%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/768.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Arthur</first-name><middle-name>Charles</middle-name><last-name>Clarke</last-name></author> <book-title>Oceánem hvězd</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Arthur</first-name><middle-name>Charles</middle-name><last-name>Clarke</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>8f150cc8-e29c-4604-b9d7-236cc58ecdda</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2003</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><image xlink:href="#_0.jpg" /><strong>ARTHUR C. CLARKE</strong></p> <p> <strong>OCEÁNEM</strong><strong>HVĚZD</strong></p><empty-line /><p>PRAHA 1962</p><empty-line /><p>STÁTNÍ NAKLADATELSTVÍ</p> <p>KRÁSNÉ LITERATURY</p> <p>A UMĚNÍ</p><empty-line /><p><strong>PŘELOŽIL</strong></p> <p><strong>MILOSLAV ŽILINA</strong></p><empty-line /><p>ZDIGITALIZOVALA</p> <p>YANITSHKA 09/2003</p><empty-line /><p><strong>© ARTHU</strong><strong>R C. CLARKE 1959</strong></p> <p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>OBSAH</strong></p> <p><strong> </strong></p> <p><strong>HLÍDKA 5</strong></p> <p><strong>JUPITER PĚT 19</strong></p> <p><strong>TICHO PROSÍM 63</strong></p> <p><strong>ZBROJNÍ HOREČKA 79</strong></p> <p><strong>PACIFISTA 90</strong></p> <p><strong>OHNĚ V HLUBINÁCH 105</strong></p> <p><strong>ZÁCHRANNÝ ODDÍL 118</strong></p> <p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>HLÍDKA</strong></p> <p><strong> </strong></p> <p>Až příště uvidíte měsíční úplněk vysoko nad jižním horizontem, podívejte se pozorně na jeho okraj vpravo a potom očima sklouzněte nahoru po oblouku jeho kotouče. Asi tak v místě, kde by vám ručička ukazovala dvě hodiny, uvidíte malý tmavý ovál; jestli máte normální zrak, najdete ho bez nesnází. Je to velká uzavřená planina, jedna z nejkrásnějších na Měsíci, a říká se jí Mare Crisium - Moře rozhodujících okamžiků. V průměru má asi pět set kilometrů a je skoro souvisle obklopena věncem velkolepých hor; před naším příchodem v pozdním létě roku 1996 se ji nikdo nepokusil prozkoumat.</p> <p>Byla to rozsáhlá výprava. Měli jsme dva těžké nákladní letouny, které nám dopravovaly zásoby a vybavení z hlavní lunární základny v Mare Serenitatis na vzdálenost osm set kilometrů. Tři menší rakety nám sloužily na krátké vzdálenosti – pro případ, že terén byl pro naše povrchová vozidla nepřístupný. Naštěstí je Mare Crisium z větší části úplně ploché. Nejsou tam ty obrovské pukliny, jinde na Měsíci časté a nebezpečné, a je tam jen velmi málo kráterů a hor. Podle našeho mínění by nás byly naše mocné pásové traktory bez obtíží dopravily, kamkoli by bylo třeba.</p> <p>Byl jsem geologem expedice - nebo selenologem, záleží-li vám na přesnosti - a pracoval jsem v čele skupiny, která prozkoumávala Mare v jeho jižní oblasti. Za týden jsme ujeli sto padesát kilometrů podél úpatí hor, které kdysi, asi tak před miliardou let, strměly na březích pravěkého moře. Když se život na Zemi začínal vyklubávat, tady už odumíral. Vody opadávaly po úbočích těch úžasných skal a mizely do prázdného nitra Měsíce. Nad pevninou, přes kterou jsme postupovali, rozléval se nejdřív oceán, hluboký skoro jeden kilometr, oceán bez přílivu a bez odlivu, a dnes jako jediný pozůstatek vlhkosti zbyla jinovatka, kterou jsme občas nacházeli v jeskyních, ,kam nikdy sluneční žár neproniká.</p> <p>Vyrazili jsme na cestu časně za zdlouhavého lunárního svítání, a přesto nám do soumraku zbýval podle pozemského času skoro ještě týden. Šestkrát denně jsme vylezli z vozu a v kosmoskafandrech jsme hledali a sbírali neobyčejné lunární horniny nebo jsme kladli značky pro příští návštěvníky. Vlastně to byla všední rutina bez překvapení. Při průzkumu Měsíce na vás nečíhá žádné nebezpečí, ale taky na tom není nic zvlášť vzrušujícího. Celý měsíc jsme si mohli pohodlně žít ve svých traktorech s přetlakovými kabinami, a kdybychom se byli dostali do nesnází, měli jsme stále po ruce rádio a mohli jsme zavolat o pomoc a pak tiše sedět, dokud by nás nepřišla vyprostit nějaká kosmická loď.</p> <p>Řekl jsem, že při expedici na Měsíc vás nepotká nic vzrušujícího, ale samozřejmě to není tak docela pravda. Oko se nikdy nenasyti těch neuvěřitelných horských srázů, mnohem divočejších než idylické kopečky na Zemi. A když jsme objížděli mysy a výspy toho zmizelého moře, nikdy jsme nevěděli napřed, jaké nádherné panoráma se před námi otevře. Celý jižní okraj Mare Crisium tvoří rozsáhlá delta, kudy kdysi ústilo do oceánu kolem dvaceti řek; řeky se pravděpodobně napájely lijáky, které bezpochyby bičovaly do těch hor za krátkého vulkanického období měsíčního mládí. Každé to dávné říční koryto nás lákalo, abychom se po něm vyšplhali do neznámých vysočin nad námi. Ale měli jsme před sebou ještě tak sto padesát kilometrů, a tak jsme jen žádostivě vzhlíželi k výšinám, které budou čekat dál, na naše nástupce.</p> <p>Na voze Jsme se řídili podle pozemského času a přesně ve dvaadvacet hodin jsme vysílali na základnu poslední denní hlášeni; náš den tím skončil. Venku stále ještě žhnuly skály v bezmála kolmých paprscích slunce, ale pro nás nastávala noc a teprve po osmi hodinách jsme zase vstávali. Po probuzení traktor ožil, jeden z nás připravoval snídani, bylo slyšet znásobený bzukot holicích strojků a někdo chytil krátkovlnné vysílání ze Země. Opravdu, když se kabinou táhla vůně smažicích se uzenek, bylo nám často nepochopitelné, že nejsme zase doma na své planetě - všechno vypadalo tak normálně a domácky, až na to, že věci padaly nepřirozeně pomalu a že jsme si připadali mnohem lehčí.</p> <p>Přišla taky řada na mne, abych přichystal snídani v koutě hlavní kabiny, kterého jsme užívali jako kuchyně. Ještě po letech si docela živě pamatuji na ten okamžik, v rádiu zrovna hráli jednu z mých oblíbených melodií, starou waleskou písničku „Davida od Bílé skály“. Náš řidič už měl na sobě skafandr a prohlížel si venku traktorové pásy. Můj asistent Louis Garnett byl vpředu na pozorovatelně a do deníku expedice doplňoval nějaké opožděně záznamy za včerejšek.</p> <p>Když jsem stál u kastrůlku a jako nějaká pozemská hospodyňka dával pozor, až uzenky dostanou barvu, z dlouhé chvíle jsem bloudil očima po horské hradbě, která zakrývala celý jižní obzor a jenom na východě a na západě mizela z dohledu za oblým povrchem Měsíce. I když jsem dobře věděl, že ty nejbližší hory jsou odtud třicet kilometrů, vypadalo to, jako by se tyčily dva tři kilometry od našeho traktoru. Na Měsíci ovšem nesplývají v dálce detaily - není tam ta skoro nepostřehnutelná mlhavá atmosféra, která na Zemi obrysy vzdálených předmětů změkčuje a někdy zkresluje.</p> <p>Hory strměly do výšky tří kilometrů, příkře trčely z roviny, jako by je před věky nějaký výbuch v hlubině vymrštil skrz tekutou měsíční skořápku. I u těch nejbližších bylo úpatí zakryto zrakům ostře zaobleným povrchem roviny, neboť Měsíc je velmi malý svět a z mis ta, kde jsem stál, byl horizont vzdálen jen tři kilometry.</p> <p>Zdvihl jsem oči k vrcholkům, na něž se ještě žádný člověk nevyšplhal, k vrcholkům, které už v době, kdy Země byla holá a bez života, shlížely na oceány pod sebou, jak se zlověstně propadají do svých hrobek a odnášejí s sebou naději a slib budoucího světa. Slunce do těch horských náspů bilo tak oslnivě, až mi oči přecházely, ale hned kousek nad nimi vytrvale zářily hvězdy na obloze černější, než jakou vidíte v zimě o půlnoci na Zemi.</p> <p>Chtěl jsem se už obrátit, když mi do oka padl kovový záblesk vysoko na hřebenu mohutné výspy, která vyčnívala do někdejšího moře pětačtyřicet kilometrů odtud na západ. Byl to světelný bod bez rozměrů, jako by jeden z těch nelidských štítů strhl z nebe hvězdu, a nejprve mě napadlo, že je tam hladká skalní plocha vystavena slunečním paprskům a odráží mi je přímo do očí. Nebylo to neobvyklé. Když je Měsíc ve druhé čtvrti, hvězdáři na Zemi někdy mohou pozorovat mohutné horské hřbety v Oceanu Procellarum, které hrají modrobílým měňavým světlem, jak jejich úboči odrážejí sluneční paprsky a vrhají je z jednoho světa do druhého. Ve mně se však ozvala zvědavost, co to může být za skálu, která tam nahoře tak jasně září, a vylezl jsem tedy do pozorovací věžičky a zamířil jsem náš čtyřpalcový teleskop k západu.</p> <p>To, co jsem viděl, stačilo ve mně probudit mučivý neklid. V zorném poli se jasně a výrazně rýsovaly hřebeny hor, jako by nebyly ani kilometr vzdálené, ale ten zářící bod, ať už to bylo cokoli, stále ještě zůstával příliš nepatrný a nemohl jsem na něm nic přesného rozeznat. Přesto mi připadalo, že ten předmět má jakousi těžko postižitelnou souměrnost a že vrchol, na kterém spočívá, je podivně zarovnaný. Dlouho jsem pozoroval tu třpytivou záhadu, oči upřené do dálek - až mě zápach připáleniny z kuchyňky upozornil, že naše ranní uzenky prodělaly cestu skoro čtyř set miliónů kilometrů nadarmo.</p> <p>Celé to dopoledne jsme debatovali o svém postupu přes Mare Crlslum a zatím se proti západní obloze stále mocněji tyčily hřebeny hor. Spor pokračoval na vlnách našich vysílačů, ještě když jsme vystoupili a oblečeni do skafandrů hledali vzorky hornin. Kolegové s naprostou jistotou trvali na tom, že se na Měsíci nikdy neobjevila žádná forma života nadaného inteligencí. Jediné živé útvary, které tam kdy existovaly, bylo několik druhů primitivních rostlin a jejich o něco méně degenerovaní předkové. Věděl jsem to právě tak dobře jako oni, ale v některých situacích se vědec nesmí bát, že se zesměšní.</p> <p>„Podívejte se,“ prohlásil jsem nakonec, „já vylezu tamhle nahoru, i kdyby to bylo jen proto, abych mohl klidně spát. Ten vrch nemá ani tři tisíce metrů - to by při zemské tíži bylo necelých šest set - a ten výlet mě bude stát nanejvýš dvacet hodin. Ostatně jsem měl vždycky chuť dostat se nahoru na ty kopečky a teď pro to mám aspoň skvělou záminku.“</p> <p>„Až se vrátíme na základnu,“ poznamenal Garnett, „budeš celé výpravě pro smích - jestli si ovšem nezlomíš vaz. Ode dneška budeme asi té hoře říkat štít Wilsona Potrhlého.“</p> <p>„Vaz si nezlomím, to se neboj,“ řekl jsem sebejistě. „Mimochodem kdo první zlezl Pico a Helicon?“</p> <p>„Nezdá se ti, žes byl tehdy o něco mladší?“ podotkl mírně Louis.</p> <p>„Už mě od toho nic neodradí,“ uzavřel jsem důstojně.</p> <p>Ten večer jsme zavezli traktor na necelý kilometr od výspy a brzo nato jsme šli spát. Ráno šel Garnett se mnou; byl dobrý horolezec a takovéhle výpravy už se mnou prodělával víckrát. Řidič byl jen rád, když jsme ho nechali, aby se vrtal v mašině.</p> <p>Na první pohled vypadaly ty útesy naprosto nepřístupně, ale každý, kdo se vyzná v šplhání po horách, lehce zdolává výšky ve světě, kde váha všech předmětů má jen šestinu své obvyklé tíže. Skutečné nebezpečí při horolezectví na Měsíci se skrývá v přílišné sebedůvěře; když tam volným pádem urazíte dráhu šest set metrů, zabijete se právě tak bezpečně, jako když se na Zemi zřítíte ze sta metrů.</p> <p>První zastávku jsme si udělali na širokém skalisku asi dvanáct set metrů nad planinou. Šplhání nám nepůsobilo žádné zvláštní nesnáze, ale nezvyklou námahou mi přece jen ochably svaly, a tak jsem byl rád, že si můžeme odpočinout. Hluboko dole při úpatí srázu vypadal traktor jako drobounký kovový hmyz, a než jsme se pustili do dalšího stoupání, nahlásili jsme řidiči svou situaci.</p> <p>V skafandrech bylo příjemně chladno, refrigerátorky k nám nepropouštěly prudký sluneční žár a zároveň srážely tělesnou teplotu, která nám při námaze stoupala. Ani jsme na sebe moc nemluvili, ledaže jsme si předávali lezecké pokyny nebo se dohadovali o nejlepším způsobu výstupu. Kdoví o čem Garnett přemýšlel, asi že se v životě nepustil do ztřeštěnější blázniviny. Skoro jsem mu v duchu dával za pravdu, ale radost ze šplhání, uspokojení, že na těch místech před námi nikdo nikdy nebyl, a opojení z rozhledu po měsíční krajině, která se pod námi stále rozšiřovala, to všechno už samo o sobě stačilo, že jsem nelitoval.</p> <p>Myslím, že mě nijak zvlášť nepřivedlo z míry, když se před námi rozklenula skalní stěna, kterou jsem předtím viděl teleskopem z pětačtyřiceti kilometrů. Tyčila se do výšky tak patnácti metrů - a nahoře na plošince najdu to, co mě táhne přes tyhle pustiny. Skoro s jistotou jsem mohl očekávat, že tam nebude nic jiného než balvan, rozčísnutý před věky meteorem, balvan, jehož štěpné plochy zůstaly v tom neporušitelném, mrtvém tichu lesklé a nedotčeně.</p> <p>Na skalní stěně se nebylo čeho přidržet a museli jsme použit háku. Když jsem nad hlavou rozhoupal tu trojzubou kotvu a pak ji vymrštil k hvězdám, moje unavené ruce jako by nabíraly novou sílu. Napoprvé se nezachytila, a když jsme trhli lanem, pomalu padala zpátky. Při třetím pokusu se její háky pevně zaťaly a nepohnuly se, ani když jsme se pověsili za lano oba.</p> <p>Garnett se na mne dychtivě podíval. Zřejmě chtěl lézt první, ale já jsem se na něj jen usmál skrz okénko přilby a zavrtěl jsem hlavou. Pomalu a s rozvahou jsem se pustil na poslední úsek výstupu.</p> <p>I se skafandrem jsem vážil jen dvacet kilo, a tak jsem nahoru ručkoval bez přírazu. Na samém okraji jsem se zastavil a zamával na svého druha dole, pak jsem se vyškrabal přes hranu skály a vzpřímil se, oči upřeny dopředu.</p> <p>Chápejte -až do toho okamžiku jsem byl skoro najisto přesvědčen, že tam nemohu najít nic neobvyklého nebo podivného. Skoro, ale ne tak docela; stále mě poháněl kupředu drobounký osten zneklidňující nejistoty. Nejistota ovšem zmizela, ale to pravé zneklidnění teprve začínalo.</p> <p>Stál jsem na rovince asi tak třicet metrů široké. Kdysi byla hladká - až příliš hladká na přirodní útvar - a dopadlé meteory do ní po nesčetné věky vyrvaly šrámy a díry. Byla zarovnána, aby nesla blyštivou, zhruba jehlanovitou konstrukci, dvakrát vyšší než lidská postava, zasazenou do skály jako obrovský, mnohohranný klenot.</p> <p>Prvních pár vteřin se ve mně asi neprobudilo žádné rozechvění. A pak jsem měl pocit, jako by se mi srdce vzneslo, a uchvátila mě nezvyklá, těžko vyslovitelná závrať. Vždycky jsem miloval Měsíc a v tom okamžiku jsem se přesvědčil, že Aristarchův a Eratosthenův plazivý mech nebyl jediným druhem živé hmoty, kterou tenhle svět ve svém mládí zrodil. Dávný, vysmívaný sen prvních badatelů se vyplnil. Tak přece jen byla na Měsíci civilizace - a já první jsem ji objevil. Nemrzelo mě, že jsem přišel pozdě, snad o sto miliónů let; stačilo, že jsem vůbec přišel.</p> <p>Mozek mi začal zase normálně pracovat, rozebírat, vyzvídat. Je to budova, svatyně - nebo něco, pro co neznám jméno. Kdyby to byla budova, proč by ji stavěli na tak výjimečně nepřístupném místě? Uvažoval jsem, jestli to nebyl chrám, a snadno jsem si představil, jak v době, kdy už život na Měsíci skomírá a oceány vysychají, volali ještě k božstvu pitvorní velekněží, aby je zachovalo, a volají nevyslyšeni.</p> <p>Postoupil jsem o deset kroků, abych si prohlédl místo zblízka, ale vnitřní hlas mě nabádal k opatrnosti, nebylo radno se přibližovat. Trochu jsem se vyznal v archeologii a pokoušel jsem se odhadnout kulturní úroveň civilizace, jejímž dílem byla ta zarovnaná plošina a oslňující zrcadlové fasety, které mě ještě po tisíciletích oslepovaly svým leskem.</p> <p>Egypťané by to byli dokázali, uvažoval jsem, kdyby jejich dělníci měli k dispozici zvláštní materiál, kterého užívali tito daleko dávnější stavitelé. Vzhledem k malým rozměrům té konstrukce mě nenapadlo, že stojím před výtvorem rasy mnohem pokročilejší, než je naše. Představa, že na Měsíci vůbec existoval rozumný život, mě stále ještě ohromovala a připadala mi skoro neuvěřitelná, a jen z hrdosti jsem se neodvážil připustit ten definitivní, pokořující závěr.</p> <p>A pak jsem si čehosi všiml - čehosi banálního a nevinného, jen málokdo by to zpozoroval – a naskočila mi z toho husí kůže. Už jsem se zmínil, že rovinka byla rozryta meteory; ale byla taky na několik centimetrů pokryta vrstvou kosmického prachu, který se vždycky usazuje na povrchu světa, kde ho neodnášejí větry. A prach i stopy meteorů náhle mizely uvnitř širokého kruhu, který tu malou pyramidu uzavíral, jako by neviditelná zeď chránila to místo před pustošením času a před nenáhlým, ale vytrvalým ostřelováním z prostoru.</p> <p>V mých sluchátkách se ozývaly výkřiky a teprve teď jsem si uvědomil, že na mne Garnett už nějakou dobu volá. Vratkým krokem jsem doklopýtal k okraji útesu a dal jsem mu znamení, aby lezl za mnou - bál jsem se, že ze sebe slovo nedostanu. Pak jsem šel zpátky až k tomu kruhu uprostřed koberce z prachu. Zdvihl jsem úlomek roztříštěného balvanu a hodil jsem ho lehce na třpytivou záhadu. Nepřekvapilo by mě, kdyby oblázek zmizel v neviditelné hradbě, ale vypadalo to, jako by narazil na hladký povrch polokoule a křehce sklouzl k zemi.</p> <p>Bylo mi už jasné, že přede mnou stojí výtvor, který v dějinách naší rasy nemá obdoby. Není to budova, ale přístroj, chránící sám sebe vymoženostmi, které odolaly Věčnosti. Ať byly ty vymoženosti jakéhokoli druhu, dosud působily, a možná že už jsem se ocitl nebezpečně blízko. Vzpomněl jsem si na různé radiace, kterých se člověk zmocnil a využil v minulém století. Co mohu vědět?</p> <p>Třeba už jsem neodvolatelně ztracen, stejně jako kdybych vstoupil do smrtonosného, mlčenlivého záření v nechráněném poli atomového reaktoru. Vzpomínám si, jak jsem se pak obrátil ke Garnettovi, který mezitím dorazil a zůstal stát nehnutě vedle mne. Připadalo mi, že mě nevnímá, a tak jsem šel ke kraji útesu, abych se pokusil soustředit myšlenky. Dole se prostíralo Mare Crisium - skutečné Moře rozhodujících okamžiků - pro většinu lidi nepochopitelné a tajuplné a pro mne důvěrně známé. Podíval jsem se nahoru k srpku Země, jak tam spočíval v kolébce hvězd, a dumal jsem, co se skrývalo pod jeho oblaky, když ti neznámí stavitelé dokončili své dno. Snad parnatá džungle karbonu, pustá pobřežní čára, kterou budou muset přelézt první obojživelníci, aby dobývali souše - nebo ještě předtím, nekonečná bezútěšnost před příchodem života?</p> <p>Nesmite se divit, že jsem na to hned nepřišel - i když je nám to dnes samozřejmé. V první chvíli rozrušení z objevu jsem se domníval, aniž jsem o tom přemýšlel, že to krystalické zjevení zbudovala nějaká rasa náležející k dávné minulosti Měsíce, a najednou mě s jasnozřivou jistotou napadlo, že tu přede mnou stojí něco na Měsíci právě tak cízího jako já sám.</p> <p>Dvacet let jsme, kromě několika degenerovaných rostlin, nenašli ani stopu po živé hmotě. A žádná lunární civilizace, ať už měla jakýkoli osud, nemohla po sobě zanechat jen to jediné znamení své existence.</p> <p>Znova jsem se podíval na pyramidu a čim dál mi připadala vzdálenější všemu, co souviselo s Měsícem. A jak jsem byl rozechvělý vzrušením a námahou, najednou jsem se bláznivě a nepříčetně rozesmál: zdálo se mi, jako by na mne promluvila: „Odpusťte, také nejsem zdejší.“</p> <p>Trvalo to dvacet let, než se nám podařilo prolomit neviditelný štít a dostat se k přístroji za těmi krystalickými stěnami. Na co jsme nestačili rozumem, rozbili jsme nakonec zběsilou silou atomu, a tak jsem spatřil střepy té nádherné, třpytivé věci, kterou jsem se kdysi vydal hledat v horách.</p> <p>Ty úlomky a trosky si nedovedeme vyložit. Mechanismus pyramidy - jestli opravdu jde o mechanismus - je dílem techniky daleko přesahující náš obzor, snad techniky parafyzických sil.</p> <p>Tajemstvl bylo pro nás ještě palčivější, když jsme doletěli i na ostatní planety a přišlo se na to, že v našem vesmíru jen Země je domovem inteligentních forem života. Ale ani žádná zmizelá civilizace našeho světa nemohla zhotovit ten přístroj, protože se nám podle hustoty meteorického prachu na plošině podařilo vypočítat jeho stáří. Stál tam na vrcholu hory, dřív než se na Zemi vynořil život z oceánů.</p> <p>Když naše planeta dosáhla poloviny svého nynějšího stáří, cosi z hvězdného prostoru proletělo sluneční soustavou, cestou po sobě zanechalo tuto stopu a pak se to ubíralo dál za svým cílem. Přístroj plnil účel, který mu určili jeho tvůrci, dokud jsme ho nezničili; o tom účelu jsem si sestrojil vlastní hypotézu.</p> <p>V okruhu Mléčné dráhy se otáčí skoro sto miliard hvězd a před dávnou dobou jiné rasy z planet jiných slunečních soustav musely zdolat a překonat výšiny civilizace, kterých jsme prozatím dosáhli my. Představte si takové národy, hluboko v minulosti, ještě v hasnoucích červánkách Stvoření, národy vládnoucí ve vesmíru tak mladém, že život zatím pronikl jen na několik málo světů.</p> <p>Musely být tak opuštěné, že si jejich samotu nemůžeme ani domyslit, byla to opuštěnost bohů, kteří se rozhlížejí vesmírem a nenajdou nikoho, s kým by mohli sdílet myšlenky.</p> <p>Jistě propátrali souhvězdí, jako my jsme propátrali planety. Všude objevovali plno světů, ale ty byly pusté nebo obydlené plazivými, bezduchými bytostmi. Tak taky vypadala naše vlastní Země, s dýmem mohutných vulkánu stále ještě zaclánějícími oblohu, když první loď toho národa úsvitu připlula z propasti za Plutem. Proletěla kolem mrazivých vnějších planet, protože bylo na první pohled zřejmé, že v jejich osudu nebude hrát život žádnou úlohu. Zastavila se až mezi vnitřními planetami, které se hřály kolem slunečního ohně a čekaly, až se nad jejich budoucnosti zvedne opona.</p> <p>Ti poutníci si museli všimnout i Země, jak krouží v úzkém pásu mezi ohněm a ledem, a jistě poznali, že je vyvolená mezi slunečními dětmi. Tady se jednou, až uplyne dlouhá řada věků, zrodí život obdařený inteligencí; ale na daleké návštěvníky čekaly ještě nesčetné hvězdy a do téhle oblasti už možná nikdy nepřijdou.</p> <p>Nechali tu tedy hlídku, jednu z těch miliónů, které rozseli po celém vesmíru a které hlídají všechny světy, jimž se dostalo příslibu života. Jako maják po celé věky trpělivě hlásila, že ji dosud nikdo neobjevil.</p> <p>Snad je vám už jasné, proč ta krystalická pyramida byla postavena na Měsíci, a ne na Zemi: Její tvůrci se nezajímali o rasy, které si teprve hledají cestu z temnot divošství. Naše civilizace bude mít pro ně význam, teprve až dokážeme, že jsme schopni přežít - tím, že zdoláme prostor a unikneme Zemi, své kolébce. Dříve nebo později stojí tento úkol před každou inteligentní rasou. A je to dvojitý úkol, protože jeho splnění závisí na tom, jestli se zmocníme síly atomu a definitivně rozhodneme ve volbě mezi životem a smrti.</p> <p>Když už jsme tuto krizi překonali, byla to jen otázka času, kdy objevíme pyramidu a násilím ji otevřeme. Teď už nevysílá signály a ti, kdo to mají na starosti, obrátili svou pozornost k Zemi. Snad chtějí pomoci naší dospívající civilizaci. Ale jistě jsou velmi, velmi staří, a staří často nezřízeně žárlí na mladé.</p> <p>Nikdy se teď nemohu podívat na Mléčnou dráhu, abych si nepoložil otázku, odkud se z těch navršených hvězdných mračen blíží poslové. Odpusťte, že užívám otřepaného přirovnání - signalizovali jsme požární poplach, a teď nezbývá než čekat.</p> <p>Myslím, že nebudeme muset čekat dlouho.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>JUPITER PĚT</strong></p> <p>Profesor Forster měl tak drobnou postavu, že pro něho museli vyrobit speciální kosmoskafandr. A jak to často bývá, energií a odhodlaností vynahrazoval - a víc než vynahrazoval - co mu chybělo na tělesných rozměrech. Když jsem se s ním poprvé setkal, měl za sebou už dvacet let zápolení o jednu vidinu. Ale důležitější je, že se mu skutečně podařilo přemluvit celou řadu ostřílených kšeftsmanů, delegátů Světové rady a správců vědeckých nadací, aby mu odkývali rozpočet výloh a vybavili loď. Ať už se potom stalo cokoli, jsem přesvědčen, že tohle byl jeho nejpozoruhodnější výkon.</p> <p>Když jsme se odloupli od Země, měl „Arnold Toynbee“ na palubě sedmičlennou posádku. Vedle profesora a jeho hlavního asistenta Charlese Ashtona k ní patřil obvyklý triumvirát: pilot – navigátor - inženýr, a pak jsme tam byli dva vysokoškoláci, Bill Hawkins a já. Ani Bill, ani já jsme se předtím nikdy neoctli na kosmické lodi; zatočila se nám teď z toho hlava a zapomněli jsme se strachovat, jestli se dostaneme zpátky na Zemi před začátkem příštího semestru. Měli jsme silné podezření, že náš docent k tomu měl stejný postoj. Napsal nám doporučení, které bylo mistrovským kouskem slovní akrobacie, a protože znalci, kteří teprve začínali pronikat do tajemství marťanského písma, se dali spočítat na prstech jedné ruky - abych to vyjádřil hodně originálně - byli jsme přijati.</p> <p>Vlastně jsme neletěli na Mars, ale na Jupiter, a bylo tedy trochu záhadné, proč bychom měli ovládat zrovna marťanské písmo, ale už jsme sem tam něco zaslechli o profesorových teoriích, a tak se nám začalo rýsovat nejasné tušení. Když jsme byli už deset dní v prostoru, naše dohady se potvrdily.</p> <p>Profesor si nás zavolal, a když jsme se k němu dostavili, zamyšleně si nás prohlížel. Dovedl si zachovat důstojnost i při gravitaci rovnající se nule, kdežto my jsme se přinejlepším ještě tak stačili chytit za nejbližší držadlo a zmítali jsme se jako tráva v potoce. Podíval se na Billa, pak na mne a pak zas na něj, a mně připadalo - i když se možná mýlím - že si v duchu říká: Jak jsem si tohle zasloužil? - Potom vzdychl, jako by si pomyslel: Už se nedá nic dělat - a rozhovořil se tím neukvapeným, trpělivým tónem, který vždycky nasadí, když něco vykládá. Nebo aspoň vždycky, když poučuje nás, a teď mě zrovna napadlo - ale nechme toho.</p> <p>„Od té doby, co jsme vypluli,“ začal, „jsem neměl příležitost vyložit vám účel této expedice. Snad už jste ho uhodli sami.“</p> <p>„Já si myslím, pane profesore, že jsem ho asi uhod,“ prohodil Bill.</p> <p>„Prosím, pokračujte,“ profesor na to se zvláštním zábleskem v očích. Dělal jsem, co se dalo, abych Billa zarazil, ale zkoušeli jste už někoho nakopnout v beztížném stavu?</p> <p>„Chcete objevit nějaký důkaz, vlastně nějaký nový důkaz pro tu svou teorii o rozšíření mimozemské kultury.“</p> <p>„A máte nějakou představu o tom, proč jej jdu hledat právě na Jupiter?“</p> <p>„To zrovna ne. Myslím si, že chcete něco najít na jednom z jeho měsíců.“</p> <p>„Skvělé, Bille, opravdu skvělé! Známe patnáct Jupiterových satelitů a jejich celkový povrch se přibližně rovná polovině povrchu zemského. Kde byste začal s průzkumem, kdybyste na to měl pouze čtrnáct dní? Velmi rád bych to věděl.“</p> <p>Bill se podíval na profesora nejistě, jako by ho podezříval, že si z něho utahuje.</p> <p>„Moc toho o astronomii nevím,“ pravil. „Jsou tam čtyři velké měsíce, mám pravdu? Já bych začal s těma.“</p> <p>„Abychom si lépe rozuměli, jsou to Io, Europa, Ganymedes a Callisto a každý z nich je velký asi jako Afrika. Prozkoumával byste je podle abecedního pořadí?“</p> <p>„To ne,“ odpověděl hbitě Bill. „Začal bych s tím, který je nejblíž k Jupiteru, a pak bych pokračoval k těm vzdálenějším.“</p> <p>„Myslím, že bychom zbytečně mařili čas, kdybychom pokračovali v zkoumání vašich logických schopností,“ povzdechl si profesor. Zřejmě už se nemohl dočkat, aby spustil svůj připravený výklad. „Ostatně se naprosto mýlíte. Vůbec nemíříme k těm velkým měsícům. Byly už fotograficky zmapovány z prostoru a z velké části také přímo na povrchu. Není na nich nic, co by poutalo zájem archeologů. My však letíme k místu, na kterém dosud nikdo nepřistál!“</p> <p>„Snad ne přímo na Jupiter!“ zalapal jsem po dechu.</p> <p>„To proboha ne, nic tak drastIckého. Ale letíme k němu blíže, než se dostal kdokoli před námi.“</p> <p>Profesor se zamyslel.</p> <p>„Jak víte, nebo spíš asi nevíte, je skoro stejně nesnadné cestovat z jednoho Jupiterova satelitu na druhý jako létat mezi planetami, je to zvláštní, vždyť vzdálenosti jsou zde o tolik menší. Vysvětluje se to tím, že Jupiter má strašlivě silné gravitační pole a jeho měsíce se pohybují neobyčejně rychle. Nejbližší měsíc má bezmála oběžnou rychlost Země, a cesta z Ganymedu k němu vyžaduje jen o něco méně pohonné látky než výlet ze Země na Venuši, třebaže trvá pouze půldruhého dne.</p> <p>A právě tahle cesta je před námi. Dosud ji nikdo neabsolvoval, protože nikdy nikomu nenapadlo, že by se ta námaha mohla vyplatit. Jupiter Pět má v průměru jen třicet kilometrů, takže pochopitelně nevzbudil žádný zájem. Dokonce i mezi vzdálenějšími a mnohem přístupnějšími satelity je jich několik, na kterých zatím nikdo nepřistál, protože badatelé nepředpokládali, že by mělo smysl mrhat kvůli tomu raketovými pohonnými látkami.“</p> <p>„Tak proč tedy jimi máme mrhat my?“ vpadl jsem netrpělivě. Všechno ml to připadalo jako hra na slepou bábu, i když mi to na druhé straně bylo celkem jedno, hlavně aby to bylo trochu senzační a nestálo mě to krk.</p> <p>Snad bych se měl přiznat - přestože bych o tom nejradši nemluvil, jako to dělá i většina ostatních - že jsem tehdy nevěřil z těchhle profesorových teorií ani jednomu slovu. Samozřejmě jsem chápal, že je to ve svém oboru ohromný vědec, ale na ty jeho nápady, co vypadaly trochu moc fantasticky, jsem nedal. Koneckonců by tehdy byly znamenaly tak ohromný převrat a důkazy pro ně byly tak chaboučké, že se k nim člověk těžko mohl jen tak bez váhání hlásit.</p> <p>Možná že si ještě vzpomenete na to překvapení, když první marťanská expedice objevila zbytky ne jedné, ale hned dvou starých civilizací. Obě byly vysoce pokročilé, ale obě vyhynuly před víc než pěti milióny léty. Proč, to se nevědělo (a dosud neví). Podle všeho v tom nebyla válka, naopak se spíš zdá, že ty dvě kultury žily v přátelských vztazích. Jedna ta rasa měla podobu hmyzu, druhá spíš jako by připomínala plazy. Hmyzí národ byl asi praobyvatelem Marsu. Civilizace plazů - obyčejně se jí říká „kultura X“ - se objevila na scéně až později.</p> <p>Tak to aspoň hlásal profesor Forster. Určitě znali techniku meziplanetárních letů, protože sutiny jejich podivných, do tvaru kříže stavěných měst se našly dokonce i na Merkuru. Forster se domníval, že se pokusili kolonizovat všechny menší planety - s výjimkou Země a Venuše, kde jim v tom překážela příliš silná gravitace. Profesora trochu zaráželo, že se na žádné stopy kultury X nepřišlo nikdy na Měsíci; byl toho názoru, že je to jen otázka času, než se nějaké najdou.</p> <p>O kultuře X se tradovala běžná teorie, že vznikla na některé z menších planet nebo satelitů, že navázala přátelské styky s Marťany - což byla vedle národa X jediná inteligentní rasa prozatím známá v celé historii sluneční soustavy - a že vymřela zároveň s původní marťanskou civilizací. Profesor Forster měl ale náročnější teorie; podle něho se dostala kultura X do sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Trochu ho mrzelo, že nikdo jiný to nebral vážně, ale moc si tím nelámal hlavu, protože patřil k lidem, kteří mají klid v duši jen tehdy, když jsou v menšině.</p> <p>Ze svého místa jsem docela dobře viděl okénkem kabiny na Jupiter a nechal jsem profesora Forstera, aby před námi rozvíjel své plány. Na planetu byl překrásný pohled: jasně jsem rozeznal rovníkový pás oblaků a tři z jejích satelitů bylo vidět jako drobné hvězdy těsně u ní. Přemýšlel jsem, který z nich je asi Ganymedes, naše první zastávka.</p> <p>„Bude-li Jack tak laskav a věnuje mi trochu pozornosti,“ pokračoval profesor, „vyložím vám, proč vlastně podnikáme tak dalekou cestu. Jak víte, loni jsem věnoval mnoho času průzkumu trosek v tmavém pásu Merkuru. Snad jste četli i přednášku, kterou jsem o tom proslovil na Londýnské ekonomické škole. Možná že jste dokonce byli přítomni - vzpomínám si, že vzadu v sále byl jakýsi neklid.</p> <p>Nikomu jsem však neprozradil, že během svého pobytu na Merkuru jsem objevil významný klíč k určení původu kultury X. Nechal jsem si to pro sebe, třebaže jsem měl silné pokušeni vyjít s tím na světlo, když se někteří ignoranti, jako například dr. Haughton, snažili dělat si ze mne dobrý den. Ale nemohl jsem riskovat, aby se sem dostal někdo jiný, dřív než sám zorganizuji expedici.</p> <p>Mezi mými nálezy na Merkuru byl poměrně zachovalý basreliéf, který představoval sluneční soustavu. Není to první objev toho druhu - jistě víte, že astronomické motivy jsou běžné v autochtonním umění Marťanů i v kultuře X. Ale některé planety, včetně Marsu a Merkuru, byly označeny zvláštními znaky. Domnívám se, že to jsou symboly s určitým historickým významem. Nejpodivnější je, že ta znamení, jak se zdálo, kladla největší důraz na nepatrný Jupiter Pět, jeden z nejbezvýznamnějších satelitů vůbec. Nepochybuji, že se na tom Jupiterově satelitu tají cosi, co nám poskytne vodítko k celému problému kultury X, a já rozluštím, co to je.“</p> <p>Jestli mě paměť neklame, neudělal ten profesorův proslov žádný zvláštní dojem ani na Billa, ani na mne. Možná že rasa X z neznámých a jen jí zřejmých důvodů zanechala na Pětce nějaké své výtvory. Stálo by za to je vyhrabat, ale sotva se dalo čekat, že budou mít takový význam, jak si myslel profesor. Náš vlažný zájem ho asi trochu zarazil. Ale byla to jen jeho vina, protože se potom ukázalo, že nám stejně neřekl všechno.</p> <p>Asi za týden jsme přistáli na Ganymedu, největším měsíci. Ganymedes je jediný satelit, kde se udržuje stálá základna; je tam observatorium a geofyzikální stanice se štábem asi padesáti vědců. Z naší návštěvy měli zřejmě radost, ale dlouho jsme se nezdrželi, protože profesor pospíchal, a tak jsme jen doplnili pohonné hmoty a znovu vyrazili. Vyvolalo to pochopitelně značnou zvědavost, že se chceme dostat na Pětku, ale profesor nebyl ochoten nic vykládat a my jsme taky museli mlčet; dával na nás až moc dobrý pozor.</p> <p>Mimochodem, Ganymedes je docela zajímavé místečko a na zpáteční cestě se nám podařilo trochu víc si ho okouknout. Ale už jsem slíbil, že o tom napíšu článek do jednoho časopisu, a tak to radši zatím nechám stranou. (Jestli vás to zajímá, dávejte si napřesrok pozor na jarní čísla <emphasis>Národního astrografického</emphasis>).</p> <p>Přelet z Ganymedu na Pětku nám trvalo něco i víc než půldruhého dne a nebyla to zrovna žádná rozkoš pozorovat, jak je Jupiter každou hodinu větší, až se zdálo, že zakryje celou oblohu. Moc toho z astronomie nevím, ale přesto jsem při pomyšleni na to, jak děsně silné je gravitační pole, do kterého se ženeme, nedokázal zůstat klidný. Docela dobře na nás mohlo čekat nějaké překvapení v nadplánu. Mohla nám doj[t šťáva, a pak sbohem Ganymede, nebo jsme taky snadno mohli spadnout na Jupiter.</p> <p>Rád bych vám popsal ten pohled, když se díváte na takový obrovský kotouč s těmi jeho pásy zuřivých bouřek, jak se točí zrovna před vámi. Po pravdě řečeno už jsem se o to pokusil, ale mám přátele, co se vyznají v literatuře, a když si přečetli můj rukopis, poradili mi, abych toho nechal. (Dali mi ještě spoustu jiných dobrých rad, ale myslím, že je nemysleli vážně, protože kdybych se podle nich řídil, neměli byste před sebou ani tuhle povídku.)</p> <p>Naštěstí bylo v poslední době otištěno tolik snímků Jupitera zblízka, že některé z nich jste museli vidět. Možná že jste dokonce viděli i jeden, která nám později zavařil všechny naše obtíže, jak vám ještě vyložím.</p> <p>Nakonec se Jupiter př'estal zvětšovat: octli jsme se v dráze Pětky a chystali jsme se, že každou chvilku stihneme ten drobounký satelit na jeho honičce kolem planety. Byli jsme namačkáni v pozorovatelně, celí nedočkaví, až poprvně zahlédneme svůj cíl. Nebo tam aspoň byli ti, na které místnost stačila. Já s Billem jsme se už nevešli, a tak jsme jenom z chodbičky natahovali krky přes ramena těch ostatních. Kingsley Searle, to byl náš pilot, seděl v kontrolním křesle a nevypadal na to, že by ztratil svůj normální klid; Eric Fulton, náš inženýr, si zamyšleně okusoval knírek a hlídal ukazatele pohonných látek a Tony Groves podnikal složité operace s navigačními tabulkami.</p> <p>Profesora jako by přimontovali k očnicím teleperiskopu. Najednou sebou cukl, a když nabíral dech, slyšeli jsme, jak mu hvízdá v krku. Za chvilku beze slova kývl na Searla a ten ho vystřídal u okulárů. Searle reagoval naprosto stejně jako předtím profesor a pak přišla řada na Fultona. A když se to všechno opakovalo ještě i s Grovesem, připadalo mi to trochu monotónní, a tak jsme se vecpali dovnitř a po krátké tahanici jsme se taky dostali k okulárům.</p> <p>Nevím, co jsem vlastně čekal, že uvidim, ale bylo to pro mne zklamání. Visel tam přede mnou v prostoru drobný měsíc v poslední čtvrti a jeho noční polokoule byla slabě osvětlena záři odraženou z Jupitera. Tak tohle má být celé to kouzlo!</p> <p>Teprve pak jsem začal rozeznávat i jiné věci, jako se vám stane, když se delší dobu díváte teleskopem. Na povrchu satelitu se křižovaly nezřetelné čáry, a najednou se mi rýsoval jejich vzorek. Musím napsat vzorek, protože ty čáry kroužily po Pětce se stejnou geometrickou přesnosti, jako se linky poledníků a rovnoběžek točí kolem globusu Země. Asi jsem hvízdl údivem, protože Bill mě odstrčil a sám se zmocnil teleskopu.</p> <p>Jestli si dobře pamatuji, bombardovali jsme pak profesora Forstera otázkami, ale on se tvářil hrozně povzneseně.</p> <p>„Ovšem,“ vykládal nám, „pro mne to neni takové překvapeni jako pro vás. Kromě důkazu, který jsem objevil na Merkuru, měl jsem i jiná vodítka. V observatoriu na Ganymedu mám přítele, který se mi zapřísáhl mlčením a v posledních několika týdnech pro mne pracoval, seč byl. Neastronomovi připadá zvláštní, že se tamější observatoř nikdy nezabývala satelity. Velkých přístrojů tam užívají k pozorováni mimogalaktických mlhovin a malé jsou neustále zaměřeny na Jupiter.</p> <p>Jediné, co kdy observatoř pro Jupiter Pět vykonala, bylo, že změřila jeho průměr a opatřila několik snímků. Ty však nebyly tak ostré, aby na nich bylo vidět linie, které jsme právě pozorovali, jinak by jistě už dříve bylo došlo k průzkumu. Ale když jsem požádal svého přítele Lawtona, aby tomu věnoval pozornost, objevil je pomoci stocentimetrového reflektoru a všiml si také něčeho jiného, na co se mělo přijít už dřív. Jupiter Pět má v průměru jen třicet kilometrů, ale je mnohem jasnější, než by se dalo předpokládat podle jeho velikosti. Když srovnáte stupeň jeho světelného odrazu - jeho aldeb - jeho –“</p> <p>„Jeho albedo,“ pomohl Tony Groves.</p> <p>„Děkuji - jeho albedo s albedem jiných měsíců, ukáže se vám, že odráží světlo mnohem vydatněji, než by měl. Skutečně se projevuje spíše jako vyleštěný kov než jako těleso s kamenitým povrchem.“</p> <p>„To je ono!“ neudržel jsem se. „To určitě národ X pokryl Pětku nějakým povlakem – jako ty své katedrály na Merkuru, ale v ohromnějším měřítku.“</p> <p>Profesor se na mne podíval skoro útrpně.</p> <p>„Tak vy stále ještě nechápete!“ řekl.</p> <p>Myslím, že to od něho nebylo docela fér. Řekněte sami, napadlo by vás za podobných okolnosti něco lepšího?</p> <p>Po třech hodinách jsme přistáli na obrovské kovové ploše. Když jsem vykukoval okénky v kabině, připadal jsem si v tomhle prostředí jako hotový trpaslík. Takový pocit má asi mravenec, když se šplhá po benzinové nádrži - a mému sebevědomí nepomohla ani nepřehledná hmota Jupitera nahoře na obloze. Profesorova obvyklá samolibost taky jako by se schovala za jakousi ztichlou úctou.</p> <p>Plocha nebyla úplně hladká. Různými směry se přes ni táhly široké pásy, které spojovaly obrovské kovové desky. Ty pásy, nebo spíš křížový vzorek, který tvořily - to právě bylo to, co jsme viděli z prostoru.</p> <p>Ve vzdálenosti asi čtvrt kilometru se tyčil kopeček - nebo spíš něco, o čem by se v naší přírodě řeklo, že to je kopec. Zpozorovali jsme to už před přistáním, když jsme si ten malý satelit podrobně prohlíželi z prostoru. Byla to jedna ze šesti podobných vyvýšenin; čtyři z nich byly umístěny ve stejných vzdálenostech od sebe kolem rovníku a další trčely na pólech. Dalo se lehko předpokládat, že to jsou vchody do prostoru, který se skrývá pod kovovým pláštěm satelitu.</p> <p>Znám dost lidi, kteří si myslí, jaká to musí být ohromná legrace, procházet se ve skafandrech po planetě, která má slabou gravitaci a je bez vzdušného obalu. Tak to tedy zdaleka ne. Člověk aby si neustále dával pozor na spoustu věci, aby každou chvilku prohlížel nějaké indikátory a aby ani na okamžik nezapomněl na opatrnost, a tak vám takové duševní vysílení zkazí všechno kouzlo - aspoň co se mne týče. Přesto musím uznat, že tentokrát to se mnou zalomcovalo, a když jsme vylézali ze vzduchového uzávěru, na žádné obtíže jsem ani nepomyslel.</p> <p>Gravitace na Pětce je tak mikroskopická, že se o normální chůzi nedalo vůbec uvažovat. Přivázali jsme se jeden k druhému lany jako horolezci a postrkovali jsme se po kovové hladině výstřely z reaktivních pistolí. Fulton a Groves, oba protřelí astronauti, se uvázali na oba konce našeho řetězce, aby nás uprostřed náhodou nenapadlo dělat nějaké vylomeniny.</p> <p>Za pár minut jsme dorazili k cíli: ukázalo se, že je to široká, ale nízká kupole, po obvodu aspoň jeden kilometr. Říkal jsem si, jestli to není nějaké gigantické vakuum, dostatečně velké, aby tam mohly vjíždět celé vzdušné koráby. Jestli nebudeme mít štěstí, nepodaří se nám najit cestu dovnitř, otvírací mechanismus jistě už dávno k ničemu není, a i kdyby ještě fungoval, nebudeme vědět jak na to. Asi byste si těžko představili větší smůlu, než mít na dosah ruky uzamčený největší archeologický objev v dějinách světa a nedostat se k němu.</p> <p>Když jsme asi z jedné čtvrtiny kupoli obešli, zpozorovali jsme v kovovém krytu otvor. Byl poměrně malý - na šířku asi dva metry - a opisoval skoro přesný kruh, takže nás v první chvíli nenapadlo, co to může být. Pak jsme v přijímačích zaslechli hlas Anthonyho:</p> <p>„Tohle nikdo nevyrobil. To je práce meteoru.“</p> <p>„Vyloučeno!“ protestoval profesor Forster. „Na to je otvor příliš pravidelný.“</p> <p>Anthony stál na svém.</p> <p>„Velké meteory vždycky vyrážej i okrouhlé díry, když ovšem nedopadnou příliš šikmo. A podívejte se na ty hrany; je na nich vidět, že při tom došlo k výbuchu. Meteor i kovová deska se asi vypařily, a tak tu žádné úlomky nenajdeme.“</p> <p>„Něco takového se dá předpokládat,“ přidal se Kingsley. „Jak dlouho to tu asi stoji? Pět miliónů let? Jenom je divné, že jsme nenarazili ještě na jiné krátery.“</p> <p>„Snad máte pravdu,“ uzavřel profesor, který měl příliš velkou radost, aby se pouštěl do diskusí. „Ale ať tak nebo onak, já tam vlezu první.“</p> <p>„Dobrá,“ souhlasil Kingsley, který jako kapitán měl v takovýchhle záležitostech poslední slovo. „Uvolním vám dvacet metrů lana a budu sedět v otvoru, abychom si udrželi rádiové spojem. Jinak by tahle kovová deska vaše signály pohltila.“</p> <p>Tak se stal profesor Forster prvním mužem, který vstoupil do nitra Jupitera Pět, ale koneckonců si to zasloužil. Nahrnuli jsme se těsně kolem Kingsleyho, aby nám hned předával zprávy, jak profesor postupuje.</p> <p>Daleko se nedostal. Jak se dalo čekat, pod horním krytem byl ještě jeden. Profesor nedokázal víc, než že se rovně postavil v prostoru mezi vrchní a spodní deskou, a kolem neviděl nic než les opěr a nosníků, kam až dosáhly paprsky z jeho svítilny - tím to končilo.</p> <p>Trvalo nám asi tak čtyřiadvacet perných hodin, než jsme se dostali o krůček dál. Vzpomínám si, jak ještě těsně předtím jsem se ptal profesora, proč nás nenapadlo vzít si s sebou nějaké trhaviny. Podíval se na mne hrozně dotčeně.</p> <p>„Na lodi jich máme tolik, že bychom to tu mohli rozmetat všechno,“ odpověděl mi. „Ale dokud mohu použít jiných prostředků, nebudu nikdy riskovat, že způsobím nějakou nenapravitelnou škodu.“</p> <p>Tomuhle říkám trpělivost. Ale bylo mi jasné, oč mu jde. Co pro něj prosím vás nakonec znamená pár dní zdržení, když se na tohle připravoval dvacet let.</p> <p>Když jsme nechali svůj první pokus pokusem, objevil cestu do hlubin - to se podržte – Bill Hawkins. Nedaleko severního pólu tohohle světa v malém vydání přišel na skutečně obrovskou díru po meteoru - v průměru byla asi tak stometrová a měla pokračováni i v druhém vrchním krytu Jupitera Pět. Ale pod těmi dvěma bylo vidět další kovový plášť. Jenže jedna z těch náhod, které musí nastat, když si člověk počká dostatečně dlouhou řadu eónů, si usmyslela, že druhý, tentokrát už menší meteor proletěl starým kráterem a prorazil i vnitřní slupku. Otvor stačil právě tak na to, aby se jím protáhl člověk i s kosmoskafandrem. Prolézali jsme hlavou napřed, jeden za druhým.</p> <p>Pochybuju, že ještě někdy zažiju něco podivnějšího, než když jsem visel z té úžasné klenby jako pavouk ze stropu svatopetrského dómu v Římě. V té chvíli jsme viděli jen to, že prostor, ve kterém se vznášíme, je obrovský. Nedovedli jsme si ale představit jeho skutečnou rozlohu, protože ve světle našich lamp se nedaly odhadnout vzdálenosti. V té prostoře bez vzduchu a bez prachu byly paprsky samozřejmě úplně neviditelné, a když jsme je otočili na strop nad námi, bylo vidět jen světelné ovály, jak sklouzávají do dálky, až se ve velkém rozptylu oku ztrácejí. Když jsme je sklopili „dolů“, objevila se bledá šmouha záře tak daleko, že se nedalo nic rozeznat.</p> <p>Pomaloučku nás táhla nepatrná gravitace toho nepatrného světa, padali jsme dolů, dokud nás nezadržela zajišťovací lana. Nad hlavou se rýsovala zářící skvrnka, která nás vpustila dovnitř; byla daleko, ale uklidňovala.</p> <p>A pak, když Jsem se nekonečně pomalým pohybem kyvadla houpal na konci svého kabelu a kolem se mrhala tmou světla mých druhů podobná blikavým hvězdám, jako blesk mě napadla myšlenka. Na okamžik jsem zapomněl, že všichni jsou napojeni na společnou vlnu, a mimovolně I jsem vykřikl:</p> <p>„Pane profesore, nechce se mi věřit, že tohle je nějaká planeta! Je to kosmická loď.“</p> <p>Hned jsem se zarazil, protože mi došlo, že ze sebe dělám blázna. A pak se po krátkém, napjatém mlčení ozval zmatený hukot, neboť k tomu všichni chtěli uplatnit vlastní mínění. Chaos těch hlasů přerušila slova profesora Forstera, a mně bylo okamžitě jasné, že jsem ho tím příjemně překvapil.</p> <p>„Máte naprosto pravdu, Jacku. Je to koráb, který přivezl kulturu X do sluneční soustavy.“</p> <p>Bylo slyšet, jak někdo - vypadalo to na Erica Fultona - pohrdavě zafuněl.</p> <p>„To je vaše fantazie! Loď o průměru třicet kilometrů!“</p> <p>„Očekával bych, že o tom budete mít správnější představu,“ odpověděl profesor tak mírně, až nás to překvapilo. „Předpokládejme, že by nějaký civilizovaný národ chtěl přeletět mezihvězdný prostor - jak jinak by mohl vyřešit takový úkol? Vybudoval by venku v prostoru pohyblivý planetoid, jehož stavba možná vyžaduje celá staletí. A protože taková loď musí být soběstačný svět, aby na něm přežívaly generace jeho obyvatel, nutně bude tak velká, jako je tato. Rád bych věděl, kolika slunečními soustavami propluli, než se dostali do naší, v níž poznali cíl své cesty. Jistě měli i menší lodi, na kterých cestovali na planety a které samozřejmě musily startovat z mateřské lodi někde v prostoru. A velký koráb zaparkovali tady, v těsné oběžné dráze kolem největší planety, aby tu byl v bezpečí - aspoň tak dlouho, než ho znovu budou potřebovat. Je to naprosto logická volba místa; kdyby ho uvedli do oběhu kolem Slunce, časem by ho přitažlivost planet vyšinula z dráhy a mohli by o něj přijít. Něco takového se mu nikdy nemůže přihodit zde.“</p> <p>„Řekněte nám, pane profesore,“ vyptával se nějaký hlas, „počítal jste s tím, ještě než jsme odrazili od Země?“</p> <p>„Doufal jsem v to. Všechny objevy ukazovaly k tomuto řešeni. Na Jupiteru Pět bylo vždycky něco mimořádného, ačkoli se zdá, že si to nikdo zatím neuvědomil. Proč je právě tenhle nepatrný satelit tak těsně u Jupitera, když všechny ostatní menší měsíce jsou sedmdesátkrát vzdálenější? Z hlediska astronomie je to absurdní. Ale dost už toho povídání. Máme před sebou práci.“</p> <p>Tohle myslím musíme brát jako grandiózní eufemismus. Sedm nás tam stálo před největším archeologickým objevem všech věkůi. Skoro celý svět - malý svět, umělý svět, ale přece jen svět - tu čekal, abychom ho propátrali. Mohli jsme si ho jen zběžně a povrchně prohlédnout: bude tu asi materiálu pro celé generace badatelů.</p> <p>Nejdřív se musel spustit mohutný světlomet na kabelu, který ho napojoval na zdroje na lodi. Ten nám bude sloužit jako maják, abychom nezabloudili, a přitom bude osvětlovat vhodná místa uvnitř stěn satelitu. (Stále ještě si nemůžu zvyknout mluvit o Jupiteru Pět jako o vesmírné lodi.) Potom jsme nechali kabel volně padat k dolní stěně. Mírný náraz dopadu se lehce zdusil vypérovanými podložkami, které jsme kvůli tomu přinesli.</p> <p>Nebudu vás už připravovat o čas líčením všech překvapení na Satelitu Pět; vyšlo o tom už dost knih, fotografií a map. (Mimochodem moje kniha na to téma vyjde v létě u Sidgwicka a Jacksona.) Místo toho bych vám chtěl vylíčit skutečné pocity prvních lidí, kteří vstoupili do toho tajemného kovového světa. Lituju, že to musím přiznat - asi tomu nebudete chtít věřit - ale prostě si vůbec nemůžu vzpomenout, co se ve mně dělo, když jsem vcházel první vstupní šachtou, uzavřenou nahoře stříškou v podobě houby. Byl jsem asi z těch divů celý vyjevený, a tak jsem na všechno ostatní zapomněl. Dobře si však pamatuju na dojem obrovských rozloh, něčeho, co z fotografie nikdy nepochopíte. Budovatelé toho světa pocházeli z planety se slabou gravitaci a měli proto obří postavy - byli čtyřikrát větší než lidé. Ploužili jsme se mezi jejich výtvory jako trpaslíci.</p> <p>Na své první návštěvě jsme se nedostali hlouběji než do povrchových vrstev, a tak jsme poznali jen málo z těch vědeckých senzaci, na které přišly pozdější expedice. Ale stačilo to; v obytných prostorách toho bylo dost, aby nás to zaměstnalo na několik životů. Místo, které jsme prozkoumávali, muselo být kdysi uvnitř osvětleno umělým slunečním světlem. Světlo dopadalo z trojitého obalu na povrchu, který taky udržoval vnitřní atmosféru a chránil ji, aby neunikala do prostoru. Tady pod povrchem Jupiteřani (nemůžu se vyhýbat obvyklému pojmenováni, které se dává národu kultury X) napodobili tak přesně, jak jen dovedli, i poměry typické na světě, který opustili před neznámými věky. Snad se tam taky střídaly den a noc, snad tam i probíhal koloběh ročních období, někdy pršelo a jindy byla mlha. Přivezli si s sebou do vyhnanství i malé moře. Jeho voda se dodnes</p> <p>zachovala a vytvořila malé jezero, široké tři kilometry. Doslechl jsem se, že byl vypracován plán, podle něhož se ta voda má zelektrolyzovat, aby se na Pětce vytvořilo zase dýchatelné ovzduší, jen co se ucpou na povrchu díry po meteorech.</p> <p>Čím víc jsme toho viděli, tím víc se nám zamlouvala rasa, jejíž dílo jsme přišli vyrušit z klidu poprvé po pěti miliónech let. I když domov těch obrů byl pod jiným sluncem. měli toho spoustu společného s člověkem, a je to vlastně ohromná tragédie, že se naše rasy o vlas minuly; musím napsat o vlas, jestli mám pro tu dobu použít kosmická měřítka.</p> <p>Měli jsme myslím větší štěstí než všichni ostatní archeologové v historii lidstva. Vzduchoprázdný prostor všechno uchránil před rozpadem a Jupiteřani - třebaže se to dalo sotva očekávat - neodvezli ze své mohutné lodi veškeré její poklady, když se vydali kolonizovat sluneční soustavu. Na vnitřním povrchu satelitu Pět vypadalo všechno tak, jako by se toho nikdy nikdo nedotkl, tak jak to tu obyvatelé nechali po ukončeni dlouhé plavby vesmírem. Možná že to ti dávní poutníci uctívali a opatrovali jako chrám na památku ztraceného domova, nebo se chystali, že těch věci ještě někdy použijí.</p> <p>Ať už je to jak chce, všechno tam bylo tak, jak to majitelé opustili. Někdy mě to až děsilo. Tak třeba jsem s Billovou asistencí fotografoval jednu velkou řezbu na zdi, a najednou mě v srdci zamrazil pocit, jako by do těchto míst nikdy nezasáhl čas. Nervózně jsem se začal rozhlížet a skoro jsem čekal, že ze dveří, které se nahoře zužovaly do špičky, vylezou obrovské postavy, aby pokračovaly v práci, kterou před chvílí přerušily.</p> <p>Čtvrtý den jsme objevili uměleckou galerii; nedalo se tomu říkat jinak, nebylo možné pochybovat o účelu toho zařízení. Když Searle a Groves, kteří podnikali bleskové průzkumové akce v jižní polokouli, ohlásili svůj objev, rozhodli jsme se, že tam soustředíme všechny své sily. Kdosi tvrdil, že v uměni se pozná duše národa, a tady jsme mohli najit klíč ke kultuře X.</p> <p>Budova byla obrovská i podle měřítek téhle titánské rasy. Byla z kovu jako všechny stavby na Pětce, ale nebylo na ni nic studeného, nebyla to pouhá konstrukce. Její vrchol dosahoval poloviny výšky daleké střechy toho světa a ze vzdálenosti - dokud nevystoupily detaily - ten palác trochu připomínal gotickou katedrálu. Někteří autoři se později dali svést tou náhodnou podobou a psali o stavbě jako o chrámu; nikdy jsme ale nenašli ani stopu po něčem, co by se dalo považovat za náboženství Jupiteřanů. Název „Chrám umění“ má přitom v sobě něco hodně přiléhavého a už se tak úspěšně rozšířil, že ho nikdo nebude měnit.</p> <p>Byl proveden odhad, že v té jediné budově je deset až dvacet miliónů jednotlivých exponátů - úroda schraňovaná po celou dobu historie rasy, která se asi dožila mnohem vyššího stáři než prozatím člověk. A zrovna tady jsem objevil tu malou kruhovitou místnost; napoprvé mi připadala jen jako křižovatka šesti koridorů, které se do ni sbíhaly. Byl jsem sám (obávám se, že tím jsem jednal proti profesorovým rozkazům) a šel jsem cestou, kterou jsem považoval za zkratku, zpátky k místu, kde měli být ostatní. Jak jsem klouzavě postupoval vpřed, zdi kolem tiše mizely do tmy za mnou a vpředu se po stropě míhala záře z mé svítilny. Strop byl pokryt do hloubky vyřezanými písmeny a já jsem byl tak zabrán do hledáni povědomých skupin znaků, že nějakou dobu jsem si vůbec nevšímal toho, co bylo dole. A pak se vynořila ta socha a já jsem na ni obrátil kužel světla.</p> <p>Když člověk poprvé uvidí nějaké velké umělecké dno, je to takový zážitek, že se už nikdy nedá přivolat zpátky. Tentokrát posiloval ten ohromný účinek i námět. Jsem první člověk, který poznal, jak Jupiteřani vypadali; přede mnou stála zřejmě podobizna jednoho z nich, vymodelovaná s vrcholným uměním a s naprostou jistotou.</p> <p>Útlá plazí hlava se dívala přímo na mne, její nevidoucí oči byly upřeny do mých. Dvě ruce byly sepjaty na prsou, jakoby v rezignaci; druhé dvě držely nástroj, jehož účel jsme dosud nerozluštili. Dlouhý mohutný ocas - který asi udržoval v rovnováze celé tělo, jako je to u klokana - se vinul po podlaze a zvyšoval celkový dojem klidu a odpočinku.</p> <p>V tváři ani na těle nic nepřipomínalo člověka. V obličeji například neměla postava žádné nozdry - jenom na krku byly žábrovité otvory. Přesto mě ta socha hluboce dojímala; umělec překročil hranice času a odlišných kultur, jak bych nikdy nebyl věřil, že je to možné. „Není to člověk, ale je lidský,“ byl výrok profesora Forstera. Mnoho věcí bychom nemohli sdílet se staviteli toho světa; ale všechno opravdu důležité bychom pociťovali stejně jako oni.</p> <p>Jako člověk může vyčíst city z odlišné, ale dobře známé tváře psa nebo koně, tak i mně připadalo, že vím, co se hýbe v duši té bytosti přede mnou. Vyzařovala z ní moudrost a jistota - klidná, důvěřivá síla, kterou vnímáme například na Belliniho slavném portrétu dóžete Loredana. Ale vedle toho se v ní zračil smutek - smutek národa, který se dokázal vzepnout k úžasnému výkonu, a ten výkon byl marný.</p> <p>Dosud nevíme, proč je ta socha jediný portrét Jupiteřana, který nám jejich umění zachovalo. Sotva se dá předpokládat, že by nějaká tabu omezovala myšlení u tak vyspělé rasy; snad se důvod najde, až se podaří dešifrovat písmo vytesané na stěnách sálů.</p> <p>Mně ale už je skoro jasné, k čemu ta socha je. Postavili ji tam, aby překlenula čas a aby od nich pozdravovala bytosti, které se třeba jednou dostanou na místa, kde sami žili. Proto ji asi vymodelovali ve značně menších rozměrech, a ne v životní velikosti. Už tehdy museli tušit, že budoucnost patří Zemi nebo Venuši, a tedy bytostem, které určitě budou menší. Věděli, že velikost může být právě takovou překážkou jako čas.</p> <p>Za několik minut už jsem byl se svými přáteli na zpáteční cestě k lodi a nemohl jsem se dočkat, až povím profesorovi o objevu. Profesor odpočíval, nebo spíš se nutil k odpočinku, protože mu to nedalo a za celou tu dobu, kterou jsme strávili na Pětce, nespal myslím víc než čtyři hodiny denně. Když jsme vylezli z krytu a nad hlavou nám opět zablýskly hvězdy, zaplavovala rozlehlou kovovou pláň zlatá zář z Jupitera.</p> <p>„Koukejl“ slyšel jsem v přijímači Billův hlas, „šéf odstrčil loď.“</p> <p>„Nesmysl,“ odpověděl jsem, „je přesně na stejném místě.“</p> <p>Pak jsem se otočil a bylo mi jasné, proč se Bill zmýlil. Dostali jsme návštěvu.</p> <p>Druhá loď přistála pár kilometrů od nás a podle toho, co jsem při své nezkušenosti mohl porovnat, jako by té naši z oka vypadla. Když jsme se nahrnuli vzduchovým uzávěrem dovnitř, přistihli jsme profesora v živé zábavě, přestože se ještě docela neprobral ze spánku. K našemu překvapení, i když ne nepříjemnému, byla mezi třemi novými návštěvníky neobyčejně půvabná brunetka.</p> <p>„Tohle je,“ představoval trochu unaveně profesor Forster, „pan Randolph Mays, vědecký reportér. Už jste o něm asi slyšeli. A zde prosím –“ Otočil se na Mayse. „Odpusťte, neslyšel jsem dobře jména.“</p> <p>„Můj pilot Donald Hopkins - moje sekretářka Marianna Mitchellová.“</p> <p>Před slovem „sekretářka“ udělal pan Mays hrozně kratičkou pauzu, ale přece jen dost zřetelnou, aby v mém mozku rozsvítila signální lampičku. Musel jsem ovládat obočí a dávat pozor, abych nehvízdl, ale zachytil jsem Billův pohled, který mě beze slov upozorňoval: Jestli si myslíš to co já, musím se za tebe stydět.</p> <p>Mays byl vysoký muž, měl trochu mrtvolnou pleť a řídké vlasy a vystupoval jako žoviální chlapík, ale bylo znát, že jeho srdečnost je jen jako tenká blána na povrchu - obvyklé ochranné zbarvení u člověka. který se musí tvářit přátelsky k příliš mnoha lidem.</p> <p>„Řek bych, že je to pro vás právě tak velké překvapení jako pro mě,“ pronesl s přebytečnou bodrostí. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že tu někoho najdu; a o tomhle už jsem vůbec neměl tušení.“</p> <p>„Co vás sem přivedlo?“ zeptal se Ashton jakoby mimochodem, aby to neznělo podezřívavě.</p> <p>„Právě to tu vykládám panu profesorovi. Mohla bys mi prosím podat ty desky, Marianno? Děkuji.“</p> <p>Vytáhl sérii velmi pěkných astronomických skic a dal je kolovat. Zobrazovaly planety, jak vypadají z vlastních satelitů - dost běžný námět.</p> <p>„Jistě už jste takovýchhle věcí viděli dost,“ pokračoval Mays. „Ale tady jde ještě o něco jiného. Tyhle obrázky jsou skoro sto let staré. Namaloval to umělec, který se jmenoval Chesley Bonestell, a otiskli je v Lifu už roku 1944 - dávno před tím, než se začalo cestovat do vesmíru. No a co se nestalo, Life mě poslal, abych se vydal na cestu sluneční soustavou a porovnal, nakolik se tyhle utopické obrázky podobají skutečnosti. Po stu letech je chtějí znovu vydat spolu se skutečnými fotografiemi. Fajn nápad, co?“</p> <p>Musí se nechat, chytrý nápad to byl. Ale situace se tím pořádně zamotala. Chtěl jsem vědět, co si o tom mysli profesor. Pak jsem zase hodil okem po slečně Mitchellové, jak tam tak odevzdaně stála v koutku, a rozhodl jsem se, že tohle neprojde jen tak bez odškodného.</p> <p>Za všech jiných okolnosti byli bychom měli radost, že se setkáváme s další partou badatelů, ale tady šlo o otázku prvenství. Mays si jistě co nejrychleji pospíší zpátky na Zem, svou vlastní práci nechá plavat a všechen fotografický materiál využije hned na místě. Dalo se těžko něco vymyslet, čím bychom mu to prostě znemožnili, a nemohli jsme ani s jistotou říct, jestli mu to vůbec chceme udělat. Potřebovali jsme co největší propagaci a podporu, ale radši bychom to všechno zařídili po svém, a teprve až se k tomu sami rozhodneme. Odhadoval jsem, jak taktní asi dokáže být profesor, a bál jsem se nejhoršího.</p> <p>Přesto proběhla počáteční diplomatická jednání dost hladce. Profesor dostal skvělý nápad a každého z našich dal do dvojice s někým z Maysovy skupiny, takže jsme vystupovali zároveň jako průvodci a dozorci. A když se zdvojnásobil počet průzkumnických čet, zvýšila se podstatně výkonnost a rychlost naší práce. V těch podmínkách bylo pro každého nebezpečné, aby podnikal akce sám na vlastní pěst, a to nám taky hodně vázalo ruce.</p> <p>Profesor nám narýsoval svou taktiku hned druhý den po příchodu Maysovců.</p> <p>„Myslím, že s nimi vyjdeme,“ řekl s menší dávkou obavy. „Podle mého mínění si mohou chodit kamkoli a fotografovat cokoli, pokud s sebou nebudou nic odnášet a pokud můžeme předpokládat, že se nedostanou se svým materiálem zpátky na Zemi dřív než my.“</p> <p>„Nevím, jak jim v tom můžeme zabránit,“ odporoval Ashton.</p> <p>„Nuže, podívejte se, původně jsem sice na to nepomýšlel, ale teď jsem dal zaregistrovat náš nárok na Jupiter Pět. V noci jsem to hlásil na Ganymedes a v této chvíli už to asi budou mít v Haagu.“</p> <p>„Ale nikdo si přece nemůže dělat nárok na astronomické těleso sám pro sebe. Tak se to rozhodlo v případě Měsíce už v minulém století.“</p> <p>Profesor se usmál skoro potměšile.</p> <p>„Pochopte, že nehodlám obsazovat žádné astronomické těleso. Dal jsem jen zapsat náš nárok na záchranu nalezených předmětů, a to jménem Světové vědecké organizace. Jestliže Mays z Pětky něco odnese, odcizí to jí. Zítra mu pro všechny případy situaci delikátně vysvětlím, kdyby ho snad něco takového napadlo.“</p> <p>Bylo to jistě dost zvláštní, vydávat Satelit Pět za zachráněný předmět, a už jsem si dovedl představit, do jakých krásných právnických šlamastik se dostaneme, jen co se vrátíme na Zem. Ale prozatím nám profesorův zákrok dá aspoň nějakou záruku a snad odradí Mayse, aby sbíral věci na památku - tak optimisticky jsme si to kreslili.</p> <p>Stálo mě to spoustu organizování, než se mi podařilo dostat se do dvojice s Mariannou pro několik výletů do nitra Pětky. Připadalo mi, jako by Maysovi na tom nezáleželo: a taky neměl důvod, proč by si pro to dělal těžkou hlavu. Kosmoskafandr je nejdokonalejší gardedáma, jakou lidi vynalezli - ať se jde vycpat.</p> <p>Pochopitelně jsem ji hned při první příležitosti vzal do umělecké galerie a ukázal jsem jí svůj objev. Dlouho bez hnuti upírala oči na sochu a já jsem jí k tomu svítil.</p> <p>„Je to tak nádherné,“ vydechla konečně. „Pomyslete jen, že tu tak ve tmě čekal všechny ty milióny let! Ale vy byste mu měl dát nějaké jméno.“</p> <p>„Už jsem to udělal. Říkám mu Posel.“</p> <p>„Proč Posel?“</p> <p>„Protože mi připadá, že tu čeká jako nějaký vyslanec, který nám má vyřídit pozdravy. Národ, který ho vymodeloval, věděl, že sem jednou někdo musí dorazit a že tohle místo najde.“</p> <p>„Myslím, že máte pravdu. Posel - ano, to je velmi výstižné. Je na něm něco vznešeného, ale také cosi velice smutného. Nezdá se vám?“</p> <p>Marianna byla zřejmě hodně inteligentní žena. Obdivoval jsem se jí, jak bystře pochopila mou myšlenku, i pro ten zájem, který v ní vzbudilo všechno, co jsem jí ukazoval. Ale Posel jí učaroval nejvíc ze všeho a stále se k němu vracela.</p> <p>„Poslyšte, Jacku,“ řekla mi (bylo to tak asi druhý den po tom, co už i Mays se byl na sochu podívat). „Posla musíte vzít s sebou na Zemi. Považte, jaká to bude senzace!“</p> <p>Povzdychl jsem si.</p> <p>„Profesor by rád, ale vždyť to musí vážit aspoň tunu. Nemáme dost šťávy. Bude tu muset počkat na příští expedici.“</p> <p>Připadalo mi, že je na rozpacích.</p> <p>„Ale věci tu přece skoro vůbec nic neváží,“ odporovala.</p> <p>„To je něco jiného,“ pokoušel jsem se jí to vyložit. „Váha a inercie - to jsou dvě různé věci. No a inercie - ale nechme toho. V žádném případě ho nemůžeme vzít s sebou na zpáteční cestu. Kapitán Searle už to rozhodl.“</p> <p>„To je hrozná škoda,“ litovala Marianna.</p> <p>Na tenhle rozhovor jsem skoro úplně zapomněl, ale znovu mi vyvstal v paměti tu noc před naším odjezdem. Měli jsme za sebou horečný a únavný den, strávený balením výzbroje (velkou část jsme ji samozřejmě nechali na místě pro budoucí použití). Spotřebovali jsme už všechen fotografický materiál. Charlie Ashton to vystihl, když řekl, že bychom si nemohli udělat fotku, ani kdyby se nám zjevil živý Jupiteřan. Myslím, že už jsme všichni jen koukali, abychom zas mohli volně vydechnout. a dát si pohov a seřadit si v hlavě všechny dojmy, a hlavně se vzpamatovat z té srážky s cizí kulturou.</p> <p>Maysova loď „Henry Luce“ byla už taky skoro úplně připravená ke startu. Profesor si ohromně liboval, že vyrazíme zároveň, protože se mu nechtělo nechávat na Pětce Mayse samotného.</p> <p>Všechno už bylo přichystáno, když jsem najednou při prohlídce filmů přišel na to, že nám chybí šest roliček exponovaného materiálu. Byly to fotografie jednoho úplného souboru nápisů z Chrámu umění. Po chvilce přemýšlení jsem si vzpomněl, že mi je dali do opatrováni a že jsem je hrozně úzkostlivě položil v Chrámu na římsu</p> <p>s tím, že si je později odnesu.</p> <p>Do odletu bylo ještě daleko, profesor i Ashton právě spláceli, co dlužili spánku, a mě nenapadl žádný důvod, proč bych si nemohl odskočit pro ztracený materiál. Věděl jsem moc dobře, že by mi to přišlo draho, kdybych ho tam zapomněl, a protože jsem si přesně pamatoval místo, kam jsem filmy položil, stačilo, abych se ztratil na slabou půlhodinku. Billovi jsem pro všechny případy vyložil, o co jde, a už jsem byl v tahu.</p> <p>Světlomet tam samozřejmě dávno nebyl a ve tmě pod krytem satelitu na mě padla tíseň. U vchodu jsem nechal přenosný světelný signál a spustil jsem se volným pádem, dokud mě příruční lampa neupozornila, že je čas zabrzdit. Deset minut na to jsem si oddechl úlevou a sebral chybějící filmy.</p> <p>Přirozeně jsem se chtěl ještě naposled rozloučit s Poslem; můžou uplynout roky, než se mi zas podaří ho vidět, a ta klidná, záhadná postava mě začala mocně fascinovat.</p> <p>Na neštěstí nefascinovala jenom mě. Místo bylo prázdné a socha tatam.</p> <p>Kdybych se byl tiše doplížil zpátky na loď a nic neříkal, asi bych se vyhnul nepříjemnému vysvětlování. Ale byl jsem vzteky bez sebe a ani mě nenapadlo, že bych si měl dát větší pozor; hned jak jsem se vrátil, probudili jsme profesora a vyklopili mu, co se stalo.</p> <p>Posadil se na svém lehátku a mnul si ospalé oči, pak pronesl na účet pana Mayse a jeho společníků několik ostrých slov, která by nadělala jen zlou krev, kdybych je tu opakoval.</p> <p>„Tohle nemůžu pochopit,“ poznamenal Searle, „jak tu sochu dokázali odnést, jestli ji ovšem odnesli oni. Museli bychom si toho přece všimnout.“</p> <p>„Je tu všude spousta schovávaček a oni si mohli počkat, až nebude nikdo nablízku, a pak to naložili na svou loď. Muselo jim to dát pěknou lopotu, i při téhle gravitaci,“ vykládal Eric Fulton a z jeho slov bylo znát obdiv.</p> <p>„Teď není čas na žádné kdyby jakby,“ přerušil ho zuřivě profesor. „Zbývá nám pět hodin, abychom si něco vymyslili. Do té doby nám nemohou utéci, protože jsme právě proletěli opozicí s Ganymedem. Mám pravdu, Kingsley?“</p> <p>Searle přitakal.</p> <p>„Samosebou. Musíme se dostat na druhou stranu Jupitera, než budeme moct skočit do přeletové dráhy - jestli máme ušetřit pohonné hmoty.“</p> <p>„Dobrá. To nám dovoluje vydechnout. Má někdo návrh?“</p> <p>Když o tom teď po čase znova uvažuji, často mi připadá, že všechno to, co jsme pak podnikali, bylo, abych tak řekl, trochu podivné a ne zrovna civilizované. O několik měsíců předtím bychom si ani nebyli dovedli představit, že něco takového uděláme. Ale nevěděli jsme kudy kam, byli jsme přetaženi, a na tu vzdálenost od ostatních lidských tvorů vypadalo všechno nějak jinak. Protože tu neplatily žádné jiné zákony, museli jsme se postarat o vlastní.</p> <p>„Nedal by se jim nějak zarazit start? Třeba by se jim mohly rozmontovat rakety?“ navrhoval! Bill.</p> <p>Searlovi se tahle myšlenka ani trochu nelíbila.</p> <p>„Nesmíme na to tak nehorázně,“ podotkl. „A kromě toho je Don Hopkins můj dobrý kamarád. Nikdy by mi to neodpustil, kdybych mu nějak pošramotil loď. Taky je tu nebezpečí, že bychom provedli něco, co by se nedalo spravit.“</p> <p>„Tak jim lupnem šťávu,“ utrousil lakonicky Groves.</p> <p>„To je ono! Teď jsou asi všichni v posteli, v kabině mají zhasnuto. Stačí, když jim tam nasadíme hadici a budeme pumpovat.“</p> <p>„Geniální myšlenka,“ ozval jsem se, „ale jsme od nich dva kilometry. A jak dlouhá je naše hadice? Nejmíň sto metrů, co?“</p> <p>Mé poznámce nikdo nevěnoval pozornost, jako by nestála ani za odkopnutí, a všichni se předháněli v návrzích. Po pěti minutách to rozhodli technici; stačilo vlézt do skafandrů a dát se do díla.</p> <p>V době, kdy jsem se chystal na výpravu s profesorem, byl bych se vysmál každému, kdo by mi řekl, že skončím jako africký nosič břemen ve starých dobrodružných románech. shrbený pod nákladem na hlavě. A k tomu se to břemeno rovnalo šestině kosmické lodi (profesor Forster nám nemohl poskytnout opravdovou pomoc, protože na to svou postavou nestačil). Když byly nádrže poloprázdné, vážila loď při tamější gravitaci kolem dvou set kilogramů. Vmáčkli jsme se dospod, nadzvedli jsme ji, a už se nesla - samozřejmě strašně pomalu, protože její inercie byla pořád stejná. Vyrazili jsme zvolna na cestu.</p> <p>Nějakou chvíli nám to trvalo, než jsme ten kus urazili, a byla to o moc větší fuška, než jsme si dovedli představit. Ale obě lodi už ležely vedle sebe a nikdo nic neviděl. Na korábu „Henry Luce“ všichni tvrdě spali a měli dobrý důvod si myslet, že my taky vesele chrápeme.</p> <p>Přestože jsem pořád ještě sotva popadal dech, dělalo mi klukovskou radost, když Searle a Fulton vytáhli hadici na nasávám pohonných látek a klidně ji nasadili na nádrž sousedící lodi.</p> <p>„Nejlepší na tom je,“ vykládal Groves, když jsme očumovali kolem, „že nám to nemůžou nijak překazit, ledaže by vylezli a vyrvali nám tu naši rouru. V pěti minutách je můžeme vycucat až na dno, a jim by to trvalo aspoň polovinu té doby, než by se probudili a nalezli do skafandrů.“</p> <p>Najednou mě polil studený pot.</p> <p>„Co kdyby spustili rakety a chtěli odstartovat?“</p> <p>„To by byl jejich konec, a náš taky. Ale to ne, teď budou muset vylézt a podívat se, co se děje. Koukej, už se rozjely pumpy.“</p> <p>Hadice se napjala jako hasičská stříkačka pod tlakem a bylo vidět, že se jejich pohonné zásoby přelévají do našich nádrží. Každou chvíli se teď na korábu „Henry Luce“ rozblikají světla a poplašená posádka se vyhrne ven.</p> <p>Ale nevyhrnula se; bylo nám, jako když střelíte po holubovi a pak teprve poznáte, že byl vycpaný. Museli spát jako zařezaní, když je neprobudily ani otřesy pump; už dávno bylo po všem, ale u nich se nic ani nepohnulo, jenom my jsme pořád stáli okolo jejich lodi a vypadali jsme trošku jako blázni. Searle a Fulton opatrně vyšroubovali hadici a uložili ji zpátky na „Arnolda Toynbee“.</p> <p>„Co teď?“ obrátili jsme se na profesora.</p> <p>Na minutu se zamyslel.</p> <p>Když jsme si svlékli skafandry a shromáždili se v pozorovatelně, aspoň pokud jsme se tam vešli, profesor se usadil u vysílačky a stiskl knoflík s poplachovým signálem. Za pár vteřin budou spáči ze sousední lodi vzhůru, hned jak jejich automatický přijímač spustí alarm.</p> <p>Obrazovka televizoru se rozblikala. Na scéně je Randolph Mays, poněkud vyplašen.</p> <p>„Haló, pane Forster,“ začal zhurta, „co je to za zmatky?“</p> <p>„U nás je všechno v pořádku,“ odpověděl profesor tím nejledovějším tónem, „ale vám chybí něco podstatného. Podívejte se na své indikátory pohonných hmot.“</p> <p>Obrazovka osiřela. Na okamžik bylo slyšet jen zmatené mumlání a výkřiky. Potom zas vystoupil Mays a v jeho výrazu se střídal strach s otráveností.</p> <p>„Co se děje?“ ptal se zlostně. „Víte o tom něco?“</p> <p>Profesor ho chvíli nechal škvařit ve vlastním vzteku a teprve potom odpověděl.</p> <p>„Myslím, že byste měl raději přijít k nám, trochu si pohovořit,“ řekl. „Není to tak daleko.“</p> <p>Mays na něho nerozhodně vyvaill oči a pak souhlasil: „To se ví, že jdu.“ Potom obraz zmizel.</p> <p>„Teď bude muset slevit,“ radoval se Bill. „Nemá na vybranou.“</p> <p>„Není to tak jednoduché, jak si myslíte,“ krotil ho Fulton. „Kdyby si chtěl opravdu postavit hlavu, mohl by zachovat klid a zavolat si na Ganymedes pro Cisternovou loď.“</p> <p>„Co by z toho měl? Musel by tu čekat celé dny a přišlo by ho to na pěknou sumu.“</p> <p>„To jo, ale ta socha by mu zůstala, kdyby o ni tak zoufale stál. A peníze by se mu vrátily, až by nás zažaloval.“</p> <p>Světlo na vzduchovém uzávěru bliklo a Mays se vpotácel do kabiny. Měl nad očekávání smířlivou náladu; zřejmě si cestou všechno rozmyslel.</p> <p>„Tak tedy,“ pronesl přívětivě, „k čemu jsou všechny tyhle kejkle?“</p> <p>„To víte až příliš dobře sám,“ sdělil mu nato chladně profesor. „Naprosto jasně jsem vám vyložil, že ze Satelitu Pět se nesmí nic odnášet. A vy jste ukradli majetek, který vám nenáleží.“</p> <p>„Podívejte, promluvme si rozumně. Komu teda patří? Na téhle planetě si nemůžete dělat na všechno nárok Jako na osobní vlastnictví.“</p> <p>„Toto není planeta, je to kosmická loď a vztahují se na ni zákony na ochranu majetku, který nemá držitele vlastnických práv.“</p> <p>„Mezi námi, o tom by se dalo moc a moc diskutovat. Nemyslíte, že byste měl počkat, až dostanete soudní rozhodnuti?“</p> <p>Profesor byl ledově zdvořilý, ale viděl jsem, že se drží se zaťatými zuby a že každou chvilku může vybuchnout.</p> <p>„Hleďte, pane Maysi,“ pronesl se zlověstným klidem. „To, co jste odcizil, je nejdůležitější ze všech jednotlivých nálezů, které se nám tu podařilo odkrýt. Připouštím, že si neuvědomujete, co váš skutek znamená, a že nemůžete pochopit hledisko archeologa, které je rozhodující pro mne. Vraťte tu sochu na místo, my vám vypumpujeme pohonné látky a už o tom nepadne ani slovo.“</p> <p>Mays si zamyšleně třel bradu.</p> <p>„To jsem blázen, proč děláte takový kravál kvůli jedné soše, zvlášť když si spočítáte, co je tu ještě všelijakých krámů.“</p> <p>Tehdy se profesor dopustil jedné z těch chyb, které u něho byly tak řídké.</p> <p>„Přesvědčujete nás tu jako člověk, který v Louvru ukradl Monu Lisu a dokazuje, že ji nikdo nebude postrádat, protože je tam ještě tolik jiných obrazů. Ale ta socha je jedinečná, jak žádné lidské dílo nemůže být. Proto jsem se rozhodl, že nám ji vydáte.“</p> <p>Při smlouvání nesmíte dát nikdy najevo, že o něco opravdu beznadějně stojíte. Zpozoroval jsem v Maysově pohledu chtivý záblesk a řekl jsem si: A je, ten nepovolí. A vzpomněl jsem si na Fultonovu poznámku, že si může zavolat na Ganymedes pro cisternovou loď.</p> <p>„Dejte mi půl hodiny na rozmyšlenou,“ uzavřel Mays a obrátil se k východu.</p> <p>„Dobře,“ připustil profesor odměřeně. „Půl hodiny, ale ne víc.“</p> <p>Musím uznat, že Mays byl mazaný. Za necelých pět minut jsme viděli, jak se na jejich lodi otáčí anténa, až chytili spojení s Ganymedem. Přirozeně že jsme se pokoušeli odposlouchávat, ale rušili to. Mezi lidmi od novin aby jeden nevěřil druhému.</p> <p>Za pár minut přišla odpověď; tu taky rušili. Museli jsme čekat, co bude dál, a zatím jsme svolali další válečnou poradu. Profesor se teď dostával do stadia zaryté, bezohledné umíněnosti. Uvědomil si svou taktickou chybu, a proto ho posedla divoká bojovnost.</p> <p>Podle všeho měl Mays z něčeho strach, protože se k nám vrátil, a s posilou. Přišel s nim pilot Donald Hopkins, trochu nesvůj.</p> <p>„Podařilo se mi všechno zařídit, pane profesore,“ spustil Mays povýšeně. „Bude mi to trvat trochu déle, ale dostanu se odsud bez vaší pomoci, když to jinak nejde. Ale přiznám se vám, že by mi to ušetřilo spoustu času a peněz, kdybychom se mohli nějak dohodnout. Něco vám řeknu. Vraťte mi pohonné hmoty a já vydám to ostatní -ty - souveniry, co jsem tu nasbíral. Ale Monu Lisu si nechám, od toho necouvnu, i kdyby to mělo znamenat, že se dostanu zpátky na Ganymedes až v polovině příštího týdne.“</p> <p>Profesor vychrlil několik kleteb, kterým se obyčejně říká kosmické, ale můžu vás ujistit, že se od normálních skoro neliší. Jako by si tím značně ulevil, nasadil ďábelsky přátelskou tvář.</p> <p>„Milý pane Maysi,“ prohlásil, „jste dokonalý gauner, a proto si kvůli vám nebudu dělat vůbec žádné výčitky. Bez rozpaků použiji násilí a nepochybuji, že mi dá zákon za pravdu.“</p> <p>Mays se trochu vyděsil, a ne bezdůvodně. Rozestavili jsme se na strategické pozice kolem dveří.</p> <p>„Nehrajte prosím se mnou takovéhle komedie,“ řekl pohrdavě. „Žijeme v jednadvacátém století, a ne na divokém západě roku osmnáct set.“</p> <p>„Osmnáct set osmdesát,“ opravil ho Bill, který si vždycky potrpí na přesnost.</p> <p>„Jsem nucen vás požádat,“ pokračoval profesor, „abyste se považoval za zajištěného, dokud se neshodneme na dalším postupu. Pane Searle, odveďte ho do kabiny B.“</p> <p>Mays se s nervózním smíchem plížil při zdi.</p> <p>„Na mou duši, pane profesore, tohle je trochu dětinské! Nemůžete mě zadržet proti mé vůli.“ Jeho pohled žadonil o pomoc u kapitána lodi „Henry Luce“.</p> <p>Donald Hopkins si oprašoval s uniformy pomyslné peříčko.</p> <p>„Odmítám se míchat do sprostých rvaček,“ prohlásil pro všechny zúčastněné.</p> <p>Mays na něj vrhl jedovatý pohled a zdráhavě kapituloval. Postarali jsme se mu o dostatečné kvantum četby a zamkli jsme ho.</p> <p>Když se odklidil, profesor se obrátil k Hopkinsovi, který se závistivě prohlížel naše indikátory pohonných zásob.</p> <p>„Mám to chápat v tom smyslu, pane kapitáne,“ zeptal se zdvořile, „že si nepřejete být zatažen do špinavých podniků svého zaměstnavatele?“</p> <p>„Jsem neutrál. Můj úkol je, abych doletěl s lodí sem a pak zpátky domu. Musíte si to vyřídit sami mezi sebou.“</p> <p>„Děkuji vám. Myslím, že si naprosto rozumíme. Bylo by asi nejvhodnější, kdybyste se vrátil na svou loď a vyložil tam situací. Za několik minut vám zavoláme.“</p> <p>Kapitán Hopkins se loudal ke dveřím. Ale než vyšel, obrátil se ještě na Searla.</p> <p>„Abych nezapomněl, Kingsley,“ prohodil nedbale, „uvažovali jste taky o mučení? Zavolejte mě určitě, až na to dojde - měl bych pár originálních nápadů.“ A pak nás nechal s našim rukojmím.</p> <p>Profesor asi doufal, že se mu podaří výměna z ruky do ruky. Ale to nepočítal s Marianninou paličatostí.</p> <p>„Randolph si to zaslouží,“ řekla na to. „Ale mně se opravdu nezdá, že by to na věci něco měnilo. Na vaší lodi mu bude zrovna tak dobř'e jako na naší, nemůžete mu přece nic zlého udělat. Až ho budete mít dost, dejte mi vědět.“</p> <p>Zdálo se, že jsme po krk v bryndě. Přestřelili jsme a nikam to nevedlo. Měli jsme Mayse v rukou a nebyl nám k ničemu.</p> <p>Profesor stál zády k nám a zachmuřeně vyhlížel z okénka. Nesmírný kotouč Jupitera skoro zakrýval oblohu; vypadalo to, jako by balancoval na horizontu.</p> <p>„Musíme ji přesvědčit, že skutečně budeme jednat,“ přerušil ticho. Pak se ke mně prudce obrátil.</p> <p>„Máte za to, že doopravdy stojí o toho padoucha?“</p> <p>„No, nijak by mě to nepřekvapilo, řek bych, že stojí.“</p> <p>Profesor se zamyslel. Pak oslovil Searla: „Pojďte ke mně do kabiny. Chci si s vámi o něčem pohovořit.“</p> <p>Zmizeli tam na dost dlouho. Když se vrátili, měli oba těžko popsatelný výraz radostné netrpělivosti a profesor držel kus papíru počmáraného číslicemi. Šel k rádiu a spojil se s lodí „Henry Luce“.</p> <p>„Haló,“ odpověděla okamžitě Marianna - zřejmě čekala u aparátu. „Tak co, už s tím skoncujete? Začíná mě to nudit.“</p> <p>Profesor na ni slavnostně zíral.</p> <p>„Slečno Mitchellová,“ odpověděl, „zdá se, že jste nás nebrala vážně. Přichystali jsme vám proto menší, poněkud - řekněme - drastickou podívanou. Obstaráme vašemu zaměstnavateli situaci, v niž bude až příliš stát o to, abyste mu co nejrychleji pomohla.“</p> <p>„Skutečně?“ poznamenala Mar1anna - přestože mi neušlo, že je jí v hlase znát trochu úzkosti.</p> <p>„Nepředpokládám,“ pokračoval profesor jakoby nic, „že máte nějaké znalosti o astrální mechanice. Pravda že ne? Škoda, ale váš pilot vám potvrdí všechno, co říkám. Budete tak laskav, pane Hopkinsi?“</p> <p>„Jen dál,“ ozval se v pozadí hlas, který se křečovitě snažil znít neutrálně.</p> <p>„Dávejte tedy dobrý pozor, slečno Mitchellová. Musím vám připomenout naši podivnou, dokonce ožehavou situaci na tomto satelitu. Stačí, abyste se podívala z okna, a uvidíte, jak blízko jsme u Jupitera, a doufám, že není třeba vás upozorňovat na to, že ze všech planet má Jupiter daleko nejintenzivnější gravitační pole. Je vám vše jasné?“</p> <p>„Ano,“ přitakala Marianna a už nebyla tak sebejistá. „Pokračujte.“</p> <p>„Prosím. Tento náš malý svět oběhne kolem Jupitera skoro přesně za dvanáct hodin. Nu a podle známé poučky těleso, které padá z oběžné dráhy do centra přitažlivosti, potřebuje k dopadu nula celá sto sedmdesát sedm tisícin oběžné doby. Jinými slovy, cokoli padá odsud na Jupiter, dosáhne středu planety asi tak za dvě hodiny sedm minut. Kapitán Hopkins mi to jistě potvrdí.“</p> <p>Následovala delší pauza. Pak bylo slyšet Hopkinse: „Nemůžu samozřejmě přísahat na přesnost těch čísel, ale asi je to dobře. Rozhodně to takhle nějak bude.“</p> <p>„Dobrá,“ pokračoval profesor. „Bezpochyby si také uvědomujete“ - dobrácky se usmál – “že pád do centra planety je jen teoretický předpoklad. Kdyby něco skutečně odsud padalo, doletělo by to do vrchního atmosférického obalu Jupitera v podstatně kratší době. Doufám, že vás nenudím?“</p> <p>„Ne,“ odpověděla Marianna dost nezřetelně.</p> <p>„To rád slyším. Nu - ale pro každý případ kapitán Searle mi vypočítal skutečnou dobu dopadu, a to je jedna hodina pětatřicet mirlut - s možnou odchylkou o několik málo minut více nebo i méně. Nemůžeme vám zaručit naprostou přesnost, hehe!</p> <p>A dále, jistě neuniklo vaši pozornosti, že tento satelit má neobyčejně slabé gravitační pole. Jeho centrifugální rychlost je pouhých deset metrů za vteřinu, a cokoli je s jeho povrchu vymrštěno touto rychlostí, nikdy už nedopadne zpátky. Mám pravdu, pane Hopkinsi?“</p> <p>„Naprosto.“</p> <p>„Abychom se dostali k věci: rozhodli jsme se vzít pana Mayse na procházku; až se octne bezprostředně pod Jupiterem, odstraníme z jeho kosmoskafandru reaktivní pistole a - nuže - spustíme ho. Se svou lodí budeme připraveni ho zachránit, jakmile nám předáte majetek, který jste odcizili. Jsem si jist, že po tom, co jsem vám řekl, budete moci ocenit, jak životně důležitá je otázka času. Hodina pětatřicet minut je doba napomyšlenou krátká, pravda?“</p> <p>„Pane profesore!“ popadal jsem dech. „Tohle přece nemůžete udělat!“</p> <p>„Mlčte!“ vyštěkl. „Nuže, slečno Mitchellová, máte k tomu nějakou připomínku?“</p> <p>Marianna na něho civěla, jako by se zároveň děsila a nemohla uvěřit.</p> <p>„Myslíte, že vám naletím!“ vykřikla. „Nevěřím, že byste něco takového udělal. Vaše vlastní posádka vám to nedovolí!“</p> <p>Profesor si povzdechl.</p> <p>„Nedá se nic dělat,“ pokrčil rameny. „Pane kapitáne Searle, pane Grovesi, odveďte prosím zajištěného a jednejte podle instrukcí.“</p> <p>„Rozkaz, pane profesore,“ odpověděl Searle strašně slavnostně.</p> <p>Mays vypadal vyděšeně, ale tvrdošíjně.</p> <p>„Co chcete podnikat teď?“ ptal se, když mu podávali jeho skafandr.</p> <p>Searle mu odebral reaktivní pistole. „Jen tam vlezte,“ pobízel ho, „půjdeme se projít.“</p> <p>V tom okamžiku mi došlo, co má profesor za lubem. To všechno byl jen kolosální humbuk - ve skutečnosti samozřejmě nemá v plánu poslat Mayse na Jupiter; a taky Searle ani Groves by se v žádném případě k něčemu takovému nepropůjčili. Ale Marianna ten trik určitě prokoukne a my pak budeme vypadat jako povedení šašci.</p> <p>Mays jim nemohl upláchnout; bez reaktivních pistolí byl absolutně jako bezruký. Jeho průvodci ho čapli v podpaží a vzali ho do vleku jako ukořistěný balón; vyrazili k horizontu - a k Jupiteru.</p> <p>Když jsem se podíval přes planinu k druhé lodi, viděl jsem Mariannu v okně pozorovatelny, nespouštěla z očí odcházející trojici. Taky profesor Forster si toho všiml.</p> <p>„Je vám doufám jasné, milá slečno Mitchellová, že naši hoši nevedou prázdný skafandr. Smím vám doporučit, abyste je sledovala teleskopem? Během jedné minuty budou za horizontem, ale pana Mayse budete moci vidět, až začne stoupat.“</p> <p>V ampliónu vládlo zaryté mlčení. Okamžiky napjatého očekávání se nekonečně protahovaly. Chtěla Marianna vidět, jak daleko nechá profesor věci dojít?</p> <p>Zmocnil jsem se dalekohledu a zkoumal jsem oblohu nad směšně blízkým horizontem. Najednou se mi to objevilo - droubounký záblesk světla na obrovské žluté kulise Jupitera. Zaostřil jsem ohniska a docela dobře jsem rozeznal tři postavy, jak se nesou do prostoru. Pak bylo vidět, že se rozdělily: dvě z nich přibrzdily výstřely z pistolí a začaly padat zpátky na satelit. Jen jedna samojediná bezmocně stoupala dál k hrozivé mase Jupitera.</p> <p>Nemohl jsem uvěřit vlastním očím a s hrůzou jsem se obrátil na profesora.</p> <p>„Oni to vzali doslova!“ vykřikl jsem. „Myslel jsem, že to všechno bylo jen naoko.“</p> <p>„To si bezpochyby také myslila slečna Mitchellová,“ klidně pronesl profesor, s ohledem na naslouchající mikrofon. „Doufám, že vám nepotřebuji zdůrazňovat naléhavost situace. Jak už jsem jednou nebo dvakrát podotkl, doba pádu od oběžné dráhy na povrch Jupitera je devětadevadesát minut. Ale kdyby se propásla jen polovina toho času, bylo by ovšem už příliš pozdě.“</p> <p>Odmlčel se, aby to zabralo. Z druhé lodi nepřicházela odpověď. „A nyní,“ dodal, „vypínám přijímač, abychom už zbytečně nediskutovali. Počkáme, dokud nevydáte tu sochu - i ty ostatní předměty, o kterých se pan Mays tak neprozřetelně zmínil - do té doby s vámi nevyjednáváme. Sbohem.“</p> <p>Deset minut ubíhalo hrozně trapně. Ztratil jsem Mayse z dohledu a vážně jsem přemýšlelo tom, jestli by nebylo lepší profesora svázat a držet ho pod dohledem, dřív než budeme mít na svědomí vraždu. Ale nikdo jiný nedovedl loď řídit než právě ti, co zločin fakticky provedli. Nevěděl jsem si rady.</p> <p>Pak se na lodi „Henry Luce“ pomalu otevřel vzduchový uzávěr. Vynořily se dvě postavy a šoupaly mezi sebou ten kámen úrazu.</p> <p>„Bezpodmínečná kapitulace,“ zašeptal profesor a oddechl si úlevou. „Dopravte to k nám na loď,“ hlásil jim rádiem. „Jdu vám otevřít.“</p> <p>Nezdálo se, že by pospíchal. Se zatajeným dechem jsem dával pozor na hodiny: už uteklo patnáct minut. Ve vakuu se ozvalo řinčení a bouchání vnitřní dveře se rozletěly a vstoupil kapitán Hopkins. Hned za ním se přihrnula Marianna, které chyběla jen zkrvavená sekera, aby vypadala jako Klytaimnestra. Dělal jsem všechno možné, aby se naše pohledy nesetkaly, ale profesor nedával najevo ani trochu ostychu. Došel si do vzduchového uzávěru zkontrolovat, zda se mu jeho majetek opravdu vrátil, a když se nato zase objevil, mnul si ruce.</p> <p>„Nu, to bychom měli,“ prohodil vesele. „Teď se posadíme a napijeme se na to, aby se zapomnělo na celé nedorozumění. Nuže?“</p> <p>Ukázal jsem rozhorleně na hodiny.</p> <p>„Copak jste zešílel!“ zaječel jsem. „Je už na polovině dráhy k Jupiterul“</p> <p>Profesor Forster po mně káravě loupl očima. „Netrpělivost,“ prohlásil, „je obvyklou vadou mládí. Nevidím sebemenší důvod k nějakému zbrklému jednání.“</p> <p>Marianna teď poprvé promluvila; vypadala opravdu zděšeně.</p> <p>„A co váš slib?“ zašeptala.</p> <p>Profesor se najednou poddal. Dovedl svůj žertík až ke konci a už neměl chuť prodlužovat tu hrůzu.</p> <p>„Mohu vám na místě prozradit, slečno Mitchellová, a vám také, Jacku, že Mays není ve větším nebezpečí než my. Můžeme pro něj doletět, kdykoli budeme chtít.“</p> <p>„Znamená to snad, že jste mi lhal?“</p> <p>„Naprosto ne. Všechno, co jsem vám řekl, je čirá pravda. To jen vy jste si z toho vyvodila nesprávné závěry. Když jsem vám řekl, že těleso padá odsud na Jupiter pětadevadesát minut, opominul jsem - musím doznat, že nikoli náhodou - jeden důležitý dodatek. Měl jsem to upřesnit: těleso ve stavu klidu vzhledem k Jupiteru. Váš přítel pan Mays se podílel na oběžné rychlosti tohoto satelitu a dosud si ji uchovává. Pouhá maličkost - šestadvacet kilometrů za vteřinu, slečno Mitchellová.</p> <p>Pravda, nadzvedli jsme ho jaksepatří ze satelitu k Jupiteru. Ale dali jsme mu směšně nepatrnou rychlost. Stále ještě se pohybuje v prakticky stejné oběžné dráze jako předtím. Požádal jsem kapitána Searla, aby to vypočítal; bude stačit, když se za ním vydáme asi tak sto kilometrů směrem k Jupiteru. Po době jednoho oběhu, to jest po dvanácti hodinách, se octne přesně na stejném místě, odkud startoval, takže se vůbec nemusíme obtěžovat.“</p> <p>Dlouho, dlouho bylo ticho. Marianně jste mohli číst v obličeji zklamání nad neúspěchem, úlevu a vztek, že se dala nachytat. Pak se obrátila na kapitána Hopkinse.</p> <p>„Vy jste o tom celou tu dobu věděli Proč jste mi nic neřekl?“</p> <p>Hopkins se na m podíval uraženě.</p> <p>„Neptala jste se mě na to,“ odsekl.</p> <p>Asi za hodinu jsme stáhli Mayse dolů. Dostal se jen do výšky dvaceti kilometrů a podle světla připevněného k jeho skafandru se nám ho brzy podařilo najít. Rádiové spojení mu přerušili - z důvodu, na který jsem předtím nepřišel. Byl dost inteligentní, aby pochopil, že mu nehrozí nebezpečí, a kdyby mohl normálně vysílat, byl by se spojil se svou lodi a odhalil náš podfuk. Jestli by ovšem o to stál. Já osobně si myslím, že bych se všeho vzdal, i kdybych věděl, že se mi nemůže nic zlého přihodit. Člověku tam nahoře musí být strašně pusto.</p> <p>Divil jsem se, že Mays ani tolik neběsní, jak jsem nejdřív čekal. Asi se mu pořádně ulevilo, když jsme pro něj doletěli a přitáhli ho zase zpátky dovnitř do naší útulné kabinky. Nebo mu třeba připadalo, že jsme ho přemohli v čestném boji, a nic tedy proti nám neměl. řekl bych, že tohle je nejblíž pravdě.</p> <p>Už toho není moc, co bych vám mohl vyprávět, leda snad že jsme před startem z Pětky sváleli s Maysem ještě jeden obchůdek. Měl v nádržích mnohem víc pohonných zásob, než opravdu potřeboval, zvlášť když se teď jeho zatížení důkladně scvrklo. Přebytek jsme si nechali my, takže jsme přece jen mohli dopravit Posla na Ganymedes. Profesor mu samozřejmě podepsal šek na ty pohonné látky, co jsme si půjčili. Všechno šlo hladce.</p> <p>Musím vám ale povědět ještě o jednom komickém pokračování. Den na to, co otevřeli v Britském muzeu novou galerii, šel jsem se podívat na Posla, částečně taky proto, abych se přesvědčil, jestli mi bude i v tom změněném prostředí stále ještě tak mocně imponovat. (Abych pravdu řekl, už to není ono, i když je pořád nádherný a čtvrť kolem Musea pro mě má navždycky novou tvářnost.) V galerii se hemžil dav a v tom davu byli Mays a Marianna.</p> <p>Skončilo to tím, že jsme mile poobědvali v Holbornu. To můžu o Maysovi potvrdit - nic proti nám nemá. Ale stejně je mi ještě trochu líto Marianny.</p> <p>Na mou duši, nedovedu pochopit, co na něm vidí.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>TICHO PROSÍM</strong></p> <p>K „Bílému jelenu“ se dostanete úplně neočekávaně v Jedné z těch bezejmenných uliček, co vedou od Fleet Streetu k Nábřeží. Nemělo by význam, abych vám tu cestu popisoval: trefilo tam jen moc málo lidí z těch, co si vzali do hlavy, že se tam musejí dostat. Při prvních deseti návštěvách se neobejdete bez doprovodu; potom snad bude nejlepší, když zavřete oči a spolehnete se na instinkt. A kromě toho - řekněme si to na rovinu - nestojíme o nové hosty, aspoň ne pro náš večer. Beztak už tam bývá nabito k zalknutí. O poloze „Bílého jelena“ vám tedy prozradím Jen tolik, že se to tam chvílemi otřásá, protože nedaleko pracují novinové rotačky, a když vystrčíte hlavu z okénka kabinetu „pro pány“, uvidíte Temži zrovna pod sebou.</p> <p>Zvenčí to vypadá jako všechny obyčejné hospody - což taky „Bílý jelen“ pět dní v týdnu je. Výčep a sál jsou v přízemku: oku se tam nabízí obvyklý pohled na hnědé dubové táflování a na mléčné sklo, láhve za pultem, držadla píp... zkrátka vůbec nic zvláštního. Jediným ústupkem dvacátému století je gramorchestrion ve výčepu. Pořídili ho za války ve směšné snaze, aby se tu vojáci cítili jako doma, a tak jsme se především důkladně zabezpečili, aby snad ještě někdy nespustil.</p> <p>Teď bych měl nejspíš vyložit, kdo vlastně jsme „my“. Není to tak lehké, jak jsem si nejdřív myslel, protože úplný seznam hostů „Bílého jelena“ by se asi vůbec nedal sepsat a určitě by vás to nesnesitelně otravovalo. Zatím vám tedy povím jen tolik, že „my“ se dělíme na tři hlavní skupiny. Jednak jsou to novináři, spisovatelé a redaktoři. Lidi od novin sem ovšem táhne blízkost Fleet Streetu. Kdo z nich tu nenašel, co hledal, odtáhl jinam; vytrvalejší zůstali. No a spisovatelé, ti o nás většinou slyšeli od jiných spisovatelů, přišli si sem pro knížku a už je to tu chytlo.</p> <p>Kde jsou spisovatelé, tam se samosebou dřív nebo později objeví redaktoři. Kdyby pan Drew, to je náš hostinský, dostával procenta z rukopisů prodaných v jeho podniku, byl by z něho prachař. (Ostatně ho stejně máme v podezření, že je zazobaný.) Jedna z našich moudrých hlav kdysi utrousila poznámku, že je úplně běžné vidět, jak se v jednom koutě "Bílého jelena" handrkuje půl tuctu rozkacených autorů se zatvrzelým redaktorem a jak se zatím v druhém handrkuje půl tuctu rozkacených redaktorů se zatvrzelým autorem.</p> <p>Tolik o lidech od literatury; radši vás hned upozorním, že později budeme mít ještě dost příležitostí k detailnějším postřehům. Teď si zběžně všimněme vědců. Jak ti se sem dostali?</p> <p>Jednak je zrovna přes ulici kolej, Birkbeckovka, a Královská je odsud pár set metrů po Strandu. To nám jistě dává aspoň částečné vysvětlení, ale přátelské doporučení tu hraje taky velkou roli. A vedle toho spousta našich vědců píše a řada našich autorů dělá do vědy. Trochu zmatené, ale nám se to tak líbí.</p> <p>Třetí část našeho mikrokosmu sestává z hostí, kterým můžeme zhruba říkat "zainteresovaní laici". Ty přilákal k "Bílému jelenu" ten ruch a randál a pak se v naší společnosti a našimi řečmi tak bavili, že sem teď chodí pravidelně každou středu - to je náš den. Někdy neudrží krok a cestou odpadnou, ale místo nich dostáváme pořád čerstvé kontingenty.</p> <p>Když uvážíte tohle prvořadé složení, jistě vás nepřekvapí, že jen zřídka je ve středu u "Bílého jelena" otrava. Nejenže si tam můžete poslechnout znamenité příběhy, ale už se tam i leccos znamenitého přihodilo. Například to, jak profesor .., když se tu cestou z Harwellu zastavil a zapomněl aktovku s - ale radši to nechme být, vždyť už se o tom nadělalo dost řečí. I když to tedy mimochodem stálo za to... Každý agent cizí velmoci mě lehko najde v rohu pod terčem, co se do něho strefuje šípy. Nejsem z laciného kraje, ale vyplatí se to.</p> <p>Teď když jsem sám na ten nápad přišel, nejde mi na rozum, jak to že se už dávno některý z mých kolegů nedostal k tomu, aby ty historky sepsal. Že by to bylo jako v tom přísloví, ale naruby a pro les by neviděl stromy? Nebo že by je k tomu nic neponoukalo? Ale to ne, tímhle se to nevysvětlí; je mezi nimi řada lidí, kteří jsou zrovna tak na štíru s každým pěťákem jako já a často si stěžují - stejně trpce jako já - na Drewovu ceduli: Na úvěr nečepujeme. Jak ted tohle píši na své staré nehlučné remingtonce, mám jen strach, že John Christopher nebo George Whitley nebo John Benyon si už nejlepší náměty vybrali a teď na nich pracují plnou parou. Třeba tu historku o Fentonově tlumiči zvuku.</p> <p>Už si přesně nepamatuju, kdy to začalo; u "Bílého jelena" je jedna středa jako druhá a těžko je můžete rozlišit podle data. A taky tam někteří hosti chodí třeba už pár měsíců, než si jich poprvně všimnete a rozeznáte je v tom houfu. Tak to asi bylo s Harrym Purvisem; jeho existenci jsem začal vnímat teprve v době, kdy už on sám znal většinu členů naší společnosti jménem. Když o tom tak přemýšlím, nedovedl bych jich dodnes tolik vyjmenovat.</p> <p>Přestože si nepamatuju kdy, vím přesně, jak to všechno začalo. Jako katalyzátor účinkoval Bert Huggins, nebo abych to přesně definoval, Bertův hlas. Jeho hlas je vůbec katalyzátor pro všelicos. Když se rozhodne. že bude důvěrně šeptat, rozléhá se to, jako by kaprál velel celému pluku. A když se do toho dá, hovor kolem vázne a nikdo se nemůže dočkat, kdy se už ty drobounké kostičky ve vnitřním uchu ocitnou zas na svém místě.</p> <p>Zrovna ho rozpálil John Christopher (tomu se občas podaří vyprovokovat každého z nás) a hned nato přišel výbuch, 'který až vzadu v sále přerušil rozehranou šachovou partii. Jako obyčejně jsme se mačkali okolo obou hráčů v klubku kibiců, ale když nám nad hlavami zaburácel Bertův hromový hlas, všichni jsme se vyděšeně otočili. Sotva utichly i ozvěny, kdosi prohodil: "Kdyby se tak dal nějakým způsobem umlčet!"</p> <p>Právě tehdy na to řekl Harry Purvis: "A víte, že by to šlo!"</p> <p>Nepoznal jsem, komu hlas patři, a ohlédl jsem se. Byl to drobný, čistotný človíček, pomalu čtyřicátník. Kouřil z vyřezávané německé lulky, takové, co mi vždycky připomene hodiny s kukačkou a Černý les. Ale jen ta lulka byla na něm mimořádná; jinak to docela dobře mohl být bezvýznamný úředníček od finanční správy, který se vystrojil na schůzi Výboru pro obecní výdaje.</p> <p>"Promiňte, co jste to říkal?" oslovil jsem ho.</p> <p>Nevěnoval mi pozornost a prováděl jakési jemné manipulace na své lulce. Teprve tehdy jsem postřehl, že ta lulka není z pracně vyřezávaného dřeva, jak mi na první pohled připadalo. Bylo to něco mnohem rafinovanějšího - taková hračka z kovu a plastexu, jakoby miniaturní továrnička na chemikálie. Měla i dva drobounké písty. Na mou duši, hotová fabrika na chemikálie...</p> <p>Nejsem včerejší, abych na všechno vyvaloval oči, ale v tom okamžiku mě ani nenapadlo zastírat zvědavost. Usmál se na mě svrchu.</p> <p>„Všechno kvůli vědě. Přišli na to v Biofyzikální laboratoři. Chtěli přesně zjistit, co všechno je v tabákovém kouři - k tomu jsou ty filtry. Znáte přece ten starý spor, jestli kouřem má vliv na rakovinu hrtanu, a v případě že má, tak čím? Potíž je v tom, že se musí sehnat fůra těch – hm - odfiltrovaných látek, aby se daly najít některé nenápadnější vedlejší zplodiny. Proto musíme hodně kouřit.“</p> <p>„Nepřipraví vás to o chuť, když v tom máte namontované všechny ty krámy?“</p> <p>„To vám nepovím. Víte, já jsem jen dobrovolník, jinak nekouřím.“</p> <p>„Ach tak,“ pochopil jsem. Chvilku se mi zdálo, že už nemám co poznamenat. Ale pak jsem si vzpomněl, čím ten hovor začal.</p> <p>„Říkal jste, dotíral jsem lačně, protože mi v levém uchu ještě trochu znělo, že víte o nějaké možnosti jak umlčet Berta. Všichni by o tom rádi něco slyšeli.“</p> <p>„Myslel jsem,“ odpověděl, když několikrát zkusmo nasál z lulky, „na ten neblahý Fentonův tlumič. Smutná historie - ale řek bych, že každého může zajímavě poučit. A jednou to možná někdo zdokonalí a lidi mu budou blahořečit.“</p> <p>Znova nasál z lulky a zabublal, blumblumblum. „Tak tedy sem s tou povídačkou! Kdy se to stalo?“</p> <p>Vzdychl si.</p> <p>„Skoro mě začíná mrzet, že jsem to naťuk. Ale když jinak nedáte - rozumí se samo sebou, je to mezi námi a z těchhle zdí se to nedostane.“</p> <p>„Samozřejmě. Samozřejmě.“</p> <p>„Tak tedy Rupert Fenton byl asistent u nás v laboratoři. Ohromně čiperný mládenec, solidní zkušenosti v mechanice, ale ovšem ne zrovna silný v teorii. Ve volném čase pořád vyráběl nějaké ty hejble. Obyčejně přišel na výborný nápad, ale že měl slabé základy, moc mu to nefungovalo. Přitom se nezdálo, že by kvůli tomu ztrácel kuráž; myslím, že se považoval za nástupce Tomáše Edisona a živil v sobě iluze, že si z těch rádiových trubiček a jiných zbytků, co se povalovaly v laboratoři, udělá zlatý důl. To fušování mu v práci nepřekáželo, a tak nikdo nic nenamítal; fyzikální demonstrátoři ho dokonce povzbuzovali jak mohli, protože každé nadšení má v sobě koneckonců vždycky svoje kouzlo. Ale nikdo nepočrtal s tím, že by se dostal daleko, protože nedoved integrovat, myslím, ani kx podle x.“</p> <p>„To snad vůbec není možné?“ sykl jeden údivem.</p> <p>„Možná že přeháním. Dejme tomu kxe podle x. Ale ať je to jak chce, vědomosti čerpal hlavně z praxe -znáte to, všechno od oka. Mohli jste mu dát diagram sebesložitějšího přijímače a on vám zhotovil rádIo. Ale když nešlo o něco doopravdy jednoduchého, jako třeba o televizor, nechápal, jak vlastně přístroj pracuje Nesnáz byla v tom, že si neuvědomoval vlastní nedostatky To se mu taky stalo osudem, jak vám ještě povím. Podle mého na tu myšlenku přišel, když viděl premianty ve fyzice při nějakých experimentech z akustiky. Samozřejmě mám za to, že je vám všem jasné, co je to interference?“</p> <p>„Přirozeně,“ ujistil jsem ho.</p> <p>„Co?“ vpadl jeden z obou šachistů, který se už vzdal pokusů soustředit se na hru (už to měl stejně asi prohrané). „Mně ne.“</p> <p>Purvis se na něj podíval jako na bytost, která nemá právo na existenci ve světě, kde byl vynalezen penicilin.</p> <p>„V tom případě,“ pronesl ledově, „ pokládám za rozumnější to trochu vyložit. „Mávnutím odbyl naše podrážděné protesty. „Ne, pánové, na tom trvám. O těchhle věcech musíme povědět právě těm, kteří tomu nerozumějí. Kdyby to byl někdo teoreticky vyložil chudákovi Fentonovi, dokud byl ještě čas.“</p> <p>Pohlédl na šachistu, který v tom okamžiku vypadal beznadějně zdrcený.</p> <p>„Nevím, jestli už jste někdy uvažoval o povaze zvuku,“ začal. „Pro náš výklad postačí, že je to řada vln, které se šíří vzduchem Nejsou to ale vlny jako na mořské hladině - ani nápad! Vodní vlny se pohybují naboru a dolu. Zvukové vlny jsou v základě střídavé zhušťování a zřeďování.“</p> <p>„Zře-co?“</p> <p>„Zřeďování.“</p> <p>„Chcete snad říci zřezování!“</p> <p>„To tedy ne Pochybuju, že takové slovo existuje, a jestli, tak by nemělo,“ ťal ho Purvis s jistotou Sira Alana Herberta, když pálil ve své zkumavce nějaký zvlášť nejapný novotvar. „Kde jsem přestal? No ovšem, mluvili jsme o zvukových vlnách. Když děláme nějaký hluk, od nejslabšího šeptání až k tomu výbuchu, který tu před chvilkou všechno roztřásl, postupuje vzduchem řada tlakových změn. Už jste někdy viděli přesunovat vagóny na vedlejší kolej? Při tom můžete sledovat dokonalou ukázku stejného jevu. Představte si dlouhou řadu na sebe napojených nákladních vagónů. Na jednom konci do nich něco drcne a první dva vagóny na sebe narazí - a pak můžete pozorovat tlakovou vlnu, jak postupuje přes celou</p> <p>řadu. Za tou vlnou uvidíte vzápětí pravý opak - zředování - opakuju, zřeďování - když se vozy od sebe zase odrážejí.</p> <p>Když má zvuk jen jeden zdroj, je to všechno dost jednoduché - máte pak jen jednu sérii vln. Ale představte si dvě série vln, které se pohybují stejným směrem. Pak je z toho interference a v elementární fyzice se to demonstruje na spoustě krásných pokusů. Nás tady může zajímat jen ta okolnost - a že je to jasné jak den, v tom mi asi všichni dáte za pravdu - že kdyby se člověku podařilo udělat dvě série vln, které by k sobě byly přesně v protikladu, zvukový výsledek by se rovnal nule. Maximální zhuštění jedné zvukové vlny by bylo na vrcholu zředění druhé vlny – a máte čistou bilanci: žádná tlaková změna, a tedy taky žádný zvuk. A když se vrátíme k tomu přirovnání s řadou vagónů. Dopadne to tak, jako byste do posledního vagónu strčil a zároveň ho strhl zpátky. Nic by se nestalo.</p> <p>Někteří z vás už jistě pochopili, kam mířím, a dovedou uhodnout princip Fantonova tlumiče. Mladý Fenton uvažoval asi takhle: „V tomhle našem světě,“ říkal si, „je příliš hluku. Kdo by vynašel skutečně dokonalý tlumič, nadělal by si jmění. Co by to tedy vyžadovalo.. .?“</p> <p>Zanedlouho na to přišel. Už jsem vám říkal, že to byla otevřená hlava. Jeho základní model byl velmi jednoduchý. Sestával z mikrofonu, zvláštního zesilovače a dvou ampliónů. Mikrofon zachytil každý zvuk, který se mihl kolem, přistroj ho pak zesílil a obrátil tak, že byl přesným negativem původního hluku. Potom ten negativ zase vysílaly amplióny a původní vlny se rušily s novými, takže nebylo slyšet absolutně nic.</p> <p>Samozřejmě to bylo o hodně složitější. Muselo tam být zařízení, aby rušivá vlna měla přesně stejnou intenzitu - jinak by to dopadlo ještě hůř, než kdybyste vůbec žádný tlumič neměli. Ale to už jsou technické detaily, s kterými vás nebudu otravovat. Už jste asi všichni poznali, že je to v zásadě prosté využiti negativní zpětné vazby, která je běžná u rádia.“</p> <p>„Okamžik prosím!“ přerušil ho Eric Maine. Měl bych vám vysvětlit, že Eric je fachman na elektronkové přístroje a že je redaktorem nějakého odborného časopisu, myslím, že televizního. Napsal taky rozhlasovou hru, něco z kosmonautiky, ale to je jiná historie. „Okamžik prosím! Něco tu neklape. Takhle by se vám nepodařilo získat absolutní ticho. Nebylo by možné, abyste seřídil fázi.. .“</p> <p>Purvis si prudce strčil lulku do úst. Chvíli bylo slyšet zlověstné bublání a já si připomněl první jednání Macbetha. Pak upřel oči na Erica.</p> <p>„Chcete asi naznačit,“ pronesl kousavě, „že jsem si to všechno vymyslel?“</p> <p>„Ale ne, to zas ne, ale...“ Ericův hlas se vytratil jako by ho pohltil tlumič. Z kapsy vytáhl starou obálku - a s ní sbírku kondenzorů a rezistorů, které se mu asi nějak zamotaly do kapesníku - a pustil se do výpočtů. Nějakou dobu jsme ho potom nevnímali.</p> <p>„Jak jsem vám tedy řekl,“ pokračoval klidně Purvis, „podle těchhle principů fungoval Fentonův tlumič. Jeho první model nebyl ještě docela bezvadný, nestačil na hodně vysoké a hodně nízké tóny. Výsledek byl dost zvláštní. Když jste ho zapnuli a někdo se pokoušel mluvit, bylo slyšet oba konce škály - slabounký kvikot jako netopýra a hluboké brumlání. Ale Fenton se s tím brzo vypořádal použitím lineárnějších obvodů (sakra, nedá se nic dělat, musím si vypomoct několika odbornými termíny) a s dalším modelem se mu povedlo docílit úplného ticha v dost rozsáhlém prostoru. Nejen v normálním pokoji, ale i v slušně rozlehlém sále. Ovšem...</p> <p>No a Fenton nepatřil k těm kutilům tajnůstkářům, kteří se nikomu ani slovem nezmíní, o co se zrovna pokoušejí, aby jim snad někdo neukradl myšlenku. Až moc rád se o tom bavil. Diskutoval o svých plánech s vědeckými asistenty na ústavě i se studenty, jak jen přišel na někoho, kdo ho i byl ochoten poslouchat. Tak se stalo, že jedním z prvních, komu ukazoval svůj zlepšený tlumič, byl mladý student kunsthistorie - myslím, že se jmenoval Kendall a chodil na fyziku jako na vedlejší předmět. Na Kendalla udělal tlumič ohromný dojem, ostatně právem. Ale nepomýšlel přitom na obchodní využití, jak si možná představujete, ani na dobrodiní, které by to poskytlo zmučeným uším trpícího lidstva. Co vás vede! Měl docela jiné záměry.</p> <p>Dovolte mi, abych tu trochu odbočil. Při koleji máme vzkvétající Hudební společnost, která se v posledních letech rozrostla do takových rozměrů, že se může klidně postavit vedle méně monumentálních symfonických těles. Toho roku, kdy se to stalo, se pustili do značně náročného podniku.</p> <p>Chystali se uvést novou operu od talentovaného mladého skladatele, ale nebylo by docela slušné ho tu jmenovat, protože už ho všichni moc dobře znáte. Budu mu třeba říkat Edward England. Zapomněl jsem název toho díla, ale bylo to jedno z takových těch bouřlivých dramat s tragickou láskou, o nichž se předpokládá z nějakého důvodu, který se mi dosud nepovedlo docela prokouknout, že s hudebním doprovodem nejsou tak směšná jako bez něho. Bezpochyby tu nejvíc záleží na hudbě.</p> <p>Dodnes si pamatuju, jak jsem pročítal program a čekal, až se zvedne opona, ale do této chvíle jsem si neujasnil, jestli autor mínil libreto vážně nebo ne. O co tedy šlo: odehrávalo se to v pozdně viktoriánské době a hlavními hrdiny byli Sára Stemplová, horkokrevná poštmistrová, morous Richard Datell, povoláním hajný, a pak syn ze statku, ale už jsem zapomněl, jak se jmenoval. Byla to stará historie o věčném trojúhelníku, do které byla zamotána nenávist vesničanů k pokroku - v tomto případě k novému telegrafnímu systému, o kterém místní vědmy předpovídají, že přivodí Něco Hrozného na kravské mlíko a neblaze postihne březí ovce.</p> <p>Když si odmyslíte ty načechrané roztomilosti, byla to docela obyčejná opera s melodramatickou žárlivosti. Statkářův syn se nechce přiženit mezi panstvo od pošty a hajný, který dostal košem, je z toho šílený, snuje pomstu. Tragédie dostoupí k strašlivému vyvrcholení, když najdou ubohou Sáru zardoušenou motouzem a nacpanou do poštovního vaku na oddělení nedoručitelných zásilek.</p> <p>Vesničané pověsí Datella na prvním telegrafním sloupu - k velké mrzutosti spojařů. Když ho věší, má podle partitury zpívat nějakou árii. Jenom lituju, že o tu jsem přišel. Synáček ze statku se dá na pití nebo zmizí někam do kolonií ,anebo se snad rozhodne pro obojí - a to je všechno.</p> <p>Jistě si asi v duchu říkáte, proč to vykládám: ale mějte se mnou prosím ještě chvilku trpělivost. Jde o to, že v době, kdy tahle syntetická žárlivost cloumala jevištěm, v pozadí hárala její skutečná podoba. Fentonova přítele Kendalla odkopla mladá dáma, která měla hrát roli Sáry Stemplové. Myslím, že nebyl nijak zvlášť mstivý, ale postřehl příležitost k jedinečné odplatě. Musíme otevřeně připustit, že studentský život s sebou opravdu nese určitou nezodpovědnost - ale kdo z nás by ve stejné situaci nechal plavat takovou šanci?</p> <p>Pozoruju vám na očích, že do toho začínáte vidět. Ale my v publiku jsme toho památného dne, když spustila předehra, neměli ani stín podezření. Byla to nanejvýš důstojná sešlost: zúčastnil se toho kdekdo kancléřem počínaje. Děkani a profesoři se v tom ztráceli jako hotoví ubožáci. Nikdy se mi nepodařilo vyšetřit, jak se tolik lidi mohlo dát nachytat, aby se šli taky podívat. Když o tom teď znovu přemýšlím, nedovedu si vysvětlit, co jsem tam vlastně dělal já.</p> <p>Předehra dozněla uprostřed nadšeného potlesku, i když se musí přiznat, že sem tam bylo slyšet pískání z řad méně ukázněných skupin diváctva. Ale možná že jim křivdím; třeba to byli právě ti muzikálnější.</p> <p>Pak se opona zvedla. Na scéně se objevila náves ve Zlámané Lhotě, asi tak roku 1860. Vstoupí hrdinka čtouc dopisy, které přišly ranní poštou. Najde obálku s adresou mladého statkáře a ihned se rozezpívá.</p> <p>Se Sářinou úvodní árii to zdaleka nebylo tak zlé jako s ouverturou, ale i tak z ní naskakovala husí kůže. Naštěstí nám nebylo dopřáno slyšet víc než několik prvních taktů.. .</p> <p>No ovšem. Nebudu vás otravovat detaily, třeba tím, jak se Kendallovi podařilo přemluvit bezelstného Fentona k něčemu takovému - jestli ovšem vynálezce vůbec věděl, k jakému účelu se má použít jeho přístroje. Stačí, když vám řeknu, že to byla svrchovaně přesvědčivá ukázka. Najednou se rozprostřel ohlušující příkrov mrtvého ticha a hlas Sáry Stemplové se vytratil, jako když u televizoru vypnete zvuk. Všichni jsme zůstali přimrazeni k sedadlům a jenom ústa herečky se ještě chvíli bezhlesně pohybovala. Pak také jí došlo, že se něco děje. Obličej se jí sešklebil, jak se to za jiných okolnosti stává člověku, jehož výkřik se vám zarývá do mozku, a pěvkyně se uprostřed pršky poletujících pohlednic ztratila za kulisami.</p> <p>Nato vypukl nepopsatelný chaos. Několik minut byl jistě každý divák přesvědčen, že ztratil sluch, ale brzo podle počínání ostatních pochopil, že není potrefen sám. Někdo z Fyzikálního ústavu asi poměrně včas odhadl skutečnou situaci, protože zanedlouho kolovaly mezi hlavouny v první řadě útržky papíru. Vicekancléř se projevil jako muž činu a posunky se snažil obnovit pořádek; zběsile při tom z jeviště gestikuloval k publiku. Ale to už mě tak zmohl smích, že jsem nestačil docenit tyhle groteskní finesy.</p> <p>Nezbývalo nic jiného než se dostat ze sálu, a to jsme všichni co nejrychleji provedli. Myslím, že Kendall pláchl - účinek toho kouzla ho tak zmátl, že se ani nezdržoval, aby přistroj vypnul. Měl strach, že by ho chytili a zlynčovali, kdyby jim zůstal po ruce. A pokud jde o Fentona – bohužel se už nikdy nedovíme, co se dělo s ním. Podle nalezených stop si jen můžeme zrekonstruovat postup událostí.</p> <p>Jak si to představuju já, musel podle všeho čekat, až se sál vyprázdní, a pak se připlížil, aby vypnul aparát. Explozi bylo slyšet po celé koleji.“</p> <p>„Explozi?“ vydechl kdosi.</p> <p>„Samozřejmě. Trnu při pomyšlení, že jsme všichni unikli jen o vlas. Ještě nějakých deset decibelů, pár fónů navíc - a bylo by k tomu došlo v nabitém divadle. Jestli chcete, můžete považovat za příklad nevyzpytatelného úradku prozřetelnosti, že výbuch smetl jen vynálezce. Možná že je to tak v pořádku: aspoň zahynul jako hrdina, dřív než ho dostal do rukou děkan.“</p> <p>„Nechte si to kázáni. Co bylo dál?“</p> <p>„Už jsem vám přece říkal, že Fentonovou slabinou byla teorie. Kdyby si ten tlumič propočítal matematicky, byl by na tu chybu přišel. Potíž je v tom, jak víte, že se energie nedá zničit. I když rušíte jednu sérii vln sérii druhou. Dokážete nanejvýš to, že energie, kterou jste neutralizovali, se nahromadí někde jinde. Je to trochu, jako byste vymetli všechno smetl z pokoje - za cenu nevzhledné hromádky pod kobercem.</p> <p>Když si to promyslíte teoreticky, ukáže se vám, že Fentonův přístroj nebyl ani tak tlumič, jako spíš sběrač zvuku. Celou tu dobu, co byl zapnutý, ve skutečnosti nasával zvukovou energii. Při tom koncertu se nutně musel roztrhnout - pochopíte, co tím myslím, jestli jste někdy viděli partituru Edwarda Englanda. Kromě toho se samozřejmě uplatnil všechen ten hluk, který tropilo publikum - nebo bych spíš měl říct, snažilo se tropit – při panice, která pak nastala. Celkové množství energie muselo být děsné a to všechno měl chudák tlumič neustále nasávat. Kam se to mělo podít? Neznám detaily Fentonova zařízení - asi se to hromadilo v elektrických kondenzátorech. Když se v přístroji Fenton začal zase vrtat, bylo to jako načasovaná bomba. Jak se blížil, zvuk jeho kroků přilil tu poslední kapku a přetížený tlumič to nevydržel. Explodoval.“</p> <p>Nějakou chvíli nikdo ani nehlesl, snad na znamení úcty k nebožtíku Fentonovi. Potom si Eric Maine, který už deset minut mumlal v koutě nad obálkou popsanou číslicemi, proklestil cestu kruhem posluchačů. Před sebou držel vyzývavě kus papíru.</p> <p>„No prosím,“ hlásil. „Měl jsem naprosto pravdu. Nemohlo to fungovat. Poměr mezi fázi a rozkmitem...“</p> <p>Purvis ho odbyl mávnutím.</p> <p>„To jsem právě vykládal,“ řekl snášenlivě. „Měl jste poslouchat. Velká škoda, že si k tomu Fenton vybral špatný přístup.“</p> <p>Mrkl na hodinky. A jako by se z nějakého důvodu užuž chystal zvednout.</p> <p>„Panebože! Čas letí. Někdy tyhle dny mi připomeňte, abych vám vyprávěl, jaké zvláštní věci jsme viděli novým protonovým mikroskopem. To je ještě zajímavější povídka.“</p> <p>Než se z nás někdo vůbec zmohl na námitky, byl Purvis jednou nohou venku. Pak se teprve vzpamatoval George Whitley.</p> <p>„Poslyšte,“ volal za ním zaraženě. „Jak to že jsme o tom případu nikdy neslyšeli?“</p> <p>Na samém prahu se Purvis zastavil, a jak znovu vykročil, lulka mu prudce zabublala. Už se stačil jen ohlédnout přes rameno.</p> <p>„Co jiného se dalo dělat?“ odpověděl. „Nestáli jsme o škandál - to víte, de mortuis nil nisi bonum. A potom, nemyslíte, že za těch okolností bylo nejvýš žádoucí, aby se celá věc utlu - ututlala? Dobrou noc vespolek, pánové.“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>ZBROJNÍ HOREČKA</strong></p> <p>Už dříve jsem se zmínil o tom, že nikomu se ani na chvíli nepodařilo přetrumfnout Harryho Purvise, vypravěče laureáta od „Bílého jelena“. Nedá se pochybovat o jeho vědeckých znalostech – ale je otázka, kde k nim přišel. A jakým právem hovoří familiárně o tolika členech Královské vědecké? Je nutno připustit, že mnoho lidí mu nevěří ani slovo. Ale řekl bych, že ti podezřívaví jdou trochu daleko, jak jsem nedávno poněkud důrazně naznačil Billu Templovi.</p> <p>„Pořád jen ryjete do Harryho,“ řekl jsem mu, „ale musíte uznat, že se nám stará o zábavu. A to se dá říct o málokom z nás.“</p> <p>„Jestli chcete dělat narážky,“ pokoušel se mě usadit Bill, který se stále ještě žral proto, že mu nějaký nakladatel v Americe nedávno vrátil několik naprosto vážných povídek s odůvodněním, že se jim nemohl smát, „pojďte ven a tam to můžete opakovat.“ Mrkl oknem ven, viděl, že tam pořád hustě chumelí, a spěšně dodal: „Nemusí to být zrovna dneska, ale třeba někdy v létě, jestli se tu oba sejdeme ve středu. Dáme si ještě jednou tu vaši nemíchanou ananasovou?“</p> <p>„Díky,“ odmítl jsem ho. „Jednou si k ní dáme gin, aby to s vámi zamávalo. Řek bych, že jsem u „Bílého jelena“ jediný kdo si nad těmi jeho historkami neláme hlavu.</p> <p>Dál jsme se už v hovoru nedostali, protože v té chvíli se objevil původce našeho sporu. Obyčejně by to jen přililo oleje do ohně, ale Harry si s sebou přiváděl neznámého hosta, a tak jsme se radši chovali způsobně.</p> <p>„Má poklona, panstvo,“ pozdravil Harry. „Tohle je můj přítel Solly Blumberg. Nejlepší trikař v Hollywoodu.“</p> <p>„Řekněte to přesně, Harry,“ opravil ho smutně pan Blumberg hlasem, který připomínal zpráskaného kokra. „Ne v Hollywoodu. Mimo Hollywood.“</p> <p>Harry na tu připomínku jen mávl rukou.</p> <p>„Tím líp. Sol k nám vážil cestu, aby využil svých schopností pro britský filmový průmysl.“</p> <p>„Copak britský filmový průmysl existuje?“ tázal se Solly starostlivě. „Nikdo v atelliérech o tom nevěděl nic určitého.“</p> <p>„Jistěže existuje. I když se nedá tvrdit, že by vzkvétal. Vláda zvyšuje daň ze zábavy, až ho dostane na buben, a pak vy cvakne ohromné dotace, aby ho udržela při životě. Takhle se to u nás holt dělá. Halo, pane Drewe, kde je kniha návštěvníků? A dvojitou pro nás. Solly si už svoje užil - a potřebuje se teď trochu vzpamatovat.“</p> <p>Nedá se říct, že by pan Blumberg připomínal člověka s obzvlášť krutými životními zážitky, ovšem až na ten jeho pohled zpráskaného kokra. Měl na sobě úhledné šaty, zakoupené u fy Hart, Schaffner & Marx, a špičky límečku u košile se zapínaly na knoflík až někde uprostřed na hrudníku. Projevovaly tím laskavou pozornost kravatě, neboť se jim tak poněkud, i když ne s jednoznačným úspěchem, dařilo ji zakrýt. Snažil jsem se v duchu uhodnout, co za těmi jeho nesnázemi vězí. Snad ne, proboha, zase neamerická činnost: to by posadilo na koně našeho ochočeného radikála, který se v té chvíli zatím pokojně zabýval šachovnicí v rohu sálu.</p> <p>Všichni jsme vydávali povzbudivé zvuky a John utrousil dost průhlednou špičku: „Moh byste si mezi námi trochu ulevit. Bude to pro nás milá změna, až tu uslyšíme mluvit taky někoho jiného.“</p> <p>„Nepřeháněj svou skromnost, Johne,“ odpálil ho pohotově Harry. „Mne jsi ještě svými řečmi neunavil. Ale pochybuju, že bude mít Solly náladu, aby se tím vším znovu prohrabával. Co říkáš, hochu?“</p> <p>„Tos uhod,“ přitakal pan Blumberg. „Pověz jim to sám!“</p> <p>„Věděl jsem, že k tomu dojde,“ vzdychl mi John do ucha.</p> <p>„Čím mám začít?“ ptal se Harry. „Tím, jak k tobě přišla Lillian Rossová pro interview?“</p> <p>„Začni, kde chceš, ale tímhle ne,“ zbledl Solly. „Začalo to vlastně, když jsme dělali první seriál o kapitánu Fofferovi.“</p> <p>„Kapitán Foffer?“ vpadl kdosi zlověstně. „Tahle dvě slovíčka pro nás mají odstrašující zvuk. Snad nechcete tvrdit, že máte na svědomí takový nemožný šmejd.“</p> <p>„No tak, hoši!“ skočil mu do řeči Harry svým nejkonejšivějším tónem. „Neumíte se chovat? Nemůžete brát na všechno míru vlastních vysokých kritických požadavků. A lidi se musejí nějak živit. Nehledě k tomu, že do kapitána Foffera se zamilovaly milióny dětí. Přece byste jim nechtěli zlomit srdíčko - vánoce máte za dveřmil.“</p> <p>„Než aby se doopravdy zamilovaly do kapitána Foffera, to bych jim radši zakroutil krček.“</p> <p>„To jsou nemístné citové projevy! Skutečně se musím omluvit za některé své krajany, Solly. Počkejte, jak se vlastně jmenoval první seriál?“</p> <p>„Kapitán Foffer a hrozba z Marsu.“</p> <p>„Ano ovšem, máš pravdu. Mimochodem bych rád věděl, proč jsme vždycky ohroženi z Marsu? Myslím, že s tím začal starý Wells. Jednou z toho můžeme mít na krku interplanetární monstrproces pro urážku na cti - jestli nedokážeme, že Marťané o nás psali stejně nevybíravě.</p> <p>S radostí se můžu kát, že jsem Hrozbu z Marsu nikdy neviděl. („Já ano,“ zasténal hlas v pozadí. „Dodnes se marně snažím na to zapomenout.“) Ale nám nejde o to, co dno obsahovalo. Napsali je tři muži v baru na Wilshirském bulváru. Nikdo už nedokáže bezpečně vyšetřit, jestli Hrozba dopadla, jak dopadla, protože scenáristi byli namol, anebo jestli museli pít, aby mohli Hrozbě čelit. A jestli jste z toho tumpachoví, pusťte to z hlavy. Solly měl na starosti jen zvláštní triky podle režisérových přání.</p> <p>Nejdříve musel vymyslet, jak vypadá Mars. Kvůli tomu strávil půl hodiny nad »Dobyvateli vesmíru« , a pak naklusal se skicou, kterou tesaři proměnili v přezrálý pomeranč zavěšený v prázdnotě, s nepravděpodobným mraveništěm hvězd kolem dokola. Tohle nebylo tak těžké. Horší to bylo s marťanskými městy. Zkuste vynalézt nějaké naprosto cizokrajné stavby, ale aby se v nich přesto dalo bydlet. Pochybuju, že se vám to podaří – a jestli to vůbec možné je, někdo už to určitě použil na Zemi. Nakonec se v ateliérech postavilo cosi, co vzdáleně připomínalo Byzanc šmrncnutou americkým stylem kolem roku 1900, jak ho proslavil Frank Lloyd Wright. Okolnost, že žádné dveře nikam nevedly, byla vlastně vedlejší, pokud bylo v exteriéru dost místa pro šerm a všechny možné druhy akrobacie, které předpisoval scénář.</p> <p>Ano - pro šerm. Kvetla tam civilizace vybavená atomovou energii, paprsky smrti, kosmickými koráby, televizí a podobnými moderními vymoženostmi, ale když došlo k zápasu mezi kapitánem Fofferem a nezdárným císařem Kluggem, hodiny uletěly o několik století nazpátek. Kolem se hemžily tlupy vojáků se smrtonosným přízrakem radiačních revolverů v rukou, ale nikdy s těmi zbraněmi nic neprováděli. Nebo jen zřídkakdy. Někdy sprška jisker zahnala na útěk kapitána Foffera, připálila mu kalhoty, ale tím to končilo. Domnívám se, že paprsky smrti nemohou dost dobře překonat rychlost světla, a proto je Foffer bez nesnází předhonil.</p> <p>Přesto z těchhle ornamentálních radiačních revolverů rozbolela všechny pořádně hlava. Je to k smíchu, jak Hollywood dovede vynakládat nekonečnou námahu na nějaký nepatrný detail ve filmu, který je dokonalý kýč. Režisér kapitána Foffera byl po radiačních revolverech posedlý. Solly navrhl Model 1, který vypadal jako kříženec mezi pancrfaustem a hákovnicí. Byl s tím úplně spokojený a taky režisérovi to vyhovovalo –jeden den. Ale pak ten hlaváč vpadl celý rozběsněný do ateliérů, v ruce odporný výtvor z rudého plastexu s knoflíčky a čočkami a páčkami.</p> <p>„Kouknou se na to, Solly,“ vybafl. „Náš mladej to dostal v samoobsluze - dávaj to tam ke krabičkám Cucu. Naschráněj si deset vík, budeš pravý pistolník. Hergot, jsou lepší než ty naše! A fungujou!“</p> <p>Stiskl nějakou páčku a tenký proužek vody vystřelil přes scénu, až zmizel za kosmickou lodí I kapitána Foffera, kde okamžitě uhasil cigaretu, která tam hořela proti všem předpisům. Ze vzduchového uzávěru lodi se vyštrachal vzteklý kompars, poznal, kdo ho pokropil, a spěšně se dal na ústup, přičemž mumlal něco o odborech.</p> <p>Solly si konkurenční revolver prohlížel rozmrzele, ale dovedl ho odborně ocenit. Nedalo se svítit, efekt to mělo větší než všechno, co zatím vytvořil on sám. Odebral se do své kanceláře a dal slovo, že bude koukat, aby z toho něco udělal.</p> <p>Na Model 2 se mělo namontovat všechno možné, včetně televizní obrazovky. Kdyby kapitána Foffera nenadále napadl rozzuřený koňoslaurus, stačilo zapnout aparát, zvolit vyysílač, vyladit hlasitost, světelnost, řádkovač a zarámování - a pak stisknout spoušť. Naštěstí to byl muž s neuvěřitelně bleskovými reakcemi.</p> <p>Na režiséra to udělalo dojem a Model 2 šel do výroby. Nepatrně odlišný model, značka 2a, byl vytvořen pro ďábelské smečky císaře Klugga. Samozřejmě by nevyhovovalo, kdyby oba protivníci vlastnili stejně zbraně. Už jsem vám řekl, že vedení u firmy Pandemic Productions si zakládalo na preciznosti.</p> <p>Všechno šlo jako na drátku až k prvním záběrům a ještě chvíli potom. Herci, jestli je tak nazveme, museli na scéně revolvery zamířit a stisknout spoušť, jako by se pálilo naostro. Ale jiskry a záblesky přidělali později do negativu dva maníci v temně komoře, která se hlídala stejně ostražitě jako pevnost Fort Knox. Dělali svou práci naprosto spolehlivě, jenže za ně1akou dobu se v přecitlivělém kumštýřském svědomí pana producenta začaly ozývat pochybnosti.</p> <p>„Solly,“ pravil a hrál si přitom v prstech s tou hrůzou z plastexu, které nabyl jeho mladej laskavostí Cucu, NedoCenitelné Cukrovinky - Běž klidně na rande, mé dítě, s Cucem větry netrápí tě – „Solly, přece jenom bych chtěl, aby ten revolver něco dělal.“</p> <p>Solly se včas sehnul, takže proud vody mu přeletěl nad hlavou a pokřtil fotografii Louelly Parsonsové.</p> <p>„Nezačínejte, prosím vás, zase s tím stříkáním!“ kňoural.</p> <p>„Néé,“ uklidnil ho producent, ale zřejmě se přitom přemáhal. „Budeme muset vystačit s tím, co máme. Ale vypadá to fórově.“ Prohraboval se scénářem, který ležel na jeho stole, a najednou se mu tvář rozjasnila. „Příští týden začneme s epizodou 54, Otroci Plží říše. No a Plží muži musej mít revolvery, a já bych vod vás rád tohleto –“</p> <p>Model 3 dal Sollymu spoustu práce. (Ještě jsem snad nevynechal ani jeden, co? No dobrá.) Musel to být nejen zcela originální nápad, ale jak jste postřehli, muselo to „něco dělat“. Byla to výzva Sollyho vynalézavosti: nicméně, mohu-li užít výrazu profesora Toynbeeho, byla to výzva, jíž byl Solly práv.</p> <p>Pro Model 3 bylo třeba použít silnoproudé techniky. Naštěstí znal Solly důmyslného inženýra, který mu v podobných situacích vypomáhal už předtím, a ve skutečnosti to byla jeho šedá eminence. („To bych řekl“ pronesl zasmušile pan Blumberg.) Celou legraci dělal vzduchový proud, který vrhala malá, ale děsně účinná elektrická vrtule a do něho se pak sypal nadrobno drcený prach. Když se to řádně seřídilo, vystřelovalo to krajně imponující paprsek a vydávalo to ještě impozantnější hluk. Herce to tak vyděsilo, že jejich výkony plně vyhovovaly zásadám realismu.</p> <p>Producent byl na vrcholu blaha - a to plné tři dny. Pak se ho zmocnila strašlivá nejistota.</p> <p>„Solly,“ prohlásil, „ty zasraný revolvery můžou jít na export. Ale Plží muži s tím stáhnou kapitánu Fofferovi kalhoty. Budem se mu taky muset postarat o něco lepšího.“</p> <p>V tomhle okamžiku Sollymu došlo, do čeho se vlastně dostal. Dal se strhnout zbrojili horečkou. Počkejme, to už jsme u Modelu 4, co? K čemu tohle zas bylo? - jo, už si vzpomínám. Byl to veleslavný oxyacetylénový hořák, do kterého se strkaly všelijaké chemikálie, a on pak vyplivoval ty nejnádhernější plameny. Abych nezapomněl, od epizody 50 -Ortel nad Rotelem - se ateliéry přeorientovaly od černobílé k Temnicoloru, a tak se uměnám otevřely nové nedozírné perspektivy. Když se do výfuku prsklo trochu mědi nebo stroncia nebo baria, obdrželi jste barvu dle libosti.</p> <p>Jestli si myslíte, že teď už byl producent spokojený, je vidět, že neznáte Hollywood. Jsou chytráci, co si třeba ještě dělají legraci, když na plátně zazáří moto Ars Gratia Artis, ale takový postoj, to výslovně konstatuju, je v rozporu se skutečnostmi. Myslíte, že by staré vykopávky jako Michelangelo nebo Rembrandt nebo Tizian vynaložily tolik času, námahy a peněz na cestu k dokonalosti, jako to dokážou Pandemic Productions? To bych neřekl.</p> <p>Nechci se vytahovat, že si pamatuju všechny modely, které Solly a jeho vynalézavý kamarád inženýr vymysleli během výroby seriálu. Jeden z nich například chrlil řetězec z kroužků barevného kouře. Jiný zas byl vysokofrekvenční generátor, který vystřeloval obrovské, ale naprosto neškodné jiskry. Potom to byl zvláště důmyslně zakřivený paprsek; vyrobili ho z proudu vody, v kterém se odráželo světlo - ve tmě nepřekonatelně efektní. A konečně to byl Model 12.“</p> <p>„Třináct,“ upozornil ho pan Blumberg.</p> <p>„No ovšem - co to říkám za blbosti! Jiné číslo to přece nemohlo být! Model 13 nebyl, přesně řečeno, příruční zbraň - i když taky některé z těch ostatních byly příruční jen při vypětí fantazie.</p> <p>Tenhle ďábelský vynález se měl postavit na Phobu, aby pomáhal porobit Zemi. Přestože mi to Solly už jednou vykládal, na vědecké principy, podle kterých byl sestrojen, jsem jednoduše krátký.</p> <p>Ale kdo jsem já, abych srovnával svoje schopnosti s veleduchy, kteří vytvořili kapitána Foffera? Můžu vás jen informovat, co měl paprsek dělat, ale ne, jak to dělal. Měl vyvolat řetězovou reakci v atmosféře chudáka naší planety tím, že by sloučil v ovzduší dusík s kyslíkem - s obrovsky ničivým účinkem pro život na Zemi.</p> <p>Nevím, jestli máme proto truchlit nebo se radovat: Solly přenechal všechny detaily provedení věhlasného Modelu 13 svému nadanému asistentovi. Třebaže jsem se ho na to vyptával dost zevrubně, nedovedl mi říct nic víc než to, že ta věc byla dva metry vysoká a vypadala jako míšenec mezi dvěstěcoulovým dalekohledem a protiletadlovým dělem. Z toho se moc nedovíme, co?</p> <p>Říká taky, že v té obludě byla spousta rádiových trubiček a děsivě silný magnet. A měla ovšem produkovat neškodný, ale okouzlující elektrický oblouk, který magnet libovolně zkroutil do všech možných pozoruhodných tvarů. Tohle mi tedy sdělil vynálezce a přese všechno nemáme žádný důvod k nedůvěře.</p> <p>Někdy se dožíváme zklamání od osudu, který se později ukáže prozíravý, a tak Solly toho dne, kdy zkoušeli Model 13, nebyl v ateliérech. Bylo to k vzteku, ale ten den se musel zrovna plácat v Mexiku. A přece jsi měl kliku, Sollyl Odpoledne čekal na meziměstský hovor s jedním kamarádem, a když dostal spojení, nedověděl se to, na co čekal.</p> <p>Když to řeknu opatrně, Model 13 byl hotový šlágr. Nikdo nedovedl říct přesně, co se vlastně stalo, ale jako zázrakem nedošlo k ztrátám na životech a hasičům se podařilo zachránit přilehlé ateliéry. Model 13 měla být atrapa paprsku smrti - a ukázalo se, že to atrapa není. Něco vystřelilo z projektoru a proletělo stěnou ateliéru, jako by tam nebyla. A za chvilku tam doopravdy nebyla. Zbyla po ní jen ohromná díra a její okraje začínaly doutnat. A potom se propadla střecha...</p> <p>Kdyby Solly nebyl mohl přesvědčit FBI, že jde o nedopatření, bylo by pro něj bývalo lepší zůstat na druhé straně hranice. Beztoho Pentagon a Komise pro atomovou energii zbystřily pozornost a zdálky větřily trosky. ..</p> <p>Co byste dělali v Sollyho kůži? Byl čistý jak beránek, ale jak to mohl dokázat? Snad by se byl vrátil a spolkl by výslechy a kritiku a to všechno, ale včas se rozpomněl, že jednou přijal do zaměstnání člověka, který měl prsty ve volební kampani za Henryho Wallace, tehdy v osmačtyřicátém roce. To by mu možná ušetřilo zbytečné vysvětlování. A kromě toho všeho měl Solly kapitána Foffera tak trochu po krk. Tak ho tu tedy máme. Neví náhodou někdo o nějaké britské filmové společnosti, která by mu dala počinek? Ale jenom na historické filmy, prosím. Nechce mít nic společného s ničím modernějším, než jsou samostříly.“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>PACIFISTA</strong></p> <p>Ten den jsem se dostal k „Bílému jelenu“ až pozdě večer, a když jsem vstoupil a rozkoukal se, vidím v rohu pod terčem na šipky všechny namačkané, jednoho přes druhého v jednom chumlu.</p> <p>„Všechny kromě pana Drewa; ten se ze svého místa nehnul, seděl za pultem a četl sebrané spisy T. S. Eliota. Na chvíli zvedl hlavu od „Prokuristy“, ale jen aby mi načepoval pivo a referoval, co se děje.</p> <p>„Eric přitáh nějakou hru, takovou mašinku - prozatím to nad každým vyhrála. Teď na ní zkouší štěstí Sam.“</p> <p>V tom okamžiku hlahol smíchu oznámil, že Sam nedopadlo nic líp než ostatní, a já jsem si rychle proklestil cestu davem, abych se podíval, o co jde.</p> <p>Na stole ležela placatá kovová krabice, velká asi jako šachovnice a taky tak rozdělená na políčka. V růžku každého čtverečku byl dvousměrný vypínač a malinká neónová lampička: to všechno bylo zapnuto v zástrčce (terč byl proto v šeru) a Eric Rodgers se rozhlížel po nové oběti.</p> <p>„Co to vlastně má dělat?“ ptal jsem se.</p> <p>„Je to taková odrůda mlýnku, podobá se to hře, které v Americe říkají Ťik-ťak. Shannon mi to ukázal, když jsem byl za vodou u Bella v laboratořích. Hráč si má prorazit cestičku od jednoho okraje desky k druhému - jmenuje se to sever a jih - a tu si znamená těma vypínačema.</p> <p>Jestli chcete, můžete si myslet, že je to jako síť ulic a ty neóny jsou dopravní světla. Hráč i aparát se střídají po jednom tahu. No a ta mašinka taky dělá co může, aby vám zablokovala pochod vlastní cestičkou od východu k západu - ty neónky se rozsvěcují, abyste viděl, kudy si to chce šinout. Žádná štreka nemusí být přímá – můžete kličkovat, jak je libo. Záleží jen na tom, abyste měl dráhu souvislou, a kdo se dostane na druhou stranu desky, ten vyhraje.“</p> <p>„A to je podle všeho obyčejně ten strojek, co?“</p> <p>„No, zatím se mu nikdo nedostal na kobylku.“</p> <p>„A nemůžete si vynutit tah tím, že byste mašince zatarasil cestu, tak abyste aspoň neprohrál?“</p> <p>„O to se zrovna pokoušíme; nechcete si to taky zkusit?“</p> <p>Za dvě minuty jsem se přidal k ostatním smolařům. Stroj se vyhnul všem mým nástrahám a nalinýroval si svou vlastní dráhu od východu na západ. Ještě jsem nebyl tak úplně přesvědčen, že by mu to nikdo nenaklepal, ale už mi bylo jasné, že hra je o hodně složitější, než na první pohled vypadá.</p> <p>Když jsem vyklidil pole, Eric se znova obrátil k publiku. Nezdálo se, že by se ještě někdo hrnul do hry.</p> <p>„Tak co!“ provokoval Eric. „Hledá se vítěz! Co je s váma, pane Purvis? Vy jste si to ještě nerozdal!“</p> <p> Harry Purvis stál vzadu za zástupem a zamyšleně zíral do prázdna. Když ho Eric oslovil, vzpamatoval se a rázem zas stanul nohama na zemi, ale na Ericovu výzvu přímo neodpověděl.</p> <p>„To jsou báječné hračky, tyhle elektronkové počítače,“ blouznil, „to vám přece nemusím říkat dvakrát. Ale ta vaše srandička mi připomněla, jak to tehdy bylo s Projektem Clausewitz. Zvláštní historka, a amerického poplatníka přišla draho.“</p> <p>„Heleďte,“ vmísil se starostlivě John Wyndham. „Ještě než spustíte, buďte tak laskav a nechte nás, ať si dáme nalít. Pane Drew!“</p> <p>Když byl tento významný akt proveden, všichni jsme se shlukli kolem Harryho. Jen Charlie Wlllls zůstal u přístroje a s nezdolnou naději pokoušel osud.</p> <p>„Jak všichni dobře víte,“ začal Harry, „je dneska Věda s velkým V pro vojáky ohromné terno. Zbraně -jako třeba rakety, atomové bomby a takové roztomilosti - jsou jenom kousíčkem té válečnické vědy, i když vlastně veřejnost o ničem jiném neví. Podle mého je ale o moc zajímavější, jak se věda využívá pro operační průzkum. Dalo by se říct, že tohle má co dělat s duchem, a ne s hrubou silou. Taky jsem slyšel jednoho tvrdit, že je to trik jak vyhrát válku bez, opravdových bitev, a to nebyl marný výrok.</p> <p>No a dál, jak všichni víte, v padesátých letech dvacátého století se vyrojilo velkých elektronkových počítačů jako hub po dešti. Většina z nich měla luštit matematické problémy, ale když o tom tak přemýšlíte, válka přece je taky vlastně matematická úloha. A zamotaná, že na to lidský mozek nestačí - je v ní zkrátka moře proměnlivých veličin. Ani nejlepší stratég si nemůže udělat představu o celé situaci: všichni Hitlerové a Napoleoni se nakonec přepočítají.</p> <p>Ale mít stroj - to by bylo něco jiného. Po válce to pochopilo několik schopných hlav. Technika, kterou vypracovali při konstrukci ENIACU* a jiných velkých počítačů, by mohla přivodit převrat ve strategii.</p> <p>*ENIAC - Electronic Numerical Integrator And Computer - elektronkový číslicový integrátor a počítač</p><empty-line /><p>A proto Projekt Clausewitz. Neptejte se, tak jsem se to domákl, a netahejte ze mě žádné podrobnosti. Stručně řečeno jde o to, že se do jedné díry v horách v Kentucky nastěhovalo elektronkové zařízení v ceně dlouhého štrůdlu miliónů dolarů a s ním několik nejlepších vědeckých kapacit Spojených států. Jsou tam dodnes, i když to všechno nedopadlo na chlup tak, jak bylo v plánu.</p> <p>Nevím, jaké máte zkušenosti s nejvyššími lampasáky, ale je mezi nimi jeden ,typ, o kterém jste se už určitě dočetli v románech. Je to nafoukaný, neschopný, zpátečnický kariérista, který se dostal nahoru, jen protože mu někdo zatlačil; ve všem se drží předpisů a nařízení a civily považuje přinejlepším za nepřátelské neutrály. Prozradím vám tajemství: on skutečně exIstuje. Dnes už není tak v módě, ale přece jen se vždycky někde připlete a někdy se pro něj nedá najít neškodné zaměstnání. A když se nenajde, potom jeho cena stoupne, že byste ho nevyvážili plutoniem, je to prostě hlavní výhra -pro Nepřítele.</p> <p>Něco takového byl podle všeho generál Smith. Ne, ovšem že to není jeho pravé jméno! Jeho tatíček byl senátor, a i když se o to spousta lidi v Pentagonu snažila jak mohla, vliv toho vznešeného starce znemožnil, aby generála pověřili nějakým bezpečným úkolem, například pobřežní obranou Wyomingu. Místo toho - z neuvěřitelné zlomyslnosti osudu - mu svěřili odpovědnost za Projekt Clausewitz.</p> <p>Samozřejmě měl na starosti jen administrativní, a ne vědecké záležitosti. Navzdory všemu to mohlo dobře dopadnout, kdyby si byl dal generál pokoj a nechal vědce, ať se o sebe postarají sami; mohl se plně věnovat říznosti pozdravů, koeficientu světelného odrazu na kasárenských podlahách a jiným problémům vojenského významu. Na neštěstí mu to nestačilo.</p> <p>Do té doby žil generál po svém, v ústraní. Byl to - jestli si můžu půjčit citát z Wilda (každý to dnes dělá) - pokojný člověk, pokud nebyl doma. Nikdy se s vědci nestýkal, a teď to byl pro něj otřes prvního řádu. Proto by snad nebylo fěr dávat mu vinu za všechno, co se stalo.</p> <p>Trvalo mu to hodně dlouho, než vyzkoumal, o co vlastně jde v Projektu Clausewitz, a když se mu to povedlo, byl z toho janek. Tím taky asi ochladly jeho vroucí city k štábu vědců, protože přese všechno, co jsem o něm řek, nebyl generál docela padlý na hlavu. Měl dost filipa, aby pochopil, že jestli se Projekt vydaří, vylíhne se všude tolik exgenerálů, že ani spojeně správní rady veškerého amerického promyslu je nestráví bez žaludečních obtíží.</p> <p>Ale necháme na chvilku generála generálem a posvítíme si trochu na vědce. Bylo jich asi tak padesát a vedle nich kolem dvou stovek techniků. Všechny je bedlivě prokádrovala FBI, takže mezi nimi pravděpodobně nebylo víc než půl tuctu aktivních členů komunistické strany. Později se toho spoustu nažvanilo o sabotáži, ale tentokrát v tom soudruzi neměli ani trochu prsty. A kromě toho to, co se stalo, určitě nebyla sabotáž v žádném běžně platném smyslu toho slova.</p> <p>Skutečný viník, který měl na svědomí konstrukci počítače, byl tichý člověk, menší matematický genius; vynesli ho však z university rovnou do Kentuckých hor a do světa Bezpečnostních opatření a Přednostních práv, dřív než se mu docela vyjasnilo, co se děje. Nejmenoval se dr. Amolet, ale měli mu tak říkat, a tak jsem ho taky pokřtil já.</p> <p>Abych vám podal úplný seznam osob, měl bych se zmínit o Karlovi. V téhle etapě byl Karl teprv napůl postavený. Jako u všech velkých počitačů zabíraly největší díl jeho osobnosti rozsáhlé řady paměťových jednotek, které uměly přijímat a skladovat informace tak dlouho, až je upotřebily. Činorodé závity Karlova mozku - analyzátory a integrátory - si svou informaci vyhledaly a zpracovaly a podle ni dodávaly odpověď na položené otázky.</p> <p>Jestliže měl po ruce všechna nutná data, dal Karl správnou odpověď. Problém tedy byl sehnat mu opravdu všechna data - nemohli jsme na něm chtít správný výsledek na základě nepřesných nebo neúplných informaci.</p> <p>Dr. Amolet měl na krku vypracování návrhu na konstrukci Karlova mozku. Máte pravdu, je to vulgárně antropomorfizující názor, ale nikdo nemůže popřít, že tyhle velké počítače mají svou osobnost. Když se člověk nechce zamotat do technických detailů, těžko se to dá přesně vystihnout, ale můžu vám to jednoduše podat takhle: malý Amolet měl vymyslet hrozně složité obvody, které Karlovi dávaly schopnost uvažovat tak, jak se od něho očekávalo.</p> <p>Tak tedy tohle byli tři hlavní herci – generál Smith, kterému se stýská po době generála Custera, hrdinného borce proti Indiánům; dr. Amolet, který dokonale propadl kouzlu vědeckých problémů svého řemesla; a Karl, padesát tun elektronkové aparatury, v které se dosud neprobudil koloběh šťáv, ale brzy procitne k životu.</p> <p>Brzy - ale pro generála Smltha ne dost brzy. Jenže nesmíme všechno házet na hlavu generálovi: asi na něj taky někdo shora tlačil, když se začalo ukazovat, že Projekt neplní plán. A tak si generál zavolal na kobereček dr. Amoleta.</p> <p>Rozhovor trval víc než třicet minut a doktor pronesl míň než třicet slov. Většinu toho času pohltily generálovy duchaplné poznámky o efektivitě, využití pracovního času, termínech a pracovních překážkách. Generál zřejmě choval skálopevné přesvědčeni, že sestrojit Karla se nijak pronikavě neliší od pásové výroby obyčejného modelu Fordky; byla to pro něj prostá záležitost: jak smontovat pár součástek dohromady. Dr. Amolet nepatřil k těm, co se hned ozvou a vyvracejí a pranýřují vadné názory, a neudělal by to, ani kdyby mu k tomu dal generál příležitost. Ale když odcházel, žral ho červ z pocitu křivdy.</p> <p>Uplynul týden a už se nedalo pochybovat, že se výroba Karla Opožďuje za plánem ještě katastrofálněji. Amolet dělal, co mohl, a nikdo taky nemohl udělat víc. Nastavěly se mu do cesty problémy tak zamotané, že daleko překračovaly generálovu chápavost, a musely se rozmotat. Nakonec je zmohli, ale chtělo to čas a čas byl úzký profil.</p> <p>Při prvním rozhovoru se generál snažil být roztomilý, jak jen dovedl, a byl hrubý. Tentokrát se snažil být hrubý, a jak to dopadlo, to ponechávám vaší fantazii. Krátce řečeno dělal narážky na to, že Amolet a jeho kolegové, protože neplní plán, dopouštějí se zločinu neamerické nečinnosti.</p> <p>Od toho okamžiku se daly do hry dvě nové síly. Styky mezi armádou a vědci se den ode dne zhoršovaly; a dr. Amolet si poprvně začal vážně lámat hlavu úvahami o širších následcích vlastní činnosti. Do té doby byl pořád samá práce, jeho mozek dokonale zaměstnávaly bezprostřední otázky velkého úkolu, a tak ho nenapadlo, že má taky odpovědnost ke společnosti. Ani teď vlastně nepřestal mít plné ruce práce, ale už mu to nevadilo, aby se občas nezamyslel. „Já,“ říkal si, „jsem vlastně jedním z nejlepších odborníků na čistou matematiku na světě - a co tu dělám? K čemu je mi teď moje disertace o diofantických rovnicích? Kdy se mi zas podaří okoštovat teorém o prvočísle? Zkrátka, kdy budu zase dělat něco pořádného?“</p> <p>Mohl se svého místa vzdát, ale to ho nenapadlo. Ať už je to jak chce, pod tou mírnou a ostýchavou slupkou na povrchu měl tvrdou palici. Dr. Amolet pracoval dál, a dokonce s větším elánem než předtím. Konstrukce Karla šla kupředu zvolna, ale spolehlivě; v mozku, který obsahoval miliardy buněk, se zaletovaly poslední spoje, mechanikové prohlídli a vyzkoušeli tisíce jeho obvodů. A jeden obvod, k nerozeznání zapojený do nepřehledného množství ostatních, který naoko vedl do džungle paměťových buněk úplně stejných jako jiné, ten obvod zkoušel dr. Amolet sám a nikdo jiný neměl tušení o jeho existenci.</p> <p>Nastal slavný den. Po spletitých cestách se do Kentucky dostavily veledůležité osobnosti. Pentagon dodal celá souhvězdí generálů samé zlato, samá výložka. Pozvali dokonce admiralitu. Generál pyšně vodil návštěvníky z podzemí do podzemí, od paměťových buněk k výběrovým obvodům, od maticových analyzátorů k vstupním deskám - a nakonec k řadám elektrických psacích strojů, na kterých Karl zapisoval výsledky svých úvah. Generál tu byl jako doma; aspoň při většině názvů se nespletl. Podařilo se mu dokonce vyvolat dojem, třebaže jen u nezasvěcených - že Karl je valnou měrou dítkem jeho mozku.</p> <p>„Nyní,“ pronesl nakonec generál rozjařeně, „mu račte dát nějaký rozkaz. Je libo zvolit si několik obnosů?“</p> <p>Při slově obnosů se matematikové přihrbili, ale generál neměl ani tušení o svém faux pas. Shromáždění lampasů se chvíli rozmýšlelo; pak jeden z nich pronesl odhodlaně: „Kolik je devět násobeno devíti dvacetkrát?“</p> <p>Jeden technik se mu ušklíbl do očí a zmáčkl několik knoflíků. Elektrický psací stroj zachřestil jako samopal, a než by někdo stačil dvakrát za sebou říct ň, odpověď tu byla černá na bílém - všech dvacet číslic.“</p> <p>(Mezitím jsem si to vyhledal; kdyby si s tím někdo přál být obeznámen, dělá to:</p> <p>12 157 665 459 056 928 801.</p> <p>Ale vraťme se k Harrymu a jeho vyprávění.)</p> <p>„Patnáct minut bombardovali Karla takovýmihle blbostmi. Na návštěvu to udělalo dojem, i když se nedá očekávat, že by na to někdo přišel, kdyby odpovědi byly úplně vedle.</p> <p>Generál si skromně odkašlal. Elementární aritmetika představovala vrchol jeho znalostí, a Karl se ještě nezačal rozehřívat. „Dávám teď slovo,“ pravil generál, „kapitánu Winklerovi.“</p> <p>Kapitán Winkler, mladý absolvent z Harvardu, byl zažraný do vědy, a generál k němu neměl důvěru; právem ho podezříval, že je spíš vědec než voják. Ale byl to jediný důstojník, který doopravdy rozuměl, co se od Karla očekává, a dovedl přesně vyložit, jak na to ten stroj vlastně jde. Když začal vykládat naslouchajícím uniformám, generál ponuře přemítal, že ten chlap vypadá spíš jako nějaký podělaný kantůrek.</p> <p>Byl vymyšlen komplikovaný taktický problém, a všichni kromě Karla znali odpověď předem. Šlo o bitvu, které odtroubili skoro před jedním stoletím, a když kapitán Winkler zavedl do aparátu všechna potřebná data, jeden bostonský generál si brumlal po straně: „Dal bych na to krk, že nějaký mamlas z jihu to narafičil, aby tentokrát vyhrál Lee. Přesto museli všichni uznat, že ten problém dává skvělou příležitost vyzkoušet Karlovy dovednosti.</p> <p>Perforované pásky mizely v objemných paměťových buňkách: všelijaké světelné ornamenty blikaly a zářily v panelech; tajuplné jevy se kmitaly na všechny strany.</p> <p>„Tento problém,“ ,pronesl kapitán Winkler kulantně, „si k výpočtu vyžádá pěti minut.“</p> <p>Jako naschvál začal v tom okamžiku drnčet jeden z psacích strojů. Otvor vyplivl proužek papíru a kapitán Winkler, trochu perplex z Karlovy neočekávané pohotovosti, si přečetl vzkaz. V té chvíli mu dolní čelist poklesla o šest palců a jeho oči nehnutě zíraly na papír, jako by si samy nevěřily.</p> <p>„Tak co je, člověče?“ vyštěkl generál.</p> <p>Kapitán Winkler usilovně polkl, ale zřejmě nebyl mocen slova. S nedočkavým odfrknutím mu generál vytrhl papírek z ruky. A teď byla řada na něm, aby zůstal stát jako zařezaný, ale od svého podřízeného se přece jen lišil - v tváři mu zazářila překrásná barva rozkvetlých máků. Na okamžik se podobal jakési tropické rybě, která se zmítá na suchu; potom - neobešlo se to bez mírné tahanice - se tajemného poselství zmocnil pětihvězdičkový generál, který svou hodností a důstojenstvím předčil všechny přítomné.</p> <p>Ten se ale zachoval docela jinak. Neprodleně se na celé kolo rozchechtal.</p> <p>Nižší důstojníci se celých deset minut škvařili ve vlastní mučivé netrpělivosti. Ale zpráva postupně prosakovala směrem dolů - k plukovníkům, kapitánům, pak k poručíkům, a nakonec tam nebyl jediný záložák, který by nebyl účasten talemství.</p> <p>Karl prohlásil o generálu Smithovi, že je nafoukaný trouba. To je vše.</p> <p>Přestože všichni s Karlem souhlasili, takhle to zůstat nemohlo. Něco tu zřejmě neklape. Něco - nebo spíš někdo - odvedl Karlovu pozornost od bitvy u Gettysburgu.</p> <p>„Kde je doktor Amolet?“ zařval generál Smith, když se mu konečně podařilo zase promluvit.</p> <p>Ale ten tu už nebyl. Dožil se vítězství a pak se tiše vytratil z místnosti. Odplata ho později samozřejmě nemine, ale stálo to za to.</p> <p>Technici zběsile pátrali v obvodech a znova si ověřovali, jak Karl pracuje. Předkládali mu k řešení pracné série násobení a dělení - to bylo pro Karla něco jako „Strčprstskrzkrk“. Vypadalo to, že všechno funguje naprosto bezvadně. Vložili tedy do Karla hrozně jednoduchý taktický problém, na který by dovedl odpovědět každý podporučík a ani by se nemusel probudit.</p> <p>Karl odpověděl: „Jdi a skoč do rybníka, jenerálskej!“</p> <p>Tehdy generál Smith pochopil, že proti němu stojí cosi, co přesahuje problematiku Armádního služebního řádu. Bylo mu čelit vzpouře strojů.</p> <p>Museli Karla zkoumat několik hodin, než přesně vyšťárali, v čem to vězí. Někde v Karlově ohromné paměti byla zastrčena skvělá sbírka nadávek, které s láskou nashromáždil dr. Amolet.</p> <p>Zanesl na perforovanou pásku nebo do sestavy elektrických impulsu všechno to, co by byl tak rád řekl generálovi do očí. Ale to nebylo všechno: to by bylo příliš laciné, nedůstojné jeho formátu. Zapojil tam taky obvod, pro který můžeme najít jen jedno pojmenování: vybírající obvod - ten dával Karlovi schopnost rozlišování. Karl pročmuchal každý předložený problém, dřív než ho řešil. Když se problém týkal čisté matematiky, stroj se svědomitě a bez váhání pustil do práce, a taky ho správně rozluštil. Ale když šlo o vojenskou otázku, dodal jedno číslo ze sbírky impertinencí. V dvaceti odpovědích se ani jednou neopakoval a bylo nutno požádat četařky, aby opustily místnost.</p> <p>Musí se připustit, že zanedlouho byli technici skoro stejně dychtivě zaujati oběma otázkami - kolik urážek má ještě Karl pro generála Smitha na skladě a kde je do obvodů podstrčena ta nepřístojnost. Karl začal jednoduchými urážkami a nečekanými dohady o generálově rodokmenu, ale brzo přešel k detailním návodům, z nichž ten nejnevinnější by vzápětí přivodil nenapravitelnou škodu na generálově důstojenství a ty zlomyslnější by beznadějně ohrozily jeho fyzické zdraví</p> <p>Adresáta vzkazů asi moc neuklidnilo, že všechny byly okamžitě označeny jako <emphasis>Přísně důvěrné!</emphasis>, sotva vylezly z Karlova psacího stroje. Ponurý hlas mu v duchu s neúplatnou krutostí našeptával, že tohle bude ve studené válce nejhůř zachovávané tajemství a že je nejvyšší čas, aby se poptával po nějakém místečku v civilních službách.</p> <p>„A zatím, pánové,“ uzavřel Purvis, „se na té situaci nic nezměnilo. Inženýři se stále ještě pokoušejí rozmotat obvody, které nastrčil dr. Amolet, a samozřejmě je to už jen otázka času, kdy se jim to povede. Prozatím se Karl neústupně drží svého pacifistického přesvědčení. Když si může hrát s teorií čísel, vypočítávat energetické tabulky nebo se vůbec nějak zabývat aritmetickými problémy, je na vrcholu blaha. Vzpomínáte si na ten slavný přípitek - Ať žije čistá matematika a ať nikdy nikomu neslouží -? Karl by to podepsal.</p> <p>Pokaždé když někdo zkoušel jít na něj s boudou, postavil si hlavu a stávkoval. Protože má obrovskou paměť, nikdo si na něj nepřijde. Má polovinu všech velkých bitev z historie lidstva v malíčku a okamžitě rozezná každou jejich variantu. I když se už dělaly pokusy zamaskovat taktickou úlohu jako matematický problém, okamžitě takovou chytristiku prokoukl. Bez milosti vychrlil další milostný pozdrav pro generála.</p> <p>No a dr. Amolet, s tím nikdo nic nesvedl; brzy nato se nervově zhroutil. Nemoc ho postihla jako podezřele přesně na časovaná mina, ale v takové situaci má na ni bez diskusí nárok. Podle posledních zpráv, které o něm mám, vyučuje elementární matematiku na teologickém semináři v Denveru. Přísahá, že totálně zapomněl na všechno, co se dělo, když pracoval na konstrukci Karla. Možná, že dokonce mluví pravdu...“</p> <p>Najednou bylo slyšet jásot z pozadí místnosti.</p> <p>„Vyhrál jsem!“ provolával Willis. „Pojďte se podívat!“</p> <p>Všichni jsme se nahrnuli do rohu pod terčem. Vypadalo to dost věrohodně, Charliemu se podařila klikatá, ale souvislá čára od jedné strany šachovnice k druhé, a to přes všechny překážky, které mu do cesty stavěl stroj.</p> <p>„Ukaž nám, jak jsi to dokázal,“ dožadoval se Eric Rodgers.</p> <p>Charlie se tvářil rozpačitě.</p> <p>„Už jsem zapomněl,“ vytáčel se. „Nezapisoval jsem si všechny tahy.“</p> <p>Zezadu přiletěla sarkastická poznámka.</p> <p>„Ale já jsem si na to dával pozor,“ oznamoval John Christopher. „Fixloval jsi - udělal jsi dva tahy najednou.“</p> <p>Lituju, že o tom musím mluvit, ale po tomhle došlo k menšímu zmatku a pan Drew musel nějakou dobu vyhrožovat násilím, než se společnost zase uklidnila. Nevím, kdo vlastně dostal za pravdu při té výměně názorů, ale řekl bych, že na tom tolik nezáleží. Přikláním se k názoru, který vyslovil Purvis po tom, co si vzal do práce toho přeborníka robota a prozkoumal jeho útroby.</p> <p>„Tak vidíte,“ pravil, „tahle mrňavá hračka je jen prostoduchý bratranec Karla - a co všechno už nedokáže. Ty stroje si z nás začínají dělat blázny. Zanedlouho nám vypovědí poslušnost, ani se nebude muset dr, Amolet namáhat. A pak nám začnou panovat - koneckonců jsou logické a nestrpí žádné hlouposti.“</p> <p>Vzdychl si. „Až k tomu dojde, nepomůže nám ani svěcená voda. A nebudeme mít jinou možnost než obrátit se na dinosaury: Račte kousek dál - sem přijde homo sapiens! A tranzistor se stane dědicem země.“</p> <p>Na další pesimistické spekulace nebyl čas, protože v té chvíli se pootevřely dveře a vykoukla z nich hlava policejního inspektora Wilkinse: „Kde je majitel vozu CGC 571?“ tázal se nedůtklivě.</p> <p>„Aha, to jste vy, pane Purvis! Nesvítí vám vzadu světlo.“</p> <p>Harry na mne upřel truchlivě zraky a pak odevzdaně pokrčil rameny. „Tak vidíte. Už je to tady.“ A zmizel do tmy.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>OHNĚ V HLUBINÁCH</strong></p> <p>„Tohle vás možná bude zajímat,“ řekl Karn zvysoka. „Podívejte se na to!“</p> <p>Přistrčil mi svazeček, který právě dočetl, a já jsem si po ixté umínil, že požádám, aby ho přemístili, nebo ať aspoň dají jiné místo mně.</p> <p>„Oč tam jde?“ zeptal jsem se unaveně.</p> <p>„Je to taková dlouhá zpráva od jakéhosi doktora Matthewse pro ministra nauk.“ Šoupl ji přede mne. „Jen si to přečtěte!“</p> <p>Bez velkého nadšení jsem v tom začal listovat. Za pár minut jsem zvedl hlavu, a ač nerad, musel jsem připustit: „Asi máte pravdu - v tomhle případě.“ A už jsem nepromluvil, dokud jsem zprávu nedočetl.</p> <p>Vážený pane ministře! (Tak dopis začínal.) Na Vaše přání Vám posílám zvláštní informaci o pokusech profesora Hancocka, které měly tak neočekávané a mimořádné výsledky. Neměl jsem čas ji přepsat, aby odpovídala patřičné formě, a proto Vám dávám k dispozici alespoň to, co jsem narychlo nadiktoval.</p> <p>Protože bezpochyby mnoho různých záležitostí zaměstnává Vaši pozornost jinde, měl bych asi stručně shrnout, jak se rozvíjela naše jednání s profesorem Hancockem. Do roku 1955 vedl profesor Kelvinovu katedru elektrotechniky na Brendonově universitě; tam mu dali neomezenou dovolenou, aby dokončil svoje výzkumy. Na těch s ním později spolupracoval dr. Clayton, bývalý hlavní geolog na ministerstvu paliv a energetiky. Jejich společný průzkum byl financován dotacemi z Paulova fondu a Královskou společností.</p> <p>Profesor věřil, že se mu podaří zdokonalit sonar tak, aby se ho dalo bezpečně používat při geologickém průzkumu. Sonar, jak je Vám známo, je akustický ekvivalent radaru, a třebaže méně populární, je starší o několik miliónů let – netopýři ho se zdarem užívají při pátrání po hmyzu a při zjišťováni překážek za tmy. Profesor Hancock měl v plánu vysílat vysokofrekvenční supersonické pulsy do země a podle zachycených ozvěn zmapovat situaci v hloubkách. Obrázek se měl promítat na stínítko katodové trubice a celý systém by byl přesnou analogií toho typu radaru, kterého se v letectví používá k zjišťování zemského povrchu skrytého pod mraky.</p> <p>Roku 1957 dosáhli oba vědci částečných výsledků, ale jejich fondy byly vyčerpány. Začátkem roku 1958 žádali o finanční podporu přímo u vlády. Dr. Clayton zdůrazňoval nesmírnou cenu přístroje, který nám poskytne možnost jakéhosi rentgenování hornin pod zemským povrchem, a ministr paliv k tomu dal svůj souhlas a předal žádost nám. Právě v té době byla publikována zpráva Bernalova výboru a my jsme se úzkostlivě snažili pomoci ve všech případech, které si to zasloužily, abychom předešli dalším kritikám. Okamžitě jsem jel navštívit profesora a napsal jsem o tom doporučující hlášení; několik dní nato byla vyplacena první částka naší dotace (S/543A/68). Od té doby jsem byl nepřetržitě ve spojení s profesorovým výzkumem a do jisté míry jsem se na něm také podílel technickými radami.</p> <p>Při pokusech se užívalo složitého technického zařízení, třebaže jeho principy byly prosté. Speciální přístroj, který se nepřetržitě otáčí v nádržce s těžkou organickou tekutinou, vysílá krátké, ale neobyčejně silné pulsy supersonických vln.</p> <p>Zvukový paprsek, který tak vzniká, prochází půdou a „ohledává“ ji stejným způsobem jako radarový paprsek, a to tak, že vyvolává ozvěnu. Velmi důmyslným rotačním válcem pro měření časových intervalů - odolám pokušení a nepopíši Vám ho - lze si volit ozvěny z libovolné hloubky a pak se normálním postupem promítnou odrazy zkoumaných vrstev na stínítko katodové trubice.</p> <p>Když jsem se s profesorem Hancockem setkal poprvé, jeho aparát byl ještě dost primitivní, ale už tehdy mi mohl ukázat rozvrstvení hornin až do hloubky jednoho sta metrů i více a mohli jsme velmi jasně rozeznat část bakerlooského pruhu, který prochází nedaleko pod jeho laboratoří. Profesorovy úspěšné výsledky se z velké části zakládaly na značné intenzitě supersonických pulsů; takřka od samého začátku byl s to dosáhnout vysoké výkonnosti několika set kilowattů, které skoro beze ztrát radiovaly do země. Bylo nebezpečné zdržovat se blízko vysílače a všiml jsem si, že se okolní půda v důsledku radiace značně rozehřála. Překvapovalo mě, že se v blízkosti soustřeďovala velká hejna ptactva, ale brzo jsem zpozoroval, že je přilákaly stovky pošlých červů na zemi.</p> <p>Roku 1960, když dr. Clayton zemřel, měla jejich stanice k dispozici výkonnost proudu větší než jeden megawatt a bylo už možno získat uspokojivé obrazy vrstev v hloubce půldruhého kilometru. Dr. Clayton porovnával jejich výsledky s běžnými geografickými záznamy a nade všechnu pochybnost dokázal platnost jimi dosažených údajů.</p> <p>Když dr. Clayton zahynul při automobilové nehodě, znamenalo to velkou ztrátu. Na profesora, který se nikdy příliš nezajímal o praktické využití vlastní práce, měl usměrňující vliv. Nedlouho po jeho skonu jsem zpozoroval v profesorově celkovém zaměření změnu a o několik měsíců později se mi sám svěřil se svými plány. Když jsem se ho snažil přemluvit, aby své výsledky publikoval (vyčerpal už víc než 50 000 liber a Výbor pro veřejné hospodařeni zase dělal obtíže), žádal ještě krátký odklad. Postoj profesora Hancocka mohu myslím nejlépe objasnit jeho vlastními slovy, na která se velmi živě pamatuji, neboť na ně kladl důraz.</p> <p>„Už jste někdy přemýšlel o tom,“ řekl mi, „jak Země uvnitř skutečně vypadá? Šachtami a studnami jsme ji jen trochu rozdrásali na povrchu. Ale to, co leží vespod, je stejně tajemné jako odvrácená strana Měsíce. Víme, že Země má nepřirozeně vysokou hustotu - mnohem větší, než jak by se zdálo podle hornin a půdy v její kůře. Jádro může být z kovu v tuhém skupenství, ale doposud jsme neměli možnost bezpečně to zjistit. Už v hloubce patnáct kilometrů pod povrchem musí být na čtvereční centimetr tlak alespoň deset tun a teplota několik set stupňů Fahrenheita.</p> <p>Už jen představa, jak to asi vypadá v centru planety, nás ohromuje; tlak tam jistě dostupuje několika tisíc tun na čtvereční centimetr. Je to zvláštní pomyšlení, že možná za dva, za tři roky doletíme na Měsíc, a můžeme se dostat až ke hvězdám, ale tomu Infernu šest tisíc kilometrů pod našima nohama se nepřiblížíme ani o vlas.</p> <p>Dnes už mohu získat zřetelné ozvěny z hloubky tří kilometrů a doufám, že se mi za pár měsíců podaří vystupňovat efektivitu vysílače na deset megawattů. Věřím, že v tom případě budu moci obdržet ozvěny z hloubky patnácti kilometrů; ale ani na tom nechci zůstat stát.“</p> <p>Jeho slovy jsem byl unesen, ale nezbavil jsem se pochybností.</p> <p>„To je velmi krásné,“ řekl jsem, „ale nemůžete popřít, že čím hlouběji proniknete, tím méně objevíte zajímavých věci. Při tom tlaku je vyloučené, aby se udržely dutiny, a v hloubce několika kilometrů prostě začne homogenní masa, která bude ke středu Země stále hustší.“</p> <p>„Je to velmi pravděpodobné,“ souhlasil profesor. „Ale přesto se toho mohu z charakteru odraženého zvuku hodně dovědět. Ať už je tomu jakkoli, uvidíte!“</p> <p>To se přihodilo před čtyřmi měsíci; a včera jsem na vlastní oči viděl další výsledky bádání. Když jsem se na profesorovo pozvání dostavil, bylo na něm vidět neklamné známky rozrušení, ale sám se mi ani slovem nezmínil, co objevil nebo zdali vůbec něco objevil. Ukázal mi svou zlepšenou aparaturu a vyndal z lázně přijímač. Citlivost záznamů se podstatně zvýšila, a to samo zdvojnásobilo dosah výzkumu, nehledě ani k zvýšené efektivitě vysílače. Je to zvláštní pocit vidět, jak se pomalu otáčí ocelová konstrukce, a přitom si uvědomujete, že pátrá v oblastech, do nichž se člověk asi nikdy nedostane, přestože jsou poměrně blízko.</p> <p>Když jsme vstoupili do kůlny, v níž je umístěna ta nádherná aparatura, profesor byl podivně zamlklý. Zapnul vysílač a v tom okamžiku jsem ucítil zvláštní mravenčení, přestože jsem byl od přístroje sto metrů. Pak se trubice s katodovými paprsky rozsvítila a objevil se obrázek, který jsem viděl tolikrát předtím. Teď však díky zvýšené výkonnosti a citlivosti přístrojů vystoupila přesnost obrysů nepoměrně jasněji. Seřídil jsem hloubkový indikátor a zaostřil jsem obraz. Podzemí, které bylo zřetelně vidět jako temný pruh přes slabě osvětlené stínítko. Najednou se mi zdálo, jako by obraz na stínítku zastřela mlha; pochopil jsem, že nedaleko projíždí vlak.</p> <p>Potom jsem nabíral hloubku. Ačkoli jsem to dříve viděl už tolikrát, pociťoval jsem vždycky znova mrazení, když se na mne z obrazu řítily ty mohutné zářící masy a já si uvědomil, že to jsou pohřbené skály - možná že trosky ledovců, staré padesát tisíc let. Podle mapy, kterou vypracoval dr. Clayton, jsem mohl sledovat různé vrstvy jednu za druhou; viděl jsem, že procházím aluviálním nánosem a vstupuji do obrovského jílovitého talíře, který zadržuje a uchovává vodu artéských studní. Zanedlouho jsem minul i ten ,a klesal jsem stále hlouběji kamennou spodní vrstvou asi tak patnáct set metrů pod povrchem.</p> <p>Obraz byl stále ještě jasný a diferencovaný, přestože toho nebylo mnoho vidět, neboť v struktuře země bylo v té hloubce málo změn. Tlak už dostupoval tisíce atmosfér; brzy nebude možné, aby se v mase hornin udržela jakákoli dutina, protože i kámen tam roztaje. Padal jsem míli za mílí, ale na cloně se nepohnula bledá mlha, přerušovaná jenom občas, když ozvěna narazila na chuchvalce nebo žíly rud větší hustoty. Ale ty byly do hloubky stále vzácnější - anebo tak drobné, že už je nebylo možné rozeznat.</p> <p>Obraz pochopitelně zabíral stále větší šířku. Od jednoho kraje k druhému se teď rozkládaly kilometry, a tak jsem si připadal jako letec, který se z ohromné výšky dívá dolů na jednolitý strop oblaků. Když jsem si uvědomil, do jaké propasti hledím, zmocnila se mě na chvilku závrať. Myslím, že svět se mi už nikdy nebude zdát docela pevný.</p> <p>V hloubce asi patnácti kilometrů jsem se zastavil a ohlédl jsem se na profesora. Už nějakou dobu se nic nezměnilo, bylo zřejmé, že horniny jsou tam stlačeny do beztvárné, homogenní masy. V duchu jsem si to odhadem spočítal a strnul jsem při představě, že tlak tam musí být nejméně deset tun na čtvereční centimetr. Válec se už otáčel jen velmi pomalu, protože zesláblé ozvěny se probíjely z hloubek až několik vteřin.</p> <p>„Gratuluji vám, pane profesore,“ řekl jsem. „Je to skvělý úspěch. Ale už jsme asi dosáhli zemského jádra. Myslím, že až do zemského středu se na obraze nic podstatného neukáže.“</p> <p>Usmál se trochu tajemně. „Jen pokračujte,“ řekl. „Ještě nejste u konce.“</p> <p>V jeho hlase zazníval odstín, který mě lekal a mátl. Nějakou chvíli jsem na něj zůstal upřeně hledět; v modrozelené záři katodových paprsků se daly jeho rysy jen těžko postihnout.</p> <p>„Jak hluboko můžeme ještě proniknout?“ ptal jsem se, když se znovu začal nekonečný sestup.</p> <p>„Dvacet pět kilometrů,“" odpověděl stroze. Uvažoval jsem, jak si to mohl ověřit - vždyť poslední rozeznatelné útvary jsem zpozoroval v dvanácti kilometrech. Ale spouštěl jsem se dál horninami do hlubin a válec se otáčel stále pomaleji, až mu jedna úplná otáčka trvala skoro pět minut.</p> <p>Slyšel jsem, jak za mnou profesor ztěžka oddechuje, a jednou mi zapraskalo opěradlo židle pod jeho prsty.</p> <p>A pak se najednou na stínítku zase objevily nezřetelné obrysy. Nedočkavě jsem se naklonil k obrazu, honem jsem chtěl rozeznat, jestli to nejsou první známky kovového jádra světa. Přes válec plul mučivě pomalu odraz pravoúhlého útvaru, a pak ještě jeden. A potom -</p> <p>Náhle jsem vyskočil se židle, vykřikl jsem „Panebože,“ a obrátil jsem se obličejem k profesorovi. V životě jsem jen jednou předtím zažil takový otřes - před patnácti lety, když jsem znenadání pustil rádio a uslyšel o svržení první atomové bomby. Tehdy to bylo neočekávané, ale tohle bylo nepochopitelné. Na stínítku se objevilo mřížoví tenkých čar, které se křižovaly s dokonalou symetrií.</p> <p>Vzpomínám si, že jsem několik minut nato ani nepromluvil, neboť válec se už otočil kolem dokola a já jsem dosud stál zkoprnělý úžasem.</p> <p>Pak začal profesor .tichým, nepřirozeně klidným hlasem:</p> <p>Chtěl jsem, abyste to viděl na vlastní oči, než vám k tomu něco řeknu. Obraz na cloně .teď reprezentuje šířku skoro padesáti kilometrů a ty čtverečky mají stranu dlouhou čtyři kilometry. Všimněte si, že se vertikální linie sbíhají a horizontální jsou obloukovitě zahnuté. Vidíme zde část obrovské struktury koncentrických kruhů, jejichž střed musí ležet mnoho kilometrů na sever, pravděpodobně pod oblastí Cambridge. Můžeme se jen dohadovat, o kolik dál se prostírá na druhou stranu.“</p> <p>„Ale co je to, proboha?“</p> <p>„Nu, zřejmě to není přírodní jev.“</p> <p>„K smíchu! V hloubce pětadvaceti kilometrů!“</p> <p>Profesor ukázal na stínítko. „Bůh je mi svědkem,“ řekl, „že jsem se všemožně snažil, ale nedovedu sám sebe přesvědčit, že by příroda mohla něco takového vytvořit.“</p> <p>Nevěděl jsem, co bych na to řekl, a profesor pokračoval: „Přišel jsem na to před třemi dny, když jsem zkoušel maximální výkon našeho zařízení. Můžeme proniknout ještě hlouběji, ale domnívám se, že útvar, který tu vidíme, je tak kompaktní, že by nepropustil dál radiaci.</p> <p>Snažil jsem se to vysvětlit asi tuctem hypotéz, ale nakonec se stále vracím k jediné. Víme, že tlak tam dole musí být osm nebo devět tisíc atmosfér a teplota tak vysoká, že roztávají skály. Ale normální hmota sama o sobě je stále ještě skoro prázdný prostor. Dejme tomu, že tam dole je život - ne organický život samozřejmě, ale život spočívající na částečně zhuštěné hmotě, na hmotě, ve které je málo elektronových obalů nebo vůbec žádné. Chápete, co mám na mysli? Pro takové bytosti by ani skála v hloubce pětadvaceti kilometrů nekladla větší odpor než voda - a my i cely náš svět bychom se jevili stínoví jako duchové.“</p> <p>„Tedy to, co vidíme –“</p> <p>„Je město, nebo něco na ten způsob. Viděl jste jeho rozlohu, a tak můžete posoudit sám, jaká asi civilizace je vytvořila. Všechno, co na světě známe - oceány a pevniny a horstva - je jen povlakem z mlhy, a to, co se tají pod ním, přesahuje naše chápání.“</p> <p>Nějakou dobu jsme oba mlčeli. Pociťoval jsem jakýsi bláhový údiv nad tím, že jsem jeden z prvních lidí na světě, kdo poznal tu děsivou skutečnost; nikdy jsem totiž nezapochyboval, že to je skutečnost. Byl jsem netrpělivý, co tomu řeknou ostatní lidé, až to vyjde najevo.</p> <p>Pak jsem přerušil mlčení. „Jestli máte pravdu,“ zeptal jsem se, „proč ty bytosti – ať jsou jakékoli -s námi nikdy nenavázaly styk?“</p> <p>Profesor se na mne podíval bezmála útrpně. „Pokládáme se za skvělé inženýry,“ poznamenal, „ale jak bychom mohli proniknout až k nim? A kromě toho podle mne není docela vyloučené, že k nějakým kontaktům došlo. Vzpomeňte si na všechny ty podzemní bytosti a na postavy z mytologie - na ty permoníky a rýbrcouly a tolik jiných. Ale ne, to se nedá brát vážně - odvolávám. A přece jen je to dost podnětná myšlenka.“</p> <p>Celou tu dobu se obrazec na stínítku ani trochu nezměnil: poněkud rozplizlé síťoví čar tam dosud svítilo s naléhavostí, která nás hrozila připravit o zdravý rozum. Snažil jsem se představit si ulice a budovy a bytosti, které tam žijí, bytosti, které se mohou pohybovat doběla rozžhavenou skálou, jako když ryba pluje ve vodě. Je to tak fantastické.. a pak jsem si připomněl neuvěřitelně úzký rozsah teploty a tlaku, který snese lidská rasa. Ne oni, ale my jsme hříčka přírody, vždyť skoro všechna hmota ve vesmíru má teplotu tisíců, a dokonce miliónů stupňů.</p> <p>„Co si počneme teď?“ zeptal jsem se bezmocně.</p> <p>Profesor se ke mně dychtivě naklonil. „Především se toho musíme dovědět mnohem víc, a dokud o tom nemáme jistotu, musíme všechno uchovat v naprosté tajnosti. Dovedete si představit, jaká by nastala panika, kdyby zpráva o tom pronikla na veřejnost? Ovšem že k tomu dojde dříve nebo později, ale aspoň budeme objasňovat situaci postupně.</p> <p>Pochopte, že ta část mého průzkumu, která se týká geologického mapováni, je nyní zcela nedůležitá. Náš první úkol bude vybudova1 řetěz výzkumných stanic, abychom zjistili rozsah té podzemní stavby. Představuji si to tak, že by měly stát směrem k severu v patnáctikilometrových vzdálenostech, ale první z nich bych měl rád někde v jižní části Londýna, abychom mohli zjistit, kam až to podzemní město dosahuje. Všechna naše práce se bude muset uchovávat v naprosté tajnosti, stejně jako se tajilo vybudováni prvního radarového řetězce koncem třicátých let.</p> <p>Zároveň chci zvýšit efektivitu svého vysílače. Doufám, že se mi podaří dosáhnout zkoncentrovanější radiace, čímž podstatně vzroste účin vynaložené energie. Ale nejdřív bude nutno překonat množství technických překážek, a k tomu budu potřebovat rozsáhlou podporu.“</p> <p>Slíbil jsem, že udělám, co bude v mých silách, abych mu opatřil další prostředky, a profesor vyslovil důvěru, že brzy sám najdete příležitost osobně navštívit jeho laboratoř. Zatím přikládám fotografii stínítka s obrazem, který Vám, jak doufám, mimo všechnu pochybnost ukáže, že naše pozorování nejsou klamná, přestože snímek není tak přesvědčivý jako originál.</p> <p>Je mi naprosto jasné, že nás naše dotace Interplanetární společnosti přivedla nebezpečně blízko ke stropu celoročního rozpočtu, ale jistě ani kosmické lety nemají takový význam jako okamžitý průzkum objevu profesora Hancocka, objevu, který pravděpodobně bude mít rozhodující vliv nejen na utváření světového názoru, ale i celé budoucnosti lidského pokolení.</p> <p>Vzpřímil jsem se na židli a podíval jsem se na Karna. V tom dokumentu jsem mnohému nerozuměl, ale v hlavních rysech mi bylo jasné, oč jde.</p> <p>„Takhle to tedy je!“ řekl jsem. „A kde je ta fotografie?“</p> <p>Podal mi ji. Byla rozmazaná, vlastně se k nám dostala až kopie z kdovíkolikáté ruky. Ale obrysy byly nezaměnitelné a okamžitě jsem je rozeznal.</p> <p>„Byli to schopní vědci,“ pronesl jsem s údivem. „Tady je Callastheon jako na dlani. Konečně se nám tedy podařilo vystopovat pravdu, i když to trvalo tři sta let.“</p> <p>„A můžete se tomu divit?“ odpověděl Karn. „Uvažte, jaké hory hlouposti jsme museli přeložit a s jakými obtížemi jsme je nahonem opisovali, než se vypaří!“</p> <p>Chvíli jsem mlčky seděl a myslel jsem na tu zvláštní rasu, jejíž pozůstatky jsme měli v rukou. Jen jednou - a pak už nikdy! - jsem vylezl velkou výpustí, kterou naši inženýři vybudovali do Světa stínů. Byl to strašný a nezapomenutelný zážitek. Nesčetné vrstvy tlakového obleku mi velmi znesnadňovaly pohyb a navzdory jejich izolaci mě skličovala neuvěřitelná zima, která vládla všude kolem.</p> <p>„Je to hrozná škoda,“ dumal jsem, „že náš příchod je tak dokonale vyhubil. Byla to nadaná rasa a mohli jsme se od nich spoustu věcí naučit.“</p> <p>„Neřekl bych, že si můžeme dávat vinu,“ odporoval Kam. „Nikdy nám ani nepřišlo na mysl, že by něco mohlo existovat za těch nesnesitelných podmínek takřka ve vzduchoprázdném prostoru a při teplotě skoro na absolutní nule. Už se nedá nic dělat.“</p> <p>Nesouhlasil jsem s ním. „Pokládal bych to za důkaz, že byli inteligentnější rasa než my. A konečně nás objevili oni první. Všichni si dobírali mého dědečka, když tvrdil, že radiace, kterou zachytil ze Světa stínů, je nutně umělého původu.“</p> <p>Karn přejel rukopis jedním ze svých chapadel. „Teď jsme nepochybně našli příčinu té radiace,“ řekl. „Všimněte si toho data - je to psáno právě jeden rok před objevem vašeho dědečka. Profesor docela určitě dostal svou dotaci.“ Nepříjemně se zasmál. „Muselo to s ním otřást, když nás viděl zrovna pod sebou, jak se blížíme k povrchu.“</p> <p>Zmocnil se mě nevylíčitelně tísnivý pocit, a tak jsem sotva slyšel, co říká. Myslel jsem na ty tisíce kilometrů lávy pod nádherným městem Callastheonem, lávy tím hustší a palčivější, čím je blíž neznámému jádru Země. A obrátil jsem se ke Karnovi.</p> <p>„Třeba to není tak hrozně k smíchu,“ řekl jsem mu klidně. „Možná že teď je řada na nás.“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>ZÁCHRANNÝ ODDÍL</strong></p> <p>Kdo je tím vinen? Tři dny se Alveronovy myšlenky točily kolem té otázky, ale odpověď na ni nenacházel. Bytost méně civilizovaného nebo méně kultivovaného druhu by si to nikdy nepřipouštěla a byla by se spokojila s ujištěním, že nikdo nemůže odpovídat za slepý osud. Ale Alveron a jeho rasa byli pány Vesmíru od samého úsvitu dějin, od té pradávné doby, kdy neznámé mocnosti skryté za Prvopočátkem ovinuly kolem kosmu Hranici Času. Aleveronovým rodákům připadlo všechno vědění – a s neomezeným věděním neomezená odpovědnost. Jestliže se v řízení Mléčné dráhy vyskytly omyly a nedostatky, byla to vina jeho národa. A tnehle případ nebyl pouhý omyl: byla to jedna z největších tragédií v historii.</p> <p>Posádka ještě o ničem nevěděla. Ani Rugonovi, svému nejbližšímu příteli a zástupci na kosmické lodi, neprozradil víc než jen část pravdy. Ale teď na vzdálenost menší než miliardu kilometrů jsou před nimi světy odsouzené k zániku. Během několika hodin přistanou na třetí planetě.</p> <p>Alveron si znovu přečetl hlášení ze Základny; potom bleskurychlým pohybem chapadla, který by žádné lidské oko nepostřehlo, stiskl knoflík s nápisem „Všeobecné upozornění“. Na celém Galaktickém kontrolním korábu K 9000, který se podobal míli dlouhému válci, odložili příslušníci mnoha ras práci a naslouchali slovům kapitána.</p> <p>„Nepochybuji, že už jste o tom všichni přemýšleli,“ začal Alvernon, „proč jsme dostali rozkaz přerušit kontrolní plavbu a s maximálním zrychlením zamířit do této oblasti vesmíru. Někteří z vás si snad uvědomují, co takové zrychlení pro nás znamená. Tento koráb koná sou poslední cestu: generátory běží už šedesát hodin na maximální výkonnost. Budeme moci mluvit o štěstí, jestli se nám z vlastních zásob podaří vrátit na Základnu.</p> <p>Blížíme se k jednomu slunci, které se zanedlouho změní v novu. Výbuch nastane asi za sedm hodin, s možnou odchylkou jedné hodiny, takže nám na průzkum zbývají nejvýše čtyři hodiny. V této sluneční soustavě je deset planet na samém pokraji zkázy – a na třetí z nich existuje civilizace. Objevili jsme to teprve před několika dny. Máme tragické poslání – navázat styk s tímto národem, jemuž udeřila poslední hodina, a jestli to bude možné, zachránit některé jeho příslušníky. Vím, že v tak krátké době toho s touto jedinou lodí mnoho dokázat nemůžeme. Ale žádné jiné plavidlo nestačí doletět do této soustavy ještě před výbuchem.“</p> <p>Odmlčel se a na celém ohromném korábu, který se neslyšně hnal k světům vpředu, nic nešeptlo, nic se nepohnulo. Alveron uhodl, o čem přemýšlejí jeho druhové, a pokusil se odpovědět na jejich nevyslovené otázky.</p> <p>„Rádi byste asi věděli, jak k takové pohromě může dojít; vždyť je to největší katastrofa, o které máme záznamy. V jednom ohledu vás mohu uklidnit. Není to vina Kontrolního sboru.</p> <p>Jistě víte, že při nynějším stavu naší flotily, která má skoro dvanáct tisíc kosmických lodí, lze zkontrolovat každou z osmi miliard slunečních soustav Mléčné dráhy jednou za milión let. Většina světů se v tak krátké době změní jen velmi málo.</p> <p>Planety v soustavě, ke které nyní letíme, prozkoumával Kontrolní koráb K 5060 před méně než čtyřmi sty tisíci lety. Na žádné z nich tehdy neobjevil život nadaný inteligencí, i když třetí planeta byla plná živých tvorů na úrovni zvířat a dvě jiné vykazovaly stopy vyhynulého osídlení. Bylo o tom podáno obvyklé hlášení a k příštímu kontrolnímu letu do této soustavy mělo dojít za šest set tisíc let.</p> <p>Dnes se ukazuje, že v nepochopitelně krátké době od naší poslední návštěvy se v soustavě vyskytl rozumný život. Jako první znamení jsme objevili, když na planetě Kulath v soustavě X29.35, Y34.76, Z27.93 zachytili neznámé rádiové signály. Jejich zdroj byl později lokalizován do soustavy, kterou máme nyní před sebou.</p> <p>Kulath je od ní vzdálen dvě stě světelných let, takže rádiové vlny byly na cestě dvě století. Proto aspoň dvě stě let existuje na jednom z těch světů civilizace – a to civilizace, která umí vyrábět elektromagnetické vlny a všechno, co s tím souvisí.</p> <p>Byl okamžitě proveden teleskopický průzkum soustavy a při něm vyšlo najevo, že její slunce je v nestabilním prenovální fázi. Každou hodinu mohl nastat výbuch, a dokonce se dalo předpokládat, že slunce už explodovalo v době, než rádiové vlny dorazily na Kulath.</p> <p>Po krátké přípravě byly na ohroženou soustavu zaměřeny superrychlostní detektory z Kulathu 2. Ukázalo se, že ke katastrofě ještě nedošlo, ale že už to bude trvat jen pár hodin. Kdyby byl Kulath jen zlomek světelného roku dál, nedozvěděli bychom se o této civilizaci dřív, než by přestala existovat.</p> <p>Guvernér Kulathu se okamžitě spojil se Sektorovou základnou a ta mi vydala rozkaz neprodleně postupovat k ohroženě soustavě. Naším úkolem je zachránit tolik příslušníků té odsouzené rasy, kolik budeme moci, ovšem pokud tam ještě nějací zůstali. Ale usoudili jsme, že civilizace vlastnící rádio se patrně dokázala ochránit před všemi změnami teploty, které zatím mohly nastat.</p> <p>Naše loď a dvě pomocné šalupy prozkoumají každá svůj úsek planety. Velitel Torkalee bude mít na starosti Jedničku, velitel Orostron Dvojku. Budou mít necelé čtyři hodiny na zkoumání toho světa. Před uplynutím té doby se musejí vrátit do lodi. Přesně po čtyřech hodinách loď odlétá, s nimi nebo bez nich. Budu oba velitele okamžitě detailně informovat ve velitelské kabině.</p> <p>To je všechno. Za dvě hodiny vstupujeme do atmosférického obalu planety.“</p> <p>Na planetě, kdysi známé jako Země, dohasínaly ohně: Už nemělo co hořet. Z mohutných lesů, které se po opuštění měst rozlily po celé planetě jako přílivová vlna, nezbylo teď nic než doutnající uhlíky a kouř z jejich pohřebních hranic zakrýval oblohu. Ale poslední hodiny ještě nepřišly, protože skály se dosud nezačaly tavit. Kontinenty byly závojem kouře nejasně vidět, ale jejich obrysy pro pozorovatele z blížící se lodi nic neznamenaly. Mapy, které měli k dispozici, byly dávno zastaralé – mezitím proběhlo několik ledových dob a spousta povodní.</p> <p>Loď K 9000 proplula kolem Jupitera a její posádka okamžitě viděla, že v tom napůl plynném oceánu stlačených uhlovodíků, divoce vybuchujících v nepřirozeném žáru Slunce, nemůže žádný život existovat. Mars a vnější planety minuli a Alveron si uvědomil, že planety blíž ke Slunci se už určitě taví. Je více než pravděpodobné, hořce uvažoval, že osud té neznámé rasy už se naplnil. Hluboko v srdci cítil, že by to tak bylo lepší. Loď mohla pojmout jen pár stovek uprchlíků a problém výběru mu dělal těžkou hlavu.</p> <p>Rugon, spojovací důstojník a zástupce kapitána, přišel do řídicí kabiny. Poslední hodinu se snažil zachytit ze Země vysílání, ale marně.</p> <p>„Přišli jsme pozdě,“ oznámil zachmuřeně. „Monitoroval jsem celé spektrum, ale éter je mrtvý – jenom naše vlastní stanice a nějaké dvě stě let staré programy z Kulathu. V tomhle světě už nevysílá nic.“</p> <p>Přemístil se k obrovské obrazovce graciézním plavným pohybem, který se pouhý dvounožec nikdy nemůže ani pokusit napodobit. Alveron neřekl nic; očekával takovou zprávu.</p> <p>Obrazovka zabírala celou jednu stěnu řídící kabiny – byl to velký černý obdélník, který působil dojmem skoro nekonečné hloubky. Tři Rugonova štíhlá ovládací chapadla, nepoužitelná pro těžkou práci, ale neuvěřitelně rychlá v jakýchkoli jemných manipulacích, zakmitala nad číselníky a obrazovka se rozsvítila tisíci malých světélek. Hvězdné pole ubíhalo rychle kolem, jak Rugon nastavoval ovládací prvky a zaostřoval projektor na samotné Slunce.</p> <p>Žádný obyvatel Země by nepoznal tu obrovskou věc, která vyplňovala celou obrazovku. Sluneční světlo už nebylo bílé: veliké modrofialové mraky pokrývaly polovinu jeho povrchu a z nich do prostoru vystřelovaly dlouhé jazyky ohně. V jedné chvíli se obzvlášť silný výbuch dostal mimo fotosféru, až daleko do blikajících závojů korony. Bylo to, jako kdyby z povrchu Slunce vyrůstal obrovský plamenný strom – strom, který byl tři čtvrtě milionu kilometrů vysoký a jehož větvemi byly ohnivé řeky ženoucí se vesmírem rychlostí stovek mil za sekundu.</p> <p>„Myslím,“ řekl nato Rugon, „že můžeš být docela spokojen výpočty astronomů. Koneckonců–“</p> <p>„Ano, jsme naprosto v bezpečí,“ řekl Alveron s důvěrou. „Mluvil jsem s observatoří na Kulathu. Dělali tam nějaká dodatečná kontrolní měření prostřednictvím našich přístrojů. Ta možná odchylka jedné hodiny zahrnuje i jejich vlastní bezpečnostní rozpětí, které mi nechtějí říct, abych nebyl v pokušení zůstat tam déle.“</p> <p>Podíval se na přístrojovou desku.</p> <p>„Pilot už nás teď nejspíš dovedl do atmosféry. Přehoď obrazovku zpátky na planetu, prosím tě. Podívej, už letí!“</p> <p>Podlaha se najednou otřásla a ozval se drsný zvuk poplašných sirén, ale okamžitě ztichl. Přes obrazovku přelétly dva štíhlé projektily a vrhly se k nejasně viditelné Zemi. Několik mil letěly společně, pak se rozdělily a jedna z nich náhle zmizela, jak vstoupila do stínu planety.</p> <p>Mateřská loď, tisíckrát těžší, za nimi pomalu sestupovala do divokých bouří, které rvaly na kusy opuštěná města lidí.</p> <p>Na polokouli, kam Orostron vedl svou malou posádku, byla noc. On i Torkalee měli za úkol fotografovat a zaznamenávat a svůj pokrok hlásit mateřské lodi. Malý průzkumný člun neměl místo na vzorky ani na pasažéry. Kdyby byl navázán kontakt s obyvateli tohoto světa, K 9000 by okamžitě přiletěla. Na vyjednávání by nebyl čas. Kdyby nastaly potíže, byla by záchrana provedena násilím a na vysvětlování by byl čas později.</p> <p>Zničenou Zemi dole zaplavovalo tajemné krvavé světlo - nad polovinou planety se vznášel velkolepý přízrak ranních červánků. Ale obrazovky nebyly závislé na vnějším světle a jasně ukazovaly nekonečné holé skály, které jako by nikdy nepoznaly nejmenší známky života. Tahle opuštěná země přece musí někde skončit. Orostron zvýšil rychlost na nejvyšší hodnotu, které se v tak husté atmosféře odvážil.</p> <p>Stroj letěl dál bouří a po chvíli se skalnatá poušť začala zvedat do výše. Před nimi leželo velké pohoří, jehož vrcholky se ztrácely v mracích a v kouři. Orostron zamířil snímače na obzor a na obrazovce vypadala čára hor najednou velmi blízko a hrozivě. Začal prudce stoupat. Bylo těžké představit si méně slibná místa pro jakoukoli civilizaci a on uvažoval, jestli by nebylo lepší změnit kurz.</p> <p>Nakonec se ale rozhodl, že ne. O pět minut později se mu to vyplatilo.</p> <p>Daleko pod nimi ležela hora s plošinou na vrcholu – celá špička byla odříznuta zřejmě nějakým impozantním technickým postupem. Umělou plošinu rozdělovala složitá struktura kovových nosníků, podpírajících mohutné přístroje. Orostron zastavil loď a spirálovitě sestupoval k hoře.</p> <p>Lehké rozostření způsobené Dopplerovým jevem teď zmizelo a obraz se dokonale vyjasnil. To mřížoví podpíralo několik velkých kovových zrcadel, směřujících vzhůru k obloze v úhlu pětačtyřicet stupňů. Byla lehce konkávní a každé mělo v ohnisku nějaký složitý mechanismus. V tom seskupení bylo něco impozantního a vysoce účelového; všechna zrcadla směřovala přesně do téhož bodu na obloze – nebo za ní.</p> <p>Orostron se obrátil ke svým kolegům.</p> <p>„Připadá mi to jako nějaká observatoř,“ řekl. „Viděli jste už někdy něco takového?“</p> <p>Klarten, trojnohá bytost s mnoha chapadly, pocházející z kulové hvězdokupy na samém kraji Mléčné dráhy, měl jinou teorii.</p> <p>„To je komunikační zařízení. Ty reflektory soustřeďují elektromagnetické paprsky. Stejné zařízení jsem už viděl na stovkách světů. Může to dokonce být ta stanice, kterou zachytil Kulath – i když to je dost nepravděpodobné, protože z takhle velkých zrcadel by se daly vysílat jen velmi krátké vlny.“</p> <p>„To by vysvětlovalo, proč Rugon nezachytil před přistáním žádné vysílání,“ dodal Hansur II, jedno z dvojčat pocházejících z planety Thargon.</p> <p>Orostron ale naprosto nesouhlasil.</p> <p>„Jestli je to rádiová stanice, musí být určena pro meziplanetární komunikaci. Podívejte se, kam ta zrcadla míří. Nechce se mi věřit, že rasa, která znala rádio jenom dvě stě let, by mohla proniknout do vesmíru. Mému lidu to trvalo šest tisíc let.“</p> <p>„My jsme to dokázali za tři,“ řekl mírně Hansur II pár sekund před svým dvojčetem. Než mohlo dojít k nevyhnutelné hádce, Klarten začal vzrušeně mávat chapadly. Zatímco ostatní mluvili, zapnul automatický snímač.</p> <p>„Mám to! Poslouchejte!“</p> <p>Přehodil spínač a místnost se naplnila chraplavým vrčivým zvukem, který soustavně měnil výšku, ale přitom si stále zachovával některé charakteristiky, které bylo těžko určit. Čtyři průzkumníci chvíli soustředěně naslouchali; pak Orostron řekl: „Tohle rozhodně nemůže být mluvená řeč! Žádný tvor nemůže vydávat zvuky takovým tempem!“</p> <p>Hansur I došel ke stejnému závěru. „To je televizní program. Co myslíš, Klartene?“</p> <p>Ten souhlasil.</p> <p>„Ano, a každé z těch zrcadel zřejmě vysílá jiný program. To by mě zajímalo, kam? Jestli se nepletu, tak ve směru těch paprsků musí ležet jedna z těch dalších planet. Ale to si brzo ověříme.“</p> <p>Orostron zavolal K 9000 a ohlásil objev. Jak Rugona, tak Alverona to značně vzrušilo a rychle prověřili astronomické záznamy.</p> <p>Výsledek byl překvapující – a zklamal je. Žádná<emphasis> </emphasis>ze zbylých devíti planet neležela ve směru vysílání. Zdálo se, že velká zrcadla míří naslepo do vesmíru.</p> <p>Zřejmě přicházel v úvahu jediný závěr, a Klarten byl první, kdo ho vyslovil.</p> <p>„Měli meziplanetární komunikaci,“ řekl. „Ale stanice už teď musí být opuštěná a vysílače nejsou ovládané. Nikdo je nevypnul a prostě míří tam, kam je namířili naposled.“</p> <p>„No, to brzo zjistíme,“ řekl Orostron. „Přistanu.“</p> <p>Pomalu klesl se strojem na úroveň velikých zrcadel a mezi ně, až člun nakonec dosedl na skálu. Asi sto metrů odtud se ve změti kovových trámů choulila bílá budova. Neměla okna, ale ve stěně proti nim bylo několik dveří.</p> <p>Orostron sledoval své společníky, jak se soukají do skafandrů, a byl by si přál jít s nimi. Ale někdo musel zůstat na palubě a udržovat spojení s mateřskou lodí. Takové byly Alveronovy instrukce a byly rozhodně rozumně. Nikdo neví, co se může stát ve světě, který je prozkoumáván poprvé a navíc za takových podmínek.</p> <p>Tři výzkumníci opatrně vystoupili z průlezu a nastavili si na skafandrech antigravitační pole. Potom malá společnost vyrazila směrem k budově, každý pohybem vlastním své rase, Hansurové vpředu a Klarten za nimi. Měl zřejmě potíže s gravitační kontrolou, protože jednou dokonce upadl na zem k nemalému pobavení svých kolegů. Orostron viděl, jak se na okamžik zastavili u nejbližších dveří – pak se dveře pomalu otevřely a oni zmizeli z dohledu.</p> <p>Orostron tedy čekal tak trpělivě, jak dokázal, zatímco bouře kolem něj sílila a polární záře na obloze se stávala ještě jasnější. V domluvených intervalech volal mateřskou loď a dostával od Rugona krátká potvrzení. Byl by rád věděl, jak se na druhé polovině planety daří Torkaleemu, ale v tom hromobití a praskání slunečních výbojů se s ním nemohl spojit.</p> <p>Klartenovi a Hansurům netrvalo dlouho, než si ověřili, že jejich teorie byla do značné míry správná. Budova byla radiostanice a byla docela opuštěná. Sestávala z jedné ohromné místnosti a několika malých kanceláří kolem. V hlavním sále se táhla jedna řada elektrických přístrojů za druhou; na stovkách kontrolních panelů blikala a mrkala světélka a z dlouhé řady elektronek vycházela slabá záře.</p> <p>Ale na Klartena to neudělalo dojem. První rádio, které sestrojila jeho rasa, bylo pohřbeno ve vrstvě sto milionů let staré. Člověk, který znal elektrické přístroje jen několik století, nemůže soutěžit s těmi, kdo je znají polovinu doby, co Země vůbec existovala.</p> <p>Přesto ale výprava nechala zapnuté rekordéry a zkoumala budovu dál. Museli ještě vyřešit jeden problém. Opuštěná stanice vysílala programy, ale odkud pocházely? Rychle objevili centrální ovládací pult. Byl navržen tak. aby si poradil simultánně s velkým množstvím programů, ale jejich zdroj se ztrácel v bludišti kabelů, které mizely pod zemí. V K 9000 se zatím Rugon pokoušel zachycené programy analyzovat a jeho zkoumání možná objasní jejich původ. Nebylo možné sledovat kabely, které<emphasis> </emphasis>třeba vedou přes půl kontinentu.</p> <p>Výprava neztrácela v opuštěné stanici mnoho času. Nemohli se z ní nic dozvědět a hledali především život, ne vědecké informace. O pár minut později už se malá loď rychle zvedala z plošiny a směřovala k planinám, které patrně ležely za pohořím. Zbývalo jim méně než tři hodiny.</p> <p>Když se shluk záhadných zrcadel ztratil z dohledu, Orostrona náhle něco napadlo. Byla to jen obrazotvornost, nebo se všechna zrcadla skutečně o malý kousek natočila, zatímco tam čekal – jako by pořád ještě vyrovnávala otáčení Země? Nemohl si být jistý a zahnal tu myšlenku jako nepodstatnou. Stejně by to znamenalo jen to, že technická zařízení<emphasis> </emphasis>stále ještě pracují.</p> <p>Město objevili o patnáct minut později. Byla to veliká, rozsáhlá metropole, postavená na březích řeky, která zmizela a zanechala ošklivou, klikatou jizvu mezi velikými budovami a pod mosty, které teď vypadaly dost nepřípadně.</p> <p>Už ze vzduchu se město zdálo opuštěné. Ale zbývaly jen dvě a půl hodiny – nebyl čas na další výzkumy. Orostron se rozhodl a přistál u největší stavby, kterou viděl. Dalo se předpokládat, že se nějaké bytosti mohly ukrýt v nejmohutnějších budovách, kde by byly chráněny až do samého konce.</p> <p>Ani nejhlubší jeskyně – ani samotné srdce planety – neposkytne žádnou ochranu, až přijde závěrečná pohroma. I jestli se tahle rasa dostala na vnější planety, bude jejich osud odložen jen o pár hodin, které bude ohnivá vlna potřebovat, aby přeletěla sluneční soustavu.</p> <p>Orostron nemohl vědět, že město není opuštěné jen pár dní nebo týdnů, ale víc než století. Kultura měst, která přetrvala tolik civilizací, zanikla nakonec s příchodem helikoptér, které poskytly univerzální dopravní prostředek. Během několika generací se lidé, kteří věděli, že se na kterékoli místo zeměkoule mohou dostat za pár hodin, vrátili do polí a lesů, po nichž vždycky toužili. Nová civilizace měla stroje a možnosti, o kterých se předchozím věkům ani nezdálo, ale byla v zásadě venkovská a nebyla už vázána na ta betonová a ocelová bludiště, která dominovala předchozím staletím. Ta města, která ještě zůstala, se stala specializovanými centry výzkumu, správy a zábavy; ostatní prostě nechali rozpadat se, protože by dalo moc práce je zbourat. Stará univerzitní centra a asi tucet největších měst se změnily jen málo a byly by přetrvaly ještě mnoho příštích generací. Ale města založená na páře a železe a povrchové dopravě zmizela s průmyslem, který je živil.</p> <p>A tak zatímco Orostron čekal ve člunu, jeho kolegové spěchali nekonečnými chodbami a opuštěnými sály, pořizovali nespočetné snímky, ale nedozvěděli se nic o stvořeních, která tyto budovy používala. Byly tu knihovny, společenské sály, jednací místnosti, tisíce kanceláří – všechny prázdné a pokryté silnou vrstvou prachu. Kdyby byli neviděli tu vysílací stanici na vrcholu hory, byli by výzkumníci klidně věřili, že na planetě není život už celá staletí.</p> <p>Během dlouhých minut čekání se Orostron snažil vymyslet, kam ta rasa mohla zmizet. Možná že spáchali hromadnou sebevraždu, protože věděli, že je únik nemožný; možná si vybudovali velké úkryty v nitru planety a ještě teď se jich miliony schovávají pod jejich nohama a čekají na konec. Začínal mít nepříjemný pocit, že se to nikdy nedozví.</p> <p>Skoro se mu ulevilo, když musel nakonec vydat rozkaz k návratu. Už brzo se dozví, jestli měla Torkaleeho výprava víc štěstí. A také by už rád byl zpátky v mateřské lodi, protože s každou uplývající minutou se nebezpečí stávalo bezprostřednějším. Pořád ho v hloubi duše pronásledovala myšlenka: Co když se astronomové na Kulathu spletli? Bude rád, až kolem něj zase budou stěny K 9000. A ještě radši bude, až budou zase daleko ve vesmíru a tohle hrozivé slunce zůstane daleko za nimi.</p> <p>Jakmile se jeho kolegové protáhli průlezem, Orostron odpálil svůj malý člun k obloze a nastavil směr zpátky k K 9000. Pak se obrátil ke svým přátelům.</p> <p>„Tak co jste našli?“ zeptal se.</p> <p>Klarten vytáhl velkou roli plátna a rozprostřel ho na podlaze.</p> <p>„Takhle vypadali,“ řekl klidně. „Dvounozí, jenom s dvěma rukama. Ale i přes ten handicap si zřejmě vedli dobře. Taky jen dvě oči, ledaže by měli další vzadu. Měli jsme štěstí, že jsme to našli, protože to bylo skoro jediné, co tam po sobě zanechali.“</p> <p>Postava ze staré olejomalby strnule zírala na tři tvory, kteří si ji tak upřeně prohlíželi. Ironií osudu ji od zapomnění zachránila její naprostá bezcennost. Když bylo město evakuováno, nikdo se neobtěžoval vzít s sebou i Aldermana Johna Richardse, 1909 – 1974. Jedno a půl století se na něj prášilo, zatímco nová civilizace stoupala k výšinám, kterých žádná kultura před ní nedosáhla.</p> <p>„To je skoro všechno, co jsme našli,“ řekl Klarten. „To město muselo být opuštěné už roky. Obávám se, že naše výprava neuspěla. Jestli na tomhle světě jsou nějaké živé bytosti, ukryly se příliš dobře na to, abychom je dokázali najít.“</p> <p>Jeho velitel byl nucen souhlasit.</p> <p>„Byl to skoro nesplnitelný úkol,“ řekl. „Kdybychom měli týdny a ne hodiny, možná bychom uspěli. Co my víme, mohli si vybudovat úkryty pod mořem. Na to nejspíš nikdo nepomyslel.“</p> <p>Podíval se rychle na číselníky a opravil kurs.</p> <p>„Budeme tam za pět minut. Vypadá to, že se Alveron pohybuje dost rychle. Kdoví, třeba Torkalee něco našel.“</p> <p>K 9000 visela pár mil nad pobřežím hořícího kontinentu, když ji Orostron dostihl. Do bezpečné časové hranice zbývalo jen třicet minut a nebylo času nazbyt. Obratně vmanévroval svůj malý člun do přistávacího tunelu a výprava vystoupila.</p> <p>Čekal na ně malý hlouček. To se dalo čekat, ale Orostron okamžitě viděl, že jeho přátele sem přivedlo něco víc než zvědavost. Nikdo ještě neřekl ani slovo a on už věděl, že se něco stalo.</p> <p>„Torkalee se nevrátil. Ztratil svou výpravu a letíme jim na pomoc. Pojďte hned do velitelské kabiny.“</p> <p>Torkalee měl od začátku větší štěstí než Orostron. Držel se v zóně soumraku, aby se vyhnul nesnesitelnému žáru slunce, až se dostal ke břehům vnitrozemského moře. Bylo to velmi mladé moře, jedno z posledních děl člověka, protože plocha, kterou pokrývalo, byla před méně než stoletím pouští. A během pár hodin bude pouští znova, protože voda se vařila a oblaka páry stoupala k nebi. Ale nemohla zakrýt krásu velkého bílého města, které se shlíželo v moři bez přílivu.</p> <p>Kolem čtvercové plošiny, kde Torkalee přistál, byly dosud v bezvadném pořádku zaparkovány létající stroje. Zklamalo je, jak byly primitivní, i když krásně provedené; závisely na pohonu rotujícími pásy kovu. Nikde nebyla žádná známka života, ale celé to místo dělalo dojem, že jeho obyvatelé nejsou daleko. Za některými okny svítila světla.</p> <p>Tři Torkaleeho společníci neztráceli čas a opustili stroj. Vůdcem výpravy byl podle práva nejvyšší hodnosti a nejstarší rasy T´sinadree, který stejně jako sám Alveron pocházel z jedné z historických planet Centrálních sluncí. Dalším členem byl Alarkane, příslušník jedné z nejmladších ras ve vesmíru, která byla na tento fakt zvráceně pyšná. Poslední vystoupila jedna z těch podivných bytostí ze soustavy Palador. Byla beze jména jako všichni z toho rodu, protože neměla žádnou vlastní identitu a byla jen mobilní, ale pořád závislou buňkou vědomí své rasy. Přestože jak ona, tak její druhové se už dávno rozptýlili po celé galaxii a zkoumali nespočetné světy, nějaké neznámé pouto je k sobě stále vázalo tak neúprosně jako buňky živého organismu.</p> <p>Když tvor z Paladoru promluvil, používal vždycky zájmena „my“. V paladorském jazyku neexistovala a nikdy nemohla existovat první osoba jednotného čísla.</p> <p>Velké dveře nádherné budovy výzkumníky zastavily, i když i malé lidské dítě by pochopilo jejich tajemství. T´sinadree s nimi neztrácel čas. ale zavolal na vnitřním okruhu Torkaleeho. Pak ti tři spěšně ustoupili stranou, zatímco jejich velitel zamanévroval svůj stroj do nejlepší pozice. Vyšlehl krátký záblesk plamene, kterému nemohlo nic odolat; masivní ocelové dveře jednou zableskly na samém kraji viditelného spektra a byly pryč. Kameny ještě rudě žhnuly, když tři dychtiví výzkumníci spěchali do budovy a svítili si na cestu kužely světla z reflektorů.</p> <p>Své pochodně ale nepotřebovali. Před nimi ležela veliká hala, osvětlená jasně trubicemi u stropu. Z každé strany se z haly rozbíhaly dlouhé chodby a přímo před nimi majestátně stoupaly do vyšších pater široké schody.</p> <p>T´sinadree na okamžik zaváhal. Ale protože nebylo podle čeho se rozhodovat, vedl vzápětí své společníky do první chodby.</p> <p>Pocit, že život je někde blízko, byl náhle velmi silný. Zdálo se, že každým okamžikem se mohou setkat s bytostmi tohoto světa. Jestli budou nepřátelské – a těžko by se jim dalo vyčítat, kdyby byly – okamžitě použijí paralyzátorů.</p> <p>Napětí bylo skoro hmatatelné, když výprava vstoupila do první místnosti, a zmírnilo se, teprve když zjistili, že v ní není nic než stroje – řady a řady, tiché a nehybné. Kolem dokola ohromné místnosti byly stovky kartoték – tvořily souvislou stěnu, až kam oko dohlédlo. A to bylo všechno; nebyl tam žádný nábytek, nic než kartotéky a ty záhadné stroje.</p> <p>Alarkane, který byl vždycky nejrychlejší z nich tří, už zkoumal kartotéky. V každé z nich bylo několik tisíc archů tuhého, tenkého materiálu, perforovaného nesčetnými otvory a štěrbinami. Paladoran vytáhl jednu kartu a vzal ji s sebou a Alarkane snímal celou scénu a detaily strojů. Pak odešli. Obrovská hala, která byla kdysi jedním z divů světa, pro ně nic neznamenala. Žádné živé oko už nikdy neuvidí úžasnou baterii téměř lidských Hollerithových analyzátorů a pět miliard děrovaných karet obsahujících všechno, co se dalo zaznamenat o každém muži, ženě a dítěti na teto planetě.</p> <p>Bylo jasné, že budova byla používána velmi nedávno. Se vzrůstajícím vzrušením pospíchali výzkumníci do další místnosti. To, jak zjistili, byla ohromná knihovna, protože kolem dokola byly kilometry poliček a miliony knih. Tady, i když to výzkumníci nemohli vědět, byly záznamy o všech zákonech, které Člověk kdy schválil, a všechny řeči, které byly v těchto poradních sálech kdy proneseny.</p> <p>T´sinadree si rozmýšlel plán akce, když ho Alarkane upozornil na jednu polici asi o sto metrů dál. Na rozdíl od všech ostatních byla napůl prázdná. Kolem ní ležely na zemi v hromadě knížky, jako kdyby je někdo v divokém spěchu srazil. Něco takového se nedalo vyložit jinak: Ty bytosti tady nedávno byly. Ostré Alarkanovy smysly rozeznaly na podlaze slabé stopy kol, i když ostatní neviděli nic. Alarkane dokonce rozpoznal stopy nohou, ale protože nevěděl nic o stvořeních, která je zanechala, nemohl říct, kam vedou.</p> <p>Pocit blízkosti byl teď ještě silnější, ale byla to blízkost v čase, ne v prostoru. Alarkane vyslovil myšlenky celé výpravy.</p> <p>„Ty knihy musely být cenné a někdo je přišel zachránit – vzpomněl si na ně až dodatečně, řekl bych. To znamená, že tu musí být nějaký úkryt, možná ne daleko. Třeba najdeme nějaké další stopy, které by nás tam zavedly.“</p> <p>T´sinadree souhlasil, Paladořan moc nadšený nebyl.</p> <p>„Možná že to tak je,“ řekl, „ale ten úkryt může být kdekoli na planetě a nám zbývají jen dvě hodiny. Jestli doufáme, že ty lidi zachráníme, tak nesmíme ztrácet čas.“</p> <p>Výprava znovu spěchala vpřed, zastavila se jen, aby sebrala několik knih, které by mohly být užitečné pro vědce na Základně – i když bylo nepravděpodobné, že by kdy byly přeloženy. Brzo zjistili, že velká budova se skládá většinou z malých místností, které nesly stopy nedávného používání. Většina z nich byla úpravná a uklizená, ale jedna nebo dvě byly ve stavu právě opačném. Výzkumníky zvlášť zmátla jedna z nich – zjevně nějaká kancelář – která vypadala naprosto zdemolovaná. Podlaha byla poházena papíry, nábytek byl poničený a rozbitými okny dovnitř vnikal kouř z požárů venku.</p> <p>T´sinadreeho to značně znepokojilo.</p> <p>„Do takovéhohle místa se přece nemohla dostat žádná nebezpečná zvířata!“ vykřikl a nervózně se dotkl paralyzátoru.</p> <p>Alarkane neodpověděl. Začal vydávat ten nepříjemný zvuk, kterému jeho rasa říkala „smích“. Trvalo několik minut, než byl schopen vysvětlit, co ho tak pobavilo.</p> <p>„Nemyslím si, že to provedlo nějaké zvíře,“ řekl. „Ve skutečnosti je vysvětlení docela jednoduché. Představ si, že ty<emphasis> </emphasis>bys pracoval celý život v nějaké místnosti a bojoval s nekonečnými kupami papírů, rok za rokem. A najednou ti někdo řekne, že už ji nikdy neuvidíš, že tvoje práce skončila a že ji můžeš navždycky opustit. A víc než to – nikdo nepřijde na tvé místo. Všechno skončilo. Jak ty by ses rozloučil, T´sinadree?“</p> <p>Ten chvilku přemýšlel.</p> <p>„No, asi bych uklidil a odešel. Tak to patrně bylo ve všech ostatních místnostech.“</p> <p>Alarkane se znovu zasmál.</p> <p>„Nepochybuju o tom, že bys to udělal, ale někteří tvorové mají odlišnou psychologii. Myslím, že by se mi líbilo to stvoření, co používalo tuhle místnost.“</p> <p>Nevysvětlil podrobněji, jak to myslí, a jeho dva kolegové nad jeho slovy chvíli přemýšleli a pak to vzdali.</p> <p>Dost je vyvedlo z míry, když jim Torkalee dal rozkaz k návratu. Shromáždili velké množství informací, ale nenašli žádnou stopu, která by je vedla k nepřítomným obyvatelům tohoto světa. Ten problém byl stejně neřešitelný jako předtím a teď se zdálo, že nikdy ani rozřešen nebude. Zbývalo jen čtyřicet minut do chvíle, kdy K 9000 odletí.</p> <p>Byli na půl cestě zpátky k své průzkumné lodi. když uviděli půlkruhovou chodbu, vedoucí do nitra budovy. Její architektonický styl se naprosto lišil od toho, kterého bylo použito jinde. Lehce klesající podlaha byla neodolatelným lákadlem pro stvoření, jejichž nohy byly unavené mramorovými schodišti, která v takovém nadbytku mohli postavit jen dvounožci. T´sinadree trpěl nejvíc, protože normálně používal dvanáct nohou a mohl jich zapojit až dvacet, když pospíchal, i když ho nikdo neviděl takovou rychlost vyvinout.</p> <p>Výprava se zastavila a podívala se do chodby s jedinou myšlenkou. Tunel, vedoucí do hlubin Země! Přece jen možná nakonec najdou lidi tohoto světa a zachrání některé z nich před jejich osudem. Protože stále ještě byl čas přivolat mateřskou loď, kdyby to bylo potřeba.</p> <p>Tsinadree se spojil se svým velitelem a Torkalee přiletěl s malým člunem přímo nad ně. Výprava možná nebude mít čas vracet se bludištěm chodeb, tak dokonale zaznamenaných v mysli Paladořana, že nebylo naprosto možné zabloudit. Kdyby bylo potřeba spěchat, může Torkalee výbuchem prorazit těch dvanáct pater nad jejich hlavami. V každém případě by nemělo trvat dlouho zjistit, co je na konci té chodby.</p> <p>Trvalo to jen třicet vteřin. Tunel prudce skončil v podivné válcovité místnosti s měkce polstrovanými sedadly kolem stěn. Nebyl z ní jiný východ kromě toho, kterým přišli, a trvalo několik vteřin, než v Alarkanově mysli svitlo, co je skutečným účelem této místnosti. To je škoda, pomyslel si, že nebudou mít příležitost to zařízení<emphasis> </emphasis>použít. Jeho myšlenku náhle přerušil T'sinadreeho výkřik. Alarkane se prudce otočil a uviděl, že se za nimi dveře tiše zavřely.</p> <p>I v té chvíli paniky si Alarkane s určitým obdivem pomyslel: Ať byli kdo byli, rozhodně uměli stavět automatická zařízení!</p> <p>Paladořan promluvil první. Mávl jedním chapadlem k sedadlům.</p> <p>„Myslíme si, že bude nejlepší se posadit,“ řekl. Mnohakanálová mysl Paladoru už analyzovala situaci a věděla, co přijde.</p> <p>Nemuseli čekat dlouho, než se z mřížky nad jejich hlavami ozvalo hluboké bzučení a naposledy v historii bylo na Zemi slyšet hlas člověka, i když neživý. Slova neměla smysl, i když uvěznění výzkumníci si dokázali docela dobře domyslet, co znamenají.</p> <p>„ZVOLTE SI PROSÍM STANICI A POSAĎTE SE!“</p> <p>Současně s hlasem se rozsvítil panel na jednom konci kupé. Na něm byla jednoduchá mapa, skládající se ze série kroužků spojených čarou. Každý kroužek měl u sebe nápis a vedle něj dvě různobarevná tlačítka.</p> <p>Alarkane se tázavě podíval na velitele.</p> <p>„Nedotýkejte se jich,“ řekl T´sinadree. „Když je necháme být, tak se dveře možná znovu otevřou.“</p> <p>Mýlil se. Inženýři, kteří navrhovali automatickou podzemní dráhu, usoudili, že každý, kdo do ní vstoupí, pochopitelně chce někam jet. Pokud nezvolí žádnou mezistanici, může jeho cílem být jedině konečná.</p> <p>Nastala další pauza, kdy relé a tyristory čekaly na příkazy. Během těch třiceti vteřin si výzkumníci mohli otevřít dveře a opustit podzemní dráhu, kdyby byli věděli, co dělat. Ale nevěděli to a stroje přizpůsobené lidské psychologii jednaly za ně.</p> <p>Trhnutí akcelerace nebylo velké; bohaté polstrování byl luxus, nikoli nezbytnost. Jen téměř nepostřehnutelné vibrace vypovídaly o rychlosti, kterou se řítili útrobami Země, cestou, jejíž trvání nemohli ani tušit. A za třicet minut opouští K 9000 sluneční soustavu.</p> <p>V uhánějícím stroji bylo dlouho ticho. T´sinadree a Alarkane horečně přemýšleli. Paladořan také, i když jinak. Myšlenka osobní smrti mu byla neznámá, protože zničení jedné jednotky neznamenala pro celou skupinovou mysl víc než pro člověka zlomený nehet. Ale dokázal, i když s velkými obtížemi, pochopit tíseň bytostí, jako byli T´sinadree nebo Alarkane, a chtěl jim pomoci, pokud to dokáže.</p> <p>Alarkanovi se podařilo pomocí osobní vysílačky spojit s Torkaleem, i když signál byl velmi slabý a rychle mizel. Spěšně vysvětlil situaci a signál se skoro okamžitě vylepšil. Torkalee sledoval trasu stroje, letěl nad zemí, pod níž se hnali ke svému neznámému cíli. Tak si poprvé uvědomili, že cestují rychlostí skoro patnáct set kilometrů za hodinu, a krátce potom jim Torkalee předal další, ještě nepříjemnější zprávu, že se rychle blíží k moři. Dokud byli pod souší, byla naděje, i když slabá, že se jim podaří zastavit stroj a uniknout. Ale pod oceánem – ani všechny mozky a přístroje mateřské lodi je nedokážou zachránit. Nikdo by nemohl vymyslet dokonalejší past.</p> <p>T´sinadree pečlivě zkoumal nástěnnou mapu. Její význam byl zřejmý a po linii spojující jednotlivé kroužky se posunovalo malé světýlko. Bylo už na půl cestě k první označené stanici.</p> <p>„Zmáčknu jedno to tlačítko,“ řekl Tsinadree nakonec. „Horší už to nebude, a možná se něco dozvíme.“</p> <p>„Souhlasím. Které zkusíš dřív?“</p> <p>„Jsou tu jen dva druhy a je celkem jedno, jestli nejdřív zkusíme to nesprávné. Předpokládám, že jedno stroj spouští a jedno ho zastavuje.“</p> <p>Alarkane nebyl moc optimistický.</p> <p>„Rozjelo se to, i když nikdo nic nezmáčkl,“ řekl. „Já myslím, že je to úplně automatické a že to odtud nemůžeme ovládat vůbec.“</p> <p>T’sinadree nesouhlasil.</p> <p>„Ta tlačítka jasně souvisejí se stanicemi a byla by k ničemu, kdyby ses s jejich pomocí nemohl zastavit. Jediná otázka je, které je to pravé?“</p> <p>Jeho analýza byla naprosto správná. Stroj se dal zastavit na kterékoli mezistanici. Byli na cestě teprve deset minut, a kdyby se teď dostali ven, nic by se nestalo. Byla jen smůla, že T´sinadree nejdřív zvolil nesprávný knoflík.</p> <p>Světélko na mapě pomalu minulo osvětlené kolečko, aniž zpomalilo. A v té chvíli se shora ozval Torkalee.</p> <p>„Právě jste projeli pod městem a směřujete pod moře. Aspoň tisíc mil žádná další zastávka nebude.“</p> <p>Alveron se už vzdal naděje, že na tomto světě nalezne život. K 9000 prozkoumala polovinu planety, nikde se dlouho nezdržela, pořád znovu sestupovala k zemi ve snaze přitáhnout pozornost. Žádná<emphasis> </emphasis>odpověď; Země se zdála být naprosto mrtvá. Jestli byli nějací obyvatelé dosud naživu, museli se ukrýt v hlubinách, kam za nimi nemohla žádná pomoc proniknout, i když jejich osud byl tak jako tak zpečetěn.</p> <p>Rugon přinesl zprávu o té katastrofě. Veliká loď ukončila svůj neplodný průzkum a letěla zpátky bouřemi nad oceán, nad nímž Torkaleeho malý člun stále ještě sledoval trasu podzemního stroje.</p> <p>Pohled to byl skutečně strašlivý. Takhle vypadalo moře naposledy ve dnech, kdy se Země rodila. Hory vody se řítily před bouří, která teď dosáhla rychlosti mnoha stovek mil za hodinu. I v této vzdálenosti od pevniny byl vzduch plný letících trosek – stromy, části domů, plechy, všechno, co nebylo pevně připoutáno k zemi. Žádný létající stroj by v takové smršti nepřežil ani vteřinu. A i řev větru znova a znova zanikal, když se obrovské vodní hory srážely s třeskem, který se zdál otřásat nebesy.</p> <p>Naštěstí ještě nedošlo k žádným velkým zemětřesením. Hluboko pod oceánským dnem stále perfektně fungoval dokonalý stroj, který býval soukromou podzemní dráhou prezidenta světa, a ani v nejmenším mu nevadil zmatek a zkáza nad ním. Bude pracovat až do posledních minut existence Země, která, pokud se astronomové nemýlí, nastane o něco později než za čtvrt hodiny – i když by Alveron dal hodně za to vědět, o kolik později. Bude to trvat skoro hodinu, než uvězněná výprava dosáhne pevniny a s ní aspoň slabounké naděje na záchranu.</p> <p>Alveronovy instrukce byly velmi přesné, i když ani bez nich by mu ani nepřišlo na mysl riskovat obrovský stroj, který mu byl svěřen. Kdyby byl člověk, bylo by rozhodnutí opustit uvězněné členy své výpravy zoufale těžké. Ale on pocházel z rasy mnohem citlivější než člověk, z rasy, která tak milovala hodnoty ducha, že už dávno a velice neochotně převzala vládu nad vesmírem, protože jen tak si mohla být jista, že bude zachována spravedlnost. Alveron bude potřebovat všechny své nadlidské schopnosti, aby zvládl příštích několik hodin.</p> <p>Mezitím míli pod oceánským dnem se Alarkane a T´sinadree horečně zabývali osobními vysílačkami. Patnáct minut není mnoho času na to uzavřít všechny nedokončené záležitosti celého života. Vlastně to sotva stačí, aby člověk nadiktoval aspoň těch pár vzkazů na rozloučenou, které jsou v takových chvílích mnohem důležitější než všechno ostatní.</p> <p>Celou tu dobu Paladořan mlčel a nehýbal se. Ostatní dva, odevzdaní svému osudu a zabraní do osobních záležitostí, si toho ani nevšimli. Polekalo je, když je Paladořan náhle oslovil podivně bezvýrazným hlasem.</p> <p>„Vidíme, že provádíte určitá opatření v souvislosti se svou předpokládanou destrukcí. To pravděpodobně nebude nutné. Kapitán Alveron doufá, že nás zachrání, pokud dokážeme tento stroj zastavit, až dosáhneme znovu pevniny.“</p> <p>Jak T´sinadree, tak Alarkane byli překvapeni tak, že chvilku nebyli schopni slova. Druhý z nich pak zalapal po dechu: „Jak to víš?“</p> <p>Byla to hloupá otázka, protože si vzápětí uvědomil, že na palubě mateřské lodi je několik dalších Paladořanů – jestli se to dá tak říct – a jejich společník ví tedy všechno, co se na K 9000 děje. Nečekal tedy na odpověď a pokračoval: „To přece Alveron nemůže udělat! Neodváží se tak riskovat!“</p> <p>„Nebude nic riskovat,“ řekl Paladořan. „Řekli jsme mu, co má dělat. Je to opravdu docela jednoduché.“</p> <p>Alarkane a T'sinadree se dívali na svého společníka s něčím velmi podobným posvátné bázni, protože si uvědomili, co se muselo stát. Ve chvílích krize se jednotlivé jednotky, z nichž se skládala paladorská mysl, mohly spojit v organizaci stejně těsně propojenou jako kterýkoli fyzický mozek. V takových chvílích tvořily intelekt mnohem mocnější než kterýkoli jiný ve vesmíru. Obyčejné problémy dokázalo vyřešit několik stovek nebo tisíců jednotek. Velmi výjimečně jich bylo potřebí miliony, a při dvou historických příležitostech se sjednotily miliardy buněk celého paladorského vědomí, aby se vyrovnalo s nebezpečím ohrožujícím celou rasu. Paladorská mysl byla jedním z největších intelektuálních zdrojů ve vesmíru: její plná síla byla zapotřebí málokdy, ale vědomi, že je k dispozici, ostatní rasy neobyčejně uklidňovalo. Alarkana napadlo, kolik buněk se spojilo k řešení tohoto nebezpečí. Také ho napadlo, jak to, že paladorská mysl věnovala pozornost tak triviální události.</p> <p>Odpověď na tuto otázku nedostal nikdy, i když by ji byl mohl uhodnout, kdyby věděl, že mrazivě neosobní paladorská mysl má skoro lidskou slabost – není imunní vůči ješitnosti. Kdysi dávno napsal Alarkane knihu, v níž se snažil dokázat, že všechny inteligentní rasy se jednou vzdají individuálního vědomí a že jednoho dne ve vesmíru zbudou jen kolektivní mysli. Palador, psal tehdy, je první z těch absolutních intelektů – a ohromnou rozptýlenou mysl to potěšilo.</p> <p>Na další otázky neměli čas, protože v té chvíli se ozval z jejich vysílaček Alveronův hlas.</p> <p>„Tady je Alveron. Zůstáváme na této planetě, dokud ji nezasáhnou vlny výbuchu, takže vás můžeme být schopni zachránit. Směřujete k pobřežnímu městu, kterého svou současnou rychlostí dosáhnete za čtyřicet minut. Jestli se nedokážete sami zastavit, vyhodíme do povětří tunel před a za vámi a odřízneme vám tak přívod energie. Pak se k vám provrtáme, abyste se dostali ven – hlavní inženýr tvrdí, že s hlavními projektory to dokáže za necelých pět minut. Takže byste měli být během hodiny v bezpečí, ledaže by slunce vybuchlo dřív.“</p> <p>„Ale jestli vybuchne, tak zničí i vás! Nesmíte tak riskovat!“</p> <p>„Tím si nelámejte hlavu. Až slunce vybuchne, bude trvat několik minut, než vlna dosáhne maxima. A kromě toho jsme na noční straně planety a chrání nás dvanáct tisíc kilometrů skály. Jakmile se objeví první signál výbuchu, vyrazíme okamžitě ven ze sluneční soustavy a budeme se držet ve stínu planety. Při maximálním zrychlení dosáhneme rychlosti světla dřív, než opustíme kužel stínu, a slunce nám pak už nemůže ublížit.“</p> <p>T´sinadree se ještě bál doufat. Okamžitě ho napadla další námitka.</p> <p>„Ano, ale jak tady na noční straně dostanete ten signál?“</p> <p>„Docela jednoduše,“ odpověděl Alveron. „Zdejší svět má měsíc, který je z téhle polokoule vidět. Máme na něj zaměřené teleskopy. Jestli se prudce zvýší jeho jasnost, hlavní motor se automaticky zapne a odpálí nás ven ze systému.“</p> <p>Ta logika byla bezchybná. Alveron, opatrný jako vždycky, nic neriskoval. Bude trvat řadu minut, než osm tisíc mil skály a kovu bude zničeno ohněm vybuchujícího slunce. Během té doby K 9000 dosáhne rychlosti světla a s ní i bezpečí.</p> <p>Alarkane stiskl druhý knoflík, když byli ještě několik mil od pobřeží. Nečekal, že se něco stane, protože si myslel, že se stroj nemůže zastavit mezi stanicemi. Připadalo jim to proto až příliš krásné, když o pár minut později lehké vibrace stroje utichly a oni se zastavili.</p> <p>Dveře se tiše odsunuly. Nestačily se ještě ani otevřít docela a trojice výzkumníků už byla venku z vozu. Už nehodlali nic riskovat. Před nimi se do dálky táhl tunel, který zvolna stoupal z dohledu. Vyrazili do něj, když je najednou zavolal Alveronův hlas z komunikátorů.</p> <p>„Zůstaňte, kde jste! Budeme odpalovat!“</p> <p>Země se jednou zachvěla a daleko před nimi se ozval hřmot řítící se skály. Země se znovu otřásla – a sto metrů před nimi tunel náhle zmizel. Procházela jím obrovská vertikální šachta.</p> <p>Výzkumníci pospíchali chodbou, až se zastavili na jejím kraji. Šachta, kterou chodba končila, měla víc než tři sta metrů v průměru a hluboká byla tak, že jejich světlomety nedosáhly na dno. Nad nimi letěly bouřkové mraky přes Měsíc, který by teď žádný člověk nepoznal, tak zářivě jasný byl jeho kotouč. Ale kromě toho tam viděli ještě tu nejkrásnější věc v celém vesmíru – vysoko nad nimi se vznášela K 9000 a obrovské projektory, které vyvrtaly šachtu, ještě rudě žhnuly.</p> <p>Z mateřské lodi se oddělil tmavý objekt a prudce klesal. Torkalee se vracel pro své přátele. O malou chvilku později je už přivítal Alveron ve velitelské kabině. Ukázal k veliké obrazovce a tiše řekl: „Podívejte, stihli jsme to jen tak tak.“</p> <p>Kontinent pod nimi pomalu mizel pod kilometr vysokými vlnami, které útočily na jeho pobřeží. To poslední, co ze Země kdy kdo viděl, byla obrovská pláň zalitá světlem abnormálně jasného měsíce. Po její tváři se valila blýskavá povodeň směrem ke vzdálené stěně hor. Moře slavilo své konečné vítězství, ale jeho triumf bude krátkodechý, protože už brzo Země a moře přestanou existovat. Už ve chvíli, kdy tichá výprava ve velitelské kabině sledovala zkázu pod sebou, blížila se k nim rychle nekonečně větší katastrofa, k níž byl tento obraz pouhou předehrou.</p> <p>Bylo to, jako by nad krajinou v měsíčním světle náhle svítalo. Ale nehlásilo se ráno: jen Měsíc zářil, jako by se stal následníkem slunce. Asi třicet sekund to úžasné, nepřirozené světlo ozařovalo k zániku odsouzenou Zemi pod sebou. Pak na kontrolním panelu náhle bleskla indikační světla. Hlavní motor se zapnul. Alveron přelétl pohledem indikátory a ověřil si, že jsou nastaveny správně. Když se znovu podíval na obrazovku, Země byla pryč.</p> <p>Úžasné, beznadějně přetížené generátory tiše zhasly, když K 9000 míjela oběžnou dráhu Persefony. Bylo to jedno, Slunce jim už teď nemohlo ublížit, a i když se loď bezmocně řítila do osamělé noci mezihvězdného prostoru, bude to jen otázka několika dní, než přijde pomoc.</p> <p>Byla to ironie. Před pouhým jediným dnem byli zachránci, spěchající na pomoc rase, která už neexistovala. Ne poprvé přemýšlel Alveron o tom světě, který náhle zanikl. Marně se snažil představit si ho v jeho slávě, v době, kdy ulice jeho měst pulzovaly životem. I když ti lidé byli primitivní, mohli vesmíru mnoho nabídnout. Kdyby se jim jen bylo podařilo navázat kontakt! Lítost byla zbytečná: dlouho před tím, než přiletěli, se obyvatelé toho světa museli pohřbít hluboko v jeho ocelovém srdci. A teď oni i jejich civilizace zůstanou na věky záhadou.</p> <p>Alveron byl rád, když jeho myšlenky přerušil příchod Rugona. Spojovací důstojník byl celou dobu od odletu pilně zaměstnán a snažil se analyzovat programy z vysílače, který objevil Orostron. Problém to nebyl těžký, ale vyžadovalo to konstrukci speciálního zařízení a to chvilku trvalo.</p> <p>„Tak co jsi zjistil?“ zeptal se Alveron.</p> <p>„Celkem dost,“ odpověděl jeho přítel. „Je v tom nějaká záhada a já tomu nerozumím.</p> <p>Netrvalo dlouho zjistit, jak se signály tvoří, a dost jednoduše jsme je dokázali upravit tak, aby vyhovovaly našemu zařízení. Vypadá to, že po celé planetě byly kamery, které sledovaly jednotlivá zajímavá místa. Některé byly zřejmě ve městech, na střechách vysokých budov. Kamery se soustavně otáčely, aby poskytovaly panoramatický pohled. V těch programech, které tu máme zaznamenané, je asi dvacet různých scén.</p> <p>Navíc je tam řada přenosů jiného druhu, ani obraz, ani zvuk. Vypadá to, že jsou čistě vědecké – možná údaje z nějakých přístrojů nebo něco takového. Všechny ty programy se vysílaly souběžně na různých frekvencích.</p> <p>Pro to všechno musí přece být nějaký důvod. Orostron si pořád myslí, že tu stanici prostě nevypnuli, když ji opouštěli. Ale tohle nejsou programy, jaké by taková stanice vůbec měla vysílat. Rozhodně se jí používalo pro meziplanetární komunikaci – v tom měl Klarten docela pravdu. To znamená, že ti lidé pronikli někam do vesmíru, protože při posledním průzkumu nebyl na žádné z těch dalších planet život. Souhlasíš se mnou?“</p> <p>Alveron ho soustředěně sledoval.</p> <p>„Ano, to zní docela rozumně. Ale je také jisté, že ten paprsek nesměřoval k žádné jiné z těch planet. To jsem si sám prověřil.“</p> <p>„Já vím,“ řekl Rugon. „Moc rád bych věděl, proč ohromná meziplanetární vysílací stanice pilně vysílá záběry světa, který má být zničen – záběry, které by ohromně zajímaly vědce a astronomy. Někdo si dal hodně práce s tím, aby nainstaloval ty panoramatické kamery. Jsem přesvědčený, že to vysílání někam směřovalo.“</p> <p>Alveron prudce vzhlédl.</p> <p>„Chceš říct, že tam mohla být ještě jedna vnější planeta, která nebyla zaznamenána?“ zeptal se. „Jestli ano, tak se určitě pleteš. Ten paprsek ani nesměřoval nikam do okruhu sluneční soustavy. A i kdyby ano – jen se podívej na tohle.“</p> <p>Zapnul obrazovku a nastavil ovládání. Na sametové oponě vesmíru se vznášela modrobílá koule, tvořená mnoha soustřednými vrstvami žhnoucího plynu. I když byla tak vzdálená, že jakýkoli pohyb nebylo možno zaznamenat, zjevně se velkou rychlostí rozpínala. V jejím středu byl oslepující bod světla – bílá trpasličí hvězda, v kterou se změnilo Slunce.</p> <p>„Asi si neuvědomuješ, jak je ta koule veliká,“ řekl Alveron. „Podívej se na tohle.“</p> <p>Nastavil zvětšení tak, že byla vidět jen centrální část novy. Blízko u jejího srdce bylo vidět dva malinké hustší body, každý po jedné straně.</p> <p>„Tohle jsou ty dvě obří planety soustavy. Pořád se jim ještě podařilo zachovat si vlastní existenci – jistým způsobem. A ty byly několik stovek milionů mil od Slunce. Nova se pořád ještě rozpíná – ale už teď je dvakrát tak velká jako celá sluneční soustava.“</p> <p>Rugon chvilku mlčel.</p> <p>„Asi máš pravdu,“ řekl trochu zachmuřeně. „Vyřídil jsi mou první teorii. Ale pořád jsi mě ještě neuspokojil.“</p> <p>Několikrát rychle obešel místnost, než znovu promluvil. Alveron trpělivě čekal. Znal skoro intuitivní schopnosti svého přítele, který často dokázal vyřešit problém, na němž pouhá logika ztroskotávala.</p> <p>Pak Rugon pomalu znovu promluvil.</p> <p>„A co bys řekl tomuhle?“ řekl. „Co jestli jsme ty lidi naprosto podcenili? Orostron to už jednou udělal – myslel si, že se nikdy nemohli dostat do vesmíru, protože znali rádio jen dvě staletí. Říkal mi to Hansur II. No, v tom se Orostron mýlil. Třeba se mýlíme všichni. Díval jsem se na ten materiál, který Klarten přinesl z vysílače. To, co objevil, na něj neudělalo dojem, ale na tak krátkou dobu je to ohromný pokrok. Na té stanici byla zařízení, která by správně měla patřit rasám o tisíce let starším. Alverone, mohli bychom sledovat ten paprsek a zjistit, kam míří?“</p> <p>Alveron celou minutu neřekl nic. Vlastně tu otázku napůl očekával, ale nebylo snadné odpovědět. Hlavní generátory vypověděly úplně. Nemělo cenu snažit se je opravit. Ale stále ještě měli energii, a když je energie, tak jde časem skoro všechno. Bude to znamenat spoustu improvizace a pár obtížných manévrů, protože loď měla pořád ještě svou ohromnou počáteční rychlost. Ano, dalo se to provést, a ta aktivita aspoň udrží posádku v lepší náladě, protože už teď na ně začala doléhat deprese z nezdařené výpravy. A zpráva, že nejbližší opravářská loď se k nim dostane až za tři týdny, taky na morálce nepřidala.</p> <p>Inženýři jako obvykle měli spoustu řečí. A jako obvykle zvládli ten úkol za polovinu doby, kterou původně zavrhli jako nemožně krátkou. Veliká loď pomalinku, po řadu hodin, ztrácela rychlost, kterou jí hlavní motor udělil za stejný počet minut. Obrovským obloukem o průměru milionů mil změnila K 9000 svůj kurz a hvězdné pole kolem ní se posunulo.</p> <p>Manévr trval tři dny, ale na konci té doby se loď vlekla po kurzu paralelním s paprskem, který kdysi vyšel ze Země. Směřovali do prázdnoty; žhnoucí koule, která bývala Sluncem, se za nimi pomalu zmenšovala. V měřítcích meziplanetárních letů skoro stáli.</p> <p>Celé hodiny se Rugon skláněl nad svými přístroji a zaměřoval své detektory daleko do vesmíru. Ve vzdálenosti mnoha světelných let nebyla rozhodně žádná planeta; o tom nebylo pochyb. Tu a tam za ním zašel Alveron a vždycky dostal stejnou odpověď: „Nic nového.“ Asi v pětině případů Rugona jeho intuice zklamala; začal uvažovat, jestli tohle není právě takový případ.</p> <p>Až za týden se ručičky detektorů hmoty nepatrně pohnuly na koncích stupnic. Ale Rugon neřekl nic, dokonce ani kapitánovi. Čekal, dokud si nebyl jistý, a čekal ještě dál, až i snímače krátkého dosahu začaly reagovat a vytvářet na obrazovkách první mlhavé obrázky. A i potom trpělivě čekal, než dokázal obrazy přesně určit. Pak, když věděl, že jeho nejdivočejší fantazie byly ještě krotší než skutečnost, zavolal své kolegy do velitelské kabiny.</p> <p>Na obrazovce bylo vidět známý obrázek nekonečného hvězdného pole, slunce za sluncem až k samým hranicím vesmíru. Kousek od středu obrazovky vytvářela vzdálená mlhovina lehkou, oparu podobnou skvrnu, kterou oko těžko zachytilo.</p> <p>Rugon zvětšil obraz. Hvězdy vypluly z monitoru; malá mlhovina rostla, až vyplnila celou obrazovku, a pak – už to nebyla mlhovina. Celá společnost vydala výkřik překvapení nad pohledem, který se jim naskytl.</p> <p>Ohromným prostorem vesmíru, uspořádány ve velikém trojrozměrném šiku z pravidelných řad a sloupců s precizností pochodující armády, letěly tisíce malých svítících tužek. Rychle se pohybovaly; celá ta mohutná struktura si udržovala tvar jako jediná jednotka. Už během doby, kdy je Alveron a jeho druhové sledovali, se formace začala ztrácet z obrazovky a Rugon musel znova nastavit ovládače.</p> <p>Po dlouhé odmlce Rugon promluvil.</p> <p>„Tohle je ta rasa,“ řekl tiše, „která znala rádio jen dvě století – rasa, o které jsme mysleli, že se odplížila zahynout do srdce své planety. Zkoumal jsem ty záběry pod největším možným zvětšením.</p> <p>Tohle je největší flotila, která kdy byla zaznamenána. Každý z těch světelných bodů představuje loď větší, než je naše vlastní. Samozřejmě jsou velmi primitivní – to, co vidíte na obrazovce, jsou trysky jejich raket. Ano, odvážili se použít raket pro cestu mezihvězdným prostorem! Uvědomujete si, co to znamená? Trvalo by jim celá staletí, než by se dostali k nejbližší hvězdě. Na tu cestu se muselo vydat celé to pokolení v naději, že o generace později ji jejich potomci dokončí.</p> <p>Jaký ohromný úspěch to je, pochopíte nejlépe, když si uvědomíte, že nám trvalo dlouhé věky vydat se do vesmíru, a ještě déle, než jsme se odvážili letět ke hvězdám. I kdyby nám hrozilo zničení, dokázali bychom tak mnoho za tak krátký čas? Nezapomeňte, že je to nejmladší civilizace ve vesmíru. Před čtyřmi sty tisíci let ještě vůbec neexistovala. Jaká bude za milion let?“</p> <p>O hodinu později Orostron opustil ochromenou mateřskou loď a vydal se k obrovské flotile před nimi. Když malé torpédo zmizelo mezi hvězdami, Alveron se obrátil ke svému příteli a řekl něco, na co si Rugon v příštích letech často vzpomněl.</p> <p>„To jsem zvědavý, jací budou?“ uvažoval nahlas. „Budou to jenom báječní inženýři bez umění a filozofie? Nejspíš to bude pro ně pořádné překvapení, až je Orostron dostihne – a taky jim to možná dost pošramotí hrdost. Je to zvláštní, jak si všechny tyhle izolované rasy myslí, že jsou jediní v celém vesmíru. Ale měli by nám být vděční; ušetříme jim pěkných pár stovek let cesty.“</p> <p>Alveron se podíval na Mléčnou dráhu, která jako stříbrný závoj pokrývala obrazovku. Mávl k ní chapadlem v gestu, které zahrnovalo celou galaxii od Centrálních planet až po osamělá slunce Okraje.</p> <p>„Víš,“ řekl Rugonovi, „skoro se těch lidí bojím. Co když se jim nebude líbit naše malá Federace?“ Znova mávl k hvězdným mračnům, která se shromáždila na obrazovce a zářila světlem svých nespočetných sluncí.</p> <p>„Něco mi říká, že to budou velmi odhodlaní lidé,“ dodal. „Raději bychom se k nim měli chovat zdvořile. Koneckonců máme nad nimi přesilu jenom asi tisíc milionů k jedné.“</p> <p>Rugon se zasmál žertíku svého kapitána.</p> <p>O dvacet let později se ta poznámka už vůbec nezdála směšná.</p> </section> </body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAM/AjcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDxv4qajdW3xB1SGGRmjVx8 xPGSo4ry/wDtGcMf3xLMSAS2cZr1D4qoD8RNXRSHjMinGOhKivK7mzME0qsjKMZXIx3reHw 6GcviH3GoSSS/IwRQoBA55Hf8agN1MSMS9KrFCN3PI605mG0jGMGqcn1KiOa9uWfeZCDViK 8uTEcOQS45x+FZ7dKmViIPlOMNzSi9Rs0U1K4Xcm5gy89etXobi7NvvbcAc856n2rCjyzqO /XmtK1kzbLGHwwJIJ5znrSZmxst/cAFDJ17Ywf/AK9VhfXG47XbOD0okVs5AzjnPaoipCFi MEHPHOay12Gj2H4H/ECDwl4smg1Ns2V4gjdsbih7EV9kaNrek61Zm60u8hu4lYqzoOh64r8 2rafybjzFzlWzkV7h8HviYPCWp+RemSTTb07JTnJRhzkfSvjc7yZYi+IpfGl956eExLp+69 j7KYqwydvHTgV8x/tJ+HI7GXTvFOnL5IuXNtclRwzY+Rvyz9a+i7K/stVs47/T7uO4t5eVd GyCfT6+1eLftHX9tJ4O07RvtMaXM94r+WxHyqFPJ696+QyOpVp4+MbW6M9HE8kqV9z5R8nU W0yTUYpFe3jmMbENll9GI9OapPqFyBt8w5HH1ret7WbTtJ1Lz72LbLAypEj5DE45/CuUdfl EgIY4wQe1frlKpz3R8/KBoLqV0QwMxx97BNPW/nbLtOVAGDWUjFVI5z6DpVm0BfcrjIYZro juRY1pNTumWGJpyyL049qqPqk6qIwxx06VVIOcg5Ciq7k7huzz0p8iitAtcvLqVyshYO351 ZXU54nciWRiBkEngeteqfCzwP8ADvxJ4I1O/wDFmqta6ghdEBm2eWoHDKP4iTXIaPo+i2Ph 6/13WFN3vmMFhEThZNrfM7c+mBj3rzvr0XOUVF3jptv6GvsurZyz6xec7JMH0I9KhfUrrII lPy9AP1r0S11fwZrLfYdZ0CC1jz8l1ZExyRA8fRq4nxR4fbw74iudL80TRqqyxyr0aNhuU/ kRWtKu5y5JJxYOC6FFdXvV3fvG5GOtMOo3chA85gMHHNUu5pCcMPSulqy0JtY13u7+OBGEh cspZl6+h/qaqHVb1xjzG9ODUL3RMapuIIGP0AqruweD0ORWcdAL66rdRkje2e/zGpRq971E rYHcHisshmYk9TzS5ZQVpjsXv7Uu2Yk3DfhQdTu8czsT71njrTt2OlAjQOrXalsTNzjpTxq 9yxG6UkDrmswEN1o4DUAa7azdSNuaXGCW5781Yl1+dnj2SbVQbcDvxWDnOSKntoxMSCDwM8 DNNAXTrNz5mfNkI+tR/wBrXispSRxtGOtUJVMcm3uKZuNDA1jq1yzZM0mPTNXNK1w22r2lx ej7TbRyhpIZGO2Re6nviud3GnA4PzVLV9AN1teuGvZnhIiRnYog6KM9BVqLxJcom1mBPPNc ugYv8oJ+lSbJI5SrqQw7GhKysB1x8RTMVMcm3IyfqKlOpztAGaQtjk/MMmuSWTDDPFXjMFj UueMdPWtiLHXDTfEMvgybxfHPAmlw3It2UyDzS3+71xXPPrl6YyRJz0AA61SGpTLZNZmRjC 7bivbNUkCvJhdwbJPBrCCavzFs3otXvJVLicgbuSBViHWbndtllLDtxXoHgb4beFdd+F+o+ IdY8RvY30LSLFErqoTaPlyDycmvK3DLhCoDDOT689ayoYmFac4U9OV2dxyhKJ6N4L8bJ4X8 RR6rcWsF/sVo/JmHHP8AWtvTvjR4j0UX6abdrBb3UzyrD5QZYix/hz0FeKNcSDncd39a0dQ 0fW9O0nTtVv7GWCz1JC9rM33ZQPSpqYahOV6iTb018i6c5pcqZs6n4vnuryW4eZ5ppWLs7H POKxH8R3x5MpU4z0rInnaR9xxuOMkDGOMVE2WbJ6YxXU9kjN73NoeIL3ZgTEtnuKBrt8d0j zkKpHA4zmsXI28H5s4pQ2CCeVHb1osBrf8ACQXiooErEgd+aX+39S6ifg9qxTwWPbNKG+XP cdKQG9Hr+osAROB+FO/trUNhIkbj3rHgKb13HAB6etWEmVQc49auyA0Brl+q5M7cjoRTjr1 +Y4/3xxnGR2rGZvMO8cDOCfUUrKrRIwY5PJX+VEkI6B/Ed99njYSsQTyTzyKuaPqGt65qKa fYQS3V3OSIoY1yzH1ArkpGwFSNiB6HvW94T17UfC/iG217T5fLurXJjYDpkYP1FZT5uV8m4 RtdXPa/CV94O0Xwxq2meOrOWTXckKSDleOFHTaQcV4w/iW9QECViBkjJ9Kn8TeJNQ8S67Nq moSFpp23s6cZPHYdOlYjW0ZWRnB4BGexJrLD4Z05SqNu8rNq+i9C6k1KyXQ0pfFt+VCiQ9M njrW/Nrt7p5jNxIVzEjFO5J9D+BP41yFpZwyXCSswCKQzA9G54Fbmsw3V5dW7G2wkURYfKR vGR0/pXXZLcyLP/CR3t1cbEunjLEspPOeOK1tM1i+mTMkxjbpyMZrzdmuIZYzyi9s9q6awv pZ/LMkiKwAGCO/SmttAO1k1a+DeSZ38lQT6VbtNWvJ44o2uXWIAEgnA61iSRy/ZlbzYiScs B39qa8r+TGmTmJdo7cZzj8KoLs+j/h545S7h/sHUbsJcxqWt5yPlYDqrfh0orxjwbqQt9QP mbtojJJXru/8A1UVzypJu5spSa0E+L2nfZfiDrEkigrI0cw5xn5O34ivK9Wit2iklRvm2hl LHnk8iva/jlbKfF8vylWW3RevPHevFbq1fyFE0qMwH8A68f/XropfCc01aWpzMnAIfjHH60 0gbiexP51JOm2Qhjkk81EzE5LAk54xVS3NI7DGz1xxS4xE3PPpQ25VAZfcVKFBikIH8INJJ dBkeWCKc/KD+VXbO4jjO7nOe/wBaoEkLs7A1JGWxjOOMjioW4rFyRgoJOTgjkfSmC5Plqh7 DqR1NIpVyfMPUZFQKxEqsv1IpN62ENYnI25B7+5qVLhkwFBO07jz3prlWc+5zUeRtbHbGKl 7FK6PffhB8XpfD1xbeH9TkX+y55t0jkEtGSOo/rVf9oPW9D1LxjYXeiXouTJa/v2jPylgfl /SvDFuZEuTKhKODwVOMVJc3Mt0weWQtgYPtXkLLKMcT9ajo7Wa7nR7Z8nIySW5JjKmQlmBG Owqpv4I9RXvXw7+AA8bfD7/hIbnWJLC4umb7GoQFNo4y/wBTXjXiHw9qHhnX7zRNUjMV3aS GN1Pf0I9iOa6MPjKFWpKjTfvR3FKE4x5nsZUZwxJIwAetSRMobcWAx69KjU7VY56jFej6bo /gST4O32qXd5cp4sSVvJjAOzaCMD05Ga6p1VStdXuZJXdhvg7wdD4xuZ7f+1rbSvLt2mD3J yshXoo9CTXEzQNFKy5XcGIHPQ966XwGh1TxPa6G2pR2CXj7Gnl5SPjOcVD4x0y30TxHeaXa 3MN5HaSlDcRciTvuHtzVqpeq436bCasroyLPUJrWFooyVVvmOD3rbiD6x4SitIplW5tZnYI TgOG5P41ycjnPy4JKgVLDNLBIm1mGQG+hxUVYPpuNSZLDFeJKZGiaMKdrNj7tbfinXX1C9j HmCbbapbhz6LWAL2QxSKGwHOSPX3qm8hPGTSUG5KT6FXstAx82MUMp4705TnA70p5faTjHW uhtEEGM0bG27u2cVOIl7ucZ611snhG10/QIbzWNU+y3N0olt7ZVBPlngM5/hye3WsZzULX6 jSuaHw7+Efib4jCW40wxWlhAQsl3cZC59B6mm/En4T+IPhtPbHUpIruyusiK6hBClh1Ug8g 19UfAjVdEHwm0qwtrmKOWBWM6FwCHLZJOfUYrzv8AaZ8V6RqGj2Hh6wuI7meO48+Z0bIU4w B718rRzPGVcxdHltTTt/wbnc6FNUubqfLIUnvSYOalAGAxNCqArOeOOAa+sOAjXvRjJpRgq T3oDAdaAFVW2ZxkGtDSr+TTp2lQDLKUYMAQQRVAEFQOaTP4ik1dWASRi7lqZS+1GDTABwal hhe6uFijxubgZOKhpyOUbK9etAE8cckVxsVsSDjAqa4eV2ZpOWY9+tVo5DuDYGR3qUuMjcP lHTnpVJgNPIUDpjnPeneYWKKQcDg0xmzyo69qaGbcOcU3oA7ahkIUk4pwbacEEAdD6UiOxJ UDOPSldcgHdn2NTYTNe31KZLaSBJD5bnIHoai+cxrKVO773XOaz4ZMOAo5HNbMRSNWeV1OF Khe571Sit+o9XqzNdS6vJkDbyR654q5f6ze3mj2OnTzO9tZ5EUZYkLnuPSqgBZTg9cN+PpV 7RfD2peJNZstC0eET3t3JsjUnaM+pPYcVE1FLnl0Ki3eyMNjlsAUAE9fyrX8QaBqnhjxDda JrFsYL61O2SPIPbPBrJyCRhttKMlKKktmJqzsKqgbsHkV3ug/CnxZ4l8GXfi7TbWH+zrYMc PJteXaMsVHcCuCTj5s/MorttE+IfiDSPCEvhm11OaLTpt2YVbjnrj0rDEOtypUWr369hx5f tHEOchaQsOwra8L+H5fFPivT9AguY7WS9l2LNKcKvf+lavxE8CTfD/xa2gy6jDqH7pZlli9 G7EdiKv20PaKlfVq4+R8vN0OQVgrE81MAjOWGSB2qErg4zTl4IUcHvWxBfkRFSPbwfQ9BSA Da+Bzt21GSQgU5APPT3q99lkVyZYzAzfOFcY4+la3RHmUkiKxgkZ4yKljyWwTtXnim+cxQq ACucGnLjaTn7o4FDt0AtKiI4ctxT5ZvObyMDDEADt9aqPIOM8Dbn8fSmCcAmQDkfdzQ5KwF 0zKEijjT5Yl259epzXW+Dtfth4thvtasjf6TbqTLbAgEgD9fpXDJJvtW39QP6U60maCV1Lb QwG457cVFSPPBxezKT5dToPFsmmS6vcPo9nPaaRO7PaRyjpk/MAe4B9KoWkSpdI0JKKHXJP IroNb8dS6v8P7Hwo1jarFYsDDKIQJF5ycNXKxzYCsASF7DtWOGdTk5ais1pve66Mc0lZrqb Z1KaJyxkVxk/e4xWkt4Li3VlYHqD9a5weVLps0shYzebsCEcFccn8K1dJuYbDxDo11YShOR cOknIV1YkA+xAFbSqKKempCjdmjpup+TqKbmJO04CnHNFN13xQ3jDx0dXe0gtWaIJItugVT gYz9SaKyhNSipTVmaOFtFsex/HezvX1pb97dvIKLH5ir9303V4RcWxjQEg8glWxwOlfb3jL T7e9Zbe9hWWCeAIy44bivlzx54GuvD9209srSaY2fKl6+UT/A3vnFceGxy9vKhPdbGtWi3H nR47cR/wClPwCG9DUTrg/dx82M57CrV15oZYyucZ3N2J9qjudi24dAMMxBx34FexJanOim8 jFeeccVIrDynT+IrxUJOWH0qdACrqcY2E89vpUrRlFaTgmpEztJxjPGaZgEdKlSQokhHGV2 j86z6iLE0MX2S3dGYu24ODxjGMYqJYwsKMWxu61Jv3gDkcDgd8cVEuHKIwKqBgn3zV2VhMS SJFf5CTwCfyqFiq5Ud+tTTrIjkHjI+X3FQEDbz1H86xY0MY4YkGnxje4BOM1H+FOVgpyRSs NH2b+zp4xh1LwXH4VkX/SNOQtGTyGj3c/qa8R+Pd7BffFvU5UhKNCiQMW6sV4z+XSsn4WeP 5/AviP7fHGssTxFHjbgN+NO+KXjpfHGtR6gbSCEx7lTykAJXjhj3r5yjgJUcxlWgvdku/U7 Z1lKlynm7EBsqMA9KsRTSC0aLcdjdQDxURVSMk4x2r0f4MaX4V1T4gxQ+LdjWCQs0ayHCNL xtDe3WvfrVFSpupJXSOSKu7I4Gya4ivIvIYB9wxk4xnivXPib8JU8G+DbHxNHrzX01yyJNG wAB3DOV9QKw/i9pnhnSPiNcweFCn2JkSUpEcoknO4KfSuU1bxDf6npcNlczvJEmNoZicYrm /e1/ZV6cuVdVbfyNnaCaZgxttfoDyMVeuZGR5IDGpI2g4+nr+NUoojNInPGcY7/AEFWLyCS 0v7q2mbc8TEHPT8feu7dnOQBQFyRggdKFVHbI4HakyV6HAK1GeBkdqewEjMuOBgimkM0e8f dHU1GW9ec05XZEZdx2ntSYF0XSrpotGRTukEm/HP0rU8RXMst6uGZ7by1ETMcggY5/DpXPD a0ed2DyT/StXS9VeyZjIu+NkKbW5HNRNPRlJ2Nrw/f3dn4f1S5aeSOKNFWIhiAXLDgfhWJe 6hLelnlkZjjufzpsmpTS2f2bnygSUHYE9azjIyjBH41EYJNy6sHJvQUo4iEgUFOx9KiPPWl DkRMmevNMyfWtSRclTkUgJFKOetLgelACdeaUZJwopp609GdDnFAA67DnbgZwPwok4OO2KU s0g5JIHNLMuDn6fyoAhooooAcvAqyEV0Qgckc89Tn/Cqy9DU4AMYPTHI96ABwqsSOOenpWp 4X0KXxL4s07QYJY4pb2URq8hwq98n8qyWXOGI5IJqaynmtbyG5jYq6HepBx7VMk2rIDb8W+ GJvB3iu80K4vIbx7bG6W3OUbIzxXs/wz/Z/sPGHg638Q6/qlxam9Ba3httvC9mOfoeK8Gvb iS5umu55NzycHJyTXsfw/wDjnq3hLwxFofkQXUFsNsPnfej+mOozXk5hTxssOo4aVp9WdFC UOZua0PPPiJ4Mm8A+Nrrw+1yLqONVkimxgyRt0JHY1yxlO5s85/Sui8c+Kb7xj4quNev2zN MAMAYCgdAK5Yk4Jz3r0sOqipR9q/etqZTtzOxYF0VQ4UHB/KtDS9XuNM1S3v7KVoZrc/LIn DAn0NYycqc81LESFyDg1s1zKzINDWtTudX1a41C8nkmnkwWkc5JwMCqdskclz5bMBw2SRx0 pr/NHkdf506MKWZpDjcKFFJWQbiSAL8qrlQSB60kQCkkqBx35pshw49Dz9eaa2fr6CnotwN TTZktLyOVZGjdckFT0Pak1bUJ9Tu457h2eXYEYuck496qWzoCxcFm4A/Oug0Pwnrfii8S00 WwkuDk5kIwkYzjLGs6lSlSXPNpW6gk5aI5lkOQQCAfyHtXU+GPAHiTxSS+m2J+yoRvuZQVQ fQ9/wAK928HfA3RtH2XniF/7TvFIxH/AMsk/Dv9a7/xFrukeDtANzIETjbDbqAAT6ADtXzG Iz72k/Y4FczfXp9x2xw1o81Q8fuPCHhP4e6Et7q8X9ra7MAYBOMIh7EL6CvHNU1O41LWLm9 unV3kPJB6fT2rS8UeK7zxHrEt3dSklzxz0GelcvvXzMFvavcweGqUl7StJub3/wCAc1Wak/ dVkPL8BRgc01ZG2596iK5YkEnn8qnVCyrHkElq9JK5gG4M2RzwDURbnBBPvU7qFlIUquT0I 7U5lULyAPXHpRa+g0bPhLTdL1TxRpWm63dG0064nAuJkPKR9zXQfFvwp4W8MeJ4IPCeqNe2 c8AdlL+Z5T56bu/HNcZbN5dypSXHlAYYehqW+uxeXReT5sdOwx9K5nRk66qc+i6dGaRmknE yllk3tnPyjir1i7JvyuSwBx7mmmNTN8vG45A7dateTslbBVjtxhTjmulKzuTe+jPR/A/wj8 VePtPm1XT5rWwsA5RZbnP70jrtArj/ABf4R1rwR4pl0LWFCzxhXSRfuyxnOGHtXufwq+MOi +GfBNvoGrwSj7Hu8poAGD5JOD715l8W/GK+OPF6anBD9ngt4RDDGxy23dnJ9+a+dwlbMZ4+ cK0V7Pp+h1TjT9kuV6nonwt8V/DLRvh7bw6npkT6omftDNb+YZSW4Oe309qK8C0W6kivkRQ XJDYHp3oqauR0qs3Uc5XfmJYhpWsffviCQNcQKCCfLPH1rltR0+31GwnsbuBZYJl2uv8Anv XT+JLe4j1Jpf4JQGHtx0rB5Dhg31rwczlKOJbjoehS+Gx8s/EDwFceGL+SVd8ti5Jglzkde h98V5/PBKtvC5iIQOcEjpwK+2NW0my1nTZdOvoFkglByMcqfUV8s+OfC+peGdSewulaS3cs 9vMF4de3419LlWa+3SpVfiX4nFXo8msUeeGMuqBFG5iRj15qW2AeXH3kwxIPY4qa0PlapC8 y/u1OSBzTMlF4QGRQfmXuORX0VupxIpBW3BjjB7k1OirlSRlmByKhyXclvmzVq3TcibweDj I9KzWrEy1HEr2wkMnKgDG31qgykS4I78Y6VfjJWPGCEyAAfQVWuYwCrKuAcYOe+elayVkSD QSyW0ZY7Sowue+eaoN94juOprRmuS4C4wEHFZ7feY/3hXKWhK9T+CHw/tPHfjlo9UBbTLCP z50/56HOAv4mvK84AFfRP7Lus2lj4s1bSbho0kvoFMRY8sVPQV52ZzqQwlR0visdNCMXUXN sb/xt+C2h6R4YfxT4UslsnsyPtdrFlkdCcbxk8EV8xSD5RlhjBIAxX6BfFPULPTvhfrrXbI RPaPEiufvOegFfAbiPY2OQDgZ7cZ4rzOHMTVrYdqq22no2b4uMYy93qU+c45JPPParWnXE1 vcb422sB09aql+dx61IrbRvzya+oRwF+5mnuZmllYk4H4Gs6RJFJVgQ/U571Zhf5XcDaQQ3 J6+1RzuXmMh6nk+1DSAktb6S2dZIm2FVC/8A16inne5nkldss77mJ71XyB9D1qQHLcLwBSA dIg2DA57H0FRMrHh+MfrVh/8AU7uxwKrSSFm/4CBUsAJHlgEfNnr7U3IweaaST1ptIBc05e vNKqYzntQfvYFUgHMSyY3D5elNwfSk74p7nDDaRRYBlFOIHy7QenOaTac4qQAUw9akwACD1 oCL5ZOec0ARgHBwOnWnD2pVGHCvxyM/SgcE5oAUKc9DTWGW9qerEcGn+aueV6frQBCQWG4D 2pAp9KdnPHQV2PgP4d+IvH+rtZ6NBiCIZnupARHEPc9z7VlVqwowdSo7JdSoxcnZHIGMDAF TJFI7oIYnlZuVCDNemax4Z8I+EfEN1ot2r67LbDAm8wojNjJAVeuD6mvQvh38U9C0pV0zUf DGnokafuXjgWNw249SQc8cfhXDVxlRU/aUKbl+BpCCbtJ2PnG5guYZtlxE8TL2dSp/Wo9pw FI4Br9FLjQfBnjbSmF3pVlqFvKi7n2DjIyMOOTXx58X/hbJ8OvEMItJWn0e/wBz2xcfMmOq N6kZrgy/PKeLqvD1IuE10Na2GdNcyd0eZSfOBjkgEH2rpvAng/UvHXi2DQNOKxlwZJZmHES DGWq94N8Df8JNDcarqeorpGh2eFmvHTdl26Ki/wAR/lXrvw7tPBvh/wAW/avAmuvNqz272w h1ZMRXTnkEMv3eg4NduLxvJCUaPxJdtE/MzpU+Zpy2Lmv/ALMsEPhaWTQtfubnU4l81YbhA qOQMkDHT2zXy/NEyzNE6kPGSrD0IPSvdfF3xj+IFvf3Gk6ley2NzCxWWGJQgB/LnjvXiUkq u8kx5MhLEnuSajK44xU3LFTUr6qxeIcG1yIqBAF5pQxKlO3rT9vKf326imjLOT2PWvYTOUb nCAZ5p8ZLy49aIkDPz25/Cr9nYXt9fw2VlbPPPJwI403H64pynGKuxrV2KjRENknNaej6Bq uv3qWWk2Mt3MxxtQcD6ntXsfg74F3V1svfFVwbe3GP9FhOXcf7Tdq9x0Xw/pehWS2Ok2EVt CpyAFGT9TXyeYcRUaPu4dc8vwO2lg3L3paHj3hH4BW1vLFfeK7o3DdfscJwoPozd69psNJt NKtltrG2jtLVRjbEMAD0q+BtG1tobPbpmq2pX9vplhJe30qwW8Q3M7cfh+NfFV8wr46ajVd +y6HpRpQpq6KWt6zZeH9Ll1K/uFjiReFzy57AV8m+OPG994n1SS5mciHJSKL+GNa0PiV8QL vxVqzxwSNFYw5WKLpgep9c15tM6sBtB25zX3OS5UsLFVKnxP8AA8zE4j2jsid5RhWAXlQOD UUKRtOvmgmMMM47iowCEBP1qyhKkfKPXj0r6jqcLJInCwPGqjaT+I5qxD5Qdd55C5yexyaq MoUIFbjnJqxGVMOfvE9T6VadiUMnJdDIq5OTzTnkeSzjiwS67vmI7HmmMYh+6cE8np9KZv8 AkUbueFNDfUqx3Xwy+Ht18RddudNgv4rGO2iE0kzDccZ4AH86x/GfhW58GeMr/wAOXd0lw9 oRiVBgOCMjiofDmt6r4b1Rr3Tbme2kYbC8R28enHWq15qUup6+dQ1N5JWmkVpmdyzEZGefp XFy11iJS5rwtovM0fJycttSqEB256HOD+NaixQ3DAk7ACUb1+te+fEjxX8NJvhA+maDZ2/2 uSFUiVIdrxbccsxGc18+QxhQD5m7JIGOegH+NXgcVPEwbnBxd9mRUpqDSTuXGt4o1LRyDK8 rk81QumWNif4tuBT5JGgzI6h1HZqzriWSafC4UucD0Ga71eKZnuyxot0kWrws6kphhj6gn+ lFVLG6W31ZJ5gCFGCB/u4orm3NbH6P+JbS9u54TbwySRquCFGSOK586TqPaxmP/Aa7nVYNe XVFi0O3iuCsYMjOcD2rndXk8W2bK11BY2zHqUYM35Zr4zMaUZ1ZT1serSkuVGRJpt7CvmS2 jouMAtjmuf8AEnhO18TaRJpt7a8FfkfvGfUVr3Gpa5KQJXi+UYGFqH7Xqp6sue2FFeGpKnN Sg9UdWkl7x8i694F1PQ/E02n6lA8e1uGXo684I/SududHvrWdkFtI3ybdyqSCRX1n4s8P3H iOxw8UL30QJhkZBx7E+lfPupXNxoPiCWy1PRSssXOzkgj1HtX32X5lDEwSv754tag6bb6Hn kel3pK5tpV4bqpFIsLK+GDoCM4I6167ZfEvQbPCHQbZJV4LSKW9M8Gr2pfEfwZdTq7eH4DI Rt646/QV6qk1ujFpN6M8kit28+NtgVWAABznP0pt1bAqZZIwBkZOcY54/Gu0u/EmgSXB8iH aAcheDiq39q6LeOsYsWkPUjAwcc5/WtFUurEuOu5wUsDxKCwxkZwepFVWQsxwRgdzXoFzp2 g3Mcc7RyxNkgKH4/KtXwB8ObXxh4xg0t9fg0yzbLGSbG4gH7qnpk+lY1HGMXN7IaTeiPJ/L cyKgHzEgADvWpo1/c6XrKXFvM0M0bfKynGCPevpbxP8An0rxdp+laDqdhfteL5o884kiC43 NgdRjmuJ8c/BjWPBE6ancvDqNjdSlftEQxsc84Ydq5oYjDVHGLl8S0uaKM0m7bHG+K/iJ4j 8TabHZanqE1xHGOAzZH5etcFiQgEZKkj866260phIW8oLgnK9wKpC2URKoj2BOQc8H3rrp4 WFJWhoZubbuznkiZ8qoO7k8elSeRKNyFDnAPToK6rTLKAqXypJBB9s1JNJalZytuhYgLk/w kDFWooVydvAdxF8NU8bS6narFNOLeKyUbpTzgsfTpXE3Kusr5XHtXtnjjwfY+Fvh9oWpafr y6hJfAebbZA2ErnK47A8c14/fR75kbADMBuOc49q5MPU9pBtu+r6WNZx5WjLx8pBPINSk5B 2/wAI496kaJt20RfM5wB6mn/ZwUkym5l4wO1bkEWCyAdMds/rUAGXxV0W7NgorZ3AdMk5FQ vaTxSN50Uibeu5SMc1LauO1yOS2nSJZXhdY2+65UhW+h71EByOa+wfFthovij9lOHUYbGC3 ksraOWEooGx1IDDPuM18ivCVfhSFIzyO1efgcX9ajJuPK4tr/gmtSnyNajMFsnoM10y+CPF cvhhvFUWhXJ0ZVz9p28Y/vfT3rEtrd2yFQMGHWveLD4p6nB8Lv8AhCxaQPH9kNl5+3LiMjB G3oTjvWuJnXgo+xSeut+woxi/iPnzZ84Ibg+1SIiFMsCTu5PbFfWXw9/Zw0B9AttT8ZNNd3 Nwgk+yxuUWFSMjOOc4rlPjR8DdM8I6bH4j8J+cmnI226t5JN5iz90g9xXBDO8LUxH1dPXa/ S/Y1eFqKPPbQ8kv/AN9p/w4sPGz6pZSW95L5f2RJP30YOcEj04rB0XRtS1/W7XRtItzc3t0 +yKIHG41cu7t5NOg08yM0CAEY6dfSodKu7jTNat7+xmeCWE7lkRsMvFerGFRQet30MLxuU9 X0q+0XWLnS9SgMF5buUljPO1hVHoMd/WtfX55r3WLi9nkeWWVtzsxyScdayxESoI7jPNaQU uVc+4nboNOWkB6k0bcuVJwaeI5QofY3HfHSgL8jMQdwOTmm0SRHg4NOxtyN3HtTtu7dkdOa sG1Oc4OMDIpAVgu4fKMn2r9BPhF4VtPCnwz0i0giQTTwrczyDq0jjOT9BxXwEEAk2gcAZzn mvdtM+Ovimw8F2GiWCxxyW8YjFwV3PjPA56cV4GdYKvjKUadHvqdeGqRpyvIvfHj4ZXfh/V pvGWlESaZdv8Avo8ndBIe/wBCa8p0p9Md79tVumS4a3E9tJByEkzjDZ7YzVnxJ491/wARwy Lqeoz3CscESyErg9eBxXIRRyybpAefLwMdxXbgsPWhRVKtK7M6sk5c0T0fwj8Vdd8J6fdQ6 bciNpwE3MN230Kg8A+9YHivxtrPilYW1i+muijF1Ej5Ck9cfUVyiwuAcqVG4Zcc4/CnTwM1 pHPyCSVKHqK6YYSlCfOopS7kOo2rXParDF5+yleW9g6rPp+oC4ukAydhON1eR6Ne3sGu2Et lua5W4TYFHJORjArR8L+Lb3w8tzax/Pa3CGOWFxlZEPVSK6XSvF+h6PfrqukeGbKG/Qfu5X VpBEcdVVjgGuFU5UeeKjzczb+80ck0maf7Q/lyfEO3nUj7RJZRGcDGQ+Oc+9ePKiuQmcg/p Wv4i1m/1zWZL2/maadySzMeapQQEqrH5dz7Rjk12YWk6NCNN7pGU3zSuVwgZvlYFh2qe3tZ JpkgiRnkc4VVGSfwr0Xwp8JPEXiVxNNGdL04tkyy8M4/2RXv/hP4deGvCcIOn2QnvCBuurg b3z7Z6V5OOz3D4X3Yvml2X6s3p4WpPXZHiHg/4K67rJivNZcaXZEbtjczSD6dq+gvDPg7w9 4XtVj0qwjilA+acjMj/Vjz+HSuijhi2fd5xgY4qTYAcgdBgivhsdmWJxcv3krR7Lb/AIJ6d OhCGy1EG0jrxSjYOQaQKAScUMYhCzyYGOmTx+NedFaWWp0bkVxeWlrby3FxKI40GWc44x9a +Yfin8RrjxHdvZWchj0+Jv3aDoxGeTW78V/iHHqLPoOlPttoz87g48xgf5CvDLm5LCVCcsx DZPb6V99kuVqnFVqq948nFV3fliVpXDsxBHAFQjDEegp8ZXLPjPBpg6nZzj1r62xwX0HyEb kT+ECnxsm9eTkHjFQY45NOjUlsqCdoyfpQBaUg9vu5GfrVqJQY/LUgsw49qzVdhnBGCav2b gE8ZABPPc1qldi2HPAGzIR0OP8A69QLbmNyhYEkcmrTTeaiquF2rtOaYF5LlgQqjkdDSaVx XLTHyoo/lGU2qRn73vVGWVw/K8nt+NWZSWCKfm5HI61HMirLtRvX9KtrQm2txsl00kWJGZl UdTz371u2l7bW9oRLEkzAE+nJOMj8BS+AItBHjvSX8VxmbR0kLXEYGd3HAPtmu1+Ol74an8 SaZH4Wt7JLVbMFnsxgMSc4PuK8/wCtOGIjQUHZq9+huoc0XK55rqVyshUBQuASQPQmsneWi UbujEipZX3YOOe/0qBgAOOADxXdzGSRGFMspAO3JNFEZ8tgw5xRWRdz9OvEd60d3uV3RWXO QcE8VzE9ysm3I3Me57VteKo3W6jLEu+3t2rmlU7xtOR3Nfn+aYiUcRKL2PZpRXKOlGV396j Ktj5c4xzUxAb5SOaY4KYIFeC5ub3NyF1RkwcHH61w/jnwTF4nsxPbfuNThH7qRR98d0Nd2V djnaMUm0c5Gc1VCtVpVFUpu1iZxU1yyPhjVobyw1O5tNRthDdQuyOkg59M+9UzLBvXyR94d x0r6k+Knw1h8WacdS0q2WLWYRwen2hQPun+lfKdzDPb3Jtp42S4RiGDcFT6Yr9LwGYwxkOZ fEt0eNVouDt0Lizx4OyJj8uTn6c1NHcusS7PlbnkH/PtVS3glcMI4mLNGRgd+asvYtbpGJP lOPmB55+lexbm2OZqxBJczLhHYgA5zn1FaNjrbWZWUSMCAOVPesW4YSRFlH3TgnNVi5AYdO OKh9hpI9r8D/Fu80rxlb6pqQk1AJbG2Alc5RDjoe1fQ1/reifFP4eanpGgXqNqEsW5IJyFe ORTkHHcZzzXwnb3cttcLKj4IXHIzW7pPi3VdKvobq0uDDLF0dCVOfXivDxuWRrzVWm+Wa2f T7jtpVpRXK9Uy14g/tfT9XuNP1FHtrqGVo5Ub1H9MVgzX2UEcbnao445P41oeLPEN14n8RT 63eYee4VQzjjcQuCcVzxZ+v4V61NycVz79TndjU0kXeo6rbaXDKwlvJkiQ54BJAH869s+KP wZPgLwHHr+natNclGWG9SUDDM38Se2e1eH6Vevpmr2uoQkrJBIJAR1BHSvU/H/AMXdZ8aeD k0i6MCRIymRI15kIPU+1efiViXWpypStFb+ZrBU1B8255o+qXl/DDbzSkxx9cc1nyRz+Wjt HIsTH5XKnaT7HvXSeD/CfiPxpqp0zw5YtNKY/wB7IThIxzyzdB9O9ek/FvxENO8EaZ8Nrzw 9DY3ukCLMiMGBAH3lOOjda1niVCsqUFdvdX2XcmNO8XJnn2oad4esPA2gazp2oXMmtzyOLu CRRsjHOCprlReOrMykZbknHWoWd2tVj3ttVs4JqJeSc9a6oRcb63M5O5sWOsfZ9Vtbp4lkW IhimMBsUt/qxuYphnLO3JP1zWMD1ycEc0zJpuKbuwTsdfB431qPwvJ4fF5L9hbnyt3yflWM +qM7RgxKwQY5FZQoNTGCjdLqJu7udDZyNf3MVvYwB7uWVUiiUZ3kmup8TaJ4n8F31mmu6VJ ZCZg8RxlWweRnsR6VxfhvUX0nxJY6nHjfayiVSe2K9U+L/wAVR480XTdPis0gjtn85iG3Fn IwTmuSs66rQhCN4O92aRUbX6n1f4Q8ZaR4m0K0u9PvYjK0amSHeAyHvkelc78arm5k+Eur/ ZYxMhVTJ/srv+9+FfF2k67dacAsNy6EDA2sRWzdfELXrrwzcaFJqMz2b5LRmTKtnnpXzK4d lTxKr059b2Z2vF3hyNHGG7bcCQGNRrMN2/ke1OW3EkPmBscnI/GkeBlBJbAA496+2i2eeye 5vI5Zg5HORUclyrHdj5QcACqY9xTgu4YHbmi7JNFb8CJo+qyHOCM4pI57Z5oknTMXmDft4y uRn9Kzl5BJ60o6gdsc0t9Bo05msvtbm3R1t97bFJyQuTgE/TFPmuI5SZU4bvj8qitdHvr7T brULZEaC0GZCWAI79O9Z2SMkHFKM1snsDLYbDlVAJPercV2QcNlQQQMetZe4l+OBx0qQSFH POT2rRO4i7ugETAHlj1xVu0dVwqTJ0x83XHpWRvLLlSB9aRZmToMH+9TTsB0YBuZPl2oM/M FGMnOc1BPE8kXb75HuazV1GdPnVgW7+/anLes2ZFGH/lRzCsP+wyMd249cHFPMRjdd6vtXB POB1rW0LRNe8SXYttHsZLgkks/3UT6mvdvCnwY0vTkju9dmOo3gw3lEERofT3/ABrx8bmmG wnxO77Lc2p0ZVDyPwv8Ote8X3Qezs2jt2IzcTjCL9PWvoLwj8JvDfh6OK4ngXUL1eTJMvAb 1Ve1dtBbRQKqRoIgFAAUAAfgKsIqqM7yPbNfDYzN6+L0vyx7L/M9OnhowV3qTJbx7eg3DpU giG0EjNQK/U96U3Ijc/vAK8Xli9UdaZZ8hgowgwPekeNsEYxxkGmC7Tuy4/3qGulYMROMD+ E1LpladRGBjDNtyCOM14V8V/iQluJdA0a5BBIWaVT1yPug+ldF8TPiM2jwyaHpVwgvJF2yy Bv9WD/CPQ+9fOV/YzTSmZpgZCw+UcjGetfX5Lkyuq1b5I83EYlK8YmWZp7qVmk/eEgkkDmq NxC2MbD8p611llaQoD54Dkg/hV+JbAxiCW2Vhndkivvo042PK5mzg4tPupSY4omZguTtHT6 09NMuvNKCJuDhjivU7ODRJQri9NpMF2sTHkEfhV6LQdOaWPZrkGwcncpGT6flVcke4uY8hk 0e8iiaR48BVzUK2lwiEmNlJ449K9xn8IW13HxfWBRhgqZMEcdKpXfhiS2ZVihgaNiNzxyLw Mj+VVyRC7PIBCVI8xFAbJIxznFImI2B6nH3fWvRdZ8LJ5zXO5NqA/KT1PauMm0+OK5hV2TB wrknpk1LTSuhozlljZwFXndk/hSQuxOFGQcfL2rT1uzsoNRP9m/c8rJxnGc44zUMFpcysBb wFgyDb7VnFueoMrxq7scNtbP9aSSJxKScfMcdavm1khlfzIlXnsc1SuI9wjccDbgjvnPFaS TQiSMyQMXUAnODzjBpbi4eYxs65O0jb2HPaqw84wqE5we3binIhjUlwQeoI7ZqUkNEZVCxL gqBjPHvUNygjchPuZ+X6Vek89idpyv3cjuahktJWiBx15X3zRIpbmeB1zwRRVpbKeZ2EcZf B5I7cUVnysD9L/GMOZYpcMgPq3tXJQ7h3ytdP4rkcyxBmDAdifauaQfKCeOelfnGc/70z3K HwCH7uAec0uW55zmlwN2aXAA4rw1pc2ISdgx6800EkfN92pmTcQajYYAUdafMwI2VepOQOg rxj4vfDJdWj/4SbRbbF/ED58KD/XL6j3Fe1BjjHzZ9BUUoLffHA6Zrrw+JnhZqrSepE4Kcb M+DoJntpkbJXqje1WWk80yNKwJKYHrXuHxY+GgV5/E2gW4bj/SraNep67xivCNiiXBcDK5/ Wv0zL8fDFQ9pB+vkeFVpum7MgmCgbcADPHvVKRCV3nAy23HcVqyxKzxrg4X5s461mzIQCOp 3k49q9GWpCKpyTQVYdQRTscj2qe5uGuGiLYPlxrGOMcAViMh7JSZxzS9yfToKQ9PrQBYZVX YznOVzgfXpQkhO5flwffgCoSxK4PaggrnPWiwHvvwR+J+l+CdI1HStSt8xzyGdJVX5i23AV h3FeSeNfEV54q8VXusXrFpZn69gB0A9hXPiZlwNxX3FNZi3TvXHTwdOnWlXXxS3NZ1JSXK9 kRnJNPX7hNGCBS7WXJbpjOK7DIa+NowDnuaaOtO3DYB35ppBFADqRqF607BFAHbfCvwlY+N viDZeH9SvGtLWVXd2UgM+B90Z7muv+N/w50DwDqunR6BPM0N3E5e3uJQ7xsOhz715RpGoz6 ZqMd5ayGOeM5VwSCv0Iq7r2tX2uXn2m+uHlkA4LuWP61xyo1pYmNRTtFLY1jJKLjYxzwcGn oSSRj5SOBU0TfuOFBx3x7UkaRl/lUnjA57128pkIrFFynQDPNJIWkZ0LDPBB/CnlF8nJQgg DgH3pkaZ+56HA9DVARLDuyzcAetaFnawhHe5DCPHBHek2RqrGTBfg5zTZZmZgpIwVwSO/NN CZXuRAHPkt8o4APWq/wDEOKe+0u3JPPem8YzniobLWxbt7p4rWeJHKrLwUFU12+Z8wyKfGc c+p4oYjJ4xnrU2SGIqgMMnvzU6wCSZuCAMHrVjRtLn1rWbbTLcostw+wM/QDua6C58NRxaL d6jpmoCc2rCOeJ12uEJ2h19s4yO2RWU6sYvlvuCV9TnLqAW07xeYrEkAEdulRLDkcgnsPrV u2tb2/nSGzt3nuHOFSJMnFeyeDvgdqF4IbrxTO1lbE7jaxH95J9T0Fc+Jx9DCxvWl/mVGnO crRR5JpGg3+tXaWOl2kt3cvgbYwTge57CvbfB3wHjCxXfiqYsVAYWkLcZ/wBo/wBBXs2g+G dH8O2a22lWcdpGBg7ANze5bqa21jQEYPB718RjeIKta8aHuL8T0qWDjH4tTL0rQ7LSbFbSw s4be3TgJGMfifWtQRAL90A1JtGMq3A/WkaMlt4bgDpXzU5S3erOxRsRxx7W3FM/WjylK5KC pf4QQc0BFfO7kD0NRzW0KIljAGwpimy2uVDKCuAePWp9nHyk5p20sMEnjHFVGTegFFoGTB9 Oo7CuB+IHjK18JaW4ikVtTmBEKk8xgj7zf0rf8b+LLHwnpLzNKWvZF2wwE9/U+1fI3iXW7r Wbme8up3knkck5Ofy9K+oyjLp4mSqVVaK/E48RWUFZbmdqusXd/dyz3ErmVzk7uWz6mq8d9 eDnzCwUdapSsfOYj5t3emozKpzkjvX6DGPLZI8d6u7Ndb+RWXJPGTk9OabHrMyhl3c9jVSK QOojU4zzzTTBJI5ZELAKCcDtWlm9hG1F4glWMhYxx3NTw+IJFOGKt6jbWCoKsU2+gNAjBIK nKnkinLYD1PwNoWvePtVlsNFgAijwZbmUkRwj0OO/tXrHir4K3GieFJtW07XJLy4tIzLNDJ GFVgvUqRzUv7NWp6HbeErvSWuUTVJLtpGVmCmRcDbj6c8V0/xZ+J+i6J4UvtK0+9ivb+8jM O2JtyxqeCWPr7V8Pi8wzB5gqGHVop9t13uehTo040uaW58vf2hDOVTzdy56E8Dmsy8gtppW mR9uMDYGwOpz1rnRI6Mx3k/196ia7bIBZsE5PNfc819zzlG2x0ZtIGtpGaTlkC/MenNWLK3 EMSTvd4H3cA1zUt3J9mJRsBj0qD7RKyt8+RnOKV7DO8N7ZTt9l86MADBbt271SebT5JWQSx RxMp6juM8/rXK2ruzFlbhBl/YE4/majkl2ybhJlM4X2xTUhHpkvgPVtO8JW3ie/swLG9bMM inLbQPvMOwrVX4PeM5PDcvicaXG1sIjN5LtiRk2/eC/TmtLwB4i1bxp4XPgjUPFMGlaVY2i v+9jH73a2RHn+7XZ+I/j7av4Om0/S7Bor+SL7O0jMDGny7SVx2Pb6185XxmYKoqdOKbvr2t 03OyFKi9WzwGLRzui3S7OdxOfuitmZLG0ISBgFZQ24rzmtzwf8PfGHjfw/c6zpaW6W0DsF8 9trSsBkge3ua831Gac7ld2Dxkqy55BGa+gp4inUcowa5luuxzOLWrNrzha36yi7iIkGcvGM 5weuKK5FrmQyGMEnbwMmiq52TY/STxVM76l5bN0APA9qwVb5elbHiSGCHV3jjkeRwoGTkA8 ds1irwdvU1+a5vriZXPcofAPAz3xThhRkgZpq8knsBTiC0fvmvDb1ujYQ7Xx1HfIpgC7g3A Iz+NPIKHHUimgcfMBmmn3Ai+65K8nPJ9KQ7dpycg8ZFSGNs5HGetR4CgrjIBobSasBFJGjM cgtkYYHoe1fO3xU+Gz6XJL4h0WDNkx3XMKjmH/AGgPT1r6PYhgAVBA7VDLBFLE6SQhlddjh hkMPQ16GAxVTC1VUpvTqu5hVpxqRsz4alRkkRSvGASfUY6VRvIPLgZgMZbj1+lez/Ev4dto OpjV9MjMmkyuMoBnyGPb6V5fehXhcMg4G8AfXFfqOGxVPE0vaQPDnB03yyOU4zg8EU3dUzq wdsAjnuKhIJNOw0GfalBztHpUioxAIUY9aaBljgfeFPzAlwXVjjOFPSoGyx61Yh3qH46qQS alt9PvdQuGjsLOW4briJC38qJSUVdsdmUn5IIFKD8uAa9E0H4O+NNZYNLZDToe73Jx+QFen aN8ANFgCnVL65vZOrKn7tB/UivGxOc4PDu0pXfZanRDDVJ7Iq6zc/Cwfs7xWdlZW411bVCG 8v8AfCbjcxbuK+eCx/i5r6C8Y/A65EMkvhS5LxBd32J2z/3yf8a8I1DTb3Tb6Sxv7WW3uYz ho3GDmjK62Gqwk6E27u7T3Qqyn9pbFAA5FSyBfIiIGDg59+abkY5FLIQQvsMV7BzjF71I7B skDAwKYvGe9LjCE+9ACL1/GrsbRiFlKh2HQ1AIMY5PIz0pUikIGEYDOCatFJj0lZfmCHHTb 2pFb90NvDChuAy855GO/FS20X7wbhlf7tHWxI1Fdm5O0Hn8Kd5gTAjXAbqT1qecFSzEbtpw uOwNVIwCPmOMdB+NACqWL5Azg55/Sidi8qvkfN1AqytvLJ/q4ZRvXcDtzkDqRUEsagIFOWC qfqTU3T2G1YqMp3HmpRFmEMQcFsZpWjIzkHrV22gDxhdxZWydvfikIoxgqAf7p/OrctupsT MDktLgH0G0GpWsmRECBjIw4GM7h6j1r0rwl8G/EviOCKW+jbS7BiX3yj5yOmQtcmIxNKhHn qSsaQi5aJHmejyXNvq9tNaI5uEcNGEBLE9sAV73onw31/xLZhtWto9A0+5A85FUCaXvyO3P rXpfhX4ceGvCih7CxWS5AANzcDdIT6j0rtI49q5xnJzlhmvjMfnjqStQjZLr1PRpYVJXkcr 4c8C+H/C9osGkWKwtjDyn5pH9y1dLHAYyAzFs/wB7tVjBAwvAoIBTjqDXy1aUpvnk7s7oxU VZIjNuOQM89KcIdqnnPpT1Eh3c/d6GnjJTJ4rKxRWaJRhmJH0qeNAASrFu2PWlJGQMZPvSY K4IGCO9afDqAGJMkAkfSnKqqM46Hg0uATngZ/WnpxnBBNTdMBoHzEnisDxV4l0/wxo0uoXu Ccfuos8yN6Vb1zXLHQdJn1HUH8uGMdM8uewHua+UfG3i/U/FWp3GpSzYtIW8uOIHiNT0A/q a9zK8tlipqb+D8zmr11TVupi+MPFF94k1eW/vJSzSOcDPCDsB7Vxc0heViDz0ArSA8yJlkw DuOD+FU5IUjkD5Jx3HQ1+lxpxppRjseI5OTuxgjLcgZ2gE0x0w4Rfmy1WMhQG4G9OR6YpFf KRswUEd/cVoxDLZEzIz/wAPAArWtb0WshdVHzJt59M1kIBgMN3oT2Nbmn6L9tijDXkUEsjC MBweOOM+lJSsx2M1pIn8yQcHdkZpv+ogU5wzLxUl7p09lcTQzgB4ztODkE+oqCdpJQoBHlq MDPaqlJMRq2Osz2t6LiCYwOOjIcY49vWqlxfzzsDMxMjqDnP86pbR13KDtLDFV0LNIBk5Jx ms+RXuPpYtMi53Dg/z9qhkhy2WUrk9ang3faPLBDEEfQmpsZmZWXBXjI5FbdBFKSPESZUjI zzURDfOcYHWtC5jEYZN4ZlVev8An3qk52jbuDblx9KmWrHYUbvs5fP3vlI9RTWGxShTkkEU 9DlUGPunH1oZHLkk8qcZqkupNyxZ381m58pyAwIxjtU4mJiCnnjJzVO3g3Sjecc5yelWZUU lyvI3Y+oFSqdtUHodTpXjTXvD2kXGmWGpz2sc/wA7RxykA59RXGyzv9oklJzvyT+NEzBpg3 5CoiNwPqGOR7VEKcYtyS1e49XuxUQlg68g8YoqxaQgEH7xZcj2opgfpF4qJN+r7XGVGPbis FANmTW94qwNUUf8sxGMH8KwlUFdgbnrX5xm/wDvLPcofAJk5z2oycYP1p21vugg+tDR5J2t Xiu9jYaWbnjIpDg7T2FADqCOtA5bBH4VClqFhxPPJ5pjqp5UdeTTirE5xQyAH5WJobbAjIU DIOf6UzG75Tzn1qUxgAnFIgG0kjnv7VVOVtBWuV7m1guIJLe4hWWKX5GRujZ4r5d+Kvw8vv C9019YK82iyPyef3PP3W/pX1bjAYnnIwM1Wu9Kj1aylsbu1FxbzKUeLGdwNezg8wlg5X6dj CtQVVWZ8E3Ayqrsw2c+9Umi2NtwPXmvpqP9mXVLjX7l/wC04rbSt26IPzJj+79RXU6X8FPB ug3Ae6sZL68j5JuWJXPsvSvp6vEOEjG8Xd9kcEcJUvY+TLDR9W1MLDp2nXFzhs5ijJGfrXo egfBHxXqpSXUfK0qIgf60bmYfQdK+prbSrKxiMdnaRwoOixoFA/Krax7F4Az2rwcRxFiJvl oxUV97OqGDh9rU8m0v4H+FNNAa6MuouMEh/lQn6V6Bp2haTpVssWnWEFtEoxtjjC4/xrWYP 378UrKCuzOCvNfP1sTWrzvVk389DtjTjD4URhAiAKPvc0YHzAKM+3epckOflBpeN+cBSBxi ubW2hW+5Guwqp27SBjjrXL+KfBGg+LbMwalZRySAbVnUYcH1zXU7R2Oc/d96VVfOCOR3rSN SdOScNH5CcU9D5I8afBjxB4ckku9NU6np4y37sfvIx/tD+teXOhUlWBBXgg8EV+g+0MhBGc j0rzDxx8HvD/iVJbqyiXTNRJOJol+WQ/7S9q+vwPEXKuTF/f8A5nn1MKlrA+RWG1sCpEAyD XTeK/AniHwjdFNWsm8k8x3MYzG49c1zHzbeRivsqVWnVgp05JpnnSi4uzNSAo4ZCuQR+XrU 8ceYwVUruU4HqAazoJimAfTrVv7WwVFiJ4yPwyK6U0hWGF0jDl48sS2B+HrUibJFjRDtIUn JOAcDpVKWQ42nqWFRljEdpPI/UGovrcLG8fsmCincMDDevNZTonmuoAPynb9c1DHOS+Mnpx TGclx3OKXMFjubLU7KCO2uVZluYbYRBB0zgrn9a5LyCJt7OD3zUSvKpVi3ToGPBrqPDPgvx L4vnSPS7B3gP3rmX5Y0/HvXK6lOjFym7IuzlojBCK0/mbfkzg8cV3Pg74da94mcSWtuLGzX Ja6nyBjP8I6tXs/g74N6DoO271UHVLzGR5nES/Qd/wAa9RW2SGJVRFCgYVEGABXyeM4gVms Mr+f/AADtp4NvWZxPhT4aaD4YjjYwi9vVGTcXK5IP+yOi13QiCqMgn+hpwwD0z/WpMbh1x7 V8pUxFSs+ao7s9GMFFWQqKoU8DBoOCiqGwe1NJ4208BcDPFYylqOwAY+9TXHAGQAaeEywCj IzzTSh2lm55qG7oYqqcNj6U5CSNvakwfvA4A7UIxXgqDS5mMXyl3A55FObbjKng1GzkHlRi lJUEELx6CnKUUAZGVBGcdKp6jf2el2U99eXCwwRqWLE8fT61Ld3UNpbNc3EqRQxjc7McACv mD4n/ABKk17UhY2LFdNhdtiqSDJ/tGvUy7BPFzSS06mFasqa8yj8RPHN34tvykbMlghIhiD dPc+9cDFKhEkDyYyAzDscVRluXZRMmQo4GTkk1C/MpdeTwP61+mUKMKMVGKskeJNuTuy7II mRiCeuaoTcSAh8KO3arKzDZ8x+ViBjuKpSsGKrjd6kdMZrqZAFdx6/NjgVIm0RHzOcHOPrT tPsr7U9TtrCxt2mu7hhHFGnVyT0rc8XeC/Efgi9gsPEVoLa4uYvPTa4YMucdu4NZOpBTVNt cz6FKLauYChoo1BIKkhs54712EEWjXbxyveS2oZF84bM8juvPtXExE7g2CVQVqRSgRHAOQB 97rVOnzPcLmt4nvrW/18z2aEW+xEUE5OAMZNc3Jt3MB03EVNJP+/LDjHBqNkV2CqpG48Z7k 1SXLoiSq0g3KBzgbQaiBIcYOM1NLAUkZB94HGPcdajYctkYIoAvWjxxgM+0kN/k1oO8LhXC DBbLY4rBjOJBnoetX4gzuwUkKq5FaLYC5hHWUvH95A24+5qlOIJraEwrtMaYf/aOetXTOHt 1jKfvjhSQ2MqKhhgEbTrJEcBScfhxSHfQqJ8oUNgZP69qtBYXIAHDDk56nvVNlZHVGJQFuS e1T2mCpUnG3k+1VfoRYuho1jZBHkgqVJ9Kqz3JJVUAVVzkY9akbcQOMjjPsOaERWcqSD8wI b2qr6WDYzgGMvzA8ZrTk8mDS4YmgH2reXklB7EcCnSQLEzOy4ZsgD09/oaqXBYTkuu9V+Vv pjgGoasUQxs6vjnn0oqSANvC8gnP+NFRYD9I9Qtv7Q1ickuAADtByASKoyaTeQkMgDoO47f hXSXkK22pvtB+YAnH0pY3AKqwzk9K/J86ryhi5Js+koxXIjjpA6nc4IZeue9N2gEZHXkGu0 kgtblCJI0ceuMVnXWhRsM20pjwOA3SvNjiE9xuNmc6E+YluRSBWVuTxU13bzW7iOSQMx7im wxvPKI0wxHvW0WtxNXGEEHmkAYpwe9bKaJI2DLJtB5wvUVqW+l2kDhAm/uS5zzWU60Lsrk7 nLQ6Y0+WQO79scVfh8P3b4LsIh+Zrqo4tvA2bR2A6VKFANYyrc1nFFJWMS30G0jKs5aU9y1 aKWyRPiMADHAFWCuGNNbPUdaHtqx2IyD1xx61lappyXqblOyVeQR/FWuwby32bS+DgMMjPv ScO/yocfTFYy9xc1w0PP5UkSUxvkY9aayfIOSK6/VtMW6TzosLKvoPvVyZ+Tcjjo2Oe1dtO UZPVmLTRFsUnAJP+yf8aQo54GMA9B1qRlP3l65xTsFSMck9cVVub3QuQhGXgAr6570BW8xS Tgds1N1JLdulBQtjjjrUOFxpkTKQMU7D43MFPFOKnPNIqkZyd3+9Ql9oZCUf5WU8Dmnctxn aD0yKkxtwrDqKVlwq8ZIrBSlzXTAo6jplvqFk9ne28FxG4IZHXIYeleEeN/gNA4OoeE2WJu rWcpyD/untX0JyGBUbvf0pCgcsw69OOK9PC4qthZc9CVu66P5GM6UZq0j4D1PR9R0W9ay1K 0ktp4/4XUgn8e9VAWBGGIA/SvurxN4P0bxRZvaazZpMG+7KPvp7g9q+ePGPwQ1fQ5GvNF8z VLKMElQMyKPUjuK+3wGeUsR7lVcsvwZ51XDShrHVHkUsIL4QEhyCB74pl05dwCFG0BeB6Vr T2/lHymG2VOCCMEe+O3emWelXWq3wtdPs5rqdz8qRJuP1r35VFFXZya/MxlXDjjJPaug0Pw vrPiK4W20uxluXzgsowq/U9K9k8IfARmWG+8UzkZAY2kR4Hsx/wr3PRtD03RrNLLTbKK1t0 GFSNQMfU96+ZxufU4Pkw65n36f8E7aeFcviPIfBnwK06xSK68TSjULlSW+zR8RJ9c8t/Kva bSytbK0S2s4FjiQbVSNdoUfQVY2FdwAUkjGRUgQAkqTg18XiMbXxMnKrK56EKcYKyGqu1Qt OZjhQB0NPRcdTSnI/hGK4ZcyNrkBVgCcGnhBsBBznrT8MeD0oOAhApXsIQ7Qo560bkYbFIw OtNGe361Iqbucjj0ovdgCkMNueBTJP9YOSPlxT9yBD2OelOT5h8w5qW5S9wBiqFBAOdxpZG XZgkfSng4JJXkdKbtxkMuTVe8gGgLv5I6daimkREYzSBUUElj0AHWnMqRuVIAZRk5PFeEfF z4kr5EugaLLlQNs86H7x/ur7V24PA1MZV5I7EVZxpq5j/Fj4lDVZn0TSJwLKE4dx1mI714R NK8gJkLAkk59adNcyzzu7biTkmojHJuChj93J4r9VwmDp4emqcVseFObk7sfFE8xSKNsDOd x6UqRykYcEL83I6jFWrOCbCbsAqvr+NAjeVSyP82cbQK7XEzbK0fzuik4GSdx64xUeCg2sw OAeaWQbZDg1A6seh60mwSNXw7qt1ofibT9YsmKXFrKJI2Azg10Pj7xzqnjrWLW+1iZZXgga NAqhQvtj61x0bETjb1U9PTipdrHa7RnPOTisXSjKaqW1XUrmaVhkWDDt3Ak88elTAkKpHB6 mpbOOO4HlR7QeeSO/pUFxE8DtFkF8npXStEmQd54K0nwFqfhLxDdeKr+7ttUgQmxWEfLkLx n1JPFeeoTgbuCDke1TxvcCyZ0il8vPMiqdv0JqsE8yYKD8uetYU42nKSbd/wAC5u6LUf7y4 5GeevWmS27sG2EFM9AKfEqpNsYNuL43elXQEd0BJPzYB9q6lqjK5lw26lwWGV/nWjHhYnb+ J/lP0qRIoXJjAJPXCnGMHNOuFgCN5QKk/dBP50WaQ0ygF2yLcAH5cE47jNXmmLQSsSGkJT8 Fwcj88VBHFdvb5X7hB3cdhR9hkjgSZ5EVZSQAD8wA55/OpGVJSNoO453gYpyHAKjdgnjimO pBEfHDZIzVyF8ny1VWY+9NR11B7XGbHdBlipPT37Yp0EbQtlkyR+dToJJLk8BQBwPT1qeeJ oQyiF1OcgsMZHtTuk7MlkEztKxdWy6kKKzVLebIGYrzk1qWyzy/u4rdnlkdQiAfMxPAAHc1 a8QeF9Y8P3qRazpVxYPOuUW4QqGHtUuUb8t9ykna9jMsCq3y7m3YGQfqDRUUhS3njeEjG0H HcdRg0Uroqx+lqSj7VcGXapHHzN0GKjl1CyRgPOVyOoU5rJ8ULKusyRqodNqnIbPGOtYIZd oTgM392vyrNsKnXm5anvUqnu6HTNrrqpCKjncfm9uwqhPqd3KcNKQvotZykKm0YAz1p/fII bP6V5cacVokW5Njy7lm3EsPU0qsFOY2Kn1FMwAMbs0oUb1YHgZFbWshF2LVLuDDK2/H96tW 316N8LcR7PcVzY3BdrHHuKlyTgBlUe/eonRjMak0dvbXlpMCYpQSe1Wd4LADnvxXAIDGxaN iGq3DqN5buDFOWHo38qxlh7K0GWpdztGwTkUg6E46ViQeIIWbbcRsjEA8VpQ31pOf3c6nPG CcVz1FPqi00WQ2QAox705sgYyfb3pMKwyp7U1Vfccn6VyOSTSa1K0GsFK4AII6VhaxpXnR+ dCoV+pAHWt4r15powep596IVHCWvUHFM89+65jJ53c8VPHGFOAcfzrd1jSi2biJQuOSPWuf MowGJ+7wfWvUp1ovTsZchI3yuehz2FMZsc9QelKTnJUk+ntTXxxg/hVt9ibDiQBnBNNIy3P 1pdw+UFTz19qFKkFSSPeold6DGE7s5Oc9OKQjdjaCKkVWUEE5FKoGfSqhTuhNkWwno232FS KpVSQPypTkYyoHvQof05PYd6TSi7AhgDZz3NBUEbRndjHHOa1LTRbmdfMmGxc8Bu9dBZ6XZ wxnyo9zdy3rUe2fJoOzPJdd+DmieMWjnvbP7HMpybmE7WP1x1ro9E+FuheF9P8AK0K2WGTH zOw+Z/q3WvQwuFHy8jtUm0sCemRWDzCvy+zcm49ugezhe9jz2a1ltXWOVWU9weh+lRkAMOT +Fd7NZ29yNk6b/rXPajoUsO6S1w8fp3FaRxUZRTHy2MQquQ3vxUnzEAkcmkG5VMbgqQOhHN KDuI2grntXRT5dyWIAQSSfl9PenklgDjFOERAyTuz1HpUWGyQTSa5XqCZIOQaAnI5BzSIQQ FH3u/tScLncTUNX9Bgw20BgmGDZPpTG+/8AKDTyEIwB+NY3XQBdozuK/epgfDkZ/OpAQVIJ PpTJAuPepnCyugFDqSaNwXJZiPTjmo/M2HAJ6dxXl3xT+IUWg6bLpNjc4vpVG9kOTGv17E1 3YPDyxNVU4amc6ihG7Mv4rfEqLTraXQNFuN9w+RcTr/D7A18y3l/JcNI8pbeeQasapqMt9c yTSyE56c81lMDs3E9Dtr9PwOCp4WmoxPHq1HUdye2c+cSvJK9+gq1HJ5lzHGifOzAAH1rNi BJbLH8Kv2UF5qN5HZ2NtJdXMhxHFEpZjznHFenzWRjZN6k1wZE3jIU8559Mg1DFdFQxVgjd D9K7vwX4S8NatoHiOXxVr02jajpwZba22/O7hSfmB98CvO0QOyGUZ+YcDv8A5xWca8akpRj 0E42VxzKZv3g+oHrVNyd3cE9a0ZZI0IKcYyAKz3ILnngVs0CLli22UrjOSBmrt06rIY+Bxj is6HKuAD8ynmppyNxYn5qaaSHYfayGJsZ2hTyAeeafdMu0gHljwD1q/aeEfEt74euPEdto9 3LpcQ+e6VPk4PPPtWQ4MhaUEfKAQPxqYTU7qLvYTVj6U0f4l+ArL4Fr4ak0RXvBZm3aIxLt kcj/AFhfrnPPrxXzhapFvQ4yBnJqFJ3ERhJO0nOK7PVNP8KWXgDSdSsL67fX7iX/AEu3lUC NVPp+lcOGw9PCScopvnd++ppObmrHOmNGdnRt2M5piyGJ2wOe3OKYLiJYWIcbyealn8oRMy Pu6HPfkV6d10MLCNOn2aN03bnBEhJ79sVQkugwA77ic+1XAkbWZC9WOQBWQwPmcjBIyR6Um wsbNrer5IQMN20rkn731qvcTSbVZlIRgdvuAecfjUEEW0bxgdPqBW3b2cV5aIZmKpF8irnp k/41O4zV8B/DrXviNqs8GjvBElqgeaadtqJk4A+tV/EnhTVfB3iyXRNYiQXUChyyHKspAww Per/grxtq/gTUrm50i4MH2hQrqRuVsdOPX3qr4k8Q3viXW5dY1G8ea6kXazv6eg9q46SxX1 ttteztp3uXLl5LdShod9FaeJNPv7y2W4t4J0lkiY8OAc4r0P4qePrDxnqVpJpWjxWK2sJUY xuYEg9gOleWiFk2qzckDnt1pwOLhvn3ELjiumVFSqxrdUJTfLymjoOtTaZ4itNUiRTNZzLK gcZGV55rq/il8Sb/AOIL2Au7eG2jsixRY+ckjkn8q8/uI5EjDAkM3XHYVChZyBKjAv8Adx6 nNKWHhKoqrXvLZgpNKyFKZmihVz8o4OOvBoqITfZ7gHG4oT1orS9tBn2J8cbvU9I8U297Dd tEt1ADGI2wfl4OcV5hF8SfENiolGoylUJBEjBh+Oa9G/aD3Nrtq+3ZItsCAfTPP59a+dLmU myl8yZT8hOF9awnhqdSPvRTuDnKL0Z63F8bb87TPBbTqhw3ybdw+oNb9p8aNLdgl1pmxicf u5QSPwNfMbyMEK9OQM/41J9slLjyiWIwdqrk59a8yeT4a9+U2jXqWPsbQvH3hzxBfrZR332 OduEFxwGJ7Zruho98gZSEdcY+U18G22r3dhdglWiZG3r65znOK980H4/arbaUllc21veTIm 1JXJVuB1I718/jsjqKSnhvuOyGJVvfPaJR5FyYZXjSbGdrOP5UEkDoT36Zx+NfI/iH4g6lr eu3GqT3DCaVuBHkLxxgCn2nxJ1uxO2PU51UdV3HHP8A+uh5DNRXvaieLiuh9arJuABOPf1p xYFlBGRnrXzTZfGLXbdRG14JBH1MgBaunsfjbcZL3emQXA6EqShH41zSyPELbUuOKg9z27h SRuY5Pc07kEFOK8qsPjFpMkQXULSQTjdkxMNuc8V0Vp8SPCd1Gkh1QxM2N0bIfl/EV51XLM TB3dN2No1qcup3cWpX0BCrMzegbkVqQ+ICqbbiPJBx8lcRH4k0S6P+j6vZzYxgebtPP1rTE m6NXidZFxkBWBrya+H5W+eLXyOiM+lzurfUrW4O1JQrf7VWgVY4JBPqK89ywkZgCSPXirMW qXkC7Ul4HGCa5pUbX5TTnO3ZclgTuUjvXM6zpPkI11AmQeSBUlv4hbyttwm4gZOwDitKDVd PuMIZCrFc7XFYKnKnLmewnK6OQDkN05xyPShjg5HWtTVrAWxE1rgwuen92skt8xYjkcV0up eOhA9XbYfl5HWn4YqDkYPt0piybVMh6HsaWJWkkwM5PG0c5qnNx8wtcUKQoyd2KAkzEBELM OwHWte00KSYEzsYoz/D3roLezt7ONRHGC394jmp+sKPUpQOfttEu7qNWmcIp5zjpW9Zadb2 wysYdv7zc1eBGCFHGKcvTPrXPOq5vRjtYbtHfnHNJswdy9O9SYG6kLBSQKyVo63GJ/GDjtQ NxHBxTh60uMnms7OWzAjwN3PJ9aNoPpTwFOeCKZjB6k1MVyvUCheaTbXS5YbXz94Vzt5pVx ZSMeWjJyCBmuyyaa6q6lT3rdVeSTsxWucIBuX72P60hAPBWulu9FglbzIjskxkDsawpra4t n2yqFb36V3U6iqolxsUxHtJB5J7ilYMcKelOL4YbeRTjuHJwM9zXQ42QiEl92OMdOlNK4qX 3x+NNbHUgn6VxNPWwDSVViCDilLfNwMYppVy20Ag9M1yPjnxnZ+D9GknkYNeyqfJjz6fxH2 rpoUalaapx1uTNqMeZmZ8RfiFbeE7F7a1cNqcsfyjP+pHZj9ewr5O1nWLjULp57iVpJXJZi x6mrfiHxLfa1fXE95IXmkl3knqMiucb5m2uckdc9q/UMty6GFpq3xM8WtVlN3Wwwux+YEce opjMWUg+ufxp7bQpI5FRF+OBXsbnPd7En3SuOhHNdB4P8SX/hPxHb65pkvl3UKttbAOARg9 a5rzDjke1Sg/KF9BilOClFxezGm0zfvtbk1TUtV1K/nm8+6lMxKgYZz1Jr0jWPguNG+Edt4 8bxDDLMYo5pLQABfnzwrdyM9K8ZG8vkf3etdDNr99JpUentcSeQFAEZyR7YFc1WlUfL7KVr b+a7Fpx15lcwpuVVh1I5qoeD9a3dC8O674o1X+zdB06e+uQN5ijGdq9z9Kpalo+paRqU+m6 lZSWt5bnbLFIuGQ11OcHLlvr2JK0TlXLdzTpGcuGY8DnpTYYy8wjbgmn3G0SsFYgDsKq2ly Wey+GPjTfaH8J/8AhDo7GCVRFJCspB+VWJJyO/WvIYJRFIxZQ2Dnn0qGKSMSlsfIwIx2zip iqDKDBzWOHoU6MpSgrOW/mW3eKuTXA33JlQAJId3T9KUymRMOeI13LnkccYp+4SW3T7i5qp kkOv8AF1xXTJGd7CfZ5WtvtIRQiMFx3NHmNlVOAp9qsuHjiaKUlSF3EEflVUEuQcnaOKhLU CSLzFXrhS2M4zVcPiXdtz1U/SrUEoiDIW6ggk9qLxYBtaNsu4LOF7e1WBUjWRXCL1bOQewr YN35JXy+VZVBGO+KZbWO9YpHmGXTfkjpkdM/So71IoJAlvN5oGTyMEDoM0WApySO3IOTu71 YRmVckDHvz9apANJkk5xzU4IdF2KRxzntR5CsW4X3sobJ29R7VJOXJ+RQNvJwOgqG0RlE87 OAtuVyD1Yk04XTyTyqFwDn+lWhkE04b5Xc7TwoH1qUgxxibdlipAHpUEcLuCqr82eKeznIy c5znFJgVFCySqhyMfxfhRSSYLLgcZNFZMs+yP2gLz7RrFkBCq+VDt3H7w3d/wAhXzPcpJEs gmIyCwVh/EvPWvo745qo8SF237Xt4weOBjI4r5r1hZFXIfegyM9wTWkDOZyzyHzGKng5Arp 9BmtzoGoxtMsd68i7XPdO4/E4rkWbKgYwQcU+Kd4sMjYPQ/Ss6keZWLi7HTeJZ4Ps1g8Tsb lUZZSDkH+7+XNZenSuLqNUfaWjYD0zg4rNeaSUqztu2jAHpVmxkUX+cZO0gflVQgkrCbuyd iotz8mZlfDMO2R0qMSMsW0ggg4IPaq6XTxhWjPKyK4z6003IMzOTncSx+ppOK6iLyTvGQ2e AhwPeraajsgljVsncGyKx0uAx5GcjH0qZMISDjjg0cqewFz+1ZEUBXxuOcke+afb6vcRxkt KxJzwTx1rIldSoA/hqNNzHd2FQ4AdEPEFyG3rcPhV5UDqa0IPGuqxAGO7kjweQrEdK5Io7j IyC5C80xsRP0yT71nKhCe5akep2nxX8SQsudYuQB1LSEkfnXSWHx01uLb58kMwz0dAM/j61 4OxYgkE4NOLMpwDlAf51xyy/Dz+KKNlWlHZn0/F8craUkXOlIWwASj4y3eugtPjF4YlKtPb XETEbThgQK+RorqWMfI53EYOasxXVxGQz8g9ATXnVMkw0ndItYmofa1l8TfDE6lY9aCBxgp NGQMfWt61uba9tBeWEsVzbk43RuGA/KvjTwpoXirxVqiWWg6fPcvIw+YAiNf95sYFewW+h/ EL4R39lresRRXGjlhBc+TJvUK3Zh29j6185jsow8L04TtJ7I7I1pte8tD6D0+ytrtcyXIib cflAyf1rprHT4LJP3QyVH325zXEYilsbfUbFxJZ3MQljkB7Ht9auWl/eWo+SYgY7nNfIVac m+XZrc9BNrbY7kkGMEHNOXkda5iLxGwjxPFvYd14JrUg1uwkKo0qxOf7/H61xOlK92Un3NX aOnQGlAC8UyKWOQDa4bIyMHNPwzEYU4xmm0o3dibg3rQoB5z1pcZPbFBG36UWbbdhi7e9M2 gHrg0pfB9qRTnLdT2punFagO4JweTSFR68U7Py4PX1oI9aIxaV7iGcDkHNGSeSMUEbeaX+G jluxiEDZn1qKS3jkTy5YwwqcHC7SOgzTD85BBpPTUDnbzQZI8taHI/uGsOQSxSeXKm1hxzX oABABYE981Su7C2vI8SIA/Zh2rphiJRXvBa5xRZjxwab84OxcKO5FaN5pVzayM4BkjH8Q7V y/iLxDY+HdGm1K8YmNOFCnG9v7oNdlJuvJKK1M5e5d9CDxR4psvC+izX124yBiOPvIfSvj/ xj4v1LX9dfUruQtl8qo6ADoAOwrT8feOdQ8V6w1xM37o5WOIH5Yx6Vgr4L1qSNcCL7Y0fmr Z7/AN7txnp645xX6LluAhhI89a3MzxqtZ1HaJDbJp99fS6hfyNmSQlooxgHJ7Gs29Zbm4uL gqU+bgdsDgVLo+n6lq+ox6ZpFhPfXkpysUS7mOD1rtPEXwt8deGPDja5rWjGOzLAMVbc0We csB0Fe061ClUUKk0m9lfUwUZNXSPN5WAGAfqfWon5xjmpJVY5fYVXOCccZ9KYV24boK60ZA MY5FLub7pOR1pMgsSKNwXOR1FNgTw8qWJyB29RTWaTdnJXPTDUkcjKuAtBy5yAcAfrTb0A7 34YfEO++H+t3F9ZRxSLcReXKsgyCAcjn61Q8W+LZvGXiu/13UwFluWQlU6YXjH5VzFlazXM qRB1iWY7Q8vC9D/hRe2F3p1x5Vym04yrIcqw9Qa5HQpOs6lveZuqj5eUnmeE3UCwk+XGCm5 up5JH86ZdxIs+d3ykDOO471nhm3g5qV5Xd8Hk9BXUlaNjFhIyidzHnYWO3PpVi3lVXBdQy4 5+lVmSSI4kUfN71p2UULQK6w73bKOD3JPGKlz5VqUloQyvGE2phPX2HpQYWicFwCOp98Gt/ WfC9vpxZYNU85/LDhdv8RPTNc7NcSuDGXA2kgg9acKinqiXAbcymadnlfJIAyPQdKbDOsIB XkjsfpVVyxf9abk96oRamuQ0USBQWRmO71zTEkBk3sMkdqg7ipI+ZD6daANWK/uEsbaAsDH Du2ZXIBPNPtZy+oRTOoIdxvAUHBJ44PWoIPIKs247wQQvan3QWPbMj8luVHG3nitL6AU5ds TyIjDCsR6Z5ogK7k3Ngc8+gqB8szEc461Z020n1DVbSwtl3TXMqxICf4mOBU8yjq9hWu7IW WQqGRTuVvmOfrmtCB4FWLKhxhTk/SvVPHfwG1PwV4Ik8Str0F59nKrcwrEV2AnGR68mvH4c E7C+dveubB4yji6ftKMrq9jSdOVN2kXZTJPJLLGgUBuD6CibE6IgVfk5cjqfoantYj5Dc5V wKiuFMFwVXcFPpXo/ZMepnxxObraEIfJwOvGKKXz3ju0cDLLk/mMUVzPc1ufXPx+ic63FOd qxtboBhuQfpXztfPAtiyRruKvnJ7ZB5NfQHx88638QRg4BkgUgMO3SvmrVZZQZkUEkkZVfT tW1PREy3sc4yqm8suS2cH3zVTAPWrrsAYkfqhOc9DzUE0arKwTJUHqameoLYjXjA7ZzVuzj YXqsqnoxA/A1XwqwjP3m5z7Ve0x2GoAt/DFJjPfg0ugGepAidc88EUjhMnbnA70qviNhtGD SBztI7nvUsCa0hkmkZY8ZRGc5OMACrxsHwjbh8/zH246VmxSFHLZHIKnPvWm8zo3mu6lmUD A6dMVUSWULpVSUqvPrUkTog+bpt71HJ88oOOtIqEn3bihjRIZT5YDHODuFVS5J+bmpCjAsD wF4qBhhiKhjJN7bcUMCMDPUZptSqjzSqgHzEcflUDsJASJ1JwQDyPWrMbliu4Er0yPr0qRN O83TluoGLyIGklQ4G1ARz+tVlfIEYOQDn2qbphqj7X8MfGH4f6F4P0yzhhmtTHAkUkMUIwG AGTnvzWF8Xvi54c1zwBc6HorS3M9/t3O6bVjCkN+eQK+VkvpvM+RgFA9KdLeF4su+Wzxur5 2OR4eNb2yve9zseKk48p9QfATxrFdJceDNWdWDANbFjkhgOV9q9dvLeWym2SKfKPR/WvhHR NcuNM1231K1mMMkUqyAg4wRX3v4R8QWHj7wZb6lDjzCu2VcZMcgHI/HrXy/EGXSpz+sUtnu duErXXIzNVpGbHlAjvnvUm0/KSoOOoIzU9xbz2cxhlG3HRvWmbwByM8V83GN0mztkEctzbj NtK8br3VjitXTfEF5DkXypOf7w4JFZozjAHUZyaMY4bkelayino0SdTaeItOnYqXMJHXzBx +daqzwyg+XIrYGTtOa8+Me5WUgbW7Diqq291a3Pn2dy0DEYO09frUKhFrew7o9IYqc9fw5p 8Y2jlhiuMTXtUimjjkjjuFxyQuDmt631qzaItPIIMHB3dKVSg4j5kbB5GRS5ycelRRSRSxh oplZevHNPPynIOQa4uSUbvoMdgkgdqjOei9jUmeOKaDzjFKWuwwOdynHajHy5BxTiDnrxTf LIXGePWsGne4DjuAOWyD0FRtjgMcZp5O4Y6U0gZAYZqr3GiN1KKeN3PQ96+QP2gYvFi+Jrh rmydtHQgxPADsUH1HrX1hqupLaRsiNmZhwPSuMuIEuQ8d0qzRycsrfMD+Br2MrxDwdb2qV1 5/oY1oKpHlvY+A1YSSAnBCnjHO3mu9k8XmNppfs0K3M9ylx55X5wRHtKqeykk1694x+B2k6 u8+peGwmlXn3jF/yykP0/hrwjXdD1rQb06frNibdgM7yPlf3U9DX6bhMfhsfZRdn2e//AAT xKlGdF6bHt/7K1nphbxHfSbDqZZI4w3DCPktj6mvdviJd6bY/DvXDqrILWe0kiCMfvuy4UD 1wea+EtD1y+8NagLzSryS2k3cSRMQf84rS8QePNf8AEYSLV9TubsJ90O+QPwrzcZkM8Rj1i nP3dPXQ6KeK5afKkdbJ4/8AC3/CgP8AhDF8PxLqO3b9qwv3g2d+cZ3EcV4k4JwOcgZwatXS Y3JBueNVDEg8elU/MJYseTivpsNh4UVLlvq7nHKbYihucLnHWneWXXPT60itngjhuoFXJZk aNAowEGDmusyIYj5ckbHqAetEbCRChJXPcUTSKxDBRUaDJ+XoOW9hmkB1evRE6ZoP2BvMjW 3WLCD5hJklqrarsTwhYwTlvt32l5Cp/gjKjAP41mpeSLbqFkYBCCuOCKrTu8vLFj7k5yO1Z Rp6ryNOZWKhBpQSkgY5BHOKlTPC7QeaY6kSnNbGYNI0n3iSc9TViOWSKPEblSCH49qqjG7I 6Cuz1z4d+I9B8EaT4v1GKJdN1M/udr5dcgkbh7gVlUnCLUZPfYtXtoYR1ISW2ZFLSLIGDZ6 4qldyxy3s8kaYDsWx6ZqNFD4U9d1Jjy5jxke1aKHLsJybGP8AfJ9sUyn8MQDSEAEAGmSNqW EgNyaZjrn1xQVwetAE4m64XAB5x1NNkZtxDMSOwqMHIwKnkiDQedvHXHPanYCAM0YBHT6da mtbmS21C3uYHMckTh1YHBUg8GiVYRaxhY280E72zwRUO3jA65qWrjXc9O8V/FXxR4l8ORaJ qOoGS2UAMAAN+P73rXn8YRioDAHqQPWqz7sYz3zToHCtlmCgkc1jRowoQtTVkNuUtWacN2k UuMkbSDg068u/PIK89yayp5B5hKvlVOBgVPGcx/MRz0rrhN21M2iFCTcH3op1vIsdyjsobA JwemaKzKPrz9poeR4qsLpBuSe0yynoCpx07V8z6uWWymuFIVtxA296+nP2mJrf+1tP3YGLX cS3cGvl3VZojboioSjE/KvTHFbx+G4m/eObllLQxoRyuefxqElz05pXyZD6E0m4oStRcYZ6 AnNXLF9tw7DqImxn6VS4POKsWuQ8uP8Anm38qEBXBG3BooA46Uq+9TsA4LkjAyatEFlBlU8 dvfvVRGYPlTwO9aCq0qZMgJxVx1ExkUSs6uSdgOMUbFCFQcOHb5j2GOP1qysRiiwG2ng896 sRWSzRNk7tzkgmqcGLmRh7t5PBGTzTdgAIYc561cntWhnbfxjp71AzHHKjk81Dg09SiNkKn mp2Pk3Csp3YUDj3FQytyF7rTMn3rNlXLk86rPOlvlISCoXOflz0qqshz/nimU5cA5zjFTZJ A3csBSm1i3BPWlYlhzjg8VGj7zz1HSn7t8g4C7uanbcNgjJXLZzjpXuPwP8AH02h64mj3Wo Pa2N83lM69UPZufyzXh2CvAYD2NX7K7NpLDLGSCucEd65MVRjXpypvqaU5uMro/Su7sob+w C/xquVcHII9c1yFxC8EpikDBl49M1g/BHx9F4n8Jwabezr/aVigVkPJkjH3W/DvXpOpacl9 DvXKzryCe9fj+JhUwdV0ah9BF86ujlxnO0nOBTqYySIWjdPLde1DZGcHJrdNSV0SPJ7YobB AJHPagOAAvehQWLAn6VaXYliEKTuZzmjYpIU/dIpVz0fjFHXAJ4qvQCPdLC7GCd42b+62K0 rXXtTt0C3Cx3KD+I5DVQ25bdgAnpQ6sw5OamSvpJDTZ0kHiXTp5BHJvgftu6VsRzwyoWjlR +P4TXn5T5MdqdbvNbyGSOQp2yDXFKim9C7nom7K/eB9cUp+ZQAeK461127iBM+Jh6f/Xrat desplG4mA45yeK5J0ZdvuHc1V4HzOuazdT1GOzQKeZW+6optxrNilkbqC4jnVh+72Hdk++K 5W5uXvLkyyHBNFOk9FNWQcyHO5mZ5JCTITk5qA4HPYGpRgrkuaiILcdq7ZLlExMkSkLx3Br J1XR9L1qwks9SsYrmBjyrrkqfUela+COM8nijAKngcfiaqnKSalF6/kLR7nzV42+Bl7YvLf 8AhOX7Xb8u1rKfnT/dPf6V4pe2t1ZXjxzwSQTxN88MgIZfwr75ZFO7ccZHPbNcn4s+Hvhvx dasb2z8u6UHZcpgOnH619dl/EFSn+7xWq79ThqYVN3hofFafNFKQxDMNhUdCM5qrJCUHHIP Q+ten+NfhP4i8Iq13An9o6Z0E0P3k/3l7fWvOHVwyg9WPIJ5zX22GxFKvBTpSumeZOLg7SK iI2CcED0pHBC5Ofarm1wh4xzz64qOWLcTg5FdRmVxlwB3qSIMrnj2x60+GHnceMfrU4jKS/ N1HNWogNiRjGQy7cjINbEtvbhAjsEBAAJ64rNkmKuigq646AdKSWRioHmCj4dgIIyu/aP4W +960Pu3ueCD2qu3D/KMDOQe5pN5J5JOaTuBLMsYdVWLA2jPOcnvXSX3iDVNV8MW2kXNzNLa 27DyoWb5U47CucRWLbixq3bzuiAHkbs81PJGTTYJshEDpcblA4OcmiaIyHKdM8gf0rZtQQo ZudxP0AxWfMDDOqgABcge1atWFcy2iKS7QM/4Um07sevFbBt4ZYCynY3v3qtDbo8gVcu7Ab QPWo5QuVWyViVQM7ea7z4dfCbxB8S4tQn0me2tobEqjPO+AzNyFFcPPbmJ2Q/eU4IPauk8K eM9d8IQ3aaRfS2qXRw/lsRux0rmxMavs2qLtLuXG1/eOcvrGbS9VudPuQFmtpWhkAORuU4O Pyp5jDoqqwxjp71BdXDXF9LPIS7SOWJPcmpUZQc4GBW8btK4uugx0IUphiFOM+tQYcSkEci teHLxxA8h23kHsM1TuHUTuQACxz9BVuDQiFwoyMHgetPmiAPmrA8cGcDcD1xWlo8cD63Zve KHhEgMikZBHoa661uGludal1S1j+zzxS7YtowrlcIR6YFc1WcouyRSPOxuAOVwD7UKPmAGf WpPLAQbuBk4PQnipDAqYYSh845HbjpXSJ7jIIzJKFAzkZoqS2lWBxIB91aKgLH1h+1DFDHq lltPzy2mQd3+1ivlLUJMIsC/wEn619RftQ7V8WRqM7IrONVDHOCea+WL3cLlg4IOBW20SWv eKSNg5JwQcilmZpJWlPV2LH8TSbfnwe9ITjrUDGgH0rRicSXLsqBR5JGB64qvFErwFw2G3B atNC8F1Mkwzti6jj0qo66gMubCW1tbd5lw86CQDd/CenFRXVpJaCIvtZZoxIuOwP8A+qtvX b6z1HT9PZFEcttF5R9WUdKydQujcPECRiOJYwPYD/HNc8ZSk1cDPAycVqaezCdIkUFn+QA+ p4H6kVmLkMDWhYND9qV5WYeX+8G3rkdK3i2k7bi66n0tefs4LH4HGoJrrnVobf7QyeWBESF 3bR3/ABrwKG4hjWRgMOu0BeccdTXoeofG7xRL4TbRvtu6NkCGQLtfbjGCa8aMru5JkYk8En 0rz8H9agpLESvd6G9V05JOCNrUWikSN8bnbkjsfpWG7H5l9cVaub+S5EasoURIUGO/vVPG4 hR1yAK9CUr6GIrH5Rg0+J2KSJkBWGTu6mmFGD7OpXOcUg46Hisx2GHPIoXIzgUp65pwBIJo EOjcgt7jFKGIIIbGPl4piqQCT9acQPLDAjmlYdyYAvyWAJ7U6LesiFlLYzgHoarqxBU1ZGY 5MshGemeMVmxHf/DTxbL4U8WWWpDc8aSAOg4DIRyK+/NLvrTU9JttQs3823uIxLG2c8EcV+ aFozGfKnZg8tjivqf9nXxlHc39x4fv72Zrh4h9mjZ8oNvJAHrg18bxBlqrw9vFe8vyPSwld p8rPoPVNMF3H50ahZ1HauV8uRZCCpVl+8DXoCgMMg9sjNYusaWswa5gBEmPmA6Gvg6b5X7x 6zVzmUjY8hyx96UbS2S5Axgj1NJkmVRkrt6044BIAGP513J32M2hAg4TPXmjqOKO2e9KBty D1oUbkiEcqd2cUo6vScgZBFIzOpwTWqj0AAMk5pdoKtzTc9DTmIztzgDv71jypsdxr7Rxj2 rx74pfEVdJD6JpU5WdhtnlQ5K/7I9D6/lWz8TPiDB4Z02azsrgHU5EwcH/AFI/xr5T1PU5r /UWmld/3snJPJOeuT619VlOVOf76rt0OLEV9OWB2ejfEfWtIkUQ30oQdUPK5616Ponxylwq 6taRXCj+KIbCPr618+30YW+ZN/zE5GOgz/8ArqImaCVoWbEiMVJB44ODX01bLcPV1nBXOGN apHZn2XoHxI8NamqQPqQiuSBnzk2gk+nau1SaK4UPE6yJjqhBH6V8F2t/PGAhmzzzn0rptF 8dazo8o+xahLGc5wrcH8K+fxPDkHeVGVvU644x/aR9qqsYIAxnr9KjxgMqDBJr530H46X0L LHqsUN3HjrnY+frXpWjfFbwvqmwvdGzkbACzDg59xXgVcoxNDWSuvI6oYiEtjumRvN+90NM I+TPc8UlvcQXKebbTJNEeQ8bbhUu1dua8xxlF++je6ezK8sEbjYyh1PVG6V5R44+CeieIJJ dQ0cLpmotyQg/dufdegr110YhSRj3prKGHy/Mccg8V0UcTVw8+ak7MylCMlZo+GPFHhTXvC eoG21mxeIZwswBKP8AQ1z7t8zccg5zX3vqWk6dq9lJZanaxXVu/wDyzcZH618+eOvgPcQFt R8Iu00ZJdrOQ/Mo/wBk96+2wHEFOslDEe6+/Rnn1sJJe9DY8Xt5InDI3G8c57VLdKk11gsO QMH6fSoGs7qxvntr2CSGZG2skgII/OrkShpTuXlenvX1kJqVjgegyOziZWkZipXgY71m3ka xMEQse+cVtOqoH2qQM5/Ssm5SRnbewxjIz3rSaWwkzf8ACfh/T9QW81bVi7abYRqzxxttaV j0H09a0PO8I6hMlm2hw2MbttWeFnLD3OTzzVU3ptvhlHBZt8zXDC4+UZwwG0Z/A1x/nSBVA OAudp9K832cqknJtqxpdJWNDUrF9L1KW0ldX2H5XH3XXsfeqzSEqFRunP1rc8QyrceHNAuH mDXSxSROuOdobKnNczgdVXOfeuqjJuN2SzXsmkd40GcyEjp19qnu7CaO6MV3bzwMoBaOZCh A9cGrfgnWU0DxXpmqzQxXC2s6z+XJyCRnAP5133xY+IMfjvWbG9ttMW1Ftb7SSdzP82eW/S lKrU9rGCjeL63DlXLzdTymQ7TIqg4+6tV0eVCJArBtw5xWz5Ak09zEwLRqXII9fSsgjJwc4 J446V0TRNiZInuhLM8oyzE8+9Bgl8nBUuFPbmtrSZ7TTLUPJbJctdNw0gzsAONtLfWTwwrd mTYJ2LhAuMAngVnCaeg2cwbfagYNyvJHpV21tCY2DNjLd6stEEDsSSdu7AqOS6EjmZmw79s e2Ku1ncSZO7wxW5A6oCOPWonsllIlZj0DEtxis+V2JYZOCTVm0vXVXhJ4IB556Vald2DY0b eFXB2wkMr7jj61qvMNrAqVjYfPk1mjPkvIpw23qPWoEmaZWzJt3kjH8qb3IvcrXewMwTb8j Z5Ge9UZZMKQuM5IwOlaflwpdDz03qF+ZSeGNUP9GV2eOP5TnGT0rN7lrYrox83GO3aiheZy QOMUVmVc+tv2oo7eTxRpsJ3K72q7nIwD83B/CvlfVF2X7bW3KQOTX0/+0ncJe+K7ad43VzZ 8Bjx96vla82mdjGSUX5QT1rS/ui3kVnyCMkE+1EpVgCBimt8xGaG4IB7UmBLav5VxG+AdrA 8/WtW/lT7ReHDMHQH6HNYqkBgfTmtO7DG4mQ8kxhgfbrWkF7oGcWIXHBpuPlzmpRbyKpdhg YyAe9R9gKzs0wLV5aLZtD+8EqyRLICvYntUdlP5F2kvYEE59KZLKZEUMfugAVBUJu2oF+/u RPcNJ03MTgcDrVRctk56CmqrSMFHJ6AU5RhiPzp3AbzjOacVKyFQ2cHrTPalUnNIB5Zg/OQ farGP9DIZgBu44604wlolZRyR1PrUhVvKZ9gwM8H19arlHczz7c09W204LknAGT3pjIytg0 NCH7twPHtTRwAWX5RxxQcqv1pjMR8vbOakC3YvHHeIzqHQA5U9+K0IbhZrrLrvLIflI9R0F Yi5zkHFdt8N/EFr4Y8b2us32nRajFCjjyZhkDIxnnvWFbSDkldjSuznIi9vIjl2ABPAHTHr W/4c1ufR9Ztb+1lMbxMHBBwc5pPGmr2+veM9R1a0sYrOC6lMiwRcKnHoO9YCsUdQnXp9Kxt 7SHvLcesXofox8PPFA8W+D7bVVh8okmNhv3ZIx/OuwydoIGQTgivjb9nzx1/Y3itNIv7hxa 3o8lQW+WNsgg46c4x+NfZKEuQCcY54r8qzjBPDYlqPws96hV9pC5zuq6bhjdwpgKcuo7e9Y X3vmYgf0r0BwGUg9CcYrm9Z0nyT9ogH7rPK+9edRqtLlZs9zHwNwHt+FRFHJJ6VOcBc7hjO KhyTwScV6EXbczGjkYb1xQxyoJI/wpxUEBuwpSgIUY7nJqk3a4ELdiw6nGa43x94zg8J6Yf LcNfyg+Un9z1Y1o+LfFNn4W0iS9uCTIwIgjPV27fhXyn4m1++8QanPfX0zSSSNg88HPp6AV 9BlOVvEy9pNe7+Zy4isoe6tynqepS6xfSS3c5eWZs7n5Bz3NYE0LC6Ajw56vjoPcVe8uONE aL7y5yfpVSWEO2dxQY+X1OK/Q4wjFKKWx5HM2wvwyXG+TuTyG4/zxVGQt9pYtkhsk/Wpg0c skibztJyN3WoTLknK5O8n6VbC4x2wuM4GM0NmNCw6Y5B9+lNYB7hRg4xgZp0is8jGQZ2gE4 7jFRZBcfCVklRGTIUbs1ZiupIGRY5d285wrHjJrOMr439O1MBxscHBXpis3G7EdvpPjTWNJ mX7PeSwlT1Vyp/LpXp2g/HLVIUVNURLpAOWYbT+lfPPmsZN3fuamNw2By/A9a4q2Ao1v4kb msas47M+ydD+K3hfVQqT3Bspeu2Xkc9wa7WC8tbqNZrS5S4jbkNE2786+CYNSuIBlHZR781 v6X411nSZFa3vpYSMnMbkV87i+H6dT+FKx2Qxbj8SPuBGRm5XPbOKUomPmHPTmvmvQfjxrF oFi1IJfxMMZcbW+uRXp2jfF/wtqcaLcTvZSYABf5lP4ivna+T4qjvG6OyniIy6m34s8A+Hv GFrjUbRROi4iuYhtkT8e/4187+K/hX4k8JvLfRo+o6cGJE8OSyjHGV7fWvqez1Gz1CLzbS8 juI+oMTbs/XHSrTIskTjCtu9e/tW2CzSvg5KO6XRk1aEKiPgtroNE/PIIP4gc5rPeUSgAop xyGHavq3x38FNG8SeZqGiOmlag/LFV/dyn3Hb8K+aPFHgvxD4Rvzba3YyQjPyTKMxyD1Br7 rB5rQxluV2l2Z5c6EodCtpWrrZRXNnOnmWl2AkyZxkA5yPSrN9beGSqy2Utx1yUdgc+1c2e DnnNHmv612yppvmi7GafRl7Ub37W8AUbIoE2RpnO0ZqiGIGBSA5qWGFpZY41IG9guT2ycVt FKK0Jvdj0cqVIAyOc5rXF6kkIincbkXAx35r2zxv+z5pfhb4UP4mg1yWXUbWFJphIB5UucZ VfTrx618+Rxs77EAUH9K5sHjaWJi50XotNrFzpuGjNZr9TAxUBQVA47VlLOUkGCTznnvStE VLhiGPPSoxtXzFPPAAPpXa3czLUV+62/kn/V7t2PfOae15cvtaV2ZdoGCc1Rj2Fl9j3rUtY VkQsseGYc/h0pKOl0JjmvniVWAOWTaRxWS8rMVzyR39K0LmEeaSeDnOBVRo9qs3bP9KHcdt Bh3v0JIPfHtUlui+YvUjHNC4EDDBDlxhgegxUlqRFcxsw4UjcKIvUT2NNYJpYnSNzhhxwfr QI2t7djMo3Mf++QBW/8A2j9sLfZ7eNDuP4gVQ1aFXtjLjOSPwrVmaMWVopMFdxORzSWkSwE GRduVOWPfI6V0PhTwnqni3VotH0O0a5ufvkdAijkkn0qXx34X1nwvqI0/WLRbadcDapyGB6 MD3FYOrT5/Z397sa8rtdLQ4ZdyN+lFWvsbtdNCpBIYjNFK3mVY+qP2mIrlPFMBO3y2tQy+q jPNfKU6ENtAwST+PNfePxF8GQfEH4kJFqNw9vaWtohk8sfM+eNo/wAa848Wfsx2M8kM/hPU 2tsDbLFePu/EHFeXXzbDUKqoVHZ/gbLDTfvLY+TiAMjHIpMAgk1t+JNBu/D/AIi1HRLxQLi ylKOQeD6EVitkHBGK9S6aTi7pmMly6DBxmtSTd9ojZwBmDnPpis0AZGeK6CIf23qdlZWhSG SRBCHc7Vz/ALR9K1TsibXM2ab7TZ20QwWQEHHH0qoEBBLHbgE//WrTtLGOTW4NJvLiOFTdC CWdTuCLkAsPUVufEXw9oPhnxWdM8O6s2qWXkrJ5zAD5jnK8elZSqrnUO5Sj1OKPtQBk9M04 jg0R4385xjnFBN7jonMUglUY29KYWbcWPU81ZkAMBkUjG7bt/Cqpz1PegBUXewGeTVjyWWY Rdzjk1FEOQw6gjFa0SPK/mTICD0wOgHWrigJpNPf7NEd4CbuTmqs89uLBYxnzPmX8AeKvXM hWNmChIwCU75NYaFXDAnsSB/SrqabARK20EjrT/MJJOeSOaZHxJ90N7GnAZIXGCOtYgMyST mjANOYYb+tNoABx0qxE4VRnsc5FQquWGOfarEJU4DqDt3dP0pNXAk3hnd1G3d1FSKSMFk+g HeqyMBNuZjn09anWQ+auW25PAA4rFqwGpps8trqEEkT/ALxXGCDjk9K+7PhD43XxT4Qjt7q dW1SwJhmUnlgDgMPwr4Li3Gcfd+Q8ZXHNemfCnxvL4N8ZQX7ndbyDy7hf9gnk/Uda8PNcH9 aoNJarY6cNU9nL1PvNCNvJzz1pzFZEKMAQeoNZWk6vp2r2xksLkShQp6YOG5Bx6Ec1qkBOQ OtflnLOm2pLY97R6nJatpz2srzIuYWOR/smszAzxXdzRLLAY5VDA+vNcffWE9jMxZd0R+6f 6V1wmpWjJkFMgjksMVla7rtjoOlPqN/OEhjBIzwZDjgCreoXkNjZSaheTLBDEu4t0Ax618r fEPx7ceKtWkt45HjtYhtijzwPf6mvosty761Us/hRzV6ypozvGHi698S649xcTYUcRxg8IM 9q5iMI0+7d8ueaqypIG+XnAPB4yc9famxMwg2rwwPJPrmv0qhQhRhyQ6Hizlz6suJCg8yLz MjJ6n15rNun8oKqg4UYyvU1egjQ3pNzJtTd07gVlXsqk+X5m5QxOT1x0rRyWyIRnxlxJuU8 LQX+cnPWnKwjDJjJcDBqJlIOSBiobKJogWkUFiAOtaCokYYtzkAKfWspGZHHJznNXwTIN2T ycVUSWBtjLF5bYDZyPerFjoM2oIBDIg2hi+442gUxHIlWTH3SMfXirVnIwV2zgNkYHfPWm1 d2Q1Iw/KcOVVeM9KjZGBUYIz71qPEI7glZQRngDqO3NQ3JiLFlOFwcY+tRZDKZKGJVwQxJy c9R2qTapt0kQYdc7snrzxULNlgPSgk7cA9O1QBJvKkYkJDckdqljvJFyPNYHPXNVTjYvqD9 30oYhsEAACk0nuCR1uj+K9Y0ydGsLqaN+i+W5BP19a9S0X4167ZpH/aUa3sTnZulXBJxkjI 7/WvC9NuTa38Vzs3Bcgj8Mf1rfS902eSOzn89LSWbe5QjcCFIGPxxmvPrYOlVl78EzaNSUd mfT+j/ABi8K6mI0uQ9nK5x843KPxrsJR4d8T6Y9u4tNSs3XmMkOP8AEV8Lx3MqH7zAk+vPN a+k+JtU02YG0uniYcDa5Brxq2QU781KTizpjiXa0ket+N/2fpSZtQ8HSjaMs1lK3U+iN/Q1 4DfWF1pt5JZ31vJbXEZ2vHIuCDXtGhfHDX7ArDfyLfJnaRL978xXS6n4p+GnxEtBB4ksXsb 0cJdRjJjPuRyR7GuihWxuEtCuvaR7rf8A4JnJUqnwuzPmpT2p4O0gjGQRXeeJfhpfaTE+o6 Hdxa7pS8ma25eMZ43J1H1rg3UrIVIwR19q96lWhWjzQZytcr1Os1Dxj4g1Tw+ul3WoXFzaI NiRtISE/CuZidlAAOBREzrHtH97cP5UsYCqSwzzV04RjpFBJ31Hl8BuMMehqvIArHnmllcs w28KDxnrTSAWbIyf/r1qxDWUrg9BW5a3JjgTZjJPcZyfSsbeWHIB28EV6N8IfE+ieFfFo1X WtMXUIUiaPDAEx5/iAPGe1YVKkqcHOKu10HFJuzOOdfNu40MgjEhxuYdMnrVS7jSK4kjWQS KGxlehxXbeI7vQPEnxI1bVrS1FjpBU3CwRYXkYAXjoSfSsTVLXTZrB7q1tfssyuoGCSGUjv nvTjVbSclb9B2s3qZNqjTSrHGu+RzhQenWmSbEkJbgjlgKSCZ4XQoxQKeGz05pjAs5XJP4+ vSt46K5mato89tKipiU7M4TJxuGea09RLy2RDLt2gcD1xXtg+A8mifDk+I21dm1eOyFzNCy gxY2g7Q3rg14ldztLyUYO3X0x2P5VyYPG0cWpOk78ujKq0pU7X6nW/B/xwngrxVcXc1p9qi niMLoCFbHBBBNWfid4y/4TXxR/aa2q28MUDQxI+CwX1b3615gl00d9lJOd5+lOkunkUurZy dpB/nVRwdH2/wBZa9/Yrnlb2b2Pb/hpoXwjuPDMq+MWH9tCTzC8khUFTgAJjv1zmivELK8n llMCzY3DIPpiivLrZZKpUc1Vkr9EzaNblVuVH1/8afF+peC/iTaappsu0PahZFcblIzwMV5 zd/HjxXcXMk0VzFbKq8RxRDb9ee9dB+1HGi6zaT7WjcxqMHqRXy888m58PjJ6Z7Yruq4OjW lz1IJsn2klonoTeI9RuNY1+81K5ZpJbhtzOx5JPesZsAkA5GetTF02kAEE4PIqA+tdcUoKy RnIVelW9PlaG9EiMQygkfXFUiSOlWrONpHI3hSFOAe/FaKV9CSNGYXHmbypDbt3cVNeSyXE gleQs54Oe9RZO3c2MHqTUwx9n+ReeWPfioe4FRcB/nXdimlW2/dx705mycDjFBOUwTiiwCE sUCkdKQDinKpbgcmpLeIyy7FXLULewFmyt5HDAJtP3gx7e9dDHBBZwAkh5PL3lW6Z6Utvbt HZEgDdjqB6DpVq5t4HgKZ3FlKBs8k9a6F7ob6My9VuUkgiRF2Ju/iXBHFc9gAlvfFXruRyE Q87WI5qoTiFkK8Z4NYSncFHqQYJjwBnbSqGOFHUmlIOxucA44pwLNzgDaKkpjpIyHQELzzl e49agJ5xzxxzTyzZBByQAKYetBJJEheaNA23ewXPpk4re1Wxsre4mS0kJWEbFJ/jIwP6n8q 55SQQQcc/lV83RKMpYktk5PqalxbasXHQrKpPzMc5556kVOSzyID97oPwrrPh58PNY+I3iG XTNJkihjhTzJrmUfLGvQcepNO8b+BNY8AeJo9B1WSOdsCaGWL7rxk9fbpXPLE0nV9jze92H 7NuN7aGBGzbt2Ryu3mpo3KzKY51yME+vWk06GOTUrdLgM0JdRKq5zt3fNj8K+j/AIoW/wAJ 3+FcJ8MQ2EWoqyG1+zriUD+IP/8AXrir4lUpxhyt834BTpXu29jqv2efF/8AaOlT+Gbkqbm 2HmRSbss6f3foP6176oOOefavnX9m7wHLY6fN411ON0kuQYbJOn7v+J/xPSvoxW+b5up5r8 0zp0njZezfr6nuYZy9n7wq8Ljp7VXuIIriBklXep6A1YB3KWx+fes3VNRNpAUQAzEYC56V5 iXvpI3PAfiH4W8f+JtZn0mwtkhsIn2xqbgDzgf4q8xT9nn4ntJJOLKzjLtna9wufzFfUIad pjOWzIDknNdNpWpC6tlS4AWVePqK+mhnOJwtPlpJK3kcbw8Jv3rnyBL+z98RZflTTrVCRhi 9wpFUIf2d/iebk/8AEttk5Hzm5XFfcjKhx2oVFIz71H+tWNT5dGL6lS8z4ruP2c/iRLGwQa euO3ncn8aoH9mX4lO8YK2OO5+0civuTamccZpNqZ60R4oxtvet9wfUqXmfEsX7MHxEMwWR9 ORV5z5+R/Knp+y54/WTYbnTsD+ITHHX6V9sbBigx4xnvQuJsd5fcH1Kj5nxMP2WvH+4ZvNO zgc+cf8ACpv+GX/Hy5P2/S8+nmN/hX2mY/lPOM0xIwAQGwPTrUz4nx8e33B9SpeZ8Yp+y/4 82HdqOmAsf77EDp7VND+zL46SLyjeaYQe/mN1/KvsvAxjrTghMY5GPSl/rNj29GvuF9Sonx W/7L3xAE4b+0tKy3Bw7H+lCfsr+OGJWTU9M477m47+lfaRA6bfxp4XCgkDPerhxJjW9WvuH 9SpeZ8UL+yh47Z8HV9JAzwd7/rxSn9lDxuGBbW9I59Gf/CvtkZ29jUEi56L81FXiLHwWjX3 AsJS7Hxev7J/jR9v/E80oDuQXOP0qZf2TvFbRMR4h0wOD8vyNg/XivsoBVONnGKVQ2zGATW X+suPa1kvuK+qUux8bf8ADJXihcN/wkum7wQTlHx/Kpo/2UfFBjRn8Raezq33NrgY7npX2I RlsbfrSqPVelC4jx7a95fcH1Sl2PkQfsna6Dv/AOEssvp5DUw/sn68Zd58VWQ5yCIW/Svr/ Zz0pr8fwgDPFXPiHGtO0tfQPqtLsfILfsm68xD/APCWWQy24nyGz/Opov2U9bibK+LrVcgd IG/xr6zaVFzuwuPWsu71m0tuARI3oK5f9YcyltK/yRSwlJbo+eNM/Zy8T6VdJPa+OYom6bl t2P589Kh8T/s43Gq2zXL67p8Wo9TNHbmISH/aGcH616/4i+IFtolk9zezQ2sQzglvmb6DvX zb44+OGras8lrpUjW0HKmQn52H1HSvawVXNMXNTi7eduhjUhQgmkeO+JPDOoeE/EE2j6oYn mhPLQyb1YHoRWa2xAh5fgEg9c0X15cX1y88rl2B5Ynk1XiV5JAihmbPQDJr7+m5qHvvU8hr XQaWJyCPx9aVwSWwKluLWe2C+auC6hhg5606NDIUYnac4IrVO+wioRke/UVatxIiGVPTmnS xmKP51zt6cVPBk28zADZGoLZPr0qnsBYso/3LuDiSRSrEngjqBTxdO8ZjkdfLUKMCqPnlEx /FwowfWo4SzFkCkk9AO9K6W4Dt2HxjCk8L2NNWF2udg57j3rYufDWswaZHeCJJI9vmFEcMy r7jtWfA4f5CBnPGRwKcZKTsgd0evXnjvxtP8PbTT9SuLmPRZk8qKR4sCYD+Hf36H8q4GWdV jM6I2IQAcnOfb6V0mr+ONZ1n4f6P4SudkllpzKUKoAxAz1P41xl3exJbGOJCABtI9TmsMLS dOLvBR16fmXOV7ai+H/DGv+Jr27bRNKnvzZAzTiFc7E5xWINyS9eckkEYxXU+F/GOs+EU1J tJvJrUXkYjkMf8WM8H865TL+YXduZPmBPJOev404Oo5y5tugOzStuMRpPO3c5I49xRT7dmj uBISCBwQfSitNQPqz9qm0uRrNpK7gxpaKy8dTnmvlKdieNoBr6d/aWluJPErQB38mK2Thue MjNfMUxBLKuSA2VY9cVpb3RX6Ff5uC3akcEHpjvTlbEmG5HcU6Zg75HA6Cla+hJCRmr2nAP eqpGcowA98VSxxxz9Kt6edmoR9cjnP4UorVARSFVkYIoVc4yec4pzSr5RIwDwOByajbHmHu ue9NAXqeg9+tPqA3liWNPETE9Bz607bhc9RU5JlSL92RgYBHfvUu9wIEjdZWQAsQccVuaRb xopmmQgjPUc1BDZMF8wIC3mfMpPIrZtUjELkAruPcY4pwTvczk7MuowTCkjuMdutdV8PPBn /Cd+N7fS528q02me4dOoQdQPxrgzMsd24cbNjHIJ9fSu/wDhd4zi8G+OItRm3S20kYilQdd h7j8ayxjqqhN0fisbU7XXMfWtp8MPAlnpyWUfhawaMDaxkiDMffcec182/tI+D9H0HWtBn0 fSYLCGe3dGW3XAYof/AK9fTlp498KXWl/bhr1rHEV3/NIAwH09a+Tfj/4/s/F3iC1i0t2Nl YqyRuf42PUj8q+DyaGL+uKpUvbre562IcOSyseGuCq7CMZOaQRt9nabIMe4Keec4zTGbceW yD609GUI+4EDtivvzyhHRi28jAJwD7ioT1qyzk4IOQSWwfWoShxyDn6jpQAwLkgZxmpoBuY BhxTQFGTzx+lTRtgEAcnnND2Jvqd98OvGmqeAdUmvdNlCNMoR0cZV164IpPG/jS/8ZeJF1j VdksgjMSoBhVXnAH51xvnyMxJOS3U/hT1LM+X5BH3RXBOjT9p7a2vc0c5NcvQngciYsB0HR c8GvRfhp4XvviB4xs9HxKbFCst5Ko+5EOo/HpWB4U8HS+JNC1bVItUtbM6cgIt5Sd9yT0VM dSTx9a+yfg34ATwN4GtkuIwNVvFWe7fHIJGRH/wHP514mbZgsLRlb4np/wAE2w9F1JJvY9E sLOCxsYbO2hWGCBBHHGgwFUcAVZYYOR0I5oHIqG9uorK1MzfeI4Hqa/MZN1Hc9zRaEGpXyW NurE7n7L6Vx7TSXU7SsSxH6064uXvLgzTE8/w+lRH5ZNwPQV1QhyK73JJASoY4znH4UB2gl SVWIbPGKiEhkJXO2nFWIxurob5lYSVmdfpt/Hew4Y4kX7wNaAIxgdK4KOd7SZZkfDA8e9dj p9/Fexb1PzjqtedVpKOsTS6LxHGQBTc8gbRSkHBy3B9KcF+QY59zXNU0+EVxFOOB3pWPzBc Zz39KNjbhjpQoKyeuaalLRCYpPy4qP1zgU9xhqbxkZHFFSb6gmKBkcGjJBx1FKAdpIFIpLd qSlokxMQ9fc0Akn37igg5IApVxgnJzThK00lsVcl/hHAqNiQMkgDNOzujyDjFRHJGPvexra rN9CULjHIPWnLgComcKuX+RR1yelZ9xrVlADh2kI7LWVNOTva5T2NTfhsdqR5o4dxkcDPPJ rlJvEN1LlYoggPQ96zZLia6c/aJGbaPu5r0KdJzaTRJ1s+uWcHHmb29BWTdeIbh1xDbqoY8 E8msUbF4JHPc8k1yHiv4g6F4XjaKedbm7CnbbxHJH+8e1d1PBSqy5KauyJTjHVnV3eoSmNr i7uvLVR8zO2FArxvxp8Y9O0sSWmi+Xd3Cg/wCkE/Kh9vU15R4y+KGt+JpHj88w268LDGflx n1715lNdGZ3ZmJJ5z/SvrcDw/CHv1tfI4KuKb0ibmv+LNU128ae6vJJXbPzOf8AOK5qSdmd +T83XNRtIQcjkUwDJ5r62nTjTVoqyOBybd2WoVj+xyM0Yd2YBSTyKLSdra8juIyRIj5BpkQ ADAjJHI/OkjQmYDnGa0tuIt3dzJPKkknBLZJH1qQzQiYiJflzxnrUd0VCoAB8tRQpcXL7II HmZAXIjUsQPU47VaSiiC3cs8o24yKrqHkTYvIYc479avJG0lsswIyR29j/APXp9vEFLnYQV UkY/GrtdXFchFoImSQoGVssc+1VtPcQ38c8uQquM/Q8VsmQvaGN1yc7lIHIrAmSQSuTnr83 epnFFI7HRdWt9Pnu7y9lFwPs7wRQnkOWBXcfpnP1rmbQNK6quAwxye9QQWd1dJJJFDI6ICX ZEJC+mSOldT4Y8GeJNc0+4vdI0e5voLY4eSNPlXuRn2HpWFLkpNybsirNrYh3PFABGygHvj ng0wQxvC8kwU7/AF6mnXNytqkkJQhhwyEcoR1FY7Xm4ueeoAB/OutyVjO1jSu4YI7KaOAbl YYGT39qZpeoWFjo+s2l/pdveT3kCxw3EgJe2bOdye/asie6YhIySNoBqLzx8xAxk5/SspJS VmWnYjhiaeURxj5j1FFEMhWdXTqB1/SikM+kv2jbppvFFnJIV/fWajJJyRmvnaYqxYb0yZD 09AK92/aVaaLxPosTHB+wIRt/h6jmvPvD3wh8d+LNHbWNN0kizxmNpW8vzf8AdB61lVxFOj G9WVvUcacpN8p57GAZASMEHmu4+Fvg+18c/EW10PUbkwWhVpZWXqyqM7R7muPvbS40+7uLG 8ge3uYHMciOPmVgehrT8K6/e+GvEEOsWMxhmjOFdeopYjnnRkqTs2tGELRleSPrfxl8B/h+ /gu9Ok6aml3lpA0kVwjncSASN2TznFfHGmoDqa7ugViTnPQV7T4j+Oeva/4dOlyzRxxzRsr mFAjPnjknr+FeK2zhLpyAQxVgT745rzcnw2Kw8XHEz5rvTW5rXnCbvBWK+1nVnAyCQcj616 58BvBvhXxd4p1CPxQFljtoN0Nuz7FlOcHJzXk1tL5ZI7H+nNbuj22v22nXfiDT7C6OnW52T 3SKdiMegJrvxkXUpSgpcrfUypu0rtXOw+NPhLwx4R8cCx8MS5spIQ7xh94ik7qDXnNoGZtg yQFOKm1O8m1OY3EjBjgfePPrS2UbsjDbhE2kkdea3w0HGmoSd2u5E5Ju6JoJibxmfcY2OSF 6k1flby4ljDkEgEAjPNQJgSYGNuCFwPrTGjnI8wIXVOg/u9K6uWzIdmV/Mdr4FywLDGW7VN NdJFKGhBVhnvnFOnSFLXL/ACscdegwax7mYM+5Sdp4ANJ6a3KXc6Ia9MbdUT53dgOT2rBu7 mW5Z97tuz0PpUSyhriFlGAowceoHWmM2+RnPJOPwFc3LrcrmZEQR8xGaVWJOD0pQcNzyMUs QBb58lT6VQyQuCAAen606IIzqRsUhhkH0pm1SVwmM/pV2G1YL5gG4HHI+uKqO4mK1ojh2Q5 Y8jA4HNMNqEbYZMZ6nHSuhsrSM2CDpKcknv6Vn3gWN3AAO7nmpq2RKa6nsPgn9nTVvFXg2H xDca1DYG7QvaxFCxK5wC2Oma8s8QaHfaXrmp281oIhZzG3cBsrkHHB79K9M8IfGzxH4b8JR aBaSQPBbqVjeRNzID2Bziub8Pw6t8Q/FKaBa/Pc6ncmSecru2KTl3J9K+ehLFU6k512nHp5 HU1CSUYrU9D/AGb/AAH/AGzrE/inU4cWFhKPs0W3CTS+vuB/Ovr0EYClsnvx1rL8O6Bp3hn w9ZaJpsSRW1pEI12rgnjkn3J5rQup0t4TK5+UDrX51m2Lli67nF6dEexQpqnGwl7cJZWrTM QMdBnrXG3V7PqFwZH+UDoueBTb7UJL+Qsz7Y8/KKq4UIXJwB6VjCChrYtjioU4/M05ySy4+ 7imlgUGOFI6mlzgD26Zq3qAqhAcZyTSjILbeQR0PpTQCpyV69xQSd/HOBxRFqwDQuTubAHp 1qe1nazuUniY9eeartnPBAB+9mpFXK9Riiyb1A7uzu4ry3EkWN2OVJ6VZXgZ9a4Szu5rG9W ROQex712lrdw3cfmRE7T+lcFaFncCcOB0p24Z461HxsBp52hjj0rKMpCBiW6nFMHPGOKV8b TmmsxBGelKXvPUpIl+7jH5UbgD0yah+0RRAtK6qAO5rLn8Q2UKkxjzOwAPWun2MtGhGyCFB YDLE/lSGWJE3NKoHua5CfX7yVmWGPyie9Z801xNGfMnJOemfzq6eG5pXkI6q61yxhfYrGRh /d71izeJLmVWEMYjGe/WssCNVOeSe9MC8FcDB71s6ajsMne4nuAGluHPqCaYynYWHGMYY0z 7oAb5gO1RXF3HFbvLJKsaKBktwF9zXRGCashNtasmdmLc5x0zWVrWt6Z4fsnvNSuhbxjkbu S59AOprzvxh8ZLDSopLbRyt5c8qJn+6v0Hevn/AF3xbqXiO8Z7y8aV3bbmQ4C5P/16+jweS zq2nVvGPbucdXFKLtHc9P8AGnxsurmF7LQw1jE7HMin53H9K8Uvdduby5eSediX5bJyTVG8 kxiMclXIJbnNZpGWyuFNfaYbCUsPHlgtDzalSU3dl+OZTG8bRjdIpUkemapyAo7qCCAaniV QWwx+U4yO9RuqtKSvcnNdjT3MrlbqCMA96tW9hf3SbrezllHQMqHFVcEZHr1Ne5eG7Xb4es PIgMsHOMdWb0HvzWVSp7OPMylqeJDKllAxnhiR0qWCXbwMZBz0rc8badaaZ4ols7VlYxoon 2HK+cRlwD7GubXIY84P3a0hLnipA9Cy+S4beDk88dPSu3+GfjqfwDqeoXVvaQ3bXUHkuJow wUe1cPbDzZMMMfjjdVp0RGIRWHQCidONWPJLYlO2pom68+RvkBV5WbCjA5OePxNe6fBn4Ya B4z0jVNR1y4lJik8iO3hYKwBGd3rXh1hsTCsAe44raj8Qapowc6bdTWzSLgmJipb2OKzxdO pUounSlysdOUVPmkrj/iHoVv4R8b6toVleLdWtq4EUqnOQQDg+46VwpmP2kluV7+4qXUdQu bq9eWd2Z2+9u9arAGRjk4LDIz04FaQjJU1GTu7BJpybsfUvws+JXgXwx8KYtKv9MKX/AJbm YCEOLhiTjJ9Paub8C/GlvBui3+mW2lW7xPdSzx4cqsZftx1xXg8d2yQEbjyfWmrIQshBPJ4 Feb/ZlGTlz68zvube3kkki7reovqOv3l8cf6TK8uB6scmqENvK8hLrxnd1qGNZZpxtVmLnA CjJJ9hXc6t8OvGmjaBFrl/4cvbWwyN8zr0BxgkdQK75VacHGEmlfRGNnK7OInYNO7Yzls9K gLENwOM4xWpNbbnBEg/vbQc1RmjKzMpGNpxW7iSJCqtcqm7APfHtRSKSmSO1FSWfRP7RAib 4p+HYrtmNubWISMw/h38j8s175J428HaJ4ahuYdSt/syRr5UMbAsVA+7j9K8M/afaFvFdp5 QBe3sohkdcls14FcaxeSQCLzcLzwx7V4+Y5VHGuDqPSJrTryp3sty54+1hde8darq6ABLqY yADt/jXLggHOacwOWIICk9M1G1epCChFRXQxlJt3Jt7P0GcDtUloxN3gDJZSv6VXiYpuIOM jFWbBiuoxPgMRnj8DWydmhXZBnjmu70nx7qul/DbUfCEcwFjeFzJGVByTjv+FcLj5QT65qY JuQgMMCs6lKFR2kr9QTsQq2whhzWvBPuhA3YVMYArJdAASTjJ6Cta0iiNtkgiRX3bvY1009 7EPYcrSGbzAvyhsZA6/hW5Z26jLjgOrZz9aqhY8IwO8SHaSB3A4xVmMGKFkChztxyOmSKtk 3MvXkePyirDH3cdeRWAxUox7hhW7rM6cwlGBznA4xx1rB8tjG79t2OTz/nisJrU0Gb9rBl4 NHTFG0ACnrHypHf9KgByglQ5BPOBihmPKtwQeg7U+PKx7QMY55odVK/Kc5/nTSuyybTrC41 LUYLG2UGadwiA8An3NdQNEuLDSlunZJYHwj7c5Q9QT2xnvWVooaxvLO/ib97E+4Z6A44/Wu oudXaa0nhLeVDIWYhOjNjgfpUyUlZoltdTFaaSKNfl2o/OOoB9KpBGnm8xm2qWXLnkAH29a fPIW/cpnnouMkmois0cDo0bRhipAcbcj/JrOpJkxtclurSO2WN7edpFKgupG05Jxkdu1fYX wG+F6+F/DkfiDVNw1jUY1faD/qouqqfUkc14t8DPh03jDxX/a2pW7SaPpjB5FfOJZOqofUD qa+1UKxQDLBFA/Iegr4HiDMnG2EpvXr/AJHrYWmviaH3EkdvEWkYKoGTg9a4zU9TN7KQGxG D901NqupG9uDCCViTpjvWXjjnmvlKdCy52j0riKE5O4HngU4KD1GTRsxyRT0VCWwpBPO6tU m9GQ2NwQM44PX6U8LkDBBHYelAUMfmX6808gLjHQ1LuhjWVQNnJwc8dKayLsTA6A5p+Rtz+ GKRgMgMM98VcUrARbcdKQlgBk5z+NSEAH5RgmghRnJHHapWoCKq5wWIFXdPv3sbnIbdF/EO xqo3GEAzVmDTru4IEcDbT3PAok42swO2hniuoFljIK56DtTJ7y3iyZnVNvrXOSaRqFpZkxT N1+ZEc9KyJSXkbczsc9Ca5VQUnowOlm8Q2sZYojSEdDWPLrd3K7LGxQHpjtVEDHXBGMj2po K792OfWtVShFqKGnYlaWWeQCVixB5OcVERh+FIGakIU9M5PORTWOApP6V0WtoIQ7ix2nA7j 1pBwg+tSBsMTikO2NT1LEdRSSa1ZNwySEBypwelQyKzKDlduepNVdV1vTND09rrUbxII1HU nk/QV4X42+NE88UlloafZYTw0x5d/p6V6mHy2tin7q07mVSvGG56j4o8a6D4WiZry4Et1j5 LeMgnHv6V87eM/ilqniKR4vNaG0U/LBF938+9cFqGq3l/cSS3M0kjMerHrVCQf6OWOcnp82 OO4r7XL8lo4WN7Xfc86riJT22JJ7qacgO27j65OapNKV4DkNu5A4xivQ9f+E/iXw78OdP8d Xc9q1pdhR9nR8vGr8oT6/0rzd5AUxtHXORXr06kKivB3tocrTjo1qPmYyRDPdjSIqliznGR /KlDAwkns/FLFGOSGy2M/Tmuom461IIwDtJyc1OyEvBjGzv9RVm0tIjgMdozz+dJcCNG2qe AeKbXQRlSoIyCMEMMn2Nb2m+J9SslWGG6kjUDGQcY7Vm3UaJHhQDngfWoFIGCANwfJ/wqOR dRp2Euppbi4eR2y3OTUaKSN6kcc7fU1JIu48cA96iBEcZ2nOKPhVkNu5btQgw+OfStm0MbM Dx0/L8a50TyFEi4wCWx06gVaiujs5O7Hp2q1LoQzoDEkKLIhxgYJHqTVe5cqH8xiBwBj+IV XiuBgZUlTyKjvpkkmzGRjAbANaEmbMc3MhYZPr61CgJkAUfhVmQ72YkYGOtNSFwyMOoB6nr USRSYx8gRkKpBPWnQ4Mm1hux6U8J5roOmBwKs21soVSy5Y9hzUqOtwbOh8EXNlo/jjRtVvI Fmt7S4WZo26MBX1V4++Lvg25+HupWlhdG+utRtmiWB4yNpIxlj0r4+W3m4xlSDnHpn3qe6e YWpV5DnG089K8zFZXSxVWFWpvHY3p1pQi4rqUZBEoUq5+XjCjHT3qlPzhhzkDNWjsZY4lbO CSSe4r6H+EPwz+HPiP4azar4mkSbUp5HDs1wY/sqjhSorpxeKhhafPNXu7aE06bm7JnzYAo dcnacdTRUupxw2esahZwN5sMUzRRv6qrEA/iBRW6d1cVraH0J+0YsLeP72AKwiSCJdp/hOP WvnBiQ5BGSOOewr6Q/aZaYfFCSJdiqbWLI9Rj+dfN8uRI+R82cmtvskdbEbFGOAuPemMSeD QRzkUMTgcVIAuccCrVkQl0Hboqsf0qopPQGr1sMw3J27tsfX05oSArHPlg59q07rw/rdho9 rq91ptxBp95xBcOhCS8Z4NZ5Q+SpJ+U5PHrXY6z4u1fV/AukeHry6eSy0/BiQn5U+XHSspu d1yjVupx/lgw+ZnLZwR7YzU6TObdQCQwPbuKrbiFGOM/4VaUMygx4BCk5NdEbomXka1jcsf LVhuXcGBA6cc/jSi7zIVkcrjBz1zzWfazjcIXbaFJPI4JxUsXkmSIONiSDadvVeetWiLFS+ maadmcbsdwecVTLgHC525BrbleGTQyihA8ZKhQMMwJyDmsPYd2CPyrCV2zQccbR7d6epZVG BkHrSCE7lDHaD2NXre2eaNUVQTzjPeiMWwIlVjAyKDJhAT7c1GEaPkLyO31rotPswkUjnnc vXHSsW5ZS8u04OfxpuPLuNtM1kBEQEYJAAOB2NJLLst9qtknk/rRbTKbAnO1m6ntVCd/3g2 8NjqO9RKXu2Rmjo/Cl7BZ668koi3S20kSNIu7YxHysPTBrrYNLGr6ZFoSQjU9cvbpUtCjb/ JXaQSfxOfwry+MkESk88k9sH/CvsD9n74fvYaWPGuqKTdX0RW0V+DHFnlvYk9/SvnM0rrC0 /bN69F5nbh4e0dj1PwH4RsvA/gqz0K1k3+SC80pGDI55LH+X0p2qamZna2gyIk/i9ak1fVV dTZWxzEMAuO59KxxwADz/AEr85UHUqe1qas9le6uVDdoZgBwQvU0zB3joAOuTU5wHz7YpHO OoAz7VtN3FcZ8wPGGHtUgLfxcCmrzwDx9KdnDYbO31qE2irAfUcUqDfndxmnBVIUclj2UZq 1b6ZeznKxbV/vHgVlKTT94ZVAKyHpgDknvTmUNgx/M2M10NvoSHJnkyCOgrTisLO3KmOFc4 6kVHtUo6AclBpt3dEFIWI7EjArRg8PsxzPNt7FV/xroygyMDA9BQi4z8ufpXG68tLDdilFp lnC/yQjI7nmrZU7cBtqjsKlJUjkEGozwtYybvcFqOLE9h0x9a53V9IyGurQYHVxiugGc09+ cgkAkY9q3p1batg0ecglWZccenpSoDggjFb+r6S0Ttc26Aofvhe3vWEfvAK2c+1d0ZKp7yE NAZTwx5pvCdDkZ708nJ6HI4wK4/xP4+0Hw1GxuLgT3SgkW8TAn8T2rpp0p1ZKFNXbJlOMVd nWTSRwKzyOqRqNxZjgAfWvL/ABf8XdK0iKS10h1u7n/nrj5EPt614341+KWsa5eSeVctDbH hYI2+QD39a81e8mll3PIcZPLnrX2GAyFQfPXd32POq4rpE6jxL4y1TW53mvbmSZm7seB+HQ VyMlyWcbjvOCMk1JdFGjj2ZAPPJ7V63J8AbyP4RJ47XxBEZja/bTaFPl2ddobP3sV9LOrQw qipu13Y41GUm+x48lyFAaTOT8uKkhVrgygOqbFyC3GfbH41CsamESeYvX7vcVFvZJnOPmHr XczGxuX/AIq1e+8ORaNdXsstpFtCxFyVUD0FYEkUsL7Z42jJUOAwxkEZB/GmE5IHsOPWrc0 8twFedy7CNYwfQKMAVmoxirRVhtt6sbFEptrkE8jBFMjYKzBQc4xTrdszHPG4kYP0qJRkMU zuHpWqEXoXY5UNwMke1Qzz5kK54HQ0kRcFwFwwHQ96iljKuQwKkHoapgTYaYJuzherenvVq XTb0aeb4adcLaqcGcodvPQk/wBaorgptPz5Oeeleqy+K7FNHmlhkkHnWhtXsmAMbDZtznPb qPSuatUlC3KrlRVzyxgdikKdp4zVV9vmMMGvYdd+BviXQ/hlH4zl1O0ni8pLiS0XO6NGAwc 9CeegryB0H38nFTRxFOvd03ezt8wnFx3IQx3A1ag+aRVxgZ5xVULzVyBQGLEZAroW5LNhYl 8tmRiO2BUN3GiR/MD5gUDFOhZzEyq3zBuAe9VbqVjKGfJYHGK2bXQgjT95FkrgZ2/pnmrNr Gku6QtyAD9KpseAVOMtmr0WxIiHbBOMMP5VF+41YigiRJ/MY5UZqzFLGsSBT+XWqbBzMEAb Lc4AJznuMVWMjxNjBGPw5pqY7M2XuIo13k/MB296gnuvMtT3NQxsJlLP82eSKqTErcBT8oB 6U27oFo7BE370o+SB6da1bfU7qzgMUcxVSM7T0rHjbAkfo2eDTpbppVBkAyBtzWSipLUq9n oNdhNM0hPzMcmikh2yS/MxVeQMUUgufRP7SUax/Em+d90hNtGck/dJWvnOVt3O5SQMHFfR/ wC0ddRt8R7+JgyOLWJWJP3sL1r52kQjeCOmSPetOiEVlIUZamk7jz0px2lRzk5pD940nuAi gbwKu2jMsN0V7R4P03Cqa/fBIJx6VchDR/aFyDuhOcfWqjuBXyABlsADHFDSL5WwDqRk0pR RbhurZ7VEF5BJqXuA9QzISOgrQgjCYT7w2k59aonhTt6d6tQ3ARUGOcHIrSLSZLLFvtiHms uSzEAelKF/crwNxJ/HnFVTcbZwrHheSPXvV2O4gcpk7ARgcdTmqTurCEljGwc9QAM8ACnTa csSR3AYKJHyoHOPamSS+bINpDAKRgHoetDSl44wGOO1S171iys0DfaWLDdg5rTgDrG6KMHj A6ioFh+YhnIPXGea1NLiH2gl2LDHb86uInJWJSwWB92QAvrXMzbZJmYjrwa6S8kjhWSN0+d l+UnnnrXOEfvmyOW5+lc9V66kxNbSEnu5YtPt0UyTOEQsuQCfWrGp6IYIzcwTecsRO/jaV5 xx61QsZZILiKaNihDhgVOORWyr3mqQLpllC0kt1IiLGnO9s8DH1rhqOSd76FpHSfCLwDceO vGttbSRs2mWj/aLwkYwobhB7k19panfw29sml6cwhSEBCEGAAOij0FcX8P/AAzB8OvA9vo8 e1tVuwJr+dRnEmPuj6ZreAcrk/xj71fnuaYv63Wuvhjt/mezh6Xs4eouVVflHXn/AOtS9X+ 7yDigAgKpXOT2FXbfTb64YERfIf7wwK8eVRLRs6kVsMW6DpR5TEfKpP8AKujg8PIrBp5SxA zheBWrFZWtsNsca7vUjrXPVrxQzk7fSb65+VYjGnXe1a1n4dVSsk7s3GMDoa3MM3faR6U/D YGHA4rBVXNaPYCollb24AhhVcd8c1OAQMdQO1O2lgOce5pmCHGST9DXJOdncseuFwD0/lSk 56A8DgkUwAHIQk88mpWzjb19q3jqrMkgLEYYk+nFSIwOQM5Bpgzkg/lSg4fd61y6p67FslI xz3pv3v4cn8qQ5BySTRknvVOSvaxArfKvPWjPzle2KX75A9KPl3ksQK0pq+wDJNojII+Unm vMvFurWGj3Ur2t9aZt5E+0wyybCqnk49eK7nUtbt7RXiQiWXsAcD868J+Kngy58XQy6xpo2 axGOQPuzqB936+hr18DTpuulXdosibai2jjfHPxhuZFaz8NL5NsQQZ2GXbg9PSvA7/W7m9m Z5JXJZiSSe9askEwLrc7kljyjhxgg9xWP/Z0UkgCyHO7nI4OfSv1jC4KjRilSVjxJVXN+8Z zbmOSxOTnHemlWPfnqPY1ba22yBAcljgAGprnT2t7VHcOC4JVnGFIH867XG25id/dxfDH/h TunxxWFwfFu9GmuS5wfm+YdcY28YFcyfFetvo0mhwahP8AYPmUQGU7cemPpXLtI7xCMMNg6 +9MD7SrRsRhhj3rmp0IrfXW+pTlf4RHXY4Rjkj9KibqcAnPerEvlNLuzknqffNMKuU2hfmJ 6LXXqSiIISgJUke1CIwYD8a3LGexjl8toz5JiBb3bb/jzWPAd78dfQ1Cld2aBk0ce2cEjI3 cYrR0bwvrviG8+x+H9Mnv7gZ3LCudoz/EegrS8HeDtc8aa/Homhwoboq0jb32Kq8ZYmvsf4 KeF4PCPhe90K4iih1qK5Zr3YwZmyMoc/3cdK8jM8zWCptw96XY3oUvaPXY+LPEfhHxL4WuI k1/R7mwaUZUyL976HpWUqtLukZGY8ZYcjGe56Cvs/8AaTn0k/C37Lcbftv2hGtgxAYYPzY9 q4/w14p+GEHwPGjXWnQrfGzMc0BgBklmI++GrmwecVq2GhWdK8m7afmaVMPFT5eax8veWfM C4whGTTmmCoEUBgD0JzirbrGVLE4QrhSe/PpWUwKxuDzk85r6JnI1ZnYXnxA8Q3nhRPD0+p XDWCAIsBkJUAdBXFOTk0HjdtOcdPpSMwI6fw1EYRh8KsJu+4wDJArStivk575HHrWaOoqwk hHK9asC4ZT5zMpHXj2pkzqyBV++OSar7XLBsdxmpHYbW2jJzgn0FWwsNKlnAP8A+qn72VHU ofqaijMmduMluFz3qadw0YOSSAV47VG4rHffCzxbpnhHxeusanpEOoqtuYwrjlSehGa5vx/ rNr4h8danrdpZR2UN5J5ggjGAnasCJ2Dr7cCgb5mOecr3rGNKCrOqt2ir2RYsBu4Hoevekv Id87OMg8HH1q9ptojzRLKdqbgMj070/U2ittRkEQDxx8LnuBnB+tdRKd9TMWECNgVK7TyD1 pvkeZnAwNpIzVu7lEsjuy5OR071RkuSVxkMex9KQ1uQKMAjpg0U5VdwCB3PSioA+gP2jYVj +LGpr5hKskWC3YFRXhF2xErnOPlxXuH7Q7Sz/FTU5JpxKsKwxHaPRQc14XMQ83CnnkGtn8I dSvtwFJOT6Uj/AHqlLZ5C8YqJlI+bOQTioAntITNcKikBj3Pard3lb24LAKVUKFH9ak0KG3 muHEspjdVJBB9qp3Ts91OwfeCfvHuK16AVmc7QAQADkCm52njmjFAGelY9QJIxgk52g0EgO CGJwe9NC5BAPNN2nsSe9MAYlmLdMmnq5UYB5Pem7HIztNCx7n2tkVL3AmjlBkAYfLnpVmGX JKuquF6Hng1SWNg2zGSTjjk1taf4f1y/z9i0i6nY9NkRqfbRp/E7DSb2JbWGR5VlI6Ekntj FattCEtmO7aWPGf6V1+lfCjxtcw8aUIPMA5kYLiuys/ghrM/lre6rDbqvJCKWI4/WuWebYW MdZp+g1h5t7HjGpKgb5dzAjJNZcjJsyWCttAAPfivqGy+BPh0Dbf3t7fMeSFOxT+Vdno/wN 8JWxVovD8YU9WnO79DXjV+IMPF+6mzqWDqWsz4ytFuLhBFHC8hDFhtUk8+le8/A/wAHzW17 deLdSsmimhHlWSOp+V/4pNp9BwPrX0JF4I8OeH7TzfsVsSPuIkQFVQIy3yxiMHsO1eBi87l Xg4Qja/mdNPCKLu9SzZ6ZeXKh1jY7+SzHjNblp4aQBWupt2OycAVi2t9c2Z2xycZz61v2Wv Qyttux5b4+92r5as6l7o9F2exqxWNnbRARQqT2zyasrgYKgADio08uSJXjcMp5BFS7VVeDX nuUnK7JHgLzk81GwUc5HFPUcZamOAQQOtaySerQLcQbSVOaUYzgGkUgDAANKMZyRzWMtLJD Df2qNwudx7VLIFAqPYpbDNzWFWD5nFhEdGVPQUpB547UKAp46UpOeBWsFZWYESjk54pu7nn jBp5OM5zSAEgH39KylrZFj8imMflO05NJPLHboZJZFVB1JNc1feI2ZnisE46eaw4P0FdFOM no0JG5dahbWi5kkyQfuLyT+Fc1f61dXczRgeTD0G3kke9ZvzyymQuzMR95qUKVbk5YV3Qpx gJhsyCWOM1G0YGeSc8DBxUhD9jgmmbz/EQa3aUn7wjyH4p/Dn+1Y5Ne0SHGoRgtNCDgTr3P +8P1r55spZJNVhimX/VgIAeo2jpivuF2ZsHCn6814Z8VfhgZpT4q8OW4M6Za7tY1+/x94V9 hk+bKD+rVnp0Z5uJw/wBuJ49q0GnjS/tkapFM0wC+X/EpHP5f416VqnjTwd4l+BI0C+0+K1 1vToY4rSaKINnb33dRnPI714zeCWVYbdQWJJ2pnnNW7DRG1C6ewtLkicqWjDn/AFjquSnt0 NfU16MKnK5vVO6OKMml6nOEAF8D5WGee1RbVwQTjmpZQzE7QcA8nHFRNnygN4IB9K7jEkRy GBHJHGMdak3ASo0YKtuHfOag2nbuxwD1qdOWSSMEMCGI7cc0nsO3c79fhxHGILLU9fhtNWu tjJbmMlYt3QOex5FcPqOl32j6pPYXsZiubZyjoDnFen2njrSC66pqmiR3urQxhRNLIxVivC sy5wSABivNNX1SbVNYur+4kLzTyl2b1rloKq5NT2LkotaGz4Q8V6l4T1s6vpN09vchPLyvJ YdxzxW1J8RPEb+KbrWBqlyt3dD55Uk2k/lxxXnRlBPzHod34VOHUFWORuXjB4NavD05S52t SVJ9DqfEXiS/1mYy317NdScAmaQvx9TWMt2y4HmlUIyQDjGKzri4WbcAhGajWZdwAUj5cGt IwUdIrQTbe5pzyi4jAQEM345+lUby3a3co8QjYrgrnvUltcNbTxTLyyEEAjg+1S3N600ryu oLnfkEdzVSeojJ3Hrjp0pmD1xT+TzjrzRii4BEjPKir1JAz6V9M+Jfgj4G0j4Lv4hs9XdtW itVuBMZgUnkwDsC/ia+aYztkXI/St06/eS2I0+a6kMBGAhY4xXDiqFarODpz5Unr5m0HGN0 0Y8YO3LDhuOtOChSWK4A49f0qysNud+JeCOPY1LJpGoRWX2uW0lW3HIkI68V6DaS1MOpBf8 A9nJp+mtZ+aLlo2N1uPyltx27fQYqgrkkA9OgzRJnaoY9BTQmV3Z78VFtLDJ1B8oJjq+4t3 FSRgwknGTt4qW1x/EMqfWtSxFuupW7NEgUMMnrWqWlxdS1baXqyxicQAsV3eWhBYKOc4rNv WLy7jnJ+bDAZFdjpNndW+tW93c3CG0jbfId+Sy46YrhtU81byVsHaSxGPc8fpiohOUnZ7FN JkFwmI8rg7uoJqmxRiMYBx2qQuSVDckGmrHkfMc4HTFUIfbnyZQ+eeRRUGGHbH40VAHvv7R rMfi3rLRqqwjyQf8Ae8sZ6V4ZLgPvHzHOOe3Fe3fH0PJ8VNdiJ3jfE2MY48vivGDAXV0UEn IYkKeOafNpqBU2r5Shvl56+tNkTLEDgZyK3rPwxruouqWGl3VySSPliOBz3rqNP+C/jrUXM 39nJaoO80gH6Vy1cbhqX8SaXzNY0py1SPOYG8qUMTjqDUkS7kuCR91QePrXttj+z1qzuft+ sRQ57Rrmuv079nvw7bR7r++ubouuGUHaOvtXmzz/AAS0Ur+iNVhar6Hy3sOM547e9Wrawvb l/LtrSWVj2VCa+wLD4ReBtOdGTQ45GU8ecS+fzrs4NF0y2cG20+CFh/cjCivLqcTU07Uqbf qzeOD/AJmfGNj8N/Gt8QYNAucEZyy7R+tddpnwD8YXaD7a9rYDqd77mx9BX1ikYX5WUEmnq hA2bmx6ZrzqnEOKkrxSRpHCQW58+ad+zhbKqPqetySD+7CmM/jXYaX8CvBNkVaezkvWwMmZ zjP0Fesxx7VyvzH064q9baPfXQyEMak9TXm1M2xNRe9Uf5G6owT0RxVn4A8J2WHttBtIyDw REDjHua6GKygWRY4bdY+MDYuB+ldfB4eRQvnyF8dl4FakVja26ARQheO/WvMnim/id/U3UF 6HI2+i3syrlSgHfpWzD4ftkUtMxlP93oK3Y1A+noaU43bu3eo9rILIrW9rBbqFjiVfwpLy9 jsrdpZT8w6Lnlqdd3CW1v5zgjHQevtXF3V9JfXLSSKxXsp/hrGHNKWo2F7cSX9w0krHHYDo KqAEAAkHBqQcE8HHvUbcNxkk10PRXEh5DZ+XBFK67j82Acd6Zu2jAJyKdjJyST9ahyZRZtr 67syrwycd1PQ10Vp4ggk2rdnymPHsa5dlHljBpCGKc84rJwT3A9ESRWGUZWHbB60wszHGBj 1rhLW9u7L/AI95dgznaeQa3LTxLFI4juk8pj/EBxmsK0JKKs9BG+FK/KcZ68U7B/PrTI5BJ GHDh19jTiCDjOPpWTdooAP501kGR60oO1sGgsCw9c1i4Rlq0Ow4cjB7UHp17UhOM84qld6h bWUeZmDPjhQea6Ek2ooC1lRjLfnWNfeILW2doYGMkoOOOgrCv9Wu70AIxiizygqp5aHLAAZ 71VOgtecbJ7q+ub6Uee7MOoA6CoW4GAOMUmCHJHpig7vlX8jXYvdVhDTkEqrEHsaUnnAOCe Caadxx8pGO9Dj58Y9+e9S5N7ASK3BDcEH86iIwM4BBNO5Lbj1pNpVME55zVSd7AIBk5wMeg pzRhkbHBYY/DvQBgCnfNtwMYrWDsS7PRnzp8Wvhi2n3L+LvD0OYBJ5lzbR/8s/9tfx7Vynw 01TwtF8SIdQ8UJusvLfPy5CuRgEgfj+dfVssKSq0borI3DZGdw9DXzP8VfhrL4eu5PEehRu NNdz50Sjm3z34/hNfWZZmKrR+qYh6tWTOCvR5H7SOxx/xQXwo3jq+/wCEOh8vSWVXRACFD4 +baD271w8cEbYDsFVmAz6D1p7zNu3EkswIB9QaSBgz4K8r0xX2VKDjBU10PN5uZ3sfXd38I PhIPhC08Ih89bPzk1RZf3jSBc8jOOvavkiGIwmR354Iauoh1O+/sxbeSaRosYMe87fy6Vzs m9HlMjEEgg59CO1YYPCVcPz+0nzXf3GtSoppWRWuJh+8RcbSf0rPyWJywBp7BgAe5/Km4AG cc5xntXoJGA+NMxuDyzDipTBxCc9AR9KSH77N9cCrTyIqrxkVWnUCosTSP8gzx0/rUhtHST BIJwDxTfM6qvGfT0qe3YMWkckFRgY70AMlhAKqxII5GKryKyIGcEI+SM/xc4rSulhNqGMhE q5GMdRVCZ2kgWMnPlDj8eTUAek/DDVPAFhp2tweMdBXUpp1At5MZKcHgenOOa8wnRFmcqpR C52gnoM8VIkrojbcEE4wf89ahdmcAMejYrCFLknKd/iLk7pGz4W03S9W8RwWOtamdNsXVi9 yq7yCFyBj3NZUyCO7liSUSIjlFfGN4B4OKSBvKkYglWXkY7moWckNnqTnNaJe82K5oWsghk ilaMNn5seldOupyrdJD9pDQupJyMjbjOMevauPhkJwD2HFaMCEPgybVxtye1W4c7RJmPsMj yL90MevXr0qZQHRnUcegqzfwxguYwNoOMjvUcB2su4Z7/Sqas7CuVlMqqVzjPSr9jufMfPH eq00iMxOB17UwXDIPlOAOwpp2eoNHRjUXiAjYkjoQTWZdeb5KyEFlJIqslyrzs0nPHf1q/d Mz2iDlVDEnA9QKpWtoCMryt0hJGCO/rSyoUZgSDtHUVfUwKNj/eA6iqdy8bElO4xSa0GVMZ YD60UcghuPaisiz768V/CvQvEXi+/8QXeni6ecpwr8YCjtVe38F6HpPEGg2sJHfyhmvULZW EZBGxgeR7YqaSGGVlV0Dg9iM1+R4zMakq0+eTtfY96FCKV0jzpLKCFj5UUcYbn5VAqVYtr4 XoAK7KXQrOYEqCjew4FZc+gzw5aJ1lU+h5Ncsq0JLU05WjECAnpQE2JkMR7CpnikglPmKy8 dDT7aCe4O2EZz1qotNCd2VthZRk+/PWn7QTtUnI9q3Lbw9PI2+dwieg5JrdttFsrc7im9v7 zc1zupZ6IVjlLbTbm6w0cTY7sRgVrweHsKDcSH/dWul2qF2hQAOwFIFycVlUrSacUUtCrba bZwYKQ/MOhNX8Lg5UU1V2kmlas1Lq9xMQlcZpM5I9DRgelHy+tQ23JDDoOKhnuY7WIyythA cYp0kiRqXkbCDvXI6nqL31wUAIhQ8Lnr9a6YR5le4PQi1G/mvpdzttjz8gBqqFGOuc0GMKu RgDoFp33ZSoAP/wCquuKtoTe5EpJXk07IxzgCmKuMnk8+tKQCGbGO1ZO+thpCjbyRyMYBo6 AbuPpTdpDEZOM071/n2oTbV2DYvQjPK9jUhbGAoyKjVVZdpJANOyvGD8p+aqSfQVxd+AeMV XcKxyDtOMcd6ndo2PJI4zUO3Lex4qXfZjJrO+urNlMMgwOqk5BFdPYeILS5AjmHkyenY1yQ XGUHGKVioUFuBihwU0k0Jux6D5qOQQ2R6iopZo4mEjOqD/aNeH658WLPwvdLaWVw11MTh1R sov1PrXTab4ii8S2wvYb9LlD94L0Q+mKznldZQVScdGwVWDdkzq7/AMRPJ+7sUKhiBvbuPa sKQmZsyOzNznP1pwClc9SMYoJwxwQu4VtGmopjGL5gBGBilAODnsOMGmjbkhmyR6UvHckfS sN9Rjy2w47UpcdV5OQKjOD0OT70D5Fc9D1oU5bAO4IwCc0uMtkde5NRhm3A5OaUN94L+FXD UBCrbvvZowRwT1obAPUg+1Ny3UkYHrVXSAkIxgZzTScY4NC5zy4wevHQUuScc9PStIu5Nhp J2sFqC7tIru1mtrlVlhlGx0fkMD2qTJ8xuwzjHrmnBD5bEnkHHNTezv2HZWsfJPxS+Gk/g/ UP7S06N5dGuGJB5Jgb+6favPLRUN1llIBwc9jX3ZqOmWWrabLp+oQrcQygq6t0INfJ/wAQv h5ceC9X863Ek+kyt+4m/uHP3G+n61+g5Rm3tYqjVevR9zyMRRcfeitDnZbiMRZbKjoCorKu MSuM/d2Hk1euopEtkUMu772cdv8AOKuyaHpp+G58RjXIv7R+0mE6bsO/y/7+fevqJ1IxS8z ijqcjJ89uuF+VcLUGARhRjB6etO80iE4JAzkDNIPulu9MbLVrAXi5OG7fQjmnXCsgjBAz1/ DFLbSrnk4IHGKddFcjL4y+CT9KGxFDO2QDsTU8DmNixB2jPWkMQFwUD5AYjcPTNODqN6nLY bAH40IC8IBKYkz8rEKT9azJ1IlZQBgtjj1+laUWTbfIWC5JznrXVfDXXdN8KfES11bWdOS+ toonAjYA7GI4YA8ZFZ1ZShBzirtdBxWtmzz0hhuV1ZSCOMc5+lRAkqTnHOa9B+LXibSvGHj ybWtG09bGBo1QqFALkfxtjvXAAAEcA1nSnKcFKSs30LkrOwI2ei80MuFyOeAT9aTd8xZeMn jFKnKkZrUzLVuhlRMDLA1oTsYQwEeH7huQarW6hl2DCseBUz8EFiWYY6dsmtFsK9xGgDo8z twpH4880y5jQOzQcKO2egp73CiMgLlSOhqqk2JW38h8cCm3oCRDKXUgYzxUPt371qzRxqi4 U5cEg+lZ7ReW3PNRJDEJwW74HSr7XYFjtZd3zHr9BWeo+b6HFTyqqWoBY5LZ/SleyAGn5LA 8kd6fY2N7qU0kdpAZniieZgCBhFGWP4CqI5OATVyymMDSMhIZo2jJHoaLu2g0tSqxw3HQ80 U4xhWILgYoosWfqFbsWWUMMENyPTipJLiGEK0siqB6nFcpdalc+Y4ifarBTkHnOBVCVpppF d3Zs9yelfjOLoNVpc3c+ijL3UdPceIraNikCGQ+p4rKm1u8lbCN5SnuB0rMVRuy1OKgggjO Kx5ElsDk7EjvK7bpX3seh9adG0kX7yJmUnuDio0UBxkDoehzT1BwCWORxjFbRjci5oW+t30 AIZhIF4CnvWtb+Ird8ecrRfrXLkuXGGAA9aUggEgjNZyppjTPQYry2nQNFIGB7A/zqYv8wB OT3NedKZV2vG21j371oQatqEDKPMDovHPesJUG9UNWO2DtnABNL/D05NYNv4hhZv8ASIyuB 1FaVvqFrPErRzrz2Jwaz9nJdALeCB81MJCxuzHCjnJpxf5c5G2uZ1jViztaWsgKHhsdzRGl zT1E9CLVtSF04t4WHlq3B/vVkDBbaxyaA/Zh05zQGGAzDBINd0UrLlQm7j93r1HGKQ7QwPQ 0haMqcH5j/hSJhWC9T71V7MSBR8ue4ozuGaNxCgEc98UcbeOlZSXYsY7LjAODUuRt69qj9P l61IVHze9OKZLEKusYDHGe1DblKhBnNOAG0DduweKQ4IySVHP861gteVkjJCd2HPHpTeM9Q MdvSob29trGJri6lWNFBO5jxxXkfi/4w2lopg0HbI7DDTuOn4Gu3D4CtiJWgiZVY01qela7 4i0nQbT7TqV4seASIwRubHoK8J8X/GC/v99rpjCytiCMg5Zvqa8v1/xTfarcPczXjys+Vy3 OP8K5aa4m43MT/tdc19lgMlhQ96erPNqYhz22N+61qSZ/NklO8nJb3rX8P+NdT0O+8+wu5Y ZMgtg8H6iuFDu7ln6AdacJCAoPOV5xXsVKEWnFrQ5VNp3R9ZeF/jFpGpwJDrMZtbngebHko x9cdRXqFrdW93BHc2cyXNuVyJIzuBz718F2l3Kk8RRiCvQE4rttC8c614elWbTL54wQCY85 VvXg187i8ihP3qLszthiXH4j7BXGwOgzSh+w9cmvJfC3xosb2SG112BbRm4a4iJ257Er2r1 Gz1Sy1CLzrO6iulZd26Js8epr4vFYCvh3yzWnc9GnUjNaMuvjcO/p7UMCUIAyfagAO2STtI +opxAH3TXHG9mmaES4ZgGU4FOP3sgYFIrAtgVIe/scc1UYxitGBE/BUHOc8470uNx3bdqjt 60vAkHUj1pp3/d4K9xUuSQCsd/HH4UKuxQKEALZJwOwp20/38DtxWsWAwgjJI+h9KcPUc0z Eh3KX7+lKq7X+Y4HvQtXsAm07OBnJ5rN1fSdP1zTZtM1GKOW2nXDqfr1HuK1Nvy4zUJUKi9 N1aqbpvmWgmrqx8efEDwhqfgfWvs026fT5ci2uQOCnYH3FcPdXhkt2tSWAHIx0r7h8S+G9N 8TaJdaTqUO6KVflkA+ZCOhHuK+O/GfgvU/CHiN9O1BGMTEmGfGFmQd/r61+gZPm31qHs6nx r8TyMRQ9nLmRyABMeAO9Owdn/Aqcq7ZcZ+UGp/JKwGRQGyRX0iucTd2RW6uzgIcGun8L+Fd Q8W6jPZWkkUMdrG1xcXEh+SFR1J9c4xWFZW8rXKQW8TzzTMI0jQZZiegAr0bwzfX/gbU73R /FWlTWsV9a+TPEfkkMbMCCp/lXPiKjUHGHxFwSe6KOu/DtbDwxP4g0fX4dVgt8C4jjQq0WT 1we3vXCxFWZBswzHdg16PrOvaLp3hbUdN0uSW7uL9gr3E+A0cY6IAOD7mvNYnMUyA54PODS wspuH7z5BJJbE6zPJIgR9qjK7V+vNNuN6SF9xJIwM09VUEMoIHJ5+tMuyQyo46dxXZJIjck 0/Qtc1eC6vNN0q6vLe2XdcSwxFljHue1ZLEKwC1658Pvire+C/A+o+H7ext5orx3fzHX5gW G0/UY7GvKJkLXDsF6ktgDoM1x051XOaqJJLZ9/U2kk0mtyt/y0p8QJY/nTSp3GnKGHC9TxX XYxNbT1jmkDdCO5qzPDJNvEQHyoqfjms6ycpG4HBxWla3SpIgJyD1/CtEtCDOICOAUBUNkg 9Dz3qFdol5ACk5Xb2NaVzCiAlTnjcKylBSbk7sdPrUtFJmjs+Xk/OMDHrnvVCRSFLk7vvAG nCZgzPncePwpjNk455J/DNJ6jGIpMhcj0q3KSbd+cbXH45yKigjkfairlyybR6nOP5mtzxf 4R1/wXqMNjr9ukM91AtwirIH+Unjp0PtWTnFSUG9WOzFtPD2kXHgK/wBek11YNTtZwkenlD +9TjJDVgrgBV3Ag45pUaX7M6biIjyR6moivAXOMCiEWrt63/AL6FkTxK43xZAyCf71FQtDt RCTkHiiquwufobKd07YclQq4468ColbegGeh5FSzYMrOBtxtGB24pAoMmQAM1+TYn+NI+gi vdGYJ5PWnqvyctyacRg8imr8zsRj8awsh3FCBSABgY708Jgdc0YP8XT1oXccBVJFVFIBjIM 4bkH0p/l8ZAz+NI+eRjaPU05QAmVH51jbUARSAT60tG7CZBJFIpyfanfWyAcE3HnpSSvHBA ZHlEYXliOAB6mntJ8u1QM14Z8TviE/2qbQdLmzbJxM6H/WN3GfSvRwOCli6vs47dWZVaqpR uy/4i+NN5p2vJbaRIH0+Jism4n976n2FbOm/F7Qb0RrdRyWryEDd94D8fSvmq6uB5Ui4bzJ FwN3bvmq9veeYqqsm0rHlWHt1NfZzyXDTgoNWZ5qxMviTPtaz1TT79ENneRXCkbiI2BIrQG xvmYjPoe1fGGna/eWNyTBeurDGHViM16NovxV12xjjN3Mt4iMfllHJH1HNeJX4dqJP2TvY6 IYtP4j6KwpzkD8KQfMdnQ9c15hpfxj0G5CrqMMlpJkA7DvXpXcaX4l0fVT/oV9FKdoYqGwe e3NeDWwGIov34HZGpCXU2CNoXkHNNJ7YqGO4jkjDo4dSOCDx16ipPNA4KkkcVxT32NR+G2q QRx2pxIXkd81H5hVQwQnNZuqa7pOlWZvL2+jjhXPOckkdsVpThOekFdkyaS1NXeAuWAC5zk VxPif4iaP4e3W5kF1cr/yyTt9TXlXjb4wXd5vs9IJt7cb1LA4aQV4xea5eXsrSNIxyQScnq a+twGSSladfRdjz62JtpE7zxf481jxA3+k3G2Nc7Y04VffHrXmt3dzyAO3c45NL9quGJTOc kAseo5qAMshkUnDLksT04r7CnQp042grHnube5UdsYBPtSAtsPy/KKlVVlhJC55ABzzUjFF UHI3Ku31rflYrkMZBXBXG79KYAAwCAkbcZ9ealkwqgr3AqDc27O8gY5IokhFszr5OCoyOh7 0sbsVXa+CFwPrVIRtJIoGcE9fShJSIy393FYuGjLsejalqGn2unW2jaZCPLhUGW4cfvJXPU 59Aegq9Ya9q3ha+iawv5EcQpI+DwcjO0jv1rhLTVU/tGO5uE80o3Tt0OKuDUWuJJHnOWl9e 1c31eLTjJXHzOOqPpLw78YtO1BoYNah+ySEYaePlSfcdq9Stru2vIEubW7injcZV423DH4V 8YeG/wCy5tXK6rNcQ2hRiZLfBdW7cHjFdcNUn8JWltquk+JVmd5ChtlVkaL/AHhnBz7V8xj ckoSfuXi/wOyninHfU+qVjGc7hzxxzTiNxIx8pPWvIfC/xm0+/WO31yI20g4E8fKt7kdRXq dnqVpqUaz2Fwk8JGQY2z+fpXylfBVsNpOJ6EKsJrctANnAIwKTC5JNO6fOOh49aQKS3Jx6V yaPoajW4Zc/xd6cBkKDxSbCrDgHvS4yc5rSNr7Eti7f3hGM+9JsPPf604cbvmzxnjtS78YD gDinGKFcj28DPfjFQtGCFxzirRG1AAcjttquScqArL61MkrDTEP16fpXLeMPCWmeLdCfTb+ IZPMc/wDFG/Yg11TDnAH1pm07DnkHsaKdScJKUHZoGk9z4Y8ReFNQ8LeIJNK1OLY6NlXA+V 17MD6VHBarOjQIjbnYKqhckn0FfXvjnwJY+MdDMEyrHeRAm2nxyjdcH2NfN+jm+8AfEC0fU tPBudOuN5jl5WQDnIz1Hoa/ScrzT61Rb+2unc8WvR9nPyMuy0nxJ4H1/S9ZvNMvdOmjkEtt JcwEBsc9+tL468W3/jHWF1fVZxNcRxiIfLtwoPAr274x/FLwx4p8ARaTpcEst7LKk2+VNvk EckA/pXzZZWWo6zeQadpls9zc3MgSKOMZLk54/SuzCTdWP1jEQ5ZK/wBxM0k+WLuUpH3q5b GCcg+lRxuiSCRueeldP4t+Hfi/wXBBP4h0h7WGcgLKDvTd6Ejoa5hYGkhefAVIyoYE88120 6sKsVKLTXkZSTTtIsGdmzxgAAj86bJKWAZuSDUS4Cgb92fTtTiVaMIAxYLit73RJGspAJz0 GAPxr374M+J/hzofgLVofE2nRz380rFi8AkMiY4UE9O/NfPnBQtkjPanRzyJGyq2FbtXDi8 NHEU/ZydvQ1hJrVEmoeSdRufsq7Lfzn8teu1cnA/KoY0JbI6jmm5yeelTQBDMnmHEeefpXZ DoYmjFEwztQOmRlh0GelCQq91Du2mNjg7TUbzJHaGNCcN8xwewPFV45UVGLAhlB2/pWzato SiyWdn2L9zGAT2FVJoWiwyrTPN3QLgEv/8AXqTzHJ+Xgg4rNsqxHHFJKxTG0sauPp/lxREt uZucA1NGgRic5z8oPrVnz4BhGjQso6gdOMVaS6gzPSKQRmQYyiq3B6ZbirWv6nqGr3sc1/c yXEiIFUyOWwPTmnzPaMwjWLyxsHCniqMkUcjF2bBFZygnJSXQpSdrDMHy1XcAxHSoY4WMmS cAdacy4kKDkVYZSqjuDxWiENLqsSouGOcnmitjQ9Ku76GeW2tUmMeAwLKCM/U0VIH3Yw3SH HRdo+vFJhgwx2605vkupYv7hAoIDNlT+FfkWJi/bS73Poo/ChvOeDz6Uq4PbB9KdwRnoR2q LBL5BIrBq24EgG1h5hLA5+WnK+dmSQcZ/wAihfvbS+DjOaafunncw4FWtgHM+CC3OfWgnjB 6eh70hAPH3gOg9KBxyONtZMB4+aNlPQD/ACKYThcfp60h+6ev4V5/8RPHcHhTS3hjbN/Iny Ln/Vj1NbUKE681TprVkSmoLUo/Er4gR6PA2k6ZMBdMuJ3B/wBWD2HvXzPd3xur15/MYISTg +uasalrM1/fNdzytMZnJO45OSO9cu0jlcnK9eM9ea/TMDgIYWmo/eeLVqOo7s3biaORY3Dk Ntxxzmsqa48udCF27VC4HGDVm2GVVTIEIwoJ+lZt6xaQk5wRzntXrNX1MYlqPUCku3Hyh+v tWtbX8mXWVSY2OB9KxFh3SxEcKyg4Xnpx/StuNEkijwGUjIbB/WoUAYsl4W3lZjuxvIPTp0 pkHiW6tmVondG4AIbFY15OQ8kecjBwR9e9Z4b5SrAk45PpWc6aLT0TPW9B+LPiHS7FI0vXM WTGIi27Ar0LSPjtHhF1WyDDGCYjtbP0NfMaPmPZyPmBPPerQuWFptwd+7Kt7c5/GvKr5Zh6 vxRWpvGvNbM+mfEHxqsLeydtIEkrSqzEynHl+gA714brvjHUNTuWllnZ1DkgA4A/Cuahlaf cshZlGcNnpVKVGTgnJNbYbLaGGVqaIlVlPdl57rz5Ms3DZbPdauR6dqUqtIljOYlAy3ln5V 7E0mhWqzaisxj3R28TSlW6HHY/jXRaP451PTdba8gZXL/u3ikGVZf7pB4Irrc5QuoK9iUrv VmSuia1y81utqoVT+/bZ15FZF5Z3NlcPBcII35yQ24N+PevRviXra6/4qk1LTLV0sVtoQVj UkIVA4PtmuNuUtW8MC5uC5u/tO0LjgR4P65p051JpSnoOSSZlWUkW5vMGBgDGPSnSLHFIPK UOjfnTE8ry0C4DA7j+NRSyMHDJ1Ugj25roeiMmS3CuiBTy4HNVtrAc9WPP5cU+SV5JXlZiS Sc81F5hNIC0kqlRGOGzmqpJEZGQR6fjSoCX4GSajAIY7gy449aTAlU7SRnrg5qZZjg8/rUK qCjEAcY7+9KYxuB9OcEe9T6jRftrt0k++QO49aln1KeYsskpCMeB6e9QzaPqdq8ZmspVQDf k9Cv1qGXaqhgOvIzSdp6oo07LUo4TIzLlq63QfF+qaLIJdMvZrcP1CHg+xFebLIUBw43HkH HtVyG/liRQWGwdOxrCVKMlaaug52nofVPhX4y6fdxx22uIbaXG3z1OVJ9SO1eoWmpWmoRCe zu454mGQ0Zzmvhq1u0jKFZspnBHuea6vRvGuqaHcNcadfSwMvUK2QfwPBr5zFZHTqe9R0Z2 U8W4u0j7EQ/Llehpy/KuApNeK+FPjPaSaesOuRMZ1Df6RH83mHnqO1evaZqtlqlhFc2Vysy SAN8pztz2r5Ovga+El+8Wh3Rqwn8Je2g5OcEj+tBPzEbfzprbNx+bNIHUggk4bpmuSJqSZO 35eT37YqNi4OTjk0obGM8j0puRu2496UrdAF3EscjNNLHaRtp3A6nH0pGZAOScVF7bjQ0ZI JAOcYrz/4h+AofGWltJAqQatAh8mfGNwH8BPvXeiQhuCcU/buVjtJyc9a6MPWdKanTdmiZw U48rPgnWItQsL24sL+GSGe3cxujfwn/AAro/h14kj8G/EXTtaeIXcNqxBTpwRg49+a97+Kn wyt/FFi2racoj1iEEkY/16/3D7+9fL8sMlrdtHJG8EsbMrK4wVav0bBYulmFFxe9tUePOnK lI+g/jR8X/D3jD4fP4f0i1l3XEkcrPOANhVugwTz6mvm2MAg85yQTnoetOnllkiXcMkHHtT Y0fyUywCFjXXg8JTwlP2VNaGdWbm7sVYGlVQgIwv51G8bQsCxwR1rRtlfzkjjIVmYKpbnHv X2r4V+CXgG18J29rqOi2+qXU8Qaa7myWZiMkqc8AZ4rHMc1o5fBOabb7DoUJVm7M+FCAxYE 45qEE8gdK774r+EbTwT8R9R0PT5RJZoVlhDHJRWGdp9SK4A8Gu6lVVamqkdmZzTi7Ds45FL kkZ61Gc4pwJC55rUkkEnPAwR1+lPZyxJxndluBT7eBWiZpQ2PLJQr/eyMZrpPA9toFz4y02 18RSyxaTJIBcunJ2gHgY7E8GpnPki5PWw0tTlymzgMcEZp9sGa4UYyAc11XxDsfDVl40u4v BjzS6MFUxecckZHIBPOPTNczAzh/kjOcY/OlTl7SCmrq/cbjytpsWOdhwfXI9jQWMbHdkHG cepqYW0wi3FAxDBePXikkG4q5QYINdNrGTI4W3GU8nj8qR9zSsVLA4/pWlYWyhyhZU3ZGSP auk0D4deJ/GFzdRaBZGc2wVpPmAC5HTJ6k+lZ1Zxpx5pOyRUNXY4iMu08fOTwTmrRk4VCen IFWJ9Pl0/UZre6iZHidomU9VYdv51DvXzA3ljC9iK0i01dCe4+O7uLQMISU3YJKnGaKhkuY /JAdFyvA5+tFQUfoJONt7OzA8v/AEqIFVGUJ6857VPfg/bZd3J3fTtVfdhgF+9jNflOOjat J+Z78PhRJwOMZB5ppz65/pSIzdQuffNPOCMAcmuBq7uWIBx0P54pdq8MrHJ6gc03cOBnnFI mP4iRjpgVrHYRIRtzjJJpsnQ5pC53bjwPesjxFr9t4d0abUrs8RfdTfjcfSlCm6kuSK1Yc6 jqyj4z8WWfhTRHu5SDM4Pkx5zk46mvkXxP4iufEmqyXVzcl3kcklj+n0rR8d+ML/xRqlzPP d4EcZ8te2PT9a89WRtpBOd3AJ7V+iZVlscJDma95nk16zm9Dop3to442YqW6MAe/SsshJLf O35drEsOuc1WbP2kqxDkccccgVo2kEQslDcOTu/D0r6G7epxMhjSSWJ5Mk7BjnvUhtXkeQE L93cD6Vo2X2aNWQp2LD8BTZpnaVwvOBgrjGDkVaiUiSHT1FlDKf4c7ju5xgU2W6ihDwjADL n+VJEB9mky5wh+bnpWLNL8srMAzPkK2egpXsQJdNDjdHhWwfyrOyzEE/SpHZm47YzUZwOB0 NYSlcscGxxS7zTB0pxUgZpWAkDkRYAxk9aVyzAZHHY96emEj3MNzbcD2qNiD36/pVS2A19G u2trrIYHcNuB0IPWpbdNNkudkrSLETkhTgnB6f0rBRitwGyRg5xUu47i+/knk+vNZtXVikd lqPiMzXLR2iCCMRKm0dscY965q4klmXy5ZMnqB6GqYkc72AOcgZzUpO4q+eelOMYpWYmWIb TegfzPlPK7hwCO1RXNqvytvXkZ49aSOSdwkag8txjpVlbC8uLWdo4mdYVEj46oD3+lbLlUW IzXiZGUk9QKk8ogFQDjOQe2KZg8KWyOOa1xZiS13ZAYHHX3xUxiBjI2Gz6dKGcElgOpqaa3 MFzKMY2n7p61VxwWPv1qWBPubyCMkB+nvimAMMkMSygYzSmbekUQO1UzjvjPWniJtrvjoOf 8aSV2NHTP4ja40cWkxHYH8q5qSTe2c5OMYP8AjRIPKkwDnHFMEYJ4P50lDlVgY18ddvSkyq oeMk/pQSTn0JqwYNyFoxvXH8IyQfeiy6iGwSEZI5//AF1eSUy3L4GVx0qtNpWp2Xlm7sp7c ON6+YhXK+vPap4kwpbOMkLgHg/54oUU9gJo9QEFosasV/e5b3GK67Q/Geo6PKs+nX0lvKB8 wU9QD3B4rNPh+yTwHZ6jAks+o3V+6FY1LBEVBtGPUs36Vn+KNOi0TXFsIN4ZII/ORjkpIVG 8e/NcklCbdN63LSa1R9C+G/jZC9wbfXolCkKFngX3/iB6169pusafq0P2iwuYriJv4kYEiv gtbuUEbZCSBznpnNb+h+M9V0S8Wezu5YDuGdjYH5V4GMyKlV96n7r/AAOulinHSWp9xBfl+ U85o4AUMvNeH+GPjYHjSHxCjn/p5jAHHuP8K9e0nV9N1i2W6029S4h9Q2SPqO1fIYvAVsNL 346dzvhVjPY0WUN0GMU3apOCaeRluuKaxVwR0x6V5+qN7jSQO/tSqAuWzy3aggMTx9KSPgF upHanH3ZIGNZFePLLnmvGfi38K1122m1/QoF/tSIZkiXgTr3P+8K9pX7uP4vWmOhPXiunD4 uphantYOzX4mU6amrM/PeVJUMsbRuHjP7xSPuGmI5BU7wvOeRwa+jvi/8ACx7uO68T+G4cX WN13bxr/rFHVx7+tfOQiJZ1IxjnBr9NwOOp42kqkN+q7HjVaTpyszSjuYhaqQpEu7JIOfav ZND+O3izRvDkNgtzDIkMYRGli3FMDAArxOK3YopPc4AFPuDIIV6qpBPPtXTWwtOukqsbrzM o1HF+6yXxNrN74h1+41bUJmluJzmRz1NYwIGeeKcXZgC2cDg05EyCBwetdEYqKUUJu+pee0 gXS45WVluJGY9cqUxx+uaouoB2EEELzmtGyLyQgFseUuVB+vT9aqXQYXBdyMsc0oqSvcRb0 5kUbJ1BQjkGpZGWBPNTaPm6jqOKzon3A5bHOOKn8sSKULHHUVuldCRA908xfec7iOfampIw AyOpODUv2R4225OPpVmK3SOQsSNwx1/nRy2HcuWsxni254BIzTHjDSCEr8wHHt60tvHGoOQ B7A0ibvtYZTuAH4mtSEX7SFohvGQFfGO5HrXc+EfHGu+EJLl9IufLe6ULICgbdjoRnvzXIB 4/IDBvmGMim290E24IYgnOaxq0o1Y8k1dFRbi+ZC6oZLzUbu5mZpp53M0jMMEsaxZYjEm5d x9Aa0LjUtt6SNuBzjFVHumkkkaQZySea1ilFWQN3d2Y86kSuGzuAGfairFxCOJi4Cue55or IZ+heqXEU+oyPGed1VWBVww9MU2VVFzNgc7jTt2Rg1+UY2alVlfufQ01aKHjgfKOO9BJJBH Hoabu4wKTeDkc1x3RQ4MUB5O4dT60NIWYHpmk+VlPPbFVp7iOC3aaZ1jijUsWJxwKqKbaUR XsM1TULXTNPlv7qYJFCDuLcAV8ufEnxreeJLqRo5/LtgSIoweAvAz9a0/iX8RX1vUo9NtNy 2KMQAGxv56mvLdSlikCEF8r37n8K+7yjKlTiqlRas8nE4jmfLExpyZJXjJyxH8qpMGwqk1e YnzBkndt5I96qSxsgXzBjPH4V9K1bc5L30Ltn5W4O4JJYYH0960rPJcZ+XKEke+az9NkThW HAOQK37e1iRDJLH1U8Fs59+K1jsSyohMaq4xwNrEn1zjAprErcHa3UZz1zyK0pY1SFZEiIM cfBx1P+TVUvGdoUZ3DBA+ma0TRN2UmdopJYj0l5aqCqslwhkT9wvBGe1a00aiXBJJ4y3QD8 6zruJkd9j9elZNaM00M9gm9yDhecD0prIi8BucZpZMh8Mck0xiDycDjFY2ATHA4x3p33gR0 4oU7iBngCpIwBLgqWBqvMB4Rng3KM4Gfw9agHBK/eHPSvQPAPhnw14hGsf8ACS6zNpaW1tu thGM+Y/PH6DiuDkiaNycgj1WsVUUpOC3RTi0rsamxsbxyOtSxQksey9ar524APJGcipY3YP gZAIOPQ1qiRdrbJWXpx9akhHzQr6kbvaiIOQx5PQHPersKpFExAzIBxz61ah1ArNG8DcjKK 24EcGui0TULWxtpJGnk88jymTPysmK5+d/MZlzt3DOOvpVd3x0zuyTU1INrQFoy5ftby6rc NbqViLErjtx3/GrsBDWgUths5x6EVnQfefLj5sfzq8E+VedrEt05q46KwrjbpXlaSRiCW5L d6zvkHmDZncnHtWo6GO2kXdvYnGKyJgyZ5H90kUVFogTTIkQtIijAZuBUyyuqsp5JODj61A i579B/9erCRFVcjGT2/Gs1oxkjQksWwTnlR6VDIjKpbpyKvMWWIYYqQOR6VUkbd8xDEAf1q 27ARBdyKBkDOBWhpuoy6fdF4ydp4OR1qva3CwrOroSXXaM88dz9aaCryMxJJGce2OlRZNWG mdhd6rJqurzXt3ctKqxtGxY9QU6Adu1cor7YBuXDH0OMYH/6qed5WSYHvgj1GBURKuu1c53 Y5pU4KGwnqa1jrt3psQEE7Icf3uCSMVkXd7LdXss8jZkY53HvULKWIKncAO9RSodwcZ6DNQ 4q97FXZa3vNOgRdrN2PAqInC7vQ8+1OiSRnjCvt3ED5ugz0rWv9DW0nNsL6KWQKXbAwpAGe D61E5JaMSTZXtrqbaIF3Mx6bT1roNH8Ranotzvs72S3lVuGRsLwMkYrlYZmtp0mRdrxEHIN K9yGjCIoXC4JHf3J/GsqlNTVmtBpve59G+FPjg8pS38QojxldpmjGGB9xXr+l+KdC1pcafq UU7eWG25ww/CvhC3uDG/DAZ6Z9a6XQvEWp2GowPYTy+eGARUPzZ9AO9eFjMko1Pfh7rOuni pR0Z9xqQR9eBxSKQoIzn8K8I8IfFq8t7bytbge5ikkdhKsgMiHODuXsK9f0XxNo+txbtMvk nULnA6j6ivjsTga2HfvLTuehTrRkbWBjOaa6qRnJpBynHrwfWjndgniuGVtzdajNqkEHoeK +cPi/wDCxrS4n8U+HLcmJiWurZBwncuvt6ivpDJ7AH60140mjaKREYOCpDdDkdK6sBjZ4Oq pwfy7oyq01UjZnwLE7BQnQDBJ9K7e8i8DP8H4mjtblvFqzb2n3Hy2TcOD26V0/wAWfhe+hX 8/iLQoidLnO6eAdbdiOoH92vN7W1RbaOC7jISZFA985GR2xX6dRxFPGU41Kctv6seK6bptx aOWycFRwc5xVuJUCAk/McmklhW1uWim5KPhgDkEbqs3D2xu7gRgCNnO32FdxkT2ionzSHr2 Has64lSaQ8YyT+BqdpURCYyxB/KqzIuPNI4q5EIdHGohjkVhy2Cv65rQtU3MZOuBwKyC542 8AU5LmSIgBjQpWRTVzoTDNtEzRnZgIX2nbuPbPSneRlFlEoHTHHYU2LxdqUfg6TwwlyfsT3 H2l0IGS3bmqqzs6boyQeOvSnCb15ieWw9IlWdnZsY/WhFAuH+Yx/KWUkenao0m8yRJX4cNt 56Grc0qsqKuN4+U+1aXQrlaVpNu1dxLc8d6eFkjRM/Imc5PWuz8BeCtY8dX82l6VHGjRKHm uJeFiUnAz9a1/Hnwn8S+BtOgvr+S2vdOlkEXnwEnY3YMCOM1xyx+GjWWHc1zvoaqnNx5raH mUqK8oABz3JFSPaN9nBHJPFKuEbBkAySSf6V6j8MPhTdfEOaW5lu/sOjW7YmnVcu7YztWtc TXpYak61V6ImEHOXLHc8mmKR4jdcAdcDOaK+xL79nL4fy2ixIt9byJwZUm+Z/qDxRXy/8Ar Vget/uO5YGsdixd7uViMHJFKeRj86v6xZtpt+9vNIPNOGwPfms4MScEACvj8UuSrJT3uepB 3irD8AbjnpwFpN2Rjb83pUbSYcDHPrSiUq+/cBjHJ5rj5kPYV3CLyyqB1J718/8AxU+IH2m KTTNNmxbQNseRDy7E8/gK6X4qfESHSbaXSNNmU3DKRNIP4R6D3r5sF6by1nklJZjJu+lfaZ Hlf/L+ovQ87E1vsxMy4u2kvC7NkjkH0qOWeSTYhIO3nGeMVDMqpIQDnjt3qGvsl7uh53mXI 5/3+WIyTx6VfC282nPvcF0c8Y5YEdR+NYyttYH0q9AxlRYc9scmk25Kwr2dyS7NnDq8iWis LYEBdx5Hy88/WtOG9UIqc7c7cdtvH9c1htFi424JBBNaVjaTXywiH5mJ2hQcEnIrWK5VZif c30k8+cxqNsTJu4Oe3FQXVsIZR5ZHQcjtxVWWSezvlU7kMT+WV9MZzU7B243HcDgfWrEUg7 SW79AjMFGecn2FRbZbmdURgSvUgdAByTWkmmCQ7AcZfd+Peq1zC1lMfLcMQjRknuSaT2aQ7 HPXKFJmxzg8n+VQjJPQHAzzWla2d5qFwba0h81pccEgYP1NW9U8I+JdEslvtU0ie2tXO1Zi oKn8R0rlbSdmzTlMiWVCYyqAfLzinqVGxxwWJBqvwCBjFSKg3DJOfTtWsbS0YtjRgna2ika OUjIAIHfmqJcPG5VdoA6VJKPkIwAuADinW1uskVxLJJxGuNvdielS1rcTbILaV7e5WRUWT2 I4NEMu1yWXduHp0rQh05rixkuI3CeW6Jtxy24kZH0qW90+207Xjp7TPLDEQjyFCpGevHbrU KauVbQijCjLBjwuRj1p0YUOPMGwE5yedtO1W3i067kjhmM8GAY5CMbgRTNDaOXWI454zKGV wqk8M5U7c/jWjqe62iUisba6ecmO2kbZk/KpGB1z9Krq4MgYLkHI/Oukjv8AWzqM0gSZJJE 8t/lJAUDBFY+oW62cz2+QXTGdvTO2s4yvoyrEMDkSONyAnOQRxViOZgTszheq1TJcjBOdvc 9KntnznAww5GPUVtczsXkuFKzFo97uBsIOCp6E/wA67P4h6Z4BtvD2gSeEnunv2jB1AzE4L bf0OfSuFdC+7jB3YwOOKnnea6URtMCwweSMY96yqQbkptvQtS6WMQDjn1rSgSBwmZNru2AD 3rPeN1JIBAxkA9xUiK4KYAJxmr5uUl6FtI53kPmRsYlkEbMOg65/QVuX3hxbTSo9UWdZbCa RY1Ut+9HfJFZNnqc1pK7Jja5ywbkE4NfRnwCg8LeIpdWPiCG3vNSYokFvOoZfLwclQe9eZj cVPDQdXojelHmaifOmp6XBbRpcWczSJIxQo/VCBnrVONHjYseAO3rmvXfjjo+j6L8Rbmw0e zNralIpTGFwocg7tvt0ryyVfliLHBJOR7ZrqwlT21GNXuTUXLLlK+8pETt4OKY2GuDkbQOa ZLKfmXPAJxXq/wAG2+HTXGsN48sftRZFW33qWCjndgD+I8YPtVVq3soOfK36ExjeVjyfzuA iqDt4+tOeQOjDYCTxn3p2rR20OsXiWCstsJ3EIfqE3HGfwqqAxTCdjxVp82onue5aFF4LHg fSfDOoaRu/tCMTz6qkn72JycArx2PBX0rzvU47WxvmSF5LhVJAMv8AOoNM1i5traKHfxGhU D86q3cyzMFWTex+8R+WKwpYZwk3fcuU3JWM2RWebCfdPGPxqKcgkKFwwyDV07QyqOdpG3FJ NDFNcSso2/ebFdXKjK5Hpekz6kSYyiR+YsZZj93dkZ+g710S+H9dsvGyaZKiWmoo29C/yg7 V+Ug+hFY2nX76aweE9GBwTwK2LzxPeX+t/wBpzytLcqoUOx5xg8ZrjqKpzWjsappqxnQR6p a6kiSLLDMZQGyCAcnJOehFa8/iS60nxPd3Ok3UkcInbyzG2OK5u51S4upN5Y4x0z071TaTc pK5Jzu5peycvjQ27bH0P4W+N8yRJa63AJgCMTKcMPqO/wCFezaJ4n0bxDB5+nX8cqgfMobD qfcGvhOKcoQeetdro+sXFgkdzDdNFKoBVkO0q3Oea8PG5HRrr3Fys6aWLlF2Z9pjGzg8U0D DAqcV4H4X+M15BGltrUP2xRwJQdrj8Ohr13QvF2i+IrcS2F6hfvE2A4/Cvj8VlOIwvxK67n fCvCexr3NvBdQPDNEjxuNjLIMhh3zXzH8U/Al14Wlk1LTC76NM+AAuTbt/d9lr6hLqwbBI7 HHeql7Y2uoWM1ldwiaCUbZEYcMD608Bjp4Komtuq7lVaSqLzPgR3MjktgHPWo9wDf8AAsV6 R8T/AIbXXgvVJLqzDz6NO2YpMf6on+FvT615oeG9cGv0/D4iGIpqpTd0zw5xcJcsjo7XSWu tFl1JJ4UhiU7lLfMTkcY79ax2IUnjK9j2q9FqhGlxWTxgiN2Zu2VYVkyNnIDZAwfpVQum7k 6ASN/saYx+bA6U0k9uaeoXJ78VqIAeNvatXSnPmNEWUDGSW7elZ8MYfJPavVvhX4Gh8d+L4 tIurr7Jaw2vmSOqjc6qcYX3Jas6tWNCDqz2Qcrk+Vbs53RPCWreJNQj07QLM3t3Jl9qdEHq xPSm+JvBnijwTewQeJdMe0My5Rj8ySewYd6+odE0vw18FPG5trq8k/szXYAsM8w3PBJG3zI 2P4SGHPtXF/tE+PfDWu+HLDSNHuUvriK5E7TJ91BjG0fXNeDTzjEYjGQjRhek1udbwsIUm2 /eRy/wN8d2Hg3Wr231TeLW9jVXkAyyYPBI7iuy+NPxY0XXvCM3hvRY3uVmkjke5cYwFbPyi vme3uCkgcMVIG1cHrV2JpnkDScr2rvnlNCtili535l5mMMRUjTdPoVpB+9BkYDGD+GelfWn 7M+taZN4Pu9FVlS+iuTMyE4MisMcfTFfJF3HmQhDuY881s+GvEepeGr9NQ066a3njP3kbBr XNcB9dw0qKChU5J8x+jLAkMAoK9s9aK+Lb74/eOriAKuqeUvTdHGqnjFFfn3+rGJ/mR7Cx1 PqfRgF3fajLqN7cvK7Nj8BwBVsBQ4GRn0pcRq7GM/KxOKRxyMfe9q58XOUqsnLXU0grJJCk qEGRuA65OCDXnnxJ8eW/hiwa2t3xqEwwAv/ACzz3PvWj438X2nhXR5ZzIrXUgxHGTj8TXyP 4i8Q3et6nNeXMhldpSeTnd717OVZY68lVmvdRy16vL7qKOsatc6jdSvPIWZmO4t1OTyarWj 7LG4cjjIwfU1SmO6UkZwfU1PA2bGZD06/j/kV+g0kkrI8qT7kDsu/KjbgY47n1qPPvQOTjv SYOaHtckdg5xirNtvEgZDtIPX+lb3gfTvD+reJ0t/E1zc2+mmNi72wBfO35evvWLcmKC+mj gdnhSUqjMOdoPBPvilTkuZxC2lyW4ZVYlGHA6joc1Y0C6SK/iSa4MSZPzY9qjeON7ZBGcko OvUnJqj5bxSKANrdauackSpG5q1ylxfPLCp8v7gbOPSrK36i3XzBkh8DB5NZ1pH+6dZGyWB Yk9BSSxrvKFsKeOOxNXFcsbMTd2dHoOzVvFGn6VHcLAtzOsXnP0jB6muh+KPgm18GeIodHt dTj1OKWAXG8YBRuhHB9hXmguRaX0U0Jb92chj1qze6tdX94JppW2ldoLNk1zSVR1VNS93qi /d5bWOp8PaImr6VPHYXMcGpx/vIYjgCcHBK5/vDGAO9dB4Uj1ZdWlttft7mHSWhlF6Jxhdg RscHqd2MY715raai9kVaBgrheMk8Gr174q1G8s3jlndl+7l2JwMdBzWNWlJt26lp6HMvjJH ft7VPBIyr/CR0yarEE+wHOa2/DWpR6Zc3ks1nBdpLaSRbZk3bc4+YehrZysvMncqKTLIoaM ccZHQfWr9nb+RKZLyMLZXBKEpjI+nNbEcNtb+HG0uazQatdTJIlxvIJQrhQO2Pmz+FVPslr Zz6jp2sSfvoEYQ+XJlVcnrUyqc8bFJK+pJcQ6Q9rHDpl1Okqp5370jBfPTjp0qpLe2N/JPf 38LyXkjqSS/BwRnI9xVWJIYJYpJbpZlxuKAY7EYrMb5USTONwJx6VFOmr7jlLsaeu6lHf6k 9xHCsKcKsaj5VQcAc1Yg0VI9J0jUrXU4pbu+uGiNrtIaDBAUljwc1zxkLArkN71biupo/sw D4WF/MUe+Qa25bxSXQhOx02q3Gt2Nmq3pdI5GfGH4OcA1ybmSVpDwDjnPetfVdYvdVigS4k DJECAorEZyHOe4pU42WqHckRAFfPGOR3zU8MoR+ox7/AJVVeQMu0HHAFC5Xr2PIrQk0iZMY wBzyO5qoHzOSGC4P3vSrlqsUpuXebbIikr/tnI/LiqEqmIkKBtJyPfmm3dWYrHQeE/CuqeN fFVp4d0ho1uLglt8nCxKOSx9q7L4ifBnX/h7ZWuoXN/BqFpLJ5bTQgp5bjnbg+tcv8PfGd3 4L8bw69aIrMFaN0b+JDwR7V2/xZ+Lt149sLOwNolrawv5vlo5bc3TJryKrxn1uEYW9n1OlK lya7njpyJSg5y2QSa6vwr4svvDGu2uqWLpHPbHK5HXr1/A1y8amTPmE4X86epRXBByDXqTp xknGWqZzxk07o7fxx4z1Dxrrv9q6h5bzeSsYCDaqqM4H61xtwXbG4gADqO1NeRmjwcrx1Ho KRkCwkBDlh1PelCMacVCOyBtt3ZUDLgBWJYdyOlX7C4ktCZ8Bo5gy/MevSswqUdgSMjjilJ bCruO0HIFJpPQC5fXC3EyCIBEToO//ANeprrSdW0+EG+064tkIDbnjI68j86q6e6R6pbySq XjSZGdf7yhgSK7/AFHXprnTtce5vhcRTgxiNiWByQUwD02isJylTaUVctJNNs4e3nGOR0HN PZ0xCw7jNVhlRuwSM4P1pDtkbKgcnjnpXXqQTeb8wGcYP6dahMw3AqeGxmnuj4WQISMY6e1 VwDn5lxu5FDa2FYfGrN8o4GSf1prbgWJYg5xirKLsOT06GmzopY7fmJJ6U2gTKLEqcZJ96c HO0jvTXUggEY+tB65qXcZqWNtDcadPIWIuUkXaN3baSf5CnR3ShooxIUjJBYkZHbnFZwV1G ckc9jUeSO5zUJNMdzRjvZI5EIkOVY/NjH0rQsfEF1Y3STQXDxOn3XBIwc9eK5/JpRndg1M4 KatIE3HVH0B4Y+OF9beXBrSC9jAA8wHDfmODXtWh+L9E8QwCTT7xWkIGYmOGB+hr4bSQjI7 A8YNa1jrN/YTI9vcOjAgg56fSvncZkVGt71P3X+Z10sVKLsz7e1vSLXWtGutNvLSO6hnXaU YcH/A+9fHfxB+H2p+CNXG9Gl0+diYJ15A/2T7ivRPCPxr1OzEVnrOL6IEEs5w4Hsa9ZGs+D fiPok2mzSJNHcLtaFyFdT2Iz3FeRhY4vKqt3Hmg97HTP2ddeZ8VljjB70w12njrwJqPgrXm s5gZrGUk29wBw49D7iuMcAfzFfbUqsK0FOm7pnmSg4u0hwbbIGHJ7e9XILZppgEAyefaqAY ZHsa2NNnUud/ykDit1uQ9juHtfBSfDR4Rp1w3inz94vQ/yCP+7isrQte1LQdRj1DTLuWC5i zteNtpWogRLa5Ubgw45qOKwlnvY7K1tZLi7mwiQxDc0jHoBR7CFmnqnvcTk9LGh4y8b614n 1NLrVtQkupIhtVm6KPQAdK5h5JrsYeQsAcfTipNQs7myvri01K3ktbyF9ksUi4ZD6EU+FRE VBAKSLu61VGjCCSgrLyCUm9ytHCGXGMvzmp7WTYGQnHqKfczMSWiURhuKdpqlzIkgVtwOMj vWttSNiKfmBpRwxYD6CqO5TJgGtd7IiRlDDHqOlVRaqXcLtBA65602kxxepRaVyxIGMfrRU nl4JxyPaisnFGt2ffcsaxs6qcKG4Fc94l8TWfhjTmu7x1JIPlxhuXP9K1Nb1K20K1uby+mV I4mJO4859Prmvk34j+N7nxJq0zs48hcxxKp4Ra/O8Ll7xeIk2vdTPXq11CNluZXjXxXeeI9 Vne5lO0MQqnoBnjFcUZFAcAc9j6USztJIWIHPtULZYEgfWvv6MFTiox6HluTeoZzzUygizd geSwGKhzkCpAR9mI/2q1W5mQ7sPnFOzznvTD1o3Gob6ATxSvCx2ORx1FMbBOc/Wo88UDrzQ twNjT2aSCREOHHQ4zgVG8TSjzYhkbsfjTLe4EMhMJwCuDmnpO6xMyuMZzt966ObuSye2yYp tzqu1QSGOM89KjncSIzo3DEDI9RVN7kruUc565FTWm25kVHcIhbLAdvpUc1h2KhfL5PQcYp QcKpGTj8KlkjVZWEfzDOc+1QDlst78+lQtNhk0pDfdPAVc5Oaj4JIDfKBzUtvC0scpGMIu4 5OMimNF5ZAxknB6etOzb1ElYsCBZISMAFyNremM1G6hHdYyz5yuR6cVIsoFsY1PzOR8x/hx nOKu/uxbIkcRaSTBJ9/QfpUvewyddTm8u1eba5tkwjHrj0/DtWbc3BlnllaRnDHJz1omuA8 G2NApzyfSqoEm4ho+CM5PHFCiovRA9dB5XMYccADH606PaykMu4qRgemeKIfMnkjijUBmba ATgUyMMSF9TgkHnrTSA1lFi+iX4uEVLtPLMTDr1wQfqKxMlsc/8A1hU0kz52qQOeRioASjA 7c4OelTawE8LbSoY8Fgc496LoD7S+z7vQV1+oaJpU+m281kgSc2v2qaQNxu5yAPTp+dcjIo +X06n2op1FUVgaZCFUruIxigNg4b1z60pOZD6jjIpq8EY4FUBeTCgrjBPQjioZCzBdxwMZ+ hpVVmj4JOAcY61C7MckjhjmgCcwKXhEYx8nzk/3u9NdgoKqC3vnpSSM4yhPPXjvmmrHujDA /MDg/wBKAepLGybSS2fSpGw0S4AAB5x3qpzuIPWp0V/IZ15VTtpgKcLb4JIwvP0pWmmaJYu CeSPYf5FMXeY2+X76AUmD8pBI6jPepcbgVHO4nHB6mpbaGW4kCRRtI3ooJ49aYVHzVpaJq9 zotxPPauUeWJoGP+y3WplFpXQFOSNEiQn75c8dsVIk0rW5RyCOCfeomwCMjjrjNTiWH7OAE 2sqMCR39KpLowJooZtiuFypbGT0JxmtbTrB1Ml9NarLH5TjLDI5GM+xqC7R4tOsYwB5bjzS wP3j0OfpXSaPHJaeCr65viUhvf3doOpdgfmP0HrWcp8qugWpmaZZXX22Fvs++IiQMZFwMdy M1iyLBDLPAMHbwjbf6/jXUapr13PZW1pFO2y3Qoqt2HpXEt5k9x5UaM7yNhQvUn0FNRd+Z6 AWgikn5uOeMd6SW4SMRuqqCevFVjNLFGw27TnByORUEku7APOO9aXdhJErTo6MpA+pqFmUt wMA9BUfy09sAKw71Keuo7an0HpXw3+G03wEfxJe6nt8QG0eYET4Kyfwx+X3HavFrfw+13NZ QRahbLcXSsdkhKiMjoCfei01KeMQQvK3kB13hecDjp+VWdQNuPEsUkVxthkIkJI+56/yrz4 U6lKUryvfX0NZSUrHOyKYnKMPmBII+lNGGwSOlW9UmjudTuLiNdqSSsUX+6M8CqZBVs+td0 XdJszY9MBzjpStIfXAqLJzmmk80WEWYJSrZBzz3rUtNUubaRJYZ2VlbCtkjFYeSR1qUn5OO mc4pOKasx3d7nqSeP31bRH0HxSiajZHJDt/rYzjhlb1rzC8iSK8nihk82JXIVyPvDPBpomK j5cVGzknJrGlQjSbcNLjlJy3I8Yarlq5Rtwx2z+dVtuSDzU1uNzjJGOrfQV1R3IZ1VkzXaF Ifk2k/pVq3vbjTdXh1SB2huYHDJIhIKH1FYdvqH2Zy8K/Kc06TVmdzuAC56Vo7Ncr6ko1C1 z4u8YhrzU1in1KbMl5dklVbHVsfSsx4DbXrWzuJREWTzEOVbDdR7HFLDdorRnIQgk5HU8Yr REUN1IjsFAdct74qo0+WVovSwXuUwnnMV2bR19avwWoOJIxtJG3Hf61aWKNVVQirwRkd6c8 ZVQrbcKOo7e9U7dBWMaSR47p0kIIzkEd6ikkkI8wKOOMntVtrVnfzN+5ckADqaq3UaruwpC ZIoewLczZXbcPl/D0opN2VUgcEkbj0orM0Pbfi34q1DUNT1C0LKIYHACpzk9CTXhNySzMzH r0r1PxpvXxLqG5dqtIyrk+/evL7lUW5kXkYJ9wayp0o0o2iNzu9Sn7enWgdcUN3+tHYVQg5 Zc+goJIjI980U4L8hc9BxigBmzgnNGBR2pWXHQ0AJgUdOQOaWjGelK12AqnHXg0rHAwp4NS yIAFO3ccdKVbfcNwYFduQPStEtQK56Z705GZUyBj3HU1KI8MCeQB0pibgVZR9w1LWoHb/wD CDGCGybVdRXT7i+iWeGAoWKow4L+mcZ49a5vVNJn0jUn0y8TbNEQQy/ddTyGHsRzXpN9c6H 4ni0zVbm/uba8igigu0UbllCjblfQ4xwa43x3rEGseKJrq1jWO3WKOKGMEHaqjAGe5rioVK jl75UkuhgReWfMU4yWP1AqOVmz8xO4HOT6UQA7icgBx37V9I/s92PgV/D2vv4nt7GW9Lfev QrfuMchc9Dn0rTGYn6vSdTlcvJDp03KdrnzSh2uGVc7TkGr1vMyNE4ONkmV9s1oeIItLh8T 6pFpS4sRcSCDPXZu4rGBKkANkDBA981vF80VIT3IpA8fyumOePcVbiQyohLdUwAeaiuZTIF eQcj5QvpUSSsHTk8A0+pI52KOVUAgc/WmLswGyQy9AO1DtuUY+X2pq/exzj2o6gT7FyScn0 J7UCJSSzfdA6+tSrKm0Ar+dQzSMQQQAOwFWvhAuQ3sotWiEjDeNgHbGKzmY5IbrgBvemo8j MoDd+KdsBDbzz2xWaSWwBHhnI28npSMjKSPSum12/wBPv7fQ4bLS7bT3trRYpZIEIM7Z++2 Tyfesu4iReBgk8ZXp+NOPvLXQCimQxIJHHSonLHoelXFtSVZuR/Wq3lncRuz701ECW1jE0i 7mwBwfU0FPKG/pg9PeprVVidnOflGeKnngR5AY2BU9B6VajYDL3jJOME81PBPtjZSPlJphh YSZxwDjJqYRIgweSOT79aVrsCeR1lMS8ZxgkccVC3ynEilf/wBVWbSFTE7YByxA3cYOOlRX MpupEZFAKIFIA4OKTVgKQG3JIGM02Q5lbAH3vSppEw4RuvWmlMSgetTuAihmbaFyTg9KjLM FBxyePwq7bxqJQXzjYTkevaq/lSkjdg/SgC7DdSCKEugZY8YB781q33iC4v7SKEyjy4F2Rr nhR7DtWPFbySnYOMVMbZopcMBzx+gpezW5Ii3HygOTuP68V3HwmtvC8nxLsn8WEHT4VZowx wvm8bC3t1rg9ilQF/hH9asWjolwMHJDZAJ6gAGs69P2tOVO9r9S1Lldz0P47WHgy08XWjeD EhWGWAm5FuSYvM3Egr+Brx85Brp9Qc3AjcDJCnII4FYs1nIiq7D5WHy1FCh7CnGm5Xa6scp c2pSAJNWo4gyrgfMAfzzTPK2pnvU0ZGVbJBUc/jW/VEjQcDA4q7Ba3d7BPdWtlPPDbJunkV Syxg9Cx7CqkmxAea6Xw74p1LQdH1nSrO68qDVIxFcIMfMAOn/6qVXmSvBXY1ucxICWGFAPt 3pphZpVQZZn4UD1q0fKQHbyQQAaiWQpKGBxIpJBHaraVxFcREnaM5xzUTrtOK6OawRdFiv8 gMPlbHv/APqrDaPLEkcZ4pNaAQ9OMUoJAwMYr3r9n/RvAGpHWj4zgtJLkbFtheH5NmDuIzx n37Vw/wAYtO8Lab8TLyHwb5f9lFEIWI5jR8fMFPcV50MYp4l4bkat16M1dNqCnfc4W6itUE AtWkYtEGkL9m7ge1VSCVYgcL1I6CpmRnQEHnFKEcW8gQnawXI/GvRsZFdSfWnoxVxg4FSRx AAGTgetRupV8Ec0mA8S4bjOKc8pPJFQr1NKjdiM/WhMVkP8wkLwWxWtp91MB5GAxIwAT0Ht WbEsLnG0j8amhcRTRuMnAJB78GqW4mdOs2+NQXOSccVDfzyRNsDk5xwRVSDUYk2COM+p4zi i9v2uJtytlV7Ywa2ES2IYvsl3rgls5q5eLAYwN3OM4rGkuWEm3tjrTftpaQDO0AY9qAILki KVNqkrySD2oqSfZIynIbPXHFFZPcs9P8dwu2t3uYxhpGYjHU5968p1FGS+KYGcDp6V7p8Qz ZzeJrzyHdWExJD/AMJ6V4trPlm8+XCgDHHOTmtG/dIS94xWwWbJ703OePSnHpg+pNJx2rG5 YlTxxq1u8jA8dMVGF3IzbsBetTKv+iEA555zVR3Arj71O/d+WB/FnrTkVfMG7LIe3elkRO1 RICIAmTgZoVcq3OO496VQQ4/nUgjVQNxI55460luPoXmgWMKjupPbP06VPbLCisMht6Feex yKoby04OSQp3BfavZfgt8JLb4iXlzqOpXkkGlWRCskfDSueQM9hU4jFU8NTdSrsghTc3ZHl EloyLvEZT5gSe3fNZ86hdmNykg5HpzX1d8VPgjoXh3wXea9oU1yGtFDS29w28OmeWB7EV8u Xke64cqc479Q1ZYXHUMZT9pRKnSnSdpFRLmSMhQzY/3vfNNmdnbeVAPfHaoGzkGpeNwIY81 0vQg+htC1L4V2vwEksrvSkfX3tXLyGPdIZT0YP2A44rw611C6s4CYXYcnIziu8+C+geGPFH iiWx8Xagbaxgg3pD5nlrM2cbSfTFZXxT0Dw74e+Il9pnhi7NxpkaLImH3bCRyue4ryMNKFH EToXbb97Xb5HRO8oqRxE0kk0hZmA7nA5yagkbBA6VKykxksee1QlSTyecV69zCwu4t9KckU ksqrFGzsRwFGSaaB93HTvXVaZePpfhp3tIv300hMk2OVA4AB7dayqTcY6bjSOUKTI211ZT3 DDFOX74A5PYV6Ro/gbxV4y8NareWemyXM9oUZQ3DbTncwzyeBXBwWjB8SLgqwB9Qc9KilVj VbSeq3HKLRV2EkDgkHrXS+Ef7J/wCE50p/EdmbnS1mBuYRn5lHY1nSWqNaBxxtbP1qGIlLj dlmO7gg4zW9SKlFw7krudp8W5PB83jOGfwRp/2CxMK+YigqpfPUL24rz6MBlyRhc4rRuHku HDlmI/2u1V1V8gIQcc81FCiqcVC97dxu8nceoBZflJXHfqfpT3D+WJTwu8gMR6D9akLZJUL 0HBqZnml3KXUbSMqB0GOTXRp8JnYzwziQAZI6DuTUSYMw8xcrkg1cliLuNoL4647etV/KdW 3EjHp6elJplC2+DJtI3DAHvV11woHlg7AeDxxzVe3ULOrdsYP1q5KN5J8vkDrmneyE1cY8i M+0RhSxGP8A69QSpglBgEDBYdvWhkY7jz14an2yN5olkUlOhPalzXJtYWKdQiIy5AZmB7nN OCRIJTHHnLcHPemPGUmUgDHQZr1L4R/CC6+J66n5WrxaUliE+9EZC5bPp06VLqRjuNJvY8v S3aVmDoDt+UELnt61FLBsnCsuRnjJ/wA4r68g/ZOmSFVl8ZICP+ednwf1o/4ZJWWbdJ4zYo B2tO//AH1T9rAOWZ8rw2y+SZGwgAwOK9p8ceCvhlpfwjttY8P3qHWFEZVxNvNwzff3r2A5+ ld8/wCyVM8JjfxqpA+6PseR/wChVNN+ybNJb+Svjp/LZQDushkH2+auLExdWcHGbVn95rTu k01ufJJdQvnfMhHAx6+tVZS8u8k7t/OR9BX1uf2RJSrL/wAJsuGOcfYun/j1MH7IbL5ZHjN dwPzH7H1H512+0iZezkfI7x/8swDgkEewxUflshDKdzN1x24/+vX1xcfsi3rELbeMoWTbtI ktSvf2NVz+x7qbPgeMrRVHT/RnrP2kS+WR8s+Y7Jknrx+X/wCqo5DPLFGwUkHC/pX1lD+yD fwzrMfGltuAII+xnB/Wrc/7JszMnk+KoIiijGyzIDN3zzVKceockkfHq2MxJbA2L6/pQluy KRIQvsK+t3/ZE1ElwvjOEKw6NbH/ABpk37IeoSLk+MrZSTkgWrY7e9DnDoHLJnyC6kSZI4p y4TDKOWU59q+s5P2NL9+njW25/wCnRv8AGhv2NdXw+zxvaksuzmzbH161DnEORnyUGyM9ga WMEswUZOa+rj+xfrG0D/hN7LHf/RH/AMamtv2OtYhnVm8X2LKRhsWrZH0oVSNx8skrHzRbs q2CRHGCwBB7iqfyhkbZlBJkq315H0r60uP2RbyKRTYeMYGU8uJ7QgZHpgmqj/sf6vMjb/Gl mhJLALasRz9auU4Mz5JHy1bXs8UUiwsUO8kFfTPSqV/NNPcNJM247hX1hbfsfapAcyeNbTh ycLatyO2eaST9jm+k80x+NLVdxyoNq3y1nzRL5ZHydGgbo2B69cVMtuhZdjEfXv8AhX1Sn7 G+qj7/AI5tF/3bJj/Wpx+xzeLIrjxxExB72RHH51ftIkckj5NePERBGAOPoc1VILykueelf Xkv7HV7KAv/AAm8KDJJ/wBDPP61VH7GmrK/y+OLPYeubN8/zpSnFtDUZ9T5K27XI9s0wEhw MdK+t/8AhjLUyTnxva9O1o3r9aaf2LtQ2kjxzb7yf+fNv8anmitiuR9T5M27nyjAnG7ngUE MWBUE4Ga+uP8AhjC+W2QJ45hMhP7wG0IXHtzk/jUTfsYamclfG9soxgD7I3+NHOuocjPksS OpyuVPrUsc0gOduScZ96+q/wDhjDVQq/8AFbWv+0fsr/41Iv7GN8BkeOoN3/Xk3+NUpxHyM +WlcOTvO1M88ZxUUwMb4Dsec4Ixjivq0fsaaguD/wAJvbtzyDaMP61G/wCxvrbOu7xvZugO Tm1YEcU3UjYXIz5cvJbZo7Q28OzbHhuuWPqaK+of+GNtYI+bxvZDH/To5/rRWalHuXaR5/8 AEUGHxprLYK4mJGeh5FeOajL51zI4XPzcbelez/FaQXHjLXn8xlk83aMrjHA6CqPg/R/hzc /DrWpvE6yNrzNIluQxGwBflwPr1p16qowU2r3fQiKu20eLsvzUzqcDrU4xySuSepPWozgkj b14GKqwWF2gKV3j5iKsx8WM425w4+ar81lZzafLfW0iwtbCNTAw5kZuCQfwqrDG50ueQdA6 g+meetapNsRUAaM5HVeMUrZD8jkcmkdlOHJOSeRT5jn5j6VnJWASMISd4znoT2qRz5ixhQA FByTzVfLBO2MZ57VZgVtqvkbM4PvRFaiuPhIaQbwE+XtXq/wr+Iuo+CTcJaKjQzcPBIMq2O /1ry2UKLt0jU+UWbafpWpprbGUOdpKgZNFahCvFwqRuiozcNY7n0y3xxstb0zUNL8SaFHLa XUDIRC55JHGc18u3yjz3EeFjLnGOeOQBWjJcsD5ilsAMAT074rKuXjQgfeAGfYc1zYXAUcN d0la5cqkqmsjLmi2ZyelRH7oGcYqzKQ0xZupqu4bdnYfpXW9SWy3p9zPZyGaIlcgDJ9Ku2s V1rmuQ2cMsYurthEjzvtUH3PYVmvK4tFRwcrkDNNgmaC4SZWIZeR9ayaV7ju7WJ7qF7S9ms 5SrPA5iYo2QSDgkHuPeq5TDk5/TpSm43zvI+SzdSepNNUrvGOQeuaYCAbQQf4a1Le6aHTpL YMcscEHpjrWaSGd+46mgy8KnYc0nFSVmCZ6f4b+JPiPRGvX06+e3W+jCSBTkkDgYz06muPE uwswAJLl9xPQkkkkVkxyMquynJIAApyXACtHjlx/kVnTpRg20tynO+5YlbdANuTvySB29Kg UlXQ7SPrSGZUJVSwHp7V6L4V+Haa38Mtb8b6tqMlhaWQZLMKgYXEg6g+gzVVq8KUeefp95M YOWxwCbnHlZAZiFAJ656V0njHwFr3geTTodXa2ZtRg8+IwSB+PQ+nWuUgk+6TuyWBJPbFa+ pa7c6i8bTyu4iXYokOcD0H41TcuZNPTqJNWdygpZZGifnjhR1pWlBO1cfMeo600yxq0QUZf HJzUqRR7lC8Ns3nP8q163JJIJhkcYA9O9Vp5FkiwF2sp5PrQGU5OcH+7VJ2Kud6kH26U3Jg TQyYYZIxnpVoyuWLDJHTpwBWfEUFwrOOP5VcSRT8nJOTn6VN2A/bIJRHuOSOBjiplztIJOC 33RSCZQcFWJA7d6kiclHG1k25Kf0qZCZOx81gxUcBTX1N+yYrCXxIMfLsh/E5avlyOMMhIJ zgV9V/soKPtHiQE/dSEAf8AfVctSLt8yqb1PqlVyBx2qQJ9KTOAKeOMe9UjYTYPajZz2xUh GKSmIYUxzxSYHpWb4k1+x8NeHL7W79sQWcRkK92PYfieK4r4cfFrSviLLfwWljJZT2YViru G3KeM/geKLCuejgDIyKkKjbkYryfxp8X7fwj4yi8NLoF9ql48KzqttgllOeg69qn0/wCMuj 6v4IvvEWlaVf3cthKsNxp8aZmVicdPzoitAuen4HcCkKAnI/SvC/8Ahoqy/tJtOPgzWTeBd 32cJmQD129a6LXfjBbaD4G0bxTeaFdwrqlx9nFpMdkkZ55ORTsFz1Fl5p3l7lHSuQ8a+NoP BfgqTxNc2T3MUZjBiVwD85x1rL8SfE+Dw/8ADTT/ABodNd474RFLd5Au3f2JpWC56JsPtS7 COc5rkdd8Zponw9k8YSWrSQx2qXJhB5IbHGfbNZ158S7O0+E8fxBksZXtHhWb7OjAsAzY69 Kdgud+AWUnGKYeP/rV5DoPx+0LV9c07S73Rb/Sv7RIW2nuQBHJnpg9+cdK9hADdeM0WGNAy M9aXbnoBXM+M/GmieB9FOp6zdeWhJWKMcvK3oB/XtXm+n/tAQXF3afa/CGq2lhdyLHHdshC /McAkkAY59aVgue2tGp6jmhYQDTwvHJqrqOp2elafcX2oTLb21uheSR+iqByaAuXCoAzimj BPSvDpP2itMkuZX0vwrq2o6bE21ryKMlfc9OPxro9X+Mek6XZ+FbyPTLi4h8SY8j5gpjyQM N6nntTsK56fgelBwO1ND5GTwP5V5T4n+OPh7wx4+i8J3ds8j7445p1cARFjzx3wCCfrRYZ6 x8vpR8vtXP+KvEtt4V8J3viK5ieeC0QSMiHllJAyPzrzTQf2hfDurapY2V/o2oaXHfsFt7q Zf3chJxwfTPekB7Vx/kUzbXDeMPiPbeCtY0LTru0ku31qcwQmNgAhyBzn60+D4j6de/Eefw Rp1jcXd3aqWubmLBigwOQ3PuB9eKdhXO2IXHGc+9KqDqa8f8AGPxrs/CHjF/DlxpF1f3Mca yN9m+YkEZGB1rr/AHjhfHWkT6hHpV3pqwzGLy7lSrNxnIBosM7LaMdqjIyeAKl6cU3aKUtg IWGM8dqKdIdqEjtRWZZ8D/E6At4z1mSRdoac8nnjIrz7xBJDZ+ELNbVIxK88kryCPDqCcbS eh/CvUPE0cF744u7W+vBaW1xcMkk7DdsAJ+auY+JPiJdX8L2GgJZWdvb6SpEc1um3zh03n6 4zj1NdNSo5TjBK6OZRtd7HiPBUYyT3OKQISDg1Y43/fG3k8/Wm93CnPJ7cDiteW2oIj81hH IpPocds1ch3f2PKRyfOXP5GqL9TwOtaVuD/wAI7KScgzjp16GtIvUGiiieZs3DGc9e9LcJ5 a5yTknHHYVPCC7o6gbQeh5xUt6h3qD8mDjB75qd9RWsZXzcArnuPetG1XKRrjAJwwrtfh7a eC55dVbxhZXF0otttqIn27JMcHIrlUjAjCpgtuK8Ht2H1xWcJ3m422CSsrkUSjz41A+7n5W P61os+1YwdgfPf1/zioPIZljkVAVTrjjPJ61K4Xy0Zht4BA966U2nYk0n067/ALDXUvIZrD zTCZcceZjO0965+/gkHzBcjrn2rVkuZhpv2Iu3ks3mYLZB96ZO5+ySyfJtVVGDSWzUizCUO pdtg256senBqGRcnKt8pGRU5P7mTd82Tnmqx5yflwB0B6VgVYfK4e19w5P5ioT90fSk7Y7Z obv9KgYwHmlUnzFFJTxlSH2ggUCY/cWiEeOSc5pNoL4CktSgbXB7davWql5y7cYIznimkCR DHu+QFMZI+lTLBuDFHG9WHUdyeK3/AA/Dpp8R6eNYU/YTOnnqvHycZ6V658ZZPhrcaXpkng 61ggvYph5ptozGpixgA+rDjmuSrXcK0aSi3fr0RahdXueCSwgxqyx8glSxP5f1rVi8S6pbe Fh4fS6mSyaQv5Ib5Sc8nFVm8to2GMKMsCxwe9UzCJFUszdOa6ZQU1aRKbiQQKHK8EBqmljZ Z3jVsjPFTQpHEnyfMOnrTM+ZdNtG3AzmtktCBhUoiqQNxP3gKn+aSEttC5ODk9qZI2WUHjj tRG/DAjt070XAZOqoECvxtyc+vtUajepBOCF3ZPenTL+6Z1A2tkAHr1qKNioBYZPpUgMXDB /ZaeXYOG6kgA8VG2YzgrjcBj3FTKcxN7YNK47D1nYMQR0PFX4GkZwGyCOeehFZ6ECTbjODW xZqDKFfaoY9z1/zmpkSy3bIVUsQORgjPavqX9lIgX3iYZPEcB6f71fLoVYjwea+pf2U8PP4 olPB2wDH4tWU/hCm/ePqr5SBinDqKYvb6VOFBFSjfYXANNYYFOxig420xHzl+0br93c2+l+ ANIV7i+1KQSyQxLl3XPyr+eT+FefaZqlz8P8A4t6DrreFL7wzo93Emn3MV0RtkIG0uCOOm1 vwNfW8vh7RJ9Zj1qbS7V9Tix5d00YMi4GBhsZFGreHtH122jtda0y11CBH3pHcIHCt6gHvT uKx84ePrbWdW/ai0228MarHp+pNpIeC6cbh91iFx6Eflmtz9nK4sooPEukX6SQeKEvme+Er cyc8bR2AOc/hXt6+FNATW49bXSLQanEgiS78seYqgYCg+mKLTwn4csdfm1600e2h1SbPmXU aYds4zk984FEXoI8UszG/7Zd9yfMOnBMg88IKT9p458IaDEsmySTUl2sex2nn8M17dH4Z0K PxHJ4iTS7ZdXkXY12FxIR6ZqXVPD+i67HFHrOl2uopC26MXEYcK3qM9Kodj5g+K/g7xvonw uutQ1bx9Nq9gzQL9hljwGJIxznt1/Cuk+JenXt9+yrpDWcTSmCC1kkEYyQg6tgema991PQt H1mwGn6pp0F3agg+TLHuUEdODU8Wm2kFglhDaxJaJH5SwBPkCf3centU3A+dvGfxR8F6l+z 3Lplhqq3Go3VjHbR2cYJkEgAyMfhVvxXZXOk/scJY36PFOmnwqytxtywI/wD1V6/bfDvwRa amNQt/CmmR3QO4SLbKMH1HbNbmraLpWt6XJpmsWMV7ZyffhlGVb0yKaYj46hh1TSNX+Fmqe OLt9R8MywxPYmIeWLZuCEb1wcH3r7PiZJUV1berDKsDkEeo9qxr7wd4a1HRbXRr7Q7S4061 x5Fs8YKx4GBj0ratbaGztYrW3jWOGJQiIvRQOgpjufPH7Q1vPZeKPBPia+tZbvQLC6xexom 4L84bLegI4ru5PjB8NJ7O0gGsw332l40htUi3sSSAvyYwMH+VelXlpa3ts9teW0dxA4w8ci B1YehB61ztj8PvBemXwvdP8MabbXIO5ZEtlyp9uOPwoEXdK8UaFrOsajpGm6gk97pjBLuFQ cxEnp6dq4z466Vq2r/B3WbfRw73MarM0adZEVgWA/Cu607w7o2lalfalp2mwWt3ftvuZokw 0pHdjWnszxmoHc8L+GvxT+G+m/C3S7VtXg0ySytglxayLhw468fxZNcb8aPEGi6lefC/XbI /ZdKlvPtCF02BYw6knAr3y6+G3gK61A39x4R0yS5J3GQ26jJ9SOhNWNV8E+E9bgtYNW8P2N 5FaLtgSWEYhHoo6D8KsRk/8LQ8DTwTCz8SWd1PDBJclI25KINzGvj5FufF1j4w1+78KarqN /q04ksL61i3RW21yTk9/Tj0r7Ih+GHgC3EvkeEtOj82Non2xfeU9Qfriug0rRdK0TSYdL0m xis7KEYSCIEKueaSkFmfPR8ZJ4u/ZN1k3FxnUdPsxa3IP3gVZdrHPqMfiK8vtotS07TfhZq njTUDe+DWO62EC7DaMG5Vj36A/nX1+PAHg1bTUbJfDdlHbanj7ZGke0T4ORkD35pbvwH4Tv vD1t4budCtJNJtiGhtGU7YyOhHPHU0roLHhf7RUk13r/w9j026QT3V6xt5s5VGJTa2fSnfA rV7bw54p8QeCPFdp9g8VTXbStcTNn7WAegY9fUeufWvc77wJ4U1EaX9t0S3n/sjH2Lfn/R8 Yxt59h1pdV8D+FdZ1q11rVdFt7rUbTHk3LZDrg5HIPOPei47HzP47kvo/wBq2ddN8R2/h+d NPU/bbhQVQGMfKAe5r3P4VX00+iX0d74xg8V3UdyS11Au0RggfIf1rS1r4aeB/EmtSatrnh u0vr6VQj3EwbLAdOhA4rX8O+EPD/hW0ltvD2kwabBM++RIc4Zhxnk0XGjeXnk0MABSjgYpH +794ClLYZWnYCM/NRSyoCrE4NFZlnwJ8RplXxbqvlHCC4cLt+tea3t7HNol4kgJeP7vupr0 z4l6a1r451jAUxtKzY9DgGvF7+5c2k4lYyFgqA4xjrxXoRWhxy3MtyDyueevrTEl2cYGOlM JY7sHA7D8Kbn5MHqKm7ZotxuUzjFakLgeHyuNoM+SR3GKrXukapp1vBc3thcW0NwN0UksZV ZB6gnrUpLRaLAAww7ucfkKKc07tag73sxbQFmBVBnOcdyKt6gm9o26FxjP/wBas+C4ZLrcM c5PPFaF06CFAclepHp9DWi1QmryGWkuxCwMik/KceuKCXRMgkKM5Hf3NL5V1FAl09tOls5I ieRCFY47HoelR+Y8zyYUjPUflUU2pK6FJPZlpZFaTy3IIxkADBJ7H3qw3ypHAeFYL3zyOtZ RY2t3mRsEEH1ArSWbNqvX5mJ4P5Gtdb3FYne1SS1Ry5ww3cY4rNnlYxSRb8jhs/1qxPdlFQ Nk49Tz9KyGlVrhwc7e27sKUnZooawDRgZ+Zzz7UyWIquCpOM5Pqe1WrWOMzp5rcEjtUsk0a DZENw39SPTjNZOw7mX/AMs+Bj5s07y5GDPGCAMDH1pzZZcE5xnn8as2Zj8uZWY7cAjH1rJu yHcoOGySRx0zSLgHJ5FSuQFIU87s5xUkMDTS/uY9w7mhO5SIwGDcitfT4otsjT4XGCuc9cE 12fgb4QeLfHqmbR7dIbGIgPe3ORHnuF9TXX+LvgJ4y8MaRLqMM0Os2sQ8yZbUHegA4O09q4 p5hh6VVUpzSbL9lO17HldzLFhWh3B+S3ueKpXF9LMAkkpxjPLVIYJDHliBn0PI7VTeJklR3 VcSKWA7gAkfzFehurpmV7FbzWOwKOgwWPX0q04KrHv4yAB61HuRRvBG4EYHr61btpYXVpJc uyAKg6d6rfcNyok7RKCvU9/TimJOUmyOgGTSOVEg29snBOarhgQ/Xd0UntTuSXpJRKgYDEt MLlR8xyeuf5VXUkSYycenrUh+dxt5JBGPSp62APMDthh8uOnpVY9QMck5U1Oi8kkcAE0hCu CQckDr6UMCEndjPUcZq1F8iEE7mJz+FQRkB9vbOOe9aBhR4o5EYEEMNnpj/wDXUXsO4QoCW J4GcAjvV+CBkIcEsB/+oVWsmQFw2dwACjOAMjmtK3dvI3O3J9vena5LLECu0LB0BJPPtX1J +yooF14m9dsH/s1fL8EuXwmAp7V9Q/spDN14mJ/uQfzaspL3RQ+I+qlB4+lSAEU1eQKkpJa HSxKKXGaguriK0tpLi5lSGGMbndzgKPU0iSbI9aK8S8RftFeDdGvHtNOguNXKnDSQ4VM+xP Jqpon7THhLUL0W2p6fd6ahIHnZEij6gcgU+Viuj3kA5zTjVDS9V0/V9Ohv9Nu47u1nG6OWM 5DCr24Y6GhKwhCKTNeY+PPjR4Y8EXLaezNqWpL9+1gYARj/AGm7H2rzOL9qmMTsZvDBMW7n bcHdj8RjNVa47n04OlLXE+B/iV4Y8e2zPo16RcxrultJhtlj98dx7ir/AIy8baP4G0ePVda 88wSS+UiwpuJbBPP5VNkI6fvijIrxJv2kvACuT5eoHjPEI/xph/aZ8BAHba6m+Mf8sh/jTS A9xozgc1zPgrxjp3jnwzFr2lRSRWzu8eyUYYMpwa3bu6itbSa4mbYkSF2OegAzmmBxHjr4s eGvAF9a2Ws/aJLi4QyBIFB2jOMn0rd8IeKIvGGgRa3b6fc2UEpPlC4XDSD++PavljxL4p+F /jf4hReJ9cvdc8tXjQ2HkoYyinAG4HOD1Ir6/wBOW1XTbf7GEW28tfKEf3QmPlx7YoYFocA Z9KKhuZxb20kz8pGhcjHXAya8d0n9ojwbf+IbbRpILu0NxN5AnmK7FYnAzz0qbAe04NNPI4 ppcFQOa8q8SfHDwz4Z8bz+Fb7T79rmF0jaSMLsy4BGBnPcVQHqwBPQUmD2NIkgMaydiu70x xXjd1+0b4Bsr24s511DfDK0TFYQeQcHvU2C57Lg9+aTftOD36V4o37TPw/BCrDqTZ6EQj/G tXw18ePB3ijxRZaBp0N6Lm7JRGkjAUHBODz7UNDTuetZ7UzqcVkeJNfsfC/hu817UA5tbJP McRjJxXlcP7Svw9kI+TUVywXBhBAz369KEhntO0K+adketQRTx3FtFLEdySKHUj0Iz/WvJd T/AGgPAWi67d6TdNfPNaStBKyQ7l3KecHPI96VtQ0PYaQrk5rB8JeLdJ8aaAmuaM0zWsjsg 81NhyOvFb9DXQEyGQYjYUUsgYhgKKmxVz8/PiTPLN451pgAyLKwBHI4GP6V41qSyRwzRlDG GK9ehr2Dx3Iv/CUaiXYFBMxIHAPNeWeIb37ZbpGFyEfAP04xXevhucpzIJC/dzz2qSBlhuo JWG4K6kqRxwc1Z0jSL/XdXttI0q2ae8upBHFGvVia9E8e/Bi/+H3hK11jVtat5byaQJ9jiU nr1IbvjvxXHWxFKnUjSnKzlsjaMZNORe+KfxQ/4Tjw3pOknT7W2FodwMXXhdv4DHavK7050 +xjAHRmzn1PT9K39D8C6nr3g/WfE1vfWcFvpXDwzS7ZJTjJ2j8a524UCws2IHzbjjvTwsKd OMqVLoE7uzZDbvsuMsob0HXNX7wNNBGR/Cnbj3rS03QtIm8E6hrM2qvDq1tcrHFaeXlZEwM kt2xmqF1KoVAqNnJzu6dBW0ZcyaXQzbs7noXif4jf218LdG8ItZWscGntG6yxrhztBHP1zz XAJkxhwoc9/QVmSOCuwk96nhZhGqq5GAQMDPGOv0qaFJUo8sEOcm9y9KlvtWQAByByTjJrr Zrfwt/wrrTXtLa5PiBpSbuVpcxsnZQPwFcXABLMqZG1SctitSBhDbxu6oyqOF6kc9RXRKHP ZrSxKdirfoitJlEGRnJB/Ssl0Ct8q8Bfz9K0LqVGUYwvB4IJxWe0gckluSMcUpFDlJDk5zS LtLqVPHOR6VFIxLJt4zxTV3AAqwJOf0rOwE3l+YvplqAFiLAn7y/lT1JYHou4YpGjkdjgcZ 9amaArOj9DjNWbVvLGMEFxgVA6yIRuADDrz1qaP/WIzHbyASPSs7N6FRep+jnw+srCx+HOh WmmIq2wtIiCp4J25Y+5zmuinD7VVTEBu+cMPvL3FfKnwp+OMfh7R4tD12F7mzibEMiN80Y9 MHqK7Xxv8ftGi0W4t/DKzPdSxkGaVQoUH0HrX5rXyfF/Wnpe73PajiIezsfOnxCSx0/4h6/ aWO0WyXb7Qg4AJzgewNcW8ykKq7ioUgFhyeSf60anfPd3ktxJIXeQlmPfJqmj89eAAevSv0 minCnGMt0jx5qLd0Ie7rnGe9PXcoK5688U6RyR82McY+lKrr5w+QjkLg9hW25GxEMuwUDBB pjqRlT2JHFThMXLoH3DdxSvHjnsQWpiIl38Mo3Y7CnLuB3hWB5PSn/KUAQk/TjFSqEYbUyx 7nOMUeYFd5Msy9Bio1BXbjuKVlKgZHzE4p0QLMOOnGaABjtiV+C27g47Vat8FwGOEBIGO9V /bAbqSDUkZJbzEztDZPsCcUmNF1kWNmkQ9WyUHcA1aSP918r5Xdxg1neaN4YABQMY9au2rR lScY287fao2FJdjRt18uXrkV9V/sqkCbxKAOQkA/8AQq+ab/w7ruk6VaatqGlXFtZXmDDNI vyvxwAexxzX0p+ymAbjxKQT92DOf+BVmpKabi7oVNST94+q4zkfhT6YgwKfTRuIa+Zf2l/H lzZi18I2NwUWRPtF2FOCy87VPtxmvplhlTjtXw1+0Ks//C6L5ZT+7aODYD/d2DOPxBoSuxP Q9C+E/wABdJ1Tw7aeJvGcc11JeoJYLPcUREPQsB1JHNdB8Qv2efD15oc194PhfTNUtozIkC uWjnx/DzyGr27QRG2haf5BHlm3ixt6bdoxWk5VUJ498ildhY+Pv2dfH1/pXjFfB9/Oxs7/A HLFExI8mYZPTtkA19F/Fbxe/g34c6lrEJH2or5Ftn/nq3AP4DJ/CvkLRhs/abhSxIAOusEK 8fJ5hz+le8/tPGcfDGyKj92t+m9u33Wx/Wq6IlniPwn+Htz8U/Gl7cavdzLplpiW8lB+eV2 PCAnpnkmvp66+BPwzudJewTw1Dbblws8LESqccEMT1rz79lJoX8Ja9tZfON8pIxyB5Ywf51 9HgEcdzSe40fGOgfDT4m+CvjQV8NaZd3dlp10MXrYjilgPYknB4Jz716p+07IT8LrNwdn+n xjHp8jV7v8ALnGVPPTrXhX7UKY+FVo5UkJqEecd+CKYPY4v4MfCTwT4x+HMWueJLKW4vHuZ QGW4KDYDgDAr0mP9nr4TNJ8umSFs8Kt82T+tfPngr4d/EPxZ4ZGo+FLtYtP8xowrXhiyw68 Cu/8AAfwb+Kmi+PtJ1bVryBbK3uBJM4vTISuDwAetHUXQ+jfCvhPRfBegR6JoFu8FlGzOqO 5c7m68muJ+O3iZfDfwq1Exybbi+Is4yDg5b72PwB/OvUjuxx+tfIH7U3ig3HiXS/DMD71so /OdM9ZH6fjgfrS6geMN4f1AeEofF3lY0+W7Nmjerhd3+P5V9tfA/wASt4k+E+lSTNm6slNn MD1DJ0/8dxXIXPw7X/hl+Lw2kG7UIbH7cBjn7Rjefx5IrgP2YPFBt/Euo+GLmTYl9H58K54 Lx9f/AB3+VXa6F2Pq7UjnSbr2hf8A9BNfmSWuJdT1CaAOfsztI+BnaA3DH0r9NNTJGk3R7m B//QTXw58ANLstX+MWtabqMQns7yyuopY2HDKT/k1ESpH0Z8B/iOvjLwSum30qyavpIWKXJ +aSP+F/6Gvn342l/wDhpSdc/K89p0+if4VjRS638Avjm1qxeSzSTKk9Lm1c/wCfoRV34tap aav8frTUdOlWW1u0spo3DZyDt/rkfhTFtufdMeBZID02AD8q+AvDWjad4m/aGk0DVQzafc6 rPHLGjbTgbu/1FffkeRbR5AJCg/pX5zTaTrGs/HHUNK8OgnUbnUbgQHzPLw25ifm7cZoWoN 2Pr1f2dPhSqgPpl1x/0+PWt4b+CHw98Na9a67pGnzreWrb4ZHuWdQeR079a+e2+DPxzI3NM r+o/tPPHv8ANX0r8JdA1/wv8ObLSPEUqnUElkZgr+ZhS2VG7v3qGUmQfGsj/hSfikHjFk34 civz0s7a6OiSa/nfbx3Qs3z/AAsyllP6Gv0M+NY3fBTxSR1Nk38xXx18P/Dj63+z98QxHGr 3FlcW19GeudgO7H4ZqokyPrvwP4rST4F6d4knlDfZdNLyHPVo1II/QV8EXo1PVP7V8RjPkp cjzmLcbpCSMe/H6V7LofjY2X7L3iDQfP8A9LN4kEaZx+7kAY/+gtXOXfh8aR+ynFrbKPP1X XFlDY6xorKo/PdV2I8j6g/ZtV/+FKaeXOSZ5TnHXkV7JjBNeOfs1tu+Cem46efN/wChV7I3 Ws5blrYjk4QtRRL/AKo0UikfnV45EcniTVPMyIzM6HsQd1eV6p5cbHyWIUSfKDzxXr/jdtO vPEupSlCYbiRnGevJyK8t1Ox1C9lMVpYSyKHwkaLnd9McmuxNKN2c6KHh3XLzw94ittXsna Ka3fcjr1U/5Nani7x1qviyfzNUvJbllbHztxgdMDsKwr/Tr3Sz9m1GyuLS4Yb9k6FSR6gHt 71lVzOnTnNVErvuaJ2NODVZ7fT5rNG2xzEs4z1qGbP2K2Xd1yfpzVIZLAVZuARDbqSfu5ro ho3YbaYsM7okkRc7CckZ4PqKszuzIAeNozg9OlZ0Y/eAYrSmRTbhsHaeAc85qo7EFvwrqMG m+KbHUbuxiv4bdyzwTpuRuD1Hfrmob2RJ9RluLeJIonmdlSPoisxOKponHmfdHTPrV6IFRH xuVgffFRGMea7HIqK0glJViCDn2q6GlChj2XP1A9KstamN2JjxuGRlcnHqKeYDJCmXxlSoG ep962s0ZdjHZpJLgxDILEA/iR/jXZ3Pw5K6Y80OoqbtI2kZJPlVsDJUdwf51xksZjuspkFH 4JP413K+NL2HT57Vthl8qSPzCgJwy46+vvXHW9omuVm65TzgMS67R8vvQWKkbeoqXZmM4/h wRUJ5ctitSSxC5lPl44fp7U9G3jBJwB+dJp6lrpDgnrx+FPeN4SwK7WwBTWwENw29EbuOOm KiWQjqMgU+UnO01BgjjNSwLKXTrtI4Yd6ma7ldCWYEn1NUh0p6p6jcPaosUhNxbIJxjtSo2 059sVII9yM68hSBz70wI28cDGata7iZKT8mC2Ttzmk3kSqDxwDn+tNZWBPTAOaTLEgMPlB2 mmIkG5XZj0z19anlCyORHnbnA/Kmom87V55xz6YqVUGQ/QVYEZj8qBH4JPBGe9MQtndxtPP XpUk4RwGVCSPvAcYpgUEnYML69jQA99rGF8Zxnd7nNNWUKIkK9C2fpU1tCZGVA2HzkZ6Y71 CVyc5B5z/n8qgBi7cH5uSDUsMnkSK7cAN09OaYYxuJwO1RyA+ZliSD6/WkwHI582TgfMxxm rlo2GIfgDIqokQySULe/vV+2t3cdMVmxN2PQ9b8e61rvhPTfD9/crJZ2JXy49oyMLhcnHOB Xvv7KJJn8TH/AGYP/Zq+XorYwqpkOSVHH1HFfUX7KKlbnxNnskI/HLViqUaMfdVioycnqfV i9vpTqan3adVx2NRQOtfLn7Tvg26a4s/G1jAZYYovs14VBPljkq36n9K+oqgu7K2v7OWzvI I57eZSjxyLuV1PUEdxVEs+b/hB8dtBg8LWXh/xVdtZ3FkgjjuiuY5EHTdjkEDArofH/wAff C+l+HLmHwxfLqmpzRlIiikJFkY3EkdRVPxL+zB4Y1S+a68P6ncaKGyTAF82PP8As5OR9Kp6 P+yxoVtepPr2v3epRKQTbxxiIP8AU5JxSFaXc4H9n3wVqGt/EQeMbyBvsGmhnSd/+W0zZxj 1Ayc19I/FHwc/jb4c6loVuV+1Mnm2+7p5q8qPx6fjXTaNoemaJpsOm6VZx2lpbrtjijTAHq fc1q+WNvI4PHSjm6By20Pg74S/ES6+FvjG7tNXs5FtJj5N7AVIkjZScMB7ZP1r6duPj18No NMN4mumZiv+oSFvMye2CODV7xx8HfBXjuR7rVbBrfUSMfbrU7JD6E9m/GvMk/ZP0U3RL+Ld RaDP3BAgY+26mFrHA6D8RfHnjv45JL4Xubi0S7mX90CTHDbrgFnU8DgfnXrv7TYf/hUMeWy ft8IJxjPWvRPBHw48LeArKS30HTxFJLjzriU75ZfYse3sKn8c+B9H8e+GzoWttcLb+YJg1u +x1YdOxovYNz5++B3xX8I+Dvh4dI16+lhukupJAqxFgUbGOR3r1Cf9oP4ZwuoGqzygj/lnb McfWsVP2X/h8o+S71cH3ugf/ZalP7Mnw5AV92qBwMZ+1fe/TilzLsFrHo/hTx34c8aaFPrG h3Lva27lJRKpQoQMn9K+FfFlxqfxB+Ll/d6TbT3d7c3JNvHEN2EXofwAFfbHh34ZeH/C3gv UfC2jSXcNtf7mmmaXMuWXaSDjisjwP8DvCXgLxKfEGkzX092ImgQ3MgZUDYyQAOvFG4mtD5 8e9/aONuYPsOttHjYAY15HT+VcBoVzrnw++KWmXmsWU2n3lpOk0sMy7TsY8/gQTX6IEA5PH PNeZ+O/gn4S+IWvQ61rMt5FdJEISbaQKGA6E8U+axXKd5czR3egTTwuHjkt3dGB+8CpINfG X7NyEfHa4PQG2uM/nX2TpOhwaT4YttBiuJ54Le2+zrJM37wqBjJPrg/pXBeCPgf4V8CeKR4 j0m7vprsxuhWaQFDu68YzS5hGJ+0N8Lz458BPqemQb9d0gNNBt+9NHjLR+/qPevirQp5Lnx Jp7TFt0U0MZyOmHHH4V+obKCpUgYPrXi97+zh4BuvEsuto1/bTS3P2nyYZQI1bO7gY6Zo5h Sjd3PXIyotYxk4EY/LFfBvhrV7Dw5+0ZJrepkx2Nrqlw8kgUthSWHT8a++BEBGIxnGMDvwB ivD9R/Zk8G6hqt1qUup6sJLmRpXCOuAWOT29aexctdja/wCF9/DFE3HVrjaxwB9nbmrFn8e PhveahDYwanOZZ5ViT9wcFjwBntXHp+yt4NBJXXdXA9Nyf4Vb0/8AZj8Jadq9nqMOs6mz20 6zKrbCGKnIz7Urp9BK/VnafGslfgn4rKnpZt/MV4d+ytp8er+CvGOnXGAl00cLDHQNGyn+d fS/i/wzB4v8I6l4aurmS1g1CLy3liGWUZzxmuU+F3wk0z4XRalFp+rXV+t+yMwuEVdhUEcY +tUmkDVz4F1JNSstRvPD6xszQ3TwbO7MrFRkfjX0z8ddDi8Ofs4eENCB2m3nhR1xjc3llmP 5k13F/wDs2eF774jXPjKbWtQR7i8F69qiqEVgQcZ64zXcfEr4aaZ8TNDtNK1TULiyjtpzOj W4UknaVwcjpg0OQuU5f9mkD/hSGnH/AKeJv/Qq9lPWuW8B+DbDwD4Rt/Dem3MlzbwuziWUA Mdxz2rp2zis27jSI52IjOBRSnlOeeP60Uij82NZuzHcNLK21kGN59Og4rq/AN9qfgZpPHPi DwzNPpl1EIrO6fACkntnpuxXB+I5Fa8eJ+IwwQerc5qzr3xF1u9+HUXhSW/Z7K3ZQkRUfKF PHPWoxlKpVgqUUnF6P0IpzjF3e5jfE3xdceNfF51i6CqqII40TBCKOQP1rhXQSZdBgUskm5 cnPB/Om79w25OOpGK6KNONGCpxWiHKd99yIcHgVcuSWitz/wBMwK9q+CvgbwTqej3/AIq8a zwzW9tIY4rN5doOBkkjqc9BXk/ipLEeJ7xtNjEOnvMzQRA58tCeF+gFRQxUalWdGKfu9ROL UU7mTCM3KneBn8atSZWLO75eu30+lUYjtlPt0qxNJmMZyMkDmupbEEkDI4COx65w3SrlujC eKQjIUHB9cHpWRACZlIPTnmtm2ZsxocBtxxn3q0Sy4Hkkz5ZHAK8/oKkjVhYr5uFZx09eo/ rVcTMjFWOSRnPuamN0ptY1IG1See9bXEIbOJjkDquD/WlvrRo2jIKooXJJXg+xp1vOWlJyc KuMAjrUl3cqQ5EZO0feNTLUEtTBnjkSDcwVfmJGO/1qosBYBgHPOKnuJC8wcr8u4nGaYhYq AM8k59vSucsn8sW65V2DYqO4ctvJyTx19+amIYRBgQWxznpT7iAtFHtYMNgGe+arfRAZpTc 5AbHfNI0Z8suBgDg/WrEiSRlTtB9vXsa9P8UeF/h/p3wi0zU9E1ia48RSGM3MLOdoyDu+XH GK5qlRU3FNPXt09S7J7nknIGDVxBGeZSwyD096rDaCQfTH41KZC8m5hh8DB/pWqJbuCozRk Y6nv0FTSFQQVxtI6noaZGGZVUdzxUhUIWC4PGADTEVfuyZOR/WlIZnGw4OeKccnoM44NSx4 3DdgZoAkgLLIwyuM4IarDFRhQcp39Qf8Kq52LwQSc5PvSkOXjbsFyfrVoCThQQhyQec0N5a 3J2/dPUdhTANm9T1bONvuKheNyzNnjIqZATCbBHlkgAAHFCMSW3IMsRyetRMjYJHt+FOiUE nc3I9PWgCWcbZmjVt4BwpPf/61NMYOehIx1pS+JGBHzDv61LvfYVWMFjg8daQCwAG4LyHAA +6Olb1hbpJGkwYFe9YhJIK7fmBAH41sWbRxxxLznbz9c0EtmqqRqqbgSRxxX1D+y0o+yeI2 AGPMi+b1+U18vCSPajLwO/ucV9P/ALKp32/iXPQPDx+BrOorouk9T6fiyBT/ADPnC4yD39K aACowcU4dRkVilY1Y7B9c04dKKKZAUyn0zvQAo4OTSsRjk/SjIPFee/GbVdQ0X4T6xqel3k lndQiMpLGSGGZFB6fWquB6ADlQe9B46186fs3eMvEPinUPEK6/q9zfLbpCYxPIW2li2cZ+g r6LLD5SQCaYDlII4NISN2M18dWPj3xhJ+0DDojeIb5rH+2zCYDKdpTcRtx6V7h8cLzxBp3w xl1nw9qE9hPYTpLM1u20tGeCPwzn8KAPU9wzjPNLkDqcV4R+zt461PxTomsWGt6lLe3lpcC VJJm3MY2HTPsR+tehfFDxM/hT4Y6xq0Emy6ERit2B58xuFx79/wAKl7jR2gYHoc1FciZ7SV beQRylSFkK5CnHBx3r5y/Z31/xh4r1bWdR1vXry/sbGNYBHO+VaVjkn8AP1rE+PPxD8XeFv iZ9g0jxBdWNo9lHIsMZG0MScnpVMGWNZ+MXxP8AA3i7UNA8S2UF7IsbC2kjhKh8/clXHUe1 e3/DOfxle+EotT8ayR/bbzEsdsibDAmOAfc9cdq+Ylb9oLVIoL6Ox1q5jlQPFKRGflIBBBJ 6VZkH7SjK+bTxFhu6uo/rVJIXMfZYPAyc0ZAOCcGsmBb9vB8SOZF1A2QVufmEnl/z3V8iSa R+0llttt4hOCcf6QvT/vqo0A+0gynoR+dMDAnIOa+GtZuPj54e0uTVtdn1zT7GLG+aW6AAz 06Nk1v/AAM8aeOvE/xZ0+1udc1G/sIo3e4V5SyKuMAnPvTsgv0PsijIzivNPjXr+peG/hTf 6tpN61ldRSxbZY+CMtgivmfw947+Oviq1lufDVzq+pQROUkeAKwVuuDmgex9x8HpzTgRgV8 UN8XvjX4OvY/+Eiiu4kPHl6haAJIfQNjr+NfRnwr+K2nfEnSpdsS2eqW2PtFtvzkH+Je+KB XPSe9PPSmDJp9ADcGkJCjcaf8AhUcuTGQB3FBSF2547UdOKMFQfemHcOTUSGhWB/SimMxx+ FFZjsfl94rYrKbhImjSOU4Hrn/9Vcles/lXPmgIRICAO+RXaatYXmp362Gn2s9xLJJ8sMKl 2I9celcbq0LwmVZVkSRG2PHKu1gw4IIr0NNr6nNYxmI24HrTaGPHQUuOM1KKNCz1a7srWS3 gkKo/JHao7uYzNGzZ3YwT7VTQg7geKsSJNtGYnCkYGVNKCSvYbdxIADchSu72FT3aheQPkH QnvVSLKT9x9KnnYiMRHOFORVLawhsLYbKjdkY6dKv5w8JzksQc+g6/0qB7We2mcFlKq+zg9 8ZpHctIu4ABR2rRbCaLS3Eay7ZATkjBPpjpUSzBiEzgNyMnoTVFiCSDjpgU9A5hGzcdg3HH bnipbBGhGzxEMFI3jPXg461LJfLhgoPPLZ71teLNH8MaZo3h6bQtQuLm8ubcvexyrgRScHA PpXIkvvDNJyDwT3qIVlNXRViU7ZJl2qQd/f8AwoYxRW2TF++3jDZ6DBzVmKNHKlm/i3Ux40 YMdwbaPX1otuIrI4ZCGbpwfep1n2rzkD09KqsEUP64zTdxY4zQr9A3JzMGbJJI7DH61YmvJ Lq1WB2ZlQ9CccVmKWzncatxqrxu7Pt2jnHepa5nqPoV3BZmfGM9qavKj1z1qVw2FTjjuKjJ VZQoztAwDQuwi7APkRMdeR7cdae6hXAAAyMkk02JUMK8ksOMZ7UpXFyoQ7lH8qqwESxu6Fg MBjnJoERAQ5IJyceuKvJH/o5UngN1HYVEdsjycAqrEDPQ+4q0l1AhZOMMxHPftUtvkwMXTK 7uDntio2bfgNjgnpSoRsaPggngCldASpGTJjec/wAIz1pXh2Flb1yaQFI03My5HSkaYFo95 LDrilcBEChvLPJ6/WpEtQrvIR0O002cJ5mehY4AH+fatJIjLABtC5OSRziqir6gY00bCQKT wOc/yrQsUZvn3KDweaS8QRy7ciQBeMd6ghcoynIbjPHb2ptJBa5oy2oaU4PHUY9e/NTWsQ+ 7nBUD/wCvUEFxlCCcKeo/CpmcAMUUgZ28VD1M2jQjaM7Y/Qg/hivqj9lTZ9j8TMvP72H/AN BNfJduwUsSDnBwTX1t+yfHnSvEsmMKZ4lHvhaxk0XT3Pp9OBinY5FIBj8qcKysbC7qUcikw KUcU7EjS2D0pdtKwAGcU3caQCAjPBzivM/jyR/wpLxCCOkcf/o1a9MAHYYry/4+ED4IeISe pjj/APRq0ij5b+EHxRt/hldaxLPpj6ib4RrhJQmzaT6jnrXrR/aptJJEUeF5PqLoZ/lXFfs 5eDvDnirUfEP/AAkuiW2prbpAYRcLkISWzj68flX0cvwe+GZbI8D6UB6eV/8AXrSXQSPknw hqMerfHjTNXRDGLzWROEY5IDNnGa+3PEGjweIPCWo6HOuY762eAj6g4/XFfE+i2Vtp37Sdp Y2sYgtYNc2RxpwFAbgCvupWG3aRxTk7pBHsfFvwG1WXwv8AG06HdnyhdCSwkQ/89Aflz+K1 6H+1F4iCaRovheJv+PhzeTDPQLwv8yfwrzP4y2Mvgf4/trVopRJ5Y9SQIO+fmH5g/nVbx5q 5+J3xutrTTnaW2uZbeygI/uHBY/q35UmS+x9JfAPw/wD2D8ItPlmj2XOps17Lkc4bhP8Ax0 D868B/agGfixBtIydOi6j3avszTrKDT9Nt7GBAkNtEsSKOwHA/lXxh+1H/AMlZQchRp0WSO vVqXUt7Hd6L+0zoOmaFp2nt4eupmtreOFn89RkqoUnp04r034Z/F6w+JOr6hYWWizWa2cSy mR5Q+7Jx0A4qr4Z+D/wzvPCekXVx4Q0+Saayhd3ZTlyUBJPNdt4d8CeEPCVxNceG9DtdNnm UJI8PBYDsc03uJJ23OkAOzaf/ANdVry9tdPs5r2+mjgt4FMkkjtgKo7mrDOEUsx6da+Qfj1 8Xn1/UZfA/hqRpdOimCTPCebuT+6PVQfzqNx3sc98T/HWtfFrxnB4Z8OJLNYiXyrK2HWUk4 Mj/AOeBX1F8K/hrp3w48Ix2EYWbU5lV726A5lcdgeyjoK5L4GfCNfBGlDxBr0Cf8JDfx4II z9kjIyEB7H1P4V7adpQlecDtVk77njn7SBP/AApTUEB4a4gAHb71cv8AsnIsXgLW4x21AZz /ALldN+0hvPwZvNgDA3VuM+g3Guc/ZUXb4F1tmIAOoce/yUR2Y3uj2/xR4d0zxP4cvdG1a2 S5t7mJkKuM7SRwV9CDiviX4L3t54W+PtnpXm/IbiXTpc8CQZK/zGa+3td1yx0LRLvVb+dIr e2jZ2ZjjOB0Hqc18P8Awjt5/Ff7ROn3kSHaL2TUJMDhVGTk/iQPxoBo+913Yw2OPSnbqaN2 frQwYKcCkgFYnHWmHOOacoOMnrTZf9WTTGh5OQDTH54pyjC0mM1Ehoibp+FFOZRz9KKzKPz e0vxFqXhTxbFrmnTLFcBGRdwBxwM1zHxJuNHvfE8l3pV1cXC3cYurg3IAInYDeFx/DnpVnx Iwt3SROAJC2cdBitnwR8I9d+Jmn3eo6dqFtZ2tqdm64z+8fGQAB0rSvKjQl9ZqO3R/oYR5p rlR44QeR3p2G257Vb1Sym03UbiwuFxPbyNE+DxkEg/yqoD+7610KSaugatoxFbBJU4PXNdR rGvT3MEMAbIjjVFPTnFcp/jU5JO3JzxVQdhCpKfPznBPc81NcyZcA4wORx2qmqknrVm5EaG LYGBKfNk55pNtsOoqSMwIKgjOcg+tMaT53AGeMD2piMBkntTWOWLDjNHNZWACxYgqOQOtOW UqrLzgjBpgBxkdqnSCSWYQxoXlbgKgySai9tRpXFluZZVRX+ZUGFyOnamKcnlafcW9xazeT cwSQSADKSKVP5Gowz9AKaezWw9b2LjPh4wFPPqcVCZiF77Wyp5pdks8sSxqzyH7qgE5PtWp B4V8QStKkunSWxiha4P2geXlV5JGep9qmVRRdmw5WZJjdt+D8uKbJG0Eu3dnPepmykS88HG PcVFI25vm6Vd9AsNjAMgU8DNaHlCJfL+/hsNnoeKoJsDAyHBHpVrzwrq3U9/6VSaBjJYSGD nABUsNtQuBs2Dr2q/w8K5+6F696rvBtiaTKkL789aTVtRJD7dVEaZbk8E/0qVo5P3bgbieP pVVZAkYBYHnPAq3DNuKxE4ZiOScYojILCea3yqc99x9ajJIhLfxdhQcO5UEDdnI3ZxUU3yQ hlJ4wD+VN33CxEzMp2huTyT6VLEyspYDHY/Wq5wSQOc05FbnacEdvWkFix5LyFFHApyW8xy XByp4FTO+2UbfuALz+Wf1rViIA8w7WYjdnPTigLsrW9szxTRNtLLhsnOetWvtSQqIwiqp6c 0huRHMYzgE4OTzms65nPBMYyCcHt1NW3ZaCEv7hZGyD91Rnt9aro7LbOqjg4zVd2aQnPG6p IiBGwJO48YrPmK2LkUrbCWHVqnDyF92RgHd1qC3R5MMPc4PTAFPt+eHGM9zznNJsixp2wBO WzgGvsL9k4AeG/EI3En7VGcEdPkr5AtNgV3H3vlyp6dK+u/2T3dtI8S5+VfPiwPX5KwYUld n04OlLkgikXpS4qkbjx0opB0paLkgeetJgUtNyfWpEJ+OK89+MmmX+s/CnWdM0y0ku7qVY9 kUa7mbEikjH4V6FjPFGznNIZ85fs4eFPEfh698Qtr+j3WneekIiNxHtD4LZx9MivorH3Qo5 NP24owPSqbuNbHxnY+APHP/AAvu31qbwxfCxOs+e1wUwgTf976Yr7HCgdqlo4ouC0Z89ftJ +AdX8SaZo+raBps19eWkrQypCuW8tgCD+BH61wXwD+G3iOw+J/8AbXiLRLqxg0+BmiNxGVB kI2jH0GTX2FgUwIO4BHXFO4rdRmweXwD0r5G/aH8F+MNe+Ki3mi+H76/tVsol82CEsM85Ff X+B6UhAPtSvqN6nxFZ3/7QNnZw2lvZ+I44YUEaIsJwoAwB+lWG1b9ohwAbbxJtPcRHNfae1 V5yaMKvc80+Zk2Z4pqg8eSfsxFfKv5vFMtqEljx+/JL8gjrnbXyrpfgX4o6ZrkOrWnhHWIr iB98bi3Jw397kda/RUbAcjNP2r2NCk0Nq58UnXv2hgctZ+IQQcg/Z2x/Kuv+GGs/GW9+Jmk weKIdbGlMzef9ohKxgbTjJIx1r6nKbhgk0oUKuBzV8zEeT/HnRtU1z4RX1lpVjNeXfnwyLD bruZsNzwK+aPDK/GfwdY3Gn+H9E1yxinkMzolkTlsYzyOOK+7tqnqKNvoT+dStEOSufDGo6 J8efH2zT9R0fWZlxlReDyos+pzgfpX0T8E/g8Phrp1xe6nPHda7fDE0icrCnXYp+vU17AF4 wRmlx7UE2AdBigk4paSgY0HnmhtpGCOKdgelNYcdKVxoTIxgU08HikBOTRUlDXJ5+lFBz82 R9KKgo/MXxKiyL5bthQ+Cqnrx0qPwz4w1nw5p1za6dqM9rHO+JEjc5b6/hUOv3UQvzDIhYq cnj2rkyFFtFMrNvL7fLHrjrXdOlGouWeqOSE3GWhBqha51C4uGZmLOXYt3z3rPIB56Crl3J h3TaATgEg1SbGMD1qZqzsjTfViELzyKsYUrHzxjrVWpMkIopR3EPjGJDjqOlEhZpCWGcVGC dxIpzNl+T161L3AT2wKVQdw6D3NJ0460Ebc9cii2gHtvwA+HOi+OvEeoXOvJ59lpyK32UNj zi3qfQYr6ssfhb4A0zVYdWsPCtjBdRZ2yBfu47gZxmvh/4deO9T8D64upabN5ZwA4IyrDuC O4r7Q0H4t+EdY8MQ6jc6lBYTbcyQuTww5O31FfD53h8Y63PFvkelk9j1MLOChrufMvx+8R6 T4n8WW502xjtnsA9vLLtAaY7upx2FezfAXwn4Nk+Gltfvp1le6lcljdtPGsjqQeFwegxXzp 8SPsGp+I9Q1nRl2WLXLNGo/uk9fzrN8NeI9SsozBa3U0IxtbY+OK9ypl0qmDhh6UnGxzqsl NyaPdtE0r4feFv2lb0FLaOxEO63DnMVvOw+Yc8YHb0rrPjzr/AIYn+G1xYRzWl5qLkNbNEQ zRY6nI6AjjFfK1/qE76j9oWTbIeGZudw9aoXmq3FwhSRwEJwVXv/hUvKP31OrUm242Qe391 xXUp7AygFVC/rnFUCSHADYPU+x6VbujtlYBcDHHzVnk8sM54r6C2ljludx4H+GPif4gXF9H oEcJW0A8yWZ9q5PQD3Nc9q+k3+g6zd6PqEHlXlpK0UkYbcAR7966DwJ8QNa8GS3x0m9a1F0 AGwAc4+tc1rGpTanrNzqM0rPNPKZGZjySa5IOt7aXNbl6FXi15kZmIjAPUHOKV2RoHROO4b uOlXIfDPiK50J/EEOjXcmkx5DXaxkxjHXmshZBll5wa6YyjK6i72Js0KMq4UU9C42bfmPoP SmFM8rknP6U6JFLgliAD+lUkFyeKMO7OxwAeabIo8vYzBu9WJLY/O8e4hcE49PWqOySSUx5 6dxVtWQkxqruK/N9fapIkyRxnk5qLOyTA6YqSGXD+W3AJ5NSguXGiB3FWzyfvd8c1P8Aa/J hKE5zxkfhVNmAVyGJAPBqsSxGCcndTeglqWftbNOXbAzgf/rpryDIXONpPAOR1qkMlycnIP SpGG5h2HSpsBKSu8HqvQVMjr5u1jnjg+lVpI9j7Sfu+lIThVK8k80rDuasMmFkRRuwM/n6V 6R8IfBOk+N/EF5a6zqx06C2txIo3KHfJwcE8cda8uhZtu8cf1rTsLx7FmaNsFzz7CscRRlU ptQlZ9wi7O51HiPSrPw/4u1LSbO9F/bW0jJBOvAkHGM/TJr6f/ZPkA0HxEvy4+0REc8n5K+ NJ76aaXeWXGeRnH4/WtjRvGGp6NE6WOo3Fqk7hiIXK5x64pQg1FKTuxx0d0fqesg64prXcC uyNMgZRuIJ6D1r8zh8VPFETLs1/UDyeftDAY/OoX+JWv3MbifWLyRySMtOxyPfnmtLF3R+n YlU9GH50CQBuo/OvzPi+JXiY8R+IL1Vzxi4YAfrU4+JvigfKfEWoA+nnt/jS5SHJXP0r35P FJvUHG7kV+bjfEvxdFBFIPE2o4cnj7Q3AH41V/4Wl4w2xl/EepqZO5nb/Gk42DmR+lnmg8g 07ca/NBPix4uDhl8SamMH/n4bgDv1q2vxl8boMp4q1IgEjAuCTT5LFJp7H6Rh89DSeao61+ b6/Gfxw5Yt4p1IkqcAzGrUPxl8cxRPt8VX67gCAZSe1LlY20fowGDDI6UwkZ6jmvzob4zeO ZvL8zxXqBB/6akYpf8Ahc/jaOYiLxXqGB0zIaTiyeZH6Kl8deKUMM5zX53R/Gz4gKSB4pv8 Zwf3mf50xfjT47MUUCeKdQVYxsUeb/Wq5GHOj9FtyjqaMj1r84rX4n+LbzVIbWbxbqcKSSq jSm4YhATy2Ae1Wde+J3ivS9Zn06y8a6hqFvCxRLlZnTzB6kZqHZPlGmmfopuUdaaXQtt7V+ b4+LHi9wFbxTqI473LGmN8VPF0bFU8T6mcely1Xyi5kj9IsrnaCPpT1kUZyMYr82/+Fs+MT Fn/AISnUiR288/zqMfFfxcxYDxJqRJx/wAvDf40uUXMfpWWXBIOaYXwMngV+bL/ABc8Y+WM eJ9QAzgf6SwpF+LvjPzUx4n1J2PGTctx+FVZhzI/SYvkcHNAcivzj/4Wt4yKow8T6gRnvcM KY/xV8YFiT4l1At2AuG/xpuLDnR+kQfC5PFBlUHBIFfm3/wALY8ZbDG3inUiHGRi5Yf1qJP ix4xcEN4m1FSvTNy1KzDmR+lPmD1pu+vzYPxU8WI+9fE2os/TJuG/xqWP4o+K5Yyx8T6gB0 /4+G/xqoxbdhOSR+kW+kMwVSSeK/N+6+JHi1IST4k1I4GcfaG5qlF8T/FgUuviHUgV9bhqT hoUpI/SY3Ebck/lR5iZ3BunrX50L478ay2q3o1nVGtSwQTmV9m487c560w/ETxXkA6/f7ck Z89uo696lQutGPmP0VuLyKNMu6qG6EnGaK/NfUfG2v3Hki41m7mKAkNJMx259OaKfsWHtEc /4ghkNxNdtj55GwcdcKKwXWRYrZnXEbOXUr7V2XiBSloWwuUkJAJ4weua5l7aT7HAgfaysy qMepHNd8UmcvmYV2SZmbHDEnpVZugrQ1AsJVBC/dGcetZ7VhVWppF6Cdqe3AX2FM7fjUrnC rjk1kihidaU8+xpBxSnhQ2Qc/pTd+gHrnwd+FNj8SLnVDqWpvZwWUalY4cGR2bPPPYYri/H 3hiHwf451Hw7BqAvorQgLMB1BGcH35qLwz4k1Pw9JNJpt3JbO/wApMbEEj0rL1PUJdR1Ge9 uGeR5TksxySa4KdOvHEyqSn7ltEaSceVJLUpp8qdxnvmtCDVbpIgi3DBccjNUFVmQ45wM4p gP7scY5wK72kyLmq2rT/ZJbfd8jknGc1XtH8pjKGbnjIPGMVXQK8io3AJAJ9Pevtqx8C/Ce w+FEYmsNPmtPshd7yRgZnlKdR3BzXn43MFg+S8W+Z20NqdL2iaufF73ch+UN7cVT8xsc55O SasXaCGeWNVIRZCFbuR2zVdJAHBZFYdwe9eje+pgSyMXjy3tj3qscdvxqaJo2ypVV9Dirdn p4vdTtbJZEiNzKsQkc4Vdxxk/Sk3ZXYGdnH409AHlCscZHWvQ/il8Mo/hze6bDBr0OrJexF 8xjBQjr+B7V50QfxrKnUhWgpw2ZcouOjPcfD/xkudI+DT+C0sYWBgkgExGWCseeOhPvXiLA KPl4+tG4iMjJGfeoySetZ0sPCi5OCtzav1E5N6Msb9oUjncpBFLBIMgHOAegqsM/Lz7VMgK n5OPWuqLZJekmPkg556Zz1HpVICQtncR1Jp5G5fmPQ54q5D5PktnnIJFWve3AzAnG4GpVTD E/zqyiBSOU+bt6UjBchRTUVYBhXK4Jwp61A/ysRnvmpp3KhAAML0FVXPzZqJAtBc7TuHH1p 54USH1/OogS3HHNSq2VKEe/0pAK5OTu6nmmA8jHUDH1pyoZGbnouafCAJVyM57U0u4E4IEO 3dgDpUPmMVLYOAcZzVlkBjyo6djVI52uPfJFNgSuDG7ruyEPX1qbTrObUtRs9Pt2VZbmVYU LHAVmOAT7c1XYFoH7ndzU0B+zKl0rEHcCnqMd6zkrrTQadnqem/E74Oar8N9J0/VJtXt9Rj un8iRUUqUkxngd14PNeVq+1WI++RkV1fiDxdq+vWdvDqd9cXSQgbBK5YKOnFcydgl4Gccj3 rmwiqxpJV5Xl3HJpu6BZThlJAHBJ7ZFSfaN0vLHb94n3qAx7g7FgvT5e5yasRW5Yl8AKODX Wt7Elh5WlKxqx2cKB/tGolnlKBCQyg9D9amtl/eqpA+fv7VUkUxgjoDnr9atxJEaR4piAcn bjHQVv3/iK2ufBmlaMmm2sM9m7s10iYllDdmPesDejMN3PGOarPk4ULgHtWM4KUk30LTaVi eKRvtCgttyDUz3XzqM5PSqSMSyqBk5xk1KCAiuOrf41ohF1pBMisMjBwe1NE23JBB6E571J Jex/ZHjMSAleCOoPrWf5oJY4HzU2Kxb+2bd21id3NEMzecGd+M/pVRWJO5ucHIqxGF8xWwC XySBRe+4WLTF1kLxuecNgelMuHubi43fewBnnrinoSCG2dgMe1TWrRNKVZWAAxn1q+VCbK/ 7wxjIG/O0ADtUEkkizNgEZ61royeemFXAOfekS3t5LweefLjllCMfQE9aiUbJsV9TFDSEHh gOx9KcshCNlsFe4r3v4p/CrwF4T+HlhrPh7UXmvTLGp3zh/tCMOTt7YrxBYotrLgHJIOO1c 2FxNPFQ56d0k7am1SDg7My2nLOdx4x+VPhk2zhtxIH+FWDbo0akFCScYFVWiePYV4BPFdPK zEuRXDyRrGmSwNWUjlfblWDbsqensapW2RcqRuPPY4xW400UQyAFG08ntzVWdtQM+S3mKkr ysPX6ZqEb0LszDGT25/zxVuKYGKZkY4OAQe9O8lJ4XLHAbtSsFzLVwctub16V7B8BvB2ieM PGVzba9IJ7a0hMsdsTjzmzj9MnIry9rPAAiJIJzzW1o95daJefa7K7kt5x91422kfiK5MXR qVaMqdOXLJrcuE1GSbR678f/AnhXwpDpV1oFubGe4LJJbIxK7QODg8g5rxGNLSJCzSsM46G t7xFquo61Nb3Wp6jJdSkZVpZCxVc4Irn4rEyxMdwwCefWpy/DVKGGjTqz5mupVWanNtG22u 3Eugpo0dyTY+cJmiJ+XfjGcVjrdBXAJBUA59BnvVJYmjZ+4A6UgUMQVHBAziu+KUTIS+vCf kRSQO+KKhvEBkQEkfjRUS3KO71SJHklSUHIkXoOM4rAvstFbmNQp3bc9+veut1jbFJKojbO SSeuTzjiuavjBKAEHlkBCuTzu78dq2izF7nJXyqJPvAHgcCumh+F/ja58KHxRDoUzaWIzL5 meSg6kDriud1LDXpUyjaOMjoK990/wCO0lr8OYdEbT4GnS0NtHKT2245FeVmVXExcfqsU9d b9jsoxg0+c+cGUADFPkXGxh0YUjksW9znNTz48uDHpXdEyKw+6TVlbW4ktXuEt3aKMfPIqE qmemT0FNiR3PlojOT/AAgdf88V293H4v8AB3gq68Parp1zptprW2fbMuBMF5GD/SsKlTlaS 3ZSVzofgh8MtJ+Ims6iNbvGitrFFYQxvteVm9/QCsn4veBtN8A+OTo+lXr3VpLbiZRIQWjy eVJrl/D/AIgvdBupZ7C6eBmHJRip6eoqprWr3Wsai15cu0j7Au5jkn8TXHGhW+surKfu22K 5k4WS1M+F9j5zjApwjLRZ/i5JHtTADubjgmrb5ilGF3KwxXpx1M+hD5LqxyvTGPpW4PEF59 gNoHby8YHNZrTbi424ym36VFDGr3McDybVkKqzD+EEjP6UqsYdQgyByZmLOx3EnPPfFQAdf zr7m0Sz+CHhvwzYxxRaRMTGpMjos0rsR82c5Oa+UvijL4cuPH1/P4VsUstMfBSNRgbu+B2H tXk4LMXiqkoezcUurN6lJQV7nFICu0t1NSRzPBdxyAnKsD+tRhsAZ5x09qQ5Lkk7s969ZmB papqVxqDo88nmbMhSTnFZ5G0DBzmhB83SrIjRyobgd6EklZDbvuVW+9z0HAppA9OP1qeWPZ HywySePpUSnMhPvSYktS/pOh6vrcpi0rTLm+ZOSLeIvioLyzvdOvJLW+tpLWeL70cqlWU/Q 19t/AW/8LWfwn0uGxubW3vgC16HIR2cknJz26V5J+01rPhvV9Z0yPSfIlvrTetxcRDhgcED PfGK+eo5rVqY14b2dorqdjoRVJT5j52Z8Y9W61PbOFmUPkBiBn0qvjnpTlY7hz06Z7+1fRJ 6nHaxfCqjXEe4AlhhuuRmq6dQPxzQ5GfMAx/ER6H0puCPkz0rTmsAk5Lfxc1CeRnrSn7xY9 qSs2A3p05/rTkchgCvBoPTimg8jJNSgLcSgMwJ6irMChEkJX74GT6VFAqlScZHc1OX2wyDH GP/ANVb9AIiflxtYdQT/Kq7gKHbsf5VciuGNm0e3eN4bpzn0z6VHJGTKUCjg5A7e1QwK0cj hJAeNwB/GpZGBVcDAX5R78c1Gcor8Z4FJiRgGCMygAtx0qX5gKxkKLyS2OKk8oAqyksMfNj tW94UstL1LxTpVprLtBp0twkdxIpwVTPPNegfGXw74D0DUdIHgmSMmVG+1JFIZEB42nJ7nn NcssXGnXjh3F3lrfordyvZtxck9jyJ02rzkFh17gVNZSqN4ZuCNuDSxoVGZQACuOTWlL4dj t/CFjr66pbzTXc7xtZJnzIVXozZ4wa6nJRafckpE7EU9XDZNMkTK/NyMdPT3qusnzgEnH86 1kEU2lZA/fQLksP4wDz+lbkGY0GVB6L147VGojVSWJJAwM1o2zwMXDHAxke9QXsUX/LE9WI H04rNjRnsCmHBznp7U1XLIQeoOQDUtysau0cTHjk59agXaUJbIJqCgMmRgnOKFBY/KtIFzn PSp7bywDvZ/TgUwHxREqT0wOM96k8mTgqflxkEe/rU+bcAOWOE4oeQFiyZIxxjrVsllfeyA gscgVKkxiAycnuPWq0zAyKw3MnfjFClSUJH3uPmPA561LlYaNRJtyfK21gp47imNcBQv8RB zmoXUQFoA4kKOY/MU8HHeq8zbDt8wYzzVN3VyXuaF3qc91b/AGeeR3VQpTcc4x6VVM7RoHd QRnkE/e49qrF89ec9/pQw/dA7x9/OKyaUY2Re+osMw3Ekc1MA0hXjBBqtCEbLDjAIxV8MsT ck5wpBP0raPmQSJb7EYIu6QngA96f5ZM5SVXV/mBV+CuO2KLO7ns9XtL6CXEkEqzI2MkMDx iuv8aTaNql/bazYS3P2+7h83UWmAAe4PUoB0UjtWXPNTUbaMrlsjjPKRJyi5KnGQK0N8SQb TIFOB1X9ap2xUSNI7dDj8e1Lfb96lWOHUKV/HtWz0RJeCxyIu2TJXggdxTTbAuoMzbTyMiq 0MvlRFvL4HHWlk1F3eMqu0huFx04ojsSzXSJAWEi7mRSCce/aontWjjHlklepX0qWGSaaBp QcquOMVWN/LGWJw/O0e+Ka01GhU8vyyjxMST/Ss9osuFysQHrT49QWV2Dg5GePSkZgYw6kM M0073YnuVby3RQJFbeASKKfewXqxLNJbTLATw5Q4b8aK5ueHc1Sdj07xEitazsnDL0J7nHa uHukItWVX4QK5yvJOPWux8QGS1LkcYOADyDkVx8zPKtwxYHpx9AP8K6YGEtzlL4Fp8qODya hDEqFAyBVjUCok+Vsg8jFbngfxAnhjXm1NrWC5Zrd4gk8YdRu4zg965qrcW3FXZ0x8zlmz1 9elWWA8mEnjOajlKyzyPnG5ycDoMmpGAEcRzx2zWkVpcTdh9lN9mvY5kOHjdXU+4INeifET 4jal420SxttUnVmsnzGqpjOVwST+FebL8rNnGfUU12Lgbic1jOhTlONRq7Ww1OWyGe4qRm3 OQTweDUOfm5p4YKQT1PWtN9SSeMlQqngEg5qSSRHZmbpuJzVXdzyevSnfKAxJOemKWvQBfM G844Haux+G2maNrXxO0Ow15wunSTjzgTgNgEgE9gTgGuLKDaDkg1Zsbx7O9jmjbDL/FiorR cqcop6tFRaurn2r8ZvD3g/T/hpNdW9pZaZqFvsezaFVVmIb7vHUYr4puXeWd5H+8x5J61ta n4m1HVIFjurt5UHGHYsQPTmsDOW3Z5Byc9683LcJLCU+SpLmZtWqKeysCqCeo96a0bBgeV7 gn0pRGWOSCAT0q3M7zCIOVZYotinpnvXrI5wFsCjPnOByo6g06J0K7QBkKRmmRPnKhiFJyP pUTnO0AdCcYq7LoA59hPqaiWM5MmOPWpWIKgtycYI9qYGx8nf07UugGrYa1d2dv5aOdo45q ne3s16wec7iOhz04qmCNgAJz/Wm5+baTWXs0tSkwDYbcDgikaPa/XO7mnqwJwyjb60MVKDB y3FNCZYEY8oKRkZFE5WGd9mCm4gfT2pysgiClcOR96qhAbO4mtG9BDG+8T2plOYjpTgu5SR nFYgRgE9BT4uJlz2I7UgbJ44xTkIDgmtEBo+dGspWEbEIAPPtg0wiRgyBSwbjiquTvyOlXr di6Hb95SOvvVbiZa09/ssyYIAAOdw6Agio3MbhyX5VhwPu9v8KjuRsk3DJ2dR6VTEhVHXOc /l+NOTswRIwjKj99tPoTXV+GvFp0Dw5r+lx21rcf2pH5e+eHeyDGPlPauKbdnOMgU8FlOF9 eawqxVWPLIabi7oejPC6vGchGOOcVdmup7pkMrOwU+uazlz93jqcnNSRsY0diTVLcC2XBRU ZRwOo7017tzbiIlgqdu1QKryHcOmKZtYAg/xdK1JY4Z8zkYU9T3FWLKd7fDjnORj1BGKr7y 8hVB+dSMhVVAKnHXmgVh5BKH5RuAwMcY59KULPE7RzwvDMmDtdSpHfoaijmkiuYXDfMjhk7 4IORWt4k8RX/iPxPNrOoy+bczqiucAZAXHasnKTmkloWkkjBlLPcyMx3EsTn8ajA2t8w4zn Fa4hiJDBcDJIBqrdRxqdykD19q0cQKjFdpI4GaYoK7jjqOK17rRb+wsoL29024ht7sZhlkQ hZPoapRiE+ZlgAB8tZRnGWsXcGrblcyMv3hgelSRSERkg9KU4ZWOB8tMUbFPP3uvtVAKoMh JJ96kjgM88cSkIHbblug96dbkBSWOe3TtVkNHwQuc8jHUEU+W8WF7FUmRZsHawRyCR0OOM1 PeR4VWVVCONw9RUZaMnPQkZwPerX2lGhjjdQCmVzVQ00JZniMsijHfvTGVmbGanYqCeMkHO aSQKozkEnpipkkUEEDopfoTVkiR3BDBgCOD3qqszKoUnmnGVRyind61V0RYv20AMAIDFwSw Hf6CtJkZ0VgCVA4U1lQ3RwqqRkGtGK6AB+YFQDzitehBDIGimjd4lI3AlOx9jVWS4BJ8wD2 ArRgmivCEkVhxw46596yb2CSHCl8Ed8cGs57DSuSG537htXYCCfqBVsW10kEV5NZTLZyttj maNhG5HYN0qt4fnSw8SWN7LbR3cVvOsrQSDKy45wfUGvUvGXxY1DxR4Rm8NppNha6a8imKK 3g2+TtORg9q5KtavGpGNOF11d9jWMINPmZl+BvBnibxZYXkmgWJuoYSQ7swUbsfdGeprktY sZbO6mtJInguYD5UkbgAowPIrqfAfxI8Q+C9Lu7bS7hEjuHLsrrnDYxuHoa5nxTew3WuzXc d9Pdm42yySzABjIQN3TtnNFGdf20lUS5On/BBqHKu5kxWzlmcZzjpXdfC/RtL1f4i6NY6yE +wPLukVjw2ASAfqcVw0dztON3I4+tXbLUpbZxKh2shymDgj3zXRWi50pQg7NohO0lJo/QW/ wBC0W70n7FeadaSWihf3TwqAMEYxxRXxXdfFfxVe6Uthca5dfZ0xjD/ADce9Ffmz4axV3++ t957SxkH9k0/ERcttA2npgdiBXEuI1tJGPEzL8wJrudbmWZsrwVXcT/WvPdYXawlX7pIJUd ziv1CB4L1Zzl429yxAGDt2j2qupI/GnTf6w8EZOa1fDvh3VPFGu2+iaNB595O+1VJwAPUns BXNVkoXnJ2R0JN6IykxgDHI5qaUL5cJxjGefX3rqfG/wAO/EXw/vra115IP9JXfHJC+5Tg4 Iz61y0wby4VI7ZGaKNWFWnz03dMGmnZkWcH5u460+E75WD9CuTUeCQ2ee9dL4Z8EeJ/Fsd2 /h3SZr8WoHmmPAA7gc+tKc4wjzTdkJauyOXK/Mee+KXbyOOvFa2raJqmh6jNp+q6fNZXUYy Ypkwf8+9U4xgF2XkdK0g1JXi7oUlZ6g0ERtRsyJvNKn/d2/45qBTjHy5OM1pq6EAFRkOeR0 Oazp1CSfKTnODTatqJMiZmY89aE/ut17UZwMAZPJzSj755yfWoKHbzsAwPm60E4YseABwD1 pyxOw3hGbaMnFNf5QFPGe1QBIkmTiTg/wAq6Hwt4Y1Xxj4lstA0hFN1dkgFjhUUdWP0Fczu wpxyTxnvXpHwa8VQ+EfiNaaveRlrdY2SUkcqDxkVlXnOFGTp/FbQuCTklLY98sf2W/Ckejr FqOr3897j5p4iEQHH8I/xr518f+DJ/APju78P3UpuIY1EsEp/5axsOD9a+2rn4oeCbbTHvT rluybdwVDuc8dMetfGPxT8YL4y8eXuu7TGkSLDBHnOEBPX3r5XJK2Y1MRJ4hvk7Pv5Hfio0 lFKB5/JgMQpAGMjFQ5ON2eadKSZW5z2qIYPynOa+yueboKM7Sc98005YY707kL904NMyR0p XAcH/d7c9+aUDgHdxTCAE4596UEbQBnNFwJ/MyQPSoSTmjdt9yaafu5ouAVIkhSMpjqKj7U uD6ipAF4JqQHBGRye1RjHJIyPWpMgAdz2qrgODMrkHvUyztEwwwx1PvUbAFQe/U1PeQW0Ek CW8zTeZAkjFlxtYjlfcCjms0BJLN58OejBSTzycVVYeWOCCe/PWm/LtYdDjGRTdqlScf5zT k7gOWQ5CjgZpzsyylk5z1FRheRjrUm0qdw6DmkgG7tkg4OP6UryEuTjgdK0NM0rUdc1G207 S7J7q8uHCRpGOSx6U3WdG1LQtXn0nV7V7W+gbZJG3JHGaXNHm5b6jsUFnkGCDyaV5Tt6YIN MjGcDqACaHRs4bHODxVXYhwYjJHU04vtUjk5qMZyM9O9DAs+0YJJwMc1VwWuhIgDbWz0qM/ 63kk/SrUun31lHG93Z3ECSH5GliZAw9sjmqUgKNnuRWaknqmNprc0DKyKqHcuOgbvkdapSz FsjJxmpLu7e5mSRwMrGqcegGKqs5DZAAobuI9X8Z/FO78T/AA40nwtNaW8K2XltvjXDNtXa Ppx6V5W7lnLAAZGKY0rsMM2aB0rDD0IUI8tNWW5Tk5ascHIye5zmgsSMdKAuVzTTkHFdJJM shAwvWnJLKjbxywqEqUI560qsc9aV7ASqwIIx83A/SkwViU89NxzTYxh+5Pap2IlCIeCowf emtQIt5K7sY+tK0hcfdHHpUwjUE4UkHimmPHA4/wD1U7AVyS3Q4qxHExTOCf0B9s+tQYIYV 1MHiO6Hw/bwt5cQtjdC63GJd+4f7fXHtU3atYHqdP4D8L+DdX8EeIL/AMQ69Jp+owDFnEoG CVGR9cnivPzNPGquSccA9qLS8lhWSJXKq4xx3q0IvNtt8ijdzzWdKEozlJybv+AN81kU0vm tpyVctg96m+2iaMmRdw5OD2rLkVlkw/UDmpIwNpAf/Oa35ibWL6blcOhDbTkZ7U0XsnmDfy Sc5qojlE3noemKiLFpN/Q0XEXRc4Z8nio1Z7h1zjjqw9KigTfIe/XrVqKExlix2jBJ/wDrU 7XaAiVXyWI4LHmnEKZvlYkY/lUjoMgBsgYNTw2jGXGe5wPanFN6AbHhyHRxFff21ZzXBMai 3Ecuza24Ek8c8ZFFW7a2aOMEqGPXI6GiuedBSlfmZop2VrG7qM5mmwmFLqQwB6d8fmK4/Wm T7GBg78+vTpzW3clzJ5iuNshIUnp09a5nVGjkmOBwpI+tda0RgtzCflhmvef2Y30i28d393 qE0SXH2UrAZMAZJ55PTgV4TJGC7BVPHPWtLTr6bTrgvBKE9R0rzcZh3iKUqV7XOmnPkkpI9 0/ab1m01PxDpNhazxTpZwsXaNsgOTyPyxXz7NIAkQU521a1LUJ76XzpHLnFU50YhCAAGHSn gcN9Woxox1sVVqc8uYRM7yrNyeMdq9i+DvxBfwHeXPnQiawusCaPPPHQg+tYXwy+E+sfEa4 vGtbmKysrMBZbiTkFzyFAqLxl4J1T4feIRpGooJ/NTfHKh+WRc9R6VnVnhcVKWCnK77BFTh +8SOk+NvjXT/GmuaZd2Ft5KWkTRFm/1kmefmx6V5LKux1TPXkEVekWQHfJlvRsdQKzbhiZd uCpxkbRmuvDYeOGpKlBaIxlNzd2SByFA7DPPqaqSfPjHXqanc7o1YhgD1GcYquQNiFc5Oc8 +9bt9BJDTz/Km5IPFP5C8jgn+lNkGJGABxWTdihyvtDAcBuvvSFsrjqetJhlboCcUmPu8Ur AIOtWYp3VsByGOcnNV48ZO6g4zwTSsCdjTOrXSoA0zEezde1UGk3sSxxn9ahopxVht3HFxk 8YoVjy2eabxS9lpsQhJweaQcnBNKelNHWlYB+7aODnNPHlmDIGJN3A7EUwAYPFMOc96LAP/ g+tMycYpw6U09aLAO7UYFG0460tIA7Y7ULyBn1p2BsPrSjhOAKdgHdQDjNDOS+7cSR3NNDE 8kge1OeKQMhYYDU7ANHRqFJ2Hmj1x0p5Ta42c9CRRuAq/dJz8y4p6sfJ5PrUMfJx3PrWppd jHqE6xBidpDMT0A4/rTSFc7HwbeS+HHivbeQpeNhxIOGQ4xx+daepTf2r5uqanOt3dPc4ZZ F3O3y8sW9OmKoWyJHdl5YdqhgOvbrThw2QMLuIHuM5pqMb36ibNrwV4E0DxT4pt4NSkt9M0 +3jae/uZZvLHlr12+rHjAFYvjXwn4Yh8QyJ4IkvW0sYVWvyNzc/eGOcd+adBDePDPcQ200k EYy7qhKqD2J7UxgzASeY25uDgZzxRe7HqlqcNf2L2U7W8hDZXcGHcV3XwRTQf+FtaXL4iWM 2sZOzzRlBLj5M5qpf6db3qSx5O5eI5GHP1NciUutIuwsqmNx6Ht/k1z4in7SnKne1yoO0rn 3F8b5vDcnwj1dNRktHuGizaKCpcSZBBTHQV8EyMHb6cV02oatqV3Y7Zp2aPAABJNc15bmNp AuVU4J9zXn5dgPqVN0076m9at7V3sR0YBoor0zCw09aev3M+4FNPXpQMiqTES7gAQBSxgMc t+VRn1py/wCrJ7076jFcHaB3NAXC7jStywB9KlSIufLyM4zycUMBqt5bsV4yMUqtknmja6g bhyehODivcfEdj8J4vgZZrpSAeKEjjPmgHzGk3fPuPQrjpXLWxHsXFcrfM7adPUuML9TxIZ TnOfam7gx4Xbj9aTODjP60bvk6dK7jMY+7PJ4qZWCqEYk5HAqH73JNS5GQXGeORUgKGaIqe wNXGuiYRg4HYVmtMSuM9PzpBIxiPc0JsSRJIRKxc8EnmlwIhuXmoCXLVYVs7VIGQtK1wZJD EZ4yVTJ3bakj02RnjyMBhk57YNdDongzxXqvh288RaPpFxc6Za582degI67R3xWK1xMykkk ds0U6kJycYtNrfyJs0QrbCJmQjcSOKmbeY4vlPG5Dx296llKiJpgdzB+gHbHNEMqBvKbLKA cNjNdCWomDRqVwrLt6BgDjdV+DDMHxuAXnHFei3XjLw6fgqnhSHw5Auo+WA14QNwOc5B65r zJy8DbU24z0Hp71zYarOrzc8eWzt6+Zc4qNrO5pG7aMALIm0DGD2NFYpleUkjnFFa6dCTWv JLiIvBc5UA4Hv61lyATSSNJIOQWPsewr0260Hw1qlnIzCZrwtmLOdu09vasZfB1pBM2Vyu4 cBzxT50LkZwItfuMGLEHJx2qCdMAyAjBOMivYrTQ9Jayl/wBCjd0ODx9c1YK+GoLZWm06IP vABSIDbnr9al1I7l8jWp4WSSFOclRU7sAi55AHA/rXqepvpGmP+/061ubaYGSIvDk49/euZ nTRZLnZa6RDJI43bcsoAP41XNdaDtc9r/Z303xbH4Zv9Q0aazXT5JivlXIJE8gXqMcr9a8y +KXjO/8AFPidrjUooY5rXNuI0PEZUngetaejeKtX0C1utL0OSXTLWTDGOGTIJxgnk8Vh6f4 Mh13xMtvLdTqs+95XyMhuCD+teHh8LKGMqYidtdu6N6lVOKgjk2unk8mNiQV/lVmXS7r7P9 tFpO8UeQ0m3IXPTP5V734d+B3h2wv47rVftOoI+DHA7hQD6nHX6V7VpXg/R7K2aNfDmnESr sKbeGHvXsuulozFUm9j4OezjkgyOSAefc1WXTT86yOisFZlHOSeoFfaviT4OeEb+weQeH4t MflhNaSY/wDHa8Ci8I+EjfMZLm+wAcqoG44+vFXGcJK7QnFrQ8fAK2rhAGy2A2ORTGG1n5z 8vU19DW3wg8NapbqbDUrkPjcVdR8pPbNTy/s720UMkx1yRkIG1cYbGe/ah8rQHiHgzSNJ1L xdYQ+IDPFo7Pm5khGHC47Z96f4x0XS9N8Xaha+HZJZ9JjlxbyyffYYB5/M17Nb/B+1si7jV pyi9OKV/hdpcMZuLzXHiJO07YSxyTWCglPmu/QOfSx85rE3IbgH1605bZ2C44ye9e36j8OP DkM0TWGsTyuzAFZYsAnOD9Kbb/D/AMPiwuFEhbVBISrEHZjIxWt4k3PFfsNzhsKMA/rVdoX VzvHPf617vL4D0i2sn1TVdQ8uBF2BYYiS79qqWmneDbmWGFdMSSaVhkSlsFjn0p3gxOR4gI mwPlPPSnhJDHxk/hXrhi8P2byWjaZHO8cuCSD8pB6fSruj+L/C+k3RF14U0++ERKmO4iO3P 4VLUSr6HigilLYVDnGRVqDSdSuGYQWVxKRwdkRbFfQNt8S/C/mNJ/wgulN8hypQgD06DtUy fErUNZvrPR9PtLfT7eRxF5VqgTdn1Y89KdopaMSbZ4jaeCPEt6mYdLZCO0hCZH41W1Pwrru j3EdvqFlseVSwCsH+UHnpXuvjC0uNDts3YeQO5Ifzd2E7ZrgptasInBk8x3xwp5GKSaKPN5 tOnjEbNk+YgcY7ZJH9KijtJZHZFHIOK7+W/wBHkuQk1irEYTOPu4Ofxr0a38A6fq3hyK8tL u3JkYssRgKNuAyRuHT61V4jszwFNPYxszMBtz8vfjrT4tKuZy4TgADtXW313oSS3EUumxpK XKsyFshu/f2pJNa0ZJ5WS02lwAQN3GPTmp5oE6nISWE8IMki/KDgnFH2OXONhzxXYzanoFy waTTSqpztWRhmhL3w4CobTWUMpIxIcn8ad0w1OLMGP4Sp9acIWePb8w57V2Jk0CYMWt5VRD 8o3nirFxJoD2wjRZ1bgce5+lNKIr9DhRbn5gpJqW3tnkmWLnLfKAvY12LxeHCixmKVdnXBP f8ACpYU8PxFpVadWRiwAGBjI60nyhc4ttJu1vRbeSxlc4xjvXYaNoElhaM8pVrluT22j096 vLdWL38H2WIlpANrv2yaqya7886JEWEI+bPt1pXQ0rnUnwvrg0QarJpcxsQNwnCdj3PtWQb V1DDbwfWt1vi6JvCi2X2Y/aPJ8kuGYKygdMVxUXiqBpCJV2rx/DnA44rko1ak+ZVFbXoazp qNrHvXgD4haF4c+Hsmg3+nSPOGkY7EBW5DZ+/+HFeQXEHmTO4URqXZlVewJziqsWuW8st0e f3EZl2hcAgH/Cs6bxTbMysIyGAPGKKNCnRlKUb3luTKbkknsjX8ohGwMmszVtK+2WySKA0k Iz05Ze4+tVl8R27A/KwXHXHerlrqyXMkcMRdnlUsB04HWuzczTMr7Ak1pBcxygqZMFR15PX 8hVe8sYLN5Yoh8rMjAHsOo/nXpuheEbPVNFutTkDW6Y3wrGeZCPvfT8azI9Ah1K/x5oRJZA iPKmSBkYzjPpVKSuTytHm8tjaGBjwWIJyp5GD6Vk29q1xP5aNg88t2Few6j8NbmPUrmFL4B 2y6LtBUr049K5qDwBJb3Vwby7wq5WFY/wCN8d/TqKmWruUjh59PMT7FlDgAEkVPoaWra5ZC /Xda+aDMPVR2qa+0jVLCV4rqHYwA3AOD2+tZ/lywurEFdrYyDWUldWKLerCCXWrr7HGI7bz D5SdguarRWzF9gGCemakhadZ9vTP41aRpGZnWMMS4wc9DjpVwgkkgbFbS85XPXualFh+8fH 3gMD3GKsol+0e6ODcDk/eHT86ge4urWfZcR+USCcAg/wAq0tHqRcrDS7gsFBZsHAULkmrhg u5IvJDHAHQ1c0zWbm1uYLyM7ZLeQOrqOVPY02bWI2kkdgclixOOSTzUpLmC7MR7SZFG2LP1 FReQ5ZV2HLdB61pHUMFVZQATyPXip4pWuId1vCGdBx0GPzqrDuY01nKAmFOD0NMNtMWOQR6 VrSi4byWNpgqm04YcnP1q5bWl1Kpc2pMa5zhl9M+tLk1sFzmZLd8cA5HWmxwyE7lBOOa6J9 iyLi2Yl8MoLDkYxUsFveTxt9n08BhkE7l6AEnv7UcolIxBYzPF5gTIbBzXReHPB+peJ9at9 I0wRfapuQZZAiDA5BJqO2W9aMSxW3yJnJ3L+Peum0bS9ZvNB1DxDYxRi30/mVw4R8+o/Cs6 itF2KTOr0D4ka14M8DXXgiO3tysfmwLMRkxkkhsdjzmvJHhjBkbIJ3cLWrHa6nq0y3Fvbq0 ZI+YuBk5P41ow+Eta89XubeBSx4CuDUUKFKjJyirSe/mOU5T0eyOakg3wlgSMtuwPypotGK BiuyM9zXYT+GbyCbdsVY8c4YGoLvw3fTxCOyWNR6O3X1rr5lqyOVs5N5XdfLHJBAGKW8jlj lKyNs3cnPHFdTpXgbXryWKCGW0heViAZGOAAMnoDXfeDfCPhXRdfF14uX+15Y8bIyGMSn1K 4+bFSmnqJRexyPgP4b6j4htZtZ1J5tJ0RVC+eE+ec54CA9Rnkn2or33xF4vg1y4gsrHT0Fn bKGityoVemAxA46du1FYOaTsa8p//2Q== </binary> </FictionBook>