%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/790.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Moore</first-name><last-name>John</last-name></author> <book-title>Osud horsi nez draci</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Moore</first-name><last-name>John</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>732f524d-752a-4b37-a30e-cce79dd4e6d3</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2010</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p>„Devět rytířů za deset let,“ řekl Terry. „Na draka téhle velikosti to není zase tak špatné. Je to míň než jeden ročně.“</p> <p>„Na druhé straně je to stoprocentní úmrtnost, sire. V odvěkém zápase rytířů s draky je tento neporazeným šampionem.“ Huggins pokračoval, jako by mu to právě přišlo na mysl. „Pořád ještě se můžeme otočit a jet pryč.“</p> <p>„Nevrátíme se, aniž bychom se o to alespoň pokusili, Hugginsi. Tenhle drak už deset let terorizuje místní obyvatelstvo. Poctiví, těžce pracující vesničané jsou vražděni na polích, jejich malé nevinné děti se choulí v chatrčích a všichni žijí v neustálém strachu, neznajíce dne ani hodiny, kdy se na ně náhle z nebe snese strašlivá smrt…“</p> <p>„Nějak si nevzpomínám, že byste se kdy dřív staral o vesničany, sire.“</p> <p>„Odměna za to většinou nestála.“</p> <p>„Myslíte za jeho zabití? Ta pořád ještě není dost vysoká. Počkejte ještě nějaký čas. Nechte ho, ať zabije ještě pár rytířů, a pak za něj nabídnou skutečný balík.“</p> <p>„Nemluvím o penězích, Hugginsi. Měl jsem na mysli jinou odměnu. Skutečnou odměnu. Ruku princezny.“</p><empty-line /><p>Knihy Johna Moorea</p> <p>ve vydavatelství POLARIS:</p> <p>ZABIJ A ZACHRAŇ</p> <p>NEPOHLEDNÝ PRINC</p> <p>HRDINSTVÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY</p> <p>ZLÝ PRINC CHARLIE</p><empty-line /><p> <strong>John Moore</strong></p> <p><strong>Osud horší než draci</strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p> <p>POLARIS</p><empty-line /><p>John Moore<strong>OSUD HORŠI NEZ DRACI</strong></p> <p>(A FATE WORSE THAN DRAGONS)</p><empty-line /><p>Copyright © 2007 by John Moore</p> <p>All Rights Reserved</p> <p>Translation © 2007 by Petr Caha</p> <p>Cover art © by Walter Velez</p> <p><strong>ISBN 978</strong><strong>-</strong><strong>80</strong><strong>-</strong><strong>7332</strong><strong>-</strong><strong>108</strong><strong>-6</strong><strong> </strong></p><empty-line /><p>Věnováno Ashley. Colleen. Morgan. Lindě, Juli, Rhondě a Kathy. A taky Dusty a Renee a… no dobře, tak tedy všem ženám, které se mne ptaly: „Proč je ve tvých pohádkách rusovláska vždycky ta špatná? Proč někdy nenapíšeš román, ve kterém je rusovláska hodná?“</p> <p>Tenhle to není.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>e to prvotní les, v němž šeptající borovice a tysi bradaté šedým mechem stojí jako druidi z dávno minulých dob, zatímco mladé jilmy se kolébají jako námořníci v jedenácté hodině půldenního volna. Je to prvotní les, kde ve všudypřítomném šeru tiše září zlaté oči a bílé tesáky a srnci poděšeně prchají dlouhými skoky za šelestění suchého listí. Je to prvotní les, v němž je právě čas oběda.</p> <p>Po pravdě řečeno, v prvotním lese je čas oběda víceméně pořád, stejně jako v lese novodobém, ve kterém je více otevřeného prostoru a přirozeného světla a jenž přitahuje modernější druhy predátorů. Vždycky se najde nějaký ten velký masožravec shánějící se po jídle, i když někteří z nich jsou vybíravější než jiní. Vlci a medvědi si rádi pochutnají na pěkné mršině, ale lev nebo leopard si svůj oběd rád zabije sám. Také draci dávají přednost čerstvému masu. A mají ho rádi dobře propečené.</p> <p>Na okraji lesa se něco pohnulo. Terry se domníval, že by to mohl být drak. Dalo se to těžko rozeznat. Slunce bylo vysoko na obloze a zářilo jasně a vzdálené stromy vrhaly hluboké stíny. Listoví už změnilo barvu. Do měsíce všechno listí ze stromů opadá, ale teď ještě pevně ulpívalo na větvích a stín, který koruny stromů vrhaly, byl dost temný, aby se v něm mohlo ukrýt něco velkého, nehledě na to, že ptáci usazení na těch stromech náhle umlkli. To ukazovalo na přítomnost predátora a nebyl to jen nějaký náznak. Ti ptáci nejenom že odmítali zpívat, oni byli ochotni odpřisáhnout, že se toho dne nacházeli na opačné straně lesa a pět přátel jim to může kdykoliv dosvědčit. V jisté vzdálenosti od stromů se na mýtině otáčelo kůzle nabodnuté na rožni. Pod ním hořel malý oheň. Terry na své straně mýtiny pevně svíral kopí a snažil se proniknout pohledem mezi kmeny; byl i se svým koněm ukrytý v porostu, kousek dál od otevřeného prostranství, kde ho nebylo vidět.</p> <p>Vedle koně stál podsaditý chlapík v kožené vestě. Jednou rukou držel oře za uzdu a v druhé svíral láhev s pestrou vinětou. „Pořád se neobjevuje,“ řekl. „Říkal jsem vám, že na to jdete špatně. Rozmarýnu a mátu, ty jste měl použít. Je to známý recept.“</p> <p>„Ale na jehněčí, Hugginsi. Tohle je kůzle,“ opáčil mladík v sedle. „Můj recept je správný. Kromě toho, to koření je kouzelné. Nejdůležitější ingredienci jsem koupil od jednoho prvotřídního čaroděje. Říkal, že se po tom draci můžou utlouct.“</p> <p>Huggins si přečetl nálepku na prázdné láhvi: EXTRA OSTRÁ ČARODĚJNICKÁ GRILOVACÍ OMÁČKA – STARÝ RODINNÝ RECEPT. „Jasně.“ Odhodil láhev do křoví. Pak o několik kroků ucouvl, za koně, mimo Terryho zorné pole, vylovil z kapsy vesty malou lahvičku, odzátkoval ji a pořádně si přihnul. „Tak mě napadlo, sire,“ začal. „Říkal jsem si, jestli byste mi nemohl vyplatit mzdu třeba teď.“</p> <p>Terry nespouštěl oči z porostu. Pohyb, o kterém si myslel, že ho předtím zahlédl, se zatím neopakoval. „Hugginsi, ty přece víš, že dokud mi nepřijde renta, jsem totálně švorc. Pak ti zaplatím. Copak jsem ti už někdy zůstal dlužen?“</p> <p>„To ne, sire.“ Huggins měl ten kulatý, bodrý obličej, který okamžitě budil důvěru u malých dětí, ale málokdy u dospělých. „Ovšem předpokládejme – jen předpokládejme – že by se vám něco stalo, řekněme cestou domů. <emphasis>Po tom</emphasis>, co zabijete draka. Mohl byste třeba onemocnět, například. Jsem si jist, že byste nechtěl, abych se pak ocitl ve finanční tísni.“</p> <p>Mezi stromy se znovu něco mihlo. Terry přivřel oči. „Hugginsi, tvoje nezvyklá starost o moje zdraví vytváří ovzduší jisté nedůvěry. Mám tomu snad rozumět tak, že mému věrnému panoši chybí víra v mé schopnosti?“</p> <p>„To ne, sire, to vůbec ne,“ ujistil ho jeho věrný panoš spěšně. „Vždycky můžete počítat s mou absolutní oddaností, sire. Když říkáte, že dokážete zabít draka, ani v nejmenším o tom nepochybuji. Na druhé straně je ale pravda, že těch devět předchozích rytířů si nejspíš taky věřilo. A všichni –“</p> <p>„Měli panoše, kteří se neopili.“</p> <p>„Jenom jsem si kapánek loknul, abych si uklidnil nervy, sire.“</p> <p>„Takže to bys je teď měl mít tak pevné, že by se jimi dal podepřít kulečníkový stůl. Schovej tu flašku. A vylij na toho koně ještě pár věder vody.“</p> <p>Huggins ponořil vědro do mělkého potoka a potom chrstl jeho obsah na Terryho. Rytíř měl na sobě brnění, ale přes něj měl přehozené mokré přikrývky. „Na koně, Hugginsi.“ Také kůň byl zabalený v přikrývkách hnědé a šedé barvy, aby byl mezi stromy co nejméně nápadný. Ale nohy mu zakrýt nemohli, alespoň ne, pokud z něho chtěli vymáčknout potřebnou rychlost, a Terrymu bylo jasné, že se jeho oř večera nedožije. Kůň sebou vrtěl, bylo na něm znát, jak je nervózní. Terry ho popleskal po plecích a šeptal mu uklidňující slůvka. Jiní rytíři mu říkali, že se svými zvířaty mluví, konejší je, povzbuzují je před bitvou, a tvrdili, že to přináší dobré výsledky. Terryho kůň zakoulel očima pokaždé, když na něj jeho pán promluvil, ačkoliv se nedalo říct, jestli to dělá proto, že se bojí, nebo jestli si o Terrym myslí, že je idiot. Nechal toho a řekl nahlas: „Devět rytířů za deset let. Na draka téhle velikosti to není zase tak špatné. Je to míň než jeden ročně.“</p> <p>„Na druhé straně je to stoprocentní úmrtnost, sire. V odvěkém vznešeném zápase rytířů s draky je tento neporaženým šampionem. Uvědomujete si to, sire?“ Huggins pokračoval, jako mu to právě přišlo na mysl. „Pořád ještě se můžeme otočit a jet pryč. Nikdo se vám nebude smát. Doma přece nikdo neví, že jsme sem jeli.“</p> <p>„Nevrátíme se, aniž bychom se o to alespoň pokusili, Hugginsi. Máme svou zodpovědnost. Tenhle drak už deset let terorizuje místní obyvatelstvo. Poctiví, těžce pracující vesničané jsou vražděni na polích, jejich malé nevinné děti se choulí v chatrčích a všichni žijí v neustálém strachu, neznajíce dne ani hodiny, kdy se na ně náhle z nebe snese strašlivá smrt…“</p> <p>„Nějak si nevzpomínám, že byste se kdy dřív staral o vesničany, sire.“</p> <p>„Odměna za to většinou nestála.“</p> <p>„Jaká odměna? Myslíte za jeho zabití? Ta pořád ještě není dost vysoká. Počkejte ještě nějaký čas. Nechte ho, ať zabije ještě pár rytířů, a pak za něj nabídnou skutečný balík.“</p> <p>„Nemluvím o penězích, Hugginsi. Měl jsem na mysli jinou odměnu. Skutečnou odměnu. Ruku princezny.“</p> <p>Tentokrát zakouleli očima kůň i panoš. Huggins nabídl Terrymu svou láhev. „Napijte se, sire. Možná vás to probere. Jestli tady jde o nějakou holku –“</p> <p>„Dej to pryč, Hugginsi. <emphasis>Hned.</emphasis> A není to <emphasis>nějaká holka</emphasis>, je to ta nejnádhernější dívka v <emphasis>celých</emphasis> Dvaceti královstvích. Nejsladší, nejpůvabnější, nejčarovnější… ehm… nejztepilejší… jak se to řekne…“</p> <p>„Nejopojnější,“ zkoušel mu pomoct Huggins.</p> <p>„Abys taky chvíli myslel na něco jiného! Princezna je – hopla! A je to tady!“</p> <p>Hugginsovi odskočila ruka s lahví od úst. Rozběhl se vpřed, před okrajem mýtiny se zastavil, vyhlédl z porostu a hned se zase spěšně stáhl. „Zkurvysyn!“ Pokusil se zastrčit si láhev za opasek, jako obvykle zjistil, že mu v tom brání jeho sádelnaté břicho, a tak ji schoval do kapsy kazajky. Pak popadl vědro a začal divoce cákat vodu na Terryho.</p> <p>Terry pozoroval draka. Byl to drak normální velikosti, což znamenalo, že byl zatraceně velký. V kohoutku byl vysoký asi jako kůň, ale tělo měl dvakrát tak dlouhé. Zlověstně šlehající ocas jej ještě prodlužoval. Působil dojmem, že se skládá hlavně ze zubů, drápů a svalů pokrytých silnými šupinami. Vynořil se ze skrytu lesa, ale stále váhal vyjít na mýtinu, větřil, přecházel sem a tam podél hranice stromů a přitom otáčel hlavou, aby si prohlédl rožnící se kůzle nejprve z jedné a pak zase z druhé strany. Z koutku tlamy mu skanulo několik kapek slin. Z druhého koutku mu stoupal kouř.</p> <p>Pak Terrymu rozmazala výhled voda, kterou mu Huggins šplíchl do obličeje.</p> <p>Zvedl si hledí, aby si ji mohl vytřít z očí. „To už stačí, Hugginsi. Už jsme dost mokří. A proč se tváříš tak překvapeně? Vždyť to zvíře stopujeme už tři týdny. Vzchop se, chlape.“</p> <p>„Ano, sire. <emphasis>Říkal</emphasis> jste, že ho stopujete.“ Panoš už měl v rukou další vědro vody. Začal se otáčet a hledat něco, na co by ho vychrstl. „Ale lichotky stranou, sire, vaše stopařské schopnosti nestojí za fajfku tabáku. Většinou jste se jen tak potloukal po kraji a vyptával jste se lidí, jestli v poslední době nezahlédli draka. A oni vždycky říkali, že jo, a pak vás poslali do nějakého prokletého močálu nebo houštiny, případně na vrcholek strmého útesu. Připadalo mi, že si z vás jen tak utahují.“</p> <p>„Jsi ty to ale duše důvěřivá, Hugginsi.“ Rytíř po celou dobu nespustil oči z draka. Ten mezitím přestal přecházet sem a tam a upřeně hleděl na rožnící se kůzle. Tuk kapal do ohně a plameny olizovaly maso. Jeho vůně útočila na nozdry zvířete. Drak začal slintat. Z čelistí mu tekly potoky slin. Byl to skutečně nechutný pohled, ale Terry se usmál. Teď měl stvůru chycenou na háčku. Bez oběda už neodejde.</p> <p>„Hugginsi!“ řekl ostře. Jeho panoš zíral na draka pohledem plným děsu a přitom pomalu ustupoval. „Dones kladivo a hřeb!“</p> <p>Huggins se vrátil zpátky do reality. Chvíli se přehraboval v sedlových vacích a pak z nich vylovil palici a velký hřebík. Tázavě jej pozvedl, aby si ho Terry mohl prohlédnout.</p> <p>Terry přikývl. „Hugginsi, tento kůň utrpí těžká zranění. Nechci, aby trpěl. Jakmile se k němu budeš moci bezpečně přiblížit, prokaž mu to milosrdenství. Udělej to ještě předtím, než se postaráš o mě. Rozuměl jsi?“ Huggins přikývl, oči doširoka vypoulené. Než mohl cokoliv říct, drak zaútočil.</p> <p>Z porostu poplašeně vzlétlo hejno tetřívků. Terry si spustil hledí, sevřel kopí pevněji a předklonil se v sedle. <emphasis>Počkej si na něj, počkej si na něj</emphasis>, opakoval si. Draci jsou rychlí. Na zemí dokážou předehnat koně. <emphasis>Nech ho, aby se dostal k potravě.</emphasis> <emphasis>Ať rozptýlí jeho pozornost</emphasis>. Teprve když zvíře skoro dorazilo ke kůzleti na rožni, nasadil Terry svému koni ostruhy a vyrazil vpřed.</p> <p>Hledí omezovalo jeho zorné pole na světlý proužek louky, sluneční světlo a šupinatou obludu. Ta mezitím doběhla až ke kůzleti. Terry zřetelně slyšel zakřupání žeber, jak se její tlama sevřela. Pak už mu v uších zněl jen dusot koňských kopyt. Drak v jeho zorném poli byl stále větší a větší. Byl skloněný nad kůzletem a Terry zamířil hrot svého kopí na místo mezi kohoutkem a krkem. Řekli mu, že pokud se mu podaří proniknout skrze šupiny a hrot nenarazí na žádnou kost, mohl by při troše štěstí zasáhnout srdce. Pak ale drak zvedl hlavu a Terry změnil cíl na hrdlo. Ve všech knihách se tvrdilo, že šupiny na hrdle jsou slabší a že zásah do těch míst může být i smrtelný. A potom drak uviděl Terryho.</p> <p><emphasis>Polkni</emphasis>, pomyslel si Terry. <emphasis>Polkni, zatraceně.</emphasis> Drakovi visely z obou stran tlamy zbytky kůzlete. Jestli ho spolkne, bude ho mít v krku a Terry získá cenné vteřiny navíc předtím, než na něj drak začne chrlit oheň.</p> <p>Bohužel, proti sobě měl draka se silně rozvinutým smyslem pro povinnost, takového, co si uvědomuje, že práce je vždycky na prvním místě. Upustil kůzle na zem, otevřel tlamu dokořán a zařval.</p> <p>Kůň se málem dal na útěk, a to by byl jejich konec, ale byl to dobrý kůň a poslušně reagoval na tlak Terryho kolen a jeho ruce na šíji. Sklonil hlavu a rozběhl se ještě rychleji. Drak se nehnul z místa. Terry namířil kopí na jeho otevřenou tlamu. A drak na něj vychrlil oheň.</p> <p>Zdálo se, jako by k tomu došlo v jediném okamžiku. Terry se v jednu chvíli díval na neuvěřitelné množství neuvěřitelně velkých a křivých zubů. V příští vteřině byl pohlcen plameny. Měl pocit, jako by byl každičký čtvereční palec jeho pokožky seškvařený a potřený slanou vodou. Vzápětí zaplavila jeho plíce agonie. Drak zmizel za stěnou oslepujícího oranžového světla. Kůň zařičel bolestí a klopýtl. Terry cítil, že jeho kopí narazilo do něčeho tvrdého. Pokusil se ho udržet, ale kůň pod ním padl a on byl vyzdvižen do vzduchu a odmrštěn stranou. Oranžové světlo zmizelo. Na okamžik zahlédl modré nebe. Na okamžik zahlédl temně zelenou trávu. A pak viděl už jen černou prázdnotu.</p> <p>Když znovu nabyl vědomí, spatřil nad sebou kruh ustaraných tváří. Někdo mu sundal přilbu. Chladivý vzduch jej pohladil na kůži. Zareagoval na něj dlouhým záchvatem dusivého kašle, který ostatní zjevně považovali za dobré znamení, protože nejstarší muž se otočil a zakřičel: „Žije!“ Terry uslyšel jásot. Ze všech stran se sbíhali lidé – místní vesničané – z nichž některé Terry poznával ze své včerejší návštěvy hostince. Dychtivé ruce mu pomohly na nohy.</p> <p>„Jmenuji se Brimble,“ představil se nejstarší muž. Byl to zavalitý chlapík s úhledně zastřiženým bílým plnovousem. „Jsem starosta vesnice Dasgut. Včera jste se myslím ubytoval v mém hostinci. Odpočiňte si, pane. Ta bestie s vámi hodila pěkně daleko.“</p> <p>Terrymu se konečně podařilo ovládnout záchvat kašle. „Je mrtvý?“ Rozhlédl se, ale draka nikde neviděl. Z druhé strany mýtiny k němu mířil Huggins.</p> <p>„Mrtvý, dočista mrtvý. Ano, sire. Našli jsme ho v lese s kopím zaraženým v tlamě. Velice profesionální práce, skrz horní patro rovnou do lebky, přesně jak to stojí v knihách. Vyplatí vám pěkně kulaťoučkou sumičku, sire rytíři. Zastavte se v mé hospodě a já se postarám o všechno papírování, co je s tím spojené. Tohle je šťastný den pro nás pro všechny. Roky jsme se kvůli tomu strašnému drakovi museli zamykat ve svých domech. A maso jsme mohli jíst jenom vařené.“</p> <p>Někoho napadlo rozezvonit kostelní zvony. Od vesnice k nim přes louku běželi lidé. Další se sbíhali ze všech stran. Bylo mezi nimi i několik vojáků na koních.</p> <p>„Už jsem vyslal posla ke králi. Bude mít obrovskou radost. Čekal velice dlouho, až se stane něco takového.“ Brimble na něj mrkl. „Vsadil bych se, že hned jak se to dozví, poběží s tou skvělou novinou za svou dcerou.“</p> <p>Dav stále rostl, lidé se kolem nich tlačili se zájmem i úžasem. Z domků s doškovými střechami vybíhaly malé děti a prodíraly se mezi dospělými k Terrymu. Terry si uvědomil, že je vhodná chvíle pro dramatické gesto. Napřímil se. Připadalo mu, že má tělo jednu velkou mod- řinu, ale vynasnažil se zaujmout vznešenou pózu. „A já ji dychtivě sevřu v náručí,“ prohlásil s rukou přitisknutou na srdce. „Protože ačkoliv jsem si její ruku vydobyl až teď, mé srdce jí patří odedávna. Planu vášní stejně žhavou jako dračí oheň a nedokážu myslet na nic jiného než na ni. Budeme navždy svoji, spojeni věrnou láskou, princezna Glorie a já se už nikdy nerozloučíme –“</p> <p>„Jana,“ skočil mu do řeči Brimble.</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Princezna Jana, vznešený sire rytíři.“</p> <p>Terry se rozhlédl po shromážděných vesničanech. Nikdo z nich nepromluvil. Vlastně to vypadalo, že se před ním většina z nich snaží uhnout pohledem, až na dva vojáky, kteří na něho přísně shlíželi z koňských hřbetů. „Glorie,“ prohlásil pevně. „Princezna Glorie z Medully. Dobře ji znám.“</p> <p>„Aha,“ řekl Brimble a rozvážně potřásl hlavou. „Už chápu, kde je zakopaný pes. Ne, sire rytíři, tady už nejste v Medulle. Překročil jste hranici do Oblongaty.“</p> <p>„Hranici přece tvoří potok,“ namítl Terry. „Jsme na medullské straně.“</p> <p>„Už ne.“ Jeden z vojáků přijel blíž a zapojil se do hovoru.</p> <p>„Přesně tak,“ navázal Brimble. „Kdo by si byl býval pomyslel, že se konečně dohodnou na hranici, o které se už roky vedou spory? Ale přede dvěma týdny byla smlouva konečně podepsána a hranice mezi Oblongatou a Medullou se posunula o tři míle. Naše vesnice Dasgut změnila majitele. Nyní je naším regentem král Dafoe a princezna Jana je jeho jediná dcera. A samozřejmě vaše nastávající nevěsta, sire rytíři.“</p> <p>Terry na něho zděšeně vytřeštil oči. „Princezna Jana Dafoe z Oblongaty? <emphasis>Šílená Jana</emphasis>?“</p> <p>Brimble zalapal po dechu. Nervózně se ohlédl po vojákovi, pak se obrátil zpátky k Terrymu. „Ale no tak, sire rytíři, je velice negalantní nazývat ji šílenou. Vůči tak otevřené a dobrosrdečné dívce, jako je princezna Jana, to ani není fér. Spíš by se dalo říct, že mašíruje v rytmu jiného bubnu.“</p> <p>Místní kolem přikyvovali a Terry zaslechl tiché souhlasné mručení: „Je to tak, není ani trochu šílená.“</p> <p>„Nanejvýš kapánek výstřední.“</p> <p>„Nekonvenční.“</p> <p>„Možná malinko ujetá.“</p> <p>„To jsou všechno nemístné řeči,“ prohlásil voják s rukou výmluvně položenou na jílci meče.</p> <p>„Vždyť mluví se zvířaty!“ namítl Terry.</p> <p>„A proč by to někomu mělo vadit?“ opáčil Brimble. „Není přece nic neobvyklého, že dívky mumlají něžná slůvka štěňátkům nebo koťátkům. Vlastně je to docela roztomilé. A kdo říká, že dělat to je nesmyslné? Já sám mluvím na svého loveckého psa. Je to báječný pes, neobyčejně inteligentní. Podívá se na vás, zavrtí ocasem a přísahal byste, že rozumí každému vašemu slovu.“</p> <p>„S mrtvými zvířaty!“</p> <p>„Schopnost rozmlouvat s duchy by neměla být zesměšňována,“ řekl Brimble upjatě. „Popíráte snad, že jsou mezi námi tací, jejichž smysly sahají dále než naše vlastní, a ovládají síly, které se nedají vysvětlit prostou filozofií? Je možné, že posmrtný život nemají jen lidé, ale i zvířata. Za předpokladu, že naši zvířecí společníci také dokážou překročit prázdnotu do jiného světa, jejich hlasy by docela dobře mohly –“</p> <p>„S mrtvými a upečenými zvířaty! Vede dlouhé, zanícené debaty s dušeným hovězím.“</p> <p>„Dovolte, abych to uvedl na pravou míru,“ řekl voják na koni. Snažil se, aby to znělo co nejpřátelštěji, ale nesnažil se nijak silně. Způsob, jakým se nakláněl nad Terrym, i to, jak se druhý voják začal prodírat kupředu, v sobě měly nezaměnitelný náznak výhrůžky. „Když někdo prokáže službu království, jak jste to právě udělal vy, a král mu nabídne ruku své dcery, není to jenom tradice. Je to vyznamenání, že? Když si ten dotyčný jeho dceru nevezme, je to, jako by jí pohrdal. Což vůbec není dobré. Protože jestliže někdo pohrdne královskou dcerou, králi se to nebude líbit. Bude to považovat za urážku.“</p> <p>„A přece byste nechtěl urazit našeho krále,“ dodal druhý voják.</p> <p>„To je pravda, to byste určitě nechtěl. Takže teď půjdete navštívit krále Dafoa a vznést nárok na svou odměnu, rozumíte? A hezky s úctou. A abychom se ujistili, že se cestou náhodou někam nezatouláte, doprovodíme vás k němu.“</p> <p>„Protože on se tu mišuge holku snaží provdat už celé roky,“ řekl druhý voják.</p> <p>„Sklapni,“ okřikl ho první voják. „Osobně bych vám radil, abyste, až se setkáte s králem, dal patřičným způsobem najevo radost nad jeho velkorysou nabídkou manželství s jeho dcerou. Protože pak nám nebude muset rozkázat, abychom bránili jeho čest.“</p> <p>„Já?“ podivil se Terry. „Já se mám setkat… aha, už chápu, v čem spočívá to nedorozumění. Vy si myslíte, že jsem draka zabil <emphasis>já</emphasis>! Kdepak, to vůbec ne. Odpusťte mi, že jsem to hned neobjasnil. Když jsem říkal, že jsem zabil draka, nemluvil jsem samozřejmě za sebe, ale za svého pána, statečného sira Hugginse.“ Rozpřáhl ruce a v dramatickém gestu ukázal na svého panoše, který k nim kráčel přes mýtinu, v jedné ruce palici a v druhé hřeb.</p> <p>„On?“ zeptal se Brimble tónem, který lidé ve spojitosti s Hugginsem používali velice často. „Nejstatečnější a nejgalantnější rytíř, který kdy zdobil Dvacet království. Žádný jiný se mu nemůže rovnat. Prosím, nenechte se oklamat jeho vzhledem. Rád se obléká jako prostí lidé, aby dal najevo svou pokoru. Když je někdo tak dobrý jako já, říká mi vždycky sir Huggins, snadno by mohl propadnout pýše. Jednejte s ním, jako kdyby byl obyčejný člověk. Má to tak rád.“</p> <p>„Ale vy máte na sobě brnění,“ namítl první voják.</p> <p>„Patří siru Hugginsovi. Trval na tom, abych si ho oblékl. On už je takový. ‚Terry,‘ řekl mi. ‚Já zabíjím draky, jako jiní lidé zabíjejí mouchy, ale pro tebe by to mohlo být nebezpečné, můj věrný panoši. Vezmi si moje brnění; a obleč si ho, to tě ochrání. Já se s tou obludou utkám bez něj. Čest a milost krále, to je ta jediná zbroj, kterou potřebuji.‘ Řeknu vám, slzy mi vhrkly do očí, když mi tohle řekl.“</p> <p>„To věřím,“ odpověděl voják zamyšleně. Pak pobídl svého koně a zamířil k Hugginsovi, který se zrovna dostal na doslech. „Vy, pane,“ zeptal se ho. „Zabil jste to zvíře?“</p> <p>Huggins shodil z ramene vak a odložil palici a hřeb. Podíval se na své ruce. „Musel jsem,“ zamumlal lítostivě. „V tomto stavu už nebylo k ničemu. Není to snadná práce, ale když na to přijde, udělat se musí.“</p> <p>Lidé kolem souhlasně přikyvovali. Voják stále ještě nebyl přesvědčen. „Takže to vy jste mu prohnal ocel hlavou? Jen vy sám? Mohl byste to odpřísáhnout?“</p> <p>„Samozřejmě.“ Huggins se popleskal po kapse; hledal svou láhev. „To je nejlepší způsob. Pořádná rána rovnou do čela. Vůbec to necítí. Člověk přece nechce, aby to ubohé zvíře trpělo, že?“ Odzátkoval láhev, která – jak se ukázalo – byla prázdná. Lítostivě na ni pohlédl.</p> <p>„Ehm, to asi ne,“ odpověděl voják, kterému pocity draků jaktěživ nedělaly nejmenší starost.</p> <p>„Člověk musí mít soucit s němou tváří. Jsou to koneckonců jen hloupá zvířata. Nechápou, proč je někdy musíme zabít.“</p> <p>„V tom máte nejspíš pravdu. Tak tedy, sire.“ Voják se zjevně rozhodl. „Dovolte, abych vám blahopřál.“ Uklonil se v sedle.</p> <p>„Cože? K čemu? Vždyť jsem jen udělal, co bylo třeba.“</p> <p>„<emphasis>Je</emphasis> skromný,“ informoval Brimble vesničany. Všichni souhlasně zabručeli. Pak starosta přistoupil k Hugginsovi a nahlas řekl: „Dovolte, sire, abych byl prvním, kdo vám koupí pití.“</p> <p>„Cože to… pití? No tak to jo, mockrát děkuji. Fakt je, že něco ostřejšího bych si dal docela rád.“</p> <p>„A já vám koupím další sklenku,“ připojil se voják.</p> <p>„Díky.“</p> <p>„Bude to jen první z mnoha rund, tím jsem si jist,“ prohlásil Brimble. Objal Hugginse kolem ramen. „Vraťte se do mého hostince, pane, a peníze nechte v měšci, protože vás teď budou hostit občané Dasgutu. Dnes se bude slavit!“</p> <p>„To je od vás laskavé,“ řekl Huggins dojatě. Ohlédl se po Terrym, který mezitím tiše zmizel. „Tak slavit říkáte? Co kdybychom si o tom promluvili nad pintou piva?“</p> <p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p> <p>V dávných časech, když byl svět ještě neprozkoumaný a každá cesta byla dobrodružstvím, psávali i ti nejvzdělanější kartografové na okraje svých map varovná slova: ‚Tady žijí draci.‘ Někteří je tam dokonce i přimalovali.</p> <p>Tato slova a obrázky označovaly hranice známého světa. Zpoza těchto hranic se vracely pouze útržky informací, v lodních denících, ve vyprávění cestovatelů, v pověstech a písních tajemných domorodců. Výjimkou bylo Dvacet království, ten slepenec pohádkových zemiček rozkládající se mezi horami a mořem. I tady psali kartografové na okrajích map: ‚Tady žijí draci,‘ ale v tomto případě by se ten nápis stejně dobře vyjímal uprostřed. Nebo dole. Nebo nahoře a po stranách. Kdekoliv, protože ta mizerná havěť měla odporný zvyk objevovat se právě; tam, kde o ni nejméně stáli. Což bylo víceméně všude.</p> <p>Výsledkem bylo jisté napětí mezi kartografy a představenými měst. Městští radní totiž soudili, že být spojován s výskytem draků neprospívá obchodu. Proto kdykoliv se chystala k vydání nová mapa, zasypávali kartografa přívaly korespondence. V ní poukazovali na to, že se jejich městečko pyšní prvotřídními restauracemi a místnímu pivu se žádné jiné nevyrovná, daně že jsou tu rozumně nízké a ulice září čistotou. Zdůrazňovali, že přilehlé lesy jsou husté, louky žírné a pole úrodná. Neopomněli se zmínit o čistém ovzduší a přátelském obyvatelstvu. Se vší vehemencí popírali, že se to zbrusu nové kulturní středisko navržené a postavené renomovanou architektonickou firmou propadá rychlostí čtyř palců za rok. Jejich městečko, tvrdili, je po všech stránkách báječné místo na to, aby tu člověk založil rodinu nebo nový podnik, a přihlédneme-li ke všem jeho nepopiratelným kvalitám, jistě by bylo jen spravedlivé nezmiňovat se o té malichernosti s drakem.</p> <p>Kartograf se však přesvědčit nenechal. Odložil svoje encyklopedie, chopil se pera a posléze poslal městským radním zdvořilý, vyhýbavý dopis, v němž je ujišťoval, že všechny zdroje informací byly velice pečlivě prošetřeny, a možná i přiložili kupón na 40% slevu nové edice.</p> <p>Pak vydal mapu přesně tak, jak původně zamýšlel. Obvykle tím celá záležitost skončila. Někdy se ale debata vyhrotila. Dopis střídal dopis a vyhrožovalo se soudními žalobami, a kartografovi nakonec nezbylo než vytáhnout svoje trumfové eso. Naznačil, že by se také mohl zmínit o věcech, které jsou horší než draci.</p> <p>Tohle vždycky spolehlivě umlčelo jakkoliv zarputilého kritika. Protože každý věděl, že Dvacet království jsou sice země kouzel a divů, galantních rytířů a půvabných dam, kamene, mechu, dubu, křišťálu a podivuhodných krás divoké, nespoutané přírody, ale také jsou v nich věci, které jsou <emphasis>mnohem</emphasis> horší než draci.</p> <p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p> <p>Město Sulcus nebylo ani za nejpříznivějších okolností příjemným místem k životu. V létě tam bylo vedro a vlhko, v zimě zase zima a vlhko. Dalo se z něj dobře vládnout, protože se nacházelo skoro uprostřed Medully, ale lidé, kteří neměli spojení s palácem, mívali tendenci stěhovat se do Occipitalu na pobřeží, kde byly báječné pláže a mnohem příjemnější klima. Jako přístavní město měl Occipital i zajímavější noční život. Většina Sulcusanů s tím nesouhlasila. Namítali, že Sulcus má muzea, památníky, univerzitu, knihovnu a vůbec je středkem vzdělání a kultury. Sulcusané považovali Occipitalany za lehkomyslné příživnické povaleče. Occipitalané odpovídali, že Sulcusané jsou nudní staromilci, kteří neumí žít.</p> <p>Sulcusané měli sklon brát si to osobně.</p> <p>Po celé Medulle byl pošmourný, vlhký podzimní den, vzduch byl těžký vláhou, která byla příliš hustá na mlhu, a ne dost těžká na déšť. V Sulcusu strhával vítr kouř z komínů dolů do ulic, kde se mísil se šerem a mlhou. Uprostřed města se jako křídový útes nad mlžným jezerem zvedaly bílé kamenné zdi medullského paláce. Tohle nebyl vhodný den na postáváni venku. Ulice byly blátivé, výkladní skříně krámků neprůhledné vysráženou vlhkostí a v holých větvích si ptáci zimomřivě načechrávali peří a podezíravě shlíželi na Minu. Ta stála pod stromem, na okraji malého náměstíčka blízko středu města. Byla nejmenší a nejmladší z palácových služebných. V ruce svírala minci a třásla se strachy, že ji ztratí. Zavázala si ji do cípu šátku, ale neodvážila se ji dát do kapsy u zástěry; příliš se bála, že až tam příště sáhne, mince tam už nebude. Od chvíle, kdy přišla do města, poprvé opustila zdi paláce. Toužila zajít si do některého z krámků, ale nechtěla riskovat, že by ji někdo mohl poznat. Nemohla ani zůstat stát na ulici, protože by ji mohl někdo zahlédnout z oken paláce. Proto žmoulala minci zavinutou v šátku v dlani, tiskla se zády ke stromu a opatrně vykukovala za roh.</p> <p>Většina lidí, kteří ji míjeli ukrytí ve svých pláštích nebo kočárech, ji ignorovala a starala se o své záležitosti. Ale tu a tam některý muž zpomalil a začal si Minu prohlížet. Dívka nervózně klopila oči k zemi a snažila se předstírat, že je nevidí. Náhle si uvědomila přítomnost muže, který stál vedle ní a upřeně na ni hleděl. Měl křivá ústa a šilhavé oči a pod paží svíral svazek brožovaných knížek vytištěných na špatném papíře a zavinutých v promaštěné kůži. Mimoděk ucouvla a přitkla se zády ke kmeni stromu. Oba je pokropila voda. Muž podrážděně zasyčel: „Čcha.“ Pak bez dalšího vytrhl Mině z ruky šátek s mincí, strčil jí jednu z knížek a dlouhým krokem odešel po ulici.</p> <p>Mina schovala knihu pod zástěru. Těch pět bloků, které ji dělily od paláce, proběhla. Kuchyňskými dveřmi proklouzla dovnitř, šťastná, že má svůj úkol za sebou a že je v teple a v suchu, obklopená vůní pečeného masa a pobíhajícími kuchtičkami. Junie, nejstarší kuchařská pomocnice, ji spatřila. „Jdeš pozdě,“ pokárala ji.</p> <p>„To on se opozdil,“ odpověděla Mina pokorně.</p> <p>„Nejde pozdě,“ ozvala se Trixie, která pocházela ze stejného městečka jako Mina a tady v Sulcusu byla její nejlepší kamarádka. „Máš to, Mino? Ne, tady to neukazuj. Odnes to nahoru.“</p> <p>„Učeš jí předtím vlasy,“ řekla Junie Trixii. „Tohle je důležitá schůzka. Budeme mít návštěvu.“</p> <p>„Cože!“ zvolala Trixie poplašeně. Ohlédla se, aby se přesvědčila, že jsou dveřezavřené, a pak vzala Junu za ruku. „Nemůžeme zvát návštěvy! Kdo jiný o tom ještě ví?“</p> <p>„Uklidni se, to je v pořádku.“ Ostatní kuchtičky na ně zíraly. „Jsou z těch nejvyšších vrstev,“ ujistila je Junie. „Můžeme jim věřit.“</p> <p>„Kdo je to? Řekni mi to!“</p> <p>„Nekřič tak. Poznáš je, až je uvidíš, ale nevyslovuj jejich jména. Teď odveď Minu nahoru. Nesmíme se příliš zdržovat, nebo se nám setmí. Hned přijdu za vámi.“</p> <p>Dívky ovládly svou zvědavost. Vyměnily si zástěry za nové, čisté, a pak vyběhly po schodišti o čtyři patra výš, do horního podlaží hradu, kde měly malou komůrku s oknem, kterým dovnitř ještě pronikalo několik paprsků zapadajícího slunce. V místnosti nebyly žádné židle ani jiný nábytek kromě několika truhel, ale dívky si sem nanosily polštáře, takže mohly sedět v kruhu na zemi. Mina tajila dech. Bylo to poprvé, kdy ji starší dívky pozvaly na svoje tajné setkání, a ona byla velice pyšná, že si získala jejich důvěru. Už tam bylo deset děvčat, pět z kuchyně, tři komorné, jedna panská a zahradníkova dcera. V klíně měla klubíčka vlny, bavlnky nebo příze a jejich prsty mechanicky pohybovaly pletacími jehlicemi, háčky, krajkářskými paličkami, látacími jehlami a vyšívacími jehlami. Trixie zastrčila závoru na dveřích. Mina podala knížku Trixii, která ji předala panské. Ta odložila pytlík s pletením a natočila se tak, aby jí světlo z okna svítilo přes rameno. Trixie a Mina se posadily na podlahu a místností se ozvalo šustění sukní, jak se kruh dívek roztahoval, aby jim udělaly místo. Čekaly, s pohledy upřenými ke dveřím, dokud se neozvalo tiché zaklepání.</p> <p>Trixie vyskočila a odsunula zástrčku. Dovnitř vklouzla Junie následována čtyřmi dalšími dívkami. Dvě z nově příchozích na sobě měly tmavé pláště s kapucemi, které jim halily obličej do stínu. Přesto hned bylo všem jasné, kdo ty dvě jsou, zvlášť když s sebou měly svoje osobní služky. Kruh se znovu roztáhl, aby se mohly posadit. Obě princezny zalovily pod plášti a vytáhly si vyšívací jehly, protože i dívky z královské krve byly vedeny k tomu, aby nenechávaly ruce ani na okamžik zahálet. Když se všichni usadili, starší z princezen, jejíž plavé vlasy nedokázala kápě úplně zakrýt, řekla: „Můžeš začít, Roweno.“</p> <p>Panská otevřela knihu a začala číst: „<emphasis>Vášeň okovů aneb O</emphasis><emphasis>b</emphasis><emphasis>chodníci s bílým masem z Alhambry</emphasis>. Kapitola devatenáctá.</p> <p>Racksturm jí podal pero, aniž se jí přitom podíval do očí. ‚Napiš jim dopis,‘ řekl ostře. ,Musíš jim dát jasně najevo, co se s tebou stane, když nezaplatí výkupné.‘</p> <p>‚Moje rodina si nemůže dovolit zaplatit,‘ zvolala zoufale. ‚To by je ožebračilo!‘</p> <p>Otočil se k oknu, jeho široká, svalnatá ramena se ostře rýsovala proti slunci. ‚Mohou prodat svoje pozemky.‘</p> <p>Melanie zalapala po dechu. Prodat Eventide? Prodat jediné místo, které může nazývat svým domovem, kde byla vždycky šťastná? To bylo nemyslitelné! Nikdy by svého dědečka nepožádala, aby udělal něco takového. Vzdorně odhodila pero na stůl. ,Můžeš se mnou udělat, co chceš, sire Racksturme, ale tvým požadavkům se nepodvolím.‘</p> <p>Prudce se otočil a sevřel její ramena svýma silnýma rukama. Znovu cítila, že se nedokáže vzepřít jeho síle ä vůli. ‚Ty hlupačko! Copak to nechápeš? Já ty peníze potřebuji z důvodu, který ještě nemohu vysvětlit.‘</p> <p>Jeho bezohlednost se jí zabodla do srdce jako meč, ale dál se mu vzdorně dívala přímo do očí. ‚A to je všechno, co tě zajímá, sire Racksturme: peníze? Copak pro tebe nemá nic jiného význam, dokonce ani po…‘ Skoro se svými slovy dusila. ‚Po tom všem, co se stalo?‘</p> <p>‚Čert tě vem!‘ zaklel Rackstunn a v příštím okamžiku ji svíral v náručí, hltal její polibky, tiskl svá ústa na její a drtil jí rty svou vášní. Jeho prsty našly její živůtek a divoce rozervaly krajku i satén, takže její nahá pokožka zůstala vydána na milost jeho chtíči. Nebránila se, jen se prohnula jako mladá vrba v divoké bouří a přitiskla se prsy proti jeho hrudi. Racksturm ji drtil v náručí, ale ona necítila bolest, jen teplo, které se jí rozlévalo po celém těle, a vášnivé vzedmutí jeho… ach!“</p> <p>Rowena odhodila knihu. „Nemůžu popadnout dech.“ Tvář měla brunátnou a přerývaně lapala po dechu.</p> <p>„Rozepněte jí šaty,“ nařídila princezna Glorie. „Otevřete okno.“ Vstala a vzala Rowenu za ruku, aby ji odvedla k oknu, kde ji podepírala tak dlouho, dokud se panská rudá rozpaky trochu nevzpamatovala. Obě je ovanul chladivý vánek. „Cítíš se už lépe?“ Dívka přikývla. „Chceš zůstat až do konce?“ Další přikývnutí. „Možná by měl chvilku číst někdo jiný, co říkáš, Junie?“</p> <p>Junie zvedla knihu a ostatní dívky zaujaly svoje místa v kruhu kolem ní. Znovu se ozvalo cinkání pletacích jehlic. Ale než mohla začít číst, ozvalo se další zaklepání na dveře. Dívky kolektivně zděšeně vydechly. „Co teď?“ vyjekla Glorie.</p> <p>Její služebná odstrčila závoru na dveřích. Když je otevřela, stál v nich v pozoru malý chlapec v modré livreji se zlatými knoflíky. „Omlouvám se, slečno Alice, ale Její Veličenstvo královna Medully si žádá okamžitou přítomnost princezny Glorie.“ Podíval se do místnosti. „Ahoj, Mino.“</p> <p>„Dobře, Samíku,“ řekla Alice pážeti. „Můžeš královně vyřídit, že vím, kde princezna je, a bezodkladně jí její vzkaz předám.“ Nijak ji nepřekvapilo, že ji páže našlo na místě jejich ‚tajných‘ schůzek. Bůh ví, jak to dělali, ale malí chlapci obvykle znali v paláci každou skulinu a skrýš. Nejspíš právě proto je využívali jako pážata. Natáhla ruku, aby ho pohladila po vlasech, ale chlapec ucukl a dal se na útěk. Služebná za ním zavřela dveře.</p> <p>Princezna Jennifer vyskočila. „Jo! Určitě jde o tvoje zásnuby! Chce oznámit tvoje zásnuby!“ Vzala Glorii za ruce a zvedla ji z podlahy. „Musí to být ono.“</p> <p>„Uvidíme,“ odpověděla Glorie klidně. Nechala se odvést ke dveřím. Alice vykročila za ní, ale Glorie ji poslala zpátky. „Prosím, nenechte se tím rušit. Klidně pokračujte beze mě.“ S Jennifer v patách zamířila ke schodišti a za roh zahnula právě včas, aby ještě stačila zahlédnout, jak se všechny dívky vyhrnuly ze dveří. Poté co učinily zadost dekoru, když počkaly celých deset vteřin, se teď hnaly, co jim nohy stačily, aby tu novinu roznesly po paláci.</p> <p>Glorie držela vlastní vzrušení na uzdě, dokud nedorazila do šatny, kde ze sebe shodila plášť s kapuci a nechala svou odpolední róbu sklouznout na zem. Když si začala oblékat těsné hedvábné šaty barvy šampaňského, zjistila, že na to, aby si sama zapnula knoflíky, se jí příliš třesou ruce. Jennifer jí přispěchala na pomoc. „Nejraději bych si vzala ty svoje nové červené šaty s krajkovým živůtkem. Ale schovávám si je na podzimní ples.“</p> <p>„Já si na ples nechávám ušít černé krajkové šaty. Ale moje švadleny říkaly, že na ně možná neseženou dost krajek.“</p> <p>„To říkají švadleny každý rok, ale každý rok se jim je nakonec nějak podaří sehnat. S tím si nedělej starosti.“ Princezna si přidržela u uší zlaté kroužky, zkoumavě se prohlédla v zrcadle a pak se rozhodla pro jiné náušnice.</p> <p>„Kdo si myslíš, že to bude? Je jich tolik.“</p> <p>„Samozřejmě Terry.“ Glorie si tím byla jistá.</p> <p>Jennifer nikoliv. „Bojím se, že Terry to nebude, Glorie. Rozhodně na to moc nespoléhej. Vždyť je pouhý rytíř. Nepatří ani mezi šlechtu.“</p> <p>„Rytíř může být uveden ke dvoru. To je jediné, co by mělo matinku zajímat.“</p> <p>„Nemá peníze. Matinka by tě nikdy nezasnoubila s bezzemkem.“</p> <p>Glorie si vybrala náušnice a zapnula si je. „Můj Terry není žádný bezzemek. Má pozemky v Middletonu. Vynášejí mu padesát royalu ročně.“</p> <p>„Padesát royalu ročně není mnoho, Glorie. Můj George má devět set royalu ročně a největší soukromě držený pozemek v Medulle.“</p> <p>„Vy mladá děvčata tolik přeceňujete význam peněz,“ povzdechla si Glorie, které bylo devatenáct. Několikrát si pročísla vlasy stříbrným hřebenem. „Peníze nejsou důležité. Důležité je, aby byl muž silný, odvážný a průbojný. Ale musí být také věrný a laskavý. A samozřejmě musí dobře vypadat. Pokud má všechny tyto vznešené přednosti a padesát royalu ročně, každá dívka by s ním mohla být šťastná. Potřebuji přepudrovat?“</p> <p>„Ne, jsi dobrá. Když si vezmeš Terryho, nedostaneš od mámy a táty žádné peníze. To přece víš. Z čeho budete žít? Z padesáti royalu ročně se žít nedá.“</p> <p>„Samozřejmě že dá, když se s penězi zachází šetrně. Za padesát royalu ročně si můžeme pořídit domek v Middletonu s kuchařkou, služkou na plný úvazek a samozřejmě panošem pro Terryho. Zbude nám i na to, aby k nám jednou týdně chodil zahradník nebo možná komorná. To si ještě musím rozmyslet.“</p> <p>„Za padesát royalu ročně si nemůžeš držet stáje. Nemáš kočár. Můj George má kromě jezdeckých koní dvě kompletní spřežení.“</p> <p>„Kočár nebudeme potřebovat. Middleton je na dostavníkové lince. Můj Terry bude mít svého koně v nájemné stáji, a když pojedeme do města, můžeme si kočár půjčit. Neměla bych si vyčesat vlasy?“</p> <p>„Určitě,“ prohlásila Jennifer rozhodně. „Je to oficiální oznámení.“</p> <p>„Podej mi, prosím tě, ty sponky, buď tak hodná.“</p> <p>Její sestra se chvíli přehrabovala ve věcech na toaletním stolku a pak jí podala několik sponek do vlasů. „A co školy? Nebudeš si moci dovolit poslat svoje děti do internátní školy.“</p> <p>„V Middletonu je skvělá veřejná škola,“ odpověděla Glorie spokojená sama se sebou.</p> <p>„Ty jsi myslela na všechno, že ano?“</p> <p>„Každé léto si budeme moci dovolit dva týdny u moře a každou sezónu můžeme uspořádat dva večírky s hostinou. Všechno jsem to spočítala.“</p> <p>„Budeš se nudit,“ věštila jí Jennifer ponuře. „Unudíš se k smrti. Na venkově se ti nebude líbit. Každý týden budeš přijíždět do města za mnou a Georgem.“</p> <p>„Čerstvé mléko!“ kontrovala Glorie. „Čerstvá vajíčka. Ty a George budete každý týden přijíždět k nám, abyste se pořádně najedli.“ Naposledy si uhladila vlasy. „Tak jdeme. Kde mám rukavičky?“</p> <p>Jennifer doprovodila Glorii k hlavnímu schodišti, ale nahoře zůstala stát. Tohle byla Gloriina chvíle a neslušelo se, aby od ní kdokoliv odvracel pozornost, když se chystá na svůj velký výstup. A velký výstup to rozhodně byl. Hlavní schodiště vedlo do mramorové síně zabírající na výšku celá tři podlaží. Dole čekala nablýskaná parketová podlaha, aby ji přivítala. Svíce zářily v každém výklenku a koutě a jejich světlo se odráželo od křišťálového lustru vévodícího stropu. Na stěnách visely portréty bývalých králů a královen Medully a výherců hlavních cen loterie. Glorii skoro připadalo, že se na ni usmívají, gratulují jí a schvalují jí její volbu. Pomalu sestoupila po schodech, přičemž se jednou rukou lehce dotýkala zábradlí z leštěného ořechového dřeva, hedvábné šaty za ní vlály, vlasy vyčesané do vysokého účesu, její půvabný obličej zdobil pokojný úsměv a oči jí zářily klidným sebevědomím. Zpráva se rychle šířila palácem. Když Glorie dorazila do velké síně, vypadalo to, že každý z početného královského služebnictva tam má právě něco na práci. Jak procházela kolem do předpokoje královniny komnaty, kývnutím hlavy odpovídala na jejich pozdravy. Uvnitř to jen šumělo dvořany, šlechtici, politiky a dámami, tvořícími královnin úzký kroužek – a přirozeně právníky, kteří měli na starosti formální stránku zasnoubení. Všichni se Glorii uctivě klaněli. Zbrojnoš jí otevřel dveře do královnina přijímacího pokoje. Vešla dovnitř a tam zůstala stát, dokud neuslyšela, že se dveře za ní zase zavřely.</p> <p>Královna zářila štěstím. Na sobě měla strohý černý kabátek a sukni a byla nalíčená jen lehce, protože se osobně účastnila jednání a chtěla vypadat přísně a nesmlouvavě. Teď, když už bylo po všem, přecházela sem a tam po místnosti a dávala rozkazy číšníkům, kteří připravovali tácy se šampaňským a chuťovkami. Jedna láhev už byla otevřená. Když zrovna nerozkazovala, tancovala královna po místnosti s číší v každé ruce a broukala si nějakou dětskou písničku. Sotva k ní Glorie vykročila, její matka se jí vrhla v ústrety, aby ji políbila na tvář, a pak jí podala číši šampaňského. „Moje milá Glorie, já jsem tak šťastná!“</p> <p>„Ano, maminko.“</p> <p>„Budeš tak ráda, až uslyšíš, koho jsme ti vybrali.“</p> <p>„To určitě budu, maminko,“ přisvědčila Glorie a myslela při tom na Terryho.</p> <p>„Pojď sem a posaď se ke mně.“ Královna vzala Glorii za ruku a odtáhla ji k pohovce. Dívka usedla na krajíček, zatímco její matka se pohodlně uvelebila mezi polštáře. „Takže, miláčku, dalo nám to spoustu práce, ale jsem si jistá, že sama uznáš, že to stálo za to chvilku si počkat.“</p> <p>„To rozhodně, maminko.“</p> <p>„Je po všech stránkách dokonalý, vzdělaný a inteligentní.“</p> <p>„To ano.“</p> <p>„Ach, Glorie!“ Královna vzala svou dceru za ruce. „On je tak hezký! Počkej, až ho uvidíš. Vůbec od něho nedokážeš odtrhnout oči.“</p> <p>„Ne,“ vydechla Glorie.</p> <p>„Taková partie tu ještě nebyla. Každičká dívka v království ti bude závidět. Já prostě vím, že spolu budete šťastní.“</p> <p>„Určitě budeme,“ přisvědčila Glorie s úsměvem.</p> <p>Královna jen zářila. „No, už tě nebudu déle napínat. Dnešním dnem jsi oficiálně zasnoubena s…“ Královna se dramaticky odmlčela. „Rolandem Westfieldem.“</p> <p>„Uhm,“ udělala Glorie. Její mozek jako by se najednou zpomalil. Bylo to, jako by se všechny její myšlenky nalepily na velkou karamelu a ona je musela odtrhávat jednu po druhé. Viděla, jak na ni její matka hledí s očekáváním, a snažila se vymyslet nějakou odpověď, ale jediné, na co se zmohla, bylo další: „Uhm.“</p> <p>Královna ji chápavě popleskala po ruce. „Vím, jak se cítíš, miláčku. Samozřejmě jsi tu novinu čekala a byla jsi na ni připravena, ale když to konečně přišlo, stejně to bylo nečekané a vyrazilo ti to dech.“</p> <p>„Nečekané,“ řekla Glorie a rozhlédla se po místnosti. „Ano.“ Cítila se jako po ráně do hlavy. Oči jí padly na sklenici, kterou držela v ruce. Zírala na ni, dokud nebyla zase schopna zaostřit pohled, a pak se opatrně napila, načež jedním douškem polkla zbytek. „Roland Westfield. Myslím, že ho znám. Počkat, Westfield? Není to ten Westfield z Westfieldových pekáren?“</p> <p>„Ano,“ odpověděla její matka potěšeně. „Jsou velice, velice bohatí.“</p> <p>„O tom nepochybuji,“ odpověděla Glorie mrazivě. „Velice bohatí, to jistě! A ty víš, jak přišli ke svým penězům, že?“</p> <p>„Samozřejmě, miláčku. Mají patent na krájený chléb.“</p> <p>„Přesně tak!“ Glorie vstala. „Mami, jak jsi mi to mohla udělat?“</p> <p>„Ale Glorie, nezačínej zase s tou záležitostí s krájeným chlebem. Na krájeném chlebu není nic špatného. Nemůže nikomu ublížit.“</p> <p>„To nemůžeš vědět! Nikdo to ještě neprokázal!“ Glorie se přestala ovládat. „Krájený chléb nebyl nikdy patřičně otestován. Vůbec nevíme, jaké by jeho konzumace mohla mít v dlouhodobém výhledu účinky na naše zdraví!“</p> <p>Královna se jen usmála. „Až se za Rolanda provdáš, můžeš ho přimět, aby změnil svou obchodní politiku.“ Mávla rukou. „Nebo co budeš chtít. Teď to musíme veřejně vyhlásit. Nesmíme nechat naše hosty čekat.“</p> <p>Glorie sevřela prázdnou číši. „Okamžik, mami. Kdy byla podepsána zásnubní smlouva?“</p> <p>Královna se zatvářila překvapeně. „Ani ne před hodinou, miláčku. Proč se ptáš? Poslala jsem pro tebe hned, jakmile to šlo.“</p> <p>„Ano. Cením si toho, mami. Ale nestalo se dnes ráno něco význačného? Chci říct, nepřišla ráno zpráva o něčem, co se stalo už před několika dny? O drakovi? A rytíři? Zdálo se mi, že jsem něco zaslechla. Znáš toho obrovského draka na jihu? Táta se celé roky snaží sehnat někoho, kdo by ho zabil.“</p> <p>„Vlastně ano, miláčku. Na jihu byl opravdu zabit drak. Tohle ti dělalo starosti? O tom už víme všechno.“ Královna pohladila Glorii po rameni. „Ale s tím si rozhodně nemusíš dělat starosti. Naše plány to nijak neovlivní. Rytíř, který draka zabil, na něho narazil za hranicemi s Oblongatou.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„A teď dostane za ženu princeznu Janu.“</p> <p>„Janu!“</p> <p>„Jsem tak ráda. Ta chudinka čekala na ženicha tak dlouho. Víš přece, jaká je…“ Teď bylo na královně, aby si upřeně prohlížela sklenici ve své ruce, zatímco pátrala po správných slovech. „Ona je tak neobyčejná dívka. Hrozně milá, svým způsobem, to ano. Předpokládám, že budeme pozváni na svatbu. Už se těším. Neviděli jsme je tak dlouho.“</p> <p>„Doufám, že se zase nepohádá s pečeným vepřovým,“ řekla Glorie, která se z té noviny stále ještě mentálně úplně nevzpamatovala.</p> <p>„Zvláštní je, že toho draka podle všeho zabil jeden z našich rytířů. Neznám sice jeho jméno, ale řekla bych, že jsi o vlásek unikla katastrofě. Podle toho, co jsem slyšela, je to strašný hrubián a neotesanec.“</p> <p>„To tedy není! Náhodou ho znám a je to velice jemný mladý muž.“</p> <p>„To ráda slyším. No, myslím, že už jsme je nechali čekat dost dlouho. Jsi připravená?“ Aniž počkala na odpověď, odvedla Glorii do předpokoje. Řada číšníků s podnosy, kteří je následovali, jí odřízla únikovou cestu. Okamžitě byly obklopeny dvořany. Glorie přijímala jejich poklony, pukrlata a blahopřání s nepřítomným úsměvem. Ale zatímco vedla lehkou konverzaci, její oči těkaly po místnosti. Chvíli trvalo, než našla muže, kterého hledala, protože se jejímu pohledu úmyslně vyhýbal, ale nakonec ho přece jen zahnala do kouta. „Rádce Miligrasi,“ oslovila ho rozzářeně. „Jsem tak ráda, že vás zase vidím.“</p> <p>„Děkuji vám, princezno,“ odpověděl právník a pokusil se diskrétně vycouvat, ale zjistil, že mu v tom brání dav.</p> <p>„Velice si vážím úsilí, které jste do toho vložil. Jsem si jistá, že to bylo dlouhé a obtížné jednání.“</p> <p>Miligras měl vysoký tuhý límeček, který jako by byl najednou ještě vyšší a tužší, jak se v něm scvrkával. „Nemohu si sám uzurpovat všechny zásluhy, Vaše Výsosti. Podíleli se na tom i jiní. Byl jsem jen součástí týmu.“ Jeho hlas zněl takřka prosebně. „Nebyl jsem to jen já.“</p> <p>„Doufám, že vy i vaši spolupracovníci přijmete za tu snahu můj dík. Ale rádce Miligrasi,“ pokračovala princezna, „pro prostou dívku, jako jsem já, je to všechno tak komplikované a matoucí. Nemohla bych si s vámi o tom promluvit o samotě? Ujasnit si několik bodů?“</p> <p>„Samozřejmě, samozřejmě. Proto jsem přece tady. Jsem šťasten, když mohu posloužit, Vaše Výsosti. Myslím, že bych si mohl najít čas příští úterý –“</p> <p>„Okamžitě, prosím, když budete tak laskav,“ řekla Glorie sladce. „Tady vedle je prázdná místnost. Opravdu, nepřipravím vás ani o celou minutu vašeho vzácného času.“</p> <p>Pokynula hlavou ke spojovacím dveřím. Miligras jí je dvorně otevřel a pak ji následoval dovnitř. Byl to malý pokojík, kde si mohly královniny dvorní dámy napsat pár dopisů nebo si zahrát karty, zatímco čekaly, až je bude Její Veličenstvo potřebovat. Zatímco Miligras zavíral dveře a otáčel klíčem v zámku, Glorie se líbezně usmívala, ruce sepjaté před sebou. Když se ujistil, že je nikdo nebude rušit, vypjal se, upravil si kravatu, otočil se ke Glorii a řekl autoritativním hlasem: „Tedy princezno, chápu, že máte důvod být roztrpčená –“</p> <p>Pár drobných, ale silných rukou ho popadl za límec, smýkl jím směrem k židli a strčil jej do ní tak rázně, až se zhoupla na dvou nohou. Rozhodil ruce, aby získal zpět ztracenou rovnováhu. „Miligrasi,“ zaječela Glorie. „Co si k čertu myslíte, že děláte! Zaplatila jsem vám značnou část své letošní apanáže! Měl jste mne zbavit všech dalších nápadníků, a vy takhle? S kým jste mě to zasnoubil?“</p> <p>Právník se schoulil v židli. „Nedalo se tomu zabránit, princezno. Jeho rodina je velice bohatá a tlak, který vyvinula, byl značný – ale víte přece, že jsem po všechny ty měsíce dělal, co bylo v mých silách. A pak dnes ráno přišla zpráva, že se sir Terrence ožení s princeznou Janou… a všechny ženy v týmu byly tak strašně nadšené Rolandem… tak jsem si řekl, <emphasis>no co, pro ni to bude alespoň něj</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>ká útěcha.</emphasis> Protože všichni mají, zdá se, za to, že je to pohledný muž. Takže jsem stáhl svoje námitky a dohodli jsme se.“</p> <p>„Můj Terry se s princeznou Janou nikdy neožení,“ prohlásila Glorie rozhodně.</p> <p>„Ale Vaše Výsosti, to už je vyřešená věc. Je mi to líto, princezno, ale do svatebních dohod jiných států se nelze vměšovat. Vlastně ano, dá se to. Král by mohl, Medulla jako stát by mohla – státy takové věci dělají pořád, ale diplomatickými prostředky. Vy osobně nemůžete dělat vůbec nic. Když do toho začnu strkat nos a vyptávat se, lidé si domyslí, že za tím vězíte vy. Vaši rodiče rozhodně. Kromě toho, i kdyby se siru Terrymu podařilo nějak se vyvléknout ze zasnoubení s princeznou Janou, byl by z toho nepřípustný skandál. Žena ve vašem postavení by se za něj pak už stejně nemohla provdat. A pokud jde o vaše vlastní zasnoubení, Westfieldové jsou velice vlivní. O ten sňatek skutečně stojí. A mají zatraceně dobrý vyjednávací tým.“</p> <p>„Zdržujte,“ odsekla Glorie stroze. Začala přecházet po místnosti a usilovně uvažovala. Miligras musel otáčet hlavu, aby ji měl stále na očích. „Nerušte zasnoubení, jen všechno protahujte. Řekněte, že je stále ještě třeba dořešit několik podrobností. Na tom nezáleží, že smlouva už byla podepsána. Sám jste mi říkal, že dobrý právník si může přečíst recept na kafe s frťanem a najde v něm nějakou kličku. Vy to dokážete zdržet.“</p> <p>Miligras kdysi zaslechl nějakou zmínku o samicích jistého druhu hmyzu, jež z nějakého blíže nespecifikovaného důvodu ukusují hlavy samečkům, kteří vzbudí jejich nelibost. Nyní měl silný pocit, že princezna Glorie je v tom správném rozpoloženi mysli na něco podobného. Nervózně si odkašlal a řekl: „No, předpokládám, že skutečně existuje několik detailů, které –“</p> <p>„Výborně,“ řekla Glorie. „Postarejte se o to. Budu potřebovat některé z vašich poslů. Ne královské posly, soukromé, důvěryhodné posly, které využíváte pro obchodní záležitosti.“ Zastavila se před ním a trhla hlavou směrem ke dveřím. „Dejte mi hodinu, abych to tady mohla dokončit. Pak mi jednoho pošlete do mých komnat.“</p> <p>„Ach můj Bože,“ zaúpěl Miligras. „Není v tom zase nějaký ten váš plán, že ne?“</p> <p>„Prostě to udělejte,“ odsekla Glorie.</p> <p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p> <p>Jako muž povýšený do rytířského stavu měl Terry své pravidelné měsíční a roční povinnosti vůči králi. Jelikož svolil sloužit v královské gardě, nebyl pro něj problém dostat se kdykoliv do paláce, aniž si ho kdo přespříliš všímal. Schůze byla tajná, a tak na sobě neměl uniformu. Umyl se a převlékl si šaty, hned jak dorazili do města, po boji s drakem jej ale stále ještě bolelo celé tělo a pořád vypadal jako po rvačce. Přesto se dokázal vyhnout hlídce, vkradl se dovnitř málo používaným vchodem pro služebnictvo a proplížil se do komplexu místností, které služebnictvo používalo výhradně ve dne a v noci bývaly zcela opuštěné. Princezna Glorie tam na něj už čekala. Opět se maskovala volným pláštěm s kapuci, ale Terry ji poznal na první pohled. Hlavně proto, že se k němu okamžitě vrhla a pokryla jeho tvář polibky.</p> <p>Když se po chvíli rozmotali, Glorie mu řekla všechno o Rolandovi, a on jí zase vysvětlil, jak se to má s Janou. Vyprávění celého příběhu mu chvíli trvalo, protože musel každou chvíli počkat, až se Glorie přestane hihňat. „Huggins?“ řekla. „Propáníčka, Huggins! Jémine, ten ubožák.“ A znovu se začala smát.</p> <p>„To není legrace,“ namítl Terry, přestože to legrace byla a on sám měl co dělat, aby se hlasitě nerozesmál. „Pořád mu ještě dlužím plat za tento měsíc. Budu mu muset poslat šek.“</p> <p>„Hlavně budeme muset poslat svatební dar. Co by to mělo být? Pro Hugginse nejspíš něco k pití.“</p> <p>„Jsem si jistý, že ocení cokoliv, co se převáží v sudech.“</p> <p>Glorie popadla Terryho za ruku. Zatáhla ho do prázdné místnosti, na stolku u dveří našla křesadlo a podala ho Terrymu. „Mám pro tebe překvapení. Rozsviť tamhletu svíci, prosím tě.“</p> <p>Terry zapálil svíci a Glorie mezitím rozsvítila lampu. Malou místnost zalilo světlo. Glorie stála uprostřed pokoje a držela si plášť zahalený, kapuci staženou do očí. Čekala. Když se přesvědčila, že má Terryho plnou pozornost, dramatickým gestem ze sebe plášť strhla a zatočila se na patě. „Tak co na to říkáš?“</p> <p>„Na co?“</p> <p>„Ty s na mně ničeho nevšiml?“</p> <p>Dlouholetá zkušenost Terrymu napověděla, jak má na takovou otázku odpovědět. „Ty jsi zhubla!“ zvolal obdivně. „Vypadáš báječně! Samozřejmě jsi vypadala skvěle i předtím, ale teď, když jsi shodila, se ještě zvýraznily tvoje –“</p> <p>„Špatně,“ zamračila se Glorie. „Zkus to znovu.“</p> <p>„Nové šaty,“ řekl Terry nadšeně. „Vypadají perfektně. Ta barva ti dokonale ladí s očima.“</p> <p>„Copak jsi slepý? Někdy bych přísahala, že všichni chlapi jsou slepí.“ Pohodila hlavou a ukázala na svoje kadeře. „Změnila jsem barvu vlasů.“</p> <p>Terry si ji pozorně prohlédl. „Ne, nezměnila.“</p> <p>„Samozřejmě že ano. Teď je mám světlé.“</p> <p>„Měla jsi je světlé.“</p> <p>„Ne takhle. Předtím jsem měla lehké medové zlato a teď mám střední mandlovou sluneční záři.“</p> <p>„Mně to připadá stejné.“</p> <p>Glorie si založila ruce na prsou. „Tomu nevěřím. Víš, Terry, ženy si dávají spoustu práce s tím, aby pro své muže vypadaly dobře, a to nejmenší, co můžete vy chlapi na oplátku udělat, je, že se pokusíte alespoň předstírat, že to oceňujete.“</p> <p>„Já si nechám stříhat vlasy každý měsíc. Kvůli tomu ale ještě neposkakuji před každou ženou, kterou potkám, a nevyptávám se, co na to říká.“</p> <p>„Protože tvoje vlasy vypadají pořád stejně.“</p> <p><emphasis>Ale ty tvoje vypadají taky pořád stejně</emphasis>, pomyslel si Terry, avšak nebyl tak hloupý, aby to řekl nahlas. Místo toho zvolil strategický ústup. Vzal ji za ruku a odvedl si ji blíž k lampě. „Ale samozřejmě,“ zvolal přesvědčivým tónem. „V tom šeru jsem si toho hned nevšiml, ale teď, když stojíš blíž k lampě, vidím, jaký je v tom obrovský rozdíl. Ano. Je to moc hezké. Vlastně naprosto úchvatné.“</p> <p>„Myslíš to vážně?“ zeptala se Glorie a přivinula se k němu blíž.</p> <p>Terry jí zajel prsty do vlasů. „Samozřejmě. Vypadají skvěle. A barva ti jde dokonale k očím.“</p> <p>„Ty lichotníku,“ zamumlala Glorie. Naposledy ho políbila a pak znovu přešla do věcného tónu. „Takže. Jestli se někdo bude vyptávat, celý minulý měsíc jsi lovil v lesích lorda George. Řeknu Jenny, aby řekla Georgeovi, ať to potvrdí. Nikdo na to nepřijde – on tam má vždycky nějakou tu loveckou družinu, která honí kance a jeleny. Zítra zajdu na fakultu heraldiky. Mám tam pár známých mezi úředníky. Vytvořit erb pro Hugginse a pozměnit v tom směru záznamy nebude příliš drahé. Viděl někdo tvůj erb?“</p> <p>„Mám ho na brnění.“</p> <p>„<emphasis>Preux chevalier</emphasis>, že? Helma s červeným pláštěm? Řeknu jim, aby pro Hugginse udělali něco hodně podobného. V Dasgutu si nejspíš tvůj erb nikdo nezapamatoval, ale kdyby přece jenom, bude si tak myslet, že se asi spletl.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>„Zajdu taky za zapisovatelem turnajového výboru a nechám sira Hugginse vpašovat do záznamů z několika posledních turnajů. Pokud nebudeme předstírat, že vyhrál, nikdo se v tom nebude šťourat.“ Glorie se na okamžik zamyslela. „To by mělo stačit. Pochybuji, že někdo bude zkoumat Hugginsovu minulost příliš důkladně. Zdejším lidem je to jedno. A v Oblongatě – hmm – král Dafoe je rád, že se princezna Jana konečně vdává.“</p> <p>„Huggins si zvykne,“ řekl Terry. „Život je divadelní jeviště, na němž všichni hrajeme, a role urozeného povaleče je pro něj jako stvořená. Ačkoliv…“ Zatvářil se zkormouceně.</p> <p>„Copak je, miláčku?“</p> <p>„Ale, já jenom, že… já nevím.“ Terry se odvrátil, jako by se najednou styděl, že dává tolik najevo city. „Chci říct… kolika rytířům se kdy podaří zabít draka? Kolik jich draka vůbec vidělo? A já jsem to dokázal a zásluhy jsem přenechal někomu jinému. Z mého panoše bude hrdina. Samozřejmě,“ pokračoval rychle, aby si Glorie nevysvětlila jeho stížnosti špatně, „stojí to za to, miláčku. Ale kdyby ses měla stejně provdat za Rolanda…“</p> <p>„Pro mě vždycky budeš hrdina, Terry.“</p> <p>„Páni, Glorie, ty jsi tak roztomilá. Teď se cítím strašně pateticky.“</p> <p>„To je mi líto.“ Glorie ho objala. „Já vím, že draka jsi ve skutečnosti zabil ty, miláčku. Bylo od tebe velice vznešené, že ses vzdal zásluh. A nakonec se vezmeme. S Rolandem si nedělej starosti. Mám plán.“</p> <p>Zvedla ze země plášť. Terry jí ho pomohl obléknout. „Ať už je to cokoliv, mělo by to dopadnout líp než můj plán zabít draka. V čem spočívá?“</p> <p>Princezna jej popleskala po ruce. „To ti povím, až přijde čas. Vezmeme se a budeš i hrdina. Teď běž a zítra se přihlas do služby, jako kdyby ses vrátil z měsíční lovecké výpravy. Čekej na zprávu ode mne. A s Rolandem si nedělej starosti.“</p> <p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p> <p>Roland se snažil vypadat konzervativně. Svoje elegantní hedvábné košile nechal v převlékáme a vybral si raději konvenčnější košili z obyčejné bílé lněné látky. Zavrhl své módní brokátové kabátce ve prospěch prostého šedého z ručně tkané látky. Nevzal si žádné šperky a měl na sobě stejný kožený opasek s přezkou a vysoké černé boty, jaké měli v oblibě jeho otec a strýcové. Uvažoval dokonce i o tom, že si ostříhá vlasy, ale nakonec se rozhodl, že si nechá jen přistřihnout konečky, a pak si je svázal do koňského ohonu, který si zastrčil vzadu pod límec. Dělal zkrátka, co uměl, aby působil co nejlepším dojmem, tedy jako seriózní, vyzrálý obchodník, a teď, když seděl se svými příbuznými u rokovacího stolu, zjišťoval, že šlápl zatraceně vedle.</p> <p>„Kmín,“ řekla jeho teta Agáta. Byla nejstarší z tuctu členů rodiny Westfieldů rozesazených kolem dlouhého stolu, o tři roky starší než její manžel, a jakkoliv se všichni snažili předstírat, že to neví, řídila každou schůzi. Její hlas byl absolutně bezbarvý a monotónní a neprojevovala se v něm ani stopa opovržení, o němž Roland věděl, že teď cítí, stejné opovržení, se kterým přijímala všechny jeho návrhy. Samozřejmě, žádný z nich nikdy přímo nezavrhla. Vždycky řekla něco jako: „Tvůj nápad nám připadá zajímavý,“ nebo „pečlivě tvůj návrh zvážíme.“ Ale v důsledku to vyšlo nastejno.</p> <p>„Kmínový žitný chléb,“ řekl Roland briskně. Snažil se, aby to znělo vstřícně v naději, že jeho entuziasmus bude nakažlivý, ale do hlasu už se mu začínal vkrádat podtón zoufalství. „Plná chuť žitného chleba okořeněného trochou kmínu –“</p> <p>„Jedí lidé hodně kmínu, Rolande?“</p> <p>„Ne <emphasis>per se</emphasis>, ne. Ale průzkum ukazuje, že když se přimíchá do žitného těsta –“</p> <p>„Zdá se, že se hodně věnuješ průzkumům všelijakých semínek, Rolande.“ Jeho strýc Jeffrey zalistoval složkou starých návrhů, kterou si přinesl s sebou. Všechny napsal Roland a všechny byly odmítnuty na předchozích schůzích. „Rohlíky posypané mákem, housky se sezamovými semínky, citrónové muffiny s…“ Nahlédl do návrhu. „Zase s mákem.“</p> <p>„Všechny výrobky si vedly na zkušebním trhu velice dobře,“ ohradil se Roland. „Stejně jako tohle.“ Předem si připravil vzorky krajíců chleba, které teď čekaly v přikryté ošatce uprostřed konferenčního stolu. Nikdo ze členů výboru se neobtěžoval po nich sáhnout.</p> <p>„A teď žitný chléb s kmínem,“ řekla teta Agáta. Šťouchla do ošatky, až odletěla na druhou stranu stolu, co nejdále od ní. „Existuje snad nějaký důvod pro tu tvou posedlost semeny, Rolande?“</p> <p>„Jde mi o prodej,“ odpověděl Roland. „Prodej krájeného chleba začíná stagnovat…“ Říct tohle byla očividně chyba. Pohledy všech kolem stolu okamžitě ztvrdly. Jeho rodina nebyla připravena postavit se tváří v tvář špatné zprávě. Pokusil se zachránit, co se dá. „Chci jen říct, že sílí tendence k návratu k přirozené stravě. Musíme dát lidem ze zdravé výživy produkt, za který by se mohli postavit. Semínka, oříšky, bobule – takové věci oni milují. Když přidáme do našich výrobků semínka, můžeme –“</p> <p>„Aha,“ řekla teta Agáta.</p> <p>„Rolande,“ přerušil ho strýc Stimson. „Hrozně nerad říkám něco, co je naprosto zřejmé, ale chléb je vyroben ze semínek. Mouka je směs najemno rozdrcených semínek pšenice a žita. Není třeba přidávat ještě další semínka.“</p> <p>„I když nám tvůj nápad připadá zajímavý,“ řekla teta Agáta.</p> <p>„Nenech se tím odradit, Rolande,“ poradil mu strýc Jeffrey. „Můžeš si být jistý, že tvůj návrh pečlivě zvážíme. A teď k dalšímu bodu.“</p> <p>A bylo to. Diskuse se stočila na cenovou politiku a cenu mouky. Roland si posbíral svoje papíry a odešel ze schůzovní místnosti. Ošatku nechal na stole. Jeho otec se omluvil a vyrazil za ním. Dohonil svého syna na konci chodby a položil mu ruku na rameno. „Rolande,“ řekl. „Chtěl bych, abys věděl, jak moc si tvé snahy cením. My všichni si tvé snahy ceníme.“</p> <p>„Oni si mé snahy necení, tati. Vůbec mě neposlouchají.“</p> <p>„Jsou v branži celý svůj život. Získat si jejich důvěru chce čas.“</p> <p><emphasis>My ale čas nemáme,</emphasis> pomyslel si Roland<emphasis>. Ne, když prodej kráj</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>ného chleba klesá tak rychle. Jestli takhle budeme pokračovat, do dvou let zkrachujeme.</emphasis> Ani se neobtěžoval říkat to nahlas. Už to udělal tolikrát předtím.</p> <p>Zdálo se, že mu otec čte myšlenky. „Já vím, Rolande. Prodeje zase stoupnou. Podobné poklesy jsme už zažili. Po pravdě řečeno, to nejlepší, co teď můžeš udělat pro rodinný obchod, je pospíšit si s tím sňatkem. Spojení s královskou rodinou pomůže podniku víc, než si dokážeš představit. Pracovali jsme na tom velice usilovně, Rolande, a velice dlouho. Počítáme s tím, že i ty sehraješ svou roli, jak se patří.“</p> <p>„Jakou roli? Tati, já jsem ženich. Všechno, co musím udělat, je dostavit se tam s prstýnkem a svědkem. Všechnu práci odvede nevěsta a její matka.“ Vyšli z budovy. Pořád ještě bylo před polednem, den byl chladný a svěží, doprava hustá. Stáli na kraji ulice a čekali, než se mezi vozy a rachotícími kárami udělá místo.</p> <p>„To není pravda, Rolande,“ řekl jeho otec, když přešli ulici. „Nepodceňuj svou roli. Ženich má spoustu důležitých povinností. Musí… ehm… koupit prstýnky, například. A vybrat si svědka. A potom musí… ehm… se dostavit. Dobře, možná nemá zrovna spoustu povinností. Ale jsou to <emphasis>důležité</emphasis> povinnosti. Ve skutečnosti by se dalo říct,“ pokračoval jeho otec, kterého to téma docela strhlo, „že dostavit se je vlastně klíčem k celému svatebnímu obřadu.“</p> <p>„Ano, v pořádku, chápu,“ řekl Roland. Zastavili se před jednou z Westfieldových pekáren. Byla to ta, ve které se Roland angažoval osobně. „Prstýnek, svědek a dostavit se. Budu si to pamatovat. Na mě se můžeš spolehnout, tati. Nenechám rodinu na holičkách.“</p> <p>Vyměnili si zdvořilosti a pak Roland zamířil po schodišti nahoru do své kanceláře. Stěny lemovaly řady knih pokrývajících snad každý aspekt pekařství. Po jedné straně dveří vel obraz Agáty Teasdaleové, o které se říkalo, že vynalezla knedlíky. Na druhé straně vel portrét Primuse Colazia, filozofa, který jako první definoval spojení mezi slaninou a vejci. Na malých kamínkách, která zajišťovala teplo v místnosti, stála čajová konvice. Jako gentleman musel rezignovat na to, že se bude osobně podílet na pečícím procesu – cech by ranila mrtvice, kdyby se o to pokusil – ale kancelář nad pekárnou mu zajišťovala dostatečnou kontrolu nad jeho zkušebními bochníky. Ošatky s pecny – pšeničnými, žitnými, ječnými i medovými – čekaly na jeho schválení. Na jeho stole ležela hromada receptů zapsaných jeho úhledným rukopisem, s poznámkami přičiněnými na obou okrajích. Vybral si jeden z nich. Byl to recept na žitný chléb. Minulý týden přes něj naškrábal opáleným dřívkem: ‚bezkonkurenční jednička‘, pak přidal vykřičník a zakroužkoval jej. Nyní se na papír zamračil, roztrhl ho na dva kusy a ty strčil do kamen. V náhlém záchvatu vzteku popadl celý stoh receptů a strčil je do ohně, což mělo pouze ten účinek, že ho skoro zadusil. Sáhl po zvonku, který stál na knihovně, a zazvonil na svého osobního sluhu. „Neville,“ řekl, když se muž objevil. „Vidíš všechen tenhle chléb?“ Roland kývl k ošatkám rozloženým podél celé jedné stěny.</p> <p>„Pane?“</p> <p>„Odnes ho do chudobince a řekni jim, aby ho rozdali potřebným.“</p> <p>„Ano, pane. Seženu pár poslíčků.“</p> <p>„Dobře. A Neville?“</p> <p>„Pane?“</p> <p>„Člověk není živ jen chlebem.“</p> <p>„Ne, pane.“</p> <p>„Jdi na trh a kup tam k němu něco k zakousnutí. Ovoce, sýr, nakládané okurčičky, však ty už víš, co myslím. Peníze jsou v příborníku.“</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>Jeho sluha odešel a tiše za sebou zavřel dveře. O něco později se dovnitř po špičkách vkradlo trio poslíčků, posbírali vzorky chleba a zase odešli. Roland seděl u svého stolu s hlavou v dlaních a díval se do kamen, jak plamínky olizují listy papíru. Oheň se brzy rozhořel a šťastně strávil výsledky jeho dvouleté práce. Roland se začal probírat zbylými papíry na svém stole. Těžká svatební smlouva dorazila teprve před několika dny. Odložil ji stranou, že si ji přečte později. Byla zabalená v hnědém papíře, převázaná a zapečetěná královskou pečetí, přeřízl provázek a balíček rozbalil – a znovu jej odložil stranou k pozdějšímu přečtení. Zalistoval v posledních fakturách pro pekárnu a zapsal je do účetní knihy. Pohledem přelétl hromádku marketingových studií a pak je přihodil do ohně. Vesele poskakující plamínky mu nijak nezlepšily náladu. Najednou si začal být vědom hluku, který se už nějaký čas ozýval z ulice. Přistoupil k oknu, otevřel je a podíval se dolů. Vypadalo to, že se venku začínají shromažďovat lidé. Zamračil se a okno zase zavřel. Než se však mohl vrátit ke své židli, dveře se rozletěly a dovnitř vtrhl jeho osobní sluha. „Pane!“ řekl ten muž zadýchaně. „Princezna Glorie byla unešena!“</p> <p>„Skutečně?“ Roland se posadil, vzal ze stolu jednu fakturu a začetl se do ní. Byla od jeho rukavičkáře. Bude ji muset zapsat do zvláštní účetní knihy spolu s účty od krejčího a kloboučníka. „Která princezna je Glorie? A proč by mě to mělo zajímat?“</p> <p>„Ta nejstarší, pane.“ Sluha ukázal na svatební smlouvu na Rolandově stole. „Ta, se kterou jste zasnoubený.“</p> <p>Roland se podíval na smlouvu a upustil fakturu na stůl. „Ale zatraceně. Čert aby to vzal. Přesně tohle jsme teď potřebovali.“</p> <p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p> <p>Galloway IV., král Medully, rázoval chodbou v druhém patře východního křídla medullského paláce, v jedné ruce zmačkaný kus špinavého pergamenu, druhou zaťatou v pěst. Ve druhém patře východního křídla měla královská rodina svoje komnaty. Podlahu pokrývaly tlusté koberce, takže se jeho kroky nerozléhaly tak hezky, jako v dolním patře, ale i tak se při tom obrazy na stěnách třásly. Král byl velký muž. Když zahýbal za roh, háv v barvě purpuru, v barvě, která byla v Medulle vyhrazena královské šlechtě, kolem něj majestátně vlál. Pod ním měl flanelové pyžamo. Když ta zpráva přišla, zrovna si dával dvacet.</p> <p>V patách mu spěchali dva členové palácové gardy – jedním z nich byl Terry – v tlustých vlněných uniformách, s prsními pancíři a oboustranně broušenými vojenskými meči. Z bezpečnostních důvodů se měli držet před králem a chránit ho před případným nebezpečím, ale v Gallowayově případě to nebylo snadné – měl sklony měnit náhle a bez předchozího upozornění směr. Terry a druhý gardista obvykle zjistili, že jsou králi v patách. Dnešek nebyl výjimkou.</p> <p>Za gardisty se táhl dlouhý, roztažený zástup ustaraných ministrů, dvořanů, pomocníků, státních činitelů a jejich náměstků. Galloway se k nim čas od času otáčel a ječel na ně věci jako: „Co to má k sakru všechno znamenat?“ nebo „Snůška zatracených nesmyslů!“ a mával přitom svitkem pergamenu. Jeho suita to nekomentovala, a jakmile se zase otočil, vyměňovala si mezi sebou rozpačité pohledy. Terry, který byl stejně nervózní jako všichni ostatní, se snažil svoje pocity skrývat. I on obdržel vzkaz, který teď měl dobře schovaný ve vnitřní kapse uniformy. Nijak ho neuklidnil.</p> <p>Král dorazil ke komnatám princezen, třikrát rázně zabušil na dveře a aniž počkal, až ho někdo pozve dál, vtrhl do pokoje své dcery. Komnata byla prozářená ranním sluncem. V okenním výklenku seděla půvabná dívka a něco vyšívala křížkovým stehem. Když uviděla Gallowaye, vyskočila. Byla vysoká, štíhlá, měla dlouhé světlé vlasy a střízlivé šaty s vysokým límcem. Mlčky a velice uctivě vyčkávala, co se bude dít.</p> <p>Král jí zamával svitkem pod nosem a zařval: „Podívej se na tohle, Glorie!“ Sotva to dořekl, rozhodl se, že nemá smysl, aby na dívku křičel, a ubral na síle hlasu. „Podívej se na tohle, Glorie,“ zopakoval mírnějším tónem. „Co je to za nesmysl, že jsi byla unesena? Tvoje matka se hrozně vyděsila a celý palác je na nohou. Víš, že takové fórky nemám rád. Podívej se na sebe. Vždyť už jsi skoro dospělá žena. Něco takového je pod tvou důstojnost.“</p> <p>„Omlouvám se, Vaše Veličenstvo,“ odpověděla dívka zdvořile. „Jsem si jista, že máte naprostou pravdu. Ale bohužel vás musím upozornit, že nejsem vaše dcera Glorie. Jsem Jana, jedna z jejích dvorních dam.“</p> <p>„Ty nejsi Glorie?“</p> <p>„Ne, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„A víš to určitě?“</p> <p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„V tom případě, sakra, kde je Glorie?“</p> <p>Zbytek králova doprovodu se hromadil u dveří. Mezi nohama jim hbitě prolezla malá dívenka v modré zástěrce. Rozběhla se ke králi a pověsila se mu na nohu. „Ahoj, tati!“</p> <p>„Ty!“ Král na ni ukázal prstem. „Ty jsi Glorie?“</p> <p>„Já jsem Melody, tati!“</p> <p>„No tak dobře!“ Král se vyprostil ze sevření holčičky, vyrazil ke Gloriině šatně a prošel jí až do její ložnice. Po krátké kontrole se vrátil do předního pokoje, který se mezitím zaplnil státními činiteli. Další se tam nevešli a čekali venku. „Která je vlastně Glorie?“</p> <p>„Glorie je vaše nejstarší dcera, Vaše Veličenstvo,“ řekla Jana.</p> <p>„Přesně tak, Vaše Veličenstvo,“ dodal Terry.</p> <p>Z obou stran místnosti i z chodby se ozvalo nespokojené mručení. Dívence vhrkly do očí slzy. „Ty si mě nepamatuješ, tati?“</p> <p>Král, ve kterém se hnulo svědomí, se okamžitě vrhl na kolena a dívenku objal. „Samozřejmě že si pamatuji tvoje jméno, Melody. Jenom jsem se chtěl přesvědčit, jestli si ho pamatuješ ty.“ Druhou rukou zalovil v kapse a vytáhl ji plnou pepermintových bonbónů. „Tu máš, vezmi si cukroví, <emphasis>Melody</emphasis>. A teď si běž hrát se svými kamarádkami, <emphasis>Melody.“</emphasis> Dívka spokojeně sevřela bonbóny v hrsti a rozběhla se ke dveřím; ministři a dvořané jí spěšně ustupovali z cesty. „Melody, Melody,“ mumlal si král. Pak zavřel oči a několikrát přešel sem a tam po pokoji. „Musím si to zapamatovat…“ Otevřel oči a zjistil, že na něj dvořané zírají. „Co je?“ zeptal se. „Myslíte si snad, že nepoznám vlastní děti? Samozřejmě že je poznám… ty!“</p> <p>Ukázal prstem na další mladou ženu, která natahovala krk přes hlavy ostatních a snažila se zahlédnout, co se děje. „Ty jsi Glorie! Ty šaty si pamatuji! Seděla jsi v nich na ten portrét, co teď ví v hodovní síni. Pojď sem!“</p> <p>Dav se znovu rozdělil, aby dívce uvolnil cestu. Ta proklouzla dopředu a vysekla králi pukrle. „Omlouvám se, Vaše Veličenstvo. Já jsem Alice. Jsem osobní komorná princezny Glorie.“</p> <p>„Je běžné, že vznešené dámy dávají obnošené šaty svým nejbližším služebným, Vaše Veličenstvo,“ ozvala se Jana. „Glorie často dává dárky i svým přítelkyním.“</p> <p>Král Galloway se přestal ovládat úplně. „A teď už toho mám doopravdy dost!“ zařval. „Chci, aby se všechny ženy z paláce shromáždily do hodiny v plesovém sále! Slyšeli jste mě? Do hodiny. V plesovém sále.“ Zpražil pohledem shromážděné ministry. „Dohlédněte na to!“</p> <p>Přesně o hodinu později vešel v doprovodu dvou gardistů do plesového sálu. Mezitím se převlékl z pyžama a učesal si vlasy a vousy. Jeho ministři poletovali kolem jako hysteričtí ptáci nebo se shlukovali za ním. Královna Matilda seděla uprostřed přední řady a nepokrytě plakala.</p> <p>Sluhové museli dovnitř nanosit další židle, protože královna měla vlastní suitu, větší než byla ta králova. Byla obklopena dětmi, dvořany, dvorními dámami, služkami, guvernantkami, kuchařkami, pradlenami, švadlenami, dvorními dodavatelkami, číšnicemi, učiteli, hudebníky, herečkami, umělci, přítelkyněmi a hostující šlechtou. Všichni se tvářili velice vážně. Všichni vstali, když vešel král obklopený gardisty. Terry, kterému služba ještě neskončila, kráčel králi po boku. Galloway zamířil rázně doprostřed místnosti, zvednutou rukou si zjednal ticho a řekl autoritativním hlasem: „Děkuji vám, že jste přišly. Vím, že máte všechny spoustu práce, ale bude to jen chvilička.“ Počkal, až v síni zavládne naprosté ticho. „Teď se všechny, kdo nejste moje dcera, posaďte. Rozumíte? Všechny, kdo <emphasis>nejste</emphasis> některá z mých dcer, posaďte se, prosím!“</p> <p>Nastalo všeobecné šustění sukní a hrkání židlí. Sto ženských očí se dívalo, jak král rychle počítá hlavy, pak ještě jednou, a jeho rty se při tom pohybují. Kývl na svého chargé ďaffaires, aby k němu přišel. „Mně vychází devět.“</p> <p>„Já jsem dospěl ke stejnému číslu, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„Mělo by jich být deset, že?“</p> <p>„Přesně tak, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„Vyvolej je podle jména. Zjisti, která z nich schází —“</p> <p>„Princezna Glorie, Vaše Veličenstvo,“ řekl Terry tiše.</p> <p>Král se na rytíře podíval. „Víš to určitě?“</p> <p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„Má pravdu, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„Dobře, takže to do sebe zapadá.“ Otočil se k sedícím ženám. „V pořádku. Můžete jít. Děkuji vám za vaši spolupráci.“ Všechny ženy se zvedly, ale žádná neodešla. Všechny se dívaly na královnu, která zůstala sedět. Galloway si rozpačitě odkašlal, pak se k nim otočil zády.</p> <p>Kývl na svého hlavního rádce. „Jak se to mohlo stát?“ zeptal se ho tlumeným hlasem, když k němu přišel. Ukázal na zprávu.</p> <p>„Projížděla se v královském parku,“ řekl někdo. „Park byl vždycky považován za zcela bezpečnou oblast. Vždycky tam jezdila. Všechny dívky se tam projíždějí. A jelikož je princezně Glorii už osmnáct, často posílá svoje stráže pryč. Říká, že potřebuje trochu soukromí. Tak či tak, kůň se vrátil do stáje bez ní. Tento vzkaz byl připevněný špendlíkem na sedlové dece. Píše se v něm, že máme čekat na instrukce.“</p> <p>„Já vím, co se v něm píše.“</p> <p>„Samozřejmě jsme pročesali park, ale nic jiného jsme nenašli. Není důvod se obávat, že byla zraněna. Už se přihlásilo několik svědků. Tvrdí, že na západ ujížděla banda lupičů. Byla s nimi mladá světlovlasá dívka. Říkali, že to vypadalo, jako by se vzpouzela.“</p> <p>„Tak dobře,“ řekl král. „Zmobilizuj královskou gardu. Ať se vydá po stopách těch lupičů. Zajistěte všechny cesty z města. Nasaď na to každého muže, který je k dispozici. Shromáždi všechny podezřelé, vypiš obvyklé odměny… však víš, jak se to dělá.“</p> <p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„Dej mi vědět hned, jak něco zjistíš. Počkej ještě okamžik.“ Král Galloway luskl prsty. „Glorie. Nezasnoubili jsme ji konečně s tím zženštilým hezounem?“</p> <p>„Myslíte bohatým mladým gentlemanem? Ano, Vaše Veličenstvo.“</p> <p>„No tak to má problém, že?“ Král se podíval přes rameno k místu, kde královna stále seděla. Už přestala plakat a teď ho probodávala pohledem. Galloway se otočil zpátky ke svému rádci. „Gloriina matka se z toho zvencne!“</p> <p><image xlink:href="#_6.jpg" /></p> <p>V prostorách určených pro královskou gardu bylo těsno a horko. Nacházely se na jednom konci paláce, blízko stájí a kasáren, takže Terry musel projít cvičištěm i jízdárnou, aby se tam dostal. V kamnech praskal oheň a na nich stála konvice s bublající kávou. Kapitán gardy vypadal, jako by se v noci vůbec nevyspal, což byla pravda. Seděl u malého konferenčního stolku, lokty se opíral o jeho desku a s bradou podepřenou dlaní zíral na velkou mapu království. Ohořelým klacíkem na ni nakreslil pravoúhlou síť. Špendlíky opatřené barevnými vlaječkami s iniciálami představovaly jednotlivé rytíře. Terry si mapu prohlédl. Jestli byly špendlíky umístěny přesně, většina medullského rytířstva teď byla rozprostřena v širokém oblouku pokrývajícím západní třetinu království. Kapitán vzhlédl zarudlýma očima.</p> <p>„To je dost, že ses objevil,“ bylo všechno, co řekl. Hlavu si dál svíral v dlaních.</p> <p>„Byl jsem ve službě,“ odpověděl Terry mírně. „Musel jsem čekat, až mne Jeho Veličenstvo propustí.“</p> <p>„Hmm-mm,“ odpověděl kapitán. Vybral jeden špendlík, na tupý konec přilepil malý trojúhelníček papíru a napsal na něj rozskřípaným perem Terryho iniciály. „Bojím se, že nejpravděpodobnější oblasti jsou už obsazené.“ Podal špendlík Terrymu. „Ráno se vydali všichni na cestu. Koně, výstroj, zásoby, panoši – nebylo snadné to zorganizovat, ale za úsvitu vyrazili. Jestli se chceš připojit, vyber si některý volný čtverec.“</p> <p>„Musím se nad tím chvíli zamyslet,“ řekl Terry. Nalil si šálek kávy a předstíral, že důkladně studuje mapu. „Vypadá to, že jste si docela jistí, že jeli na západ, co?“</p> <p>„Byl bys tak laskavý a nalil mi taky ještě trochu toho kafe? Ano, o tom není pochyb. Tři nezávislí svědkové viděli, jak ji odvážejí. Mladé děvče, stará žena a pomocník na statku. Jen zřídka máme tolik vzájemně se potvrzujících vodítek. Lupiči na koních, celkem pět, a mířili na západ.“</p> <p>„To dává smysl.“ Západní pohraničí Medully bylo známé jako území zamořené bandity. „Kde je hranice, tam jsou i pašeráci. Kde jezdí kupci, tam jsou lupiči.“</p> <p>„Přesně tak. Členitý terén, hustý trnitý podrost, kopce, jeskyně, potoky a ty zatracené rokle, co kříží cestu, kamkoliv člověk zamíří. Celé míle se tam nedá jet rovně, i to bude problém. Narazíme tam na spoustu zlodějíčků a silničních lupičů. Vybrat z nich ty, které potřebujeme, nebude jen tak.“</p> <p>„Mám pár vlastních nápadů,“ řekl Terry. „Rád bych si promluvil se svědky, jestli je to možné.“ <emphasis>A ujistil se, že se drží svých historek,</emphasis> dodal v duchu.</p> <p>„To nejde. Už odešli domů. Náhodou nikdo z nich nebyl místní. Vyslechli jsme je a pak jsme je nechali jít.“</p> <p><emphasis>Aha. Glorie to promyslela dobře</emphasis>. „<emphasis>Jistě. To se dalo čekat.</emphasis> Návštěvníci Sulcusu, kteří si chtěli prohlédnout zámecké zahrady.“</p> <p>„Stejně je to zpropadená věc. To děvče a žena byly hned vedle parku. Pomocník ze statku byl na okraji města, na cestě domů. Ale nikdo jiný z okolních městeček je neviděl. Skoro to vypadá, jako by se za hranicemi města vypařili.“</p> <p>„V tom jsou bandité dobří. Nejsem si jistý, že bychom měli všechny svoje síly zaměřit na pátrání v jednom směru, kapitáne. Myslím, že bychom je měli víc rozprostřít, nevylučovat dopředu ani ostatní možnosti útěku. Takže bych rád zkusil některou jinou cestu.“</p> <p>„Pokud nechceš marnit čas v severních končinách.“</p> <p>„Ehm,“ řekl Terry. Gloriin vzkaz jako by najednou v jeho kapse ztěžkl. „V severních končinách? A proč ne na severu? Jsou tam pustiny. Jistě, je to trochu z ruky, ale možná by to někdo měl prověřit.“</p> <p>„Ztráta času. Tam žádní bandité nejsou. Nikdy tam žádní nebyli. Bojí se Starce z hor. Proto jsem tam poslal mladého Westfielda.“</p> <p>Terry měl na okamžik pocit, že mu země zmizela pod nohama, ten pocit, co zakusíte, když kůň pod vámi šlápne do díry a jen tak tak se nesvalí na zem, ale rychle se vzpamatoval. Kapitán byl příliš vyčerpaný, než aby si krátké změny jeho výrazu všiml. „Rolanda Westfielda?“</p> <p>„Jo. Ukázalo se, že se on a princezna právě zasnoubili. Řekl bych, že si na to nevybrali nejlepší čas. Jeho rodina mu koupí zbrusu novou snoubenku a ta mu vzápětí zmizí. Teď financuje vlastní pátrání. Přišel sem včera večer a pokoušel se najmout rytíře, který by ho doprovázel.“</p> <p>„Vážně?“</p> <p>„To poslední, co teď potřebujeme, je nějaký diletant, který je celý hrr nechat se zabít. Tak jsem mu řekl, že všechny stopy směřují na sever. To nám ho bezpečně uklidí z cesty. Dokud neprovede něco, co nakrkne toho starého čaroděje, nic mu nehrozí.“</p> <p>„Nemohl jste mu prostě nařídit, aby zůstal ve městě?“</p> <p>„Jemu ne. Jeho rodina je příliš bohatá a vlivná.“</p> <p>„To je pravda.“ Terry chvíli přecházel po místnosti sem a tam a přemýšlel. Pak se vrátil ke stolu, znovu si prohlédl mapu, ale to všechno dělal ve skutečnosti jen proto, aby mu kapitán neviděl do obličeje. „Ano, to bylo chytré. Poslat ho na sever. Řídce osídlený kraj, přes hory vede jen málo cest. Je po sklizni a v tuhle roční dobu tam nikdo nejezdí. Na několik týdnů ho to zaměstná a pak se nejspíš začne nudit. Ale stejně…“ Zamyšleně se odmlčel. „Říkal jste, že si chtěl najmout společníka?“</p> <p>Kapitán odložil šálek a přikývl. Pak se odsunul i s židlí od stolu, aby si mohl Terryho prohlédnout od hlavy k patě. „Můj bože, Terry. Ty pořád myslíš na to, jak by sis mohl něco přivydělat, že? No, nemůžu říct, že bych ti to měl za zlé, udržet si postavení ve městě dneska něco stojí. Ale v tomto případě se pleteš. Proděláš na tom. Rytíř, který zachrání princeznu, bude slavný. Přál bych si, abych mohl jet taky. Už ses s Rolandem Westfieldem někdy setkal?“</p> <p>„Nesetkal. Po pravdě řečeno, kapitáne, o slávu já moc nedbám.“ Terry počkal, jestli na to bude kapitán něco namítat. Když nenamítal, Terry pokračoval: „Ale jestli přijde odnož tak mocné a bohaté rodiny k úhoně, vrhne to na nás na všechny velice špatné světlo. Víte přece, jak jsou tihle zazobaní mladíci nezodpovědní. Možná si to rozmyslí a vyrazí úplně jiným směrem. A jestli nenajde skutečného rytíře, který by ho doprovázel, s největší pravděpodobností si najde nějakého ničemu, který ho vyláká někam na opuštěné místo, oloupí ho a jeho tělo hodí do rokle. Přinejmenším bych měl zjistit, co plánuje.“</p> <p>Kapitán se o tom pokusil přemýšlet, ale brzy zjistil, že je příliš unavený, než aby se s Terrym přel. „Jak myslíš. Tady.“ Natáhl se pro pero a kalamář. „Napíšu ti doporučující dopis.“ Terry počkal, až na list papíru naškrábe doporučení, svine ho, zalepí voskem a otiskne do něj pečetidlo. „Tady to máš. Najdeš ho u té malé pekárny na ulici Elán. A jestli zjistíš, že ho budeš muset hlídat, aby ho nesvlékli do naha, za mnou si stěžovat nechoď.“</p> <p>„Děkuji vám, kapitáne.“ Terry si vzal dopis a strčil ho do kapsy kabátce, do jiné, než ve které měl lístek s instrukcemi od Glorie. „Dám vám vědět, k čemu jsem se rozhodl.“ Vyšel na chodbu a tam počkal, dokud neviděl, že se kapitán znovu sklonil nad papíry a mapou. Obezřetně se rozhlédl, aby se ujistil, že ho nikdo nesleduje. Pak se rozběhl jako o život do pekárny.</p> <p><image xlink:href="#_6.jpg" /></p> <p>Pro ty, kdo si to můžou dovolit, je oblíbeným prostředkem přepravy mezi městy dostavník. Zvenčí se na něm člověk může kochat pestře nalakovanou řezbářskou prací, vysokými, loukoťovými koly, spřežením krásných koní a kočím v livreji. Uvnitř si cestující užívají sametového čalounění, oken se záclonkami z pravé kůže a moderního systému pérování, jenž činí jízdu dostavníkem stejně příjemnou a pohodlnou jako odpočinek v houpací síti.</p> <p>Kočí – všichni bývalí gentlemani – jsou hrdinové dne, obdivovaní a napodobovaní muži i chlapci pro svůj styl, elán a schopnost řídit šestispřeží. Jejich původ je zahalen tajemstvím, jejich pověst zevrubně probírána. Patří k nim švihák ‚Baronet‘ Blanco z bismuthské rodové linie, který se nikdy neukázal na veřejnosti, aniž by na sobě měl něco zlatého, a který prý přijal práci kočího, poté co prohýřil rodinné jmění. Je tam jednooký muž známý jen jako ‚Navigátor‘, tichý a zachmuřený, o němž kolují pověsti, že dříve býval pirátem. Nyní je šampionem linky Seltown – Vertebruck. A v neposlední řadě snědý ‚Taťka‘ Jack Deacon, o němž se povídá, že se ukrývá před sérií žalob pro zanedbávání vyživovacích povinností v Alacii. Rychlí, zruční a nebojácní, ujíždějí se svými oři krajinou rychlostí blížící se čtrnácti mílím za hodinu. Když se ozve zatroubení na roh, brány se otevřou a kočí dojedou na svá stanoviště, vítá vyhládlé cestující hojnost pečeného masa, hory sladkých koláčů a korbele horkého kořeněného vína. Hostince na cestě patří k těm nejpřepychovějším, postele k nejměkčím, jídlo je potěchou gurmánů a společnost vybraná. Po pravdě řečeno, není lepší způsob cestování po Dvaceti královstvích než v luxusním dostavníku.</p> <p>Glorie se ovšem rozhodla pro poštovní vůz.</p> <p>Pro účely plánu, který vymyslela, to byla dobrá volba. Ačkoliv je poštovní vůz pomalejší, ve skutečnosti vás dopraví, kam potřebujete, rychleji než rychlý dostavník protože poštovní vůz na noc nezastavuje. Nedělá ani zastávky na jídlo – nanejvýš vám dopřeje jen šanci popadnout horký brambor, když kočí zastaví, aby vyměnil koně nebo naložil další pytel s poštou. To byla také výhoda. Znamenalo to, že Glorie nebude muset u jídelního stolu odpovídat na všetečné otázky ohledně své osoby. Jistě, ve voze byla zima, drncalo to a o nějakém pohodlí se vůbec nedalo mluvit. Kočí nosili obyčejné poštovní uniformy a pláště ušpiněné od bláta. Okna byla otevřená a sedadla pokrytá jen vlněnými sedlovými přikrývkami. Ale poštovní vůz zajížděl do míst, kam dostavník nejezdil, do míst mimo hlavní cesty, odkud se do civilizace dostávaly jen útržkovité zprávy přivážené – jak jinak – poštovními vozy. Glorie, která vyrazila na cestu bez jakéhokoliv odkladu, všechny zprávy o sobě předstihla. Než někdo začne po ztracené princezně pátrat, bude už bezpečně ukrytá na Waylessových pozemcích.</p> <p>Na hrbolatých, neudržovaných cestách vůz nadskakoval a házelo to s ní sem a tam, ale ona nadskakovala, i když byla cesta hladká – čirým vzrušením. Byla na cestách, sama, bez doprovodu, a to bylo panečku dobrodružství! Nikde žádní rodiče, žádné stráže ani hlídači, žádné gardedámy. Jen ona a vzrušení z toho, že si dělá, co chce. Co na tom, že jí je zima? Co na tom, že má hlad? Má přece teplé šaty a během několika dní dorazí do Bornewaldu. A na konci cesty ji čeká láska, manželství a – aaach! – tak vášnivé noci s Terrym. Jen pomyšlení na to ji stačilo rozehřát. <emphasis>Skutečná láska a pořádné dobrodružství</emphasis>, pomyslela si. Bylo to úžasné, jak tyto dva koncepty skvěle zapadaly jeden do druhého.</p> <p>Měla štěstí, že byla v poštovním voze do Bornewaldu jediným cestujícím, protože nestála o to se s někým vybavovat a nechtěla na sebe poutat pozornost. Mluvil s ní jen kočí a i ten jenom jedenkrát, když zastavili, aby napojil koně. Bylo to ve studeném horském průsmyku, jen několik set stop pod hranicí sněhu. Když Glorie spěchala do domku se studnou, měla na sobě stylový plášť z bobří kožešiny důkladně zavázaný kolem útlého pasu a schválně si stáhla kožešinou lemovanou kapuci hodně do očí; věděla, že ve studeném větru, který tu vál, to bude vypadat zcela přirozeně. Uvnitř sáhla po plechové naběračce, která obvykle visela na háčku za dveřmi. Koči ji uviděl a zavrtěl hlavou.</p> <p>„Nepijte tu vodu, slečno. Pro koně je dobrá dost, ale ne pro lidi. Musí se nejprve převařit, aby se zbavila kletby.“</p> <p>Glorie se podívala na kameny, kterými byla studna vyzděná, pak na dveře domku, potom vyšla ven a prozkoumala dveře z druhé strany, stejně jako překlad, hledajíc místo, kde čaroděj zanechal svoji značku. Žádnou nenašla. Vklouzla zpátky dovnitř a zavřela za sebou. „Zvláštní,“ řekla. „Místní přece museli najmout čaroděje, aby tu studnu prověřil.“</p> <p>„Tady žádný čaroděj nežije, slečno, tady ne. Nacházíme se na území Muže ve středních letech z hor. Ten ovládá tohle údolí a konkurenci netrpí.“ Kočí výmluvně ukázal nahoru, tedy ke stropu domku, ale když Glorie vyšla ven, znovu se podívala vzhůru. Nebe bylo temné a těžké, nesoucí předzvěst sněhu, ale mezi převalujícími se mraky zahlédla hrad vévodící vzdálenému skalnímu útesu.</p> <p>„Vsadím se, že za hezkého počasí je odtamtud nádherná vyhlídka.“</p> <p>„Říká se, že odtamtud je vidět všechno bez ohledu na počasí,“ odpověděl kočí. „Jestli máte žízeň, slečno, nahoře jsou soudky s moštem.“</p> <p>„Děkuji vám.“ Glorie vypudila palác ze své mysli a vypila sklenku moštu. O několik hodin později začali sestupovat do údolí. Začínalo se smrákat, a než vůz zastavil u poštovní stanice, byla už tma. Glorie si v duchu blahopřála, jak dobře všechno načasovala. Nikdo se neponoukal kolem, když pro ni přijel kočár, aby ji odvezl na panství barona Waylesse.</p> <p>O hodinu později zahnul kočár na příjezdovou cestičku k Waylessovu pozemku. Chvíli jel ve stínu borovic kývajících se ve větru a pak se vynořil na krátce zastřiženém, povadlém trávníku. Před Glorií se objevilo velké venkovské sídlo se šedou břidlicovou střechou a okny opatřenými okenicemi. Skoro v žádném z nich se nesvítilo. Baron, zavinutý ve starém plášti z medvědí kožešiny, vyšel ven, aby ji osobně přivítal. Se značným pobavením a nikterak velkými rozpaky se díval, jak kočí sundává jedno objemné zavazadlo za druhým. „Plánujete tady pořádat večírek s hostinou, má milá? Kolikerý šaty jste si s sebou vlastně přivezla?“</p> <p>„Když si je s sebou nepřivezete, nemůžete si je obléct,“ odpověděla Glorie vesele. „Možná uplyne celý týden, než budu konečně zachráněna. Musím přece mít něco, čím bych si ukrátila čas.“</p> <p>„Já bych vám navrhl, abyste si přivezla nějakou knihu.“ Baron se smutně podíval k oknům své knihovny. „Obávám se, že já jsem ty svoje už všechny prodal.“</p> <p>„Přivezla jsem si i knihu.“ Počkala, až bude poslední z jejích zavazadel bezpečně na zemi a kočár odjede, a teprve pak si sundala kapuci. Několik sluhů začalo odnášet kufry a krabice. Baron se rozkašlal do kapesníku. Glorie předstírala, že si toho nevšimla, počkala, až se trochu vzpamatuje, a pak řekla: „Vidím, že pořád ještě máte svoje služebnictvo. Musí vám hodně věřit.“</p> <p>Baron Wayless zavrtěl hlavou. „Neplatím jim už rok. Většina z nich si našla práci ve vesnici. Pomáhají mi na poloviční úvazek a já je za to nechávám bydlet v jejich starých bytech.“ Glorie ho následovala do panského sídla. Docela chápala vážnost jeho situace. Většina pokojů byla zavřených. V krbech nehořel oheň. Na stěnách nevisely žádné obrazy a zmizel i skoro všechen nábytek. Všude bylo čistě zameteno, prach byl čerstvě utřený a všechno, co se dalo vyleštit, se jen blýskalo, ale parapety potřebovaly natřít a květinovou zahradu už dlouho nikdo nevyplel. Baronův kabátec byl pečlivě vyspravený, ale na loktech se leskl. A měl prodřené manžety. A límec. Kde nejsou peníze, dokáže usilovná práce napravit jen něco.</p> <p>Wayless ji odvedl do jídelny, kde byla na velkém ořechovém stole rozložena jeho korespondence. „Dnes večer zničíme všechny vaše dopysi.“ Zapálil svíci a v jejím světle jí ukázal hrst dopisů psaných drobným úhledným písmem. „Máte hlad, princezno? Chtěla byste se najíst, než je spolu probereme?“ Mluvil jen s největšími obtížemi a vzápětí se zlomil v pase pod dalším záchvatem dusivého kašle. Po chvíli se narovnal a odpověděl na její ustaraný výraz mávnutím ruky. „Jsem v pořádku, má milá. To, že budu mít příležitost ještě naposled hraběti Bussardovi pořádně zatopit, na mě zapůsobilo jako hojivý balzám. A věřte mi, raději zemřu vestoje s katovskou smyčkou na krku, než abych pomalu dohasínal v posteli.“</p> <p>„Bude to rychlé,“ připustila Glorie rozpačitě. Tohle byla část jejich úmluvy, se kterou se stále ještě nedokázala tak docela smířit.</p> <p>„Na svou popravu si obléknu svoje nejlepší večerní šaty,“ řekl baron. „Pronesu řeč. Přiznám se k únosu, přirozeně, ale pak všechno řádně zamlžím, takže pro celou zemi zůstane tajemstvím, jaké byly moje skutečné pohnutky. Ještě po letech se budou probírat nejrůznější konspirační teorie. A tohle tomu ještě dodá šťávu: naznačím, že jsem na svých pozemcích zakopal cenné rodinné dědictví. I kdyby se Bussardovi podařilo opět se mého panství zmocnit, do smrti bude mít co dělat s hledači pokladů, kteří se sem budou krást a kopat mu na zahradě.“</p> <p>„Jste pomstychtivý muž, barone Waylessi.“</p> <p>„Těší mě, že to říkáte, má milá.“ Wayless ztěžka dopadl do křesla. „Kdybyste jen věděla, jaké utrpení mi ten chlap způsobil. A proč vlastně? Většina tohoto údolí mu už stejně patří. Nejúrodnější půda, nejčistší potůčky, nejcennější dříví je jeho. To mu ale nestačí, musí mít všechno a nasadí všechny prostředky, čisté nebo špinavé, aby to získal.“</p> <p>Glorie si oddechla. Cestou do Borenwaldu se nejvíce bála toho, že by se baron mohl v poslední chvíli zaleknout a od jejich dohody ustoupit. Místo toho jí teď vesele ukazoval usvědčující důkazy proti sobě, které vyrobil a které poté úhledně založil do čisté složky a tu pak nechal ležet na servírovacím stolku tak, aby byla všem na očích. „Kdyby to přece jen přehlédli, budete je na to muset upozornit, má milá. Divila byste se, kolik vyšetřovatelů by vám řeklo, že je negentlemanské číst soukromou korespondenci jiného člověka, třebaže by to byla jejich služební povinnost.“</p> <p>Princezna přikývla. Naštěstí ženy takovými předsudky netrpívaly. „Nechci vás zrazovat, barone, ale musím k vám být naprosto upřímná. Když budete zatčen pro únos, rozumí se samo sebou, že všechen váš majetek propadne králi.“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Uvědomujete si, že jestli si na vaši půdu činí nároky někdo jiný a můj otec ji zkonfiskuje, přijde patrně ke dvoru a bude požadovat kompenzaci. Podle toho o jak vlivného člověka se bude jednat a v jak dobrém rozpoložení můj otec zrovna bude, možná uspěje.“</p> <p>„Chá!“ Baron jen zářil. „Ano! Král možná vyplatí náhradu, ale bude vyměřena podle zdaňovací hodnoty. A Bussard má berní úřad pod palcem. Sám se postaral, aby byla odhadní částka pouhým zlomkem skutečné ceny majetku. Nakonec spadne do jámy, kterou si sám vykopal. Bude v tom vyšší spravedlnost. Škoda, že už tady nebudu, abych viděl, jak se bude tvářit.“ Odběhl do vedlejšího pokoje. Glorie odtamtud slyšela další tlumený záchvat kašle, ale když baron po chvíli vyšel, usmíval se. V jedné ruce držel čistý kapesník a v druhé zaprášenou láhev vína. „Portské,“ řekl. „Poslední láhev z mého sklepu. Moje žena a já jsme dostali bedničku jako dárek, když jsem zdědil tohle panství. Teď se všechno chýlí ke konci. Prokážete mi tu čest a dáte si se mnou skleničku, princezno Glorie?“</p> <p>„Děkuji vám, barone Waylessi. Moc ráda.“</p> <p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p> <p>„Já osobně proti krájenému chlebu nic nemám,“ řekl Terry. „Mám rád krájený chléb. Jenom si myslím, že by měl být jasně označený jako krájený, takže se zákazník bude moci sám rozhodnout.“</p> <p>„Ale krájený chléb je úplně stejný jako nekrájený,“ namítl Roland. „Je jenom nakrájený.“</p> <p>„V tom případě neexistuje žádný důvod, proč by nemohl být jako takový označený,“ řekl Terry. „Zastav.“ Dorazili na místo, kde se cesta dělila. Oba její směry se za rozcestím zužovaly a mizely v hlubokém lese, kde se holé větve vysokých stromů strašidelně pohupovaly ve studeném větru. Celý den nepotkali žádného dalšího pocestného. Byli pořádný kus cesty od města, několik dní rychlé jízdy, a v této části Medully obchod příliš nekvetl, alespoň ne v této roční době. Terry sesedl z koně. Byl statný muž a jel na statném, válečném oři, o půl lokte vyšším než Rolandův závodní hřebec. Počkal, až sesedne i Roland, a pak si klekl na zem.</p> <p>„Podívej se na otisky kopyt,“ řekl a ukázal na udusanou zemi. „Jsou slabé, já vím, ale dá se z nich poznat, že podkovy měly tři hřeby s půlkulatými hlavami a dva s hranatými. Takové měl kůň, kterého pronásledujeme. Takže bychom se měli dát vlevo.“</p> <p>Roland si pečlivě prohlédl zemi v místech, kam Terry ukazoval, ale neviděl na ní nic, čím by se lišila od země kdekoliv jinde, hlavně proto, že se od ní nelišila. Zatímco zíral na zem, Terry vytáhl z kapsy kus krajky a pustil ho do větru.</p> <p>Roland vstal a oprášil si svoje nové módní jezdecké šaty. „Úžasné. V tom ohledu se budu muset plně spolehnout na tebe, Terry. Moje stopařské schopnosti se s těmi tvými vůbec nedají srovnat.“</p> <p>„Je to jen otázka praxe,“ ujistil ho Terry. Znovu nasedli na koně a vydali se po stezce směřující vlevo. Ale po několika krocích Terry znovu zastavil. „Tam!“ zvolal. V houští u cesty se třepotal malý kousek bílé látky. Ukázal ho Rolandovi.</p> <p>„Co je to?“</p> <p>„Krajka. Byla vytržena z šatů princezny Glorie.“</p> <p>Roland se znepokojeně zadíval do houští. „Myslíš, že je zraněná?“</p> <p>Terry zavrtěl hlavou a schoval útržek látky do kapsy dřív, než měl Roland příležitost si ho pořádně prohlédnout. „Ne, myslím, že si ji utrhla sama. Není to první kousek, který vidím. Zprvu jsem si myslel, že je to pouhá náhoda. Ale teď si myslím, že je tu nechává úmyslně, aby zanechala stopu svým zachráncům.“</p> <p>Roland přikývl. „Statečná dívka,“ řekl, když se Terry vyhoupl na koně. „A chytrá. Jestli je to z jejích šatů, máme důkaz, že jsme na správné stopě. Ale proč si myslíš, se to je ze šatů princezny Glorie?“</p> <p>„Protože je to krajka.“ Terry pobídl koně a vyrazil po stezce. „Glorie krajky miluje. Já vím, že teď nosí krajky všichni – je to módní záležitost – ale u princezny Glorie je to něco jako osobní podpis.“</p> <p>„To jsem nevěděl. Měla na sobě krajkové šaty i toho dne? Bojím se, že se nepohybuji ve správných kruzích, abych to mohl vědět.“</p> <p>„Glorie? Samozřejmě že měla. Ona nosí krajkové šaty pořád. Nevím, jak ti to mohlo uniknout.“</p> <p>„Nikdy jsem ji neviděl.“</p> <p>„Cože?“ Terry byl ohromen. „Ty ses zasnoubil s dívkou, kterou jsi nikdy neviděl?“</p> <p>„Přesně tak. Byl to domluvený sňatek.“</p> <p>„Jistě, ale to ses ani nepokusil si ji prohlédnout? Nepožádal jsi, abys byl představen její rodině nebo pozván na některou ze slavností, které pořádají? Copak vůbec nejsi zvědavý? Co když se ti nebude líbit?“</p> <p>„Co na tom záleží? Mám svou zodpovědnost vůči rodině. Ožením se s ní v každém případě. A když ne s ní, tak s jinou dívkou, kterou mi vyberou. Jsem zaměstnaný člověk. Nemůžu se jen tak poflakovat a seznamovat se s každým děvčetem ve městě. Jestli je přitažlivá, bude to příjemné překvapení. Když ne, proč se tím mučit dopředu? Ani mě nezajímá, jaká vlastně je. Nejlepší je prostě do toho skočit rovnýma nohama.“</p> <p>„Nejspíš ano,“ připustil Terry váhavě.</p> <p>„Ona mne také nikdy neviděla.“</p> <p>„Pchá. Můžeš se vsadit, že ta o tobě ví úplně všechno.“</p> <p>„Och.“</p> <p>Další míli jeli mlčky. Pak Roland řekl: „Ehm, tak jak vlastně vypadá?“</p> <p><emphasis>Je ztělesněním krásy</emphasis>, pomyslel si Terry. Ta slova se mu vynořila v mysli okamžitě a bez uvažování. <emphasis>Pohybuje se jako vlnka na jezeře za horkého léta. Vlasy se jí ve vánku vznášejí kolem hlavy jako h</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>boučký zlatý obláček. Světlo jejího úsměvu dokáže zažehnat temnotu v srdci a teplo jejího doteku ti zažehne oheň v duši. V punčochách a lodičkách na vysokých podpatcích je pekelně sexy. </emphasis>Věděl ovšem, že tohle není popis, jaký by dal příčetný muž svému potenciálnímu sokovi, a tak řekl jen: „Vypadá docela dobře.“</p> <p>Roland mlčky přikývl. Šplhali úzkou soutěskou, kde jim mrazivý vítr rval dech od úst. Konverzace ustala. Terry měl ruku neustále poblíž jílce svého meče: věděl, že tyhle těsné průsmyky jsou oblíbená místa silničních lupičů. Přímo v této části země by bandité sice být neměli, ale od chvíle, kdy tudy naposledy projížděl, už pár let uplynulo a leccos teď mohlo být jinak. Neviděli však nikoho, a jakmile se dostali na druhou stranu průsmyku, vítr ustal a před nimi se otevíralo příjemné, kultivované údolí. Pole byla holá, protože sklizeň už skončila, ale u hromádek sena se popásal skot a koně slídili pod jabloněmi a hrušněmi po padavčatech. Oproti drsným, kamenitým kopcům a hustým lesům, kterými projížděli předtím, to byla příjemná změna. Kolem cesty se rozprostírala malá vesnička Bornewald s domky se střechami pokrytými došky. „Je překrásná.“</p> <p>„Hmm?“ Terry se ohlédl. „Kdo?“</p> <p>„Princezna Glorie. Musí být překrásná. Tady ve Dvaceti královstvích jsou princezny vždycky překrásné. To je jednou dané. A nejspíš bude i velice příjemná osoba, že?“</p> <p>„Jistě,“ přvědčil Terry.</p> <p>„Není náhodou rusovláska, že ne?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>Roland se na něho zadíval s podezřením. „A nemá náhodou sklony, řekněme, konverzovat s dušenou šunkou?“</p> <p>„O ničem takovém jsem neslyšel.“ Byli už dost blízko vesnice, aby Terry mohl ukázat na hostinec. „Ale když už je řeč o jídle, navrhuji, abychom se tu zastavili na něco k snědku.“</p> <p>„Ty nechceš jet dál? Už za nimi nemůžeme být příliš daleko.“</p> <p>„Tady vozová cesta končí. Dál vedou už jenom koňské stezky a pěšinky. Ve tmě bychom je snadno mohli ztratit. Kromě toho, tato část země je navštěvovaná velice zřídka. Patrně se tu budou cítit v bezpečí. Řekl bych, že tu také přenocují. A já v téhle vesnici mám pár známých. Chci si s nimi promluvit a zjistit, jestli něco nevědí o úkrytu banditů.“</p> <p>Na tak malou vesnici v zapadlém, jen obtížně dostupném údolí místní hostinec slušně prosperoval – těžil z výhody, že je jediný na cestě stejně jako na konci dostavníkové linky. Jídelna byla příjemně osvětlená praskajícím ohněm a linula se z ní vůně pečeného masa, koláčů a kouře. Dvě mladá děvčata v zástěrách obsluhovala u stolů a u baru. Když měla chvilku volna, vrhala pohledy po Rolandovi a šeptala si mezi sebou. Terry zahlédl pootevřenými dveřmi do kuchyně další děvče, štíhlé a půvabné, s vlasy schovanými pod kuchařskou čepicí. Jídelní lístek byl napsaný křídou na velkém kusu černé břidlice. Oba muže překvapilo, jak byl bohatý. Očekávali obvyklé venkovské menu skládající se z guláše, polévky, klobás a možná dušeného skopového, ale tady měli i výběr ryb, místní zvěřinu a pečivo.</p> <p>„Víno je taky docela dobré,“ poznamenal Roland. S požitkem upil ze své sklenice. „Nestává se často, že natrefíš na dobré víno z místních vinic. A tahle děvčata vědí, jak s ním správně zacházet. Dáš si taky?“</p> <p>„Já dávám přednost moštu,“ odpověděl Terry, ačkoliv to nebyla pravda. I on se rád napil dobrého vína, ale obyčejně si ho nemohl dovolit.</p> <p>„Koláče s marmeládou a marmeládové plundry,“ zamumlal Roland, napůl pro sebe. „To se touhle roční dobou stává vždycky. Místní statky vyprodukují příliš mnoho marmelády a nemůžou se jí zbavit. Hmm, vařená treska.“</p> <p>„Přece si nechceš objednat tresku tak daleko ve vnitrozemí? Určitě bude sušená.“</p> <p>„Sušené ryby mohou být ve skutečnosti velice chutné, pokud se připraví ve vodě udržované pod bodem varu a podávají se s bešamelovou omáčkou,“ řekl Roland, ale nakonec dal stejně přednost pirožkům plněným bažantím masem. Terry si objednal klobásy. Byla to ta nejlevnější položka na jídelním lístku. Drakobijecká výprava mu udělala pořádnou díru do rozpočtu a nezdálo se, že by ho tahle cesta nějak vylepšila.</p> <p>Bylo to dávno před tím, než se cestování pro pobavení stalo běžným, a cizinci byli v menších městech často přijímáni s podezřením. Kdyby jel Roland sám, mohl by dokonce skončit ve vězení jako uprchlík, psanec, nebo ještě hůře, podomní obchodník. A on to věděl, proto žádal kapitána královské gardy o pomoc. Terryho erb jim oběma zajistil, že pro ně všechny dveře zůstanou otevřené.</p> <p>Terry s Rolandem putoval jako společník ve zbrani. Roland mu nejprve nabídl, že ho najme jako pomocníka a průvodce. Když Terry odmítl odměnu, Roland navrhl, že bude hradit všechny výlohy. Terry zdvořile odmítl i tohle, vysvětliv Rolandovi, že by nemohl přijmout kompenzaci za to, že vykonává svou rytířskou povinnost vůči králi a zemi.</p> <p>Pravda byla taková, že prostě nemohl přijmout Rolandovy peníze. Kdyby to udělal, pracoval by pro něj a všechno, co by vykonal, by dělal v jeho jménu, včetně Gloriiny záchraný. I tak nebylo zrovna čestné přebrat dívku svému společníkovi, ale tomu se nedalo nijak vyhnout. Roland se utěšoval, že jen dělá, co mu řekla Glorie. Závazek k ní rozhodně převažoval nad tím, který měl k Rolandovi. Glorie byla koneckonců medullská princezna, zatímco Roland byl sice bohatý, ale pořád jen pouhý syn kupce. Byla to zkrátka otázka společenského postavení.</p> <p>Terry si najednou uvědomil, že se ho Roland na něco ptá. „Hmm?“</p> <p>„Zajímalo mne, proč ses stal rytířem.“</p> <p>„Ale vždyť víš, jak to chodí. Když jsi největší děcko v okolí, dospělí na tebe začnou házet veškerou zodpovědnost. Chtějí, abys dohlédl na ostatní děti a chránil je před nebezpečím. Takže mi vlastně připadalo tak nějak samozřejmé, že se stanu rytířem. Myslím, že jsem se odjakživa považoval za někoho, jehož povinností je ochraňovat slabé a prosazovat královský zákon.“</p> <p>„To zní velice vznešeně, Terry.“</p> <p>„Díky.“</p> <p>„A zároveň naprosto neuvěřitelně. Jaký byl tvůj skutečný důvod?“</p> <p>„Chtěl jsem udělat dojem na holky. Děvčata jsou po manících v lesklé zbroji celá divá.“</p> <p>„Tak tomu už věřím.“</p> <p>„A co ty? Řekl bych, že kráčíš v otcových stopách.“</p> <p>„Víceméně. Všechno to začalo mým pradědem. Ten vynašel postup výroby mikrochipsů.“</p> <p>„To musí být velice složité.“</p> <p>„No, potřebuješ k tomu hodně malé brambory. A od té doby dělají všichni v rodině do jídla.“</p> <p>Terry si odsunul židli od stolu. „Omluv mě. Musím zajít za svými informátory. Nebudu pryč dlouho.“</p> <p>Roland přikývl. „Půjdu s tebou.“</p> <p>„To není dobrý nápad. Neznají tě. Nebudou před tebou mluvit. Raději zůstaň tady a hlídej dveře.“ Rozhlédl se po místnosti a pak kývl hlavou k ostatním hostům. „Potřebuji vědět, jestli mě někdo z nich nesledoval.“</p> <p>„Dobře.“ Roland vytáhl svůj váček s penězi. „Vezmi si s sebou nějaké stříbro. Pověz jim, že jsme ochotni za informace zaplatit.“</p> <p>Pokušení bylo silné, ale Terry se mu ubránil. „To není třeba. Když uspějeme, Koruna mi všechny výlohy nahradí.“ Roland pokrčil rameny a peníze zase schoval. Terry vstal a s líčenou obezřetností se vykradl předními dveřmi ven. Prošel kolem hostince dozadu, přičemž si dával dobrý pozor, aby nebyl vidět oknem z jídelny, a tam zjistil, že se nachází na dvorku obehnaném plotem s nezamčenou brankou. Usadil se na hromadu dřeva na topení a čekal. Obloha byla jasná, takže se rychle ochlazovalo. Plot trochu chránil před větrem. Přes stromy prosvítal půlměsíc. V duchu si poznamenal, že se nemá vracet dovnitř, dokud měsíc na obloze nedorazí k určité větvi.</p> <p>Z nudy si chvíli třel uši, aby si je zahřál, pak si začal prohlížet svoje nejbližší okolí. U hromady dřeva ležely obvyklé pomůcky na jeho sekání: sekera, perlík a několik železných klínů. Veden mužským instinktem zvedl nejprve sekeru a pak i perlík a potěžkal je v ruce. Když je zase odkládal, všiml si půl tuctu předmětů s dlouhými násadami, které stály opřené o zeď. Jeden z nich si prohlédl. Byl vykovaný ze železa, zčernalého sazemi, a na konci násady měl dřevěné držadlo. Vypadalo to jako vidlice na opékání špekáčků u ohně, až na to, že proti vidlici byla plochá drátěná mřížka. Terryho to zaujalo, a tak tím zamával ve vzduchu; napadlo ho, že by to mohla být nějaká zbraň nebo plácačka na mouchy s hodně tuhým kořínkem.</p> <p>Vzápětí polekaně nadskočil, když se otevřely zadní dveře. Kuchařka vyšla ven, usmála se na něj a sundala si čepici. I s ní byla velice hezká, ale když si svoje dlouhé vlasy rozpustila, vypadala skutečně úchvatně. „Ahoj,“ řekla. „Můžu ti s něčím pomoct?“</p> <p>„Jen jsem se šel trochu nadýchat čerstvého vzduchu,“ odpověděl Terry.</p> <p>„Vidím, že jsi objevil naše vidlice na opékání.“</p> <p>Terry se podíval na nástroj zkázy ve své ruce. „Tohle?“</p> <p>„Jo. Je to můj vlastní vynález. Používám je k opékání krájeného chleba.“ Došla k plotu, kde mezi květináči visely svazky česneku a sušeného pepře, a trochu si ho nabrala. „Vím, že to zní hloupě, ale zákazníci se po něm můžou utlouct.“</p> <p>„Po opékaném chlebu?“ Terry si znovu prohlédl vidlici. „Proč? Proč by měli chtít opékaný chléb?“</p> <p>„No, nejprve jsme tu začali podávat krájený chléb. Je to pohodlné, protože se tak lépe kontroluje velikost porcí. Ale spousta zákazníků mu pořád ještě nedůvěřuje. Tak jsme je přesvědčili, že když se krájený chléb tepelně zpracuje, je úplně bezpečný. Je to něco jako víra, že převařenou vodu můžeš pít bez obav, že onemocníš. Tak či tak, opékaný chléb všem chutná. Teď většina našich zákazníků odmítá jíst krájený chleba jinak, než opečený nad ohněm.“</p> <p>„Vy tady nepřevařujete pitnou vodu?“</p> <p>„Musíme, protože to zákazníci požadují, ale osobně si myslím, že je to nesmysl. Neexistuje žádný důkaz, že se dá převařená voda pít bez rizika. Je to jenom taková pověra.“ Dívka se otočila. „Doufám, že ti u nás chutnalo. A jestli máš v úmyslu zůstat venku déle, klidně se můžeš zahřát při sekání dřeva.“</p> <p>Terry se za ní díval, jak se vrací do domu. S úsměvem se pustil do sekání dřeva na podpal, pak začal pátrat po nějakém hikorovém polenu, která se vždycky sekají nejhůře. Našel jedno střední velikosti, položil si ho na špalek a naštípl ho sekerou. Do praskliny vložil klín, vzal perlík a pořádně se jím rozmáchl. Pohled na měsíc mu oznámil, že je čas vrátit se do hostince. Skoro bez přemýšlení máchl kladivem. Poleno se rozpadlo na dva kusy. Terry vrátil nástroje na místo a vydal se zpátky za Rolandem.</p> <p>Jeho společník právě dojídal zákusek. „Kuchařka odvedla dobrou práci na těch pirožcích – kůrčička byla krásně křupavá. Tak jsem chtěl vědět, jak si poradí se žloutkovým krémem.“</p> <p>„No a?“</p> <p>„Prvotřídní. I káva byla skutečně skvělá.“</p> <p>„Dobře. Našli jsme princeznu.“</p> <p>Roland se narovnal. „Ano? Kde?“</p> <p>„Nekřič tolik.“</p> <p>Roland se rozhlédl po místnosti. Jedna z číšnic se na něj usmála. Ostatní hosté už dojedli a teď se tlačili u baru. Roland si přitáhl židli blíže ke stolu. „Kde je?“</p> <p>„Vězní ji na místním panském sídle. Naši únosci pracují ve mzdě jistého barona Waylesse. Vypadá to, že je zadlužený až po uši a zoufale potřebuje oběživo.“</p> <p>„Ten ďábel. Jaký máme plán, Terry? Půjdeme ji vysvobodit rovnou? Uneseme jim ji pod příkrovem noci?“</p> <p>Terry zavrtěl hlavou. „Teď ne. Nemáme dost informací. Poslal jsem svého muže, aby panství prozkoumal. Říkal, že zná sluhu, který ho pustí dovnitř.“</p> <p>„Máme štěstí.“</p> <p>„To tedy ano. Pojedu s ním a obhlédnu terén.“</p> <p>„Já pojedu s tebou.“</p> <p>„Bojím se, že to nepůjde. Nechce se před tebou odhalit. To nejlepší, co teď můžeš udělat, Rolande, je dát si pár skleniček tady u baru.“ Terry kývl směrem k hloučku zákazníků. „Měj uši nastražené a snaž se zjistit, co si místní povídají o baronu Waylessovi. Zajímají nás všechny novinky o cizincích ve vesnici. Jiných než my, přirozeně. A zkus, jestli by ses nedokázal dát do řeči s těmi děvčaty. Tím způsobem se dá získat spousta užitečných informací.“</p> <p>„Jasně,“ řekl Roland. „V tom jsem dobrý.“</p> <p>„A běž brzy spát. Probudím tě, až se vrátím. Pak připravíme plán útoku.“</p> <p>Roland přikývl. Mladá číšnice přinesla účet a přitom se naklonila k Rolandovi tak těsně, že se k němu prakticky přitiskla. Roland znovu sáhl po měšci. „Večeře je na mě.“</p> <p>„Ne,“ odpověděl Terry pevně. „Zaplatíme každý za sebe.“</p> <p>„Ty jsi vážně tvrdá palice, co, Terry?“</p> <p>„Už asi ano.“ Terry odpočítal několik mincí ze svých rychle se tenčících zásob. Se zářivým úsměvem je podal dívce. V duchu úpěl.</p> <p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p> <p>Alison vešla do panského sídla dveřmi ze zahrady. Na sobě měla domácí kabátek oblečený přes pracovní šaty a zástěru. Přes jednu ruku jí visel košík rohlíků z hostince a v druhé držela síťovku plnou pórku, mrkve a cibule. V kapse kabátku měla láhev vína a v druhé polévkovou kost zabalenou v kusu papíru. Jídlo dala do kuchyně a pak se protáhla, aby se zbavila svalové křeče. Z hostince to byla dlouhá cesta. Normálně zůstávala ve vesnici a přespávala s ostatními děvčaty v kuchyni, ale alespoň dvakrát týdně chodila domů, aby zkontrolovala tátu. Věděla, že až napadne sníh, bude to mnohem těžší. Znovu si pomyslela, že by ho měla zkusit přesvědčit, aby se přestěhoval do vesnice. Ale kde by bydlel? Neměli peněz nazbyt. Jeho pýcha by mu nedovolila, aby si najal laciný pokoj v obyčejné hospodě. Při těch řídkých příležitostech, kdy navštěvoval vesnici, se ubytovával v klubu pro gentlemany.</p> <p>Našla ho snadno podle jeho kašlání. Seděl u jídelního stolu, celý shrbený. V poslední době trávil většinu času v jídelně, která byla vyhřívána teplem z kuchyně. Nahoře měl moc hezkou pracovnu s velkými okny a báječnou vyhlídkou na pozemky, které mu už nepatřily. Ani nezvedl hlavu, když ho líbala na šíji. „Udělám ti čaj s medem, tati. To ti svlaží hrdlo a uleví se ti.“</p> <p>„Děkuji ti, moje milá. Ale ne, děkuji. Ten kašel není z hrdla, ale z plic.“</p> <p>„Tak ti uvařím polévku.“</p> <p>„Díky, ale nemám hlad.“</p> <p>„Musíš něco jíst, aby s udržel sílu.“</p> <p>„Naštěstí už ji nebudu muset držet moc dlouho.“ Baron se otočil na židli. „Alison, miláčku, víš, že jsem tě žádal, abys v domě nenosila šaty z hostince. Možná na tom nejsme nejlépe finančně, ale pořad ještě máme svou pýchu.“</p> <p>Alison vytáhla z kapsy kuchařskou čepici a nasadila mu ji na hlavu. Smutně se usmál. „Na práci není nic špatného, tati. Mnoho skvělých lidí pracuje.“</p> <p>„Ale ne urození lidé. Jako by nebylo dost zlé, když muž musí pracovat, aby se uživil. To, že musí pracovat i jeho dcera, je ještě mnohem horší.“</p> <p>„Mně to nevadí.“</p> <p>„Mně by to také nevadilo, kdybys to dělat nemusela. To je na tom to nejtrapnější.“</p> <p>„Proto se tomu říká práce. Když to dělat nemusíš, není to práce, ale koníček.“</p> <p>„Nevěřím, že se ti doopravdy líbí být kuchařskou nádenicí.“</p> <p>„Neřekla jsem, že se mi to líbí, ale že mi to nevadí. A rozhodně nejsem kuchařská nádenice. Jsem šéfkuchařka. Mám dvě pomocné síly k ruce. A na práci není nic nečestného. Šlechta by to měla vyzkoušet, tati. Většina lidí pracuje, víš?“</p> <p>„Většina lidí stále respektuje šlechtu, má milá.“</p> <p>Alison nakrčila nos. „Chá! Kteří lidé? Nástroje vládnoucí třídy. Kdyby proletariát dokázal shodit okovy materialismu a vzbouřit se proti svému zotročování takzvanou šlechtou, byli by –“</p> <p>„Moje milá, nezapomínej, že mluvíš s členem takzvané šlechty. Což je postavení, které v nepříliš vzdálené budoucnosti sama zdědíš.“</p> <p>„Ehm, dobře. Jistě. Omlouvám se. Když člověk tráví celé dny mezi nádeníky, pochytí za chvíli jejich názory. Tak či tak, seď tu a odpočívej, a já ti uvařím tu polévku. Polévka ti udělá dobře. Je lehce stravitelná. A horká tekutina pomůže odhlenit tvoje plíce.“ Odešla létacími dveřmi do kuchyně. Baron se posadil na konec stolu blízko dveří, aby s ní mohl dál mluvit, zatímco krájela zeleninu.</p> <p>„Přijel poštovní vůz,“ řekla skrze dveře. „Přinesla jsem poštu a novinky z města.“</p> <p>„Díky. Něco pozitivního?“</p> <p>„Ne, vlastně ani ne. Jen drby ode dvora. A do města přijeli dva cizinci. Ubytovali se v hostinci. Myslím, že možná pracují pro Bussarda.“</p> <p>„Skutečně?“ Baron Wayless se otočil na židli. „Proč si to myslíš?“</p> <p>„Je to jenom takové tušení. Viděla jsem, jak jeden z nich postával u zadních dveří, jako by tam na někoho čekal. Velký, nebezpečně vyhlížející chlápek. Já nevím. Prostě vypadal, jako by sem přišel dělat potíže.“</p> <p>Baron si udělal mentální poznámku, aby se Glorie zeptal, jak její budoucí zachránce vlastně vypadá. „Dva cizinci, říkáš?“</p> <p>„Děvčata říkala, že jsou dva. Neměla jsem čas zajít se na ně podívat do lokálu. Byl to rušný večer. Víš, jak to v hostinci chodí. Těch pár dní po příjezdu poštovního vozu, co lidé přicházejí do vesnice, aby si vyzvedli poštu, mám vždycky plné ruce práce.“</p> <p>„Ano, samozřejmě.“</p> <p>„Podám ti noviny, hned jak si umyji z rukou tu cibuli. Píše se v nich, že unesli princeznu.“</p> <p>Tentokrát se Wayless otočil tak rychle, až mu zapraskaly krční klouby. Prudký pohyb vyvolal další záchvat kašle. Když se mu ho konečně podařilo dostat pod kontrolu a byl zase schopný poslouchat, co jeho dcera říká, zjistil, že vůbec nepřestala mluvit, „…když se tady přihodí něco neobvyklého, můžeš se vsadit, že v tom má tak či onak prsty hrabě Bussard.“ Zvuk sekáčku porcujícího zeleninu výrazně nabyl na zlověstnosti. „A podle mě je nějak spolčený s Mužem ve středních letech z hor, i když se všichni samozřejmě bojí o něm mluvit nahlas. Obyčejní lidé to vždycky odnesou nejhůře. Kdyby se dělníci sjednotili, získali by moc, se kterou by se mohli postavit svým utlačovatelům.“ Alison prošla létacími dveřmi a podívala se na svého otce s rukama v bok. „Tati, nechápu, proč nenapíšeš králi. Jsem si jistá, že kdyby o tom věděl, zjednal by spravedlnost.“</p> <p>„Z toho či onoho důvodu si nikdo jiný nestěžuje, má milá. Buďto ze strachu, nebo kvůli příbuzenským vazbám. Neexistuje způsob, jak bych mohl odeslat dopis, aniž by se Bussard dozvěděl, kdo ho poslal.“</p> <p>„Nemyslíš, že by tě král ochránil?“</p> <p>„Bussard vybírá daně a posílá králi jeho díl. On je tím mužem, kterému bude král naslouchat.“ Wayless se v duchu zlomyslně zachechtal. Rád by to udělal nahlas, ale bál se, že by to skončilo dalším záchvatem kašle. „Ale neboj se, má milá. Existují i jiné způsoby, jak na sebe upoutat královu pozornost, dokonce i v našem malém Bornewaldu.“</p> <p>Alison se na něho podezřívavě podívala, ale zjevně byl rozhodnutý teď o tom dál nemluvit. Znovu zmizela v kuchyni. Ozvalo se řinčení hrnců a pánví, pak čerpání vody z cisterny. O několik minut později se opět objevila s košíkem rohlíků v rukou a novinami pod paží. Skoro vrazila do Glorie.</p> <p>„Uhm,“ řekla Alison, ale to krátké citoslovce hovořilo za celé knihy. Na tohle nebyla mentálně připravena. Kdyby to bylo za bílého dne – někdy kolem svačiny, například – její mozek by se nejspíš dokázal vypořádat s pohledem na dívku se zlatými lokýnkami oděnou v módní šaty vínové barvy s rukávky z černé krajky stojící vedle jejího otce. Předpokládala by, že se u nich zastavila na kus řeči. Ale bylo už dávno po setmění a jediný důvod, který by vysvětloval přítomnost půvabné dámy po otcově boku, byl tak směšný, že o něm vůbec nepřemýšlela. Takže tam jednoduše stála a zírala.</p> <p>„To jsou sulcuské noviny?“ zeptala se Glorie a jemně jí je vytrhla. „Mohu se podívat? Díky.“</p> <p>„Uhm,“ řekla Alison.</p> <p>Byl to okamžik, o němž baron věděl, že jednou přijde, ale až do poslední minuty doufal, že se mu nějak podaří vyhnout se mu. Nyní lehce ztuhle vstal, uklonil se Glorii a řekl formálním tónem. „Princezno Glorie, dovolte, abych vám představil svou dceru Alison. Alison, tohle je princezna Glorie.“</p> <p>„Těší mě,“ řekla Glorie.</p> <p>„Uhm,“ řekla Alison. Stále ještě jela na autopilota, a tak se její ruce samy chopily sukně a ona začala dělat formální pukrle. Uprostřed pohybu se však zarazila a znovu se narovnala. „Aha,“ řekla. „No jistě. Princezna Glorie. Tati, kdo je to doopravdy?“</p> <p>Baron zakašlal. Tentokrát to nebyl skutečný kašel, ale takové to odkašlání, které má člověku zajistit čas na přemýšlení. „Opravdu je to princezna Glorie, má milá. Bude u nás několik dní bydlet. Víš, ona ve skutečnosti nebyla tak docela unesena.“</p> <p>„Nebyla tak docela unesena? Tati, jak se dá <emphasis>ne tak</emphasis> <emphasis>docela </emphasis>unést princezna? Buďto unesená je, nebo není.“</p> <p>„Unesla jsem se sama,“ vysvětlila jí Glorie. „Ačkoliv tvůj otec mi v tom hodně pomohl,“ dodala, aby neupřela zásluhy tomu, kdo na ně měl plné právo.</p> <p>„Je to dlouhá historie,“ vysvětlil baron. „A svým způsobem je docela zábavná.“ S Gloriinou pomocí začal líčit plán Alison, která se nijak zvlášť pobaveně netvářila a s každou další větou se více a více chmuřila. Přesto se jí dařilo ovládat se skoro až do konce příběhu, kdy doslova vybuchla.</p> <p>„Vždyť tě popraví!“</p> <p>Baron patřil k těm mužům, kteří jsou tím klidnější, čím je jejich okolí hysteričtější. „Ano, má milá. Přesně o to mi jde. Stejně už umírám. Oba jsme se s tím už smířili.“</p> <p>„Zavřou tě! Zbytek svého života strávíš ve vězení!“</p> <p>„To nebude dlouho trvat. Skoro ani nestojí za to balit si náhradní prádlo.“</p> <p>„To přece nemůžeš vědět! Možná budeš žít ještě dlouho! Někteří lidé ve tvém stavu žili celé měsíce. Možná i roky.“</p> <p>„Přežívali v bolestech a utrpení, jsi chtěla říct. Jistě, co lepšího by si člověk mohl přát? Ale myslím, že si to dokážu odřeknout.“</p> <p>„V bolestech? Ty zemřeš v bolestech, tati. Copak to nevíš? Budou tě mučit. Bude to mnohem horší než jakákoliv přirozená smrt.“</p> <p>„Vůbec ne, moje milá. Nebude třeba, aby mě mučili. Ke všemu se přiznám.“</p> <p>„Třeba najdou lék. To nikdy nemůžeš vědět! Může se to stát už zítra.“</p> <p>„To je báječná představa. Můj život bude ušetřen, takže ho budu moci strávit ve vězení pro dlužníky.“</p> <p>Alison se pokusila ovládnout svoje rozrušení, snažila se, aby její hlas zněl klidně a racionálně. „Tati,“ řekla konejšivým tónem. „Jsi dobrý člověk. Vedl jsi dobrý život. Je tohle památka, kterou po sobě chceš zanechat? Chceš, aby si tě lidé pamatovali jako zločince?“</p> <p>„Abych byl upřímný, ano. Ty jsi ještě mladá, moje rnilá, a nechápeš, jak muži uvažují. Všichni dáváme přednost tomu, aby se na nás vzpomínalo jako na darebáky a zločince než jako na slabochy a zkrachovance.“</p> <p>„A co tvoje pozemky? Budou zkonfiskovány. Všechno, co máme, nám vezmou!“</p> <p>„Všechno, co máme, je zatíženo hypotékami. Takhle to alespoň připadne králi, a ne hraběti Bussardovi.“</p> <p>„Je to hloupý a nesmyslný plán. Pozemky půjdou do aukce. Bussard je získá stejně.“</p> <p>„Možná. Ale ty, moje milá, ty budeš osvobozena od dluhů.“</p> <p>Alison jej zpražila zničujícím pohledem. „Nechceš mi snad tvrdit, že to všechno děláš kvůli mně? Nejenom že přijdeš o život a veškerý majetek, ztratíš i titul, pověst a dobré jméno. A já mimochodem taky.“ Rozhodla se na tom stavět. „Ano, tati. Když už nemyslíš na sebe, mysli alespoň na mě, svou dceru. Až budeš pryč, zůstanu na světě sama. Nezůstane mi vůbec nic.“</p> <p>„Ne,“ ozvala se Glorie. „O to už se postarám. Je to součást dohody. Můj právník na tom právě teď pracuje.“</p> <p>„Tohle je tvoje šance osvobodit se od toho všeho, Alison. Začít znovu v novém městě.“</p> <p>„Je to neloajální vůči králi,“ odsekla Alison, která se pokusila o novou taktiku. „Jestli jí vybral za manžela nějakého bohatého mladíka, pak by si ho měla vzít.“ Ukázala prstem na Glorii. „Ženy nemají právo vybírat si své manžely samy. Je na jejich rodičích, aby o tom rozhodli. Povinností ženy je poslechnout svého otce a tou tvou je zase zachovat věrnost králi.“</p> <p>„Ty jsi odmítla každého nápadníka, kterého jsem ti vybral,“ připomněl jí její otec mírně.</p> <p>„To není totéž!“ vykřikla Alison. „To je něco úplně jiného!“</p> <p>Glorie pochopila, že nastala vhodná chvíle vytratit se. Kývnutím hlavy se rozloučila s baronem a tiše vyklouzla ze dveří. Baron si přitáhl druhou židli. „Alison, moje milá holčičko, posaď se, prosím.“</p> <p>„Já nejsem –“</p> <p>„Sedni si,“ řekl baron vlídně, ale nesmlouvavě. „Promluvíme si o tom rozumně.“</p> <p>Alison se trucovitě posadila, ruce zkřížené na prsou. Wayless ji za ně vzal a přidržel je ve svých. „Alison, kdyby tvoje matka ještě žila…“</p> <p>Alison se mu vytrhla. „Nezatahuj do toho maminku! To je nefér!“</p> <p>„Slíbil jsem jí, že se o tebe postarám,“ pokračoval baron. „Prožila se mnou celý život pod drtivým břemenem dluhů. Zdědil jsem je od svého otce a ten zase od toho svého a měl jsem vědět, že se mi nikdy nemůže podařit se jich zbavit. Vůbec jsem se jí neměl dvořit. Ale oba jsme byli mladí a hloupí, byli jsme do sebe zamilovaní a mysleli jsme si, že nic není nemožné. Pak jsme měli tebe a najednou jsme viděli svět docela jinak.“</p> <p>„Byli jsme šťastní,“ namítla Alison, i když ne příliš přesvědčeně.</p> <p>„Pořád se nad námi lomil Bussardův stín,“ řekl její otec. „A je tu stále. Nikdy nás nenechá na pokoji, a tak se od něj musíš osvobodit alespoň ty. Alison, všechno, co pro tebe tvoje maminka chtěla, bylo, aby ses toho tady zbavila.“</p> <p>Alison seděla několik minut mlčky. Nakonec řekla: „A co chceš, abych udělala?“</p> <p>„Jdi do města. Nemusíš se vdávat, jestli nechceš. Princezna ti zajistí vhodné postavení. Něco důstojného. Možná dokonce něco v paláci. Budeš se pohybovat v nejvyšších kruzích. Budeš chodit na večírky. Na podzimní ples. Setkávat se s mládenci svého věku. Bavit se. Užívat si života, dokud jsi mladá.“</p> <p>„V pořádku! Dobře, tati, můžeš počítat s mou podporou. Ale neopustím tě, dokud jsi ještě naživu. A jestli budeš souzen, budu stát při tobě, dokud nebude po všem.“</p> <p>„Souhlasím,“ řekl baron. Zaklonil se v židli. „V tom případě už o tom nebudeme mluvit a raději si pochutnáme na té skvělé polévce, kterou jsi uvařila.“</p> <p>„Přinesla jsem z hostince i trochu chleba.“</p> <p>Alison vstala, ale než mohla odejít zpátky do kuchyně, vtrhla dovnitř Glorie. „Takže dohodnuto?“ Rozhlédla se po nich a rozzářila se. „Výborně. Tak jdeme na to.“ Rozrazila dveře dokořán a popadla Alison za ruku. „Pojď si vyzkoušet nějaké šaty.“</p> <p><image xlink:href="#_9.jpg" /></p> <p>V našich osvícených dobách se může zdát zvyk dávat ruku ženy jako odměnu za statečný nebo vznešený čin poněkud přemrštěný, ne-li přímo naprosto necivilizovaný. Glorie sama už slyšela kritizovat tuto praxi jako přežitek barbarské minulosti. Ale byla to tradice hluboce zakořeněná v historii, alespoň ve Dvaceti královstvích.</p> <p>Jeden z nejstarších příběhů týkajících se tohoto tématu byl zaznamenán v Alacii. Mladý muž v lesklé zbroji se tam postavil na most nad řekou Obitron a prohlásil, že každý muž, který by si přál přejít na druhou stranu, ho musí nejprve porazit v čestném boji. Náhoda tornu chtěla, že právě tou dobou pořádala vládkyně Alacie královna Betty IV, v blízkém městě Demense zahradní slavnost. Poslala svého rádce, aby za tím mladíkem zašel a položil mu otázku, která se i přes všechna ta staletí zachovala v přesném znění: „Co si k čertu myslíš, že děláš, ty zatracený pitomče?“</p> <p>Mladík sesedl z koně, poklekl před královniným rádcem a vylíčil mu svůj příběh, aby jej tlumočil své paní. Řekl, že se jmenuje Gaston DuNeasy. Zamiloval se do velice půvabné paní, které o své svobodné vůli přísahal svou věrnost. Ona po něm požadovala, aby nosil kolem krku železný obojek a posluhoval jí mnohými způsoby, které historikové shledali příliš neslušnými na to, aby je zanamenali. Po dvou letech jeho obdiv pohasl, nebo byl možná obdařen zábleskem zdravého rozumu, a prosil paní, aby ho jeho slibu zprostila. Ta se jen ušklíbla a řekla, že to udělá, jen pokud dokáže zlomit ve třiceti dnech kopí třiceti soupeřů. Tak si řekl, že nejlepší bude postavit se na most a nenechat projít žádného muže ani ženu, dokud mu nenajdou šampiona, kterého by porazil.</p> <p>Rádce tlumočil tu zprávu královně a ta se vůbec nebavila. Ta cesta byla důležitá pro alacijský obchod. Nechala si zavolat svoje rytíře a vysvětlila jim situaci. Všichni souhlasili, že jakmile se přestanou smát Gastonovu neštěstí, bez nejmenších potíží ho z toho mostu odstraní.</p> <p>V tomto bodě většina historických záznamů pokračuje líčením blyštící se oceli, vzpínajících se hřebců a míhajících se kopí. Sluší se říct, že se siru Gastonovi podařil úctyhodný výkon a zlomil sedmnáct kopí za dvanáct dní, což byl rytířský čin ve Dvaceti královstvích do té doby nevídaný. Tou dobou už byl tak domlácený a zbitý, že nebyl s to pokračovat. Do věci se vložili městští starší – prohlásili, že by uškodilo obchodu, kdyby tak statečný a galantní mladík zahynul na jejich půdě. Královna Betty se nad tím zamyslela a vyhlásila královským dekretem, že se výhradně pro tento den sedmnáct rovná třiceti a že má hezounkou útulnou žalářní kobku připravenou pro všechny matematiky, kteří by s tím snad měli problém, nikdo si nestěžoval. Železný obojek byl s velkou slávou sejmut. Gaston byl za královnina dozoru odeslán domů. Sedmnáct rytířů se vrátilo ke svým ženám a přítelkyním, aby jim vysvětlili, že samozřejmě mohli Gastona porazit s jednou rukou zavázanou za zády, no vážně, ale bylo jim toho klučiny líto.</p> <p>Tady by příběh dospěl ke šťastnému konci nebýt skutečnosti, že se o dva roky později Gaston DuNeasy vrátil, tentokrát v přiléhavém koženém prádýlku, s piercingem v bradavkách a historkou o rozmarné dámičce jménem Lisa, které přísahal svou věčnou oddanost. Královna Betty, která se nikdy neproslavila přílišnou trpělivostí, tentokrát nevyslala všechny svoje rytíře, aby s Gastonem bojovali. Vyslala jen jediného, a ještě k tomu naprosto nezkušeného. Když byl poražen, poslala pro dotyčnou dámu, dala jí svatební závoj, kytici a soupravu na fondue a na místě ji provdala za Gastona. Pak těm dvěma nařídila, aby jí už nikdy nepřicházeli na oči a nechali si ten svůj prokletý pohlavní život pro sebe.</p> <p>No dobře, možná to není bůhvíjaký příběh a určitě není příliš romantický, ale královna Betty založila precedens, že rytíř může být za svou statečnost odměněn rukou dámy. Její čin byl citován ve stovkách soudních případů po celých Dvaceti královstvích. Glorie se neoddávala jen planým iluzím, když vymýšlela svůj plán. Věděla, že bude fungovat.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Terry položil nákres na stůl a zatížil ho v rozích svícnem a kalamářem. Roland jej začal pečlivě studovat. Bylo na něm rozložení místností v panském sídle se zaznačenými okny a dveřmi. „To je velice dobrý nákres. Tvůj člověk odvedl zatraceně dobrou práci.“</p> <p>„Ehm, ano. On už byl uvnitř dříve.“ Nacházeli se v pokoji, který si Terry v hostinci pronajal. Obsahoval postel truhlu a kulatý stůl se čtyřmi židlemi. Terry se domyslel že je využíván ke karetním hrám. Jejich plánům však vyhovoval. Probudil Rolanda brzy, ještě před úsvitem takže mohl předstírat, že byl venku na výzvědách. Napůl očekával, že u Rolanda najde jednu z kuchyňských pomocnic, a tak ho trochu překvapilo, když zjistil, že spí sám. Roland byl okamžitě vzhůru a následoval ho do vedlejšího pokoje. Na stole hořela jediná svíce. Okenice na oknech byly zavřené. Dole vládl naprostý klid. Mluvili šeptem.</p> <p>„A ty mu věříš, Terry? Myslíš, že je ten nákres přesný?“</p> <p>„Dal bych za to ruku do ohně,“ odpověděl Terry. A vůbec by tím neriskoval. Nákres pořídil sám baron Wayless a poslal ho Glorii, která ho poslala Terrymu ještě předtím, než utekla ze Sulcusu. „Vyrazíme před rozedněním, počkáme v lesích před panským sídlem a s prvními paprsky slunce vnikneme dovnitř. Můj člověk říkal, že bandité popíjeli, takže se jen tak neprobudí. Nejspíš je ani nezahlédneme.“</p> <p>„Proč čekat do rozednění? Nebylo by lepší vypravit se tam hned? Pod rouškou tmy?“</p> <p>Terry zavrtěl hlavou. „Mohli by nás pronásledovat a pak budeme nuceni ujíždět co nejrychleji. V noci by to nešlo. Neznáme dobře cestu a některý kůň by mohl klopýtnout.“ Terry ve skutečnosti nevěděl, proč mají počkat do rána – Glorie mu jen řekla, že na ně bude čekat každý den hodinu v kuchyni a on ji plánoval zachránit v té době. „Také nevíme, ve kterém je pokoji. Budeme ji muset hledat. A to by ve tmě nešlo.“</p> <p>„Jak ji poznám? Jsou v domě i jiné ženy?“</p> <p>„Podle toho, co povídal ten muž, ne. Žádné dámské návštěvy ani rodinné příslušnice. Pokud by se tam vyskytla nějaká služka, bude mít uniformu. A princezna má na sobě modré šaty.“ To také nebyla pravda. Terry věděl, že princezna nemá modrou ráda.</p> <p>Roland nervózně povytáhl svůj meč napůl z pochvy a zase ho zastrčil zpátky. Terry uhodl, na co myslí. „Nesnaž se s bandity bojovat. Prostě couvej a meč používej jen na to, abys kryl svůj ústup.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>„Takže domluveno.“ Terry si přitáhl židli ke stolu a udělal kouskem uhlíku na mapu značku. „Hlavní vchod se nachází tady uprostřed, u velkého schodiště. Pokoje jsou v druhém patře. Patrně bude v jednom z nich. Tady na východní straně je růžová zahrada se dveřmi do patia a druhé schodiště, a tady na západě je kuchyně se schodištěm pro služebnictvo. Schody budou nejspíš vrzat, ale s tím nic nenaděláme. Choď pomalu a opatrně. Na horní chodbě je koberec, tam se budeme moci pohybovat rychleji.“</p> <p>Nákres ukazoval kuchyni a malou rodinnou jídelničku na jedné straně domu, oddělenou od oficiální hodovní síně průchodem. Jelikož požáry obvykle začínaly v kuchyni, tohle rozložení zmenšovalo riziko, že se rozšíří po domě. Terry ukázal Rolandovi na jednu část nákresu. „Dovnitř vnikneš tudy, kuchyňským vchodem, pak vyběhneš po schodišti a prohledáš pokoje ze západu na východ. Já půjdu přes patio a prohledám pokoje na té straně. Setkáme se u hlavního schodiště. Jestli ji do té doby nenajdeme, prohledáme dolní patra.“ Tohle zdokonalení vymyslel Terry. Vzít Rolanda s sebou, a přesto zajistit, aby si mohl nárokovat plnou zásluhu za Gloriinu záchranu, bude značně ošemetné. Napjatě zatajil dech.</p> <p>„Hmm,“ řekl Roland. Tvářil se rozpačitě.</p> <p>„Ano, Rolande?“ zeptal se ho Terry nevinně. „Jestli máš nějaký návrh, jakýkoliv, ven s ním.“</p> <p>„Já jenom, že… Myslím, že bych měl…“ Odkašlal si. „Ty po mně chceš, abych vešel vchodem pro <emphasis>služebnictvo</emphasis>?“</p> <p>„Aha. Samozřejmě. Omlouvám se.“ Terry chvíli předstíral, že přemýšlí. „Já ti povím, jak to uděláme. Ty půjdeš, jdeš přes růžovou zahradu a já to vezmu přes kuchyni. Stejný plán, jen si prohodíme směry.“</p> <p>„Tobě to nevadí?“</p> <p>„Vůbec ne. Když se ti podaří objevit princeznu, popadni ji a okamžitě zmizte. Na mě nečekejte. Ze všeho nejdůležitější je dostat odtamtud ji. Samozřejmě, když ji najdu já, udělám to taky tak.“</p> <p>„Samozřejmě.“ Roland si upravil manžety. Terry mu řekl, aby se oblékl do černého, takže měl na sobě černou hedvábnou košili, černé kalhoty a naleštěné černé boty. Jeho košile měla stříbrné knoflíky, na opasku měl stříbrnou přezku, a dokonce i boty měly stříbrné špičky, což celkový efekt poněkud narušovalo, ale Terry to nechal plavat. Nebylo to skutečné přepadení a nepodniknou ho pod rouškou tmy. Jenom chtěl vidět, s čím Roland přijde. A musel připustit, že vypadal jako pořádně ostrý chlap. Terry litoval, že si nevzal nějaké elegantnější košile. Byl oblečený v nenápadných přírodních barvách, tmavě zelené a hnědé. Začínal doufat, že Glorie Rolanda neuvidí.</p> <p>„Tak tedy dobře.“ Složil mapu. „Jsme připravení?“ Roland přikývl. „Tak tedy jedeme.“</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Stejně jako Terry a Roland, ani Glorie a Alison se příliš nevyspaly. Neměly v úmyslu zůstat vzhůru celou noc, ale chtěly si vyzkoušet nějaké šaty, a to samozřejmě znamenalo, že si musely vyzkoušet i nějaké šperky, a to zase přirozeně znamenalo, že musely několikrát změnit make-up, a pak si otevřely láhev vína a bavily se o všem možném, potom si dělaly vlasy a zase si je rozpustily, pak zjistily, že obě nosí střevíčky stejné velikosti, takže si samozřejmě musely vyzkoušet i ty, což znamenalo znovu se převléknout, a Alisonin šatník byl brzy vyprázdněný, zatímco obsah Gloriiných kufrů ležel rozprostřený po celé posteli. Tehdy si všimly, že obloha začíná na východě blednout a brzy bude svítat.</p> <p>„Stane se to dnes,“ řekla Glorie. „Cítím to. Já prostě vím, že pro mne přijde dnes.“</p> <p>„Proč tak brzy? Copak se vždycky musí zachraňovat za úsvitu?“ Alison šněrovala Glorii šaty na zádech. „Kdybych já měla být zachráněna před tlupou krvežíznivých banditů, načasovala bych si to na večer. Pak bychom si mohli ještě někam zajít a dát si skleničku. Víš, udělat si hezký večer. A proč zrovna v kuchyni?“ Zavázala tkanici na pentličku. „Tak. Otoč se, ať se podívám.“</p> <p>Byl to báječný růžovokrémový model s nabíranými rukávy. Glorie udělala pomalou piruetu. „Terry se musí nechat vidět. Chci, aby byli svědkové, že mne doopravdy zachránil. Jedině tak později nevzniknou pochyby, že je to on, kdo si vydobyl mou ruku. Tvůj tatínek říkal, že po ránu se bude v kuchyni motat nejvíce lidí. Budou tam mlékaři a pekaři a služebnictvo bude rozdělávat oheň ve sporáku.“</p> <p>„Ano, nějací lidé tam budou. Nemyslíš, že je to na záchranu trochu moc okázalé? Neměla by oběť únosu vypadat trochu… já nevím… zbědovaně?“</p> <p>„Myslela jsem, že bychom se cestou zpátky mohli zastavit v nějaké menší kapli a nechat se rovnou oddat. Rolandova rodina by se mohla pokusit svatbě zabránit. Miligras říkal, že když postavíme dvůr před hotovou věc, bude mnohem obtížnější s tím něco udělat.“</p> <p>„Copak ty nechceš velkou svatbu? Nádherné šaty s dlouhou vlečkou, spoustu svící, hudbu a sedmiposchoďový svatební dort?“</p> <p>„Samozřejmě že ano. Ale co by to bylo za lásku, kdyby děvče nedokázalo něco obětovat? Kromě toho, velké svatby se pořádají hlavně proto, aby měly maminky radost. A moje máma z téhle svatby stejně radost mít nebude, ať bude velká, nebo malá.“</p> <p>„Ach, to je nádhera.“ Alison vytáhla z Gloriina kufru poslední šaty. Byly bleděmodré z hedvábného moaré, hladké a na ramínka. Přidržela si je před sebou a podívala se do zrcadla.</p> <p>Glorie vzhlédla. „Líbí se ti? Můžeš si je nechat.“</p> <p>„Ne. Opravdu? Ale ne, to přece nejde.“</p> <p>„Mně se ta barva nelíbí. Zkus si je.“</p> <p>„Zdůraznily by tvoje oči.“</p> <p>„Působí příliš studeně. K mým blond vlasům, modrým očím a světlé pleti? Trošku modré neškodí, ale v bleděmodrých šatech bych vypadala jako z ledu. Když mě vidí můj přítel –“ Glorie se koketně zhoupla v bocích a smyslně si přejela rty špičkou jazyka. „Raději <emphasis>žhnu.“</emphasis></p> <p>Alison se zahihňala. „Ty jsi ale zkažená.“</p> <p>Princezna se podívala z okna. „Už je pomalu čas, abych šla dolů. Zkus si ty šaty, Alison. Určitě v nich budeš vypadat lépe než já. Jestli nebudu zachráněna dnes, za hodinu jsem zpátky. Ale moc s tím nepočítej.“</p> <p>„Nechceš, abych šla dolů s tebou? Mohla bych být svědek.“</p> <p>„Ne, musíš se držet stranou. Budeme muset dokázat, že jsi do toho únosu nebyla zapletená a ani jsi o něm nevěděla. Když se tě někdo zeptá, musíš říct, že jsi celou tu dobu spala. Takže zůstaň tady a do ničeho se nepleť. Terry vtrhne dovnitř, narazí na tvého otce, pak bude následovat trocha šermu…“ Všimla si, jak Alison zvážněla. „Předstíraného šermu, samozřejmě. Baron nebude zraněn. A pak mne můj rytíř v lesklé zbroji odveze do bezpečí. Obrazně řečeno.“</p> <p>„Romantický příběh, který se bude vyprávět po staletí,“ řekla Alison. „O vás dvou budou psát balady. Doufám, že si to užijete. Nějaký čas se neuvidíme, takže vám už teď přeji hodně štěstí.“</p> <p>„Díky.“ Glorie si přehodila vak s věcmi přes rameno a rozběhla se dolů ze schodů. Skutečně měla pocit, že tento den bude její šťastný. Musela se přemáhat, aby se dole pod schody neroztančila. Proběhla chodbou kolem prázdných pokojů a zavřených dveří, mihla se průchodem. Vrazila do jídelny. Baron ležel na podlaze.</p> <p>„Ach můj Bože!“ Glorie rychle poklekla vedle něj. Byl v bezvědomí, ale dýchal. Vyzkoušela mu pulz. Byl silný a pravidelný. Vydechla úlevou.</p> <p>Pak začala uvažovat, co se přihodilo. Přišel už Terry a byl na starého pána hrubý? Nebo baron ztratil vědomí při záchvatu kašle? Vzala polštář z pohovky, strčila ho ležícímu muži pod hlavu a pak zamířila do kuchyně pro pomoc. Opřený o zeď tam seděl další muž, dělník. Po bradě mu stékala krev. Oči měl zavřené. Glorie popadla utěrku a rozhlédla se po cisterně, aby ji namočila do vody. Když ji nenašla, rozběhla se k zadním dveřím. „Terry?“ Na okamžik zahlédla muže na koni a pak jí někdo přehodil zezadu přes hlavu pytel.</p> <p>Drsný mužský hlas řekl: „Lehni si na zem a ani se nehni, a nic se ti nestane.“ Glorie zaječela a nakopla ho. „Au!“ zařval muž. „Zatraceně!“ Slepě se rozmáchla pěstmi a ty se střetly s něčím obličejem. Odpověděly jí další kletby, ale ona nečekala, aby si vyslechla celý repertoár. Uskočila pozpátku do kuchyně a tam tak dlouho škubala za pytel, až se jí podařilo se ho zbavit. Muž v uniformě, mladý, plavovlasý, s krátkou bradkou se držel za nos a mračil se na ni. Glorie se otočila a rozběhla se – přímo do náruče dalšího muže, staršího, podsaditějšího a vlasatějšího. Ten ji zvedl lehce jako pírko a mrštil jí na podlahu.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Alison se zálibně prohlížela v zrcadle. Šaty padly na její štíhlou postavu dokonale. Otočila se ze strany na stranu, pak pohodila hlavou, až se jí dlouhé hnědé vlasy zavlnily kolem ramen a rozprostřely se po hebké, hladké pleti její hrudi těsně nad náhrdelníkem. <emphasis>Nádhe</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>né,</emphasis> pomyslela si. Nadzvedla si lem sukně a obdivovala jemný steh. Šaty byly ušity tak mistrovsky, že kdyby si je oblékla naruby, nikdo by to nepoznal. Taková kvalita se v Bornewaldu neviděla – zdejší švadleny nepatřily do stejné kategorie. Podobné šaty neměla od svého dětství.</p> <p>Když o tom tak přemýšlela, vlastně takové šaty neměla ani jako dítě. Její rodiče byli vždycky příliš zadlužení. Ale na tom vůbec nezáleží, říkala si, měla šťastné dětství. <emphasis>Člověku neschází, co nikdy neměl.</emphasis></p> <p>Alison se zamyslela nad Gloriiným plánem. Příliš velký dojem na ni neudělal. Připadal jí hloupý a přehnaně romantický – byly všechny ty výmysly skutečně nutné? Po pravdě řečeno nevěřila, že by na to král skočil. Neobviní jejího otce z únosu. To by přece bylo směšné. A proč se vlastně Glorie chtěla vdát za nějakého rytíře? Jistě, každé děvče snilo o rytíři v lesklé zbroji, který přijede a odveze si ji s sebou, ale když přišlo na lámání chleba, je vážně jeden chlapec o tolik lepší než druhý? Alison připadali všichni poněkud nedospělí.</p> <p>Shrnula si vlasy dozadu. Pořád stála před zrcadlem, ale její pohled se obrátil dovnitř. <emphasis>To by vážně bylo hezké,</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>odejít do města,</emphasis> pomyslela si. Prohlédnout si všechny ty nádherné budovy a muzea. Zajít si na balet a do opery, přátelit se s princeznou a pohybovat se mezi šlechtou. Setkávala by se s lordy, vévody a hrabaty. Zvali by ji na plesy a vozili by ji ve svých kočárech. Byly by tam pikniky v parku a večírky na terase. Na druhé straně, jídlo ve městě není tak dobré jako na vesnici. Tamní kuchaři používají příliš mnoho výrazných omáček, aby zamaskovali chuť. To věděl každý.</p> <p>Ale konečně by unikla Bussardovi. „Čert aby toho chlapa vzal. I čaroděje, který ho ovládá jako loutku na provazcích.“ Její otec měl pravdu. Bude to úleva, vypadnout z tohoto údolí. Začala si svlékat šaty, sundala si ramínka a pak si přetáhla živůtek přes prsa. Za jejími zády se otevřely dveře.</p> <p>Alison nadskočila a otočila se, přitom si šaty spěšně vytáhla zpátky. A pak ztuhla, ochromená úžasem, neschopná jediného slova nebo pohybu.</p> <p>Před ní stál ten nejkrásnější muž, jakého kdy spatřila.</p> <p>Byl vysoký. Byl štíhlý, ale nemohla si nevšimnout, jak má svalnaté paže. Dlouhé černé vlasy mu splývaly na ramena v lesklých vlnách. Na rukou měl módní jezdecké rukavice z černé kůže. Černou hedvábnou košili měl na prsou rozhalenou, takže mohla vidět jeho vypracované svaly. Jeho opasek z černé teletiny zdobila stříbrná přezka a vysoké černé jezdecké boty měl vycíděné do nejvyššího lesku. U pasu mu vel dvorský meč v pochvě posázené démanty. Pohlédl na ni a jejich oči se nejen setkaly: zornice si potřásly rukama, vyměnily si vizitky a posadily se spolu na šálek čaje. Usmál se na ni a předvedl tak výrazně tvarovanou bradu a dvě stejnoměrné řady bělostných zubů, pak na ni promluvil sytým, hlubokým barytonem, který se vlil do jejích uší a přivodil jí mravenčení podél páteře.</p> <p>„Pojď se mnou,“ řekl a napřáhl ruku.</p> <p>Alison se jí jako ve snu chopila.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Terry zaútočil okamžitě. Slunce se sotva vynořilo nad obzorem, když on a Roland uvázali svoje koně ke stromu na kraji příjezdové cesty. Počkal, dokud se nepřesvědčil, že Roland obešel po špičkách pozůstatky růžové zahrady – v této roční době záhony trnitých keřů bez listů – a opatrně proklouzl nezamčenými dveřmi patia. Terry se sám pro sebe usmál a svižně oběhl panské sídlo. Vypadalo to, že před sebou mají svěží, příjemně chladné podzimní ráno. Sluníčko svítilo, jeho životní láska čekala uvnitř, a dokonce měl pořád ještě pár mincí v kapse. Musel se ovládat, aby si nezačal pískat. Když zahnul za roh, spatřil dva muže, jak přivazují k sedlu koně těžký pytel. Třetí muž, který seděl na koni, měl na sobě nažehlenou šedozelenou uniformu s důstojnickými frčkami. Oba muži na zemi byli vyzbrojení meči, měli kyrysy a už ne tak úhledné uniformy stejné barvy. Terry netušil, co jsou zač, a bylo mu to jedno. Králova uniforma to nebyla. Muži nevypadali příliš důvěryhodně a ječící hlas, který vydávala zmítající se a kopající masa uvnitř pytle, patřil bez nejmenších pochyb Glorii. Bez dlouhého rozmýšlení tasil meč a zaútočil.</p> <p>Může se jeden muž s mečem ubránit dvěma ozbrojeným protivníkům? Odpověď zní ano. Už se to stalo mnohokrát. Když stojí zády ke zdi, nebo ještě lépe ve dveřích, takže brání jen úzký průchod a nutí tak svého soka, aby útočil přímo proti němu, může jediný muž odrazit útok několika. Jsou zdokumentovány případy, kdy si jeden rychlý, zručný bojovník udržel od těla půl tuctu nepřátel.</p> <p>Ano, ale může jeden muž s mečem úspěšně zaútočit na dva dobře ozbrojené muže? Terry slyšel, že to možné je. Dokonce i cvičil patřičnou techniku. Obecně se doporučovalo střídat co nejrychleji výpady proti oběma oponentům a držet je oba v defenzívě, aby neměli příležitost zkoordinovat se v protiútoku. Terry slyšel, že pokud je muž velice rychlý a velice zručný a má obrovskou dávku štěstí, může přežít a bojovat za těchto podmínek dvě, možná i tři minuty.</p> <p>Důstojník zahlédl Terryho první. Něco zařval a pobídl svého koně do klusu. Ten zmizel za rohem a Glorii odvezl s sebou. Oba zbylí muži tasili v mžiku oka meče. Terry prvního z nich srazil čirou silou útoku. Únosci se sice podařilo jeho meč odrazit, ale současně pozpátku upadl. Terry ale neměl čas ho dorazit. Otočil se a vykryl úder druhého muže, podnikl protiútok, který byl odražen, a znovu se otočil, aby zaútočil na prvního protivníka. A tak to šlo dál.</p> <p>Muži nebyli špatní válečníci. Pokud měl Terry zpočátku slabou naději, že by mohli být součástí Gloriina plánu, rychle ho opustila. Oba používali svoje meče se zručností profesionálů. Ale náhlý útok je překvapil a neměli zkušenosti s bojem v tandemu. Terrymu se dařilo držet si je od těla, zasypávat je ranami jednoho po druhém, stále v pohybu, stále je nutit, aby se bránili. Ale věděl, že to nebude stačit. Nemohl s těmi dvěma šermovat až do konce. Musel zachránit Glorii a její únosce na koni mu rychle unikal.</p> <p>Takže i když ten boj sám začal, nyní se z něj snažil vycouvat. A to byla chyba. Jeho dva protivníci nabyli dojmu, že chce utéct, a to je povzbudilo. Vrhli se na něho s novými silami a nyní to byl Terry, kdo se musel bránit. Vykrýval ránu za ranou, aniž dostal jedinou šanci sám nějakou zasadit. Tři meče řinčely jako prudký déšť na plechové střeše. Terry měl za zády zeď panství, a tak začal pohotově ustupovat do dveřního výklenku.</p> <p>Ale dva únosci ten trik zjevně znali. Mladší z nich přestal útočit a zmizel z Terryho zorného pole. Druhý, starší než Terry a zkušený, zručný šermíř, ho dál zaměstnával. Terry zatajil dech. Bylo jasné, co chystají. Mladší útočník oběhne dům, vnikne dovnitř hlavním vchodem a pak na něj zaútočí zezadu. A tak se Terry nechal zatlačit do kuchyně. Další dveře vedly do jídelny. Pozpátku oběhl stůl a převrhl ho mezi sebe a svého protivníka. „Rolande!“ zaječel. „Potřeboval bych tu kapánek píchnout!“</p> <p>Muž přestal útočit a ucouvl. Meč držel dál ve vysokém střehu a oči se mu zúžily. Zjevně se snažil přijít na to, jestli Terry neblufuje. Opatrně se natočil a střelil pohledem po dveřích do jídelny, příliš rychle, než aby toho Terry mohl využít. Oba muži tiše kroužili kolem stolu, každý z nich čekal na příležitost, až ten druhý poleví v ostražitosti. „Rolande!“ zavolal znovu Terry. A jeho protivník se dal na útěk.</p> <p>Terry se znovu změnil v pronásledovatele. Únosce se prosmýkl dveřmi do jídelny, s rytířem těsně za patami. Hnal se za ním přes celý dům a předními dveřmi ven. Běželi po příjezdové cestičce. Terry byl rychlejší. Už ho skoro měl. Slyšel, jak únosce funí. Byl od něj jen na délku meče. Jediné bodnutí do ledvin a bylo by po všem. Ale Terry to nemohl riskovat. Musel toho muže chytit živého a přinutit ho, aby mu řekl, kde je Glorie. S vypětím všech sil ještě o trochu zrychlil a to stačilo, aby únosce popadl za opasek. Vtom ale Terryho dohonil druhý ničema.</p> <p>Mladší únosce měl s sebou oba koně. V sedle jednoho a s druhým na otěži najel v plné rychlosti do Terryho a srazil ho na zem. Terry upustil meč, aby si rukama chránil hlavu před kopyty, a svinul se do klubíčka. Oba koně se přehnali přes něj, jejich podkovy zazvonily na dláždění jen několik palců od jeho hrudníku. Bleskově se odkutálel, pak uviděl, že jeho meč leží na dosah, a natáhl se po něm. Než se ale mohly jeho prsty sevřít kolem jílce, první únosce jej kopl do hlavy.</p> <p>A pak ho kopl podruhé. Terry neztratil vědomí – alespoň si myslel, že ho neztratil – ale nějaký čas mu trvalo, než byl zase schopen vstát. Tři muži, jejich koně i princezna byli tou dobou už dávno pryč. Opřel se o svůj meč. Cítil, jak mu něco stéká po tváři. Sáhl si na bouli, kterou měl na čele, a když se pak podíval na prsty, zjistil, že je má od krve. Jen pomalu mu přestávalo zvonit v uších. Začal si uvědomovat ticho, které kolem vládlo. Z panského sídla se neozýval ani hlásek. Venku přestali ptáci zpívat a zmlkl i hmyz. Vítr se utišil. Žádný vánek nešelestil ve větvích stromů. Stále ještě trochu omámený se rozhlédl po prázdném trávníku pruhovaném dlouhými stíny úsvitu, po ztichlé zahradě a prázdných oknech mlčícího panského sídla.</p> <p>„Co se to tu k čertu děje?“ řekl nahlas. A vrátil se zpátky do domu.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Roland si myslel, že je velice šťastný muž. Na princezně bylo všecičko naprosto dokonalé její obličej, šaty, vystupování. Věděl dopředu, že bude krásná. To se očekávalo. Všechny princezny ve Dvaceti královstvích byly krásné. Bezpochyby pro to existoval nějaký magický důvod. Ale nečekal, že bude tak okouzlující. Seděla u stolu proti němu, půvabný obličej si podepírala dlaněmi, a jak mluvila, upírala na něj svůj pohled. Vypadala absolutně skvěle.</p> <p>Zatímco s ní hovořil, v duchu si předsevzal, že musí své rodině poděkovat, že pro něj vyjednala ten sňatek Teď se styděl za to, jak je podcenil. Už chápal, proč je sjednání zásnub s tou dívkou stálo tolik úsilí a peněz Zjevně měli po celou dobu na srdci jeho dobro. Zvlášť jeho otec. Kdo by si pomyslel, že je starý pán tak schopný?</p> <p>„Ještě kávu?“ řekl nahlas. Přikývla a on pokynul číšnici, aby jim dolila šálky. Děvče po princezně zvědavě pokukovalo pokaždé, když prošlo kolem jejich stolu ale neřeklo nic. Princezna toho také moc nenamluvila, alespoň zpočátku ne, a Rolandovi to zprvu trochu dělalo starosti. Z lupičského doupěte ho následovala bez jediného slova. Mlčela, když si ji usazoval před sebe do sedla a cválal s ní k hostinci. Kdykoliv na ni promluvil, jen na něj pohlédla jako ve snách a dál se chovala, jako by byla němá. Roland se obával, že jí ti zločinci nějak ublížili. Slyšel historky o obětech únosů, které se z hrozného zážitku nikdy nevzpamatovaly a až do smrti se jen ploužily jako tělo bez duše.</p> <p>Jakmile se ale dostali v bezpečí do hostince, princezna se celá rozzářila. To ho uklidnilo. Objednal pro oba kávu a výběr ze všech koláčků a sušenek, které hostinec nabízel, a pak mluvil o počasí, o současné módě ve městě, umění, divadlu, vínu a vůbec o všem možném, jen aby ji trochu rozptýlil. Nyní na něho hleděla s výrazem blízkým zbožňování, ačkoliv vůbec nechápal proč. <emphasis>Nejspíš je jenom ráda, že unikla z toho hrozného místa,</emphasis> pomyslel si. Ale rozpovídala se, teprve když učinil nějakou poznámku týkající se pečiva.</p> <p>„Westfieldovy pekárny jsou nejlepší v Medulle,“ prohlásil. „Troufám si dokonce říct, že máme nejlepší pečivo ve Dvaceti královstvích. Používáme pouze prvotřídní ingredience a všichni naši pekaři jsou řádně vyučení a zaškolení. Pece si navrhujeme sami a každá z nich je postavena pro své specifické použití.“ Vzal si kousek marmeládového dortu a kriticky si ho prohlédl. „Musím ale přiznat, že tahle malá vesnická hospůdka nás v některých ohledech předstihla.“</p> <p>Dívka naklonila hlavu na stranu. „Myslíš?“</p> <p>„Ano. Vezmi si například tento dort. Většina cukrářů do něj dává příliš mnoho cukru, protože doufají, že sladkost otupí patro a zamaskuje tak nedostatky v polevě. Ale když je náplň jako tahle, jen polosladká, je to jasné znamení, že kuchař ví, co dělá.“</p> <p>Dívčiny rty se prohnuly v úsměvu. „Já si myslím přesně to samé. Je hezké slyšet, že někdo můj názor sdílí.“</p> <p>Roland si nemohl pomoci, aby v započatém tématu nepokračoval. „Včera jsem tady večeřel. Rohlíky, které mi donesli, byly skutečně skvělé. Uvnitř lehoučké a kypré, zvenčí krásně křupavé. Věř mi, když jde o pečivo, vím, o čem mluvím. V tyhle studené, vlhké dny není snadné docílit, aby těsto pořádně vykynulo. Ještě horší je pro pečení poryvový vítr, který mění tah komína a značně znesnadňuje udržení stálé teploty v troubě. Rád bych se setkal se zdejším kuchařem. Možná bych se od něj mohl i něco přiučit.“</p> <p>„Myslím, že to by se dalo zařídit,“ odpovědělo děvče.</p> <p>Roland měl pocit, že by si s ní mohl povídat celý den a zítra zase a pozítří znovu. Tolik žen nedovedlo mluvit o ničem jiném než o šatech, ale princezna věděla, jak udržovat konverzaci. Jenomže si začínal dělat starosti o Terryho. Rytíř mu jasně řekl, že na sebe nebudou navzájem čekat. Ten, který princeznu objeví jako první, ji co nejrychleji odveze do Medully. „Kdybys byl zajat, drž se a tvoje rodina za tebe časem zaplatí výkupné, nebo se vrátím a vysvobodím tě. Nám nehrozí ten druh nebezpečí jako dívkám. Kdyby zajali mě, nedělej si starosti. Prostě jen vrať princeznu její rodině. Já nemám pro únosce žádnou cenu a dokážu se o sebe postarat.“</p> <p>Roland si pomyslel, že je to od Terryho velice šlechetné, ale stejně na něho čekal. Nezdálo se, že by je bandité pronásledovali, takže nebylo kam spěchat. Navíc se bál, že princezna ještě nebude dost silná, aby vydržela dlouhou, těžkou jízdu. V každém případě se mu nezdálo správné odjet a nechat Terryho jeho osudu.</p> <p>Takže se mu docela ulevilo, když Terry náhle vpadl do hostince. Úlevu vystřídala starost, když uviděl, že rytíř má hlavu zavázanou kusem zakrváceného hadru. A ta se ještě prohloubila, když Terry přiběhl k jeho stolu a zařval: „Princezna Glorie byla unesena!“</p> <p><emphasis>To ale musela být pořádná rána do hlavy</emphasis>, pomyslel si Roland. „Ano, Terry. Uklidni se. Posaď se. Nech mě, ať se na tebe podívám.“</p> <p>„Je pryč!“ zaječel Terry. „Oni ji odvezli! Byl jsem tam! Nedokázal jsem jim v tom zabránit!“</p> <p>„Nikdo tě z ničeho neviní,“ ujistil ho Roland konejšivě. Rychle se podíval z okna, jestli bandité náhodou nepronásledují Terryho do hostince. Zdálo se, že je venku klid. „Všechno je v pořádku. Posaď se. Hned ti tu ránu vyčistíme.“</p> <p>Terry se posadil a okamžitě se zase vymrštil. „Nemůžeme se zdržovat. Vezou ji bůhvíkam. Musíme jet okamžitě za nimi!“</p> <p>„Nedělej si s tím starosti,“ odpověděl Roland. „Princezna je v naprostém pořádku. Tady sedí.“ Ukázal na protější židli a zjistil, že princezna, kterou zachránil, tam není. Zmateně se rozhlédl a uviděl ji, jak vychází z kuchyně s ručníkem a umyvadlem plným vody v rukou. „Chtěl jsem říct, že je tady. Je v pořádku. Není třeba si o ni dělat starosti. Tak se uvolni a nech nás, abychom se tebe postarali.“ Vzal si od dívky umyvadlo a vděčně se na ni usmál. „Sundám ti ten obvaz,“ řekl Terrymu.</p> <p>Terry ho odstrčil. „Pro boha živého, Rolande! Jak tady můžeš vysedávat a laškovat s nějakou kuchtičkou, když je princezna v nebezpečí? Tohle je krize, copak to nechápeš?“</p> <p>„Terry,“ řekl Roland rozhodně. „Teď se prosím tě posaď, pořádně se vydýchej a dej si čaj, třeba s rumem, jestli ti to udělá dobře. Princezna Glorie není v nebezpečí. Je tady. Pořádně se na tuhle dívku podívej. Copak ji nepoznáváš?“</p> <p>„Samozřejmě že ji poznávám! Vaří v tomhle hostinci.“</p> <p>Roland se rozkašlal. „Ne… ona je…“ Zarazil se, když uviděl výraz v dívčině tváři. „Nebo nejsi?“</p> <p>„Ne,“ řekla Alison. „Vlastně chci říct ano, jo, vařím tady.“ Aby zakryla zmatek, namočila ručník do vody a začala Terrymu čistit ránu.</p> <p>„Co jsi dělala v panském sídle?“</p> <p>„Uhm,“ řekla Alison. Vzpomněla si, že jí jak princezna, tak její otec důrazně žádali, aby se držela od únosu dál. „Přinesla jsem baronovi jídlo.“ To byla víceméně pravda.</p> <p>„V tomhle městě dodávají jídlo přes ulici tak daleko?“</p> <p>„Zrovna jsme s tím začali.“</p> <p>Rolandovy sny o manželském štěstí se rázem rozpadly a jejich střípky byly odváty jako suché listí podzimním větrem. Přesto se jich ještě nemínil vzdát, a tak se zeptal: „Na kuchařku jsi zatraceně dobře oblečená. Oprav mne, jestli se mýlím, ale nejsou tyhle šaty od Aubergé z Conture Street?“</p> <p>„Uhm,“ řekla Alison. „Dala mi je princezna.“</p> <p>„Je vcelku běžné, že vznešené dámy dávají svoje obnošené šaty služebným,“ prohlásil Terry. Vstal od stolu a začal rázovat po místnosti sem a tam.</p> <p>„Aha, jistě,“ řekl Roland. „Ano. No, to by vysvětlovalo ty střevíce.“</p> <p>Alison se podívala dolů na svoje střevíce a otevřela ústa, aby něco řekla, ale Terry ji předešel. „Zapomeneš už konečně na tuhle holku a začneš se věnovat tomu proč tady jsi, Rolande? Musíme vyrazit. Musíme najít princeznu Glorii.“</p> <p>„Ty teď nikam nepůjdeš,“ prohlásil Roland rozhodně a ukázal z okna. „Tvůj kůň je vyčerpaný a zchvácený. Musí si odpočinout a ty taky. Řeknu ve stájích, aby se postarali o tvého koně. Ty běž nahoru a lehni si.“</p> <p>„Nemáme čas,“ namítl Terry. „Každou minutou ji unášejí dál a dál.“</p> <p>„Tak ji zase vystopuješ. No tak, neříkej mi, že tě to doopravdy překvapilo. Je přece docela běžné, že únosci mění skrýše a přemisťují svou oběť, aby znesnadnili pátrání po ní. Já jsem něco takového čekal od začátku.“</p> <p>Terry se zatvářil zoufale. „Ach můj bože.“ Vjel si oběma rukama do vlasů.</p> <p>Roland ho poplácal po zádech. „Sem jsi je vystopoval, přestože měli dva dny náskok. Určitě je dokážeš vystopovat i teď, když odjeli před pouhými dvěma hodinami. No tak, vzchop se, já ti věřím.“</p> <p>„Já… nejsem si jistý, jestli je dokážu vystopovat.“ Terry nasucho polkl. „Rolande, víš –“</p> <p>„První věc, kterou je třeba udělat, je vrátit se do panského sídla a promluvit si s tím baronem Waylessem. Očividně je s únosci spolčený.“</p> <p>„Je baron v pořádku?“ Alison se ze všech sil snažila, aby z jejího hlasu nebylo slyšet úzkost.</p> <p>„Když jsem odjížděl, byl v naprostém pořádku,“ řekl Terry. „Možná trochu otřesený.“</p> <p>„Bude víc než jen trochu otřesený, jestli s námi nebude spolupracovat,“ prohlásil Roland temně. „Za normálních okolností neschvaluji používání násilí při vyslýchání svědků. Ale v situaci, jako je takhle, je to ospravedlnitelné.“</p> <p>„Moment,“ zvolala Alison. „Jak ti muži vypadali? Prohlédl s je pořádně?“</p> <p>„Profesionálové,“ řekl Terry. „Šedé uniformy. Ale ne vojenské, alespoň ne žádné, které bych poznal. Spíš jako nějaká místní milice nebo osobní garda. Žádní obyčejní rváči. S meči to uměli příliš dobře.“</p> <p>„Šedé uniformy s červenými epoletami a frčky na ramenou? Černé knoflíky potažené kůží?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>Alison přikývla. „Nemusíš vyslýchat barona. Já vím, kam jeli. Můžu vás tam zavést.“</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Poručík Scorn nebyl dobromyslný muž, ani když se mu všechno dařilo, a po dnešní jízdě z baronova sídla na hrad hraběte Bussarda byl ve vyloženě mizerné náladě. Očekával, že se dívka po chvíli uklidní nebo se alespoň unaví natolik, že dá pokoj, ale ona sebou házela a zmítala se po celou cestu. Když dorazil na hrad, jednoduše ji shodil z koně na zem, pak ji zvedl a s pytlem stále na hlavě ji odnesl do kumbálu, hodil ji tam a zamkl za ní. To vše udělal zcela beze svědků – služky neměly do této části hradu přístup. Pak se vrátil do své kanceláře, kde našel kartáč na šaty a odstranil prach z cesty ze své uniformy, boty si utřel ručníkem. Poté odešel do jídelny gardy, kde si poručil žejdlík piva.</p> <p>Sotva se stačil posadit, když dovnitř vešel Thursby. Mladý gardista poručíkovi zasalutoval. Poručík mu pozdrav oplatil a řekl kysele: „Dal sis na čas, zatraceně.“</p> <p>„Nečekali jsme ozbrojené stráže, pane. Bylo jich tam alespoň půl tuctu, možná i víc. Hnali se na nás ze všech stran. Byl to po čertech tvrdý boj, pane. Nakonec jsme je porazili a ujeli jsme, ale bylo to jen o fous.“</p> <p>„Byl tam jen jeden muž. Očekával jsem, že s ním vy dva uděláte krátký proces.“</p> <p>Thursby se zatvářil provinile. „Mrzí mne, že takto pochybujete o mých slovech, poručíku. Vzbuzuje to dojem nedostatku důvěry mezi důstojníkem a muži, kterým velí. Jestliže odmítáte přijmout moje hlášení o situaci nezbude mi než –“</p> <p>„Já jsem tam byl.“</p> <p>„Aha. Jistě. No, byl velký jako dva chlapi. A bojoval jako šest.“</p> <p>„Kde jek čertu Muchluck?“</p> <p>„Nevím. Jel hned za mnou a pak jsem se najednou ohlédl a on tam nebyl.“</p> <p>„A teď je tady.“ Muchluck hodil na stůl hrst cárů. Starší a podsaditější z obou gardistů si vzal z pultu žejdlík a ani nečekal, až mu jeho nadřízený odpoví na zasalutování.</p> <p>Poručík se naklonil dopředu. „Co je to?“</p> <p>„Krajka.“</p> <p>„To vidím, že je to krajka, Muchlucku. Uráčíš se mi to vysvětlit rovnou, nebo spolu budeme hrát přihořívá, přihořívá, hoří?“</p> <p>„Pochází z dívčiných šatů. Házela ji na zem, aby zanechala stopu. Posbíral jsem ji. To mi trvalo tak dlouho.“</p> <p>„Muchlucku, já nevím, odkud tahle věc pochází, ale to děvče nic nevyhazovalo. Bylo svázané, nacpané do pytle a ten byl taky pevně zavázaný. Nemohlo nic házet na zem.“</p> <p>Muchluck pokrčil rameny. „Když to říkáte, poručíku.“</p> <p>Scorn ho probodl pohledem. Muchluck nevypadal, že by si toho vůbec všiml. Postavil svůj žejdlík s pivem na lavici, sám se posadil vedle něj, vytáhl si meč a začal jej čistit naolejovaným hadrem. Thursby následoval jeho příkladu a udělal totéž se svým pivem i mečem. Poručík; je pozoroval, dokud neměl dopito. Potom něco rozmrzele zavrčel, odstrčil si židli od stolu a šel zkontrolovat vězně.</p> <p>Minutu čekal přede dveřmi a naslouchal, teprve pak odemkl a vešel do kumbálu. Vlastně to byla špižírna šest stop na čtyři. Okna v ní nebyla. K jeho uspokojení se pytel už nehýbal. Stále byl důkladně zavázaný. Ležel na podlaze tam, kam ho hodil. Jeho podezření se rapidně zmenšilo, ale úplně nezmizelo. Zůstal v kumbále, ale otevřel dveře a zase je zabouchl.</p> <p>Pytel sebou okamžitě začal zmítat. Pode dveřmi proudilo dovnitř dost světla, aby bylo vidět bílou ručku, jak se snaží prodrat otvorem na vršku pytle. Ručka svírala mosaznou krajkářskou jehlu. Poručík s úžasem pozoroval, jak dívka v pytli zručně používá jehlu k uvolnění uzlu. Krátce na to se pytel otevřel a vynořila se z něj světlovlasá hlava s velice vzteklým výrazem v obličeji.</p> <p>Scorn vyšel ven z kumbálu, zavřel za sebou dveře a otočil klíčem v zámku. Pak vtrhl do jídelny. „Co jste to sakra vyvedli?“ zařval na Thursbyho a Muchlucka. „Vy zatracení idioti, vy jste unesli nesprávnou holku!“</p> <p>Thursby se podíval na Muchlucka, který dál klidně popíjel pivo. „Neunesli jsme nesprávnou holku, poručíku. Obhlíželi jsme si to tam celý poslední měsíc. On má jenom jednu dceru. Žádné služebné tam nejsou. Neměl návštěvu. Takže to musí být ona.“</p> <p>„Baronova dcera má dlouhé hnědé vlasy. Tohle děvče je blondýnka.“</p> <p>Muchluck pokrčil hlavou. „No tak si přebarvila vlasy. Ženské si pořád něco dělají s vlasy. Občas je ani nepoznáš, jak se změní.“</p> <p>„Neštvi mě, Muchlucku. Nevím, koho jsi to sem přitáhl, ale raději bys sebou měl hodit a dopravit sem baronovu dceru dřív, než hrabě zjistí, jak jsi to podělal.“</p> <p>Thursby se zatvářil vyděšeně. Muchluck položil žejdlík na lavici, vstal, zapnul si kabátec a prsty si pročísl vlasy. Prošel kolem poručíka, aniž by mu věnoval jediný pohled. Poručík po chvíli vstal a následoval ho. Thursby se vydal za nimi.</p> <p>Muchlucka dohonili, právě když odemykal kumbál. Glorie už byla z pytle venku, ale jelikož se v kumbále netopilo, přetáhla si ho přes nohy, aby se trochu zahřála. Seděla zády opřená o stěnu a v ruce držela látací hříbek. Zachmuřeně vzhlédla. Tři muži zůstali stát v otevřených dveřích a důkladně si ji prohlíželi. Muchluck si položil ruku na prsa a zhluboka se poklonil. „Promiňte, slečno. Velice se omlouvám, že vás ruším, ale nemohli jsme si pomoci, abychom nesložili poklonu vašim nádherným vlasům. Nevadilo by vám prozradit mi, jestli jste si je někdy v poslední době nepřebarvila?“ A oslnivě se na ni usmál.</p> <p>Otázka byla tak nečekaná, že mu Glorie úsměv mechanicky oplatila. „A víte, že ano? Líbí se vám? Původně jsem chtěla vyzkoušet hebkou letní broskvičku, ale pak jsem si řekla ne, ta je příliš křiklavá, a tak jsem se rozhodla pro –“</p> <p>Zbytek její odpovědi byl neomaleně utnut, když se poručík natáhl kolem Muchlucka a znovu dveře přibouchl. Zamkl je a klíč si strčil do kapsy. „No dobře, tak je to ona. Nespouštějte ty dveře z očí, dokud si na ni hrabě nenajde čas.“</p> <p>Dlužno říct, že ačkoliv si na ni hrabě Bussard udělal čas až za několik hodin, Glorie nestrávila všechen ten čas v kumbále. Asi za hodinu za ní přišel poručík Scorn, popadl ji za ruku a s neomaleností, která rozhodně nebyla na místě, ji vyvlekl nahoru do malého pokojíku s proskleným balkonem. Ani tato místnost nebyla vytápěná, ale aspoň tam byl stůl prostřený ke svačině. Na jednom místě ležela hromádka obálek. Byla to pošta, připravená pro hraběte. Glorie počkala, až poručík odejde, přičemž za ní zamkl, a pak vyhlédla z okna. Nacházeli se v zadním traktu hradu a dole se rozkládaly louky a lesy. V útěku oknem jí bránila vzdálenost, jež ji dělila od země. Pokrčila rameny, posloužila si nějakým ovocem a chlebíčky a pak se usadila v křesle s posledním románem na pokračování, který do města přivezl zvláštní kurýr.</p> <p>Hrabě Bussard vešel asi o hodinu později, zastavil se ve dveřích a vytřeštil oči. Byl to podsaditý muž, ještě ne tlustý, ale už mu začínalo růst břicho a druhá brada. Už nebyl nejmladší, což dokazovaly jeho šedivé vlasy, ale nebyl ani tak starý, aby se začal hrbit. Zjevně také nebyl ten typ, co si potrpí na formality, protože jeho první slova byla: „Kdo k čertu jsi?“</p> <p>Glorie neodpověděla. Gestem hraběti naznačila, že má plná ústa. A právě když se chystala začít vysvětlovat, hrabě se otočil na patě a zabouchl jí dveře před nosem. Glorie už si začínala na bouchání dveří zvykat. Opět se začetla do románu.</p> <p>O minutu později se Bussard vrátil se Scornem. „Samozřejmě že je to ona,“ tvrdil poručík. „Byl jsem tam, osobně jsem na celou akci dohlížel, přivezl jsem ji sem na svém vlastním koni. Byli jsme na správném místě a ona byla jediná žena, kterou jsme tam našli. Takže to musí být baronova dcera.“</p> <p>„Dal jsem vám vyčerpávající popis, vy idiote. Jak jste se mohli takhle splést?“</p> <p>„Ano, pane, a ona tomu popisu odpovídá. Stejný věk, výška, váha, postava.“</p> <p>„Baronova dcera má hnědé vlasy. Nebo ti taková maličkost unikla? Dlouhé hnědé vlasy.“</p> <p>„Kaštanově hnědé,“ dodala Glorie vstřícně.</p> <p>„Přesně tak. Kaštanově hnědé se tomu říká, nebo tak nějak.“</p> <p>„Přebarvila si je. Ale no tak, pane, jen se na ni podívejte. Každý přece musí poznat, že je to jen laciná práce s odbarvovačem.“</p> <p>„Tak to zase pardon –“ začala Glorie.</p> <p>„No dobře, mladá dámo,“ skočil jí do řeči hrabě. „Kdo jsi a co jsi dělala v Bornewaldu? Ale pravdu. Na legrácky nemám čas.“</p> <p>„Jsem medullská princezna Glorie.“</p> <p>„No jistě. A já jsem král Bruno z Omnie. Přestaň si ze mě utahovat.“</p> <p>Tou dobou už začínalo být princezně jasné, že hrabě Bussard nesnědl příliš mnoho vtipné kaše. Vlastně ji to ani nepřekvapovalo. Mnoho lidí se mylně domnívá, že ti, kdo nashromáždili velké jmění nebo vládnou velkou mocí, musí být mimořádně inteligentní nebo šikovní. Glorie znala dost bohatých a mocných lidí, aby věděla, že tomu tak není. Chytří lidé věděli, že jakmile se jednou dostanou na určitou finanční úroveň, další peníze jim už na štěstí nepřidají. Peníze používají k uskutečňování svých zájmů. Lidé, kteří jsou doopravdy, ale doopravdy bohatí, žádné jiné zájmy nemají. Jen zřídka bývají inteligentní a často jsou to tupci, ale všechen svůj čas a energii zasvětili shromažďování bohatství. Takový byl i hrabě Bussard. Narodil se jako velice bohatý. Za svůj životní cíl si vytkl ještě více zbohatnout – chtěl získat všechnu půdu v bornewaldském údolí a pak i tu ostatní. V ničem jiném nijak zvlášť nevynikal.</p> <p>Nakonec to Glorii stálo dobrou půl hodinu vysvětlování, odpovídání na osobní otázky, popisování života u dvora a starého dobrého nenápadného zmiňování významných jmen, než jí hrabě Bussard uvěřil, že je skutečně princezna Glorie. Poručík Scorn byl ještě méně nakloněn smířit se s pravdou než hrabě. „Ale ona mi sama řekla, že si odbarvila vlasy,“ namítl, když spolu s Bussardem vyšli z místnosti a znovu zamkli princeznu uvnitř. „Princezna Glorie byla vždycky blondýnka. Proč by si světlovlasá dívka odbarvovala vlasy?“</p> <p>„Protože ženské takové věci prostě dělají.“ Hrabě zuřil. Skutečnost, že s ním poručík nesouhlasil, ho jen utvrzovala, že má pravdu. „Panebože, panebože, panebože. Uvědomuješ si, do jaké šlamastyky jsme se dostali?“</p> <p>„Ani ne, můj pane. Děvčata přece unášíte, co si pamatuji.“</p> <p>„Ale nikdy žádnou důležitou! Jenom obyčejné holky! Ale unést medullskou princeznu? Dceru krále Gallowaye? Všichni skončíme na šibenici.“</p> <p>„Ale my jsme ji neunesli, můj pane. Jistě, unesli jsme ji, ale ona už přece byla unesená. Unesl ji baron Wayless.“</p> <p>„No jistě, a určitě nám to ochotně dosvědčí, aby nás z toho průšvihu dostal. Kdo by uvěřil, že se pokusil o něco tak zoufalého? Únos? A princezny? Nemyslím, že na to má žaludek. Počkat, možná to takhle plánoval od začátku. Musel se domyslet, že se pokusím unést jeho dceru, a zařídil výměnu. Namočil mě do toho! Za to ho dostanu.“</p> <p>„Musíme ji propustit, můj pane. Vysvětlit jí, že to byl omyl. Omluvit se jí.“</p> <p>„Poté co jste ji svázali a nacpali do pytle? Určitě bude velkoryse naladěná. Promiňte, princezno, nechtěli jsme vás unést, chtěli jsme unést vaši hostitelku. To určitě. Budeme se jí muset zbavit.“</p> <p>„Chcete říct zabít.“</p> <p>„Ano, ano, zabít ji, zatraceně. Zakopat ji v lese. Nebo ji zašít do pytle plného kamení a hodit do jezera. Něco takového. To bude nejbezpečnější. Stopa končí u Waylesse. I kdyby ji vystopovali sem do Bornewaldu, vinu přičtou Waylessovi.“</p> <p>„Ano, pane. Ne, moment. To nepůjde. Viděli nás odjíždět.“</p> <p>„Byla v pytli. Nikdo neví, že to byla ona. Waylessovi a služebnictvu nikdo neuvěří. A stejně je to jedno, protože v tomto údolí nikdo nepromluví. Na to už dohlédne Muž ve středních letech z hor.“</p> <p>Scorn zamyšleně mlčel. „Copak?“ zeptal se ho hrabě. Scorn neodpověděl. „Neříkej mi, že ji viděl ještě někdo.“</p> <p>„Byl tam jeden muž,“ přiznal váhavě poručík. „Přespolní.“</p> <p>„Kdo to byl?“</p> <p>„Já nevím, pane. Hromotluk. Bil se jako ďábel. Podle stylu boje a meče chlapi soudí, že to byl rytíř.“</p> <p>„Nejspíš osobní strážce. Wayless asi někoho najal, aby hlídal jeho dceru.“</p> <p>„Možná, pane. Ale jestli je to doopravdy princezna a byla doopravdy unesena, král mohl vyslat rytíře, aby ji našli.“</p> <p>„Ty tedy víš, jak mě uklidnit, Scorne, to se ti musí nechat.“ Hrabě Bussard pohlédl na solidní dveře, které byly mezi ním a Glorií, a vztekle do nich udeřil pěstí. „No tak dobře. Přines moje signální zrcadlo. Sejdeme se na střeše. Zavolám Muže ve středních letech z hor.“</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>Terry, Roland a Alison přivázali svoje koně ke stromu a teď stáli na zalesněném vršku, odkud měli výhled na pozemky hraběte Bussarda. Vpředu byl ovocný sad a pak široký trávník. Vzadu byl další trávník, pak obdělávaná pole, nyní holá a rozoraná, potom několik rybníků a nakonec hustý hvozd. Vozová cesta lemovaná houštím cesmíny vedla ke skupince stavení. Puristé by možná namítali, že panské sídlo nebylo dost opevněné, aby se mohlo nazývat hradem, ale bylo to velice bezpečné sídlo a Terry nebyl architektonický purista. Pokud šlo o něj, klidně tomu mohl říkat hrad. Mělo to kamenné zdi. Vysoké, pevné dveře. Těžké okenice. Kované mříže. Malé nálepky na oknech, které oznamovaly, že pozemky hlídá bezpečnostní služba. Nebyl to příbytek muže, který se bójí jenom lupičů. Tady bydlel člověk, který měl spoustu nepřátel a věděl o tom.</p> <p>Alison se mohla spokojit s tím, že jim vysvětlí, kde hrad najdou, ale nedala jinak, než že pojede také. Sama dobře nevěděla proč. Měla k tomu spoustu důvodů, ale ještě se jí nepodařilo utřídit si je v hlavě.</p> <p>Na rozdíl od Glorie neměla Alison žádný plán. Na druhé straně dokázala poznat šanci, když se jí naskytla. Tátův nápad se jí ve skutečnosti příliš nezamlouval. Věděla, že nebude žít dlouho. Oba se s tím už smířili. Ale chtěla, aby zemřel pokojně v pohodlné posteli, s ní po boku a nějakým pamětihodným epigramem na rtech. Ne aby se houpal na konci provazu. Nyní se naskytla příležitost svalit veškerou vinu za únos na hraběte Bussarda. Chá! To byl muž, jehož smrt by vyřešila mnoho problémů. Nejenom pro ni, nejenom pro jejího otce, ale i pro většinu lidí v údolí. Kdyby byla Alison povolána jako svědkyně, dokázala by celou záležitost zvrátit tím správným směrem.</p> <p>Tohle si říkala. Ale měla i jiný, pádnější důvod: chtěla být nablízku Rolandovi.</p> <p>Pořád se ještě snažila udělat si na toho muže názor. Jeli těsně vedle sebe, takže si mohli povídat. Naneštěstí si uvědomila, že místo aby mu naslouchala, sama plácá hlouposti. Vyprávěla mu o hostinci, o tom, jak tam vaří i o ostatních děvčatech, která tam pracovala, o hostech kteří přicházeli z údolí, a jak si myslela, že hospoda bude únik. Vcelku ochotně naslouchal jejímu klábosení, ale jí se začal zmocňovat pocit, že tak docela neovládá vlastní jazyk.</p> <p>Pokoušela se uspořádat si fakta. Princezna očekávala že ji osvobodí její přítel. Výborně, tady je muž, který se na osvobozování jen třese. Jenomže princezna řekla, že se nechce provdat za svého snoubence. A podle všeho byl tím snoubencem Roland. Něco tady nehrálo.</p> <p>Princezna říkala, že její přítel je rytíř. Terry byl rytíř. Říkala Glorie, že se její přítel jmenuje Terry? Alison se zamračila a snažila se rozpomenout, jestli princezna jméno svého přítele vůbec vyslovila.</p> <p>Ne, to by nedávalo smysl. Její přítel a její snoubenec by přece nespolupracovali. Navíc nemohla uvěřit tomu, že by nějaké děvče dalo přednost siru Terrymu před Rolandem. Roland vypadal mnohem lépe. A byl bohatý, dobře oblečený, vzdělaný, charismatický a elegantní. Vlastně nechápala, proč by princezně mělo vadit se za něj provdat.</p> <p>Ještě chvíli nad tím problémem hloubala a pak si řekla, že to nejspíš muselo být takhle: Gloriin přítel se z nějakého důvodu opozdil a Roland se svým druhem ve zbrani mu vypálili rybník. Teď zachrání princeznu a ta se bude muset provdat za Rolanda. Glorie měla smůlu, ale Alison se nějak nemohla přinutit, aby ji litovala.</p> <p>Roland promluvil jako první. „Co si myslíš?“</p> <p>Terry po celou cestu mlčel a ve tváři měl zachmuřený výraz. Ke konverzaci mezi Rolandem a Alison se nepřidal. Nyní odpověděl: „Má svou vlastní gardu. Ne příliš početnou, ale určitě je jich víc než nás a jsou schopní. A služebnictvo. Rovný, pečlivě posekaný trávník prakticky bez keřů, za kterými by se dalo ukrýt. Po pozemku běhají psi. Na oknech v přízemí jsou mříže.“</p> <p>„Co to znamená?“</p> <p>„To znamená, že k útoku na hrad bychom potřebovali menší armádu, alespoň takových padesát mužů. Sami se tam neprobijeme.“</p> <p>Roland přikývl. „Myslím, že ze všeho nejdříve bychom měli upozornit místního šerifa, nebo kdo tady představuje králův zákon.“</p> <p>„Špatná zpráva,“ ozvala se Alison. „Tady je zákon hrabě Bussard. Má nad touto zemí právní moc.“</p> <p>„Ale když se policie dozví, že na hradě vězní královu dceru? Proč by měla hájit hraběte Bussarda proti králi?“</p> <p>„Král je příliš daleko. Muž ve středních letech z hor sídlí tamhle na tom vrcholku.“ Ukázala na jednu z hor, které střežily průsmyk do bornewaldského údolí. Terry a Roland se tím směrem podívali a spatřili strmou skalní věž, která trčela z okolních hor jako žraločí zub. Nebe se začalo zatahovat mraky, ale i tak rozeznali čarodějovu horskou pevnost, která se vypínala na útesu a bezpochyby měla ten typ vyhlídky, za který horské hotely účtují horentní sumy.</p> <p>„Kdo?“ zeptal se Roland.</p> <p>„Muž ve středních letech z hor. Hrabě Bussard je jeho věrný ohař.“</p> <p>„Jeho co?“</p> <p>„Jeho agent. Bussard zařizuje jeho místní záležitosti. Muž ve středních letech z hor na oplátku využívá svou moc k tomu, aby ztrestal ty, kdo se hraběti pokusí postavit. Je to jen vypasený hamižný imperialistický vepř –“</p> <p>„To je pro mě novina,“ přerušil ji Terry. „Co se stalo se Starcem z hor?“</p> <p>„Před třemi lety odešel na odpočinek do Stříbrných dubů. Jeho podnik převzal Muž ve středních letech z hor.“</p> <p>„Pche,“ řekl Terry. „O Muži ve středních letech z hor jsem jaktěživ neslyšel. Ale na druhé straně, moc jsem toho nevěděl ani o Starci z hor. To nikdo. Až na to, že je tajemný a velice mocný.“</p> <p>„A velice bohatý,“ dodal Roland. „Tím si můžeme být jistí.“</p> <p>„Proč? Co o něm víš?“</p> <p>„Stříbrné duby je velice luxusní zařízení pro seniory. Golfové hřiště s třiceti šesti jamkami.“</p> <p>Roland si všiml, že ho Terry neposlouchá, a zmlkl. Rytíř si ho prohlížel se zamyšleným výrazem ve tváři. Pak se podíval na Alison. Nakonec pohlédl zase na Rolanda. „Bil jsem se se dvěma jeho gardisty. Poznali by mě.“</p> <p>„Ano?“</p> <p>„Ale vás dva neviděli.“</p> <p>„Ne.“</p> <p>Terry se znovu podíval na Alison. „Na dívku svého stavu se umíš výjimečně dobře vyjadřovat.“</p> <p>Alison nehnula sni brvou. „Děkuji vám, sire Terry.“</p> <p>„A šťastnou náhodou na sobě máš drahé šaty. Myslíš, že bys dokázala na krátký čas sehrát urozenou dámu?“</p> <p>„Docela určitě.“</p> <p>„V tom případě máme plán.“ Terry se podíval z Alison na Rolanda a zase zpátky. „Vy dva dovnitř vejdete hlavním vchodem.“</p> <p>„Cože?“ zvolali Roland i Alison, což byla reakce, kterou Terry očekával, jen si nemyslel, že budou tak dobře sesynchronizovaní.</p> <p>„Ano. Je to úplně přirozené. Mladý páreček z města si vyrazil na výlet po venkově a rozhodl se pár dní pobýt v Bornewaldu. Co je zvláštního na tom, že zaskočí na zdvořilostí návštěvu k místnímu šlechtici? Možná dokonce pomýšlí na to, že se sem přestěhují, koupí si nějakou půdu, takže si samozřejmě budou chtít promluvit s hrabětem.“</p> <p>„Hrabě Bussard by nikomu žádnou půdu neprodal,“ namítla Alison. „Chce jí stále víc a víc.“</p> <p>„To ale nemůžete vědět, dokud si nepromluvíte s hrabětem.“</p> <p>„Který nás okamžitě nechá vsadit do želez,“ řekl Roland.</p> <p>„Ne. Jsou jenom dvě možnosti, Rolande. Za prvé, že ví, kdo jsi, a v tom případě tě bude považovat za příliš bohatého a vlivného, než aby tě jednoduše zabil, hm, alespoň to neudělá hned. Pravděpodobnější ale je, že tě nebude znát a nic nepodnikne, dokud o tobě něco nezjistí. Ale ať tak čí tak, budete uvnitř.“</p> <p>„Nemyslím, že přijímá návštěvy, Terry. Má tam unesenou dívku.“</p> <p>„Ano, takže se bude muset chovat přirozeně. Bude dělat to, co by udělal každý. Pozve vás dál, nabídne vám něco k pití a poklábosí si s vámi, možná vás pozve i k obědu, když mu naznačíte, že máte hlad. A pak vás vypoklonkuje tak rychle a šetrně, jak jen to bude možné.“</p> <p>„Dobře, sire Terry,“ řekla Alison. „Souhlasím, že je to způsob, jak se dostat dovnitř.“ Alison si byla jistá, že se dovnitř dostanou snadno. Bussard se ji koneckonců pokoušel unést. Ovšem dostat se zase ven, to bude problém. „Jestli nás nepozve dovnitř,“ pokračovala, „prostě odejdeme a nic se nestane. Ale předpokládejme, že nás pozve do hradu. Co dál?“</p> <p>„Já na něj zaútočím,“ odpověděl Terry. „Provedu diverzní akci. Zaměstnám stráže, odvedu pozornost služebnictva a ty, Rolande, mezitím najdeš princeznu a vyvedeš ji ven. Ano,“ pokračoval, když uviděl jejich pochybovačné výrazy. „Není to bůhvíjaký plán, ale lepší tak nahonem nevymyslím. Rád si poslechnu návrhy každého, kdo se domnívá, že má lepší nápad.“ Po pravdě řečeno se Terry, mu jeho vlastní plán nelíbil ani trochu. Znamenalo to že jestli se Rolandovi podaří Glorii najít, získá zásluhu za její vysvobození on. Pak by jeho zasnoubení s ní bylo zpečetěno dokonale. Ale Terry nedokázal vymyslet nic jiného. Tohle už nebyla hra. Gloriin plán dokonale vybouchl. Teď měli co do činění se skutečným únosem představujícím skutečné nebezpečí a jeho nejvyšší prioritou bylo dostat princeznu do bezpečí.</p> <p>„Musím se umýt a upravit si make-up,“ řekla Alison. Ukázala na potůček, který protékal nedaleko od nich malým hájkem. „Dejte mi pár minut.“</p> <p>„Počkej,“ řekl Roland. Otočil se k Terrymu. „Takhle to udělat nemůžeme, Terry. Já mohu zajít za hrabětem a nabídnout mu nějaké peníze za část jeho půdy, ale nemůžeme přece vystavit tohle děvče nebezpečí.“</p> <p>„Ty nevíš, jak princezna vypadá,“ připomněl mu Terry. „Ona ano. Nevíme, kolik jiných děvčat může být uvnitř.“</p> <p>„A já znám pár lidí ze služebnictva,“ dodala Alison. „Nevím, jestli mi budou ochotni pomoct, ale zaručeně se nebudou exponovat kvůli naprostému cizinci. Víš, jak jsou lidé v malých městech uzavření.“</p> <p>„Nepotřebujeme je,“ prohlásil Roland sebevědomě. „Sir Terry má informátory i tam.“</p> <p>„Opravdu?“</p> <p>„Ehm, ne tak docela,“ řekl Terry.</p> <p>„Samozřejmě o nich nemůže mluvit. Ale pravidelně ho informují o všech podezřelých aktivitách v tomto údolí.“</p> <p>„No, tak trochu,“ připustil Terry. „Ale o hraběti Bussardovi jsem se nedozvěděl nic.“</p> <p>„V tom případě je rozhodnuto,“ prohlásila Alison, než oba muži mohli cokoliv rozhodnout. „Bude to okamžik.“</p> <p>Vzala si svůj vak a odešla se osvěžit. Roland se za ní díval, jak odchází. „To je ale odvážné děvče.“</p> <p>„Ehm, ano,“ přisvědčil Terry. Instinkt mu velel povzbuzovat Rolandův zájem o každou dívku, která nebyla Glorií. „Báječná, bystrá, rozhodná a hlavu nenosí na krku jenom pro ozdobu.“</p> <p>„Zvláštní, že to říkáš,“ odtušil Roland. „I když rozhodně se s ní nepouštěj do debat o dialektickém materialismu.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Taky jsem se divil. Ale je to fajn děvče.“</p> <p>„Přesně tvůj typ, řekl bych. A myslím, že ty se jí taky líbíš.“ Terrymu připadalo, že v Rolandově pohledu zahlédl stopu toužebného výrazu.</p> <p>Ale Roland jen pokrčil rameny. „V tom případě si musím dávat dobrý pozor, abych ji v tom nepovzbuzoval. Já osobně nemám nic proti tomu družit se s dělnickou třídou, ale moje rodina by mi ji nikdy neschválila.“</p> <p>„Jsi dost bohatý. Můžeš se oženit s dívkou, kterou si sám vybereš. Tvoje rodina se s tím bude muset smířit.“</p> <p>„Žádné vlastní peníze nemám. Jestli se neožením s princeznou, moje rodina se mě zřekne.“</p> <p>„Aha,“ řekl Terry, který chápal Rolandovu situaci velice dobře. „Peníze jsou vždycky překážka.“ Bylo zvláštní, jak se na to lidé dívali. Samozřejmě že potřebujete dost peněz, abyste si mohli zajistit určitý životní standard, a musíte se postarat i o potřeby svého děvčete, ale co bylo navíc, bylo rozhodně divné. Sedmdesátiletý muž se například ožení se sedmnáctiletou dívkou. Občas se to stává a lidé pak říkávají, jak je jim jí líto. Domýšlí se, jaká těžká nebo zoufalá situace donutila to ubohé děvče, aby se provdalo za starého chlípníka. Pokud ten muž není doopravdy bohatý. V tom případě se jejich postoj rapidně změní. Dívka okamžitě dostane nálepku vychytralé prospěchářky, která staříka nějakým trikem svedla aby si ji vzal.</p> <p>Z jeho úvah ho vyrušila Rolandova slova „Samozřejmě, jestli prodeje krájeného chleba budou dál klesat brzy možná budeme pracovat v kuchyni i my.“</p> <p>„Tak je to zlé?“</p> <p>„Zatím to ještě není žádná katastrofa, ale trend je očividný. Oni by to taky viděli, kdyby se obtěžovali otevřít oči.“</p> <p>„Alison říkala, že prodá mnohem více krájeného chleba, když ho předtím opeče.“</p> <p>„To jsme zkoušeli,“ odpověděl Roland bez jakéhokoliv nadšení. „Ale takhle získáš jen krajíčky vysušeného chleba.“</p> <p>„No, byl to jen nápad.“ Terry uviděl, že se Alison vrací od potoka. Bylo to zvláštní. Celou dobu ji měl na očích a nepřipadala mu nijak zvlášť zajímavá, ale teď měla vlasy upravené do slušivého účesu, nalíčila se a také její šaty jako by jí lépe seděly. Terry se podíval na Rolanda. Jeho účes byl dokonalý. Terry si už všiml, že Rolandův účes je vždycky dokonalý. Dokonce i když vál silný vítr. Terry měl pocit, že v porovnání s ním vypadá jako někdo, kdo se právě probudil po noci strávené na lavičce v parku.</p> <p>V duchu si udělal poznámku a obrátil se ke svému koni. Než k nim Alison dorazila, měl otevřený sedlový vak a vytahoval z něj malou kuši a několik dalších drobností. Roland a Alison se dívali, jak od kuše odepíná řemen a ramenní opěrku a připevňuje k ní pistolovou pažbičku. Když skončil, držel v rukou něco, co vypadalo skladně, kompaktně a nebezpečně tím způsobem, jakým může malý vrčící teriér budit větší respekt než velký lovecký pes. Podal upravenou kuši Alison. „Zkus, jestli by se ti tohle vešlo do vaku.“</p> <p>Vešlo, i když jen tak tak. Alison pod váhou vaku poklesla ramena. Terry si vzal kuši zase zpátky. Jal se ji natahovat, až mu námahou vystoupily na tváři a na krku žíly. Když byla tětiva zajištěna v pohotovostní poloze, vylovil ze svého vaku šipku s ocelovým hrotem a zasunul ji na místo. Potom vrátil nabitou kuši Alison.</p> <p>„Tady se to drží,“ řekl a umístil zbraň do jejích malých ruček. „A tady se to mačká. Když to bude nutné, použij ji na svou obranu. Je malá a nedostřelí daleko, ale na krátkou vzdálenost spolehlivě zabije chlapa a dokáže prorazit i lehčí brnění.“</p> <p>„Dobře,“ řekla Alison.</p> <p>„Zapamatuj si, že srdce je asi tak v polovině trupu. Ne na levé straně, kam si dáváme při přísaze ruku, ale uprostřed.“</p> <p>„Budu si to pamatovat, sire Terry.“</p> <p>Terry se podíval na Rolanda. „Rolande, použil jsi někdy ten svůj meč?“</p> <p>„Bral jsem hodiny šermu.“</p> <p>„Myslel jsem v opravdovém boji.“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Nikdy jsi nebojoval v souboji?“</p> <p>„Ne. Ale jednou jsem se přihlásil na turnaj.“</p> <p>„Jak s vedl?“</p> <p>„Odnesl jsem si jich čtrnáct.“</p> <p>To na Terryho udělalo dojem. „Skutečně? Vybojoval jsi čtrnáct bodů?“</p> <p>„Ne, museli mi pak udělat čtrnáct stehů.“</p> <p>„Dobře. Takže si zapamatuj, že srdce je uprostřed –“</p> <p>„Ano. Já jsem to slyšel.“</p> <p>„Výborně,“ Terry vyskočil na svého koně. „Dejte mi čas, abych hrad objel a dostal se do lesa na druhé straně. Potom vyjeďte na otevřené prostranství. Až se pustím do stráží, dělejte, co je ve vašich silách.“ Popohnal koně do cvalu, ale po několika krocích ho zase zastavil a otočil se. „Tvařte se šťastně. Třeba jako dvě zamilované hrdličky.“</p> <p>„Dobře,“ odpověděli Roland i Alison současně. Usmáli se na sebe, pak se oba trochu zarazili a pokusili se předstírat, že to jen předstírají. Dívali se, jak Terry sjíždí z kopce a zatáčí na cestu kolem hradu. Viděli ho ještě když dorazil k lesu, ačkoliv před pohledy z oken byl podle všeho ukrytý. Pak cestu opustil a zmizel v lese Mohli jen předpokládat, že objíždí hrad. Alison položila nohu do třmenu svého koně, ale Roland ji chytil za rameno a zabránil jí, aby nasedla.</p> <p>„Alison,“ řekl. „Sir Terry je rytíř a musí se řídit svým kodexem, kodexem rytířstva. Ten mu přikazuje prokazovat dámě čest, úctu a galantnost.“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„Tím se ale myslí urozené dámě. Je mi to líto, ale s obyčejnými ženami rytíři obvykle jednají hrubě a bojím se, že právě tak teď sir Terry jedná s tebou. Nemusíš ho poslechnout. Jestli se mnou nechceš jít, nechoď. Vlastně bys rozhodně neměla.“</p> <p>Alison vzala Rolandovu ruku ze svého ramene. Chtěla ji odstrčit, ale z nějakého důvodu, který nedokázala vysvětlit, ji pevně sevřela a přitkla si ji k hrudi. „A co ty, Rolande, považuješ se za gentlemana?“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>„A je to pravda, že skutečný gentleman jedná s každou ženou, jako by byla dáma?“</p> <p>„Snaží se o to, ano.“</p> <p>Alison se na něho usmála. „Myslím, že to je od tebe velice milé, Rolande.“ Pustila jeho ruku a vyhoupla se do sedla. „Ale jako kuchařka musím říct, že jeho rozhodnutí už bylo důkladně propasírováno. Dejme se na cestu. Když budeme příliš otálet, vystavíme sira Terryho nebezpečí.“</p> <p>Vyjeli z lesa a vydali se po svahu dolů, proťali cestu a nakonec zabočili na příjezdovou cestičku vedoucí ke hradu hraběte Bussarda. Ta byla z obou stran lemovaná osm stop vysokým cesmínovým živým plotem, který je chránil před poryvy větru vanoucího z polí. Bobule na keřích se s blížící se zimou už barvily do červena.</p> <p>„Musíme se usmívat,“ připomněl jí Roland. Sám předvedl něco, o čem doufal, že je to přátelský úsměv, i když měl znepokojivé tušení, že se ve skutečnosti šklebí jako idiot. „Usmívat se a klábosit. Párečky si spolu pořád mají co říct, dokud nejsou pár roků svoji. Pak jim nejspíš dojdou témata.“</p> <p>Usmívat se na Rolanda nečinilo Alison vůbec žádné potíže. „Chtěla jsem se tě na něco zeptat. Jak to, že jsi nikdy neviděl princeznu? Vždyť jsi s ní zasnoubený.“</p> <p>„To je domluvený sňatek. Všechny sňatky na téhle úrovni jsou domluvené. Moje rodina najala advokátní firmu, která jednala s královnou a jejími právníky. Nejsem si jistý, jestli se s tou dívkou vůbec někdo z těch lidí setkal.“</p> <p>„Ano, ale ty ses do toho nijak nezapojil? Přece musela být příležitost se s ní setkat. To vůbec nejsi zvědavý?“</p> <p>„Moje práce mě hodně zaměstnává.“ Roland pokrčil rameny. „Nevím, jaký by v tom byl rozdíl. Stejně je to jen formální sňatek.“</p> <p><emphasis>Formální sňatek?</emphasis> to Alison nedokázala pochopit. Jak se někdo mohl oženit s dívkou, kterou v životě neviděl? A jestliže ji neviděl, jak mohl vědět, že mu bude připadat přitažlivá. A pokud by ho nepřitahovala, mohl by i tak… tedy… a jéje! Náhle se jí rozbřesklo. No páni! pomyslela si.</p> <p>Podívala se na Rolanda novýma očima. Samozřejmě, pokárala se v duchu. <emphasis>Jak jsi mohla být tak natvrdlá. Vždyť je to úplně jasné. Pečlivě upravený účes, švihácké šaty. </emphasis>(Zapomněla, že je ještě před několika hodinami považovala za velice stylové a elegantní.) <emphasis>A ty jeho znalosti umění a div</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>dla. Divadla!</emphasis> Alison se dál usmívala, i když se jí srdce svíralo a bilo čím dál pomaleji, jako by se mu už ani nechtělo pokračovat. Nahlas řekla: „Co jsi to říkal o mých střevíčcích?“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Dnes ráno. V hostinci jsi říkal něco o mých střevíčcích.“</p> <p>Roland se podíval na její nožku, odhalenou ve třmenu. „Aha. Jen jsem chtěl poznamenat, že se příliš nehodí k těm šatům.“</p> <p>A je to jasné, pomyslela si Alison. <emphasis>Opravdu bys měla víc chodit mezi lidi, děvče. Ztratit hlavu kvůli jednomu z nich… Možná se ve městě konečně trochu otrkáš. </emphasis>Smutně potřásla hlavou; vzpomněla si na sira Terryho, Rolandova svalnatého, chlapáckého ‚společníka na cestách‘. Tak tohle pro ni rozhodně byla slepá ulička.</p> <p>Ale co, její starost to není, rozhodla se nakonec. Jistě, bylo to trochu zklamání, to ochotně přiznávala, ale zároveň si připomněla, že Roland je stejně zasnoubený. Do jeho soukromí jí vůbec nic není. Nezajímá ji. Nepatřila k těm ženám, které klidně ukradnou snoubence jiné ženě. To v žádném případě. Byla tu jen proto, že měla starost o princeznu. Ubožačka. Není divu, že se tak usilovně snažila vyhnout sňatku s ním. Teď to všechno dávalo smysl.</p> <p>Alison se teď cítila trochu lépe, říkala si, jaké má štěstí, že ji nečeká domluvený sňatek. Usmála se na Rolanda a pak spolu klábosili o všem možném, dokud nedorazili na konec cestičky. Roland pokračoval přímo k hlavnímu vchodu, kde se najednou objevil strážný, podezřívavě si je prohlédl a pak se rozhodně postavil do cesty jejich koním. Než mohl cokoliv říct, Roland svého hřebce zastavil, lehce seskočil na zem a podal muži v uniformě opratě. „Roland Westfield,“ řekl ledabyle. „Přišel jsem navštívit hraběte Bussarda. Podej mi otěže svého koně, drahá,“ řekl Alison, aniž poskytl muži čas odpovědět, pak mu předal i druhého koně a řekl: „Udržuj naše koně připravené, díky. Nemyslím, že bychom se zdrželi dlouho.“ Obrátil se zpátky k Alison. „Dovol, abych ti pomohl, drahá.“</p> <p>Pomohl jí sesednout z koně, pak jí nabídl rámě a společně vyšli po schodech nahoru, přičemž ani na chvíli nepřestali vesele tlachat. Nenechali se vyrušit žádným ze strážných, kteří se před nimi postupně vynořovali, ani sluhou, který jim otevřel dveře a jemuž prostě podal svou navštívenku se slovy: „Roland Westfield ze Solcusu. Je hrabě Bussard doma? Pobýváme nedaleko a velice rádi bychom se s ním setkali. Pokud se mu to hodí, samozřejmě. Není v tom žádná potíž, že ne? Nevadí nám chvíli počkat.“ A než se komorník nadál, prošli kolem něj a pokračovali dál do domu. „Přines mé ženě sklenici vína, děkuji. A jednu pro mě. To bude všechno, děkuji.“</p> <p>A pak kupodivu byli nejenom uvnitř domu, ale dokonce sami v přijímacím pokoji, docela útulné místnosti s měkkým kobercem, starožitnými židlemi a několika vkusnými sochami rozestavěnými mezi nábytkem. Vysoká okna sahající od podlahy až ke stropu zakrývaly šedozelené závěsy s červenými a černými třásněmi. Bylo to stejné barevné schéma jako na uniformách stráží. Alison si pomyslela, že hraběti muselo přeskočit, když poslal muže oblečené ve svých vlastních barvách, aby spáchali zločin. Možná to myslel jako výhrůžku, chtěl znovu předvést vesničanům, že nebude váhat použít násilí proti komukoliv, kdo se mu vzepře. Nebo byl prostě jen takový hlupák. Roland zadupal, pak špičkou boty odstrčil roh koberce. „Teaková podlaha. Dovoz. Moc hezká.“ Prohlédl si malbu. „Tohle by mohl být pravý Alleandro nebo možná některý z jeho žáků. Odsud se to nedá poznat.“</p> <p>Alison se také rozhlédla po místnosti. „Možná že bys teď měl raději potlačit svoje nutkání přearanžovat to tady. Schodiště je na druhé straně chodby. Nikdo nás nehlídá. Co takhle vyběhnout nahoru a pokusit se ji najít?“</p> <p>„V domě je příliš mnoho lidí. Okamžitě bychom je měli všechny v patách. Drž se plánu. Teď je na tahu Terry. Možná se mu doopravdy podaří odpoutat pozornost.“</p> <p>Alison nervózně přikývla. Věděla, že hrabě Bussard měl ve skutečnosti v úmyslu unést ji, ať už ho k tomu vedl jakýkoliv hanebný důvod. Jestlipak už věděl, že dívka, kterou jeho muži přivedli, je princezna? Po celou cestu sem si pohrávala s myšlenkou vrazit mu celé to jeho spiknutí do chřtánu, přijít k němu s ozbrojeným mužem po boku a rytířem čekajícím v záloze a pohrozit mu, že pokud okamžitě nepropustí Glorii, zavolá na něj královy muže. Chá! To by hraběte naučilo něco si na ni zkoušet! Až na to, že v jeho sídle bylo více ozbrojených mužů, než si představovala – alespoň šest uniformovaných, možná deset. A spousta sluhů, z nichž mnozí vypadali na siláky. Postupně si začínala uvědomovat, že se pustila do něčeho zatraceně nebezpečného. Možná nastal ten správný okamžik vysvětlit, jak se věci mají. „Rolande. Musím ti něco říct. Nejspíš je velice pravděpodobné, že mě hrabě Bussard velice pravděpodobně pozná.“</p> <p>Roland přikývl. „Přesně to jsem si myslel.“</p> <p>Jen málo poznámek dokáže vykolejit vlak myšlenek tak rychle. „Opravdu?“</p> <p>„Vycházeli jsme z toho, že hrabě nepozná kuchařku z místního hostince. Je vcelku nepravděpodobné, že tam někdy bydlel nebo jedl, ale kdokoliv z jeho stráží nebo služebnictva mohl, a určitě mu to pověděli, když tě videli vcházet dovnitř.“</p> <p>„Ehm, tak jsem to nemyslela.“</p> <p>„S tím si teď nemusíš dělat starosti, miláčku.“ Rolandův hlas zněl opět blazeovaně. Do místnosti vešel sluha se sklenicemi vína na podnose. „Probereme to s hrabětem Bussardem, až sem přijde. A jestli se nemýlím, právě přichází.“</p> <p>Bussard měl na sobě teplé tvídové šaty a na nohou solidní turistické boty. Dříve se rád procházel po nově nabytých pozemcích, těšil se ze svěžího venkovského vzduchu, naslouchal ptačímu zpěvu, švihal prutem po kytičkách, až jim ulétávaly hlavičky, díval se, jak se pole lehce vlní ve vánku a dmul se pýchou, jak hezky se mu podařilo předchozího majitele podvést nebo přinutit silou, aby se jich vzdal. Všichni bývalí majitelé půdy byli jeden po druhém redukováni na pouhé pachtýře. Nyní mu patřilo skoro celé údolí, a proto už se tak často neprocházel, ale zvyk nosit solidní boty a šaty mu zůstal. Roland mu vykročil vstříc s napřaženou pravicí. „Hrabě Bussard? Roland Westfield. Jsem rád, že jste si na nás mohl udělat čas.“</p> <p>Ale hrabě ho ignoroval. Zastavil se, vytřeštil oči na Alison a pak na ni zařval: „Co ty tady k čertu děláš?“</p> <p><emphasis>Zatraceně</emphasis>, pomyslel si Roland. <emphasis>Poznal ji. Ví, že je to obyčejná kuchařka.</emphasis></p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p><emphasis>Potřebuji plán,</emphasis> řekla si Glorie. A netrvalo jí dlouho jeden vymyslet. Jejím prvním krokem bylo sebrat ze stolu svícen, rozbít skleněnou tabulku v jedněch z francouzských dveří vedoucích na balkon a prostrčit jí ruku, aby zjistila, jestli tam náhodou není klíč nebo závora. Samozřejmě nebyla. Nacházela se ve třetím patře. Sama nedokázala přijít na jediný důvod, proč by někdo zamykal balkónové dveře zvenčí. Ale stejně to prověřila, protóze architekti zhusta dělají divné věci a cítila by se jako naprostý pitomec, kdyby vyrazila dveře a pak zjistila, že si je mohla prostě odemknout klíčem.</p> <p>Dobře, takže dveře ven byly zamčené a dveře dovnitř jakbysmet. Prohmatala zárubně obou a podívala se i pod koberec pro případ, že by si tam někdo ukryl náhradní klíč. Žádný nenašla a ani nečekala, že ho najde, ale prověřit to přirozeně musela. <emphasis>V pořádku,</emphasis> pomyslela si. <emphasis>Nic překvapujícího</emphasis>. Prozkoumala panty. Obojí dveře je měly zevnitř – mohla by se je pokusit rozebrat lžičkou? Ne čepy byly zajištěné ozdobnými patkami, které se daly odmontovat jen s pomocí speciálního nástroje. Nedaly by se patky ulomit? Snad ano, ale neviděla důvod, proč by se s tím měla namáhat. Existoval rychlejší způsob. Podívala se na stůl.</p> <p>Opatrně postavila čajovou konvici, jeden šálek a talířek s chlebíčky na podlahu do kouta. Pak jediným pohybem strhla ubrus a s uspokojením pozorovala, jak zbytek drahého porcelánového servisu dopadl na zem. Koberec sice zabránil tomu, aby se rozlétl na kusy, ale množství prasklin, odštěpků a uražených oušek stejně celou soupravu předurčilo na vyhození. Stůl byl solidní odlitek z litiny, s okrouhlou mramorovou deskou. Byl těžký. Velice těžký. Nic lepšího si nemohla přát.</p> <p>Byl tak těžký, že si musela dřepnout a strčit pod něj rameno, aby jej převrhla. Dopadl na zem s hlasitým zaduněním. Z okraje mramorové desky odlétly úlomky. Glorie zaváhala a zaposlouchala se; obávala se, aby hluk nepřilákal nežádoucí pozornost. Nikdo se ale neobjevil. Teď už jen stačilo, aby stůl odvalila proti dveřím. Při prvním nárazu se dveře prohnuly. Většina skleněných tabulek praskla. Druhý a třetí náraz a dřevo kolem zámku se rozštíplo. Sklo se vysypalo na zem. Několik dalších nárazů a stůl prošel dveřmi.</p> <p>Když dveře otevřela a vyšla ven, chladný vítr zazmítal závěsy. Zjistila, že stojí na úzkém balkónku se zábradlím z kované oceli a dívá se na trávník pod sebou. Za ním se rozprostírala obdělávaná pole, nyní holá a hnědá, se zbytky sklizně, a za nimi se tyčila temná hradba lesa. Přikývla. To byl její cíl. Jestli se jí podaří dostat se k lesu, může se v něm ukrýt. Pohlédla dolů a přitom si dávala dobrý pozor, aby příliš nevystrkovala hlavu. Byla ve třetím patře. Příliš vysoko, aby seskočila. Nejspíš by se nezabila, ale určitě by si zlomila nohu nebo kotník, pravděpodobně obě nebo oba. Dole byla spousta lidí, kteří stáli na stráži, pracovali nebo spěchali dovnitř a ven. Nebylo příliš pravděpodobné, že by se dostala přes trávník a pole, aniž by ji někdo spatřil.</p> <p>Na tom nezáleželo. Terry ji zachrání. Vyrazí z lesa na válečném oři, zbroj se mu bude lesknout na slunci, meč vysoko vztyčený k nebi. Smete všechen odpor, chytí ji do náručí a odveze ji do bezpečí. Dokonce by i mohl mít bílého koně. Při turnajích byla tahle barva mezi rytíři velice oblíbená.</p> <p>Sama sebe přesvědčovala, že se jen neutápí v pubertálních dívčích představách. Byla koneckonců dáma v nesnázích. Terry byl rytíř. Takové věci přece dělal pořád. Kromě víkendů. Ty si obvykle nechával volné, ale kvůli ní by určitě udělal výjimku. Nejspíš už je na cestě sem. Věděl, že je v Bornewaldu. Našel barona Waylesse. Zjistí, kde je uvězněna. Tím si byla naprosto jistá. Všechno, co musí udělat, je dostat se dolů k němu.</p> <p>Vrátila se zpátky do místnosti, zavřela dveře, zatáhla závěs, aby zamaskovala vytržené panty. Pak si vzala šálek čaje, který předtím postavila do kouta, a pomalu usrkávala, zatímco zamyšleně podupávala špičkou nohy o zem a prohlížela si závěs. Ne, ten se nehodí. Příliš tenký, příliš průsvitný. Nebude dost pevný.</p> <p>Takže zbýval jen ubrus. Odložila šálek a prohlédla si ho. Nebyl to žádný poctivý čtverec lněné látky s colmcillským uzlíkovým vzorem. Byl sice tlustší než závěs, ale pořád nebyl dost pevný. Glorie se nakonec rozhodla, že tři proužky spletené do copu by mohly vytvořit provaz dost silný, aby unesl její váhu. Spletené kousky sváže dohromady. Ačkoliv se zaplétáním o hodně zkrátí, odhadovala, že by tak mohla dostat něco kolem dvanácti stop provazu. Stopu bude potřebovat, aby jej uvázala k zábradlí, a když pak po něm sešplhá dolů a pověsí se za konečky prstů, bude muset skočit už jen – hmm – deset stop. Ano, deset stop, to se dá zvládnout i na tvrdém povrchu.</p> <p>Otevřela svoje šitíčko, vytáhla z něj vyšívačské nůžky a jala se stříhat ubrus na pruhy. Chvíli jí to trvalo, protože drobné nůžky nebyly pro takovou práci uzpůsobené. Splétání jí šlo naopak docela rychle, ale neměla ani ponětí, kolik času už uplynulo. V místnosti nebyly hodiny a obloha byla zatažená mraky, které zakrývaly slunce. <emphasis>Musím si pospíšit</emphasis>, pomyslela si. <emphasis>Terry tu bude každou chvíli.</emphasis> Nevěděla sice, jak ji najde, ale o tom, že ji najde, vůbec nepochybovala. Možná dokonce objeví všechny ty útržky krajky, které cestou vyhazovala. V mysli se jí vynořily pochybnosti. Nemilosrdně je zapudila. Samozřejmě že ji zachrání.</p> <p>Provaz dokončila zhruba ve stejnou dobu, kdy dopila čaj a dojedla chlebíčky. Vyzkoušela ho tak, že ho jedním koncem přivázala ke klice dveří a potom se na druhý pověsila celou svou váhou. Když nepovolil, zase ho odvázala, opatrně se vyplížila na balkon, přivázala jeden konec provizorního lana k zábradlí a pak se odvážila vyhlédnout přes okraj. A on tam byl.</p> <p><emphasis>Jo!</emphasis> poblahopřála si. Nenačasovala to skvěle? Narovnala se a zamávala mu. Terry ujížděl přes pole na rychlém koni, meč držel vzadu a dole, zatímco druhou rukou svíral otěže a pozorně řídil svého oře. Když narazil na zavlažovací příkop, přeskočil ho s takovou lehkostí, že se mu ani meč v ruce nezachvěl, pak dorazil k nízké kamenné zídce oddělující pole od trávníku a přeskočil ji také. Mraky se v tu chvíli rozestoupily a on se na okamžik koupal ve slunečním světle. Glorie si pomyslela, že ještě nikdy nevypadal tak úžasně. V duchu si předsevzala, že až se vrátí domů, najme umělce, aby tu scénu zvěčnil na plátno.</p> <p>Mezitím Terry upoutal pozornost Bussardovy malé armády strážných, kteří se proti němu rozjeli v nepravidelné útočné linii. Když se k němu dostal první z nich na dosah, Terry se rozmáchl mečem a vítr zanesl ke Glorii zvuk, jejž vydal po srážce s protivníkovou zbraní. Trochu ji překvapilo, že meč při tom skutečně zazvonil, i když ne tak čistě jako kostelní zvony – spíš to připomínalo zabimbání kravského zvonce. Síla nárazu srazila strážného ze sedla a on dopadl do mokré trávy. Terry ani nezpomalil. Vykryl výpad druhého strážného, prorazil jejich řadu a zamířil přímo k hradu. Stráže obrátily svoje koně a pustily se za ním.</p> <p>Glorie znovu zamávala. „Terry! Já jsem tady!“ Zjevně ji neviděl. Dorazil k hradní bráně, odkud se proti němu vyhrnuli další muži, pěší, vyzbrojení píkami a holemi. Terry dojel až k nim a výhrůžně sekl mečem do vzduchu. Muži se stáhli. Jezdci za jeho zády ho obklopili. Rytíř otočil svého koně rovnoběžně s hradební zdí a rozjel se přímo pod Gloriin balkon. Viděla ho teď přímo pod sebou. Její provizorní lano mu skoro zavadilo o ruku. Pořád o ní ale neměl ani tušení. „Terry! Tady nahoře!“ Její slova zanikla v dunění kopyt koní pronásledovatelů.</p> <p>Terry zahnul za roh a zmizel jí z dohledu. Stráže ujížděly za ním. Pak všechno utichlo.</p> <p>Glorie vběhla do místnosti a pověsila se celou váhou na bílé sifonové závěsy. Konzola držící záclonovou tyč se vytrhla ze zdi a spadla na ni. Glorie vyvlekla závěs na balkon, popadla tyč, na které vel, a začala jím mávat jako obrovskou bílou vlajkou. Nebyla ale dost silná a nečekaný poryv větru jí vlajku vyrval a odnesl ji dolů na trávník. „Zatraceně.“ Vrátila se pro druhý závěs, který už držela pevněji. Bílý šifón vlál ven z hradu jako vlajka oznamující, že se jeho osazenstvo vzdává, nebo skutečně velká reklama na prodej svatebních závojů. Tak či tak se to nedalo přehlédnout.</p> <p>Jenže on to přehlédl. Dunění kopyt oznámilo, že se jezdci vracejí z opačné strany hradeb. Terry, sehnutý nad šíjí svého koně, se objevil jako první. Meč měl v pochvě. Stráže se semkly do houfu; byly teď těsně za ním a stále se přibližovaly. Glorie se nahnula přes zábradlí a divoce mávala svou vlajkou. „Tady jsem, Terry!“ On ale ani nevzhlédl. Ke Gloriině překvapení pobídl svého koně patami a stočil ho zpátky k lesu. O několik minut později jí zmizel z očí v labyrintu černých kmenů. Šedivé postavy strážných zmizely s ním. Glorie osaměla; společnost jí dělal jen mrazivý vítr.</p> <p>Nechala šifónovou vlajku, aby jí pomalu vyklouzla z prstů. „On mě tady nechal,“ řekla nevěřícně. „On ujel a nechal mě tady.“ Dlouho stála otupěle u zábradlí s pohledem upřeným k dalekému lesu, ale když nikoho neviděla, její myšlenky se pomalu obrátily dovnitř. Nevnímala ani pleskání křídel nad hlavou, ba ani černý stín, který ji náhle zahalil.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>V panském sídle propukl zmatek, ale byl to organizovaný zmatek. Scornovi se povedlo v pozoruhodně krátkém čase shromáždit stráže a zároveň všechny bojeschopné sluhy, štolby a čeledíny, které nechal vyzbrojit, vystrojit a nasednout na koně. Muchluck stál v okně v prvním patře a zdobeným mosazným dalekohledem pozoroval, jak odjíždějí, když se k němu přihrnul Bussard. „Vy dva!“ řekl hrabě, zastavil se a ukázal prstem. „Co tady postáváte? Copak nevíte, že jsme pod útokem? Scorn říkal, že chce mít každého muže před bránou!“</p> <p>Thursby rozpačitě přešlápl. Tázavě se podíval na Muchlucka. Muchluck ani neodložil dalekohled a řekl: „Ano, pane. Poručík nám už dal rozkazy.“</p> <p>„Tak proč tady stojíte… kde jsi vzal ten dalekohled?“</p> <p>„Z vašeho stolu, pane.“</p> <p>„Dej mi ho!“ Bussard mu ho vyrval z ruky.</p> <p>„Nejsme pod útokem, pane,“ pokračoval Muchluck. „Jeden muž není útok. Je to ten rytíř, se kterým jsme se setkali na baronově panství.“</p> <p>„Rytíř? Královský rytíř! Můj bože, jeden z králových můžu?“ Bussard začal zápasit s dalekohledem ve snaze přesvědčit se na vlastní oči, co se venku vlastně děje.</p> <p>„Nechávají se najímat na soukromé akce, pane,“ vysvětloval Thursby. „My si myslíme, že by to mohl být tento případ. Nenapadá nás jediný důvod, proč by král posílal rytíře do Bornewaldu. Všechno jste držel hezky pod pokličkou.“ Zaujal Muchluckovo místo u okna. „Vida. Poručík už ho skoro má.“</p> <p>„Ano,“ řekl Bussard. „Vlastně chci říct ne. Teda ano, neexistuje žádný důvod, proč by se na mě měl král zlobit. Vůbec žádný. Nemá nejmenší důvod posílat sem rytíře. Tak o co tady vlastně jde?“</p> <p>„Diverzní akce,“ vysvětlil Muchluck. „Ten chlápek je profík. Ani na chvíli ho nenapadlo, že by mohl sám zaútočit na hrad. Jenom se snažil odlákat vaše muže, zatímco se sem někdo jiný pokusí proplížit. Proto jsme se já a Thursby rozhodli zůstat zde.“</p> <p>„On spadl!“ zvolal Thursby. „Poručík spadl z koně!“</p> <p>„Je raněný?“</p> <p>„Ne,“ odpověděl Thursby zklamaně. „Už se zvedá.“</p> <p>„Zkontrolujeme všechny brány. A pane? Přikažte sluhům, aby zavřeli okna a zakryli je okenicemi. Nikoho sice dlouho nezadrží, ale aspoň uslyšíme, kudy se probíjejí dovnitř.“</p> <p>„Dva mladí už jsou uvnitř.“</p> <p>„Cože? Chci říct, promiňte, pane?“</p> <p>„Alison Waylessová a její přítel. Přišli sem před slabou půlhodinkou. Po vší té práci, co jsme měli s tím, abychom se jí zmocnili, si sem sama přijde a zabuší nám na bránu.“</p> <p>Muchluck už běžel k přijímacímu pokoji. Náhle se zarazil. „Pane? Vy jste pustil baronovu dceru dovnitř? Ale kdo je pak ta dívka, kterou jsme přivezli ráno?“</p> <p>„Nikdo! Jen obyčejná holka, která se náhodou potloukala po baronově domě. Vůbec na ní nezáleží.“</p> <p>„Ale záleží na ní králi, když poslal rytíře, aby ji ochraňoval.“</p> <p>„Nesmysl! To není jisté. Nejspíš je to pouhá shoda okolností.“</p> <p>„A Waylessovic holka, která vás nenávidí, se tady ukáže s nějakým cizím týpkem, a vy je oba pustíte dovnitř?“</p> <p>„Snažil jsem se chovat normálně.“</p> <p>Kdyby hrabě Bussard nepatřil k vyšší sociální vrstvě, Muchluck by jej opovržlivě zpražil pohledem. Místo toho jen položil ruce na svůj opasek s mečem a zeptal se: „Je ten mladík ozbrojený?“</p> <p>„Má dvorský meč.“</p> <p>Muchluck se otočil a vyrazil z místnosti takovou rychlostí, ze hrabě měl co dělat, aby mu stačil. „Thursby a já u ho sebereme. A zatímco to budeme dělat, hrabě Bussarde, navrhuji, abyste zadržel to děvče.“</p> <p>„Souhlasím.“ Hrabě se natáhl po klice dveří přijímacího pokoje. Pak se zarazil a nechal Thursbyho, aby mu je otevřel. Než ale mohl stisknout kliku, Muchluck mu položil ruku na rameno a jemně ho odstrčil stranou, pak přidřepl a přitkl oko ke klíčové dírce. Nic neviděl, a tak mlčky pokynul svému mladšímu kolegovi, aby dveře otevřel. Pak, s mečem taseným, vešel do místnosti jako první. Thursby ho v těsném závěsu následoval. Hrabě šel hned za nimi. Roland ani Alison uvnitř nebyli.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p> <p>V okamžiku, kdy se z lesa vynořil útočící, mečem mávající rytíř, se v domě strhl poprask. Hrabě, stráže a služebnictvo spěchali ke dveřím a oknům. Ozývaly se rozkazy, bouchání dveří a dusot kopyt, do kterého se mísily běžné zvuky vzrušení a paniky, a na Rolanda a Alison v tu ránu všichni zapomněli. Stalo se zkrátka přesně to, co Terry plánoval, i když to nikdo z nich doopravdy nečekal. „Nemyslím, že jsem kdy viděl plán, který by fungoval tak dobře,“ poznamenal k tomu Roland, zatímco se rozhlížel po prázdném přijímacím pokoji. „Když nám ho líčil, zdálo se to být tak nepravděpodobné.“</p> <p>„Ten plán také předpokládá, že najdeme Glorii,“ připomněla mu Alison. „Raději bychom se do toho měli pustit. Oni se brzy vrátí.“</p> <p>„Tak tedy nahoru.“</p> <p>Pro Rolanda zůstávalo záhadou, k čemu hrabě Bussard nebo kdokoliv jiný potřebuje dům o sto čtyřiceti sedmi pokojích, zvláště když ve spoustě z nich bylo ubytováno služebnictvo potřebné k tomu, aby uklízelo ostatní pokoje. Výsledkem bylo, že se dům absolutně nedal v rozumné době celý prohledat. Vyběhli po hlavním schodišti do druhého patra, rozhlédli se na obě strany a pak se rozhodli, že jako první propátrají východní křídlo Roland tasil meč. Alison vylovila ze svého vaku kuši Zprvu se plížili chodbou po špičkách a opatrně nahlíželi do zavřených pokojů. Museli otevírat i velké příborníky a skříně pro případ, že by se Glorie ukrývala v některé z nich. Spousta dveří byla zamčená. Poté, co prohledali asi půl tuctu nezamčených pokojů, vzdali veškerou snahu o nenápadnost a jednoduše rozrazili dveře, nahlédli dovnitř a přešli k dalším. Nakonec Roland řekl: „Tohle zabírá příliš mnoho času.“ Našel šňůru zvonku a zazvonil na sluhu. „Myslím, že existuje snazší způsob.“</p> <p>Netrvalo to ani minutu, než se služka objevila, ale Alison to připadalo jako celá věčnost. Byla to velice mladá dívka, která – soudě podle pohledů, jež neustále vrhala k oknům – se mnohem více zajímala o události venku než o svou práci uvnitř. Nepochybně za to mohlo právě její mládí, že ji poslali, aby se podívala, proč někdo zvoní, když všichni ostatní sledovali akci. „Pane?“ řekla.</p> <p>„Omlouvám se, moje milá,“ řekl Roland vlídně. „Nevšimla s náhodou, že má hrabě ještě jiné hosty než nás? Například mladou ženu střední postavy, světlé vlasy, dobře oblečenou, svázanou, s roubíkem v ústech a v pytli?“</p> <p>„Ne!“ prohlásilo děvče okamžitě. Oči se jí rozšířily strachem. „Já jsem ji vůbec neviděla. Nikdo si ničeho nevšiml! Všichni jsme měli práci někde jinde, když ji sem přinesli, takže o tom vůbec nic nevíme. Zvlášť já. Nevím, kdo je to, kde je, ani… ani… není pravý, že ne?“</p> <p>„To tedy je,“ ujistil ji Roland. Pomalu převracel mezi prsty zlaťák, který vytáhl z měšce. „A bude celý tvůj, když nás k ní dovedeš.“</p> <p>Dívčiny oči se upřely na minci, jako když červenka sleduje červa. Zlato má na některé lidi ten účinek. „Já nemůžu, já nemůžu,“ šeptala. „Muž ve středních letech z hor. Neodvažujeme se mu protivit.“</p> <p>„Ten se o tom nikdy nedozví.“ Roland neměl tušení, o čem to mluví. „Tento týden je pryč, účastní se setkání čarodějů v Angostuře.“ Vložil jí zlaťák do dlaně. Její prsty se kolem něj automaticky sevřely. „Tu máš. Jen mi řekni, jak se k ní dostaneme, a pak můžeš jít.“</p> <p>„Zaveď nás k ní,“ řekla Alison. „Nemarni čas.“</p> <p>Rozkaz vydaný ženou v drahých šatech dívku svým způsobem uklidnil. Byli skoro na konci chodby v druhém poschodí. Služebná je vedla opačným směrem, než kde zahájili svoje pátrání, do západního křídla hradu, a tam otevřela jedny dveře vedoucí do boční chodby. Na jejím konci bylo schodiště. „Je tam nahoře,“ řekla.</p> <p>„Hmm, to je služební schodiště, že?“ zeptal se Roland s pohledem upřeným do špatně osvětlené šachty. „Vážně bych byl raději, kdybys nám mohla ukázat –“</p> <p>„Tak hni sebou,“ přerušila ho Alison a jemně do něj zezadu strčila. „Já zůstanu tady a budu hlídat dveře.“ Potěžkala kuši.</p> <p>„Už mne nebudete potřebovat, paní,“ řekla dívka. „Vyjděte po těch schodech nahoru a najdete ji v místnosti na konci chodby vlevo. Já… musím jít.“ Protáhla se kolem Alison a odběhla pryč, minci stále pevně sevřenou v hrsti.</p> <p>Alison se za ní dívala, dokud nezahnula za roh. Pak obrátila pozornost k velkému schodišti uprostřed hradu, po kterém se míhaly stíny. Stáhla se zpátky do chodby a zavřela za sebou dveře. „Někdo sem jde,“ zašeptala. „Rychle, běž.“ Roland se rozběhl vzhůru po služebním schodišti. Alison přitkla ucho k zavřeným dveřím a naslouchala zvuku kroků za nimi, doufajíc, že je minou.</p> <p>Ale silné dveře a měkký koberec na podlaze jí nedovolily něco zaslechnout – luxus a kvalita někdy bývají na obtíž. Podívala se po klíčové dírce, ale dveře neměly zámek. Několik příštích minut se nic nedělo. Glorie si uvědomovala, že hrad má spoustu místností, které je třeba prohledat. Mohlo to nějaký čas trvat, než se dostanou k téhle. Pokušení vykouknout nakonec zvítězilo nad opatrností. Glorie odložila kuši, přitkla oko ke škvíře ve dveřích a opatrně stiskla kliku. Zrovna se chystala dveře malinko pootevřít, když zjistila, že se jí klika pod rukou sama pohybuje. Rychle uskočila a popadla kuši. Tak tak se jí podařilo zaujmout pozici, když dovnitř vešel hrabě Bussard.</p> <p>„Tak to by stačilo, mladá dámo,“ řekl, když uviděl kuši. „Dejte mi to.“ A natáhl ruku.</p> <p>Tohle byla pro Alison jasná narážka, aby utrousila nějakou sarkastickou poznámku a pak ho střelila mezi oči. Ona tomu ale odolala. Pouze zvedla kuši a namířila. Neměla to na svědomí její jemná, duchovně založená, pacifistická povaha ani necítila morální dilema, které jí zabraňovalo řešit problémy za použití násilí. Vlastnictví zbraně určené k jedinému výstřelu vás ale obvykle donutí, abyste si ji šetřili jako poslední možnost. Jakmile tak říkajíc vystřílíte svou munici, nezbude vám moc možností k další akci, snad jedině pokusit se z toho nějak vymluvit. Nicméně vztek, který se jí zmocnil pokaždé, když pomyslela na Bussarda, v ní vřel. Muselo se to zračit v její tváři, protože Bussard zvedl ruce nad hlavu a o krok ucouvl.</p> <p>„O co se to k čertu snažíš, hrabě Bussarde? Chtěl jsi mě unést? Ty egocentrický imbecile! Vážně si myslíš, že by ti můj táta připsal svou půdu jako výkupné? Protože to je naprostá pitomost. Smlouvy podepsané pod nátlakem nejsou platné.“</p> <p>Bussard spustil ruce. „Děkuji za naprosto zbytečný právní rozbor, Alison. Nezapomínej, prosím, že tady jsem právo a spravedlnost já. Smlouvaje platná, pokud ji platnou uznám. Ale s tebou jsem měl poněkud méně přímočaré úmysly.“</p> <p>Dívčin prst se napjal na spoušti kuše. „Zato já mám pro tebe něco zatraceně přímočarého.“ Alison na okamžik zapomněla na Rolanda a Glorii. Myslela jen na rodiny, které Bussard zničil, a na svého vlastního otce, jehož přivedl na mizinu. Ruce se jí třásly, což z kuše, kterou v nich držela, nedělalo o nic menší hrozbu. Bussard pozpátku uskočil a zabouchl jí dveře před nosem.</p> <p>Několik dlouhých minut strávil mlčky a nahnutě, protože zírání na špičku střely ve žlábku kuše v sobě má něco, co vám zaručeně rozbuší srdce, a nikoliv vzrušením. Když se otočil, zjistil, že za ním stojí Muchluck s Thursbym. „Je tam,“ řekl a kývl hlavou ke dveřím.</p> <p>„Viděli jsme,“ přikývl Muchluck.</p> <p>„Jděte pro ni.“</p> <p>„Jistě,“ řekl Thursby.</p> <p>„Samozřejmě,“ dodal Muchluck. Ani jeden z nich se nehnul.</p> <p>„Ale no tak,“ řekl Bussard. „Je to jen obyčejná holka.“</p> <p>„S kuší.“</p> <p>„Má jen jediný výstřel. Vy jste dva.“</p> <p>„Což je naprosto přesvědčivý argument,“ odtušil Muchluck.</p> <p>„Vaše vůdcovství pro mne vždycky bylo vzácnou inspirací, pane,“ řekl Thursby. „Pokud by vám nevadilo ji odzbrojit, jen protentokrát, jsem si jist, že bych se mnohému přiučil.“</p> <p>„Zatraceně! Dal jsem vám přímý rozkaz!“</p> <p>„Ehm, hrabě Bussarde,“ začal vysvětlovat Muchluj „Víte, jak to chodí v románech, když uprostřed nějaké bitvy přikáže velící důstojník jednomu ze svých můžu aby udělal něco totálně stupidního? A ten chlápek to – co já vím? – z oddanosti věci, z poslušnosti nebo z jiných pohnutek udělá? No, tak tohle není ten případ.“</p> <p>Obličej hraběte zrudl zlostí. Stejně rychle se zase uklidnil, když uviděl, že po hlavním schodišti přichází někdo jiný. Byl to poručík Scorn a kráčel se strnulostí muže, jehož pozadí nedávno absorbovalo důsledky těžkého pádu. Už se mu podařilo odstranit ze svého oděvu většinu bahna, ale pořád byl hodně špinavý a i za chůze se snažil očistit si ruce kapesníkem. „On mě srazil z koně,“ řekl hraběti. „Ale mí muži ho dál pronásledují. Chytíme ho a přivedeme sem. Navrhuji, abychom ho dali Muži ve středních letech z hor spolu s tou dívkou. Proč jste vy dva pořád ještě tady?“ zeptal se Muchlucka a Thursbyho.</p> <p>Oba gardisté zasalutovali, zjevně jen proto, aby viděli, jak zkřivil tvář bolestí z natlučeného ramene, když jim odpovídal na pozdrav. „Tví muži věří, že ten rytíř měl komplice, kteří pronikli do domu,“ řekl hrabě.</p> <p>Scorn se na ně zamračil. „To mi připadá krajně nepravděpodobné,“ zavrčel. „Je to jen jeden muž a my ho chytíme. Teď mluvím o našich mužích, kteří jsou tam venku a plní dané rozkazy,“ řekl ostentativně Muchluckovi a Thursbymu. „Nicméně, když už jste s tím vy dva přišli, můžete se po nich podívat. Začněte v přízemí a pokračujte směrem vzhůru. Pusťte se do toho.“</p> <p>„Velmi správně, poručíku. Důkladně to tady prohledáme,“ přisvědčil Bussard. „Vlastně jsme to už dělali, když jste sem přišel.“ Poplácal se po kapse a pak ukázal na dveře. „Poručíku, myslím, že jsem někde na chodbě ztratil svou tabatěrku. Byl byste tak laskav a přinesl mi ji?“</p> <p>Scorn se na něj udiveně podíval a pak otevřel dveře. Hrabě, Muchluck a Thursby uskočili ke stěně. Vzápětí uslyšeli zadrnčení tětivy následované pádem těla.</p> <p>Bussard se otočil k oběma gardistům. „Teď jděte a přiveďte ji.“</p> <p><image xlink:href="#_11.jpg" /></p> <p>Roland našel dveře, které mu služebná označila. Byly masivní, byly pevné a byly zamčené. Potřeboval by něco těžkého, čím by je vyrazil, nebo něco dlouhého, tenkého a dostatečně tvrdého, čím by se pokusil odemknout zámek. Nejprve se ale musel ujistit, že se jedná o správné dveře. Jemně na ně zaklepal a tiše zavolal: „Princezno? Princezno Glorie?“ Nikdo neodpovídal. Zopakoval klepání a znovu zavolal, tentokrát hlasitěji. Pořád žádná odpověď. Rozhodl se, že nejlíp bude zajít pro Alison a nechat ji na stráži u dveří, zatímco bude hledat nějaký vhodný nástroj.</p> <p>Vrátil se ke schodišti na konci chodby a seběhl po něm dolů, kde našel Alison, jak se pokouší praštit hraběte Bussarda kuší do hlavy. Jeden z uniformovaných gardistů se jí v tom snažil zabránit. Bussard si kryl hlavu oběma rukama.</p> <p>Žádný z nich si Rolanda nevšiml, dokud neuslyšeli nezaměnitelný zvuk meče taseného z pochvy. „Nechte ji být.“</p> <p>Thursby neměl tasený meč a obě ruce měl plné vzpouzející se dívky. Trhl s ní tak, že se nacházela mezi ním a špičkou Rolandova meče. „Odhoď to, chlapče, nebojí zlomím ten její půvabný krček.“</p> <p>„Pochybuji. Pusť ji, nebo nechám tady hraběti okusit svou čepel.“</p> <p>„Dej mi ji,“ řekl Bussard.</p> <p>„To sotva,“ odpověděl Thursby, aniž spustil oči z Rolanda.</p> <p>Roland si všiml jeho vypočítavého pohledu a vyložil si ho zcela správně. „Na to zapomeň. Abys mohl tasit meč, musel bys ji nejdříve pustit, a já tě prošpikuji, než ho stačíš vytáhnout z pochvy. Jestli ji okamžitě nepustíš zabiju tady hraběte. Máš jenom jednoho rukojmí a jste tady dva.“</p> <p>„Počítat ještě umím,“ zabručel Thursby.</p> <p>„Přísahal bych, že tuhle konverzaci jsem už někde slyšel,“ vložil se do toho Bussard. „Je to jen amatér s mečem dobrým leda tak pro parádu, Thursby. Dej mi to děvče a zabij toho idiota.“ Jeho sebevědomý tón poněkud zrazovala skutečnost, že během řeči pomalu couval za Thursbyho. „Au!“ vyjekl, když ho Alison kopla do kotníku.</p> <p>„Víte, pane, to je vlastně pravda,“ řekl Thursby. Náhle se otočil a mrštil Alison Bussardovi do náručí. Pak se postavil před Rolandem, ruce založené na prsou daleko od jílce meče a řekl: „V pořádku. Pojď a zabij mě.“</p> <p>Roland zaváhal. To byl omyl, ale zcela pochopitelný. Muž před ním byl neozbrojený a hrabě zápasil se vzpouzející se Alison. Měl se prostě vrhnout vpřed, ale tušil, že je v tom nějaký háček. A měl pravdu. Právě když dospěl k rozhodnutí, ucítil na zádech špičku meče.</p> <p>„V pořádku, chlapče,“ uslyšel za sebou hlas. „Odhoď to.“ Byl to Muchluck, který vyběhl po hlavním schodišti do třetího poschodí a pak se vrátil po služebním, aby se dostal Rolandovi do zad.</p> <p>Roland zaskřípal zuby, ale upustil meč a zvedl ruce nad hlavu. Thursby tasil vlastní meč a šel sebrat ze země ten Rolandův. Alison sebou na chvíli přestala zmítat. Bussard ji popadl za vlasy a obrátil ji obličejem k sobě.</p> <p>„Tak to by bylo,“ řekl jí. „Původně jsem měl v úmyslu nechat si tě tady na svém hradě, ale teď si říkám, že to nestojí za ty potíže. Baronův rod dnes vymře po přeslici.“ Když se ho znovu pokusila kopnout, zkroutil jí ruku za zády a stlačil jí hlavu dolů.</p> <p>„Pusť ji, hrabě Bussarde,“ řekl Roland. „Ona s tím nemá nic společného. Tvůj zlotřilý plán na unesení princezny stejně neměl šanci uspět. Král se –“</p> <p>„Drž zobák,“ řekl mu hrabě. Pustil Alisoninu hlavu. Jednou rukou ji stále pevně držel za loket a druhou vytáhl Rolandovi z kapsy vizitku a zamával mu jí před obličejem. „Roland Westfield? Z Westfieldových pekáren? A ty se odvažuješ nazývat mě zlotřilcem? Prodáváš krájený chléb! To svinstvo jedí i malé děti!“</p> <p>„To není příliš férové srovnání –“</p> <p>„Odveďte je na střechu a tam je připoutejte řetězy,“ přikázal Bussard gardistům. „Víte, co máte dělat. Necháme je tam pro Muže ve středních letech z hor. Ráno bude po problému.“ Protáhl se kolem nich a zamířil k bočnímu schodišti. Zjevně nesdílel Rolandův odpor k používání vchodů pro služebnictvo a nebo mu prostě jen nepřipadalo vhodné vést vězně středem domu.</p> <p>Roland zaťal pěsti. Muchluck si toho všiml a dloubl ho mečem do zad. „Jestli se někdo z vás o něco pokusí, zabijeme toho druhého.“ Podíval se na Thursbyho, který držel Rolandův meč s jílcem vykládaným drahokamy, pak sklouzl pohledem po pochvě na Rolandově opasku. Kování měla ze stříbra a i ji zdobilo několik drahokamů. Muchluck mu ji odepnul, aniž přitom spustil očí a špičku svého meče z Rolanda. „A teď sebou hněte.“</p> <p>Roland váhavě následoval hraběte do třetího patra a za ním kráčel Muchluck, za nímž šla Alison a za ní zase Thursby, který teď nesl dva meče, kuši a Alisonin vak. Zahnuli za několik rohů, až hrabě konečně zastavil před úzkými dveřmi. Na rozdíl od ostatních dveří na hradě, které měly křišťálové kliky, bohatě zdobené rámy a nátěr v ladících barvách, tyto byly bílé bez jakýchkoliv okras s jednoduchou zástrčkou z kované oceli. Hrabě položil ruku na kliku. Hodil Muchluckovi klíč. „Vyzvedni to druhé děvče a přiveď je sem nahoru. Já půjdu ven a počkám na něho. Až uvidíme, že se blíží, necháme je tam a stáhneme se do bezpečí.“</p> <p>Strážní přikývli a odvedli Rolanda s Alison na konec chodby. Muchluck jim nařídil, aby se postavili s rukama přitknutýma na zeď, a pak je hlídal, zatímco Thursby odemykal dveře. Oba gardisté se všemi těmi klíči, meči a zavazadly dost zápasili – Thursby nejevil žádnou chuť pustit z ruky drahocenný meč, aby se mohl věnovat klíčům – ale nakonec se mu podařilo zaujmout takovou pozici, aby mohl popadnout Glorii, kdyby se pokusila utéct. Roland si všiml, že to jsou ty dveře, na které klepal. Takže mu služebná nelhala. Takovou moc má zlato. „Nehýbej se,“ varoval ho Muchluck znovu. Ale i kdyby měl Roland nějaký plán, nestihl by jej realizovat. Protože Thursby konečně odemkl dveře.</p> <p>Klika se mu vysmekla z prstů jako svíjející se had. Dveře se rozletěly a vystřelila z nich pěst, která zasáhla Thursbyho přímo doprostřed obličeje. Thursby pozpátku zavrávoral a svalil se se zaduněním na zem. Z místnost vyrazil Terry skokem hodným horského jelena. Kop Thursbyho do hlavy a ještě se stačil otočit dost rychle na to, aby odrazil Muchluckovu ránu. A to byl tak jediný odpor, k němuž měl gardista příležitost. Rolan se na něho vrhl zezadu a oba šli k zemi. Terry odkop Muchluckův meč a pak přiložil hrot svého ke gardistovu hrdlu. Roland vstal, vzal si svůj vlastní meč a pochvu a zatímco si ji připínal, Alison přikročila k Thursbym a sebrala jeho meč. Thursby se posadil, hlavu sevřeno v dlaních.</p> <p>Následovala delší pauza, kdy se všichni snažili popadnout dech.</p> <p>„Jste oba v pořádku?“ zeptal se Terry. „Našli jste Glorii?“</p> <p>„Ne, sire Terry,“ odpověděla Alison. „Jak jste se sem dostal? Co se stalo s ostatními strážemi?“</p> <p>„Zavedl jsem je do lesa, tam jsem se jim ztratil a vrátil jsem se. Brzy dorazí taky. Kde je princezna?“</p> <p>„Mysleli jsme si, že je s vámi.“</p> <p>Terry zavrtěl hlavou. „Ne. Zahlédl jsem ji na balkoně, když jsem projížděl kolem, ale když jsem se pak vrátil, už tam nebyla. Mávala vlajkou, aby na sebe upoutala mou pozornost. A nechala mi tam provaz, abych mohl vylézt nahoru. To mi hodně pomohlo.“</p> <p>Roland ukázal na otevřené dveře. „Hrabě měl za to, že je tady. A jedna ze služek nám řekla totéž.“</p> <p>„No, tak tady není.“ Terry se podíval na Muchlucka, který ležel jak dlouhý, tak široký na podlaze. Posunul o kousek hrot svého meče, aby mohl Muchluck pohnout hlavou.</p> <p>„Nám hrabě taky řekl, že je tady.“</p> <p>„Možná se rozhodla pro útěk na vlastní pěst,“ poznamenala Alison. „Spustila se po provaze a utekla, zatímco strážní pronásledovali vás.“</p> <p>„Ne,“ řekl Terry. „Na tom balkoně došlo k zápasu. Viděl jsem dost bojišť, abych to poznal na první pohled.“ Ukázal skrz otevřené dveře. „Použila stůl, aby vyrazila dveře na balkon, ale venku s někým zápasila.“ Znovu se podíval na Muchlucka. „Kde je hrabě?“</p> <p>Muchluck neodpověděl, dokud do něj znovu nedloubl mečem. „Na střeše. Čeká, že ji tam přivedeme.“</p> <p>„Tak jdeme.“</p> <p>Vrátili se na chodbu, ale tentokrát vedli tři zachránci dva gardisty. Když došli ke dveřím, ve kterých zmizel hrabě Bussard, zjistili, že jsou otevřené a za nimi se nachází další schodiště, vedoucí podle všeho na střechu.</p> <p>Bylo široké jen pro jednu osobu; druhá by se možná mohla protáhnout kolem, pokud by se obě natočily bokem. Terry se podíval nahoru. Bylo to strmé schodišť zakončené nahoře dalšími dveřmi. Dveře byly pootevřené – škvírou prosvítalo světlo. Otočil se k Muchluckovi „Ty dveře jsou železné?“</p> <p>„Hrabě je nechal opancéřovat, když se začal stýkat s Mužem ve středních letech z hor.“</p> <p>„Co je tam nahoře?“</p> <p>Muchluck a Thursby si vyměnili pohledy. „Vlastně ani nevím,“ řekl Muchluck. „Něco velice zlého. Muž ve středních letech z hor nemá rád cizince. Pokud už s sebou vzal hrabě někoho nahoru, byl to vždycky jen poručík.“</p> <p>„Dobře.“ Terry se znovu podíval nahoru. „Nu, teď budete mít příležitost ukojit svou zvědavost, protože vy dva půjdete první. A rovnou zapomeňte na to, že byste třeba nahoře mohli rychle proběhnout dveřmi a zabouchnout nám je před nosem. Nejsme hlupáci.“</p> <p>„Vyběhnout na střechu,“ odpověděl Muchluck zachmuřeně, „natožpak zavřít za sebou ty dveře je to poslední, co by mi přišlo na mysl.“</p> <p>Po schodišti vyšli v řadě za sebou. Muchluck se zlehka opřel o dveře a pokusil se vyhlédnout štěrbinou ven. Přiložil k nim ucho a zaposlouchal se. Nakonec zlehka zaklepal na železo. „Hrabě Bussarde?“ zavolal tiše.</p> <p>Z druhé strany dveří se ozvalo pleskání obřích křídel.</p> <p>„Utíkejte,“ křikl Muchluck. Chopil se kliky a dveře zabouchl. Zvenčí uslyšeli děsivé škrábání drápů po železe. Klika se otočila Muchluckovi v rukou. Sevřel ji pevněji, zaklonil se a celou svou váhou se snažil udržet dveře zavřené.</p> <p>„Glorie!“ vykřikl Terry. Vyběhl po schodišti, srazil Thursbyho z cesty a přelezl přes něj. Když se dostal ke dveřím, odstrčil Muchlucka, popadl kliku a otevřel je.</p> <p>A praštil sebou na zem, jak mu Thursby podtrhl nohy Muchluck se okamžitě chopil kliky a dveře zase zabouchl. „Zbláznil ses? Neotevírej ty dveře!“</p> <p>„Tam venku je Glorie!“</p> <p>„A my jsme tady a tady zůstaneme!“</p> <p>Roland přišel Terrymu na pomoc a snažil se od něj Thursbyho odtrhnout. Thursby ho ale držel pevně a pokusil se skopnout Rolanda ze schodů. Ztratil však rovnováhu, narazil do něj a oba se skutáleli dolů. Přitom s sebou strhli i Terryho. Alison stačila jen tak tak uskočit.</p> <p>Terry se z hromady propletených těl vyhrabal první a rychle se rozběhl zpátky nahoru. Hluk venku mezitím ustal. Muchluck seděl na horním schodu. Odsunul se stranou, aby Terry mohl projít. Terry to udělal.</p> <p>Zjistil, že se ocitl na ploché střeše mansardového přístavku. Přede dveřmi se nacházela dřevěná plošina, vyztužená trámy, jako by měla odolat velké tíze. Do některých trámů byly zavrtány šrouby s oky a z některých ok vely řetězy s okovy na konci. Na sloupku z litiny byla upevněná lampa a signální zrcadlo.</p> <p>Okovy byly prázdné. Plošina byla prázdná. Střecha byla prázdná. Hrabě Bussard byl pryč. Vlastně ne úplně pryč. Zůstala tam jeho hlava, ale ani ta nebyla v příliš dobrém stavu. Po Glorii nebylo nikde ani památky.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p> <p>Po šest let popisovala každá úředně schválená učebnice ve Dvaceti královstvích kauzu sir David Pěti draků versus království Lacunae, nebo Pětidrakový Davey, jak ho nazývali, případně jen DD. Stalo se, že v království Lacunae vypukla občanská válka, ve které proti sobě stáli král Hansen zvaný Arogantní a jeho bratranec Allen zvaný Al Držkoun. Jelikož byl králův hrad v obležení Držkounových ozbrojených sil, král Hansen poslal svou rodinu s vojenským doprovodem do skrytého útočiště pevnůstky, kterou nechal pro tento účel tajně zbudovat v horách. Nacházela se v úzké rokli, ukryté v boku strmého útesu, kde řadu let tichá a prázdná čekala, až ji budou potřebovat. Naneštěstí se během těch let do inkriminované oblasti nastěhovali draci.</p> <p>Podle pověsti unikl jen jediný voják, aby o tom mohl přinést zprávu. Zle zřízený a krvácející z mnoha ran se dopotácel do nedaleké vesnice a tam vyprávěl, jak byla celá jejich výprava pozřena kolonií draků, až na princeznu Ginu, které samotné se podařilo uniknout do bezpečí pevnůstky. Údajně to celé vyprávěl ve verších a po závěrečném kupletu vydechl naposled. Nezapomínejte, že to bylo pohádkové království. Takové věci se tam stávaly.</p> <p>Než se příběh dostal do královského paláce, byl u moci král Allen, Hansen a většina jeho dvora byli pobiti a nezůstal nikdo, kdo by věděl, kde se ta pevnůstka vlastně nachází, ba jestli vůbec skutečně existuje. Nikdo se ani nijak zvlášť nehrnul ji hledat. Bylo po válce. Tolik se toho muselo obnovit, přeorganizovat, zasít a znovu vyrobit. Nový král nestál o následnici svého předchůdce, která by jeho situaci jenom zkomplikovala. Kromě toho mu bylo jasné, že je to děvče stejně už nejspíš po smrti.</p> <p>Nebo si to alespoň všichni mysleli. Až do toho dne, kdy byl do paláce povolán sir David. Nový král seděl za stolem, na němž se vršily haldy papírů. Lidé ho nyní nazývali král Al Uzurpátor, takže si musel nechat natisknout nové dopisní papíry a vizitky. „Davey,“ řekl. „Najdeš mi princeznu Ginu.“</p> <p>„Ha, ha, ha.“</p> <p>„Bez legrace, já to myslím vážně. Vždycky se najde nějaký potížista, který se jen třese na to vyvolat další revoluci. Nemůžeme si dovolit nechat jim legitimního potomka. S ní by snadno získali širokou podporu.“</p> <p>„Ona je mrtvá, Ale.“ Sir David a král bojovali bok po boku v mnoha bitvách, takže si tykali. „Je to už rok. I kdyby se jí nějakým zázrakem podařilo dostat se do bezpečí, dávno už musela zemřít hlady.“</p> <p>„Proto musíš donést její kosti. Už teď se mezi lidmi povídá, že přežila, a v příštích pěti letech se to tu bude hemžit lžiprinceznami, které o sobě budou prohlašovat, že jsou právoplatné dědičky trůnu. Musíme nade vši pochybnost prokázat, že je mrtvá.“</p> <p>Sir David se zamračil. „A na to stačí její kosti?“</p> <p>„Určitě měla nějaké šperky, prsteny a podobné věci, které se dají identifikovat. Měla královskou tiaru.“</p> <p>„Cože to?“</p> <p>„Čelenku z masivního zlata. Patřila k sesterstvu.“</p> <p>Sir David stále váhal. „Když já nevím, Ale. Podle pověsti ji hlídá smečka draků.“</p> <p>„Jistě, ale to bude nejspíš pouhá nadsázka. Víš, jací draci jsou. Mají příliš nesnášenlivou povahu, než aby spolu dokázali žít ve větších komunitách. Nejspíš tam bude jen jeden drak.“</p> <p>„No tak to ti pěkně děkuju.“</p> <p>„Tak já ti něco povím, Davey,“ řekl král Al. „Když mi přineseš Gininu mrtvolu, můžeš si nechat tu tiaru.“</p> <p>Siru Davidovi trvalo dva měsíce, než zjistil, kde se pevnůstka nachází – nakonec ji vystopoval podle stavebních záznamů. Ze své vyvýšené pozice na útesu ho princezna Gina spatřila dřív, než on zahlédl ji. Už čtrnáct měsíců žila jen o dešťové vodě a krkavcích, které chytala do ok vyrobených z nití ze svého šitíčka. Okamžitě začala jednat. Z kabelky vytáhla poslední zbytky mýdla a kosmetiky, které si celou tu dobu šetřila, a než slunce proniklo do strže a zalilo ji svými zlatými paprsky, měla vlasy čisté a vyčesané a rty a oči dokonale nalíčené, takže na tu vzdálenost vypadala stejně půvabně jako všechny princezny ve Dvaceti královstvích. Až na to že byla na pokraji smrti hlady, ale to bylo v pořádku. Štíhlá postava byla toho roku v módě. Sir David se do ní zamiloval na první pohled. Bez legrace, vážně se to stalo Nebuďte takoví cynici.</p> <p>Takže už musel jen zabít pět draků, kteří pevnůstku střežili, a Gina nezahálela ani v tomto ohledu. Více než rok studovala jejich zvyky a odhalila všechny jejich úkryty, a pomocí zrcátka ze své pudřenky tyto informace odvysílala siru Davidovi. I tak to byl čin vyžadující značnou odvahu, sílu a zručnost, pobít pět draků – zabít byť jen jediného draka jakéhokoliv druhu je čin hodný slávy – a sir David si zasloužil veškeré pocty, jichž se mu později dostalo, ale stejně to svým způsobem byla týmová práce. A pak ti dva vyrazili na cestu domů, kde je s jásotem a ovacemi přivítala celá země.</p> <p>Tedy až na krále.</p> <p>„Pro boha, Davey,“ řekl a chytil se rukama za hlavu. „Nechtěl jsem, abys ji sem přivezl živou!“</p> <p>„S tím se nedalo nic dělat, Ale.“</p> <p>„Zrovna se mi dařilo začít sjednocovat zemi. Ona je tu třetí den a už se mi dvůr začíná dělit na prodržkounovskou a arogantistickou frakci. Copak jsi ji nemohl shodit z útesu, nebo něco takového?“</p> <p>„To by nebylo rytířské, Ale.“</p> <p>Král luskl prsty. „Mám to, Davey. Oženíš se s ní.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Jo, to je ono. Ty jsi držkounovec a ona arogantistka. Jasně. Obě frakce spojí láska, všichni budou šťastní, médiím se to bude líbit.“ Král Al vstal. „Sire Davide, za tvou odvahu, galantnost a tak dále, bla, bla, bla, tě odměňuji rukou princezny Giny. To bude bomba.“</p> <p>„No, já nevím, Ale.“</p> <p>„V čem je problém? Říkal jsi přece, že ji miluješ?“</p> <p>„To jo. Jenomže víš, když jsem ji viděl poprvé, byl jsem jenom obyčejný rytíř. Teď jsem známý hrdina a holky se řadí do fronty, aby se mnou mohly strávit noc. To není nejlepší doba na to se oženit.“</p> <p>Jenomže když se král rozhodne odměňovat, rytíř nemůže odmítnout. Král Al si zavolal princeznu Ginu na tajnou schůzku, kde jí velkoryse nabídl, že ji nepopraví, a dokonce ji prohlásí za svou dědičku za předpokladu, že nebude zpochybňovat jeho právo na trůn. Už v tom směru připravil smlouvu. Princezna Gina si ji pozorně přečetla, vzala pero, které jí podal, a vrazila mu ho do oka. Koneckonců jí vyvraždil rodinu a čtrnáct měsíců na vodě a syrovém krkavčím mase dokáže děvče pořádně nakrknout. Pak se provdala za sira Davida, sjednotili zemi a oba žili šťastně až do smrti.</p> <p>Samozřejmě, dnes si ve Dvaceti královstvích všichni <emphasis>myslí</emphasis>, že tenkrát v horách zahynula hlady. To proto, že její příběh znají pouze ze slavné opery <emphasis>Princezna Gina –</emphasis> hudba Antonio Rosinetti, libreto Jake McGurk – kde umírá v jeho náručí poté, co zazpívá strhující árii <emphasis>‚Perché siete cosi ritardati?‘</emphasis> (Proč ti to trvalo tak dlouho?). Ale to je jen opera. Opera má končit tragicky. Ve skutečnosti žili šťastně až do smrti A založili precedens. Když rytíř zabije draka, musí se oženit s nejbližší princeznou, která je k mání. Proti tomu není odvolání.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p> <p>„Gryf,“ zopakovala Alison.</p> <p>„Gryf,“ řekl Muchluck znovu. „Jsou obrovští.“ Rozpřáhl ruce v gestu, které mělo naznačit něco hodně velkého. „Dost velcí, aby odnesli koně. Jsou zlí. A žerou holky. Je to součást dohody, kterou uzavřel hrabě Bussard s Mužem ve středních letech z hor. Dokonce i čarodějové si musí některé věci kupovat a investovat. Hrabě byl jeho agent pro styk s veřejností. On tutlal Bussardow záležitosti a Bussard zase legalizoval ty jeho. Nebo s alespoň staral o to, aby se zákon díval jinam.“</p> <p>„Viděl jsi ho?“</p> <p>„Čaroděje? Ne. Raději se drží tak říkajíc v povzdálí Kdykoliv potřebuje jednat s lidmi, využívá prostředníky jako byl hrabě Bussard. Stařec z hor to dělal taky tak.“</p> <p>„Až na dívky, které unesl. Ty ho přece vidět musely.“</p> <p>„Možná. U čarodějů není nic jisté.“</p> <p>Všichni společně opustili střechu a vrátili se dolů do Bussardovy knihovny. Byla vkusně navržená, se spoustou vysokých oken, která zajišťovala dostatek přirozeného světla, klubovkami a prosklenými skříněmi na knihy. Roland se jal prohledávat police, zatímco Muchluck a Alison stáli u okna a dívali se na čarodějovo sídlo. Jeho horské útočiště bylo sice zahaleno mraky, ale Alison je viděla už mnohokrát. Mráz jí běhal po zádech už jen při pomyšlení, že byla Glorie odvlečena na tak zlověstné místo.</p> <p>Otřásla se a podívala se dolů. Bussardovy stráže ujížděly pryč. Vlastně odcházeli všichni. Z brány se valil proud sloužících, kteří spěchali po štěrkové cestičce nebo rovnou přes louky, na zádech svůj nejnutnější majetek sbalený v tom, co zrovna bylo po ruce. „Vracejí se do města.“</p> <p>„Ani my bychom tu neměli zůstávat. Není tady bezpečno. Kdo ví, co čaroděj chystá? Z jedné strany se na nás žene král, který si jde pro svou dceru, z druhé strany Muž ve středních letech z hor, a když sebou nehodíme, uvízneme tady jako v kleštích.“</p> <p>Alison už oběma gardistům vysvětlila, že unesli princeznu Glorii, dceru medullského krále. Chvíli trvalo, než jí uvěřili, ale všechno nepřátelství pak rázem skončilo.</p> <p>Muchluck a Thursby se teď mohli přetrhnout, aby spolupracvali. Také toužili co nejrychleji vypadnout z hradu. I když Muchluck naznačoval, že by rád dostal příležitost vyřídit si to se sirem Terrym, byl ochoten odložit to na později –</p> <p>Při zvuku tříštěného skla sebou oba trhli. Mezi skříněmi se vynořil Roland s několika tlustými svazky pod každou paží. „Našel jsem jen pár knih. Všechny byly v jediné skříni a ta byla zamčená.“ Zatímco otevíral nejtlustší z nich, Alison přistoupila k němu. Přestože byly všechny knihy pravidelně oprašovány, tahle pořád vypadala hodně stará. Kůže na hřbetě se na okrajích loupala a na deskách ji pokrývala pavučina jemných prasklin. „Nejstarší zmínka pochází od Aristea, v jeho epické básni <emphasis>Arimaspia.</emphasis> Říká, že jejich domovina leží někde za Issedones a nepřetržitě válčí s Arimaspijci o zlato, které vytěžili a shromáždili ve svých horských pevnostech. Dej mi tamtu knihu, prosím.“</p> <p>Alison mu podala další svazek z hromady, nazvaný <emphasis>Indika.</emphasis> Na pohled vypadal nověji, ale papír uvnitř byl zažloutlý a lámavý. Podle všeho měl novou vazbu. Roland jej otevřel na označené straně. „Ketesias Cnidian je umťuje do Skýtie. Popisuje je jako mimořádně zlé obří čtyřnohé ptáky se lvími drápy a orlí hlavou. S výjimkou krvavě rudé náprsenky jsou celí černí.“</p> <p>„Takže jestli se tady ten člověk neplete,“ řekla Alison a kývla hlavou směrem k Muchluckovi, „nejsou teď ani ve Skýtii ani v Iedones, ale tady v Medulle.“</p> <p>„Čaroděj ho sem mohl přivolat. Nebo si někde sehnal jeho vejce a vychoval si ho sám.“</p> <p>Do knihovny vešel Thursby a vlekl dvě velké brašny z vepřovice. Jednu podal Muchluckovi. „Se stříbrnou plátovou zbrojí zdrhly služky, než jsem se k němu stačil dostat. Komorník mu sebral prsteny a zlaté knoflíky z košile. Stříbrné lžičky přirozeně zmizely nejdříve, podařilo se mi získat pár stříbrných svícnů a stříbrnou konvičku na smetanu. Ostatní chlapi už vyprázdnili příruční pokladnu.“</p> <p>„Jestli máte v úmyslu tohle místo vydrancovat,“ řekl Roland, „zdejší umělecká díla mají mnohem větší cenu než stříbro.“ Ukázal na protější stěnu, na které visel obraz mladé ženy v šeru mezi kamennými stěnami. „To je <emphasis>Madona ve sklípku</emphasis> od Ambrosie Pesce. Na každé aukci byste za ni dostali fůru peněz.“</p> <p>„Příliš neskladné,“ odpověděl Muchluck. Zamyšleně si zamnul bradu. „Vrať se do ložnice a vem jeho hedvábné punčochy,“ řekl Thursbymu. „Snadno se přenášejí, snadno se prodávají a nějakou tu penny nám hodí. Hedvábné košile vezmi taky, jestli nějaké najdeš. Pak odsud můžeme vypadnout.“</p> <p>„Dobře,“ řekl Thursby. Podíval se na knihy na stole. „Říkal jsi jim o tom gryfovi?“</p> <p>„Jo.“</p> <p>„A řekl jsi jim, co žerou?“</p> <p>„Dívky,“ odpověděla za něj Alison.</p> <p>„Panny,“ upřesnil Thursby.</p> <p>Alison se zatvářila znechuceně. „Zase to klišé s pannami? Co je na panenství tak světoborného? Draci, jednorožci, černokněžníci, kněží – copak jsou všichni posedlí panenstvím? Proč nikdy nikoho nenapadlo shánět pro své zlotřilé účely ne zrovna nevinné, o to však zkušenější děvče?“</p> <p>Muchluck se na mladou ženu zamyšleně podíval. „Panenství musí být cenné, jinak by se tolik holek nezdráhalo nechat se o ně připravit.“</p> <p>„To by stačilo,“ pokusil se zakročit Roland. „Byl bych vám vděčen, kdybyste si pro svou konverzaci vybrali nějaké méně citlivé téma.“</p> <p>„I chlapci přece mohou být panici,“ vedla dál Alison svou. „Tak jak to přijde, že se zlí čarodějové nikdy nesnaží unést je?“</p> <p>„Děvčata se nejspíš chytají snáze než kluci,“ vysvětlil jí Muchluck. „Nevidí ho. Když muž přijde do let, začne být pro hezké holky neviditelný.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>Dveře knihovny se otevřely a zase zavřely, jak dovnitř vešel Terry. Ve tváři měl odhodlaný, nekompromisní výraz. Aniž cokoliv řekl, rozhlédl se po místnosti. Jeho zrak padl na vázu s květinami. Vzal ji, květiny odhodil na zem a vodu si vylil na obličej. Pak přešel k oknu a utřel si ruce do závěsů, zatímco pohled zachmuřeně upíral přes údolí ke strmému útesu, na němž přebýval Muž ve středních letech z hor.</p> <p>„Terry,“ vyrušil ho z úvah Roland. „Kde jsi byl?“</p> <p>„Ve stáji. Musel jsem se postarat o naše koně. Prchající gardisté s sebou vzali všechny koně hraběte.“</p> <p>„Zatraceně,“ řekl Muchluck. „Na to jsem nepomyslel. Budeme muset po svých.“</p> <p>„Nejdřív mi ukážeš, kde je zbrojnice. Budu potřebovat kopí a dlouhý meč. Docela by se mi hodila i sekera.“</p> <p>„Bojová sekera, nebo ta na sekání dříví?“</p> <p>„Jakákoliv bude vyhovovat.“</p> <p>„Co se chystáte podniknout?“ zeptala se ho Alison.</p> <p>„Musíme dojet pro vojáky,“ řekl Roland. „Na čaroděje nemůžeš zaútočit sám. Někde tady poblíž přece musí být vojenská posádka.“</p> <p>„V tomto údolí ne,“ odpověděl Muchluck. „Hrabě se o bezpečnost staral sám.“</p> <p>„Jak je daleko? Den jízdy? Dva dny?“</p> <p>„Příliš daleko,“ prohlásil Terry. „Nemáme čas.“ Ukázal z okna. „K úpatí hor je to čtyři hodiny jízdy. Půl dne počítám na výstup na vrchol. Mohl bych se tam dostat zítra před úsvitem. Zvířata v zoo se krmí jednou denně. V divočině žerou spíš méně často. Za předpokladu, že s dnes nažral hraběte Bussarda a krmí se jen jednou denně je pořád ještě naděje, že ji zachráním.“</p> <p>„Jak ji chceš zachránit? Ty bestie jsou hodně velké Terry. Bojují s draky. Viděl jsi někdy nějakého gryfa Víš vůbec, jak vypadá?“</p> <p>Terry se na Rolanda zamračil, pak přešel místnost a zamířil kolem něj k jedné ze skříní. Krátce si prohlédl knihy, jednu z nich si vybral, donesl ji ke stolu a položil ji před ně. <emphasis>Fieldinguv klíč k urč</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>vání ptactva, motýlů a oblud</emphasis>. Terry přelétl očima rejstřík a nalistoval stranu, kterou potřeboval: „Podívej se na tohle,“ řekl a podal knihu Rolandovi.</p> <p>Ostatní se shlukli kolem nich a nahlíželi jim přes ramena. „Tomu nevěřím,“ řekl Thursby. „Tady se píše, že v lesích Medully je budníček menší vcelku běžný. Já tady žiju celý život a ještě jsem budníčka menšího neviděl.“</p> <p>„Na protější straně!“ zavrčel Terry.</p> <p>„Gryf,“ četl Roland. Pak všichni ztichli, oči upřené na ilustraci.</p> <p>„Ježkovy oči,“ vydechla Alison.</p> <p>Každý schopný návrhář vám řekne, že jsou jisté kombinace, které prostě nevypadají dobře a nikdy nebudou. Obvykle se pak rozpovídá o vzorech, ale totéž platí i o materiálech a površích. Například hedvábné ponožky s tvídovým oblekem. Perly a černá kůže. Kožešina a peří. Obrázek, který byl rozšklebenou směsicí kožešiny, peří, svalů, drápů a ostrého, zahnutého zobáku, znázorňoval stvůru, jež v sobě spojovala děs a odpornost s lacinou okázalostí. Vypadalo to jako něco, co vyrobil stvořitel s destruktivní povahou a velice mizerným vkusem.</p> <p>Roland si odkašlal. „Terry,“ řekl opatrně. „V žádném případě nechci pochybovat o tvých profesionálních schopnostech, ale myslím, že tohle je tak trochu mimo tvou ligu. Měli bychom poslat pro toho druhého chlápka.“</p> <p>„Pro kterého druhého chlápka?“</p> <p>„Vždyť víš. Toho, co zabil draka v Oblongatě. Nemůžu si teď vybavit, jak se vlastně jmenoval.“</p> <p>„Huggins,“ řekla Alison. „Sir Huggins. Taky jsem o něm slyšela. Roland má pravdu, sire Terry. Potřebujeme někoho, jako je on.“</p> <p>Terry se na ni zamračil. „Huggins nezabil… není tak docela… nemyslím, že…“</p> <p>„Omlouvám se, jestli jsem zranil tvou pýchu, Terry. Jsi velice silný a odvážný. Ale vážně bychom měli zavolat někoho, kdo s tím má zkušenosti.“</p> <p>„Huggins ve skutečnosti neudělal –“</p> <p>Thursby přečetl popek k obrázku. „Gryfové se živí převážně mladými pannami.“</p> <p>„Okamžitě mě doveďte do té zatracené zbrojnice!“ zařval Terry.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p> <p>Na doupěti Muže ve středních letech z hor nebylo nic děsivého ani strašidelného. Alespoň ne navenek. Vlastně Glorii se svými lomenicemi a hrázděnými zdmi připomínal spíš nějakou luxusní horskou chatu než pevnost zlého čaroděje. Nebyla však v náladě, kdy by dokázala něco takového ocenit. Probrala se v závěji mokrého sněhu uprostřed malého nádvoříčka, otřesená a prokřehlá mrazem. Její poslední vzpomínkou bylo, že ji gryf upustil z výšky střechy. Když se podívala nahoru, pořád tam ještě byl: čtyřma nohama opatřenýma dravčími spáry se držel skály nad chatou a ona začala rychle pozpátku ustupovat, po rukou a kolenou se plazila rozbředlý sněhem, aby unikla jeho nepřátelskému pohledu, čirý instinkt ji nasměroval k teplu dveří. Vztyčila se na kolenou, sáhla po klice, otevřela si, vplazila se dovnitř, dveře za sebou zase zabouchla, zastrčila závoru a teprve pak se postavila, zády se opřela o stěnu a rozhlédla se.</p> <p>Stála na parketové podlaze, která zoufale potřebovala vyleštit. Kolem bylo volně rozhozeno několik koberců. I ty byly značně zanedbané. Ve zdech byla okna, ale úplně zamlžená vysráženou vodou, takže dovnitř nepropouštěla mnoho světla. Glorie zprvu nikoho jiného neviděla. V centru pokoje se nacházelo rozměrné polohovatelné lehátko. Vedle stál noční stolek s lampou. Když si byla jistá, že už zase dokáže jít bez opory, došla k němu a prohlédla si jej. Na stolku ležela ilustrovaná kniha s cviky na záda, hromádka lékovek a několik prázdných plechovek od nízkokalorického piva. Stěny pokrývaly řady polic, většinou zastavěné středoškolskými sportovními trofejemi.</p> <p>V místnosti byl krb, který se stal Gloriiným dalším cílem. Uvnitř praskal oheň. Natáhla k němu ruce a ohřívala si je, až se přestala chvět, pak se otočila a hřála si pozadí, dokud jí ze šatů nezačala stoupat pára. Přitom se snažila vymyslet nějaký plán. Muže ve středních letech z hor neviděla, dokud na ni nepromluvil. Překvapilo ji to, protože seděl v koutku hned u krbu. Jejímu pohledu však jakýmsi zvláštním způsobem unikal.</p> <p>Měl její šitíčko, jehož obsah si rozložil na kolenou. Vzal kousek krajky, přidržel ho tak, aby jím prosvítalo světlo z krbu, a řekl: „Moc hezké.“</p> <p>„Dělala jsem ji sama,“ odpověděla Glorie. Samotné jí to znělo hloupě, ale musela něco říct, zatímco si ho prohlížela. Odhadovala ho tak na pětačtyřicet, ale vypadal docela zachovale, i když už mu začínalo růst bříško, kterého se už nezbaví bez ohledu na to, kolik sklapovaček denně udělá. Vlasy, na spáncích šedivějící, měl komplikovaně vyčesané v marné snaze zakrýt lysinu velkou jako dlaň. Na sobě měl vlněný propínací svetr a khaki kalhoty v pase na gumu.</p> <p>Když si ho Glorie pořádně prohlédla a on nedal nijak najevo, že si uvědomuje její přítomnost, rozhodla se, že se chopí iniciativy sama. „Jsem Glorie, medullská princezna, nejstarší dcera krále –“</p> <p>„Já vím velice dobře, kdo jsi,“ přerušil ji Muž ve středních letech z hor. Opatrně rozmístil obsah jejího šitíčka po krbové římse. Teprve když s tím byl hotov, podíval se na ni. „A ty zase víš, kdo jsem já, takže si můžeme formality ušetřit.“</p> <p>„Tak dobře. Poděkuji ti, že jsi mi vrátil moje šitíčko, a pak mi můžeš vysvětlit, jak se dostanu z těchhle hor. Nemusíš mě doprovázet, zvládnu to sama. Nemusím snad ani dodávat, že jsi v pořádném průšvihu, ale pokud budeš odteď spolupracovat, bude k tomu přihlédnuto a –“</p> <p>„Nepůjdeš nikam,“ prohlásil její hostitel. „Mám s tebou plány. Bojím se, že se ti tvoje úloha v nich nebude líbit, ale na druhé straně, ta nejnepříjemnější část bude trvat jen chviličku.“</p> <p>„Promiň,“ opáčila Glorie, „ale které části věty jsem medullská princezna jsi nerozuměl? Můj otec má slušně velkou a dobře vyzbrojenou armádu, a jestli mi ublížíš, pošle ji na tebe.“</p> <p>„Mám svoje informace, princezno. Král nemá tušení, kde jsi. Jeho rytíři tě hledají v západní části Medully. Sám nechápu, co jako princezna pohledáváš v Bornewaldském údolí, ale obávám se, že tvoje stopa končí na hradě hraběte Bussarda. Jestli vůbec někdo z jeho mužů ví, co se stalo, těžko to půjde ohlásit úřadům.“ Změřil si Glorii od hlavy k patě. „Moc hezké. Pět a půl stopy vysoká, světlé vlnité vlasy, modré oči, jemná pleť, ma teřské znaménko na –“</p> <p>„To je znamínko krásy,“ přerušila ho Glorie.</p> <p>„Ale i tak je mimořádně půvabné.“</p> <p>„Děkuji, to je od tebe hezké, že to říkáš. A teď, jestli už jsme skončili s výměnou lichotek –“</p> <p>„Ale ve Dvaceti královstvích jsou princezny vždycky krásné, že? Vždycky. Zjevně v sobě mají princezny něco magického. Možná v krvi.“</p> <p>„Něco v krvi?“ zopakovala Glorie. Rozhodně se jí nelíbil způsob, jak to vyslovil. Zamračila se a pak se její tvář znovu rozzářila, když se usmála na čaroděje. „Aha, už chápu. Bojím se, že tady došlo k nedorozumění. Ty si asi myslíš, že já jsem princezna. Kdepak. Ve skutečnosti se <emphasis>jmenuji</emphasis> Princezna. Ne, rozhodně nejsem královské krve. Já vím, že je to poněkud neobvyklé jméno, ale moje matka hrozně toužila po miminku, zatímco můj otec chtěl spíš kolii, takže když jsem se narodila, pojmenovali mě –“</p> <p>„Krev,“ řekl Muž ve středních letech z hor. „Můj gryf se živí půvabnými dívkami.“ Řekl to naprosto věcně. Glorie z toho ke svému zděšení vyvodila, že má co do činění s cvokem. „Dává přednost živé kořisti,“ dodal.</p> <p>V tu chvíli už bylo Glorii naprosto jasné, že ji ten čtyřicetiletý čaroděj nenechá odejít. Její situace ji nijak zvlášť netěšila. Být zachráněna statečným a udatným rytířem v sobě má jisté romantické kouzlo, ale nechtěla z toho dělat zvyk. I toho nejgalantnějšího rytíře se časem může zmocnit dojem, že začínáte zneužívat svého postavení. Otočila se ke krbu a znovu si začala nahřívat ruce, ale tentokrát to udělala proto, aby se mohla nenápadně rozhlédnout po místnosti a omrknout si okna a východy, jestli by se některým nedalo utéct. „Samozřejmě,“ řekla, aby rozptýlila čarodějovu pozornost a také aby potlačila ten svíravý pocit kolem žaludku. „Živá kořist. Půvabná dívka a předpokládám, že by měla být panna. Po světě se sice poflakuje spousta nezkušených chlapců a ani o obyčejné ženy není zrovna nouze, jenomže o ty se čarodějové nikdy nezajímají, což ve mně budí silné podezření, že si tím vším spíš jenom ukájíte nějaké ty svoje zvrhlé choutky a o magický aspekt věci vám vůbec nejde.“</p> <p>„Já myslím, že je to prostě otázka nabídky a poptávky,“ odpověděl čaroděj. „Mladí muži jsou postradatelní. Nemají skutečnou cenu. Posíláme je do válek a masakrujeme je po tisících. A staré ženy? Ty také nikoho nezajímají. Všem se spíš jen uleví, když je konečně po nich. Ale když zmizí krásná dívka, schází všem. Zbude po ní prázdné místo v životě mnoha lidí. A právě to prázdné místo je to, co se zaplňuje magií. Nebojím možná magie prosakuje. Připouštím, že to je pro mne pořád ještě velká neznámá.“</p> <p>„Jenomže ten tvůj domácí mazlíček právě s velkou chutí poobědval hraběte Bussarda, který nebyl ani půvabný ani ženského pohlaví, takže já si myslím, že vůbec není v jídle tak vybíravý, jak se mi tu snažíš namluvit.“</p> <p>„Je to samec. Ve skutečnosti mu nejvíce chutnají koně. Samice je dole. Ještě není dospělá. Je to pouhé holátko a nedovede létat. Ale máš pravdu. S krmením jsou problémy. Snažil jsem se ji vypiplat, jak se dá, ale vypadá to, že jsem zatím nedokázal sehnat správné dívky“</p> <p>„To je mi vážně líto.“</p> <p>„Děvčata vždycky předstírají, že jsou čistá a nevinná, ale gryf to pozná okamžitě. Je to doopravdy zvláštní. Jednorožci mají tuhle schopnost také. Tak či tak, dříve to nebyl takový problém, ale dneska ti mladí nevydrží čekat.“</p> <p>„Jistě.“</p> <p>„Podle mě za to mohou rodiče. Jsou tak zaměstnaní vlastní kariérou, že si ani nenajdou čas naučit svoje děti dobrým mravům.“</p> <p>„Ano, ano, nic už není jako dřív. Na tobě je hned vidět, že jsi velice mravný člověk, takže mě ani neudivuje že se nad tím tak pohoršuješ.“</p> <p>„Hele, já tohle nedělám pořád. Jde mi jen o to mít dva gryfy. Chovný pár.“</p> <p>Glorie se nenápadně podívala k oknu. Gryfa neviděla, ale na to, jak vypadal, nezapomene nikdy. Z představy, že by někdo chtěl něco takového chovat, se jí obracel žaludek.</p> <p>Nahlas to ale neřekla. Místo toho prohlásila: „To je vážně hezké. Určitě z nich bude báječný páreček. Chápu, jak se těšíš, až ti budou ty maličké spárečky škrábat po parketách domu… příbytku – ale rozmysli si dobře, než mi odpovíš – nenapadlo tě někdy pořídit si raději štěňátko?“</p> <p>„Mně je úplně jedno, jestli budou mít mladé,“ zavrčel Muž ve středních letech z hor. Sepjal ruce, jako by si je chtěl začít spokojeně mnout, ale včas se vzpamatoval a jen si prolomil klouby na prstech. „Hlavně že si postaví hnízdo. Jde mi o to zlato.“</p> <p>„Mohl bys to zopakovat?“ Glorie o krok ucouvla.</p> <p>„O zlato! Copak to nechápeš, zlato! Oni si staví hnízdo ze zlata. Obrátí naruby třeba celé pohoří a najdou ho – neptej se mě jak – a vyrvou ho ze skály svými drápy. Pak si na útesu postaví hnízdo celé ze zlata! Libry zlata. Stovky liber zlata. Celé tuny.“</p> <p>„No to je skvělé. Vážně skvělé. Ze všech potrhlých bláznů, co jich na světě je, mě musel unést zrovna chlápek se zlatou horečkou. Jiná děvčata unesou zvrhlí psychopati zmítaní nepopsatelnými, temnými vášněmi. Ta aspoň vstoupí do dějin jako oběti nějaké neuvěřitelně bizarní vraždy, ale já? Kdepak! Ze všech nejobyčejnějších, nejnudnějších a nejzprofanovanějších mánií je touha po zlatě tou nejstupidnější.“ Glorie soptila vzteky. Byla unesena, mokrá, prokřehlá, hladová, vyděšená, a navíc se cítila hluboce uražená. „Zlato. Naprosto neužitečný žlutý kov, který se hodí nanejvýš tak na náušnice. Nedá se z něho udělat ani pořádná pánev na smažení. Přesto je svět plný lidí, kteří o něj celý život bojují, intrikují kvůli němu, hromadí ho a pak nad ním slintají. Tuny zlata, říkáš? Jsi vážně cvok.“</p> <p>„Je to pravda!“</p> <p>„To víš, že jo. Zlatá horečka. Znám týpky, jako jsi ty. Pořád se ženou za nějakou vidinou. Mládí jsi strávil pátráním po potopených pokladech, že je to tak? A taky jsi hledal zlato v horách, že? Patrně jsi měl partnera, někoho, s kým ses nakonec pohádal kvůli nějaké pitomé zlaté žíle, co za to ani nestála. Vsadím se, že máš někde ukrytou truhlu se zlaťáky. Tu a tam si je vysypeš do postele, pak se v nich válíš a spíš s nimi. Nebo je máš možná ukryté pod podlahou, zazděné za krbem.“ Glorie vztekle kopla do krbu a k jejímu úžasu se jeden kámen pootočil.</p> <p>„Nepřibližuj se k tomu!“ Muž ve středních letech z hor byl rázem na nohou. Glorie si všimla, že na nich má sandály obuté přes ponožky. Popadl ji za ruku a smýkl jí pryč od krbu. „Na tomhle dělám už více než deset let. Za gryfí vejce jsem zaplatil obrovskou sumu. Skoro mě to přivedlo na mizinu. Ani nevím, kolik mužů položilo život, když se pokoušeli získat achátová vejce a vydělat si tak ty peníze. Musel jsem je udržovat v teple, obracet a vlhčit, to všechno v naprosté tajnosti. Mláďata jsem vychoval osobně a nedovedeš si ani představit, kolik novin musíš nacpat pod gryfy. A teď můj plán přinesl ovoce a ty, moje milá, jsi důležitou součástí jeho úspěšného vyvrcholení.“</p> <p>„Jdi ode mě!“ Glorie mu vytrhla ruku a vlepila čaroději políček. Vypadalo to, že ho ani necítil. Bez jediného slova jí ho oplatil a Glorie po té ráně odletěla až ke stěně. Potom ji hodil na podlahu a zamával rukama.</p> <p>Přímo před jejíma očima se parkety odsunuly a objevily se otevřené padací dveře. Glorie si pomyslela, že by ráda věděla, jestli to je nějaké kouzlo, nebo jestli do podlahy nainstaloval dráty a převody a ovládá je skrytým vypínačem. Ovanul ji nakyslý pach, zápach moči a hnoje svědčící o tom, že dole žije nějaké velké zvíře. Glorie se nadzvedla a po kolenou a rukou opatrně dolezla k okraji otvoru. Dole viděla jen tmu.</p> <p>„Myslím, že jsou tak trochu jako komáři,“ řekl Muž ve středních letech z hor konverzačním tónem.</p> <p>Glorie vzhlédla. „Cože?“</p> <p>„K páření potřebují krev. Jako komáři.“ Glorie se stále tvářila nechápavě. „Nebo se možná mýlím,“ pokračoval vesele. Náhlé změny jeho nálady princeznu jen utvrzovaly v přesvědčení, že mu straší ve věži. „Možná jen touží po nevinné dívce. Jako těhotná žena, která má chuť na nakládané okurčičky. Ale nemyslím, že už někdo nakrmil gryfa princeznou. Draka, to ano, ale ne gryfa. Je docela možné, že nás výsledek ještě překvapí. Třeba na to téma napíšu i článek.“</p> <p>Glorie se podívala na dveře, kterými vešla dovnitř. Věděla, že vedou na nádvoří, a to střežil gryf. Tam tudy neunikne. A pak tam byly ještě jedny dveře, které vedly dovnitř. Nevěděla, kam konkrétně, ale to už musela risknout. Čaroděj jí stál v cestě. Bude muset proklouznout kolem něj. Napjala svaly, připravená vyrazit.</p> <p>Muži ve středních letech z hor to neuniklo. „Nic takového,“ řekl a skočil po ní. Než stačila cokoliv udělat, stál vedle ní a pak ji kopl do boku takovou silou, že se zkroutila bolestí do klubíčka. Potom se jí opřel nohou v sandálu o záda a vší silou ji postrčil přes okraj díry.</p> <p>Za normálních okolností by pak chvíli postál nad zejícím otvorem a s rukama vbok by shlížel dolů s výrazem ďábelského uspokojení, na tváři by mu hrál sadistický úsměv a tak podobně, jenomže místo toho začal poskakovat kolem padacích dveří a ječet: „Jauva, jauva! Okamžitě pusť mou nohu!“</p> <p>Glorii se podařilo chytit se ho jednou rukou za kotník. Zatímco mu zatínala nehty do kůže, druhou rukou zoufale šátrala kolem sebe a snažila se zachytit na hladké dřevěné podlaze. Pak se jí podařilo zaklínit loktem a vytáhla se nahoru. Čaroděj ji kopl do hlavy a dupl jí na prsty. Glorie zase sklouzla dolů. Volnou nohou ji tak dlouho kopal do ruky, až její stisk konečně povolil a ona začala padat. Zatímco se řítila dolů, ze tmy znělo zoufalé, táhlé ječeni hrůzy, které jen pozvolna utichalo.</p> <p>Muž ve středních letech z hor se podíval do díry. „Co to mělo znamenat?“ zeptal se podrážděně. „Ten sklep je jen dvanáct stop hluboký.“</p> <p>„No tak promiň,“ ozval se zdola Gloriin hlas. „Já jsem tady oběť. Můžu si ječet, jak se mi zlíbí.“</p> <p>Ze tmy se ozvaly škrábavé zvuky. Přitkla se zády ke zdi ve snaze co nejvíce se zploštit, a přitom napínala sluch. Škrábání se ozvalo znovu, trochu blíže. Tentokrát v něm rozpoznala zvuk drápů na kameni a nebyly to malé drápy. „Co je to?“</p> <p>„Ten druhý gryf,“ odpověděl čaroděj nad ní. Stáhl si ponožku a prohlížel si škrábance na kůži. Na kotníku se mu začínaly tvořit dvě velké podlitiny. „Samice.“</p> <p>„Jo, myslela jsem si, že je to ten druhý gryf,“ odpověděla Glorie. Zavřela oči a znovu je otevřela v naději, že se lépe přizpůsobí tmě. „To byla řečnická otázka Pojmenoval jsi ji? Vsadím se, že ano.“ Zamžourala do tmy. Slyšela, jak se to k ní blíží, ale neviděla vůbec nic Mluvení jí dodávalo odvahy. „Vsadím se, že s ní mluvíš že je to tak? Vsadím se, že stáváš nad její klecí, házíš jí dolů syrové maso a říkáš věci jako: ‚Kdopak je moje činaná holčička? Kdopak je moje činaná holčička? Ty jsi moje činaná holčička. Moje činaná holčička.‘ “</p> <p>Prakticky přesně tohle Muž ve středních letech z hor dělával, ale neměl v úmyslu to teď přiznávat. Zoufale se snažil vymyslet nějaké originální a přiléhavé jméno pro gryfa, aby mohl princeznu setřít. ‚Gryfice‘ nepřicházelo v úvahu a chvíli si pohrával se jménem Agáta, protože se vylíhla z achátových vajec, ale ani to se mu nezdálo dost vhodné. Pořád ještě přemýšlel, když Gloriin hlas náhle zesílil a zazněl ještě ječivěji. „A víš co ještě? Vsadím se, že jsi vypadal jako dokonalý idiot, když jsi žvatlal na to svoje přerostlé gryfí holátko.“ Muž ve středních letech z hor se rozhlédl po něčem, čím by po ní hodil. Už se skoro rozhodl pro popelník, když si všiml kusu krajky na krbu.</p> <p>Popadl ho a hodil do díry. „Tu máš. Udělej si z něj pohřební závoj. Měla bys ho mít, když se chystáš umřít.“</p> <p>Gloriin hlas skoro nebylo slyšet. „Šetřila jsem si ji na podzimní ples.“</p> <p>„Chá. No tak to můžeš –“ Náhle zmlkl. Glorie ze sebe vydala krátký, ostrý výkřik.</p> <p>A pak zavládlo ticho.</p> <p>Muž ve středních letech z hor se zatvářil zamyšleně. Několik minut zíral do díry a pak znovu zamával rukama. Padací dveře se zavřely. Parketová podlaha se zacelila, jako by tam princezna Glorie nikdy nebyla.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p> <p>Dostat se nahoru po útesu, na němž stálo čarodějovo šídlo nevyžadovalo žádné zvláštní horolezecké schopnosti, dlážděná kočárová cesta, úzká, ale dobře udržovaná, se vinula podél jeho stěny až k vrcholu. Naneštěstí k ní Terry dorazil právě ve chvíli, kdy poslední sluneční paprsky zmizely za horami. Zastavil koně na úpatí a prohlédl si stezku. V houstnoucím soumraku viděl, že stoupá strmě vzhůru, po jedné straně nalepená na skalní stěnu, zatímco na druhé straně že je propast. Přesto byla stezka dost široká, aby po ní mohl jet muž na koni. Vrcholek hory se ztrácel v mlze. Terrymu připadalo, že z ní občas probleskuje světlo z jediného okna. Mohl to ale být i odlesk slunečních paprsků v mracích. Než dorazil i Roland, setmělo se úplně. Alison, která se za nimi celou cestu malinko opožďovala, se objevila o několik minut později.</p> <p>„Je příliš velká tma, než aby se dalo jet,“ řekl jim Terry. „Stačí jediný chybný krok a mohli bychom se zřítit do propasti.“</p> <p>„Takže půjdeme pěšky?“</p> <p>„Já půjdu první s lucernou. Vy půjdete za mnou a povedete koně. Je to strmý výstup, takže se nám ještě budou hodit, aby vezli naše zbraně. Chci si šetřit síly na boj.“</p> <p>„Nemusíme se tak štvát,“ namítl Roland. „Mohli bychom si trochu odpočinout. Máme na to celou noc.“</p> <p>Dokonce i Alison, kdyby ji v té tmě mohli vidět, se zatvářila nad Rolandovou necitlivostí šokovaně. Terry ho proklál pohledem. „Nesmíme promarnit ani okamžik. Nevíme, co se s Glorií děje. Na každé minutě záleží.“</p> <p>„Terry,“ řekl Roland trpělivě. „Mrtvý princezně nijak nepomůžeš. Vážně si myslíš, že s tou bestií dokážeš bojovat ve tmě?“</p> <p>Existuje jistý druh ticha, které se často označuje jako těhotné. Roland čekal. „Ne,“ řekl nakonec Terry. „Ale do rána čekat nebudu.“</p> <p>„Za několik hodin vyjde měsíc,“ připomněl mu Roland. Ukázal na oblohu, kde skrze mraky prosvítala slabá záře Mléčné dráhy. „Vypadá to, že se nebe jasní. Když vyjde měsíc, mohlo by být dost světla, aby se dalo jet na koních.“</p> <p>Terry nechtěl otálet, když byla Glorie v nebezpečí Jenomže Roland měl pravdu. „Dobře, Rolande. Počkám dvě hodiny. Jestli se mraky do té doby nerozejdou, půjdeme pěšky.“</p> <p>„Dobře,“ řekl Roland. Alison souhlasila.</p> <p>Vrátili se asi o půl míle, kde se cesta k horám křížila s cestou lemující údolí a na křižovatce stál hostinec. Okenice na oknech byly zavřené, ale z komína se vinul tenký proužek dýmu, okamžitě rozptylovaný chladným větrem. Terry poslal Rolanda a Alison dovnitř a sám napumpoval vodu pro koně. Hostinec byl malý, s barovým pultem přes celou jednu stranu výčepu a dvěma malými stolky u dveří, ale hostinský jim mohl nabídnout chléb, sýr a uzené klobásy, které se výborně hodily k jeho horkému moštu. Roland si vybral jeden ze stolů. O chvíli později přišel dovnitř Terry a přitáhl si židli, ale řekl Rolandovi, že se za chvíli půjde znovu podívat na koně. Rolandovi bylo jasné, že rytíř je příliš potlučený a zraněný, než aby mohl sedět.</p> <p>Alison si přitáhla židli proti Rolandovi a rozvázala si šátek, potom ze svého vaku vytáhla hřeben a začala si rozčesávat vlasy. On toho využil, aby si ji pořádně prohlédl. S přihlédnutím k tomu, že za sebou měla těžký den v sedle, vypadala velice dobře. Večerní šaty, které působily tak choulostivě, se kupodivu rovněž držely skvěle. Roland usoudil, že je to výsledek kvality materiálu a dobře odvedené krejčovské práce. Oči měla ve stínu, ale světlo svíčky zdůrazňovalo její lícní kosti. Po chvíli kartáč odložila a rozepnula si kazajku, svoje sametově hebké vlasy si nechala volně splývat po ramenou. Když hostinský donesl horký mošt, natáhla ruce nad korbel, aby si je ohřála, a přitom se na Rolanda ostýchavě usmála.</p> <p>Roland v duchu sám sebe usilovně přesvědčoval, že ve světle svíčky vypadá dobře každý.</p> <p>Pořád na sobě měl svůj oděv z hedvábí a stříbra, který si oblékl ráno, ale lehkou kazajku vyměnil za gabardénový cestovní plášť. Byl dvouřadový, s hlubokými vnitřními kapsami. Z jedné z nich teď vytáhl knihu, kterou vzal v Bussardově knihovně – <emphasis>De natura an</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>malium</emphasis> od Aeliana. Požádal hostinského ještě o jednu svíci a pak knihu otevřel na straně, kterou si předtím založil. „Tady se píše,“ řekl Alison, „že se gryfové chovají nepřátelsky k lidem i koním, ale se slonem se do křížku nepustí.“</p> <p>„Velice moudré,“ odpověděla Alison. „Já taky nikdy nebojuji se slonem.“</p> <p>„Autor potvrzuje, že z hor dolují zlato a drahé kameny na stavbu hnízd. Ale čím se krmí, se tady nepíše.“</p> <p>„Možná že bys měl raději nechat sira Terryho, aby se s ním utkal sám.“</p> <p>„Vyloučeno.“ Roland otočil list. „Nebojoval by jen s obludou. Bojoval by s obludou a zlým čarodějem. To je na jednoho chlapa trochu moc. Zatraceně, měl jsem najmout ty dva vojáky, aby šli s námi. To mě vůbec nenapadlo.“</p> <p>„A oni se k tomu také nenabídli. Připadalo mi, že mají z Muže ve středních letech z hor docela vítr.“</p> <p>„Jsou to žoldáci. Stačilo jim nabídnout dost peněz a změnili by názor. Teď už je na to ale stejně pozdě. Budeme to muset zvládnout sami. Kéž bych si z toho obrázku mohl udělat lepší představu o jeho velikosti. Rád bych věděl, jak obrovská ta obluda vlastně je.“</p> <p>„Ti vojáci říkali, že je dost velká, aby odnesla koně.“</p> <p>„Jistě, ale co přesně to znamená? Myslí se tím, že: tak velká, že se snese k zemi a popadne koně a jako nic s ním zase odletí, nebo je dost velká jen na to, že koně sice odtáhne, ale nedokáže s ním vzlétnout?“</p> <p>„Raději by ses mu měl vyhnout,“ řekla Alison. „Ať se o něj postará sir Terry.“ Přemýšlela nahlas a úplně ji uniklo, jaký mají její slova účinek na Rolanda. „Protože víš, oni se živí pannami. Ale nikde není řečeno, že si nepochutnají i na panici.“</p> <p>Roland se zamračil. „Nečekám, že zrovna tohle by byl problém. Nechci být indiskrétní, ale už jsem párkrát zabodoval.“</p> <p>„Samozřejmě,“ odpověděla Alison. Zrovna zvedala korbel, aby se napila, takže jí unikl Rolandův výraz. Pročež si neuvědomila, že kormidluje loďku konverzace přímo k mělčině, a pokračovala: „Jenom mě napadlo, že se to z pohledu obludy nebo čaroděje možná nepočítá. I když si o sobě muž myslí, jaký je chlapák. Víš, jak to myslím.“</p> <p>„Bojím se, že nevím.“ Rolandův hlas zněl pojednou velice odměřeně. „Proč by se to nemělo počítat?“</p> <p>Alison si najednou uvědomila, že její loďka najela na útesy. Co teď měla udělat, bylo opustit téma, skočit přes palubu a kraulovat do bezpečnějších vod. Bohužel se rozhodla vztyčit plachy a proplout. „Chtěla jsem tím jen říct, že by chlapec mohl být pořád považován za panice, když to nedělal s děvčetem.“</p> <p>Roland hlasitě zaklapl knihu. „Co –“ řekl ostře „– tím naznačuješ?“</p> <p>„Nic!“ Alison se rychle snažila změnit kurz. „Omlouvám se. Já jsem jen myslela… však víš.“</p> <p>„Ne! O čem to mluvíš, zatraceně?“</p> <p>„No, myslela jsem… při tom, jak se oblékáš, a tak. A když tak dbáš o svůj účes. Všechny ty řeči o víně, umění a módě… prostě mi připadalo, že… a pak to s tím divadlém…“</p> <p>„Chápu,“ řekl Roland mrazivě. „Omlouvám se, že tady nesedím v košili z kopřiv a neprobírám sport.“ Pak mu povolily nervy. „Kat aby to spral! To už se chlap nemůže obléknout kapku elegantněji nebo dát najevo maličko složitější povahu, aby si lidi hned nezačali něco pomýšlet?“</p> <p>„Samozřejmě že může, pokud je Ital. Ale normální chlapi to nedělají.“</p> <p>Zvýšené hlasy upoutaly pozornost hostinského, který se rozhodl, že je čas zakročit. Přikolébal se se džbánem a dolil jim korbele. „Mohu pro vás ještě něco udělat?“ zeptal se. Podíval se z Alison na Rolanda. „Možná lahvinku vína?“</p> <p>„Ne,“ odsekl Roland. „Přines mi pivo. Ve špinavé sklenici. A nějaké hodně mastné smažené jídlo. Ne, dám si raději biftek. Vlastně stačí, když mi doneseš flák syrového masa.“</p> <p>„Omlouvám se, pane. Bojím se, že nemáme –“</p> <p>„Nůž ani vidličku nepotřebuju. Budu jíst rukama. A pak si pořádně říhnu!“</p> <p>„Dobře!“ zaječela Alison. „Už jsem se ti přece omluvila!“</p> <p>Probodávali se vzájemně očima přes založené ruce. Ovzduší kolem nich jako by se najednou ochladilo. Pak si uvědomili, že to není pouhá iluze – vrátil se Terry a nezavřel za sebou dveře. „Vyšel měsíc.“ Tvářil se ponuře. „Koně jsou připravení. Já jedu.“ A zase odešel.</p> <p>Roland hodil na stůl několik mincí a vyrazil za ním. Alison si oblékla kazajku a vydala se za Rolandem. Roland ke svému překvapení zjistil, že Terry už má všechny tři koně osedlané a připravené. Ohlédl se přes rameno po Alison, pak se znovu obrátil k Terrymu a řekl: „Alison na nás počká tady. Nemá smysl, aby jela s námi.“</p> <p>„Nemá ani smysl, abys se mnou šel ty. Měsíc je dost jasný, abych mohl jet na koni, takže nepotřebuji nikoho kdo by ho vedl. Takže já jedu rozsekat tu obludu na kusy, zabít čaroděje a vysvobodit princeznu Glorii. Vy dva jeďte do nejbližší vojenské stanice a zburcujte vojsko Pokud se nevrátím s princeznou, ať pošlou do hor oddíl a vypořádají se s tím chlápkem jednou provždy.“</p> <p>„A jestli se vrátíš s princeznou?“</p> <p>„Jakmile budou vědět, že je princezna v bezpečí, předpokládám, že pošlou do hor oddíl a vypořádají se s tím chlápkem jednou provždy. Je čas, aby král znovu převzal vládu nad tímto údolím.“</p> <p>„V tom případě to nespěchá,“ řekl Roland. „Jestli lidé v tomto údolí touží po králově pomoci, můžou pro ni někoho poslat. Já pojedu s tebou.“</p> <p>„Nemůžu tvou pomoc potřebovat, Rolande. Je mi líto, ale tak to prostě je. Tohle není první záchranná výprava, kterou podnikám. Jak bys mi při tom chtěl pomáhat? Jestli se jen snažíš ukázat, jak jsi odvážný, mně nic dokazovat nemusíš.“</p> <p>Rolandovy oči zalétly na kratičký okamžik zpátky k Alison. „Možná musím,“ zamumlal tiše.</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Mohu ti krýt záda,“ řekl Roland nahlas. „To zvládnu. Nemůžeš vědět, co tě tam čeká. A neříkej, že ti nemůžu nijak pomoct – dobře víš, že to není pravda… a nehádej se se mnou. Jenom marníme čas.“</p> <p>„Dobře,“ řekl Terry stroze. Obrátil se k Alison. „V tom případě budeš muset přivolat pomoc ty. Jedna vojenská stanice je na –“</p> <p>„Ne,“ přerušila ho Alison. „Já jedu taky.“</p> <p>„Nepotřebujeme –“ začal namítat Roland, ale Alison ho nenechala domluvit.</p> <p>„Nezačínej s tím zase od začátku!“ zaječela.</p> <p>Terry se podíval na Rolanda. „Nezačínej s tím zase od začátku.“</p> <p>„Dobře,“ řekl Roland.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p> <p>Ale jejich důmyslný plán se brzy začal hatit. Cesta měla některé hodně špatné úseky, podemleté vodou nebo oslabené podzimními bouřkami, a tak museli často sesedat a vést koně krok za krokem přes uvolněné kameny. Potom se měsíc na hodinu nebo dvě skryl za mraky, což je rovněž zpomalilo. Nacházeli se nad hranicí sněhu a museli si dávat dobrý pozor, aby neuklouzli na ledě nebo namrzlé skále. Než se jim podařilo dorazit na vrchol, začalo vycházet slunce. Vršek útesu byl poměrně plochý, takže před čarodějovým sídlem byl i dvorek dost velký, aby se na něm člověk mohl otočit s kočárem nebo cvičit koně. Noční vítr jej umetl dočista, ale teď, když utichl a slunce stoupalo po jasně modré obloze, vše nasvědčovalo tomu, že začíná hezký podzimní den. Domek vypadal zvenčí teple a útulně, jako dokonalé místo na strávení zimní dovolené, i když je třeba připustit, že obrovské okřídlené monstrum hřadující na skále nad ním dojem pohody zrovna nevzbuzovalo.</p> <p>„To nevypadá jako čarodějnický hrad,“ prohlásil Roland. „Čekal jsem něco zlověstnějšího. Však víte – strohou kamennou věž s jediným, rudě zářícím oknem. Tohle místo evokuje myšlenky na čokoládu a perník.“</p> <p>„Možná je to jen jeho letní sídlo,“ opáčil Terry kysele.</p> <p>Sesedli ještě před vrcholem, koně nechali na cestě a poslední úsek překonali pěšky, ukrývajíce se při tom za balvany kolem cestičky. Gryfa samozřejmě uviděli okamžitě, a gryf zase viděl je. Pořád ještě seděl na útesu nad domkem. Jeho pařáty zaškrábaly o skálu, až se dolů sesypala malá lavina kamínků. Sledoval je zlovolným pohledem a několikrát si protáhl křídla, ale jinak se ani nehnul Terry, který jel popředu, se vrátil k ostatním dvěma. Ti se skrývali ve skalách lemujících vrchol hory, vklínění do úzké mezery mezi dvěma balvany. Terry přiklekl k nim.</p> <p>„Co si o tom myslíš?“ zeptal se Roland.</p> <p>Terry měl dlouhý meč a sekeru. „Víš, jaké to je, když se díváš na obrázek krutého válečníka nebo dravého zvířete a předpokládáš, že malíř trochu přeháněl, aby vypadalo nebezpečnější, než ve skutečnosti je?“ zeptal se. „Nebo když jedeš temnou nocí a tvoje představivost mění každý stín v odpornou příšeru, ale ty přitom dobře víš, že až vyjde slunce, zjistíš, že tam žádné nejsou?“</p> <p>„Jistě.“</p> <p>„Tak přesně tenhle pocit nemám.“ Podal Rolandovi sekeru. „Drž se u Alison.“</p> <p>„Dobře,“ řekl Roland. Už teď se k ní tiskl, což by za jiných okolností mohlo být docela příjemné. Několikrát potěžkal sekeru a přikývl. Terry se vrátil ke svému koni. Alison už zase měla kuši, tentokrát normální velikosti, která pocházela ze zbrojnice hraběte Bussarda. Terry jí ji natáhl a nabil. Teď ji položila na balvan a podívala se na gryfa. „Předpokládám, že nabídnout mu ptačí zob by nebylo k ničemu.“</p> <p>„Mohli bychom obětovat jednoho z koní, pokud bychom ho potřebovali přilákat.“</p> <p>Dívali se, jak se Terry vrací po cestě k domu. Žádný z nich nevěděl nic o turnajovém klání, ale oba se shodli na tom, že rytíř vypadá, jako když ví, co dělá. Ujížděl vpřed slušným tempem, uvážíme-li terén, který měl jeho oř pod kopyty. Na sobě měl prsní plát, ramenní chrániče a helmici, u pasu mu visel meč, na jedné ruce měl navlečený štít a v podpaží druhé svíral kopí. Ta zbroj byla největší z těch, co našli v Bussardově zbrojnici, ale stejně mu byla příliš těsná. Kopí a štít držel přesně tím způsobem, jakým je nosí rytíři na obrazech, které Alison viděla, takže to z jejího hlediska bylo v pořádku. I Rolandovi se zdálo, že Terry vypadá zatraceně nebezpečně. Gryf s ním ten pocit nejspíš sdílel, protože stále neútočil.</p> <p>Obezřetně rytíře pozoroval, syčel a protahoval si pařáty. Terry zakroužil kolem něj a zkusmo proti němu vyrazil kopím ve snaze vyprovokovat ho k útoku. Zvíře několikrát roztáhlo křídla a zamávalo jimi, jako by se chystalo vzlétnout. Pokaždé se ale usadilo zpátky na svůj hrad. Možná mělo s kopími špatnou zkušenost nebo bylo možná vycvičené útočit pouze na rozkaz. Nebo se mu zdálo, že na pořádnou pranici je ještě příliš časně zrána. Ať už byl důvod pro to jakýkoliv, zůstávalo sedět na místě.</p> <p>Terry se vrátil k místu, kde na něho čekali Roland a Alison. Oba vstali. „Tak dobře,“ řekl rytíř. „Jestli jsme měli na své straně moment překvapení, teď už jsme o něj přišli. Tuším v tom nějakou past. Ale musíme najít princeznu.“</p> <p>„Co kdybys ho zaměstnal a my bychom zatím vběhli dovnitř?“</p> <p>„Přesně tohle jsem chtěl navrhnout.“</p> <p>Terry se podíval na domek. Měl velké dveře s mosaznou klikou a klepadlem a nevypadaly nijak zvlášť nedobytně. Zavrtěl hlavou. „To mi připadá příliš snadné. Pronikneme dovnitř kočárovým přístavkem.“</p> <p>Roland se ve svém úkrytu za balvanem postavil, aby si mohl kočárový přístavek pořádně prohlédnout. Byl postavený ve stejném stylu jako domek, se strmě se svažující střechou, hrubými dřevěnými stěnami a kamennými základy do výše asi jednoho yardu, které měly ochránit dřevo před vlhkým sněhem. Obě budovy byly spojené krátkým průchodem. Kočárový přístavek měl velká dřevěná vrata, která očividně nebyla zavřená na závoru; vlastně byla malinko pootevřená. Dostat se dovnitř ale znamenalo překonat asi čtyřicet yardů po holé skále, zatímco shora vás pozoruje stvůra s drápy jako srpy. „No samozřejmě se o to můžu pokusit, ale nečekej, že —“</p> <p>„Dovnitř půjdu vchodem pro služebnictvo,“ dokončil; za něj Terry a Alison jednohlasně. Alison dodala: „Jestli se pak budeš cítit lépe, mohla bych odnést tvoji vizitku na stříbrném podnose čaroději.“</p> <p>„Ano, to by mi pomohlo. Tak jdeme.“</p> <p>Popadl ji za ruku a oba se rozběhli ke kočárovém přístavku. Terry je následoval v sedle svého oře. Tři lidé a kůň představovali pokušení dost silné na to, aby gryf opustil svoje bidýlko. Snesl se dolů, všechny čtyři pařáty napřažené před sebe, připravený bojovat, a dostalo se mu rány do žeber Terryho kopím. Rytíři se ale nepodařilo zasadit smrtící úder. Raněný gryf odletěl a pořád ještě kroužil ve vzduchu, odhodlávaje se k dalšímu útoku, když Roland a Alison dorazili ke dveřím. Roland se ohlédl, aby se přesvědčil, zda Terry nepotřebuje jeho pomoc. Gryf na něj vztekle nalétával, ale pořád se držel v uctivé vzdálenosti od hrotu jeho kopí. Zdálo se, že si rytíř vede docela dobře, a tak za sebou Roland zabouchl dveře; nezastrčil však závoru, aby se Terry mohl dostat dovnitř. Když se otočil, Alison už vcházela do domu. Prokličkoval mezi lehkým kočárem a čtyřkolkou, proběhl otevřenými dveřmi a našel Alison v obývacím pokoji. „Neutíkej. Měli bychom se držet pohromadě.“</p> <p>„Podívej se,“ řekla Alison.</p> <p>Roland se podíval. Dívka ukazovala na krb. Na jeho římse bylo rozloženo množství dlouhých, lesklých jehel a krutě vyhlížejících háčků. Roland zalapal po dechu. „Mučicí nástroje!“</p> <p>„Ne, jsou z jejího šitíčka.“</p> <p>„Aha, dobře. Takže víme, že tady byla.“ Přešel pokoj a otevřel dveře na zadní dvorek. Byl prázdný, ale Roland si všiml, že ve sněhu jsou stopy. „Myslím, že dovnitř se dostala tudy.“ Zase dveře zavřel a jal se prohledávat ostatní místnosti v přízemí – jídelnu, kuchyni a spíž. Glorie tam nebyla a nikde nebylo vidět ani čaroděje. Na schodišti se oba zastavili. Alison si připravila kuši. Roland pevněji sevřel sekeru. Kývla na něj a nechala ho, aby šel nahoru první, pak jej následovala. V patře našli čarodějovu pracovnu se spoustou map, policemi nejrůznějších lektvarů a prášků, hromadami nevybroušených polodrahokamů a překvapivým množstvím literatury zabývající se geologií a dolováním. Ostatní místnosti byly podle všeho pokoje pro hosty. Když zjistili, že jen jeden z nich je zamčený, byli si jísti, že našli princeznu. Nejprve ale v rychlosti prohledali nezamčené pokoje, pak se vrátili zpět. Dva údery sekerou jim zjednaly přístup dovnitř a oni vtrhli do místnosti se zbraněmi připravenými. Jenže i tento pokoj byl prázdný. Okna byla bez záclon. Nebyl tam žádný nábytek.</p> <p>Nalezli tam však další schodiště. Dveře, které objevili, když po něm vyběhli, byly rovněž zamčené. „Musí to být tady,“ prohlásil Roland.</p> <p>Alison s ním souhlasila. „Když chce člověk držet vězně, obvykle ho strčí na půdu nebo do sklepa, a žádné schody vedoucí do suterénu jsme zatím neobjevili.“</p> <p>Dveře se zavíraly na obyčejnou petlici opatřenou malým mosazným visacím zámkem. „Na tohle nepotřebuji sekera,“ řekl Roland. Rozběhl se po schodech a plnou silou vrazil do dveří ramenem. Petlice se vytrhla ze dřeva. Dveře se rozletěly a Roland se natáhl jak dlouhý, tak široký na podlahu. Alison pomalu vešla dovnitř, kuší přitom mířila hned do jednoho a hned zase do druhého rohu místnosti. „Princezno Glorie?“</p> <p>Roland počkal, až si jeho oči přivyknou na tmu. „Není tady.“ Na půdě nebylo nic než pár kusů polámaného nábytku, několik truhlic starých šatů, krabice s vánočními ozdobami a stříbrnými lametami a příšerně nevkusní lampa, která očividně byla něčím dárkem. Všechno to pokrývala neporušená vrstva prachu a pavučin.</p> <p>„Musí být někde tady,“ prohlásila Alison, jakmile se vrátili do přízemí. „Pokud není –“ Nedokázala vyslovil ‚sežraná‘. „I kdyby byla pryč, pořád ještě tu někde musí být Muž ve středních letech z hor. Nemohl odejít. V krbu pořád ještě hoří oheň.“ Oba se rozhlédli po prázdném obývacím pokoji. „Tohle místo mi nahání husí kůži. Zvenčí vypadá tak hezky, ale uvnitř je to strašidelné. Tobě to tady nepřipadá strašidelné?“</p> <p>Roland přejel pohledem po nábytku. „Mně se to zdá docela v pořádku. Kirgizský koberec vkusně slaďuje barvy závěsů a pohovky. To vyřezávané dubové táflování se mi vcelku líbí, i když ozdobné lišty bych zvolil jiné Patrně byly přidány až později. Ovšem ten starožitný stůl z doby Filipa XIV je pouhá imitace.“ Když si všiml jak si ho Alison zamyšleně prohlíží, zarazil se. „Ale pro boha živého!“ Popadl ji a vlepil jí pořádnou pusu na rty „Tak,“ řekl a zaseji pustil. „Už jsi spokojená?“</p> <p>„Mmm-mm,“ odpověděla Alison. Oči jí jen zářily.</p> <p>Hluk, který se ozval za nimi, je oba polekal. Byl to Terry, který se hnal dovnitř. Neměl ani kyrys, ani kopi a v obou rukou svíral meč. „Huh,“ řekl. „Žádní koně. Protože měl gryfa, že? Ale stejně tu má kočár. Všimli jste si? Rychlý červený sporťák. Vypadá zbrusu nový.“</p> <p>„Všiml jsem si ho,“ řekl Roland. „A nahoře je skoro nepoužitá souprava vzpěračských činek.“</p> <p>„Jo. Koupil si sportovní káru a začal posilovat. Ten chlap je vážně ve středních letech.“</p> <p>„Není divu, že jde po mladičkých blondýnkách. Zabil jsi gryfa?“</p> <p>„Ne. Párkrát jsem ho polechtal kopím a nakonec uletěl. Kde je Glorie?“</p> <p>„Nemůžeme ji najít,“ řekla Alison. „Dívali jsme se všude. Není tu.“</p> <p>Terry se zhluboka nadechl a pak zaječel z plných plic: „GLORIEEEE!“</p> <p>Slaboučký hlas mu odpověděl: „Tady dole.“</p> <p>„Tam jsme se zrovna chtěli podívat,“ řekl Roland Alison. „Že ano?“</p> <p>„Dej mi tu sekeru.“ Terry vytrhl Rolandovi sekeru a vrazil mu místo ní do ruky svůj meč.</p> <p>„Ale dolů žádná cesta nevede,“ namítla Alison. „Hledali jsme ji. Není tajný vchod zvenčí?“</p> <p>„Za knihovnou. Vždycky jsou ukryté za knihovnou. Nějaký východ určitě bude i venku, ale za knihovnu se musíme podívat nejdříve.“</p> <p>Roland už stál u knihovny. „Viděl jsem to v divadle. Vytáhneš nějakou knihu a tajné dveře se otevřou.“ Přejel police pohledem. „Která kniha je nejméně zaprášená?“ Natáhl se po výtisku <emphasis>Hráčem na valchu ve třech dnech.</emphasis> „Tady.“</p> <p>Jen tak tak stačil ucuknout, když na knihovnu dopadla sekera, jak se Terry jal názorně předvádět vysoce softikovanou rytířskou metodu otevírání tajných dveří tím, že se rozsekají na kusy. Svitky, kodexy, folianty a golfové trofeje se rozletěly na všechny strany. Když skončil, knihovna ležela v troskách a otvor ve zdi zhruba o velikosti člověka odhaloval schodiště vytesané do skály a vedoucí dolů do temnoty. Terry se ani nenadechl a vběhl do díry. Roland ho v těsném závěsu následoval. Alison zatajila dech a chvíli počkala, aby zjistila, jestli jí srdce přestane divoce bušit. Nepřestalo. Stejně se ale rozběhla za nimi.</p> <p>Ocitla se v chodbě vyhloubené v nitru hory. Byla zhruba dvakrát vyšší než ona a stejně široká. Osvětlovala ji lampa visící nade dveřmi a záře, která přicházela z opačného konce chodby, tam, kde ústila ven. Po obou stranách z ní odbočovaly menší jeskyně tonoucí v temnotě Ve vzduchu se vznášel silný zvířecí zápach. Jedna z bočních jeskyní byla uzavřena železnými mřížemi zajištěnými těžkým visacím zámkem. Alison viděla, jak ho Terry urazil sekerou, vykopl dveře a vběhl dovnitř. Roland se ho právě chystal následovat, když Alison zaječela.</p> <p>Zaječela, protože ji za ruku popadl Muž ve středních letech z hor. Později si uvědomila, že vyšel z jeskyně těsně vedle ní, ale ona ho z nějakého důvodu vůbec neviděla. Měl vytřeštěné oči a na lysině se mu perlil pot Vytrhl jí z rukou kuši, ale nebyl připravený na její odpor a tak zbraň vzápětí zase upustil na zem, když ho Alison udeřila pěstí do obličeje. Oplatil jí ránu fackou, po které odletěla ke stěně. Pak se na něho vrhl Roland.</p> <p>Alison sebrala svou kuši. Šipka vypadla ze žlábku. Vrátila ji na místo, ale tou dobou už se Roland a čaroděj váleli po zemi, rukama se vzájemně drželi za hrdlo a byli příliš blízko u sebe a příliš rychle se pohybovali, než aby mohla spolehlivě zamířit. Zápas netrval dlouho. Vlastně byl záležitostí pouhých okamžiků. Ukončil ho řev, který se ozval Alison za zády.</p> <p>Z jeskyně vyrazilo to nejošklivější zvíře, jaké Alison kdy viděla. Jeho tělo v hrubých obrysech připomínalo lva, ale bylo mnohem větší, než kdy měl nějaký lev právo být. Na všech čtyřech nohách mělo drápy dlouhé jako její předloktí a jeho monstrózní zobák vypadal, že by dokázal překousnout zábradlí na uvázání koně. Křídla, přestože je mělo složená, zaplňovala chodbu od stěny ke stěně. Celá ta obluda byla s výjimkou ostrůvku krvavě rudého peří na hrudi pokrytá naježenými černými bodlinami připomínajícími zárodky peří supího mláděte trpícího vážným nedostatkem vitamínů. Hnalo se to přímo na ně.</p> <p>Alison po tom vystřelila od boku z kuše a minula; šipka neškodně prošla peřím obludy. Ta její pokus ignorovala a jednoduše proběhla kolem ní. Roland už zase stál na nohou a snažil se vytrhnout meč z pochvy. Stvůra jej srazila k zemi jediným úderem tlapy. Alison se dívala, jak Muž ve středních letech z hor leze gryfovi na záda. Pak zvíře odcválalo pryč.</p> <p>Roland se vzpamatoval jako první. Podal Alison ruku a pomohl jí na nohy. „Jsi v pořádku?“</p> <p>„Jenom trochu omráčená.“ Na okamžik si myslela, že ji zase políbí, ale upíral pohled do země a k ničemu se neměl. Nakonec se sehnul a zvedl z podlahy svůj meč. Alison se chopila kuše. Oba se očima vyhýbali jeskyni. Uvnitř vládlo naprosté ticho.</p> <p>„Myslím, že půjdu dovnitř a postarám se o těla,“ zamumlal Roland tiše. „Jestli vůbec bude o co se postarat.“ Zjistil, že se Alison nedokáže podívat do očí, a tak těkal pohledem z podlahy na tmu uvnitř jeskyně a zase zpátky.</p> <p>Alison dělala totéž. „Půjdu nahoru a podívám se tam po nějaké lucerně.“</p> <p>Roland přikývl. „Možná bys mohla vzít i nějaké deky, abychom je mohli přikrýt. Šel bych s tebou, ale… já nevím… cítím, že bych je neměl opouštět.“</p> <p>„Vezmu je z postelí.“ Alison se v očích zaleskly slzy a mohla z toho být skutečně dojemná scéna, nebýt toho, že si právě ten okamžik Terry vybral k tomu, aby vyšel z jeskyně. Byl beze zbraně a za ruku si vedl princeznu Glorii.</p> <p>Roland a Alison na ni vytřeštili oči.</p> <p>„Co je?“ zeptala se Glorie. Podívala se na sebe, pak si rukou zajela do vlasů. „Co se děje?“</p> <p>„Ty nejsi sežraná,“ vydechl Roland.</p> <p>„Ne. Nejspíš neměl hlad.“</p> <p>Terry se rozhlédl. „Kam to zmizelo?“</p> <p>Roland ukázal směrem k východu z jeskyně. „Právě to odpelášilo. Čaroděj tomu seděl na zádech. Nedokázali jsme mu v tom zabránit.“</p> <p>„Tvrdil, že ještě neumí létat,“ řekla Glorie.</p> <p>„Rozhodně umí rychle utíkat.“</p> <p>„Na tom nezáleží,“ řekl Terry. „Královi vojáci ho brzy najdou.“ Vzal Glorii kolem ramen. „Nejdůležitější je, je Glorie… ehm, princezna Glorie je v bezpečí.“</p> <p>Alison si druhou dívku zamyšleně prohlížela. „Ano Takže proč tě ten gryf nesežral?“</p> <p>„Už jsem to říkala,“ odpověděla Glorie podrážděně. „Nebyl hladový.“</p> <p>„Aha. No jistě.“</p> <p>„Prostě nebyl!“</p> <p>Alison se podívala na Rolanda a stejně tak Terry. Rytíř se na mladíka výhrůžně zamračil. „Poslyšte,“ řekl. „Jsem rytíř a voják královské gardy. Je mou přísežnou povinností chránit princeznu, a to jak její život, tak <emphasis>i její čest.</emphasis> Jasné?“</p> <p>„Proč se díváš na mě?“ ohradil se Roland. „Já jsem neřekl ani slovo.“</p> <p>„Ano, ale způsob, jakým jsi ho neřekl, se mi vůbec nelíbí.“</p> <p>„Omlouvám se,“ vložila se mezi ně Alison. „Je to moje chyba. Neměla jsem v úmyslu kohokoliv očerňovat. Mohla bych navrhnout, abychom všichni co nejrychleji vypadli z těchhle podzemních kobek, nebo co to vlastně je, a zašli si nahoru na šálek čaje?“</p> <p>Roland se zatvářil, jako by chtěl ještě něco poznamenat, ale ovládl se a mlčel, dokud nedorazili do obývacího pokoje. Jakmile prošli dírou ve zdi, řekl: „Princezno Glorie, dovolte, abych se představil. Jsem Roland Westfield, váš snoubenec.“</p> <p>Glorie stála tváří obrácená ke krbu a stále ještě svírala Terryho ruku. Po tom sdělení dvakrát zamrkala, pak se otočila a napřáhla ruku k Rolandovi. „Pane Westfielde. To je milé, že jste přišel.“</p> <p>Roland vzal její ruku do své a sklonil se nad ní. „Omlouvám se, že jsem nemohl dorazit dříve.“</p> <p>„Musíme si toho tolik povědět.“ Glorie mu věnovala laskavý úsměv, jaký ženy používají na veřejnosti a při němž jsou sice koutky úst zahnuté vzhůru, ale oči signalizují, že se blíží potíže. Roland jej viděl, ale neměl tušení, co má znamenat. Alison to také nevěděla, ale rychle se vložila mezi ně.</p> <p>„Jsem tak ráda, že tě vidím nezraněnou, princezno Glorie.“</p> <p>„Děkuji, Alison. A jak se vede tvému otci?“</p> <p>„Baron Wayless je v pořádku, děkuji za optání.“</p> <p>„Cože?“ zvolali Terry a Roland současně, a kdyby vystupovali v nějaké hře jako komické duo, nemohli by být lépe sehraní.</p> <p>„Ehm,“ řekla Alison. „Chtěla jsem říct, že je samozřejmě pořád nemocný a dostal ránu do hlavy, ale jinak je –“</p> <p>„Kdo jsi?“ zeptal se Roland.</p> <p>Glorie se zatvářila zmateně. „Omlouvám se. Vy jste čekali, až vás někdo představí? Alison, tohle je Roland Westfield, pane Westfielde, tohle je Alison Waylessová, dcera barona Waylesse.“</p> <p>„Baron Wayless je tvůj otec?“</p> <p>„Ehm, ano,“ přikývla Alison. „Já jsem se o tom nezmínila? Určitě jsem o tom musela mluvit.“</p> <p>„Říkala jsi, že jsi kuchařka,“ ozval se Terry.</p> <p>„Já jsem kuchařka.“</p> <p>„Myslel jsem, že jsi –“</p> <p>„Nebyl tvůj otec zapletený do toho únosu?“ zeptal se Roland.</p> <p>„Samozřejmě že ne,“ ujistila ho Glorie. „Od samého začátku za tím byl hrabě Bussard. Hele! Moje šitíčko!“ Rozběhla se ke krbu, na kterém stále ještě byly rozloženy jehly, příze a kus krajky. Glorie si je schovala d kabelky. „Jsem tak ráda, že jsem o ni nepřišla.“</p> <p>„Je moc pěkná,“ poznamenal Roland.</p> <p>„Sire Terry,“ řekla Glorie a otočila se k rytíři. „Mohla bych si s tebou promluvit někde v soukromí?“ Její hlas Alison připomněl cucavý bonbón v tom smyslu, že i slova mohou být sladká, a zároveň tvrdá a ostrohranná.</p> <p>„Ehm, samozřejmě,“ řekl Terry.</p> <p>„Půjdu do kuchyně a postavím na ten čaj,“ navrhla Alison rychle.</p> <p>„Já ti pomůžu,“ nabídl se Roland, který dokázal vycítit blížící se hádku stejně dobře jako každý jiný muž. Oba věnovali Terrymu soustrastný pohled a odešli tak rychle, jak to šlo, aniž by se otevřeně dali na útěk.</p> <p>Glorie počkala, až se za nimi zavřou dveře, a pak se přesvědčila, že jsou doopravdy zavřené. Potom se otočila a podívala se na Terryho. „Terry, co on tady dělá! <emphasis>Co tady zatraceně pohledává!“</emphasis></p> <p>Terry věděl, že se to blíží, ale nedokázal přimět svoje ústa, aby vyřkla slova, která chtěl říct. „Nedalo se tomu zabránit. Nemohl jsem ho setřást.“</p> <p>„Nemohl jsi ho setřást!“ Gloriin hlas stoupal. „Terry, copak jsi zapomněl, že účelem celé téhle komedie bylo zbavit se právě tohohle chlápka? Co tě to pro všechno na světě napadlo ho sem tahat s sebou?“</p> <p>„Mluv tišeji,“ zasyčel Terry. „Já jsem ho sem nepřitáhl. Rozhodl se, že po tobě bude pátrat na vlastní pěst. Byla to jen obyčejná podělaná smůla, že si vybral zrovna správný směr. Musel jsem se k němu přidat, abych ho měl pod dohledem a ujistil se, že tě najdu jako první. Všechno by bylo v pohodě, kdyby tě mezitím neunesli doopravdy.“</p> <p>„Dobře.“ Glorie se zhluboka nadechla. „Dobře, omlouvám se, že jsem na tebe ječela.“ Posadila se na pohovku a poplácáním na vedlejší polštář mu naznačila, aby si přisedl. Terry to udělal. Glorie ho odměnila dlouhým, vášnivým polibkem a pak řekla: „Potřebujeme plán. Řekni mi všechno, co se přihodilo.“</p> <p>Terry jí podal zhuštěný popis svého partnerství s Rolandem, útoku na baronovo panství, objevení Alison, infiltrace do hradu hraběte Bussarda a útoku na čarodějův horský příbytek. Odolal pokušení patřičně svoje činy zveličit, ale jeho lidská přirozenost způsobila, že aspoň podhodnotil roli, kterou v tom všem sehráli Roland a Alison. Na Glorii to udělalo patřičný dojem. Byla zklamaná, že nenašel krajky, kterými mu značkovala cestu, ale potěšilo ji, že použil alespoň provaz, který upletla. Zvlášť se zajímala o Terryho vysvětlení jejího únosu.</p> <p>„Jak já to vidím,“ řekl, „Bussard neměl vůbec v úmyslu se tě zmocnit. Ve skutečnosti chtěl unést Alison.“</p> <p>„To mi řekl. Ale proč?“</p> <p>„Chtěl jejich pozemky. Hádám, že Alison je jediná dědička. Bussard vykonával v Bornewaldu soudcovskou pravomoc. Po baronově smrti by mohl jmenovat sám sebe nebo některého ze svých přisluhovačů jejím poručníkem a disponovat s pozemky až do její zletilosti. Do té doby už by našel způsob, jak se její půdy zmocnit.“</p> <p>„Mohlo se mu něco takového povést?“</p> <p>„Samozřejmě. Víš, jak to chodí, když jsi rytíř. Jednou z mých povinností je objíždět zemi, prosazovat právo a chránit ty, kterým se děje bezpráví. A můžeš mi věřit, netrvá to dlouho a znáš všechny špinavé triky, co je jen lidi vymysleli.“ Terry se zaklonil a natáhl si nohy. „Bussard čekal, až Wayless umře, ale měl strach, že by se Alison mohla vdát a dostat se tak z jeho moci. Pravděpodobně se rozhodl, že déle už čekat nebude. Chtěl ji dostat do svého poručnictví dřív, než baron natáhne bačkory.“</p> <p>Glorie se natočila na bok a položila si hlavu do Terryho klína. „Vůbec mi není líto, že je Bussard mrtvý.“</p> <p>„Ani mně ne. Jenom by mě zajímalo, kde je Muž ve středních letech z hor.“</p> <p>„Tím se netrap. Dopadnou ho, nebo uprchne ze země Pravděpodobně už je na cestě. Mm-mmm.“ Slastně přivřela oči, jak ji Terry začal vískat ve vlasech, najednou je ale zase otevřela. „Teď musíme vymyslet, co my dva uděláme.“</p> <p>„Pořád se nemůžu zbavit nepříjemného pocitu, že jsem něco přehlédl.“ Terry se rozhlédl po místnosti, p rozházených knihách, převrženém křesle, krbu. Cítil, že něco není v pořádku, ale nedokázal přijít na to co. Na něco zapomněl.</p> <p>„Copak?“</p> <p>„Já nevím. Mám pocit, že něco není v pořádku, ale nedovedu to pojmenovat.“</p> <p>„Tak mysli na něco jiného a časem to přijde samo. U mě to tak vždycky funguje. Mysli na nás.“</p> <p>„Jak to myslíš?“</p> <p>„Musíme spolu utéct. Doufala jsem, že se tomu budeme moci vyhnout, ale vždycky jsme věděli, že s tím musíme počítat jako s krajním řešením.“</p> <p>„Ano. To je mi líto. Vím, že jsi chtěla mít velkou svatbu.“</p> <p>„Ále, to není tak důležité. Vyloučíme se tím ale ze společnosti. Budeme se muset uchýlit někam na venkov a pár let se tam schovávat. Nikdo nás už nikam nebude zvát. Matinka bude šílet a dlouho jí nebudeme moci přijít na oči. Ani Westfieldovým. Ti budou hrozně zuřit.“</p> <p>„U Westfieldových si tím nejsem tak jistý. Možná se s tím smíří. Připadá mi, že Roland by se docela rád spokojil s Alison. Možná to ani sám neví, ale je do ní zamilovaný.“</p> <p>„Skutečně?“</p> <p>„Tím jsem si jistý. Než jsme se vydali sem, hádali se spolu v restauraci.“</p> <p>Glorie se prudce posadila. Odtáhla se od Terryho a zamyšleně se mu podívala do očí. „Bavili se spolu? Mys-lim kromě té hádky?“</p> <p>„Ehm, ano, v hostinci a jinde taky.“</p> <p>„Viděli je při tom jiní lidé?“</p> <p>„Ano. Proč?“</p> <p>„Byli spolu někdy sami?“</p> <p>„Když byli spolu, nebyli sami.“</p> <p>„Ty víš, jak to myslím.“</p> <p>„Nejspíš ano. Nebyl jsem s nimi celou dobu.“</p> <p>Gloriino čelo se nakrabatilo. „Možná že bychom to mohli uhrát na porušení manželského slibu. I kdyby šlo o pouhé klepy, mohl by z toho být skandál. Matinka by zrušila zasnoubení…“</p> <p>„Na to zapomeň!“ okřikl ji Terry ostře. „Roland Westfield je čestný muž. Myslel jsi, že jsi v nebezpečí, a přijel sem, aby se tě pokusil zachránit. My jeho pověst neposkvrníme!“</p> <p>Glorie se zatvářila zahanbeně. Vrhla se Terrymu kolem krku. „Máš pravdu. Jistěže máš úplnou pravdu, miláčku. To já jen že jsem myslela na nás dva.“</p> <p>„Chápu. Vlastně si půjdu s Rolandem promluvit rovnou.“ Terry od sebe Glorii jemně odstrčil a postavil se. „Glorie, jdu za ním a všechno mu povím. Už mám dost všech těch pletich a skrývání. Povím mu, že jsme se rozhodli vzít, a tohle všechno jsme dělali kvůli tomu. Měl jsem mu to říct hned.“</p> <p>„Ach, Terry! Já už najdu způsob, jak ti to vynahradit. Je mi jasné, že tě to bude stát tvou rytířskou čest. Kéž by se dívky mohly v té věci rozhodovat samy. Pak bychom si samy mohly rušit svoje zásnuby.“</p> <p>„To by dvoření rozhodně ulehčilo.“</p> <p>„Doufám, že se Roland zachová jako civilizovaný muž. Bude to pro něj velká ztráta.“</p> <p>„Jak to myslíš?“</p> <p>„Ale no tak, Terry. Vím, že Alison je velice milá a docela hezká tím svým prostým venkovským způsobem ale – jen se na ni podívej. Musíš připustit, že je trochu hubená.“</p> <p>„Ehm, ano. Máš pravdu.“ Není mnoho akceptovatelných odpovědí, které muž může dát na podobné prohlášení, ale Terry myslel rychle a jednu našel. „Nesmíš ale zapomínat, že tě Roland předtím, než se setkal s Alison, nikdy neviděl. A dokonce ještě ani teď tě nevidí v nejlepším stavu.“</p> <p>„Můj bože!“ Glorie vyskočila a začala se horečně rozhlížet, pátrajíc po zrcadle. „Vypadám příšerně. Kde je kartáč na vlasy? Ach Terry, jen se na mě podívej.“</p> <p>Terrymu ve skutečnosti připadala s rozcuchanými vlasy, rozmazanou rtěnkou a potrhanými šaty velice sexy, takovým tím skrz naskrz zkaženým způsobem. Bylo mu ale jasné, že teď není ta správná chvíle, aby jí to říkal. „Vypadáš dobře. Vážně. Jdu si promluvit s Rolandem.“</p> <p>Zatímco hledala umyvadlo, vyšel z pokoje a zamířil do kuchyně. Roland a Alison se skláněli nad sporákem, hlavy těsně u sebe, jak se snažili rozdělat oheň, a přitom si něco polohlasně špitali. Když vešel dovnitř, oba se prudce narovnali, ve tvářích provinilý výraz. Alison řekla: „Řekla bych, že pěkně zuřila.“</p> <p>„Slyšeli jsme ji až sem,“ dodal Roland. „Slovům jsme sice nerozuměli, ale znělo to hodně rozčileně.“</p> <p>„Však ono ji to časem přejde,“ řekla Alison povzbudivě. „Užila si svoje, ale ty za to přece nemůžeš. Nejspíš si ještě neuvědomila, jak moc jsi pro ni riskoval. Dá si šálek čaje, zdřímne si a hned se bude cítit lépe. Roland a já se už postaráme, aby se král dozvěděl celý příběh.“</p> <p>„Ehm, to je od tebe hezké,“ řekl Terry poněkud vyvedený z míry.</p> <p>„Princezna Glorie je skutečně skvělé děvče,“ přidal se Roland. „Já ji sice osobně moc neznám, ale všichni mi pořád říkají, jak je skvělá. Moje rodina o ní básní od rána do večera.“</p> <p>„Přišla navštívit mého otce a byla velice milá. Taková přátelská a bezprostřední.“</p> <p>„Já se s vámi nehádám,“ upozornil je Terry. „Kam tím vším směřujete?“</p> <p>Roland se podíval na Alison. Ta nervózně posunula čajník na plotně a pak si začala pohrávat s regulátorem tahu. Po chvíli po něm šlehla pohledem ‚tak do toho‘. Roland se podíval na Terryho. „Víš, v poslední době jsem hodně přemýšlel, a i když má princezna Glorie spoustu nezpochybnitelných kvalit, nejsem si jist, jestli je to opravdu to správné děvče pro mne. Nevysvětluj si to špatně. Jsem si jist, že pro toho pravého muže bude skvělou partnerkou. Chci tím jen říct, že si nejsem jistý, jestli jsem už připraven se oženit.“ Znovu se podíval na Alison, která na něho povzbudivě kývla. „Za těch několik posledních dnů, na cestách a při všech těch dobrodružstvích, co jsme zažili, jsem o sobě hodně přemýšlel a řekl bych, že si to teď potřebuji pořádně rozebrat.“</p> <p>„Aha,“ řekl Terry. „Rolande, mně to spíš připadá, že tvoje srdce touží po jiné.“</p> <p>„Ne!“ zvolali Roland a Alison jednohlasně a Roland dodal: „O to tady vůbec nejde.“</p> <p>„Myslel jsem si, že jste možná ty a Alison…“</p> <p>„Ne, tak to vůbec není. Alison nemá s mým rozhodnutím vůbec nic společného.“</p> <p>„Ne,“ přisvědčila Alison.</p> <p>„Nechtěl bych, aby si někdo snad myslel, že Alison patří k těm dívkám, co kradou jiným snoubence. To rozhodně ne. Je to čistě jen moje rozhodnutí.“</p> <p>„Jak jinak.“</p> <p>„Vůbec nemám v úmyslu vzít si Alison místo Glorie.“</p> <p>„V žádném případě.“</p> <p>„Alespoň ne hned.“</p> <p>„Nejprve se musíme trochu lépe poznat,“ řekla Alison.</p> <p>„Ačkoliv,“ pokračoval Roland, „její vznešený původ by mi rozhodně pomohl vyžehlit si to u rodiny, kdyby na to přišlo.“</p> <p>„Chápu,“ řekl Terry. „A řekl bych, že to řeší náš problém. Vlastně jsem si myslel –“</p> <p>„Glorii by s mohl vzít ty,“ skočil mu do řeči Roland.</p> <p>„Prosím?“</p> <p>„Ožeň se s princeznou.“ Roland zvedl ruku. „Ne, počkej, Terry. Neříkej nic, dokud mne nevyslechneš. Nejspíš jsi o tom takhle vůbec neuvažoval, ale muž, který zachrání princeznu ze smrtelného nebezpečí, získává právo na její ruku. Pokud na sebe vezmeš všechny zásluhy za její vysvobození, můžeš trvat na tom, aby se stala tvou ženou.“</p> <p>„Oženit se s princeznou Glorií?“ řekl Terry. „Já?“ Nevěřícně se podíval na Rolanda a Alison. „To by bylo poněkud opovážlivé.“</p> <p>„Roland má pravdu,“ řekla Alison. „Ta tradice ohledně zachránění a oženění se s princeznou není v Medulle pouhá tradice. Je to spíš něco jako zvykové právo. Nejspíš tomu neuvěříš, ale Glorie se za Rolanda ve skutečnosti provdat nechce. Myslí si na nějakého jiného hocha a doufala, že ji zachrání dřív než on, takže by se třeba mohla provdat za něj.“</p> <p>„Skutečně?“ řekl Terry. „A kdo to je?“</p> <p>„To nevím. Jméno mi neřekla. Ale na tom nezáleží, protože teď stejně nepřipadá v úvahu. Kdybys byl jejím zachráncem ty, musela by si vzít tebe.“</p> <p>„<emphasis>Kdybych</emphasis> byl jejím zachráncem?“</p> <p>Lehce ironický tón jeho hlasu Rolandovi zcela unikl. „Jasně, Terry. Jen se nad tím zamysli. Když ses rval s těmi mizery na baronově panství, byl jsem nahoře s Alison. Pokud princezna vůbec někoho viděla, pak jedině tebe. Nemůže vědět, že jsi tam byl jako můj pomocník. Na Bussardově hradě tě mohla vidět z balkonu, ale určitě neměla ani tušení, že já už jsem byl tou dobou uvnitř.“</p> <p>„Přesně tak,“ řekla Alison. „A stejné to bylo tady. Všechno, co ví, je, že ses vrhl do doupěte netvora, abys ji zachránil. Kdybychom já a Roland trvali na tom, že jsme sem přišli, až když bylo po všem, kdo by mohl něco namítat?“</p> <p>„No to je rozhodně zajímavá myšlenka,“ řekl Terry. „Ale vy si vážně myslíte, že by na to přistoupila?“</p> <p>„Samozřejmě. Vlastně ani nemá na výběr. Musíš jen vystupovat sebevědomě a říct jí, že takhle se věci prostě mají.“</p> <p>„Nový ohoz by taky nemusel být na škodu,“ poznamenal Roland. „Měl by s na sebe obléknout to nejlepší, co máš. V tom směru bych ti mohl poskytnout pár cenných rad.“</p> <p>„A já ti zase pomůžu udělat něco s těmi tvými vlasy,“ nabídla se Alison. „Správný účes dokáže divy. Ale nedělej si s tím starosti. Hodně děvčat nedá na vzhled.“</p> <p>„Tak to ti tedy děkuju“ odsekl Terry.</p> <p>„On vypadá dobře,“ namítl Roland. „Spoustě děvčat se líbí zrovna tihle velcí, neotesaní drsňáci. Počkej. Čert aby to vzal. Teď jsem si na něco vzpomněl.“ Roland si přitáhl dřevěnou židli a posadil se ke kuchyňskému stolu. „Zapomeň na to, Alison. On to nikdy neudělá,“</p> <p>„Ale ano, udělá.“ Alison prosebně upřela oči na Terryho. „Že to uděláš?“</p> <p>„Předpokládám, že za daných okolností…“</p> <p>„Je rytíř,“ vysvětlil jí Roland. „Nemůžeme čekat, že se bude podílet na něčem takovém a ožení se s dívkou podvodem. To zkrátka nejde. Bylo by to nečestné.“</p> <p>„Ehm,“ řekl Terry. „Jistě, svým způsobem je to preses tak, jak říkáš, ale když je v sázce mladá láska…“</p> <p>„Je to koneckonců králova dcera. Terry králi přísahal lenní věrnost. Nemůže lhát svému panovníkovi.“</p> <p>„Za normální situace nikdy. Ale mohl bych udělat výjimku…“</p> <p>„On lhát nemusí,“ řekla Alison Rolandovi. „My to uděláme. Stačí, když zůstane zticha a nebude do toho nijak zasahovat.“ Otočila se k Terrymu. „Uvědom si, že Roland je z kupecké společenské vrstvy. Ti mohou dělat všechno, co se jim zachce – lhát, podvádět, krást, podplácet, švindlovat – a když se proti tomu někdo ozve, stačí aby řekli: ‚Tak se zkrátka dělají obchody.‘“</p> <p>Roland si odkašlal. „Tak tohle… tohle není úplně pravda.“</p> <p>„No tak dobrá,“ zvolal Terry. Vstal a položil jim ruce na ramena. „Rolande, Alison,“ řekl a přitom se na každého z nich podíval. „V posledních čtyřiadvaceti hodinách jsme toho spolu hodně prožili a řekl bych, že se z nás stal skvělý tým. Jsem vám vděčný za všechno, co jste udělali. Kdybychom nespolupracovali, nejspíš bychom tu už nebyli. Jestli je pro vás tak důležité, abych se oženil s princeznou Glorií, můžete se mnou počítat.“</p> <p>Alison se mu vrhla kolem krku a vděčně se k němu přitkla. Roland mu slavnostně potřásl rukou. Když přijal jejich díky, Terry řekl: „Myslím, že bych měl raději jít a nějak jí to šetrně sdělit.“</p> <p>„Ne,“ namítl Roland. „Děkuji ti, Terry, ale tohle musím udělat já. Už tak je dost zlé, když gentleman poruší zásnubní slib, ale jestliže už to musím udělat, tak ne přes prostředníka.“ Vypjal hruď, vyšel z kuchyně a rázně za sebou zabouchl dveře.</p> <p>Alison se ke dveřím okamžitě rozběhla a sklonila se ke klíčové dírce, ale Terry se postavil před ni a přísně se na ni zadíval. Dívka předstírala, že se sehnula, aby zvedla z podlahy nějaké smítko. Přesto oba napínali uši a snažili se zachytit jednotlivá slova ze stěží slyšitelného hovoru, který k nim doléhal z vedlejší místnosti. Konečně uslyšeli zvuk kroků vracejícího se Rolanda. Terry mu otevřel dveře a Alison se na něj tázavě podívala. Roland pokrčil rameny. „Vyřízeno,“ řekl jen. Pak vzal Alison za ruku.</p> <p>„Co říkala?“</p> <p>„Nic. Plakala.“</p> <p>„Ona plakala?“ zeptal se Terry.</p> <p>Roland přikývl. „Nejspíš jsem to měl čekat. Ne že by se přímo rozvzlykala, ale do očí jí vhrkly slzy, třásla se jí ramena a vydávala takové ty přidušené zvuky, jak to dívky dělají, když se brání pláči.“</p> <p>„Dostane se z toho,“ řekla Alison. „Z dlouhodobého hlediska to tak bude pro všechny nejlepší.“</p> <p>„Správně,“ řekl Terry. „No, já a princezna toho teď musíme hodně probrat a já bych to nerad dál odkládal. Myslím, že bych měl jít raději hned zjistit, co si o mně myslí.“ Odešel do přijímacího pokoje, kde se k němu Glorie okamžitě vrhla a přitkla mu tvář na prsa.</p> <p>„Ach, Terry,“ zvolala a přitom dusila smích v jeho kazajce. „Měl jsi vidět jeho obličej! Tvářil se tak smrtelně vážně, že jsem si myslela, že to nevydržím a vyprsknu. Musela jsem se kousat do rtu, abych se nesmála. Můj bože, Terry, co jsi mu to vlastně napovídal?“</p> <p>„Nic moc. Prostě jsem mu vysvětlil situaci a on si uvědomil, že v té věci nemá na výběr. Řekl bych, že to přijal docela dobře.“</p> <p>„Ty jsi rozený diplomat, miláčku.“ Glorie se vytáhla na špičky a dala mu dlouhý, procítěný polibek. Pak, s jazykem stále v jeho ústech, ho tlačila před sebou, dokud se nesvalil na pohovku. Vylezla si na něj, obkročmo se mu posadila na klín a vklouzla mu rukama pod košili Sklonila se k němu a začala ho něžně líbat na krk. „Terry,“ zašeptala.</p> <p>„Hmmm?“</p> <p>„Vzpomínáš na minulý rok, po svatojánských trzích když jsme se oba vytratili a šli jsme spolu do jižní věže?“</p> <p>„Ano?“</p> <p>„Byli jsme v tom malém pokojíku, okny dovnitř vál teplý větřík, který voněl po kvetoucích jabloních, a celé město se rozprostíralo pod námi.“</p> <p>„Mm-mmm.“ Terry měl oči zavřené a vychutnával si horké doteky jejích rtů na ušním lalůčku.</p> <p>„Vzpomínáš si, jak to bylo romantické?“</p> <p>„Mm-mmm.“ Její prsy se k němu tiskly.</p> <p>„Vůně jabloní,“ šeptala Glorie, „zapadající slunce, hudba ozývající se zdola.“</p> <p>„Mm-mmm.“</p> <p>„Jen my dva.“</p> <p>„Mm-mmm.“</p> <p>„Takže se to nepočítá, když je to jenom pusou, co?“</p> <p>„Jasně,“ řekl Terry a otevřel oči.</p> <p>„Tak jsi mi to říkal.“</p> <p>„Tak jsem to vždycky slyšel. Ano.“</p> <p>Glorie popadla Terryho oběma rukama za vlasy a přitáhla si jeho hlavu k sobě, až si hleděli do očí ze vzdálenosti pouhých několika palců. „Takže ten gryf asi jenom neměl hlad, co?“</p> <p>„Samozřejmě! Tak to muselo být. Je to jediné vysvětlení.“</p> <p>Princezna se uvolnila. „Jen jsem se chtěla ujistit.“ Těsně se k němu přivinula a znovu mu začala oždibovat ušní lalůček, potom se rty přesunula na jeho ústa. Dala mu dlouhý, procítěný polibek, do kterého vložila všechnu svou něhu, pak se ale najednou odtáhla, zamračila se, posadila se zpříma a řekla: „Co se děje?“</p> <p>„Nic.“</p> <p>„Terry, ty myslíš na něco jiného. To já poznám. Když děvče, které vypadá jako já, dává klukovi polibek, jako byl ten, co jsem ti právě dala, a on je myšlenkami někde jinde, něco rozhodně není v pořádku.“</p> <p>„No dobře.“ Terry se narovnal. „Něco není v pořádku. Něco důležitého. Něco, co mi pořád uniká.“ Rozhlédl se po místnosti. „Ale já nemůžu přijít na to, co to je.“</p> <p>„Něco v téhle místnosti?“ Glorie se snažila sledovat jeho pohled.</p> <p>„Ne. Ano. Já nevím.“ Oči se mu znovu samy stočily ke krbu. Najednou na něj ukázal „Dívky! Panny! Krajka!“</p> <p>Glorie se podívala na krbovou římsu, na které stále ležely její jehly a několik kousků krajky. Přitkla si ruku na ústa. „Ach ne!“ zašeptala. „Podzimní ples!“</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>Ta jízda vstoupila v Medulle do legend. Ujížděli celý den a noc, na nejrychlejších koních, kteří se dali za peníze koupit, čtyři dobří jezdci pronásledující zlého čaroděje a magického netvora. Nedopřáli si žádný odpočinek. Hnali své koně, dokud nebyli zchvácení a neměli kolem úst pěnu, pak v další vesnici koupili jiné a jeli hned zase dál. Postupovali nevýslovné riziko, řítili se v plném trysku nerovným terénem, hlubokými lesy a roklemi, přeskakovali potoky, živé ploty u brány. Nerozdělili se a ani na okamžik nezpomalili, spoléhali se na to, že pokud jeden kůň klopýtne a padne, případně dva nebo tři, alespoň jeden z nich dorazí do města a bude moci varovat stráž. Terry s Glorií všechno vysvětlili Alison v těch krátkých okamžicích, kdy Roland platil za nové koně a oni zatím měnili sedla a postroje.</p> <p>„Na podzimním plese bude spousta krajek,“ řekl Terry. „Dokonce i muži budou nějaké mít, na manžetách nebo náprsenkách košil. Dívky samozřejmě nosí krajky i jindy, ale tradice vyžaduje, aby jich na podzimním plese měly co nejvíce. Některá děvčata si nechávají ušít šaty, které jsou prakticky celé z krajky. Jsou vážně senzační,“ dodal, jak se mu myšlenky na chvíli zatoulaly jinam. „Člověk by skoro řekl, že se skrze ně dá vidět jenomže to nikdy není úplně –“</p> <p>Glorie mu skočila do řeči. „Do Medully se sjíždějí dívky ze širokého okolí, aby tu prodaly svoje krajky. Krejčí a švadleny budou pracovat do posledního okamžiku a děvčata budou našívat krajky ještě ten večer, co je ples. Medulla je svou krajkovou módou proslavená.“</p> <p>„Pořád ale nechápu, co to má s námi společného.“ Její nový kůň nespolupracoval. Čekala, až vydechne, aby mu přitáhla sedlový řemen. „Ženy jsou přece všude. Proč teď? A proč krajky?“</p> <p>„Protože nejjemnější krajky vyrábějí hodně mladá děvčata. Musí být dost stará, aby měla trpělivost na paličkování, ale také musí mít dobré oči a hbité prsty. Pracují na tom večer, když mají ostatní práci hotovou. Touhle roční dobou se jich ze statků a vesnic sjíždějí stovky. Přesně ten druh děvčat, o jaká mu jde.“</p> <p>„Utrácejí tu peníze, které si za rok naspoří,“ dodal Terry.</p> <p>„Na jeden měsíc v roce je město plné mladých panen,“ řekl Roland. Už se finančně vypořádal s prodejcem koní a vrátil se právě včas, aby ještě stihl konec vysvětlování. Jeho měšec na peníze se znatelně ztenčil „Jestli to nestihneme včas, každá ulice ve městě se stane obrovským krmítkem pro gryfa.“</p> <p>„My ho dohoníme,“ prohlásil Terry. Vyšvihl se na koně a vyrazil. Ostatní se pustili za ním.</p> <p>Jenomže ho nedohonili. Gryf jako by vůbec nepotřeboval odpočívat. Ujížděli tak rychle, jak to koně dokázali, ale po čaroději nebylo nikde ani stopy. Musel být pořád ještě kus cesty před nimi.</p> <p>„Možná mi lhal,“ řekla Glorie, když se zastavili, aby napojili koně. Musela se o toho svého opírat, aby se vůbec udržela na nohou. Hrozněji bolel zadek a její klouby protestovaly při každém pohybu. „Čaroděj mi řekl, že gryf ještě nedokáže létat, ale možná že to už umí.“ Sehnula se ke korytu a šplíchla si vodu do obličeje.</p> <p>Mládenci byli stejně unavení jako děvčata. Terry zůstal v sedle, ale vzpřímeně se držel jen s viditelným úsilím. Ukázal na dlouhé rýhy ve vyschlé půdě. „Nelétá,“ řekl. „Zanechává po sobě stopy, které dokážu sledovat i já. Ty jeho drápy se nedají s ničím splést. A jsou čím dál čerstvější. Doháníme ho.“</p> <p>„Proč ho nikdo jiný neviděl?“</p> <p>„Čarodějové mají svoje metody, jak zůstat neviděni, když si to přejí. Ale myslím, že stejně působí rozruch. Potíž je v tom, že jedeme rychleji, než se mohou šířit zprávy.“</p> <p>„Kam se žene?“ zeptala se Alison. „Na podzimní ples? Ten přece bude až za spoustu dní.“</p> <p>„Nejspíš na nějakou jinou slavnost, řekl bych,“ nadhodil Roland.</p> <p>„Podzimní ples je veliká slavnost,“ vysvětlila Glorie. „Šlechta se shromáždí v plesovém sále. Ale většina děvčat se bude bavit ve městě. Po celý týden se budou pořádat nejrůznější akce, které vyvrcholí velkým plesem.“ Se sotva znatelnou pýchou dodala: „Na podzimní slavnosti do Sulcusu přicházejí dokonce i lidé z Occipitalu.“</p> <p>„Ulice budou plné mladých dívek,“ navázal Terry. „Bude jich plné město. Všechny peníze, které strží za krajky, se s nimi domů nevrátí. Chá! Můžete se vsadit, že ze Sulcusu každý rok odjede mnohem méně panen, než tam přijede.“ Všiml si Gloriina káravého pohledu „Ehm, alespoň se to tak říká,“ dodal spěšně. „Tak pojedeme.“</p> <p>Byli ještě nějakých šedesát mil od města, když konečně uviděli Muže ve středních letech z hor. Nejprve ho zahlédli jen na okamžik, než zmizel za zatáčkou, ale to stačilo, aby pobídli koně do ještě většího trysku. Marně – gryf byl stále rychlejší. V průběhu dne jej zahlédli ještě několikrát a pokaždé jim hned zmizel za kopcem nebo mezi stromy. Jejich rychlost byla prakticky vyrovnaná. Koně byli sice rychlejší, ale gryf ani na okamžik nezastavil. Vzdálenost mezi nimi se pomalu, velice pomalu zkracovala, ale obří opeřená bestie s plešatejícím mužem na hřbetě byla pořád ještě velký kus cesty před nimi. Ve chvíli, kdy dorazili na předměstí, si stále udržovala náskok několika set stop.</p> <p>To však stačilo. Když Muž ve středních letech z hor projel městskou bránou, teprve se smrákalo. Což bylo jediné štěstí, protože většina mladých dívek ještě nebyla venku. Za malou chvílí zaplaví ulice a všude se bude ozývat jejich smích a zpěv, jak se budou ve skupinkách trousit někam na večeři, než začne hudba a tanec, ale zatím se ještě někde připravovaly na noční oslavy. Jen několik starších krajkářek posedávalo na chodníku a snažilo se vydělat pár měďáků; pracovaly ve světle pouličního osvětlení, aby ušetřily za svíce. Horší bylo, že v houstnoucím šeru bylo špatně vidět, zvlášť ve stínu budov. Terry, který znal město jako svoje boty, Muže ve středních letech z hor několikrát ztratil v úzkých uličkách. Zdálo se, že čaroděj dobře ví, kam míří. Naštěstí ho Terry pokaždé znovu vyslídil, zrovna když gryf vyrazil nahoru po předním schodišti dlouhé kamenné budovy v klasickém stylu. Byl to dvojblok bytů táhnoucí se podél královského paláce. Muž ve středních letech z hor seskočil ze svého ohyzdného oře a rozběhl se k východnímu křídlu budovy. Gryf zbavený váhy jezdce stejně rychle zamířil k západnímu křídlu.</p> <p>Terry dorazil jen několik okamžiků po nich. Seskočil na zem a vytáhl z pod svého sedla sekeru. „Postarejte se o čaroděje,“ křikl, když se objevili i ostatní. „Já vyřídím gryfa.“ A zmizel v bytovém bloku. Roland a Alison nechali své koně neuvázané a rozběhli se k druhému křídlu. Glorie se chvíli nemohla rozhodnout, co dělat, chvíli těkala pohledem z jedněch dveří na druhé a pak následovala Terryho.</p> <p>Za nimi zaplavovala ulice vůně kouře a pečeného masa. Obchody se zavíraly a prodavačky vzrušeně vybíhaly do ulic. Z nejbližšího dvorku se ozvala veselá taneční hudba. Večerní kolo oslav začínalo.</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>„Ne,“ prohlásila Jennifer nekompromisně a odstrčila Georgeovu ruku. Začala si zapínat blůzku. Pak ale uviděla Georgův zklamaný výraz a její hlas malinko zjihl. „Byl to nádherný den, Georgi. Tak ho nepokazme.“</p> <p>„To jej nepokazí,“ namítl George. „Udělá ho to ještě nádhernější.“ Byla to ta nejstarší a nejnepřesvědčivější odpověď, jakou kdy muž na podobné prohlášení dal. Ještě nikdy v celé historii dvoření s ní žádný neuspěl a ani George nečekal, že by byl v tom směru výjimkou. Nicméně měl pocit, že by to říct měl. Když žijete v tak konzervativní zemi, jako je Medulla, a zvlášť pokud randíte s princeznou, musí vám být jasné, že se s ní bez přinejmenším zásnubního prstenu nikam nedostanete. Přesto se o to ale můžete pokoušet, a to i když předstírá, že ji to pobuřuje. Kdybyste to nedělal, začala by uvažovat, co to s vámi je nebo jestli náhodou není něco s ní.</p> <p>Byli v bytě, který si George začal pronajímat před několika měsíci. Byla to malá garsoniéra, jediný pokoj poblíž paláce, bezvýznamný v porovnání s Georgeovým skutečným příbytkem ve městě, panským sídlem nedaleko Marlingtonského parku, kde bydlel, když zrovna nebyl na svých pozemcích. Musel si ho pořídit, aby měli s Jennifer na své schůzky pohodlí, a co bylo ještě důležitější soukromí. O téhle garsonce nevěděl ani jeho osobní sluha. George řekl domácímu, že je umělec a potřebuje klidný ateliér, kde by si mohl skicovat. Aby podpořil svou image umělce, nechával všude po bytě povalovat nezaplacené účty a hojně ho zásobil šnapsem. Měl tam nacpaný likérník, police prohýbající se pod laciným vínem, mezi nimiž bylo šikovně zamícháno pár lahví dobrých ročníků, které měl skutečně v úmyslu vypít. Kromě toho už tam moc nábytku nebylo, jen toaletní stolek, několik menších stolků s lampami rozmístěných po místnosti a ta nejpřepychovější pohovka, jakou si mohl opatřit bez toho, aby zavdal podnět k nevítaným řečem.</p> <p>Pohovka byla navržena pro dva lidi. Ta část, na které má sedět muž, má opěradlo. Ta druhá ho nemá, aby se žena, kterou brzy unaví sedět vzpřímeně, musela opřít o svého partnera. George se opřel, zatímco Jennifer vstala a odešla k zrcadlu, aby si upravila účes a make-up.</p> <p>„Nejde o to, že bych byla nějak prudérní nebo se bála, Georgi,“ řekla přes rameno. Kartáčem si zajela do svých dlouhých hnědých vlasů, které se jí během odpoledně nějak rozcuchaly. „To přece víš. Nejsem ani otrokyně zastaralých představ o morálce. Dokážu se za sebe rozhodovat sama.“</p> <p>„Samozřejmě,“ řekl George.</p> <p>„Já to s tebou <emphasis>chci</emphasis> dělat, Georgie. Opravdu ano. Hořím touhou po tobě.“ Otočila se a podívala se na něj. „Georgie,“ řekla procítěně. „Víš přece, jak moc tě miluji.“</p> <p>„Já tě taky miluji, lásko.“</p> <p>„Ale já nechci, aby k tomu došlo jen tak, miláčku. Až ten správný čas přijde, poznáme to. Chtěla bych, aby to poprvé bylo jedinečné, ty snad ne? Chtěla bych…“ Odmlčela se, aby se zhluboka nadechla.</p> <p><emphasis>Chceš prost</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>, aby to něco znamenalo</emphasis>, pomyslel si George.</p> <p>„Chtěla bych, aby to něco znamenalo,“ řekla Jennifer.</p> <p><emphasis>No jasně</emphasis>, řekl skoro George, ale včas se ovládl. Když dívky říkají takové věci, je důležité nesouhlasit. Protože jakmile jednou souhlasíte, že to vy dva ještě dělat nebudete, máte utrum. Dříve nebo později budete mít kliku – ona se opije nebo něco takového a podvolí se – jenomže vy přece nemůžete porušit svoje slovo. Takže je třeba, abyste řekli něco obecně souhlasného, ale ve skutečnosti jste s ní prokazatelně nesouhlasili.</p> <p>„Chápu, jak to cítíš,“ řekl.</p> <p>Jennifer, která byla s jeho odpovědí spokojena, mu poslala vzdušný polibek. Pak se otočila zpátky k zrcadlu. „Teď už budu muset jít,“ řekla trochu šišlavě, protože si současně nanášela lesk na rty. George ji s potěšením pozoroval. Bylo mu naprosto jasné, že se dívky nelíčí, aby vypadaly lépe před muži. Líčí se, aby vypadaly lépe před ostatními ženami. Stejně ho krvavě rudá rtěnka vždycky rozrajcovala. „Ne, nechoď se mnou, Georgie. Dnes jsme spolu strávili příliš mnoho času a lidé by si toho mohli začít všímat. Musíme odejít každý zvlášť. Uvidíme se na večírku?“</p> <p>„Budu na tebe čekat,“ slíbil jí George. Zavázal si tkanici u kalhot, rychle si přeleštil boty a rozhlédl se po svém meči. Visel na věšáku pod jeho kloboukem. Zkontroloval svůj vzhled v zrcadle. Na sobě měl volnou košili s nabíranou náprsenkou a širokými rukávy. Nijak zvlášť se mu nelíbila, ale slyšel, že děvčatům připadají pirátské košile velice sexy.</p> <p>Jennifer provedla poslední úpravy svého účesu, odsunula zástrčku na dveřích a pootevřela je. Nechtěla, aby ji někdo viděl, jak vychází z mužského pokoje, takže nejprve opatrně vykoukla, aby se přesvědčila, že na chodbě nikdo není. A uviděla gryfa, jak kráčí směrem k nim.</p> <p>Nezaječela strachem, protože tomu prostě nedokázala uvěřit. Zabouchla dveře, párkrát potřásla hlavou, jako by se potřebovala vzpamatovat, a pak je znovu pootevřela. Tentokrát vystrčila ven hlavu. Tentokrát už se bála.</p> <p>Byl obrovský. Byl stejně velký jako drak. Měl tělo lva, ale větší než jakýkoliv lev, o němž kdy slyšela. Zaplňoval celou chodbu. Jeho svalnatá ramena se otírala o obě protější stěny zároveň. Na všech čtyřech nohách měl dlouhé, zakřivené drápy a jeho obrovský zobák očividně sloužil k trhání velkých kusů masa. Křídla měl složená a přitknutá k tělu a jeho peří vypadalo z nějakého důvodu jako prašivé, ale gryf to nade vši pochybnost byl. Zastavil se. Podíval se přímo na ni. Jeho obrovský zobák se otevřel a odhalil slizký černý jazyk. V Jennifer se vzedmula vlna hrůzy a s ní se na povrch vynořila vzpomínka, něco ze školních dob, něco o tom, co žerou gryfové.</p> <p>Jediným plynulým pohybem zabouchla dveře, zasunula zástrčku, otočila se a skočila na George. Ten překvapeně pozpátku zavrávoral a dopadl na pohovku. Jennifer si rychle vyhrnula šaty, obkročmo se na něj posadila a sevřela ho svými štíhlými stehny. Drobnýma ručkama ho popadla za fiží a rozervala mu košili na prsou. „Georgie,“ vykřikla, „udělejme to!“</p> <p>„Cože?“ zeptal se George. Princezniny ruce zápasily s tkanicí jeho kalhot. „Zrovna jsi říkala, že chceš počkat.“</p> <p>„Změnila jsem názor. Děvče má přece právo změnit názor, nemyslíš?“ Z chodby se ozvalo zafunění, následované škrábavými zvuky. „Potřebuji tě hned. Jak se to sundává?“</p> <p>„Musíš rozvázat… co je to za hluk?“</p> <p>„Toho si nevšímej,“ zaječela Jennifer a přitkla se k němu klínem. „Tady. Hraj si s nimi!“ Vzala ho za obě ruce, položila si je na živůtek a rozervala si ho.</p> <p>„Jennifer, něco je na… páni!“ vydechl George, když v dešti malých perleťových knoflíčků vyskočila ven její ňadra. Dívka ho popadla za hlavu a vtiskla si jeho obličej mezi ně, pak začala znovu horečně trhat za tkanici jeho kalhot. Na chodbě za dveřmi gryf výhrůžně zavrčel.</p> <p>„Nemůžu se do nich dostat! Georgie, já se do nich nemůžu dostat.“</p> <p>„Zašmodrchala jsi tkanici,“ odpověděl George hlasem tlumeným jejím poprsím. „Nespěchej. Já si je sundám sám.“</p> <p>„Na to není čas!“ vykřikla Jennifer. „Potřebuju tě okamžitě!“</p> <p><emphasis>Musím si těch košil koupit víc</emphasis>, pomyslel si George. „Hele, to je vážně lichotivé, Jenny, ale bude to mnohem hezčí, když se uvolníš a uděláme to pěkně pomalu. Co to bylo?“</p> <p>Další škrábání, tentokrát na dřevo. Těžké dveře se otřásly v pantech. Jennifer uviděla Georgeovu dýku na stolku u pohovky. Natáhla se přes něj a popadla ji. George se chvíli dusil v záhybech spodničky a saténové sukně, než se mu podařilo se z nich vymotat. Jeho hlava se vynořila na povrch právě včas, aby uviděl čepel dýky snášející se k jeho rozkroku. „Jéééé!“</p> <p>V hrůze z toho, co očekával, se rozplynul všechen jeho žár. Dýka minula zamýšlený cíl a zabodla se do polštáře pohovky mezi jeho nohama.</p> <p>„Jejda. Promiň. Neházej sebou, ano?“</p> <p>„Jennifer, zbláznila ses? Okamžitě to polož.“</p> <p>„Tentokrát se mi to povede, neboj se.“ Jennifer mu rozřízla kalhoty v pase a odhodila dýku. „Svlíkni si je, honem.“ Zalovila rukou v jeho spodním prádle.</p> <p>„Au! Nemačkej ho tak! Jemně!“</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p><emphasis>Prask</emphasis>, udělaly dveře a pak se ozval zvuk lámajícího se dřeva. Prostřední výplň povolila a vynořila se z ni tlapa velká jako koš na trávu se čtyřmi dlouhými drápy Jennifer zaječela a zmizela za pohovkou, kde se schoulila do klubíčka. Pracka zmizela a ve dveřích po ní zůstala zubatá díra. George na to tupě zíral, jeho mentální převody se marně snažily zařadit správnou rychlost. Gryf prostrčil dveřmi hlavu a zavrčel.</p> <p>Lord George, doslova přistižený s kalhotami na půl žerdi, prokázal vzhledem k situaci pozoruhodně dobrý reflex. Aniž tak docela věděl, co dělá, popadl z jednoho stolíku lampu a mrštil jí po gryfovi. Mířil trochu moc vysoko, ale to nevadilo. Skleněná lampa se rozbila o zárubeň dveří a s tichým <emphasis>hummmpf</emphasis> explodovala. Gryfovu hlavu zkropil hořící petrolej. Většina zvířat reaguje na oheň negativně. Gryf nebyl díkybohu výjimkou. Vydal ze sebe zaječení plné bolesti a vzteku, dlouhé a děsivé, a pak zatřásl hlavou, aby se zbavil hořícího petroleje. Když se mu to nepodařilo, stáhl hlavu. Jennifer i George slyšeli, jak sebou zmítá a hází, naráží do zdí i stropu a řve, a pak se ozvalo škrábání drápů na podlaze a šustění peří, jak zvíře běželo pryč. Zvuky slábly, až utichly docela.</p> <p>Hořící petrolej zapálil vlněný koberec. Fermež na dveřích už se začala škvařit žárem a místnost se rychle plnila kouřem. George popadl z věšáku svůj plášť. Spěšně začal jednou rukou utloukat plameny, zatímco druhou si přidržoval kalhoty. Jennifer byla dost chytrá na to, aby počkala, až všechen oheň uhasí, a teprve pak otevřela okno a pustila dovnitř čerstvý vzduch. Ten brzy odvanul většinu kouře spolu se štiplavým pachem spálené vlny a peří. Když zmizely poslední plameny. George zahodil pozůstatky svého pláště na zem a tázavě se podíval na Jennifer. Ta se chystala začít mu vše vysvětlovat, když se z chodby ozval křik a zvuk běžících nohou.</p> <p>Jeho lordstvo si rychle připnulo opasek s mečem. Kalhoty mu spadly ke kotníkům. Rozčileně je odkopl, tasil meč a připravil se k útoku. Jennifer se znovu rozběhla k pohovce a schovala se za ni. V díře ve dveřích se objevila hlava Glorie.</p> <p>„Páni, ahoj, lorde Georgi. Ahoj, Jenny. Já jsem se vrátila. Máte tady hezké hnízdečko. Neviděli jste tu náhodou gryfa? Velkého, ohyzdného a mizerně naladěného?“</p> <p>Jennifer se vynořila zpoza pohovky. Omámené ukázala, kudy obluda zmizela. George naznačil mečem stejný směr.</p> <p>„Díky, Jenny.“ Glorie prostrčila dírou ve dveřích ruku a vytrhla Georgeovi meč. „Nevadí, když si tohle půjčím, lorde Georgi?“ Zavrtěl hlavou. „Díky moc. Už musím běžet. Uvidíme se později.“ Pak rovněž zmizela v oblacích kouře.</p> <p>Naprosto zmatený George ztěžka dosedl na pohovku. Podíval se na Jennifer. Dívka se nahýbala nad ním a pokoušela se zakrýt svá nahá ňadra rukama. Světlo zbylé lampy barvilo její pleť do zlatova. Jako důkaz, že naděje neumírá nikdy, George rozpřáhl náruč. „Tak dobře, miláčku, teď jsem připravený.“</p> <p>„Ne!“ řekla Jennifer.</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>Alison vypadala příšerně. Dlouhé hnědé vlasy měla větrem spletené do změti uzlíků a suků, šaty měla postříkané blátem odhozeným od kopyt cválajícího koně, střevíce obalené bahnem a tvář zamazanou prachem z cest smíšeným s kapičkami potu. Její oči byly dvojice zrcadel odrážejících vyčerpání a stres. Vypadala jako šílená žena, která utekla z blázince a pak se schovávala v hromadě kompostu. Přesto jí nečinilo žádné potíže dostat se přes vrátného v druhém bloku bytů. Vlastně se snažil, seč mohl, aby jí nestál v cestě. Stejně jako všichni ostatní, s nimiž se potkala. „Zdá se, že lidé cítí respekt k dívce s kuší,“ řekla Rolandovi. „Musím si opatřit nějakou vlastní.“</p> <p>„Nejprve musíme vyvolat poplach,“ řekl Roland. „Zburcuj každého strážného, kterého dokážeš najít. Pak prohledej tohle patro a postupuj směrem nahoru. Já vyběhnu do nejvyššího patra a budu postupovat směrem dolů.“ Nechal ji a rozběhl se nahoru po schodech, které bral po čtyřech. Schodiště se otevíralo do dlouhé úzké chodby. Po obou stranách ji lemovaly dveře jednotlivých bytů. Muže ve středních letech z hor našel skoro okamžitě.</p> <p><emphasis>Měl jsem vědět, že bude tady nahoře,</emphasis> pomyslel si. <emphasis>Proč mají č</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>rodějové tak v oblibě vyvýšená místa?</emphasis></p> <p>Všechny dveře ve čtvrtém patře byly zavřené a neprosvítalo pod nimi žádné světlo, což znamenalo, že se nájemníci ještě nevrátili domů a nerozsvítili lampy. Až na jedny, pod kterými byl vidět tenký proužek světla a z klíčové dírky se linula slabá záře. Roland se k nim tiše přikradl. Opatrně poklekl u klíčové dírky. Když nahlédl skrze ni, uviděl zařízený obývací pokoj. Bylo tam křeslo, pohovka, konferenční stolek a malý okrouhlý stolek se dvěma židlemi. Muž ve středních letech z hor seděl u stolu. Za ním byla dvě velká křídlová okna.</p> <p>Roland se narovnal a položil jednu ruku na jílec meče. Druhou rukou zkusil kliku. Bylo odemčeno. Velice opatrně kliku stiskl. Pohnula se naprosto bezhlesně. Pootevřel dveře a skulinou nahlédl dovnitř.</p> <p>Muž ve středních letech z hor pracoval ve světle lampy. Měl před sebou dvě odlivky, kapátko, složený ručník a láhev jantarově žluté tekutiny, o níž Roland soudil, že je to whisky – značku rozpoznat nedokázal. Muž ve středních letech z hor nalil whisky do obou odlivek, až byly asi z poloviny plné. Pak vytáhl z kapsy malou lahvičku a do jedné ze sklenic přidal kapátkem jedinou kapku rudé tekutiny. Nakonec lahvičku pečlivě zazátkoval a zase ji schoval do kapsy.</p> <p>Roland začal vytahovat meč z pochvy, ale nechal toho, když zjistil, že by se to neobešlo bez hluku. Podíval se na dveře. Otevíraly se dovnitř. Ucouvl, zhluboka se nadechl, rozkopl dveře jednou nohou a současně tasil meč. Dveře se rozletěly a narazily do zdi s bouchnutím, které polekalo Rolanda, ale na čaroděje nemělo sebemenší účinek. Roland vtrhl dovnitř, namířil na Muže ve středních letech z hor mečem a zařval: „Ani se nehni!“</p> <p>Neměl tušení, jestli je to správný postup, ale tak nějak to viděl v divadle. Muž ve středních letech z hor to přijal docela klidně. Zhoupl se na židli a řekl: „Jsi z kondice. Pořád ještě popadáš dech, jak jsi běžel po schodech. Já jsem vyběhl čtyři patra na jeden zátah a ani jsem se nezadýchal.“</p> <p>„Jo, skvělé. Teď se nejspíš začneš chvástat, kolik si nakládáš v posilovně. To si schovej k soudu.“ Roland zamával mečem způsobem, o kterém doufal, že je výhružný. „Já tě tam přivedu.“</p> <p>„Jemináčku, to je ale parádní meč.“ Čaroděj ledabyle odstrčil svou židli od stolu. „Všechny ty krásné drahokamy a stříbrný filigrán… Vyrobený na zakázku?“</p> <p>„Jo, a co má být?“ odsekl Roland defenzivně. „Prostě dokážu ocenit dobrou řemeslnou práci, jasné?“</p> <p>„To já také, můj mladý příteli. Proto mám tenhle.“ Muž ve středních letech z hor tasil jediným plynulým pohybem meč, tak rychle, až to zasvištělo. Udělal to, aniž se musel zvednout ze židle, což vůbec není snadné. Rolanda to zaskočilo. Mimoděk o krok ucouvl. Čaroděj se usmál.</p> <p>„Vzal jsem si ho od jednoho královského dvořana z Angostury. Zjevně se mu nelíbil jeden z mých malých projektů a cítil potřebu začít ječet, že mne přivede před královskou spravedlnost, a tak dál. Byl to arogantní chlápek, ale měl slušnou reputaci jako duelant. Sběhlý ve všech uměních obrany, říkali o něm. Mladší než já, ale na svůj věk velice zkušený, říkali. Docela se mi zamlouvala myšlenka nechat si jeho meč jako trofej. Byl to čtvrtý muž, kterého jsem zabil.“</p> <p>„Ehm-hmm,“ řekl Roland. Nevěděl, jak na tohle odpovědět. Nevypadalo to moc dobře.</p> <p>„Ale nemá smysl se bezhlavě hnát do rvačky. Pořád ještě máme trochu času.“ Muž ve středních letech z hor vstal a zasunul meč do pochvy tak rychle a hladce, jak ho předtím tasil. „Pojďme k oknu.“</p> <p>Roland opatrně vykročil vpřed a přitom se držel z dosahu čarodějova meče. Obešel pohovku a pohlédl z okna, dolů na nádvoří obehnané plotem z kované oceli. Na jedné straně stál palác se svými jasně osvětlenými okny a balkony a přímo před ním bylo malé náměstíčko s lampou veřejného osvětlení uprostřed, obklopenou čtyřmi litinovými lavičkami. Bylo to náměstí, kterým začínala Krejčovská ulice. Pod lampou se shromáždil hlouček mladých dívek. Vesele spolu švitořily a zjevně vůbec nevnímaly chlad vlhkého podzimního večera. Někde hrála hudba; její útržky zaznívaly z ulice až k oknu. „Docela dobrá kapela,“ poznamenal Roland nepřítomně.</p> <p>„Jsou zatraceně hluční,“ odsekl Muž ve středních letech z hor. „A všechny jejich skladby znějí úplně stejně.“</p> <p>Okno bylo zamlžené. Roland ho utřel rukávem a vyhlédl ven. K náměstí mířily další dívky.</p> <p>„Přicházejí prodat, co dnes upaličkovaly,“ řekl Muž ve středních letech z hor. „Nejraději bych si nakopal, že mě to nenapadlo dřív. Můj mazlíček má rád hory, tak jsem se usadil tam. V horách koneckonců získám zlato. Jenomže tam v divočině by trvalo celá léta sehnat dostatečné množství mladých dívek. Nevím, proč vesničané považují svoje děti za tak cenné, když si můžou snadno udělat nové. Ale na tom nezáleží. Tady jich moje zvířátko najde dost za jedinou noc.“</p> <p>„No a co? Dobrý bože, pane, tohle město je plné gardistů, policistů a králových vojáků. Do rána bude ta vaše bestie polapena a zabita. Zavolej si ji zpátky, dokud to ještě jde.“</p> <p>„Divil by ses, jak rychle transformace probíhá. Za necelou hodinu už bude schopná létat a pak už nás tu nikdo neuvidí.“ V čarodějově oku se zableskla hamižnost. „A pak se páreček spáří a začnou si stavět hnízdo ze zlata.“ Roztouženě si povzdechl. „Tak jednoduchý plán. Překvapuje mne, že na to někdo nepřišel už dávno.“</p> <p>„Zdá se, že nám ostatním chybí tvoje tvůrčí mysl.“</p> <p>„Ale zpátky k věci. Tobě se nelíbí moje metody, neschvaluješ moje záměry, pronásleduješ mě bůhvíkolik dnů a chystáš se mě zabít nebo přinejmenším zajmout, je to tak?“</p> <p>„Ehm, ano.“</p> <p>„Dobře, dobře. Mohl bych tě okamžitě zabít svým mečem nebo ještě rychleji magií. Ale připadáš mi jako docela bystrý mladý muž. Takže ti místo toho nabízím zkoušku inteligence.“</p> <p>Počkal na Rolandovu ironickou odpověď, protože lidé obvykle nějakou tu ironickou poznámku utrousí, když se jim nabízí zkouška inteligence. Ale Roland si čaroděje jen mlčky prohlížel, jako by se ho snažil odhadnout, a tak Muž ve středních letech z hor pokračoval. „Slyšel jsi někdy o idogainovém extraktu?“</p> <p>„Ne,“ odpověděl Roland, i když o něm samozřejmě slyšel.</p> <p>Muž ve středních letech z hor vytáhl z kapsy lahvičku. Byla velice malá, asi poloviční velikosti než jeho malíček, a zazátkovaná mrňavou korkovou zátkou, na které pořád ještě ulpívaly zbytky pečetního vosku. Udělal okázalé divadlo z toho, jak lahvičkou mával, předával si ji z jedné ruky do druhé a držel ji před lampou, aby světlo procházelo jejím načervenalým obsahem. „Nejúčinnější jed známý lidstvu. Neexistuje na něj žádný protijed a ani není možné si proti němu vypěstovat odolnost. Může se podat orálně nebo může být absorbován pokožkou. Je bez chuti a bez zápachu. Smrt nastává okamžitě, což je výhoda. Nemusíš alespoň poslouchat všechno to kvílení a úpění o žaludečních křečích, ke kterým dochází po požití rostlinných alkaloidů. A jediná kapička by zabila člověka desetkrát. Takže i když je to velice vzácný a tím pádem i drahý jed, v konečných důsledcích je také ekonomický.“</p> <p>„Protože ho nepotřebuješ moc.“</p> <p>„Přesně tak. Náklady na jednu oběť jsou nízké, takže z dlouhodobého hlediska šetří peníze. Ten svůj jsem si musel objednat u jedné specializované firmy v Illyrii. Doručili mi ho –“</p> <p>„Ta zkouška inteligence,“ připomněl mu Roland.</p> <p>„Ano, správně.“ Muž ve středních letech z hor ukázal směrem ke stolu. „Vidíš ty dvě sklenice?“</p> <p>Roland se podíval na stůl. „Předpokládám, že to byla řečnická otázka.“</p> <p>„Nehraj si na chytráka. Jedna z nich obsahuje jed, a druhá ne. Vypijeme je najednou, ale tebe nechám, aby s vybral, kterou vypiješ. Bude to zkouška tvé znalosti lidských povah a myšlenkových pochodů. Budeš se muset rozhodnout, zda jsem ten typ, který přidá jed do sklenice stojící před mým protivníkem, nebo do té blíže ke mně.“</p> <p>„A když se odmítnu napít?“</p> <p>„Pak budeme bojovat mečem a nic mi neudělá větší radost. Ale pokud nemáš značnou důvěru ve své šermířské schopnosti s dvorským mečem, radil bych ti, abys raději vyzkoušel sklenice. Tak budeš mít alespoň padesátiprocentní šanci, že přežiješ.“</p> <p>Roland přikývl. „To je velice přesvědčivý argument, pane.“</p> <p>Muž ve středních letech z hor mimoděk zamrkal. „Nemusíš mi říkat ‚pane‘. Nejsem ještě tak starý, abys se mnou musel jednat s povinnou úctou.“</p> <p>„Omlouvám se. To já jen že mi trochu připomínáš mého tátu.“</p> <p>„Tak už si zatraceně vyber jednu sklenku!“ zaječel čaroděj.</p> <p>„Dobře,“ řekl Roland. Bez zaváhání se chopil sklenice, která stála blíž k němu, a jediným douškem vypil její obsah, který chutnal jako skotská. Odkašlal si a postavil sklenici zpátky na stůl. „Jsi na řadě.“</p> <p>Očekával, že si Muž ve středních letech z hor vymyslí nějakou výmluvu, aby se nemusel napít. Nebo že se pokusí o nějaký trik. Třeba že obsah sklenice rozlije nebo jej chrstne Rolandovi do očí a pokusí se utéct. Roland už byl připravený tasit meč. K jeho překvapení ale čaroděj jen přikývl, sebevědomě zvedl druhou sklenici, pozvedl ji směrem k Rolandovi v posměšném přípitku a klidně ji vypil. Prázdnou sklenici položil na stůl, usmál se na Rolanda a řekl: „Překvapilo tě to?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„Protože se domníváš, že jsem právě vypil jed?“</p> <p>„Vím, že jsi ho vypil.“</p> <p>„A jak to můžeš vědět, smím-li se zeptat? Že by to bylo tím, že jsi mne viděl přidávat jed do sklenice, než jsi vešel do místnosti?“ Čaroděj zaznamenal výraz v Rolandově obličeji. „Ano, věděl jsem, že tady slídíš, že jsi mne špehoval, než jsi rozkopl dveře. Proto jsem odvedl tvou pozornost k oknu. Zatímco ses díval ven na ta děvčata dole, vyměnil jsem sklenice.“</p> <p>„Já vím,“ řekl Roland. „V odrazu na okenní tabulce jsem viděl, jak je vyměňuješ. Proto jsem si vybral sklenici bez jedu.“</p> <p>„Obávám se, že nikoliv,“ odpověděl Muž ve středních letech z hor. „Koutkem oka jsem zahlédl, že jsi viděl, jak je vyměňuji, takže jsem ti sehrál malé divadýlko s tou lahvičkou jedu, rozptýlil jsem tvou pozornost a vyměnil jsem sklenice ještě jednou.“</p> <p>Roland se nejistě podíval na stůl. „Myslím, že se pleteš.“ Položil na jednu ze sklenic prst. „Říkal jsi, že jed byl v téhle sklenici?“</p> <p>„Ne, v té druhé.“</p> <p>„Ale já jsem se napil z téhle.“</p> <p>„Ne, nenapil. Vypil jsi obsah té, co stála blíže k tobě.“</p> <p>„Jistě, tahle stojí blíže ke mně, protože jsem ji tam pak postavil. Ale když jsem si ji bral, stála blíž k tobě.“</p> <p>„Ano, to vím,“ prohlásil čaroděj nepřesvědčivě. „Dal jsem jed do sklenice, co stála tady, pak jsem ji přesunul tady, když jsem je vyměňoval, potom tady, když jsem je měnil zpátky, a ty s vybral sklenici, která byla… ehm… tady. Je to tak?“</p> <p>„Ne, stála tady. Alespoň myslím.“</p> <p>„Víš to určitě?“</p> <p>„Ehm, ne.“</p> <p>Oba tam stáli asi minutu mlčky a dívali se na stůl a prázdné sklenice. Roland vzal láhev a přičichl k ni, pak udělal totéž s jednou ze sklenic. „To není k ničemu,“ řekl mu Muž ve středních letech z hor. „Říkal jsem ti přece, že je bez zápachu.“</p> <p>„Já vím. Jen jsem si to ověřoval.“</p> <p>„Dej tu sklenicí zpátky, kde stála! Takhle to ještě více zamotáš.“</p> <p>„Omlouvám se.“</p> <p>„Dobře, projdeme si to ještě jednou. Viděl jsi mě, jak jsem přidával jed do sklenice, která stála tady –“</p> <p>„Moment,“ přerušil ho Roland. „Tvrdil jsi, že ta věc účinkuje velice rychle. Okamžitě, jsi říkal. Takže neměl by touhle dobou už jeden z nás být mrtvý?“</p> <p>„Dříve vždycky účinkoval rychle.“ Čaroděj si zkontroloval tep. „Já jsem v pořádku.“</p> <p>„Já také. Ukaž mi ještě jednou ten jed.“</p> <p>Muž ve středních letech z hor vytáhl z kapsy malou lahvičku a podal ji Rolandovi. Roland se na ni podíval. „Pane na nebi!“ zvolal rozmrzele. „Čekáme zbytečně. Tohle není idogain. Je to obyčejny <emphasis>jód</emphasis>!“</p> <p>„Cože!“ Čaroděj mu vyrval lahvičku z ruky. „Je to idogain.“ Podíval se na nálepku zblízka, pak si lahvičku přidržel dál od očí, pak ruku postupně natahoval, až ji měl úplně napjatou. Lahvičku držel v konečcích prstů a mžoural na malinkatá písmenka.</p> <p>„Jód – iodum“ prohlásil Roland pevně. „Není divu, že to pití chutnalo jako skotská. Měl by s opatřit brýle na čtení.“</p> <p>„Já nepotřebuji brýle na čtení!“ zaječel Muž ve středních letech z hor a odhodil lahvičku na stůl. Potom znovu popadl meč a zamával jím tak výhrůžně, že Roland instinktivně tasil vlastní zbraň a ustoupil do středu místnosti. Čaroděj kopnutím převrhl stůl. Láhve a sklenice se rozkutálely po podlaze. Lampa zhasla. „No dobře, ty pankáči! Tak ty si myslíš, že přede mnou máš výhodu ve svém mládí? To se ještě uvidí!“ Světlo z paláce, které dovnitř pronikalo oknem, dostačovalo akorát na ozáření čarodějova obličeje zkřiveného vztekem. „Připrav se zemřít!“ Muž ve středních letech z hor namířil hrot meče na Rolandovo srdce a mocným, leč plavným skokem se vrhl přes pohovku.</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>Alison doběhla do horního patra právě včas, aby uslyšela výkřik bolesti. Přiložila si kuši k rameni a proběhla chodbou, ozbrojená a připravená udeřit. Následovali ji tři vojáci medullské armády, dva vyzbrojení meči a jeden palcátem. Uviděla otevřené dveře a chystala se do nich vtrhnout, ale jeden z vojáků ji odstrčil stranou. Druzí dva vešli dovnitř, zbraně připravené k boji. Nic dramatického se nestalo. Alison cítila, jak se jí srdce v hrudi svírá napětím. Oba vojáci se zase vrátili na chodbu. „Zavolejte lékaře. Řekněte mu, ať s sebou vezme zdravotníky s nosítky.“</p> <p>„Ach!“ bylo to jediné, co ze sebe Alison vypravila.</p> <p>Voják, který promluvil jako první, řekl třetímu: „Místnost je bezpečná.“ Kývl hlavou a postavil se na stráž ke dveřím. Druhý voják se vydal najít lékaře. První voják vzal Alison za ruku a odvedl ji dovnitř.</p> <p>Čekala nejhorší. Rozhodně nečekala, že uvidí Rolanda, jak klidně stojí v rohu pokoje, meč v pochvě u pasu a dívá se na podlahu, zatímco si bezděčně upravuje manžety. Odhodila kuši a rozběhla se k němu, aby se mu vrhla kolem krku. „Rolande! Jsi v pořádku? Kde je Muž ve středních letech z hor? Slyšeli jsme ho křičet, když jsme běželi nahoru. Znovu uprchl?“</p> <p>„Ehm, slečno?“ řekl voják. „Leží u vašich nohou, slečno.“</p> <p>Alison se podívala na zem. „Aha, jistě.“ Muž ve středních letech z hor ležel na zádech a díval se na ni. Alison se divila, že si ho nevšimla dřív. Pořád ještě byl naživu, ale zuby měl křečovitě zaťaté a tvář zkřivenou ve výrazu mučivé bolesti.</p> <p>„Pojďme,“ řekl Roland a vzal Alison za ruku. „Teď už se o to postarají královi muži. Je to tak, pánové?“ Vojáci přikývli. „Půjdeme najít ostatní.“ Odvedl ji na chodbu a zavřel za sebou dveře. „Ale nejprve chci další pusu.“</p> <p>„Prima nápad,“ řekla Alison a udělala to pořádně; zapojila i jazyk a svůj výkon náležitě doprovodila řečí těla. Když se od sebe konečně odtrhli, řekla: „Ale Rolande, co se tam uvnitř přihodilo?“</p> <p>„Pokusil jsem se ho zajmout. Dal jsem mu příležitost vzdát se. A on mě napadl.“</p> <p>„A co jsi udělal ty? Bodl jsi ho? Neviděla jsem žádnou krev. Srazil jsi ho ranou pěsti?“</p> <p>Roland se do odpovědi nijak nehrnul. Vypadalo to, jako by zápasil se svým svědomím. Teprve když došli do přízemí a ven do noci, položil jí ruku kolem pasu a řekl: „Mám-li být úplně upřímný, Alison, neudělal jsem vůbec nic. Vlastně jsem se ho ani nedotkl. Strhl si záda když se pokoušel přeskočit pohovku.“</p> <p>Alison si položila hlavu na jeho hruď a zasmála se. „No jistě.“</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>Glorie běžela chodbou za pachem kouře a spáleného peří, pokoušela se dohonit gryfa. Zahlédla ho jen na chvíli, ale sledovat ho nebylo těžké. Jeho obrovské drápy zanechávaly zřetelné stopy na parketách a rameny odíral malbu na stěnách. Pronásledovat ho bylo šíleně sebevražedné, ale Glorie už o takové věci dávno nedbala a na nebezpečí ani nepomyslela. Vzrušení z pronásledování, divoká jízda a stres z posledních týdnů se na ní podepsaly. Z hladu a nedostatku spánku se jí točila hlava a jediná emoce, kterou teď cítila naprosto jasně, byl pocit viny.</p> <p><emphasis>Všechno je to moje chyba,</emphasis> myslela si. <emphasis>Nebýt mého plánu, ten gryf by tady dnes nebyl. Kvůli mně jsou teď všichni v nebezpečí. Je na mně, abych s tím něco udělala.</emphasis> Sevřela jílec meče pevněji a přinutila svoje nohy ještě více zrychlit.</p> <p>Gryf šílený bolestí hlasitě řval. Chodba před ním byla prázdná. Dveře po obou stranách byly zavřené a zajištěné závorami, obyvatelé bytů se schovávali uvnitř. Glorii připadalo, že slyší i zvuky přesouvání nábytku ke dveřím. Zahnula za roh a konečně obludu uviděla. Dorazila už na konec chodby, který tvořilo odpočívadlo s velkým arkýřovým oknem. Tam se gryf zastavil, možná zmatený svým vlastním odrazem ve skle. Ohlédl se přes rameno, věnoval jí jediný opovržlivý pohled a pak se vrhl skrz zavřené okno ven. Déšť skleněných střepů zasypal podlahu. Glorie si zakryla oči.</p> <p>Bylo to neuvěřitelné, ale nikdo jiný to neviděl.</p> <p>Glorie došla k rozbitému oknu. Krajkářky se už shromáždily na nádvoří. Dívaly se opačným směrem, na několik krejčovských nákupčích, kteří stáli na otevřeném voze a hlasitě smlouvali o ceny. Ostatní lidé spěchali po chodnících za svými záležitostmi, uši zakryté klobouky a šály. Odněkud se ozývala hudba. Pouliční prodavači občerstvení se zaměstnávali svými vozíky a rozděláváním ohně v ohřívačích. Na jedné straně nádvoří se tyčil královský palác. Glorie viděla postavy pohybující se za jasně osvětlenými okny, ale nikdo se nedíval ven. Zdálo se, že si nikdo neuvědomuje hrozbu, která se blížila po dláždění.</p> <p><emphasis>Takže je to na mně,</emphasis> pomyslela si Glorie a pokusila se zavolat na děvčata dole, ale byla příliš uřícená během – na to, aby překřičela hudbu a shon dole, jí scházel dech. Vrhla se dolů na dlažbu, dopadla bolestivě na kolena a hned se zase zvedla, meč přitom použila jako oporu. Nohy ji příšerně bolely, ale běžela dál, i když věděla, že je pozdě. Příliš pozdě na to, aby zabránila masakru, který se gryf chystal rozpoutat.</p> <p>Až na to, že se gryf jakýmsi zázrakem zastavil.</p> <p>Přikrčil se, chvíli v té pozici setrval a pak znovu vyrazil. Jeho obří zobák se lehce otevřel. Křídla měl stále složená a tiskl tělo k dláždění, jak se plazil vpřed, pomalu, naprosto tiše a promyšleně, hlavou přitom otáčel ze strany na stranu, aby měl svou kořist stále na očích.</p> <p><emphasis>On loví</emphasis>, pomyslela si Glorie. <emphasis>Jako obrovská opeřená kočka.</emphasis> Připadalo jí směšné, že se tak velká obluda snaží zůstat neviděná, a zdálo se jí naprosto neuvěřitelné, že si jí z lidí shromážděných na náměstí stále ještě nikdo nevšiml. Ale děvčata byla zcela pohroužena do svého smlouvání, zatímco chlapci a muži na ulici měli oči jen pro dívky. Gryf se k nim mezitím dostal na doskok. Proměnil se v uzel svalů a zloby a pak se napjal, aby se vrhl vpřed jako červenka na červa. Zdržel se tím však natolik, že ho Glorie mezitím dostihla. Neměla už čas na nic jiného než doběhnout v plné rychlosti až k němu a vrazit mu meč do zadku.</p> <p>Tím si okamžitě získala jeho pozornost. Vlastně si tím získala pozornost celého širokého okolí. Gryf ze sebe vyrazil výkřik, který zmrazil krev v žilách každému do vzdálenosti šesti bloků. Všechny hlavy se otočily směrem k němu. Ústa se otevřela úžasem. Hudba umlkla. Koně vyrazili tryskem pryč, vlekouce za sebou vozy a kočáry uličkami. V paláci se sluhové i dvořané rozběhli k oknům. Ptáci v korunách stromů, kteří se už uložili k spánku, poplašeně vzlétli a zaplnili nebe tlukotem svých křídel. Krysy z ulic zmizely ve stokách. Dívky na náměstí zaječely, zahodily krajky a rozprchly se do všech stran.</p> <p>A na nádvoří se gryf otočil, zvedl jednu ze svých obřích tlap a přitiskl Glorii ke studenému dláždění.</p> <p>Síla nárazu jí vyrazila dech a hrůza ji ochromila tak, že nedokázala ani vykřiknout. Obří drápy ji obklopovaly jako klec. Obluda se nad ní nahrbila a vyrazila ze sebe další uši rvoucí skřek, který Glorii skoro ohlušil. Gryf nebyl hladový, alespoň ne po ní, ale zaručeně byl šílený vztekem. Sklonil hlavu skoro až k ní a pohlédl na ni očima velkýma jako podšálky a černýma jako expreso Otevřel obrovský dravčí zobák, který by ji dokázal jediným skousnutím přepůlit. A právě když se chystal sklapnout, Terryho sekera se mihla vzduchem a rozpoltila obludě lebku.</p> <p>Gryf se svalil mrtvý na zem. Dokonce i Terrymu dálo pořádnou práci odvalit ho z princezny a pak jí pomohl na nohy. Sotva se vrávoravě postavila, vrhla se mu kolem krku a přitiskla se k němu celým tělem. Když se vzpamatovala natolik, že mohla mluvit, vydechla: „Terry, kde jsi sakra byl?“</p> <p>„Hned za tebou, celou dobu. Křičel jsem na tebe, ale ty jsi mě neslyšela. Ale víš co, miláčku?“ Terry se odmlčel a prohlédl si nehybného gryfa. „Možná že napříště bys měla nechat zabíjení oblud na mně. Alespoň dokud nezískáš víc zkušeností.“</p> <p>„Máš pravdu. Mimochodem, dobrá práce.“</p> <p>„Bez tebe bych to nedokázal. Omluv mě na chvíli.“ Terry se přesvědčil, že Glorie dokáže stát sama, vzal svou sekeru a jal se gryfovi oddělovat hlavu od těla. Udělal to rychle a zručně, pak sekeru zase odhodil a sevřel Glorii, aby ji znovu políbil. „U magických tvorů se vždycky vyplatí useknout hlavu.“ Kolem se zase začaly shromažďovat dívky, aby si prohlédly bezhlavou obludu. V paláci nad nimi teď svítila snad všechna světla a jeho obyvatelé zvědavě vystrkovali hlavy z otevřených oken. Dokonce i král s královnou se objevili na balkoně.</p> <p>Glorie vytušila svou chvíli.</p> <p>Znovu se vrhla Terrymu do náručí. „Můj hrdino!“ zvolala tak hlasitě, jak to jen dokázala. „Zachránil jsi mi život!“ Všichni – děvčata na náměstí, muži na ulicích, obličeje v oknech a zejména její rodiče na balkoně teď upírali oči na Glorii – ale kvůli případným opozdilcům a všem, kterým to pomaleji zapalovalo, dodala: „Můj <emphasis>zachrá</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>ce!“</emphasis> A pak omdlela do rytířova náručí.</p> <p>„Co to mělo znamenat?“ zeptal se jí Terry.</p> <p>„Zvedni hlavu,“ zašeptala Glorie s očima stále zavřenýma. „Snaž se tvářit hrdinsky.“</p> <p>Terry vzhlédl a zjistil, že je z oken paláce pozorují královští úředníci, dvořané a medullská šlechta. „Jasně,“ řekl a zaujal co nejheroičtější pózu. „Co třeba takhle?“</p> <p>„To by šlo,“ zamumlala princezna. Pak opatrně pootevřela oči. Královna se dívala přímo na ni a tvářila se velice vztekle. Glorie se usmála.</p> <p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p> <p>„Vy muži!“ řekla princezna podrážděně. „Jste všichni stejní. Jistě, vždycky si dokážete pospíšit s lichotivými slůvky, zamilovanými psaníčky a drobnými dárečky. Vyprávíte nám, jak moc pro vás znamenáme a že jsme tím nejdůležitějším ve vašich životech. Ale pravda je, že ve skutečnosti vám jde jen o to jediné.“</p> <p>Terry se na okamžik zamyslel. „Pivo zdarma?“</p> <p>„Přesně.“</p> <p>Seděli v salónku nedávno přejmenovaného hostince <emphasis>U Velkého gryfa</emphasis>. Měl arkýřové okno, bufet a kolekci měkce vypolštářovaných křesílek a lenošek. V zamřížovaném krbu praskal oheň. Venku pokrýval ulice lehký poprašek čerstvého sněhu. Od Gloriiny ‚záchraný‘ uběhly dva týdny. Tehdy se hospoda ještě nazývala <emphasis>U Šedého kozla</emphasis> a nad velkým krbem ve výčepu vela vycpaná hlava horského kozorožce. Nyní její místo zaujímala preparovaná hlava gryfa.</p> <p>„Pivo zdarma až do smrti,“ řekl Terry, který jí vysvětloval, co si s hostinským sjednal výměnou za tu hlavu. „Jestli chceš, můžeme si rovnou pintu objednat.“</p> <p>„Páni, to ne. Vždyť ještě není ani poledne. Zůstaneme u čaje, děkuji pěkně.“ Glorie se skláněla nad čajovým servisem na servírovacím stolku.</p> <p>„To je jenom takový ženský výmysl, že existuje něco jako správný čas na pití.“</p> <p>„Opravdu? No, holky vymyslely například i tohle.“ Glorie se s rozběhem vrhla na Terryho a srazila ho pozpátku na pohovku. Pak se na něj vysoukala a začala m na obličej sázet jeden polibek za druhým. „Jak se ti to líbí, velký kluku?“</p> <p>„Nezačínej s tím zase,“ varoval ji Terry mezi polibky „Budou tady každou chvíli.“</p> <p>„Já že s něčím začínám? Já? A čí to byl nápad strčit mi ruku pod šaty, hmmm? Kdo rozhodl, že je v pořádku dotýkat se mě na… aaach – jo, přesně tam. Hmmm Hmmm?“</p> <p>Zrovna se vrátili ze zasedání Královské rady, kde král a královna konečně a oficiálně posvětili jejich svatbu Byly to vyčerpávající dva týdny, zvlášť pro Terryho. Byl vyhozen od královské gardy bez náhrady mzdy, donekonečna vyslýchán, zadržován na celé hodiny, zatímco m různí činitelé vyhrožovali postihem, držen v malé cele kde na něj pro změnu řvali vysocí důstojníci, a nakonec propuštěn s důrazným varováním, aby neopouštěl město. Po celou tu dobu se stále držel nové historky, kterou vymyslela Glorie, ale druhého dne byl předvolán k dalšímu výslechu a všechno to začalo znovu od začátku. Třetí den měl víceméně stejný průběh, dokud se k jeho překvapení neobjevil advokát jménem Miligras, neoznámil, že je Terryho právním zástupcem, a že všechny další otázky mají být směřovány na jeho kancelář.</p> <p>Pak už šlo všechno hladce. Terry byl znovu přijat a ušlá mzda mu byla doplacena. Miligras si vymohl slyšení před Královskou radou. Tam rychle dokázal, že tradice odměňování rytířů, kteří zachránili dívku ze smrtelného nebezpečí, její rukou, má platnost zákona. Dokázal dokonce z paměti citovat precedenty až do dnů královny Donny Rádoby. Gloriina matka vznesla námitku. Trval na tom, že zákon hovoří o dracích, a ne o gryfech. Miligras na to byl připraven. S pomocí tabule a obrazových prezentací přesvědčil radu, že draci, gryfové a únosci jsou z právního hlediska totéž. Expert povolaný Westfieldovou rodinou zbabral svoje svědectví, zjevně vyvedený z míry Miligrasovým křížovým výslechem nebo možná ostrými pohledy vrhanými Glorií. Skutečnost, že princezna obstarala pro jeho manželku vytoužené pozvání na silvestrovský večírek, nebyla nikým zmíněna.</p> <p>Teď už museli jen počkat na Rolanda s Alison, aby mohli začít oslavovat. Když se přestali líbat na dost dlouho, aby se mohli nadechnout, Terry vyjádřil nahlas přání vědět, jak si ti dva asi vedou. „Nevím, jestli je dobré začít vztah podvodem.“</p> <p>„Vy rytíři jste přemrštěně čestní,“ řekla mu Glorie. „Náš vztah je přece založen na jednom obrovském podvodu.“</p> <p>„Ano, ale my podvádíme ostatní. Ne jeden druhého.“ Všiml si Gloriina zamyšleného pohledu. „Glorie, slib mi, že až se vezmeme, nebudeš mi nikdy lhát.“</p> <p>Glorie mu položila ruku na paži. „Miláčku, slibuji ti, že jestli někdy budu mít důvod tě oklamat, podám ti to zabalené do spousty vášnivého sexu.“</p> <p>Terry se nad tím zamyslel. „Tak jo, dobře. Stejně je to víc, než v co jsem doufal.“</p> <p>To rozpoutalo další kolo líbání, přerušené až tichým zaklepáním na dveře. „Můžeme vstoupit?“ zeptal se Alisonin hlas. „Hoďte si něco na sebe.“</p> <p>Glorie si rychle upravila šaty. „Pojďte dál.“</p> <p>Dveře se otevřely. Místnost okamžitě zaplnila vůně čerstvě upečeného chleba. Roland a Alison vešli dovnitř a každý z nich nesl velký koš chleba, rohlíků, muffinů a keksů, které položili na stolek vedle čajového servu. Alison na sobě měla úplně nové šaty pocházející z Gloriina šatníku. Roland měl dlouhý kašmírový kabátec ušitý na zakázku na jeho štíhlou postavu. Terry musel připustit, že vypadá mimořádně elegantně, ale neuniklo mu ani, že mouka na manžetách poněkud kazí celkový efekt. Roland a Alison strávili spoustu času v Rolandově obchodě, kde spolu zkoušeli různé recepty.</p> <p>„Tak jak to jde?“ zeptal se Rolanda.</p> <p>„Vyrazili mě bez měďáku,“ odpověděl Roland vesele.</p> <p>„Ne! Vážně?“</p> <p>„Tohle ti posílá tvůj táta,“ řekla Glorie Alison a předala jí dlouhý, tenký předmět zabalený v papíře. Alison papír roztrhla a objevila zčernalou železnou vidlici s dlouhou rukojetí.</p> <p>„Dobře. Právě na tohle jsem čekala. Víš, dobrá stránka toho všeho je, že mému otci už nehrozí obvinění z únosu. Ani ho nepředvolali k výslechu.“</p> <p>„To byla od začátku nejslabší část mého plánu,“ připustila Glorie. „Ale Miligras je dobrý právník. Vzpomínám si na jeden případ, kde přesvědčoval soud, že nahoře je dole. Když pak porotci opouštěli soudní síň, polovina z nich odešla po schodišti opačným směrem.“</p> <p>„Co je to?“ zeptal se Roland Alison. „K čemu to je?“</p> <p>„Vidlice na opékání,“ odpověděla dívka a hrdě pozvedla nástroj. „Vynalezla jsem ji já. Slouží k opékání krájeného chleba.“</p> <p>Roland se ušklíbl, ale než mohl cokoliv říct, slova se znovu chopil Terry. „Tvoje rodina tě vydědila? Proč? Musí přece vědět, že to nebyla tvoje chyba.“</p> <p>„Hrozně zuřili. Už napevno počítali, že se přižením do královské rodiny. Vyčítali mi, že jsem se dost nesnažil. Říkali, že jsem toho gryfa měl zabít já. Dokonce i můj táta soptil vzteky“</p> <p>„Můj táta má spoustu chyb,“ řekla Alison, „ale musím uznat, že po mně nikdy nechtěl, abych zabíjela obludy.“ Obrátila se ke Glorii. „Přinesla jsi máslo a džem?“</p> <p>„V malých skleničkách.“</p> <p>„Táta tvrdil, že nebylo čeho se bát,“ pokračoval Roland. „Byl to přece jenom velký pták s drápy, říkal. Nemyslím, že si ho doopravdy pořádně prohlédl.“</p> <p>„Možná se časem uklidní.“</p> <p>Roland zavrtěl hlavou. „K čertu s nimi. Alison a já jsme to spolu probrali a rozhodli jsme se, že se uděláme pro sebe. Nejsem tak pyšný, abych nemohl pracovat. A mám gentlemanskou výchovu. Mohl bych dostat nějakou kancelářskou práci. K tomu, abychom byli šťastní, nepotřebujeme hromadu peněz.“</p> <p>„Přesně tak,“ přisvědčila Alison a podtrhla to zamáváním čerstvě upečenou topinkou. „Já se také vrátím ke své práci. Začnu vydělávat. A teď, když nám hrabě Bussard nebude pořád utahovat šroub, časem splatíme i dluhy na panství mého otce.“</p> <p>„To už samozřejmě budeme staří a šediví,“ dodal Roland.</p> <p>„Takže budeme mít kam se odebrat na odpočinek.“</p> <p>Terry si vyměnil pohled s Glorií ve snaze uhodnout, jestli je na něm, aby začal. Glorie přikývla, a tak řekl: „Rolande? Alison?“ Odkašlal si. „Ehm, my jsme očekávali, že by se mohlo něco takového stát, a Glorie má plán.“</p> <p>„<emphasis>My</emphasis> máme plán,“ opravila ho Glorie.</p> <p>„Správně. <emphasis>My</emphasis> máme plán, ale teď nechám Glorii, aby vám o něm pověděla.“</p> <p>„Ukázalo se, že na zabití gryfa byla vypsána odměna,“ řekla Glorie. „Spadal do kategorie ‚nebezpečné stvůry‘. Není to zase tak moc peněz, ale Terry a já jsme se rozhodli, že se o ně rozdělíme, protože celé pronásledování vlastně byla týmová práce.“</p> <p>„To je od vás velice velkorysé,“ začal Roland, „ale my nepotřebujeme –“</p> <p>„V Middletonu potřebují nového pekaře,“ pokračovala Glorie. „My se tam stěhujeme. Starý pekař nám řekl, že se chystá na odpočinek. Jeho podnik je na prodej. Tak jsme si řekli, že by možná nebyl špatný nápad použít ty peníze z odměny na splátky za pekárnu. Ty a Alison byste tam mohli péct.“</p> <p>„Můžeme se na to podívat, Rolande.“ Alison pečlivě rozetřela máslo po topince. „Často jsem si říkala, že by výrobní prostředky měly patřit těm, kdo s nimi pracují.“</p> <p>„Můžete tam vyrábět, co budete chtít,“ dodala Glorie. „Třeba chléb se semínky.“</p> <p>„Já mám rád žitný chléb se semínky,“ poznamenal Terry.</p> <p>Alison musela polknout, než mohla odpovědět. „Opékaný chléb s máslem a džemem. Dáte si?“ Podala krajíček Rolandovi. Ten si ho vzal a zkoumavě si ho prohlédl.</p> <p>„Ty jsi dala na opékaný chléb máslo a džem?“</p> <p>Alison přikývla. „Začali jsme to tak dělat v hostinci. Lidé si myslí, že je bezpečnější jíst chléb opečený, jenomže při opékání se vysuší. Tak jsme ho začali mazat máslem a ke snídani a svačině přidáváme ještě džem. Všem to chutná.“</p> <p>Roland si ukousl malý kousek topinky. Pomalu a zamyšleně jej žvýkal. Pak vytřeštil oči a ukousl si znovu.</p> <p>„Víš, všimla jsem si, že si lidé namáčejí topinky do čaje. Nebo do kávy. Tak jsem je zkusila postříkat vodou. Použila jsem k tomu rosítko na květiny. Jenomže zákazníci si stěžovali, že nechtějí rozmáčené topinky, i když přesně to s nimi dělali sami. Věřil bys tomu? Ale máslo a džem se ujaly okamžitě. Každé ráno jsme toho prodali hromady. Byl to můj nápad,“ dodala Alison hrdě.</p> <p>„Mmmpf,“ řekl Roland. Polkl. „Alison,“ prohlásil klidně a vážně. Pak poklekl vedle její židle. „Jsi si absolutně jistá, že jsi to vymyslela sama?“</p> <p>„Samozřejmě,“ odpověděla Alison. „Všichni si mysleli, že je to šílenost, dokud to sami nezkusili. A dá se k tomu použít jedině krájený chléb. Když se pokusíš udělat topinku z nalámaného chleba, nepropeče se rovnoměrně.“</p> <p>„A teď,“ dodal Roland, stále navenek naprosto klidný, „nechala s ten nápad patentovat?“</p> <p>„To ne. Je to jenom obyčejný recept. Vlastně taková hloupost.“</p> <p>„Patentuj si to!“ řekl Roland. Vymrštil se. „Zítra! Dnes sepíšeme patentní přihlášku a hned zítra ji odneseš na patentní úřad. Ano!“ Luskl prsty. „Opékaný chléb s máslem a džemem.“ Obrátil se ke Glorii a Terrymu. „Budeme potřebovat něco z těch peněz z odměny na patentní poplatky.“</p> <p>„Žádný problém,“ řekla Glorie.</p> <p>Roland začal přecházet sem a tam po místnosti, nahlas si uspořádával myšlenky a přitom mával topinkou. „Džem. Budeme potřebovat džem. Ne. Nekoupíme džem. Koupíme opci na příští produkci džemu. Poznamenejte si to někdo.“ Terry vstal a začal hledat pero a inkoust. „Jahodový,“ řekl Roland. „Pomerančový. Malinový, ostružinový a švestkový. A tu druhou věc. Ne švestkové pyré, to hustší.“</p> <p>„Švestková povidla!“ řekla Alison, kterou už Rolandovo vzrušení nakazilo. „Marmelády!“</p> <p>„Přesně tak. Švestková povidla. Cokoliv, co se dá mazat na chleba.“</p> <p>„Drožďová pomazánka,“ nadhodila Glorie.</p> <p>„Cože to?“ zeptal se Terry.</p> <p>„Pomazánka z droždí. To je ta věc, co zůstane na dně kádě s pivem.“</p> <p>„Kdo by to jedl? Vždyť to chutná jako přepálený tuk.“</p> <p>„Ale je to zdravé,“ namítla Glorie.</p> <p>„Napiš to,“ prohlásil Roland. „Necháme si patentovat i opékači vidlici. Ty samozřejmě zpočátku dáme k volnému použití.“</p> <p>„To tedy ne!“ Alison sevřela vidlici pevněji. „Já jsem ji vynalezla.“</p> <p>„Tomu se říká obětovaný předvoj, má lásko,“ řekl Roland. „Pomůže to vytvořit trh pro opékaný chléb s džemem.“ Zatímco uvažoval, snědl zbytek topinky. „Podáme dva patenty. Jeden speciální na opékači vidlici a pak druhý, obecný patent, který se pokusí pokrýt veškeré potřeby k opékání – opékači vidlici, opékači nůž, opékači lžíci, opékači vývrtku. Všechno, na co si člověk vzpomene.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>„Nejprve sepíšeme podnikatelský záměr a pak začneme shánět investory. To by neměl být problém.“ Zvedl Alison ze židle, roztočil ji a pak ji k sobě přitkl. „Až se roznese, že podnikáme společně s princeznou a rytířem, lidé se budou stavět do fronty, aby do nás mohli investovat.“</p> <p>Glorie a Terry se po sobě podívali. Pak oba najednou pokrčili rameny. „Já do toho jdu,“ řekla Glorie.</p> <p>„Já taky,“ souhlasil Terry.</p> <p>„Rolande,“ zeptala se Alison. „Vážně si myslíš, že b to mohlo fungovat?“</p> <p>„Krajíc opečeného chleba s máslem a džemem,“ řekl Roland a políbil ji. „Miláčku, to bude obrovské.“</p><empty-line /><p>John Moore</p> <p><strong>OSUD HORŠÍ NEŽ DRACI</strong></p> <p>Z amerického originálu <emphasis>A Fate Worse than Dragons</emphasis></p> <p>vydaného Ace Book</p> <p>(The Berkley Publhing Group)</p> <p>přeložil Petr Caha.</p> <p>Ilustraci na obálce namaloval Walter Velez,</p> <p>grafickou úpravu obálky provedlo Vertigo CZ, a.s.</p> <p>Vydal Bohuslav Svoboda – POLARIS</p> <p>Podkopčí 464, Frenštát p. R.,</p> <p>e-mail: svoboda@polarissf.cz,</p> <p>v roce 2007 jako svou 219. publikaci.</p> <p>Tisk: Printo s.r.o. Gen. Sochora 1379, Ostrava Poruba.</p> <p>Vydání první.</p> <p>Cena: 179 Kč</p> <p>ISBN 978-80-7332-108-6</p> <p><strong><emphasis>Pohádky nemusí být</emphasis></strong></p> <p><strong><emphasis>jen pro děti</emphasis></strong></p> <p>Alespoň ne v podání Johna Moora</p> <p>Když krásná dívka políbí žábu, má se tato podle všech pravidel proměnit v krásného prince. Nikdo nečeká, že se promění v prince mírně řečeno nepohledného, a navíc z království, jemuž hrozí brzký finanční krach. Takže není divu, že se jeho vysvoboditelka cítí podvedena. A když se Karolína cítí podvedena, někdo si to odskáče. Počínaje čarodějkou, co to všechno spískala (že mezitím zemřela, není pro rozzlobenou dívku až tak podstatné).</p> <p>John Moore: Nepohledný princ (brož., 232 str, 169 Kč)</p> <p>*</p> <p>Když vám zdánlivě šílený čaroděj nebo jasnovidka řekne, abyste nenechali magický talisman upadnout do špatných rukou, berte to vážně. Nemávejte nad tím rukou a nenechávejte zmíněný talisman povalovat někde na stole; docela dobře by to také mohlo skončit koncem světa.</p> <p>Robert S. Taylor: Rukověť praktického hrdinství</p> <p>A pokud už k tomuto dojde, sežeňte urychleně nějakého zkušeného hrdinu s kouzelným mečem. Jinak bude nucen zachraňovat svět amatér vybavený jen výše uvedenou příručkou.</p> <p>John Moore: Hrdinství pro začátečníky (brož., 248str, 179Kč)</p> <p>*</p> <p>Damask je království, které nestojí ani za vypleněni. Nejrozumnější co se s nim dá udělat, je připojit ho k bohatšímu sousedovi. Jenže království nelze jen tak předat. Kdyby se ovšem vlády zmocnil uzurpator, nejlépe levoboček se špatnou pověstí, to by sousední vladař mohl zakročit a jako vítaný osvoboditel pak obé země spojit. Vhodný levoboček je po ruce, zbývá ho je přesvědčit, aby pro dobro vlasti sehrál potřebnou roli. Princ Charlie nakonec souhlasí, i když ani ne tak pro dobro vlasti, jako spíš kvůli lady Kateřině. Jenže časem zjisti, že všechno je trochu jinak. A taky ze mu zatajili některé dost podstatné informace - například že vítězný vladař počítá s slavnostní popravou poraženého krutovládce za účasti jásajících davů…</p> <p>John Moore: Zlý princ Charlie (brož., 256 str, 189 Kč)</p> <p><image xlink:href="#_14.jpg" /></p> <p><strong>Jen jedna věc je děsivější, než zabít obrovského,</strong></p> <p><strong>oheň dštícího draka… zabít nesprávného</strong></p> <p><strong>obrovského, oheň dštícího draka.</strong></p> <p><strong> </strong></p> <p>Sir Terry ví, že jako neohrožený (avšak typicky středostavovský) rytíř nemá nejmenší šanci získat ruku překrásné princezny Glorie… jedině že by zabil draka, který se usadil v nejzazším koutě království, a pak si ji nárokoval jako svou odměnu.</p> <p>Jenomže pohádkoví princové se obvykle nemusejí potýkat se změnami hranic katastrů. Když Terry draka zabije, zjistí, že zbavil škůdce sousední království. Ruku princezny samozřejmě získal i tak. Bohužel, tahle se honosí přezdívkou „Trhlá Jana“, kterou si vysloužila svým zvykem hovořit s mrtvými zvířaty.</p> <p>Naštěstí pro Terryho je mu princezna Glorie ochotná dát druhou šanci a zařídí, aby ji mohl osvobodit z rukou únosce. Zachránit dámu, která není tak docela v nesnázích, by mělo být vcelku snadné, jenomže události naberou nečekaný a krajně nebezpečný obrat. Terry musí Glorii zachraňovat doopravdy, a to už není legrace. Protože každý ví, že skončit s nesprávnou dívčinou na krku je vskutku osud horší než draci …</p> </section> </body><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAzADYBAREA/8QAGg AAAgMBAQAAAAAAAAAAAAAABQYAAwcCAf/EADsQAAEDAgQEAgYHCAMAAAAAAAECAwQFEQAGE iEHMUFRE2EUFSIycYEWIzNCQ2KSJCU0VnKCkZSisdH/2gAIAQEAAD8A0zNuZouUsvP1aUnx NFktNA2LqzySP+z5A4RMv594hZmW0un5Ygoiur0iS+HEtpHcm9yPgMG2qnxQKzry/RdKV6f 4lQ1Df2hudtuovuNsXxKvxCkykNOZbpsdokhT65ZKU2JHu21G9rjbkRi5+o57YmoYFGpTzb mrS+2+spBAuAoEXTflfffAXMvEHM2TpEQVigwX2ZJVvCkOKICdz7yBbbf5HD1SKrDrlKjVO A54keSgLQeo7g9iDsR3GMP43Vp+Zm9ijOEohwm0qA5BS1i5Vex5Cw5dDg9w54n0+NTI1DqR 0KYQlmP4XivuPrJPTTsOVhfy8ho6cyxlKIMCqoAFypVOeAA/Tj36TU7SV6J+kJ1X9XSOX6M cjNdLLQcKZ4T506Rt/wAMZzxPz7k+vZRegQ5fp0wrSWChpSfCIO6rqA6XTtvvijgLXn1esa C5qWy2kSWja+g3CVD53Sf84J8bcoesqQjMcRBMmAnQ+APfZvz/ALSb/AnthRyzwvTmPIhq8 OT4dVbUtbIbfStLlrFKFAe4rbv1BONayDmVzMeXkmaktVOEr0ec0sWUlxPUjpfn8bjphnwn 58rC7wcqwZAZn11zwS5fdlj8RY87XA779sJ+c+E2W6PlN6bGlPMyYqNQW64j6+yT7NjpFyb G/Pbrg9wgyacu5e9ZTGimoVJIUoK5ttc0p8ieZ+Q6Yf3G0PNLadQlba0lKkqFwoHmCMKGRa SvLM6sUBb61tNvJkQwq32ChYW6kpKSk79ByvgjXWU0ee1mZhKUJaHhVGw+0jn75sNyg+1/T rHXBmXNjwYDs6Q6ER2Wy4tfP2QL/PAfL9G/aXcw1Jj96zkgkL3MVr7rSe1hz7qJxTmKnQ8y VqDSHorL6IahLkuOICvDTf2UC/IrKd/ypV3GGbEwBzVCnKhoq1HF6pTruMo6Po21snyUBt2 UEnHRlyMzZJdk05pcN+oQl+jpkgAoKkkJJtcW5H4YxlziLUKXT6VlmvQHtVIlpMxOoBT6Gy C0jfpcAk9QlPc43GRW4bFBNZSouxi0lxvQLqc1W0pA7kkADucc0GnvQYSnJqkrny1l+UpO4 1n7o/KkAJHkME8TExk2aKlVeF+aXKhBb9IolXB+peWotxntydIHui51WHMXA5XCLxYkQp2c BLizly0vxkK8UKSpo7fhkEnTe4sdwb4b+DNMqVWb9Y1Bw+q4TpMRgJCULfI9pZA52Ftz1N+ YxsmJiYmKJkKJUYq4s2M1JYX7zbqApJ+RwI+guU/5bpn+qj/zBiLEjQYzcWIw3HYbFkNtJC UpHkBi7Ex//9k= </binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAMhAboDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDdPwf+GqXckb6NeOsIGMXz gnI6/rTj8H/hq0LtHol7uTjDX7n+VdzMu25uJCwJwnI5HKiqj3Q+x3UcMi+YrAMSeE+uP5V 7apQt8JyXd9TgLz4VfDa3Us+jXif7Md++QPXnNVbH4R+AriBpZNOv1Rj8mb45I98KK7ORd8 scbrvnuc4B67R1dgeg7AeuK11iEYEag4AwK1lQpJL3UZqT6Hn4+Dvw95A029JI/wCf1uP0p 8fwe+Han59JunH937c4rviu1gx4Y8U8ptPOCMZ4PFL2NP8AlQuZnAn4QfDgxkf2HdA9iL9x UCfCf4bTySJb6JeHy+sn29yp9gMV2EsomRgoPkZ25XrM391f8aexNvFHYWwQXTjcxx8sS9y f5D1q1hqdr8qC7Zxx+EHw3JVDpF4zAkNjUH/w4/8ArUxvhB8PkkQHRrplY4P+nuCP8a71Yo raNVTJPJ68sfU/41m2CPe3T6hdAkKdsJAIBHqPUds9+apYei03yonma2ZzA+D3w7A/5A902 eub5+KrT/Cn4ciIvFo12wUjcVvXxj6mvQWglefmRfIwPkA5LeufTpxVMH7bdbEx9lt3+c/3 5ByFHsO/vx2oVCj/ACoHKXc41vg/8PvNz/Zl2EIxtN4/X601vhD8Pifl0u5Xv/x9vxXoLRl n9fw6U1lzycH60vYUv5ULmfc4E/CP4e7cHSLrce/22So5fhR8OrdczaZcKCeP9MkyfbGea7 e4nMb+TCgmuWH3Oy+7egohssSCaVvNnxjew6fT0p/V6S1cUHNJ9Tgk+FXgOQ7hoNyidi98+ T+FK/wv+G1uiyT6bJEjHCl75wCT26130o2W0jkE44IUck9vaqUenR3Eyz3iCRwuFjPzJHx2 HrzVrD0d+VC55dzlR8Kvh68akaLJJgcf6XJgjJ54NDfCb4fFzt0WcZ6AXknHH1rp9IU/Y5A OVWV1HuAaty29zJdxYnRbZRl1A+ZmHv8A3al4eknblQc8u5wcvwr+H65K6LduuQC63j8frU //AAqP4fbTnSrkZ4z9sfj1rsSRc3Jt4uUgI3t2B7L9ematgEhQxz6U3QpfyoOeXc4JvhB4A O4rpt0oGMD7Y/60qfCD4fhgH0q7IPpfOOK7zadhzwfpQV4FQ6FH+VD5pdzyTWvhv4E065hg ttNu2c5LB7xiQOwHFO0X4XeC9TWR7jTrlQh2jZdMD9TxXX+JjAt1EAitOw5wOQO39aZ4e1G 0jla3lBjZ2wrnoR2HtXh03SWJkpyXkrFSb7mQvwZ8AhQJLS/Ztx5+1kcZ4HSpD8Hfh8pB/s y82noPtr13wRioywIPoKCpI9+a9v2FH+VE80u5wcXwk+HqcPo92+fW+cY/z/WpD8JPh0flG jXmR/0/PXb7G4JAJJpQGUEY6njFP2NL+VBzy7nBH4QfD0lSNGuR3P8Ap0nNO/4U/wDDvy+d Fudx/i+3ScV3uzOAR9BQ332iZcnAY8/WpdKivsopSl3PPf8AhT3w9ycaVd/T7Y/FRj4QfD/ krpd5xxxePXoiod+SoIx+VRBGPBGB0qvYUv5UTzS7nnw+DngBVydNvCQOc3jD+lH/AApz4e lQf7NvOeci9b/CvQvKPOOB9aPL24BA4qvYUX9lBzy7nny/Br4ej/mHXnfreNSJ8Fvh+r5aw vWXuv2th/SvRhEcEgZP86NpWTbkE7e3pWbo0tuVDUpdzzs/Bz4b8H+yb0nHGL9v14pn/Cl/ h2eTYX4H/X63+FehsjEjp9KUIRu9ueKtYej/ACoTnLuedf8AClvh4xBFlqCj0+2n/wCJpn/ Ck/h7tO621DI9Lvt/3zXpKqcAdsc+9Gxm3dMYHNJ4ek/soOaXc82HwS+H4+9a6ixP/T3j/w BloHwS+HgIDWmoEn/p8x/7LXpIVxn3HelEbbsleT+NL6tR/kQ+eR5v/wAKT+HWT/oWocet6 f8A4ml/4Ul8OivNlqOf+v3v/wB816SqHJYDn1BpGVjjjII6ULDUf5UPnkea/wDCkvh02B9i 1Djp/ph/+JpP+FH/AA82YNnqHP8A0+f/AGNek7CQQF4708oWAzkH0p/V6P8AKieZ9zzJfgf 8PQp/0LUSexN5/wDY08fBH4eBQfsOoZ6g/bP/ALGvSFXCsBg49aAhwF3fQdeaPq9H+RBzS7 nmv/Ckvh8CT9j1Drn/AI+//sasP8F/h0SPL0+/jHcfbSc/pXom1j1AOBQUY7cj6mn9Xo/yo amzzofBfwCORaX4I/6ev/rU6P4N+BNhP2W9znr9pP8AhXoe3MhAzxQFf8KPq9L+VBzyOBT4 QeBQSVs7z/wJ/wDrVKfhP4Fyf9CvP/Aj/wCtXcouFwQRzQUckkDj60vq9L+VBzSZvOjvJOh OcBen+6P8ao2tlaado02HAhR/OJcYC9ST/wDrrT8oedIoy2Nox/wEVma9Fv0N7d4xJayyBL nnGI8HP9Kyg22o30ubS2uUNOjnknn1WWItLeN+5Rjt8qFfuj8ep+tXWguZG3TXOxcfdhXaP xJyaubUednjwUVQq46evH6VKQCM9KuVRt3ISVikLW3jXf6D78hyfzNVgz6kP3Xy2IP3+830 /wBnP51pTwRz27wTorxuNrKR1HvUN1HKLQW9uoQORHkcBF74/DiqjJfMGinFG9zeGcootrc 7YABwT3f+g/Go5NKuTfz3kGotbrPtDARhmwBjAJrVihWOJY4lwqgKAOwqtqM1xFZsLOMvNI wiQ7SQhP8AEfYdauE25WRLWlzOwbi5/su0djFFxdTMSTz/AMswf7x7+g+ta6qQc7egwB7Ul pZRWdqlvGDwMsx5LMeST7k1XvYNQQmfTpEMgOTFKfkb16dKptSdkybDL+K9lg8uykSF3ODI wyUHqB6+maoaV51vcT6VLIsq2yIUYJtO0jv6nPent4hSOPy7nTL+G8A/1IhL7j/ssOCD61a 02yuIo57m92i7u33yBf4FH3U98D+daWcYNS+RL1d0T7AcED9aqXcxt/LhiXdcz5Eanpx3Po BWmFKg4PbNZNhifWtRZz++icRRpu+6mAcj65qI7NvoEh9tYx2sT5YtIx3SSMeWJ7ms83uoN r8MLoqWcqsFUcyYH8R9B6VpveQ+e8bEOiHaVX5mZvYDsKiZVtLo3s0ZMjIzY67VUZ2iq5ra y6gk+hk6kLi91UaXbkRMqCRpM58tW4LY9ew9+e1acyR6dZLHAhyoCJnLHPTn1rM0rUNOh01 tTupkfUbz53SL55WGflUL14/Ktu3juZSLm7jEPHyQ53bfcn+99K0m3Gyey/FiXcq2CQx25s wSZYBl1Yc8/wAX0JzVLWbu/hb7NY20uGUvJPGu7Yvfb2LVp30E+xby1YiaEE7QM+av9wj+V UJfEFhLo4u7ZvMuZR5cdsD84lPG0jqMHr9KcLt8yVxbaFjTPsr6VBJaI6wSAMocfNz1z75z k1Z2gkkdDSabZNY6Xa2z7WaNArEf3upP55qyYupwD+NYya5nYaIdoAxuFAQMTjj1NTFSFUl QRik2hXzgYHWueUrGiRzet6RG8c14JAspww3HqR261jaTohvZHLyvGIzk45B7CjXNRe+vT5 BbyYuF/PlvxqvbXVzBMs1vKYgON2OCfQ18u8Th3WdTl0X9XLsnud4sZXCKm0BQMUpQDOcHH bFQaXfC/txJ5fluOGA5BPqKvlRknGF+lfTQqKcVKOzM7FbaOBnGeB9acEO3dnPPerBUjHPO OlIsfyA5xn1rS4rEAXkAN2z9axtPnkudevN7EqAAvPGAcdK3thYum4AkYz6e/vXLaZYz23i GVGc5G5Qf73+etefXlP29Oy01/I0t7p0u35ztOD3pojb1AzU6ox4IzjjNIyZzkck16HMQ0Q FG5HXJ7U4oVCkdAOlT7QF5GRnpSyBAWAGcYz7GlzdASKwyOe38xWJDqklz4klt40LwKhQ+u R/F+dbdxIkELyy5GwFua5DSZ3XXRIRs858ceh7VwYiq1WpxT0vqNLQ6zbwPlByPxpQhyxXo KnCKD0IyPyoI2gj3/wD1V6cZE2INjEqMZ46UEbUOByDVnaeO+PSlEZCqQR1zTbAr4O08Hp2 pVXKqWyKnZGySW/8ArU7bgDAB4znqKm7BIrKp2OCCPT6UhXOMc8Z+tWtu3ce9N2EMD3xQmN 6ECrkbQwzijDjoB071PtYoRjBPp3pMfPjBHrRcLEBQBSVHJ9aQqfMA24BGOanIXaeOc0FcS EhulUncRAVPpg5zSlSGAB56VYMZK4yDupChHJUcUcwWIljOSSo+vejblMhcZPpU4XDnPT1p 4jBRjnGBgCpch2K4QnBz1qRi+4/Wn7eVABH4VORyfvUuYaNAFmcuxOwhcA9hjpT9imzYHac vggnrxSrlmds5BChQowF+WqGvarDomim4bBkckRRsepx1x6Dqa8mrWjSg5zdkjup0pVZqEF dsTUb/AE7R4Elu5o7dSo2oByfoBzXIXfj+2X5bTTZJMfxSNtB/AZrjtTu7m+u1ur2UzSunL k9ueB6Csm8uUs7G4upSdkSljjvgdK+NxGeYqtU5MP7t9F3PtsNkOGpU+fEvme76I7lviDqD NgafbAc/xt/Or9n4/tyxF7p7wqTy0Tbh+RxXnnhDwP4v8VaVH4iudeTSba5Ja2txbiXemcA kZGFPOOcnrxVzUdPn0u+msLpkaWFsFkGA3HUZ9a1xGJzPBKNSpO6fp/kY4ajleOcqdOm016 r9T2LTtSsNTh86xuVlUdQoO5fqOoq4Rklgce1eF2d9dafcrc2kzQzL0ZfT0+ntXrHhrxHa6 /blSBFexKGkhz2zjcPUZ/LNe5lmbRxnuTXLNfj6Hi5plEsGvaU3eH4r1NwjJHy8Hvmk8s7G APTsfSpAqiRcjAxnrSKB15HOK99SPnWiMg5OR0FMEfyj5ef5VOQCT8xHv2pNox97PNVzCsQ KvByue3Ws680XT9QkR7m2DyJ0cEq30yP5VrlcE4PXFMA+bqP5VSk4u6dmIoWmnWmn2ght48 AcZJy34k8msvV2uk1a0FvMHLdI8YAA65PvW/K8cK7pWCqD1PH61yWr6qt1dRi2XZ5TZV+hY /0HFedjMTHRN63RpFM6G3tLSCYSwW0MUjDllQAkemasvGu4YIAP61z0mtXtgRDdWqSAfxA7 dw/lWzYahb6jFvg4YDDIeCPwreGKhVlyp6+ZDjYlKDoOc1UXTrNb03gs4Rcj/lsEG78/pWg fujKnOfxpCnH3SeK6lNx2FYgKnC8cdRTH2gM5Byq8/SrDAYHNNdN4dWztZSDjjjFRKTs2tx xSurnPN4t8PBVVr7I9o2P9KrXPivQ3s5kg1B0ZxtVvKbj36VxniPQLvQ9UIVVfTZMeRMXBf dj5kZe2Ox7isPf8xzx6e1fD4rOcbSlKjVjFP5/5n3OGyTBV4KrTlJp+n+R2Jk0ia0SKwvS0 ikeYXQruzkj64qDeka+X1BHI7GuAuoZrnxl4VhT5ne7YAdj8nevQhZSSyFWGJAOBxye9OnU r1oRlFJNrptY+dzDDQw2IlSp7I0dL1f8As/ETwiVGP3l4Kj0x0NdYmq2BsJLw3SLBGMuzH7 o9xXCGwlSHz0feuQOn6Vq2mi3d3aS2l0r2yTrtL7cke9eph62LpxcHG/b16HDCMXNKei6+h st4m8Plf+QnEcf3cn+lR/8ACU+H1wP7RRs9cK3+FeZX1hd6ZqdxY3kXlvG5CMCCJE/hcY6Z HY9OapuRkYyRXkz4gxVOThKCTXr/AJn2FPIMLUipwm2n6f5Hs0eoW8+lyalaZmgUMQQpG7H Brj2u78363cocSE5UY/QD0xWF8OJn/wCFk6xHLK/2dNLjbYzEoCZBk46V295qtnd+I4GPyw R/IZCMcd/6V7E6qrKnUnPlbS0PlcRRjRqzpw2TaN23fzrdJehcBjt7VNtztVuR/FUojSNFE W3y/wCEjuKRVJIxX0CehwNWIt6RqXf7qjqaoaNqn9pwXJeNU8uUjg8EdjSa5Klto0rkgMWA XOclq5jQL2ewv/IEZkE+AQoyc15VXF8uKjBvS34seyOq1ZI2sC0xO1eWA7+nHfmuLkn/ANK DonlqvCgDken1NdnqJxAjzkoSdqxk9TXP3uk3QK7QkksuWASs8ZCpUlzQ6Gqtbc0dL11J/L t7obJCMAkcNW9jjpg1yFr4dvjcRrcoAg+YsGB/CuyijHlD0HA4ruwdSrKH71WMWrjCnzcdP p0oXcTwAakP3jhs56cdaVVACkE88V6HNcQ0jgkj9aMAFV25GOtSYAXHNOMeWA6e1K4FYn5c BOO3vVaa/sLS4htrq7WGSYEpvONwzj6VeZfkzkmuH8baFfTzHVbQy3YCBZYEAJjUfxAdSM9 R+NcGNr1qNL2lCPM77eR6GCo0atXkry5U+vmdoqq/Qn1z607ywGKg9q8h0jxRqukACC48+2 /54y/Mv4dx+FGqeKtW1MuJpxBbnOY4jtXHueprx3xFQ5LqL5u3/BPZfDtZVLcy5e//AAD1K G+sri7ktLa7jmniAaRVOcfU1b2lnI289q+cItd1S+1u30vwfbS32oLKsm+EkKu1geT/AHeO SeMetfSKbjGrSKI3wCyqchT3Ge9e1gcTVxFLnqx5WeLjqFLD1fZ0Z8y7+ZEoKqVYfpUF9qN jpsAnvbhYlPQHkt7Ad6xfEXi220lms7MfabwfeB4WP6+p9q8zvtTuLyd7y+uQ5YfM8hACj0 HoK8rMM8hQl7Kh70vwX+Z6mX5LPEJVaz5Yfi/8j2PS9UsNXgeWwm8wIfnDAqV/A0zT7m8ub +986Ix24I8oMuCe1eFaTr095440TT/D0rzTfa1ado87TF0cH1G0kntxXtOo6sbTX4ki+aKM BXUc9f69K3o4yc6dOrX0d7W9TzcfRpUK0oUZXidAFBPcY96lOcn95SoBIoYHtmnsq7jlDnP tXs3PPL6MTJKCq/KVI2jjoOledeM7w3Oq+Q7jyoDLEMDkEICf1r0uFRHPMgViuVXIHsOteS 6/8t6JGGGFzcAj1GeD+mK+Pzyo/Zxitm/yt/mfWZFBSruT6I5m4Cva2xTkopDc/j/I1y/iv zH8NtbxthriaOEe25v/AKwrppnxGYCOMKeOTnFYWrRedNo8YXIfVLUHI7b6+YwC5sZD1/I+ tzFuODqPyPo/TtPi0/TLSxiUrHbRJCuOmFUD+leZfEG3EfibzAAPMgRjn2yK9eZTubBwMnv XlPxJ48Q2qkgk24/9CNfWZ/rhPmv1PjcgbWMXozhSBkDHGetOj1WXQ7qDXIWYNYOszqD9+L pIv/fOfxA9KDwwBwTjrVXUAraTebiCGgkzk/7Jr4vB1HTxEJruj7nF01Uw84S6pn0XDslCy RSb0dQyHsQeh/Wse/8AE+g6Y7xXN+plU8pEDIw/Lv8AjXBHxJeJ8KfCsMEhjmvdPQyygkMV UBcA++OT7VyPO0txj+VfYY/O5UKjpUY3a3bPjMtySOJpqtWlZPZI9Ub4haCpIWC8f38sDP6 1JB8QPD0pCSm4g/2pIeB+RNeM3djruqahp9ho13bWYmkKy3E7ALEMZBOe3Xp3xW7qvhvVvC 9vB/a19FfRy/cvUjEcbE/w4z14/GuVZpj/AGP1hcrXa35nbLK8v9v9Wakn3vo/S57TaX9jq FubixuIriP1Q5x7H0/Gqd9ruj6ZcfZ7+9jglChijA5wenbvXg6+NZ/DWqW39jzC5vp5o42t kwwlUsMqQO56DvmvVPH/AIbnuEOuWAaSWEKs8LEL+7GcuCepHHHevW/tDEVcH9YpwXMt0+3 dHiyy/DUsb9XqVPd7rv2Zmaj4ntNRuGf7WscY4RAp4H+NUbfUbGa4jVpwWdgMYPJzXKN6cc HOfesvXXePw7qTJIVYW7kMpwRx1HpXyix1SrUjdLV+f+Z71XIsPCnKSk9E306fI9T1DxDp0 9utpcSxLPE2CR2I/CoNE13SrPU45Zb9FiOQThsAfTFcTb6XPZ+FNCv3Z3jvLVGYt1DbQfxy Oc//AFqgOcjByBx0rarmNehW99LmRhhskwuIpRqKb19P8j3Ww1nStWZo9Ou/tDRDL7QRtB+ orRK44z+tfPFnNOnjrwgkM0sayakqOFcqHGOhx1Hsa971nVINI0y4v7hAwjGFQdXYngV9hg 8b7XDfWKunc+ex2CVDFPD0tdrd9Rby9sdNgW4v7qO2jz96Q4B+g7n6Vgv438M+YQt7IQ3G4 RNt/lXluqaneavqDXl7KXkY/Kv8KDsFHYVm3FxFaWslzO+yKJSzN6D+tfPVc/rSqWoQVvPc +jo8O0Yw5q83fy0S/M9E8c6hZX+kabJYXUVwhlbJjYEg7ehHUV5/v3HGfY81Q0rUl1SBruK zu4Ic4WSaPakmOu1uhPt2q9uyOw2+vavBzCrUq13OrHll2+R7uXUqVLDxhRlzLXX5lMXLwe OvCJiTfJ9tbAJ6/Jj+der2klpHextcgun3iuPmB9RXkolEPjvwm+0MRcyEAE8/JivSSpdCx PzLg8Dk4r38FiJU8PC3n+Z8VnL/ANsmvT8kdS1xof2hfJDKucsiIQCfU1vwSRzQmS3cMG4y OorkNM01tQllXzFhZFBwRyfcV1llZpaRkElmPGOwr6Wk5v4kjxpWte55b48UDxVJ/wBcE4/ CuVbjt1rrPHwx4vkHbyU/lXIuMkkE5zx9K/O8brXqPzZ+m5d/utL0X5DPDNy0Xj/WV3KgbT ogxZgoA3iupbUbJWA+2JnnJXJFcNd6tounXoS8uYobmXAZiOcfwk4HStEkEHBGB79a3qYyU VF8ttFv1seQ8mo16s5Sqa32VtD2jw7dR3GlBI7uG5WM4xE27aPQ+lbezb90YznBrwWwv7vT b5bzT5fKnThSeVbPYjuPavYfC2vxeJvC1jraL5bXCESRA52SKdrr7gEHHtivsMrx6xdKzVm j5zNMt+pTVndSIdfszNCLkyqI4hja3b1P1rI0ZdLhnlnubhEkjwU8xggA7/zNU/GuvSRXo0 2AgvGoYsOQuf6/yrz6aR5mDyyM7nqXOa8bF5tCjiG6cbtHXgskqYmCqTfLF7d2dxqGt29ze s76ijiNj5bA4A+mKsWeuSS3iTR3ySyYwMsDx9PSvKrjVJl1m20fT9MuNSvZl3CG3UFgPYev BNap3KwDoVbup6r/APXriWYYig1VnGylrvuehHJMNOUoU6r5o76HuWnagt8gyNkqjDJ2+or QBWOHLuEB6liABXlPhjxa+l3IttQHn2snBlxmSP8AxHtXoWq2Y1/wzLbWFxGUukDRy9VPII OR24xX1mGzCOJw7q0VeS6dbngYrL5YWtGnVdovr0sX/PtQCTdwjjj94v8AjQLu0CL/AKZAM HvIv+NeCXFvNbXU9rd28kM0MhjZJFKnjjI9QeoPcGmfJjaV6nH4V4suJKkJckqWq8/+Ae5D hynOPNGro/L/AIJ9CH7jSMyhRzuPAx61Wj1bS5Z/Jh1G1eTsqzLkn0FeGprviO/0sWms6i9 xGJGZYwoUKmcKDtxuwAOvrVcsQxIXHHFXX4j5KnLThddyMPw5zU+arOz7W/M+hSrFeVwfQU FCQSBg+teZeFPHh+3SaDrDZ8qya6hnB+ZkQ4ZG9TjGD9ax9a8WaprE7q07W9oTgQRtgAe57 mvRxGdUaNKE1q5K6X+Z51DJq9atOlsouzZ1Pizwppl8r3mmalZ6VqZOWWZh5Mx/21ByD/tD 8Qa87i+H3iTXtQW01rxBpFhp2fm+xXAlZx7D/E/hVO8uBbWc906F1hjLlVHJx2FM01tavdP TVLnw1c2emyjMN3JjY3pjoeex6V4ccdzyeLjh1Zbu57ksB7JRwksS1zbKx7p4c8L6J4X0lL HRLUQxtgvL955j6s3f+Q7VteWwLAHtnmvDtL13UNFuVuLW5KxqQXjdvkYd8jt9e1d02oP8Q vh7DqWhqYpTKd0TvghkJDLnv2I9a+gwuarEUJTpQfNHp/keDi8q+q1oU6k1yy69vUh8eeDt U1KD+0fDbQ/2nI6RukxAQpzl8nuOPyrmtJ+C0dxILnxhr8+oN18i1JSMe248/kBWAtzNJCH WWYBh0ZmBHbBB6GneZPjDTSYPP3zXgRzfD05uaoWfXX/gHvPJa9SmoOveK8tPzPa9I8P6Jo FqYNF0uCyQjGUXDN/vN1P4muXu4riHVBJJg3CylmPYkH+VZ/gPxre3lnrVnfusx065W2tQi Y+Tb/Ee5zXW2lkrNDqF+/medIfkxxX0FWVPESil019D4ydNRlKG9mb1nNHdWqTqM54OPWrZ iOTh8fhVeE2UB2QmONeThSMZq4Vyf9Z+tepGV9mZtGmR/p14AQPn6qMdvSvJfGkMtnroVwy RSRyMCB1DV67cPH9tu3jDYkkBH5CuZ8beHW1zR0mtI83lurGIH+Md1+vp7/WvnMzw8q1Bcm 61/A97KsTGhiE57PQ8UnJe4+6RlV7e1ZGqkRjTbjkeTqNq5PoPMAP8/wBa17pWS7kjYHcny nIxjHFZmp2r3ul3FvGMTMv7s9MODlc/iBXx2EmqeKhN7Jn3eMputhZwXVH08yYl5Bxz1+te P/Edw3i0oGyI4EGPzP8AWvT9K1m0u/D1lrE0ywRywLLI0rAbDt+YH3Bz+VeJ+IdU/tjX73U MfupXIQH+4OB+nNfS5/Wj7GNNPVu/3HyPD9CX1iVRrRL8zJyVB/x4rK8QXZtfD14wPzyRmN AD1ZuMfzrVYsMlzgeuegrL8PaVJ8Q/H1pplsrPommuLi9mB+VgD0H1+6Pbca8HKsNKviItL Ras+kzXFRw2Glrq1ZHq58IXF18MfDdvaLnUNOsYwYieXBUMy/XPSvOBIrFhG4LISjDujDqp HUEe9eo+MPFt9o+otp2mFI5Cod5WUNt7AKOn5157eXel6rqD6h4qt3dghMl/ZYguYwBndle JMejA16GYRwlfEckG1PZ6aX/M8vKp4ujhlKUU4brXW33WM8nOBtGPYU+WWaaxksJ3M1lNgS W8h3Rt/wABPH41sal4UfR9MtNZs/EEGs6PeBWtpHTy5mDDIPHysMdTwR6Vi5HXrnnHevHrU quDq8jdmuzPdoV6ONpKaV4vujpvh/B4I0rVA8uhWVjf8CG9dmYZPGPmJCH3GPwr1PxDuXwz qQVeltJ169K+edWkjg0S9eUFUMLKfckEAfnXtGkXN7f/AAVsbq/LSXk2jhpGbq52fe/EAH8 a+rwGKq18DUVTVpNX76Hx2aYWjhsZT9lom07dtTyI5+brn6+1ZXiIn/hGNSIJ/wBQ/Q1rHG 0MOvHfnpVPUrU3ul3VlkIZ42QH6jivj6UlGpGT7o+1rxcqU4rdp/kbCTzv4E0CJ3JVbeMgY 6fuxWYckkgDn2q+bhf+Eb0nTlGZbW3RZWA4DBAMD1HHWqLEgkHk59K1xk1Os2nc8/KaU6WF jGorPXf1GWSF/iJ4LT/qJg/+O9a9O+Jc0iWVhbKWKPIzn3IAA/nXmumI5+I3gwnIUal1/wC AnH8q9b+JWmyXGhw3sSb/ALK5LgdlbjP4HFfRR5nlDUf6948Oq4xzmLn/AFpoeRNjOccDpW B4s3toa26MQbi5ih4PYt/+qugwNvXge9Zev28lxpSGFC8kNxFPtUZJCuCR78Zr57BSUa8G+ 59Lj4yeFqKO9memeOk0+00TRdK04KILQeWka9FUKAPxrgzjgk10/ioqrQRlvmyz7epwcc1z TBdv17dq1zGp7TEzn/WyOTJlbBw+f5mawDePvCgGcfaJMY/3K9h0zTJbqQL26lucAV4+quP HvhUlSR9olGR67K9w8P34tL1453AhmT+Ls1e/lvJ7OHN1T/U+Rzn/AH2b9PyRo36NaWhvVU LNCAQemexFVYPE9oY1E8b5HLbecGrGryWN5CVW4jMkILABuP8A69chLG24nyypYZXHQ13Yj F1ac/3ex4ySa1MXxlcw3nimWeJiUMSDPviucYkDB579TWhq3y6qyt95VUHPris129OgPSvi sRPmqSk+7P0/L1/stNeS/Il8E6XYah8UtSlv7aO4S3soGRnXOwk8kemRxTLhFF7OqAKBIyq M9s1N4HeUeP8AX448jNnb9u2c1DLn7Q7ZHLE/zr0sya9lRSXT9EeXlX+9Yj1/Vkak7h13fr XU/BzWfsngFILhcxm8uMN1x82f8/WuWzyBhv5V0Hwnt4H+GZuGcrNHd3HyE8EbuhrXJ5yip uLtscvEf/Lu/n+hi31zJe3s91KfnmkLk9zk1XIUsAfcVZvrWS0vZIJFKlWOD/s9jVYFQxOM HpxXgyUlJ33PqaUoygnDaxr/AAusvtXxB8TXKjMkNtDbK/8AcDctg/8AAcVHr8Qt/Et/Cp+ VJjgn6/8A160PhVeW9n4w8VwTOI2lW2lXPddrDP51mazci81++uUbCSTsw7ZG7ivoc1lF4a jbf/gI+ZylS+vV7/1qZ3BYnrg54ruvhjrch1bVPDEsjNHHGl9b5P3Qx2yKPbcAfxNcOSWwM j8+TzVbwBcy3/xD1rUoXb7PbWy2ySL0ZiwPH5GufJqsqNSckrq2ptxDyvDxT3vodn8QMjxn Px/yyj/9BrlDgMDjB9a2fE0kk2vO8khkOxBuPpjpWQFy2TjH615mIlz1py7ts9fAaYWnfsi jbaZq3ifxvp/hzS7sWkaAXN1NjOxB3x3HQY7lhW14r0bxB4d1GS3h8P3+q2rcwXNrHvRgez AZKn1BH0rY+E8W74keI5So3rp9uB9C3/1q9uUAM3AHFfc0MqwtbD0+eOtuh8Xis2xVHFVFC Wl7a+R4D4L+HXii/fU/EviG3On3E1o1vY2j8NyQckfwjjHPJzms6aCaC5ltp0aOWMlWVhgg 19C39/a6Tpct9fOI4YhkkdSewA7k1434n1XRvEt4LpLO70y7UbftcDLIXUdA8Z4b8wfevNz jC4bmiozUZJWs9rfod2TYvEe/Jwcot3b63+e5zJ3DPp710Fl4r1W0tDp85iv7DZs8i5XcNv YAjkf0qnJ4Z8UQ2S3sdrBrWnvki701txUf7cTfMpHfGazlAByMgn1rwJQxOBlZ6X89GvyZ9 JCph8bF21t33T/Qgi8J22vakLW78V3mm2UrZEUsSuOv3d4I/MivfPDugad4Y0S30TS0KWsA PLtlnYnLMx9Sa8KG4EDHTJFek/C7xBd6s+uaNeOZjpcsZikY5YI652k98MDj647V9ZkWM9r zUpJJrtofK59glSSrRbs9LN3OP8V4/wCEu1QgYzO3X1wKxuQSMZHNbfioZ8W6pj/n4PP5Vj Lndnqfbjivi6qbqS9WfYYX+DD0X5Fr4dK32jxMMDJ1DHPb5a9O0yd4ZRFIWkib7q9QD/SuQ +FdvYNZeLJbkhZF1LaDnB+4K68MwkVoc/LyrcA19pyezakn0Py6v/Fk79X+ZT8iWSdkSMsG YgJ17/rW6NK1lVCi5wAMY8zpWnplhDLbxXT7mY/Nuzitdo49x+QdfQV6VHCQirpvUx3NPyx 50iyZ3hgGHccCrLpiJOCSF61NeKqatc5Bzuzj0+UUFB5QZCQdueO9a32aNTzvxp4Dj1t5NR 0mWO01Mj5llz5Nx/vY5U/7QB9wa8b1a31Xw9IY9e0S+sFBx5wiM0B+kiZGPrg19QvGSxJAI 6mmEfJgjr1HY15+JyrDYh8zVn5HpYXN8VhVyRd12f8AVz5K/wCEn8PhPLOqR4yflOePwxUL eLdMaXy7CK51CVuiQRklj+VfVkui6JcSFptIsZW/vSW0bH9RUtrYWloCLS1gtvTyYlT+Qrj jkGHTu5NnfLiPEtWjFL7/APM+adL+HvjvxxKBf2x8NaM5yzTg+bIvsh5P47R9a948OeF9G8 JaEmk6LB5UCnc8jcvK+OXc9z/LoK6coSQTyAc81ha7fG1tTDBjz5sgH0HrXqqFLCU/cVkeB XxFXET56ruzz/xNos+u3cstoiHUB/qlclVkGfuk9vrXmupTXGjyGPX9G1DTm5BM1sXjb6Ou VI/GvZLGeS1vY5ZWYoDhhj+Rrvco8C7Vwh6p2/KvJhltDEpzndSPQw2b4nDRVODTj2aPkz/ hKtCCIv8Aai7IxtVSGAUZ6AY4+lVn8W6USIrFbi+lJ+VIIySf0r6zbR9JmYmXSbKU9SXtkY n9KnhsrO1C/ZLOC3x/zyiVP5CqWQ0L3lJs7JcQ4i1oRivl/wAE+afDvw38W+N9St7vxHZy6 J4fibzDC52zTj0A6jI43EDAPAr3vUrm10qwitYoE2KgijhX7oQDGMemOK3WAIcgZya4XxCz Nq0gboCAPpiu+tGOGpKFJW6HhzqzrzdSo7s8s8Q2iaJI92bWaXTnyPNRC4tz/tBeQPQ9PWu Tk8UeHkQuNWhOOSFyT+WK9sdMZKn5c5z1yD2qlJoWiTTrJNo9lIw/ia3QnP5V808vpN31X3 Hu08+xMIcskm+55T4bfW/Fd9NcaTpUv9j2kbvNcuuFJA4GT+eBz61QPjHw31F+OeP9W3+Ff QlncPZ2EtoiqsAGEQAALn0A4rHnsrNm/wCPWAFh/wA8lHP5VtWy/DtRcU1/XoEM9xUE20nd 9b/5nikXjLQIbiOSHVfLdGDK6qylWHQg4r374d+J38c+CZ9R1C2hDLcS2ZEeSkqqBhiD6hu RWEljZOSPsVu27/pkv+FeheHbd7XSordolgKOxVQoXI7Zx1NejldGNJyhFOz77fkedjcxqY yzmkmux47468OHwvcLdwRzTaVKM+ZGpc259HA5x6Nj64rhjr+imLeurWp45/eDP5da+i9at 7i8uDHCpLRLwAK4S68J6Dd3DSX+iWMs5PzNJAuc5+ledictpe0bjdL5fqelRz3EU4KMkpeZ 5XpviCDWNaTTdMjlugiM7zBDtG3nH09zxTD4p8O5B/taEA88Z/wr3/QPDWjLZNFZW0durEg pDGFXj1AHPXvUjeFtGSGS4l0ixDJkHFsmOPwrWWT03Z3f4f5Fwz/EK6cV+P8AmfP6eKfDqS xyrq9uJInDIxByp9Rx9a9B8J6//wAJR4cXUTbrATK8RCMWUlTjcPqMcVtXej6KXYJo9jgng /ZY+P0qe0sobS3AhtY7ePO4LEgRcn2AAq8Nh6dPmhBt+p52Nx8sZJc0UmuqK0cAXcOAM+ma jvre9l0Z0sRI8+QIwnLEZ5x+Fa8yxKpkYheBxirGl3dpDdRGZwYVPQ9Qcdea6HQp3cHK11Y 4acvZTU7XtrY8TfX9IM7rLqkBkViG3PyCDg0xtc0XAJ1S345/1lfQUHhrwdehpo/D+kTl2L E/ZY9xPr061l6n4Y8JXN2tlaeGdK3x8yEWqD9cdq5p5LRS+Nu578OIar2pq3zPE9P8Ura69 Bb6FLb3NzqyGzlaE5dQPmQj3zkfjTZNZ0eKdopdUt1kQlXRpMFWHBB969ng8A6JAwvrHRbK K4gO5ZIYFUoe2CAOaxbrwd4dF20lz4d093c+YWNuuSSeSfXnNYVsti+VTbstDOnnc6cpTjT XvO/4Hl/9uaMHyNUtCOgJkHp9a3vC/ivTLPVbDQLYwXMWp3QjzBKB5DsMliB1BPFdcvgzwq 8pI8M6dxySbZSBVyy8F6FbXMV3p3h2xiuIm3xyxwAMrdiDitMLgY0Jc8W2vlYzxWcSxVN05 QXr2G+ItEh1GIxwNGl1GPkkI4/3T7V5jeXX9nXf2PV1bTpifl8/Ajk90f7rfnn2r2CSGSNm VsgnqD/Kqk1rb3Fube5t4p4W/glUMrfgQajE4SnWnzSVn5GOFzavhVyx1j2f6HmFpeR291J eWNzEkskPkvIjqSyZzj8+9VLrVtLs0zc38MftvyfyFemN8MvBGt2zNF4St7eVSN8kEjRj8A DWenw38EafOGg0CB3T/nu7SfoTisXlkNHOo2lboeis+teUKSTe+p5TDca94xlbTfCmnyi3H yzXzgqkY75bovH4ntXp+meGovB/g/7JpO+a5JDSTeXlpJDgFtv6AdhXqXh8WJ0r7FbwxW6x goYEQKuPXAq4mi26TpNuYYxtA7V7kMBFUuWg7JrfqeJUzCdasqtfW3TofO8t/byzs097G9w Thh5gJ47YzUa31mMhbu25Oc71z+Fe5f8ACrPh88jyHwrZF5GJZ/ny2eTn5qib4R/DhnIXwl YjjsX5/wDHq4v9X1v7T8D21xG4qypq3qeT6H4stvCd/PrypFdqYBHPHG6CSRF5AB9Qea+gb KeG+sIL+DPl3ESSpkcgMAR+ODXKn4R/Dcpg+E7P04eT/wCKrsra1itbSK1to1jggRY0Ufwq BgD9K97BYeWGp+zcuY+fx2LjiqvtVDl/UyPEminXvD02nJMIpmIdHbpuHQH2rwK6ZbDVbjS rxxb30J2yQSHa2PUZ6j0I619Nsp4worL1jw7oPiC0NtrmkWuoIv3fOjDFPoeo/A1yY/KqeL nz3tI7MBm1TBR5ErxPBNH1jU9C/tJtLumT+0Nvm7vmClVxlB0Ukd/YVQZ0RSXcLxkljjFer 3HwR8AXEn7qzv7MEfdt71wo/A5qtH8CvAQk3zRajcDPHmXrf0ArzZ5HWqNe0q3S8j04Z/Sp XlTo2b31/wCAeLX/AIjt4XFrpyHUNQkOyKKJS43Hp06/QV6X4Y0bW/h38Pp9TuVX+3dZuRJ cBl3+QoBIU9s9SewzjtXp+heDPC3hhlOhaJa2cpGDMqbpD/wNsmtqa3juIJraUZSVCjjPUE YP0616lLLI0KMqdKVpPqeTXzSeKrRnWinFdD5slumubqW6nnEkkjF2ckck0wtG3Rl57Zr1r /hSfw78xQdGm2YxkXcg6fjVG++C/wAPYYGkXSLpOcDF5If614ssi5d6n4f8E9pcRJaez/H/ AIBweh63p/haS4e6jIh1G4TzGjG4iU/KGPoPWvTWVQpXjOe9c4vwc8LKY7mLTbgeWQ43XT9 QcjgmuwtrNppFDYG85yT2r0aOFnCChKVz53GVoYiq6tOPKuxtaVfwzxRW4HluqYII4461rl Rk/KKwJnjsrq33RdBkn+8O2K1/7TsDz5oGe3NepCtFe7KWqOM6e/c/2pMjZJYg7h0+6KDv4 IXClfu1Z1ODy74OMlH5BPfgVC/A7g7eKinLmSaNZrVlRk4JwcketIEPB6ip8MQTkHFNbouV P4V1XuYkWw+YdoGAOtRuflPHtxUwC7myCOOKjcDbw/X1oAaRjjBAxWXe6Zb3hLyArIBhXAz gemK1WYK25mHSsyTVbOPcDMSQeflzXPWlC1pjSuYVtp8cmoSW8kxbCkh145q0NZmsz9lnRH Mfygj5arvdql695aL5YbIwaq3Dy36BVhLzK24ugzx15rzpTsrU9GaM6ywvIb6JngYqVHzK3 VatkEFSDmsLw9ZGGM3JLDzFKsjDj2rfH3ASvQd+9enSlJwTluZshwTuG7HeuS8RR+fq/CY2 oAccZrrmI5Yg5NRS21vNdJK8e4hduTWWJgqiSKi7bnH2ujXdxaPKkagBsYPGfpVKa2WGVo5 chkHSu2luILYeRCVD/wBwHPP4VydzCTeOkgyQMttPT61yzgrJI0VmZrMSxwBj0BzTG2lXaR 0hjQjLyEKoye5+taVtGqXqOYi0YbJGOlM8YeH5tX0QvpbBZY/3hhUAfaMdAD6+lc8o1Y03O C5vI1oxhOrGFSXKnu+xVk0e4jkXCAo54kQ7lP4iu3gUraJ5gIfAB9q8F0bxNrOgSmOyuGWN G2yW04JUEdQVPKn8jXSX/wATtVubVYbK1hs5P4pS3mH/AICCMD8c1zUM1w1NSbTT7W/r8T2 KuQ4hySpNOL67f18rnpOq6pBp0CxsypcTnZGGYAsfauVmtp/J+0MjCJuA/fr1rxXXvFCWEx vdSvJbi9PzKpcmQnsf9nmvSPCOsa5qfgfT/wC3IJoLpF2nz+JJlHCOe/Ix1/rU08R9ZvVqR aXQ48dg44TlgpqT6+R12hwStes0c3lEYICnGfqK3dYYDTnjUqJZCEIz61x8U8kTgxyMr56q eR70/wA6ZwWaVmYHPJrrVWKhypM85GlY6A9w+yZTheSQaz7y42WJs0TJibBJPTBrWi1h/sZ h2iObG3zN3UVhTAuxcnIycnPX8aKjUY8sNiSJV3xEbSR2J5qLytpyFyOvuDXKeLZLjT7qO8 luHgtpCsCsHYDec4Bx6+tYJmmY486Q5HALGvBrY32cnGUP6+4+hwuS/WaaqxqrXy28tz0dG A7vGexUkGrVreumZsN55JVy3IYf/X615abu6tFe5jlZngUyKCxILKMjjuOK9G8GzNrPgiw1 nUHRLueHzmEa7VLZxwO1deCqOsueOiRx4/APBSjHm5rrtY67S9XZZyLtgAy7VVRwvpWZexy XWoOfJMTPyqkdu1RfuGV2ldg4+ZQPWr1lrL/2hC92BIkQwOOnvXqxkpJKbPL2Kb2l5a2++R DGWO1lPQ1q2WqWsFkkcnyOgxgCtadI7yxCOdyyfdYdveuOnDQzvFjBVipIPWnU5qL916E6M sX7LcTmRGBDDdmqBA3BCMjJ5qUgLgDByM9e9MZdzHH3hz9KybutN2Vp2JrO7lgjdIHHzjBP p9KrNDuHz59jmrNvZySZdQQgGTitey0tZreOYMC4J+Vhwea2jSlKK5t/0DRIoaXahbyKQO7 fNgBe3sa7LkKoYbgOKwZ7hbKZbmMKHJKSR9PxPoatx+ILJwGZXXp2zXZRnTp+5cymr7Gsp+ XpjnNPADSHbUNvPDPCJIJg4J7dqnUMCTu3YFegmnqjKwxQCenelC/e4+tShO4bGTS4+V8tk niqAj+QsvBFNAADHJyT0p4BU/e6c15h8RPE1/BqA0LT5mt40QPM6HazE9Fz1Ax/OuLG4yGD p+0lr2O/BYOeMqqlD+kemDO7gkketO+YrgDOPavm+21C/s7hbq2vZopgch1kOePX1r2HwZ4 1t/ETTabcRiLVLaJJZFH3ZUJI3j8RyO2R61y4DNYYyThy2aO/Mcong4Kpzcy2OvIbeCFzxT QAGPydfSpsjcCc8ilCEKWr1meAQSsixFpZAqqM7umKx7rU7OQLGrs4DZOB1FWdcaNdNZJGG 9/uDODkH+VcyiHGRgEnk15letJT5Uao6ZLhb6MxwEgEfMSMcfSq0tulvexpAuOhI9Kp2bTJ MVgKqcc56cf/AK6jaeUXjM77nP8AEOhFHtLpNlrQt629vNBEsb/OuQy914rCMcuT+8xVyeT zWaR/mcnJqMrJngDH0rjnHmm2wPZ9WXebdARzkY9OBWc4znJ7cY574q7qyhZraUbuvIzxjA qs+Cr8gEKR1row3wo3q7lRlUgkZxng9KQqMLzxUzL8oxjntTXJzkr0rvTOZkLA5bOKilAWM E7cZ5z0FWGICk4I56CsLxTpE2t+GLrTLaSNJ5tpQyHC5DA4J/CorVJQg5QV32NKUIzmoydk +vYsXd3bwQPJJLHt6Y3DmuRjVJXd1uEjXqSWH5V49NHNDcy21xbyRSwyNE6SKVIIODwe3cH vVd/vYJFfH1s5cp+9T28z7CHDcJRUo1bp+X/BPZxsBbecJxlvb61d06eyS/KwarZlOhBnUE c9hnrXiF7r91cCG01DVd5xtiiZlTI7AKMZ44quMZPKHA4GB60nm/JL3YafcTT4d5l+8qWfk r/qfUa5wQH3DAwSevvTj/CCeg5rwLwv44vPDBYT+Zd6bgtJBuJKAdWT3wDx3r3m1uYLy1gu rWRZLeeMSRyKch1YAgj2INfTYPGwxVPnirdz57H4CeCq+zk7p6pjXKorMWAA5JPpXL6nrsr BlhfyYsfeJALf4Vk+OPHB0idtH0kK96P9dMw3CLPYD+99eleSXV5c3srTXtw9xIepkYmvIx +aRhP2dPW256WByOriIKpUfKnt3PXLDUrOBzMb+3D+hkB/HrW1dyWi2IdJRLK53GQEHcPw7 V80jXrSfWG0q3t7i4kjyHeKIusZHHOOg9+lb9rfXdlKr2lzJCfRW4PsR0rkeZTopRqU7HZH Iqc4v6vW5mt/U9qsZFEnnupMTfKW9DSapKYrhxYXRSGRQSEPGT1rn/CvjG0uT9jvVRLk5/d A4EmO6/h2rlvHNy7eJRsMkSGLIUOemT6V24jHKFBVI6pnlUctqVcQ8NN8r+81tb8ORaqzXM TNBfYwLgAsGx0DjPzD9R2ribzwP8UJCtvZeH7ZRJwbtblSg56/Mcjj1HFZH/CSWQ1Eaf8A2 qTcFtgjVmJ3fhWl/aN+G2i/uQB0/et/jXkvE0lJSq0bvzf/AAD38Pl2IhB06OI08lt+Oh0H hn4W2Xh6f+0NbI1XWgd3mPkxwH/ZB6n/AGj+GK7OYbs54OPxryp768JJN5cdeSZW/wAa6r4 f+IrnxRY6p5zRvFp86wW7xqQXTbnLZJyc/SvQoYlYpO0bWPFzDLXhIqUpXudVb2nnROvmBC g+XIzmjaNgQjOOMntViJCjcEjB4960INJnucgABiuR713xh7vuo8W3UyY1xMw28AZq/LpjL Ymf+AH7v1rlfE2utpU8mnWar9rH+sc4Ij46e5/lXE3Oo6hePvur64mb/akP8uleXWzCFFun a7Xnoe7g8lrYiHtJPlT27no97Ep0+6LruXynGGHHT3ry0ZO0FsDipotaubJzbJfYMqlTE0m dwPop/nVbJ6YxXj4zERryjJK2h9PlmAlg1OLle7Qy8wNOvM84hfGf9016D4DhlPw50AoW2t aKAo78mvO7s/8AEuuzjpC/Xv8AKa9n8FWEsnwW0mSyG2+fTN0JU4IfBxj3zXtZSv8AZ5vz/ Q8bP/49OPdfqRvERlhnKjn2qGNQznIPTg+prz641/xAJ5be41W6E0DmORGcZRh1BHr04qu2 taxuI/tO55z/ABf59K5pZnT5r8rRn/q/Vaupr8T2GzOoxWD3CHMI4w3b6fjVFkLZZsn0PrX nNn8QPEE2m3WneTFbJFL5Mdxu3tKAOWwehJrOOqX/AJnmm+uGk7N5p610V8yp05KCTdjGhk NapFyk0j1YooCkEHA5pEDAl3OR7965rw/4tjvbuLSNRdVvpI3eKTosoTG4f7wBz7jPpWPqf i++uJ3SwItrdSQpAy7e5PbPoK6q2MpUoRq99jko5ViKtaVFbx3fQ9EW4dGKoSFYbSPWtnRL pdht3AznIr5+v/Es1iEmv9VniErbFZnbAPXt0q/Br+swFXg1SfjkHfuz+dckM45Hzyg7M75 ZBUk3FVFddD2DW486rIqqfnAz+VUVQiMjaeM9a5PSPGcktyItaZW3n/j5UYwf9oeldqy+Yv mxtuUgMGByGB6EGvRoVadeLqU2eNicFVws+Soi9pGqQ2qJBLFsUnIden411e3LEqOAPzrzH UdXstHRZr0sVblIk+859vQe9c3efEnxHMpis5UsIBwBGgZwPdj/AIVpPNKeFXJVd35G2Gyq vi1zwVl3Z7sV6HGaaANpyD74r5yl8b6+t1FC/iS7WeX7iGbBb1wK2tM+IniawlDXF2t9EPv R3C5JHswwamnn1G6U4tHbLh2uk3GUWz3QYI6EYryr4k+Hp0nbxJADJbrGBc4/5Z46N9MdT2 rsbDxPBr3hq8vNElBv4oC7W55eKTB2gjv04PevL5fiH4uDNFPdxBgSro9svHqCCKea4nDTp qnVvrqmjPKMLioVpVKVk46NM4qS+soojNLeQogG7O8c/wCNdR8GI7rW/iFqPiKGJ00uzszZ rIRgSOzA4+uAT7cVyV1pWi314b2bR7NJGYsRFH5aMfXapxXrHw48YxHUrbwV/ZixP5El1FJ boscUaKQNu0Dkk55riyb6uqzUG3K3Vf8ABPSzv61Kheokop9G3+iPWlU545A9aaR8mcf/AK qeoHUce2aUj5eDnFfWs+HOT1y3umvhI6nyiMIRz+dZ0aFeRnGQDXY39k9yYwHBUDoTWJd2q WcgwyuN3KjtXlypJNnQrNGeqySSbY8njOVqNg20lkBK8YrajuoVhmk27ZcAKoGayiVwT2PU etZ6R6giGSBxsLqOeBg1oiwkIBwvPPWm/YLgaeLk4Kp2zkhfXFJ50o4WTA7c0cyi/eQ7pnp TyTXMFvLeWxgl2qHRjnaSBx7miRFEhWNcLgtV27B+zrIcncV6j2/nVMgqz5I2+X+XSroWsj are5A7DgYwBTMc8MQPSn53YycmhSATkYFd60RzMgbJQnrng4pjEcEjLVaAhMbb1JPbBxz61 l6jepZoAvMjfdX09/pWFSoo6spHiPxHYf8ACc3ZI58uMDPTG0Vx7/Nzj1NdJ42lkm8W3Urs S5C845+6OK5s9c5z1r82xLvVm/N/mfq2AX+zU1/dX5EHgzw3oviDx34in1iyW8WyhhMCyMd qsVPOB3GBipf9k8ke9a3wyj3eKfGLMBu8m398fK1ZDDp+lejmLfLSXl/keVlD/wBoxH+L/M Y5URyFiNu1s5+le0/CjUHPwQ0S7eUObWzkGD6I7gD8gBXik2TbTEdo2/lXqPwlvY5fhFoun TrtjltpY/Nz0LO45/Ou3KJuNGpbf/gHBxFb2tLm21/NHm1xPJdXUt1O5aWZzIxbPJJzUI7Y bGD3FS3NvLaXUlrOu2aFzGwI7g4qAknsM1842fXxtZW2JNHuH8PRXkOlGO3W8ffcHAZnJB6 k89zxUBcA8Yx9RV7wT8OPDviOTXH1iynuLmK6EkZjuHjHlOuRwDjhgw/Cuum+CfgSGHzrmw vIYFG4yNeuMfrX0jyyVaKqSq3Xp/wT5D+2aeGqSpxoWd9bP/gHnOpzz2umy31q+y4s8XMLA 9HT5h+eCPxr0nxF4evvFXhaz1/w3cW8WpXMcTqLh8RrGRuPAB55H5Vzen/Dz4Z6tqE9paQX u6MnbuvHxKPVeea7/Urm08IeE4LOyBHkxrb2qO2TwMAknrgVvRpUqOHbk1KN77HDi8TiK2L j7OLhNq3rc8lg0G18MaNFo7fZbrVjI1xfXiDcQ5GFiViM4UcnplmPpQCecnH0pWO9ndyWZi SxJyST3qve3UNlaS3U5wka5IB6+g+prwKs54mtzdWfYYehDCUFDot3+bMbxBdXcr22g6XGZ dR1JvKRRwQCcfr/ACBNe6+FfDFp4T8MWmkQEPsXfNMB/rpD95vp2HsK8s+HlvDp2/x54jgl ludQZ47CGMDKxjhpOeg/hB9M+tex2Ov2OuWirYyxOYQBJEHDSRE5xvAPB4r6bDxpUYexi1z LV+p8JmVWtiZfWZK0No/IvwmHzl8xWcKRgLya3ptWsrPSri5SRP8AR4WkwepIB4rnIjJFKs iEKwHU81X1iGTUNPu4gmxpIGUc5ycV1TqNU5WWtmeXTs5xUtrnj9zNLc3Et3NJvmlYyO3Uk k5NQjBYfMOacfRuPxpqE7gPfvXwqSbVz9ZS5VZFbwP4T0zXrDW/F2sW5vJfOkjtEdiFj2DO 7jqQcAdhg1MuG+bqR3FdR8OYBH8JrxSvzxT3it9QTXMcgHj8q9fN/dnFeR83kLlKNVy3uV7 8MNKvSP8AnhJzj/ZNeveAtSm/4Vn4btsgItlHyBjIxXj2oN/xJL44P/HvIcdf4TXq3gnI+H WgFcY+wxfy7V6GU39hJ36/oedxD/Gh6fqYPj+K2XxBFJbRJG0sAMjKgUuQSAT6nGBmuQ5II x14rrfHQLazasyjItwevX5jXJdD9D7V4OM1rzfmfSZX/udP0MbVtQvbe4sdK0i3+06lfSBI U/H+Z6e3JrS16eLw3erZa3MlpOUDqMllcHrtYDnB4q54Sgin+L9rNMARbabJIgxwCW25/U1 6/dWtlfp5N/ZW9zHncqyxiRQfXBB5r2qeX0KtGDlo2r/efPYnOK+HxU4xs4rRJ9Dw7wOl54 p+IdnqtpBIukaQJHedhgOzKRj6nPT0Fb3jbSb3w9P9r06we/sZckrHKokiPptPJX3H5V6Lr l3H4e0Jns4I4mJEcMaIAqE9TgccDJryiaaW5uWuLiVppGOS7nJrPMJ0KSjR5LtedrGmV08V iJyxXPyp+V7/AC8jD0ddR1bxjpF3q9sul6Xp832hxN85lI7bRnJPTpjGa6LUzavqly9iALZ pC0YC7RtJ7CsHVtTmsprW0s7B76/vJNkEMecsf68kVpxR3kUAi1GBYLxciaJW3BG7jPevPx M6k6ELwUY62/q57GGpU6eJnablOyvf8Og9GxJheg9PWvVfg9PJrHgjUbK6YyJp2pTW8RP8M eQ4H0G4ivKlwenr1ruPgbfPBD4h06T5YrjVJNpzgq2wfpXo5Lf94vT9TzeIV7lN+bOZ1y+N /rVzPkmPcVQZ4VQcAVmEehyfQGrF1BJbX9xbzDa8UjIw9wcVCCMngg/XrXz0m5ScpdT6anG MIKMdkWfBPg258X6/4m1JGIuNLSO3tFZsKznlgf8AgIP4tVG7u7TTry4tL+6jt7m2YxyxSN h0YdQR1r1D4JNBbT+LYpmWPM8N0CT1RkK5/NWFekan4V8MeIyL/XfDlhdSKPlluolL7B0JP XHselfaVcto4lRqc1tF9x8LHNa+Dq1KXKnq997nivwRku9V+IGr6zaxSppENgLUyEELI+8M o+v3j7D61qfFGxsrTxXFcWtusUl5D5tww4Mjg7dx98AD8K9h0N9El0iNvDzWwsYyURLZQqJ jjGB0ryn4uKV8S6eT1+y/+zmjNFCGBjCG11b7gympUqZi51N3e55wR0B+tdD8NP8AktNoAQ P+JTOR/wB9isDgnnq3UV0nwvRW+M8Gc5GkTf8AoYrzMk/3n5fqj3c/f+xv1R9EIC3bihyqj cRhR19qeo5JB4FBhWUbXYEEcjsa+2m3bQ/OU7HLX2svcTmK13JGDjI6n/61VbdBNJFFI+Mt y1T6lapHqsqW8IRQgzjpmobe1lmZUjUsR1A7V5dnfXU3NC7EUKi2hCgg84HAqhdWzxbehOO 1XbjT3trfzJHUsxAwpqthQNrMWGfrmrtfRjWoiXMy28ls2GUjbVIxx7jlf1NaTabdeUZhHl Dzkf4VFtGerf8AfFc8272Yj18rv09lfBIQHj6VkybsurAEFBgj6CtqNAYGRucAYH4VjSELI 4IOcYJHTPFPCPSx01lrcqlB5h60mPlOOD6VIRl87vbFHXduFek2cZFsJC8AiuO8eR3Fp4fn 1GxSQ3YKINq7sAnBOPpXbfLkdR9KhuIYpQ8bn5XG0kVy4mn7Sm4p2fc3oTVOanJXSex8oXO pRXVzJcXV9HJMx+Zmdc5/Oq5uLQjP2qE54P7xf8a9o1H4Q/D2FzIvhq2cM3OXkySecn5qor 8Kfh1Hkv4ShkB+7iSQY/8AHq+ZeTxbd5/h/wAE+sjxG0rKkvv/AOAeU6RrkOja3eW1iGlvN at1USRHzAhj65A6ZQnn1FRtNDuOZ4hjtvFeuaV8PfCGhavFqukaGlpdxE+XIkjkplcHgnHQ moL/AODHgKNUuG0BG81stieQcnn+99a1q5Z7RJOb0Vjno54qMpyVL4nff/gHlPmW5ODLGVI II39a6zwVr9hC2m+CoYSXkWQWYj+ZcL8zKxzkHk4+mK7yL4KfDO5t43HhpU346XEv/wAVVz SfhH4N8OazBrOhaQ0F/bltjGd2GCCDwSRnBNb4bLHRldTbXY58fm8MZT5JU7Po77fgZXiXw FcavpX9r6fF/wATVFG+3OB54A6Z7MMcevSvHfMQ3Mtq5MVxE22SCQbZIz6Mp5FfW0SAKgPY cVyXjXw54X1uzA1vRba9uDkRzspWRAPR1w361eKymjNc8XZk4HO62Hiqc1zR6d0eC2F/qGl 3QuNOu57WbGC0ZwSPQ9iKTW/FF/cxf8T3XJJIV52SyALn/dHU/hXVTfBvwrIwMGoazahufL S8JH/jwNTaf8HfAtlMtzd293qkqnpeXBZT9QuM1xQy1r3ZVHy9v6Z31M/pt88aXvd3b/K55 dodh4h8c+III9BM9hpNlOsk2o8rtZTng929F/E8V3Xje6uZvFNzbzNhLXEaLngcA/mc16+F tINNtrDT7GGyt7cfLDCgRFx6KKi8YfD/AMPeNrG3bV0nLWpZ4TBMYvvAZzjr0HWvRr4FVKK pUnypHm4fNZQxDxNWPM2rdrHz/wDKSOee3tVPUdNtdUiWG7R3iDbgqsQCffFegL8GfBS/eh 1EMWwB9sbpWlZ/AXwVdbJCdSWNsji9bP16V51PKJp80aln6f8ABPUnxDTnFxnSun5/8A8/n u57oxCfG2CMRRIq7UjQDgADoK2PhPEzeJPGAC4xLb/+gNXWaj8Cfh/Y2gxJq/mscKPtx4/S rPhPwVpnhFrr+yvtBF0ymQzzeYSVzjHHvXZhsG6E5SnK7Z5mYZnTxVKNKEOVI31UgFckjP5 U07gxCnOD+VblutlNG6MEjdv4ietV7fTGnu5FlOFXHA4ruSvHlR4aa3PJfFugf2c8mqwcWc jZkzx5RPv6E/lXK/MAxAIz27CvfbwwJbyWLxrI33CTgqRnvn8eK801D4YaPeTNLpmo3+hhu THaSbos+yNwPoCK8WtlUZyvSlY+pwefSpQVOvG9uq3OTj1qXRtFurdblLaynYyz5G0EkAHn ryAOnWq4+ZdyqSpGR2rqLb4I6O95HNrWvanqqLyI3IjB9jjJ/LFa2s/CrQdX1Bbpb/UdNRI UiW3s5QkaheM4wST6k9aVTKpzS5p3extDPqNOUuWlZP8AF+Z588AmglhlQssqlGHcg8Guz8 OeJNN07QINE80i/wBNsyUhfIM0Scbs4x6ZH41H/wAKY0Ucp4g1z3/0heOf92tLw/8ADDR9C 1tNX/tLUL2VYngCXbK6FG654rfD4Kph048+/wCZw4/M8Pi0uam7p736dUcfq2p3OrX3224V FIXYFXoAOfx69azsbjkgn6Gu+1b4Nadeajd358Savbi5laTyoHUJHu52qMcCs1fgpYY48Wa 6Mnr5qn+lcksoqTk25q7PRp5/h6cVCFNpI5/Qriz0jxSmu3O7Yts1vKR2QkNuwAeRj8q9g0 +a21HT4b+ykW4tbiNZIpF6OpGQR+FcG3wQtdm1vFuuEMMEFk5HftXoegaLB4e8NWGjwyvJF ZRLEruBlsdM44zXsYXDTpQ5Kkr22Pn8xxNHE1faUo8t9/NmL4t0mbUdAZbVWlmgk8wIAcsM EED8D09q8nZQGOAwHAIYd/8A9dfQm0eaWPA6+lcZ4i+Gtjrd499p2p3ei3spy7wASRSt/ea M8Z9wRnvmuLGZd7eXtISs/M78szdYSHsqkW15Hl1uWttWtNUhUC8syxhkIzsLKVPH0qmmoW d3fzWsdwstxH8zDqeffufX612bfA/Xbo7L7x25t+NyQWu1iP8AvqvTfCHww8H+HtBu9LtbD 7V9sXy7ma4O6WUf7wxtGeQFxg1jHKpzhy1J6rbsjunn1KNTmpU9977s8JAIyVztz3GKIPFY 8Dg6lHGJVmmEj2oODM/ygsPcAfT867rxF8GNWs5BLofjSRLeRwixXlsJHjB/2xjOPUjNUbH 4MWumana6r4h1mTXLqOQMkbR7IlI5HUktz24H1rTBZbVoVlNzsvK+pOOzqhiKLhGF2+9tDp fHfhKTULVPGOjRO6TxLNdW6rlhkcuB/Me2a8u+V0DqwdDyCDkGvqHRJ0FgkTMFZCQAPrxXD eOvhl4cvI5dW0+W50XUJTy9iwEcjHqWiPyk+pGDWuLyiFRupRdm+nQwwOeyoQVKsrpdep5T omtXGh6ul/bxRTMq7TFKDtcZzg8+vNb/AIg+IWva9ava3Dw2VkR88cIIDD/aYnp7U6H4J+N Lm0jubXxrYFZF3AT2RVwPfGavWX7Pd9eSp/wlPjR7i3zkwWUOzd7bm4H/AHzUUstxfL7GdS 0TorZvgOb20aV5+Zyfw/8AFOsR+Oi2ieZLoVjC8+rELlGjCnBHo2QAvrz2rQ8X+Jm8U62L5 bX7PFHGIkjZtzAZJyT65Ne76R4N8N6B4dfw7pemRwafIpEqclpiRgl26sfevMdV+Bup3WrX d3pnjM6faTSM8NqLMOIFPRQxbJxXXi8urVKcaNFrkXR9ziwea0KdaWJxEW5vttb7zzJQRyM dK6LwJfWOi/EO31u/laKE2slo7cbUDENvJ7AYOfat0/ATxHjcvxC5/wCvAf8AxVB+AviVoz GfH0ZVlKnNh1BGCPvVz4XLcVh6qqRa8/T7jtxedYLFUnSnGWvp/me520sNxax3FtLHPDKod JI2DK6noQR1FSY6DGCeM1j+EtCbwx4M0vw89wLk2FuIfOC7Q+CeQOcda2toBGDgYzX1fQ+J I3t4HUl4wc8N6mqywQWMDmIEDOST1xV/aCM9qikiWVWRsbTyfesZJLVFJnN3s4mdjuDN068 YqlJGUK59e/GK2vsS2c3nTosidto5qs7pcagZ54f3bZAHcDH864+W+rN3Y0tOuftMe2RQHX jI6GtAw2+4/uk/KsZbwwyMIQoj7EjkUHUrjceV6+lUqi6mMkeldImPT5f6VhsMlwD2PUVsS MVtZDz9z+lY2GQEEEDufXvXLhep3VuhEdpY/L+NIOFOT7U7+NufpSNnaABkd69O6OMT5iFx yTxSMxzgjNOHUA9KiuJPKR3Cl9vYHrWU5WVxiSW0U1uVkXIzkVn6ikcNiVHAHA96oS6rqEm WT91Fn+EZ59M1WmluZADNIHAHQn/CuCVVS2K2KZVshxkZ5q5DqUoKpNGkiL6j0qtH90ALnB 6YqQxDOWAohfoBv213aTACJ9pz90jbV9TsJw1cjBItvciZo9yqckY7V01vfWdyFWJ13kfdJ wa6qc09GRK62EjuRNe3Nq0YjngKttHSRD0cfqD7imTwJcRNG4BByORXLfEu5u9F0iw8W6bK 0c+l3CLcIvSaBjhlPr6j3ram1e2vtAi1LTpA0F2iyI/oGGf/AK1NzTTi90FtU0ZV6tqHMUC 7SpxvHA+nvVTCqQpB56U9GUnpnnHPOKlZVaYcljjgjsa5GnuW0PlmQoiRxfd6nr2rXkWaLT Q0brygOG549qxigXJLHntU5vJBa+WSdoH3a0jK17iSMyQ/MxXB71PZanNZuBtDxd1PT6igK AoYcHpzUaqPMAKg85pczuN26lq5kN27TDOwjPbgfhVVlIJAPzdOa1NNiaWV4Mfu2XB5qxdW Qt4XeYKwA2rjse1W4kGBJFK4DMAvPPv/AJ5qaAylyqOenUdeKnknZ4VBXkd6prPJbMZUUnP GB6561nKKTGNvLcRzeUwBPcZ6ColjUZXaBk5qRWkm3O+WcnJJ71OiKMliTxzmoWoXZDiTaA p9OetPjgJDNkEnqfWp8RgBegxUkbRmEqAck4zW3UNSuIWJBbAA4GKeIlKnPO04wRVqTgAKR wM1A2VB2twTyDVXQ7jdgClCCfrUTI0bDupPHPSpSC3OQMcVC7Z2/MRnoc0nq9BFiaZZQCBt Cjvzk1XZlYKD0PU56VG8uxWmlKoijLM3AHHU1iadeHxA7X0DH+yo3xARx9oYHl/XbnIHrjP pQld7j6anVxxK/bjrmpJZLS2dVkYxlzw7D5SfY1FbyAJsyGQcdeauKkUwa3uoxJbyLh1Pf6 UWQ07CrGDkBcHqOetXYAYGLn7rDmuPubqbw3qSQXDPNYS58qXPQf8A1u9dsrw3GmedGylWX cGB61S0VwuuhQ8QRNNovnoQRC4k+X07msHVr6K/0i2uYUBxLsYE8qcdDit+C6IXypAXRwcj tiuP1KwkhkuLeEkKDvUKSAy9j/SnFgbGlTLMAFXYVIwD9Kl8Q3SSSpa8HyVDPk/xHtVLR3W F3km4zEW2+4qtbRGe4t4ss0t3KCPYZ5q0vesJ7Hf2cQSwgQDhY1GPwqfB3AY6U8KOQO3GfS mSSxxSRq7gGRti57mtkyRrKDnjr1pu3BHHHr6VPjFIVyOPpWy2M2QBdoPWnHggjoaftIx9a a/zHAHSruS2MP3SBSgcjgfhT9oFRzyRQDc7bQKUpdWKw7bxwOO1IdoUkg8Cs5tXiBPlgtnu TgGrFk73C+dIxK5wFHArlc1L4TREWoDfFnpkisXym4UnGORW3dO0iF0x5anAPqazX2n5WI5 7VjK/U06DAEUnKneRxV8C32jdbnOOeKghaGaFUC4kjOM46irJTk8n8qlIlq528gf7FIRt3b O/TOKx3JOSRjOcjHSttuYGHbb/AErEmOZG+U8c+uK58J1O2syMYBOVJJPWl6IB0yaUcZGc0 mMxnIz9K9JnGBX5lK/lVDVbkW1rtI+aQ4z6VYu7lLSMSOPoO9cxcXb3MpkYlmzj6Vw16tvd RSLEl8JbNbeGPaMDI9KqDOTkc564p8CneeOa0NO/dQOblQ8nPzoOCM8dfbGa5leTuMy/dTk 7sAGnhTuAb5sg4NWpVEspZVA56DtUTwE8xrkgVrHRDKrxuYg4U+WOrD0qGNGMwKAhwflIPQ 1u6cryBrOSP5D0yOvHQ01tJmjut8KnYp4Jo5OpNhvibSf+Eh8C6hpsgxJNbN8vYsASP1ryD 4a6u934Ih0lrj97p8zRmI9kJyv9a96iHCJInzEYb0r5b8IznRvi9q2js7xxyXM0AUnr8xK8 f561dRe+l3Kg9D2uNWEOd3fJqcNsAwQSKZBGpwvQn1q/Np4jCFHzuGeT3qEmthN6mdJK7qC cACn+XK8LNt+Qdx1q+tkGikZlwq+/U1EFkA8pQQjcnPatLdxJ6FXYyMA6jae/+etSOgTPAL AZ/wDr1qWfkfZhbyrk4xzzVeaAJcSIMhVPpina24iGzufskplQbtw6GmzXc94SJsAA5Cr0p zWzEDOevX1pVQK7Z6dRkfyqnZrUCs8YCgnKjH0qPah3KOWxjH9avsqnZzkf3aayRoWPGQDj FRfqIrRwCIEEc9fp/nNRyTruIGCKJHxGWY/KOPTNZ0zxKTuYgVLqJLQpFyV1EWV4xwcURzE xgSHIHPI561ymp6/C8ljpem3Gbq6kZfMYcRheGY57DB+tU7LxINW10pZTommWXymQsAbh+m B7fzp7uyKsd55hab5eAOppWc5LBDtGCPSqcdzFIud4QkEjJ5J+lTLODsLyYwQDVOyJsTeYD nd8p/Sq0oU7V5IB5roYVtZ4tiqrJ2IGcV5/8R9ZXw/pbW9tL/pVyNqOv8AxyfwFTP3Y8wo6 uxy+uanL4u8SR+D9PlkXTkO/UZ4+BIoP+rB9D0r0e2gt7a2htreNY4lXCqowFA6DFcb4A0c 6b4fFzcD/AEm9xK2Ryq/wrn8Sfxrt0CbemSG/KiLsrP5lN3JF+VRxtGfpmr0YDEKoIOKohi +Q/GOOOK17K385fMYkEcACrikyXpqUNSs11PSnspFBcHdG/dTWX4euprCKTSZQfIOdoPVTn kfzrqzbGHa7NujyOvauc8U2BtbtL22TbHKcNtPRqpX2Y00bIKFFUoN4OQT0FZ+pwutqb1CF kg55/iXPIpmlXTXoEcilZ1wGQnk+9aN9YynT5oXxkoxyeh4qdYjOXxc6jeK1sAkjryD0A7m t7RoF/wCEnG0ArBEQPQds1zNp8gLbyQOBium8KCSTUbq4d+FQDH1Pb8q3incmWx2P9P1rH8 SnZokk4wDCySA9OhrXLLvCbuW6Z7+tYfi7jw3MvJDMq4H1q5OxCNqKQSW6SAZDqDTlXHGar aUd2i2ZPB8pf5VdAwPetSCAgY5yQe1JtHXvU5GRj0pNo7EVogIckgZrG1KRmnKBcxqOeOCa 3So7gcVR1GEvZv5aDOQf1rGtHmiCObWElF4yCatx3EsKtGpIU9QPWiK3ZFw24d8EdarSSEz Y35zxyK4tUXEsvc/6KqDIUHOKrM25wN3Xj3qNHLxtk8Zx06GpreIS3SEoeB97tTUnId9TSt IDsbaBnvgVYIGTkD86W3byZX4xu7CrDCMuTgdauwzqGOIHJ7qOn0rGkyHIyMjt361qv5ggJ Yk5UZA/h6Vns7Krg85P9a5MG3ZnZX3IlOSQRx2pq4Yd8A80oPLc85oXd5ZOATmvRepxlDU4 2eJAoLc4FU49EKxsSwMgHAxW9tJwSMD0p3y5OOPpXPOnFu7HcyrfTYlhBlTJxg9gKS9mjii FvEoB7+1aIOFwG6ntWTqA2zBtu4nvjvWM0oRKTKGCFUthWzzQr5Yk8ZpzMJBjOfQetRrGfN UEdqi/YDSMsRMLwOA4OGNT3V1cQxsqRqeR83YVlAhF5PufatK1uvPVklQZI4JHDCrTb0JuZ T6nqEcqPngdVxmvmjx1cNpfxkvL5VCkzRXCgHAbpmvpS+TbI4jOFBOAO1fP3xmsivifTL5U 2i5gMZYccjp+uKxk2mmXHqe52LrNCkqMr7xuBx2PStm1tZJ0DMQoBxuNcT4Mv1uPCGlyl/M Y2yAkjGcDFd1Z3scViB/ESSB6/wCFdF1fUTZYmihgs2jD8+/UmlhhieyG5VJzyR9azpJC2X b5j0Oaak7FGXO0U+Ygll2Rl9igAcCod6kjcc5BBOeKrSSZYrgH/GoIwzusYHzH1o3HqXhKF C46Y656VIkPnF+B8pxwOtZUu+N/LL4PfH9KVbiVY2j3Mqse3BNHMlowZLNOsQV2X5Q3BPQ/ Ss+S4eQFiflb36VNLKzwpE7DCcjH41UPHTnjHpxUzv0HYjmlOwDOefw9K5LxlrX9iaG1wJV SedxDDk8Anq2OpwOa19T1u002CRpNrsq72BPyoPVj6e3U14D4x1C+1XxVAl5etdOoBVEHyR luiqPbj9a5ZpPS5qo2V2ah1W51PW7y00S1uLxni+x2ghTMhjXqR9R39zVzR9A8SaRrVs1+I LDywxjS8BVEJ7njk+lbeneD7zwx4Xh8QWGqn+0wN8q/LgA9AD3xViPxRrPiTTDD/Z7XiRBj IzKFGSfXjvWE61vh6Gqj3LVq+s6deLLfSpcxsS0t5CRKAnZUQfdFdnp+o2+oW5ltJleIEjI bofcV5FpssdrqdzaajHdW8jjMWJT8vqD6/WpQ02natJDZ33kPLmW2l3Ehm/iVgOD+PrSVa7 1IlFtXR7rYTxhWDsUJ6nd7V4pqt3L42+JEduNxsmk8lCOSI05Y/jjGfeptU8fgeGLi2MLQa qG+zyoMhQD/ABKenIrR+EGlrJDc61KmA+YYsjnAOWIPucD8K7YPnaT2RlblXmemxRCPKiPC 4+72AHpVqFMsMcq1Tm1DqXLcemOtSxKu3bgcc1tyktFdYy5ON3HUAZ5//XVmCa5gC4JGf50 qBooy0ZwSDV6GX9wYmj3Ec/Wn8IrE0szvpy7jhycGopJYLy1lsb1coR8rgZwfX8KUJJsB/h PIyelSRwAglhg56ZppsRxBhu7DUjGJAk0Yyj9FkUng12mlatBqUf2eciKbo6N1+oqLUNIt7 2AI4Kkco4/hPtXMyRm11CO2vg0b5zHKvIP+FUn0KsVDE1lrV1bNgFHIUdciur8KER2F48jY bzPm3HoMZrnL3T7yK++23MzTxnAMi9enGarNd3sUbwLIyQSYZ1UcyY7VcZCce52dheSah4k WRCRbJExQeo6bvxqLxrcbLS3g2na75P4Ve8M2kkVm13dLsuLhQdv91ew+tYXiWZrzXUtovm WLbHz0yx5q7bJk6dDrdMLf2TaBhgiJf5Vd5ABxTIY1jjVEOAoAFPJ+TH5VvuZkbdaMbeKAM d+nPNDBm9gK0WwriZCkZOaUsAOMEGom57fnVe5vI7dQMZYjgVnOSS1BMmdVKlmCgjoc9KwZ rZvPkcRNsbJz2rQtJvtbM8pOB0UdAauvAHAyWx6CsGk1ctOxiR2EUdkXKZkOCMnpVmGIRhV A+bFWZIN5McIwq9eadHEByR82PyrO5dhijajO3O3nmmG8jyf3Z/Oo7iU+YVUZUcmq5ZNx+Y jn0rNy1A7mUHyGbOAQowT9KywgCkKflBJ9c1pzsGt9me69/aqS4UFQBtHYVhhF7rOyvuQYK k55/rSgKq8jOae2Dk4wCaQrleTzXoHLYC52DBwKTJwRnjpil6BVI/Gm4BY7hj0qJOxJFLKk EBeXCgVhXN/LcyFEUKg7D+Zq/qMbO6hs+WBx9azmtdz7VJHGcetcc25MtEIYeW2Nq444H60 byEG7IyMj1pywbQWDkjPbqKY8e1jk45zmknpdoBPN578djT/tkZgEXlkMDw3aszVbj7EkIh /eXE8qxRITncT1P0AyT9KnYO0mQ33ccdzSdx20uSGUO/Jxu7+leQ/GiAy6FYX8X3recr0Jz nkfT7tet+TLLGWSPlSQT/gK4L4qWscvgG9LkhopEb26/wD16l7DhqzI+FWqyT6HNYMebZ8o Cf4TzXpqTOSBnPPH514F8J7w22uxROWxNC0ZGOMjOD+le7RsrkMD6c+tCbtuEkXxMwVjjg9 c0LJuADZ5JxUsdu0ttJIcAqMYz+NOs7d7glcY71qk9iLD7Wwe4jd1bbzgZGc/4VoSQQ22JC yhkHDY6DHWo7RHtkJIBT+L2qG5n+2TNGjbVIyeOWHoKpysLUxrmUyytMMD+6D/ADquJN2Ru 6etWbhBHcAZBH16flVT7rMRwalpBYa3ygOSDurmfEuvnSICYf3t1I3lwR5xzjkk/wB0dSf8 a3by4t7S0mvLqURwQKXkf0UV46bq38R61NrWs3r2tkwKxW6PjanUZPv1rmrNxsjWMbmP4ru baEWdtca3NeXE1wr3RjwicnjH09D2Bpln4e1DVvEmra7ots9xp1iSEZzzwOSOOTjNZfiK1N 7qNvpOhtLcpcziSNT992PHJ7+1dbpniSTQdHGhrHLbzw5SVWAV9+fmz6mudz9276mqSZXj1 XVbuxZbe2nntwpQkKducc54qDS9clsbRYWmeMDkoT0PXGO1T6XrMdoZ0DgQysZAm77uef8A P0qjfPDPqlvd+XGQOG4+/wCgNcad242L1WtxZbiLWtTgSV+csSUPIIB6fWs/URqFvcW9qpN wyPuikT73v+lWNXlikbzIEEMsfzqUGDwD8pxWRa6lKZhezIzRLE6HPRTtwATW9OOit0JbZk 6rqU93dyy7/MA4XOeSeB/U19C/Cu8tJvCVrYQbEmtPkmiP3gw6n6E5r56tra3Gp6Ut2GZGm E0wHXaCOPavVNM8VadpuoXQ0q2SKK2u98Qzg+UwG9Cep9R6V3wmoNIytc+gYPmQoUG7rzUq oFUHyxyeay9Mv4b21S4iYlHQMrdiK00fIA698muvUzZIiw7NoAPPT2p/lxq4K/IApJHWo45 EXkgZ7j+tXoZomJ3KFGM7j3p6PcgjYIAOSVPSm7lJyvynviqzzBWwhyD0xTS0pZmOMj9ab8 hoZPebNXt4VkKo8bcH+8CKh1Gx/tKDyoz++U5Q98+lZ2uGSJrK7C8Rk85x+Fb+mMLjyp4hm NvmB9qST3KOOF9MLeayuQ6yjAKnPr1p0C27TQ3TNmKF1LIee/Ofauy8SaTDe6TLcKgFzApZ ZF4OB2rgLS5N0iIYz5ag8jnAqlo7oLtnqrypFZNOrDYE3A+2K4XToXutbtJpV3yTTGVs9gO atPrQfwsLUSKboHyDg84zww/CrGj26x+JI41Pyxwk4x0P+SauL965FrI7DGc4GKaSd2MZp+ 3JJDZ4oC5brwK6YmRETjJNJg4yM89qlZBwOtOCgEVrcmxSuJPKjDMCfQVkPBLcymR8hQc/W t+T5YzuA4zWUQwbAH0Ga4qmr1KSFtk8ltxxVtpHZSANnv1NVwm5R8pzntUqxMOWHyjrSTaV kUkKMbNiZBPWoribyhhec+hpzyIgBDck1nXErs45H0qZM0HqC+cnJPU08wpk/KPyoiXdErM OfQVb8uP++amwjoblUe1EgUNjaf0qkG+QnGBV6dcWyjGOnA+lZxLbG5yM1hhVaB11/iDdxj PJ5FKWBAU1CxUjI4PagE5Hp6mu26ObUlLKMAmnlsfgKqPcRI3zHOPSopLoiMyJH8vcntXPK ohpE00fnbV4AHzH3qg+IzIDjjjdioPtDAs5c8nGSaXeSRh+CaxckyrC/KYiWU5FIfLlX7uf TIpPM+ULxzWdrmqppOjXd+xCmKNmU8dewpNpasEruxhWuNV8dXkkeGg0iIW8Zzx5snLn8FA H411MVikkbMZSJuRjsPrXMfD6GWLwnFdygtNqEsl1IzHOcnj9AK7KIOZSVAAPB96cUOT1sZ gMts5RmGT2xmuL+IkAuPA2sBgSPL3Djngg5r0XUbcsySqmVxg4H61xvjSAyeDtWjUHLW7kc dCBQ9IsUEfPfgG6e18SabM+PKd9pwecnOc8+9fRmnQNdSbY1LMDkn0+tfK+nXEkdnBcRvlo XB3njawOf6V9l6Q8C6FaXkSoouYUkJB+8SATWdON5NvZDm7Elwkdnpfl7syn+ZrPs7pbeYm TIVhk8VNqG4qXkZSc9B2rNId5AoUgdOa2vroZ3R0NlcRXMsyxE7TyMisO+tmhvZNj9OmOKL eeS0lLIOTkEA9v8adczG4mMjpw2OtKWoiiqkKqjJAOfeocsWbeckD6/wCeatsp3g7epwKp6 jPFYWUtxP8AKkaF2J4wBQ9FqCTPO/iDrn2cwaPbBZLidhIYz/dB4z+P8q4q/wBO0q20oqhS S/jKyuWbqoYblx0Ax2put3q6lL9vYlr9pi0QXqE7KPwx+Ncnq17eNdagJi0ZESxSDrjkH8D nivPblUdzpXu7mxomrQTeNbvWGcEW+xYOOFxkYH0rYvddSXxW2pttdiu12IyN2f8AP5Vi6H 4Xin8PS6sb54LiYAwRDBEgHatuwvLR9J+zzQI6A7iu3kn/ABHrXNXly6LU1grlPX7iyvIXu Uijjn27sxjG7H0pkdvYro+3aVLjeJzy4Pbk1Tntd2sNarKsUOBhjz+HFUNRTUtOgPzbrbOA 3II7cjNKENEkwlLXUpXDajJJtT5pBy+0HG3sfbNRLdxHSjp7QsJZLjJ+nBNQfaL63uX85Ng ljB+b06iotOT7ZqzyoCsMGST2+ldqSS1MS9YyxL4qR5lDpCqjaRkN3wa6PRDZDT/ENrd2yS PM26JgAChHTFcYgWV76ZWJZOFKnkEf/qrWsra7jhivVuvNF1lHTGAjY4NEgR754J1COxsYd Ie/a5b7OtxCzABih+8p+h/mK75bsHy8Z5HbtXz1Hcan4cvbKa92t9m+7KjZ81MfMo7857+l ex6XexXVrFcxT74nUOCO4IrppVXMiUX0OmWfrgjGetSxT72bj2xntVC3ClNu/I6qcVYPDN5 ZAOK6FfqZWZMGxgMdnp9KtFGQF8nBPGO9UIyxKrjI7Gr0CzSK8ZHyg9PQ1aBCy6bFqukT2j cMwyuex7Vi+F9TOn3h0m/BRQTtLcbG9D7GutSM5juY1xxhgO9Y/ifQDqSi/s483KLlkX/lq P8AEU7pbhudQACSvGCOcjtXk93bSaZ4iutNhAVPNLLzj5TyCK2dI8UNpxW31FmuIBwH6Ons fWpfFVvb6jHbazYTrIB+7k2nt2Jo2eo7aGThWvoCU8lVOyT0zXVaK+/xHdrkHbGApHpmuXt hugMQfzN7Dg9AfWtrSLuSLxGouYwnmR+WG9e9VHR+gPY7k5C/LSAknB71Us72O7iZwjKyOU dD/CR2q6MKa6IsyasN/hOfzpwGevWkbHJpQQeaska68MDjJ4BqgLR9zN1HStAntnA9ajZgO ByRWcldlXKsagYYfw8c96exZlZQevA4pHZVJLY9SfSqrX0YYqMt9KydluK5DdIYowfvZ49K pbmaZhs5x0q/cRmWPqfMPQdhT7W3BdWkA9Dmsy0RwCNVJznn8qtM67j8vf1FTSRJjIAz6+t Z8l5bpIytNEGBIILrxUSst2Ujp7o/6Mh+nT6Vng4BOME80/U9QtLNrOCd0je4by49xxubbn aPfFQ5zGTuyO3tWOHfunXW3HBUZAq9aiuYnFs+19h7N71IWVUU9OKr3crLEArZyelbVHoYJ GEBIJQWYlqfJdXDJ5St+76Ee1aAXefnUKw6e9V2SEsykdRzx3rktoMzgW2lduQT+GPahnZS MD6ZNTtGvBjBz796jIT+LCd800lYoaZCF5J4HXp3rzr4s6yLbwxHZpnzLhjkA44A/wAa7yd kWJjv2hQSzE9B1P0r5+8Z+IIvFHiG4SJidPs18uORWyZOcFvoSTis6ra90aVnc958KXlvce E9HeAkxvbR4HT+EZH55rqrVFaXY2emfrXj3wyvmbwrBBvVvssskR5zgbiV/Q16dHduhG1sN /erpjJbozloat5AyoGVyVzhlz2rA1K1NzYTwEKfNR0wRxypFdAt0bmLaQAQv51nXAPlPnty faiSvewo7nxtYIUj1C2kQbVd1wOB1r6F+HOrXF/4A0gyuS1uhhIPX5WI/livCpgLfxbqlp1 UTybtvpv61618H5Fms9W0sdbe4V15zgMMH9RXNTd5OJo9j1aONriNpZ5D8o+X2qJ1+YY+tb NrYFLV8gMDg4aiHT1M53YJ7V18vYwZhbGckhTj0HaplgZgUJAJFbTWSLtCqOuOlIYVhkKiL AxximkxmSbcALuJwPbivM/inqMi6RFpFsf9Iv32Fe+0cn8M4r1mXbtI2Zx3r538e6/bzfES VgweGxj8rjs3JY/yrnrvlhoawSvqcYbqfw9fsXhWS+LiNd+NoB6kfgayEs77WNV1CytYWme 5YuwQZbCnr+tamozyDVtN1i+iMsEkhQI/IK8D+tXPDFzFpN5qOqO4R3YrEQQcIOf1zXFCSS u9y+tkR2b6lMosrSJmWI7Rl9oTHv2q3eaXe6Xbi5nnjk3jc2GPHUEmq0ep+ReSMg5eTcueQ B/k1YvdYW5JEjCRSNuNvUY9K45J30RtHl6mZdW2oWym7aIOi8kr8xUE8Gsu/vVuYXjaXe0o IH5cVrDV1jswjnnaVOeh7CuZtpbVbm6eVfNYP8gb7vTk4rqpJ/aRnK3Qr6hdNdWMYZQXbao 479K1LeP7B4cZ1UKZPut3rI8lbnVCsa+WAclV+6ST16/WtrxDKbfTYrdflVEBIUdCT0rZ9I rqZxOdto7poZY7c7hId27v6VtRXqw2SbflRSAcnBznrj1rKt5/KvQA2ECgEA5H1rRgWGTVJ J32lGXIU/dz7j/PWnU8x2OzGus+mrsKyPbOsiFjnlTn8sV6J4e1eE6xLY20XkxXCC5iTt/0 0A/HnHvXltla6fealaQ5NokynzO4Bz1H8q0rObUtL8RWphZrv7DLvkaNGOYjkEn061lQk4z sjRq6ufQltJhdpUDI4xWhDtIy6dKxdNukmhjkyGXIwQexrfhUyruXgZzzXqrXqc0kFvGZZV fgDiti1REY/LjmoY4gAqg4OMnIq2i7F3Ajb6iq2JsWVeMfIageQ52K5AJ4FG4k8dxSEZB67 hzwabVwOY17w8buQ3lqyrOBlkIwJP8A69chApMzwmRrabJEkbEqDXq2CwBxux371na54Zst dgEjAxXYXCTr147H1prTQZwkVvfWcrSywNJCgGCnNWRKksckhEkUiNuUnnbVe7OsaHMtrfo yxjAEnVWH1pbzWFuTD9mcBmGCSOGH1qW3e9ikkdJ4Y1YLqFzHPJzcFWGf73SursNQjv43ba Y5o2KSRE5KMO1eVyx3M7S3cE0YmjCkoDjd7j3Fb2heIUm16NpF8t7uMJOvT96vAI+taxd9T OS0PQGJ2A4pu844XmmhwVGefSlOTk1upGQEkqfbt6U3hgSeKbvbIwM0YYklaGBTvTiJVH8R z9KorDI0mV6+4rae3DhS56VG6JGTsU/X1rllqzRIckQ8tVJDMepp5KgKO9JEMDLmvPfiB49 j8NWpgtWEmoyKfLjz9wd2b0AqJTUVdlqJc+Injq38LaR5FpNG2qTD5FJz5S4++w/lXzTNqr TTyTSC6keRizNu+8Sck1UvdSu9b1F7q7uJLhn+Z5ZDzKR0/CneW3YnH41wTlzu8i1dfCfUf xjZI9F0QZO9brIYcEHZ1H6VD8P/ABa2u6PJZahLnUbTjces0eOHx654P/16T4zxsdB0iRsB luD1/wCuZrwmLU7zS5Ib7T5XguIJtySDGVO3n8CCRg9amjU5HdnXVinofVqnAUA5z+lSOIy 67uo7ivnKw+NPim1bF5Z2F/GTyApiP4Ef4V0kfx3sViBl8PzCQ9VWcED6ZFdX1iEjl5Gtj2 eURBXbjkdMYrKZgEYqQAfWvLJvjzAQyweGZX7fvbgL/SsG9+MetTsWt9CtrYH+/Iz8fpWTr Q7lpdz2lptmdqKe+a5/XfEWkaNC8moX8UHHTdls+y9TXi178Q/Ft6ko+3JaKwwDbxgMPoST XJTmaedpZXeSVid0kjFmPHqaxdZdCuU7bxZ4/utatpNP05TZWMpAdmOJJhnvj7q+3fNcNAx Mckn96ZiAOm0dAPxqxErKryN8zKp69jjr0ogjCLFEoxthHBJOSxJP9K53UvdlJHRfDnWTpn i6OGckWd5iKRCeN4+6f6fjX0ZOls0azW+AHOBz14618msZLZyzKyMRuB5HHYj8q91+HXif/ hItI+zXjAanbAeZ2Mg7SAe/f0NdtCd42ZhJHdxFpJFEb7OOM0vmbtynPDY9c0nlgNnn1xir cawvEEYKJM5zjk/SuqJmfJ/iey/s74o6rBIQqySeapPGVbkV03w11BtJ+KMdk8gA1FGibn+ LqtTfHHR7jSvFthrNuiqt3EIt57sOa4rUZp7HU9I8QWJZ2gdZhjnBVgQB9QCK417lRNmu6P szeIYcE8AYHuaYrgupEm3PUVz0OuQaxaWOo2zAwXMCzLg9mGfzq95xMuRkAV3c12ZJWNgS4 +V3+7z/AJNO86Cf5WPOc81kSz5AyDyO3eovPKFvcdj0p3CxP4guYdJ8OahqLMMQW7uMnqQO B+eK+VbhreXR5RdSBry5JlbHJJPJNex/FPXJF8ET2kLHdNOtuR645OK8Qtc6fqCvcKG8xcx tj5R+fevLxMry0exvTWlmUPE0z/2RbxyRmKeJcqh64I6/pV7wppdk1jZXd3K0rNGHRCcLn0 Pr3rO8ZXxlmsZwiqo3ITkfMD7/AImp7C7jitIbaPICrgEk5PP8qyu/ZLlKfxGnrtnaJCsth D5Wz5dgJIOTjNWLGGztoA7QIzSDLMckjjp7VnT3TygQqheR9ox6ntxUFw97YR+VeWbJI5+X vzjt+VcvLKUbSNLpO5ja7Dbi7hSDMPmyYfZzgdf6VkXdtHAQtszuJTsAdhwT3PtV+80/UpF +0uVh2HKK5+ZvwrAkaZ4DNsZBv2qCeS3H9a9OmtFqYNG5oFo81/KZct5ZyxHQ8f4fzqHX7n 7XqSwsQULkn0HYCt60A07w3G5VRJOTlz1Axz/jXCyP5l05JfbngN3980Q96bkLYtqkIaRHU hgOGXt1rU05YvJ3sNzcfNnOPXisS0Rn3JI5EecZHXH1/Kr4jeKWO2SRSrfcYHA/GrmroEzZ 0xpp77y4pVZlOFyCM12nhjVvsGvXRvVZZJovKKt/WuDtmewk3TFQZMnzFY7ciup0S0sdUu7 x9RldHMY8hkbALZ/WuWorO6NF2PbPBM5vdIjRSrGJ2jP0B4/nXpdhFHHG2Vzla8L+Ed0F1X UdHmk+ZG81R0P5V71G/l2u0dD1brXqUtYpnPJaj4l+cYAJ7+wq60QCfKBgn86pI+CVU8EYq yjMQMH2NaslkKOrMwZcEcH2qeHylyGHy9MmopA3+sXqfvYqCbeoEedoY8ijUk0GVVYlVx6g dKkQAR55ANQQEmFQSCw4qxuwME4GK2SW5F2Q3VpbXlq8NzEs0J6q4yK8817wTNZ773S3eSH JJixlkHXj1FekKx+oNLgnjvUzuthp3PFLe68p2eWITEZjGc8VeuIZEEN1b23kyIocMP4sV1 Hijwi1yj3+kgLcdZIc4Env9a5WwnlS4UT3OwYKEMvC+2DU+aNVrodlpXieO40n7RdOvmIwD hewJwDiugF4ouFgZ18x1Lqv94DqR+f615Td2ltIpntrp/PY/Mm04P5dK0rfxFcxWtvFPEwv NPmUxnqXjIwy/l60731Qcp6hH5bZbOKkyucjArBstXhvNRntI+sUSTK2eHVs/wAsYrSa5BB Unk0nNrclRJHlBIVaiJ4I3fhUEk2DyQoHc1yXizx5pPhXS5ZpZVlujxFbo3zyN2+g96zlJL VlRix/jzx3Z+EtLCRBbnVJx+4t89P9tvRR+tfMGpalfa/q9xJc3DTNI2Z5jx5jdlHsKs65r epa3qUl/qLg310MgAfLEvQKB6VFZ2/lxiIKVO7Oe49c15dWtd3fyNUr6Eiwx+XjYNqgDAJA FSeX6MQPpVhYV2gAN1wRjtVk26ZOC2PrXJ7U1UD3/wCMzKugaMJGzi4Y4H8REfFeGQJDJpv 2SSBC1xcsPNz86AJuBHsCDn1z9K9t+NEbPpWiRxqGYyuRgf8ATMV4v5v2bw87BSGeby1wBw Cg3nP+7x/wKumD3N5o5RQTGJCBzzg/561C3zSjAwpzyetXcYfao4+tJNaGMkg5BGcc8H3rh 5rS1J5brQhgVDIf48g44/WpmXG2PaSCcgGoIkaOcE4xk9sdq1lEckYVwCy9MDtRKdhxjcoJ bM247QR+Aq3HbKV2gkHnjPtVyO2Yhl6DOcip4VxtjLDBbvWTqtm0aRl3Me22ZFHBxnHU596 UQBZZS6/dAQEeyjitWRFeeFRkB3Gee3+cVRtjLciaXaAGkc7uvtmqUnyEuPvGXcRhlPy5bP ocUulale6FqtvqunyiOeNjtHQYzyp9Vq5LDyGK7sDHOeeKoXKcbWQYzzgD9K6qczmlE+mPD HiK18TaLDqdudmfkljJyYnH3gf6e1bEsWFDK2DnPAr5f8NeJNR8Maut3ZASxSfLLC7bVkHb PofQ19B+GvGmi+KIvKtGeC9iA820mGHU+3Zh7ivUp1FJeZg4mB8Y9NbXPAEkhQG4sj5qnGf /ANX1rwfT5Tqnh6a2gKyTQKJkTkkD+JenWvq7VLSLVNMubJlwZU25r5RsLKXQfG93YSgJIr lHU8EjdjH05zWddX1Kij1D4VeII7vQP7L3HfaNs2k8hSeP1zXsUSjYDu5br3zXzNps8/g34 hBZJF+yXbZfHRkY8H6/4V9G2E7TWkZKB8jIweoPStqc+ZCnG2pokAshzyeKhkDfNnkcg/hU sa7m5yMDtT/MVAYioz6+ta2Mzwr4kaislhp0buyj7ZKxQexrhDM2peXD8scA5Zwepz+la/x XYQ+JmgWQbYbkyAHoVYrwPfnP4GudvJIY4A1qwWTksqnqPX/69eVUjd36m97aFTxVY2QsBB A77wvnL5j5Bwcf41p+HLSx/wCEage/gV7ps4fnKjt+Nct4jM86WG4BnlGUxzkE9P1rprbTN dtdHS4uY1ARAGw2fw9BSlFqna+o01zXJbKX7FqrgDAYArnqam12/gksZCZdrgZRm6g/nUUO kWlxp3227vmM2Q4dBlQM9KxbqCFdSh+0TNJEBuIYdT2z/wDXrKMIylfqirvlsYlxqLuwd8h uM5HX357VT0eFtS1aKzIOd5ZQO5P+c1d1i7jmvVIIcqfmxjgD+natfwxZiG2uvEEyhQVIiO OFPt+FdrajC5kU/E968ebWIgxwrsjA4xnqf0rlGZWEYVmUjkDr6Zq7d3Jub52fLYJyT2zVM FTGWXAIHHP61tCNkSSLJJEQnLc9PQkVaPmRqk8i+WqA5bOSD6VViMmVkfIAH4/WpzMJIxFG Sm44wf8APNDSuBpG4e8gW3YFo9wZs9Dx3NdM98jtaG3AjnVRAMDjb05rFsrtY7byzGvlMPm Uc/iK19FtbKXSp5WaRLleY2HOB9M/WuObVrs0R3ngi7msvF1tBcRxrK07BnUYyhGOvcZr6L tF8yIspyo5+tfJGlyX9tqVtrjKht4Jtu4nDOeOcfhmvrFAqWCNG3DoDkepArvw79wymzQRA Xw2FAAOc0OzRMoyNpOc1mPcOJI3RgxAwQe9XHnSe1VkzuyDgjGK6LoxLKXCiTy36kYA9RUz hCRvIweKyZGLSEk4AGKZh2O3Jz29aOYGrm2i7QdgBGegqcKH+orGiaSAcMd2cEVs20qSoOM Meea0UieUekajOe1PyFOcUE4xn9KXIzntTvcpEbZNcX4s8N/aIzqunwhrqLLvF/z0H+Ndrl c80wsBnHNZt2GjwaDUp1thBLtjDNxnrkHvWwfKmugZbxpMx5UqvBPofUVY8e+FjBeHVLMBY J+JRnaIz6/jXNQ6xaaNBNdBgoC7CWAPboM/zqW/tI0XZnV6DfR2PiGGO4ljj85WjU54fjIF bGueMNE0K1a7v71FyDsRTlnPTgV4frHjae/sV0vTIVkgjyUnZMFO/Hv71zUUEkswnnlaZ/7 z8nNctbEpeprGN9jufEHxF8Ra1FMbB10y3+6nUyuPU+n5VxaxiKO41K8ZpmAwvm8lmP8AnN a0FuJHVD/rGPAx0rP1KGSe7e0RCtpB91j1cnqa8uVeU9zZwsYlpHK901xP80r88dBzXQKAq iJRvcdSe1QRxxpEOWJxnOKsgt1jOSD7VzVKrkXCnYsxRDIL5weMjtUpgiyfmz+H/wBao0jb YTJ8o7570NLahiDM2Qcdax1kbJJbnuvxXCLNoTTTJEF8zDHJI+QfnXjWqBDokUcYAjWUbd3 X7v8AM9a9i+LsZZ9FZwzKivkj12jtXjt5MV8LeQyKC1wHBxyMLivRb1dgkcvbfvMkZG09ef WrAQlMNkBv0HeoIR/pe7GChOQO4zWk0G+MkEbR0xzXFU3uFNXVjLdVWbaRn5sD6U6C5jiO1 k428HrzUzQ8bs/dA4Yf1qqYMhWX5T04GeKpWasyGmmbFpcxNne3DED61p+QXVTFtkC4yR2r l4RIpJL8gg7vpXQaXOfMyzkj+PNYTXLqbwnfRkmG+0cxgrDGWJ3Y+bt/Wqdmji3ZZBtJOfU DPTpW5Om3T5QvO98q3crxVG3t8whYwAPQdM5ohO6sOcdbmZIqsdzKMng8VlzRgjAQAHngde K3miwm4Nhhwfl9+tZjxlZXOBtbAPP3e9bQk0zCcepjzW6gHauMeuPTrS2t7NZ3kdxbXTQ3E LZimQ4aM/1H/wBerc0c2WZVLAHleDkVmlG805O0D5jzXZGaOaUT3bwl8UdM1WBbfWZYrDU1 AXzGOIpj6g9j7GvOPjTpjWPiWw162j8uK+GHkTkFh3z9D+lcj5aFWBUY9icZovzdXmjHTRf StaK29bd3JEbYPK56da61XUtGQ4s27xLzXvDcF1HFHLLZrt3KTvZR2z+FeqfC3xF/auiiwl mJubL92+7glf4ePpx+FeKeC9cuYLpbYHAkdUck59ifrmuqsbuTwd8RFutxSxnIjmJGAVPQ/ wA/yqaU/Zz5X1HJc0bn0amXIX9Qeaq38jQWU8x52ITgnGcc1ZsnE0SMjBgwyGB6j1qprqSD w/flflIgcgnpwtd8n7rZklqfOfxeBm8Q28sbAfaLaOVs9vY/kK5ezlENrcxS/LLIrISPTbx j2rS+IOpyalr3mMBtS0iB24IHT/69ZNrbrqU4kuJii7eArAFuOM+nNcFQsyI5jPqWiGcZRF AB7Egmu8uNSE9qoG0RbSNpPJ46/wBa85tC39prZQIWnWQxRnIIGT1J9BXc6rpEdlbwywyyT 4AEy5zxjk+wzWddK6RUbpMox3N1FApjjdrbJCsAcYyTWbcQJeLNNJOyFW2gBemPXPrW+b9E tBHG4MY7Y/SuQ1CWe3U53ZuXyg4z7CopXk27WHLRGXBay3mtLYIxkknkCM4XO0egru/Fb2+ j6EujWjEJENrc/ePf6VP4V0Kx0bTP7e1Il58MI09Djk+/8q4zxDqD3+qMSNisxYqOcelbX9 rUUVshNcsdepz+QZsvgMxJ5/OgQoc+Wx+U4OR19KY3zSK5PXqc0+VSjqU+beoOK609DJjnm bBi2Dg4z7VpQyoIPLcLJGDhRj9c1nwsIvMV/wDWZ6t6Yq1ZrC80jsmVH3VJ496T2AsWB815 C8pEQOCB1Az61vWa+S3kW0u8zHCq3Jz/APrrCn8uCMvE25WJ+Q9Rk9q17Caa0vYrmePEYyq EjI6VhJX1LTN6G+aKx/s6YeUynBDH+IV9M6JqQ1DwxphViQsCg9skDH9K+ZLFINT8QvLOwR FjJ3N/ExHAr3T4fTj/AIRK1iLsWXeufXDGtMNZXXzIqao7lTuXIB9KlTdtDZLDpgd6bbREr ljsU+tXvs4jC7pMj1xXYjKxCqcNkct78VZjhLEOTgYp6CNUwcHPGalYhAADxt6etUVYjWME AnkE1et5FUY/KqgYlFG3ipYzg/Si4mi/uGSc9aXdnjPNRjjbmguEJzggfpVXJFx83JqJ2RF Z5XCKoLEk4Ari/EnxQ8N+H/MhWf8AtC9Tj7PakNz/ALTdFrxDxL4+8ReLHeO4uPsdgGytrA xC/Rm6t+PHtXJUxMI6LU1jTfU9Y8ZfFHw7Y20+mWUI1q4dShVCBED7t6/Svn2cTX1wZri4Z iWztQ4Vaf5YGGTJAI5I6VJHCqy7cH0NebLEt3szdU+lhLVEJCJEQvf3q+sSiQMEIUHoOM06 3iUEAck9RUlpv+3GadQtvbqXYEDkn7uT+tcjfMzdLlSLF/dx6NYNKzlryYfKv90Y4/rXOQe dKpd35c5C5/SpJZn1O9e5lYEE/KCPT3q1bW3lnzWVsqelRJqKBXnLyLKRKdiM5/D19qtoiQ HaRls80lugT94VwWHGD0rP1nUXixbRR7rh8Iqr1yaxgnOVkbSaitRmq6utsnkQBpbluEjUF if8KprpTSIskupFHYZZcdD3Faccdr4VsPtl0yy6pOM+Y3IhH+NcvJrkTzO+123MTkE816cI cqtBXORu7vJn1L8WAv27Rd2RlJP/AEEV45qCiSwWPcflJOc9+OK9b+MUhj1DQim4lVk3Eem Bj+teVvhbRjgkMSPoMCsqjavY7bJo5QhEmIfOQecZ5q7YSIwaMkE8Yxz/ADprwAyFgMnJHQ 0xodrxmNCHGMgZrkdpLlYrOLui5NGoG4qFJwTjn/J60xYlX/VnhjnGRgHNAmkZGEoA7AjFJ PuhwEXjB54GKzs0aN3GPBtlcLwByT+NMQTo37ljwSf61aWQlSWPUYyT9KkQNu+XcoBxgc1V 7kKPUbp9+LnRp45m3tasW98Dn/EVPa3SXMAkhkUAn7rdaw7h3ie+MSkKyEsUHTjmsxJp4bS Ix5yVzwPzrp9nzaoxVVx3OzkILhSjL1IOM96ozKmcHkfh+Vc+mo3Me15A3XIJOOa0otRhuy AmRJ0ZOORWXspIv2qkPIEanp7nIqlJArxZKhcjkZ7VcJVhwoHPUHoM1IIEkIyrIehGaE7EN XMcoQ7gcqAAATyKURgBdwI9McZ4rUC4Pzx4wAOn+c1HJCM7xgLnp+HetL32MmjlZLWW21ZU hZVWQ7wcdTjmu58SLfa94Xt7uLynntcbljGflz1PXn2rmdRs3urGQwjDx8pj0/yK3Ph9dxs WguHxHMdjA9N2Mg/z/Ktqknyqd9ggruz6nW+APioLG2Gj6zC5a1XasyEEuo7YJ7CvUPEGv2 LeC9Q1G1nSaD7O5BVuo2n/ADivmbxDpx0vXJZFJ8xWLK23G8Zz+XNT32uXVp4Su1s7p0t7m Ih0Y/L8xAwB684rtjiG0r7MzcbPzRh28c99pupXs8oDnCKpJ+6o4Ht1ptlb3X9oyWI8tcQp I77uACuePftUsZd9Kgt45NzSDfIRwDj/APVWfcXEmn6pFcRS/u7iIRkqclvT+dC1uZ9BNBO NUudUZcormPJ42k9/y/nXaNqcZQmSZX3fdCjPUYx6VzXhXTZpoJ2u1YQq4bbyBIf610eriz S2jSyt443UhyQuM/T/AD3rCsrzSZpB6Gbe6ckNo0i3O04LFccL/n0ql4Y0467rizXbkwQDc oxnoe9VrmS+1iddNtQw3DDvjknHSuzs7K48LaA1q0Mf2mY8uWyyLjge1FSTpw13ew4JSd+h S8V6zHLEbeFRFDDlEGRzx2/GvL7l2aZy3LFufQD0rZ1O+lkuiu7cFPBBBycf0rn2Ynd33Hk +9dFCnyQM5S5ncYxJbbjC+nr9aeMxgSFNwzgc/pSBUBwRjHTHWnFSg805KjAxW5DHqfPniz EFAB5HftV6dII4hLbfI/3SB/F+FVElWdfJjTHIOTwR+VXks4nt/NSVg6nOW6H29qTAcLSd5 FbfuYDIBrTUXB054xGAu4gn0qC2ExUyKgO4YDDABrotKghmttxdQFXO3OPxrCUmtS0iJrOO z0i2urWRTMvEoz1B6EV7N8HbsS+HpkmYu6S/Kh/hzzn8a8rl0OeXSJJ4ZCELf6v1X1/OvQN H1G30PWtNuoWAt71UtJeeAR9w49jkfjSw9RKdm9xyi7XPcY1DNhwTxyPerJARlQZOOKzbS5 JUSk/jVxbnNyNwGCOwr1DImBBjJ6HdVmPYOoLH9KoySoQSGLDOMYqdbyK2XfdSrDHjO+QhR +tJtLVha+xb8rdtYjGPeq1ze2GmxG4vbmO3Q/xO2M+2O9cvrHjyxigdNLf7Q4BzOVIRfpn7 xrynWPEl1qlw0k0xdzwCTwO/Arz62MUNI6m9Og2ryPQdd+K8FnGyaPpr3LDpLOdifl94/pX l2v8AjPxV4iMkV3qXlWrHm2t/3afQ45P4msm4u5HOGbIHX2rOcvvMa9/TrnvXmyxNSe7NvZ RjokRrGqkhAAV5NSRZcHjlegHSp44QM7yCcYJHY1YWKMBuFC+xzk1zSqGkaZUCFcM3KZ7Di pIoRJOJQCcYweeDUzIBKEHBPQVfittkIlZo1VjlRvyx68kdqz529Il8ncrpGsDhVJJJ/Mms bVLmWWdNKgOQpDTlf4mPRfyrWurtbWyuNRji3zAlLdMfePr9BWTpdk0cRnnYyTv8zs3949T W8fcjzPciSu7Fq3tjCiAkDjHv9K2oUcqvyhVAAGfSqsaFeQvJ43Nxj1qZZgu5smTbyWzgCu d3k7s2ikth90wityxIQAfec9OK5i2LwzP4hvcGKL/VRtwWap9VuGvLxbUuyw/fkPZVHb+Vc 3q+o3Ot332O2Ty7K34bHeu/DU7av5nLVmpP0FnmvvEt895dOFiLcKOmPQVf8iQcKMAdBtqS 3WGC3RF+UADavvUxbJzg/kK3cntHY5t9z6Q+LZH23SRjBMTHPbtXlE7JHaJG21s5LDpxgV6 z8WMLqWjBlJR4HVv05ryaRN0IQjJxkE9+B3rnq7tHqIrn5kdogGBPJA5JqpKqiRWWMK2Py5 poE1szGPkkZxjg0NeRyRfP8rgc54715/I90ac2lmVpEfeeTwCRjjmr4jMyq2McfNn19apTz oIW/eKJOi56AVJZ3Qy9u7gl/uc9eK0abimjLmSdi19nYSheGzzye1OjjOApHXv3/GrVq27h uDwM+vFXTAjfOWyTjdgVnc0SOclgc3dxxgeQ3VepxgVXj0tVhjzHkBcnjvityeLel4Y15EQ /DJHT8qcIHFqmflwAQMe3FbOo1FJGXs05HM3arHFulXamMDoO1c3dz6kl0v2CyBQEHdnrXc XOnpcqgkK4Qg4I71Xnhit4zsQbgMDv+Va06qj5mUoNnJLqs8TH7ZHcw7RvLoof9M/5xWva6 m1zbJc2lwlzGDjCqUkX22ng/hV8W0M6K4jZ2IO7P3T9Pwrl720bR7ltRs1CQtjzIj0HPUel dHuT0tqZXlHqdcl3BMscchAft6n6VO8IRcBB1HOPesO3nt9dg8qWPybqI5R1OGBB6nHX/wC vWna3E0N0NN1NU84NlHAyJV9qxcbO0TRO+rJRZqjYKgrjAyOuetcpbXLaL4nlRQfILrgH+e PbBr0AxIbbKMGPTjjHvXC+MrWayuYdVjxvwASOQD2NVRtJuD6imrWkj0vxNZ2GqeG7W7mTz WjTdlTgpxyK8c1CV49KvdMSKQgsGVZF2ttzyfw9q9E8I6hfz6MltqLnyJPmA2b5JD689Pwq p4g0aK5ke8NvdxeWCiGTJfpySD2z6UqNqUuV6r8mOp765jk0gEdpp7W4MjsTGwBODwM/UVg Ig1DTbS3Zys0F15WfRSeldLZ31nEbeyu5ljkt22q+eCD0I/Sudmi+weLSoYTwyuZPl5yMEg n3B5r0YanIztLeCR0nuNLZCIG8p0fI5HfNYM89/NqFvBBatczuSGWMY20/wtrBt9O1iN4/N kb98mDxkjj9QKm8N6dqk9o8wgdI1O+4n3Bdzd8Enk89KztyXb1sG+h0fhbwnNZ3kmpa8DDL G3mRRQSqT64ODmsrxVq0r6hPcuojTghe/PT8fWut1a0FvoluYtMngCru8yUoWx3zjmvNNe8 +PTmXbJKryALJnhMdiaxi/aVNehpJcqsjA1dDDLCdu12BHXB4PX86ysgZzg47GtDWpDJrU4 PzoAFUkewqg2wMTIuAeBj+VelFaGQxQjliWwMdemaljWSQDeSiHBx0oSByoZzuU9Bmui0rR J71Bd6gDZ2AG4sw5c44AFTOSitQKNvZPIMxqXZjwR1/Kr76WLaAnUL1Lfcc+XGmWb8OgrZW 7itlcWNqYLeMZaVuCQBziseyX7dqK3LKSqjneMlj249qxjNsqyQ2G2uS6x2kNz5ecgzYUf8 A6q6uCxu47bbJ9mVkB2rCdrdPWpNMgutULLAYkiAACHALHODz2rsreyhtl+ymGCJm6h1Bzx WdWdrIqEbmRYzS2mlxzz3COr5UwEck8DgjipJ9J1CeFUjnih+YSKGBOwg5GP0/KtWG1Wzge OBkaLJyxHNSwyMkYjicAKcZYda4p1FHWJvGDejNKy1/xVaW8MRmtJFQDO6Ign681vweMtb2 rusYWYDnaSK5ESt5nzZkbuB/PNXY7kRR+Y/UgnJHSs3jqi6myoRb1OhuPE+uSrmNYoQf9k7 v1rFnv3urh7i/uZbmRBwGb5QfbtWZPfh48Zx6kH+lYt/eyy4hhwkecfhWbxU5/ExunGOyLu p6utw4toR8oxkjuayn2qxbAA9c80wYjXIILHuetNyzJnOXHOM49qybbY/IYceZvyCDzwaVV O855LHJ56cZp6oGIwB8wAHNSgZAQZB557Gk5JaCsCxqAWbqR3o2kKF53Y6AH9ae6qFI568D 0qWGPEoLHJ+7mod2VYfFZKAXkzweBVpLcSSRJt2jO5iB0UU2QYt3diFVR+lZ+oX7WdqUQAz 3OFAz91f881rTi92TKSWiI9RurabUGRE37W2hV+6oqDZNuwuEUenbpUUSLEhAOSeS3qT2q3 GW8zcqgnOOO1OXZEx7snhsAXBkkMhz+XvUWt31vp9t5bMzzyZSOJTkknp+VPvNUis7Mzlu+ MAcs1YjyLpto/iLWmHnMMWsRySfQ/St6UL6sic0tEUNUdbKw+zOxe/l5YKeRnotJp9ibazC IR5jcuw7mquniTUbqXVbuMlySVUn7oPetZ3EUYKDg/nXVKTj7qOWyepEYgzFQCSpzTtmOCu D6ZpYcqWkYEHvzzSmdMnCtj8anUTsfTPxQzHq2gSKRvw4UscYOFwf16V5RdCO4WaVBtDndt AIZcjJH4HNeofF4M8+h7CFZRIQ3oMLmvIJJQHlSRdqrzkcg9Oamprc9FO1ivG3yMuR/sk1F cWUcxzI/I64pzAyMVRl56ZqORi2ccnpz0NcS913Rb1MqSwVSPLYtg5BYZH/AOqqpJjlHJGO Ov8AKt+PZkF/lJ7Z7/5zU81hFOm5R8wGcZxkVrGqtmYOn2IrC6EyZ6Ef5zWpbzko+9dpB6N XJst3YtJuj+UDPH8XPFXbDWRJshvVIA43jqOf1pzp31iONRrRm7FJEY9SwNzqiFto5px/eW 6NvCsMZycZp0cQg0+9mibfHKevv0/kaSEs1mrSAA7cHH5ZrlltdHQr31K5hO45cNnBOKrva iT+LP49KvRqCec59jTMgzFcZUHqc4xmpTdxNGeiiJx1x7DtWL4mCTaLeAoR8mBkYBboK6K7 jFsvmyuAi8nc2AtcrP52tXaFkP2aM5jjK8yH++e+PT867qWvvPZHNUsvdMWAXlnqsctun3l wRtz2weK7GHy9ZtRa3ICT9FfPMTdcjPJGKgbSw1ujAEOG4O3HbkU2K0e0mhnIOV6F+pGP51 pKUZe8t0ZJOOm6NnTZJ4JX0fU18u6iBTPA3r1B/HrVTxPbRXXhyZNjFkwQBjJOe3vWwLSy1 2xSa7Y2lzAMJcoctt7BqxEWS2C6tDNNd2KPlnKnbx3A7jOeaNHJSiU27crK/hj+0tK1aK3v N1rcmFfLfIJiTk4Hua7m/j8OtZ7zbhmYFjI5JbPqea5O306+1+W4183cVjAqBY1YcsB6+ne tnQdFsryxS7168lbepYQR4Ube2e59aJ/E3sVHa1hNA037XFOE+xpavnYssO9yPUH0riPGug Q6eZbpUt1uXGyNo3IJzgH5OnrW9rT2FnfJbaJcSNKTtcMfljXpnFefeJNW83VZYlmcxxfIH bnJ7n/PpW9JSurGNRq1rGh4I0iC48TLHN5XliBm2TDcpAPUjvXX6nY2wv4LJ76N7cSZYQIE EffgVx/g6OK4uriaa+e3mhtC0W0D5iT3/AV6TpOl6BN4fje7Rp7xxl5d3I9l/GlXm1LQKcb q1i7faVo5s9y6ncEhMb2kyW/DmuInntT4dn0hgJWWRh8v8QyCKl1MvZahFZfbWFpIcZ/i29 +OhqfW20V9Kb7Bp4C25EpyeZcHJyf89awiur6mjPJtUsNQDDVriM/Z7hzskA4Ptx0qpbwJL 8jElz0A/nXrWlWuk63Z3Gmz3jWGlvJ5hJTeIvl3AD0Ga310jwj4XRXso/t9y37wSBMREds+ td31hQXvGPs22ed+H/DUUNodX1pCURsRwkfePbnvzWncpNfyxLIFhgT7qKMkj+lbGrXs2rX kbyLsJ/gAwBntRaaf5vLREOowCT0H+FcsqmvNLcrk6I5y9tB/ZU8MMfLpgA9aw9PDSRoLCT dMT88ZH3fYf5713jafMkhjaAsq8Lx0/GucvtDv7GWS60oZZss8DDk4P3l/wrSlUjdxbJnF2 vY6TQrS2gt45FZ1uFwCuRg8d/SunuHV7ZEUAbh97P8AjXD6FqFu77gWaQgb+MEN0Oa6yObn 51zggZArlxN1K5vRtyjxIQyLtIAPUk9cVKA+/I+YH07HH60141CqzHIzgAseB/nvTppxF5a xJk8YJHSuH3nudSshJR5a7w2MDOB2NV2uSELyEDGcD1qGa6zkkgdapqHmLSOwEfUcdB61Fr bi5h++admwp2H6UNtXO0ZbOOTT3dYh8rBsDBI4xVQtvcAtuA9KajcLkj7icjr3NO2jaoIAI POTzT3VnXYGAI5IBqaONc5ALc9eaqTsrIEMjgZi2AenY9KnKBEZSVY9cZJxU8aqqcqQOuTk fr3oMShUJIxnr3pJWjdlNFe3gzIJXDH2NTqC0wULkjlhjPNKoMsoVARhsEYq05MCKQhdiQA AMk1rGNyGQyNB5uwgBYvncZ6+gNcwonvb+51G6XDSsUjU8bEB4H9a1dZu4baRLK0QTXchLy N2X61XiFy0KtNIo9MLxWkvdVkzJe8wjjZgURgQOM56npVk+TaoZpHCkcnJ6n61Na2Shi+/q c5Y1haq8mq61Do1gkk2CTIIxgAc9SelOlBylYc5csbl23tEuLdtc1QA2sf/AB7wn/lof7x/ GuI1a8udd1QSHmGJvmH8Ixxit/xhr/lRRaPBCInhVIhErbscdfwqrp1tFBpwYDewy34+9d0 PcXO/kcsnry/eOS7ChkVdp6dOoppEjszY+7zUht1MoKkZHJJ7GpkkTy/lYAYPPvWd09SNiu Iznc75A4256mgsc8dP93/69RyuwykQyWIPA/Krq6Nq7qGEOMjPLV0wpSmroyckj6R+K+/7T ooBLHZJ29lry66hiTT5GdV864O9CQTtQcfmTn8q9P8Ai7K0aaLcYH/LRVI6jha8v1aVmW1B z5bWysMH68/WuaStzM9XTqYs2A+5RtXuAev0psRYxuXblT90YpZW+5gAktgnGOKQHeTzj5R nnPOa89s0sVr6fyLWS6IykQyw/wA/WrdvMJLdOc4HJ9vWoLu3W6spbfj50ZcdetY2gag8Tv p90AGi/dsD19v0xWkYc0G0ZuVpK51EkaSo2FOT0OM4/wDrVUkskWb7oAb1Ucf/AK6tx+SFY RyHrj5hx9aseVE8DKJQeMtg80oTaZU4Jq5R0u7b7BfWDoJliyQ56jtj8jV2yYTWrBm+UZwT xzms6yiVdXv1DhY3h3KMj0qnZ6tHGHissXEqlm2DsPr0HNaSp3vYyjPltc6BxKjbcgD3Jwe 9Zt/qsVqfLVTPO5wqRgkdf0qm1/JdwMLy58gD5fLt2LN+LYwKntLCV42aKIWsfP72U5Y1ko KOsi3UvpEQ2DXTLLd4KZyqt0H59TWrpljaK2cxiYkk5PP4k9KfY2Om20gN3cNOwBcjBJzx3 q6+p+G9p2WqqWPJJANaN3WjJUNbsnWG0imKC7gZjxt3iqV/pIu7aUxLtbGUw45/KkS60Odz 5EMUZPQlgwP50syhgZLIjcMjYGJzxWbqxT0Rq4XRzmow3NnpGpMZVQhAvynAOB/9ekk1eO+ 8Pw6HpsBeV4lBWM4+XHJp72dxdb4tSk2rKSNgXkDPrVTw3DbaFr2q2ktyLhYFEUUhXBwMcf XrXVCUeV+RytNNIyob6/vJ/wCyLZxE0g8t85GzHXP8q6i/0jWdM0F74XEcyxjGxM/nWBrDP /wkE+oWaEo4DllUkqcY5+uP1q9Hq9/q1sdKs4zPJKhXbu+7379qb1tpoKL1abL9x9i0bSLY xQi6v/Ia4QMM75iQOfYAnivDrqWaadzIGDliWGO5r0LxHZ+IbOOKB45VmhJC8dRjrke1cKw LzO0s5ic8lQvIPvmu2imtZMxlvsbfh28aPSprSGASXtzcRiIk7TgZzn25/SvTLjSptOeztt HuHuJLhRhC3R8ZP4ZzXleiWjPqFtJZTySXxfaFIG3B/lXphtdS8NXdtfXF3FcLHwwUYwSO2 evesMRbmNIbXJbS2udK12Rtcto5N0e2I5yoz1696zNXj09dXt/sWR5j7pQv3Tgc8HpW7qWs LqenEBgXI3AEcg9vxrF1C1sr7T9OjtYwt7cYVGGSwY8HP4An8K54Scpr7jSSsiVNPk/syTW IpFSO6uCGjUHHHGRT7fTrzUbeGTEgVRjnsPSql/bXOix22jXF2rpHMXDj+JT7eucZrok1Jb RI4y+Qq/xYAHHelUbT0CCTWo2w0IxSvJelAy8KccHvWhttYCDbo0rE5KxjOaxrnxFbcCNfP kzgE9BVW51bUVQQWp8uQ9SMd+fwqLSk7mnNCOiOtktp5bMTfYLlVAyGYADOapSqJoxJc2Ug A43IM9+v1rlL/wAQXaWqwy3E7yjhvmPWsqLWtTDbVd9owMt2J/8ArVqqXMvdM3US3Nq90G0 N19ptp5IZzyrBSG69GzwR+tQHVJ9OUR6rGscbLhZkJKZz+lRW2sX8zSLK/wC7Hc9aguNcQm SCeyXy3HzYH9DQoyb5ZK5F47p2OhhnW4gWYT7hngqe1Mkd+pbAyMHGDiuVtoVcbtLutp6hG BC49Mf4VbXUb2O5T7ZZyRxRdPK+cE9M8detRKhr7rLVXudBHG0rF9hK9s4/lVhiYrbJGWHB zWbF4o0eDKPKQRn+E9R17Vl33ieOQFoY5JFbnCrgD6k1mqE30LdSKW5o3V0sCFyy46sc8AY qj4ed7tri/c7YZpMqmc7VA4/E4rnVF3r9x9kaVo4wQXRDnAz1JrvbK0isbOOFMKMDjPTjFa 1IqlDl6siDcpX6FvZhfMGMnk8dPanbHQNgh3PVTwMe9SAMIVbcF+XuelRK+RlQUHv1NcNu5 1ksTAFlY7m3EcDNS7QX/eKNg6D8arrKgUpGuR6+ueKnMfnEncQFH3aaTY9LCowXcTwCc545 xSGcW8Ul9MQzKpESnvx196Zs+0TlW3JCgy49V9Kzb3Ure4uTDGnmtF8qqMYTpx9a2V4oxlJ EcEYlPmsCZ5Gy/Occ9M1ejZS25sBQOMHvVRIZmYeY/l4H3VOKvRxxxxglVx6n+lZvUaRBf3 It7ZrjOFVT9awbHWv7M0m61Fk2T3HyISOAO4p+pF9X1ZdJibCZzM+eFQck/wCfasLXbuHVL 210rT1P2OI7AepCA9fxr0aVNJWfX8jjqTvIo6ZZzapfSardLhmY4JPU+v6Vsy2rACRCQpXk j6f/AK6ufZVSNI4EAAIHTGKjkCsgBJAU/KMcmnKpzPTYi1tyFY5ZYsR4GWHUdRUQsbye6a2 so2ndVLbE+YgY5PFbGlabf61qsWkaNAZ7ubpgcRjHLN6AZFfSXg74d6T4W0jyREJ72Yf6Rc uMs59B6L6CuqhScveexDSeh4D4X0OG2mS/vEE02NwUjjOPSu5NxKTk26/981veM/C/9k3i6 hZR7bObiQKMBG/+vXN5XHGcduK9VRi0rI57uLsd38XYWuLHRY1kEShmZ2bpGuF5P9B3NeTX F1502QAEaIeWp7KDgD64Feq/F4Aw6NCrPkgnGc54WvGLyGSFTLGMKwYZ9h3rwZPmvE9aWlm PLfJkjJB9aRcj5gQwJ4x2qtbzeZktg4IwcgVcIGwBAWOecH3rzakWnZHRFplqFYiABwPSue 1zQobvdPAphul/5aLn5q3o2ywBAB6hiKEk5dJIskZwR/n604VHF3CUVJWOGtpbu0kWC61NL dx1E6k5+hrYju7tIYz9tsZ1BwWVxx+FXNT0eC6gdnwZOquMZ+orjRZ7nlRF2SwnBCnhumTj 3ruTjUjfqcTUouzNe7thdagtydSyNm3ZE2BjPqMZ4qaJ9Ot41hM8zoCD85x+nesvTjFteFs hx1Vj3zVs2kJUGVSwJBwc1M39lsSXVI0ZNWgS2E1kqHDFdpUnBx6f1rMfWtRYuFyHJHITGT irWnWkMhwilAeCB/OnXFhtuPLU7VODknOaiKgnysb5rXRHo09wTOzKzMepc9Sc5qB7eaaRj 5/7rJUquOD3/M10Vjbra2JYqCSOflAHSizjUwCRYgmeSGAyT71KqLmbSL9ndJMyLeGWKSNI RtGCpA4yAf8AGr1tdXVs7s4bBfJOSNo/pV3y2N9GcbMZ79KnuTDDB5k08cOc/ITy/wCFJz5 nZoag1qnsZc97cyQMy/vSwyjsTwKz9e04aZeWOo6UZZ1urYGWPG5hIOvH0q9ZRahf3DBYXF uQSWVdxVc8Vbunl07ULWacEWrxPFFKgzgng4/DitoLkei3M23LdlbwvexQ6U+pXxHn3HZfu oo6Z5649ax7LV5tO1S5ukhNuJ2JTK4ypOQR7cVi6jFe6LJaabdoBbzt/rg2RImQQPbgiu21 a70nVfDBWeOEPGhKkkAqV7CtWknfoyE+3Q5/XNafWCr3AlVEcbnByF5xnPauQ1G3/e+bjes kh8t2XG/8q6CLVIW8LR2MnyiObJGRyPXmoLy5Op3BdNqrAMog6H0HtWsfc0SIlrqR6NKml3 q3Fq2xyoD55xjr2rsYNUjvtSjXVmxAIywjPVuw/LmuMg1ac6etpbQgszEyZHIwea6TQotN1 SaSfVZA8g/1eG27R3NTVipPmaHGT2L1pY2VzcXUMV48LxKHiw2eD2PrXLxLer4ksNOe4ZGW U/vOWCjpnH4/rT9eY6Lq++yui0UmAozuI9uKu+GgjHXLnVIczPAvlhl5Q9QfY5xVRjyx5ns F7uxe1Q3cfiaOC8VAbaDKMpOGOcBuvFZF1dT3k8kSPk8bff0zV3X7XULjR7fWXgbKLtPP+s XplsdBx3qvoNzZoqrM0cTSNn958uayUbLmtsN32GWttP8AboVkHyKQ3A4B/wA/zrqreEzTl 3HycgH1Ip9rYDcZI5UlJzjbzx3rZgts23lKSm3PJwev0rCrLmZrShbc4/7IbjU2n+UqTnOe 2OalnslKjyXKrjlcfnXSrp0IbaYlwR2wCfWq1xYENv3YXGD+X/6qhzd0UqasYMqC0sTFEuZ pOPlGetUFsoxDL5oJOOcjkHI4raNk7XioMMo+7n1xz+tST20gMjCMEEYP1oc7aInlv6HN/w BmIGPlSMhY4zkHpVm4N7bEQJd71PTFWrdG+3+Q552kqMdPxqqyo97cTu7ARHABrZSbepm0k tCkl/qRmKy3EUIHUtECzd/Tikg0LVdfO69uZorUchm4LDPQKOgrd0rTopJBfToJC3+rQ9BW 6biKH92hUuecE8gU517aRHClfVlew0S00q2EUCKi43FicknuSatO6RKJM7RjG4j7tVJbqRj lHLsx79KVY2fc8jYRuOTk5+lcUk5Su3udUWkrIk3O+1mJaTpn/AUEFmwcrk59xUjgwKQ2HH UE+v40kWcknGQM5FLla1GnfcsrANgRlDHk46c/54p02+GLy1yJDwMU+M+XbmQuAhGc9849K ybm6vonWZbX733XI/WtOS+pMpJaBqty0FvHptu2Z5f9ZKOxp1vYwWsarED05PG45/nVCBpD Ibma2ff/AA5IAFa0Ly+YWdQpPJJPSs6kr6IIK+pPHETmZW475rL1zV4tPtfIT5rmU4RPfNb LMqW8ksnKqNxJri9Q1COdp9ZMY8u3Gy3GOJXPGffFaUY3eqFVlZWRRurmaygfTLVs3l2d13 Iv3lB/gB9PWprTSxZSo6rukkGST2puj2Mkivc3Shpny2/HJzVq6MiXMbKrFkPQdT/nmu2cr vkicajbVlieRTHIpOCoAJzVOxstS13XINJ0O3e6vJOFTPA/2yewHc1YgtL/AFvU7fS9LtTc Xt04VUUZGfU+g55PavqH4cfDyx8EaUQQlxqtwo+1XeOWP91fRR+tdGFw9/elsKctdB3w8+H dh4K0goGF3qk4Bursj7x/ur6KP1613BhBIx2qcJjgcEc04L8uTXqtaGNzLv8AToL+zltLpA 0MqlWB/nXlU3gLVkuJEjLOisQrA9RnrXszrioWT5jx3rJtrYqye55l8Tzvv9FV1BQIxIPuB zXkmpQ+bEIlK7Yw20gHnJzXqHxaaRp9EcLtPlMCO+eK8wlkM6SMwBCLyT3ya8Gd+ZnraNJH JvvtbkYIKnAHtV2zuUlUGQ7cE/xd6tmEFdxXcASBx6EVnrZMGyqgcnH/ANasnNSWu5FnF3R pq+5wmNwBwM9vpUpYM4I3DsBwc1RAlViWBXnoOadl2GcdeMg9ea5bam1y9HgJ+8HBI44z9a 5y+tlt9SgmiXaJD5ZOeh5I/lWt8wYqQQQM8dOtUtXYmTT9ibmM4GAegwcmt6UtbGNSzRgtB L9sM6soK5LDpxnpWjaOrzCGUHBGBgnrnvSzWrre7F3MxGQB1+lTiykSVSBgH5s+h64rok+Z I51oy5p1t5d06L9wfyqzdWiuY9yklCMkDjr/APXpdKtmVmmkJO/OAV/H/GtUxee4RkZUDAt kYyK5L2lds6Iq8SNkxCsOxOmDn06VNFabkUBNijvkdMYq95EUQDBSW4AGOnvWZ4g1Q6Vpm8 7BIwwuWwSe1OMW9ImjtFXZiXM97feIk0XRVjzjMsrn5Yh7ntUWo3uh6M7b7o6tejhpBkRAj rgDk1yd7qdxFbNZ2kbTTzsDO4+8544+lTWng7UL+PzZ53VCobZGMgfUn/PNehyQjFKTt+Zx czb0NUePJgrCAQR5B65HHbjNUG1K81eC8trjUoYhHia2jcbVlfPKA9jyME1M/wALnaIMl7K h6kEA9vSuf1vwtq/h+AymQXNsHDbkBBUg5yR/Wrp+xvaD1E1UestjU1G3/tbwxM0zXUd3Ys Nlu2AAP4sjrketcpb6nPY3ccUzCSNAGAIyGHbNb9prbNcDVribc9yzLIj454wDj6Vi3dla3 GMz/Z03EQTscqR/db0x2rendXUjGVuhraxdaZeyQX32aMAuPOCEqrjscCsebFldmW2fFrKp yK2vC/gm41i8aK81AWlkCFLL8zv7KP6mt27+Hui6VfES3F9fqv8AyzZ44ufQ8k07wpq1x2b OIsdQNvuEeQJG+Y5BO3P866bWtU0t40utPhWKaNCT2BGeAcdal/4QuzuJ1e0SXT4x1EkisT 9MnNZWreFEt2X7NrHnKTl1ePaVUew5J9qlShKV7g7owZ759QuBMvyrHICHzx2r0PULiCBJG vUjlneJArRgjAHzHjvxXHWlpHbalGbW2kntbWT94ZV2NK5z/Cew4p+o6jB9kiiR9pDud5yT g+vsAQKc0pNJErTVnQ/8JjCgaJLRhE+1RCzcY78entSr4q0ae8WTUtDH2f7ueCwFZXhbQje xPf3TEQ7jjIJHB6+5611ieFrG7iJSKFYXzkMuW9eo5zWUnShK1jWPM1uW44tFkuF1HwlfGO MjdLZStgj1/wAiuk0ieHULU7XCOpwUZhkEV5ZfaRceFLj7dBL59p5mNik8KT3ra0eVL3xLB DBOsBuot+95MAle+fWspw5veWqLhOzsz0T7Or+aRGV2nBOOlQukflsoXLHkse1ZN1ous6dK 89tdyPG5+YxOGUH1pYNTvLciKbawznO3k/8A1642k9jpTa3BrdRKzKo3KR1HvUM0Dj50XgH Pt0xmp5tTjRla4iMYkBBYDoc8VpRmCaDfGN2QM1nLTVFJJ6HHmNYrgSKcBgecDk1kO5Rb/c BwxOcDgYrrdQ00mFXgO3bwcCufnsnVrmJsBZVOcHkHFdNOS3OWcGnYux3qtYxR2wAChR5h5 6jmpBAfNLK3GCSSeSaoaY6yWUEeVUKMY9+/8q3ba3eUhUGNx5I6VnUXK7I1pvmQkKIsR56Y 4J61MsJMbPj5fu4HORmrAtSGAJAweoPvQys07QrjjpjP+RWa1Zo1bUiS3LfeTDAYU4p8cY3 ESLwcckfpVwYy6xcn0P8AU02SPz3MMZ8pF5kkzzj0FVYT0RRuJEMRlnO2FD8zt79APrWBNq V3qd4yW4KxqAAOyjn/ABp+q3n22/Gm2xxbQcvz3/xq/aWqpGu/IH8K9yKmc7LYzScmR2loc 58wtnqc1s21qr/OpBHuaqxjBVEUZ2/dGDir1zcJYaTLcuGby0ONvUmudJtnTolcxNZ82+vY tFglO+U/Mc8Io6k4rmdSiW81yHTLZcWVkvQDq3cn3rWijm0nQL7xVf3Oy8vgY7eFj90HofX IFZuj77ax82dd1xK3mMcckntXrKPs46b/AKnnylzs0Vj+zp8gJyOAO2fWqxja7umt7YNJcy kIiqMkn2xT5ZZPJeUozPINqxqMkk8AD3r3b4T/AA3bSLdfEevW6jVJ1xHCefs6Hp/wIjrWm Hw8pvmexEpdDd+GfgGLwppxvL9Fk1W5GXbr5K/3QfX1r0hEwByeaSOMAHAqeNc5zXrxjyqy MW7iqmD1zUpAIHFAwMc9KQk9cc1pqLQYwVhjOMUxlTcee9OchV5qs0p3njvWbS6lJHmHxOX z30huCfKYjK+wryW8jWNp9o25AOB6Zr1v4nD/AEnS1WRl/cltw7jgV5k8eY3yQV2gnt3FfP VPiseutUYUTLKHVcDk5ycZ75pyqMllOTuzx3pJLdYZHMTYB7Dv+VQxTARNl1DZ4XnkfWuOS e6KTLiQCRhvUAY9M02OGPJ2x5HcfjT45T8oUHpx6daHdd7gj73QgfjWJdiJ4wvDuQeQOlZ1 zvl1iCOP5o1yzc+g6/y/OtUsroC5AAI5/DpWY4bzp7gA5ldbaPHJPr/n2rpoq2pz1NSWxtv td9JMyjA6cEc45q7c2cl1MIIgqqowSePQ5GO9akES29olvFHlyMA+/cmoSINNhZRIZXJyST nNXzK9/uGoaFqCD5PKhXJReWI/zmlk8mzt2ubll742/wCfaqEN9PcqGJW3gA652gcdzWZqe s2Ku0Vw3miLG0bgqtx1J61h8TsjTmUVcnuNa1G6wNOtmiBJO4jJrmPFmlarD4eF9fy4k3qf L3ZKjOc4rbuPENxb6eGgjSNWGfkGNoxkc+tc5qWoz6nbyw3GXJ+8rscnPvXbRT5k7HJUknp cqeE30zzLm7vYGnmYKIxv+Xk8kn611f8AwkTGEkW8AQ5AjVOOOx5rzrSIbm2nuvMUqFXI44 69q66zijmgh2LjIySR+dbYiKcndmdNtbG1aapcTFi67A5B5OAo7AVHPeGRpbaUiVSNuCvPT kflVdrHyY1XftUnsM5rTawiaxS6boo+bcecY/nXK4KLuupsnJrU831XTf7Ju0vYo45rPd/q wehPbH41d0ayguPPvAgFpCPMjQscByeMfXNR3UGoa4LyS0Bj0+H960jYy5UchR371qaKIoI LTTJ4yuFE0iHjIzkAj8K75ScYavU5LJsuaTq11ps8cIuEhmeQs8VxIRFdc8bZMdieh9K7O0 0W1127Z5FXT9V5dVR18tjnoGGeffFed64bm4tndLcS2loWUooGdrHOQO4FZGk6xe6Pq725e SCVfni3NnK44x604pTV9xt2dj1yfwvLbo5u7mRZUG55BOpRcc5JxXDyjT59VIW3nu3Zwjyb vLgjbA++wGWwD0GPrWHq2t69q0vk2TTSyctPJ/CoPTPYGrWhGaC1uism6zu59sauCV3ADL4 zzk5x9KLci5tvIH72iKevWz6bePM0SiRMMGRiQy4xnk/T9KwFEsuJMJGHGBvIGc+31rrvEP lQWYvHiAUcMiDIU4AOPxrC0nTp9VEmo7RhW2Rq/K8jk4q6c+aPMTJW0NrT7tbeOO23M8ESB SAcB2HXNaw1Ay3Ee2RlKDPytjj6d/8A61WbDRYYLYCSFkcEAhsZz61a/s+NBldh2ArlcVx1 JRvdGsIysYus3iy6ZdLMRJ8rfKzYrj9Ka4m8hIjkQJgtjBye1dDrtnc3aOkbKkOOXIJP0pb PTWtIY1hQqCSzsQc59xW9JqMNCJ6y1LzyXtpbwCOR1AQbiM5z2/GprbxPfwIIZUMsfAzJGG 579atXKBlA3nPQ8HnjrVK8x5YG0kLx8o6HHXms4pSXvIptxejNkapaXVjG97CNpGQyfX0pq zQKQLK9MYJOVkGBWLeqq2tptOFx9PeoUtjndFN8wOAoPH/1q5uRLW5t7RrSx2y3ZCL9oGVP 8Y71Xuoo5C8C9XX5W/OuZs5dStLuOFpDLF0POQp9PrWpPKbpxPY3HzoMNGT0IpJWdrhzc3Q z0za6qtuflWb7nQc/5FdVGCsQERzwOn0rBvgmp2ZuVCx3kJLYJ5BFbejXCX+jxkHD/dcHnB 71U02rjp2TaLBR1BYPncepot4XDNghQR1x0OKuGJmVQM4UADA/OoTIhkEIuQC3LuRwOKlI1 ZMAEZVjILsOh/PNY+pXbJavYaam+R/vvn5Qe/P41evdVi06IJbSx3MnIZsgkjGPzrnYZJNQ ummlGyJWIEajg+9DXZaIhtN2EsLAWe4I/nXB5YjpWxGm6UMJCxPdj1+lRQEKjKi7R39TVmG ZQ+1CMnn1x9Kw1m+YpWirE+yNIyyqXUg8Z5+prBubm41vW4dFtgUgQ7pm9F7gVc1nVRplkW Zt0jfKi/3j6Vy73c/h3S5JDITqd6MuW5aNT2HvXTQpa3+4xrT6feXtWu4vEPigW8CF7LTlK DJ43AdhU07xwW5LAA9Rx3qKysY9M0tHICSMNzN15PPPrXqXwp8BNq91H4t1uDdZRt/ocDji Qj+Mg9h29Tz6V1U6brzstkZSfKtd2anwt+G88Lx+JvEcWyVvms7Vv+WY7O3+16DtXtsUYA6 Y/pQo4BA6VMoAyT+Ve3GKirLY52wxyAKlXIGD+dIOnAoIx1q0iB47DNOwAKYg+bmnHrzTAp znOfaoGPzHjvUkucNzg1XbduPJ61i2apHnXxTUmbSkA58gj/0GvL5zJHIVJ6xA59eK9R+KB T7VpuHw/lE47MvH+FebzLFLKmZVY+Xt9MnbXz1XSWp6sVorGLGBJO4yPpnmqUloRJlCAoGD kVoRQp57ZL88jBpZYA6lI2+brk9643I05bmcBKqgBs56VZWAt+96A5wCMdqkS32RliMMOoP WphuZBEn5jtUSdxRVtCk/+jWUlwQWVRhQcDLdgPxxUOlBWcRA7jZKE3Mesh5Zh6+lVtYv83 kOk2aiWdQJXLfdQ9Bn6daYph0zTBAJPNkJ3Mzd+TmulR5YXe7MXq9C8t4wY29vKfnbJlfnB z0HtUmoTW2n2ylozePwXJOEX6/jXJXuoXswKooCKSF25Cg1qu8l1DBK/wA21drYGB+NOcHo 5bERnfRbmTdazeaiyrEwC5+VQuAB9KqrYu10YpQWZgDz29M1q2dum5vLX5c5UcAAZq1PafZ yJn+eMnHWtlJRfKtDJptXYXbKunRQIm9TwT1J468d6o/ZyNsaqxAX8TkVqKZftCooJHGB2/ zxWrBpy3N4AxYr7HsRzURlylOHNsYsGjTCzUQBd7EBgwJIXH9as6nYTadpxvLRTNLEMlCCA wzz/WuvjjWN2YMqwxp3OMY71g33iCa4nktNDtxLIePNcbufYUJuTuxyionLWnjG0nUKlo7T jkoMHb+dalpBfeJJDb6hrOnaNpqt+9aeUeZIPYLk4rJ1Dwdeeab+/uBZSscF/MVD9dvp+FY /9n6ebhILjW5ZgvGyBAN3175967FGmtUjC8nudDqWr6db6ZLo+kRAx4KCT+Jl5GR+GKik1L T76PXdXfB1E3Fu8LbukZG11A7gcHHaorO60yxnzbQMZJRjzmbewBPTPboKzLnT4r20muLaR klmlZpI1I2iIY+Y8df881MOWN4yWndjk27dzv10LSni1lLW/laOKyjuYGJzvLD51b2HP0zX K6hoL3Vj4at7jUopF1MhbWYA77XLbcOccj/Giyt9VtJ4tOlnLQalCtqsyqegzkt6HB/MVse HtPu7jwpr8hia4Ph+DZCq8vkyg/KO/C5pQqU27x12/NhKElurGd4f0GE6rfeGr25e3mXzP3 sJz5jhsBmz2Iq/aWNuLDSbi/kCvDcyQzJDwuxFOOvc8Vs6xpU+ieG9Ovpo2Gptci5lbbyA/ G0j6frXEPBq1xaSQPIlrMJXdVLAjLDgfXml7WE38/xG4SirmjcWOm6jb22mReUsstqpfcu9 g2S3BzVHR2GkXsej6mGh2DId0wj88c/j+lc/d3M0E0N/bXmy9KBSrkBSPz4rWsfGfiLyjbt Y2l+kiGLF5CkirnuD1GPXtXR7N99DLm+863WtZ0q008s1xG4yFzG2cnsBV3S932ISvGqmRQ 23qORzXF2Pgq/nMOpPJb3vlnzFt4iOv9a7+y1u0vEFjeWn2S8iG1ZFHB+ormlGCVkbRk27s oTW8BWaQjIX5uT1qjPaq8uwgFFOQScZBro5rKSS1LHCuxx09Kq3FqrQYK5wOCRjt/kU7csU werMYQDbHEqsQScMef8A9YqrfQBrN2ZACR0/2v8A9dad0diRA8EAngdKyb+V3jCYPPTvms1 Ng423KTRlzFb4yq5GSOgzU626RAjoSucAdfWo9xa/i2qcIAvTgD+tXbsneuMYBxyBzQ97Ct 1KsE/ltIw5iAyB3zREotYRKjMjtyAxyeT1qaMqiF5doA6AAAk+4rMvNUs7cu8824nBG1s1E Y3dkU2ktTRS7invDLEgVtpD9fm98Vb8LyC31O8t7hwiu4dSx4HqPz5/GuTuLqe28vUWsrmG 1lf5JZYXCMepAbGPwqa/umaWyurdgquQjgDGQeorpdNr3e5mp63Os1XxHJc3SWGlRtMRJiR i2wH1AJ6VZvtb1DSNNhzoQ+zuB5k6yFiB/u7a4MTx2N4t7bALEhUnd90SHJ4z1OOa6xfFK6 np2/Wnvr9lxFbx2xCjcQOSBy+BRKnHl2BVJNkMb2NxO9zHOreYOiEHHUHpWnIYrbTEmMi20 Kgl3J24rlfDyQi/liiXEaFmbjO8k/pUnjLWkmvrbR4TmJVEkiZ7/wAIPtgfqKj2XNLl6Ap2 TZsQ63YiWMSQXKRNwlxNEwjb0+YitxDH5byF8ADnsB6Vj3HiO3v/AAZDpjXExuHX94jRL5J X0J68dRUDTXd/o2m6ZEf9Lv0AbB+6vT/JolSV7RKU2QmeK9ubnxBdqGsNPBWFCeHf1qjpFl LqMh13Vhumc+ZEhGRGvYkVoalZ24v7LwlCcwwKLi6weGA/h/Egfh9a7Pwt4YufF+sfY7ZTH p0RH2icdFH91fcjp6U4JyahDr+C/wCCKVlqy34F8AzeL9VS/wBRV00K2c70J5umB+7/ALvr +VfSFrbQ21tFDFGsUUahERRgADoAKi0vTbXTLGKysoVighQIiDsBV1ySMfyr2qdONOKjE5Z NvUActgngVIeD7U0AFQaUHPStkSSBum3jNKV9TTAyq2O9IJA3cZ6UwLAI2013AQk1F5gA5I qpNcFsqnr+dS2UiGWRiemc1IZvmPyUwY4B6ntUzKu4/L3rOxoeSfF2FvMsJ03FYoAMxtzyR kEfrXlaM8d7A5kBCjr6celfQnjLRLjUtJN3YwJcXUMIHkOQBIuM9exr591G+t5L5Vktkiky MovG32OOK8afMd9lvcrxyu0jLvDAHrml+1v52Zc4DccdKoR31o05V8xjJzgHirBaOTCwzBg T6ZOPevOnF9Uaxl2NRZBcIro3B4Ipt3cpY6ZJdMp/d8ADuTxVOElHPkg44zxx0rI1i9efVL fTx8scI86Q7uvYf1qYU7y8ipTtG5UF6um2kl5Kwe7uWMjt35PT8uB9Kq2109y5kvcqo+6AD ken1qCKa71OQzQWe+InEbyNgHHcD+tWJbO9eT95Ft90OfzrtSt8W5xuTZuRWdtKuFI+Ynj6 +1VbaOezumtJkAUjAP8Aez1/Sq1pcXEUm5wGGeh54+tbc226soplH7xSWJx09axa5XZ7Mte 8k1uR2djHBdvCrgoeQuOvtT761ZoFQrvBOR83IqaKPzYUmQ4cdiOffH4VeubR5mQjIAHAzx 2NZOTUk2aqCcXYz0sy03mZ+XaCSTz+NXotSgsdPluCMbPTk5Haob+dLO22qAWYgD5sZqkkb TAPLhI0JJBPyg/4mm/ejqL4XoJHPfazGHnbybRDgHccdO/rVLVfE9p4aVY9NWMSN9x9oLHt n/8AXWP4j8SLZW6W1k8bTAcgdI8V5zPPNcZkmlZ3HXnOfrXfQoN+9LQ5pztotzb1PxPc390 0rzSMzEkmTk9enpWRdalczy7t2weq4BPb8Krgks2w4Knnntmombyjt2kk9f8A9X416EYpaI 5y3DqN5FcCTzJHAwCrEnp0rvvDUkWqaXf20TSRsP30p3EAIOgB+uRXnMcEkh+UEqB8xPb6C u/8L2F3bzrFPHttr9fLZRnKovLMPf8AqayrpODRpT0kmd3YvLJDbiQNcOrcE9WOO5/KvWfB C2kWmvMYkgkuWLzjA/eEdq8Q0jdZzvNG5RRJ5i2zsTtQHGM+teyeGZYzbfaI4SWKsQM9eO4 r4+n+5xdumvc+gqL2lG7Vnoc54xv47i9KD96o+ZQcEk9hXnWsTwx6JdNcrGJHhE8BC4bcDz k10muXMRu7hmkJlhOXRVwQSM8Vxmq6Xcalp4tHl3AxrcxCNTwjjOOvtW+WU3J+0qGGN9ymo RPL53MkjMSM9aSO5lt2DxSNCw6Mhxj1qa9srixnMc8RTk8+tR28D3EhXaF5Bz0B9RX2UbPY +fbsdTpPiq9spFErNvHKup+9xnFeoWV/aavZRTTR+RcN1lwQD7GvKvKktCrjCgDAGMkdO1S w3V7HdRrHOWDtjazHDDPf+dTPDxa8yI1mme02tzLZwi3uJA6hvkPp+PcVHPM1yqsvynpxzm uWsvEdlJnTriVDKAFyfmwfYitXTTLFI1vMy+UTmFh0b6fSvKxPMm4s9ClJS94ju4pGupDtH 3efQCqV5bs8UPy4bPBA7Vszx/6SG2jB49xzQ9szCPAHJ6ED1rCCd7mkkrHPrb7FXCnfkAnj k1JNtAV9vyLzk9z6Vr7EjADJyOD7Vy3iTUYrCyfDFvmyiqc55wK0hDmdnuRJqKMXXdYl8xL a2fEz8lh/AD/On2DWtlayQqE8yT70zLkhep5PuK5Fr1/tCXUh3SEnIxWyuqlrQW6IrI/PTP 516EqPKkonI5u9zv5b6x1rS5oLixvbiztoW2bZ2ALY+82ePl9h6156bl4dFhJVywYFflOQB zn8hVw+ILiXS/7JEnlwsMTMvygDvk+pra8K3FhHcy395pxuoIIikSOhKEsCMn8xj/69So8i vIL3ehzcm2bw9IZ5Tid/PAxkR5YAD8hRo+pXFq9iLWco0V0jBgO47c9Og/Osa5klhmmspwy eSxUrn7vPANTaFYjWddstMkuPs6y8mQDOzgn8a1SUY3Fvsei6k9vYeLtbvYEEcMlvHcRovb PLD25zXn0d61zqQvJx+8mn3O2cYXsPy4/Cuj1exguZJbO71PY0UEixzqcq5Q7grexGfxrjo Y4p4ZN52IgX1yMkDIrKkla5cux6xoo0+f4fa9qVzHteQiOAsf8AawKteE/N0jwhJ4p1FPMv GUxWkJz1wQufbvWFAfN0LTtAtsr9okBZV7qD/QVf8ZSswtPDmlq8877beCCPqWPHA9T0rNe 8+VLdjTsubsS+B9D1bxBftDC5n1TVZPMeZs7Y4geWYjooPQd+BX1p4Z8O2PhrQ7fTbJciMf PI2N0j45Y+5rnPhj4IXwZ4ShtLjZJqlwBJeSgfxdkH+yo4H4nvXe8heB0r06dJQu+pg23uP A4J6UKQDjHWkXJXPfNScdcc1uiRQoxzQzBFPbv0pjSYHNU57oZHP4UxpXCWY/f3bRVYXDkD H41Exd3yRkHip4rckHqB61JashVkJB3U9FBUetSrDGD6n3qdSijAAxRYLkCxEkMeOc1Zb7x +UdfWlJBHYYqNmG48Hr6U7E3YscaPDskjBDIAQeh+UV8s+JdE/svxZqFp5qh4ZiFEWQADzg Z56ECvqWAsYhlQvyjj8BXzh8R38v4h3rIR++kwWHqAAR/L8q8ao/c0PSS11OP+xKJZFA9Ry O9VTA9u5aI4AOSMYremUbxtGDuII7E+1UJYuCOj5zx0rznJ9djXlXQZFLujBVtpI7dzXJ+I ZDbas5LDEsAXk45BPU/jmulMJhdZIZNp64rO1nS/7XtggPlXSfMrdRiqotKd2RUu42LujRh NEgHy4CgDB6cCtK3UOjFlGehJrkdM1C80aH7FqVlL5cJwsqLvBX3xzXUx3tvPAJYCcN/CRU V6clLm7lU5pqxXu9ORn862cRT4+U4yDx3FNsLpGmNvcp5U/wB14ux9xWpHjaqHGAfyNQanZ iaIXluMXEXI9xUwndcrFKLT5kWbaLy7p3Ee1Tjlm4GRg1phR9m+YfMowc/y5qho0pubWOdG BikwRn17ipdVvVtNPIA/eEhRz1J/nSnF31LhJJXOaupjeaykKNvWNjzztBxxz+Nc34p8TGE NptlIvythip4PHr61oX+prpenvcM2x3z0HY9/8K84w97ebhGWeRvkUAkk59PWvQw1Lm95rY 4pzZDIquSxcsxOcdM8daYqs3BGB22jrW5F4W8Q3cypBod9I+QOIWyf0ro5fhj4s07Tzdarb WukQY3mW7nHyr3yBkj8q9Kz2MDgBEVfdggFu9dV4Y+H3ijxZdK+laXI1uThryceXCuCc8n7 34ZrPuL7SNNbbpCjVLgEFtQuY8KpxyI4z2H95ueOlUj4i10P5sWs34xnmO4ZRz1GAcAfSqs K6O1tPCtrZa9cw6hfLc2GnuRK0SbVlZf4QO4zx+Bq++r2up+ItPjRTFFHLj5DgquOQCPavN 4da1CKAxJcsYWYko3OT35r0LQ/FngZ/C0+m6roT2msKha31KNi6M4yBkDlc5PqOe1ckqUnd ye2xrGS0Rs3UVxcWgnWMQx3Dv5JAwvlggA9cgdK7fwPqV21qkDvGzxhxICcEYP8zXLwyw6n Z21xZA3KoqWdrGvYnlj+mK6Xw5psNvLdMmDKy4CEjrnnk181i7LTZ/1c92L91S6bf5GPr0X lW014SkvmyFiTgEjoc1zepXE+g6qjNKGiaBTaybgAyA5xn2zg11+u6TMc+QPPjf8A1wYjCZ bHI9AKxl0G01rU7jTbUrJb6UrXEMUrbhMo/gX0GM11ZfFRp66meLi2o8pkprGg+IsWer6dC WGAJYxgg+vFcZrfhybQ7wS2rCa0kfCMOSF6g11nxc0fTNJ1HSNX0S3SytdRtvM2W5wFcY9D 6EVheGteeSA2OoATwk5GTyPp9fSvbpqalzU3p2PFqWV4yKjlFs90+1mRSwXOTj/GsGbWJiq rGAh6lxycfX6V0viiH7GpkVV8qUYGOqn0rhTlgdzFicbQTxiu5zvsckI9y7YPNLdLMjbCpy fT/wCvXq/h7VotRtfs8rATxDcnGCPavONJsLmVtnlgRDsw610emwvp94l1ET5gJBwAAR6VF SipxsUqnLI9Se2WexSRxsdRlsdc9PwpJ2VLbzATlAARjjrWfBqP2iyF3GfmON6D1HsKnt7u O/si8bBWU7ccZUivLcVG66nepc3UZdnMKvkADkj2ry/xndD+0EhZj5YGcV6jdFfszE5Py9e n+e9eM+LJxceIp8HAGFPPFXQX7wmr8OpkA5AUfMM469amWOILI6hgVAPyk4z7VURFEnHUdh 3rWi+zNcxny9oJAdB91sd8euK75aHKS6Pa288gDRl0DEIvOWPbjpmvSNFlurm1hsoLtNNso 2DTOylhIw6LgctyK8606dYFuPLKq0blQfQV12gxrcXaST6l9njtmBj8tN5lftgetc9RS5ik ziPE85n8U6hKxJcyYJK7d56Zx/Dn0o0tjYmO7TIkVwkgzjYpPBz654pniaO8h8R30d8jpcG XfIsuMgnpnHsRWfa7jNGN67Wde2c8559q1t7tgW53XiDUYYtRgnjtYfLuMfIuGTDLhj7HNc vJbLFdSW6Fl8+RFQZz8v17+lXdYlgmuvKZx8qr82eQAOw96veENIfxJ4qhtsyCIfvHIO3y1 B49fyqIRstRu7O40u2iso5deuI/3FlF5MAP8UvTj6V6L8FvBD6hqUvxB1nE0p3R2KMDheoL jP5A/Wufg02Xxv4rt/Cmjrs0uyP7+RRxGgPJz/ePOK+lLGzt9O063srNBDbW6CKOMfwqBgC tMNDRzfyKqdkXFG3aB1xyTUy8qB71CrZyeM1KrKBjNdpgx4we+DmkdggJJ703coBOePWs26 vOuDwOg9adwSJLm4y3DY44qmAXfgk+tQLvdl7ZOfetCERwoGfHAoSuXfsPRAh5yaWS4iiAy cVmXerRCQonOOpPSueutdjyEDh2zj2o5ktAUWzqn1Nc4AP19afaTvMS2CATx71zNoJrqVXf ckfXH8q25NQgsYSGcKoA4FDFY2mdVVSzEY6jPBph1KEMRla4q58QTXM7RW6kLj1/Wq5diSd snP1pK/QfKehw7kiVSAfkXnPXgV80fEV/O8U69CH3zW12T05AZQRX0vFjyk3H+AA/lXzZ4+ gaL4139q+FTUIlYZ/i+XAP6YryJK8LHfLc59LkyrEFGeOuTk5FR5K/MFIGe/pUcKLBMqCQE j5du05GOMfpRIdoXe2FOM8cda8ue5tF6EzIpyGGCvfvTXgVfm6H2PQVH5jI2Qyls+tSvNGU 2tIQ4+bGehqUinqQoI2nHnZIJABx07VZjijBGxV2D+6OazblyCzKQ8bYxjODRpF358DN5oZ g2BtHQg8g/pWjg3EzUknY0ZAW8rqApG39as7ikTrjrg7m9c+tRnawIcZGeDjrTLuRLaweZs KEQtuPOMc1ko6lt6XKfhyWRZHiwPL82TGOg5JFN8QTJJqS2+8/IoJGeNx/wpnh+aLTdMjnu XXeUZiD/GxOePxNczr+p/Y7ea5dg1zISyqT97npXa6fNK1jj52onN+Jr9bu7NtGzbIuozXs /wADvhzHLBF4x1i23u5zZLIOgzjfj1z/ACrwaCCW8uYYeJZrmdEwBySxAr7v0XT4PD/h2y0 uHCRWNusROeOByfzzXrwShCyMYq5NNDaafayXUqxxRQKWdiQABjJ57V8h/FP4gS+LdZltLK UHSYWypjJxOR0P+6OcD8a6T4y/FZ/EMk3hfQrn/iTxY86eMn/SWHUcfw/zxXirY28cgj0oV 37xM3rYhZiRg8jGKTCNg5OCf6U9kDAFicdTijazuqRruA+bavpVvQgSIKcKVPQ7fUD3qabE caxq6jd3A5A78/56VLY2F3qN6trZxeazdQO3Hf0HFdboHhrRVvd/jC/ksY1YCOLy22v7l8Y xmspVIwerNo05T2LHgu61Lw9eWL30EltY3LkQSSDA8wLwR7HJFe2+GLZfsccjqDIEyCeNox kn9a8x+Jlziz0FUEZEMoWMovylV6f0r0TwTez3GjLJcxN5srFMcn5T04HSvlsype3jGvHS7 PXp3ot0XrZEGp6pHazQ+WAPPt2jZMcsxfj9KzpN/wDwgV1q2lQGDUdEuXMyrw5ib1PXjv7V pa/CiaxYyKhZrWWMfIn3sHPJ/DFT+Mbd38V6bpOmyC2TxRGIL1RwQq/MWx64yPetcDCMo6O 7/pl1ZS5bvY474madJL8GPCWpczLCiiSQjOCyZH4V5Z4ZjMkzOyg7QACTwD619Oab4Y/t/w CCk3ha4zLPZNPaxE5Us0UjBD+IwK+fIreLQ1mtniZJMsGBB3AjI24OO45r6ijuz57EakOqO ZtMv7aYhxCfk55XHfNclYKrXcXmdzwBWlfXbrLd4ypeMYx0Bz/9c1ilg7AqDkdfWqXxNkqP u2O7jVFjSaJGZAu3bjj2pkt22yQADjvxxxWZpCzz27kM6JEFH3j97/69WL0pbWqyKAGcFue Sf8a36XOVqzsJDrsml3YlgkJRidy9ua63SNQBb7dbMJI5/wDWITyprzWNjczNuRsL19K2tO u59PnVrckL1254b2NefWpqT8ztpz5T0CTVVnRoBkOhJU/SvK9WzLq04duc5Y+td59rsdQhV 7KZYL3OdjH73HIz3Nc34j0O6ST7ZDbytuHzgDjOOoqaKUJalTk5HKRA7228KvTNadsBNEC7 qMfM5HOOKz4oJ4wW8lvXAUjjPWrEebfckmQzkfIhyzn+ldMkZ2ZLMUtyktuWxMpSTf8A3h0 Na+iPcPp4kjkXZB8+WPORVW105pJhY3QMZkI2sDyoNXNDtkh1SfT523CKUkkgDcOvesJNWG jL8StFLrbeXK037pSzufmYnqfzP6VjeYIAY0AIHVgcZPFXtenhvdduJbVQqZwoXgYBrPjhZ n+ZhkdcDg1pHZXGTJsmvC4V0RiTgnLe/Nem6A03hzQb3USTHPqCDy1VcOUyef8AgROAK5jw ZoKavrMstwuLC0iM02Oreij6/wAq9u8BeGz408dRahdQ40fR2Vyv8MkgHyR49APmP4VLXtJ Kmvn6Fr3fePWvhd4QTwl4PhW5T/iZ32Lm8c9d55C/RRxXecZ9Saizubr1qTgL712ehAHKgh e9KpHVulN3ARkngCq0k24EDgDv60AJe3ageWmfT61nAFjkksT071K4LyDB/GnF44IzyCe1A Do2WEZY8+tYOr6uEB/eERg9B39qi1LVjHuCnt1rkJ5J7pjvBCZz7CmUkLPfXF5MQNypz8vr 9a0LG3ZAsrAdOCaoiWOAfu03Sd+P88U5JZCoLMcD0PSlbqXfSxutqphiaONvm6VnvJJcNuk LMwPTP3arQr+9Lbskjqa0rS2eUgDBReCadiSexszJPuY4XqK3CqgkYNRwosMQwOe/vTmdtx 6daCdzshjK7jnIU/pXh3xp0l1utP8AFNqu5rGcQzMB/wAs2PBP0Jr3BV4BPHyj+Vcj4s02L V9F1fSpVyt1byIPY7cj9QK8xbM7pdD591aNRrglHyxTKHUAYGSM5z9R+tVJbYkllOVIycjj P9auLci78A6PcO4NypELnjcBzlv0p22J07AjgkHFebWVjaGpnGzfbnPGeg96gFsynzN2VUg bga158MMHkjkflUU20t8uAGxn6Vz3LcUykltJIpfbna2cY6/n3rldQW90DVG1G0hMtrJ8zI eqN7en/wBau9gkVRhuAzBcHn1qKe2W4R9wBXkduPaumnVs9VoYzhfY5qHxhZS24eWKdSBz8 hOPy61oRXVz4itZLTTLZnBBdmlZUBXGT96oLrwjpdxI5RGjZvmyrYIPtg1gReHrRri8V3uZ UhykUYcnfIRgfr/KulKi9UYSlUSsP1XUbLTJv3119v1BQY0hibdHDzgAY4zmsG8t7iCWS/1 iOb7eVPlQYP7lcZ3H1NdzeLa2nh5NJ0nw9HaajaKst5cTINyOvPJx3GeK4rWNV1C5uZDcTJ LJeKJN6NkKMdAfYVtBq+hlJaakvw902TXfiToNoMkPcpMx9Avzn6fdr6D+OXiq+0TwnHptm 2x9ULrLLnpH3A+pNedfBX+xNCuL3xjrt5HaoqG1soiCZZSeHZVAycDAz6k1P4z8Uap4v16S C/ubKw0+ykYQ2zKJSOMgswBBJHvgfrXVP3rRQJ8sdTw1mBUnqOlNJHVRjn04Nes6h4f0i+0 2NLu2tbO/dlWOS2cBm3ZO4pwMDgc4PNeX6lY3WlahLY3sRjmUnB/hb3B7g1o97GCKhUE7Tg cnFKpO4ryWwFxjr6VEWzwPuZJJHtWtolj5+p2jOG2M+849qmbtqy4RcnZHq3w18OwwaLc31 w0a3D/dbHOwZ6fjk1q/2C+o6my3usYtA4KRkK/mDjOVxxjk5+lULPWtL0aNPtUh2gDCRjJU Y5ye1Y0njqTSb69u4NPhltwT5Tu/L5HT614KVSpVc0j6RujSpKnJ/wBeZi6vrMus+LYtPkj J0/TZyscY5LIpxkn3xXr+h+J7WztUAtC0mwA446fU14T4anMniOW7mAzIjPhzgHcc/wCNej xw3s8oFtaTzDjopAPtXrvCUpRjGcb2PB+sVLtxe53b+Lbe8Yl7RoyWDEkg9OfWqNx4g0248 TWeu3kbtJbyLtjIwVQKwIGM9d2ea5K4g1C0O6eynjHHO08DNZ73AdiU6jGTzz19Kqng6FKX NCNiXiqso8reh9A+H/Fnh2SDyob1baZ5HkKSkKCWOevQ/nXmHxe8FvLqA8SaZ84kG+aFOjY 6uD3PtXEteBiQG+Zuvr06Vt6d4hv7OA2bTmS0JyImGUJx1x2/CuhWVmZTfNGx5JPpt3dzqI kwCMkk4+nWr1h4dh83/SZS5xjEWOtdLcGCO6QXQU+YflZCcYz29fT8KzRM3mu9nGqqpP3+P 0rT3FK1zlbk1foOSS306JFRUjkXjaw/PPrWLJO91NIzjeM4BxwPSrc1jdNIss8u9n4JJz71 fstP8wFEj+VT04Ga4sZinQSkdWFw3t58qMe3tmdNzuCDzVgMoBA444ycfjU+oMtoNgclgeS enNY7SxI5BfccZ5NeYqtSv7zO+VKFFuCJbptiqC4DN9Rg099U1SGxEQuyUByAxJrGkuWmZc AnA69APemTzvKcZx6Yr076KLODlWpZuL67uVAmu2ZScBR2FEIihmR4l3ADkgZJP41Db27yn mP5s9P61deB7SAHp329x2pyqJKy3CMW9y6I5GjN0Zf3oIwD/jU3kzxa0TdNs81ATIOcjnNV rd5Du3qAsX3jmreou1yYb3kGNim1T1BXFc8JScrMuUVa6OamjEd9JbxMGCsQpPcdv0xUCJI GWMkEltoxXS6Xo9xq2pTWdvDE7v8AKHdsBe5NaunWNnpN5fahrdojNZjyoodpKyP0GK6OZX 5VuZ6pXNPSNIWxsbLTNMu/tmsakyq0MP3IsnCg+uMkmvrHwV4eg8M+FbXSITudBumlPWWQ8 sx/GvmTwJZ6rpnirTdeeGMJdu/llDkI+MlcduM4r6zsLpbmyhmjwdyhs+xFdFKKUfN7he+p oqQhPQ+lAcZy9VnkMQxjOT3PSmO5KjBznmtLhYdNOXOMYUHH1qAKzucikbapG44+vNRvPxw do9elFy0iW4lSJMgDjjrXN319JJvCkKoOCSeKNT1WBDgSAKO/cmuXvdSa4JSI4Cnk+tCY+U mvLhVLHO7pk+tZnmtImFYqgPajy2nPzAk9c1YiiC7RgMw6YHSqDyGRKMknhR3x1q3Au5B2A bII5q1HZSSyn5MBuua0bezjjwsigY9aq9kIrQWkkjHgBK3IIVt4woAAHX3qpNdRQfImMjj0 qnPqa5Coct/KpbA05buHjLBQBVVtVtwxG4dfSsPbcXlyQGLL/PNXv7MzyUH40gPUkDAqTg5 UH9BWLfBvtTOwIBOTj071rw7tqkjHyj+QqnclZHboR6159JXO2poj5R021TSvF/iLRJkkb7 NPKsKAnhScg+nQ9KdbQXkEn2V93XAx3rsfitpUmgeMLPxdDHm1utkM5HGJF6fmP5VkalqNi dF/tW1P3hkY6r6iuKtF3FTa69DIu5VtgGnAa5C4CLk9KzoBd3H3ydo/h9OaS2DX07TcsMcY HK/hWvFD5SkbFKjqPesJLl06lpuTu9iGOMwjPQgHqMnpV1XZ1Cxxscdfc0LCzSLI/wAmBkK OgHqc1ZIijZIxkEeg5NZ6s1KRka3R5JAFAUnIHeuWtZIdKvdPvpJnuJJmeZ425CHPX8q6PX fOTTXjiZmcjJKjoO+a5VL/AFnRLmZktQWmiEcBnQovlE/Mw45z0ropK6uZShKTSSGanf6pq L3F7Ecw6pJsZQS0kuARuC+nasceC9UnuYkx5cbryzK3yRg43EY4HXn0Fdhp+peDgH8ywOly thVR5Hmjf0RH/wCWZzjrjr1xW/qOrB7OaBoHhcR+VMIzsjk3YzGD/ukNkd/rXq04Riro4an MpWkc3pngIXCzQy+IJLVnxFC6qqx7Mdc9R6evOa5bxh4ah8KtayaTrJuoXyVU4JXH8XHBGc it7UNYmmbZG4eGEqyJCmGLKCN5H8LAAZHfrWZqF+bvR7jT7yZn3IrRrHhvLxzkY/hOTketa ppLQy63OdsNemWKWOW4kAdFDxg7vO+YHGD9BxWleXUWtR/Zb9FGNwhlOR5OGydvoO2Pyrhp GZTgDGyum/se8W3TUdIY3MbxjMbjL7iMkAd+/PtQ+4zEu7aSxuPKnTk8gjgMOxBrpNMkjaC NojnYPy96y5r6Oa2NteQeXzjbIMOGHsenWs0Sz2M++MsPLwGAGQT6H1rKcXJWNIS5Wd/qnh yW7t7Xy9Wgt53UuqSkhZT3+bnDdMVxGpvH9qWCI+b5Rw8mf9cf4mz+g9q3NZuLzSzZxm9jn nltlnUwsR5W4fdb3rnURmBc/Mc5I9s1NKEo7mtecG/dNJNWuxeST2qLbuYxGABnavbGaa15 qNxEDPqFwcZwPNOPyFVRuMo8ohARnlsZqz5bF2JGQMZGeBXRynJcas94jnbeTx+4lYdqsJr OrRTFvNa5j/6and+vX9aQxM0ErxjzCmMj04pVhIRlWQF84IPTmnYLm5Za5azsiTRi3lOF+Y 5Q9eh7fjWuZ5BGqhSoXgg8g8cfhXNaLb2sniG2tru4aK3kDrIytjdwSF98njFU9P1iS3n+z TsXhUkBT96PHp6is2rbFLU6550KGORS4J3BehXjqp/z1qq0MiSBkbcG5DY6gjINQsJDKznD IRuVlwQcjt65qxZy72Mcqn1QnGFPofY1yYik5rmjujejU5XyvZj4YBJGshdhtJUcDnPX606 e5lsoWjVSrHoc5J/z1rrTpEEGmwXEcYeR13IiHoPf/GqJ0c3eZZywbGNsYPA64P618nLEqc rz1R7agox5YaHCSQzuvmXELsBzg96LOyt7hvLni+UZxyevpXZXC2UFvJBJvXHO3B5OfU1WX W7CKyUtbq8gJI4yRzxXUsTPl9yLMVSipe9Y5jUdJittsbKQgPbtVO1toJpy5jCxR8l+/wCF bkmsfbImieFVQ5+YjBzVR54YYPKjcKmeCB/SumFSqo8r3MpQhKV1oisfs8RkkjiOzGAZODg H+dQXV1G2SBlVOQdueKqXt8jTko5IA5PGD+FVpWUgFCAmASc9ea9Slh3JJyOOdRRuolyC4i +ZJC6huoH8VakpS40WS1JYOuHQ55z1/pWNA8atuH+sH4/lWlZ3axXccku3AOGHQV0uly6o5 PaN6Gn4OvrRrgRXaRk7sMzkgL9Mc13XiXQJ7PVdM8SzW1tc6RHgz+XkLE54Qsrck+/bNeTX crWuqteWB8tZMHngo3rXVHVtS/4QoWWm6gV/el5wy7ndW6ksevP6UpJJ83caeljctdd+1eK 7OOKQCG1uXvGC5IChePxJOPwr2n4VeL5fEGmzafdjy76yCuRjG6Ns7ePUdD+FfM9iLqO2lh skLTPlnkA3E4GcmvYdI8QWOlfEPRdRskaGO+t47W9JGR0wrH0GdvNaUmoy5eg+a5755z57k Zp4cgEkhQRyx7ViahrUNqMRFZX6E54/+vXM3mt3E3AUnJ4JPH4CuhPqacp191qltbAlX81z 3HI/E1y19r0sgZYmzn0rMjFzeShuWJHORwKux6UiZaZg+PwFVa4bbmSwlucLtJOew7Vdt9L m3KeAO4I5rTV7W2cbVUDHA9ajbU0RcoOByCO1NaCbJY9PiVRvY8cc9KfutoEBUhcdwOTWVN qjliWcBSehqobmaYZ52j1p3FZm42qLGWZT1GOeprObVp5Hxu2qegpILG5uQQkRGSOcf1rZt PDCDBuZNxHO2gNFuYqTXNw52Id2eDjqK07TSXkYFs4zzjnNdHDpVpChWOLAx+daMNpwFA2i iwnLsZtrYRIMqgU+1aXkn+41WhGkZ4waaZXyeF/Opk7CsbCjbEgHUqMe/FYb6lbm/lty2x0 OOa2WYrCMLyVHGfYV5b4guWt/Fd20TFcuOvfgVyUVqztqaqx12taPY67o13pmoR+baXKFHG M8HuPQj1r5du9Nu/Dt9q3hy9dplhbch/56IAdrfiuM19Bad4hkwIZTwTnB/wAa81+Ktuq65 p2uW65R1NvOB27ofx5H5U68dLows0zgvDdztha3dCHUkbs5yO1dJGVij3yHvggnj61zdmgt dclbG2Nh8vUcdR+hpdc8SwWDPAssSS/eCu3yqOBk+p56e1eXKDnP3ep0Qmox1N25v0t1RnV pN/CRoMs3fHsMdzVe01i8s76K41Cw8ixkiVvnALLk4BJ/pVbSLu2sbEXv2u0vZpbYybrd3D z5fHlkgYDjg88VY1LVLKxtIdOvrS3azIktphGBHLJnDAy4zyGzgjkn0zXS8DTlTcJdTP6xK MlJdDc1zUGsdMaWC2jnidwshY4CKeNxwOR/9avNLiWaeeRBdPdooZEdizfKD2B5FdP4b1iz vjP4buJjcpbriKWQYM0XBAI9R061d1eae2vY59DTytQijaPy1QN5sRHzDHoB3r5/Cr6tVeG nHXv37H0EKqnFVInnskLZz94MPmjI+8KfaamkEP2G4RJLSMs6+blmibH3DjqCeBnpTxEkyk MMNn5eo4/Os+6SWOI+bAjr0DEdRXu0alnZHPi8PzR5mtDQlMoDHEqPzkIqqSVHVgOh5H1Br OmmUW7m2jMm4fKsOVVD0J5Heqkd0kax2s5S3UniRlLM2SOCcjGADjNOuo3jllSFpFkOQ6sw Kn5j0xwK9BHzsotOxzt9E8cxkkXHmZIGc5962dF/tCe132AYz2rZIAJAU5+9zwM1M2mw6oL y5nu47SCziWV2MRZmJOAoA6/XitS2i0bT3aDw7q9+91LZLO8qsqozY5Xbjt79Ku6aJM3W01 y+WD7eSXZ/vcb8KDyfpzzmsRIGimSOa6wVHygdFPXBNdZs8kTTTnfGiFiGPDv0wvqehrAcR rCj7G865O8gp3PUAf1ptC6G/r3hnTTo8fiLRJ5Qj7DPbTzK7RFxwdwPIJzweRWHFZYmG4Fl Y9h0rqZysWktZh41U2+5/lUhY/4doxy+Rye1Z9tAj2MdyzFQQCRnAyTwB7ngYprcTKEdsEw 7ohTBGGHT645HrTfJcqwVAoYbhn/PNdVqGiXuiLbC/hW2Nx86qJlkOT0DEE447VnzwgRh1A UAco7cYz/niqJMsxOo4QN3O3p7VIIZ7m5RI4w8kjCNI24z+X51PL+7ZXZY2zghi2Me+DW54 Wtojqs12Q0jW0e1c5wGb0z6YNY1qipwczfD0nWqqn3D7BoXhmWEaxbpqDy8SPj/AFZ6HaO2 PXrUkll4ZvNKn0rQLAahNIpdrsnbsJPG5jz+Fc/4/uFmubf5185Vy3oc4q/baTpenaa13p/ iS9zKg3iCI7ZD1x04x615WrgqkpO79bHrPljN04xVl95gaS9xE8+mXW0S25wqk88dR9K2Iw uAWVhjoQehrjYrnytZNxEXZUfdyeWGa7NUYglSSMBh05Br033Z5FlfQ9M8BXcGp6fLp9y37 y3IZTxnaf8A6/8AOpdbuksHdbZCu7g/NnHY/SuK8L3Etjr0BSTYJyYZABk4I/xxWpr8V/Yx F5rjzN67hH3J+lfJ4/CwjWuup6uHqy5bMzF0+4v7iWeLc1uGO4u3T1rF1TTre2QzRljKeXH ZR7e9VpdTvTuKSlUX+H7uazZry4u5MyuwTptz96tqNCpe7ehU5QSsiY3MMltiJG+Ykc9gP/ 1VnSuZ9pR9gAI+YdD/AI09I1SYqv3H5+btUqrt3Rqg6ZU9efSvUio03ocsuaas9DNNo0kuE XkkYGfzpptyWUCT5VOMevNXZ5IQuxR5bkncenNVmmSEE+XKyL1KjivRhUclscMo2YqMIwST gnrn+mKjiaWVhFGWY55UZJ9jS/a7a4RNqsjejELwfQ11mmvZxwBYXUDByMdDSqTcPMqnT5t 2Z0FrdSWn2aeykk3Y5wARz796gt7HWrU7Ut0eME4WQ9vQ4/lXXBwNzbxITwpHepDJntnAxn H61xvEST2OtYaPco6Xc7LT+zIreNLmTcAFLHgjlmY+nYV12h3I0u9vLG/jjuzc2axu2NpyM 4/LrXMSxlV+0RKEljzg46juKvaYNO1DTL68muZRcCAiIRkDa4OMPnn8KqNS/vI5503CVmen aBqE2radBepJG8oA80g5Ct3/AB710FrZI2XuWEhByOcD8fWvPbLU9H0ZrG/hlWFbmNIbqMc JvAwr47H1rtpLkvGRuAI4xnivShKMlzCu9rmxLdRwKNoAXoMdBVKe+eVMk89cfjWdv3BssT 75oV8HnvV8yGkXQ43YPzk9CaYdo+Z+56VErHzTltoCYXFa+m2KzkM4JDHgE9aRWxVs9Nlu3 3BCFxjc3Sums/D8Cqp2bmHc/wCeK17O0RUClBnsD0ArQ8vDfKQB6imnYzbKMdmsalQFUDst TwplsCPp3NSjCg7Fz65NKrKVwW69RVE2HBCueM56iquo6nBpVosk2+R3ISOJBlpGPRR71M9 ykKAY69K4K+8R2reOrh7k7rXRbJpzz/y0JHT8Dj8aznO2hUYnRR+ITHNPBqMcVpKsRn8pJD IVT1c4wDXKS/EWNJ5E+x/dYjluetclNqOpXthLfW4N1e6vcebNGpyIoUPyI3oM9u9Zkmj2U sryzvcrM7FnAbADHrx25rknLq3Y1i7bI+oXACx/KOUA+nFeeeJtN+0anczRjILdfwr0QMgU N3EYP6VyUl7bXRkLKNxP0NXQ7mtR6JHnQSSC42TA7B/FWd4rgfUfCd8mS7pEXTHJUr8w/lX oV/o6XEfmQ85HPH9K5Rrb7PMBIh2hsOCOCD/9atpaqzJi01ZHj7EXeh6bq0Jxsby5Fz26/w BTXBa5YXqeMLqGaaMStmWMyjKSDbkDn16V6n4fsfKvtb0KMEtazv5akeh3L+hri/HmmSSWF lqvI8l/Ic9ypyR+RzXBSfLNEzV0VbHVL+9gFhYyw+ex3Gx8ryzMeCY1I9QPXHFZ4vbf7bNc QSfYp8yA2spYeVkE7Qf4vQA85qrptpNfhGsnC3dttVZFO35OcFj2bPH1rXvrbVJ4ori+8N7 IbYGKS4RCN7DqzEnnHXPTmu6V7GCaMyHVZrHUbeZ9qNHLHwqhXYEAfNjrwfxNd/raSXl1Fd Wty9uxGxmQckf0rz/W9OitLUzBYoZF2bkiO4MT83B9hjP1r0fULBrjwpHfac/nNsSQ7QTlc c/lXlYxwp1ITe70PQwjbUoo8+uri7gK8ozMWGFOSMEg57iolu76bbBHE7s7BFCLySegrYPh 29vLxZkle1jlyY5p02jIXOOP8/hWcLfUY3J86N88cjOea1i6dr6HSlXel2ZV3HdSs0M0Mnm KxQoyHg0ltqMsAW0vyyRKnlIUAGMnOH9V/XitiSSS1h865kRgOAoGN3oKyHUzzG7u18vIwk Xf2Nb05332OSvRSa11NaNVWWWOK5Sa2nilt/MU8MCvBHryBWHocUo1mFgjlYs7yik4GMHpV iOya0lWS3d0mX5uTx75H44pbjxdrskf2VZ47aNMLsiiCZA9cda3i76o45wa3NmOF7i0SRIZ mKrgRcBSVODIuPoBzVW6jlOqRkbyyHoyYyMe3XH6mp9IvtJWyiUyhbiQtvM6YywH8J6EHGD nFQG4jjfz8LGjSEAp8qjkjZnOPWtGYLfUvwxwpft5BdsqSc7ecDOeeW/p0rKbVlGixQRQyp LbfNuA68fp7V2WjaNH4hvZLpLp7VkstjgqDvJJAwWzwMDkVBcppVrpUNvajbdPZ8PnK/NG4 PJA6nPqeBWFOrCUpQT1juaypyjFSa3MvxVpH9n3Wi22lIC81hDcuynnefmLE+oHeqlodUlv 1jumhjhQlS0f8RzwM/UdvSrtpdwLc2Ml2VucW0lpHI7sux8/Kxxz0GPxpuv60l3aYt0UpJK yxylGDt825RluhBLDPtWzTadmZJq+qGC0sLaKRrqMTMpyZHYk+v8AUVfs9SW11RpHASOdNo zzgrwP0rCkvbNrB2LhmdtrIvbBGf61lXV+JrVo2IBSTKMc5x2PX9K5HB1IuLOyFT2clKJ1N 1aafdW0+oXxWSaTJiJOQmOhx3qn/wAJLr9zoU9sJbYxxhYyqx7SQB1B/DpiuWk1O7MIEkxf jb05xTLW5urebzkRnBG1h2IzThh/59QqV9bw0LFlDne+Mo2cZrqIW22doWLKPK+9kjODg/y rFiltBZstsHSQsX3biQB/cK9vXNdXdiybw/oa28TC6+zM87E5DZc7ePoPaupxXKci+ISxuA 15byKcHzkAbqR82c16DrWmF1edpAcDuh6ZOPwrzvTUR7+3U5w0qjI6g5r2PU545YQucdQd3 TH9K+Yzh8ijY9XBxc2zxm/tVJcIgUk5P+NYxsX85iqkgd/WvQtT0q1YM6urcY2r3PoPWsYx w71gLLH/AA84G2uOjiny6HZOkr+8cjJbzCRQAQBz8w4696R4Jgpw59FXp+Ndbd6ZYoB5cyP xkt7+1UZYrZUaMMMnB/8A1V2wxilsjGWGtdtnLfYpWOZCG5z06im+WyRcnp39q3diiJgrA/ Wmafpj6rqqWdsyq7AsdxwFHTk/jXpUcTJu72OKphkvh3OZa3QeY0sbskZ4lUZVM9AfT8afE J4nDI6uuAdpb/Jr1Ww8D31rK11DeQvEEaO7XOYpFPQH15Ga8ru4dnimazhRkjE+wBRnaufT +VbQxMarcUKphpUopy6mgmr+TIMqykEZDD+o/wAKvr4iSNfklVmxj5nBx+eKr69ptnpqxyW sz3Ftu2SLLHskibGQD2IPXIrAkm05sM29cegzTUYTV7EOU4aXNw+IrqTCoUYDrl1FRJqF8l wZIrxBJMoEkMKljJzwee/NZKXWloQwSU9hkDn8a1tPv47nU7K2tLQszOGGWyXxzj26VcYqO yMpScl7zPV9EhtdM1U2+sSQXYmswcKNyjcOR65B4q94ev47QfYW1pHMUhjaG5I3KMnG1vTH Y1zem295r9+wtnitpIlKqJjt3sOdntVyy0Oz1LR7kN+61e3lbL7uJBn7tOnLlfvEX/lR6Os iug2AMMfKR0NToMoST8/AABryTStUvtJvFtjcXUVnkggDzQh542nkc+hr1PR76K8tIpCyRA HHmAMN3uAefzro5ruxtF3RrWWnO06mZge5Geldfp1qsO1lUlun0rBstU0i3cQtdp5jHpks3 X2rqI51MYwNo9PWr50hNF+GUZJ/WnS3Chdin6+1Zc18kEMkksixxoNzMTgAetZf9sytatqN 0IrDTVXIM5xI47HHb1xyaylURUYXOhNwB9GOKY84WQfN2rmrbWLi6YSiyaCyI3CadtrOOxC 9h9cVz2qfEDTLGOaWKRbhVysWG5mcHoB/dHPNVzOwnFI6vWddtdKsJbm5mX90pO3OST2FeJ m11XWbq5MTbZL5xLPJuO2Nc5VPfsT+FW9PtrrxTJLdarfNbxiRpZICcGQnkfhjj8K1PsMkD SwadcpDF/EsjE5+nfFc8p6+YcvMr9Bmmz6rZRPpllFBMYRzJwB+Z71Rk/twyuTChOT3FRST T6fNJ5xw8j/KY24Ptiqba1PvO6Jyc8nDc1Nm9bXI5ktD6b8UatDo/h24u5pVg+VIwx9Tj/6 9ebtq8Qt/touCkIAbe4xitX41j/ihrZ13Ky3MYBA9UNfPs19LKIrWeeV4kUMiF/u8dhWXt3 T0SOqVr2Z9Dadr9rM37q6jlxgExuCR9a3JrTT9VtymQrn+Ne/1r5y0S/ure5maylfcylAwO ceuBXo/h7xND5SRm4l3A4zKOf0qqWMjKXJPRi9m7XRh+INNm8N/FuzZ9rW+pwKQ68Auhwf0 IrE8Z6J539p6QJVYXChom64bhk47V0vxTnkfSdM1jIZdPuQcg/wONrf0rnrqeS/0i31e002 aGAMVSWVlzIeeRznGemaVSLUtBJ+7ZnhlreG0uHS4QrNF0CDad446+v8AhXpFpehtO8u4ku UjvmWF7ZbsmTzRj5sc/L0O08VyPjTTobXWodSs2VUv4/NdB1Vxw3Hv1/Om6TfhIZI41KyLh vOfLPuB4KkdB04712qacUzlcdbDtcCSM8SoxlLlXdlwzgHBJ9McDj0re+H2uf2fqbeG7+b/ AEebJtmb+Enkr9DXN3+6eFt5nmOwR78kDIzjOfrVFi5s4LuFyt5bYkU/3sHkVxYqlHEU3Tl 1/B9zrwzcHzLdHrXiO7tnSHS7jYqTkBpGBKx478c/SuG1G5S0haQYkVXZECfxEc5x1pdW8W Nd2sUVouLgp80rLwnHQVyqm5Mrs8wkKks27kc9q48Lg/ZwSl0/E9OeNcLxp7vqEj6hfXPmu NoHQseAPar0VssSefcSF2XhSTximRSNHB5lyucjKr1xTY5JLlvOcDykJxnufU16PocCet27 tkibpPMlkIDMPugcADtWDcK32pmPGTkVtTt8giQYeU4B/nWfqJ2MijknIPFawdmY1UWbEwv p2w8tv2jI4IpZrWGM28UMe6QMDnHYVHo6h52UrwBlcetaVpDJc3PmwRlsN5StjIVuTg/kam TabLj7yVz1DQn0y08OXk6WvkzxRMJXP3iMHGfT2ryM3kiSwhWkVSoJWZQ+zkk4J+gI/Gut1 OafTdBl063laSe9YGRn6lR6/wAq5H7DehWdmQMp5Jbv7CuPBUfZupNu/MysXU52o9iJboxO FfaXDeagJ4PPI/HrWbNM+9jkBR0BOduewNbFl4Y1W/vVjisJ5RzlkXP6ntXXW3wu1u9tUjZ 7eAK5csxy3Tv27V6nK+h5550bmV18pQT/AHeOTVqDSL26XcylFH3mfgfrXrtn8PfD2mbDrX iSGOQcmOJlUdOnrmtQXPw40YbrfSp9WnTG13UBfqC/+FVyxW4nKTPMdL8PWmVVYbnULk4+W KMuM/gMfrXVW3w78TakqtFoBiUg4eUrGB68da3L74o6jbo0OmabY6eigBSBvYfQcDNclqfj HxZqe+O71K9dMZKbvJjH1AxRzKxLjbdm5J8LrLToxJrni7TdKJPzIh3v+Wcn8qztWXwfDbv Bpet3upXsaqqJHDsiK9OSR8vHPvXNQwT3nzPJ5USgbhEcEk9ia1bfS44NiIoC7uQoPP1qXK +lhpWLfh/TJbrWbfYcFG8w54wo5zXQanfu179nKttXIDMeMn+dQ6Fdw2pncsA5/dqBnj1NU tVdbkI8Zw38Pb9K+RzCaq4i3RHt4Wm40r9yZLe2ksiDqIS4/usMbfpWNdaddtIxSdJd5zv7 /WqkomV1YqfMxycZHWphPIVABZR344zWMYum7p3NppTVnuiuY58hPMZ/UetR4YL86ttTPAG KtsNsoc46ZyO9U7hlBLMwC9wO4r0MPBVJanLWk6UdCtIy7sK2AMcZ5qhM91byi4tLh45AvD Keff8A/VWkHjCgDZGx4LY4PP8AhTZfLk2xyZYbQcj6V7lPD8voeW67lr1NzRvE8sugPHJOz SDO9GP3cf4jn8KwjaW1/wCI3mSYRvNIPLzwSSP5etMlGnQaP9t0zEV5E/lzAvu81T39sf41 zss8qncsh3KcqV4INcaopSfJoejOvKUIqpqbXiN/sVkdOuLsXU25ScPu24H8vSuNkDdD04H WrDJlGeQszMclicmo2O52JYnHIB9a7aa5UcU5czuiMcsoB471at5TbXEdzEfmiYMvtg1WCS SZwGOOoAJq5Z2kzzIXR1Qd9pwKrfczPR7DUPLvZpN26Kb5mwucEjmur0K2S7uZJvty20krF sP0OPf8K4nS7p23O8oJbqAOPxrbtjMZpXiZUHBX5sj2NaOktX1MefWzOuMtjdWKiYLbXtux UTxn5j15qlbLqot/tV7Le32mDj9xwzc4+tZunpayX8n9qyO4X7/kuRurT0y4nj1CTR9P1b7 NZjLxiZd2AcnBP5/nWLvB6M2i+ZHa6R4w0mz0subaDT7ONcAu4Mjt7jrW1pfjbT7yxbUbi4 tbLT1ztMsoMr477B0FedSTtb3UumNb2mo/aOfPRAo6dDk8Gn+Xo+nWX2bVtOtrtWPySQjp7 HPPtxU+0ja5suZHWXnjzQ9SuEM03k6TA28IVJlu3HQbR/CM9+9cdqnjO51rxTa6gtlJc6ba yZisS3+sxkZbHTnBq7ZTo1hNcWNhZzWcRPySYEhPYgegqDS9QeCG9vI5Y0zJ5YgCDG0e/Xv TtFO6RLcn1Jn1Hxb4qE0CXUdiP+WiklVRCOFUdSfU/hU3h/w9/Zd7NK8KancRR/I5IAjHoA epNV9N1eO7kupLyGLzt21Aj4ZB7+/NLDeXNleSxRXDuJF3fKctjt+FHvapC5o6Nl6G+guNe klvrdlEaYVCCpyenHfpVDVJ/s10klnhDKwHll8gA9DVC4kW+v4283bnLNng8d8+tVLu3Jka PzCQgBDDv3AojSd1ciVTSxbea5F8ZLmWMxhflCc4NIZI8nJz9WNZ7CQzOFLbWG0+h/OpvIb HCnHuRXSlZanO3qz3D473U1r8MDLHGpH2mBSW5wMGvmC6vftEQSMFJdikZHXgd6+nPj4jS/ Cl1jXdi4gJ4JI+mK+VhZXUrgWttI52qoRATnI9BXD7OMkmz0Kr1sdp4AjgvtabTbprv7cwD QfZxvUYHO70HfmvaoPDS2aPK9snnsQS5H+cVxXw01uDTbM2mpWkFjI+1EW3tsebnkNuXJPc HPQ4r16OYumRyD0BFaU6VJy9otwjKSVjgda08avod5pV1wsyFSD6+o9ORXIeBYtVv/C2s6b qgjb+zD8u4Z2spydv4Z5969Z1KzQ/MFwGzjjoa8ag117CbxJp9oyxTPevG8jn5Tu5wPXHFO u9HYasndnCeIdFbUhfXdszG4jUyqM42xpgYHueT+Fc5o94YpWR5wXxgbU3Fvfgg16dqVjbW z2n9jPNcXzLtlG7IkJ9B0HevPJ9Bv49ektba2EU3MhORwM9fcewrmpVFJcsnsDhKL0WpFcL JIrSXUxhTBJ4+Zv7ox0FV7FDFFLCpMmxuCw65wRxXW2Hh2QlPtl2JcZZgiYz+da2qeAisI1 LRGyZYwXhfqTjsT/KoliaSfK2d1HC1V77Rn6H8P8AV/EOjHVLa5sYbVlY5Z8NkZyMDoeO5r gIHdAcoxmJ7nGD617L8M9TkT+2tAmXDLF5qRyY4bkNj9K8eZCZSjI8oDfwjn06126WVjjlf md3sDSiQqZzld2Dgde2BU2/HztDsjXnYe9PgtLkt5ywJwNo3nAX8KuR6ZJM37+4GB/cGBUu FyedLqZ8KGa6abk5XG1hgD/GoNQi3lAqOzAnOF6111raaejFYIWmmzgCNS5J+g6dK6C18P6 tIkbJYvEvTzJ2CD8uverUXe5nKomrHmltpV+J0aGFwXG0bxiuq07QdUWQeTLDbAn5gBvIyO v1rsIdHkiGLi9t413AZQAYwex5pWgt4Lc3MaXFzFGNplOSq/lVtJrUhTktEzNi8M2MEpm1b V5bkkbm2vt6D0FXEbQbBFkt9Je5fHUrtz+Jqu1xcSEGCwZVBBLcKAO59TVa6t7yeMgXDLuB I2rwBj0zVRSS0RLbe5oS+JNQt0EVslnYoWySw81sdvQfpWFfa9PeSj7VqlzdntHExRT/AMB TFQN4e1KSRWmUXwxyUY8jr938av2twmnbAbY2m0jG6Bkw31xTtfcm9inYaXrWp3axWelmNn IG+T5Tz+v9a7hfhTqUNsk2tXckascusIC4HTqeajsPFFwsavDbvK4biWNXy2T7DtWjfa94l 1SMRTWcwP8AenBRB7/MRz9K0UYpaIV79TO1DQ/Dug2rGwiy8fzM8jbiSevJ6VxF2japcySW 6iGIty2eF+nqcV01zpjTsHvp3unBy0a5CH+ppGtmMQGFUIMKo4VB24FQ22CRkQ6fHEI4Vwi oCMkjk+/v7025uDaWvmMAdxwtaFwEs4jLckttHyr3Y+1c5NKb+T7TO5RcbVU8hfp61nU5uX 3FdjTSdmJb3LRSY5OCCSDTjcs025RvA5yetRLbbpNlsjyEZY4Tn/8AVXWW/gW7nu9OsYZSb m5j8244GIlzwK8l5c2+aW7PQWLXKoxRzW95Twqn2Ixz9TQ8e1w78r14HA4r2WT4V6M1jEoe SKZVxmN+p/GuZ1f4e6laITasLhTygKgEf41l9Uey0NPatXPP5CpOC/HpVeSCPfsAzxkkHp7 VPcW13bS+VcRNE6H5kfg0sIPllzzuP94cDFVRoyjLVEVakWtGZMsBWRRGcemDmo9jBjulLp tOMHH4VpTKwTeqkc9TUPlSCRh5ajjOe4r6CMbqzPHbs7o5OWz1KLMf2c7Cc5PQ++aYtnerk NCzDqdjAmvYfBfw+v8Axq0xVzZWELFZLlk3Et1woPBP6CvSrz4F+HYLbztKkm/tBFwrXTeY sje/938KznT5Y8yRtTk5Ox8sW9hd3LlYrSR+3zoRj8fSt7TfCbFlN6+GDfcT+Iema7i4sJb e5ltJojFNEzKygcjB6YpsDH7p4PfivIniJPRI9WGHindmF/wj8C+WBlEHUKPTr+NattpVpH sdIsEfdJOc+/pWgoXYMYHsf8KaP3U3lZ+VvbvXO6kmdHs4roZd1p1sztJEPLlOFOOjf71ZK ebHNMkbGKROqHnqOo9RXTOVwVYbQTz9ao6lbboQyr+8U8Ng8j39a6sPiJRfLLVHHiMMpLmW 5CjFIkYtk4w4Az+OavD5IfOs5pGuXGWxgqR75rGtJvvbggYduuPwq9HuijD45zxjjHtXryj Fq55Kk0a0dtcTtDeG7RHVSPLAwOeoPvUsbzlw8UQdUOSABnPrWI19cgmIfcPYEHNXLfUZ4V 3OsQEvLZTp+tZexjcr2jL63Es15M8bbWY/OgjAANUVvRBbXDzXXkoS2UCcA55Of6VYuLpHQ yW5VC38I6t/hXMmaS41Bm8nzIIjiRScKX7DjsOtOUVCIXuzooppLzTI3trNYFYAiX7rk55O KsWl5JaybpIXBfGXbJJA46elc2F1e4nWSJJpUQFvMCkAj0Ht0qVNaKzRGcMJUk8plJ5wTnv 7/wA6xhOTdnazLkla6OgjbyFd5j5hzwOeBnpUbz5dm+YBvr68Zq2HtiArnErKW6ZI9etRvb ow4+YKP4T3/wAa7kkc7uIih48mTc2Mluw9vari+QFGfNzjnk0afp0t5eJZ2UJmuJCAI1GCf Un2969Ej+HuqeUm/UI0baMrtJwfShpLYpRbPYdbtobvSXS4UOuEPPTOOK84m8L6Wt481vHF bynBJC8fX613niXU7fTdED3MyxxBAzuxxgAck14Nrniee/lZ2dooScpbq+Ny9mYj+Ved7VU oK6ues480jvRpRtJXe18jzGyS0a4LGpZNdtbGzkm1O6jtYozhnlYKB+JryNfFt3YbZrS6aL HSPqHwMYI7U+HxLNrc9zrV/Z28tt/qYUuFOwY4OMjDEnPNNYi8Oa1hcqTtc7PxD46jktGtN GjM8zxCVbmUFIVU9CCcFj7D8a4q1ktZtLntrQefDcc3ks6hTvPVgeueP0FchNqGn3GtINZ1 Ca2sGB2LEu9k44VR6Z4q74Y1Lwhd+Jv7JupNWVLpvKtrjzQi7iP4kHAOenWs3CdVXvYlTSd rFu7ZdJ1QSaddPPEU8tZJWztPfFVtK1KK78ViSUjfJGyKcdee386u6lph0ywB1fWbZbGC4Z HCKTKE3Y3ADq3IOOK4q9f7Fq1xdWOqm4gt3Vo0KkMykdcD06ZrneGdm5bmtKryzTWyO6fdH cMoA8sEjjI4rd07UC2LXaNqoGQj0POK5NdShvYFnjcPHJg59Cav2d01nKsiDds4I7svcV5d SnzKz3PpIzT22EvooLD4hafqEKKjTE287527gRwfzrOi8Gazql9cjTNOzCk7L5zkLGuDyOf TParXjG58nyb6MD5JEkJGMAVV1L4max4eha206OEpdnzllcE7TgBgB07frXtYKV6Kv0Pn8f BKu7dTo7X4U3LtnU9ZhgAHzeSu4j35/pViXRvh3oGRd3JvpVzzPIcDA67BXjereP8AxRqkZ S41a5WJjyiOFH/juKgtNKvtQ8JX2s2he4NtOqTxJl3CEZDf7ucZrvT6pHnOy0PW7jxtp9po 91e+H9NE1hZsqTSxoERC2due/J9qpeD/ABDqHjbxBNHcRNDZ26lyISMkk4AJbjH0HavLtIv 73T9M1O0RWC6nCIGUthVUMDuI9ug+tdj4Cv38PXyTrKTHckCdCAAB2I+lJzSerNadKVTZH0 ppfhzwraIk1vpsNzO2G826YyY9R83ArpVaCS3azeyhMTAhk2DBB4/KuJtNU8pgDCjxsMjB4 +tdLZXgKgkDyjxnPKmtN0Llsee+IPhvewSSzaAnnW7cm0dsOv8Ausfve3euDa1kjmaG6ikj uYSFaORSrL+B619LKXAOQHXrg1l6po2j6yVOp2iXBj4RnJWRfow5pcr6EWTPnsJhmLqfvDA IIwPUVfhmv7UeWlw8LHGCSGH5GvVZ/AOkuoFleTx44KT4lDc9xx+lYGreFbvQLKa7R7a9CK WZVLKSPTBJAprQixnafqetlPIe/wDk2/Ls2g5po03zJS8hlkkclmmeQcnPTGM/lXJ/8J5aR ovl6OZDjhGlwB+lF98TNT8kQ2+j6fYLjG/cZXz7DjFaWXUhyR0NzZLFG5EoRQfvAZx68npX G6zr+j2Ra2sJBe3H8IU/Kp/qax2uPEfiq6jtjcz3Tu2Etk+QD3x/M13o8A6boOiR2DRfbNb 1QeSHzxH67R2UY5aoa0uOL5tEeavZ6zq9pLq7Ai3ikEQLHA3McAKK0B4Z1FNXt7GcZjDRiU oDhAx/nXtq+G7SGLSrFQFsdN/fMm3maTHy59s5P4CsiK3Frot7rN1FuWe8jlAH3mRXwgH1x 096TlbYfsVfcreEfDFj/bWvrbW2bVXFp8+TwFy3XuSRXaW2nad4dge7dJTJdSRwlkUuf7qj 2Aqz4V0x7HRlaWMrPdSvdTezuc4/AYFSJYareJqvm3bW7OTFCSCMANnIH+7xkdc04RT1ZUn y6RLcl1aC4uraKWOa7t1DSRIcsuRkcds4rKtLs34l82zeARMApkBG7PJxnnvVfUdb0fwuyW 5kEl/LGNxyA7gcbmJ6DtVNfFenInmXMc8QY5DBPNU/iP8ACuOc6Kk4OWp106VWS50tCv4q8 KWmu6e0TDyLwDMc+3OD6HuRXiWp6JqWjXbw6jA6P94Fvut7g96+jrbxR4cuLcGPU4BIoBJl O0/kelUNR1fwne20kN3eW90HzhREXz9MDvTVWnBXTRE8LOo/hd/Q+bJZQIFOBtJz3IqxpVt Pqup21lFky3cixJx0JPXH513er+ENO1C+U6RFJb2xOSJjhV/3R1FbHgXwVHF41tbwzNcLYg y8j5QxyoGPbmtKOLpVZ8kXdnPUwdWmuaS0PY9G0m20LQ7TTLGPZBAoQD19WPuTzWi7HeUHb t71WkunB3J82PxAH0q0se9GIwOhznOPrXc+5CVkeNfFHRRFfJrECgGYbJGHr2NeUiWVbxFB wCSCp9u9e8/E2ezXwvc273Kx3DAGJR1JBzj868Fc77hZB1IL4z7CvCxNLlm2tmelh53jy9j R3FQxVQST0BxUM10FxgY2tt5PXmlVm3ljkADJ5zVQyedeCJdxjU7sjsBXEld3OyTtoaO8s+ CPlIBxnvQ7A7QV3DoTjgDtTAwE67ec8A/57VJsy+4n5T7EYNQ+41roY95DHbXCXbAiFuHzx g9jUsoR4gWjI28gDqasahEs9nJE74yCo47Cs+Cd/syGVQMfK5A6Edvxr3MFU5ocr3R4uMp8 s+ZdSJbZjKCiFXIBwTU8cUkb4cttHIJwc057gGNXR1DY2rjriqM18Y32gjqOO/0rvscJNeS uxjt/OMfzBcqc/U/lWkt/CNM8u1XYiEqQoyCfU+9YVnb32q3LCzjkMceVkkPQZ7Zrbi0Vok jB1DDgcDb8qn655rzcRODdmzroxklexP8A2pdpbQ29y5jBOA6rtyO361U1TTbfVoDcwgQyg kCZ3IDEfQUXNjLcxzzz3ix4+VVySWx0wOoBqnBFdRTi0iXzGP3WVvlYY6e1YQS+KLsy5NvS WxNJLcWwWO7j3SMAVfJZWA6gHPBrtfC3hrWPEA3wxPa2IIImlXA59O5rlZ47tYC9zEV2KJE x8wVh9Oo9q+mPDk9vqXhrTb6Hb5VzbpIFUYwSvIx2wc13UqrmjL2auN0Pw/Y6MgFrEJJ3AD zMPmb/AAHsK6QxT5PyiohLFAq9MjPB60830e4/vH/75rVJmjZ5V8adUuEv7PTfMBt1s1uNg Xlmzjk+nFeVWK/bZfMlm8m3X+E/xe9dl8VL+31DxzdRi4xFBEtoiYyTtAz+pNefXMgQ/IMK Bgce1efVj7tkdClad2Ov5NLjv4jidrZW3TOmGJGeg9zVrWtYtbjQ9ukTSx2cX7sWso5iYcn 6cYqj4fWKa/vrjVW8uztLfzmjCnc75wgrlL+/muC9vuKhpPMkCjAJPT9MUowd0r7Cct3bcu +HLNJZptQu7f7TKh+RWUlVHqM966O80pZ1h1O58jSoVIl8yQBScHIKqOTWXZXskFvGlu8mC mTkcH3A7ZrUSKC5zdX5aRiw+V36DHBz6e1OU+WfPJeglHmVkZvibU18SeI7m8trUiGTbEhc 48wAcuVptpaQWVsAm3dnJfHLHv8Ah7VMRC91JcWyYiHCjJ5A781CmpWGn6lFPqNtLdxIjuI YxxI+PlDegyc/hXBOpLE1PZxdkfS4WhHB4f6zUV5P8hmlWuhQavJb6hPJFaPC0igSlNsnOM Y/lXPy3OuiVxa3F1JGpPzbT/hXqPg3X9F1/UWS602LTrNG2YhQGRR/eLY45P5Vn/EWRbYXd ppuq3MsUJAAM4O4ZweB7V66pJRXNqz5ypW5ptw0T6HnF1fa1dQLBdSyiNANoI4J/wAa1tRs p7/Q0eRnxHhkkK4GccjPvn9KyI4zI4kd3JGCuG5BHerj3Ms0SxXF5NNCOVjlkLBfcVnzKOw /ZTmrtmIumoUMhmLAcHbWhZtLYBriwmltpSNplicqcHtx24pj7Uh28gOcdKmuCqwGCPAZ8A kevejnfc0jSWoWW97eeWaQyOzdc9R/nNbenrIheafCgr8qMe2OlYsMggt1CAfL/FgZ+pNa9 hCzoLi8xJvb5UbjI9axnK12zsw1PVQW/wCB9CaIw1Hw/p10qn54EPTocVrW11NbNtY8Ac5/ rXk3hTx5eeGJVtJYhe6WWGYmxvQf7Dcfka9msL7SNd0qK6sJEmjk6oThoye3qp9jXZSrQqf CctfC1KL99adzQsdXR8q5YKB0J6VordW52hJR7ZFc7PZG0AKHcnZuh+hquLieFSFw2T0NbJ 9jl5TrHmhKnLAnPIBrl/HOuWmleGrp3KvPOhihjJ5dj/gKz9T8TRabAFYAysPljXkn6+grz vVbi+1yXzrqTJ3YUBRtX2waLX9DKpJRWm5w4jvZYTuKsoHUDmmGJEjJljbeANq85Y46V08l gFl3ZKkYJITAH41ueF9FW88QW7SQIwhYSs2epHTg++K3asji5HJ6HVfD7RLHRrPNxLEdVuP mkjyC0S9dgPqMjIHrXVjTYLa6udduA8lwqELgbiiD+BB7/rU8Wg6cYlMqBNj+aG8wrtbOcg +5qM3N9eWk40nUbS6dLlceUwRkiyNyjPfHf3qLKeqOm7prlYq3dpc2MbbZLd7lGdUljKuqj hyR7U5LPTrmSOV5Y5Y7LDJGGyqkjhmHr6elcT4k8bWfh3U5LOaeHWZ1YssEv714Qf4fMGMf TmuBv/EOqa7fSvPMltDKQfs9v8igDoGI5Yj8qwrVadPbc2pRqT3PY9b8Y6RZWF1a292HvjE VjWM52sR14riZPieNN0uOztraWcISPMunILD9T+frXOaeY/LkAVEYdfl6isLWbVWZz8yMeV kQ7SMdMe9eesbKT5Fojr+rxj727G6leXXiHX57/VtRj0h5MBBKnKoBgBQecc9T61sab4i0e xtxE2rNqJTjcCqDH5149riX5uPtM91NeNtO55DkkZ/QVjx7CdzkrzxzionhfaK8nuOni/Za JXse2ap460uFXcW0U8zHaqr83HbNZtp8Q4ol2+XHCy/eGwevb86pfDW08NRrc6h4hszdLIh WJWQsqkdsd8jv2rqPA/gTRfF+s6lJeQOdLtk8tGjbafOJ6Bj1CrjI9xThhKN+TcuWMr/Gti lD43+3zRW1m0s800gRUQZaRuwUete/+ENKTw/oKvqGwahdYlmCvuOcfdz3x7VyXgX4X6VpW ty+ILJZpEjjaC283DljuwW4AC9MeuPrXrNraRxkfKskgHzMwBY+3t9K9LDYanR96O7OGviK lWyl0KcckUpysZCkfdxz7VWuW1K43QWSR2yd5pgTj6KOp+tbkzsgEflwxjr1AbNZ1zHcNE/ lKCQP9Yema62jnTMK48P6fHaXJlc3dzLGQ882C5yMcdgPYV80w2og1C8hEglEUrQRsDxtBr 6ck09Apee5kuJmU8Zwq+2K+br+KCz1/WLOB2KRXcgC5+6eOP1rzccvdR14Z++RXM5jSUxKZ GPAAPf1plnHIq75uJWHY8Ck/wCWat0HU7e1LDdwtC8kbAJknOepFeTZ7I9G6vqTggLgZPB7 mpYpXdzgZIOOhqoZ5JSqJG2D1YjHFEL7rgxAcLwcipsVzXdizLkjAVcgkkd6yLq1W2vSA+R KN+30xwf6VsJiTcQSDgDpV3RUth4usGvIFnt5X+z4YdC3A4+uK6MLPlqJHPiafPTOZ+zSJG 25C8fQd8Ems57aKa7a2aT5oh87qP8Ax3617X8RI7ey8KLYWKxRXl1JtiCqBjHVvwry2Lw7F HEVOpqszjJwM4Pf8a9StiIx0vY8qNF3LsGoRRWcUNuPLgj6JnjB9azrq9Z/NZSXkB+70FSy aff2MHlpEZ14G5RnA6/iayl1u6h8wxRqjlSCX6Z9SK4YQTfNHU2k3szbGmGeNXN3sndQSm3 IXjgZqC4S+jt/IlTdKuNu08HHpTUvilmZ57lN+3kRqevrSRTTarEJLeJ3kjP3l/h6Ag/hR7 632B8rWhJBc3v2WEOjxpJklW5zz0yfpXuPwx1KW68B6eq53QmSAgDkFXPH5V4m32uymRL+M gLEWZ8ZXrxXr/wOgl/4RjUJJm3RtfO8f4gZrrwzvexDvc9CCzNlmBU9Mk9acWmBI2r+dN8S a/aeHtCn1KcArHwq/wB9j0FeLSfE3UHldv3a5Ynbv6e3StJ11B2s2Wo362MfxTbRx63eAPK 8ytIpMhHJJ4Psax7bbpyvc3GHfIMa8HAxyfrWk8U2pbbqRw8khcSFz930OfeqF6ts0cizuZ mXg+W+Aqn/AD+tclR6crNorW6OPudVk2XZY72mm656gDj8KTTpLNWKXEazOWyZD1H/ANaqX kNcXohVsLu5/wB09/511unw2dlCpFopY8Mzp1P1NXNqEdjOK5mZy3gt7lWiRSvp7CpLq8Fz EirkNNhN3Qr/AHv0rWE6z5WO1iIOd2QFWsl0hi1JyhXbGoGAcgHqRXJUmlFtqx34Sh7WtGH QkHlquU4XjAz0FU791+ztJ97y+eeAfbNWJmLARqwYn05rLu2V0dEBxGD/AMCrz8JB83Mz6v HVEqbgjI0iQreSwlyC2SeeM1cnEc9oybBux97Hcc1mI7x6vvUlS4zjitoKA6AEZPORzjg17 M2+a58G1aTKEZUwxAEggckfy+tTOGMJLEsR8qjrioIFMYVFJOOB9aeWJyuWznt2/Ckz04/A NkjPnRAgSBORj/PSoZJgk0kjHP8ACAO5JqZy6uASQen0qKKNZLjzGUhYuVUZwTQu7Ilf4UW owltCqSDfKygY9z0zV6G7DXZiU5UHaT/d7VkY23HnbmKxoWJzyGPSpLKTyo4znLYJY+9UoJ 3uVGtKDSXQ6xWQtluQeDz361r6Lr+oaBqC3dnJkE/PG2Sko9CP69RXMxXSSKFzg84JPerou MRBtqnb2/HvXjyUqcrxPqqcoVoWezPfbDxpoeraYJ1u1t3HEkMpwyHuD6j3rE1bxraeU0em xE4yBMTtXP0615FFLLEwnjwGUcn1Ge/51swSR3UYuYBtw2HXk9+hHTFe5ha0avqfKZjhKmH 96OzNmaaWd2ldvNMh5Mh+8OvBoitkKkHchPO5efx4rofDvgW61e2S6vf9BtG+6mMlvcV3ia N4f8PWgCWJkkbAUfeeQ9OBXc5qOh48aUpas8xht76SdYoGaZmOQoGSR68V2Phe1ltLyzvZi hF8rxEAEbGXnH44NdPpelx28st5Nbxi4kySNuBGv90VnWFsx1fT7J/vwzT3MmOiIcqmfrn+ dS6l9DSNPl1NHxPKbfTra9ku4LeztH8+4EgBdyv3dgPU9K8R8Y+NfP8AORnjtjgYcR5lTnq eeDXZ+O7x9W0rULmytFuCkv2eHdnfGEPzbV9/XrXnvhPWbL7PBbanZxvtvnlu5pI9wmTHyD J7dePWiUZ8yhzWRjzxalK1zzpb52m3GYs7tzKOSeepNdZbSROioOHQZJB61keLLfTB4qurj S4xb21yxkjh2ldv/AewNN0u4OzLKSrc4Jzj2FeZVUbXR6FFtbnZ2MoKNE33hx0Hr1qS+ffJ 0DDZ0IrCtLow4G8NyQQvYGtRrkSfMQAM4PP+eK4HF810dnNocXr8KyL8r7mOSyA9D/SuNlj 8p8lCE7Z6132q2/8ApRbkbepHJ/E1yN8g3lgAqH15wa9GlLSx59VWdzpvC8MOpXGl6ZczND aSX0cUjKcHa/B/X+dfU9rpcWiWdvo3hyxQShcRRyMQPVnY9/c96+R/DzmTVbS2afyVluIvm JxtO4YNfZE8c63FnqmmT4+xAPPvbm4jYYb6FTgj6V2UYqzfmZuWg/wwHs9JWxtreS11CdXu J5Z1IhE7H5uM5c56DpgCtWUWum2gm1nUXSbGXYsEUt7YqJ5dRvrhohY20kfVLguUB9uOc/h Va8h1uG6WV9ES7ZdoWRJVYD1+90rqMbEsF4swH2C1kYH/AJaTEjPvzyf0qwGnRWaebcM8Ko AAqleazc2aiS4hG8EL5EJLkE9MnFcnruv+IZkk8gJp8A/5ayAAAepphsdPq2qafYWUs007R IASR1PT9K+VNZ1+MX+qahGxdrm6by1P3jzgDFaXjDx7Ikkun6bqEl/dt/rLqQ4VeOQo6V59 ptzbW14k87faLrcAoJ4Unv8AWuLERVRGtOTizqAJooRBJITPONzc/dz2q9LCpaCziTaEG+T H+e9ZcTtFK80o33k7fuo93OO5PoK2LG2eNZGlfzJ5T88hGAB2ArzJux309dSyZI4LYyMQqR jLMe2Kh01vNtvPkTb5xLDPZSeOvsP1qpdlL+ZdP5+zoQ85H8fov496vW8sclv5qfMpO0bQC B6n6Vhy2jdmqacy2jbU5wGJzn8Kiku5LVoLtMl4pQ6jA/h5/XFUr+8KKlpbbftMzBV3cYHU nHtTry6t7aw824nX92uBkgs/HX61UItNMc5ppoua1r0+tak+s3TeX5q7VjDfcjzwv9T71Wg vxHAWwxZ/426n/PFcfFePKmWdmyBx6Dt+Naf2ia4/0aBVdUwd+3Kx/wC8PpXdKlfc8uM3fQ 6LR9X0e9vrq01DWZtOkjRig8vfuYYwM+hNUJbG41dpFjt7eReVNx0zg1lK0Or29ro8NjBZ3 Fm7ST38bFjLngcdj7ZrT88adCljaMVjViSzDlj3Y+lE0ofw0rgnf4ik+gatYxtHJAZgq7d0 Rzx6460tld3OmWSR+W6gnLhlIBP/AOqtO21C4H7yVznoMjOc85zUcuqFmZJ9zRMfmBOQfSp Upy92SQNJaobbatJeidZCPJIIIPPHp716J8NvGMPhnQdRsWhlmU3HmW4ZgANy/MCfYj9a8v tYNPdxc3LSRW6EnajYLH0z2FT3Or2TY+zI8KJ8oXPBrRc0dIILrdnoXivxHL4thS11HUI7O GF/M8mFep5wCTyevtXJHw1Kx3JqMJU8glT0qppWn3V1GZ7pokWX5gGOGOecfStsRXqgKr/K OBh+35Vg58rs5DtzauI83KtYRLAyt5q7uPX0x2rnpZ1WaYBgMR7Tk5/z2rRkItb82zlcI2A oIGMg+lYk8tpDNcsi+ZIwVsexA4rsdOy0DmZX0gLDJJeyAGSTOM+3SrlxeSvuJYlccr2Pes kzJDNKsjjKELkdBWpBFp32VZZ5TK7A5XdgVlUsnzMuL0smMa4laIMjFTnADGmhHEIC7AcHJ JpuIn3GOJV8s88+tE3IIZiuARk968/ESUpqC2Ppsso8lJ1WtWMecDMEDFSc7m61SO64JeQk Jk8nqx/rVx4tyMGj2r2HrVS7bygu4YUZXHpxRCSStE2rxb96Rl6guyRbjgHOw5HrWlDKp2S kAEjacDHPT+dUNRVnt2iUdMEY5yfWvS/hxqGqa34Yv9LsoNOR4YSXM33pB2woHXvmvQjDnj rufM4lJVLo8vhdklfGcIxKEjGc9atKAEG7nI455NJeBodSugR8wc4I980QqWxlA3HAqJI6K T00Gld6AZUHGSTTEZFXaF+QLnLHnP0ouCvmMi4Y47dzTIl8wiLcBuILsx6CqS0E3rYjc7YP nz5kzlsn+6O1S5UQAdG9SelVGlWS6nlzlEUhT61dEabSoHTByP8A69U9DJLmYq3TKFBGMYz +NacF5EpxxuI+7yRj/Gsd0IkZgMJjoepp3mAsQq8N0PoawnTUkdlGvOm9DqkuPMTqc7iAfb irEFwbO5S6hALKMlT0PPcVz1pc4IJxkZz9D3rWhZJgxYbSOvYiuHldKV4nuRqxxEOWep9L+ FPF2meJdOT7MyRXsaDzbYt8yEcEgdx711CwwljMUXz8YLbecV8lWd7cWE8d3ZXLwTxHcjoc bTXuvhX4hv4n0klwqXsHyTxpwG/2h7H9K9XD1fab7ng43Cqi+aOzO+keGNfmIznHNc/calZ 6BbSyrIPOupQrzy84J4B9gPSo4b2ee7itcqkkxIjRm+9inai1hYX0em6jpw1A3QQhGG5cs4 XAHfuc+1d0Kd5K6PIqTtF6k/hvRbG5tV1bzVkg3Nsfb/rmz8zn8c1xGt/DGy1S7e/0W6k0p bmZtqxgFMDvg9zXrF3JBYabOsKrFb20LkKBhUABrjbK5LiytVuHclVIAHCPs55+h6Vs4xqu 7Whz607JHinjr4c2mhaHNqthc3V9NbyYuLu4PX2AHv8A1rhLW5EiEEBcr1yOD/nivr3VNEt 5fB8+g3KrJHJAY3PXJI5P518g3NrJpV/e6fONsttI0bZGMkHhq8+vBN6bHTTbRqQNFLYhid khOetascvyKqtxxn26VgxSrGdrvgMOCB0/z9KsrcbFAVgcjuea4GjvT0ux+omNmmCZdMnoc A965O4G9zkcnIK44rfmuFfMYDAP1wTkVHpGlm6nOoXaKmmxtuBPWQ+g9vWrjLlV2ZuLqNRi dN4J8K28UMOt60ivuw0EDHG0f329T6D8a9P8OfEGNtIntrtjcPbO0MrsPmKE8N9CK8n1rxQ LewxEqpKwwsRHRex/LFcJa6jfR6qbm2ndWbKuWbAcehPetMHKo5yqS6jxapwhGnDdbn1fZ+ Nxa6tZm01SD7EYiGaYjAfOAvJ44/OtXVNS8V3FtJJD4lt4lblSlrhV4/HP51812LS63NHZa fi+ml4NtP8AunPc8gEHv1H411lp8OvEM0fkSzWlrBjHkCaWTH4DAJr0uburnnx1Ox1jx8+n xrYXOrjVL0f8stPhJd2xgA8kID69a8h8c+J/Es8xhukeyjkXeqP97bXufhrwJbeH7N1hjzL IQ0kjKoYkDoAOg9s1yPxf8H3N3oMWq2sXmvYsQ6qMkxn7x/A4NRUva5Vj5ymLZZ5Dlyc+uf erVrItpJFcNEskp5RD244JqtKhBZXDBgcY6EVHFP5JZmy7YwO1ZNXA6vTNZWOWa5nRZLmQc M38PqPp7Ve1DxFbwWpS3uC0o4PHeuFRpJGIQFnJ6DnJq1FpWpXCKItNlLEk7thG72/CsHSj e8mbRqSS5UTLrd4lq0Eb48wks2cnOex/Cn2+v6nHFHBHc+VGo2ZA6D8q0rTwVfzIDdTx2w4 IT7zVrxeDdMih/fSz3O09Bhc0nUorzGqdR6o4xr+6acSmeRnII3FufpUazTO5Lys56cknPt 7131poGi4ZjZ+Z85UbmJxird1Holna7WhtYwBgKAAxP4c5pKurpRQ3QdrtnJ2MGpXeIoLM+ Z6spUAYHr04rWvIodOtZYlEsNwVLkSO26Q8DIxxg9q9F8OPc2fh9rrVEj1CGLDAONsvOMhH 6NwcgEevNc34zmsNQkbUrdt1sXV44QAPKPQ8dQeOldU4bXOaLMLTpHgtgu0tPKS7kAHkjjp 6Vv2dpHuV7rLSEk7ccDiuWjZkmMgOe5x39aml1Ga4ZwpbYCenGa5p03J6Fp2OnubxAxiZI/ LA4BArnb+ePymkjTYcgY69e9QRLNNIghT5m4A/xq5e+GNQEXmQ3ttOy8mJNx2nH94jGaUVC m0mwd5aozlb7VIsKsqgKTz0X3PvXSi30a3tEWG1knnxkzS8nPsB0rEtNPlsubnBuZCHCg5w Owro7SWS3gBZG3nk5GO/GPWnVe1iY+YkFhqEhNxhVU8DeRuHvipSNQycy3GfZuKoXeqThDu PyqMlVOM57flWmuowhFAjYgD+9WLjNq9irxWzM/UYJYtQjj3b2KgkdMnJGfrWgLexhKS3kI kO0Jhzk4HbioLx1+0yySyFnYD+LOGBPU1nahLJLcusbmZFIC445I55+tdVS8la9hxdmWV07 Tprt7qzh3Ngnyn5B9CKp3N6olW1lhWNum0x4Iz6cU+0TU4I2/cPFL0Xlc/zqrO0k1yEkDF+ GO/qP8n+Vc3w6t6I6IQ9pJRS1ZNZRJHFtUEbssfc9v0qV/ulOCQSQMZApA/lgjG454P4VC8 hyQRgDGST/nvXmRvOTkz7T3aVNQj0IZmJchnJzz06cVm3U3lExZLsRnpxU1zOWJCkEH9B61 mXLOhI3bj3IPSvQpU7HjYvEcyaQySSSRlJyfm49COa7j4bwXmlwz6/vH2AymzkVDlgxXlsD oAcDNefRlG43MM+hx1rX0fXtY8PCY6ZN+7nHzRSjIyD19j7967oWWh4U1KSuP16zjtNagm8 ySRrvdIyOMYAbCn6EVFK0q7QDsXuB069ar3F/eatfvqV8xaX7qqDxjP6Uya5OCqHcf1xWcl qjajLlg7k22PZuVvm9AKpz/6MpGSHlOBT/PSCPc5+Y/d7Z+tU41muJxOwyo4Ud80RXXoKcu i3LHlpHauTjqFBHf1rRjTEZxgnk56nt2rKuJMiK3HzbW3N/hWrGfLmUHjcopTKo6SsSTRJK AxUj5cH/P8AnrVaVFhznB+XjitHzCFIaMMBzuI5FVrkoSpOCMdB2rBSbOupGNrojgG66XHA 6HH061MLtl3bTggjk4/Wq4zlgcLnuKiZvL4QZJ+6D371ooX3MlUcFdGpPfERmMPk9cjvXoX wWsbi48bzwiU+T9l3yDHB+YY/z715VEHkuArMDk9R6CvfPgXp4WTVdVwWjBW2ifpnuw/Wro Q5Z6GeIqSqR5pHrtvpDxa817L5MkEcQS2AX50P8Rz6daT7fFdeK30+e2ikltV82OReWhJA5 ORxnOBjnirl1f22nWhuLqRYkB272Hc9OK5yymls3vprqOFJJ5BgwncXULwSfU816ababfQ8 q2qiXvEes6fF5Oj+dvnuXj3Rrz+7L4JPsapvdQGy0+VUVU+3SuB0OBuGfyrn9Tubea6mvEQ rOJo0Ysf7h3ED8KlSRribSYZJVQSrJtB4AJXOPrzW8EuVGE23Jm9qGoySOFhJIKjLH0x0Ga 8R+K/h8o0ev2iHM37qcKMYP8LZ/MflXr87BZiAB6ccfrVLUrKHVNKuNOucNHOpXP8AdPY1w 1I3jodqPniGHwpcRpMmrvpb4VWgn+fBxyR3/Wt6y8M6RdhJJPEfm25GQIFGW9s84Fclq2lT WWtXVneQKGiJVieeaveDxLaeJ7O2gAe1uWKSoy8YIJOB2PHavIqwfK3CR30qlPmUZw+ev5H S32ieF9MMt1NeXN4sCj9zI3yZ6fNXHar4vSaVYraEIicBSBjAPT2FS+NdXR55dOtpBjf5kz LwCecJ+H9K4jbuBdgMZPX9KvD4fmipVHe4sRieWThS09C28l3qd0ZdrEj7zk8c+vpXZeDPA 83iLdcQSJHYRN5cs7/MS3XCr+PsKv8Ahb4X+IPFEVtLJF9h01grGaUf6weqqOSfc4r6M0Dw bp+i6bFYWNv5cSgHJxljjlj716kY20R5yXNrI5nwx4L0vw/CV0+F2mYAPPIMyyfj2HtXd2G mOkeQgQHnHetqy02GIZCDr1NaccUS9QM+g7VoP0MRNLchSzkA+1QXujQzWksMw3RSKVZSOo PWuj8wAc/dxmvGPip8Qr2xtr3RfDgVLqNR5twTggnsnv71jVqKC16lRi5M8T+JHg3Q/Dlw5 0rVnk2vsNu6D5fYN3x715iwUE4wfUZrstSk/tCUwz5Yqu0sxLHdnJ/WptO0jTbiL54oSwf+ IHd09q41V5V7xo6fM/dOZ0vXLjRjJ5Ftas8nVpEyy8dj1qxH4r1l3kfzkMjDA+QHbiuptrO 3trkbraKPaCiBVGTn+taENrZROAttHGAmGOwDNRKrC9+U1jTntc42PxPr0g8r5QuMDFvkni mHVvFlzG0Q84AD5tkO2u+j2iPcFU44xgZX6027laOzZo8b3wqqO5PpWSrx2US3Rla7kebQt rlz+6hNwV3cjnGcetbnh/Tbg3ckl6qkQMSAQGyx4PPfA7dM1tzobW1is7dg087EAjt3Y/hV y3jW1hWKM/Ii4JPeitiWo2jpc51C2jLyNdW0aRIZJoFGfKJJ2DtiufNt/aOoPPLN5MF2p2I q4OR3OfWl1+/klZdHhkZJJCDMy/wr1wfrxVs28Ye1jYtmOP5cDocDApU6s1Bcz1LjBSZjy6 TqFt8yL58Wcb1zkj3Bqi6SQuqSQuNzD5cbdx9K7QN5MbCSTheSSvAFcxrPiC2lk+z2yLIxI Jd1GAfb3renVnJ2sFSlGKvexLbEwRBVZWfOTzyfrWgGu1EPmyGFXPyKSMn8KwbdwIFIDCZz vO4/KwPTr/nirrXEonE0BJcDbgnr27/U0pybdjlTNWOcCSSRMeaBkgnOPeqxvpWZ5p3YgqA gPb3FZz3MgZokUqxGXJ449Kns7e7eIulq8jH7vG7d7Ur21YXvoR3F0ZY8+vAAHX61OL0gAD d+dU7x5w5WZDE4PK7duPb3qZbXUioKWzFSMg46iuqJm2dle2Fw7qpjjZSNy88dT0rMmFzDJ LBHB5a7w2Bjqcd66nUr5ona2RkLAYL7R6+n1rEknMV5MRMDns3auerVsrNHVFLoZUkt6hMh iYqM/NjP61Ui3Sb53yHyVA9qu3d3chjGJB83UjnHNVEVowUQYAGf61xzn7tn1Pcy7Dty9q/ kITEnzZw2ATz1rNuJydzIfkxkVYu22z9cg8kf1rJnSY5ySvG4H8K0oU1a50YytK7iiOSXPA z0wc1E8bMevBHJzjNSzIkLYLbzgZIGAai+1QleWJyccda6722R5L13YnlJGoZsZJ6U9zGyh FUk5yQO3OB/Wq8kkjyMqhSM9hSkrCoZwi8n3pvuZ8y2JOr4cgYyDt7GobmXyT8pyxPaoxK0 0n/PNACAD6etWEiV+i/ewcsf5VW25nrLYrw2s07/AGi53EZ4GaszSRww4QHPI/z6VI0iM3l Qktxyenas6+YmQIoPPGB/n1ojJt+Q58sFpuCgMfOJxzworczlUfknA46n/PFZJQpCvzHLPn A7YrVJBiUjtjGKU3cqirXFZiR5eQCDwD1qFg7TbQfkXnPdj6UjEyNhDjPJJ6jvWxZ2V1dWx ggtEYOwH2hvvJjqB9azukbu8mZiAlyEbA6k1XnUmUb0EYXjDcYHf8a0bmzmOq/YY5ljjRkX zOgyRu6VcvNGZzJJPdSXMwBbGMb8delCkla/Uyet0iDRtOknju78yxxraKp2s2GfcccDviv SvAnj5PCmmS6aYfMjFy8pOM4DAEnOeufaq3g/R9ONnem50s4ZvMheYbm8vkBa5v8Asa/lu8 CKCzMLFHb+KQdRnHfGK4FiVUqzjF2tb5m1WHLQirXbZ68vxGtNYju2xFEij5Euhnzj2AAzn nFbMeoRSG3ikmiSeSMHyx8p6dADz+deCrBqViqySRh3D7gUbITnjtmmQapevq8K6jfsrSuB JJLltuRwfXH0rqjiasU1uec7Xuz3mQ2F3qdpFM8cqb2BXdxkqRzjn8ataqY9KvtMeazklj2 TLGUQnEpACg/rXHaZd2LafpwhlEk9vMS8giKhl2kgt6ketelavcmTSbVbe9+zrPNFF9pjwW jB7rn8Bn3r18LWc6cJSa1uclWKvJLyLtppZaytjdExzmJd646Nj0qC10SdLLyby4S4mBJ8z btyM8fpWxpVs91p0Eklwbh9mx5B0ZgcE47VatYrl767intGht4Snky+YGEwI5OO2DxVu+pa tZHi/wASPhpe6xHHqehQCTUE+WRGYASKBx+Iryy08M6/4RnbVta0ue3lZGgtg3O6QjqMd8c fnX2N9jHqSB2NRPp0THMiIwHIyAcH2rlnRU013NoT5WpHyLY/Bfx1rJt7m6W0soJwZd08vz x5/vIBnPTivQPCXwIsbC5S68SypqssZBS3hDLEDnkt0LduOlfQIs41O4Dj3pygJ0GAPX1rZ RS2M99WZFno8UMYhSFLeNB8qIAAPwFacVrDERsUnA6mpS55B6Ug8yQAAEDtmqGOLgYA4JqK SVIwzO2ABnmlcBVII+vtXjHxV+I8unznw94emU3xH+kTA58gf3R/tH9KznUUFdmkKbm0kaH xC+J9poRGn6Y6XN+eSgPEY55Y9B9OteAvrk2qR6jeahKZr3zS8nUYB+7j2/wqnNIC7O8hcu cuzZJYnuT3zWJLfmx1VJwxaCUFZUzwe2a4HJ1b3O2pSjSgrPUvTmGy1GK5mXNvMvIPOX7j+ tWbq0aM/a7MFkcZwnasq6eO508w7sbG8yLB/Sl0rXPsuLa4zJH0BB5H0qJRdro51JXsy3by Xst/CrRmVVfOAOMeua6aOF90iryOCxPWo7aaGeHzbYocjsBn8RViCR0ZzIyOfuhlIOR+Fc0 5N9DqhFIeIg8hKuVjByeRg1Xmm4V0GVXPJPHTt71NPP5rtBG3GMsemfaqly6/bLXTlPNwfm x0VeppUo307jqSSRHZxtI76hMrhp12xZ4yvqKk1O/WyWGC1UT383+rj7L/ALR+laHiHWorL Ro7RlwkQxFGD8xboDjtWBo9lNBJLq2qP5t3KNwXuo9K1qYdKfO3ddEcUG56Fuw0eOIL5ztL NI+6WVurN1/nWiyIj7mwSuWLdBUaSYDSytsXHA74rkdf10vnT7Rjx99h1+g96mMJVJHU5Rp xJNb1p7y5NhaN8jYDuo5b2rGtbPF0BIuXBGFP5Vf02y8jDyZZ2wTzVm+jHl+aqFXH6CuyM1 H3EZyw050/aSeogdhENuG2nOc+vNM+1sX2LJ5ZLckgU5LOWREItZHyNw2ZAapTo11KQSyQq eCHIHHt+tQ3Bbnn2ZGZd53gqzDv03e9aOnXU2zHmsFB59z+FWbHSLK2yJHEsi8bume/4Vo7 LCJAqw7ZDwAec1hOpBq25cYO9zMvdUmvVW2+ziRUGBhNxz0yT2pgh1DA2rKo7AZGP1rb+0D YqrF5cYAbIGMc1pi7hAAaEZ7/AC0o4hRVkhund7mle20W6aWRQQygGTH3uOce9YN+umpPIW V8omeDkrx1q/qmopDJNbWU8rwFl4ZfvHH3iOx56Vh3MV1e3MltawmRyvUD7vy8/lXTKNtZP Q2jq7RRkuBJm4jD7JD8nGMD+nPNBuHRWy/P3eK1r6GAS4t7eW3t/uqsnJGByM/Xt71lanpt zYXPlyq1vNw5TjoRkH8a4NJyuz66MfYUlGPYim2iQ7wGwcms64Eku5VwuOctUk0l1Ehbaec YOazpLyRgWkk2dCcDvXZTps83EV4PTVDZ7aSXOCQMDGRgDiqzWqRFULDceSOpzSmV5AAS75 4+lBglJLvJtU8YHHFdDTPKbj9lDmkjSPAIAII4NQFJHPCE7Tnd/wDr+lTBLeNfkjzk/eboa eJdzKQeCcbU7mpE1f4hiQ7GBkl9Dx/SiYyYBUEtj8/ejaCQGyGH8Pc/SkmukhZtg3t9elOz ZLdvQRma3GGOSw7dqrwRmWTc3JY4HXPvToVluJFaUM5Y/IqjOT9K0YUeOXJQLtyMY5FVe2x CXO/Ihk4RFVjuTqR2rY0n7QSBEiAOCiu65UcZ+mcU6w0o6kVeUIlrG+XcH943t9K1JrBInE drcmOwz5vl5yUYDqM9j71hKa+HqdMU03J7DLjSfIjjeKM3NxG674wpIc5/QVbsDdRweXcRi JFffGoIJ57EDpWDqPiiO1U22nYlkXjzW+6n0Hc+5rmbnVL66kJmu5HJ7ZwB+A4FONKU/iIl XSeh3LjRIJHnubhTcFvXLE9Og9u1aFneQAiRbVwAMp5xCKB+Fcb4esYX23t35igPiPGMHPf 1zkV2JudOkl86KMsyLsUZBDH/AOt1rnrWi+XVmaqNu60OiXxLevD5avbwmTiMxDJ9jyaZm5 dl82dyS33mb7x9xWIgt9sS8xSIhkhPb1Ge57mrCXd9qA+yAMkoIw2CM++en/668yNOFJv2a sbOrKS953NnzEDhWA3A4Jxxiqd9a290zR+YkZI2h923v0/SmC1vzJhseWilmL9M9/1qFG3T SbrZxIDgZHDe45+tbRkzOV+pv6Fdx6VbXa3UzyTpb7bb03ZxjA4Hy5rpYvG+nXkf2bVYyPJ yYC8JBfJznIzjH64rjbC0e+F3FHKkHlwtLGZIyTKR/CKzHN87ReWAJGGW3DO0/XvXXNOUIX 09H57/AHnLGycranu+i+KLS2eGwutYtpZRmQRKDGxYkn5ycAdRVvXPETQ+KLK70q4N6PszG S2hlyFCsC5IHBJUnrz8vFeG3V5PqE7XGpiMXW1cmMbSxxwTnNTabqlzpjyXVqfs7hChfdwQ fr9K66NdU6jbbaffcicXKFloz3EfFXw274Vbpoj/AB+VgYz710el+JtF1hGeyvomYHGxztY fga+ZHcwbg00LpnO8AkYPOR+fp2pyXllhC95CjZxkk1P1irCTUtTeKhKKtufWAfcOfxppIH OOnP4V4N4e+IOqaNCtm8seo2g5VCxJX2Vu30NaF/8AFHU5yq2MUdrERgNw7Zx09K3+uQSvZ 3D2TvuezGRQpPI20ebnBDcdTmvnuXx94jLEya3NG23lVxzn0GK5LVPG+s2s2G1a8kuJxuCp JkfQ56VKxfO7RiP2aXU9q+JPjxPDGk+RZOr6nd5S3Q87PVz7Dt6mvmOa4llLzzTmSV5N7uz ZLE9ST370mo6re31095qd7Ld3L9ZJDn6KPQCsaa6lbKMSxHfsPpWcm5yuzrhaivMsXF0d7M H4GOaw9RkDjPYdsVNcyqihmOTnnOKyZ5juwhz2PPXitaas9Dkq1HLcfBdyRAqrfuxj5T/ni tRGtrqNWXeG6bQeaw8EnCnAxx61IqN8uCwGRmtHG+xgpHQ26zWzhoZCr9T2rpdKvJHGyZC7 Y++PzOfWuE3z5X965QctzwK07SPVJ3RbQ3LqRwdwVR+PFYSpO15M1hV5XodzJCsjF4Ztso5 DE9R6Vjaha62l6l1bxi4lXKqUOcf4dqdDomrfuhJrXlsQCEB349eelW59M1SxiIXWpGGASX iBH4VzQ913jJM2nJTWqZBpmk3UlyNR1i4MtzzhTyI/wq9dXen2JZ7ifZuHGeSv4Vg3Nrrvl hEuGm3DcDEuK5+4jm89vtG/zgOd+cj863jSdR3cjL2qgrRRf1fxA00jQWHyw4HzMMFuP0rI ssNOPMJ+Y+vU1CUdCeoJ9R0p0ThGyGPqMdx6V0qKirIx523dnTwzeaCQMEADg8VeEnmgRsA HAwCeMiuftLhYzwSd3OOwrXgn3bcDAHJBNcdSNtUe1Qrc6syzprTNFPb9RbyDaWPIBOePpX QRKgikcgOo4jyORmsbSrmC31eSOWLesqheODkd/wAq7GJgIGXC7SD0HUVw11K+nU4XDlk0Y 7RCRCzqvlqAFAzkk9yPzqARXNtKqiIMI8kEZ6HufaugEcaQfxEsercHrzT5o1cDY2WAwVBw CKyTaJcLnNslyLR2WQLkZG/t65P8qzPO1XPE5I9dxrr5tPFzGIVdY0zk85OO4q8lpCiKiww 4UYHWt6dXl3RlKk2xb6xt7S5uLeGMLKrbCScgAdOKm0UQJdXk3mBpeIlGfujAOce9Zt7qK3 CXdzFEuZnXy88sWI4H05rB8XE6aLK1tZsXORLNLESDvwOAfqa9CpQeIpuF7XLp1VSnzWvY6 VdFkkuCl/J9qtkDeWrNg5J6ketY+q6faw36QveOoMbM5k+YoAPlA9cmuS0zx9rGngJfbb+N eMtw2Pr3rf8A+Ep8N63GVu7fyZm+UCQFWH0YV5SwuKo1b1FzLyPZjjoT2dijCLNwk15HN9n 2nJjB69hmsib7Ip8x4wQTjr/Su3t/ISy8m2fKIfl3NuwDmuW1HS7yQzMY7YecQylDgjHb07 V6FJpu2xnWrN6tJma0CNZ/alX9zvK/8C4OKoO27C9AO/cV0a6NbpCpAdAE3Hk9QPSsdbaKV 4USX94+TIGXhO345rdOPQ5G2172hQ8pWKuzEjONp7VOCm7hOAckDv7+1X9Uiun/ANNnCMMq gIG3I6ZqTR7HUHvLlLOaJVjTZLKT8pB9KHJJa7GaXRGETvkOxSoycnuamFpCltLdSzKG3hE gAO58jr9B/wDWrXvtKbTJLVnjFxHKeREOc46D/GtjRdPRLVJ7q0C3YkPMhHTsQKh1UlcHTb djk7G3uJZY7lR5MZk8tZM4CsOfrXVDRwbWUW4aa5yCGyM5z+VXxo1l9qkvryVY45JN+xmCg nvgf560XGrRRZis4FIUDMjHp9F7/jXPUrXtymsYKmryKaqmkxy3eo3B+0TdUXofoB1rjtY1 e6umaFFKRk/MB1P1P9O1a2rXgMYMjmWQneXY/Njt+dcrPLHJcu0W7Yxyu/Gce+K7KEE0py3 OKrV5naOxF84TGPlPtViyt5Lu+hg5HmuFHfHqce1Qkgtg9vStzRHS0DS43StxuP8AD9K6JO 0XYwt3O1g0mAW32MIESEDh8fMB3qwthGrxqsygr0A6Ae1c8dTuPLEb3G1s58xTlj0ODip7X VHmvHDlC4yVEny8e1eLKjU+JmylE2P3dvbJKcMy5Hz87OT/APWqRry+kileG3aQkbgd/BHr 796x1ubppFiYlyj5C55Kk8/Q5/lSNPeROEdiYlkLAjvg8D8qydK77lc7NO51KZ9NcyI5dWG diZ25/limaVNq8kTyvE52oPLEqkHdjjOf4eCafa6lCz5YBmEZBYDhvXIPcVLPeSyNiCNmQJ htxxtzS1joolb6tmjb3+oeY1tDZv8AaPLK/IM7xj5iB6AAmqTXlw1qWSQIFIwQfvE96LG+n tbiOS3kIuSroqkdQVwcfh71T/tFEsG8uRGwxXcMHDVrJNwje/X0M72kyz9s+0ZwBuwMsxPu KdksWBjPl4JyuSPTj9KRHtpQpZVlZRyDjGfQ1MbsJEyiRIzuChQcAg9BisNG7K5dtLmrd3u m32g6XYi2lj1SBWWZypBZAOAT0xnFZzTxCJG8lSOjB0yGPpUun6o9jI0tvKkrOrRMrgkn/G knhhmjkBVwUI7fKM1vXqe0fM27+RNOKjoiu90hcOcbJAcbeOh/p6VD5iFlQTkgHdjnketSG S3VJmjjSUIpKqy9s84zVW4l+zkIlmT5v3mx2I/lXNFvZFtD/t05KIku8k4XgHoOhrk7vUZb rUppnVck7VwNoAHT+tdFNLOoMsVkFJwVXAAGP/1VzBIfU7l3TaOm0mu+gtwpt86KrvuDHzg SCe341mTXu1cLjPXnoR60amCJ2kQ8N2Ws+PaMl4g4OB1IFd8Yrdmc5u9gkkLEADjv709Y5H Hyr7c8ZrV023gnEiOCGReFToeK6uytbeG13z2cUTpGCGHUnHc/WoqV40+hiouTOTt9GvJgp W3kAboxG0VoQeH7yZ448CPeT1Oc+/FdFY3SfKJ1UhcnCDIwD29KuCcwNO8UTZTHllffoK5Z Yuon7qSLVKL3Myy8P2sIRrhDKX4G4gIp9CPWtZI545IYfKwScLGrAZX39B1qsuqvvjS4WQN GMSEp8xJ/TNXFElxduiyNHlcgN8uOK4aspzd6hvGKWkSTy542jUp5mDhVVh8o5zk1bilnuJ CWkJPAILfKfaqsZIMbxXaMwXcR0LH0HFUTqF4xV4srn5mx0WoSb2HdLc3pbO1nhkVmcZfr0 xgcAVj6zo0dwjknaUULuOTjHepEunRhcwy7o25eNuCP8fapJfLmtm2yOyTNuwpztI5JpwlU ptNMbUZKx5/e6dNaDFxHtU/8tB0NZJTZIvBwP0runL3CGHzWlRTk8e3cfhXPXlmcuyIwTOM EdPf6V7lKt7TSW5wyXLsZEL5OMnHY+tbNiVdWG8qVxznsaximxguSuO38qt2jPDeAAlw+M+ 1VON0b0Z8ruzbeaWAJeRkmWFgcD0A5rt0u4ZrCG680MpUMdp9q4aZtpXZ9xhyG4qXTLa9nh Nnb7iYuD6bTzz61xzhzx7WOmtpLm7naPqCeWI3DMrZHWrMMkfyOj7AQCwzwtczbaXdxIA0j rziNhnGfx9KuQ2N0qNG2XUcrjqcGuNwt9oxjJ9jZOowBm8th8rbAT1b6GpjczA4zjH+0Kzl 0uB0j+1SsqoS23HU+p9aQadabRmS4PvmocIPeRTlI3p7BLPWpDL5ckUOxlxxligIyPbP864 TxZerPq0bsm6PIJAPJHp9OK7rxZaRQalZ2ulSzXBu7S3dDISxJKAHJ/wA8V53rIAuUEcgcA fPz1IJFfTUo2OWb3sca2c4BO7d90URoWBJ+UAnBPNSygLcSoo/iJI/GtzSbC3YCe6cLnPlp n9aupJQV2StSDT7S+KiWCZrf1ZTg/iK6Q22opbkSXizeXjG5Vw34jnvTIlhG2JHDDA+6cNk VJHqURjdSjHcdqrjivIq1JTd0jph7vUPNvG3QiKLawzv3HHWppGLbI7jTQ7LwTGRx+dLC80 i4jUBwMMf7pp7i9kk818qwBK46E1g5t9EX7R9xskFhNEfMjkAzyrxngge1JZy6dp+5EZl80 DI2MRweO1WoJURgzsOcKSW71K8UBYDzGJbqpGe/esJVGtLaG0anVEKTSTTARjjAC8bcc/57 VHLa3pjYyXCRKx+8inI555NWv3UZ2ghlA4PvmmyzRsVLM5AUkg4657U6cm9glVZSh0pYlPn XAllLblmJJI+mfWmXEFvFA7u53dgMfqKY1/YvJhEd3OQCTx9arXWLgSRQlfM3AASMATk8cG t40ZNrmZyuaRyes3IkvHiTHlphcj+KsxuHwSOP1r1WH4C/Ei7kLjTLSFSeDLeJj9CaxfG3w v13wJb6fPrd5Ys187pGlvIWIKgE5JA/vdvSvYUOSKuc3Omzgydox3PTBqeG6ZG5YqAe1TGw G5TJOoUnmg6fHvY+aNm7HXnHqai6Hc2tN8RPYzo5SNlJwxYZNW7m9/tq9MsMRLx4Yoq4X0G Kxxa6dG6h5C0g52gZ3dOP/r12mnraoRFGscT4+UEAB+K5a1VQjoi4pSdhLa1uWjElzGRIvT nOV9KuRiB5GieGSPAymBkAinm7QZZFxlfmXnp3q6CwuPJBDOVDggY4/pXkTn1aOmMCm1vbI nmRQNG4GWkZSM56kgU8SRLa+UqyOF+c5XgjpVp3mYMJc7ZPmxjOcHnNIbO3gnJFw4AUEKB/ X+lYc6a1L5LbGW93p7Slx5sMmN+QOB6g/j6VnyyRFStuqrHIy7gPvEdMj171tRQW8t6WWA/ NhfmAABB5NF7p1jHdCWNWXB4Xse9bKrFJbmcoOxz0F9eRAtgMSCCWGNu3ox+vHWtOBY5rSV mHmSBtyNg5Hr/OrDWdswww3jO7pzz/ADq9CgW2i/dABWO0nPQ9fwpzqxa0Qoxb0K1pKqWJD 2w8vd98dcVfvNchu4IGjtRbvDCsPlj+MZ4qu0CsfKW3bDDAbPXPOcUxrWb7UTHE0TADHynt xyaqE/dcej/Qbjs+wHY6+WUEaocFsdTjOBTXd1JQOwIHK4B5p9xxJFMzYCj5lC5JJ/l9arF VNxLtYqOHRwPvDHQg1klZ3Rb7EknmSAKrlOM5xn61wlwTFq1zubPzYxXZ3T3ZRVhPyLw5wP xFcPqbCPWJC743c47gY4r0MJre5k3yyTM+9fe7nbg+9UohnDcYz2FTXEis7A88flTE2rGrB hkcnjNehayMm7u5uaHOY9YRQigSps5H5Yrv5ILMIDOwZzjBI5zivNNJhaXV7aOKUKxfIOCc cE5rvotNuFtQs3EzjdGynOeD0z04NeXi4rmWprB+RKlpZ5Oc/McONv3vSp4bGB0zETuHADD j86pxWF/CyiO4EbgdH6f/AF6uRLK5DSxBSuVJVvy61wy5n1NIxW7Q77HDHHKVIcMdzAnPP9 BTpoZftSzGQ4ZcYyMVCLSWRXZpyjOpQsOnXrSSWl1JHDEtwFMXylh169fehJ3Wo2la6Q5bS 0T5lmdtpyBjHv8AjUvl2QAcvuIGckflkd6pw2l58wa7QgnIAOe/JNSyWM6T7lugqlMbSAec +tbJN7sj5EptLJ33CX9833cHg561D/Z0QcRxy+Xg8EdTmpPs+xQPM6cnnmoGDRvvi+bZ1zz 3peSY/NomFhZLOzSON2MFz1H+NRT6cqSAwskhYZB25yPT3qZZFYSPc52uuMAdPeqJaRbqJh Ofl4DNjkelOKkne5MuW2xx+sac9qw80EluUI4/ziqdiA7bsnriu31W1nuoDDcuGePIVgM54 4/lXE258uYq4ycE17FKp7Snd7mCSjI6BFXapPzZ4ANTW9y+n3YuYGdY5G2yKozkf55qtZyb iAchcZxVsA5bdtC9uenvWEvduey0qsDeF40m3ZPI4dd0fAwff68VIl5cJG5EZmC5yNp4yKx dJvHs3mspGHl/fTPbNbC3yqn+tL+mf6VyTpO/c85pxdmygz3RBd3YAnIBByT705ZJygKjAx xzVzzHL5aSNlPIUDv6Vc8pzzlefehNR6GLV9yvrK3cLiRp3YwWyrJuJQoMBQMdT1xj0rk9R jDXCrGGMe4Bd4wceuK6PW9autX1K5u704Z1STjKhiQBxj9D6VgSW8lyw8oMzE9QOgzivpIa IykzKtdOe4uJpDGcBsYPYd/8+9bC20mMYIyR1HbFXbaGOFljErCOVeWYYP8A9fmpLg3FqEI ZWZfxFeZWqTnLTY0jFJametjKWlCKTg5yDjI9qlhtZo3UmLnoYz6eoqdtWCgNIgySQzAYqJ pXup1kjc+WcYY9vrXO4y6qxpoSSvdRwOkciKGfOByRitHR/GPiDw7DdzaVNbvcTxjP2uASL 8ucEDt1IrIvIN5TJDg5BIJ/yagaZYbbAZvlB4A5P1NOEHF3iTc+yLCK1utNtLl7S3DywpIw ES8EqCe3vXzt8VPFniOXxnq/hOyj02HTbGSF1b7NiXlASN/fkmvoTQHVvDemNkkm0iOT1+4 K+XviLIw+NPipUUtueFTgdvLWvUxCurf10OeD6mEb9VICzjDcDIOKi/tYo7RmFmAON23PNX NH0PU9dv49O0qxe5uJckRjt/tE9gPU12l78PtA8NvBb+N/iDpui3s6hxbxRGQqPUn+uMVwx wyaukXzu9jzp72WaDyhCCzZUYAAFZkqPKC80O98ne/TGfT6V7fqPwH1BbFb7w1rttqYePzE RwY/MBGQVYEqc/5NeQ3VncWVxdWOoWskM0D7JIpRhlYcEEZ61tGk4O1ieZM+hP2d55W8Far aO8xEF8CBK2T80a5x6DIrnf2mozLJ4JgUje1zcbceu1K3f2dgo8O68OmLuP8A9F1D8dvD2t eJfE3gjTdCsJLu5Ely5Cj5Y12oNzk8KPc11zT9mkjNfFqfNcdo0qc2spf+JuwxW1ZaBCmzz Yww4I3d+2K9v0z4B6ulkzahr1n9qIyIkjcouR0Ld/rivM/EmlazoWry6NqdglrPDg7llyHX qpXHJB/x9K4a3to6Wtc1i4shg0WwWQysiJIGG4EA8ewpLNbWSRiYzGHYhQTjB/8Ar113hX4 d674l0231Ky1PTcsC3lm6/egBsfMoGQOD19qveIfhNr/hzw5da9NqVtNJbFWFvAryM5LhQF GBzkj61xTw2IknJ7GqqQTscrJcaebko6ScjlieHIHSrSXdrIAyJiTaVG4k5wK6XRfg74u1u 2F7qs0WjBxlYpiWkH1Vfu/QnNZHi3wJ4h8F/Z7i78q5smbYtxBkqGI6MDyD/OsKmCqxjzSV jSOIi9EZpfzOU2pIhwwHRhj1/CpSX2yvKwLTDdC3HoP69qxY7C7+zE+f5WDk4OPl9SKtB5l kjEp81UXgLgceork9kraM2U3bY9H8Gax4auNS0rQ9Q8IwXcl05hkv/MAaNiTtLKcZBJxxz7 V68/gLwcwwdBthxg4zwPzr568NWwXxTpsoRlxdxFFB6jcK+itH8TW2q+KfEXh1VCXmiyxBh n78ckYZX/PcPwFfQ4D2dSFpxTe2yODEKSloz5t8QQT6P441XQJrMoto+1HyTviZcxSD6jI+ oNQWtvL5cSyMRGAcjJ+o/OvXfjHoapDYeMokA+xMLO+b/p3dvlc/7jkfg5rzWyibUNRgs7R la4mkESKc8k15eIwypz9mkdVKfNHmbO9+G/g601eK41LV7Qy2sR8iBCxUOw5ZuMEgdPzrb8 eaf4O8DeCL7xLL4YF9HalB5Czuhcs4XgknHJz0ra8O63aQ+NLjwDp21o9E0yKa4cDnzZH+7 /3zyf8AerB/aBH/ABY/WxnrJB0/66rXtww9KFDRK6628zhdSUqm54zp18dVnvbqXQH0iF5C 1vBJIJPkPI57+lWQtnhV+RYwcYAHNVVu0gt4423KfKXLY6HFXPD+m6v4lupbXTLCW7aMbSw AVUPYsx4Ga+alGVSb9nG56fNGK94rSx2rqRDIydQemM15t4ptfLvxI7As6YJ7HBz/AFr3Rf hX41mWPY+l74zmVEust7duK80+I3hbxHodtA+t6S9somKrMuHjf0ww4yfSu+hSrU5JzjZHP OpCWzPMRhzjK4AzzS5AjCHg4HPenqpB6gde1bHh7wpr/im/+yaDpVxqEiY3iJRtjHYsxwF/ E16dm9EZOSWrLPhZSNejuWBCxqQzkZwSMdPxr0fyWaEbnBAwVCd6s+Hvgn48sDJdSWViZhg eU14rEexxwKfqGla54fk8rXdKktWc5V1XMZ/3WGQf88V52Moz5lJo1o1IvS5m3V1sCusG4s do3gE57UyMiNX3KolPzBAMdu1aGk2Opa7ezW+kafcXk1uoZxEoOxT0POO9b8fw98YzqudAk LKcfvXjT+tcUcLVkrqL+439pBdTiZbi4aaQQ7t0eAU9Rjr+dONzmcKqsu9cg9vcexrorLw3 r+qatdaZpunie5tDtmO8KsZB7t061Q1jw9rWi3bW+r2v2SYjeo8wOCp44I47Vm6bjHnadu4 nJN8qZnfaLdSEY7Dj0qOe9WJwR8yjnLE4BrQ07wp4g1ySSPSLRr1ezLnCn+6WPArWv/hr46 ghMsnh4TRrHny45VkYH6A59a1VGpNKSi7EOai7XOVgmMsrRFQuB8r9jihJJ4ndmCbACS31N MntVhV/PLWzsCCrggoR2I9etQRWSSO6byd65U5OGH51CUVsO8rFyWUzWjvC2VRgShHJHf8A z71RaKTeu9FjGQysOSop0AijjUxsVhD/ADAjocDFMaZkmiEe2YOTzgdOeaIpp6CethFuQlx Ikko3dBuPA56Vx97bNaX8qkZ5OR9a66bJZxcRje/yqP8AP4VkarYqEFxGCf4TuOeRXpYWST 5e5jUWt0Zlu5WQbflXII474rWimXBwN2B0JrAjBt5TycMRjI6VchfMgQggHv1zXVUgmb0K1 jTkla3uluMglCCQeQRXRi4EtukqxIrHnceR7VypbzFbeSoA5PU9K2dEaGWweMiVnj6heenv 261w1U4wui61m7o2PNtpAqSRgkN26GrmbTHEXH1rGWJ0KIwZWDEfN83FaQS3wMOa5bvoY3s YdxEbqaTfkuxG2LGBjPH5f1q9awW6QYad4pXBzzgj0B+lXvEdhJofi6803YG+wyqfvfMVAH ORwM5H41jPcLHJEsqM67sbiOa+jmm1ZM5+uo6ZbNlVZbohwOoY8VFLdW9u4aFRPjgnPt1rP guU+eMRA/N8uegxTZLuJQP3aH2IzXI42eppcutcpcIWMagHrxnFVnMEQxHKyFsbsetU4riT zCyAEjkADrUh+ecsQy54+6Tj6VLST8guTyE+UEEsuO2DnjtUWAUcHIOcnJol3IsaqGbcec9 R2q1HCCrSMmF20WTWgj7B0IBfDmmKAf8Aj1i75x8gr5Z8feZ/wujxZJGFbbNEpGe3lrX1Tp EYXRNPAJA+zRD/AMdFfK/jVXb4x+MHjzkXEYye37tetduIdtfX9DGHU96+Enhu30bwPbX7x j7fqQ8+V+pCE/IgPpjn6mvn/wCJcIv/AI4eJ5btwwtniijDc4AjXA/z619P+BrtLzwBokyb f+PVI2APQqNpH5ivnf4n6JNF8a9ayxRb2GC8QnoQV2H8ipqa3uxVhw3PZPgnqrXvgH+z3k3 tpkzQKO4Q/Mo/DJH4Vwv7QWjLBruha5bqiSagHspucBmXDIx98Ej8B6V03wOhkgs9chk2lR JFtwMA8NWF+0DfRXOveDPDcDhrlrl7x0x91MBQT9fn/KhyTpxkwUfesb37P9rNaeGdZEm0h 7xcY9ox/jVD9oHxP4l0iTwzpOg61LpKak83nyQHazbQu0buuOScAjJxXUfB+0Fp4c1FRxuu s/8Ajgrivj7EsnjDwKjrvVjdcevC0OadFTBRanY7b4Lajqt74Fni1XVrnVpba5MaXF0cybC qnBPcAk4z6159+0JHIvjrwgYJPJluraeFmx1CspXP0JOPrXofwdiij8KXywxlF+1kY/vfIt cL8fIhL498CIVWT5Lrhjx/CaU5c1FNiin7RpFL4OaVNafEi3uZCJHNpOpfuQQDz+IFetfFr XNU8N/CjW9Z0e6NpfwRp5UwAYoTIq5GR1wTXnnwnthF43DeUQfs0nzeZuHQV1/x2H/FjvER 5OI4jz/11SpozcsPe5VSPLVSOL+Dup+L5fFiLr3iq81a3v7VmaC4O5EcAMGQnkdx713/AMa 1z8FvEcqgB7eFJo27hlkUg1558KJi3jPTY9m0raNng/8APMY/nXoHxt4+CPinBP8Ax7L/AO jEqaDlPDNz13HUSVRWPE7G3iayt7h8DzYlZwRwQRnApXghEL7bhA7cLjqB7VVsJoW0yzT5W /cpgH/dFXAtvuQBFJflQoB4r510kpO56SnpZEnh57ybxro0MG5oxexF2OOBuH9K6K08Qf2B +1N4qubiTba3Bt7WY5wApjXDfgQKZ4WhUeLdJMSbcXaZAHHWuf8AEkazfHXxwj8Jvtyff90 K9OhVdOhzw6P/ACOWcOafK+qPp/UdPtNW0m70u/jWa0vImgmQ85Vhg/zrwbwTpH/CDy+JvE XiV2dfCSSWwZxj7Q+0GNwT/eQr+L+1eueBtcXXfCkErOHuLY+RNzzleh/EY/WvHf2hPEb6p rWk/DbTZMNcMt5qBXso+4p/AFv++a9WtKEoxrX9P68jhgpXdMm/Z1a/1TXfFXi7VSzXmrlZ Cx9N7Hj27D6V1/7QR/4sjqwH8U9uP/IgrN+B1qbS61i3Ut5cUMUaKRgKMnpV/wDaF3H4K6l wCBc2/wD6MFEJKWGT6f8ABG1arY8e8P2N14g13TdFikG67YJvOCFXGWP4AE/hXvnjRYfBfw X18+H4/sRs9PfymjGGDEBd+R/FznNeV/CQpB48sIpwN3lSLGc5O7Z/9Y16/wDE+yk1H4SeK bOJd8j6dKyr7qN39DWGEpxWHlJLV3Kqybmkz5a+G963hjW9O8T+fO0ysGuiZjmWNuGBHcYO ee4zX2NrOkab4i0O60jUrdLnT72PawIzkEcMPQjqD2r4bsJ4Ws7Np/lsWRVZmOAW28fQetf cujOZdA0+TduZ7aM8d8qOldOE1UoyM6y2kj4dtPBF9c/E5vAiuDeDUGsmlxwArHMmP9wbsV 9W+KLKz+HHwM12LwtALA2Ng5jkQfOZCAvmMe7ZOc1454N1S1vP2vtYnjdHt5ry5SNsAgusR XI/75PSvcvilaS6h8IPFNpCpaR9OlKr6lRu/pVQVqLa6oJv3kj5V+FOuL4Z8S2WtXN7dCWW TFxunO2VG6hgTg9c5PcV9oapptprekT6ddxiS3uEwGHVSejD3HUV+f2j+WLRpplLoIhxnGD X374fuGu/DGk3DNlpbOFue+UBqqa5lKL2Cq7NNHyQl5qWm6/qWm/arm11KyneynltpPLyyH ggj1GCM+tfYlvIz2kUnVnRT9SRXxh4i1CG7+K/jW7tpEMDakQoPRtuVJz+FfZenHOm2R38+ THj/vkVhgU1zL0HWex87T/GL/hG/EWq+HfAXghbwRajK97d305Tz5ix3tkdOeFyTwBxWNrN xefE39oDT0sluLKzGnxxsJDwo5MmMcHDFgPXbmuKfzD4z8VIk3lFdYnOcj++a9O+DsuPiJD DeXG6doJdiEcbtvJB+ma5IVpVKkaUrWNnFRTa3PWfGs0Xgb4O65PoCCzNnZMsBX7wdsKGz3 bJzmvN/wBn+PxPZW7pqR1O507UI/tHmXO5khkzxtLf3h19TivW/H9/qOk/D3XdT0lInvrO0 eeESxiRcrzyp4PANfKt14x+Ifi21WTUvHlxDbToP9HsF8kYx7YrtrVFRnzt9jngnKNj1v47 WeiQWdvraarZ2t8kqRXVuZVEs8bHAcLnJZTjPHK59K8baymdGt/toKIMA9T9cdvXNZkXhTS YpS92r3buc+bPJuz7n1rdY2yjKhAEHG09AOADXkV2pzvTVrnZBNRs2V20+eSIxrL/ABBs9N x9aF064QbQ/U8Nj9KnjjeT54piB0AHQd6sRbtwWW5IXsB16dM+lc6UzSyIls/LufNe4LOF4 UgZPvVS6jZrQiGUuqcAMMgc85+laaBjMXL79vB3Y6VKiPKpcAnJ6AfeH0qVUne6G4pnDXmm Ps86JgY3UHaeMVnRymNyrnBXt0Neg3YLTLGsWUA5BGP0ridZaC21Vlhh2kY+b0NejSqyqe7 JGNuR6Fi3gJCvduYwTgIo+Y/4VuQ6bEISYo3hZgCf3h/DNZeiww3citK7ZC5YtyWNb9xrFl C5driJWU7cBgTxWVVu9kbwakryZSiku2K2tzE7SxnKyDI3j2/wrV8+7HAt2wP9msifxFpki iNSzspyrBSP1pBr1sAATdg+gdcD9Kn2Upa8pjKydk7mrrt3J/b89+bk3vnHm4OCJQQMjHt6 UyZbW6t1nhjKSIFLqzfLnvj2rXNrapO1sNuAdxwuOwqNdMhe0mVJVXC/LxwT9fWu91U1ZE8 rbMG4tIpWx5YX5flK96iSwREDmEkgY57VfMEsWeNynHT/AOtSnzwzBdxIPfiuJt9y1ErRWS +X0VVB5IHTNMmh2q4Vdz5HGferhiuIwowcEY2g8ZpiJKhkLwsSelQm1tqXyszg5S4TdgbTy AP61ZkdGjww4IORjArvfDPhey8S+EdRjt0gg1qC4R4WmkKh0K8r+PPbritnw/8ACnUv7Rhu dfhgtrOFw7KsgdpQDnHHABxya2jSqOyS+ZDaVz2bTg6aVZIwwywRqfwUV8seKw8/xk8aGGT CJcoG5GCwQA/yNezePvi94a8HWMkFrdw6nrbfLDZW7bwrdjIR90D06npXh3h+yuo7a91LXF MuoalMbmUuMsMnOD75JOK6cXVSjZk0oNs7zwN8QLvwojabf2r3ulEmTMRHmxOcZIBIBB9M1 ueLdb+GHjeSy1AeNrTRdWslaL/TEaJmjbko6MAeCAQR3z1BrgFFpnLKgYdATUkr2N62ye0t 7nHHzqDj8xXFHFpR5HG6N/q+t2zroPij4B+G3hua10fWB4r1i4k37LRSsZbGACx6KPbJNeY Wlxq2u+LLzxr4okD6hccQwg4EK9AAD90AcAfUnk1tJpenIrG3sIIixH3FUMPxFVxpkYn3K2 MHHIPpSliYzjyrRAqbg7nrnh/4h/DvwVp5sNQ8UFp7jbOym1kJTK4xkA9wa5r4heOfhb4wb StSh8ZGC90VppIofscpFxvUDYSQNvIHNcaLW5RAqRRkHgnAP86V7S5K7xFGW98ED8K0eKTh 7O2hLpXlzdT1fwp8Q/h54N8L2qal4riU6gBdIpgkOMgAjhTnFc38Q/GXwu8ZX2jarbeP7e2 utH85kiNrKwnDqBtzgbeQOfeuFcTKAJrbKqpAygOPpToLiwmyssESlehZFwfXt9Kf1m9Pkc dBezTnzJ6nofgTxJ4L0AQeJ9W8XWlrDcI8SQOj/gd3Poa2vGvxF+FPjLwLqvhg/ECwsvt8Q QTmKRvLIYMDjaM9K8uB01gEdYNq8KjAFR9BStpthJnyobdQOQBGO9Z0sYqcPZ8uhU6LnLmu dl8PNc8D6PNLr1z4y05bTTybPzCGUS5UAOM9Aew6103jL4hfCzxf4I1bw3/wsLS7U6jbmJZ iWPlnIIJGBnkCvJU02IRGJUiMWQ+xogQT0BIpq6TFI6k2FtngZ8pcD9Kqljo04OFtPUU6Dk 7kdvb6LPv0/RtbttVW1RIzdWx+VvlA3AHkA4NWkF5EFwivjgOCB3qzFYxWche0SKIt12Rqm 484zgc4qGWC4aRiJghxwARivOlPnbs9DoUOVHTeFJ9Js7yLWNc8TWOjQ2VwjeXdttMo68Hp jtVXxZL4El8XeIPGdn8Q9CuRqEMP+gJN+93oApwQcHPBrlrvTBdpi7mWaMDJRvmUn154qCT w9oojy2m27EDOfKB5+ldarUlS9k19xi4T5uY9B8A+NNP0G7meWVnsbmLLeWN2WAJQ/j0/Gv MtCku/EfiDWfHesAreahcP5aH/AJZoONv4YC/8Bq2lpNbEPZxnGBgdgBxT3nuI4SXQx4IAO M4Hc1HPJ0/Zp3QaKXM0e2+Cr7w74SWabWPGGixPfRI6RNcqjoBnOdx564o+I+p+DfHPw91D w5aePdAtLi4aN45Jr1CisrBsEA5wcEcV4XfLpV3dpLfadFduq7Q0sYJx2HNKuneGntgToNo WbowhXP513QxajTUHDQwlR5puXMS3uojwx4ijk0XVbHVL3TpI5o5bOYSRuQAevoeh+pr6I8 LfErwf4xsI4Pt1vaX8se2fTrqQI4JGGVc/fHbivmWbSNHs8vY24tDIOdkeFPoDjoaxp9KtL 2ErPGki9QzdRVYesqaaS0M6kLvV6noesfAfxTHqz2FhcWTaBvbyLue4C+TETkb1POVBxxkH A6V2HxH+NXh/wV4XHhTwdfw6nriW62kcsDB47QBQu9mHBfA4UHr1r5yufDUhjAa7ldARiMz tjHpgnFZEumpbTFYrcKMeuSPxrqhUjZxj1E4u6uXPD2q3vhzWLLW7OXF/aTi4RnOd7A5wx9 DyD9TX2t4P+JHhHx/pCpaXkMd5JGUuNNnkCypkYYAH7y9fmGa+HxZXsvzJbyMDxuCmmyWdy GQTQEEcjPBHuD2rWM+W66ClDmPc7j4D+LdN1e80zTbeGfSpZCLe+klVQkJJ/wBYp5BUHGBn OOK7v4k/GTQPAnhpfDPhe9i1TxAtutpH5BDpagKF3uw43ccKOc9a+Ug95cL5Ml9fNGf+WZu nIP4ZrTtdOitkjaC3xJg8lDkZ9f8A61ZynyxaXUOXudT4G8I3mtZsIp7f7bJuuJnuphGo6Z G49Tz/ADr7Kt9T0qC3hhOqWO5EVT/pKc4AHrXwzCt78xkj3xtncmcA1QGi6fyTpkZ7cZOKi lWVO+m4p0+fqeteJ/AWo6Nq3ifxDc3Wmz6Zd6i08L294jSbHbjKDnOTz9KydB1aXSPE1n4h tG/e2snmeWxPzr0Ye2RxXny6HpZT/jwVCB8zZI/rWrGVCBBuyBwB3x6GuNpKXNA1bdrM+19 F8QaJ4r0zztOuY7mOVCJbdiN6A8FWXr6j0NeOap8BJ4ZWGg3lu1iGYxrdMyPEpOQpIBDAdj wcAV4W+TcrJHPJFIg+SSKVo5AfZgQRVe8fVL+JrW+8S61dR9PLkvXZfyJ5r0JThVXvrUwUH HZnd+MdK8F+D9LlguPGY1HxA7Dba2CiSKIfxBj6+n8q5W0jEx8xy12mMgbwGA+lVNL03T7L C29lH5g5aRvmY/TPTrV0xO0+8W4izzuUAEHtXHNx6aG0bovieygCr9llj74x+lWFnSTC/Z5 FPQk5rLk34KNK5K4DMT0PtTw1xb7yLs4Tj61g0mrFp23NWMBRva2YjOApPGKaLuGOTCsy+i 81SF1qE2f9J3L6E4pJ5ZdisZMj1x0pcivqPm7Gj9sRyWVtq9skisDxCILu0eRpN8sX3HVeo 9Ce9X1urhlCxFCDyNwzmmXDtLbtHMI/LbqVHIpq0GJu5y1lNNM8NnBIy+YcMVbnbmu6tLO3 tY1QWaOyj5vkHP8AjXCpbXNhdLdCB2gbcqso4bA5x+Y/Oo5dTu3mYiWRFAwEyeK1qU3UskV Tmoa7nocmlWFyAjWirnnIAB/Sqp8MWmTiacD03DiuY07xFfWkiZImjByVPr7V0y+KrfaN0Y zjnrWfsq0NEzRzpy1aOxvlhkuy8vB4Ppxj2qCQQG1kWNgVV9wVTwOBzj3qS/f7dqd49sgig km3IrDJVc5A9qoPBzOhkySBgd/woem7K9ERFBGNq/JnkgUmEAyGyfb6VW8m4jUlPmKYGCP5 06CScwksignPXjNcjVtbmqdyYFSNxJ3fXFP2ktwVY/pVFhdjc4Kgn+8enSkZ7jGMq/PQf41 DYcyLF1a213BLb3SCSA43A8dDxgjmsuXw1pD2+03epFT/AMsxeyFfyNW3LgndEW4x8rVHLd kEIVIbHpVRnUjt+Am49UFhomk6PKJbLTUD4yJJPnYfielabNvYqo8tgccc5FZsdxEz/vMhz 75B4qcmJXI3FWC+xzUVG27sFJF2TJKscZOAc06ER7AwCk4wcnrVMTAYKszMccdKlR1B2gNs PfoDzWTdjRNMvDAAVGycg4J61q6roWoaDdQ22qw+TPJEk2zO7CsOM+n0o8N2az38moz28kt lp8ZuZ9kZY/Lwo9OWxwewNei+JHHiPwT4a8ZwiS7ktJRZ3bzwj51DffdeRjI9cfNVKPNHT+ lsO9jywxHcyqAwIBUEYxUbq4VT5LKjdGIAB9cfpXuGueHNOWXxvDa+H4AtvZwzWPl24BBK/ OUPfpziq91plhrWp/DvT9Sto49MubHc7ogjV3xkR7h03Ht3qlRlt6fm/wDITkjxNYxhV3ZA 5OT04qvNZwqhkS2EmV7HBr1e503TJPDQu73R7O01ay8QCwjRYtouItwDIyj72FJ568Csn4k iw0vxZeeHtN0KzsLe3lWRZkDB3zGOOTjbk9B3qbOK5l/XUltPRnK3XhC5tvClj4iuHiNrfs Y4RHKS6leoIx1GMVh/2a4yYZXV2zkMa948PaPa618OfCFjftEN9zdtDDMhMc7gPtQnjGeuf biuf0TSLSLwZ4u1DU/Dtm+paVMgjSRHAiJb5lIBHy8fl9a6HdSdtv8AgIhRjY8202w13VNU Wy03TJrucoW2RkZwoyTycYrah0fVV8Jf8JR5UZ08TC3I8weYr56Fevv+Nerw+GtCj+L8WlJ pEUdlcab9pEKlgEfbklSDkDIwRWX4e+ywfC3yrzT47u2k8RRxGCUlVIYqv8J9/pS9mmrNa/ 5NIpNrZnjz6q4cZhbk88fWlWeKdi6SEs3QZ9sdK9fi8OeGLnx94o8HLpkUd6sbSaVM7vlW2 Bih5wRzkZ96831+TT49QSOytIkECrDJJCTiWQffIyTxuyB7CsHGKtbr/X4DUn1Zc0/wtrt/ BHLb6NczJON0BA5kHqo7jjrUy+E9Wez1O6+yJHHpfN4JJArw9xlTzmuttJH+HPhSPVryKSX xfq8XlWNuw3vZQdAxHrjt9B2NZttdtpPwT1u/1DdLJqesLbzpKSGcR4Zwe/JDA05U43a1ul 9z0S/4I+c48wO9m8sdvNJbxsBI6ISqZ6AnoKrhkeNY1iyCehFd54z0/wAO6Da2t7p9t5uj6 nYJPY2xuZCRMxG6Q/N/CuOvUkD1rO8HWOjy+CPFOv6tYfaRpioLfEzxkyMSAvB9cevWpdK0 nHtf8AU7nH+QFZm8oE+nH6VJbadcahN9ms7Oa4nwZPLjTcdo5J4r2B/B/hJfFmybT3Szg0P +0rq2E7EwP6Zznpng+lYHhceHtR07xHrVnY3GnQ6dpmQ0d44ZpHDDkjGQfT2q+Rrd9/wv/k SjzowRSgoecjgg+tZ8tlZiRT5G8cg7WxivZvD/AIQ8Ny6f4MW806eW81tpWl2XTKBGgPzY/ I4GK5+98PeHtJ0LUvFVyLi9s31VrG0txMVCorHc7sOScAgD8TmqUZR3f9af5omSTPL2itlk 3w2rMTjO4/d/Cr9n4ZvdTTzrXRrm6iB+8kLOM49QOa6rwvZ+H/EHxKsdJgWSPSbu5+SK4bc 5QAtsJHc4x+NO8e+Ibm48d3tlErwx6dOba0towVWFUOAEUdM4zmqdS0bu+v6GfJG+pzkvhn VIdCTWZdHaPTxL5PnZG0PnG0rnIP4cVmDSZRM8strFN7Mh+U17zotnp2reDfBXhzWLee4/t +4uL+Yxy+W3AY+YxwSc8elcn4Y8J6bq+pzq0N7NaNqn2GGSSQQQtGCc7W5Z3wOgGB1JrTln zKMf62/VhyxPHZdOezupHOk2ryyNksAc4+hPFa9tous3ek3mqw6AXsbP/X3EZG2P6+lepr4 V8JD/AITmW+iv5NP0BwkMkcgDsSSu3JHJyPapEfSbD4J6vc6RZzQ2esapFbwwyuGkKIASC3 1DfnV8zlG73t+tkT7NXseLvZ/JGW06aHzVzGXUgOOhIJ6/hUTrJDHsGmgFRw27H417/rngy 1u/Ec2nTape/wBm+HdGjuJVnmDFWOSsStt+VeOTgnAryrxBaaHFqkH/AAjV5PJA0CmdZckR TfxKrEAsvocCk3yvX+v6sHKcd9ka5b54WQ+g5zUz2EEaFzbMQvOSSTW1I8UQ3SS5wOWwetU zeWmCVaRuhIANR7Wb+FByR6mDPaMFEkdsN/Xd1BHofSmQw53RypIm0kjjP4+/at7+0LaJOI WOR/EuTmq7XasSIYGZsZO0Vopz6ozcV3MFYZ41lZVkL4yML1H9Kuwi8aNcSiQsAflGMEcgZ rXik3L+9j2gcYOAc0SXKKmxY8MD1GBz74pNyvaw+XqYhtbpmYPlVc8seTzUUlvNDMpBIQ/J nqM10P7588AP2Ctziq8iXqbV2K6Feh61WpLiZSws8BZZh5i9AePwNWBExh3SMwGBhT2rURe BIbUxEjkquTwajmgdmSVUICE/KBzilJuwKJkz2rfaY1jkB3IMHPHvxVeX5o2f/loDsX61tO sYlw0Y8wr1PQjFVS1uB5ZUK2cEFeFNKM02JwsYEaXqhVAIUrgtjGT6fypt1aXU8G65tiZBx uAwQPfHWukjklhAWSFSF5BAyOv86UXSy4DZVjngr09M1oqz3SI5Tj4NPnMwWOJ3xwflI+ta 66VcFQfL7eldGJUOHifyT3JGa1ArEArfxEHodorf6yw5X0JrtorPU7yzlYFoJNrEZXkHFUL lz5nmwT4DKQQecHPrR441S1bUU1a2dSLgBJlB6sFGG/Efyrjf7eADA7Tzkc1s8NJbIv2q7n SJJc8g4Pbr1xRNNKXHysgAJHXmudXXzIRymF60/wD4SDLDDgY6YNc08NN7o1VRdzYjuNrsJ kZ93GWNWlulQYUsMnv2rDi11SDvCn0FOTWVLnAHtWUsPLsVGduputdqCMSHAGeT0pYrmSQH pg5xxz9axTrERGCiNnuRUqazAP8AlmuOpx61l7BrZD9p5myga4LJJChUnnPBxUq2cXlkcD5 cAD69Kxk1lHOSoGec+lTDWADuGOmKiVGeyKTj1ZbFnMrM8cjRkdc4qRGmjYNJIWxwGXvVb+ 1YiMu4TOD0qN57WUFmn47FeKXs5faE2uhqreSLva1um6YIdiAT6HHWmnUNQKvB5johGNqud p9sZrNiktxIAJAeCSOv0p32mBfvsrA9cA4qfZpqwc7NWXUNWZg32243bDEMyk4X+6OentTG 1G+ks4rVrqeKKNsojTHCNnsOgP0qkt5GVZQmGXo4PftSx3CiItcYTOV59fWmly7IV79TQn1 XU7ieGabUJ5p4jmOSWcsyd+Dnimz6hc3M0ZvbmWcrwGldnKj8e1Zs10gMyxR5G0lGQ5wagt NWIBjuU3GMAK2TlvWi030Dm8zqv7Q1EW8UUep3SwptZIxMwWMjoVGePwpy6xqTeajazeN53 Mgad/3nH8XPPTvXPJqSscOpUDnA44qBb2zupxCFdHV8bWGDj1yKLS6plc51P9vaxFcG7/tu +M4XaJDcuGVe6g56e1C6zrMcEnla3erEzeZ5ZmYDfnO7rjOefrWD9kO0t5BKjAAHLMPWrEd szoCzN8w5GQP0qbRerY1Js6Gx15o7u41e/vb281ZIDHaTPJna7DbvZic/KCcADrjPSuaSO4 E5aC8ZEUgpg8gj0+hGauLaxwx8Df2B/CmpBH5ZkYhSc5wetQ2ugmmXovF/iv7UXuvFWolgu PM+0PuJ7YPapY9Tvb2BNH1XXb5dJ3B3h/1gHPJCkgFvx+tYk8UZtf3zbHUnlBnoe36VUM62 8sYV2/eEYB4IPrVfEQ3y6M3dVdtSvA8Tyw2VvGtvaQN83lwr91c+p5Jx3JrrNH1yw0L4XXX h6wvLi21m4vFvHlESlCBgBck+2c4rz9Jria28sFVY/wAQwSO1W0jYME27uByeT9TU3nBNN6 P79y7xbui6vijxHZ3V3Pba/crJen/SZFbc03b5iQSRz0qLTNc8RW+nXVnbX8tvZXfE9uNuJ c+vH/6qi8hkJbylALc4GM/5FSBMOFPAx0b+dDkuWyYkne7Zor4x8XwS2xg1m4R7WMpbFQv7 pSBkKcccCm2vifxNbW15YwXzm1uZTNLDKiOjSHBLBWU4PuMVnyRXAf5NvoBkikKXI3Bw4wu MfhRG/cq1txIklhuI7+CaSC6WTzFmjYh0fOcjHP41rX3iXxDeStNcXym6kj8uS5EESzSKeM GQKDyOM5rELzLExkt2BzjnOGxURkUsWW1kZ15yQTkdeBVpNK1xNo6YeMvGNrcWbJqvkyWEb Q25MEYMCEAFVO3gYAqpbeNvFukadHY2epta20M7XSKiLhZCcnkDIySeOnWubMk8iPIUZWIz jGB16CnxRhpFMxZsjO3HvVp2d2zNy7G7/wAJxrktnqVvJeK0OqP5l2jxR4mf1Jxntx6VLb+ NdVfS7fSvNhNlYzebBC1uhCv13ZI5PX61zzW8TcKHU+uKdaJDG+7ax3c4x3xUyknF2uUm7n Xj4i+JRrFzqg1OJru7i+z3HmW6MsyDoGUjBxXK6hLd6lcNP9ojV8D5Y4giKB2CqABTt0ckm 027gn+9xUgcgnZGNmcDNT7S3/BHuUPss7Aq9wj4XGORj06VIY5I0VUijfkA7Tg/jViQncVW LLZ6gHrwaSWOTbhlVTgckYoVTm0C1iKSFnADRqQDnBXOKY1rMI8JtTP90DinALFH86sGXnH XNTNOpjxEnBH8QzzTc7OwJRe5SNs6H5yzgc9R/KnC0jePdsK9uuM1P5krKo8ohx14/wAaar SqxDo7N90bMHj24q3NsmyIooI4W3KwJz/Ef606QyIwfyVKg8fNwKYZ5wyoqNnnOf6VKsE0k Z3ApvPp0z71pd9RadCeG2uLlP3aDyjkbscipH06XDO8xHHBPUn0qqTJGqo7sCp4A9P84p58 9lRRKWxzuAJrlqNvroaq3YZcWcSyo8jMxUDgLjNOjjtHGCnTpuIzQ0Vy5YyM231A6VE1qSD liGye1EeXuDfkSMIuVCrweQD/AJ7042ltICfKJDD5exp8NnbG1QSvukd/KK7uRnkP9BVhQY 45tsiKIj5YXOc88MPXv+lDh2ZKae6KEemwyTcdcYIPFa/2CRflU/KOByOn5VPHFbzSwRERh SzbmLY4xwOpxSC0ulG0XMeBx95T/Wi76MFGPY8V1z/kFj/fX+Vc3N9yL/d/rRRX3K3R5a3C 1+8akP8ArR9KKKJmhdi/1sf0NTp/rh9DRRXNU2LRNB91v9005urfWiiuB7lImh7/AEqaiil U3NCT/lov4VO/3l+tFFckhrcSP75+tWIf+PaT6UUVzrZEljTus31NWY/9Yfx/lRRUGkQtPv r+H/oNWrn/AA/pRRTewo7Bffch/wByqMH/ACGqKKa2IN61+/8A59alX/XL/uUUVzy2OqBdb /j1j/3RVdf9YPoaKKyfUt7obdf8erf7r/yNZE//AB+r/u/0Wiit6ZyT3LNh0tvof/QjWpZ/ 8fR/3f6UUVNTqaQNKT/j2j/66GopP+P1f9yiiuZbmz3LEv8Aq4v8+lVJP9af9wfyooroj0J luMP+pl/D+RpJ/wDVP+NFFN7kdBr/AH3+g/8AQhVJfvx/8C/nRRULdmaNAf8AHuP94f0og/ i/z2ooo/5dM1juR/8ALL8D/KqaffT/AHh/SiioXQOon/Lwn0/rTrz/AFY+g/lRRRH4hsq3X /IJf/eWmWX+tX/dNFFVLYhmvN9yL/eP8qY/+vX60UVL2Bkdx/rrX6/+y1JD924+o/nRRXQt jNblOT/j6H/XP+tSxfeh/wB8/wAqKKxWxqif/l7H/XL+tQS/6gfWiikUth0X3D/un+dO/wC Wyf57UUVZJZh/4+G/CqC/dH0ooraj1Ef/2Q== </binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCACcAG4BAREA/8QAHA AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAABQYEBwECAwAI/8QATBAAAQMDAwIEAgcCBwwLAAAAAQIDBAUGE QASIRMxByJBURRhFSMyQnGBkVKhFjNyc7HB0Rc0U1RVgpKTlLLT4QgkJkNiY4Oio8PS/9oA CAEBAAA/ALHkXrb0SU9CM1bsiMoocaYjuuqSoenlSedcf4bNL/ve37gkD0KacpAP+nt143R WHP72suqq/nnY7X9Lh1lNauxwnbaDbY9C9VED/dSrWfjL1cxto1HY9y5UHFf0NaxuvpS/4u 32k/zj6z/QnWA1falnMu320+mIzyj/AL41kN3yFBPxNvlPqv4d7P6b/wCvW4YvUgZqNDBxz iE8f/t174e9P8pUP/YXf+Lr3w96/wCUqH/sLv8Axdc1Rr2yT9MUNIA/xBzj/wCXWqot7JQV qrlFCQMlRp7mAP8AW6Sanft6NkvUJcCsw0L6S5bcFTTO/wDZSpTnn7HkcaLs12Zb1FuebAh iZLVca2WmFEgKUvppHb8dEqvff8DqS0u6FRnKrIG5qDASeB2wSon1+9xnnAONBKncl+OTKO h1VNoMWrSA20RiQ4hO3dlRV5e3YDHOgbNx3XU1Vepou95i36ctTbcv4RrqSlgcJQkJHJ/dk agUK4pdRpM2r1zxDfiKZ3BmA29sdWRnG7A7E4+yD+I1wpsitR7fl3HdVXq4huN7afENQcac lOnHIGc7BnJPt76l0/w4veuUKHO+mn47kgFZalzHPIjA2kgA8qyTj0AGeTwIS4xbSJ0G6lV eTU4iwhmOxUiGHAcE8gEpODn2OMcHXCnS7ytaoMVemtVBUaQ6kIaUtT7ToJO1CiOCTnjgHn jTF4hQ4dYo67uoD0iFPaLYq8HctC2ioYBUk4IIPGcYPf0OqtVUZyiSqZIJIwSXVf26P2Fb7 93XbGp7jjhjD62Udx/i09x+fA/PVh35Lq1z0SpvU9Tsa3qU6YzbcZOTLWnhSlHgBpPI9c49 +0ukhKPByihPlSJTgGRg43u6Ks1uNQaTdtWlspfdTW1oYZUnPVdCGw0APfIBz8s6Vv4GXtU 336pUKCw5WJO8GXJnJKWkKTt2oaTkDCSQCScZzjIGm+9bBnXLalIosOYwwafs3KdCiFbUbR ggZ0Jofhpd1Abaapl3NwG053obaU6haj3UUqO3Pb09Ncpng0ubUHqjUrobMp8ELUinobScp KSdoVjOD399b1DwyptQiRYlVvZyQmIna0XQzuQn2Cj5sfIk6DxGp1N+lKcu8KgxTILyIzK4 iw6uQVAqwglXlKUEKVjgAfI65VCzLOTCRApdVk1CqSpSmm0q2EKdQsJV1CAClBKhyDz3GdT jBnUFyPAVWpM9iK18NLXHj9duOlflCSSretWfMEJ+xgHGO7XXKFRLyfhv06QxKmQwgrWveW 5LPfpOLTxycKwckY7c6qDxCoD9OrFQkVCe05LQ80hDDEUtoCFNhWU+gQn7A7kkH2OjXhUV0 S2LoupBR1Isbos7k58+N3f2zs40dh2t4biiRWZ92FZ2pW4j6TSEdQgFRCRwOdNTjVNo1kw0 W86ibCVIKkOuOdUKzvKjn8c6RK85Ok16vMxCUIoM92qqUoBaVvKDaWU4PHBCjz6Z0TvOtXH QoC23LzacqTLSHX4SWkx3AFYB2KxhWD6d8Z0+yWvpJdCakPvKaebUtxKHVN9QhAIJ2kevON TBbNGClKMFCyo5JcUpef1J0GqrtvQKkzTI1vwZs8gbGlIabxxkAKXwVYGcDJxzra36vbdbq D0FuifAT46d6mJUNDaiASkqSRkKAPGQddqnYlLqFXbqzL0iFLawUGOpIb3DgKKCCDwAD7gY 1Db8NacIUOE7UZzjEN4vNpSUNqSvk+VaUhSUgkkJB9vbUydbladlRZMa4AsQ3C40xKiIUha sEZUpO05wSM/POM6X6pfly0tUuYqiwHadTJoiz+i8pTgyEkLTkAYO8dx37++ol2xJd22VIf Ur49dNQrCmQdskqQlaHUISQQoApyFAgBS8Z0r2qxjwGuZ0DlyT6+w6f/PUi3KxaUl00BugQ zTm6Y44/VJLQU6pxKPMvJ5AzkD1zjGO2me1lH+5FQygAedQ/wDc5qTctJjQLVviWync/LXv cUcdg2ggflkn89VrdCa1djUyu12B9Hro1OZaUduA+4tY2/qlZOATjHz1bc6qNUiHbk1xrqh MZQCy4ltKctJ5UpRASPn+gOkuu+MjKFLTFluPnja1BQG0DnnLzgKj/moH46DouFQfYl3PTm Wy4QuNBbLq5zy8+RfUUsqZAVgg5BOOEkHOrBiSabXz1LbPw022VBCHXVZYdK0nqMlecqScc q/awoZ9Sdbu006nsFS4VMmvY8tScOxHPpszvzg4wR2ycdtQhelejla37YM+HGV05E2lyUuh RwDuQ2RuIAPPPBz7aaKTV4Fcp6J1OkJfYXxkcFJ9UqHcEeoOkOYPiIl3UkbA5VKv8KlbnCW wY6FKWfklCVK+eBpjsiiMUWlqTEVJ+Fd2Fr4lOHCAkDcrPPJ7DjAwMD1VLyiMUC3LspDUfo R56PpCKlByn7TSXRj7uFFJx2wrj20tooNq3nSp/wBAPzEzaPS2emThtlSkglXB5JJByTgZO dOVqLMjwpozjqA6pS1lW7HJ3uc6J3g2V2bdKFpUQvISEnk/Vt/16R60mv3FZLly3I63EpEW LvhU1vu+4U7EOOH+UQQP6O57eLDD8mwbVjx21POuLaQhCASpSi1gAD10gvKhWWylEdxmbcS h9a6MOMwP/Cn0W57q5CfTJ5A6Et6LEfuKU+pcpxwtxFOEqWt08rcye+0Hv+0pPsdE6ima1S aTZdMQ6uTIxKmMo7uPuAFCD8kthB9gVHPbRyhV9ymqj0dmopk/ANkzai/h1iHH3ZcbZQQQo k4Tu53EhKeMHTXcvicYKpDdupQzGp8IKcBaSMSHFJCW8dhtBUSB6gj01GplyWlezI6s9dt1 l7aZIQ4W2JSx6qAICx+JCucZOisax6nTKg/PfgprHUd6rLUWorYaQduzlCyc5TwSVK44A0+ UhNTTACqw4wZS1qWpLA8jSSeEAnlWB6+uquvurRnolxqceflmWyGqatCAptDKVoLpyOQkuA jceDtGCdCaragrFPNbtaY0mkN0pBfQ0/03G1NJOUKSnupXPJ9c/LLraW3+5VRNgAGT/vL1K v50M2JdDh3KStaUAAZPIbSR+udVJXPESuTbadtqqQAnqOdQhxBQpDXlW0lIGMAY7nOQRp08 V6hKotn24mM8WZRaLW9AyQnpBKsH0POMjnBOqepFLeq874dpSW0JQp155f2Wm0jKln5Afqc AcnRJmTEqt0QGBGdXS47iW24yT5i0DlWcnAKuSTnAJPoNd6pXX5NSnt07a5Mqj568hgHcQo /xLZ/YycZ+9genfqh2NR6YthPnRGcCpJ4UmTLGdiPm23yT7n8U4FF3p2u4VqUXps0EqPqlt Jz+pcH6aE6+kPBlUxXh5GMpSlJ6znQKjn6vP/63aYrsq1MpNuTXarK+HZcYWjyqwtZIxhA9 TzqiKg4ItGqK5anIS34yG0x2JAQl5RIWj6lStyWkoVkDH2lE5A4BCo0mTb7rsOjOpV8TSWp Mp9JBUG3MNqT6BQKjnJPAV8tP9tJMHwsoyJChkLVylJ9VOEcfhqdewZTY1bU/yyJjanQB3S HW9348A6TK1cVt31bNemx4KYNegM7kKWPrFMoXwQf5JwR3GccjGveOXFv22M+i+P8AMRpIe gSaZSWLXhR1uVmrFD01AHmbbxuaaz6cHqKz28ufsnQyoyodMg/RFMWh50k/Gzkf98f8Gg/4 Me/3jz2A1pDDlIiJkhoKmzmymJz5mUk4LmO+48hP5n2OoU9wI6cJtQLcbIyPvLP2j8+eAfZ I11qIU3Dp0dQ24YLh7/fUSP3Y1BaShbyEuOdNBUApeM7R6nHrq7aXcddetl2Zbi4tFoFGW3 GSiU0XX3BlO5a/2Rhe4457/joN4k3rZtXqAbapblZfZUP+t/EqaQBxlCcckfpySRnRCux4k 6wrirTUbpoDcKPDQoBamoyemtJ35JKiHOeeMAemtmKdFsTw/l1aqOCVVK3GEZiPIWcoaV2R 6ngHJ9sAfix0IlXhVQSDtJSnORnPCtSfEFYR4dXAtOQUvJPf16iNVndkagiyqDUqdLKZrgf YkvbNqpBwVL3DufMRjPooZ+T3fUVuY9aqzGMx1ll56NECd3XeCG9iVegQD5lE8YSffVSVqr opomQYMsTp8xR+k6qDnqknJbaP7Ge6vvfye4qkQGltvVOagKgQinegr2l9ZztbHrk4JOOyQ T7a36r8kS69IwFdQNtBKcJ6hHASPQISM/Ly++hPJPudFbmUBXHWEub0xUNxgfT6tCUHH5g6 Z/B2gMVu9kuS2UusQGTIKFjKVKyAnP5nP5asdzLlq+IoUD/fknjPP8SjXz5q3KRCaV/0fql JBWHnVbVqLisEJeG3jOBjJ7aZ7ctR64qK3cF1kSZK4BZhR0JwmO1tICxnutX2t3pkfkQtpJ leGNDKlblFAUon1Pmz+/W18oS5YVdbcXtS5LQkqP3QXWxnnShVbEgWmmrJUETn6o0qHRYLZ KnCV/aWrPGU4Hm7YTzydKt23o6lhykwZiZMlbSWJ1Rb4StCQB0Wf2Wge57rPPbGkunwXqlU GIUfb1HlhIKjhKfck+gA5J9ANEavKbmyY1HpILkKKrpRsJ2qkLUcKcI91HGM9gEj00QvhKK U/DtZggopDWH1Ds5IWApxX5eVP+boPbzAk3BBbUncjrpUsYz5Uncrj8AdWTZluxXLtYYmMM qrSnjNmpkpSppMdaQoNoSftLJWDkfZ2n87JfYFJ8Q4s4oQ1CqMD4IKSAAH0L3oB9spKwPcj HtpTq7dbjWvd9YiLjvU2fJkAxy2epsA6RdC8+hTnaRyATkZ1RKAFLSFHaCcE4zjVkzGEUC0 axTPh33Ou0hiPlxwKGxSFOuqaUPq0qUpPJwewGe5Kzr2uOY/ImW8x0qDTIaIbiMFeCtGAva OSQRgEcDHsTp6s5tp/wANaIFJVt6YICDj1V769fjIVYdbbcTvDj6MIB5Vlxvyj5nsAOTqsb 7qFRpiZDKy45WJcds1F5J3CAwfsRkn0J4Kj97PqCdDah4S3BChMSW3oknqxFyihDhSUISEk 8qAGfOPX0OutNsOvIobDUCC45Vay2VkHyiNFH7SjgAuHHHsCPUjRKxbAqNCvxh+5YgjR4DR lJWVpUhagQEAEE87jkDvlOm2h+ElNqbjtcuf4iRNnPKkKjFRbS2FKJAOOScYzyMdtbVDw9o VBuRiZTYL0ZlyBKRlK1OAvKQEoSkEkhRSpZHPONa3VFm0dqiT3ozpkvwkRHWYQG9UxCCWQF jkDKnMkegxyNNbtOVdlnxYT1Vz1mW/iX2GUnreXkpC0nbk+YKABHBGuVafotCp1NtV1TceJ UkLhI3qPlTsx39ySkZPqdfOZtWviqO09qkzHpDLim1JaYUrlJwecdvnq2LmD0ugXXNqaOnU GqbDYQ3x5WiUqUSR3Jd3g+2wa40KqVawKU7VZ1LaTBq0VsxlNu5DDqUHYlzPYKz88Y08WCM eHlHHCvqj2OQfMrnQy56lKpLtTrj8IyYtHcSuKwo7W1OrCQXVEZyU79qR6eY+owsTqJX1U2 5kVxvpmZA+lESY6SWw6g79mfcA7MH0Txpum0hdwM23C+NVFYcpylyAhIK3kDoHYM8AE4zx2 GPXTohsNjAyT6knJOhQt6O7cjlclqMh5KEtxUK+xHSAckDsVEqV5vQcD1yY1gpSrGQDg5GR 2OoFcgOVGluNR1JRKbIejLV2S6g7kE/LIwfkTpCsMKiVefPiUmUimhoMI6YJWtW9SiVhXKi jPTyCcbMdiMEfEOG3WrYYrcZt11tlpaHkhB3IYcAC1bTzuQUpVjvlBGqpubxSuKoLECFVXW YsVxaUSI+WnJKc+VS8duB2GO/OmCmuvTvB64aq9CZbU+wyyX0KBLvTUE+Yeh5znnJUTremX bRYfg6aFUWFmU51oxaCAFJUoKcbcOSOOU86sDw9BV4bUXYvZlongZ+8rQGXRbgvKoXJS3bk RApbE4NqYbhoXvTtQsefIII4z89bvWj0KMum1XxKk/R+0trQtbSMp9UlSiTjHpnUqpWtBo8 BirVC9620xDa6bK23205QQPKgBHmJ2p9ycDUai2xcFcmJnyq3cFLpQA6Ud6cTJkc/aXgANg j7uCdPcus0uAHfiqhGZLKdziVujckfh31hmt0t/qBuexuaQVuNqWErbSO5Uk8gfiNSo0qPN jNyYrzb7DqQpDjagpKh7gjXQnAJxnHppBg1mTEs+ldF92OZxckvy2Iinw1vUtwtpABG/cdu D89BKReFdp7NUlMU0Vimx3UvPyWumh4hSQpQcbSdu7bkkpHBxnPOA9WsWi3jIW/b6m6VV1o Q85AUSthQWjenCwnCVEHt+711LpMORT/Bq5LfqCDGqMPe65He4IQdqkqHuDtVgj1Gh9Jp1v XrabtQmyFM1OiUtbUmMMJ6nTQoMu59dowPxAz6Zsbw3V1fDWjdM/ZbUk7uOy1A6V7gZ/7B3 +o9zVyQCe2CzzoN4X2fToNGfvi4kJVFjpUuK24nIwnu4R6nPCR+ftpsp7Dr1fhXZdbyGw7F fkx4rpBZp7SS3sP85hZyr549Nd6nc9dqzcqRRo0+FTGY+9E1TTTRUs7uSHu6BtGSMEA50Eb RR6mxHiuNVO5oMZwPdGLTdyS9tIVukHaHE5JPz4yTqTU4VKqVPeaes65oj5bUluoFsvOt+Q pGSlwqUkA/Z7HGutNq06i0yoSqLUYFSYjJ+IkQHWlRnGVBI6p2rVuQDjf2I3KVxptta5DWq UhyoNIhT0hsvRycbeoApGM88g4/EEemszqJIhFydbq0xpOStyIriPKPcgj7ij+2n1751VNa o0OazMrDBS3Emvkx6MlrC0vhpSXwoAjYWykrJ7HCfzSbWvOo23ISlLrj0JTiVuMbuQoYAWg nOFAAD2xwQRq76xDo/idaDsmhzszAyWm3txQsHAUWnR7HAyO2eRquanTGn7Uj1OhUx5muws UusR2eQMpLeVI9SrjkcZ+Yzq0bACmfDijtqbypCFIUDzghage34aEzqRIqVpXfT2Elbs6tF KMebAKmRn8sE/LGhPixVI9Pi0uz4sZ52I2x1pDLC9h6aAUtJ3YOBuGT+A0TnIj3DUbftSQ0 6lh6j9SU4lnIKPqyEhR+yctjJ59B3OQVo1KiV90FDKUW1TFGPT4Q/i5C0HCnlD7yQoEJBzn BUe405pSlCQlICUgYAA4A1nQ2sUCm1xgtzWAV7VJQ8jyuIBGDhXf8ux9QdVxW7ZdVOTCjwi ubAhuLZWwsIU68MBlxZUrOxKUpUAMgKBHHANj06tRJ9us1pt5LkZcfrKWjkcDzfoQRj5aqu dVWI9RqNWUlLRluzWJDZSNkYuMDpHdnAcUGUk44PUIzxqmdWBZtMqCLCqtfpUwxn4MpKnQr lK0ICVBSfZafNj3ClJ9dNFcrMmn3GK/RGnml1SmutSo7ifhlddKR5ylZ4UN7ah3yM+504WC nb4aUdJJIAVjJ5xvXjUyzJCVSbiibvrI9YeKk552rCVA/vP6aqrxSUprxEqaVQmZPVhNlBd VgIAT3Hz4PHy01TK/OhPXE09G6TUiH8JCmIKlqLiI6V7MDtgLWv05yO+rJpkWLCpUSLC2/D MsoQztOQUAAD92pWuQksqlqihwddCA4Ueu0kgH9QdddC69Q2a3DCSroy2criykjzsLxjIPs exHqNV5TKlUrF60ZiGqTBQ+hh6jpPmhLXgIWh1RO9txXvjknsQRoYKdSqnRLmqyXWFRoglt w4a2kEbAgLBSe/kWs4PIGcdtU7q3aS8/SvC5y2o8Z12p1RYcivR9rzDoU6hBIWgkJKeAd2M Ej30av6BBgUu2I9eUltSEPokPx0qcKFlrl4cZP1mxRPzOjdspB8L6EOnu+rTwD/K51pFeRQ LwXVVAohVeW5BlKPZDyVEsqP8rKkf6OhHjTbzz7UKvQw51UH4N/YvZ5F52EqyMAKOOePNpg hVlNEuL+D8iE8hdQdS78RtHTaKmUhIJ7EqW24kD5a3tKrVCJ17cqMJ12owCSVo6TbTjJJ6a m05GE4AGAOCMHR5dQqQJCKI6oe/xDY/r0oy7kn/wleqTECO2IKBTltvzEIS66shw+cZH1aU 8jv5z7acFS6t0yU0poq4wkygM/nt1lM2o7RupKgr1AfQR+v/LShfsyW1AZnqt8fFJcRHa6r zS0v9RQHRWjPnSrvjuCARjGgNRt6jXPKkQorMO3qs+0EyIMlna8lYUTuZUFBK0ryUkjIKcd u2uDfg2XSumrhfDsLcQ+3UOul1bQ2kLaIwkq5244x3OdWNCpNv2dBXLKYsEBpCH5KiEBW1I HqeM47Dv89J9dh3VedQVVKEiNHpnwq40RcoELeSopKnACMoCilIBxnAzxnTFS4E6h2NS4Ez amVHAQ5tXkZ83roZdxWPDm4w20h1xc1aEJWM+ZTyUgj5gnIPuBrtZtws3XS5tr3E025VIAM acyvkPgHbvH5jnHY8+o0tXs7eVqwosFD/xFDjupUieWeq4lKSlSEu8ZBSRwsYzx66h21VKh WIbtWmx3qhFQ64/8RTHgJlNW4pRUEJzuLfbKSCP5QGsKvZ1p59c24bqapqXiyiSiEwAce6i kFJIIPbP46mtWjMqi3qjKqDlEtaJtfjJcbT1lhJK+orcVd1KUolWdxP2e2ITk66amTUYV2L o9EdyiLIqs1CFyFgfaACRgZ4IHb561qNYuWgUZKp99qfqEgD4OLCbQ91kkDaskpBSOfUZPp nTPZNvXJMWxXb2nyHDEUXIcJ7aOkcYLiwB3xnA9O+gNbtWteKF3fSi0uUqhRU9KPIfTtW4h JyVJQcHzE5BOOMfhoXcs+FBlClWJVK49IiozKkMTnHGG0AgE7RndyRynAz2z21Iaor6fDut XBW3Jcmv019TLbkp8vdApUjskkpzyedEZtN8QTSKbIg16alUiIqTNeefT0o6cZSMhPcj29c +mmyhTpFS8OqNNmOrffeQkuOLPKj5uTrNYpUyv2hXKbTtiJTs9XTK1bQCl1Ks5wf2f10u1C xLymdF+N9CQZ7D6n0T2XHUvlSzle7Cdqsnvxj5DTSxXa1SW/hrspgdZxtNSgILrKh/5jf2k fM4Kfw0OVZNoV2SanblR+j5n2uvSJQT+qRkD9BrSp2pfciA5T03VAnxXQUqE6AkKx6cgEE/ PGhNMsTxDpkB2lsXHTvgXElJbdSp5ISc5SErScDk8Z51tSvBNEeMqPPuSYph3PUjxEhts5/ Eqz+mm63/D62bZe+JgQAqSBxIfUXFp/AnhP5Y11rt8W9byds2oIXIVwiNH+sdWfQBI/rxpX qca777bXHefatqjLHLKlhUl9PsvB8o+WfXnOoVM8NHqDGdbpl3twXXlJKnW9ySQDkDG/kem jYtVhVlVS35dxx3JFTfW+7KwBhSlJJ8pVz9n39dAJHhzJdon0M54jE01J3BhSElIx2Gepna PbtpijrpFtWfAoxr0J5UQhBc6yE7vtHtk476ZG6FGZfkOtPy2/iHS6tCJCgkKPcgeme/46k /RzJOSuQfxkuf26x9GRefK4c98vLP9ehcqxrYmOF12jR0vFW4vNZbcz770kK/fqGu0FQE7o Ny15hABw2ZaXUj/AFiVHQT6Qrwkhj+Ec7aEZz0Y2Tz/ADWpFNarFXlvNSLpqqEt8DoiOg9h 7NanK8P4dQWtNWrVbqbIOPh5E0hs/iEBOdF6faFuUpGyFRITWe56IUo/iTknU4UmmjOKfFG Rj+JT/ZrH0TTeB9HxeO31KeP3a2FLp47QIw/9FP8AZr30bA/xGP8A6pP9mtxBiJOUxWQT6h sa/9k= </binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEYBAREA/8QAGg ABAAIDAQAAAAAAAAAAAAAABgQHAQIFA//EAC8QAAEDAwMCBAYBBQAAAAAAAAECAwQFBhEAE iEHMRMUQXEVFiJRYYGhIyRCgqL/2gAIAQEAAD8AQ3JeVysXw9bdCTTlPBhDrKJSCN/0lS8r 3gDGBgYOc/YE64DHVe6qtGU/TqbDbap0cLqjzqdwSrcQVNp8QZGMHHJ/jNl2hVpFdtSnVSW ltL8lresNghOcnsCTo5fl3ViiV2mUekriNOVBs7FyWyrc5uSlKQdwCe5OTnRmP1IvaZK+Xo dPgOVyK675pxakhkoTyNp3AZ4Vn298Oentyy7rt5yoyyypSZS2kllBQCkAYykk4PP315dQ7 qmWrT4D8RbCDJk+EtTzRcAGxRGAFJ5JAGScc6Jv9R7yh1By23qTCcr7r7Yils/0C2Rk7jv7 9vX19spOnl2Va5X6vGq6IyHqc422Qw2U4WdwWk/UrOCngg86E9UnI1YvlNGmvwKTHisB1VS WyouLJScIJHJB9B79+2iTjjNwwDxTqO5S4KS2wpKm/iSQc/7E49yf+b7siW3PsulSmojMND jAIYZGEI5PAzoP1hksS6pSKBJbhxmZI8VypPIKlxUhXO0jsDj98e+gLSoVUaZtvzcGmwY6n 1RK04ypsyyPRSj6H89uO5ABuDpNLEqxI/8AYsQ1MuLaUhhJSFFOPqIP+R9dQOs08xbVYjCH Ef8AOv8Ag+JIb3eB9JJWn7EAd9ViyKbFcdtdqbCdZeltn5hwoBtW3hIV6Dg+v7HdNjdGVNs Q6xS0xYu+DICFTY5J84CV4USe/bjHGDplUrRt2sTDMqNHiypCgElxxGSQO2sTbOtyohjzlG iPeWaSyzubH0Np7JH4GunChRqdDbhw2EMR2htbbQMBI/GufWLUoVwSGZFWprUt1hO1tTmeB nOMA8/vWr9n25Jp8aA9Roi4sQqLDRbG1vccqx9snU2mUqBRogiU2I3FYCirw2xgZPc60q1E pddYQxVYLMxptW9KHU5AOMZ/nUL5Mtr4UaV8GiiEp3xiyEYBXjG73xxqRRLao1uNut0eA3E S8QpwIJO4jt3J++v/2Q== </binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEMBAREA/8QAGw AAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAABAcFCAEDBgL/xAArEAABBAEDAgYCAgMAAAAAAAABAgMEBREAB iESMQcTIkFRcRSBFWFCcqH/2gAIAQEAAD8AFl733Wp66kQ9yMt/xMxSVxJKWkl1PmKSlDYC Mq4AySff96HkeIe7pEYXqbpiJElzfIj17QbU412OVAoyU4yM5zkj60+NJzce69xjdl9VRNz tVZgBT7YkBoNqbCEkIT6CorJUff27fEG74ibssYsm9F+xWMxUNtfgt9BcdURjrSlSSFDq5P PA7dtO+hluz9vVs18guyIjTqyOxUpAJ/6dLnfm4LlvfyKKHuMUrTkVDjbrqkpZSfWVdRKSS TgAcjXOx/ETeFzFUuNbx4TVTE65bhLfXNIUcqbCkH1EY4xjP3jTX2HZy7nZVZYT3vPkvtlT jnSE9R6iOw49tJK4shZ3s+5tZDQuIstLMCubhBSJAStQIV888c5J+sa8qs/Ktmt0KksDcCb BTcurfiehlOcdQB7YPHzkj3BJshqvviHYxrXetu3eWH46KtBRXtsxgour9J6VH4/s/r3zE2 c9yY89dXLzMbcNetlLdU/Bw04yAP8AHGOxBwfYfWLG1bpfqYbxSlBcYQopQMJGUg4A+NJ3x SsY9lvhVLfWSoVPDYDrZZjhbhdUjgfPJ/X1nOuVflt3sJAs3Y9Q9WQULq2FQ8JmjqJAPGCT zzjBz/tl8bPshM2hVSXkNNOOxkKUhhrpQkkdgBwBohO09uonfnJo68Sg55vnfjp6+vOerOO +ec63vUFNIkKkP1EF15R6i4uMhSifnJGc6kNRj226KRKXLfpoDshw9S3XIyFKUfkkjWZ+3a S1cLlhUQpThxlb0dKlHHbkjOpBttDTaW20hCEAJSlIwAB2Gg5VHUTny/MqoUh0jBcejoWoj 7I1pmbZobAMibTQZAjoDbIdjpV5aB2SMjgf1o+NFjwozcaKw2ww2OlDbaQlKR8ADtr/2Q== </binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEUBAREA/8QAGg AAAgMBAQAAAAAAAAAAAAAABQYDBAcAAv/EAC4QAAEDAwMDAgUEAwAAAAAAAAECAwQFBhEAE iEHEzFBURQiMmGRFRZxoUJSsf/aAAgBAQAAPwA/eF2XGxfTVt2/KisuuREuIRIaBC15WVZW TwNqR6Hn86XGOpt41eEpqntQ2JNKjuvVN5ewpcSFcFtJPOE+xwSfTjWlWLVptctGHUp7qHX ny4d6EbApIWoJO304A40Iv+7Kpb9Uo0CmLjNqqSnEb5DRWCsFAQM7gACVck+Bz9tKyOo96y Zrlss0+B+4WpKgpwKHY7SUkkcq+rI9/tjOmzpjc1SuijTJVSebeUzJ7SFoaDf+CSRgEjgk8 551N1JuaVatuMzojwZccloZKy0HMJIUTgEjnCdJrnUa7qRUH6DLbgVCqy0Mqpq2VJ7YKzyF kEDkHjx7+CNErcvW7qnUKlAlN08SacpLb6A2UhCyVggHedw+Uc8edCOqi2KzesWhSlQaZGa ZS87VXGSXEAhWEFXsccD30mLVCuSAmEXadSFUuEpUd5aC2agAo8EnyTg4++eOTt3Hp1Uf1W xqdJ+BYg8LbLDCSlCNq1J4B8eM/wAnSt1peS6zR6QWIaROdUFTpCCTESCjKgR9I+bk+w1nb SIE9TNoMT6cwy3JcUmvLQUd5WM7d3t4/rnj5tU6OSg9ab8b4CLEVDlFhSo4ID5CEnuKJ8k5 8/xqXrBUnKdZW1uHGlKlyEx9shruBG5KvmSP9hjg6yNRotLQ5bUaTTqiicpkuVkoUkRFeyS fQepHpn14D50vWmjv1ukLiwJTkV5BM9klXxQUV4JUc5xg+Pc+utArFm27X5gmVWlMyn0oCA 4skHaCSBwfudeJtj2xUY8WPLo0d1qG32mE8jYn24P/AHROmUuDRoDcCnRkRozWdjaPAycn+ ydVa3bFFuPs/rFPbl9jd2t5I25xnwfXA/Gqq7GthylNUtdGjmGy4XW2ucJUfJznPOr9HoVL oEZcelRERWnF71JSScqwBnkn0A11YodMuCImJVoaJbCVhxKFk4CgCAePsT+dD2rDtZmmyKc 3RY6YslSVutjPzlP0nOc8c/k6mpNoUChhwUymtxw7jftUo5xnHkn3P51//9k= </binary><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAUAEUBAREA/8QAGA ABAQEBAQAAAAAAAAAAAAAABgUDBwL/xAAvEAABAwMCBQMDAwUAAAAAAAABAgMEBQYREiEAB xMxURRBYXGBsRYiMhUjkqHx/9oACAEBAAA/AGN1X3UaFcSaNTaGmpvKjpeShMgpcWSVjCUh JzgIJJ4iHnMXW2BCtyRIeQ2pdRQVqSIRCiP3K0HbbJJxgfOcOrXrybmt2LWERzHEjV/bKwv TpUU9x37Z4l3dejlszoUJimeufmIWptHX6ZUUlICUjSSpRKhgDg4rnC4WG4zNsTHa11Vofp oKtbSUgHUTo3zntj2P3WWVdCruorlQVFbjluQpnS271EqwAcg4Hnxx5vG7kWlGiOqipkGU6 WxrfDSU4SVElWD47Y34Mu84UxkPRpVtTmauh5DbdOUTrdSoH9wOn47Y3yOEdmXibtbm66aq C5DWlC0Kd1nJGSDsCCMYII78CeZ7bk+/aVT6Cy5HuLodRE8SemlLQ6mU4+yjn7b54GtpdmQ JMS1g8zOiwnU1lfqgozUA4UQNwe57Z+vurtPLtVOVYlMNJbkNw9C+mmSoKcB1q1ZI2/ln7c Fub6WXpdDixYkhVckPFNOktv8ATSyrUjOfPt9PPApiLUF1dVMpj7/61S68ZM0TBodRjJQPn H4/w6TygML9DoRDjPsKbkLRIDy9RU8AnUoeB8f94x5zOU5FnNidFfkOrkhETouaOm8Uqwo+ QBnb8dxzhbNQj1ldNqJlO3w48z6SaJYKGwRsk/OPz9Qp9ygKGkVyLKYlIrLUoGpOPuBSXHC V4Kcduxz9e/i1cvLSh3VV/wCpVF6al0tpbKGXQlBAzjbSfJ9+MJnKa1pTcZLTUiGqMx0A5F cCFLT7lex1E5OSe+eE9EpEeg0eNS4inFMRk6UFwgqO5O+AB7+OJF12HSbvfYeqD0tpbLamw Y60p1JJBwcpPuOJbvKC1nKZDhIEthURS1JktOJS85qO+pWnf4224SW3bsK16QmmQFvLZStS 9TygpRJOTuAB/rjC6LTgXZGjsT3pLQjrK0FhSQSSkpIOQdsE8QRyetZNKMECXr9QJHq+qnr ggYxq0/x98Y778W7Us6nWg1Kbp70p31S0rcVJWFHIGB2A4//Z </binary><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAUAEQBAREA/8QAGA ABAQEBAQAAAAAAAAAAAAAABgUEBwP/xAAxEAABAwIEBgECBAcAAAAAAAABAgMEBREABhIhB xMUMUFRFSIyFoGh0RdCUmFikcH/2gAIAQEAAD8AS5g4lVClZhn0in5dNSXC0khuQeYoFAWV aAg2SNQBN/OJ8njSlfKcpVBcmRwwhcp9Tqm0RnFd0KOgjY7XNgcdEo9RFXosKpBotCXHQ8G yblOpINr+e+DWa88zMv15mkwaL8k67HDyUJfKHFkqUNKEhJKiAkk+hiJ/GdlcWL01AlSJpQ 4qbGQojo9KrXUdHbze23nDTKmYU5ooLVVRH6cOLWjQHA4PpUU3CgBcG2MOcM5HKr1PYTT+s cnFwIHO5e6dOw2JUo6gAB5wcXxkZRHLRy7N+XEosKplzzAkJvr+33ta3jCDK2eG8zU9+WmD yOS+WSkPBwGyUqvew/qtb+2Aef235/EoxsssPQ64xGLkmd1XLQWuX6Ow2IF7j/oIFKp1Jmq ys1KZhRoiPm09SLv2VupI9bE9tt/z75k9UNeUKUqnNutxDFRyUPKBWE22uR5wD4rK6zNVCp lJjPJzCqzkSWl7QhpOo3uPP2k/v2wKYbnPyVQMtJlfihlMj5SQJAIkJv8AUBvYm/rzY79x1 bhMumLyHGNLakNtBxQcEhQUrmbaiCNresTOMy4Io1PbdiyX6g7IKaeph3Ry3dtyfPj9x3wF LdRTWvj1SpDue+pumWl9OkI0X0X7dvfjb/HFnIiqIzRH2qhGqYqKJbiZt3E7vC2q36d/N8M szcMKHmetPVOdJntvPJSlSWXUpTZIsO6Sf1x4VHhDliYqOpszIRZjpjnpXEo5oT/Mv6TdR8 nzbDCjUxijUeLTIylqZitBtBcIKiB7ItiDm3IFKzbMZlT5M1pbbXJAjuJSCnVq3uk73t/rE 17hFlkwIMdhUyKuIFgSGHUpdd1d9atO/odtjbCXLGXYeWKT8fBcecaLqnSp4gqurv2AFvyx mzblCn5uYjNT35TIjqWUmOtKSdQ0kG4PjEJPB7K6KQmIjrEOokdQJiXEh8G1tOrT9vm1u++ NlK4b0alx3GmpM5wOOFxSnHEkk2A8JHrH/9k= </binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAWAEgBAREA/8QAGQ AAAwEBAQAAAAAAAAAAAAAABQYHAwQI/8QAMBAAAQMDAwMDAgQHAAAAAAAAAQIDBAURIQAGE gcxQRMiYRRRFSOBoRYlMkJicfH/2gAIAQEAAD8Apu6NxN7ZpaJzkVyTzeSylttSU5VfJKiA BjzpUY6z0Iwpr02HLhvRQhSIy+JW+FG10Zsbd/8AWRfR3aW+6fu999mJElRlMtpctI4DkCo p7JUbWKTg28aMVyrNUKiy6o82t1uK2VqQi3JXwL6T4/WCiGY7GnwpcAttOOc3ShSHCgZSlS VEKPcY8i2uvbXU6l7nqkeBFp85lUgL4LeCAn2p5G4CiRg4xnTg+8mPHceUCUtoKiB3sBfSD E6x0Z+ZFZk0+ZDZlFATJdU2W0chf3EKPHuMd7dwNa0vq9Q6vVmKfFgz/wA+QlhDq0oCSVGw NuV7Y+2NbdWzSBsd1NZVKS0p5IZ+mAKi7ZRTe+LYN9SuSmoyH47m5X56dzJajpozIaTYpv7 eQAzc/ve+caeelC1P7j3DIrC5CNxLWPrI60BKEJvjjY58fpa3e+njeAp6to1MVVTyYJjq9Y sf1hP+PzqFR+D9IhJ3WuoNUNth78EVwRdSuWOX38ftkDOmjYK5snqUy7upUtmrohBMJosBK Fs8Dknve3x3vfONWGZ6X0T/AKxIa9NXPj342zrztEWyqIuKuRVGtgqnG7rjSC4V8b2x8/8A L40T28uS7u3a7NbVNZpLC/5GsMJHrHmLcj3scX7+LYN9V7eO1m930VNNclKjBLyXgsNheU3 wUnBGdKLfRWAqFKTLrUuVPdLZYmuJ98cIPYe7Nxjviwtpg2jsdW2KnOqMisPVSTNQlC3X27 L9pPdVyT4H6DRvcFITX6DMpK3iymW0Wy4E3Kb+baRYvRWn/miqViTUUfTrajtqRwTGUr+5A BsLeB20S2703dolfh1eTuGTUlw2VMtJfbyEFNgnlyOB3A+Tp0kMiRGdYKuIcQUX+1xbU3pv RSFFkRxOrcmfAYWVmCpvg2s2tfCsHtnzrqpvSg06o09/+JJciLTZAejRXmgoNgKvxSb4vYX sNf/Z </binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAUAEQBAREA/8QAGQ ABAAMBAQAAAAAAAAAAAAAABgQFBwEI/8QALBAAAQMDAwIGAgIDAAAAAAAAAQIDBAURIQAGE gcxExQiQWGBFVEW0TJCof/aAAgBAQAAPwBHXt+7gi7nqVGotIizlwEJcLalKDhb4JUpZ7AA FQA9z+tVDnWCrTI651IoSFU+My2Zkl/nxZdUMp9PtcgX+9aZRZy6pQ4FQcbDa5UZt5SEm4S VJBsD96K7s3nWaRuqPQKPT4suRIih5pt1SgpxXJd0i2AAEXuTo+OrtbmtojUzbni1GKh1dT aXy4xwhVri2TgZ+cC+nWy9wPbn2yxVX22W3HVuJIZJKPSspuL5za+q7fG7522ZtKiQY8Z1y olxKfH5ZUngEpSE+6iq2caNK6q7gD5oY2zy3ImUWzESSW/CCOXLlfv/AMtm+kO0N6TNw06R Ikxo6FsSSzZnlbCEqyFZBBUQR8aAdRmUVnf8+LD8nSXIEXnKnuyS2ZSS2n0W7E2IAFs++NH H1NVunS6hR2WYVPp7THnqb5xSVTbKyu3f+ifc69CbeWy7tumOR4wisriNKbYC+QbSUghNz3 sMX1mfVgN1DeNIpMZuNBnqaDorD0hTXgoBX6bi1sg/ZsNCYzTNciqpdEVGp86nxXjIlebKf yI/2AJ74+iP0ABrZ+mMqHL2FT3oEAQGPWkMB0uWIWQTc5yQT96O9aHmFxKTTTAYclzXVJjz HnS2IhBRdV/0bi5OBbQOOlD9T/jMSZERW/NKX+fRMPF3F+PP+s3x3JJedKX4SNqOxhS0svR pa2pCg+Vh5wJTdfxe4FhjGk9Z6dbXr9RdqFSp6npD3ErUJDiQSAEg2CgOwGuVHpxtSpzG5c ilhLzbaW0KZeW1ZKRZOEkdhi+kUSKzBhsQ46ODMdtLbab3slIsBn4GqWv7G29ueYmXV4Sn3 kNhoEPrR6QSQCEkA5J1Fl9NNozokOK/SUlqEgoZ4urSQkm5BINzm5zfudXlHo8Gg01unU5o tRmypSUlZWbqJJyST3J1D3DtKi7pDArEVT/l+Xh8XVotyty/xIvew1AX012iujN0hVJT5Rt 4vpSHVhXMixPK9+1sX9h+tWFH2pRqDEVFp0ZTbS18yFOrXniE91EnskC3xr//2Q== </binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEUBAREA/8QAGg AAAwADAQAAAAAAAAAAAAAABQYHAgMECP/EAC0QAAEEAQMCBQMEAwAAAAAAAAECAwQFEQYSI QAxBxNBYXEUIpEVI1GhFjJS/9oACAEBAAA/ACVxrvVZ1Ld1lKa1Rq97hbkN7f2kpSSrcVjJ yo8Yxx0Od8VtVT4Em5rK+HHqoaW0SFvp3rS6oYOBvBKd3HA7c/yOq1VSnJtRClugBx+O24s J7AlIJx+eknV2q72JrFrTtPLgRnX4qXWTKb4Ur9zdlZOAMIHGCST0sseJer7aMr6FEJg1cd btm6rYfMAV3bBPP2449SfcZo2g7qXqHR0G0mrQt9/zNykI2ggOKSOPTgDoJ4haqtaG4pq+t lNRzY+Yjc40lQK8oCQSSAlP3HJ5+OldHiHraRO/xmO1XqvGpKw5I3J8hTaU9gScZyFfjGO+ HTw01JO1Rp6RNnvNvONy1NJWhoN/aEIPIBPOVH16mWvlw7vW1qJzsCoRVIUGnQyrfOcG07V Edzgj46EzZUe6Q/qAM1sN+CpnfRqQpKZaeMKCMjPHJx6Z+Veh6d4SKWC8lpDSXIzag2j/AF RlIOB7DqTeKb0O11tGpbJcOrix2A8u0VHLjvIVhHHpkHAPr/aat2LqKvEaY7Cp110EqhrUw pH6iArjJ9SSDz3yTxycXTw/nGx0PWSjFjRSptQLMVGxtBCinAHp25989KfjHIW+qppFJitx ppWqRMeZ3rjISpGVJPoPu5x1OkrrbD6fS4nxYVS0+6WbtyMUl9QHYnjjtwe2RzwOqx4OzDK 0WpoxIscxJSmMxkbQ7hKTvV/Kjnv8dMEzRWmbGY5MmUcN+Q6dy3FtglR9+srDR+nLWWqXPp Ykh9QCS4tsEkAYH9cdF2WW47KGWUBDbaQlCUjhIAwAOhFno7TtzP8Ar7KojypO0I8xwE8Dt x26zl6T09PbjNy6aG8iK35bCVsghtH/ACPb26IQoUWuhtw4TDceO0MIbbThKR7DrkttO016 ppVrWx5hZyGy8jdtzjOPwOtLukdOvVrNa5TRFQ2FlbTJaG1Cj3I+c9ddXT11JFMWshMxGVL KyhpO0FRwM/PA/HX/2Q== </binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEcBAREA/8QAGg AAAgMBAQAAAAAAAAAAAAAABgcDBAUCAf/EACoQAAEEAQMDAwQDAQAAAAAAAAECAwQFEQAGI QcSMRNBURQiYXElMpGB/9oACAEBAAA/AN/fm57yv3pX0dVbNV4mxQpC3kN+mHO9QytSkkgY GMDycaFGeo29bQrrIVhAYl1bT7s2Wot9klKVcFGU44HjHnzpk9ObubuLZ0eynv8ArvuOup7 yhKCQFkDITwDgDWV1N3PZ7elUjNfPEJM5brbiy2hQ7h2BGSsHtSCrk48aE0783s7aK2ixY1 rlumWf5IFHolsIz2f1xnPvjOeNGfS7cdnuSmnv2ksSnY8wspWG0JGAhJP9eCMk4PxrvqjuO w2xt2LNr5RjLcmpacWlpLiuwoWSAFcZyBoBf6j7yrZKqR2zrJ06eGFRJjKm/TjhRzhX2gZI I8+POizptubcNtuG5qr6ezLXASkEtNoCUr7iDgpAyOB51j9YZbczcdTt+fKjwax1r6h+YqP 6jjeCocEc4OAMD3PPGgNLkS/jsU9jOi1sKvjvmtmqiqR9WQo4Cj8Ej/nI5J07el9g5Z7Dgv uxo8ZSStstx2vTR9qiM9o9zjn86H+tM9xECqp8xmo9k8pL8h5nvLCUlB7h8YBJOOcDS2aVX PhO1TNjtUJnKU3eKiKBUsI8E8ccjyeM58Y01ejUpx3aciItmMgQZZZS4w32esntSQtXyTnz 7jGpusFvIqdlYjsMPKmSExlB9sLCQpKjkA8Z40nFOw61mVt2BNhzaucqP9VaqhqJjK98Hzj Of2M499Mfo263Cs7uijKhS40QhbU9hvC5AJOMq9x+PY50w7TbVHdPoftKqLMdQnsSt5oKIT nOOf3riTtPb0uLGiyKWE6xFSUsNqZSQ2D5A+M6u19dCqoiYdfFaix0ElLTSe1IJOTxqG1oa m8DQta6PNDOfT9ZsK7c4zjP6H+agVtPby61NaqlhGGhz1UsFkdgXjHdj5xq1V01bSsLYq4L ENpau9SGUBIKsYzx+ANe2dRXXUZMazhMzGUr7wh5AUArBGcH35P+6ptbT26zAegNUsJEWQo KdZDKe1ZHgke+NTVe3aakcccq6yNDU6AFllsJKgPGca//2Q== </binary><binary id="_12.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEUBAREA/8QAGQ AAAgMBAAAAAAAAAAAAAAAABgcCBAUD/8QALBAAAQQBAgUDBAMBAQAAAAAAAQIDBAURBiEAB xITMUFRYRUiMpEUQoGhcf/aAAgBAQAAPwDb1lqrUsbXTWnKOdFjuPxkOMJfZSUqV95V1LJ2 2RtgHJP+8DTXM/WNuwpuvXDYcq4zjti8e2oOhKt1NgnfbGw8k/I4Z+g7eXfaMr7Sc4lyRIS srUlASDhagNh42A4H+Y+q7mit6itqJbMVdh1JC3WkrBX1JSkEqOEp+45O/jgYHMHXUmcNLx xAF4y+53ZHU32lthOQBnbI+7Prt/7wa8sNTztU0EqVYPh91iWpoLDQbynoSfAJHkniHNHUt lpajhza98MB2UGnV9tK1YKFEYCtvI88BbvMXWsCWdOuuV8y1mOMmFLZUgtdC/fwN8pxnHk+ 44ItAat1BbT7qDdSWXXq5bbZ7baAEqJWFAFP5D7Rvxg82nY9rrKDQTXIVbESwH3bNxgqcR+ eE5G+Nth7ngI64eoK1qDIdgU4q4bioj/YKDYYV4J2yTg/7nbJOHvy6sPqehayT/GYiq6FIU zHb6EIKVqTsn08ZPyTwKc6JKnE1NMpiGhmetXcnSGipUYJKMqSf6jB3+OFsG6+wVH0r9Qro lfHkuqbvFx1J76un8Sfbx5+PjLZ5NTTK0i9HMSIx/CkljrjI6e9hKT1q9yc+fUY46c4rORX aMS3HjsPKmSUxj3mg50hSVHKQf7bbH04T7n02uS7p2LNgTq+Y8wXrlUVfVHPsD6Ab+PIz84 YfKN9qvVeU7KYEtqE+jonMI3khRXgk+oHTt7ZPnhg22kdP3ssS7SpjynwgIDjid+kZwP+ni MrRmm5saLGk00V1mGgoYQpGzaT5A40a6uh1MFuDXxkRozWehpsYCcnJ/6TxWuNOU2oAyLeu ZmdjPb7oz05xnH6H64rL0XppyrarF00VUNpwuIZ6NkqPk8XqmlrKKMqNVQmYjKldakNJwCr GMn52HErKprriOmPZQmJjKVdYbfbC0hW4zg+u54oN6N021XyK9umiIiSlhbzIRhK1Dwf847 VOmKOiDv0usjxe9judtP5YzjP7P74/9k= </binary><binary id="_13.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAATAEUBAREA/8QAGQ AAAwEBAQAAAAAAAAAAAAAABAYHAwUC/8QALxAAAQQBAgUDAwMFAQAAAAAAAQIDBAURBiEAB xITMRRRkRUycSJBgSMzUmFyof/aAAgBAQAAPwDv6u1bqWLrdOnaF6El1yMl1puS2MLP6yrK yoY2SMDBzwvs81NXWsPuVlfDH0uOXbV1zCknB3KB1DIwM4B8n8Zpei7mTqHSNfazA2H5KFF YaBCdlEbAk+3C9r7VdzS39VU1D0dpywbUEd5oKC3OpISCSoBI3O+/434Vm+ZWtZsk0MKJBV cw1vKluZT2lNo/xyoDI3zv7f74euW+pJ2qtLmysFNqd9StsFDfQCkYxtk77+/AvMrVlhpWN WrgvMs+qeWha3Wu54TkADI8nAznhYd5lazh2CtMvVVe7qBbyEsltf8ARUgpyc/r+7x+48/j LPy71bb6mdt2LdqM27XuIaIYQU4WerrScqOcFPkcKnNsRrPWNZSTFwa6MY4fdtHGSpxsZWA kkH7T0jA9zwikw7+ImAF19WuuhulqUoKR9TAVkAk4yTg4zvn4F05c2ItNC10pMJiCCFo7Ec EIR0rUnYHffGf54UudUlpRpal5uG03PdUHJ77XUuMlKkbpI8D9Rz+OJ0kV9k9G0z6yBFgsS HgxerYU2XtvtUr2O3nxkb4AzXeTs71miO16WNH9HJVHzHSQHcJSes5/c588Yc57BELSTLao MSSZcjshclHV2cpUetOPChjzxLQaqAXdNtS4EtD0lpSdQBCk+mWR46vONj++Nif+aNyfcEF q5qEsQlmC+kGcwo5lgleFEnOQMbEe/wAvFvpOgvpKJNrVR5byEdCVuJyQnJOPkn54yl6M01 Ojxo8qmiutREdthJR/bT7DjpVtZCqILcGvjIjRm89DSBgDJyf/AEnge209T3vb+q1seZ2s9 svICunPnHt4HxwM9o3TcitZrnaWIqJHUVtNdvAQo+SPzwbU0tZRRVRaqG1EYUsuKQ2MAqIA z8AfHHm3oqu+joj2sJqW02vrShwZAVjGfgngNvRemmq12tRSxREecDjjXRspQ8H+OCajTlN QB0VVczED2O52x92M4z+Mn54//9k= </binary><binary id="_14.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAJdAWQBAREA/8QAHA ABAAAHAQAAAAAAAAAAAAAAAAEDBAUGBwgC/8QAWxAAAQMCBAMEBgMIDQkGBQUAAQACAwQRB QYSIQcxQRMiUWEUMnGBkaEjscEVNjdCdLKz0RYXMzQ1UmJyc5KiwvAIJFNUVXWCk/ElQ0Rj g+EmVmSU0ihFZYSj/9oACAEBAAA/ANyqKIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiKx5xmMGWaxzZ OzcYJQ03tv2T7Kj4bvfLw9wd8sj5XugJc57tRPePVc21mLYk2una3EKoASOAAmdtv7V10iI iIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiLHc9RGXK9VYgaI5Hm/gInqRw0/B1gv5P/AHiuYq79/wBR/ Su+srsZERERERERERERERFb8dxaDAcDrMVqf3OliLyP4x6D3mw965gkzzmuSSR5zFiQ7R2o htU8AewA7KY3P+b2NDRmPELAWF5yVH9sHOH/AMxV/wDziq/DuJudaZpazGpXtf8AjztbJb2 ah5K7xcQs8TRzVUGPPmhpw3tLUcTQCRsN28rqgquL2c6ioAp8U7BvLS2CN2/9VS5+LOeBKW jG7adu7TxWP9lRi4wZ3iaQcWZJc3u+mjv+avf7cud/9ow//ax/qXuLjRnSNxLqymkFuTqZv 2WU39u3OP8ApKL/AO3/APdem8b84NIJNA63Q0/P5qb+3rm3/V8M/wCQ/wD/ADT9vXNv+r4Z /wAh/wD+aqf2/Mxf7Lwz+rJ/+S2DwxzximdqfEJ8Qo6anZTPYyMwBw1Egk3uTysPis6RYrx HnlgyfVuieWF0UwJHUdjJ+pT+H8bWcPsEawab0bDt4kXJ+JWjss4Nh9dSVclbTMqJW1b2do 64JAA8D5ldKIiIiIiIiIiIiIiItUcdswClwSkwKGctlrH9rMwDnE3lc+brf1VopEWV4HLhz csy0VWHHtqh0k9mm92xlsIHjZzy4jqFmklTgEeHPiq6aopI5JCZr0T7E9iWssbi13u129g6 LHcfo8AZh8NDg1LKyYdhH6X2D+/Zp7V5dfqS0geAUqKfBsONO2pibPJhzKiOOYUd21Icz6L UOjg9zjc3IAHksZc3Cu1DLzCN7ARKWkFrtHK3Ua/kp4GAlkLJI5mP7e0ttRc2MMA9m77nxA VpkAv3WaWgWvvv5rxYoiWt70XQ/BekdSZHgmcG2qppHjSNzuGi/wDVK2KixHib95tV/Rzfo JFV5DOnh9grh0oYz/ZWmclSGXC6qQgAvq3uIHmGrolERERERERERERERFzNxZxn7s8QK3s5 BJDR6aaO3IafW/tFyw10b2u0uY4OvaxG6uOGYFiuI1QjosNqKkgm7RGbG3MX6KIpI6XGmRV cUkEbDrfGRqcLb2Iv7vZuszyxlV9RhDZ6umdBFVTPa6pDXCwNttJHeAFyCB1Wa12XpWTSYl UUcUlM+pjdIwNL3SwMI0gC+9mtGwAuduixypbFR5kbi4cypbT1TpAyFzg52xLAdQ2BuAfAG 1ljWc3U8FE6na+mbV1dfJU1EEP/AHDSAGNvYbAE7ePtVLUNwmqzNhkENdCMNo4oWSVEpIDg O886efMkWVuZTx1+Yw+qrqaCGacvkm7TZrdW523v4BUtfH22JzmOWIMkmdptKCA2+2/hbqr jI/D6TNbiKppw6ndpD4j2naNDeQv/ABj48r+SUkuGtgGH4kWdhVgyxzQWc6kkJsL+IsBcea 84YGUebqelkmpqiGKTsHyXHZubycQTbbcm6tFYyOOqlihcXRMeQxx5uF9ipK6iylTnCsp4N Tl7WvbRRGw2ALhc395Kylpu0HxCisU4lwiXJGIHvXjhkeA0f+W8fDdV2S4WsyJgsbeRw+H5 sB+1aUyXH2WGVUd76Kx7b+Ng1dEIiIiIiIiIiIiIiK05oxkYBlnEMUBYH08JMQfydIdmD3u IC1LlbhJiGIVzcUzGNTpndu+NztpNW51Edbk3H1rP25UwPLEHp0hgpaSmGueeUB7n78iXA2 BvbZVk2aMHoMmHMlJCH4cIe1Y2NgaXkusG26HUbe1c9UkNRmLEJm4XhU8r5pZJ3R04L3RBx 6utu0ea2a5kFNgdU2cxU08cxgbS00faspDJbcgcnhrHE+BcsyHo3oMdDJKDpe2xawgPYwBz nX5O1AHcbC4HRYlV0eFUE8NSYBUR1AL5y5u9MXgu1tdb1m25X3HILDsw4fSYlnCGGrxCHsa lxkZV6u+9gYNA/kkkcj1HuWF1juzqHyspYWRP1BsQBPZ9LEne/I/NUsULntL92taCdXT2KU iIin0NK+tr6ekj9eeVsY9pNl0dWV3YV1NSi8bextEdrtINrkfD4eay3DpHS0THucHXvZwN7 hVSxPibK1mRsRYXEOfC8Nt17hv8rq55O+8vBP8Ad8H6MLSWUP3lXfl0n1NXQyIiIiIiIiIi IiIisGNRvxPMGFYYOzdTRF1bVscLkhm0Q/rm/wDwHzVVmHHKTLOA1GI1D442wRnsmOdp7R1 u6weZ5LAMTzFW4vlnAqPG6imilxio9ImMBAjipm97vEnmNv8AqrHxZzbheKUdBheCYzHJRF rnTw0rO7cWLST7envUjJ+SqWnqcBkqKyqjkxSGSeppy/QwQMIIuRa4JAO/iFu30Sgc70jsK cl3eMmlu9wBe/XYD4KTNh+G9k6P0eAattPq7+7ksXzlh9F9yTHTwRw1QLQzS+wAvcm3Lbe2 3Nc+42+SPFaiCQiQxPLQ4tsQqeCrmHde8vjA5ON9PmPNXGeqf9w2NmOpj3/RWaAHWFv/AH9 6shFja90RAS03HNLbXuFfck0clZm7DxGL9lKJXbX2ab8lsPM+M1NHi9GOzbK+eINla15aC4 ucdV+gHd8+S2xlpr25boO0ADjA1xAII335jmrosN4om2T6kaQbxS8+n0bleMoX/YRgunn9z oLf8sLSOTA8YbViWxf6Y/Vbxs266IREREREREREREREWIYJikWI4zjmKiSFnZyCkhLXhxMU d+8d+ReZCPYtecZ80xVjqLAomh3osgnmeDfe1mj4En4LW+L43iWNGJ2I1RnELAyEaQ1rGjo ABYKhYSG6WkXebHxW4uG+DMzNgdY/FJZJI4ZWxyySSHS+IWd2YN9hdrSfZbqtitpMPkp5h9 1DPd571w4NvY6QB05bKlxjDaGspHQuqZoXueCJGREXPIDx6LCM+dpBWYbgUFY4skOmdxPeA v3R4b+HgFiWbcrPwSWatMlKaeVvYsDOjg0XvcczuNlgbhY89+vkrpjNfHUw0sELAxkUTRpH QgWPzuferUiInMrYfCfCpah+NYgC1jaemZGJHDk50gNh7mH4q6Zva4Znw9jAQZI2hrTzN3O 8Ons8Oa3hSxNgpYYWABsbA0AdAApqwzil959R/RS/onK85ON8k4Jbf/s+D8wLSeT96Cs7gZ /nsndHTZuy6GRERERERERSvSqcS9l28fafxNYv8FNRERFjef8AMByzk2vxBhInLOygsbEPd sCPZe/uXN2F5jxHCaWWGml7shLnXve5tvf3BUmIVM9fWvqql95JnXJIsGjwXgRsc8HUd/4o uB5KLIGBzeeok+wWWwsh5zdQ0EuB1ODQ1tEwmYt9V9yQLnoRyC2/gGN4dXYUyagom0sQeWN i0gAEbHlsLbq4YlVNZAD3SXPDY9iTr/UN1znWY7NNneR+LVXZUr6svke1mpzGctudjb57rJ G0UeL0NbTyyYhU0MrBPFU1L9TtA6hgsAdjv59VYcc4eY3HCa6hw/XTbu7OOUPe0HflzO3gs UqI9NNE64adwWdQRt8VSoiIOe/Jbs4YUDKThlV1cjCHV1bzA3c1ukAfEO+K84hROxTiDhtP UMuy0Zc2Tkwaz9GPHax963EiwbizI5mUKgNvvDJv4ch9RI96uuXXGj4aYdJAx2qPCWPa1vM nsgdvO6wHhFhNBiGUZp6unEsprXguLj/FZ5rcSIiIiLH81Z3wPJ8DX4pUntpATFTxN1SPt5 cgPM2CtmRc/TZ3qq10GEGmoaewbM6drn6vAtttfxFxsVmaLBs98TsLypTTUlLMyrxfTZkDd 2xE8i89PZzPzWmcb4oZuxyNsU2JvpYrWLKQdkHdNyNz8bLFHSPfIZHPc55Ny4m5J9q2Tw/4 s4jg1XFh2OTyVuHyvawSyvu+nufWud3N35Hw28F0ACCLg3BUURFpfj7jTXPwzA43tJZqqZg DuD6rP73yWnATuBe5UxswDHam3eTe/j7V5bPIxpa15DXcx473XqSoklb3pHEuN3A8lNoXua +W0L5QYzq0E3aPHZbE4f5nlwbCJDUUz2U0bHOjlLu6/cB17kDbb4rMcMz5FjuJVd5qdlHAN DJifWc4H5e0LXNXk1lbGKg196ySZ7XRBpLiPxS1trm3h4LaGEZOqqXLrKWsdK5hhtK3ftC2 3W97nl3biyxjIOcW1NU/DnyPuJHdnEG3cWbm4535bjoocR+HNOyimxjC4nRPjHbVMI9VxOx LR0PWy08RYkD5oiIukcqUhoOFeDwuhOp8bXkHcjW4uuPjdW3CoXVXEbDXiMP7KldK9xN7N7 wBHv8ArWzUWBcXfvTm/oZPrarxgkfbcMqGPW5mvB2N1NNiLxDcFYdwW+8qb8uk/NYtrIiIi KwZ2zPFlLLFVibtLpgNFOw/jyHl7hzPkCuXMTxOsxjEZ8Qr53T1M7i573dT9g8llHDLOoyd mEuqi44fWAR1IH4m/dfbra59xK6Vp6iGrp46inlZLDI0OY9huHDxBWt+NOacWy/htDSYZVC mFf2rZXtH0lm6fVPT1ufNaAJJNyblRa1z3BrQXE8gAskj4cZxlpW1LMv1eh3IFoDv6pN/kr JV4dV4bXGjxClmpp2mzo5GFrvmupckOlfkjBnTOL3mjj7x5kW2+VlfURQ5Lk7OOMHH83Yli WouZLO4R3N7MGzfkArLyREXpkkkYd2b3N1CztJtceBXvt5hB2YlOgk9wLZHDfJcLqh9bjss lODHqhp2yFj3AEXLh4b8vNbTy9lunpcbqsVn7MyPefQo28o4tI3Pi47+5VWM51wrB6hlI8V FRWSC7KengdI93hsByJ2vyWrY8/Q4JUz0eGZfjw2pkldLNT2LZASL96Q8hbfYbeSxjMfErG sa1QRPZS0wILWRDw8zub+aw5EsinUVM+sroKWIXfNI2No8STZdU5gAp8vaGtELY3MZ3b2aL 7cunJWvLtI9ua3TPiaHNw9oLmm4BL+SzFFhfFYf/AmJGx2gPs9diuWAG/DjDif9kx/ogsL4 LfeVN+XSfmsW1kRERForj3i5mxzD8IZJdlNAZntA5OcbD5N+a1Qht0WR5dz7mbK9I+lwqvL KZxJ7OSMPa09SLjZRxnG8z5+qIqipp5q80bBGBTU5LW3PMho5n7FdMHrsqYPegzLlarY6oY BK6QEPhsCNUd7Hc2JB5G9vBZhkjKNNlDOzMSqJRU4XVwluH1nPs3uDXBsgHqO03Fzt8VuRa 04z4JJjOHYVHQ05mxEVLhE1o37PQS8k9ALNN/Z4rMcnNLMm4M0uLiKKLc9e6FekRYpxNxj7 i5BxOdptLPH6PHbxf3T8ASfcuXkRNtPW90UQ4t5KZSzNp52yuZrLN2i9t+iyXCcRrsyZlo6 QiZzZZA1zISb6RzPt5lb3pct4m/CKOH7rCneJA+Zwg1PLL37MOJBaLWv71S5kzhgGTKOSlh cH1kYuY2O7193d53menmtJtlq5sLxnM9QwvfWzOgjmfa+t5u74Nv8AELGaoBs7mt06QABp8 LfWpSIeVgdl6jZrcRe1gTdZTwzozWcRMGZ2QeGS9qbdA0F1z7wF0ZmBzo8LdoDXl7w2zxcW Kpsv0UUOIVtUwnU9scTrm47tzt4esr8iwvit94uI7/8AcHbx77FcsA/Bvh3+6Y/0QWF8Fvv Km/LpPzWLayIiIi574jwRYhxojo6u/o8s1LE+xt3CGg7+8qPEzhhHlaM4thT3nDSQHMkdqd G8mwAPUeZ+KxmpwiPBsl0WJTwsfV4w+TsS8giKFhAJDeYcXX35AWtuVYaYQuqY21D3RwlwD 3sbqc1vUgXFz711Dw8NG/I+GvoKF1HTujPZxveHvcA4jU4gDc8/erhmWkwiqwSoGNUkdTSh oux43JvZoaeYcSQBbqVrjI9EcvcRMWwEzSuwqnp2hkMrhIGmXQQw+Lrm2w6FbRoKZ9FSyQi 7mtkeYml3JpNwPZ09itNRTy0uAVmK1cYlxWajc1xZ0JBLY2X5C5A8zzurzh1IKDDaWjabin hZGD46QB9iqURaQ485gfLiFDl+IkRws9JmsdnOdcNBHkAT/wAS1EiIiItj8M8MkoKOtzC8s ppDE6Okqnv7sOx7R7h4ACw81klLmHH8y1Yy7lrMFTVdo0yyYrUxtj0tba4Y0Nva5G53396p a7gdi9TVxyHHmVN3AzPmYQR1cQLm/wAliXEOnqMDq6XAhRuo6SBmtkbiHCR2pw1gg7ggdd1 hZJJJJuSiXNwedkU2JoEMjy61rADxP+AtpcCaJ02aMRr5Gg9hSBgIbcNLnDr0Nmn4rcmN3O HEAAguAIPUeCYI1v3PZI0Wa4d0A7WHKyuKgTZYZxWA/YJiRuLiDYW/lsVdliQTcM8NfYtBw tg8eUdlh/Bb7ypvy6T81i2siIiKANxdaq4h5Hnx3MNfWYcD90mUcFTShpALyxzmvbv1toIP iAOqzbCqygzrlMx1UYcJojBW0ztnwyWs9hHMEHl7itE57ZUDDsPpm4ZMKPB5p8PjxJ7bNqQ 2R2kW5XABv4m6zHhnw3y5i+ACvxSCorJ6hgNnsfFFGCTsw7ajtuRy5Lat8JyzgzWufBh+H0 rQ0anBrGD3rQWfOI2J5uxdlFhEk0NDFLanZAXNfO6/dcRzve1h0WbcJcv45h1Qa/EcDiYak P7WvqZyajY2DQw8twb3sStm1+IU+G04mqC46jpYyNhe+R3QNaNyf+vJepadtX2D5Q9ojIk7 Mm3e6arc7fC/sVQiKBIaCSbAc1ybm/G3ZizXiGKXJZNMeyv0YNm/IBWZEREV2y/g7sUrQ6S Cokpo7uf2MZcXWFy0eBIW2sAwN+d8wzPrIHwZaoYuyp6aCQtimd6vrC2oWHTwC2Xh+DYZgo e6ipoqWPQGhrGhrWgeHtPNVVPOJ4i5jS1gFm35rQXHGeOXN9K1ji5zKMB1z/LcVrdOnJEQX 5eK3vwHoDDgeJ12+monYwXPMtbcn+2s+zI0nCg1m30rOQJtv5Kvoe09Ci7W2stubKoRYVxX F8jYhuRaA8v57FX5JjbLw3wiN3qvw9jTbwLViHBcWyXOP/rpPzWLaqIiIioazDzPiFHXxvt LS626SbNex9tQP9UEexY1n90tHRxy4NQOkx2qPY001NIGSsJI3I/GaOt9h1tzVTieRaXF8n /cCsqpJdLAY53MYHskG5dcAczz8blUHDSulw/DnZPxVgp8VwkHuXuJoibh7T1HesfDZZDju WaHMb6duJullpadwk9EDrRyPB2Lxzdbla9tzsqKjyjTx5lGLz09JFHRMMOG09PGGtiaQNT3 bC7ydhbYDxJVbidbVTTnCsGkhbWXa6olkBIpo3X71hzebHS0nzOw3nQ4OPS6arrKuarmpQe yL9LWtJBBcAAN7Eje+yuSIiwzipmNmX8lVQbLJHVVw9HgLBuCfWN+ndvv7FzMiIiK/YFlSr xilkr3uZBRQkBz5DYvN+TR1/Wsmw+Cd1FS4FhNY+OGtqTEGx7Pfb90lLrcgBpBHMA87LdWC UseGYXT00MToI447WB/FF9A5cyLH2lXF7jPC4zsLG31AEeWwKhTvJjfyjJedQsBsPBcz8Rc QOJZ6xOXUC2OTsW25AMGnb3grGeaIii0C4Lr6b7rpzhZhn3L4e4Ywt0vqGGodt/HNx/Z0q/ 4xq9Hja1rXapQLO96rmNDGNaOTRYL0iwDjJUvp8kVLWFt5QGEHnYyMv8A481fMsj0bhxhhi 7pZhcbh137MH61jXBOnidkIvLe8+skJN/Jo+xbIRERERQ0t1arDVa17b2UVa8ay9h2PMj9M je2aE6oamCQxywnxa9u49nJS6PDcZotTPu4KuIM0xiqpQXg9C57S3V8FMNBis7rVGMCOO+7 aWnDCfLU4u+Viq2joqeggEFNHpYNySS5zj4kncnzKnoiItB8dccbW5lpcIikLo8PivI0chI /f80N+K1eiIiyfJeVosbqnVuKS+i4RSm80pNu0d0jb4k9bch7lm+JVjMVrJqSnidTYVDGwU 0UcXdjhsCZn2FwOjduV/FeMi0/pOYaqqp4BRxUkQiYCd2h7g1jQbbuDA8knqVtSlk9LxJrI nB0EN2+tvsd/s2V0mLY2FxIMYuSDvurbiGIMw/AKqulkvFDE+Rz2tsRYX5f4vsuUJZXTTPl ebue4uJ8yvUYAjfIdJtZoBO9z1+Sli1je9+iIp1JTyVVZDSMuHTSNjAAvuTbkuwqeFtPTRQ tADY2BoDRYWAtsFTYnEJoYmEX+maedlWoi1vxrkP7EXxaRYgOv12kjH2rJsvi/DjDgP8AZM f6ILHuCP4P2/lcv2LYaIiIiIiIiIiIvE0sdPC+aVwZHG0uc4nYAC5K5Gx/FZMbx+uxORxJq p3yC/QE7D3Cw9yt6IinUdM6srYKZt7yyNYLeZstzVeVGx4NQUFdURw0NIRaKNu8lgSSD1Lr kk+32K9U9PBl3BpqowBsxbu1hJDABcXv0AssTwDFaakwN9U9jntnmfUOIIAe8i2m3lzsfFb Ryk17sNZUTtDHztEgAFtzzUzH66NssNITpfM7S3UPWPPl7AfgsY4m4k3D+H1XTsJ7SZoiYD uTdwv/AGbrndeg4aQCDYXPPmvKIsiyDQyVufcGgEYJbVskc13g06j8guqlT1EPbup9WoaJA /Y9QDzVQiLW/GvV+xJ/fGnSLt1cz2se9vj8VkuAb8NsPH/8TH+iCx/gj+D5v5XL9i2GiIiI iIiIiIiLAuMeOSYRkaWCCfsp6+QQC3Ms5vt7hY+1c4IiIrngdJJLUOqgx5iphqc5oJseg23 G/XouisOj10cc9a1uhkIdpkBd2YsLjyWK58qhT4bJTwl5NcOxLhcXF7Hbpy+r2LFKCET0OG UsDADPO1jmdCS6xIv0Df8AGy3rCWUVPHAC5wI7hDeQHP3rAocTOI8W5qCUv7HDaVzmmQf94 7QLj/hJHvKsHGetEeFUNI2we+oe4+OkDa3lutQw6RM3W3UL8vFe6mB1NOWkHax3HiLqSiLZ HAyiNRniWpsNNLSPd73ENH1ldCKA673UURa241xuOVJJAO61gBPmZY7fUVk+Afg3w7/dMf6 ILHuCP4Pm/lcv2LYaIiIiIiIiIiIuf+OeOOrs1wYSx4MOHQ3IH+kfYnf+aG/NazREQc91mG WIGtylidU7tLMqIiRHe7gOYv0HLdbykxSGLBqcTSxxy1Mbeyjc71nabkBatzbVuq8QpqeJ7 AxrnCNxdawuD9vnzWNVuN1GFywPpXxsdSygsjIBsebjbw2AW8siZqqMzYJHV1dP6PMTZ7iR ZwAtcKnkw6DDs61eICO3p1I3XvfdpsLHnvccvALVXFuq14tQ0/aPk7KJz7vsd3O3+r6lr9V NXWvrJBJKxuvQGkjrYAX9tgFTEEcxZEW5v8n6jP8A21Wlm30UTXf1iR9S3MiIi15xo+8ep9 sf6RqyDLxJ4bYde38Ex8v6ILH+CNv2vm2/1uX7FsNERERERERERFT19ZHh+HVNbKQI6eJ0r rm2zQT9i5JxzFZcdxusxWdjY5KuZ0pY3k255e5UO1vNCCOfVEQW6rPMny0/7BMeilbqcdN2 tvyG99iOS2FVYgIaaKrMsjWMomNhaxt7GwubAezceHxwSsr9eA1VRWQOmn7v02u2k3IJtbf k33jyWD4hM55jjc4uLRqeSbkuO53/AMdVtHg7jzHUk+EzyFrojrhvs0A3vcrOMVq4u2p5Xz MdKA5hcTs7ZaU4iVIqs51pY0iODSwNc7lsOX6lZ8PwfEcYlaKKhkkaXAAMBsSTba6yXHciZ hwaRuITQ0jmwtaSyHfRYDm22/MXWGTzy1MzpppHSSO9ZzjuV4RdGcFsPkosgxSyRhhq53zN Nt3N9UX/AKq2AiIi19xoYRkKpkvt2kbLW/lg/Yr9l+/7W2HX/wBkx/ogsf4I/g+b+Vy/Yth oiIoA35KKIiIiIiLXXGvHfuXksUEbwJsSlEVuvZjvOP5o9654RERRABBOoC3Q9VkWXcTjpI aulc/tIZYnXgc7R2rrC1iPPxIuPgsira5k2FQAU9U9kTQ0OieH9mSdTr6SCQTbntZWrGuwg YcPpZHvjOlpdILWAba97+J9yxB4IeQ69wd7q7ZaxV+FYtFKHHsye+y19W3gs3qczNqJHPdK xv0ml2mxuy3Tz3+tYpTYVNmbMVVNqHZGYlzzYB3gOe17LbeWcry0r46saaeCnj00oYLjUTu 7f2cvNe+JWDvqcP8ASPuvM+WJhdo2AFgTyFhY8uR5rn5E5mwXWmVaEYZlrD6EN0mCmjY4Wt Z2kavmrwiIi1zxymMeQmsAd9LWxtNuQ2cd/gslp2mh4cxtjGl0GEDTfexESsXBeNrOHVM5o 3fPK53t1W+oBZ8iIiIiIiIiIi57424wMQzgKJgBZh8TYw4G4Lnd53XbmB7lrdET3ogAN7m2 2yyjBDlx2XJnYmSK6Oa0EccZcXCw3cb8t/kFW4BR/clrayqopDALubUmR0YBAuLN235XBBC l4gaeomxTEoZO2ZKAyKONxJDiQ48ySSOZ6dFidXf0qQnmXX535qUDY3U90080YjBuOdgPBZ zwzxCmZL6BLENbpdZJ/G2t8At3UemQ6ntcxrtgGg/Hy6rFs6YZPLFiIpphdtKS57j3m2aSS DfcWuLLnpFcst4ecVzLh1AHBvb1LGlxbqsL7m3Xa662jcS0X5W2N+amIiItccc2ashxu37l bGef8lw9/NZZXfeNUf7sd+iKx7gz+Dij/pZfzys8REREREREREVHi+IMwnB6zEZBdlLA+Uj x0gn7FyJU1D6uolqJXF0s0jpHk9STf7SpSJba/giKswihdiOKU9KGOcxzwZNJsQwbuN+lhc 3VbWx4HPUVX3Pkngpo3uMLZrOc4bWuRa11Cke2WKWlqi4QO0yAsN9AHOxJ8NvD27KVC6niq mNhdqZrc9rnDvHoAdlR1MzpZpJHxMaXgG2m3vFlIFr78lPhlLGhsLbya7h1leKCmrmQ1GMU QDX0MsbnBpJJa64tflbbl5q9U/FLG6S8ReTGHXHZP02Hlt5q3YrxAxvEpZrVb2xyjTawDrE WsSBvzWLoss4WwdvxFwoFoc1j3vIPkxy6apy1wLmk2PJpFtIU5F5JsQAL381G4HXmorXfHD 7wP/7kf1OWVVovkeoFwL4a7c8v3NY7wZ/BxR/0sv55WeIiIiIiIiIiLW3G/FpqPKcGHU73N fiE+l9nW1RtFyPjpXPrmOYbOaQR4hQRERA4tN2kg+IURbYEkC+6u1VW0kcT4208Zkc1ujsp CRFbxJHeB3Njy2VreO6HhzbOJOkHcKD5HOuLmxN9zdeVVUd5I5YA1u7dRcRuLfYrjRYvDQ4 FW0rHVXpc8jCHtP0ZaARY73vY3HNWh8bi3tQO64/BeHNc31gR7VBFnnB+jMmcoq1znhlPdt m/jFzXAD5FdGRX31G7urrc17vvZeXvDG3sT7FKc++n6S7R+MCLF3gV6Y+8lnDveF77eKnLW /HSUsyJCwAHtK6ME+HdefsWXVwvkioDbm+Gut5/RlY9wa/BxR/00355WdoiIiIiIiIiLmzi 7mCXGs8VNMJNVNhp9HiAHIi2v36r/ALFIq1kz2R1Zc6INsb7kHxVPKyANLopi46tmlvT2qS iIiA2XrS59yNzfkF5RF6j3cG3I1bXQudGSwG1ndPFQD3NcHBxBBuCoOcXOLnG5PMoi3Dwco Jm0DatjGO7WpeNx0DPnvdbkgDW6g0k2duPAqcTYXUiUPLhvpcPxgNrKWA7QX6dgdIZtY+am xlxeYyS63N46eSnrWfHj7yKX/eDPzHrMq77xqj/AHY79EVjvBn8HFH/AEsv55WeIiIiIrNg +IxVmNY3Tx1QlNLURsMf+j+jb9Zv8Cri+q0V8VL2Mju1je/tBbS3SWix3vc6vkVUIiIqLF8 UpsFwmqxKsk7OCmjL3H6gPMmw965Hrqp9diFRVyEl88rpHE8ySbn61IRFMc9joI2Blntc4u d4g2t8LH4rwbWsB7/FQQWvvyVTG2mdREaXOqTJYeAbbn7bre+BcLMu0+G07a3CZaqpETXVH aTvawvIvuAbbX5eSk5jyFlmWqhw3AsChFW65ln7SQsgb4kXsTvyUXcF8I1wtMTZfo3drIZX sJfbu90X2vud+i19nLDMqZexKpwimo5ZaiKBkRn7c6RNsXvtflbYDxv5LC52xmU6AGNIJH2 KSircLo6OrnIrq9tHE2xLiwuLhfcADrbxVJIGCVwjLiy50lwsSOl15WRYNn3MWA08NNh1Yy KGAktZ2LCCTe5O2/NXpnGXOp/8bBtubUrP1Kpo+NebG1AfUzU0kYIvGKcDVuL8t+V1l+aeL U1EezwMUNWCNRcbyC21mkA7Hmfh7VIk4uY1UPb9zsHpmt+ijAqNR77tiAWkW9nkthZWxOux jCBWYjHFBMJ3xhsIcGkNNuvmCr6ta8dXuZkim0271cwG4B20P8VlmKyGLh/WSNAcW4W8gHr 9EVYeDP4OKP8ApZfzys8RERWHOeZI8rZekxEyQtl7SOOJsvJxLgDsNzZuo+5XuKWOaJksT2 yRvaHMe03DgeRB8Fb8x4vHgGXq7FZSAKWFz235F3Jo95sPetK8H81TjPtYzEJtRxlrnyPcb fSC7wfhqHvWVRcYKOo4jMw1oj+45vTMqgSdUhIs/wANNxb2braRcGi7iAB1KiiItTcdcyR0 +EU+XoZiKipeJp2Bv/dC9rnzcP7K0YiIvcbHesLhoG58F4LSCQQbjmiLLuHOEMxbNNEx8Xa Mje6WQHYWaLgfG1/JdFztqKLRM2o16iBIC0WPmArBSZpoaptdUYdROeykdIKmp9GIa0s535 XPXbwVujzNSZgZrgzd6LBLNoi7JjIJAdPg6503vv5LQ9VUNmraptTUGZ75CDUG512J3NvHn 8FKlNA/WYe0ZcDQ2Q6i3vdSLdPJUaKLXuaCAefNQNrCx9vkiAE8lNgikl1NjFyRb2r2xkbG ASkaXPF3Ab6fEbKZ29OHuJaXMDu6wG2wtbdT4MarImQRRdkx0Moex9rnUDceXPddTZcw84Z l2go37yRwt7Te/fO7vmSrkD0526rV/HqRzcp4fELaX1wJ28GO/WsyzRI6hyDijoBvFh0gYD v+IQrPwfjazhphhaN3umcfb2rx9izdERFzjxZxLGsXzZiENXGW0WEyCKNjT3WBwu1x83c/l 0WxOCGL4piWVJ6etu+moZRDTSki9rXLP+G4+Nui8cdpqqLJtK2GYMglrGsmZ1f3XFvuuPqW gA4g3BIPLmvcTGPeQ+URgNcQSCbkC4G3idveulcQrH4JwhdJjszZ5hhoie4b9o9zdLRvzO4 ufaVk+D1tPiWDUdbSE9hPAx8d+YBHI+arURa44g5Boscx2nxeqfLocwQPGuzW2vb2c/8AF1 jH7W+WnxPfGypc+5DIvSBcgHney8u4a5eAveo+jA7W0pNvfZXKk4TZanl7NzKw62lzSyfYA dDtz8ld4+DWUXNa4x1gsN3CosG7exP2m8qNAAbWsed2Xqb7/Cyoqzg1lp5a6KWuZqvq+lBs fe1W6bg3l8G7K6vDNgDrYXA+JGnkkHBXBJHBr8UruW7maCCfEd1ZflvJ+H5Jop5qConcH3L 5JQHOIA2A22HM8iqzEMSrBg5ZRSsfiUo1RNkItfpe/RY7W5OxUZH9Co8OqRjNQXmaVlcGR6 ie85zdQDgQSLWPJatz3hdRhOMVLKikNHcRwwxuLHB0bWgXBG97jnt1HisRREREUWnS8O8Df ldTRUTCMRhxY0v1kgW3Uu4c7cn2lera3XaRqJ2AFver1luFlbj2HwOjZpnqY49LR6xLh16b XXVqAAXsLb/Fat49fezhm9v8+/uOWcZp+8fF7n/9um/RlWbhF+DPCvbN+mes0RFbcex7D8t 4TLiWJziKGMbD8Z7ujWjqSqXKea8PzfgzcRoCWkHRLC8jVE7wP1g+C564oUzKXiNjEbL6XT Nk3N93Ma4/MlbS4DQsbk+tma95c+uc1zSe6LMbaw96sXHYulxzCaU1LYY307i4yX031czYF afcAHEAhwB5jqizbO+Z8exbLuX6PEhGyndTduwwtLRJ3iwarkgkBv8AaK2XwNxasr8pT0NQ wmKgm0QyHqHDUW+4/nBbLRFIraSOupJKaUd14t7PBYSKd0RkhLm62EiRu30QtbZSHVtyzsr SGM2Y8F2/84W5/qWQ0LHMrCC20rhdzge64+VvBXmIfRX633O1pF5LQGaXWt6z233YPL5Klq 2amBrtuQBabXHmTyP61RHU2p02F3d1r2eq1vgVOpWQlzbN7Ju9w4m1vHyurFVVJq3y09dXS V7zKXx0OFtvpbbYPdy2HiVfcDfC93o7MPFNHCwae1dqkJ6j3ddzzU7FMz4VhWDVeKzVTDBS PdG8tN/pAbFntvsuc+JOONx/O9dVRTdrTsLYoCDtpA6e+596xZERERBu4XIG/MqrBiFIxrW tM2tz3Em1mgbCx681T2ax9+YBuA4W1BHWOwG173G5sst4Wwip4j4S17CQ17ni38ljiD8l04 i1Zx6NstYWR/r39xyzjNf3jYx/u2b9GVZuEdv2s8Kty+m/SvWaIi0NxppMQq85CI1vaU0WH +lRwvdZsQBIdbxJLb/9FQ8EarEWZ49GpZg2llge6qjcdnNaO6QPEOI9xKtPFe37ZWL2v60f P+jatmcBHsOUq9gcNba4lzb7gFjbbe4/BWzj5gzjHhuNic6Wk0phI6m7g4fAg+5aXRZLmZn Z5ZyqNRJdQyuIJva87/8AFltngTM+fKuIPkILvTbXAtsI2AfILZyKB3FlFWfFcFfW1TKink EbgB2g5a7claTlzEi/tfo9XLT2hsBfoLeBV0pcLqaeoswNjp9GkNvcg9SrlFE9jQNJsDbSX CwHioSROJsG7M3Dr3Lj5qir4pCWu03kG5sNult1SSQu2fZzer2Dk7z3ClYgyNuFup56x9O6 raWa23DtH41vDu3HtWvBnLD8Bys+bBYI6WaorTS079ReTGxwBc6556fHxVFW8TDg2amvpHu q6SmpJImOZ3WTTPILpN/xbt29iweuzPX1uCsw6oeHQirlqiHA6pJH2u53Tbe3tKscr3SSue 83c43JXlEREREujnFxu4kk9Som1hYe1bU4D0wmzNX1Lm7wUtvV5Fzh19gK3ui1Xx1lLcMwS I20OrS4+Ozf/crO83feVjVv9nz/AKMqycIvwZYT/wCt+mes0RFzFxPzI7Mmcqh7qYQChLqN oD9WsMe7veV78l44ZZgdl7PFFN2faR1ThSyAc7PIAI9hsVTZ8M1XxDxlt3SSOrnxtHMmx0g fIBSsCzhmHKPb0+FVnookkBlYYmPu4bb6gVDMGdsw5ogigxjEDURRO1NYI2sAdvv3QLndWJ FkWZpo5cCyw1sjXujw57XhpB0/TyWB87LOeEGeMBy3glbQ4zXildJU9rHeN7rjSAfVB8Fsf JmcKXNFVjEdPXMqm0tSDAWxln0LmjTz3PeDwqvGcx4fhmZMGwuorOzqK2RwbEDzBaQ3V5F1 gPNX9EReHSNa7Te7rXDRzIXoG45/+yE+HNQc7SL2J9i8NlDnloPq8zbZaS4vZhrZczmipat 0dLSQ9i7QbDU6xff3WHxWrJngSN0SFwbu035eK8PmLj3Who5e0ea8F7nAAkkN5DwUERERET pyRAbdE6clvPgDRhmCYrWlu8tS2PVfmGtvb+0tsqA9t1qrjp+9MA3t/njt/DYLPc3C+S8aH P8A7Pn/AEZVk4Rfgywn/wBb9M9ZoiLmni7hsGHcQa3sHPPpDW1Dw88nO5geWys+R6/C8Lzh h+IYw57aSmeZHFrNR1AHTt/OsqbM+IU+J5qxPEaNzuwqaqSWIkWNi4kHyVvqoWwT6GVDJxp a7Wy9rloJG/UE2PmCpSIiLMuFeYjl/O9L2j7U1afRpt7DvHun3Ot81eOJlNFWcW4IYqxxZU mmDnh/7kSQ3um+1hY+0ldARgNjaA4uAFrk3JXpF5e8RsL3cgLqkY50lVcuFnA6QDcgKrYAB Yc+ptzKiQCpMjWv0tLtLjfQ699lR1dVFhlBU1092wU0b5Hs8QBfa65gxSpOKVFZXVVS+Soq Kl0jybhhJP8A0VsERlqGRQsAkldpDSbAEmwAN/mV4ngfTVD4H2L43Fp0m49xHNS0RERERER B4dV05wqoG4fw7wxoBDpmumdcW3c4n6rLMFAG5IsduvitV8c/3rgH5afqCz3N/wB5uNbX/w Awn2/9Mqx8IvwZ4V7Zv0z1miIubeMz3u4kVgc64ZFCGjwGgG3xJ+KwVTqKqdRVcdSyKKV0Z JDJWamna246qSiIiKbLUGVjGlkbQxoHcba9up8SpY+BuunuFrNHDnCO8SXMe4km/N7llqK1 V1R6RJ2EdnaeYLbgn3qfS3dOXOb37m5tYW28FVssBYbeRUSbA7fNSJbuJa0Aix7RvUrWPGf NEmHYZT4JSyljq8EzODfVhBtp8ru+paSmeC3UdO52aD8SpBdyttbwQDvWuB5qCIiJz3sBZE RERTIohJLGzV67gNtyF1/h1FFhuG0tDALRU0LYmexoAH1KpXlu9za2/hZas41/S1mVqZ37n LWu1W584x9pWa58qPRsh43KHBp9CkaCRfmLfarfwpjbHw1wcNvYskd7zI8rMERc1cYvwlYj z9SH9G1YQiIiIiICRyXUPC/8HGDb3+hd+e5ZWqLEqz0WCzfWdfcG1lZXvLXx2IYHOB7QE3b /AIsFc6V4dO8Stdp6XHPkrlfcA8/EDZHatJ02v5qRLpBiNnWBIHtXM3EbMAzBnWuqY3B8ER EEV22s1vPn4uufesXL7i1rC/wUCb28lC21/iiXHQdOq9Rxule1jAXOcQA0cyStjYZwdrK6j pampxSGj7Vl5Int+kjO5sRfnZVcfCXCGziCfMZdITcCKK+pviOe9xy3WF5wwagwDFnYfRVU lVpALnvaAB5Dz8VYERERXzJVF90s7YPTODnB9ZGXAC5sDc/IFdYLy4kG+wYASSoM1WJcACT 0WruM4vi2UQP9df8AnRLNM+sMmQ8baDY+hSczboqHhZ+DbB/6N/6Ryy5EXM/F/wDCXie/SL 9G1YWiIiIiIBddQ8MLDhxg1jf6E/nuWQ1OJ0VHBJNPVRMZHs4l42PgsPnzNhPpc8k2MUccz X2aHVDbDzIHIfqVAc75bgnDGYkxzmv7wawu1G/Tbkrphme8v1VYRT1bu6w84i0bW+e6vbc1 4S4sEczn9o7SNLb2PW/gvMmbMNbE547YhrtOzLX9itGas80OF5bq6tmoVLY3NgBNhrPdG/l e/uXNLnXe7Xq3NzvvdA24Ltrgja2268bkX6BERZpwuy+/F81QVUkDn0tG7W9xHdDrHTc+2y 36IYI6gymehaHuuRpDiTt1+Px8lY8xz0WXsErMUqKyGNrQWwtihbs9w7rQbbkDf9S5uqJ5K qoknlcXPkcXOJNySVBkZcL3aARzJtZeEREWf8FqU1PEGCWzSKaCSQ36XGnb3uXRqlO3mabk EAgA8ivUZvfvE77g9PJat4z/AMK5R/LX/nRLNM/feDjn5FJ+aqLhb+DbBrf6J/6Ryy5EXNP GEMHEnEdBNyyLVcdezbyWEoiIiIiKoOI1vYMp/TJ+xjvoj7V2ll+dhfZSNRJu4k9fepsc2l hBsdwTfe6gyoka/W1zmuvzaensVfSYxLTVEjw82fZuwHJXaLN1TFEIYy5rWm2oHd3juppzU 900rTUyaT6xIHO6kZwxyTEYKGke/U6IOkeQNrutYX58h81i6dNvegNjdEXuGGSeZkMbC58h Aa0DckrpjJWUafLGVo6J0giq6qz5XtLdTnWvYEjewH1q+U8IrGvacQkuxwOmKRoLR56fHfm tL8Z80NrsYZg1I8GCnZ9Nvfv35e0fatYL01+ljhpuT1vyXkW63Q+PRERba4BYa6TGMTxNze 5DAIWnxLnXPyb81vJUBqB6WQSSRs3bldVUGzSDuRsXeK1jxlaHYtlIX39NdpFuZ1RLMs/fe Djn5FJ+aqLhZ+DbBv6N/wCkcsuRFzPxe/CXie3SL9G1YWiIiIiIibW80REJubpe4A8FF73P dqcblQRERZJkGTCqbNlFW4xOIqenla8bX1Pvt7Bfe/kugqLMuE4tiMscNWKh1MQGnshZrnX AsfE8lh2OcVsNwTGKqiiwuuBp5C2TSYo2vIBFtgSR81pGqqZK6smqp3EyTPL3ut1JUoN1b7 MAHPfdVuD4LX45WCloYw53473O0sYL83HoFT1lHPQVLqeoYWPb4j1h0I8ipXaP06dRsTe11 5RBuedl0JwOwv0PJcla4EOrqlzhcb6W90fMFbEnlEEEkztxG0uPuF1rCh4rUFZjPYTUU1O3 TITaz9Pmfcs9wDGaHGKJ9RRPcYWvt9I3SRsD9qwDi28vzhkuBwDozWXII5/SRBZrnwubkTG 3N5iikI/qqh4Wi3DbBr/6J/6Ryy5UtfiVFhdOaivqoqaIfjSOA/6rX2YON+A4XNJT4bSz4l KzbWPo47+07n4LSmaMwz5pzBUYxUwxwyT6bsjvYANDRz8grSiIiIiIiIiIiIiIirIJnRSMf TuayRliCDu47bDzWxOFOGTYlizqpzrw01g42Hfeeh6G3O/O1lsGvyBlvG6qpxLEaeWOoc7e VkpaL6bXty2C09WYBlHDaZ8k2Z31shftT0cPeDb9XHu3tvsrLXTZfjki+5lLWyhj7vNXI0C RvhpaLi/tV1n4hYtHA6mwukoMHiJ/8DThrud/WNzzWNVdZU19Q6orKiWomd60kry5x95UlE UyJhkOhrdTr7NA3cV1NkChOHZFwimc3S70cPIvy1d63zVRnGV0OTcYkY7S4UclneB0lc2UU Mk+OAGVzg4OLngEhmx8At1cOS8YC9oDQIpiCNJAJ0t5X57K18Vr/s3ySPxvStwP6SJZtn4g ZCxy/L0KT6lR8LQW8N8HBFj2b/0jlk1XIYqV72u0kC9/Bad4t1M4qMLY54e3RKQSeXq7rUN W7XVSOF7atrm+3tUpEREREREREREREREVXFLTOfTt9FeQwfShspBk3JJ5bbWHuutj8IcUjN TVYDM6SJ8zfSYJr2s4AAjzBFvh5lbAhq6qmwKrp6575HntmmbSXssBt/N7tjvb2rm6QaZHC 1rEqCC52A+SIiLNckZf+6Xo8pgMhlnEbbEAkXANj7CfZZdKRRthhZEzZrGho9gWE8XcTOH5 KfE096rmbEOfgXf3VoPB6rsayYskc3VG7ltqvY8lvThtI05TikkcJJHzSXa4kWOw+wK156t NxkyhA7ZjAyQW531uP90LKeKL3s4cYwWC7jEwfF7QfrVXkKPssh4I3e5oo3G53uRc/Mq8Vw HojzpDnAd0FaZ4u6O2w0OGo9lJdocQQdungtTVJJqHkm+6loiIiIiIiIiIiIiIi9NY4vaG2 JdyF1d8NxaTLOZIa+kbFM+luLayWvu0tO/Xn7Fubh/mcZhpMSmYWseZNZh1Wt3LEW6jbmsZ q+FeGTYtPUPxGWOlklJDYYgBELXsSfM+CxTNmX8Mw+macKZK/RJ2bpC6+q5Nhy57dFib2Pi kdG9pa9hIcDzBXlEU2GnfMSAWtsCe8bX8h4kreXCnBg7DsPrGunj7MOMjHPNiQXDlyW1Vp7 j9iWimwnDGndz3zuF+VhpG3vd8FqHDJTHUOcXADTY3F9vBb44Xvc7J0Li0XNRJ6trDl48lS 5va53HDKgaLnsL7+F5LrI+Kn4NsYO3qR8/6RquGSCHZGwQtbpBoYiB4d0K61r2tpJTcXaBf n4+S0xxZY2oq8OLItTmxyu1A3D9xtf2XWpp2PZO8PFnat9l4REQC/JEREREREREREREHPfk i9xTSwPEkMj43jk5jiD8lfhnrMApTT+mlzSQS57QTsLez381bJ8YxCpljfLVOeYnl7Cehvz VHK98sr5JHanvJc4+JO68oBc7my9xaw7WwO1M3BHTzVywvD5cRlLYy5hZDJMS3fWGtLiPLZ pXRvDugmo8oUDamZskoiuAwjS0EkgXHPayypaA47VjZs5U1MBvBRtBPmXOP1WWvMPeGSvOo hxZZoHU3C3vwui7LJMDbEH0iQkkF1xfrYLzmgE8c8q23tSuP6VZBxTt+1tjN7fubOf8ASNV dkX7w8C/IIfzQrzUtDqaQWuS0+9YhmXA3V3ZOf3QxrtRcwGwPgsExbh5EZZXx63NkeXRN2u T8LeCtVRw8qWyaGwizQGHwPib/AAsEl4cVLGh7mgiNmk7XuOp6X6WCnO4dGMNAjIBbrLdO5 AIBIPX7FIk4dyzPY3QQL7knlbn9a9xcOA25c8ksOh+nl7dvOyjJw5lMnZsAvG7UDuL/AKlR z8PaiOcBou0Xcbg3IINvjZWc5TnaHtc03F9XLe3X3bqR+xqoEZeYrNPInbbp8Rc+wKgq8Ml gEz3BwbCdNrbj2q32REREXqOKSZ+iJjnuPRouVPgw2uqY3yQUc8jGEh72xktbbnc8gq+lyn jlZUCCLD5dZF+8LAbAi56XurjWcOMzUMMcstA54leGNbFd7ifYFBuQcYY5gqKaoj7oMjOwe XNJvsBbfYXuNgqTNeWJsrV0VLPKHulYZGgcw29hfzIViREAv1A9qI0AuAJsCUPNFMmp5qYs E8Toy9ge0OFrtPIq/ZGy5NmbMcNGxhdAwiSpJJa0RgjUCel+Q8yts4Zw0p6KpkDa6lZA2s7 WGKIuOqAk64pD+NcED3ea2NhtJHQ0jaaBrY6eIaYYmggMaOm/NVa5o4vVLqjiNiDS64iEcY HgAwH6yVilAWCV2vlbna9lvvhqGHKUAI7rp5QeYN9V+Sps0B37euViSNPop0i24/dVknFGx 4cYwC0OvE0AEX31tsq3I1v2CYHb/UIfzQr97rqR6Mx4Ou51G9r30rwzD4Gt06Rt1spb8Kid G1m2xBJsPl4KDcIpwCCL3PP9Y6p9yogHd1hvzBHMqBwiJ3Zk3L4ze5/x4bKY3CqZrS3Te56 +1HYZC4EW2Jva3JSJsIjmnfIA3VpABdv7j5KyyYEGAvEbO1ADbN5Msb90jqqM5dhLXtY1jB o0kl3e1eJWD5ry/wBjSYtI97CGsc/W63O1+6AtTuvbqWja68oiIqiOAzm5fEDoJs+7b2Hjy urrlegGI45HTvLo4zHJctdYgAE3v4Dr7FubIGX6MZfqGRCZ0BnuC+41DS0bXAuDb/qszkwe Bw0Ni0x8wxg2vz8VMp8Ngp4+zbTk2uCHDYnx9ikw0HZbtwylpyHE6+1v7/VWpuNODyQwUWI Oiprl5Y58bjqFxcA36etZaksbXRERBsbpztYKLRd1jfz2VRiFY6uqzM5paAxrGtJvYNaGj5 Bb04P5XjwTAW4rWdpDWYo3U1ruQjHq9Nib359Qtjk012xvlaSASGucOSmxlhYHRm7TuCCvS 5NzhVGtzditRqLhJVylpdz06jb5WVDh37q/u3Gnfy3C39wxZoydTC5czt5LaXAgkuO6t+Zp C7j5lqMkWZS7beParKeJwvw5xnYG0IO/k9qq8i/eHgX5BD+aFf15a0jd1i48yF6UCLi2/uQ ctxZRREUHHa3Uqzvs6EG5j5bl17n/AAVTNYHaXwHvtbzLeY8PasMzZB2mEY1IGWjjheGtPV xG5PvutGyxuYwXa5oJ2BP2dFKRES211URVZi06Wbt8XGxF72+r4K54dmfEKHEIqilMUTmWF +zDrN2v0O1gt35BzmzEsKe49tJom0nUxkbYwQNIFuh35+fNZjTYjJUSOhdA1sjAC8CTkDuD e1uXmoR4pST3c6NwDeRdY3uAehNuY+K9tqqWYAx05maX6RoiJt4k3G3gtfcXMdoo8FfhEdI HVDwO0eduxZa/TmSOnvWhXkXsDe3VeUFr78kREU6NjO1u5wIHTnfZXvImXv2T5vosPcw+j6 +0nOkkBjdyDblfl711Ez0SkiDGBsbGCwaByHkjK2leWNbI0h57pHI+/kqlU9fVNosPqat/q QROkd7ACfsXINbL29bNNfVreXX8br3Q6+2OkkC3eIHILfvDMt/YdCHlukVDyWkEn17dOqoM yD/9QOXidh6ILbc/3VZPxULm8NsYLefZs6f+Y1V+RfvEwP8AIIvzQr+iIigL9UBuoovLgC0 g+Cs07b07dbdjbltqHX6wpcbA3Rtqa11h3uVtui05nnOGJjFsWoKKqDaS7oXs0NIPR3MbLW 75Xym73l3tXlEREvtbovUcj4n643uY4dWmxV4oc5ZjwyKSKjxipiZI7W8B19R9/sXpmd81R uc5mYMQDncz6Q7f5rxJnHMsnrY5Xb87TOF/bbnyUBnDMwdduP4i3vF3dqXgXPM7FUNXiuIV 73PrK6oqHPN3GWUuv7bqlVwOB1wy43H9DTROqjS6r7h4aHcvC3XyVvLiQATsOSIiKZpPZai 2wAsD4m63JwJwCuip63G3lsdNUWhi/jP0nvH2dPaFt19LHKCJC9wPTWQPkVCKjjhk1R2Y3n oDGgX8b2uqhY1xErzhuQcXqWkB3YdmL/yyG/3lywTc3U+l03eHAkFttj9nVbv4bV4iylRMY 61nPdITexBebHyVPmGrA/ygsDMrrsbAxjLfyg+3zcst4sTTQcN8VdCN3NYx3k0yNB+RV4yh E2HJmCxsvpFBDa/8wK8ooEXFr2QXub+5RUL+Fj4qKIvBB1bAWI7xVmqnRCIFzy0DkSOXhz9 ypsTrxhOEVeIPL3CGNxbYWGra23tK55rmuMdU8v1ghx1usX3vffw2WP3uLWHO9+qjJLJLJ2 kjy955ucbnwXlEREXsNDYhJraXFxbo6gW5/P5Kc+pDmtYY6cBgG4jtq9q8GQay/s4m3N7WN uXgppnjjfI1rYHseNtUfqnnt4b7KVVzuqap8zywueSSWCwJUlbopcuuqP8AJ3czSe1s6uaN O+zyfmwfNaXREI80aC5waBcnYK41NKYKE6odJ1N0uN7reuVsGkwnC6KnpKrHpo+y0upxA2O MXBJJJtbdx3vfkssnosbkijjgxKOmY0955iDnvHgb7D3KroYcTgLWVlVDUsDd3iMsff3bWV etd8cJzDkDsxb6arjYfYA5390LndRY7S4G1xcXHisqwLOUuFUkNM19mxPEneYCL6rmw8fBX XPGYozxCwjMFNJrayCmqAbdA4uAsfKy2nxbqGycL66aF4dHL2JDhuHNMjSsjyr96ODfkEH6 NquyIoC/UWUVDYIL23UUUt+ncuIIBvv0KtUzdTQHtDi+1yXf4F1hHESviMdDhxe5gax1TK5 pNjYWaCPO5P8AwrVskNDK+rbX1TqONge92mPU4kEANa24BJJ8bAN3VjocLqsaxWOgwqGWpn ndZjbAE+Z6AeauWbct0eV6ttA3GG11c0A1EcUNmQki+nVqNz7ArA9jo3Fr2lrhzBFioIiIi jod/FO2/JQ3J8So6XF2nSdXhbdRdG9l9THNsbG4SON0sjY2DU95DWjxJXXeE4YzDsAo8Lc1 rm09MyBwtsbNAK5dzjgDMsZprMIjn7dlOW6X2sSC0O3HvUcmZakzZmelwlr3RxyEumkaLlj ALk/Z7SFmXEbhtgmVcAZiWF19TI8VAhfHMQ4OuCdiANxZaycADYe9bEoeHLZMs0WNsfNPO+ aMywNY0sja4E8r3d+IPeVjdBGzHs04VQRHU2apYx7XE6TdwufguqGsLf8AvCR4WCjoBADu9 bqQogeJ3sorT3+UBVgUmDUQcLufLK5vsDQD8ytKIivGZJXSyYaXhoLcOhb3Ra4ANvlZby4n gN4PyAAACOmAA6d9iyzKv3o4N+QQfo2q7IigL9VFQPsuooilSPaL6hbTuPPZYvJiZ7INJbd 8gbHoPM2vv4LSWZ8yuxTM1TUveZInSWije7YNbsN+nU7eKocDwHEs24t6DQ2c0XL5pRZkTf xnuPT6zsrjU5jpsmCswnKFYJ3TEx1GJvgaJHAbaYzc2b57dPasey1gsuYsx0eFsdpNTJ3nu PqtG7j8AV6zViLsUzNXVLjdvamOMXvZje60fABWlERFeMq0gxDNeGQB4hb27HPfqtpa3vON /YCr5+zaWDNuLZnjDKh8svZQRzNu0wl3q2PLuNt5XVHPg9OzG6TFMKMtPg9SXT080rg4xGN up8ZPi0ggX5ix3uqzMEEWDZLwiei1vqMea+eurHEFxLSPomnoLkkjmdr8lhvbSiN0YkfoeQ XN1GxI5XHvPxV4ybQHE85YRSBwbrq2Ek9ADc/ILrJc28YjT/tiVvY03ZERxiR2r90fpB1W6 bED3X6q1ZFx+DLOLS4nPAJ2iIxhp6X3uPPb5q4Z+zvHmuCkhipxEIHF5cNtdwBy6W+1Yxhd FHiGLUdLIXRwzztY9zRdzWk7nfbYbreGEUWHxYFFhFDjbzDJNJPqmfdzIt2t3byPLfy8lp/ J8tHQ53w19dKWQQ1Tbysfp0kHY38L2v5LqKOppZC9oJZocQ4kFoPvI815NJSMaxzJpGBp5t lcS7yJuSQqxoIG7tXmvS0Tx9n1ZhwynFvo6QvO/i4j+6tUog57q+ZrborKFvaiYDD4AHhtt Q07beNlu/ij+CGa4t3Kbb/jYsryr96ODfkEH6NquyIihYkG5+CiiIrNi2M0dDUejVNWyKSW F742u2I0jc+5aezJndrcuyQ0E0gllZEIZyBZ7bWeRbcO2sbrWAeNQLtVibvsdysqxPO0NTl +LL+HYfLh2GscHSsinGuoPi86dz+oeAUrLtPhVbXgQZerK8wgyvEtc1kTAN7vPZizfHcXUq lxqbL+JTYhQV8E9dIx0bjHTB0bQeekm1tttgrHVQRQiF0NS2YSx6iALFhuQWke74EKQiIiq 8OxOowqd09IWtldG+PURewc3SfkT8VIfK10TY2xNbY31C9yq2lx7EKTBqrCI5QaKrIc+J7Q 4NcLd5v8U2FrjpspEGJVMEHo+pslPfV2MrQ9gPiAeR8xZS6ioEwa0QwxhvWNtr+1Z5wVwiP Es9Cqe54bh8Dpm2A7zjZoB9zifcuilypn6sfW55xl73h4ZWSsaQOgcQPqWPX2sp1NDJNKAx jnW526KoZVTUkkdVEQyRt2ttyItY/WVXz47M/B5YYpJGOc5sTtPqmOzja/mSdlYgbG623l3 ijmR8bYZ2xTMaywc+Ek8rC9j49VtTBMaqa+lY+ekEcjxfSOV/b5q+AWHKyiuc+NGJMrc8S0 8b3OFJG2N2poFja9h1tv163Wv0RXXHonRPw9rxYmghdt4EEj61vbikWjhFLY7FtNa/M99qy vKv3o4N+QQfo2q7Iob7qKKAN/LyUURY/mbBaHF4SyscI36SI5C4bC24t1uuasx4ScEr20fp EdQwxtkY+PkWu3CtCA2Nws9zHPBgXD7C8Kw+HsZMTa2atmaT9LYDu38LkfBYHcgAcrKoY9k eGyNMYL5ZG6XFo2Avex6bkKmRERVuC0xq8YpotAe3tA54PLSN3fIFXdpbJg2LVdNS0sTKyr a2HXoaYmC7jo1EHq0bKw1DJYtEUoZdouC0tOx8wpTCGuDiAbdDyKgt0/5P8Ah9qfGMSLgdT 44GjqLAuP1j4Lca1FjfBX06uqK2PET2lTI6R+tpduTe9x7ViVdwczDTtbJFG2RhbyBsR7bq RDwrzGXviZRvFxtIXCxHO1hvy8VcmcFcXcyR9RVxM0jmDcDa/lsq2m4KsuO2xaMk35OGkEc rq94ZwSoYqh0lXVueBpIY0DSfHztzFvNZ3hOUMFwcPFNRRBriSQ5urc9bn4K8sijjaGsY1r RyAC9ouV8/YxVYzmurnqYOw0SOZG3SQS0ONib9SsbRFfc1lprcOLXFzfudT2JFie4t58XWg cLqsDYNMFgP57Vk2VfvRwb8gg/RtV2RQuL2UUUEuL2vv4KldVaAXblguG32N/1K04tmd2Et Epw6pqI7kPdDZwjt/G8AtU45nAYji+KPhlmgpXR6W05dquQN3AA281geXstYvm/FfQsMgEk gaHPe86WRtuBcnw8huto0f+T/T+jN9Nx6TtyO8IYBpB95ufktX5tyzUZSzBNhFRNHO6MBzZ GbBzSLjboVSxYvKMPkoamMVUJAEXauN4CDzZvtzO3JUTnM1d1rtPgXX+xe55mzNjayIRtjb awJNz1O6koiIp1POIO0NiXOYWixta/VTqmsjmoaSlY17W04cXE76nOO5+QHuVNIYxKeyuWA 7auZ9q8XRdK8IsGhwnIVJLG5zpK8mpkJ8TsAPKwHzWbHkpD5nXvGfVF3AjkFLE8rgTc6XHS 2wF/avTX2kLdVyOclhv5KDpHubbYvd60buQCjdlyRGxzHENaQ3l7VNDnF2nq31nW2Pkove8 RhwaAfxgTyHVSW1di3tG2a47HyVUqXE6s0GF1dYNF4IXyDW7S24BO56BckYnW1OI10tZVy9 rNM5z3u8ySqRF6bG5zS5ouBzt0WQY1C6bMeGURGktpaOKx3IvGw/W5bo42VDqfh4+JoBE9T FG6/QC7tve0LMMvRthy3hcTb6WUcLRfwDArkoEAix3Cezffe5UVDrzUVLkNjYXBIPe6BYzX 4h2AlNiWA2c8erzAI3+KslfmmkoqWSorJtMbj2btMZcDz8BvzWrM05vgxgyx0tHHRwm24Y3 tHEAgkkWuDcbLYfAV2HDL2INhfevNQDUNPMMt3LeXrfFbHxfGsOwGgkrsTq46aBguXPO58g OZPkFzFnvMgzXm2rxONtoHERwC1j2bdgT5nn71j3Too32FuY8FXNw2R2BSYqXhsbahsAZ/G JaSSPZb5qgRERERFEOdsAeR2XXWXqD7l5dw6g1FxpqWOMl3M2aAq999Bte/kqSQE2jldfxe 3lz5FBrJ1EFr37NFuiiWtF3Ns6JpvptyPj7E7LeznG7zqLwPkoj13PaLvOwY42uPYpkbG2L NN4wbg73JUJT3XMc7S62okDorNi9hGx5lMdrgRONr8rDdVuD4pHWtdTOkDqmEd8farZxHqm UfD3GpJCAH0xiF+pd3R9a5bcwsNnc/BQRTqSZ0M7S225F9RsOaybHX9rxIhf6wdLSEb320R 9Vtrjk0nILCASBWxk+Xdcs3wP+AMO/JYvzQq9FCwBJA581FFDryUic3do5std/kFhuKvDae pc6YMYxxI18ybix329ysNNGyWZzqkP0P1aowOgPIj3nb4LWGdMUjxHM9VLEdMLfowGs06re VhbcdVYKWsqqGYT0dTLTygWD4nljviFGsr6zEZu3rqueqlP480he74lSOW4QAkEjoplO18k gjjY58kndYG87lZZm3CcOwDBaXD4qadta5zZJppBsTps5oPIgG3LbzKw9EREREVzy7hj8Yz Lh+GxXvUVDGEg8hfc+4XK65UqeeKnj1yyxxjkDI7SL+1UQqaOR30dRCWau+0SA3PlupjnNP dL+8b2N/UHmF70DU0hoYG7Ms7Zyg0+vc2POUH7F6bdoaNyXeq4N3At1XtrgCbd3SbW5Byg9 gfGWuJsblxBvbyVkx7s+winnYZGM9azb+FisPbitZhWLPnjdpEEoBjANnsNgSR7/AIqbxmx KKs4cQTU0oMdRWRggHf1XGx8CCAtA80RTYWROI1zBnjcG3yWTYh2c/EiiEYLY3zUYaDzALI 7Lb/G6QM4fPaTYvq4mjz5n7FmeB/wBh35LF+aFXqBNvM+C8doCA5pJF7HundHOIOk3JtquB 4Lx2t5A0XGoXIJtYJ6Q247ws7Zosqaeo+mALh3Lm4B7xH+LLDcZk7Snqu2a0x7mHSbXdq5G /mrHio+5WHPxFtdLB6NFraSNTXPNjYt/GNvgtLVE8lRVyzvIdJK4ucbcyealIiK/ZL9MjzJ DV0VJ6VJSsfKY9uQaRff2qixvFZcVrRJJGYQxjWCK+zSBY/UrciIiIidVsPgpRCp4gCZou2 lppJLlvjZvu9ZdErTvHTHnQyUGEQOIeGGaQ9NLjpH5pK1GcTmEpPaXbax25/4tde243iEYN quYE7G0h5W3XpmP4jE6za2oczoDK6/Pnz81X4PnCuwzEYKySaonbC7dpmPeFrfaVVz53xV2 LvnpMXro4nvLmgPI0jwIv5bq5QcSMxMpnP8AupK/ewEjyedrEKqfxMzDHQuLMSlLy0hwfY2 8xcc73VprOKGaZoIAcRIkY69zEzl4HbfkrQ/OOOSTSTGtIkfzLWNFz8FS12YcUxLDo8Pqqn XTRSmVkegDS4ixOw8AraiI0anAeJWYSMH7aOFsI27egBAt/EiW2OODXHh/drQQ2sjLiegs7 ce+3xWa4H/AGHfksX5oVepcjy3oQLXLvBU/aPeA49x7tmb7ELwZ2taHA92/eFubiqeWbod3 Eg3G53HX4KS6vETI3yPay4DLmwAvyCkz1AbO0aySBs+9x5g2WOz1LPpdbS3umzXk6Qb2v8/ PosM4lYm+PAqDDY9Oip7zrP30tA+u/XwWrXk6i7kem1tl5REV6gpfubhoq5at0UtTGXRNhe A62473UA7qyoiIgtffkiIotGpwG5v4LcHACgcazF8R0uDGxsgBvsSTqP1D4rda514014nz7 PAznBBFE428tVv7S17fayIi9M7z936bjc+SqWksbqO5IDWtIsbeXxKjMwRtc0u1tbf2tPn4 qkPmd+qgiIin0tP6Q5wa1znNGrSOoHNZdE1r+LOEN77WmoobBvMdyNbX41/g7m/KYvrWY4H /AABh35LF+aFXqXJYmxILbbt8VaqvEaGiDJK2pihZO8sBkdYNPh4eKoHZowISgfdaBxYPge e5VizFnrD8OPZ0T462ofdxc2azIxvuXC/2rX7s14hVVtG+umM4opGysisLTEHmT15/ILY0G bcvYhMKOGrj9IlIYYCbajtsNvErEcfzzTUrqmGgfJPWRyGIPLRojBt15mx+pa5x3EqvEa2N 1fOZexJY1/8AJvf6ySrXUuaZnaHBzb3Bta91KRF7iYZpmsANyfxReyrcVqLiGhaQ5tK3QX7 Evdfc38OQHsVvREREREXRHBGhFNkX0o6tVZUveb8u73Rb4LYi5a4kVDarP+MSteX2qXMuem nu2+SxhERTqSISVMYcAWl4BHktl4PlTC5e2dJQuIbJp2eXWFi74e3wWG5ghrnZgliqnxzTv Ia0QgBr72AsB4Cw8dlaq6hkoZhHK0ja+qx3+PsVKiIinU0zopmGO4OppuDY8+h6LNqYGTjL hekX/wA5o3b+HZxlbX4yBp4bV9wCRJDbbke0asqwP+AMO/JYvzQqmafsh6tyTYK01deA7st Y1R2JvzO/PzWJ46MOx6hDK18rY45NcZDrFnMar+G605NiD2SuhFQJezkdaVpsXi/reY2BVH NiDnSO3Bcd76r6j59P+ilvr5HWuSWs8+nl8V4diE8czJIZHNLRcG9i34KU2rMcr5PXcbhpv sFIDzsD3gDexXkm5uiIotLmnU0kEdQoIiIiIiKLrXs2x26X3XWGTcObhWTsKo26u5TMLtXP U4aj8yVd55RBTyTEXEbC63sF1yDidY/EMRqayQ3fUTPlf0GpxubBUqIiqKGnnqKgNpxd435 2sFsTLwaKBkJqZJZIpGy9i3Zgd/Kd6x3v5KkzFRQUGKuxhkzGxtjI0xt7xf6uo9BffdYhiu LOxEx6uQFyLWN+u/VW1ERF6j2kb3tO471r281sLBYWzcb6CJxNopowDbnohFvzQti8b5XR8 PywAWlq4mm/Qd4/YFnGGRiHCqOJpJDIGNBPk0K0YxigpmSOkeQxjw0kdAdrHw5rTfETN2Kf dJlFT1OmkDWl7QRd7gb723FrBYXV5hxSse8yVkoY8FuhriGgeFlbi4utc3sLBQUdRsB0BvZ QcS5xJ5lEUyN7Yrkta5xBAv8Ai+aloiIiIiIiIrllvCzjWZMPw0HT6TUMYTa9gTufhddcMa GMaxvJosFa81VYocqYrUn8Skkt7S0gfMrkkm/wsiIinU1S6mk1NJtbkFUw4rNBF2cRMW1tT eYN+fv+1SqvE6yuLu3mcWuIJaNm7eSpURERTKcxioZ2rnNZfvObzA8QtiZeaTx1pQLutOTf /wBErPeOf3hR/l0f5r1n9F+8Kf8Aom/UtccSMAZi0VVPHWzRzRs0sjEnceOZGnx6fBaFlD2 vGvnbl4eRXhERERERERERERERZrwhoHVnEbD3D1adskzreAaQPmQul1jHEeoFPkXESTbW1r Pi4LluR2uRzrAXN7DkoIiIiIiIiKfQCmdXQise5lPrHaFoudPWy2NlBzZOOsTmvDxqk3A/8 krPON8evh853+jq4nfWPtWd0X7wp/6Jv1LAM04rHSyVryY4pGONr8wy27jvyWh8UdRy1Tp6 N7y2UlzmvaAWm/kqJACTYC6IiIiIiIiIiIiItrcBMNdNmDEcTLTopqcRB1/xnm9vg0rey13 xrrY6fJ8MJl0vlqQQ2/rANdf3XI+K53RBa+/JERERERCbm5RTaeITVMULnBut4aS5waBv4n Ye9bJyHBGeOEmh5LIZKgsJ5uGhwF/cVn3Gv8Hc35TF9azii/eFP/RN+pc356mqMUzViTn1k fZU88kcYJIsNVi02HiPqWHSsMUhjda7TY2XiyIvTC0E6ja4KP7OzdBcTbvX8V5RERERLG1+ iIiIiIt88BaB8GWK+ue2wqqrSw+IY3n8XH4Laa0bx+qdeM4TS3d9FTvkt07zrf3VqVERERE RERLKLWl8ga0FxcbAAblbWyFEX8csQdf9zdUuPn0+1Zrxr/B3N+UxfWs4ov3hT/0TfqXK2b 5pBmzGYg86DXyu0+eoqyIiKLSAdxf3qCIiIiqmMw/7mue+Wo9N7QBsYYOz0W56r3vfpZU+p mho0d4E3N+YXlERERALmwRdO8LMMfhfD3DI5D352GoO1razqA+BCy9c68bqsVPEB0TXX9Gp Y4yLWsTd3v8AWC16iIiIiIiIi9wTSU88c0T9D43BzXW5EdVtvh3G5/GzGnDkxtQT/XaPtWX ca/wdzflMX1rOKL94U/8ARN+pcmZiqH1eZMSqJAA6SqkcQ3l6xVuRERERERERERERRDS69g TYXNuigp1FSvrq+no4vXnlbG3a+7jYfWuvcOoYsMw2moINXZUsLYmajc6WgAX+CqVyzxIrf T+IOMTXaQ2oMQ0m4swBv2LGUREREREREUymiE9THEXBoe4N1HotxcLojPxZzNVEEdkJmbct 5QP7qyTjY4jIQj2tLWRNNzyG52+Cz6CMRU8cYNwxgaCfILkPGP4arvyiT84qjRERBa+6IiI iAXNghGwNwb9PBTJ5RNMZGxMiBt3IwdI28yVLREREWRcPqF2I59wWBt9qpshsejO+fk1dVL xLIIonyO5MaXH3LjuqndVVc1Q83dLI55J8SbqUATyRERESxIJ8EJublDa+3JERFPoSBXQEi /0g28d1unhKxxz9nB9u62dwJ8zK+31FXvjU0nIjSCbNrYibDnz5rP2+qPYuQcY/hqt/KJPz iqNERERL7WRepIpInaZGFjvBwsV5RRGm297+Shf5IiIiIi2PwOwoVudn1zvVoKdzx/Od3R8 i5dCq0ZrrfudlLFqwXvFRyubbx0m3zXJSDlc/WiIiIg26XRETbe6Irjl2QxZkw2QG2mqj6X /GHRbn4TRkZzzs/b9+6f8A/SVXfjP94L/yuH61nbfVHsXIOMfw1XflEn5xVGiIirsMwioxW oMEDomPDdf0r9It1Pw3XvFocOpHNpKKSSeWIkTzkjQ938gD8W99zz8lR08HpEgiZrdK8hsb GtuXuJ2CyjMeX6aizMcGwmhfNLS08bZzrcQZy0Odb5gNVFh2Dw1eXq2d9JU1GJy1kVJRxsN rOILn3FtzYAAeatMeFYjKT2VBUyWeWHRE53eHMbDmFSkEEgixHMFX/CsGpazKWNYlPds1H2 RpnCQDWS8B409QA4b9LhMu5bjxTDcUxWsqRDSYbAZCwEB8z+TWjwFyLmx5jxVkfBK2ITmF7 YnGzXlp0nyuvDo3sALmOaCLgkWuFExvDNZY4N8bbLyQRzCICAQSLjwTbfp5It2cAcLfHRYr ir43Bsr2QRPPI6bl31tW4FiPFKubQ8OsWcXhrpoxC2/UucAR8LrmG90RERENr7bohBHMIiI iqMOBOJU1iAe1bz5c1vLg9HpxvODnAl/p4aXPHePek5q6cZwTkJ1idquG9vas8b6o9i5Bxj +Ga3f/AMRJ+cVRoi9MifICWNJA5noF7glMEge0tv5sDrdeR2VV2UmJa5yIo3ucO85+m/u/x ZUUsT4JXRyN0ubzCu+VzHR4vDi1U0ejUDu2Ork97RdjB4kuA91yq04pQV5w+WtrJY9MktTX hrSXzTF5LSPElult+Tdz7T8SopsUw6WKrbHDFK6slD2OHZyudqLBzLrBrQCoUWLti+41AcR MVHTSGrmsXAdsTcjbfk1rduVysdnlfPPJNIbvkcXOPiSbrIMGrsPo6uCCuqHCgko5I6jsu+ dTt9htvcM+HNTqHEqCny7LE+rafSayJk1KWnV6NG7VzAtckn4FUtVVxAVb6nEG1XpE+lsMR OlrA8OLrchysAN+a8NqIHR1cctSyV1ZI2OK5s2KMOuXb+ryAA8CVOxSvhmzVKymxACgY9ra d5BdG0NbZhLTzt428SrJWVU9TKO3lbIWCzS0AAC5O1h4kqRtbkiIumeEuGuw3h3hwkbpfU6 qg+xx7v8AZsszWrePVV2WV8Ppg4jtqvUWg8w1p+0haFREQiyW2vdEHsQ26IBc2RERFW4MQM aorxCYGdo7MuLQ7flcLd3Bpjvuhmx7hYurwNIGwIL/ANaufGdrXZCcSLltXCR5G5H2rPG+q PYuQcY/hqu/KJPziqNFFgaZGh7i1txcgXIHsU8V1RHqbHLZrtraQAfO3ipTdbrkddiSVAuc G6dW3hdeefNRHLfkoJt7PJEAF7OuB5BDz2REUbjSBbfxUEREALiABcnkF19glCMMwKgoALe jU0cVv5rQPsVctJf5QNQ412DU1zobFLJa3Ulo+xagRERLW96XNrdEREREIsd0Vbgn8O0Fjy qYzt/OC3nwc/dMz/7zd9qr+M33gv8AyqH85Z231R7FxzUzuqqqWoeAHSvL3Acrk3UtEvtZR DS42CvWBZVq8bjdP28NLTMfodLK7rzNmjfZTWUFIyX0RlAalz9QZJ29ibcnW6Db5q2VMDDW yshjfFGx1mhx1Eb2HLqqeWmfE4tcDqFjYixseX2KNPSSVLwyMtuXWs51rf4upr6JrXuhZKx 8rRcnUA0WFyATzKkugc0Rkj91F2AHc9PrXt1PK8F3ZiNjbettz8zzVOdiiEAHY3Hioi4PMD bcqBFkREV6yfgkmP5pw2gEZdFLUNEpHRg3d/ZBXWSLnbjdiLqzPrqWwDaKnjjBHUkaz+d8l rxEREIsbdeqIAnQ7boiIiK5Zbp/SszYbBYkPqowbDe2oXW7+Co7XD8erDs6bE33aOQsAdv6 yreMZ1ZNgg6T4hBGT1A3Nx8FntrADwXGiItscFarCKx1Tg2I0VFJOHianklha579u80EjpY H4rdDcKw6zT9zqUFo2HYt7vs2Xs4dQkkmipyTz+ibv8lA4ZQHnQ03/Kb+pexQ0gvalhF/CM KBw+iJuaOAnx7Jv6lTPy/gkj3SPwegc9x1Oc6mYST4nbmo/cDBdbX/AHIodTbFp9GZcW5dF NGFYcHNcKCmDm8j2Lbj5KD8Jw2RmiTD6V7L30uhaR9SlfsfwQkk4PQXPP8AzZm/yUW4BgzB ZuEULfZTMH2KQcq5de8yOwDDi48yaRm/yUDlHLbmaDgGG6Qb2FKwb/BeH5MyxLq7TL+GuLj cn0Vn6lJkyHlV24y7hl7W/ezR9QUP2A5TDi79juHEHp6M1S/2vcp6Aw5fw/ncu7ABeWcOsp sLpG5doNbujmamjfoDyVwoMr4HhtQyehwejp3sN2OjiDXNNiL/AAJHvKvCLlfiJXDEc/4zU ACwqTELdQzuf3VjaImyIh3PKyXNrX2CXPjzRLG1+iIiK6ZXNs1YT51sI/thb04LADKuIkDc 4pNc/wDCxR4zSlmXMLjttJisIJ8LBxWwlxoiK95VxOXBsWhxCnc9s0MrS0t677j2EXHvXU+ G10WJ4bTV8IIjqImyNB5gEXVUiIiIiIiIoEXFlFERQvvZCbC5XH2KTmpxasqC8PMs736h+N dxN1SohFuaIiJ6x5hERBbqiIrplg2zVhJ/+thH9sLe3BdpGU68kWBxSYjz2YpXGn+AcG/3t F+a9bGXHktHIyXSW6CTbSeh8LqncC1xB5hFU0nI2J1E6eWwuP8AAXUGRZyclYMx7SHehxC/ idI3WRoiIiLy5zWNLnuDQOZJsFLfV00Zs+oiafAvAXtssbhdsjSPEFelFERERQsL3tuqPGK g02B11QLNMVNI8auQs0ney5CLbgkdOd15AJ3tcDmo6XXtpNybAIG3O5tZLb6d+dhfZQIs63 P2KJa6wv8A9FExuDNZ5E2BvzUA24uOnNQsb25+xLWQC4J22UdJteyha52+aAXNkV2ys2+a8 KG5tWRHYfywt+cIY3MyW9zrWkrp3N9mq31gqi40/wAA4N/vaL8162Mue8xZelpotZPZ6LkX 3Dhbu/HdYJXUclPVviMRBaALe7ndUjgByuR42VZQtYYZNe3uvcf4suk8ktP7FcEuw29GjNv 4tmAC3uWWIiIiK15gMjcM1RNuRIy9juBe1x7LrXGNVTzXNAjADYG99rT3bOI3HjsqQV1RJT h7mEaNoidxyv7+fyR2J1IMbxUPYDu94cW2tuLFRbmDFJJOzE9SC4aXAuNmDpfz5L3LmWqI1 Nrp9IOlgExHaeZty9ipn5sxWJ0bhXTh8TT2umYkm/Ln71H9nOMtjEn3VkLXsO4HLwNvHb5q Z+z/ABqJwY3ERIDYt/jXtzO17XHLzVzp+JuJQR3kjiqmMA+kcwt1k+FvYVMdxSr2Mc80tMd O7gQRpFtge9zQcVa9sLXSUNIHuubB7tIHtVuxnifW4lglVQNoIozWxmFszJHGwcLGwI8Da9 1qqWhc6aS7BG9gILQ43v4ry2h0NuwuDR6wI59d14dSOksbgarAlxB0+9H0+2oH1Whtud/b8 l49Ee/U8mzh69hcD3H3IKYlrWgABwJ0u5gDx9/1qAp9LSXDuM7ziD7rX/xzXplITciwJ2tp uB4+xRbQgmzmWtsAAe9e+915FG4uDY3BuncuHtUt1KWttsSWguN9m/43T0ftDGG372zNtz7 V7EEgLwCWtHrd31ivLIDqLgzURaw/ie0KU6mcHkXtbckmwI8lDsg4amn1jZo6rKcgUsYzrh LpnaAKlha9ouXOvsPLfZbv4WwiHINDYevJO+/8YGZ9j8LK3cY2g5Xw9xAu3FYLG3LZyz5az zhE2ro4SyTbtdOkusHO0npz525rTWPBv3WljjcWktaNTtrgNF+SsvI+xVdG6zXEgEX5efT5 rpTKDCMu4KC4SaYItZJtuWiwFudrLLURERFbsda12FvD721A7Gx5rWmLySHEdMrtI7Nzg4N Nnbnb22VsLHAuDIzEHtHcfsGkcwPAKVJpmgiqGvZKHO+i8dYvv7OfyUtuiSK9/ornWCBuRu QfZsPJHlws6WMRvNxokG7N7F5VrqjG2oj1ShzGs7kZaT2nO23jayt8crGh0Ejg1urU6zdJI 5G1/ajHOYQGlo2G4dbsxz5+a89oGglrwXsddsRBLZL3F7fBTXCMRBpcXwNLXPaeYcR9XPok jhZo9IPa3Je4erY29179F5Mji0lga0uNmxtHqtNvDx/WvMYiE7WF8jmaS6Pu7k7jf5KBLuz 1gNPaOJLmmzXj1tPt6+1UznRuaWtiAuLhh5sPkfErwQQJGQmN7GkO17BwAPj5/qUXtJcHOD SXC4eW2B9vmova8RN7N5uHEaHAHlubdLbrxYMkeTdu2xPNvl81ERgOFnlpluGFw6E7XKmta A8tMRMAJu1uzr9D/grz2TTpLnBmlty63w+tS5J2FztOl3dLQ3mPM7ciqe745GWLBLGANRBI bvaxK9hjonANIIABAa31god0yOIj7o8QOW68TBsThrb3QdGzLX9nReWtDS4MAI530mwH+Pr WX5DhBzfhxLO1YyYWt3bbDc+YW4+HkYiyHhLW3sYS7fxLiT9alZ6w6PFosEoJonSxTYrHra 11jpDJHE3Hha6yhaKxXDOK9YxjarB432fqaYhCSD7neaxisyPniaY9vlypJsAdEYI28wVR/ td5x/8Al2u/5an0eSs1CMj9ilc6x5vhc03962ZgeYM2YbR4fRzZDr3R0jWsc9jhdzWtsLAj b4rJKfPWKucBU5Gx2IG1yxjH28eoVX+zOXuj9iuYNzYn0MbDx9ZXKnxt1ULMw2viceQmpyw D2kqb905gzU7D6m+2wZ4qLMTL2PPoVU1zRfS6Igne2y9ivJ/8JUX0h37mfh7V5ZXyyt7tFO xxBI1tsBYbXVkzDPiVbg4hp8OqdZc1z26NyOdh0WHYhhOM1FU+VuDV2hzA0O7PU75+7zUg5 ext8ZJwusbdt3dnHa5sLgAnkT09qkfsfxXUxjMHrGAs/Fp3AMseXw+fkpAy9jTqcOdg1aXM cT2fo7gXEnndeKvAsefI9rcIrgNI1n0dxB39UG3uVNV5Xx5rnSxYTXaJHdn3IH3jaOoCp4s r46xpbFg1dcC0V6Rw3vsXbW8fkvLsn4+ItAwSuc7cyuMJ77rjlt/ixUh2XcVDmMOD17Lmzi KeQiO/Q7b8uiR5dx15cyPCa7tGvuwuo37tG9723/8AZTpMt4nLrcMDxOdjnXdGKd4Jd48uQ U2TKmPuaS7CK/tNIBeyB5v8R7FSnKWPFrn/AHBxAuLdIaaZ5Ht9q9uynj4kMbcvYg6mHq6q c3B+FyqI5ZxmVoY7CsQ7bUe82meB9XO6icvYwYC4YNXsLG2c30Z7tZPMnb6lKdl/GBfRg9e SWuBHosg5j2eKnyZRzJCBHLgeJON93mFzgDbYqL8p5hiGtuC4iHWt+9nWdt7NtgkuU8wB8T fuBiDbnUWCmdew25qQMuYw0OjZg+IXa49m59K4lotyOyhLgWOP7RjcLxBrdmuJpn9/mL8uX 61Iky/jUcjf+yMRews9ZtI8df5vNTI8v46YTfBcQlOwOumeCb+5H5cxtjNX3ErnsLbAtpn2 bvfw5Cyp24DjE4aYMJrn33uKZ+/Ly5/Yqd2E4oGSN+5tZe5B1wv9a/hbnZePuVXXc04fVaQ C5xMEm7vDksvyFg9dW5po5H0dXFHSyCdx9Hc0XG4uT42PwC3thuHUmE4fDQ0MXY08Isxmom 29+Z35lTJaSCeeCeWMOkp3F0Tj+IS0tJ+BI96mqKIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiIiKC/ 9k= </binary> </FictionBook>