%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/877.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Le</first-name><middle-name>Guin, Ursula</middle-name><last-name>Kroeber</last-name></author> <book-title>Ti, kteří odcházejí z Omelas</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Le</first-name><middle-name>Guin, Ursula</middle-name><last-name>Kroeber</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>924dd10e-31ef-43e2-962b-a953e2821e71</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2004</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p> <p>Za burácení zvonů, jež vyhnalo vlaštovky k nebi, přišel Svátek léta do Omelas, města zářivých věží na břehu moře.</p> <p>Lanoví lodí v přístavu bylo ověšeno vlajkami. Ulicemi mezi domy s červenými střechami a malovanými zdmi, mezi starými, mechem zarostlými zahradami, pod alejemi stromů a kolem rozlehlých parků a veřejných budov postupovala procesí. Některá byla uhlazená: šli v nich staří lidé v dlouhých, škrobených róbách barvy slézové či šedé, důstojní mistři řemesel a rozvážné ženy, které nesly své děti a vesele si povídaly. V jiných ulicích hudba udávala rychlejší rytmus, gongy a tamburíny vířily a lidé místo chůze tančili, celý průvod tančil. Děti pobíhaly sem a tam, a jejich pronikavé výskání se vznášelo nad hudbou a zpěvem jako křižování vlaštovek. Všechna procesí postupovala křivolakými ulicemi k severnímu okraji města, kde na široké zavlažované louce, jíž se říkalo Zelená pole, chlapci a děvčata, v průzračném vzduchu nazí, se zablácenými chodidly a kotníky, s dlouhými hbitými pažemi, před závodem cvičili vzpurné koně. Koně neměli žádný postroj, jenom ohlávku bez udidla. Hřívu jim zdobily stříbrné, zlaté a zelené pentle. Roztahovali nozdry, vzpínali se a předváděli se jeden před druhým. Jako jediná zvířata, která přijala naše obřady za vlastní, byli velice vzrušení. Daleko severozápadním směrem se tyčily hory, které zpola obkličovaly město Omelas na břehu zátoky. Ranní vzduch byl tak čistý, že sníh, který se ještě držel na vrcholcích Osmnácti štítů, hořel bílozlatým plamenem pod sytě modrou oblohou i na vzdálenost mnoha mil. Vítr vál právě natolik, aby se praporce, které vyznačovaly závodní dráhu, tu a tam zatřepetaly. V tichu širých zelených luk bylo slyšet hudbu proplétající se ulicemi města, nejdřív daleko, potom blíž a ještě blíž, veselou, tichou libozvučnost, která se čas od času zachvěla, nabrala sílu a vybuchla hlasitým, bujarým vyzváněním zvonů.</p> <p>Radost! Jak vyprávět o radosti? Jak popsat obyvatele Omelas?</p> <p>Abyste věděli, nebyli to žádní prosťáčci, i když byli šťastní. Potíž je v tom, že my již málo vyjadřujeme radost. Všechny úsměvy vyšly z módy. Po takovém výčtu má člověk sklon dělat jisté závěry. Po takovém výčtu se člověk mimoděk dívá po králi usazeném na nádherném oři a obklopeném šlechetnými rytíři, nebo ve zlatých nosítkách neseném svalnatými otroky.</p> <p>Ale v Omelas král nebyl. Nepoužívali meče a nedrželi otroky. Nebyli to barbaři. Neznám pravidla a zákony jejich společnosti, ale tuším, že jich bylo překvapivě málo. Stejně jako si vystačili bez monarchie a otroctví, vystačili si také bez burzy, reklam, tajné policie a atomové bomby. Přesto opakuji, že to nebyli žádní prosťáčci, žádní laskaví pastýři, šlechetní divoši, dobromyslní utopisté. Nebyli o nic méně komplikovaní než my. Potíž je v tom, že my máme zlozvyk, podporovaný dogmatiky a vysoce kultivovanými intelektuály, považovat štěstí za něco hloupého. Pouze bolest je intelektuální, pouze zlo je zajímavé. V tom je umělcova zrada: v odmítnutí přiznat banalitu zla a strašlivou nudu bolesti. Když jim to nemůžete nandat, přidejte se k nim. Jestli to bolí, zopakujte to. Ale chválit zoufalství znamená zavrhovat radost, vzít za své násilí znamená ztratit všechno ostatní. My se tak tak držíme; nedokážeme již popsat šťastného člověka ani oslavit radost. Jak vám mám potom vyprávět o lidech z Omelas? Nebyly to naivní a šťastné děti - i když jejich děti šťastné byly. Byli to zralí, inteligentní, vášniví lidé, kteří nežili uboze. Hic, zázrak! Ale kéž bych je uměla popsat lip. Kéž bych vás dokázala přesvědčit. Omelas zní v mém podání jako město z pohádky, za devatero horami a devatero řekami, v čase bylo nebylo. Možná by bylo lepší, kdybyste si je představili, jak sami chcete; samozřejmě za předpokladu, že to vezmete za správný konec, protože určitě se nezavděčím každému. Co například s technikou? Já myslím, že by tam neměli žádná auta v ulicích a helikoptéry nad nimi: vyplývá to ze skutečnosti, že obyvatelé Omelas jsou šťastní lidé.</p> <p>Štěstí je založeno na spravedlivém rozlišování, co je nutné, co není ani nutné ani ničivé a co je ničivé. Z té prostřední kategorie - kategorie nikoliv nutného, ale neničivého, kategorie pohodlí, luxusu, bohatství atakdále - by však klidně mohli mít ústřední vytápění, metro, myčky na nádobí a všemožné zázračné vynálezy, které my ještě neznáme, například létající svítidla, energii, která nepotřebuje palivo nebo lék na rýmu.</p> <p>Anebo nemuseli mít nic: je to jedno. Záleží na vás. Já si představuji, že lidé z okolních měst na pobřeží se v posledních dnech před slavností sjíždějí do Omelas velice rychlými vláčky a dvoupatrovými tramvajemi, a že vlakové nádraží v Omelas je dokonce nejhezčí budova ve městě, i když je méně honosná než velkolepá Farmářská tržnice. Ale i když pominu vlaky, mám strach, že i tak připadá Omelas některým z vás přesládlé.</p> <p>Úsměvy, zvony, procesí, koně, pche! Pokud je to tak, přidejte orgie, prosím. Jestli orgie pomůžou, neváhejte. Vyhněme se však chrámům, z nichž vycházejí krásní nazí knězi a kněžky, již zpola v extázi, připravení kopulovat s každým mužem či ženou, osobou milovanou i cizí, jež zatouží po spojení s bohem z masa a kostí - třebaže původně jsem o tom uvažovala. Ale skutečně by bylo lepší nemít v Omelas žádné chrámy - alespoň ne takové, které mají personál. Náboženství ano, duchovenstvo ne. Ti krásní nazí lidé jistě mohou chodit jen tak a nabízet se jako božské šufle k ukojení hladu potřebných a těch, kteří prahnou po těle. Ať se přidají k procesím. Ať tamburíny zní nad souložemi, ať gongy oslavují velkolepost touhy a (v neposlední řadě) ať děti vzešlé x těchto nádherných rituálů všichni milují a opatrují. Jestli o něčem vím, že to v Omelas chybí, je to vina. Ale co dalšího by tam mělo být? Zpočátku jsem si říkala, že tam nemají drogy, ale to je puritánské. Když se to někomu líbí, ať město prostupuje slabá, neodbytná vůně haže; haže, který zpočátku navozuje nesmírnou lehkost údů a bystrost mysli, po několika hodinách zasněnou malátnost a nakonec nádherné vize, v nichž se zjevují největší mystéria a nejhlubší tajemství vesmíru, ale také neuvěřitelně stimuluje rozkoš při sexu a není návykový. Pro ty, kteří mají skromnější chutě, by tam podle mého názoru nemělo chybět pivo. Co víc, co dalšího patří do radostného města? Určitě pocit vítězství, oslava odvahy. Jenže když jsme se obešli bez duchovenstva, obejděme se i bez vojáků. Radost prýštící z úspěšného vraždění není ta správná radost; to by nešlo; je hrozná a je nicotná. Bezmezná a velkomyslná radost, šlechetný triumf pociťovaný nikoli vůči nějakému vnějšímu nepříteli, ale ve spojení s nejlepšími a nejušlechtilejšími dušemi lidí na celém světě a nádhera světového léta: to je to, čím překypují srdce obyvatel Omelas, a vítězství, které slaví, je vítězství života. Myslím si, že těch, kteří budou potřebovat haž, nebude mnoho.</p> <p>Většina procesí již dorazila na Zelená pole. Z modro-červených stanů s občerstvením se line nádherná vůně vařených pokrmů. Obličeje malých dětí jsou roztomile lepkavé; do vlídných šedivých vousů jednoho muže se zapletlo několik drobtů ze sladkého pečiva. Mládenci a dívky nasedli na koně a začínají se houfovat u startovní čáry závodu. Malá, tlustá, rozesmátá stařena rozdává květiny z koše a vysocí mladí muži si je dávají do zářivých vlasů. Devíti, desetiletý chlapec sedí sám na okraji davu a píská na dřevěnou flétnu. Lidé se zastaví, zaposlouchají se a usmějí se, ale nemluví na něj, protože on ani na okamžik nepřestane hrát a nevidí je, jeho oči se beze zbytku utápějí v sladkém, lehkém kouzlu melodie.</p> <p>Chlapec dohraje a pomalu nechá ruce s flétnou klesnout.</p> <p>Jako by to malé soukromé ticho bylo nějaké znamení, náhle se z altánu u startovní čáry ozve trumpeta: velitelská, melancholická, řezavá. Koně se vzpínají na štíhlých nohách a někteří odpovídají ržáním. Mladí jezdci s vážnou tváří hladí koně po šíji, upokojují je a šeptají: „Klid, klid, můj krasavce, má naděje..." Začnou se stavět do řady podél startovní čáry. Davy kolem závodní dráhy jsou jako pole travin a květin ve větru. Svátek léta začal.</p> <p>Věříte tomu? Berete tu slavnost, město a radost? Ne? Tak já vám s dovolením popíši ještě jednu věc. Ve sklopení pod jednou krásnou veřejnou budovou v Omelas, nebo možná ve sklepě některého prostorného soukromého domu, je místnost. Má jedny zamčené dveře a žádné okno. Troška světla matně proniká dovnitř škvírami mezi prkny, nepřímo z okna opředeného pavučinami někde na druhém konci sklepa. V jednom koutě místnůstky stojí vedle rezivého kbelíku několik mopů se ztuhlými, slepenými, páchnoucími třásněmi. Podlaha je hliněná, na omak trochu vlhká, jak podlaha ve sklepě obvykle bývá. Místnost má na délku zhruba tři kroky a dva na šířku: obyčejný kumbál na smetáky nebo nepoužívaná dílnička.</p> <p>V místnosti sedí dítě. Může to být chlapeček nebo holčička. Vypadá na šest, ale ve skutečnosti je mu skoro deset. Je slaboduché. Možná se tak už narodilo, možná duševně zakrnělo v důsledku strachu, podvýživy a zanedbání. Rýpe se v nose a čas od času si bezmyšlenkovitě hraje s prsty na nohou nebo genitáliemi. Krčí se v koutě, který je nejdál od kbelíku a dvou mopů. Má z mopů strach, jde z nich na ně hrůza. Dítě zavírá oči, ale ví, že mopy tam stojí pořád, dveře jsou zamčené a nikdo nepřijde. Dveře jsou stále zamčené a nikdo nikdy nepřijde, pouze čas od času - dítě nechápe, co je to čas nebo časový úsek - čas od času dveře strašlivě zarachotí, otevřou se a za nimi se objeví člověk nebo víc lidí. Stane se, že jeden z nich vejde dovnitř a kopne do dítěte, aby vstalo. Ostatní nikdy nepřijdou blíž, jenom nakukují vyplašenýma, znechucenýma očima dovnitř. Postava rychle doplní misku s jídlem a džbán s vodou a zamkne dveře. Oči zmizí. Lidé u dveří nikdy nemluví, ale dítě, které nežije v kumbálku odjakživa, nýbrž si pamatuje slunce a matčin hlas, občas říká: „Já už budu hodný. Pusťte mě ven, prosím. Já už nebudu zlobit!"</p> <p>Nikdy nedostane odpověď. Dítě dřív volalo v noci o pomoc a hodně plakalo, ale teď už jenom kňourá „u-íí, u-íí," a mluví čím dál míň. Je tak vyhublé, že nemá žádná lýtka; břicho má nafouklé; na den dostává jenom půl misky omaštěné obilné kaše. Je nahé. Zadek a stehna má poseté hnisajícími boláky, jak stále sedí ve svých výkalech.</p> <p>Všichni vědí, že tam je, všichni obyvatelé Omelas.</p> <p>Někteří se na ně přišli podívat, jiným stačí vědět, že tam je. Všichni vědí, že tam musí být. Někteří chápou proč, někteří ne, ale všichni chápou, že jejich štěstí, nádhera jejich města, křehkost jejich přátelství, zdraví jejich dětí, moudrost jejich učenců, zručnost jejich řemeslníků a dokonce i hojnost jejich sklizně a vlídné počasí zcela závisejí na bídném utrpení tohoto dítěte.</p> <p>Dětem se to obvykle vysvětluje mezi osmým a dvanáctým rokem věku, kdy se zdá, že by to mohly pochopit; a většina těch, kteří se na dítě přijdou podívat, jsou mladí lidé, třebaže celkem často přijde i dospělý, nebo se vrátí, aby si dítě prohlédl. Bez ohledu na to, jak dobře jim to bylo vysvětleno, tito mladí diváci jsou z té podívané vždy otřeseni a zhnusení. Cítí odpor, o němž si mysleli, že jsou nad něj povzneseni. Navzdory všem vysvětlením cítí hněv, pobouření, nemohoucnost. Chtěli by pro dítě něco udělat. Ale nemohou udělat nic. Kdyby dítě vyvedli z toho odporného místa na slunce, kdyby je vykoupali, nakrmili a dopřáli mu pohodlí, bylo by to samozřejmě hezké; jenže pokud by to udělali, ještě v ten den a v tu hodinu by bohatství, krása a veselost Omelas uvadly a zanikly. Tak zní podmínky. Vyměnit veškerou příjemnost a krásu jednoho každého života v Omelas za to jediné, malé vylepšení: zahodit štěstí tisíců za šanci dát štěstí jednomu - to by samozřejmě vpustilo do zdí vinu.</p> <p>Podmínky jsou přísné a absolutní: na dítě se dokonce ani nesmí vlídně mluvit.</p> <p>Mladí lidé, kteří dítě viděli a byli postaveni před ten strašlivý paradox, často odcházejí domů s pláčem nebo naopak vzteklí, ale bez slz. Možná o tom přemýšlejí týdny nebo roky. Ale jak plyne čas, začnou si uvědomovat, že i kdyby dítě mohlo být puštěno ven, svoboda by mu mnoho dobrého nepřinesla: jistě, trochu neurčitého pohodlí v podobě tepla a jídla, ale jen o málo víc. Je příliš zakrnělé a hloupé, než aby mohlo poznat opravdovou radost. Příliš dlouho se bálo, než aby se někdy mohlo zbavit strachu. Jeho návyky jsou příliš neotesané, než aby dokázalo reagovat na to, jak se k němu lidé chovají. Ano, po tak dlouhé době by pravděpodobně bylo nešťastné, kdyby kolem sebe nemělo stěny, které je chrání, kdyby jeho oči nebyly ve tmě a kdyby nesedělo ve svých výkalech. Slzy, které prolijí nad tou hořkou nespravedlností, jim oschnou, když začnou chápat a přijímat strašlivou spravedlnost reality. Přesto jsou právě jejich slzy a hněv, snaha o velkorysost a smíření se svou bezmocností možná tím, co je pravým zdrojem nádhery jejich životů. Jejich štěstí není prázdné a neodpovědné. Vědí, co je to soucit. Právě existence dítěte a vědomí jeho existence jsou klíčem ke vznešenosti jejich architektury, dojímavosti jejich hudby a hloubce jejich vědeckého poznání. Díky jemu jsou tak laskaví k dětem. Vědí, že kdyby to nešťastné neposmrkávalo ve tmě, malý hráč na flétnu by nemohl vyluzovat veselou hudbu, zatímco se mladí, krásní jezdci řadí k závodu v slunečních paprscích prvního letního rána.</p> <p>Teď už věříte, že existují? Jsou věrohodnější? Ale musím vám říct ještě jednu věc, a ta je naprosto neuvěřitelná.</p> <p>Občas se stane, že některá mladá dívka nebo chlapec po spatření dítěte nejdou domů vyplakat se nebo se vyvztekat; vlastně vůbec nejdou domů. Stává se také, že i mnohem starší muž nebo žena na den dva zmlknou a potom opustí domov. Tito lidé vyjdou na ulici a jdou po ní dál a dál. Jdou pořád, až nechají město Omelas s jeho nádhernými branami za zády. Jdou dál přes pole, která k městu patří. Každý jde sám, mladík nebo dívka, muž nebo žena. Padne noc. Poutník musí procházet ulicemi vesnic, mezi domy, jejichž okna žlutě září, a znovu do tmy polí. Každý jde sám na západ nebo na sever, směrem k horám. Jdou dál. Opouštějí Omelas, odcházejí do tmy a nevracejí se. Místo, kam jdou, si většina z nás umí představit ještě hůř nežli město štěstí. Já je nedokáži popsat vůbec. Možná ani neexistuje. Přesto se zdá, že oni vědí, kam jdou, ti, kteří odcházejí z Omelas.</p> <p>přeložil Petr Kotrle</p> <p>vyšlo v O.S.Card: Mistrovské kusy (Laser, 2003)</p> <p>orig: The Ones Who Walk Away From Omelas (1973, 2001)</p> </section> </body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD//gAcU29mdHdhcmU6IE1pY3Jvc29mdCBPZmZpY2X/2wB DAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj 4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABeAS8BAREA/8QAHAAAAgMBAQEBAAAAAAAAAAAAAAcEBQYDA QII/8QASRAAAQMDAwIDBQQFCAYLAAAAAQIDBAAFEQYSIRMxB0FRFCIyYXEVI4GRCFKhsdEW JDNCYnKS8BcmgoPBwjVDREZUc6Oyw9Lh/90ABAAo/9oACAEBAAA/AHNRRRRRRRRRRRRVXfb pItceOuNFbfU/IQxudcKENlXAKiEqPKsJ4HdQqIxerv8AbUa3zLXFb64WpQZllxbSEg++ob ANpUABzn3u3Bxf0UUUUUUUUUUVBu1xVbozammg9IfdSww2VYClqPmeTgDJOAeATUax3SdcH 5zEyPHQYbgaLkd1S0KXjKk+8kHKQU5PbnHcGreiiiiiiiiiiv/Q1cS+Wp0OC66yehzUyHkL jGS02UAOqSkbduewHz86ksXeIL5a2bRqN26GQ64H2i6l1IbDS1bvdTxhQQO/njzqvi6girt tsUzql2TeFuxkuwkvoUSVOIS6koAyMAqz6YphUVU3O5ue3N2e3qHt7yCtSyNyYzecb1D1PZ IPcj0BqoRElr1SzBg3S5ONQtr05558KQc52sgbeVHue2BjzIrhc7tbot/uDN71FJtgDjYit h/pJUjppJIGOfeKufUfKuM2fBTEQ5Z9R3GVLU810W+sVheVpzwU4I25r6l3qyNXK4M3nVEq BIbkKSI4klrCMAoKUgZxg9x3qLK1DY0spVZtWyZtw6jaWI/tJc6pKwNu3HPBNdrjPsj92vV v1HfX4hDu1EYyFNoLBaR7wHY+8Vc+v0qbZLJaXIz110te33nnMJL65RkIWpPZKwo5xz2yCA rIxXS46maNusr8iWbUzcPffdBB6eEfAFEYzvUkZ8wDVrpxc121l6a6tzqurWwXAAsNZ9zdg D3iOSMcZx5VIvFx+zIBdQ2HpDig1HZKsdV1Xwpz5epPkAT5VVP22Iy0iRqe9FTzh4HtSorK T+qhIUMj+8Sa+nurpxj7QjzXpdqGC80+71Cyg/8AWIcPJA7kKJ4yQRjBrLveLVD1DMRfb/I tzW1pURCZCmkLTt94jb8Xvd+/lUmC3aLq8n7K1Pci9s3oKZZWFJ/WCVgpUOR2GO1WdturqE TIt3dZRLgDe64gFKHGTkpdAPYYBBGTgpPyqE0ideIhu1xub1rt62w61GZUGlNoxnc64ec45 IGAO3OM1UTJ6IzlwVZLxMkNNWeY64tyQt1DbqdnTUFKzz8eMHHBqxmtM2Bu23Jd3nNtKkto eMuYpTZSpJHvBRwOcVoIN1t1zCzAnxpYRjd0HUr257ZweO1UWtIkaZ9lCXIdRGanJDyWZBa WN4KEKyCDwtSfwJrpbILWmb61bY7r5gz2VqaQ88pzY8lRUvBUScqCyf8AYNe6gebReYiJsq bFhGO6d8ZxxAU5uRgEo57bsfjVX9raPDnT/lNP37toR7fIzuHljOfwr4lSl26yWdy+XSZCh vynXHnVvrbcQhQWpptSxhXGQOeeK+UX3RKwQnVk1eO5Fxkfxq50ZMTNj3NbEx+XDROUiK68 4pwlAbbzhR5I3b6yq79bjbUBV+nfb/XSgxBKeT75eCSjZnb6j0q+1NqJiDezBkXJ6ElqKHW WmOFynVKICQdqu23GP7Y71oLGia3ZIibi+H5fSBdWMfEecccHGcZ88ZqfRRWHVYLfPtGppL lrjSZ5kSw06thK3MhPugHvxxitDar7b57bUViYhcsMb1NkFKhgAHIIGMEiv//R1CLJbY2hL RPatsRE4mAtUlLSQ4VF1rcd3fnJzz5mtU7qWysSVxnbg0hxDnTWDnCVehOMD0q0rNWoFF81 FCW+li4yXQ8wspyosdJCEKGfiCVhfHkfrzJ026iIybPIZEefHG90btwkZPLyVHlQUc5zyDw fLMZdrt101tcU3GBFmBu3xdgkNJc25cfzjI47D8q56VucK329qzSHCxKRJfbS0plaEgdVZQ ASMY24xz6AV9wbNaZC7tMm2qHMfEx0laoyVrIAGE5IyTjFZK4XrT9wiJYt2jZNulvLbDEx6 3tMJZO8e91Acpxz860TtqaZvF3kT9IG7+1SUuNSEtxl5QGm0hP3iwRgpVxjHNSrjLSjQM6Z p9tNuLbTqghLSUltSFEODCfdCspUM8jPPNfDVhti9UCJIgR5LEW1MIZS+2lzb944D8Q+Q58 6sdNx24jE6MyhDbLU50NttgBKAcHAA7d+1eaiIadtEpw4Yj3BKnVHGEhTbiAT6DctNcpzao Opjdnob8tlcNMdsst9RTKgtRV7o5woKTyP1OfKovRXbtDXVU2H0UuokLRC3A9NK87W8jI5z 5cAqx5V7ZbTHcu1wTcIjEh5lqMje80lRBDQzyc+dQbIw5JYskGPCcZVa5TjrzxZU2hpGHBs QpQG4kKA93jGcntXbUDDlzn3+PDSlxabJ0FgYBLiispQVfTnH9oHzqyvqF3OzwJkFky2W5D MpTKCMutjngHgkZBA4yRUa/X23z9NXiG0t1uSq2SFhmRHcaVtCCDwpI7ZH51Yzbi5b7TDWx GTJcfW0yhtTnTBKvPOD+6uNvhXFzUL12nR2IqTETHS028XckLKirO1OO4FZ6dCjS9HXK/GJ H9uujhcYkqjlxbKVlLbSwQCRhASrI7HmrF2XIuWi7fe1Ic9rt6kSlpKSlSi2Sl3A4PKepge eRV1e7g7Esy3oGxyS/taignKVOLICT8wM5OPIGqC9WKz2y2W6CLahaFPNoflJhl10JQNxUS lJO5RSBk/rGplwXBv9xshS2iVFTJe6jb7ZGFBpQGUKHBGfMefHeq+/S9P2CaY38iHZ2Gkud SHbW1o5JGM8cjHPyIr70tdbbBg3Sb7O5BjyLkQ1ETHJcQeg37vTbBwfdJwPIg1DcsEaP4et SFWhhm4npOFbjCQ8lRdByo4zuAP1q4gWe23C6X9ybAiy1icEpL8dKikBhrjJHbOal6Lz/Im yhQwRBaGM5/qiruiiqQ2+6264TJFqVFfYmLDqo8lSm+m5gAqStKVZBwDgjvk58q9ZiXeTeI 8y4MwmW4zbiUdB9bilFW3uFISB8PzqD9j3xVni2YpgJjR1MDr9ZalqQ2tKvh2YyQn1865Ii z5M1Vretzwiqui5Lz7gHTU0PfQAQcnKgn8Acgiv//Sc1Vt4szV1Sy4HFR5kVfUjSUfE0rse PNJHBSe4qqn2/U1wbZK02pmUwdzMpp13c0rGCQNvKT5pJwRxnzqzm2+abg3cbe+wiQGui6h 5slDqc5HIOQQc4PIAUrior8K/XByM3M+zmmWpLb6lMqWpZ2K3BIBAHOMZz2zxXRMS9wn5Xs ZgOtPPl1HWK0qTkcg4BHl3/ZXK4Qr/c4bkJ425pp4pCloU4VJTkEkcDJ9O1X9Zx+z3UWmbb EPwhGlKkEur3BSQ6pSu3bjcfPnFS5UG4pvH2jbnYqkuR0MrQ+FDhKlKBBH94/l86k2mHIiM OmUtpT77ynV9FJCBnsBnnsByfPNSpUZmbFdiyEb2XkFC0+oIwarG497tyG2Izse4sIASFTH VNugfNSUqCj+AJ8/U/SLbMmyW37u6wtDKwtmKwk9NKh2UpR+MjuOAAecEgEfLsG7MXeTMgu RFtyUthSHwoFJSCOCPXNerZ1E/lHtcCIgggrbZW6v8MqABHqQofKpdutzVtYUhC3HXHVdR5 90grdXgDcrAA7ADgAAAAVCTap9uW59jyY6Yziiv2WS0SlCj32KSRtBPOCDz2xUSZYbpd33H J8mI1mBIiIDCFKwXdvvHJHbZ28811FtvklcFuc9ADEV5DqlNJWVq2g4AycDJ8/rVpdIr061 S4kd/wBndfZU2h3bnYSMZxVe0zqOPHbYYFpQhtAQgYcwAOBX0UakWgocFpUlQwpJDmDUY2S 7MxrKGJUV122tFKw+lW1aikJChg5yBuHP630xL/1m45tX5OVDTZbwlbc0zYrk1Etx/YpCuk lKkBGwc54AB+pNS/8AWb1tX5OVEbsN0bUqYJMQzVXAzClTZLfLHR257jjnP4fOpDttu1zLb VzkxEREOIcW1GbVudKSFAFSjwMgEgDJx3Ferg3mLPmO29yAWpbodIfSvclWxKPI4PwA/jUy yW9VpscG3LdDqorCGi4E7QopAGceVTqKKKKKKKK//9NzUVQ6phiW3by9GkSorMvfIYYTuK0 9NYGRkZAUUmsrNvPh9BmKjy7C+2+1wpHsKjsJAODjgHBH51qNJQm2I0uYxGMSPOf6rEc8bG wkJSceRVt3f7Qq0us8Wy2Py+n1VIACGwcb1k4Sn8VED8aqpNttsVhM3URTcJK1YwtpTqdxH wtMjPl6AkgZOa+UwInshuWlyGHWiT7M3ltp4gAFtbfASrgDOAoEDPmDzUmBqG+WuQ8yl+M9 bHXkNOjISStrkj15I/Oqu+XDRFnnrhS7Gp51HCvZ4RcCeAfLt3FS9PR9I6hjuybNBVDdYUE qWhtUd1s4yDxg/vB5B9Kqrje4DZtMrU0V2c29DW2lDTXVHVQvCl7QeMjzrgdSeH4/7tSzgY 4tiuan6etkK7psqLhGRKaTaA40l33tuVjH44IFX+lWWYyLpFjIDbDFxcQhsdkDag4A8hkmr WdPh22KZM6Q3HZBCd61YGScAfUmsXYLBZbpYJLcOO0LhBdcZZnBJC1KSdzbm7ucgpyfM5xW xtE8XS0xpwTsLzYUpB7oV/WSeTyDkH6Vko2m40yzzWmYzaNQQZKiJLn9IpwL6jairOcLSU5 5zgkeVa213OPdoYkx9ycKLbjaxhbS0nCkKHkQf84qZRRRRRRRRRRRRRRRRRRXlf/UbV2uLd otUm4OoU4lhsqDaPicPkkfMnAHzNUMm3XG26EMBhmRKnyU4kqjqTvC3FZdWCpQ7blY59KtL JdGJRctyLfJt7kJpv7iQEAhtWQgjapQx7hHfyrzU7bi7It1pBcVFeZkltKclYbcSsgfUJPa iYH334F3tjbM1CG1jYV7StC9p3IUeM+6O+MgnkVHhFVmj3a+XnoxBIcDy20K3htKUJQAVAe 8o7fIeYAzioWn470SfZWZDYadVan3FteaFKdaUU/huxnzrrY3Vq15qRtSwpKURdo80+6rv/ n0qu0ConU2sknPFz8/oa76TWTPhoXwsQHuDkkfzgjj5cfurtd7/q+JdHo9t0aJ8RBAbkm4N t7+Bk7SMjnI/Co2kFrXItKlcFVoWVp/VV1U5HfyJI/CpDdznaefvTkuyz5EUy1yRJZLRQGt icnBWFcbTxiplxAuOprNFS4VssdSe4PLhOxsfmskf3aiW9V2R4gT3XYsv2GSjogqbAbQG0p KFBWedxW6DxnhNSrdJas029QXyUMRyZ7ZxwGnASoD6LS4fxFQm5k+63e3XSBp+dDK9oekPu MhDsc8kKCXCSRncnjIORxk1ZMhMbWjzMdfuy4ftEhodkuJUEJX9VJyP92KvKKKKKKK8r2ii ioqbjGVMMQOAujjGR3wTj9hr2JcI00rDDiVbO+FA5+fBrg9eYrDzjKzhbZ2kEgZOM+tS40l mW11GVhackHHkR3BqI/eocaWqM65tUkZUfT/ADmpvWbLPWCwpvbuCknIIqEm8xFRvaAv7sO Bskc4OK7uTWWoBmuK2tBO4nk4H4VXy2GNUWxv2eWtlLUhDqVoSCCpBChkKGCM4I+gNRZrVz hqbDup3W9+TxCbPAxnyOO47+tf/9Vm2KEEuyLmueuc9KShouFAQAhsq2jAA81q5+dXNUgsh tSXHLTcFwmPeWYy0dVhJ7khPBT58JIHyqOuHGmbZ13nLmpjvDps7FNsIWMEEoAyT2PvEgHt ip0u3KuUiJcos96G62ytAUhtCt6FlJOQtJ/UGO1RGdLvRZz8+PepLcuUR7S70WT1gn4QRs4 wOOP4VwgaOdtcuZLhX6Y09PWHJKiyyrqL555RgcHGB6V8y7K3aG4TjF4mRnmGVsdUNoX1Ap QUdwKCBz6Ad6nptV2UErGpZYBAO1UZj/6VSmIxCEL2G6yY70ZlbXVQ0lZfSpW45BbxncM5G KtJenLjOhSIcnU01bMhtTa0iPHGUqBBHwehro/p6SboudCvcmGXGG2VISy0sbUbsYKknHxq P41X3FVwgrU2dVS96RlX80ZwPlkNmpECzN3JRucq7yrih2G5FCXGUNAIWUlWQlIOfdHf1+d QoiJrcFRa1NcAxFShOBFYPu5wMEtfLvV1YGYaYS7gw85Jck/0sl1W5bm3IAzgcDngAAZPHe pkKe3OQtTYOEHvg4/aBXNu8RnGpDqSSmORvwCTj1xjPkfyqTFkIlx0vt/CrtwR++q9epLeh 8t9XISSFKCVcYPft2+ecVMnTkQY4eWCpJUE4GSTn0wDXF68R2WozhIKZCdycZJxx6A+vyrt cn2o9ufcfVta24Uc44PH581Fs92hzt0aKc9FPqonHbnI71aUUUUom79KR49uW0OuFhTm0pS eD9wDyD6Gpfg7qB68Sruy4VbWQhQ3LzklSs8eVVlyvEqV4wyrKXFNsp3qSpChkFLG/wBOMk fkauvB3UMm/NXkvuLPTcaUEqVnBUFZx/hFYS1XO43S1agkpfmOyrYEqaSlW7qFbm05GDnj5 +XnTH0/cJyvBqRMnpUmS3EkqUHEkHgrIyD8qwLGrp7/AIYT5qnymQxc2kpKMjug/l2+fat8 q6SHfA/7RWs9Y23JVnn07+tdvCCeu4aGQ84SVCS4k5Vk8Yql8Vb1PY1PZbPASnqSUEgknkq WAO30/bVr4PXxy96VkKfz1WJakKyc5ylJz+ZNb6v/1mZrKY5b9H3WW1je1GURn6Y/Okt/pA luaPhRknMp65OefkEo2g+vK/THHyp+xGBFhsxx2abSj8hiu1FLfxjvLtlt9reZKgpb6x8IK cbfP/hW9tS+paIa+feYQfe7/CO9KrRr6NX6mulsmOFtMUKVuj4SdwdA4yDxTgopFplvX/X+ poUh95tMJqU60pCwMKbykbuORz+FaLwSu8q5WS6tPulQjuo2AnO0FJ/hWRseqJUrS2rHAsh bEVhSVA+YdA7fjTA8OrnJneFjsp11S3m0vjdgcEAkY/z3qr8FrvIuduvbklYUptTWEpTgAb FDt28qwOndYTPs2/R3lKXvt+9JKyMKS4nH14UeaaPh9d5ErwtlXAqKHG/aVIJVnbjJHJ9KV zF6eOipl4StaX2pzUcBKz7yVJWST88JA5zW81BdHj4DQJpWpTim2UqUT73xbTgnJrKX2/yn LTopK1lRdYB3AnjD2315OEgc00vFG4rtmhJkhBUFFbaePmsVgvCq+S3te+wvvFSF28nBPxE hCh9SBkU7KKKKRby8fpIbir/tKRn/AHArr4BLKr1eiruplBP+I1ltaXmbZ/Fa7XGGsIkNPL QhS0hQALezsfkaZPgVa40XSsm4tyUOyJr211tJ/oQjISkjyJyT9CKV787Ufhpq+4xYksMyN +HFbEqS8jO5JwR5g+XPJp2Pajj6t8J7ndoydhdtsgONE/0awhW5Of3fIiknBcI8JrsgHg3W PkenuL/hTQQd36O5PH/RxHp/Xrr4ELKtCyAce7cHAP8AA2f+NUfiG6uR41acjJT/AEQY5T3 5cUT+yu36P8gmLfIh/qONOD8QoH/2inBWa8RSR4fXvH/hVV+ctHrb/ljZEyVK6CZ7JxngZW nn9gzX/9dzUUUo/wBIAj7Is4ycl9zjH9kUy9PL6mmrWsqKt0Nk5Pc+4K/M9mmXuPqt56xqm trVJ+9EPdnZ1M4OPL68V+qaK/PdtvDNg8TtXXJ6EJbLIlhccnAcBfSkg5B459KY/hnqOyah i3M2fTzNmSwWw4Ggn7zIVgnAHbB7+tJ3SyyNL6wSn4jCaOfl1k5/fTQ8JVFzwnmpGcpckJH +AHj86pPAJ1RZ1DH4I2sqGe2fvB/ClA284yVltW3ckoVjzB7inv4ZEK8GriNmcCUCCeFe5/ kUrILmfDG7N45Tc4yicd8od/hTJf2zf0bUKXjLbCdpIzgofx+4Y/Gl3EmJnzdEw0K3OMKS2 oZ4BVKWQPyx+ymt47PIb0Mw0Snc5ORgE88JWScef/7WO0wk2vxe08VKKRJtsfdx3KooGPzA p90UV5SInKSz+kZucWltIltkqJwOWRUjwFJ/lBeuQQWE5x/fPaqmTCZleOc+K+whxtx6Qdj idwJ6KiDj64IrQfo+E7b8PL7j/wCSqe8a5c1rpjUKLla7cy/EZaUy+0j7z+mSMblEnsT2+d aPw/8Af8C70kEE9GYPp93S2grR/oxu7ZWkLNyjEJJ5I2OeVNOOOp+jqcp7QF8duzh/hR4Ey o7ejpMdchpLqrispbKwFH7tvyrC+K86bD8Vn5MR1xqRHQyWVoPKTsB4/EmrjwCkrF/u8c5w 7GS4efNKsf8AMaedZnxGG7w9vYxn+aqP7q/NX2Y43p5m9NrOPbFRyMfCQhKknP4q/Kv1RZ7 wxP01Bu7ryGmpEZt1S3FBISSBnJ7Dnip0eVHlt9SM+0+jONzawoZ9Miv/0HNSj/SAI+yLOM 89dzj190UwtJy4z+mbW21JadcRBZ3pQsEj3B3A7Uo/BuTGg67vQkyGmQWFpBcWEgkOp9aeq VBSQpJBBGQR517X5tRFjTNfaxiTHw22tE47yoD3kOb09/mkVrv0fMFm/j5x8/8AqVgdNuNt WfVra3EpK4ASjJA3EPI4HqaaPg8AfC64DKR9+/z2x92nvVH+j9zLvqT2LbP710uodt9q0xe 5e0lcF+OsnOMJUVpPH1KabvheT/ocunlzKwT/AOWKVVrcaGgb+2p1CXFSoZSgkblAdXOB8s imvZY3tP6OjjWCf5lIWAP7Lq1f8KUujUpl6008yMjZMayVHjhzdxTT8f3gmy2hnHK5K1Z+i cf81LPS9ymr17p9+4OvLU3JjtIUvOQ3uASPpg/lX6mooopNeLHhtdbtqFF5sEJcpUtAEpAW kbVpAAVyRwRj8vnWg8ItDStLW6TOurKmbjLVs6RWD02x27cZJyfpj51RPaK1GvxflXpNsWb e4t3a+XEYIUypI4znufSrLwZ0re9Mm8G829cT2jo9LctKt23fnsT6isRqzwk1GxqSX9i21c yA4vqMuBxAwFc7Tkg8HjNOLS2kI1i0S3p5/wC9DzKxLIJ99Sx7+PlzgfIUkp3g/q1q8vRYl uL0RL5Q1JLqAFIzwojOe3fj1pyXrS6ovhfJ03aWlyHEQ+k0ncAXFZyTk8cnJpT6T8NNY27V lonyrKpuOxMacdUX2/dSFDJwFZ7Vr06P1C743/yidtxRbA+SJAdRyAztBxnPJAHbzo0HpHU Nj8TbtdJttUzb5XtCUPdVBBCnApPAOeQPSmvVLrG3ybtpC6W+G31JEiMpDaNwTuUewySBSp heGepD4ZXG0yLcEXD7Qbkxmuu374Cdp5Bx2J7mtRbNOajHg1K05Ng7biELaYa6qDuSVBQ5B wO5HJ8qtfCvT9z01pE2+7RxHke0rXsC0r90hODlJI8jWzpd+L+lb1qm3W1mzRBJWw8tTgLi UYBAx8RFf//Rm+EWiNQ6Wvk6TeYPszb0bYhQdQvJ3A/1SfSsPO8JdbvzpLyLOnat1Sk4lNc gkn9av0LaI7kSywYzydrrMdtCxnOCEgGplJLxG8J7vO1O5c9OQkvsTcuvo6yUlDpOVH3iOD nPHnntxW48LtFr0fp1QmN7LlMVvkgLCgkDIQkEccAk/Umlvq7wcv41JKcsENEm3vrLjeXkI 6e45KMKIPHkfTFNnSGlxpfRjVoThx8tqW+c8KdUOfw7D6Csn4QaMv2lJd0cvMQR0SG2w3h1 C9xBVn4SfX9tUumvDbUUaxaqgXGAls3GMn2UdZtQW4lRUkcE45xyfWtn4Y6YuFh0Y/ab5FS 247IcKm+olYUhSUjuk/I0r7z4Manavslq1Q0P28uksPKkIGEE8AgnORnB48qdDOmWrboRzT cHKkiE4wkk4KlKScn5ZUSfxpR6N8LtW2jWFruE62objR5AW4r2htW0DPOArNbPxf0lfdWM2 pqzQ0yBHU6p0qeSjbnbj4iM9jVXrfQmorlqTT8+1whIat8Nht0qfQlQUhZJHJGeD3FNyiiv K9ooooooooooooooooooor//0nNRRRRRRRRRRRRRRRX/2Q== </binary> </FictionBook>