdaAIaK0v7F1I+H214W3/ABLhOLYzAjAkI3BcdenNZ2D6UAJRSkEdaBQAl FSTRrGwCyCQEZyKjqgHbuK09N1K80+4NxaTvE6rncDWX2qeIcH/AHTQtNSZarU9L0fx9Bcs ItYQKxGPMUYx78dK7yy16502VNT0e+LQsgBIYYxnPI6H6ivnZSQCd2D2rT07W77TGH2eY7T 95GGVP1B4rpjWdve1OeVG2sD7K8KfFWbU/JsZY/8ATZCRDz8spA5we9d3b/FLQ5L/APsPX7 eTTp2423GGjc5wAp7/AI18iaT4g8N+IrW3sr5Bo1/Ed0c8BKpn14PBrupfEuu6dbwQeKLdt YtIWBg1a22tPF6ZJGHHqDz71bgpax1X4mSk07Pc+ybS6t7iBUiZNnbZjA9qS70y1vIAroHB 7CvnXwd420+FrJLTxQkUMkxiEMiYR2YknCk5jc/lXY/Er4lXvg34fwT6VOjarrE/2SykYgi LHLufUgdPc1zuLvZM3Um1qZXj/wD4Vr4Vu3GoeJv7F1KT5Stj88gB6lkHGPrXIaXq9tdiS3 8KeJ4NdQ8FI0MVwo7nyz1P0NfPfirTdSu7l7gX9zqlywLyiY7pkbvx3H0rn/B2pTaX4z0y4 Lyri5RHCOVbBbB59s1s6kouz1I9mpK6PuLRvFVtLZPpNhqFvp93HiM78BlP0Pep774UaH4n khk8Tanq2sxhvNW2kusIGI6jbyPwNcT8UtOu9I8KP4w0WGG6vtP2xajHcRhxcw5+WQg/xL3 I7V4Ro3je+TUIbuWK2u0Fy9y0ALRgBlxs4zhfSsqkp392JUIpbyPvyS5lt9MY2tt9okji/d Q+YE8zaMAbj0z6muesrvWNf8MahbeJ9IsNIuLiNljtob9bgkY/iPAB/Gvk/wD4TzVprlZLf w3ZeUoOYhI/PHcnsK1dM+I/iDWdENjYeHNDikg/ffaWtTu+VgcOQQDnis4xqPeI5tLZn0hp 1/qsd5F/aWt6AmmRRKiwwsz3TOFH3znaPfArN13xDp6eIbFYvHDWUa4dtNgtFdrrn++RkD6 CvDI/GfibxXpV9aveaXpLxAfaorDTljaMZ4JcdQcVg61Y6tqFvb/Ytcu9Qa1yBGq4OOpCkD ij2dV6pDjKnvc8P8XSLP431yZVID3szAEYPLmis7UXaTVbt237mlYnzDls57+9FTqbmrON9 7MVGBv546U1WwoDDIqw08yi5gU4jkfLAjqahUfNjH4V2nHaw5gd2ARggHjtUsKkNuHBqW5K yzNJFEsanHyr0GB1qaKMblPoMniqSJbC3gJxj17mthIPJfDYz7HNU0GDkNyetONwFJJH+Fb RsjCTb0RppLsapo75oiuCOO9VJbnSU0IvHNO2pmXgYAj2f41hSXxZvvZxQ6ltiVDm3O+g18 pwz/WmXHiBjGwD8dK4QX20+9DXzuvDVXtWL2Jf1XVtykFjg1yc97I5K54NXZyXJLk+vNZhg AYmuSpKTZ1wjGJWkbdk1HitD7IwAJGAwz9aga3JOentWLgzpjJFZRzV+a8muli83H7pBGpw BwKrmLaflprZDYIoSsN6mnpt9a22rWU1/ai8s4ZA0lu7ELIM8g16R8Nr3TNQ+NN3e6Xpq6b YSadfstrE2RGv2Z8gE15IBuOK1NF1zVPDt695pV5JaXDxtEZIjhtrDDDPoRwaTYklc9F8La lYa3baZ4TttCNzo2lifULqSeT5huUBpSQMfKMbR610Ou6Z4YsLrxVqOmeHrYQxaLZX9nHcx hjCzOAWwDjkDke9eMaXr+qaHqT3+mXklpO6sjNGcblbgqfY12OiePJ28PeIYdZ1Kee8ubKK 0sg6+YFVZNxBJPAx04NTfoDR2GrQeGdO0HWvEdp4Z0uS7Sw0u9MDxEx20sxw4C54UjBwema qaf4O0HxM2hTaX9mjtZriCDUrNl8u4tZGDHCk/fSQjAPY4Feb3HiHUBZXEEeqyzR6iitexs MKxB+UH1x29KavizVpGiW4vJSiPGxKttY+WMJkj+72p3Yz1DwVJot7460C2/sd9MvLX7fDe 3RiCAoYH2qUHBdOcnuK858b6W+h6+2kmKEQRIHt54gMXMTDKy575H+HaiXx34nu9bGqz6tM 12I2iEzHLbSMEfiCc+tZmo65qusWtvBezyXENinlwhuREmc7R6DJPHvUpu4rnqvgnRtCvbT wDaXWg2k41ue8t7yRoyzui8KRzwRnqKZoGk6JqL+BLqfQ7M/ab28sZ1SPaJ0QZQsO7DPWvO dP8Y+ItIt7OPTtTmgFkGEHlnBj3fex6Zq1pnjfXNNWL7PdMGt3kkhPaJ3++y9gT3NUvMZ3n hrRbDxD4Q8JabehfKfVNVlES8eYyQoyxj0BIArP0aw8Lan4X0vXddtF090v7mynkt48jYIg ySMnfy2PPtiuGbxVrggtLdb6SOK0na5gRDgRSN1ZcdCcCkPibVWuftAnxtDjaAMHeMPx057 0gPQ9S0xvDvg7xrYy29hNs/s+aK4tkysqSb9rj0DAA47GuR+IWkQWnie2t9LsVgibS7S5aK BSQpaFWZsdepOTWb/wlmtrHfRreuIr+NIZkwNrKn3Rj27Vcg8ca8NYl1Ka/kkuJLE6czHvA V2bPptwPwp9B3Oh+EmmWur2XjHTLy8js4rnTYk86ThQTcR4BPYE4GferOnpNB4Z8faffaNb WM8dxZW8kXkjMJMrKeeoHAPXnArgdK1m/wBHtL22srgxRXyiOZB/GoOcGtSTxjr1w97NPfP Kb2NIpy2D5oX7ufXHY0LYTZ2Or6F4T0LVdS8K3mmzy6jaXESwSopXK7wHLnPzI6njjitOTT /DQ+KuteB7PQLSyeM3dpY3YZi6Tg7ojkn1BUex5zXBal4/8R6rb2cOoXa3BtNgjZ41LkL90 FsZIHoaTT9WttS8Q3viXX9YntdShZbqIwxZNxMG7n+Hp1ovqxGZ4jPk3UNvNbrFdW8arccY ZpOrZ988V6XqmheEm1fWvD8Ph2CzEGhwarFcrK5dJAkbMpJP3W3kY+hrx7UL2bUtSubqd90 1xKXdj6k5Nd14/wDGSXutY0W8SaylsLS3kYR7Wbyo1UqT1K7hkUN6DOj13w74WGt+K7LTtB htovDmnrfoFleRpmdIuGyeVUvnHHvWXbeFdJ1e68IXenWMUCa1ZvNfLJkx2ggkZZZvYEITj 34rjpPHOvP4jm183Q+2zwG3mbaMSxlAhVhjBG0AfhUdp401mxFwltKiQz24tWi2AgRAhtoB 6DIzUXGjr9Hj0S98T6xq+l+HxbaRHeW9vbSyOTHAjuVIIzlndQeB05rV8Sw6H4Z8DXNpDpB uvtGu6hp6mW5kwqwsojfaDjeAcZrz+y8c69p6XUVpPHDDc+XuiWNdo2coQMcEetN1zxvrni GwSx1OWKWBbl7wARqP3r43tkDvgZouM0vinp1ppXxDu7DT4mhto4ICiMxYrmJSeTnuTXXfF XQmtnsNbFqt9FqMFpbtKmd1q6wr+7/3mUgg/wCBry7W9e1DxDrD6tqkizXUiorNtA3BVCgY HsBWzefEPxHfpdJdXKOl2kKSr5agHygBGRxwVxwRzSuM7hPCvh1p9OiudE+zzDxLb6ZLamV twhkQZjdh1YHJyPpU1l4G8O+I3tI7ax+wGLWb6zYQyEmeKKIyqpz/ABcYyOx9q4a4+Jniq7 uftNxeJLL9rjvixiXJnQYWQ8feGBzVI+OfEG2MRXSwmK+bUkaNApE7DDPkDuO1FxHd+DPDP hrxJo+k6rc6WkMh1G40+5gDsElXyDKjDnIZTx7jGaqW3grT9R8I+H9TtrUCcaTqGo3KoSft PkTBVBHbg9vSuLt/GWtWeq22o2My2sttM1xGIkAUSMMM23ocjg1dj+IvieG80+5gvhC2n+Y LdURQsaucuoXGNp7g8UXDU3vCa6DrGoarJBpJsfI8OXEzATOFa4QcuvsRj5TkZzWL4G0jR/ EGq3tnqFxBZXMkSixe5z9n87ePlkI6AruAPYkGqKeNNZj1S+1CN4o5r6BraUJEqqY2+8oAG B+FZem6vcab5ohVGSUDKsoPQ5H60wPQr6xm0f4W61p+oWIt5bTxPEkttu6YhOVHt6H0rTg8 OeHYfEvhHw1qOiQDVL12udRjUsPJjeMtFCRnhguGPfmuBbxxrk1nJa3EyTxy3o1B1kQNumA wGORzgDGKll8e69JrS60skUepCcXJukhUOzjuTjnrRcCfxJpGn2ngDwzqVrarDdXdxexTOC f3gjdQnB9ATXFkEV1lx471u4utOmaSHbptw91bRCBAkbucsQuMcnnFc1dTyXd3LcSkb5XLt gYGScnpQBB1oxxTtuKUAY60WC4z0qxGrBSf9k1CvB9c1OBgMPRaLCZBz1oyaO2KXPSmMerE OGBwRXU+HfHGsaE4iE32m0PDQTfMpFcoRginDnjFVFuLuiJRUtGewW7eGvFiB9MkGmaoWDe RIflZu2DTvifd6yfAfha31G3fdZz3Mbz7TtdtwK4/4DzmvIoZpIWyhII6YNeg6D8QWbTn8O eKoTqeiTMu5hjzoCD99CeMgcYPUcVu6imve37mCpuD0d0cJHqF5HfJeCdjIhBBye39K+kfh GutfFzxN5ut+E9Nj0qzdJpdWtrJbdtyEbIgwGHLEDPf3qfwR4a+DN/dtMsWh6pgho1vLiS2 kxn+KNiE/LIr6V0jWtIsrJILe50uztIhtjjhuYljAx0AU4FYfM15l2KuuaRayaZqMF3GJoL iCRZlcZBBU8Yr5ag11xp6aYPDumRR26LJNPaW0ZuNnsSOvvXtPxc+MvhbQfD93pFhqUd1q1 0vlYtiJFhUkZyQcZxnpXyHNqVr/aM2r211eTQEhXGNjID7g4raEtLGTR9BeFB8KPE1x9k8P +HXh1MRESTXt+RG7nvhiRn8K39X8EanoltZSx+HdNkgt7lZZDAgcyRA5KnGM571802mqQaj exRaeXt7uLGy4iGHZR2de/4V6bpvxP8AGdvZwaHPqzpFIcRSkmHYM4Du20ttz6elPVbO4rL qbOqeKdC/ti7vCi2OmafA0UsVugjM7nnBxjIX37020+K2iHwhJdaVFNFKkhiijkQfP/tbvW sXxfJ4vt0hvv7C07XrMKJZdS01muAWHOWyP6V5bL4w/wCJlLcnSbVmbJjjkX5UJ6kKMDNVz aak20sjitQlefU7qeX78krO2PUmioriQzXUsu1V3sWwOgorkudiOklUteSLkdT+dAiIBJ65 q3LETfy4HVs9e1TrbkRD5Thj19a9BRucLkiqipxwAKtRYPCsoJ4A9aljs57mTyrSxluHzhR EpY5/CqLM1neKZUaOSJ+UYYII7GnsRuOllMTtGygMpwR6VV815ZkijBLMeBmmXt21zeyTOQ DI24iqbTgOGzjac9azcjRRZZnlMcrxFj8nTNZ7XHU55PNFz5hAlZSgkyR7iqbkqSMcY61jK RvGJZ+0MxJzzij7S275TiqQbjg1YkFstrA8cztO2fMUqAF9MHvWXOy+VIutcRG0QBSJtxLv u6jHAxTFmDfeA49O9Zu89KPNIxjtVKoDpmvNfPKkau3EYwoPYVSmnHGKps+TkZpuc9eaTmx qFiXzDnOaUfNk++KhqVABjkUlK5TROEAUc81DIM5zmrGQFznnqKgc7mxVPYlbjVCeUxYnf2 rr/hvpOl6t4xhg1yZoNNIMcki9Q8g2R/8AjzA/8BrkEiklkWKNS7scBVGST7V22nXNv4f8G O9vdWM2ozz5uLS5t97IqnCj5hjIOT7VFimcvqml3ek61e6RepsubSdoZR23K2Pxrev/AIee KNN0qXU7m0h8qGCO5kSOdHkWJyArlQehJH5itb4j3Nj4n8R2GtaTOlzqGoWUR1CGJCNtyq7 XIHTBwD9c11Fz4h0I3mp3C6nC/meGrOwjTy2IkniaIuh44+4efenqK55yngrxI2nQX8Wnme KW4S02xsGaOV+UV16qSOlP0/wr4muvt9pp8KSpHam5uFSdcCJWwSeeSD2rvvEWuac/if8At nQfGkkdnf3aXy2iQspspB83zno21uARnitGw1TTNen8RXca2tjfyeGbpb+S3UpC0m9dsgUd CRjOOM9qVh3R5beeC/ENjcwwzWilZrb7XHNHIrxGLoW3rxweD78V6Re/D7wroOnaRBea3Nq LXdqt5dwQgL9nVh/rVfGCASOuQTxVfTvFOlQ+A28DXF2hZ9OljF7ztWZp/OEfrt+UD60618 SaHqGgR+ENUvRasmjiyTUdpdUlWYygEDkoR8vr0qloQ7s5vV/C89jZ6xHH4cVEiubaOK7e4 BaJZBlAAGw28EEntWNqvgbxPo0M0l9pwUwXK2cojlWRo5GBKqQpPBAOD3rorW50u18Ha7pk uuR3FzLeWbwmQN+8SJjuI44AB4BrsYfF/huz8Q+IdUa+juIJtZsLuGBEbM0UYYSHkYBG/v1 xSV27DTPHdU8O6vo+nWl7eWy/ZLp3SKVHDqXX7ykjoRkcH1qTSfC+taskMun2LSm43+SpYB pyoywQH7xFbvjiWKHNhY+Kv7c00zvPboqMixhv7wOPn6Zx6Vr6b4l0z7J4Cvlult5vDcjLd w8hplEvmBlx1JBK/lSfcZk6v4agfwj4Y1DS7Lybq5t7mS9Z5COY5NoPzfdOOMetYMXh3W5r BryGyZ0ETTgD7zRr95wo52j16V6heeJfC3iDwDDoF5dQWMs6XVyk6qd1rOZmeONjjlGViCO x5rPsvFekQ+JfC3iVLlIl0vSTY3lp/edY3Tao7qwI/OlcDjvh9pOm+I/iFo2g6mJWtb+4ED mJ9jLuHUGtLVvC+jnwPrGvWkd1p9xpupJZeVO+5bpX3cpkA5Xbz161n/C+8s9N+Kvh7UdQu o7WztbsTSzSNgIo712U3iLTbbwprkOv6hBrE8mqwXWlwKxkMKrLukbcR8oZMLjvmp6lHm0X h3VYvs97e6fKtiZ445mBwU3HgNjlSRnGa3PG3gbUdD8R6iunaZctpEd79jt5SQ5LEAqpxzk 54yBmuu1PxFpsXiTxveWt5Hcab4kaE2q7sFP3yOGYdigUitC/1HQtQ1Xxf5+vxQ2l54gsJ4 5oZDv8lCweRO/AYH8qYXR43qWiarpEcL6jZvAk5YRseQxU4YZHcEjI7Zq5ZeD/ABLqNhBfW Wj3E1vcCQwyAYEuz7+31xntXZ+PpNOXwdZ6bZ6xaXr2erXjhYWJPlybNjZIy2dvPvWv4G1r SbCH4cyXmrQRR6fqN9LeIz8xI6rsyPQ4bipYHlcfh/WZdLbU49PkazWMzeZjjywwVmA6kBi AT6mm6Xoer6ybkaVp8139mj82cxrkRpkDc3oMkDNeqae/h638LKsfiOB5brQ7u3linc7oZz LkRKMYVMAEEdTiua+HEZk0/wAbRiQRk6BKoYnAB8yPr7e9AXOVvfDWu6fq76VeabLHeInms hAI2dd+Rxt9+lWIvB3iie9nso9Du3ngSOWRQnCo5ARiemCSMHvXon/CRaRceH7rwzcXMZv1 8NR6fDeZyGmWczGPd6YOzPt6VZg8T6fJ4K1DTJL5Y7+18MJp6uHwZZvtKyBQe+1Awp2C55b N4Y162s7i6n0yWOC33eYx/hAbYTjqQG4z0zW5eeEYR4JXW7G1vJLqPy1u4iFMduW+62Qcnd xgY4Oa7HTptBh8FXMEfiC3knv/AA1LCy3Dnelz5yv5WDwq4U4x1Jp2m3+l6DH4W0v+0IJ9M tpo9U1eZZAXnnPAQL1IjU4HbO40JCueZxeEPEtxPaW9to880l4GMKxDfv28sOO4HJFMvfDO tabc2Nvf6fJbm/jEtuWwRIucZBBxxg59K9Z0rVBo/wAQtLgvPGOnXekwXNxdRG2JWOMPGwD MdowxO0Ee1M0LUtCGg+ENL1bVbWCdbDUrQzSfOtpLI4aJm68HGD160WC559rfhG/g1FrTTN EvClpZxzTythw4Y/67I4CEnA5xx1rMvPCXiSwtry4vNHuIIrLb57Mo/dhsbT64ORz05r0iD VmttH8WaZq3iGzvrhdFFnaNA/7s/vQwjjOBu6sfTrVjV9R0+a518nV7WdZPCdtZxt5ud86+ VlBnuNre3FVYLniXNAzWtpd9ptpHKl/o8N8xOVaR3Ur7fKRTdUu7C9eM2GlxWAUfMI3Zt3/ fRNKwzOzgUmMD0oJyc9KXrjPWmIAeM+lIPm5obikyBQMcvXFTqvyv/umoVINTJghxkj5TTJ ZBg5FLgYzmlJXb05pMDGT+VFhgOTTsYJ9MUig9qUnaORTEAIBzing4Qjpk1E3UGng/K27mg CRZZEX5SQDzn1p/26f7olcA+9QF2YKrNkLwB6U3q3r6UrILIdJI7/eJIHSgSMIzGHIVuopB HIUDlSEY8Ejg0g5NFgJI5HiZXjcqwOQVPStVfEOsNcxzvfyu8SbF3sSAvpWZbW8kzMqAHC7 jk44poUD5gD0qtehLSe56L4W+Jes+G5jJp9/LYuwKuYuUkHuh4ruJ0+GPjXQnm1Syu9K8T3 DDy720mDQ3MhGFDKxwg9eBXgqnAA55rZ0Gayh1i2k1Dc9tG28p2Lds1om2rMzcbbGJfWcth qNzZTFVkgkaNgCGGQcdRwfwop+oyxyardSQj928rMuOOM0VhY6Eei6aNMi1xX1eCa4s9x3x wPsY8cYNVbwxNLI0KFIQ37tSckLngE96lu2VLiUg5G/OaqTSKIyVGM8D6V62h412xi6peac 4ksbqS2cHdmJsHNYN5dvczvPLIXkcksx6kmr8pMk4jUAsemTgdKwbk4ZjngHHHNcs3Y66aF llKgNgqD93I61AJg3BOSaS9+2xNHBdq6FFyqtxgGqoPvXM5HYokskrMcHtTC+VxjmgoRGr5 GG7A0w9azZSQbjRuNJRUjCiiigAooooAKlQDbUVTKpK8c1cRMcX4x0po5OKXHy812nw9tdN mn8QyahZxXf2fRrmeISk/I6rwwx3Hr2qm2Qjj4ZJIZkniLI6EMrKcEGrtq9pLLdSamJpZXQ mJlfGJCc5bPUV21v4V0a48D6hf/ZJ7e7tNLj1FGmchpWM6o2B/wA88PwTya2tR8HeELNfES w2F4X0rTLPUYmN198yBd6Hj7vzHpzxQmtxnlMZKSAhiD2I4/GrsOnXs+n3Gow20klpa7fNm xlYyTgZPvWt490ix0DxhJaaYrJayW9vcxxu5Yp5kSuVz6Asa6r4Z6S/iDwX4u0qJ03yC2ZE Y8ylXZtinsxxgfhVX1uTynm6xSTPFFGrPJIwCKO59K2bTUda8KX2qWG1rOeeI2t3E6gkoT8 yHr1rXtdJ0uDw1P4rnsXNqdUTT4LYzMDFgbmZj1z2H0Ndf4p0Hw6vjnU9f8Tzn+z77Wbi1c RE74lQKSy7eNx3Dg+lK62Cx46ZAzkjgmoicEkN0rqtB0fRtT+KNloRee50m4vfIV8+VI8ZP B56HFdOPCPhnUdNW6s7G/iay1eTTbmGKUSPdLtZkZQfukbeT6c1QWR5WHIDHJz1q1fWF9p/ kC9tZbX7RGJohIuN6How9jzXoUvgrRjpb+IIw32W10QajNbJISGmM7QgBuu3Iye/pxW9rel aFrVlBd6jaXGNO8IQXtukU2AGD4IJwcr8x+lZt6lJHirSKWRn+fkZGeopk8sbTyNbp5URPy pnOBXqes+BPD+mXNzrHzRaPHHYuLaaQllNxGXZdw54C8E+vtXnfiS10q08SX1vodxJcaYsh +zSSrtdk6jI9cGl0sPQq21hf3kLS2tpNOiMEZo1LbSegP1xVix0bWNRWf8As7Tbm7EHEvlI X2+mcV1fhMjw54bj8T3UlybLUb1tOljt32Hy1UM5z/ewwxXZeBLXTrWbwle6bNdpBeatqEU gd+sSRAoSB/FhuevSpsM8PJKMR0Iqy9rdxWsN1NbypDcZ8t2UhZMcHB74Ndu/hLw/P4f8Na zayX8UeoahJY3MW0SP8mDujAA5IOMeuKi8d6X9j0jw1fJPII7m3lQWzSbhbmOQqQPqMH60x nIvZ3kFra3NxDJFb3ILQyOuFlAOCQe/II+opryIYzs4Pp6V6DH4Pt7/AMIaLqv9oXDW0em3 F9cxTSfKm2fygseAdoJK5+pNOl8I+CPsuu6nY6lfXtlp9na3EaREArJI2JImJUZ29mAoIaT PMmkYgjPBOaTzG7cfSum8ZeH7Lw946u9EtZpGs0MTJJJgsqyIr8464DY/Cuvj+GenL440TQ ryS5FhqZlaLUbV1ljuIwmVKHoDkHcDyOKLFnlXmMRjtWxoviG80O31OC0SJk1K2NpPvXJMZ IJA9OQPyrudH8E+FdUt/Cs3mX8Z1/7RbbN6/uZoiQHzjlTx8vbnmptA8IeDll8DvqA1C8uP EMyoYw6rGjC4CEEAEkFfxzRsLQ8o3EHOetAds1u+IbawXxpqNpZRG3tUvHiVF+faA+OOmfY VteJvCml6X4Z/tSwa5V49SexZbjALp5aurleqH5jwadgOK3n/AD2oLvxz+tdt4P8ADug6zp 9/e6ut1Da6ZC893cJIAPSKNQR95j+mTVm08H6RfeEb/U4ZLpJ7bTPt6tJhQziUq0arjLKFx 83rmgRwRduCG6e/SmmRsDnpXsmseDvB0vibXozbXun2ei6Ra3ot7Zlcy58oNlm7nzM5/wAK wofBOhanoOpX+lSXyGDT5NQgNyAu7bMqeXwPmwrglhgZoa1BHnJlJFG9iOprvpPBWl/8JDP 4OW4uI/EUNzFbqSAYpTj979NvUYznFaOheBvCeteINE0pdXmSW5mnhuooSJGUIpKSqSB8pw RjqMUBoeXopZto6mrFxaXNjK0F1A8EpAOyRcMARkcfQg/jXoll4P0Rr34e6hZzXSW3iG5Nv Kr7WaOVJhHuXIxg5Bwa4rxLLNJ4n1IXE73EkVw8XmSH5mCsQM/lTEzH24oIwfpS856UcUhj T2NGKO5FKF7k0wEqxGMq3+6agzgcVYjyA/8AuGmJkByuaXcMe9L0NNyM4xQMAePvUoYkEdq TpR0P1FAhBzmng5UjFIgDMVHH1peQCTQAh54FABHXmprVYXd/PdlXaSNozlu1RheeTQJskM 8r26W5cmNDkKegpYZGhkLKqnK7fmGaj2EgYH41LHHG0qrIxVN2CQMnHtVIV0SxWskltLcKV 2RY3AsAxz6DvUQ9M1M6ojskbFkB4JGCaAFEeNh3569sVRDYzZyM1LGMnI60igkgnpmpUXDH aDtpom5kv/rG+tFD/wCsb60VidB6HPf2sdncwNaBp3cFZmJygHYDNZjXeOAByMcis26uz9q lwQTu9apm63cP+HNdsqhwxpGnb6iLDVra8CrO0DiTawyrY7EVH4onjufEt3PBaW9qsxDeTA 25BkZ4rJmmLbVUAdsioWmJTAA4PUjmsJSubxhbUZcSySybpXLOOMk5qGpnEPkAgt5u7kHpi ou1YSOhCUUUVAwooooAKkjQMeajpwbFUgHbR2pCuB0pPxp2RVWQhoHNWIpWj78fSoM5pyk9 BVLQTJDyAcj8K1tE8RXug6hcXdqsTG5tpLSVJE3K8bjBBFZHBXGcGjA4z+frTepJ3LfEfWp tIFhNBaSQmx/s0s0Ay0IYMFJA5wQMelVrvxtrV3FqdxNbxGHU7aKyncRYVkiA2KD0BAUflX J/aphaC03nyQ3mBe27GM01rq4NoLQyt5AbeI8/KG6Zx61NkgS1OtPjW4u76/u9RtbW4kutP XTyHhVsKoCqQT91gFA3Dniq2j+ItU0DRriK1jEUF/NG/nkfMWibcu09sGuV3EHinGR8BCx2 jOBnpSCzO7k+ImqTS6mZ7ayePUZ1upoTANnnr0lC9A3v3zT5fibrdymox30Flex39wLt1nt lYJKBjzFH8LEcH1rip79riztbUwQotqrKrIgDPk5+Y96phiaLgkdd4Kv44vibouqX11HbRR 3qTSyvwqqDk/p2rSk8eapovio3Wjm3jjtryedERAY5DIGVmI75RiK4Ldggik3+pzSGd0nxK 1dEihS2s1t0tJLBoRbqElgZt3lsO4B5Hoahl+IGpyQzwtBbeXNpw0raI8bbcMGCj8R15ri9 wIx6UzdzQFj0GL4oawk9w0lnp9zb3NpDZT209uJIpFiGI2Kn+Ievuawv+EiR9I1izns7V5N QdHEphG6Iqf4G6qPYda5vNIaBpHT6H4z1HRNDu9FSC1vLG5kWYxXUIlCSAYDrn7rY4z3rS0 T4g3+jQ6XCtpazR6ZcT3MO9DnfKu1yTnngDj2rh80nfFIZ3Oj/ABAvdDtNDt7GztgdHvpL2 JpAW3l12src8jHaquveKW8T2el6SLGz0+G0mkEDICBGsjAkMe4B71yPSl3c5oA9TuPF6+FL Dw5pNulpqZs7C5s9QgcB4ZklmZymR1GNpz1B+lc0vjPybHW7C20q1t7PVo44mhjDYiVH3AL k569ya5EszHJOabmlcLG94h8RzeIfEra7cW8UczCJSij5T5aqo/RRWxp/xCvdLv7K4srWNY rO4luo4HJZRJImxiPQY7dK4mkoCx2+lfEC50tfD6Q6dbuuhSzy24cE7ml+9u9faoJfG10Y/ DAtrWKGTw45e2kGcuTJ5nz+uDxXICnZp+YmjZv9aN54rfXYLaK0le5+0iNASivu3Zwe2e1b /ijx4/iWxvrebSLK1N5e/wBoM8CkFZSoViOehx0rhu+aXI+lO4WOt0/xZDaeEofD0mlxTWy 3X2ubLMpuHxgBiOoA4A9zWrL8S55NJbT30exbdpn9lNKEIZodxZe/BBPXv3rzw0lILHfXvx Fnvn1OaXSrYT6lpsem3DruG5E24cc8MSi1JF8SrqLRbXT2020d4dLbSGnwQ8kBYMAecZBAO etee08HHUVS1FY7y/8AiRfXuq2Oux6fZ22u2zxyPqMaESTlMBSwzt6AA8c96kj+IiW3jKDx Jpvh3TrGaNnlaKFWVHkdSrMecjqeOlefDmlXrigdjtIPG8lsPC6JZRNH4bnae2UscMWfed3 PPzAVkalrUF/aXqf2dBHNdXrXhnAPmLkHKA5+7k5rCPWlAGCKYjoTrlkdYur06DYCKa1MK2 4QiONiuN6jP3u/1rA4Y49OlJyfmoJweKAG+9LkYFNpw4UmgYgHFTp91+n3TUPvUseMP7qaB Mipopx6cU2gY4dQe/eg0Dr7ml2846GiwhFyPSn5JQ0gGDUigFW9aLCYxM880uw9c5pQOelW IYo3k2yPsGOoGatEtkYGcDkU8DDAZ/SnhSrYOfbipAMnO0kCrRDkNRS7HccD1pzIqsPnLDH PHenKqtxgjFKAMjC8GnoTcVRgA9alQEHC8ZqZIP8AQ2uC6bVYLsz8x9wPSnIFCj1qiUc3KM TOPeiifi4k/wB40VynWi9ugfck2UlaQDzM5Cr3471WuljiupI4ZvOjBwsgGNw+lWY9UcTWp uIYp47XgRuvDDrg45PNVWuSTMFVAJTyAOnOcD0qnJMlJoh3HPrVi6uXvbgytGgYqBiNcDgY 7VAibyRuCgetEcjwuXjYqRxkVFy7CKpZgvGScc1LNbGJCxZDtbaQGyc/4VBmgnJpaABpKKK QwooopAFFFFABS5pKXqaaAAeafg4zThGDGW3DIONvenPHJGxR1KketaJEtjfTNTQ3LQSF0A JwV5GetMIyFBGKRl5xV2sSIi72C5A96YQc88VOqle1IVBJ/nSaC5XOc0ZNOZcknrTMVmWBN GaMUAHrSGKelHT60ZpWOcntRcQhpKSnD5TzSGTWls13eRWsbIrysEUu21QT6k9KLu2e0u5L aTaXjYqxRtwJHoe9XJ760jsVtLG3UMRmSdx87H0HoKzGOTknJoF1EpR60lFAxc0ZpKKLgLm kopc0AJRSilppAIKWjkUvfNMQlNNPNJQA2nADbknn0owfWlFKwXEHJpcE0oHNTq2YihUHIG PUfSqSE2V/pTgueakVeO3FNK85qrCuNwaOM804cZGeabtwOetIB3OMdqZ160/PFNB60DQ3u aD0oJyaQ9KVxjsZHHapU6N/umoee3apkPDe6mi5LISSKO1KeR7iloGGMjJz9aUZ9KFBHJFP wW56VaExqjnmnr91jigA5z61MigIcrkE9adiGyWOMS+UkaEPjLEnANKqncDxn2pFTacL0H6 U8DAwOSapIlsfjc/Xn61Jt2g5NIFYN604kN25HersZ3F2KvR6Ao65xinqvQMd2aeU2j5CDT JuNztXIYmkdwCu1h09KHfbGV2ck5zioVXcRSuOLMWf/Xv9TRSy8TuOvzHmiuY7FsMb7xptO PLGjY23ftO3OM44rMYmaPakqWFFdwrPsB7mqQmR4oxWhYWIvLkxlsKuSSO9W20m3kDLbs5Y Ddkg/wAq1VGUtjN1IrcxKMVqJo8zNIrHlQMYHrSxW7WpmRo1kO4ID6/Sj2Mk9R+0i9jKxSV qXWl+RF5ryoueQo5IrP8ALcjO04zjOKiVNxdiozUldEdLitCPSrhyoOFyM8n9KYum3LLIQh /dnBFP2che0j3KWKcB3rRh0uR45Xdwix8H3NRPYyRW4nZl2Mflz1NV7OSEqkWI1wz2Mdt5a BUYsHC/M31NB+b5m55rU0xdLk0u8gubZ3v5MC3kEm0R465HfNVWsLpS6si4TgnPf2qlF7mb mr2KjHBAPTtSFgzcDFOEcjAsIyVTqaiJABYUmNDvMbYRnitXwx4fvPF3irT/AA7YzQW9zfS eUkk7bUU4JyT+FYmTjrSxTyQyrJG5Vx0IOCKhsvl7Gn4l0C88L+JLzQr6SKWe0fYzxHKt7i sj8KklmluJ2lmkaR25LMck1GCQMA8VDZaWmoL1oULu5OBijpSHk5oGJS9sUlFABRSigjHek AlFFFIAooooAKKKKAClxShc06rSAQD2zRxg5607HpSEcZp2JG0CnKO5oxluKdh3EB5xS4Ap 2wjmlA5/CiwriGNhg4yDSBDu7/hUmGwDn9aUfLn9KdkTzDOOPWrFpezWVwtxCdkiggHGeox /I1GFJpGQjgnP0p2FdMb/AHv60uMjrSlcg9vc0AHbzTGR7RnIPSgE9qUqR+NJtIHHNQMQ9O hpuec04c/SkoGhOvtQBk0p4HFKu0ZLAEY6GlYBv8JFSxjhh6KajH61MgOG/wB00CbITxSjk 4wKCOeacFJximguPJzg46UoAyDigqenWpYlABB5/CtEiHIQKAcipsZjPYfWjYMgDI/CngfK wx0NVaxm3cnQxGA/IfN3dc8YpmMktg9acUdCDlTuGeD0pcNuxmmiWAGRk8e9CjBPFOWJu54 9alWNsE4JA9qokYDngdfWlcYOBx70oRuPl60sanzlEgO0nBA5IoERsS3Lc4GKcqgqAgxTvL JbCnIzx2qRUwFLLjHbvQho5qfi4kH+0aKW54upB/tGiuRnatiae4tncNDaCL23Eio0nCwtE 6lkPIAOMGiipuFiLcuPu8/WnJIitny8/jRRSGTRXjQBvLTaT3B5qeLVZYSzRjazDBO7rRRT u0TyojGozAOASN/U7jmmC8YKgAPytu+93oop8z7i5ET3eqG6jVHiHA5Oep9abbai1sCEhBB 7E0UU+dj5IvQmj1d0laQwg7jkjJ/CoxqsqkEKQc7vvHrRRRzy7i9nHsKuq4t5ITArCQ5LEn INWbbW7WOzltrnSoroMm1CzlTGf7wx1NFFHOw5Ila11KO1lLi1Vzj5dzHCn1qVdZCDAtVPO 7lj1ooo52HJEpte5UqiFFY5IDHmh7qF0RTaqCoxlTjNFFLmY1FDDNblQPs/Pc7qi3x/88+P rRRUlC7ouMRY/wCBUB4xj93n8aKKAHGSAj/Uf+PUzdF/zz/8eoooAngltFlJuLcyJgjCvjn HBqMyQk8Qn3+aiigBA9vn/UnH+9S74P8AniT/AMCoooAQvB2hI/4FSM0WPljIP+9RRQA0Mn 9z9aeXt8YEJH/AqKKAGgxY5Rs/WjdH/dP50UU0IkV7fABjfPchutIXhzwjfi1FFO7CwqyQg /NG350CSEceWxH1ooo5mFh/m2+OYnz/AL1J5sGP9W2f96iilzMLIYZUz9w/nT/Ogx/qmz9a KKOZhZCNcRkACM/nThcQYAMTY74aiinzMXKieW7sGt40htZEkGdzGTIf047VF9ottv8Aqnz 67qKKOZhyoelzY8iWCRh2w4/wpPtVnhv9HcEnjD0UUuZj5UMaa1JUrDIMDnLj/ChprX+CGQ euXz/SiinzMLIb5sHAETY/3qaZIccRMD/vUUUuZhYl82yKgG3kzjk7+9OeXTti7YJd2OfmH X8qKKd2FhqS2Cn5oJWH++P8KnFzpxBC2sinB6uP8KKKG2gsR+fYBwRayFe4Lj/CpDeabv3L ZyqPQSD/AAooo5mLlRIL/SwRiymx3/eDn9KkGpaTuybGYDpxIP8ACiijmYuREn9q6QE2nT5 2Oevmgf0pn9q6Zj5bKYc/89B/hRRT52HJEd/a2l5ybOf/AL+D/ClOr6Z/DZzfjIP8KKKOdh 7OI8a3pobmxlI/66f/AFqlHiDTAuPsErf9tf8A61FFHOxeziKPEGkcFtKkJB/57f8A1qVvE OkNjGlSA/8AXX/61FFP2kg9nER9e0duRpsqn/rr/wDWpr61pMk0W21njRQA/wA4JY560UUe 0kHs4nP3TRSXcrwgiNmJUMecUUUVmaH/2Q== </binary> </FictionBook>