%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/861.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Karel</first-name><last-name>Veverka</last-name></author> <book-title>Adapt</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Karel</first-name><last-name>Veverka</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>0239d3fd-0a1f-4644-aeab-074a1badc9c8</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2003</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p> <image xlink:href="#_0.jpg" /></p> <p><strong><emphasis>Karel Veverka</emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>ADAPT</emphasis></strong></p><empty-line /><p>VEVERKA Karel, Ing.</p> <p>Narodil se v roce 1959 a žije v Českých Budějovicích. Vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze. Je ženatý a má dvě děti. Pracuje jako ředitel CAD Studia spol. s r.o. Fanoušci sci-fi ho znají už z Ceny Karla Čapka 1987, kde získal šesté místo za povídku Nečistá hra, kterou napsal společně s Petrem Hetešou. Tato autorská dvojice získala další ocenění v následujících letech, a to 2. místo za novelu Těšíme se na vás! (1988) a 3. místo za dílo Sítě, kanály a stoky (1989). Od roku 1989 začal každý z autorů tvořit sám. Karel Veverka pak zvítězil v Ceně Karla Čapka (1990) s povídkou Adapt. Od revoluce nepíše, neboť se plně věnuje své profesi.</p> <p>To jaké byly předrevoluční vize technologické společnosti, svět virů a internetu v době, kdy 8bitový počítač Sinclair byl počítačovým zázrakem, můžete nyní posoudit sami…</p> <p> <strong><emphasis>Karel Veverka</emphasis></strong><strong><emphasis>ADAPT</emphasis></strong></p><empty-line /><empty-line /><p>…a ještě opuštěnější byla moje mysl…</p><empty-line /><p><emphasis>Mika Waltari: Egypťan Sinuhet</emphasis></p> <p>© 1989</p><empty-line /><p>Na bílé ploše monitoru se začaly úděsnou rychlostí šířit dvě barevné skvrny, ta oranžová však několikanásobně rychleji. Obě stále odděloval bílý lem, obepínající tu menší, modrou, jako záchranný pás.</p> <p>“To čumíš, šampióne” pravil nadutě Roger, aniž mě uznal hodným pohledu.</p> <p>Bílý lem zmizel. Plochu obrazovky téměř vyplnila sytě oranžová. Z modré zbýval jen pulzující bod, připomínající měňavku.</p> <p>“Teď tě vychutnám,” znovu prolomil ticho Roger, “jsi totiž v prdeli… Nemáš prostor pro data. Bajtík za bajtíkem budeš hezky odevzdávat mýmu virečkovi, dokud obrazovka nebude jako moje trenky…”</p> <p>“Ty teď nosíš modrý trenky?” zavtipkoval jsem nervózně. Jedině já totiž věděl, že můj vir měl teď spoustu jiné práce, než obsazovat paměť v počítači HOUSTON & Co. a zároveň ničit Rogerova vira. Dnes mi opravdu nešlo o vítězství, ale o to, abych zjistil, kdo v napíchnutém počítači monitoruje naše viry. To, co se nyní dělo, nebyla už dávno hra. Šlo o mnohem víc. Deset let kriminálu za tuto kratochvíli mi připadalo nepodstatných ve srovnání s tím, že díky mému viru je ohrožena sama existence celosvětové computerové sítě. Co by její zhroucení znamenalo pro lidstvo, to si nikdo netroufal odhadnout. Některé prognózy hovořily o totální válce, jiné o hladomoru.</p> <p>Pro mne samotného však síť znamenala daleko víc, než pro kohokoli jiného. Byl jsem na ní po všech stránkách zcela <emphasis>závi</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>lý</emphasis>. Víc, než feťák na droze. Byla pro mne domovem, rodinou, ale i zaměstnáním, které mne živilo. Neměl jsem přátele, měl jsem počítač a computerovou síť. A věděl jsem o ní vše. Víc, než kdokoli z lidí.</p> <p>Teď jí však hrozila zkáza, a navíc ještě prostřednictvím mého výtvoru! Ohrožoval ji vir, kterého někdo upravil pro pobyt v síti. Musel ho odchytit při naší předchozí stupidní soutěži. A přidat k němu část, která umožňuje činnost a šíření v síti. Navíc připojil i blok s časováním. Do 5.9. se bude vir strašlivou rychlostí množit a šířit v počítačích celého světa. Jenom to a nic víc. Nebude mazat ani data, ani programy. A 5.9., vteřinu před třetí hodinou ranní, to propukne! Nastane kolaps! Proto jsem nyní prožíval peklo. 5.9. v 02:59:59!</p> <p>Ten, kdo mého vira zmodifikoval, si neuvědomil jednu věc; totiž, že jeho největší zbraní je přizpůsobivost. Podle operačního systému, antivira, nebo jiných vnějších podmínek zmutuje tak, že už nic a nikdo nemá šanci. Ani já ne! Ani já v tomto okamžiku nevěděl, jak vytvořit účinný antivir! Proto jsem ztrácel drahocenný čas zjišťováním, kdo za tím vším stojí.</p> <p>Pohlédl jsem na monitor a znovu se zhluboka napil toho Nickova sajrajtu. Na monitoru ujedla oranžová plocha z modré měňavky další výběžek. To znamenalo, že Rogerův 'oranžový' vir obsadil další část paměti napíchnutého počítače na úkor mého 'modrého' vira.</p> <p>“Pánové, o tom, jaké barvy je mé spodní prádélko a zároveň který vir ovládne počítače obchodního domu HOUSTON & Co. vás přesvědčím daleko dřív než monitor,” nabubřele prohlásil Roger a kymácivě se vztyčil na křesle, které sdílel společně se svojí nechutně supersexy a trapně inteligentní kočičkou. Rozepnul si zip a spustil kalhoty ke kolenům. Všichni jsme překvapeně zírali na jeho oranžové slipy, které připomínaly barvou, a konečně v některých partiích i tvarem, pomeranč. První se vzpamatoval Dave a prohlásil něco v tom smyslu, že se Roger asi pomát štěstím z toho, že mě porazil. Něco na tom asi bylo. Roger byl vždy decentní a perfektně oháknutý, s pečlivě ulízanými vlasy do půlky zad. Byl prostě dokonalým zaměstnancem seriózní firmy FIRST LAYER, kde, jak tvrdil, zastával významné postavení.</p> <p>Na monitoru se mezitím oddělilo z modré měňavky několik pulzujících bodů. Ty se probíjely zdánlivě bezcílně oranžovou masou, zanechávajíce za sebou nepravidelné modré ťápoty.</p> <p>Nebude to sice ve firemních barvách, pomyslel jsem si, ale na manekýna Rogera i s jeho slavným virem to bude stačit. Znovu jsem si důkladně loknul té Nickovy dobroty.</p> <p>Ťápoty se mezi tím postupně slévaly do čar. Během několika vteřin na monitoru zářil modrý nápis COCA COLA na kýčovitě oranžovém podkladě. Pak nápis bleskově nabobtnal. Modř se rozlila po celém monitoru, jako by ho polil inkoustem. V tomto okamžiku obchoďák HOUSTON & Co. mohl vyhlásit bankrot, protože jsme se napíchli jak na jejich hlavní, tak na záložní počítač. A že by měli třetí jako další pojistku, to bylo při jejich obratu nepravděpodobné. Takže evidence vyřízených i nevyřízených objednávek, skladů, plateb, adres zákazníků i zaměstnanců byla nenávratně zničena mým virem.</p> <p>Teď by můj vir podle všeho měl do STYRONOVY městské databanky podávat informace o tom, v kterém počítači se nachází. Pokud si ovšem někdo dal tu práci a mého virečka zkopíroval. Z úvah mě vytrhl Rogerův hlas:</p> <p>“Ten chromej debil mně začíná pít krev.”</p> <p>S pomalou důkladností si natáhl kalhoty a začal se věnovat své krasotince. Tu práci s oblékáním kalhot si mohl ušetřit, pomyslel jsem si trpce.</p><empty-line /><p>V místnosti se opět rozproudila zábava, kterou předtím přerušil souboj mého vira s Rogerovým. Oplzlík Jeff pokračoval ve vyprávění nejnovějších zážitků z víkendu:</p> <p>“Pánové dělali jste to někdy na nafukovací matračce uprostřed jezera? V nejlepším jsme se převrátili do vody a já se málem utopil…”</p> <p>“To nic není,” trumfnul ho Dave, “když jsme byli letos v zimě na horách, tak jsem to zvládl na sjezdovce. V rukavicích, v čepici a s lyžema na nohou! Sjel jsem na ní až dolů pod kopec…” a názorně se snažil předvést, jak to bylo tenkrát na té sjezdovce.</p> <p>“Adam stále první, Roger po této prohře až třetí,” oznámil otráveně Syd, který dnešní mejdan organizoval a taky financoval, protože minule získal překvapivě nejmíň bodů. Pak zasedl ke computeru, jehož prostřednictvím jsme sledovali bitvu našich virů v napíchnutém počítači. Spojil se se zásilkovou službou CONTINIUM a objednal další kupu jídla a ještě víc chlastu. Potom se zvedl a řekl:</p> <p>“Teď jsou na řadě Dave a Nick,” a obrátil se na Nicka, který žmoulal v levé ruce opťák a v pravačce laboratorní odměrku plnou svého neodolatelného nápoje. “Jestli se nepletu, tak Nick měl připravit terén.”</p> <p>Nick usrkl z odměrky, podal opťák Sydovi a řekl:</p> <p>“Pekárny KINDERSLEY v DORLINGU, směrovačka je tam IXBPN 0-25068, kódovej algoritmus je na opťáku.”</p> <p>“Pánové, pro dnešek mi padla” prohlásil jsem co možná nejlhostejněji. Stejně bych už nevydržel poslouchat oplzlé kecy. Dnes by mě tady neudržel ani hektolitr Nickova dryjáku. Musel jsem co nejdřív vědět, kdo předělal mého vira pro činnost v sítích a vypustil ho do ní.</p> <p>Došlo mi, jak velký mám strach. Obyčejný, lidský strach, který stravoval moje vnitřnosti jako ohromné nenasytné zvíře, mě doháněl k šílenství. Objevily se totiž první známky toho, že se můj, kýmsi upravený vir má v síti čile k světu. Vybílil asi desítku velkých počítačových databank. Mezi nimi i pojišťovnu TAKATA v Singapuru. Selhalo totiž načasování na 5.9. Došlo k tomu zřejmě v důsledku mnoha mutací, kterými vir při své spletité cestě světovou sítí prošel. Tomuto řádění věnovalo zpravodajství SCREEN NEWS svůj úvodník. Komentátor nazval síťovou verzi mého vira ADAPTEM. Označil ho sice za potenciální nebezpečí computerové sítě, ale jenom proto, aby jeho vstup působil dramaticky. Z hračky, jejíž hlavní zbraní byla přizpůsobivost na vnější podmínky a která byla určena pro mojí zábavu, vzniklo cosi úplně jiného. Něco, čemu byly sice věnovány úvodníky teletextových zpráv, ale co si jako skutečné nebezpečí ještě nikdo neuvědomoval. To, co redaktor líčil jako hrůzu hrůz, byla vlastně jen nepatrná špička ledovce. Ledovce se jménem ADAPT.</p> <p>Rozhlédl jsem se po místnosti a prohlížel si rozjařené tváře ostatních. Jeden z nich to musel být. Jeden, kterému stačilo oznámit příslušné firmě nebo vhodnému člověku, kde a kdy bude další kolo naší šílené soutěže a jaké počítače při tom budeme napichovat. Napadlo mě, že některý z těch deseti pitomců to třeba ani nikomu dalšímu neřekl a monitoroval naší soutěž sám. Proti tomu však svědčil fakt, že nikdo z nich nebyl na takové výši, aby sám sestavil program, který zkopíruje mého vira přímo při akci v cizím počítači. Takže vychází stále totéž. Byl v tom někdo další. Nějaký opravdový machr, ne jako ti ubozí napichovači, kteří se tady předvádějí. Tím je to horší.</p> <p>Vyndal jsem opťák s virem z počítače a uložil ho do náprsní kapsy. Pak jsem se rozloučil s Davem a ostatními.</p> <p>Cestou metrem mi nevadily soucitné ani nenávistné pohledy. Dokonce jsem ani lačně neokukoval pro mě nedostupné kočičky. Zrovna tohle mi dneska bylo úplně jedno. Uvědomil jsem si najednou, jak moc o tento bídný život stojím.</p> <p>Proberte se, chtělo se mi řvát na to panoptikum lidských tváří kolem. ADAPTŮV úder bude šíleně rychlý. Vaše srdce tepe frekvencí šedesát úderů za vteřinu. On však nemá srdce a pracuje s frekvencí miliardkrát větší. Už nemáte šanci! Jak se můžete tvářit tak spokojeně? Teď, v tomto okamžiku, vznikají v počítačích celého světa další tisíce kopií ADAPTA. Bleskově se šíří dál, modifikují se. Lidi, máte ještě dva dny! Sedíte na časované bombě! Dvakrát dvacet čtyři hodin a miliony ADAPTŮ paralyzují výrobu v továrnách plných robotů, dopravu, zásobování…! V mžiku bude přetnut tok informací. Vy si nebudete moct koupit ani kapesník..! Uvědomujete si vůbec, že jste na počítačové síti zcela závislí? Ve všem…</p> <p>Zoufale jsem se snažil najít řešení. Snad poprvé v životě jsem cítil potřebu s někým se poradit, i když mi kontakt s lidmi, zvláště v poslední době, dělal problémy. Přestával jsem chápat lidskou logiku. Proč jsou jejich řeči v rozporu se skutky a proč se skutky zase liší od toho, co si myslí? Už dlouho jsem nerozuměl těm prazvláštním a naprosto zbytečným rituálům. Kecy o ženských, politice, o počasí a o žrádle… Nejhorší bylo, že při kontaktu s lidmi jsem měl problémy, jak vyjádřit vše potřebné pomocí dohodnutých symbolů, kterým se říká řeč. Oč snadnější je komunikace s počítačem. Žádné postranní manévry, žádné nálady, osobní zájmy… Jasně, stručně, elegantně a jednoznačně.</p><empty-line /><p>Když jsem nemohl zasunout identifikační kartu do zámku u dveří mé garsonky, došlo mi, jak jsem opilý. Teprve na třetí pokus se mi tu zatracenou kartu podařilo zastrčit do štěrbiny a odemknout byt.</p> <p>V mém bejváku zřejmě někdo byl. Poznal jsem to hned podle divného pachu. Už od mládí mám čich háklivý na cizí pachy. Zvlášť v noci a v mé garsonce. Rozsvítil jsem.</p> <p>Byli dva. Ten menší, s tvrdým pohledem a břichem přetékajícím přes vypasované brčálově zelené kalhoty, se na mě podíval jako na dekl od kanálu a oslovil mě s téměř laskavou intonací:</p> <p>“Pane Moody, jsme od SECRET COMPUTER, oddělení pro potírání nezákonné činnosti v sítích. Máme na vás několik dotazů.”</p> <p>Zajel jsem až těsně ke stolu a bedlivě sledoval, co mi ten policejní sympaťák říká, ačkoli v mém stavu se o bedlivosti dalo hovořit asi jen teoreticky.</p> <p>“Tak pane Moody, povězte nám něco o Maxu Baconovi,” pokračovaly zelené gatě.</p> <p>Je to zkouška, nebo o tom maléru s ADAPTEM opravdu nic nevědí? Zatím se ptají na Bacona, tak budu hodný chlapeček a uvidím, co dál.</p> <p>“Bacon,…” začal jsem váhavě, “jo, to je ten zákazník…, dělal jsem pro něj úplnou drobnost za pár babek…”</p> <p>“Tak přesně, o jakou práci se jednalo?” vmísil se do hovoru ten vyšší, hubený, s nepřirozeně bledým obličejem.</p> <p>“Šlo opravdu o maličkost,” řekl jsem a trochu se mi při tom pletl jazyk. “Jeden z jeho zaměstnanců používal jeho počítač k nelegální činnosti,” použil jsem termínu jako vystřiženého z úvodníku SCREEN NEWS. “No a já jsem měl zjistit, o jakého pracovníka šlo a jaký software používá. To je vše, pánové. Jo, a pokud jde o daň z toho příjmu…”</p> <p>“Ne, nejde” přerušil mě ten menší s pohledem, který dodával člověku sebevědomí. “Jde o to, že jste si vytáhl z policejní databanky informaci o tom, kdo z Baconových zaměstnanců má už nějaký škraloup a na něho zaměřil svou pozornost. Tato informace vás ovšem přijde pěkně draho,” dodal a přes stůl mi podal lejstro, které vytáhl z náprsní kapsy.</p> <p>Bylo to předvolání k soudu. V té chvíli jsem si připadal jako bych byl na ohromné houpačce v okamžiku, kdy její pohyb vzhůru ustal. Mé vnitřnosti však setrvačností pokračovaly dál ve svém stoupání a já přitom věděl, že bude následovat pád. Pád někam dolů. Do hlubin. Neodvratný, jako smrt každého z nás.</p> <p>Došly mi hned dvě věci. Jednak, že jsem podcenil informaci, kterou jsem se dozvěděl asi před měsícem. Totiž, že k SECRET COMPUTER nastoupil John Ventana jako hlavní systémový programátor. A za druhé, že kvůli časové tísni zákazníka nesmím nikdy kašlat na opatrnost. Jak je vidět, dovedlo mě to nakonec před soud.</p> <p>“A ještě něco,” přerušila moje úvahy pro změnu bledá tvář, “do naší databanky na vás přišlo anonymní oznámení.”</p> <p>“To znamená udání?” hlesl jsem.</p> <p>“Jo. Týká se to vaší činnosti v síti. Nám se zatím nic z toho nepodařilo prokázat… Ale berte to jako varování, protože tentokrát vyváznete s podmíněným trestem… a navíc zákazem používat počítač napojený v síti. Odebereme vám síťové účastnické číslo a síťový interface. Uvědomte si laskavě, že pobyt ve vězení byste ve svém stavu,” a jeho oči sjely k mým bezvládným nohám, “zřejmě nepřežil. Takže rozumíte tomu, co jsem vám říkal?”</p> <p>“Ano…”</p> <p>Ten chlap byl úplně mimo. Vůbec netušil, že bez počítače prostě přestávám existovat. Jsem na něm tak závislý, že bych to skončil dřív, než by mě stačili zavřít. Byl jsem zmatený. Připadal jsem si jako člověk, kterému sebrali všechny končetiny a přitom mu tvrdili, že to je to nejlepší, co ho mohlo potkat. Síť, je součástí mého já! A navíc je právě teď smrtelně ohrožena a jedině já mám snad šanci nějak odrovnat ty milióny ADAPTŮ okupujících počítače celého světa! Houpačka v mé mysli přešla ze své strnulé nehybnosti v nejvyšším bodě ve volný pád. Přišlo mi strašně surové vědět, že pro mě existuje jediná varianta pohybu.</p> <p>“To jsme rádi, že máme tak chápavou mládež,” poznamenala opět bledá tvář.</p> <p>Ten menší v brčálových kalhotách ukázal bradou na centrální jednotku mého počítače a směrem k bledé tváři prohodil:</p> <p>“Má to tady ale vybavený, co?”</p> <p>Pak jeho pohled spočinul na mě:</p> <p>“To tolik vyděláváte?”</p> <p>“Ne, to je dar od táty.”</p> <p>“No, takovýho tátu bych chtěl mít…” vesele prohlásila bledá tvář.</p> <p>“No, takovýho tátu bych chtěl mít…” vesele prohlásila bledá tvář.</p> <p>Když oba odešli, zůstal jsem zase sám. Tak jako nikdo na světě. Ze zdi na mě s ironickým úsměškem civěl holografický PAUL DUNE. Obraz pusté krajiny od Franka Fevala, co visel vedle, byl stejně opuštěný a vyprahlý, jako moje nitro. Pocit, že jsem ve výtahové kabině z níž není úniku a která se navíc řítí kamsi dolů, přešel v jistotu. Začal jsem propadat panice.</p> <p>Z ledničky jsem vyndal třílitrovku Nickova dryjáku. Přitom mě napadlo, že v poslední době moc piju. Nick si byl dobře vědom mé závislosti, a proto jsem z něj nemohl za žádnou cenu vyrazit, z čeho ten elixír mixuje. Každý litr, který mi namíchal, jsem si musel odpracovat na jeho programátorských kšeftech.</p> <p>První decka mi vrátila sebevědomí. Musel jsem okamžitě zjistit, zda někdo znovu zkopíroval mého vira. Zapnul jsem počítač a přihlásil se do sítě. Přes databanku VIRGIN jsem se dostal do STYRONOVY databanky, kam měl můj vireček dávat hlášky o svém pobytu. Vir museli přenášet i s prostředím, jinak by se sám zničil. Proto jsem mohl použít své nejnovější finty. Nemusel jsem vira sledovat, nýbrž vir sám měl oznamovat, ve kterém počítači se nachází.</p> <p>Někdo ho opravdu zkopíroval, protože ty hlášky tam byly. Jeho cesta vedla přes přibližně šedesát počítačů na celém světě a končila u firmy HARDSOFT. To si pánové teda mákli, když zametali stopy s takovou důkladností. Proč mě však monitorují dál, když už předchozí verze mého viru úspěšně dobývá jednu databanku za druhou? Proč chtějí i novou verzi? K čemu?… Mecenáše některého z mých známých napichovačů tedy znám. Zbývá zjistit, kdo to je… Pokud mu platili, měla by informace o výplatě být v jejich databance. Proto jsem další hodinu pátral po personálních databázích HARDSOFTU, ale nikoho známého jsem na výplatnici nenašel. Takže slepá ulička?</p> <p>Nechal jsem toho. Měl jsem přesně takovou náladu, kdy se člověku do ničeho nechce. V boji proti ADAPTOVI mi jméno toho práskače stejně nemohlo nijak pomoct. Naprostá nečinnost mě ale nutila pít, a tomu jsem chtěl zabránit. Nejhorší bylo, že jsem stále nevěděl, jak sestavit ANTIADAPTA. Odchytávat jednotlivé mutace a přesně na ně vytvářet protivira, by byla nekonečná práce na mnoho měsíců. A já měl něco vymyslet za dva dny. Došlo mi, že jsem dal mat sám sobě. Můj vir ohrožoval existenci sítě, jež pro mne byla nejen jediným zdrojem obživy, ale i životním partnerem. Veškerý čas jsem trávil u monitoru. Nečetl jsem, nebavilo mě video ani hraní her. Svět počítačových sítí byl mým světem. Byl mi důvěrně známý. Mohl jsem říct, že nikdo ze smrtelníků neznal síť jako já. Osmnáct hodin denně od svých sedmi let… Neuměl jsem si představit, čím se lidé zabývali, když neměli síť. Mým skutečným domovem nebyla tato garsonka, ale miliony počítačů spojených do svébytného vesmíru, kde jsem byl šťastný. V prostředí, které jsem důvěrně znal, jsem byl prostě doma. Přístup pánů od SECRET COMPUTER k mému použití policejní databanky byl podivný. Cožpak vám někdo zakazuje dívat se doma do skříní a do šuplíků? A když je skříň náhodou zamčená? Znamená to pro mne výzvu. Zjistit obsah a hlavně způsob jištění. Navíc, pokud jsem potřeboval ze zamčeného šuplíku rukavice, nepojedu přece do mrazu bez nich. Měl jsem pak dvojí radost. Jednak při samotném odmykání z toho, že oklamu zámek, který se tváří nedobytně. A pak z toho, že mě vevnitř nečekaly rukavice, ale informace, za kterou dostanu ranec peněz, jenž mi dopomůže k nákupu rychlejšího procesoru. V takovém případě se ani nedá váhat. To, že jsem vytáhl informaci z policejní databanky, nikomu neublížilo. Naopak. Já tu informaci použil ke zjištění skutečného trestného činu. Od SECRET COMPUTER bych měl dostat odměnu. Nezasloužil jsem si, aby mi vyhrožovali odebráním interface umožňujícího připojit počítač k síti. Logika lidí byla skutečně morbidní a zvrácená.</p> <p>Lezl jsem od ničeho k ničemu. Vyplázl jsem jazyk na Paula Duneho. Nedalo se však říct, že bych si tím nějak podstatně ulevil.</p> <p>Všechno mi najednou připadalo marné a zbytečné. Nic nemělo cenu, ani význam. V tomto stavu jsem dokázal jen tak bloumat a přemýšlet nad ptákovinama. A taky jezdit do ledničky na dryják. Upíjet a nechat na sebe působit to blahodárné, měkké teplo, šířící se po celém těle, aby nakonec dosáhlo mozku. Tam pak vyvolalo příjemný a vyrovnaný stav, který zase proudil zpět do celého těla.</p> <p>Lehl jsem si s tím, že musím vymyslet, jak vyzrát na ty mraky ADAPTŮ v síti. Dlouho jsem nemohl usnout. Řešení stále nepřicházelo. V polospánku jsem měl divný sen.</p> <p>Jel jsem na vozíku úplně opuštěnou chodbou metra. V tváři mě mrazil ledový vítr. V mých uších zněly vzdechy mnoha lidí. Nikoho jsem však neviděl. Byl jsem tam úplně sám. V nekonečném labyrintu chodeb. Stěny metra tvořily černé skříně. Když jsem některou z nich otevřel, byla tam lidská hlava. Její podivně prázdné oči na mě smutně zíraly a ústa vydávala nelidské skřeky. Výkřiky zněly v mé hlavě jako v prázdném chrámu mnohonásobnou ozvěnou…</p><empty-line /><p>Ráno v půl deváté mě z té šílené noční můry vysvobodil poslíček od PHILLIPSE, který mi každodenně se železnou pravidelností a přesností nosil objednané jídlo. Zatím co jsem se cpal svou typickou snídaní, hamburgerem s dvojitou polevou, oživil jsem počítač. Byl jsem strašně nervózní. Tlačil mě čas. Zbývalo mi necelých dvaačtyřicet hodin. Pak měl začít frontální útok načasované armády ADAPTŮ na počítače celého světa.</p> <p>Nebylo mi však souzeno něco vymyslet, protože ke mně vpadnul Dave, vyfešákovaný jako na funus. Zelenočerné proužkované sako těsně nad kolena, zdůrazňující ještě víc jeho šíleně široká ramena a malou postavu. Ovšem tečku za jeho prudkou elegancí představoval modrý tyrolský klobouček, švihácky posazený do týla vyholené lebky a bílé brejle. Proč byl jeho ohoz tak perfektní mi došlo, až když za ním do pokoje vplula vychrtlá blondýnka s neuvěřitelně dlouhýma nohama a ohromnou pusou. Koukal jsem na ní jak na zjevení. Svůj nejnovější objev mi Dave představil jako Kim a hned spustil:</p> <p>“Ty vole, ty si tady žereš jako paša a můj šéf zatím vypsal fantastickou odměnu pro toho, kdo zlikviduje vira, kterej paralyzoval náš počítač.”</p> <p>Dave měl divné zaměstnání u ještě divnější firmy BYPASS Ltd. Sice nadával na ní i na šéfa, ale málem by za ně dejchal. Tu a tam jsem pro něj něco udělal. Ne pro peníze, ale spíš pro Dava. Byl to fajn kluk. Věděl jsem, že podstatná část příjmů té firmy pochází z prodeje kradených programů, ale s Davem jsem o tom nikdy nemluvil.</p> <p>Není ten práskač nakonec Dave? napadlo mě najednou. Pak jsem tu myšlenku radši zavrhl. To už bych za chvíli nemohl věřit ani sám sobě.</p> <p>“Nechceš to zkusit, Adame? Je za to balík! Šábneme se!” mlel nadšeně dál a vůbec si nevšiml, že já si všímám spíš toho, jak vysoko má ta jeho rozparek u sukně. Podívaná na nohy Daveho kočičky byla pro mne z neznámých příčin skoro tak příjemná, jako pohled na schéma zabezpečení policejní databanky.</p> <p>“Co je to za vira?” zeptal jsem se, ale myšlenky se zabývaly spíše vztahem mezi metrickou soustavou a rozparkem.</p> <p>“Nevím, ale nevěděl si s ním rady ani náš systémák…”</p> <p>“Máš opťák?” odtrhl jsem oči od té nádhery v křesle a začal mít divný pocit z toho, co mi Dave pověděl.</p> <p>“Jasně vole! Nejsem blbec a vzorek virečka mám s sebou…”</p> <p>Byl to ADAPT! ADAPT s odbouchlým časováním. Neblahé tušení se tedy potvrdilo. Navíc šlo o mojí poslední verzi, kterou jsem použil poprvé včera večer! Proto nás stále monitorovali..! To sebou museli u HARDSOFTU hodit… Uvědomil jsem si, že nejde upravit vira pro síťovou verzi přes noc. To by bylo nad lidské síly. Tu práci musí dělat jeden člověk. Tady týmová práce spíše zdržuje. Co to mělo znamenat? Byl jsem snad blázen, nebo někdo dělal stejné programy jako já?</p> <p>“Tak co čumíš,” netrpělivě vyzvídal Dave, “zvládneš to nebo budeš na ten monitor čučet, jak na video s nějakým odpornem? Je za to deset papírů!”</p> <p>“Jo, to beru.” řekl jsem a pomyslel si, že antivira musím do té doby vytvořit tak jako tak. Pokud se mi to nepodaří, tak za tři dny už síť stejně nebude existovat.</p> <p>“Řekni šéfovi, že za tři dni to bude hotový a teď vypadni, čekám návštěvu,” odbyl jsem ho nevrle.</p> <p>“ÁÁÁ…, pán bude ulevovat svým nízkým pudům. No tak za tři dni se těšim na balík za toho antivira…”</p> <p>Kim mě při vstávání z křesla přesvědčila o tom, že má rozparek asi o čtvrt metru výš, než jsem původně myslel. Tedy v podpaždí.</p><empty-line /><p>Zavřel jsem za nimi dveře. Nervozita a strach, že nestihnu něco vymyslet, mne zalila jako příbojová vlna. Mozek jel na plné obrátky, ale řešení v nedohlednu. Ke všemu v jedenáct měla přijít ONA. Vůbec jsem neměl náladu s někým se vybavovat. Měl bych makat na antiviru a pokusit se tak zastavit tu časovanou lavinu, která měla jméno ADAPT.</p> <p>Začal jsem nejasně tušit obrysy toho, jak by měl ANTIADAPT vypadat. Bylo to nadějné. Trochu se mi zlepšila nálada. Rychle jsem se najedl, osprchoval ve své speciální vaně s nafukovacím sedátkem a začal uklízet. Přitom jsem intenzivně přemýšlel. Řešení se zdálo být na dosah. Čím víc se blížila jedenáctá hodina, tím větší jsem měl zmatek v hlavě. Proč HARDSOFT pouští stále nové verze mého vira do sítě? Má snad antivira, kterého dá na trh, až ADAPT zlikviduje polovinu computerů ve světě? Jak je možné, že HARDSOFT za noc udělal práci, která normálně trvá týden?</p> <p>Zvonek přehodil chaos mých myšlenek na jinou kolej. Teď bych měl zjistit, jestli je to se ženskou opravdu tak super, jak o tom nepřetržitě melou ti nadržení napichovači při našich soutěžích. Napadlo mě, že když jsem před týdnem dával inzerát, tak žádný ADAPT ještě neexistoval a já měl úplně jiné starosti. V tomto okamžiku ta načasovaná bomba vytěsnila všechny ostatní zájmy. Včetně zkoumání toho, jak moc fajn je být sám s kočičkou v prázdném bejváku…</p> <p>Otevřel jsem dveře. Seděla na vozíku, plaše se usmívala.</p> <p>“Já jdu na ten inzerát…” zašeptala. “Jmenuju se Susan…”</p> <p>“Pojďte dál,” pokusil jsem se o povzbudivý úsměv, “já jsem Adam.”</p> <p>“Já jenom na chvilku…” špitla a se sklopenýma očima projela kolem mého vozíku.</p> <p>Byla hezká. Husté hnědé vlasy lemovaly drobný příjemný obličej. Ruce měla strašně malé, což napovídalo tomu, že jí ještě před nedávnem nesloužily jako hlavní pohybové ústrojí. Takže ochrnula nejspíš po nehodě.</p> <p>“Co si dáš?” začal jsem jí tykat, abych prolomil bariéru, která mezi námi vznikla a taky proto, abych vypadal jako tvrďák.</p> <p>“Ne, děkuju… nic.” Vůbec nezvedla oči ze svých rukou. Její chování mě štvalo. Měl jsem úplně jiné představy o tom, jak to proběhne. Vůbec se nesnažila mi to usnadnit.</p> <p>Já to mám, slečno, taky těžký. Navíc jsem v pěkným průseru, řvalo mé nitro. Mám to o to těžší, že jsem programátor, jehož psychika je, jak známo, zdeformovaná tím, že je a musí být individualista spoléhající se sám na sebe. Tráví dlouhé dny s počítačem a není nikdo, kdo by vyřešil jeho problémy. Pravidla jsou přesně dána operačním systémem a možnostmi počítače. Záleží jen a jen na samotném programátorovi, jemuž nepomůže žádná protekce ani náhoda. Jde o souboj mozku s problémem. O výsledku nerozhoduje žádný rozhodčí, ale to, jestli program chodí nebo ne. Slečno, vy jste o těchto věcech nikdy ani neslyšela? Snažte se mě tedy alespoň trochu <emphasis>p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>chopit</emphasis>! Trošku mi vyjít vstříc! Proč jste přišla, a přitom se chováte, jako byste neměla zájem? Jste snad v jiném stavu, nebo jste se už někdy takhle spálila?</p> <p>Uvědomte si, že jste zrovna v takovém průseru jako já! Vlastně jste na tom hůř. Jste chudší o to, co mě drží při životě. O síť. Tak proč nejste ochotna riskovat? Co můžete ještě ztratit? Čest? Co je to čest? A kdo určil, co je čestné pro invalidu? Pochopte přece, že celou akci s inzerátem jsem podnikl jenom proto, abych zjistil jestli je opravdu tak perfektní držet někoho za ruku a civět na něj vlhkýma očima. Já si zatím stačím sám. Opravdu… ve všem… Tak proč hrajete tuto hru? Já jí nerozumím! Máte o mne zájem, nebo ne? Proč ztrácet čas tlacháním o ničem…?</p> <p>Z mých hlubin se ozval signál o tom, že ta prokletá zdviž se dala znovu do pohybu. Dolů, stále jen dolů, odkud není návratu. Začal jsem ztrácet nervy. Vidina tisíců ADAPTŮ v síti mě zbavila možnosti soustředit se na cokoli jiného…</p> <p>“Ani čaj?” s námahou jsem navázal na předchozí rozhovor.</p> <p>“No tak ten čaj, jestli by jste byl…”</p> <p>“Ano byl,” přerušil jsem její tichý hlas trochu stroze a ke svému překvapení jsem pokračoval, “měl bych malou prosbu, dejme tomu za ten čaj…”</p> <p>“Jakou?” Pohyb jejích prstů na postranici vozíku se zrychlil. Oči měla přibité k podlaze.</p> <p>“Rád bych pohlédl do vašich očí, řečeno básnicky…” Uvědomil jsem si, že nemluvím jako básník, ale jako pitomec. Navíc jsem jí zase vykal.</p> <p>“Proboha, co po mně chcete?” téměř vyjekla, pravačkou uchopila řídící páčku vozíku a couvla ke dveřím. Oči bedlivě sledovaly jistě velmi zajímavý vzorek koberce.</p> <p>Během celé doby, co jsem dělal čaj, nepadlo ani slovo. Šálky jsem postavil na stůl mezi hory literatury o počítačích. Mlčeli jsme. Způsobně usrkávala. Teď pro změnu studovala barevný obal od manuálu programového balíku firmy Y+Z.</p> <p>“Líbí se vám ten obal?” pokusil jsem se o rozhovor.</p> <p>“Ano… líbí.”</p> <p>Byly dvě možnosti. Buď byla pitomá, nebo měla zničené nervy. Ani na jedno jsem neměl nervy zase já. V posledních dnech toho na mě bylo moc. Bylo by asi nejlepší to skončit. Nemohl jsem si dovolit takhle ztrácet čas v okamžiku, kdy mi hrozilo minimálně dvacet let kriminálu a zničení celosvětové sítě.</p> <p>V mé hlavě vyvstala představa planety Země, jak se řítí vesmírem. Jako ohromné klubko drátů, které na cestě doprovází roj družic. Kabely, satelity, vysílače a všechno to haraburdí má jediný cíl. Umožnit počítačům komunikaci tak, aby zabezpečily přežití deseti miliard lidí. Celý systém je ohrožen ADAPTEM, který se šíří bez jakýkoliv emocí. Rychle a se stoprocentní efektivností. Napadá jednotlivé počítače jako napadá vir buňky v těle. Imunitní systém Země je oklamán, proto se nebrání. Ještě stačí podat lék v podobě ANTIADAPTA. Jenže já tady plácám nesmysly nad čajem. O obalech na knížky. To opravdu nemá cenu!</p> <p>“Slečno a co sex?” Bylo to surové, ale účinné.</p> <p>“Já… já vám nerozumím” kuňkla poděšeně.</p> <p>“Ale jo, rozumíte…!” Bleskově jsem přijel z boku těsně k ní. Než se probrala z překvapení, objal jsem jí a začal ji líbat. Zároveň jsem se snažil dostat rukou pod její veluxové tričko. Bylo to strašně trapné a zoufalé zároveň. Byli jsme jako dvě želvy. Ano, tělesně a duševně šlo o dvě želvy, jejichž krunýř byl příliš tlustý a těsný, než aby se mohly přiblížit, dotknout…</p> <p>Prudce zacouvala a já, natažený nad jejím vozíkem, ztratil rovnováhu. Upadl jsem bolestivě na zem. Zajela ke dveřím a otevřela je. Otočila ke mně hlavu. Poprvé jsem se mohl pořádně podívat do jejich krásných očí, hlubokých jako modř monitoru.</p> <p>“Ty čuně jedno!” zakřičela zlostně hlasem, který mě překvapil skoro tak, jako ty oči. Bouchly dveře.</p><empty-line /><p>Ležel jsem na koberci se vzorem. Po tvářích se mi koulely slzy. Slzy bolesti, zmaru, prázdnoty, vzteku, ponížení a… STRACHU. Sesypal jsem se. To napětí už nešlo vydržet. Ironický Paul Dune na mě holograficky hleděl chápavým pohledem a krajina Franka Fevala zůstala stejně prázdná a osamocená, jako já. Proč se to stalo? Oba tak opuštění a nemůžeme najít cestu jeden k druhému? Do nitra mi vtekly všechny splašky světa. Vzpomněl jsem si na citát, který na mne působil jako strašně krutý výsměch:</p> <p>CHÁPEME-LI PŘÍLIŠ BRZY, CHÁPEME SNAD I ŠPATNĚ.</p> <p>Vydrápal jsem se na vozík. Bolel mě levý bok. S páteří se pravděpodobně nic nestalo. Víc než tělo bolelo cosi ve mně. Mrazivá ruka strachu znovu sevřela mé nitro. Představa ADAPTA v síti mě decimovala. Cítil jsem, že svůj pád na dno mého já musím za každou cenu zastavit. To přece nemůže být konec mé cesty! Instinkt mi napovídal, že jsem se na dotek přiblížil hranici, odkud není návratu. Podobné stavy jsem už zažil a věděl jsem, že všechny úvahy budou mít jeden závěr:</p> <p>SKONČIT TO UTRPENÍ !!!</p> <p>K tomuhle zkratu v mém jednání nesmělo dojít. Musel jsem se uklidnit a soustředit na jediné: jak na ADAPTA.</p> <p>Dojel jsem si k ledničce, nalil si plnou decku a naráz jí do sebe hodil. Pak jsem přejel ke květovanému kanapi a s funěním se na něj natáhl. Zavřel jsem oči. Poslepu jsem našátral na boku vozíku dálkové ovládání audiovizuálního centra a navolil WISH YOU WERE HERE od jakési totálně zapomenuté skupiny.</p> <p>Byl to vždycky můj ostrov klidu v rozbouřeném moři myšlenek. Byla to moje záchranná brzda při pádu, kterému snad mohl zabránit někdo blízký… Moje útočiště v samotě. Můj lék na všechny bolesti a strasti. V té muzice bylo obsaženo všechno… Vyvolávala ve mně pocity bezrozměrného prostoru, který je naplněn krásnem. Ale taky obavou o to krásno…'Vítej hochu v této mašinérii' linulo se z repráků a já cítil, jak se alkohol rozlévá do poslední cévy mého těla…</p> <p>Po čtyřiceti minutách jsem už neměl strach z toho, že v sobě najdu sílu všechno skoncovat. Možnost zkratu byla snad zažehnána. A to bylo nejdůležitější.</p> <p>Přesunul jsem se zpět na vozík. Osvědčený recept na přežití byl zabránit jakýmkoliv duševním rozborům usilovnou prací.Otevřel jsem si Phillipsovu samoohřívací konzervu s dančím masem a pomalu se najedl. Nalil jsem si dalšího panáka a oživil počítač.</p> <p>Začal jsem vytvářet ANTIADAPTA. Byl to zvláštní pocit – vymýšlet fintu, jak přelstít sám sebe a svůj program. Z počátku jsem se strašně těžko soustředil, ale po několika hodinách to bylo OK.</p> <p>Nejprve jsem sestavil program, který modeloval chování ADAPTA. Pak jsem začal pracovat na ANTIADAPTOVI. Má strategie byla následující: ANTIADAPT udeří na ADAPTA a zjistí tím jeho reakci. Pomocí dříve sestaveného algoritmu pak zaútočí způsobem, proti kterému se ADAPT nebude moci bránit. Šlo to hladce, bez komplikací. Byl jsem sám se sebou spokojen.</p> <p>Ve dvacet třicet mne počítač upozornil, že mám večeřet. Po jídle jsem pokračoval v práci. O půlnoci byla první verze ANTIADAPTU hotova. Vypustil jsem ji do sítě, abych zjistil jak se tam bude chovat…</p> <p>Ze soustředění mě vytrhl zvuk zvonku, který ve ztichlém bytě zněl jako poplašná siréna. Na návštěvy je trochu pozdě, pomyslel jsem si.</p> <p>Buď jde o ty dva sympaťáky od SECRET COMPUTER, nebo mi moji kámoši přišli předvést, kdo je jak zlitej. Bylo jasné, že když otevřu, tak ANTIADAPT navždy zmizí v hlubinách sítě. Jeho stopu už nebudu mít šanci najít… Ale co – jedná se nakonec jen o první verzi, která stejně nemá vychytané mouchy, takže její naděje na úspěch je nulová.</p><empty-line /><p>Za dveřmi stál asi čtyřicetiletý chlap, jehož oči byly lemovány širokým rámečkem brýlí. Měl minimálně dva metry a perfektní velumový kabát až na paty. A taky míň vlasů a tvrdý výraz člověka, který už něco zažil.</p> <p>“Dobrý den, pane Moody. Pozvete mne dál?” řekl tiše, ale důrazně.</p> <p>“Doposud nemám důvod.” odpověděl jsem stroze a všiml si strašně unavených očí toho muže.</p> <p>“Jsem Burger od IBM a mám od vás návrh, který bych nerad projednával na chodbě.” Ukázal mi plastikovou zaměstnaneckou kartu s modrými písmeny IBM a nápisem INTERNATIONAL BIOLOGICAL MACHINE.</p> <p>“Takových karet si můžu udělat… Ale pojďte…”</p> <p>Usadil se v křesle, ani si nesundal kabát. Hned spustil:</p> <p>“Promiňte, že jsem přišel v tuto hodinu, ale ti dva se tady pořád motali.”</p> <p>“Myslíte ty od SECRET COMPUTER?”</p> <p>“Ano, naše firma nemá zájem na tom, aby někdo věděl o naší spolupráci…”</p> <p>“O spolupráci nevím ani já,” přerušil jsem ho podrážděně.</p> <p>“To vám chci nyní vysvětlit. Víme o vašich, řekněme třeba kratochvílích, v počítačích některých firem.”</p> <p>“Nevím, co tím myslíte,” hlesl jsem a věděl až příliš dobře, že přistoupím na jakékoli podmínky.</p> <p>“Ale víte. Jedná se o soutěže jedné skupiny nevyzrálých mladých lidí, kteří hledají povyražení.”</p> <p>“Jaké povyražení? Já…” blekotal jsem zoufale.</p> <p>“<emphasis>Viry,</emphasis> pane Moody, <emphasis>viry</emphasis>!!!” řekl tvrdě, jako když ocel narazí na kámen.</p> <p>“Dobře,” rezignoval jsem, “ prásknout mě asi nechcete, protože jináč byste se neschovával před švihákama v zelenejch gatích od SECRET COMPUTER. Co tedy ode mne chcete?”</p> <p>“Spolupráci. Jste z těch mladých napichovačů zdaleka nejlepší. A nejen z nich, tak proč se proboha musíte věnovat zrovna takovým klukovinám? Ale k věci. Jedná se o vašeho vira. O ADAPTA.”</p> <p>“Já jsem ho do sítě neposlal,” téměř jsem vykřikl, protože mi došlo, že ví absolutně všechno.</p> <p>“O tom, jak se váš produkt ocitl ve světové síti, se spolu nebudeme bavit. Zatím vám nabízíme spolupráci, kterou dost dobře nemůžete odmítnout. Máme totiž ADAPTA, který napadl náš biologický počítač typu IBM PERSON…”</p> <p>“To není možný. To nemůže být ADAPT…”</p> <p>“Jedná se o ADAPTA, který prošel konverzním programem na převod programu z klasických elektronických počítačů na počítače biologické. Zbytek zařídil váš produkt, který se dokonale přizpůsobil podmínkám IBM…”</p> <p>“To znamená, že ADAPT po konverzi vaším programem funguje i na IBM?” zeptal jsem se nevěřícně.</p> <p>“Ano, konverzní program vyvinula IBM z prostého důvodu. Nebyli bychom konkurencí pro zavedené elektronické počítače, dokud by kterýkoli program z těchto klasických počítačů neběhal i na našich biologických.”</p> <p>“Jak se to mohlo stát?”</p> <p>“Zřejmě při převodu programového vybavení již infikovaného ADAPTEM…”</p> <p>“To je totální průser…” řekl jsem. Zajel k ledničce a napil se přímo z lahve dryjáku. Mělo to zbrzdit tu šílenou rychlost, jakou jsem se řítil do temné propasti svého nitra. Udělalo se mi nevolno. Tak i biologické počítače jsou ohroženy…</p> <p>“Co ode mne tedy chcete?” vrátil jsem se zpět k hovoru.</p> <p>“Antivir.”</p> <p>“Termín?”</p> <p>“Dvacet čtyři hodin.”</p> <p>“To nemůžete myslet ani ze srandy,” kuckavě jsem se zasmál a znovu přesunul notný díl obsahu lahve do svých žíznících útrob. Žaludek se mi zvedal v důsledku volného pádu, který se odehrával v hlubinách mého já.</p> <p>“Myslíme to smrtelně vážně a vy to zvládnete, protože vám nic jiného nezbývá!” řekl břitce.</p> <p>“Tejden práce. Dvacet čtyři hodin denně, potom možná, věřte mi. Od svých sedmi let nedělám nic jiného, než že programuju. Vím co říkám!” Snažil jsem se získat čas.</p> <p>“Pane Moody, já také vím co říkám. Firma IBM má prostředky, které programování několikanásobně zefektivňují. Jak jistě dobře víte, vývoj a výroba hardware utekla software natolik, že otázka programového vybavení je naprosto základní. Software zůstal individuálním duševním produktem lidí, kdežto hardware je věcí sériové výroby. Miliónové série hardware nejsou problémem, programové vybavení ano.”</p> <p>“Nevěřím, že existuje něco, co za mě bude programovat,” pronesl jsem sebevědomě a znovu si přihnul. Láhev jsem pak postavil na stůl. Burger se nahnul a přitáhl ji k sobě.</p> <p>“Tak dost pití, pane Moody. Následujících čtyřiadvacet hodin vás potřebujeme ve formě, ne jako zpitou trosku ve vozíku, která si léčí svoje mindráky alkoholem. Teď se soustřeďte na to, co vám říkám. Naši technici vyvinuli TRANSSTIMULÁTOR, pro který se ujal název KURÝR. Jedná se o zařízení působící přímo na mozek. Obchází tedy přirozené vstupy a výstupy člověka, jakými jsou například smyslové orgány. KURÝR tedy umožňuje bezprostřední komunikaci mozku a biologického počítače.”</p> <p>“A komunikaci mozku s klasickým elektronickým počítačem ne?” zeptal jsem se naivně.</p> <p>“Ne, komunikace je umožněna mimo jiné díky tomu, že biologický počítač má podobnou strukturu jako mozek. Termíny jako synapse, gliové buňky, neurony, vám asi nic neříkají. Takže to berte jako fakt.”</p> <p>“Já s tím KURÝREM neumím. Bude trvat nějakou dobu, než…”</p> <p>“Nebude,” přerušil mě netrpělivě, “jde o dialog. Pokud víte, jak daný problém řešit, tak to stačí. Počítač se vás jednoduše zeptá na místa, která nemáte ještě dostatečně promyšlená, nebo na konstrukci programu, kterou neumí sám vytvořit. Je to interaktivní dialog dvou mozků.”</p> <p>“Jeden technický dotaz. Vy mi vaše zařízení, včetně počítače, dodáte?” Uvědomil jsem si jak se těším, až toho supertajného KURÝRA vyzkouším. Radost mi už nekalila ani velikost maléru, v němž jsem vězel až po uši. Volný pád v mé duši ustal a já byl náhle klidný a vyrovnaný.</p> <p>“Zařízení vám zapůjčíme a budeme vás hlídat,” přerušil moje úvahy Burger. “Nebýt těch dvou od SECRET COMPUTER, jste už dávno v naší laboratoři, protože tam by to bylo nejbezpečnější… Dále vás upozorňuji: Žádné zprávy po síti, ani modemem. Pouze osobně mně. Nikomu jinému, byť by měl průkazku IBM, nebo SC. Poslední upozornění: IBM PERSON, který vám zapůjčíme, nesmí být za žádných okolností zapojen do sítě. Všechno, včetně biologické verze ADAPTU, vám dodáme.”</p> <p>“Kdy?”</p> <p>“Ráno v sedm máte IBM a KURÝRA tady,” řekl a zdvihl se z křesla tak prudce, jako by měl v těle ohromnou pružinu. Podíval se na hodiny, které visely vedle obrazu Pusté krajiny a dodal:</p> <p>“Dejte se hned do práce. Doufám, že si pití necháte na oslavu chodící verze ANTIADAPTU. Ve vlastním zájmu!”</p> <p>Podal mi vlhkou studenou ruku a mlčky odešel.</p> <p>Zase jsem zůstal sám. Opička, kterou jsem si udělal, vyprchala jako bublinky ze šampusu…</p> <p>Napadlo mě, že bych mohl v personální databance IBM zjistit, co je vlastně Burger zač a jaké postavení zastává. Přijel jsem k počítači, položil si klávesnici na klín a dal se do práce.</p> <p>Po marném, asi desetiminutovém úsilí mi došlo, že dneska už nemám šanci cokoli udělat, a že jediné místo kam patřím je postel.</p><empty-line /><p>Ráno, přesně v sedm, mě vzbudil maník v oranžovém overalu s bílými nápisy ROHO HOUSE. Přinesl ohromnou bednu potištěnou stříbřitě lesklými písmeny ELEKTRICKÝ VOZÍK PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ – ROHO HOUSE. To svědčilo o tom, že pánové od IBM dovedli být taktní a zároveň se starali, aby celá akce zůstala utajená.</p> <p>Uvnitř té ohromné krabice byly dvě menší, obě s modrým nápisem INTERNATIONAL BIOLOGICAL MACHINE. Po rozbalení krabic jsem poprvé spatřil IBM PERSON. Ten zázrak firmy, která oprášila a pozměnila legendární zaniklou značku IBM. Bedny obsahovaly také jakousi helmu, což byl zřejmě KURÝR.</p> <p>V půl deváté mi přinesl poslíček od PHILLIPSE jídlo. Během oživování IBM PERSON jsem se dávil hamburgerem s dvojitou polevou.</p> <p>Zvědavost zvítězila. Hodinka zdržení mě nemohla zabít. ANTIADAPT stejně potřeboval jen kosmetické úpravy. Mohl jsem si proto dovolit malinké zdržení objasňující nejasnosti kolem pana Burgera. Tyto informace měly navíc určit mou stategii vůči tomuto muži.</p> <p>Pomocí svého počítače jsem proto začal pátrat v personální databance IBM, abych zjistil to, co se mi včera nepodařilo. Burgera jsem tam však nenašel. Kdo to vlastně je a čí zájmy zastupuje?</p> <p>Zkusil jsem to jinak. Ani jeho, ani moje jméno však nefigurovalo v evidenci prodaných nebo vypůjčených počítačů. A podle výrobních čísel byl půjčený počítač, který jsem měl před sebou na stole, vyřazen a zlikvidován jako vadný. Co to všechno mělo znamenat?</p> <p>Napadlo mne, že tajemný Burger může být zaměstnancem některé z filiálek IBM, nebo jejich dodavatelů. To znamenalo nechat si vyjet jejich seznam a v jednotlivých databankách zjistit, zda na jejich výplatní listině nefiguruje jméno Burger.</p> <p>Tady jsem se zarazil. Firma HARDSOFT byla na seznamu dodavatelů IBM. Co však dodává se mi nepodařilo vypátrat ani po hodinovém úsilí. Nicméně IBM přesunula na její konto slušnou částku.</p> <p>Pak mě napadla zvrácená myšlenka. IBM zaplatila za to, že HARDSOFT posílala do sítě vira, nebo viry, které měly ochromit klasické elektronické počítače. Od IBM by měl být tento tah účinnější než sebelepší reklama. Proto jim HARDSOFT nedodal ani jediný prográmek, ani sebemenší součástku! Dokonce nemusel ani žádný vir vyvíjet. Stačilo zjistit, ve kterém počítači se kdy bude odehrávat naše virové klání a tam odchytit vítěze. Měli navíc jistotu, že jde o program odzkoušený desítkami soubojů v různých počítačích a pod různými operačními systémy. Pak přidali k mému lapenému virovi část, která mu umožnila pohybovat se v síti a do té sítě ho umístili. A ADAPT byl na světě! Do toho zapadala i rychlost s jakou HARDSOFT upravoval můj vir. Určitě museli mít od IBM KURÝRA.</p> <p>Začal jsem tušit souvislosti. IBM neměla zřejmě očekávaný úspěch při prodeji biologických počítačů. Reklama nezabrala. IBM tedy vsadila na viry!</p> <p>Zkusil jsem další věc. Dostal jsem se do obchodní databanky IBM. Z ní jsem se dozvěděl, že na světovou výstavu ALPHA BIT, která bude zahájena 8.9., je plánováno uvedení a světová premiéra nové verze typu IBM BIG 1 – GRAND. Bylo to jasné! Úder ADAPTU měl zaručit prodejní úspěch biologických computerů.</p> <p>Tak vida! Proto si IBM držela distanc od chlapíků ze SECRET COMPUTER. To mi jako vysvětlení celé záhady stačilo. Navíc jsem měl jistotu, že mi ze strany IBM a HARDSOFT nehrozí žádné nebezpečí. Teď už jsem měl trumfy v ruce já!</p> <p>Oživil jsem IBM a konverzním programem převedl včerejší verzi ANTIADAPTA ze svého počítače na biologický.</p> <p>Pak jsem se naobědval. Během jídla jsem si přečetl informační leták, který byl přiložen v krabici s KURÝREM. Psalo se v něm, že uživatel si nasadí tu šílenou přilbu na hlavu a na počítači IBM spustí obslužný program STIMO.</p> <p>Udělal jsem to a pak se začly dít věci! Burger od IBM měl naprostou pravdu. Ve všem. Bylo to úžasné. Co se týká rychlosti a efektivnosti práce, jezdil jsem dosud s tříkolkou, která navíc neměla kolečka ani řidítka. Nyní jsem seděl v supersonické stíhačce plnící každý můj rozmar a přitom bránící všemu, co by mohlo ohrozit konstrukci programu. Poprvé za strašně dlouhou dobu jsem se cítil šťastný a uvolněný. Propadl jsem euforii. V tomto okamžiku byl mým partnerem a rovnocenným protihráčem počítač. Dokonale jsem si s ním rozuměl. Zažíval jsem nepopsatelně krásné pocity. Pokud můj život směřoval k tomuto prožitku, nebyl promarněn.</p> <p>Kolem osmé večer byla druhá verze ANTIADAPTU hotova. Nešlo o pouhou úpravu. Musel jsem ho udělat v podstatě znovu. Díky KURÝROVI mi bylo okamžitě jasné, že první verze byla schopna ADAPTA nanejvýš popíchnout. Po krátkém souboji zřejmě posloužila jako desert na závěr ADAPTOVY večeře. Výchozí myšlenka byla sice v pořádku, ale množství variant přesahovalo rámec možností lidského mozku… Jednalo se o neuvěřitelně náročnou úlohu. Pochybuji, že se bez KURÝRA dala vyřešit. Nemyslím časově, ale vůbec…</p> <p>Bylo to na doraz. Dolehla na mě strašná únava a vyčerpání posledních dnů. Připadal jsem si jako pod vodou. Okolí jsem vnímal rozmazaně, oči mě pálily, hlava nesnesitelně bolela. Zdálo se však, že jsem to zvládl. Teď už bude záležet jen na rychlosti šíření ANTIADAPTA.</p> <p>Sundal jsem si přilbu s KURÝREM a uvědomil si, že bez něho mě práce s počítačem už nebude nikdy uspokojovat. Tento zážitek měl pro mě horší dopad, než droga nebo Nickův dryják. Hned po první zkušenosti s KURÝREM šlo o doživotní návyk.</p> <p>Pohlédl jsem na hodiny. Za pět hodin si měl Burger přijít pro ANTIADAPTA. Co se mnou bude dál? Vím toho příliš mnoho o jejich machinacích a o KURÝRU, než aby mě nechali žít? Nebo si mě nechají v záloze, kdyby ADAPT znovu zlobil? Vyhlédl jsem oknem ven na noční město a uvědomil si, že mám strašný hlad. Ze všeho nejdřív jsem musel vyslat do sítě ANTIADAPTA. Časovaná bomba v tisících počítačů měla vybuchnout už za pouhých sedm hodin. Teď šlo o minuty! Než se rozšíří po celé síti, bude to nějakou dobu trvat!</p> <p>Rychle jsem oživil svůj vlastní počítač, konverzním programem na něj převedl ANTIADAPTA a spustil ho. Pak jsem se připojil do sítě. Chtěl jsem ANTIADAPTA rozmístit do co největšího množství počítačů, a tím urychlit jeho šíření. Nezdržoval jsem se zjišťováním jistících kódů a algoritmů jednotlivých velkých počítačů. Použil jsem svou soukromou databanku, kde jsem měl uloženo přibližně tisíc jistících kódů.</p> <p>Vzal jsem to podle abecedy. Pojišťovna ABAZA v RICE BAY. Její počítač se však nehlásil. Nevadí. Dopravní centrála ADAK na Islandu. Výsledek byl stejný! Zamrazilo mě. Co se stalo?! Banka ALCAMO v San Juan. Taky nic! Ty počítače prostě přestaly existovat! Nechápal jsem to. Zkoušel jsem to znovu a znovu. Elektronické počítače v síti prostě <emphasis>neexistovaly</emphasis>! V provozu byly jenom biologické! Mozek odmítal přijmout jediné možné vysvětlení. Totiž, že ADAPT <emphasis>udeřil</emphasis> dřív!</p><empty-line /><p>Zapnul jsem TV a přepnul na informační kanál NEWS SCREEN. Nějaký starší docent vysvětloval divákům, že zpočátku vir ADAPT nepředstavoval vážnou hrozbu pro naše počítačové sítě.</p> <p>“Takových virů,” pokračoval, “zlikvidovali naši odborníci již stovky. Množství variant objevující se ve světové, a tím i naší síti se postupně zvětšovalo. Modifikace a varianty vznikaly jednak samotnou činností viru ADAPT, který se modifikoval sám, a jednak je produkoval i lidský činitel. Pandemie vznikla během několika posledních hodin. Vir ADAPT obsahoval v sobě totiž časování na 5.9. ráno. Naši odborníci ze SECRET COMPUTER o tomto nebezpečí samozřejmě věděli a na problému usilovně pracovali. Došlo však k nečekanému zvratu situace. Včera po půlnoci, tedy vlastně dnes, přibližně mezi první a druhou hodinou ranní, se objevil v síti program, který napadal ADAPTA. Výsledek byl katastrofální. Tento program působil jako katalyzátor. To znamená, že způsobil aktivaci ADAPTA okamžitě, bez ohledu na časování. Došlo k řetězové reakci. Její rychlost byla ohromná, a tak naši specialisté byli odsouzeni k roli pouhých pozorovatelů. Byl to úder, jaký lidstvo ještě nezaznamenalo, a znamená vážné ohrožení národních ekonomik celého světa. Vyjma snad několika málo zemí, kde rozvoji počítačových sítí brání strach z jejich zneužití a neuvěřitelně primitivní předsudky. Tyto země, například Švýcarsko…”</p> <p>“Promiňte,” přerušil docenta mladý zavalitý komentátor od SCREENů, “naše diváky by nyní spíše zajímalo, co dál?”</p> <p>“Ano, jediným štěstím je, že asi tak pět procent firem, jak se lidově říká, přezbrojilo na počítače IBM, tedy na počítače zcela nové koncepce, které viru ADAPT odolaly. Naštěstí patří mezi ně i státní společnost NET, provozující veškeré počítačové sítě v naší zemi. Takže síť je v provozu dál a to je pro další vývoj situace velmi příznivé. Pak existuje určité procento izolovaných elektronických počítačů, které jsou stále ještě v chodu a řídí například výrobu. Tyto počítače přežily, jak už jsem podotkl, díky tomu, že nebyly napojeny v síti. Komplex těchto skutečností dává do budoucna…</p> <p>Vypnul jsem ty kecy. Bylo mi zle. To byl konec! Můj ANTIADAPT působil jako rozbuška na hromadu trhavin…</p> <p>Musím zachránit, co se dá!, prolétlo mi hlavou. Pokud ovšem není pozdě a biologické počítače nepotkal stejný osud, jako elektronické.</p> <p>Přijel jsem k IBM a připojil ho do sítě, která naštěstí fungovala. ADAPT zatím nestačil odstřelit i biologické počítače. Stále tedy zbývala naděje, že ANTIADAPT bude v síti včas. Poslal jsem ho asi do stovky biologických počítačů na celém světě. To by mělo zatím stačit… Co ale dál?</p><empty-line /><p>Hlad mě přinutil zamyslet se nad tím, kde si obstarám nějaké jídlo. Bylo mi jasné, že než se situace znormalizuje, bude to nějakou dobu trvat. Síť byla ochromena…</p> <p>Neuměl jsem si představit, jakým způsobem se bez ní lidstvo obejde. Nic nebude fungovat! Od velkých továren, přes navigaci letadel až třeba po rozdělování důchodů… Nepůjde si nic koupit. Bez sítě a počítačů se to prostě nedá zvládnout. Miliardy telefonických objednávek…? Ne, to je vyloučené. Jak tedy? Lidé sami, osobně? Ta představa mě překvapila. Milióny lidí ve frontě na jídlo a další milióny ve frontě na oblečení… To je absurdní! Jak vlastně mohlo existovat lidstvo bez sítě? Nezahynout hlady nebo se neumlátit v šílených frontách… Jak to dřív lidé dělali? Obíhali všechno sami, nebo existovala profese zabývající se pochůzkami a sháněním? Kde brali čas na cokoli jiného, když museli pobíhat od fronty ke frontě? Nechápal jsem to.</p> <p>Musel jsem začít jednat, protože plané úvahy ještě nikoho nenasytily. Začal jsem v ochrnuté síti hledat fungující databanku. Bylo to snadné. Taková firma musela vlastnit biologický počítač. V interní databance IBM jsem si proto nechal porovnat všechny vyřízené objednávky na jejich největší typ IBM BIG 1 se seznamem veřejných databank. Na monitoru se objevilo jediné jméno, vyhovující dané podmínce. Firma SCOPE Inc. U ní jsem zjistil, že další veřejná databanka, která byla v provozu, se honosí názvem IBM. Takže na virový úder byla firma připravena perfektně. V obou databankách byla uvedena jména pěti společností, které vlastnily biologický počítač a zabývaly se dodávkami potravin. Ani jediná z nich však mojí objednávku nepřijala!</p> <p>Musel jsem na to tedy úplně jinak. Náhle mě napadla otázka, proč ještě nevypadla dodávka elektrického proudu. Tušení bylo správné. Podíl společnosti IBM na správě elektrické a telefonní sítě činil třicet tři procent a byl vybaven jejich řídícím systémem. Navíc celý řídící systém nebyl zapojen do počítačové sítě. Takže elektriku a fungující telefonní modemy budeme mít stále, což se o potravinách rozhodně říct nedá. Zkusil jsem zavolat Davovi. Bezvýsledně…</p> <p>Nalil jsem si decku lomcováku, obrátil ji do sebe a počkal, až se příjemné teplo rozleje od žaludku do celého těla. Potřeboval jsem si to srovnat v hlavě. Celosvětová síť byla v troskách díky mému výtvoru. Firma HARDSOFT, která se o tuto srandu postarala, to zřejmě udělala za prachy IBM z důvodu chystaného ochromení trhu s elektronickými počítači. Jenže to, co se stalo, vyrazilo dech asi i pánům od HARDSOFTU a IBM. Navíc jsem měl mít za týden soud kvůli tomu, že jsem se vrtal v policejní databance. A aby to všechno nebylo tak jednoduché, neměl jsem co jíst. A vůbec jsem netušil, jakým způsobem se k nějakému žvanci dostat. Podle všeho si pro něj budu muset někam jít…</p> <p>Nalil jsem si další várku. Na to, co se dělo, jsem byl vlastně v pohodě. Zřejmě se člověk nervuje jen do doby, než je v totálním maléru, ze kterého se už nemůže vyhrabat. Pak asi nastává apatie, do které jsem se právě dostal já. Rozhodl jsem se pro výlet na čerstvém vzduchu.</p> <p>Z veřejné informační databanky IBM jsem si nechal vyjet na tiskárně plánek s vyznačením nejbližších restaurací a bufetů. Teple jsem se oblékl a vyrazil.</p><empty-line /><p>Na ulici bylo mnohem víc lidí než jindy. Vozovkou se valily nekonečné proudy aut. Obtížně jsem se probíjel mezi chodci, kteří můj vozík v té tlačenici přehlíželi.</p> <p>Jestlipak mě Burger dal opravdu hlídat? Pokud ano, tak má v tomhle chumlu lidí co dělat.</p> <p>Bistro SPEED bylo obleženo davem lidí. Snažil jsem se dojet se svým vozíkem až ke vchodu. Dav mě pohltil a zcela bezmocného uvěznil uvnitř.</p> <p>“Ty máš sedět doma na prdeli!” zařval na mě vztekle brunátný muž, kterého lidská masa přitlačila na můj vozík.</p> <p>“Pusťte mne, prosím…” vykřikl jsem co nejhlasitěji. Můj hlas se však utopil v moři výkřiků. Kdesi vpředu zapraskalo sklo. Dav se zavlnil. Ozvaly se bolestné výkřiky.</p> <p>“Pomoc…” začal jsem hystericky křičet a mlátit kolem sebe pěstmi.</p> <p>“Zabte toho šílenýho mrzáka!” hulákal střízlík přimáčknutý na bočnici vozíku. Bušil jsem do něho silou zoufalce, kterému jde o život. Ozvalo se zapraskání a můj vozík poklesl. Tlak vzrůstal. Bylo jasné, že vozík dlouho nevydrží.</p> <p>Policejní sirény přerušily vřavu. Pak na mě dopadly první kapky vody. Vodní dělo rozprášilo dav během několika vteřin. Pokoušel jsem se dostat zpět na vozík, převrácený proudem vody.</p> <p>“Nestalo se vám něco, pane?” pomáhal mi zpět mladý, asi dvacetiletý muž. Usmál se na mě a pokračoval:</p> <p>“Jsem od pana Burgera. Nemohl jsem tomu zabránit. Netušil jsem, že se vmáčknete zrovna do největší tlačenice. Hned jsem zavolal policii a doufal, že přijedou dřív, než vás ten dav rozšlape. Nestalo se vám nic?”</p> <p>“Ne…, doufám, že ne. Chtěl jsem jen něco k jídlu…” mluvil jsem asi úplně nesrozumitelně.</p> <p>“To bude OK,” řekl a posadil mě na sedačku jako malé dítě.</p> <p>Vydal jsem se na cestu k domovu. Promočený a bez levého předního kolečka u vozíku. Roztřásl jsem se zimou. Cesta trvala strašně dlouho. Musel jsem být nepřirozeně zakloněný, abych přenesl těžiště na zbylá tři kola. Kličkoval jsem mezi lidmi a z očí mi tekly slzy. Dnes jsem nestál nikomu ani za soucitný pohled. Byl jsem na dně. Jak jen může být člověk, který nemá nikoho, komu by se svěřil, kdo by mu rozuměl a pomohl.</p> <p>Doma jsem vypil na jeden zátah půl flašky Nickova dryjáku. Pokusil jsem se tak spláchnout ten strašný pocit bezmocnosti a hnusu. Pak jsem ještě na vozíku usnul. A měl chmurný, černobílý sen…</p> <p>Jezdil jsem po kolmých stěnách mrakodrapu se svým vozíkem. Ze střechy na mě mávala silueta muže, jemuž jsem neviděl do tváře. Dole, pod kolmou stěnou budovy, se tísnily davy lidí. Pak mému vozíku začaly docházet baterie a já nemohl vyjet výš. Stovky rukou se mě snažily chytit a strhnout z vozíku. Masa lidí s rukama nad hlavou. Já pomalu klesal do té rozbouřené hladiny lidských rukou…</p> <p>Probudila mě střelba. Nebo i to byla součást snu? Definitivně jsem se probral až při vyzvánění telefonu. Byl to nezvykle ustaraný Davův hlas:</p> <p>“Čau příšero, vzbudil jsem tě?”</p> <p>“Jo…” odpověděl jsem lakonicky a snažil si srovnat v hlavě, co byl sen a co skutečnost. Všiml jsem si, že venku svítá.</p> <p>“Hele, ten antivir pro mýho šéfa už dělat nemusíš. Jak sis všim, tak si budem stejně hledat jiný zaměstnání, protože počítače už prakticky neexistujou.”</p> <p>“…co se stalo? Síť přece jede! IBM…”</p> <p>“Jo, to se hluboce mejlíš. Zatím cos chrápal, tak ten zasranej ADAPT zlikvidoval <emphasis>všechny</emphasis> a když říkám všechny, tak myslím i IBM. Ty sice jedou dál, ale jsou nějaký popletený. Prostě se chovají tak, že jsou k nepotřebě. Takže ve světě existuje jen pár kusů normálních, izolovaných, a hromada bláznivých biologických počítačů. Ani jedno, ani druhý nás nespasí. Teď jde do tuhýho…, venku je strašný maso…”</p> <p>“Jak se to mohlo stát?” zeptal jsem se udiveně a připadal si jako hrdina nějakého šíleného brainu. Nechápal jsem už vůbec nic.</p> <p>“Zmutoval, nebo co…, nebo ho někdo překopal na IBM. Každopádně je to tak! Navíc se povídá, že ADAPT napadl přes nějaký zařízení, přes nějakej interfejs nebo co, i mozek několika lidí. Ale to je asi fáma…”</p> <p>“Ty vole, to je v prdeli… já nemám co žrát.” vzpomněl jsem si na jídlo, protože můj žaludek svírala směsice hladu a šílený hrůzy.</p> <p>“Můžu tě ujistit, že nikdo nemá co žrát. A napusť si vanu vodou, protože prej nepoteče…”</p> <p>“Zastavíš se?” zeptal jsem se tak, aby nebylo znát, jak mi na tom záleží.</p> <p>“Zatím ne, víš, musím sehnat pro naše něco k jídlu. Oni jsou úplně nemožný. Znáš to.”</p> <p>“Ne, neznám, ale aspoň zavolej…, co novýho, a tak!”</p> <p>“Jasně, čau!”</p><empty-line /><p>Zůstal jsem sedět a strnule zíral před sebe. Takže můj ANTIADAPT, coby lék celosvětové sítě, je k nepotřebě, protože všichni pacienti jsou mrtví.</p> <p>Venku se ozvala střelba. To mi připomnělo, že si musím napustit vodu do všeho, co mám. Potom jsem udělal inventuru potravin. Tři staré konzervy, balíky sušenek a bonbonů. Aspoň něco. Napadlo mě, kdy se asi začne drancovat. U mě by měl snadnou práci i desetiletý klučina se špuntovkou.</p> <p>Pustil jsem si tuner. Hlasatel vzrušeně informoval o pouličních srážkách mezi policií a demonstranty. Poslouchal jsem a netečně vyhlížel z okna.</p> <p>Pohyb aut dole na ulici ustal. Z té výšky jsem viděl bílé přilby policajtů a hořící auta. V dálce na horizontu se valil k nebi mohutný sloup černého dýmu. Hlas z reproduktoru líčil hrůzy hrůz. Zostřená situace. Přestřelky mezi policií a zvláštními oddíly armády u skladiště potravin ve WALLALU. Hromadné sebevraždy ve čtvrti BARROW, kde řádí extremistická skupina KVĚTINOU DO HLAVY. Výbuch plynárny v ELGINU, nezvládnutelný požár ve čtvrti GREAT SCHIELDS…</p> <p>Vypnul jsem ten hnus. Zase mě obklopilo ticho. Jen z ulice ke mně tlumeně pronikalo práskání výstřelů. Netížila mě ani samota, ani svědomí. Jen podivné prázdno někde uvnitř. Totální, ničím nenarušené vakuum, které hrozilo, že mě pohltí a již nikdy nepustí ze své moci. Uvažoval jsem o tom, jestli už jsem úplně na dně a jestli nepřišel čas se vším skoncovat. Necítil jsem však nic. Připadal jsem si jako spálený strom, který už nikdy nebude dávat ovoce, a jehož pahýly budou čnít k nebi bez užitku a každému na obtíž. Byl jsem jako ostrůvek prázdnoty uprostřed násilí. Nevěděl jsem co dál. Jak se zachovat v situaci, která je tak morbidní. Nalil jsem si dalšího panáka. Oživil jsem svůj počítač. Síť však byla absolutně mrtvá…</p><empty-line /><p>Pustil jsem TV. Kupodivu stále fungovala. Na kanále TV SCIENCE, ale i na všech ostatních, prošedivělá dáma představovala malého skřeta. Byl to mluvčí IBM, profesor Fryatt. Jeho prohlášení mě totálně dorazilo.</p> <p>“Fámy samozřejmě přehánějí, neboť se nejedná o epidemii. Je sice pravda, že v naší laboratoři došlo k nehodě, máme ji však zcela pod kontrolou. Jako důkaz, že nejde o nic vážného, jsem s sebou do studia přivedl jednoho z těch, jichž se nehoda bezprostředně dotkla. Je jím inženýr Taylor.”</p> <p>Kamera zabrala sympatického muže s plnovousem a, jak se na vědce sluší, s rozdrbanou kšticí. Muž se usmál do kamery a řekl:</p> <p>“Ano, při určitých experimentech v naší laboratoři došlo k přenosu informace z počítače typu IBM BIG 1 do mozku obsluhy. Tato informace tam způsobila strukturální změny v nervových buňkách.”</p> <p>“To znamená, že počítače typu IBM jsou nebezpečné?” dala najevo naprostou neznalost problému prošedivělá redaktorka.</p> <p>“Ne, to v žádném případě. Znovu zdůrazňuji, že šlo o řízený experiment, při němž byla na IBM BIG 1 napojena speciální aparatura, která přenos umožnila…”</p> <p>“Chtěl bych diváky ubezpečit,” přerušil Fryatt vousatého Taylora, “že k podobnému přenosu nemůže dojít nikde jinde, než v naší laboratoři, vybavené zcela unikátními přístroji.”</p> <p>“Ano, diváky by jistě zajímalo, o jakou informaci při přenosu šlo a co způsobila, nebo, lépe, jak se projevila?” obrátila se redaktorka znovu na Taylora.</p> <p>“Takto masivní přenos informace byl vedlejším produktem jiného experimentu…”</p><empty-line /><p>Zvonění domovního zvonku mě přinutilo odtrhnout pozornost od obrazovky. Opatrně jsem se podíval kukátkem. Byl to Burger. Vpadnul ke mně jako štvané zvíře se strašně vyděšeným výrazem.</p> <p>“Máte to?”</p> <p>“Jo, ale celej ANTIADAPT je vám stejně na hovno. Já jsem ho pustil do sítě už včera a víte, jak to dopadlo…” poznamenal jsem a zajel ke krabici s opťákama. Podal jsem mu jeden s ANTIADAPTEM.</p> <p>“To není tak docela pravda. Naše biologické počítače fungují, jenom nějak divně. Takže ANTIADAPT potřebuju…, musím ještě něco vyzkoušet…” roztržitě zastrčil opťák do kapsy u kabátu, “to naše zařízení už v žádném případě nepoužívejte. Dám pro něj poslat. Budeme vás ještě potřebovat. Nevycházejte ven! Není tam bezpečno.”</p> <p>“Pane,” pokusil jsem se ho na chvíli zdržet, “ADAPT napadl lidi přes KURÝRA?”</p> <p>“Částečně to tak lze říct!” Bezradně se rozhlédl. Usedl do křesla a položil hlavu do dlaní.</p> <p>“Kolik je napadených?”</p> <p>Jeho šedé oči, lemované kruhy od nevyspání a únavy, na mě pohlédly:</p> <p>“Nevím… Šíří se to dál telepatickou cestou… mezi lidmi, kteří mají mezi sebou <emphasis>citovou</emphasis> vazbu… z dětí na rodiče… na sourozence, přátele…” vyrážel ze sebe nesouvisle.</p> <p>“To přece nejde.” řekl jsem nesmyslně.</p> <p>“Výzkum je teď zcela v rukou doktorů. V mozcích napadených prý nastaly strukturální změny v nervových buňkách…”</p> <p>“Proč stejnou cestou nepošlou do mozku antivir, mého ANTIADAPTA? Třeba by to vyšlo.”</p> <p>“Protože šéf podlehl tvrzení doktorů, kteří si myslí, že to lze zvládnout pouze klasickou léčbou, telepatií… mají v tomto oboru letité zkušenosti… šéf proto zastavil vývoj antivirů – z obavy, aby nezpůsobily další komplikace. Moje akce s vámi byla provedena proti jeho příkazu. Proto jsem vás nemohl dát někam odvézt nebo lépe hlídat. Antivirová cesta k nápravě celé situace je oficiálně zastavena.”</p> <p>“To si teda IBM pěkně nasrala do bot.”</p> <p>“IBM ?” skočil mi podrážděně do řeči, “je to snad váš vir!”</p> <p>“Ano, jenže síťovou verzi vytvořila z mého vira firma HARDSOFT jako zakázku IBM. Ostatně, vy o tom víte víc než já!”</p> <p>“Proč by to, proboha, dělala?”</p> <p>“Chtěla tím odrovnat konkurenci elektronických počítačů a získat tak zcela monopolní postavení na trhu.”</p> <p>Udiveně na mě hleděl a bylo vidět, že mě přestal vnímat. Byl úplně mimo. Po chvíli se probral a téměř zašeptal:</p> <p>“To tedy ledacos vysvětluje. To utajení ze strany vedení IBM…”</p> <p>“A co dál?” vrátil jsem ho zpět do reálu.</p> <p>“Jsem už mimo hru, protože, jak už jsem řekl, teď je vše v rukou doktorů…” a znovu si dal hlavu do dlaní.</p> <p>“Nechte mi tady IBM i s KURÝREM ještě čtyřiadvacet hodin. Já to zkusím… na sobě.”</p> <p>Jeho obličej se zdvihl z dlaní.</p> <p>“Jak na sobě?”</p> <p>“Nejdříve přes KURÝRA nakazím, nebo chcete-li, infikuji svůj mozek ADAPTEM. Pak se z IBM pošle do mozku samočinně ANTIADAPT, který jsem vytvořil pro biologický počítač.”</p> <p>“To nevyjde, protože někteří lidé napadení ADAPTEM zešíleli. S velkou pravděpodobností byste zdemoloval celou místnost včetně počítače.”</p> <p>“Tak mě přivažte k vozíku, abych se nemohl pohnout.” Vzpomněl jsem si na metody svého otce.</p> <p>Můj návrh byl přerušen detonací, která otřásla celým domem. Obraz z televize zmizel. Zkusil jsem tuner. Přístroj mlčel. Jenom šum a praskání.</p> <p>“To je zlé,” řekl spíše pro sebe, “zdá se, že na experimenty je pozdě.”</p> <p>“Proč?”</p> <p>“Zřejmě už nemáme koho bránit před ADAPTEM! Šířilo se to asi rychleji, než jsem předpokládal.” Potřásl hlavou.</p> <p>“Proč ne vy…” zeptal jsem se ho, “u mě je to jasný, proč nejsem nakaženej. Jsem mrzák. Bez jakýkoli citový vazby… Ale vy jste normální…”</p> <p>“Ne, jsem horší mrzák než ty,” přešel najednou na tykání. “Práce, kterou dělám, ze mne udělala hyenu a samotáře. Po mě ani pes neštěkne…”</p> <p>“A co žena?”</p> <p>“Nemám, utekla ode mne a těch pár kurev, se kterýma se stýkám, není schopno citu, stejně jako já..”</p> <p>“Říkal jste,” přerušil jsem jeho masochistické úvahy, “že někteří lidé zešíleli. A co ostatní?”</p> <p>“To, co se děje s ostatními, není zcela objasněno. Nebylo jich zatím mnoho. Postižení tvrdí, že jsou členy SPOLEČENSTVÍ. Že je zaplavil pocit sounáležitosti se všemi ostatními členy. Tvrdí, že radost každého z nich je radostí všech. Totéž prohlašují o bolesti, strádání… prostě o všech pocitech. Ty jejich pocity se údajně sčítají. V praxi to znamená, že když někdo ublíží komukoliv jinému, tak vlastně ublížil sám sobě. Pokud jsou ovšem oba ve SPOLEČENSTVÍ. Tu křivdu, která se stala, pocítí tedy společně všichni ve SPOLEČENSTVÍ, včetně viníka.”</p> <p>“Podařilo se nějak určit, kdo zešílí a kdo ne?”</p> <p>“To nikdo neví. Na výzkum nebyl čas. Navíc někteří z vědců byli infikováni a jsou ve SPOLEČENSTVÍ. Ti tvrdí, že je to další stupeň ve vývoji člověka.”</p> <p>V pokoji se najednou sešeřilo. Hustý oblak kouře se valil odněkud zespodu, z nižších pater. Ten pocit jsem znal. Propadl jsem panice:</p> <p>“Musíme okamžitě pryč…”</p> <p>“Kam? Všude se vraždí a bojuje. Šílenci, vojsko, lidé ze SPOLEČENSTVÍ, policie, normální lidi… všichni proti všem… Buďte rád, že jste tady, v bezpečí. Já se pokusím ještě proklouznout ven.”</p> <p>Podal mi svou studenou ruku a odešel.</p><empty-line /><p>Chvíli jsem koukal z okna. Pak mě napadlo, že bych snad mohl zabránit šíření požáru. Přijel jsem ke svému počítači, oživil ho a pro jistotu spustil ANTIADAPTA. Kabel sériové linky jsem píchl do zdířky pro programování osvětlení, teploty a klimatizace bytu. Touto linkou jsem byl spojený s centrálním domovním počítačem. Ten byl v pořádku, protože nebyl napojený v síti. Během deseti minut jsem ho přesvědčil o tom, že čidla v domě hlásí zvýšenou teplotu. Všechny koncovky a rozprašovače začaly chrlit hektolitry vody. Potom jsem pomocí domovního počítače vyjel do posledního patra se všemi výtahy a tam je zablokoval. Burger by měl být touhle dobou už dávno venku. Uzavřel jsem všechny požární dveře v budově.</p> <p>Na chodbě někde za mými dveřmi se ozvala střelba a výkřiky. V tom mě napadla šílená myšlenka. Přišel jsem na možnost, jak se z toho obklíčení dostat a tak získat čas pro provedení experimentu s ANTIADAPTEM v mém mozku. Dal jsem příkaz domovnímu počítači, aby přistavil do mého sedmdesátého třetího patra na jižní straně budovy vnější výtah – automat na čištění fasády.</p> <p>Střelba na chodbě ustala. A já si zkracoval čekání na výtah konzumací posledního zbytku dryjáku. Po patnácti minutách byl výtah tady. Nehlučně zastavil za oknem mého bytu.</p> <p>Na dveře dopadl nějaký předmět. Uslyšel jsem Burgera jak sténá, abych otevřel. Kukátkem ve dveřích jsem zahlédl část jeho tváře. Naštěstí jsem si všiml výrazu očí. To mi protentokrát zachránilo život. Praštil jsem s sebou na podlahu. První střela vypálená Burgerem proletěla dveřmi těsně nad mojí hlavou. Následovaly další, jenže všechny příliš vysoko.</p> <p>“Otevři, ty zkurvenej mrzáku!” řval nepříčetně Burger a snažil se vyrazit polorozštípané dveře. Pak kdesi hlouběji v chodbě zarachotila dávka ze samopalu. Burger tlumeně vykřikl…</p> <p>Vydrápal jsem se na prostřílený vozík. Skrze dveře bylo otvory po kulkách vidět ležící tělo ve velurovém kabátě.</p> <p>Vnější výtah na čištění fasády stále čekal za mým oknem. Měl jsem však problém. Okna, tak jako v každém mrakodrapu, nešla otevírat. Zkusil jsem je rozmlátit židlí. Mé pokusy skončily nezdarem. Vsedě, z vozíku, jsem neměl šanci. Naštěstí jsem si vzpomněl na Burgera. Ten měl pistoli a kupodivu i citovou vazbu, protože byl napaden ADAPTEM.</p> <p>Třeba se to šíří i jinak, napadlo mě v okamžiku, kdy jsem z jeho sevřené pravačky bral pistoli. Po třech výstřelech se okenní tabule rozprskla na tisíce střípků. Na výtah jsem nacpal IBM a KURÝRA. Pak jsem dal domovnímu počítači pokyn, aby s ním za pět minut odjel na střechu. Očistil jsem od střepů okenní rám a přepadl na výtah.</p><empty-line /><p>Pode mnou se otevřela třistametrová propast. Na jejím dně blikaly tisíce reklam a poutačů. Hořela tam auta a chaoticky se pohybovali lidé. Z té výšky připomínalo lidské hemžení mravence, kterým někdo rozkopal mraveniště. Tím neřádem jsem byl já se svým ADAPTEM.</p> <p>Udělalo se mi zle. Křečovitě jsem se držel plošiny, obličej přitištěný k její podlaze. Neměl jsem odvahu ho zvednout ani když jsem začal zvracet. Můj hysterický strach z výšek spustil kdesi ve mně nějakou obludnou věc, strhávající mě až do těch nejhlubších zákoutí labyrintu mého já. Jako blesk projela mým mozkem spásná myšlenka:</p> <p>SKONCUJ TO UTRPENÍ!!! SKOČ!!!</p> <p>Začal jsem se sunout k okraji plošiny. Výbuch, který s praskotem vylomil dveře mého bytu, mě zmrazil na samé hraně podlážky. Ohlédl jsem se. Do místnosti vniklo mračno štiplavého kouře, ve kterém jsem rozeznal pohybující se postavu.</p> <p>Výtah se dal s trhnutím do pohybu směrem vzhůru. Zvolna míjel jednotlivá patra. Fascinovaně jsem hleděl na to hrůzné divadlo. Panovalo tam nepopsatelné šílenství. Zničené zařízení. Postavy ležící v podivných pózách. Roztřásla mnou zima. Výtah stoupal děsivě pomalu. A já už zase neměl sílu udělat ten pohyb, který by mě osvobodil od tohoto utrpení.</p> <p>V patře s bazénem mě zahlédl muž v plavkách, s pistolí v ruce. Zírali jsme na sebe. Jeho šílené oči mi nedávaly šanci. Ze vzdálenosti tří metrů se musel trefit. Zdálo se mi, že míří nekonečně dlouho. Nevím proč, ale v tomto okamžiku jsem si všiml, jak je do bronzova opálený a jakou má jizvu na pravém rameni. Čas se zastavil. Hleděl jsem nekonečně dlouho do očí člověku, který mě zabije ve chvíli, až se čas opět rozběhne. Hvězdice prasklého skla se mi rozprskla přímo před očima. Kulka však zesílené sklo bazénu neprorazila. Výtah majestátně stoupal dál.</p> <p>O dvě patra výš jsem zahlédl, jak malý, asi pětiletý špunt leží u samopalu a neustále střílí do drobounké mrtvolky, ze které zbyly jenom cáry. Asi o deset pater výš zuřil požár. Když jsem míjel jeho epicentrum, skla ještě odolávala strašným teplotám. Exploze vyrazila kusy skel a fasády asi minutu po mém průjezdu. Vlna horkého vzduchu a kouře mne ovanula jako pekelný dech.</p> <p>Otočil jsem hlavu na druhou stranu. Nechtěl jsem sledovat to strašné divadlo, od kterého mě oddělovalo jenom centimetrové sklo.</p> <p>Nad protějším mrakodrapem firmy SIM & CONTROLS přelétl vojenský vrtulník. Ze střechy budovy začaly směrem k němu šlehat oranžové plamínky. Za vrtulníkem se objevil pruh černého dýmu. Střelci byli úspěšní. Vrtulník ještě stačil pustit dolů na ulici náklad bomb, udělat otočku směrem k SIM & CONTROLS a odpálit řízenou střelu. Pak zavadil vrtulí o administrativní budovu TARGET Inc. Řízená střela mezitím našla svůj cíl a mě na okamžik oslepil záblesk výbuchu. Zavřel jsem oči.</p> <p>Začal jsem mít pocit, že nejsem v reálu. Připadalo mi, že jsem se ocitnul uprostřed přiblblého šestákového videa, které by mělo jít vypnout stisknutím knoflíku. To tlačítko jsem měl stisknout dřív…, mnohem dřív… Jenže pitomé video s invalidou v hlavní roli jelo neúprosně dál. Každou vteřinou mi dokazovalo, že předchozí hrůzu jde přebít hrůzou ještě větší.</p> <p>Výtah konečně zastavil. Otevřel jsem oči. Nebyl jsem však na střeše. Stěna, po které jsem stoupal, byla absolutně temná. Jen sporadicky ji ozařovaly plameny požárů. Nebyl proud. Moje naděje, že provedu experiment s ANTIADAPTEM, zmizely. Zavřel jsem znovu oči. Cítil jsem se strašně unavený a totálně apatický. Nevím, jak dlouho jsem tak ležel…</p> <p>Zpět do reality mě vrátil proud světla a trhnutí výtahu, který se dal znovu do pohybu. Domovní počítač asi nastartoval generátory, vyrábějící elektrickou energii v případě výpadku městské elektrické sítě. Náhle, asi pět metrů vlevo od mého výtahu, vylomila mohutná detonace obvodový plášť domu. Hrozen lidí zůstal viset na pokroucených nosnících trčících nad propastí ulice jako ohromné prsty. Ti lidé byli šílení! Jeden druhého strhával do pětisetmetrové hlubiny i za cenu vlastního pádu. Chuť vraždit byla větší, než pud sebezáchovy. Strnule jsem sledoval nelidsky kruté divadlo, odehrávající se všude kolem mě. To nebyla cesta vzhůru, ale do <emphasis>pekel</emphasis>.</p> <p>Plošina se s drcnutím přehoupla přes atiku a dosedla na střechu mrakodrapu. Rozhlédl jsem se. Poziční světla označovala polohu mrakodrapu, jakoby kolem probíhal ten nejvšednější den. Přendal jsem IBM a KURÝRA na plastovou krytinu střechy začal je před sebou strkat k nejbližšímu pozičnímu světlu. Při tom jsem si uvědomil, že nemám nic, čím bych obnažil vodiče pozičního světla a získal tak napájení pro IBM a KURÝRA. Nakonec jsem si pomohl tím, že jsem místo nože použil horního víka od počítače. Asi za půl hodiny jsem obnažil vodič a připojil IBM a KURÝRA k elektrické síti.</p> <p>Po oživení počítače jsem sestavil program, který měl vyslat ANTIADAPTA do mého mozku půl minuty po ADAPTOVI. Necítil jsem strach, ani výčitky svědomí. Jen pocit hnusu a odporu sám nad sebou. Asi jako člověk, který omylem sáhne na cizí prezervativ.</p> <p>Obloha zářila odleskem výbuchů a plamenů. Mrakodrap PHOTONIC připomínal pochodeň ze starých filmů. Několik stíhaček přelétlo těsně nad střechami výškových budov.</p><empty-line /><p>Nasadil jsem si na hlavu KURÝRA a spustil obslužný program. Ten měl zařídit, aby se vše odehrálo podle scénáře. Nejprve vyslat do mé hlavy ADAPTA a třicet sekund poté ANTIADAPTA.</p> <p>Lehl jsem si na záda a zavřel oči. Najednou mi můj experiment připadal směšný a zbytečný. Jako činnost odsouzeného vynálezce, který ještě na elektrickém křesle vynalézá pohodlnější prkénko na WC. Bylo mi jasné, že jsem příliš zbabělý na sebevraždu a zároveň že nemám sílu nečinně čekat, až mě nějaký šílenec odpráskne. To, co jsem dělal, byl vlastně snadnější způsob sebevraždy. Překročil jsem hranici, kdy mi záleželo na zachování vlastního života. Pád na dno nitra skončil. Zůstala jen bolest po dopadu z té nezměrné výšky.</p><empty-line /><p>Pomalu jsem začal cítit, že ADAPT začíná své zkázonosné dílo v mém mozku. Se široce otevřenýma očima jsem zíral na oblohu. Čichem a hmatem jsem vnímal barvy mraků. Detonace kdesi dole, v hlubině ulice, způsobila chvění světla. Zvuky byly plastické, trojrozměrné. Měly zářivě duhové barvy. Hořící PHOTONIC vystartoval k obloze. Obzor se přiblížil a já skládal mozaiku dojmů do jeho nitra. Slzy mi stékaly po tváři. Obrovský výtah se dal znovu do pohybu. Tentokrát ze suterénu mého vědomí někam vzhůru. Výš, než jsem kdykoliv pohlédl.</p> <p>Pak se mé vědomí ustálilo a mě začal zalévat pocit sounáležitosti s tisíci a milióny dalšími lidmi. Byl jsem středem jejich zájmu. Konečně jsem někam patřil. SPOLEČENSTVÍ! Moje bolest a trýzeň byla jejich bolestí a naopak. Jen mi nebylo jasné, jak dlouho to davové šílenství vydržím. Společný pocit deprese a totální bezmocnosti. Utrpení všech ve SPOLEČENSTVÍ se zkondenzovalo do nelidské trýzně. Vraždění a násilí vyvolalo ještě větší vražednou hysterii.</p> <p>Nade mnou přelétlo letadlo a já po něm vystřílel zbývající náboje z Burgerovy pistole. Děje kolem i ve mně ztratily časovou posloupnost a smysl. Viděl jsem Dava, jak stojí nad tou svou vychrtlou blondýnkou a křičí:</p> <p>“Tu mi nech, tu voddělám já!!!”</p> <p>Pak mojí lebku vyplnila vata. Bílá, hebká. Utlumila zvuky a světlo. Moje vědomí se chvělo jako obraz nad rozpáleným asfaltem. Byl jsem ponořen do jezera dojmů a podivných vizí. Nezřetelně jsem si uvědomoval, že se stále něco děje v mém mozku. Začalo mi docházet, o co jde. Byl jsem částečně schopen sledovat činnost ANTIADAPTA. Sám v sobě. Jasně jsem vnímal strukturu mozku. Prožíval jsem stejné pocity, jako počítač při oživení a testování jednotlivých částí. Zda jsou v pořádku a zda budou vyhovovat činnosti, pro kterou jsou určeny. Vnímal jsem změny v jednotlivých buňkách svého mozku.</p> <p>Pravda o mém životě se přede mnou zjevila v ohromující velikosti. Jako vodopád uprostřed pouště. Naplnila moje vědomí až po okraj a já poznal, jak bylo dosud prázdné. Pak před mým vnitřním zrakem defiloval celý můj život. Nové souvislosti do sebe zapadaly s překvapivou jistotou. Znovu jsem prožil ten šílený okamžik, kdy mě matka po sotva postřehnutelném zaváhání vzala do náruče a skočila z okna hořícího domu. Viděl jsem jasně do jejího vědomí. Věděla, že to nemůže přežít. Udělala to pro mě, jako by to udělaly tisíce jiných matek. Ovšem s jediným rozdílem, že jsem byl její <emphasis>n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>vlastní</emphasis> dítě. Slyšel jsem znovu otce, jak mi říká tu strašnou větu:</p> <p>“Chlapče, už nikdy nebudeš chodit.”</p> <p>Jasně jsem v sobě cítil jeho pocit zmaru a beznaděje. Kvůli adoptivnímu dítěti přišel o ženu, kterou tolik miloval. Pak jsem prožil jeho pocity, když prodával auto, aby mi mohl koupit ten nejlepší počítač. V hlavě mi zněla jeho slova:</p> <p>“Bude z tebe ten nejlepší programátor…”</p> <p>Byl jsem znovu sám sebou v okamžiku, kdy jsem ten počítač rozmlátil na kusy. Pak mě naplnila vlna vzteku a bezmocnosti, kterou prožíval otec, když si půjčil další peníze a mlčky mi přinesl nový počítač.</p> <p>“Buď se zblázníš, nebo budeš nejlepší. Jinou cestu nemáš.”</p> <p>Každé slovo, které pronášel, bylo vytesáno do mého mozku. S urputností jemu vlastní mě pak znovu a znovu přivazoval i se židlí ke stolu, na kterém ten tisíckrát prokletý počítač stál. Opět jsem prožil ty nekonečné hodiny nudy, přivázaný ke stolu s počítačem, trucující a zatím neschopný přijmout pozvání do ohromného a ohromujícího světa počítačů a počítačových sítí. Přitom dveře do této kouzelné krajiny byly přímo přede mnou. Na stole. Stačilo chtít…</p> <p>Bylo mi znovu sedm let. Zase jsem prožíval uspokojení z toho, že jsem poslal svého prvního vira do STAUFFEROVY databanky. A tím jsem předčasně, a jinak než ostatní, vstoupil do světa dospělých…</p> <p>Strach a samota celého života, zkondenzovaná do jediného okamžiku, prolétla jako černý paprsek mým nitrem.</p> <p>Pomalu jsem přesunul pozornost ze svého já do okolí. Ryk nekonečného množství vjemů mě na okamžik omráčil. Strukturální změny v mém mozku způsobily, že jsem na zlomek vteřiny vnímal pocity, myšlenky a emoce <emphasis>všech</emphasis> lidí. Asi jako šílená televize, přijímající veškeré televizní programy světa na jednom kanále. Pak jsem s nelidskou opatrností začal eliminovat to působení miliard mozků na můj. Cítil jsem, že se svým mozkem můžu manipulovat úplně <emphasis>odli</emphasis><emphasis>š</emphasis><emphasis>ným</emphasis> způsobem, než dosud. A ta manipulace mi odkryla netušené možnosti.</p> <p>Moje mysl začala ojediněle zachytávat jednotlivé myšlenky a útržky informací. Pomalu jsem se orientoval v té nepředstavitelné vřavě. Násilí. Chuť zabíjet. Touha ničit… Pouze sporadicky objevil můj pátrající mozek potřebu konat dobro. Písek nenávisti a zloby však tyto oázy velice rychle zasypával.</p><empty-line /><p>Věděl jsem v tomto okamžiku s naprostou jistotou, jaké mi nabídl můj mozek možnosti. Jasně jsem si uvědomoval, že pokud zabráním tomu strašnému šílenství, což bylo v mých silách, odsoudím se k věčné samotě <emphasis>nepochopeného</emphasis>.</p> <p>Začal jsem jednat. Moje vůle dala pokyn stroji v mé hlavě, aby mozky lidí, kteří. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .</p> <p>Ten rozkaz už mozek nestačil vykonat. Z vřavy miliard lidských myšlenek a pocitů se vyhouplo NĚCO jiného. Nelidsky dokonalého, přitom dětsky naivního. V mžiku mě TO ochromilo. Pokusil jsem se vzepřít té ohromné síle. Uniknout…</p> <p>Marně. Přehrabovalo se TO mezi informacemi v mé hlavě jako zloděj hledající v bytě peníze. Rychle a chaoticky TO sesypávalo mé vzpomínky, tužby a vědomosti na jednu velkou hromadu.</p> <p>Smysl…, jaký má bytí smysl hučelo mi neustále v hlavě. Pokud teď neunikneš, zešílíš! prolétlo mým mozkem. Pokusil jsem se o protiútok. Zmobilizoval jsem všechny síly a zaměřil se do JEHO centra. Poslední zbytky vědomí prorazily JEHO ochrannou bariéru. TO, co tak zuřivě hledalo v lidských mozcích smysl existence byla <strong>telepatická síť biologických počítačů</strong> . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P h.h . . o e.i . . . . . . .www. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ml.l . . . . . . . q . . . . . . . . . . . . . . 4 . 8 . 1959. . . . op.f . . . . . . . . . . . . . . . . .asd . . . . . . . .mnxc. .mnmncx mnh ..!. c .e / . ( . .s . rc rwe .nr rwe . . . f g d . . . . . . . . . . . . . . . . .</p> <p>KONEC</p><empty-line /> </section> </body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/2wBDAQoLCw4NDhwQEBw7KC IoOzs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozs7Ozv/w AARCAKXAeIDASIAAhEBAxEB/8QAGwAAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAAAQIAAwQFBgf/xABAEAAC AgEDAwMDAgQFBAECBQUBAgADEQQSIQUxQRMiUQYyYRRxFSNCgQcWUpGhJDNiclM0QxclY4K xJjVUosH/xAAaAQEBAQEBAQEAAAAAAAAAAAAAAQIDBAUG/8QAMhEBAQACAQMEAQIFAwQDAQ AAAAECEQMSITEEE0FRMgUiFDNhcZEjUoE0QrHBJKHR8P/aAAwDAQACEQMRAD8A1P8AFdSpz kEkc8QV9U1FZJQjJ78TGY4YbRk45iHAOV/uJ+cft7WcnVbkJC4y3fiVjqFqk4wc9+JiA4Pt GTFyc7R3MJtljW2ICAAQe/EH65gSoAwfxMUsy+3GZARu7ZlNsgatghQKOfOIgvbaUwMftKl O0kdxJuOMAcfMaNrlvZUKhRj9oGtZlHtGP2iB9qEbcj5gDFhg8CQ2cWl/aQB/aMWJGMAYlK DJIz28x25HfAEGxZ2dcYHH4hXc+AQBiLgsmewEXJbktjEptZaduMYg3bmyAOPxFwbAG8CBw cEqcfiDa5nDkEAACQHc2QBgeJjVBmcc8S2xGByrYAjRtb7S2cAD4kYLu4xt+JTYpIDKcRCh BGX/ALRo2yNwXjjbGF+BtJGz4mPx5PHxAoGCxOB8Ro2vDIuc4CGHK7ecbfEoADjn7ZPaeC2 QINrsrt9wGPEAKf1AfiVLtbILcSAKPuP7QbZg1QGN4BA7cSW6tbU2sB+OJigK33HHxAypjk 9u0G1puG3DAcduJBcAwbaMjtxKMqV93eHII54I7QbWvcHs3Moz+0YX14JZBu8cSgsuQT3EO 5d+4jmDa4akFwzoDjsMSNrN924oOPxKHZc7jwYMrjd5g2tfVKbOEGf2iNqMHO0f7SooWfjv 8RiuBz90Gzi8HnYD/aD1QuTtH+0SthX90BYbtw5/EaNrRdhThAc/iNXqQFI2Ak/iUOduNh7 +IAPT9wOc940bX+ttB9o5/EX1sDhR/tFD5rJI4ihztxtjRsy2kqRtH+0YWYXG0fviVndswB IA2wgiNG1m8jjA58w+owGMD98Spd2z5jHdtEG1vqEpt2j98QPa2wDaM/OJFDbMf8wNkjHbE GxLtgAAZ/aTc5PjP7SAGwd9uPMJBYbRwR5g2DsxAAxFzz447wmvIzvxiQ1g4JbEGzlgSNuM eZGKqwIxiVuqjs3EO1CAc8QbMcZyMbYPbu8bYgA3Zz7Y21Qck+2DY5XdggbYybWbacbR2lZ Ch+T7YQFD5J9shs5IFnIGPHEt0pU6sbwMY+JU+3I3dvEfTbRqhv7YhZW8FelwOZIobTYEkq OfNhDjbySJCxB4HJ7xgfd7B45lYci3tBSixgTtEb1NpyoznvAXCsQB37yDA4Qd+8Agk8gcQ 1KclhyIqlgSPEavIJ2n2nvAAJ5VRkfMgyqEY4gwysdv2mOM7SP6fmAAxaojGBKwSVx4EtBI TBHt+ZWq8HnjxAKZxgd4x9y7DxArNtIwP3g3sEOR/eBDnb90nolhndz8RDuIBPaNY/AOcGA GNi+YwQtWWLYI8RVfd93jtAWyx3HH4lDVhshgeI1qMHGG7+IqHaw2n+0FpIsDZ5gMxdSCe3 xBkq+7uPiD1Gdhn/aQoVO4nj4gF15D/wDEbge4/b8RS+Gz/wARgqsN5bn4kDIAfcTgHxFAQ WEZ4MJRQQzN/aFBVyQcwKwtYYnPEYgY5P7Q+mqHJ5zINoHPOe0AgKEw3fxA6grhu/iMyqiY JyT2kyoXD8mAm1QvPfxAVCqS/fxDlEPJJJkscEDIyYABGORz4jAg9x7h2g3AAcc+JGPI/wB UCORwXHMDFGUEfd8QPYuMHlpFbGPb7oDbSWB7NFsDdh90ll2TnsYpbeODzKG2Erju3mD0wo GDz5i79vIOTAzMxyBiA5wv5MQOcFQO8gLBhxkwENu48wGThe+R8Qn949Snb7RkeZGYKdoGc +YEDHZjHHzJkleO3zJk7dvgxUBAIH2yB/tr9vIg9Q7NrDg+ZArbOPtg3HZsx7T5lDA2LXgc jwY2CygHj8xAGCYJ9okGWGDwJA21mTAOMQKGbA3Y5jFSRjOINuWBY4gWXUbADu4le0Mc54H iZeprBoRszEYZx4xADKCQ2cD4hZV4YHj4kdQcHP8AaDYPuzx8QJgE98CNtAYEnKwCtWO4nj 4hsABBB4+IEOwNyePiFdinJ5HiJtUHk95MKhBJyDAc4By3Y9o9LJ6w3fEQ7QQScg9o1WwWn zkcQRsRZViSUf7SRoYm8AZTg45i+rj3ADI7xbHGRkY4hOLACOAv/MFVFy77gI/rY4Vf3kAY guowIACy7lGPmUMcN7h28yLaFOAPbFVrG4xxA2RZwOIDeozNhR7YSXAOPtiElG3AcfEbLsM j7fiA6ljX7vtlakZ5+2RWcIQRxBXkggjv2kDlMLnP7RiRs/mcfEr2uvBPBktVimW/tAU9s5 88R3RSu5vu+IqgBMt38RXZiQzdx2lDIR2cc+JNgYksefEVgxw57/EcoNu4nmAFQlu/aB+W5 8QEdsEyMCSPmAxGxgR3hBV+WPPxFyQwJ7yHCOCPMB29MsD5ELLWQGB5+IrhSfaOYFQocnz4 gWenWQCGJkUVox28yemEIIOc+IBWBZkcyBmKKe+cxlFaIcnJMG1Fb5z3gO1QQATmAymtUOT kmDNapjuTFVVC475hZVRNo5JgQlNgUDJ+YjuEAGM/MZdirtxk/MDbdm3HfzAUWL2x3jbwCA O/zETgbSv94zFcBQOfmArlLG+GEJsU+0DkQMhdwBx+YCyj2qOfmUQsrrjGDArBeFGTCP8AT 5+YchGGBzAD7eMD3RRZk4xGbc7k47RSNzewc+YDuRxt7+YFIZsGOEY8AcxNhyT8QLEOMiv7 fMUuc7VXjyYqblUle0dWJyF7eYCPnAx9sdRvXAPtgIJT/wAYEqsVCQeDAt5Fez+mU5VTgni P7ymCeIBVleTxICAShBPsjY9oB4EBqJTOcASekWHubEBj7l5PaD7iN3zFCKFILdu0VSW4Y4 x2gbDXBBoqyrczBB7MfEydR6J0SDPvmMqZTvAezDAN2PxFwABk8/EhXt8/EmFHP9XxAJ+4H /iQlQ2T/tBtAO7OT8QOQTnzAPtVsjkmHCrg98+JE2r7jD7Q2e+YE/lhvmMnpo585EACg8c5 hAVGx3yIFmE/1SRdq/MkCixxaM4xgQV2bl/9fEjHc3xx2ihlrbOJSmF7M2AJMsMnt+IvqZb KjEnud8+RAtWzjIGBFLndyOIrHLADgDvC7EjK9viQKWfcWxxFDPkxh6h4PAlgr2+4858ShF sduD2g3Hd+BLAoGST/AGkFZUbvB8SBCWYbieB2kLuy4Mj+zzkGRTio57yiAhcBuTI6s593G Ia9u33DJ+YrZ3YJyDAUE8fPiWnke88wBVTuefEVirf+0CFskAeIWJHuHcRADu57wsfcMnmB CdxBI5kOOGz28S0lCgI+6UhctAcON+VGYbDuIYHn4hUKlnHPzIxQscDOIB5xlTzAhdGyOc9 5A4xx38xlOOBznvIGrwGJ757w71CkIucxQQCQP7wqQmdozmAofaCAO8hYKMAZz5hyvYDvBu AG0Dj5gAMEBXGc+YC+2vaB/ePuUDbjP5ilsKVA4+YA9TFO0Dv5krbKbAv94C2KtoH94ytsq x3zKFdto24/vKi3u4EusckDjAlQ3bs44iAe5hgA5j4Y4BHI8xmsK4CrA1hI4HMA+o2fbxIu /JYCVl+cYxGV33YHAjQs3PYQwG3HeUs7ZIjPa2cD+8AwwLfHiAqBjyO0uUYO4H9xK0DMpIO B8Rs4JIEUFtzDAOFiixx7M+2AbthbxBWpJLE8QLgMgnPETdnOewgDAZOePiJzyV7QG9R39u 7CywAMvvOCO0p24HPHxCPdwzdu0B/T4zmA4Jye8gbPtf8AtC4RVyx5gXW0bdOthPftKSDgE HmbTXKo6DTYByT3mpDEqD5gWbtpD/1SBgx3H7opC4ye8YqmAR3kAPDZHJkOO4HMYbVx5aFi BgjvABVQM9zGG1Tkc5gYqBkcmAYzwIDMwX7R+8KkdiM8d4SVXGOc94ASrYA4IgiYWSPir5k gY55IYjGBFcglciOykgbu+OIlm4gblxiWFMwGN+MY8StSxbcOISxbGBnEgD54HPxAjsd27E YNnDDj8RQx3YaDGG7wHaxt2ccQq7ZJYcRPcWHPEJYocHmAw8nvmRdx7nIgqzzgZhIats98y BCjMSe8mwhcEwjduPPeBgVbGc5lDgYG3P8AeIyBeQ2Y6ZVdpGc+ZAvpg55zAQL5bmMiL2zz 4lfOMZjJgKfnxAcqCcZ90Qr7vzGIU4OcNHA2rhu58wFsQAAL90CVn/8AdLVTJ2jvFYjOEPu HeAHKg4H94oVVPtbOe8Z2Ur2wfMTcvG0cwHsrCYKHk941bAkAD94p8Ed/IhLBGG3ue4kFgZ QxAH7xQwViB2MIKk8Dv3i5UEgDiBMgZx2PmAEYIHI+ZB34HEByAQgyIEBwhGOJFJKcDiFSx qxt4ijITA+2AN2Qcdoa23HaRhfmAEqu0Lx8yG3CFQvHzKJY5YFFHA8wjIQKO3zAu7bjbgfM jbwOBxANrMMcRCzKBlcRizsoDDAgs3swz2gK5Le7GIF3ufb4juSMZHEVGYPkDGZRGJJAxgi J7s8S0I1jFjxiVklHzAZCwODxDtOfu/tAEZvcTFYFT35gOpYtx2+IGY5IA4gpPuJMmD6uTw sAIufd3A8RkYAknt8RgAWYDgRANhPGYDbA4LFsDwIwrVV90FeDlj/tGYYHJzIECjd7z+0Zg uMMOYpVSvLcyZX0/ceYG31zoehUoDyD2mqwu0fMztQyN0mpccg95gcEAeYBJUj8yHHBB5k9 vb+qHjHHeQHII4+6EsMYC+6IDjt3jkcZXv5gLk+Bz5kyQfb/AHhDY7D94WOB7RAbPAwP3jb u+BkYlYJxwOPMsDYGAOCIIXC/MkOK/kySBHLFRng4iWMwUBpYxLBfnEWwsVAcDjtLCkzgA4 hO/OQYN+0/mNgsO/MBMkNuxmAqd2T5jkhcDzL9L0+/WW7KiARzzKKACp/EG0hs95sNT0fV6 dUZx9xwIX6DrgUARjv/ABCMAf8A6Z58xctnDHM2g+ntfTaKxUSW84lo+l+osSFTPzBuNLkj IHMcEonIzmbmj6T19gYhe3eQ/S/UFU+wlc47QnVPtpw5AwvIPmA52bSefmb4fSesrUIy/f2 jj6O14t9EjuODGqdeP25nIAxHrYKpBGfzOj/yTrVDgjJENX0Xrm07ErzLqp7mH25pAHbBMs JGdgOceZv/APJGuCDHcy3/ACRrBitfvbzGqnuYfbn9y7cA4YSlmU/b93kzqf8AI+rP8v8Aq HeSr6KvuQhRhl7yap7mH25d/TbAJxBtRXBQ8DvOnt+ir2qDp9wPIhb6K1TIpTA+ZdVfcw+3 N2OmQ6eO8VXV33D+86V/o3VFlVF4H3Rh9FahiTXwB3k1T3MPtzXqDf7BxBvG/IHHmdQ/0be K99eOO8j/AEdcla2JyD3jVPcw+3MGwbvaOPMAfB4+3zOoX6O1HrgAfyyOYX+jdQtnsxsjVP cw+3L+qwBVRlTFVsKRjidUv0fqlR2x7AJqen9M/UdVOjt4TODGqsyxveVqfUbbjHt+Ypfcu AOJ6UPojp5QJk7T5li/Q3TAu0k4Hmb6K899VxR5mS2BnOJCzHGQcT09vonppAGTtHmVP9Id NYbOcDzJ0VZ6rjrzRmZuCMARSG3ZOcT0z/J3TrMBsjHaXD6M6dt3NwB2jopfVcceWnece0n EgJD52nPxieoL9LdNc429vxL/APKHTWwzLgj8SzCl9Vxzy8pJfk7SCfGIMOSCyH/aetH6U6 aSGKDj8QP9L9OzvKDjxiOjJP4vieThH74b9sSMWZslDn4xPVv8tdP3bzWP2xCfpzp2fU9IZ +MR01f4njeTjeh3Cs/tiAh3O7Y37YnrD/TmiX3mkftiBfp/RD3rSMnxiOmr/E8bypQwBOxs /tIFfltjf7T1xPpzQr7jUuT4xCPp3RK+RSpB7jEdFY/i+N5GEYDOxufxGVGQe5GOfxPWT0L RVvzQpB/EVuhaHGHrQA/iOir/ABWDyg1kHARjn8SGoINrqQT8z0TX2dB6MprcI9hGRicP1T qKa24lK1VfGJmzTthn195FFl+/Srp8fb5lQCquD90Bev08efmV7+Mf8yOi8su3AHu+YBgjA +6V+oAhXz8wrZhcQHPbGOZAcdu8X1N52qP7wPbkbQORJoPuHgfvGLY7CUi057Rns7EDiXQs bJGVHHmMufj24iC4MRge0d4/rE5Cj24kIOavgySv1V/0yQFCOAM/Ejq2BnvHfchA84isScB vugqr033S0IwOB9xjBSo7+6TLZz/VGwgpf1l+czM1D3aa5CpKuOeJjru9ZMfdmZvUxgoCct iBkv1PV630d65Ws54m/p+p0eyuqugM44PHaarould6WKrnIhR10uuRaaD6hPvJEstYuON8t 631OPUc10g+n9/Erp+rdOm6xayVb7j8TDR6v+paug9vfx3mvF9L6dlq0pFf9XEvVWPaw8ab 2r6x0rhqtOuWbmW1/VdFqmpK/cv3ZnO6GnSJrUenTMBjkkTNofRW22irTMD/AFHEdVT2eP6 bZ/qam2gXIuUU4J/MrX6yQ6jY9R2EcNMLOkq6aPT07eiX5GPMRlq/U1r+lPot2OO0vVU9rj s8Nofq2pA4NbEKO8Nf1bVZpMlCqHzMAKgv1NTaUmoLwcd5jGyuzQ7TpStSntiOqk4eO/Dbv 9WU1CukA4bsY9X1VTZfsRG3KOTNZ6Wjv/TVtpWAI4bHaH1dOmrahNGwUcFsd46qntcf02Z+ rKP076kKcIdpMX/N+loo9XYQHmvxpU6VbjSts3crjkzBtupepCdC+0dhiOqk4OO/DdD6u0t gOK2BHOJZT9U6XVUmxVZdneaCotbZYf0bKwXjiPpa2u6fcF0jVuv47ydVX2eN0T/UtNddLh Dtt4Ers+pqU1Y04rYb5piXHT9LnTNvB7Y7S9rP+sq9TSEsR92O0vVUnDx/TYn6hoFFrgHZW cMJF+pqLK0Kqdh8TXKtTV6gjTMoB5BHeYVzkUK1WmYYPbEnVVnDx10dn1JR+sWgIcBcyofU 2mYPYoYovcTVWUW+stq1Hca+eJi6RHrqtDaVsdzx3jqpODjdXoesrr9ObKlIrPGDOG1Os/Q fU734/lg5InWdEIGj3CgopP2kTiPqBivWruPaZbbYceOOOVkdX/nynGAp2yv/AD0u/ODs8T iEDnJ25EIUjlhxJ1Vr2eP6dqfrwkkFcJ4g/wA8KeSvHicWwbHuHHiADA93bxHVftfZ458Oz P1zg+5ePEY/XRZcOPb4nEOewPPxIVOMGOq/Z7XH9O0r+udhJK/tI/17aR9vPicWw2gboC3b /iOqntcf07L/AD3qlT3Abj2i/wCe9Uy+9RuHacedxPPfxFyyvnPMbv2ezx/7XY/561RGdo3 fEr/z3rdv2jf4nKbweR3gJ2sPkxuntcf06w/XWuKZIG/4ij6514XIA3/E5nCEc/dF3KCRjm N09rj+nUH676gF4A3eZP8APfUAu5cbvInK58r3hVfI7xuntcf06Y/XHU259sx9R9W9RvQru wD5E0IUfOPmEBR2OYtrU48J4hrLH1DlrHLk+TAa1C7T3+ZEKgGOCNv/AIzLZClezaf942Ki oEIK4wB7Yp2H2jt8ygFa/A5kRFJx5jZUDb4+YQayuMc/MgDY7AYxBtQj2jmEncMYxjzDuGO BiBNqlc4wYCoYZA4jM29RxjEgbjIECBPZlRx5jKMAkD24g3nbkDA+Id7EZI4x2ghPUr/0yQ eon+iSA1isDz3xEOSB8/Mt1KsH2fjvFAIrK4yfEQpW3bceZGGVHODDtYp+ZPT34XPMBqc+v WCedw5mw67Vs1NfpnjbzNcK/wCagz2PeZ3VUZyjrZkYxA3nRbHOhJoOHA5lDfqk19VrY97c ydK07PoAKrfTI+4/Mut03/U6ctqwcH7YZZZe8G/agAx8d5gbtU9B9GsBf6uJsNnv1B/VAjH +0wdPp7bNPayawBB3MoOlfWG9UWvbXjk4mTQuoq1DrWgNZ7tiYunptP2dQBHxMvRUtp7HFm uBRh2+IhacrqX0XCgKG7Ri2sF1R2gU/tIaf+jwmtBTdktEuQ2W0p+uHpA/7wxuVkvbqvXuw V9LbxNfU+vtqsVgAg7HEsatrNZqFTVYrVeImmVjobazqxg+YWa12XB9cr0ISPT+ZaF1/wCr IfArxwcSg6c1jTtdrAEHb8xt1l2uA/V5rA4g7HB1Y0tgtsVW3e3Mrvr1qVK3rJj9pYunpv0 Vy26v3Bva3xMSzTq+jUPrux4ME0aq7qDsQ1qL8fmXoepNW+bkVh2HzNbfRuvCnWbNo4/Mzt HUDTY1ur92PaY7rZisb9f6NWbl9TP2yxl6iNRWbL0X/wATKbtIGrotOr22KePzL7a01erpZ 9TtdB2+ZWLpYF1RpuL3pnPExlOqOmybFJDSJp0D3b9Tkk/bIdIn6Pf+q24aRrtFmp/Wm5Gq tC+3tDp6teVdW1CbyOFkdarNXXYupwQuNvzK9NphXrbdSdXliOE+JWe2mf0tNXUhGouVzn7 ROI6+c9auOOJ3HShUQ1nq77M8icP15Wfrtu0Z57RfBh+dYdRdFJxwYwVlBZuQfEyBorjXux z8SVaawoc8zLsxT7Rlux7RdoUZYZz2madIyDB9+f8AiN/DnVMD3Z/4ga1qiq5PntGCMF3NN oNC/pBXXJg1OgKUDHMDV7Cw93ntAaQBtPfxMsaO/aoIPPaNbpHpwCdzGBiClzhQMtEFOXKt w02VeksS1CWwTFfQPZqDzhvmBgegAceZGrXcM95mtorPVFfd5LtEQwUc2eRAwrEUgbT7pUM h+eTMp6G9QhR7h3iLWXY7BkjvLsVhFJyB+8GRvwo/eX1UO7MUGR5kWg7ztH7wKQqsf/5hFa q3ByIzDa+B/eHaMe08eZAQqDgfbJ7RwOVkUKx2ryPMmAuQO0BRgnGPbCNpOMe35gUjGCPbC rKCQR7YCuwyQB7fmRSp4PAjDjII9viQBdhz/aBAwwRjiThx2xiKG4wRDuJGCMQGLZHbGINx K5xgwbj3PeEMdmSOYALsVyRLAzbN2OMdpXuLjOOfiWKx2Z/HaBX63/6ckPrN/wDHJKLrlf1 duc8d4jI2AoPPzMiys+oVz47ysqduz/8A2khVRB27c8/MXBx3wfmOyYG3P94PT3LtzAGCSv PmZOsBKrhscTHVd+FBxgy7VrkquccQOj6QyV9MORnjvK2upe+jFX9XeHppZumFK1BCjJMUG zVPp/TrAVG5MIsttqN1527Qo5/Mx6NXQ+juNakL5HzMpiLNXaBWCFHP5lejG0WhNOpU+IGB 0010Wm7lgfE2NN2l1GpaxhgBe0bTWbt2zTLgHBmaum09Q9YoOe4grEot0yaJyQfT3dpVYaH spdF9hbgTYX1gUBUoX0mPMQ6f07attYKZ/wBoTbG3UJrr68H3L/tG0q6SnRWFsnEzG07Lrb LVpDZWSqw2aa4NpVBHYSs77MPUW6V004tBCH7RMmg6erVrW1WAw4MLqG09R1GnUY+2XCuyz VVM9QCge2C3sxA+jSm8MnGZjFtK2gDen/VwJuHSti9b0AMew+YK9KE0pV6FzniNHV2a56tI UD3V+7HAh06adqbGZSMDgTOFdpTNmnUkdowWwKWbTKG/pX5jRc1TWaT9HQLEzZn2iQeit6u 1X80dhL9Quo/6dxpVL55HxLttj6n1GpAcS6c5l2YdH6bUC53r22g9obP0un6ebLK8+77Zl0 5ItsNAFgPb5j21pdpAwqBfPKmXSXL4YFtenJrvrq/mEcLMiqrTEuxqxaV5EymIqVGSkGz4+ JbjB9UVD1CO0aZufZhdPqSoF66vcTyJx+vRrPqs4Hc9p32ntIZiKwHPicPZlvrQFuDu7RZ2 bwy3la37dKKYYDJYciVJ0EoWbd93idKaxWd4G4kdviDgMGxnPiXojl/EVz46KKkORuJkTp3 orgDcD/xOi24OcZzFbTkfaM5joWeovy0P6D032Fc7vMKdJ2sUcbg3YzeLp2RveuSY+zYdpG SfPxHQX1F+GiHSAENWMk9jKb/p4MgQn+Z8zo1BQ7SuSfMhV14K5Pgy9EZ/iMnNn6eZUVTy3 zE/gjsChG1h5nSjecoR7j2MgodiV/q+ZOhr+Is8uar6YAdhGbB/VEfpYtYqBhx/VOiGkfJB GHkXTHBGPd8ydLfvxyT9HLWlFX3eTMc9FtrcpWmPk/M7VdLnOB7/ACYX026vCqNw7mOg9+O Hr6dYXKVrtI+78wHplj2EVrjHediNGCcooB8mB9FubcgAx3k6a37uLhrOmhnIrGSO8oXRlt yBe3edq/TAWNlagHzMezpu7lEAHmZ1XSZY35cVXpz6pVew7yz9LgkjlPmb27S1IxdUwvk4l FenQsT/APaMNNKlJsVuMKJVtwCCOJt7krpc7shPGJhqhawsU/l+IGJn24Ye3xAeO448S+xT uIZcL4lYPBUjI8QK+O7f2hJynIkwf6h+0gDAcjmBF7ZbvFLEnkdvEOGK5xzFy2e3MAhsndj B+IwLYLecQKcA5HuhUnafnHaBX6tnxJDlv9MkozrkxeU3cY7ys4I9Mnt5lmoT/qCueMd5UA u0rn+8yVWEzld0baGTaDgjzEZRjAOIw2umM4xKBtXI92JbeoZQTngd5TaAQMcYmRZYv6YAY 7QN10NjfoLa1bbgcmOmntVKXpsAVW5Ge8ToZpt6fcHyu1e48yKdO6UbHbIbtDPyykp1K6p7 VA2t3hTRagWNfW42+RmXNbTbdsDEFe4kU0qWbe21e6wrG0mn1Ray8MAAeRLlF5b9QeUHG2U 6K6hmt9R22E8KJn0W0GpmXO0f0mE7qrjelK2gjax+2XJXdurO4bTK7DRdWt28gA42zJrSr9 Sjs52eBKlvYVa9dbZk+0jiLRXYtd7uRg9pelGzWWW7tyMOBJp6kVrXtYlT2ErnvsreiyzT1 lz+2YLVuTU1IzdxxMvUJW2iGWwPEDU1etpy75OOJdJM/wD2qAtRmFoG4/aZbplufSutnD/0 y26pB1BQzZXEt/ksrqW/YiWRjLPcjEpS9dORaff4j1GytQ9nLnxLaErGlb1GJbPBg/llVDn 3kxpN72r1VthvqYH3fEvTdZqMscGJb6NeoRX5c9pbVQU1DO593gR8s2zpVBSgsf8AqB4EjC x6BYgxZntLzsKuV/7vxDX7ad5+/wCJdJcvkhUYV/8A7mORIpIuypy/kRrUNm10+/yI1S1C/ eP+7jkSs77Fr3eqzjG4+Jwlw/8A60DE87p3VVLV6qy3dncO3xODuXP1orZ53zNdeLzf7PSw dqqduciL6YVt2O8YMVVSBniNlsjAzmdXg3YsZCMFVBEQZU4x3lljWIgAGcyPWzMpHbErnL9 qyj78dyYvouLCgGfzMj0rFIOciW7wrbQOfmXSddnhgim1Gww4PmNgg7RyfmZTlnHHeY21wS pPPzJrTUyuXlSa2DEf1HzCNyjZ/X8yz0rGBUHJ+ZWa7EOw9z5kdN7L7m4B93zECs2VX7vmX JTYwx2PzLv04Ne3Pu+Y1sucjCRXOVU4YdzDtsdcJ3HeZI0pC4JwfmT0dq4U4Pkxo9yfDENb bTtOCO8rCvZyhxjvMp6d/wBh/eKaSf8At8Ad5nTpM4x3oZvchwPMS2ghcqfb5mWamxkHAHc SqzTPb7lJCjuJLG8c/utZfRS9Ryg9PzNU9ddTbiv8rwJv79HYMEfZ8SizQZG5l9nxMWV68O THXlo/01TubrVBp8THv/T1e4KPS8Cbw9PsAJx/KPYTBv6LaTuAyh8TOq6zPG/LntQvqbnK+ 3+nEoor9Mlrl48ToF6HqqtzOMoewmHqOiaxlLOPb4xJpZZWmckuSVGPEr5wc9/Ezm6VrXcK UI+ILui66n7xkntiFYSK7oTxkSsqx5/qmQdBrKzhlYEyttPqKycqcwqrsOfuhTOCfOJDVYf dg7viQK4zxzjtBC77PiSTFv8ApMkDK1Vmy8gcoR3lAIKnI9vzPTbfofTswJHtI7Rz9E6PaB s4m/byeW+s4ft5a2SOVOB2liVs+AKzieoj6N0QUKUGJev0npAVwg4l9vJn+N4ft5PeGJHqI Ux2HzMummm/SE4IZROj+uul06MK6AAgeIPp7p2n1XQrbbFw6qTmZ6bvTvOXG4TP4anoqvZR cudqgczIrqWhanHILcSz6WaqyzU1WVkhSe036abSvpd5oI9M5AMmluerpqaUUao3MMH4+ZX XmzXtYV2j/QfM6GunT6n07zXtK+PmNqKNOdYl4pwR4l6WPd7600Gi0yPqLbgMYP2zL02lQb rnPGftm20tOlzbaKsE+JKa9L+ndvTOc9pelLy/0a/UdP0+xLUzgnkCZA0lK2KSfbjtMq56a aEb0iQT2loFO9W9IsD4l053kulGmorW9y5yhHAgSqpTazc/6RMtURbmfYcfHxFBqVHsaokS 6c+u7UtRQdJm05z/AMSJo6d9ZLZ44ju9R0Zb0ic9hCpV0rxWVIjUOrLSGjTprBWxJJHeMlG nQWVjkmS26tNYlbUnJH3RxZUtpHpncfMvZjeVnyWjS1JojWxyxPBlbU1LsVuXzMpAq0sGQk nsZQcKqBkJbPBiwxyu6a/T0G6tmX3r2j1Kpsd8HeJLbCl1QaosT5lqNjUEGs5l+WLbpWor2 O5X3eYtmx9P/KUh8zIDoof+Xz8Sr1CV/l14aVJbs4KIiMB7/MBWtb/UQe8jkRWZigIQl4dx Fu0Id+ITSKqBmdeXI5E8+KD/ADuob/XPQgrVh2C+4ieed/rdPUPO+Yy+Hp4PGX9nqT6UlVN fkcxl07IQV/vL1+xcdsQz0aj4/Xl4VGrniNs5j4kxLpnqpDWQoCSCv3EnzLO0kJuqxUF7So 6fLfiZPeDHMaWZWKa6BWcxmpV+DLMSYIk0dV8qxSoGIBSobMtMEujqpfSXbgwPSjptloGYM Ro6qxxpE24MZdOiDAl0niTUXry+1R09bHtIKKwMAS3EmI0dV+1J0tZGMRX0lbjBEvkjUOvL 7Yp0NRXbjiH9DTgDHAmTiQCNRr3MvtjPoqHXBHEU9O05ABXgTL2xcEGNQnJl9sR+l6R8ZQc QHpGlYDK5xM3EOJOmfS+9nPlr7OiaK0Yasf7Spvprp7c+mMza45kwY6cfpZz8s8ZNJ/lLpn q79nMCfRvSTczlOSDN7Cnc/sY6Mfo/iOX/AHVpP8o9L/8AjH+0k3MkdGP0fxHN/uq1x9v/A KiJiPZ2X9hEm3nnhAJB3kxCODIrgf8AEZTtDZ/tMX6btLfTtygf0mZf+IwygOZjfTVR/wAu XHODtM8t/Ovvcev4fHbD+iudbqiU7Ezsci3TFhXjHj5nHfRQsfqOpxwATn8zr7VsastW2Me JcfCc38wEALVuE248fMyHdTduavH4lVYJ9KxjgjxLL8jULb3HxNTw4Zd6r0xQtY+z+0s2qm naz08cxNM3vscjj4kHqfp3ZmyCeBES+f8AAkotYd69ynxLg61kOKsA9hKVDV1AsNwMtyyY3 8g9pYzkIcq5c18N4lgcBea/YZRWtq2s1jZQ9hGrW0b9zZU9pWbIlhCqQK+D2gJYKoKe7xEs 9QVFM8nsZaabvQUbst8yNdpO5bLCb0qanLEfdJsPqMhT344MfbYNQis2Wx3hetw7KX95HBl Z3PCun1UoKOu457ybmVVVq+SeIK6r/wBOyNZ7z2hVXSta7rMvngyNXW1rNYHClcnwYm671c bfdGsFgKqHywi112tdn1Pd5ErE1o537Sce6Ug2HO0e6ZHpO27+Zgyn0W2lq3ywimNhv5oXK r7oEe038r75YUdaxiz3eRFCuHDB8tBuDvdi6NwQJ5uwH+eE3n+uejMA3qj1MPieaqhX61rV zn395jLzHq9PO2X9nr6/YuO2IYFwqKB8CQ5M9D4xgMw4idoS0JoxEmRJnIgxKg9pMCTxIIB xAYYCIAxzDgSY4kPEG0xiTvJJAGIdsOJIC7ZCITJChiTGJOYZAuJAISDIO8A4gxD54g8wBt h2mTzGzBsu2ELDmGVNkKxkGCf2MHmMo5P7GD4Jn8SSYkgO4+39hFxGc/b/AOoiE/EENByTJ mQHmBwX+ItTGoPntMf6bGfpi4lse0zK/wARcmnvxML6buq/y1dWc7wpnlv5197j3fT4sT6O ydXqSW2gEzrRxSXDnE4/6Psb9XqcLnBM7JLl/Rl2Tt4kx8Nc2+oy7GNdhc4HiF9p1Ycudn+ mI11ZSqwrgfEtZ0OoSwr7fibee7VadGN9lmTs8COiNtZy3tzwI9dwFjkrhT4kT2Kzd0J7Rp LbsATWm9zkHsIW3KQXPB7CBmFSBnGQTwI1jentawZDdoQKARcRY5IPYRkxW1iu5x4kGEfLj v2kyqFvUGS3aVL3DhKmLtn4hcMKlxYctIxQacqRlj2iv7aFB+7xBDJtTUKj2EuRwY1oAtNW 8mwjgyVhQy7xl/BgtdRcQR/MxwYZ+S1IyVFWfNkNiAIgdsuT3i18VEE5sz3lhdPTVXHvELd 7H01DhfUO4+YHAW4BXO4d5Fer1VBzvkvtQagKg98qTe0LAkgOd3mJWU9NhXYd+eYarEaxsr 75K3qXcEX3GRda7IygoMWEv5jAICNrnPmV2FVANYyc8y9PQQBlyW8iEvaMbUtSu91c7sczz 2u1bfrGoj7d/eegau3T+ncyp2Xmec6N1s+q6mUYQvOeXl7eD8K9mQDYuORiHEWrHpKB2xG5 nqfAvlMfMm3MaSVNlEOOIZM5gDbDiHMkImIJMw5gCQ8wkwQBnxDCAMwYhQzziGSDMCGDEMM AYkxCZBAGDBjmNmSAAMSc5hJgECYMmJNx7Qk8QAeIRzFzmMDxAG0xkB5/Yxecx1PJ/YwlJg ySZkhRs/p/YRJY/O3PwIvEE8B5kxG4g8wOF/xFUfpwxPMwvplFb6auO0Z2nmbD/EVFbS7jM H6XVx9N3HPt2nieW/nX3eO//Gxa76Oa39bqvTXsTO0oNg0ZdlBI/pnH/R4tOr1bV9wTidZp xqBpjY33Z7SYtc3e/wCDZNhqdlA/8Y1xsGtQ4GPiAhi9dlh5+BBqFv8A4lUwPsPiacfn/ir U3Gx329vEasOUZuNvxFHrDUOeNvxDWrqrFjkGVigxYUjADDMvdmUL6igg9vxKFX0EzncCe3 xLLN6qu7kN2/EqVOTZ78HPaRcruDDc3iD0XqbJcEN2/ENFbqz5YE+ITtpWN4pfePce0BDLp xuILHsYT6h09ouPnjEcUr+hX3c+MyNb1/k1YZXUNzYRxFsdje1TAepjgywNtZFY5fHBlRBG oKt95H3SszymmVloZDg2Z7xyv8oBsepAlbJU3uyx8xc/ygCcvnvBe92dlCsmAN8W6vdqAw4 fzLCwwoH/AHIt1bPapDgMO8VJe5PaHOz7/MUAhSyD3eYSmbD6bAsO8rS1irBeGB5kdJF2XF IKKN2eY72AMuxRnHMpdnapVrPOeY11gqZAvJPeXbHTuqbnRBcVXPt908907I/1XVsGE3z0D X3V16e4oOdvM860Dh/qWl8YUvzOeXl7OH8Mns9e30129sR8RathpXb2xLARPU+BfIdpIZOJ WQh7doeJMiAMQRuPMBxAkknEnAgQCAxuIMQBDCJDiAvmEAScQ8QFMBjSZEGy8wgwwZAgSST IJkGIEIxBiMYBiFDBkPaMJOITZJI0AhQhQnJ/Yw+JExz+xg+CyQ5kgMwGF/YQYxGcD2/sIu ISJiKcCNFYcwscf/iEoPS84mn+m8/5dtw39J4m5/xBB/hJ+JpvpoIfp60Z/mbZ5c/yfc9P/ wBPGP8AR4f9fqSjYOTxOvQW/pWcn3DxON+kFLdR1ADYbJnY2VtVpGY2ZceJMfDXN+f+Ctyl VrNtb4kvFx1tTh+Mdoi1rZXU9j5b4l7Vq2oTD8/E053tf8igsWx3DbvkSVM3psd2c+IErCX P6b5z9wg0yJh8WZ55/ErN1oHRqqwytuyZda7rWm3nPf8AErIrUYFm4Eyy3ZWi7bAc9/xCXv YQIRcFL53Rq0eu91V84lapWtwZbd2ZfXTWlzlLdzN3/ERMqoJcVW7zzniMwI0aq579jFNe2 q0M+QT3jsqfoVV3yPmGrZ2/uUEC5E3Z47xgc6lkJ8d5FrTKLnjH3QZRdS1R7Y++E7DWyrU6 l8sfMntSlNrBmJ5MWuuhdO/uyT5hrrqTTDa2TnvBdLHdNygff8yWCv1AA3u8yYRsDGCPMFl VTWqQ2GErE0WgVpa4U5bzASjbtvDA8xlFPqME4byYE9Fg2DgjvI1vvtNwakGrgg8mM3p2BS o9w7yu0V20ham24PP5lzPVhFrGD5MFYXVVrbSOQMHbzPPtEo/zDQQfbvnofWyh0lgr4O3kz zvQJjr9DE5G/kTGX5PXwfy69n0+PQTHxHI5i0AGhCvAxLMT1R+fyveoIZMQ7ZWAxJiTEIEA QYjYzDiDZMSYjFfzBiDZSMQAmOQMQACF2gMmYccSECABzDABCBAEGISJPECQQ4kgDEmIZIE zBCRJiAD+JIcCHjzBsskIAhxAUiFOM/sZNsZR3/YwW9leR8SRsj4kgF/6f2EQk9pY4+39pW cwRO0BkyZDzI05H/ED/wDtJmi+m7K16HcuPftPM33+IFbHoxbxmaP6dHpdAtymWK955s/zf b9N/wBPGN9HbR1HUFj7snE7BvSs075b3zj/AKPGdfqcLubJnWWbv0dhFeG+ZMfDfLP3/wCA /lLXWoOWhZVXX1bX9x8SpW9LTUt6eXlrNnU1v6fvMrN3/wCVpWsXv6T+7+qJo6qjXYa2zz7 obPbaWRfcfuEFT+lSzVV9z7hL8uffp7GNVK15rO455htSsIuznd3ldR3Z9Nf3j2bgilBkZ5 he+/IbaKLURPdnv+JZX6C6pxW2c95j3XejfWEq3A9zDVbt1rBachu5jZcbZv8AoGV9K8Fvb nvMg+h+gQE+0+ZjFivqotW6snk/EvBB0i1mv2fMQynhYHqS6tBzVjvA7Idcatv8sj7pUbhV qa6RVlCO8p6h1SrQWkOo2Y4Mu2Zhbe30zBVpqqWVmAX5zMJuudL01RpLjI8ziuo9c13UtSa KQUQnjEy6fpLU6ikPexBPMx1fUeicEk/fk3Vn1hpGYUIvn7pu67abq6rfkf7zntJ9J01bGd ckd50GFUVVivaqDiWb+XPknHNTAyGk2sV7wVmuxH9m3H/MdLh6jfyAMefmLVYbEcsm3BmnH urf0rKAANmD3+Zbc1X8sAY//wCys2rdSAa9mD/vLrbSwRBRkjziFu9sHrViHTWbVxhf9557 05i3X6LCMDf2ne9duc6ewNVs2rOA6c5brVFg8P2nPL8ns4J/pva9OwbToRwMSyVaVt+lrbG MjtLsT1zw/O5flUhxIIeZWAhxJ2kzKJJnHeLzmEEnvIaHMEIWTbAEGI2MScQBiTxDJmULiQ QyYxIoZghkgSCSSAewkzIJIEzxADGxxBjmBMQQ4OIMGBIQYuPzCBiFHMKHv+xi7TiRQef2M Im6SJgyQuotb+n9hB2hYfb/AOoiwkSQyZyYIVy/18Cegn95zn03bb/BLq9oK7TzOo+uVDfT 7ZnJfS1v/Q6iktwEM83J+b7XpO/p/wDlT9IeqOo6kVfdkzrmOpTQWbgC2Jyf0khs6nqUV9p yeZ1tunZNHaDdk475mcfDtzWdev7Kks1A0dJSsM3nMvd9R+oqK1jce8prYpoqV3gH5mTuIv rHqL++ZqOWX9vtLS7X5UAMO4hpNprchBx3EqsYvrfbYox357y5D7Wb1Bgd+Y+WbNYxVWbrE PoKAM+6Jq11VYT0ACpPuhpsNis9ThUB5j6hXspQ1WjAPPMfC+MgrNz6hQKxsHcy+h3OsdUQ bPJlVbZuAVgB5lmksV9VaisAJYzn4vb4RAwNy4BQnkwuSmnCqAU+ZWtJSu/NnsJ+YRtTRAl spCdtl1F1lBB9MFAuczgOr63UdW1rquQEPad5qy1icH+Xsnngvt0vWXG0bWbE55vX6eTW/l 0X0p06sI11oVnA4B8TqKrHanay4UdjOO6XXevXGFbkVEZPxO0AQ6YBjgfM1h4c/UT93crWW MAMAL8wuzWFQwAC9vzE2bwu5sKO35i34e1EZsfE04STZqLbTawsQADt+YtTXMtm5QMHj8y2 tR6m12HA4laj2WFm5B4g7Blr9OGsUIVPH5mUdTcqqBWMgcGYiOLtJutO0q3AmS4N3pkHG2I zlJvVjTfUGovfTWb1A9s4Tpgz1ih+x39p2/WcmzUOxPCcCcP0zJ61RZ5D9pyv5PocU1x6e1 6Ri2lQkY47S7Mp0rFtKjEYOO0u8z2Tw/N5flRzDmCHnxNMJmGLiTmQGTOIBxJnPEA5k3GAQ ygEyAwEQjiQHMGeYcSESgQ9/EGIcyAZxJn5kJggSGCCFMSJAeYMcQQGJzIIuTCINDmTMhEH iEA8wiCQGFEkwqe/7GAyL5/YwfBcySZkhVj/ANP7RTGf+n9hF5hmFPBgJhMhhpz/ANZ7W6C 27tON+l6abab0BIcrgTsPrc46C3PGZxH0pqqdPrj6zBU+TPNyfm+36P8A6e6W9HpXpnUb11 ZKBicNN6/UOnWaV6fX/vmavrFuj1/UPS9QBf8AUJit0rRFbAupAZRwc95z8dnrsmWsq3f6r p92mpq9fGzvzDZqumW3oq3kbO5zOfq6XpH0uf1W2z95SnTKHsC/qgMdzmTa+3Pt0j6rplmp 9l5G3uc95bp+pdLtV1FxG3vk95y9PTNNbqjX+qCgec95YnTdGWYDUgBTzz3l2l45e23Q19Q 6U9TAW7QDzzDZ1Ppa6VDXcQAeRmc+Ol6CzLrqQoXxnvMQaPTXMXF2EX+nPeOo9ub81138Y6 YpS9bePIzG0/Vuk122akW+1vGZyX6LRhks9X2E8rmZSdM6aWNn6jFY/pzHVUvDjrzXRV9e6 Y1FztZ7T2GYB1vpaaME2ZU+MzmqtP0w+pY74Rey57xtTpelroTalmSey5jqqezj/V01nXem oK2LZqYYxOR+prNP/Elt0n/bIzxH01GiFAe6zK/6cwa09OVdy+5ccCS5bbw45hdxvPpdqba WtuYYA4+ZtNR1jQU6Ypc2B/TON+nuo1dP1bPqMmp+APibrqrdK1GnFnz2mpdRjLjmWffbYH 6j6alNaO3b8y6/6h6QDUzNk+OZzBo6XXWjW+4t2l36To+V3Nnd257R1VLwYf1dH/GemHVLm 3lhxzJV1bpwrtNty5zxzOWoo6ZXrClzkqftOe0vbR9GpZhZYW3dsHtHVS8OPju3qdY6elP8 21c7uADMxus9P3Vt6y5PYAzkTR0WsAOxYk8c9pkGnodb1u1hZwcjntEyqZcONvyzuvdV0os sT+t14E5Lpy7er0MeH35Am+6o/Srn9RTutUe0iaLRZbrNNhPv3cCZt7u2GOsNPZ9IxOlrLD BIl+RMfRljpKy3fEvE9s8PzGf5UwMMXdzGmnNJMiTPMh7QBxJxJiQiBOIciDmSBCYRiDEkA yZzBmAmAxxBmDMkKnEmZMySCQcSQQqbuZDB3kBhdCI2eIsKiEoyeJCQIIQDgGSAiQmGhkXg n9jB4zCh5P7GD4CSDcJJBcw+39okd/6f2i4GJWYHEnEmICIVzv1uE/gLFu2ZwPSugv1bT2X VvsSsZ/ed39dui9AIbtmc99Hox6ZqCDhChnm5JvN9r0mVx9NbPtz/AErpbdX1r6ZbCnpnGc 95vrPoS7GRqjj95g/SwC9a1Csce4zusZU7rcDxM44yx35+XPDLtXJ/5BtZQf1eP7wf5CdrA DqtuPz3nWvU2xD6vEtNaFl9SzB8TfRHn/iOT7/+nHP9A3Mpf9SV2/nvMY/Rlp7XkEeM953W co6u+Mdpgn3X8NgjtJcY3hz8l3uuRX6L1DE2eqQB4z3jV/R9rAWG7Zg9szr1aw1MWOGHYSl X/kBnPuzwJnpjp72dczd9GWixLPW4bxmWD6MZr/8AukAeMzotc9lQ09mfuPaZI3fqA3yO0v TNs+9nre3KUfSAua0+pwnjMNv0gKdP628tz9uZ0mmXbbqHRs88rHtdhpi6jcc/bHTNLebPq 7VzDfSIBS31Dhh9mY/+UEFnJ4PidHazKa3K+4j7YQ7Lqg7c5Hb4jph73Jp5513ot3R33n3V ntibHoXQm1+lNttmVxwue06bqejr1umuSz3YUkD4nE9L65f0Wy6lgXViQB8TNkldsc8s8O3 k/WOnfoLkBfcpPaUaHp1uu1gSvJU+fiVarWW6u3fY24HsPiZPSeoP0y/dnIaYdu+v6t3T9J rXaVuu3k9ue0X/ACiai7G02A9hntNc31HqF1bNkkHtL+n/AFHqAz1W8ljkN8TXZz1yfbLo+ kQqFrWLbjx+Jc/0UoK+48/mZnTvqbS2D9PdgPnvNvdqQ/pqlg5PE1JjY4Z8nNjlpzPU/pir R6Z2TIYLnM5bpoYdUpGfeGnp/UdO+q076ZSGdlwDPN26df03rdensbD7uGkymq6cHJc8e/l 7JoVP6Ovd3xMjAmL07cOn1Bjk47zIPeeueH53P86OBmGAQysDAOYDzIJQ0kEBMIeDiQQGAc CSAQ94E2iBgBDAYAAEJGe0EMigBJj8ySQAYMRoMwoASYhEkCYxAO8MkCcSSSeICybRCRgQZ hRxmRQOf2Mki45/YwExJBmSRpew+39oIXPC/sIARK5zwkm3MBfBkzA5n68Wv+AN6nac99Hg npd+DhNhxOh+vSv8AYuMjM5/6PGelag5wmwzz5/m+16b/pb/AHYH016adYuDHJLGd2iV+mQ 4yPE4H6XYHrt3GRuM9AI3qVYAce2Z42/VflEOCqKVwB2hb0rHHq+3HaQIRWu88+Ith3kCwc jtOjyfIj03zv4x2/MxbVrNu44VgOBLlXcrb+CO0w3ozYS7+/wJK68cm/KypDZlnbBHYQXJU UDE+8dhFq07CtrLHw3gStQrVEk+/PEy7a77lNq1YjTu/OD2l5B/Wo+7g+JRegKUmx8MDwPm WtU36hLQ3I/phm+P8ppwE1WoYd89ozgCktW3uJ7SnTKv6m+wtlieRHtwaCaj7s8x8Fn7v8G vqYJXbuy3xAqquqDls5HaTUApVWQ2XPcQErXq1fuxHaEm7P8AJkRFsdidwYdpxH1N0dtNed XUuUc9vidrlBc/PJHb4mL1HTrd0u1W5AHBks3HXjzuOW3myEq34Mt2Mpx927z8Sp62ptKqd wzCHdGwDnM5PeIrdG29yfMZEsS0DdyfMIyDtznd5+I1aKtmx37+YGz6T0oavqSoWx5zmdXr fp+xa0SvVkHwQe04OnUami4+i7ZHZhN3pPq7U01Lp713YPLmaxs+XDkx5LZcb2bazp/U+l2 qU1LWlvJPaaDqi22dZqW18uT9023V/qOjWUUpp7iHB95nM9R1Ru1J2OTt7PGWvheKZa3lO7 1zpeqor0NOna4GzHzNjjmeFr1DWoQV1L5U98z0/wCiuuXdW0Gy/lquN3zO+HJvs+T6r0d45 eSV0wjRfMOZ2fNQjMmJMw5lRMQYk3SZgHGIOZMnEmTAHMI/MnaTxCjJJBCJJ4k79pORAGII ckwZkVMEmSEmTEKg7QQxWMAEwiKO8eFqY8yCAmTMIJ5gAxJmTOBAmIVHfPwYuYVySf2MBJJ MfmSGlth4X9hEHHMsfBC/tEhmeCkZOYcQ5EmYVzX126p9PsXGRmc99HIx6ZqGz7ChwJ0v1s AegNld05n6Sz/D7wD9y4Czz5/m+x6Xv6W/3a/6aATrdwfgFjjE7wgKhy+RjicVodG3RdVZr NX7q3Y4A7ibH/NXTKi4s3nd2mMbp6ObC52WOj2syJl85lhCraqWNye05kfV/Tq61U7ifEuH 1V0slWcksRxN9Uee8Of06BKh7zY3btMDVvTXZySX8TW0/VnTVLpYW3E8Su36n6U1mwglvBk uUsaw485l3lbqoL6DF2yxHAmMhr9BlbPq54mr0/1T01WZW3b/ABGX6l6bsPH8yTcdOjKW9m wvtStKBZkvmXXENrKWVmA8iaa36o6deak2+5TzL7fqzpg1VewcL3jcLhl27fbbadqjqbyo7 d4XNNunYVZD5mop+q+l1X2so5eVv9XdMrqf0h7yeZdxj289+L8NnrGVaqwCS3GZfVZUNWoK k+3vNJb9W9NsoTYuXHeXV/VnThYLSP5YGDJubauGfTrX22Yu0/6uxQCWxFZhZobkH2kGapP qvpCXvYBywi1a/wDien1H8P8AtA5jZOO/P9PLjNVWadW9anKk95UUKMADkHuZZbWw1DAtyT zAa9h2hsqe5nJ70FZDBVbIPmQoFYoWyPmFUCuEDZU+Yr1gW7A2QfMDofpkaYE12hWDeTNx1 P6Z0Nla4yC57icZork0epVi5Kg5OJ2LfWnTzTXWq529yZrHWu7z8szmUuLQ9W+l7eljcmTW R3mkUAk1j/edz1T6s6fq+ntSqEllwCZxWlVG1qoTwW7yZSS9m+LLPLH981Qp0Oo1No09VTF mPBxPVPpHoR6NoP5n3uMmZnRum6SrQU2LUhbH3Ym14no4+PXd8n1fq+uXjk7DCDxFDZ8Qg4 nZ8yiYuI2ZMiAMQ8QwZlRAJIcyQAYe0mZIEgIh3SZgSAybocwFJ+IBzGOJMyKEkOeZMiADA Y2RFJggYzDiDMOYUCPEgEgGTGEBPMMJ/EPEGy8YhTPP7GQ9oUxz+xg+FeTJH4kg2Lf0/sIp EdwML+0SCFxzII3EBhWi+sLPT6E7bczjPpW/02ssPb4nZfWVy19CbIyT4nl9Osu02fSOA3c Ty8t/c+56Gb4NX7dFrtW3UdUmnoG7LYMzbPpKrbucAnHH4nKafXXdP1AuTksZt2+sb6wQyk lh3nOa+XrymfbobYfR+lCIzjkyx/pLRV2qhQkt2PxNN/nC5axXYpLHsZH+sdUuEKEsexmt4 ufRzfbcD6T0alvUXcw7ETW6r6TPuNJwx7ZmI/1ZrN3pqp3GYtv1H1T1AMkSW4tY48svetjp fpC7YwtINvgxbvpHUekRW49T5mDX9SdTS0ruOcRD9RdVZyiOcnzH7WtcjYr9IWLRXub+ax5 Mvv8ApOqm6irku/eaj+PdYrAVySR2MLdc6xdcljAl1+2Oxrk+27T6Ppe50UHcso1f0eiUMa z7s8zXVfUHWfVdkyX/AKpWev8AV3VgWI55j9prl35Z7/R9qadTWfu7yy36PfatNT84y0138 f6y1QCZwPMROt9ZazdWxNnkR2Ncn22+m+j67SwOfaOZj2Lf9Nu36f8A7NnDTFq6z1zcwrzv P3CUazqOo1FPo6g+4d8ydvhZMrf3eGFq7Vtva2vs3eU5zgKfae8b01A9hyvmQhOAh9vmR0M ECkKGyp8wMqh9oOV+YQqBxhvb5kxWGwDlYC7E9RVzlCeTOnX6d0d3T0ur7HuZzOa/tH2fM2 Gn6jr6tOKa8/pzwDEZu/hseudHq0fS62rYFD5E5/Shf1aKThc95nX3656vQ1Csae4JmBU6J eob7QYq47+XtXRsDpFAU5GO8zJr+gWLZ0WgoPbjibET3Y+I/L8v8zL+6ZhgxDK5IZMyYHzI B+YAzDniV6i+rTpmxwvxOF+ovrcaVm0+nOWPGRM5ZzF6OD0+fNf2u3/WUGz0w4LfEuJx3nH fTpC6H+IXXerc3KrntNhq7+oa/SF9O3pN8GZmfZ2z9LJlqXt910IYHscxs8TmelHUaCsvr9 WCe+0mZml+qNDq7vRrYFwcYEszny5Z+mzlvT3jdd4MQjBAPzIZ0eYMyQiTiQCCPgQYEGwzJ xCRFIgHMBhxmTEAYkIxDJAXzDJj4khS5OY2cyHBgxAMK8k/sYBCg5J/BgJs/MkOPzJC7F/t U/8AiIuDLHB9v7RMGEl7FgPeMQYpBzI1HNfXGV6MXXk/E4z6a0FOsF72jJC5A+J231qCOjM yjJ+Jyf0fZXu1CnhinM82f5vteltnp7Y1OipRuqCq3lS+J19nROmqXO0NtGf2nJ0I1fXQK/ f/ADJ3FV2TbWafcV5mcdPTy3KWaYadG6a1SWMo57TIbpnTK7FBpDZH3Y7QHeq1otQK57/Ey 96qQnphgR3zNTTjlb9tFpNN0uvX2LZhzng47TIuHSRb6bVDk/diNXVpqtTYWpBJPeVWa/Re uKTp8nPfEy7XG2/K4dO6TuZjtzt7yqrS9KGmcIgLD+rEyMaZQylOCveU6e/S16WygU5P+qE 1f6lvq6eNNQeCxbniZVmm6f8AqtOUKg+RiYesOnGi09grwVaZd9mmsu0rrXtYwl3/AF+VlG n6fXrLmCD88Sq+jpV2nsNaheeTiXo9R1No9L95jNdptRpra0p2bTzKzJdzz8BrK9DR0xHRQ AO5x3mv/X6Gi5dQmnG0Dk/MzOrBNV0QaelMN4nH3dL6sv8AKKttx2ma68c7Xbc3dXXqWpz0 6gI3Y8Sm7oDXq92otFbAZP5mB0/p3VKLPU09ZBXkzN1Wh63rj6m0hexEnl07YzW2r0KU19Q rR23U5w35m0650fTIn6rSNiruQJqrtLboNSj3JtUHkfM7HSPRrOlkrUCmOREMu124cCs4x9 vmFginj7JkdR0o0+qORsrJ4Ex22Fxg+yRsBsJ2/wBBnQ9NuoTR10XAenuzmaPT1JZcR/RiX aa5V1gR+acwjtNfptO3TjaAGrC8Tg99VusCldqbpvtb11FU6Nf+zjgzQXbAQ69iZazhLJ3e ydE9OrolG04XEt1nUdPpa82WhQfM4Xpn1TZZp6OnUoWGMFviY3UbGr123WagmsnhZ293U7P mT0NyztyruKepG5hh/aex+YbusVVWit3x+ZzOh03rhXGqKoPtE3DU9O09X/V2bmI9rfmJlb DPg48b37/2dDVattYcHIjhlbsw/wB5ynTepamiy3Tn3VEexjNa9HVH1DWWa01Ix9ozN+52c P4K3Kzej/VfWbqNU2nCF8/biajo/Qq+q2tqNcvpFeSD5jda09VaLZZrN96cgZ7zSanrOrdF C2FGHfE89vfdfWww1xzHG6d8+r6N0fTfy3G9R9me85vqX1lqL226NCn7CaWxanFd1lxezyM zKq1tNThadOLHx2i5WpjwY43d73+rE1fUeqXt6lzt/vG6JrF6Zr/1lhJz3GZj6vVXW3kuu0 f6ZjKDfqEUAnJxgTO3fU1p7X0Xq9XVtGttf+02M0/0zoV0fSKwE2sRNvPbjbqbfmOeYzksx 8DJJCe004hmTMmOYcQBmKTGPEGMwqZk5kxJAnaTvJ3gwYBxIRIIYCySGSFSMnc/sYnMK5yf 2MImPzJE90kLpac5H7CDMZ/6f2iZxDMTMBMhOYCIa00H1hx0dmHJnC/S2nWzU3tvIO3nE73 6uJXoTlRkzh/o8ot+pzySpzPNyfm+36S3+HumDURX9Q1ipsj1OTOv6ibdKbXpbcbF5/E4i5 GTq+2hssznE6EJrUY1Mxd2Hu/E5S9nsyx3lK2Wk0ep/h4Y3Emz/iYt3TNVp9VU/wCrYofu5 my0r/ptGKrn4Pn4lPU6lfTL6d2V8kGavhyxt6tUmnr1Om1Rr2C2qznefEOsU5FdemXOfvip qrA1VOnO5Me5jJqrNVbipCo5+7MLq73UU6ne1LVDbt4aUaazWJo76jpVPfDy02ahtUdMCNo T7pNOuo/SX1O4xg+7Mi3vGPS+st0FSWUDarcH5mbrmta/RKtIUjvMepNS3TqtOHAUNw2Y+q fUrrNJS3jsfmVmz/22VQf9TZhBkTH323UXAadU2nk/MrFurs19iLxt8yObn0doRtpU8y7Tp +f7Bqr7v4cv8kIwbg/MuOp1Nl1anTrkJ/vMbUmy/p1bM2NrD+8tssvbVVkuECp895Nr0/8A sadTqxqLDXQvA5ErW7qVhZ9gVB4h0Vj26y19+CB2zMay283swswi/wBOY32amP7r2jXfWAL 6Kix1CknmWfTupst6ayVKMLLut6ZupdK9fxUM4nN9E1TrrkRXKVk+4SXy3jP26b76o6ex0t OrIAVRyJyZcMQwGFnd6/TDqVO1bcoo+3M4fVUmjUMpHtUyVcN61RTUGltyrlTH3Ix9Q8fiU buxx7ZGY7gxHtkdDswezLD2wMck5Ht8QhvcGI9sDW+85HB7QNt0DqOl0Ds164z2Mytfr+n6 uz1HbcPBnN7jn3L7fEgHfcOPEJrvt1Wl69pNHpzt9zD7RKNR9Xvcvu0qsB2nOjGDuH7Rqq9 wJs4HiXdZuGNu2z1f1FrNSAwzVjsBMOzqvULV/mXscdpju+V58dou8lRu4PiTbWoZ9Tdcwa 1izD5iuWLBj3+JMknLD3eJCthOdrbvAxCnIbcHI5+IUtsrtFiHDCAU6hhu9N8jxiZ2k6Frt WVs2FRnnMIw7Xu1doKVkueOB3nc/Rv0hsxrtevv7hTN30LoPTaKq7AEstA9w/M6AYXgDA+J 3w4/mvleq9Z5wwOuFUKowB4kJgzJPQ+SbvJnEAk/eEHMG45kkgEmTMEkAwSSQJnEOcwSGAc yZigmSDQmDMhiyNQcxkJ5/YxRiMvBOPgwlLzJBkyQq1zjb+wixmxhf2EA7SsTwnGIpPxCRF IxDUab6rJ/gb4GZ5x0C01ai9afuYYOZ6T9UMy9FcqM8TzDpICa1yp4J908vL+T7voO/Dr+q u2s069fSbNu7I/edZ03ca7mu5t2+4/E5q0VjrdQqPtLcmdXQFpvuRXBVl5M5x68720xtGU1 CWqzEoPJ8QW6dadtVdhap+5Jisq6bR6gV2Ao3fEuVEt0FG1xtA5MfCf9y9KatMVCnK47zHs FLNkWMFz3zC4/npWj+wjkyttMCfTZxtznMLP7rFCHXGssdpX7o4pr/S3VbyOD7oPUq/UinH AH3Rz6V2nvTcNoXxKzfG1VaI3Tql9XARu+e8s1jq+s0XPnvMOrT139IRFs2hW7zI1NY3aGs N5+6Vmyf+WzrVG1tg3YI/5mLlNRTeu/ARucTIFdZ1LAHDKO/wAzGFVFOm1Fi5GTyPmVief8 K9Siv05CrEBWH942r0lV99Lm4phRxnvKLrU1HTFZQUCsOD5lmqWrUaihhkbVEnw3Jer/ACG ippHUrCHIIHI+Yx0tD2PYrn8iKtQOve0dgvYRqQlrNYDtA7rI1872uIqHTrdp9uPt+ZwlFt dPWPUdStQPIneJVU6mzB2D+mcV12sVa4ui4Vj2kq4ea6avX9NqtSz1DtYdszn/AKjbSfrQ2 l5V+TNTZa42nJxAS+4O3I+I21MdXZskcsPZ8QM3uDY9vxD7mYMft+JcNPs222sDWfEjajcx fP8ATISd/uHt8TOavT12q+coe4mNrWQ34pGF8QKlR2fBUkeI6aXVu5HpNt8cTN0fUKKMLbX lh5llnX7VtIrRQvjiBiUdI1upYrsKfGRNrpfpy6tdmpuTntzNdb9Qa58glV+MTBfqGqtB33 t/vKnd0g+mdOqlr9QmfGDKG0PSqv8A6izLDtgzn0s1N3Hqux/eWpotbaP+1YzQkl+W7sboV deck2L9sH8V6elYcVg2Can+D6wJvtrZT8EQ/wAMY17zYqsPBkWNq/1Ei17q6U3/ABiVH6q1 xHtVV47Ca23RChFc2BmPgSDSG5c0glh4EbNSt99Pa3rFmv8A1GmsLAn3KTPT9LqfVoDP9+P cJ4zpOo6vpDZpO1j3Bm2p+rtfpwGNgJPcTphn0vH6n03vXcenWa+us9s/gTA1vW2oRmVCce JzXT/rPQjm9Cbj/tNxR1DT67LV7WLdx8Tp178V5J6aYX92O4wb/ri2qvK0tkecTZ/T31Zpu s5rZgLR4i26DQtpnWwJ7xzx2nE3Nouidcps0bEqG9wBmerLG967ezw8uNmOOq9aziTOZRot Quq0ddwHDDMvnofGs1dVDBkCGSVEMgMkBzAbIgyCYOYv7QSGJkEAkGYUTzBxJ5kwYExGXu3 7GLChwzfsZClyZI24SQLHx7f2ikxnGdv7RcSsQMZkxxJATCtR9U2GrorsozxPLek2Kutchc gnmeo/VIJ6I+34nlnT8rq2FI3En3fieXl/J979P/k/8rbmr/jNXpjCFuZ0+lbT/qrlCnbt5 PxOWuxX1aoqM88zpNPqCltuKNyOvP4nOPXnOytG0a06hE96eTMlV09XT6zWCUM11bLRptSK qCyN3PxHOterRU405NY7mDXdsFSixkQe1SO8of0RqBQbMjP3Sp9ZY1le3TH0yJQtoNmWoIG 7vCzbZ2tSt5rC+0L90x9LqtKab1IKnB7+ZNRriNQK/wBKSm3gymu5XS0NoiCB3hNdj6ayi3 Q+k38tc8E+ZbqbaxqNFWAQqn7vmYi6karQ+k+mNYU8N8x31jk6Wp9KcIeG+ZYmU23FV1b6y xSMAdj8wu1NmntzxtPb5mIl9lupIOlKAdvzJ69q0Wu+kPtPA+Zdsanakvsru6YGFe3a44+Z fa1frUnG0BRx8zEv1VlvSfU9DYQ32/MGovu1Rot9A1lQOPmT4WT93+WfTqaBqXO37R2+ZgV a5dTrLXSoqF/p+ZZS9j6trDpiCF7fMpq1Vn6l3XSFSPGO8LJN7bbTais0mxl2/wDjOT+pky /roOD4+Ju7bdTZWbU05yf6ZreoJdb06x7KSpHeS1rHGS7cuzMyg+IDY2RntHpqe5gqckntN 9pfpq1dQrXDcGXO2RvbQMWwDj2x8WAAnJU9hOmToho01tllW8A8D4mj1NygCvZtw0G9sXbY r5fOD2EVgyvzyPEsusLWgnkESuxWXuc57QpQCW5/tLtLozqbNrOFbPErRNv3tkntH07ijUi x2yPiB2Og+jKP06vqWDFu0y3+jun1Ll68/E0ul+qbNPWRad4H2/iYep+rNdcrKLMHPtm94v Ncea3y3N2i6T0ivc+31BztmDf9W6ZBjS0BXHY4nO36izWubNRYWf5zKgiFe/umdu0x+2x1X 1BrdV97Lz4EwXtazl2O6VhB5Pug24ySfdI1JrwtG3aSWJb4ltGqfS/zKThvgzFI4yDzDuXH f3Qq6yw6mws7e894jIFTIOWiZXPt5aNkZGO/mBFGGz3MzdN1TU6Czdp7Dz3mN7UIZTnPcSW JXuV6279xCM6/r2vsyPVJDd+Zrt7C4OWLEnuY7YD+0ZHmIwAfC9jA9f8ApLVjVdJQGwMVGO PE3s89/wAOr2UWVAkqTPQfM9fHd4vz/rMOjmv9RkgJgnR5DjvJxBmDMIJ7RcQwQowxe8PaB CPiGAiTEA4EgHJ/YwYhUfd+xgJtX5kkwJIVcw+39oMZhcn2/tBmGJ4DEhEJOYpMK1X1IjN0 ezaPBnlGgI/WOEfZ7uTPWuvEnpVmP9JnkOn9NtY65wu7kzy8v5Pu/p9/0r/dkWBU6xStZ3j dyZ0+nN66uxakDIy+78TlbDUnU60qY7CeWnR0aUtY7Jq2WvbyZzj2Z+CFrF02qrpUFP6jKt WmsPTKCi4pHcyvS1i39UE1B9Jfu/My7aV/QVr+pPpnxB8lazUi/TqoxVt5ifz7HJA/lBo91 HpNU3rk14krqBrL+sQme0NTwP6jV/xALZUPTC8TKR9U1VpNYCY+6YiU2ajV++4rWBwZetDM moD6oitV4HzEZy7RUzvd0rBAUKeD8xrLL3TQgqMZ4Mx6aK/4SXt1JAzwJkHTezQ/zztJ4lZ tjZ7tSdTtZQOOJj6c61k1HrnsfaJfdpf+qXdqiDjjmUDR2Mlps1BUDt+ZWJYxLv1T6AvZ7c PwPmNrE1l2oofOxVUcfMTUUuell2uPtfgS6yrd6LeuftHEjpPK4Lq7LdwbaQP94aVtDM9jA P8AESilm1Tr653BeBMevTg6h3u1LCwf0wm++l19escF6rdp/wBMxrtPqr9E6O+WI5Ett0lj +6rUHJ7CYN5bSBh+oLXH+mRuOcoZtD1EN3KnGJ2Gne63qFTi7IZPt+Jy3U9I2jtruJy1hyR 8TeU+kbaXrvw2zkCIuU2ztTe2hquVr97tn2TlF0R1jWXGz3A52zeL0ldULdWNSzsM8TnmW/ TF7FOAWxFMdKWU1Pyc5OMQ2JtOS2c+IzAYVs5Jlbja/fOZGgUYOTzntFIAb3Hv2liW+kGTZ u3efiGyhqlHqDO7tAqK44zkGKVXG0nn5l1FW9vTJ5PYxzpEosKXtgnkGBQqKF2lvdIKwO59 0ZQi5UnJ8GDABI7n5gKD7yrfd4kbaFKk++HCjv8Ad8xWKlv/AC+ZQFb24Iw0eil9TYK6Ky1 n7S3p+l/iOvr0qZ3Me4nq3QfpbR9KqV2QPbjkmaxxuVcObnx4ZuvKNRQ+ktFdle1/MfT6Z9 ZqBVp1yxnQf4gVCvrKFEC8eJpekawabqNTr7fcMmZs1dN4Z9eEyidQ6ZqumkC6oqD5mECFI wP3nVfWfVU1vp0U4OFBJnKgjAAH7xe1XC24y1cO/sGR5ikhW9oyPMldgRgAPae8V2zYSg9s jbqPoPVmrqwpzhG7z1M8nI7Txr6UtCfUFQY7UPmexKwKDacjxPRxeHxv1DH98psQgRQTmNm dnzRxJjEkEqDiTbJmGApHEA5jGKeO0iwcYkByYMwiVBIkTkt+xg8Rk8n8GE+CYkgz+ZIVe/ Zf2lfmWO3b9omYZngDFMfMENRreuAt0q3H+kzx6sqdcxxwH5nsnXVz0q3Bx7TPHKyv69j4D 8j5nm5vL7f6ff8ATrK1DVN1Ktq1wg7ib/R20WWOwyEA5Wc/q7lbqSWVptVe6/M3Wi1K77Lx Vjj7cTi+hVdVlCjVFVKofAkt12mbQoqhsCDT6z1KtSxo/tiV6nWVJpKyKP3GIIzL3oApsct 6e3tE0+s0S5WwttJ4ERtd6wrD0/ywO2IlV9JPqpRkA4wRCa7Mh9TpDq+Sy144jLqtH6VwsL ZK4UTH1OrH60N6AwV7Yl2msrFNosoySOOO0qauldD6WjpR9fJ3H2iW3W6cLoyWYYPaULbt0 ROop3KD7cCXPqFYaVjQcZ44gsZjajT2awGwvx2hTqOlKW12b92fbxGu1YGpQHTckccTF02q ONQW0wNufbxKxZdFu1FQ6aUYNvL8CXajV6bdQMEMAOJVZc79KJspAv38cRtReKjQ19I9YgY AEfCzysXX6ROos/uD7e2IVu0dzM7BvVPjEgYPri5oAs28cRE1N4sYLp1Ng/EEl+BbV004xu 3/ABiYF76cl78E3E8AiZp1T7Gts0/80eMTFtstsp9aukCz4xMtxT17T+t06rUoPco5E1308 u/XhrGLcdp0PUxbb0LGzDkc4nK9Kuv0uuD0Dc/YiVJ4dVpjRpNXbZUGYMCCngTl+pkNqGFT e0tkj4m/v6hqdHU1i1KXsGCMTm7tNeWNoUksckDxCyau1LLsIwcmKw2ng5J7yemRZjPHmM1 QRhtOcyNMnQX16ViLEDhvJ8RdXaLbdufae34mOU2vgHOe8rBO8qe3zAyazXUpTdkn+r4ld7 gsAW3/AJMUpWw2q3fzFWpVJXOfzAUjHGcmMuzZtJ5+ZK0AJDGQJXyM/wB4AGxVIJ5+Zdoen 3dStFOnTLZ7xNJordfqV01ClmY9xPUvpb6ZHR9N/OUG1h3+JvHG5Vw5ubHix3fKn6Z+kKek hdRcA13z8TqhkmQDCgfEgOJ6ZjI+Fy8uXJlvJ5v/AIiaZxr0tzxiccjKcbeCPM77/EOklRZ zxOABX0+ODPLn+Vfd9N/JxXWXGxsjnHeKCG5A7d4FcFfaMEd4d2/3LxiZdxZgSML7R3kZs8 oPb5kawMoKjHzJvHGBx5EC/pthXqVRTgZE9q0Z3aKk/Kzxfpihup1DB2EjtPadGAmipA7bZ 34fNfL/AFH8cVwhxBmETu+QghkyJMiVC9+8aTMkCYgxGzBAUgiAR4pEi7HMZec/sYnaMh7/ ALGVKTbJGzJAd/6f2EWO/Zf2i8GGZ4TiCHtISIVr+uLnpdvOPaZ40pX9a7n7lfgfM9k62A3 S7cnHtM8bXY2sc9mD8Tzc3l9v9O/l1fqLms1a3su117L8zY6bUagv6ylQT/TNdaQ+sDPy/g TZ6LQrZabDZhvCzi+iWvV6gDUWbVGO4lTPqbNMthC4PYTISg2Jqdxxt7iSzSmnQJZvyD2WD smzU0+naGUkj7ZKzqa29UbSCftivWa2rsW3JI+3PaBxZWwdGzk8iBfY2prvDnaSw7fESq/W i6ypdpGOYzJh1YWhi3f8ShXOn1Nyq+7K9/iBY+o1dehICq4l63a4VaVn2EE+0fExKbHo6a7 bxYT4+JfRRb6elsZ8hz2+ISyNhZb1Fdcgc1ncOPxKdOder6g5TOe8su0t669N1mQw4PxKKd NqCmqUXY575lZkgWtrm0nLL93iLq1173UC0jcMbYPStr6O2bwz7/mPba7NSj2hnwMMPEL8n cdSbW7d6BtvBj0L1QXsqMhsHeRKz+sw9uWA4bMTQ+t/ErlFuTjiE12Xleo+83Mm/wACYN1m uK+1lVh3mbZprtRYVe/a6+czVarS3M7KNSAVPJzFax+m2uXW39NFauoyOTOV05s0HUsqwL5 wZ0jZfpq1V6kBscnM5XWoarsK2WB5aCRu9a11usUK4JK5Ii1/rNrtWgwRggiYOhJvw4sxYv kza6XVnVFqEIRh3JkVzt6NXaR2bPMjAKAVOc95ldT0r0XbzYHJPOJhlcYwcjzClJG7CdvJi 7h6gRRwe5jHaG9vbzCNu8FR7fMCPWqnCniIow2M8fMsbaW4+2AFN23+iAnpe8+7j5jVUWX2 ehUpbPkQooazaDhJl6HUjQ3M9eO3cwO++kejaTpWmF1wHqt3Y+Jvj1vRK5X1VIHnM8tf6k1 limo2Yr/ExE6ntDIzMUP5nWcmpqPDn6ScmVyzr1az6m0NbYJBX/V4j6X6h0OschHCgeSZ5B d1R2rNQY+n4+YlHUraQMOQBHuZF9Bxa7PSfrxFt6MXT3D/AFCeYoAV54xN0fqLUazpp0Vr5 T5M07EY+MTGV3du/Bx3jw6aI2sPjEPsYZXjEuTTvZp/UFRIHmU7kI7YI8TLuhYMwfGAPEhJ J3AYHxIzA4PYjxGaxWAYjkeIGd9PtnrdLMvGe09lqP8AIQjtjtPG/p67/wDPKXK/2nsdHNC H5Had+H5fK/Uf+1bkQ5EXiNjInd8mpxJ5h7Sd5UDzDAIYEkkEniBJJBiQ4ECQqOT+xgyIye f2MJVfMkbH5khdmf8Ap/YRYzf0/sIsJE8SQwEQrB6yobplobgbTPGawh1lue4c4ns/Vgv8N u39tpni42/r3Hk2Tzc3l9r9O/CrGO7VB/6x2E2lDqlgtJxb/pmBqwmn1AIP8zHEzNNdTYgd hm+cX0lwLWV6mzOD8TGW920meSV8Rq7WAuZhz5EV7k/TBqV/9oAO2x0srb345WMztU/B3lu /4ljHSotdtR95HMquuUYsqXIJ90CJWUt/lvvLd/xBWPTuu9P+ZlefxLxqKdNqFZF+8e4QNq aaL7P04yHHJgU6TFejt2jeT3HxLTdalGnCHz/tFotQaSz0Rlj90ue6ldPp9nu5934hGU+ps FiIXzuHLfEx0ssHq05O1v65dqLtJZqKVQ4Qj3GLXdSttlDc0t2aDbDw6aJquWUt98ybSla1 VhScj74CqDQvUr/yy33Sy96fTpoVsjj3QKy+zUCvkDH3TK0Xp+o7BsNj75U1tX69qCuV2cN E0SgWPU52oOxgG6+w2bTnP+qYp9K+m1ckOO5+ZsfXoZxUo3KO7TX6itS9gHsXPB+YVmVaOm 7QKVypUcn5mj6rV/MC1rtx3PzOiF9P8NSpOGHc/M0/X99l1O1dgC/7whugNo13DUcYHeNfd pjYXocLg8/maZg1i8e0D/mKULLxkYgbbqWr0up0ypSm1x9zfM1TVkDcp48wke0EZHzDZyBg 4EBdvtynI8yVVmx9qnAMz9N0nXa5B+kpJB7zZaX6J6jYwNmazLJazc8Z5rQW0ekcM3EoYrn 28iegaT/Dwm5bNRfuH+mber6H6dXcHKAr8TU48nDL1fDj8vL69Pe43V1MU/aZNPQupan7NM 20+Z65V0PQUAKlChfjEzKqKqV21oAP2m5xX5ebL9Qx1+2PJtF9E9R1TlbFNY+TNqv+GeoZB nUgT0jH4H+0mJucUefL1/JfHZyfTvoDp+mqA1Si1vmZn+S+j8/yBidCRBjE10YuF9Ty5XfU 86+ofoYadWu0rbaxzicSw2lkf+k4numuqF2itUjPtM8V16CrW3Iwx7jOHJj03s+r6Pny5cb 1eY6T6MpPUKrdM4BXbxNH13pjdK1zKynBPE2/0Fq/R6oylsBuwnafUnQKuqaJ7AgNijKxMd 49lz5/b5unLxXkwKlcnuIC6khsc/Es1FLae96LVxYp7SvgDke6c3rbDoFor63VYVzz2nslB DUIw8jtPENK7Jq6mr4fcJ7V03J6dQW7lRmduH5fM/UJ2xrJ7wiSTE9D5IyAyAGMBCBIIcSY lQDJmEwbYAhPMmIR2gLiOg5P7GLiOg7/ALGC+CSQcyQLHH2/+oi+I7g+39ooEJPASZhxBth WF1Yj+HW7u20zxmsJ/EXz93qcT2fq2F6bbkZ9pnixKjW2D+reeZ5uby+z+nfhWRrRWdaFY+ 7EytN+kVtpc7/mYF+H1HP3Ad5dpdSlbFTVub/UROL6a7dSDcDYSxiAVppSUb9xJVfUFtX0w XPYxSVt0xAGGHeBkXPo2qr9Indj3Q011lPa3GckShdTU1IT0duO7YhrsrcYQkY7wMjVpTYV ersOGhFVIrY1j245MqfUVlBsXAHf8xk6lUEfCYyMYMBUapNG/wCn5P8AVLA1HoUADAY+8zF p1dQ07gKBmXJ1KhaqlKDaPuMDYONGL60Rc145Mx6wott3r/IB7yP1TRi5GrUFB3lbdUqXfh QUbxCGLUeiVVj6JMa+tKzUU91RxzMVddUKSorGwmXtrVNaKqj08wq+59moDImRjvG0gGoZx b7FA7zFv1m+8IowuPEv0WpRHdLlOwjgwggldSlaV/ys/d8yvVIz+sLRsQfaZY97eom1TsHa V6nVtfTaliY/0wqyt1PTlGzlTw3zMX6gayw0F12ALwfmXjVH+Eio17WB4OJOu2+p06lb122 BfbDPy1mk6bqeoVk1jhZtNF0Rn0TPqPay9vzK/p7UW1VNuBC44xNp+qsbSP6wKkcrjzBdtd runpX0pbAmHB/3mgsUsuT7ceJ02t1Vl3SUZ0IIPA+Zzt6ta3qN7T4WFm/l330Da12nYbdu3 /mdlkkzjf8AD02GiwMmBOzxierj/F8L1l/1qgBMODCIZ0ePYcwRsSYhNhzBzHxJiDZZI0GI FdgzTYPlTPGfqCkUdVtVzyWJntLD2MPkTyH6xqFHWmU8sZx5p4fU/Tr3yir6Vvro6qu/uTx PXkJspGeMieL9FsWnqNWQC5biey6Ji+kQv3xJxfLf6hPxrz7696X+luTUV18ueWE5AuNmCP dPYPqbp41/SrAACyjieQWoaLWqce9TOfJjqvT6Tl9zj7+YNbqllbD7twns3RLPU6VSc59on i5ILJge4MJ7D9N2Lb0mrZjhRnE1xeXL18/05W2/aEZgGYwzPS+KOYZO8BErIyZgEmMwBnmQ kwyEQoZkzJJiQHn5jJ3P7GLiMg5P7GVKXmSTaZIFrnt+0r3Edozt9v7QZ4hmeEDE95Myd4I Vh9WbHTrs/wCkzxVyh1Vq+d55ntXVOen2jH9Jnir1odZcCf6zPNzeX2v078KLMuduf7y9bw yCpEGR/VKMIWK+B5hDKuAvH5nF9M4f7lAGfJhruyhRcZ8mINjk84ijbzg4x/zAybNb6tIT0 1Xb5+ZSl+5SFAUiVZSxDn2kf8wO9bVjbwRAtGqtcghAAvj5lep1Pre8KEx4kUixdwOMeJW7 JcO23HeAEbKbvHmRWFhyPsHeT01Ne5ft+IQajX7RgeRAlhyv8se2VlrCAfA8QmwqPavEJAG HPbyIDq+ANv2+RGttcFVHCylrF9QNWOPiW2MxAfHEDJ0T2fqMkAjHmZq6nUq7KtSss1tDM9 g2nAMz9PadNYy2MGzAtp1mrckemuB2httuWhzcq5PbEx6ntbUsFYAHtJd6mmDetYHz9sDPV tRZ09WtrUYPtxKvqA6i3T0m9QML7cQmyyjp6s7hi32geInUzf8Ao621Dhyw9uPEM9twnQrL 8sFAOBwDNzS2ssof10T/AMZz/R9/rtlsHHE32lpuOisFtwOft5hao19fUTo6yyIFB4xOf1u 82E2YD/Am/wBZXq6+nJW1wOTwczndUtiWkWNuYeYqR6D/AIfW2HTWK64xOyzOI/w8e5qrA2 MTtu09XH+L4Xrf51MJMnMgg8zo8ZsmHMWTvKhoMyeIBAOZMiQ8RZF0OcnE8r/xBUV9bwF7j vPUx3nn/wDiLpTkag4x2nPl/F7/AEF1yuJ0WP1lPPO7vPaul8dOrydxwOZ4jW4rKsvjzPXv pPUnU9Eqzk48zlxeXs9fN8crb3p62nev5E8Z61p/S6zdWQQd3cz2oCeTfWLg9WsG3ac95rm naVx/T8rvLForMIuP6h5nff4fdUVqTo2JNhnnxcbcH/edD9F68aTrKo2FU+TOWF1k9/qMOv ises85xGzxEB3KGHY85hzPY/OaNmAGCGEHMOYsOZU0MmZIIEk5zDJxAnmMh5P7GLCg7/sYS hx8mSDiSA7jO39hBC/9P7CCEnhAIDJjEkKwurv6fTbm/wDEzxQgNq7mY8FzPaetjPS7f/Uz xoCsau3ePbuM83N5fb/Tp+yoqVuxUnA+Yu1M7GbgdjHFaCz3HCHtEdE3nJ9vicX0h2oeHOM djK3I/q4A7S2o14ItHH9JlVhUE7/HaAV2WLl+MdhIvonIPEqDqDlx+0KBXy1nHxAIZVBIhO xlyRg/EVGUIRjnwZPUBHK5bxAb/wC1kcY8Sr7xu7MPEsVwyFWGH8QVlFGXHuEAocoWbGfiK XC84yD4guKnDJ9x8Qbv5ZJHugRCit6h7fEsNwXxkGUh0/05MbdlRtHMosrco25hwfEuS1Ut LnJBlOdg9T7j8StLTk+3OfEgzktAt3jJB+Ib6mU72beG7D4lejuWqwb0yDMi9wpbaPu/4gO FCaIh2LFu34k1Smjp4rd97tyD8QVEnT7dhJJ7/Et6ino011bSzsM5+IGL0pijkW9yMAzoNF RTTo3Ft2Xbtz2nOaNzS+LOc8ftN7T6I0bK6l2I4b4hKfUUpd00Vm7354OZzerpaljWzbmHm bxhWelkAEP4M5+z1AdrnLfMEd7/AIcLYK7dzcTvDicD/h4rAWZad27bV3AZnq4/xfC9bP8A XpxIYAcqD2zDOrxIITxFkzIDnIkwIJIBOPmCDgwgQJxOO/xEpRulh84OZ2E5r6605v6N7UL Y+JjP8a9PpLrmxeUKP5RHiepfQtpbo6Vk+wdp5ao4ZPAnb/SPVqtJoSLLAFr5xPPhdV9r1O Fz47I9E4AJPAE8s+tq2fXl/TOzP3TadT+vlZtlCewfd+ZzWu67b1Fj6mPR8Ca5M5l4ef0np 8+K3LL5axthr7cfMldhTa6HbtOcyMyHI/o8SDaEwRhfE5PoPTfpL6kXX0pp73AZRgZ8zq+x /E8Q0OubQXLaCcDtPRvp36ro6ggq1FgRxwMzvx8nxXyfV+k/78HVcScZiBlK7gw2/MwNd1z QaGpmNys47LnvO1sj5uOGWV1I2WMDceB8zX6zrug0LBbLlJPjM4Hq31trdRaU07emnlfmc1 qtZbqrfVsdi3xmccuX6fS4v0/55K9w02or1VQtrOVMs4nk/wBPfWWo6datFxLVk4xPUNJqq 9bplurPDDM6YZzJ5PUemy4bv4ZOBJiKD8Q5nR5B4jJ5/YyvMZTyf2MFie2SJukg0uf+n9om Yz/0/wDqIkJPAgfmT9oMyZhWF1lc9Mt5/pM8WddussycjcZ7R1cj+G25OPaZ4xaoXWWFjxv nm5vL7X6d+FRiA+XPs8CFAjHNnCeIlprZ+T/aMKg231GwvicX0hG0Md32+IvsJO8Z+IzhQ+ M5HiIigE7+/iApCi0bxx4hYrgqf7QMxVtrDJ8Q7Rg7/u8QFrK7CD3kqCgnPfwItO0sVP8Aa MGKvt25MBbMDns4g3hkO4e75juwZtrDDxWChSCcNAX2hQy94Nhbk94GI2gDvCzMwG3giAzV kLlV5ib8GOtj7do5MUoCMLy3mBaWVV3JyT3ERbVTlRkmRGVVx/V5gO3eAogZNNhJBCZP/wD EYW2h2ymRJQtjuPRXgfdLXFhLenyB90CyrV211H06sr5MyL77dRQGWrJA7/Ew6XuFD+mM15 5mVm/0R6GChHuMDXIXUkFcknvN3orrk0joKNwI7/E06lq7iGOQZu9EL7NKwRsIRyYRS91p6 X6Rpxz980tyuindz8Gb+1LKtB6e/cgP3TQ2l3yvdfmB2f8AhuCxtJeegkTzz/DlCtlvORPQ yZ6uP8Xw/Xfzh8QgQCTPPE6PCaDHMhkHaVAxDjMmMSZgQiDEOYM5gDE1f1EQek2gtt9pm1m r+oqfV6VYAM4UzGX4134Ne7jt4ydotswf6jLqB7GIs2r5Ex2CrqHB8MZkaLRW6+810DK+Z4 36VVWgst2D7Wltmis07hbRtRuxmdquhavpdYusQ7ByDMK7WWahQbDlV7QksvhQKwCwY+0do Mgj3HjxHXHd/tMjlVr5HHiFKduPcc/EZLGoYOjEMO2IoKenlh+0lZTu/wDaBu6/qLqf6fYd SQMdpga3qDXqpbJsHmCvVUrWUZASexgq1NNVbo9QZm7H4jaSSeIoZtwy4y8rY7SOOZYzqME jmVvYGYYHMK6j6S+mf4lqV1V4/ljxPTdPpqtLUKqhhR4nJ/Q3T9ZTpRdexVD2Wdjnmenjmp t8P1vJcuTpl7Jj8wkSCSdXgQDiMq9+fBiwqTk/sYSl2fmSTJkhe61/6f2EWO5+39omZWZ4T EnaTMhhWv63z0yz/wBTPGrig1Vhbkbu09l62Ael2f8AqZ43YETVuTyC3aebm8vt/p/8uhYK 9wfHBjAKrDccg9obq1qwx5B7CWA0IE7sW7/icX0Ve1C7DPJ7RQiIjbzlh2l+2qu5iclT2lY ZFZvbuz2MCpVUJuc5bxINgObfu8SxzWq7QMlv+JDtqXZYAWPYwK/Tr79mMioguIJyccSBhu FZHuJ7yw+lp9RtPuYiBilNzuWOGHaRF3Jk8tMlawTYV5yIdOK1pbcPdAxGocEYHJj10tcpr UYsE2FdS2Vgr3EbFQsAp+/HJgYK6dtpOPevBlbVWINyrx5MzkPqo9VYPqZ7y9VX9AF49RW9 0DUFDu9q+6D0bGb2j3DuJsNXUpeu2jsO4lldTM7WqMccwMbSG1LQF4B+6Xapa62PoOSD90t qrYuGr7eRI1If1DWvA+6Bj1K3olaGJU/dLxQybRp7iUP3j4k01q1aZ1AGJhPbdkivhT3gWa 2pargtL7lI5PxNn0qv1NBYpuKrj5mnrW18j+nyYyW3UgohIQ94RuRQn8NIa8lc88zR2oVLL W2U+ZdprnDhbGJpJ5iatVNzeif5XiFdf/hsuHuyf2noc87/AMOh/Mtye3aeh5nq4/xfB9d/ OqSCSGdHiSTMmcwyicmQCTMmYQMSYxDJ+8KU9pg9XRrOm2hf9JzM8yq+sXUtW3AIxM3w3x3 WUrwzUVqmstGf6jNj9Na1dH1WvP2ucGbXrn0frm6jbbSv8rvOdr0z060K3DKZ47LH6WZY54 9q9P8AqK7p9/TdttihWXjBnlty1V3sqNmsHiZOv1Nhsw1zMB4zMMhdu7vmXLLqu2OHi9rHp 2BIAJ7jxG4C5PI+ImcLyOT2hDBV90y7GO3bgjJ8AQtprhSHNL4PbibP6cfQL1Bf1wypPGZ6 rTodBZQuzT1shHHE3jh1PLz+onDrc28Sww+5GB/aMbBjkcz2PU/TnTtUpBpVc/AmrP8Ah/0 tn3bzNe1k5z13FZ3ec6Hp+p6lctVFZLHzidj0j6AYahLdZxt5xOw6b0XR9LXFNa5+cTYbjN 48U+Xm5vX5W64/CuqlaKlqQYVRgS0DiDMbM7PmW2hiSHdBCJGTkn9jFyY6Hv8AsZUpNpkhy ZIFj9l/aJNL176t0vQnRL6mbI4xNT/+JfTgMnTtM3PGfLth6bmyx3MXYSTjT/id03//AB2g /wDxN6eR/wDTPJ14/bX8Jz/7XR9ZGem2f+pnjFzomufPPvnd9R/xA0us0TU0aZ97CefXuLL mYKck5nDkst7Prei48+PCzKaZt1qHbu5zCpSt14zn/iYqsETJUkzKr2WCta6yXY8zk9yW3K jlMZDf8QUuqVOpGc9pkDSvReVfTs+fxEpTY1oaljz2+IRiblDcgn8y2sKT7uT4MylpetMfp 2YN5x2k9Fw4U6dwp84hWOoqAwV9+e8AoUXnPuJHeZq1lRtbTMXPY4kRGo1AWyliP2gYVTGl rFIkBV6GwPdM3Fd2ouUads44GO0WirZo7VfTtu8NiEU1KzemqHafOZkIi1XkKMsRyYiI9i1 L6DgjyPMzLyDYiV6Vw4HPHeDbCquH8xUXD55MhK/o84JbPOJk6ao7bQNM27nnEt0dRbpTt6 RLBviDbXvtzXsU4zyJkW3AvtqXaAOZea3YV3JQcA8riDVk6jUlqqCgA5GIGHphdZrAyfYPu Eyr7lpdzjAPiZGk0lzWJdVWQo+4TX9bdW1RCKV+YGvZy125ThPIkDMWwv2eZWqMx74EJUq2 QfbCr1SzdhD7PMRlYe0kbIoZ1bKH2nvIV93Le0wBz2B9kBUlTg+yQIc4DeyH0uDlvbA7H/D kKbbcnt2noc80+giK77WLbVHbM7Q9S2WkWXKF8cz0ceUmL4/rOLLLl3G3Ek0Z6/plY51Kcf mYd31lpKAW9RWA4wDN9eLzT0vLfEdRmEAnxOGf/EPTVkjYTNfd/iHezN6I2jxmT3cXSeh5a 9KPHc4imypfusUfvPJbfrrqthyXxMPUfVXUbsl7iM/mZvNPiOuP6dl/3V7DZrtLUMten+8x LPqDp9aFjcvHjM8ct6vfqMMbmyvjMqK63UHeq2tnxJeW/Ttj+nYTzXrd/wBX9Nrp9QOD+Mz V6r/EHpyttwf7Tzmvp/ULXA9GznwZtE+kOoW7Xx38GZ9zJ1no+DF0Oo/xAqsqda0JBGBONv 1TajUNqG4LHsJmdR6HZ0dQ9xBz/TNaXAbcBx8Tnbb5enjwwwn7IZfdljzBuFYJxkHtGD7QW xnMgb2nIyTI6ERsZbGTC325Yd4ASoPGTGUkKdwzmBXlkw47jtPSPofrT6vT/p7n9y/JnnGT jmZOg19/S9St1TEc8zWN1duXLxzkwuNe3hh5MPGeTOf6H1mvq2kRi3vA7TatcAAGPu8T0zL c2+Dnw5Y5dNZg25xkZhGM95r1ty2M++Otp3YwS3zL1M3irNyucbhn4k3L2yM/E1xciw4zvh os3Wnvu8mOpfa7bbHI+ZAVPkTFZwowO5leHU5Q8nvLtice2dkfOYyMOcHwZgNqABtT+8lVu c7M4wcx1HtXTM9RfkSTCyn5kja+25X680Z1VtZyBgDH5nIN0xsAlxkf0ztvrkvlCFOQBgzl 0YGkMQfV8zy5/lX3fS/ycWGelDZvyC3+mFeltkMCCfiW6jVmtMpWd3mR9cK9OHX/ALh7zD0 m0/SNQpaxSM47TUaoDT6ooPcxPJm30/WnQ4/1DBmq1m0aovX7s8mEV2MyY4zmbHTBqXpaoh mc9viYFlw2glc5llN9lLq6DJHb8QNrfquq160rXWGPziYfr9Q9S3bXkk+847QfxTWDUZ34L eYBr7qfUTfxZ3MCw67qWnQYUOn7dor9Z19zBSgUftFNlq7a0tBRu5g1b4daq2B45aBm6fUd T1DhEww+cRtQ3U11ddTJzng4mF07U6mptq2bUz90z11d9msVWuDfDfEAJV1L9ZfsUBwvPEi /xZ9DZlRgdziWrbqjq71XUDdt+6XaW3U/w24PcDj/AJlZ76Y1J6r6VPtAHg4mSx6meoV5xu 298R3vss0tCG4VY7SWLqDrasagDC/dBZ/RTVb1bffWqDHOWxMWmzqC9Nb0+Bv5my0w1Nteo QakKwz/AHmsq09raB2XWAYfBWD5bCt9dXXU74AJ7fMGrs1b6lmqrwMc8TBvXVn0VOp3KD/t Mi46k3EJqRjHJ+ZF13X0P1Kx0NQ21j7ppuupcdWWYbR//M2enTV1uGXWDZ5E13WUse4O9wd RC67tXZkANngd5GbLDYfb5gYq5GPt8iM4QEFOF8iFQZJ4PtiEbn7+2OCofJ+yEhNxcfZATa UGT9kZRkElvbAW455rHiQMpG4/b4EC/S6q/Sqwqs2KYL+q6uz/ALtxwO3MTSV16rVLVa+xG Pf4ncaH6X6bVSv6hlsVuxlk2555zDy4De9vZ3bP5jjQ6xhn0HI8T02noPRqCCa1A8TP/TaJ AAdqr4m+iuN9Vj9V5bpug9Q1Y/7DKB8iZun+juoahgHBTHzPSEams7dyqPEjXoDhrFB8S9E c76nL4ji0/wAPbrFDNqAMeJnaT6DoCE3ndidMmo04YC24KfAzMg67RVrta0Bj2GZqYYuGXq OaeP8Aw0Ff0h0hVyafcPHzNrpOkaSkBlqChfBEuGr0IYbr1DnsMyxtbpdvFo3DxNSYuWXJy 3t3N+j0w94rUf2j7EBDAAY8Sg6yjIY2gf8AjmFtVpmbi4Z+My7jl05/O3H/AOIFJFSXgdz2 nDge3eeSfE9M+qqqNX00lbAzKM4nmbFkZiFzg9pwz/J9f09t4ptFJHjMi7lbOMiTOMN5PiB zapyvOe8w9AhiuSRyY/uVc98yob9vI5MZQ6jB5zAi5XvzmFlYDkZzGRSqkHnMm5sbDz+YG0 +nerN0nU5sJKt/xOoo+rBrepLp6aGbP9Q8Tggp3BScj5nV6XrPTekdMVaKw+qYd8czUrjyc cy763XbK4DbcYc+Zn0MorOV905X6S1Ot1xsu1qEA/ZmdKbgrbQMmd8b22+Tz4ay6SuwYlQv u+Y1ZCKePdE9cbiu33fMr9UsxA+4S7Y6bZoz2s32j3eYBczLtQcjvFF2SQq4I7yK2/lOD5k 2306+ClyTwuD/AFS7TWDcdi8YOZX7ichefIlmmDGwsBtABzE8mWulkZH+mST9RXJNvPq/Sn q+jr1LIbUDYAxNU3QdJaSUUBvib7Xsq7C5wQBgTEFtbYYcP8TOUlrtw8meOE00V30/TggKM zX3fSaOp9M8/E6d7EYnDe/4gRtn2nJ8zn0R65z8kjjtR9HuOazyByJzmu0r6C81EZPmerBw CSvJI5E85+piV6u2z3A95jLGR6uDlyztlap0OwBRnMDi2lRtU4P4lumZzrKQFypbmdvrKun VLplNI92N3EzI7ZZdNkcA63cYQkn8SejfkIa2Yn8T0PUr0vT6qkLQCp/EevVdJW+xf04P5x 2l6f6ufu3W5i869O9T6QRv3x2ivVchxhv3xO9q1HTkov3UA5bhsdoNVqultoESvTgnPLYjT XuXeulwirqWT0QrD+0ZatWjbBu3DziegHU9IHpD0QOBk4iLrelNrzX6A244OI6f6s+7f9te f1jWm5/cwPkwpbrcMgdtvnid4zdOD2g0gZHBxKzqOkDQMhpAf5xGm+u/Th2bV6hkQlgF7Qq +udiPVf29p2d13TTVRioLjucd4LNT0p9bWUqCqo93HeNHXfpxlV2r3HFzA+YVW9kb02bHcz rxZ0m66xlqAA8YiaZen2aWxkUDBka6nJ79Sat5dgBEfU6jaCrNjzOn1F3Tm0oO0BlPI+ZTq H6fZXVcqBdp5X5kXbQpbeVLi1gPiKzWWLuZzt/M3eoTQWONUmFUf0fMw9Wunv0z21+0jsog a/amNwOBCVBw2fbKQCtYb/iFrDgNjj4hVhVS4P8ARGCJu5b2fEUWZAcDK/EhAHuPb4gQhVb n7YSqZyft8RanBc+oPae0FihGznK+IDAIrZP9pfZ1bW1oEFzFR2Ew/ucHx8TPQ6ZEDH3H4h Cnq3UNgL3MfiQ9Y6iR/Mvb8TIGr0ygZqDZ/wCJY2p0ddWWrBY9oNMT+M68r77nJHaBus68g F7XLDtM5OqaStAP0ysf2llnVtIKwP0q5P4gauzqusfaz2uXEV+p6ywhmsfcO02tfVNFWcPp VJ8cS/8AifT8EnTLuPbiBoX1+uZxYzvuHaMOqa8NuNj5m9XrugAFZ0ilj+JTb1HQlxihd3x BLWqPVNeTuNrlpB1PXht3qPum2bqWiDKP067pdb1TQZATTKWx8QNJ+v15JLWMc9xKW3o2/a fd3GJuT1HTFsrSu74lOo1lNlbBah6h8fEK1WBuJHf4+JBlT37yKCrFhy3kRC+Gwe5gN7snb zArNyoOYqi3J29owRlPtOc94BGV9u7OY5QoNp5z5gWgg4z3gbcp9InP5gDYwUDPB8zsfp/6 e0yVV6m8eoW5wZyAU+2vPt+Z0uk+pLNJpU0aV7sf1SzXy55zKzWLt6tQqfyaaguO2Iw1Dbt u33fM4+n6t1CMahp8n/ViOv1brHc1/pDn/VidOuPFfTZb8OqGqViV7EdzAmoWzITuO5nNp1 /UWAodMR+cR9N1m6+7YKCmPOO8dbX8Pfp0Qu35CjBHeNXqNoO1eZgJq2cDchVpkVsznKr+8 1K5ZcevLKFrOu5eCO8uW8lSV7YOZhLvY5AwB3/MtrZm3EDCgHiXbllhD+vT8GSVevX/APGJ JdnR/Rn9TrZ2T9hiYWxQeD75ur6g4X52iau6pVtwPumsp328/Dybx6WMa0D8H3+ZCNp9md3 mZArQtx9w7ywlD7VXnzM6d+tiqv8AUnJ8zz/6pUjq59P+89IVkViKxz5nnH1WWXrB2dvM55 zs9XpbvOqujaXU2aoPTWGReWnV6lL7vRKUqVHcmY30zpbU6a2oqHDDmbN/WNdXp8KD7szMn Z3zz/d2Ymr/AFI1lKjTqUPc4mNp6tYOo2/9Opq+cTbav9T+roKAen5kqbUjVWAL/KI7y67u cz/a1FFVjJfWKQay3Jx2g6iuoTRJUmmUV5+7EzdEb0XUYANZbvLtWb/0KgqDVnvJpvq76/q 1Vun1BepTQPTwOcQ06a8dSKihcAfEztV+vIpFaj0+OYyDWjX59oXEaa67r4a4V6m3V3g0gK o44mMbLTprK79MAB2bE3I/XNbqAQoGODMUDWP025b1XA7GTSzL7a61Gsppa+oIi/aR5gvrt u1dW2gKAOOO8ymq1lujqF2FQfaZaE1ra+hWCgAe38yNb1GFVp9V+qdX06qMfEop0uos0l/8 vYATNvqG6gepEAKGA4EpT+IWaO7G0YJyI0TOucFZfTZK+9W7fMyW072adHevbjsMd5kjR2n Ti5sBw32zI1K6g01Odq48SOm2h1GmtD+pjAH9MxgHZWfbgDus293rWasWEruH9PzKTU5Nuo O0be6wrTe0fzOQB4Mc+mcWMML8S/UNTYm84H4Eptau1ATwB4gENXnev2/EI2Nblvt+IlZqr bPcHxIfTUlgcg+IDb6kbkZEGVVssMg9pXhQcDkxhsAw3MAAqlu5ux7CB2Q5x3MG1HJXPI7S BNgKnkmBYrGsDeuc9pGcEYcc+Iy8V7bBkntIdMwOCQSe0AJYEUnbk4ibspkj9paKWrT08gs 3mMNHag2FlOfMCgk7R7ctHdsKBt90sFT5FJxu+Y50Wo3CsspJ/qgYozvUlfcI27dblR75lP oLlday6lz2MK9Ntd/TFiiz5gYbN78ke+Q2MtgYLzMv+G3m702sTePMjdN1Flu0OuRAwbLdz grw0JsZXBXlj3luo0NlRBJG78Sk0WBwYBZ2LnaPd5lIZvW7ZMyBUXJZDyveApz7PPeBWtjh yPmEbwCB2+YzoauxzmDLbcL9vkwFBYHAJI+YcY4Jz+Y+nre0+mpAB8mZOp6VZptOLPUVlPw YDdP0y2H3t7D5m4o6dpi4XeNp8zRaOmy0mtLNo+TNiOka9F3LqV/3hHU6TS6Ooqu1SB/UZs KxpSSpqrHwZxy6HrWwKlgI+RLR0/r9yekGxjzNSuOfHL5rskGmsOwVIMeYUTT+phUQY8zkv 0H1FsFe7GPPzGfpf1BYo/m7cec95rqv043ix/3OwY12HA2DEiuDyCq4/wCZyQ6R11wCbcY/ PeXfoOrbl9Wwjb8eZeq/TPs4+Op1IZmywwAPEC2Ehm4GAeJq6qdY6jc2CviZFWnvclmPIHb 5l3WLx4z5XfrF/wDj/wCJJVi//wCL/iSN1ejH/wDq6tudv7CYVlSPac95g9f60OlqpLAZUY nNWfXde04X3DufmdMs8ZdV4OD0vLlj1T5ddYKwcD7hEypOEHPmcU310lgO2s58yk/Wrsp2V kGYvJHrx9Jya7u6G3cdox8mec/V2X6wWrPtA5hP1frmVsHE092qv1tjW2HB/M55Z7erg4Lx 5btZum+oeoaXSejpyBWO4jN9S9RtrUhsBe81K2FuRwo7iRsldy8L8TG69PTjvem3b6p6h7X LDaPEuH1R1LZkEbWnPf8AerJXgLGNj+kPAEu6nRj9NwPqPXUIyKw2ucmGz6o136cU5Brzma RlYlST3jcbtmfbJur04/Tef5s171qmRtXtK3+p9et/qO3GOJpeKrPkGOwzkvz8CXdJjjPEb Q/VXUPcSeG7RB9Q66ys1u3tmmyw4b+0KlyeT27Quo2+o+odZbUlDthV+2EfUet3IzuM1jCz XFF25tPPiVBE55yfEbTpjaH6k1z6g32N7sYGItfX9Wm7D4Lc4mtVBv8Ac0jBQpJPu8QskjO /jOqsO5m5HiLqOram8KzWcjwDMSkIUO4+6OaqlrOeWkU365xYLdx3iMdU9oawthj3HzMVPT GdwyfEI2pz3JgWKKwvqMefiI3p5yPPiHajKSeW+I5avaDt5gFVrTD/AHfiVkoL8qpIPiWIE UblGWPiOrKB7F3WQKtvptv+fEDkJlvuz/xLirnnYST3EcaGxgAiklvHxAwFIUluSTG9V05A zmbjS/TmoZsYyD/xNgv0bqB7vUBB/wCJfLNyk81zQtYKR5PmKlzqh5OT5nWV/RrhCGtBz/x CPoxlQobQc+Y1Wfcw+3Kpay1lCcsfMItsVPTDEn5nVJ9EnZsa0Fj2MK/Q9qk1+sM/MvTU93 D7cobiiFCfcfMWu+5E9Iufd2JM68/Q7lPTa0bvBlbfQlrLs9cbvmOmnvcf25YXuo9PeS3zm A3ug4Zt3k5nU/5DsACi8b/mF/oPUMuxbRv8mOmnvcf25X9Qzrjc2/5zD69owEc7vnM6Y/Qm pICi0Bh3MJ+hNTb7EvCsPMdNPd4/tzJe1z7myREGpcFhjOZ1H+QNYRgakZEDfQuqIwtwDDu Y6ae9x/bl0c9lBye8ce7gHGO86QfQ2sIyt4En+RdYx9t4/MdNPdw+3MZJfA7R1VnUgfbOmT 6A1pUsLxgeIyfQeuCllvGPIjpqe9x/blF3KTtOBLFNhBHqEp+TOjf6D1ZO4XjHmQfQ2tH/A N8bI6avu4fbmGJA4YhfxO26P0ivV9Mqd2cq3c5mAfoHVkf/AFA2mdP0Tp+o6XpBp7331jtL Mftz5Oaa/bVml0K0KK1z6Y8mZgYIdpX2+DGy27kezxINzPyvtE6SaeTLK5eQ9Uv7WXA8GEo 7jDAgDtAGbf7h7fEyQ1hXa3A8Sxzt14Yh9UnB4A7QBjY3v+8S5hYx93AHaIqYs3Ee7xI1LN IEbcWPBHiWV5BLkc4OBAA7Nub7vAj0pY9hJ+7BlZyvbun6q7/4v+JJd6d/+oSTXdy6sfqOT /xJU7aOfAnBhGZTngTvv8SQSlGPgThFuYjYVxjzOHJ+VfT9J/JxBQTgAbcf8yxc2nj27f8A mVhmbOeMdod5dcgYx/zMPUY7nGQMAf8AMgJt/wDEDx8wLvevd2x4g91gz2IgE1nBYDAHiRU e1C+MKPHzCPUKEt48QpbY9Z4wB4+YFZUqpZBx5EHpPZXvJwPiOu/7scHuItnqAbxyo8QBsI G4tnHiVrWT78/2lnosavVB7+IBU6Lu8HxAJQVsC3OfEmCtnuOc9ojI6kMec9o3pWVe5wTnt ApYFbOTGNTLh85zLTS3BYZLdpalLoQjjJbtApKkgCzkntAaQvtzgmZR0lqWbXGSe0I0jrZ6 bDLN2gYVdWWKH7j5ln6ZgTXYPd4mbV0+1bNhHvPaXCiyq7ZaNz44PxA11GjbOwqd/gS7+H2 gkH7/AIm3p0b2VFV/7o7NHp0l4Vhb/wB49jA0i6LPsC+/4mQnSWBHt93kTappdqhR/wB7/V LjpdXs9gy/loRpW6ayN7U9/wAQro63cL/X5E3Rq1DKEVP5o7tMNSlusFNSfzx90AroNPgBF 9/mXHpdKYNS/wAw9xM96LFpDV1fzB3j6fT2E78fzPMG4xV6clZQqoLH7h8TNOiqoZXqALeR H9GwjNf3+ZP01yFWQlie8rFv9WQh9NdyDJPeX1WWZGGyD3/ExlS9WwE4PeZNQKEKozu7/ia jjnpcathwrZDdz8R/S9PA3bgfMYU4A28g9zJYChCDlT3M3p5urZlqCEANnPmEptcLnIPmIx FWMNlT3MIdc4Byp8ys6vk7KA2wn+8XaAdm7+8RyC4QHI+ZNwDen4+YNU6qC+zdz8y8WKp2A 8jzMdUBO3P/AO6HaC+wHH/lDNkvlcLFfK9j8xVIJIBwR5iAoDsJx+ZN6H29seZU6fpYrAgg cEeYQPUU+Mdz8ytXWw7AMYlguG0pt7d4Syl3qw2gYA/5jjDDK8Ad5QGDngYVZat6FMqMAf8 AMFl+DteAMoMAd4Dd7d6jA8ytnWwbwMKO4+ZHcOgZRgDxGyYz6E2A+8DC/EDW5XcB7PiKXD LuC8DxDvLLuVPb8Q1pDYSdwHs+IpsIOSPZ8SF2XD7fZ8QGwlt5X2/EiyLVDNgn7T2jEvX/A OsVrmCg7cKfERrnDDIyp8S7Z1afcd4LD2/EJsYthhx4iF2DguvB7SCwq+G5z2g0fewbDj9o NzbvcPd4i2WFD7hkntAljj7x7j2jZrssQ2FuR75lKSlbf/IQZjIzgkke/wARldi53ffgyxz ym1e/V/6DJL8aqSNL1T+jnv8AEOtbU04xggDnM89Kj1GXHb8ySTjyflX0fR/yMVulpGq3DB G38xErG9lx9v5kkmHrZemrW+lmxjb+YBQrac3Y7HHeSSQRqgKRfj+2ZZXSllZ1G3AXxmSSA zUo9PrhcA+My1tDWulW7bwfGZJIRG0tdenFgXg+MzJPT6q6FtK53eMySQKx06qsiwpkHxmW WaapGBavIbgc9pJIA/htdL7iMg9hntL/AOF18WEElu3PaSSAw0qVOEZdxfsSe0L6RNO20ru Zuxz2kklNn0emCFi4LMTwSZmrpKSSjV5Yj7sySRGcigJpFChcknvmZFlSlFyvuPnMkkrN+K dNHVWu/Zlh5zLwVSrIXk/mSSa8OO7fKUKiAuUyT+ZrWooPV1urq2se5BkkkrWPm1vXrrSsN s5P5imlKyGC8t+ZJJ0eSWnNddQyE+7vzHNaVBcL935kklZ3bpY9SVgDb935gequoqAnJ85k klsc8bboXAqZUAPu/MFyLWQmD7vzJJBL4IQiuKSmQfzI6pVcNOE4b8ySSNzz/wALGoRLBTt 7+cwipPV9Hb285kkmtOXVdf8AAhUa407e35g9nqGrZ2/MkkjX/wCFCpYxQp2/MRLEsb0vTx jzmSSRuTyyKvTdjWK8EecxfazMu0jH5kkmnP5qLsdDhMY/MHsessEwF8ZkkkVFdHTd6eAPG YybLBvCYA8ZkkiGU1tHKfcEwB4zJlSnqBcAeMySQmuyo3BiPb7fjMYsiYYpkfGZJJHS4zeg Nyg7imR8Zk9Rc7in7cySRs6YrW0K/uXIPbmSwAWA4PP5kkhrWqg933An+8trAxyCT45kkiM ZGDcng5+cyI4ySVO7B5zJJKzovrW/65JJJF1Pp//Z </binary> </FictionBook>