%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/907.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name>Petra</first-name><last-name>Neomillnerová</last-name></author>
            <book-title>Tanec s carevnou</book-title>
            <coverpage><image xlink:href="#_0.jpg" /></coverpage>
            <lang>cs</lang>
            <keywords>Fantasy, Fantasy</keywords>
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name>Petra</first-name><last-name>Neomillnerová</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>0ce8de40-f194-403f-a135-fc75145402a6</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            <publisher>Brokilon</publisher>
            <year>2013</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p>
</section>

<section>
<p>
		Kniha byla zakoupena na serveru Palmknihy.cz.</p><empty-line /><empty-line /><p>
		<strong><emphasis>Kupující:</emphasis></strong> Martin Vařák</p>

<p>
		<strong><emphasis>Adresa:</emphasis></strong> Po Hubleskou 19, 74301 Bílovec, cz</p>

<p>
		<strong><emphasis>ID 6595-70017375835711388017-4363-4531</emphasis></strong></p><empty-line /><empty-line /><p>
		Upozorňujeme, že kniha je určena pouze pro potřeby kupujícího.</p><empty-line /><p>
		Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na internetu, ani jinak dále zveřejňována.
		V případě dalšího šíření neoprávněně zasáhnete do autorského práva s důsledky dle platného autorského zákona a trestního zákoníku.</p><empty-line /><p>
		Neoprávněným šířením knihy poškodíte rozvoj elektronických knih v České republice.</p>

<p>
		Tak nám, prosím, pomozte v rozvoji e-knih a chovejte se ke knize, k vydavatelům, k autorům a také k nám fér.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line />
</section>

<section>
<p>Petra Neomillnerová</p><empty-line /><p><strong>TANEC S CAREVNOU</strong></p><empty-line /><p>Copyright © 2013 by Petra Neomillnerová</p>

<p>Cover © 2013 by Koutmedia &amp; Karel Kadlec</p>

<p>For Czech Edition © 2013 by Robert Pilch – Brokilon</p><empty-line /><p><strong>ISBN 978-80-7456-144-3</strong></p>
</section>

<section>
<p>Petra Neomillnerová</p><empty-line /><p><strong>TANEC</strong></p>

<p><strong>S CAREVNOU</strong></p><empty-line /><p>Tina Salo, kniha šestá</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p>

<p>Nakladatelství BROKILON</p>

<p>PRAHA</p>

<p>2013</p>
</section>

<section>
<p><strong>Petra Neomillnerová</strong></p>

<p>v nakladatelství Brokilon</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>Cyklus Tina Salo</strong></p><empty-line /><p>Sladká jak krev</p>

<p>Doušek věčnosti</p>

<p>Past na medvěda</p>

<p>Smrt u archanděla</p>

<p>Vlci Sudet</p>

<p>Tanec s carevnou</p><empty-line /><empty-line /><p><strong>Cyklus Zaklínačka Lota</strong></p><empty-line /><p>Žár krve</p>

<p><emphasis>Noční lov</emphasis> *</p><empty-line /><p><strong>Samostatný román</strong></p><empty-line /><p>Dítě Skály</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>* <emphasis>připravujeme</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>http://www.alraune.cz</strong></p>

<p><strong>http://www.brokilon.cz</strong></p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>1.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Co takhle někam odjet?“</p>

<p>Konrád proplete silné prsty a zavrtí se v křesle, které pod jeho vahou zapraská.</p>

<p>„A co se oblíct?“ zaprosí.</p>

<p>Zíráme na něj s Kayem tak dlouho, až se ošije. Přišel po poledni, takže Kay prožívá své obvyklé kalné ráno a ostentativně dává najevo, že si kvůli příslušníkovi nižší rasy nemíní dělat násilí, já jsem prostě jen rozespalá.</p>

<p>„Neřeš prkotiny a raděj nám vyprávěj o legráckách v Sudetech,“ usměju se na něj očima i zuby. „Co Zlata, ještě spolu občas…“</p>

<p>Polkne.</p>

<p>„Copak Zlata, ale ten masakr, Tino. Na to nestačím, a tvůj otec…“</p>

<p>Chápu. Dyre jistě neplane touhou umetat mi cestičku, dokud se nebudu chovat jako hodná dcerka, a medvědodlak, ber to jak ber, patří jemu.</p>

<p>„Chápu.“</p>

<p>„Taky to chápu,“ protáhne se Kay a vstane. Konrád odvrátí oči, dlaci bývají prudérní, když přijde na věc.</p>

<p>„Chápu, že nejsi k Tině loajální a to…“</p>

<p>„Klid.“</p>

<p>Bohužel musím taky vstát. Je poledne a Kay je podrážděný, ne snad nezvládnutelný, ale rozhodně ne v dobré náladě.</p>

<p>„Jdi si vzít něco k jídlu,“ kývnu na něj. Vycení na mě zuby v grimase jen zpola laškovné, ale jde a já se nakloním k Bérovi.</p>

<p>„Odjedu, až bude čas…“ ohlédnu se ke koupelně, „hele, Kaye umím v případě potřeby využít stejně jako jeho máti. Líp.“</p>

<p>Teprve teď jsem se přistihla, že tisknu Konráda ke křeslu příliš silně a on lapá po dechu.</p>

<p>„Vím, co chceš,“ zasípe, „jenže o tomhle já nic nevím. Tino, vypadněte aspoň na nějakou dobu, než to utichne.“</p>

<p>Prosí. Znovu si sednu do křesla proti němu a vážně si ho měřím. Má strach, dokonce tak velký, že ho neodradí ani hladový Kay, a to znamená, že jsme s Dyrem vstoupili do dalšího kola naší rodinné rvačky. Nezapomněl mi můj rýpanec u jezera a nejspíš mu taky vadí, že jsem se zase začala scházet se Simeonem. Po pravdě řečeno, už to není takové jako dřív, jakkoli se mě Simeon snaží přesvědčit o opaku. Nedaří se mu to, stejně jako se nedaří Dyremu. Příležitostně se musím podívat do zrcadla a kriticky zhodnotit, jestli opravdu vypadám jako úplně blbá blondýnka.</p><empty-line /><p>„Hele, Konráde, na něčem tu teď dělám,“ potřesu hlavou.</p>

<p>„Neděláš.“</p>

<p>„Sháním informace o Timovi.“</p>

<p>„Sháněj je odjinud.“ Opravdu se snaží.</p>

<p>„Dobře, tak jinak. Mám vypadnout, protože si Dyre usmyslel, že mi zkomplikuje život? Proč?“</p>

<p>„Protože ty kontakty ve státní správě nemáš, Tino,“ uvede mě Bér brutálně do reality. Kontakty nemám, to je fakt, a nemám ani dost trpělivosti, abych je budovala.</p>

<p>„Mám čekat pokuty za špatný parkování?“ ušklíbnu se.</p>

<p>„Počítej se vším,“ poradí mi chmurně a vstane. „Budu se snažit dát ti echo, ale nemusí to klapnout.“</p>

<p>„Díky,“ plácnu ho po zádech. Vlastně se překonává, protivit se Dyremu pro něj musí být těžké a každopádně taky dost o hubu.</p>

<p>„Není zač.“ Zatváří se, jako by se napil pelyňku, a má se k odchodu. Kay, pocucávající krev ze sáčku, se opřel o veřej a nevlídně si Béra prohlíží.</p>

<p>„Je ti vůbec ještě k něčemu?“ zeptá se mě.</p>

<p>„Varoval jsem vás, víc nezmůžu,“ odsekne medvědodlak a Kay ho chytne za rameno, zuby se zalesknou… pak je od sebe odtrhnu.</p>

<p>„Nech ho.“</p>

<p>Držím ho za ramena a cítím jeho vztek a neklid jako u psa, který se chystá kousnout. Konrád rychle vyklízí pozice, ví, že v tomhle ramblu by neměl šanci.</p>

<p>„Zavolám,“ křikne už za dveřmi a já Kaye pustím.</p>

<p>„Máš strach?“ zvednu k němu oči.</p>

<p>„Nesmysl, liebchen,“ vytrhne se mi, ale já vím, že nejsem daleko od pravdy.</p><empty-line /><p>Mám pancéřované dveře na chodbu, dokonce i dveře na balkon jsou vyztužené, takže to zásahovce chvíli trvá a my máme čas vstát z postele a vzít si kvéry. Nejsem zrovna šťastná z toho, že se tu bude střílet, ale je to lepší než řešit situaci křikem. Pak vchodové dveře povolí a Kay pomalu tiskne spoušť.</p>

<p>„Ne,“ syknu, „začneš střílet, a byt je na sračky.“</p>

<p>„Nikdo ani hnout,“ křičí jeden ze zakuklených, „na zem…“</p>

<p>Přátelsky se na něj usměju. „Tady nikdo není, nikoho jste nenašli. Byt je prázdnej.“</p>

<p>Kay se tváří otráveně, zřejmě si chtěl zastřílet, ale omezí se na to, že chlápkovi natáčejícímu akci sebere kameru.</p>

<p>„Utekli.“ Vezmu policajta kolem ramen a postrčím ho ke dveřím. „Musíte to ohlásit.“</p>

<p>Prázdné pohledy v průzorech černých kukel. Uf, mám tenhle byt ráda, nechci, aby tu vypukla válka. Tady jsem doma…</p>

<p>„No tak ven,“ vyprovázím je jako číšník otravné hosty po zavíračce.</p>

<p>„Vem si kalhotky, lásko, dole budou další,“ upozorňuje mě Kay. Otráveně se obrátím k oknu.</p>

<p>„Nahoře nejspíš taky. Musíme pryč.“</p>

<p>„A nemáme čistý auto,“ připomene mi přítel, že své miláčky zřejmě budeme muset nechat doma. Jistě, Dyre ví o mých autech všechno.</p>

<p>„Kurva.“</p>

<p>Kay má sbaleno. Vždycky má sbaleno, je prostě pečlivý. Rezervní prádlo, náboje a krev. Já mám zase kabelku plnou papírových kapesníků, starých lesků na pusu a brýlí s ulomenými nožičkami. Taky jsou tam staré účtenky a dvě géčka kokainu.</p>

<p>„Jdem?“ Zapnu si poklopec a do tašky hodím ještě kazetu šminek.</p>

<p>Obrátí oči v sloup.</p>

<p>„Jdem.“</p><empty-line /><p>Věděla jsem, že na střeše někdo bude, a věděl to i Kay, bohužel pro snajpra byl z nás dvou ten rychlejší. No, vlastně byl nejrychlejší z nás tří, a to znamená díru v policajtově hlavě a pro nás kontroly na výjezdu z Prahy. Zachmuřeně se rozhlížím kolem sebe, Kay zatím nešťastníka zbavil vysílačky a popíjí.</p>

<p>„Musíš pořád chlastat?“</p>

<p>Zazubí se jako dítě, přistižené s lízátkem před večeří, a pak najde řešení.</p>

<p>„Hodím ho do světlíku, ja?“</p>

<p>Přikývnu, co taky jiného. Není čas na hrdinství, do rána bychom měli mít aspoň auto, nebo se někam zašít.</p>

<p>„Do rána musíme být v Německu.“ Kay se pokouší narvat mrtvolu do úzké průrvy a brblá u toho.</p>

<p>„V Německu?“</p>

<p>„Kde jinde? Tam dokážu leccos zařídit, ty tady momentálně nezařídíš vůbec nic,“ konstatuje nelítostně a vezme mě za ruku. Takový projev empatie jsem ani nečekala, ale pak mi dojde, že mě jen táhne po střeše pryč, protože dole začaly ječet sirény.</p><empty-line /><p>Běžíme po nábřeží, naštěstí je ještě noc, a když sebou našinec opravdu pohne, může být z Prahy venku docela rychle.</p>

<p>„Hele, chceš klusat až do Němec?“</p>

<p>Běh mě nezmáhá, ale nejspíš se mi brzo rozpadnou boty, při jejich šití se na takové výkony nepomýšlelo. Já prostě boty bez podpatku nenosím.</p>

<p>Kay se zastaví. „Ne. Jaké vezmeme auto?“ Je opravdu nejvyšší čas, za chvíli bude svítat a krást káru za bílého dne je trochu drzé i v Praze. Procházím ulicí, obhlížím masky aut a kontroluju gumy.</p>

<p>„Tohle.“</p>

<p>Vybrala jsem zánovní Subaru Outback a Kay si ho kriticky prohlíží.</p>

<p>„Má odřenej bok,“ ohrne pak nos.</p>

<p>„Dělej, nejsme v autosalónu.“ Krást auta neumím, a nejsem si jistá, jestli to umí Kay. Jistě, můžeme prostě vyrvat dveře, ale to je přece jen trochu, eh, výstřední.</p>

<p>Hrabe se v tašce a já pozoruju okna. Za chvíli se začnou rozsvěcovat, lidi vstanou…</p>

<p>„Děláš něco?“</p>

<p>Nevšímá si mě a já se snažím tvářit jako ženská, co je otrávená, že její chlap nemůže najít klíče od auta.</p>

<p>„Scheisse,“ vrčí, pak se ozve zasyčení a dveře se otevřou.</p>

<p>„Ještě nastartovat,“ připomenu mu ironicky, když nastoupím, ale čip, který má, auto přemluví celkem rychle.</p>

<p>„Kdes to vzal?“ zajímám se, když couvá z ulice a nasazuje si brýle.</p>

<p>„Koupil. Mně se tyhle věci líbí. Kam?“</p>

<p>Přivřu oči. Nechci do svých problémů zatáhnout nikoho z těch, které Dyre zná. Gasparovce, Orthrunu… v autě je ticho a teplo a já postupně odškrtávám své kontakty. Papá mi vidí do karet až moc.</p>

<p>„Žádný nápad? Žádný tajný ctitel, o kterém Dyre neví?“</p>

<p>Zavazuju si zrovna vlasy do šátku, protože určitě hledají bloncku, když konečně najdu někoho dostatečně anonymního, a přitom dost loajálního, abych ho navštívila.</p>

<p>„Rakovník,“ vydechnu vítězně a pustím rádio. „Jestlipak nás hledaj?“</p><empty-line /><p>No, hledají nás, ale rozhodně nehledají šedé subaru, které se svižně sune k Rakovníku a vytáčí Kaye z jeho pohledu nedostatečnou akcelerací.</p>

<p>„Budeme potřebovat čistou simku,“ upozorním ho a on mě sjede pohrdavým pohledem.</p>

<p>„Mám čistou simku.“ Jeho „emergency“ zavazadlo je zřejmě taková větší kápézetka.</p>

<p>„V tom případě by možná nebylo od věci zavolat někoho nenápadnýho.“</p>

<p>Nedělám si iluze o tom, že Německo je pro Dyreho neznámá veličina, ale doufám, že jsou pořád skulinky, do kterých nedohlédne. Kay v to zřejmě doufá taky, ale když vidí, jak v jeho tašce hledám simky, pustí mě raděj k volantu. Právě včas, jeho zavazadlo se začínalo podobat mojí kabelce, skoro jsem se v něm už orientovala.</p><empty-line /><p>Kayova němčina rachotí do telefonu a já si představuju, jak moc bude Libor překvapený, až ho vzbudíme. Pokud si ho pamatuju, je to plavovlasé stvoření s dredy a vybledlýma očima. Vlkodlak, jeden z těch, kteří ještě neodrostli štěněcím letům a polichotí jim, když má upírka žízeň. No, zval mě… a upíři se fakt nemají zvát.</p><empty-line /><p>„Libore?“ Těžko ví, kdo mu volá, a tak jen mohutně zívne.</p>

<p>„S kým mluvím?“</p>

<p>„Tina,“ připomenu se mu, „a potřebuju tvou asistenci.“</p>

<p>„Tino,“ mírně se zaraduje, „odkud voláš?“</p>

<p>„Z Rakovníka. Řekni mi adresu, za chvíli jsme tam.“</p>

<p>„Ale já…“</p>

<p>„Tu adresu.“</p>

<p>Poslechne, tak už to bývá.</p><empty-line /><p>Než se od auta dostaneme k domu, Libor už stepuje přede dveřmi. Dredy má pořád, taky tepláky na holém těle, tričko a croksy. Na Kaye, už kvůli světlu maskovaného kapucí a brýlemi, civí s nelíčenou hrůzou.</p>

<p>„Stalo se něco?“</p>

<p>„Jo, jinak bychom tu nebyli, ale řešit to na ulici není dobrej nápad. Pozvi nás domů.“</p>

<p>Není to prosba, je to rozkaz, a dlak to tak pochopí.</p>

<p>„Jasně, jen… mám tam ženskou.“</p>

<p>„Jsme po jídle,“ pokusím se ho uklidnit, ale Libor mírně zezelená.</p>

<p>„Fikání máme taky za sebou,“ ušklíbne se Kay a vlkodlak odemkne dům. Ostatně, nemá na vybranou.</p><empty-line /><p>„Prdelko, máme návštěvu.“</p>

<p>Byt je malý a dívka, ležící v posteli, vypadá trochu vyděšeně. Možná ji varuje instinkt, ale možná že ji prostě jen znervózňuje cizí chlápek v černých brýlích a kapuci, který na ni nepokrytě civí.</p>

<p>„Potřebujeme auto,“ přejdu k věci. „V Praze se to trochu mele a řekněme, že Konrád…“</p>

<p>Dredař si povzdychne, nemá Béra rád.</p>

<p>„Jasně, Konrád na nás sere, to se ví už dávno.“</p>

<p>„Nemá moc na výběr,“ rozhodnu se být spravedlivá, „ale každopádně musíme pryč. Máš nějakou káru?“</p>

<p>„Koně,“ zatváří se trochu provinile. „Auto nemám.“</p>

<p>„Dobře, tak koně.“ Kroska vlastně není tak špatný nápad, když se to vezme kolem a kolem, a helma je pro nás lepší maskování než kapuce a brýle.</p>

<p>„Někde ji odstavím,“ upozorním ho, „a dám ti vědět, ale…“</p>

<p>Chápe dobře a protáhne obličej.</p>

<p>„O peníze nepřijdeš.“ Kay konečně nechá kocouřího zírání na děvče. Tohle mu jde.</p>

<p>„Já vím,“ povzdechne si Libor a otevře komoru.</p>

<p>„Budete asi potřebovat hadry a helmy, že jo?“</p><empty-line /><p>Klaply dveře, jak se dekuje holčina, co ji měl Libor v posteli, a všem se trochu uleví. Já nemusím hlídat Kaye a Libor si už nepředstavuje, jak ji tu trháme na kusy. Natáhnu si kožené gatě na motorku a Kay pohrdne Liborovou bundou.</p>

<p>„Přivezu vám ji před barák,“ nabídne se vlkodlak a já na něj kývnu prstem. Přistoupí ke mně, přejedu mu jazykem po krku a pak ho kousnu. Trochu, spíš symbolicky, ale stačí to, aby ani nepomyslel na zradu. Jsem opatrná, dřív bych ho nechala jít jen tak.</p>

<p>„Aspoň nebudeš mít hlad,“ uvažuje Kay pragmaticky a nespokojeně se rozhlíží po neuklizeném bytě. To u nás to Thibault udržuje v pořádku, tedy udržoval. Předpokládám, že teď houfy policajtů rozhazují pečlivě složené prádlo a bádají nad prázdnou lednicí. Krev jsme vzali, to je to jediné.</p><empty-line /><p>„Jsem dole,“ ohlásí se Libor v domácím telefonu a já popadnu kabelku.</p>

<p>„Jdem?“</p>

<p>Kay kývne. Je neklidný, ještě si nezvykl na denní světlo, a i když ho plášť a brýle chrání dostatečně, je pro něj den nepřátelské území.</p><empty-line /><p>Před barákem stojí KTM Adventure a Libor ji smutně hladí po nádrži.</p>

<p>„Je to dobrej stroj,“ řekne a věnuje mi laní pohled.</p>

<p>„Pokusím se ji nechat někde, kde se najde,“ slíbím lehkovážně a chystám se nasednout.</p>

<p>„Ne.“ Kay mě bleskurychle odhání od řídítek. „Jestli máme být nenápadný, tak řídím já. Ty bys takovou motorku ani neuzvedla.“</p>

<p>„Neuzvedla?“ ohrnu rty.</p>

<p>Kay zaklapne kryt helmy a nastartuje.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>2.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Nejedeme po dálnicích, takže jsme za krosku nakonec hluboce vděční. Na silnicích nejsou žádné kontroly a obsluha pumpy, u které tankujeme, si mě moc nevšímá, ostatně v bavlněné čepici a pod helmou stejně nejsem moc k poznání. Nakonec Kay odbočí na lesní cestu a zastaví.</p>

<p>„Teď tě znásilním,“ praví a já se usměju jen z povinnosti. Z nepohodlného sedla mě bolí zadek a neodbytně mi to připomíná doby, kdy se ještě cestovalo na koních.</p>

<p>„Jo?“</p>

<p>„Radši ne,“ sundá Kay helmu a mrkne na mě přes průzor kukly, „až v Německu.“</p>

<p>Pak vytáhne telefon a já si na chvíli připadám jako na návštěvě v koncentráku.</p>

<p>„Nějakej untermench?“ rýpnu si.</p>

<p>„Proč?“ nechápe Kay.</p>

<p>„Žes na něj tak řval.“</p>

<p>„To nebyl našinec,“ vysvětlí mi a já si s nechutí uvědomím, že tohle bude v Německu pořád. Zupácký vytahování a nos nahoru.</p>

<p>„Hele, sundej tu esesáckou čepici a zklidni se,“ pokusím se na svého společníka působit výchovně, ale on zírá na hodinky Lange &amp; Sohne. Zřejmě počítá, kdy už tam budem, a já zas, že kdyby bylo nejhůř, můžem je dát do frcu. Stojej víc než auto.</p>

<p>„Jedem na Rozvadov?“ zkusím znova upoutat jeho pozornost.</p>

<p>„Ja, klar,“ zamyšleně kopne do pneumatiky. „Myslíš, že tam budou?“</p>

<p>„Tam určitě a za hranicema podle mě taky.“</p>

<p>Tváří se ukřivděně, jako by ho jeho Německo prostě nemohlo zašít, ale musí uznat, že je to pravda.</p>

<p>„Navíc, Kayi, uvědom si, že Dyre může mít svý lidi i u vás. Vybrals někoho ‚mimo dohled‘?“ ujišťuju se. Po pravdě, nechci, aby se o našem výletu dozvěděl můj otec, ale zrovna tak nepotřebuju, aby na mě v Němcích čekala Gothel.</p>

<p>„Za koho mě máš?“ urazí se Kay, takže mu ani nevmetu, že za mamánka. Zbytečně by nás to zdrželo.</p>

<p>„Takže jsi máti nevolal?“</p>

<p>„Blázníš?“</p>

<p>„Tak já zavolám Dyremu.“</p>

<p>Tentokrát má Kayovo „blázníš“ trochu jiné zabarvení.</p>

<p>„Tino, poštval na nás fízly, a ty mu budeš volat, kde jsme? Najde nás.“</p>

<p>„Hovno,“ vytočím číslo, „jen mu prostě musím něco říct. Vyhlásil mi válku, tak ať ví…“</p>

<p>„Prosím,“ ozve se Dyre skoro okamžitě, „co že jsi vzhůru tak brzo?“</p>

<p>„Ale no tak, otče. Vzbudila mě zásahovka…“</p>

<p>Odkašle si. „Po tom, co jste předvedli v Eisensteinu, se to dalo čekat. Pokusíme se něco udělat, voláš z policejní stanice?“</p>

<p>Rozesměju se.</p>

<p>„Někoho bych tam poslal,“ pokračuje chladně.</p>

<p>„Nemusíš, nejsem na stanici.“</p>

<p>„V tom případě se sejdeme u mě v bytě.“</p>

<p>„Dyre…“</p>

<p>„Musíme si promluvit.“</p>

<p>Odtáhnu telefon od ucha a zašklebím se na Kaye, ten na mě divoce gestikuluje.</p>

<p>„Promluvíme si,“ slíbím Dyremu, „ale teď nemám čas. Až najdu Timoteje, tak…“</p>

<p>„Nehledej Tima, dítě,“ cítím, jak se Dyre začíná zlobit, „nebo budu muset použít i prostředky, které jsem chtěl nechat stranou.“</p>

<p>„Zdáš se mi přetaženej, co kdyby sis zajel na dovolenou, třeba někam na sever…“</p>

<p>„Ty malá, drzá čubko,“ syčí, „ty se nakonec naučíš poslouchat, to ti přísahám.“</p>

<p>„Tak pá, zase se někdy ozvu,“ rozloučím se s ním sladce a vyndám simku z telefonu.</p>

<p>„Tohle nám už taky k ničemu není,“ řeknu a sfouknu ji z dlaně.</p><empty-line /><p>Dodávka, která pro nás přijela, je luxusní, ale její řidič vypadá jako těžce nemocný, nebo možná prostě jen těžce chudokrevný. Povytáhnu obočí, ale Kay si mě nevšímá a nakládá zavazadla do auta.</p>

<p>„Co s motorkou?“</p>

<p>„Necháme ji tady.“</p>

<p>„Tady?“ Zapadlá polní cesta u hranic není zrovna místo, kde by měl Libor šanci motorku najít, zato si jí brzo zaručeně všimne někdo jiný.</p>

<p>„Moc tu trčí, chci ji nechat někde na parkovišti.“</p>

<p>„Vrátím se pro ni, madam,“ vmísí se tichým hlasem do rozhovoru Kayův šofér. „A odstavím ji, kam si budete přát.“</p>

<p>„Vidíš.“ Kay mě postrkuje k autu, nejspíš už se těší, až konečně sundá kuklu, ale já mám v žaludku podivný kousavý pocit. Utíkala jsem mnohokrát z mnoha zemí, ale teď odjíždím obzvláště nerada a doufám, že až se budu vracet, bude se mnou Timotej, byť by to měly být jen jeho kosti.</p><empty-line /><p>Všechny zašívárny jsou stejné. Vysoká zeď a za ní vilka se zatemněnými okny. Vrata na dálkové ovládání se otevřou, stejně jako dveře garáže, a řidič nám pak úslužně vezme zavazadla. Je to absurdní, on je stěží unese, pro nás neváží nic, ale zřejmě je to tady tak zvykem.</p>

<p>„Přejete si ještě něco, madam?“</p>

<p>„Odvez tu motorku do Tachova a tam ji nech na parkovišti. Jo, a vem si džípíesku, budu potřebovat souřadnice.“</p>

<p>Ukloní se a odchází, oči bez výrazu a popelavá pleť. Jsem ráda, že je pryč, páchne nemocí a umíráním.</p>

<p>„Ble,“ ulevím si a Kay se na mě překvapeně podívá.</p>

<p>„Co ti vadí?“</p>

<p>„Je nemocnej.“</p>

<p>„Je na odpis,“ ušklíbne se Kay, „proto jsem ho vybral. Mrtví…“</p>

<p>„Nemluví, jistě.“ Tady být nechci, rozhodnu se, Kay bude za chvíli ve své roli německého alfa samce nesnesitelnej, a já to dlouho nevydržím.</p>

<p>„Dobře, je na odpis, stejně se nezdržíme.“</p>

<p>„Ne?“</p>

<p>Kay si připadá na koni, minimálně tolik na koni, aby mi šel na nervy.</p>

<p>„Ne. Jedem do Ruska. Lépe řečeno, já jedu. Ty tu klidně můžeš zůstat.“</p>

<p>„Liebchen,“ natolik zabedněný, aby si nevšiml, že zuřím, není, „nemůžeš tam jet sama. Jelena ti na ruku nepůjde, a jestli proti tobě bude Dyre, tak…“</p>

<p>Vycením zuby. „Jelena shoří jako papírovej čert!“</p>

<p>„Čechy jsou malý, zlatíčko, jen tak ji nevyděsíš.“</p>

<p>„Sibiř je velká.“</p>

<p>Nikdy jsem nehledala své kořeny na severu, ale pokud bude potřeba na Jelenu ošklivě přitlačit, nezbude mi nic jiného. S nechutí pomyslím na Dyreho, není nakonec tohle to, co chce? Dostat mě od pražských barů a tetovacích salónů na zasněžené pláně a pak…</p>

<p>„Natrhnu mu prdel,“ zavrčím.</p>

<p>„Komu?“ Kay zřejmě úplně nestíhá sledovat mé duševní pochody.</p>

<p>„Dyremu. Veřejně. Je to zmrd.“</p>

<p>Můj druh se ke mně nakloní a políbí mě na čelo.</p>

<p>„Tatínkova holčička,“ praví a víc ani říkat nemusí. Kousnu ho, vztekle a hluboko, a chutí jeho krve se mi trochu zatmí.</p>

<p>„Pusť,“ supí Kay a pokouší se mě odtrhnout ze svého krku. „Pusť, nebo se aspoň svlíkni.“</p><empty-line /><p>Svlíkla jsem se, nemá smysl hádat se ještě s Kayem. Zamyšleně si ho prohlížím, jistě, teď když může chodit na světlo, je mi bližší, než mi kdy byl kdokoli jiný, ale kromě tohohle a postele je toho mezi námi zatraceně málo. Přitáhne mě k sobě, lížu jeho krev, mnohem chladnější než u lidí, a nechám ho, aby dělal, co chce. Přemýšlím.</p>

<p>„Děje se něco?“ Rytmický pohyb ustal, už mě nehoupe na klíně, zato mě podezřívavě pošťuchuje.</p>

<p>„Potřebujeme někoho, kdo do toho půjde s náma.“</p>

<p>„Gangbang?“</p>

<p>Kaye to trochu překvapilo, i když v zásadě tu myšlenku zřejmě nezavrhuje.</p>

<p>„Ty jsi fakt idiot. Potřebujeme někoho, kdo s náma půjde do Ruska.“</p>

<p>„Do Ruska?“</p>

<p>Kay se přes mě převalí a nakloní se nade mnou, jako by mě chtěl taky kousnout.</p>

<p>„To nemůžeš na Timoteje přestat myslet aspoň při fikání?“</p>

<p>Pokrčím rameny. „Nějak mě nezaujalo.“</p>

<p>„Ne? To maj dneska holky od trénu takový požadavky?“</p>

<p>Praštím ho, ani ne tak ze vzteku, spíš si myslím, že to chce nebo možná i potřebuje. Oba potřebujeme zapomenout na to, že jsme museli utéct.</p>

<p>Tiše a úporně se rveme na zemi, krvácíme z kousanců, Kay má tvář roztrženou až na kost, a když se konečně spojíme, teče mi jeho krev na tvář. Nakonec je to hezké, no, možná ne hezké, ale uspokojující.</p>

<p>„Mám hlad,“ řekne Kay, když je po všem. On se na rozdíl ode mě nenajedl.</p><empty-line /><p>Usnula jsem. Málokdy se mi stane, že usnu dřív než Kay, ale tentokrát mě ten útěk možná opravdu sebral. Probudí mě zvláštní pach, který tak trochu souvisí s krví. Kay sedí ve vedlejší místnosti, telefonuje, a když k němu dojdu, zjistím i zdroj pachu. U Kayových nohou leží náš šofér a je nad vší pochybnost mrtvý, má totiž skoro ukousnutou hlavu.</p>

<p>„Stejně už k ničemu nebyl,“ zazubí se Kay omluvně a hledá v seznamu další číslo.</p>

<p>„Komu voláš?“</p>

<p>„Sháním další do toho gangbangu,“ řekne nevinně a skoro mě tím dojme. Všiml si toho, odložil telefon a líbá mě na břicho. Je to divný. Je mezi námi tolik nedobojovaných rvaček, ale teď jsme mezi nocí a dnem jeden na druhého prostě zbyli.</p>

<p>„A sehnals?“</p>

<p>Zvedne ke mně oči.</p>

<p>„Něco jo. Nebudeš ale ráda, liebchen, jsou to…“</p>

<p>„Smrtihlavy na čepicích nestrpím,“ upozorním ho, „navíc jedeme do Ruska a Rusové budou v partě taky.“</p>

<p>„Poslechnou,“ slíbí mi a já mu celkem věřím. Syna Gothel poslechnou určitě, a mne? Pomalu stáhnu koutky dozadu a obnažím špičáky. Jsou obrovské, než kousnu, vypadám vždycky jako zrůda, dokonce se tak někdy i cítím. Proč mě, kurva, nenechají potloukat se po Praze? Nemusela bych… Kay už zapomněl na telefonování, obrátil mě zády k sobě a jazykem mi jede po zadku.</p>

<p>„Nemysli furt,“ řekne mi a odnese mě do postele, ale má smůlu, při všem tom dovádění myslím na jinýho. Koneckonců Aldyn, kromě toho, že nemá rád Jelenu, je i docela dobrej milenec.</p><empty-line /><p>„Koho máš?“</p>

<p>Mrtvolu jsme odtáhli do garáže a teď sedíme nad notebookem a hledáme vhodný hotel v Moskvě.</p>

<p>Kay se zarazí.</p>

<p>„Dietera a Growského,“ řekne uvážlivě. „Mohl bych jich mít samozřejmě víc, ale ženské brát nechci a nikoho, kdo patří matce, taky ne. Tihle jsou mí.“</p>

<p>„Tví?“</p>

<p>Hrdě přikývne.</p>

<p>„Jako žes je kousl?“</p>

<p>Kývne znovu a já nakrčím nos. V německých podmínkách to bude znamenat otrockou poslušnost.</p>

<p>„Kde?“</p>

<p>„Kde? Snad kam, ne?“</p>

<p>„Ne, kde. Chci vědět, co jsou zač, kdes je vzal. Kayi, nebude to sranda, a jestli se mám na ty chlapy spolehnout…“</p>

<p>Zjevně se mu moc nechce mi to říct a já začnu mít temné podezření, že nejspíš „spadli v koncentráku ze strážní věže“ nebo něco podobného.</p>

<p>„Jak jsou staří?“</p>

<p>Otráveně se na mě podívá. „Však je uvidíš. Neříkám, že je to nějaký výkvět, ale rozhodně jsou lepší než tví miláčci z Čech.“</p>

<p>„Lepší než Gaspar?“ urazím se.</p>

<p>„To zas ne.“</p>

<p>Kay ctí dobrý původ a Gasparovi zřejmě splňují jeho představy o slušné rodině.</p>

<p>„Nejsou špatní, ale nebude jich škoda,“ řekne ještě na adresu svých kumpánů a vstane. „Pojedem?“</p>

<p>„Dodávkou?“ ohrnu rty.</p>

<p>„Je tu ještě sporťák,“ uklidní mě a já se podívám na své kalhoty.</p>

<p>„Potřebuju se převlíct,“ upozorním Kaye.</p>

<p>„Potřebujeme spoustu věcí, jestli máme jet do Ruska,“ zamává mi před nosem kreditkou. Nemám radost, myslím na vyvrácené dveře Karlovky a dostávám vztek.</p>

<p>„Hele, chceš, abych ti vyprávěla, co s Dyrem udělám, až ho konečně opravdu dostanu?“ zeptám se Kaye.</p>

<p>„Klar, aspoň nám to do Frankfurtu uteče.“</p>

<p>„Nechci se potkat s tvou matkou,“ upozorním ho.</p>

<p>„Ona s tebou taky ne,“ ujistí mě, „po tom, jak jste se naposled servaly, už si nevěří tak jako dřív. A taky už tolik nevěří mně.“</p>

<p>Soucitně na něj kouknu a zamířím ke dveřím. Nejsem tak jemnocitná, jak by se mohlo zdát, prostě chci tentokrát řídit.</p><empty-line /><p>„Hele, tak se přiznej.“</p>

<p>Mercedes, který řídím, není zrovna poslední model, ale pořád lepší než dodávka. Kay na sedadle spolujezdce klímá, nebo to aspoň předstírá.</p>

<p>Nadzvedne tmavé brýle.</p>

<p>„No dobře, Dieter je buršák.“</p>

<p>No to to trvalo.</p>

<p>„Takže dozorce v koncentráku byl Growski?“ Sešlápnu plyn a objedu ctihodně se ploužící SUV.</p>

<p>„Ne, ten byl jen u wehrmachtu.“</p>

<p>A je to venku. Chápu, že Kay na tuhle misi vybírá našince se zálibou v násilí, ale představa, že tihle dva spolupracují s Aldynem, je dost utopická.</p>

<p>„Víš, koho mám já?“</p>

<p>„Koho?“ Teď už Kay průšvih cítí zcela neodbytně.</p>

<p>„Aldyna. Syna ruské bojarky a nějakého Tatařína. Šikovnej mládenec, trochu zatrpklej po tom, co si užil v dětství, pravda. Vyzná se, ale to víš, s wehrmachtem bude mít trochu problém. Ti tvoji buršové budou muset držet hubu.“</p>

<p>„Dieter bude mít zas problém, když mu budeš říkat burši.“</p>

<p>„Opravdu?“ zacvakám zuby.</p>

<p>„Podívej, stejně tam nejspíš zařvou,“ namítne Kay a já se přestanu usmívat. Obětujeme je. V poslední době je toho nějak moc.</p>

<p>„To jsi hodnej, že tam se mnou jedeš, když na to máš takovejhle náhled.“ Úšklebek se mi tak úplně nepovedl. Mlčí.</p>

<p>„Budu muset sehnat ještě další Rusy,“ upozorním ho. „Nebyla jsem tam léta, vůbec nevím, jak to tam teď chodí.“</p>

<p>„Počkej,“ položí mi ruku na volant, „sjeď k pumpě. Zkusím sehnat někoho, kdo tam má zájmy.“</p>

<p>„Pokud okamžitě nezavolá Jeleně…“</p>

<p>„Nezavolá, to se spolehni.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>3.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Mám nepříjemný pocit vykořenění. Nové šaty, cizí auto, město, kde mě nikdo nezdraví. Zažila jsem to už mockrát, ale na tohle si člověk nezvykne. Málem se neovládnu a chytnu Kaye za ruku, ale v poslední chvíli se zarazím. Před výletem do Ruska bych to s přecitlivělostí neměla přehánět.</p><empty-line /><p>Malinina vila vypadá jako z dětského příběhu o hodné babičce a Malin s představou hodné babičky taky ladí, dokud si člověk nevšimne chladných očí a ostrých zubů.</p>

<p>„Karstene,“ obejme ta milá dáma Kaye kolem krku. Povytáhnu obočí.</p>

<p>„Já se tak opravdu jmenuju,“ rozhodí rukama Kay. „Malin, dovol, abych ti představil Tinu Salo, svou…“</p>

<p>„Snoubenku,“ skočí mu Malin do řeči. „Snoubenku, Kayi, jinak bych vás ve svém domě nemohla přijmout. Slečno Salo,“ obrátí se ke mně, „je mi ctí, že vás poznávám. Hodně jsem o vaší rodině slyšela.“</p>

<p>„To kdekdo.“ Do žádného objímání se neženu a Malin to ani nevyžaduje. Dívá se na mě vyčkávavě a zdá se, že ke mně nemá o nic vřelejší sympatie než Gothel.</p>

<p>„Co vám můžu nabídnout?“ vede nás Malin do kuchyně. Má tu všechno, nádobí, sporák, ušklíbnu se nad obrovskou ledničkou.</p>

<p>„Karstene?“ Kay se přehrabuje mezi sáčky a vypadá trochu otráveně. Jistě, po tom, co pil z člověka, mu studená moc nejede.</p>

<p>„A vy, Tino?“</p>

<p>Bezděčně se jí zadívám na krk a ona couvne.</p>

<p>„Jsem po jídle,“ uklidním ji. Není to pravda, ale mám pocit, že bych v téhle kuchyni plné deček nebyla schopna do sebe dostat ani lok, a tak čekám, až Kay dosaje a přejde k věci. Malin se pohupuje v křesle, s úsměvem ho sleduje a já mám neodbytný pocit, že se jednou zhoupne víc, vymrští se, přeletí místnost a přistane mi na obličeji.</p>

<p>Konečně si Kay utře pusu látkovým ubrouskem a já zabubnuju prsty na stůl.</p>

<p>„Co to Rusko?“</p>

<p>„Rusko?“ Malin je tentokrát rychlejší než Kay. „Divná země. Nevěděla jsem, že vaše rodina…“</p>

<p>Přivřu oči. Naše rodina. Možná už to opravdu došlo tak daleko, že mě a Dyreho vnímají jako rodinu, která sleduje vlastní zájmy.</p>

<p>„S mou rodinou, Malin, to nemá nic společného. Hledám Timoteje, bývalého českého představeného. Nutně.“</p>

<p>Stařenka přikývne, až se jí věnec z copů na hlavě sveze.</p>

<p>„A váš otec neví…“</p>

<p>„Nechci do toho Dyreho tahat,“ odpovím, a je to pravda. Tahat ho do toho určitě nebudu.</p><empty-line /><p>Malin váhá a já pochopím.</p>

<p>„Musím si odskočit,“ usměju se omluvně a jdu. Doufám, že Kay větší pobídku nepotřebuje, a já je uslyším, i když budu v koupelně. Slyším leccos.</p><empty-line /><p>„Nevěřím jí, chlapče,“ zašklebím se nad babičkovským tónem, jakým Malin Kaye oslovila, „možná bys měl…“</p>

<p>„Za Gothel nejdu,“ odmítne Kay chladně, „servaly by se a já chci matku chránit. Tina je Dyreho dcera, ať už ji podporuje, nebo ne, není moudré mít ji proti sobě, Malin. Potřebujeme kontakty, adresy, staré přátele, kterým chceš vyřídit pozdravy.“ Tohle zní výhružně a já chápu, že Kay právě odložil rukavičky. Nejspíš to pochopila i Malin, protože je chvíli ticho, pak si žena odkašle.</p>

<p>„Chystáte válku?“ zeptá se.</p>

<p>„Tina chce jen Timoteje, a má na to jako česká představená právo. Tohle není záležitost jejího otce, Malin.“</p>

<p>„Timoteje? Jsi si jistý, že nechce tvou matku?“</p>

<p>„Co?“ Holka, na tohle Kay není, zašklebím se v duchu.</p>

<p>„Mrtvou. A sama na její místo…“ dokončí Malin dramaticky a čeká. Já ne. Kay by jí mohl něco udělat, a dostat z ní potom jména by mohl být trochu problém.</p><empty-line /><p>„Kayi?“</p>

<p>Stojí nad starou ženou.</p>

<p>„Děje se něco?“</p>

<p>Malin už ví, její oči se ke mně přisály, sledují mě jako oči psa. Bojí se nebytí stejně, jako se lidé bojí smrti.</p>

<p>„Nic se neděje.“ Kay se na mě usmívá očima i zuby. Nelíbí se mi to vůbec, vím, že on už ve válce je. Připravuje se na to, co ho čeká v zemi, kterou z podstaty nemá rád, a je nebezpečný. Ne mně, ale ostatním.</p>

<p>„Malin,“ usměju se na stařenu, „co kdybyste nám prostě řekla, na koho se v Rusku máme obrátit?“</p><empty-line /><p>Hotel Jumeriah jsem vybrala já, Kay by raději něco tradičního s truhlami a vyšívanými obrazy na stěnách, ale velká vana ho obměkčí.</p>

<p>„Hele, nepřipomíná ti to lázně?“ napadne mě.</p>

<p>Vážně se zadívá do pěnící se vody. „Ani ne,“ přizná, „tenkrát to bylo jiný. Všechno.“</p>

<p>Stáhne si přes hlavu triko a v tu chvíli mu zazvoní mobil.</p>

<p>„Dieter,“ oznámí mi, zatímco lezu do vany.</p>

<p>„No, je to tvůj kámoš,“ voda je teplá a voňavá, „tak ho nějak zabav.“</p><empty-line /><p>Dieter mi samozřejmě není sympatický, ani nemůže být. Pořez se zjizvenou tváří a hranatou čelistí nemá ani Kayův akceptovatelný šarm středověkého domácího násilníka, ani zvířecí loajalitu Béra. Je to prostě maso do mlejna, v tom měl můj druh pravdu. Vylezu z vany a jdu k nim. Dieter polkne. S tímhle se musí naučit žít.</p>

<p>„Tino, tohle je Dieter,“ nezapomíná Kay na formality.</p>

<p>„Těší mě, že tě poznávám,“ stisknu buršákovi ruku, až prasknou kosti. Nevzala jsem si ručník, a tak si respekt zjednávám jinak. Muž nervózně těká očima a já jsem poprvé v životě vděčná Gothel. Kult královny jim vštípila dostatečně, takže má oběť ani nezaskučí.</p>

<p>„Madam.“</p>

<p>Kay je pyšný, poslušnost pro něj znamená nesrovnatelně víc než pro mne, ale přece jen mu něco chybí. Odhad. Dieter by to v armádě dotáhl nejvýš na kaprála, a to nebude na Aldyna stačit. A že by to stačilo na Jelenu?</p>

<p>„Nikdo další nepřijde?“ zeptám se konverzačně a nevšímám si pohledů upřených na můj zadek, „budeme jich potřebovat víc, Kayi.“</p>

<p>Kývne. „Growski, to jsem ti už říkal, ne?“</p>

<p>„A kdo ještě?“</p>

<p>Tohle se mu moc nelíbí. „Kolik jich potřebuješ sehnat?“</p>

<p>„Takovýchhle tak pět,“ počítám nemilosrdně, „pokud budou starší, stačí jeden nebo dva. Tohle není vejlet.“</p>

<p>„Tak teď to opravdu vypadá, že plánuješ válku, přesně jak říkala Malin,“ popíchne mě, „a nezapomínej, že pokud vtrhneš Jeleně do revíru v plné zbroji, ona to tak vezme.“</p>

<p>„Vezme to tak stejně,“ nerada si připustím zjevnou skutečnost, „nevím, jestli o Timotejovi něco ví, nebo jestli s Dyrem dokonce jednala, ale jsem rezidentka, měla bych jí dát vědět. Sice to nic nezaručí, ale aspoň se pobavíme o válce.“</p>

<p>Oba upíři se tváří vážně, Dieterovi nejspíš právě dochází, do čeho strčil čumák, a Kay plánuje ofenzivu. Já taky, ale jinou, než si mí němečtí honicí psi představují. S těmi, za kterými nás poslala Malin, a s Aldynem můžu být pro Jelenu nakonec docela nepříjemnou návštěvou.</p><empty-line /><p>Dívám se na město, které pode mnou mrká světly, a uvědomuju si, jak jsem tmě odvykla. Už ani Kay ji nevyžaduje, stačí mu příšeří, pomalu přivyká světlu, a když je pod mrakem, sundá dokonce kapuci. Vlasy má teď skoro na ramena, plavé, rovné a v případě nutnosti je zatáhne jako oponu. Nadává, jistě, ale nakonec si zvykne, den za to stojí. Ať si už našinci namlouvají cokoli, den je nenahraditelný, pomyslím si a obrátím se zády k oknu. Další z Kayových rytířů totiž právě dorazil.</p><empty-line /><p>Po pravdě, Growski mě překvapil. Na upíra totiž vypadá výjimečně zničeně, vybité zuby a hluboké vrásky na tváři dokonce vnukají pocit, že se Kayovi transformace zrovna moc nepovedla.</p>

<p>„Pane…“ I Kaye zdraví tak nějak spíš z musu a na mě kouká zcela bez zájmu. Možná je to tím, že už jsem se oblíkla.</p>

<p>„Tino, Growski.“ Kay ho představuje poněkud rozpačitě, možná že i jeho vzhled toho muže zarazil. Natáhnu k němu ruku a pak pozoruju, jak neochotně kůstky znovu srůstají.</p>

<p>„Regeneruješ pomalu,“ vytknu mu.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„A víš, čím to je?“</p>

<p>Dlaní si přejede po zarostlé tváři, až to zašustí. „Vlastně ani ne. Slyšel jsem, že vám světlo nevadí, slečno…“</p>

<p>„Salo.“</p>

<p>„Salo, aneb 120 dnů Sodomy. Viděla jste to?“</p>

<p>Rozesměju se. Growski je mnohem snesitelnější než buršák, ale obávám se, že v Rusku mu to moc svědčit nebude.</p>

<p>„Viděla, a světlo mi nevadí. Ty lezeš na světlo?“ napadne mě vysvětlení jeho stavu.</p>

<p>„To ne,“ zavrčí, „mě vyřídí i šero.“</p>

<p>„Idiote.“</p>

<p>Bylo jasné, že Kay nebude mít pro tyhle věci pochopení, a taky že ne. Zuří, možná proto, že i jeho někdy dokáže šero pěkně zřídit, na jeho regenerační schopnost to však vliv nemá.</p>

<p>„Počkej,“ odsunu ho stranou, „pokud chápe, do čeho jde, nepřekáží mi to.“</p>

<p>Growski se na mě zašklebí.</p>

<p>„Tak to jste jediná, slečno Salo, jinak to vadí všem. Našinec má být…“ rozkašle se.</p>

<p>„U čeho jsi sloužil?“ zeptám se ještě.</p>

<p>„Luftwaffe.“</p>

<p>„A kdys ho kousnul?“ obrátím se na Kaye.</p>

<p>„Letadla občas spadnou,“ usměje se na mě. „Hořel.“</p>

<p>„Jo, hořel jsem,“ souhlasí Growski. „Měl mě nechat,“ mrkne na mě a já mu to oplatím. Až ho v Rusku zabijou, bude mi ho líto.</p><empty-line /><p>Pijeme krev, Kay telefonuje s pilotem a uvažuje, jaké produkty firmy Heckler a Koch ještě přidá do košíku, zkrátka idyla, když se rozlétnou dveře a v nich se objeví Gothel, na tváři kromě tlusté vrstvy make-upu taky zuřivou grimasu.</p>

<p>„Máti…“ řekne Kay.</p>

<p>„Ono se ti to ještě pořádně nezahojilo?“ řeknu já.</p>

<p>Oba pánové se jen mlčky ukloní, ale Gothel si toho samozřejmě nevšímá, nezajímají ji. Cení zuby a oči má rudé, no zkrátka tchyně.</p><empty-line /><p>„Máti…“ Kayovi je zřejmě nejvíc ze všeho trapně, že vidíme jeho matku v takovémhle stavu, „stalo se něco? Vypadáš… rozrušeně,“ zvolí opatrný eufemismus a Gothel se konečně nadechne.</p>

<p>„Přinejmenším bys mi měl oznámit, že jsi v Německu, ty a ta…“ Nedořekne. Urazit se mě bojí a slušné slovo pro mě nemá.</p>

<p>„Nezdržíme se, Gothel. Zítra večer odlétáme do Moskvy.“</p>

<p>„Zabiješ mi syna.“</p>

<p>Uh, na téhle úrovni se s Gothel bavit nechci. Jistě, je to riziko… ale jiná cesta, jak si udržet vliv, není, a ví to i ona.</p>

<p>„Já ne. Ovšem pokud ho chceš držet za ručičku ještě v osmi stech letech, prosím.“</p>

<p>Znovu vycení zuby a já myslím na to, že jestli zakřičí, zraní desítky lidí v pokojích. Doufám, že není tak šílená, jak vypadá.</p>

<p>Ne, není. Nedostala by se tak vysoko, kdyby byla. Místo aby zakřičela nebo se na mě vrhla, sekne po Growském, který stojí opodál, a rozdrtí mu rameno.</p>

<p>„Máti,“ teď už je i Kayovi jasné, že musí zasáhnout, „je na čase zjednat si zase trochu respektu. Zvlášť v Rusku. Nemůžu jen sedět na zadku a čekat, až mě někdo vyzve. Stalo by se to, o tom nepochybuj.“</p>

<p>Gothel o tom pochybuje, nebo ji možná jen štve, že výlet do Ruska organizuju já, a ne ona.</p>

<p>„Jestli se nevrátí,“ zasyčí na mě, „zabiju tě.“</p>

<p>Mile se na ni usměju.</p>

<p>„Fakt? No tak to pak na tom budu stejně jako ty.“</p>

<p>Kdyby nenávist měla pach, docela by tenhle pokoj zamořila. Gothel už nic neříká, možná si není jistá, že by se ovládla. Ještě jednou na mě vycení zuby a vyjde z pokoje. Growski sténá. S jeho regeneračními schopnostmi ho čeká veselá noc.</p><empty-line /><p>Když ani Kay ve dne nespí, je pro mě těžké dodržovat upírskou etiketu, a tak Aldyna samozřejmě probudím.</p>

<p>„Tinočka,“ zamručí, když uslyší v telefonu můj hlas, „zbláznila ses? Co nespíš?“</p>

<p>„Já ve dne nespím,“ odseknu. „Přijdeš mi naproti na letiště?“</p>

<p>Mohutně zívne a pak se zřejmě trochu vzpamatuje.</p>

<p>„Takže je to pravda.“</p>

<p>„Jo.“ Představuju si ho, jak leze z postele. Mívala jsem ho ráda, geny se v něm namíchaly dost podivně a doplnily vzezření Čingischána výškou u Mongola neobvyklou. Očima se dotknu Kaye. Budu je muset držet od sebe, na rozdíl od mého germánského souputníka totiž Aldyn milovaným synkem opravdu nebyl a dospělosti se zřejmě dožil jen díky festovní tělesné stavbě. No, aspoň nemáme za zadkem i jeho rodičku.</p>

<p>„Jasně že je to pravda, přilétáme dneska v noci.“</p>

<p>„Ty a Germáni?“</p>

<p>„Jo. Máš proti nim něco?“</p>

<p>„Mám něco proti skoro každýmu,“ přizná upřímně. „Půjdeš za tou pizdou?“</p>

<p>Rozesměju se. „Jasně že jo. Jsem česká rezidentka, když tu Timo není. Proto…“</p>

<p>„Jasně, proto sem jedeš. Víš, že jsem měl toho chlapa rád.“</p>

<p>„Další důvod, proč se vykašlat na Germány a jít do toho se mnou. Kromě toho nasereš Jelenu.“</p>

<p>Vím dobře, kterých strun se dotknout. Aldyn ruskou představenou nenávidí a ona k němu chová podobné city. Kdysi spolu něco měli, ale zřejmě se to moc nepovedlo, a od té doby… no, možná i kvůli tomu mě Jelena nemá ráda.</p>

<p>„Dobře,“ zívne ještě jednou, „budu se snažit dostat do Moskvy. Kam přiletíte?“</p>

<p>„Ostafjevo, měli bychom tam být před půlnocí. Mně s Kayem je to spíš jedno, ale…“</p>

<p>Zarazí se. „Už i on?“</p>

<p>„Trochu.“</p>

<p>„Je to nakažlivý?“ Nemluví tak lehce, jak by chtěl, jako v každém našinci se v něm probudila bolestná touha po dni a závist k těm, kteří ho mohou mít.</p>

<p>„Ne. Jen můj otec má trochu výstřední zájmy a Kay se k něčemu připlet. Vysvětlím ti to potom. Mohl bys…“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Najít ubytování. Pro našince. Budeme mít s sebou dva, co světlo nesnesou, tak proto. Nejlíp takový, který nemá pod palcem Jelena, a…“</p>

<p>„Nejsem padlej na hlavu, Tinočka. Vím, co potřebuješ,“ ospalost z jeho hlasu definitivně zmizela, „jen nechápu, proč s sebou táhneš ty chlapy. Sehnal bych ti smečku, která se tu vyzná.“</p>

<p>„Tu sežeň stejně, uděláme si vejlet. A ideálně vem i nějaký holky, připadá mi, že budou třeba.“</p>

<p>„Holky?“ Najednou zvážní. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Jedeš sem zabíjet, pravda?“</p>

<p>Co na to říct.</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>„Pak je k ničemu nepotřebuješ. Ty a Jelena budete bohatě stačit.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>4.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Dieter s Growským nakládají naše zavazadla do letadla a já se šklebím na Kaye. Vypadá to, že do Ruska jedeme připravovat státní převrat, jinak si nemůžu to množství zbraní a munice vysvětlit.</p>

<p>„Kam to složíš a kdo to bude tahat?“ nadávám. „Na co potřebuješ snajperku? Jako by toho v Rusku nebylo dost.“</p>

<p>„Jsem na ni zvyklý,“ odsekne, ale já myslím, že by prostě nepřenesl přes srdce, že musí využít „kořistný materiál“. Tohle bude ještě veselá záležitost, pomyslím si a nastoupím do letadla. Pilot se úslužně ukloní a já ho k sobě přitáhnu a prohlédnu mu krk. Mám jednu zdravou zásadu, nikdy nelétám s pilotem, ze kterého někdo pil.</p><empty-line /><p>Prachy, to je další věc, která mě na téhle věci rozčiluje. Jen to, že jsme si s sebou přivezli málem i tank, bude stát spoustu peněz, ale Kayovi to zřejmě nevadí. Přemýšlím, jestli mu tohle vštípila Gothel, bylo by jí to podobné. Pak mi zazvoní telefon a ozve se Aldynův hlas.</p>

<p>„Vidím vás,“ směje se. „Nemuseli jste brát nic, já všechno mám.“</p>

<p>Na letištní plochu míří velká dodávka, a Growski si stíní oči před jejími xenony.</p>

<p>„Naposled jsem tady byl za války,“ konstatuje sentimentálně, když auto zastaví a vystříhaní hoši v kožených bundách začnou nakládat naše „kanóny“.</p>

<p>„Kam to vezou, liebchen?“ zachmuří se Kay.</p>

<p>„Ke mně.“ Aldyn tu není dodávkou, vystoupil z hummera s tmavými skly a přitáhl mě k sobě.</p>

<p>„Jak to děláš, Tinočka, vypadáš čím dál mladší.“</p>

<p>„To v mém případě není velká lichotka,“ odstrčím ho. „Čekals nějakou změnu?“</p>

<p>„Leccos jsem o tom, že už jsi velká holka, slyšel, takže možná i čekal.“</p>

<p>Dívá se na mě šikmýma tmavýma očima, jako by odhadoval soupeře, a možná tím ani nic osobního nemyslí.</p>

<p>„Předpokládám, že teď už křičet umíš.“</p>

<p>„Samozřejmě,“ usměju se.</p>

<p>„Každopádně se tě Jelena bojí.“</p>

<p>„Lepší, než kdyby se nebála.“</p>

<p>„Přece jen ses změnila,“ řekne beze zloby, „ale jsem rád, že tu jsi.“</p>

<p>Znovu mě obejme a políbí, na Kaye se zatím ani nepodíval.</p>

<p>„Sejdeš se s ní ještě dnes v noci?“ zeptá se mě pak vážně.</p>

<p>Přikývnu, kdybych se ostatně nepřihlásila sama, poslala by pro mne. Jelena, stejně jako Gothel, má své věrné všude.</p><empty-line /><p>V hummeru Kay na sedadlo spolujezdce nadirigoval Dietera, my s Growským sedíme vzadu a Aldyn, který řídí, konečně projevil zájem i o mé průvodce.</p>

<p>„Přivezl sis toho hodně,“ obrátí se ke Kayovi. „Myslíš, že jedeš do divočiny?“</p>

<p>„O kalašnikovy nemám zájem,“ opáčí upjatě Kay, „radši dělám s tím, na co jsem zvyklý.“</p>

<p>„Rozumný přístup. Krev s sebou máte taky? Můžu zajistit živé, jestli máte zájem.“</p>

<p>„Nějakou krev máme,“ odpovím místo Kaye, „a živé…“ Nelíbí se mi to. Nemám zájem tlouct se Ruskem s partou zdivočelých lovců, „vyhovovala by koňská nebo králičí. Lidská se při práci nehodí.“</p>

<p>„Rozumím.“ Aldyn je možná trochu překvapený. „Slyšel jsem, že je v Praze velký klid, a už vidím proč.“</p>

<p>„Je to malá země, Aldyne. Nemůžeme si dovolit desítky mrtvých.“</p>

<p>Odkašle si. „Slyšel jsem, že ty studenou nepiješ.“</p>

<p>„Taky pravda.“</p>

<p>Je vidět, že pověsti o tom, jak se krmím, se už rozšířily.</p>

<p>„Takže opravdu piješ z našich?“</p>

<p>V autě je najednou ledové ticho. Nakloním se dopředu a položím mu ruku na rameno.</p>

<p>„Promluvíme si o tom, Aldyne, o samotě.“</p>

<p>Prsty pevně sevře volant, až zapraská, a na Kayově tváři se objeví úsměv.</p><empty-line /><p>Naše dočasné útočiště je obvyklý mafiánský betonový palác i s věžičkami, obehnaný vysokou zdí.</p>

<p>„Komu to patří?“ zeptám se, spíš aby řeč nestála.</p>

<p>„Přátelům,“ usměje se Aldyn, a může to znamenat cokoli včetně toho, že majitele domu těsně před odjezdem na letiště zabil.</p>

<p>Dieter s Growským a Aldynovi mládenci nosí zavazadla, Kay si s pohrdavým úsměvem prohlíží kýčovité interiéry a já vezmu Aldyna za ruku. Ztuhne.</p>

<p>„Chtěls vědět, jak jsem se změnila,“ usměju se na něj.</p>

<p>„To vidím už teď.“ Rád by ucouvl, ale držím ho za zápěstí pevně.</p>

<p>„Nemůžeme spolu dělat, když nebudeš vědět, na čem jsi,“ připomenu mu, „a už vůbec ne, když se mě budeš bát. Doma…“</p>

<p>„Doma se tě nikdo nebojí, chtělas říct? Tinuška, leccos se změnilo, teď už všichni vědí, čí jsi dcera, není to jako dřív.“</p>

<p>„Ne,“ přikývnu a pak ho prostě kousnu. Nečekal to, a já se neptala, jednou to přijít muselo, ta chvíle, kdy se nebudu ptát ani našinců. Nemám na to čas, pozvání od Jeleny může přijít každým okamžikem a já k ní nechci jít s nekrytými zády. Místní carevna je stará, možná stejně stará jako Timotej, a na rozdíl od něj si svou roli užívá.</p>

<p>Aldyn se mě snaží odstrčit, ale držím ho pevně a hltavě piju. V zádech cítím Kayův pohled a odhaduju, kdy začne opravdu žárlit. Aldyn už se nebrání, pevně mě objímá a já nemám strach, že mi to bude mít za zlé. Našinci jsou v tomhle jako lehké holky, pomyslím si, člověk musí použít trochu násilí, ale nakonec se jim to vždycky líbí.</p>

<p>„Vstávejte,“ sykne Kay po chvíli a já se zamračím. „Ne, že bych vám chtěl kazit potěšení, ale myslím, že návštěva je tu.“</p>

<p>Naposledy olíznu krev z Aldynova krku. Jelena je rychlá, ale já ani nic jiného nečekala. Tady opravdu nikdo neztrácí čas.</p><empty-line /><p>Přelezli zeď a teď bez námahy vyrazili dveře. Ušklíbnu se, tohle by mohlo udělat dojem na místního mafiána, v případně našinců je to směšné. Dieter a Growski se tázavě dívají na Kaye, ale ten jen pokrčí rameny.</p>

<p>„Nechte je, je to přece návštěva,“ usměju se já. Když se udělaný pořez s postavou připomínající Béra a jeho dva průvodci vevalí do dveří, usměju se ještě srdečněji. Kay taky, jen Aldyn se neusmívá, on ovšem nemusí. Jeho špičáky jsou tu jistě dostatečně známé.</p>

<p>„Čemu vděčím za milou návštěvu?“</p>

<p>I když nemám pro Dyreho zvláštní slabost, tohle je chvíle, kdy je třeba ukázat to, v čem jsme si podobní. Jdu gorilám vstříc, svižně a sebejistě, a muži se zastaví.</p>

<p>„Máte pro mě nějaký vzkaz nebo pozvání? Mimochodem, předpokládám, že ten, kdo vás poslal, uhradí škody. Neznám tak dobře ruské tradice, ale u nás…“</p>

<p>„Tady, madam,“ podá mi obálku z těžkého ručního papíru s vytlačeným erbem. Znovu se usměju, tentokrát spíš pobaveně. Jelena si opravdu potrpí na okázalost.</p>

<p>„Výborně, uvítací večírek. Vyřiď paní, že přijdu s přítelem, a mimochodem, předepsaný úbor je jaký? Neformální, nebo stačí obyčejné černé šaty?“</p>

<p>Chlap je evidentně v rozpacích. Pozvání k Jeleně tu zřejmě většinou přijímají jinak, a navíc se mi zdá, že carevna má přece jen zastaralé informace. Škodolibě si představím Dyreho, jak jí říká, že jeho dítě… bozi, děti jsou děti, že? Neukázněné a lehkovážné. O křiku a pití upírské krve se jí nejspíš nezmínil, ostatně proč taky. Kdybych ji zabila, postrčí na trůn někoho z vyhovujících, hádám. Do mých myšlenek se vkrade sníh… už vím, kam pojedu, až najdu Tima.</p><empty-line /><p>Jsme dokonalí. Já, Kay ve smokingu a koneckonců i Aldyn s přísně společensky utaženým copem. Před námi jede limuzína s uvítacím výborem a my za nimi hummerem. Za námi jede nejspíš ještě někdo, ale o to se nestarám. Tady nejsem doma, a když bude třeba, budu křičet, až zbořím půl Moskvy. Na chvíli mě ta představa zahřeje… Jen si tak trochu zařvat.</p><empty-line /><p>Jelenino sídlo je kus za Moskvou a rozhodně není z betonu. Je to opravdová historická památka, samozřejmě nejspíš zevnitř řádně vyztužená a vybavená vším komfortem. Arogantně svítí do noci a já očekávám všechny druhy vybrané zábavy i občerstvení. Pravda, uvítala bych i kaviár, ale nevím, jestli se na Jeleniných večírcích podává.</p><empty-line /><p>Garáže pod vilou mají rozměry parkingu v nákupáku.</p>

<p>„Bljaď,“ povzdychne si Aldyn, „odsud se bude špatně dostávat.“</p>

<p>„Otevřou dveře, neboj,“ utěším ho a na vysokých podpatcích vybalancuju z auta rovnou do Kayovy náruče. Vypadá oslnivě, a tentokrát skoro lituju, že na sobě nemá nic, co by upomínalo na jeho pestrou minulost. Jelena by to musela skousnout, ale na druhé straně, možná by jí to nedělalo takové obtíže. Jistě měla krizové scénáře i pro případ, že by Němci válku vyhráli.</p><empty-line /><p>Teď už se Jeleniny gorily chovají slušně a snaží se fungovat spíš jako portýři. Velkopanským gestem hodím nejrozložitějšímu z nich kožich, který jsem zakoupila speciálně pro Moskvu, a on ho úslužně zachytí. Jelena překvapená nebude, nejspíš podávali hlášení celou cestu, ale přesto mám pocit, že ten, kdo má trumfy v rukávu, jsem já. Aspoň pokud na mě nevytáhne Timoteje ve stříbrné kleci, pak bych se možná musela uchýlit k diplomacii, ale podle Dyreho logiky usuzuju, že téhle karty by se nevzdal. V Jelenin prospěch by se nevzdal vůbec žádné karty, a z nás dvou jsem já ta, která to ví naprosto jistě.</p><empty-line /><p>Okázalý přepych, to je přesně to, co jsem od ruské carevny čekala, a nepochybuju, že si při návštěvě české rezidentky a německého korunního prince dala záležet. Aldyn tu zřejmě vítaný není, ale nelze ho nechat stranou tak brzo po… no, člověk prostě tak nějak nenechá chlapa stát, sotva z něj slezl, a tak jsem ho vzala.</p>

<p>Jdeme chodbou plnou vykládaného nábytku, zlacení a křišťálových cingrlátek, gorily nám otvírají dveře a Kay si to užívá. Možná by měl v Praze rád něco podobného, mohli bychom se například přestěhovat na Hradčany, tam by se mu líbilo. Aldyn mlčí a na jeho tváři s asijskými rysy není poznat prostě nic. Čeká nás zábavný zbytek noci.</p><empty-line /><p>„Má drahá,“ Jelena se překonává, rozevřela náruč a majestátně ke mně pluje v nádheře své načinčané toalety, „jsem tak ráda, že jste nás přijeli navštívit.“</p>

<p>„Krásný dům,“ pochválím její doupě a nechám se obejmout. Koutkem oka vidím, jak všichni v sále zpozorněli, ale nestane se nic, jen obě políbíme vzduch v dostatečné vzdálenosti od tváře té druhé.</p>

<p>„Karstene,“ hrne se carevna dál a Kay jí líbá ruku, Aldyn nic, protože ho ignoruje.</p>

<p>„Přijeli jste se potěšit naší krásnou zemí?“ Jelena se usmívá tak úporně, že za chvíli dostane křeč.</p>

<p>„Jistě, stereotyp je ubíjející, nemyslíš?“</p>

<p>„A kam máte v plánu jet? Můžete samozřejmě bydlet v mých rezidencích, Tinočka.“</p>

<p>„Tinočka“ mě dorazí, ale je třeba hrát roli.</p>

<p>„Chceme navštívit Pitěr.“ S úsměvem přijmu pohár krve, který mi podává pohublé děvče, a usrknu. Krev je teplá a lidská, tady se to holt vede ve velkém stylu.</p>

<p>„Výborná volba.“</p>

<p>„A pak si trochu zalovit na Sibiři,“ pokračuju dál. „Soboli, lišky…“</p>

<p>„Lidé…“ Jelena už se neusmívá. „Dám vám průvodce, ukáže vám naše revíry. Jen… toho jaldaše budeš brát s sebou, má drahá?“</p>

<p>Aldyn v návalu vzteku vycení zuby a nadechne se, až to skoro vypadá, že začne křičet. Položím mu ruku na rameno. Chápu, že nazvat potomka (i když jen polovičního) ruských bojarů jaldašem je velká urážka, ale je to taky vítaná příležitost, jak Jeleně ukázat, že už nejsem malá holka.</p>

<p>„Ty bljaď,“ syčí Aldyn a já mu tisknu rameno čím dál silněji. Jelena se ohlédne po svých družinících, ale zavrtím hlavou.</p>

<p>„To není třeba. Aldyn počká v autě, viď, bratře?“</p>

<p>Upír sebou trhne a obrátí se ke mně. Nakloním hlavu ke straně a dívám se na něj, jen dívám.</p>

<p>„Jistě,“ přisvědčí za okamžik, „nechce se mi setrvávat v jedné místnosti s obnošenou kurvou.“</p>

<p>Teď se nadechne Jelena. Stoupnu si mezi ně.</p>

<p>„Ne, má milá. Je tu se mnou, a kdybych musela…“ Kay už přestal obdivovat nábytek a cítím ho za svými zády. Do rvačky je to dobrý partner, o tom žádná.</p>

<p>„Aldyne, běž.“</p>

<p>Pohodí černými vlasy a jde ke dveřím, pozoruju Jelenu, která těžko zvládá hněv. Za Aldynem zapadnou dveře.</p>

<p>„Hádky mezi bývalými milenci jsou běžné, nechtěla jsem to jitřit,“ pozvednu sklenici a Jelena mě probodne pohledem.</p>

<p>„Ale no tak, sama jsem s ním mockrát spala, stojí za hřích, nevím, proč se rozčiluješ.“</p>

<p>„Zřejmě u vás vládnou velmi volné mravy,“ zasyčí Jelena.</p>

<p>Pokrčím rameny a ona se dotkne dlaní čela.</p>

<p>„Je už pozdě, jsem unavená,“ zívne okázale. „Každopádně se v Moskvě chvíli zdržíte, Tinočka, ne?“</p>

<p>Zaobalila to do otázky, ale je to spíš důrazné doporučení.</p>

<p>„Zdržíme, dlouho jsem tu nebyla. Zajdem s Kayem na Rudé náměstí, co, zlato?“</p>

<p>„Jistě, liebchen, nikdy jsem ho neviděl ve dne.“</p>

<p>„Omluvíte mě?“</p>

<p>„Jistě.“ Pozitivní je, že se mě nepokusila napadnout ani teď, když je nenávistí nemocná. To, že na světlo může Kay, je pro ni zřejmě trpké sousto.</p>

<p>Vracíme se zpátky k autu, Kay se šklebí, já mlčím.</p>

<p>„Pokusí se nás zabít, liebchen,“ přeruší Kay ticho. „Vidělas, jak se tvářila?“</p>

<p>„To ne. Jestli tu byl Dyre, Jelena ví, na čem je. Pokusí se nás odsud dostat… a je možné, že se pokusí zabít tvé chlapy.“</p>

<p>„S tím počítám.“</p>

<p>„Já ne… nechci zbytečný ztráty.“</p>

<p>Šklebí se na mě, on už nejspíš oba odepsal. Kanónenfutr, v tomhle je Kay stejně pragmatický jako jeho máti.</p>

<p>„Jo, co chceš dělat s tím… Aldynem?“</p>

<p>„Máš něco proti trojce?“</p>

<p>„S Tatarem?“</p>

<p>„Jen napůl.“</p>

<p>„Tino, nechci toho chlapa v posteli, nechci ho ani ve tvé posteli, chápeš?“</p>

<p>„Jo, ale nevyhovím ti. Aldyna potřebujeme, tak loajálního, jak to jen jde, a navíc…“</p>

<p>Nevím, jak mám pokračovat. Kay určitě nechce slyšet nic o tom, jak jsme s Aldynem lovili na Sibiři, ani v čem je v posteli dobrej, ale Aldyn je přítel. Chránil mě, když bylo třeba, a cítím povinnost mu to vrátit. No a taky nenávidí Jelenu a zná jiné, co ji taky nemusí.</p><empty-line /><p>„Tak co, vyřídila jsi tu suky mať?“</p>

<p>Aldyn se opírá o auto a čeká, až k němu dojdeme.</p>

<p>„Ne, proč? Mám tu svou práci, nechci se plést do vašich věcí. Zab ji sám.“</p>

<p>„Kdybych mohl, tak už by byla mrtvá,“ otvírá mi Aldyn dveře. „Jak dlouho tady zůstaneme?“</p>

<p>„Den, dva…“</p>

<p>Motor naskočil a Aldyn manévruje v garáži, která je pro jeho potvoru těsná.</p>

<p>„Zdrž se v Moskvě, přijdou.“</p>

<p>„Kdo?“ Mám nepříjemný pocit, že to bude mnohem komplikovanější, než jsem si myslela. Žádná pomoc není zadarmo.</p>

<p>„Leckdo. Jelena se drží pravoslaví, ale jsou tady jiní, kteří toho mají dost.“</p>

<p>„Náboženský rozmíšky nechápu.“</p>

<p>„Nejde jen o náboženství.“</p>

<p>„Soupeřící kliky?“ Kaye to zaujalo, nejspíš to zná z domova.</p>

<p>„Jo.“ Aldyn střihne zatáčku a skoro vytlačí ze silnice protijedoucí auto.</p>

<p>„Mohli jsme mít večeři,“ zaraduje se.</p>

<p>„My snídani,“ usadím ho a pomyslím si, že tady si opravdu málo váží života smrtelníka. Ohlédnu se na Kaye. Budu ho muset hlídat, nerada bych, aby začal lovit, navyknout si na teplou krev je tak snadné. Přistihnu se, jak civím Aldynovi na krk, i Kay si toho všiml.</p>

<p>„Je tu zima,“ řekne.</p>

<p>„Zima?“ Aldyna to překvapilo. Upírům většinou chlad nevadí, jenže já ji ráda nemám, mně zima je. Že je zima i Kayovi, to je pro mě novinka.</p>

<p>„Hodně věcí se změnilo,“ podotkne Aldyn.</p>

<p>„Jistě. Od doby, co se objevil Dyre, se pořád něco mění. Je to magor.“</p>

<p>„Přihlásil se k tobě.“</p>

<p>Tohle Aldyn zjevně těžce nese. Jeho jako bastarda vyhnali a na poli pod knutou šafáře strávil celé dětství. Pravda, pak otčíma i matku zabil, ale zřejmě to nestačilo.</p>

<p>„Nikdo po něm nechtěl, aby se hlásil,“ zkřivím rty. „Dělá jen problémy se svými debilními plány na ovládnutí světa. Nechce se mi šaškovat kvůli tomu, že on…“</p>

<p>Ozve se dutý zvuk, možná náraz.</p>

<p>„Někoho jsi přejel,“ upozorním Aldyna.</p>

<p>„Já vím,“ opoví nevzrušeně. „Nelíbil se mi. Možná nějaký Jelenin poskok, nebo možná…“</p>

<p>„Jen bezdomovec, co? Zastav.“</p>

<p>„Jsme ve Vorobjovych gorach, Tinuška. Tady ti auto rozeberou na šroubky.“</p>

<p>„Bojíš se?“</p>

<p>Ušklíbne se a já vyskočím na krajnici, v dálce vidím na silnici ležet cosi, co vypadá jako balík. Rozběhnu se, a když se skloním k špinavému plášti, ze zkrvavené na mě tváře hledí pozoruhodně živé oči.</p>

<p>„Našinec?“</p>

<p>Muž nemůže vstát, regeneruje pomalu, takže ho zvednu a nesu ke Kayovi, který mi vyrazil naproti.</p>

<p>„Da, carica.“</p>

<p>„Mně takhle říkat nemusíš.“</p>

<p>„Děkuju, paní, a omlouvám se za to… zdržení.“</p>

<p>Vysmekne se mi. Je to hubený drobný muž ve špinavých šatech a vypadá nejvíc lidsky z upírů, které jsem kdy viděla. Dokonce má i popraskané žilky v očích. Notorik, napadne mě a kývnu k autu.</p>

<p>„Nastup.“</p>

<p>Vyškrábe se do auta a já mám pocit, že slyším, jak mu o sebe brnkají volné konce kostí.</p>

<p>„Smrdí,“ konstatuje Aldyn, který naši akci sledoval zpovzdálí.</p>

<p>„Žiju v kanále,“ odpoví mu mužík klidně. „Piju z krys a čekám na vás, carica.“</p>

<p>„To je hezké.“ Je na něm něco zvláštního, a já se pokouším přijít na to co. Auto ho hodně dolámalo, regenerace není nijak rychlá, ale přesto…</p>

<p>„A proč čekáš?“</p>

<p>„Někdo mě za vámi poslal.“</p>

<p>Kousnu se do rtu. „Viděls ho?“</p>

<p>„Ne, ale i tak mě poslal.“</p>

<p>„Žvaní.“ Aldynovi se náš nový pasažér nelíbí. „U vás možná nejsou, ale u nás jsou takových stovky, zmetků, co vznikli nedopatřením při tom, když měl někdo žízeň a nedal si pozor. Chce se jen přitřít, nic víc. To, že hledáš Timoteje, tu ví kdekdo, víš, jak se drby roznesou.“</p>

<p>Obrátím se k mužíkovi, ale ten je klidný, dokonce se mírně usmívá.</p>

<p>„Neodvážil bych se ti lhát, paní, všichni vědí, že život dáváš i bereš.“</p>

<p>Tohle už je moc i na mě. Podobné bezobsažné řeči nemám zrovna ráda.</p>

<p>„Tak o co tedy jde?“ vyštěknu na něj.</p>

<p>„Možná bych raděj mluvil někde, kde nás nebudou poslouchat.“</p>

<p>Pochopím. Aldyn uraženě přidá plyn a já se obrátím ke Kayovi.</p>

<p>„Myslím, že by bylo rozumné se přestěhovat.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>5.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Už skoro svítá a Aldyn je před domem nervózní.</p>

<p>„Nemůžeme jít dovnitř?“</p>

<p>„Ne,“ odsekne bohorovně Kay a přitáhne si ušanku. Takhle mu chabé zimní slunce rozhodně vadit nemůže, a on to ví.</p>

<p>„Tak co?“ obrátím se k špinavci, který v klidu pokuřuje papirosu.</p>

<p>„Znám Timoteje dlouho,“ řekne, „proto mě poslal. Až ho najdete…“ přivře oči před kouřem z cigarety, „pochopíš to, carica.“</p>

<p>Podceňuje mě. Chápu to už teď.</p>

<p>„Jsi starej,“ řeknu a zní to jako obvinění.</p>

<p>Pokrčí rameny.</p>

<p>„Mučili tě.“</p>

<p>Dívá se na mě, vyrovnaný a smířený. Když umřel, nemohlo mu být víc než třicet, ale nejspíš už to bude pár set let, možná i víc.</p>

<p>„Takže až ho najdu, nepomůže mi, tos chtěl říct.“</p>

<p>„Pomůže, i já pomůžu, carica, jen nečekej, že náš křik zbourá tajgu. To už je pryč.“</p>

<p>Nesměle se rukou dotkne mého rukávu.</p>

<p>„Opravdu chodíš ve dne?“</p>

<p>Kývnu. „Jo. Můj otec taky. I Kay, jenže ten přímé světlo nesnese. Ale i tak…“</p>

<p>„Většina z nás by za dar, který má on, dala hodně,“ řekne vyrovnaně. „Jeho ctí je věrnost, předpokládám.“</p>

<p>Kay zkřiví rty. „Svým způsobem,“ řekne. „Tina je ráda, co, liebchen?“</p>

<p>Obrátím k němu hlavu. Vlastně jsem ráda. Ve chvílích, jako je tahle, mi je cokoli jiného k ničemu. Hodnej chlap, jako je Darek, veselej chlap, jako bývají někteří dlaci… jenže teď je důležité, aby tu tajgu někdo křikem zboural, bohužel.</p>

<p>„Potřebujeme jiný dům,“ zabodnu špinavému ukazovák do hrudi. „Nejpozději večer.“</p>

<p>„Budeš ho mít, carica, takový, jaký se sluší.“</p>

<p>„Nepřespíš tu?“</p>

<p>Zavrtí hlavou. „Kanály, carica, jsou všude.“</p>

<p>„Máš jméno?“ zeptám se ještě.</p>

<p>„Měl jsem. Ty mi, paní, říkej třeba Afoňa, když pro tebe musím mít jméno, carica. Vrátím se, až se setmí, paní.“</p>

<p>„Už běž, ať najdeš kanál včas.“ Při pohledu na něj mi není veselo, představuju si takhle pohaslého i Timoteje. Krátce se s rukou na hrudi ukloní.</p>

<p>„To svítání vám závidím. Všichni vám ho závidí.“</p>

<p>„No, to nejen tady,“ rozhodím rukama.</p>

<p>„Tady je ale spousta věcí trochu jinak,“ šeptne Afoňa a rozběhne se pryč.</p><empty-line /><p>V domě je ticho.</p>

<p>„To jsme my,“ křiknu a Growski se vynoří zpoza závěsu.</p>

<p>„Proběhlo to… dobře, madam?“</p>

<p>„Výborně, co, Aldyne?“</p>

<p>Zadívá se na mě uraženě. „Čekal jsem v garáži jako pes.“</p>

<p>„Když jí to neumíš vpálit líp…“</p>

<p>Kay se zasměje a Aldyn se k němu obrátí. Mlčím. Ke střetu dojít musí, a čím dřív, tím líp, jen už začínám být trochu ospalá.</p>

<p>„Ne každý má matku rezidentkou,“ syčí Aldyn.</p>

<p>„Ne každého si najímají, když někdo dělá problémy.“ Kay vypadá lhostejně, ale tak vypadá vždycky, když se chystá pracovat. Tohle by se mi opravdu nehodilo.</p>

<p>„Jestli chcete řvát, jděte ven.“</p>

<p>„Svítá, Tino.“ Mám pocit, že na Aldyna toho je dneska v noci trochu moc.</p>

<p>„Tak jdi spát, potřebuju tě v kondici. Koneckonců, tys s Jelenou píchal, znáš ji dobře. Je to výhoda, ne hanba.“</p>

<p>„Nechápeš to.“</p>

<p>„Ne,“ souhlasím. „Já nemám tu slovanskou duši, seru na Jelenu, chci najít Tima a vypadnout, chápeš?“</p>

<p>Kývne, ale nechápe nic. Je mi ho líto, a trochu je mi dokonce líto i Dyreho. Opravdu si vybral špatně, být jeho synem takový Aldyn, měl by oddaného pomocníka jen za to, že by mu „dal své jméno“ a smyl z něj cejch bastarda. Život holt bývá někdy nespravedlivý.</p><empty-line /><p>„Atsasí menja,“ zaječím z okna hummeru. Půjčit si na výlet do centra Aldynovo auto nebyl dobrý nápad, mnohem spíš jsme si měli vzít tágo. Nebo tank.</p>

<p>„Já to tady snad nechám stát,“ rozčiluju se a Kay se schovává za černými brýlemi. Stojí nám to Rudé náměstí za to?</p><empty-line /><p>Kolem nás cvakají spouště digitálů, turisti fotí chrám Vasila Blaženého a obdivně vzdychají. Kay taky.</p>

<p>„Škoda, že jsme nevyhráli tu válku.“</p>

<p>Nevěřícně na něj zírám.</p>

<p>„Jsi magor.“</p>

<p>Povzneseně se obrátí a zamíří k Vuittonovi. Zavrtím hlavou, kupovat v Moskvě něco, co můžu koupit doma deset minut od baráku, to vážně nechápu.</p><empty-line /><p>Právě zamítám Kayovi koupi dalšího klobouku, když mi v tašce zapřede mobil, a jakmile ho konečně vylovím, bliká mi tam nová sms.</p>

<p>„Tino, okamžitě se vrať domů. Vše je zajištěné, musíme se sejít. Líbá otec.“</p>

<p>Protřu si oči, jestli nehalucinuju, ale Kay právě kvůli čemusi peskuje prodavačku a milenky místních mafošů kolem mě šumí nad kabelkami. Tohle je realita, takže váhám jen chvíli.</p>

<p>„Nemůžu, jedu do tajgy. Je tu zima, ale slibuju, že se dobře obléknu. Líbá dcera.“</p>

<p>Telefon sice začne okamžik po odeslání zprávy zběsile zvonit, ale ignoruju ho. Nejspíš mi Dyre chce jen připomenout, že mám pravidelně jíst a chodit včas spát.</p><empty-line /><p>Konečně máme po nákupech, získala jsem ušanku a rukavice ještě hebčí a huňatější, než jsem si dovedla představit, a teď čekám, až Kay zadá do navigace adresu.</p>

<p>„Bude spát,“ upozorním ho.</p>

<p>„To se nedá nic dělat.“ Kay je teď podrážděný. „Musíme začít něco dělat, ne? Ten tvůj Mongol je, myslím, k ničemu.“</p>

<p>„Aldyn? Moskva pro něj není,“ konstatuju. Ani mě nenapadne rozebírat Aldynovy slabosti s jeho sokem, ale myslím, že čím dřív vypadneme, tím lépe. Válka s Jelenou by byla jen komplikace navíc.</p><empty-line /><p>Ten, koho jdeme navštívit, spí. Každý normální upír ve tři odpoledne spí, a ti staromódnější si na to dost potrpí. Opíráme se tedy o zvonek hodně dlouho, a když už to chceme vzdát, přišourá se konečně ke dveřím starší žena.</p>

<p>„Přejete si?“</p>

<p>Moje ruština už zrezivěla a Kay rusky neumí skoro vůbec, ale koho hledáme, jí sdělit dokážeme. Zavrtí hlavou.</p>

<p>„Pán není doma.“</p>

<p>„Opravdu?“ Nemám k ní velké ohledy, o lidskost i vlastní vůli už ji dávno přede mnou připravil někdo jiný. Žena se začne třást, ale otevře dveře a brání nám ve vstupu jen chabě, ostatně jinak to ani není možné.</p>

<p>„Vzbuď pána,“ přikáže jí Kay, když se uvelebíme v honosném salonu, „a řekni mu, že ho přišli navštívit přátelé.“</p><empty-line /><p>„Pán“ přátele rozhodně nečeká, když se vřítí do salonu. Dokonale naplňuje představu upíra, jak vypadali ve filmu ze začátku dvacátého století. Vyzáblá tvář, dlouhé nehty, černý plášť.</p>

<p>„Přišel jsem vyřídit pozdrav od Malin, Fjodore,“ řekne Kay a vstane.</p>

<p>„Spíte v rakvi,“ řeknu já a Kay se začne smát. Fjodor se nesměje, stojí uprostřed salonu a civí na nás.</p>

<p>„Jsem Karsten Schaefer, syn německé rezidentky, a dáma je Kristina Salo, dcera…“</p>

<p>„Ano, dcera pana Dyreho.“ Vyzáblý zřejmě konečně zvládl šok. „Opravdu vzácná návštěva, jen…“</p>

<p>„Omlouváme se za to probuzení, ale nezdržíme se v Moskvě dlouho.“</p>

<p>„To chápu.“</p>

<p>Teď už se společensky usmívá, vůbec, v Moskvě se na mě kdejaký upír usmívá, jako by dostal křeč.</p>

<p>„Marfo, přines hostům občerstvení,“ křikne pak na služebnou, která mlčky stojí v rohu místnosti, a žena si pospíší ke dveřím.</p>

<p>„Mám králičí i holubí krev,“ obrátí se k nám hostitel, „ale pokud byste chtěli lidskou, tak…“</p>

<p>„Kdepak, holubí miluju,“ zarazím ho, protože mám podezření, že by nám nabídl svou služku. Poslední dobou piju jen z pěkných chlapů.</p><empty-line /><p>Když jsou poháry rozdány a hostitel si upraví hedvábný šátek ve výstřihu županu, můžeme přikročit k jednání.</p>

<p>„Tak Malin…“ Fjodor usrkne trochu rudé tekutiny. „Okouzlující dáma. Jak se má?“</p>

<p>Kay pokrčí rameny. Málokdy se zajímá o to, jak se někdo má, a Malin není výjimkou.</p>

<p>„Dobře,“ usoudí. „Nemluvil jsi s ní?“</p>

<p>Hostitel semkne rty. „Snažím se vyhýbat všem těm novým věcem. Dřív…“</p>

<p>Tohle opravdu poslouchat nechci. „Já vím, když jsi chtěl dřív s někým mluvit, tak ses s ním sešel a upíři sáli krev, ne chuje. Doba se holt změnila, můžeme…“</p>

<p>Možná jsem podcenila razanci slova „chuj“ v ruštině, možná je Fjodor opravdu staromódní, protože se svou krví zakucká.</p>

<p>Povytáhnu obočí a pokračuju dál. „Můžeme začít mluvit k věci?“</p>

<p>Fjodor sepne ruce, jako by se chtěl modlit.</p>

<p>„I dřív upíři, a zvlášť upírky sáli…“ začne Kay s německým smyslem pro přesnost řešit problematiku. Fjodor vypadá, že se rozpláče.</p><empty-line /><p>„Takže pojedete do Peterburgu?“</p>

<p>„Ano, a pak na Sibiř.“</p>

<p>Fjodor teď volí jinou taktiku a je vidět, že se nás snaží mít z krku co nejrychleji.</p>

<p>Kay si odkašle. „Potřebujeme spolehlivé hostitele, místní podmínky jsou trochu složité.“</p>

<p>„To chápu, ale možná by bylo lepší požádat paní Jelenu.“ Zjevně si nechce pálit prsty.</p>

<p>„Paní Jelenu jsme navštívili včera, ale… řekněme, že jsem v malém sporu s otcem a některé věci nechci řešit oficiálně.“</p>

<p>„Spor s otcem?“</p>

<p>Příště musím vymyslet nějaký jiný důvod, představa mého sporu s otcem je zřejmě pro našince příliš rozčilující.</p>

<p>„Prostě máme na jisté věci každý jiný názor,“ mávnu rukou, „takže kdyby ses se ním náhodou sešel, doporučuju se o naší návštěvě nezmiňovat. Já i Dyre jsme trochu…“</p>

<p>„Impulzivní,“ doplní mě Kay, který si zřejmě vybavil historii mých rodinných rvaček.</p>

<p>„Tak.“</p>

<p>Fjodor se hluboce zamyslí.</p>

<p>„Slečno Salo, a mohu se spolehnout, že pomlčíte i vy o mně?“</p>

<p>Má strach. A mně se stýská po domově.</p>

<p>„Jistě. Chráním svoje kontakty, a Kay, předpokládám, také.“</p>

<p>Zadívá se mi do tváře. „Slyšel jsem, že tu hledáte jednoho z vašich, slečno Salo. Proto ta Sibiř?“</p>

<p>Kývnu.</p>

<p>„Norilsk,“ usekne to jméno precizně a nepřátelsky. „Je dost pravděpodobné, že tam jsou ti, kteří budou vědět.“</p>

<p>„Co to je za díru?“ Kay bojuje s klávesnicí iPhonu, jemu technika určitě nevadí.</p>

<p>„Niklové doly. Gulag. Peklo.“ Náš hostitel křiví rty, jako by i ta slova měla hnusnou příchuť. „Cizinci nemají do města přístup, ale myslím, že pro vás nebude problém se tam dostat. Žije tam… někdo, koho znám, jeden z mých synů. Je…“</p>

<p>„Je to případ pro Kaye?“ pochopím okamžitě.</p>

<p>„Možná. Nebo pro tajgu. Tady nemusíme být tak opatrní jako u vás. Mužiků je pořád hodně a zem je velká. Řeknu vám, kde ho najdete.“</p>

<p>„A až si s ním promluvíme, co pak?“ Pravda, byla jsem k Fjodorovi hrubá, ale teď je mi ho líto. „Zabít? Rádi se ti revanšujeme.“</p>

<p>„Ano,“ usměje se na nás hostitel a poprvé je to úsměv upřímný. „Pokud ho zabijete, budu vám opravdu zavázán.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>6.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Na tmu čekám jako na smilování, spící upíři mi k ničemu nejsou, a klimbá dokonce i Kay. Právě chci sáhnout k brutálnímu budíčku, když se od brány ozve zvonek a na monitoru kamery uvidím postavu choulící se do kabátu. Afoňa už je tady.</p>

<p>„Půjdeme, carica?“ ozve se hned ode dveří.</p>

<p>„Spěj,“ kývnu směrem do patra a pak i ke kuchyni. „Chceš něco k jídlu? Krysí nemám, ale studenou lidskou jo.“</p>

<p>Mlčí, ale když mu hodím sáček s krví, způsobně se napije.</p>

<p>„Jsi laskavá, carica, je vidět, že nejsi odsud.“</p>

<p>Pozoruju ho, jak polyká krev.</p>

<p>„Nejsem. Co ten dům? Ostatně, nebudu ho potřebovat na dlouho, chceme odjet do Pitěru nejpozději zítra v noci. Pojedeš s námi?“</p>

<p>„Pokud dovolíš. Mimochodem, co říkal Fjodor?“</p>

<p>Semknu rty. Zprávy se tu buď šíří zatraceně rychle, nebo je Afoňa ještě o něco zkušenější, než jsem si myslela.</p>

<p>„V kanálech je noc pořád, carica, a Jelena v nich zdaleka nemá všechno pod kontrolou. Dozví se, že jste u Fjodora byli, to nepochybně, možná jí to řekne sám Fjodor, ale…“</p>

<p>„Pokud má Fjodor všech pět pohromadě, tak o některých věcech bude mlčet.“</p>

<p>„Jsi moudrá, carica.“ Vypadá spokojeně jako někdo, kdo vsadil na správného koně.</p><empty-line /><p>Aldyn se nám objevil za zády neslyšně jako číhající kocour.</p>

<p>„Konečně,“ sjedu ho přísným pohledem, ještě než stačí cokoli říct na Afoňovu adresu. Aldyn už je ze mě mnohem méně nadšený než včera a nevypadá to, že by se to mohlo zlepšit.</p>

<p>„Ten dům,“ připomenu Afoňovi, „kde je? Potřebuju adresu, abych ji zadala do navigace.“</p>

<p>„Není žádný dům,“ neudrží se Aldyn.</p>

<p>„Samozřejmě že je. Ve staré čtvrti, jak se sluší. Sem nepatříš, carica, a dokonce ani tvůj poloviční Tatar sem nepatří.“</p>

<p>Možná že bych si všimla, že jak moc to s Aldynem škublo, kdybych se na něj dívala, ale koukám do notebooku na plán Moskvy, a tak mě jeho útok na Afoňu překvapil. Bleskly se zuby, ozval se zvuk trhané látky, možná i svalů.</p>

<p>„Nechte toho.“ Rvu je od sebe jako zuřivé psy, zarývám jim nehty do zátylku. Rvačka není zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát, a odtrhnout se mi je podaří až ve chvíli, kdy mi na pomoc přijde Kay. Je nahý a s platinovým řetízkem na krku vypadá nad zkrvavenými rváči dost dekadentně. Dorazili i Dieter a Growski a tázavě se na nás dívají.</p>

<p>„Přeskočilo ti, Aldyne?“ vyjedu na upíra, který se sbírá ze země. Na hrudi má odkousané velké kusy masa a ranami jsou vidět žebra.</p>

<p>„Mudak,“ odplivne si.</p>

<p>„Nevíš, jak vypadáš?“ zeptám se ho chladně. „Jistě, tvůj fotr byl Tatar. Podívej, kdo je můj otec, a taky s tím žiju.“</p>

<p>Pak natáhnu ruku k jeho copu.</p>

<p>„Tohle bylo naposledy,“ zvrátím mu hlavu. „Jestli máš ve zvyku takhle vyvádět často, chápu, že se tě Jelena zbavila.“</p>

<p>Vycení na mě zuby a já mu trhnutím zlomím vaz. Sroste to, páteř sroste, ale varování je to, myslím, dostatečné.</p><empty-line /><p>Celý arzenál se znovu překládá do auta, Afoňa s rozervaným hrdlem stojí vedle mě se založenýma rukama.</p>

<p>„Aldyn je statečný muž,“ řekne, „ale tohle je jeho slabina. Měj to na paměti, carica. Dřív jste na tom byli stejně, dnes, no, ať už si myslíš o svém otci cokoli, rozhodně se tě nezříká a je to mocný muž. Aldyn může ztratit rozvahu.“</p>

<p>Samozřejmě má pravdu, jenže já nemám příliš na vybranou. Těžko můžu do Krasnojarsku bez spolehlivého doprovodu, a ten je těžké sehnat.</p>

<p>„Máš nějaký kontakt v Peterburgu?“ zeptám se a Afoňa sebou trhne.</p>

<p>„Jen takové, jako jsem já, carica. Potřebuješ velkou družinu?“</p>

<p>„Nevím,“ odpovím po pravdě. „Mám jen strach, že…“</p>

<p>„Takových, jako jsi ty a Karsten, je málo i tady,“ upozorní mě, „průměrné rváče ti ovšem sehnat můžu.“</p>

<p>Zavrtím hlavou a nasednu do auta.</p><empty-line /><p>Ano, tohle je něco trochu jiného než mafiánské baroko. Dobře udržované rozlehlé dřevěné sídlo s mohutným nábytkem a obrovskými krby, ke kterým Growski okamžitě zaujme nedůvěřivý postoj.</p>

<p>„Může to být past,“ šeptá mi Aldyn, který si zřejmě chce trochu vyžehlit rvačku.</p>

<p>„Všechno tady v Rusku vypadá jako past,“ ohrnu rty. „Je to tu pěkný…“</p>

<p>Na to Aldyn nemůže nic říct.</p>

<p>„Úžasná postel.“ Kay se taky věnuje prohlídce domu.</p>

<p>„Ano, úžasná.“ Afoňa za námi pobíhá jako podivný realitní agent. „V té spal tvůj otec, když tady byl naposled.“</p>

<p>„Sexuálně stimulující,“ ušklíbne se Kay, který s Dyrem už v posteli byl, ale já se obrátím k Afoňovi.</p>

<p>„Opravdu? Možná víš i to, kde spala Jelena,“ založím ruce na hrudi.</p>

<p>„Tady ne,“ odpoví vážně. „Odmítl ji, řekněme, dost příkře. Zdá se, že Dyre nemá o Slovanech nejlepší mínění.“</p>

<p>„On obecně nemá dobré mínění o lidech, dokonce ani o těch mrtvých,“ uklidním Afoňu. „Se slovanstvím to nic společného nemá.“</p><empty-line /><p>Postel je skvělá a celkem lituju Dyreho, že v ní spal sám. Sloupy, držící nebesa, jsou vyřezávané, pestře omalované a mají průměr vzrostlých smrků, celá postel pak rozměry menšího drakaru. Snažíme se s Kayem využít celou rozlohu, před cestou do gulagu to ostatně má logiku. To pěkné je tady a teď, tam bude boj a lov. Lov… Svaly se mi napnou a žízeň se probudí nesmyslně a divoce. Setřepu Kaye ze zad. Pozoruje mě ostražitě, protože o mých úmyslech nemůže být pochyb.</p>

<p>„Dej mi…“ Dál nemůžu, jak mám sucho v krku.</p>

<p>„Tohle mám říkat já,“ ohradí se, ale pak mě obejme. Jeho odevzdanost mě skoro překvapí, možná i dojme. Zuby protínají kůži… Je to jako píchat holku, co je vždycky znova panna, pomyslím si, když mi vlažná krev teče po bradě. Kay má ruku v mém klíně, cítím jeho prsty. Je to skoro dokonalé, ale… polknu a rozhlédnu se. Někdo se dívá.</p>

<p>„Aldyne?!“</p>

<p>„Tys o něm věděl?“ šeptnu.</p>

<p>Kay mlčí, oči přivřené.</p>

<p>Takže věděl.</p>

<p>„Co tady děláš?“ odsunu Kayovy dlaně a jdu ke dveřím.</p>

<p>„Nemůžu spát.“ Aldyn přede mnou couvá, možná podvědomě.</p>

<p>„A tak tě napadlo, že by ses mohl přidat, ne?“</p>

<p>I tohle se muselo stát a je lepší, když si to odbudeme tady.</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>Uvažuju, jestli je Aldyn natolik vyvedený z míry, že by se rval i se mnou, ale pak tu myšlenku zavrhnu.</p>

<p>„Nezvala jsem tě.“</p>

<p>„To ne,“ ušklíbne se. Vím, proč sem přišel. Jelena ho ponížila a on si teď chce léčit šrámy s jinou, jenže je tu Kay. I to je trpké.</p>

<p>„Nezvalas mě, Tinuška, ale slyšel jsem a napadlo mě, že bys možná ráda změnu.“</p>

<p>„V téhle posteli místo není,“ řekne Kay zjevnou nepravdu a vstane. Ve skutečnosti je v posteli spousta místa, ale on není zvyklý se dělit. Nikdo ho to nenaučil.</p>

<p>„Místa je tam dost, ale ne pro nás dva.“</p>

<p>Ani Aldyn není velký taktik, a teď je na tom ještě hůř než obvykle. Porvou se a já je nechám, je to jediná cesta, aby si vyjasnili pozice, aby dál mohli běžet bok po boku. Jako psi, pomyslím si, jako psi. Pozoruju je s rukama založenýma na hrudi a doufám, že nezboří dům a nerozškubou se tak, že by hojení trvalo příliš dlouho. Mám ještě jeden důvod, proč boji nezabráním. Potřebuju vyzkoušet Kaye. Od té doby, co se napil z lebky, mění se, ale je těžké odhadnout jak, a v tundře na to bude pozdě.</p>

<p>„Zmiz, Tatare.“ Kay se od Jeleny přinejmenším poučil, jak Aldyna urazit, a zvolil ověřený postup. Teď už jeho sok couvnout nemůže. Aldyn po mně šlehne pohledem, kratičkým jako úder srdce, a vyrazí. Kay taky a nahý vypadá jako postava z řecké vázy. Zuby se blýskají a já přijdu blíž. V tomhle boji mám roli rozhodčího.</p>

<p>Nechci, aby to tu rozbili, a jsem rozhodnutá uchránit alespoň historickou postel, ale zatím se nemusím bát, válejí se na zemi, která se barví krví, bojují mlčky, potichu a úporně. Pozoruju je se zájmem, který by leckdo mohl považovat za zvrácený, ale já sama před sebou ho obhájím touhou po poznání. Za pár minut mám jasno o tom, co se s Kayem děje, a je to věc tak zvláštní, že mě skoro uvede do rozpaků. Vůle „žít“. Našinci ji nemají, lidé ano, mám ji já, má ji Dyre a má ji teď zřejmě i Kay. Pud sebezáchovy u upírů časem odumírá, ale jak se zdá, může se znovu probudit. Probudit bych se měla i já, nebo Kay Aldynovi utrhne hlavu, uvědomím si, zaháknu předloktí za Kayův krk a táhnu. Snažím se mu nezlomit vaz, řvu „pusť ho“ a uvažuju, proč si místo chlapa prostě nepořídím psa. Snad jen kvůli té posteli.</p><empty-line /><p>Aldyn vstává pomalu, Kay zase hodně krvácí, pach jejich krve mě znervózňuje ve chvíli, kdy bych měl zůstat klidná, a způsobuje mi nepohodlí. Zajedu Kayovi jazykem do rány na hrudi a olizuju jeho krev jako dítě šťávu z jahod. Nechá mě, nehybně čeká, až si přijdu na své. Kalužím krve na zemi se pohledem raději vyhýbám.</p>

<p>„Aldyne…“ Černovlasý muž klečí na zemi a vypadá dezorientovaně. Nemluví, nejspíš ani nemůže, Kay mu rozdrtil krk a regenerace chvíli trvá.</p><empty-line /><p>„Ručníky, carica?“ Trhnu sebou a Kay taky. Ve dveřích stojí Afoňa s náručí bělostných osušek a s dokonalou korektností ignoruje naši nahotu.</p>

<p>„Bude třeba tu uklidit,“ podotkne.</p>

<p>„Časem.“ Přijmu od něj ručníky, jeden hodím Kayovi a druhý Aldynovi. Všechno se to příliš komplikuje a já přemýšlím, jak být milosrdná. Za normálních okolností by mě nenapadlo Tatara šetřit, ale teď si nejsem jistá. Viděla jsem Jelenu a viděla jsem Gothel. Tak skončit nechci.</p>

<p>„Aldyne?“</p>

<p>„Ughm?“ Ještě pořád nemůže mluvit.</p>

<p>„Chováš se jako magor.“ Nemůžu ho vyhodit jen tak, mám pocit, že mu to musím vysvětlit. „Divně. Tolik jsme spolu píchali a pak…“</p>

<p>Aldyn se konečně zvedne ze země. „To je pravda, píchali, carica, jebali jako psi, ale… už jsi jiná.“</p>

<p>„Nepůjdeš s náma dál?“</p>

<p>Kay se už do rozhovoru neplete, své si vyřídil a teď se v saténovém županu dívá z okna. Připomíná boxera po vyhraném zápase. Aldyn vlastně taky. Soupeři se stáhli do svých rohů a já můžu pracovat.</p>

<p>„Jasně že půjdu, neudělám tý čubce radost. Sterva jebanaja.“</p>

<p>„Přijdou chvíle, kdy mu budeš muset věřit,“ kývnu ke Kayovi. „Já nevím, co potkáme.“</p>

<p>„Já to vím,“ zahučí Aldyn a zamíří ke dveřím, „já jo. A ty buď ráda, že oni to nevědí.“</p><empty-line /><p>Nemá už smysl dál čekat. Mám smečku, zbraně, kontakty, zato nemám moc času. Dyre se taky dost možná chystá hájit své zájmy a já nejsem ochotná poskytnout mu víc času, než je nezbytně nutné.</p>

<p>„Aldyne, seženeš letadlo?“</p>

<p>Mlčí, trucuje.</p>

<p>„Já ho seženu, carica.“ Afoňa mluví tiše, ale nezdá se, že by o svém slibu pochyboval.</p>

<p>„V kanále?“ rýpnu si. I Afoňa si bude muset vybrat. Kanálníci obvykle nemohou sehnat ani bojarský dům, ani cessnu.</p>

<p>„V kanále se člověk leccos dozví, paní. A já jsem starý, přesně jak jsi řekla. Tady je spousta starých.“</p>

<p>Nehádám se s ním a Jeleně nezávidím. Udržet tuhle zemi pod kontrolou musí být zatraceně těžké.</p><empty-line /><p>Máme letadlo i pilota, jen Aldynův hummer je nám už malý a překládat pořád arzenál je otrava.</p>

<p>„Kde budeme v Pitěru bydlet?“ zeptá se Kay neadresně.</p>

<p>„U Marije Ivanovny?“ nadhodí Afoňa a Aldyn kývne. Mně to jméno nic neříká a Kay listuje iPhonem.</p>

<p>„I Malin o ní mluvila. Kdo to je?“ Našel jméno i ve svém seznamu.</p>

<p>Aldyn rozhodí rukama. „Marija? No prostě moudrá žena, však uvidíte sami.“</p>

<p>„Moudrá žena?“ Na tomhle výletě je pro mě ženských až moc, od Gothel a Malin až k téhle Mariji. „Místní kápo, nebo tak něco?“ snažím se udělat si představu.</p>

<p>Vrtí hlavou, Afoňa i Aldyn.</p>

<p>„Jak se s ní snáší Jelena?“</p>

<p>„Nechávají se na pokoji, pokud vím…“ Aldyn je po nočním boji trochu zaražený.</p>

<p>„Takže je Marija Ivanovna známá,“ konstatuju. Těžko říct proč, ale jde to teď hodně pomalu.</p>

<p>„Tak,“ souhlasí Afoňa.</p>

<p>„Tak známá, aby ji můj otec měl důvod navštívit?“</p>

<p>„Nevím o tom,“ zvážní Afoňa.</p>

<p>„Ani tví bratři z kanálu nevědí?“ Pořád si nejsem jistá tím, kdo Afoňa je, a začíná mě to znervózňovat.</p>

<p>„Ani oni, carica. Budeš se jí muset zeptat sama.“</p>

<p>Přikývnu. Ano, budu muset. Když nastupujeme do letadla, mám chuť zakroutit Dyremu krkem.</p><empty-line /><p>Pitěr mám ráda, vždycky se mi tu líbilo. Ostrovy, Něva… pohledem hledám Aldyna, pojí nás sentimentální vzpomínky, ale on úporně kouká z okna na rozsvícené město. Letadlo jde na přistání, kapitán mluví s věží a Growski si olizuje rty.</p>

<p>„Dokážeš pilotovat i moderní letadla?“ zeptám se, abych ho trochu potěšila. Rozzáří se.</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„To se hodí.“</p>

<p>„Taky umím pilotovat letadlo,“ vrčí Kay, aby nikoho nenechal na pochybách, že se vyzná.</p>

<p>„Jo, ale nemáš nalítáno,“ usadím ho, „Growski jo. Když bude třeba, jde za knipl on,“ vyjasním oběma mužům situaci a Growski mi věnuje vděčný pohled. Chápu ho, stejné pocity jako on teď zažívám, když řídí Kay.</p><empty-line /><p>Úplatky, na každém letišti tečou prachy, vždycky je to stejné. Rychlé pohledy, ruce se chápou zavazadel, svazky bankovek mění majitele, všechno cash. Aldyn komanduje letištní personál a vyžívá se ve velkopanských gestech, Kay upadl do role bílého muže mezi divochy. Growski mi pomáhá do kožichu a na plochu přijíždí dlouhá limuzína.</p>

<p>„Vy chcete jet rovnou z letiště do bordelu?“ podivuju se a Aldyn se zase urazí. Přísně si ho měřím. Nakonec ho budu muset vzít do postele už jen proto, abych mu připomněla zásady slušného chování. Nelíbí se mi to. Když jsem tady byla naposledy, byla jsem holka, pomyslím si. Možná upírská holka, ale pořád někdo, kdo je tu, aby se bavil. Musíme jít do nějakého klubu, umiňuju si, aspoň na pár hodin si chci odpočinout od upírských rvaček.</p><empty-line /><p>Přirozeně že nejedeme do bordelu, to tu jen dlouhé limošky patří k bontonu. Když konečně padneme do sedaček, obrátí se k nám šofér v uniformě.</p>

<p>„Občerstvení?“</p>

<p>Muži kývají, já ohrnu rty. Kdybych měla hlad, můžu se najíst kdykoli, Kay s Aldynem tu jsou. Čekám, že nám naservírují sáčky s krví, ale místo toho auto na okamžik zastaví a otevřou se dveře. Blondýnka, která jimi propadla dovnitř, má prázdné oči feťáků a špatně zapajcované modřiny na stehnech.</p>

<p>„Já si nedám,“ odmítnu. Bylo by to ke Kayovi a Aldynovi skoro sprosté dát si po jejich krvi takovouhle špínu, pomyslím si a hned potom se trochu zastydím. Má máma byla zrovna taková špína, ale ani tak bych se z té holky nenapila. Aldyn takové zábrany nemá, strhne ji k sobě první a pije bez cavyků, hltavě, pak děvče přistrčí k Afoňovi, ale ten se odvrátí. Growski ovšem ne a po něm ani Dieter. Pozoruju scénu chladně, tady nejsem doma, není to má starost, ale přesto jsem trochu nesvá. Vraždy přinášejí problémy, dokonce i vraždy fetujících prostitutek.</p>

<p>„Co s ní dál,“ houknu na řidiče. Děvče je v bezvědomí a v tváři má šedavý odstín umírajících. Už to není na dlouho, hrdlo je neklamně potrhané, tohle bych v Praze válet nenechala.</p>

<p>„Vystoupí si, madam. Za okamžik.“</p>

<p>Jistě, za okamžik pojedeme přes most, zadívám se z okna. Děvče pomalu umírá, auto zastaví a šofér vyvleče dívku ven. Nepotřebuju vidět, jak ji shazuje přes zábradlí, jen tiše oceňuju, jak to tady mají zařízené. Až ji někdo vyloví, jestli vůbec, nepozná se z tkání nic, zvlášť když nebude snaha. Dieter se neklidně obrátí na Kaye, jeho smyslu pro pořádek se „kozácké“ řešení příčí. Aldyn se ušklíbne.</p>

<p>„Tohle je velká země,“ podotkne smířlivě Afoňa.</p>

<p>„Zbyteční mrtví,“ řeknu já a připadám si stará.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>7.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Další honosný dům, další sloužící. Tady by nikoho nejspíš ani nenapadlo bydlet v půdním bytě, a moje empětka by tady byla neformálním lidovým vozítkem. Pancéřovaný bentley, to možná. Vystoupím z auta a rozhlédnu se. Je klid… Kay mi nabídne rámě, a když se opřu o jeho předloktí, ucítím napjaté svaly. Klid je až moc velký, klid, jaký člověk čeká na oddělení pro umírající. Žena, která nám jde vstříc, se opírá o ebenovou hůlku. Při chůzi lehce kulhá a za mými zády to Growski nevybíravě komentuje.</p>

<p>Aldyn jí vykročí vstříc.</p>

<p>„Marijo Ivanovno,“ uklání se jí, ale žena si ho nevšímá a kulhá směrem k nám.</p>

<p>„Kristina,“ zakrákorá pak podivuhodně nepříjemným hlasem, „dcera pana Dyreho. Tvůj otec tu byl, děvenko.“</p>

<p>Zatnu zuby. Dyre byl hrubý k Jeleně, na jeho ohledy ke zmrzačené ženě bych nesázela.</p>

<p>„Prý taky chodíš ve dne.“ Oči má jako nože, pátravé, vědoucí oči toho, kdo je zvyklý, že se před ním uhýbá pohledem. Tohle by možná byla ještě horší tchyně než Gothel.</p>

<p>„Samozřejmě,“ usměju se na ni. „Já nejsem mrtvá, Marijo, stejně jako můj otec. Jsme jen…“ zarazím se, ale nevadí to, protože Marija Ivanovna mě stejně neposlouchá. Fascinovaně mi civí na krk. No, moudrá možná je, ale momentálně ne dost.</p>

<p>„Nenamáhej se,“ vyjedu na ni. „Pokud ses neubránila otci, mně se neubráníš taky… ale nepřijela jsem sem dělat rozruch. Chci jen vyřídit jednu věc a vrátit se domů.“</p>

<p>„Nepřijela?“ trochu couvne a chvíli to vypadá, že se mě svou holí pokusí přetáhnout. „Aldyn, Afanasij, proč ti jsou tady? Aby ti nosili kufry? Přišla jsi, abys nás ponížila, ty…“</p>

<p>„Marijo Ivanovno,“ Afoňa stojí najednou mezi námi, a dokonce ani ve svém otahaném kabátě už nepůsobí tak uboze, „slíbil jsem Kristině, že jí v Peterburgu najdu přiměřené ubytování, a nenapadlo mě…“</p>

<p>Žena mu položí ruku na rameno. „Já vím, můj milý, sama jsem chtěla, aby sem přijela. Jen mě nenapadlo, že je mu tak podobná.“</p>

<p>„Otec na tebe moc velký dojem neudělal, co?“ Teď je mi babice i trochu sympatická, mám škodolibou radost, že ne všude je Dyre vítán.</p>

<p>„Naopak, udělal. Ani k prašivému potkanovi bych se nechovala tak jako on ke mně.“</p>

<p>Ostře se na ni zadívám. „Ne? A co ta děvka, která skončila v Něvě?“</p>

<p>Zarazí se. „Děvka?“</p>

<p>„Občerstvení v autě. U nás to takhle neděláme, ale samozřejmě, jak říká Afoňa, tohle je velká zem. Já jen, že i jiní si můžou připadat jako prašiví potkani.“</p>

<p>Marija mlčí, všichni ostatní taky, možná se prostě do sporu dvou podrážděných fen nechtějí míchat.</p>

<p>„Máš jeho oči,“ řekne Marija po chvíli, „ale nejsi jako on.“</p>

<p>„Jistě že ne,“ ušklíbnu se, „už dvakrát jsme se porvali na smrt, ale Dyreho není snadné zabít.“</p>

<p>„A tebe taky ne, tos už říkala. No, buď vítána v mém domě, Kristino, možná přece jen najdeme společnou řeč.“</p>

<p>„Díky,“ řeknu docela upřímně a Kay se mírně ukloní. Najít našince, který před Dyrem necouvne, je dneska vzácnost.</p><empty-line /><p>Marija Ivanovna to vede postaru, takže máme s Kayem oddělené pokoje, propojené koupelnou. Aldyn ke mně vysílá zběsilé pohledy, a když na chvíli zůstaneme o samotě, stiskne mi zápěstí.</p>

<p>„Marija Ivanovna má úžasné stáje, nechceš je vidět, Tinočka?“</p>

<p>Po pravdě ani nechci, ale jdu. Musím udržet Aldyna natolik příčetného, jak to jen jde.</p><empty-line /><p>Stáje jsou úžasné, to je fakt, ale kvůli koním mě sem Aldyn netahal. Obejme mě hned za vraty.</p>

<p>„Tino, proč jsi sem přitáhla toho skopčáka? Mohli jsme sami…“</p>

<p>„Nemohli, zlato,“ popadnu ho za ramena a odstrčím. „Nebo možná mohli a dopad bys jako Kay. Dyre ho málem zabil, rozerval ho na cucky. Taky ho znásilnil, a přesto se s ním Kay musí stýkat. Dyre může zabít Gothel, Kayovu matku, Dyre může…“</p>

<p>Aldyn odvrátil hlavu a dívá se stranou.</p>

<p>„Posloucháš mě?“ dloubnu do něj. „Nebo sis myslel, že je bezva mít mocnýho tchána?“</p>

<p>„Je dobré mít mocného otce, Tino.“</p>

<p>Stovky princátek by nesouhlasily, pomyslím si.</p>

<p>„I kdyby ti znásilnil ženu?“</p>

<p>Nemusí ani odpovídat, vidím, že v jeho očích by manželčina ctnost moc vysoko nestála.</p>

<p>„Kay svého otce zabil.“</p>

<p>Místo odpovědi si uplivne. Uhodím ho, chytne mě za zápěstí, ale uhodím ho znovu, levačkou a tak silně, že slyším praskat kosti. Krvácí z nosu. Uhodím ho do břicha, nebrání se zdaleka tolik, jak by mohl, ale to je mi lhostejné. Koně, zneklidnění pachem krve, frkají a tlučou kopyty ve stáních, připadá mi, jako bychom se propadli časem do jiné doby, ale já nejsem to, co jsem bývala.</p>

<p>„Jestli mě podrazíš, prošiju tě stříbrným drátem,“ syčím mu do ucha, „a pak tě vezmu na procházku, jasný? Jestli mě zradíš…“</p>

<p>Vyruší mě suché zakašlání.</p>

<p>„Jestli tě zradí, vyřídím to sama.“ Marija Ivanovna stojí ve dveřích maštale a je vidět, že i ji prolitá krev trochu vyvádí z míry. „I když, po pravdě, chtěla jsem vám říct, že se mi cizoložství příčí. Tohle ovšem zřejmě není ten případ.“</p>

<p>„Myslela jsem, že bude,“ zvednu se ze země a prohlížím si obité ruce, „ale poněkud se to zvrtlo.“</p>

<p>Aldyn má obličej zaplavený krví a apaticky klečí na zemi. Možná na něj těch ran bylo trochu moc. Obrátím se k Marije. „Opravdu jsi tak zaujatá proti cizoložství? Přísně vzato, jsem svobodná dívka.“</p>

<p>„Nebo mnohonásobná vdova,“ doplní Marija suše, „ale máš pravdu, dělej, jak myslíš. Jen… tohle je slušný dům a ráda bych, aby takovým i zůstal. Zvedni se, chlapče,“ obrátí se pak k Aldynovi. „Musíš se umýt.“</p><empty-line /><p>Marijin dům je slušný, tady se z děvek nepije, zato se podává horká koňská krev a mně to bolestně připomene Gaspara a jeho ženu. Takhle se to patří, pomyslím si a zhluboka se napiju, Kay a ostatní následují mého příkladu.</p>

<p>„Takže tajga.“ Marija si ze svého poháru jen způsobně usrkne. „Norilsk. To není místo pro ženu.“</p>

<p>„Narodila jsem se u trénu,“ zašklebím se. „Taky jsem tam vyrostla. Zažila jsem morový epidemie, co mě může překvapit?“</p>

<p>Marija Ivanovna pokrčí rameny. „Tahle zem už překvapila spoustu lidí. Bude to ošklivé, i když budeš mít s sebou Afoňu. Ostatně, tvůj otec…“</p>

<p>„Můj otec používá gulag jako gulag, to není nic originálního.“</p>

<p>„Ale nešpiní si ruce sám.“</p>

<p>Zpozorním. Tohle konečně vypadá jako informace.</p>

<p>„Nevydal se za polární kruh?“</p>

<p>„Tvůj otec? Těžko říct, jestli by to dokázal. Krasnojarsk je peklo pro takové, jako jste vy. Nic si nenamlouvej, Kristino, z poloviny jsi možná od trénu, ale ta druhá polovina… je tam hodně mrtvých, i zem je tím pošpiněná. Vy nejste jako našinci…“</p>

<p>Vím, o čem mluví, koneckonců, viděla jsem i koncentráky. Kay je taky viděl, i když jinou optikou. Obrátím se k němu.</p>

<p>„Slyšels o gulagu?“</p>

<p>„Já jo,“ ozve se Growski. Ani se mu nedivím, že se o to zajímá, mohl v nějaké ruské díře skončit sám.</p>

<p>„Pojedeme tam.“</p>

<p>„Nevybírám si,“ ukloní se mi. Čím dál víc si připadám jako idiot. S „caricou“ Afoni, s úklonami Growského, s Marijiným pečlivě skrývaným respektem. Čekají, že přijdu a něco s tím udělám, napadne mě, jenže já s tím nic neudělám. Seberu Tima a vypadnu, nejsem ochotná se angažovat v téhle obrovské zemi, kde jsem jako slepá. Neznám předivo vztahů a nejsem ochotná ho poznat.</p>

<p>„Když si nešpiní ruce Dyre, tak kdo?“ vrátím se k tématu, které mě zajímá. „Zatím máme tip jen na Fjodorova syna.“</p>

<p>Marija se zatváří, jako by kousla do shnilého. „Ano, Maxim, vím o něm. Takže se Fjodor rozhodl?“</p>

<p>Pokrčím rameny. „Když už tam budeme.“</p>

<p>„Ano, když už tam budete… Než tam pojedeš, měla bys vědět jedno. Krasnojarsk není místo, kde se kdokoli zdržuje dobrovolně. Ani našinci ne. Bylo a je to vyhnanství, místo, kde si ani za peníze nekoupíš hezký život. Buď mráz, nebo komáři, oškliví nemocní lidé, ze kterých se ti ani nechce pít. Hromadné hroby, ostnaté dráty. Nebude se ti tam líbit, protože tam se nelíbí nikomu, a našinci, kteří tam žijí, jsou…“ zarazí se.</p>

<p>Aldyn si odkašle. „Je to odpad, no. To, co byste vy u vás utratili, my tady vyštveme na Sibiř. Má to tradici.“</p>

<p>„Nepraktické,“ usoudí Kay. On zabíjí rád.</p>

<p>„To rozhodně,“ připustí Marija, „ale tohle…“</p>

<p>„Ano, je to velká zem, nesporně,“ přeruším ji. „A Jelena zase nesedí v sedle tak pevně. Jsou tu Afoňovi kanální přátelé, jsi tu ty se svým dobrým domem. Je opatrná.“</p>

<p>„To je,“ přitaká Marija a odhodí přes rameno silný šedý cop. Ostatně, je tu ještě hodně jiných „zájmových skupin“, a ona si je nesmí znepřátelit. Proto se Sibiř hodí.</p>

<p>„Dobře. A kdo by tedy mohl mít Tima?“ Poprvé jsem tady vyslovila Timovo jméno a Aldyn po mně střelil pohledem. I Marija si mě zamyšleně měří.</p>

<p>„Byl vaším představeným, že? Rezidentem. Proč ho vlastně hledáš, moje milá?“</p>

<p>Rozhodím rukama. „Je to můj přítel. Mám Timoteje ráda, a navíc Dyre ho zkrouhnul kvůli mně. Musím ho dostat zpátky.“</p>

<p>„A nebojíš se, že se bude chtít vrátit, eh, na své místo?“</p>

<p>Podívám se na Mariju, jestli si nedělá legraci, ale myslí to evidentně vážně. Kouknu i na Kaye, ale ten se tváří neutrálně, a když si všimne mého pohledu, zašklebí se na mě.</p>

<p>„No, nebojím se, nechci být rezidentkou a myslím si, že o to moc nestojí ani Timotej. Každopádně jsem ochotná obětovat hodně, abych mu píchla.“</p>

<p>Marija mi pokyne hlavou. „Vážím si toho, i když tady bys s tím asi neobstála. Doprovodíš mě? Jsem už unavená.“</p>

<p>Vstanu, ona taky. Pomáhá si při tom holí a já uvažuju, jaké zranění to muselo být, že se nezahojilo ani po tom, co se z ní stalo to, co je. Pak se pomalu vydá k vyřezávaným dveřím.</p><empty-line /><p>Postel, vyřezávané křeslo a truhla, na které je nestylově položený mobil. Marija dělá moderní době jen nutné ústupky.</p>

<p>„Nechtěla jsem mluvit před nimi,“ řekne. „Je lepší, když nevědí, aspoň neřeknou.“</p>

<p>„Komu z nich nevěříš?“ Její odpověď mě zajímá, neškodí podívat se na věc jinýma očima.</p>

<p>„Žádnému?“ usměje se trpce. „Ne, Karsten by tě nezradil. Afoňa nezradí sebe a jeho rozhodnutím je pomáhat ti. Ostatní… ti Němci můžou promluvit při mučení, a Aldyn?“</p>

<p>„Co Aldyn?“ Pokud teď řekne, že on je ta krysa, bude mě to mrzet.</p>

<p>„Příliš o tebe stojí. Jednak je to hřích a jednak…“</p>

<p>„Vyspím se s ním,“ mávnu rukou. „Pokud jde o tohle…“</p>

<p>„O tohle zrovna nejde.“ Marija si mě měří trochu pohoršeně. „Sám je z nemanželského lože, otce nepoznal, a nejspíš ani nechtěl, matka ho nenáviděla a pak o ni přišel. Navíc byl pro všechny vždycky ‚Tatařín‘. Chtěl by tě, Dyreho dceru, českou představenou. Možná by se za tebou i odstěhoval.“</p>

<p>„Naši by měli radost,“ ušklíbnu se.</p>

<p>„To jistě. Jak snášejí Karstena?“</p>

<p>„Kay se do ničeho neplete,“ odpovím rázně.</p>

<p>„Aldyn by zas rád nahajku, a tvůj otec umí být působivý. Stydím se za to, jak jsem tě přijala, ale…“</p>

<p>„Co ti udělal, Marijo Ivanovno?“ zeptám se vážně. „Bylo by dobře, kdybych to věděla a mohla mu to ve vhodné chvíli připomenout.“</p>

<p>„Co mi udělal? Celkem nic. Zabil Varvaru, jednu z mých služebných. Kdyby chtěl pít, bylo by to pochopitelné, ale nechal ji tak…“</p>

<p>Automaticky zabloudím pohledem k jejímu krku.</p>

<p>„I mě nechal tak, má milá, řekl, že z mrzáka pít nebude.“</p>

<p>„Hu.“ Zdá se, že se tu Dyre předvedl v plné parádě. „Takhle daleko obvykle nezajde.“ Zní to, jako bych ho hájila, i když to tak rozhodně nemyslím.</p>

<p>„Nejspíš ne. Asi jsem nebyla dost prozíravá, možná jsem prostě hloupá a nebyla jsem dost uctivá. Tvůj otec není zrovna laskavý.“</p>

<p>„To není,“ připustím, „a proto mu nechci Timoteje nechat. Takže… nevěříš Aldynovi.“</p>

<p>„On sám si nevěří.“</p>

<p>„Nemůžu ho nevzít,“ pokračuju.</p>

<p>„Já vím, že ne, ale můžeš se podle toho zařídit.“</p>

<p>Mlčím, a ona přejde k truhle, otevře ji a vyndá černé sametové desky.</p>

<p>„Ukážu ti, koho v Norilsku hledat.“</p><empty-line /><p>Možná jsem málo tradiční, ale opravdu mě překvapí, když Marija vyndá z pouzdra dvě podobizny, malé a zjevně staré obrázky, kreslené rudkou. Povytáhnu obočí, ale nevšímá si toho.</p>

<p>„Tohle,“ řekne, „je Jurij Sergejevič Vereščagin a tohle Viktor Vasilijevič Tutčev.“</p>

<p>Skloní hlavu, jako by stála nad hrobem, a já si prohlížím tváře na podobiznách.</p>

<p>Jurij má širokou slovanskou tvář s baňatým nosem, a pokud můžu podle kresby soudit, je zřejmě plavý. Viktor i na obrázku vypadá především nemocně. Tmavé kruhy kolem očí, úzké rty, propadlé tváře, vlasy stažené zřejmě v copu.</p>

<p>„Kdo to kreslil?“ zeptám se. Obě kresby jsou dílem jedné ruky. Marija Ivanovna trochu nadskočí.</p>

<p>„Já, znám je oba dost dobře, abych… no, nejspíš chceš vědět, který je který, že?“</p>

<p>Cvrnknu do obrázků. „Jurij má Timoteje, Viktor problém. Je to tak?“</p>

<p>„Jak to víš, Kristino?“</p>

<p>„No, no, vždyť víš, že u nás dělám očko, prostě fízla. Viktor to být prostě nemůže.“</p>

<p>„Nemůže,“ souhlasí Marija sklesle. „Viktor má hodně sporné záliby, ale z tohohle ho nepodezírám.“</p>

<p>„Takže máme jít za ním?“</p>

<p>Zamyslí se. „Napíšu mu dopis. Viktor je nedůvěřivý a tví průvodci většinu Rusů nenadchnou. Ani Němci, ani Tatar.“</p>

<p>„A ten druhý? Znalas ho dobře, ne?“</p>

<p>„Dobře, ale ne tak, jak si myslíš, Kristino.“</p>

<p>Tohle je zvláštní rozhovor, a nejvíc ze všeho je mi Mariji Ivanovny líto.</p>

<p>„Já to chápu, dobrý dům, pravoslaví… musí to být pro tebe těžký.“</p>

<p>„Těžké? Ne, těžké by pro mě bylo držet od sebe dva hřebce, jako to děláš ty. Ale nejsi tu kvůli tomu, abychom mluvily o morálce. Jura je bojar, a jako bojar chce žít i teď, ale doba se změnila, a on navíc není tak silný. Dokáže poroučet, to jistě, ale neumí se ctí ustoupit, a když musel odejít ze svého panství, začal být…“</p>

<p>„Prostě zdivočel, ne?“ Takových jsem už viděla, venkovských troubů, co nepobrali, že už nemají šafáře a ve sklepě dřevěného osla.</p>

<p>„Zdivočel, zatrpkl a pobil spoustu lidí, před válkou, v ní i po ní. Hodně, zalíbilo se mu to a možná mu to vynahradí i tu tajgu. Tam je to snadné, taky je snadné nadělat si družinu a lovit.“</p>

<p>„Jeleně to nevadí?“</p>

<p>„Proč by mělo?“</p>

<p>„Ach jo.“</p>

<p>„Jsi otci hodně podobná,“ povzdychne si Marija.</p>

<p>„To opravdu ráda slyším. Snažila jsem se chovat slušně.“</p>

<p>„Já vím, a udělám, co budu moct, abych ti pomohla. Tobě i Timotejovi.“</p>

<p>„Nebojíš se, že se Dyre vrátí?“ napadne mě.</p>

<p>Marija Ivanovna se napřímí. „Může se vrátit, mně není co vzít.“</p>

<p>Kývnu hlavou, abych jí poděkovala, a obrátím se ke dveřím. Pak mě něco napadne.</p>

<p>„Nechci tě urazit, Marijo, ale co se ti stalo s nohou? Nemusíš odpovídat, jestli…“</p>

<p>Žena jen mlčky vykasá sukni. Místo levé nohy má podivný pahýl, nepřipomínající cokoli lidského.</p>

<p>„O nohu jsem přišla ještě předtím. Všichni tvrdili, že se to zhojí, no, zhojilo. Alespoň můžu chodit. Nelíbí se ti to, že?“</p>

<p>Neříkám nic, ale už se tak docela nedivím, že její vztahy byly jen platonické. Cítím soucit, mezi upíry je tohle opravdu krutý los.</p>

<p>„Ale bojovat můžeš, ne? A křičet?“ ujistím se.</p>

<p>„To můžu,“ konstatuje tiše. „Ty, předpokládám, taky umíš křičet. Aldyn říkal, žes to dřív neuměla.“</p>

<p>Zkřivím rty, a to jí stačí.</p>

<p>„Samozřejmě, nikdo, kdo neumí křičet, by se nevydal do Norilska.“</p>

<p>„Nikdo, kdo neumí křičet, by se nehádal s mým otcem. Dokonce ani já ne.“</p>

<p>Marija chápe rychle.</p>

<p>„Jistě. Dovedu si představit, jak bojuje někdo, kdo se dokáže postavit Dyremu, ale i tak buď v tajze opatrná. Některé věci jsou tam jiné. Tak ošklivé, že tě to znechutí.“</p>

<p>„Viděla jsem…“</p>

<p>„Já taky. Přesto by se mi tam teď nechtělo.“</p>

<p>„Taky se mi tam nechce,“ přiznám upřímně, „ale musím.“</p>

<p>Kývne, pro povinnosti má pochopení, a když vyjdu z pokoje a zavřu dveře, uslyším zvuk, který ze všeho nejvíc připomíná vzlyk.</p><empty-line /><p>Stačí vyslovit Norilsk, a rázem už věci nejsou tak snadné. Pro malé letadlo je to daleko, musí se počítat s mezipřistáními, ve větším… no, nedovedu si představit, že by se kdokoli z mých společníků svěřil ruským aeroliniím. Mně a Kayovi je to jedno, ostatní zůstat sedět v hale jen proto, že je letadlo přeplněné nebo pilot opilý, prostě nemohou. Marija i Aldyn se snaží sehnat něco, co se dostatečně dlouho udrží ve vzduchu, a vyjednávají kontakty na vojenských letištích, kde budeme muset tankovat. Prachy tečou, až se mi stahuje žaludek, bez ohledu na to, že mám přístup k Timotejovým účtům. Statisíce, každý z těch přesunů stojí statisíce a mne mrzí, že jsem nesmyslně šetřila na kabelkách. Co je to padesát tisíc proti milionu, a co proti věčnosti? Příště si ty birkinky koupím tři a každou v jiné barvě, aby se mi hodily k botám, ale teď je nejdůležitější sehnat éro. Bohužel.</p><empty-line /><p>Ležím v posteli a připadám si jako klíště, nasátá do nehybnosti. Koňská krev mi připomíná Gasparův statek a prosté doby bez intrik, stejně jako jízda na těch pitomých krásných zvířatech. Kay taky jezdí rád a dobře, pokud to mohu posoudit, ale zdá se mi, že je zvyklý na zvířata s tvrdou hubou, nebo tak silově dělá prostě všechno. Na chodbě si někdo rusky prozpěvuje, nejspíš jedna z pobledlých služek. Tady se lidi opravdu dokážou radovat z mála.</p>

<p>„Tinuška.“ Je to Aldyn, kdo mě shání.</p>

<p>„Jsem v posteli,“ ozvu se mu a převalím se na záda.</p>

<p>„To rád slyším,“ objeví se mezi dveřmi. „Byly ale doby, kdy jsem to slyšel ještě raději. Tino,“ přiklekne ke mně na postel. Zvednu k němu oči.</p>

<p>„Nemusíš se tvářit, jako kdybys mě neznal,“ popadnu ho za košili a přitáhnu k sobě, „mám milence jako každá.“</p>

<p>„Každá nemá na krku někoho, jako je on. Do tajgy se nehodí, Rusové ho budou nenávidět. Sežerou ho, cipljonok.“</p>

<p>Ušklíbnu se. „Uvidíme. Tohle jsi mi přišel říct?“</p>

<p>Odtáhne se. „Ne, přišel jsem ti říct, že jsem sehnal letadlo. Mám i pilota, můžeme vyrazit.“</p>

<p>„Taky mám pilota, když na to přijde,“ zamručím. Aldyn se sveze na kolena a dívá se na mě.</p>

<p>„Všechno máš, děvočka, všechno. Nelíbí se mi to, bývalas…“</p>

<p>„Nepatlej se v tom,“ povalím ho k sobě do postele, „takovej jsi nebýval.“</p>

<p>Ruku mu položím na hruď, tlačím ho pod sebe, brání se, ale ne dost. Zacvakám zuby.</p>

<p>„A teď tě zakousnu,“ řeknu laškovně.</p>

<p>„Zakousni,“ zavře Aldyn oči. Laškovně to nezní ani náhodou.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>8.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Oceňuju, že Kay projevil smysl pro takt a nechal mě to s Aldynem dodělat. Tatar mě opustí v podstatně lepší náladě a já začnu balit. Norkový kožich tentokrát nechám ležet, nemám pocit, že by byl v Norilsku nutný. Tam se plesy konat nebudou, takže kabelku odložím stranou. Timotej… Snažím si vybavit jeho tvář, jeho hlas, jeho ruce, když mě tetoval, a je mi mizerně. Zatáhnu zip tašky a vyjdu z pokoje.</p>

<p>„Afoňo,“ zavolám, „Afoňo…“ Objeví se až ve chvíli, kdy jsem přesvědčená, že mě neslyšel.</p>

<p>„Carica?“ Už nemá svůj obnošený kabát, ale vojenské kalhoty a kevlarku. Přituhlo, pomyslím si a kývnu na něj prstem.</p>

<p>„Timotej… poznám ho vůbec?“</p>

<p>„Znáš ho dobře, carica. Poznáš ho, jen… Tys přece viděla smrtelné, jak se vracejí z koncentráku. Viděla, že?“</p>

<p>Víc říkat nemusí a evidentně je tomu rád.</p>

<p>„Dneska večer startujem,“ zvolím méně bolestivé téma.</p>

<p>Afoňa kývne. „Ano, mluvil jsem s Karstenovými muži. Uvědomuješ si, že jakmile se dostaneme do tajgy, začne…“</p>

<p>„Válka?“ ochutnám to slovo a docela mě těší.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Víš, co se stalo v Pošumaví?“ Je to spíš řečnická otázka, ale Afoňa mě překvapí.</p>

<p>„Masakr? Karsten, který může na světlo? Boj s Gothel? Všechno se o tobě ví, carica.“</p>

<p>„Byla jsem tu mockrát, a pes po mě neštěk,“ ušklíbnu se.</p>

<p>„Tady je věrchuška v úctě, carica, a to jsi předtím nebyla. Teď jsi. Ale přece jen z tebe mají menší strach než z tvého otce.“ Zarazí se na okamžik a zadívá se na mě očima vybledlýma do neurčité barvy. „Carica, chce tě dát otec zabít?“</p>

<p>Zavrtím hlavou. „Kdepak. Dyre… no, je prostě tradiční, nezabil by svou dceru.“ Nevím, jak vysvětlit poněkud podivné otcovy pohnutky.</p>

<p>„Ani jsem si nemyslel, že by to udělal,“ Afoňa odvrátí hlavu. „No, půjdu jim pomoct.“</p>

<p>Krátce mu stisknu předloktí a vrátím se do pokoje. Dyre mě nechce nechat zabít, o tom nepochybuju. Pokud na to přijde, udělá to sám.</p>

<p>Tentokrát to už není odbavovací hala, ale malé vojenské letiště a větrná smršť na startovací dráze. Muži nakládají zavazadla do otřískané cessny a já uvažuju, jak se ta přetížená stařena udrží ve vzduchu. Kapitán je zjevně optimistický, ale možná hraje roli to, že nevypadá zcela střízlivě. Není divu, s tímhle letadlem a se šesti upíry v zádech.</p><empty-line /><p>Smrdí to tu. Olejem, lidským potem, vyčichlým alkoholem… Afoňu s Aldynem to zjevně nepřekvapuje, Kay se nespokojeně rozhlíží. Špína a nepořádek je něco, co nemíní tolerovat. Vzpomenu si na fotky norilských ubytovacích zařízení a je mi ho líto.</p><empty-line /><p>„Bljaď.“</p>

<p>Turbulence udeřily zničehonic, letadlo se propadlo o desítky metrů a kapitánovi možná došlo, že neměl tolik pít. Já zas uvažuju, co se může stát, když letadlo spadne. Utrhne mi to orgány? Za jak dlouho zas přirostou? Dieter něco mumlá, připadá mi, že uvažuje nad tím samým jako já. Kay podrážděně vstane a balancuje k pilotovi.</p>

<p>„Co to děláš?“</p>

<p>Pilot se křečovitě drží kniplu a cessna poletuje jako sýkora ve vichřici.</p>

<p>„Nemáš údaje o počasí?“ štěká Kay, bohužel přešel do němčiny a ruský kapitán zcela jistě jazyk katanů ruského národa neovládá.</p>

<p>„Počkej,“ zarazím ho, protože se zdá, že za chvíli bude nešťastník o hlavu kratší, „Growski, za knipl.“</p>

<p>Stíhač vylítne ze sedačky, srazí paty a proplétá se ke křeslu. Spěchá, a má proč. Letadlo dostává pořádný kapky a já uvažuju o tom, jaké je to hořet. Za asistence kerosinu asi nic moc.</p><empty-line /><p>Growski nečeká, až mu kapitán uvolní místo, prostě ho popadne a odhodí.</p>

<p>„Tohle není tvůj mezek,“ upozorním ho, když vidím, s jakým nadšením se chápe kniplu.</p>

<p>„Rozumím, madam,“ odpoví po vojensku a nezapikuje s cessnou po křídle. Pociťuju za to slabou vděčnost.</p><empty-line /><p>Turbulence samozřejmě trvají a zdá se mi, že jeden motor trochu vynechává, ale jinak probíhá cesta celkem standardně. Growski pilotuje, pilot, který se trochu vzpamatoval z šoku za pomoci kapesní láhve, komunikuje s věžemi, a dokonce se pokusí navrhnout, že by s letadlem přistál, to ovšem nepřichází v úvahu. Odhaduju, že bude mít problém z letadla vystoupit.</p><empty-line /><p>Tankování, vzlet, opilý kapitán, nepohodlí na sedačkách, začínám být podrážděná, a nejen já… Teď je v letadle nejvíc cítit krev, dokonce i Growski při pilotování pocucává. Zacvakám zuby, což náladu v kabině taky nevylepší.</p>

<p>„Kdy tam budem?“ vznesu ke Growskému klasickou dětskou otázku.</p>

<p>„Půl hodiny,“ odpoví, „rychleji to touhle kraksnou nejde.“</p>

<p>Olíznu si rty a ruský kapitán začne zpívat „Oi maroz, maroz“. Je to vlastně docela malebné.</p><empty-line /><p>„Půjdeme dolů,“ upozorní nás Growski. Pilot už přestal zpívat a spí. Upír do něj šťouchne, a když se kapitán nehýbá, stáhne mu Growski z hlavy sluchátka.</p>

<p>„Věž, RA 627C, žádáme pevné přistání.“</p>

<p>Chvíli je ticho, nejspíš je Growského rachotivá verze angličtiny zaskočila.</p>

<p>„Indispozice kapitána,“ zachechtá se upír ďábelsky.</p>

<p>Nic.</p>

<p>Aldyn se zachmuří. „Co tam dělaj?“</p>

<p>„Jsou taky ožralí,“ usoudí Growski a mazácky vysekne otočku.</p>

<p>„Věž, RA 627C, žádáme pevné přistání,“ opakuje.</p>

<p>„RA 627C, pevné přistání povoleno na dráhu 02,“ ozve se zastřený hlas a cessna začne klesat. Dráha nula dva je osvětlená jen slabě, ale upíři ve tmě vidí dobře. Pilot se choulí v křesle a já uvažuju, jestli mu za tuhle cestu vůbec máme zaplatit.</p><empty-line /><p>Překvapí mě, jaká je tma, i když už musí být k ránu. Možná je tady takhle šero pořád. Pod mrakem a zima, otřesu se a Kay mi stiskne předloktí.</p>

<p>„Dobrý, Growski,“ pochválím stíhače a čekám, až se otevřou dveře. Potřebuju se protáhnout a osprchovat. Jediný hotel, který jsme našli, je jakýsi Talnakh Hotel a Aldyn mi rovnou řekl, abych se připravila na šváby. Mám pocit, že šváby přežiju snáz než dlouhé sezení v stísněném prostoru. Seskočím na přistávací dráhu a rozhlédnu se. K letadlu se blíží několik mužů, Aldyn otráveně zalistuje tlustým svazkem rublů a já si stáhnu čepici do čela. Chlad a podivný pach, tady se mi určitě líbit nebude, pomyslím si. Až to skončí, poletíme na Seychely nebo do Dominikány, nebo… něco mě upoutalo. Možná příliš rychlý pohyb jednoho z mužů, podivný sklon hlavy nebo…</p>

<p>„Zdrastvujtě,“ pozdraví a já, aniž bych dokázala říct proč, zakřičím. Upír odlétne, zkrvavený a natolik mrtvý, že nevstává. Křičím dál, blíží se ke mně rozložitý plavý muž, který vypadá jako Varjag. Zakloním hlavu, právě když zakřičí i on. Tlaková vlna mě odhodí na letadlo, křičí Kay, Aldyn, i Dieter, jen Growski mi dvorně pomáhá.</p>

<p>„Jestli nemůžeš křičet, schovej se za mne,“ stačím ještě říct, když se na nás z křídla vrhne kdosi v uniformě. Nepátrám, kdo to je, vycením zuby, chytnu ho za hrdlo a rozervu mu hruď, prsty trhám žebra od hrudní kosti. Krev, upíří krev, mučivě voní, a možná proto ztratím rozvahu. Sbíhají se další, ale chtít se mnou bojovat teď je pošetilé, tak pošetilé. Hodím po nich zmasakrované tělo a znovu se nadechnu. Pak se to stane, křik mě pohltí, takhle si musí připadat oko hurikánu, pomyslím si, tiché ve všem tom zmaru. Točím se a kolem mě víří kusy plechu, urvané křídlo cessny, dokonce i země vibruje jako při zemětřesení. Už nejsem já, je jen křik, jen křik… křičím ještě dlouho po tom, co všichni ostatní zmlkli, a letiště vypadá jako po bombardování.</p>

<p>Sesunu se na bobek a schoulím se do sebe, tentokrát mě ale nikdo nezvedá, všichni jsou buď mrtví, nebo příliš vyčerpaní.</p>

<p>„Pojeďme pryč,“ řeknu unaveně, „po tomhle nás v hotelu těžko ubytujou.“</p><empty-line /><p>Uvítací výbor padl nebo utekl, takže máme čas ze zmasakrované cessny vyložit krámy a pak si posloužit mikrobusem, který zůstal stát na ploše.</p>

<p>„Jak je to tady s policií?“ obrátím se k Afoňovi, který právě zvedá jednoho z padlých.</p>

<p>„Horší než kdekoli jinde, ale pokud máš moc a peníze…“</p>

<p>V očích má bolest, málokdo z našinců je tak intenzivního smutku schopen.</p>

<p>„Jsi mocná, carica.“</p>

<p>Neudělá to na mě žádný dojem.</p>

<p>„Tohle je trochu moc,“ ukážu na věž, která má vysypaná okna.</p>

<p>„Tohle je ale taky nouzová přistávací dráha,“ upozorní mě Growski. „Sem nemůže větší letadlo sednout ani náhodou.“</p>

<p>„Hezký přivítání,“ uznám. Jsem unavená. Z cesty, z křiku, z téhle smutkem promořené země. „Kdo zavolá Viktorovi?“</p>

<p>Aldyn teď nevtipkuje ani se nenatřásá.</p>

<p>„Možná by bylo lepší, kdybys to udělala ty,“ navrhne mi zachmuřeně. „Nevím, jestli by se mnou mluvil.“</p><empty-line /><p>Nemám ráda, když na mě při telefonování někdo kouká, zvlášť když volám někomu cizímu. A Viktor mi cizí je, to poznám hned, jak se ohlásí. No, nebo spíš neohlásí.</p>

<p>„Tady Kristina Salo. Viktor Vasilijevič Tutčev?“</p>

<p>Nic.</p>

<p>„Mluvil jste s Marijí Ivanovnou?“</p>

<p>Slyším jen slabý šramot.</p>

<p>„No tak, kurva,“ zaječím, „stojím tu na letišti a kolem mě jsou trosky z letadel a polámaný upíři. Úplně polámaný. Kdy tu svítá?“</p>

<p>Tohle ho přece jen probralo.</p>

<p>„Na letišti v Norilsku?“</p>

<p>„Jasně. Opravdu s tebou Marija…“</p>

<p>„Bože.“</p>

<p>„Nemám čas.“</p>

<p>„Dcera gaspadina Dyreho?“</p>

<p>Zdá se, že má poněkud delší vedení.</p>

<p>„Jo. Adresu mám, přijedeme.“</p>

<p>Je tu ticho, až moc velké na to, že jsme na letišti. Vlastně už by tu dávno měla být policie, armáda, nebo… nebo to mají místní upírští bossové v paži mnohem víc, než si cizinec umí představit. Kay už pro jistotu složil granátomet.</p>

<p>„Pojedem k Viktorovi,“ gestem pobídnu ostatní k nástupu. „Granátomet máme jen jeden?“</p><empty-line /><p>Granátomet máme jen jeden, dodávka celkem ochotně sviští nocí, a podle toho, jak se kolébá, bych si tipla, že na jejím pancéřování se nešetřilo. U protipancéřovek a granátometů je to, pravda, jedno.</p>

<p>Vyhlížím oknem ven a uvědomuju si pohyb. Auta, která nápadně nenápadně jedou za dodávkou, psi běžící podél silnice.</p>

<p>„Máte tu hodně chlupáčů?“ zeptám se Afoni a zasteskne se mi po Bérovi. Ráda bych ho tu měla s sebou, tak nějak jsem přivykla.</p>

<p>„Je jich tu dost,“ přikývne Afoňa. „Tady je lepší být dlakem než…“</p>

<p>Představím si život v gulagu a musím mu dát za pravdu. Vlastně jsem ráda, že už si moc nepamatuju na dětství, ale vím, že být toulavým psem tenkrát zdaleka nebyl ten nejhorší osud.</p><empty-line /><p>Aldyn střihne zatáčku a dodávka se zhoupne.</p>

<p>„Zkusej to znova?“ obrátím se ke Kayovi.</p>

<p>„Těžko. Po tom, cos předvedla…“</p>

<p>„Pch.“</p>

<p>„Nezaútočí hned, carica,“ ozve se také Afoňa, „připraví se líp. Tohle nečekali.“</p>

<p>„Já jsem to taky nečekal.“ Aldyn se k nám obrátí, až jeho silný černý cop švihne. „Bylo to… Takhle křičí tvůj otec?“</p>

<p>„Dyre?“ povytáhnu obočí. „Možná podobně…“</p>

<p>„Dost podobně,“ zamyslí se Kay. „Vzhledem k tvému temperamentu to není jen dobrá zpráva,“ dodá pak upjatě a já mám chuť ho praštit.</p>

<p>„Ještě nám to přijde vhod,“ odseknu.</p>

<p>„To nepochybně.“ Afanasij je velmi vážný. „Vědí o tobě už dlouho, carica, ale teď už navíc zjistili i to, proč se tě bát.“</p><empty-line /><p>Tak nějak jsem čekala, že Viktor bude bydlet ve městě, ale kolem nás je jen tajga.</p>

<p>„Jedeš dobře?“ Nespoléhám se tady ani tak na navigaci jako spíš na džípíesku, ale Afoňa mě uklidní.</p>

<p>„Jede dobře, znám tu cestu.“</p>

<p>„Je to divný,“ vedu dál svou. „Co dělá v takovýhle prdeli?“</p>

<p>„Je tu ve vyhnanství, carica,“ Aldynovi zřejmě už taky dochází trpělivost, „kdo by tu zůstal dobrovolně?“</p>

<p>Zničehonic mě přepadne intenzivní pocit smutku, neodbytný jako kocovina. Možná je to daň za ten šílenej křik, usoudím, ale neutěší mě to. Potřebovala bych křičet dál, rvačka byla příliš krátká, cítím stejný svrbivý pocit neukojení, jako když ho chlap vytáhne moc brzy.</p>

<p>„Do píče,“ zavrčím a Growski si odkašle.</p>

<p>„Umíš snad česky?“</p>

<p>Cudně sklopí oči a já ho odhadnu na lovce v příhraničních bordelech. Každý si to své hledáme jinak.</p>

<p>„Trochu,“ odpoví mi pak způsobně a Kay v letmé grimase vycení zuby. I chlapské hřebčení mi v téhle chvíli zvedne náladu.</p><empty-line /><p>Viktorův dům není obehnaný ostnatým drátem, ale i tak něčím připomíná trestný tábor. Nedovedu si představit, kdo touží bydlet v drúze nízkých nevzhledných domků, navíc je to pro upíra nepraktické. Pasažéři začínají být neklidní. Je den.</p><empty-line /><p>„Otevřu.“ Nejsem nadšená, že toho většina zbude na mne, ale je ven hnát nemůžu a Kay…</p>

<p>„Budeme otvírat dveře,“ varuje posádku a muži se stáhnou dozadu. Pravda, teď upíři nezaútočí, ale dlaci by mohli, takže si strčím pistoli do kapsy a pak seskočím na umrzlou zem. Viktor by o nás už měl vědět, aspoň pokud není úplně padlý na hlavu. Možná je, když bydlí tady, pomyslím si a stisknu tlačítko zvonku. Chvíli se neděje nic, pak brána zaskřípe a ztěžka se otevírá. Tady se Kayovi líbit nebude.</p><empty-line /><p>Nejen Kayovi, ani mně se tady nelíbí. To, co není pokryté sněhem, je šedohnědé, jakoby nasáklé starou špínou. Chvíli hledám garáž, než mi dojde, že je to zřejmě jedna ze stodol. Zvednu závoru a otevřu dveře, je tu šero, možná je tady kolem Norilska pořád šero, pak na zdi vyseknou světlé kruhy reflektory dodávky a já zas pečlivě zavřu.</p>

<p>„Viktore?“</p>

<p>Poklop něčeho, co jsem pokládala za montážní jámu, se zvedne a vykoukne hubený pobledlý muž, který vypadá, že mu vaz zlomí i poryv větru. Zdání může klamat, ale přesto mu podám ruku, abych mu pomohla. Dívá se na mě s překvapením a nedůvěrou.</p>

<p>„Tina Salo,“ představím se.</p>

<p>Políbí mi ruku, starosvětsky a upjatě.</p>

<p>„Vítám tě, gospoža Salo.“</p>

<p>Otráveně se na něj zašklebím. I ta „carica“ je lepší.</p>

<p>„Marija Ivanovna tě pozdravuje a posílá ti… hej, Kayi, podej mi tašku,“ obrátím se k druhovi, který si nespokojeně prohlíží interiér.</p>

<p>„Slovanskej bordel,“ sykne mi do ucha, když mi ji podává, takže chvíli netuším, jestli naráží na vysypané stíny na oči, nebo na olej na podlaze.</p>

<p>„Marija ti posílá dopis,“ vytáhnu vítězně zalepenou obálku. Je ušmudlaná od lesku na rty.</p><empty-line /><p>Viktor čte a tvář má bezvýraznou.</p>

<p>„Přinese ti to problémy,“ upozorním ho, čistě jen pro pořádek.</p>

<p>Zvedne hlavu.</p>

<p>„Ne větší, než mám. Marija prosí, abych ti vyšel vstříc, paní, takže se vynasnažím. Hledáš…“</p>

<p>„Co si o tom promluvit jinde?“ Kayův hlas zní dost podrážděně, zřejmě celou stodolu považuje za osobní útok.</p>

<p>„Prosím.“ Viktor ukáže dolů, na dně jámy je vchod do tunelu.</p>

<p>„A zavazadla?“</p>

<p>Viktor se znovu podívá do chodby.</p>

<p>„Zbraně,“ vysvětlím, protože na Kayovi je vidět, že ztrácí trpělivost.</p>

<p>„Máte jich tolik?“ podiví se Viktor. „Daly by se sehnat i tady.“</p>

<p>„Drek.“ Kay je hluboce dotčený, a Dieter s Growským už tahají z dodávky bedny.</p>

<p>„Nemáš žádný lidský personál?“ podivím se.</p>

<p>„Zavolám Grače,“ řekne nenadšeně Viktor a pak pronikavě hvízdne. To, co za chvíli vyleze z jámy, připomíná mužika, ale velmi starého a velmi unaveného mužika. Starého zhruba tak sto let a také těch sto let ležícího na krchově. Bezděčně se podívám na zem, jestli z něj nepadají červi, a Kay o krok ucouvne.</p>

<p>„Přenosíme to s Tinou,“ řekne a já nic nenamítám. Nechci, aby mi tohle sahalo na kufry.</p><empty-line /><p>Se vším jsou problémy, i s otevřením neotevíraných předních dveří. Taháme po dvoře bedny, kloužeme po ledě, nadávám sprostě (a rusky, aby všichni rozuměli), Kay se překladem vulgarit nezdržuje. Pohazuju granátometem a přemáhám chuť napálit Viktorovi jeden dárek do oken. Jestli to tady tak bude fungovat všechno… Složíme poslední bednu (zavazadla zatím odnesl Dieter s Aldynem) a Kay zabouchne dveře.</p>

<p>„Tohle jsem opravdu ještě nezažil,“ vmete Viktorovi, který rozpačitě stojí uprostřed poloprázdné haly.</p>

<p>„Nejsme tu na návštěvy zařízení,“ namítne důstojně.</p>

<p>„My nejsme návštěva.“ I mně to zplna došlo až teď, uprostřed vymrzlé vstupní haly, nad bednami nábojů. „Hledám Timoteje, bývalého českého kápa. Můj otec…“</p>

<p>Viktor má vyhaslé oči. „Ano, tvůj otec, gaspoža. Rád se s ním seznámím.“</p>

<p>„Nejspíš tě zabije,“ seknu pomstychtivě.</p>

<p>„Právě proto se s ním rád setkám,“ narovná se Viktor a já mám nepříjemný pocit, že mám kolem sebe až příliš mnoho sebevrahů.</p><empty-line /><p>„Ty víš, kde Timo je?“ Rozhodla jsem se promluvit si s Viktorem o samotě, Kay s Aldynem po prohlídce ubytování ztratili schopnosti dobrých diplomatů.</p>

<p>„Nevím,“ Viktor sedí v zaprášeném pokoji u zaprášeného klavíru a vypadá jako z nějakého noirového filmu, „jen odhaduju. Budeš muset ještě víc na sever, gaspoža Salo, ke starým táborům.“</p>

<p>„Kolik jich tam je?“ položím mu ruku na rameno.</p>

<p>„Desítky, a možná mladí… Ale hodně jich teď padlo, že?“</p>

<p>Zkřivím rty. „Na letišti?“</p>

<p>Viktor hrábne do kláves. „Na letišti.“</p>

<p>„Proberu to s Jurijem Sergejevičem.“</p>

<p>„Chceš za ním jet?“ Viktor se nejspíš ani nesnaží pochopit mé záměry, zjevně patří k těm, kteří život (i neživot) přijímají jako ránu do zubů.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Inkognito už tady zachovám těžko a u Jeleny se tenhle postup vyplatil. Bude fungovat i tu, pokud… Trhnu hlavou, jako bych zaháněla ošklivou vzpomínku.</p>

<p>„Pojedu tam a od tebe potřebuju mapu, plán nebo…“</p>

<p>„Všechno je pod zemí, gaspoža.“</p>

<p>„To je ale hnusný slovo,“ ulevím si a Viktor naznačí úklonu. Mám pocit, že mě vidí stejně jako Jelenu, bestii, které není moudré odporovat. Možná je zpozdilé chtít, aby mě měli našinci rádi, i když už nejsem jen blonďatá čubička, ale mrzí mě to stejně.</p>

<p>„Carica?“ zeptá se zkusmo, zřejmě inspirovaný Afanasijem. Mávnu rukou, zívnu a mám se k odchodu.</p>

<p>„Tu mapu a cokoli, na co si vzpomeneš a mohlo by být užitečné,“ připomenu mu a ospale mu pokynu. „Jdu do postele.“</p>

<p>Viktor se za mnou dívá, když procházím dveřmi. Na prahu zakopnu o Grače. Zvedne ke mně hlavu, oči ještě matnější než starý ovčácký pes.</p>

<p>„Hlídej pána,“ pobídnu ho a po vrzavých prknech se vydám ke svému pokoji.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>9.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Ložnice je vymrzlá a postel rozvrzaná, i když se Kay zjevně snažil. Je na ní naše povlečení. Zvednu koutky při představě, že si lidé upíry představují spící v zetlelé rakvi. Tahle postel možná trochu tlí, ale povlaky jsou saténové, voní santalem, a Kay má hedvábný župan s drakem na zádech.</p>

<p>„Co říkal?“ Neobrátí se ke mně, dívá se oknem do pustiny.</p>

<p>„Že musíme na sever, do starých trestných táborů. Pod zemí je tam prej spousta zajímavejch věcí.“</p>

<p>„Nerada lezeš pod zem,“ konstatuje. Má pravdu. Nerada lezu pod zem, a poslední dobou se to stejně jako spousta jiných mých slabostí ještě zhoršilo.</p>

<p>„Nedá se svítit.“</p>

<p>Olízne si rty a já se pokouším poznat, jestli je nadržený, vzrušený představou masakru, nebo jestli má jen žízeň.</p>

<p>„Vypadáš unaveně,“ překvapí mě. „Musíš spát aspoň někdy.“</p>

<p>„No jo.“</p>

<p>„Bude to velké, liebchen, zkus to brát trochu vážně.“</p>

<p>Řeknu znova „no jo“ a padnu do postele, která vydá podivný zvuk. Kay si vleze ke mně a přitiskne se k mému zadku. Je to obyčejný, docela příjemný, a já jsem na to z nejasných důvodů pyšná, protože se to zatraceně vzdaluje snobské představě mého otce o upírském sexu.</p>

<p>„Chceš fikat?“ šeptá mi do ucha Kay.</p>

<p>„Ne,“ zavrtím zadkem v jeho klíně a lituju, že upíři víc nehřejou.</p>

<p>„Já taky ne,“ zamručí mi do ucha spokojeně a okamžitě usne.</p><empty-line /><p>Dyre mi zblízka hledí do tváře a já mám stejný pocit jako vždycky, když se s ním setkám. Cítím vztek a taky něco vzdáleně podobného úlevě. Mít ho na očích, ne jako vzdálenou hrozbu v zádech, by možná nakonec bylo řešení.</p>

<p>„Neozvala ses.“</p>

<p>„Možná o tebe nestojím.“</p>

<p>Pohodí hlavou a vlasy se mu rozlétnou tak, jak to bývá ve filmech a ve snu, taky v reklamách na šampony, pravda. Snášejí se na jeho ramena jako popel.</p>

<p>„Jsem tvůj otec,“ řekne, jako by to byl argument, „a nepřeju si, aby ses s Timotejem stýkala. Nech ho tady, patří sem.“</p>

<p>„Na Sibiř?“</p>

<p>Ohrne rty. „Slovan jako Slovan.“</p>

<p>„Ale hovno,“ dotknu se jeho zápěstí a cítím, jak je studené, „ty sem patříš. Na Sibiř, za polární kruh, na sever. Ty, ne Timo, bez ohledu na to, že tě starý odsud vypráskali. Mně klidně lži, jestli ti to dělá radost, ale pokud lžeš sobě, tak jsi vůl.“</p>

<p>Cítím jeho prsty na svém krku, pak mu zakřičím do tváře… a probudím se v potemnělém pokoji. Vítr rve zbytky záclon a pod oknem se svíjí muž, probodnutý střepy skla. Kay, probuzený mým křikem, už je u něj a zvedá ze země osikové kůly.</p>

<p>„Zabiják?“ Zní hlavně překvapeně.</p>

<p>„Zdálo se mi o Dyrem,“ odpovím mu nelogicky a skloním se nad zraněným.</p>

<p>„Kůly? Ono to funguje?“ obrátím se ke Kayovi.</p>

<p>„To víš, že jo.“ Jeho paže se mihne vzduchem a jeden z kůlů apartně protne nočnímu návštěvníkovi břicho. Ve dveřích se objeví Aldyn.</p>

<p>„Děje se…“ Jekot probodnutého ho přeruší.</p>

<p>„Děje,“ odkopnu střepy. „Poslali návštěvu. Hele,“ obrátím se pak ke svíjejícímu se upírovi, „neměls nám něco vyřídit? Třeba pozvání nebo tak?“</p>

<p>Nepochopí to, možná mi nerozumí, nebo ho už agonie úplně ochromila.</p>

<p>„Proč tě poslali?“ opakuju znovu a snažím se precizně artikulovat.</p>

<p>Vrtí hlavou, lépe řečeno tím, co mu z ní zbylo. Nejspíš mě ani neslyší.</p>

<p>„Vyslechneme ho?“ navrhne Aldyn.</p>

<p>„Jebem na to,“ držím se ruských výrazových prostředků, „Kayi…“</p>

<p>Pochopí hned a druhým kůlem zastaví srdce. Chvíli dychtivě čekám, že se upír třeba rozpadne na prach, když jsme použili tak tradiční zbraň, ale nestane se nic.</p>

<p>„Vyhoďte to někdo,“ požádám zklamaně a pak se natáhnu po županu.</p>

<p>„Zdálo se mi o něm.“</p>

<p>„Mně taky,“ řekne Kay a já vím, na čem jsem. Tohle by si otec neodpustil, ukázat, že na to má, že ještě pořád může…</p>

<p>„Je tady?“ konstatuju. Možná ne úplně tady, ale hry se Dyre účastní určitě, jen si nedovedu vysvětlit načasování. Už jsou tu všichni, Afoňa s Viktorem prohlížejí tělo a občas sklouznou očima na Kaye.</p>

<p>„Ještě že jste se vzbudili.“ Viktor souká mrtvého do přineseného pytle.</p>

<p>„Otec mě vzbudil,“ zavrčím znechuceně a všichni nadskočí.</p>

<p>„Dyre? On byl tady?“ Zdá se, že dokonce i Afanasij může cítit strach. Smutně se na něj usměju. Kdykoli si myslíme, že už nám není co vzít, něco se najde.</p>

<p>„Ne, jen se mi o něm zdálo. Zdá se mi o něm už spoustu let. Co se stýkáme, tak míň.“</p>

<p>„I tak to znamená, že o tobě ví, carica.“</p>

<p>„Nic jiného jsem ani nečekala. Vždycky o mně ví.“</p>

<p>Zdá se, že je mé prohlášení sklíčilo, ale nechci si tím lámat hlavu.</p>

<p>„Navštívíme Juru a vrátíme mu tu chcíplotinu,“ navrhnu rozjařeně. Baví se zřejmě jen Kay, ale mně je to jedno.</p>

<p>„Proč ho poslal, Viktore?“ zeptám se s nelíčeným zájmem.</p>

<p>„Možná aby si ověřil, že jsi opravdu tak nebezpečná, jak vypadáš,“ Viktor zrovna neplane náklonností ke mně. Ani se mu nedivím, to, že hledám Timoteje, ani zdaleka není jejich problém, ale bojovat se bude právě tady.</p>

<p>„A proč se nesebereš a neodjedeš za Marijí Ivanovnou?“ pokračuju. „Nechceš tu bejt, netýká se tě to a ona čeká. Zvedni ocas a běž.“</p>

<p>Viktor polkne, vlastně mlčí úplně všichni.</p>

<p>„Čeká,“ zopakuju. Možná teď budu hodně zabíjet, proč si nevylepšit karmu aspoň jedním dobrým skutkem?</p>

<p>Viktor zavrtí hlavou a vyběhne z místnosti.</p>

<p>„Magor,“ komentuju to nechápavě a Afoňa mě zpraží pohledem, příslušným rodičům a chůvám v jeslích. Nesnažím se ho chápat, protože tam, kam půjdu, mi morální zásady budou platný jak mrtvýmu zimník. Usměju se na Kaye slibně a vilně. On je mrtvej a zimníky má.</p><empty-line /><p>Nemáme čas, to si uvědomuju naléhavě. Celou dobu, co jsme v Rusku, mám v zádech spousty očí a žádný moment překvapení není a nebude. Přišla jsem, abych je vyzvala, pomyslím si ironicky, jen se ke mně ten rytířskej soubojovej systém moc nehodí. Ke Kayovi by se hodil víc, ale ten na něj už dávno kašle. Zajímalo by mě, proč Jura s Marijou Ivanovnou nezůstal. Možná si našel nějakou s hezčíma nohama, a to byla chyba.</p><empty-line /><p>Když soubojový systém, tak soubojový systém. Afoňu s Viktorem jsem z pochopitelných důvodů nechala hájit tvrz a vydala jsem svým mužům rozkaz hodit se do pucu… a zabitého do kufru.</p>

<p>Z nějakého důvodu mám pocit, že Jurij Sergejevič tohle chování čeká, a není mi to proti mysli. Poslední dobou čtu hodně severských ság, hlavně kvůli svému původu, přirozeně, a zjistila jsem, že vypálit někomu dvorec bylo považováno za dobrou srandu. Vidím jistou šanci na návrat ke kořenům.</p><empty-line /><p>Dodávkou tentokrát jede jen „posádka“, já si od Viktora půjčila jeho Range Rover, který je sice možná trochu veterán, zato v plný palbě. Řídím, a Kay nic nenamítá. Za ztmavenými skly ubíhá krajina a já si dobře uvědomuju, že svítá. Aldyn v dodávce je nervózní a zrovna tak nervózní bude i Jurij, když mu rozkopnu dveře.</p>

<p>„Hele, Kayi, napadlo mě… někdo by měl hlídat, abysme nespálili svý lidi.“</p>

<p>Mlčí.</p>

<p>„Ty ty reflexy ještě máš,“ vyjedu na něj.</p>

<p>„Oni je taky mají, liebchen. Nepolezou na světlo.“</p>

<p>Pomalu k němu obrátím hlavu. „A co když světlo poleze k nim?“</p>

<p>Mlčíme pak oba. Kay upírskou hrůzu ze světla zažil nedávno, a ještě si ji dobře pamatuje, já nikdy… a cítím zvrhlou touhu pustit slunce všude, jenže pak bych přišla i o ty, co mám ráda.</p>

<p>„Hele, Kayi,“ nějak mi to nejde z pusy…</p>

<p>„Copak, schatzi?“ hraje si s granátometem a zkusmo míří z oken.</p>

<p>„Jsem ráda, že můžeš na světlo,“ zvolím tu nejmíň procítěnou variantu.</p>

<p>Usměje se na mě a mě poprvé v životě napadne, jak se choval jako kluk, před svatbami, otcovraždou, před tím, než se z něj stal našinec. Je ovšem dost možný, že to byl vždycky jeden z těch nesnesitelných spratků, kteří moří chůvy a s potěšením se dívají, když za jejich průšvihy dostává klepec někdo jinej. Gothel by takové dítě určitě vychovat uměla.</p>

<p>„Měls nějaký kamarády jako kluk?“ pokračuju a uvědomuju si při tom, jak na mě zdejší atmosféra padá. Pro kriminál vybrali místo mistrně, uznám odbornost těch, co to tu postavili. Kay přemýšlí.</p>

<p>„Nevím,“ řekne po chvíli, „je to dlouho. Pamatuju si děti podkoních, pak družiníky…“</p>

<p>„Kolik jich Gothel nechala odpravit?“ rýpnu do něj.</p>

<p>„Myslím, že jen jednu holku,“ překvapí mě.</p>

<p>„Protože jsi ji zbouchnul,“ pokračuju za něj. Tyhle příběhy znám.</p>

<p>„Ani zbouchnout jsem ji nestačil,“ zalituje. „Znáš máti.“</p>

<p>Jo, znám a jsem moc ráda, že jsem se s ní neseznámila jako holka od trénu. Nechala by mě umrskat.</p>

<p>„Gothel je magor,“ konstatuju a můj spolujezdec se naježí.</p>

<p>„Co je v tom případě Dyre?“</p>

<p>„Taky magor,“ nedělám si iluze ani o svém rodiči. „Mimochodem, musí tu někde bejt.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Protože mi nedali Tima. Měli by mi ho dát po tom, co se stalo na letišti, bylo by to logický. Timo pro ně nemá cenu, umučenej, oslabenej Timotej nemá cenu vůbec pro nikoho. Jen pro mě a pro mýho otce jako jeho šprajc. Nechci…“</p>

<p>„Zajít moc daleko?“</p>

<p>Kay mě překvapil, protože tohle odhadl přesně. Ne, nechci zajít moc daleko, zabloudit ve vlastním křiku, masakrovat, mrzačit, předvádět se tak, jak se předvádí Dyre a jak k tomu krok po kroku dostrkává i mě.</p>

<p>„Chci dělat obyčejný věci,“ prohlásím vzdorovitě.</p>

<p>„Nic z toho, co děláš, není obyčejný,“ vzdychne Kay, jako by to vysvětloval děcku. „Jsi upír, kurva, dcera Álfa, jak chceš dělat obyčejný věci? Zdemolovala jsi letiště,“ připomene mi vyčítavě.</p>

<p>„V sebeobraně. A jen proto, abych vám zachránila…“</p>

<p>„Brzdi,“ zařve. Dupnu na brzdu, a spíš udiveně pozoruju přibližující se plot. Nic tady není normální.</p>

<p>Náraz nebyl silný, rover má pořád dobré brzdy a dodávka se naštěstí držela dost daleko od nás.</p>

<p>„Jak může cesta končit v plotě?“</p>

<p>„Končí.“</p>

<p>„V navigaci nic takovýho není.“</p>

<p>„Buď ráda, že je v navigaci aspoň Norilsk,“ doporučí mi Kay a takticky se klidí za auto.</p><empty-line /><p>„Co se to tady, kurva, děje?“ dožaduju se odpovědi od Aldyna, který se schovává hluboko v dodávce.</p>

<p>„Jurij nejspíš zabral veřejnou cestu, to se stává.“ Vlastně mě docela mrzí, že se mi Aldyn před očima tak sype, Growski vypadá chladně a klidně, možná proto, že nemá co ztratit.</p>

<p>„Jste v pohodě?“ zeptám se ostatních. Vypadají napjatě.</p>

<p>„No dobrý.“</p>

<p>Otráveně se vrátím k autu.</p>

<p>„Naskoč si, schatzi,“ pobídnu Kaye, a když nastoupí, couvnu a pak vytočím motor. Bourací rám trhá plot a mně je veseleji. Koneckonců, je to snad moje auto?</p><empty-line /><p>Nám je hej, ale dostat do budovy ostatní bude trochu problém a já nepochybuju, že nás čekají.</p>

<p>„Trochu to tam rozsvítíme,“ usmívám se na Kaye. Ulpí na mě pohledem, který bych mohla považovat za zamilovaný, kdyby u toho nechoval na klíně granátomet.</p>

<p>„Okna?“ zeptá se.</p>

<p>„Okna, dveře… Myslíš, že tu mají nástražný systémy?“</p>

<p>„Spíš s tím počítej.“</p>

<p>Hlavně by s tím měl počítat on, já nespím s katalogem zbraní pod polštářem, a hlavně jsem to takhle nechtěla. Uvažuju, proč se inkognito výprava na východ zvrhla v demonstraci síly, a vždycky dostanu stejnou odpověď. Dyre.</p>

<p>„Zkurvenej čurák,“ syknu a Kay překvapeně povytáhne obočí.</p>

<p>„Kdo?“</p>

<p>„Fotr,“ usyknu a ukážu na přibližující se budovu. „Neměl bys už začít střílet?“</p><empty-line /><p>Ano, jsou tu kamery i nástražný systém, ale Kay je rychlejší, nebo je to prostě cvok. Ještě než nás pokropí první dávka, vybuchnou dveře domu po zásahu granátem a pak už vesele ostřeluje okna. Střílím taky, a vlastně ani nemám žádný plán. Ještě pořád náš vpád pokládám za návštěvu, i teď, když běžíme k domu. Koneckonců, poslali vraha, tak to mohli čekat.</p><empty-line /><p>„Počkáme?“ Tiskneme se ke zdi domu a já bradou ukazuju na dodávku, která opatrně manévruje na příjezdové cestě.</p>

<p>„Ne,“ vycení Kay zuby a kývne na mě. Vejdeme hlavním vchodem, ale nikdo nás nevítá, možná proto, že je tady dost světlo.</p>

<p>„Juriji Sergejeviči,“ křiknu a vzápětí jdeme k zemi, protože začnou hvízdat kulky, „poslals dárek, chtěli jsme jen oplatit návštěvu.“</p>

<p>Zvenku slyším motor dodávky a pak ránu. Aldyn zřejmě zaparkoval s citem.</p>

<p>„Opravdu nechceš přivítat hosty, Serjožo? Marija Ivanovna o tobě mluvila jako o muži, který ví, co se sluší a patří.“</p>

<p>Střelba utichne, a to mně a Kayovi stačí, abychom se dostali ke dveřím. Kay zvedne granátomet, ale v tom okamžiku se dveře samy pootevřou a já potlačím touhu rozkopnout je. Nejspíš by to ovšem bylo stejně zbytečné, místní jsou jistě schovaní za několikerou vrstvou závěsů a clon. Proplétáme se jimi s Kayem obezřetně, on pořád s granátometem v pohotovostní poloze. Nemyslím, že bude třeba, zkrátka jsme jen zaklepali a otevřeli nám.</p><empty-line /><p>„Návštěvy obvykle přicházejí jinak, gaspoža Salo.“ Jurij Sergejevič sedí ve vyřezávaném křesle a na mou duši má na sobě rubášku. Připadám si jako v Mrazíkovi a musím se hodně ovládat, abych si nestřihla chorovod.</p>

<p>„A vždycky návštěvy vítáš takhle, Juro?“ ušklíbnu se na něj. „Něco jsme ti přivezli. Štěně, ale cestou nám chcíplo.“</p>

<p>Semkne rty.</p>

<p>„Nečekals, že nás zabije, že ne? Skřivánek, nic víc.“</p>

<p>„Byl to dobrý chlap.“</p>

<p>Kay si pietně uplivne. „Hodně před smrtí naříkal,“ informuje Jurije mile. „Tina byla zklamaná, myslela si, že se po nabodnutí na kůl změní v prach. Je ještě mladá.“</p>

<p>„Tak říká se to,“ ohradím se.</p>

<p>Dívají se na mě jako na debila, všichni, i ti nejmladší, které zjevně nalovili tady a při přeměně se nejspíš moc nenamáhali. Bledé těstovité tváře, špatné zuby, klouby jakoby napuchlé revmatismem. Otřesu se. Vypadá to tu jako v útulku malomocných. Někteří z upírů jsou děsivě hubení, hlavně ženy, a já se bráním představám vězeňského baráku.</p>

<p>„Připomíná mi to tady koncentrák,“ Kay tolik jemnocitu jako já neprojevil, „jaký smysl má je měnit?“</p>

<p>„Život věčný,“ zahučí Jurij a ostatní sklopí hlavy. Sekta, napadne mě, upírská sekta v místě, kde všechna naděje skončila. Zvedne se mi žaludek.</p>

<p>„Chci jen Timoteje,“ řeknu. „Přiveďte ho, a já vám popřeju dobrou zábavu.“</p>

<p>„Přej si někoho jiného, gaspoža, a já ti ho rád dám.“ Jurij se tváří důstojně a jeho světlá kštice září ve světle bodových žárovek jako svatozář. I masitý nos vypadá dobromyslně, a dokonce ani silné bílé zuby nejsou děsivé. Představím si vedle něj svého otce a je mi Jurije líto.</p>

<p>„Nevěř mu,“ řeknu a není v tom žádný postranní úmysl. „Nevěř Dyremu ani čemukoli, co ti nasliboval. Jsi jen nástroj, Juro, omšelej bohatýr v zapadlý díře. Slib mýho otce neplatí ani v rodině, natož mimo ni. Nepomůže ti, když na to přijde.“</p>

<p>„Děti by měly ctít své rodiče.“ Jurij Sergejevič se zvedl ze židle a tyčí se nade mnou v patriarchálním hněvu.</p>

<p>„Je hanba, že…“</p>

<p>Zakřičím. Vlastně ani nechci ničit a zabíjet, prostě jen nemám zájem poslouchat jeho řeči, ale místnost přežehlí tlaková vlna, a když si prach trochu sedne, vidím, že jsem to tady zrovna nevylepšila. Pár našinců si dává reprízu umírání, Jurij chrchlá krev a Kay zkusmo míří granátometem na lustr, který kupodivu zůstal viset.</p>

<p>„Tos nemusela.“</p>

<p>„Jenže mě sral.“</p>

<p>Přikývne, nejspíš to pro něj není úplně nejlepší důvod, ale hádat se nechce. V tu chvíli se do místnosti domotá i zbytek mé smečky. Zahalení v černých hábitech vypadají jako čečenské vdovy, což jim hned za tepla sdělím.</p>

<p>„Ty nepotřebuješ pomoc,“ možná to mělo znít úlevně, ale je to spíš obvinění. Aldyn si zřejmě představoval své „entrée“ jinak.</p>

<p>„Ale je tu spousta jiných, kteří ji potřebujou,“ zašklebím se na něj. „Bojím se, že je můj táta trochu mystifikoval.“</p>

<p>Aldyn mlčí, všichni mlčí, je slyšet jen ty, kterým jejich stav zabraňuje ovládat stony. Mám nutkání počítat na prstech… letiště, Viktorův dům, Jurijův dům… obyčejná upírská holka, do prdele, co si to namlouvám? Zas jen body pro Dyreho, jako vždycky. Obrátím se k odchodu, vztekle rvu hadry, které halí vchod, a upíři, kromě Kaye, couvají.</p>

<p>„Co je?“ podiví se Gothelino poupě a já se k němu obrátím s tváří zkřivenou vztekem.</p>

<p>„Tak pojď, kurva, musíme je najít.“</p>

<p>„Je?“</p>

<p>„Timoteje a Dyreho,“ zaječím, protože mě jeho zabedněnost vytáčí.</p>

<p>Nikdo mě nepronásleduje, nikdo nekřičí, jsou rádi, že jsem pryč. Možná potřebuju Timoteje víc, než jsem si doteď myslela.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>10.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Kam?“ Kay se ptá a já sedím vedle něj a nejsem schopna odpovědět.</p>

<p>Kam? Možná rychle ke starým táborům, možná k Viktorovi, možná… možná domů. Ne, to ne, to rozhodně ne.</p>

<p>„Do tundry.“</p>

<p>Otočí volant ochotně, nejspíš se taky rád zbaví Aldyna. Nevím, jestli je to dobrý nápad, ale mám pocit, že Tima si místní smečka dlouho neuhájí.</p><empty-line /><p>„Dokážou se přesunout rychlej než my?“</p>

<p>Kay se zamyslí. „Můžou běžet, vzít si vrtulník, každopádně se tu aspoň vyznají. Nechceš teď zaútočit, ne?“</p>

<p>Vlastně ani nevím. Ten smrad tady, mráz, skličující ztuhlá zem… je to, skoro jako bych se vrátila do minulosti. Města mě drží na uzdě, tady zábrana zabíjet jen ze vzteku nebo ze sportu snadno padá. Je to nebezpečná cesta, uvědomím si, ale z jiného důvodu, než jsem si myslela.</p>

<p>„Musíme odsud co nejrychleji pryč, Kayi.“</p>

<p>Zpomalí a pátravě se na mě dívá.</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Pár věcí se mi nelíbí…“</p>

<p>Usměje se, spíš očima.</p>

<p>„Trochu ses rozdováděla, to se stane.“</p>

<p>„Mně se to nestává,“ odseknu.</p>

<p>„Každýmu se to stává, liebchen,“ uklidní mě a dál se kodrcáme příšernou polňačkou.</p>

<p>„Tys to neviděl?“</p>

<p>Pokrčí rameny. „Zjednala sis respekt, no.“</p>

<p>„Nechci respekt, chci Tima, a pryč. Domů, zpátky do Karlovky, večer sedět na terase a koukat dolů.“</p>

<p>Útěšlivě mi položí dlaň na koleno a pomalu ji sune po stehně.</p>

<p>„Vrátíš se domů, časem.“</p>

<p>„Kurva.“ Palubní deska zasténá, jak do ní praštím. „Můžeme klidně jet k tomu lágru. Trochu jim to tam upravím.“</p><empty-line /><p>Víc než auto by mi teď možná vyhovoval kůň, ale ten by pode mnou padnul. Bubnuju dlouhými nehty na palubku a v hlavě se mi rojí žíznivé myšlenky. Takhle zlé je to málokdy, a ve společnosti upíra nikdy. Zatnu ruce v pěst a snažím se myslet na něco neutrálního. Písek, moře, vlny… na to myslívám před usnutím, ale teď ty vlny rychle rudnou.</p>

<p>„Zastav,“ vydechnu, „musím na vzduch.“</p><empty-line /><p>Zády se opírám o auto a chce se mi zvracet. Možná se tak tělo vyrovnává s křikem, možná je to reakce na změnu časového pásma, možná…</p>

<p>„Je ti něco, dítě?“</p>

<p>Nevolnost je najednou pryč.</p>

<p>„Nic, Dyre, jen tě hledám.“</p>

<p>V kožichu a chlupaté ušance vypadá Dyre jako ilustrace z titulky fantasy. I jeho afektovaně starostlivý výraz by se tam hodil.</p>

<p>„I já tě hledám. Nenechalas mi telefon.“</p>

<p>Rozesměju se. „Poslals mi do bytu zásahovku.“</p>

<p>Potřese hlavou. „To je směšné obvinění.“</p>

<p>„Chci jen Timoteje a dát si pohov, Dyre, nevím, proč to pořád nemůžeš pochopit.“</p>

<p>„Někdy nezáleží na tom, co chceme, ale na tom, co je správné udělat,“ praví Dyre ušlechtile, ale křičet začne jen setinu vteřiny po mně.</p>

<p>Je mi vlastně jedno, jak to tentokrát s Dyrem dopadne, je mi dokonce jedno, jak to dopadne se mnou, tohle je to, po čem jsem toužila, a teď ve svém křiku utopím rozum i soucit. Kolem se sype sklo z auta, poryv Dyreho křiku mě odhodí dozadu, ale křičet proto nepřestanu. Pak se ozve výstřel a najednou je ticho. Křičím jen já.</p><empty-line /><p>„Nasedni,“ Kay mě do auta strká skoro násilím, ale jen zavrtím hlavou a zamířím k Dyreho zhroucenému tělu.</p>

<p>„Koupil to, liebchen, a já tu rozhodně nechci bejt, až přijde k sobě. Tino…“</p>

<p>„Koupil to“ je skoro eufemismus. Granát roztrhal Dyremu hrudník, vidím úlomky žeber i zkrvavené cáry plic.</p>

<p>Nevšímá si mě, mluvit by stejně nemohl, nenadechne se a tvář má zalitou krví, ale hýbe se. Dlaněmi hmatá po zmrzlé zemi, přitahuje kolena k břichu, ne v křečích agonie, spíš jako někdo, kdo si právě lehl do prochladlé postele. Dělá si pohodlí, napadne mě, a napjatě čekám, co bude dál. Umírá? Může vůbec umřít?</p>

<p>„Tino…“</p>

<p>Chápu Kaye, on na ohledy z titulu „pokrevního příbuzenství“ spoléhat nemůže a do Dyreho to napral, to je zase fakt.</p>

<p>„Jeď,“ pobídnu ho, „já tu ještě něco mám.“</p>

<p>„Chceš ho dorazit?“ To Kaye opravdu zaujalo.</p>

<p>„Ne.“ V tomhle mám jasno, ne proto, že bych se nechtěla dopustit otcovraždy, ale proto, že Dyreho prostě zabít nejde. Nejspíš si ukázněně počká na Ragnarök stejně jako ostatní.</p>

<p>„Když se probere, zabije on tebe.“</p>

<p>„Ne.“ Nejspíš si taky počkám.</p>

<p>„A mě?“</p>

<p>To je dobrá otázka.</p>

<p>„Jeď,“ pobídnu ho.</p>

<p>„Opravdu mám?“</p>

<p>„Jo.“ Přidřepnu k Dyremu a Kaye si už nevšímám. Musím si promluvit s otcem a na to mu nejdřív musejí zregenerovat plíce.</p><empty-line /><p>„Na co čekáš?“</p>

<p>Převalil se z boku na záda a pokojně si mě prohlíží, hruď pořád rozkuchanou.</p>

<p>„Až budeš mluvit,“ odpovím mu stejně klidně.</p>

<p>„Zabilas ho?“</p>

<p>Rozesměju se. „Kaye? Jasně že ne, on je loajální, na rozdíl od tebe.“</p>

<p>„Jsem tvůj otec.“</p>

<p>Tahle akademická debata mě začíná bavit.</p>

<p>„Jsi parchant, Dyre. Manipulátor, egoistickej autokrat, totální zmetek. A neumřeš.“</p>

<p>Posadí se.</p>

<p>„Ne, neumřu.“</p>

<p>Za nehty má hlínu a mrazem sežehlou trávu a já brnknu ukazovákem přes jeho žebra.</p>

<p>„Vzpomínáš?“</p>

<p>Rozhodla jsem se řezat bolestivě a hluboko, a už dopředu vím, že se mi to bude líbit.</p>

<p>Neutrální výraz.</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Na domov. Na severský slunce a tak vůbec. Na Šumavě jsi vyváděl, teď nemůžeš, tak mi, kurva, prostě normálně odpověz. Já to mám právo vědět.“</p>

<p>Zatíná zuby. Fyzická bolest se ho už dávno netýká, ale tohle cítí zatraceně dobře.</p>

<p>„Nemáš právo na nic, jsi parchant,“ odsekne.</p>

<p>„Tak proč si neuděláš jiný dítě?“</p>

<p>Možná mě chce uhodit, ale jeho pohyb se rozplyne ve vzteklém syčení.</p>

<p>„Počkej, až zas budeš mít klouby,“ poradím mu zlomyslně a přisunu se blíž.</p>

<p>„Tak proč si neupícháš jinou dceru?“</p>

<p>Vezme mě za bradu, tou rukou, která už trochu funguje.</p>

<p>„Není to tak snadný. Kolik myslíš, že jsem těch markytánek měl, a vesničanek, všech těch poběhlic. Většina zemřela už před porodem, ne při něm.“</p>

<p>Polknu a pochopím. Jsem výsledek náročného procesu, vzácný prototyp, a systematický Dyre mě testuje se zaujetím vědce.</p>

<p>„Kdybych ti vyhověla,“ propletu prsty a pohodlně se uvelebím na ledové zemi, „čemu to pomůže? Nevrátíš se.“</p>

<p>Teď mě nenávidí, cítím jeho zběsilost, divokou zlobu.</p>

<p>„Dokonce ani incest by nic neřešil.“</p>

<p>Obrátí ke mně hlavu.</p>

<p>„Ne, ale je dost možné, že by mě to těšilo.“</p>

<p>Rozesměju se. „Jasně, celej ten patriarchální krám… jenže nemůžeš mít všechno. Potřebuješ zabijáka… a poslušnou holčičku? Loajalitu, když sám žádnou nenabízíš? Celej můj život jsi na mě sral,“ opřu pěst o jeho hrudní kost, „tak co čekáš?“</p>

<p>„Možná se to prostě povedlo moc pozdě,“ uvažuje. „Kdyby zbyl někdo…“</p>

<p>„A on nikdo nezbyl?“</p>

<p>Viděla jsem lidi, kteří hledali příbuzné v hromadných hrobech, takové oči má teď Dyre.</p>

<p>„Dobrý, takže Álfové nejsou, proto chceš aspoň upíry?“</p>

<p>Je to zvláštní chvíle, příměří, které předchází další bitce. „Nějaký cíl mít musím,“ řekne, a já mu dokonce věřím. Mám to stejně, taky musím něco dělat, nebo je to zlé… a časem čím dál horší.</p>

<p>„Proč zrovna tak debilní?“</p>

<p>Chytne mě za kožich a přitáhne k sobě. „Tak mi poraď něco, co není debilní,“ řve mi do tváře a já už vím, že od téhle chvíle musím být zas ostražitá.</p>

<p>„Simeon?“ Nemůžu uvěřit, že jsem to řekla, ale možná je tohle řešení pro ně oba. Důstojné soupeření, které by ostatní mohlo obtěžovat jen minimálně.</p>

<p>„Ten starý žid?“</p>

<p>„Hodně starej.“</p>

<p>Uchechtne se.</p>

<p>„Dostal tě, otče, však víš. A já to vím taky, jinak bych tady nebyla. Nejsi rád, že tě ještě něco může bolet?“</p>

<p>„Jsem rád. Taky jsem rád, že tu schopnost máš i ty.“</p>

<p>Nečekám, rozhodně nečekám, až mi tu schopnost bude demonstrovat, a než se Dyre zvedne ze země, už jsem o pěkných pár metrů dál.</p>

<p>„Nášup?“ zeptám se ho mile. „Nebo duel? Máš rád westerny?“</p>

<p>Zaujmu pistolnický postoj a zakmitám jazykem. Nezakřičí.</p>

<p>„Jsi pošetilá, dítě,“ vytkne mi jen a pak se ke mně obrátí zády. Ani já nezaútočím.</p>

<p>„A co Timo?“ křiknu na něj.</p>

<p>„Je už bezcenný,“ odpoví mi přes rameno, „nehledej ho.“</p>

<p>„Najdu ho, a jestli jsi ho nechal odrovnat, tak…“</p>

<p>„Tohle je zvláštní země,“ zasměje se a opravdu to zní, jako když se šoupou rakve. Jeho i ta Timotejova.</p><empty-line /><p>Chvíli běžím, ale je to otrava, kloužu po zmrazcích, sama v nicotě tundry. Měla bych tu být jako doma, pomyslím si a chvíli se bavím představou, jak na severu žila „babi s dědou“. Při nejbližší příležitosti to musím Dyremu říct, šklebím se ďábelsky, a nebudu muset ani křičet. Pokud označím jeho matku jako „babi“, utrhne mu to hlavu samo od sebe.</p>

<p>Zastavím se a zakloním hlavu, hvězdy tu nejsou vidět, jsou zakryté mraky nebo možná příkrovem zplodin. Prokletá země, napadne mě, kleknu si a stejně jako Dyre zatnu nehty do půdy a čekám. On vypadal, že je mu to příjemné, mě jen studí prsty a připadám si jako idiot.</p>

<p>„No tak se jdi bodnout,“ plesknu do drnu dlaní a chystám se zvednout. Pak to přijde. Bolest, stesk… mám strach, že začnu zvracet, a chce se mi umřít, opravdově umřít. Schoulím se na zem, přitáhnu kolena k břichu a zůstanu tak, dokud bolest nepřejde. Když znova otevřu oči, je už tma.</p><empty-line /><p>„Kayi?“</p>

<p>Telefon mu zvoní znepokojivě dlouho.</p>

<p>„Tino? Zkoušel jsem se ti dovolat, nebralas to. Kde jsi?“</p>

<p>Rozhlídnu se. „Někde po cestě, usnula jsem.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Hele, vysvětlím ti to pak, dojeď pro mě a… vem někoho s sebou.“</p>

<p>Chvíli mlčí.</p>

<p>„Rozdýchal to, co?“</p>

<p>„Že váháš… to snad bylo jasný.“</p>

<p>„A co říkal?“</p>

<p>„Že je to tu divný.“</p>

<p>„Chm. Neměl jsem odjíždět.“</p>

<p>Není mi moc jasné, jestli teď myslí na svou nebo moji bezpečnost.</p>

<p>„Musels, bylo to… důležitý.“</p>

<p>„Jo. No, pokusí se mě dostat.“</p>

<p>To mu nemůžu vyvracet.</p>

<p>„Neříkal něco?“</p>

<p>„O tobě? Ne. Mluvili jsme hlavně o rodinných věcech.“</p>

<p>V telefonu praská, signál jako by přicházel v poryvech, a někdy je těžké pochytit i význam slov, natož tón hlasu.</p>

<p>„Jedu pro tebe,“ slyším Kaye. „Kolik jich s sebou mám vzít?“</p>

<p>„Hlavně vezmi granátomet,“ doporučím mu.</p>

<p>„Klar,“ možná se směje, ale možná že to zas jenom zlobí signál.</p><empty-line /><p>Je to absurdní, jdu pustinou, já, která bych se nevydala ani autobusem na Bohdalec, a snažím se představit si Álfy. Opravdu jim nebyla zima, těšilo je šero, chlad a sníh? No, nejspíš nebyl takový jako tady, ale stejně. Co je těšilo? Čím se bavili? Možná ničím, pomyslím si, byli jako Dyre, smečka otravných autokratů, hašteřících se kvůli blbinám a unášejících lidská děcka, aby ubili čas. S vlastními dětmi jim to zjevně moc nejde.</p><empty-line /><p>Ze zamyšlení mě vytrhne zvuk motoru, ale když zvednu hlavu, vidím, že to rozhodně není Viktorův landrover, ale spíš policajti, a jestli je to tak, jak si myslím, tak mě nehledají, aby mě dovezli domů.</p>

<p>Možná bych mohla utéct, ale vlastně nechci. Možná nikomu nepomůžu tím, že to tu rozvrtám, ale ozve se ve mně zvědavost a možná i profesní čest. Vydám se jim naproti, být za blbou blondýnu nemůže být ze začátku na škodu.</p><empty-line /><p>Auta jsou dvě, chlapi v nich mají skleněné oči a míří na mě samopaly ještě dřív, než cokoli řeknu. Couvnu a zatvářím se překvapeně.</p>

<p>„Bumága?“ Gesto toho chlápka mi neodbytně připomene časy, kdy v Čechách ještě vládl srp a kladivo. Pokrčím rameny. Žádné doklady nemám, zůstaly v autě.</p>

<p>Pokyne mi samopalem, no, spíš mě jím dloubne do žeber.</p>

<p>„O co jde?“ ptám se. „Zabloudila jsem, měli jsme havárii. Můžete mě odvézt do města?“</p>

<p>„Odvezem tě, děvočka,“ dýchá mi do tváře výpary vodky a mně dochází, že jim nejspíš nevysvětlili dost jasně, s kým se setkají. Koneckonců, je den a světlo, napadne mě, a spořádaný „špik“ si myslí, že tou dobou přízraky spí.</p>

<p>Nastupuju do auta, a policajt mi nacvičeným hmatem sklání hlavu. Nechám ho, ještě není čas… a nejspíš brzo bude, v autě to smrdí tak, že se tu nejspíš dlouho nezdržím.</p>

<p>Dopadnu na sedačku, muži se na mě tlačí, jsou cítit kořalkou a potem.</p>

<p>„Stevra,“ škytne jeden a snaží se mi narvat ruku do bundy. Sevřu mu zápěstí, jen na okamžik, ale stačí to. Překvapeně civí na svou nehybnou ruku, ale je tak opilý, že mu možná souvislosti ani nedocházejí.</p>

<p>„Bumágu nemáš,“ začne zas ten, co mě zatknul, „vlastně tu ani nejsi.“</p>

<p>Tohle už jsem od policajtů slyšela mockrát, od českých, německých, ruských i španělských, všude je to stejné. Nejspíš se to učí ve fízlovský škole.</p>

<p>„Nemám,“ odpovím spokojeně a čekám, kdy se mě pokusí znásilnit. Auto zastaví, takže zřejmě hned.</p>

<p>Nadechnu se páchnoucího vzduchu a snažím se přehlédnout, co moji spolucestující loví v kalhotách. Musím to udělat pomalu a důkladně… a nezničit aspoň jedno z těch aut. Ruka se mi zahákne kolem krku a snaží se mě strhnout na zem. Oklepu se, hrábnu dozadu a vytrhnu policajtovi ohryzek i s kusem hrtanu. Druhému taky, krev teče, a to se mi moc nehodí, chtěla bych zůstat nezúčastněná, panáka si z nich dám až pak. Řidič se k nám obrátí, upozorněný chroptěním umírajících, vrazím mu levačku do obličeje a pravou vytrhnu samopal jeho kolegovi. Tohle bude možná nejsnadnější. Nechám šoféra, aby se dusil vlastní krví, a moloďce na sedadle vedle řidiče prostě vyhodím ven z auta, stejně to nejspíš chtěl. Dostřelím ho kalašnikovem rychle a čistě, tak civilizovaně, že jsem sama na sebe pyšná, bohužel už spustila palbu i osádka druhého auta. Aspoň jedny celý pneumatiky, dám si závazek a popadnu jednoho z mrtvých.</p>

<p>„Pomáhat a chránit,“ pošeptám mu do ucha, „můžeš i po smrti.“</p><empty-line /><p>Svatá pravda, jen co vystoupím, už je mi dobrej. Než jeho kolegům dojde, že mám jen maňáska, dostanu se za auto a pak zakřičím ve jménu ochrany pneumatik. Nejen že můj křik odhodí muže, pohne dokonce i s autem… a otřese zemí, která se pod mýma nohama nahrbila. Možná se Álfové bavili tímhle, a určitě to uměli líp. Bouře v Severním moři, skály řítící se do fjordů… no, jako happening dobrý, ale že bych to musela mít pořád… Se skeptickým úšklebkem se skloním a sténajícímu muži zlomím vaz. Stejně obsloužím kolegu.</p>

<p>„Vamyr.“</p>

<p>Nejdřív střílej a pak mluv, to je rozumná rada, ale stejně mi střela rozerve rameno, ještě než střelce zasáhne poryv křiku. Poslednímu z umírajících prostě skočím na hrudník a na ránu si dám sníh. Uklidňuje mě, a navíc tahle zem je za zájem vděčná stejně jako pes, co strávil život mezi ploty. Skloním se k poslednímu z mrtvých, vytáhnu mu z opasku nůž a otevřu krk, co to jen jde. Krev vytéká na zem a já to beru jako poděkování… no a taky je to praktické, dotýkat se pusou kůže špinavého chlapa se mi moc nechce.</p><empty-line /><p>Připadám si trochu divně, když otvírám tepny všem… ale mám pocit, že musím poděkovat. Poděkovat a pak rychle vypadnout, protože tohle smrdí. Když nasednu do UAZu, vysílačka cosi rusky šomrá.</p>

<p>„Všichni kaput,“ zahlásím řízně a urvu ji. Stejně by mi k ničemu nebyla.</p><empty-line /><p>Šaltrpáka se vzpírá tlaku a bloudí orvanou kulisou. Chci svou x-šestku, pomyslím si, hotel, teplo… nebo možná ani ne, možná by mi stačila i luxusní lovecká chata ve Švédsku, ale tady už bejt nechci. Dokonale teď chápu, proč není nutné našince vraždit, pokud je možné poslat je sem. Ani neomezený lov by mě s touhle dírou nesmířil, dokonce ani země, která hrbí hřbet jako kočka a líže při tom krev.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>11.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Zvedl se vítr, žene se podél auta jako kůň, jako honicí pes, a hází mi na čelní sklo zmrazky, ale do auta se neopírá. Rozlila jsem tam krev, Dyre, krev… pomyslím si zlomyslně a pak si uvědomím, že už mi taky hrabe. Pokud začneme rodinné pře řešit takhle, nevymotám se z toho nikdy. Setmělo se, a mně připadá, že tundra zuří jako někdo, komu došlo, že z něj léta dělali vola. Jsou tu doly, napadne mě, šachty… a jsem najednou u smutné podstaty božství. Jestli stačí, aby se pohádal ješitnej starej chlap s dcerou, a oni mřou, je snadný považovat se za boha… a nespokojit se jen s věčností.</p>

<p>„Přes hubu dostaneš, Dyre,“ umíním se pomstychtivě a pokusím se z UAZu vytáhnout aspoň stovku. Blíží se ke mně nějaké auto. Ne, vlastně ne, blížím se jen já k němu.</p><empty-line /><p>Landrover dojezdil. Vypadá stejně jako podříznutí policajti, s vysypanými skly a prázdnými koly. Kolem jsou mrtví, „kanónenfutr“, obětovaní. Vzpamatoval se rychle, přiznám otci a zastavím. Žaludek se mi svírá, jen trochu, protože Dyremu by muselo přeskočit, kdyby zabil Kaye, ale zcela jistě zabil jiné. Rozhlídnu se a smutně se zašklebím. Oba jsme dnes třeskutě tradiční. Krvavý orel je podle mě opravdová starožitnost.</p>

<p>Dieter ještě žije, ale určitě si to nemyslí. Žebra, odsekaná od páteře a vyvrácená do stran, křídla připomínají jen vzdáleně. Možná krátká, zmrzačená křídla, která nikoho do bezpečí neodnesou.</p>

<p>„Je den?“ zachroptí.</p>

<p>Přikývnu. Tohle Dyre možná neplánoval, ale šero bouře drží Dietera na pomezí neživota a smrti. Nehojí se, ale ani neumírá, uvízlý v bahně svého utrpení.</p>

<p>„Byl tu Dyre?“</p>

<p>Přisvědčí jen očima.</p>

<p>„A Kay? Aldyn?“</p>

<p>Nikde je tu nevidím.</p>

<p>„Křičeli.“</p>

<p>Když mluví, vidím, jak se mu smršťují plíce. Bizarní. Že křičeli, je celkem jasné, kolem jsou poházená těla těch, kteří to mají za sebou, na některých je vidět, že ani granátomet nezahálel. Nedostali by je, kdyby tu nebyl Dyre, odhaduju, nebo kdybych tu naopak byla já. Vzpomenu si na Kaye tak, jak jsem ho našla s otcem, nahá těla v jednoznačné situaci, a znechuceně nakrčím nos. Došlo na nekonfesní zbraně, jako pokaždé.</p>

<p>„Zabij…“</p>

<p>Obrátím se k Dieterovi. „Koho?“</p>

<p>„Mě.“</p>

<p>Nebyl mi moc sympatický, ale teď je mi ho líto. Usměju se na něj, jak nejlíp umím, nechci s ním moc hýbat, nač dělat bolest, když už je všechno zbytečné? Pohladím ho po tváři, trhnutím zlomím vaz a teprve pak, když vím, že už tělo necítí, ho převalím na záda, prokousnu mu krk a skončím s ním definitivně za celou naši rodinu.</p><empty-line /><p>Growski leží s rozhozenýma rukama a vyceněnými zuby jako mrtvý pes, oči zavřené. Dotknu se jeho ledové dlaně a pak ruku přehodím přes hruď.</p>

<p>„Jsem k hovnu, já vím.“</p>

<p>Lekla jsem se tak, že jsem málem zařvala. Growski se na mě dívá světlýma očima nejistě a provinile.</p>

<p>„Můžeš vstát?“</p>

<p>Zvedá se pomalu jako omámený a rozhlíží se kolem.</p>

<p>„Dieter?“</p>

<p>„Trochu si s ním pohrál můj taťka,“ kývnu směrem k mrtvému.</p>

<p>„A Kay?“</p>

<p>Má strach. Gothel by ho zabila na místě, to je fakt, já ale nemůžu plýtvat mužstvem.</p>

<p>„Kay tu není, a nejspíš ani Aldyn. Jaks to přežil ty?“ zeptám se pak podezřívavě. Uhne pohledem.</p>

<p>„Snadno,“ odpoví. „Jsem prostě k ničemu, schytal jsem to a šel k zemi. Možná jste si už všimla, že…“</p>

<p>„Neumíš křičet?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A proč tě vlastně Kay vzal?“ Nechci ho ponižovat, opravdově mě to zajímá. Procházím mezi mrtvými a čekám. Čekám na telefon, na Dyreho jásání, na požadavky.</p>

<p>„Tak proč?“</p>

<p>„Věděl, že půjdu na Sibiř stejně jako jinam. Nemám co ztratit, já…“ zastaví se nad Dieterovým mrtvým tělem, „jsem ochoten to skončit kdykoli. Dieterovi se tahle existence líbila, mně ne. Nemůžu lítat.“</p>

<p>„V noci?“</p>

<p>„Noc na to nestačí.“</p>

<p>Povzdychnu si. Schytal to i Grač, leží a zdá se, že u něj rozklad začal ještě před smrtí.</p>

<p>„Za chvíli z něj budou jen kosti,“ obrátí se ke mně Growski.</p>

<p>„Budou. No, napij se z někoho a jedem. Máme práci.“</p><empty-line /><p>„Carica,“ Afoňa vypadá stejně, jako když jsem ho sbírala přejetého ze silnice, „co chceš dělat teď?“</p>

<p>„Pořád to samý.“</p>

<p>Měla bych být v šoku, a fakt je, že mi Kay chybí, přivykla jsem, ale teď myslím hlavně na Dyreho…</p>

<p>„Musím dostat zpátky Tima, a teď už i další dva.“</p>

<p>Viktor mě pozoruje se zřejmým nesouhlasem. Přišel o Grače a rád by si sedl a poplakal, popovídal. V jeho očích jsem teď vdova a měla bych tomu dát trochu času. Nedám, jen si svléknu bundu pocintanou krví a hledám jiné vhodné oblečení. Growského, zahanbeného selháním, jsem poslala pro další granátomet a teď se hrabu ve svém stříbrném vercajku. Pozorují mě znepokojeně.</p>

<p>„Nevíte, jestli už jsem zabila Fjodorova syna?“ Všude je tolik mrtvých a já nějak ztrácím přehled.</p>

<p>„Proč ho chceš zabít, carica?“ obrátí se ke mně Viktor.</p>

<p>„Slíbila jsem to jeho otci,“ pokrčím rameny. Právě jsem se dostala do stadia, kdy mi nedělá problém zabít kohokoli… Afoňa se dotkne mého ramene.</p>

<p>„Vím, ale možná…“</p>

<p>„Mám počkat?“</p>

<p>Dívá se na mě a připadá mi, že má strach. Ze mě, že jsem jako „carica“ možná ještě horší než Jelena.</p>

<p>„Tak něco řekni,“ zavrčím podrážděně.</p>

<p>„Mohli bychom Maxe použít,“ navrhne opatrně. „Fjodor má právo chtít jeho smrt, ale…“</p>

<p>„Co proved?“</p>

<p>„Játra,“ ozve se znechuceně Viktor a mně je jasné, co to znamená. Stává se to spíš mladým a nic pěkného to není, jenže já viděla jíst lidské maso i obyčejné lidi, jen už je to nějaký pátek. Pokrčím rameny.</p>

<p>„Zabil jich hodně?“</p>

<p>„Hodně… dětí.“</p>

<p>Stáhnu rty. Tohle nesnáším, zažila jsem… vlastně si ani nechci vzpomínat, co všechno jsem zažila.</p>

<p>„Co bude chtít slyšet?“</p>

<p>„Že mu pomůžeš zpátky do Moskvy, nebo možná do Pitěru. Jsi mocná žena, Kristino.“</p>

<p>Prohlédnu si svůj obraz v leštěném skle příborníku. Nevypadám jako mocná žena, jen jako malá hubená holka s kruhy pod očima. Strašně si přeju najít Timoteje a moct se aspoň na chvíli jako malá holka i chovat, ale tahle země, jak říkal Dyre, k tomu asi není vhodná.</p><empty-line /><p>„Takže ten Max…“</p>

<p>Viktor úporně hledá v telefonu.</p>

<p>„Co mu chceš říct, carica?“</p>

<p>Ušklíbnu se. „Co? Že mu otec odpustil, že se může vrátit zpátky do Moskvy, co jiného? Zabít ho musím stejně, je to škodná.“</p>

<p>Je dost možné, že za tohle mě obdivují, jenže mně je to teď lhostejné. Chci Tima, Kaye, chci Dyreho, co nebude střečkovat, víc mě nezajímá, a abych toho dosáhla, budou holt lítat třísky. Soucitně si Afoňu změřím. Trochu třísku připomíná.</p><empty-line /><p>Půjčím si Viktorův telefon, a čekám. Játra… mám to slovo na jazyku, když se ozve.</p>

<p>„Hallo?“ vyslovuje francouzsky, což znamená, že není tak mladý, jak jsem si myslela.</p>

<p>„To je Maxim, syn Fjodora? Tady Tina Salo… Víš, kdo jsem?“</p>

<p>Slyším jeho dech. „Vím to.“</p>

<p>„Mám pro tebe vzkaz od tvého otce.“</p>

<p>„Proč bych ti měl věřit, gaspoža?“</p>

<p>„Nemusíš,“ zasměju se.</p>

<p>„Jaký je to vzkaz?“</p>

<p>Teď se na chvíli odmlčím já. Nemůže to být moc růžové, to by se Fjodorovi nepodobalo… ale navnadit Maxima potřebuju.</p>

<p>„Byl by ti ochoten odpustit, za určitých okolností. Tedy, samozřejmě není ochoten přijímat tě ve svém domě, ale…“</p>

<p>„Rozumím. Mohl bych zpátky do…“</p>

<p>Játra… tak to ne, chlapče. „Není jen Moskva,“ podotknu mile, „jsou i jiná pěkná města. Každopádně je to uskutečnitelné jen za určitých podmínek.“</p>

<p>„Jsem vám k dispozici, madam.“ Přešel do francouzštiny, snad že je pro mě ten jazyk přirozenější, nebo chce ukázat, že nemá s obyčejnými mužiky nic společného. Běžná praxe.</p>

<p>„Dobrá. Sejdeme se… venku.“</p>

<p>„Samozřejmě. Kde?“</p>

<p>Afoňa, který poslouchá, mi na mapě ukazuje souřadnice místa a já je diktuju Maximovi. Je to jako hledat kešky, šklebím se smutně, v té, co chystám já, je obzvlášť velké překvapení.</p>

<p>„Mohl bych… se s Fjodorem spojit?“ ozve se, ještě než zavěsím. Mohla bych to zařídit, ale najednou se mi do toho nechce nikoho tahat.</p>

<p>„Ne,“ řeknu. „Nechce s tebou mluvit. Játra…“ a je to tady, přece jen jsem to řekla.</p>

<p>„Byla to pošetilost,“ kaje se kultivovaně Maxim a mně se trochu houpe žaludek.</p>

<p>„Je to prasárna,“ vpálím mu bez obalu. „Dělá to jen lůza.“</p>

<p>„Rozumím, paní.“</p>

<p>Tím je to vyřízené, pomyslím si, tohle pochopil. Přitisknu si dlaně na žaludek, který se povážlivě houpe, a rozhlédnu se. Z někoho se napít musím.</p><empty-line /><p>„Kdo tu má pod palcem policii?“</p>

<p>Je to logická otázka, přišli o pár lidí a je dost možné, že si budou chtít zchladit žáhu… nebo inkasovat odškodné.</p>

<p>„Ten, kdo dá víc.“ Viktor shání jiné auto, to policejní jsme nechali stát daleko od města. Nebylo nic příjemného klusat v mrazu, ale co. Stejně smrdělo.</p>

<p>„Komu se ozvou?“ vyzvídám dál.</p>

<p>„Jurijovi, možná. Možná i mně, a budou chtít…“</p>

<p>„Otec to vyřídí,“ řeknu suše.</p>

<p>„Tvůj otec?“</p>

<p>„Jistě, mám to snad platit já? Nevím, jak to tu chodí.“</p>

<p>„Pojedem.“ Afoňa přišel zvenčí a na čepici má přimrzlý sníh. „Auto je tady, pilot má dva granátomety a Maxim čeká.“</p>

<p>Shrábnu ze stolu rukavice.</p>

<p>„Bývají tu zemětřesení?“</p>

<p>„Carica…“</p>

<p>Viktor polkne. „Bylo tu včera. Ty a otec?“</p>

<p>Přikývnu. „Je mi líto,“ zatnu zuby. „Pokud to někoho zavalilo… příště budu rodinné hádky řešit dál na sever.“</p>

<p>Ukloní se mi oba, pěkně do pasu jako v pohádkách, a Growski, který právě vpadl dovnitř s kalašnikovem v náručí, aspoň zasalutuje. Mlasknu a přejedu si zuby jazykem.</p>

<p>„Teď ty,“ kývnu na něj prstem. „A neboj, jen to štípne!“</p>

<p>„Já vím,“ zachraptí s pohledem upřeným na mé zuby a uvolní si límec.</p><empty-line /><p>Na Maxima jsem zvědavá, ne proto, že ho budu muset zabít, ale spíš proto, že kanibalismu se moc našinců nedopouští.</p>

<p>„Jakej je?“ zeptám se Viktora a ten se zatváří upjatě.</p>

<p>„Hejsek.“</p>

<p>A jsem doma. Hejsek, co žere dětem játra, je samozřejmě nepřijatelnej i pro Fjodora, no a mně se bude aspoň líp utrácet. Vztekle šlapu na plyn půjčeného auta. Je to sice hummer, ale nejlepší roky už má za sebou a motor bezmocně řve.</p>

<p>„Hlídáš džípíesku, Growski?“</p>

<p>„Jistě, madam.“ Přepnul se do vojenského módu a moje „pouštění žilou“ vhodně podpořilo pocit loajality.</p>

<p>„A budem drncat ještě dlouho?“</p>

<p>Kola prokluzují na promrzlé půdě a já musím myslet na Kaye. Jistě, Dyre ho potřebuje živého, ale může ho celkem libovolně mrzačit, a to se mi nelíbí. Je těžké zvyknout si na chlapa, a měnit Kaye za jiného mi teď nepřijde ani nutné, ani zábavné. Zašmátrám ve vaku, který mi teď nahrazuje kabelku, a vyhrabu telefon.</p>

<p>„Jen si něco vyřídím,“ vrhnu na Afoňu omluvný úsměv a vytočím číslo. Kayovo číslo.</p><empty-line /><p>„Ano, dítě?“</p>

<p>Věděla jsem, že to vezme on, věděla jsem to s takovou jistotou, že to celou hru vlastně připravuje o smysl. Odkašlu si.</p>

<p>„Álfa pro mě nemáš, Dyre, že?“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Nemáš pro mě Álfa, kterého bys mi strčil do postele, dokonce nemáš ani nikoho vhodnějšího než Kaye, takže mi ho nepomačkej.“</p>

<p>Rozesměje se, nuceně a afektovaně.</p>

<p>„Ale no tak, maličká.“</p>

<p>„Máš snad někoho výš v krvi?“ zaútočím znova a vím, že tady nemůžu minout. „U chlapů je to snadné, ale ženská, která na sebe pustí…“</p>

<p>„Nech toho,“ zarazí mě ostře. „Toho Mongola mám taky ušetřit, nebo mám tentokrát vzít v potaz, jakou vede krev?“</p>

<p>Tohle je nepříjemné, Aldyn je pro Dyreho bezcenný jako zeť i jako kontakt, navíc se mi vybavila i Marijina slova. Aldynovi jde teď o všechno.</p>

<p>„To, jestli máš, nebo nemáš Aldyna, nic nemění,“ snažím se zvolit diplomatickou odpověď.</p>

<p>„Takže přivázat nahého na denním světle,“ zpívá mi Dyre do telefonu a já bych ze sebe ráda vykřesala nějakou emotivní reakci, ale při nejlepší vůli je mi to spíš jedno. Aldyn, opakuju si v duchu, líbil se ti přece… jenže to už je dávno. Čekala jsem víc, a možná jsem to čekala i líp. Změnila jsem se já, ne on, posoudím to objektivně a hned to taky Dyremu řeknu.</p>

<p>„I Aldyn je vysoko v krvi, sice ne pro Álfku, ale…“</p>

<p>„Víš, že Asiati snášejí některé věci jinak… a lépe?“</p>

<p>„Jo.“ Nechci se ptát, co zatím na Aldynovi vyzkoušel, ale považuju za slušné ho upozornit na určité skutečnosti. „Aldyn je ovšem syn bojarky. Bojarky a nájezdníka, takže…“</p>

<p>„Bastard…“</p>

<p>Možná jsem právě Aldyna poslala na jatka, těžko říct.</p>

<p>„Patří mně, otče,“ pokusím se napravit neuvážený krok.</p>

<p>„Budu na to myslet, dítě.“</p>

<p>Dobrá, nedá se nic dělat, a tak vybalím ostřejší zboží.</p>

<p>„Ani tahle zem ti nepatří, tohle není sever, na který jsi zvyklej. Tahle zem se lísá ke každýmu. Jako prašivej pes.“</p>

<p>„Kristino…“</p>

<p>Teď jde do tuhého. Možná by bylo taktičtější nechat si trumfy v rukávu, ale papá nemá soucit se slabými a já potřebuju udržet naživu Kaye. Aspoň Kaye.</p>

<p>„No? Nejsi zas tak výjimečnej, Dyre. Řeknu to takhle… kvůli našim sporům umřelo dost lidí, v dolech. Zem se hýbe, praská…“</p>

<p>„Cítilas to?“ Je rozrušený, a to je víc, než jsem doufala.</p>

<p>„Pohnula jsem s ní… stačilo dát jí trochu krve. Není to tak těžký, když už jednou víš, jak na to, a já to vím. Dyre, co si promluvit jako lidi?“</p>

<p>Rozchechtá se.</p>

<p>„My dva?“</p>

<p>„Tak jako našinci… Kurva, otče, vrať mi je, a můžeme se dohodnout rozumně.“</p>

<p>„Jsi pošetilá, holčičko,“ ohodnotí mě takřka něžně a zavěsí. Váhám jen chvíli.</p>

<p>„Když pošetilá, tak pošetilá,“ zavrčím a přišlápnu plyn, až se auto zapotácí na zledovatělé polňačce. „Bude to bolet víc, než jsem chtěla.“ Zem pod koly auta puká a já si namlouvám, že je to tak normální.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>12.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Teatrální, to je to slovo, které Maxima vystihuje nejlépe ze všeho. Nejspíš se pořád stylizuje do role francouzského šlechtice, i když tahle imidž už má trochu po sezoně, každopádně to tak podle kožichu a čapky vypadá. Blbec, pomyslím si a usměju se na něj. Hluboce se ukloní.</p>

<p>„Madam.“</p>

<p>Nedá mi to a dívám se mu na zuby, představuju si, jak jí lidská játra, a trochu se mi zvedá žaludek. Pro upíry je to těžké, játra jsou v podstatě pevná strava a s tou si jejich zažívání poradí jen těžko. Nejspíš to zas všechno vyzvracel. Bezděčně se obrátím k Afoňovi a ten pochopí.</p>

<p>„Musíme do tábora, Maxime. Carica tam má své lidi.“</p>

<p>Maxim se zachmuří. Jistě, čekal to, ale tohle zřejmě nebude jeho šálek červený.</p>

<p>„Je to riziko,“ upozorní mě. „Stráže, koridory, psi…“</p>

<p>Vyvalím na něj oči a snažím si představit situaci, kdy by mi mohli psi překážet. No, a vlastně i ty koridory.</p>

<p>„Obránců bude hodně,“ pokračuje. „Je to tam…“</p>

<p>„Tys tam byl?“ přeruším jeho zmatené rozklady.</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Jak to tam vypadá?“</p>

<p>Pokrčí rameny. „Tábor.“ Maxim neoplývá ani zvědavostí, ani empatií.</p>

<p>„A vězni?“</p>

<p>„Je tam spousta baráků, ale vevnitř jsem nebyl.“</p>

<p>Víc říkat nemusí. Takoví jako on nikdy nejdou dovnitř, proč si špinit prsty? Touží se vrátit do Moskvy, to je jisté, a já ani na chvíli nezapochybuju, že by si časem zalovil zas, jeden z těch, kteří mají zvednutý nos. Namyšlená mršina, pomyslím si a spolknu vztek. Neplašit ho bude snadnější než ho pálit stříbrem, a nebude z toho tolik nepořádku.</p><empty-line /><p>Další cesta a další kodrcání, auto špatně topí, je tu zima a uvnitř smrdí motor. Začínám to tu nenávidět, divoce a docela nepravděpodobně toužím po lednici plné sáčků s krví, po světle prosvítajícím pod roletami, po kovovém pachu Kayovy zubní pasty. Do prdele, kolo auta zapadne do výmolu a šíleně se točí v ledové prohlubni.</p>

<p>„Vyšťouchni nás, Growski,“ štěknu, když se nevyhrabu ani zpátečkou. Vylítne ven, auto poskočí a kola zaberou. Stisknu rty, najednou si připadám hladová, no, možná spíš prázdná, smutná a vyprahlá. Potřebuju Tima, ne jako spojence, ale už jen jako kotvu ke starým časům. Vítr se žene tajgou a já ani nemám výčitky svědomí, že za to můžu. Tahle země mi zjevně nedělá dobře.</p><empty-line /><p>„Tady,“ dotkne se Maxim mého předloktí, „tady zastavte.“ Nedůvěřivě si ho měřím, tady nebo jinde, stejně jsme pořád jako komár na holým zadku.</p>

<p>„Sem nedosáhnou kamery,“ vysvětlí a já se milostivě rozhodnu mu věřit. Viktor, Afoňa i Growski vyskáčou ven, podivné komando nešťastníků. Poryvy větru cloumají autem a rvou z nás kožešinou podšívané bundy jako úporné dítě, které se dožaduje pozornosti.</p>

<p>„Zajeď,“ okřiknu vítr. Občas takhle mluvím s auty, oslovovat živly je další level potrhlosti, kterou si nechci připustit.</p>

<p>Vztáhnou to na sebe, všichni do jednoho, a reagují podle své nátury. Growski například zasalutuje, a já se rozběhnu. Nechce se mi nic vysvětlovat, vůbec nic.</p><empty-line /><p>První, co mě upoutá, je pach. Není to krev, spíš špína, tlející maso, a já si uvědomím, že tady jsme daleko od transfuzních vaků, rozdávaných večer u televize. Upírský gulag, pomyslím si, to se Dyremu musí líbit. Tohle je svět, o kterém sní, a taky svět, na který je zvyklý. Lidi pokřivení špatnou stravou a těžkou prací, lidi bez ceny, u kterých je lhostejné, jestli večer dojdou domů. To je všechno pěkný, pomyslím si, ale kdo má z takových trosek pít? Moje úvahy zastaví ostnatý drát, kterým projdu skoro bezděčně. Vlastně mě ze zamyšlení vytrhne až zvuk trhající se kůže. Servu rukáv z ostnů a ohlédnu se. Growski je mi v patách, granátomet přes rameno, Afoňa s Viktorem postupují mnohem rozvážněji a Maxim se drží zpátky. Kývnu na něj.</p>

<p>„Ty to tu znáš, my ne. Tak ukazuj.“</p>

<p>Zjevně se mu nechce, ale neodvažuje se odmítnout.</p>

<p>„Tady někde by měli být psi,“ oznámí mi neochotně. To ani nemusel říkat, pomyslím si, protože psi už jsou tady, čtyři statní kavkazáci. Jako dítě jsem se psů bála, panicky a oprávněně, ale ne nadarmo žiju v Praze, kterou psiska dočista opanovala. Zamlaskám a štěkot na okamžik zmlkne, čekali útěk, ale nezastaví se na dlouho.</p>

<p>„Rebjonok,“ pokračuju mazlivě, „pajdí ku mně.“ Nedělám si iluze, že by tu s nimi zacházeli takhle, ale zvířata jsou na upírský zpěv mnohem citlivější než lidé a následují ho slepě. Usmívám se na ty potvory, a psi se ke mně lísají.</p>

<p>„Jdem.“</p>

<p>„Nezabiješ je?“</p>

<p>Překvapeně se na Viktora ohlédnu. „Ne, proč?“</p>

<p>„Budeme je mít v zádech.“</p>

<p>Zavrtím hlavou. „A vůbec, neřeš psy a pojď. Za chvíli jsou tady.“</p><empty-line /><p>Strhnu další plot. Teď už o nás nepochybně vědí a já našlapuju opatrně. Může tu být cokoli – miny, nástražné systémy… Growski sykne a položí mi ruku na rameno. Jsou tam, dráty vedoucí pod zem. Opatrně došlápnu vedle a pak se odrazím, koneckonců, nemůže to být všude. Growski mě napodobí, jen s nižší intenzitou, a Afoňa se proplétá minovým polem rychle a titěrně, jako by ho vedl instinkt krysy. Nejspíš se v kanále leccos přiučil.</p>

<p>„Kam?“</p>

<p>Maxim se rozhlédne.</p>

<p>„V těch barácích můžou být vězni,“ usoudí nejistě.</p>

<p>„A strážní?“</p>

<p>Rozhodí rukama. Věřím mu, že tam se zrovna nehnal, nevypadá na to. Čekám, kdy za námi psi vyrazí provaleným plotem, ale zůstávají ve svém koridoru. Dobře vycvičení… nebo dlaci. Zahoupe se mi žaludek. Dlaci v koridoru? Měli pravdu, když říkali, že tady je všechno jinak, každopádně tu zajatce brát nebudu.</p><empty-line /><p>Kolem baráků je ticho, možná až moc. Ohlížím se po ostatních, ale ti čekají, co udělám. Nadechnu se a vzhledem k tomu, že je stejně vyloučené, aby o nás nevěděli, zakřičím. Prkna se rozlétnou a zem se vzepne jako umírající kůň. Je to ošklivý, ze všeho nejvíc je to ošklivý, ale Afoňa s Viktorem a Maxem si to zjevně nemyslí. Nadšeně pozorují, jak vzduchem víří trosky, hlína a kosti… kosti, co tu někdo uložil do hlíny. Roztomilé. Z baráku nezbylo nic než nízká podezdívka a v ní mnohem solidnější poklopy, které vedou pod zem.</p>

<p>„Musíme dolů,“ podotkne Viktor a já pochopím, že se dolů vlastně docela těší. Místní jsou příliš úzkostliví, pro mě je tady moc tma skoro pořád.</p>

<p>„Čekají nás,“ upozorním ho a Growski se pyšně usměje. Konečně je tu důvod, proč s sebou tahal granátomet. Couvneme, a on to našije do pancéřového poklopu. Zezdola se ozve cosi, možná kletba, ale nejspíš prostě jekot. Napadne mě, že někdo se smyslem pro humor by tam mohl nastrčit buď Tima, nebo Kaye, mě by to teda napadlo určitě. Growského zřejmě ne, protože vystřelí znovu, a když s Maxem poklop odtrhnou, tak ještě jednou.</p>

<p>„Já vím, dámy mají přednost,“ nahnu se nad otvor. Smrdí to tam, ne jen čerstvě prolitou krví, ale i spáleným masem, rozkladem a vlhkostí. Tohle všechno znám, vlastně to není ani tak dávno… tohle všechno znám, ale nechce se mi na ty doby vzpomínat.</p><empty-line /><p>Jsem malá, takže mi úzké chodby s výdřevou tak nevadí, zato granátomet tady moc k užitku nebude. Nad hlavou mi hvízdne kulka, pak další, přitisknu se k zemi a spíš tuším, než slyším, že někdo nahoře poklop zavřel. Můj nepokoj dostoupí vrcholu a výdřevy zapraskají.</p>

<p>Praskot dřeva mě probral, a křik odkládám na neurčito, použiju jen pistoli, kde mám nabito stříbrem. Člověk občas potká staromódní ptáčky.</p><empty-line /><p>Mají respekt, to se mi líbí. Sunu se dopředu úzkou chodbou, za mnou Growski, který pohrdl granátometem, ale granáty si samozřejmě nechal, pak Afoňa, o kterém soudím, že tu bude jako doma, Viktor a pak možná Maxim. Třeba usoudí, že se mu Moskva za tuhle cenu nevyplatí a couvne, ale za zlé mu to mít nemůžu. Nepřežije tak jako tak.</p><empty-line /><p>„Suka.“</p>

<p>Konečně je vidím, jsou zrovna tak bledí a pošpatnělí jako místní policajti, zřejmě se tu ani s upíry nikdo nemazlí.</p>

<p>Křiknu. Výdřevy znovu zapraskají a ze stropu padá hlína, ale jinak je výsledek uspokojivý. Někdo z nich zakřičí, nejspíš žena, protože její jek má nezaměnitelně naříkavou notu ruských plaček. Jsem ráda, že mám čepici, protože když ji střílím do obličeje, nepletou mě prasklé bubínky. Amatérka.</p><empty-line /><p>„Tudy.“ Není to Maxim, ale Afoňa, který se v podzemí zorientoval nejrychleji ze všech. Dívá se na mě neprůhlednýma očima. „A připrav se, carica, bude to ošklivé.“</p>

<p>„Já už viděla ošklivých věcí,“ odbudu ho. Pak zaštěká dávka ze samopalu a Viktor zaskučí.</p>

<p>„Vem ho,“ pobídnu Afoňu, „já to tu projdu.“</p><empty-line /><p>Zoo, to je první, co mě napadne. Možná výzkumák. Jedna klec vedle druhé a uvnitř klecí… Nahlédnu dovnitř a pak o krok ucouvnu. Jestli bude Timotej vypadat takhle, poznám ho vůbec? Šedavá kůže natažená na kostech a rozchlípené popáleniny pokryté hnisem. Polomrtví mrtví.</p>

<p>Tohle ti neodpustím, Dyre. Kousnu se do rtu tak, až mi po bradě teče krev a zabouchám na klec. Mrtvola uvnitř zvedne hlavu.</p>

<p>„Timotej,“ artikuluju co nejvýrazněji, „hledám Timoteje.“</p>

<p>Civí na mě, a když znovu uhodím do mříží, couvne. Přejdu k další kleci, kde leží někdo s nohou amputovanou v koleni a ženská s popálenými prsy se ho snaží vzkřísit. V puse mám kyselo a skoro si přeju, aby se tu objevil někdo z dozorců. Urvala bych mu hlavu.</p>

<p>„Timoteji, Timo…“</p>

<p>„Gaspoža,“ rozhodně to není Timotejův hlas, ale jsem ráda, že aspoň někdo projevil zájem…</p>

<p>„No?“</p>

<p>Není poznat, jestli je muž mladý, nebo starý, není poznat v podstatě nic. Vypadá tak, jak vypadali po válce vězňové z koncentráků, ale zdá se při smyslech.</p>

<p>„Hledáš Starého?“</p>

<p>Pokrčím rameny a kývnu na Growského, který si s sebou vzal přece jen větší hračky.</p>

<p>„Ustřel to.“</p>

<p>Zvuk výstřelu probere z letargie ostatní, ozve se nářek, prosby…</p>

<p>„Hledám Čecha,“ vytáhnu muže z otevřené cely, „dlouhý vlasy, tetování…“</p>

<p>„Tady každýho oholí,“ zachraptí muž, „ale Starý tady byl.“</p>

<p>„Kde je teď?“ Chápu, že si rád popovídá, ale není mi tu zrovna příjemně.</p>

<p>„Odvedli ho dolů.“</p>

<p>„Dolů?“ Připadám si dole až dost.</p>

<p>„Da, do díry.“</p>

<p>Je tu dusno, zmatení vězni se plazí po zemi, přemáhám touhu začít křičet a vyčistit to tu celé. Viktor má, zdá se, podobné touhy, jen Afoňa je klidný, skoro spokojený.</p>

<p>„Kudy se tam leze?“</p>

<p>Vězeň je trochu zmatený, ale Afanasij mě vezme za loket a vede mě za roh.</p>

<p>„Tady.“</p>

<p>Opřu se o zeď. „Tady“ je úzká šachta bez výdřev, prostě jen díra v zemi. Položím dlaně na stěnu a cuknu. Mám obscénní pocit, skoro připomínající nekrofilii, a to by člověk řekl, že bych měla být zvyklá.</p>

<p>„Půjdeš se mnou?“ obrátím se na Afoňu.</p>

<p>„Půjdu první, carica,“ ukloní se mírně a se samozřejmostí potkana vklouzne do díry.</p><empty-line /><p>V takové tmě nevidí skoro nic ani upír. Orientuju se, to jo, ostatně v úzkém tunelu to není nic těžkýho, prostě lezu dolů a občas shodím na Afoňu pršku hlíny. Dole je tma, ticho a čpí tam krev, lépe řečeno to, co z krve zbude, když projde trávicím traktem upíra.</p>

<p>„Timoteji?!“</p>

<p>To, co se ozve, není hlas člověka ani upíra, nepodobá se to vůbec ničemu, možná nářku zatracenců, kterým mě strašil jeden potulný kněz, než zemřel na anémii.</p>

<p>„Timo?“</p>

<p>Zdá se, že zatracenec našel dar řeči.</p>

<p>„Tino? Vypadni.“</p>

<p>Neví, co se stalo, ani nemůže, a já mu to říkat nebudu, jemu ani jiným. Pořád nevím, kde je, ale Afanasij mě neomylně vede ke kovovým dveřím.</p>

<p>„Opravdu ti nevadí stříbro, carica?“</p>

<p>„Vadí mi díry,“ zavrčím a ztěžka přemůžu vlezlé volání země. Jsem blízko, v jejím lůně, mohla bych, no, vlastně si ani nedovedu představit, co bych mohla a co možná může Dyre.</p>

<p>„Tino, táhni odsud.“</p>

<p>Nasral mě, sám nemůže tušit, jak se zem kolem nadrženě tetelí. Na sklopcích s traverzami tu nešetřili, všechno masivní stříbro, tady se holt netroškaří. Vyrvu je ze země a rázem jsme v závalu, hlína mě důvěrně obklopí a seshora kdosi volá. Growski, pomyslím si.</p>

<p>„Jsem v pořádku, do píče, furt,“ zaječím a pokusím se vyhrabat ven.</p>

<p>„Tino.“</p>

<p>Hlas se Timotejovi podobá čím dál víc a já po kolenou lezu k jeho zdroji. Zápach sílí, spálené maso, moč… a za tím vším kostra potažená kůží, kostra, co mluví skoro jako Timotej. Obejmu ji.</p>

<p>„Timo…“ Chce se mi brečet, ale to nerisknu. Jen staří a úplně šílení bohové můžou vědět, co by se stalo.</p>

<p>„Jdem.“</p>

<p>„Nemůžu jít, Tino, a ani nechci. Navíc se ven nedostaneme, ty možná, ale já… nemůžu ani křičet.“</p>

<p>„Já můžu,“ zavrčím temně a Afoňa, který se teprve teď vyhrabal ven, k Timotejovi přiklekne.</p>

<p>„Je zakovaný ve stříbře,“ upozorní mě.</p>

<p>„Na to seru.“</p>

<p>„Bude propálené do masa.“</p>

<p>„Utrhnu to od traverz.“</p>

<p>„A je tu ještě někdo.“</p>

<p>Prudce se k Afanasijovi otočím. Doteď byl vždycky stoprocentně korektní. „Carica“, a dost. Teď poprvé se mu hlas zlomil.</p>

<p>„Hm?“</p>

<p>„Mohla bys?“</p>

<p>Druhý sklopec, zase zával hlíny, smrad a jiná oživlá mrtvola. Stříbro řetězů mi sedře kůži, ne proto, jaký je to kov, ale prostě proto, že řetězy jsou zatraceně ostré. Je to svinstvo, pomyslím si a zauvažuju o tom, jestli tady Dyre někdy byl. Spíš ne, na to je moc nóbl.</p><empty-line /><p>Snažíme se propracovat zpátky k šachtě a vlečeme s sebou oba vězně. Neváží nic, ale přesto překážejí.</p>

<p>„Tino?“</p>

<p>Nahoře se možná něco děje, protože Growski odložil formality.</p>

<p>„Už jdu.“</p>

<p>„Zasypávají to.“</p>

<p>„Neměla jsi sem lézt,“ uplatní Timotej svou mantru a já zkřivím rty. Budou koukat, všichni.</p><empty-line /><p>O patro výš vládne neklid. Ne snad panika, mrtví koneckonců patří pod zem, ale nejistota určitě. Viktor se tváří povzneseně, Maxim zas jako někdo, komu právě zrušili let. Vězňové jsou prostě rezignovaní, s nebytím se smířili už dávno.</p><empty-line /><p>„Zasypávají to… madam.“ Growski zasalutuje.</p>

<p>„To jim tak bude platný.“</p>

<p>Jsem vzteklá a zem o mém vzteku ví, jen… Co se stane, když ji nechám, aby mě poslechla? Prohlédnu si Tima, zkoumám ho, jako bych v zemi našla dešťovku. Je slabý, a co víc, bez chuti žít dál. Svraštělá kůže na něm visí a v mapách se loupe, prsty, ty šikovné, jisté prsty, má zkřivené, polámané.</p>

<p>„Jsi představenou?“ zeptá se chraplavě.</p>

<p>„Jsem,“ přikývnu.</p>

<p>„A Dyre?“</p>

<p>„Viděla jsem jeho plíce.“</p>

<p>Neutěší ho to. „Donutí tě.“</p>

<p>Stisknu mu rameno, no, vlastně spíš ramenní kloub. Jsem zklamaná, čekala jsem Timoteje, jak jsem si ho pamatovala – domov, kotvu. Našla jsem zlomenou trosku. Kurva, teď se mi bude Dyre zabíjet ještě hůř, a to mám zase o důvod víc to udělat.</p>

<p>„Pojďme pryč,“ zavrčím.</p>

<p>„Zasypali to,“ opakuje trpělivě Growski.</p>

<p>Jen mávnu rukou a rozepnu si bundu. „Napij se ze mě, Timo.“</p>

<p>Všichni, včetně vězňů, se na mě dívají. Šokovaně, možná vzrušeně, jen Timotej ne.</p>

<p>„Neobtěžuj se, prdelko, nemám zuby.“</p>

<p>„Nemusíš mít zuby,“ zavrčím, vytáhnu z boty nůž a fiknu se přes žíly na předloktí, „olízej to, a dělej. Hojím se rychle.“</p>

<p>Možná proto, že jsem tak úporná, možná proto, že má přece jen žízeň, každopádně dost svižně, se Timotej přisaje k mé ruce a mlaskavě pije.</p>

<p>Nemá zuby. Pohodím hlavou. Proboha, nemá zuby, to bude v Praze řečí.</p>

<p>„Dobrý?“</p>

<p>„Zasypali nás tu, madam.“ Growski konečně uplatnil svou informaci.</p>

<p>Trochu se otřesu a položím ruku na zeď chodby.</p>

<p>„Je tu někde silnější klenba? Místo, který se jen tak nepropadne?“</p>

<p>Ozve se jen Afoňa. „U ohybu, jinak nikde. Křik by to přežít mělo.“</p>

<p>„Nejde o křik,“ snažím si nepřipustit, že jsme tu pohřbení jako tenkrát, když mě Dyre zavřel do rakve, jako když na mě kdysi spadl v jedné stodole strop. Výdřevy zapraskají.</p>

<p>„Zasypat nás tu není zas tak triviální,“ poučím shromáždění a opatrně, opravdu opatrně se pokusím hrát si na Álfa. Výdřevy popraskají úplně, všude se sype hlína a dunění, které se ozývá kolem, mi na náladě nepřidá. Nakonec, v instinktivní hrůze, že mě hlína umačká, se rozhodnu zem roztrhnout, koneckonců nejsme přece tak hluboko. Je to samozřejmě debilní nápad. V ohlušujícím rachotu promrzlá zem praskne jako přezrálej meloun, do průrvy se sypou stěny budovy a kdosi strašlivě ječí. Jasně, venku je totiž den.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>13.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Zůstaňte tam.“</p>

<p>Nevím sice, jestli mě jsou schopni vnímat, ale vězně by teď zabil byť i jen paprsek toho cezeného ubohého světla. Půda pořád vibruje, jako by čekala pochvalu. Je to svým způsobem děsný. Taky smutný, strašidelný a trochu hnusný. Možná že v dole umřeli další. Už se lidem nedivím, že se mezi takové, jako jsme my, nechtěli plést. Představuju si zavátý dvorec, vyčerpanou rodičku a sebe za oknem. Nemám mimina ráda, přede mnou by byla v bezpečí, ale před Dyrem? Ne, že by můj otec měl mimina rád, ale… dělalo se to tak, ne? Spousta věcí se nějak dělala. Jsem tu sama, tak sama, že se mi točí hlava. Čekám útok, ale nepřichází, prostě proto, že je den. Baráky se propadly a všichni jsou schovaní. Potřebuju Kaye nebo Dyreho, kohokoli, kdo přežije světlo, jen proto, abych si zanadávala, pohádala se…</p>

<p>„Timo?“</p>

<p>„Nech mě tu a vypadni.“</p>

<p>Vždycky je nějaký důvod, proč se stanete představeným. Buď jste Álf, nebo sadistická čubka, nebo třeba máte obrovskou vitalitu. To je Timotejův případ, jeho hlas už zní skoro normálně na to, že jeho majitel váží dvacet kilo a je pod závalem zmrzlé půdy.</p>

<p>„Afoňo? Growski?“ Zkouším to dál a odpovědí jsou mi jakési nezřetelné stony. Potřebujeme káru, zatemněnou, upírskou. Doufám, že se všechny nepropadly do prasklého melounu, pomyslím si, když se hrabu z propasti a snažím se vyhnout chapadlům zpřetrhaných nástražných systémů. Teď může bouchnout cokoli a kdekoli, a já jsem na sběr vlastních vnitřností moc utahaná.</p><empty-line /><p>„Tino?“</p>

<p>Jo, chtěla jsem tu někoho na pokec, ale s fantomem se nespokojím.</p>

<p>„Dyre, neser.“</p>

<p>Mířím sice k němu, ale moc si ho nevšímám, zajímá mě spíš nářek linoucí se z propadlých baráků. Mohlo by být zajímavé popovídat si s oběťmi mého osobního zemětřesení.</p><empty-line /><p>„Dítě…“ na jeho hlase poznám, že teď vytáhne trumf, ale je mi to nějak jedno. Jsem prostě unavená.</p>

<p>„Nezabils ho,“ hodím přes rameno a jdu dál, „tak mi ho prostě vrať. Už mě tohle přetahování nebaví.“</p>

<p>Když se ohlédnu, už tam není. Stejně to byla jen iluze, pomyslím si, ale přesto ve mně zůstane pachuť podezření. Dyremu nejspíš nezáleží na ničem, na ničem jiném než na mně. Celá tahle hra, tolik mrtvých našinců i lidí, jen protože se nedokážeme dohodnout, protože to nedokáže on…</p>

<p>Špinavým sněhem se ke mně plazí ohořelé torzo něčeho, co bývalo upírem. Střelím ho do hlavy, nemám ráda, když někdo trpí zbytečně, a tenhle už mi stejně nic neřekne. Jsou tu ale jiní, a ti ještě mluvit můžou.</p><empty-line /><p>Nejvíc mě překvapí, v jakém jsou stavu, a bojuju s touhou vytáhnout telefon a udělat si pár fotek na památku. Vypadá to tu jako ve válce, popálení se zoufale zavrtávají do hlíny, nebo se skrývají pod troskami, bizarně polámané kosti potřebují k regeneraci tmu. Seskočím do trhliny a nakukuju pod trosky. Vidím hlavně oči plné zvířecího strachu.</p>

<p>„Je tu někde Kay nebo Aldyn?“ zeptám se.</p>

<p>Mlčí.</p>

<p>„Aldyn nebo ten Němec,“ artikuluju výrazně.</p>

<p>Hlava se pohne v záporném gestu.</p>

<p>„Je tu Jura?“</p>

<p>Takřka neznatelné pokrčení rameny.</p>

<p>„Skončit, nebo to ještě jde?“ Strach z druhé smrti je kolikrát větší než z té první, takže se dál deru troskami a některých už se ani neptám. Stejně nemůžou mluvit.</p>

<p>Došly mi náboje, takže jsem některým pomohla i sekerou, ale teď už jen hledám auto. Skutků milosrdenství dneska bylo dost, a ještě mi nějaká síla musí zbýt pro Timoteje, Afoňu a ostatní komplice.</p>

<p>Auta tu jsou, jen o pár metrů níž, než bych potřebovala, a trochu pomačkaná. Připadám si trochu jako „zadní chasa“, když přelézám zbytky popadaných kůlen a blížím se ke konci praskliny. Definitivně mrtvých je tu dost, světlo je sežehlo v miniaturní parodii na Hirošimu. Pak jedno auto konečně uvidím, upírské, přesně takové, jaké potřebuju, jenže je tu drobný problém, nemám k němu klíče.</p>

<p>Otevřít dveře půjde, pokud jsem ochotná je urvat, ale to se mi zrovna nehodí, pokud svou posádku nechci vézt pod hadrem. Vztekle uhodím do kapoty a zevnitř se ozve tlumený zvuk. Vytáhnu zpoza opasku prázdnou pistoli a vyrazím zámek, považuju to za velmi elegantní řešení. Pak dveře opatrně pootevřu. Nikdo se na mě sebevražedně nevrhá, vidím jen dvě nahá těla… povědomá nahá těla.</p>

<p>„Kayi?“</p>

<p>Má na hlavě pytel a zřejmě taky roubík, protože vydá jen zachrčení. Nahmátnu nůž, lepkavý od krve, a chvíli se mu věnuju. Myslím, že je rád, že mě vidí.</p>

<p>I Aldyn je rád, jen mně je divně. Vzpomínám na to, co mi řekla Marija Ivanovna, a taky na to, co už se jednou stalo Kayovi. Proti Dyremu jsou to kolouši, pomyslím si a nejsem ráda, že mi došly náboje. Vůbec tu nejsem ráda.</p><empty-line /><p>„Co se stalo?“ vyslýchám Kaye a pokouším se nastartovat auto. Naštěstí je to starý dobrý kus s minimem elektroniky, takže mám šanci. Kay přitáhne holé nohy k břichu.</p>

<p>„Znáš ho.“</p>

<p>Vím, co tím myslí, a nestojím o to, aby mi to vyprávěl, ale přesto pokračuju.</p>

<p>„Něco zajímavýho? Novýho, jinýho nebo…“</p>

<p>Zavrtí hlavou.</p>

<p>„Aldyne?“</p>

<p>Je vyděšený a já strašně toužím vyšňupat haldu něčeho účinnýho a zapomenout, zapomenout na ponížení šokovaného Kaye, zkroušeného Aldyna, zuboženého Timoteje. A na Dyreho, hlavně na Dyreho.</p>

<p>Motor naskočí a já se ohlédnu po pasažérech.</p>

<p>„On vás tu nechal?“</p>

<p>„Nevím,“ Kay se probírá z omámení a vypadá teď spíš nasraně.</p>

<p>„Už jste ho nebavili?“</p>

<p>„Tino…“</p>

<p>„Jsme přece rodina, tak co bysme se nepodělili.“</p>

<p>Vím, že za to nemůžou, ale stejně mám vztek.</p>

<p>„Nemůžeš vyhrát,“ zachraptí Aldyn a já šlápnu na brzdu.</p>

<p>„Vypadni z auta.“</p>

<p>„Je tam světlo, Tino.“</p>

<p>„Právě proto. Buď vypadni, nebo si tyhle kecy nech. Jestli tě protáhl nebo ti pochcal hlavu, to je mi jedno. Až uvidíte Timoteje…“</p>

<p>„Našlas ho?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Bude chtít šéfovat?“ projeví se Kay jako syn své matky.</p>

<p>Podívám se na něj, a to stačí. Dál už se neptá.</p><empty-line /><p>Musím trhlinu objet. Nářek už neslyším, buď kvůli tomu, jak řve motor, nebo proto, že těžce zranění to zabalili. Aldyn se posunul k zadním dveřím zatemněné dodávky a Kay přelezl ke mně. Je nahý, popálený, a když si ho prohlídnu blíž, vidím, že má na kůži vyřezané runy. Zvláštně vyřezané, když vezmu v úvahu, že se jizvy nezacelily.</p>

<p>Ukážu na jeho hruď.</p>

<p>„Fógl tě učil psát?“</p>

<p>Tváří se skoro překvapeně, když si přejede po kůži.</p>

<p>„Asi. Nevím.“</p>

<p>„Jasně, nevíš. Aldyne,“ křiknu, „ty víš?“</p>

<p>„Co?“ zahučí.</p>

<p>„Jak přišel k těm runám.“</p>

<p>Zavrtí hlavou. „Ne, ležel jsem svázanej do kozelce v nějakým baráku, Tinočka. Vím hovno.“</p>

<p>„Tak proč se tak klepeš?“</p>

<p>Vlastně se ptám zbytečně, protože odpověď znám. Aldyn zůstal viset ve své době stejně jako Kay, a když mu vyšší šarže šlápne na krk, pokoří se, jak se bojaři pokořili před Tatary. Prostě to tak je a Aldyn z toho nemá žádný pocit nepatřičnosti, prostě prohrál a tím to končí. Co je císařovo, císaři, pomyslím si a opatrně docouvám k díře, kde tuším Timoteje.</p>

<p>„Půjč mi ten hadr,“ zavrčím pak na Kaye a seberu mu tmavou plachtu, kterou se omotal, „takhle ti to sluší víc a já musím nakládat.“</p>

<p>Otevřu a vyskočím ven. Aldyn uvnitř se dekuje před paprsky světla a já se pátravě dívám do trhliny. Odvezu všechny živé, rozhodnu se, nebude jich moc.</p><empty-line /><p>„Je to zbytečný,“ sejčkuje kostra jménem Timotej, když ji obalenou plátnem vleču do auta.</p>

<p>„Vlez si k Aldynovi a neremcej,“ poradím mu přátelsky.</p>

<p>Growski a Afoňa jdou sami, sice trochu pomačkaní, ale zřejmě provozuschopní.</p>

<p>„Je tam ještě někdo použitelnej?“</p>

<p>Afoňa ke mně obrátí napjatou tvář. „Mám tam někoho, ale musela bys hledat.“</p>

<p>„Kurva.“</p>

<p>„Já…“</p>

<p>Jistě, chce zas svou kostru, a protože se mnou došel až sem, má na to nakonec i právo, a mně nezbývá než hledat.</p>

<p>„Jak se jmenuje?“</p>

<p>„Irina.“</p>

<p>„Baba?“</p>

<p>Rozpačitě si odkašle.</p>

<p>„Spíš dcera.“</p>

<p>Zašklebím se na něj, o povaze vztahu našinců ke „spíš dcerám“ nemám iluze, ale pak jen vytáhnu plachtu a bez cavyků je zabouchnu v autě. Chlapci společné téma určitě najdou.</p><empty-line /><p>„Irino?“</p>

<p>Určitě byla u Afoni, když to spadlo, ale zával je nejspíš odtrhl, zával, nebo pud sebezáchovy.</p>

<p>„Irino?“</p>

<p>Nemám, čím bych odhazovala hlínu, a rukama se mi nechce. Zem se zachvívá, a navíc čekám, že na nás pošlou armádu nebo něco na ten způsob.</p>

<p>„Hej,“ zařvu. Není šance, že by vydržela dlouho, byla na tom hůř než Timo, ale pro Afanasije jsem ochotná ještě chvíli se snažit.</p>

<p>V jednom místě se hlína trochu pohne, rozhrnu tvrdé hroudy a pomyslím si, že pro Irinu muselo být hodně těžké vyhrabat se až sem. Hodím přes trosky plachtu a vlezu pod ni.</p>

<p>„Vytáhnu tě.“</p>

<p>Chytnu ji za ruku a táhnu s nepříjemným pocitem, že brzy povolí ramenní kloub, její, přirozeně. Nehne se ani o píď, takže ji vezmu za ramena a škubnu, mírně, ale zřejmě dost na to, abych poškodila páteř.</p>

<p>„Hojíš se?“</p>

<p>Je mi trapné ptát se, mělo by být přirozené, že se hojí, že je při síle a že ji můj zásah nemůže poranit, ale Irina mlčí a zírá na mě.</p>

<p>„Urvu ti ruce, nebo přetrhnu páteř, když budu pokračovat. Cejtíš nohy?“</p>

<p>Její mlčení mi jde trochu na nervy, tím spíš, že jsem zaslechla zvuk, který nepříjemně připomíná rotor vrtulníku.</p>

<p>„Tak něco řekni, kurva.“</p>

<p>„Jeďte.“</p>

<p>Povzdechnu si a pak klapnou dveře auta.</p>

<p>„Problém?“ Kay je nahý, ale to ho netrápí. Našincům je málokdy zima.</p>

<p>„Vrtulník?“</p>

<p>Krčí rameny. Nejspíš ho teď pomyšlení na menší masakr těší.</p>

<p>„Nemůžu ji vytáhnout.“</p>

<p>„Ukaž, liebchen.“</p>

<p>Odtáhnu mu ruku právě včas.</p>

<p>„Přetrhneš ji, už tak jí rupla páteř.“</p>

<p>„Chceš kopat?“ zeptá se znepokojeně. Považuje to za blbost.</p>

<p>„To ne,“ zavrčím a uvažuju, jestli bych byla schopná i nějaké fajnovější práce s hlínou, například… půda pod nohama nám zapruží a Irina se ozve, poprvé za celou tu dobu sama od sebe. Křičí strachy.</p>

<p>Chci to zastavit, ale už nemůžu, kolem nás se otevírají další průrvy jako hladové tlamy, skoro čekám, že v nich uvidím blejskavý špičáky. Ty tam nejsou, ale i tak je toho dost. Konečně se jedna tlama otevře i kolem Iriny, jak jsem chtěla, ale místo aby ji pustila, polyká ji, žvýká kosti a Irina do ní odevzdaně klouže. Chytne ji Kay, otráveně ji vytáhne ven a zabalí do plachty.</p>

<p>„Stejně je vyřízená,“ obrátí se ke mně. „To s tou zemí, to děláš ty?“ zeptá se spíš s obavou.</p>

<p>„Jo, to dělám já, ale zřejmě to dělám blbě.“</p>

<p>„Kotě,“ zamručí a vzhledem k tomu, že je nahej, těžko utají svoje úmysly…</p>

<p>„Mezi mrtvolama a pod vrtulníkem nepíchám,“ postrčím ho k autu. Irina v plachtě sténá a zvuk rotoru se přibližuje. Pěkná bouřka by možná taky nebyla od věci.</p><empty-line /><p>Nebyla by od věci, a tak přijde. Tahle zem se mi snaží zavděčit, a mě trochu mrazí z představy, jak moc vychází vstříc mému otci. Auto se otřásá pod nárazy větru a zvuk rotoru k nám doléhá jen v poryvech. Slábne. Stejně ovšem slábne i Irinin nářek. Nemá moc času, pokud nezačne regenerovat. Naše vyprošťování jí nepomohlo a předchozí mučení zřejmě skoro zničilo schopnosti, které žena měla. Pohledem najdu Afoňu, ale on mě nevidí. Dívá se na ni a vůbec teď nepřipomíná potkana.</p>

<p>„Kam?“ ozve se Kay.</p>

<p>„K Viktorovi,“ ušklíbnu se, „pokud jeho dům ještě stojí. Vrtulník je v tahu, brzo přiletěj stíhačky.“</p>

<p>Nikdo se nesměje a nakonec to možná ani není vtipné. Ne tady.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>14.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Auto klouže po umrzlé půdě, ale mě všechny ty smyky docela baví, přinejmenším mě odvádějí od hlavního problému. Kolem je plno mrtvých a někde se potlouká Dyre, můj drahý otec. Znásilnil mi chlapa, zmrzačil přítele a nemůžu ho zabít… Podvědomě šlápnu na plyn a auto se roztočí v divokých hodinách.</p>

<p>„Co vyvádíš, Tino?“ Kay se chytne volantu, ale odstrčím ho.</p>

<p>„Nechcete si užít trochu adrenalinu?“</p>

<p>„Užil jsem ho až dost,“ odsekne důstojně a snaží se tak i vypadat, což se nahým chlapům obvykle moc nedaří. Přehlédnu tedy jeho amatérskou verzi umírajícího Germána a obrátím se k ostatním. Growski s Afanasijem se snaží vzkřísit Irinu, Maxim je pozoruje, v jeho pohledu je zájem takřka chorobný, a Aldyn je jen další nahá socha.</p>

<p>Houknu na něj, otočí ke mně hlavu a černé vlasy mu padnou na ramena.</p>

<p>„Copak, Tinočka?“</p>

<p>„Jak ti to klapalo s Dyrem?“</p>

<p>Semkne rty, ale já jsem rozhodnutá nezdržovat se ohledy.</p>

<p>„Tak jak? S Kayem jsem ho jednou přistihla, Konráda mučil. Co tebe?“</p>

<p>Maxim teď přenesl zájem na polovičního Tatara, který se topil v trapných rozpacích.</p>

<p>„Je to tvůj otec,“ začal zeširoka.</p>

<p>„To mi neříkáš nic novýho, zlato. Je to můj otec a znám jeho repertoár, jen mě zajímá, co zkoušel na tebe. Ostatně, pořád jsi na tom líp než Irina.“</p>

<p>Maxim se uchechtne a připomene mi, že s ním musím při nejbližší příležitosti skoncovat. Jde mi opravdu na nervy.</p>

<p>„Tvůj otec se mnou zacházel slušně.“</p>

<p>I Aldyn mi jde na nervy.</p>

<p>„Stříbrný kolík do zadku, udidlo do huby?“ Není to fér, ale se mnou se taky nikdo nemazlí.</p>

<p>„Co tím chceš říct?“ nasupí se Aldyn.</p>

<p>„Nech ho,“ přidá se i Kay. „Dyre to zkouší na každýho, není Tatarova vina, že Álfové mají jiný…“</p>

<p>Povytáhnu obočí.</p>

<p>„Žebříček hodnot,“ dokončí Kay větu a zatváří se upjatě.</p>

<p>Víc se ptát nemusím, není ani na co. Irina vydává podivné zvuky, připomínající trhající se papír. To taky není zrovna povzbudivé.</p>

<p>„Nemohla bys jet rychleji,“ poprosí mě tiše Afanasij a stáhne se, když po něm střelím pohledem.</p>

<p>„Můžu,“ připustím, „ale jí to nepomůže. Kousni ji znova.“</p>

<p>Zavrtí hlavou. „Nejsem na tom o tolik líp než Timotej. Nic jí už nedám.“</p>

<p>„Kayi?“</p>

<p>Vycení zuby. „Zlomilas jí páteř, liebchen, a ona neregeneruje. Když ji kousnu, budeme mít upírku na vozejčku. Originální.“</p>

<p>Dupnu na brzdu, zadek džípu se zběsile smýká, ale já už jsem venku.</p>

<p>„Podej mi ji.“ Afoňa zaváhá, dokonce i Growski vypadá nejistě.</p>

<p>„Udělám, co půjde,“ pokouším se povzbudivě usmát, ale místo toho jen vycením špičáky. Když to nejde, tak to nejde.</p>

<p>Jestliže muži jsou nejistí, Irina nedává najevo žádný strach. Nejspíš už se smířila s tím, že teď si ji zubatá odvede definitivně, a po tom, co zažila, se na ni možná i těší.</p>

<p>„Kousnu tě,“ oznámím jí. „Nevím, jestli to ještě bude něco platný, ale zkusím to.“</p>

<p>Kývne.</p>

<p>„Tino.“ Teď konečně promluvil Timotej. Čekala jsem na to jako na smilování tak dlouho, že už jsem skoro zapomněla, jak mluví, když mi vymlouvá nějakou pitomost.</p>

<p>„Je hodně slabá… a ty moc silná. Dej si, no prostě, majzla,“ zakašle rozpačitě.</p>

<p>Teď už se usmát dokážu.</p><empty-line /><p>Kousnout Irinu tak, abych ji nedorazila, není nic snadného. Její krk je jen páteř a pár šlach, krev už skoro nepulzuje a já téměř cítím, jak si s námahou razí cestu žilami. Bylo by skoro slušnější nechat ji odejít, napadne mě, když opatrně zuby protínám kůži. Krev je vlažná a má divnou chuť, snažím se vrátit Irině trochu sil a připadám si, jako bych nafukovala píchnutý balónek. Co vdechnu, někudy uteče. Irině se třepetají víčka a já vím, že nic lepšího už nesvedu. Den, možná dva, snad týden a pak šlus.</p>

<p>Zvednu hlavu.</p>

<p>„Je ti líp?“</p>

<p>Přikývne. „Mnohem líp.“</p>

<p>„Myslíš, že…“</p>

<p>Ví, na co se ptám, a zavrtí hlavou. „To ne. Jsi velice laskavá, carica, ale i našinec ví, kdy odejít.“</p>

<p>Zvednu ji ze země a podám Growskému. Je šero, tak šero, že dokonce i Aldyn vystoupí z auta.</p>

<p>„Je to konec?“ zeptá se mě potichu.</p>

<p>„Co jinýho?“</p>

<p>Maxim se pořád potěšeně usmívá a Kay už konečně ví, na kom si vylít vztek. Popadne ho za vlasy, stáhne ze sedačky a udeří do břicha. Maxim křičí a Kay ho tluče, díváme se mlčky na tu exhibiční nakládačku a já mám zničehonic chuť se s Kayem vyspat. Trochu mě to potěší, a tak se projeví mé lepší já.</p>

<p>„Nech ho, kotě,“ křiknu na Kaye, „beztak už o tom neví.“</p><empty-line /><p>Když rychle, tak rychle. Snažím se užít si trochu adrenalinu, vytáčím motor, a mí pasažéři sebou lhostejně nechávají smýkat. Pošlu džíp do krásných hodin a Timo, který skončil Growskému na klíně, se konečně probere k životu.</p>

<p>„Přestaň blbnout, kotě, máme tu nemocný.“</p>

<p>Nakrčím nos. Nemá zuby ani sílu, ale už nemám pocit, jako bych se dívala na mumii.</p>

<p>Čistě pro radost roztočím auto ještě jednou, ale pak už se držím cesty. Koneckonců, mohly by přiletět ty stíhačky.</p><empty-line /><p>Konečně se dokodrcáme na asfaltovou silnici, ale až k Viktorovu domu se nedostaneme. Houstnoucí tmou zničehonic probliknou reflektory a pak světla našeho auta ze tmy vyloupnou vůz odstavený u krajnice.</p>

<p>Viktor zvedne ruku, a když zastavím, nakloní se do kabiny.</p>

<p>„Povedlo se, gaspoža?“</p>

<p>Překvapeně si prohlíží mé pasažéry. Timotej a polomrtvá Irina v hadrech, Kay s Aldynem nazí, zbitý Maxim, který se ještě neprobral, jen Growski a Afoňa trochu zachovávají dekorum.</p>

<p>„Vidíš sám,“ pohodím hlavou. „Měls návštěvu?“ zeptám se potom napjatě.</p>

<p>Pomalu zavrtí hlavou. „To ne, ale Norilsk je na nohou. V dolech uvázla spousta horníků, otřesy byly hodně silné. Pak vichřice…“</p>

<p>Jestli jsem se chvíli cítila líp, teď je to pryč. Chci domů, co nejrychleji. Sever mi nedělá dobře, pomyslím si zoufale, a můj pobyt tady zase nedělá dobře druhým.</p><empty-line /><p>Probere mě zapraskání volantu a Kayova ruka na zápěstí.</p>

<p>„Málem jsi ho urvala, schatzi.“</p>

<p>„Balíme to tady,“ zachraptím. „Vracíme se domů.“</p>

<p>„Tino…“</p>

<p>Nechci od Timoteje slyšet, že to nemuselo bejt, že je starej, že nestojí za to, aby…</p>

<p>„Je mi fuk, co si myslíš,“ vyštěknu na něj. „Nenechala bych tě Dyremu, ani kdybych u toho měla chcípnout.“</p>

<p>„Tak jo.“ Možná to dělá má krev, ale jeho hlas už zní skoro normálně. „Vyhrálas nad Dyrem a všude to bude lepší než tady.“</p>

<p>„Můžem někam na lyže, třeba…“ nadhodí Kay a všichni se k němu překvapeně obrátí.</p>

<p>„Z Prahy jsme utíkali před zásahovkou,“ dodá na vysvětlenou a připomene mi, že návrat domů nejspíš nebude úplně jednoduchý.</p>

<p>„Ovšem po Timotejovi nejdou.“</p>

<p>Jistě, to je řešení. Po Timotejovi nejdou, vykonavatele bych měla. Stáhnu rty, když se představa vlastního klidného bytu se širokou postelí vzdaluje.</p>

<p>„Kam teď?“ zeptám se Viktora věcně. Abych se mohla vrátit domů, musíme se nejdřív dostat odsud.</p><empty-line /><p>Viktor má daču. Všichni tu mají daču, z mého pohledu nesmyslně, protože žijou v pustině. Návrh, že se tam přesuneme, mi připadá rozumný, ráda bych dopřála Afoňovi čas, aby se rozloučil s Irinou, která klímá a její šlofík se nebezpečně podobá konci.</p>

<p>„Potřebuju oblečení a on taky,“ upozorní mě Kay. Do jisté míry ho chápu. I když pro mě je přítomnost nahých chlapů poměrně zábavná, někomu, kdo strávil pár důvěrných chvil s mým otcem, to tak připadat nemusí.</p>

<p>„Viktore…“</p>

<p>Muž zavrtí hlavou. „Není rozumné se tam vracet, carica. Nikdo teď neví, nemůže vědět…“</p>

<p>„Potřebujou gatě a zbraně,“ stojím si za svým.</p>

<p>Viktor je v rozpacích. Jsem vrchnost, dokázala jsem to, a tady se s vrchností nediskutuje. Ale na druhé straně…</p>

<p>„Dojdu tam.“</p>

<p>Jestli mě Kayova nahota těší, Growskému vysloveně vadí. Nejspíš narušuje jeho představu velitele. Je mi jich líto, tak nějak všech. Chtěla bych udělat něco, co by je potěšilo, pozvat je na panáka, trochu si zablbnout v nočním městě… a místo toho se tu pletu do geologie a hýbám podložím.</p>

<p>„Skočíš tam?“ pokouším se zachovat aspoň zdání normálního stavu. Zasalutuje a Afoňa nakrčí nos. Válka tady není zapomenutá, vlastně skončila před chvílí, a když se tak rozhlížím kolem sebe, možná nikdy. I když o vítězství jim řekli, to asi jo. Viktor vysvětluje Growskému cestu k chatě, dvě hlavy skloněné nad mapou. Reminiscence na okamžik dostanou i mne a váhám, koho z nich bych za války spíš považovala za zrádce. Ani jeden z nich se na tu roli nehodí, pomyslím si, kdepak, jen čestní muži, co se možná přidali na špatnou stranu. Kloužu pohledem po ostatních a potkám Aldynovy tmavé oči, které na mně visí, upřeně a neodbytně.</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>Otřese se.</p>

<p>„Nic.“</p>

<p>Dlouhé černé vlasy má na zádech jako plášť a kůži zvláštní zlatožluté barvy.</p>

<p>„Jak to, že tvou mámu nezabili,“ napadne mě.</p>

<p>Překvapeně se na mě dívá.</p>

<p>„Kdy?“</p>

<p>„No po tom, když si to odbyli.“</p>

<p>„Nezabili, zato uvláčeli za koněm její matku a matku její matky… a rozsekali její sestru…“</p>

<p>Nakrčím nos.</p>

<p>„Nezabili ji, a ona nezabila tebe,“ trvám na svém. „Proč?“</p>

<p>Afoňa cosi naznačuje rty. Vím, že se všichni diví, ale nemůžu si pomoct. Jestli mě Aldyn zradí, zabiju ho a nedozvím se některé věci nikdy. Není nad to zeptat se včas.</p>

<p>„Byla to vědma, nikdo si s ní nechtěl začínat,“ uhne konečně Aldyn očima. Stydí se.</p>

<p>„To ona…“ nedořeknu a pomyslím si, že je hlupák, jestli mi závidí otce.</p>

<p>„Chtěla se mě zbavit,“ zasyčí, „a otce podváděla.“</p>

<p>„S vlastním manželem.“ Kaye dojemná scénka přestala bavit a s převahou dítěte narozeného z manželského lože Aldyna setřel.</p>

<p>Zavrtím hlavou. Tohle nemá smysl a Dyre měl snadnou práci. Jestli na něčem Aldyn lpí…</p>

<p>„Měli bychom jet,“ upozorní mě Viktor.</p>

<p>„Jo,“ přisvědčím a přesunu se do jeho auta. Jsem dáma a zasloužím si vůz, co má dveře.</p><empty-line /><p>Viktor se kondrá přede mnou a jeho posádku tvoří Irina, Afoňa a Maxim, který se ještě pořád neprobral. Vedle mě se uvelebil Kay a Aldyn se na zadní sedačce odtahuje od páchnoucího Timoteje. Idylka.</p>

<p>„Co myslíte, bude letectvo?“</p>

<p>Zdejší krajina bez stromů mě rozčiluje, není se tu kam schovat.</p>

<p>„Jestli jo, jsme v prdeli. Nic tu nemám.“</p>

<p>„Jsem tu já,“ ušklíbnu se.</p>

<p>„Jo, a další otřesy a vichřice, co?“ Timotej se zjevně dostává do formy.</p>

<p>„Když to bude nutný…“</p>

<p>Měří si mě a já jeho pohled cítím skoro fyzicky.</p>

<p>„Jsi podobná tátovi,“ řekne potom klidně. „Máš jeho nos, oči, bradu… a bezohlednost. Myslel jsem, že taková nebudeš, ale…“</p>

<p>„Zachránila ti prdel, Timoteji,“ zastane se mě rytířsky Kay.</p>

<p>„Jistě,“ kývne pokojně Timo, „vždyť jí patřím. Nenechala by mě otci, viď, prdelko. Mohl by si pak myslet, že vyhrál.“</p>

<p>Nechtěla jsem to a rozhodně jsem to neplánovala, ale najednou cením na Timoteje zuby, dásně mi trnou a nos mi plní pach krve.</p>

<p>„Pro pravdu se člověk zlobí,“ řekne ještě Timo a já polknu poryv křiku a začnu se smát. To zpola dětské úsloví mě vytrhne ze vzteku.</p>

<p>„No jasně.“</p>

<p>Timotej mě obdaří bezzubým úsměvem. „Nemysli si, že si nevážím toho, žes pro mě přišla, jen si prostě musím zvyknout.“</p>

<p>„Jsem už velká holka,“ ušklíbnu se.</p>

<p>„To jo.“</p>

<p>„Velká holka, co si hraje s velkejma hračkama,“ pokračuju hořce a myslím na masy země, které se převalují jako někdo, koho trápí noční můra.</p>

<p>Motor řve a Timotej se otřásá suchým bezhlasým kašlem.</p><empty-line /><p>Viktorova „dača“ vypadá velmi stylově, možná že se její majitel chtěl odškodnit za skličující prostředí, které ji obklopuje, ale já začínám zjišťovat, že mám Ruska a jeho architektury po krk.</p>

<p>Taky rozmáchlých gest a pohostinnosti, když na to přijde.</p>

<p>Auta jsme nechali v podzemní garáži (jejíž stavbu si nedovedu představit bez otrocké práce) a Viktor nám chce obřadně ukázat dům. Vycením na něj zuby.</p>

<p>„Jsem unavená, spát.“</p>

<p>Mí nazí muži na mě civí hadími pohledy, ale tentokrát nemám náladu ani na ně. Na nic nemám náladu, a i když se mi chce spát, bojím se snů. Spoustu jsem tu toho rozvrtala a mám pocit, že se to na mě někde vyvalí. Mrtví, nemrtví, kurva, může mě mít ještě vůbec někdo rád? Kay s Aldynem sice mají erekci, ale kdo ji nemá? Potřesu hlavou a zrcadlo mi vrátí můj obraz, vyhublou, napjatou tvář s očima ve stínech. Jsem kočka.</p>

<p>„Jsi utahaná.“ Timotej, v ostrém světle zářivek ještě ubožejší než předtím, si mě kriticky měří.</p>

<p>„Však říkám spát.“</p>

<p>„Neskončilo to, kotě.“</p>

<p>Nadechnu se. Mám chuť někoho praštit, ale nemůže to být Timotej.</p>

<p>„To vím taky.“</p>

<p>„Ty už to teď nemůžeš zastavit, co?“ zeptá se a v hlase má soucit.</p>

<p>„Nikdy jsem to nemohla zastavit,“ řeknu chraplavě. „Kde tady máte postel?“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>15.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Málokdy jdou věci líp, než člověk předpokládá, a tak ležím v posteli a myslím na Irinu, která, až se vzbudím, už nejspíš nebude, na Afoňu, který bdí nad ní a nad Timotejem, na Maxe, kterého je třeba odpravit, na Kaye, na Aldyna a na mrtvé. Vlastně myslím jen na mrtvé a je mi zima.</p><empty-line /><p>Zem se kolem mě vzdouvá, tiskne mě, obklopuje, lezu tunelem jako červ, hlína je vlhká, měkká a horká. Je to porod? Rodím se? Nesmím tu zůstat, pomyslím si a panicky se snažím dostat dál, tam, kde bude světlo. Světlo, já kurva potřebuju světlo, prodírám se ven, něco mě zachytilo, dusím se, dusím se, dusím se, vycením zuby jako umírající pes a… otevřu oči.</p>

<p>Samozřejmě že se dusím, Aldyn mi klečí na hrudi a tiskne mi na obličej pevnou látku, nevím, co jsem čekala, po tom, jak to Dyre udělal s Kayem. Ten je tu ostatně taky, tváří se lhostejně, sever nejspíš dodal Dyremu na důrazu.</p>

<p>Je to divné, ale nezlobím se ani nemám strach. Čekala jsem to, v hloubi duše jo, přiznám si a pokusím se nadechnout přes látku. Musím se nadechnout, abych mohla křičet a Kaye i Aldyna zabít.</p><empty-line /><p>Zabít? Opravdu na to myslím? Zabít Kaye, snažím se vykřesat aspoň střípek nějakého pocitu, ale v hlavě mám prázdno. Kay mi poutá nohy a já nasaju doušek cezeného horkého vzduchu, jako bych si lokla lihu. Pak křiknu, dušeně a tak, jako když jsem křik teprve ochutnávala. Zasáhnu Aldyna, vyrazí to okno a nepochybně taky zvedne z postelí všechny spáče. To by mělo stačit.</p>

<p>Teď mě zalehne Kay. Ještě před pár hodinami po mně toužil, ale teď na mně leží a oči má úplně mrtvé. Dyre, jsi parchant.</p><empty-line /><p>Viktor rozrazí dveře a rovnou to koupí od zakrváceného Aldyna, který už se trochu sebral. Kay mě drží mnohem pevněji než Aldyn, v trapné nápodobě polohy, v níž to někdy děláme. Těla mají paměť, pomyslím si hořce. Těla mají paměť, ale to je mi teď houby platný. Viktor se stáhnul, Afoňův křik na Kaye s Aldynem nestačí, Timotej je vyřízený a Max se do rodinné rozmíšky určitě plést nebude. A Growski? Nemá smysl na nic čekat, usoudím, a dám Kayovi čelo. Jen trhne hlavou a leží na mně dál, zuby křečovitě obnažené kus od mé klíční kosti. Čeká a mně nezbývá nic jiného než čekat taky. Dokud se ve dveřích neobjeví Timotej…</p><empty-line /><p>Zabila bych Kaye. Připadám si úplně netečná, ale tohle mi jedno není.</p>

<p>„Timo,“ to nekřičím já, to řve někdo v mé hlavě, „pryč.“</p>

<p>Vidí a nejspíš i chápe, ale ani ho nenapadne, aby utekl.</p>

<p>„Pusť ji.“</p>

<p>Zpívá. Těžko říct, jak to zapůsobí na Kaye, zatraceně to ale působí na mě. Otupělost se rozplynula a všechno teď víc bolí, dokonce i netečný milenec, který na mně leží.</p>

<p>„Kurva.“ Měla bych šetřit dechem, ale musím to říct. „Kurva drát.“</p>

<p>Někdo se nadechuje ke křiku, a rozhodně to nemůže být Timotej. Zem se znova pohne a krovy zapraskají.</p>

<p>„Tentokrát tě do zadku opíchám já, ty idiote,“ vyštěknu na Kaye.</p>

<p>„Tino.“ Timotej samozřejmě chápe, co jsem udělala, ale já teď neberu na vědomí ani jeho. Aldyn se ke mně obrátí, srazím ho stranou, slyším vrčení, proboha, to jsem já? Krátce zakřičím, Kay s tváří v krvi, zrovna tak Aldyn… a Timo. Shýbnu se, abych ho zvedla, a tak toho posledního vidím pozdě, moc pozdě.</p><empty-line /><p>Dyre nechce zabít Timoteje, ani Aldyna s Kayem, ti jsou mu lhostejní. Obejme mě zezadu v parodickém zobrazení otcovské náklonnosti a rozdrtí mi pár žeber. Dům se zachvěje, zmatená masa země, kameny tam hluboko dole… a venku šero zimního dne.</p>

<p>„Tohle je rodinná věc, Dyre,“ vydechnu těžce.</p>

<p>„Je,“ souhlasí, „od začátku je to rodinná věc. Jsem rád, žes to pochopila.“</p><empty-line /><p>Vleče mě ven a já se nebráním. Musíme ven, rvačka v domě by zabila Timoteje a všechny ostatní snad s výjimkou Kaye. Pokud by zem znova pukla, tak… Zlomeniny přicházejí k sobě, ale teď je nejdůležitější dostat se pryč, dál, dost daleko, abychom si mohli promluvit na rovinu. Snažím se představit si, co se dělo, když Dyreho vyhnali. Někdo to musí vědět, přinejmenším on sám. Možná je cesta, jak to z něj dostat, ale já ji ještě nenašla.</p><empty-line /><p>Jsem celkem zvědavá, co si se mnou počne v autě, ale není tu žádné auto, jen mrazivý svištící vzduch.</p>

<p>„Na Aldyna jsi udělal velkej dojem,“ posmívám se Dyremu a doufám, že mě slyší. „Má z tebe motýly v břiše.“</p>

<p>Hodí mě na zem, trochu to bolí, to tyhle věci vždycky. Čekám, že do mě začne kopat, ale ovládá se.</p>

<p>„Kdybys měla úctu, nemusel bych.“</p>

<p>„Úctu? K chlapovi, co mi znásilňuje milence, mučí přátele? K někomu,“ zvednu se pomalu ze země, „koho vlastní rodina zahnala jako psa?“ Tohle čekal, uvědomím si, a pokusím se najít těžší kalibr. „Proč mi o tom nechceš nic říct,“ došla jsem až k němu, skoro se bradou dotýkám jeho hrudi, „je to pryč. Oni jsou pryč, jsme tu jen my.“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Musím uznat, že se drží dobře, uvítala bych trochu hysterie v jeho hlase, ale je možné, že je taky prostě hodně unavenej.</p>

<p>„Ne?“ povytáhnu obočí.</p>

<p>Stiskne mi ramena.</p>

<p>„Jsou na Islandu, ve Finsku, v Norsku, tady… Jen už jsou pro mne nedosažitelní.“</p>

<p>Teď mu není dobře.</p>

<p>„Jsou? Tak mi je ukaž. Zavolej je.“</p>

<p>Země se teď chvěje jako epileptik.</p>

<p>„Jsou už… jinde než já. Opravdoví bohové, emanace…“</p>

<p>Možná že je to směšné, ale po tom, co jsem zažila, pořád na bohy nevěřím.</p>

<p>„Píčovina, Dyre. Změnili skupenství? Byli schopní píchat s lidmi, jíst, unášet děcka. Co se s nima stalo, vysublimovali?“ šklebím se.</p>

<p>I Dyre se šklebí, nepříčetně.</p>

<p>„Já je zavolat nemůžu, ale ty možná ano, dítě.“</p>

<p>Každý hrajeme svou hru, pomyslím si, a oba betla. Prohlíží si mě teď, jako by mě viděl prvně, a to nevěští nic dobrého. Vrátí se mi dnešní sen.</p>

<p>„Tys byl u porodu?“</p>

<p>„U porodu?“ opakuje a zřejmě pochybuje o mém duševním zdraví.</p>

<p>„Když jsem se rodila,“ upřesním.</p>

<p>„Byl. Já jsem tě vlastně…“</p>

<p>„Dusila jsem se.“</p>

<p>Přikývne.</p>

<p>„Neměla jsem se narodit, zem to nechtěla.“</p>

<p>„Já jsem to chtěl,“ namítne povzneseně, „rozřízl jsem tvé matce břicho a pak…“</p>

<p>Už se nedivím podivným pohledům, které mě stíhaly, když jsem byla děcko. Jestli mě našli ležet vedle markytánky s rozříznutým životem…</p>

<p>„Císařské řezy se obvykle šijou, Dyre.“</p>

<p>„Ne tenkrát, má milá. A stejně by to nepřežila.“</p>

<p>Má v tom jasno a já už se nedivím, že s ním jeho příbuzní nechtěli nic mít.</p>

<p>„Dobře,“ nedopřeju mu víc sebeuspokojení, než je nutné, „takže jak je zavolám?“</p><empty-line /><p>Sedíme vedle sebe na zemi, ale naše shoda je jen zdánlivá. Dyre má v ruce těžkou stříbrnou dýku a drží ji nebezpečně blízko mého srdce.</p>

<p>„Zkus to ještě jednou.“</p>

<p>Otřesu se. „Vždyť ty nevíš, jak se to dělá, a já to nevím tuplem. Možná nechtějí mluvit ani se mnou, ani s tebou. A nebo prostě nejsou. Neexistujou. Smiř se s tím, Dyre. Jsi prostě sám.“</p>

<p>Ráda potěším bližního, ale teď mám pocit, že jsem to trochu přehnala.</p>

<p>Nebodne mě, prostě sevře prsty kolem mého krku, vycení zuby a… Pokouším se odervat jeho ruce, ale nejde to, je mi zle, nepotřebuješ dejchat, napomínám se, ale tělo se dožaduje vzduchu. Pak se ozve ošklivý, ale přesto povědomý zvuk, a padám do prázdna. Hlubiny už mi začínají lézt krkem.</p><empty-line /><p>Jsem… hluboko. Přímo to cítím, i když nevidím nic jiného než tmu. Hmatám kolem sebe, abych našla Dyreho. Musela jsem se hodně praštit, že jsem omdlela, nebo mě možná zbavil kyslíku opravdu dokonale.</p>

<p>„Dyre?“ zachraptím a zakloním hlavu. Měla bych vidět světlo, ale jsem obklopená hlínou. Znova v děloze, napadne mě. Tenhle porod už možná opravdu nepřežiju. Zvednu se nejdřív na kolena a pak si sednu na paty. Dál mě masa země nepustí. Sedím a čekám, těžko říct na co vlastně. Možná že na chvíli, kdy se mi zase vrátí síla, možná jen na smrt, se kterou se už tak dlouho míjím. Dyre tu není a mě to přese všechno docela děsí.</p><empty-line /><p>„Dítě?“ Sice jsem před okamžikem Dyreho postrádala, ale komedii mi hrát nemusí.</p>

<p>„No co je?“</p>

<p>„Slyšíš mě, dítě?“</p>

<p>„Přestaň blbnout, Dyre, jsme tu zasypaní. Kde jsi?“</p>

<p>Dotýkám se stěn svého vězení.</p>

<p>„Nejsem Dyre, dítě.“</p>

<p>„Na debilní vtipy nejsem zvědavá.“</p>

<p>Kdosi mě vezme za ruku a já už vím, že to Dyre opravdu není. Možná je to zubatá.</p>

<p>„Máš Dyreho hlas.“</p>

<p>Asi to není moc chytré, ale když mluvím, nemám čas se bát.</p>

<p>„To je možné,“ připustí hlas trochu trpce. „Volala jsi mě, dceruško, a rodina je víc než zákon.“</p>

<p>„No, to jsem poznala,“ vyprsknu.</p>

<p>„Takže nemáš nic, co by mluvilo v jeho prospěch? Nenajdeš ve vzpomínkách ani jednu, která by zmírnila jeho vinu?“</p>

<p>„No, nezabil mě.“</p>

<p>„To ani nemohl,“ podotkne můj společník.</p>

<p>„Neopustil mě. Tím chci říct,“ je hrozně těžké popsat, co mám vlastně na mysli, Dyreho mám opravdu pořád za patama, už jsem si na to skoro zvykla, „tím chci říct, že mezi námi není opravdová nenávist, jenom se nesneseme.“</p>

<p>„Jistě, protože rodina je víc než zákon.“</p>

<p>„Je to tvůj bratr?“ zkusím to.</p>

<p>„Jeden z mých synů,“ řekne hluše, takže těžko odhaduju, co pro něj slovo „syn“ vlastně znamená.</p>

<p>„Syn tvého těla?“ upřesním to pro pořádek.</p>

<p>„I to.“</p>

<p>„Ale teď…“</p>

<p>Pohladí mě po zádech stažených křečí. „Tělo je jen šat duše, dceruško.“</p>

<p>„Někdy se hodí.“</p>

<p>„Ty piješ krev?“ zeptá se najednou přísně.</p>

<p>„Piju krev a dýchám vzduch. Spokojím se s málem.“</p>

<p>„Nikdy neměl žádné dítě mít.“</p>

<p>„Ale já se narodila…“</p>

<p>„Ano. Narodila ses, a máš mnoho z naší krve. Napáchali jste tu hodně škod, ty a otec,“ pokárá mě. „Zem tím trpí.“</p>

<p>„Tahle zem trpí permanentně,“ odseknu, „je zvyklá.“</p>

<p>„Máš i jeho povahu.“</p>

<p>Zdá se, že ani dědečka jsem nenadchla.</p>

<p>„Už nesmíte dál pokračovat.“</p>

<p>Mluví jako Timotej.</p>

<p>„Nechci dál pokračovat, ale nenechám ho vyhrát.“</p>

<p>„Nesmíte pokračovat v boji,“ skočí mi nedůtklivě do řeči. „Boj otce s dcerou je zcela nepřijatelný.“</p>

<p>„Nebudu pokračovat, když nebude on.“</p>

<p>„Dítě…“</p>

<p>„Jmenuju se Tina.“</p>

<p>„Nepřípadné jméno.“</p>

<p>„Kristina.“</p>

<p>„Tím spíš.“</p>

<p>„A jak se jmenuješ ty?“ Mám pocit, že se trochu dusím, ale možná si to jen sugeruju, a možná taky že blouzním a celou dobu se tu bavím s přeludem. Možností je. „Nechceš přece, abych ti říkala dědečku, ne?“</p>

<p>Mlčí. Vzhledem k tomu, že je nejspíš mnohem starší než Dyre a minimálně stejně obřadný, dal by nejspíš přednost oslovení mnohem formálnějšímu.</p>

<p>„Urazil ses?“</p>

<p>„Samozřejmě že ne. Nemůžeš za to, že se ti nedostalo vychování.“</p>

<p>Děsím se, že začne s nějakou tirádou o rodině, ale zřejmě se líp ovládá.</p>

<p>„Moje jméno je Yrjö, víc nepotřebuješ vědět.“</p>

<p>„Mám ti tak říkat?“</p>

<p>Nejspíš je mu to jedno. Mluvíme spolu naposledy, o tom nepochybuju.</p>

<p>„To já ti nebudu říkat tím jménem.“</p>

<p>„Co Salo?“ nabídnu mu velkodušně. „Ztrácíme čas se jmény a já…“</p>

<p>„Thyri, to je pravé jméno pro tebe.“</p>

<p>„Klidně.“ Udusím se tady.</p>

<p>„Dal jsem ti jméno.“ Zjevně něco čeká, ale já už jsem moc umořená, abych si domýšlela.</p>

<p>„A to znamená co?“</p>

<p>„Přijal jsem tě do rodiny,“ objasní mi, zřejmě znechucený mojí tupostí.</p>

<p>„Je tu málo vzduchu,“ vysvětlím Yrjöovi nedostatek nadšení.</p>

<p>„Není tu žádný. Nepotřebuješ vzduch.“</p>

<p>„Možná, že ne, ale chci ho,“ pokračuju umanutě. „Chci vzduch a vítr, hlavně chci pryč odsud. Já…“</p>

<p>Tentokrát mě ty chladné ruce opravdu obejmou a podpoří tak moji domněnku, že umírám.</p><empty-line /><p>Proberu se uprostřed tundry, nahá, zato se vzpomínkami, které nejsou moje a s nimiž Dyreho velmi ráda seznámím. Moc ráda, ale až ho najdu.</p><empty-line /><p>„Dyre, Dyréééé…“ křičím, ale víc hledám. Nenacházím nic než zem, zmatenou a němou.</p><empty-line /><p>Musím ho najít, nebo to neskončí. Neskončí to nikdy.</p>

<p>Motám se zmrzlou plání a křičím. Nejdřív jméno svého otce, pak jméno jeho otce, a po nějaké době už mi není ani zima. Nikdo nepřijde. Kdo by sem taky lez… Připadám si osamělá, dokonale a definitivně, jako by mě ani čtyři století tréninku nepřipravila na tuhle chvíli. Do píči, a ještě jednou do píči. Budu se příležitostně muset dědečka zeptat, jak se to řekne álfsky.</p><empty-line /><p>„Hraješ si na dceru Pána mrazu?“</p>

<p>Kay stojí přede mnou, udýchaný a provinilý.</p>

<p>„Hledám tě od chvíle, kdy jsem se probral, ale dalo mi to zabrat.“</p>

<p>Zvednu k němu oči.</p>

<p>„Já jsem dcera Pána mrazu,“ odseknu ledově. „A ty,“ zamířím mu ukazovákem na hruď, „jsi děvka mýho táty.“</p>

<p>„Tino…“ Kay je v trapných rozpacích.</p>

<p>„A protože jsi jeho děvka, pomůžeš mi ho najít.“</p><empty-line /><p>S autem to jde líp, i když ne o moc.</p>

<p>„Proč ho chceš hledat, nebylo by rozumnější rychle se sbalit?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Liebchen, on je tady mnohem silnější.“</p>

<p>„To já taky, a nepotřebuju k tomu hypnotizovat jeho píchačky. Mimochodem, pil z tebe?“</p>

<p>Kay by se zjevně k tématu raději nevracel, ale to mu nedopřeju.</p>

<p>„Pil?“</p>

<p>„Klar.“</p>

<p>„Tak to slyšíš líp než já. Patříš mu.“</p>

<p>„Už ne.“</p>

<p>„Ale houby, chvíli trvá, než to přejde. Kde je,“ zadupnu brzdu a strkám Kaye z auta. „Musíš ho slyšet.“</p>

<p>Stojí v mrazivé noci a vítr mu škube plavými vlasy.</p>

<p>„Musím s ním mluvit,“ šeptám.</p>

<p>„Tam,“ ukáže neurčitě po větru.</p>

<p>Tak jo, pomyslím si, a nastartuju. Kayovi bych to nepřiznala, ale obyčejné věci mě teď uklidňují.</p><empty-line /><p>„Slábne to.“</p>

<p>„Jako že jedeme blbě?“</p>

<p>„Nevím, prostě to slábne.“</p>

<p>Pokusím se nějak pohodlněji poskládat na sedačce, kůži sežehlou mrazem vůbec necítím.</p>

<p>„Možná slábne Dyre,“ nadhodím a Kay se po mně zmučeně podívá. Taky toho má za poslední dobu dost.</p>

<p>„Jedem?“ obrátím se k němu. Pokrčí rameny. Takže jedem.</p><empty-line /><p>Řídím spíš mechanicky, vibrace motoru mě uspávají, Kay mlčí, ale pak do tupého, šedého šumu pronikne další zvuk. Jiný motor. Tmou šlehnou reflektory.</p>

<p>„Vrtulník. Naši?“</p>

<p>Zavrtí hlavou. „Naši určitě nesehnali vrtulník.“</p>

<p>„Takže ven.“</p>

<p>Změří si mě pochybovačně.</p>

<p>„Tino, nemáš ani boty.“</p>

<p>„Protožes mi je nevzal. A věděl jsi, že jste mě vytáhli z postele.“</p>

<p>„Nenapadlo mě…“</p>

<p>„Nepotřebuju boty, obejdu se bez nich. Pomoz mi zaseknout pedál.“</p>

<p>Je tu rovina, je šance, že auto bude ještě chvíli kodrcat a my se ztratíme. Kay se úkolu ujme s nadšením hodinového manžela. Zřejmě je rád, že zase nepřišla řeč na anální sex.</p><empty-line /><p>Vrtulník, krystalky ledu a běh. Loví nás? Nejspíš ani nevědí, kde jsme. Prostě jen hledají.</p>

<p>„Vypadáš… divně.“ Kay mě zatáhl do stínu jakéhosi baráku.</p>

<p>„Cítím se divně. Víš, jak se jmenuje můj děda? Yrjö.“</p>

<p>„To ti řekl Dyre?“ Kaye řeči o mé rodině evidentně matou.</p>

<p>„Ne, to mi řekl Yrjö. Taky říkal, že Kristina je nepřijatelný jméno.“</p>

<p>„Tys ho viděla?“ Kay se bezděčně pokřižuje, což dokazuje, že je úplně mimo.</p>

<p>„Ne, neviděla.“</p>

<p>„Proto ho hledáš?“</p>

<p>Kay je v některých věcech neuvěřitelně zabedněný, ale na druhé straně je to bytost, která má dokonalé instinkty, jen proto může lovit. Teď je jeho stanovisko jasné. Stáhnout ocas, a pryč.</p>

<p>„Jo. Protože tímhle to skončí.“</p>

<p>„Co skončí? Tino, proboha, padáme pryč. Vezmi si Tima a…“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Hledá nás vrtulník.“</p>

<p>Rozpřáhnu ruce. „Tady teď není pro lidi místo.“</p>

<p>„Cítím se nějak až moc lidsky,“ postěžuje si a já mu rozpraskanými rty přejedu po bradě.</p>

<p>„Patříš do rodiny, prdelko.“</p>

<p>Zasyčí na mě, ovšem jen symbolicky, přece jen, co kdyby tu byl děda.</p>

<p>„Čím dřív Dyreho najdeme…“</p>

<p>Popadne mě za ruku. „Tak jdem.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>16.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Kluše přede mnou jako honicí pes a já obíhám zmrzlé hroudy. V nohách mi zbylo ještě trochu citu, i když teplotu mám teď jistě nižší než mrtví na prosektuře. Zkoumavě si sáhnu na zadek, tam by se led už pomalu mohl tvořit, a málem zakopnu o Kaye.</p>

<p>„Támhle máš otce,“ stiskne mi rameno a couvne. Nechce Dyreho potkat, a ani Dyre po setkání netouží. Drží hlavu jako někdo, kdo se nemůže rozhodnout, jestli už neumřel, a neobrátí se, ani když jsem krok od něj.</p>

<p>„Zavolala jsem ho,“ oznámím mu rázně, „Yrjöa, víš. Říkal…“</p>

<p>Konečně se ke mně otočí. „Co říkal?“</p>

<p>„Žes nikdy neměl mít dítě, a taky že Kristina je nepřijatelný jméno. No, z jeho hlediska…“</p>

<p>„Já ti to jméno nedal,“ ohradí se.</p>

<p>„Dal mi jiný,“ pokračuju nevzrušeně. „Mimochodem, taky nechce, abychom se tu rvali, že to prej zemi škodí.“</p>

<p>Dyre cení zuby a vypadá u toho jako toulavý pes. Usměju se na něj. Že mě to nenapadlo dřív.</p>

<p>„Dal ti jméno? Jaké?“</p>

<p>Povzdychnu si. „Thyri. Hele, to s tím bojem jsi slyšel?“</p>

<p>„Dal ti jméno.“ Dyre si tiskne dlaně na tvář a vypadá, že toho má taky dost.</p>

<p>„Plyne z toho něco?“ založím si ruce na hrudi.</p>

<p>„To jsi s Yrjöem mluvila jako teď se mnou?“</p>

<p>„Nejdřív jsem si myslela, že jsi to ty, tak jsem mu řekla, ať nedělá píčoviny.“</p>

<p>„Musí být na vnučku hrdý.“</p>

<p>„Kašlu na něj zrovna jako na tebe, Dyre, a on, on se za tebe stydí. Přiznejme si, markytánky jsou póvl.“</p>

<p>„Měl jsem i jiné, všechny umřely.“</p>

<p>„Mně je to jedno,“ chlácholím ho zlomyslně, a zaplavovala bych otce pochopením i dál, kdyby se znovu neozval hluk rotoru.</p>

<p>„Hledají nás.“</p>

<p>Dyre podrážděně zvrátí hlavu. Lidé tu nemají co dělat, tam, kde teď jsme, neznamenají nic.</p>

<p>„Hele,“ začnu, ale Dyre zvedne ruku a poryvy větru zesílí.</p>

<p>„No tak právě tohle Yrjö nechtěl,“ připomenu otci, jenže to už helikoptéra poletuje jako sýkora ve vichřici.</p>

<p>„Dej jim aspoň čas se zdekovat,“ snažím se přivést Dyreho k rozumu, ale ten mě nevnímá. Možná bude nešťastný Dyre ještě větší průser než intrikující Dyre.</p><empty-line /><p>Vítr zesílil natolik, že je těžké udržet se na nohou, šlehá mě po znecitlivělé kůži, a co je horší, svádí mě k tomu, abych se připojila a zvesela pokračovala v rodinné merendě. Menší zemětřesení, vichřice, a na jaře povodně by taky nebyly od věci. Už chápu, proč měl Dyre doma problémy, zachovávat míru je pro něj, zdá se, dost těžké.</p>

<p>„Otče,“ chytnu ho za rukáv, „ten vrtulník už šel k zemi. Brzdi.“</p>

<p>Má nepřítomné oči člověka na drogách a dívá se skrz mě.</p>

<p>„Dyre,“ koneckonců, Yrjö tu určitě někde je, „ještě jeden takovej tanec, a sesype se to tady. Ta zem to nevydrží.“</p>

<p>„Mlč,“ šeptne, „mlč a poslouchej ten vítr.“</p><empty-line /><p>Kay se až doteď držel stranou, ale vývoj situace zřejmě nahání strach i jemu.</p>

<p>„Tino,“ rty se mi dotýká ucha, „co mu je?“</p>

<p>Pokrčím rameny. Co mu je? Nejspíš mu docela normálně hráblo, když zjistil, že cesta domů neexistuje. Možná zešílel strachy, bolestí, co já vím… Každopádně je to průser a jsem to já, kdo ho musí řešit.</p>

<p>„Nevím, kotě.“</p>

<p>„Dokážeš ho nějak, eh, uklidnit?“</p>

<p>Poryv větru nás málem smete.</p>

<p>„Zkusím to. Jestli se to nepodaří mně, uklidněj ho jiní, a myslím, že z toho šťastnej nebude.“</p>

<p>V dálce hoří helikoptéra, ale to Dyreho nezajímá, momentálně s uspokojením pozoruje oblak sněhu ženoucí se plání. Dá se do mě zima, zničehonic a proti vší logice, kůži mám dávno bíle modrou a teplotu nižší než mrtvý. Dá se do mě zima, a navíc dostanu hlad. Dyre má spoustu krve, pomyslím si, podle toho, jak vyvádí, nejspíš mnohem víc, než potřebuje.</p><empty-line /><p>„Tati, já mám hlad,“ řeknu tím nejprotivnějším hlasem otravného dítěte, a když na mě Dyre nereaguje, obejmu ho prostě kolem krku, mazlivě mu rozepnu kabát a zakousnu se. Všimne si toho teprve ve chvíli, kdy mu prokusuju tepnu, a brání se spíš zběžně. Je to absurdní, protože před pár hodinami jsme se rvali jako psi. Napiju se a pak popadnu Dyreho za klopy.</p>

<p>„Zastav to, kurva,“ zalomcuju s ním, „Dyre, já nevím, co Yrjö může, ale říkal, že mu to vadí. Co může?“</p>

<p>Otec se na mě konečně podívá.</p>

<p>„V jistém smyslu skoro všechno.“</p><empty-line /><p>Teď už mě Dyre vnímá.</p>

<p>„Je mi zima,“ opakuju znova. „Jsem nahá, jestli sis nevšiml, a Kay se mi posmívá, že si hraju na dceru Pána mrazu. Vrtulník shořel, ale už jen to, že se objevil, znamená, že nás hledají. Timotej je v příšerným stavu, což ti mimochodem jen tak neodpustím, a já se tě ptám, co s tím chceš dělat?“</p>

<p>Shrne si vlasy z tváře.</p>

<p>„Vždyť na tom nezáleží.“</p>

<p>Zjevně záleží jen na tom, co zajímá jeho.</p>

<p>„Záleží. Jelena, Marija Ivanovna, Afoňa… Zatáhli jsme do našeho sporu kdekoho, a ty teď řekneš, že na tom nezáleží. Záleží, přinejmenším jim.“</p>

<p>„Nesmysl.“</p>

<p>„Hele, zařvala tu spousta lidí. Možná to místní věrchuška ututlá, možná že to vůbec nikoho netankuje, jenže jsou tu doly. Můžeme mít armádu.“</p>

<p>„Dobře, chceš si cucnout z Putina.“ Povýšeně se usměje. „Bezvýznamný. Za války…“</p>

<p>Na vzpomínky teď nemám náladu. „Jasně, jen to nejlepší je pro tebe dost dobrý. Mimochodem, za který války?“</p>

<p>Vypadá to, že si sám není moc jistý. Kousnu se do rtu.</p>

<p>„Takže?“</p><empty-line /><p>Je noc a jsme daleko od všeho. Mobily nemají signál, lidé zemřeli a náš problém je bolestně zřejmý. Vláda upírů? Nejsme upíři, a když na to přijde, umíme se dostat do desetkrát tak velkých sraček. Obdivuhodné, opravdu. Dyre předstírá, že ho baví hrát si na sněhovou bouři, a Kay se cítí jako nahej v trní.</p>

<p>Když nám zmrzlá zem začne pukat pod nohama, moc mě to nepřekvapí.</p>

<p>„To tě to ještě baví, po těch letech?“ vyjedu na Dyreho. Pomalu zavrtí hlavou.</p>

<p>„Tohle nedělám já.“</p>

<p>Závan větru, silnější než ty předešlé, mě málem odfoukne a Kay mě přitáhne k sobě pod bundu.</p>

<p>„Tohle není normální,“ postěžuje si, a když takhle kňourá on, tak to už něco znamená.</p>

<p>„Není. Možná se seznámíš i s dědečkem,“ tisknu se k jeho tělu, které mě teď opravdu a nefalšovaně hřeje.</p><empty-line /><p>Čelit větru je časem otravné, takže se doplácáme k neduživé skupince stromů a sedneme si na zem.</p>

<p>„Dyre, plán?“</p>

<p>„Prostě počkáme.“</p>

<p>Jako na smrt, pomyslím si a vzpomenu si na Simeonovy prastaré oči. Někdo čeká dlouho.</p>

<p>„Mimochodem, jak se álfsky řekne ‚do píče‘?“</p><empty-line /><p>Nejdřív je to jen nepříjemné, pak to bolí. Půda praská, vítr se zvedá a zas utichá, jako by někdo bojoval o dech.</p>

<p>„No to je hnus.“</p>

<p>Kay němě přikývne, už rezignoval, možná to chápe jako pokání, býval křesťan, aspoň vyznáním. Pravděpodobnější je, že má strach. Já ne, já mám pocit, že budu zvracet.</p><empty-line /><p>„Je ti zle?“</p>

<p>To považuju za opravdu hloupou otázku. Mám co dělat, abych udržela krev v žaludku, a intenzivní pocit, že mi praskne hlava.</p>

<p>„Jo, je.“</p>

<p>„Jsi přecitlivělá,“ těší mě Dyre shovívavě.</p>

<p>Především nejsem padlá na hlavu, ani zaslepená, ohrnu pohrdlivě rty.</p>

<p>„To nejsi, Thyri,“ odpoví někdo na mé myšlenky. Rodinný čaj o páté začíná.</p><empty-line /><p>Vysoké sloupce zmrazků efektně víří a pak je spatřím. Dyre by rodinu nezapřel, možná ani já ne, tak mrňavý jako já ovšem nejspíš nebyl nikdo. Tedy dokud měli těla, dneska jsou to jen mátohy, ale nezdá se, že by jim to nějak vadilo. Pokud jsou na tom se sebevědomím stejně jako Dyre, jsou na své skupenství patřičně hrdí.</p><empty-line /><p>„Otče?“ Dyre rezervovaně pokývne hlavou k muži, který je mu velice podobný. Zřejmě dědeček. Pak jsou tu další, muži i ženy, všichni štíhlí, dlouhovlasí a zpruzení, minimálně se tak tváří. Kay mi tiskne ruku. Tohle je dost i na něj.</p>

<p>„Synu…“ Yrjöovi to slovo zrovna moc přes pysky nejde, „musíš s tím okamžitě přestat. Zem…“</p>

<p>„Seru na tuhle zem.“</p>

<p>Povytáhnu obočí. Dyre se rozhodl použít mou taktiku a já teď doufám, že jsem mu byla dobrou učitelkou. I Yrjö povytáhne obočí. Asi se přece jen už dlouho pohybuje ve vyšších, ehm, sférách.</p>

<p>„Neměl bys mít ani schopnost…“</p>

<p>„Mám tu schopnost, stejně jako mám schopnost zplodit dítě. Nebylo tak snadné mi to vzít úplně, že?“</p>

<p>„Ne, nebylo to snadné, hlavně proto, že jsem nechtěl… vidět vlastního syna takhle. Dobrá, máš dceru, to je víc, než v co mohli mnozí jiní doufat.“</p>

<p>„Jo, mám svéhlavou a neposlušnou dceru, které nemůžu dopřát přiměřený sňatek, ale jsem rád, samozřejmě.“</p>

<p>„Máte spory.“ Yrjö vypadá, jako by čekal, že jen pouhé konstatování toho faktu nás přivede k pokání.</p>

<p>„Spory s vlastním dítětem, to pro tebe nemůže být žádná novinka, Yrjö,“ ušklíbne se Dyre. „Mimochodem, díky za optání, vede se mi dobře a samota je inspirující.“</p>

<p>„Ty nejsi sám,“ vložím se do hovoru. „Všechno, jen ne sám. Přinejmenším mě pořád šmíruješ.“</p>

<p>„Jsi má dcera.“</p>

<p>„Ty jeho syn. Boha, co to je, nějakej dědičnej hřích?“</p>

<p>Přízraky teď přenesly pozornost na mě, což se nelíbí Kayovi. Ne, že by o mě měl strach, spíš má strach, že začnou řešit jeho.</p>

<p>„Jen divoká povaha,“ usekne Yrjö. „Nezvládnutelná. Řekl ti otec, proč musel odejít?“</p>

<p>Dyre se zamračí, ostrý sníh tančí kolem nás v absurdní scéně jako ze starého filmu.</p>

<p>„Vraždy, znásilnění, vydírání? Nemusel mi to říkat, já ho znám.“</p>

<p>„To všechno se dá odpustit, ale to, že rvete zemi, to ne. To je…“</p>

<p>Hledá slovo, ale já ho mám na jazyku mnohem dřív než on. Hřích. Křesťanské slovo, ale na tohle se dobře hodí. Hřích.</p>

<p>„Podívej,“ snažím se mluvit věcně, „Dyre má nervy v prdeli a já jsem totálně vyčerpaná. Ano, nemáme se rádi. Dyre něco chce, já chci něco jiného. Jenže… jenže jsme si zbyli,“ uvědomím si smutně, jako by mě Yrjöova přítomnost osvítila. Ztráta vlasti je nesnesitelná, říkali staří latiníci, aspoň mi to tvrdili v jedné škole, kam jsem čirou náhodou chodila. Pro Dyreho jistě. Ale být úplně sám, to se opravdu nedá vydržet, a tak si mě udělal. Smutnej příběh, tohle, zvednu k Yrjöovi oči.</p>

<p>„Zbyli? Jestli tvůj otec okamžitě nepřestane s tím, co dělá, zůstaneš nám, ne jemu.“</p>

<p>Ztěžka polknu. Matka poběhlice už nehraje roli a Dyremu se nejspíš v jeho urputné nabíječské kariéře podařilo něco výjimečného. Zamrazí mě, pokud je to možné u někoho, kdo už se stal kusem ledu.</p>

<p>„Patří mně,“ vyštěkne Dyre zuřivě.</p>

<p>„Jsi blázen, bratře,“ pohne se jeden z přízraků.</p>

<p>„Sklapni, Týre.“</p>

<p>Vypadá to, že si bráškové dají přes hubu.</p>

<p>„Nepatřím nikomu,“ řeknu otráveně, „ale pokud je potřeba něco zařídit, jsem ochotná mít smysl pro rodinnou soudržnost. Je potřeba něco zařídit?“</p>

<p>„Ty svého otce přece nenávidíš, dítě.“</p>

<p>A je to tady. Jasně že Dyreho nesnáším, že mu přeju rezavou kotvu do zad a tisíc kokotů do řiti, ale tady ho prodat… Obrátím se k němu. Já mu nepatřím, on patří mně. Já si to s ním mám vyřídit, ne oni, já mám právo naplivat mu do ksichtu, ne oni, tisíce let někde v tahu.</p>

<p>„Ale ne, já mám Dyreho ráda.“</p>

<p>V otcových očích vidím záblesk pochopení.</p>

<p>„Doba se změnila,“ usměje se křivě, „děti už své rodiče neposlouchají jako dřív, ale to neznamená, že by mezi nimi byla nevůle, co, holčičko?“</p>

<p>Vytáhnu se na špičky a líbnu ho, abych završila tu komedii. Dyre mě obejme… a Yrjöovi, přesně jak se dalo předpokládat, dojde trpělivost.</p><empty-line /><p>„Chlapi, pryč,“ stačím ještě zaječet, než tanec „Pána mrazu“ vypukne naplno. Dyre mě chytne za ruku a já za sebou vleču Kaye. Spíš letíme, než běžíme plání a za námi chňape hladovou tlamou prasklá zem. Když se hádá rodina, jdou holt principy stranou, co, Yrjö?</p><empty-line /><p>Už to není prasklý meloun, už je to žraločí tlama. Průrvy se otevírají pod našima nohama, přeskakujeme je jako v nějakém akčním dostihu, jako v počítačové hře. Kupodivu má první dost Dyre, ale možná že ho vyčerpaly ty sněhové bouře, se kterými si hrál. Přes poslední propast ho spíš přetáhnu.</p>

<p>„Jak dlouho to vydržej?“ vyrazím mezi nádechy.</p>

<p>„Dlouho. Je jich hodně.“ Dyre má samozřejmě pravdu. Je jich hodně, a my jen utíkáme, nebojujem.</p>

<p>„Co v jedný tý díře zůstat?“ napadne mě.</p>

<p>„Zavřou ji,“ namítne Dyre.</p>

<p>„Dokážeme zařídít, aby ji nezavřeli úplně?“</p>

<p>Dívá se na mě zkoumavě a pochybovačně.</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>To je povzbudivé. Nejspíš i Dyre počítá, že zdechnem pod promrzlou hlínou tady, v prdeli světa.</p>

<p>„Jdem?“ Utíkat už nemá smysl.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>S potěšením zaznamenám, že Dyre už chytá pražský přízvuk.</p><empty-line /><p>V díře už mi tak veselo není. Nemám strach ze smrti (ani z nesmrti, ostatně myslím, že ještě před rozmašírováním by mi nejspíš Yrjö dal možnost kát se a odpravit otce), ale ze stísněného prostoru a z vlnících se stěn. Přeju si mít šaty.</p><empty-line /><p>„Tino?“ Kay mě objímá a příjemně hřeje, což mi dovoluje líp se soustředit na přemlouvání pustiny, zmagořené protichůdnými požadavky.</p>

<p>„Hm?“</p>

<p>„Až zas budeme žít normálně…“</p>

<p>Soucitně mu stisknu ruku. Žít normálně je od našince dost odvážný požadavek.</p>

<p>„Tak co?“</p>

<p>„Vyseru se na všechny upírský věci.“</p>

<p>„Moje řeč, chlapče.“ Dyre je v tváři úplně bílý, a kdybych ho neznala, mohla bych ho považovat za nevinnou oběť, jenže já ho znám.</p>

<p>„Netruchli a píchni mi, otče,“ zaprosím, protože mi připadá, že k nám hlína lne až příliš důvěrně.</p>

<p>Protáhne se. „Už, dítě, už.“ Pak se dotkne konečky prstů mých vlasů a začne broukat, jako by mi zpíval ukolébavku, ale nezpívá ji mně, zpívá ji zemi. Skoro fyzicky cítím, jak se rány uzavírají, jak bouře utichá, a Dyre zpívá dál, hlubokým hlasem, který vibruje v kostech, možná už ne zemi, ale jen aby se potěšil.</p>

<p>„Vždycky jsem v tom byl nejlepší,“ pochválí se potom samolibě a dá mi možnost pochopit Yrjöa. Dyre se svou schopností, naprosto neochotný dodržovat jiné zákony než vlastní. Dyre bez soucitu, bez slitování, Dyre, pro kterého rodina znamená rvačku. Ale taky nezrušitelné spojení, přiznám si.</p>

<p>„Nedivím se, že tě vyrazili, otče. Mimochodem, musíš mě to naučit.“</p>

<p>Zlomyslně se usměje.</p>

<p>„To se nedá naučit. Buď to umíš, nebo ne. Můžeš to zkusit, ale když ti to nepůjde, nebuď zklamaná. Nikdo z nich to neumí.“</p>

<p>Chápu ho až moc dobře.</p>

<p>„Vrátěj se?“</p>

<p>„Určitě.“</p>

<p>„Takže?“</p>

<p>„Takže musíme na jih, co nejrychleji.“</p>

<p>„Vzít Timoteje a…“</p>

<p>„Na co ho potřebuješ?“ vycení Dyre zuby. „Usmířili jsme se, ne?“</p>

<p>Vytřeštím na něj oči.</p>

<p>„Bereš ho jako konkurenci? Je to můj kamarád, proboha.“</p>

<p>„Máš jen jednoho otce, a to jsem já,“ odsekne.</p>

<p>„Jsi magor,“ zavrtím hlavou a tuším, že všichni Álfové by můj názor schválili.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>17.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Vracíme se k Viktorovi, trojice přízraků s černými kruhy okolo očí. Odhaduju, jestli jsem vůbec schopná jen tak tam přijít a pustit se zas do obvyklých her, uplácet, schovávat se a podvádět, a divit se, že to dokáže Dyre.</p>

<p>„Kolik jim toho chceš říct?“ obrátím se k němu.</p>

<p>„Nic.“</p>

<p>„Něco říct musíme.“</p>

<p>„Nemusíme.“ Dyre má neochvějnou jistotu tvora, který nikdy nic nemusel.</p>

<p>„Dobře, nemusíme, ale nebude to zrovna chytrý.“</p>

<p>Kay, o kterém jsem si už myslela, že přišel o řeč, pohodí hlavou.</p>

<p>„Řekněte, že jste se porvali spolu, tomu uvěří každý.“</p>

<p>Přikývnu.</p>

<p>„Porvali a pak smířili. To má logiku.“</p>

<p>Dyre se tváří povzneseně a mně už pomalu ani nevadí, že jsem v mínus třiceti nahá. Zkusmo cvrnknu do bradavky, jestli mi neupadne, ale nestane se nic, jen Dyre pohoršeně zavrtí hlavou. Uculím se na něj. Po dnešním zážitku už nemá právo na moralizování.</p><empty-line /><p>Chata je tmavá. Samozřejmě, domy upírů jen málokdy pohostinně září do šera, ale ticho může mít i jiné vysvětlení.</p>

<p>„Dyre, máš tu ještě nějakej vliv?“ zeptám se opatrně.</p>

<p>„Tady jako jinde, holčičko.“</p>

<p>„Já jen, jestli to tady nevybrali.“</p>

<p>„To nevím, jsem bez telefonu,“ namítne prakticky a otevře tím dveře do jednadvacátého století. Ještě že tak.</p><empty-line /><p>„Timo,“ zaječím na celou chatu a vzbudím upíry, kteří už se zřejmě chystali do postele.</p>

<p>„Tino?“</p>

<p>Timotej zachumlaný do županu, podšitého kožešinou, se zjevil na schodišti a s holou hlavou vypadá opravdu bizarně. Pohledem se dotkne Dyreho, ale nijak to nekomentuje.</p>

<p>„Jsi v pořádku?“</p>

<p>„Je v pořádku, byla se mnou.“ Dyre je víc než podrážděný. Zdá se, že se budu muset velkých objímaček s Timotejem zdržet, nebo ho zabije tak jako tak.</p>

<p>„Nech toho,“ vyjedu na něj.</p>

<p>„Mám tu vaše šaty.“ Growski mi snaživě podává tašku. Tady už jsou šaty zase důležité.</p><empty-line /><p>„Nemáme čas,“ připomíná mi otec, když se oblékám.</p>

<p>„Tak sežeň letadlo,“ pokrčím rameny.</p>

<p>„Moc zranitelné.“</p>

<p>No, když si zas někdo bude infantilně hrát na bouřku… ale pravdu samozřejmě má. Letadlo se dá sfouknout snadno.</p>

<p>„Autem to bude pekelná cesta,“ varuju ho. „A po svých Timotej nemůže, nestačil by.“</p>

<p>Ta představa zřejmě Dyreho příjemně naladila, ale nakonec pěší túru taky zavrhne.</p>

<p>„Moc pomalé,“ uzná zklamaně.</p>

<p>„No nějak se pryč dostat musíme,“ namítnu.</p>

<p>„Návnady.“</p>

<p>Sednu si na postel. Dyre mluví jako orákulum, a už to je dost únavné.</p>

<p>„Jaký návnady?“</p>

<p>„Dokážu z těch tady udělat návnady… na chvíli.“</p>

<p>„Budou je pokládat za nás?“</p>

<p>Usměje se. „Tak trochu.“</p>

<p>„A pak je zabijou?“</p>

<p>„Když zjistí, že to nejsme my? Jistě.“</p>

<p>Není to zrovna způsob, který by se mi líbil.</p>

<p>„Jinej nápad nemáš?“</p>

<p>„Existuje spousta jiných řešení,“ přechází pokojem. „Nejpravděpodobnější je, že tě donutí, abys mě zabila, a pak si tě vezmou. Já nejsem přijatelný vyslanec, ty… proč ne. Malá Thyri, Yrjöova vnučka. Tohle jsi nechtěla, ale je to tu zas. Je ovšem možné, že nás zabijí oba, zplanělé výhonky je třeba osekat. Nebo…“</p>

<p>„Jsi pro mě přijatelnější jen proto, že tě už znám,“ usadím ho. „No, možná taky to, že máš tělo.“</p>

<p>„Co ty víš o mém těle?“ Zní to lehce oplzle.</p>

<p>„Hodně. Viděla jsem tvý plíce.“</p>

<p>Ušklíbne se na mě a já na něj.</p>

<p>„Takže v podstatě moc na výběr nemáme, co? Koho chceš použít?“</p>

<p>Znám ta jména, ale budu radši, když je řekne on.</p>

<p>„Aldyna.“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>„Pak toho, co ti dával šaty, Maxima, Viktora, Afo…“</p>

<p>„Afoňu ne,“ založím ruce na prsou.</p>

<p>„Ale ano. Bude rád. Umře s tou, no s tou umírající. Potřebujeme i ženskou.“</p>

<p>„Stačí ti tři a ona, ne?“</p>

<p>„Uvidím.“</p>

<p>„A Growski…?“</p>

<p>„Myslel jsem, že pro tohle jste ho sem brali. Jinak není k ničemu.“</p>

<p>Jistě, není. Z Dyreho hlediska ne, jenže je jeden z těch, co se chovají slušně.</p>

<p>„Nechová se slušně, chová se jako voják,“ okřikne mě otec, „proto taky půjde, když bude třeba.“</p>

<p>Neříkám, že nechápu Dyreho snadný svět závazků a povinností, které se ovšem nikdy netýkají jeho.</p>

<p>„Jinak to nejde. Občas je potřeba někoho obětovat,“ poučí mě.</p>

<p>Přikývnu. To jistě je, jen to nesmíme být my.</p>

<p>„Co to zabalit, Dyre?“ zeptám se jen tak zkusmo. Sama si vlastně nedovedu smrt představit, i když mě obklopuje, kam jen má paměť sahá. Měla bych po ní klid? Podle toho, jak se na mě Dyre podívá, tak asi těžko.</p>

<p>„To pro nás není.“ Možná se snaží mluvit laskavě, ale zní to, jako když pasák láká do bordelu sedmiletou holčičku. Dokonce mi projede prsty vlasy.</p>

<p>„Co by bylo?“ držím se tématu.</p>

<p>Jazykem si přejede rty. „Čekání? Utrpení? Já tohle nevím.“</p>

<p>Neví to, a nejspíš ani vědět nechce. Nekapituluje jen tak, a proto obětuje jiné. A tak je to pořád.</p>

<p>„Jdu říct Kayovi a sbalit Tima.“ Najednou se mi moc nechce zůstávat s otcem v místnosti.</p>

<p>„Jemu řekni, ostatním ne. Upíři… někdy příliš lpějí na neživotě,“ odkašle si.</p>

<p>Kývnu a jdu. Na tohle mám vlastní názor.</p>

<p>Za dveřmi číhá Kay a z tváře mu ostře vystupují kosti.</p>

<p>„Vyrážíme?“</p>

<p>„Brzo. Zatím se napij.“</p>

<p>Poslušně se obrátí ke kuchyni.</p>

<p>„Teplý,“ zarazím ho. Koukne na mě a pochopí.</p>

<p>„Jo, teplý,“ rozhlédne se kolem sebe. Z upírů se mu nejspíš pít nechce. Nepřítomně se na něj usměju a proklouznu kolem něj. Mám taky hlad, a navíc tu mám ještě nějakou práci.</p><empty-line /><p>„Growski?“ cením na něj zuby.</p>

<p>„Madam?“</p>

<p>Nemůžu říct, že je mi ho líto, je mi to hloupý.</p>

<p>„Mám hlad,“ usměju se.</p>

<p>„Před útokem.“ Skoro automaticky se vypne do pozoru.</p>

<p>„Spíš před útěkem.“</p>

<p>Uvolní si límec, abych se mohla zakousnout, a mně to, bůhvíproč, připomene popravu. Poklepu mu palcem na tepnu, a když se přisaju, opravdu se snažím. Posílám mu ty nejlepší vize, jakých jsem schopná, a cítím, jak se uvolňuje a opírá se o mě. Sténá a mně dá dost práce přestat brzo, aby ještě Growski vůbec Dyremu k něčemu byl.</p>

<p>Upravuje se pak s vojenskou pečlivostí, jako by se styděl, že se nechal unést.</p>

<p>Stisknu mu rameno.</p>

<p>„Dík,“ a on srazí paty.</p>

<p>„Takže na zteč, madam?“</p>

<p>Ví to. Možná jsem v těch pěkných představách nedokázala zas tak úplně lhát.</p>

<p>„Na zteč,“ připustím. „A máme opravdu důstojnýho protivníka. Chtěl bys to dělat s valkýrou?“</p>

<p>Zasalutuje mi. „Mou ctí je věrnost, madam,“ prohlásí řízně, a je v tom všechno.</p>

<p>„Až se s nima setkáš, tak jim to řekni. Tohle pochopí.“</p>

<p>Usmívá se.</p>

<p>„Tys byl v kadetce.“</p>

<p>„Ja, Frau Tina,“ zarachotí.</p>

<p>„Všechno bude v pořádku,“ usměju se jen zuby a jdu. Nejspíš bude, německý voják nemůže dosáhnout výš než k Yrjöovi, pomyslím si. Možná ho nějaká valkýra nakonec přece jen čeká.</p>

<p>Když se vrátím zpátky, zastihnu Dyreho, jak se hádá s Timotejem. Tyčí se nad ním a skýtá mi vzorný obraz árijského rozhořčení.</p>

<p>„Nikam s váma nejdu,“ opakuje Timo zatvrzele, „bohatě mi stačí chcípnout tady.“</p>

<p>„Idiote,“ vyštěkne Dyre a já stáhnu koutky úst. Ošklivého už je trochu moc, povzdechu si a položím Timotejovi ruku na zátylek. Vědomí ztratí skoro okamžitě.</p>

<p>„Nemá smysl se hádat.“ Pohledem se otci vyhýbám. „Poneseme ho.“</p>

<p>„Nákladná hračka,“ zavrčí, ale dál se Timotejem nezabývá. „Kde je ten voják?“</p>

<p>„Čeká na tebe,“ ukážu bradou ke dveřím a snažím se odejít z místnosti dřív, než Dyre stiskne kliku. „Připravuje se na zteč,“ dodám tiše.</p><empty-line /><p>I Kay se připravuje na zteč, každopádně z Maxe pije dost nekonsenzuálně. Ten obraz násilí mě na chvíli zaujme, ale pak pokračuju za svým cílem, dokonce i po tom, co jsem zaznamenala, že Max má hezkej zadek. No co, stejně je to jen řezivo, spálený maso, momentálně patřící mému parťákovi. Někdy mu pak musím sáhnout do svědomí.</p><empty-line /><p>Afoňa sedí u Iriny, která vypadá už dočista mrtvá. To by Dyreho nepotěšilo.</p>

<p>„Je… konec?“ zeptám se tiše. Zvedne hlavu.</p>

<p>„Ještě ne.“ Tvář má ztrhanou.</p>

<p>„Odcházím,“ odkašlu si, „a s tebou i s ní bude mluvit můj otec. No, spíš jen s tebou,“ dodám při pohledu na Irinin ostře vystupující nos. „Hodně jsi zkusil, takže pokud bys ještě nechtěl končit, tak…“</p>

<p>Smutně se usměje a i on mi teď připomene kocoura, prašivého a nemocného kocoura, pro kterého je smrt vítaným klidným spánkem.</p>

<p>„Nemám, kam se hnát, a nenechám ji tady. Carica, ty jsi laskavá a velkomyslná žena, ale ani ty bys nedovolila, abych s sebou vzal někoho, kdo bude zdržovat a není schopen boje. Tvůj otec…“</p>

<p>„Dobře. Nabídnout jsem ti to musela.“</p>

<p>„Vážím si toho.“ Dívá se na mě klidně a já si připadám jako na pohřbu. Kondoluju do foroty.</p>

<p>„Carica, bude trpět?“</p>

<p>Vím, že měl tu otázku na jazyku celou dobu.</p>

<p>„Ona? To je hodně nepravděpodobné. Nevydrží ani setkání.“</p>

<p>Civí na mě dál a já uvažuju, co mám říct. Afoňa je kanální krysa, ale moudrá a čestná krysa.</p>

<p>„Uvidí je?“</p>

<p>To se mě moc ptá. „Koho?“</p>

<p>„Je. Vyděsili i tvého otce, musejí být…“</p>

<p>Zřejmě si představuje trolla, nebo něco takového. Už mě unavuje lhát.</p>

<p>„Jsou to příbuzní,“ přiznám unaveně. „Možná trochu upjatý, ale jinak…“</p>

<p>Ukloní se mi.</p>

<p>„Chápu, carica,“ řekne, „a z celého srdce vám přeju úspěch. I kvůli nám,“ obsáhne širokým gestem Krasnodarský kraj, Rusko a možná i celý svět. Rusové jsou megalomani, všichni.</p>

<p>„Pokusím se je trochu přišlajfovat,“ slíbím mu, pak ho zvednu z pelesti, na které sedí, a krátce ho obejmu. Zírá na mě, takovou vřelost zřejmě nečekal.</p>

<p>„Dobrou,“ pokynu mu a vypadnu, protože se mi podezřele stahuje krk. Země pod domem se třese.</p><empty-line /><p>„Autem?“ obrátím se k Dyremu. Je teď soustředěný, špičáky mu nadzvedávají horní ret.</p>

<p>„Ne, běžte. Já to tu vyřídím a přijdu za vámi.“</p>

<p>„Běžte?“ zeptám se nevěřícně. „Timotej běžet nemůže.“</p>

<p>„Ponesete ho.“</p>

<p>„Pojedu autem,“ založím ruce na hrudi. „Běžet… co je to za pitomost?“</p>

<p>Dyre mě s maximálním sebeovládáním pohladí po rameni. „Běžet. Když tě chytnou, možná nezabijou tebe, ale je určitě.“</p>

<p>„A když poběžíme, tak nás nezabijou?“</p>

<p>„Pokud tě zem neprozradí.“</p>

<p>A je to tady, všechny ty věci, před kterými se nedá schovat.</p>

<p>„Chápu.“</p>

<p>„Já vím, že jo.“</p>

<p>„Kde se chceš sejít?“</p>

<p>„Najdu vás.“</p>

<p>Jasně, poběžíme, zem se bude kroutit, Dyre nás bude hledat stejně jako Yrjö… Obrátím se k Timotejovi, ale ten jen trhne hlavou.</p>

<p>„Máš, cos chtěla, kotě. Ale poběžím, když budu muset.“ Kulhá ke mně pokojem.</p>

<p>„Kayi?“</p>

<p>„Vezmu ho,“ zavrčí nenadšeně. „A už pojď, mám toho tady plný zuby.“</p>

<p>A Dyre přikývne, jako by se pod tuhle hlášku chtěl podepsat.</p><empty-line /><p>Vyjdu ze dveří, stoupnu na umrzlou zem a přikážu jí jediné: „Mlč.“ V tu chvíli na mě zavolá Aldyn. Stojí ve dveřích a vypadá spokojeně. Aspoň to, mívala jsem ho dost ráda a nemám důvod přát mu něco horšího, než co se mu stane. No, aspoň zemře „ušlechtilou čepelí“.</p>

<p>„Co je?“ obrátím se k němu.</p>

<p>„Nepřišla ses rozloučit.“</p>

<p>Obejmu ho, koneckonců jde na smrt, ale já nic necítím. Možná to mezi námi skončilo, nebo už pro samé vzrušení okolo chlapa nepotřebuju. Líbnu ho a ustoupím.</p>

<p>„Musíme, Timotej půjde pomalu,“ vysvětlím a vidím Aldynův vítězný úsměv. Zajímalo by mě, co mu Dyre nalhal.</p><empty-line /><p>Běžíme, zem mlčí, mlčíme i my. Nedomlouvali jsme se, teď tu takové věci jako mapa nemají místo. Běžíme k jihu pod nízko visícím nebem, tak rychle, jak jen dokážeme, běží dokonce i Timotej, no, možná je spíš vlečen, nemluvíme, jen čekáme, když přijde únava tak těžká, že se budeme muset zastavit. Zem spiklenecky mlčí.</p><empty-line /><p>„Pusťte mě, půjdu sám,“ chraptí. Kay ho pustí, spíš znechuceně, než že by chtěl vyhovět, a Timotej se sveze k zemi, tvář jako olovo a ruce ledové.</p>

<p>Zastavíme se, zvednu ho v náručí, neváží skoro nic, skoro se stydím dotýkat se ho, když vypadá takhle.</p>

<p>„Zkusilas to, prdelko,“ usměje se na mě s námahou, „ale teď už mě opravdu zahoď.“</p>

<p>Kay zasyčí, nerad dělá zbytečnou práci.</p>

<p>„Nech ho tady, když chce.“ Kayovi přemrzlé vlasy visí přes uši a taky vypadá, že by si nějakou valkýru zasloužil, jen nevím, co by s ní ve svém stavu dělal.</p>

<p>„Kdyby tu byl Dyre…“ pokračuje Kay a Timotej tiše a spokojeně umírá.</p>

<p>Zvážím ten dokonalý konsenzus a zdravě se naseru. „Ne.“</p>

<p>Timem projede křeč, to jak ho matka země vykopne ze své náruče bodnutím životní síly.</p>

<p>„To teda ne.“</p>

<p>Timo se neochotně zvedne a vykročí.</p>

<p>„Jdem?“</p>

<p>Jde mi to těžko z pusy. „Jo, jdem, a kurva fofrem. Jestli není příbuzenstvo padlý na hlavu, tak teď už o nás ví.“</p><empty-line /><p>Trocha motivace, a hned to jde líp. Málokdy jsem se tolik těšila na bláto, na slunce… ostatně to je náš další problém. Svítání, které neohrozí Kaye ani mě, ale definitivně zabije Tima. Jasně, můžeme se schovat v zemi, ale to znamená zdržení a riziko. Zkurvený upíři, zakleju v duchu a jsem ráda, že aspoň Kay na světle jakž takž funguje.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>18.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Dítě?“ Pomalu začínám být na tohle oslovení alergická.</p>

<p>Kay ztuhne a málem tak Tima roztrhneme vejpůl. Možná by to pro něj bylo lepší, napadne mě, když se dívám na muže, který vypadá jako Dyre, viděný přes clonu kouře. Motivace je motivace, opakuju si znova, a Dyre s Týrem se zřejmě moc rádi neměli.</p>

<p>„No to je překvapení, strejdo,“ usměju se jen zubama, protože očima bych to nedokázala, „zapomněla jsem si u vás něco?“</p>

<p>Jde ke mně, na Kaye nebo Timoteje se ani nepodívá, ale to nic neznamená. Jsou to nástroje.</p>

<p>„Zapomněla jsi, že slovo tvého děda platí.“</p>

<p>Znechuceně zavrtím hlavou. „Yrjö je v mnohém stejnej jako Dyre. Není dobře, když jim dáš moc prostoru, začnou pak vyvádět.“</p>

<p>O duchovi se těžko říká, že pobledl, ale Týrovi se něco podobného evidentně stalo. Teď už si nechce povídat a já zoufale hledám něco, co by mu mohlo vadit, když nemá tělo. Tedy moje řeči mu vaděj určitě, ale těma ho asi nezlikviduju.</p>

<p>Kay se chystá ke křiku, ale ten určitě nepomůže.</p>

<p>„Seber Tima, a zmiz,“ syčím na něj. „Tady nepomůžeš.“</p>

<p>Je zaskočený. Pořád, od narození, se jen rve a vyhrává, teď neví, co má říct.</p>

<p>Plání se najednou přežene ostrý poryv větru, a Kaye to vzpamatuje. Surově popadne Timoteje za rameno a je pryč, ne v bezpečí, ale přece jen pryč, a já se teď dívám Týrovi do tváře zatraceně zblízka. Je mi z toho na nic, z něj, z Dyreho, z jejich otce.</p>

<p>„Dejte už mi všichni pokoj,“ instinktivně se ho pokusím odstrčit, a dokonce to i jde, to když má aura narazí do jeho.</p>

<p>„Jsi stejnej vůl jako tvůj brácha a tvůj fotr,“ pokračuju a cítím když ne radost, tak úlevu. „Sebestřednej debil.“</p>

<p>Možná že Týr zplna nechápe, o čem mluvím, ale stačí mu to, aby se rozčílil. Já jeho nadávkám nerozumím a ani mě to nemrzí. Vadí mi jen, že ho nemůžu praštit.</p>

<p>„Nechybí ti tělo?“</p>

<p>Víří kolem nás vichřice, země se svíjí jako dešťovka napichovaná na háček a já hledám Týrovy oči. Upírům chybí slunce, těmhle bez těla taky nebude veselo. Trefila jsem se, Týr mě hodí na umrzlou zem a klekne si nade mě.</p>

<p>„Kdybych měl tělo, tak bych tě…“</p>

<p>„Jsem tvá neteř,“ cením na něj zuby, „ale u vás se to tak nebere, co?“</p>

<p>„Nebyla bys první, kterou bych měl po svém bratrovi.“</p>

<p>Už nejsem v rozpacích, má oči jako každej jinej, když dostane holku na lopatky. Ležím na zemi, je pod mýma patama, pod mým zadkem… zavrtím se, snažím se vtlačit do náruče země. Vždycky jsem se jí bála, ale teď se do ní schovávám jako dítě k mámě.</p>

<p>„Pomoz mi,“ tolikrát jsem takhle ležela na zemi pod někým, kdo měl šílené oči, „pomoz mi, já ti dám krev, on ne.“ A pak ji opravdu poznám.</p>

<p>Pukne pode mnou a já padám, ne, spíš kloužu, dolů a slyším Týra sténat. I jeho nářek se podobá Dyreho a já v duchu otci leccos odpustím. S takovouhle rodinou…</p><empty-line /><p>Nevím, co se Týrovi stalo, ale potřebuju nahoru. Někde je Timo s Kayem a už teď je jasné, že si sami neporadí. Navíc pokud se Álfovi opravdu něco stalo, začne Yrjö řádit, a jestli má stejný temperament jako jeho syn, tak potěš.</p><empty-line /><p>„Tino?“</p>

<p>Vzpamatoval se rychle, pomyslím si a vtisknu se ještě víc do hlíny.</p>

<p>„Tino, kurva, jsi živá?“</p>

<p>To není Týr, takhle po pražsku by mě těžko volal.</p>

<p>„Dyre?“</p>

<p>„Vylez.“</p>

<p>Sklouznout dolů bylo snadný, ven se škrábu podstatně hůř. Nahoře Dyre zpívá.</p><empty-line /><p>„Co s ním děláš?“ Vypadá to, jako by můj otec vedl rozhovor se svým dvojníkem, Týr leží na zemi a vypadá jako předloha pro mramorovou sochu. Je dokonale při vědomí, samozřejmě, jen se zřejmě nemůže hýbat a nemůže ani nic jiného.</p>

<p>„Cos mu udělala,“ zeptá se Dyre a zní to skoro obdivně. Místo odpovědi se hryznu do zápěstí a pokropím všechno dokola svou krví.</p>

<p>„Slíbila jsem,“ vysvětlím potom. „Prostě jsem zemi přeplatila.“</p>

<p>Týr něco zaševelí.</p>

<p>„Z víry už nežijou,“ pokračuju dál, „kdo ještě věří na Álfy? A když ani zem nedá…“</p>

<p>Dyre přikývne a já ho šťouchnu do hrudi.</p>

<p>„Nezáviď jim tolik, taky to má svoje.“</p>

<p>Usmívá se, ne proto, že by snad myslel na něco veselého.</p>

<p>„Skončíme to.“</p>

<p>„To těžko.“ Jeho bratr se možná nemůže hýbat, ale to neznamená, že se chystá zmizet.</p>

<p>„Mimochodem, nemít tělo má fakt svoje nevýhody. Kdyby měl ptáka, tak by mě obtáhl.“</p>

<p>Dyre se k bratrovi skloní.</p>

<p>„Závidíš mi ji, co?“</p>

<p>Závist, koukám, je mezi Álfy hodně častá vlastnost.</p>

<p>„Z tvého semene nic dobrého vzejít nemůže.“ Týr šeptá, ale jed z něj jen crčí.</p>

<p>„Na rozdíl od tebe aspoň nějaký semeno mám.“</p>

<p>A jsme u poměřování, kdo dál dočůrá. U toho asistovat nemusím, navíc ztrácíme čas.</p>

<p>„Jestli víš jak, tak ho doraž, a mizíme,“ doporučím otci přátelsky.</p>

<p>Dyre zase začne zpívat a Týr přitáhne kolena k břichu. Šeptá cosi, čemu nerozumím, ale Dyre zřejmě jo, protože se usměje a políbí stín. Pak mě vezme za ruku a rozběhne se.</p>

<p>„Musíme najít Timoteje,“ křičím, ale Dyre mě možná neslyší. Zdá se, že křičí i země pod námi.</p><empty-line /><p>Možná Dyre ví, kam běží, možná jen hledá krev, každopádně najde Timoteje, najde zakrvácené tělo. Kay klečí vedle něj.</p>

<p>„Co se stalo?“</p>

<p>„Nemůže.“ I Kay má v obličeji krev, vypadá to, že mu vytryskla z nosu a zaschla na tváři. Mám hlad.</p>

<p>„A ty?“ Pokrčí rameny, zřejmě má taky dost.</p>

<p>„Přišlo zemětřesení. Bojovali jste?“ Zdá se, že všechna zemětřesení tady jdou na náš účet.</p>

<p>„Jo, svým způsobem, ale zemětřesení to nebylo.“</p>

<p>Dyre pokrčí rameny. „Zjistili, že ti, které honili, nejste vy.“</p>

<p>Zahoupe se mi žaludek. „Po pravdě, Dyre, co s nima udělali?“</p>

<p>Možná že by rád ukázal nějakou emoci, ale nejde mu to.</p>

<p>„Chceš to vidět?“</p>

<p>„A máme na to čas?“ Kay má jediné přání, chce vypadnout a je mu zjevně úplně fuk, jak skončili Growski nebo Aldyn.</p>

<p>„Nemáme žádný čas.“ Dyre je pozoruhodně klidný. „Ani Týr nezůstane vyčerpaný pořád. Tino, opravdu ho chceš s sebou?“</p>

<p>Nedívá se na Tima, dívá se na mě, ale vím, o čem mluví. Timotej cestu vydrží, když bude muset, ale nebojuje, jen se nechá trpně vléct.</p>

<p>„Když se Timovi omluvíš, třeba se chytne,“ dostanu nápad. Dyre jen rezignovaně potřese hlavou, popadne Timoteje a kývne na nás. Je to všechno na nic.</p><empty-line /><p>Možná zem o něco míň slyším, možná ona o něco míň slyší mě. Nejspíš je to dobrý znamení, pokud odsud chceme utýct, ale znamená to, že už mě zem tak neposlouchá. Zradí, napadne mě, protože na konci cesty už jí to bude skoro jedno. Chytí nás.</p>

<p>„Dyre…“</p>

<p>„Co?“ Jen se ohlédne, ale přece jen zpomalí. Když Tima nese on, běžíme rychleji, ale stejně to nebude stačit.</p>

<p>„Dostanou nás, víš to, viď?“</p>

<p>Vycení zuby a mně dojde, že se na to těší, on ten death match chce, jenže já už mám všeho plný zuby. Nechce se mi už ani rvát, ani hádat, ani…</p>

<p>„Stoj, ruki věrch.“</p>

<p>Dyre se s překvapením dívá na vojáčka, zachumlaného v zimní uniformě, který na něj míří samopalem. Ve srovnání s tím, před čím utíkáme, je ruský vojcl docela příjemné rozptýlení.</p>

<p>„Doklady!“</p>

<p>Kluk si troufá, ale je možné, že si nás prostě všiml, až když jsme byli skoro u něj. Od dřevěné chajdy poblíž se odlepí druhý. Jsem už fakt hodně hladová, zrovna tak Kay, a je mi hloupě, když jednomu z těch kluků lámu vaz. Smrdí kysele potem, ale jeho krev zahřeje. Za zády se mi ozve ošklivý zvuk, to Dyre s Kayem roztrhli druhého a krev spíš lížou, než sají. Připomenou mi usurijské tygry, jak je vidím živit se na zkrvaveném sněhu, a už chápu Dyreho trest. Není nad to navštívit rodinu.</p><empty-line /><p>„Napij se,“ nutím Timoteje. Pokud neutečeme, je důležité se najíst a nabrat sílu, i kdyby to u něj měla být jen síla vydržet to. Znechuceně se na mě podívá.</p>

<p>„Takovýhle jsi doma zabíjela.“</p>

<p>„Doma je to jiný, tady jde o to přežít.“</p>

<p>„U mne a u Kaye už to nezachráníš,“ ušklíbne se. „Nech mě tu, kotě, já tě prosím. Prdelko,“ sevře mi překvapivě pevně zápěstí, „zachraň jen svou kůži, nikdo jinej tady nestojí ani za prasklej primerák.“</p>

<p>Rozesměje mě a paradoxně si tak zpečetí rozsudek.</p>

<p>„Tebe, Timo, to nenechám zabalit nikdy.“</p>

<p>Zem se znova rozvibruje a já už vím, co řeknu Yrjöovi, co mu musím říct, i kdybych měla podříznutej krk. Rodina je něco jinýho, než si myslí on.</p><empty-line /><p>Timotej má pravdu. Hodně toho, čemu jsem věřila, hodně zásad, které jsem se snažila dodržovat, teď padlo. Je kurva těžký být z poloviny Álf, a přitom brát ohledy, ale v Praze by to možná šlo. Tam je doma, tady je jen bitevní pláň. Nejen moje, zabíjejí tu všichni, klidně a s rutinou. Asi bych sem zapadla. Znovu se zvedne vítr, ale tyhle efekty na mě už dojem nedělají. Dyre si distingovaně setře krev z nosu a poprvé se na Timoteje zadívá s jistým soucitem.</p>

<p>„Víš, Tino,“ špičkou prstu se dotkne mé tváře, zřejmě aby smazal šmouhu, „věděl jsem, že álfské děti si hrají krutě, ale někdy se mi zdá, že to přeháníš.“</p>

<p>Urovná mi přemrzlé vlasy a pak se klidně obrátí. „A myslím, že to přeháníš i ty, otče.“</p><empty-line /><p>Zase jsou tu všichni, tentokrát to pro mě ale není tak šokující pohled.</p>

<p>„Napadl jsi bratra.“ Yrjö se zřejmě snaží být patriarchálně důstojný, ale pokud je opravdu otcem Dyreho a Týra, nemám o jeho morálním profilu už žádné pochybnosti.</p>

<p>„Která z nich je tvá máma, Dyre?“ skočím Yrjöovi do řeči a zřejmě ho tím trochu vyvedu z konceptu.</p>

<p>„Moje matka tu není.“ Zdá se, že tohle zjištění Dyreho nemálo potěšilo.</p>

<p>„Protože matky neloví svý děti?“</p>

<p>Otec pokrčí rameny.</p>

<p>„Mimochodem, Dyre nenapadl Týra, Týr napadl mě a velmi litoval, že nemá péro, aby mě znásilnil.“</p>

<p>Yrjö semkne rty. Projednávat tohle na veřejném fóru mu není moc příjemné.</p>

<p>„Divíš se,“ pokračuju, „že to tvého syna, mého otce, trochu nasralo? Není snad správné, že zakročil?“</p>

<p>Dyre se šklebí.</p>

<p>„Jsem rád, že svůj arzenál umíš použít i jinde,“ zasměje se. „Ale chápu, že…“</p>

<p>„Chápeš dobře, synu. O tebe nejde, odpadl jsi ze stromu rodiny jako uschlý list, ale Thyri je mladá, může hodně dokázat.“</p>

<p>Znova? Věřím, že Dyre teď prožívá své pokání. Další repríza.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Všichni se ke mně obrátí.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Yrjö stáhne obočí a pak se ozve chraptivý hlas.</p>

<p>„Kněžka? Chcete, aby byla kněžka?“</p>

<p>Timotej pořád vypadá bídně, a Álfové na něj hledí s překvapením. Možná si mysleli, že je mrtvý definitivně.</p>

<p>„Nebudu ani kněžkou, ani tu nebudu strašit v lajntuchu,“ přeruším ho, „to je poslední slovo. A ty, Yrjö, mi nelez do hlavy, nic jiného, než říkám, tam stejně není. Žádná světovláda, žádná evangelizace. Chci dlouho spát, píchat s chlapama a pít teplou koňskou krev, nic víc.“</p>

<p>Dyre povytáhne obočí a Yrjö se na mě dívá s identickou grimasou.</p>

<p>„Tak proč tolik vzdoru? Dal bych ti koňské krve i milenců, kolik bys jen chtěla, ale ty se rveš o každou píď. Ženské,“ obrátí oči v sloup a Yrjö si ho snad poprvé změří s nefalšovaným zájmem.</p>

<p>„Domluv dceři,“ řekne pak a zní to, jako když vítr fouká skrz holé větve.</p>

<p>„Jí nelze domluvit, s tím máš přece jistou zkušenost,“ Dyre zřejmě prochází zcela ojedinělým prozřením.</p>

<p>„Dobrá,“ usměje se Yrjö a zamíří k Timotejovi.</p><empty-line /><p>Věděla jsem to, čekala jsem to celou dobu. Timo nemá žádnou šanci, ani tu nejmenší, a Yrjö to s ním nemíní skončit rychle. Pak je tu ještě Kay, který vydrží dýl, a zem mě už neposlouchá. Ohlédnu se po Dyrem, ale ten se tentokrát proti otci nepostaví, sleduje vlastní zájmy.</p>

<p>„Zapomněli na vás,“ vpálím Yrjöovi.</p>

<p>Chórem stínů to zašumí.</p>

<p>„Cos myslel jinýho, zapomněli. Proč myslíš, že je z tebe jen mátoha, protože jsi vstoupil do dalšího levelu? Ne, nikoho už nezajímáte. Tribuny vás odepsaly. Mají jiný bohy, nebo, a to mnohem spíš, nemají žádný. Je těžký říkat to takhle v rodině, ale každej na tebe sere, dědečku. Tady už se o ničem nerozhoduje.“</p>

<p>V očích má vraždu, samozřejmě, jenže je taky absurdně podobný Dyremu, tisící repríza „ducha Hamletova otce“. Začnu se smát, trapně se hihňám ve chvíli, která měla být dramatická, a zuby mi přitom překážejí.</p>

<p>„Tino…“ Zřejmě i Dyremu je trapně.</p>

<p>„Vždyť je to pravda,“ škytám.</p>

<p>„Je?“ obrátí se Yrjö k Dyremu.</p>

<p>„Je. Mnohé se změnilo, to vidíte sami. Pokud si chcete zachovat spojení s lidským světem, musíte ho poznat líp. Já,“ vycení zuby, jako by mu to přiznání způsobilo bolest, „jsem se přizpůsobil. Platím jim, dávám jim to, co chtějí, a…“</p>

<p>„Pěstuješ závislosti a taháš za nitky. Nic hrdinského, ale funkční to je.“</p>

<p>Yrjö mlčí a já mám pocit, že přesně tohle je chvíle, kdybychom měli zmizet a „ponechat ho jeho žalu“. V dálce zarachotí kola náklaďáku a otec mého otce mě se značným sebeovládáním pohladí po bundě.</p>

<p>„Máš pravdu, dítě, měli bychom se snažit nový svět pochopit.“</p><empty-line /><p>Álfové chápou nový svět stejně, jako chápali ten starý, a vojenské auto je nemůže odradit. Masakr je kompletní a okázalý. Viděla jsem Dyreho plíce dost nedávno, takže mě pohled na ně nepřekvapí, ale Dyre byl zticha, tihle křičí.</p>

<p>„Ty,“ přijdu k jednomu z Álfů, „zevnitř vypadají pořád stejně.“ Nepřítomně ke mně vzhlédne, zřejmě fascinovaný bijícím srdcem. Smutně se na něj zašklebím a on mi odpoví stejně.</p>

<p>„Koukni na to auto,“ poradím mu a jdu pryč. Krev čpí a tolik umírání kolem mě trochu vyvádí z míry, zrovna tak Kaye, který stojí opodál a vypadá, jak našinci vypadají, když se kolem zabíjí. Myslím, že teď je ta pravá chvíle opustit párty.</p>

<p>„Otče,“ kývnu na Dyreho, který má zřejmě stejný názor.</p>

<p>„Jdeme,“ popadne Timoteje jako pytel odpadků a vykročí. Tentokrát neběžíme, a tak vidím, jak Álf, se kterým jsem mluvila, nahlíží do transportéru. To by mohlo dát Ragnaröku zcela nový rozměr.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>19.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Udělali tohle i našim?“</p>

<p>Fakt nejsem přecitlivělá, ale dovedu si představit, jak dlouho bude žít upír s otevřeným hrudním košem, případně s utrhanými údy. Všemi údy.</p>

<p>„Tino, nevím,“ jdu Dyremu na nervy, ale snaží se být slušný, „a je mi to jedno. Afanasij a ta jeho ženská stejně byli na konci cesty, jednoho z těch chlapů, pokud vím, jsi slíbila zabít, a ti ostatní…“</p>

<p>„Growski,“ kousnu se do rtu. Jasně, měl svoje zásady, ale jestli chtěl svou věrnost prokázat zrovna takhle?</p>

<p>„Tys s ním něco měla?“ Kay se zas dostává do formy.</p>

<p>„Ne, ale mám ráda tyhle typy…“</p>

<p>„Mrzáky?“ ohrne Kay rty a já ho uhodím do obličeje. Neříká na to nic, ale Timo, vlekoucí se za námi, se zastaví.</p>

<p>„Hej, jděte napřed.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„A ty, kotě, se smiř s tím, že nejsi paní nad životem každý žížaly. Chci tu zůstat.“</p>

<p>Snažím se vzpomenout si na doby, kdy byl Timotej při síle, dobře ho chápu, ale po tom, co jsem viděla, ho tu nechat nedokážu. Dyre je ovšem rychlejší než já.</p>

<p>„Je to tvá představená,“ připomene Timovi ledově.</p>

<p>„Představená?“ opakuje Timotej pomalu a já se snažím najít v paměti ten pocit bezpečí, který mi dával. Je pryč. Teď si já musím dávat pozor, abych ho nezabila, snažit se ho dostat do Prahy a doufat, že se vzpamatuje.</p>

<p>„Nežvaň, Timo,“ okřiknu ho, „ještě kus, pak najmem letadlo a vypadnem odtud.“</p>

<p>„Kus spálený země.“</p>

<p>„Ale hovno.“</p>

<p>„Jsi po fotrovi.“</p>

<p>Chápu, že je mu zle, ale tohle nemusel. Kayovi se napnou svaly na krku, jako by chtěl křičet, popadnu ho za rameno a v důsledku toho už nezadržím Dyreho. Ten nekřičí, jen Timotejovi cosi pošeptá. Timovy oči jsou od té chvíle jako ze skla.</p><empty-line /><p>Zabalit a nést. Je světlo, takže zabalit a nést. Timotej se nebrání, vlastně nás ani nevnímá.</p>

<p>„Je to tak lepší,“ řekl Dyre a já nemám sílu se hádat. Navíc má pravdu, pro Tima je teď lepší nic nevědět, přežívat jako kukla, dokud se nevrátíme do Prahy. Pak budu mít čas dát ho do pořádku, potopit do krve a nechat ho tam do doby, než se sebere. Jestli se sebere.</p>

<p>Země pod mýma nohama už je skoro němá, roztrhaná ranami výkopů a jalová, vzduch smrdí a Dyre s Kayem poprvé trochu připomínají lidi. Mají olověnou pleť norilských horníků a překrvené oči.</p><empty-line /><p>„Dyre?“</p>

<p>Nerada se na otce spoléhám, ale tentokrát mi nic jiného nezbývá. Nemáme doklady, kreditky ani telefon, a museli bychom zřejmě krást. Kriticky si prohlédnu Kaye. Jakkoli zubožený je, mezi místní nezapadne ani náhodou. Jsme tu nápadní jako komár na holým zadku, pomyslím si a automaticky dostanu žízeň.</p>

<p>„Copak, holčičko?“</p>

<p>K žízni přibude touha ho praštit, jenže teď se to nehodí.</p>

<p>„Je na čase vrátit se k normálu, nemyslíš?“</p>

<p>„He?“</p>

<p>Možná mu Álfové nějak poškodili mozek.</p>

<p>„Kreditky, telefony, letadlo, krev v pytlíku…“</p>

<p>Kayovi poskočí ohryzek a Dyre se zamyslí.</p>

<p>„Zavolám někomu.“</p>

<p>„Tak jsem to myslela. Mimochodem, co Timotej?“</p>

<p>„Objednám rakev.“</p>

<p>Kay to kvituje jako dobrý nápad, mně se trochu stáhne žaludek, i když má otec pravdu. Rakev.</p>

<p>„On o ničem neví, liebchen.“ Kay se tváří trochu starostlivě.</p>

<p>„Jasně že neví.“ A proto ho zaletujeme do cínu a pošleme jako balík. Vycením zuby.</p>

<p>„Je to pro něj nejbezpečnější,“ konstatuje suše Dyre a já nemám co namítnout.</p>

<p>„Komu budeš volat?“ zeptám se místo toho.</p>

<p>S úsměvem zavrtí hlavou a začne si šacovat kapsy.</p><empty-line /><p>Nevím, jak otec získává kontakty, a ani to nechci vědět. Chlap, který pro nás přijel, je evidentně mafián, navíc mafián, kterej smrdí strachem. Ani se nedivím. Pověst, která nás předchází, musí být hodně divná a mrtvola v náručí taky moc důvěry nedodá. V garáži, ještě než vystoupíme, se Dyre, který sedí vedle řidiče, nakloní a skoro zběžně ho kousne. Jeho špičáky jsou impozantní, to musím uznat. Řidič krvácí.</p><empty-line /><p>Vila je zařízená nevkusně, což Dyre přičítá východními vlivu, já tomu, že blbec přišel k penězům, ale jinak se snažím využít potenciál zbohatlického hnízda naplno. Teplo, vířivka, Kay, který se umyl…</p>

<p>Přitisknu mu rty na krk, piju bez chuti a bez touhy. Kayovi „lust“ neschází, ale já si připadám jako vypálená.</p>

<p>„Kde je Timotej?“</p>

<p>„Co?“ Kay, který očekával rychlý přesun do postele, na mě vytřeští oči.</p>

<p>„Timotej. Já vím, že nic nevnímá, ale to neznamená…“</p>

<p>„Jsme v posteli, liebchen.“</p>

<p>„Jsme, ale nešoustáme. Nemůžu,“ zvednu se na kolena. Už vím, čím to je. Ty věci ze země byly tak daleko, daleko za tím, co jsem kdy zažila. Nic není víc, než když zem praskne, když pozře, sežvýká a obklopí. Chlap, i když upír, je málo.</p>

<p>„Co je s tebou?“</p>

<p>Bezděčně se mu podívám mezi nohy. Bude to příjemné a na chvíli mě to zabaví. Nebude to dost, křičí něco ve mně. Hrozně si přeju být teď na pražské ulici, zatáhnout do průjezdu opilýho Anglána a… co vlastně? Napít se? Po tom, co jsem tu zavalila lidi v šachtách? A obtáhnout ho, člověka?</p>

<p>Chtěla bych si o tom s někým promluvit, ale když se podívám na Kaye, vzrušeného a toužícího, nepřipadá mi jako nejvhodnější objekt. Timo, jistě, ale Timo leží v bezvědomí, nejspíš pečlivě zapakovaný v nějaké bedně.</p>

<p>„Dyre?!“ křiknu a Kaye tím zcela vyvedu z míry. Kombinace rozestlaného lůžka a mého otce mu z pochopitelných důvodů připadá nebezpečná.</p>

<p>„Dyre?!“</p>

<p>Je ticho, a když už se smířím s myšlenkou, že mě Dyre buď neslyší, nebo hodlá ignorovat, a chci svůj problém předestřít aspoň Kayovi, zjeví se otec ve dveřích jako duch.</p>

<p>„Co se děje?“ kriticky zhodnotí scénu.</p>

<p>„Mám problém.“</p>

<p>„Všichni je máme, holčičko.“</p>

<p>Vlezu si do postele ke Kayovi a opřu se o zeď, chycená v absurdním propletenci vztahů. Kay si olizuje rty, možná je nervózní, možná čeká, že se jeho touhy nakonec místo mě chopí můj rodič. Všechno je možný v tomhle slepém rameni času, všechno.</p>

<p>„Mám konkrétní problém.“</p>

<p>Dyre si prohlíží můj hrudník, pak pohledem sklouzne na mého souložníka. Už mu to nemám tolik za zlé. Leccos už chápu.</p>

<p>„Je to málo,“ řeknu rozhodně.</p>

<p>„Co je málo?“</p>

<p>„Chlap je málo. Ženská je málo. Dyre, ty to přece znáš. Když zem pukne a pak tě přijme a…“</p>

<p>Polyká, jako by se dusil.</p>

<p>„Jistěže,“ vypraví ze sebe pak. „Když země pukne… Jenže já jsem muž, myslel jsem, že ty…“</p>

<p>„To je snad jedno.“</p>

<p>„Možná. A cos mi ještě chtěla říct?“</p>

<p>„Co s tím mám dělat?“</p>

<p>Na chvíli vypadá opravdu sklesle, stejně jako Kay. Pak rozhodí ruce.</p>

<p>„Co? Nevím. Uvažoval jsem i…“</p>

<p>No, upřímně řečeno, vím, o čem uvažoval, ale nepřitahuje mě. Jistě, ráda bych ho „zmákla“, ale postel není to místo, kde se o to pokusím.</p>

<p>„Jasně. Takže ty jsi můj otec, ostatní Álfové už nemají ptáka, a jiný způsob?“</p>

<p>„Přinuť ho, aby se snažil,“ ukáže bradou na Kaye. „Ten druhý byl horší, a navíc z pochybné krve, doufám, že chápeš…“</p>

<p>To mluví o Aldynovi.</p>

<p>„Chápu.“ Aldyn by mi taky k ničemu nebyl, jen pro jistotu myšlenkami neprodlévám u způsobu jeho skonu.</p>

<p>„Takže nic.“</p>

<p>Dyre si srovná oslnivý hedvábný župan. „Podívej, dítě, některé věci…“</p>

<p>„Motýlky a kytičky můžeš vynechat,“ nakrčím nos.</p>

<p>„Bylo to složité i tenkrát. Álfky…“ Nedořekne, ale já si domyslím příslušnou porci vulgarit. O nic jinýho jít nemůže.</p>

<p>„Nejsou na to?“</p>

<p>Kay mlčí a se zájmem poslouchá, zřejmě bolestně dotčený ve své mužské sebeúctě. Já mířím k jádru věci.</p>

<p>„Nejsou, takže sis začal hrát se zemí a pak tě vykopli, protože mámu Gáju holt nemůže brnkat každej nadrženej Álf. Ach jo, Dyre.“</p>

<p>Otec se mračí, zřejmě se mu mé shrnutí moc nelíbí.</p>

<p>„Něco nesouhlasí?“</p>

<p>Semkne rty.</p>

<p>„Dlouho jsi byla mezi lůzou, dceruško. Nic nesouhlasí.“</p>

<p>Vypláznu na něj jazyk. „Prostě pokud jde o tyhle ‚pozemní operace‘, neudržíš ptáka v gatích.“</p>

<p>Mlčí, trochu dlouho, a tváří se ledově. Mile se na něj usmívám, protože jen s tímhle vystačit nemůže. Nakonec samozřejmě najde řešení.</p>

<p>„Milá dcero, nechápu, proč zrovna já mám trpět za to, že tě tvůj milenec nedokáže ukojit. Za to otcové obvykle zodpovědní nejsou, dokonce ani dnes.“</p>

<p>Kay vylítne z postele.</p>

<p>„Já jsem chtěl…“</p>

<p>„Ušetři mě popisů, cos chtěl dělat s mou dcerou,“ setře ho Dyre a vznešeně odkráčí. Směju se.</p>

<p>„Vidíš, nakonec je to tvá vina,“ šklebím se na Kaye, „že jsem na Dyreho byla ošklivá.“</p>

<p>Hodí hlavou a obrátí se ke mně zády, svaly na krku křečovitě stažené.</p>

<p>„Podívej,“ sama sobě se divím, kde se ve mně bere ta chuť rýpat se v zanícených ranách, „ty tvoje ženský, jak jim bylo?“</p>

<p>Prudce se otočí.</p>

<p>„Jim? Jako mně určitě ne, ty se mnou spát nechtěly.“</p>

<p>Nechápe, nejspíš ani chápat nechce, a tyhle řeči nikam nevedou.</p>

<p>Přitisknu se k němu břichem.</p>

<p>„Něco ti ukážu,“ řeknu pak vážně a pevně ho obejmu.</p><empty-line /><p>„Víc!“ Opravdu se snažím, lomcuju Kayovými rameny v marné křeči chtění, nohy omotané kolem jeho boků.</p>

<p>„Víc!“</p>

<p>Kousne mě, nejspíš ze zoufalství, a zmáčkne mi zadek. Teče krev, cítím mokro na stehnech, možná teče i Kayovi, ale já potřebuju, potřebuju… Těla do sebe narážejí a Kay něco mumlá, kupodivu latinsky. Možná se modlí, napadne mě, a pak se za pomoci kdejakých bohů a taky díky naší urputné snaze propadnu do barevného ticha a konečně se udělám. Zem kdesi pod námi je taky spokojená.</p><empty-line /><p>Kay si otírá třísla papírovým kapesníkem.</p>

<p>„Kdybych nebyl mrtvej, zabilo by mě to.“</p>

<p>Vypadá jako někdo, kdo se právě vyškrábal z propasti a ještě je z toho v šoku.</p>

<p>„Jenže mrtvej jsi, takže je to jedno. Nechceš zavolat Gothel?“ napadne mě pak a hodím po něm telefon.</p>

<p>„Matce? Teď?“</p>

<p>Zamyšleně se dívá na přístroj.</p>

<p>„Koneckonců, proč ne, s tvým otcem jsme furt,“ usoudí šťastně a vypadne do koupelny. Dlouho pak slyším rachotivou němčinou pronášené svatokrádežné kletby.</p><empty-line /><p>Kožichy, kozačky na jehlovém podpatku a sladké parfémy. Znechuceně procházím skříň, která je mi k dispozici, a snažím se najít něco, v čem bych nevypadala jako klon Kateřiny Brožové, ale nakonec stejně vždycky skončím v modelu „mafiánská holka po kokainovém večírku“, přičemž kokainový večírek je má snaha o alternativu. Kdybych se rozběhla, podpatky to nevydrží, na druhé straně konečně můžu vyzkoušet, jaké to je zarazit jehlu někomu do lebky. Obírám se tou představou, když klapu po schodišti dolů. Dyre i Kay mají dokonalé obleky a připomínají nejvíc ze všeho obchodníky se zbraněmi. S těmi hromadného ničení.</p><empty-line /><p>„Objednals letadlo?“</p>

<p>Sklenice jsou jistě cenné, ale mně se barevné sklo nikdy nelíbilo. Krev je lidská a horká.</p>

<p>„Pro Timoteje.“</p>

<p>Dyre položí ruce na stůl a prohlíží si své dokonale lesklé nehty.</p>

<p>„Pro nás ne. Podívej, dceruško…“</p>

<p>„No, dívám se.“</p>

<p>„Způsobili jste trochu rozruch.“</p>

<p>„My?“ podiví se Kay a Dyre ho sjede mrazivým pohledem.</p>

<p>Mám jich obou tak akorát. „Přestaňte si tu hrát na boywife a vraťme se k tématu. A neceňte na mě zuby, připadám si pak jako v zoo,“ dodám ještě, když slyším Kaye syknout vzteky. „Chlapi…“</p>

<p>„Tohle je zkažená doba,“ postěžuje si Dyre neadresně a pak vybalí svou novinku.</p>

<p>„Přesouvá se sem armáda.“</p>

<p>„Timo…“ Dokážu si představit kontroly na letištích, páčidla otevírající rakev, světlo a…</p>

<p>„Timotej už je na cestě do Moskvy,“ usadí mě otec. „A my si jedeme zalovit.“</p>

<p>„Lovili jsme dost,“ namítnu.</p>

<p>„Medvěda.“</p>

<p>„I medvěda jsem lovila,“ vzpomenu si ne bez sentimentu na Konráda.</p>

<p>„Lovím já a Kay,“ pokračuje Dyre, „ty jsi dívka, ty nelovíš, piješ möet a jíš kaviár.“</p>

<p>Nakrčím nos. Asi bych kaviár strávila, ale nějak mě neláká.</p>

<p>„Fuj.“</p>

<p>Pokrčí rameny s výrazem člověka, který udělal, co mohl. Jeho krytí samozřejmě není špatné, kapou z něj prachy, a to otevře dveře a zavře oči.</p>

<p>„Rodina, která si vyrazí na lov, to tady není nic neobvyklého.“</p>

<p>„Rodina,“ zopakuju po něm a loupnu očima po Kayovi. Uhne pohledem. Možná jsou jeho vztahy k nám oběma rodinné až příliš.</p>

<p>„Kdy vyrážíme?“ zeptám se věcně.</p>

<p>„Až se šofér probere z bezvědomí,“ odpoví Dyre a olízne si rty.</p><empty-line /><p>Nevím, k čemu jsme potřebovali šoféra, snad jen jako krevní konzervu. Řídím já a chlapi šťastně střílejí po všem, co se hne. Dokonce to vypadá, že Kay zapomněl na své choulostivé problémy s Dyrem a nastal mezi nimi šťastný souzvuk. No, v tajze u stromu se to dělá taky pěkně, pomyslím si soucitně a vjedu koly do hluboké umrzlé brázdy.</p>

<p>„Zastav,“ stiskne mi Dyre, kterého lov dostal do jiné, bezstarostnější reality, předloktí, „viděl jsem sobola.“ Kývne na Kaye a oba jsou z auta dřív, než stačím zpomalit. Zařadím jedničku, sunu se směrem, kterým se rozběhli, a tiše si broukám. Šofér se na mě po očku dívá a já si nedělám iluze, že by na mě hleděl se zálibou. Čeká, až ho kousnu, a ze ztráty krve už je skoro apatický. Kolem je ticho.</p><empty-line /><p>Ticho je pořád, co jsme se posunuli k jihu, a přistihla jsem se, že mi to vlastně vadí. Stýská se mi po lísavé přítomnosti země a taky po síle, samozřejmě. Teď už jsem zase jen obyčejná upírská buchta, co umí křičet a trhat hlavy, ale nic víc. Chtěla bych slyšet zem i… zadržím dech a zrychlený, namáhavý lidský tep mi vrazí do uší. Aljoša, šofér. Mohla bych takhle slyšet Timoteje? Mohla bych ho najít a vědět, že je v pořádku. Jebe ti, okřiknu se. Neslyším ani Dyreho, natož hibernovaného Timoteje, spícího kdesi v zaletované rakvi.</p>

<p>„Chtěla bys slyšet?“ zeptá se kdosi mazlivě a já sebou trhnu. Hlas znám, ale takhle by se mnou Dyre nemluvil. Dneska už ne.</p>

<p>„Pořád to péro nemáš, Týre, a přitom je to jediný důvod, proč mě hledáš. Yrjö tě neposlal.“</p>

<p>„To neposlal.“</p>

<p>Přes přední sklo auta vypadá Týr jako přízrak z hororu České televize a řidič se neklidně rozhlíží. Upíři trpící samomluvou ho zjevně rozčilujou.</p>

<p>„Patříš na sever, Thyri.“</p>

<p>„Patřím domů,“ odseknu a je to jako nějaké zaklínadlo. Domů, do Prahy, do hospody, kde se hubení zhulení kluci smějou sprostejm vtipům. Tam chci.</p>

<p>Dveře džípu se pomalu otevřou a šofér vyvalí oči. Není divu, dusí se, Týr mu drtí hrtan a druhou rukou se roztržitě hrabe v jeho hrudi. Pokrčím rameny. Aljoša to měl spočítaný tak jako tak.</p>

<p>„Měla bys poznat Álfa, dítě.“ Týr se teď na vedlejší sedačce obírá mrtvolou, patlá po sobě krev, která Aljošovi vytekla z nosu a z uší, a jeho rysy jsou zřetelnější.</p>

<p>„Netoužím píchat se svým otcem.“ Počkám, až mrtvého vyhodí, a pak nastartuju. „A ani s tebou. Jste si hodně podobní, věříš?“</p>

<p>Týr semkne rty.</p>

<p>„Oběma vám přeskočilo,“ poklepu si na čelo. „Z bolesti,“ pokračuju bezohledně. „A z toho, že na vás každej sere.“</p>

<p>Jasně, muselo se to stát, koneckonců kvůli tomu přišel. Položí mi ruku na hrudník. Je studená a těžká.</p>

<p>Ano, takhle cítím a slyším zem, jenže ta je horká a teče kolem mě jako letní vzduch. V Týrovi není nic než hlad, prázdná touha, bolestivé vzpomínky. O to nestojím, sama mám dost.</p>

<p>„Nejde to.“</p>

<p>„Pořád tě můžu zabít, Thyri.“</p>

<p>„Ani to nemůžeš, byl bys doma bit.“</p>

<p>Přední sklo auta vyletí a já začnu křičet. Neberu si to osobně, Týr teď nejspíš nenávidí všechno. Dvouapůltunové auto nadskakuje a Dyre s Kayem si zřejmě konečně všimli, že tu nejsou jen soboli.</p>

<p>Sekám kolem sebe křikem a ve výsledku tím dělám mnohem větší paseku než Týr, který se už tady zjevně moc doma necítí. Brodí se ke mně vlnou křiku a jsou z něj vidět už jen ta místa, která potřel krví. Přitáhne mě k sobě, ne jako chlap, spíš jako prokleté místo.</p>

<p>„Pro ty tady znamenáš míň než litrovka coly,“ zasyknu a pak je ticho. Brečím a připadá mi to úžasný. Kvílím tak hrozně, že tím chlapy zcela vyvedu z konceptu.</p>

<p>„Holčičko?“ Dyre mě zvedá ze země, v druhé ruce zastřeleného sobola.</p>

<p>„Liebchen.“ Kay žádného sobola nemá, takže mě může obejmout oběma rukama.</p>

<p>„Nejspíš jsem zabila Týra.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>Otec si zjevně myslí, že mi něco spadlo na hlavu.</p>

<p>„Tvýho bratra. Nejsi na tom hůř, jsi na tom líp,“ popotáhnu nosem, plácnu Dyreho po zádech a vykročím k autu.</p>

<p>„A teď jedem.“</p>

<p>Aljoša leží potlučený o kus dál, můj křik ho odhodil na strom a krev pomalu chladne.</p>

<p>„Chcete se najíst?“ zeptám se prakticky. „Já si nedám.“</p>

<p>Dyre zavrtí hlavou.</p>

<p>„Ne, pojedeme. Kay bude řídit a ty mi řekneš, co se stalo.“</p>

<p>Popíšu mu celou věc tak podrobně, jak jen dokážu, a když skončím, je Dyre zamlklý a vznosné lícní kosti mu trčí z tváře víc než jindy.</p>

<p>„Je pryč?“</p>

<p>Otec zjevně neví, ale věrný svým zásadám mi to nechce přiznat.</p>

<p>„Na koho se zapomene, ten definitivně není? Je tohle Ragnarök?“ vedu dál svou a Dyre ztrácí trpělivost.</p>

<p>„Je zapomnění Ragnarök?“ bodnu ho prstem do hrudi a Dyre definitivně vylítne.</p>

<p>„Nevím, kurva. Vždycky jsem si myslel, že je dobře, že o mně lidi nevědí. Nevím, chápeš?“</p>

<p>Kay na něj ohromeně zírá a já se spokojeně usměju. Takového tvora jsem schopna akceptovat jako svého otce.</p>

<p>„Já taky kurva nevím,“ stisknu mu účastně rameno, „a Týra už se asi nezeptáš.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>20.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Je po všem, nebo by mělo být. Sedím mezi Dyrem a Kayem v letadle a letuška nám nabízí bonbóny.</p>

<p>„Vodu,“ usměju se na ni se sevřenými rty a holka nejistě odcupitá. Dobře pro ni. Nové pasy, nové kufry, nové hadry, ale přesto nemám dobrou náladu.</p>

<p>„Proč nejedem domů?“</p>

<p>„Protože by tě tam zatkli?“</p>

<p>Dyre důležitě chová na klíně notebook, ale zdá se mi, že není úplně ve své kůži. Podle mého názoru se bojí zbytečně. Na něj lidi jen tak nezapomenou.</p>

<p>„Zatknout mě chtěli už tolikrát. Je tam Timotej.“</p>

<p>„Gaspar se o něj postará.“</p>

<p>Zrovna Gaspar. Kousnu se do rtu. Není slušný, aby Tima zrovna Gaspar viděl první takového, jaký je. Zuboženého.</p>

<p>„Měla jsem tam být já.“</p>

<p>„Sebrali by tě.“</p>

<p>Nakloním se k němu tak, že skoro tisknu rty k jeho uchu. „Kecáš.“</p>

<p>Při vší té mizérii je příjemný, že tu sedí vedle mě, hmotný a nemytický chlap s úzkým kostnatým obličejem a bílými vlasy zastrčenými za uši, a když mám na něj vztek, můžu mu to říct, a ne to šeptat do větru nebo do nějaký obskurní díry. Štípnu ho, čistě jen abych se přesvědčila, že je to tak, a Dyre se uraženě odtáhne.</p>

<p>„Jak se to chováš?“</p>

<p>Změnit téma by se mu hodilo, ale nenechám ho.</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>Dívá se na mě s překvapením.</p>

<p>„Proč myslíš, že se něco děje?“</p>

<p>Našpulím rty.</p>

<p>„To není přenos myšlenek, že ne?“</p>

<p>Změřím si ho skoro soucitně. „Jasně že ne. Jen vidím, že se chováš divně, a soudím, že je něco píčou ke zdi. Tak se ptám co.“</p>

<p>„Píčou ke zdi,“ opakuje po mně se zálibou. „Ano, dalo by se to tak říct. Thyri, kdo by tak mohl mít zájem o Čechy?“</p>

<p>Mám pocit, jako by mi někdo hodil na ramena olověnou deku, ale snažím se to nedat znát.</p>

<p>„O Čechy? Nikdo. A neříkej mi Thyri.“</p>

<p>„Nikdo?“ proplete uvážlivě prsty.</p>

<p>„Simeon?“</p>

<p>Mlčí.</p>

<p>„Oni?“</p>

<p>Zavrtí hlavou. „Určitě ne.“</p>

<p>„Máti to není,“ vloží se do rozhovoru Kay.</p>

<p>Díváme se na něj, jako by spadl z višně.</p>

<p>„Jistě že ne,“ broukne Dyre konejšivě a já jsem ráda, že sedím mezi nimi, jinak by Kaye možná líbnul na čelo.</p>

<p>„Ať je to kdokoli, tak…“ syčím před sevřené zuby.</p>

<p>Dyre líbne na čelo pro změnu mě.</p>

<p>„Tak nechce Čechy, ale mě nebo tebe, holčičko,“ pokývá hlavou.</p>

<p>„Kolik máš živých nepřátel?“ zvednu k němu oči.</p>

<p>„Pár,“ mávne rukou. „Mám ovšem i nějaké mrtvé.“</p><empty-line /><p>Měla bych být ráda, protože tady se nevzpíná zem, nerachotí rotor vrtulníku a zapomenutí Álfové neusilují o mou ctnost, ale místo toho jsem vzteklá. Lezavé počasí zimní Paříže je jen o stupeň lepší než mráz tajgy, dokonce i pro někoho, kdo tajgou lítal nahý.</p>

<p>„Co si myslíš o tomhle,“ přistrčí mi Kay pod nos papírek s parfémem a já nepřítomně vzhlédnu.</p>

<p>„Moc přírodní, zkus Gucci,“ poradím mu a pokusím se zanalyzovat, čím voní Dyre. Jde to těžko, na naší studené kůži funguje všechno trochu jinak.</p>

<p>„Voní Dyre smolou?“ obrátím se ke svému druhovi a ten zkřiví rty.</p>

<p>„Mně ne,“ vyplivne a zmizí mezi načančanými regály. Trpělivě čekám, až svým metodickým způsobem projde pár desítek parfémů a totálně ztrémuje prodavačky, prohlížím si kupující a pomalu dostávám hlad. Pár chlápků tu vypadá použitelně, pokud člověk nemá předsudky vůči homosexuálům, metrosexuálům a… kněžím? Abbé, cílevědomě plující mezi regály, mě zaujme tím spíš, že se vědomě vyhýbá mému pohledu. Cítí upíra? Povytáhnu obočí. Jsem vlastně vůbec ještě našinec? Ale Kay je, napadne mě, a prosmýknu se za ním. Už léta nikoho nenapadlo to zkoušet, ale u nich jeden nikdy neví. Přitisknu se Kayovi k boku a zničehonic mi v uších zašumí. Zem, varování, nebo snad jen nenávist. Nečekám, že by udělal něco tak pitomého, ale udělá to. Ruka s lahví evianu se mu najednou zachvěje a už mi minerálka teče po šatech.</p>

<p>„To byla chyba,“ usměju se na kněze mile. Teď se na mě dívá. Má staré oči a staré, eh, metody.</p>

<p>„Excusez-moi, madame,“ omluví se krátce a míří pryč.</p>

<p>„Tenhle,“ vrazím Kayovi do ruky jeden z flakonů, „a pohni trochu, budeme ho muset…“</p>

<p>Usmívá se a kdokoli, kdo ho vidí, by si myslel, že si to rozdáme dole na parkovišti v autě, jenže tohle je trochu jiný hlad. Svěcená voda mi teče do boty.</p><empty-line /><p>„Už dlouho to nikdo takhle nezkusil.“ Kay je dočista natěšený.</p>

<p>„To neznamená, že to zapomněli,“ připomenu mu a pak ho stáhnu za auto. Abbého samozřejmě ani nenapadlo, aby lezl do garáží, ale vykračuje si po bulváru. A není sám, vidím stíny, které ho jistí. Pokud taky spoléhají na svěcenou a na kříže, jistí ho špatně.</p><empty-line /><p>Pasáže jsou problém a to, že se tu nevyznáme, nám taky nepřidává, takže se velebníček za chvíli ztratí a na nás se nalepí jiný doprovod. Muž má měkká ústa a vlhké oči někoho, kdo se rád dojímá, a jeho společnice zase urputný pohled ženy, které chybí brnkač. Znám je. Ne možná právě tyhle, ale jiné, skoro stejné. Nemáme jinou volbu než je zabít, což možná vědí, a proto vypadají tak bez nálady. Je ovšem klidně možné, že se tváří, jako když nadloubeš volovi, pořád.</p><empty-line /><p>Jdeme teď vycházkovým tempem a co chvíli se líbáme, to proto, že naši pronásledovatelé nevypadají extra schopní. Pak zabočíme do tmavé chodby nezamčeného domu, není to zrovna ideální, ale každý den to nevyjde, jak by si člověk představoval. Čekáme bez pohybu, tiše si vychutnáváme povzbuzující radost z lovu. Nejdřív vejde ten s kravíma očima, hmatá po vypínači, pozoruju jeho prsty, šátrající po zdi. Ještě okamžik. Pak dovnitř vejde žena a Kay po ní sáhne, plavným rutinním pohybem jí dlaní zakryje pusu a zakousne se. Kravooký se nadechne, ale se zlomeným vazem toho člověk moc nenakřičí. Kay pije.</p><empty-line /><p>„Sluší jim to spolu,“ konstatuju po chvíli, když se se zálibou dívám na dvojici usazenou na lavičce v parčíku uvnitř bloku domů.</p>

<p>„Mimochodem, ta ženská byla nejspíš jeptiška,“ obrátím se ke Kayovi.</p>

<p>„Měl jsem ji znásilnit,“ zasní se.</p>

<p>„Vždyť je ošklivá.“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>Zdá se, že souvislost mezi jeptiškami a sexuálním násilím je v Kayovi silně zakořeněná.</p>

<p>„Kláštery už nejsou co dřív,“ poučím ho a pak se vypaříme. Svěcenou vodou už to příště nezkusí, to je jasné. Je na čase říct to doma.</p><empty-line /><p>Naše „doma“ je teď úctyhodná vila na okraji Paříže. Patří Bernardette, stejně jako celá Paříž. Bernardette je drobná tmavovlasá ženská, docela zábavná, když na to přijde a když nemá za zadkem mého otce. Když má, chová se trochu jako neurotická černá veverka.</p>

<p>„Cos jí udělal?“ zeptala jsem se Kaye po tom, co jsme se nastěhovali, ale ignoroval mě. Kay ovšem soudí, že pokud jde o chování na „vikinga“, neoplývá Dyre velkou fantazií a drží se tradic. Nehádám se s ním, on to musí vědět líp, a nehádám se ani s otcem, který na mě teď nedůvěřivě zírá.</p>

<p>„Polil tě svěcenou vodou?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Nebyla v tom ta minerálka?“</p>

<p>„Možná to byla svěcená minerálka,“ naznačuju posunkem Dyremu, co si o jeho hypotézách myslím, „každopádně to zkusil. Ty dva jsme…“ i tady si vypomůžu posunkem.</p>

<p>„Chutnala divně,“ upřesní to Kay a otec zabubnuje nehty na mahagon.</p>

<p>„Je v tom dost peněz,“ usykne pak, jako bychom to sami nevěděli, a vstane. „Leccos se teď hýbá a mohlo by se stát…“</p>

<p>Má radost ze snadného lovu se přetaví ve skoro pudový strach. Ne o sebe, ale o ostatní, o domov, o věci, které by měly zůstat, jak jsou.</p>

<p>„Že by to spousta našinců odskákala.“</p>

<p>„Žádní našinci nejsou, kromě rodiny,“ napomene mě. „Pokud mluvíš o upírech, použij jiný výraz.“</p>

<p>„Výraz?“ vycením zuby. „Je tohle dost? I Kay je upír, a Timo a Gaspar a…“</p>

<p>„Karsten už upír není,“ semkne Dyre rty, „od té doby, co pil z lebky. Nedovolil bych ti, aby ses tahala s upírem.“</p>

<p>„Co je dost dobré pro tebe, to mně taky nemůže škodit,“ ukončím nesmyslnou debatu a vyčkávavě mu hledím do očí.</p>

<p>„Takže co teď?“</p>

<p>Pečlivě si zlatou špachtlí ošetřuje nehty.</p>

<p>„Nejdřív povečeříme s Bernardette a s Jelenou a pak,“ delikátním posunkem naznačí, jak to myslí, „porazím pár dominových kostek. A potom budeme čekat.“</p>

<p>Ty řeči o čekání se mi nelíbí, ale už vím, že dohadovat se nemá smysl. Stejně neustoupíme ani jeden. Pokud bude Dyre váhat dlouho, zařídím se po svém.</p><empty-line /><p>Ty šaty vypadaly úžasně, když jsem si je kupovala, ale teď vidím, že brát si je nebyl dobrý nápad. Korzet inspiroval Kaye, což by nebylo tak udivující, ovšem zaujal i Dyreho. Zašněrování v jejich podání by člověk nepřežil.</p>

<p>„Sedmnáct palců,“ vydechne Dyre spokojeně a podá mi šaty jako komorná. „Budeš okouzlující.“</p>

<p>„Hm.“ Pokud předpokládá, že chci okouzlit Bernardette, je vedle jak ta jedle, a velký zájem neočekávám ani ze strany Jeleny.</p>

<p>„Jsi dokonalá, liebchen,“ konstatuje Kay, a když se podívám do zrcadla, vidím strašidlo, vosí pas, bílou kůži, drapérii sukně a nad čnícími lícními kostmi oči jako mrkací panna. Může se tohle někomu líbit?</p>

<p>„Převlíknu se,“ zavrčím s vědomím, že takhle zašněrovaná do sebe nedostanu víc než deci krve.</p>

<p>„To už nestihneme,“ konstatuje Dyre.</p>

<p>„Ne?“ vycením na něj zuby, ale pak si jen do kabelky narvu glock. Kay mi nabídne rámě a jdem. Jehlové podpatky klapou po schodech a já si představuju bič. Řezat je, oba.</p><empty-line /><p>Tenhle podnik upíři vlastní, upíři v něm obsluhují a upíři do něj chodí. Nemůžu říct, že by to bylo místo podle mého gusta, načinčaný interiér ani otrocká podlézavost personálu na mě dojem nedělají. Bernardette se zřejmě rozhodla hostit nás se vší parádou, protože pinglové v kápích odkudsi přivlečou zdrogovanou silikonovou blondýnku a nabídnou ji otci. Dyre vycení zuby a já ho chytnu za loket.</p>

<p>„Má to přežít,“ připomenu mu, alespoň já, když si nikdo jiný netroufá. Kývne a kousne ji uměřeně a společensky. Každopádně jí zůstane hlava na krku. Pak piju já a všímám si zmasakrovaného hrdla. Pak Kay, který si mnou ocucanou kůži neekluje. Pak to stopnu a smrtelně tím urazím Bernardette.</p><empty-line /><p>„Nechci mrtvý.“ Holku jsem hodila zpátky číšníkům, bílou a úplně mimo.</p>

<p>Bernardette semkne rty. „Vím, co si můžu dovolit.“</p>

<p>Čubčí nenávist mezi námi vzplane rychle a intenzivně.</p>

<p>„Zjevně nevíš, má milá.“ Byly doby, kdy jsem tuhle hru nenáviděla, teď jsem nucena ji hrát.</p>

<p>„Dneska mě v Lafayette polil velebníček svěcenou vodou, to se mi doma nestává. Ovšem pokud to tady tolerujete…“</p>

<p>Polkne. Polkne dokonce i Jelena, která musí mít o mých koníčcích jistou představu. Je trochu legrační, že je natolik vyděsilo pocintání vodou, ale z jejich hlediska to dobrá zpráva není. Znamená to, že si vzpomněli. Ti, kteří našince otravovali celá staletí a kteří teď dali pokoj. Je to problém, pro Jelenu i Bernardette určitě.</p>

<p>„Francie je sekulární stát, ne, kurva?“ povytáhnu obočí a Bernardette stiskne desku stolu, až zapraští.</p>

<p>„A co to s tím má společného?“</p>

<p>Blondýna má štěstí, že už tu není. Podrážděných upírů je trochu moc.</p>

<p>„Dámy,“ odkašle si Dyre, „proč tolik emocí?“</p>

<p>Jelena se schoulí v židli, zrovna tak Bernardette, na mě přirozeně celý ten álfský cajk žádný dojem nedělá. Kay si hraje se sklenkou.</p>

<p>„Někdo se rozhodl dělat nám problémy,“ pokračuje otec dál, jako by si nevšiml reakce upírek, „má milá,“ loupne očima po Jeleně, „u vás je, doufám, všechno v pořádku.“</p>

<p>Jistě, kývne Ruska horlivě, až jí švihne cop, jen se u toho tváří trochu kysele. Udržet po masakrech stávající dohody muselo být pekelně drahý. I když možná našla někoho, komu to naopak vyhovovalo.</p>

<p>Obírám se představami politických rošád, ale Dyre zřejmě moje ušlechtilé úvahy nesdílí.</p>

<p>„Viděli jste zdejší terasu? Je odtamtud krásný výhled.“</p>

<p>„Co?“ nepochopím hned, ale Kay už vstává, zřejmě rád, že nemusí asistovat Dyreho vivisekci. Dámy se choulí ve svých židlích a já se na otce nechápavě mračím.</p>

<p>„Jen jdi, děťátko,“ usmívá se blahosklonně a Kay mě bere za loket.</p><empty-line /><p>„O co jde, kurva?“ rozčiluju se na schodech. „Potřebuju to začít řešit, ne blbě žvanit okolo pece.“</p>

<p>Kay mi strčí jazyk do pusy a počítá mi jím zuby, motáme se na schodech, dokud nevylezeme na terasu, a pak celou akci dokončíme u zábradlí.</p>

<p>„No dobrý,“ stahuju si sukni a pokouším se urovnat popředí do korzetu, „ale stejně nechápu, co Dyre vyvádí. Potřebujeme to vyřídit rychle,“ připomínám přísně a Kay ukázněně kývá.</p>

<p>„Já vím, že jo, liebchnen,“ řekne pak smířlivě, „ale opravdu ses chtěla koukat, jak se tvůj otec nechává kouřit?“</p><empty-line /><p>Když přijdeme dolů, vládne tam klid a kromobyčejná shoda, zapříčiněná zřejmě Dyreho šovinistickým výstupem. Když nikdo nemá druhým co vyčítat, jde to líp.</p>

<p>„Vyřízeno?“ zeptám se suše.</p>

<p>Dyre se na mě šibalsky dívá přes okraj sklenky. Někdy bych ty rodinné vazby docela i oželela.</p>

<p>„Jistě. V Rusku nakonec nenastal zdaleka tak velký problém, jak jsme předpokládali.“</p>

<p>Jelena se kysele usměje. Možná se jí na to otec ptal, když měla něco v puse, usoudím a sklouznu pohledem na Bernardette. Vypadá ještě nervóznější než zkraje večera a podlitiny na zápěstích jí blednou pomaleji, než by člověk od víc než patnáctisetleté upírky čekal. Připomene mi kampaně pro potírání domácího násilí. Nejspíš dneska nějakému chlapovi ukousne hlavu, aby si spravila chuť.</p>

<p>„A Francie?“ zeptám se Dyreho.</p>

<p>„Bernardette, s jakým řádem tady spolupracujete?“ pokračuju pak.</p>

<p>„S náboženským?“ podiví se. „Přirozeně se žádným.“</p>

<p>Nakrčím nos. „Já znám spoustu kněží.“</p>

<p>„Ty jsi z Čech,“ vyplivne. „Můžeš si dovolit prakticky cokoli.“</p>

<p>Dyre se směje, jako by to byl bůhvíjak dobrý vtip, ale já teď na jeho milostné tokání nedbám.</p>

<p>„Doma možná. U vás to musíš udělat ty, zjistit, kdo to je a kdo je platí. My s otcem jsme moc nápadní.“</p>

<p>Je to zbytečné konstatování. Dyre musí být nápadný všude, kdyby pro nic jiného, tak kvůli tomu, že není člověk, a mne Sibiř vystrouhala do podoby slonovinové panenky se souchotinářskýma očima. „Měli by jít lidi,“ navrhnu Bernardette a ta se ošije.</p>

<p>„Bude hodně mrtvých.“</p>

<p>„Hodně?“ Moskevská carevna si zřejmě vzpomněla na těžké ztráty. „Hodně? Po tom, co se stalo v Norilsku, je směšné si stěžovat. Přišla jsem o hodně svých lidí.“</p>

<p>„Někdy není tak špatné zbavit se zkaženého zboží,“ mrkne na ni Dyre a Jelena se vší mocí ovládne.</p>

<p>„Jistě. Chtěla jsem jen říct…“</p>

<p>„Že to platí i pro sladkou Francii. Jistě,“ přede spokojeně otec. „Mimochodem, Bernardette, chtěl jsem se tě zeptat, jak to, že ty, Francouzka, máš problém, s eh, prací jazykem.“</p>

<p>Upírka semkne rty, jako by bojovala s pláčem, a vyběhne z místnosti. Nakonec je mi těch ženských docela líto.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>21.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>„Vatikán?“ prská Dyre a jeho telefon skoro prorazí zeď. „Vatikán, věřila bys tomu?“</p>

<p>Docela i věřila, pomyslím si, přeplatit v Čechách Dyreho muselo něco stát. Ležím v posteli s notebookem na břiše a rozhodně se nerozrušuju jako otec. Kay leží vedle mě a věren svým zvykům spí.</p>

<p>„Vatikán je dost širokej pojem,“ zavrtím se v peřině a natočím k otci počítač. „Chceš se kouknout?“</p>

<p>Na monitoru se olizují dva vyzáblí dlouhovlasí mládenci, jak už to dnešní móda vyžaduje. Zavrtí hlavou.</p>

<p>„Na to teď není čas,“ odpoví docela vážně. „Bernardette tvrdí, že to byl dominikán, ten, co tě polil.“ Oči má úzké zlostí. „Jak si může dovolit vztáhnout ruku na mou dceru?“</p>

<p>Dyre zřejmě šťastně zapomněl, kdo všechno na mě za ta dlouhá léta, co tu jsem, vztáhl ruku, a srdečně se rozhořčuje.</p>

<p>„Navštívíme je?“ navrhnu mu.</p>

<p>„Dobrý nápad.“</p>

<p>Zdá se, že jsem konečně dítě podle jeho představ. Zajímalo by mě, jak se masakr v klášteře utajuje ve Francii.</p><empty-line /><p>Na návštěvu do Bordeaux jedeme autem, které sehnala Bernardette, řídím, a tak se standardně hašteříme. Buď jedu moc rychle, nebo moc pomalu, chytnou nás policajti, nebo naopak, každej nás předjíždí. Už po hodině jízdy mám pocit, že je jen otázkou času, kdy si zas budu prohlížet Dyreho plíce zblízka.</p><empty-line /><p>„Sjeď,“ popadne mě najednou Dyre za ruku.</p>

<p>„Blázníš?“ Cayenne zaplave po silnici, jak mi strhl volant.</p>

<p>„Něco jsem slyšel.“</p>

<p>„Hlasy,“ poklepu si na hlavu, když srovnám auto a sjedu na odbočku. „Mám zastavit?“</p>

<p>Byla to jen řečnická otázka, Dyre je zjevně zaujatý něčím, co já nevnímám.</p>

<p>Vyskočí z auta a rozhlíží se.</p>

<p>„Copak? Jdou po nás kůry andělské?“ šklebím se ironicky a snažím se slyšet. Zem ale tady mlčí.</p>

<p>„Těžko říct,“ Dyremu to zřejmě vůbec legrační nepřipadá. „Něco jde s námi.“</p>

<p>Pokrčím rameny. „A není to tak furt?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Je mnohem méně než já zvyklý prohrávat, ustupovat, dostávat nakopáno, další z „princů“, co je mám na krku.</p>

<p>„Pojď do auta, nic tu není,“ zatahám ho za rukáv, celá omrzelá z toho, jak snadno sklouzávám do rodinné familiárnosti. Nenávidět Dyreho bylo svým způsobem pěkné, teď jsem k němu připoutaná stejně jako Kay ke Gothel. Pro všechny budu „jeho dcera“, ne jen Tina, ale Dyreho Tina, a pokud to tak má být, je teď ta poslední chvíle, kdy bych otci přála „brouky v hlavě“.</p>

<p>Pak už jedeme mlčky a já se bavím předjížděním. Dyre si hraje s telefonem a vyhlíží a vypadá… smutně. Nepředpokládám, že by to mnichům pomohlo, ale i tak je to znepokojivé.</p><empty-line /><p>„Je to i škola.“ Zaparkovala jsem v postranní ulici a teď stojíme před kostelem. „Vejška.“</p>

<p>„Nezabíjela bych jich víc, než je nutný. Tady to bude složitější než na Sibiři.“</p>

<p>Neposlouchá mě.</p>

<p>„Pojďme dovnitř,“ kývne k průčelí a já už vím, co ho trápí. Závist. Taky by chtěl kostel, možná by ho neurazila ani menší svatyňka, jenže tohle holt Álfové prokoučovali. Dyre už je skoro u dveří, když se za ním rozběhnu.</p><empty-line /><p>Nemám ráda kostely, ne proto, že by mi nějak vadily kříže, ale kostely mi připomínají jen nepříjemné věci. Schovávání za války, za té první velké války, taky lidi, co v nich uhořeli, nutnost být potichu a chovat se jako ostatní, nutnost klanět se něčemu, co nechápu a co je mi cizí. Já vidím těla na křížích jinak, křeče svalů a rychlý, mělký tep. Olíznu si rty. Krev namalovaná pod trnovou korunou ve mně nevyvolává soucit, jen hlad.</p><empty-line /><p>„Tomuhle opravdu věří?“ vrtí Dyre hlavou. I pro něj je bůh někdo s velkým kladivem, s ostrým kopím nebo s výstavními vnadami. Vzpomenu si na Týra a na chvíli se v myšlenkách zastavím u kopí. Kdyby to byl chrám Álfů, určitě by tu bylo, usměju se při té představě a otec mě obejme kolem ramen, jako by mi chtěl ukazovat detaily oltáře.</p>

<p>„Dívá se,“ šeptá mi a v hlase má zlomyslnou radost.</p>

<p>„Kdo?“ nechápu a upřímně doufám, že nemá na mysli Ducha Svatého.</p>

<p>„Ten kněz,“ ukáže Dyre očima. „A má strach.“</p>

<p>No, docela mnicha chápu. Párek upírů, filcujících s turistickým zájmem barokní kostel, to jednomu nepřidá.</p><empty-line /><p>Když Bordeaux, tak červené víno. Dali jsme si ho taky a srkáme ho s přemáháním.</p>

<p>„To je ale kyselý,“ postěžuju si česky a otec povytáhne obočí. Čekáme na večer a nepochybuju, že čekají i oni.</p>

<p>„Myslíš, že bylo rozumný se ukázat?“ pokračuju.</p>

<p>„Velice.“ Dyre považuje za rozumné všechno, co napadne jeho. „Mají strach.“</p>

<p>„Jo, a proto už všechno uklidili.“</p>

<p>„Budou mluvit,“ zapřede Dyre. Těší se, stejně jako celá jeho famílie mučí rád. Vlastně je to i moje famílie.</p><empty-line /><p>Láhev nám dává zabrat. Dostat do žaludku větší množství vína mi radost nedělá, ale beztak musíme někde počkat. Když do podniku přijde páreček policajtů, nevšímáme si jich. Nevšímáme si jich, dokonce ani když se zastaví u našeho stolu a vyzvou nás, abychom šli s nimi.</p>

<p>„Mám diplomatickou imunitu,“ usmívá se Dyre a možná ji opravdu má. Já neříkám nic a pasu se na rozpacích uniformované dvojky.</p>

<p>„O co jde?“ zeptá se otec po chvíli.</p>

<p>„Byli jsme upozorněni, že jste se v kostele Svatého Pavla pokoušel odcizit poháry z oltáře. Chápejte, musíme to prošetřit.“</p>

<p>„Absurdní,“ ušklíbne se Dyre, „ale prosím.“</p>

<p>Velitelsky mávne na číšníka, zaplatí, a když se obleče do kabátu, stejně velitelsky pokyne i policistům. Vyjdeme ven a tam nás kromě policejního auta čeká i ultrafialová lampa.</p>

<p>Lekneme se tak trochu všichni, dokonce i náš uniformovaný doprovod.</p>

<p>„Co to je,“ podivím se. „Tady je nějaká epidemie?“</p>

<p>Policajtka něco blekotá, její kolega žene muže se zářivkou pryč.</p>

<p>„Možná vás chtěl jen fotit,“ nabídne nepravděpodobné vysvětlení.</p>

<p>„Chci mluvit s vaším nadřízeným,“ ucedí Dyre zvysoka a počká, až mu otevřou dveře u auta.</p><empty-line /><p>Je skoro jisté, že se tu kdosi z kláštera angažoval, a je skoro jisté, že situaci podcenil. Dyreho autoritě je těžké čelit, i pokud by měli důkazy, bordeauxská policie ale zjevně nemá nic. Ať proti nám stojí kdokoli, pomalu odepisuje jednu zbraň po druhé. Svěcenka, sluneční světlo, kříže… Když to vezmu po řadě, nejspíš nás čeká ještě česnek a pak vymítací modlitby. Netěším se na to, protože pach česneku nesnáším. Musím se zeptat Dyreho, jestli ho má rád.</p><empty-line /><p>„Jsi v pořádku?“</p>

<p>Kay si zjevně dělá starosti.</p>

<p>„Jo,“ uklidním ho. „Ale ty moc ven nechoď, zkoušeli to tady na nás lampou.“</p>

<p>„To si pomohli.“</p>

<p>„Tobě by neprospěla,“ řeknu, ale vlastně sama nevím, nakolik je to pravda. Kay je venku pořád, pravda, někdy nosí oblečení, které má chránit před ultrafialovými paprsky, ale někdy taky ne. Kaye by nezabili, ostatní… Nelíbí se mi to, ať je to, jak chce. Nelíbí se to ani Dyremu a je otázka, jak dlouho udrží dekorum. Podle toho, jak rychle bubnuje nehty o desku, už dlouho ne. Na klín mi přiletí tříska a změní můj odhad. Pokud chtějí tuhle policejní stanici udržet pohromadě, měli by sebou hodit.</p><empty-line /><p>Komisaři, který se nás ujal, je zjevně trapně.</p>

<p>„Jak mi to vysvětlíte?“ vyjel na něj Dyre. „Měl jsem o francouzské pohostinnosti jiné představy, a navíc…“</p>

<p>„Samozřejmě, monsignor Salo, omlouvám se, došlo k trapnému přehmatu.“</p>

<p>„Jsem tu s dcerou,“ vytáhne Dyre další trumf. „Vaši lidé ji úplně vyděsili.“</p>

<p>Nejdu tak daleko, abych se tvářila vyděšeně, jen pokojně čekám, jak se situace vyvine. Zajímalo by mě, s čím dominikáni počítali. Možná si představovali, že se z nás stanou zubaté zrůdy a pak povolají armádu. Jestli ale s něčím opravdu nepočítali, bylo to stvoření Dyreho typu, povznesené, sebestředné a stejně intrikánské jako kterýkoli vatikánský papaláš. Zívnu.</p>

<p>„Ráda bych už do hotelu.“</p>

<p>„Samozřejmě.“ Komisař je úslužnost sama a Dyre se tváří, jako by šlapal v hnijícím listí. Znechuceně a povzneseně.</p><empty-line /><p>Le Grand Hotel je místo, které mého zhýčkaného otce jakž takž uspokojí. Reprezentační apartmá a diplomatický pas jsou určitou zárukou, že se personál bude držet zpátky. Další zárukou je, že si trochu pohraju se zámkem, ještě než odejdu do sprchy.</p><empty-line /><p>Horká voda je jednou z civilizačních radostí, zvlášť když je našinci pořád zima. Mám ráda pocit teplé kůže, stejný, jako když člověk pije ze živého. Sklouznu hlouběji do vany. V noci se nejspíš budu hrabat ve střevech, ale teď si to chci užít.</p><empty-line /><p>„Jsi opravdu hezká.“</p>

<p>Dyre stojí ve dveřích a pozoruje mě.</p>

<p>„Škoda jen, že jsi tak maličká, Álfky bývají vysoké. Tvá babička, moje matka…“</p>

<p>„Je emanace. Jsem malá, no. Moje matka nejspíš byla taky malá, ne? Nedostatek jídla a tak, však víš, ne?“</p>

<p>Uvážlivě přikývne. „Je to možné, nepamatuju se.“</p>

<p>To mě nepřekvapuje.</p>

<p>„Ale na druhé straně je výrazná pohlavní dvojtvářnost vzrušující.“</p>

<p>Obrátím se k němu. Po Týrových nabídkách by mě otcovy milostné snahy nepřekvapily, jen otrávily. Vzduch kolem se zachvěje.</p>

<p>„Dyre, nechceš si zaskočit dolů na bar a přivést si nějakou babu? Čas ještě máme.“</p>

<p>„Pro nás?“ podiví se.</p>

<p>„Pro tebe. Podívej, otče, znám tě už docela dobře, dokonce jsem tě viděla i zevnitř, ale tohle nepovažuju za nutný.“</p>

<p>„Má milá,“ sedne si ke mně na okraj vany a rukou čeří vodu, „problém je, že já jsem jediný Álf, který…“</p>

<p>Zalehnou mi uši a voda divně štípe, jako by do ní někdo hodil elektrický kabel.</p>

<p>„Přestaň, Dyre.“</p>

<p>„Jen nahlas přemýšlím,“ ohradí se.</p>

<p>„Tak je tu ještě něco.“ Vyhoupnu se z vany a Dyre mě zabalí do osušky. Snažím se pevně věřit, že ho nenapadne snažit se mi roztáhnout nohy násilím, ale naštěstí mě jen upustí do postele.</p>

<p>„Něco tu je,“ opakuju, „nejspíš to, cos slyšel na cestě.“</p>

<p>„Neohrožuje nás to,“ přikryje mě peřinou v hedvábném povlečení.</p>

<p>„Šmíruje nás to,“ trvám na svém.</p>

<p>„I to je možné,“ uzná Dyre a začne se svlékat.</p><empty-line /><p>Tohle mi chybělo. Pokud se teď serveme, dominikáni to mají v suchu, a k nekonvenčnímu laškování s vlastním otcem nemám dvakrát chuť. Přetáhl košili přes hlavu a mě napadne, že Dyre by se na kříži vyjímal. Kůže jako slonovina, tvrdé břicho a v klíně šipka tmavých chlupů, ukazujících k tomu nejpodstatnějšímu, zřejmě i pro Álfy.</p>

<p>„Vypadáš dobře, na svůj věk,“ konstatuju objektivně. Pokrčí rameny, nikdo od nich nevypadá špatně, ani jeho otec a nejspíš ani otec jeho otce.</p>

<p>Pak se natáhne po druhé přikrývce.</p>

<p>„Dokážeš spát?“</p>

<p>Čekám, až si ke mně lehne, už ne s napětím, spíš s mírnou zvědavostí. Ušklíbne se a přilehne si. Necítím vzrušení, jeho ani svoje, jen trochu sounáležitosti. Přitáhne mě k sobě.</p>

<p>„Je divné ležet takhle tady, v lese nebo na píscích u moře by to bylo mnohem přirozenější. Jsme jediní, Thyri.“</p>

<p>Teď už vím, co mám dělat. Najdu jeho ruku, přitáhnu ho k sobě, jako by to udělala matka nebo sestra, opřu se o něj ramenem a pak ležíme vedle sebe, poslední na světě. Pomyslím si, že od dominikánů to byl nakonec hodně blbej nápad.</p><empty-line /><p>„Skočíme?“</p>

<p>Bydlíme ve třetím patře, takže to je nejjednodušší způsob, jak se nepozorovaně dostat ven. „Jistě.“</p>

<p>Teď už Dyre nemá oblek, ale černé kalhoty a blůzu, která ze všeho nejvíc připomíná kimono, já mám černé džíny, pevné boty na ještě pevnějším klínu a bundu s kapsami, ve kterých mám glock a rtěnku, taky papírové kapesníky.</p>

<p>Zapnu televizi a najdu nějakou rodinnou komedii, v jisté zvukové úrovni většinou stačí suplovat hovor. Dyre se protáhne oknem a skočí. Rychle, musí to být rychle, protože hotel může mít nainstalované kamery. Chvíli počkám a pak skočím taky, dělám to ráda, je to jako sen, jako sen o lítání. Vždycky jsem lidem záviděla, ale tohle nikdy nezažijou.</p><empty-line /><p>Připojím se k otci a chci se rozběhnout, ale Dyre má jiné plány. Popadne mě za zápěstí a ulicemi skoro provane, neběžím za ním, spíš vlaju, a tiše se směju víru odpadků, který za námi zůstává. Třeba nás jednou popíšou jako meteorologický jev.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>22.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Nevím, jestli je klášter taky na kamerách, a do jisté míry je mi to jedno. Přes střechu se dostaneme do zahrady a tam Dyre vymáčkne prosklené dveře, klika zaskřípe a jsme vevnitř. Skoro proti své vůli si představím dávný dvorec, jenže tady žádný novorozenec nebrečí.</p>

<p>„Jak je najdem?“</p>

<p>Opírám se o zeď vedle otce a v šeru chodby hledám jeho oči.</p>

<p>„Poslouchej.“</p>

<p>„Jak je najdem?“ zopakuju důrazně a Dyre se ke mně obrátí.</p>

<p>„Podle tepu. Určitě nespí, čekají, mají strach…“</p>

<p>Není to tak špatný nápad, uznám a vydám se chodbou.</p><empty-line /><p>Po odhalení čtvrtého onanujícího mnicha už to za špatný nápad pokládám. Jasně, tep běží, ale nevypadají, že by plánovali vyvraždění upírstva.</p>

<p>„Všichni si honěj,“ postěžuju si, když se znovu setkám s otcem. Ten znechuceně zkřiví rty.</p>

<p>„Nechutnost.“</p>

<p>Dyre sice považuje incest za drobnou libůstku a anální znásilnění za normu, nemorálnost mnichů ho ale zřejmě dost pohoršila.</p>

<p>„Prasata,“ pokračuje nemilosrdně, „ale musíme hledat dál.“</p>

<p>„Furt podle tepu?“</p>

<p>Nakukovat do ložnic se mi už trochu příčí.</p>

<p>Otec pokrčí rameny. „Jistě, jen… možná někde trochu jinde.“</p><empty-line /><p>Nevím, jestli by Dyre mohl být zlodějem, ale se zámky se vypořádává rychle a nápad podívat se pod zem byl taky jeho. Snad že je to takový tradiční, nebo co.</p><empty-line /><p>Znovu slyším, jak krev buší.</p>

<p>„Chceš s nima mluvit tady?“ napadne mě, jenže Dyre nečeká. Koneckonců, tady už dveří zas tak moc není.</p><empty-line /><p>Vím, že je nesmíme zabít hned, no, možná spíš nesmíme zabít hned všechny, protože jeden nepřežil už Dyreho vyražení dveří. Staří lidé jsou křehcí, a hodně staří lidé… Poznám bryndala z Paříže a hrnu se k němu.</p>

<p>Zvedne něco, co by se při dobré vůli dalo použít jako dildo, a…</p>

<p>„Vymítáme tě, každý nečistý duchu, každá moci satanova, každý nápore pek…“</p>

<p>Musím přiznat, že mi tu není příjemně, nemám ráda kostely a kláštery mi smrdí, zem se tu ke mně nelísá, nejsem tu doma… a o to horší mám náladu.</p>

<p>„Co to meleš?“ vyjedu na něj česky, vytrhnu mu z ruky ten kus starého dřeva, napřáhnu se a…</p>

<p>„Moc dlouho jsi byla mezi upíry, andílku,“ praví mi otec na tomto svatém místě a vyrve mi kolík z ruky. „Nemůžeš čekat, že mu to vrazíš do břicha a on ti něco řekne.“</p><empty-line /><p>Některé staré severské zvyky jsou pěkné. Například přeřezat šlachy, čisté a praktické. Modlí se všichni a nejspíš svým modlitbám věří. Nechápu je, nevěřím bohům, které jsem nepotkala, a těm, které jsem potkala, taky ne. Přemůžu nutkání se muže, popelavého ve tváři, zeptat, jestli si chce promluvit s bohem. Ne s tím, ke kterému se modlí, ale s mým dědou. Možná by pochopil, že božský původ neznamená, že se někomu dá věřit. Dyre se přehrabuje v knihách na stole a prohlíží si lejstra. Sundám ze zdi kříž a obrátím ho k němu.</p>

<p>„Hele, taky bys mě nechal přitlučenou tři dny?“</p>

<p>Roztržitě vzhlédne. „I déle, srdíčko, i déle. Musíš si uvědomit, že mít děti neznamená vyhovět každému jejich rozmaru, a ještě k tomu okamžitě.“</p>

<p>Vztyčím prostředník, ale Dyre si mě nevšímá. Jestli to stejně debilně zdůvodnil Hospodin Ježíšovi, nechápu, jak spolu můžou vydržet tak dlouho.</p><empty-line /><p>„Vymítáme tě, každý nečistý duchu, každá moci satanova, každý nápore pekelného protivníka, každá legie, každé ďábelské sdružení a sekto! Ve jménu a mocí našeho Pána Ježíše Krista budiž vykořeněn a vypuzen z Boží církve, z duší stvořených k obrazu Božímu a vykoupených drahocennou krví Božího…“</p>

<p>Modlí se sborově a otec metodicky skládá archy papíru na hromádku. Smrdí to tu plísní, starým papírem, kadidlem a strachem. Strach mi vadí nejvíc, po pravdě řečeno. Dostávám hlad.</p>

<p>„Dyre…“</p>

<p>Zaklapne bibli a obrátí se k hubenému muži, choulícímu se na zemi.</p>

<p>„Je čas,“ řekne a křik, který mnich vydá, je opravdu nepříjemný. I mluvit s malým, slabým a skoro zapomenutým bohem kurva bolí.</p><empty-line /><p>„Ty,“ začnu.</p>

<p>„Hade,“ vyjekne. Vypadá, jako by strachy zešílel.</p>

<p>Zamrkám na něj, ale nepředpokládám, že to zabere.</p>

<p>„Had rád tancuje a taky se rád svlíká,“ neodpustím si provařenou hlášku, ale nepochopí mě. Možná má starosti kvůli těm šlachám.</p>

<p>„O co vám vlastně jde?“ zakomíhám mu před obličejem odhozeným kolíkem.</p>

<p>„To je dřevo kříže,“ zaskučí.</p>

<p>„Nezajímá mě kříž,“ snažím se být trpělivá. „Jste nám lhostejní už léta, tak co teď blbnete?“</p>

<p>„Antikrist se vrací na zem.“</p>

<p>Zavrtím hlavou. „Znám pár takových, co by se vrátili rádi, ale Kristus je nezajímá. Chápej,“ zkusím to i po dobrém, „tohle je vaše soukromá věc. Svět je všech… bohů.“ Za tohle by mi měla rodina poděkovat, pomyslím si a otočím se právě včas, abych zachytla ruku s krucifixem. Kolega „bryndala“ se zřejmě rozhodl být akční. Vytrhnu mu z ruky kříž, napřáhnu se… Lidské lebky praskají snadno, pomyslím si kajícně a pak ucítím slabé trnutí, takové, jakým se hlásí zem.</p>

<p>„Hýbá se,“ upozorním Dyreho, který teď vypadá opravdu živě. I já cítím zvědavost. Třeba těmi modlitbami něco opravdu přivolali. Otec si olízne rty a já zpola čekám, že se zdi obscénně zavlní, jak jsem zvyklá, že se klášter zatřese jako zvíře, a nebo tak.</p>

<p>„Aleluja,“ vydechne jeden ze dvou mnichů, kteří jsou ještě při vědomí, a stejně jako my čeká. Nestane se nic, vůbec nic, a já se zklamaně rozhlídnu po sklepení.</p>

<p>„To byla jen smrt,“ oznámím všem a pak si přitáhnu toho s rozbitou hlavou. Žízeň už se opravdu nedá vydržet.</p><empty-line /><p>Potom se dívám, jak umírají. Čekala jsem střeva venku a krvavou výmalbu, a zatím je Dyre zabíjí tiše, hrabe se v jejich mysli, prochází jejich pochybnostmi a žádostmi se zvědavostí operatéra a pije z nich, ne krev, ale životní energii. Zdá se, že to bolí víc, než kdyby je kuchal.</p><empty-line /><p>Probudím se v poledne mezi navoněnými cíchami, hlavu opřenou o Dyreho rameno. Otec nespí. Čert nikdy nespí, pomyslím si ospale a zvednu se na lokti.</p>

<p>„Budou nás podezírat.“</p>

<p>„To můžou. Dole prostě začalo hořet, z toho je třeba vycházet. Nešťastná náhoda.“</p>

<p>„A hlava proražená křížem?“</p>

<p>„I mezi mnichy můžou být různice. Myslíš, že je ti nahoře měli rádi?“</p>

<p>To je otázka. Je otázka, kdo chce bojovat s upíry, kdo se chce vracet do minulosti a podstupovat smrt. Desítky smrtí, stovky smrtí.</p>

<p>„Dyre, kde myslíš, že je ten jejich bůh?“</p>

<p>Je to divná otázka, desítky, možná stovky kněží mi už tvrdily, že někde je, ale po tom, co jsem poznala Yrjöa, je to jiné. Jestli je někdo bůh, chci se mu podívat do očí.</p>

<p>„Kde?“ Dyreho má otázka nevyvede z míry. „Asi tam co Wotan, Freya, Thor a ti ostatní…“</p>

<p>„Zapomenutý?“</p>

<p>„Lhostejný.“</p>

<p>Spokojeně si oddechnu a přetáhnu si peřinu přes hlavu. Lhostejní bohové k mému světu patří.</p><empty-line /><p>Hotelová služba nám přinesla bohatou snídani, což je nepochybně důležité. Máme svědka, který nás našel ospalé a v zamčeném pokoji.</p>

<p>Když se vrtáme v těch nepoživatelných věcech, ozve se Dyreho telefon a otec ho beze spěchu zvedne.</p>

<p>„Pro tebe,“ řekne po chvíli, tvář dokonale bezvýraznou, ale já už vím, koho mám čekat. Gasparův ochraptělý hlas poznám i přes reproduktor.</p>

<p>„Tino…“ nikdy nejde tak docela k věci, ten starý koňák.</p>

<p>„Je Timo v pořádku?“ vyhrknu.</p>

<p>Gaspar kdesi v dálce kašle. „No, moc v pořádku není, ale to ty přece víš.“</p>

<p>„Vím,“ připustím nenadšeně. „Chce se mnou mluvit?“</p>

<p>„Spí. Pořád spí a Guta ho nalívá krví. Znáš ji, jak je někdo marod…“</p>

<p>Chápu ho dokonale.</p>

<p>„Poděkuj jí za mě. Děje se něco?“</p>

<p>„No…“ nejspíš teprve teď se dostaneme k jádru věci, „našli jsme jednoho našince, popáleného, podle všeho svěcenou vodou.“</p>

<p>„A šlus?“ zeptám se pragmaticky.</p>

<p>„To zrovna ne, ale říká se…“</p>

<p>„Vím, co se říká, a snažím se, aby se to říkat nemuselo. Co Bér?“</p>

<p>Tohle mě zajímá hodně. Co Bér, co můj byt, moje auto, můj počítač, co do něj stahuju pornofotky.</p>

<p>„Drží se dál, ale jestli chceš, vzkážu mu, aby se ti ozval.“</p>

<p>„Dyre mu vzkáže,“ odseknu ostřeji, než bych chtěla. „Ale kdyby se něco dělo, dej mi vědět hned, a hlavně, Gaspare, opatruj Gutu.“</p>

<p>Mlčí. Ví, proč jsem to řekla, a mlčí uvážlivě a možná že i vyděšeně.</p><empty-line /><p>V poledne zaplatíme a nasedneme do cayenne. Nikdo nás neobtěžuje a oči, které nás provázejí, určitě nejsou oči policejních konfidentů.</p><empty-line /><p>Bernardette je neklidná a mně poprvé po dlouhé době vadí, že je Kay upír.</p>

<p>„Jaký to bylo,“ ptá se účastně a pro mě je hrozně těžký říct, že vlastně žádný, ale jen díky tomu, že po nás pověry sklouzly jako slina po skle.</p>

<p>„Co ti udělá ta svěcenka?“ zeptám se místo odpovědi a snažím se věřit, že ho doušek z prastaré lebky hodil někam jinam.</p>

<p>Kay zatne zuby. „Poleptá?“ tipuje.</p>

<p>Jasně, asi to není to, co si psi Páně představují, ale je to dost, aby se mě to dotklo.</p>

<p>„Potřebuju to vyzkoušet.“</p>

<p>„Takže po nás jdou,“ usoudí okamžitě Kay a zamyslí se.</p>

<p>„Tihle jsou mrtví.“</p>

<p>„Je jich spousta.“ Můj druh je pragmatik.</p>

<p>„Musím to zkusit,“ trvám na svém a Kay krčí rameny.</p><empty-line /><p>Sehnat všechny ty krámy zabralo celé odpoledne, ale teď vleču Kaye do ložnice. Když se svléká, tváří se u toho trochu jako u doktora.</p><empty-line /><p>„Tino, ty jsi opravdu dítě.“</p>

<p>Podrážděně se otočím, otce tu teď opravdu nepotřebuju.</p>

<p>„Chceš něco?“</p>

<p>Dyre si roztržitě hraje se stříbrnými jehlami.</p>

<p>„Nic. Jen mě zajímá…“</p>

<p>Kay se posadí, uvědomím si, že je teď mnohem hubenější, než když jsme se seznámili, a svaly mu vystupují jako provazy.</p>

<p>„Že tě Kay zajímá, to vím už dávno,“ rýpnu si do Dyreho, „jenže já se snažím pracovat.“</p>

<p>„Jen pracuj,“ uvelebí se otec pohodlně v křesle. „Mimochodem, víš, že ty mrtvé v Bordeaux nikdo nehlásil na policii?“</p>

<p>Bodejť by hlásili, pomyslím si a tenkým čůrkem leju na Kaye vodu. Ruka mu nečerná ani nevybuchuje, jen tam, kde tekla voda, kůže postupně rudne. Vezmu druhou láhev, s obyčejnou vodou, ta nedělá nic.</p>

<p>„Je to placebo,“ vyprsknu na Kaye. „Ty tomu věříš.“</p>

<p>„Nevěřím,“ ohradí se chabě.</p>

<p>„Věříš. Je to jen voda.“</p>

<p>Dyre vstane a kvedlá s lahví, pak ji na chvíli podrží v dlaních.</p>

<p>„Teď by to už nic dělat nemělo,“ usměje se takřka koketně na Kaye a nalije mu obsah flašky do klína.</p>

<p>„Pálí to?“ Zírají na sebe, pak Kay zavrtí hlavou.</p>

<p>„Jo,“ zasyčím, „protože už to taky není svěcená voda.“</p>

<p>„Třeba to nebylo svěcené ani předtím.“</p>

<p>Dyre se zjevně rozhodl, že bude překážet.</p>

<p>„Co kdybys nás nechal, otče, chceme si to rozdat,“ postrkuju Dyreho z místnosti, ale ten se brání.</p>

<p>„Lžeš,“ obviní mě, „chceš mu vrážet stříbrné jehly pod nehty.“</p>

<p>To, že ho nenakopnu do nejjižnějšího konce páteře, mě stojí hodně přemáhání.</p><empty-line /><p>„Tak vadí ti to, nebo ne?“</p>

<p>Rozdali jsme si to, pravda. Jak zapomínám na vtíravou náklonnost země, vrací se všechno do normálu. Kay se zvedne na lokti.</p>

<p>„Nedělá mi to… dobře.“</p>

<p>Vím, že se snaží vyjádřit co nejpřesněji, ale nenachází slova. Jo, nedělá mu to dobře. Nehoří, neumírá, nečerná, ale klepe se jako malej kluk u zubaře. Našinci nebývají nervózní a Kay nervózní je, ne z bolesti, spíš z představy, co by se stalo, kdyby policejní klepeta byla ze stříbra. Neroztrhnul by je, a na to není zvyklý.</p>

<p>„Stačí na to prostě kašlat,“ snažím se být přesvědčivá.</p>

<p>„Ja, klar.“</p>

<p>Vím, že o tom nechce mluvit, a vadí mi to. Znamená to, že budu muset dál dělat s Dyrem, a i když jsme zakopali válečnou sekeru, doufala jsem, že se dvougeneračnímu bydlení vyhnu. V holčičích časopisech píšou, že to není dobře. Taky tam píšou něco o tchyních, ale myslím, že v zájmu zachování Gotheliny existence s tchyní nikdy bydlet nebudu.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>23.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Nelíbilo se mi v Rusku, nelíbí se mi tady. Chci domů, představa, že by mi nějací flanďáci zabránili vrátit se do Karlovky, že by mi znemožnili vlézt si do vlastní postele s notebookem na břiše a koukat na porno, že by se dotkli, jenom dotkli, Timoteje…</p>

<p>Dám muziku víc nahlas a Johnny Cash hlasitě lká, že nikdy neměl jméno, jen číslo. Když aspoň číslo, není to ještě tak zlý, chlapče, poučím ho povýšeně a přitáhnu si kolena k břichu. Kdyby tu byl Kay, pustí si Wagnera.</p><empty-line /><p>Z letargie mě probere hřmění, které jsem si momentálně nastavila jako zvonění na telefonu. Číslo mi nic neříká, ale to teď žádné číslo. Ani ty ztracený kontakty pánbíčkářům nedaruju, umíním si.</p>

<p>„Tino, slyšíš mě?“</p>

<p>Poznám ten zadýchaný hlas skoro hned. Je to Guta, a jako bych cítila vůni horké koňské krve.</p>

<p>„Slyším. Jste v pořádku?“</p>

<p>Dyre by se ošíval. Představy, že budu komunikovat jako vrchnost, se nevzdal a nevzdá se jí nejspíš nikdy. Jenže já se taky nevzdávám.</p>

<p>„Tino, kvůli tomu volám. Podívej, víš, jaký je Gaspar…“</p>

<p>A jsem doma. Jasně že vím, jaký je Gaspar, a dovedu si představit, že jestli se v Čechách něco děje, vrší jednu pitomost na druhou.</p>

<p>„Otravuje vás někdo?“ zeptám se věcně. Guta se na chvíli odmlčí, ještě se nerozhodla, jestli je kaše dost horká. Pak začne.</p>

<p>„To se nedá říct, otravuje. Víš, jací jsou mladí, občas někdo na nějakou dobu zmizí… a pak se třeba zase objeví.“</p>

<p>„A nebo ne.“ Začínám ztrácet trpělivost.</p>

<p>„Timotejovi taky není moc dobře, rád by k sobě domů, ale v tomhle stavu ho tam pustit nemůžeme. Nechce obtěžovat.“</p>

<p>Teď mi tvrdé ruce zkroutí žaludek. Nechce obtěžovat, a kdyby se rozhodl, že už obtěžovat nebude, už ho nezastihnu.</p>

<p>„Je s ním dost práce a…“</p>

<p>„A Gaspar žárlí, ne?“</p>

<p>Je to vůl, pomyslím si bez zášti. Je ticho.</p>

<p>„Vystartoval po tobě.“</p>

<p>„Trochu jsme se nepohodli.“</p>

<p>Když se nepohodli naposled, prošel statek generální opravou, takže chápu, že situace je kritická.</p>

<p>„Zkrátka mám přijet, co?“</p>

<p>„Tino, nevím, jestli to po tobě můžu chtít, máš dost svých starostí… důležitějších.“</p>

<p>Guta je schopná ženská, ale tohle sama nezvládne.</p>

<p>„Přijedu nejpozději zítra,“ slíbím jí. „Jo a mimochodem, držte se dál od kohokoli, kdo má co dělat s církví, od všech, kdo nejsou od nás.“</p>

<p>„Takže je to pravda?“</p>

<p>Tohle na upírech nesnáším. Všichni všechno vědí, ale do poslední chvíle mlčí.</p>

<p>„Svým způsobem. Co Bér?“</p>

<p>„Dlouho jsme ho neviděli.“</p>

<p>„Sežeň mi na něj co nejrychleji telefon, potřebuju ho. Jo, a moc nešiř, že se chystám domů, nikdy nevíš…“</p>

<p>Něco pobroukává a já skoro vidím, jak čmárá tužkou po papíře nečitelné švabachové značky.</p>

<p>„Přijedeš i s rodinou?“ zeptá se potom opatrně. „Jen kvůli jídlu, aby bylo dost…“</p>

<p>Je to debilní a staromódní obrat, ale bolí mě pro ni srdce. O některé si nemůžu dovolit přijít, i kdybych měla vypalovat kláštery.</p>

<p>„Ne, rodinu neberu.“</p>

<p>„Ale s otcem se už nehádáte, že ne?“</p>

<p>„Ne.“ Proti své vůli se usměju. Je to taková pokojná domácká ženská debata na pozadí masakru upírů, mnichů, a když si budu jen trochu fandit, i Álfů.</p>

<p>„A přespíš u nás.“</p>

<p>„Proč ne,“ souhlasím a pak se rozloučím. Musím si sbalit, rychle a tak, aby si toho Dyre s Kayem nevšimli. Jeli by taky a já nějak nejsem ochotná je s sebou vzít.</p><empty-line /><p>Když přijdu do haly, najdu oba své společníky v idylické pohodě. Kay se po telefonu hádá s Gothel, Dyre zasněně civí z okna a ťuká přitom sklínkou do parapetu.</p>

<p>„Měli bychom se vydat dál, děti,“ zapřede.</p>

<p>Trochu ve mně hrkne, opravdu nerada bych zjistila, že mi odposlouchává telefon, ale vypadá to, že má přece jen jiné spády.</p>

<p>„Trochu jsem prošel ty dokumenty, co jsme našli v Bordeaux, a myslím…“</p>

<p>To nebudou Čechy.</p>

<p>„…že bychom se měli přesunout do Boloně. Tam se dozvíme víc,“ usměje se mile při představě, jak se to budeme dozvídat.</p>

<p>„A taky si můžeme dát špagety,“ rýpnu do něj při vzpomínce na bordeauxské víno. Do Itálie se mi teda určitě nechce.</p>

<p>„Špagety?“ to vytrhlo z hádky dokonce i Kaye.</p>

<p>„Jo, s omáčkou,“ usadím ho svou znalostí lidské gastronomie. Dyre nás pozoruje s výrazem, který lidé věnují hrajícím si koťatům, a já soudím, že je nejvyšší čas vypadnout. Oni už to tu kluci beze mě vydržej.</p><empty-line /><p>Možná že jsem poslední dobou trochu neopatrná, ale tak pitomá, abych letěla do Prahy na vlastní papíry, přece jen nejsem. Okýnkem pozoruju blížící se přistávací dráhu Ruzyně a polykám. Mluvila jsem už s Bérem a ten mi potvrdil, že je byt zapečetěný a auta na policejním dvoře. Je mi z toho trochu divně, chtěla bych přijít domů, zapnout kotel a skopnout boty, ale cíl je pořád daleko. Konrád slíbil, že bude čekat na letišti, a i kdyby tam měl přivést smečku Psů Páně, chci ho tam. Vracím se domů, a tak tam být musí.</p><empty-line /><p>Občanku mám dokonalou, jak by taky ne. V padělatelství mají našinci dlouhou tradici. U odbavení se nezdržuju, kdo by sem tahal hadry. Mám jich plné skříně a pod policejním dozorem. Vezu kufřík do letištní haly a trpím. Venku nestojí em pětka, budu si muset objednat tágo, nebo…</p>

<p>Konráda nepřehlídnu, to prostě nejde. Tyčí se uprostřed haly a tváří se, jako by sem přišel někoho zhaftnout, asi ze zvyku. Rozběhnu se k němu.</p><empty-line /><p>„Tino.“ Je překvapený, možná i trochu dojatý. Obejmu ho a pustím, až když začne povážlivě lapat po dechu. Vezmu si ho zpátky, už dávno jsem se rozhodla, a teď se na něj usmívám tak, jak to umějí jen našinci.</p>

<p>„Chci domů,“ vypálím panovačně a Konrád se začne potit.</p><empty-line /><p>„Prosím,“ vrazí mi do dlaně klíč. Prudce vydechnu, usměju se na něj a auto štěkne. Moje em pětka, která uvnitř trochu zatuchle a neobývaně smrdí.</p>

<p>„Jaks ji dostal?“</p>

<p>Bér má opravdu zvířecí oči, vražedné, ale bezradné.</p>

<p>„Věděl jsem, že ji budeš chtít.“</p>

<p>„Jsem ráda,“ usměju se na něj a pak přejdu rovnou k věci. „Prudí tu taky?“</p>

<p>Je vidět, že se mu ulevilo.</p>

<p>„Takže o tom víš.“</p>

<p>Přikývnu. „Pár jsme jich s Dyrem už vyřešili.“</p>

<p>Bérovi se vůčihledně vrací dobrá nálada.</p>

<p>„Nezlobíš se kvůli tomu?“</p>

<p>Vytáhnu obočí.</p>

<p>„Oni tu někoho dostali?“</p>

<p>Dobrá nálada je pryč.</p>

<p>„Pravděpodobně.“</p>

<p>„Někoho z mladých?“</p><empty-line /><p>Řídím a uklidňuje mě to, navíc držím volant, což zas uklidňuje Konráda.</p>

<p>„Někoho z mladých určitě,“ huhlá, „ale myslím, že i Staška.“</p>

<p>To se Guta do telefonu říct neodvážila, ale možná že jí křivdím a ani to nevěděla.</p>

<p>„Koho dál?“</p>

<p>Bér zavrtí hlavou. „Nevím, Tino. Tvůj otec tu není a pod některými se začíná otřásat židle, jsem rád, že vím, co vím. Ale ti, co dostali Staška, byli…“</p>

<p>„Dominikáni, jo. Už jsme vykonali zdvořilostní návštěvu.“</p>

<p>Konrád na mě civí s málem posvátnou úctou a já pod tíhou momentálního nápadu prudce zabočím na silnici do Nebušic. Stejně už není na co čekat.</p><empty-line /><p>Nebrání se, ví, že by mu to nebylo nic platné, možná i chápe, že potřebuju pít ze živého.</p>

<p>„Budeš sloužit jen jediné paní,“ předzpěvuju mu potom a on to trpně opakuje. Nestojí o mne ani o otce, rád by si zas zatočil obuškem, ale zná své možnosti a ví, kam až může. Já jsem paní, a vždycky už budu. Trhnu hlavou a kousnu ho znova, čistě jen pro potěšení. Smířila jsem se s tím já, musí i on.</p><empty-line /><p>„Ví o tom Gaspar s Gutou?“</p>

<p>Mířím na jejich statek a je mi nějak líp, jako by mi ten zatracený kus plechu, ve kterém sedím, poskytl iluzi domova.</p>

<p>Konrád zavrtí hlavou.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Gaspar mě v mé nepřítomnosti zastupuje.“</p>

<p>Dlak se zašklebí a dá mi tím najevo, že Gasparův „záskok“ nebere moc vážně.</p>

<p>„Má toho i tak dost.“</p>

<p>„Jdou i po vás?“</p>

<p>„Zatím ne. Vy jste je…“</p>

<p>„Jo, pozabíjeli jsme je. Předtím si s nima Dyre povídal, a povídat si ještě bude. Nepočítali s něčím takovým, jako je on.“</p>

<p>„A ty.“</p>

<p>„Jo, a já. Dokonce nejspíš nepočítali ani s Kayem, ale přesto jsem ho nevzala. Jak to, že má Dyre problém mě sem vrátit?“ zeptám se na to, co mě zajímá nejvíc.</p>

<p>Konrád přemýšlí, přece jen je to policajt.</p>

<p>„Je nějakou dobu ze hry,“ řekne pak váhavě, „jeho lidé jsou pryč, a než najde jiné, chvíli to potrvá. Vždyť víš, co se teď děje.“</p>

<p>Po pravdě nevím. Politika šla vždycky mimo mě, celá staletí je otravně stejná. Podrazy, dohody, kudla za závěsem, blín v poháru. Mám svého dost.</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Církevní restituce.“</p>

<p>Otráveně se na něj podívám, myslela jsem, že v Čechách od toho už bude pokoj.</p>

<p>„Rojej se?“</p>

<p>„Rojej.“</p>

<p>„No jo, taky umřou,“ mávnu rukou s nadhledem někoho, kdo má polovinu rodiny v astrálu. Cesta ke Gasparovu statku je zabahněná, ale po promrzlé tundře je to příjemná změna.</p>

<p>Koňská krev je horká a Gaspar nervózní jako pes. Timotej, zahalený do kimona s obrázky pin-up girl, ho ironicky pozoruje a Guta se snaží udržovat konverzaci. Napiju se a ujmu se svých povinností.</p>

<p>„Zavzpomínáme si trochu na staré časy,“ řeknu. „Někdo se o nás zase začal zajímat a vytáhl tradiční zbraně.“</p>

<p>Gaspar se mračí na Timoteje, jako by za to mohl on.</p>

<p>„Stříbro, svěcenka, denní světlo. Staška už dostali.“</p>

<p>„Cože?“ Guta si nabryndala krev do klína.</p>

<p>„Konráde?“</p>

<p>Zafuní, není to zrovna řečník.</p>

<p>„Našli jsme ho za Prahou. Spáleného. Upáleného, podle oficiálních zdrojů. Prostě sebevražda upálením,“ obrátí se ke mně. „Nezbylo z něj skoro nic.“</p>

<p>Timotej se rozkašle.</p>

<p>„Takže se máme připravit na návštěvu?“</p>

<p>„Nebudou žádný návštěvy,“ odseknu já. „Zařídím to.“</p>

<p>Guta mi přistrčí další plný pohár a Gaspar se poprvé za celou návštěvu usměje.</p><empty-line /><p>Musím teď najít Staškovy vrahy a donést našincům jejich hlavy. Nakonec každý čeká, že se zachovám patřičně, že dostojím povinnostem rezidentky a vyřeším to. Jsou šťastní, že oni sami už nemusí. Já musím, protože to čeká Dyre, protože to čeká Gaspar, Kay a nakonec i Yrjö a jeho smečka stínů. Noblesse oblige, nakrčím nos a obrátím se k Timotejovi.</p>

<p>„Timo, musím s tebou mluvit.“</p>

<p>Přikývne a pomalu vstane. Nikdy nebyl vysoký, ale teď je i křehký, vypadá jako zestárlý kluk se strništěm dorůstajících vlasů a vousů.</p>

<p>„Já vím, že musíš,“ povzdychne si, vezme mou ruku do své, kostnaté a suché, a vede mě z kuchyně ven.</p><empty-line /><p>„Jak jste se smířili?“</p>

<p>Timo celou dobu zachovával ledový klid, ale teď se přece jen neudržel.</p>

<p>„No, smířili. Podívej, Dyre jinej nebude,“ odkašlu si, „ale zabít ho úkladně…“</p>

<p>Timotej mě vezme za bradu, je možná jediný, od koho to snesu, a upřeně se na mě dívá. Vypadá utahaně, ne už na umření, ale bez špetky energie.</p>

<p>„Vím, co ti udělal.“</p>

<p>Timo se ušklíbne. „Pevně doufám, že nevíš. Podívej, já jsem upír, prokletej a celej ten krám, ale on je…“</p>

<p>„On je Álf, no. Setkala jsem se s jeho otcem a jeho sourozenci.“</p>

<p>„A?“</p>

<p>Vím, že Timotej nemůže Dyremu nikdy odpustit, a ani to po něm nechci.</p>

<p>„Proti nim je Dyre fakt empatickej drahoušek.“</p>

<p>Přikývne. „Takže není jiná cesta, koneckonců ty to v sobě taky máš…“</p>

<p>„Mám, no,“ připustím. „Nemá to jen nevýhody.“</p>

<p>„To jsem viděl.“ Couvne ode mě a sesune se do křesla.</p>

<p>„Udělala jsem pro tebe, co se dalo,“ vyčtu mu otráveně.</p>

<p>„Udělalas mnohem víc,“ zachraptí. „Mnohem víc, než se dalo, a mnohem víc, než by udělal kdokoli pro starou a bezcennou mrtvolu.“</p>

<p>Přejede si dlaněmi po tváři, jako by kontroloval strniště, ale daleko spíš proto, aby se na mě nemusel dívat.</p>

<p>„Pro mne nejsi bezcennej. Znáš mě.“</p>

<p>„A to stačí?“</p>

<p>„Mně jo,“ přisvědčím optimisticky. „Podívej, jestli tě Dyre obtáhnul nebo cokoli jinýho, možná tě potěší, že jsem si prohlídla jeho plíce zblízka… jenže v tu chvíli mi došlo, že ho neumím zabít, a on neumí zabít mě. Já nejsem našinec, já jsem…“</p>

<p>„Malej ješitnej bůh, to mi už došlo,“ zašklebí se Timotej a vypadá teď skoro vesele. „Prdelko, já jsem kněz, vím, jak zacházet s takovými, jako jsi ty.“</p>

<p>„Proto jsi tak cenný,“ poplácám ho po trčícím ramenním kloubu, „mimochodem, Dyre tě bude respektovat.“</p>

<p>„Že je tvůj otec, to mi řekl opravdu mnohokrát, biologický otec, krev tvé krve. Svým způsobem hodně lpí na tom, že tě udělal.“</p>

<p>„To vím,“ vzpomenu si na Týra a Dyreho postoj mě celkem nepřekvapuje.</p>

<p>„Proč nepřijel s tebou?“ zeptá se potom Timotej, v hlase osten žárlivosti.</p>

<p>„Protože jsem ho nezvala. Ani Kaye. Přeju si to tu vyřídit sama. Dyre chce zaútočit v Boloni, já to zas chci vyčistit tady. Obejde se beze mne.“</p>

<p>„Tady se bez tebe neobejdou. Nakonec je dobře, žes to vzala.“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>Svalím se na rozestlanou postel a zívnu.</p>

<p>„Jestli tu chceš spát, zuj si boty,“ napomene mě Timo, ale já si jen přetáhnu peřinu přes hlavu. Nechci spát, jen na chvíli zavřít oči.</p><empty-line /><p>„Možná že by sis ty boty přece jen měla zout.“</p>

<p>Timotej se nade mnou sklání a usmívá se děravým úsměvem.</p>

<p>„To jsem opravdu usnula?“ zatřepu hlavou.</p>

<p>„Jo. Mimochodem, několikrát ti zvonil telefon.“</p>

<p>Mávnu rukou. Stejně bych ho nevzala, nejspíš volal zuřící Dyre.</p><empty-line /><p>„Konrád je tady?“ hrabu se z postele.</p>

<p>„V kuchyni.“</p>

<p>„Musím to začít řešit, potřebuju kvéry a…“</p>

<p>Timotej zavrtí hlavou. „Tino, uvědomuješ si, že tady nejsi v Rusku? Po těch masakrech tam ti to možná ani nepřijde, ale některé věci půjdou těžko zakamuflovat.“</p>

<p>„Naházíme je do přehrady,“ uchechtnu se a prohrábnu si vlasy.</p>

<p>„Nezabíjej, když nebudeš nutně muset, kotě.“ Timo mě chytne za rameno a já se zastavím.</p>

<p>„Nebývalas ani pořádnej upír, holčičko,“ přitáhne mě k sobě, „ale co přišel Dyre, mění tě.“</p>

<p>„Nejen Dyre,“ pomyslím na Yrjöa, „rodinu člověk nemůže úplně zapřít.“</p>

<p>„To chápu, ale nezapři ani nás. Jestli tu začneš dělat pořádek po vašem, nakonec na nás přijdou. Tohle byla klidná zem, oba jsme se o to snažili.“</p>

<p>„Bude klidná zas,“ slíbím mu, „ale lovnou si z vás nikdo dělat nebude.“</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>24.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Poděkovala jsem Gutě i Gasparovi, objala Timoteje a nastartovala auto.</p>

<p>„Budu potřebovat pistoli a náboje,“ nakloním se ke Konrádovi, který klímá vedle mě. „A informace o tom případu se Staškem. A taky bych ráda domů.“</p>

<p>„Ten byt je zapečetěnej, Tino. Je to první místo, kde tě budou čekat, i oni tě tam budou čekat.“</p>

<p>Zasyčím a dlak zmlkne.</p>

<p>„Mám chalupu,“ řekne po chvíli, „koupil jsem ji, no, po pravdě za peníze od tvého otce. Mám tam pár věcí, které by se ti mohly hodit, a taky tam můžeš bydlet.“</p>

<p>Nakrčím nos, když si představím medvědí doupě, ale pak uznám, že má pravdu.</p>

<p>„Tak naviguj,“ pobídnu ho a smykem se otočím do protisměru.</p><empty-line /><p>„Chalupa“ naštěstí není tak docela chalupa, je to spíš vilka pěkně se vyjímající v brdských lesích, s garáží a vším příslušenstvím. Zdá se, že Dyre platil Konráda o dost štědřeji než my.</p>

<p>„Pěkný,“ pochválím mu nemovitost a on se na mě ztrápeně podívá. Vím, že se cítí provinile, a celkem mě to blaží. Možná že jsem v Rusku přivykla trochu byzantským mravům.</p><empty-line /><p>„Máš tu střelnici?“</p>

<p>Bér se na mě pátravě zadívá, nejspíš si myslí, že si dělám legraci.</p>

<p>„Takže ne.“ Potěžkávám pěknou P8 a z legrace jí mířím kolem sebe.</p>

<p>„Postřílet je bude míň nápadné než jim utrhnout hlavu,“ uvažuju nahlas.</p>

<p>„Ani nevíš, co chtějí.“</p>

<p>Zdá se mi, že Bér jako dlak propadl klamné iluzi bezpečí.</p>

<p>„Chtějí lovit upíry stejně jako dřív. Možná jsem je já s Dyrem trochu zklamala, ale zaskórovali se Staškem, a nejspíš i s jinými. Jak ho dostali?“</p>

<p>Bér odvrátí hlavu.</p>

<p>„Viděl jsem ho, ale nebylas tam ty. Nikdo to nevyšetřoval po našem.“</p>

<p>„Našli ho v jeho autě?“ Nakonec mám přece jen svou práci ráda.</p>

<p>„Ano, v jeho.“</p>

<p>„To už nemá s náboženstvím nic společnýho, jsou to prostě zabijáci.“</p>

<p>Odfrkne si. „Nejspíš. Podle mě ho dostali ultrafialovou lampou.“</p>

<p>„Jistě, to se nás snažili dostat taky,“ usměju se. „Mě a Dyreho. Otec byl výbornej, udělal bengál jako celebrita pronásledovaná paparazzi.“ Pak úsměv z tváře setřu. „Jenže tohle přijde legrační jen nám, pro ostatní je to průser. Přineseš mi k tomu papíry?“</p>

<p>„Budou.“</p><empty-line /><p>Telefon znovu zběsile zahřmí a já si pomyslím, že se to k mojí situaci výborně hodí.</p><empty-line /><p>Bér odjel do práce a já do Prahy. Táhne mě to domů, potřebuju otevřít ty dveře, osahat si známé věci, vyspat se zase ve svojí posteli, a pečeti nebudou všude.</p>

<p>Em pětka má parkovací kartu, je tu doma, takže zastavím před Bodeguitou a zamířím známou ulicí na Staromák. Aspoň Kayovi bych telefon zvednout mohla, usoudím usmířená známým prostředím. Možná jsem se prostě jen potřebovala vrátit.</p><empty-line /><p>Obhlížím náměstí, čistě abych se přesvědčila, že ještě stojí, že tu pořád smrdí koňská moč, která mi připomíná dětství, že mě ještě zdraví číšníci ze zahrádek a pod radnicí se dál povalují bezdomovci se psy.</p><empty-line /><p>„Kristino?“</p>

<p>Ten hlas znám, jen nevím, jestli z něj mám opravdu radost.</p>

<p>„Simeone,“ usměju se, ne tak nenuceně, jak bych chtěla.</p>

<p>„Vrátila ses domů.“</p>

<p>Jemu to jde líp, kostnaté ruce mi tisknou dlaň a Simeon mě objímá, jako by mě opravdu rád viděl.</p>

<p>„Hlídáš svoje ovečky,“ kývnu bradou k opilé ženě, která se válí po dvou svých kumpánech.</p>

<p>„Co jiného. Vrátila ses z Ruska?“</p>

<p>„Z Francie, Simeone. Ale je pravda, že v Rusku jsem pobyla dost dlouho.“</p>

<p>„A spousta věcí se změnila, že?“ Teď má oči tvrdé jako kámen, ale já asi taky, když na to přijde.</p>

<p>„To je pravda. Seznámila jsem se s rodinou.“</p>

<p>Zatváří se, jako bych ho uhodila.</p>

<p>„Věděl jsem to. Mám ti vyprávět, co jsou zač?“</p>

<p>Teď jsem konečně našla klid, nejistota se přelila ode mě k Simeonovi.</p>

<p>„Nemusíš, vždyť jsou to moji příbuzní. Strávila jsem s otcem svého otce dost času, abych věděla, co jsou zač.“</p>

<p>„A přidala ses k nim?“ Simeon mi tiskne ruku tak pevně, že se mi jeho nehty zarývají do kůže. Odtrhnu ji.</p>

<p>„Ne, nepřidala. Já potřebuju těla, Simeone, a můj otec je mi přece jen bližší. Nebylo to snadný, ale smířili jsme se. Ty něco víš o Božích psech?“ zaútočím znenadání.</p>

<p>„Vím,“ připustí.</p>

<p>„Zabíjejí našince.“</p>

<p>„I to vím, Kristino.“ V jeho hlase cítím rozpaky.</p>

<p>„Nepostavíš se proti nim?“</p>

<p>„Já mám svou práci,“ ukáže na bezdomovce, „a pokud by postavit se proti nim znamenalo stát s tvým otcem…“</p>

<p>„Budu to muset vyřídit,“ pohledem najdu jeho oči. „Budou mrtví.“</p>

<p>„Nechtělas mrtvé.“</p>

<p>„Taky nechci přijít o jediný blízký, který mám. Stálo mě to hodně sil i času, ale dostala jsem z toho Timoteje, zastavíme i tohle.“</p>

<p>„Jsi jiná, než když jsi odjížděla.“</p>

<p>Pokrčím rameny. „Jsem z půlky Álfka a viděla jsem je při práci. Simeone, Dyre dělá, co může, aby dokázal mezi lidma žít, on… spoustu věcí nikdy nepochopí.“</p>

<p>„Tvůj otec je nebezpečný, má milá.“</p>

<p>Snaží se mě přesvědčit, vzpomínám si, jak mi pomohl proti Dyremu, ale vím, že tohle není cesta.</p>

<p>„Je to rodina,“ poplácám Simeona po rameni a dám si pozor, abych mu nepřerazila kost. „Hele, poprali se ti.“</p>

<p>Opilec fackuje ječící ženskou, Simeon se k nim obrátí a já zvednu ruku k pozdravu.</p>

<p>„Ještě se uvidíme,“ řeknu tiše a vykročím k Malému náměstí.</p><empty-line /><p>Dostat se do bytu není nic těžkého, ne pro mne. Stačí se z půdy dostat na střechu, ze střechy na terasu a pak trochu poničit zámek. Byt je studený a cizí, prach a poházené věci, knihy vytahané z knihovny, otevřená lednice. Co je asi s Thibautem, pomyslím si, když vidím zašlé bronzové sošky. Byl to on, kdo je leštil.</p>

<p>Toužila jsem po své posteli, ale teď bych tu spát nechtěla. Dyre se bude muset vrátit na scénu a vyřídit i tohle. Vezmu mu telefon, umiňuju si, když nehtem škrábu zaschlou zubní pastu z umyvadla. Plyn i elektřina jsou odpojené, pacient není ani na přístrojích, ušklíbnu se. Pak otevřu skříň, kvůli tomu jsem přece vlastně přišla.</p><empty-line /><p>Když odcházím, mám svoje gatě, kalhotky, elektrický kartáček na zuby, umělecky zpracovaný pozlacený vibrátor a asi tak padesát naprostých nezbytností, a byt už není tak mrtvý. Je v něm mnohem větší bordel než před půl hodinou. Je mi líp.</p><empty-line /><p>Je mi líp i potom, co projdu pár podniků, obejmu pár lidí (znova se je učím objímat a nezabít je při tom), olíbám pár chlapů nebezpečně blízko krční tepny a álfský pocit ledového šutru v hrudi mě opustí. Když nastupuju do emka, už jsem skoro zahojená.</p><empty-line /><p>Konrád mě najde v posteli s noťasem na břiše a telefonem u ucha. Nikdo není představě severského boha vzdálený víc než já, ale jeho to, zdá se, nijak neuklidňuje.</p>

<p>„Tady to je, Tino,“ zní, jako by se kousl do jazyka, a taky že kousl. Má pořád cukání říkat mi „paní“. Ale co, po „carici“ už si zvyknu na všechno.</p>

<p>„Bezva,“ překulím se na bok. „Něco novýho?“</p>

<p>„Nic,“ zadívá se stranou. Neznepokojuje mě to, dlaci vám málokdy kouknou do očí.</p>

<p>„Mluvila jsem s Kayem,“ oznámím mu. „Přijede.“</p>

<p>„Skvěle.“</p>

<p>Hodně se přemáhá, aby projevil přiměřené nadšení, protože Konrád Kaye rád nemá, a Kay jeho cit sdílí.</p>

<p>„Co otec?“</p>

<p>„S tím jsem nemluvila.“</p>

<p>Ne že by se Dyre nesnažil, ale nemám na něj náladu. Nechci na něj ani myslet, i když… ten jeho dům na Hradčanech nebyl úplně špatnej.</p><empty-line /><p>Listuju spisem. Policajtské ptydepe a fotky, fotky, fotky, fotky každýho prdu, kromě jiného taky Staška, co už není Stašek. Viděla jsem to tolikrát, ale teď je to jiné. Uráží mě to proto, že mi Stašek patřil, patřil mi se vším, co měl. Nikdo kromě mě ho neměl právo zabít, vycením zuby, snažím se zahnat ten panský pocit, který jsem u jiných nenáviděla, ale je tu. Něco mi vzali, a zaplatí za to. Kdyby se něco stalo Kayovi… nechci na to myslet. Ne, že bych ho tolik milovala, ne, že bych ho vůbec milovala, ale potřebuju ho, protože jeho tělo zná moje tělo, protože jemu žebra jen tak nepraskají. Vztekle listuju spisem dál a nacházím tam další stopy. Auto, klíčky bez otisků, poloha těla. Profesionálové, ne jako ten bryndal se svěcenkou. Sem přišel někdo, kdo věděl, jak na to. Jsem v pokušení zavolat Jeleně, ale pak si to rozmyslím, dvě carevny jsou moc i na Rusko. Neklidně ťukám nehty do nočního stolku a uvažuju o tom, co vlastně chtějí. Po tom, co tu před nimi zabouchli všechny dveře, chtějí důvod, proč tu být? Nebo je to jen obyčejná nenávist? Nechápu, jenže to možná není jen moje vina, když nechápu lidi.</p><empty-line /><p>„Nehodila bys mě do práce?“ Konrád vypadá poněkud schlíple a já usuzuju, že to v místní krčmě přehnal. Když si ho prohlídnu líp, je mi jasné, že to nebyla jen hospoda. Kolem je spousta divočáků a zdá se, že dlak hověl své zálibě trochu přes míru. Je samej šrám.</p>

<p>„Víš, kolik je hodin?“ vyjedu na něj.</p>

<p>„Poledne,“ připustí zkroušeně a tím mě dojme.</p>

<p>„Ale jo,“ vstanu z postele a Bér se cudně odvrátí. Nevím proč, nahou mě viděl už milionkrát.</p><empty-line /><p>Můžu si lhát do kapsy, že jsem chtěla pomoct Konrádovi, ale ve skutečnosti mě to táhne do Prahy. Nakonec, musím tu být, jako návnada, jako žádoucí kořist. Těžko si dovedu představit, co by mohli vytáhnout, ale tím spíš se je snažím navnadit. Projdu spoustu obchodů a nakoupím spoustu blbostí. Posedávám na zahrádkách u vína, které stejně nepiju, a v Chapeau šňupu koks, který na mě nefunguje, i když vytáhnu géčko na jeden ráz. Bavím se a časem zjistím, že mám společnost. Doufám, že se bavíme oba.</p><empty-line /><p>Rozhodnu se, že vyzkouším, co snese, a zajdu do jednoho z bordelů ve Smečkách. Na dámskou klientelu tu pravda zařízení nejsou, ale to neznamená, že ji odmítají. Vyberu si mladou plavou Ukrajinku, a hned na úvod ji vyděsím, trochu jí zpívám a trochu i piju. Je z venkova a jsem přesvědčená, že někde v hloubce podvědomí ví, kdo jsem. Kdepak, tam ještě vědí, co se sluší a patří, když člověk vidí zuby.</p>

<p>Vypadnu ven zadním vchodem a on tam není. Jsem na svým. Není to upír, a pokud je to profík, tak s omezeními. Čekal venku, ale jsem ochotná dát mu čas. Spoustu času. Ostatně, je to poslední čas, kterej na světě tráví.</p><empty-line /><p>Projdu ještě pár barů, čistě jen proto, že to tam nemá rád, líbám se s loudily, šňupu, koketuju, a konečně ho cítím. Není to našinec, ale něco v sobě má, něco, co mě baví. Trpí, hmatatelně a zjevně.</p><empty-line /><p>Pak nasednu do auta a on taky. Vyčíhnout si em pětku, to není žádnej kumšt, ale udržet se v závěsu… Trochu si hraju, ale brzo zjistím, že to nemá smysl, Superb ani jeho řidič nepodávají výkon, který by mě pobavil, takže zvolním, a dokonce konečně vezmu Dyremu telefon.</p>

<p>„Dcero…“</p>

<p>Zacukají mi koutky. Dyre je zřejmě na mrtvici, pokud Álf mrtvici mít může.</p>

<p>„Copak? Podívej, vím, žes mi volal, ale mám práci. Tady. Momentálně mám jednoho psa nalepenýho na zadku.“</p>

<p>„Nevykládej mi nechutnosti.“</p>

<p>„…auta. Kde jsi ty?“</p>

<p>Syčivě se nadechne a možná v duchu počítá. Možná mě taky právě proklel.</p>

<p>„V Paříži.“</p>

<p>„Ne v Boloni?“</p>

<p>„V Boloni bychom byli, kdyby ses chovala rozumně. Ostatně, chtěl jsem ještě s Jelenou jednat o tom Rusku.“</p>

<p>„Nechci Rusko.“</p>

<p>Přidržuju si telefon bradou, abych mohla podřadit.</p>

<p>„Proč bych měl brát ohled na to, co chceš?“</p>

<p>„Protože musíš.“</p>

<p>„Jedu do Prahy,“ vyštěkne a já obrátím oči v sloup. Možná mi bylo líp, když jsem byla sirotek.</p><empty-line /><p>Vleču se Mníškem, auto v závěsu, a uvažuju co dál. Vytáhnout chlapa z auta a trochu si s ním popovídat by nebyl žádný problém, zábavnější by ovšem mohlo být zahrát si jeho hru. Jinak a líp.</p><empty-line /><p>Držet se za mnou na Strakonické bylo samozřejmě snadné, teď už je auto v závěsu těžké přehlédnout a „pes“ si to zřejmě dobře uvědomuje, protože se drží dál. Slyším jeho tep a taky strach. Je noc a možná mu dochází, že je sám v lese s něčím nebezpečným. S něčím smrtelně nebezpečným.</p><empty-line /><p>Zastavím před vraty a čekám, až mě mine, v šeru auta vidím staženou tvář mohutného muže svírajícího volant. Usměju se na něj, ale nemyslím, že mě viděl, mým směrem se neodvážil podívat. Pak z kufru vytáhnu jiné boty, přezuju se a rozběhnu se silnicí. Běhat na čerstvém vzduchu je zdravé.</p><empty-line /><p>Není to tak snadné, jak jsem si myslela, když jsem normálně oblečená a zem mi nepomáhá, běžím rychle, to je samozřejmé, ale nemůžu „vát“ jako na Sibiři a jsem trochu vzteklá. Už už se rozhoduju, že ho prostě dohoním a způsobím autonehodu, ale pak mi světla auta ukážou, že odbočuje. Nevrací se do Prahy, a to je pro mne lepší varianta. Dokonce se mi i líp běží, jako by si zem přece jen trochu vzpomněla. V kapse mi vibruje telefon, ale teď se to opravdu nehodí.</p><empty-line /><p>Na Zbraslavi je to zábavné, schovávám se ve stínu lamp a v postranních ulicích jako při opravdovém lovu. Čekám, že zamíří ke klášteru, ale auto se šine nahoru ke hřbitovu. Usměju se. Na hřbitovech se loví dobře.</p><empty-line /><p>Odstaví auto a spěchá k vratům, klíče mu upadnou, představuju si k tomu dramatickou hororovou hudbu a je to skoro dokonalé. Škoda, že už neumím houkat jako sýček.</p><empty-line /><p>On projde vraty, já přelezu zeď. Scházet se v kostele, to mi připadá až moc konspirační, ale třeba jsou to romantici nebo staromilci, nebo jsou prostě jen blbí.</p>

<p>Tiše přelézám náhrobky a přemýšlím, jestli bych u toho neměla cenit zuby. V béčkových filmech to tak bývá, ale pak se vzpamatuju. Mohla bych taky skončit jako třpytivej impotent.</p>

<p>U dveří sakristie už mu klíče neupadnou a tep se mu trochu ztiší. Cítí se v bezpečí, nejspíš toho o upírech moc neví. O Álfech neví vůbec nic.</p><empty-line /><p>Necpu se do sakristie, vejdu hlavním vchodem, protože musím vymáčknout zámek, a to úplně potichu neumím. Pak se opřu o zeď a poslouchám krev, slyším tep několika mužů a taky cítím mrtvé kolem, celé tohle místo. Kostel zase cítí mě, odpuzujeme se jako stejné póly magnetu.</p>

<p>„Nic proti,“ máchnu rukou k oltáři, „jen si tu vyřídím svoje.“</p><empty-line /><p>Sakristie, do které opatrně nahlédnu, je prázdná, ale jsou tu i dveře, vedoucí na schody. Tahle parta ulítává na kryptách, pomyslím si a vyrazím dolů.</p><empty-line /><p>„Zdar, chlapi.“</p>

<p>Dívají se na mě jako na zjevení. Lidé, všichni bez výjimky, si představují smrt jako něco velkého a důležitého, ale já znám spoustu mrtvých, takže vím, že to tak není. Smrt může být, jakákoli se jí zlíbí.</p>

<p>Jeden z nich zvedne krucifix, druhý kalašnikova, ale ještě než stačí domáčknout spoušť, obrátím samopal hlavní nahoru a dávka skončí ve stropě. Odražené náboje dělají svou nepěknou práci.</p><empty-line /><p>Už jsem se rozhodla, jsou to tradicionalisté i blbci najednou. Svěcená voda, stříbrné kulky, ultrafialová lampa, jen kolík do sebe nenechám zarazit, protože mi to připadá nedůstojné.</p>

<p>„Takhle postaru se to dělat nedá,“ řeknu celkem laskavě.</p>

<p>Jeden z mužů se zachechtá a já usoudím, že má problém se zvládáním stresu. Ruští vojáci mi vyhovovali líp.</p>

<p>„Děvko babylonská,“ zvedne revolver a já sáhnu po jeho kolegovi. Je tu málo místa, a pokud má nabito tříštivými, bude to prasárna. Vzápětí mi po obličeji teče nedefinovatelná břečka. Měl.</p><empty-line /><p>„Odlož to,“ zazpívám. Začínám s nimi ztrácet trpělivost, navíc jsem si všimla kradmého pohybu drobného mnicha, který se krčí v koutě. Možná tu mají nějaký alarm.</p>

<p>„Odlož to,“ zopakuju znova, protože se střelec pokouší stisknout spoušť. Zpívat tu nejde tak dobře jako jinde, kostel pije krev a mrtví kolem zpozorněli. Duch kostí, tak tomu říkají židé, a něco na tom je.</p>

<p>Pro jistotu mu zbraň vezmu a zamířím mu na břicho.</p>

<p>„Zabils kamaráda,“ sdělím mu mile. Má úzkou tvář a vyjevené lesklé oči fanatiků, kterých jsem se jako dítě bála. Rádi se oháněli holí.</p>

<p>„Bestie,“ zasyčí a já pokrčím rameny. Ten, který mě sem přivedl, na mě upřeně zírá a něco mumlá. Modlitbu, možná kletbu. Nechápu, jak tihle amatéři mohli dostat Staška. Uvědomím si, že mi chybí a že se vlastně zlobím.</p>

<p>„Byl tu klid,“ obviním je, „zatáhli jste sem zase starý spory.“</p>

<p>Tři z těch pěti, kteří jsou ještě naživu, mi zjevně nerozumějí, takže to zopakuju anglicky a pro jistotu ještě francouzsky.</p>

<p>„Čarodějnici nedáš živu býti,“ odsekává střelec, jako by čekal, že to na mě udělá dojem.</p>

<p>Zavrtím hlavou.</p>

<p>„Proč Stašek? Kromě drahejch hodinek ho nic jiného nezajímalo. Ignoroval vás.“</p>

<p>„Vrať se to pekla,“ zaječí znenadání můj stopař a dočista mě tím vyvede z míry.</p>

<p>„Vrátím se do postele,“ uvedu jeho domněnku na pravou míru, „až si popovídáme.“</p>

<p>Krev a jiné tělesné šťávy ze zastřeleného mnicha tu smrdí a trochu mě ruší. Docela ráda bych se napila, ale náboj z něj udělal dětskou přesnídávku. Budeme muset mluvit rychle.</p>

<p>„Nefunguje to,“ řeknu. „Vyberte jednoho, který to vyřídí ostatním. Svěcená voda, světlo, kůly, nikdy nebudete vědět, kde to zabere a kde ne. Budete umírat. Zbytečně. A naděláte spoustu problémů, taky zbytečně. Většina našinců nepije ze živého, ale když vás budeme lovit, rozpomenou si, znova se to naučí. Chci v Čechách klid, vy děláte bordel. Takže kdo?“</p>

<p>Střelec se na mě vrhne a já ho zastřelím. Krve, mozku a úlomků kostí je tu teď ještě víc, smrad k nevydržení a zbývající psi pološílení. Rozhodnu se být milosrdná a vyberu si sama.</p><empty-line /><p>Postřílet ty tři není pěkná práce a hodně se to podobá popravě. Vlastně to poprava je, druhá Staškova smrt žádá trest. Zbývající mnich se pochčije a ani se mu moc nedivím. Pak ho kousnu.</p><empty-line /><p>Je dost odporné pít z pochcaného zpoceného chlapa, ale já teď krev potřebuju. Dlouho jsem běžela, zasáhly mě odražené kulky a dívat se na ten chlív tady taky není nic příjemného. Lokám dlouze a vkládám do muže touhu sloužit, kradu ho tomuhle kostelu i jeho bohu, který je nejspíš moc vysoko. Vzdálený jako Valhala, pomyslím si a konečně ho pustím.</p><empty-line /><p>„Prohledej mu kapsy,“ poručím mu potom a ukážu na zbytky stopaře. „Potřebuju klíče od auta a nechci se v tom hrabat.“</p><empty-line /><p>Další hovor už vedeme v kostelních lavicích, kde je přece jen líp. Aspoň to tam tak nesmrdí.</p>

<p>„Nezabiju tě,“ sdělím mnichovi důrazně, ale nejsem si jistá, jestli mě vnímá. „Chci, abys ostatním psům vyřídil, co jsem řekla. My vůbec nepotřebujem zabíjet, chápeš?“</p>

<p>Modlí se. Jednu mu třepnu, doufám, že přiměřenou.</p>

<p>„Poslouchej mě.“</p>

<p>Pláče. Stát se mučedníkem nejspíš není zdaleka tak snadný, jak si představoval.</p>

<p>Znova se modlí.</p>

<p>„Neslyší tě, věř mi, o bozích něco vím. A poslouchej mě, kurva.“</p><empty-line /><p>Mluvím k němu, ale vím, že vnímá tak polovinu, je v šoku a moje italština je možná trochu archaická a možná z ulice.</p>

<p>„Tohle není mezi náma a bohem, to je mezi náma a váma, chápeš to?“</p>

<p>Zavrtí hlavou.</p>

<p>„Umíráte moc snadno. Teď už našinci vědí, že vás mají čekat, a rozhodně vás nepřijmou s křesťanskou pokorou. Zhorší se to, chápeš to vůbec? Sluhové, služky, už to skoro nebylo. Vrátí se to.“</p>

<p>Připadá mi, že nakonec o tom všem ani nic neví, že ho někdo někde naverboval, poslal ho sem a nalhal mu, že bude jako archanděl Michael. No, zajímalo by mě, co by z Michaela teklo po zásahu tříštivou, možná to samé, co občas teklo z Dyreho. Plesknu dlaní do kostelní lavice. Já už nikdy ničemu věřit nebudu.</p><empty-line /><p>„Pamatuješ, co jsem ti říkala?“</p>

<p>Zimničně se třese.</p>

<p>„Jestli ne, tak ti to někdy v noci připomenu.“ Není to výhrůžka, jen to tak zní. „Uslyšíš mě.“</p>

<p>Udělá hlavou jakýsi pohyb, možná přikývl, možná se jen schoulil, ale já už mu víc času věnovat nechci. Vyjdu ze hřbitova k autu, a ještě než vklouznu na přední sedačku, zuju si boty, kterým právě upadla podrážka.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>25.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Pod teplou peřinou je mi fajn, neochotně mžourám do ranního světla, ve kterém se rýsuje něco obrovského. Když si protřu oči, uvědomím si, že je to Konrád.</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>Vypadá nervózně. „Co ten superb? Na sedačkách je krev a…“</p>

<p>Chápu, o čem mluví. Ten nedefinovatelný šlem z mrtvých těl byl všude.</p>

<p>„Já vím. Měla jsem jednání na Zbraslavi v kostele na hřbitově. Je tam pět mrtváků.“</p>

<p>„A auto jednoho z nich tady?“ zděsí se.</p>

<p>„Jo. Ale střílela jsem jejich kvérem, takže v tom problém není. Poslední otisky na něm budou taky jednoho z nich. Toho, co přežil.“</p>

<p>„Jak jsi mohla nechat někoho utéct?“ Bér se snaží být uctivý, ale moc mu to nejde.</p>

<p>„Neutek nikdo,“ uklidním ho, „ten, kterýho jsem nechala, musí něco vyřídit doma.“</p>

<p>„Udá tě,“ Konrád žuchne těžkým zadkem na postel, až péra zasténají. „Jsou všude, mají nás v merku. Dostanou teď zpátky spoustu peněz, i tady, u nás. Vrátili se do hry, možná mě sledují. Byla pitomost ho pouštět.“</p>

<p>„Ne,“ zavrtím hlavou. Víc říkat nemusím, dlak našince zná. Ví, co jsem udělala, a má strach. Tahle hra neměla znova začít.</p><empty-line /><p>„Pošlu někoho, kdo auto odveze.“</p>

<p>Pomalu se oblékám a líně u toho cucám krev.</p>

<p>„Nahlásil to už někdo?“</p>

<p>Konrád zavrtí hlavou.</p>

<p>„Jsou dole v kryptě pod kostelem. Dveře jsem zavřela. Je tam, no, hegeš.“</p>

<p>Olízne si rty a chlupy na hřbetech rukou se mu postaví, takže scénu raděj dál nepopisuju.</p>

<p>„Možná se jim moc nechce vysvětlovat všechny ty krámy, co tam měli. Můžou se mniši ozbrojovat?“</p>

<p>„Pokud mají zbroják?“</p>

<p>„Až na jednoho to nebyli Češi.“</p>

<p>Vycení zuby. Je to medvěd a je to policajt, má v sobě něco, co nemám ani já. Tupou krutost, ne vycizelované umění mrzačit jako Dyre, jen prvotní mazanost někoho, kdo je rád, když padne rána.</p>

<p>„Musej se taky držet při zdi,“ konstatuje spokojeně. Myslím, že je rád, že se blíží Dyre. Podmazává a nechává se podmazávat rád.</p><empty-line /><p>Když medvěd zmizí do Prahy, chvíli se válím v posteli, pak bloumám po domě a nakonec zavolám Timotejovi. Je rád a já se cítím líp, když s ním mluvím. Nevidím trosky, které zbyly z chlapa, z něhož jsem kdysi měla respekt, u kterého jsem hledala bezpečí. Dlužná jsem mu nezůstala, ale zmrzačený už zůstane. Možná kdyby se taky napil z Twaineho grálu… tedy, sílu by mu to nevrátilo, ale život bez zubů by tak mohl být snesitelnější. Musím se domluvit s Dyrem, což nebude snadný. Cokoli, co se týká Timoteje, je pro Dyreho problém, kromě toho, když ho má nacpat do rakve.</p>

<p>„Timo, co Gaspar?“ napadne mě a Timotej si odkašle. Chvíli se nemůžu rozhodnout, jestli to, že Gaspar na svou ženu ještě po několika stovkách let žárlí, je debilní, nebo pěkné, a než se konečně přikloním k názoru, že by nejspíš potřeboval pár výchovných, uvede mě Timo do situace.</p>

<p>„Nejvyšší čas vypadnout, nebo se tu sežerou.“</p>

<p>„Snažím se, Timo, ale sama zatím nebydlím doma.“</p>

<p>V telefonu se najednou ozve něco, co připomíná začátek třetí světové války.</p>

<p>„Už jsou zas v sobě,“ komentuje to nevzrušeně Timotej.</p>

<p>„Jedu,“ slíbím mu a rozhlídnu se po kalhotách. I tohle je práce.</p><empty-line /><p>Už když přijíždím ke statku, napovídají zvuky, že tam probíhá něco jako rekonstrukce, a když vystoupím, zahlédnu Martina Vajta zoufale tišícího koně. Martin je vlkodlak a dlouholetý pomocník Gaspara a Guty.</p>

<p>„Co blbnou?“ zeptám se ho podrážděně.</p>

<p>Pokrčí rameny a popadne za ohlávku klisnu, která buší kopyty do hrazení.</p>

<p>„Znáš Gaspara,“ usměje se klukovsky, ale pak si zřejmě uvědomí, že jsem rezidentka, a tak k tomu všem ještě přidá „madam“.</p>

<p>Zašklebím se na něj, dloubnu ho do žeber a zamířím k domu. Dneska tu někdo dostane za uši.</p><empty-line /><p>„Co se to tu, kurva, děje.“</p>

<p>Jestli se na mě něco hodí, tak rčení: „Vším, čím jsem byl, byl jsem rád.“ Momentálně jsem kaprál.</p>

<p>Gaspar se ke mně obrátí a nepříčetný svit v překrvených očích mu pomalu hasne. Na scéně se objevil větší dravec a je tedy dobře mít se na pozoru.</p>

<p>„Tino,“ vzlykne Guta. Ne, že by na Gaspara nestačila, jsou stejně staří, a co do síly myslím vyrovnaní, ale rozmlátil jí kuchyň.</p>

<p>„Je to jen porcelán,“ okřiknu ji otráveně a vidím, jak se jí oči plní slzami. Svým způsobem jí závidím, uchovala si skoro všechno, co měla zaživa. Proto ji mám ráda a proto ji svým debilním, omezeným způsobem dodnes miluje i Gaspar.</p>

<p>„Chováš se jako idiot,“ přenesu pozornost na něj a upír couvne.</p>

<p>„Měls mě zastupovat, a zatím tu předvádíš scénky, za který by se styděl i traktorista v Horní Dolní po tancovačce. Co když si toho někdo všimne?“ rozhodím rukama.</p>

<p>Někdo by si toho opravdu všimnout mohl. Naštěstí nekřičeli, takže skla vydržela, ale zdá se, že po sobě házeli kuchyňskou linkou. Šlapu ve střepech.</p>

<p>„Rozbil i ty staré věci,“ běduje Guta, „z věna.“</p>

<p>Poplácám ji po zádech. „Koupí jiný.“</p>

<p>„Válela se po jeho posteli,“ sykne nenávistně Gaspar, jako by to něco vysvětlovalo, a v té chvíli se ve dveřích objeví Timotej.</p>

<p>„Rád tě vidím, kotě,“ pokyne mi a pak se zašklebí na Gaspara. „Po posteli? Nejsem jen mrtvola jako ty, chlapče, já jsem hnijící bezzubá mrtvola, a ty máš laskavou ženu, což je mnohem víc, než sis kdy zasluhoval.“</p>

<p>Gaspar se nadechne a já ho uhodím do břicha. Za normálních okolností by mu moje pěst přerazila páteř a vyšla zády, ale Gaspar je dost starý na to, aby jen zaskučel a zhroutil se do střepů. Guta spráskne ruce a vrhne se k manželovi.</p>

<p>„Vidíš, co děláš,“ pomáhá křečovitě kašlajícímu Gasparovi vstát. Timotej se na mě usměje.</p>

<p>„Je to zázrak, a musím říct, že svým způsobem je mám oba rád.“</p>

<p>Rezignovaně pokývám hlavou a počkám, až se Gaspar přestane dusit.</p><empty-line /><p>„Nemůžeme si dovolit rvačky, momentálně vůbec žádný rvačky,“ odsekávám důrazně slova a dívám se při tom na Gaspara. „Co si myslíš, že děláš?“</p>

<p>Je to jen řečnická otázka. Gaspar momentálně nemyslí vůbec, Guta si sedla na Timotejovu postel, a to mu stačí. Ten Twaineho lebku nepotřebuje, pomyslím si. Emoce mu i tak stříkají ušima.</p>

<p>„Omluvíš se Gutě a dáš všechno do pořádku. Myslím opravdu do pořádku, ten bordel tam vyžaduje přiměřenou kompenzaci. A nebudeš se už rvát. Nikdy, nebo poznáš, že nemám tolik pochopení, jako míval Timo.“</p>

<p>„Bůh ví, že mě to mrzí,“ zahuhlá Gaspar zkroušeně. Nedivím se mu, co pět minut blije.</p>

<p>„Timotej pojede se mnou, když nemáš rozum. Tohle nesplňuje mou představu klidný rekonvalescence.“</p>

<p>„Víme, že máš jiné a větší starosti, Tino.“ Guta se teď docela obyčejně bojí. Vládci bývají nevypočitatelní, a dokonce i já bych se mohla rozhodnout, že jejich Itálii vyřeším exemplárně.</p>

<p>„Já nevím, co bych si bez ní počal,“ vede svou Gaspar, ale dřív než stačím cokoli říct, ozve se Timotej.</p>

<p>„A já ti snad Gutu beru? Kohout má víc rozumu než ty. Žárlils i na vlastní děti.“</p>

<p>„Stejně bych od tebe neodešla.“ Guta se těžce zvedne od stolu, copy už si zase svinula tak, že je má jako korunu. „Po těch letech.“</p>

<p>Po těch letech… Představím si jejich případ u rozvodového soudu a mrknu na Gaspara. Přes pět století dlouhé manželství zřejmě zatím nerozváděli dokonce ani v Čechách. Provinilec si mě ovšem nevšímá. Chytil Gutu za zápěstí a líbá ji na dlaň. Připadá mi, že jsme tu trochu navíc.</p>

<p>„Půjdu si sbalit,“ oznámí nám vesele Timotej a Gaspar se vytrhne z letargie.</p>

<p>„Připravím vám krev na cestu,“ nabídne a zmizí taky. Nikdo dneska nechce, abych mu mluvila do duše.</p><empty-line /><p>„Jsem pitomá.“ Guta chodí pokojem a sbírá ze země poházené věci. „Ale neválela jsem se po Timotejově posteli.“</p>

<p>„To já přece vím,“ ujistím ji přátelsky, „on to ví taky. Jenže málo sis ho všímala, tak holt udělal něco, aby sis ho všímala víc. Bylo to tak vždycky.“</p>

<p>„Budeš…“ zarazí se. „Tino, já bych hrozně nerada, aby kvůli mně…“</p>

<p>„Nic mu neudělám, neboj,“ pochopím smysl jejího blekotání. „Mockrát jste mi pomohli a tohle, no, já vám u toho svítit nebudu. Jen si toho nesmějí všimnout zvenčí, chápeš? Stašek nebyl zajíc a dostali ho, mají lampy, kříže a kůly, mně to nepřekáží, ale pro vás je to nebezpečný. Možná vám tohle oživí vztah, ale taky vás to může stát krk.“</p>

<p>Mlčí.</p>

<p>„Jankovitej kůň potřebuje pevnou ruku, jsi moc měkká, Guto. Zbytečně vyvádí.“</p>

<p>Snažila jsem se rýpanec zmírnit, ale asi marně, Guta zvedne dlaně k obličeji, celá se schoulí, pohladím ji po rameni a jdu. Je po boji vyčerpaná a bude dlouho trvat, než to tu dá do pořádku.</p><empty-line /><p>Na chodbě se srazím s Gasparem, nesoucím láhev s čerstvou koňskou krví. Strčí mi ji do rukou a odkašle si.</p>

<p>„Omlouvám se,“ řekne a nerozhodně se zarazí.</p>

<p>„Nemusíš mi říkat madam,“ odhadnu jeho dilema, „to po tobě fakt nechci. Omluv se Gutě a kup nějakej báječnej starožitnej servis. Kdybys nesehnal, dej vědět, poptám se venku. No, mám práci.“</p>

<p>A Gaspar konečně najde gesto, které hledal, poklekne přede mnou a políbí mi ruku. Když pak nesu ven jednu z Timových tašek, vidím upírský pár dveřmi do kuchyně, leží ve střepech a líbají se.</p><empty-line /><p>„Taková láska.“ Timotej se uvelebil vedle mě na sedačce a upíjí krev z lahve.</p>

<p>„Je to vůl,“ konstatuju střízlivě, „ale jeden bez druhýho by nevydrželi.“</p>

<p>„Chytá se stébla. Guta je pořád pěkná ženská, o tom žádná, ale kdo by mu ji sváděl? Stájníci? Dlaci? A on zatraceně potřebuje, aby po ní občas někdo vyjel.“</p>

<p>„Přece jen jsou spolu věčnost,“ připustím tolerantně. Po pravdě, mám teď jiné starosti než dělat Gasparovi s Gutou rodinnou terapii.</p><empty-line /><p>Docela se těším domů, konečně budu mít možnost si s Timotejem normálně popovídat. Vypadá to, že se těší i on, každopádně nevypadá tak zmučeně jako obvykle. Emko poslušně plachtí nad Strakonickou, která je v noci temná a klidná, a mně připadá, že věci jdou líp, než se čekalo. Pak se šplhám nahoru spícím Mníškem a kolem silnice vidím světla. Divočáci. Kdybych zastavila, rozprchnou se, stejně jako kdyby ven vyšel Bér. Jsou to moudrá zvířata.</p>

<p>„Cítíš to?“ Timotej se zavrtí na sedačce. Vyjeli jsme z Mníšku a k chatě už je to jen pár minut cesty. Pach krve ho udeřil přes nos stejně jako mě. Že by už Bér lovil? Nepochybuju, že udržuje stavy divočáků na únosné hranici, ale těžko by nechal stržený kus válet se u silnice. Odstavím auto a vyskočím ven, krev mě spolehlivě vede, a intuice koneckonců taky, tuhle bachyni Bér nedostal, někdo do ní vysypal zásobník automatu. Dobrá nálada mě opustila. V autě mám Timoteje, který mi připadá až příliš zranitelný, a v kufru auta jeden z Bérových záložních scorpionů a jeden rezervní zásobník. To není moc.</p><empty-line /><p>„Jsou tu,“ rozhodím deku a vytáhnu zbraň. „Schovej se, Timo, tady se to těžko bude řešit potichu.“</p>

<p>Usmívá se. „Jsi sobecká, prdelko, už bys mě tý zubatý mohla nechat.“</p>

<p>Mávnu rukou.</p>

<p>„A Tino, kdyby cokoli, nenech se vydírat tím, že mě mají.“</p>

<p>„Učíš kozla skákat,“ ušklíbnu se a líbnu ho na tvář. Dneska je zatraceně divnej den.</p><empty-line /><p>Proplétám se mezi stromy. Zem mě tu neposlouchá, ale to neznamená, že se ke mně nezná. I divočáci jsou pryč a já uvažuju, jaké je to být bohem. Asi tak trochu špína.</p><empty-line /><p>Příjezdová cesta je zalitá ostrým světlem, a to u domu, kde se mají vyskytovat našinci, nevěstí nic dobrého. Ultrafialové lampy míří na sporťák stojící napříč před vraty. Silueta řidiče je mi povědomá. Kay. Teď jsem opravdu ráda, že pil z Twaineho poháru, protože kdyby ho dostali, překousla bych to jen těžko.</p><empty-line /><p>Počítám je. Nevím, co mrňavý Ital vyřídil, ale mají tu všechno, dokonce i mobilní oltář. Lampami perou do Kaye, který má nasazenou kapuci a na očích brýle. Slyším i jeho krev, buší jako při lovu.</p><empty-line /><p>Dvanáct, dvanáct jako apoštolů, kousnu se do rtu. Masakr u silnice, protože jinou možnost než je všechny pozabíjet nemám. Ještě okamžik si užiju blízkost země a pak se nadechnu. Co udělají brdské kopce, když dostanou napít?</p><empty-line /><p>Snažím se nezbourat Konrádovi barák, takže první vlna křiku není drtivá, ale i tak nadělá slušnou paseku, roztříští lampy a vyrazí okna u aut. Ti, které zasáhla naplno, se svíjejí na zemi, ostatní se kryjí za auty. Nevidí mě, a ani nemůžou, lidi vidí obecně dost blbě, a pokud oči přivyknou světlu, tak ještě hůř. Dveře sporťáku odlétnou a Kay je pryč.</p><empty-line /><p>Právě uvažuju o tom, že prostě vstanu a všem zbývajícím zakroutím krkem, když zaslechnu povědomý zvuk. Vrtulník. Kurva, opravdu si dovolí lovit třicet kilometrů od Prahy upíry z vrtulníku? Kde to jsme? Mám strach o Timoteje, a hrozný, sžíravý vztek. Kužel světla pročesává les, jenže já jsem stín. Já jo, ale moje emko těžko.</p><empty-line /><p>Kayovi zřejmě taky není veselo, ale přesto ucítím jeho ruku na zadku.</p>

<p>„Co teď?“ šeptá mi do ucha. „Ti nahoře můžou mít nabito čímkoli a jsou tu lampy. Navíc všude nalili tu břečku.“</p>

<p>„Břečku?“</p>

<p>„Svěcenou.“</p>

<p>„Mrdej na to,“ vrčím, „je to voda.“</p>

<p>„Blbě se mi přes to běhá.“</p>

<p>„Voda, náš problém je ten mixér nahoře.“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>„Tumáš,“ vrazím mu do ruky scorpiona, aby měl lepší pocit, a přepočítám živé. Na můj vkus jich zbylo až moc.</p><empty-line /><p>Na Kayův zřejmě taky. Odkulí se ode mě a uloví si jednoho z ještě provozuschopných mnichů. Opětují palbu, ovšem do místa, kde už Kay nejspíš dávno není. Zvuk rotoru se přiblížil, promrzlá zem, ke které se teď tisknu, divně lne k mému břichu a tmou se sem derou reflektory dalšího auta.</p><empty-line /><p>„Policie České republiky, odhoďte zbraně.“</p>

<p>Kousne mě v břiše, Bér se služební krochnou míří na nevítanou návštěvu.</p>

<p>„Konráde,“ zařvu, ale je pozdě.</p>

<p>„In nomine patris et filii et spiritus…“</p>

<p>Nasypou do něj stříbrné kulky, tolik, kolik stihnou, než je dostane Kay. Konrád křičí, strašlivě, už to není nářek člověka, ale řev medvěda, metamorfuje rychle a v bolestech se valí dopředu, seká kolem sebe tlapami, na kterých už vyrostly smrtící drápy.</p>

<p>„Pryč,“ řvu, protože vidím, že ho ze tmy vyřízl reflektor vrtulníku, už nečekám, táhnu ho pryč a Kay se vyhýbá zášlehům světel z ultrafialových lamp. Ze dvanácti zbyli čtyři, kanónenfutr, spotřební materiál, jenže nad námi krouží vrtulník a celou věc komplikuje. A nejen to.</p><empty-line /><p>Bér krvácí do promrzlého listí, Kay se ztratil ve tmě a ze silnice slyším hlasy. Poslední, co tu potřebuju, jsou civilisti, pomyslím si, místní, co zas budou někomu chybět. Ohlédnu se. Nejsou to místní, jsou to další „psi“ a vedou Tima, šlehají ho proudy světla, zřejmě vzteklí, že mlčí. Je dost možné, že Stašek tolik osobní statečnosti neprojevil, a já teď zase nejsem ochotná projevit žádné slitování, vůbec žádné. Zuřivost mě pohltí, cítím vlnu vzteku, jak stoupá od chodidel, ježí mi vlasy a vibruje v konečcích prstů.</p>

<p>Skloním se k dlakovi, který se svíjí na zemi, a vykroutím mu z prstů pistoli.</p>

<p>„Půjčím si ji,“ usměju se na něj nuceně a pak zamířím.</p><empty-line /><p>Střílím dobře, vidím dobře a ruka se mi neklepe. Dostanu dva, ty, kteří jsou Timovi za zády, jednoho oddělal zřejmě Kay.</p>

<p>„Utíkej,“ křičím na Timoteje a ten z cesty zmizí, jako by ho slíznul jazyk noci. Vrtulník klesá níž a já začínám pochybovat, že se z toho všichni dostanou aspoň nemrtví. Pak začne střílet.</p><empty-line /><p>Nemám problém Konráda unést, mám problém se s ním proplétat mezi stromy, zvlášť když si někdo ve vrtulníku hraje s granátometem.</p>

<p>Museli zešílet, pomyslím si, a když to řeknu já, tak to už je něco. S hrůzou čekám, že uslyším policejní sirény a budu muset dostat i nějaké čerstvě probuzené místní policajty a pak vypadnout. Možná na zatraceně dlouho.</p><empty-line /><p>Vrtulník už se teď lyžinami skoro dotýká korun stromů a já doufám, že Timotej je dobře schovaný v nějaké díře.</p>

<p>„Jak je, Konráde?“</p>

<p>Zamručí. Držím v náručí zraněného medvěda obaleného v cárech oblečení, zakrvácená a vražedně vzteklá. Teď vrtulník chytil do svého kužele světla mě, někdo se vyklání ven, míří… Zakřičím tak, jak jsem nekřičela nikdy, medvědí tělo mi vyklouzne z rukou a sesune se na zem, mám pocit, že mi páteř drnčí jako napjatá struna, že se země probudila, že se mi roztrhly plíce. Stroj se nakloní, motory řvou a druhý poryv křiku ho srazí mezi stromy. Výbuch nevidím, protože mám před očima černo.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p><strong>26.</strong></p><empty-line /><p><strong>
  </strong></p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p>Spolknu zvratky, které se mi derou do krku, a otevřu oči. Tmu osvětlují plameny hořícího vrtulníku, jinak je ticho, jen země jako by vzrušeně syčela, ramena mi tisknou pevné chladné ruce a cítím známou vůni.</p>

<p>„Dyre,“ opřu se unaveně zády o jeho hruď.</p>

<p>„Bratr tady není.“</p>

<p>Trhnu sebou. Týr je Dyremu opravdu hodně podobný, jen vlasy má delší a oči ještě studenější.</p>

<p>„Tos byl ty, ten křik?“</p>

<p>„My oba.“</p>

<p>Přikývnu, i když mi to moc jasné není. Zkoumavě si strýce prohlížím. Duch už to není, a i když má k tělesnosti svého bratra ještě daleko, zřejmě mu to momentálně stačí.</p><empty-line /><p>„Musíme Konráda odnést do domu.“</p>

<p>„Je to jen medvěd, Thyri. Pojde.“</p>

<p>„Není to medvěd, je to dlak.“</p>

<p>„I tak pojde,“ trvá na svém Týr. „Proč ho chceš brát do domu? Páchne.“</p>

<p>Má samozřejmě pravdu, Bér smrdí pižmem a krví.</p>

<p>„Protože je můj, patří mi,“ vytáhnu zdůvodnění, o kterém si myslím, že zabere.</p>

<p>„Dobře, přeneseme ho.“</p><empty-line /><p>Cestou k domu nám Bér upadne jen dvakrát. Problém není v tom, že bychom ho nemohli unést, ale špatně se drží, máchá kolem sebe v křeči tlapami, a navíc se ho Týr štítí.</p>

<p>Přede dveřmi je to potřetí, ale to je pochopitelné, protože hledám klíče.</p><empty-line /><p>„Do obýváku,“ naviguju Álfa. Problém je, že si pod pojmem obývák nepředstavuje vůbec nic. Nakonec nechám Béra krvácet v chodbě, což je lepší, než ho znova upustit. Týr jde dál a já za ním.</p>

<p>„Co se stalo?“</p>

<p>Stáhne obočí. „Se mnou? Není tak snadné zabít Álfa, ale…“ odmlčí se. „Každopádně mi medvědí krev hodně pomohla, víc, než jsem čekal. Vědělas o mně, ne?“</p>

<p>„Hm.“ Nechce se mi přiznat, že zrovna jeho jsem nečekala. „Cítila jsem tě. Přišels… proč?“</p>

<p>Dotkne se mých lícních kostí palci a jede prsty až k bradě.</p>

<p>„Jsi živá, Thyri, živá Álfka. To stačí.“</p>

<p>„Stačí,“ opakuju po něm. „A dál? Yrjö o tom ví?“ napadne mě. Týr nemusí odpovídat, znám ten výraz od Dyreho. Tohle věru není milující rodina.</p>

<p>„Chápu,“ řeknu tiše, „chceš prostě svůj kus masa.“</p>

<p>„Pomůžu ti,“ nabídne mi chladně. Nejspíš to je to nejlaskavější, co dovede. „Zabiješ své nepřátele.“</p>

<p>„A pak se stanu královnou. Jo, do toho mě tvůj bratr strká už hezky dlouho. Nechci bejt královnou,“ plácnu ho po rameni, které studí, jako by bylo z ledu. „Mrdám na to.“</p>

<p>„Mrdám?“ opakuje po mně. Vysvětlím mu to posunkem, který nejspíš pochopil jinak, než byl myšlen, a popadne mě za zápěstí. Ani se nehnu. V téhle bajce nejsem ochotná účinkovat za žádných okolností.</p>

<p>„Incest,“ setřepu jeho ruku ze své. „Hrozně mi připomínáš otce, jste jako dvojčata.“</p>

<p>„Nejsem tvůj otec.“ Ve vzteku i chraptí stejně jako Dyre.</p>

<p>„Jo, já vím.“</p>

<p>Chvíli stojíme proti sobě, mlčky, a napjatí jako před soubojem. Pak mě pustí.</p><empty-line /><p>„Zůstaneš tu s Konrádem?“</p>

<p>Je potřeba propíchnout tu bublinu napětí, jinak se nakonec Týr neovládne, a na další rvačku už nemám chuť ani sílu.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Potřebuju najít Kaye a Timoteje,“ namítnu.</p>

<p>„Najdu je sám.“</p>

<p>Podezíravě si ho prohlížím.</p>

<p>„Jestli se jich dotkneš…“</p>

<p>„Přivedu je,“ slíbí mi a na okamžik se ke mně nakloní. Budu muset sehnat Dyreho, pomyslím si, a zatraceně zčerstva.</p><empty-line /><p>Hladím obrovské zvíře po srsti, spíš ze soucitu, než že bych věděla, jak pomoci. Potřebuju dostat ven kulky, a to sama nezvládnu, aniž bych Bérovi ublížila ještě víc, takže ho poplácám po hřbetě a vytáhnu z kapsy telefon. Jo, rodina.</p><empty-line /><p>Vyzvání jen chvíli, pak se ozve Dyre.</p>

<p>„Tino?!“</p>

<p>„Jsi v Čechách?“ vypálím místo pozdravu.</p>

<p>Nespokojeně si odkašle.</p>

<p>„Jsem, v Praze budu během deseti minut. Tys něco provedla?“</p>

<p>Obecně těžko snáším jeho otcovské manýry, ale tohle je vrchol.</p>

<p>„Ne, nic jsem neprovedla. Dělám práci, kterou bys měl dělat se mnou, ale ty se raděj necháváš kouřit od Bernardette. Podívej…“</p>

<p>„Jak to se mnou mluvíš?“</p>

<p>„Mám tu odhadem dvacítku mrtvých dominikánů, postřelenýho Béra, popálenýho Timoteje, spadlej vrtulník a navrch Týra. Jsem třicet kilometrů od Prahy, Dyre. Je to píčou ke zdi, všechno.“</p>

<p>Mlčí jen okamžik.</p>

<p>„Týra?“</p>

<p>„Jo, tvýho bratra. Hledá Kaye a Tima někde v lese. Balí mě, a teď už ptáka má. Dyre, prosím tě, pohni.“</p>

<p>Možná chtěl něco říct, ale zmínka o Týrovi je zřejmě přece jen dost působivá.</p>

<p>„Kde to najdu? A schovejte zatím někam ty mrtvé, nebude to tak jednoduché zařídit.“</p>

<p>„Hoří tu ten čopr,“ připomenu mu.</p>

<p>„Jste nezodpovědní, všichni, včetně Týra,“ vyčte mi, ale já ho neposlouchám.</p>

<p>„Zvládneš to? Konrád říká, že už nahoře nikoho nemáš,“ zeptám se opatrně.</p>

<p>„Zavolám Jeleně.“</p>

<p>„Proč Jeleně?“</p>

<p>„Protože ta nahoře někoho má.“</p>

<p>Dojdou mi souvislosti a dodatečně se rozčílím.</p>

<p>„Jak to že ona tu někoho má? Já jí na ty její kšefty s naftou seru a…“</p>

<p>„Předá ti je, na to dohlédnu,“ přeruší mě Dyre ledově. „Pokud to takhle povedeš dál, budeš té nafty potřebovat opravdu hodně.“</p><empty-line /><p>Týr je přivedl. Je to zvláštní trojice, kterou charakterizuje jediné slovo: hlad. Všichni vypadají hladově, jako by to byla součást jejich společné kletby.</p>

<p>„Jak je?“ zeptám se Timoteje. „Mluvila jsem s Dyrem,“ pokračuju dál. „Prej máme někam schovat aspoň ty mrtvé. A lampy taky, oltář…“</p>

<p>Konrád na chodbě těžce funí.</p>

<p>„Dostal to pořádně,“ konstatuje Kay.</p>

<p>„Má v sobě spoustu stříbra,“ přikývnu.</p>

<p>„Chceš ho zachránit, Thyri?“</p>

<p>Dívám se na Týra, na vznosné lícní kosti, úzké rty, hradbu ostrých zubů a provazcovité šlachy na krku. Hladový, to se na něj hodí.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Kývne na mě a jde do chodby.</p>

<p>„Kayi, jdi posbírat ty…“</p>

<p>„Mrtváky, jasně.“ Kay nevypadá moc nadšeně.</p>

<p>„A přivez emko,“ pokračuju dál.</p>

<p>Timotej mu vtiskne do ruky klíče.</p>

<p>„Budu muset Gasparovi příležitostně poděkovat. Zachránil mi život,“ zašklebí se. „Bez té flašky krve bych byl už na prkně.“</p>

<p>Zašklebím se na něj taky a vypadnu z místnosti. Týr se sklání nad Konrádem a usmívá se nehezkým dravčím úsměvem. Medvědí tělo se zachvívá v agonii a na Álfově dlani se jedna za druhou objevují stříbrné kulky.</p>

<p>„Teď by to měl tvůj medvěd přežít.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>Mám nepříjemný pocit, že Týr čeká nějaký hmatatelnější projev vděčnosti, když mi kousky stříbra nasype do hrsti a zavře mi prsty.</p>

<p>„Přemění se,“ má ledové ruce a rty u mého ucha, „kosti v těle se přelámou a pak…“</p>

<p>„Hele, vím, jak vypadá, když dlak morfuje,“ usadím strýce, „a po pravdě, nijak mě to sexuálně neoslovuje.“</p>

<p>Na vteřinu to vypadá, že se mě pokusí zabít, ale pak se usměje. „Chápu.“</p>

<p>Zdá se, že usilovně přemýšlí, co by mě tedy sexuálně oslovit mohlo.</p><empty-line /><p>Pomoc přijde ze strany, odkud ji čekám nejméně. Mezi veřejemi stojí Kay a něčím mi neodbytně připomíná válku, možná tím, že vypadá nevyspale a je celý od krve.</p>

<p>„Jak mu je?“ kývne směrem ke Konrádovi.</p>

<p>„Dá to.“ Nepřipouštím si jinou možnost.</p>

<p>„Výborně. Hele, musíte mi pomoct, je toho tam plno a…“ zarazí se.</p>

<p>„Svěcená voda, co? Je to jen placebo, systém tabu, kdybys na to nemyslel.“</p>

<p>Vrazí mi před oči ruku, která vypadá trochu jako opařená.</p>

<p>„Sáhl jsem do toho. Jo, možná je to v hlavě, ale těch mrtvejch je tam ještě hodně, navíc nevím, kam je dát.“</p>

<p>„Jasně,“ odlepím se od zdi. „Vždyť už jdu.“</p>

<p>Neurčitě mávnu rukou k Týrovi a vyjdu před dům. Kay nejspíš ani neví, jak se mi ulevilo.</p><empty-line /><p>Emko do garáže, mrtvé do sklepa. Taháme je za nohy, po dvou, a pocit, že jsme ve válce, sílí.</p>

<p>„Oltář musíš ty,“ připomíná mi Kay rozpačitě a já tu divnou dřevěnou skříň popadnu a vleču ke garáži. Týr mi ji vezme z ruky a pak mlčky odklízíme trosky všichni tři, vlečeme mrtvé, odnášíme lampy…</p>

<p>Nakonec, po tom, co už na zemi zbyly jen střepy a kaluže krve, si sedneme na lavičku před domem a já si zapálím cigaretu z polámané krabičky. Nikotin na mě sice taky nepůsobí, ale ráda vdechuju kouř.</p>

<p>„K čemu to je,“ zeptá se Týr a já mu mezi bezbarvé rty vrazím rozkouřenou cigaretu. Nejistě ji skousne a po chvíli mi ji vrátí.</p>

<p>Venku je zima jak v psinci, ale mně se nechce vrátit do domu prosáklého pachem Bérovy krve, a tak sedíme venku a čekáme na svítání.</p><empty-line /><p>Hodina pryč, a já nemám úplně nejlepší pocit. Vrtulník dohořel, ale pořád to tady vypadá jako po válce gangů. Týr se mi mačká k boku a studí, z druhé strany zebe Kay. Možná že bych občas potřebovala nějakýho teplejšího chlapa, napadne mě, a s nostalgií si vzpomenu na Darka. Až bude čas, musím se po něm podívat. Jenže kdy ta chvíle přijde…</p>

<p>„Kde je ten Dyre, sakra,“ zanadávám, aby řeč nestála, a oba muži se na mě náměsíčně podívají.</p>

<p>„Tohle musí žehlit on,“ vysvětlím Týrovi, kterému jsou světské záležitosti evidentně úplně fuk.</p>

<p>„Jsou to jen lidi,“ mávne rukou.</p>

<p>Povzdychnu si, Kay taky. „Jen lidi“ nám už dlouho značně komplikují život.</p>

<p>„Musíš na ně brát ohledy, pokud nechceš žít za polárním kruhem,“ poučím ho, ale Týr je zjevně mentálně ještě v dobách, kdy se rozhodoval jen mezi tím, jestli unesené nemluvně vychová, nebo upeče, a podle toho k problematice přistupuje. Vlastně mi ani nevadí, ale přítomnost jeho bratra bych ocenila o hodně víc.</p><empty-line /><p>Zdá se mi, že v dálce slyším sirénu, a to mě vytrhne z letargie.</p>

<p>„Jestli přijdou, budeme muset zpívat,“ poučím své mužstvo, „nebo jim smazat paměť, nebo cokoli jinýho.“</p>

<p>Týr povytáhne obočí, takže mu to ještě jednou zopakuju švédsky a doufám, že pochopil.</p>

<p>„Timotej ani Konrád nemůžou utéct,“ pokračuju dál a jedním uchem přitom registruju zvuk přijíždějícího auta.</p>

<p>„Jestli to budou policajti…“</p>

<p>„Nejsou,“ uklidní mě Kay, který na rozdíl ode mě vidí přes hradbu keřů. Musím mu dát za pravdu, zánovní audinou obvykle policajti nejezdí. Dveře se otevřou, Dyre vystoupí… a vzápětí na sebe s Týrem začnou řvát v jazyce, kterému nerozumím.</p>

<p>„Kvůli čemu myslíš, že se hádaj,“ obrátím se ke Kayovi.</p>

<p>„Kvůli tomu, že tě chtěl obtáhnout,“ prohlásí s jistotou a vleče mě pryč. „Jestli se začnou rvát, chci být radši v domě.“</p><empty-line /><p>Neservali se, jen kolem parádují jako hřebci a já čekám, kdy se do sebe pustí kopyty. Kay se stáhl k Bérovi a pravidelně nás informuje o jeho stavu.</p>

<p>„Nejspíš má střeva na hadry, to je puch,“ stěžuje si.</p>

<p>Povzdychnu si, Dyre taky.</p>

<p>„Přijede někdo?“ dotírám na otce, protože mi připadá, že situaci bere až příliš ležérně. Konrád na chodbě mručí a občas řve.</p>

<p>„Jistě že přijedou,“ usmívá se Dyre spokojeně a já si představuju hlavu Jeleny v jeho klíně, taky si představuju tryskající ropu a pak se představy spojí. Týr se rozkašle, zřejmě ode mne takovou erotickou kreativitu nečekal. Dívá se na svého bratra a oba mají oči jako z ledu.</p><empty-line /><p>A pak opravdu přijeli. Chlapi mají bezvýrazné obličeje a na hlavě vystříhanou krabičku, neforemné nosy. Odvážejí auta bez čelních skel, odvážejí mrtvoly, těla naházená na hromadu ve skříňové dodávce vyvolávají představu hromadného hrobu. Válka, uplivnu si na zakrvácenou zem, která mi trochu brní pod nohama. Tak ji opravdu začali. Nebude stačit Praha, budeme potřebovat Moskvu a Berlín, budeme muset mít velký kanóny, abychom mohli klidně žít a v noci na terase nad Malým náměstím cucat krev z pytlíku. Masakry v Rusku mi teď budou ještě dobrý, pomyslím si, ale radost z toho nemám. Nikdo se neraduje, když staré nenávisti oklepou červy a znova vstanou z hrobu.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p>RACHEL CAINE: UPÍŘI Z MORGANVILLE</p><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /><image xlink:href="#_4.jpg" /><image xlink:href="#_5.jpg" /><image xlink:href="#_6.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p>Vítejte v Morganville. Po západu slunce ale raději zůstaňte doma. Městu začínají vládnout ti, kdo nejsou úplně mrtví...Toto lidské gesto ji zatáhlo do smrtelně nebezpečného pátrání po sériovém vrahovi, posedlému nelidskou touhou zabíjet.</p>

<p>Claire přijela do Morganville studovat a dobře se bavit. Nepředpokládala, že spolužačky z koleje jí budou už od začátku ztrpčovat život. Ani pronájem pokoje ve velkém starém domě však vůbec není změnou k lepšímu. Noví spolubydlící mají svá temná tajemství... ale přijmou Claire mezi sebe, když se ulice města začnou hemžit zlem žíznícím po čerstvé krvi...</p><empty-line /><empty-line /><p>Hodnocení amerických čtenářek:</p>

<p><emphasis>– Bylo to lepší než Stmívání, podle mého názoru. Bylo to realističtější, mám raději tradiční upíry, ne třpytivé.</emphasis></p>

<p><emphasis>– Tahle vtipnou knihu jsem přečetla opravdu rychle a přestože to není na sto procent perfektní, hodně jsem si to užila. Kniha je poutavá, temná a napínavá, něco jako</emphasis> Protivný sprostý holky <emphasis>v nadpřirozeném světě.</emphasis></p>

<p><emphasis>– Začala jsem číst</emphasis> Prokletý dům <emphasis>těsně předtím, než jsem šla spát. Chtěla jsem si přečíst jen pár stránek, ale když jsem se podívala na hodiny, zjistila jsem, že čtu už skoro hodinu, protože jsem byla fascinovaná příběhem a postavami.</emphasis></p><empty-line /><p>1. <strong>Prokletý dům</strong> brožovaná, 250 stran, 228,- Kč</p>

<p>2. <strong>Ples mrtvých dívek</strong> brožovaná, 247 stran, 238,- Kč</p>

<p>3. <strong><emphasis>Půlnoční ulička</emphasis></strong> <emphasis>brožovaná, cca 250 stran, cca 238,- Kč</emphasis></p>

<p>4. <strong><emphasis>Slavnost bláznů</emphasis></strong> <emphasis>brožovaná, cca 250 stran, cca 238,- Kč</emphasis></p><empty-line /><p><strong>Žádejte u svých knihkupců, nebo na webové adrese http://www.brokilon.cz</strong></p>
</section>

<section>
<p>PETRA NEOMILLNEROVÁ: DÍTĚ SKÁLY</p><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>Dítě Skály brožovaná, 315 stran, 238,- Kč</strong></p><empty-line /><p>Nekromantka Alke je obviněna z válečných zločinů a má být popravena, když ji v poslední chvíli zachrání mistr Bogmir, představený Skály, institutu, který vychovává ty nejobávanější černé mágy.</p>

<p>Alke však ze záchrany radost nemá, protože je přinucena znovu se podřídit pravidlům školy, a navíc zjistí, že ji její Mistři chtějí použít jako matku „dítěte Černé luny“ – predestinované zrůdy, která má moc měnit uspořádání světa.</p>

<p>Petra Neomillnerová tentokrát opustila kalné vody „dirty fantasy“ a vydala se půlnočním směrem. Příběh ženy, která se stane matkou, aniž by přestala být nelítostným dravcem, po duši nehladí, naopak, tu a tam tne do živého.</p>

<p>Samostatný román.</p><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>Čtenáři i kritikou vysoce ceněná kniha, pravděpodobně nejděsivější, nejnásilnější a přitom nejspíše nejrealističtější román Petry Neomillnerové. Přestože děj je zdánlivě zasazen do klasického fantasy „Neverlandu“, paralely s naším světem jsou až příliš děsivé, než aby bylo možné si jich nevšimnout...</emphasis></p>

<p><emphasis>Vynikající čtení, určené však jen pro silné nervy.</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>Žádejte u svých knihkupců, nebo na webové adrese http://www.brokilon.cz</strong></p>
</section>

<section>
<p>TANYA HUFFOVÁ: KREVNÍ POUTA</p><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_8.jpg" /><image xlink:href="#_9.jpg" /><image xlink:href="#_10.jpg" /><image xlink:href="#_11.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p>Na počátku byla vražda. Smrt, krev, brutálně rozsápané tělo oběti. Vicki Nelsonová, bývalá policistka, v současnosti soukromý detektiv, zaslechla křik v metru, ale nestačila přiběhnout včas. Mohla jen nešťastníkovo tělo ukrýt vlastním pláštěm.</p>

<p>Toto lidské gesto ji zatáhlo do smrtelně nebezpečného pátrání po sériovém vrahovi, posedlému nelidskou touhou zabíjet.</p>

<p>Také osoba, která může Vicki pomoci, není úplně lidská. Avšak proti děsivému zlu ukrývajícímu se v ulicích Toronta jí nezbývá, než spojit síly s Henrym Fitzroyem, nemanželským synem Jindřicha VIII., čtyřsetpadesátiletým upírem.</p><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>Pětidílný cyklus „Krevní pouta“ kanadské spisovatelky Tanyi Huffové stál přímo u zrodu tolik populární vlny upírských románů posledních let. Jistě není náhodou, že i takové autorky, jako Charlaine Harrisová nebo Laurell Hamiltonová děkují za rady a inspiraci právě Tanyi Huffové. Tento cyklus se stal také předlohou pro populární kanadský televizní seriál, na jehož scénáři autorka spolupracovala. Šestá kniha je sbírkou povídek o Vicki a Henrym.</emphasis></p><empty-line /><p>1. Cena krve brožovaná, 302 stran, 238,- Kč</p>

<p>2. Stopy krve brožovaná, 300 stran, 238,- Kč</p>

<p>3. Linie krve brožovaná, 311 stran, 248,- Kč</p>

<p>4. Spojení krve brožovaná, 332 stran, 248,- Kč</p>

<p>5. Dluh krve brožovaná, 325 stran, 248,- Kč</p>

<p>6. Krevní banka brožovaná, 248 stran, 228,- Kč</p><empty-line /><p><strong>Žádejte u svých knihkupců, nebo na webové adrese http://www.brokilon.cz</strong></p>
</section>

<section>
<p>TANYA HUFFOVÁ: TRILOGIE „KOUŘ“</p><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p>Až na neopětovanou lásku k fešáckému herci Lee Nicholasovi byl Tony víceméně spokojený. Přinejmenším do chvíle, kdy to ve filmovém studio začalo jít od desítí pěti.</p>

<p>Začalo to stíny – stíny, které se nacházely na místech, kam nepatřily, stíny, které jako by si žily vlastním životem...</p>

<p>Tony se je snažil ignorovat, říkal si, že jsou jen výplodem jeho fantazie – dokud jednoho dne nenašel tělo Nikky Waughové a nepocítil dotek stínu.</p>

<p>Ale když se stín rozhodl ovládnout Leea a když se z nepochopitelných důvodů při natáčení automobilové nehody málem zabil jejich kaskadér, Tony už to déle přehlížet nemohl. Musel zjistit, co ohrožuje lidi, kteří se na natáčení „Nejtemnější noci“ podílejí. A k tomu samozřejmě potřeboval Henryho pomoc. (Anotace prvního dílu.)</p><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>Románová trilogie „Kouř“ přímo navazuje na cyklus „Krevní pouta“ Tanyi Huffové a jeho hrdinou je vedlejší postava „Pout“, chlapec Tony, Vickiin přítel a bývalý Henryho milenec. Autorka cyklus zasadila do zajímavého prostředí natáčení televizního seriálu, tedy do kulis, které sama dobře zná. Zdá se, že ani bez Vicki nebude mít Tony klid – stíny, duchové, zombie a jiné paranormální bytosti mu prostě nedovolí žít si svůj život podle vlastních představ…</emphasis></p><empty-line /><p>1. Kouř a stíny brožovaná, 413 stran, 298,- Kč</p>

<p><emphasis>2. Kouř a zrcadla připravujeme na rok 2013</emphasis></p>

<p><emphasis>3. Kouř a prach připravujeme na rok 2013</emphasis></p><empty-line /><p><strong>Žádejte u svých knihkupců, nebo na webové adrese http://www.brokilon.cz</strong></p>
</section>

<section>
<p>Obsah</p><empty-line /><p>1.</p>

<p>2.</p>

<p>3.</p>

<p>4.</p>

<p>5.</p>

<p>6.</p>

<p>7.</p>

<p>8.</p>

<p>9.</p>

<p>10.</p>

<p>11.</p>

<p>12.</p>

<p>13.</p>

<p>14.</p>

<p>15.</p>

<p>16.</p>

<p>17.</p>

<p>18.</p>

<p>19.</p>

<p>20.</p>

<p>21.</p>

<p>22.</p>

<p>23.</p>

<p>24.</p>

<p>25.</p>

<p>26.</p><empty-line />
</section>

<section>
<p>Petra Neomillnerová</p><empty-line /><p><strong>TANEC S CAREVNOU</strong></p><empty-line /><p>Redakce Robert Pilch.</p>

<p>Fotografie na obálce Koutmedia,</p>

<p>grafická úprava obálky Karel Kadlec.</p>

<p>Vydání první.</p>

<p>Vydalo nakladatelství Robert Pilch – BROKILON,</p>

<p>Nuselská 1418/51, 140 00 Praha 4</p>

<p>roku 2013 jako svou 245. publikaci.</p>

<p><strong>http://www.brokilon.cz</strong></p>

<p>brokilon@brokilon.cz</p><empty-line /><p>Tisk Marten, s.r.o.</p><empty-line /><p><strong>Cena 238,- Kč</strong></p>

<p>ISBN 978-80-7456-144-3</p>
</section>

</body><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgBYADfAwERAAIRAQMRAf/EAOMAAAIDAQEBAQEAAAAAAAAAAAYHBAU
IAwkCAQABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAQAAIDAAEEAgEDAgQGAwAAAAIDAQQFBgAREgcTFB
UhIggjJDElFjegMkIzNScQJjYRAAIBAwIDBQQGBgYGBgsAAAECAwARBCESMUEFUWFxIhOBM
hQGkaGxwUIj8NFSYjMV4fGCkrIkcqJDU7MlY3M0NRYH8oOjRFR0pLRVdRcSAQAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAKATAQEAAwACAgICAwEBAQAAAAERACExQVFhcYGRobHwweHR8aD/2gAMAwEAAhA
DEAAAAGkZzEqIUHD9LU5g+fhbEcMCGUR+AETj+JICk8hn2QjoRSMethm0GRXlIWQbFqCpAL
UphlA2C52A4syCXRQnE6FeTCsKsqD0/EGBJSHQIggK8qyGXJVDQAEGgyFsEgNh6C5NK8oTo
VgNFSeoRmgWBPGAejYgTGpuYrBUDUEMJI3YXhHMfCdNugiasMFAQDJXAKRz1uMYAWQhqHpy
IgzWXhvw84zX5j0SZ66n4AhkoRZvYxCer5jYXwgSlA0tT0VMxgaRw8PUIz2LYnmlCuFydTz
9PYU8rjeQgCkNrijHidQJPLUiAsMo0IDANlUVR6pCDFsdzUpGKEz6Y9H8bDPwGDAJ6NlCPM
4gIedJFKs5hkHgwTLpQHrwIkXp/GwCSZDFSZ2PR8dAFDpMVGjhGGoDmUB58nyDQihmBedgM
Bw9kTPYvCePQln0ZCEQekoPhEMMRBpczSaBAUOzyaKA+xTDSLgjn8QQ6KEgEgOh1AsLU+yO
JksBrBAG4lyabqJZ5ZgmdwXGkcz7CE5HreQhei4C4zqWgrwvJxkgnEwOjSBng/jmCYsSAfY
Kj2L0rjmSDURtMSpoMSwqjMxejmBAV4pCvCYz4EoTFiDhXkQilcatKM5kosjSgpiaOw1OZd
EMEgIGiBDCmAcc5iAcYowjCE5FGRDuanKUqj8CA9NTVIrDXgmB5mRS1KAzUYbF2LE0WLorR
FHQOCWdyrPkbJyJRdHwOkfh0NTlUAQOiWGqZuMxkATRflqBJSn4XIeB8VBHP0JgsAw/SyGY
GBoUExXhEUJTlYComhUDHOhWHMXxzGoO0VgPkkYJzBk+y0NTBafQrCOFh/ASRgCFuKk9lz0
XM1Hm+YZBMeJeg4DwWH2WxEJJ8GyzmUgty8J5ci4BMWAPgae5h6RnnoeapkgKgSGqDRVDdI
JXEcJxsmhhIjGEiF5XHcHSIKcSRMHeesh56mWT5LcWA3SvKEZ5JPw+zsahCoz4PozkNwhg8
G4DmdQPIpNLIJA3E4dBdHIYB0Lsa50K0OR+CVIAbCzH8MgQReA0IIUBbh8erhpg8VzkK4S5
EOoRDiGIQhhjTBEWRfEg4jqHKJgFBCiRCcaxADoJBNmeiiIZUnIKjXZWhOOMryuOhWlMWo4
TQYgQYM6mZjSpoYGQtAgBDFRJIYQACXhushDBOYSGqQ1PNQnF6CwjjZQHmNylDc1GMI0gZz
MYCkKAGj9PsgG3SeG51HabSPNgyWXppsBDP5q4TJl8tisNcjsFuKkzmfZ8DEFQRSvNsBCWJ
XDxLkWJi0NRhBYZ9NRiTM3gyGhsIKyvBQx0fAdg4CR+kY34RTudiOQRSiBHUaXJxdlKKkVA
pT0lBgTojjUZRGXBriHIZKIp6GEMmEw4ByDwijOZrs0MNkyuJ4XgmzeQDAuZ3DsuAIGwZ4O
B8nwejRLB45BGURKMzAobCNKGMwnFiWZmQ2mARYmYiIXgJmuTLgPn2Sjep/AmQw3FsFosiW
GYVC3G2VoBiXNJgMWRlQHQnKIeIEAiQiebyKIqhcHYljOBYlAEaRFoMQCTOQXjNAcPjJYMB
IUoeE4oQTPg3mfgGGcyzGSOgz4NwQRps7hMDZmMJw5A0bZj8HyWcDuNsoyIDprolCHF2Qzd
pWioNCGLjQAxQNCczafoRBAMExuDZ1KU5DqOxSC9NonAzUdACNcHcsRmGKRoj8F+VwBA4SB
nhYZhAk/SoOA1CkLoqTSp8iAPwFTR4ZEokmZw+NHiXBE+AQL8ahHEiAJ2K4c5QgYMAhjrAY
XpxK8bA+yaDRnIbxeiqKcnFWSwiCMWJ1GwPEIzD5PPsX4+hIFMTQMDAa41iUIIaYaCnAQ5l
MW5ah2WoFnsAYnOggRFkAqB3ioIwTivLcfxQjEAoNQQFsEhBKwsyvGmB5rMISCXZjoSIXH4
GYOAKMsS5bjDLoJgpFyLUijDIJTliDQ/BRhWCIPhSBpJJhahCTBKD6M/lgMgiDpFIQQTJ4T
H4V5bgYaBEyBwSF2AoSlWEIPFyGAkzSQgz8DwEBigmFQqgiLk+DofINj3FCB4ShaVxXkkXg
RlwX4sx3CfKAZAwATB0FCoGGWJWEAIQOHgKQEwlCELgcBkqzsGRWlEOYBS0KwhH8BBAOAwD
7K8jl8Dg8BLg8EB8hSTClBYGR+HYHSnDYtBQlwCBCPo+QwOpMBsLgSNAiUBsklkfh1Jgsz8
P//aAAgBAgABBQH/AIND/9oACAEDAAEFAf8Ag0P/2gAIAQEAAQUBZpoWXJOREp1naEV2rvz
ExivKPhHoI+WHB+5kTJD5dKLzPTb32MWRK7zH4ftrEPDUPxy4PvDmeJea56r/ANLqf2GUR5
CXXaBJhQZhTCZaJx/8XNNlWxvav3r1ggCvYZ4zAyUwURNUWBLhUUvXAlKyDqkPla11/wCeY
Vbu/nC/js1nj8Gqo4yFLmINPmPxAIwMLqMR2JamM6NMSUhHZtEe4+Yi6Wz1PeC3UWH2puhn
y66b5YKi6qo7zUqfu+QYF8JiGfHMt8S6yliWhrdp5Jkdh65vb87NEwaraEk8fhPl1C48SWM
RUrr/ABsVvk6JAhJKkYYnt1AT0xEB1MQBHMfK+1J1dVKa7TgmEqIIcygBijjfCo9c8C45x7
2jgsJ6rXKuPcG4fxD2D63x+CcZ9f08m/vz6ivp5ZQYq1HOvFdxnr/H9c8E5Zwilyb1f6d4l
w7mXHdJI1rMuIZ9Ucdocm0OT2uHJ3PZHA+IYHGHIWa3VBGE+RstGckzvJH376DRzaV42NaU
eDFEQOGxJUED4ei/4xl3zKXHdPkvsvmGXyy/7D925VjWxsDOvXtfn97nvJ8DLJv1vYDCLQ9
4ARcDx7aE+m/46R48WDLt7ezvYdzK1cHiXMsbjA517E69yT24Qn1ry/8AFY3rPl/Jqcpdn2
LCe8uGJczKbAco0/kVZiC6OvBRCTliaMpXETHo/wDjD/431v8A7++7S7+yv5Cfpg+hay05/
q+SH3V7ArpVyfmlX7Olwjaz/avr72VmXcWP43HLOL1mfgavphaXexNWxL/b3vxCi2/dE9uD
8RIg9Mfx7mf9OaX/AOgiVQpdInWLEfG115ZlZs0rxWkfDPy1qkHoz8iWfN6J/jBMTmeuP9/
/AHfMx7M/kCPnheiA/wAj4LiPw/YXum6l7c07Gj1x3kReq9z+QHFo5FxP+Mnj/p73bxVeNw
nKzdbd0OOcNjivMffj1r2fc4efB+Ifr6V/juo1ca0cv5d+xV+KKyfjbZv9rc3vlKhFMQsow
goNmTN3lHVGf/Qf8Xv/ABvrj/f73lPb2X7zETzfUJqZl5+Tp8u5L7JxbvHKfHzYt3vXhXFs
XhHEGla9C/xt7RxvUpBzH1h6PrQHPdRBN9z/AMjCKN33FMRwfh8f+mPRCvi43r2f82XKGDZ
BKpfbCbsE2T+YxWuyZoOYKSmZOpXcHp71QDPWHHPVIvte2fd1V9jmHLtdXs3ivrTTTx1vCs
a9xnmPtjWTtTxaiux17KsN9ievz3Q4J6c9CfLmcV9d7Y07nGQRwj2ZboNPn/vSha3dP2pE6
PEOAcjzb3AfTuXcycPdf/nAXDkXXoIGl/XF8QbHy2BIYiCZMCIef4LfnPQh1i1sVmVdesMy
GSrveuMryVdZgHNoL8dw1EwvnMSMgo2LiZAYDyVXWh0fkFzGpDIuJuT8fCMzhezwb0vfRi8
O0rUWb/zkRfOahbYWT2yCxSfl0JtJnyj2b8cdcMNVD1/xb1xk8Z5jucI4TZVynhHGs3itHj
edj0LCrtvcuM/D2+Xt+1VxFNqBvrN9EWzXISiZG1bDrL2w+ZJJr1Nh0fkUPWPTNd9Fu1ynf
2ksYwujKRJrJJMiPT1TY6Upak9oiQX3YUTI8l0s616uPm/Ej5b7L1s5/FeV8g4zyKrrMLzp
Omm3ZN1uzkLmZ8lVolbdJGzx2ulMpmtEuBK69NqcU7tgmKaF2vk65NhtuZApkuh8m9Gcl0R
+S+/7QosqE79zK4duo8BmYiej9eojhufnXEv5Jm6Z8t9dcfGxyjU4jXt4Whl36lR+JqW9Ry
XUKNqvrQ/Vr5eFY0PJwOBRHdV9m7yHkVh3D2G02cTGQBx/3Fa64+k+Ex3kFz+6TEY6WIl0y
8yyT3qkZfJSovE0yZlxdg6Xqes6kXsncP48SqBq5KoO2RaZFjk+LrqjBbf/ADWfZXs3OZ+2
TRRu2tAZGNT4FFf+0zAQOp1yP15bxNjP2ixePsmCYhkKaFhcpIf0WITJ1W/JFU5kW94iZEU
RDTQCwXFoPPM51fyU4vtfll3ZteydOeTR7Q1jvu5o5ePY9x7r9FPO7pZ1Lnm9Vz87n+vmDz
nldjklyVWbk6Kfo5zlgLs/Zfnm3XvAy1DU9RHbqf2yi14l3l7hy0oi3Hxl1VZ268zfEKXHV
iz2tBEMccpU7j5yGidf5uXtlVRb7v2UJvDet+UV15MhYbsWpNiqCSXctjM39GpfOfD5Rzc5
Nivx6xq6GnmvCxNLIGjZUQLrJ+duZXcLrCw+K+sJA5d38Sjqqa1psWHWFj/j38AV2aGLRWj
M+kEONstm+5mbWw1Sircf3q0QOhUUfzS2w21afXJo/iiLjloCrWPWHrDV5DxrivCMnM2qHr
zO/wBUc84tawWXDB2RBEksDXkaVu9ZX1YsAfRt6hLVdARR0P7EkdXv9MW9VKrZZjJanKtWA
R1i+Zhpmxl+mzxz/l7v05maot8K3wtc3kNg1zV0mzm/96r/ABW5ER5/M9qjw0K/ISZyD2Pu
W917agRe5DVqxrZdkqz+zrEPCVs7HBLKG1/JYzJfHNaQ8xYUBgU4NqoKB2bHe1nIJWded52
ctLPp14llm/d7yysVnrTotsdJXo1jMjlivCZpaHIvWnI9TkPr33Lx27Yz+MHdTfv6QqXRuY
Qlo6q2Sgw1hYlyWqmfOWI7+XhBlNePEK0B1H6dYtXwrHaWHTAK3duNKrWMJNqhL8fCfDrSM
YsISK62iqylF/Ou2ATjtsHq1fx6LNixYDF4xs71m1xTZoL4wnJz6t+l9jWqktdBsT0ry7ut
R4f0jkGHM0aspRoD4mlBWSyssvsWYChWv2CleUc2Luy6SVVL5G4VAtTa9m4NHjnMl1CtaWj
P722UJuaNz7J1rbRfnRWXFXI08nrjRIqci5Q/B3g9hcbTkXMTide9iVIzRzNBgubTaKmXPr
/MDIKrgUfvWLV0HvAX9wpNY6sNdJaTjex9cy6x60ja1y7NzKwBHAZIOX+yVzpyioIdMVLD5
jNykD7XjW4RhzqIfxbJixUxgraNwc+bEYGFVjUCroVRvXs6f6lVK6rX1IXEzMTHSK0lWUqM
bLAZo18SgwmdxT1YYxjaWdf1rOpxnkOeuotvV+t3eCfiRwd2aHKt/X49oXPk+Ou5fiznt5S
crQH4cr1lXzbNSwCFVAqzqdaWDn2jRlxfdqSinQ+T7RrepEfIKpdn0HpKJHpOgQJsrUR1Uj
cfXsj8STmTzqejuXM3E5fxufYmjucKscy9q616xl7GptUGCRQs1iP5rU0eafagp0dqpnnym
+Fvp9eLFriL11N6/pumunYMwVy2qNDb0B0y1kX9sqdQAvIzbNi+I9+hOVdOKWH/ANU2j1Je
RGalyMuOQ69b8pPievxfmaed8x9iO2tDkvL1fBZ421wrsqOuXh36Jh1OTIZ4xt1rO71eT8a
sS+qj05kWG8a1buoVItGOtG/aXc5DzOEtbpWmBmWTi/bh636fH4x8Ya7GAxTFB+vWQUR18p
CCLM1ehdLWcW5dd45cyvZmTxvk2XzXPTUu/ck8zKvlSzhvEkGtaV7IMdJ0SlerpWyztCtYr
NiZiMfH0tu1gYtPj6amn8tTQ/DfHq8Y466tp5WhkuR8EJueCLO5qMulUdaWwYbZcPx+aFKr
gAtgAV3bFfzkG1poVePXJr7HDrlRctsVncf5PTUVM0mJB9k9jhg47s6G2cxyLEZSLVS504F
OvcR4/So1N7VZ+RuTXLMwd3U43sU+YI0ptoQynez2Z1jXiDr2CgiAySwjTBTP7s8exv8AM5
WlvhVTDesdFAWlbb8jrn7+VXeMD1Tzx0dDMwKGJOEYtv6exWPOz1uXn7ty4Vuxx+zTW2IFi
HNRxRsxVa5f/wBYtiK71N1dfIdbbdTuWtOXKaRWePnH6+HUrKJmOlwArGE+F2ycJ1XArMSQ
V4dekDtPCcu1So2K2Xf+nqWLQtDN5EngQc92Pu3tllu4ONWei/rWm5ZsW2xas1yUvZLwrW/
6NDWCBuLd429uZnQOe8cKOto8X1Kf1WhBd/lb3ZXIR/RQeczGnYCqWlMM0TvrAmW5t6ulnh
dsa1j86ecjO47n5zjnUamdGzzYe9IU+JWa1UnFTVnnxdP29hL/ALF3SD+tvRA29Ap+xJd+r
0/LXiZgODM+SdTytGquxpukZbXcYKsjLTWUwenX83P0IOzu3iYrHJehdmgOwnk1qm+GVFWr
+pqzX3kDKK/L/BuVjgz8TpaK8l+9tfkDyhGhUrxNXMWybPI9cIJl0FQ39O/yyVXy7dcUtxT
2Wyz8ktzyofGUJHqXSMpACLkNlU0lGTRMGWLXDksmTU4cbjlNtvVzkNvdcmCS2cy0dmlyGv
JYuMUfitpX5OOS5Sq114gI2H/Gzjv91yLVGVnfmGWviHpMfq4fAqDYVe0xSnSoJgm+U1UMv
G0oMgNkeVHWYPjMSumixKb3GIqtRuXRirhSNXDzKQfFyX4/zHDZL8VqzB53HGOfjHKUCxv5
faq+LNNx9+uGVhFd42WGaYx92R6VBSJ/4jMRN7xZ1WkI2tGYRSFZfCDfl6sB8dazJ/ipApz
pHsXDbX1c/YJdzPwlKDj4O86vI0sVq8PtSdKFyxWM6QxuQmmc+qpdKhms/rePlQy4Opx4Wy
OXoIErRx4wufGHfrMB+jmEGRXfM6u9P7a6h+kv/k1T+KpdUcUj/ZQsBMO4sspoFlNtZp1bY
YwNZOTr2ftBxFL4hVsoLNiCxjFZzeOU0UiaqRQSsoCBGCD5dn6ASLmBHf65RJrKOs3jk5wW
/NyKqGWLW9TJ+u5CgntPV2zM3tGPi6n/ALNoh+xxi1MtTMWVaLiqZmSUQnXlZaHGvMcw2Pr
zVCxaqiRNbrsg7Ns4Wq+7si6wkZmeERn3fHzLCsL6zOF0+Q3n8WwuJ7vIMalXLTofin8SpK
F27eoxfudlT9lczqFIa2z2XabHak2f6uQ2U2CvXgkbte9nceWJVeWIhHIeOLgMj4W2Ye1IP
ogLL5zDbDS+zfsrFlnfb52Mr9+ZXy8JVfS02bNyrxan6tqRczgy7/Jc6tY5K+xfxn3fBGcn
+q9hP2BNSy0BJ+nvHE37NTtQs9vOgfj1WaFk68/B1kWZVW5fZ+3dG8jGq6e7Z+KWfXTndk0
lz3KjI/cqsktbWbJsxewZoi1h+m+HZ1y2Xs+my5+fwd1v4fl2fT5vZFV1jP3eYVadeh/aLC
ZIqhnv6xxZ0d3tBO/XqoESlH9tNoQPpVgur6a2U5YzL2PN7+3fp/iqoInKqUfEvHj5rtj9W
ZhiWfokSbg803U8dzbuleuWrFl/WJy3lOBXMHWJr0z81AOhb+2yxdrWBUAD2vOmZdu1BB71
SD88YPq3HdAuIquRXo1M2xd/KaF6y1giMrXVD7Dnn5vtD8NIlxFDA8RUwYN2WqV1tdZjc8v
3YRGGtRqDarAtlKwWfYKURcu2NWU5oV4hGfPlBQ3+2aHjc5D2LbeuXX8lUHbTHgICw7NgPs
9SdYmN+GvXaXacj9nVTuRabuzL/Yamd3XQ7R8uWw5q6Lfmf3mZwSiNCmH1NO2kLbFNtwqN4
DJ5stPtCTGzEx0p/wALE/3GtvsmNqC8nhDBbFK6F1VShmy5lWY+YVRZtNbM+RdVI+OhmkMR
5y2zZd59R3jO/wCun2CrZ/xEv345eOldMq+naaFJ3zQjQ0YBh06FyCPxUQqlvTVNdezVeex
pVZdquRj1rMNABHRAJEn3XWVLrLh5wTP6p+Pbp5QioJGupSjzsP8A1bc7qBf6sBDCp2AOJ/
UesyZ/I6X6OW6LNOzbi3nffIAfsWimZLvWXBBTpWouObmZ0wejc6oU80mbVvJSA/uk3RWU1
ptmO8yS46WP77ckxzXPXGZ/zT+9uhMSoI7m/wA1Zlyf6jP8KMiq/rhMXcU5Lqtc+G1qJ7AY
+ZQMRH//2gAIAQICBj8BGh//2gAIAQMCBj8BGh//2gAIAQEBBj8BIZt2u0Lt49p0vpSpAbO
eJF+Xbpyr4jIJyp3f8vzCwC+z6qkZkG5zqLcvp76Vb6DS1/040dnPgBy8abavPl208e7cyn
zU9wb1v7aFuPZUqXuEhUf6opPMRtDH9Pprpl3F1hItzPm5cqG0BbqO7lUAGrevca35EcqXl
W4Dy6Akc6FrA8O6p7AeZNSKW54k34/bQPmO5NNK3aaaAjt7K3yDTXw8accBfx8aXiWY6L/X
TW1t5b/fWlu81G0lzYCy353qb0YzGhNu+543+mlEpLyKtgl9eGlXUW3aWGlMCvHX6O81puc
EWsOPcaVwDuNq03b297mtaDW31UotqePfSAaFjbSpLjf5FPD92mdvcWPh3munKoIVoS+vce
2hv1sth46dtQSaqrTgE2tqbmhez2HBqF9GPtoWN3NZk27zKgUDtLEVG4A8oHjrX5d9q+099
W9LYeYHH7qWMahr20+3Wt+7Qrrprw5UQLKR91bFvb7D30O0jjyplnT0twKty0sSCO7vqQRR
RykWszXuPsoSuEQIeQ4+NPYaNw++mGl+H101luwN7nW9bSSvdpehod68LdleZuW4d300GU7
gPZUQOouDUoH+7jUAcb7KmkK2sFGvdesASJ+YkDW7LFu6olQbdlgb1iutlByFFyL3uCTar2
7/AKajDa24/Q1DafdNu2stnW7BNxJ1ApWLX3e9yoJCNvHReyiNu88zztS28uvl7RRDD3Rx5
607M2tjp209mNyDSnW24HvtWSjlsibaYlY+95idbV6QYu44vy8LnxqQXOwN5QOHjXp++Yzr
w+0VkSS3SGIXZufs770fm1fltfif5fPlCL4vL2F4Q+l/XvY7K61J0/p3/hPrnRZEEbRTy5O
JN6oYr6i5DSOuq62bvrMwstTFmYE0kMy34OhKtr4iujR5/SPjPnXq+JEq3ychdk8oBeVoll
VbRb+FtTYV02WPPyOp9Yys2OGXIktHGEMcjEJEL8SOZJqPA6unpwZwaCHIRtpx5m/hva9iL
6WPbXWOr/M8nwHyp0GBMnIy4+OWiIfy4L8Cba9nDU1mywQHHxnlJii3FgiEkhN7Ek2FYE26
/wCSwsBws1+PtrE+YeuYI+YPmTqJg/y+RLImJieuN23bEyFyo4knjwrB+buhY46TnYkTZ02
BG7yQTLAZFkEZcsymykjW3LvrPyuufLu/J6VNFEJ0y8pDMJFLksqzqo4cgK6jHixbYo8+WK
Jb3KohdbXNzoDW1uJOv1VNi9YxzP0aDGlly13vHuFgqLvQqfefkeVLF8q9KjPRultslVsnI
kXMdG8w3mUsF5XUjt7Ki6p0jpBw+oSPjj1PiciQBX94ASSuNauATtAv2/RW8NonHZy5U3pg
7FIN9Lad1Mp0e5Ja3bR/EBxN+NIBy0P01LkQ4Nml0EhW9y1/ep3mN2kc3Pjw8ONME0LaeNL
vuIuFuenZS4yONodiW7SRQU/h6Hmf4Z6+dOXnxP8ADNXzXF0vFx+ozYPWcidsObLhxWnVch
2KJ6rAnRdbA2GpqNPmmLF6Z1bqoWfFgkzYPQhxlZtq+uZBGPcPEi58a6XBiTYkU0efG/8An
MqHES3pSjR53jUnXhe9N0nDgfPzlfYseN57lCdzB1Ntot717d9TfKuD0vCzMnpSxzdaj6f1
KDIznWMaA4qncBv1Nt2otUETwttUkH1PKqEEabeN71g3awWLhyF27PZWIyruCzYd+64I++o
cNpFE38r6gNtxp5sivmcdmXjf8JqyeldNWE5mR1HJ2CaaKDe2+TyhpWRSTfQcTR6ZMsUudu
VNmJLHl+dtNgMDON19LXvfSuq9AgwcbB678zQD0oZs2KLM9FA10WItxN+ZHhU/T+r4s2Bn4
Xllx5xtZT2WtwrEPC74nD+in6vBiYuR01IHyGnhzsWRfTRdz+7KdRY6cb6UOpdBxcfOw5SQ
2zOxFePiAroZVZT3EDSsnCmC+vjTbJI11KshIaxFwbEUE2gW1B7fGgq6n6ajyAL7h5k2+yk
x3a0ARW8o7NBcCl2tfThfXXtrdbUd3bW2O67mtfjrWxZN2m7d401xYjombcf2Z6+dv9PD/w
AM1dY7f5j1f/DPXTQ2v/LYeP8A8xLXRv8A9nF/wZq+b+pbF+LaeDHD/iEQj327rsfsr5gBG
p6bnMTe975EJ1rqThRDFM0MrEeUGVxcn2kVpYqkCr9N6PTOo+XqWHAmB1BfxLNGqmKdR2Nt
DDvuOVR4eVEIsrGyjC9hxAUkEHsNgRXzVrc/HY3/AAmr5r+c2ZWm6Zn5eB0hTp/zHKMib9R
/sYyz+O2uhyZQEvw0GVkIfetIkLWbhxF6+XJLkq0kAW/ZaSulzhbSvhMjHtEbnbf+9WFzHq
YdSHda2J1S+t+Hr180sL658Jv/AOp9tdXMZ/8AfclrnXX1GqQyJvci24tf3tRbQ0qHcxAB7
9OP21AlgIpQF3XuOPG96hysmFZY49FRBZn7pDfhTn4P4UzfwxGdFHt48KaNFuUGp4/pxpSY
98w1sOA9lBitlB4LwPhavV/b6Hmk/wB2e9fOtuG/D/wzV1bv6h1f/DPXSz29OhH/ANRLXRu
7qcR/9lNXzcGv5s+Hj/1C11z5n6oY8fGyMfLx43OTAwN5YynlWQsLheYrPlx5N4lOKFeMhl
BF24jwoQgSTyAKm4n3VXx8awOseafB6pJ8P1KFOcAt5lH7S8R9HOsH5u6MY5j0vZlTFP8Ab
4Ui6Op/c37v9G/ZXzRcaDPxv+E9dBlwpLjpfVp58phosknUC7s5HcwCjurpvTeixNL1LPcR
xJE+y/EsS2lgACSeyvlbD638yxZHXEyEmGJjwzTJqGspnbYB9FdGSThJizf4hWGOx8Q/RUg
J3f5Pqo/49fNYckn+YQ8eP8Gure827MyNw7LytbzU5G3Vuzh9deuV1Xy61AWH53qIvHvFuV
AHUA6buFGfIlb3QoVNun9VNm4ua+RmCK5iZR5WPPhTvIpux/F/XV1b3ACL2tpUZP8A+Czfs
nr53/08P/DPXV78+o9Xt/cnrpOun8vh/wDuJa+X1e2xurQhr8LelNXze0Kqi/GwiyCw0gUc
tK6r0rpL4/xUU2XIVnYxx7Iptraqj63apuldR9H4mKSB2MDlk84Yj8K1Kyv6VwoJrE6j03p
rQ9R+Mxh6zTyv5ZVbfo7ka2rp5yD61ukZ8Gut44XyYlX+6gFfNMigqGzsY2bTX0mrq+GBvn
jTKhUHj6uHKzRf4FrBYi/p4WZbu/LroeQbkRTY/PnseugbRcfBz/41rCLftYlMCNPhOp/R+
fXzILWLZkP/AARXU7MRtzJ9x4Xs7Ubn1SSfLfd91Ssx0W5UbuVRzXJ/MV/rr0u03BtVhps7
hrf20wkttXnf9VNYn93WgLkEfVaofl+WIxdYbo2VD8KSPUEkgm2ra/E7hXzNmfNZTpknVZI
BiYhdWypBCsm4+kpJF91hfx4a1l/MDwkY3qZeXlSabIPioZNoYntLWrp/Xsdb4CYccAm4p6
olmfbpzsa6PL0TZL1LFzIJcvBZ1WdLJIj7UJuwudLcRXXOjdUb4V+rTrJEX8oV4l9NkN+HD
S9fMPzB1XHOD0sQZixZUx2xyevMjr6bHRtBfSszqCE+jJNHHEWGrBFYXqcFR6gsRfh3VFi9
Axnzer402LLN0+HzZH5d1fZH7zW3X05V0r5Y6raH5klwsuMdPJBmRsqad19Vfw7VlBa/hxr
rkvUVOLF1LKgfDLkASxojqzLc8AdK+avlzqF8YwyDPx1kI1WZ3D2J/sGkfOti9JynzIcSZr
BPTmB9Mg9gPlro/W0T/ILIjvkFgEAVWFrk8ewc66HP0vHfMVkfDBj815pnHppx4tbSo8XCH
xE+H6EkoUg7ViW7k+FqzPlZ8uDG6rBHmRok8ixiRZwxR1JPC72PZXzHj574/wAS2ZGWigyI
skoPSsN5hZ1F+Qve3ZXVgv8A8bP4/wARtadB5Ix71zz5UQG3ML3JHDnY8eyo2Ci+4XHL6b2
q9rgHS/A0q2IXmeHGvd0UWo/iU/Z2V51tp2EUOrDoXUv5TIjzJnfDTfDlEIV3Eu3bZSQCb6
VFHBA+TkT7Yo0QF3dmNgFUAk3JrOxpY/Rnj2lk1BGlrG/ZVmLAtrblr7KwWPlVJQSfA1sVj
ISOI7DSxtK0nmOrE8ye2sKMah8nW3crU9ww3HTT6K6eLNcFwGHfbj9FOqgC4uG7T41bmePh
WI50PpKwNeYrZLnzG3fQxY1lym3DZsvsFtbbuFZCSjadwsL3IuBQiN1toeddUhl6Hi5fzR0
6HMu7LumuyM0Ei668QOHEV82dR6k5xMMZ6N6svlWyQjfa/ZXUMtbj4yeSUDnZ2J51o20N39
lEL5kfjfUHjSMbeVhZAPto3GmnDQ9+lqurEbjwNuFcLJc3v91CM23HQ2tRkje6i36fXX/l5
1XO/J6ZhdB+e0yciXSFGnliEaO9rBnIso4tyBr5Zy8fKyp8z5f650DFlaVxtnPVMBsl22hP
LscWAv7vHXWup/M/X83K6Tl9V6h1rBif4gej8R0+ISYyhTESTIxIIv4WNf8AiH5X6pL1RcT
rWN0X1iQYsozYAyXkUbFKlZQyW7LcwSSsts3PlRN8hGicN4X20cLpoO0nbGLae2hh577Zk0
lty0rpi435iHILXXX8NvvqNyhje23WnhNmVr+oSLkDtHtr073VfLp9utAjzWW5ohclrjgrC
60qZMKGPm4N6TJM0UcICvGXcKWWUkbkUm5Fxa40HCpy5VC7DaNwF9Ba1Ev74FqjycCaXDyI
rkSwu0bqB2MtKnUur5nUYU8wiypneNe/YTa9CO+7n9VWBJW39WtLtJG46i/Z+uuHluKHEj7
hxp2vqBtBtY60thuFrAj2a27qYsSL+Ov103DzD8P31/5W9Gxc+GfqvSJOuNmYyuDJB8Xkxv
AXH7wWuk/NL/MeRLjfzToDQ4MUjNEmPj4Hp5c2RjKps8UvlF9Tc7Qw1rp/SMfPxp+pxfNHV
c9oIpAzri5C2ilsDwJH66fA6T1fEzIZPmvpefi4cb6x4OP0gQm0RtsCyjaV5cbW1qxbZDa5
Yew1k5wQLd7QvxLW/p+yp8rKJeSd2I15Xtek2glBw+/jTTObsq+7xIqYDiXsTf2/fSzQurS
qPzATt17QaO1928XO7gB2UZJUYBfxDn7PsrJ+Y8tfThD/AA+NG2l5db2Pm3MoBvpYd9qLyz
NIrhxYk8H1Pdz5Vmlx/nU2tGUAFhz1Op7BTwZbH4kLZD29x76bmx4E/wBdSgtw0HeK3cxw8
PqryLt3cvCrcTr+go6bvuq8qAoO7x/VWlz99bnJ1Pb2UR+9aw7O21aMTpuv318q/OJ6hLJF
15OtrNCsaWgm6XBkzxIp3a+oMVr9nfWAJMeSIZrD0pJFKJILj3CQN3soQRdNypJYYNVSFyw
3u226258qwYOttk9Fw51yGbKfHdrekrXAWwv5rA9lSSrnyq4+Xz8wbBGv5lsn4f0L7uHDWo
fiMKeAzn8vfGw3u3BVuOIvUmBHgZJmg2JKiQyFlDDQFdtwTTPi40xjgcQtJsYhXPJmtYa0u
GcTI+IZl37onBMkl9iG4562+qp+jdMmnzVwyIZMmaP0vUm2gzFUvfaG0UnjxqRFksFPmJ7t
aGul+GnmvSY4/KEbqWB1UX902HbXS+g9J6epgxcqXdJt9TfKQv8ACtx7WPEnuAsWlJZ+d9a
6plhjGYYCDJ6iR6NptG91B48BrUjxbrbiVJ427TRWSzLUqtqb3D0CnMm5NDaL2B050LDcTa
mDaWufo4VLLM295GuSaRoo/MeQ7R9lBLAGwJ4G1NH7w4668KG4bmA0sa+auku49T5e+Xsr5
hxhp/tP57hz29jL9NQ9E+HlmmX5i6N1GO2O/wANjpB0KSIKZSuwPqNqjWw7qyp4Dvn/AP51
GPUB8zAdbUAXB7zWQzt5pfn3M2H909Ctb/VqaZlR0j+QSmvu/wDeUn6qCy+b4f5ux/TuL2I
+XmcHxvrXVZcASnM6D8odLSWaeGSFZpMfqksilCwQugva47xWL1GaCOM9X+UfnzNnjjX8sz
Pl4jE2JPMaXudBXyJ1zorYp6n82dGw+pM/UA7QKcbpU0EshCEMWVXe1udq+T5IvzXl+U+jq
hYbdwWG29uOtgO2p95Ma3Ja34qadojtQFkEab/DdqLU3qO0PxEvqM2gLE387acgTp4Ck6Sp
jwMbJIjlmDedFceSJGsxUHQykC54d1ZXS06ph9W9GJ51yMSVGjkjXcVt5rgkL7p15VNgpuf
B60RHnwmwZJoWukiHjwJ04do4Wdr+8ePdQJuyc7aUwZfNccb38KFyAGF/voEEgsB42PKjcX
S9wbUWttphdmK9nf3aVqSo46jvp/UuWRQRblfw5UXOo4m5ufEUDzGo+ys7AxsOEw9T+Xsv5
byNxZt+NmSyzPILEWdWlNuXdWDLtxsXMiy4eqTyorH4zI6fhtixB1LWCmK+4DixuLaASdI/
luLH07J6Hi9GSE7g2NjicZTEa6uZObaW0tUecOmYhk/mcvWUW72ErYpwyD5vdsb/AH0MM4c
LJP0luju+5x/l/V9a4/e3Nx7OXOpc3F6fhwv/ADWLqnqedl9SHF+C9Oxb3Wi487m4NZ/TDh
4wxcrpcXRo0JfdDi48rzqd19WLuSSfACk6LjxxER4nUum4uQwPqQ4nVnilykAuFNzENrHhc
8dLfKOS0GOG+TMGXpuMsgYmaHIDKwk819202FrV0/JlxosMdE6bj9IgSIvYxYw2qSXJO62h
r82LZH5tezlUgVy0rEKBt0JPjfkOypE3EpALX43I/WaO3zWue9m8eNFXmL5BX1ZpH47m89v
spYX0LKGPiCRV+VCo7xpZTzvb22INRhdp324HQDupH3hiwatq+SIGw15kGtxI93cDrx/QUX
kHt/VS2j/LbjehNbYAADawv9VOmzyjRT2eHKo7m+v4teNb/UuF5n6NKjlj4RRu9+GtrViSK
P4mPHfut21JruMxsOflvrb20ULbQpKkX4KOP00yIoWKAH0wvDlTy7e0+NqmmdbOb2HZ4Udu
sWKSi/8AWHS9LPk2IT3Qfvq7Gy8rXLbfColhN4cfUk6breYn6qZSD6csyacTtub9lY2bhjM
6pgRSkzquMw2sg3su65BAHEX4V6mPOmX8TNvljYGKUAncbxtrz5XqCTJiK5ErytNBGN739R
iqhRflWRPK2XFkybkhjMJ0dddpchV8dKw5Dwnh3AjnZmX7qVeAuLkcfGo0AEscVxvX8P8Ap
DxpQtrIBc24eF6e8jaHt14il3t5eCnnt+irXup415Dby2+vWrhz6YF737rG/wBFDe3qll5/
pyqxexI1I9l+FPuNjqP6qxcnbeaVtX56bhb6qbN3bndPTI0uNb0IwSzIvD9mvQJ9TJy7u36
qkkuWZ3O4+FGJF/MlX+mi0vlZQWNes38Lczfb+uoMOEWfJYRIOHvEWGvbTmPLCtrtZgttp9
tZfWBGgx1yZoUluPOU9PeeN/8AaC1QPILo+yTTnbQ/WKj630TqEU/S+qTkZ2BMqMhkiusco
Vwy79jcRbQ2NYs3Wcdczrsc4yYsmTadr+i0AVNOAR/sA0FfMmb0tRGMv4qGclFZQ8llmSzA
gq20XFvurMk6pPF/kkn+GhjP5aK2pbbtXzNYC9dI2L5sH1oZTz88hkXT+1R2sQe7soYUWJG
0zNo6mzM3a/E0FkQQcVte+v1caLemNxWy/u2pWNwdG48eVeoVHp/tDttSAXLFT9HbXp3udb
+OmlKij8zU3tR8xKxDhW4XXUGx10BrGimUrIm5yrftMWOvheijNbXXxFPlyfiBI9p0qd202
HbY8O00qoCWZzft41FHxkGtv08KMCrb1Cqs1+Wug+indgVLeUW+v6qV3Yrc3U8CLdlGCJ/V
Eekuy68fw3X66m6TJKVi2uY4/wAG52Rvu+qmRheTGvb28ayeiQZYDx2E2IeKsL7ZVB5Ecax
PmDJzsBZsdinwedMkJyS22wgkZhtde3a2nZXWeo9G6lgTpPJNkTY3SspMmJFLNIfUkU6sNx
F7DShHIwbqHW51Ecd7COBW049ptWRiY2Ss8EUpiSVPclsdu5b20PEUuNiXtDhY6PzvIkaq3
bxIpWj3s97BVF9DoedOJVPmGgb+uiASQvt+irkgsTyt7K8zXIuS3OtgBuR262+unB4XvWuu
p/XRIG1CNQo17KfKkF9tiqnv1r1SbltQvYO2pdb+iStuV24c+J1pNCL2Yju4VLqdzSMdOy9
LOW8iMzW5V8Q1xfUDsXW16XTaGACGoo47sgB8Oy9ehjy+m8l2YqWBj77jxrNxIcdJmwYmll
yZ5EjRUv8A9IRqb8BrUm9irE30NRO7bVlf02Y30vwY1075g6RlLDnwP5kDFkJW2+KThdSD9
BBFH5jTLx+hfMWFB/zfB9DGn6i17LaCSdd3p31up4e8Ky+pY+Q3r5KNjxqFiSeSK20gCNF2
qfxfoKn+McyZu6020hkhH+7/ALPCwoiX+Hj2dbtbvS9r89TasvqGYBLHFDPI+/hvMbCMexi
KDobFTxHOkG4biu3aPer1W8p7KDbr+a9bRJoi7iPDjeljhsdx8Na4Xtx0/ord7lhw/Txprm
wLCw/VakEnlG0NJbnb9LVLKdbe9bgotoKUWt8RNvsb8P0Nfk2tCLeNhzoDkDfTXRuFJALWa
9uWlWtZvdFYsW3dp4c/6KnzpLI739JLaqKbLxDGzQrfZLfz6cBYinbLbZmJ+awHu7m5H9dR
yRQy5Ck29LGAkYuPwm3DX+i9QdPdkkzFb1p9h3bS6+5cdg416HnL7ITbiSwS32Wpsbp+MTP
FYEMfT8ze6o7zWPhzYUsfUZr5E0drlI10Xd36E91MvUYBO8nrvIUY7tyhVQewMx4VlThh8I
x9bcOG22grMlA9KPJfZvGgtrtT7SaUkBIx5Urclx6dmJBtb7KjyMg+o0uikHj46nhXqhCsS
i5v3d16vfbuNh2n7aGTkR+vPkDdFEfwofxmoXk2qdtiq2NgL9lP6CbY1GpJsL9l70DJDZov
2jf9dRgHzEbteP10F3EXbdao22ACHQ3PZxrMAbyRhRYc9RScxcV07pEcnprn5UWOG47RK4X
cB3XqfC6avp9O+HxjAL309MKxPiym9Hf7qKOPMcbUkcJsq6H2cTWA+V+bjKk0vp/h3rtVSR
3Xp2j/AImS5k1P4Yx4VLFCzRvkMoDQswJa+g0NZuVmLfIgbRHN9f3r99dO6v1DEaCXqmZD6
SSRlXW7godRzF9Oy1YPzJg9Jbq2IshTKiNsQxzwbFR97CxsXttAueVyKyMaHDOIZU2Zy4cF
nkbVdrTbd5F9Ozj2G2VL0sTdMw8aOOYRShgJDIwVdl+GlzY1Pny9WxoJpuntlJjWIZzeW6r
7y3AhHG3HQVn4uSiSvDM3ppc7d/7XhZTW5QqrY7FjFkHmN7VZxdW40rY4sCNU7DXqWsArcb
cqQSJaOIF5Dpwpo4B5ghA2jy2Gn0VHv2uJDwbUkc9aURoPRAvYDS550t32lBxUaX43pze4s
bHh9VRE3Ab7qjvcLxIFT48R8gNyeV/p76EhAItcDw0roj2scfLSY+EYL218K6V1Ro9+Rira
ZxxMcjkjhyFTye8WsyAa+XW9T+Qbjex7u0ViZyx7sfYYmHCxJ4+2siQkb0x1gU/vy+Zvurr
WfFAXz+jrBlY7mWKGFbOT5vUZbk7DbwrqhlYJ1GLKWSJIvzJXjyAZF272Au24bTtNvbXT5/
mHJZfh509bHCer8Oht6jOpCIGHDbuPm4kWIp4el4y5vTMNwEdJvScbmDRrM6CAG7D3gu0cB
YWrNwnkhw8vpKFepESGVZJpJGBjgWWWCype7SNoRYJcNejty1kyVE5Dzeoio6xoGVF18ihb
Lb9oA8DUcPrN6calRbhqSCCPpqeIkNFl2aOQWNyn/pVJMAPyWN789L6d9Haym3NiF+2ibXA
7D+qpZl8h2MxXtABNNCBbLnHntxJPInwqRnUNNleQAAsfZpw/rrfLHeVwb8yxqONAsh+gX0
14cafyjcnDhtFDDwcObPyDcejjIXbxIXlW/qPTGwYon2H1nRNtv9Jr1GfSYxhvM4B23423U
zCwAJvZh9BF+2oowL8bNa/EmunDNl9KA+tG8vazRMqW8SbV1HFwsr1OmYPRkd/KbrLeWym9
r3ZF4dorY2k7sBoNPYaCtcgWt3fbT4hBM0xCxgcAt/Nf2V01OLZJeZj38PsrfmRYOwtkdKy
Zs8n4eJclPWhlkVQT5fSlAI1ubdlfKfV8HKgTIwoJOjZ8+SsqwQ9QxWBgyFiCsdxx/wCGSN
CL8qknm6ngxrigonw3T86dZEu+6Er6KeYnbbzXB48DbLTpWJNFgZ0yTPBD0bPKNJs9QzNO9
t/vAqLBVW5AF91JhTLg5EXTYlPxqY+TjsiLtjcy3VRIpLXjQ67iAL7ttZuDiLLg5TIy5kea
F/yuFG0ihTqSXYndxszEdmkl1CxwJ+Wg4hBwpozH6kcnElRdG5MupHsqQ3TJxsg/mxg7Tod
COYPYfZwoPgTN6qLvZCdxI7lsDp7furttwIp4W930mjUD97l4a0sshARCz+bh3U+XOuyCDR
bGi2NaxNrj7z2UZ5jYLbaOB0qHB6RjNl5cp3BFW5HebDhUPyl06X+X9U69kIskuMRHKkT7Q
75WQAxCKPdRDc66i4Jhx+m5T9RxsOGJZH6l02OSHlrAUQR89SfN2k16bz50CtIyCKDKhiVV
voVVcGO2txa/03qMzMMvEjJsr2kyhfj+YfP9opxCNxgS9tOAF9229/HSpkZrmRLA6gg24j2
1gSZc3peqcfFaKPyRvBjquwFRodYwfHWto0CX1HInhQXLPp+tH+W7EBb3tYk2pJfiknllJA
jj1VB43P6fTWBi7gyY2HEdqm+rKD99ZHSppI4IepRmGN5QPTGTGRJjsd2n8RQPA1/M2fM9a
YwwdfyZ5UEcPUYz6qSxxeUjYTbvU99LkTTKpypUGQtx/GJjBP8AaWMW7eNdQxR1CD8yP1Mt
nlCxpjY4SICQ6+U7Be2pACi97Vj+h0/JycDOEWR0Y4suzImy13PHkZap/DiRVvGhJCC5fzG
4yMSHKbqEGEQeo9ROkc8y7rKhNrotzt7dTWRjAbkMbc+64oY0KFUuxaSTyoqLcszsdOAqVb
71QEgjhpzoSRuUkRtwtoR7aWWwJmXeQORuQfDUVwGvOlx4wrK3mcnkL31qLAx97RQatYEgn
TShEoN2/wBXvpo912VNo01F6yspxKwlxDCVx1DSOSy7Qin3ibaCuqYscX8gzei4E7OMmP8A
PglDqknqo207rMbaWtfa2ppsOb/zHT5kWOSXdkpIYo41m4RBG/JiCqNQOy9xXwa50ObBilJ
oVQxzNEk6LI3+ZjuHG9yLX5VaJllWEhjHtvk27UbS/hWC8zKM7Ii9R76SL72xW7CV7aZbFS
O7srp5MKrJ6u17NvMjvuBKkjgvDuoltLa/RSzSbMeEi8Mbi5I/eINInlvEzK3p+Zb6c9azc
iaAZLFFRN5PlJ/ELW7K9a2xyT5t32VFPg4h691b0ThzdMdfW9RnsoyYk/a2jU8vrqH5R6BH
07/kUE5nzmxsOc5MiO0mV/mcr3YoQ+xWBt5efCsTIh9Pq2T0FgzDascWXG4s144Tt/JfXS/
ZrXUsPouWGHUxszsqC4Ux/ixsW/uxH8R4tz8ulGITNHBe+y/3aVFuc+fyEnvp8W7OjOboul
7106ebMxYv5ruc44l9TJIj4F1VfIuunb7KIxx6wbiR72mtttJvABAOnOxNWuKdVHproSBod
Kl9O6MnHbxXuv8AdSkuGfbu79akY2BfU+321FmdPDZL71EuyP1j6QFwEOxyL87fSK6v1STp
KpF1c5MOVm8X9Nkd0QhmYg+sRquhX3hpeunP8u9Q9TqxWb1sYRQRO0uQ7tJG75EbxbbbfMQ
eAF12CvhDiiPIyJ93pR+npsQLs/LCi3PhqdaWfAyFlv5mQ3uDxIDW493CgJJI/VgY/kySKu
4HXct7H2U24LG/u2BBKlRbUCumoclpOpZmVH6kwsFiUC+1FtyFBAd2n4ufaKxsaDDY5YJj2
jX0ze1ywtxponJklBvKFHlU2vY99Gx0PGvg+mY5nk275ZDpHDGOMk0nBFHaal6r/McjEiwn
TGyeoxWWZzMpZfg4JE1TUXZuIOl+FSNNLiY06M6LB1F44ok3h/zIw0MrFXH4RovZqDT9Iiz
8jqPRkxvjOr53Tt0yQu4/KxInKLtTdrI20X0HK9L07q8kHS+viNTidb6Z+Z0zJGoWLJQKNj
ae+vja2tNBmw21IWVTvie3NHGhrDt/2oZjGYk8YrR+n9B339lT5O0vZFkv2G4B59tIlztF/
aqmyj2Wv4mi2K7JMqnVTY250F37pJWuxvr4k0wN7XsKIC3m4Lwve3KnlLbWc8L2JPPsoFju
CD6T2U4sDu04fh7xXUoZ58iLCwZVSJMYkyszLqkWug1+umGFgDp2PMnCcJJL5v3jf7TV48d
MqSw0AG/v1TaKsxaOSM6q/EEeNSR9Q34nqm/qQE+lyGsev00JseQSI34kNw3MG9et/DIFtx
FuHMmujfNHWcQZMQUy4vSsZ/8ANZLqmnr21jiBaznjytzqGfM2x5c6mYoosiEknavcOFSyR
eXMx39ZhzvH5m19lPk50ckRmLyBVu+5mNy3AWoIu3HR3VWZvdQk2LHuHOsfBxsMfMOP1zJk
xFw7PA8xjQuufksWjtAtroD5beY66UiQZ8PVeuZBhwMnrMa/5YbNZfhEOh2/7w6nlYV839Q
XH+JAeLDieQ73Hm8zbzc1g53Rs1sPKicLuUKVZX4qyOGVlIOoIp8STpePgZCzfFT9Ib/uzN
nNvzNh/htw0vt9mlDE9Zo8mRQ+bg5iBkaZ2b/sxRVUABe3nxoblbHlUhvTexsb8NwrGWYGL
1omDW08ujr9gq4N7gaa6G1j9lBlOo+/jTPEzgve45699cPZyqRybsBc3/QVvCbbe7flW9iB
227KkLSnGxUBMzjQjuB+3sqScw7IQxeGIagXsAx7e69NxZD38KAjWTfcAFtEBPCjG+KnUep
btskqeUKefmHGlxsVvhoZPxSm+0d+0a0smNJO8trMxkYbv7K2FvZXRsWGBAYs2POlaTX1Bj
fnMW3aBVRG0538K6tAZTi/zfDlGdlEgM2IFJWESMDtDuAzgC50ArGGUdn+7jOpjT8Kk240c
HpjfnZlk33GgGrGrz5jNcbvIxJsOIA1plGoB4gEey1S7sh5PXhijzMhn3STybFWPGiIPlij
Fr9p7hUOLHYfAYbt4Syi1dOx1B25+Q0xJsL6ttJ1PKpQuirJsHs051jO0PqQs8fqruPnDW3
X8b1k9Oih9TAx53aCOazmOzHaUbXlVtzzh01Mw86k947K6blFt5hDxAW4KoVgO/3jVreXlQ
C+bwrUW8a4UAh1td92n9dMx07Dy07KcJJsgUAkg9pFRwxr6cWRaPbzG/t++hGo1CgH2Uq8f
UXcfDu9tGIy/C77723bdo7akfpSS5jxszy5eUu1AP2V7/ZWJkSqirG5uUCqdfAVC3TwmY+S
0caqHCkvMdqLfUX43vwAN6y8TqaQPDlxr8Zm4Z+LSREuWxIXMYj7d54E242rFzunQT9J6Jn
5Y9HpznzpEBHYyEc21NuVNj4sxg/CzqBut7azBmSev6apHEWADHgeVY+Rin1ZSGSaKTUNv1
XwtalUIPiMl72GmrN2cq6J0O4VMVRJNbX3Rua4rqeTH/Fnst+PE8BXQ8IprjQoX9q1Kebtv
7eNQudB5NfDnTSGTcr3Y20sx48qRrd3fpXVsCdF9TGlBidrXDOvlt/c+6jyu5sPpoBTx4UQ
Xa1/Z9FJKxVUYja4HlYdvD6RX5l7XAYA3oRqL+bWsWFh5sqa3Dkmv22rpcDndHrM2vG3AW9
tIJFsZ2sp+ix4VjxwbSyS7WVjwC3vfjUCZuT6XT8UF5IYyymU8t7Dl4a0+H0vHg6d0vBQer
oEiULw0AFzpX83aFcubKPpoZAPLCp/NkRSCLn3RWMJYosH0I5M50VQi7pBtjVQbcIxbxqEl
B8JgrcIwXbvfQAAaC+257tOdYU492LLW/jrSz23JMql+Vj7TSTRD0JeBI7K6vPPL8S8kW+B
ZmJZTY7gDelzJlusTbuQ15V1DJPuojRR27SR91YOEdTNOCQO7SiVvtCgDs04VMbc68BWE5u
X2nU+NMDrY3teur9PPl+Kx9ya288Z3D7Kyg92kxtb1ipHq0zewdt6laMfl7zbwvpU8QI9OR
S20i4vbs7e+hoOBvr+gq3DXXt+mlyGZTFiobXNzvbU8uwCstgwvFKsN25CzDT+1UEeO4WWF
rbl8vm00+qvjlJR44fzB38L0AM18RFkBlVl3F1j57r8fEVhdA6ciRQCQGT0+Ltw/MPM103D
dVOJiLd1Y2GxBcD6amnnf1iQgWI3CEkaM2vAbuFR43qerI4LyScN7PqWt9lMno3hjF9DwYD
TSuneubynGS5HA6CnXKiLfEfmQtY7bWtY0qxouNtuC0Za7A95NHIRuCllPaf0FY28gSTD1C
R2DX76wEX8BVtOW27nlRVlu4JLNanG47rm4NL3VHHbSK9tL8TypkbgfZwrHN7K5K6d4rJVv
xBg6nmOXdUuMhCrua/pgKzD94gXIpm/eogC/EGthYuptfS9CQkJEly27QDxpxjOGVIixJ5l
mXXnzqRtx3vkI1/D+us3BRiZXu67v2h5q6l6g0SEKRbzXbW1h4VKS3oZBX3jpb299T5Ltuj
6ejSuf3hfb9dGeVQCZrPrYkcdOfEVk+mxsmxbdm1R3VhPCwuY1H9wbazW1vFHu8vG4rpsnu
+rBGQDyXbpS4AmEQm96QrfaqngO+o8fFO4O6qmmtm7T7Kgwom0uqfYPupIUsVERUd16efzB
Y1b69B9lSRhdHUOCb/TTL6YUq1rgcbaVY8daCm9m42q/OsaRuCyD69KgZAdz2PG/Gw7qz0X
QRozWJ7GNTZISOQF/cmjWReXEEUmV8LjIVsfTWO0dl/Dt7O2hIo3HW5rJXdt3LsB53YgVn7
f4S+njDsuDuP2VDIrG5nIAHcFqLMF/JLut9oqafHVALm7Aany87WqZo1NhdWQtqRztfjpyr
qWRt1y5hEo8bfroZWg2ghP7pvWWyvuDtr3ECx+yomNtoka3O2uorPS1xJBJoNeRrp17DbHs
B4aKSBRcyD01BY/fXxAS0OOdwXwAA5d16MhF1iuwHfyqaUnUKSbVm51hvsRc8eX66hZ1AQx
/l25rUrlhuDajwoWN+NHWwN+7hWutK1dIzIz5JFAY/vdn1UEuD8Qm08gSaZUsQzkDu1o8b7
SfZxpmGim+2/bzqMEjdJ57f6Gv31E7nccrLkfxsLffUCkaQ5DFbjmLC1OptoT+lqy7oSBZd
eIBUCmyJPeja4PDzbeFQGZNytL6huODXpkS6oFVgfHjWTuFhKd699/6qmxQQGgkuo/dfu8a
2e+0oK27dwrBWUWsrgFeVnbU1sSW+RkWjiQH3iSNbU7KQ0lthP7TcTbSsmdjt2jXsrIn3lx
kyHbz0HGppHZn8y7beHD6a6aJD6bPCG4XBuzXsfZWVMn+9NvDt1qwq3M/fV7WFCsWF0PqYs
vPhc66/TUGR7p9RfbSIAqb23BRw1rIyGPBDGtuZItrRVvZblypJku8kt0XwjtfTxNdLhJUn
e7Wtaw0H3VjsNCZn4eIP3VKLgks1z28Kyo91mOv0i9ZK29RvVJRT9YFY8UcGgk3N2gbTU7x
3EiQW0090WrAJQB0huzLpuLElh/e1ppfS/J33VtNG4GrAhNtxQaSVYvSaWNr6C1zz9tS5ol
eaZRaLf/ALOPhuA7W5VBC1w8g3G/EX/oqXaFPq33VAgURkAm3+ke7uqJeWrWvxNq6fGGB9G
K2nezH76cMOevfQtz5Vfu7avxvSZ/WVBleEZEWGVLSFWsQxUFfw6iupu0zZAlZZIpNfOL89
BqOYtUGPGAZy4A+qjix3cYoVGtyC6X+ukw0No3lRfEHQmlQHzcPpqPCLbVRCluO3zE8/prp
ysbssO7uG5mb76wri6727xqRU7G5O9hTQ395QQD7BRIe21zpbj+hFFoz7Ldw7PGolLW+Ivx
1Hl4gjhWQvorjojFQiCyrtPKk2nbeVtKZWikfiQUF+dTI7eniQzM7LbUte+v6qTG3HdPIPV
sOQP3V6XBU09gqKJGIOlenv5KKxoCfeRb305VFJ5h5ePtpjcG59tJNk4sohkQSEoLttPMVg
YXRsqSL1XUTzzIxCIT5jt4kjkB7xsBS4Xy5hz9a61hbWy8uYR5Q6bDuAecogMXqKD+8E4As
dabeYpJuolXHUOrJMZpyw96JZf82zG3COIDvrqGPHK+TiMg2ysjRq0hVWZbEnhu7eyn6rOR
CsHkivzdtAbVLj9NZpnHkmyL8T2La2lYiFfzJnQgW5bu2ktx0tb207nUnXXlpSi1gkESD+4
DXSrrpe+7+0akP7zXBqCReRI0o+l5YlG+3C4408W/cQAx5WvbjWO8+uy/1kdw0rPAXYkhEi
+DAVCzaXkfbp30WitsHFzoqn76ODjuPQx90s8nNnY61POvuJcrbtOgppCb+k22kiC3C/RUG
Pt88ji/hQiCbEQAaUir5l2i/dral6tks0j+q0Yit5A6n8WutQ42K7SzZLrDEse67M52qD52
HPlUODh9TjHW+qfL+WsORlOu+bPMigbN19tgCq93tqXpXQOjZn/iKKR/j+ovEyZoknkjEck
vlG0bpCLFrdx4jrmXlZ0kOZmZLrHnRgydRfHx2WGL0i43i6w7g+4LZu294MbKxX6d8Nm5Dy
xzJtk9Sd2ZL+Ear9VLFjgoqjZH297U8h92Dt/aPCoze6xSot+QCmhwWl/6QoB260w222qq/
wB1bV0dd4Q80blcX3CnIB1YkGvU2X9Mhhbx1pYrb0nitbut7KnxpDwvw+r7KxB5oxcg37bt
UCekPWC23AeY+Yrb6qw8WYGbIK2VD3+FGOVvTyXHljjPuDv76k3MHyMg+bntFS5IHva+Nqu
wGgLMeXZUj6HRtaS4uVBPgFF69RTob2qEm4kb6CLn9VZ2P6gjEl3s7WUsKzfnPrZdOifKJE
iuo2rkZvGNAx5Jbca65N1r5aT5qiy0OJgvPKyvFyEkVr7dv4ba871FhZ3U8zonVscwvi9ak
8m6RLemuYqttYqeD37yK6r0fpPyuiQdT8/xMEnxv8wjb00BXI10FixGgAY9gqHosGQclelk
+vPe/q5De+QezkO61Acl0Hsrde0kvmt38tKnyWAVipktzJAuoFAj2VjC41X1T4IG/VUjCyx
+77BpXTI1jQL6KlCL3sRwOtG67bHhTHmp0trfmfspZrlzDtddddrWuPrpMlD5vUAbtryyaJ
tIAt5SSBev5tnurZTxqIIf2dPfP3VJ1XP8znzojakdlTTk+a9l5ebkfZQHZx7zUGMvvHbu+
2p201Nr+FTyM1y1kv8AbWbL+zE9yO8gU2otuNRKosbi/s4VPE5vtbl2Gm+VsfKC9F+IORsC
DdvPHzcbd1LhwyHfP5UsByF7cNPZSGclY24cl08KmwOj9ZycbByLmTHRvy79u2mmu0rStuf
tuedCWfypFrt5n2U80p/Jg/ABrtHKim//ACsJBsOFloLbcd321HmcLYrfWf1GnW5a7nlzJr
pg3Bn+HVCnZaP6db1IjDUVKpJAC30152t9dRzILAoF18Nak03dpA4jhUfXMtgWkBWGAnsvr
rr31L1LK/goRti1N7e6uv1163EtrtHIVeU7B2c6ijHbrbkPCr/hF2+6o+e46jxqNrbdxLGs
5uHqbR7NTT2tbdwPjQuBc/cKkLnV9a28ahkj8rRq7XHLS3311LCY/wAKbcCeX6EUIm/FrGe
3WmmwiN4/iRjQg91R4Z8pJs5tY276fCxSPzAA7D2XFZEstgZ7pH2nQih7KhI1YrtP91xW0N
YlxqONzaumJt0WI+227x4VkLtuLSG40Gl2r0joZUdRrztpWVhybXkFpYzfTvt9Negbjz/6r
UIROMfAxVsX/ar04ULR8FLaHxtSFh5wvlFMzDaeS8r1PMR5hGQvi2lWK312/bSwIPdsDaog
CeAvy1tTkab309lbr99AlhYa99SNcsAeF+VWJ0tpTD8Xotb6qmh3tbLQsL8SwJJFSY8a2nj
O9D9tHLxRuysPyzAfiXkdONqLmNo5W96/b3Ve92drAVi4w1igVU2qeF+N64W07qx4yPI+w6
9waoQeM2UvC3N6xp93lUun1NWZutuZSo8f0FJ6ZLPpYL3d1QMIfyx725hYq3LnTZHqjqOVI
hFmGiA9pNtaf1SZXN/y10Qd9qaSJQLcO2g0hLk8L0CTUknaefdwp5GPAnj416hC7SfCiCNb
8qjjuEDA699WvodKawFtgFM6n3mo3qO44ow05XFYmWr7o1KhgeQJofljeH487eNZLFBCZn0
7L8iaIbp5SUa709099CcR2UXsTpx50sYkLTyyC9m4X01Ptqw1YUsanSBL277GsS66LkLp4N
elnK2hgu8jNbYxOgt9NM7vLlszE7I7AD21/loFwoz7W8KIO6dr8T+qiI+HEljwpmZvNby7e
PjXCtznbevKbrfjUEHddh31tC33cbUgNyDpr+ndTeNQRpceW9vGk1sRVwfwA/01Ih5Nwo3q
A+8u0/WKki7GuPqqCSXzvEPTa3vXXn9FRTLCHMXkf9oClWJt2n4r6CnjuVYcbjh91b9/nuD
egqRnTibVk5c0ZEYBVCeHjQ+HR8nKv+ZIfdB/dr81lij77C3s1NLjnIaSYnzMqcB7TpSY/T
sYq8ejSudzPw8LCuGprZFrI3vmr7te00EXgeJtVqXvIob7G30d1RIwNinG3Kpp2U2hX6N1E
DS551D+2FXdbwpQBtUkXpdpufTsO+gyneGHb2UdKw3biHW9OTzFqycfmRuU94p0m0DGz3Gt
xfjSyY+vp+9bTQi5rcT5rVtNuH11/9oACAECAwE/EP8A8aH/2gAIAQMDAT8Q/wDxof/aAAg
BAQMBPxCx6oFJslpVivnA7FTmUmy9APCy4wfBoDIL7V1UmPd9X2ekXrf/ABMEj5AirsNiRo
ylRxQ6ekp7kk87zchIRbRDWDZ84gmENgrvWvr3idBBFip8kPOb0NiqIF1qL7MRCuyjt55P6
x+Ar5GvdpvPJtcmmEkswEziLFNriRrd36xSrqXUUeWb/bhlbQEHYlI7McyUFSRfg7I4mphQ
aFBH/wAxerLCbUJsdrh5gU6AGb2+zxge3JRsWq17TeEDumkwZafalyA0TtKUvp5POGxiUCu
2vY8+rjXkWoUPXsj8ZR2RDUAo1Rzq5cS+OgvnzlUjU1HXvk+M0FqgZQ3Gm1Pxc2uNZrwFO4
z/ADh0ZEBOkiLE+cAdNoVW0Fq+Z4xtSarBkTguizf4cOBAVWDcB0776uEANALq/B4hffzhC
ZLwC3RfqmGqmg7vyfJnJdmHhm9vvGFUYJ2xf4w4naj244dyfkTK4u7zwZbQZHlSwut8wyA1
YZxE00fWEdVdFQoX9TGqxj7GWRLTJREa0o75H4yM0mo1N6Ozx/3FMVMd0jniZIEMR1ws0kx
Gq7W9Dx9Lg3hN2gb2eEnnIjHANS2SbM+MUKFejgJC+edygt2gaYnU772YpAEXQLStBz84T4
bhHSLq6/TlHBRwmo0YOu/2IblKfe9N0fOUXz9pUiayKmABFKmG2qiWXeECWbs4oTp0fOBxU
hqO6dvNwIZoqj5UqSUv334wEFXsRHdWleX1mncEaN+1h8YBM4BaYa6a75yxBcU6a79ZKCyx
GhLLpuEB/VAqTL2TDsk8ILUoLe6zSzYh4+oYdgM3BIox/wAvs2TIoJ52vzr1jgodIeDXr4d
bxYCAKUw66xl4QJBIa1q+sNuSLSk1s2drhUEiA9oTkTnvIXxtoFtCMJbP5xBFTBrSrUA06d
ODaIRuqdNiiQcRrWIIeN36+e4TBQsD1pYKB4mDJ3NQo8PeLoO91Ro4yF9Y+N5A0ZNFSaeMY
pqUVO4I+PSYFT0I0NsIG17/AO53s8oy6K0Ljfn5wAbvoCIIpbHyzHb7CXfohxckAusVpAbh
inZYuPEgfhYsIDAHyOBUvTVW+BqzjU3VTRwB64II9MrUuWinc5sU6FpugqYm+e8+SABVr5z
xw2xAtENukMWx2sBNB1kF5AVjoNylY5nSnm4vdrDzPAQQE2lyuqDQHJUOpftxkjFtylXx/v
D0c3QgD1J0aR7wT5SYC5/koOw9Za1cbHd2UsvziDWtgI6DsoX9YCtBEnR6GGjyGI6np2RHQ
btN/GzxkEh2D0zYGp8eMIR1JIp1sE9dwoHYAdJoc9uHoO1+gLbwIar7wPS2gg7qE28NYO3K
k3Hmi+TA6jUiDS1xdzf9YmMREk5ZCAB+aGQu9M/sxHGlZ5P/AI4ZuzcYl6m80EyKF8nkxke
+eynFYBVKVlcDBorIOBXqyfNBEA070mFPfnKlaAG0hpxKNIrDAqBwgO73ARA9dVF01+mNos
QUFVnyD85ewxE+DF+cWaGmfH/LBUjHhAT8gbTg4UVPPqgeY2FDYDlW2tdEjSqriIVzc6Mjx
eAUbEomxTDoIiaUs4BccphE12Vo2JA0HWUFVwtQ9gtR2iI5Y/zgyJlA4x+TDZI4w08dHC3D
P0VWUt6d5/8AMleBpAIghYa3HvjJ279CQkg0eNTD1oQJKRND/dNYEbQUSwqOjd1P+cGJom3
kBEAHZrb/ABk/XFgREE2LTR/vCbgg2Ow0ZUvFv+uMh2kQ58uM2lCemv3g8ppTW/Dv6yQLU5
Ux6ilPMrhkB1RlNVA8XIHnkqC4W19qrtxNBDuzzjoyWeq9/hgjUedhDpvQlIVFDyJjevUC1
L5T5MZeoxE6WlVIaUbkJfOrGxSGiR976ZMA00QGQ9bwyh3wqKfFn1guShT3rLKb9wEuvcAu
HeGqi+fTICJ51A19T9hjJfAA4f5GzEIcE0zZDem0vnxgS5cpNBUENf8Ar72aJgrao028bZ6
wClYJMwRPIjd+jEDBAYJfFFt6x0EKoajDiqfP4yxUkkUWwNF56yIqNR0f9gwhS0b9tdZYND
jxBERQ9+rJoY/r/wD2xhwUL8C/1gzqxAYGRLonmOQRAJBKzWM1xS4MMeAiEB67x9432o50Y
0BU/doLACrsl2J3R9noM8B3x8yhnnJc2MyVIeQeXGtScbRDS6BgFxieq0b/AOu0vjZsxxoy
XmjjnoBWdguFA0oeXibnMZyIXQBg79ecHSL9EhTKy01gIzfWxBNMVj4MAYU4qVZIz1tP6x0
SwFO/M5biq2soEOtetn4/OMLGgGwhK+T6TEZiLkMRQXx175lxFC5YqrNGlmu46jWaKvQuvH
d4rsGrB/W5W5U8/jDXzhbd2c/OO1QdA5oMPNs7DzF1+TBAgCobnn5yDb88ZqDDpN75lYaxk
RCvo7owi4QvCu0v1gRKOAgvAjxrxMjVl8fkCCR8Yp6klELrm3EbbVp98Nf5sEj1sbYJ8xd9
xCUiKSyGbNB5+ML6AsKikJr4zbUOvRVDW8EaC0p1PhrxlAoTu3g+e46wIE0AgpND71nNoai
OoKtLFIe94pBBBADbYC3xv9ZEzHU2S+R5OXASNjKCDXSjsSYSgWqqQLQ9KSXjj/zu6B3xnu
+GLaHiq2qfAR65fFKAALRuvTP/AHmQTYtoXZ4B85LMPSoLUMRYqCkWMy9D8HEnXKLCdA3iv
AZ6yc63BmSBdF6HEzVwO839boVRUTTKaS4q9JQLraGnesRCnIMEuytQ7J5ymsVK1HYr5Mma
bIQwjGAS3bpMAGIzFEaRCUcg5x3610Q0zuGiEiLQRsdBXrwxv2yWo2IME8HvvNuERfyIKUh
vw84dPJQcW+Qhw3ALMhAeFLg4FYM6ITobp8lJVLiYU0nfsiYErVWvEBqfx/vGMTloKNvt8/
8AJh00G9qUF0TTv+sIuEUktrp01hSSY4ovAu/neBcKGilSECDTzd44G2kFovQrNDkUUKXt8
BX+MJo7wXsaMXzl0Bgff0csoSC2ZSQz8pZPQAb6xp4nxFqZEURE15844am1Irk056mAqqUV
gVE4nrGBCELKLK93yawYSKEBQQh0esGYCx1f/Z4xFQJhckHPZrWTpOpuHtbu9YKBJasCRZt
3M9eoC68l19ZOoShKCGrDie9YREJCIjVas3lqPAE8bXwV85OjoNBxsYT1ltgSzse7umrl/T
bJFkgIJpByCQQTUoAdgh5Q7kgtd4KioKCfqZtHgGEHQ46nyOLw3qZHB73rf1iisPoDZr4bx
FSgABFFWy69/wDMoBlgQFNnv3rDbRgHVB1Pm+tl9YgzQHoNOvkifPDCAzTQRU6A3wH84OAc
Oke1MvYIgcnyaQ6JrmSFRptvh8Uo6UTSnyMIM5wCPkeFO2TJpnl6+npNKlc1Ew9aEISeL8Y
Rwg6BI3vz8T8GAoJcQx7BswS2EbCpTWi/r6yboCEBRnyA8+MsU10IQST7DiuPBj55xZ+cfA
QFpcg6h8Z2TmsXyg9/esHbljpk6xkps3HlYaKi3Iux0GauvSHz1/XziyB6/TYJ/wAwk49Qb
qu61ZX7zcdWl0FDZV2fOJAMGrJBHl57hCSg4S7KKrK3iEYIB7Y1O652/jNd1atJ7AnY/GIw
z8khGP8AF3+MF1FIXx4BEeDz5zpgdAkIIoaaOZTOjY3eoJr8YTd4hEnsqSc4x0ukl7SbgCq
3GS063q8aNoTp4GClUxq/dElFD5BKLYsLEslg3/JitjxBAWNm1Xf6YpU4VIVHV2P6ymbVwa
oRONOC7JLWjZF97wmUrGoQG54rHVgAq6AE8yY2KG8RIFUHJCDSg0oBtbZGeG4qvFQkxtGsB
l8Fo7AhCpgN3JtQa6kazIgEn1MV/a8RZrx+3+dBg1doQZSgqh3+M4MMNNsyvb33goqA2RUd
7A0u/wD6wNBiU6tbXdldZJubHmyE8n94ELtEV/awf5wR4obI7KlIka/GIRQvvcm7sZfcxgi
L633ekR97CY9m3ChalU6KX+THUM0BpwwnWZu1SZMbpJSD4kYp8enBJ4b8nF+tmqaKznYLcp
oplYqtIZ5b5i766VPQhEiAWamFtUv7NJAUK7L3HZ+SHkh0dU3dZolWWmBrVSO31gdQJJqAP
Bsd74M0pEaxCVehCOJMAyPbaLV3/eBBXOKHglPPnOrEZpq3RTA3Jv4fkGbDIWQUOgPr5YWW
pC0cfEOTxzAMDoDCxSwoab3zKNhlJ3UA1Zi4hFVonhSeIZcMAxbuhWzd/wAcDMwjJCR1DW8
1SLgQPPGn8YDHS6s2kDb45giCBMSoo215rDmXYqsF83aQPn8YlBDRVrOa4edxZatemwUdrJ
c3m0kkBtE7bfzlZTL2G6kV/vzhvzoA8QV4p9/pjmQ/JTUcuqqHcVUgaIYAoaDxZjlKiVQ0V
2DuhrRiN4OKkax6S+5KYv4ifbpoTiHkwzK1K7sJmRoEmFF7bXQioFIOlM30/VvY/qrfyxvw
uBMw1UTavGJ4VBRIWRulcsOiEFbR0Ju98ZKBUei7AGwATCJQcCsogiEZN1hLUeTGvenRhTZ
wapMZI+m28bTY1geCLPYc8ExxLYYUfJWfvFFABFAom31kl1oqG+KzhPGHVLU6CuneTEIpr5
47D+srYA6tVPAd39Ya7SqFbXQenZ3NahD4mj51FxlUoe9jzpaefnNkcigxYkoPjGP1NHi6V
73B/fbXgQ0LYC9XmPCrEMVHKGnJVU0nC1STsNEDuEwBzTliVMC0fIyhcQ0aXzU4mhthvpGq
SglUaEQIDHr7zCQ5bNIwgZsBNiTtFYinTWKwZIJG6FU1QY7qlOqLFiUUHb6woJBPAJG1FW6
wJA2DtkaiV/6wmVtQpyXfXvrEpUSaUgbYwpspr8YqF1nbIlJHidvtplYJpGgvwGKVFRr/AJ
MrQOa8UwzTWu2Xf9ET4mHiGRaQlVkCbV97xXfI4UR3uRMWzIY04E18ZtPWYA1t1Xw/eVKOk
0PHCmePWanBEQgGhG3UmsPV+IADVgIajefGsMPYUkKW6FV/n9ZbAiGkVANWSebguRNW90TU
z8q0ROB075h80jvjbt8uCxtl0hOhgO3g/vAfOYxap11dzweHBiHflbVxPEgII6Cu33gFJaE
C9P4BgZsBKlOHx/pwxQbTpnRx7vWPzBCcSHzOlx6iIrSV1A4A729KO9G4AgHr9mDNYuxgxk
MD0s3lrc5E1n1InxPJiDocm2LRTpUxO7SbIiMgkCQcm36WBy/Izlhq6BAsi33iJ4QIitAd+
E/vwJNXKNJr0ws1vLIBUoAUHYLI+/twBzaaVAAT23gKLk8v4FsPf6wMsEATSoPKHl44UPi8
ENAy78Mtda1oBHWgr/i5roEo1p6UeV7+sZYARCaRkTrd6z36C2YJXXD/AOcw0RMjoIUXdzz
JpGQKBzQH6yQzmi86w2dx2ERKap13WsOtECaXmn6yJ5plhtLNX6cgg22tqq4/lnNwfiApoU
9fGDnQkjTYjBXuRqItLkjRYpI2qOQriL4cR1uuFfz4aAJQNlkTWKhHCaGISBBhCAGVStwNg
w9pSHeJY5YQiIBeoVgLrCUAqZ0HykQP/wABgipVBUR/OLFhBvVJE6bHl5kaBaA5CVNiNuMV
ph9hw8bwEMuPwOlnYXCQAMrVA0XX1kAqyDs2aK+vPxiRhsJSUUtE6ZpycXoMjp7SasxtlfD
yJS76TFBIaInwdJU0Qzc5Fgxu3pwY5GVt6FffDGzoEl4Mg/RzABkmzobjx6MZZjZuXQJ+Pn
OdPVUK/ZP5ZYRoTwWgfOy+8aEBvByRp/TBZbcWrrTkQjrEi8O4mOFpX0PO8mUrPNEsCgbDg
5MlGUgTQvl/H2zWVh101LcGMRd+svfpBUCLYaDanWGMswdgg1g8QoXLdQtNELENpWQV5lgF
RaRMF0ocTKr6ArUNWtg+8XZKS6tEBdcxEUfkGzQi5CMjtEHYob/H3jIRtaDrpQ6Vma6EeIS
8Ahfd7m0xIJoUutE9bH5x4NCClNN26/jGWRCNE0ACp1k7jBgWhQiqer5zkie6qa2Smp6wUA
tIpXxRIv8A8wTCPL7AAAbFOMKyCE3Y/B+MpNk43sk88PnBOVI9AJx9G8bNtuCA6FPHrFATy
76K835xo01UQcQAN24l40UF2I2qho95pnHRCVg0IlKdXKtLQCWIBNSaw6GQkItAeEb3XvHK
vTXXMxF67BscXowBoPABac4pj5D1CRSjgnU0VmAUgHeB0lLV8kRaOJ6s4KVIb0ZDbWXk0qK
MjwyeoYrrykQL90pguI1TVOe36B/OEwDRU14SjfzcsEgkOEc+QglB4AGeXee/yI7IAh1+86
yVQGqCIVb9XHNGk3tWJr3hjLVRag00Srj+DgWqC7+HFmbiXoAFb6w20qWtiVi2RcO0I5dRE
qaZjuiquCEMnlwLMHoVroPi4CSYkzcY6DfnszkkuegEET1/LCcAG0stPGjj7+8LZjY3QM8V
NaS5otUBUqBoCgoUzhrNUmVFIF5YqmhoRMOpCgBybwpGjK6vcFMdvUvDO9h7wxuXVPxUnSg
c+siHv2uhPswuncITAYoapA1FLuacuCYBVLTqG/EYH6xO+2mwClthrTkxgJ6DaoWpvcl+zD
25B6AiRu3wNxJQpzV8pS/LGTTDIu3KLZlj1cKbfAVqXHY1xAVpWbT7/uNfLRYiK+D7P4x8B
hCGDRIVxBGBAYjOBK+rniORwRAHTY8zZ27L4qgvlv8AWF9kWEdlQONwpEi0rZNvOYBYzW8o
c1+c0Dmwe4wVq93M8swANiNqsjy5uQbQamQPn7x0uygwSH0dyysENio7dieBfPMTSlTdGI3
gFAzTLG4wSa7QLl3lCSUhUrBfK4RXFwTE2m4u1kjjySDpWvmAi5KAsjPBrXiA+QJUcANJvp
pGK1T1O5NMWYK6bIKiT2MLFOxyWAkRO89OOdmDbgg8NrMKgiCmkE0nzm+ekNyZ8uz5x6Non
RDx3gSbCImiaGLdfWOM0kQsneLY8/swrkgoDsOQZd4XaUTO1UA3ez7jiqUoQrWPlho1iYv2
MKG5sncAoO13xe/jFF0IJToe/V44W0ii+USi5/nziCQyHfQXteZrs0vRVHp+OKsj215RFTX
evcHVr3QmNlOJqeMoyGGoUvDvpMoKztR7a3SJz17wdXFqSgMvBwqL9ZqjkbEvXMNepOytRO
As7nUQMWwFlIkXOgxVuwHW6PqIdbGVoJfjgVzioCJGswc/7lnCGqQ4Rmg7WUwl3D4/0rRd7
6FQozc1jyga8bKGuwFT17mgASECN+Gc9Zp4mKTD5rRiMQsFLwRXxL94HoGJCw+rUA8+DiJI
2tKAR4JFl9nDMbn3Uqttj4fRjTVVQX2CK6axZGkA9JR8+jzguHBONUixdvjzrBjPuEa0wCP
bgkTVXagMEqIy3HXAtJ9QWPo5aAtbEo1rnn94mcbGnwOTQWb+8DlYZafDSJSLJuCG8wACjy
Df+8cEunUJKN8CzPdUKClW/YPrDYsVDdh/UePPcFhpmVX3CCIMRcX/AJpFTFqIW7oxjdUDK
auCyHnS4gDQNHRaTR0GGZirXqrKs1uTYXk2QyKlk2pOQYTquQtcAC1TrW93l7qsjxANEUaj
7sR0SugCyZAW0BNq2R0dh4hFgdrYRrSrCrsQKKIl/UcpqqqQCiheqx+CoRfAPB+GwyBzxAF
YVSA1jE+spczWBYt0LH1vuNTZQEI0Q1d88ZZrs3MUSB1s/vL152e5SNQzGQJVU20NQRLApb
DmyLdPjN+EAk27MBjldHAFZqosYkxX1/Q7gAcNgUi8rnkr5DoH6IrfCZD6mAdJMECmzp5wh
QtW1pdamp8YMe4nym7N0+k+spDrqDHwt6fldUKDjWACoq78HmKH9Ej3oBZadNXHwlemZETw
A9XDjHhPV18YiK4OtuRqAOAENF1yBVgYDBC0EykCAs7R31uKQUJF2fKBGgKoGvgLETCoBgA
8AkEXdeAqGE35/lPS+EzZQA3JBQR3eGaJhKQtD8lD1PGSIUVDwE1Zz94g0CEsso73f+8K9q
tMCvgP58OUghWqIQVHk8TPPaLjq1J33jAXSpALajVXusfBTbjuFJEAy4waeT1tJUFQES1Ie
946zxhqJT0Jj0Z0mSbACNvo68ZGAQdyhMIApCXcszYCuF2qks9/rO46vm3hC0EKpveJrW0p
sKUQtdZd6JQVxA2l5xwd3vXcUI69kcJlFdKJSqH0xUUiTovhCsQ+MaTVaqqtyh9ikhtDt/r
kGCtOhsIAowbVQkrFAJWDz1BeDy1jPAxdSuPwBZBRCzr6zaye6kDNvzzCDVEQ15hua7cVep
qe0lHTt1jjGZyPJqhS3z3KvqVqFF+7+t5dNSp8feGIroqCaDpGpqhDNJoq61KUHq7r3kzRa
LfUbLfOvvDqq1ISnseubySpYIxCITFGtHTIr3YJNjYkQG1CUWoaEg13MI4BQs8yFnatADhs
VWrK4oYFsWwTdV1d4EEZRguiwMoNbK7xFWghIAubUtYYXn8kaBoEKrbqHa5mijChYr5+8ow
7jVMFJ4HruEauydARho1/HnDiLCKH1r84S3GG8Kk8288dhhcndzpIvFwM3qRjniFKmqUGtg
kBldTIYHYvlpNHZUnL4Rf49Qpq3T2CgLyRa6Zfz5gAcH5T59Mv0EHUvZNxgCnhWj5DuqL5H
1if8SZG0TejEFfIa3di27fOQrnSfYVb6cISO40IeSFfLud+64BCFP0p1vHWq/xS/Dxh6ZVd
gtIg6To9wzZawYjSyAPMCQMuHwqIw0bGR3suMOPBltSKQ4G/vmeXbc8LQUgExLHEgBSBAFl
g8uKrTROQxRve/wDuT2jRgQXgQ1sww4bkskjYRTohoYSSAXhVhINujGLbwInKR+HvRlqNfY
NYIrwnA3i73eglFqUsH1ih6YIUblIHTgVxGLICHHh1qSIGJmhpiFd1sXX4mN0wCWiWhEhGJ
iWkkQgFiujm6GoiVQgB8QNCe3TwCp4UfaEeSJdOIuWQKRBBIsH06y/sC9iH8lB84U4t8kCB
PkomAAYKCI33xrdYLaZTRTTU95IJN+07vg78YFpXhIDqib695m8StUGngdKt/BlShCDA13E
lX27koDm0hCKwEowflyl3Fjx/kdGGuZR3QStZV567l9KhUM0IKF0WYv1NV81FVVhrzuYGld
bPm0084Vm+IGbUUsArauj51HLyAVNxHVjoGppdOIoGrfjxcd5dUULE2aQqeH3kThUtrABwv
gfWeOKqCG0nTXfzmnDVYwSjxOcwssIox2jgGqP34wjmxgC92MCzXMFCmBfVOx2Y4qyQJNNS
Ea/eIU56ShUJp1LvXlhZhvKYBgnho9ZqdogpOmgMvQT1kVpfHSn68fOFWU1Ac/OsRDMLKGa
1szg6Sa3e4sNNS9rI8OzzglqKh7PJ+r6ynwCBQUNW7lyiYDrBLE9V2uu97yQvcHgHjx+8l+
GBWBhVN7cxAcgcXrLvZ8T4zqnbJdJYjUq8+cL5lcMyBbID+MHj6MDwBRUBhEw39kmekYQAr
4ReSt73MDaWEiFk7gCZrZH0jVR5vD2IT5KJD2xTz29z02DpwWLQSeKOLvAI7OgfZozc0nQK
7AaoRMVQK9zqBogbc0xQyaUR2i6rz3+cUvSW1EnbvnnA8BTS9E0dcwKCRgoa6HxP9YaGqLA
0Ne3qNxkYSNEUltmeT5Y43UCyANTnNT/mIlq59m9ZVCSvH5t6/jA2Hq2KQVsnC/GGruIgPt
16n/zNYUQjoXRR3p94N2CBN6UZ5fbHYjfIIAgeV+cPrJNH2NuqBhJoDAyaPEaM8e8pFcWJS
oBhJXU24Xk9SkKqJSq/B7Mug+QNmSVnh9zJ1+AJaUdTeq9Vwpyk4QAxSQ5og0K1dAK1m9sk
Ga3mtwy0iFGgc/OUjV1zwgnL51veaklORXhKojNeflhihIC1Bsef1l3D76mwCwLPrK/Qc5d
c8jN5cwFMBP8ALbj5B4dXbvbP1+sYFRUPnuvL7yNVErOqrzd85pYxDjtodwUBCStM5EaVm8
yO3tXe/gwZQMaNBKU4FXJSVAPkm/x8ZWSNclFumlngzGFCLIOQGL4e/GDESsSsGjTWH1hcb
rARIfDzPOHhJtkCFKce85xHKlLO+xP4wmiptJfg9tcIiCZAkz2BSAW5QMQBsEj5HY0N60YU
E7nTy34Um3ebAhxgM4aqbZxcowGN46vHgAOYx6ozckPQt2q6A+cjPfWhbSGwZZvBGIoAIMw
GCe8suAKQRFWp4n9ZLTWoiaEk7UxP3+bWqN89TL9WLtAoI3qZooAN0DD7PGBOyRnK0of3+M
6g3S1nPtwUSS3TSigSbfO8mIddNXwTziBUiClU/pe4lQ1CIG0gHl60ZBJBrBsEAnHXjKxxB
yhMG6+IknbrZ/NxR00AAjZAdp5crTUIINbfVnMeGr0XSQRKg+iGVlrVaibvvTDzjo0vG1GK
aqEx4kHUqFKH2w/CbIiW7F6n69YgKmsFgGRbS4eRgWErlKH9BhOoYJEDRwZE6J4iDNPKZsP
caCi0EdEv+8n7PFyBDX0lzToboc3rBuONH8BnSaDynU7jVhPBOCigjAUwgRtOlhvh4LOZdB
ReDNCJ6xS+wSht21WuK4YTDRsjN4BAYN/Hr+M1HGXsdHQ+vvAkih4eXXqY4NMvxXsTuRo2S
vdUNHeASmAGuwRfH9Zt8YMK6KW/XMYQuDRCK0VA9jOoFxUPtvz+8UF2k1swnnamIaGTBQqf
zf8AnAln13aBLTbhBEKmtCeBNjljDIpwlKuEvz+Cu1o0CDzKdh1dTCSgKCpEarA67gEeWGz
YnovM2qFVyMX7rKSW4ohcNjLf7zQ1J6BLYnchbp2GpWHDEfNlxItVZinqPtyT3F/kcSUgCp
tBp5R1hIAcm+Bg/fMWAoHjaaHnWFKPuuh2m/WCQkQE703X8ZJSbPTLB3/OGwP4QEFNK3EjR
1tv+zJ+de2v61iFHbbZ3BPazf0ZhA7EW+NYPQHJUCUZdaxkKM4Th4+u4Iu1BwYkfvEojUqL
EM35DzGeSM7mp3qPG8NR5MaIl+/+ZbNedukm28nJQWVAm4N7u4t8b2EjYKeckkLjJd5uBbg
+FsxZIumQzokUNAZR87VyTHVd+RgLB3fcQU0SKJDn/cMrxcACMvxlQGtV5QGgb9ZtKQRaRf
USF8YiOBigVXbPi5QJZPoqDfKsxmpMCNNo1dm7yVlE4EU6R4uMzsPaNFYi79YpIkEo2+Pb7
zXVG0noR76wqrYSumW3R/rEWBKoHuO38YUXylJEGmqDuD5jsaCgbfv95AmwLQWwt9uHAgMT
EE7cKTCQCNgHsFBmr3eKWbPKEioTYF+MZGSbFAGB3buEYr9mIoNh0h5jZUDarZks3dXN6OA
9ECLuXNolSKUAtuz1+MV9Co77kvqxxcFa3W2p45iA+wFeUPWw31fjE4FPSNAaRjDU++4yUh
NrOqXfxj/OSQbIh0nl5/nF/wBUbGiaAcB6vnCqSbSnLLqADAB1JRBOS/jIyh6ocJ8vLziBl
RggPatfnvc6aBiN6DtwgQjoiB32z94guFuA3cINarXy+Bw0ihG+PG++srFT5S8CrbSy8wX2
iekNHIBBHNcpODyDw+eYLz0HituvO0cZoqL5RFrQf44MHC1pDj397xJ93KrdKGqCySeaSOw
NTbHjD3NkJob58sznC58O3fufedxCqQlZzZqYyBzoGlXT7+zE0qqICDzf5MJ2A4R3wAG1GG
HJGSpBBV27j7yScN5S0es9F84LVdH1aktHRjqBcoVAXapDERXjuaGhTTAwTQ09XdfGeB/ia
bG/vFOJAsjorq/jF0O88jt/3FcCQyJRfmaT8Y45EavwPP3ipFMkRlKDN8xlAWW4UGzm+u04
W9hlW1IQwXNFJInCZRNhnsdAKFxohwnKk6aSnuOGEF94JbY7/BkCTI0Mb0AvfP1lxNRUPE6
dfExoY7IjeDV93JdKAg6AfziCqwvTvBlOitoEVRG7pNYSGgujm29TKxiW1HQz73iPcXdWEb
L5f6yyohWUUCpveSaMQiCoTcBuaOYwOvd1qmjr8YQ0o8kYd/jFmFqwAFS6fofnLc9oNt0J1
/jFoUPmMSb7bMN/ANSo75Hxm4sxqxH2+MJWgOiDQFfjeD8WJb5ndTGaoy3aUtb8zCs8AHwF
0IMob855AISU0AUaGBI7yQewiU8m+eKs+GaGJAmDQJkSSPEnkoD6FYySUIp4sQRIRvVyTQa
6QpiN+P5+sR2IaNl10JXq4QpwTo9Rp53ki1aobXpvxLhUzYVIABrUz3c+l0eJP94FpkYxAG
3hv8YhMBoNi+j7uENgUQLAba8ZGKrZtNrxUjY7PPujYWDYSiSn4YKCgkCzp5Nn+XBBCqhaB
yX0xNLEvPxDIuq/jCTFF4eeAFHfv84TGRaUm29ri3y5TQEDfyzmGwEQPJNifDm9RrFebXmJ
TtKu3ErvmblIL771rC6gsZsID9Yv1yEbId9jqbwyMtpUtnc+dEjs0K9XNZJ9M7b27HsQoYz
8lLkILMV9SUg93k36iJgGcGow3aoT6eVUAGDtXqGl/fc228hSr1HlLvN2F6KoS9aq+34wn7
OmyD3+MYJ28BQCHK5pMlG9aVqnZ5zZgK/kwBkpMXhDkNFXffFPBjTHVXkBoe6X5xobnZcaw
vMpGhEprxYBCr33q4xRHUoIpKvx3R954Z9AoFNOqa/a7yZYkdoiysPGBCbpIVoPwubjQKV1
4M2+cez+Ae99feGQiHYkb871kiGCIwVZW/GDEYrQgRHXvBowwPp4OafzDVALB418uLzKs0g
ULr3cQBoNYiNdk35e5rGOidiFgEYNemVQhI0uk0NiO2uVooKpCQtCnfD5MSq5yeuibr/njF
Q4fNDYen5yJVCWJPCvXriAMakbJt3OmPILERPgGOoC6EN+PXtw5IaiKoDlXuR9IrzIFB8jN
xTRESTXh+cSLKUIUCj5P0wWKL8M1XvhDElMhqIblnhC4TkOTuGwKt01It1mtEYeHApdu/yy
yPKRnCy8rnSR0uz6PLhKAoQIDv08HvGlQjH1p79Y0QkIAj4I/WHq4jgmuu3xjaFqIF9BD3M
BxV9iCqakDDFpDpdIH15ykSlPQ3PH9YTsgLWHO+dmJagje2uU9MODsEFLZKc0YmSG4ROCWE
8nMDCiqibY+8ryGhgGLhXCkxs0H0JvGgBHxFCa4WriBhWt78bzyPUCooRZzZC5AcRPIEv2X
JYIVEN0ins3hHIP2kW5wnjGS22gBtq93MRkDsFSOvRWHQuhFmwFdIAbuCLIDSADQG1dfP7w
h7sAWNVz84RAyNRrr5huXEhgu9UFLrxc3LLMdtE/bkNE7UIqJfx84AryAouinz4ysoJHSq3
ON+MTKby8ACve43+5Yvy+piKYMrx0qvgxhWENk8JMUQAr2Np/rIRVBRBinvoHFbsqNoXATi
O1Hevqm093HpjlJCCHTywsVNsDp2Ju4mlSwPXQYfUYI7exq3a5VTxG9a8U/wB45PVBWrJ0t
XnxgphoKBSdeA3jqId4wJiV3T+sNsb10qqLJet49UKsdrn5dwM/BwCKL0D6xk2a/nTdANwf
vD5pQJL4HnO3EGK0aW3dW6JrFZnQmAe3XcSxx13hhgFI0UoPtTF/HYNRhX9ZXpFrsTi/OMt
qs25A7jTGPY2kSwfBgKKiac8gXRhBEHSi0S0MBauiLHZd5XURthbTT4MJiA2pSgWbwWHPZE
RvBF3hlUgE2qig3r5yVijsaiANj53n84Ik0kyF9BYgCRd3esYnbih9hLI7lyABgDW7/e8Zc
qQ6gp4943XHPFJD3WsAdYEHRY7ZsTUcNdyas0EVn0jhCvqKifA235x20VcmuBD+8YpA0sCq
/G8LEsAV3dp8fGOoEPZXXCj/ADiqVPgq/qXCS+DLzcETt2nFPZ7xo0DYVnRZZ4wKchdaNv8
AGAM0npuVujTlmWNmp7RZi3Air0Ft/rGtxAh37XNLKmng3943DEWjGf8Ahh66ChqaN9zaqH
a5Qed5vwrsWkCfIc0ThWQQFLXmBgSU0M9KJ09+saK2DRXxVe7i7WeBKb7z1jIrsGnSvfkxf
K7AjYO+j95ZQtVGjoe/nClUtSYLpYR/GQkJuASo62+v68Y5UGvkAmh0dFb+MDdrmE/owskl
Hz8DT3lRT7G4zWBgRAHT35+sGoAYqyM+NuKnyK7kUqoYQiBAGg8C/ednAdFXX6+cG1mtN1p
zV1c1xOv0eA5R5uHs+x1/OOmCFa99OWDCJaQwEPo3niQqxbsaPjEpDbo/1ixpplkemr4fWA
O9DsbEL3wZqess2HKP5mXwV/5Ai+u4oOoQdmAHkRv7w2o1KMUNVhedxRoWEu1Su8//2Q==
</binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyAB/AwERAAIRAQMRAf/EANcAAAAHAQEBAQAAAAAAAAAAAAMEBQY
HCAkCAAEKAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAABBQABAwIEBwEBAAAAAAAEAQIDBQYAERIHEx
QxMjMIECEiQiMVFoAYEQACAQMCAwUGAwQFBw0AAAABAgMAEQQSBSExE0FRIhQGYXGBkTIVE
EIjobFSMyDBYiQHkqJDU2MlFvDRcoLig8M0RFRkJjYSAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAIATAQEA
AgICAQQCAwEAAAAAAAERACExQVFhcYGRobHw8RDB0YD/2gAMAwEAAhADEAAAAMehkkkA548
ePHjwGFRPABWAxRDxKp4URAOBUGwLYbGYL59ChHYOKxOI7BtjbFoVyMRyiUOMUBmBkiUIjh
LMCOHyPixxXcdgIN8mITiGxwFLSRTokMKiCOgIkdEhnArhI8N8PkCho7BQU6PHgEMAp45OD
gbIkAYtHYMeFIbQ3RXFwSR0gAGFgmExYADkm4YwIRCSqKZEwuC6FwuBCMHgUMEhHQ3RLJoB
SJRsCIOU+HhvDxLTFeA6GQwS+NA7J2LUmOQRODkbwMOoSCQSxY0xWEQ3pLtmD5jYOU4OAYZ
oYPEygARHYT0fqEGIYKkaEpmZZyOIik7PosDzLyDzBTaotuMgxjNKD85RUsbApg40DxJR+h
Ar8WMKxG85XUyEKoFMxQG+ExOFMRA0afmwxm+NY3bKImdxCBUU7G2cA4TCIGKxPogFhy1gn
lUCuo3zgaoMFgkHwkPUt0V7HaQ8SOGRaIePoxQwBBIUgkKBrmWYMvyrhaUZImkVgpHoOJp0
diiAGkBMhQAFAxaEkJDPIrDQnHJ9BCRTXMh0qqWRDpEQ7CYTP4gsNBIALOmyBoaZhlIAsMo
bQ5AyKhGBVoNhceJ+w0k4iMyFI1GIKBCxY4bJLBSspuGQE/SCbMCKVJMaRiFLyYiVitJJg/
wsUqByUTXIeZ0VwK1kiEJjGHCNUVC0pFJWsPjwCh4TBRDgUOA+JwgHh2CAf//aAAgBAgABB
QH/AKQ//9oACAEDAAEFAf8ApD//2gAIAQEAAQUBmlfI6Vr5Do1e1ve7ne7ne7ne7ne7ne7n
c7jnrxz3Lx0j+rJ5Wqv86OId6nYivpaVLO7TJr7YrKejI7HKKeFmfeVsmbRtSuWHcQJniSj
x8rIXE/HT+o+gmiGq8b/aR1+MjKOCzs87lF7jP31SHyWc6WQo0GTs7WxZUX8zh6g0llfX3M
uYgzGoNnEbb28eWj0ewvh0tTKsSntTs0Ll9v1zRGhvUnzhtFn3Ry/6JU6S5+3mz93fUWO1t
d4oXoRQ+knhzxcpCeQb2GlfgS91OPpfKsYVPc+E1iTyFvqVkkGbpKvQeNgN0XB5c1dIfgqr
Wy5t/j/3VY056r3gmSAmFal7xs3pysytRd2FGQ3UvEYmmMTLJ0RdPpTNVYZjSGZS1zGwssp
ITqip8/o9XYahul0NtsHXOzdPUutPUunXcvetjI16WL15793PfO575/FPVvFtI+Icrue7dz
3b+KY7nvn898/hkjyHo381T9b2/wAifh+fBhJCuGjpC/gj3Nc8hGIw2Tqje+PpxU4qcVP1f
vlX+RXcV/bxklSNlwCxnc0cvViIq8z1Sp89/npqA98MichdKnEcyeNU5052oq/ul6+o0aRy
DhOIcaylYGFWKGy/NktSgwnOhzTIwrDUEyWlse1B+CMmISCeQeTu6pxPi5f1CRRuJiGzzRb
sdtfIJKGqWZkcjs/kDtAbPTjoMI/1y20lxodAD4H1N/Ys8N5jx/SWg0A1v0/BPj8ziJX+uB
JKQ+WWWzNrAhyZov8AP00c+nKNPbbf3RNiO+OTwP4xqKagtWh1Q/nbfBjxwyK4ji8T4zBqO
HL9WGd8cbZXMSqljrxij5D5ZGEQx188obMNTm6S+x8sDqLyNXm2FXe+FdKh/h/Dhk7jzN4M
Ly06pxPjalQzV0/1Ionyud0R6kPmdV+5Zy1wmHxSZzxIRrCrmG08ZXPie8htKx6MkW4gBYF
o5oqHXZm9B0OX8wj42PUp8Z5VkRjh4ZS7mafkkasVF7W5IuMS7rsnj9toPHlkBJovuppRCM
T9sGgNmJdI6KHRW7kg8i2is4y/8g3GLWeRyp8GtTunc/uZ1c4sWUdiqq8ikdG/w15diqUp8
Jg5st5j1tWPnftflZDeXd6LHHobpZn7KRDUA19dkg5pPcSsd+SvVFIevqV69pJJMk/ERe3k
P8rMx5Y2+SgttVfbIvxVqIs1Mb5RabMRqoZotFdSv4YjAuORnVE/N3zSJ3Tys9KVOKvbGrV
RM6saW+h8TSysDyOuYsuUs6kCEtyvifbpGHcPFIsLgU7ip+aJ+bvnn/TK1yO516KQ9HJ1/S
I9IiMBo1jIOtoxId3o/dFDDoSRCDRVIEusFa6z2FtZidOInHfOR9TifFV68mjYqQ9WuyFfD
eUljXHXSaTMEV7AMyfTTaylvqsmtw51lIJlLAmwbm7Rc4jeP+ef6i/iirwHM3p4eV6RYuuM
Z/viKqG58h7frc+PLDXgSrvc9YY2DeTOtaSnCryokGk9d3zz/VVPw8XeMrbyVd5f7UMzUWl
pmM/nKDdJ/RRSUWoZb1FXarodamwyx9mDfWij43ZXpVAVqrrlbFZgUnuTFPd88/1eZrO2Oq
vfG3j2owmfvGnrYbRbiKi8zzSNJHZNHZmW1RV829hmY/MXk0QtN7PoP8rDs6BcxNTACkq0N
3e/55vqNa57vtt8SNywTU7UkAhed5LKbLBotbdylGu1jpdPPawWNep2ujvJLKizchZB08V9
bvMKhtczoWKQpL6Ve51I+WXKV7aC9rfug/ruf+u+nH/dlNJDofPE960PXQiESeTBOtzohrw
kc2cBNRo59EFGHAkUXpxNsTRjQpraCK+c13dBPOISmktfS/vbBUbfWjVhsioolvLDuTR2rO
PvbKRGXZ7eSaW1l5NcmzMQktG+6L6R6O2iHIsDSy//2gAIAQICBj8BSH//2gAIAQMCBj8BS
H//2gAIAQEBBj8BbSzDjyNNFrI1PaghkJKi1fUfnX1H519R+dfUfnX1H519R+dfUfnXFjWk
s1j7aXxc/wCqrhzSuSwpY1Y2vY19N/bUWIraJc6XQjnkOBP9VZ075DRNt79ObUnhD93x5Ct
xjjyCz7TliDIUgX6N8jVOLflHl/2ip4JslcnEUOYMiP8AlzBUlPwIMfEUu4+aESDHnynUj8
mOfGF9tqxd4XK/QzMrHx0QjxDrDIuT7uh+2sPEizm6uVlTYxdk8CeXbS7H2V9u1hcgiXwnm
DEbWN++1Rz42R1B5loZotNpkRCoMunuBatgWGbqpvOVFju1h+j1YMKbVxPG3nP2VtOW8n6W
6TGAgjjG11t77o4b400+Pks8cTyRFQviDp+8W41HijPBEkONMrheB8xuAweHz1VspkPTG5Z
+RisrclWBMd9RK9jHItQjtZ1l0W+NrU47RWKm1gtuEsuiALz1N4e331lw/wDF+BkZm0p0Z8
LS+thfpsodogkmnV2MbdnKvUkOF6x2nIy8Xb8rJ3UwdUK2NDIks7ahFZvHblWraPUWHuuLl
ibOzJYWKQ4vON3n6qJovf49laPT2+4+95O1wSt5TGjmSTonjLpE0Sax3gXp/U8m+4mDs8ed
Ft3Tmjd+nOFeWKyLE/ZqN/fW+YH3XGjyts2+TeAoJ1ZeJkhMkzYzRqdQYFT7vjW875JuSY/
2yLVLJLcF2mb6E0r9RIrFwcDdYsPc4YZ54ZZfACEj1SXKqb3VO3nX36feoMPF9O5UQwTMra
psjpxqvQUIdWlMWO9+XC/OsD1DkepsPE2/O3LymPFOsxK5OMFsPDEyqLMON7d9eqlGdFt+V
6Qxjl5eJxDtCTcyRaFIa/fW7yY+84+3rsuG25TyTJa0WPOk+ldKH/S2IHfwrYcvM9W4G17d
6lglz8JNM5ezukUtzHESp1YoHP8ALXQG648kvngh3BT/AHYNrA617fSOfKpfbW37zFCk8u2
5QmET/S9jxU+8Vvnq30Rl5O15u3Ic7c/T+42Yqjt+pLiZC8GVS30sAa9f9n/0jeP/AAa9bN
iW+5tveAuVp+vyXTfTf+z1L16S8tfX9xi1W5aL+LV7Lc69XxrmNh7YP8QW8s2PEJgU6OXpA
HUj4aeVbBvmyq0cXpbCw9uwxOAGngxYhE/XUFh+r4rrc2Btc2vX2DZcc4W1OkW6mMtqJmzU
ElibDggOlfZ7a2wzBmh8rm6whsxXy0l7E3ravUHpppMn0LLEkWCyrxwpAP1cbLF2tMW8Wo8
HvdeAsvpva9z3j7ImR6nzVicxdRZH6GP+mW1poLcgTwvzp8/f8L7ZhZf+483Ekv4MRk6Hiu
Bcgcb16o2njHPum7eRi/ilwMNhMW9zM0LDvsa/wg/4iO5+YOz5ZUYPSHg+55oN+oOddKOOb
7P1rG5HX6BPH2atNP3XqLMiVHkx5tYEihlNjyIPMVuONt214mzLu4C5rYuu8qBg+ga2bStx
yWwrd2w8aCdt5wJdsnMwLWx57dRV48CbDjzqSfAkCjIjMM8TgPFLE3NJEa4IrI+zbZjbHkZ
cbQzZGM0hkKP9SqZHbRft02qT0n0YTt8mcu467Hq9dVKA6r/wsRahcagOY76Tc8+GGLITHi
xv0RpBSFQicPcKTeNviiky4o5Il6w1KBKhRuHuNbp5GKDJw94xWw8rCyl6uO8bMDxRuFxbg
ai9NLiwQYGPnSbhEYwdayy2DeInlZQPhW2vuscL5u24643m0W00qILL1W/MR31hZG8ZJebB
wocCIrwtDj8Er09tmdsu350Pp/GOHh9VW1CNpHla5DC93kJ+NfeDhYwtkjJ8oE/u/hOrp6P
4eFrU36C8z20w6am5v86/lCv5Yr6BX8sV41VPea/KauFFfQK+gV9Ar+WK/lilciwAtYfg3v
NN/QfQwQJzYmw+dHQ/UTlr/KT7Pw7dBrw+I0ddiKEq+JO8dh9v9Bab3mj+FzyrrFE+5ZMlh
x8YUezsrHgnjd8bXqdV4a27Aaxk8sMWIJ4QBbVc8ybcata9JjScEnNieFx7qycR36scbBUY
95AP9dagORNdSN9LoPmB2UJ4/D2MvcfxHs403vNNaiyqTYXNY3UIWNpGvf8AhXTcmh5KU5M
7GzWU8PYKjzMxRGJDqhg5t/0moSyP4MZFjUdgUV1Ui+o2DHuPAVA3TeQofy8vfVhH2tKe4K
o4/uojSHjyBrv7OIqRIl1vzAFOlvq4MP6De80pnbTHcX/5qzHaS0TNGnh4km17D2VJjCQEy
OVupvaFTxt7zWP0EXFgg4szcWc1+l+ozdvcPdUSOTi4QJZ3kH5VBJNvhUvl5hFho4F/4kQW
B4URj/p4kHhAPBnNLs+zWknyR0ndOIAb6uPsrc9vwrR4ez6MY5MtwrsOLaf8ofCvM71nKcp
lOqd+AZ7HgBWUmPIs8LuzIw9/9BzbkTVgeIsBXl5ZmSKM3YjsA4k9ndUszXEQtw/srwA40s
JZipbjp4C3upcqDb4mlTk0oDXt28TRmyH6az+HpQryXuAX3+6vt2NAMfExV0ar38Q7QLgE1
DgYUax8g+gcWJ73qHfMnEWXc83iJWHJfZTPGseOrnU3Zc8OJ+VS4GPkHcNwyiQpbisSf2Vr
UfHr5/j866zfmv8A8v8AOp2p41Yjqc7dtFI+BcimnmmEevwqObNQghQqBy7W+NdLHj6byiz
SFuNqHlEMrL9U3Zfj21G2S2nb8Yh5rcB4eNqwYcdQiY8SqFHYLcK6WDfqsCotWbvGSRlGVW
EQa5KVPtnqPb+pGBZY3HbfnUu++mMd8zY5LvNCgu2P7u9fxihU2yIy/VX/ACLH9lNRCrwXi
fZVgeXaaj0+Nox+bkK6WMqtkZDBdfbx5WrbMT/Ebftyk9SbhAmVJhbdErx4scv09Qki57xW
P9k3XHy9gmYnEmHgZowT9UZ5Edop9nzIfLh0UauyTxfVeuus6yeb8QUG5GkAW/ZWlrMBUmq
FW4cBR3vBj6LR3U2qLd87R5CVGWUychbg16ypPR8oOPIzdeNP5avfmlfOiHH6i+HV3gdhoy
yxdcD8pHD99aIIYsSM8NMaBb++vEeJAPzod55Vh5WQvUigmjkZSfq0sCBevVnrHf8ADTPi+
xY00PVLHT/M6jIL9gsPZWzy7NGno/0Tl7pLh7e2RPqMhjQdQ6m/jlPD32rE3SB1k3PaclY9
YtrMUvO/utX255PBEHZO89hH7aZ76Se+m/W5cDTOhDHjW47Ts24tHsmDlM+RBEdErq4udJ7
RwoBr2XvNz8Sav7DUptxF+ypV7GPGh2kVC0q26wLKe8V38KDobFeNH0x6jn07bmxnGE7nlF
J9SMe6sWDLlOX6c2vbvKYroGLJqbqvOrRg+Iub3FN6cwfUMnqUzcXyWVksoY9NWDBbtbnYU
rtws0h+B4UQZVHxp9M1oxewqQI9z20+HoOVLMrP0E/O54ANUuQyLGZnLlF+ldXGwph7D+6n
F+ZNMK6lxePxAHkbcxSqzlo4biMHsBN6J7Pwkjt4wNS29leU2reZVw/9RIdSfI0ZdykWVgG
ICqFUe3hWVIW0tYANRHX525muDg3FNBjeJ5O6tcys2XlWDOfyCj010J2Cvgab3mj76YA+0H
30aIuRqA93Cgew1giZC8bShWA7QeFq+7emX8zjZC9QQOLMAe6pDFtGVGi3RmZCF4+2pJ8v9
Gci4jPP41pkdkkBtetUEnWSr5mKzN3kXox4+3daRlI8S8Bfto2r4Gm95pjR1jVw/CMD8ooA
m9qhY8VVwePEVFsmXnR5sO4J1sSVL+Fh9cba+PtFOJNHguRbvqVUfUWPZWtj20mZvGUweQX
ix4uMr/C4sPaa/uexwhV+k5DtIf2aK8iUxcHFPBlxYQjOO5nOp/2/h8DTe8034caHcKWSH6
e0HvpWU+JTesfKgQ42Vt4ax5BJbqfB8q2/Dxt2wMfc92bpQ408rK7MDp7Ea1yK3bJl3/a83
J2ufoZGLjTs0wbqdM2Vo1vY86wsjeoTjwZOBHuqd5x5NWg/9bRWDmb1itBFvuHDuGC44xvj
ToHTSfYDYivTsMO57cknqbqeU6sxWzRnSVkOjgb8K3rb5JsfBfYEmkzJcpikaiBtBF9J4k8
FHbR9VdD/AHMM/wC2mX/b9Pq2+VfA03vNN/QtU244m2zzYmNxeRUNqwJ5QOvLEHkOjQb2sb
j4V6WKSagdyi49xvyrd8fJm8tgx7nnZWbPbhHjwSyPI3+SKi3fGzoMzN2fcvLZ6QK46W25r
TTYKjWB4ElSRPitYHob1lCcr03kbLsrYWUP5+1zvt+N+rGf4CTdlr0jts8ytNjpmZGNkwNd
ZInnVopUI7xXozd4cbRuvrSBpNz6f/qJ8J+hG1v7Qa57241vX+G6b5izxZG1jExMdA+r7xg
tJks4NtPjkeaMH+ErXl9H6urp6f7XK1P7zTficHEDQbfjC+VlW8K35KPaahPqPOk3Zcknys
ShkF0XU2uwI/bXllx4sbbk6WOipFfxzSLFGLICeLOB++szCx3ivHjR5CizaRC/G3FVF9Hyr
0flbNm4ePuXqNzJtMhKtxRit26kbKvK3GtzE/qXbJJ92mbC3UQpGXbU1pAVOMthccSlet8A
73teJ1DDibptETRTP0I2UQp+pCQdOsHwHn4uzht+X6v3jA2ncJsSFcaDLTpzHHCgQao8THb
pjTbT1dPht+W1SbFkyXyPTe3vlQY+TLf+5/zCccgNrXtFj7qxfK7tj48fojDm3DEbIjhVca
KOzyFP0W1G/EA3JPLjU3ryHEnG4nefLY+6DppFjZOjrtpi6ZDOwb2Bey/Z90Mo891vM9TQn
80HVq0adHPstam95pvw23YNriMuXuMyxiwvoW/idvYo41gbTtuMqCJB1ZLDXLJ+Z2PaTWxp
tr4sOQXn8eVG8igdI38KSxfvrI+65GDkKMzbivloJIrHzsHPXPLUT2IiztuxtEnHSwEQja3
xUiv8AtaspAmbxAjwnKlsa3qbEwFxc/M3yaEymRnbp9WQMAD3mvUy7hs5Jg37AyMzKklLo2
LE0RnTpWt4gR8vbXrOfJJkWbdZ8iCXmr48zloWQ/wlCLeyv8IMpuO77Vhu+Yh4MMKaTwwyj
2pfhW7YW3f+T9W56S4HT5y7dZchUt3dSWO3tQ1vnoUb5t+RjZG0DDxMOJpjL91wNWSzC8IS
7TGdb6vpYC5oxaf1blLf2uVqf3mmpUUFmY2AHeaHqHd4Vbft2RSARxx4DxCe89tAVDuDyy9
THVlRNZ6Q1CxOjvrpdaSNFZZGVH0q5jYMuoewi9HZsDKZ8aJyQJFDiMnmY78q2bL+4SSZWy
3fCkbi0JY3NviaE2TfrdY5JYjgZSdRJHvrdPUm85Hmt13F0SWVvqkI4XPwUVgvPKuQTKsOG
MhRIY1Qajov3XFSZOXM+RkSm7O5uTW1ZpzZJcvZ4o4MJm8RiSNmZAvuLVFkJO0O6JHjbgsy
81kzMePJuPd1qbcDITl6zP1P9p9V/nTfr9p7Kskt2bkAtzW27xuO1y7rj4riVMexQSMPp42
PaKWNfRUr9gHmP4f+7r/8PJx/+T7L/wCrrWPQc3TccH8xw+fTpyPS80Ak4A9XVzOn+Dv4U2
Xk+npZ+s/C7Wv7L6fbSKPSkqt2Dq/9ijOvp7SFGmRPq+fhpocXCfHhZmmEZvy06j2dwvW2Y
bYTYw2rqa2vfUzaQewWtasdrcXVb2a/M/srqqpDpDFKpvyZ7/utU++Z0PnZ8XbMUXZwlxFh
bKvDlxHmXpdrGAEjbISC5fwkMQNV7cuNN4TzNR5MItLEbrcX7LVhRSLHMuA6yQl0OoMl7G4
I76VSiEKojHhP8tRFpTn2dBPbw586DDRqVdAPTHLprGf81aSARI0Ud9IZTwu2vvHaKLRokL
GNoiVU/SXMn5ieTnUDzBsRR6YSLXfWAl1fUwc60YlTxA5jsHcLFXCMrKyMNFrqzFiLix5ns
rK1RxS+bFn1pew0aLL3eH41HqEf6eP5Ufp/6HQIivxQWNZqNDGPPNI8hCte8pQvbxdugUqh
jZAAPAvZ8KK6uBQJ9A+kchy9tHFQocdoukySRLID4MdPzKf/AGqfKo8zIIeeFUVP01ChYhZ
BpCgcLV//2gAIAQIDAT8Q/wDSH//aAAgBAwMBPxD/ANIf/9oACAEBAwE/EKeQjfN+I6wP88
Cs/OC4VVdz6uf27/uf27P7dn9uz+3Z/bs/v2CDUXVXnLJg3lidpErv4GKkS1Fd3nvISAfKU
8fGPASFr9TFAoC2u684BhkjlJr5i44hJJQKF53i8KmaT4lkt58od0u8M0Y6IEo2cXY+s17H
UqQDa2uWRczvqTW/Xn4OdVSUgnb2aYBC7LCdjEdhm/4lVM5tkM45cUlO8IpgGEw/fEcCxdq
SugCT06wt1RM5Uigg2PjHU9USD6UNXk1hItooHLsA14l7wi9171T5mVFE5Dw4K2BAq8HDhW
8Zr+3eUyyatAKuh6YGS5BlVtXg1THpA6WM8EJNcjZTCLafJdiZFSpuTHSL2aUnIiF5DzlPN
n+CUAWiLcDEnwBuIFQuM15zh+ClM0jaBwm1x0KPyTky0VDcYF7zggxLccmVrVif6AMisIw8
PjAmiXiunUJ/OjmZ2n2QJsRf0NO+Yuy8gd9t3ocY67aAPimXGOTJqDYIl6w1pGn2jK0wvHE
zXnYfuZKhAPVaJvds6uIQejr4V79tTIILdYKZm5QvAcNIUrT0weFZBL2B2i5hOKgIeAvJwC
cUzQMgFOFMUCVoPRN0pARjRTAYqySiQGQuBzayolCWSTBAXZjYEym1GTazDUHTgGyWEneKB
NdcYUZaRnIyJzp1fWITyT7uMGEsfYMicI4OfSeGQTGppIkyEG84wQB6MTSbyQ3E4kwvBiaY
m8k2cT6SiLAKNcZYMK5B50cMm7zjYNQrQF2KI79YhhlethKUIvfeFczVVvuC3C8YcSNX9rl
a7VK5JTyDghLpQ9Du4WWNxbm4ARbwvCLaBBHlR295UM6943iRL8NY4QJBJEdV7PDWK0/ueX
1hrseSeWa5+65r/wBjn9+5bQr4rkuAv2OcEwfZWYcLj2Lg9fyOczxe3BXd9XIaPuOJar9XN
BIyUNquKRux19HOj/uc2CYZzyYJ9jAUhdzKlSgfvqSAcuVgNYiC9wp7xvWQm3M9Dh1FKHj7
5BCiwI/GPtPB3CdeD85yYZV+mbZPWEa9K4Bs/kuaHrX6yCA/bCFNPPeBnUU9onh48/psFOa
l25OL5yUoCerHXVwejH42cQ39MH5iIQL5C3NJC01gHRwbZVRqKcic/vIKHSXXcHDrrCrAsr
v/AJuSu/viHjNkOw+QcYeT/c4EAXv8Zr4MTQe3NNfhR+ggX94sj5BPUvbqZVTopp1Hr1hQi
Q5UYTGyL7OyRxuO/nEgHebR2l66ybaqcgAr4OWAEJkc9i9bfxkvUSK8Rn0MtoDW8UezFEur
09YcZ0en9OKF3/uynbNLzZoKYMofCDNLZCbe+ML8NkNmj3/OUsVRbPKy30H1MYKIA2onW2I
gsqBY6KSDzm42enFZrkVmrcdSmBALRrofeOIEUJOJ0A0uXQYONJ0V2msGym7MS6QXGymHTk
wcf+MQDB+D+nCnUfE57cJXdIXTAZkIDbywj5MAXOxMh4IM1FD6bzvdoFE2DcB5WuQhypCfI
R/2usgbRINcHi6ShyZszfbtnztGRJVZzvL22qjEsLt5ms7xkCDnde+8c7V0CwFAroYoZMzY
E4g34wZVpXOF7xGb6wGDj6/RzaBbt4NDD7Ms7gkvmYMjq1PYXGAUCdB/eIA9URej3nR8S7j
lAS/gxSSwpK5qwOMCGxLAtTHC35cbi1RMEV24KQuJ5D3MX0gHCvf2yd8BoiUmuNY+u+IKmS
NM3MLsptQb/RnIJs84PwX8OTtvlDdG9iYU+c/WPwQU4AdrjKYHvunOQSxbwOLDiYmSMGxrA
J9uDPKwQyq0UMlH97vBMu0nfrIljgSMJGtgYPEaJSkg8VioOQHfOQTqIn1wIaqEpbqYzRJ4
d+h106xUOQeyfAPYYdtdfo4qRWD5QD3OnCXNKqX2gySYOCR5G375Lg6LvynyYrNmzkd8vnN
M6gK1AUKbyWmkgAZBFBluxlJ15mqKRTGijkbbvEqAYZuKj5x0p5yaRXvTHqRV4IcVuPiEGz
XWWBdOuJ3Oc661nR00cwbjU1JGd82K4xXUT8OMHbo5HL7xRHVQHKYNN0DtcvrsDU0Pw4zt0
+zOABEOzKekZBhqGdjNmU+UJxyey4p2rPPFISUBcPMQqsgxTIPcAoX4x+oTQmrilEEQmjtc
dbRM3ZA4PPrFMHZiJRVgLDJN9f3YXmAIccuDPNoXCKQ33aT6XFFYYW9B9XJiPRcvZrBIaRe
V5n2xkaEGGeCxjx2pLyoAawxW8EYO5m2qo4U4884gFVu7zi4FT7FxW5uCadD5zS0F2X8vnN
zU/wCDi7/7nBG+GupN4hcmgeMC7dSn+8sqAgSorfq49hNhrnJwHSuyA8qPGXrdlICy774Yn
GBYLpXkEAuuspUNoN96dazhuePY95KIjp3x4wmssWA/GPGDNGDkzWAVUrH1csvX6HG/xuXE
1Ks/WTFFArs8I3rxhsD2YfYOxO63fveDZVwPFwyxDiAJtLvWID7NSkPE0Q53a8j2EChDyM2
kIqj/AFhMVbjrf2w/eBNXsk9germyxbPHlPxXIAx7dhkPJI9mHTcxi65/Q4z+Ny4u7s/WVH
WshoKTrzlCSgD8GV6oBhSM4UgBOx95ZfriMfbp3hxUxNnXWW2AIlcIxBB0TCH4PvL49h2f1
6UPZi3SWSizCl5AmAz0EumxDaua5IuOFyrFZBsh3gacaObImcefkTD2z+hz+G8udr1+sEf8
DG5ZDTDEyNAG7GbkXFrl+qgABw8u+cSIAIbDISqtJWuA1Fh3xgldciuEhp1owhhdmxkc7he
U3h2osPiriSY5x/NZ5iGwDuByMeCtQno2QA7B0Zepv0b3fzZ/JeXP0P1ljX+CDCY1ee4ead
H0wmKnjHtgGqLxzrAKsVG9jzMkLYBcNglBIG/QSgLwpvG9rJBlcQsRyfDi1IGq5Ko2v5fOI
UCGZnLStqeSsaug69Zde6bDkwhesiAjqgSYmGLBSHeBCAgbzgdhJjCwrDCHNE5H1DAgaGB4
b9lM5/j9zkfUL/ijWygg1uLU+vOPx3WwCEVG7iEiAPYBSp2r4zdia3z7Kk8BgwmFis6xj3h
wcLMIsAoaTh7xtToYaAoVGkhrKOW0cArsnhHbChMJ661ULNaTHciGvYcRkLrHXYkKEcN6ny
B1hGfUBEaxqFQQDLdxD635M/gvOMPpfrCRiGq6ADLdyVCS3ho/SdYYhIYgT9OoBaauRN7mg
DuQQPJj8g2aVBbu9ZTTZFgZzVR+XH/RurrJN7ONVEcANS7ixD8oQyoqVLxlYinO9r0dGM2E
OFMab6fTxjtDeEBOE6DxM4YAgoFHGcLitf8A7fnLIPiiPgBy65jykahQtJuTD4WOvVAoHiO
8ZCkQnnR+BuHhbidnk05tUnHDECHlfVgoxlMUpot+H4wRFgtSnHHxwiD1Et2aCOasMoA6VG
hPhjWtaIgtOgH1xlNZZh1Nlr1iUcScw6a4RmWJErAELC0A51rWV6GiokI7FfGfjZPnLJiSY
VbCThzaIqgiZBlm+sVT1GoJQ4pB5aqEPlMsQwtAbMXnmTKukuaOhE0ExiXaamB5JOEUEMUb
ybSXKHXVHtzKH6u6mgVORiai3HntjfRTbt5xqGEYZtG3VFyi73gNHecR2grq1NS4e8Q0l09
829rk8ru31UecL6wJFzWcKeOHLU2o0YacgBs33c//2Q==
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAOwA7AAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABrAEMBAREA/8QAGw
AAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAABgcFCAADBAL/xAA6EAACAgIBAwMCBQEGAwkAAAABAgMEBRESA
AYhEyIxBxQVIzJBUWEWFyQzQrMINnU3UlZicXaBlNL/2gAIAQEAAD8Ac3WdBlz6pdv1JHhV
pp7cUory4+KMm0Jy3ERqmuL60+2V9AhQOXIdax9Wu1fXdpLbwUgqlLM0Mi/cFiQDEgUsygp
IrMQAGUDzvxp78td1K+ObteezQyFtQn2s0cciTnTOUDEtHHIgDE74hwfDNwAATH3X3/l6q2
u2c/cyNeOJ5Lc9rF1acVbiR7TIxKFtEMQD4Ug/zx8R96d75PHSXcF3FesRQNqae9i6dOvGP
A16zOV5bZPb8ne+tEXfXfuQwxv4jMZS2YVZrTvha8deEJGXf87Z2QNaBAJ2P3IBafb+Fr5j
tzGZO7byj2rtSKeZkytmNS7oGYhFkCqNk+AAB8ADoq61zSrBBJM4crGpYhELsQBvwqgkn+g
Gz0gO8bWIzfdbVKEL5Ge1i4YA9GAWpo5BOshJPNvVkWuvFnDnZBGwN609oQRZjKwZaDHVqx
pNZvFmiEcH3RYFV5BgVrQqIpDvfE8l8mRAZbJZ97F4Cw2RkxTVhGfUdo5clGxUBuUrf4Woz
emhffJxrkZG5FBLL91D8unH9neq1YkWrWhSVKNZhy26xOQ0r+QS8vyS4KuCD124ntvvfuCa
nkTjoX9eVYaljJiMRonBm4xwye0xcWLALGQAnt1ojqMyfc/deMtZLB3s3Nc9OWStN67fcAE
B42MbSAlNqzja6JB6sZ2Z/wAj4H/ptf8A216mull9RezMr3DJdtQ5f8LrvLXqrXlLNHdLNG
EZmXZVQ78QhUgMrP49Rj0qXpS18Jg6GIyD2rWcYyLA0JhesxLVyivzKlZTyVvjYjTlr46kO
6u+KDWvwvtbHw18HX4qElVm+6KA8GZWP6FYlwh8FizOCWI6hcHgc53XaMSWvShu2fzLd6Zk
hlsaJUFjvnKeZ0BtvcTrWz1L9u2aOGSwa2Y7fgVshxgydyhLPcRIypEscXFlQEHY5aJOxv2
ggpx2Q7as3pPv/qxly9mUcFoQyY+JWYnkWHEoNk7J9vnkSTsnpZjI2hXW1Zimt+tLZBktsZ
IneSNVZlBH+aNhi2yd+mdePNn+zP8AkfA/9Nr/AO2vU10EfUvuxe38BcjgsvFa9AKoico/O
YOkejwPgBJX2GUgxKP9XVerMVjAZG5Rcp91GrV5GjdwYWOhIoII2dcoz8qQW1vw3XZ2/hcX
egmvZnN1sdViYIkZJead9b4hVDMi6HmQqQCRoN5AbS9x9kYjsexbx2UrZOzRVFp1mX0THIr
pIgjiJV/T9UK7HbMwX3O5UaCMTQrQ0Vxb57HYrLxaBpZ7t6GPRIDktO6ueOieJbROgNAEdE
effI9uYi9Lk+xe1JQYG9G3RrpEa7B/SLGKZS0gDtGdheOmHkhvC5oydxwVJkoQPEteo62Fh
rosrVpl5M0mhzePjo8m2F2uiNr1YPtjFXbPaOEmh7hyNRGxtbUMMdYov5SjxziZvPz5J+ei
3peZEr3J9YqmFluvJTwcH4k9cqVAsewIuxrYUMkgJ5eWdd6OlT+H7VpZXtzHWjYsxXb+eTG
hhHyhSMopLHx+rbjQLDYB0PBIYGH7t7P7cv07dbtWzWw6NLDXzS0NK7tIQDyflIQqBhsPs+
4en8BQz6h954/uedY6GPrb5CSe81dRPJIC44LIApaIKVC8lDEKN+euLtjvu1g4I8dkaNbN4
aNmkGPuIrKjkfqRmU8TvfjyPc3jZ31NZWHF2MIa3aWaeCnbgWzkqUkxFaCJTEpkZXJaOT1V
1wUysw1o6IVhiPG5TI287kKMzlqKyS2D94JpnjZuD+5P80aYlnA462SRsAvDCVPV7bw7/gn
cdneNq/m0sv6MTfkp+lPuU1/B9o2dnz8k2yMNWzSaC5E8kUjIukViwYsOLAr5UhtHkNcdct
jWwg+0O7nx3d+Rmn7n9U5CJqUVyZGRWMZjEM0vIELyQMochypJLqRvkTS/Tq1c9ZsZDjqZv
yh7WFyURSKUxbBmiKEyRqGkA4qdAsQHeMqW5cX9F4YLdi3nrdaUwMJ2xeNeQhYS2/1FWkI0
sgChdsVADg7IEPqLUwyXoreNu4gzPtJa2MTjGwBIWYBWdE2Bopz3oKxALsFDOpxMFYrdtx5
l8ikdPILLDqHm4EkbKwhm0PYWA5KPdshSdDbL1YftnO3O35cvDZ9HGQRWWQpbTkz+n+ZGsf
MEMyLtt6JjUnTe1S5sJU9XtvDv+Cdx2d42r+bSy/oxN+Sn6U+5TX8H2jZ2fPySzuWX0e2ck
/3E1UfbOGswjb1wQQZQNgngCW0Dv2+NnQ6qP1J0+5s/j6qVaWcyNWvHvhFDbkRF2dnQB0PJ
J/8Anr3a7h7hyWOlju529ZqllWSGe8zBj5Yewt7gCvzrQOt62N9M2Gjt16965mMFjPWiRI6
6SPIxCRoObLCsnBm+Ty0S3Lx1Kdm46hkMxl8FVl+4tNFJNhb0StDM1iHbR8ST7FdeRIb+F8
ggHosxi0stexxvtrGd90TFdBZIGW9XOjKvFde5xtRv3NISR8L0DLeyWC/FUtJNObPr0cvBN
J6qtYPMxyM3EqGDe5dMzExOdgN1Y/tSJq/aWJrOUYwVI4ucbh0kCqFDqwPlWA5A/OiNgHYH
juzI0MZgnsZWLnj/AFY0skswRELDZYKCzKfC8QCG5ANpSxC5/vV+nIm9ePtm5DYEXpLYgpw
xSovDgAsiyBl0vtGiND468ZL6n/TTMPPJkO1LNiWwvGSZ6MHqka4/r58gQPgg7GhrqIq5P6
M25ChwFynrR525pwhHIBgPTdzy4kkDQB1okb300Knb3ZuXR0q4LFxPGyOeNGAl4ydo6niwa
ORQdMP25DaspCon6c/dUe68Xma/olIslXpOsm9/4gSLsAfwqv8Av88fB89GF6haoQd5Yek1
aC1gMpFnsdHXKrxUjbe1vBVIyvgDw3jzsA8X1FoWsl3bjb+JZ4a3elSvHuyV1yLR6UgbKga
gYkb870SNjp09tU58f2zjaNmPhLVrJCQSCdKAoJ1sBiACQCQCSAzAbO/K4mrmaq1rqepCsq
yGMgMj6P6WVgVZT/BB14I0wBFQ5pFlnkkSFIVdiwjQkqgJ+ByJOh/Uk/16dPY30+7Ty/02q
5nJ0YRbeKdpLU88qxpxkcBmVZFHEBRvyPA+R89K/vTG0sT3Vbq4+vZq1SsUsde1/mwiSNZO
DfwVLa0dnx5J+emt9BbNqzh8hDYg516UoWpYdCSvqeZY1Y+Au0jYqP3bZ+R0tu1b8WKxRyM
6u0VTPY2d1QAsVVbDEDevOh0027frv9VsrQr1nrxZTt0xSwl0jEUfqpATHxDAD04wygj5IB
4/AH8ekWR7L+nWRe289qjnkplfUDcFaUsFb9wQsceh40p+Pjp2QiVYIxO6PKFAd0QqrNryQ
CTob/bZ/wDU9bOqZ9F+O707hkwmK7awNV1nprMI5K6NLO5cuzlB8KQraDAc1AbTAMw6GZjK
uVkOWSy8onJtI7lZmbl7wSwOm3vyQfPyD0/PpjZ7bnjR8FBMIYedaFSg9SEMqM7WNf65WjJ
D+U4xKoKttSk8TVnt9uZ4kzCpUigstwUcDN6ojQM2vHslmIAI3rfnXTpzM0sX/EHgEjldFm
xbpIqsQHXU7aP8jag6/kD+OgO/jrWE+mGQrVJZnfEd3OpsxKUKcIuAk8H2e7jrz4JHnqw3W
dUz6sr9I4lP03w0xL8kWwoAchdGdidrvRPtGiRsedfJ2vPrjUw0N7ETY5oXtvFLFZdZvUkc
RlUQuSSSwIdeR8kqQSePiD+kErL9RqFbSNFZWRZUdAwYKplX5Hgh40YEedqOoLGf4ftjOW/
1et9vR4/Gubmbnv8Ap9tx1/5978aLpzxi/v8A+2QEcSjHyFnLjiV4z6AGvBB5bOzvY8DXmD
y3/Zh9Qf8A3JL/AL0PTm6H+9bWSp4JZcOOd/7mIV4WbhHMxYaR22vFT+3uXkwVfPLi1bP7G
d1f+Gsv/wDRl/8Az0QYyf6l4fHx0KOGyMdeLjxVsKHPtcyL7mjJPF2Zhs+CfGuuKTtDv3uG
RrWQo5GV4uEIlykvpH3MQiqZmG9sdaG/LD+Rtp/T/wCmj9t2lutamM4lKWZNNEHVQp9ONf1
FDKNl248hEAFKOSUnUysFfEtjpaPqpJLJLKfVK829IpCfjx6bO7eP1ctH4HUyO/7n9q6Hcj
wf4ul6ShYzGiOum9cEBP1Su7ty/wBPNvnwRxHu+++Ky+PmkmlTM6ltB5F4fcesJPVVQo47V
eJUfPzvwALW9Z1nWdZ1y5K6uNx096TgIqy+rMzkgLGPLt4BJIXZA15IA8b2Km4iit17bPYo
xCtUlm43ZjGJCBoKmv1SbO1X4JHnY2DkNaJ8BZnArNOk6HbWQksaaIIEZ16gYsvldlfTOwA
wJ95GlBDhsRchlp87EUqzRRWDJKGWRvdIhH5e1ZQAN7Cb/fq2VO0l2qlmIflSbMbBlYOu/a
4Kkgqw0w8/BG9Hx1v6zrOs6he8vHZmZk/eKjLKoPwSqFgCPhl2BtTsMNgggkdDOZwmEqZi1
XgwOISKP8L4r+HQnXrW3jk+V/dAB/T5Gj1y2e1O3qfdVTt2HCUfw+VYldXrq8pEkd5m/NYG
QHcUeiG2OI1rrK3anb1zuq327NhKP4fEsqoqV1SUCOOiy/mqBITuWTZLbPI730Ydpe3ALXX
xFUs2asK/92KKeSONf66RFGz5OtnZ6//Z
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAOwA7AAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCADJAHkBAREA/8QAHA
AAAQUBAQEAAAAAAAAAAAAABgIDBAUHAQAI/8QAQhAAAQMDAgQCBwYEAwcFAAAAAQIDBAAFE
RIhBhMxQSJRBxQyYXGBkRUzQlKhsRYjksEk0fAXJUNTYnLhVWOCotL/2gAIAQEAAD8AyNQO
o7nr50pph15YQ2CpR6DNOCFLJIDLpx5JNeVBmIGVMOpB80mvGDM0FfIdCR1ODtUUk+ZptRP
maveFuG5N+mt8mQ2kIcGpvmAOqSNyUA4zsD37V9EQH7ZbYioiJbcRzxLPMTyzk9VYOxOTuR
3qM5xnY4DQQu5mW6Dvy05JP6CoUj0o2GNu4zOxnchpP/6r0T0r8ISl6FXBcc/+80R+2aJrd
eLbdm+Zb5zElPflrBI+I6iplertfJCvaPxpbGz6fGpG/tJ6irXVGbx/jpIB3I0mklxlwqBn
SSjSkpyknxA5/TH61HmytDQDE950KyFJWMYFVYSpxaUISVKUcAAbk0TQ+DSm3SZ9zDzDcZl
LqwU+asAD5BX0o/4jm8M2zhK1TUtBE92K2qEmN4XEHA1KBHbBPxxQw6u8cSXSOviyVIishj
WzpbxrT3xjoalrLMbMexWUqQRkyJOfrQ5ePtBskvyG/MpbQAn60KuKClEjbPlT9vuc21SUy
YMpyO6k5CkKxW2ej30qC8KRbL4pDco7NvjYOe4+RrTu2RXq+R1K8R+NdafUy6lxGNSTkZFX
DdwW+2lbsyKkqG6VIyRSTOVGilDEqO4R4QCnB7b9fdVZNuS5KOWUo05ByEAHOPdRR6JYsCb
xo0mYFqcQkrYSE5TqHc+WK2y42+3GFcHpiG1W9xn+aE40kJ1Z6e8n51nVhsE6bxiubMgoER
qKn1EYK22AMaUfEA5NF82HHf5j0haHG2Qdbqj4Ee4eZoRu14deStq1xzy8Y57o648k9B8TW
aXuWX39K5JkLT1UD4R/n8tqqq9Sm1LbWHGyQUnII7V9M+je/niDhGO64rU8wOU4c5Jx3oqx
XyZAtNyuynPs+E9J5ZGvlpzpz0zU+4cHcQ2u1C5zba4zFOMrURkZ6ZGc1RFfvq8j8Nqm2X7
RjygrAwtstnwnJ7/AZ+dUbzD7DhbeaW2sHBSpJBzWi+iLhWfJvaL45FHqkcHQXUjC1dDjIO
CPh861TiB9u4XSLYkKKtREiUAdghPQH4nHyBqehtC2y20OWynZSgMZ9w91UV3Z+03A0By4M
f8ACNgsj3eVC93tT05tTaEFDJG4zjI81HsPdWa35uJGlqixQH3EjClpHhHwqiIIOCN6UEnQ
Tg4p2MjWrbORvjzrWvQzcjBuEi3OK/lSMFAPY/62+lbPihiHwtF4f4eVbLLGRleAsuKILmS
NRJHfGaAfTKbpCatcCGXUwHUcvlpOQtQOwPnQHYOFX7pxBHsUiG5Hlpc1PFZwNAGSMedbTD
4aHrYhLtjTMFCtZCR4VpGyU488lRPwFELtogENqVBZXySCkFA2x3rs6TFsltenrKWWGEKcW
lIwDQhwU3Jntv3yV99dHCsg9UoHsj4YovcTlAaRsKZcjJwEJAA8/L30PXyE/cWzAhKLbX/E
Xjr/AJ0OzuAGGInJaSUlfUjdbh/tUGL6IHZH8yS4loH2W09qbuno6XGY0NtZUNtQ70FSLO5
b5SvCULQd0+dXTLbsa1+uMqUhRSdKk7FJIyD/AFCp/wDti4m8mv6a3c0G+klps2q2uKGeXc
WcfM0m3MtO+lq7PBvduA2M4/Fqo0r1ZZ6VOIPXrnC4RiK3ecSuSU+XZNF9oS3GYQw3sllAQ
AKuAQlOT1PWmZKlHDKPaX1PlTjMZDKRoTlXbP7081CSlZcWdSz3I6VI5YHao77SFZSU52rP
ePuH2vUFz2UAOt7n30O2mB9p8GvFvdQQrG3QjcftQByB+RX0r6sxQh6QY7cfhhsMs7evsrI
GdiV5JrtltN0j+kO83J9gJgyY6A05qB1HI2x270XVAvV0ZslnlXKQRy47ZVjzPYfM1gfCkt
d24tl3+cvW4CVDJ/Een0rXLTISI6FqO69yT5VPNzRqAzuroP71KjArVzFd+tWbacDUepp0V
0imXE9qoOJI6X7a6yoZStJBoH9GKkri3O3k6vVnyAD5Hp+x+tWP8E2zyP1rSqDfSg8EcNMI
Ksa5rI/+1FzWOSgf9Ipeayj028QhmAxYmV+J0814A9B+EfufpWW2KWqM2rBxqWK1SLdAmOh
ROEobAxUu2LefmJW5upZ6eQFFEe9QI0sRpTwZVjKdewPzq/bcQ6kKbWlST0KTkU4DVfc+Ir
XaABLkpStXsoTuo/Kq9F9uFwXrgWpfIPRx9WjPwFQ7tKmLTy5ETlgj20ryM1m/o+lmHxzMZ
UohMpTiMdiQcitV1N/lFX1ZjNusDj7ip/hlyRKZEV4PMqS0NPgxqB37mtMbQEICR0SMUxcZ
zFrt786SrSzHbK1n3D+9fMfFd2evV1kXCQf5j7hUB+Udh8hVfbVHmtp81UftyghthtR6qA+
Qq9ZuL8SDImsNKdUgaUJSM79Sarb1xXdbb6mzcITcpiWgLbAIJ3OMbd/nWg8O4hABKVt6kg
qaKshGf2omcWEslfbGaDZ8DDpXHYQmS4lS0uujIHz7b0AWy+cZO3B8vSywlgbNuJKQtWfZH
nWnxm5FwtzbspstrUgFSVdjWTjNv43QBnW1N1HH5SoCtO9ca/N+tGNRGLTbo012cxBYblP/
AHjyGwFL+JqXmsy9L/EHLjMWJhe7uHpGD+EeyPmd/kKw+Y7zXzjonYU/bBqeSM7hQomny/V
3mzjZvH1NbFwfbmfsRpawlZcRnpsc9asRwxbQ4FCKjY5HkD8Kn+qtst6UpAz5CnXBmJjPbF
IajJdbwrO3btXvsmMVBRaRke4VyaEssK26CsEckmT6QHnU+z6wUfQVY/b6vzH61u5rmKjzp
bVvgvzH1aW2UFaj7hXzXxLen7rcJVxeJLj6zpH5R2HyFDZb8AWTjPaplmI+0G0noo0YqtaJ
vC15fUNT7Cxo89iK1PggyWLBCjym1tvNspCkr6jai1IyKYfcPNCAM06of4Y58qjwnVc9Tax
sRqFT1HAqi4glluC7g76TjFY7w/bXWWLrdZSPEytbgJ8yP/NC3rs78ivpX1ORXNJoB9K9+T
BsibU2v+fMPiA7IHX69KwuQrmuEgjSnwgHuaYcZ1Ab4GCT5CmWXDHfQ6Nyk5rVOGJaGHUTi
kOQZekrBGQFDqDWqzAnnMy2jltxOMjofKrBh0FANdcbDgyk+KuOLUGCgIyrGOu1NRGS0Ap1
QU5jBNPuvANnBoWvLgWhQXnB22qvi8PJlW1NqQhSUS3OZIV3S3np88AUTfwvZP8A05r+mrr
HupLi0tNKcWcIQCSfICvnbju/m+3uVMb9n7tnH5R0oYYZHJAJysjp5U64ylMVaTgZG+Kq3G
ykbkZH4fKti9DdoauPDc/1tKlILwSgK6DbfFaRDgPQ4v2es82On7lzunyB/wA6cYX4S2o7p
2rNPSJcuJrTcEtxri83BeHhKUgb9xqG9DTvEt/DHKE24pZSMnWvcH/vxnFEvo7l8U3meVyb
nIXbmh41KSDqV2SCRmtKkupabPi+dUDLDl2n84JJjtHCRj21f5UTQ4witnO617qP9qkah5U
/gd6B/SVxKLbZVW5kHny/DqB9lPesJefDs0tgHboadYb0dRnHTNKkMhyOQNs1VuQ1l9CEgq
UvAHvNfSnAXDv8OcLx4q/vnBzHf+49qI1qDaCpRwAMmqZgLcdcWDuTnFPuwYdzYVGmx0PNn
qhxORUBPAPDKHAv7LaON9KskfSrPlxbfGDUdtDTSBshAwBQLxNxc/HdDMOIl4ZwSvOKteAO
JDeIb8aXy0TGFnwIGMo7YFF3U9K7pNLdD7jSwjCDjw586+feNhdYs1x+8LWZDqjjbwgZ2Ao
VjIAb1rOVE9fOprKipzQB86U+kJTntU7hG1SLxxNEbQ2paEOpWrA2SkHrX0Yp5DafErFV0m
Q5KVoAKWx+tOxmsLJ7VMLaVYIOD5ilYcHQioMqHzQeYrw+QoSvFsaVLQlKMJ8vfQ7LsEuNO
RNtri2H0HZSKL7dxNPjtobusUrIG7zY6/EVb/xJbvzOf0GrrEhfUpQPIb1n3pYZgO8MSW55
SmQ3hUdQG5JO1YiglALeysY3PWrBkdVK6Y6V2UdYGASBsBRz6MmpcVyRMbUEtuAIIxmtKZW
lYyV6lHzqW23mpKEJQnanE7DNK1bUy8dsDvVPdGEhTZxuDUBkjmnI28jT7jsTSS4pIAHeon
rkDz/SjNLi1KIDZA7EnrWR+nCDOSIM/mD1QnlrSB0V2rL43XHtJPepiUnVjr50pKT3yd9q2
fhG0iJY2UADJTqUcVLXNKL39nhtHRJ1bg4IUSflppli/OOvJjsjQ45KDKNXQoKFLSv4EIUM
eYqfJucuCXg8gOFqOp7wA74zjvt0rrfEDypBYLaBpbQv2Sc6k569qe+3f9zx5nLTzH3G2wn
OAkrUEgn3b01eLq9a4vOdSh1WvYIBHgABUrv0Gf0qpvM2e4hao6EuBp1CcJ6lJSFZH1quW9
MWY5RJQWn1rSlaWyT4U5q7bsTaUhb61Oqxvk7VJ+y4/wDyxRKl3UMpB+e1Zv6YPWX4UGOpK
TGU4VH3qHSss9UbbJQkYKhXUNL317Z6VKgRFvzY7SRnU4K3W2tFuIhOMaUgU47aYEl1Tz0d
KnFgaiTvt0/c15dqtbqypcZClBCW89wE7gfLJ+tckQo6YjpYipdWWi3pUrGoHsT5bmqByBN
tra7g4zBdSEhS2W1KBCUjGxPXA86tIzVoFqbVpbbiSkoKQs4Cs7pG/fepP2ZFbOQyknQpHi
ydjjI/QfSm0wbfDCNLKGwFAp37gYH6U05b7eCkpioGlSlpxtgq6n50pMltSQlrBSjwjBzjH
auc/wBx+tTrpfoNliGTNdCEZwABkqPkBWJ+kXif+IL1CU06uPFT4SkrKcjPUjpQw+lfrMkQ
3lOxG0glzJISfIHerNTzbS2orbTj75aCihA3Ax3zVnw/cGBdYbzDDstWgu8pspCwBsRhRG/
urWbbeEz7Ei4R4jw1N6wyvCVfDrjNUKPSbby3zHbfNQ0HOU4+lsFDavInO5+FON8eMrMxlN
onNyIjfOUy4kIUpvurBPYEHHXeoM70nQXYC0x7fMUXmlcpS0pSkncHvnAPcd6qpPFlzVwhA
ivW6Q1FkJDTstWn+YM7hAJ/U4q9vt8tUC3oj3Hh2TJhQuUUrQptaUHGEZwrNR08VXGDe2Z9
4ckiFLjF5mOwhstNN7eJatWSoZHTbJGM0zxJxim7cOKQ3bp0VMpBXFknSkHB65ByKY4a4vj
MwbXbpTU3U8NHrbgJQtzO41E5NFqmgwChpGlAOcD3/wDmveL8h+tUPFR+1JpaGS0wQlJ7Z6
mhW8cNTps2E7FZQpqOrUvUvGr5YqTxdanE8POFplJOUnAPs71TnhZyPMbkFllQLIS4yp3QU
qA65+VTIPBciZzCqIyEITpaUy8WyhZyeuDqG461oljgOWbhRFtcCJL4bUFDXgKUff8A3oHR
wndk2F+3iJGDzkvmhYeOyd9ulTJNjnP324TW7cxyZENTDbZe9lRSkaunuP1qXabG4eCXbPI
aiJmnWW3OYFZJVn4jyplnhx9rg6TCvS2Gm47ephQXq5a+6s+/yoOs/GdvbtTlnutvU8xIP8
2SleVDAwkge6r622Bh3gGbPuMtCf5ZbhvuZAQhKyQf/krPyAqhTxx6xw9D4eRES2lCOWtxR
BClZGD02omkcL3J+BY46YcbXEVqcPP+8Gc7bUfh0KSNSSk90+VL1o99QXLahI8ac5VqJPep
DcVKNgkYPmKqeJHbTCtq1XF4NtKOAO6j5AVn/F82JdpVvfhqVjJDgIKT1GMj61f3y7KBbsk
KQuHlWHVpbOs47J+lT7JxTbv8PaWJEmQ8kacuNnUcdzUtPFNtU6tLjq2S0FFZcbKQnHXP1r
0Liy0T5LTDbykKd+7U42Uhz4E9aoLG2zF4/u7i0qUhoKLaAc433wKevd+tfEYVASJBYKFIC
QCjLx6Ak+VZbcbZItb7kV7SvlKAU4g5TuM9aL7pdXOKOCYsG28xS4TwS6wcainThJAHUdaC
lNqSkBSCk+8YrWOCuMol8catUmImPJZb0sqSchQxg/OjltvlOEur1JI8I8qfw1506Who1K8
auwpslzGDjGelZtxzEec4ytXOkYiOLAQFpGls5GT76e9INknu3eC9FZW4ladB0MqVowobnA
6b96TxTljjC3NrmpC2w2kqKPYOf75/WofFTErhe+tXqO8Cl9RJUlGAPNJ38qa4mgXD+FW7n
JkHRNkc1bRTskK9nJ+lS7lZzJ4ahS5fECBFZbQY6WoviyQAEp8W57fKopTcxxLcGrcrmywh
WteNJ07dBvvV1wG9bbhBkWqY20t9LhWttxG6h579TRG7arMptduVbI5bUAooSlI2z1I2/wA
6y3jB1zhi+NxbG0be05FTrcQnd/rvuTgfChN1913xPOqWfNRzWi+jzhwwEscRym31l3IYQy
3rwk7ZPfr5VqXLS4Ek4O1I9VPmKlKV0Sk9OwFNJS4DhRyPdSZtsj3GGqNLSVNr22UUke/I3
qMxwxaIrCI7cNOG3Q8FqUoq15BzqJz2HftQLxXw3Hf4/tsVC3g3cPG4NZV7I33674/WjufY
oF0iJhzY4dZQUkBRPUdPfS5kFp2L6qthK2SNJQoZSR5VRW7g/h23zTIYt6Uvo9glSlBJ/wC
kE4B+FOMcDcPR3xJREeQ4c7+sOb5658VKj8A8ORJzUtmCtD7atSV89w7/ADVRAplJGcdfrQ
FxtwY9dyuTzS5pKUxyTpLCQFFWeurJI22Pvql4V9Hr0efClzih9ekOuRinwpQcgHJ6nbpWn
xokS3x/VypBDi840jcn3VKSoHJxqHbApWg/lP0pYYSEEgHUPfTRdbRhLqw2SMjPcCk+vw9S
UCQhRUrAwe/lSlS4yShJeT42+YDn8OOvwqE79nPXCPJcdYLkdCtLhO6dQSf2/ep7ciKs5TJ
Qo4zsdqSZkbIBfRklPfrnpXA9DdClIdbURpyPLJwPrSm3G1lQSUqUg6VBJzg02mZGDuC8jO
op057+VLVMir6SG8YJ69hnf9DTL0hhBLbr6GxpSsE9cZP6EJP60lmbbWOWyhxtKOWNBHTHY
U6RHfc1IWFlICgM9PKngjwko2VjoaTmV5/pUwAYOQRtUV2Gy8UrWSdOQMHz600bbDWUOJQM
tnKcbb0sW9jb2hhoMgZzhI7f68qjosEBAKUMYSsEKGfht+gp5FkjNoKEpUlK/aAUd+1e+x4
OjSpo9CkEqIIFKVbYwK3E5TrKScHuk5T9DS2YDCQdAUdS9ZJVjc/Cm3LJEJWotk81ZWrBPt
efuptVliY3QcYI69t9v1NeNriLSEqQpSUtJaAz+FIOP0UfrTbtqilHLbZUQgDSknOMDH7Ui
NBEdfObbVr06VBR7VOQNXhwMe+l8tf/ADB/VUodqQeqq4PZFKT7dKHRVdRTLnU1xX3Z/wBd
qTB+4Hwp78Rrrn3KvgabT0RSk+0aae9ofCmT94mpNf/Z
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyQB4AwERAAIRAQMRAf/EANUAAAEEAwEBAAAAAAAAAAAAAAcEBgg
JAgUKAwEBAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAQAAEEAgECBAQGAwAAAAAAAAQCAwUGAQcAERMSFD
QIISMkFYAxQSIyM0MWFxEAAgEDAgMEBgUJBwMFAAAAAQIDABEEEgUhMRNBUSIGYXGBMiMUk
aGxQlIQwdFicrIzcxXxgqJDJBYH4ZJTkzREVDUSAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAIATAQEAAgIC
AgICAwADAAAAAAERACExQVFhcYGRsfChEIDB0eHx/9oADAMBAAIQAxAAAACt89zYGQkGaN8
utLUTSEVyMQmLAw0nKUbULYnGwPIvUDqV/lYxowIgaCcXzEUitcOYnBYS7LzSg0Bw6AdgxB
aN8dx1AFRJFImUQpJ+iUgqFoKQKiGoWSNwvO2cqiIQnRCLBKcvoJRwDtHUNYaQHBpncIQ2N
KToEpSoVEmrNcOsOI1iX4zSBB2jEOD6TLAuc7ZBcQjpDKak9S3wAZCY63yExNYyItFIpXoZ
hhPAEBZ+ZkHwoHVuVWFqZmDA50SGg0CxMBp5FthXyb8Fx1RDNH8eQ1jnjIEAlLqiz0UhgK0
A6FDJ1uiw8TMbBR6VVgiLCzpLEhqyocexVeddwpPYzGkc8ZBYFIsOvITkPisMNABDqYNkYn
wCZCAonGKMk6hiQZD8g6DI6AgzG1PI+gRKxSls+n06aB/ECyKAGDpXCGLTxPg0iAJzxCsno
X6n0j0VsEOSVh0IGxEJqgRFf4DBpFlJJQ04hAkVcjVOko0AKjYgxHOJTIxNMP00wLw4GQUB
jkaQmGtHCbMDQUwdhoBWEUjqSIFQFiF4LSUoVh2kBiRwNxONYQmrJ0j9I9AFCMN8FZvgRhl
AsNYAZYcDsuIMRpDJI4jMGoSPE5qSO5XmTvIUlpZPMfJrivQZgwReOkGpgIA5EcyKZOgt2N
0JCq0kwRoNINsZg9zfE7itEbBb4GAWHoIRsi4042xKYGIVTxEIoHMOcFQjNqN4256GwPUVD
MFoxzxDkO4RGnHAbMXDcERsRwCE1B5GuNOf/9oACAECAAEFAfxDf//aAAgBAwABBQH8Q3//
2gAIAQEAAQUBIGa8yPG5JWmFIzlcISji4YjDbjLWOLZwtft11JIwS/s0Rw9msRbMztTXEbm
S3q0lcZ7hYXDtRslGuo6YeIwp9f1IS/nodAa53xnlSsh0a1dSANg2at6noVW4aeFHM3Pd4g
+JS8lTRhVkGHZNs7j2DZk7KqHs2YpMzrr3DVq4kWvQTzwghjgzzcysplyYWGJJTLhiPbf9q
XsGfnwoKFvGwD7XMpSYcpkVGMEutrdPnRw8kWZ91Tp6neRhqEubNptrtQe0NSz9BLQkhTFW
05K2yuSoh8UX7dKZMm2Ta+x5mSbDVkhaFKdWS2KmPlstRofkjJg+ThI+sAvvLIWH8p0h2RZ
ifdFK2Zh6m1421zNdhx4QSQhoYvkwseOhbe5H5nsFr7g0g4861Y85fKw0W2MOnEjcYp4uSV
AEt8IR2FCdMh7sFYej4AIQjenHXWmW9w7ZImVvOlHOLbSHjJK8pjGc5yE4hDq5FLkzHVzzI
chDMMItAGGSg8fSbmFaAqNThbGLtfpy8tYfhLrGOd8sorDjWHFZab68jhe2iYP8pyqAvS0l
9vyCFMBKczaI9PaD9J7gCsNU5nOOyrorF7LFDB2AiLdLJW353y7iliR2MpkSUg8U45Ik6rr
P2kLY+wj47glxa7hahigQs/STU7CbpuLbfgR06ZtgkgVEW1mdMdk4/CMoJfE5T6W9Za/Yqc
6yVA0SSIearElH0ePpErOEZ0c4Ny3IbhghPSR9RrMTK9eZ+OZwgYSKuRMlbCZ9xzLpmc89p
pLZkWXruBkn26OGO5KgNs1vXZjJEhcCBouO2WSpwQXP0vTmeYxyWix5gXc5kdFOG4WQSX17
ntjsyYa8Ie/ayy+SQXb4dkKBmhWr/sSWcNKvqcyEuInGRPCvmE86dOS0sDDx9jy2dJSfXLh
I+cJrMkuDssYa2YEdb2Yjls2fR50VuzJJOee+Xr+o2S42kTp5T8+Yx8cY5J4jiCEVIGeGnm
nmZkpOM8OG7RGqy1TGugcNGJtuoyJB+VrJFccypcufT6pEUuLC9Hzr0X+t+rgllr+wGr1R6
meSWbKkIR5qRESY7q6EXAUewQ7pHJ273gdyZLkZVxMioKUjpMeXDF+IWc9MKd8KVZz1miG2
I65WaKFpRaHPMNDFEO6qpI6pYRlDIj3hxy0QAkszZYh+LckGvn632nM0RQnpFfu4rLeMZby
vlmrYs2DGe3iMDKuOj7GaXA6HvrZlUrIMOrGcY4W5jOWRc5culWYmuWWjzMc5E0i2ybY6ns
BWOTXAQmbqIsMW1vGBnbGHbGHsRJR4NgKfll3xtxlM152QhJ/MwJ1wUmRn4yAFG2DDOOYEG
5lDDHBZBHYtR9fRHYltUK4xDxD45NbjzWmq4yVx6uRY64wjWM2ccHDtIrktViOD+LGJ8oCF
fMbBMG1dKvO1RbmHeAmdxO2nmVa/oeYAbVWsbtJ0gBe9oFJcpt0NqbgNhNz8xqNtcVZ4i/H
XCL0vkYWKs+yZOeD2lfyJkS97IskoFdEOMw9KaJFqovVtrbLbWaZpuuVmwQW3RBR6PrusQV
jo1GaVV9vThSprb8I7KHH0Oys4pFMBkZSt1xup2qIkhbRFKmZaK2HDUp+avLTRTWcYERkac
qtdsjcRS6jU3txhsuQGo4wf7Pb7dEmSkXWKz9vG1lURFq1jQGMVCvCC0TMUD4NhWoay0BDb
US3pPCZaNFxlLjbacCOOkeDb17MjCrxXLpXqpGDyoWuK7SEW6A1azaLGI3PW9dhLl71VLJY
E3mjG7BptamYkvEVrsp4hucJ0pAyKrGobD/GXug6PNKVszXfkrpswOt3Cst1BkDU1Hs9Ej6
XqhyAZnq+iuf8AUbris52Ru7MAxK1ar1kmr7N1MzHyFV15JSpUJUBAK9hSOggSEBNkMKSYm
Dmxo+AqlebBjIePYjaVTY4x6g6/VnGr9cpW5rrXpLr+vKEQVHxkJDiSLI5gcXGxIKT22kuI
Z7aA0pyGunxS3BaZECEF1SOObRRYtLYNJFjUMUqGTxuqhCFR1XEDelKwOe9/osW3wOrgB8I
osC043WBVOs4y7wb03+EL0439mPy/Un+S/SxPo+P+nY/tZ9YTxn+X/9oACAECAgY/AUN//9
oACAEDAgY/AUN//9oACAEBAQY/AZ/hL/Ebs9NaIMdXfuAFEDAc2NuEfb9FAvt7rc24x9pNg
OXO9NKcBgi8SSluy9e4v0UqRxa3c6VVVuST2AVuPm3zTt4xZdwxvk8HBnQFxEzrI8sim9iS
ihRz53r/APMxP/RT9FHI3CHb8OEfeljjX6OFOmJtqbtKn/ix0SM/3mF/qo/07yRtkcY/+yN
Z/wAIjrRvfkvDVL8XwwvD+66n7aabZcbGaRBd4JYI1kX2caW+14lgf/Cn6Kn/AJjfbSfEeI
NwLJ71qXVuudGNWsgIeJtapRNuuaYWCMraSfGGDMfYFFacXdsnKEl1dZRay9n56Oy5+6Hbo
o4TPaMAyS6eareoJNt8v475mOQVy8gdWa/fqamyc7KjxYVBJaRgo4VLieW2FxwbLk5f3RTN
m5GRu0l72ZiEq7Q9Jre6gvR6GBI4/E3hq5x9HtqLdMGW0i3VkfijKeYIrG2jdF/o+8ZLCOM
t/Blc8gD2XrL84+Vd8xZ9hycOTdlgm1I6oydYJEQCrCx4XtUcyW6kJuL99JJk7lhIzrxjaI
kqa6GJm4mRosqgx2Nimkm5PcvGukY4lS4e6xhGvbjyJ4Vry5J/6jHiS/JpGt4zf+IZG7LCs
zepp4/l8dLhi3hLE6QLi/bWRJ888uDC7LArXVdIPBtFyBWqRljxl+83b6hen0KDpFyf7KZI
ULhebLy+mmjjw0dx95zw+qj/AKPGI/ZrVJgxqO8eGo5cdmjnhIZfFYqRyINeTofLO6nbsHC
kH9ShjOgvAyoOBBW4ABGm/G9TbgsXzvl2d7x5cXuxaj4Y5Azs16fKWCRsaJgjyhSUVm5Aty
BNqTzHt25xZEUkD2xlQhxlapY0iZvF4borE25G1u2p8DcsSXCzMdzHJFMullYdlDze2CDtG
2xSLG8wW0sh8B6RZH4p7PXUvljIlMWDtubOZCW8UzBjoDi/3b/nrmyx3u8rcL+hB+c0iJ8C
FLDu4d9R40BZ+tzC+9Ke9vR6KdVULKw4hQL/AE104YjeRubXsB6TUZlkjmz5Bz94+zuosSe
PfQZuVYrbVjxZWaRjgRzNoUoSvUN+8Jcith2nG6o2Tdo9LxxjwzTq3BCedxflXl//AI7zcG
bacrDzpJtwLLovj2Vm6g5lgBZfXU2BibXjbTh40nRxYsX3Gx18SsR2Nqka9dfN2jGzXWVZ7
vErN1E4B+I5gVmdExYMfTa1gFVdXbYVuE0MjZq9ZyCx4ar8z30ALmxoAkrEneftrpwEuo4M
e/0UGPFpLA34+ylwVXojqAS6eB7PDXSiBdIhxtxq5jIFae0VjfyU/dFeT8h9PUxPMOH0y36
7WYe21ed8zohmxdnxV1WFhKZVNx6bDj+R5ZXWKKMamZjYADmb1lbR5dkaLaINUWTl8LTEHi
sfo9NaMODw34yPwFWnytUp4aI+P11008Cnnb9NK3HStYwcWSNwazs2JdMfVOhfUAPzUudKg
62SgY8OXop9Y4mneIeCsX+Un7orbDjwsEh8w7fN7zPZmm4k6m5ca/5C3bP29odj3LHg+SyS
wKykFPdAPDkb/kycV9xj2rHlHxsqT7qdoT9Y/wBlSmGcxbXiXXFEq9JnHfoFzx9P006CS6q
bVqfiTzpVA49lLcemm0NpdV+s1gYaqzmaQM9vwjiaiisxstrV+E1k24kA1i/yU/dFbfAzBP
mt6wEBPeJRUQvyRfsq3fwNPj7x5fk3vEIGiWIB2/vDsPpqV9v2yXbTpHwXa6r66CD+EGsze
mvAh0k8GHGka+kgdteHIKEemtVy0Y537aO+ZyfEyB8P9VaOJs7wxXHimfiR+yKbI3ybM3ec
sLliRFHfuWp8vHJMMqal1f8AWsX+Un7orI/4/XecnBk8v7gNwxXjxbpJHjaOrG5L89Q4Gwp
UXkihfo/JljbMqGDI6Z8OQLxMO0MeysiXJkixtuEj6An3uy6g+K3rrUq6Y7dv21dJiiMwBv
6aG4wSCSeG6ug7SKKzQywSdqMKhdcVxAri3hvrN+VZCDGefcMaNmkMfuxjiQL99qXOEpEh1
LxUOPFzvei0rl4SwkZBwBP11JAzBEh8HDl3Vi/ykv8A9orcN+27ZMXD3jdj/q8uJLSS9vE/
o/LmZOW+jHjjOs+jtrN3CCHpbRt7EAqAqKL8BfvNRw6z0+xe+tPYT9grzNtuQeo2LkxSxaj
xVZEtw9q0cjJw1mlfmzOx/PUKJOYsdCPAoUcO4WFbjh4cQQNjuFHpIPOsjZpUUTYou1vXUz
6gp0G1Qkn/ANxk/UATWJ/KT90fkJ413U+DnDrYc38WLscdx9FReUfLuMmHhYLGbL6XJpn7P
ZUkhHhiWw9lN3DhWRtcsgSHfcbQt+2WE3UfQxocaOSWJjh91fxGslctzhyR6leLIGhuHd3i
src8ZdGLlTyRg8gQTXyaP8IDjbtrbdoxgXkgjeV1X9bl9S1jcePRT7KvXGuFZebmzdGHGQs
zdo9A9NZ+75aSw7cZHdBL/EkJ42pyF0B2Nh6DS+njWy7mraDg5kUhP6urxfVWLkBrpPEsin
0ML1IH27NyIYE1PJjQtL7PDTrumx7rF8uGMUny51M3YP7aePbNvmSz3DPZdIv20cnKluUXU
xasvc9uxDIkszQSSOPDHE/AsP2UrF4f5Kfu1y/JcH21kYHmDOYwfxEgNoUKL4gxceLhb8Ve
YfPu/CP+iYmPkJtWAFOlY47hZH7yafHnsHjUSFR2CQahf2GlDcuyh3EXryxkF/jHBSzeleF
qkhkAjyIzpkTtFT5mBlxqjm5hclPoI4UY8mKOAA9hB5dpNYe3KxSHJmWMeksbXqHbNtgEax
IEaSw1Sd7MfSaxgTyhT90fkHOjzrMxMgGKYACGdeDJqYA2IqLymNzhz9o3BLRaEtOkacSpI
7KfMy5Nc2U9nPabWAH1VHH2BqjjiDPm5EiQ48S8rHmTXl7bJR8XFgAb1niaG4bZkNhblAvh
dPvehhyIp8PMihDRHSWAZdXpr5jc5tTcxGvBBasTLvb5edHH91hWHuOKwmxs2FJUZTfg9Yv
H/KT7BX6aXUR6aDdSw7qypHdQNGo3I4AG/I1mb9kNi5G77hCYYIpZB1UD3ACLx5VCxRl+J2
+irwoXe9r0m6brA8mZG6iCAqeH69QR6uQHsr3qe0Xxl5MKeOUEA8FJ7ab8INDBy4m3XYHa4
hv44r8zGfzVhi/+Uh/wirNa3ZR1uPRf/rR+IWQ8uQH1VNiZA/iKV7SOPovWRuG45ku5SlyY
V5Ii9nAmnl2OGLIiiOpE1KnAjlxsL1Fl7jhLh4ScZFgmiaU/s3uBS9PEnwni5nKm1ySMPVw
rUeB/a4UqBdRkHMf21axYG9ivEeo0I0HiVbjT3/VUoGG+RH91ohq+oca+BsmQiKPfmHRX1+
PSaxNCFiYkHh/ZHfWZu7p1zhIh6d7X1OqdgP4qwsrISJVztyOFC6uNLxKQDkcRcKOPD0VLu
GHhKcCKTNjGp7NbCMqF7ae2SEi3dx9FYU0OH1fmsCDMkU9ROmZp4YdIunG3Vvw7qxcAQRrF
kwyzCfxDwxGw8LAHjWZjYuLG0OBkLjyyNJp1FrMxtY+6p9tbwMeJC+1blgYZQuCZIc3IjxV
nUjl8QycO3T6ayMKfB+XyY81saIs9xPCOqOsvAfejIIpMgQLEjWuLvqU3ItxUX5dlBogA0b
d/G/poS7ruCwF20olmdpHte0aICWt6qjTdsfM2jrNpXKy8V4oH/CdXi03/AFqV+msyy+JZA
eFj2g0zOiyAcjbj9NYaarHpR+LmB4RWR/uXcVwNsnZYy0jaFLA6gNXrFZWJJv8Aiuu5pIHJ
mGn4pBJXsUkqKzZsPJd4MrqXWCXwM8gId+F/Ebm9YMMis74UCYy+IiyRurr/AIoxS5bNktL
CHQNrIdg5uwvUm7S3xSYb5GltHgjHAt6qjwtp3qDPy8bGiRYseXx9PDkjnjLWHEq4Buai3J
7j+myTZYyHbjGZrmTj3canxPLm4jcGxUF4lk6nTVjew9ppkUaTa/iHOsbcc7GiknWeHFx5H
TUf9VJGhCns4/ZUkOfjo+G8ZEyNxTSRxvf0V03YyYuHuGVj4ju3/wAdJLR8TRcIdK93FTUM
ZXWDEpVByFuFyfXXmDH1KNSKLsw8V2HJa81427NiRvJJOV6wTqN4Bo0X43vytW8bvkbXlbp
5WmyYITOsqokU4LaxGrm7FgwvyHCxN6xp8PY90n2eR3jlznEcOl0ClljiZruV1eIc/XWD5Z
8p7Pk+bd7ywCYo5RAkSEajqd7C4HP7a3by1uO1T+W/MmEDpx53R+qgF7o6MwJtx7a8/wAkU
HVz2j1QQk6Nemee69S9hc6eyt8ix9jOJFiHIwcovkpJFF8NtbEx9g+nurzVlHeoHhx549WV
D1umgRDe/Xjhv7KXdPLGDu22eWtm3aH5veojAesi8GiGPJIrWOoH7a2/D2+GePY3mh3SPPc
W6/RAOmILc+Brq1+OoWrAwsvZ8/yl5ZzlUyydO2ZlxKPEFZnjCA93OvL888W54Hk2PESRdm
29oIsmIX0q2RL8wdQYnsX11tMUkGbhhYb9HOIknWNmYoHsT3j1DhehpLEaVs3sta9bpk5Qi
YxhTEsoBIYHml+N6zcze9h2/dposxl15cUcsioALe8L2oQ4Mq4eLh5MQiw8ZUjjMZe1hYau
B4+E1tWLv2jP05WTkRx2UvinquBpAsey/ivc86OLuudJin45WZumnzKH+GCxX3T6LU52jeZ
kGIRJk58Rjf5aNFJZQzRstuwXHbXmrE8u7lGuRNjyLkyyvoedFlPgityL9v0dtb/5bG4vte
4YUczwiPpRfDIJKpZRc3969zx5151gxtymgChJDix6CuRZSW1XQueHcax/Lu8+eJtoix8mT
LGL0Ylx45EXn1GTVcgmtrzJsvJ/29mvltt0s9tD40Uv8RYuzVrDcu29Q7Ztm+L1dp1rjPO0
PUzpI41PuhFIvxHCtv8AJ+VkznG2XLXLzCyR2THgPw4RdeN3770t7qb3tburEMynpLGvPgv
K4qDE3rbo9yx8Zi8YkJCqTwrJyNi22PFyJh02KEhbcDa16xd3kxYcmbb5ggSeLUunIIHeLW
sDWX5gGFDBPlTS4yrAmkRpE1rc+NyL1Libr5ZTc9s2TIXGzMyQASRySe7o5NwqfE2zaseHE
3GP44VSOoG/E3Okmg2SGCRVYM1yLhgQe3uNSA7PGHluNYLXXV23vXmvdsFOjvzSZuNBlSvp
0xISosfVXUkxwk68W1cD7a2THh2g/KyZQhXMn0sfgRqCYyvLXb2gVDm4toHwWWVCvYVNxW5
b7HucJ3/c53mzsZbCwtaIFewdtMM9fALaGJvcHu9VQPkt1mEUdl5i1u36aCtpWO9vDYGsXy
x5VYR7tlWaaaylk1GyqoPaaiXffMv+48DNkhjyFkiWP5ab3lKOG4rdSPor+r7TvM22vh7hk
IYYymmTXK3E3H2Vk+at13XIG7rPKTKoRvFjk6CV06TW+Tbpv8/ysxbFiZXQTxOtvGq6SBw7
6PljZ87LzNyxM6fB+ZypovlpIx1FErxiIMCoGrgTytbjS7Num4Q+YcjKVI44yV6ZeTSEYXV
DwJ48Kw4Ny3DFyMTKPzPysaI2MfF4l0MiHhW2byzja23jP2+LOz7cIo5VtdxqC8TIt6zNgm
0eaxm48OV0mAjhxZ7MG/FduFja1rce6joxosfb8Y2IhLdORh2cSb/TS7/HC0Wy46vjySLIq
B303Uab3YA86jY6TZTex76xlS2oRgcBx5URLawFgw51ib3DtgXy7nSQy7gFjiEK2b4xZmmj
F27rcaXbdkmwM/dtjOPJFHizxJLBjuUTRGQsgVT4R7Kz9wfbcfJ3Nc2TL+ahdMpzCJSisJY
xyC27vSK3jbtxhTL3vd5Jg2KITK+Tf+EOH4fqrcJN0kxIJExXiiOSyC2s6WUFj2jhUGLKcb
+iYm65LRrqHQtEkxgsSbEawtvZWNiQNjnasrJx2zNLqIyzWMuoqbc+dbcu1HFDTYtp/l3Vv
dsEvpPDw1tq48ePm4GTtkWNLEuiSLit5F9N2Y6r0MnacXNi27XFix400sskeTIUeT4HxJDp
RUsQ1h3VssOfhTbVse5nQkyaVYDjaylXtextcVg7LmxxyRbbJfEWRVl0oral1cvF6Rx7jTa
lGnmpTj9VQyqW16Bf16a0mWOJlNuLDjUu2ZjYu5Qzr48dyGVxy5VPj7Rt2DtvVUdYxBV5nw
h/bXyOJFi4cUadLpLpCaFLEqR6yakz8DaNthzpg15IlS5B507zeW9rUyHU5KLxBvx50Gg8s
7WZ1OpUVBqupPHn+qfop58jyvt00+VeU+AMWv8Ae518xuHlrb3eQWHUQamtw76h27Z4cXb8
BOMcUJCrdjzAv2k1PhuRM0kIPgZRphn1x9QHlwAY+ysdhkwySY+HFiCzqFCREkWS/D3qgyP
n0+X1gaNYFyCDp9tSNjcWUeEH13IqLmtoVvf1CmklkeWOXLOVoYrp1szMw5DgSx7ahzcaST
ViFRGnh0gISQPd/Wrd0yHJG+GPr8ArWicOqhlHf9pqSMS5E3zSyiWRyCxMjSszX087zNy9F
FMfJyFWRQlzoZrBdPAlOHDuqPrSZGSkUZh0zMLNEdfgbw8ffrD3CCeYT4sUcQc6SX0HIJLe
Hm5yn1VhzwzSyvg4YwYydPhiHEfd51g5WTPN1sHUIyNPiD89Y02qBVeYRwFStjcAJLBPYG1
/egH0mounlZJig27+mCMkEdAKoFxbmDc3/WNZuTixTmSWBIWCsLgLbivhNjwqPNVchvirkS
RDkHW2kkafR6K0WNzybVxB7qg/kx/uipPWaHrP20fWPsFP6/0UtP6vyJ6hRpvbR/ZFTVL6q
i9TfaK//9oACAECAwE/EP8AYb//2gAIAQMDAT8Q/wBhv//aAAgBAQMBPxDVRPH8/WehRyv0
zERt9H4Ei4LBY0PNo20Dm4MGtFBFNDpuCP6n/jBij0DIAFVeAw3OwUC0GIaGophgHoRZhm4
G1+DNKyi0+s668FQc8qbBK6BGjQrZwGLZx3tIE9jjEwC79XeT/n88ADcTaEbh9YwlgEIWRe
9y+M2xQqsTGtwXtHrIoLj8A0TS3b1ggu4DfjiG18YtpgM+dp5PrJuvDAVlS4pCKVz4b/vB7
xIU30XjGjzTuy6i7cfCNkR+MZjPIcj3TJ9Z0y6mkx5qhBA9i6D3hv7LtELCU3IRcdsd3ka2
UuN8SDEunnk744zeHACaEMiBRVfw94fiGBeQXEMVLWwAjRNKT3npY8SCOWuskeJi2yaCb8z
nOeqEKroADk461QgcqaB8uOF7U2TqufrNZZa9hcDthnN/a5sGjhfwyUUo5ZAjRNJhOE1D+a
Y9I+HBUq2BXNLEt2e8Iwv+xTyAoLvLJz+86kAC64TeVx6MQIw87NJp6yy+tJ3QBisvwMYkY
Qv0pAaAA6imBaaeLbyfjweryQyYW1+RfbWveEL1eNuVNz1278YygKsetDwA8BgCjY2Vu061
hNNtS6WjYDrFOBarrNiHVHhvWOHw2Y4fAnaBgt7QvTCKhThvBVICu0QU0fTHxpd5DvoEdy9
5XUGmwXIvazWfRqgbAb3gcjRSSHI5Faa1s8Hrrxj2yF7E7/DjHjCOjHTzlqpDwF2M4bFCii
B9MyEEfAeAuUB0pTxl25zXrCAsoMd4TpNI6EPlA/GCZnVsaorfQ8Y7LNYjUYwdUWgDC/fpj
AS78Hk9Y+0U84/OPdn6aN+OjjHYhpSu+b5ecqVcQaL+8Ec6l5iPcsyvwYmzsPjBRIEjkdnw
YnmqhCfe5itNo66zz7TwDURVB6p2l3eujLuKBYAcdNs8ZuGze74znRRgkPFSFmr1C0XD6qO
urKrap94XsrG0HBKNHyvf/wBxDQTNCTEPu7eXoyQ6GN8aD95zbi40u/PH3jKgdtdescex2s
+11iE25SLS7uAt3iFhVhNmbwEJgEaIAty6uj4G6/7ht1II42DDiHI49XBnKV2/OBmhAcU7c
CRqzQQ4RxZIqhtYVuJMDo7V+MHPcWtp84JwGK2mkPS8uXhUppnAjUxkw5pdgY+sb59Gunx4
HGM2YkzvAcCKhUXKqpAcvagLzAFx4HXJcLsUYzKQjpdnGC8qShKoUamnAomsPJTleL0YSKe
tg2rN+M43aTveHwkfvBgvTkfCXLruokAo/VyHYnGdeojdC7wBFqSCSV83EwSnANggpDxgXP
vjtoAZvDa8zjCirgDFrYhXbBXm5qRNuLbyHC8cZoy54OrG05NXKkv0cv1Aq4DwPBwBtePGD
Vuhr1If7c3WoBESuQrjnmql9jv95dIwihopw185MtSvdJ2qu3F+c0qtD0ZMMhcqzWIkt29/
s0wNRFs4KGnzrINm3eE8CHt7zSJZsAbudk2d4/6A84W7sc3FVjq99nC27EPn+XCTKolA3t/
BxRgRKOsdCAroDy5qjDw2lCxORHEvFHsdGeMoeiQtV8es3C1gRA17FfvIDoQ/HIon56xI6A
vGJEQ+P59YM2KXRoO06MQrYwtoFm231jSDVudij9OPCJIPvWMHJFiAG3zcNaVXCEP94G4o0
E8AtyqaxoBAQ0U4wDieANpVozrJsrLbIaO7h5UbqBedw/XbhC8+Vm9NYIdQcdOCK8pwuLEA
bSLM7Z5xmji5KAokpjP4BBG1VAJzeXAqSy0SNBEHXWDKDfyZYH5x9SDPJaX/ALj5C4Ks1pf
jFCWU7unXI+cd2got3osb0QxoKETkXAd/OU8DmpV+NF0YS+LkxuQKpd+jEbRyXkvkygEbjA
eRbNfDlKIDyeHHqA2vbIFEdjpyNtpRXNTry4smg2j/AFQGPSafD0RP3gVvnFSOzbJMXhE3n
/iLhaKLtA3fVeExRtQRMSK8nMxQ/iHwGtrPeAaRToEP9GS5rKICxvJxPOaCo3/VgOsOeWjx
lWAUFuR8YnnGcYsdX7xdLMcgUIeMaNd60uPBthjrZSoSwq5XkADqvvEbITbx6yN04oQOsE4
d4k4BI3s4whCjAWoRJigYQND/AJinMyX5x4zHOuyTJ5WsCjjqMdejeFR1MI6fnWXOg3w9SY
FK51oPRB5+clkRVQHwOMToqSk0czX1l51vpS7gE4WJ3cRCwVffBu124rCMIIE58ZqT4yeUu
LFdeTGmKN4Esu2bYegAIu1Xe46yOi9mcjdPDFAxVJ74o7fWJjZAQB7UJ4HFSiAFBChy85UZ
StJhXgbcPGVxvFpRNBCi2O8ajJCqe0EhdFvcQbmAjjITzuWneDGN6xDA5HN4yc73wQN2o87
61zg0sIrtNAIdRepmt2UXPKnOtTmxM0VDKKNrdLumbYAqgglhGm8b8qmbZTDmQdzLL+Y0sC
yQnSduQmaCygoCiNuObNoA+gFke8IVzFGwUPGD0j6pq4cLh+hUOuWURRN5dUDbTcYBo7VZc
6GOfLaG0SPrKxC2usjYuH9aEw1EWpVHnLFwiR02LWynzm0l+i5CNOl8O8Hp0UnAEJUcoXzl
aThc27yBD50bC9/DNIvGZghpPLOB9Oy7ZbAYNzUw0FQvEmnCXAoMwBqAI4tPeUexAlIAlX0
+MBvnIROPy6t8ZcTzeXoGUFRwWGnpJaj71CDowB8efBWCqjQcIccP+KNxjOI4bFjOTi4Fl2
yQL8qRqsUGYLs6MoNDaxbsxAvIMcOj85dF7/KstrviNuFXgAGSoF9AHjWD5kIBoNnSjkO7j
ycWYApQKLFYhyA4TRJChADagqHFpw7iDrSQ4Jgve0R5DpvJlc2YAYkRbrDgRPbEo7IQlykM
tAE6yZehORDA2anibpIeSnvOxxDG2kmwbC45VViJUAK2hCHRORq03RBqA1TT6cPidblWRNO
JP9PbJqKbfXjG6wcvKxI4AhfA7J4PtsfbsNam6cMvga3UVYF8WtYzRQEApWBd8YEUeUcRJy
94FtsU4mUvGLsyrBY2i3t3gI0Hu/jSnE3j3cKVDcOuaO8gV/JiAionaYJp8SR8M1p84H6iq
Z181P7yXY0IygVyFwlrSs67SvpzhXOblJI0s684onO6EXO7l2OkyCpXcM35MsR3g0sROuml
xhoLNBEQGzycGbKKAimxL8PzigGeIHvlPrAkgmjEdQU2ow6wYcyTW6LI0O03CVqNOvIzQNc
MZ2zQVG0iAVL3cQctmwLd40l+MFWzYK4i2Pa0jA6eAnohYU0afTlsw9bBapTp/vE6IAPWRx
tpDuZUwQowda1E0BCiJtw4QOF8TaReusMK2BKKgEGNHeBgeIbragJrcdZF8CbVB262W5QSA
DU+a/8AvDJiJpY9in9rFjL5UYaChImmwyQix6mDQhJEYJhKgJjUkNBPpl9rDEAqBVXqnDmw
0EGZJA2KlPTIgaNNi0bs3zcbyRudbUEcPWGjug83AIk9jVuJaB911pYFkmyYaXNVgmwG8AZ
zlgoFllSC0rIWBhdWCBQDqQnf1jYd/HcOPRMS1mk6HZt0iY190vL5N7wwKPnYCVdal794dX
e0NBMgtJzbiMGiwqo2yj1nYiEKTUaY7yVY+Iajlp+xeHCLwJVuumwq7MLgssgQcjQEx0eQ0
GIlYD7xNCpdAr6ABOaMthIxByQlWzBjDNIWKO1QnhyyQFXQRe5UyDNRsbWXu4nck8jKjbEb
ZIgyqa4PRjmzFFR6+QJQKTupV2Kg+gOW82KASJDHLcJibt65Vt3mhgFnuEkCk4dBZRggJjX
28oIgqQJkOnHljUiheZ9YKsd9AJsXp8E6zQ93mCBIF2nUCUhQE9yaGNIa76dEThiAzKpzTy
5ekSOqB2DJU273sjFCFWI40sQ/wR/jfP8AkQx/Y4Mf5HznH9foz+a8GP6Gf0/2z+d95/S/5
n83w/42f//Z
</binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAOwA7AAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCADJAIcBAREA/8QAHA
AAAQUBAQEAAAAAAAAAAAAABAABAgMFBgcI/8QAPRAAAgEDAwIEBAQEBAQHAAAAAQIDAAQRB
RIhMUEGE1FxFCJhgTKRobEjQlLBB2LR8BUkkpMWMzRTcuHx/9oACAEBAAA/APHdvX6VHFKn
AJPAq4BSoB60xBAPHFLylEBlzyOAKrVypqStk7etN3p+CashPzFaT9aqZahSpVfIu0HA7VS
Bk0iDREKZGCp+boa3dK8H6hqg8zaYkK5ViOtZ2q6LfaYxFxCwUNgNjg1llj0zxUcetOOuak
TzmnBqQbDgirH61WaicZpsVE1o3ce2RhihFj3SEZx35rr9A8N2Nzp6zXrlWnyEOPwntXb6F
4Z01fLTUrKKUKBtnQ8H3Hauti022sVAtkHkHoB/JQeqaFb6jA0UkaupHQiuBvf8N43mYw7U
IP4exFc3qfgfULR8om5Pp2rnrqxmtHIkXocGh6QOBRFncJA7GSFZQwxhqPgvFSVpxZpIgi2
FTjgnvQ8Mc6h82rOHZf5eOp/fBH2NP8VHHAyvag+YBtc4zgGhrydLmYyRxCIED5R0FDmtOc
F4IJt27cuG9xRWkWltdXnl3WAhXj3rt38Yabb6fFpVxZpK1vgLKjBSB9ax11+Rb0jTNWeGM
n5YZQMe2e9dzoWvXssaxzxl2IwwB4b2ro4r+NE2uCuOobgiub8S+L9P0eXDNvYr+FOtcDqn
+IFzftttYSmTwWIrCuxqN0PMlZCG7Ag1kOhRypxkVH6UaunyeWJN6kGPfgdQKvFpLGpAmQH
eq4xnnqKTTagiLGLglQC4XAwMMVP7k/eqnsp2YRPIg2EqM8Dj/wDaHktmSHzCQRnHFUGtfT
l+Jtzb/wA0cgYfUHg/tRQtfKuIyCQC5XPpWrZeGbu2lmlk0w30Fwv8OTGSn1q668PrJFK40
i8e4bJRkGAjcY49BXf+BfDV5b2UUt75isONrjGR611ev6XbvprOPlkCHDCvnHXPiX1KQSuW
w2xSe9QutLnsl2NHG8gPIX5sDGc5rPWeRCdrFfpmqycnJ60hzk+lSUknGT+daUKWjQAyyES
c8Z+nH61U0dp5ke2Y7Si7+ejZGftgn8qHlEQiUo5LljuGc8dqpJOMZqBrX0WF7jWYYEbDSb
sY7kKSK7K00ovYESxnzY8lgRzn1/tXrfhKOCbQ4UMYO1B27VtiwgByI1H2qTRqgAAoHXyI9
ImY9kNeW2mjWmooxlhRwWJwwzWbrHggyRn4TdGP6RnHtXBarpb6VMYpsB/6e9Zuc1JfwmiU
i2yDj+XNRc1BtnOC2fYVCmNRrobSeHTfFFndrjyFmUnHYdD+nNe9RaTaTEsyD5xlHXqM1LT
YptAuik0pe1lPysRwh9D6ZrqPNUJnNUrIJJCMj2rO8Tug0edGYZKHFeY6bqslpHIi2ksrK3
BRQf7iuc8ReNNZVzEkstqOeFRUP55NcPPcSXMrSzO0jsclmOSaq60RENwC+popwxYlVJGMD
AqMcMJQ+etwHJ42R5AH360ywWpcD/mTjk4iB3frx2/Oh5ETP8HzHH+ZcVW8boMsjKPUjFQo
y6m8zgnLDqfrX0J4QvmvPCul3LnLPbrn3HFdGNlxCY5FDBhgg1ZbW0kP4JC0eMBG5x7Ggry
0uIrn4yK4dEQEmPsa888ZeK9TEfw9vbNl+jEcEfShvD0N3LZma4Qws/8ALQevaHYzIZ54yz
jv0rzrUo4o7hliAAHYUHyOtFRDau9uD2FWLqVxFF5SMAn/AMRTDVboLsEg284GOmaIaVoom
IvoT8rEqi856frn9KBS+mjVVUrhRgfKP996ae+nuVKyMCpIOAMc4xVFWzHL5AzuFe0/4W6q
l74UjtGI8yzcoR3weRXexM23jkj9aovfE1npCZvVliPZSh59qyG/xF0q9EkIUBMYbc4Bx7V
n3XiDQNQaOMhQI+FdsYqJuYVyYGVo+xBrmfEM5mjaMcg9q4a8sREjOFA74rEI+bJI561Nps
1ZDdxxQsjQK7E/iJ6U8t7E6ER2yxkjqDmk13EUCi1UEMpznqB2+9Ol3CNubVDgc89TVU8yS
/giCck8GqqQfkZ7V1vgLxEdH1xIzkxXRCNz0PY17nY3Ic9aOvY/iLbld2B6ZrjNRtNIl3Q3
VhbsehyvNctquheHWVUgtXjf1jkND6fpiWHzLfXDKTxEX+Uf60RPAbgnHOelcp4muYrYmwi
BMoP8Vv7Vy5PNNSAzRD2NzEiPNC0SSfhaQbQfakLQlN/mAr6hSR+1MYBj5JUb6Zx+9VsjIc
MCPemqNF6SSNVtSOvmr+9e72F69vc4kzszwa621vI3XG4YIqm807TrzJmiRie9c5qnhvTYg
HjUDHbNczLaDzikYG0Vm65rCaNYZtir3Ep2q3UJ6n3rzyeRpnZ3bczHJJ70N5bHOFJ9hUoY
Wmfavbkk9APWrjOkG0Ww+YdZCOSfp6V0EHim0vdNSy12ya6Ef4JFOGFCyaholvE3wVvcu4V
hGJnG1M9enWq/DMOmS30smqMPLijLrGejmrNX8QWmoFIItMhito+FwMOPvWNPD5TAqwZGGV
Yf761RW74P05r/AMQ2wxlY3Dt7CvYnKmQ8cVX8VPb8I5KjoPShptfuoyMuwA+lZ974jZwd8
xb/ACrWDcaxcXTmGH+FGeoHU/es7xVbtFods/pKQfuK5AP61oaZqqaezb7ZJ0YYIaovNb3X
nJbxC2L4IDNndjtUILB53WJbaYserAdPrVUcIF08JAdg21fQ81prY2k0N0MxxEzssTf0qis
effKj7VmXtutpctCsnmbTgtjAPtQ9Xwyp5Zhmz5ZOQVHKmqYYZJ5BHGpZmOAAM16d4N0oaR
ZmSUDz5gM8cqPSuiM/zGovLlcms+7bcp4zXM3rZlYLxV+mWwB3Nyc1oa5aLf6JJBj5lG9fc
V5e8bK7Lg5HWmAZjgAk/SlyDyKLgknNjNiacKm0BVY7TnrkULtb+k/lSAz0GaXQ4xT7H/ob
8qavStL020sJEMESo2RyOtdLckXM/npkFDslwOmO9WTSRzzaenSN0OB6nP8AegIdRlW6RHy
wZgrxnoeemKe5dEa/ghuBHGJlVXJ4HJrJvbYz6zDby8sQqNJ/X/mo3fIlzMlrEVhhYjywOA
B1zU7GYRYeUIUmzHhj2Pf8/wBq5hdPl0zWrueKJWKQyb4mGQ3HSs5NPjm1GHU9FRoNkqtJZ
EkvF6keq/tVfheSaeHWEJ3/APJMwB5wxdRn9ah4fuDBr9la28hZA5LkDhzg0PBcSiy1r5z8
wXP/AHBVPhtmTxDZMP8A3RWfKzNO7EkncTmuv8UTMmu27Lfm1ZbKNgAvGdv9644kliT1J5r
0uK62Osi4ypyM1a2qT5mxJtE//mAdDSl1OaVIQzACEYTAximj1GS71KPzCoaRwGkVcNz3oC
S9dI5bdSpR2yxI5OOlWQXkkphieRVEZwjnqv39K05NTeK2uGd4muLobHMfZcgkk+pxWRcXj
yKobHyDaMDtUH1S4kuXuHKF5E2NleoxihY5Xt50uIG2SocqwrPhgeyS4WzlaH4mPy5Md1yD
j9BQdpDcaXdrdW7r5ifhLLnFQSSeFLiNfKK3GPMDJ15z+9NHdXdtPBNCkKtbklAE4ye5oZr
iVUdfh4V39WCc1dea5dX90lzdRwySIioCU7DpWe7mSRnbqxJNduZs9DUfOI71raIltf3EkM
8JKpbvJkOQcqCazY5fIha7dSC4KRDpknqfYDj3Ioqa0tv+BieMP8XBIPiAfRhlce1VaRJbN
fxJdxCSFj8/JBA+mKnq1uLC9MUUglhdRJC4/mQ9P9PtRGpWdtaeHYJxGTdtO0czMT8pABwB
9M4qm9S0ttC027S2jMs+/wAwktzg+/FNNbW0eoaayR5t74IxhkYkplsEZGPtVOoR20PiWW1
igVYI7nygmTyu7HJznNFSWNm3iabTjYE2ocqGRmDRj+ok5H51ys8axXjIuJEWQgE9GGa09d
tYbHXpbW005GhTZtUh2JyoJ53epofTrCLVtQuUht+RE8kNuG5YjoueprKvoxDDJDNp4huMg
hsMpX1BBNZddQJvrT+d9a3PClxAl5ePcy+XGLOUFu/K44quOTTr28MkZlVbdd6LIQV2r0XH
++9T06/L6jNHdtB5F8jI82wKM9QT7GhNPjC3kweeJRFG+GLcMccYoi01S0/4N5d2C1xYvvt
cfzbux+gbDVGeVH8HRIbiNp/i2kMe75gpAGf0qd9eRp4Z0pIpIHliLl1IDMmTx1rOs7yW81
q2muZ9xEqFnkbgKCP0FX6i6P4tmkWVDE95vVw3y7d+c/lR9xrcMet6ha30hu9OumP4Hzt/p
Ye1c9e2Xw90EWWOWMsNkisMMP7Vq6/dXT+IZZLHUAYjsEbLNheFA/cGss6aqXM8Md/CZYAG
Vw2Fc9wD60TeanPd6BNbarcC5nVlFsWbc6c88+mO1cjIuxyK3pFlhIEsbIT03Cq/Nq+Bpw+
YhzjBHqDWnYJND5nkrHHLKhQrI+AQfTNCNa3NoWgvIHjV/wALHoG9c0FJujco4wR2qIko5L
SF44ybhd0ke/bnkYJyPc1CWziQx7ZtwdiCQOlPFZQyRFmuNjDGVI68dvrnFVz20cctvGjlx
KqknHQkAkfbNCyEJIyg5AOKjvFQNIgkdKrNC3K8hq7LSrWS+8K3nnwyS+W2bf5STnjO36UH
Z+GNRnQSz+XZxj+ac7T+VHr4ctVb+Lc3FwSeTBDtX/qY4NHtpsUVuLfybsxsvSch8HIA27c
47/atpYLG4sVsXy8e3bskyG/XmuavvB12XIt5I3QfgZjggeh/1rF1HTF0yACW8hluWYYiib
dtHck0LaQxT+Y004hSMDJ2liSewFG2+m2F3OLdNQaGY/hFxDtB+4JoLUtPudLvDbXC/P8Ay
kchh9KOsvD08tubq+nj0+3zw0/DN7Cmafw9bHZHbXV4w43M4RT9utFwrpfl+bfaZHaR9g1y
28+y4zUZLfRW06bULHzJPKYBoJXCsoJxu6cisn45Cf8A0kePQO2f3ppnt5QWhVoyByjtuz7
Hig5ow8e4ZxnBHpXoGoeJ4bCQNalbqJlyoVlVV+nTNPpGuW/iN5IpbUQzRLuRwckfUHsa52
/1XTUlkVLB7mdWI826lL8jvisa6vZ7t1eaVm2DCr0CD0A7V0fhu4upCqSahFJanho5pMNGf
UZ/tXVrqllFst/i1uJemFIJNZ994c03Vh5trIsbk5OzBBPt2/SsweCbmNsxTxj6jcP70Zae
GrPTlknv7mPeRjcTjb7Z70Pqvie1kdV060+KuIeI52TcE+orBu4bm7ZbnV9QAY9EB3MB7Dg
VVNqVtbhV0q38gjrNJ8zn2Pb7Vmu7SOXdizMckk5JpK7KGCkgMMN9RnP9hSzSzTs+UCAYHU
/U1fBNYOmLuGUP/XERz9jR0et22mWzx6TE6yyjbJNKQTj6DtWMWJOSck9abNNuqcUzwyrJG
xV1OQRW1eeIHnulmVV5Rc4GCGxz+tT/APFFxs25k/7rVny6m8r72CE/5gW/eozalPKmzzDj
0HA/ShWkZzljk1GlT5pZpZpZqrdSzVkcsQ2iSLIB5IPJq1pbFkwIpUPmMcgg/Ljge9RL2eP
lSXOMYOKffZFydkwXIwBjp+dNutvn2iXoNnA6981KR7Tb/DE2c/zY6U+bMtkecFx3xkmmLW
nG0TfiGc46d6TNZ4+QTZ+uKd2sypMYlByODjFRdrYodnmB/qBipO1mpGzzWwRnOMHp/wDdR
la22nyhLuz/ADYxiqc0s1VmlRSX7JGI/IgYAcbk/X9ait2VkZ/Ihbdj5SnA47CpC/KlSttb
gqMZCU66gy4xbwA+uzn86it6ySyPHFGm9SuAOgIxx+dO14SjL8PAN3cJzT/Hc5+Ft/8AoqE
l20h4RI+MERjAI+vrRNrrE9pCIUihaNSzbXTIyyhSfyFKPWZIopIha2pWR9xBj+mPypl1Xa
u34CzPOQTFz+9Wpr0y2ptja2rIZDI2Y+ST159sD7Ch5tSee28g29ugznckeGHJOP1oPNPmo
0fpdvbzmY3GMIgIJOO9DSQ4u2hXgb8DJ7Z4qy/t44JVeBt8Ei5Rs+nB/UUpoliBCx702Ahw
e/rStIIpVUyHGZVX7Ypo4UbVBCR/D87b17ZqsIDdqhGFLgHtxmozIY5nXGADx7UrdFluI43
barMAT6CpTKVXDQeWcnv+lXxWkctg7hv44+ZVz1UdaohRXimY9UTK/mKus4IJreczNsYbRG
3YEk9fpxSvYI4dSMEeNgZRwc+9V3kax3BVRhR0ofNPSpicUt3anzxjJxSpUj70x96VPk+tN
SpUqRJPemqVKommHWpU9KmbpURUqVKlTUqbtSr/2Q==
</binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAOwA7AAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABLANoBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGBAcIAgP/xABCEAACAQMDAwMBAwgHBgcAAAABAgMEBREAB
hIHEyEUIjEyFSNBCDZCRmF1hLMXJDNRVYHDFiU3Q1JikZOhpLTS0//aAAgBAQAAPwDc2mmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmsW5VS0VunqHnSnCL/bSRl0jJ8BmAI9oJyTkAAEkgAkacquudfS3gc
7NMkUefUUMsio8UwyhTnwyUwAxBUNzJHLiMGdve6VvuyaO61Ve+2paucp6mBS8tFDgNwLAB
nMhEThU4Eq6thlRidfy1m5KV6R6vdt0i5tGKqn+1ZCaUANzE0mMRyHtsViCu+MgjkAG90d6
ut0kSgj39WRv2jHBW1dyakhDq3KQMAGd1If2PJ2ycYx7Quqz/tZdD5kS3TOfqlntdNLI5/E
s7RlmY/JJJJPknXWemmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmqL1G3Xe9uQhbTZprgpiE7zLDMI6Xg/Il3
TAZWA+nK4CnlyVsa1BZKalfcVwum756ym9L3J7gYHAapeXGKYBccHblLyXOcBlITixGLX71
vV4uq/Zsb0jcuzbYKVnZ6NGY/dwnPgsSoJABwoReKezX2sG0K2/UVFMaK9XLkrrTw08PagV
AzZX1MnsQ8ubYCMCTjIZjx++96Cit9XRWyfbKbVMStUSBav1stQjsie0/3qEchWYD6vIJ80
nXZmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmqR1RqmWwRW2CemjqrkzU8JljDGIEYlmLE+yNYTKHYKSA4O
V855zhqJZYI7c1SkFK84kdmU8Q2OPJ+ILMFGcDzjLYHuOdk26otOwaGS4RWbccFV2gI57lS
PSrLOASF5I3uTkAe0SoKhyzSFY1ENbNsWymjjjq6i3GqquPae8rLFRtxUmTs1NPMUficA8s
ecDwcjUfue3xUO5IILbRWukamWmVzDXCenqJZF7iyr3/wDlkEZzlRgZPu81bXZmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmtM3q+W29bqvMxEMJTbc0RDn7tauV1hWRXIAKujRAS+AYyuSACBUqbc0mzL
q60tNNbKqampFqMUiJURduErJEVkQhe64R+Yz44sQxyowt51W76uOGTcow3s7oDJzDFS0fd
RT923AtxUhf0yByMhMZtrdVy2tVTS0XZmhqYjFU0lSnOGdSCMOuRnGT/4kfBIONbaq3m/wV
d7pXqKJp+dTDS8YSyk5IUAAAfsGPHgFfkR+uzNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNcpbmrJ7fv27S
0snbNNXTQxLgFVjVigj4nwU4DhxI48fbjHjVnouuG56GhgpI6C0FIIljU+ndfCjA8K4UfHw
AB/cBquXu932+24wXG4JJHa2EZhjqoI4Ao9qdqFMByPfl05e0j4Ayfe2bVBVULXBXmglp6l
YJKvuGNaNpBmmmDD6VEsbB2b4V14jl5E7BJFYt227dNNbKZaadTJV200gdqeeFlFTHHHljG
yf2yligVSB8AgrZ0U3JdbVSXGCutaxVcCToryyBgrKGAOEPnB1aepm+N5bXro4KGohhoKmV
2papqcd9uJw8bK4xxDEcSF8rwPJskmv2jeHVW+0Mlbb7pC9PFz5vIKOLiEClzhwDxUOmT8D
kPOvtB1Z3XYLw9s3PTfex/cVciLxqEHuIdFz2eQ55B4YcBckjB1at7bw3DaLbbb3Z5KaoV6
QT1DEMsJhMqcJERipJfKhx7zGGUAry5PRrN1B6mbgq2pbZd0llRQxDxUsYwWVB5dQMlnUAf
JJGsmp6k9RNtTRG9xw1IlxLTSzRjtOOHyjwMqSqRICclgDxPgjWydhb8bddurayWndY6dnd
lRhLLCPkIVQBnBB9jBcniykZUNJU959X6i31Yo7bEjVUM7iogkDqkHFhhGZSC8gZCTxbt4Y
r959Wo9rv1nWhkrGnxFHxDqUo+4rMFKoY8cg55rhMciWAxkjWTtbrTLJOYLxEkcks4KBWPZ
KkuWHJ2JRuTDBYmPAVcRDL6zeo+8tzWZxctv1LxW2oaOM1EsQJVwH+7VWHFRkPyBXuB0IbC
9sGM6c7+3buTdsNBdKx62g49ycRwqjR4ZeDAxBWI7hRSPK8WbkMZIsHVjdl0208U9gvSQzu
yQVMDASFMBnUorKVyQ/v/SA7HwGGYmxX7qPcrWlZVR+plbhJQrgo0vNsp3Y4iOMJ7LYdguW
ZQW7bSapn9Lu+/wDHf/aQf/TVj3dvLfe1np1jqXoo6tnlkaWJpG7+EMsY7wI7aM2EMfsKke
5jyOrB0sv+7d1VJr75cHmtsE5jhMcSoXnEbZVhGuO3xfkS+BzEeDnIO1tav3j1disrxLbVS
ectKVhyCGTHGOR2x4Vjl1RfLp225qDxaq27cPVu40MlXQTdijhiEuKj06duEglXzP72TAOJ
GJzxPuJB1lWvqtfrLe3tO8I3gqom7UtVwz2/EnEyQj2uuZFOYuDFVHlvA1ed03jc1XtcVm1
VeO4opd4kiE8csY4MXhkKcZCQVKeRyVn9vNcJp2l6qblW5GtrpoauVohCZRBHDMqBw+FkRQ
fkfS3JDk8lYeNbipaTb1+slRcILLt+tuUy84pxRLKlQ8hISVlAMiKXyGDeVKSAkheR1nsRt
w1/UBbPLbbKfSNIlxje20qBYh93KOUaAk+7iADgkjOVzqF2LG1faN22qSZ0pXsz1jKgGWkg
dXj8kHxkkEfiCf2ETu4Ugue1b/LV0sNLUL6G+UnAENI1UkaVBUsSTFzI8D4YAE+ANXP+hW1
p7IxbnRfCtPT1LSEfgWK1KqW/vIVRn4A+NQ35Qn6v/wAT/pahdi9QrbtHp9XURnm+1Jq5nh
jih5EKY0HLk3tH0kA+7BIJRgCDSZWbc+5Asb01BHOyxQ+qqAkVNCihUVpDjIVFAz8tj8SfO
5t0wxUnQSehjiSFqWCmjkiChXRjJE33ifoSMGDsvnBY+W+o6/6QX617c3PXXC71iUtMLeyc
2BJZjLHgAAEk/JwB8An4B146n7utu6LhSi2ryWLlLNMBhGkdIlKrlFZlXtAcnHI5IwFCjUz
ZbRX7U6UXy8LLCKuaVFmiWZWamZWVI1ZQuUlUytJ9QZGSLx9Q1VumdEtf1CtUB4cg0ksRcE
qsiRs6MQCCQGVTjIzjGunPRwGh9FJH3qcxdpknJl5rjBDFslsj5znP465m6oWn7H3/AHGBU
m4S8JlllHmcsgLyfABy/PPEAA5AAxgWrd9yrbx0LsNwr6h555bgqkt5wESWMefkk8ORJJJZ
m+BgCq9PN0Uu0rldLhUtMHe2yQ04hA5tKzpxwWBUYwTlgR4+D4B92Ds7sv8AVV99qaZo6WB
pRRytJho8kuy4YMwjDPMw5c5Cp+SzMOk6Cgit8DRxs8kkjdyaaQgvM5ABZiMecADAAAAAAA
AA491ub8oT9X/4n/S1M9BfzHrP3k/8uLV9v9RFSWCuqqhEkpoIGkqI3iEgkiUZkTiSASVDA
ZOMkZyPB5Woop9z7qghqqnjUXWuVZZ+AOGkfBbiMD5bOBj/AC11ZabdBbaFYoKSGkL4eSOF
iyhsAYDEAlQAFXwMKqgAAADTPXu1QUlys9fG8xlqYpo3EkhcAK4cYz5HmVvGcABQAANOmtx
9R0w3nQPFl6ShkZZi2SUeKQiMePCqwdvnGZG8DznXNDY57hY6+5U55mhliV4QByZWWRmYec
niIskAHxlvAUnVm6abyewXSKgmNGlPLKzxT1LMiwyMoBDOvng4VVPLKqQj4PDBtvTj/jfur
+M/+SmoLphT0s9VZ6SamR47rPc6OqIZkZ4vTQtxJUjIznAOQORIAOCPdu/3rZEku/vSXZtT
DTM/sEj09S7IqkY5MixoSPnAyc5Otrbf29Yrzty2XW42K11NbW0kVRUTvQxcpZHQMzH2/JJ
J1Q/yhP1f/if9LTo1tGx3nbNVcq+3wz1aVxhEkqLIO2BE/Hg4K+fIJxywxwRqmdULdbbduC
j+yxCYaihWUywwdlJsSSIHCj2+VRfcgCt9SgBtTlqmlqugG4Z55XkkSrhgUsx+hGg4jH4kB
sZ+eIVc4VQIbpVtu3bp3HW0Fxp0mVLfJLDzLhUkDoFYhGUkDkfGRn/11Gbw27VbJ3QKeF6m
AcY6qkkd1EyKfIyUJAZWDLkHyVyPBGtmUVY29uktVb6eppkqqti0iT1AVzUiQO4RSigiSVo
T9WFNSRkcFU626cXalsm/7TXVr8KdZWjdyQAnNGQMSSAFBYEn8ADrpn7XoPsv7S7/APVvjP
BuXLlx4cMcufL28McuXtxnxrmnqZWrX9QrrOOHINHFKEJKrIkao6gkAkBlYZwM4zq4b2tsl
m6JWW1zHlLS3ILIwZCvMrMzqCrN9Ds0Zzg5Q+MY1XOlVhpdw7jraWpo6arMdvkkjiqSwQtz
RTkqcqSrMA3niSGAJUDUZvDbtVsndAp4XqYBxjqqSR3UTIp8jJQkBlYMuQfJXI8Ea3t003K
Nw7didaeGBF5IIoFlKwMuOceWBUL7kZAG8K/AD7sk8za3N+UJ+r/8T/pamegv5j1n7yf+XF
qwbh3ltdJJbBc7lDAKv+ru0qMY5FLcJU5KQVwMqXJChs+SUdV52lhuGzd2hJok9baatXCur
cHZGDKfOCVOAQfGQRrqmz1iV9npauKSaWKWINHLMFDzL+jIQuAOQw2MDGfIU+BpLrrfaW5X
i00FJJDOlNTGczRTBwe7ggePj2orA58hx/nIdOtvXCk6b7klNBUie7W+UxKytmRBGwh7ahf
cWLS592cCM8cOCfHQem9XS7jg780Bb0pWWF+LoQZSCPwPkDwQQfgggkGn9QdmS7ZuIqKegq
ae3zsVxJl0hl+TGsn6a4wysQCQcEckcCwdC5panf1wnnleWWW3yu8jsWZ2MsZJJPySfx1h9
NrlRUV02y9RUIgguFxeX8TGjU0QDsB9K5De4+AFYkgAkZMf5j7P/dt+/lya3Nsz8x7D+7af
+Wutf756Zbk3XeGqaGto4aHuySRwVhKyI7YV25IHLqwjQryOVXC4ULjUTQdJeolqgaC3bnp
qKJm5mOnr6iNS2AM4VB5wB5/ZrxS9DL5PcjU326wyxSShpmpHaWaQs45EmQKB4LMWyx8fSx
ONTN+6W3yrsVvsdnq4aeGnib1HqJ27ZDNyEaEKWOGBdyVUOzIQMIqRx+2ukG7LFdRUm42vs
OvGeNJHLSqGDhQxjyhLIv3i+5PqHkYMpv3pxuneF1WaluVMlvhaQ09NXOQ8LM3vwyh+SsVD
Lk+0MF4rjGvhszpnuna1xK1tVQ1VnrGRa+jppCWnUZC55KvtBbLLy9yhgQ2eJzd7dIotw3e
quNAyUdTUsGUxgdotwYsZVJyCWC+9M55eY8gu0TTbA6mtDK0e56PuyZhaplklFSFV/KrK0X
cCclyAG4n5GQ2TIbV6MxWmtgqrhUvNPC2XkUhVHtQjsgZOeRcdxirDj7UDFZF+2/unl+3NW
+lsz0NFbI1iIilOFYorKnEhSyBQzDtjCDIYZZ3Cx+yOlm5NpbmguVXLbqujP3dRBCxd2GQV
YB0AHB1R8gg+zxk+DIdRemt33hd1qbVPTU0SMTLHVsQJJCkamVSoY4KoiFSFwYsgHlkwVl6
Vb923JLJb7xboxNwDpH98GZWDRsUkQL7WweX1KORUE+0xn9Au6v8AELR/50v/AOep3c3S3d
u5XppPW2uJUXnLE8Swk1JCrNJmJDzEhjDgtg4YAquMawqDpL1EtUDQW7c9NRRM3Mx09fURq
WwBnCoPOAPP7NIOj27Bf6e73itobuY543mSSoeVpwpGFYyKPbgAE+SFzhWICm2716ZtuSBH
9c88sCkrNJGGqc4LFQ2VR1ZvhG4hC5Kuqjtmv0fTPqLZoJKC1bnoRRKzdjuu/KIEOOSAxt2
WIdslDn3HyfnXi29Ea1q41V7uENbUSZebuB2iZmLZPIOskjeASD2/Lg8m4lWu259qXeqtUc
O3LglLcFZ5JK6pcl5XdQjE4UhWKk4dQCgUIgCseNS2P0q3Jti/xV1XcKGSlRld4IJpAZGBw
DngOJUMxyPqGUPtdtX3du2qW/2uoSSnmmeSIRyxwTCJp0DcguSCCyt70zgchgkK75pnTrp3
cthXyW6Xeso5EqIhRoKd/apdgQzF+PyyqgChiS4+Ma0elzuEcAgSuqViClBGsrBQpDgjGfj
Eknj/AL2/6jrG11lsz8x7D+7af+WuprTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTXwraOC4UM9FVR9ynq
YmilTJHJWGCMjyPB/DXIHrar0PofUzek7ve9P3D2+eMcuPxyx4z8419p7zdan1XqLnWTes4
ep7k7N3+H0c8n3Y/DPxrKh3ZuSmgjgg3DdIoolCJGlbIqooGAAAfAA/DX//2Q==
</binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyACAAwERAAIRAQMRAf/EAN8AAAEFAQEBAQEAAAAAAAAAAAcEBQY
ICQMAAQIKAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAABBQACAQEGBgMBAAAAAAAEAQIDBQYABxIRIS
ITFBUIMjMkNBY2gDEYIxEAAgEDAgMFBAUGCQYPAAAAAQIDABEEEgUhEwYxQVFhInGRMhSBs
UIjFRChwVJyJGLSM5OztHU2ByCSsmPTFuHxgqJDc4OjRHSElKQlCBIBAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAgBMBAQACAgICAQUBAQEAAAAAAREAITFBUWFxgbHwkaHB8dGA4f/aAAwDAQACEAMQAAA
AyVBiTw6Hjx48ePHMTDecB4CAKxjC6JjuNZ9EAykxPwNIxk7GwbhEQ8siLAfncTi8DYfCNh
eBIR4IoITiSkfB/BIXbA2HYzkNQDNw1GKoAKDoVBJyQALAuGIaR1I+LBWOp4ZSChDB0WMKs
kiDSXECuEYchYfs+jENYLTIY5FjithPS35oeWLDAT8eivhQosMT4JZgIVIEQNRuJoHMt2aL
CYzVM3xuJ0bImwJiuZYAeEoynMUEsNfzRkpEZWEeLGn9IhIjJsyhKrj8Ih2JIQY2NP6DyDm
XYGywhqUVWMzDLQBBIRwCYFcryX4P6TRMfsChGScFNTNoosDAWkiDmS4rOWCP6jQTkaGwkg
AwRlIClgMTwtJ0SMFYcj+loi5Ukawhg8EZTQpqC05nYkB2I4SIvqW/LclURAIj6UJK9g1Eh
yH4dBsDAXtNCSVgqBiRwjJlsJwcH5GUciSDKIifECCIaABtE4NiqoHQOj4OJDyWDKMwvFwe
zRI8DwJwIAPlDxaTQix9JQMZyCgXcDIBw7BKByQozbO5JwtAJJCSoOBdQm4AgNB/FxDQGFJ
zwoLDkhKwkvJkF4mJLQukUJmTszmKpCYThVLQDGCU+EoHIexyJmKRWBAqyIBASoskXsOYIh
6KblpgTFigfhTKMgEG0bhzDIWyOwhKygjJMFYiZJRxGcEp+T8HiUBIFpCQcnhaLyei8s6V5
BgPZOxnOolFYqEpzFQ2jMfCZi4//9oACAECAAEFAf8AJD//2gAIAQMAAQUB/wAkP//aAAgB
AQABBQGeSSd07Hy2bVe1vm7nm7nm7nm7nm7nm7nm7ivXjnuXjpH8ZPKxfzkyBDl2TY2K+np
GWmiixLHhyZERxMGLikIByw9lELlBzGwUdX8C3z0tVDPj4RjIsXIkomQfPBVZoYyEvrxgs7
8kz4lEJDB2AyRfJCCYDy4rDMtp6ObSaNZhRhNdltRkIGPNbmw6jUWWTIt7MqG4rryqzZ7Sa
OwMxJtde3GXsw8MITZH53RZyHFXGac12+ZA9kuElBg3vaoliJ2D054JvTico+tn1VW+z12O
ssZlcXWlRH2AM9YfXz0DuubrPWubu9DXAQbvrcmTT02y9aXO9xHZCPXYwqL+cqQ+R0q/+67
SxKDC3tvW2UmqneLoNCbpCx9heQ1xV4aZfaTRHam1s9TZ21LNtLcqkP3F+fqG6eyh0lkUTd
m6TsKytS8mZJYdhaiohzta8mR040D51qMjFYvq+iKo6MX7a87OsX2oZmRrPtIzbuf8h5rn/
IWa5/yFmuE/anjA2x/a9hyOaT7b6inC09GQAZiI3M2/Zh3kqPhSavmha7MlDNdn7od8YBbO
CGInITGpxbUVjdH3Liswlh9wei2B1JmgDY5sZlXzWVV60nalF9Nts5H4bndmfM6MhjVm+JJ
CoGlLD5U9hExLR9pr50GqjsBr7sB1RFsewNbdJYXCrNBo7gV4W42AD+l7O61D3Regfd4nkm
aav8+tCVKti3qk/tXjfORzFciAnuif03KTZwEdd/NJ2L1bYRVt3mgHPrsssM2dpxLu3yuNp
M0DdGtHh7k9Zh6OJY925fWQj8+Pxa6OOu8mjtfBLEsMn2zT+pXurHcU8NuLsft7ri34no6C
XlHmK6h7Olf8OK9s3Ok7j06UwGSsJ7HfuT0Wb2kQwI/ldUskWQCGOGzhYkv272PyuiHJa8X
5xEcskMyQQxjX9yBF/Mb2+ZHEbaKRN3zIkldgv7uS1GrMv6gOREWtmZ6FEtSM+Xzn6sMlC0
oRTXUtzZyi8F1SOYZeNbck28SvuLX4yvmc93d7lWrwX92M/FOv6mJ3pwQpzOEHr8JXLJLiJ
FHvqG8GJzh1kIWpjyK8iayklJfYorCCVkWGX3+6ZGOq8F/dife4T7Co15E7k0qq1JHRvBsZ
hyM/ubsgfA5q4jLsqsI2Czp5gp/Obx83cR/w+dv2CPdgE9dxJ7VMTxKjdyNeeHqnwFc7OZp
LMiuyEdZPUlDNGkLHY0+3r38fLBJyT04YW2Bu/KnKveu09dudCg0pTPiTujWJYXcb/qctrV
ZZnxPfudVKL9QM863Sa2LmVq5yamKRIUnJa1qo+yI7Ap1kfhklG2xLlWVz/wBS+FHxsXxdE
71QoXw41qLz5dvoMkEclKya9eArWwETePJp5CyIIIxh9KJHLDnqVjdcR+bM70KG9ZozxHDy
DS8aqKkoTF5HXFyrU4uzNlospLXxe4LHb2jY+VPuIwjl/KiQ0U7W6uf8wr91Wy+L3BxlwlC
zAECypK2KFqrUfLwJmRpjOHv+Wi1NjLSxlVtuFPV0ViZIKMVNNbAmz1VKQq7QhPeK/cjP8X
U5DZG21I20HWOYSYY+N3Pn1jZ1vdvTdJaOtNvtmfyXKLra8yHUAWWTj1hrLOuCgHNGo0e3c
z+1pX7mNfRaonxcDK17NFjSpqsfE2htafl7CkWqyewpr6VumDMeBq8OKYPfW6trNjfy0Nzo
LhRrEkCroC5rLeuT14X+5Tgcvi+mJV3PMBnXNY2rmw3YIjGSMnR1xqSc4t92QZkE7m7OUpn
YUumdlB9nTPxL6qvkIgySvj2q/iM/dciX21hKxrDfHFUod4eGFebuyAppezdaQURZkk2l3o
LTW38WpsHwWVsVaFS7O/nMs57vI67OHz2XYLq+TyIqZpCVoDU4yoIasEMsPBT5IYm2q+V4s
1lH9EKY76OQ7kNUTE54pHFoYWRsrYR26UQG/dTVTAuxXfigLkAPdsLGRi6IhU/khK8g0BkA
rtKXxdWcvJNMbIyHRlQul1BcyT3sszfqhKN+pkqxNYag+cOmsdx//9oACAECAgY/AUh//9o
ACAEDAgY/AUh//9oACAEBAQY/AW0l0N/hasiLWReZ+z20F1k2r4j76+I++viPvr4j76+I++
viPvr4j764sa0sxsfOl9Z8/oq4diPC9KxLCuk4wxt+M4N//cR1Yx3A+1518jq5T508oD+Fl
Zh2+YrcZ3nnhk2ybkTFlGjVy9ftsx4Ctyw8fLl+Z250JD6DriM0cMjjT+rzNXsBrbJUymyt
r3BMMtIgs0MuS2PeGYdx0zXB763GVcz5MwZ0mHAH+Fiq3UE9tz3VvjQ5cijYRlibUB62xsf
ImGnyJx7fTWU+VkZXMw9sh3N+UEsVlfGTSL995/zVhTtLdMzHMtipurq2loz7DWDi5Gc2PF
nwjIXJZdUSIIeY2q3eD3eFJjZszQZJycOA6NLIy5nzumRG71tjAg+dYsjZNvmMubGfT6wix
IrBuHiXArLkzMs4hw875Nm4aFJSRtTd9rpUsMWY7TwsshjlABGHzxjtk3HDTqdf+desbIxc
w5e2SwQSSOgHMheblaUlHd6ZLg10/DDwTG37DQf8nIQVKOHp7qebEZkyeY6oVF2u91IA49t
6wsLqjqXJwNw5SzLgYmPHkzQo62X5gu0a8VPw6ifKsPF2/rTGeXdNv3GX5kQNHJGqY7tkQ5
CCMG7RKbHiPA1nZ23dZk50EeMFxfl3i564xQRWuuj7vSLd/wCetsfcmZts35U3TFyYx928j
rx42FnHeKfqdN+ZcmLcVxWxBCLtLNFKdbnTpYGNXBvf2ca6g64jyP3HbpsXasgctPXEbSdm
m2lGSL3ijj5GbJLCXMmkn7TCx/4uyumd4j3s569aLII8RYQWTkDkEG6njZgPT2itq2YdRvJ
OgxPm1SMP8hINZWG5vdojkSXA7CSO0WG5dDbL1bzt8wNeUMeWHkR5EgQOywS+v1aR2NpvWF
1iu7jNwt13Q4+VirHZ4MyFW4y8PA8LVvO+5nUM0AwMpMLkiPU8x3RJTKqkAenTiksOzstxN
Jte59fDFnycHC1vDizNF8syRyQBtKcdIt3V08Ysz8RjO/YZ+ZUaVk/eE9VvOpdJue6unJd1
0jCj3eIy6vhH3nAn6bV1Su5hvmJs55g57JI34o6nvBFbeZVZovw/dtQU6SR+G5VwCQfqqaP
bNp3HE3QzRsk2XmR5CcoB9ahY8bHsSSvbf6O+ToTrWWWTpDdcLDaGYcX23LMY05EXgP1h2G
s3b8xkysTJ37DmwM6A6oMuA4ubpkjb6x3Vg9IZ2Xt+Pse8bA+0ZMMmXEsq52b+9rJJDqvzI
8grH42UCszb8pDHkYUzwyK3aGQ2r/D3a9wzm2Dfd0xdyh2jfD6o8OXmxXVxa66+zmLxXur8
K3eA4uZiyo11OpJEJuskbjgyMOwiuteqtimk3frPYU5kWzyqIVVXh0tkRkMzTaAfh9P0113
/AId5ja8jqDGbctsDdv4lh3lVR4agCOFdO9KwJpzsaNt43Ph6vms9U5cTD/V46Ibdxdq2xN
/2jdc7Ij2baDKcXOigjZThw/8ARthyN7fXx8q6VTGh0Yzb9h8sNckIcpLd/hR0LwJ91Tnv5
r/6RrEwd4x8bfIsBdGNJmRh5o0/UEvxafKsLctvxNvxJNux8jGx4kxY+UFykMcxK24sym1z
WXiJtG04y5qqkjwYcccmlWD6QwFxcqL1FnZ8WPHPFCkA+XiWIFIxZbhfKtt2iTIXN2zac4b
hjY2UoljSYKV7G+yQeIqbqObl/iWRnHcHKoAnOMnNJ0jhbV3VkbzuaY652VxmbHiWJXb9Yq
vfWybDlCD5Dp/mDD0Rqrjmm76mHE3IraNhzIsTNxNjkL4ck8CvOgaTmMnNPqKk91L1e86Y+
+B0k5uOgjUlABxUcOI7aj6sxuThbtDlDMU40YjjEoOq4ReHbWbumfKZMzcspsudvF3YsRbw
rH3Hc9q2XPzUiigDzbfCx5cChIweHcqgV0vmTJGkmRv2A5WJQiD94j4Ko4AV88r83JlUEoR
Yeo2qb0DjIx95od3spVfIdATY6Vv+mlZ97yFLD7Ma/wAagr9S5ik/6lP49av96s3+YT/aV/
erOH/YJ/tK/vXnfzCfx6/vXnfzCfx6/vXnfzCfx6LZPWuTCB26oo/9pRXF64yJnH2RFHf3c
yp8nE3/ACsh4x6VaFQCfoc1oXVKi+jzBFdHhgVP43gdv/mI6xsW/CSMy28hIij/AEalueOo
0t7Uh7+2kXWAQLWJ4ULOF878KUX4eP11dm4jjatUkyoLX4mpVzd2hmnjW/JhYMxPhQ2jo7D
Xa4Jzp+YksZAvebnh+asafqXcsre8r4mDzlYL+ISMqKQxBoRe4+WkMVj+0jA0ceGV5kT4DM
dbW8NRN6Z3S0WTf310ZY6h+N4PH/1EdZUV7pjRLD9IAJ+qpeNjrNemY0LEkCheVkI86jEs1
xwpZY5b6he/hTqgLyN4fmqeB8+XD2+3qCHTwFSckFrn+Vk9TGnkxtwlx2caWMZ08KhyI92y
9BN1u7aWpZ8zJd1HFw1Ordyke6o308OYfz10sPspvmB/WI6z8gnVzJn4/mqYD9Y0T4UqIpZ
3OlQO0k1r7r2ocbVyQdfEW+mufkxCQ2BVfCsnPihk+W1BXWFdUmjvIAoRY+dHhjGJUHJVlZ
hw7QAeIpMmHqLbkvqQnRJLZXUhvTyz3H6K6d6Q2vEbIgil+8yp4xqlBOp/TfgONQwbXhxY3
pFyo+I9965Y7/TaoSq3vxFvCulFK6P/ALvBv7fmI6c95Jqf9s195HrQ+BsaBEOSX7gHUfn0
UY1wFRLmxuxI+m9WqeNrNYqRfypSvYQONPBIzAMtiB3g+PCsjJ29nxpmBb0m6X9hqf8AEMl
n+XmaJ4rWuOHh5VtWHjYyxJBhek8Rc/prV4US3ZfspJ1jE8kr8tAa6VyJzxfesE2HYP3iOi
fOph/DNClZvHvq9u6jYU8GqwkUfXUTeXZRXuFEdt6ykFljyEDkDxHfXT2cPsCW5HkAadFa1
NqbvJrbCD/4hvqFdIf2zg/1iOiBU37ZoXocfCjx7qasJ4j8TaT7DWI9/XIg7PZ/wUJEYkHt
rS0ug++tvyFm9EgZGB99LMSGljBt48aazd9AgcSa2y/aMg/UK6R/trB/rEdE+dT/ALZoVwN
WvTVhPfSeYKx0aZeZEAePs7+FS44lSQlfdTcfunPbxrBOvir3+iviJa1MPCgTx7xWEPtfMf
orpH+2sH+sR0fKp/2z/kahUcqnSynhbupMGLIJeRdCn9Jp9z3jdMjLWT1JE7WXj5VoK/SK1
D1Ivwnvq1eqr1t2CO27zN9QrpD+2cH+njpxU/7Z/wAi1RR3ALGseZeIjsSRUUfMS1h2sKYi
RQB3jjUis6MfP6aPL7O2rgUzOewdlSySghVUKnsrpU/q7thf08dRrr1s6a28ib8Kl/bNeR/
LaLi3jQePKkjZewqbfVS4b71kclVKcCFbSe7UBeuZ81MX/W1tf33r9w3bNVAON5CyD/PuKx
t53Dcpsvcs0szFrKoRTpACjT4VpvwFcDa3bXb9zDxa3f5VHkxr6r2PCulFZPi3rAX/AORHR
JNzUw7tZojx7Kse78nNT4T2+X5CdY4UrSrzEXtXxqPDhh+T2yJ9blfqFRwxqEiiUIoHcFAA
rjS40LdvafAUsSdw4nxNLfj6hXTMyj4N2w2906U1TftmreFcwfA/5jVq4jhWqJtPlWmMXvS
6oGZfZYUvMTTp7h2UALXNaQ12PC1cw/yj8SaNz2VBw4vLXTq3+LdMP+mSmqf9s0PCihX0uO
2mhkFmXsPiO41bsI7a40pKr9NYHymRg8/cnMePA+TFHM5VtPwMwPaO2sqSTLw3kxJOVLHFO
kjq2vR8Kk9h7agOYpjlzYFyYFP2o5b6GHkbVhz7xjPj/iWNHmYpb4ZIZRqV0PEVs8GNLjNP
vWoYimdF1FLAg3ICm5HA9tbjAWjhbao5ZMppnEaosTiNrlrfaIAHaTwHE1HvIgZttiyDjGb
7PN0htPuNdLLft3jBH/fx1fzNT/tmhQRqOmyzoLxt+imVholjNiKAY8t/Psrge6umE1/FuE
Q/PW67U8q4uJFuedJlZMnww48MsjyyGwPYqmsLqlNywtxzOn9yn2zKjwXkkXHwMx3ycBbyR
xGyNzk9mmtu6J6tBk2n8K21tszl4y7dNJjR3I8Y2PxLXT2FlkLPF83LDNEbrJGXhMcqHwNd
Mb1HCyZ3ViST7gqnhLk4Uny6soFvjuWYd7WNbv0X+OYEqz4ITEx1aUyfiONrmY/yIQklnUH
V2WrphHGl03vCVh4EZCXFP5Gp/wBs/kX20D5VB1GsSDFyJ2xgwYamkUXI0+yt23eCJPk9kW
NstmcKVErBEsO+7ECsFc5UB3HEizodDh7wzC6E27L10nuG0RY3z+/SGbZdciNrZbi9j2WIr
fZmydobL32Ztv3ERSxMVedirggH03btNdVbFkS7fEJhDBvGEZY5Zhy2+7unaLM96wM3eJMH
bZZMaKPGTIdMZ3gRQsRCHusLCjs84aafprCklSLIk0smKLOxS/avC9bdDhy4+no7Gnzsfna
UWCJWV5Hue31WPtqbrCHHlOXFuHKgylsMeGbTrNx3k6uArp3OyCObk75hyvpFgWbIQnhTjx
vU/wC2fyLQF62r57Ely1be59AjnENjyRe5MUt669iwtvkxGYbZrMuQJwR8/j8LCGK1dOvps
q9P7eEPiqx6eH0giv8A8+sh+Hnjh5ZUgrdk23Czsbdhv8peSaZJITGJZddgEQg6rW8q3qPc
sPKTI/3mwTmTyzI2KcXUnzN00KR6bd5766tXKv6dwlEP6vIv91o/g6bW8q/wd3uX17nDjZH
zifbl255VRY5b9xUsBXUuPgn9y6n3BIdqkTjztq0R51l77E5GNx79LDxrd/8ADyXcdtfEm2
q0EK5uO834xjAzOwhEmu5Jdey9rV0tFICsib3hKwPcRkRgijWR/wBY31/kFKaxtoM6/h2NM
2QkXLS/NcaS2vTr7POtw2uCZUw915QykMcblxC4kSzMpIswB4WqLb3XCz8TBDjEXOw8fKMG
sliEaaNzpLG+ns8q6dzJ8uCbJ6UJO2O2NB9yGJbTbl2KgngDwHdU27zCNsufIOVJ6F5ZkZt
R9FrWJ7qzt/3iRJ903JxJkSRxpErMFC30RhVHAdwrGiz48XdDhIIseTMx45pURPhTmMuplH
cGJAqTN3DKbLypAAXbuC8FUDsAHcBwFdPbhPljJm6Ux4sbbefGkqRRwO8kYKOGVtLP3jw8K
+f5iRb1iSpnK/KjCLJKvMB5fqS3q7K6bz8nR8xmb/hTSctFjXW+TGTZVAA+im+8HbUulwS7
kgAEmluresXX0NxFAX4+Gk91C9/cfbQ/d5WQ9jBTag3y8tvZ52+uo0SOSJdXHWp4mgGuCe7
SaOn1W7bKa4g3IJ+E9gF/qo/Z09vA8KwnZnDTOA3mOHEe+o8iJnWZF5yHwYLK6+7lCpuoN7
5uW2PHDHIUfTojAClgB4V07BBdYYN7wNIbibc+Ijj7Kb2181CAZIi9tXZ6lK/prCSWOMnCC
hWW6ltIt6rUP3eIMBp1C97fdd/j9yLnv4+NDVi4zaY+WBo4W5SQ+P6qVFifFDACFGpv19fj
X3cUcY5ZjtxIH3nNVh/CV+I9lfyERUszMjgspLOHuB3G6jsPd7bsjRRWdWUkAhgGYtwa/Dt
rKbkxH5sWNrrp9HLuLd9vGoQ+NAwhxjii4J9JjWIk8fi0r21mj5eNTmmQsRfhzdOq3+bUSa
YrRNqHpPbw8/KuWRHp0lPhN7EOPHwkNPiNi42TjOQSs6s3EeNnWul8qdUWRt2wBaMWHCePx
Jr/2gAIAQIDAT8Q/wDSH//aAAgBAwMBPxD/ANIf/9oACAEBAwE/EL9VCNEeUdTvGIICp0Cy
4kQtf+uf67P9dn+uz/XZ/rs/12f67DhQLdq7MpAheUExbsbWHnpiCock3ty0QN7UvpwKUjs
76PjAcPu3PgmMNpTDU10BivjeaP6h5QSbQL9uKHimBkdhih7nWAfbkN+oojgCYcRYYlmm1Z
GRQhXXfPC6Hcrpx42QcGzbCt4mEBEYCqLqhzwm8PGY3yY9HDfLvNjyeMLjF74M0WTgO4JNQ
dc4JmktaHdhGG94GaL8FfAGDkBaBigDkS66UxGnGCoNapvl7ZgWFQM7GerrCZgBbjApDJO8
0UyEV5A8oI5GFkUiJU9MlntqKg56gejaGrp3jXIc1xW8Fn2GBSJz8s65E1GE4B1Pw8UCQIY
bS84oCeaQbQGIHL4ZGUmZqNhgck24KygxrxY+dEO7Ad9ZASzWrsEQuDnnG2lYBoJRu95Kfn
gQ3NrEDQvjt7Ygc+F9yTnnC2/NAPAnaIYtoiQk3E29lyjcnOjeOgLPjEUrLWehRYmsei/bH
jbGcKp4cJJGVl2SBeE1ywzIZZyrqrx6OS7zXqTI8JR5C1WnpdnQ70E+G1I6jCi8VELE+sbU
r4peUJdwvY5AAKIR6qbQ6J7oCYRs0b9CpEcsZCjU5VUTaBssM1bFSCbzGjLYstxg0NeuAKG
gF6NakBYuGtewg3c22fd5UcRCsbO6bMlTjA3HSOkzCWSCaYOZvdMbk1+SxggDnEYdxMpoFB
LnYi56y4fArrNlwZOYFCV6YnVwkgiCCu3vCFBg3IBaQ78GOInpSllLtsmsmt0HMxiAgTfeH
bpVHtQB2SRxzzJNfMkMDo1jQg9J8ncwCTFGmzBABAMIyJoSCKK6p1g/4gfK+PeCCQ8u2D90
gRfkYG7TFRemndxbE9fdycim8pOKXF+RPcv3wdnpynlfjK8/Dl3zbQofGJt3zn5uMf0hCvk
bxySK9bJtDz5wmZWCZ3KLZ1/AVfeFxAK+66w8sKcujDeFII9HZJc0dX6A678BghgPEEfthq
DsHeo+2plviiNl78SXjCZZRgHz8Y0Gx6bjGX7zWdO5pNsd9DcnUYQ73w0XSmGjRRJG1+0W+
cIjTYhEqpxzhXkLRoDGaI3CJHE0p1vZ8OLfgBaCgfLWR3ab9uNBgbi430V2kyI6GlckmN22
qPPpx0QLZdJTWDm2DW1tf1hAErldWo8ZJJSq7PJeDHxfYpcpqeMSoFaAanMmpgTspKEnt+s
F8d4ao/8AmREKPZubay5VDHw5WhpV2bP8GXwP++MtjFcIeSHUIAHKuaK1/cI/3hWJ02OKn6
kvKOH9sR3yi4IpT+srbY/k7NvITVp5TfiUwLoLwdVny77bpzh4IhBokIqpvjGEGiRgFGvJ5
zVrRQO+b+2ChaeWRoxHiFDy1Y6rUr94bbZ/a4UqV00Hp2Zt6lBB5ORwkSRGGt1t+2QkSNnj
FmzRFFXu/jIGAEaaNejGXYc1yINsZVDg0X7b0mTj6Qm2jwUYu8ZyzbDZau05rhPJrq6mvvF
Mo7Nochvm+s0bV3BaqseMC5OaqaAxFu3+cZ5T8ucAu8FkWEjrJ4EIh08ZKwa8ZXpYCyIImU
tVJCtAMLYUTXP85FQOi0X4zcDKmmTw6JiFo8/KbD7cEXBo0LrjWNKbBHy1/BjiN0POQ+NzG
QrVf3z9O9uDCOcC8nDCNCXM0VoLiEBMR2pHCmhu9E2mBFs141gXrDWo3IvEhN1i/fWJmMdo
gE/jAWlKovN3kXCFFP4wmLsVOHuc+6YksEa2feaNZPzuXYm0A8YhUGcn6uIxt55yYKbXxT4
werasd8hw5xbzDSIk12HPvEgYgI7dcs3g7e8lWA5MeNhG5v0tHI3nK1p7eMbYs0M/eOuv5w
DtGqvOtzp94iahyXFyP93OHFA3iE7853Bebjhw1Da8mQ+YRJxseUvGW2kxp2RNHjFwqG+QZ
yc4J2iw2HzjoDfYY7zfcYacdsIpBfY4yAgjsqfgxCHSP02Qr2v5xweVP3chN4ymIanWPUt4
pAHln5wiLuIwlfrBic1Lr97hMbYwONbFxNMkBGkAuut4CQAUJwestVXe/eFllCuYmB6QXo7
/AC5cex9pYbZMJBnJW6OcGvU2/eFHnuzeHOIbWZVM3caMYfQpynjTJUXBgiqNNXvDvJqkvz
yYqnAD17EOFqs2ETYedm7lzQEJ38484aijcBNLXGmceHzm5wTH5Y7woKaiWJgC7WvLhLuR/
wAuTPw29476lz9nJcLcZIK2gcvPxiALzmjIkY8rrR++COQIM06we0m/ZveVmBZXOAoOujCs
mQPgM2IuvfM4f59gm1YdtwhOhV93/uFSNN7b/WbaZH+3H/X94ofKt7mBBb0Z9GE7scgKIiP
Dj+1eWUvrCNtQlbh2tRgvsXCg5gaY+DAlgN18QwxraQ8tzbqm/I3M0K36H94UIACfA5MQi3
7PA9u1cUTx+dyZXZKZce8g4ZpHyYkp9DhuB8OHE9I4S6amKzwHAxFFZNAcLigIj5xOd9bii
smlGjzh5p/iZGZ2B8Zz8e2XE0EYxo6YkwQo266eYIUUkuM9VM6KxXlZAoCVgIiBlVBqSYMN
VD6sYS3o/m5+t+XLt841l4AcnFUkKva9ONlTf5P6xn05zfGBBYOj44aZXBOZOFY3HjncfHe
QG8GFHykRPZM6dBeslAzws0sqWnsxo7iIwn07MrPWgyLoXuxpRMDwCVkDEB46dZjFlz0i09
iTB82f5n95+r+XFNMZ91HeJxq6n8ZwbneBdum3xh+TEi7XcEnaYJiJuNWbAscOqcKFSqJBv
syvrmDsgIMu+cDGCRailC0cKOKDtmuSVJI9TDThUpBukQl1jkqVXF9KHt9sDMsWCNzg8AmI
1toMMBorvC76h+c/T/LiiONuSJvEOOk5x8jWGabAOoZcxk45DkndcVWqZpOvIPnB8YzQFZT
ko4Xm+60H1bqm3eAdhoGo3mpeIrrIREYEBYY1PF1pMWofJ7oQ1r1Zk44QKBSdAA5dEZLxNd
Rhor6pTWc41GlQ+EzWO2vHzn6Z5YdY445Y1kxWOBEUo0ukZ9Y+RigyOX7OwXI6kAMDIiqbV
2XEP7rE0kMCJ6Bht9wJY6RZVBPWbA8mV3IRsK75w9kahoyAQBFoA1j1rIFFDQYggNAYLvgs
VZQEtwHQMi8iKCAdQ1ies2oAUKDXyrAGewLp84j70QBXgwZAATkOE1i0pLBV5Op1lTQ00K6
PwRwcTNoB5GTCU6QEW1hNfD5wNa2QFwEOdmJLAEV0frBganolPmGawphG2XYdL8YkAorbic
3WpcCoBrR/qXD13hbqOPNF7rlX4rOKAG0Z3j5rD12k+yHP5D84cLQQuxOk2FnvNzF1khujp
6DLZBBAnpVE+EJcL2fQQExA5Rj0rh7LDBBgJRB1JxrK7MJ0lFUkDegiUSJWkC0xsnSgDAV9
SxFbFDo4amxxsWvN+9brLjl4F9ep2UPBcXLFxXxPjSePeAJLcoh2fqxsnEdDmfcAYqCiogy
rAXWMQ2pmQ0ng7c//2Q==
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAgGBgcGBQgHBwcJCQgKDBQNDAsLDBkSEw8UHRo
fHh0aHBwgJC4nICIsIxwcKDcpLDAxNDQ0Hyc5PTgyPC4zNDL/2wBDAQkJCQwLDBgNDRgyIR
whMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjIyMjL/w
AARCALUAcUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDwTFGKXFGKAExRilxRigBM
UYpcUYoATFGKXFGKAExRilxRigBMUYpcUYoATFGKXFGKAExRilxRigBMUUuKMUAJijFLijF
ACYoxS4oxQAmKMUuKMUAJijFLijFACUYpcUYoATFGKXFGKAExRilxRigBMUYpcUYoATFFLi
jFACYoxS4oxQAmKMUuKMUAJijFLijFACYoxS4oxQAmKMUuKMUAJijFLijFACUUuKMUAJijF
LijFACYoxS4oxQAmKMUuKMUAJiilxRQAtFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAe1+GvhH4V1Tw74futR1nU
oL/Wo2+zxRKpQuoLEfcOBtBPJH1ry3xX4el8K+KNQ0SadZ2tJNolUYDqQGBx2OCOMnHvXqB
+Lw8O/DTw7pvhu9gfVYYjFeRy2znyhzggkBSc+hNeQalqN5q+pXGoX87T3dw5klkbqzH6cA
ew4HagCbRdC1TxFqAsNIsZry5Kl9kQzhR1JPQDkcn1HrTtb8P6t4bvvsWsWE1ncFdwWQfeX
1BHBHuK734M+N9H8H32rxaxL9mjvoUEd15TSiNk3cFV+Yg7u3p+IPjB4y0rxR/YVrpl/Hff
YIpBLNDaPbx5bYMKrknHyfQZHJoA4HQdHn8Qa/YaTbZEt3MsQYLu2AnlsegGSfpWr458FX/
gbXm066LTQkAwXXl7FmG1S20ZPQtg/SqHhXVBovizSNSaZ4o7a7ikkdCQdgYbhxzgrkEdwa
3Pij4pi8WeOLu+sr6e50zbH9lSQsFj/dIHCq33fmBzgcnmgdtLnJ2dlc6hdpa2kLTTvnai9
TgZP6A1Lf6VfaYI/ttu0PmFgoYjJxjP8AMVb8M6hFpXiC2vJn2RxrIC2CcZRgOnuah1nU59
T1CaSS4eWISsYgeiqemB24AqLy57dDZQp+xc2/eva36lGGGW4mSGGNpJZGCoijJYnoAK1L3
wtrenIz3WnyRqqb2O5SAPwPtTfDWppo/iC1v5QdkZYHHbcpXP4Zrqb/AMUWFzY36G/mle4W
UqsgY7SyYCr8owvoPrmonOaklFaG+Gw9KpCUpzs1fqu3n32OBooorY4Qrq77wht0qW8sWkd
oFDyI5BLL3K4A6dcemfTnlK7o+MorC4097OdpIlLi4RVI4IXB5HJGD+o4zWNVzTXId+DjQl
Cp7Z22t9/4+fkVfiB4X0vwxeWEWlz3UyTwb5DcMpIbPbaBxXIxRSTypFEjSSOwVEQZLE8AA
dzXR+Mdbg1u5tpIZhL5aspIUjHIx1Aqh4Z1WPRPEdjqMsfmRwSZZcZ4IIyPcZz+FVCUnC7W
phXpwhWcIu67kV/oOqaZEJbyzeJD3JBx9cHj8azq9J8SeMdJv9J1KKNoriWdVSACF1K8jJJ
PBPBP5cd682opSlKN5Kw8VSp0p8tN3Xyf5GlZaBquowGa0s3kTBI5ALY/ugnLfhWe6PFI0c
iMjqSrKwwQR1BFd1pfiPS47axeS8lgkt4wrRYbafl288HIHUYP1rktav01PWbq8ij8tJWyB
34GMn3OMn61NOc5SakrGuKw9GnCMqc7t+nb8O2oml6NqWt3Jt9MspruYDPlxLuboT0/A10P
/CrfHH2prf8A4Ru98xY/MJwu3H+9nBPHTOfatz4S+LNG8Kw+I5NTvfsl1cWgSzcRO7FwH6F
QdvJXriupHxXs7a48EzReJLuVbeydNYjdZSvm+QqqWyv7w79xyM881q3bU44pN2PDZI3ika
ORGR0JVlYYII6gitXSLC3u9O1SaeKVmgh3Rsv3VbDHn8vyz7VF4hvI9R8S6rfQvviuLyaVG
xjcrOSDjt1rS8PalY2fh7X7a6ufLnuY0EEfllvMIWQHkDAxuHX1qZt8t0bYdQ9qlO1tfyZz
ddDJp1mPB0V6If8ASmOTJuP98rjGcdPauerpZtT05/BNtYJJi9TPmLhuf3hYc4x0IpTvpbu
VhuT3+e3wu3r/AJnNV3Pj7w7YaLovhm6s7AWkl9bSPNiV2MhVgA2GJxkHPHHNcNXXeNPFA8
R2ejxi4VxYRNbpGqFdiAJg8jkkg/l9Kp35kZRinCT00t/SOUhiknmjhiXdJIwVVHck4ArQu
vD2q2Vq1zcWbJEpwSWUkfgDnHvTNBmtrfxDpk962y1ju4nmbBOEDgscDk8ZrrtT8SaXM2sx
w3zSQyqVtQUfBBiA4BHHzZ9PWonKaklFaG2HpUakX7SVn027N/pb5nA1qWfhzV7+wa+t7GR
rUZAlYhVYjrtyRu/DNZdel6R4z0tfCum6fcSrBJakpJG0TMGXJyVI7ndn8+O9OrKUVeKuRh
qUKk+Wbsvkvz0PNXRo3ZHUq6nDKRgg+hq9puianrCztp1jNciAAyeUuduc4/PBp+v31vqOu
3d3aRCK3kb92gGMAAD9cZ/Guu+G3ibSPDum+IhqNyYbm4hi+xjy2bdIpb0BA6jrVNvlutzK
MY89m9DiNQ0+70q9ezvYTDcRhS0ZIJGQGHT2IptpZ3F9OIbaJpHxnA7D1J6Ae5pLu7uL+5e
5u55J53xukkbcxwMDJPsBWz4Z1W105rqO6cxiUKVkC5xtzx0PXPp2pSclG6Wprh6dOpWUJy
tF9TKvdOu9OdUu4WjLfdOQQfoRweoqCKJ55kijXdI7BVHqT0FdH4h1WyuNMgsbWZ7hkdWaV
+vygjk4GSc5zXNI7RuroxVlOQwOCD60Qk5Ru0PFUqdKry05XWn/AA11oXk0TUpLh4FtJDIg
BYcd+nPT/wDUaoV1174mgm0Q+UwF9MgjkULjb1yc4xjrgZ43fWuRpU5SfxKxWLpUabSoy5r
6/wCS9bbnYeA/B7+Ir6W6vNO1W50i2R2lOnwb2kcLkRg9ATx69vXNc7q+lXmjajJaX1jc2U
o+ZYbkYcKemeBnjvgV634I8eeHIPhzY6FqGvahoN7p14bjzLONybtdzNtJUEYO7BDYHyjqK
5D4ueIdL8T+O5dS0e6+02jW8aCTy2TkDkYYA/pWhyHC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFAHXaD8PdQ8QaA+swappNvAjshjuZ3WTI9ghGD9apv4NvVBIv7BwOPldz/7
JViC6/s7wdBccneSFTJwz72xnHbAJ/Crnhuee/wBMMs7BmWZkBCheAqkdPqa56lSSTkuh6m
EwVOrVjTle8lcyl8G37f8AL1Z/99P/APE1jahZS6bfyWczI0kYUkoSQcgEdQOxroR4kurXx
LcWty6NZLcvFgoF8tdxAOQMnHvnjP1rM8UxuniKdn/jVGX6BQP6U4Sqc9pbWHiqOE+r+0oX
upWd/R/5FqDwdqU9nDdebaxxTIrpvc5wRnsDWPqFlLpt61rMVLKAdy5wcjtn8vwrpvBUjm2
voi7FA8ZVCTgEhskD8Bn6CqnjSF1vrS4ONjxGMfVTk/8AoQpRqS9q4MupgaX9nxxUE731/F
fmYFvC1zcxQIVVpXCAscAEnHPtXX2/wu8RXUwji+yEH+PzSB/LP6VxfUV9HfBib+09G04XE
oZ4kZDk84ViFH/fIFVVlONuXqcOHhTmpc99Fc+etQsp9M1O60+5AE9tK0UmOm5Tg49uK6bw
l8N9e8a6ddXujG0cW0gjeKWbY5JGcjjGPqe1dH8fPD/9k+P11KNCLfVIFkzxjzEARgPwCH/
gVZPwb1d9I+J+lnz/ACoLrfbzgnh1ZTgH/gYU/hWxzFXxZ8MvEPgrRIdU1j7GkU1wLdY45t
77irNnAGMYU9+4rfufgH4ytoXl8zTJFQZ/dzuSR7DZUHx41abUvibcWTuxg0+CKKJd3y/Mg
kJA9SXx/wABHpXrXwK8Tx6n4Dg0u5uC13YSvAokbJaPhlx7ANtH+7SYJaniEfwu8QybvmtF
CfeLs4x/47XP63oN1oLwrcywSebu2mFiemM5yB6iux1f4oeKdN8Xatbm8jubKO8mi+zSwJt
KB2AG4AMOO+fzrO+IXky2uiX1tIXt7tJJkzjKghPlOO4OQfcGsU6qmlLY7LYaVGTjdSVrff
qcXXQaZ4L1nVIEnjhEUT4KGXILD1AA/njPar3w68MjxF4gLTx77SzUSyAjIZs/Kp+vJ/4CR
3rpvib4quNIvI9C0mdreZVWS5nibDrnlUB6rxhiR6j3yVJy5uSG4qFKkoOrW26JdTnL/wCG
+sWS7hLA/wAu7a2VYn0HBH5kVyd1bT2V1JbXMZjmjOGU8479q7Hwv4s1C6nbT9VvZroMpaG
SZi7gjkjcecYyeTxjjrXO+KSp8UXxVty7hg+20UU5VOdxmXiKeHdCNWldNuzRl1f0vRrzWJ
WS2RQiffkc4Vfr/wDWzVA17FNp3/CI/Dw3Ih/fxW6uwwP9a5AyfUBmH4DFOtUcElHdmeDoQ
qzbqO0Urs5TTvhhqWq2V1c22p6an2SPfMlw7ISMfw4U56HrjtXHXdncWE4huY9jlQwGQcj1
4+ldD4R1u6k1+3s766mmt7xxCd7FirHhcZ6DOAe2D7CnfEa0Wy8W+QowFt4/60oSmp8kuxp
Xp4aVJ1aN072s+mhy1ABJAAJJ6AUV3Xww8KXPiPWy9uIw0R4aQ8J6tj1wRj6n0rWUuVXOSl
T9pNRvbzMW08IahcIryvFbg9VckuBj0HH4ZzRceD9QiDNDLBPggBQ21j+fH61e8b6pPp/iW
80jTb5/KspjE88RKGSQcN7gA5GO+M+mLPhbVpdQhktrqTfPFgqx6snTn6Hv3yK5pSrRjzu3
oe1h6GXVqv1ePNd7Svu/Q4ggq7KwIZTgg9jV/S9HudW837O0S+WVDeYSOufQH0rNQkkkkkk
8k1reHTONetvIOGJIbPQrglv0B/HFdM21FtHkYaMJVoxmm03bTcdqvh+60izW5nmgdTII8R
ljyQT3A9DWTniu/wDFMCzeHrhmBLRFZEx67gP5E1wC8is6FR1IXZ15rhIYTEezhtZM39P8I
anqenQ3tq9uY5d2FZyGGCRzxjt61v6V8I/EGrkiK70yJgM4lmcfyQ1n+Ar17e9vYNw8poRL
j/aDADH4MfyFX/E/i7WtH1ywk0jUp7TZAJMRkYLF2HzA8MMAcHIrP2lT2vJpYr6tQ+p/WNb
3t8zC8R+DdZ8Lyut/CjxIQDNCSyA/iAR9SO9YtrA15dwW0ZUPNIsalugJOBn86+r9HtrH4p
+ALHVL2BIZ7uB4blUGBuBKNjnIBIJHOQCK+S5YXt55beUYkicowznBBwa3jzaqRwT9no4fN
G/J4Qvos7rq0/Bn/wDiag/4Ru67XNsf++//AImu18OiTVdNsZJBlmUKSTndtO3J9zjNcbpv
iy9t72OS8EdzbgjzI/LVTjuQQBz9eK54VKsnJK2h6+JwmCoqnJ81pq/R22/zK/8AYN2NWtt
OMkAluELoxYhcfN14z/Ce1att4B1e6ufJSayX/beYqv8ALNaPxPthZa5o99YuBbzWKS28sZ
6kOxDD81Oa6DS5G1eOK4j2jfGsjKDkDIyR+HSipWqRjGXcWFwWFrTqQba5dV6HmGq6fLpGq
TWE0kUkkWMtESVOQDwSB61ds/Dd9fWMV3C8GyTOFZiCMEj0x29axVJdizElickk9a9C+F1l
Lf3WoQgFolVGx2DHI/X+lbVZShDmW6ODCQo1K/JUT5X2e34Gdpvw51vVpxBaTWTTN0RpGBJ
9OVxVrxH8JvFPhbw7PreqR2qW0LqjrHNvcbiAG4GMZIHXvVXRPElxF8UrXU7JyyNdiCJckA
xE7FyPoQfrzX0x4nuLHxF8PtTtLzEIubR1y65CPjKt74YA/hRGbWk3qTWpwk3Kiny3t39D4
4B4zXp5+AvjXzEEa6dJGwBEq3Xy4PfkA/pXl+1kZkdSrKcEHqDXZ6T4l8RQ6PazQapcxx6b
HNFbASHCgKXIx/wID6ADtVydkY06fO7HO67pFx4f1y70i7khkuLV9kjQNuQnAPBwPWo9P0y
61OUpbICFxudjhV+p/oOeDVS3ikurhI0+aWVwoyerE+td7cPD4c0QtGqt5fyxggjzHPc/zP
PQYHaoq1HGyW7OzA4NV+adR2hHVv8AQyB4JvWg3reW28H5gdwUD1zjJ/KsG+sLnTZ/Juo9j
EZU5yGHqDVi38Q6rFdrcPdyyru3NE7fIfUbeg/DpXa6raR63oeyNNzMnnW5x824jIHXv0/H
2rN1KlOS59UzqhhMNi6U3hk1KOtnrdHF6Vo1xq4mNvJCnlAZEhIznOMYB9Kvp4O1N2AMlsv
uXP8AQVm+H55ItcsjG20vMsbe6scH9DXceJLhrbw5dujFZHARSPcgH9Mj8aKtScZqK6iwWE
w1XDTrVL3h2e/bocJYadLqGrJp0UkSys7IHdjtyM9wPatyDwFrNzcCGA2zsTtBEhAP5iuVQ
YGe9e9eGlLaHYaqXy3kJLI5GPmAyx/MGjEVJ07OJz4GhQrqSqXTWqPIvFfhe/8AB2sjStSk
t3ufKWU+Q5YKGzgHIHPFYtPurufUb+4vbuQy3FxI0srt1ZmOSfzNMrpPOCiiigAooooAsXG
oSz6daWJXEduWOc/eJJP6ZP511/g7/kCSf9fLf+gpXEV2/g//AJAkn/Xy3/oKVz4lWpOx7O
SycsdFy7P8EclrPOval/19S/8AoRp2rarLrF6lzLEkbLGEO3vyTn9aTV/+Q/qX/X1L/wChG
qZraKVkzzKs5KUorZs7Pw+/9n+HUnkaNBPdLtY85UuqH8gHNL4zgV9LgnwxeKbAx0CsDnP4
haoeINtp4X0qyCMN+JPm/hYLlh+clb2qhtS8MTyYVDLbC4I64AAkx+mK43pNVO7f+R9JD38
NVwn8sIv5/E/xaPPB0r0Pwlr9x4e8PxXsMvliOT5m7KGkCk/gDn8K87XpXVoB/wAK6uD3yP
8A0atdNZXST7nh4B2lN9os734nX2oeK/CdpPPBl7AtLvCc443DPYYGT/uivJtDZv7bsgmd7
yhFx6t8o/U19F/CfVNG8W+CItI1GGOS5RGimV+d+Bg89yRgn614hZ6BPofxZstBn3GS31mG
AMwxvXzV2tj0IIP41NNS5Gm7irumqsZQjZblDxk1w3i28N0zNOFiDFjzxEor0H4SvFYaW+p
Sy7BHeOuPX5EP9a4/4oW/2X4l6zB/ceMf+Q1rV8H2l1N4Ud41Pk/bpAT2zsjpVbqkvkVhlG
piX0Tucf4jkE3irWJV+699Mw/FzS6jfXS6dbaJcQhDZsWzuyfmy2OOP4j+nSuom8J2y6zJe
S3ZmV5mlMHlADk5wTk5H4c1zfikD/hJrnaMDbFx/wBs1qo1YzlZE1cHVo0vaTVk3b9T2v4B
6Or6Hd3LxDdcTnL+qKAAPz3/AJ14343vTqHj3XbgtuU3sqRkf3FYqn/joFeleAviFL4X8C2
9pbWiSS5kO9vUu1eMtLJcTyTytukkYuxxjJJyadNpt9yK9OcIwvs1p/XzLFhMtvqNtK7lI1
kXew7Lnn9M07Vp4bnVp5reTzI224baR/CM9ffNVtuaBHjtWltbmHO+Tk6XuNPSvsHxz4YXx
D8M9T0/SrdTcXNuksIXAZ2VlcLk+u3H418g7Ce1fQngP4vpD4Ggsp7KS61LTkS32K2A0Y4V
u/YAH3HuKUmkrsdOM5vkh1PnlTJBKCN0csbfQqw/rXYfFHxDpXijxodU0eRmtntYlIaIpsc
DBXB6/Wuj+Jem2HiHWn1XSrJrK6nQSSxtwJH759CfX169cjyzYVYqylWBwQRgg0oTjPVF1s
PVo251a4legeHLi60K2tLq3uGhcQhmkjO07W+Y5/A4/CuAI4r0FoNnh2eJzuMdk659dsZx/
KssQ9EvM9HKKSlKpJ9InnpkeaV5ZWLyOxZmPUk9TWt4d1CPTdYSaaXy4GRlkO0txjIHHuBW
OnSnkZreUVJNM8ulVlSqKpHdO4hVVldY33oGIVsY3D1x2rf8IW4m1ovzuiiLLjuSQuPyY1g
AYrqfDoa08P6tf7xHwVjfuHVSR+ZdazrfA13OnL0vrMZPaOv3K/6HRJONd0d5IIvLF3E6Ir
djyufzFeZIeK7nwZc+ZpDQmQl4pjhf7qkAj9d1clqduLTWLyBUKIkzBFP93Py/pisqHuzlA
780k62HoYh7tWfy/pm34KiabV7lEGW+zE/+PpTPG8Lw6xaq4wfsoP8A4+9bfwktGvPF08Sr
uP2J2x/wJK6zx18M9W1nU7fVIWihso4BFIWDFhhmOQAMH73qKJPlrXe1jGnNzwHsY78xe+F
HjePwt4GeG6jeRWd5YEXqTkjH5ivDbu4+2ahc3IGBNK0mPTJJrs9eurTQdP8A7Pt3zMqbI0
B5X/bOOh7+5PTFcKgwK1pSck5dOhy4yhGhJU07tLX17HsHw8RTolk7f7QH/fxq8js7ea8uY
ra3jMk8zrHGg6sxOAB+Jr0/wZfJZ6FpzSZ8sFi2PTzGrnrPSYPD2rQX1rdyXc9uwkhLQiNV
kByrfeOcHkdOQPpXPSmo1J37noYvDVatCg4q/u/5FHxZrWo3kOlaDqdnHb3GgxPZNtbLMQ3
fHHACjj0J74Gz4RuJG0hADt8p2jGDyR97P/j36Vx2qyzXGu6hPcOZJ5LmR5HP8TFiSfzroP
BUwFxeW+0lmRZAfQKSD/6EPyrXEK9JmGUT5MbFPrdHPanbi01e8gVCiJK2xT/dzx+mK9S+G
8K6R8LvGfiZ5ShVPs0J9JQmEP8A31MtcB4wh8rxAZdwPnxI+PTHy4/8dz+NdDeeIriw+D8X
hpIkVLqdJZmHVgSZB/6Cn5VakpRjfqc1WhKnWqRj9m/3Xsct4SGfF+if9f8AB/6MWvrWPWd
KfXvEHhrUTDHDZwwzJ5jBQYnTDY+jLkn/AGxXyHoc7Wuu6dcJjfFdROufUMDW7r3iO/13xY
L/AFCY+deQrDIVwoxnCg+2QufpVysYU4t63srlHxjbWFt4pvG0qVprCVy0UhB59evvz9CKt
6WgPg2/buHl/wDQFpdZ0wnQzKB89uwf/gJ4PH5H8KXSOfBGof78v/oC1jz80E13X5npwwzo
YmUZdYyf/krM/wAJW/na0j4BEMbOQR/wH+bA/hWn43lYQWUCv8rO7snuAAD+rVT8FkjVZgO
9uQf++lpPGjN/a1upJ2+QGA7cswJ/T9Kl64heSNqfuZPJr7Uv8v8AIwAOK7/wvcCXQoVXIa
FmQn3zu/kwrga7jwf/AMgOQf8ATy//AKClPFL92Z5DK2MS7p/5nK+Ulv4naGLiOO82p9A+B
XT+NT/xJYR/08L/AOgtWFqUfl+Myu0LmeNsD32n+tbfjT/kDw/9fC/+gtUzd502a4WCjhsV
FdP82cUv3a+lPh7pq33weTUJivyWVyqqP9guo/kK+bF+7X098L7eSP4FSSs3ySWt2VHphpB
XROKla6PFpzcOaztofL8dPpkdPqzIKKKKACiiigArtvB//IGk/wCvlv8A0FK4mu38Hj/iSy
f9fLf+gpXPif4bPXyP/fY/P8jk9X/5D+pf9fUv/oRqG1tzd3kFsrBTNIsYJ7ZOP61Nq3za9
qJHIN1J/wChGr3hq187XIWaPekStI2e3GAf++itauXLC/kcMaXtcT7PvK34m74j0S91i8ik
glhWJEI2SEjDEnJGAe238q09LsmttJgs7zbKVUpJg5DKSeOfYgVyep63qv8AbF3FBcGOOKV
owqqMfKcentmtvwxfXl5FdLeSiRo2UqSADznPT/dH51x1IVFTV3oj6XCYrCTxrUIvmldXvp
/Whw7RPDI8Ui7ZEYqwPYjg11Cf8k9n+o/9GrWbrlqIvEN4o3EOwkye5YBj+pI/CtXbt8AXA
9x/6NWumbuovzR4eGpunUrQfSMkReCdWuNNv2SCVo5D+8iIJ+8OoA9xz/wGum1O+N98SfC/
iKdMSG/tUumVfvMkilWJ7kqMfRK4KydrSaC6QZMTBtucbh3GfccfjXs2j+GrbVrrTWMi+Ub
iC5jlI4wrq2R9VyP+BVlVl7OopLqb4aFOvhJQn8UdV6f1c87+Kcq3XxS1yaP7ryRsM/8AXN
K3PAl9OPCUumRD/WX7yf8AjkY/pWd8VreOH4ua3FGuEBhwPrDGa7b4R+Hpb7QZLyNAwj1Fk
b2GyM/1rSvzezstzkwXs1WUp7anlc+s32n+J73dNLJAl06vExyNoc8DPTj0qv4keK48S3T2
8qSx4jAdGDKcIoOCPcVZ1qBW8X64uOBfzgf9/GqbS/DyXlrqlyZCi2dq02RzlgCQp9iFb9K
q0YvmJ9pVq03S3V7+lkzY8P22/QLUsOu//wBDauIhtnVnjdcOjFWHoRXpfgzZf+FYmAwYJH
iP1zu/kwrjbuBoPEWpROuz9+7Af7LHI/QisKMrVJo9HHqNTC0JR6K34L/IzBbn0qcWuQKuM
gUE9qt6/bQ6XHpaR7xcyxs1wrHoeMcduSw/AV0OeqXc8tUXyuXRGUlr+lOga70y9ivrGVop
4m3Kw5/AjuPY8Vcttr3MCOMq7qrD2Jqzr8MNh4qurO2jMdqFRogSTwUBOCefvZo5teVj9n7
vMu/9fken2usaR438PSa3Js07U7LbHfWyglTnhXT/AGTg8dQcj0J8s8a6db2Pici1kEqXES
ysyjA3HIOPyBPuau6N58WqfZ7RNz30Rt2UDJIyH4/FBVbxZDJZ61Z2c8bpNGhZgw9Tj/2U1
hFKNb3eqPQm51MD+8lfldl/XzOfltSq5x2rvbna2hXkinKGzkII75Q4rDa0WWEjHaun0z7P
JpNvExHlNCsb8dcDa36g1OJlpF+Z0ZPTtKpBbuP9fmeVxoStKRV6ztWIeN1KuhKsp6gjqKc
bF5p0hjGXkYIueOScCuy58/yMzq9HtvDNxc/DewhtAiXGolpZPOyAAJOCMA9Qi1x3iS1s7L
WmtbFHVFjXerEnDHnjPqMH6k12XjzX59GtfD+k6TdTwtaWeyRsg7wMKD+atWFRuaio9dTuo
R+rzqe0V0vddvPQseFPBup6NLc/a3tXgmVT+6ZiwZScdVHGCf0rk/H1ibLxSzE58+BJMemP
k/8AZK1/AvirVb3xvo9jqupTyWV1cCB046uCq9uzEGuk+OnheTRhpV6Crxl5IjIBg84Kj9G
qIQqRq80uppVxFKphfYw05XdJ/wBeZkfBB7hPHU32VA8xsXCqen30zXoPxA8YXPhf406LFP
dOmj3OnxRXls0hEOHkkUuR0yvBz1wuK4T4DTQ2/wAQpJriQJGljISx/wB5B/WrP7RfPxEsT
2OlxkH/ALay1021Z512oqyKHxL0sGe6bytk1o5IwpyUJwR/X2wfWvNhyK+h7nSj46+HWleJ
YSHnaz8i+XO0uyZRz7E4J/EV89TQSWtzNbSgCSJ2jYA55BwayopxTg+h142cKvLWju1r6o9
D8MJv0HTweQS3/oxq47RtXuY9QhS5nMlvI4V/Ob7ueN248jHX8K7vwjbs/h7Tmxxl/wD0Y1
eWp0rOklKc0z0MdWlToYaUHsv8i1qJDateMrq6tM7BlYEEEkg5FaXhefyNfgDSbElDRt75H
A/76C1XtdKWXQ77UXZ0EBURkAFWJOCD37r+dU7O5NpeW90qhjDIsgU98HNbtKUXH5HlxlKl
WhWatd8y+/8A4B1vjizkNvY3CR5AkaMkdSWAKj/x1qo+MkjtZLGxj3YijJBJ6rwq/wDoJr0
k6ANdhgSNh51tdRzqCeDtYZ/8dLV5d4zdm8V3ULPuEG2NfbgEj8ya5cNJy5V2uevmqjB1ZL
ebj+t/yRn6Su7WLFfW4jH/AI8Kt+KIhDqyRgcCEfzNQaEu7xDpi+t3EP8Ax8VpeOVCeJSq9
BCv8zXS3+8S8n+h5ULfVJf4l+TOn02ePVdGjklywmiKTDOCTyrdOmefwIrEsLd7Twnq9tIQ
XimmQkdDhV5HtTfBd0We4sCTz++QcYzwG9yfu/ka6HW7TytB1CQKQzxszk9ztCj9FH5VyP8
Ad1HDu1+Z9CmsThIYj7UYyT/8Bf8AXzOS8FsRqUyYGDCT054Yf40njMN/a8DEHb5AAPb7zc
fr+tO8HuItUKkHM0LIv4EN/JTVrxvH+7sZQp4Z1Zu3O3A/Rq2emIXmjhh7+Tyt0l/l/mcrX
ceDx/xJJP8Ar5f/ANBSuGHSvQfCFsU0WFgxbznZ8ehzt/8AZaeKdqZjkUb4xPsn/kcxqjmT
xoScZE0S8ewUf0rd8boyaNCSP+Xhf/QWrl3uIJPFEl0jAW7XpkDHspfOfyr0j4j6aYvD8wk
TbJA6SYPbJ2/+zVFT3Z00XhqvNRxNuuv5nlC/dr3PwV8RbLSvhKugy20jXPlXEUbL0PmO5y
fpurw6CJ55I4YlLSSMFVR3J4Ar0mDQTbWCxouRDHksO5xkn8Tz+Na1qvJY48Bg/rHO3sl+J
5lHT6ZHT63PPCiiigAopQKesZPagBFXNdz4WheLRBuAxJM0ikHqMBf5qa49IG2naOa3JfFG
qF8W9hbxxAYVSrHA9BgjisMRGU48sT1cpr0cPW9rVey007mZrFp9n8Q3cYyQzeYCe+4bj+p
I/Cug8LWYjjnuiOWxGpz2HLcf98/kaxNQ1O71RYRNZIk0Z5lXPI9Oeg59atDxHqNvFDb29l
AqRIE+YE5I6ngjr1+pqZqcqfKtzXDVcNSxrrSb5U21p3/yKFhbyebMtwCJlchw3XdnnP410
GgxlNRmznb5B+mdy4/TP61kNfXF/qKTvapAwjCvs6OQT8364/AVZk169sY1gtbSEkE7nYE7
uTjOMeuKdRSlGy6mWDnRo11OT92L3tuWPFVuy3VpeclSphbjgYJYfict+VaLafLN4AuFRAJ
PJMxzx8ok35/75Fc/N4jvbiAxXVhBIN6MMAgfKwOCDnOcY/Gr1t481a2n3JY2xjz90ht2Pr
n+lZ8lXkiktmddTE4R16tRN2mrbdXv/XmYsChrcfSvYfhdeNqugixGWubGXy+pJ2HlD7fxK
PZa8dW4M93cTeSkCSyM6xIMKgJztHsOldD4Q8aXfgbWZdRtbVLtJYvLeB3KgnIIbODyOfzN
bVKfPGzPLo1nSlzIs/FFWT4sayshywFuD/34jr0XwN4hXwR8KWuZEZ7jUbqWeBcYAA2x8/i
hNeOeKPEU/izxXf69JarbPdbMxK24LtRU6/8AAa6zxF8X7nxBp0WnyeHLG3ghwsIgdhsUdF
AxjGParknb3TKm48y59jmpLfUNR1+/vPskjG8uHm3Ih2Zdt2M9BjOPauk1nTzoPw6uhKxWe
8kjjyOMsSGI+m1SPz9axbHx3JYcpo0Dn1aQ/wCFHivx2/inS7XTxpS2axTeczCbfuIBA42j
H3j61hy1JSXMtDtdTDUoSVJttq21tzoPhJd2Y1C50O+cIt7H5lszHjzl6r/wJf8A0EDvWX4
u0uSPXZLy2jZ8HZMqjJ46N+XHtgVywZgqMjskiEMrKcFSOhB9a1U8X3iszX1qLmU/8tFfYW
PqeCCfpinOnJT54LUeGrUnTdGu7LdPezL+iaZLeTxXEsTC1UhgWHEnoBnqPX8qz/GMiv4nj
jGN0Nuqv9SS38mFWrj4gzm3RLPS44ZBwXllMg/AAL/Wualubq+vZL28k8yeTBZsAZwMDgcd
BRThUc+eegYivh40PY0W227t2tsalgGm1OyiUjc88ajPqWFeg+PvA+oPpVn4j0+CS5FuDBd
xxgsyJncr4HYEtk9uO2ceWLcSQyJLC5SWNg6MOoIOQa9K8O/HXVdGs3ttT0a31JWG0ukpgZ
vUnhhn6AVpKDc1JHIqyVKUH1a/A3/gr4fmm1ObxReW7LYWluwgd1/1jnqV9QFDDPqR715l4
x1ka947vbuM5iRyiEjBxuJOfxJFaOvfFHUtRa4TRbRtGguIjFIkdw0jFT1wcDGenT8q461T
yuT1ojFvWSCc4/DB3Tt5fI6OK4AXGe1aWiXgkjltCfniJZB/sE/0JP8A30K5YTkd6b58sUy
TwSFJozlWHb/Ee1TOlzxsdWExrw9VVF8/Q1dXsZrPU5rxI3a2uDvZhztc/ez6ZPP447VqaR
pzpL9qnjKEAiNGGDz3I+nT65+uXH4ymjjCz6cryf3o5doP4EH+dR3Pi+8nG2ys0tyerO3mE
fTgD8waycazjy2+Z3RqZdCt7dSb68tuvrsOhibU/HczlcCCYF8jIxHgc+xKgfjVj4iSPca7
pwfZuSwRML2+dzz781l2GqX2lx3DpbpNcXD72lkyT759e9OvNWvtUtfJuLKLfvBSRAfl9eu
euK0UZKon0SscU6lCeGkm3zuXNt+FypokU3/CRaYsAYzG7iEYUZO7eMY9817/APE6zOpeEd
b0e5uvPvLIJd2hl6/JywBHfYWAHc1494Y8RXPgnVm1e30u0vbnyGjhF0pZYXJB3jHOQARwR
wx5ro0+NviCXVBqFx4c0OaX+JlhlDH05MhH6Vc4ttSj0OKlOMVKE1o1+JY/Z50r7f4w1K5l
gEtpBYFHLdA7SIVH4hH/ACq/+0jpbReINE1UI3lzWrW2R0BRiwHt/rD+XtWFoPxg1vwrpRs
NF8O6RbxtcSzuzxOS29ywHysv3QQo9lFN8R/GHXPF3hy60bV9B0qQTYMU0UbhoWH8S7mbnq
M8cE1poYa7HM6Druqw6S+k29/NFaCYzGFJCAxYAE49BtH51R8SWjxXkd2ckXC/MePvDg/pg
/XNR6c1xYSfaVj3YXDo3AYen54P4VfufFv2i3WCTSoWVZEkw7bgdrA4wR3AI+hNZNSU7xWh
6FOdCWFdOo7S6aHpvgPSHl8N6dbOyrKULr9GYsP0YV5TeeEda0/V59OmsLhTFK0fmvGUjYA
n5gx4wQMjnmtqH4l31vOs0dkgdTn/AFp/wqTVvife6zKslzp8YI/uyEZ/SsacKsHJ21Z0Vq
mFq+zhKb5Yq22pT8QQx6V4Wt7CKT53lAfAH7wclj+e38MVyQHFauua4NaFsotTAIdx5k3Ft
2PYelZfauilFxj725x4+rTqVv3XwpJL5I9S0DU5hpFnLbu4JhVScnJIG0/qDXmd/cC81W8u
l+7NO8g/Fif61uaT4ufSdMW0NkJ2jLGKQybQuecEY55JPUda5tBis6NJwlJvqdGYYyGIo0o
x3S19dDovBFgdS8b6Nb7gqC6SWRieiId7H8lNXfiTaRWvigG3cyQtHgSEdSGPH5FfzrB07W
J9JWc2ygSyhV35xgA5I9cHjv2FS3niGfULGS3ureN3YgrIM5TBHIznngj8atqXOpWOSEoex
lBy31t5oTRL7+zNYtL7DFYZAXCgZKdGAz6gkV7Z4u0h38D6pdW8XmRLbF/MXkYxnOfTFeDW
/XBr0lvizqMfw6bwi+lRTK1q1qLvzSCEPA+XHUDA69qVSipyUuw6GKnSpyprZnEabMbNIbt
VbdE27A/iHcZ9xkV2OraauuaH5dtIJHfEsJzgEjp+YJHPTNcMhZLIIevpzVvRvE15ojCMRr
cWwOfKckFfXae35EVNWnKVpR3R04DGQpRnRrfBJfcyrp+g6nqOpjTobSUXAIDh0IEY9W44F
ej+IvI8J+HQsb4mEYgt+zM2Mbvw+8e2frWdH8XWt4WWHQk8zHymS5LKD7gKCfzFcPreuah4
j1Fr3UJAz9ERBtSNfRR2H6nuTUuE6rTmrJChiKeFjJUHdy0vtZGao4r6B8V+KtK8RaRZ2lv
Av2Sa1VpQyjezMoxk+oH614CBgVraXr8umxeTJAJ4RkoN+0qT74PHXjFaVoOUfd3McBVpU6
v73ZnXaRoWmaVcPehpSIkZi8zA7FxyeAO2a7HwWh1zw3HcNGSbp5vlznCmRwB+AwPwryLVv
E1xqVr9lih+zwNjzBv3F8e+Bx7VueGPifq/hHTrez06xsZfJ3Ze5V3zli3AVlx196wdCc1e
T1uehUx+Hpy5KCtBJ/Nuxxjwy21xLBOjRzROUdGGCrA4IP40VteLvFEvjDxA2sT2FrZzyRq
sq2y4V2GfmOecn39BWLXaeEFFFFAE0cRbFa1nY+aN2OlLaWW7BNb1pbqgG0VEpWOilS5nqX
vCmh2d7rEdrd2V9dRyqV22WPMU/wB7BBBA9OPrWp4v8NWvh+5gtrax1GJcHdcXihRMf9kAc
AfU1t/D3XLbw/rFxcXNvPJC9uUd4E3NEMj5j7Vr+LfDH9o3Ph+4g1y8vbHUpRFEbxyzxhjn
IJ5I+o9KzvdG/KoTs9jyVoFz90UwxL6DNeva94M8J2VvqVml5aWl5aw7oJZdURpZXAztaIg
bc+1Zng3wtoOteF3nEMWpa2zP/oTX32dkQdCoA5/Hj34o5WDqRtc8slwhyBU+maTqGuXEsG
nWpneKJppOQAiKMkknAFeo6VcaNB8EtXF9Y3DCO8Mc6JJgmbI2kc9B8ufoabY+GvC/h/S/D
9hqUesXN34kRBJJZzlY8EqQrAEZAyOxPU1oomMqh4w8gyeBWjd+HtSs/Dlnr8sSDT7uRooX
DgksM546joavfEjRrHw545v9L01GjtYQmxWcsRlATyfc16j4a8IReNPhT4Vsbm6EFvFdzTS
qp/eSKC/yoPX+VVYyczwUvg0m/Nem+GfDvhjxP8UbnRhpF1ZaXBBL+5mmcTF0x8zc8H2qPX
PDPhG8+G154i8P29/azWF6LV/tMofzhkDJHQdQeKBXOZHgLxINcsNHk08Q3uoRedbI8qYdM
E5yCQOAeDzXP3ltLY3s9pOoE0EjRuAc4YHB/lXuNtpMGj/GrwfFbzXUiyaaJCbidpSPkfgF
icDjoOKx/EHhzwjrfh/xhqulwX8GpaPdsZJppQyzEuc/L0A6+/ApiuePg80Zwa9mtfBHgrR
9O8LWut2Wp32oa8FYXFtLhIy204wD0+Yep6muC+JOhWHhvx3f6VpsbR2kIj2KzliMoCeT7m
gLnMB6v6RpN9r+pw6dpts1xdTHCov6knoB7mvSvBvgjw5rfgQ3dvbRax4gZZGktG1E27wAZ
2lVA+boOvByean8DeDtLsvBKeJ9QuglxeTPbBJNW+wRpHkqwL4yxOD8vf8AWgLnkE8TW08k
MihZI2KMMg4IODyKv6F4e1bxNeSWej2Zup44jKyB1XCjqfmI9Rx1r0bRvAXha++LM2iQ3qa
loj2bXMT29yH2nj5S6HnBz+lP8G6V4T1fxheWehDV7eC10yfzZmujE8zhgM5Q/dIP3aAueR
kFWKkYI4IpOO9ereCPAWg3fgaXxNrRhmZ7kwRQ3OoizhUA4JMhB+brgVyfj/Q9F0PxH5Oga
jBe6fLEsqGK4WbyycgoWXg4I/IigDlhj0pwNemeEvCnhq1+H8/jHxLb3eoQ/aPIjtLV9u3n
GWIIP6j9aofE3wdpnhm60q70c3CWWp2/npBcffiPHB/MdaQHPaX4S8Q63aG70vR7y7t9xTz
IYywyOo/WpofBHiaa5vrddInWewgFxcxyFUaOM85wxGenQZNd/wDAbVb8eIrzTPtcv2FbOS
YQbvkD5UbsetZvhJJ/FK+NdQ1bUL+a6ttNYrIty6FgN2FbB+ZeBweKAueZAjvWloumXOtap
Bp1isZuZjiNZJFQMcZxkkDNehaT4b8GWXw90DXtcsb64uL+7a3ZbecqG+Zhk+gAHbrWhb/C
zR5Pixf6J9onTSrO1W82+YFc5xhd3pk9euPzoHc4HV/DeseH4LaXV7Q2puC3lxSOPMwpxkr
nIHoe9M02Ka9uY7a1t5J55DtSONSzMfYCuv8AiFpWhPo0WtWWrWsmqCYRT2qawL9mjx8rBv
vcYAx0rI+GXiGLw74xiv57S4uYRE6utum90BHLAe2OfbNS0axm0hNX8N6voyIdV0ye1R+Ea
RPlJx0z0zWZDDEMDaK9N8caNHq+habr+m+Ir+9068u/Lji1By3lM5wSpOCACMY/WtiDwZ4K
g8W2/hSWw1OW+Fv5zXXmkI/HfB4H0HXip5X0LVRWuzza28NXN3ol3q0MKGztWCSsWAIJxjj
v1rNisIc/cHFej2kUdn8OvGdvEMRw6gI0BOcAOAK0IPCvhfSX0PTNTtr+8v8AVowy3MDEJG
TjoAe2ff1qeVmnPHqjyG5tkWGRVHUVy89thsba9A8V6WuheJL7S0lMiQSbVcjkggEZ9+a50
2iySEkcGnGVtyalNTs4nOC1Y9qrsuDXXS2aLbvhRuIwDXN3MJViMVopXOadNxKeKKcVIpuK
ozCiiigAooooAmh+9W3FbgQ/MRuA4Hr3rFgOHFb0Nw4iH7xBx0x2qZFRKN1EFXeGGCKyn61
q3twzqQWQj2FU7Oymv7lYYULMxwAKaEyqqFjgDJrRtNCv7wjyYHbPoK9S8NfDy2tI1n1JBJ
IRkR9h9a7NVsNPjCjyLdR6kLUuaQjwn/hDtVEixmBhKylwncgYycfiKo3egahZk+dbuuPVa
9G1PV0HxQ06ZbqM2yfut4cbNpTnnp1Nd9mw1BCu63uFPYENQ52Ji76nzS0ZQ4YYpK9p8R/D
20vo2m09Fil67OxryLUNOn065eGdCrKcEGqTTKKeKKKKYBRRRQB3sdoEjU44xUgOzpU4bEY
HbFUpmwTg1y7nrWUUbWh+K9T8N3T3GmzLG0gCyBowwYDtz/Sm+IPGms+ILyC5vbs7rc5hWM
bFjOc5GO/HXrXMyTEZ5qs89Wk9jGUle/U7LUviX4i1DTprOW4gX7QnlzzR26rLKvozAfyqn
pnxI8Q6JpC6bYz28cSAiOQ26GSMHJOGx7981yLy+9QPJkVokYSaNhvFWpp4dutCWZTY3Mwn
lUoCzPxzu69hWlpHxY8X6FpEemWWop9mi4i8yFXZF/ugkdPrXGu1QMeaoxk7mnr2v3/iTWJ
tV1KRZLubG9lQKDgADgewrRtvHWv2emaZp9te+TDpkxntSiAMrnOcnuPmPB45rmaM0yTsG+
JPiL/hJf8AhIVktU1MwmBpltlG9T/eGME8detZUfinVIvDd14fSVP7PupxcSp5YyXGOc9R0
FYwNB4NAHUSfELxDJ4h0/XWuYvt9hD5ED+SuFTBGCOh6mqkXjDWYbDWbJJ4xBrD+ZeDyxlz
kng9uT2rCoFAHa6N8WPGGg6PFpdlqK/ZocCLzIVdkX+6CR0+tc7r2u3/AIl1ibVdTkWS7mx
vZUCg4AA4HsKzSuKBQM7PTPib4m0rQU0iyubeKGOMxRyC2TzUQ5yA2Pc89feq2gePte8NWU
ljZywTWbyeb9nuoFlRX/vDPQ1zCEZoIoA6ODx94ig8Uz+JBeq+pzRmN5XiUjaQBgLjA4Aqh
oHifVPDV/cXumSpHPcRNDIWjDAqxyeD9KycUhFAHSeG/HWueGLWazspYJbKZt72t1CssZb+
9g9D06egqhruv6l4l1WTUtVuPPuXAXdtCgAdAAOAKyqXNAHV+FPHviHwcJY9JvAsEp3PBKg
dCfXB6H6VQ8ReJdW8Uaj9u1i7a4nC7V+UKqL6ADgVjK1DtSGbHhzxTqnhTUJL7SZUjnkiMT
F4w42kgng/QUmkeKNU0OHUorGVEXUoTDchow25TngZ6dTWJmlBpiNuTxVqs2gWGiPMhsbCY
zwJ5YyHJJyT1PU1oN8QPEb+Kh4kF6I9T2CMyJGoVlAxtK4wRXK96UGgDqPEPjnWvE9pDZ3r
28VnC5kS3toFiTeerEDqev51U8OeJtU8Lal9v0m4WG4KlCTGrgqeowQfSsTNKDxSKOw8SfE
DxB4t8ldUu18qFt0cUSBFDevqT9a27T4w+MYbeGAajGwiGN7wIWYYx8xxzXmobmneaQMZpD
TR2H/CY6mNN1LT/OT7PqM3nXC+WMs2c8HtzWrpXxT8U6RpS6fa36mFBtiMsSu0Y9AT/XNed
rIc1OsnGKVi+ZPc3J76a/upLq4laWaVi0jucliepqaIhsVhJMR3q7BclQc1DibwmabbSuKy
bqx8xyVq4s27vU6bWFSm4lyipnOz6e0aZIrNkjKnFdlNGHUjFYV3ZlQzkcVrGVzkqUuXYxS
KSpHXBqOrMAoooFAEsX3hWkCRHjHJ61Stly+fSr2Pl7dKTLgiq6F2AA611OnxXWgrZvDsin
uVLiRkDFRnAxnj17VlaLafbdWghxnc4Fdj8SIxp9zpBQYTyXjH/ASv+NF9bGNfm5Hy7npl3
8NbSz01rvxL4qvjbpgyGNiqjPHfOfyrj7pPgtpjnzotS1Ru5BlH9Urqfizr2fhfosyvzqDw
yHHdfKLH9SteF2kU91aXk9sCbqPbsA+8Ac5I9+KJSUVcnD0Z1K3s4K+l+reibZtaknh5vFt
reWuiXy+FlmVmtSr+Z5eBu/izydx+93rpvO+B+pNtFvq2kn++DKcfq/8AKta00qxi+EOk6v
NbFb1be5kmkGQ77GYjdnqeMc15Fe339pzTyoi2tmSPMYKN0mOgPqe+Onc9M1mpy5rNaHaqW
HdP93J8yeqa+d79vU9o0r4a2Ouac1/4H8fakLRXMe2dWdd4AOD9zHBH8J615O0mo+JZr+3v
GjuLizRn85YwrMFYKc4xnr6V61+zxfouheIIWYpb29wk/wAxztDKQST9EH5V558Lo/tfiDV
JXGVe2YN/wJwf6Vo9NTnPPZEMcjKRgg02trxTZCx125hAwFc4rFpgFFFFAHeNLiMfSqM0/P
WoJLnKjB7VVebJrFRO+dQkklqrJJQ71A7Vokc8pA0lRs9NJphOaZm2KzUw0maKZIlFBooAU
VIBuHvUYFSAEUAIVqWKPcD9M00c1KhKKfegZA9NzT2OTmkK4PtQAinmpSdwHrUWMU9T6daA
QuPWkIzTycjtTOhpDG4xSHrTjTaYgHFKTRxRxmgBlPWm0ufloAc3rSZppPFJmgCTNKDUeaM
0AS5oJ5qMmjNICVTipkYDrVXcakVqBpllTxU0b1WQmp0A64NJlpltJMd6uwyHFZgZVwDmrK
yhV4NQ0bwkaIkzUdzAssWewqqk2OadLc/uyAetSlZluSa1Ofu02SEYqmavXQLMSapEVujge
4lKKSnoMkUCLtqvy5q0funjnFRRLgKPapCOCT0HSpZtHY2/BhUeI7Xd/wA9BXafFWwNx4bh
vFBLWsw3H0VuD+u2vONIujaapBNn7jg17hdwQ+IPDs0BIKXUBXJ5wSOD+B5/Cplo0zOR5r4
r1w6p8I/BkRcmS2lubeTPYps2/wDjjrWXYwG8hgv9KukjukiWKWGTlTgY57jpXMXRu7YNpl
wWVbaZyYj0VzhWP/ji/lT7Gx1GdhJZQzk9nTI/WlVjzLex14Ct7Kpbkcr9tGrdU0es2NrPJ
oSTT3UMgdHF3YxuylRyMc8MCOevfFcxD4c0fxM5g0u9W2eJWKRFjgHqcqfm/H/CulgUWPw/
t5HWYanBbTTXolfOWDuEXHXO0AntjHc1zi39h4j0USQ2RttVt7mMxzbxyM5b5uDgKCTngYr
lhBxemy7f5Hq1cVRq3jPWXaUUnbykrfiW/AGsP4b8H/EGKUBZjZxRAZ6OzPFx648zP4VofC
bTjDpN5fsP+PiQIufRc/1P6V51fXcupaxdQ2JYx3kyqEAx5mOFP9a930mxi0PQbe0GAtvEA
xHc4yT+ea65N8qufPT5edqOx478Qtv/AAk1zj+9XI1teKL37frlzMDwznFYtaCCiiigDVMh
IFNLUwH5aTNSa3H57GmPgZGc01mqMuaZLYjU3NL1o20xDMU5Rml208LigLDNlN21OoyaeYf
zpBYgROeakK44p6jHXtTTQOxGvDVO/EQFQ4weafI2VFAEJPNLnjFN70tMQ6j7poFL1FAAT3
FHWikpAL2xTcc07GaMUwExmm96d3oxzQAzvR2p+OtNIwKAG0UUUCAUUoBPanhKBjMYopxNN
agAzT1NR0oNAi5GSxAz0qwuSM+lUEfFWkmOzb2NS0aJhI53daVZTTJFJOaatAXLSympA27r
VZanEjDHNItMbPDuXIrNliIPStuIq3WmT26SzBU+73oTFOF9UYOwjtVi2hLknsozVi6iUS7
VGAKuWVtiAkg5cfpVXMbakVvGZGCjqevtU0sYH3OUI4NWbaHauPlLHls5+VafLEvlBRgL/A
QOSe9TfU0T0MmNC0o7AHJxXqvgPXFktzp07jepzGT3FecwwhULHB/vccipYZZbSdZIW2SJy
pGeRQ9dCGjqfiNpFta6m2sW9qZ5hEDcJtyiHOFdvXPTHtXC22p6jJKbqS9uI4YSCxjbaM9l
UDjJx/M9q9H0/wAWR6mHhnlt4pZoxFM1xGXV1GewI/vH65rlPFvhG706FLmxlF5pajP7kY8
onqSo7H157A1MY9JI2VZwilCVvJd/M9A020tW+HumeK9Rd5ftC3DXMJUMuEkZeB3+UDg15N
q+sW8s1zDo9sLKxlcllH3pB6E9l/2elenw3av+zrZqDzD9qiP1MhP/ALMK4bwj4Mk1WVL7U
v8AR9NQ5Jc7TLjsPb3ojTjFuyM6mNr1ly1JXtt32XU3/hh4X5Ou3kf+zahh+b/0H41v+OvE
EdjYGxhk/fy8NjsKh17xzp+kWotdMKM6rtXYPlQe1eUXepXGpXvnTuXZmzzVJXd2YxXcozM
XkZj1JqKpGqOrKCiiigC8DxxSE0gOKCaRY00wrT6MUxDAKeBmjFOApAOVcmrBh2xrnHJqOP
rVmRgOAcgUi0iqEwSafnjHenZx0NMYAjjrQPYYzAmoiaVsg0wmmQ2KTmgnikBoPSgQ3vS9a
KXFMAHFOGCeabQOKQDyMUm09aUN604HFAyPOKXdTivBpgFACGlHFGKdjC5oAaaRsYoNIaYh
nelApcUo60CJVUAjNDNg03NIeaRRGaAM0/FKMCmIZtpMYqXFNK0BYaDzU6MKhC09RSBFjdn
pTkTJ64pqr0qdVyAKRohu3C/WnYJHHantHtAHelCjYR3pFWI0cirkJHfr61TA5pZZSiEL3o
C9kWPKS4lwrqAOue9aKW6LGAZSeMYQVz0E7LIP8KvteysApJxQ0zJWZpJBD/019+KkNvBj7
jn0ycVjRzuxzuIFTpI7DJHHrSsy0kWGiiLY2SA+3NPNrER1l/KsxncyHbninNcNEAN24EU9
SdCWe0VMGGTB/wBriq8fiDULB9sFywA44PFQXF3IwK5BHuKzXOTVIh2PTbPxFCfg7eoyJ56
aiflCjaCwjI46fwNXC3XiPUbtdslw+0DAXPAqpHqU8ejz6ap/cTTJMw91DAf+hVToSJSs2P
aR5DliSakhOHU+hqAVLG+whh1pjEYcZqOpHYsST+VR0AFFFFAFzsKTFGaUUixMUoFPxRigL
DcU8AUoSnBcUDsH3cEUeZSZ7U0jnFAwLc0m6kYY600GgVxxOaYQMUuRRjI4oER96dSEUA4p
iFo6UZoPPSgBKO9GDRg0AKKdnikFIaQx2TmlApmacGoAD1pc8Umc0maAAimkUtOXkHNAEZp
R1oxSUxDzikzTeaWgBwOetKAKZSg0DJNtOVQeO5pisaljI3EmkNDDHg05AoOSKkLZTGBTMU
h2JHKpgA0qy47VAQaVc0BctCQsc04HIIFRRqc1cji46UnoaRVyJI8ngVNLYO8WR0qeKIbxW
1bQo6YOMVDlY1VO6OQS0fzNoUk+1W5VjS3RQfnzz610UmnxoSUAG7qfSue1EKk7MANoOBiq
UuY55Q5RY4DOFAwoFXpFWK18vGDjqORWfZzyA7UHJ74rSmmjdAig7zwRikwRXiKxxsoGZCT
UC2bBvMIDewNTxqIXHmKSew9atqwMX74HPZsdKLhY5+WI5ZFTLE/lWfNEUPPXvXQyMiuZAu
4kYyOxrHvjulZvWrTM5IzzRSnrSVRIU4HHIoC5PFSrCT1oAhNJUjLimYoASiiigC5jIp6rm
kXoKmUUjRIaEp22nheak8vikWkRKKUjilIxTc0AMZaZyKlpppk2Imb1ph4pzc03igkAeeaV
uOhptISaAAmm55pDmkpiHilzikFOxmgBwYU4MpqMDil2mkMc2D0NNA5p6pmpPK5oHa5BjFN
Jqd0C96gNAmGTRmjvmkoEPAyKXpTQ2KduyMUDExk0uw4zR0ozxQAbfWkxS5pc5FADcCjGKU
gUAUALinp1puKcvBoGh4BNOEZp6dPepMZpFpERXigLzU23imgYagdixDF0q+kfFV7fkirqL
WUmdEFoRONnSr9nMiqAx5qlLt3Z7VHvxg5/Cla5V7M3HkEqkevSuX1IIJztO5R+Wa0xK7Rk
KTmsm6ibdzkA9veqgrGFZ3KyTKp4GT61ejvF4ABL9j71QdViHzfeP8I7UwSBSCDV2uYXsaw
kIbfMcHGBjnitCDZLDuHyH3PWsKKUuBv4jStS2ZZ1wMcfwkVLRSYjiPEhHABBb86wtQZXlY
r0NbkiBI5DnCkd+3NYt9sz8g49KqJMjLPWlVcmg9angUFhmrMySKHABNTGMbcY5HbHarEcW
R6VP5Py7txweCRU3LsZhh/+txUMkWM/4VsCEZ2jdkfd4qCaEbepGeenei5NjHIwaKmkTDY6
0VQide1TIKhWp4+cCkzVEyqB70pPHFOC8VHIcdKk12I35qPmnEHNIwxzTM2NJxzUZenkGmF
T6UyWN3U0nmn7RTSKBCUUo4pDzQA00mKcaB9KYhB0p46ZpVAzTiODSGNHWplA281GoJHSpB
QNAQQcinLml2k/Sl4X6UirEbjJpnlk9qnGCan8r5RRcfLczyuKaUNWXTBNGwbRTJ5SttpQt
TeXSMuKBWIhS4opM0CF20mMCl3ZphzQAtKKbThmgBMmnqTmkHNLjFAE8ZJxU6t+VVUYipA+
aTNEyxkUAZqIGpYuopFp3L1soXlulXHfI4GB2qpGOBjpVgcis2dEdiCRueKRDkk96lZPaoD
8pzQiWW4MqeOTTLuJnhJGAd3U/SnWjfNz1PSo9XulwsCnGDlvr6VUdzGpsZLWmTzImfrSra
IpBMi1GZF9R+tOUqxwDj3x/wDXqzCxOIFlbmVR+FXreD7OAwkQn0JqlGFU9cj1x/8AXqcyK
e/86lstRHXBy+5yjFjwAeBWdPZyMSQAfZT0p87YOFP60QSso4J5NNEPcy5oTGfmGD6GnW7b
W4496t30ZDbiCCwzzVWBAXwf0qieppQuW5JJJ68VcCNjBXgDNXdJ06IrmQbj2rZbT7fZxEC
azckaJM5ojABBAPXNQTjCN0IzW1NpmSSBgVkX9ssCnLHd6UJpiaZhzsDIcYA9qKjlPz0VqZ
lpV4BIqQHByKiDnAyacGpGqJw5NL171GpzUqqB1NItDcGgquPWnN9KjLdqQDMc9aQinnFMb
NMkiY4phOae4yeKiIpkMdkUYpMZqWOPNAERU0YxVnaoqN1GMigdhifeqxHII5AxQOO4PeoU
Xmp9ooGkMLDcdowKaGINPKgcio2JoADKw70qtnqahY0KaCblpXA+tW1mAj561SRDkGlbOaT
VzRSaHO+40OcKKjHA5pWbPFMVx6nNNkODQopsh6UB0I2NNpTzTcUECdDUm3dgjvUeOaemRQ
CBlKNjNGfajb3pccigBQN3SpdhIFSJEEUFjye1SrtApXLUSuUpVQip+ME4zSNlVGR1oKsIg
ycYqZMA1XDYNSK1JjTL8TD14qyj5+lUA21Avc8mpon5qGjeMi5jPTpVaVSrZq0hyKHiDD3q
E7FtXRUjdt2RwfX0rNvBhzyS3cmtryMDpVG/g2pkjH171pF6nPUjoY3OasW4BkXdkjPQd6a
AoHf2FT2vE67Vyc8CrOdE7ndN8ibFA6Uwfcb1z1qWQObj5+W9BTxCSpPQKex/lUtllFuc0s
WVcEevWrj220Akfe5TnpUMsDI2wfe789aaZFiDUZPmAJycVSt2xJTpkY5PJGcZqBCVbrVIl
ncaVKPJT5lHH1raDjbncMfSuJ0y72fLngmugjufkGT2FYzWpvCzRelcbT8y/lXNaycg4249
e9aEl3w/oKwdTuA52g5pwWop2sY0n3zRSN96itjAnzxSqxptPUUiydGGKfuqJWA7U9STSLT
JY2BPzcCmuNr8HI9abuwPak3DsaB3HgcUxlyacHB4FOClqA3IdlN8vNWxH6inGIY5GKLj5C
okOalMWwcdalB2/dGajLNk5HFFwskQnrShKeIyxzU6xAAA0XEo3IY4cuAeKsSxbDtODjuKc
EwcUsg3fXFK5fLZFWSMquccetVn6VcYNt25yvpUJhJPSmiJIplTTkXmrJhPTFOWEqM4p3I5
RIutOYAKalEOMGkaPNSaJaFbbkgUm35yO1WvK7e1QlduR3p3E0IBgU1lyPepdp2UxQc0A0Q
lSDQFzwasGMFuelRgYcfWmTYi2c0Ac1M5CuV61EeCTQK1gPJAp6JzUYO45qdcnmgaHn0peQ
OlN71MxBj+lIsg346013JPJpGbnioySaZDZIrfNVuNFOOeepqmnHNTqxC4B5PWkyossbwST
3qWM1TTk1dhQkipZrF3L8PQVbVM1BAlaMUORzWLZ1wjciEYCFnbAFc7qLtJKcbivauqkhBQ
1z2oM0blleqpswxEWZHlscfKfyqxbRSeaMKwA7gVEbqUH75qaC7kEgy5rY40i0Y9rEkPuP3
SwxViNlLb+iDiqNxcOxGWJ59aZHK7EKAST196i1ynoaZMeDn+IfKTVWUDG3ky5pwt7nGTC3
PqOlVpTKmflIP97vQkJsq3AUAAZ6c/WqSxl3woqzKWLEYx7VLBalyuf4qtaEWuFrASRzz6C
te3EsoC9MCrlnaW8EajbucjoKLuMFGKDYw6gVLdzVKyM6eJ1YoXwpPPNU57VFfnp3rSggjB
8yYlsngdzV94oZU2hADjoeaL2Fa5xksIVyAMjtRWzc2UaSkE8dqKq5m0Y6rwMinhRSjgCkJ
HccUywB2mpd64woqByv8ACTSBuKAvYczZNIATQoyasRQNI2AOtAtxIUBOD1q7HC3TH41oWe
iuyhiprWh0hmA+X6Vm5G0VYwlgIPIqY2bSDpXSR6Kq8tzVj7FGgAxyaVyro5FdPYnpTxphP
GK6KS3VD2pF2LgkdegpXYXRhLpm0cihNOLyd8V0Xm27DaVA9TUsZtzgLtqrMXOjmTo8xJAU
n0qNtOmjheN0wwOVr0CzWEgHAOKS/tYpSpVVP4UBe555FZGQcjmra6SxUHFdfHoa5LhcVZT
TwFxt/Si4WOFk0sqOVqubFsj5eK9Bl0xSn3efpVCTSscgfpSuFjkjYcDA6Up005HHWuvj0k
FckU5tNVecUXHc42ewKR5C9qxpIWDHg16HNaAqVI9qxL6zH8KgZqkS9Tl0jb8KVY8ZrQmgC
DjrUXkMpVuCDTBFQR5U56imtEo69+laclrtkBHQjmq88BDIQOCaAdjKZGEnI6daa/JJ961p
4B57DHU1Ru4PLOQOMUzNoqA4OKtIRxVQLzVjG3GelMUSRmAYntUbuT0pshzwM5pimkNsAxB
pcA9KQrgfWlRckCmSSqnFTLGafFF0zzWhHAvl5xzUN2NoQuU4oiSBWrbW1RxQ4bOK07ePgV
nKR006ZJBbH0rQij28MKS3GMVewHHasmzsUUkV3jjMZ44xXI6usaSAIpOODkV186EAkdKwt
TgkmjYK2PX3q6bszjxKutDj3faW+Xk/pTPN+UKBj3q7PYyA4CYHrkc1GLJ8YAGfXIro0PP1
Io5MH1rd04qsYbHc81mwWDqdzKDjtkVoW6FUUejGpkXDfU1/NUjB5qndkBM7eo4qQE4HT86
guzmJQOSBzg1mtzR2sYNwD5zADvVyyheRsmRRjtUDxGSdue+a3NJsQxHHWtG7IyjG7JFjfg
+ao4xjB5pGQ8/vVxjGAtaz6cVQYBrPngZSeDWfMdHIij5ABB8/7vTIp4XbgiccdBtprKwJ4
NRlW24waq5PIkNnj818tKv4KaKZKORn+dFNMhxVzGc4qFnzT25FR7cmtDNjakRN1PSHd2q5
BaFsfLQKwWtm0rgAZFdZp2jpEiuyjNQaPp+1wxWumkiKxgAVDdzRKyEh8pIwuBU+5VAwBVB
lkAyATUT34jUh+1CFcuTXIVeOPoax7jWYYNxZvbGapXd/NcEraxu4P8WMBfqaz5LaO2YStK
00u3d8wBAP056VVkK7L0msXEoV4bSRosgbiuAcnA5/EUt3JqcUaSOsChyMZOeveo5ddmv7M
Wr26bcbfMRcZH07dunpWZcpfPHLHK1zNHGd5yCQvuc9PrRdILNloX1zFmOVAGjJUgDpjipr
XVfMXJi346+WeR+BrlXv8y7t0oOeof8ACrNo0wJ8rc4PODwaZPodzZ3+9d8L5Xvz0PofSt6
xulmKhjXmNvfS20omTKuOGz/F7Guo0vVEukWaLhhw6DsalouLPS7aNZY8YHtU66fjnFZehX
RlCgmurRcqOKmxTdjGNmBniqclttGCK6V4xjpWXdRiiwKRi7MVFJHxV0p81RSqADmgdzFuR
jNYt66hCTjIravztyTxXGavdlA2ThR1NVYlsqXNyp+oqp9p7A+9Zcl080m1MgHtUkaui5OT
kdBTsQ5GuJiSA4bH0oaaMgYbkVni4UOB84H1z2qRZ1kjxjYWPJYfdFUK5djIlY5YZpt7GHT
NVJditugfODyTwCfbNPhnNyOeAnB9zRYLmeU2kj1NOdmwOOnQVoGyLuGxwaR7JlGMc1Ny0j
LL7WPPPrTAeaszWbxtyOD3quVP3cUyXcUNnNTJ8oVtvJ9aiijMjbenck9qfuLNgdBwKBo0L
cFiOfwFX14AqrYoQrHGeKsHI4rKW51Q2JfMCd6uWtxk4NZTNz0qSGUKwOalo0jOzOlSQbQc
1YjmwOvNZENyCo55qwHzzWTR08+hekuwqnvxXN3t+JGy3y89K1pXj2gE4JrmtTUA5BGM1pB
HHXkMurhGUe/vTBcxhAFwAO1UJXyqjimgnH3hjFb2OK5da5YybYi2M9Omacl3Pv2oqg56Af
1qrFKFY4G4ngYqU7kJJAyecA0h7ltr27QZLAfQCozdXUinjI/3aWJnmUjYNvqTSyNJHj5V9
iKQ7CW0jK7MeMg8+9dDo9x8yAvgHsK5eRyM8DB9O1T2d26MuCeDQ1ccXZnojzqEI3frWTPi
WUrvOD6VmJfyMTyeKnglLSKfrWNrG6ehDdJ5bkAn8TVQsf7xxj1q3ecyE89KqFcIRjkVSBs
ju2MLKFJORnk0Ul9kyrgfw0Va2MWzDVd2Ksx227tUtnaNKw4rei0vC5xVtiRnWmnb8HFbdn
pigrlavWdiFUcVqQ221+lTcdgtLJUVcCrxgyAMVNFFgCraRZxSGZjWJYcVUuNB81SSATjgE
cV06Q+1SGHHbimI8/bSbpGZYnCRDk/3P8/Snp4Za7dd7oVzljGOf1rqr6wa4bAJVeC2Op9s
9hVaOAWZd8mOONeuc9Ov+eaTTKi0amm+GbCK1PkxKzgfePJrz3WDfWcOr2sQVmlLK24ZYcY
4+oJruYtWubKSMlGG4FtxAGAPXmsnWDbahc/a/MS1uH4cMmVfj9DSd+gWueI7SX24Oc4xXo
ulaWkGkWnnxYuc8kjkDrj9f0q39itYboT+XpzODneCdx/8dqWQtI5kN1ECegCnAFKUnIUYc
phahZQidjsBU5qPStMmhvA9uxaNjg45yKv3VpNOMxSh29hit3w9py2pUzK5l9Avb607lqKZ
0OjWzQqrYrsYcmIH2rMtIU+zhgOR2xWsgxGMVSM5CP8AdrLu+Aa1H+7WVeHg0CRnE1XnqUn
k1FL1FBRi6jFkFmHyivONZE13dERr+7Q456E16jqa7rdgOFxzXmXiKeWO78tU2QEfLjvTQm
tDOjt4bZHdSHfBznoKTWI3tYbUFwTPH5h/2QCRjHbpn8qSCVfLKsDhhip7sw6hFFHI/lzRj
AY9MUdSbaaFPQ7QanrFrp7OF+0yCMOf4Sehru9J8Nx3ttc28/8Ar7eYxl17/hXKaNAmmajF
eLMkk0LBowuD8wxj616Zo0iabYSXF4yi5uHMropyRntTTuxJaHnus+GJtPlO0/KTwc8Gs2L
zIpVxENw4JPQ13muaol0uGUCMNkADkmsS1iS6uR51sFz1K9fyppjcUSaXZyTw+ZIw9W9vap
5rQeaOBXQxWkEVuBEmB9KzrhMS9KhlLQy5tNSSMjbznisO804wy/d4ruYoQ5HHWmajpYdSw
XnFJMbPOJY2hBXGM0xFIIro9TscruxyKxZIigzVpk21NWxiH2Vj6nFStEVNQ2E+IQvbOa0Z
UDYIPUZrGT1OyCTiZbxkDOKr5IbitC8nS2C70JB9KzWuoC+4ZAz0qo3MpySdi/bksRzg1oW
8iltrNgj1rMFwkcIlA47gVUXU8Sliv4A0ctwdWxv3skSq3OGHIrm72TMY71LPqazOW2EDnv
61RlmWRQMHpVRjYxnO5UZix+lHNalhpj3RyGAFXbjRDFHu3g49Wq7oxMSEsnzgZx61MjO5y
SFHqabJGYzt3DGe1KrYHbAHrSKTLamSIYHbsRg09jJIvIVRjPzZqATNJLuAA56Zp/mMwBL9
OOeeKViuYglD5KnA70igqqYc+49KWRy7DjpTQ2SQaZN9TVsi3BLEnNaMPmPHyzdfWs3TnDS
rxxjFdXZ2cYiyeh5rGRvFqxkeWdy7iTyOtRXPDBQTyMVp6hJbwc5/Wufu75Hb5QelEU2OTR
EzszEk/nRUBnXcTzyc0VpYyujp9PtFATj0rc8kBBxVOzTCp9K09pKgUMaHQIAeO5q/FF8+a
qQr8y/WtOFeaQ0TxRVbjiyaIUyBV2KLJoBsRIeOoqUIPapQoApSABVEleSJT2FVbixSZNjq
CpOSM9atuxB45qFpMnoKAMq7tJ22hAdoI6emckfpXPatpYvbktPGWBBzzjk4Hb8a7FsGqs1
tvHDEUmUmeeXmjxxhvJjOfx4qNoFjICg5xnk9K7eTRxKfmdiPTNImhW6HOzP1pDucpY2s8s
qkq2K6+xikQLgVbjs41UBVArSsrTkE/dosLmLNlCxUM35VfxjikUBQMcUtMhsY4yprLuula
p6Vm3a9aY0ZBHzmoZRVhh85prrkUDMq9XfCUP3T1rlb3RIH6gsAcgE5ArtZYg4IPSs6a2Ck
8ZoC5wFzppjbCjC0sVm/zYIwB6Zrs5bOKQYZciq39koDlGINAGFa2VyRuVgnGfujrVyO2ll
td0hZpOQwzjp6Vsx2DqAMirMVoq8mmI5Y6dNMybUIKgD5u5H+NbdnpiRAbVxjua1RFGvRRU
qR57U7isQpFhCMVmXsO1s4roBHgdKz9QhG0moZSKNoc7TW3NCHh6dRWLaDDAe9dNt3Qj6VK
KZxV7aA7xiuX1C38tW46V39zBmRsVzOrWu5HwOgpoRzNrOQuK0JdRSK2ByCy9s1gGYwuwqr
JOzHk1XJdh7ZxVkbkmsRTqAbeLcP72TVc357Wtv+EVZqzyeWVWSQewbAppmdeC7n6PTUTJz
b3NX7dLIu37On0EVIJ7j/AJ91/wC/NZizH1k/77qQTjHR/wDvuiwcxpCa5/59lP8A2wH+FQ
zXEwb95CgHp5YFVDLnsf8AvqnR20swygB9s0WBs0bPVFhPMMf/AHzVufWYpFx9nj/FaoQ6P
cOoIaP6EmpP7Hud2CV+tLQWpXlvyzZEUS/9sxUQu2/ux/8AfAq6+iyouTLFn0zVeTTZI+Qy
t9Kd0GoguGKZOB9ABSwTlHUjk4qCQbVwO5/QUzJwuPT+tMVy5c3LynngdgKqI+CpPrTnGRk
Z5FIkTHHB60AaVrfvb7QuB36VvQaxIYhnnPtXKvE4CnBHy02NXLgZNQ4pmkZ2Okub6Z87U/
8AHBVBprjP+qH/AH7FV2tmVMhyx9MVVcSA/db8qSSKcjURnIy8QH/bKisxZnUfdP5UU7Cuj
0O0GAn0Faka5x9Kz4FwqfQVpxdqTGh8a4kFaMQ+YVnbtsgNaMRyAaBmnbir6DiqNt0FaCHi
mJjxxSkZpVxS4FMkryRiqjoQeKvv0qsy5oGUyppuCO1WShppjpDIQpJ5qQIe9SLHUqrxQIS
K3BIrRiQItQwrVlRgUwYtGKeFyaXb7UEkR4FZ930JrSZeDWfdISDQNGM/3qTqKfMpBpiHJx
QMjZKrTR5GK0GSoJEoGZLwkdKYBjkitBkHNQtGDQBAGp6hn47Uvl1MiYoEEcGOtWEjxTo1z
U4TigCEqAKpXibozWky1UuV/dt9KGUjCtxiQfWuoiG6AfQVzMfyzge9dNbcwj6VCGzKuI8T
NxxWBqEX7uTI7Gunuk/emsO+j3RSfSmI8lv/APj4fHrUcTxoNxQs3uoIqbUF23Ug/wBo1BK
qIgCu5J6g8CtDAC3nSgFVQey4pSsauRnI+tMgx5o3HipCI2kZmLFf9mmIkRIyowmSfrVw3T
R7URYwAP7gzVSOQiPAwAOeTVm3WGUAyKxYnqGqWUh7XDBgAqEd8rUv2jaQECjv2H9KkMFrx
8jnP+3VS7McZ+SNvqXNIrYmW/mWYEucA/dzxU9zeTF1w5HGcA4rNg2O+W/LJrVjht2AzGCf
dz/jQ7IEmxjTTvGG4ye+P/rU0NcSKQzE5rZs7GCZtgiUAc/WtmLTraNceUhx6jNTzA4s4pr
CSQj7uMdzTv7Lcgcjiu3FrajjyU/75FSpYWxx8ij8KXOxcpwn2FkAB5q7YWDu4A4Pbiuzez
iWP5UT/vkVFAIUYDYoP+6KfMPkZkz6E0yBsjOKxpNKlt5ATgDPXNdxJdQqnUYrndRuVlI8s
5ye602CiYx3rkbsfN0zVdpHIf5j7c9K12WMnBjQjP8AdFQERHP7pP8AvmoTNOUzg77QS3J9
qK0PKhIH7lPyop8wcrOwjwI0P+yKvRngGqUanyV/3RVyLiMU2JD5Dg5rSszvhFZsnIq9pjc
FaBmzbHgVeQ8VQhGDVxDTEWVNP9qgU1KrCmJoGFRstPJppI9KAIWXmkIp5pvNACKOamSPPU
01etSrxSAmjTAqdRUKEk4q0i4xTEAFOCZpwUelSLgEUCIHjwKoXEWc4Na02MVRlH5UAjDni
qsI8N0rUnUE9KqFcUFEAI6GoZRg1O6kNkVBP0oArSY9KiK8U5moAzQMaFqRVoAp6igRJGMV
MtMWn0AI1U7ogRN9KtM1UL59sLUMpGGj/wClAe9dTaHMPPpXHRPm9GPWuvsTmH8KhDYy6Ue
ZmsW/Xar/AErduOv4Vi6ydllI47CqJ6Hj+rcX0uP7xqg25kBP86uai3mXMjepqhg1oYCo21
gSM1MjgFuh3D8qhCFjgCneU47UAKxYtjB+lKspVsjINM2NnpTcGgDRju933pduOnyCknuFY
YMxb6KKz+aOaVh3ZMk5Rsg4/CtC2vTkb5XH0ArI5pysQaLAm0dxpN2rPxJK4x/EwxWjc37w
AlQCc9zXIaZd+STnoRWjLehyPlXp71m46mkWaH9sPIxDDBX+6TSwa/J5+3ywwzjqc1z890Y
8sm0E+gNVYbpvODHk5zTUUJyPShdeZDnGMj+9WdK7BSQf4T3rNt9RIiIwD+H/ANepHu1dCC
qms3uaxegkxeTcBubPAH4VWaPy1DPGykeuRVi1kVizMo7Y9qZfMrx4XAJPrVX6AkU5bqMHH
H/fw1EbtP73/kWqk643cjIbsarFTzzVKKJcmaoukx97/wAi0VlAGijlQczPVoRmBPoKmX7t
Qwf8e6fQVOvSkCHNygqzp74fFQEfuqLN9s1IZ0aGrCtVWJsirC1QiwrVKpquh5qdKYDj7Um
aGNJ2oAQigCnYpcUCGjg9Klx3phpAxz1oAsRnmrsf3aoR9RV5Puc9aBMgvNThso2eVgAoya
5n/hY/h8XHlvdupzjJibH54q1r1nJco0YHytXO2Hw+t7yQyXHTPSldlJRtqegW99De26z28
qyxMMq6nINV55AOpo07TLPSrRba3UIg9Kp3+UfrkdsUybK+gyaYYODWTqOtWGmBftl3HCX5
UMeT9B1qx80mfmwe1cPrnhRp797x7h5ZHP8AGc49h6UFJHX2Wr2l+ge3mWRT0Ip9wR2rndB
0prMDJGK3Z2z9aQ2iqzcmlVqY3WlHFMCwvSpFqBTUymgRMpoJpgPFBPFADXbNZGr3ASEjPW
tKRsAnNcrq1wZZtoPFKTKRFZHdchveuysGIjFcfp6fOD7111l9wVCBk0wrI1eMSWEoPTaa2
pRxmsy8XfA6noQatEHkVxp9s0jEzODn2qH+zLb/AJ7t+QraudLjM0n/AB+k5ONkIYfzqudI
wM7rxf8Aesz/AENa3Rjysow6PE7cXJA/3akOhFul0h+qmrS2IjyftsaH/ppDIv8ASj7O2cC
+s2+khX+Yo90LMqDw/cHlZIiPqRTW8PXgGdkbD2cVppDdqPke3k/3bhT/AFqxB9sSQGSzeR
fRXBp+6FpHMnSLrGfIeoXsJk+9E4+qmuunlm8wstpcRr6FM1EbzH3sj/eUinZMWpyJtiO1N
+zmuvF1C3VUP4UH7I/3oI/++aOUNTloo2U8VKWZccmukFtp7dYVH0JFMfSrGQfJI6n65qXF
jUjmJnZhyT+IqBWKmukl0HP+rnU/UVQm0a5jziPcPVeaOVoVyFL7YuMmpI79i/JODxVJ4GQ
4YEH3pqfKwqbItSZqjUnVjtYjtTZb1pRguTz6VSCMxOATViOFyRhfzFTZFJtkZOWNKDinyq
8ROV/LNQGZh2/nTHexJmioftA7gfmaKA5j1uE4gT6CplNQQ/6lPoKmj61BRaUZiqvEdtxVg
cQ1TJxOpFIZ0ts2UBq4hrMs2/dD2q+rVQiwtWEOarIc1OvSgCQ0mKX60UwCl7Ugp2KBDCe9
CAk08Jk8U5RigB6cHrVtTkVVXrU6GgRIYUkxuUGpI4UQYUYpqninbwBQIhuBgHFYlwjyuQp
rVupflIzVS2Xcze/SgZm+UUPpVSeAOfm5rXuY8HtVB1oKTKioEHHFMcZ5qdl9KbtzQFysY+
9Jtq1t44ppTvQBAFqVRTgnNOC0AAHFNY8U/HFRucUAUL+by4Tzya5O4bdPW3qc2+TbngVgZ
3XDfWokUadiMMK6eyb5RXL2Zwa6OybgUkDNJ+VNZ9yMA1odVqpcrwasg8u1yKEalKVjGc85
rMXAOV3KfZyK3vE9t5V75gP3qwQVzyT+FbK1jBtplhLiZBhbm4X6SmpPtN2f+XuQ/wC+A38
xUAiB6MalWPj71OyJ52KZJT99LWT/AHoB/Sk8zB5srY/7pZf61IsBPQigwtjqKXKg9oyMXD
KfljmT/rncH+tSLfyf8970fUq/86jMbZ6ZpNhH8NHKivaFoX2fvSq3/XW1B/lTTcwE/NHZN
9A6f0qsQR6im5PrRyj5y6ptpD/qAP8Arncj+RqytlEVDKbkf8ADfyrGY88hT+FPjI7cfQkU
WZSaNOSJEH/H1t/34mWocPuxHcQP9JMH9ajWaVR8s8y/RzUUlxN/GY5P9+MGn7wtGTzQTSp
++tC4P8Qwf5VhXtn5LZVWCnoCOlascsRPzQbc94XI/SrElqs8O5LmZh/tHOKW4nocwkxjOK
treYXkN+YNVbuIxuc9jVUTOvAY1DRSlYtz3bP3/SqTSEnrSM5brTKYm7js0U2igR7XEP3Kf
QVNH1qKP/VL9BU8QyayNyU/6oCqc3yyKferrD5QKp3QpDNuxbMXBq8pxWPpUu5Staw6U0Jl
qM1aU1RjPNW1PFMRMDTu1RqelSDmgYoFPA5pucUhcDmmIlJVF3E1Ekgc5HSq0027jtSQyjI
ApAaKVMvrUMRzUryxQIZJZFRB1LHApiJc0hbiuc1HxfaW4ZLNDM/988L/AImuZvfFWoXH/L
by19I+KzlVijphhaktXodzdON2M80tsQG/CvMotYuIZd6ytuJ5JOc1ot40ngtSoRTL2f0/C
kqqe5U8JJbO53N2yg+9ZzEHNebza3dSymUzPuJyTmtKz8USoEE53pjBPemp3FLDNbO52LDm
o+hqjaazZ3ajbMFY9jV8EEZHIrQ53Frcb3paQnHFITQIUDrS0A0tADTVa4fZGzH0q0RWXqk
u2HaOpoY0c/dyffY1mQcyn61av32pj1NVrYfvM1myjSg61u2bZUVhxcMDWxanGCOhpIGbcT
ZWo7hfloiOMVJKMpVks4HxZbnargdK4/BzmvRPEkBksnIGcdRXnrAhiK3g9DGe5LFyBmrQH
AqrEPzq2M4FUYSHr7U5qaDihz6UEjCBmkIoB5oagYhHFRsBtqQ80x+FoGiox+apI+tN2kmp
lXApo0HgioplPXFSgHNKw+WmK5TUEVpWLZ3p6jIqmEzn1q1anZKh7A4NKxV7mVrEAWUkDrz
WAwwa6/WocxhvQ4rlJlwxrNgiGiiikMKKKKAPao2yi/7oq5EKoQfcX6Cr0RxWRuiciqt0mE
zVxearXZ4IpDIdNm2TD06V0iHK1x8T7JAc101lOJYh60Jg0X0NWkOeKpg81YjNUSWlqZelQ
oanj6UAI+QKpTyleKuy1nSDdJg0AZt/fm3iL44FYVr4scXe17SYJ2fHWuwXT0mkBkUFR2qa
80a3uotqqFI6ECk720Lhy3945yfxZKY8QqI/c8msS81W6u3JlldvY1vvpJjl2eWG2nml/so
3MhjhRdi9D0Mhzj+dc7cnuenBU4axOQeYY3Fqqy3SgcV095prwtteM46g44PuD6VlSW69wP
yrO9tzaza0Zzk14Qxwaga6aTgMCfTNb01tGc/KMfSooLaGPOI1zn0rVSRg6cr7mC9w44JpE
vAOprcngRlB2j34qubBJvkSPMnUADrVKSZnKnJdTPS6ctuViD9a3tL8SXVqwV2Lxj+Emsdr
FUbkY9hTTZbj8it+Bqk10IcX1PQY9dtrhQUcA9wT0q/DMJVBBriNL8LSPEbp2dWz8ozXW6f
E0KBW5IrVHHJWdjTXIp4pinNPBpEg3Cmuf1OTdLjPSt6V9qGuU1OcLvehjMW9k3ykDtT7cA
AGqYYuxPqau2/aoGaEQ+WtWzbIway4fu4q9bNtNCA6CAAqKmYfLVe0YFRVphgVRLMPVEBt5
Af7przr7C0kjHfGoz0LV6bfpuice1eZ36lLyQYxzW1MzmSpYbf+WkR/4FUv2CbHBQj13Vll
sdc0gfHQkVdjKxptY3AHCA/Q1C1tcryYWxVVbkg5ErD8anS+kHSZj+NFgsP8pxyUYfUUjKa
kXU5h/GD9ad/ahxhokb8KBcpWAPemOpNW/tsD9bcfhSeZZyZ4kSmFikqYPNSBR2JqwIYGPy
3IHswqQWbn7hR/91qdymUyuKQtxirj2kijlDVZ4ce1AkNQZzTgpBNPiibk4OB1qVky2cd6Y
dQv082zLY6qDXHXaYc126/NalT2yK5S/iUOcE8Gs5IaMg0lTGI54FMZSvUYqChlFFFAHtEA
+VPoKtpndioYk+RD/sirKr82axNyXdsQmqkrF1Y1NcHChagX7vtmkMziSprU0268twpPB6V
RvEWEb/4a5S48RSw3ZWM/KDxQkxnrUbhlGKspXHeHdeF6gRj8wAzXWI+cGqJZejYVaRqoI/
pVlGpiJZOaq7R5lWuopnl4OaAJIxxU4IxUA6UpbpTAbdQLMhwdrdiK5u4S7spDIuSc9fxB/
pXTZqGXaRhhkVEocxtSrOGm6OYl1+c2JtZkVwcAseDtBB2/pXOzTdSOCfSuwvdOtZskptb1
XiubvNHZSfKkBH+1WEqcr6ndTxFK2mhhvPg47U1ZRyalm024DHhfzqFrG5UYCjP1p8jB149
xksowalsLiCBJpZR++UxtGOhI3AnH4VH/AGVeTH+EfjV218OSMwMsox7c1Sg0ZzrRfUrRIs
8pc5LNngCt/StEYESzrsXsp61dsdNt7IAomWH8Tda0w4xWkYW3MKle+kQWNVXaAMU0xgHgU
7dmlzVnMNxgYFPBxTM5OaCcUhle9l2RE5rh9VuvMlMangda3PEWqx2sJBYA44FcSbxHbcST
uPWkxlyH71XoT+8xWQl2gbCHnNaVtMpmAz1qQsbEJq3Cfmx61UiHerUWSeKANe0k2sBnitY
EMmRWJDkgEdRWnbPng1SEyG8TKMPUV5xqaql5Kzdj3r026XKGvNfFkBinMg4VutaQdmZzV0
ZDXsS8AA0gvge36VgtIykjNIJW9a15zOxvfa48/dH5U8Swt1RfyrBEzDvT1uGHWjmCxvAW7
fwj8KPJhP3Sw+hrHS696mW8PrVcyCxpiA/wy/mKXypP9k1SS7qdLv3p6CsSFZB1jP4UI2D0
Ip6XAPercTBqdrid0QpPIv3ZWH41aS4lI+dVkHuKsx26P/AD+FWI7FR0WjlJ5yqjwnrDsz1
KmlNtFIcrIV+oq8LcL2FTpbbuiUWJ5jHa2MSOCytn0rm763xIRtJ+hrvm08yxMGTn1FYOoa
eLcliuV9O4rORcXc4yUOgI27R7VRkJzW9eSoEZSqtzxuFYc+0sdoI9qzLIKKKKBnuMQ/cp/
uiplYLkntUUAJhX/dFRM5yR71gdBLKd70hwke5jgDrVd7uKCNpHYYXrXL634o3borc/Iwxm
mlcL2DX/ABAB5ltFjAOM1xkkpdySeaSedpHLMck1Du5rVKxlKVzrPC18ILkBmxmvV7G4EsS
nPXoTXimggyX8Sj+919K9btZNkSYPbrUS0ZpHVHQxnFW42rKtboPhWPNaUZGKEFi7Hg1IUz
UETVZVhxQSM2U0rzUzAUwjHWgCI+1ROhNWCATxS7aYGc9sWqtJp4Y9K2go9KjkwooGc++lJ
nkVC+mID0rZlbk1A3NIDHNiF6CnLDtHArRYA1GQBTAgxxQAal280YoAYMilPpSmmk4pDDpW
dqmopY2zSMQOKs3E6xRs7nAAzmvJvFWvTajqLxRyEQRnCgd6FqDdhmsak2pX3BJGahfdBFt
HU1WspIrdg0nLE1XmumlMrEnk8U7C5ieGZgzOeK0NNvSZwzthc1ltgWw55pF34CJz9KLXC9
jr4teHmbVGVHGa6LTbqO4IIIye1ef2yiGH5j8xNdFpF5GHVXO0etQ1Ys7uJB1FXYk5BrMtL
hdo+cMPXNakMgboaaJY+b7nNcL4vgMloxUcjmu7lIZcCue1eyNzGyDuKa3Jex5A9u7P8qk5
q1aaRPcPtK7R6mtG40q8guGRYn4PBAoEWpxOGHm5Hsa0M7FW60Se1wSN6Hoy1Ra0cdjW+uo
X8YIkQkHsy0z7WruWeA89QKaEzA8hgeho8pxXSo9i3DxMp9ae9tp7nCvt/CgLHMDevrT1kY
Gt5tJif/Vyq1VpNKde3FUK5Tin5rTtZckc1S+xOh6Vat4SpHFUribOhsnBxmt62gEijiues
QcgGur05eRVORk1cVdN3dBVqHTdp6Gt6ztQygkda0FtEA6Vm5lqnc58WahMba5jxDaARMcd
uteiT2yhTgYrjvECARMDS5rjUbHjWpKVlYVkuCOtdVqloHlYgc5rn7mAoxGMYqSyjRSkc0U
Ae1fa47e3VnYD5RXNat4gEB/dMD9KwdY15rlgkTHYBWFJM8h+Yk1EYmrl2NR9alMrszEq4w
VrKkmLtk1CxNIDzVWIbHE5poPNO7U1RlqYjoPDgZr6NVHU8mvUofliUe1cL4N0tpZRcHhRX
fMm1cVnLc2jsLHLtPWtmzu9ygNWCOKtWkpU9eKlFM6eN+lWUkrLtpsqM1dRxVEWLofNB5qE
ODTw3vTEL0pc8Uwnmml8CgB+cVXmf3pWl4NVJJcigYxm+amseMCoGk+ang5GaQATzimHGaR
3APWmCQetMB9IcYphekLcUBYGNV551iRndgAKjvr6KzhMkrAAfrXE6prct/LsQlYgenrUtl
Im13WWuleOI4j/AJ15rcEidwezGuwk/wBWa5C9I+1ycd6cNyagySTeBzyBToGG11PQioR3p
VOGrQyvqXY38xNrDovFaFlJGkZbaM471lyTruj2DG0YNAn644FS0WpWLc15mXAqeLUiigkY
NZIbc+aslAQKLIakzXi8RXCHarEL9a6nRdXurvaBIffmvPTEU5JxVux1KW0fMbEUnHsNS7n
tUNwojAL5P1plw4dcqRkV5jD4inZwS5/Ot2x11mbDHdn3qdhljVtVaznI8oMPWs0eIo+rQ4
p+szO0o2oG+UnkdRXPsWQrugBAT8x/eq0ZM6SLWrGXAcbfqKtxtp1wM5jP5VyKyRgfNByEw
T6nsauWrWjffDqQvr1PrQylqdSdLsroDAHtg4qNvC0LfckYVBp1pC7/ALqdxhR3711MOnyF
PlnJwB+NHMPlOWk8LzrzHLn6ioP7J1CE8pvHsa7V7G7jB2uGAx1pUS5UsJIg2OOKakJ0zih
ZseJImU+4qRLBTzXaOseD5kJGOvFUpUsiSDtU/lVKZm6Zz0MXlueehxXS6Xyy1Ql0+HG6J8
e/WrGmTCOQBucd6HK4lGx3dmMIKugisa1uT5Qwc1Y+18VBdy3ORsNcV4hTIaullvflOf51z
Gs3AZWyc00B55foVl/GsO+TzCTjocVs6tOFnJ7A1kLNmTJG7nOKpEMxngOehorcMsZ6wjNF
FhXOfzmlpMcU5V4zSNBhWkC81YOMfhSbMJmkFiFuBTrZA8wB6d6jc5NS2+VkB7UxdT1/w7F
FFYRrGBjbmtplyOlcl4TvvMtlj7rxXX4yKxZuiDyQaVEKNVuOPPWh0waSKLFq3ArQQ8Vm25
wa0YzkCqRLJhkdKkWTBwaYBxQRkUySUyVE8g7VGyEjg1E+8ds0APeTiqksoC8U2WVgD8pqh
JKxOMUAPaTLVYWYBKzmLdhRmQ9jTAnkny2KRX96gEbE9KkCkCgZMZAO9Z2oaxFZxnJ3P2Ap
L248pCAea4zUp2dzzSAZqOpzX0pZ2OOw9Kpx8tURPNSwjmpGiWT/AFZrlNQt2W4d+oJrq5B
lcVnyxBxOhxyO9EXZimro5kfcNNpx+UlfQ00VsYD8fLmkwQQDSn7gz0oZg2PYYoGSpHtkxn
OOavoVMYPpVKEr5gz0pxm2jZ2BpMpOw64kJOO1Rx5IxR/rXFWBGsIDE0Bux8MZrUtpxburd
cdqzRcgAbVpplZqllppHQz3v2hcq3OMfh6VnSXEo+U/3dnTtVOKUqa0EdJVG4c01oJq5Cl6
yZBUHK7OfSrkeoQ7mzDwwAx9KhezVgSmPzp8enyEnEeRx0Oae5F2jrdHuLSZyUUqTgdOtd5
Yxo6jb0rznSrJ4pAfLkXkYzXo2iqQq5z+NSaLU1FstwPoaa9hjJHrmtNANtK4GDQFznrmHa
p6da5TVG2tgBSC/euu1MFQcfhXn+s+aWG0tyTgigHoURfyQzAqSoLnjPB5rWtbgB89q5RXk
LKGJIByAfrWnFOwyFPSqMmztrXVFixlqtPq8JQncAa8/e+lU4yad9vnMRA6UAdRc66gYgPW
Le6kJkODXL3d1MHJyarDUWAIY0xEepyF5WNZsVx5cmWGQKtTyCUMc81msDmgDSF5CQMrRWX
81FO4uUQDOOKewAQVKsJZRj0qN0KjJqTWxXyQakZx5eKiJ5pG9jQSCgE81KvLADiq5PNSRM
S4piuejeDoAMNzn1rvAoGK4rwdLFHbgbwz9x6V26/MARyDWTNkSxilkXINIpI7U8HIpFFdD
tatO3YEVnunzZqxbsVIzQDNQDj1oYU2N+O1PPNUSR4pj4qTrTH70CK0qiqzoKtP1qFhQBSd
MGmYFWHHFQnigBKjlO0Gng4qvcN8poGYuoyH5q5a6y0hro9Rbg1z8qZyaBFArzVmJOM0ixE
tVtY8CpKRA4qsI91yynoRV11yagxtvF9xQDOV1W0NrdlccHkVSrrPEVpvhEgX5hXJmtYu6M
ZKzFbtTR1pwBKmhcKQTTJFVucGnHmmNjdkVZihEkZ+YbscCgaIVkMZyOtK07PjPQUxlIJzS
KaAuWonC43A4qbevaqO+pUcUrFJl1FLdDUmWTvUUXzDOasCMEdakslhvGQjOa39LvDM6rwT
34HSubEB7Vesg0UgIJBBoE0elaWWbaJIwM9eOnpXV2bBADtxXGaDqCvGFc4ceveulOpxQr8
xoFqdHHOpHWnmVSOorkG8RWyNgvirdvrdvKBiQGgdjUvEjkHzVyGqaVERw3QHqa357y3kQ5
Yc+9c/qEkDlsy9R60wZwl/E9nPnj5eh9agttSxNhuA3WtbUbVHLMjhj2B6VzzWckUhygdfY
1RkzoormJ8FgpB96tlbfb8v6VyYSRcbUYVZSZhwXkA+lAdDQu1TDEDGK5i9YE+/rW/5Usqf
efHuKyrvT2GWBBqiEZKucmpgisoyDmmmLY2Ce3UVZVMAVLNEyIIAMYoqfaaKmxXMZ5uOAFG
OOlLgyqSvJHUVXRTwamJIAK8GmO5WkGD6e1Rk8VJISWJbrURpkMSlVtpyKQ0DrQI6Lw/dyJ
fR7DjJweetezaXiW2UnnivEdBUvfxKP71e36GoWBB7VEjWOxo/Z8jgUwwla0Vj4oaMEc1Ni
kzN8vIzQse2rhjHpSGMUhkcbY4qwrZFQFcUqtimInzzTGOaTdTXNMRG5qFjxUjVC3pQBC9V
2NTyHANVm70DGk1UuXwDVh2wOtULp+OtAGPfNuzWXIlaFw24mqbDNAiGNOeal21JFHT9nNI
ZVKZeoLhNsyn2rQWPLVBdxfN07UhjbyHzrI5Gflrz+RNszL6GvSl+awYfxBa83nJ+0OTyc8
1cDOYwHAxSMh2Bu1A4JNIX4xVkCVJHKVIqKgdaBFuUqy571WIqTBxxTWPagbGdDVmKMMM1W
PNORyvQ0AjTRFCgh/wo3lW65qmkzDvUyuGqbFpl+JyerVehYDnNZKSBe4qZZyO9Io6Wyv8A
7MwO9hj0qzqPiDzYl8tzkda5dLg55qR1Mi8UIli3OrTM2d5qaw8QTQty5x9azJLck4NQm3d
TnBqiLs7qLxB5sf36ytQ1Zjn5q56Myp0JxSTO7jBosFySXU5Nxw5/Oo/7Tm/vt+dUnRqiOR
TFc1l1aUfxfpVhNZPdVrn9xpd5oHc6hNdwOVB/GmS6ms6lVXBPvXOCQ+tWbclnFAmaUcZYs
duQBTtuKsR4W0Ve5qFzzQA2im7qKAM5RuGegprk4xR9oUjkdqjeTPTFI0uRNyeaYeKkJ4qM
0yBM560lLigCgRraNKUu49vBzXt3h07rZMnJrwvTv+PlAG2nPWvbPCzgW0algTgZNTI1jsd
hGeBTmAxTIyMCnFuKkZE4ph4qRjUbGgYxhUJqQnHeoyTmkAoJFNLE0ZpppgNY1C7VIe9QyU
CK8jcmoHapJDVZ2oGMlfrWbdP8p5q3IaoXByTQIz5ASTUWzNWWU5xSKlACImKVkx2qZUoK0
gIo0yahvI+Qa0IY6ZeRZXpQMoRgiJlxnK15zeIY7mRWGDuPFekpwo/KuF8QJGmoyBFI55ya
qJM9jKByvWoyKcOtIasyG04Dmkpy9aAJg20ZqJ+eaeTxiojQNiZoooFAh4yKcHIpA/tRQMk
EhqeF8kA1W4xQsm09aQ7m1GFAGSKtwuq4rCjnORzVxJTjrUtF3uaskyDBJqI3MZH3qqeZvX
BqrIrKeDxVIho0jcx/3hTGuImHJBHvWSzNTdzUyTRcwt2Ws+5RVf5cYxTdzU1skUAQmkqTa
aTZQA0datW7DeAeBmq+2nrkUAbfnjhR0UUxpATWesjAck08SGgC1uoqtvNFAGcM4oBpzSFg
AfzqOgZMMEZFNI700E0MaADiim0ZoEWbeTY4NemeB9RmmlEDKWA6MOw968viBLCvUfAUMKq
sqsfMzhl9KTNInqcRygp5qKI/KKeTUFDT1qNzSsajY0ANY1GTSsajZqQxc0E0zNIWFMBGPN
QyHrT2aoJGoEV5TkGqrHrU0hPNV2oGV5DwapPzVuTmqzjmgCArk05Up4TJqZI6AI1TjpTtn
tUwSnrHk0gGRR80XEe5DVyKKleLKGgDm5RsGPQ1wWvBjqUrEHBNej3cP+kqB71y3iTTGkxM
FzxVR3Jkro4qlxmnuu1iDTelWZjMYqaJN6n2qMjjNSQkqT6GgEJ0qMnmpZenWoTQDA0lLRQ
IKcDTTSigB1IRQelGCRmgY9PrVuNuOtURkGrMOcZ9KTHFluOTBqbcrCqW/nNKJcGkUywyL6
U0xj0pBJkU7dTIG+UPQUnlL6U4vTfMoEHlL6UeSvpR5lHmUANMS+lJ5Yp28Ub6YAI6ULSb6
PMoAXbRTfMooAz8cUnSndBikFAxM0tOCetNagANAFHtTu1AD4uGBr0LwRKkUvmGQhm4wa87
Q811fhqZhcooPFJlRPcLaYPGCDU5PFZGkybrcYPFae41BYjNzTGNDNzTCaAENRN71IaY1Ay
POKaxpWNRk0ADNVZzUrc1GwoArPUD1YcGoGFAFVxURXJq0yZpBH7UAQiPipVSpAnPSpFWgC
MJUipzTwhqVE5oAdGmF6UrrhDmpVXio7jhNo6mgDGnjLs8h6AccVmeIreT+y2MaDI6+tdEY
h5YXGT04NGo26tavkDle9Ajw6YbXII5zUB5NWbxdtzKnoxH61W6GtDJjsjABFEZ60wnmjOD
QA9jUZozRQISlpKKAFzmlpKcMEUAHWnIwHBFNAp4Xd0oGBAzkVKnAyKiIIqaEjOD0NIaGMT
mm7qllTHIqGgGSxylTVqOQMOazicGpI5CDRYEy1KNp46VCXqUMHXBqMpQDQ3fRvoMZ7VGwI
pkj99G+ouaM0AS76N9RZozQBLvoqPNFAEYqQYA5pqjvS4yM0DAtzTSaD1oxQAL1zUjHPOKa
FxUgAJoBEYrV0qZ1uEEZw2azHxuwOlWbGTyp1f0NA1ue6eH5S9ohbrjmt3NcL4Z1eOWJVDc
jrXaRSh0zmoNCQ03GTSk0AZpAJtzTHFWAMimSLQBSfimGpnFRYzQMYBmmOtThaQpQBTdahZ
PSrzJUZTmgCoIfWl8rBq2I+KQx8dKAKojFPCVJsp6pzQBGsdSqnNSLHxTwtADAAoqHAdst0
qWQ5wop6x8AYz2oAg8rgAD6GszxJMbfSJ5F6ha3ZMjoT71xHjXU0Swktww3HtmmhHl13J5l
zI/dmJqAAseBT35ap44sRFulWZWuVCCDg0hp79aZQISlpO9LQAGig0UAFHSnbeAexpD1oAM
4p6vimUlAEpfdxT0HNV81ZiO7GaBosbcrg9DVeSPH1q0Mgbahl4570kWyoQaVVOalGCakEe
ORRcmxGpKmnhwacwDDpyKh7+lAE+4r1pDhqaH3DDdRSgUDE8sGomXaasrimumaBNFWinlcU
zFMkKKKKAF7UE4FC4HJprHJoGKBnmnYHWmjpRQBIpJ4qQjapDcGkjCjGaJSWOTzSGR9aVW2
nikU4NI3BpiOi0TU2tp1OeO9es6Le+fArbs8V4bay7HU9wa9N8L6mksSIPlI4IqWi4s9AUh
qlVaqwtlRiraEEUhj1HFI68VIOlGOKAKEi80zbVmVeaixSGRhaGHHFShaCvFAFYpxTfLqwV
zSbaAuRBOKR14qwF4pjr7UAVdlSKlP2VKqcUANCcUjLgVOFwKaVyaYFVY+dxqdF44ztPrTi
m0cDOO1PRTjmgCpcDg4/8A115P46Ro9QVucOMV65c7gDnoBxXmPjwpLAhBG5G/SmhPY8//A
IqeZeMHp6VGetNzVGY+Rgw4GKipx6Uh6CgBpop4XIzTWGKBBSYpRTwu7igAVvkKn8KRx3HQ
03GDTxQMTZ8oppUirCruQ4PIpSgZQfwNAWKuKlhba1OMdKIyORQFi65DxBxwRVaV9wz3705
GIHtUUvBpItsavWriDj1qkDUqSsv0oYk7Ekg5qIpuGac8mee9NEmOaAbGEEU5WzSlgaaVzy
KBDw/ODTt1QGnIc8UBckZdwqIoasKKkEYbqKLg0UcYoq3JbFTxRTFYo9RSU4DijHNAAOlFO
24HNNoAkDdqe4KD5upFRqQOT2pskrSNkn6UDuNJoZs000lBJIjENnNdJ4f1L7NcozMwXpxX
MirVrKUYYoGnY960i7FzbqwPUcVrqcVwHhHUkeBEDEFetd2rb4wwqDUuI+akzxVSMkVZU5F
AhkigioStWmANRlaAIdvFLin45oxQBGVpNlS4o20DGbeKYyZNTYo2mgRAI6kC4p4Sl247UA
MIGKRFyac1OQcZoAidQRjPfGKcBgUpIbmk3f3etAGbqMgjhkYHjHavFvEd+097ICSAD0r13
W7gQ2kjse3Oa8R1m4Fxeu6jgmmhS2KB5puKUGg4qiBtGeMUGkoESo2BxTWFIp5p5WgZHT0b
aQaCtAWgBzAE59aYeKlVSRTHWgYiSbTU6uPwqqRinKxFAky4y56UicHBpkT5PNWDHldy1Ja
1EKDGKhlXK1aClkz3FRyAFPegbRRBqQetRMMGgMRVGZOwQrkOc+hFVzkU4E5oI9aAE3U5XK
mmEYpQQRzQBIzbuRSA4NNGQfapY1ByD+FICQPxUySgDFV/u8UgODxQVc0RyATRUKTZWikMz
uMCnoMkGmY4qeJMrVEoa3OTUJqyw4xVdxzikDGcmjpUm3aMkVGRTJExSkcUq8t04pXGOlAD
BT0Yqc0ynrQB1/hW5Md0rbiK9csLlJIV+nPvXhemXbWsgZSK9N8N6qbpFHepZqtjtc81NG1
VYyQig9alVsHFIZazSGmo2afQIbikxUmKTFADMUAU8jimod1AC4oC06jFADcc0YpTTWOBQB
Gw5oYhVA5z7UgO5qVs7gCBgd6AGyttWokOVJJx70k75qCaYQ2ruegFAzlfGF6sWnyLnORji
vH5vncmus8Vaw13cvGp+QHArlSNwNUiZFY8GkzzTnXBpuKZmFPABFMpc4oAXGKli+Y4qIc1
Nb/fxQNbkkiYAqMCrUiZFQbcHFIpokRRikMfPTinIeMHrU0RDMAehpFWuUZYsHioinGa1J4
ccelVGjwcU0yXEhjyDV+3kAwD0qoF2tmpx8hB7UMcdC8E8t8jlWHFUbj5WOKtLN8gXPTkVB
dJuiEy8q3X2pIqWxnOeaTqKRutAqjEcvWpvlIAI/Gq9Sq2Vx3FA0Iy03bxkVISMe9MoAVDn
g1KoweKhHBqdGyMEUhoeRu6VGcjipgKV0+XNBViuGxRQy89KKZIxjyBUobEYHeoM5NOByaA
JWOE96hxxk0984qImkDFLcUwnNOUFiBQRjNMQiEg8U9lyM0xetWUG78KARVIxTl45qR1+ag
Jg4oCxLE2CK9A8IXCjAbGfWvPVODXQ6FfG2nU7sDvUsuJ7VBKJFBBqJbtXmYDIC+veuafXR
a2BkDLkjjJxWbb69umgVGU+cNzDoQBSGz0OKUHHNWVOawLC9WQAZ5rahcEdaBlnrScUA0hN
AhWPFIv3emKjZ8Uz7QAce2aAJ2bAoBBFZV1fDcFV+evFSWt5vjBbAPcA0AaJqGRgBTftCk4
zzUM0gx1oAUzKn3iBnNJ5w6ZyazNQulSAF+UDcr3NYUmviO4O6RBDkhSDQB1TMD3rH8STGH
Q7hgwB2n8aig1mOUD94Cp6HNUPEl9E+kzKWGensaBnk927STMSe9Q7iven3By5I7moAO9UZ
sc655HNRFatAhoWGKr96YMj70GnYzSdqCQXrVhV2uMfWq61ZgIJGaBouKcrmo3XKkjtzUoG
1vY0yTKNgjgipNWQMRwfzp6NtYHsahfpxSxHcpXuORTIvqXWn3KM9RxULMrCoGeojIcYpWG
5E24HIFO3ZT3FVN5zTlk5p2JuWt+0A/iKZ55BI/hbtSph4mU9RytVXPNANiyLg5HQ0ynB/l
KHof0plMkdigUmaXNAD+tGKF608gY4oGMxxTkbmm5weaTvQBcXlQQamCblyKpxPzg1diyhB
P3TUstEJTnmirDrhuORRRcqxkCnoMsKZTlbbzVGQ9zt4NRYoZixzRmgCdVCwk96Zt+XJpN+
cCnySAqqjsKQyEnmpkfHeoM805TTET/AHqQ9KVcYp5GBmkURjip4JtjjFVyM0BSDQI0LjUp
ZNoMjYTpz0qO3vXE/mbzuHQ5qkwOM44pI1JcBRzTE2eneHtYNyACcOo+b/Gu8sboOo5rx/S
Ymt0R2nEUxYALjPHvXfaTeMIRubLZxx1NS0XF3O1SQEdaGbjiqME+Vwevoasb8jrSGNmfah
OQMDvXOzam6XVwruCg+5gda1NVmKWwUKWZ2wAK5JgXMu0DcOcZ60IGy9BcNNIWQhRSS3Zsp
sAhcHJLd/wqnarsWfdkYQZ9Qc1WvhLc6k3l8kHaB6ADr+tMRtWGt/aLmRWXCjo3atW4ugI8
5rlrVpLZlDtKW+8do4UetXL27xACDwenNJjTF1G8VbZ3bkIC35V5XPfM0pbfnknNdxqUrHT
5F+8XiOApz3xXndxE6SsrKQR2IxTiTI3rG/mgijuGBaIt2bGa09ZuydMYEFSWGBnPGK5W0V
jsUZ5YDH41u69NvYQqchcU2EbnNsCxpCmFqUjDUxzQFhithSKibrTz0pjdaYhKaaeBk0xut
AgXrTkbDU0DmlKkGgRbWfpViVxJbKwPIODWZuNTRyHYy5pWKUhQ3JBpqna2RTc5en4xnNAD
XPOajbsacxphPGKYmA5NLgg0inBzVkgSR5A+YUAkOtsb8HvUdzHtc4FOi4IPpU9yA0St3HB
pFW0M+inFeaCKZA08UlFFADlODU+QBnqD+lVqep7UDTHMMGmdDUw+YbT+BqI8ZB60APTjFX
YTgbSflPf0qnEex6VcRdowehpMqJPuK8Hmimg4460VJoZGaKKSrMBy8nFIetCgsyqv3icCv
R/EHwe1LRde8PaZDe/axrBCeb5GwQsMFgRuOcA5zxnBoA84BxSE10/jvwZL4K8UnRBdG+Ji
SRJVh2F93bbubuCOtM8R6Loen6fazaPqc19NnFyjRkCP5RyflG07iRtJPTrQBzeaUdK63T/
D/hy48Of2hdX2sR36RsDZR2W/znP3GR+gT1zz6da5i0sry9kaO1tJ7iRRllijLkD3AoARW5
FS5yMVo+GPC+p+LdYbS9MWMXKRtIwmYqAF65461QjtbuW8NpFbTS3KkqYo0LNkew5oKTHL5
e4bs4xScDjINRyiSCR4po3jkU4ZHUgg+4NbvhjSNG1gXCatf31gykNFPDaGeMgcspC87iOn
b1pDuYofYSMAqeoNWbK2DCSYSbSmNo7k1fstL0a416/iur2/stKt43ljaS1L3DgfdXavAJO
OSQMd6u2nh3UbbwpbeI5I0bSprkwhgfnyM8lcYA49aYtzT0jSWSJXlbcxG4L1AJ7/AFrqrS
zI8sKnKjGe9Q6DbTavdW9nYKjTzZ2BjheBnk9ulTpf2q2+qR3l3LaXtkCqRJCXEjg4wT2Hu
cdc1O5eiN6CKTapZjnrk0/zdo5I+lUrfV1Fgsphmk2rl2jQsq/UjpWXqWp2jWazpfSC4knC
x26xHbsAySznAHsBmlYLl7VromFQpw8eWU+ua5VpJd5jG1STkgDrU95e7Yo3dJkic/JKUIQ
+wJGDVEylJVup4po4HPyytGQjfQ9KYjQt5pSlwWwxZlyT39vpUMpZr2Z48grkEjpUlsyT3a
r5m2O4ljT5DyASAT9eah120XRPF2q6JaPcXCQyhI9/zyNlQf4QM9ewpiuJDcOJCxjWRlGFY
tVm5jPlW8fDvtLMPr2rM0z7RPqK6VHG0V3NKsYSZSpBPA4PTrWu8M2m+I7jSb9Qk9uQGIOQ
cjPBxyOaQ0Qy2brDhRtDx8MPXPOa4270ctcP5cgc5/i4zXp8iRKMFsLjjNUDpsM0u5Nuc5o
uNq5wdtpggSGYlt6uSyEenTFVL9yZXY9zXc3tqVKpHDJJI24BI4i249T0HWuC1N/9JeMK28
HaVxyD6Y9aNwVkZkj4NR7s1LfWV7YyKt5Z3FszjKiaJk3D2yK6Xxp4Ut/Dt7o0Gmm7uDfaZ
FeSCTDkO2cgbVHHHfP1qjO5yueKYxyQal8qXbKTFIBHw52n5T6H0qORJIyqyRuhYAqGUjI9
RQAh4Ipp9a7nR/A0V54F8S61qceoWt7piRvbxMojVwxPLBlyR9CK4iGOSY+XFG8jkcKikn8
qAGZ5qw2HiB7iolgmZZGWGQrH98hT8v19K29L0SG68PX+pXU13GyYjs4obR5PPkJ5y2NoUA
HPOfagEzBPWlXrUtrY3l7M0FraXFxMoJaOKMsw+oApoRkdkdGR0OGVhgg+hFAh2zKq/wCFP
lXaqsD1FWrexvJIZtllcOip5pZYmIVfUnHT3qOG3nv8Q2lvLcTdQkSF2I+gpFFHPNIRUotp
2nMAglMykgx7DuH4dafNbXEEWZ7aaMZwGdCo+nNMkripYZNjCpX0zUI4klewuljkXejtCwD
L6g45FdNL4Njf4b6V4gsEvrnUru9kt3gjG9AignIULuzx60Ac1kJJjtTycgj1FX/Den6Xqe
pTW2tX9xYRRwSMHit2lYyKOFKjn/8AV2pY7LSm8HSaidRn/tVboRJafZzsMePvF+gPtn8O9
Iq5inrTnA8sEVpa/Yabp32GOyv5ru4kt1kut0BjSNzztUtgtgdTj/61C2tLu+LpaWs9wUXc
whjLlR6nHQUxFbrSV6J4o8EeH/Dfi7R9NmvNUWyvtPW4llVFmkjkbcAdoAygIBI5OM1zusa
JpNvrljYaXqF3NayhVkv7m1aON23YZ40ALFB09cg0COdFPCkjPp1q/rNhaW2q3iaRJdXenQ
PtW4mgMZPrkdufXB9hVPypY0SR4nVH+6zKQG+h70AL1TPcVGxzUmPTpUbdaBseh5rRhYPHs
b86zIz81X4OoFJlRHk7Tg0U98Z9aKksxqUCkpc8VZiaXh1LWTxNpa3syQ2v2qMzSOcKqbhk
k/Svdrz4vaXHc+LSbmG5ksmEmiSD5tzNGIzsPscn6E1870UAeweJPFejXvjnwF4jbU4pjFb
wDUCp3NEykE7gO/zH8qn8Uz6FpHhLxp5PiXS9Rn8QXsc9rBZS+Y6KH3HeB908nr6V4vSYoA
958P8AiAx/CY6U/j3TINVuoxGq3E4As4MY2LtH38dz0z7VnfCzxDotj4KvNK+3afZ6v9tEz
PeX8tis0YAxiaPk4wfl6HPvXjGKMUAe46B4z0eD436pqv8AaVjbafPZmOWeLKRSyALyC3JO
R174rO+GfizT/tXihtXv7aLWdTKtDd3dw9qrjJ3KZo/mj7HI9K8mdVSGPHUjJqIH1oA774s
azY6z4js2tJ7G4lgtFinnspHlRmBOB5j8yED+Kuh+DGvR6JBqEt/4ns7C1Xd9nsLiUKssxX
G9+N20YA9/wrx+loA9T0TVrXTtf8dPqviGxvZ77SpVS7ic7J5HAO1M+nTHtSP4tVfgTp+iQ
6qn243rRzWoI3+RliAR6ZxXluRj3p8bYYUDPWfhjrcGl+KLGa6ult7cBlkkc4XaVPB/HFbV
nq6zReObq9vlee+geO2ZiB5oDEKF9flxXkdjdbXAziuqh1AfZlVip64OOlTsW0nqeg6JqVg
/w8ew1fVra1hSKRlWyvpIrvzGyArRAYkBHqSBxx3HNzaja/8ACuPD1pM6S3FvqjTT2wPzeX
z1HvWDHcebCp4EgbLk96nJDwzMWDO3PA4GO9Mmx1fxC1SLUb+z1C28SWt/oTzwFNHjwJIQo
+bKdu/X1x2rf8Y+J9Jk0TWHhvtKms7y0EVvbG8mkm3hflAtj8kRB/iGOnNeW2EQklVmXIHz
E4qG+QLbyX23dnIXjhTRcLD9M1D7DHpiXOxR9qjd5H/hUMDn8K77SfFGgxfFPxXdyXtrsvo
tljePKyRbtoBHmrymf7w6Yrxw3MjRsoUFVUAjrz0z9a3YNNkutKQ+UqmMfLgY3UbE3O817x
BbP408JzQ32nPNp8gF1dWdzJcqsZYcNNJy/G7ntk1n+J9b/tf4h6ldpeC6tF2x2roQV2YBw
Mdsk1x9tbiJ7jDYMa4ZSOop1vNsPHGSBn2oKR30Oo6Ktri+8OnUZC5xKNQkgwOwwo5qraSQ
Pql3cWlmbK02gpbGdpdnHPzNyeeaxUvgq25jwWjJyD396mjvp9txK7DnG1en4Uij0OG5uYv
AQFp4kttAlfVdv2u4A2kbQSuTwM4/HGO9cvP4y8LL8doNYkmiksUthA98IvkM+3Hm49Ogz/
Tmub8U6jeyaImkNMrWaz/aWXYM+ZjHXr0PSvPbjlzTRLR67491uyPw6m0jUfFVl4l1ie/Fx
ay2uH+zxZ6Fh93jIx747V0n/CZ+F7nRo9JtNbttL1qXQ4YU1cEMEKjmEn+A59PX1Ar53U7W
yKeozk4pisejeCf7OufCPi3wrfa9p1he3skRhuLqfEEmxiSfM6f/AK61dX8S+Grb4seE5pb
63v8ATtJsYrW4uYl3xiRQwDD1AJU5Ga8hYDb75qPHNAM+g/E3iW0PgvxfZXnjjTtZmviH0+
3gYZijLZCZHU47dse9eHaJqd3oOs2mqWTlLi1lEi89cdQfYjIP1qgg2uDV6JQ4fjqaQ0rnp
vxI8aeH28Mtp/hQqsmvTC/1QoeUOB+7PocjJH19a7jRvGWiifw3f2XjTTtM0K3sxb3GjuAs
hl2nqOoGcfN0475r5vni2N0qDFMk9q+Heuafba74rNxq+k21hfXzF5JdQe0uDGGY74nUZPU
fLkZ9a8q16SybxRqT6dczXVk9y5innJLyKT94k8k/WsmlFAHv2mfEC2sNe8D2Sa9DHpEele
XqMe8bFk2EAP75ArG+GfiDRLG18TWD3dlaahd3O+2mubuSzjeIN93z4/mT1465ryLeHiGeo
po5oGer65rkOpfFzT7zTNd0/TjHbrFd6nbOTGMZ3Ydx87bcDPfirfxP12w1LxVoepNr+n6p
olncRoLG3cySbBgu7jGCTjH5V5LAARjFSvGu3pzmlcrl0Poi78YaYLnX7qXx1ptzpV/pzLp
+mqQGhbZjB9DnseTnpxXJ+B9djj+Gek6TY+NLDw/qKX7yz/aMZaLJOOeBnjrjPSvGimGwac
igNgii4rHskPivw9N8bNW1iG8gh099Okg+0t8izS7ACR9T+eK5e0+X9n7UM/8AQdT/ANAFc
Yqgxnjlasy67qMfhqXQElQabLcC5ZNgz5gGAc9fwouDjY3fixqljq/iexuNOu4rmJNMgiZ4
myAwByPqK6X4c69YwfDvUNJsfEtn4c103Yna7uQB5sQA+UMep68dfbmvIic0ymSe9at4r0K
f43eGdWXW7Seyt7Axz3gYBA+2Tr6Ekjj3rhbDxld6v8VNK1PXNSR7WzvsRysqokUO/IxgDi
uFiAJwehpGGGIPWgZ6doPi3TbT4n+I7XUbhJfDWuzzw3D7sptZjskH59fQ1D4m1PR/G/xA0
7QY9Vi0vwzpsf2S2uZMFAFHL84HzEAZJ9K85UhsA0jx7TgigLF26t4LbUru2hulureKVo47
hBgSAHAYD0NU5ExSxtjigtSGQr1q7E52jHUVUxzUsZI5oYItmXPaiocnrRSsVcpnoKQUpoH
BzVGYEYFJSliTmkoASig0UAL2xQOtOAGKZ3oAcWJNJSUo9aACihuDSUAL2zSA04ggYIptAF
iCQhhXQ2l1vCDBJFcyhw1bGmOBcKGOAaTKidQseY1wvGPSppVSOLYScE4O0VYtIxLEp6n19
aSaMLtBBKnvikVYWBNli6DarFCBnrziqmqKqeG2jH8T5z9K1YYzFOhdegxyKz9WjDSeQ/Ee
Mrj35oEcXCNrcrlS4/Tmu3j1OH7A4RcMqnArlpLcQyqHUlA2SAcGrFtcBLeWPYDv4L56Cmy
C7563f22RAwLIox69c1nyK4htw3yqSTn8etSwwsFjRSRLI2SPQdqnltjNe7FO7bhAPYUFIk
t23wq/UDI5rZ0+33fOV5HI3c1n2FuJG8pMZHaujjh8mLBHOOM0ikZOurGLSR2Hy9hivPLgg
yMR0zXeeKGEdljJ+Zs9K8/lOWNNAyM9aki+61Rk0qnHFMkRuhqOnt3pooETbPkRvWrUXyg+
4qqrfudvocipEfjFIpE10gaEOKziKvhsxlD0NU2GCRQhSGY4pKlVco3tUdMkAcVJEwDc1ER
g0oODQBdgyTkVZcYwexFU7eQqxx0Iq8uJbdsdV5qWaRehVkGXNRqdzY705jz1qNj84I4piZ
OsmAD+BqCRs5BNEh546HmonORmgTZGaUUhoFMkkWny84aoweKUntQMQHBqYvvQZ6ioMU5c9
aAHYJ6UrDK5pQSOR2pCevoaQxgNSKQDUPQ1IpzTETfSimqwxzRSKK680hoopkBRRRQAlAoo
oAd2oAoooGNpaKKBCUtFFAD8nFMoooAVfvCtC1OGFFFJlRO60t2MCjPYVpzKG25FFFSaEt0
P3CnvtFZN4PMhLN1XoaKKZDM+KFLjHmDODUCRIsUjKoBU8UUUxEmnjiSc8uvQmrOnIrSOxH
J4oooBGpp1vGJHGOnStdkHlqSM9OtFFSWjkfF7nyQvbNcK55ooqkTLcZ2oFFFMkVutMNFFA
Dh0NKhOaKKALI+7moJuGoopFMaD1HrUdFFMgcw5/CmUUUASR9RWjZk+bjsQc0UUmXEqzcNi
mD+VFFAmI/FRE9qKKYmNoFFFAh69aD1oooAUdKkUDBoooGhDxTDRRQA005etFFAD6KKKQz/
/2Q==
</binary><binary id="_12.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAOwA7AAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAEsAL8BAREA/8QAHA
AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAABAUDBgACBwEI/8QASxAAAgEDAwIDBAcEBggCCwAAAQIDAAQRB
RIhBjETQVEUImFxBzJCc4GRoRUjM7FSYoKSwdEWJFNUcpOy8HTxFyc2Q2NkdaLC4eL/2gAI
AQEAAD8ASSlm96NlkHx/yoK8DNY3DspBx5nOKr1ZWVlZWVlZWVlZWVlZWVnlXuDjNPbIg2c
ePSp6ysrKOFmUbPJGe1Q6rGU0mc4wMdqrFpayXt3Daw48SZwiZOBknAouPQ7uRS4aLwxEZf
EL+7gMFPPqCR+da3OjXtosZmQLvlMIGeQ47g+laXOlXVoiPKq+G8hjDqcruHcZ/Gt7jTHtb
GSeVgWW5MGFYEZAyf5j9ajbTp1jLsUVfDWTJbyIyB8/hWzaTeR3EMEkYRp1DRljgMD8a9XS
LpkRx4eHt3uV977C5z+PumoPYphZJeYBjklaJcHksACeP7Qra4sZ7W9NpOBHIDg7jwPxo1O
nLuSe3hSa1aS62+ComHv7m2jH41B+x7rYZB4bR+AZw4bgqG2nHxzxUUunXMN4loVDyyKrKE
OcgjIrZtMuNpaMLNhwjeG27aT2BrJNNljlMRlh8QOEZA/IJOP51M2hXaKzO8KhZmh5k7uoy
R+oqGHTbm4u4rdEAkmbYoPAzRenQXUToh2lZNx27uVVRksfQd+fhTaKyknheeJ43iRSWcNw
MYyPnyPzqew0t7wCR5FSLazFs8gKOa0n0yeHxXIASPByW7g9iPWg6cFpBJkEY8xihdbO7R5
j5Yqs6NcxWetWV1O22KGdHc4zwCCaOsNajiedblY2gFu0cUIU7WJkVj8ecHn5VMdYtFkvRJ
LJcrI/tEDMuCJPQ/8AflUNtrEMVlDa3I9phkd2nj5DKSQQyn171FqN9az2MsMLsS1/LMoZS
CUIGD+napZdQsb6zgs7hvCEMA8OZVPD4GVYeY+NTrrtuJlguD7RaxgNE4Uhonx5Z8vUVHb6
tawpanxPei02WAgoSN7F8D/7hWsWqWsum20dwypJb3Es2xEI3ZVAvIHqp/KhdVvLe/itZ1J
FwqeHKhyeB2Occ8UbbapZw6voNy0uY7FYxMdp42yMx8ueDXp1WyeybD+C/sbW4twpKKd6tl
T6N7x57H8K8GpWcOrQailwJBHEqGMIwb6u08kYrXSNWt9BeSWFhdtI8ZClSAFVw3OfPjHFC
gadFdSTJds6bg0SlGDD3wfe4x2z2PfFWO1v7OezuNksQMl7JKDJGx90gAYwODxXmmS2dreQ
XMshzFIG+rkYB/yqGWTT/Cu7tpDHPdxm3kRVJXBIwy+nIGR6Zx6V5od3BZwT2EkgKzsxllV
ThCcYwO57c0Va6vZabmCWeOZQkgzsYKSRwPWodSvIryVZ7eZjHIgzGc/u8fZ+I4oFWVhlSC
PhTdZWEmCgIJ757UNrj50qdceVU5FLuFXGWOBk4o7VdF1HRJo4dRt/AkkXeql1YlfXgmvdR
0PUdJ2e2wLEZMbVEqMxz24BJqeLpjU5I1dkhgLDKxz3CRu39liD+dBnS71dQXT3t2juXYKq
SELkntyePxrzUdNu9KvGtL6Lwp0xuTcGx+RNTLoeovpLaqtuDZIcNL4i8H0xnOfwq0aNozQ
aLDc6nosFw/MmnSG6iRZTj6rgt7yg4OO/cedU+/tru0vZIr2F4Zw2XRl2nJ+FD1OllcSWUl
6sRMETqjv5AnOP5VBU9nY3OoTiC1hMjnnA4AHqSeAPiaZS9K6rHEkqpBLG8ix7obhHAYnAB
weOam/0H6iMjRrYozrncq3MRIx3yN1ExaDqunWUs91bItvFgs6zxtjPqFYmi9fkk0/SbCzF
ksQn/eCfcjPKTxkYP1RVdXS7qK7ktrxHhaI4dCeQadad0/cy2893axhoo/4jNKo2/mc0Lqn
T11p7x3F4EiW5G6LcysG/I0TZ6LdppLX6JutVbaZDIvB9AM5/Shkhjid3UEbu/PnTCOcq39
U+QNaauUbSpivp2PeqkO4rofV1iov7LXL8H2SHTrZUU/8Av5dpIX5eZ+FKujIzq3UN3q1+f
G9ige4O7nLfZ/DNVe7u5r67lupnLSSsWJJ9at9sn7Y6Dtb+Xm50fUUiEh7mFyMA/JqV9e/+
2mpfe/4UXZsf/RZqQ/8Anoq919//AFe9MjPZrj/qFD9Yljb6D4+faf2ZH4ue/dtufjtxVZr
oOhwxTdJXnTZQe0XVk98vHJdSCi/kpP41z6rd0dp8mqaFr1pZ83rQoUUHllB5AqtLNeafI8
QaSBww3ryDkHI4+Yqw9ByyPrl4XdmJ0+4OSfPYarYuJkEiLK4WQbWGeCKsnUpza9Nf+DX/A
KqunUFvZ9UQXt3YRqmp6UxjuYh3kjHZvw/zqsafII9H1UscL4SZ/vVDYrN1J0ubZcvcaVOH
QdyYmPP5GiNZnEQi0uFv3NoMNj7Uh+sf8PwpE19CshTOcdz5U8Fsu8ELg/HtQ2tQFdNmkZ8
nGMVUR3HzrqOt65a+1WfTusLu068022KSedtKVwHHw7Zpb0xplxoPUOq6BegLJeWbrC/lJg
ZXHzqgujRO0bjDISCPQirnps66X9GVw052nUtRjWMHuVjwxb5Z4pZ18pXrPUM/acMPiCARR
VpkfRdqPHBvoqc2er2Gk9KdLSalp8V5bNLPv3jLJ7w5X/Kq11tYXVl1FK1xdm8S4USwXHlJ
GR7uP5fhSS2iM9zFEATvYDirtpuoaNYdaQaidXbMTiEx+A23aBsIz8s1V+pNMOjdR3+nYws
EzBP+E8r+hFD6bqV7pN4l5YTvDMnZl/kat2qapbdYdI3epXVnFBqmnNHumjGBMrHHPxpX0I
caxd//AE65/wCg1Wz9Y1aOoyDa9N/+DX/qrafXrnp36Qbu/t+QLhlljPaRD3U0517RIrbRb
/WtKm8XSdQhVoueYm3coflSr6NZXHVXhxsUD2soYZ7+6ar13NdwkxSyHLEndnk0N4iALgZO
33vnmrpLfRoShJDDsCO9CatMZdImP2cVUlIDAkEgHkA4pv1Lr0fUF3b3CWRtTBbpb7fF3hl
Xsew5xTCbrP2nRLGymsWa8sB/q9+LjEin5beR8KEn1jSNRmN3qOkSm6bmQ2tyIo5T6lSjYP
rg0Fq+sT6vJEHRIbe3Tw7e3j+pEvwz3J7knk03PVGlX9jbx63oRvbu2jEa3Md0YjIo4AcYO
cetR3HVwuenbjRDpsUUEkgki8F9oix8CCW+JJzQ2o6/DfdO6fpC2LRGwLFZvG3b93LZG0ee
Mc1lx1Al501baRdWXiS2hbwLrxcMqk52kY5H40LomowaVqUd7PZ+1eHkrH4mwZ9TwaDd1e4
aTaQrOTt3cgZ7Zpv1Rr8PUd+l6tgbSYRiOQ+Nv8TaAATwOcD+VD6RqdpYpcwX2n+2QXKgEC
Xw2Qg5BU4PP4VJeaxbDS20zS7SS2t5XDzNNKJJJCOwJCqAB6YrOnNbh0K7muZbI3ZlhaEL4
3hgKww3kcnHb/GlcrI0rNGrIhJKqzZIHzwM/lTi+161vm0wNpzrHp8YjKi45kAOe+3ioNe1
O11jUpdQhtHtZJ23SRmTeufgcA1tbdQ3dvoV5oww1pdMHCk/w2HmPnRXTOv2XT14b42UlxP
4TIB4u0DIwT2NJbm4NxMz+8FydqsckD0zgZr3fb+yhfDPjZ+t5Yq221hMDtlQMvl8K11qHw
9KmCJgY4AFU/Y39E/lXmxv6J/Ks2t6H8qzB9DWYPpXmKysrKysxXuD6Gs2t/RP5VmD6GvKy
sr0MQpHGDXlZWVlfVPslt/u8X9wUJe2dqZLcG2hIMgyCg5qf9maf/uNt/yl/wAqz9maf/uN
t/yl/wAq1bStPZSPYbYZ/wDgr/lSPUul7VgSltDg+kYqo6loEUBP7mP+6Krt1YRKT+7X8qU
3Nqig4UflSyWMDPAoZxzwKjINMtCv4LC+/wBcj328mA+ACV+IrunTui6bNo1hepaQyCSFWB
MY94eR/Kn37L0//cLb/kr/AJVV+qLKwQkLbW8bKOP3ajNcj6siiW5JiVUUL9kYqmSFskgnH
zqAu39I/nXm9/6R/Os8R/6R/OtkMkjhQxyfjTCKPwowpYk+Zr05r62oS8/i233oousrKgup
UiiJY96ouvXil2AIqm302SaTXMuVNKpWyaHYVpivQK+gfo2vRedC6eSfegDQtz22sQP0xVp
NUPraTxFLwvukXOF9a5D1BdmWMhhhgcGqu7AjAqBq8rKIsl3Tg+lMSK0J5r61oS8/i233oo
usrKS6+JFi3KTiueanK+87jVdu3JJpVcNnPNAuPWo2ArQivQK6t9DN9I1vqOnSAmLKypntk
jDfyWrHqnUd30lcKmpKbixlyY5h9Zfgarur9YaLqzkW7oMjg4wSa5t1JAEzIPezkk+tVMnL
YrRhg4rWso2xXCs3qcUVmta+tqEvP4tt96KLrK0aWNe7gfjSrVruF4SgYGuf6uil2K1VrxS
CaUT9zQjZqMnOaK0/Sr7VJ1hsbaSd2OAFXNXXRfo0ml1VLS9l2yqgknC8iNfIfEmuoW+kWv
T+kxxaZAES294gDLOPtZ9T5/hSbrqI6x00GtU8aNxuDDyr5+uraZboxAbHVvrdqsWl9E9Rd
QafI1jcQXPh8GIvg/mfwqsa7oWo9O6i1nqUHhTAZxnIx86WE5NeVlEwzGNdo7VPHcBwQRUn
c5zX1pHNHL9RgcUPefxbb70UXXjMFUk+VUvWdTeKZtrEc1XbjWpSTualdzqHiedJ7uYNnml
c2MnzFQRW811OIYI2kdjwqjJq+dK/RXNqUUV9q0/g278iKM5Zx657AV1Ow0yw0Wy9nsIIoE
Qfn8zSDQtTh/031SxeT99JBG6g+e1nBA/MVbar1svsOp3WjSoxt7pWlgJ5HxWuBdboLHXri
BOMOavH0E6pLJe6jp8kWV8JZVkz2wcEfjn9KQfTYwbrY7TnEKA/A4rnVZXo71sOK3TIzU4f
AFfSfTmqGWUKx4PFP70/vbX4yitNS1JbFQMjcaUTdQb4yNwqm6xfF5GO6q5cXWcg0vluD5G
hXnZ2wOc9qaad01dXxV7k+zxHnn6x+Qq9WnSumaPoazWySG4vpUtmnZveVHYBseQ4zV4lvo
rOKz2oBDMQgPbbxxUk9vJMqqH4MgLceXpXFutNYuenvpOg1CJwDE5XjsV4JB/vGu1adqFvq
dlHdW7hkkUNwe1LOqoSNOW/hcLdWLeLFz9b1X8RXz71TPDqPUNzeFt3j4dA32fh86L6A1+5
6X6lgv5o3FjLmKdlXjafP8CAaG+knVl1jqu4uYzmLOEPqKqNZXo71sPIVOq8Zr3Ga7boN8Y
5lOeKtlxrIPs5JyVkBqua/rJnnJ39qRftMjPvUBeXe8Hmk082T3rfTdL1DWrwW9hbvM574H
A+JNXS36dsOmQfHeOa8C+8zchT5gUPcavGgbDAt5AUw1TXz+xdCjyFc3cbYz3AY/5VcdTt5
p10u0jC8MGkBGeAKeKoijCDsorgX0wWrxdTBsg5bfwP6Q//AIp59HeuX9haKkyu8PYf1RXS
bu6sb7TiTKrHbng818/9W2cEWsziGRcZLL8PhUGk9Ry2lhcafMoMbjcj45Rv/Kq5cymSVmJ
ByfKoaytgKkVOQfSpAfdr3cMV1LTrnZg5phLqJbHvduaSXl6Xkbml7XOM81C0zysEQFmPYD
kmnGndJ3N0RLqBNtD/AET9dvw8q6voGm2+j9PKlrEsJYE5Hc+hJ865j1basLt1geRnJyWJ/
nVftruPToJJLkiWXsozkU1juVn1zpiSZT4O3xCgPfa7mu5QAtDHNMoEm3njtW0jjwyR+Hxr
kX0nxR3E9nfyIQgISQEYIKtg5/ssTTzSIba3hiUoEjKgggeRpd1RcRaejYlVmOSrDg/KuO6
rdPc3byM5JJ86EErY55+NR7cmtkhJGe9emPFYFNT4xCzfHFQk1imugWt1gd6la892TnstKp
LosTXltHLe3KW8K7nkbaBXYujekbTR0E5iEtzt96ZxyMjy9Klm02KCU3EwLEv7iMfrfP4Us
1zqN442jU+9xn/IVSOo9VaGzjiUgtIu+Rj3yew/LFUW5uJJH2s3yroOmaU1x1T01YkMwjtf
HYHgbSP8/wCddqkfbHtHDY7Z7Uuu9Sa3DD3VYDzPf1IOKpnUkdrrtld2EGWlmAkg8TJ3OO6
jyAIGKqmkdYSQ6YtjJkXUK+Hl/tL5HHr/AI5pTqrXF5GSxZiT2qq3NofEII59aDli8OtEXc
1MQESEYxmhpPWox7z4UZJ4FS3W1GEKHITufU0ORk1gGKtkU+0d69FxlJufsUEJM10v6Menf
GB1OePJY7Y8jsPM11dUCLtUYFVbqeSS1kzkkFc5rnlzm5vCWJMQGZGPYVU9cumuppyB7pkI
XHoBildjZve6hDCvJdwors/T1ko+kC4eRty6XYRwIw+Xb58Grlc3DvtdXZQR5DPGKrl/MWY
khgsbEswON1VnULl5tm2QxqvIZeCOeB+tVjqTT/bXXV7BT46+9PGg4PxHz8630/U4L+x2Pt
WVPsngigtVsrWJBIpyWGTjyqqXmGY48qHiHvc1O8g7VEz7+BW6gQKcjMp7f1a1EZxuJ5Pes
Kc1hTHam4l93vXsMmUn+7Ne6dC13eQwLyZHCj8TX0l0/YJYaZFEiBQqhQPgOKZ1V+qI5LtV
hgUsx4+Vc61d44NHnWFwwDlSR9ph51V2gE9vAEXLYOficU96E6ckfWLe6cYELbyW7DFdI6N
iaW21HU1AZr28cjPovu/zB/On0tiZ8jxHj9DSjUdLFwTGpDNnncvOP+/WkmoaUjR5fZH4fd
XBGBSDVWt4oRIpZTyMKPgBmqlfWsF0fFRSsh7PHxuPypTNJdRoVdt3PrzSuYMx+qefhUaIa
38IfbcD4DkmvVHu4jTaP6TdzW6QjHHepRCR8axocHFROnwqXxOKkt3ylx92asX0eWntvVVs
mMlAzgfEKSK+iYkEUKRj7KgUHd33hMQHAHYUp1wzxabiNMtcd2zjAqg3GitqVptGVYTjKjt
gg5P6Uw0rpAvqEAZNkLSHkLjjFWObRv2NoM0FuENxdt4EWRjljirLpenxaVplvYw/VgjCZ9
T5n8TzU8sfiKQRkDkClF3ZzKXxMdr/AGc0rutGuZlYIApLcNnJPzPfv6Uul6Le4lc3Mxz35
HHnwOe1LrrpyxsIVKjc4ypByc4+WKp+oaajb8q5JOAo4H5UhvdMRGYAMSvfypeLFVcg5NER
2aj7IxnyFSnTztU8d/WtTYnGQtZ4OBjGK0ZAQQPKoHjAznj40GX4qa0OUuPuzVv+iu5W363
st+MSB059SpxXdb68SC+hjYnJXIHr/wB4pfCReasseMKhz65o7XYg+nsR9ZPeA+FVbpxY59
beAnMbxnOPUEH/ADq8CCNQgCgBPq/ClNyGv+pbeAH9zYr40n/Gfqj/ABpzWVoyBzzj8RXgX
B4GMdvjUckHiEOe4PnS2/0xWTLgMCfxqoXWlRG/Zmj4jy547heap95pu+V9wBwM80oksdsp
2gMM1Ibf3cDgedeCMoMBl54xio5EIGPzx51G0WVxt7VEbdMA5Iz5UFMhBI+PcUmLUTYn3Ln
7s0bpN5Lp99b3kJxJBIrqfiDmu26tr8N1c2F/A2Y7i3V1/q5zmmHTd7D413dSyAIg7mlerd
SS3OoIsUgCOSu3PZfjTXouxWOS7lPvGN9qN6gjNWW+ulsrKW4YZCLnHqfIUNo1o1tZ75R/r
E58SUnvk+X4UwxWVlZXtaugdcEZqv6nZoZXgRPekXDNt4+Az8aqFzp4ieTCcc8/lST2FXuH
YL2BoE2jg8jK88CozajaAvJHwrU2zL3BIHljmojbhX8iKjkhQocj3h2x50quYl5wuMcVVt9
G2B9y5+6NG2ED3M0cEYy8jBQPnXZeptEWw0bSfZACsUAhbb5kDv8AqarV1d3VjGLRckg5kw
eM+lL9QF/Db+0kMrP2+Aq1/Rl1rBKx0a/kVbp2HhMTw454z61edUuXub23sbZDI/8AFbj3V
Hlk/nx8qbIuxACcnzPrW1anJYccetekhRzWu4FeG+NYZUyBvGT5V49zEiszSABe5pPddR2s
dyqpcL4YRtwx3PlzVfuLi2vJWPjJnGRk/wDfpQQFlbiUyOrFlwMHNKWWDxM96xbRAN0f1fP
+f+FRy26sm4EZJ7kUJ7IJAVCgerUHNbgK3OcZ8sGkl+AMjPJb0qmCjbA/u7n7o1bPo3t0u+
sdPjkGVEm4/gM13Vnht7B4LpQXglKRk8nnlT+R/ShLXpazmuBPNGGT6xHqa16s0Kyk0mWUR
hCi5AHavnXVd9jqniQSFWRsqwOCK+gvo41iXXOno7ub3n2qrOPMgYNW+vM54qN2IYYB+ND3
koUK27ac4x60u/aJilWMctkjJ8s1qL2Ndsply245X8OD/Kl9/essIjYgFjuIH6UivtOjQpK
Jg5dCxCn6tL9OtYrzUIoZpjHG7ct2qbWdNhtL5oYJ/EjHZgaXKpVx6Z5NWGTVbE6SlvHbr4
ijJY+dVy8uNkax5AJJyccYqG2cNBIzPtCjil1zKUU+99bsKS3zeZqpUZY/w7n7o1cfotmSH
q+2kkIChX5P/Ca7Pp8663G00i7XD4PqV+y3zH+NO1dLdliyAAKrP0h6i1loz4Y4ZD2r5y1S
dp5yxrrX0CC7e31Tc8gtVZAgz7u/nP6YrrZhnEgZbj3QeVK1jTRW6kzTqOe5IGKBOs20szW
9u4mKj3tvYUHdXgZcSRksuRjOKQXd0WlOxmXjnnNBRz+NMqi5A94Dc3Gfj+le3Dz3FwxEyy
5Pk3eopoZlhkIRtx4xilrpNEu/DDacZxUTTMW94k1q0qhSACWoZLsxKxLEcUBJctKxOe1at
eFYTGMcmgpZS7Y3fKlN5Nztznmq9Rlh/DufujTzpJ2j1aJlODhgPyrvvSKh7R5SoAACA+vG
T/hRevwyNYtLCf30Qzx9pa5h9IGuG80O3y4Yk7GGe2K5NOQxrsv0FaxajTrzR2Oy58UzJ/X
XAB/Kup3tmt7CYzNNDn7UT7SKr0nRukwOLjUL2eZVbdiebg/P1oa86w6Y0aPwrOe3kcHGyI
ZPx7Cq5ddZw3e9kIJc44PYfLtS+XU2kR5R24XsaGGpMWLj92M8Y5OO9ae2sk+18j4GihqrK
xKSFTjybFHQ9RXUVnHC5STkv+9UN8KCl1ixkGy4tkBUYLR8fpQl89kIg1tdBSRkiQkMPkKQ
vJNI+xD4mBn3eaGMs4J9xsemK18V8kkEY9RUBnfLOaVzOXbntSyi7H+Hc/dGnvRwDdQ2SN2
aUA/jXc9Jvk0PTLy2uMLJby8+pBHB/Sq9edepdK8RlXcvbH8q5Z1DqTTTSxZxGzb1HoarTN
k1dvo71BdJ6s06UtiN28Nz8G//AHivoq4tY7lcOXHHdHKn9KrGs9B6VfsJJPanI5I8Zm/me
9Va+6L0qyceDBIVA3Zc5NAPpwgAJi3eecHFDT28gj8MYVc5IIrVLUzPHCx43gMR2AzUElpJ
JcvIVOHYnnyoZrV1fIBOO/pUzyElR4ZyFxtHPagZYbl0LCI47kmlM7SKwDHlhnvTDT4US3a
Z8blyMnnkVEsxRyADj1oa+ugy7F7+Zpa8hEZAPegpXxmgqMsP4dz90ae9GP4fUlg3pMv866
z9ITvDae2Q43NEFl29iPX5iuEXV1L47MHIOe4qCW5kmwZG3EdjURPNNLG4ZUjdG2vGQQR5E
dq+nulNWXWumrK+DBmeMB/gw4NNyQO5AoS4hs3JM2wjHINKLlNGWLBnCoBwA3pVenbS5ZJH
jSWbBGdoyO9R2VvPM58K0KlVPOwjPcfzNSJ04u3NyzDIwABjFeRaLbhxiHIzkM3vbvlXh0d
Qm5k2AEDBHJHNCX8Wn2o8FI/FnYfV74Fc81nT547+QRwyGOPA3FeBTK10mYKXkjkCdwSvHN
aPpEsu9YldmHoM1Xrm1nineMoxKgkgDype7859KH2bqEoyw/h3P3Rpz0q23XrE+k6H9a7p1
hot5daUwtWDFlIZWGB2r511XTbixuWSYeflS/tWVPayeHIAezcV3j6FtS8bQ7vT2PNvLvUZ
8mro8sayIQy7vhQl3ptvcfWBQsMFge1J7vp6x2eF4rZ7ct3pO2ktbvJ4OoS2tvKqgrEx3e6
fzr3T0kfTNTt5L+9YRXCbH8XDjK+vp8KKtbc2MLx3WoS3UDnenitl047fGiYtWtpLS8hijA
msCGYZHKtzn5etV+21xI9cgkeVplj8V3iQg5CxMSPnxW89pYT241rSZRcWU53Mw5MR8w3pV
T1bUJJ7fVoreeRIGMG4bjjO7Bpt01qnt1nP0zeXZlkANxp7s2S+BzH8T6UDeam+g2jyRStF
eXiYOGwUj8uPU/y+dC9K39hHqHtGop4iXrexq7HhS45Y1S9b0iXStYu7BwQ0EpXnzHkfyxQ
DLtAwKX0ZYfw7n7o0Xp0vhXEcgPKsDX0iL03uj+0G4XabcMFX5Vwvq6LxLgyDt3+VU6RNrE
GtKz5V0n6HtZay6sjty37u9QxMPj3H6139uVNAzyRvGwZse9jA70kvL2SDxUiXwwjZyxOSP
PFVLVb+d9zC7O5gBwcAAmoLDUHt+m9Vn3An2uJcn7vH+FDaXq7XN41zO0jWtsplkCdyB5D5
mt9E6k0OTqlPe1BDqCtav4yoEO/tkjnvSXSYJtP6znsJTiW3jukJx3xC+D/KgtB6gvumdTa
8tv31vNxd2zfVlX5etWHXdN089N3ut6NMJLC+Me1CfeifcMqap+mrIusaa+SCl5CVIPIO8U
R1zvk6y1RQxJN04Az8an1QaJZ29ppV42oC4skzIbdU2+IeSeeaJ68MGqWGk9SWRdoruHwJS
4G4SJx72PMiqQck4pfRdj/DufujUlu3aux9Da0L7p9LUsPGjBiIPkPI0m6t0YhJWxu5xwO9
c0vrdo5SCMYoLbWAHOO5NONEnvdD1a1vPCkhaOVXQupGcH419TxXHtFhFcovEkauF+YzSDU
9RuEWSIwsWbHC88VWtQ1d1LRlyMDBVx2qo3d7dOjXCJIY0By4TgYqKG8179lPBFCrWc5yyi
2BJPYNn1pYur61pdpLYLBsguvdZXg95/kTzQlpbaslwk0dpN4kbh13QkjIORxinb9Qa3+1/
wBpzvAt8FMbu1uMsDwcj1xxQMtnfzs08djLhiT7seB+Aoe3uL2C3n01HcQ3Dhntyv2h2IHr
Ucsl7plxDcCIxSxsHj8WPjIPBwfjXj6pq2p6udWWFZrsMHZlg3Lu9SO2a38Zdd1eW51e48E
7S8xhi95sd8KPOoJuorxNKl0SBkbS/ELxpJEu8E/az60jM21iKEouy/hXX3Rr23NXDobVDZ
awsROFm4+TDtXQ9XC3UBQjaF5HHJPxrk+uWe2V3C45NV94yOahbIOQcEdiKv8A9JFxPLH04
zM7A2Ck/PjmupdN63+1+hNKuYpWSe3ngglCnnIkVSD81P615fXE6/SDYosrKjTFCqtwRsJ5
/EVzvqXUZW1q7UOxAkIJ3ZPej9OnuZPot1ZPHkO29QLznAJXI+VQ2l3fj6NryK3u543h1RQ
rI5BVTFkr8s1VJbvXZo7YXFxcyxRS+JDJISSD54P4VeOq7m9XWVeC/u4mkt4mCxyHGSvpUG
mBpTrXUGoRLJLp6gBJF4M7naCR8O+KqU+oapcXLTvqN14hOQVlIA+QHAp40NxrvRk2ss+3U
9JmVXmT3TIh7E48x60f1lMepei9E6lVizoDa3Qz2cefw7H8xSnQLiTQultU1RJmje9ItIFB
xk92b8AQPxqX6P5bCzv2uNSTxFvn9ijZuylhyx/Cqf1BaSaPrd3prqQbeUrz5jyP5YpThnY
4BrSirL+FdfdGvIDR0MjRusikhlIINdJ0XXLfUbeLxHKH7QDHj8KD6i0yIwSXCoxz9XI4rn
93b7R2x8qWuO9dC6+1fU9PtOn47LUbq2RtPUlYZmQE/IGrn0iLyPpXSbu51bUJLq4uIpGV7
liMGZVwQfIgfrU2r3y2n0k2LzkLF7Vt3eQyhA/U1QurRPZdQXsE8e1hKSM8ZHqKcaXHLH9F
OpySRsiS3sZQsCNwyORUujrdx9CX/sd3Lby/tJMyQvtJHhDjNK7uS/msUj1C9e68HPhtI2W
AJzgnzpr1hqGo2Wp25tNUu4NttCVRJTtB2+la6DdnU7LqHR3wbq/RL2EAfxGRsuB8exA+dV
aUBF4GMcGrDZXCaP8AR3qQm92XVpVSFD3Kgcn5c0N0JcrqNtrXST+8NStmmtVJ7ToMgD54B
/s0r6snSK9ttBtDvh0yMW429nl+234sT+lF6uenrGGz0i7l1NLmxXMhtY0KmQ8k5JzmpvpA
tbXWLXSeqLHe0N3D4M7OAG8ROMtjzIz+VUpvDUe7x+FLKKsv4V190aihbmjEbIoywvpLKbe
jEetXOx1SO9tgJ3JYdlNItZ08rCz7eTlu3lmqjJw5x6+dMdZ6i1HqBLWO/aJvZU8OLZGFwv
pxXWbGWZLW2gtJVjktbOEhmQMAw2nsfjVd6o1KfU5GN44abgsyALyPPigW601trdILhrS8E
Qwktxbq7qPme9LZesNdNjc6dLcrcWt0251kjBwfLB8seWKI0jqu/stMl0seEbWRt5HhDdv9
d3fOBio5taluWCrtBVs8jIPzHnTS4v73WZ0ub9o3lRAoZIwgIHbgUo1W6ltrmKe0maG4hO6
OSM4Kmpf9NL1oxJdWunzT+cz2ylifU+ppVf65d6tc+NdTtKwGBngKPQDyFR2eoXGl6lbajZ
v4dxbuHRgKy3v57O9S/hZHuFfeDKgcZ9cGjdcmnutRF/fPE9xcxrK5jTaCT8PWsTqjU/2E2
hK1ubAsWCGFchj9rPfPxpZHA3zNK6Ks/wCDdfdGoI+9GR8gVvmnfT12iz+HJj4E1bdQtFn0
uURr4hdfrH7PNc0vbUwTMh8jQijEi/MV1m1u3hu5VYe61vGFPp7oqs65KPaWZec0glnKtwa
9idWHK0ZbxnbjYMGiEsGE6Ocbc5xR95dmK3wgCkjv6VVLy7Z32g5b1oUxyEbjzRVvbzNFu8
I7c98d6MeDCK+07TxkDzoeOBBKPGLpFnDuFJ21autbZL6bTv2d4twwtIUIWIjuOPxPpSSDQ
byFGee3kTZy25TwP+xREdmDk4+VKPZYP9mKItbaER3GIxzGa0ttP9pnSC3h3yucKoPc+lTR
6ZM8ayLCAjLvDFgBjO3JJPHII59KyTTbiPbvt2Us/hgHvu9MVNa6TePcsqRiF4WxIZGCeH6
5zR1vqHUElvNbwXDvFGQjhSh55wB6/VPb0oCWxvblg0kRdnIHcZye2R5Z+NRpoVy8hVLTLq
NxXcMjnHbNFC61eQRSB5mEreDGQv1mGPdHx5FeXFtfM2GljlwoZmWRdq/AnsDQ76TdkgtbN
7z7ByPrYzj8q9bTLqBmAhYlIhK+0E7VPmfh8e1bSW13HAsznAYgKA2ScgMO3wI/Ot1tNRRy
FB3qCSviKWGO/Gc1k1tqLwh5lJjIJyWXHGM/zH50HJpbRySrJBholDv7wOAcYPf4j863khl
spXgkQI6nDKQDimtk+LJNrk5AyuMBfjUdsxaFASeLTcOex8Y81vKzG1ALH3rfLc9ztj703s
ZBJPpxJx7tsCcZ8jQNtPJc6fqVpBcyeLaKZoGxt3xDcJEx8nLf2TSP2uf/AGhqGiLb+HP92
aihleCZJo2KujBlI8iKYXGse1PdLJAqQXBUiOPjw9ucY/vN+dbT6wl1taeA7kl8RdjYA7YH
6VKnUUh8Qyx7nYMviqcPggjBPnjNBxanJBBdRw5VriVZA+eVwHH/AOdTx640dy9yIszSsjS
HPB2nPHpk1OnUZS7lvPZU8ebiQg4Dc5z8D8RWkPUBtUjjhtl2QSJLEG5IZSe588hiP/KhFv
YEgntkhYQTsrMN3IK5xg/2jRC69KplHhKUdFVB/s9vYj44rZuoZsB408OdU8NZF4wocMAR5
9iPxqK51lp5Ekjt44WSVJVVPqgqqrwPT3c/jUf7QjTUFvYYmjk8TeQH4HwFTtrYlsfYprcP
D4kkvfkM2MEH4YqObUoJppnaB/38Qjf3vTbjH939aG1C79uv5rrZs8Vt23OcV7DqEkESxrF
GQO5OeR6d68S+kRFVYoxtXZ58ruLY7+pr1tQkaMxmKMDbtBGcqMAY7/1RRVtrT2nsxWFJTE
Iz75PdfLg9q9/bpQHwbG3iPhPErAsSodWVvPnhz39BSqsoi2/hz/d0PWVlZWVlZWVlZWVlZ
WVlZWVlZWVlZX//2Q==
</binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyAB/AwERAAIRAQMRAf/EANgAAAEEAwEBAQAAAAAAAAAAAAcEBQY
IAAIJAwEKAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAABBAIBAgUCBwEBAAAAAAAEAgMFBgABBxESED
ITNBUUFiCAITEiMyQXCBEAAgEDAgMFBQUFBQQLAQAAAQIDABEEEgUhMRNBUXEiBmGBMiMUE
JFCUjOhsWIkFSDBckMH4ZI0FjDw0fGCslNjk7O0JRIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAgBMBAQAC
AgEDAwUBAQEAAAAAAREAITFBUfBhcRCB8SCRobHB0YAw/9oADAMBAAIQAxAAAADk+DkIh7G
GGGGGGh4DYeI7iQm55BlPE9RrPohGQmZoMxEAvkSBASsTBePQSENCESsroHAQj2QASE1KyE
vG8sCPQVwZCQlBSc62nP4uoAcBgbznYHwj4ayMjSNw9EvAwTklQyjSDoIxW8JhBREYYYYYY
bmHqfDwGg8B7GAbjDDDDDY9h2HAjInMFo5CIbTDDD6fD1JGWLJwAwA5h6jmeA3GGGwpEg+h
ELkkvKWgVGY+Cw2G4+i8VDMWXJuNwYhADcCQKjQ9BSN4tHMYCxx+hAo0VWLcl6DnicvgOH0
2FojD8CAlx0GOjhyxBmdJR1AmcwALn02Fxoeo6nVYrKGMeRYT4uQU5OPIxiY2HA0EpeM6fB
KACQgQgVG8pKEMDJCTYXCEdTsadJTnODc9SlZKhSWZJsUVKmmwuPIIJ3/L6BGKZHPMkAQg0
goOQpXYYjYXCs0O8B2LAqCI3BGOwaijJw1IsJTYdRGJybH6bDoyPBhoCooIcjCgQ1GxsLxu
NSRHbg7JBjI6RcqGVTKeFDiNA9NhaNxg8nWw6oFqApAKOYJHAJFYg1nPgGAtG4wVna4usWF
LIgUOWBByClSgqAuKeC0bjDDsAXyCYWDBwc1z1NAPheKonN8WjcYYWmOogWAhCE5lhHKmk1
CANBQwXCsQmg7Fsx2HM1BYRYm4sD0BMrmORLRCKBnFwtE55isRjWYSYi5//9oACAECAAEFA
fzIf//aAAgBAwABBQH8yH//2gAIAQEAAQUBfcceWQhbsmjakp71Z3qzvVnerO9Wd6s71Zte
8UtW8U6vqh91O/7sWSvbvZra4aFRJ2FNJRsR6oCfWN0tpbo1XFNwaqDl7GgotQ0tXnItkqn
MBmNUtenRKit9mKiY4nCqNGMMBRMGTtTLSytK33iLe1K2lNkpsq3HzptXl4i4VqPEZJPipO
PnIeElq49D2EuSkHcsUPaa+cNGSWrVupT4z0/WZuuQgTky9WrFUnKbOemj6701JdG6/I8vd
278Crpwo3emIViz0dyrxNxV1415IfqSbyrp1tYsTMi1ONPiuSDQhYSTpzi7hx7eHfi4zm06
m/8ATUltaWpxSloe2yXIcgycrIu2+VehZuwlz2mZyUYiT7PISUQbfpGSkSCFkkWG0Sdmee5
AnSH2LpOC2iMs0nDWB9Thz1qv8hMSe5F9UmXKqHwmXdQR809nzT2fNPZ809nzT2fNPZ809n
zL2fMvZqYczcu/rXzT2PlbKWlKclXN7WX7j8Ws66xkEgjFxi+5WlIV4NeWQ/V4v3H4kp3vB
wXXFQUEwWK01Ery2xgzavBO96w3+0v3Hjrp1dc0teMpW1qKH09uPjYoYJI0BJiHRMi+SaPp
l3pmv3J31dL9x4Mtt7xW2W0bym0ciay01tptEJFNs6scJAFvgVCXW5MMnbkJxlhIu81+736
uF+4xpta1PdiM3nFdCM5Dt4vDUnGB8jcb2KuZGPRjDVCgoy31bjP7fEZ5qNIOkrW3prWaxf
mL9xrWVoyOgBDnvUXV6yXZZHiPkStcZO8e89RZfHiuTr5FFBCPGPUyYI1GvMSARE8EfOF3Z
xKpbNYvzF+4ab6r24nZAgizyna03QKHH1rTy00kwlOoRYu0uMdKge0DIlDadHvksNXwH33D
X3taSrWL8xnT19L7Up30zhquJkrNZoAm0zuqrUePK6r/ANBUgBgrnmgvbemeMrC1Lkhgqc5
alABZ2flLKZWaaScVYFJdk9YvzF+5wNhZBHF8PqNl0vKgB5uqXjlCTkeK5OLWdx4c1HS9cf
aXHiCnRwfGFtk3YShxMAuBaNLkuUVuIltYvzF+5b1vIRSEb47jmnLLIRSF7jRo4QfkexV0H
ZkvGEPjwHEr2RsVFDuNMfUMTcQvJuekh7jJukvnaxfmL9yOj+I7ym1cCXIGwTUiG8vDIyXM
21w288srgsAod/g9yNyJohgjg9b2HnJd4CAYUUkeaIWh0jWL8xGv9GnOiUq7VQMjIRkvw/y
vLzbA77D3iretalZgYPVltEjI7uhPqkm+6zWL8xe/9HXr4Rfbs/jhv6V2IO7xml6cQRMCjn
KsoJLd5n0Cqs6yISPRSTJJ77UMOmPteX+1tYvzF+48I/3lEkDm91+aLZYrcpoltzp6aih4+
mX0N1VbAsTcqrlAYiqI5JccmIiHj4c8b4TucX5i/ceDC/Te49EbCr8VKiPAVgxkWQINBJcP
frp0bypLOjiMCFN5N0+xTLtTVa55cTEyEdB+iZ9cvzF+48eMjNO8aANNor7K1gz4p2lyo50
loC4nw7HJdgYeCnZ6y6r0laK3qtvw4oZmfS9XF+Yv3HjRLVJDohrA/sVdqfewGU21s2cUOP
yAY69NlWYjQBzpR7zUrOJMKRJ1Sf0W/wCuuE/k5BLfJ+0JHp9tE9264/rBq5Is7jrlKhjFX
U5aGeQpYZS+RJIzJmaIk2NyR6RHEs7a9ZthqWkA3m3JRLdhUlXc2++GXqyzHpfOSW81YpjW
mZMxhr5uRzVjl0qcnpV3Tc5JIxdjl16empB9PyMh27kJDaEWaZbacONfN//aAAgBAgIGPwF
If//aAAgBAwIGPwFIf//aAAgBAQEGPwFtJdTfk1SxayLyEcKVNZOkWr4j99fEfvr4j99fEf
vr4j99fEfvr4j99cWNaSSAePOl857zVwzW7r0jm9LGCQobjXFLgdtR4WrptuGQU6n5bgmt2
lknnil2h+nKSq9O/SmlBHaQTGFHjW6bfBly/VbdpcB9BEsXWiikIC8ivV1eANbfNFltlbbm
RYryMnB4JMhoflSjwl4Htrd3GX9H9HmviQh+KsVBKgk8bta1b4IsqQf0D6pZtQHnbHx8mUF
PYWx7W58fZWVLkz5XUxNrj3NhFosVkkx49AuOd5v2VhZDSFky8cy2Km6OjaWjNYGLkZzwxb
hEsy5JXVGidPW2q3bfsqDGy5XinkzcDE+XpZGXOOZplRu1bYwI8awmbIs2XlTwNp84RYkiK
tw72lArco8x8lZ9timmPR0aSIuzzCvqkbIijiw1yF1Mt59XQ8wJ4C3Wsa2iRZMwruG5T4Gh
ilr4yYsjElRex+ot7qXsVZbe4GpL8x2VCcfJ+jmaYKsxF9Bby34A99f8v5G/LmyYKxy6oAd
HzENh8yNSfLIefDjWf6+O+woMHMO1yR6GXIaTNibULrFpIaMNzP7a2Lf55ZU271JgY02Lkx
fpskYUxxvwtqTSOdbzmybxHjrgSx5cmO6vrmlkbQrIVQi9z3ivS/qaX1DC0PqWSaSBI0fWp
g+VK8w6QDW6lu29z7ayNj3X1/tmLuLx4+HkH6fJ6XRfpTRguMXRp+E1Lhz7i2Rjid2JvdST
5Sw7bECtr2c7ym6z+osPHy448ZGb5cy6YxZ4xxtw4VtPo3A9W4uRLPmYuJFlRdR8eLIDyCF
bmO50vkNxAtxNepNh2H1HjbnuHpWbJlzMHHEkUn8uwWeWIyxJqA0C9jW0+qhu2PnYPrGKRN
WMGv8A+5HLqjWx8KzN4l9SJjYf1mPtrY0sbO7lkJUqBE62VYuPgO21J6e3n/UDbcDcMDIXM
ULj5TRxy50UT9TWmKV4pov3V0FzY2i6+k5d/lDjbqeHbUtjUV+f1K/+YVu2r/0sS3h9NFXq
Je/1btv/AOPM/wCyvT3pj1PinefQ+8en9s+qxD+pjSHHS2TjH8Lj9tb5uG25a736T3ZMV9t
3SH4XHXB6UoHwyL2g1/pQO4bx/wDdBW6Dddt3WbI+nxOpJBmQrGX+hh0ERHE1Wva46nvptP
w9lbLse27guxeusr0zt5xsnKZVhzcfTJqxI5Tbou3f+L4bjt9H4O440235+D6i24SQSqUdS
MqLmDX+pXrL0pkSepd/TN3PAzdvkiGO22xZMjCTJ6ayTGdeYBBW3Mjsr1V6Db5+6bS39c2V
LXdmT/iIkHewrY/SeEAZdli+qzyvNs7MCM4P+CMIvsOqtwj9QbZvGTkRQ7Sch8TNgjjZTt2
IeETYbHlzHU494rpiL+Vuw4/FoPv52p7DheusoDNDNrAbiLqb8a/qu4bXtGXneS8kmDC1+m
Aq3uncK3XYZRA2DvG5Ddcj5S6zlDUAwa1xwdhb21twy4ceL+l4seHD0Ilj+TELIG0gXsO01
m7FHlv/AErcHjlmxyboXiN1YDsNbFsmUkDYPp4yHEAjVW+cQ0gZgLm5A50d1z9q2jKzmMZM
kmDC1+kqql/J2BRUuTLYyTOXawsLn2Ctvn3LpCXbMWPChaGNY7QxfADptyr01mZC4k+d6UM
P0OVJAhmtAdUSyPa7hTxAa9T+rsaZMfd8uaSebQgETtNfqBo/hIN+XKk9Tba0eHuUUrTL0l
CxgtzGgcLeypMzLczZGROcmUt+Ny2o6vGv61um1bPn7nkCNZJJsCBtSwIkSX8nYqAV/VSsf
1HX+o06B09QOq2jlb2VIwjW9zUwEanzE1+ktfpLX6S1+ktfpLX6S1+ktfpLX6S1xjWriNCP
Gv0lrqSeUgWsKvfhY0y+01L4/wDQgqh03oLF5j2nsvTIwsV4fbJ/hP7qc+01L4/2+FfDy42
te9HKG4xq0ZP8vMwSPha/bw50YZIkQ/DqUalB9ti1v3UuTiupPwsqi3H7T7QafxNS+P8AYF
xcUWVAi9ijs+wMV58RelOQ7rFIRcLzb/ZQlx9pjmWManeWSz/7oqUYMEe27kiH5mO3G/5ZU
7jUsWVOkZjZj0789PdQ0j5b8R+4/bJ4mpfH7SZWCgcgeF/2UQtnLe+3v4fYuVNGyYqeZ2I+
5RS/TKF6BsfCoMmYhcNwVL/Ew72t+6sWb0zuKLiPhLDIJnbUkquSz/EOYsOF/Coc3ZcTK3J
YIvnsgJMrD49HDl3Vl+TIxcWGIs6ZcfTaI9qm4F6wHj5upPd2932yeJqXx+xURTI9xZefOj
C0RecHzyO3K3YB2f8AXlXCsDYMYiNGV55pGFwscQv+08KjwcJokjiXSNIFj/fzr6vIhGRhS
3u6KdIPcad8l44o4TwD8On+bkCTfutWXl5GylM/zfT5EkfT1urXTjwUpIfJfsPupVwMZcRH
QssVz8R/UFj2q37CK3HBgjTEgxZmBluNR0jjwBB4ntrbgLqTFxHt+z3Gn8TUvj9mRnZUcWT
u2ahTBRvN0hexkPtNMtuOsszd5NDEx1+TGpkmk/Ki869bTS4zvu02H9NtMsaggSDXe5PIar
UIPWvqE4fqyOCeH6hYzrf4ujItuBaxHvreYP63l+ofT+7a0MG4kz2ueDqGvpPhQ3CfF1QS3
1RsPZVhI5xz5VhQ2SNeQQL3Wp8rBnbHORKZjb8Mp/EB7e2nzd8ljDafmdJQmsLyvajCpuIR
7hf/ALvs9xp/E1L40gbgnxN4U7qPLchB3DktQYWNeWSeQKB3k9tIsQ07vvnytX4wh4tQBgM
sh48r0jJGFRB28K0vCHK8+HCjHpC27K+nke0Mxuv+Ki4IseIqd8l16xUhFB4k1l5Uvmkl4/
eata1uB8RXuNP4mpLd/Gj2se32Wr21gzTJ8uFtRY8RwBNqgxFW8GEumNRyHeayN79V58eIJ
fKAeMsp/JEg4n3V0tv9DZM8VrA5MsSHTx7tdjQXJ9BZOJEf82DJSRgT/CQn76+r2bf0wcm2
psfKUxNfu48PuNJkYmZHPx1I0bXrodZQoFgG4mutlyvkaj5VHOoop4mtJG87/wAMUYuxrIn
jxJMOGazRxyqVbTa2q3ttXuNP4mpfH7IY0W5ZgBSwQof5curk9rKqDjWdvQ29s6aNSUgBCt
J/Dexo7z6n2vMSNPLh4i6lxsaL+GzC57z20Iv+UpZ4U/HHA7348+2myR6XniQD42xSgHjcC
v8AgfpUv+q9oVHva1RYSrk7lumITGn9Mj8rKeI6j2AuL86U5mCm0YvP5vne3eQvM++lnkjO
VkgfHLa3uW1b/nbcb5MGKkQCfGELFmsPBLVkx58SNnMyCJ72McKj4dI7+de40/ial8abt8p
NYzEcVnAv28wf7qzFAuJJI3/+SFGJpcc2aG/EV03VUFrm/Kwo4+3blmxbjxW+Jksqpf8AhF
Knqrft9zMQn4Vy2CL91GTChfNc8b5crSm59hoPtMcePD+VOH7KCcNa/fTP8IArJbZdwlwug
DBqhkMeu5sRcd5NTzZWQ2TLI2rqO2piDyufCvcafxNS+NZBP4Y68p4KS37OH76xQ7rFnrjp
DNETx1xDSrj2MoFaolJFuNqkgidl/uFSZeRNqllJ1a+Zoh/M576+Qrf4oxfhRhKEEdtF5m0
qouSfZWZibYOqyKUac8lJ7qjzJ1MohlErAcyQb1PLGpRJJGZQewE3tXuNP4mpmPINUg/MLf
tq/uPvrBytvzJMHLhkGiaFirD31HtfqPp5eQkQ6eUo0O9vzjlegyLpbw4/aSeQqSRcddSD4
jWTrlKYy3CxpwFqfEU6lX5kvj+Famvzv9nuNP4mpR2avtxA3ISCseVW4cDUbhtXCxpXHJhe
k24xzS5DIHPTjJVFPazcBSiKHJCzyNHHI8dkYre5vfl5akxy+lpbNb2GknzImRM+BJ8Z+Yl
6q6lt9/GtvgO740eZv4eZNfBdYNtLsQbHur1LiSZEG3D06k0uXLlEog6TiPSOB8zMbAUvrD
of/wAQ7ids6nb1xGJOXdbt9hr3Gn8TUvj9sH+IVCuN5/KBpaulnQ9HUODqbr76MDH4SalPb
pP7qTLyDpSBZWHAsSeo9gAOJJrE3WPJkmzdsyWg3Fnjkj/4oy5KMOoB5Q/VHvUUdg9Rp9V6
ffF2+XDm/wA3DlkxYmMi/wAPm4ittxWk/mVhkkxpIjfWpkBR1tXobccTD07z68iabc+jc/U
5OHJ9LEQP4gbnvPGt8/0yg9R4uZj5G0LibfipHNq/q+2tLlPIHK6PmSPOoN+RUUIgpE4bRp
9vK1P4mpfH7Yn/ACsKwN8yWi+lzJmgj56+oi6jfhYC3trOzXykbExmhhI8zNqyJFhj0gKfx
sB++wqTE6nVaMRsxAYBeqgkQXIHHQwNSbVK8qyPjfUv09a2i1Fb9RR3r33rD23EOb0XmY45
kgy41Lpqe+uSNQQNN63vZsTd4RkS5S42VjqsgLRqxD26kKo+kjsJtz7Kih3rcocfdBjxXhk
jkZ0TQOmH+ngZU8trBrG1uFq3DFyMhGztlwJMmOKdmJ+lA1H6fSr6hbjwqPKTeYsSD0Liy5
uC+QigY0QYFulphe7FiLdpPLjX/OeNhyR7hLuzQQbpdUXHmWMSsI4glizdQ8eQtwHd9dr/A
JszdbqWX9S976bW5+yn8TUvj/Y2mOaGLKI32ZR12lstoDyEUsX7ay9UGJGj521E/TrMCf5y
LmZJpazJGBTHy48R4W/MExIIzbwZCKjZrjr7JybgT86Stu15GKMRZGvHDG4fR5woJeST8Vu
VqhXP22PRF6iiypMjW5/lky5UnjZGYqdVweAHKvUkk51tlbjlTh+x0kkZkdT3EG4r/TufVq
ztrwf5+PkehPJwik/8B5VnbVt3mh9T7gMjDSL/ADMHyzQrb8peVLe1K370jFvWFl48+3Lj7
fjxdUt9bt4afWuqILeR2n7fx2rTo817W9tP4mpfH+xFsBzmj26KVsmKE/AJWFi3javppZXi
gdonYRm0btEQ66vAi9RY/wDUpoIxyET6CLm/CleHOyLrF0V+afKvM299LHDO3yuILG7X53v
W3bg0rTSzyss0shuS58yknxqEpluYoowYr8SnDsqTInlY9dtTM/mdr99627cYM+SbP2uKOD
EaQ3aNI7lAh9mo2punkPBueMUyFmHxBpo1e6kcOGujl9Q/Va+tr7dfO/3038x2n8P+2mWOQ
u8jcFVbk1GejPaW2n5R43uB+6gnzNTXsOmbm3OgSzgH+A91/wBxqLMgE2keZZFjNj76hjfa
Xn4BA4uNRvpH4e/hS9TYZYrtpRrsPPw5eX20EbZ5S9vh1Hny/LTBdllfR8WlibePlqSHI2q
SFpF6kbsTw0DXq4j8pqTGlxn+WTqYg8LEa7+8/trBJjHzWs2l7iwPsoSpFpdIuqCGsQ2iVx
b3xis/fNzg+vKSqrs0lm6Nol+XcjiNXAUNq+gVb5a49up5fMwHO3LjTeU8zS5MHCWI3UkX7
LViQsySJguskWqMEhkvY37fioXCmyJF8H+XH0tC+7oJ7eHjS+dfIugfKX4TGsRHL8qCkhRV
6cerSCvLU2r94ryaYrwnH8qfgLmTtvyc6geYPKmeNljaRi72jGlyz6zqQ3U+bjy7B3C0qSM
rpOGWRemOIZixHAX5msj4JPqlKPrjDeVk6ZC93l4cKjUmPTFjtiqOkv6LosbLy7VQC/OsxX
RP54yNKQnG8pVnt4lBUa9Xyw8U+WnA/wC7RjMhKFSltCfCQwt8PcxowI6GE8dEkEcovYC/n
Ru6lz5W1ZSFXDaFAunw+ULp7O6v/9oACAECAwE/EP8A0h//2gAIAQMDAT8Q/wDSH//aAAgB
AQMBPxDYKxJRvKeMg/uKdBl+Iqrwcdufl2fl2fl2fl2fl2fl2fl2HDQXyuzeUDxwUpjVU52
czjGSw7LdMQplNxXjw4AuBs7+3jBY5Rvy++NaNdNAHegpm+avwpMUwHdOjKxXQACsEAh7vW
GcAIFL0OYNDjDZZqG1ZBJTFq+lurQaRS4V2yEnuEo0mFb4wlEVQIqaonPCbwRTlFvM5Xum8
euWUEECUp3XjJRO8vActg8c4uaOwrXYapzkTEuhSQUyQ8yZNBzVnIIUI027yNO3b5ll54wZ
g02OGe2EsVcDdomHKDkrdjh39BzIGEZEacxvBWU6Y8Iq42Bs/o9MF1RRqw2AWSrui0DnLpb
4Mq4Sg6oDcIOsMYz7CM0CbdOPXqKjoxoDDXthfmxJRkzepsN4VN2b5akTUXdDU2TCaGIawd
gMmRur7AdOec27wMCVWHBH2UdDViDvClrAN7aA4I4csoVBbqlj2cdYM0VSCdh5yGlFJk0fQ
j+ce/Ip8rmo1KUQTrTUNdu7NeiC3eCbXzjWWPr/AGz22qPSo0VyCWDLoESw8zrzkgOQyw73
4pzApjT5Z0EGKJseE2Uy3Tv7T15BPxQ7XYp8o/Z1nFsKUMY5lDwsJSJgTuq0ECqlyAg7QS2
NkBs/fOUAvkd24kloFAiHkpxlA0FKAkIME3iWNNjGpwCBkWsLvI2Yd0IQo4DnDAO8sElOTW
AVveQwwWmngxznC6RBhBp4MD8kyu1CAHsY+zUhDIlNO3e8R2pR2R65QBNaxbaNq0CU2rPhg
rk6ocwA70mbGAzWouxLTKlGkCyWILPBguGEx07Rzk0k1jzcclLvByjYqc7z8+5+Xf8Amfl3
/mfn3Py7/wAz8+5+Xcj/ANXPN++43Q/u5IUc7U/jNv8Au5oaUU0BfPziKLFH7OVdA/u/+Hx
fbAI8+MPVKKC/wGQk8D6EWebiInUPImf79P8AA/di2Gv9v1fNXr6N0XDTSHWkPgv855FRDR
E6lFpeu8LWroSrygCczHisRAccQ/bJOdfRwDoT8I4r6Lb+n2GkIpxTxiudrgAJkV1txAYDQ
5wCFnfvfrHUzpI2xhSYtQENDGI54MHHAooG3rszjafLIofuYw8Ydj2f6c+Jf3P1+PPWIgpU
K+LQYkctQE+17PjFV4+2N7whAmnR2o1esjwRgljzxiYwMIRAwMdxOjnGQ+pSnqLERGzkOB2
s6/WBRqw7+Mf+BJejGU8IrjvitQ8kNmZE10zP6X+nFR5/ufp4ZBQQxqoEHteDCPFUCRDjx5
bejCLynVb/AIYqAgCg6ROAXznFhwASqqqVO8GB0u+Lg05SGhDzaqCOoXnWSOoKBpyWhavdO
TQWopoglGtOrcJ8C/Y5ekB+zzkg42pp2nlGuLec5vo05615fp5IebD5wjLHoYTkCKF6PDjF
lgX3T1fOMPOAwCpeOsMNcYj5IV9wxpMJKsqCGx1pffD6KHK5Wv7LEgo1g2oh84WDlocQ8IB
qZSfpVoW5+189OLI1aoJPRfd4y+e6GtCAdQGJGZzfRpz1ry5+z/yYL1QEDZ3Z9suJpTrZ+x
pw7ByCUB9mCRhUQCh3szj9MpV3vLWqB4mayK78aCYSACKAnwYop8nYHU+5kSSENhcR6MBVw
S3HSUL7kIHwYILZg62I6+2c30ac29VtxIqo8OHQoK6C0H3yLiqBjnwhEKQpK67xn55eybOr
gElqkp7zeP3OsNvdlDaYElHHjKj3rNl7nLF5PDnFYtfKGGpINGnvrx4ytKsfUQhRJ75uYHe
fYQJkCoOOxbxoBxiULAlRByTrOb6NOa+q2/QStrwWZONweFUAce41sVrdNtriv8hAFA4V7m
NjXy5YkrqmFHx7dguhXOXU3Qyns2ISUj5ApF+28YfQJtqlojeyHWdF2GL5A8HY+Mu0tNWFO
Mb+XE6PKFEG2FKkKecGagrXOBpuz5zm+jTnrXl+kq04O+xgB6IcCe/vmB4PujU33cBnRJqz
CCoQXtBr73OR7AFa1E7wOltWPMRfhyEDSIbKumBJTxmg9DPBiFm3z85cCWrx76xBrdqbDkA
D7ZcV6vd2i7op1nN9GnPWvLgoeciJ6RllHWb3EAc2hdd4iPSwpDWv3pTIO4CHnmY8vSCCuw
NWZeSQIbNppT2xfTaCLcp3KVgz261MblTJal04M9xJgbLvAdaGhCS5W94wCujiGqd5MAbVS
CmtDM5vo05615cMlXau1hl0BTL7becYBw34BH+HKh/cY4QdTUdOXvMEkRAb9wFwasDp1XaU
v95z9E7hVvjHYbIgrLwfGHwo4hwHUv3z9+I52N8rtPGXAStvrX05vo05615cbwCf4MaV+nm
iN8XNjS2jwfJmkLFHZPLiu0A++VMec0gqFTquIoYjqMt2bcimgUVPSPjr5E6zmeFNAPvNPC
Yn6FkNh8iwGsKhyOSNggRbXxvEODXfAppySHCh1nN9GnPWvL+j0CujLmawFOu8pvKXF8eGE
QUg20MICFWTl2xhcsalHqDACvGSzNhYmTaHQYNdg7aeLyvs9nOFrY6zTuiR9sDfuYHwobhd
6eWAghmQBtShsZYZaAJTyV0fOs9a8v6P8SKfi7zWRsrM+RgFF263rAHRoTNSIqN1zAuRtHZ
hiHUgCylzXqiOPEANCHwTJLcKYQPIg1LJuY53z4B7Q3OqO2PVkXFGw+7jZEOVUkTEYdcBcc
YgbEPKVkIow9OLiDVngUlBIMM7wgbvA49nfNNPbPWvL+n2S64NJpW+5Msm0gUzdg6gYGmds
FmuGu9zL3pQkh065yLHYWTRQiSjvm69VPsME2AjtzvEO23qU6DJJjkKW77g7W24NYPcW0RE
Bz8u/jLUd2VwnLoHoBQMEJAFPsan75615f0+fAJB0Lc1pcKIgzoEuQQPOAHWjgbLi8vODcV
hZFR7ipV8uBYyx8lo9rXLe6Z5EflK5bdoYCgsUT+MrmhqjSrhrGy1Aa7ui292LCXsA1A4IJ
4y+Mlw6GePPLK+d/MxLHR1E4Aa4gpBTH3wTyoPjLVfD4WC9UuC7IBSGjXfgfjD220nDtBpM
JlBEMMti6/LWdviugdFNade/vkdpDC7KZbyJMMeEh00VI10ZCq4DnBGlF9nEhaSKy8GtlvG
mNGa4GAAtRnJg0yb4BpHEgwyKWVxACbkBsdcuHMiVK9xK7Z/GyfOFQvwMVLSI6coUlyKsQY
Eb6+DEBlau2xp6SD4ao0Aj1VdPkRJefDkt9FnQaPPBMRrelGpk83QQFEMHTGsoMlYEqbjlZ
FAS4gAehMo4i6BuMc9jCnLgOgMkfKvjou9uCW1EFy8Qqe3UMDrUhTZVu798dGF2qGgvCG3e
RkV2UjuJsWzNc2ziDoII1p5z//Z
</binary><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyQCHAwERAAIRAQMRAf/EANUAAAEDBQEBAAAAAAAAAAAAAAYEBQc
BAgMICQoAAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAACAgIBAwMEAAYDAAAAAAADBAIFAQYAERIHEB
MUISIyFSAwgDElCEEjNBEAAgEDAgMDCQUFBgUFAAAAAQIDABEEIRIxEwVBUSIQYXGBMkIjF
AaRobFScsGCsjMVINFikkMkMPDSJQei4mNUFhIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAgBMBAQACAgIC
AgICAgMAAAAAAREAITFBUWFxgRCRobHB4YDwINHx/9oADAMBAAIQAxAAAADz/mU+MZQqOAa
j2T4bYhEavmuoQHVM3YPJcKh1LC8VhYSeOAeE/GvZApKp6Lza8zHhVFwXDiZhqH0KB/NijX
8AAUPRedOhoNbjx+BaOhhFgQlgSkyAwa+CoSm+p38NRjTE4olw/DqKhYEgej0Q4Mo3m0R3x
OjRHIJHiMKnw6D0PoVhUN4IgoXHeY7ShYAhE54ohSEovF44D+KAZCMjEqegw7GAGaAkNHnS
CUXEhA0LBMOwOExEAiw66noPIfNNjXE8/g8hENASmcawhBsmQhIcTYY9SAPmkhrwcLBSLjK
KBxHQcgMJdAMoNZ0vPQGBpr6eWk2EIiD8tI+Ew9AYS+IAbMBt+dVDXU1oOcQ2ExDkRuXkmg
gCodD+AZU6XnVQRkFHnBFwtHExmAIxpC4ah7F4yHZ82vCAmo8c5t0FRroS6Dg8k2EgmrYwh
4Cp1FJWJGKnlgFArJAAQeTb4BB9NVB9FwtOnYVDoYDhEfG5xBpN4xkhkwg8DJYSAaZnSoHC
pHZy+Km2QMjsIg/EplI4JGG8Gg8DIXAAaciAJyYgGBgWB6XhED5FggFRLhmFw/gOSSSSTaa
oEGDESGBAZFAxG0Bh2MZtoZTWshg2jNsSJSNA4BgggZyLjIUDIIgYDwg4xCodSXh2IxG8FB
MWnw5jmPxHg8juLT4xlBIKDEfCYUGcoNokGYJRyEouMQjM4rEooGUPxIJRsBETEhg4OJlPh
OIhIUHMcBlHwtG0YTAZT4qXmMqfHxQylpYVLS4+DMoXFD4qUKlxeWlpcULD4zn/2gAIAQIA
AQUB/q6//9oACAEDAAEFAf6uv//aAAgBAQABBQHkcZznPdj+Acc8CLPQa8yZ1fVLEr1h+um
yXAE17LYmCFt9ldfnrWuW94zpviM8MLaAqutwUCEnhd2WZLNe/BM5OYU7IrDrsZG5UjjG5P
ElPY2Dt8FUCLNvtRdgbvrPLB/HGit7fa6X4vq6FYNWFeOQ47uAORciZ3rBjFfYsSJC0rufJ
OxBfHXmI/RFaRGaRVekHtmxEeng0lk1hSZN4N1tampwMRxyz2FGugx5i0dVziy9fMA16iI/
j12cAUQlwadbiS8OnP74RTxXAt7UkAxx8hl8nXKOZ92kveQsi0IN/NHzjT7Szmq/182SwU9
FGFw4m6jMMTL55Hp1BxTAwcYZJywNLME8x7pf9g/HFQRl/RNSeysEMY82VAZ+ERwUfqPAOR
x9Bj4uPg+FPjDdsKUTfgsH7o+C9bTzXVyYxDH/AG2LE/iV7x8g5EBp8SCkPE1KuOSBT6BiX
ndiHJSlyZP8hdDzhhr7cBl2x8CWoTVNfn3BXt3sNW35K8qbcIWpbT5AsFOBtWgwYvX2hrkc
cmXYXsNh2B7uwzKRhFzORZ5ga9HjPD/dIf4f6+tS5VEgJa+8ravSl3DzTHKSvmq7FjiplxR
xYVeOfKV7/wBjV54NlTK0IylNfrDLP5zYw3Tyh9+ce3HxjvMtM2LV7gd1WbBqtlIm0V3mQM
w6x5LnLkAkJzCmOERmPnw2QD7+7I845+MWpffWS9yjzjtKz0yI48xZ8NeTLzTmazydrNkjY
eSKrMrbyGoF9cEMx17YdbZg/FGq2ETmkynsG5/sg49lqASZ6lnn22MffR9uacwO0zP/AJG4
y/YaAL/JY1ILwdh1e+quGxafJaPEnI8rVanNZPWVnII12XZiXzE1PdVSU2GPdK12+7RT6QK
T3DGl3KvYnG08d08Zg1tiJa+3gJiE9GE2cISslcRdrWmK6xUH+iuPYSr7c0LDFt8kFc9IMB
Ms8qdR2C+xXqtkcCF8sKelftK81dZNvaKlHNXXw+IUK+StCEEalUAjVnsKwtkzYSCbYdfU2
Ci293OvNZtkF57qTWdtvrfSqyq02UGrTX21g1+zWGoK99X48L8netSQadotMGymRR4scNu4
G9DYM5iuwZUxnWmJs2Fg6OltXX38vuCXq2GmMs7GzmijavMYs7K3imNlj3h/IhFKdlWkrL6
3ordO8ezyOwNZxnY3cZHd59fFLPzDBAWrrrqsULo/ii0PUXmy1awbq/LXoeNr+5vZa2/XLV
e93jJs+WVcvC2d3EPesbPYi7RrjgH37pnYqwELLPX08T29dTuoua5mz1/a3aq11NykrCVm5
SS1h68qC6Fdbb3axrVoMV1a29Qxv6u1Aqdlh+lw01e0lnuE3NeJOWwgDrw3PuOqwtnpxGLw
51CjS8J1b6PJ960RM9YL14DBnVwEYdIsdd1OC1gwbsmueQSyPkTsGe+OGOCP9aStNb6NV6D
fORHoqPfKiUgqRGnta238Z2s53OvxoF61JZ3FfrlU+e0q3ahut0psykjaMnkC+r+01V6wOp
Uu1e4x1S8HLltuq1Oah2av3TNpsNAMj1s/YF0ty1Z5i5rB8t9EpL3mPF9iCaGj1lOPYN3rT
MvqOvzYvUUuEKQs4HKMY8fUUu6MSY6ANTGEvsqNElLOZZ4KWYzG0ZVix26RLGXkBvI2r0jJ
D3bhhlKQufr6g5ifbkJ8Z9FPh9cL1Pu4QqPikr6cfPYpYiMvSdVlqomDp1IsiWqcrqr1Mgy
FW/HitUZy0jVLyiCohJn4w5DJ93EWk18SsEJkK5XyHG0UiqN+vxzDaXCPpzJKzr8xxYKw4W
xrynw0Lvxca8w4G5pAsftqjJLV+sc4P8ua8go+U6vY9bV0ESnVCuOvSAyEKoZXEhD+e4H2G
FBYYZbgOMA1sTVi4YEDWIqtqWKQVre0AIDQ/wAuYlOPO6fXunnHul7cTnHmJzxLM5ylOU55
xyZSk5ghI8xKWOd0sY6y6ymQnB/l/J/45j0z6j/L/9oACAECAgY/AV1//9oACAEDAgY/AV1
//9oACAEBAQY/Aa01Na3H9railie6unyTwcnGSQSyM/m1qCCbL+LfcsMQuSDoPVXzEilBF/
KDkXt+Y3p8l5QuFGbIO1z5qZEfbBuFo14G3aaiGNju9z7dtBSvlhi3dawqaBY7CaJ4zp+ZS
PIqRKWduAHGkXkuzO2xRbi3G1HGfHPzC8UI8QsL0u3FZt3C3bSSSwskchIUnttxtS78aSQA
6+O1xQ5XQ0Ld8sjP91L8ti42Hr/pRAH7alaXIkkjhjKKt/CCw23t66yus57fGYWQP/pxILD
7aOPC7Dp0JsSP9Qj9lcmA2gi8EYH3msfHWNvlVPxGtp6KiRMddw46V4IwtAaeRZYm2SJwNI
nzfLbHL5SuR7LKNxbQH8tZXUTkK0vF3Y2Z+bFvNh26Nb11KfmAhxCkRsvaRw4dlRpNJvSK+
xe6/G3kFRkkJGutzU8/87qWSBYkaRKdbmhhY+W7YqfzZd38091GRfhGbwoo7F7aUcWc2FYs
zhOYw3FvObUCCCvmq+VOsK97GocJutwyZWRKsQVTwLG2p8mO82TsmaUiRe5Ow8Ku+S2/5eR
rBiPiD2V9ntq3zmu+McTaxjJY+z+bSoubm3DJd9pN9+63avdUgjyS6geEv4T29wPkFhrQy8
kB8qZbQxdqH8zXqeKKYrPPpK4PBe0XoAexHrRUHwRi3roGJGO33qxcnpmbmr0znfLo25uUW
v2A0sfWbnJt7y2rFw+jiSWbLYKFQ2FdYzMrPEHU+nRGbH5oZRLKBflx39HHvtbyyifH55fb
t81jc1y1wgsnMkffpwYEKvqvT2x9u9EVfMy8T6/KuQyc6S/wkPC/5jRkkm52VJe7HgorZuu
Ga5J4k1NK3h2Lf11f8z0oGCMyFuKMLisKGbGgwsCJ+aMcRj2u+g1hcLtrHyCPiwG6ntqOcS
seXqf3df7HiL37bAf30LcKBosfZX/m1B3tfu7vTUcavzCxA/wi/dVjoFvf7TRbtlb7qiHe1
Y2Q8IMjruuRSsvHbauN6JQEnstXUMCaEpkpCxQH3twNiPJdInbt0BrJfqsGYAqbYuSoUCQ8
C5bsHG3b5qKo+eS9uWxx1BuS9lK7+0W7e+h8j87KwsBzIQoOnHRm491fyXuOPhOlBHBG3iv
C7eetrX3HivdUB3aLMtGO3hLM34n9tJH+UX9ZqE/lN6xYw3jRbEULHs1qKDpv00erYbi7TR
zBSv7pH7abpvTegZPTMoG/MkjLL6NwFq+pep9TVkyMHo2W+G5W150iZl8PpHkiSPaOTbbpr
pTRyMu2RtzWUC58J1/yisDIl63h40qTR5Kbh/Ldnc93u2Jt56do5Y3Cv4W5agHboDt9FPrG
TLbd4R2G9GR/E7tf1mu88aV+1XH41j5NtJP+gUx89L5q+HJ7LEMtcyRrDbck9lHEimfqueo
/kYqlvtIFbcf6Kky8mZtFkRjw9VS4s3/jaXHeWKTYE9l/AbKw8/kmE0HNdwAjfk79KJHS/e
VhdtPCLW9BOtOxxRYrGoAP5QA/+am2dJVTzNy+K/hA9k06DACTMukgPBr30oN7O00xAtpbX
jXHXdWNp4oOPrEg/ZTrbhSX79aRp7t07JOyW3u34NWNNBKuRBKgYFTcEGvnvpvDx8fLtqCg
XcfSKIToEWYZBYSJMtgPRtqTJzscR5SBjBCODS2OwE+nyHYtwOJ4D7TXiyYge4Xb8AaszgN
3NuT+ICoppsd0hl9iQjwN6G4GkUeyorsJ+2i3aTxrdTsRxLEn9DL/ANVSaaionHBzWnm++s
eHc+f0JjZ8U8YyeJQn8KXJhzF321ic7ZB+6a2pIrv2LwrpqOypNLlxIqA8buPxo5E5tBEbW
7XPcP21F0brH0/jxwyNtSaPiCdLsTrUy4v+7wcPKBXX2lBva9RS5g6lPFDcpjMV266kFhas
fpvS8Ren9HxBZIrAlvTW7HAhnUeKPsf9P91WXxUot4q239dZkYsXFzbzHb/dUpYe4rH94Xq
AH3dBWncn4CsOMR71k1e/ClkjXksw0ZdDRl6dmTPKe1mJ2jzCoUkd2zy90dibhxre/qpI4r
jHgFkB4nvY+cnydTzZ4WynxcQFQGKn5iSQKL6cADevnIsmPAxoY156NcsuyLGMjDtbxZH3V
lLExkGLGZNqDxOAbaComEUuOI2uzSaAW89ZU6dI5jzFtu5/Co7LC1NLsCbzwHAUbcaygdFM
dh6qzdLcuBSB6qiHbvFFb+6n8IpMn2WjjuP1G391DcPiJW21DP5RHy5Eg/dIb9lRwQoZJpT
tRRxJ7hUmH1DElwsqH24ZkKOvpVrViy5OHNjR5y78cyKV5q9634inyP6bM0UQLSbV3Mijiz
oPEB5yK+f6fjzcuBwnzEZ2hHPAb7ixNcnqxyfmY/dyi24X/VQlTCnaIi4ZY2sQL3I04aVK0
ED5AgQyybFLctAQN7W4C5qSXB6fLJFChkkcqbBV4nhXyONE0+UWMYiTizeYV1DIjw5p41jt
I8SFkQDw+IjTj21KMTBfOnkmQRLEN0oCeKQheNrVPmxYkrYmGVjmmtdYz7I3HsvWFyl8Usa
khfMKG0/DfQgd9Msg0HfUsYt40K/aK6fjwoZJZsiNFVRcklhWR1XLVY836UnOP1XnNtebGB
+AQDqT7tf+N8/rMXyuNn9F2QNILRxTb51xySexCV9VdJknx5sPIxM6Jp5JgeVy9wEhdtVKF
Sb9hFfXU+LFPB9KT9exuVJiCwji3S6qCLcDwr6eikdMj6Zc42NhZVyUlxVPvMfe18Vdc6rO
46XL0V+bM894+VFGwjiWJbWsLgKKgfIyJMnK64nLyhJH8P5WXQC1x2+L7K64sKypldKwsh4
+WOAC+E27rV07quDy+lfUcUiZGTi7RFj5WyQFpIDoA9uK9vZX1ljc1IlmwYEd2NrL8zEx4+
ZKxI+mQlcXDw8tUVdbLymuzecmvqtYseV1bNwlNlJ1E1zWBA8bqeTKVBBGixt2VuKOFDcSD
anASUybRa3C9qZd+tj+FR5GPK0M8R3I6GzKe8GppZsiSWTIN5SxN3t+bvqCPKypsmPGG2JZ
GLBB3L3V0zA6rlz5fSIm+PCzEj5eNSz/AGKNKnwociVOnzOW5V/A3cSKx+nSzTv0wTB3jTX
b3lb8Km6OuVkZKZDR815rXMcQ8EY7bX1N+4UC8rymGyrfXaBwFTOMudZp4+XLJ4rsvdfuqI
3ffjG624qb8dKlRXZBPt3Eg+K1+ymlwcibDeQbTKpKXB7L0iQZc8cLSh5YlY2cntIqGfnym
XZtV9b7T2VsbIci97Xq5yJAe8mj4/db8D5fqPDzMTEysPp/071LLjWXHiYrNDA7pJuK3uG8
9R8vbP1n6lTlRQKN0kOM7cSOxpSBt/w/qFSdLh6byet/QuVbMyEBPzEOUTvYm3uSAj0Wpsk
xx5ODyJpMnGmjR0lSOMsR4gbekVi/0PfN0b6jSPJ6ZuGo5jbGhY8NyOCp9R7a+nI+icp4v6
nn40+VGg35bRcv4m4jda5Nh2CvoCTC5heXGmEgWMPzWWSy8wbSG076+l8rBSHAyciPBk6li
QgNEuRJJ8SMqdw1WxK9lM7vFyYvqMYkcXKURrCuTs5Yj27bW81fU3U/qlYF+h4p8hJ1ygpi
vryUg5eokv7IFvPWN1zpjtDJFkLbt8G7w37K6muFLFCuNmMsaB8dUVYwD7F+7stWdDPmQYP
UMuJvk58ghYFmvchibgX7KXp3WYSImk5kUxCurfomW9x664+634Hy/VE3Uhuhyeg5mN5vir
tufNrU3Vm6j1NeowI8sM4hRlE+0rG+1CuwIbEa6WFZK/UHV8vqPQOq4s+NkkFpxKkg0IV2G
oaxrqr5OXNyZcLJxsQrDcs8ylVLjfpWf0SSEZOVFNzOk5LccMToY8zZ+tAo++ujfTuJlZK9
WwOoZWbKTHaEjICeENu7NndX010rpXUcg5PS4ZI8yMKY45DI19CG1+yum5PUF+VxcXJinle
xdisbgkKt+NhX/wChSd5OmN1k9T3CL4gj5/N27b8beeut5Wwdb+nOvu4zMLJW3MhckjS7Wd
b6Gvl8XqPN6XO5ddyESxJe+11vxHprr2bidUyMfC6llGeMPj+NOAOnNrqCRy5GJGJE+Tl2c
wso0bmDcLX41kdCjyJMvn5aZKsRtSPaNdoudTR191v4TQWeF4S2o3C1/I/yy/zEKOh95W4g
is0YMMcWX1DHaBoJ5FAIb8u7jUnTerY0uKJDeBmHhEvp7jQhkGyVeINMSQLKaS+bHzMjGGU
qD2wFNmS3fr91RImWJ0kWQ8xeF14L66af+ppE8AdmRhqQsPMsv7x21i9PjyOYuSkbGT8u9Q
T9l6kjvdlJW44G1B+yuen5t320GXUHyHX3W/hNdWbOx5cp8GS/TW2sXF9u4J2kXNDIyVj6P
jrrzM48v/08aPO6rlZrOdxODjOEJ80jsEpOnzRdTng23Hzah2Ql0A5LRbjw3XF6XpEzfMQC
MIFn0mFhobMFYH1URhyx5Kxj4UrttJUcEe/b56RcrqWPP1KVx/tcZuZy47G7O3DutU75Wcu
DBj7bnY0jMz3sFUeijhYv1ByM9tFhzccwbj3BtzVL07OQx5AtYDXcDwK99f1DrOZF9P8AT/
dbL8Mj247I9DXKhweodck4cx3XHRvQoDNXO6t0D+jwN7O/NPOPoi5bN91S/UHSTN1LHimED
4s0ixSQbr7S3ha4PqrlnpaiPs2zSA/bc/hRfGDoBximsx9Tjbf7K3i5QhwfN4TW7C29UwpI
w8awvFHHH/h4bqyY5enjDzcGMvFLo7KD2oSNDU6p0ibqvUEdl+Z6lkPKNw0uEFhUcuTlO5h
G2JfZWNRwCAaAeio4srq8Gb0sqfBkShZsZ+xl3a6eY1Fhtnx5uTtswjIYkdpIFDJ6XkRYzk
kkIA8R/dvdfVaicfLijvpdS63+81Pl9WzohO3+o3u9pI3ltaVuhdK/qnVcZeXBnPHuEd+JU
WNJn/VPWQkhGkQIll2jsCqQq/8AOlRp9N4XyLILNly/EyHPmJHh9VNJK5kkc3ZmNyTUsSOV
ScASD8203FaUL8aCKNqhWJ852nWtudDkQz9r45BVvSpqbH+nYJVy8xdk+XkW3be5QOFFibk
m5PkvutUWVBIUliYMGHmo5cEahXjjPg8BD7RvGn+K9bfjjT/7D/3UZHVGvr8TdJ/FQi5rBB
2Dwj7BW53LH+zpxpj2hH/hPkK5m8K1vGh9nv0trTK3UZBFYFXEJJ7bi16jyT1az3KtFyzvu
O3jwqB/6wXimRm8EV2RgbBWXd21L/vZZJR7Hw7fdrSiHqUxUaEtBa/HW270V8fqT47W4ckt
4r/qp1XqbSMhtdYrqfPfdV5OouuQy6JyjZW85vwpjkZsizsmiBNFa496+ul6UjLk+Y95eXp
9t6W/U5Fvx+B/7qdI+qHIZSuqReE3Ivru7BS/9ykYEdkPA93tUvyuQchCOLJsIPouaP6W/h
Pk/wBx09Mx9wYM7sLAdlgQKaR+jwksxbR5F4k9gYCtkfSkie1t/MkJvbjq1qGL/SYWW2rXb
cW/Ne96Ky9JjeLdcDe4K6d+6p/+2R7ZFsg3v4G8VmHi8/3VBIvS4o+UykgM9mA7DrToOjQh
HO723uD6b1M0PTIo3k0U3ZtgtY2DE8aknbosI5jF9qySBbtfsDcNai34iSQxHRDcaXvYkWv
66hkzPpiGLFB+KuNLMjMB3eO1QZA+mcd+Rry3mmZJGsoG8M50uCbefuoM303j2t4xzZhuPf
pJYeqk/p/RIuk2tfZLLJfT/wCR2o/pb+E+TLGZ/LggMgO7bqD31JiRg/zdkd+0E6VEceUZO
JOgMcqm4LL4XH+YUV+Waa8IcTq2lzY39Fb5W2n5mOP91gb1HhMDyGyxCRfXbvtxpYduyNpV
Xb5ifPUsYBVVY2B7qx4GbYssioW7rm1ADCfGcOQSzE3GmlTZKvfLU71ivxiGjNas129qCIM
vp3qP21ntPJyZkeFIHPs7n33Df5a+TjFog8akXvxtfWmjhTYi+cn8aP6W/A+QhWK30NjxoH
cbjgb0F3HaOA7K5YkbZ+W+n2VZWIF76Gt4Yh733X1+2tzMS3G99au7Fz3nU+QB5Ge3C5vQs
7A2toeyjYkbuNFQTtPEdlXub99Xdy57yb0f0t+B8g/4Z/sH0N/Ca//aAAgBAgMBPxD/AJdf
/9oACAEDAwE/EP8Al1//2gAIAQEDAT8QwIFTgCuUaI6jrEfwFxyPeQKk1pwQlOB5ym3gQi0
vFgaudeN8QXQEfrNmTlARuQD1rGwJ9iQ0APeaT2arF8Nl1gZOTSHHr+MQXgWgnsuCZ4V7/w
C5/DgOTfTzrN/E9tAhe44M5qzAop6N5Pvxy9Lx8ZVXAGNwfDHQQooU2a2YFgA1ZnlMwpKTA
qKe7lYK7cGuF54GA4qAKzzC/eVAtT4w+Bib0cENfZlUFopWzRwvAx7L7XOMRpQwohCn9/ho
bKfI+sQ1YOnJrWdiZC7EehxYKg4afDGWchJQwrvBMHeWpAXugOXnAQSf9/1gG6PeXhg+Nho
A23wZA43hHMTq+Dn6xrD60q6TA1yePrIafCf/AJPnNfw6e2GaTtYG3Lf4yEwOcGGssB/eLc
KokuwkF3+E57L4AwR9/OUkPlI+S6HWEwxhWLvkgT4YgzgCQKBo8jBABabPgNSGqc84zt/WV
AiEmDXOj3QNGHBJ5x/kFTqiMqpzxDjC0QgDqq6U+8FzTHfblzYeNhSe9byeBhNoIgGjdhr9
YmAL5LQj8ZHrt4F2s6DCKlE6lqsFZ2hpX8HGHw3BhZfsCZB1zYboJwwnxmv7da1JpxIJzlU
prWCgyC+Do7DWJsLTHQ6OPgxHRT0ia+MOjEQ8vAxQ3jE+sEeMsrfefxqwmE8Y+ZGEJoxkV6
IHmOJmAbthwfGvxesJd6y06fgL6U5yPZJefvEUN4qW6adquh85arqwCADj0JhgAECIt7cvz
hOg4HS0xbU0g8A1/eHwT/xrGAWW5aTeSaIehMYa8jjOCMcq4YAROj+wYC4EBUhdri6OMdmX
UBgXgdAOhauaU3SBhLsmJ6Bxpmd3MFt4rfhZXlKBOQNq9k1i1aSvUnJUSGpgYFBSSuk4vnG
ArQGrBPnDqFEnDTE4bo19mSI/2M28RRuiYRU3s9czPfxQTh3XGtxdCTSTT6cULNUM85NKF9
fiCFsyhVF1vPJPnyAg4GWBxwgGgoR9Cg7ykj5lODEICZdEAW51XjW3ETEwdUq/vH6q6pu/K
3DjpEHnhg4gFbzy/wDhxeZ/rMCUCJM1CpYeHW5hshjgAFXBU4V2XygYwC6upw1O877cpNsr
pQfwr6gfIb4GmvWQQWErS09gWD6q8gPOLyFvWS6bKoDALvbVyHqynkA3UJMsXcW8AcfzjgS
SeZfBiLdlR8H+8DIRD5M/wcr2g18GDQI/VcQsgQq2fSPOGImUWJs0kcYLwJqdy/syL/jXao
rHJis7tI41Mhm9HdAPlAM0RHwzXxrfzjI3lDVPJP8Azjz2ecTxX6HLAyFPL24AaLdMgXifv
KvK7yav+cWg1Eh8byNFEFIrD9OZKFNF67NGIpgEJqjvGSK8w50EcarkkLB0TdtTxMJf3nN8
KD+s5xHVA+rvBlAMVEiAuzPXcw3piuc/+uusKRcN7V7Xu47IMzU5E/ZcWzKKC4EkXl7xAHS
AgQ4yeshW1NkOz5/+MVAriB4+MBQFyPa9pjoNA7/s5bGxjsZWYjgF57jJ+8SSlZDrjjKm/c
OrGxqFS+/VQOO8ePzpL7MtsGi/sqX3izm+aph9jp7cieJ0LblpyPXHWKJCOHjVYAfYKCmEX
CDmUQU1QLt4wfzNSKho931gnSax7LUwKow28kLy4aZdJaAkLhI0IK/4MG9a9jTMBmh63NNf
rIBxaeIB/jGOF0vymsI9R18q+fj+WH7FBvrKwXaM53jy1ODw7+8mCzs18AzbjquBrkpAjWR
x1GKpOFESmnNb7bABAi7AHnFNX/a38AaLXEM8ixXYQaxOE5xjXGq0i2FVKGaHrqX2LgCvkz
nSpVssSnmGaanX5wjJWmjlxT2t80IkBBWveQ2g9ChGiysmsAu3o5gaiRC89YemlFvRWO9GT
wtVOxzziABKEn+c56sD4QxZs5AvANuL3BdIUECWG9XHRUfSIALd9Lm3EcNMUChVQ83Cmfgo
tUQUNMGqEaJHglgXXHGOOy3CYAgMISTWVAd6vVnSrle2V9PylwSSkdZNbkiSceTxkLtp0FT
CFTKK1gc4p6zbu6A5VV7xtj4MQDDnWXJG6O7EDKc4UnwlUuioYJ8vFUijA4+811g4vYv8mU
xbYTwDY4BMSUioq7D5zpjsQaCoPRly7gwAjbEosExA7wogvQKHecx6m++EUOkuVh3v2omnZ
dBrBMRttKA9BNGJkrRVOc7jUzYFD2BoHIjvE1sYAGidgqGKMEqtZYmnx3hi4wJNNpd3C4oa
IhYfG8LkYqpTjXnKDslgzjlwKYrsvf5t0ANUBeQJY9ZoTWLBIOPAF3eMGTjApAkCfMGDddw
JoL2tQTFIs+0m21CA4KcMF45qpqoDYyaO8gxS/hQ9YlZLieDXJwTZsp6OGLVtI1rye1wxZy
dxkXxwR4Zz+BYxGg1IJaI4GNTjW4NO3I9FxseKSZCSKNIOW0mRoI65hsH8ZR/mH5majpKUl
FGBUNvGucWFVslAKkS0DEQuQNzxJsaTELxSxlTJdxcVp04ptVRKeNje8KDpkCl1XkXbElp8
GNZ0NNwLOXILwKkmwwqMwyq151Tpg6lN9FrBtE6cNbEGsFqENCbc6zYYnh9FCkZvFSGNCHt
MARZUzSiWesULt3xrPefPgJooNDyXPDvHRlgiCiHTc1porDvAo5Jgb7mZIBOEdayurU0kbi
8Sg713+jGFDLCxJwvYHcTktlV5+qvNZwWxE1QaWSOreBwp4Hgh4u9VfjJAXRqCTSYwleDlE
TTTsBf3vKuR0cThWn1lH6a7hsxTBuDilNFLfGNH4NtnYx/cMHJj7WVo3yOBqcr2/F7uohZZ
iUWDIpRYeXDTK8p6F6HQ09zCK8bKiUAV0bu8DguzcE/XeqgecPyT06yGL0O86jLkRHnB9Y0
O1aOSorxq89XI9V2JccTeLj+8Gn3hNI9KD3jYPUFoZfGkOXe4Quyx7ACDBkXVAR5S/QjABM
KGVDS+zhw1BghBIjTqxnOsLY1G+C/SmKckgCtUmzh16wr/AEj4Y8U4BjN5gZTj9l6ExxFyX
xFEk5Mpcw7HboEV2L2Lgm3YuHhOP7w8MDYJGi5U5lOsKi55lxIomlhkqojj1AfguKKuqDGl
iH4j7xBkGCDVV2uDJproAT8IOI1yHWHwA5xvNRtZqvg4wcJr5aKkj8Yt8LC5Om5c44F5HKu
1c3hwKfDMcXNiIq5ztX8beM1CNYKLwIxwgHehS/KmFzgwh+iP95oKZtbo/wDABFXeOa5gDg
amN8Y2Q8ASjsv+wx49oUKUT4Zu5AFrWgXQ0QkfnNrVyukUUjdxGBYuiq7a6HsuCKsLE1aOC
ES5VyvhFIlBqRuSi0L0bH6MpIrggiRQrinHPpkmbP5sqBOmt5GceWm3g8Bg4UW6Y0Dr5wQa
ohCyFGxfbrOQF1U0crXPgwbcms7QUHw3JQfj/AqRZI4HZlTscXGqBNwAQAgAdYHPHtpQISh
3xiBinRlWvGZLPWMqCOYYQFJdxXALUX7/AAbKTpZ4YVVsONQlngvLN4D0J+eslnrjHy5HnW
cEuzWpdZUA8RI0AwIgSTxl5R7Fujb+VODoRowoUws2zCUpUDrFWIKVhomLGVoXNugF2APHG
BCpbfiE44u/9Y3m/GaBkZMAb+2a0CkmxGvGzJrbvMPSRNeEzYVlGukcRZMHcnKu0AB3TnGd
ggitf07xgHtEqEEu3DkPVuZtreHRXyADTXxcDkaQAiHs7TzmuNSFX5DThPLB2RJp3pZTp8u
7D4Ql6cXtTa5x/suMv1AaIy3H3c6OGhRghHhnOLJWZRQOI4slFasLKhYWYAwPd/umFKcIQK
cOu8ClmgtvO1uWF7tTXm857VasD25QR4wAD7sF8VxhGluEXJp4ySEEAoJ4cRVKQWpxThxcN
jHbeuN45FCVKfKuBwZ5+vw/3j3/AN6zznR9Z4xw5w/wzozgfX4cX5x4cOD8DP/Z
</binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/7QAsUGhvdG9zaG9wIDMuMAA4QklNA+0AAAAAABAAlgAAAAEAAQCWAAAAAQAB/+4AJkF
kb2JlAGSAAAAAAQMAEAMDBgkAAAAAAAAAAAAAAAAFAAIAIP/bAIQAAgICAgICAgICAgMCAg
IDBAMDAwMEBQQEBAQEBQUFBQUFBQUFBQcICAgHBQkKCgoKCQwMDAwMDAwMDAwMDAwMDAEDA
gIDAwMHBQUHDQsJCw0PDQ0NDQ8PDAwMDAwPDwwMDAwMDA8MDg4ODg4MERERERERERERERER
ERERERERERER/8IAEQgAyACAAwERAAIRAQMRAf/EANcAAAEEAgMBAAAAAAAAAAAAAAYEBQc
IAwkAAQIKAQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAEAAABgEDAgUEAwEAAAAAAAABAgMEBQYAERIHMh
MQMxQVCCEWJjaAIyUXEQACAQIEAwUCCQoFAgcAAAABAgMRBAAhEgUxEwZBUXEiFGEyEIGRo
UIjsxUHILHBUmJygjMkdZKyQ3QW8DXxU3OTRCVFEgEAAAAAAAAAAAAAAAAAAACAEwEBAAIC
AQMEAgMBAQAAAAABEQAhMUFRYXGBEPCRobHxIMHRgOH/2gAMAwEAAhADEAAAANVxGxJplOH
Dh2cOjoxiQxC4IjwMBY0aRUMwgCcDB5FAOmYKRCAgmGUsGPQHiUMxmI+JIBweBaD4rI0G8Z
y2gREdh6ZACD8iUsAV5D8cyHiu4fg4SUM4rHsRnoDR0PQcAwCAoI1GcQGAyHR4MhmHgzCYK
wxMgxBIU9FIiF4gOzIKB+Mw9BqScKTKFxr5Fo3HZ0ZCfzYSFBUMvGa2RcLT0E5QoWDecOFj
CSgvKmkYn0TCU1bAedBcUuFIiOHB+FpcAo4Yx1NgxGJEAmDIrQKBGcPQuPJLBY8ByajZSaE
hkFwcFdRQIzh2OBYQ+gE1imvA2clpi7h8k4tDsgsUCU8nDIbIC8BrbJ5NjoCF0T5AReHhFQ
oFQ2HgVmwYl0qEbRiASchwNCJhDwABQHgdlfAwN8prrKNhEXzLYBsfPSdB2A4qMZ2Yw9JuI
gI4HQeiUj0VxOB0BQ5DeOYThoWFBcreMpsQNiB8+5H5wOgMFQjPZYomcxnoGxEYiPyvxw4H
YHC0Rnss0SmQ0ZzYeGpAojNfY6g6ZwDHAaBSSCTeVMD4v8SSO43lMxyLeFNimQpOzAOhZoi
AOCwpJA0AyV4JWLzkNmosWikbBzLkEvgIS6ZhaJxwDsWkQGpwVmASBoSQGYTEgCMXDyCoMm
zkUmiwyi0TBAP44i0ehwF40iMkku0VaKrmUOTEcEYrPJ7E4rEwNHYWHk//2gAIAQIAAQUB/
kh//9oACAEDAAEFAf5If//aAAgBAQABBQFY6ipzkOtIkExS7jZvNm82bjZvNm4+bzZvHBMY
cMofCqqFzXfkKscZ3YAnZsE1JE1GKmurVGgLI05IHLOsIvI49fR9mXqjAHzKuLOpBvVQdoK
1MpXCtbXRO3joB8ZnSW7l2hARSy8Y37dj3DvS7ouHYSsWi9rk96xs3k2jX2eZRkkYSXSSRi
7FOOGSkhLvJtWRY187OcPW/aZR7YQq805csoaeNaH0a4QgmBhPatggq2WUbOZ9Gs3qNscrF
wEryuZM9hhRIWn92PGLqE37E7mYmMno60DrTKL7QfjasxUhCcg3Io12uXlz2m8i6gB40gHy
YWMxzCdNQyar20u3aE3PPJ9RtYnCbJvY+/JR9skGDT7rdgVjJvY4j+cdyEYM++Gukvs0CTe
0STaMdyT9/AyNucoxMO6M9tprS5A6s6sRX7gXws84OJrAsA/cC+e/rYE8oIpSS6uHfOi4WU
W0YKi6N6MmeiJjmAQdKV+sNk5s/U487NNifgAYUv1I3XDO86JjZxuyPMQhyjpmuAOQQiMuf
qclHu5r4FLqNboM3YDQXxuZyCNx4wqXFcRGSfHss8/4Yt6KcgpGvzhTaYBgzfrkIf8A2T9b
kdVvGhQLOQcTvIjhwrAPsuE29nJwo/XgzmqGjeM5nlBlbzWNoMLMerz1gBkC7A00fqced4p
yTtFs0eJmd+9cVNodUSGUDG6qqJ+PavJW6KuC78Zcymb8rph9+P1OPO8Aw6ZSkTTMcYysOp
HJbhGXh6XG8SyicLx7SOLbbbb58d6dF1RypMFwFRHAPrldN/vn6nHneOgaUqsrTq1E41gaj
D85cxNrO5krZY50OALtxRXjwvyUi5W9X/iWqWaGMPZXKplcU/ID9Tjzh+njqOcILJvZbnOz
Prs3k+K3sPlH4ahppOL+OdLdK2T48xUWnWrAujWTqGFcFMrKn5Efqcec2b+qUEBKOJE3m41
YSMRJt1HsZXrFybbpiyUDmukko6XzA5CbmP8AKBW00LjKTnpdFyGjkDZWDfkh+px51TNWST
fJlngLXZsi0tzniZ5BHguYJBFtaxXEwx0SMkvEcK15VrD/AB4oL8tSlWtW4zEREcq/7Kfqc
+ckXcZVPtn2iGRXc7sRaVY9lOLqPDjncOBGhp1wMfIXqvBI2iWLS/Cr/sp+twBdSG2isAGK
3ZA5Qiog3dZUNFwnYq6xTQeRh2hiiO/iSfqjZxbL7RmMXYJNOSeeFX/ZT9bnzShrgCIDWWo
HbpNAOybKHA86/cLOHNeMk9ToMkZu8oPoElqnKFjxNuHwq/7KbqcB/cl1rF2LVN0UqCrv2z
HM+CGV6aXdyMfDxzxKYbAwyWbrpDYo2SJX2lRcvGB6FNJW9rVJZ9F1NL8hXJsUdAAqAQdrs
dwwDgSHl1SLR7lUTnrS/p3sfKmMrbgVfXuRVY2Gqo24kXCcgVBWo1SRk3M3xzT4VlHkb1A0
LZjqGxY4gqAf1rG1xkqKRmTBxIV+JqUlYpAa08ioWDjZM0XMGsMVMhHzVSXeoSj6LClXaTk
eOouffPWKKr5o9N66xH6lQ1cbtcOOpyF0yju2TapVBxArOZZFRbjliiLfjnkBzGDZL0vGgv
ycUi9qFQkZR7io0ihgJFIZeLq0sWZP1LjotuwcST3Jx8i9bsWMtIxOVqyzMLHmss06bPXju
Vev3r2UXQlHyDaRlxMcJGZsQwFFURl5aYatpc9eNuUr51FftB+AGqrkpkYZZFNvFORIVqsU
vp3CIdxdEE3qm/3BUBWkXCmKtG45ESiESeR5DFBFWyHVthim3F3pq/ccmZsrPv1h+4ZTchM
PEA99e4WekSFNYZQwt5t83XLYZJNP3p0A+oc6epdaFsMoVOMcOHlj/9oACAECAgY/AUh//9
oACAEDAgY/AUh//9oACAEBAQY/AW0llz4NiSHWQDIa4CaydIpj3j8uPePy494494/Lj3jj3
jj3jjNjihJ+XA8xxkxp44DEnGzLU09db/aLg1TIduNJya6uFTV3B2AxuttLcyq+2eZpQFMf
L8x1+0CmdMXNtFczeotILa6YNpOqGYwCQin6nPr4A4gZrg3W3zpUSR5aZBG7vFJ3Eafj44h
3D1Rh5guJCmR8lu4DBe0mmeLbeY55OTd3UdsiNTUK69dafuimINuhu7gSy7hdWTSyBeWgtH
0M5AFc64bbTJy51jmbSRp80TUpn34S6t53ZFnljuICKTxRppHNp3VOfdixjjuS0VzbyzuTp
DLy7RbigHi1MbInM/7vFrNRTlMpbUh9oAri/Ma3lv6C3klKBkNeXxzYduGjiuJ5oLiKKexZ
QuqZG0iTjl5GamNoSG6mkW9vJrd5HoIdFsUDvkNQDassbZGfK0O4wr8koxJXiMR+nr6jmjl
6eOuvlp8eLxJer4F3bbWW4lsND69bkFlDmLQxFala044tETqS0ut6vtjO5QW8aSRyS2c1u2
uPWYUQtyYz5a1yyzxBue69QLsce7jm28bo7vOsYaIS8uKN6LmQCePZjp3b03KP0m4uTtl8l
TARM1HOS6uPvAio7sdU3MvVFnZ2vS11Dt92XhldWZpWRDHGsDf6gOdK/FjebfZd3TffRWE2
7zPbKymRJpInuNIZEfUGILcOBxfz3O7+lnitpZpJZg51AEFlARGoScdM7ub2OS83kXEiXEZ
YTctaRyRuOWi0OVczXFl1id0SRBuL7LBAFPPD+mUtlo06eXQccbZ02/U1vJfXNwbh20ylLS
6ZAzq9IveGihC1AOLJrTf7Obb98un2d75UaOOOZj5o5lMSuK99MP0Z99LY3Ng89jz5NYhiS
EtK5qE1BapWtPbja993Trazs9v6imvxb/UXGosk6eoJEVudNWVTiwJvE3Gu5Q1uY/ckPMXz
DIYmI7TiO4SnNt5hIvdVGqPzY3jq3ZedsvUu2wpdbttU31lvOtVR57WXIjPMoR4Y6T3lmub
ndbfo6yjt7URIsHMntp4Vd5+cW8vM1aeXnSlRxxt0lp/2t9k2w2NPd5XpYuH8Va+3H4fi4o
Lj/lMjWwPvcinnP7urH4yybhFcXFm2+Wp020qxPX18tPM8co+bHVm99Kvcbe1hs8Elv6h1k
kDi6sBKHKqgZWbV2DI43H8QOl4kt7W6spU3nbEOe33jaaso/wDKc5qezhj8PB+rDf8A2seF
tdwvRtG4XnU9xDs+5y5wWd81jFokmHYCtVD/AOmSHplUbTtu7W8lleW92VlUip9x/MpqAwP
EGtD342202KZt02XddxbdH3Ury63UZI9OYgX5Zj7asa8cX34h2Sap+sNigt4HX6F9cf0t9l
/6MUn+IY/DL/ktpuN3/WbxQWNxFbkR+pTXUSW81T3cMbLFaw6bX7xgCCTNtJlXjwzw9OFcc
xMnjk1DxBxeQx2dpYHcgq3sltEI2nCEMAacBUVNOPbiwlvViVtusodvi5SBPqYAQgNOJz44
g229toN0srQk26XK1MOo1IRxRgtc9NaYg3XdZGLbSi+gtIEVIRp91ABQKvgMbxZci1u4N9m
Se8FzCsut42LqfMMvMa43GOOxsYYtzsU2+RI4EVVhVxL5ABkS4BJxex2k7RR7jA1tcKODxt
SoI+LG07VOkQttlWRbcooDUlILaj28MJ0xSP7tj3A7kPKOZzzHyidfGmnsx09HLHa3EnTIK
WM8sKtKE83kZ6VZRqyB4Y3naPqpdv3t+dPDIgcLKDUPHX3T7Riw6enuG+7tvuZbuFBxDzBA
3+TGzbNLYbfe2m0mc2y3NtHIy89g8h1EVzONpu3SOJ7jdLdykShEFZVyVRkBh/6aPj3nEii
FSNROP5CfKcACBM/biiwofjOP5CfKcfyV+XGcSj48eWND8eP5K4OuIK1fixpkASvCmPeOPe
OOY87qQKAUxs8ouHJjvYGpQdkinD+JxJ4/Bl7zZH8jhjVGCvhihNfEYKTwkq30l7MaSeB8p
9mPH4drz43cP+cYfxOJG7CfyKDtxG1rb/VMc3k8q/LiLV1ft6bhIKvaalLL/FqOI7nqDfIp
7mcfV2sahpX8BX58elmaW0NyQqPNGoQd1SCcLJZRJdrcwm4gaIAiRAOynxYls9wsHtJFNKO
tKd3w5Y2r/eQ/51w/icOOyv5FxuW6kR7Vta82Yk8afRGPu/ZIDtm2rkkcQ87L7cc9RexzRq
HebnrVdVaEheHDF5c3l9NfaH0RtM+ohVyHwQbdut0s++dOtLFolajemc6kap4gcMXVo67Pd
W95VDCtOcfarU44urKuqNTqj/cbMYGOONoFeN5B9ouH8TiTx/INrHIUgdgzKPpEcK4R7+SU
Q18xhA1fnGClmdxTcJIdEyLCRzT+03MpiQxgrGWOkHjT4FkVqFTia42zfLSa7tjSWxnSNZY
z2Ee6Sp78cvc40jvLSCO3fQwZW5eVQR8HHGy5/wDzrf7RcP4nEnj+QhrUt2YooqcIkUTSO+
VBi86qvNaSRleVbhcyCc8J1P1huNv0X07K2mGe/DtPcHugt41Z2/N7cbT0xY9Q3V9cX7ka7
u2Ntr5al3EdJJBwXKtMb3H06ZP+UwWj3tiNRDkQkatND3YYbqJ5Joz/ADZyzPT9Uls8cccc
bJ/vrf7RcP4nEnj+QK4Zo0rFD77HgMW2+dQwqIBBznmkoEjyrQ1xPtGx3BG1WzAW4hNB5Dx
OLZN53e73aKyGmBLqRpVjXuUMTTEu79UbClj1XsiSSWu4RZ8xJBoIWMsAHoSPDC2wsY9s2r
croRpcXdZJWEgWOlfoghRkMX9xDYQ29w8EkgljAUE6Sa5YngY5wSNH/hNPg2P/AH9v9ouH8
TiTx/J2Tpzyr9434edz+ooOR/PjorpHpO4/+s3WzN2wR9PNHNeFAfii+fHp9xiWznhak8rt
lq/VUduI7263Im1Vglxy4yTHqOWqtAMbjCXZmsH5WjkghTIAVJauZ0kGntwLxIkiWNwBLFk
B+rlXG89M7u9d72PbJWIY+/FoIRsSueLuxPxn4Nh/uFt9quH8TiTxwV50cAVSxaQ6RQYofg
Axs++Wds5co0cL8EM54K54AEVGLDdtv3OOHf8A8Pr24sgHXVqgMrmNqNX3S5+XEG8b5dpc+
naNTFboI42jRtRFM+PacfiHJtu22+y9S2fM3q0sdycTpcyIoKaDSMnSw93j3Yu3TYNi1XUw
lNI5h9FEz+uzyTjjeFututLDrHbrm3ltYWV3tJ4y9KjzVqteFcdfdeb9crLeXll93x5aIzJ
ICQNOdBi4AyAkf8/wdP8A9xtftVw/icSeOLJ+rheNsSvW5WxCmZgOwaiozw1/0vsa7BsVra
QWNrbgAO6QAjmy6ctbVz+L4IdSggt3VwtnJNEKtIrwsR5vMKEZcCK9uN3O1TLLtu7AOyrkr
lgDzAPbxwFcVwIYSqM36zU8eOLa83vrm026NwHmEaayiOPI4OoahqNG7R3YEmydcrvTQxC4
IjABUZ6Sw8Rj8Qbu4uEMWy8y3UOFpJNmECkjj7MEnicz8HT/APcrX7VcP4nEnjgDBQ9mAaZ
HEbxeVhmW7qYlsojy2djVlGdWyB+fCO7lmUACvYtMseGPJkdPEd+OTbS3D6l0aQT7tQafKu
GurJ7qCF0MLsAdNO44bpuWVxFuW4+tuQ1fMUXy/P8AD0//AHK1+1XDeOJTXza8sVxHJqrqq
D44qubLgaso2ybj+jCzJexQtpDNzDSPzNTST8mFEaFbxEEUqdiOgI4/pwhbMkVYLmP/AAwB
IuiPKvsqcW9lv9ramOzuFnN7PSiq8kacv3h7eNa9w97G9Wd7DZSaSZI/SIjCZJwfMVyNVI/
TieSCqW/MJiTuHh2fD0//AHK1+1XDeJxJ4/Bp7MTSU1DhTEjRLokjNWUiuWI9LUCkVX6LUx
b29s48/wBW1KVAbiPCoxBB9dLpUrKNJ81VrkXqBXAPLZI4ZTro1QEelCK0xDfz7gIreaQxu
nGQZlgVpxqE/wCu293SSV1tos4klqHkQfSpXLFT8PT/APcrX7VcN+8cSDCg8DgjuOOQB/Mx
Jn5JhQ+zDBTkAfGuInbSXQihI7sRbheX0MNzO4gSGVmGo0HuqAcs8bhY3O52Rm25TzLZGJO
Sq2laoKmmNqvriPTZ3iNLZ9zcpjEf8JGLfc7iA/du7wzenmGakoWRlPtqMWe5/edhbW19uH
3aonlKskpzq40Gi07cT9FzS2sO42uoyzvIRaqixc4yGXT7mntpjqLebOIXO2dMtCt5OldNJ
3aNGTLMVX82NiYr/wDoW1P/AHVw3icM4yoaHBcfROI34HQAf4cAaqYoo8yitcHEbntOeLIV
yEsf+YY3Xb4qa7q9jQE8BqiizON5t7DcY76bpa4XcrFI0dW+7mWGzn94DtWKQ0/axseybzB
94dM7vtcnqYPpQv6q4Anh/aHz4tTFexbps+8b16zbL6A1SaE25+RlORHfjpzdWjC75eXr9N
XV4PfnsbYRzRK3tq9Ce4UxY9KX19FBa73YTWW6W/LkP9XuIjKFjpp9UY4fAh8bbASQ1tuUK
lT+zKMOpzFTTEq9lcIP188U+PAIPDF/u6yR+lsZI4ZVLefVNktBTG5WlgYUk22zn3GbnvoH
p7ZdcrDI1oorT5MdP75cPD6TqBJZbPltqciBzFJqFPLRwRn8WWNr36CeCO3vL70VsznU3qE
pkyFGGVRxyxul1f79Z/8AILMcm68sbP5gFIH1HLJo3ZnTFzyN5srK9uNt5jxgrIZbS4jWXQ
OZEyedaeXj2Y21953O222yEDJtvqo6M0Wo5qlrA8ujVXzMNJNc61xtfQyXCPBftJfbUks6+
knJHma3kzWp7q8eIrj/AIncXUS2ezXUk8MEyRLFHdKDzJGdo68I/pZd+Ny6g5Zv3hnika9f
6pI3mJImZBGtSdGSkCpNSew2VzLJz55LyFpJCFFTrHYoUYfxOJK5CueCa50y+Hqt9wsvXwc
+xAj5jR58wZ1Whx1a1jsXobpukt8+u9RI9B6KWo0sSMfhTKFJhit92gZhwEn3hK5U+3S4OO
lKKVD9TzsD3+WLhjqeJNuYX73EQFwZiQCFiLnRwzXLEEMm3PLuEnT20rFcc0gI/pbY6tHD3
AR8dcNe2tDtN9Y2Mm3lfc9OLaNQq/ukEEd+Oj5T5N2tt+m3GxPCRIUXNh+yzY3HqOziWG16
3gheFlFAnPqb5R35xMjeyTGz9OSb1YQ2e57c9puFq5n56XO5APG2kQFKpSD6WRU8M8WYui3
9PeJWv7Mgw/icSeOD7MDCti62uJ6WN86STJT3mjzXP2Yun2ybkSXtrLZy5V1QTDTIn8QyOJ
NrtrkGwlfmPbTKJIuZw1hW4HLEFrc3z3FvbXHqokelEl7wPixNuF9Jz7u5IaRzxY0pn8mFu
L2XnSpFHAp7o4l0oo8FFMJZtIs9rGS0cU6iREJ7VB4Ya4vLlrmemkFjWijgB3DG2WPOeSw2
l3a1hbNV5hUvl7Sgxc7pu8gm3F5EuJZjSrMQrBssWtvFI07NdJqeQ6mJLjtw39SOJ7MMROP
MeFMVo4Br/pt9Glfz40OxVgwQqUNdR4DGhqmnbpPh+jGuKGSRBlqVSRUYZjA5Va1Ok5UFT8
2Gka1kVAaElTSuF12ci6uFRgxiykaReKjjhVO3yhmIA9pJoPnGDptnXKvxEVHzYt5JAXLuQ
1GqMRSR2gYJVz3+VXfI/wAGL29lh1QQzxpK2sBjGS6EpmMxpqAMW1vLbFGTcI4/er/qDDeU
8ThZFXzRsGGXdiS0mSOeGRy9HU5EmuVCOB4YlLwRHmsz+6/l1mYvTzdvqH48K5Uwr0j1pTS
eWKijM4z8XxcoIInjund5EZWpV1KNwYd+I9FtAhjZmroZq60WN1YOzAhlWhGPKqiZqa5qNr
ekfK8/m0t5csx2nvNQdMSnUzZRD6QCmndkMJOkMTGMKsauhZV0NqFKnjU8eOLaKGOKFLOQy
waUPkYkmoBJGRPb+gYLLaQqeWkeQky5cbRqff8A1WphFrkhqPKOPyYpqyoR7o+kCD2dzHDx
ERyxs2rTLEsg1DUQfMDX3zxxtdzceaWW+gLELQfzF7gMf//aAAgBAgMBPxD/ANIf/9oACAE
DAwE/EP8A0h//2gAIAQEDAT8QuLUO4i8jdY4DohdBlfcqrx125/fM/t2f27n9+z+3c/u3P7
dx09jyuzeOTxLy598a7xFdvWVFY6U5W+eYrZ4cMuvO0uUtTye8Ig9k1wQ9Lh+ASJQCTYP1O
s1TyhGXNEFD2ODCDcjDtzvITgxj0c3ASJ7PE5QJ27zEZtGmvjF4A8hTlCE374jraKFVurBS
e2AcwqxFMi46dLiw6HQD7V+AYoKG84BuS49TI7OeSeCGvc6wzhIoFsbV5yjggOFIkpeSqd7
yGrAN6sbhBEQp4Zja6TF1dHnSY6IzU8aOmnwR2YpIh5rIQDqx2tjYRoXSIAaOW2BySgLIa9
PqhjV/UQzKYLT25Y/VMxpzwMJ0tcilvwjDRIeDe7heyRUIjacj+WOQ7EXIFk+U+l3m0KGga
qAEQCabiVfIUOHzprThyhVtBEiLokTsGDtmlzZfA7xrRNmKMFMhi36H2PbF8V0fBNuUSVss
SxrVw7UQaEdtEKvVzgsrlJBiApDYIlxChUOYgk60BHld4grNUakrvh41cH7AO6rJa8nM8Yl
wHxAPYBN0kMEqa5YYMW6DyTPRB4qMSIrwShGrGUcQ1HiYaSAMEDSG5ROH/wCjMSK4oay+RG
6AQg5UTpTHJCoADiiE0fVht7KpwqEac65yDNlPJzbl1U1Sm2MfUyTY8UWYEMCCLWSKloTFB
AVW3vKUe/6mKCVsKs3jX4QxfC25di/nNTTfL+pounecNBDUYAZTam3FjtVvlwnIj1mlQBFl
oNo58Yyhgep9RwA2nfOKAeD8AtWFCdMG8eipSzFdQZrONT8aVviGHVfOJ1aoimtTOXrG7iZ
F6CA6AyYFX+T2wlUoV73n3h/rLVnaoHbxiAAavJ+s+8P9Yd/xr/mTnq1f8wLnHpf8ztX5f+
ZAcWNdPXWVGBa8/nB+6F4MO8/gxCGAAgHjfrgua2gpA79M+9eXP3+e2MahXk2HMD+foYjxv
GQNPjN8I3u4O473P9YHAyQ5eeMSDWRcKkf1gkWrG8mXdf3lRUfX3yJwQ1z+9eXAIgmev0Ug
LQ4+jGFfDCkkiIAVqNe/7whILae6AC+2JjDYq6RsJ21l+0rAs0BfMwNWkjMO2Lun1xBl3IA
uyauSX0MRt4WEwClWeMSL3jfcvLj0tNf8NYUPp2A7XjBrF4m0iibQ71kSVsGKWoCs3h0JGm
pBtJrrEiMTiYV/cJxm2Kbngy2XjmryS/lgHQLPLyvxrAgHc4zc7ZzUC/OH3ry5+/8A8KTwM
nQLEM06maMeef5MJox382wzfNxC4HAJ0M7mBxkRCd2NBHkpxgXyE3VvbHQevJl1y92L64zd
p/8AmV3WCDYcj715c/b/AFGw84TT0nR64LYnGPNMC3Pxkgl3NaSJWXowxjGsSjRJ2h2QZwD
4QzlhW2p8ZT+Dvn5rTe+ZhXHdIGlZQdVzeVvO5WEjc/715c/b/U5MGs2YctQolEDfzhiCvG
QQZt3i4/77w0zeqTCEhLoIBghNYLNRJihNqHK98H+WCiklOsy85KHFoBsbrkDFkmxvf6wIb
wp3nP8AvXlz9vgqen1LBdYCzi4nLN4OHrnbZV08z7EPVnfhUz442O0w4N4hybkIO1ynHpny
xyR6A84JzDxg2kmqGKSPQURjy8mInWP1Rf25x71lDvJ4/evLn7fDZmFYNhyqzQFxwCdlJR4
fn6P2r5ztxo6CjoNHlZ6klnQLXFBFOyDvCywN9wihZyX41i/w3S7uNcsDUgxwdLgowjY8h+
NYL5yKBXNWy8E9Egh2OExUDSawikEHgHMSc4yV5y/vXlz9vgkDbmlPxhbrCo78pkQuQ3oFZ
foQgcIrR5dTH2QK2NkBBrDXJvOJNEE5ae75xMksK8nrlBJuggFT6A45x5T/AI+EwHQFE2tF
QWVj3WERIPnxhHvYTrYbLCMVOuo9rtyzE4n968uDdzvnFpzzj74bD5HG0rJB8vQaI5xLyNi
QReMCOHNEBHsGs27vl3l3Zg2R2lpjoxvcL0C8QfcMGxkO0ouSIneGyjIVgJ3tf8Of5r/nL0
pkQiQ9bkXg9Ph6wUcJrsE68In7xaAqgO57ZQPeoKD7rnBDw7Ox2Vb0ecY/DqahQ0UJwc22i
VCcJFq84yEHhSAXrxmtJbPQEVeSCHHAro9lwaKJlG7I3oKHqVjutvDr/DnX2HLg3+3FcC7w
CnkU9cQOohFV50RzjRME+ZI4tG371EpZqWcZp8CdTykjQanU1idiwDQCIlxek4xHuFpw0AY
aUNvZnLx+jRaAcg43LDCofRqjFxJsMTQ18fUriZl/sXLxNV18XJGIgLiJkQuIQNtsZo6fbD
EF4JSvGOUoE1/8MAZesaRKHMwE7Q534OOzMTcHg0CIFCFxexqRlz/Xg9Ue8enIoU4yArPG8
EU7R9Ig5Gz7Z+XESx4h4sSNMSskQpydDXOPXQasbB4fYSubCEDnc5xDVmJ6Or+YYjpSETeh
+guEyq6mI0A7vKGHCvhveccAheNm8CAAze94o8EQ7Q3QG1yAOnAR0rGdl40m6dpengzjoTH
sgAg3c2hVxhri3thGcCs2S1nHFsUIu0pF8Zcox2xifj4x1ctjrfWOB5Z5xjZifVpxhbwou+
Zf4x/godYeu7ws06UXl67zQZ3iW7sOhtDRdYv4ecI5lQq2lrbJvLxBmggoodsI1gTWskxVa
8msh5kBOqPV7COHJgw6/RyvZauKDwtRcynF1Okh4Bpi98H0wG03XoEax8hv7/qmxyMLGq6i
a+92zzM+9eXDMoN9hhuQCB4PB8YAvSz50OIjTreLy0hY5V6PFyaZ4RilOWc5vDM2NKONC8I
4KN8hCTVPO/GautTpmBQR4tytFGergVwb34MG0HeE3QgBTgPecgfdDB3IGHS4TGsxCxkSe/
kyobaYLCm1vmJwvXG63/uTPvXlxh9O+GivBmNSucDo4bzU3v27V5bbzYGhRvavSvkHD0JC4
BCJEFMmkAS1CYA0D4x5oLiEBj0BivEyADjDog9Ax6BhAq8i9sjiumcV8B0GNUFDr+O5YMBm
cO1YAVo67xqnEYYuF973fLlsrWGu+sRErIsF9B1F98lxQLssXtjDBZ+cDt/kj3wO1ldkBQm
sav8AwzkTNTZ9MJqWYCrFSdOW0hWxZONeuaMZTKLJSXI0CaJSIp2h8YCLBGlam472PTIMCQ
sCdljvZgJENYtdonDEWPYBqGmqDQ40uOkhASMbZvnP1snzid2wUlQl/GK0+dfBHrhas+XEH
Qmiz3jdNvJAgBxHly9oqicr1a7xWxkznFBRPPOJkrwxTYRyiJeLjEviq4CWTeFOnNAIhYRm
SIOgCYCY8CoodQmy7aTD6B015GNAhdG0gIjQsQBBZRuE7l3lWJUfGmr53OdT7HhqXwPnBA2
kBGAUMgJvjRLJAYekAD8Z/9k=
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0