%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/700.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <book-title>Sergej Vasiljevic Lukjanenko - Vladcove iluzi</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>c3d0bef9-6963-424f-935e-0d3026162d99</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2006</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p> <image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><strong>Sergej Vasiljevič Lukjaněnko</strong></p>

<p><strong>Vládcové iluzí</strong></p>

<p>© Sergej Vasiljevič Lukjaněnko, 1998</p>

<p>Translation © Eva Bůžková, Pavel Weigel, 2005</p>

<p>Cover © Milan Fibiger, 2005</p>

<p>© TRITON 2005</p>

<p>ISBN 80-7254-651-1</p>

<p>Nakladatelství Triton, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10</p>

<p>www.triton-books.cz</p><empty-line /><empty-line /><p>SERGEJ LUKJANĚNKO<strong>VLÁDCOVÉ ILUZÍ</strong></p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>První část</emphasis><strong>Kay Dutch</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>Dál než samotné nebe, za hranicemi obydlených sektorů Galaxie, v oné zóně vesmíru, která se tradičně nazývá Svobodné teritorium, maličký stíhač Alkari se pokoušel odpoutat od lodě Říše. Nazvat tuto loď válečnou by bylo značně přehnané, nepatřila k flotě a její obytné části přetékaly přepychem. Přesto její ochranné pole dokázalo odrazit salvy neutronových děl stíhače a bojová výbava byla dostatečně velká, aby obsáhla i kolapsární generátor.</p>

<p>A opravdu jej měla. Stíhače Alkari zachraňovala jen jeho manévrovací schopnost. Nepouštěl se do beznadějného boje, naopak se vzdaloval od nepřítele a přitom měnil směr letu tak rychle a snadno, jako by pro něj neexistovaly zákony setrvačnosti. Což ostatně byla pravda.</p>

<p>Ovšem převaha, která dělá z rasy podobné ptákům tak nebezpečné soupeře v bojích s okolními planetami, tady – ve vzdálenosti tří parseků od nejbližší hvězdy – jen prodlužovala agónii. Alkarani neměli ani čas, aby se v prostoru zorientovali a vyslali na Alkari hlášení o flagrantním porušení paktu o neútočení Říší. Když se loď přiblížila na půlkilometrovou vzdálenost, stíhač přestal manévrovat. Jeho dvě úzké hlavně se otočily a vystřelily salvu, která byla v mezihvězdném vakuu neviditelná, ovšem v ochranném poli lodě vzplanula jako jiskřivá duha.</p>

<p>Odveta nenásledovala. Loď se blížila ke stíhači, překvapivě neobratná ve srovnání se strojem mimozemšťanů. Její vysílačky už dvě hodiny neustávaly v činnosti. Vysílaly krátký soubor impulzů, již před mnoha staletími akceptovaný všemi rasami Galaxie jako výzva k rozhovoru. Stíhač nereagoval.</p>

<p>Do ochranného pole pronikl slabý laserový paprsek Alkaranů. Svou modulací pole rozechvěl a rozsvítil, podobně jako se rozsvítí vlajka ve větru. Intenzita paprsku plynule narůstala.</p>

<p>Stíhači Alkari nezbylo nic jiného než souhlasit s dialogem. Laserový paprsek zhasl. Stíhač ještě několik minut otálel, pak vypnul ochranné pole. Druhá loď brzdila a současně vysouvala křehký válec přechodového průlezu. Otevřená střílna a průhled na aktivizovaný zářič účinně bránil Alkaranům v nesmyslném útoku.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Kina se na Tauri začala stavět před rokem, stejně jako v celé Říši. Koho z pracovníku firmy Setiko napadlo obnovit dřívější zábavu lidí, se už neví. Zřejmě doslal slušnou odměnu. Společnost zvýšila obrat skoro jedenapůlkrát. Zájem lidí o staré filmy určitě nepotrvá dlouho (podle propočtu psychologů společnosti jen asi šest až sedm měsíců), ovšem společnost hodlala využít tuto dobu beze zbytku. Převod starých videozáznamů na filmový pás nebyl drahý a konstrukce kin umožňovala budoucí přestavbu na stodoly, kravíny a jiné užitečné stavby.</p>

<p>Zatím však kina prožívala renesanci.</p>

<p>Ilusion je nejhezčí ze všech taurijských kin. Patrně vydrží déle než ostatní, protože bude sloužit oněm pěti procentům lidí, kteří umíněně setrvávají v kulturních návycích. Pro takové lidi existují na každé planetě dvě až tři veřejné knihovny s papírovými knihami, několik střelnic se vzduchovkami, místy i skokanské můstky, pozůstatky lyžařského boomu před deseti léty.</p>

<p>Dívka seděla v poslední řadě a nevědomky napodobila své dávné předky, kteří využívali kina ke schůzkám. Ji ovšem příliš nezajímala ruka, kterou jí položil na rameno, ani papírový pytlík s popcornem, přílohou ke vstupence. Staré filmy se jí opravdu líbily.</p>

<p>„Ráchel,“ zašeptal mladík.</p>

<p>Dívka potřásla hlavou, jako by odháněla dotěrnou mouchu. Svého společníka tím neodradila.</p>

<p>„Poslyš…“</p>

<p>„Řekla jsem, potom…“</p>

<p>Mladík pohlédl zamračeně na obrovské plátno. Za zády mu vrčela promítačka a v paprscích světla nad hlavou tančila zrníčka prachu. Film byl barevný, ale ne plastický, a to ho rozčilovalo.</p>

<p>„Potom,“ řekla dívka měkčeji, jako by vycítila jeho náladu. Stiskla mu ruku, na prstě se jí blýskl stříbrný prstýnek. „Zatím se můžeš nudit.“</p>

<p>V hlase zněl příslib, ale mladík se už dávno přesvědčil, že její sliby ostře vymezují možný vztah.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Kokpit stíhače byl úzký a pro člověka přehnaně vysoký. Hledač Pravdy stál u svého křesla-hřadu s načepýřenou chocholkou tmavého peří. Ač se podobal přerostlému jestřábovi, nikdy nejedl maso. Masivní rohovinový zobák příroda určila jen k louskání skořápek ořechů. Zobák jako zbraň nepoužívali Alkarani ani při osobních soubojích.</p>

<p>Další dva Alkarani, mnohem nižšího stupně, jejichž jména Hledač Pravdy příliš nevnímal, stáli vedle něj se zbraněmi na koncích křídel. Osud nadělil pernaté rase dva dary: planetu s nízkou gravitací, na níž mohli dosáhnout velikosti potřebné pro vytvoření rozumu, aniž ztratili schopnost létat, a nepředvídatelné klima, se kterým se museli vyrovnávat, a tím se zdokonalovat. V průběhu evoluce se jim vyvinuly manipulátory na křídlech. To bylo rozhodující.</p>

<p>Pilot Řvoucí Vichr napůl ležel v pilotním křesle, upoután senzorovou páskou. Řídil stíhače celým tělem, vlastně sám letěl ledovou pustinou vesmíru. Teď odpočíval, užíval si chvilky klidu, naprosto odpoután od událostí v kokpitu.</p>

<p>Dveře průchodu se otřásly, desítky jejich šupin vklouzly do stěny. Hledač Pravdy nespokojeně zaklapal zobákem, když dovnitř vstoupil člověk, ale nepohnul se. Nehnuli se ani jeho ochránci.</p>

<p>Dotyčný člověk byl docela mladý muž (pokud se vůbec něco takového dá říci o věku rasy, která neomezeně používá aTan). Svalnatý, vysoký, nakrátko ostříhaný brunet, neozbrojený a bez krunýře, ovšem Hledač Pravdy při styku s jinými rasami netrpěl komplexem méněcennosti jako někteří Alkarani. Pernatci sice nevládnou fyzickou silou, zato se nedostižně orientují v prostoru a jsou nesmírně rychlí. Ovšem nyní Hledače Pravdy jakoby bodl strach. Muž by mu jedinou ranou dokázal zpřerážet kosti a odhodit jeho tělo stranou.</p>

<p>Muž se rychle rozhlédl a mávl rukama. Na své tělo nečekaně graciézně usedl a ztuhl v nepohodlné pozici. Rukama opsal kruh a pak je složil za zády.</p>

<p>Hledač Pravdy pocítil zvědavost. Rituál úcty k nepříteli byl dodržen s chvályhodnou přesností, navíc tak, že ani v provedení humanoida nevypadal hloupě. Proti své vůli Alkaran instinktivně odpověděl patřičným pohybem. Kulaté, jantarově zbarvené oči se vpily do mužova obličeje. Hledač Pravdy pracně pronesl jazykem lidí:</p>

<p>„Za-haj, při-stání.“</p>

<p>Pokud klokotavá řeč Alkaranů činila muži potíže, nedal to znát. Jeho drsný přízvuk Hledače Pravdy tahal za uši, ovšem větu pronesl bezchybně.</p>

<p>„Budiž, promluvíme si. Má cesta zkřížila tvou, tak se nezlob. Znám vzor na své skořápce.“</p>

<p>„Poslední-zajímavé,“ prohlásil Alkaran.</p>

<p>„Nikdo nemůže opustit svou skořápku, ani ten, kdo se narodil bez ní,“ okamžitě odpověděl člověk.</p>

<p>Alkaran sklonil hlavu. Nebyl sice zvláštním ctitelem „Pětikřídlé moudrosti“, ale citát byl přiměřený situaci.</p>

<p>„Kdo jsi a čí?“ Třetí větou Alkaran smí projevit svou zvědavost.</p>

<p>„Jsem Kay Altos, člověk bez vlasti.“</p>

<p>Hledač Pravdy chviličku mlčel, probíral v paměti obrazy. Alkarani uvažují svérázně a informace jim umožňuje uchovávat jen vizuální paměť.</p>

<p>„Byl jsi na Chaaranu,“ prohlásil posléze.</p>

<p>„Byl.“ Muže přešlo krasořečnění.</p>

<p>„Dobrovolníkem v oddílech spojenců, které potlačily povstání proti Říši Lidí. Proslavil ses. Vojáci ti přezdívají Spála.“</p>

<p>„Jsem uchvácen pamětí Mimořádného vyslance,“ řekl Kay tiše. „Třicet pět let je dlouhá doba… pro vás. Ale já tuto přezdívku nemám rád.“</p>

<p>„Spála – to je lidská nemoc?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Originální,“ uzavřel Alkaran. „Dobře. Konečně tě tedy vidím, ovšem ty mě znáš také. Budiž. Kam vede tvá cesta?“</p>

<p>„Chci si s tebou vážně promluvit, Hledači Pravdy.“</p>

<p>„O čem, Kayi?“</p>

<p>„O vesmíru – a Bohu.“</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Kay Dutch se vrátil do své lodě za půl hodiny. Stíhač Alkaranů se odpoutal dříve, než se Kay vrátil na velitelský můstek, tato rasa nesnáší omezování. Ovšem ve vzdálenosti několika desítek kilometrů stíhač zastavil, křehoučká hračka ve vesmíru, která však nepodléhala zákonům setrvačnosti, tak důležitým pro lidi.</p>

<p>Velitelský můstek nebyl velký, asi jako u hyperkutru, který před čtyřmi léty havaroval na oběžné dráze planety Graalu. Také zde byla jen dvě pilotní křesla, jedno z nich čekalo na Kaye.</p>

<p>„Bál jsi se,“ řekl tmavovlasý hoch, aniž vzhlédl od bojového pultu. „Čekají nás?“</p>

<p>„Ano.“ Kay usedl a připoutal se. Žádné kompenzátory gravitace nedokáží lodě s lidmi přimět k tak plynulému letu jako alkaranské.</p>

<p>„Vyslanec nám poskytl zhruba hodinu na přípravu kurzu k T-K 84.“</p>

<p>Tommy Curtis se dotkl senzorů na pultu. Při čtení údajů na monitoru se mračil.</p>

<p>„Svět s kyslíkem? A proč nikomu nepatří?“</p>

<p>„Pochopíš.“ Dutch vyňal ze servisního bloku šálek kouřící kávy a ironicky pohlédl na Tommyho. „Moc příjemné místo to není, ale nic jiného nám nezbývá. Alkarani nikdy nepřistoupí na vážné jednání ve vesmíru, pokud nejsou síly vyrovnané. A každý ovládnutý svět, ať už patří kterékoli rase, poskytuje té či oné straně převahu.“</p>

<p>„Hm.“ Tommv dočetl informaci na obrazovce, promítanou v rytmu pohybu jeho očí, a roztržitě pohlédl na Kaye. „Pomůžeš mi propočítat kurz?“</p>

<p>„Jen se snaž…“</p>

<p>Jistě, svěřit výběr hypertrasy výrostkovi není právě nejvhodnější. Existují miliony cest, které je dovedou k T-K 84, a pouze jedna nebo dvě vedou do prázdna. Určit je logicky však nedokáže nejen zkušený pilot, ale ani výkonný počítač. Nezbývá než se spolehnout na Její Veličenstvo teorii pravděpodobnosti a na šestý smysl. Jednotlivé cesty, bezpečné a správné, se liší energetickou náročností a driftem. Dvě zcela totožné lodě s různými piloty cestu zvládnou za naprosto odlišné doby, a to jen proto, že někdo dokáže vnímat logiku hyperpřechodů, kdežto jiný ne.</p>

<p>Hoch ovšem musí rychle dospět. Dutch sledoval jeho práci s počítačem. Na obrazovce, která se nepozorovaně zvětšila do metrové šíře, vyskakovaly dlouhé sloupce čísel trajektorií. Každý sloupec bylo možné rozvinout přes celou obrazovku nebo změnit na standardní text. Tommy se však snažil pracovat s původním souborem a docela se mu to dařilo.</p>

<p>Dobré dědictví, viď, Curtisi van Curtisi?</p>

<p>Kay byl rád, že Tommy trochu dospěl a přestal se podobat majiteli „aTanu“. Doslova všechny rysy dospělého Curtise, které měl jako chlapec, setřel rychlý růst a neobvyklý život, který vedli. Jakpak teď asi vypadá Artur? A jsou si podobní?</p>

<p>V duchu doufal, že jeho malý klient už nemusel víckrát umírat. Dutch ho chtěl ve vzpomínkách vidět takového, jaký byl dříve.</p>

<p>Na Tommyho čele vyvstala kapka potu. Mračil se, občas přestal vybírat kurz a zahleděl se na řady číslic. Jako mladý hrdina Velké války v současném dětském seriálu „Nebeský Štít“. Krásný, okouzlující a s oním nepostižitelným šarmem, který vábí ženy a dráždí muže. V posledním roce Dutch organizoval různé intriky v přístavních městech a přistihoval své přítelkyně při neskrývaných pohledech na chlapce. Jednou se o tom dokonce zmínil Tommymu, který zamračeně navrhl plastickou operaci. A za pár minut potměšile upřesnil, kdo ji potřebuje.</p>

<p>Strach z Kaye rychle přemohl. Možná proto, že ho zabil už při prvním setkání…</p>

<p>„Kurz,“ pronesl Tommy stručně a odsunul křeslo. Dutch stáhl informaci na svůj monitor.</p>

<p>Nu ovšem, kurz. Sice nikoli naprosto ideální (čas letu –nula, drift – nula), o kterém se na každé planetě vyprávějí desítky bájí, ovšem víc než vyhovující, hodný zkušeného pilota. Náhoda, která si však zaslouží pochvalu.</p>

<p>„Mohou být i lepší řešení,“ komentoval Dutch. Pak se spojil s Alkarany a stručně oznámil, že jsou připraveni ke skoku. Hypersíťový generátor, kterým vtáhli stíhače Alkari do reálného vesmíru, už dávno vypnuli, takže mimozemšťané prakticky ihned zmizeli z prostoru. Se stanovením kurzu neměli nikdy zvláštní problémy.</p>

<p>„Mám hledat dál?“ pohlédl Tommy podmračeně na Kaye.</p>

<p>„Startuj.“</p>

<p>V záblescích sekundárního záření loď vnikla do hyperprostoru. A nahodilý bod hvězdného vakua, který od chvíle Velkého třesku nepoznal větší těleso než molekulu vodíku, opět osaměl.</p>

<p>Navždy. Pro prázdnotu čas neexistuje.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Ráchel a Gafur se líbali v kabině flyeru. Dost dlouho na to, aby mladíka omrzel tento nezbytný prvek programu. Během tříletého přátelství pochopil, že víc nedosáhne. Dívka vyklouzla z jeho rukou tak obratně, že se ji ani nepokusil zadržet.</p>

<p>„Díky, že jsi mě sem hodil.“ Ráchel odsunula poloprůhledný kryt kabiny a seskočila do trávy. Byl obvyklý, tichý taurijský večer, jen na obzoru se shlukovaly temné mraky slíbeného nočního deště. Ale nějak příliš temné. Gafur mlčky pohlížel na dívku.</p>

<p>Ráchel ustoupila o několik kroků a z jednoho stromu utrhla narůžovělý plod, měkký jako máslo. Letos je výborná úroda, což ovšem znamená, že klesnou ceny a budou milionové ztráty. Musela povyskočit, protože dole byly plody už otrhané, takže sukně ze stříbrného brokátu ji pleskla do nohou.</p>

<p>„Tumáš,“ hodila plod Gafurovi. Obvyklé gesto pohostinnosti na Tauri. Mladík ovoce chytil a snažil se je nerozmáčknout. „Uvidíme se ve škole.“</p>

<p>„Tak se měj,“ řekl Gafur zasmušile. Zavřel kryt a začal startovat, současně přitom odsouval druhé křeslo. Zabudovaná chladnička pod ním byla skoro plná, některé plody už začínaly hnít. Svatosvatě si slíbil, že ráno chladničku vyklidí a vymyje. Pak si prošel záznamník hovorů.</p>

<p>Pozvánka na večírek „s pivem, bez rodičů a s volnými pokoji pro zájemce“ plně vyhovovala jeho rozpoložení. Oblétl dům Ráchel, která mu zamávala z verandy. Pak zapnul autopilota.</p>

<p>„Příjemnou zábavu,“ pronesla dívka při pohledu na mizející flyer. Gafur je dobrý přítel, znamenitý hoch z dobré rodiny. Ale co nadělá, když ho absolutně nemiluje. Kdyby mu nepletla hlavu, nudila by se…</p>

<p>Vlastně mu jednou upřímně řekla, co by měl udělat, aby se jí zalíbil.</p>

<p>Zabít Bulrata holýma rukama, pohladit ji po tváři a zmizet navždy. Ovšem nezapomenout na slíbený dárek.</p>

<p>Pohlédla na prostý stříbrný kroužek. Kdyby narovnala tenký plátek použitého stříbra, vznikl by útvar podobný lidskému uchu.</p>

<p>Její lékař se velice podivil, když diagnostikovaný strach z mechanistek, Meklaranů a z techniky složitější než vysavač, úplně zmizel. Připsal tento úspěch psychoanalýze. Dívka se jen usmívala a točila na prstě příliš volným stříbrným kroužkem. Konečně byl užitečný.</p>

<p>Určitě připadala Kayovi starší, než ve skutečnosti byla. Ale vždyť je to pravda, ne?</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>T-K 84 bývala velice perspektivní planeta. Zapsaná do seznamu koloniální administrace Říše čekala už jen na loď s první skupinou osídlenců, aby vzplanula na hvězdné mapě barvami lidské rasy.</p>

<p>Potom na maličké planetě Chaaranu vypukla vzpoura proti císaři Greyovi. Vůdci povstání podnikli značně rafinovaný pokus – oznámili, že opouštějí Říši a přecházejí pod patronát Větve Alkari. Tehdy ještě neexistovala Trojstranná aliance a lidstvo bylo oslabeno stoletím Velké války. K Chaaranu vzlétla ohromná flotila pernaté rasy, aby ho s podporou planetární vlády posílila, vybudovala raketové základny a vytřela zrak říšské flotile…</p>

<p>K Chaaranu vyrazily také lodě domobrany z okolních planet a Alkarany předstihly. Neměly těžkou výzbroj, jen zuřivé dobrovolníky v kajutách. Do příletu nepřátelské flotily zbývaly dva týdny – v té době nebyly motory příliš rychlé.</p>

<p>Když eskadra Alkaranů vystoupila z hyperprostoru, zastihla mrtvou planetu a odlétající lodě s lidmi. Za týden dorazila říšská flotila a Alkarani se pokusili vzdálit bez boje.</p>

<p>Dohnali je na oběžné dráze T-K 84. Všechno bylo vsazeno na jednu kartu. Boje trvaly skoro týden. Tisíce lodí v gravitačním poli planety, lehkost a obratnost alkaranských stíhačů proti gigantickým křižníkům Říše. Miliony tun kovů, umělých hmot, izotopů a chemikálií, kroužících na orbitách. Maličká zvířátka, připomínající šestiruké opičky, zvedala v noci hlavy a pohlížela na planoucí oblohu. Potom zbytky lidské flotily – vítězné flotily – posbíraly záchranné kapsle ze zničených lodí, a odlétly na Terru. Obloha však hořela dál.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Levnější je najít jinou planetu než regenerovat tuto,“ řekl Kay. Loď klesala na podivnou plošinu – celé horské údolí zalila sklovitá, jiskřící hmota. Hluboko pod ní detektory zaznamenávaly kov. Hodně kovu.</p>

<p>„Co to bylo?“ zeptal se Tommy. Přistával Dutch, ovšem nezdálo se, že ho pilotáž zaměstnává do té míry, aby nemohl odpovědět.</p>

<p>„Charón, řadová loď pro pacifikaci planet. Neměl se do této řeže pouštět, nehodil se k boji se stíhači. Ovšem velitelství se rozhodlo odpoutat pozornost Alkaranů. Loď odolávala dlouho, měla dobrá ochranná pole i rakety. Dokonce kousal. Nakonec ho torpédovali a smetli z oběžné dráhy. Třikrát se převrátil a z proražených zásobníků vypadly mezonové bomby. A potom…“</p>

<p>Tommy se dál neptal. Než našli stíhač Alkaranů, stojící na sklovitém poli, museli udělat jeden okruh. Ptáci je pochopitelně předehnali. Tommy mezitím získal o T-K 84 dostatečnou představu.</p>

<p>„Vystoupím a ty vyvedeš loď na stacionární oběžnou dráhu,“ navrhl Kay. „Rozhovory zaberou standardní den.“</p>

<p>Loď přistála půl kilometru od stíhače. Kay seděl dál, jako kdyby na něco čekal. Tommy se zeptal:</p>

<p>„Bojoval jsi s Alkarany na Chaaranu?“</p>

<p>„S nimi ne. S lidmi, kteří chtěli přejít k mimozemšťanům. To bylo mnohem horší.“</p>

<p>„Kayi, když jsi byl na stíhači, lingversor přeložil část rozhovoru. Ten, při kterém jste používali zvuky.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Proč tě nazvali Spála?“</p>

<p>Kay vstal z křesla a skoro lhostejně pohlédl na Tommyho.</p>

<p>„Hádej.“</p>

<p>Mladík počkal, až Kay vyjde ven a vzdálí se asi sto metrů. Od stíhače mu naproti poskakovala nevysoká postava mimozemšťana.</p>

<p>Zmáčknutí klávesy, vlastně ani ne řízení, pouhý standardní pokyn ke startu. Loď začala stoupat. Stejnou rychlostí ji následoval i stíhač.</p>

<p>Na jeden standardní den se na T-K 84 objevil rozumný život.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Kay sledoval, jak lodě stoupají na obloze. Bylo to dokonce krásné – dvě siluety orámované ohněm mizely mezi oblaky. Půda proměněná ve sklo zářila odrazem světla. Na T-K 84 se dýchalo neobyčejně snadno – vzduch byl čistý a nasycen kyslíkem. Nebylo se čemu divit – saze se dávno usadily a v mořích bylo dost řas, aby atmosféru obnovily.</p>

<p>Pokynul přicházejícímu Alkaranu. Mimozemšťan by raději letěl, drápky na nohou pořád klouzaly po skle. Ovšem toto nebyl Altair se svou nízkou gravitací. Na T-K 84 se mohl Hledač Pravdy jen klouzat.</p>

<p>„Zvolil jsi pro setkání zajímavé místo!“ prohlásil Dutch. Alkaran se zastavil dva kroky od něj a ztěžka spustil na zem objemný kontejner. Načepýřil péra a umožnil tělu bez polních žláz zbavil se nadměrného tepla.</p>

<p>„Zajímavé,“ souhlasil Alkaran. „Pod námi je velká loď lidí. Hodně velká a hodně silná.“</p>

<p>„Která dokázala zničit hodně malých stíhačů.“</p>

<p>„Bohužel ano.“ Alkaran zmlkl, ale neodtrhl od Kaye pozorný pohled. Usedl na kontejner, zřejmě určený k takovému účelu. Etiketa rozhovoru od něho vyžadovala, aby počkal na odpověď, než projeví zvědavost.</p>

<p>Dutch neotálel, nechtěl trápit mimozemšťana, spoutaného starobylými rituály. Čas byl jediný luxus, který si nemohl dovolit.</p>

<p>„Chceš pojíst nebo si odpočinout?“ zeptal se a vytáhl z tašky sprej. Pod zkoumavým, nehybným pohledem mimozemšťana pokryl kousek sklovité půdy tuhnoucí vrstvou pěny. Půda dosud zářila, sice málo, ale proč by na ní měl sedět nechráněn? Kay nebyl zastáncem tak radikální antikoncepce.</p>

<p>„Ne, děkuji.“ Alkaran mírně mávl křídly a změnil polohu. „Co chceš zjistit s takovým úsilím, Kayi?“</p>

<p>„Vaší představu o Bohu.“</p>

<p>Zřejmě se mu podařilo mimozemšťana udivit. Alkaran zatřepetal křídly a zakdákal. Připomínal při tom slepici, která snesla vajíčko. Nebo kondora.</p>

<p>„O Bohu? Zabíječ chce mluvit o Bohu? Spálo, hledáš novou víru? Vaši bohové ti nechtějí odpustit?“</p>

<p>„Odpověď si zaslouží otázka a ne tázající,“ přešel Kay na ceremoniální alkari. Okamžitě ho rozbolel krk. Jen doufal, že pro lidi nevyslovitelný přídech hhač nehraje v citátu hlavní roli.</p>

<p>Alkaran se přestal smát a řekl:</p>

<p>„Dutchi, který si říkáš Altos. Nač potřebuješ odpověď? Svou víru neskrýváme. A postulát prokletého okamžiku není pro lidi tajemstvím.“</p>

<p>Kay pocítil roztrpčení. Mimozemšťané znají jeho skutečné jméno, které svého času nezjistil Curtis van Curtis, a jak se dosud domníval, ani Služba imperiální bezpečnosti.</p>

<p>„Jste jediná rasa, která se vzdala vesmírné expanze z náboženských důvodů.“</p>

<p>„Vzdala?“</p>

<p>„Zaměřila ji mimo Galaxii,“ opravil se Kay.</p>

<p>Alkaran mlčel. Oči mu zastřela modrá blanka. Potom opět pohlédl na Kaye – dva jantarové otvory v ledu, ve kterých plují černé ledové zorničky.</p>

<p>„Co tě zneklidňuje, silný muži mocné rasy? Naivní Alkarani se lidem vyhýbají. Méně protivníků, více moci. Říše Lidí zdeptala Darlok, my jsme pohrdli Aliancí a nepřišli starobylému národu na pomoc. Čeho se bojíš, Kayi?“</p>

<p>„Toho, že máte pravdu.“</p>

<p>Alkaran mírně zavrtěl hlavou nad neohrabaností věty.</p>

<p>„Fatalismus…,“ dodal Kay.</p>

<p>Hledač Pravdy klapl zobákem.</p>

<p>„Bůh stvořil svět a svět je neměnný,“ pokračoval Kay, jako kdyby si nevšiml jeho reakce. „Je to tak? Proč tedy odcházíte?“</p>

<p>Alkaran seskočil ze svého kontejneru.</p>

<p>„Je čas pojíst,“ řekl Kay v běžném alkari, nevhodném pro vážný rozhovor. „Budeme hovořit dlouho, mimozemšťane.“</p>

<p>„Dlouho,“ opakoval Alkaran jako ozvěna, poslušen zásad rozhovoru.</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Vjačeslav Šegal, komandér speciální skupiny Štít, stál v kontrolním rámu. Dokud detektory skenují jeho tělo, nesmí se hýbat. Všechny ochranné systémy v císařově paláci jsou mírně paranoidní.</p>

<p>„Vstup povolen,“ oznámil automat, když se poslední senzor skryl v rámu. „Režim pohybu: žlutý, volný. Doba: osm hodin.“</p>

<p>To byl velmi dobrý výsledek. Doba pobytu v paláci nejlépe prokazovala společenské postavení. Málokterý z planetárních vládců mohl počítat se „žlutým, volným“ a osmi hodinami.</p>

<p>Šegal si už na své postavení stačil zvyknout.</p>

<p>Formálně byl teprve teď v oné zóně Terry, kde neplatí planetární právo a začíná císařova vůle. Grey nikdy neusiloval o absolutní moc, protože dobře chápal, že by tím zvýšil počet svých nepřátel.</p>

<p>Nesčetné svobody, které přiznal planetám, dokázaly, že se jeho vláda stala nekontrolovatelnou a nesvrhnutelnou. Stovky planet Říše, stovky zákonů a tradic, prakticky nespoutaných obecnými morálními normami. Volnost pohybu dovoluje každému, kdo má peníze, aby si zvolil život podle chuti.</p>

<p>Ovšem pouze Grey, císař a živý symbol lidské civilizace, má právo zvolit libovolný zákon pro každý konkrétní případ. Podřizuje se pravidlům těch planet, které mu v dané chvíli právě vyhovují. Pokud nejsou, jedná podle zásad archaických světů.</p>

<p>Vjačeslav kráčel parkovou zónou paláce, míjel hájky endorianských plachetníků, které mávaly ve větru bílými plachtami listů. Nebyl předvolán urgentně, císař se proto nenamáhal se stanovením místa audience. Běžná praxe, která připomínala dvořanům jejich postavení.</p>

<p>Komandér Vjačeslav Šegal měl s hledáním císaře značné zkušenosti. Odbočil k aleji tisů, vydlážděné otavenými kovovými deskami, kusy pancířů cizích lodí, které kdysi bojovaly proti lidem. Pohlédl na Vlajkovou terasu, kde se nad prudkou horskou řekou tyčil půlkruh stožárů s vlajkami kolonií. Výše vlajky označovala stupeň císařových sympatií k vládní politice dané planety. Jakmile se vlajka začala dotýkat země, armáda se chystala k pacifikační akci. Císař na vlajky rád sahal, ovšem teď byla terasa prázdná. Jen u tříbarevné vlajky Incediosu, pověšené nízko nad zemí, stál postarší muž v elegantním smokingu. Vjačeslav nehodlal rušit otázkami chmurné velvyslancovy úvahy.</p>

<p>Během půl hodiny vstoupil do několika komunikátorů rozmístěných v parku, vypil sklenku džusu v baru, který císař navštěvoval dvakrát ročně, a nahlédl do dvou otevřených pavilonů. Toto hledání ho začalo rozčilovat tím víc, že každou chvíli k němu mohl přijít nějaký poručíček z ochranky a oznámit, že císař na něho celou dobu čeká v audienčním sále.</p>

<p>Jedna věc je, když Grey prohání po paláci dvořany, a docela jiná, když ho sám musí hledat pod žhavým červnovým sluncem.</p>

<p>Nakonec našel císaře na mořském břehu, jediné části palácového teritoria, která neležela na Floridě, ale na pobřeží Kuby. Jakoby navzdory Curtisovi van Curtisovi Grey ve svém paláci prakticky nepoužíval lokální hyperpřechody.</p>

<p>Pro moře udělal výjimku.</p>

<p>Vjačeslav prošel mihotavým tunelovým hyperpolem a ocitl se na pláži. Za zády mu šelestily kaštanovníky čeřené vzduchem, který proudil hyperpřechodem – na císařovo přání kvetly celý rok. Vpředu na bílém písku se rýsovaly postavy dvou osob. Ve svém paláci císař ochranku neužíval, což by bylo odvážné, kdyby nebyl nesmrtelný.</p>

<p>Šegal zamířil k vládci Říše. Zapadal přitom vysokými botami do písku až po kotníky.</p>

<p>Grey ležel svlečený. Poslední léta o sebe příliš nedbal a nyní vypadal dost odpudivě. Zanedbaný, otylý, nerovnoměrně opálený padesátník se začínající pleší a krátkými vousy, upravenými podle endorianské módy. Vedle něho se opalovalo nahé děvčátko, asi dvanáctileté. Podle zákonů Terry by císaři za podobnou zábavu hrozil vysoký trest – jeho nezletilá milenka by dospěla, ještě než by vyšel z vězení.</p>

<p>Grey však zřejmě v tomto případě využívá morálku Coolthosu.</p>

<p>„Přišel jsem, pane,“ uklonil se Vjačeslav.</p>

<p>Císař otevřel jedno oko a zavrčel něco nesrozumitelného. Děvčátko se překulilo na břicho. Šegal zůstal stát.</p>

<p>„Můžeš se svléknout a odpočinout si,“ pronesl Grey hlasitěji.</p>

<p>„Pokud dovolíte, postojím.“</p>

<p>„Tobě není horko, komandére?“</p>

<p>„Ne, pane.“</p>

<p>Grey se s heknutím posadil a poškrábal si chlupaté břicho. Pohlédl na Vjačeslava, s úsměškem, ale přívětivě.</p>

<p>„Líbí se ti má malá přítelkyně?“</p>

<p>„Důležité je, aby se líbila vám,“ hleděl Vjačeslav císaři přímo do očí. Ty byly mírné a starostlivé… Omyl.</p>

<p>„Nech toho, Slávku. Jsi se mnou skoro sto let, viď? Tvá nezávislost se mi vždycky líbila.“</p>

<p>„Děkuji.“</p>

<p>„Nech toho! Aliso, jdi se vykoupat.“</p>

<p>Děvčátko poslušně vstalo a rozběhlo se k moři. Grey je provázel skoro otcovským pohledem.</p>

<p>„Mládí… jak je příjemné být mladý. Doopravdy mladý. Mimochodem, to je šikovná holka. Zajímá se o faunu jiných planet, sní o povolání exobiologa. Něčím jsem tě pobavil, Vjačeslave?“</p>

<p>Šegal zavrtěl hlavou. V obličeji se mu nepohnul ani sval, ale Grey dokázal vycítil náladu svého společníka.</p>

<p>„Tak dobře. Budiž… Proč jsi přišel?“</p>

<p>„Podle vaší vůle.“</p>

<p>„Ano, jistě. S operací na Meklaru jsem velice spokojen.“</p>

<p>Šegal se opět uklonil. Děvčátko se cákalo u břehu. Na obzoru, nepochybně už mimo palác, byla vidět maličká bílá plachta.</p>

<p>„Chci zvýšit tvé postavení, Vjačeslave. Co bys řekl hodnosti admirála a funkci náčelníka štábu silových akcí?“</p>

<p>Komandér několik sekund vybíral slova. Nakonec opatrně prohlásil:</p>

<p>„Každý váš příkaz bude splněn, pane. Ale jsem operativec.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Stěny štábů mě dusí.“</p>

<p>„Myslel jsem si to, Vjačeslave.“ Grey opět ulehl do písku. Mohlo to znamenat konec audience, ale císař pokračoval: „Pokud se nepletu, odmítáš povýšení už po třetí.“</p>

<p>Děvčátko vystoupilo z vody a opatrně kráčelo k mužům. Vjačeslav nenápadně zavrtěl hlavou. Zastavilo se a ulehlo stranou. Šikulka.</p>

<p>Což si tak někdy zaletět na Coolthos?</p>

<p>„Slávku, jsi nejlepší operační důstojník Říše. Máš na svém kontě smlouvu s Bulraty, roztržení osy Klackon-Mršan, odhalení Darloku, a teď ještě aféru s Meklarem, jejíž důsledky bude cítit deset let. Neříkám, že zachraňuješ Říši, ale bez tebe by mi bylo hůř.“</p>

<p>Každý z Greyových oblíbenců by po takových slovech daroval císaři vlastní ženu s dcerou navíc. Šegal se omezil na obvyklé poděkování. Grey je ignoroval.</p>

<p>„Domýšlím se tvých motivů, Slávku. Nejsi už nejmladší a máš za sebou dvacet aTanů, na účet státu. Spásu před nudou hledáš v boji, akcích, intrikách. Je to tak?“</p>

<p>„Je, pane.“</p>

<p>„Nu což, bav se. Tvůj styl se mi líbí. Chceš si odpočinout na Meklaru?“</p>

<p>„Nejsem unavený.“ Vjačeslav najednou pochopil, že mu Grey chce uložit nový úkol. Zvláštní, obvykle ho zapojoval do galaktických her s roční nebo dvouletou přestávkou. Jako oblíbenou, spolehlivou zbraň, které není hoden každý nepřítel.</p>

<p>„Curtis van Curtis,“ řekl Grey, jako kdyby mu četl myšlenky.</p>

<p>Šegal čekal.</p>

<p>„Víš, že „aTan“ na všech planetách staví? Rozšiřuje pobočky.“</p>

<p>„Říše bohatne, uživatelů aTanu je pořád víc.“</p>

<p>„A Curtis očekává, že se jejich počet zdvojnásobí?“</p>

<p>Grey mu poskytl minutu na promyšlení.</p>

<p>„Nuže?“</p>

<p>„Prudký pokles cen?“</p>

<p>„Proč? A jaké nové otřesy potom budou čekat Říši?“</p>

<p>„Můžete se přece zeptat Curtise přímo.“</p>

<p>„Mé vztahy s Curtisem jsou složitější, než si myslíš, Slávku. Nemůžu se zeptat rovnou majitele ‚aTanu‘, ‚vládce života a smrti‘, ‚nejstaršího člověka Galaxie‘.“ V Greyově hlasu bylo možné zaslechnout podráždění. „Víš, že jsem o padesát let starší než Curtis? Ale za nejstaršího člověka pokládají jeho!“</p>

<p>„Možná proto, že vás už jako člověka neberou,“ odpověděl klidně Šegal.</p>

<p>Grey ho sekundu provrtával pohledem. Potom zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Děkuji, Vjačeslave. Konečně připomínáš sám sebe. Potřebuji údaje o Curtisovi. Proč rozšiřuje pobočky společnosti? Jedná se pouze o aTan? Čím to všechno může skončit?“</p>

<p>„Jaké plné moci dostanu?“</p>

<p>„Použij skupinu Štít a libovolné pátrací struktury, jaké uznáš za potřebné. Máš prakticky neomezená zmocnění.“</p>

<p>„Termín?“</p>

<p>„Měsíc. Nechci se vrátit z Klanění zemi bez vyjasnění Curtisových plánů. Neodkládej to.“</p>

<p>Komandér Vjačeslav Šegal vyšel z lokálního hyperpřechodu s podivným výrazem. Kaštanovou alejí mu kráčel vstříc velvyslanec Incediosu – nešťastný a současně rozhodnutý.</p>

<p>„Nedoporučuji,“ ucedil Šegal.</p>

<p>Velvyslanec okamžitě ztratil své odhodlání.</p>

<p>„Za dvacet minut,“ dodal Vjačeslav. „Bude tak mírný, jak je to jen možné.“</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>Hledač Pravdy po očku sledoval, jak Kay jí, vlastně, co jí. Ovšem Dutch nehodlal mimozemšťana dráždit okusováním kuřecího stehna. Smažená ryba plně odpovídala zásadám dobrého tónu. Obvyklé urážení jiných ras lidé s úspěchem používali vůči Bulratům a Alkaranům, jen vůči Mršanům nikdy neuspěli. Možná proto, že na jídelníčku lidí není žádné zvíře, které připomíná trojpohlavní vačnaté kočky.</p>

<p>„Promyslel jsem tvou otázku,“ prohlásil Alkaran, když Kay dojedl. Samotný Hledač Pravdy se omezil na velké rozlousknuté ořechy. „Odpovím.“</p>

<p>„Dobře,“ souhlasil Kay.</p>

<p>„Základem naší náboženské koncepce je postulát prokletého okamžiku. Při stvoření vesmíru, kdy vznikl pohyb a hmota, byl určen veškerý další vývoj událostí. Čas se stal pouhou funkcí… ozvěnou prvního okamžiku. Ať udělá cokoli, osud každé živé bytosti, člověka nebo Alkarana, trajektorie každého fotonu – to vše je nevyhnutelné.“</p>

<p>„Vím a můžu s tím souhlasit.“ Kay se usadil pohodlněji. Nad údolím sílil vítr, mraky se pohybovaly po předem stanovených trasách. Opravdu byl před miliony let naplánován déšť? „Alkarane, podobné ideje mají i lidé. Ovšem pouze vaše rasa se rozhodla odejít z Galaxie. Doslechl jsem se, že vyvíjíte solární pohon, abyste přemístili své hvězdné systémy. Proč?“</p>

<p>Chocholka na hlavě Hledače Pravdy se pohnula a Kay pochopil, že narušil povolenou strukturu rozhovoru. Přesto byla jeho slova přijata normálně, jako důkaz lidské nedokonalosti.</p>

<p>„Kayi, my nepřijímáme předurčený osud. I v nejtěžších létech války Větev věnovala třetinu výzkumu na zkoumání principu příčinnosti.“</p>

<p>„Výsledkem jsou vaše lodě, které nepodléhají setrvačnosti,“ poznamenal Kay.</p>

<p>„To je vedlejší efekt. Nejdůležitější je důkaz existence Boha, jistota, že vesmír byl stvořen pro neuvěřitelně složitý cíl, a nalezení zóny pravděpodobnosti.“</p>

<p>Kay se zamračil a poprosil:</p>

<p>„A podrobněji?“</p>

<p>Alkaran klapl zobákem a zeptal se:</p>

<p>„Jsou tvé znalosti astrofyziky a mechaniky pravděpodobnosti na úrovni lidského vědce?“</p>

<p>„Nedosahují ani úrovně studenta.“</p>

<p>„V tom případě uvedu příklad.“ Alkaran seskočil z kontejneru-hřadu. Zkoumavě obhlédl sklovité pole, odrážející purpurové paprsky zapadajícího slunce. „Podej mi svůj aerosol, kterým jsi vytvořil svou podložku.“</p>

<p>„Je drahá,“ upozornil Kay a podal mu láhev.</p>

<p>„Za znalosti se platí mnohem víc.“ Hledač Pravdy neobratně, ale pevně sevřel láhev konečkem křídla a namířil jí dolů. „Tento sklovitý povrch bude v našem dialogu modelem. Modelem zóny pravděpodobnosti. Právě takový je svět, vlastně vesmír. Je nekonečný a nepoznatelný. Nezachytitelný našimi přístroji, protože reálně neexistuje. Rozumíš?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Oceán možností… svobody… oceán Nicoty,“ skoro s lidským zadumáním řekl Alkaran. „A teď se dívej.“</p>

<p>Stiskl tlačítko a na spečené půdě se rozprskly bílé skvrny.</p>

<p>„To je naše realita, náš vesmír. Každá skvrnka je jedna galaxie… Těch skvrnek je nekonečně mnoho. Vesmír se rozšiřuje, proniká do zóny pravděpodobnosti. Zaujímá pořád větší prostor, ale pro nás, jeho obyvatele, jeho skutečné rozměry neexistují. Jsme součástí naší reality a nejsme schopni dospět k jejím hranicím. A vesmír roste, proniká pořád dál a dál do nekonečné pravděpodobnosti.“</p>

<p>Alkaran opět vystříkl pěnu, tentokrát vedle první skvrny.</p>

<p>„Ještě jedna realita, další vesmír,“ pronesl zdvořile. „Mezi nimi je nekonečno. Světy se budou rozšiřovat věčně, a čím dále doletí naše lodě, tím bude svět větší. Ovšem různé reality se nesetkají. Rozumíš?“</p>

<p>„Čím víc poznáváme svět, tím je větší.“ Kay přikývl. „Nemůžeme se vyhnout předem stanovenému osudu, proto je veškeré poznání od začátku předurčeno.“</p>

<p>„Správně. Vesmír byl stvořen a jeho tvůrce viděl celý nekonečný řetězec událostí, které se ještě nestaly. Můžeme jen žít.“ Alkaran opět vyskočil na svůj kontejner. „Postihnout úmysl Boha není možné, což znamená, že budoucnost nelze poznat.“</p>

<p>„Co chcete?“</p>

<p>„Odejít do pravděpodobnosti. Pokud je to možné, pokud to bylo předvídáno, tak se po vytržení z našeho vesmíru ocitneme ve světě, který nemá osud. Vytvoříme ho sami.“</p>

<p>Bylo to směšné a hloupé, ale Kay pocítil úctu k cizí rase. Rase, která odmítla Boha a jím vytvořený svět.</p>

<p>„Vaše lodě… neignorují zákony setrvačnosti,“ řekl jakoby pro sebe. „Ignorují příčinnost.“</p>

<p>„Částečně.“</p>

<p>„Chcete izolovat celou svou oblast vesmíru. Neexistuje žádný solární pohon, který vyvede vaše hvězdy z Galaxie. Prostě vypadnou z našeho světa do té ďábelské pravděpodobnosti…“</p>

<p>„A kolem nich vznikne nový vesmír.“ Kay stěží rozuměl Alkaranovi, tak ceremoniální se stala jeho řeč. „Náš vesmír. S naším osudem.“</p>

<p>„Proč? Bude lepší?“</p>

<p>„Kayi Dutchi, tato Galaxie měla patřil nám. Lodě Větve dorazily k jiným hvězdám dříve, než jste vstoupili do vesmíru. Nejrychlejší, nejlepší lodě na světě. Bulrati se plížili od planety k planetě. Darlok byl opatrný, Meklar předělával sám sebe, Psilon řešil záhadu stvoření světa, Sakkra mísila zemi s mořem na močály, Základna Silikoidů se zabývala asteroidy. My jsme tvořili budoucnost. Větev rostla. Toto byl náš svět!“</p>

<p>Alkaran se natahoval, zvedal křídla k šedé obloze, jako kdyby chtěl popřít gravitaci a vzlétnout. Vítr cloumal křehkým tělem, zrozeným pro výšiny. Ohebný krk se natáhl a do Kaye se vpily žluté oči. Změnil řeč – tentokrát přešel na legendární alkari a Dutch s námahou chytal smysl slov:</p>

<p>„Kde jsou nyní naše planety? U lidí a Bulratů, u Meklaranů a Mršanů… Kde je naše Větev… v celé Galaxii? Jedenáct planet, člověče! Všechno, co… zůstalo. List Větve, kterým… ve tmě zmítá bouře… Jedenáct…“</p>

<p>Hledač Pravdy se schoulil a schoval hlavu pod křídlo. Alkarani sice nejsou zbabělí, přesto několik dlouhých minut nepohlížel na Kaye. Potom opět začal mluvit velitelským alkari, který Dutch znal nejlépe:</p>

<p>„Lidé nás nenávidějí. Ne za Velkou válku. Bulrati zabíjeli víc než my. Meklar vás trávil viry, které narušovaly genotyp, ale jim bylo odpuštěno. Ani vaše flotila, jejíž trosky desítky let padaly na tuto planetu, není příčinou. Opovážili jsme se podpořit vaše zrádce! Chaaran se rozhodl přejít k Větvi a my jsme souhlasili, protože to byla naše planeta – objevili jsme ji dříve než lidé, a označili stanicí na oběžné dráze, jak kázal zákon. Vy jste zákon ignorovali a my jsme prohráli. Tento vesmír není náš!“</p>

<p>„Správně.“ Kay vstal a naklonil se nad Alkarana. „Tento svět byl stvořen pro lidi.“</p>

<p>Oheň v očích mimozemšťana pomalu uhasínal. Hněvivě i smutně zaklapal zobákem.</p>

<p>„Pravděpodobně máš pravdu.“</p>

<p>„Vím to jistě, Hledači Pravdy. Náš svět byl stvořen pro člověka… jednoho, jediného člověka. On je vládcem osudu.“</p>

<p>„Mluv, Dutchi.“ Alkaran nevypadal překvapeně. Zaujal naslouchací pozici, ale Kay nespěchal.</p>

<p>„Neuděláš si úkryt na noc? Jestli se rozprší, nerad bych byl venku.“</p>

<p>Krátký pohled k obloze a pohrdavá odpověď:</p>

<p>„Také nemám radiaci rád. Ale toto nejsou dešťové mraky. Mluv.“</p>

<p>„Mé vlasy a tvá pera by tomu chtěly věřit.“ Kay se nehodlal hádal. Pernatá rasa nemá ráda uzavřené prostory, ani jako ochranu před nepohodou. „Dobře. Poslouchej a znej. Před čtyřmi léty jsem sloužil muži jménem Curtis van Curtis…“</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>To ráno, hned po probuzení, Ráchel pochopila, že nepůjde do školy. Ještě nevyčerpala svůj limit absencí a nehodlala vysedávat ve třídě takový krásný den. Chvíli stála u okna a pohlížela na větve zmítané větrem, na kroupy bušící do louží, a potom jen v pyžamu sešla do jídelny.</p>

<p>Rodiče pochopitelně nebyli doma. Všichni dospělí, kteří nějak souviseli s technikou řízení počasí, nyní pobývali na klimatické stanici. Ráchel si nalila čaj a přečetla krátkou poznámku na záznamníku. <emphasis>Potíže na stanici</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> vrátíme se pozdě</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> do půlnoci bu</emphasis><emphasis>ď</emphasis><emphasis> doma</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> zavoláme</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>Aha. Stanice selhala příhodně, teď z úrody zůstane polovina. Ceny ovoce neklesnou.</p>

<p>Tauri zná hodně metod, jak pomoci svému hospodářství. Obyvatelům to přitom nepůsobí žádné potíže. Včera, před nečekanou havárií, všichni stálí zaměstnanci připravovali stoly na piknik a sháněli nejlepší druhy vín. Dobrovolní pomocníci tráví čas vesele.</p>

<p>Ani Ráchel se nehodlala nudit.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Kdykoli Ráchel procházela kolem tohoto místa, necítila se dobře. Plocha pro flyery, starý dřevěný dům, a mezi nimi obyčejný strom.</p>

<p>Ohromné Bulratovy tlapy; drápy vnikající do těla, bolest pociťovaná i v omámení, škubání ze strany na stranu – pohazoval si s ní jako s kotětem, jako s loutkou, jako se živým terčem… a ztuhlý, nehybný Kayův obličej. Chvěje se jen pistole v jeho rukou, kterou se pokouší mířit na mimozemšťana. Potom úder a tma – a Kay ji nese v náruči, v očích má klidnou, skoro lhostejnou něhu.</p>

<p>Ale nezapomněl na ni…</p>

<p>Ráchel přidala do kroku a vstoupila do domu. Vrchlík deštníku nad její hlavou přestal po vypnutí silového pole hučet.</p>

<p>„Nezmokla jsi?“ zeptala se Henrietta, aniž se otočila. Pohlížela k oknu, za kterým poryvy větru dál zmítaly sadem. Za vysokým opěradlem křesla ji skoro nebylo vidět.</p>

<p>„Mám deštník.“</p>

<p>„Slyšela jsi, že časté používání deštníku zvyšuje riziko mozkových nádorů?“</p>

<p>Ráchel pokrčila rameny:</p>

<p>„Mám přece aTan…“</p>

<p>„ATan, aTan! V šestnácti létech je brzy myslet na nesmrtelnost.“ Henrietta se otočila a zaševelila ještě něco, ale mnohem tišeji. „Chceš čaj?“</p>

<p>„Grog,“ odvážila se navrhnout.</p>

<p>„Takže teď jsme navíc odvážné, můžeme pít, co chceme, kašlat na radiaci a řádit s flyerem… Hodná tetička poradila, jak vypnout omezovače…“</p>

<p>Ráchel zrudla. Byla si jistá, že o jejích pokusech vyšší pilotáže nikdo neví.</p>

<p>„Grogu se nám zachtělo!“ zachraptěla stařenka do prostoru a rozkašlala se. Během posledních let značně zestárla. Kay by ji určitě nepoznal. Šedivé vlasy, které si přestala barvit, zborcené tělo, třesoucí se ruce. Ráchel usedla tiše vedle ní.</p>

<p>„Jdi, přines grog. Už čeká v kuchyni.“</p>

<p>Dívka šla do kuchyně. V mikrovlnce stydl průhledný džbán. Kuchyně byla stará, zřejmě bez bloku hlasového ovladače, což Ráchel neudivovalo. Mrkla na velkého černého kocoura, který si na židli olizoval tlapku.</p>

<p>„Nazdar, Acháte.“</p>

<p>Kocour na ni pohlédl, ale svou činnost nepřerušil. Ráchel vyňala džbán s grogem a vrátila se do haly.</p>

<p>„A otevři okno, děvče!“ požádala rozmarně Henrietta.</p>

<p>Do pokoje vnikl studený vítr. Hodně studený, déšť se zřejmě změnil ve sněžení.</p>

<p>„S takovou veškerá úroda zmrzne…,“ usoudila Ráchel.</p>

<p>„Samozřejmě,“ souhlasila Henrietta. „Dostaneme od vlády náhradu škody. Zvýší se ceny. Desítky planet budou muset vydržet s umělými vitamíny. Ale to nic, jen když budeme veselí.“</p>

<p>Fiskalocci dokáže zkazit i nejlepší náladu. Ráchel vzdychla a nalila horký grog.</p>

<p>„Vezmi ze skříně dva plédy, větší dej mně,“ pokračovala svárlivým tónem stařenka. „Budeme sedět, povídat si a pohlížet do krásného deštivého počasí.“</p>

<p>Po těchto slovech Ráchel přešla chuť si povídat. Seděla zabalená do plédu a po malých lžičkách srkala grog. Nebyl příliš silný, zřejmě připravený speciálně pro ni, ovšem horký a voňavý. Termické hrnky byly skoro nové a čaj prakticky nestydnul.</p>

<p>„Budiž, nevšímej si hloupé stařeny,“ pronesla nečekaně Henrietta. „Nač jsi se mě chtěla ptát, Ráchel?“</p>

<p>„Jen tak… na všechno…Na válku…“</p>

<p>„Je to téma pro holčičky?“</p>

<p>„Vy jste bojovala…“</p>

<p>„Byla jiná doba, Ráchel. Mohli jsme volit: buď přežijeme jako druh, nebo nás mimozemšťané zničí. Teď je mír.“</p>

<p>„Prozatím. Nechci do smrti prodávat jablka.“</p>

<p>„Jablka… nikdy jsi neochutnala opravdové jablko, věř mi. Tvá rodina pěstuje ovoce s chutí jahod. Já prodávám to, co mělo být broskví. Padělky, samé padělky… Hrát si s geny rostlin… to zakázané není, ale přidat špetku rozumu našim menším bratříčkům se nesmí ani za nic!“</p>

<p>Henrietta se rozkašlala a upila grog.</p>

<p>„Teto Fiskalocci…“ Ráchel se zajíkla, ale dokončila: „Proč jste se neomladila?“</p>

<p>Stařenka na ni pohlédla.</p>

<p>„Děvče, všechno má své místo a čas. I stáří. Nedá se vyškrtnout ze života jen proto, že se ruce začínají třást a nohy odmítají poslušnost.“</p>

<p>Ráchel nepříliš přesvědčeně přikývla.</p>

<p>„Také mě můžeš pokládat za skrblíka, který šetří na aTanu. A dovolíš, abych ti i já položila nepříjemnou otázku?“</p>

<p>„Ptejte se.“</p>

<p>„Opravdu jsi se zamilovala do Kaye tak, že ho chceš vyhledat a okouzlit?“</p>

<p>Děvče se zakuckalo grogem a otočilo se k Fiskalocci.</p>

<p>„Jak vás to napadlo?“</p>

<p>„Jsem patnáctkrát starší než ty. Nalij mi ještě… a poslouchej. Že se ve tvém dětství objevil hrdina, je krásné. Že mě oklikami nutíš hovořit o něm, je velice milé. Že se učíš střílet a bojovat, abys byla Kaye hodná… velice vzrušující. Chci jen vědět, do jaké míry je to vážné.“</p>

<p>„A když je to hodně vážné?“</p>

<p>Fiskalocci ztichla. Když promluvila znovu, v hlase jí zněla neobyčejná něžnost.</p>

<p>„Mám tě moc ráda, maličká. Jsi umíněná a tvrdohlavá, neodrazuje tě ani perspektiva, že budeš hledat po celé Galaxii muže, který žije pod cizími jmény. Ale neproměň svou dětskou lásku v nenávist.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Protože nevíš, kdo je Kay Ovald.“</p>

<p>„Vy to víte?“</p>

<p>Ráchel si vůbec neuvědomila, že odpovídá otázkami. Dusila ji lítost k Henriettě. Za otevřeným oknem proudy deště bičovaly sady a pěkné chladné ráno se rychle měnilo v den plný nepříjemných odhalení.</p>

<p>„Vím. Víš, mám málo zábav. Jednou z nich je sledování světových událostí, hrabu se v knihovnách na jiných planetách, sbírám fakta zdánlivě spolu nijak nesouvisející… Znám Kayovo skutečné jméno, stejně jako on zná moje.“</p>

<p>Henrietta zvedla ruku a dotkla se jejího ramene pevnými, studenými prsty.</p>

<p>„Před čtyřmi léty jsem mu pomohla a pomohla bych mu znovu, kdyby bylo možné vrátit čas. Bůh ho vidí, já tu nejsem proto, abych ho soudila. Ale Kay, Kay Altos, i když je možné, že ani toto jméno není pravé, je odsouzen k samotě.“</p>

<p>„Altos,“ pronesla Ráchel nahlas.</p>

<p>„Existují lidé, kteří potřebují překážky, aby je mohli překonávat a jít dál. Kay patří k nim. Je dobrý bodyguard – to je jeho hlavní povolání. Občas pracoval jako nájemný vrah.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Není schopen dávat – nikomu a nic. Vždy bude ničit to, co uzná za nesprávné. Velmi zřídka, ve zlomových okamžicích dějin, jsou takoví lidé nezbytní. Odstraňují nebezpečí a prorážejí cesty. Ale i tehdy tvoří jiní. Nechci vidět, jak po setkání s ním pochopíš, že Kay Altos nedokáže milovat. Věř mi, děvenko.“</p>

<p>Ráchel mlčky vstala, složila pléd a položila ho na křeslo. Nedopitý grog odložila na parapet a odešla.</p>

<p>„To jsem to vymňoukla,“ zabrumlala Henrietta. Ráchel kráčela sadem a světélkující vrchlík deštníku nad její hlavou srážel z větví poslední jablka. Měla tak špatnou náladu, že to vůbec nevnímala.</p>

<p>„Hloupá, ješitná bába,“ zavrtěla hlavou Fiskalocci. „Opravdu mám čas omládnout… nejvyšší čas.“</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>„Všechno to nestojí za řeč,“ řekl Alkaran. „Jestli bude lidstvo silnější nebo zahyne… co je do toho nám, kteří odcházíme?“</p>

<p>Kay věděl, že chápe jen celkový smysl řeči – legendární alkari není uzpůsoben pro lidi.</p>

<p>„To, co stvořilo svět, neodvratně ztratilo aktivitu.“ Alkaran se nijak nedivil. „Koncepce Boha lhostejného čili nepřítomného není nová. Ovšem překvapil jsi mě něčím jiným. Tím, že ve světě existuje bod, ve kterém se Bůh snižuje k cizím přáním. Je připraven stát se nástrojem něčích ubohých fantazií?“</p>

<p>Kay jen pokrčil rameny.</p>

<p>„Nelžu. A ani Curtis zřejmě nelhal. Viděl jsem, jak mu plazmová střela ani nedokázala ožehnout košili, jak Curtis kráčel po hladině a jak se rozplynul ve vzduchu. Večer téhož dne, Curtis… a jeho syn… byli už na planetě Terra. Stálo mě hodně úsilí, abych se to dozvěděl, ale podařilo se. Žádná loď nedokáže zdolat takovou vzdálenost rychleji než za týden, a tunelový hyperpřechod…“</p>

<p>„…by vyžadoval energii slovek supernov,“ potvrdil Alkaran. „Zní to přesvědčivě. Ovsem Bůh nemůže žít na jedné planetě. Pokud existuje, pak je všude.“</p>

<p>„Chápu.“</p>

<p>„Tak k čemu je planeta Graal?“</p>

<p>Dutch neodpověděl.</p>

<p>„Tvůrce vesmíru se mohl snížil k člověku, Alkaranu, Bulratu nebo Silikoidu… ale neudělal to. Neudělal, Kayi Dutchi. Někde je chyba.“</p>

<p>„Řekl jsem ti pravdu. Všechno, co vím o Hranici snů a Graalu. Chápeš, proč Curtis van Curtis jí neprošel hned?“</p>

<p>„Samozřejmě. Dozvěděl se, jak vznikají světy… a že náš svět je jen něčí sen.“</p>

<p>„A napadá tě, koho? Kdo v jiné realitě snil stejný sen jako Curtis?“</p>

<p>Alkaran natáhl křídlo, jako kdyby chtěl poplácat Kaye po zádech lidským gestem, které se pro ptáka nehodilo.</p>

<p>„Specializoval jsem se na vaše myšlení. Můžu to zkusit.“</p>

<p>„Nu?“</p>

<p>„Nejšťastnější rasa Galaxie. Hloupější než mnohé jiné, s nedokonalým tělem, ale nejšťastnější. Tento svět byl stvořen pro vás.“</p>

<p>„A konkrétně? Kdo ho vytvořil?“</p>

<p>„Jste posedlí silou a mocí… ještě víc než Bulrati. Udělal to člověk, který dostává od života všechno, co chce.“</p>

<p>„Císař,“ zašeptal Kay.</p>

<p>Alkaran spustil víčka. Dutch pokračoval:</p>

<p>„Vládce Endorie a Terry, protektor Gorry, ochránce Tauri, Vládce kolonií. Grey. Prostě Grey, bez dalších zbytečných jmen jako Curtis. V našem světě nikdo jiný nemůže být první. Pouze on, Grey. Jsme pro něho pouhou dekorací. Divadlo jednoho herce. Divadlo stínů… v záři jeho moci. Curtis nedokázal snést myšlenku, že i on je pouhá loutka. Rozhodl se pomstít…“</p>

<p>„Pravděpodobně máš pravdu a Curtis uvažoval stejně,“ řekl Hledač Pravdy.</p>

<p>„Víš, Grey má ještě jeden titul… Kromě Terry, Endorie, Tauri a Gorry se uváděly ještě tři planety. Otec Tří sester… který potrestal neposlušné dcery.“</p>

<p>„I tebe ovládá touha po pomstě.“</p>

<p>„Ne… Jak se pomstít vládci světa? Nenávidím Greye, ale nechci takovou odplatu, jakou vymyslel Curtis a jaká zahubí celou rasu.“</p>

<p>„My nedokážeme dlouho nenávidět, člověče. Alkari už netouží po vaší záhubě. Je nám lhostejná.“</p>

<p>„S tím jsem počítal.“</p>

<p>„Co tedy chceš ode mne?“</p>

<p>„Znáte naši realitu lépe než kdokoli jiný. Vysvětli mi: jestliže Grey vytvořil náš svět, znamená to, že žije věčně? Že bude i bez aTanu žít miliony let?“</p>

<p>„To není nutné. Ten, kdo stvořil náš svět, mohl do něj přijít kdykoli. Objevil se ve světě s hotovou minulostí, to je vše.“</p>

<p>„Děkuji. Rád bych věřil, že tomu tak je.“</p>

<p>„Jak chceš zachránit svou rasu, Dutchi?“</p>

<p>„To je výlučně má věc.“</p>

<p>„Opakuji: Alkari je to lhostejné. My odcházíme. Plním své poslání – splácím dluh úcty těm rasám, které nás zrazovaly méně často než jiné. Větev shromáždila mnoho informací o tomto vesmíru, které nyní nemají hodnotu ani kapky vody v oblacích. Hořím zvědavostí.“</p>

<p>Dutch zaváhal.</p>

<p>„Znám jen jedno východisko. Zabít.“</p>

<p>„Koho?“</p>

<p>„Curtise van Curtise nebo císaře Greye, nebo… Boha.“</p>

<p>Klokotání, dost výstižně napodobující lidský smích. Třepetání křídel.</p>

<p>„Kay Dutch je opravdový hlupák! Už jsi přece Boha zabíjel, stokrát. Pomohlo ti to?“</p>

<p>„V tomto případě jsou dva kandidáti. Ovšem Grey je nedotknutelný, pokud tento svět je jeho sen.“</p>

<p>„To není nutné, Dutchi. Žádná rozumná bytost, ani člověk, neusiluje o absolutní nedotknutelnost. Tvůrce vesmíru nemohl zatoužit po hře, ve které nemůže prohrát. Musí připustit možnost prohry, třeba nevědomě. Ale jak ti pomůže smrt tvůrce světa?“</p>

<p>„Curtis upustí od svých záměrů, o tom nepochybuji. Teď ho trápí císařovo prvenství. Jsi přesvědčen, že je Grey smrtelný?“</p>

<p>„Opakuji: v opačném případě by pro něho vše ztratilo smysl, stejně jako ztratilo smysl pro Boha.“</p>

<p>„Hledači…“ Dutch přešel na ceremoniální prim, jazyk naprosté upřímnosti, a Alkarana opět udivil tón jeho hlasu. „Pověz, jsi naprosto upřímný?“</p>

<p>„Ne, člověče. Vždyť jsme nepřátelé.“</p>

<p>„Co jsi přede mnou skryl?“</p>

<p>„Nic, co nedokážeš pochopit sám.“</p>

<p>Dutch si přejel rukou po krku, jako kdyby si masíroval hrtan. Promluvil galaktickým jazykem, sám k sobě, ale Alkaran mu rozuměl.</p>

<p>„Zabít Curtise nebo Greye – jak velký výběr… nejmocnější osoby světa…“</p>

<p>„Vaším Bohem je moc, Kayi. Mátne i tvůj úsudek.“</p>

<p>„Netoužím po moci!“</p>

<p>„Toužíš. Ale chápeš ji jinak. Nepotřebuješ svatozář titulů a tisíce mladých samic. Nepotřebuješ právo na věčný život. Jsi zabíječ a svoboda pro tebe znamená svobodu zabíjet.“</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Vy také prahnete po moci!“</p>

<p>„Ne. Pouze po svobodě. Proto odcházíme.“</p>

<p>„Šťastnou cestu,“ řekl Kay.</p>

<p>„Děkuji ti, zvláštní člověče, který nenávidíš život. Přání štěstí od nepřítele znamená prokletí. Ovšem ty jsi nepřítel sama sebe.“</p>

<p>Alkaran na chvíli zavřel oči. Unavil se, nemohl se neunavit. Jeho tělo vydrží mnohem méně než lidské. To vždy ptakoidní rasu přivedlo k selhání.</p>

<p>„Také jsem chtěl zabít… zabít tebe, Dutchi. Za to, že jsi se opovážil zajmout loď Větve, za to, že jsi mě donutil k rozhovoru. V kontejneru,“ krátké, ostré klepnutí na kov, „je smrt. Tu, kterou vymysleli lidé. Bioterminátor.“</p>

<p>Kay sebou cukl, zatoužil utéct.</p>

<p>„Změnil jsem názor, abys věděl. Ty nepřineseš štěstí ani své rase, ani svým přátelům. Žij dál…“ Alkaran sklopil hlavu a dodal:</p>

<p>„Tvá loď zahájila sestup. Uplynul čas?“</p>

<p>„Ano, Hledači.“ Kaye napadlo, že v peří Alkarana je pravděpodobně ukryté čidlo.</p>

<p>Z oblohy dolehl hluk – dvě lodě procházely atmosférou. Pokud ve skalách postižené planety zůstal ještě nějaký život, vmáčkl se mezi kameny otrávené zářením a třásl se v panice před neodvratností přicházející smrti.</p>

<p>Stíhač Alkari sklouzl k zemi. Ve vzduchu se otočil jako stříbrná mince, vržená neviditelnou rukou. Zastavil se nad sklovitou rovinou.</p>

<p>„A to, co jsi mi neřekl…,“ zašeptal Dutch.</p>

<p>„Mysli. Sbohem navždy, Spálo.“</p>

<p>Alkaran seskočil z kontejneru, uchopil úzké držadlo a shrben tíhou vykročil ke stíhači. Volným křídlem mával ve vzduchu, aby udržel rovnováhu.</p>

<p>Kay se oločil, zvedl tašku a sledoval, jak sto metrů od něj přistává Tommy.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Odstartovali později, ale ani Alkarani nespěchali. Pomalý, plynulý vzlet, jako kdyby si chtěli ještě jednou prohlédnout místo nejstrašlivějších bojů, největší porážky.</p>

<p>Dutch vběhl na můstek. Tommy řídil loď velice přesně, jako vynikající kadet při zápočtu z pilotáže. Zachytil chlapcův rychlý pohled.</p>

<p><emphasis>Mladík je s</emphasis><emphasis>ilně nervózní</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>

<p>„Pokračuj ve startu.“ Kay vklouzl na své křeslo a vysunul bojový pult. Rezervu energie ještě měl. Stíhač utkvěl v síti zaměřovače – směšný cíl pro kolapsární zbraň. V blízkosti planet se nesmí užíval, ale kdo potřebuje tuto planetu?</p>

<p>„Co chceš udělat?“ zeptal se rychle Tommy.</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>Dutch nesundával ruku ze senzoru řízení palby. Senzor se už ohřál, po rozpoznání kapitána lodě změnil barvu z červené na žlutou. Lehký stisk – a automatika zařídí ostatní. Generátory ohnou prostor a uvnitř stíhače gravitace překročí přípustnou normu. Prostor vtáhne lodičku Alkaranů. Sekundy… možná půlminuta, dokud se působením kolapsaru nezmění metrika světa. Ani nedorazí k planetě, nestačí vtáhnout tolik hmoty, aby se stala plnohodnotnou černou dírou. Obětí se stanou jen čtyři mimozemšťané.</p>

<p>„Zpráva od nich,“ řekl Tommy.</p>

<p>„Čti.“</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Jsi zvláštní, Dutchi.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Kay pohlédl na stíhač, který stále otálel.</p>

<p>„Spouštějí hyperpohon. Mám je zadržet?“ otázal se Tommy.</p>

<p>„Není třeba.“</p>

<p>Záblesk – a stíhač přešel do skoku. „Jděte k čertu… nebo k Bohu,“ zašeptal Kay a sundal ruku z pultu. „Zmizte.“</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Kay nikdy nedával svým lodím jména. Jeho první jachta, předělaná z bombardéru z doby Velké války, si prostě nezasloužila víc než sériové číslo. Lety s ní byly mnohem nebezpečnější než Kayova práce, ale měl štěstí. Hyperkutr, který si mohl dovolit později, měl dostatečně velký počítač, aby v něm vzniklo to, co Kay nazýval pseudointelektem. Jméno si měl vybrat sám, ovšem záhuba na oběžné dráze Graalu zabránila pseudointelektu pochopit, čím je.</p>

<p>Nová loď zůstala beze jména, bez jakékoli příbuznosti s rozumem – Dutch už dobře věděl, že kov bývá občas slabší než tělo. Ovšem bolest ze ztráty nebyla kvůli tomu menší.</p>

<p>Ze všech typů těžkých vesmírných zbraní je kolapsární generátor nejnelítostnější a nejspolehlivější. Působí na nevelkou vzdálenost, nevadí mu silová pole ani rozměry nepřátelské lodě. Kategorický zákaz soukromého vlastnictví generátoru umožnil Kayovi, aby tuto loď získal za zbytek peněz, které mu zbyly po Graalu. Tyto lodě se stavěly pro potřeby jedné jediné akce, po ní byly nelítostně ničeny. Tentokrát se však někdo rozhodl vydělat a znovu prodat loď pod rukou.</p>

<p>Pouze tři planety Říše Lidí riskovaly a přehlížely nedodržování zákonů. Jen tři světy dovolovaly podobným lodím přistání – Djenah, Ruh a Taaran, sídla anarchie. Grey si jich prozatím nevšímal. Později, až tyto planety nabudou na významu, říšská flota smete obranu, prolustruje lidi a ustaví přijatelnější vládu. Anarchistické světy zmizí – a zrodí se na nových hranicích Říše. V každém řádném domě musí být koš na smetí, aby se odpadky nepovalovaly jen tak.</p>

<p>Normální lidé se málokdy dostanou do koše na smetí.</p>

<p>Kay vyvedl loď ze skoku ve vzdálenosti půl hodiny letu od Djenahu.</p>

<p>„Mám odpovědět?“ zeptal se Tommy a pokynul směrem k mrkajícímu světélku výzvy.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Šedesát sedm třináct,“ sklonil se Tommy nad pult. „Majitel Kay Altos.“</p>

<p>„Orbitální hlídka Christy Crim. Váš přístup?“ Neviditelný operátor úspěšně napodobil hlas laciného automatu.</p>

<p>Na Djenahu neexistuje vláda ani společné planetární vojsko. Každá ze šesti orbitálních základen má jiného majitele. Každá má vlastní heslo, za které se musí každý měsíc platit. Občas se někdo pokouší ušetřit, koupí přístup na dvou nebo třech stanicích a proniká na planetu v jejich pásmu.</p>

<p>Kay nikdy neměl rád ruskou ruletu.</p>

<p>Tommy stiskl tlačítko, nad kterým byl přilepen lístek s nápisem „Přístup – Crim“. Zakódované heslo vyrazilo do vesmíru.</p>

<p>„Přístup přijat.“ V hlase operátora se objevil stín emocí. „Hej, Dutchi, pozítří se mění heslo. Mám ti vzít plazmu?“</p>

<p>„Ohřej si na ní svou láhev s mlékem.“ Tommy mrkl na Kaye, který přikývl.</p>

<p>Krátké zasmání a přerušení spojení. Christa Crim na své stanici vždycky zaměstnávala operátory s humpoláckým smyslem pro humor.</p>

<p>„Šedesát sedm třináct,“ převzala další základna štafetu, „hlídka Hvězdné stráže. Čekáme na heslo.“</p>

<p>Stisk tlačítka. Pauza.</p>

<p>„Přijato. Chlapče, je Kay daleko?“</p>

<p>Tommy a Dutch na sebe pohlédli.</p>

<p>„Daleko.“</p>

<p>„Dobrá, pozdravuj ho od Cynthie. Řekla by to sama, ale má plná ústa.“</p>

<p>Tommy zřejmě slyšel tento vtípek poprvé. Na chvíli se odmlčel. Kay se připojil.</p>

<p>„To jsi ty, Paule?“</p>

<p>„Hele,“ řekl udivený hlas.</p>

<p>„Začal jsi svůj měsíc nedávno?“</p>

<p>„Jo. K čertu, ty máš ale pamatováka na hlasy!“</p>

<p>„Na adresy taky. Navštívím tvou ženu, předám pozdrav. Konec spojení.“</p>

<p>„Žertoval?“ zajímal se Tommy.</p>

<p>„Nevím. Obličeje si pamatuji špatně.“</p>

<p>Než loď přistála, zkontrolovaly je ještě další dvě základny.</p>

<p>„Proč mají službu vždycky takoví idioti?“ zeptal se Tommy, když vstával z křesla.</p>

<p>Dutch, který předával loď k zakonzervování, s odpovědí nespěchal.</p>

<p>„Služba trvá měsíc nebo dva. Majitelé šetří na takových maličkostech, jako jsou čluny.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Měsíc u pultu, přitom obytné kajuty nejsou o nic větší než na naší kocábce. Čtou neradi, televize mají dost po prvním týdnu, hry jsou zakázané. Nemají jinou zábavu kromě škádlení pilotů nebo trápení smolařů.“</p>

<p>„Proč jsou zakázané hry?“ zeptal se ukřivděně Tommy.</p>

<p>„Protože je v nich možné vždycky vyhrát.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Někdy ti to vysvětlím. Jdeme.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Na první pohled se Djenah neliší od kterékoli málo rozvinutě kolonie. Ulice rostoucí do šířky a ne do výšky, domy z betonu i kamene, silnice zalité asfaltem, změklým na slunci.</p>

<p>Zato nad domy velice často blikají klimalizační pole, ukrývající sítě soukromých hyperantén. Úzkými silnicemi jezdí poslední modely sabboro a tuvajsů. Ve výkladech místo laciných obleků a plastových nádob do mikrovlnek, které nevydrží ani týden, září pestré Diorovy kreace a kuchyňské roboty s věčnou zárukou.</p>

<p>Peníze, peníze… nad touto ubohou krajinou se vznáší nepostižitelná vůně miliard. Tady nikdo nestaví luxusní vily – planeta žije jen dneškem. Zbohatnout, urvat, co se dá… a odejít dříve, než říšská flotila dostane rozkaz zavést pořádek. Jistě, planeta platí daně a trvale podporuje Greye, aby tento osud oddálila.</p>

<p>Ovšem smetí už zaplnilo odpadkový koš a záhy ho vynesou. V Říši formálně neexistuje otroctví, ale tady je příliš mnoho lidí s doživotními smlouvami. V místní policii kupodivu pracují jen domorodci, žádní profesionálové vyslaní Službou. Reklama zdejších lázní visí na stěnách všech cestovních kanceláří Říše. „Tradiční škola dětských masáží“, „Taneční rituály příchodu jara u Bulratů“, „Sekce meditace a sebepoznání“.</p>

<p>Djenah nabízí libovolný sex, veškeré drogy a každou neuronovou stimulaci. To, čeho se vzdala Rodina, je na této planetě normou. Dokonce i pornofilmy a fotografie do erotických časopisů se tady dělají živě, klientům se nenabízí počítačové simulace povolené ministerstvem kultury. To přitahuje hodně lidí, přestože stroje produkují pro lidi mnohem lépe zpracovanou a nafilmovanou podívanou. Organizovaní turisté jsou na Djenahu absolutně bezpeční. Dohlížejí na to nejvlivnější klany planety. Samotáři mají větší problémy.</p>

<p>Dutch nepoužil taxi. Blížil se večer a vedro polevilo, ovšem do soumraku bylo ještě daleko. Z kosmoportu je do města odvezl vagónek jednokolejky a z nádraží šli pěšky po úzkém chodníčku. Špatně oblečená, ale zřejmě ozbrojená dvojice. Kay měl u pasu zavěšeného sršně, na prsou se mu leskl odznak bodyguarda. Tommy vypadal nebezpečně víc svým klidným vzezřením než otevřeně předváděným čmelákem.</p>

<p>Parta hipíků, kterou potkali, ztichla a přidala do kroku. Dívka s visačkou doživotní smlouvy na ruce sklopila zrak. Klan jejího majitele není tak silný, aby dokázal ochránit všechny své otroky, zejména ty nepříliš mladé a nepříliš hezké.</p>

<p>„Plesnivina,“ řekl Dutch, když míjeli další reklamu.</p>

<p>Holografický panel zval do klubu „Sadomasochistů bez ohledu na věk“. Podobné byly v celé Říši, ale tam zájemci přicházejí z vlastní vůle. Tady jejich role plní lidé s doživotními smlouvami, převážně nezletilí.</p>

<p>„Hm,“ odpověděl skoro lhostejně Tommy. Šestnáct let je málo, hlavně když z nich zůstává v paměti jen pět, z toho čtyři s Kayem na Djenahu.</p>

<p>Dutch na něho pohlédl, ale neřekl nic. Věděl, co riskuje, když bere hocha na anarchistickou planetu. Buď se jeho psychika zocelí a bude odolná za všech situací, nebo se Tommy změní v cynického lotra.</p>

<p>Kay dosud nepochopil, jak došlo k tomu, že zřejmě nastala třetí varianta – chladná lhostejnost.</p>

<p>„Skočím pro pivo,“ pokynul Tommy směrem k otevřeným dveřím prodejny. Kay pohlédl na štít, obchod chrání klan Crim. Bezpečný obchod. Do takového by pustil Tommyho i na začátku, kdy měl dvanáct let.</p>

<p>„Pro mě dvě černá,“ řekl Kay a zastavil se. Netoužil po umělém chladu, po kterém dusno zaútočí s novou silou.</p>

<p>Tommy se rozběhl ke dveřím – štíhlý, tmavovlasý mladík s dětským obličejíčkem, v modrých džínách a tričku s nápisem „Smrt je velká hra!“, jehož zásluhou se mohl cílit mezi zdejší mládeží jako doma. V pohledu, kterým ho Kay provázel, nebyla láska, jen obvyklá starostlivost.</p>

<p>Konec konců musí odpovídat za svěřence, i když samotný Bůh dobře ví, že nemá v úmyslu osvojit si svého malého vraha.</p>

<p>Dutch stál na chodníku a vzhlížel k nebi, které temnělo. Bude pršet, jen krátce, ale bude to příjemné. Marginálně vnímal každého chodce, který se ocitl příliš blízko, nehybné záblesky oken, rotaci detektoru zbraní na křižovatce.</p>

<p>Profesionál jeho kvalit je ve střehu trvale.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Sen byl nepříjemný, ale Kay jej zapomněl, jakmile ho probudilo skřípnutí dveří. Než Tommy rozsvítil, zaměřovači paprsek mu vykreslil na hrudi oranžový bod.</p>

<p>Chviličku na sebe pohlíželi – Dutch z postele, Tommy od prahu. Kay schoval Master pod polštář. Nebyl to sršeň, na kterém by neusnul ani tlustokožec Bulrat, ale obyčejný čmelák, oblíbený model profesionálů.</p>

<p>„Jsi náměsíčník nebo jsi spatřil ve snu Psilonce?“ zeptal se zamračeně Kay. „Dvakrát téhož člověka neminu.“</p>

<p>„Křičel jsi.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Křičel. Něco se ti zdálo.“ Tommy pokrčil rameny a odcházel.</p>

<p>„Počkej.“ Kay usedl. Adrenalin mu ještě proudil v krvi, ale začal si vzpomínat. „Co jsem vlastně křičel?“</p>

<p>Tommy zaváhal. Potom napodobil Kayův hlas:</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Nedívej se na mě</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> nedívej!</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Kay si vzpomněl.</p>

<p>„Půjdu,“ oznámil Tommy.</p>

<p>Dutch pohlédl na hodinky. Čtyři standardního cyklu. Na Djenahu jsou krátké dny a krátké noci. Za staženými roletami se už rozednilo.</p>

<p>„Sedni si, Tommy.“</p>

<p>Mladík usedl na postel. Ložnice byla maličká, jako vše v laciném bytě. Dutch sáhl do nočního stolku, vytáhl láhev brandy a upil. Zeptal se:</p>

<p>„Napiješ se?“</p>

<p>„Jsem ještě malý,“ odvětil s okouzlujícím úsměvem Tommy.</p>

<p>„Neblbni.“</p>

<p>„Ne. Nechci.“</p>

<p>Kay postavil láhev na podlahu, ale nezašpuntoval ji.</p>

<p>„Chceš ještě spát?“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Protože po tom, co ti povím, už neusneš.“</p>

<p>„Mluv.“ Tommy zívl. „Po tvém křiku jsem čilý a veselý.“</p>

<p>Dutch se napil ještě jednou. Nevypadal zdrceně, spíše vzrušeně.</p>

<p>„Ve skutečnosti jsem nekřičel.“</p>

<p>„Opravdu?“</p>

<p>„Tehdy jsem nekřičel. Na Chaaranu.“</p>

<p>„Kde ti říkali Spála?“</p>

<p>„Ano. Pochopils proč?“</p>

<p>„Podíval jsem se do lékařské příručky.“ V Tommyho hlase zazněla zvědavost. „Nic zvláštního. Ovšem před šestatřiceti léty vypukla epidemie. Umíraly hlavně děti.“</p>

<p>Jejich pohledy se setkaly a Dutch přikývl.</p>

<p>„Bravo. Měli jsme tehdy týden… nanejvýš dva. A neoficiální příkaz: nenechat nikoho naživu. Kolonie musela zahynout celá, aby žádný svět Říše nikdy nezatoužil přejít na stranu mimozemšťanů. Celá, rozumíš? Týden a žádné těžké zbraně.“</p>

<p>Sáhl pro láhev, ale zarazil se.</p>

<p>„Deset bombardérů by to zvládlo za den. Ale tak… Dvacet tisíc dobrovolníků na planetu s půl milionem obyvatel. Jistě, měli jsme tanky… Právě ty zničily celou jejich armádu. Stejně nepřipravenou jako naše. Všichni dospělí muži Chaaranu s mizernými zbraněmi. Zbylo čtyři sta tisíc. Ženy a děti.“</p>

<p>Tommy škubl rameny.</p>

<p>„Ten hajzl… proslulý ordonanc samotného Lemaka… plukovník Stuff…“ Kayovi se najednou zatřásl hlas. „Zahnal všechny civilisty do koncentračních táborů… improvizovaných. Stadion plný žen s malými dětmi; poušť ohrazená ostnatým drátem pod proudem, plná dětí… Šli jako ovce. Očekávali selekci a deportaci. Shromáždil je na jedno místo. Rozumíš, Tommy? Snazší by bylo jednotlivě… v domech… ale tehdy by mohla část uprchnout, pochopili by. Obydlený byl jen jeden kontinent, holá step, nebylo se kde schovat… ale část by uprchla.“</p>

<p>„Napij se,“ řekl chlapec tiše.</p>

<p>„Vydrželi jsme tři dny. Čekali jsme na válečné lodě… teroristické skupiny s plyny a viry, obyčejné bombardéry. Potom Stuff svolal všechny důstojníky, byl jsem tehdy poručík, a sdělil, že musíme jednat sami.“</p>

<p>„Napij se, Dutchi.“</p>

<p>Kay upil.</p>

<p>„Hodně jich odmítlo. Moc. A velice rozhodně. Naložili je na loď a odvezli zpátky. Doletěli všichni. Potom dostali medaili… Tu zasranou Ohnivou čepel druhého stupně. Všechno čestně. Zůstala necelá polovina. Ti, kteří chápali, že je to nutné. Devět tisíc. Spočítali jsme, že na každého připadá čtyřicet čtyři a čtyři desetiny.“</p>

<p>Zasmál se podnapilým smíchem.</p>

<p>„Mladíky tvého stáří byli připraveni zabíjet všichni. Ženy kupodivu také. Nejhorší to bylo s dětmi. Řekl jsem první, že to zvládnu, a dodal jsem, že spála loni zabila desetkrát víc dětí, než dokážeme my. A vysloužil jsem si… tu přezdívku. Jména se v novinách neuváděla, na to cenzura dohlédla. Ovšem slova poručíka, který se stal Spálou, se potulovala v novinách ještě dlouho. Jak se Alkaran dozvěděl o mé přezdívce? Proč si ji zapamatoval? Nevím.“</p>

<p>„Bylo to třeba, Kayi? Zabít všechny?“</p>

<p>„Ze strategického hlediska vlastně ne. Infrastrukturu planety jsme zničili, stejně jako práceschopné muže. Šílené ženy a plačící děti by Alkaranům nepomohly. Z politického… nevím. Chceš poslouchat dál?“</p>

<p>Tommy zaváhal.</p>

<p>„Ano… asi.“</p>

<p>„V mém družstvu bylo devět vojáků. Připadlo na nás gymnázium, kde zadržovali půl tisícovky žáků. Od šesti do dvanácti let. Tři dny proseděli v tělocvičně, spali jeden na druhém, jedli bůhvíco… U jediného záchodu, který smrděl na celý sál, byla neustále fronta. První den, jak mi pověděli strážci, zpívali písně, školní hymny… potom přestali. Přišli jsme tam a řekli jim, že všechny pustíme domů. Že mají vycházet po jednom, podepsat se do třídní knihy a nikdy nezapomenout na císařův hněv. Rázem ožili, začali mluvit jeden přes druhého. Stál jsem na dvoře s laserem Starý Bob… od té doby ten model nenávidím. Večer, šero. Děti vycházely a já je zezadu střílel. Bez hluku a bez krve, jen z vlasů na zátylku se jim kouřilo. Dva muži odnášeli mrtvé za roh, na volné prostranství. Za půl minuty další… A tak třikrát… potom jsem požádal o vystřídání. Ti hoši, včerejší farmáři, kteří věřili v povinnost, ale šli jako na vlastní popravu, najednou souhlasili. Pět minut jsem ve sborovně blil, potom jsem se umyl a šel odnášet těla. A víš, co jsem uviděl? Ti dva blbci, kteří nesli prvního kluka jako spícího syna, začali na betonu z těl skládat nápis ‚GREY‘. Dal jsem jim do držky, napadlo mě, že se z hrůzy nacpali drogami. Potom jsem zašel do sálu, kde bylo ještě šest vojínů, a bylo mi ještě hůř. Ne, děti netloukli. Nestrašili je, neznásilňovali starší holky. Tyto mučednické dobrovolníky zachvátilo nadšení, ‚Hošíčku, pusť děvčátko napřed! Buď gentleman!‘ ‚Chlapče, dojdeš domů sám? Opravdu? Tak běž…‘ Všichni se chovali jako zfetovaní, všichni. Zrzavý tlusťoch, který celou cestu brečel a říkal, že sám má dvě děti a neví, proč vlastně souhlasil, student, který od rána nevylezl ze záchodu, protože dostal z nervozity průjem, ti všichni byli opilí. Krví, mocí a smrtí. A protože to byla moc nad dětmi, opájela o to víc. Tehdy jsem pochopil, že čím je oběť bezbrannější, tím je tento pocit sladší. Na jejich příkladu jsem to pochopil. Sám jsem začal zabíjet ještě jako usoplenec.“</p>

<p>„Kayi, nemusíš,“ sáhl mu Tomrny na rameno. „Přestaň vyprávět. Škodí ti to.“</p>

<p>Dutch dlouze a udiveně pohlížel na jeho ruku. Potom zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Hned skončím. Potom jsem se zase postavil k východu s puškou a čekal. Vyšel osmiletý klouček a otočil se, jako kdyby něco vycítil. Podíval se na mě a řekl: ‚Nemusíš!‘“</p>

<p>„To na něho jsi zavolal: ‚Nedívej se!‘?“</p>

<p>„Chtěl jsem zavolat… Student, který ho vedl chodbou, ho objal a zařval: ‚Zastřel to štěně!‘“</p>

<p>„A ty…“</p>

<p>„Vystřelil jsem,“ řekl suše Kay.</p>

<p>„Stejně jsi mizera.“</p>

<p>„Něco takového jsem uslyšel i ve štábu. I když z jiného důvodu – když jsem oznámil, že po splnění úkolu celé družstvo padlo do léčky a zahynulo. Na ověřování nebyl čas. Neuvěřili mi, ale nic nevyšetřovali.“</p>

<p>„A ta léčka existovala?“</p>

<p>„Jeden muž. A teď už běž a nech mě v klidu dokončit rozhovor s flaškou.“</p>

<p>Tommy pokrčil rameny a odešel.</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>„Upřímně řečeno, je mi jedno, koho mám zabít,“ řekl Kay. Tommy, který si mazal na topinku džem, na něho úkosem pohlédl.</p>

<p>„Mně ne.“</p>

<p>„Chápu. Ale proniknout k van Curtisovi je mnohem obtížnější než k císaři. Takže zůstaň klidný.“</p>

<p>Mladík se ušklíbl, pokrčil rameny a zeptal se:</p>

<p>„Jiné řešení neexistuje?“</p>

<p>„Zřejmě ne. Alkaran uznal plány tvého otce za docela reálné. Opravdu je schopen odvést část lidí do jiných vesmírů. To bude Greyův konec… jenže Říše také. Navíc se Alkaran domnívá, že Greye je možné zabít.“</p>

<p>„Tomu věřím.“ Tommy si nalil kávu a pohlédl na široké okno, zabírající v malé jídelně celou stěnu. Na ulici bylo pošmourno a ticho. Djenah se probouzí pozdě.</p>

<p>„Kdybys byl van Curlisem seniorem, zanechal bys kšeftu s Hranicí po Greyově smrti?“</p>

<p>„Vůbec bych s ním nezačal. Pláchl bych hned.“ Tommy se usmál a chviličku vypadal jako model z obálky módního časopisu. „Co je mi do toho všeho?“</p>

<p>Dutch zmlkl. Tommy zřejmě nezapomněl na jejich noční rozhovor a teď ho nic neudivovalo.</p>

<p>„Víš, občas mi připomínáš Silikoida. Svým klidem.“</p>

<p>„Raději Klackona.“</p>

<p>„Kdepak. Ti jsou velice emocionální… jenže jejich emoce je obtížné pochopit.“</p>

<p>„Ty to víš líp. Máš taky nestandardní reakce.“</p>

<p>Dutch potlačil nutkání dál mu facku. Už příliš dávno přijali tento styl hovoru, než aby ho najednou měnil. Kay byl ze začátku rád, že chlapcův utajovaný strach nahradila lhostejná ironie.</p>

<p>Potom už bylo pozdě.</p>

<p>„Chápeš, co jsem řekl?“</p>

<p>„Že chceš zabít císaře. Ale to jsi chtěl vždycky.“</p>

<p>„Teď začnu jednat.“</p>

<p>„Chceš zaútočit na palác?“</p>

<p>„Ne. Za měsíc je Klanění zemi.“</p>

<p>Tommy sáhl pro ubrousek a upozornil:</p>

<p>„Mám dojem, že císaře zabili už pětkrát. Chceš být šestým vrahem, který zapomněl na aTan?“</p>

<p>„Myslím na něj pořád, hochu. To je můj problém, jak jsi kdysi řekl. Je to tak?“</p>

<p>„Hm.“ Tommy vstal. „Vystydla ti káva. Smím odejít?“</p>

<p>„Zítra odlétáme… na Tauri nebo Endorii, ještě nevím. Poletíš se mnou?“</p>

<p>„Samozřejmě. Můžu se připojit k síti? Dneska je virtuální čtvrtfinále ‚Mastera‘.“</p>

<p>„K čertu!“ Kay vstal a popadl Tommyho za ruku. „Honičky v elektronických labyrintech jsou pro tebe důležitější než život?“</p>

<p>„Jedno druhému nepřekáží.“</p>

<p>„Tommy, mluvíme o něčem, co je v pouhém náznaku trestáno smrtí. To znamená konec, jsme odsouzenci! Rozumíš? Nemáme žádnou šanci, absolutně žádnou! Prostě nevidím jiné východisko, než to zkusit! Vždycky jsem bojoval za lidstvo, přestože mě nemělo moc rádo. Ty se toho nemusíš účastnit, dokonce se můžeš vrátit k Curtisovi, odpustí ti. Ale napřed souhlasíš s tím, že zdechneš, a potom jdeš sekat mečem do neexistujícího světa! Tommy, co se to s tebou děje?“</p>

<p>Mladík pokrčil rameny. Dutch se najednou cítil starý, poprvé za prožitého půl století. Jako prastarý blázen, který umí zabíjet a hovořit jazyky cizích ras. Ale nerozumí jedinému mladíčkovi, se kterým hodlá umřít.</p>

<p>„Dutchi, já si prostě rád hraju. To je všechno. Mám tady sedět a čekat, až nás zlikviduje Greyova ochranka?“</p>

<p>Tommy hleděl na Kaye a ten v něm na chviličku spatřil Artura. Na okamžik se oba – hoch, kterého Kay přivedl na Graal, a hoch, který zabil Kaye na Cailisu – podobali vzájemně nejen vzhledem.</p>

<p>„Běž,“ pustil Dutch jeho ruku. „Bojuj. Já musím vykonat několik návštěv a obnovit propustku. A vůbec, chceš vědět, proč jsou na orbitálních základnách zakázané hry?“</p>

<p>„Chci.“</p>

<p>„Jak jsem už řekl, proto, že v každé hře je možné vyhrát.“</p>

<p>„No a…“ V Tommyho hlase zazněl plačtivý dětský tón.</p>

<p>„Co uděláš, když tě sestřelí nebo rozsekají na kousky?“</p>

<p>„Začnu znova.“</p>

<p>„No právě. Člověk si na to zvykne a věří, že smrt je možné odvolat…“</p>

<p>„Protože je odvolatelná.“</p>

<p>„…a že je vždycky možné začíl znova. Místo vzteku zůstane hazard. Místo nenávisti – ambice. Místo strachu – křivda. Můžeš být esem v nejlepším pilotním simulátoru, ale svou loď zničíš při prvním přistání. Můžeš být lepší odstřelovač než Mršan, ale nepřítele nezasáhneš ani z inteligentní zbraně. Žádný profesionál hry nehraje.“</p>

<p>„Takže jsem amatér…“</p>

<p>„Na tričku máš nápis: Smrt je velká hra! Není. Velká hra je život. Pověz, co se stane, když s tebou vstoupím do virtuálního prostoru, do toho zasraného labyrintu s netvory?“</p>

<p>„Profíkům je to zakázané,“ řekl rychle Tommy.</p>

<p>„Správně. A ne proto, že bych vyhrál, je tam příliš mnoho věcí, které nechápu. Ale pokazím vám hru. Začnu v ní žít. A život je tak špinavá věc, že všechny vaše slizké nestvůry, které chrlí oheň, o kterých ráno nadšeně vyprávíš, připadají mi milé a laskavé. Běž, hraj si. Ale nezapomeň: ve všech hrách nezvítězíš… Kruci, to v tobě zůstalo ještě z Artura. Nekonečný aTan. Ale on nakonec pochopil…“</p>

<p>Kay rychle odešel, aniž poskytl Tommymu možnost odpovědět.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Druhá část</emphasis><strong>Vanda Kachovská</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>„Vesmír nezná pojmy dobro a zlo. Když vezmeme jako výchozí bod morálku jiných ras nebo třeba lidských sociálních skupin, obdržíme tak odlišné výsledky, že se kritéria úplně ztratí. Je etické likvidovat slabé jedince? Podle Bulratů nebo společnosti Kiity ano. Je etické ničení potenciálně rozumných druhů jiných planet? Z hlediska všech ras kromě Alkari a Psilonu ano.</p>

<p>Problém obecné morálky existuje od doby, kdy lidstvo zahájilo expanzi do vesmíru a ztratilo jednotu. Ani církev Společné vůle, ta kvůli své umělosti, ani císařova moc, v důsledku nezbytné pružnosti, neposkytují lidem společné morální hodnoty. Nejsmutnější je, že každý pokus o zavedení jednotného etického systému do společnosti se stává příčinou jejího rozpadu – změny v psychologii obyvatel jednotlivých planet už zašly příliš daleko…“</p>

<p>Kay seděl v křesle a poslouchal lichý hlas lodě. Dobře udělaný text, bez stopy emocí. Když na můstek vstoupil Tommy, Dutch na něho letmo pohlédl.</p>

<p>„Ideálním řešením problému morálky by tedy byla společnost, ve které by každý jedinec byl naprosto nezávislý na jiných a směl se chovat v souladu se svými představami o dobru a zlu. Takový svět by byl z hlediska každého pozorovatele pravděpodobně příšerný. Naštěstí je to nemožné, protože by to vyžadovalo stvoření miliard vesmírů, pro každou rozumnou bytost zvlášť.</p>

<p>Současnou situaci ulehčuje pestrost sociálních struktur a rozvoj mezihvězdných cest. Každý práceschopný člověk si může zaplatit svůj přesun do světa, který mu vyhovuje. Říšský zákon o volné migraci, jeden z mála, který reálně funguje, zaručuje právní možnost realizace takového činu. Přesto samotný fakt existence vyřazovacích komisí na Kiitě nebo tradice manželství, která uzavírají děti na Coolthosu, což jsou z hlediska jiných kolonií nemorální činy, vyvolává napětí a konflikty, podobné taurijsko-rotanskému sporu. Ještě k složitější situaci dochází v případech, kdy se ke konfliktu připojují jiné rasy. Tragédie Chaaranu, která skončila vyvražděním bezbranných obyvatel Říše, neslýchaná po stránce krutosti i rozsahu, nastolila tento problém naprosto zřetelně.</p>

<p>Nezbývá než smířit se s tím, že pokud nějaký zázrak nevnutí lidem a vlastně i mimozemšťanům univerzální etická pravidla, bude napětí stále narůstat. Uplynou desítky, možná i stovky let, a sociální antagonismus kolonií Říši rozvrátí.</p>

<p>Když odhlédnu od detailů, mám na mysli příchod Boha. Pouze svrchovaná moc, nepostižitelná rozumem, se může stát onou autoritou, před kterou se skloní lidské sobectví. Záměna pojmu Bůh pojmem Vůle je odrazem naší nejednotnosti. Nastal čas vrátit se k pramenům a pocítit strach z nebes.“</p>

<p>Dutch se zasmál a otočil k Tommymu.</p>

<p>„Strach z nebes… to je správná a užitečná věc. Potřebná.“</p>

<p>„Co jsi poslouchal?“</p>

<p>„Identifikaci!“ přikázal Dutch.</p>

<p>„Pracovník Říšského ústavu sociálních problémů Nikolaj Levin. Článek v ‚Denním říšském přehledu‘ ze sedmnáctého května pět set šedesátého roku. Další publikace…“</p>

<p>„Stačí. Zábavné, viď, Tommy. Mezi bulvární žvásty proklouzl článek se sociologickou tematikou. Bude opakován dvěstěkrát v celé Říši.“</p>

<p>„Curtis?“</p>

<p>„Ano. Tvůj otec připravuje půdu pro Hranici snů. Ještě několik měsíců a oznámí, že problémy Říše jsou vyřešené, každý může dostat svůj svět… odpovídající jeho vlastní morálce.“</p>

<p>„Jasné. Dutchi, ty nechceš Hranici snů?“</p>

<p>Kay zaváhal.</p>

<p>„Chci. Jen blázen by se vzdal možnosti splnit si své sny. Ale pro mimozemšťany je to dar příliš veliký… odchod z vesmíru. Já bych pořád vzpomínal na svět, který jsem zanechal za zády.“</p>

<p>„Já taky.“</p>

<p>„Lžeš,“ řekl Kay lhostejně. „Ty k této realitě nepociťuješ nic… lásku ani nenávist. Šel jsi se mnou a ne s Curtisem jen proto, že úloha kopie klonu je nezáviděníhodná. Dokonce ani Artur, kterého Curtis vychoval jako vlastního syna, nic neznamená. Ty bys byl ještě bezmocnější. Běžný chodící omyl, připomínka dávného nezdaru.“</p>

<p>„No a co? Kdekoli by se mi žilo líp než pod tvým dohledem.“</p>

<p>„Jistě. Ale šel jsi se mnou.“</p>

<p>„Šel…“</p>

<p>Dutch se zasmál.</p>

<p>„Dokonce vím proč, i když mlžíš. Závidíš van Curtisovi a doufáš, že narušením jeho plánů se mu vyrovnáš. A potom se s ním spojíš. Ne jako Artur, nedobrovolný pomocník, parodie na syna, ale jako plnohodnotný partner, bratr. Kdybych se pokusil zabít van Curtise, ty by ses pokusil zabít mě. To je známá věc, a podle tebe nepříliš složitá.“</p>

<p>Tommy mlčel. Dutch ho poplácal po zádech.</p>

<p>„S tím nepočítej, hochu. Ještě nikdo mě nezabil dvakrát.“</p>

<p>„Když si to myslíš, tak mě zabij,“ odsekl Tommy. „Nebo prodej do některého zdejšího bordelu.“</p>

<p>„Proč? Moc bych nevydělal a přišel bych o společníka.“ Dutch pohlédl na monitory. „Upoutej se, vycházíme.“</p>

<p>„Nemáš pravdu. Chovám se k tobě dobře.“</p>

<p>„Dobře je víc než nic. Nespřátelili jsme se, škoda. Partneři, které dočasně spojil společný zájem. Nic víc.“</p>

<p>„Ty vůbec žádné přátele nemáš!“</p>

<p>Loď zavibrovala – vypnuly se hypermotory. Na obrazovkách z venkovních kamer tmu nahradila svítící mlha.</p>

<p>„Hřbitov nezrozené hmoty,“ řekl Kay. „Nepochybně právě tak vypadá alkaranská pravděpodobnost. Nyní procházíme triliony neexistujících světů.“</p>

<p>„Básníku…“</p>

<p>Záblesk – a na obrazovkách se opět rozhostila tma, tentokrát s jiskřičkami hvězd.</p>

<p>„Vyšli jsme daleko,“ poznamenal Tommy.</p>

<p>„S naší lodí nemáme šanci přiblížit se k normálním planetám. Tauri má dokonalou obrannou síť, jestliže zaznamená kolapsární generátor, rozdrtí nás na prášek. Připravil jsi člun?“</p>

<p>„Jestli míníš tu rezavou rakev, kterou jsi koupil na šrotišti, tak ano, připravil. Vypnul jsem bezpečnostní blok a pult se odblokoval.“</p>

<p>„Chlapík. Jdi pro věci, já zaparkuji loď na vzdálené oběžné dráze.“</p>

<p>Tommy se odkolébal k průchodu. Generátor gravitace nebyl seřízen, takže pole umělé gravitace bylo nerovnoměrné. Na prahu se zastavil.</p>

<p>„Kayi, proč Tauri a ne Endorie?“</p>

<p>„Žije tady žena, kterou bych dokázal milovat.“</p>

<p>„Tak proč ji nemiluješ?“</p>

<p>„Příliš velký věkový rozdíl.“</p>

<p>Kdyby Ráchel slyšela tento rozhovor, radost by jí nevydržela dlouho.</p>

<p>„Aha, to děvčátko,“ zamumlal Tommy.</p>

<p>„Ne, ta stařena.“</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Ráchel přišla k Henriettě tři dny po hádce. Špatné počasí pokračovalo – ledové fujavice a krátké lijáky zničily zbytek úrody. Tentokrát již opravdu zlobil rozladěný klimatizátor, poptávka a nabídka se totiž už vyrovnaly.</p>

<p>„Přinesla jsem vám jablka,“ řekla dívka místo pozdravu. „U nás ještě nějaká jsou, ale váš sad je zničený úplně.“</p>

<p>Stařenka, která se zabývala dost nezvyklou činností –rozborkou starého laseru kariéra, odložila zbraň a zamyšleně pohlédla na Ráchel.</p>

<p>„Myslela jsem si, že budeš uražená ještě týden.“</p>

<p>„Vůbec jsem se neurazila. Prostě s vámi nesouhlasím.“</p>

<p>„Posaď se. Nebo ne, napřed odnes jablka do kuchyně a zapni sporák.“</p>

<p>Když se Ráchel za několik minut vrátila, laser zmizel. Nahradil ho tác s kávou.</p>

<p>„Ptej se,“ vyzvala ji stařenka laskavě. „Máš všechna svá přání napsána v obličeji.“</p>

<p>„Jak se dá vstoupit do Ligy bodyguardů?“</p>

<p>Henrietta se napůl usmála, napůl vzdychla.</p>

<p>„Velice jednoduše. Až budeš plnoletá, pošleš přihlášku do místní pobočky Ligy a zaplatíš vložné. Dostaneš kategorii ‚M‘. Jestli do roka získáš padesát bodů, přejdeš do kategorie ‚P‘ a staneš se plnoprávným členem Ligy. Dalších sto bodů a kategorie ‚K‘. A tak dále až ke kategorii ‚O‘, dvanácté, nejvyšší z běžných.“</p>

<p>„Co znamenají ta písmena?“</p>

<p>„‚O‘ je ochránce, ‚K‘ – kurátor, ‚P‘ – pozorovatel.“</p>

<p>„A ‚M‘?“</p>

<p>„Maso.“</p>

<p>Ráchel mlčela.</p>

<p>„Ze skupiny ‚M‘ do skupiny ‚P‘ přechází průměrně čtyřicet procent. Ostatním se vrátí vložné… nebo zahynou.“</p>

<p>„Kay je v kategorii ‚O‘?“</p>

<p>„Ne. Je v první stovce, to už jsou kategorie jmenovité Pokud si vzpomínám, měl ‚S‘.“</p>

<p>„Smrt?“ zvedla dívka oči.</p>

<p>„Správně. Jsi chytrá. Existují jen tři jmenovité kategorie. ‚A‘ – anděl, ‚D‘ – ďábel a ‚S‘ – smrt. Závisí na stylu práce.“</p>

<p>„Mě nepřesvědčíte.“</p>

<p>„Ani nehodlám. Jestli chceš opravdu vstoupit do Ligy, pomůžu ti s tréninkem. Sama mám vysokou kategorii ‚O‘. V Lize se můžeš hodně naučit… Ovšem najít Kaye ti to nepomůže.“</p>

<p>„Uvidíme…“</p>

<p>Někdo zaklepal na dveře – tiše a jemně. Henrietta se zamračila.</p>

<p>„Nějak jsem se zapovídala nebo na stáří ohluchla. Otevři.“</p>

<p>Ráchel vstala a otočila se ke dveřím, ty se však už otevíraly. Henrietta se nepohnula, jen vložila ruku do košíčku s pletením.</p>

<p>Na prahu stál Kay Altos, člen Ligy z kategorie „S“, a vedle něj urostlý černovlasý mladík, který Ráchel připadal podivně povědomý. Oba měli šortky a trička, jaká se na Tauri nosila vždy kromě několika posledních dní. Oba byli promočení skrz naskrz.</p>

<p>„Budeš dlouho žít, Altosi,“ řekla Henrietta a vytáhla ruku z košíčku.</p>

<p>„Pochybuji, plukovníku. Ale jen tak mimochodem, pro přátele jsem Dutch.“</p>

<p>„Ano? Nu což…“ Stařenka opatrně vstala z křesla. „Můžu ti tak říkat… a vítej, Arture.“</p>

<p>Mladík zavrtěl hlavou.</p>

<p>„To není Artur.“ Kay pohlédl pátravě na Ráchel a usmál se, když uviděl stříbrný prstýnek. „Zdravím tě, partnere. Vyrostla jsi… Ráchel.“</p>

<p>Dívka přikývla. Na rtech se jí objevil úsměv, nejistý jako zimní svítání.</p>

<p>„Dobrý den…“</p>

<p>„Tak pojď blíž, ať tě můžu přivítat.“ Henrietta pomalu cupitala ke Kayovi. „Přiznám se, že jsem překvapená.“</p>

<p>Poplácala Dutche po zádech a jedovatě se zeptala:</p>

<p>„A co ryby na Marettě? Berou?“</p>

<p>„Přiletěli jsme z Djenahu.“ Kay jemně uchopil její dlaň a dotkl se jí rty. „Plukovníku, potřebuji vaši pomoc.“</p>

<p>„Jenom ty?“</p>

<p>„Ne. Říše. Rasa. Svět se hroutí… paní Kachovská.“</p>

<p>„Už dlouho jsem neslyšela taková slova… a to jméno.“ Její hlas zledověl. „Jsem stará žena, obyvatelka klidné planety.“</p>

<p>„Na podobné triky není čas, plukovníku Kachovská. Bude válka… horší než Velká.“</p>

<p>Ráchel pracně odtrhla zrak od Kaye a pohlédla na Fiskalocci, kterou návštěvník vytrvale nazýval Kachovská. Vrásčité tváře stařenky se třásly.</p>

<p>„Co to plácáš, Dutchi? Neznáš onu válku.“</p>

<p>„Znám budoucnost. Probuďte se, Vando. Prosím.“</p>

<p>Kachovská pohnula rty a zamračeně řekla: „Udělal jsi tady louži, Kayi. Zmokli jste?“</p>

<p>„Tauri zřejmě usoudila, že mě musí vždycky přivítat špatným počasím.“</p>

<p>„Pro tebe až příliš velká čest. Vzpomínáš si na pokoj, ve kterém jsi bydlel?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Převlečte se, ve skříni je vhodné oblečení. Jak se jmenuješ, hochu?“</p>

<p>„Tommy.“</p>

<p>„Jsi Arturův bratr?“</p>

<p>Tommy a Kay na sebe pohlédli. Dutch přikývl.</p>

<p>„Jsem výsledek falešného aTanu. Arturova kopie… kopie klonu Curtise van Curtise,“ vysvětlil mladík.</p>

<p>„Bohové…“ Vanda zvedla ruku k ústům v nepředstíraném překvapení. „Ještě něco? Ne… jděte se převléknout.“</p>

<p>Kay přikývl. Když procházel kolem strnulé Ráchel, dotkl se rty jejího čela.</p>

<p>„Asi se zblázním,“ řekla stařenka při pohledu, jak vystupují po schodišti. „Nebo jsem se už zbláznila.“</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>Dutch rychle probíral skříň plnou šatů. Pro koho asi osamělá stařenka, jejíž muž zřejmě nepobývá doma, schraňuje takovou spoustu oblečení? Obleky, kombinézy, tuniky, šaty všech velikostí a stylů.</p>

<p>Našel světlý sportovní oblek, který mu padl jako ulitý, modrou košili a úzkou bílou vázanku se znakem Ligy bodyguardů. Kay nehodlal skrývat své povolání, takže vázanka mu připadala vhodná. Tommy si zvolil černou kombinézu, snad Kayovi navzdory. Kayovi to bylo jedno. Minulost, nepostižitelná jako „pravděpodobnost“ Alkari, ožívala kolem něj.</p>

<p>„Sem jsme přinesli Artura z kompenzátoru. Byl v bezvědomí, uložil jsem ho právě v tomto pokoji. Sám jsem napovídal Henriettě a jejímu manželovi různé věci. Zábavný stařík, nemohl se dočkat, až se vrátí do centra řízení počasí, ke svým počítačům. Stejný herní maniak jako ty.“</p>

<p>„Hm…“ Tommy se prohlížel v zrcadle. Uhladil si mokré vlasy a založil si rukávy kombinézy, zřejmě podle nějaké mládežnické módy.</p>

<p>„Tady ho zřejmě přepadli…“ Kay prohlížel pokoj, jako kdyby hledal stopy dávného přepadení. „Nebožtík Bulrat a mechanistka…“</p>

<p>„Unesl ho Meklaran,“ řekl Tommy. „A ne odtud, ale z pokoje, ve kterém Artur bydlel. Cestou na Graal mi o tom vyprávěl.“</p>

<p>Kay si mlčky pečlivě vázal vázanku. Odstrčil Tommyho od zrcadla.</p>

<p>„Jako za mládence,“ usoudil Tommy. „Ještě make-up a bude to.“</p>

<p>„Říkáš si o malér.“</p>

<p>„Tak dobře, Kayi. To já z lásky.“</p>

<p>„Miloval Meklaran deštíček… Pochopil jsi, jak se má mluvit s plukovníkem?“</p>

<p>„Upřímně?“</p>

<p>„Naprosto. Ji neoklameš.“</p>

<p>„A s děvčetem?“</p>

<p>„Ještě nevím.“ Kay pohlédl na Tommyho. „Ale neopovaž se je urazit. Bylo mým parťákem, i když jen v jedné jediné akci.“</p>

<p>„Nechystám se.“</p>

<p>„Ani to nezkoušej. Jdeme.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Dole bylo prázdno, zato dveře do jídelny byly otevřené a zazníval odtud nějaký hluk.</p>

<p>„Aha, dostaneme snídani,“ řekl spokojeně Tommy.</p>

<p>„Oběd. Je čas přejít na místní čas.“</p>

<p>Ve srovnání s pokojem pro hosty – dřevěné stěny a proutěný nábytek – jídelna tak harmonická nebyla. Zdálo se, že tato část domu nikoli neúspěšně napodobuje styl válečných lodí: šedé umělohmotné stěny, anatomická křesla, stůl s keramickou desku. Pouze křeslo, ve kterém seděla Vanda, bylo stejné jako v pokoji pro hosty –sametový obr, do kterého by se vešly dvě osoby.</p>

<p>„Stesk po mládí, Kayi,“ řekla stařenka, když zahlédla jeho pohled. „U veteránů běžný… Někteří dokonce přestavují domy na staré korvety.“</p>

<p>„Vám postačila jídelna.“</p>

<p>„Kuchyně je ženská záležitost, viď? Kuchyně, kybercentrum a kóje – tři ‚K‘, kvůli kterým nás drželi ve flotě.“</p>

<p>„A udrželi?“ Kay usedl ke stolu a poslepu položil ruku na pult, aby upravil tvar křesla. Mrkl na Ráchel u sporáku, ale ta se rychle otočila.</p>

<p>„Samozřejmě, že ne… děvče, nic nekombinuj! Tento sporák má omezený výběr jídel. Zapni sedmou nabídku – ta dvěma chlapům naprosto postačí.“</p>

<p>Dutch se ušklíbl.</p>

<p>„Sedmou… Císařovy narozeniny?“</p>

<p>„Nebo zahájení bojové operace. Jakou lodí jste přiletěli, Kayi?“</p>

<p>„Vlastní. Je na orbitě, přistáli jsme člunem. Na dopravní loď nemáme peníze.“</p>

<p>Kachovská zavrtěla hlavou, trochu soucitně, trochu nedůvěřivě.</p>

<p>„Kayi, rmoutíš mě. Profesionál tvých kvalit si nevydělá na lístek?“</p>

<p>„Práce na Djenahu je příliš špinavá. A příliš často člověk zatouží klepnout vlastního klienta.“</p>

<p>Ráchel začala chystat talíře. Jemný porcelán se příliš nehodil k vojenskému nábytku.</p>

<p>„Tady jsem nevyhověla svým vzpomínkám.“ Vanda zřejmě vyciťovala cizí náladu. „Co dělat, mám ráda jemné nádobí… Ráchel, v baru v pokoji pro hosty je víno. Přines Noc touhy. Frivolní název, ale ta vůně…“</p>

<p>„To tě plukovník pořád tak prohání?“ zeptal se Dutch Ráchel. Ta se zastavila a usmála tak radostně, že Kay zatoužil odvrátit pohled.</p>

<p>„Ne, jenom dneska…“</p>

<p>„Tak už konečně běž, božíčku! A nečum tak na toho starého darebu!“ zvolala stařenka vysokým hlasem. Ráchel vystřelila z jídelny.</p>

<p>„Proč jsi mě před ní odhalil?“ změnila Vanda okamžitě tón. Tommy, který seděl u rohu stolu, se přímo zachvěl.</p>

<p>V hlase Fiskalocci-Kachovské zněla smrt.</p>

<p>„Budeme potřebovat lidi, plukovníku,“ odpověděl klidně Kay. „Ráchel je schopné děvče. Hodí se. Ať ví všechno.“</p>

<p>„Jaké ‚všechno‘? A k čemu se hodí? Rozhoduješ za mě, Altosi? Fuj, Dutchi!“</p>

<p>„Zkrátka nepochybuji, jak se rozhodnete,“ řekl klidně Kay. „A Ráchel je chytrá, a jak vidím, fyzicky vyspělá…“</p>

<p>„Syčáku! To děvče tě už čtyři roky miluje a neříkej, že to nevidíš! Chceš ji zatáhnout do svých zasraných záležitostí? Zůstalo v tobě vůbec něco lidského?“</p>

<p>„Hovno,“ zvedl Kay pohled.</p>

<p>Kachovská chvíli mlčela. Potom se rozesmála vysokým, zalykavým smíchem.</p>

<p>„Dutchi, ty jsi ale zvíře… Sotva se držím a ty si ze mě děláš legraci… asi se rozsypu…“</p>

<p>„Plukovníku, nehodlám děvče do ničeho zatahovat,“ řekl Kay tiše. „Ale chci, aby všechno vědělo…třeba jako rozhodčí.“</p>

<p>„Ráchel?“ Vanda se opět zasmála, ale tišeji. „Jestli řekneš, že hodláš zabít císaře v době Klanění, začne nabíjet pistole…“</p>

<p>Tommy, který už se uvolnil a dokonce se začínal nudit, frkl a pokusil se skrýt úsměv. Kachovská na něho pohlédla a její výraz zpřísněl.</p>

<p>„Myslím, že pistole nabíjejí jiní,“ pokrčil rameny Kay. „Opravdu pro mě nenajdete ‚maso‘, plukovníku?“</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Císař Grey měl špatnou náladu. Nebylo to nic neobvyklého, ale dvůr zneklidněl.</p>

<p>Císař ráno přikázal odeslat k rodičům svou nezletilou přítelkyni. Několik dvořanů, kteří na to už měsíc čekali, přivedli své dcery, „aby si prohlédly císařský palác“. Jejich naděje se nesplnily, Grey celý den nevyšel z ložnice, kde si prohlížel vládní informační kanály nebo vyžadoval nejroztodivnější delikatesy. Ale žádnou neochutnal, jen popíjel minerálku.</p>

<p>Přiblížil se večer, když Greyovi oznámili, že patriarcha Společné vůle žádá o audienci.</p>

<p>Církev nikdy nebyla v Říši významnou silou. Možná proto, že spojení mnoha náboženství víc lidí odradilo, než přitáhlo. A možná proto, že církev napodobila císařovu taktiku a připouštěla ve svém rámci existenci planetárních kultů… A konečně možná vzhledem k politice nezasahovat do světských záležitostí, přijaté před mnoha léty.</p>

<p>Formálně se však patriarcha císaři rovnal. A Grey nehodlal tuto formálnost narušit.</p>

<p>Dnes však neměl chuť na oficiální ceremonie a přijal patriarchu v soukromých komnatách, což mohlo být gestem přízně nebo známkou naprostého pohrdání.</p>

<p>Grey dával přednost tomu, aby takové maličkosti posuzovali jiní.</p>

<p>Když patriarcha vstoupil do maličkého zšeřelého sálku, Grey skloněn nad stolkem osobné naléval kávu do šálků. Kromě tří svíček v masivním svícnu nic nezahánělo tmu.</p>

<p>„Vítám vás, Excelence.“ Grey přikývl a pozorně na patriarchu pohlédl. „Nedáte si se mnou skromnou večeři?“</p>

<p>Postava zahalená do tmavé látky sklonila mírně hlavu. Hlas bez pohlaví a stáří, změněný jednoduchou operací, byl tichý jako šumění potoka:</p>

<p>„Děkuji, císaři.“</p>

<p>Fialové zdi, kopule černého skla nad hlavou, nábytek z tmavého dřeva… Grey nevěděl, jestli se to patriarchovi líbí. A rád by to věděl – skoro stejně silně, jako chtěl znát jeho skutečnou povahu.</p>

<p>Seděli naproti sobě – Grey, který večer vyměnil župan za pyžamo, a patriarcha, zahalený do stínící látky. Maličký amulet na jeho prsou, skoro určitě obsahující antiskener, se leskl ve světle svíček.</p>

<p>„Kávový obřad, zrozený ve starověku na pevnině jménem Amerika, je jednou z mých nepočetných radostí,“ poznamenal Grey.</p>

<p>Šálek kávy se vnořil pod látku halící obličej.</p>

<p>„To je možné. Ovšem ve starověku kávový obřad neexistoval. Zřejmě vás špatně informovali, císaři.“</p>

<p>Grey se usmál. Spor s patriarchou by byl směšný. Vládl v oblasti, která Greye absolutně nezajímala.</p>

<p>„Víte to lépe, Excelence. Vím, že církev má skvělé archivy i informátory.“</p>

<p>„Občas se to hodí. Málokdo chápe Společnou vůli k hranicím dostupným lidem. Zato jí však zůstávají věrni až do konce.“</p>

<p>„To mě těší jménem církve. Ještě kávu?“</p>

<p>„Děkuji. Máme dobré zdroje, dokonce i u Curtise van Curtise.“</p>

<p>„Ono…“</p>

<p>„V poslední době jsou zneklidněné, císaři. Vaše rozhodnutí prozkoumat Curtisovo jednání církev oceňuje.“</p>

<p>„Vidím, že nemáte zdroje jen u Curtise. Cukr?“</p>

<p>„Děkuji. Církev se nestará o světské záležitosti. Ovšem pokud dojde k narušení základů víry… nesmíme zůstat lhostejní.“</p>

<p>„Jak van Curtis narušil zájmy Společné vůle?“</p>

<p>„Hranicí snů.“</p>

<p>„Čím?“</p>

<p>„Hranicí snů… právě tak Curtis van Curtis nazval svůj nový projekt. Nevíme toho mnoho, ale mnoho zdrojů je zneklidněno účinkem tohoto projektu na základy víry.“</p>

<p>„Smetanu?“</p>

<p>„Děkuji. Doufám, že se císař rozdělí o informace, které mu sdělil komandér Šegal, stejně štědře jako o tuto vynikající kávu.“</p>

<p>„Máte výtečné zdroje, Excelence. Trochu víc informací by neuškodilo ani… komandéru Šegalovi.“</p>

<p>„Stačí. Lžička smetany dokáže kávu pokazit, císaři.“</p>

<p>„Jste nepřekonatelný, Excelence. Kromě Curtisových záměrů nemá církev jiné problémy? Finance, propagandu?“</p>

<p>„Pravda je víc než peníze.“</p>

<p>„Jen když se o ně opírá.“</p>

<p>„Budeme císaři vděční za pomoc, pokud bude potřebná.“</p>

<p>Několik minut pili kávu mlčky.</p>

<p>„Rád bych znal vaše světské jméno, Excelence,“ řekl Grey.</p>

<p>„Bohužel jsem je zapomněl. Děkuji za kávu. Doufám, že císař navštíví chrám Společné vůle.“</p>

<p>Grey zaváhal.</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>„Pohostím vás vynikajícím čajem. Čajový obřad má opravdu kořeny v dávné minulosti.“</p>

<p>„Minulost dávno minula a nikdo neví, jaká byla.“</p>

<p>„Minulost se stala současností, císaři. Stačí se rozhlédnout a uvidíte ji.“</p>

<p>Patriarcha vstal.</p>

<p>„Chrám navštívím. Po Klanění a Šegalově návratu,“ slíbil Grey. „Říše si váží církve Společné vůle… a její starosti o jednotu lidstva.“</p>

<p>Tmavá postava se uklonila.</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>„Proč bych ti měla věřit, Dutchi?“ Hlas Kachovské byl stěží slyšitelný. Sama málem zmizela ve svém ohromném křesle, před netknutými talíři, jen sklenice byla prázdná. „Mohl jsi lhát…“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Nevím. Jsi zabíječ, Kayi. Tvá psychika se řídí vlastními zákony…“</p>

<p>„Jste také zabíječ, Vando. Bývala jste Nemesis Říše. O výsledku Velké války nerozhodly křižníky a stíhače. Krutost, nelítostnost, neodvratnost pomsty – právě to mimozemšťany zlomilo. Nikdo nedokázal nenávidět tak, jako my.“</p>

<p>„Doba nenávisti skončila…“</p>

<p>„Trvá od začátku světa! Vy jste ze sebe vytvořila symbol lidské zuřivosti. Věděla jste, do čeho jdete… do krvavých snů, které nikdy nekončí, do života mimo zákon… Chcete, aby se Velká válka opakovala?“</p>

<p>„Dutchi, nevěřím tvému vyprávění!“</p>

<p>„Já ano,“ promluvila tiše Ráchel. Seděla vedle Kachovské, hubená a napjatá a nespouštěla z Kaye oči.</p>

<p>Vanda mávla rukou.</p>

<p>„Dutchi, nabízíš mi účast ve spiknutí proti císaři! Mně, plukovníkovi SIB!“</p>

<p>„Nesloužila jste císaři ani Říši. Sloužila jste lidské rase, jak jste dovedla a považovala za nutné. Proto mě pochopíte… jsem totiž také takový.“</p>

<p>„Opravdu?“</p>

<p>„Jsem onen poručík z Chaaranu, kterého nazývali Spála.“</p>

<p>Kachovská zalapala po vzduchu.</p>

<p>„Můžete si to ověřit. Alkarani se to dozvěděli, takže tato informace někde existuje. Můžete se přesvědčit, že Tommy je Curtisův klon. To má slova potvrdí.“</p>

<p>„Nebo fakt, že van Curtis chce cizíma rukama uvolnit trůn!“</p>

<p>„Požádejte o informace o Graalu. O Zlé zemi. Zaleťte tam!“</p>

<p>Kay nyní nenáviděl tuto starou ženu, kterou dosud uctíval. Nechce věřit, nechce se vrátit do svých snů.</p>

<p>„Ráchel, otevři okno,“ požádala Vanda tiše. Dívka tiše vstala.</p>

<p>„Věřte mi, plukovníku,“ zašeptal Kay. „Prosím.“</p>

<p>„Tommy,“ otočila stařenka hlavu. „Budu potřebovat stěr ze tvé sliznice… punkci ze svalu… několik kapek krve…“ Pak zaváhala, ale dokončila: „A sperma. Promiň, hochu, ale znám metody falšování genotypu a nechci riskovat.“</p>

<p>Mladík se začervenal, ale jeho hlas zněl klidně:</p>

<p>„Chápu, paní Kachovská.“</p>

<p>„Genetický kód van Curtise musí být v armádních archivech, to nebude problém…,“ šeptala si. „Budiž… Kayi, nahrál jsi rozhovor s Alkaranem?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Potřebuji originál.“</p>

<p>„Nahrál jsem ho na disk a optokrystal. Dostanete je.“</p>

<p>„Chytré… Kayi, tvou nahrávku prozkoumají vynikající odborníci. Prvotřídní. Odhalí každý podvod. Jestli chceš, můžeš teď odejít.“</p>

<p>„Nelhal jsem.“</p>

<p>Za otevřeným oknem šuměl déšť – jednotvárně, stále tišeji. Ráchel zůstala stát, nevrátila se ke stolu; mlčela, zdálo se, že povyrostla.</p>

<p>„Děvče, zajímá mě tvůj názor,“ řekla Vanda chraplavě.</p>

<p>„Kay nelže.“</p>

<p>„Jistě… Ráchel, už by ses tady neměla objevovat, ať se rozhodneme jakkoli. Rozumíš?“</p>

<p>Kachovská chvílí čekala na odpověď a potom se Kaye ostře zeptala:</p>

<p>„Co dělá?“</p>

<p>„Usmívá se,“ pohlédl stranou.</p>

<p>„Zatracená holka. Který čert tě sem přinesl zrovna dneska?“</p>

<p>„Něco jsem cítila,“ řekla Ráchel vážně. „Od samého rána. Kayi, doprovodíte mě domů? Není to daleko.“</p>

<p>„Bude lepší, když si budeme tykat, parťáku.“ Kay vstal. „Dovolíte, plukovníku?“</p>

<p>„Běžte,“ zašeptala stařenka. „K čertu… zase všechno od začátku… zase krev a krev…“</p>

<p>Pohlížela za nimi a víčka se jí bezmocně chvěla.</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>„Vezmete si deštník?“ zeptala se Ráchel.</p>

<p>„Mám déšť rád.“</p>

<p>Ochranné pole svítilo nad její hlavou jako slabá aureola. Ve večerním šeru jeho světlo vypadalo záhadně a lákavě. Kay uchopil Ráchel za ruku a pocítil, že se jí chvějí prsty. Několik minut kráčeli mlčky. Rozmoklá půda jim mlaskala pod nohama.</p>

<p>„Kayi, nelhal jste… jsi Henriettě?“</p>

<p>„Vandě. Jmenuje se Vanda Kachovská… Krvavá Vanda. Nelhal.“</p>

<p>„Proč si změnila jméno?“</p>

<p>„Nahlédni do archivů, pochopíš. Vyprávěla o mně často?“</p>

<p>„Nu… něco…“</p>

<p>Ráchel uklouzla. Kay ji přidržel.</p>

<p>„Rozumím. O kategorii ‚S‘ také?“</p>

<p>„Pět minut před vaším příchodem.“</p>

<p>Dutch se zasmál.</p>

<p>„Opravdu budu dlouho žít.“</p>

<p>„Nu… mluvíme o vás často…“</p>

<p>Kay se zastavil, uchopil dívku za ruce a pohlédl jí do očí, laskavě a smutně:</p>

<p>„Zřejmě jsem byl za blbce, když jsem se ti před čtyřmi léty posmíval.“</p>

<p>Ráchel rychle zavrtěla hlavou. Vrchlík nad její hlavou tiše zavrněl a rozšířil pole deštníku ve snaze zakrýt před deštěm oba.</p>

<p>„Odmiluj se, děvče!“</p>

<p>„Proč?“ zeptala se Ráchel ostře.</p>

<p>„Mám tě rád… ale ne tak, jak potřebuješ.“</p>

<p>„To…,“ zaváhala Ráchel, „kvůli Tommymu? Jste milenci?“</p>

<p>„Bože! Neopovaž se mu to naznačit. Touláme se spolu čtyři roky a opravdu nás z toho podezírají. Tommy má kvůli tomu komplexy. Ne, pochopitelně ne. Mám normální orientaci a jeho sex nezajímá. Miluje různé nesmyslné hry, virtuální realitu.“</p>

<p>„Proč tedy?“</p>

<p>„Dávám přednost lásce k lidstvu jako takovému.“</p>

<p>„Je to pohodlnější?“</p>

<p>„Chytrá,“ řekl Kay něžně. „Mnohem pohodlnější. Hlavně potom, co dostaneš stokrát kopanec od těch, které miluješ. Upřímně řečeno, pak je to jediné řešení.“</p>

<p>„Já…“</p>

<p>„Nikdy bys mě nezradila. Jistě. Dneska ne. Ale přijde zítřek. Žiju dost dlouho, abych pochopil, že vždycky přijde zítřek. Občas se ho člověk ani nechce dožít… A občas se to podaří. Ale zítřek stejně přijde.“</p>

<p>„Proč jste tak hloupý? Povídám, že… že vás moc miluji. A vy mi o svých křivdách!“</p>

<p>Ráchel se odvrátila.</p>

<p>„Promiň.“ Kay si otřel čelo. „Máš pravdu. A tykej mi.“</p>

<p>„Dobře…“</p>

<p>„Ráchel, prostě mi připadalo, že jsi do mě trochu zamilovaná. A rozhodl jsem se tě před tím varovat.“</p>

<p>„Děkuji.“</p>

<p>„Příměří?“</p>

<p>Děvče mlčelo.</p>

<p>„Až se do tebe zamiluji, hned se to dozvíš,“ řekl Kay vážně.</p>

<p>„Až tě přestanu milovat, taky to pocítíš.“ Ráchel pohlédla na Dutche. „A políbit se mě odvážíš?“</p>

<p>Jestli Kaye její nečekaný návrh překvapil, nedal to na sobě nijak znát. Sklonil se k ní – silové pole sklouzlo po vlasech a vypnulo se.</p>

<p>Rty měla nečekaně zkušené a dovedné, až Dutch pocítil zvláštní, nesmyslnou křivdu. Jako kdyby nečekaná zamilovanost Ráchel byla správná. Jako kdyby na světě existovala věrnost a on, prožívající náhodné známosti, měl na ni právo.</p>

<p>„Půjdeme?“ odtáhla se Ráchel,</p>

<p>„Půjdeme.“ Opět ji uchopil za ruku. Mladý muž, který se prochází večerním sadem s dospívající dívkou. Pokud se morálka na Tauri během posledních dvaceti let nezměnila, nedopustil se ničeho špatného.</p>

<p>Ostatně mu to bylo jedno.</p>

<p>Dutch bezděčně zaznamenával zpáteční cestu. Byl příliš unaven, než aby udržoval normální hovor, naštěstí i Ráchel mlčela. Když stromy skončily a vyšli na velkou louku zarostlou trávou, vlastně malé pole, v jehož středu stál dům, děvče se zastavilo.</p>

<p>„Jsme na místě. Nezajdeš na čaj, Kayi?“</p>

<p>Zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Tam je mé okno, v prvním patře. Zamávám ti. Počkáš?“</p>

<p>„Počkám.“</p>

<p>„Nechceš si vzít flyer?“</p>

<p>„Proč? Projdu se.“</p>

<p>Ráchel pustila jeho ruku a vykročila k domu:</p>

<p>„Ráno přijdu.“</p>

<p>„Jestli Vanda zjistí, že jsem lhal, najdeš dva čerstvé hroby.“</p>

<p>Zasmála se.</p>

<p>„Kdepak,“ řekl Kay vážně. „Tvá sousedka by něčeho takového nebyla schopná.“</p>

<p>„Tak zatím, Kayi.“</p>

<p>„Zatím, Ráchel.“</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Když se Kay vrátil do domu Kachovské, byla už naprostá tma. Zabloudil, měl si vzít flyer, přestože to byly jen dva kilometry.</p>

<p>Žádné okno nesvítilo, jen na střeše nad tenkou spirálou antény plápolal bílý ohýnek. Dutch se zastavil na zápraží.</p>

<p>„Pojď, pojď,“ zazněl shora stařecký hlas. „Do druhého patra a chodbou.“</p>

<p>Dutch mlčky poslechl. Chodba končila otevřenými dvoukřídlými dveřmi na balkon. V křesle (kolik je tady těch měkkých symbolů stáří?) seděla Vanda Kachovská. V dlouhých bílých šatech, s dohořívající cigaretou v ruce. Kay ucítil sladkou vůni drogy.</p>

<p>„Proč se děvčátka tak snadno zamilovávají do dospělých mužů?“ zeptala se Vanda. „Co myslíš?“</p>

<p>„Asi…“</p>

<p>„To byla řečnická otázka, Kayi. Od Freudových časů na ni dokáže odpovědět každý hlupák. Četl jsi Freuda?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Na vraha jsi příliš všestranný. Jsi super, Dutchi?“</p>

<p>„Jsem ze Shedary.“</p>

<p>„Jasné. Vydařil ses, vždycky jsem si myslela, že Grey nemá pravdu s tím genetickým moratoriem. Dutchi, všechno, co můžu, prověřím do zítřejšího poledne.“</p>

<p>„To jsem rád, plukovníku.“</p>

<p>Kachovská zapálila další cigaretu a podala mu ji. Kay mlčky zatáhl.</p>

<p>„Bylo tu takové ticho… a klid…“ Vanda hleděla stranou. „Rok za rokem v nekonečném sadě. Už jsem dokonce začala zapomínat. A ty chceš, abych si vzpomněla.“</p>

<p>„Náš osud je jiný.“</p>

<p>„Jiný… Nač potřebuješ trny, Kayi?“</p>

<p>Kay několik minut mlčel s přimhouřenýma očima. Nakonec pronesl tichým, změněným hlasem:</p>

<p>„Trny nejsou potřeba nikomu, květy je vypouštějí ze zlosti.“</p>

<p>„Nevěřím ti…,“ namítla Vanda. „Chtějí si dodat odvahu. Myslí si, že když budou mít trny, budou se jich ostatní bát…“</p>

<p>Minutu kouřili mlčky. Potom se Kachovská ušklíbla:</p>

<p>„Jsi pašák, Kayi. Takže pochopíš.“</p>

<p>„Už jsem pochopil.“</p>

<p>„Je čas svléknout starou kůži. Na tom není nic smutného.“</p>

<p>Kay vytáhl z podpažního pouzdra čmeláka. Odjištěná pojistka cvakla.</p>

<p>„V každém případě se to šikne…,“ řekla Vanda, jako kdyby přesvědčovala sama sebe. „Když mám zabít tebe… nebo císaře… neudělám to v tomto těle… Problém je v tom, že jsem matrici aTanu sejmula až v sedmdesáti. Byla jsem ruina a budu rozvalina…“</p>

<p>„Tak ráno, plukovníku,“ řekl Kay.</p>

<p>„Ráno.“</p>

<p>Kay stiskl spoušť. Záblesk vyloupl ze tmy klidný, vyčkávající obličej staré ženy.</p>

<p>„Hodný aTan,“ řekl Kay a odhodil cigaretu. Zvedl lehké tělo a ověřil, jestli nechytlo křeslo. Ne, všechno bylo v pořádku. Lůžko měl připravené ve stejném pokoji jako před čtyřmi léty. Dutch usnul rychle a tuto noc se mu nic nezdálo.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Ráno už tělo na balkoně nebylo a na ploše vedle domu stál najatý flyer. Kay vyšel z domu jen v šortkách a půl hodiny cvičil v drobném dešti. Potom zaslechl kroky.</p>

<p>Vanda Kachovská byla dál stará. Obličej trošku omládl, ale podobný výsledek by zvládl i obyčejný make-up. Ovšem její pohyby už nevyznačovala zchátralost, ale uměřená přesnost a soustředěnost. I nepatrné kulhání, které ještě včera neexistovalo, vypadalo záměrně.</p>

<p>Dutch si nenadále připomenul své dětství: cirkus a starý psí-mutovaný panter s drezérem z Mršanu.</p>

<p>„Nepříjemná činnost, pohřbívat sama sebe,“ řekla Vanda místo pozdravu. Na sobě měla starou kombinézu maskovací barvy a u pasu krátkou lopatku. „Smutná práce. Je tady jedna taková alej, kde bývají vždycky dobrá jablka. Organika…“</p>

<p>Dutch raději mlčel.</p>

<p>„Matrici mi sňali v sedmdesáti.“ Kachovská se opřela o strom v předstírané nebo skutečné únavě. „A nebylo to dnešních sedmdesát, ale tehdejších… před dvěma staletími. Špatné jídlo, nervy nadranc, ozáření, úrazy, časté porody. To mi přidalo dobrých deset až dvacet let.“</p>

<p>„Jste v báječné formě.“</p>

<p>„Nemyslím. Ale děkuji za výstřel. Přesný a rychlý. Je to možná směšné, ale dodnes si myslím, že sebevražda je hřích.“ Kachovská se odtrhla od stromu a přistoupila ke Kayovi. „Už jsem ledacos ověřila. Opravdu jsi ten poručík z Chaaranu. Což je důkaz tvé otevřenosti. A jestli mí hoši z elektronické služby SIB…“</p>

<p>Dutch se bezděčně zachvěl.</p>

<p>„<emphasis>Mí, </emphasis>Dutchi! <emphasis>Mí, </emphasis>ať slouží kdekoli. Jestliže tedy potvrdí autenticitu tvého rozhovoru s Alkaranem, pak si promluvíme vážně. Ptáčci vždycky vycítí podvod, a pokud ti Alkaran uvěřil, uvěřím ti i já.“</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Křižník nabral kurz. Část stíhačů už přešla do skoku, asi desítka jich visela kolem, ostatní se přetvářely v čelní uskupení. Císař byl v kajutě sám – u obrovského stolu, před stříbřitým zrcadlem vypnutého monitoru. V neforemném, pytlovitém županu, s mírně opuchlými tvářemi, nijak nepřipomínal „vládce Endorie a Terry, vládce kolonií…“ Se štítivým výrazem prohlížel hromadu udání. V jeho rukou panensky čisté listy papíru ožívaly, vyskakovaly na nich drobné řádky textu, který mizel, jakmile papír odložil. Občas se císař usmál, ale ani tehdy jeho obličej neopouštěla šlítivá grimasa.</p>

<p>Materiály kompromitující planetární vlády přestaly Greye bavit už před mnoha desetiletími. Kdysi to bývaly machinace „černé strany“, které vydobyli na denní světlo agenti nejvyšších kvalit. Nyní prostě osobní vlastnosti lidí, které se mohly hodit v politických hrách. Jeden list Grey zmačkal, hodil do kouta a zamumlal: „Přehání…“</p>

<p>Papír, který císař odhodil, nevydržel dlouho. Rozsypal se v hrstičku šedého prachu. Grey zamračeně sledoval, jak se mění v popel tajné hlášení, které stálo agenta mnohaměsíční úsilí a nelidské ponižování. Materiál byl bohužel příliš pikantní, než aby ho mohl použít v běžném rozhovoru. A změnu vlády na Tauri prozatím neplánuje.</p>

<p>„Císaři, Curtis van Curtis prosí o přímou audienci.“</p>

<p>Grey pohlédl na panel interkomu a suše se zeptal:</p>

<p>„Řekli jste mu, že sedím na záchodě?“</p>

<p>„Ano, císaři. Řekl, že rád počká.“</p>

<p>Minuta přímého spojení z takové vzdálenosti od Terry se cenou vyrovná aTanu. Grey pomalu posbíral papíry, vložil je do desek a zapečetil. Poškrábal se na zádech.</p>

<p>„Tak nás spojte.“</p>

<p>Uprostřed místnosti se objevil duhový sloup a pomalu nabýval podoby lidské postavy. Císař, který si čistil nehty špičkou odpojeného pera, zvedl zrak.</p>

<p>„Zdravím vás, můj císaři…“ Curtis van Curtis se předpisové uklonil. Grey počkal, až se návštěvník předkloní, potom líně mávl rukou:</p>

<p>„Nechtě toho, Curtisi… Nač ty ceremonie – mezi námi.“</p>

<p>„Dovolte, abych se posadil.“ Curtisův obraz se rozhlédl a udělal několik nepřirozeně rychlých kroků. To počítač komunikátoru zrychloval jeho pohyby ve snaze vizuálně sladit dva prostory. V císařově kajutě Curtis van Curtis klesl na úzkou, tvrdou židli určenou návštěvníkům, ale choval se, jako kdyby pohodlně seděl v měkkém křesle.</p>

<p>Císař předstíral, že si toho nevšiml.</p>

<p>„Jsem šťasten, že vás mohu pozdravit při příležitosti začátku Klanění,“ začal Curtis. „Omlouvám se, že vás nedoprovázím, ale poslední dobou se obchodům nedaří a vyžadují mou trvalou přítomnost.“</p>

<p>„Nevadí, uvítáte mě za měsíc, až se vrátím na Terru.“</p>

<p>Curtis si uhladil nenápadný šedý kabát a poznamenal:</p>

<p>„Možná i dříve, můj císaři. Okolností mě mohou přivést na periferii Říše.“</p>

<p>Grey stěží skryl překvapení. Zbabělý šakal Curtis hodlá vylézt ze své nory? Poprvé za stovky let?</p>

<p>Neuvěřitelné.</p>

<p>„A vaše záležitosti, které vyžadují neustálý dohled?“</p>

<p>„Můj syn je už dost velký a může na všechno dohlížet.“ Curtis pohlédl stranou. Císaři byl nepříjemný jeho pátravý pohled na průhlednou vitrínu s dokumenty.</p>

<p>„Syn je někde poblíž?“ zeptal se.</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>„Představte mi ho. Už dlouho jsem ho neviděl, naposledy tehdy, když jste měl tu čest mě přijmout ve svém domě.“</p>

<p>„Arture!“</p>

<p>V rohu místnosti se objevil druhý duhový sloup. Než se obraz zaostřil a odstranil poruchy, Grey zahlédl něco zvláštního.</p>

<p>„Není tam s vámi sám, Curtisi!“</p>

<p>„To je jen bodyguard,“ Curtis vyskočil a uklonil se, tentokrát mnohem rychleji. „Podle dvorní etikety se bodyguard nepočítá za osobu a jeho přítomnost na audienci je přípustná…“</p>

<p>„Neuč mě etiketu, pse!“</p>

<p>„Promiňte, císaři…“ Curtis ztuhl v předklonu. Grey chvíli přemítal, jak by mohl využít Curtisovu chybu, kdyby aplikoval zákony Coolthosu… nebo Cailisu… Potom unaveně zavřel oči. K Curtisovu odstranění nepotřebuje záminku. Stačí chtít.</p>

<p>Ovšem bez Curtise nebude ani nesmrtelnost. Majitel „aTanu“ je nezbytný, dokud nezačne pracovat technika mimozemšťanů.</p>

<p>„Odpouštím vám, Curtisi.“</p>

<p>Grey pohlédl na Artura, který se lehce ukláněl. Sympatický, urostlý mladík, trochu podobný otci, v bohatém krajkovém oděvu podle endorianské módy.</p>

<p>„Myslel jsem si, že jsi starší, hochu,“ řekl císař Artur se narovnal.</p>

<p>„Už jsem umíral, můj císaři.“</p>

<p>V hlase měl ještě méně úcty a strachu než Curtis. Hovořil jako rovný s rovným, bez otcova úsilí.</p>

<p>Opravdu by dokázal řídit systém aTanu? A nebylo by jednodušší pracovat s ním?</p>

<p>Velice lákavá myšlenka… pro budoucnost.</p>

<p>Grey pomalu zvedl ruku. Artur bez váhání přistoupil, sklonil se a dotkl se rty dlaně. Iluzorní polibek byl suchý a studený, po chlapcově obličeji přeběhly duhové plamínky. Žádná technika není bezporuchová.</p>

<p>Kromě aTanu.</p>

<p>„Líbíš se mi, Arture.“</p>

<p>„Děkuji, můj císaři.“</p>

<p>„Toto oslovení ponechej svému otci. Oslovuj mě ‚pane‘.“</p>

<p>„Ano, pane.“ Odděleni miliony kilometrů se dívali vzájemně do očí. Artur neodvracel zrak.</p>

<p>„Máš zvláštní vkus při volbě bodyguardů.“</p>

<p>„Mám vůbec zvláštní vkus, pane.“</p>

<p>„To mi opravdu připadá zábavné. Odejdi.“</p>

<p>Grey přenesl pohled na Curlise:</p>

<p>„Tvůj syn se mi zalíbil. Zapoj ho do práce… a chraň.“</p>

<p>Van Curtis přikývl.</p>

<p>„Můžeš odejít.“</p>

<p>Obrazy zmizely. Císař mlčky probíral papíry. Curtisův syn… je schopen řídit „aTan“? Netouží zaujmout otcovo místo? Dokáže zabít nesmrtelného?</p>

<p>Zajímavá hra. Zejména když se vezme v úvahu, že van Curtis zřejmě zahájil vlastní. Greye to potěšilo. Bojoval rád a Galaxie mu už stovky let neposkytovala zajímavé soupeře.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>„Proč právě císař?“ zeptala se Vanda.</p>

<p>Kay, který si prohlížel zbraně na stěnách, neodpověděl hned. Kachovská ho k sobě pozvala králce po obědě. O výsledcích prověrky nepadlo ani slovo, ale zřejmě ji přesvědčily.</p>

<p>„Van Curtis se chce císaři jen pomstít. Jestli Grey zemře…“</p>

<p>„Rozumím. Ale to není důvod.“</p>

<p>„Pracoval jsem pro něho a nechci zabíjet bývalého klienta.“</p>

<p>„Kodex Ligy? Cha. Na Graalu jsi se o to pokusil.“</p>

<p>„Neviděl jsem jinou možnost.“ Kay opatrně sundal ze stěny šanci. Zřejmě tutéž…</p>

<p>„Opatrně, všechny zbraně jsou nabité,“ varovala Vanda. „Kayi, nemlž. Není žádná záruka, že po císařově smrti Curtis přeruší projekt Hranice snů. V odděleních ‚aTanu‘ jsou už skoro dokončené přístavby.“</p>

<p>„Pokud nepřeruší, budu se zabývat Curtisem.“</p>

<p>„Nebuď směšný. Nikdo se jím nebude zabývat, protože zahyneme. Proč právě císař?“ opakovala.</p>

<p>„Protože právě on stvořil náš svět!“ Dutch se otočil, stále se šancí ve spuštěných rukou. „Může za všechno: Velkou válku, bombardování Shedary, vzpouru na Chaaranu, anarchistické planety! To jsou jeho sny! A my v nich musíme žít!“</p>

<p>„Hněv spravedlivého… Kay Dutch našel zdroj světového zla.“ Vanda mu vzala z rukou šanci a s jistým úsilím ji vložila zpátky do úchytek. „Mluví z tebe osobní nenávist k císaři… a láska ke Curtisovi. Mám na mysli klon, Artura.“</p>

<p>„A kdyby? Vy jste Greyovi oddána, Vando? Té tlusté svini, která sedí na trůně?“</p>

<p>„Sjednotil lidstvo v létech války.“</p>

<p>„To bylo snadné. Lidé potřebovali vůdce.“</p>

<p>„No dobře, Dutchi. Dejme tomu, že Grey zasluhuje smrt, stejně jako každý vládce každé planety. Nemyslím si, že nový císař bude lepší, ale pokud jeho smrt má zachránit lidskou rasu, budiž. A teď odpověz: Jak zabít nesmrtelného?“</p>

<p>Kay mlčel.</p>

<p>„Nemyslím, že Curtis van Curiis se spokojí s císařovou smrtí. Mohl ho prostě při další smrti neoživit. Ale Grey vždycky vstal z mrtvých. Proč?“</p>

<p>„To ví každý hlupák,“ řekl Kay.</p>

<p>„Aha, takže chápeš. Otevřou závěť… a tam Curtisovo jméno vůbec nebude. Novému císaři bude zřejmé, že nemůže spoléhat na nesmrtelnost. Že Curtise neuspokojuje současné postavení. A rozdrtí Curtisův palác i s pobočkami ‚aTanu‘ na všech planetách. Lidé ho podpoří, zaplatit si aTan mohou jen nejvýše tři až čtyři procenta.“</p>

<p>„Zaslouží si to víc…“</p>

<p>„To jsou nápady! Už začínáš rozhodovat, kdo má žít? Kayi, můžeme Greye zabít. Atentáty se vyskytovaly vždycky – samotář Kalma, psychopati z Jacksonovského fondu. Jenže co z toho? Curtis se skřípajícími zuby císaře oživí. A pokud budeme ještě živí, císař nám zajistí před smrtí několik veselých týdnů.“</p>

<p>„Bojíte se, Vando?“</p>

<p>„Netoužím po nesmyslné smrti. Jak chceš zabít Greye? Musíš mít nějaký plán… měl jsi na to čtyři roky.“</p>

<p>„Asi vás rozesměju, plukovníku…“ Dutch sáhl pro odstřelovačskou pušku, ale v poslední chvíli spustil ruce. Smrtonosné hračky, kterými byla Vandina pracovna poseta, mu nedopřávaly klid. „Víte… chci ho zničit duševně.“</p>

<p>Vanda se opravdu rozesmála.</p>

<p>„Zkompromitovat ho v očích dvora? Aby Greye prostě svrhli a požádali Curtise, aby bývalého císaře neoživoval? Jsi v těchto záležitostech jako dítě. Víš, jak jsou provázáni ministři a generalita? Jaké jsou meze jejich moci? Grey vyhovuje všem, nikdo netouží po novém císaři. Navíc se nenávidí navzájem, každý doufá, že právě jeho Grey uvedl ve své závěti, ale nikdo neposkytne sebemenší šanci svému soupeři, aby posílil. Ne, Kayi…“</p>

<p>„Mám na mysli opravdovou duševní smrt,“ řekl Kay. „ATan léčí jen tělo. Šíleného císaře nikdo nepotřebuje.“</p>

<p>Kachovská frkla. Přešla pokojem k oknu a prohodila:</p>

<p>„Podívej se do baru.“</p>

<p>Kay pokyn ochotně splnil. Z velké skříňky, kde ležely v izolovaných hnízdech v patřičné teplotě desítky lahví, vyňal žluté mršanské.</p>

<p>„Něco silnějšího,“ přikázala Kachovská, aniž se otočila. „Už dvacet let jsem se pořádně nenapila. Vodku.“</p>

<p>Kay ignoroval kalíšky a rovnou nalil vodku do křišťálových pohárů.</p>

<p>„Schopný žák,“ komentovala Kachovská. „Na naše duševní zdraví.“</p>

<p>Dutch se usmál. Vypili a Vanda s povzdechem mrštila pohárem do zdi.</p>

<p>„Pro dnešek dost. Říkáš šílenství? Ano, to je šance, jak zlikvidovat nesmrtelného. Jenže jak? Císař je očkovaný proti všem psychotropním jedům, tomu klidně věř. A nepochybně má zesílenou hematoencelografickou bariéru. I kdybys mu dal injekci V-6, bude v pořádku ještě deset minut. A to mu postačí, aby se zabil, techniku jeng zná. Navíc je možné, že pro takový případ má implantovaný biokiller. Jed pronikne do krve a císař zemře.“</p>

<p>„A záření? Vzpomínám si na řeči o pokusech na planetě Gorra…“</p>

<p>„Psychopaprsky? Bohužel. Dalo by se získat schéma generátoru, jeden zločin víc nebo míň už pro nás nehraje roli. Ovšem toto záření způsobuje šílenství napadáním buněk. A v novém těle se císaři rozum vrátí.“</p>

<p>„To jsem nevěděl,“ přiznal nerad Kay.</p>

<p>„Teď to víš… Ovšem na tvém plánu něco je. Musí zešílet sám.“</p>

<p>„Nesmysl,“ komentoval krátce Kay.</p>

<p>„Hochu, je třeba prožít dvě či tři století…,“ Kachovská mu se smíchem odebrala poloprázdný pohár, „a za ta léta pochopíš, jak je šílenství blízko.“</p>

<p>Na svůj věk a sílu toho vypila už dost, ať už v minulosti pila sebevíc. Kay neřekl nic.</p>

<p>Druhý pohár se rozletěl na kousky.</p>

<p>„Máš pravdu, jenže netušíš, jak to zařídil.“</p>

<p>„Verbální lámání psychiky?“</p>

<p>„Aha… Něco jsi zaslechl. Ano. Ovšem císař nesmí odporovat, musí být zdrogovaný nebo prostě věřit agentovi, který na něho působí.“</p>

<p>„Tetičko Fiskalocci!“</p>

<p>Vanda se otočila k oknu.</p>

<p>„Oho, přišla tvá mladá obdivovatelka, která dává přednost mému starému… vlastně novému jménu. Zavolej hocha do jídelny. Uspořádáme válečnou poradu.“</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>Tommy byl zřejmě nespokojen, že ho Kay odtrhl od počítače. Vandu poslouchal pozorně, ale s výrazem, jako by se mu pokoušeli vydávat násobilku za posvátné proroctví.</p>

<p>Dutch usedl naproti Ráchel. Dívka se dnes oblékla hodně nenápadně: dlouhé šedé kalhoty, bílá blůza s malým límečkem. Kaye to pobavilo a současně to v něm vyvolalo soucit. Tak se snaží, aby se mu zalíbila… Povolil si vázanku a uvelebil se pohodlněji.</p>

<p>„Ráchel…“ Ve Vandině hlase nebylo ani stopy po kratičké opilosti, „teď ti povím něco hrozně důležitého.“</p>

<p>„Poslouchám.“ Dívka si přehodila nohu přes nohu. Všechno směřovala na Kaye, jen na Kaye. Každé slovo, každé gesto, byly pečlivě nacvičené, dosud se nezměnily v reflexy, vyzkoušené na stovkách mužů.</p>

<p>A nezmění se, pochopil Kay.</p>

<p>„Musíš jít domů, děvče. Pak bude všechno v pořádku. Věř mi, tvou pomoc nepotřebujeme. Jediné, co můžeš pro náš udělat, je to, že nezemřeš s námi.“</p>

<p>„Nikam nepůjdu.“ Při zvuku jejího hlasu Kaye zamrazilo. Nepůjde, hrozná škoda… Stojí osud celé rasy za osud jedince? Stojí.</p>

<p>„V tom případě si uvědom, že pokud selžeš, zabiju tě, přestože tě mám ráda.“ Vanda pohlédla na Ráchel a zahlédla v jejích očích na okamžik strach.</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>„To je vše. Končím rozhovory.“ Vanda je přelétla pohledem. Čtyři osoby se v rozlehlé místnosti ztrácely. Asi si to uvědomila také. „Nu… babka, muž, mladík a děvčátko. Parádní komando pro likvidaci císaře Greye.“</p>

<p>Ráchel se otřásla, ale neřekla nic.</p>

<p>„Hodláme zabít nesmrtelného, Tommy! Pro všechny případy – nevíš, jak oklamat systém aTanu?“</p>

<p>„Jestli jsem to věděl, zapomněl jsem.“</p>

<p>„Chápu. Dospěli jsme s Kayem k jedinému závěru: císař musí zešílet. Psychotropní látky a záření vylučujeme. Máte nějaké návrhy, děti?“</p>

<p>Tommy nečekaně ožil.</p>

<p>„Ve virtuální realitě býval takový program… vlastně hra. ‚Polibek chaosu‘. Sundali ho ze sítě a vypustili antivirus, který tam krouží dodnes, aby se nemohl program vrátit. Ale někde mohl zůstat. Každý, kdo hru hrál, se za tři až čtyři dny zbláznil.“</p>

<p>„Zajímavé.“ Kachovská projevila opravdový zájem, ale nijak se netěšila. „Velice zajímavé. Ale těžko můžeme unést Greye, patřičně ho obléknout, nasadit mu přilbu a zapnout ‚Polibek chaosu‘. Neumíš si představit možnosti jeho ochrany. Neposkytne nám tři dny, nanejvýš tři hodiny.“</p>

<p>„Kromě toho by mohl něco vytušil,“ dodal Kay. I jeho Tommyho slova zaujala. „A nepochybně se zabije už během únosu.“</p>

<p>„A kdybychom mu tu hru podstrčili?“</p>

<p>„Nemyslím si, že císař hraje hry.“</p>

<p>Tommy pokrčil rameny.</p>

<p>„A musí se Grey zbláznit sám? Dobrovolně?“ Ráchel vlastní slova překvapila, ale Vanda přikývla na souhlas.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A co je nutné, aby člověk zešílel?“</p>

<p>„Především jeho přítomnost.“</p>

<p>„Grey není idiot,“ promluvil Kay. „Co my, jeho věrní poddaní, víme o svém císaři? Mluvím vážně.“</p>

<p>„Kupodivu málo…“ Vanda vypadala zaujatě. „Pochází z Endorie, ale jeho celé jméno a původ nikdo nezná. Podle jeho vlastních slov všichni příbuzní zemřeli při prvním útoku Alkaranů.“</p>

<p>„Žádné příbuzné neměl… v našem světě,“ zamumlal Kay.</p>

<p>„Na začátku Velké války byl kapitánem torpédoborce. Když Planetární rada Terry, která tehdy vládla, vyslala endorianskou flotilu k Altairu, právě Grey, který převzal velení, zachránil zbytky eskadry. Přivedl jí na Terru, zmocnil se orbitálních základen a donutil Radu, aby mu předala moc. Následovaly dvě velice zdařilé bojové operace, dočasné spojenectví se Silikoidy, což odradilo Bulraty od otevřeného boje s Říší. Jeho autorita rostla. Úspěšně manévroval mezi rasami a poskytl koloniím četná privilegia, která je plně uspokojila, a zabránil tak rozpadu Říše. Když Curtis van Curtis opustil flotu a zorganizoval „aTan“, císař byl jedním z jeho prvních uživatelů. Teď mu může být kolem tří set třiceti let… ano, přesně tři sta třicet čtyři. To je hodně. Curtis, kterého nazývají nejstarším člověkem, má jen dvě stě sedmdesát.“ Kachovská se zasmála. „Jsme s Curtisem vrstevníci, jenže já jsem si koupila aTan o čtyřicet let později, až po válce.“</p>

<p>„To je oficiální životopis,“ zabručel Tommy. „Učí se ve škole.“</p>

<p>„Kromě životopisu existují jen drby. Grey nemá rád novou techniku, což je plně pochopitelné, protože při stárnutí narůstá konzervatismus. Občas pořádá u dvora čistky, což je rozumné. Ale hlavní postavy ve vládě se od války nezměnily. Císař tisíckrát změnil své záliby, ale dosud sbírá modely kosmické techniky, naší i cizí. Říká se, že Bulrati zřídili zvláštní továrnu na výrobu modelů, aby ho potěšili.“</p>

<p>„Nemyslel jsem si, že umí podlézat,“ řekl Kay.</p>

<p>„Zřejmě je oslnil… Co ještě? Sexuální experimenty. Nic divného, za tři století omrzí všechno. Prý se teď znovu zajímá o nezletilá děvčátka.“</p>

<p>„A láska?“ riskla Ráchel.</p>

<p>„Z té císaře nikdy nepodezírali. Nu, možná v mládí. Ale tam se nedostaneme. Škoda, byl by to nejlepší způsob ovlivňování…“ Vanda se zamyslela. „Proženu počítačem data o všech Greyových sexuálních partnerech, bez ohledu na stáří a pohlaví. Třeba získáme jeho ideál nebo podobu ztracené lásky, což je totéž. Vypracujeme strategii postupu.“</p>

<p>„Agent pro ovlivňování?“ zeptal se Dutch.</p>

<p>„Ano. Zřejmě děvče.“</p>

<p>Kay pohlédl na Ráchel, která zbledla.</p>

<p>„Jsi moc velká,“ zavrčela Vanda. „K ďasu… budeme muset v bojové operaci použít dítě. Zase plno sraček…“</p>

<p>„A dál?“ Dutch zůstal klidný.</p>

<p>„Dál? Když půjde všechno dobře, pak o samotě s agentem bude Grey bezmocný. Fyzicky i duševně, a bude možné lámat jeho psychiku. Nejhorší je, že máme jen tři dny. Verbální lámání psychiky trvá několik týdnů.“</p>

<p>„Vynasnažíme se. Můžeme použít naše nejdůležitější znalosti.“ Dutch luskl prsty. „Víme to, co Grey pokládá za absolutní tajemství. Totiž skutečnost, že je tvůrcem našeho světa.“</p>

<p>„Ano,“ potvrdila bez zvláštního nadšení Kachovská. „Ale stojí za to. Náš trumf v rukávu…“</p>

<p>„Bude potřeba jen jednou. Jeho zahráním můžeme císaře přesvědčit, že náš svět není reálný…“ Dutch se uchechtl. „Že sní při bdění a jen si představuje, že je císař! Dokonalý předpoklad pro lámání psychiky!“</p>

<p>„Bylo by dobré vědět, jaký byl jeho svět.“ Vanda vzdychla. „Ale to se asi nikdy nedozvíme. Kayi, slyšel jsi o takové zábavné teorii, že náš svět je pouhým snem jednoho, jediného člověka? A když ho probudí, všechno zmizí?“</p>

<p>„V našem případě se změní v šílenství,“ upřesnil Tommy. „No nazdar…“</p>

<p>„Náš svět je šílený i bez toho.“ Kay poplácal Tommyho po zádech. „Pomůžeš Vandě s profilem agenta?“</p>

<p>„Pomůžu.“ Tommy ochotně vstal.</p>

<p>„Počkejte,“ nevydržela Ráchel. „Chcete Greyovi podstrčit agenta… holčičku, která si získá jeho důvěru a naruší mu psychiku…“</p>

<p>„Uznávám, že je to podlé,“ řekla Vanda suše.</p>

<p>„Ne, o tom nemluvím. Ale bude ji třeba vyškolit, vysvětlovat, o co jde…“</p>

<p>Kay na ni soucitně pohlédl.</p>

<p>„Děvče, takový agent vůbec nesmí vědět, co dělá. Ostatně je to nadbytečná informace.“</p>

<p>„A právě proto je to opravdu podlé,“ odpověděla Ráchel tiše</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Třetí část</emphasis><strong>Císař</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>Dutch držel v ruce fotografii – ještě vlhkou, čerstvou, vytištěnou s přesností počítače,</p>

<p>„Taková dívenka přitáhne Greye jako magnet,“ řekla Vanda.</p>

<p>Dívenka vypadala naprosto obyčejně: krátké černé vlasy, velké hnědé oči, osmahlá kůže. Nanejvýš dvanáct let.</p>

<p>„O zálibách se nediskutuje. Na Djenahu seženu takových tucet za odpoledne,“ řekl Kay. „Máme čas?“</p>

<p>„Máme, programování agenta trvá pět až šest dní.“ Vanda pohlížela na fotografii stejně jako Kay, klidně a zamyšleně. „Jenže to není řešení. Potřebujeme agenta s kořeny. Zkrátka musí být zdejší. Ochranka je bdělá, každá císařova přítelkyně je prověřována do sedmého kolena.“</p>

<p>„To už je horší…“ Dutch vzal Ráchel za ruku. „Znáš taková děvčata?“</p>

<p>„Ne… neznám.“ Odvrátila pohled. „Nejsem Grey, po usmrkáncích se nedívám…“</p>

<p>„Víš to určitě?“</p>

<p>„Nu, takovou jsem neviděla.“</p>

<p>„Důležitý je typ obličeje. Barva vlasů a očí se dají upravit.“</p>

<p>„Té fotografii se podobá má sestřička. Jenže je zrzavá jako já.“</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou, ale Vanda souhlasně kývla.</p>

<p>„Výtečný nápad. Souhlasíš?“</p>

<p>Ráchel zřejmě neměla daleko k hysterickému výbuchu:</p>

<p>„Ne!“</p>

<p>„Když jsi řekla ‚a‘, musíš říct ‚b‘. Pochop, tvé sestře nic nehrozí.“</p>

<p>Kay přikročil k Vandě, ale ta ho odstrčila.</p>

<p>„Ráchel, jediná smůla je v tom, že se tvá sestra stane jednou z císařových milenek. Z hlediska nejbližších příbuzných je to samozřejmě nepříjemné, ale žádná tragédie.“</p>

<p>„Zabijí ji!“</p>

<p>„Koho? A za co? Co zavinila malá holčička, které před očima zešílel císař Grey? Jediné, co jí hrozí, je kompenzace od vlády.“</p>

<p>„Není třeba, plukovníku,“ řekl Kay, ale Vanda ho neposlouchala.</p>

<p>„Ráchel, SIB bude prověřovat všechny agentovy kontakty. Návštěvy tvé sestry v mém domě podezření nevzbudí. Ale jestli vezmeme nějakou jinou, která bydlí stovky kilometrů odtud, bude to vypadat divně. Zemře ona, já, ty, Kay i Tommy.“</p>

<p>„Ne.“ Ráchel se otočila zády.</p>

<p>Vanda se odmlčela a pokrčila rameny:</p>

<p>„Nu což, budeme hledat. Ostatně se smrtí počítáme… Kam jdeš, Kayi?“</p>

<p>Dutch bez ohlédnutí vyšel z pokoje. Chviličku postál na verandě a potom seběhl po schodech dolů. Už nepršelo. Zrasované stromy kolem domu přímo prosily o politování.</p>

<p>Kay lítost nenáviděl. Pokládal ji za nejnesmyslnější lidský cit. Nejzrádnější. Kachovská může předstírat a ujišťovat, že mají šanci na záchranu. Nesmysl, SIB dostane pravdu i z mrtvých. Jenže… co z toho? Jakou cenu mají jejich životy, plus život neznámého děvčete, ve srovnání s osudem lidstva? Žádnou.</p>

<p>Je snadné přijímat oběti – a těžké je vyžadoval. Smrt je miliónkrát čestnější než ušlechtilost a oddanost. Smrt je konečná pravda, kterou lze obětovat a přijmout. Je vyvrcholením života, nikdy nepředstírá, že je krásná. A každý, kdo se rozhodl vyměnit svůj život za smrt darebáka, to mohl dělat, dokud Curtis nedal světu aTan. Darebákům je nesmrtelnost mnohem dostupnější…</p>

<p>Dutch došel k ploše pro flyery. Stály tam dva stroje –jeden patřil Vandě, s druhým pronajatým se vrátila z aTanu. Seděl v něm Tommy.</p>

<p>Dutch počkal, až se kryt kabiny otevře a mlčky usedl do pilotova křesla.</p>

<p>„Mám na účtu pár drobných,“ prohlásil Tommy, „a na kredit ta sebranka nevěří.“</p>

<p>Dutch vložil do terminálu svou kreditní kartu a zeptal se:</p>

<p>„Kam se chystáš?“</p>

<p>„Někam.“</p>

<p>„Myslel jsem si, že zase bloudíš ve svých labyrintech.“</p>

<p>„Prozatím jich mám dost. Včera jsem vyhrál finále ‚Mastera‘.“</p>

<p>„Blahopřeji.“ Kay vzlétl k obloze, ignoroval nesmělé pokusy stroje přejít na automatiku. Stříbrná čočka flyeru visela mezi modrou oblohou a zelenou rovinou sadů. „Mám špatnou náladu, připoutej se.“</p>

<p>Tommy mlčky zacvakl pásy.</p>

<p>„Jedeme.“ Kay si najednou připomněl sourozence, které mu poskytla Matka Rodiny. „Bojíš se smrti, hochu?“</p>

<p>„Už jsem jednou umřel.“</p>

<p>„Pravda.“</p>

<p>Flyer klouzal nad vrcholky stromů. Dutch zakolébal strojem, obrátil ho kabinou dolů. Do hlavy se mu nahrnula krev.</p>

<p>„Tommy, jak zabít nesmrtelného?“</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>Větvičky zabubnovaly na kryt, zelené kousky se rozlétly. Dutch mlčel.</p>

<p>„Nevím, Kayi,“ odpověděl klidně Tommy. „Otec to ví… a Artur zřejmě taky. Já ne. Neblázni.“</p>

<p>„Plukovník teď zpracovává Ráchel,“ řekl Kay a mírně zvedl flyer.</p>

<p>„Aby si lehla k císaři?“</p>

<p>„Aby nám poskytla mladší sestru.“</p>

<p>„A co je ti do toho?“ Flyer se opět převrátil a začal nabírat výšku. „Jsi pobouřen jako aktivista Jacksonovského výboru ochrany dětí ve veřejném domě Djenahu.“</p>

<p>„Nikdy jsem nevyžadoval oběti, Tommy. Nepokládám se za špatného ani dobrého. Prostě jednám tak, jak chci.“</p>

<p>„A teď se bojíš, že Ráchel přinese sestřičku jako oběť a ty se budeš muset revanšovat za tu šlechetnost?“</p>

<p>„Hlupáku. Budu se muset revanšovat za podlost.“</p>

<p>Tommy pohlížel na Kaye s nepatrným úsměškem. Ten po chvíli zmizel.</p>

<p>„Kayi, asi jsi lepší, než jsem si myslel. Spadl jsi do hry, ve které by obyčejní vrahové vypadali jako světci, a polekal ses.“</p>

<p>„Správně!“</p>

<p>„Sám jsi přece říkal, že osud lidstva stojí za každý zločin. Nemáme jiné východisko.“</p>

<p>„To tvůj otec nám neponechal jiné východisko. Napřed aTan, potom Hranice snů. Nelze poskytnout lidem nesmrtelnost, když se chovají jako zvířata. Není je možné činit rovnými Bohu, když jsou pouhými lidmi.“</p>

<p>„Aha. Nenávidíš Hranici snů nejen proto, že oslabené lidstvo smetou mimozemšťané. Pomyšlení na světy, které se stanou uskutečněním tajných snů, ti připadá odporné.“</p>

<p>„Jistě. Dokonce i náš svět může vypadat jako ráj ve srovnání s nimi.“</p>

<p>„A jaký by byl tvůj svět?“</p>

<p>„Žádný nebude!“</p>

<p>„Nevěříš si?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Několik minut mlčeli, bylo slyšet jen kvílení přetíženého motoru, který unášel flyer nad nekonečným sadem. Řídké skvrnky domů, kopule klimatizátorů…</p>

<p>„Nechceš zmrzlinu?“ zeptal se Kay. „Jsou tady velice příjemné kavárničky.“</p>

<p>„Chci.“</p>

<p>„Tak se drž.“</p>

<p>Dutch zapnul technický terminál flyeru. Zabušil na klávesy a vydával příkazy tak rychle, že je Tommy nestačil ani vnímat.</p>

<p>Stroj se otřásl a hluk motorů utichl. Přešli do nadzvukové rychlosti.</p>

<p>„Ostrá jízda,“ ocenil Tommy. „Jak jsi vypnul blokádu rychlosti? Přímo?“</p>

<p>„Ne, to nejde. Zavedl jsem do sektoru statistiky informaci, že ve flyeru letí těžce raněný vládní kurýr.“</p>

<p>Tommy se zasmál.</p>

<p>„A to proto, abychom doslali dříve zmrzlinu?“</p>

<p>„Pokládám to za velice vážný důvod.“</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Vrátili se pozdě. Taurijská města nabízejí zajímavé zábavy lidem, kteří nemíní porušovat zákony.</p>

<p>„Už jsi vychladl?“ přivítala Kaye Vanda, která hrála s kocourem zvláštní hru. Rozkládala po stole barevné umělohmotné destičky, kocour je tlapkou přesouval a stavěl do rovné řady. Když vstoupili, zvedl hlavu a zadíval se na ně.</p>

<p>„Jak skončila diskuse?“ odpověděl otázkou Kay.</p>

<p>„Normálně. Běž, Acháte. Nemusíš se vzrušovat…“ Kocour seskočil ze stolu a hrdě kráčel ke dveřím, cestou se vyhnul Tommyho natažené ruce.</p>

<p>„Konkrétně, plukovníku.“</p>

<p>„První jednání bylo velice krátké. Ráchel i Lara už odešly.“</p>

<p>„Děvče se jmenuje Lara?“</p>

<p>„Ano. Ještě dnes si přebarví vlasy, absolutně přesvědčená, že je to její nápad. A obyčejné kontaktní čočky zamění za barevné.“</p>

<p>„To postačí?“</p>

<p>„Pravděpodobně ano. Vzhled není nejdůležitější. Zbývá její chování.“ Vanda mluvila s přestávkami. „Císař včera odletěl z Endorie. Za týden bude na Tauri.“</p>

<p>„V městě už vyvěšují říšské vlajky,“ oznámil Tommy. „Všichni čekají na Greye.“</p>

<p>„My také. Existuje takový dobrý zvyk vítání císaře – děti přinášejí květiny ke schůdkům lodě.“</p>

<p>Kay usedl na okraj stolku, který žalostně zaskřípal.</p>

<p>„Plukovníku, kde jste se naučila verbálnímu lámání psychiky?“</p>

<p>„V armádě,“ řekla mírně udivená Vanda.</p>

<p>„Používala jste děti jako agenty?“</p>

<p>„Ne, ale nemyslím si, že je v tom rozdíl. Nejdůležitější je najít slabé místo objektu. Greyova slabost je dlouhý život a to, že pokládá náš svět za stvořený výlučně pro jeho přání.“</p>

<p>Kay mlčel.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Radge uměl pít. Šegal zamyšleně pohlížel na montéra, který pomalu popíjel druhou sklenicí koňaku. Silová kopule nad jejich stolkem byla průhledná, ovšem zvuky tlumila dokonale, takže si uprostřed restaurace připadali jako na samotě. Náramek na Šegalově ruce, prostý endorianský šperk, zajišťoval utajení rozhovoru ještě lépe.</p>

<p>„Nerozumím,“ řekl Radge a odstrčil prázdnou sklenici. „Potřebujete protekci? Sice ještě nejsem v úřadě, ale můžu to zkusit…“</p>

<p>Vjačeslav zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Ne. Tři roky prověřování mi připadá dlouho.“</p>

<p>„To připouštím…“</p>

<p>„Chci tvou funkci, tvé jméno a tvé doklady.“</p>

<p>Pokud se Radge Gazanov, montér elektroniky druhé třídy, opil, nyní byl naprosto soustředěný.</p>

<p>„A můj skalp jako přílohu?“</p>

<p>„Ten si nechej. I s tím.“</p>

<p>Šegal cvrnknutím poslal svou kreditní kartu přes stůl. Radge ji uchopil do ruky a pomalu vsunul do terminálu ve stole, aby zaplatil. Pohlédl na terminál a zvedl oči:</p>

<p>„Za takové peníze nestojí žádná funkce.“</p>

<p>Vjačeslav přikývl.</p>

<p>„Jsi špion,“ konstatoval Gazanov.</p>

<p>Šegal pokrčil rameny.</p>

<p>„Setiko?“ zeptal se zvědavě Radge. Kreditní kartu vydala planetární banka Coolthosu a každý ví, která společnost ovládá tento svět.</p>

<p>„Dbej o zdraví,“ doporučil Vjačeslav.</p>

<p>Radge vytáhl z kapsy svou kartu a položil ji vedle Vjačeslavovy. Dotkl se senzoru.</p>

<p>„ATanovci mě zabijí,“ prohlásil.</p>

<p>„Zmizím dokonale. Koupíš si doklady, emigruješ, založíš malou firmu.“</p>

<p>Gazanov vzdychl a přejel prsty po klávesách. Opatrně si vzal svou kartu a prázdnou podal Vjačeslavovi.</p>

<p>Dlaní si uhladil dlouhý pruh vlasů, který tvořil celý jeho účes, a pohlédl na Vjačeslava:</p>

<p>„Hodláš se mně podobat?“</p>

<p>„Zaplatíš sám,“ ignoroval Vjačeslav dotaz. Vstal a silové pole kopule rázem zmizelo. „Do rána se z planety ztrať.“</p>

<p>Po opuštění restaurace si vzal taxi. Ne proto, že spěchal, skupina chirurgů z oddílu Štít ho očekávala až za tři hodiny. Vjačeslava dráždilo aroma endorianskčho vzduchu – nepostižitelný, ale ostrý pach kovu. Je dobře, že si Grey zvolil za své sídlo Terru.</p>

<p>Během jízdy ulicemi přemýšlel o Gazanovovi. Jednal správně? Občas je příjemné ukázat šlechetnost.</p>

<p>Hlavně tehdy, když je to účelné.</p>

<p>Výdaje za dokonalé zmizení budou o něco nižší než částka pro Radgeho. Ovšem pokud „aTan“ začne vyšetřovat, což je reálné, a najde skutečného Gazanova, bude jeho přesvědčení o účasti „Setiko“ na operaci velice užitečné.</p>

<p>Občas se humanita vyplácí.</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>Pěkné počasí trvalo už třetí den. Kay stál u okna a pohlížel na fialovou záři kompenzátoru.</p>

<p>Všechno bylo jako dříve. Planety se za čtyři roky nezmění – mění se lidé. Jak tehdy bylo všechno jednoduché – dovést Artura na Graal, nebo ho zabít, kdyby se ukázalo, že Hranice snů je Curtisovým trojským koněm.</p>

<p>Přivedl chlapce k cíli, ale zabít ho nedokázal. Mění se lidé, říše jsou věčné. I když se rozpadnou na prach, žijí dále. Neměnné a vítězné – ve filmech, na stránkách letopisů. Mění se lidé, ti to mají složitější. Umírají, i když jsou nesmrtelní. Co má společného malý Kay z altoského útulku s poručíkem Spálou, bodyguardem kategorie „S“, Curtisovým žoldákem a dnešním Kayem Dutchem?</p>

<p>Jméno?</p>

<p>Neschopnost milovat?</p>

<p>Dutch se začal svlékat. Pečlivě pověsil sako na opěradlo židle, jako kdyby se tkanina mohla zmačkat.</p>

<p>Videofon na nočním stolku tiše zabzučel. Kay se sklonil nad maličkým displejem:</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>Na druhém konci panovala tma. Obličeje Ráchel se spíše domýšlel.</p>

<p>„Nespal jsi?“</p>

<p>„Chystal jsem se.“</p>

<p>„Kayi, byl jsi na dnešním… programování?“</p>

<p>„Ne. Je něco s Larou?“</p>

<p>Ráchel zaváhala:</p>

<p>„Ne, vlastně ano. Chovala se divně k otci, ale nechci o tom mluvit.“</p>

<p>„Nemusíš, Ráchel. Programování končí. Tvá sestra je nyní připravena jako oběť… onoho muže. Dokud se neocitne u něho, bude se chovat nestandardně. Hledá cíl. Myslím si, že právě tomu tak je.“</p>

<p>Otřásla se.</p>

<p>„Bojím se, Kayi.“</p>

<p>„Já taky.“</p>

<p>„Kayi, nezapomněl jsi, které okno je moje?“</p>

<p>„Nezapomněl.“</p>

<p>„Přijď hned. Potřebuji tě.“</p>

<p>Displej zhasl. Dutch beze spěchu sundal vázanku, hodil ji na sako a zamířil ke dveřím.</p>

<p>Bez deště mu cesta připadala dvakrát kratší. Sto metrů od domu zpomalil a změnil se v tichý stín. Kličkoval mezi několika lampami, které tvořily řetízek od domu k ploše pro flyery, až dospěl ke stěně. Nepatrně osvětlené okno v prvním patře bylo otevřené.</p>

<p>Dutch přejel dlaní po stěně. Naštěstí tady milují dřevo. Plast by byl problematický… Přilnul ke stěně a povytáhl se po sotva znatelných chytech. A zase znova.</p>

<p>Ráchel se vyklonila z okna a podala mu ruku. Kay ji uchopil, volnou rukou se vytáhl a usedl na parapet.</p>

<p>„A jsi mým hostem,“ řekla Ráchel.</p>

<p>Kay přikývl a rozhlédl se. Zvláštní pokoj. Dokonce hodně zvláštní. Jako obrázek vystřižený ze staré knihy. Masivní vyřezávaný nábytek – vysoké, úzké skříně, velký stůl s politurou, těžké židle, nízká a široká postel. Dokonce i video v pouzdru ze světlého dřeva bylo stylizované starožitně. Stolní lampa byla plynová, pod matovým sklem stínítka hořel plamínek… nebo pravděpodobněji jeho imitace. A jako kontrast ke světlému, jen lehce tónovanému dřevu tmavý koberec na podlaze, tmavočervené záclony a černé povlečení.</p>

<p>„Líbí se ti tady?“ zeptala se Ráchel.</p>

<p>„Nevím. Něco by to chtělo přebarvit. Ale nevím co.“</p>

<p>Dívka se zasmála:</p>

<p>„To říká hodně lidí.“</p>

<p>Kay na ni pohlédl. Ráchel před ním stála skoro nahá. Tenké kalhotky nic nezakrývaly.</p>

<p>„Jsi přesvědčená, že je to správné?“ otázal se Kay.</p>

<p>„Přece umřeme.“</p>

<p>„Asi ano.“</p>

<p>„V tom případě jsem přesvědčená.“</p>

<p>Nepohnula se, jen jako by ustoupila před Kayovým pohledem.</p>

<p>„Jsi prima,“ řekl Kay. „A doufám, že se zachráníš.“</p>

<p>Jemně ji přitiskl k sobě – a při doteku jejích rtu vycítil strach.</p>

<p>„Neboj se,“ řekl.</p>

<p>„Nebojím se. Čekám.“</p>

<p>„Stejně ti nemůžu nic dát.“</p>

<p>„To není pravda.“</p>

<p>Kay ji odnesl k posteli a začal si rozepínat košili – chvilečka nezbytné a nepotřebné přestávky.</p>

<p>„Dutchi, já…“</p>

<p>Ráchel mu pomohla při svlékání a on zase jí, což bylo mnohem jednodušší, a znovu se zeptal:</p>

<p>„Proč se bojíš, maličká?“</p>

<p>Neodpověděla. Opatrně ji objal, snažil se postupovat co nejněžněji, nechápal její strach. Líbala ho, jako kdyby usoudila, že už žádná slova nejsou třeba, takže mu také připadalo hloupé něco povídat, jen se snažil, aby jí bylo dobře, přestože věděl, že poprvé nikdy dobře nebývá. Její opálené tělo se na černém prostěradle jevilo bílé, a Ráchel se usmívala, jako kdyby jí opravdu bylo dobře…</p>

<p>Když leželi tvářemi k sobě, byla to jen nepatrná odměna za onen krátký okamžik, kdy neexistovala Galaxie, Grey ani Hranice snů.</p>

<p>„Jestli řekneš, že jsem romantická husa, zabiju tě, Kayi Dutchi,“ řekla Ráchel.</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Bylo mi nádherně. Děkuji ti.“</p>

<p>„Dutchi, jestli přežijeme…“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Pohladil ji po tváři a ona se k němu přitulila ještě víc, přestože se to zdálo nemožné.</p>

<p>„Vezmi si mě ještě jednou, Kayi.“</p>

<p>„Raději ne.“</p>

<p>Ráchel se jen usmála. Opět se nad ni sklonil, ale vyklouzla mu a ocitla se nahoře, znala všechno, ale neuměla nic, a Kay se mohl jen dohadovat, jak se jí podařilo zůstat pannou do šestnácti let v tomto taurijském ráji se svou vášnivostí. Ale za chvíli to přestalo být důležité, bylo to absolutně nedůležité, zapomenuté jako Říše a Hranice snů.</p>

<p>„Jsem celá mokrá,“ řekla potom. „A ty taky. Jdi se osprchovat.“</p>

<p>Šel a rychle se vrátil. Ráchel seděla na posteli zahalená do černého prostěradla, plamínek v lampě téměř skomíral.</p>

<p>„A teď já,“ řekla prostě. „A až se vrátím, budeš už na cestě domů. Jasné? Zítra máme hned první hodinu písemku.“</p>

<p>Dutch přikývl a sledoval, jak černá zahalená silueta mizí ve dveřích, potom za zdí zašuměla voda. Rychle a tiše se oblékl.</p>

<p>Slézat po stěně nechtěl, tak prostě skočil. Narazil na zemi nečekaně silně, musel se skulit stranou, aby skok ztlumil.</p>

<p>„Neublížil jste si?“</p>

<p>Kay se otočil k verandě. Svítil tam ohýnek cigarety a za ním se domyslel přítomnosti sedícího stínu.</p>

<p>„Ne. Dobrý večer.“</p>

<p>„Dobré ráno. Až budete odlétat, nestanujte na plný plyn, manželka má lehký spánek.“</p>

<p>„Vy zřejmě také. Ale já jsem nepřiletěl flyerem.“</p>

<p>Dutch se obrátil a odcházel sadem. Někde vedle cvrčela cikáda, nekonečně a nepostižilelně jako z nicoty.</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Kay Ráchelinu sestru nikdy neviděl. Programovala ji Vanda a Kay lenošil. Někdy ráno slýchal bouchání dveří dole, ale nikdy ani nezatoužil vyhlédnout z okna.</p>

<p>Jednou před obědem zašel do knihovny a za nedovřenými dveřmi uslyšel hlas Kachovské:</p>

<p>„Císař je hodně unavený, protože pracuje pro celou Říši. Je nejstarší z lidí. Rozumíš?“</p>

<p>„Ano.“ Tichý, jako ze snu, tenký dětský hlásek.</p>

<p>„Až mu povíš věty třetího cyklu, určitě si postěžuje na únavu. Až usne, začne čtvrtý cyklus. Vezmeš ho za levou ruku, nezapomeň, za levou. Povíš mu: ‚Nepociťujete únavu, Greyi, tolik jste toho prožil. Na světě neexistuje nic, co by vás dokázalo unavit. Už jste viděl všechno, co na světě existuje.‘ Opakuj.“</p>

<p>„Tetičko Fiskalocci, mám otázku. Musím císaře oslovovat jménem?“</p>

<p>„Chytrá holčička. Musíš mu říkat tak, jak ti navrhne. Grey je proměnná, kterou nahradíš jménem, které si dohodnete. Zapamatuj si to.“</p>

<p>„Zapamatovala.“</p>

<p>„Opakuj začátek čtvrtého cyklu.“</p>

<p>„Nepociťujete únavu, Greyi…“</p>

<p>„Stop. Změň tón. Je ti ho líto. Moc líto. Chce umřít, ale ty to nesmíš připomenout. Opakuj začátek čtvrtého cyklu.“</p>

<p>„Nepociťujete únavu, Greyi!“</p>

<p>Dutch pomalu odešel ode dveří. Za nimi teď nebyla plukovník Kachovská a malá Lara. Jen dva automaty – učitel a žák.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Jste přesný, Radge.“</p>

<p>Montér Radge Gazanov se na inspektora nesměle usmál. Stálé zaměstnání v „aTanu“ je touhou každého specialisty.</p>

<p>„Pokud si vzpomínám, pracoval jste už v našich filiálkách na termínované smlouvy.“</p>

<p>„Ano, pane. Montoval jsem…“</p>

<p>„Nemusíte pokračovat. Chcete dostat trvalou práci?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Víte, že odměna za výsluhu není v penězích, ale ve zlevněném aTanu?“</p>

<p>„Nač jsou mrtvému peníze?“</p>

<p>„Logické.“ Inspektor se zasmál a srdečně ho poplácal po zádech. Ovšem oči ve vyzáblém obličeji zůstaly pozorné, pátravé. „Líbíte se mi a vaše kvalifikace se líbí společnosti.“</p>

<p>„Děkuji.“</p>

<p>„Pojďte.“ Inspektor vstal od stolu, zřejmě se už rozhodl.</p>

<p>Z pracovny vyšli společně. Šlo o vnější sektor společnosti, otevřený pro návštěvníky, a v malé hale stál asi tucet soustředěných, nejistě se usmívajících lidí – potenciálních zaměstnanců „aTanu“.</p>

<p>„Tudy, Radge.“</p>

<p>Inspektor přejel svou propustkou nad kontrolním panelem, ale dveře výtahu, nad kterými visela tabulka „Služební“, se nechtěly otevřít.</p>

<p>„Nu ovšem.“ Inspektor vytáhl z kapsy ještě jednu propustku. „Tady máte doklady. Teď už jste členem rodiny ‚aTanu‘.“</p>

<p>V Gazanovově obličeji se objevilo vše, nač jen může myslet člověk, který získal šanci žít věčně. Opatrně převzal z inspektorových rukou plastovou kartu a dotkl se s ní detektoru.</p>

<p>Dveře výtahu se otevřely.</p>

<p>„Systémy aTanu jsou v minus šestém patře,“ pronesl inspektor jen tak mimochodem, „ale vy pojedete níž, Radge. Personál reanimátorů je už kompletní.“</p>

<p>Výtah zastavil v minus desátém. Před vystoupením inspektor zaváhal.</p>

<p>„Zapamatujte si, Radge… účastníte se nového projektu společnosti. Překvapivého projektu, jehož podrobnosti budou zveřejněny v nejbližší době.“</p>

<p>Kráčeli četnými chodbami, které byly na služební prostory zařízeny snad až příliš luxusně.</p>

<p>„Tady budete pracovat.“</p>

<p>Sál byl veliký a skoro prázdný. Lampy nedokázaly zahnat šero. Místy stály podél stěn s umělohmotnými tapetami otevřené krabice přístrojových bloků, na podlaze ležely svitky kabelů, ale jinak nic nepřipomínalo sterilní prostředí „aTanu“.</p>

<p>„Nejdříve testy, musíte zaručit dočasné propojení bloků a vyzkoušet systém pod napětím. Ostatně vám všechno vysvětlí.“</p>

<p>„Ale co to je, inspektore?“</p>

<p>„To vám nikdo neřekne.“ Inspektorův hlas ztvrdl, ale za okamžik zase změkl: „Ne proto, že jste nový. Zkrátka to nikdo neví, jen Stařík.“</p>

<p>„Nový montér?“ Ze tmy se vynořila ženská postava. „Nazdar. Jmenuji se Vendy.“</p>

<p>Gazanov přejel po ženě hodnotícím pohledem. Štíhlá, sympatická, ale nic víc. Až po uši v komplexech, chráněná křehkým krunýřem sebejistoty, připravená okamžitě odrazit útok. Potlačené sexuální problémy z dětství a neustálé sebepotvrzování. Podle cynického žargonu říšských psychologů kategorie „holý ježek“. Ovšem odkud obyčejný montér zná vojenskou psychologickou klasifikaci?</p>

<p>„Nazdar, Vendy,“ řekl Radge. „Budeme pracovat spolu?“</p>

<p>„Ne, já pracuji u softu.“ Vendy poklepala na počítačový terminál, který měla připnutý u pasu. „Musíme se hrabat v tom železe, dokud ouřadi dělají tajnosti…“</p>

<p>„Naše instrukce…“</p>

<p>Vendy pohlédla úkosem na inspektora.</p>

<p>„Děkuji, Gariku. Dáme se do práce.“</p>

<p>„Hodně zdaru,“ odpověděl suše inspektor a zamířil k výtahu. Jeho vztahy s Vendy zřejmě bývaly lepší.</p>

<p>„Máte problémy?“ otázal se Radge.</p>

<p>„Těch je dost. Začni rovnou u transformátorů. Doufám, že se v tom vyznáš líp než já.“</p>

<p>„Málokdy mám problémy s materiálem, se kterým pracuji,“ odvětil Radge s úsměvem. „Budeš se divit, Vendy, jak rychle se všechno dá do pořádku.“</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>Vládní kosmoport byl dnes prázdný. Lodě buď stály v hangárech nebo létaly ve vesmíru. Za bezpečnostním pásem však stáli lidé – mlčící, vyčkávající dav. Všichni, kteří měli právo tady být, využili příležitosti, aby spatřili císaře.</p>

<p>Nejdříve se na obloze objevily stíhače. Šest strojů, každý z nich schopen zničit křižník, nejlepší, které kdy vyšly z endorianských loděnic. Ve vyrovnaném šiku mířily k zemi – symbolická stráž k ochraně života toho, kdo stejně nemůže zemřít.</p>

<p>Potom mezi nimi proklouzl aerodynamický člun. Sestupoval mnohem rychleji a dotkl se ranveje už v době, kdy stíhače byly ještě ve výši kilometru. Dav vyčkával. Dveře se otevřely, vystoupil důstojník, rituálním gestem sňal přilbu, nadechl se taurijského vzduchu a odstoupil stranou, pod dosud horké břicho člunu.</p>

<p>Davem proběhla vlna. Tři maličké postavičky se oddělily a rozběhly ke člunu. V té chvíli se na schůdkách objevil císař Grey.</p>

<p>Let netrval dlouho – pilotům křižníku se podařil najít velmi dobrý kurz. Přesto se císař cítil jako potlučený. Věk nespočívá v těle, ale někde na dně duše…</p>

<p>Kopule kosmoportu se modraly ve slunci. Dav blýskal tančícími záblesky – skoro všichni měli videokamery. Grey se zamračil. Sladký vzduch byl odlišný od endorianského smogu, kterému přivykl od narození.</p>

<p>Sestoupil po schůdcích. Na okamžik se zastavil na posledním schodu, vzdychl a s rozhozenýma rukama ulehl na horké betonové desky. Voněly citronem. Kolik šamponu dnes ráno padlo na přípravu Klanění?</p>

<p>Dav šuměl – daleko, nesmyslně, nesrozumitelně. Grey ležel na půl metru tlustých betonových deskách, které symbolizovaly taurijskou zemi. Bláznovství. Jedno z těch rituálních bláznovství, která spojují Říši. Náhodné, jako každý zvyk. Co kdyby před dvěma stoletími při návštěvě planety Gorra normálně vstal místo změny pádu v krásné gesto? „Objímám váš svět a padám před ním na tvář…“ Choval se jako idiot. Ale kdo mohl tušil, že se toto idiotské chování změní v nesmrtelnou, neporušitelnou tradici?</p>

<p>Grey se opřel o kolena a pomalu vstal. Děti přiběhly k němu. Další zvyk, který vznikl neznámo jak.</p>

<p>„Budoucnost vítá císaře!“ zvolal štíhlý, opálený hošík, který doběhl první. Těžce oddechoval, a podal kytici z nějakých neobyčejně originálních orchidejí.</p>

<p>Císař se usmál a poplácal chlapce po tváři. Ten se zarděl.</p>

<p>„Čím chceš být, až vyrosteš?“</p>

<p>„Pilotem torpédoborce, císaři!“</p>

<p>Určitě předem připraveno. Kdyby tak věděl, co znamená být pilotem torpédoborce, samozřejmě v boji, ne na přehlídce. Když musíš chránit křižník a ze všech stran se hrnou neulovitelné stíhače Alkari.</p>

<p>Grey přikývl.</p>

<p>„Bude na tebe čekat místo v říšské škole. Ať rosteš.“</p>

<p>Hoch se usmál. Co když opravdu sní o vesmíru a pilotním pultu? Grey ho poplácal po zádech a pohlédl na děvčátka, která právě přiběhla.</p>

<p>Znovu květiny – jabloňová větvička posetá bílými poupaty a maličká kytička zvláštních oranžových zvonečků. Místní rarita? Možná…</p>

<p>„Vypadáte unaveně, císaři.“</p>

<p>Grey svraštil obočí a přenesl pohled na děvčátko. Pohlíželo mu přímo do očí, klidně a skoro soucitně. Tmavovláska s hnědýma očima, oblečená jednoduše. Druhé děvče ji nenápadně – jak se domnívalo – šťouchlo do boku za porušení naučeného scénáře.</p>

<p>Císař se usmál.</p>

<p>„Čichněte si,“ pokračovalo děvčátko. „To je armatan, už skoro nikde neroste. Všichni říkají, že je to plevel, i když vzácný. Ale zahání únavu a krásně voní.“</p>

<p>Grey zvedl kytičku k obličeji a vdechl sladkou vůni s příměsí máty a zimolezu.</p>

<p>„Jak se jmenuješ, holčičko?“</p>

<p>„Lara, císaři. Znám místo, kde je louka plná těchto kytek.“</p>

<p>„Ukážeš mi je?“</p>

<p>„Je to daleko, císaři.“</p>

<p>„Říkej mi Greyi.“ Císař jen s námahou odtrhl pohled od jejího obličeje. Pohlédl na zmateného chlapce, mrkl na něho a podal mu kytici. „Nevadí, že je to daleko, Laro. Poprosím, aby nám dali dobrý flyer.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Pauza byla příliš dlouhá, než aby to bylo možné pokládat za náhodu. Prezident Tauri, kterému blízcí přátelé říkali plukovník Stuff, se otočil k místnímu řediteli SIB. Poblíž nikdo nestál. Prezident se tedy zeptal rovnou:</p>

<p>„Koho poslali uvítat našeho Velkého moralistu?“</p>

<p>„Děvčata si nepamatuji, pane prezidente. Seznam se dvacetkrát měnil. Samé intriky a žádosti.“</p>

<p>Odmlčel se a dodal.</p>

<p>„Chlapec je syn mé sestřenice.“</p>

<p>„Zábavné, ale zřejmě jsi se přepočítal.“</p>

<p>Císař Grey kráčel po ranveji a rozmlouval s jedním z děvčátek.</p>

<p>„Tu protěžuje Fiskalocci.“ Ředitel SIB ztišil hlas.</p>

<p>„Jedni prohrávají, druzí vyhrávají,“ pronesl prezident lhostejně. „Ještě dobře, že se mu zalíbila alespoň jedna.“</p>

<p>A se širokým úsměvem vykročil císaři vstříc.</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>Aby získala toto místo, musela Vanda nejen vydat spoustu peněz, ale využít i svých kontaktů. Balkon se třemi křesly byl nanejvýš padesát metrů od tribuny. V obrovské divadelní budově bylo hodně dobrých míst, avšak toto nejen poskytovalo dobrý výhled na scénu, ale také pocit samoty.</p>

<p>„Vidíš Ráchel?“ zeptala se Kachovská tiše. Dutch obhlédl sál.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„V poslední řadě, uprostřed.“</p>

<p>Dutch přikývl a zvedl k očím kukátko. Děvče vypadalo klidně, lhostejné ke všemu kolem. Sedělo vedle urostlého muže, kterému se na hrudi leskly medaile a nenápadný řád Trestajícího meče. Kay kukátko spěšně odložil a řekl:</p>

<p>„Její matka nepřišla.“</p>

<p>„Jistě, mluvila jsem s ní. Je hodně neklidná. Má puritánské názory.“</p>

<p>Kay opět pohlédl na tribunu. Motal se tam mladík v uniformě taurijské policie – stíral neviditelný prach a posunoval křišťálový pohár, aby dosáhl symetrie, jakou měl ve své představě.</p>

<p>„Grey má zpoždění.“</p>

<p>„To je dobře,“ usmála se Vanda. „Císař chodí na obřady vždycky přesně.“</p>

<p>Stěží slyšitelně začal hrát orchestr a sálem se rozlehla hymna Říše. Chvíli zněla sálem, na okamžik přehlušená šumem tisíce vstávajících osob. Mladík rychle uskočil stranou. Ze tmy scény vystoupil muž ve staromódním obleku. Dlouhé, lakem lesklé vlasy padaly na obnošený kabát. Muž mávl rukou a zvedl k ústům mikrofon.</p>

<p>„Mikele-Mikele osobně,“ řekla Vanda s neskrývanou spokojeností. Nejlepší tenor Říše často doprovázel Greye při Klanění.</p>

<p>„Říše… Říše…,“ zapěl tiše umělec, jako kdyby zkoušel hlas. Sál odpověděl mnohohlasou ozvěnou:</p>

<p>„Říše…“</p>

<p>Dutch sevřel rty a pohlédl na zpěváka. Potom zanotoval, přičemž zdařile napodobil hlas Mikele-Mikele:</p>

<p>„Říše.“</p>

<p>Scénu zalil oblak modrého světla. Tenor poklekl na jedno koleno a spustil naplno:</p>

<p>„Říše, Říše, jsi nejmocnější,</p>

<p>Říše, Říše, má nejmilejší…“</p>

<p>Dutch pohyboval rty a opakoval jeho slova. Říše za nic nemůže. Vinni jsou jen lidé.</p>

<p>„Zvedneme znovu prapor…“</p>

<p>Mikele-Mikele, pořád v kleče, se ohlédl do tmy scény. Oblak světla se právě proměnil v prapor.</p>

<p>„Pozor,“ šeptla Vanda. Zářivým přeludem prošel císař.</p>

<p>Dutch pocítil na chviličku rozčarování. Grey nevypadal na to, že je mu už druhý den lámána psychika. Nijak se nelišil od muže na portrétech a v televizních programech. Robustní, postarší, jen místo endorianské tuniky měl na sobě šortky a králkou košili podle taurijské módy.</p>

<p>Může být ledacos, ale určitě není šílený.</p>

<p>Před Mikele-Mikele Grey poklekl na jedno koleno. Za zády mu vlál červenomodrý prapor.</p>

<p>„Neklečím před člověkem, ale před Říší,“ pronesl nečekaně chraptivě Mikele-Mikele. Jako kdyby měl dva hlasy, jeden pro zpěv a druhý pro řeč.</p>

<p>„Nekleká Říše, ale císař,“ odvětil Grey.</p>

<p>Vstali. Grey stiskl zpěvákovi ruku a ten pomalu zašel do tmy.</p>

<p>Dutch pocítil vzrušení. Hlas! Císařův hlas se změnil. Zřetelně se v něm ozýval endorianský přízvuk, kterého se Grey zbavil už před sto léty. Stařecká regrese? Kay uchopil Kachovskou za ruku a stiskl. Vanda odpověděla nečekaně silným stiskem. Buď to zaznamenala také nebo pocítila jeho radost.</p>

<p>Grey vystoupil na tribunu, nízkou, poloprůhlednou, ze šedého skla. Přejel pohledem sál a tiše pronesl:</p>

<p>„Tauri kolonizovali nejlepší z nejlepších vojáků. Vím, že jsou zde moji spolubojovníci…“</p>

<p>Stěží postřehnutelně protahoval slova, jako kdyby se do řeči nutil a myslel přitom na něco jiného.</p>

<p>„Tolik let… tolik let… vyhráli jsme válku, pokořili Galaxii. Vzpomínáte si? Život tehdy opájel…“</p>

<p>Sál tiše seděl a poslouchal. Ovšem v první řadě, kde vedle vedení planety seděli dvořané, nastal rozruch. Císař nepronášel připravenou řeč.</p>

<p>Dutch a Kachovská si vyměnili triumfální pohledy.</p>

<p>„…nyní život prostě trvá. Od tohoto Klanění jsem něco očekával… sám nevím co. Chtěl jsem vás vidět, pochopit, že jsem se ještě nestal živým symbolem…“</p>

<p>Císař se otočil k holografickému praporu, který vlál na scéně.</p>

<p>„Nemáte iluzí dost? Dejte pryč ten ohňostroj. Z praporu se nemá dělat symbol, kterým je možné projít! Kde jsou vaše zástavy… stokrát vykutané z trosek hvězdoletů, vybledlé zářením? Vytyčili jste jimi hranice svých sadů?“</p>

<p>Sál konsternované zašuměl.</p>

<p>„Tauri… sad… ráj… prožili jste života zasloužíte si ráj.“</p>

<p>Scéna se pohroužila do tmy, prapor uhasl. V hloubi scény se někdo motal, potom dva muži spěšně přinesli k tribuně opravdový prapor. Zplihle visel podél žerdě a vypadal jako kus hadru.</p>

<p>„Nuže,“ změnil císař tón. „Poddaní moji… Věrní synové a dcery Říše! Jsem pyšný na to, že stojím na vaší půdě. Ne jako císař, ale jako člověk. Perla našich planet, Tauri…“</p>

<p>Odmlčel se. Šum v sále vzrůstal. Potom naráz zmizel, byly zapnuty zvukové absorbéry.</p>

<p>„Je mi ho líto,“ zašeptal Kay. „Vando, je mi ho líto!“</p>

<p>Císař stál, lokty se opíral o tribunu a pohlížel pod nohy. Promluvil, nepochybně tišeji než Dutch, ale automatika úslužně roznesla jeho hlas clo celého sálu:</p>

<p>„Těžkých je jen prvních sto roků. Potom je už pouze nuda. Pohrávat si s Meklarany a Bulraty, ostatním hrozit prstem… Trestat vládce planet… někdy…“</p>

<p>V první řadě pomalu vstal mohutný vyslanec Bulratů. Vedle něj vstal ještě někdo a cosi mu zašeptal. Bulral usedl.</p>

<p>„Bohové…,“ zašeptala Vanda. „To přehnal…“</p>

<p>Kay rychle pohlédl na Tommyho. Hoch se usmíval. zřejmě se dobře bavil.</p>

<p>„Klaním se vám.“ Grey sestoupil z tribuny. Rozpřáhl ruce a přisedl. Vypadalo to jako koketní pukrle, rozhodně ne jako Klanění zemi. „Srostli jste se svými stromy…“</p>

<p>Grey se otočil a zvolna odešel do tmy.</p>

<p>Sál mlčel. Absorbéry zvuku byly zbytečné, vládlo naprosté ticho.</p>

<p>„Půjdeme?“ šťouchl Tommy Kaye do zad.</p>

<p>„Půjdeme.“ Dutch podal Kachovské ruku. „Plukovníku, odcházíme…“</p>

<p>Vanda se těžce zvedla z křesla. V očích měla smutek.</p>

<p>„Kayi, copak i já za sto let… Jděte, hoši. Nyní se náš moudrý prezident začne omlouvat za císaře a bude všechny vyzývat, aby se káli.“</p>

<p>Ještě nestačili přivolat výtah, když ze sálu dolehl hlas:</p>

<p>„Dámy a pánové! Císař Grey se hluboce zamyslel na osudem Říše. A jeho výhrady jsou oprávněné. Vzpomeňte si…“</p>

<p>Dveře výtahu hlas přerušily. Kay se zeptal:</p>

<p>„Kdy má dojít ke kulminaci?“</p>

<p>„Zítra, při procesí. K ďasu, výsledek mě samotnou vyděsil.“</p>

<p>„Pracovala jste dokonale, plukovníku.“</p>

<p>Kachovská zavrtěla hlavou.</p>

<p>„Ne, něco nehraje. Příliš rychlá reakce. Příliš rychlá.“</p>

<p>Ve vestibulu, kde byly ohromné portréty taurijských herců dekorovány říšskými vlajkami, se už tlačili lidé, kteří stejně jako Kachovská nebyli zvědaví na prezidentovu řeč a kteří něco <emphasis>vycítili. </emphasis>Ženy ve světlých šatech, muži v prostých oficiálních šortkách a tričkách. Kdosi se dral k Vandě, ale ta v chůzi zavrtěla hlavou:</p>

<p>„Rychleji, Kayi.“</p>

<p>V šumu klimatizace a mrkání tepelné bariéry vyběhli z divadla. Na hezké náměstíčko, avšak nyní příliš malé pro lidi, kteří se nedostali do divadla, ale chtěli být nablízku císaři. Pohlíželi vzhůru na prezidentův obraz, který promlouval:</p>

<p>„…nejsme na výtky zvyklí. Co řekl císař o našich praporech…“</p>

<p>„Smrdutý nekrofile…,“ sykla Kachovská a razila si cestu davem. Kay, který držel Tommyho za ruku, jí stěží stačil. „Ty máš co mluvit o cti…“</p>

<p>Nakonec odbočili do nejbližší uličky a naráz se otočili.</p>

<p>Tři stříbřité body, které visely nad městem, nyní klesaly k divadlu. Vstříc jim vzlétl císařův člun – čtyřicet tun komfortu, skrytého v pancíři a silových polích.</p>

<p>„Jen se opovaž…,“ zašeptala Vanda.</p>

<p>Člun letěl k obloze jako střela. Torpédoborce ještě sekundu visely nad divadlem. Potom člun následovaly.</p>

<p>„Modrý pták, mnohaúčelový kosmický i atmosférický letoun,“ pronesla trochu pyšně a trochu závistivě Kachovská. „Takový mít před dvěma sty léty…“</p>

<p>„Čeho jste se bála, plukovníku?“ zeptal se Kay.</p>

<p>„Bodového úderu,“ odpověděla roztržitě Vanda. „Císař se mohl rozhodnout zlikvidovat svědky. Ale zřejmě ještě nepochopil, co tam napovídal.“</p>

<p>„V divadle je Ráchel!“</p>

<p>„Nebyl čas ji odtud doslat… Ostatně to prošlo, Kayi!“</p>

<p>„Mohla zahynout!“</p>

<p>„Dutchi, jsi bezohledný, jen pokud se jedná o lidi, které neznáš. Jsi k smíchu.“</p>

<p>„Plukovníku, takhle ne!“</p>

<p>„Jen takhle ano, Kayi. Kde jsi nechal flyer?“</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Dutch pil. Láhev šestileté haigarské brandy stačila i na něho. Opil se rychle a vědomě, zavřen ve svém pokoji, kde každou skleničku předešel kousek „citrónového“ jablka.</p>

<p>Dvakrát zvonil telefon, naléhavě a beznadějně. Kay se ani nepodíval na kód volajícího. Láhev se pomalu vyprazdňovala, etiketa-indikátor, která vycítila jen jednoho člověka, varovně zčervenala.</p>

<p>Když klepali na dveře, Kay ani nevstal. Usnul přímo v křesle, ovšem předtím se zul a rozepnul si límec.</p>

<p>Zdálo se mu o Graalu – kamenitá poušť a oslepivá záře slunce, jaká se ve snu nikdy nevyskytuje.</p>

<p>Kráčel vedle Artura. Opět byl průvodcem, bodyguardem, a nemusel na nic myslet. Uměl zabíjet a chránit, pouze to. Věděl, že se jedná o sen, pamatoval si uplynulá léta. Ale Artur byl dál malým chlapcem. Malý král pořád ještě šel k Bohu.</p>

<p>„Zabil jsem Greye,“ řekl Kay a hned se opravil: „Zabiju. Zlomili jsme ho. Nemusíme nikam chodit. Nepotřebujeme Boha.“</p>

<p>Artur neodpověděl, jen zavrtěl hlavou. Hloupý usmrkánek… Kay chtěl ještě něco dodat, ale před nimi se na červených kamenech rýsovala čokoládová silueta, takže musel vytáhnout pistoli a přidat do kroku… Byl to sice jen Alkaran, ale i křehká ptakoidní bytost umí zabíjet…</p>

<p>„Udělal jsi nedobře, když jsi přerušil cestu,“ řekl Hledač Pravdy. „Potřebuješ Boha. Říše Lidí potřebuje Boha.“</p>

<p>„Boha nelze zabít,“ odvětil Dutch. „Nepotřebujeme Boha.“</p>

<p>Artur uchopil Kaye za ruku a klidně přikázal:</p>

<p>„Zabij Alkarana.“</p>

<p>Kay zvedl pistolí.</p>

<p>„Dnes pochopíš. Už jsi pochopil.“ řekl Alkaran. „Bojuješ s loutkou. Musíš dojít k cíli, <emphasis>Sp</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>lo.</emphasis>“</p>

<p>Výstřel – nesmyslný, jako kdysi do Curtise van Curtise. Hledač Pravdy zamával křídly a vznesl se do žhavého nebe.</p>

<p>„Zabij je všechny!“ zvolal Artur. Dutch se otočil a spatřil Ráchel, její sestru, kterou nikdy neviděl, a Vandu Kachovskou s maličkou lopatkou v ruce…</p>

<p>„Už jsem je zabil, Arture,“ řekl Kay.</p>

<p>Vstal z křesla, došel do koupelny a vyzvracel se přímo na podlahu, ale to už bylo docela jedno. Dutch pustil ledovou vodu, napil se a opět se pozvracel.</p>

<p>„Idioti,“ zašeptal a vstal z pokleku.</p>

<p>Bylo ráno. Dutch seběhl po schodech do pokoje pro hosty, kde před obrazovkou televizoru seděla Vanda s pletacími jehlicemi v rukou.</p>

<p>„Vystřízlivěl jsi právě včas.“ řekla suše. „Hned začne procesí, běží přímý přenos.“</p>

<p>Z košíčku s pletením vytáhla plechovku piva a hodila ji Kayovi.</p>

<p>„A odtrhni Artura od počítače. Já jsem neuspěla.“</p>

<p>Dutch postavil plechovku na stůl a pohlédl na obrazovku. Uviděl prezidentský palác, odkud procesí vycházelo, davy v ulicích, flyery kroužící na obloze, stříbrné body torpédoborců mezi řídkými oblaky.</p>

<p>„Co je li, Dutchi?“</p>

<p>„Kde je Ráchel?“</p>

<p>„Před palácem. Poslali jim propustku do čestné lóže. Co se stalo, Dutchi?“</p>

<p>„Proč jsme usoudili, že náš svět stvořil Grey?“</p>

<p>Kachovská se zamračila:</p>

<p>„Alkaran…“</p>

<p>„Nikdy nevyslovil jméno.“</p>

<p>„Ale císař…“</p>

<p>„Šílí nudou. Zbyly mu staré zábavy, sex a vzpomínky na dávné intriky. To má být vládce vesmíru?“</p>

<p>Vanda vstala a zaryla Kayovi prsty do zad:</p>

<p>„Hajzl.“</p>

<p>„Ne, prostě blbec. Zbytečně jsme ho zlomili.“</p>

<p>„Nezlomili jsme ho! Koncová fáze vycházela ze tvých slov – že je tvůrcem našeho světa. To je fiasko, Kayi! Katastrofa!“</p>

<p>Tommy stál na schodech a udiveně na ně pohlížel.</p>

<p>„Co se stalo?“</p>

<p>„Hned uvidíš…“ Vanda se otočila k obrazovce.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Vizážista znervózněl. Dermotoner v jeho ruce se třásl.</p>

<p>„To je zbytečné,“ opakoval Grey. „Ale pravidla…“</p>

<p>„Ta stanovím já. Já! Rozumíš?“</p>

<p>Vizážista ustoupil o krok. Sloužil císaři padesát let a dosud nikdy nevyvolal jeho hněv. Bezradně se otočil k děvčeti – císařově nové favoritce.</p>

<p>„Ukaž, já tě namaluju!“ Holčička seskočila z pohovky a bez okolků usedla císaři na kolena. „Greyi, já tě namaluju!“</p>

<p>„Proč?“ zeptal se měkce Grey. „To je umění.“</p>

<p>„Já se to naučím! Je tak důležité, jak budeš vypadat?“</p>

<p>Grey pokynul vizážistovi a ten poslušně podal toner, který rychle nařídil na barvu těla a minimální výkon.</p>

<p>„Když jsem byla malá,“ pronesla vážně holčička, „pořádala jsem plesy pro panenky. Byla jsem císařovnou a ony mými poddanými.“</p>

<p>„Budeš jí. Jestli budeš chtít.“</p>

<p>Vizážista tichounce couval ke dveřím. Zatoužil se vypařit, teleportovat… kamkoliv, nejraději rovnou na Terru.</p>

<p>„Někdy jsem se naparádila,“ pokračovala zadumaně a pohybovala tonerem nad císařovými opuchlými tvářemi. „Namalovala jsem se nebo jsem se svlékla do nahá a hrála si na orgie. Byly to jen loutky, s nimi jsem mohla. Vždyť jsem si je sama koupila.“</p>

<p>„Musím vítat lidi a to není hra,“ řekl Grey, aniž se hnul. Vizážista uchopil kliku, ale zachytil císařův pohled a ztuhl.</p>

<p>„Všichni jsou tvými loutkami.“ Toner se dotkl císařova čela. Nad obočím se mu objevila tmavá linka. „Hraješ si s nimi.“</p>

<p>„Nemáš pravdu, Laro.“ Císař se zamračil.</p>

<p>Dívenka jako by nevnímala jeho slova. Uchopila ho za ruku a na okamžik zapomněla na toner.</p>

<p>„Vymyslil sis je a oni si s tebou hrají. Já si s tebou taky hraju. Pojď, namalujeme něco…“</p>

<p>Grey ji opatrně sundal z kolen, vstal, zahalil se do županu a zeptal se:</p>

<p>„Co se s tebou děje, maličká?“</p>

<p>Přitiskla se k němu jako předtím.</p>

<p>„Je to přece tak hezké!“ pokusila se k němu přitulit, ale Grey ji měkce odstrčil. „Greyi, vymysli ještě něco…“</p>

<p>„Kdo je u monitorů?“ zeptal se ostře Grey. Vizážista zavřel oči a opřel se o zeď. Tedy přece jen spadl do maléru.</p>

<p>Dveře se otevřely a rychle vstoupil štíhlý muž v civilu, ale jeho pohyby prozrazovaly vojáka.</p>

<p>„Poručíku…“ Grey se pokusil připomenout jeho jméno, ale neuspěl: „Poručíku, zavolej psychology. S Larou se něco stalo.“</p>

<p>„Nerušte nás v hovoru!“ rozběhla se k nim holčička. Výraz v obličeji se jí změnil, vypadala plačtivě a ošklivě. „Nerušte Greye! Jak se opovažujete! Všichni jste loutky!“</p>

<p>„Chová se nepřiměřeně…,“ řekl užasle Grey. „Poručíku, slyšel jste rozkaz? Psychology a odborníka na psychotropní prostředky!“</p>

<p>„To není otrava, císaři.“ Poručík se nadechl. „Děvče je pravděpodobně naprogramované.“</p>

<p>Grey podřepl a pohlédl něžně na malou.</p>

<p>„Larinko…“</p>

<p>Aniž spustila pohled z jeho obličeje, usmála se.</p>

<p>„Kdo se opovážil…,“ zašeptal s utajeným vztekem Grey. „Komu vadila… Kdo se ji pokusil přizpůsobit k sobě…“</p>

<p>Poručík rozhodně, jako kdyby skákal ze skály, popadl císaře za rameno. Může se za to stát šlechticem – nebo být zbaven aTanu a zastřelen.</p>

<p>„Císaři, je naprogramovaná proti vám. Je to agent pro lámání psychiky, zbavuje vás vůle žít! Zešílíte!“</p>

<p>Grey pohlédl se zájmem na poručíka a zeptal se:</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Připravuje vás o rozum, císaři! Od včerejška mluví dvůr jen o tom, že to nejste vy!“</p>

<p>„Greyi, budeme si hrát, už budu hodná!“ vykřiklo hlasitě děvčátko, jako kdyby se pokoušelo přehlušit poručíkova slova. Císař pomalu vstal:</p>

<p>„Psychology. Ty nejlepší. Odborníky na dekódování.“</p>

<p>„Zavolal jsem je už ráno,“ řekl poručík. „Čekají v místnostech ochranky.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Dutch popíjel pivo s pohledem upřeným na obrazovku. Císař má opět zpoždění. Kamery se přesunuly ze dveří na dlouhou limuzínu, klouzaly po davu, po obličejích spojených jediným přáním – spatřit Greye.</p>

<p>„Dokáže tvá šalupa vzlétnout?“ zeptala se Vanda.</p>

<p>Kay pokrčil rameny.</p>

<p>„Přichází!“ zvolal Tommy. Hlas se mu zachvěl.</p>

<p>Císař pomalu kráčel k limuzíně. Dav se pohnul, zadržovaný hustým řetězem stráží. U auta se Grey zastavil a zvedl ruce. Kamera se přiblížila. Císař se těžce zahleděl Dutchovi přímo do obličeje.</p>

<p>„Ano, mluvím právě k tobě,“ pronesl studeným a klidným hlasem. „Ještě nevím, kdo jsi, ale to je otázka minut. Nevím, proč…“</p>

<p>„Co když už zná moje jméno?“ zeptala se Vanda.</p>

<p>„Uteč, schovej se, zblázni se místo mě.“ Císař se usmíval do kamery a na miliony nechápajících lidí. „Utíkej, lov už začal. Neutečeš, hajzle!“</p>

<p>Kachovská klidně pletla.</p>

<p>„Velice lituji,“ řekl Dutch.</p>

<p>Císař nastoupil do auta, dav šuměl, kolem císařova mluvčího se točili vzrušení novináři v tušení neuvěřitelné senzace.</p>

<p>„A je to,“ řekla Kachovská.</p>

<p>Tommy pohlížel hned na ni, hned na Dutche. Rty se mu třásly. Kay s ním zacloumal a řekl:</p>

<p>„Ráchel musí pochopit…“</p>

<p>„Už ji zatkli, to mi věř.“ Vanda odložila nedopletenou šálu. „Nevadí, má ještě rezervu půl roku. Podle našich zákonů se nezletilí nesmí mučit, ani používat na ně drogy nebo detektory.“</p>

<p>Dutch vstal.</p>

<p>„Vyberu si zbraň,“ řekl toporně.</p>

<p>„Zbraň nepotřebuješ. Dokáže tvá šalupa vzlétnout?“</p>

<p>„V palbě stíhačů?“</p>

<p>„Grey tě potřebuje živého. A nad kompenzátorem je ionizovaný sloup, start hned nezaznamenají. A ještě se musí postarat o mě.“</p>

<p>„Plukovníku…“</p>

<p>„Utíkejte.“</p>

<p>Stála před ním malá a nehezká v maskovací kombinéze, opět klidná.</p>

<p>„Dutchi, jsme pitomí. Toto není Greyův svět, ale někdo jej přece jen stvořil, protože existuje. Jenže my nevíme, kdo. Najdi ho, Dutchi.“</p>

<p>„Plukovníku…“</p>

<p>„Zbývá nám jen pár minut, Kayi. Jděte. Vezměte si flyer. Tommy, seber se! Přece se nerozbrečíš!“</p>

<p>„Plukovníku, zabil jsem vás,“ zašeptal Kay.</p>

<p>„Ano. Ale na tom už nesejde.“</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Vanda se nevrátila domů hned. Kráčela alejí, ve které jabloně s každým desetiletím rodily pořád lepší plody. Ani bouře nedokázala všechny posrážet. Zastavovala se na místech, památných jen pro ni.</p>

<p>Infarkt. Stáří. Rakovina. Stáří. Sebevražda. Tajfun, který jí vybuchl v rukou. A zase stáří…</p>

<p>Dvacet hrobů, dvacet plivnutí zubaté do kostnatého obličeje. Nesmírně daleko od Terry, která pro Kachovskou pořád zůstávala Zemí, od prastarého města Krakova, kde se narodila.</p>

<p>„Dneska se vrátím domů,“ řekla Vanda. Zatoužila po tom, aby byl nyní Kay s ní – on by pochopil. Ovšem Dutch a Tommy už běželi ke kompenzátoru, ke své staré šalupě, kterou mohly přehlédnout orbitální hlídky.</p>

<p>S kulháním – starý úraz kolena, který bylo třeba po každém aTanu dlouho léčit – se Vanda Kachovská vrátila domů. Zatím byl klid.</p>

<p>Vstoupila do pokoje pro hosty – čalouněný nábytek, spuštěné rolety, přítmí… Zvolala:</p>

<p>„Acháte! Acháte!“</p>

<p>Černý kocour pomalu seskočil z parapetu a přišel k ní. Kachovská se shýbla a přejela dlaní po měkké srsti:</p>

<p>„Je čas, Acháte. Rozumíš?“</p>

<p>Černý kocour táhle zamňoukal tak, že by to vystrašilo Dutche stejně jako každého lingvistu-supera.</p>

<p>„Ne, mluvím vážně. Nemáme čas. Uteč k Marii. Hned.“</p>

<p>Znovu zaslechla žalostný nářek, skoro lidský.</p>

<p>„Acháte!“</p>

<p>Kocour ustoupil o krok.</p>

<p>„Jistě, je to tvůj dům, ale za chvíli nebude. Jdi k Marii. Je tam už Vločka a Zrzka. Jdi.“</p>

<p>Achát vyskočil na parapet a ještě jednou pohlédl na Vandu, smutně i udiveně.</p>

<p>„Tak už utíkej, hlupáčku! Utíkej!“</p>

<p>Záclona se zavlnila. Vanda, která kulhala víc než jindy, přešla do jídelny. Zapnula sporák a nařídila číslo deset, rychlý chod. Na ex vypila „bojový koktejl“, jako obvykle ohavný a trošku omamný. Zaváhala, potom upila ještě půl šálku horké čokolády, zbytek zanechala na servírovacím stoku a zamířila nahoru do své ložnice.</p>

<p>Rolety byly vytažené, takže ihned postřehla stříbřitý bod na obloze. Chviličku pozorovala letoun Říše, potom prošla podél stěny, polaskala tu šanci, tu zase ultimat nebo kondora ST. Hodně zbraní, opravdu hodně. Postačily by na všechny, kteří se nyní chystají zaútočit na maličký domek v nekonečném sadě.</p>

<p>Kachovská zvolila rychlopalný fazer, oblíbenou zbraň osamělých vrahů. Zbraň má omezenou logiku, ale Vanda nechce minout, takže nepohrdne pseudointeligencí zbraně. Několik minut věnovala zaváděním omezení, přitom pozorovala „Modrého ptáka“, který visel na obloze. Nakonec usedla k oknu a položila si fazer na kolena.</p>

<p>Tři minuty ticha před věčností – je to dost?</p>

<p>Obálka, kterou přinesl včera poslíček, ležela pořád na stolku s časopisy. Kachovská otočila v ruce aTanovský blanket – zlacený emblém, rovné řádky rukopisu jako důkaz obzvláštní úcty.</p>

<p>„<emphasis>Vážená paní Fiskalocci! Skoro dvě stě let jste naším stálým a váženým klientem. Pokud je Vaše rozhodnutí neprodloužit aTan motivováno dočasnými finančními potížemi, jako zplnomocněný představitel společnosti mám tu čest Vám nabídnout bezúročnou netermínovanou půjčku ve výši zlevněného (kategorie G-K-6) </emphasis><emphasis>aTan</emphasis><emphasis>u. Jedinou podmínkou je použití půjčky pro obnovu Vaší nesmrtelnosti.</emphasis></p>

<p><emphasis>Pro získání půjčky a prodloužení aTanu můžete použít zjednodušenou proceduru podle bodů </emphasis><emphasis>3.2 a</emphasis><emphasis> 3.3 standardní smlouvy.</emphasis></p>

<p><emphasis>Pokud je však rozhodnutí zrušit smlouvu způsobeno osobními důvody, dovoluji si vám nabídnout konzultaci thanatologa a kurz psychologické rehabilitace, který podle bodů </emphasis><emphasis>6.4 a</emphasis><emphasis> 7.1 Vám poskytneme absolutně</emphasis><emphasis>…“</emphasis></p>

<p>Kachovská vstala, přejela pohledem zbraně na stěně a pomalu vyšla na půdu. Pach, staré krámy, šero. Spousta malých okének, ze kterých bylo dobře vidět na výsadkáře běžící k domu. Vanda zvedla fazer a vyhledala mezi lidmi Bulrata. Stiskla spoušť. Sklo prsklo dovnitř žhavými kapkami, Bulrat se rozlétl na dva kusy.</p>

<p>„První,“ řekla Vanda a přešla k druhému okénku. Na ni ještě nestříleli, ovšem z oblohy se ozval mnohokrát zesílený hlas:</p>

<p>„Jménem Říše! Zastavte palbu a vyjděte…“</p>

<p>„Druhý,“ zamířila na tmavomodrého Meklarana. Ten se svinul v embryonální kouli a zůstal mezi stromy.</p>

<p>Půdu ozářil modravý výbuch. Kachovská pocítila, jak jí měknou nohy a podlaha jí rychle letí vstříc. Stacionární stunner – nejvyšší čas.</p>

<p>Prese všechno něco dokázala. I když ne moc…</p>

<p>Nervy povzbuzené bojovým koktajlem ji pořád poslouchaly. Vanda si přiložila hlaveň fazeru k hlavě a stiskla spoušť. Nic. Zamrkal jen indikátor omezovače. Jistě, vždyť je člověk… přinejmenším z hlediska zbraně. Ztuhlými prsty začala vypínat blok pseudointeligence.</p>

<p>Zvládla to ve chvíli, kdy se schody zatřásly dusotem mužů v krunýřích a střechu prorazila článkovitá tlapa Meklarana. Vanda na ni okamžik zamyšleně hleděla, ale potom přenesla s lítostí pohled na fazer.</p>

<p>„Najdi <emphasis>ho, </emphasis>Kayi,“ zašeptala. „Ať je to <emphasis>kdokoli</emphasis><emphasis>…</emphasis>“</p>

<p>Tentokrát fazer výstřel odsouhlasil.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Sníh bičoval tváře, šalupu pokrývala silná vrstva ledu. Obloha zatažená vířícími mračny stěží propouštěla slaboučký sluneční svit. Ve fialovém blikání klimatizačního pole Dutch rukojetí pistole otloukal led, aby mohl otevřít vstup. „Nevzletíme,“ usoudil Tommy. „Nikdy neodletíme.“ Kay trhnutím otevřel poklop a vklouzl do pilotního křesla. Tommy stál dál po kolena ve sněhu a objímal se rukama.</p>

<p>„Rychleji,“ popohnal ho Kay a aktivoval pult. Na ožívající monitor padaly sněhové vločky a tály. Tommy neohrabaně usedl vedle a začal štrachat u zámku.</p>

<p>V šalupě neochotně zahučel motor. K fialovému svitu se připojil oranžový plamen plazmy.</p>

<p>„Hermetizace?“ zeptal se Kay.</p>

<p>„V normě.“</p>

<p>„Připoutej se.“</p>

<p>„Zase máš mizernou náladu?“</p>

<p>„Nejen já.“</p>

<p>Šalupa se zakolébala a s praskotem se klubala z ledové skořápky. Na pultu vzplanulo červené světlo.</p>

<p>„Přišli jsme o pravou podpěru,“ poznamenal Tommy.</p>

<p>Motor už dosáhl plného výkonu a šalupa vzlétla. Pronikli do olověného víru mraku. Výška tři kilometry. Pokud měla Vanda pravdu, ještě je nevidí.</p>

<p>„Zapni rádio,“ přikázal Kay. Tommy natáhl ruku k panelu.</p>

<p>Uslyšeli hučení davu a Greyuv hlas:</p>

<p>„… nikoli poprvé se přisluhovači mimozemšťanů a lidé nenávidějící život pokoušejí zbavit vůdce Říše…“</p>

<p>„Dál,“ pronesl Dutch. Mraky se rozestoupily a odhalily fialovou kopuli.</p>

<p>„…náš korespondent, vynikající Oleg Sinicyn, se svým přímým přenosem…“</p>

<p>Pískot poruch.</p>

<p>„Tiskový důstojník právě vydal prohlášení pro obyvatele Říše. Ano, vážení, něco takového jsme už dlouho neslyšeli. Nyní je konečně možné vysvětlit císařovo podivné chování na oslavě v prezidentském divadle…“</p>

<p>„Dál. Stejně víme, co řekne.“</p>

<p>Opět elektrické výboje. Signály zakódovaného kanálu, policejního nebo vojenského. Poruchy…</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Od vzdálených hor, od prastarých hor</emphasis></p>

<p><emphasis>kde stříbrný proužek řeky</emphasis></p>

<p><emphasis>protíná stepi líc</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>

<p><emphasis>Do ohne bříza, janovec za ní.</emphasis></p>

<p><emphasis>S</emphasis><emphasis>tojím nad srázem</emphasis></p>

<p><emphasis>nesmírně příkrým. Bohové mí</emphasis><emphasis>…“</emphasis></p>

<p>„To nechej,“ řekl Kay nečekaně. „To je Mikele-Mikele, nechej ho… Nechci poslouchat výzvy ke kapitulaci.“</p>

<p>Vznesli se k obloze. Fialová kopule kompenzátoru blikala pod nimi.</p>

<p>„Stíhači na radaru,“ ohlásil Tommy. „Vidíš je?“</p>

<p>„Důležité je, že oni nevidí nás.“</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Ja</emphasis><emphasis>k mrtvý kříž orel na nebi visí,</emphasis></p>

<p><emphasis>l</emphasis><emphasis>edový vichr mu pod křídly fičí.</emphasis></p>

<p><emphasis>Nevidím, ale vím, že hledí dolů</emphasis></p>

<p><emphasis>na chladný kvítek ohniště mého.</emphasis></p>

<p><emphasis>K zemi s</emphasis><emphasis>vět tiskne se jak vlk v houští,</emphasis></p>

<p><emphasis>pocítil totiž, co </emphasis><emphasis>už od jara vím:</emphasis></p>

<p><emphasis>Nastává doba nebeských ohňů,</emphasis></p>

<p><emphasis>doba, kdy východ Černé luny uzřím.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Obloha tmavla, objevily se jiskřičky hvězd. Jeden z bodů na radaru se pohnul. Zpozorovali je.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Teď se dozvíme, jestli nás císař potřebuje živé,“ prohlásil Kay. „Drž se, zapnu gravitátor.“</p>

<p>„Stejně se k lodi nedostaneme.“</p>

<p>„Letí nám naproti, poslal jsem výzvu. Ale stíhače nemusíme předstihnout.“</p>

<p>„Další loď… Směřuje k planetě,“ poznamenal Tommy při pohledu na obrazovku.</p>

<p>„Hlavní je, že nesměřuje k nám.“ Dutch plácl Tommyho do zad. „Klídek. Není to tak beznadějné, jak ti připadá. Věř mi.“</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Býval jsem mladý</emphasis><emphasis> – </emphasis><emphasis>tak jako ty,</emphasis></p>

<p><emphasis>chodil ve slunci</emphasis><emphasis> – </emphasis><emphasis>tak jako ty,</emphasis></p>

<p><emphasis>býval jsem světlem</emphasis><emphasis> – </emphasis><emphasis>tak jako ty,</emphasis></p>

<p><emphasis>i částí proudu</emphasis><emphasis> – </emphasis><emphasis>tak jako ty!</emphasis></p>

<p><emphasis>Však</emphasis><emphasis> od té doby, kdy shlédla na mě,</emphasis></p>

<p><emphasis>ledové vichry do mých snů vnikly</emphasis><emphasis>,</emphasis></p>

<p><emphasis>o srázu, ohni se mi teď zdává</emphasis></p>

<p><emphasis>a tančím v záři své Černé luny.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Už nepotřebovali radar, aby viděli „Modrého ptáka“. Dvousetmetrové těleso letounu se přiblížilo na dohled. Jeden z nejlepších bojových strojů Říše letěl ve vzdálenosti padesáti metrů – i Tommy měl pronikavý pocit bezbrannosti. Nyní pochopil, co cítili Alkarani, když je vytáhli z hyperprostoru. Tommy pohlédl na Kaye, ale ten vypadal naprosto klidně.</p>

<p>„Hned udeří…“</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Naší ruině nejde jen tak ublížit. Rozsype se i při nejslabším zásahu. A pilot zřejmě obdržel rozkaz zajmout nás živé. Počká, až se spojíme s lodí a zničí motorovou sekci. Potom nás přijdou zatknout.“</p>

<p>Po chvíli mlčení Kay dodal:</p>

<p>„Přinejmenším si to tak představují.“</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Ne</emphasis><emphasis>reptám, Bože, to není stížnost,</emphasis></p>

<p><emphasis>já prach se nikdy nerovnám tobě</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>

<p><emphasis>C</emphasis><emphasis>hci jenom silně, neslyšně říci:</emphasis></p>

<p><emphasis>cestu tvou nikdy nebral já sobě,</emphasis></p>

<p><emphasis>a </emphasis><emphasis>v tomto světě nemám co ztratit,</emphasis></p>

<p><emphasis>cit jenom neživý veliké viny.</emphasis></p>

<p><emphasis>P</emphasis><emphasis>řišel jsem proto zpívat a jásat</emphasis></p>

<p><emphasis>v paprscích nových své Černé luny.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Kay se přidal, zpočátku jen tiše, avšak napodobil hlas Mikele-Mikele s přesností, jaké je schopen jen super:</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Démantu ostřím hruď jsem si roz</emphasis><emphasis>ťa</emphasis><emphasis>l,</emphasis></p>

<p><emphasis>s nest</emphasis><emphasis>oudným křikem a stejným smíchem</emphasis></p>

<p><emphasis>obnažil srdce a jeho tepot</emphasis></p>

<p><emphasis>zaplavil černým, ledovým svitem.</emphasis></p>

<p><emphasis>Vždyť </emphasis><emphasis>v tomto světě nemám co ztratit,</emphasis></p>

<p><emphasis>cit jenom </emphasis><emphasis>neživý veliké viny,</emphasis></p>

<p><emphasis>zbývá mi jedno</emphasis><emphasis> – </emphasis><emphasis>zpívat a jásat</emphasis></p>

<p><emphasis>v kosmickém ohni své Černé luny.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Loď jim opravdu letěla vstříc. Nepřítel však setrvával poblíž, nezranitelný, skryt za silovými štíty.</p>

<p>„Východ Černé luny,“ zašeptal Kay. „Nejvyšší čas…“</p>

<p>A Tommy pochopil – sekundu předtím, než se otevřela bojová nástavba jejich lodě a kolapsární generátor začal pracovat.</p>

<p>Kay zřejmě čekal jen na tento okamžik. Šalupa odskočila stranou tak rychle, jako kdyby si její omezená elektronika uvědomila nebezpečí. „Modrý pták“ si ještě na zlomek sekundy uchoval původní tvar, načež se smrštil jako propíchnuly balonek. Kratičký výbuch sekundárního záření a byl konec.</p>

<p>„Přikázal jsem lodi, aby nevpustila nikoho kromě nás,“ řekl Kay. Šalupa zatočila k přistávacímu portu. „Její elektronika žádná omezení nemá.“</p>

<p>„Odsoudí nás k mnohonásobné smrti,“ řekl Tommy a popotáhl. Při prudkém skoku šalupy se mu spustila z nosu krev.</p>

<p>„Nic nového.“</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>„Říkali jste, že ‚Modrý pták‘ dokáže zničit křižník.“ Greyův hlas byl klidným, ale tón nesliboval nic dobrého.</p>

<p>Velitel eskorty, nevysoký opálený muž, sklonil hlavu.</p>

<p>„Ano, císaři. Ovsem nadřazeným cílem bylo jejich zajetí. Nikdo nepředpokládal, že na tak malé lodi je instalován kolapsární generátor.“</p>

<p>„Měli jste předpokládat všechno! Na oběžných drahách byly dva torpédoborce, desítky stíhačů… a poslali jste jen jeden…“</p>

<p>Grey se odmlčel. Velitel eskorty čekal.</p>

<p>„Která část floty je nejblíž?“</p>

<p>„Lemakovo uskupení.“</p>

<p>„Dobře. Můžete odejít. Rozhodnutí o vás přijmu později.“ Císař se otočil k pobočníkovi: „Povolejte Lemakovu eskadru. A ať nezapomenou na lodě ‚horké stopy‘. Pronásledování povede osobně admirál.“</p>

<p>„Rozkaz, císaři. Prokurátor Tauri čeká na přijetí.“</p>

<p>„Myslí si, že tento případ patří do jeho kompetence?“</p>

<p>„Podle zdejších zákonů ano. Spiklenci, které známe, byli občany Tauri.“</p>

<p>„Ať jde dál.“ Císař klesl do křesla a sepjal ruce, pohled upíral do prázdna. Pobočník se nepohnul. „Ještě něco?“</p>

<p>„Na audienci čekají rovněž Curtis van Curtis a Aruir Curtis.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Jejich loď přislala před dvanácti minutami.“</p>

<p>Grey vyskočil. Okamžik vypadal zmateně.</p>

<p>„Běžný postup?“ navrhl pobočník. „Oznámit, že jste zaměstnán, například manikúrou?“</p>

<p>„Idiote. Pusťte všechny.“</p>

<p>Císař obhlédl místnost. Nařasené závěsy, spousta obrazů podle jeho vkusu, jaký měl před deseti léty. Nyní ho to dráždilo.</p>

<p>Curtis van Curtis opustil Terru a přiletěl na Tauri… ve chvíli atentátu. Pouhá náhoda?</p>

<p>Dveře se otevřely. Kratičké zdržení, jak Curtis s úsměvem dával přednost prokurátorce. Ta okamžik váhala –její postavení ani pohlaví nedokázaly potlačit vzrušení z přítomnosti „vládce života a smrti“. Vstoupila a spěšně spustila:</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>Grey jí nevěnoval pozornost a zamířil ke Curtisovi, který se uklonil:</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>Grey ho objal:</p>

<p>„Těší mě, že tě vidím, Curtisi. Vynech poklony a chviličku počkej.“</p>

<p>Za Curtisem stál jeho syn, ale císař si ho prozatím nevšímal. Hleděl na prokurátorku a v jeho hlase nebyla nejen úcta, ale ani obyčejná zdvořilost.</p>

<p>„Hlášení. Ale rychle.“</p>

<p>„Děvče je naprosto dezorientované. Přerušení programu u vlivových agentů vždycky vede k takovému výsledku. Pracují s ní psychologové, ale prozatím není možné nic zaručit. Programovala zřejmě obyvatelka Tauri Henrietta Fiskalocci…“ Prokurátorka se zajíkla, ale pokračovala: „Po zjištění neodvratné smrti byla v městské databance otevřena schránka s její závětí a skutečným jménem, Vanda Kachovská.“</p>

<p>Grey se zamračil.</p>

<p>„Plukovník teroristické skupiny? Krvavá Vanda?“</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>Grey hleděl skrz prokurátorku. Vypadal, jako by najednou zestárl.</p>

<p>„Na Meklaru budou dnes oslavovat. Krvavá Vanda… Proč?“</p>

<p>„Vyšetřování pokračuje.“</p>

<p>„Kdo se ještě zúčastnil spiknutí?“</p>

<p>„Dvě neznámé osoby, které opustily planetu.“</p>

<p>„Ti už nejsou ve vaší kompetenci. Ještě někdo?“</p>

<p>„Sestra děvčátka Ráchel Hany.“</p>

<p>Koutkem oka Grey zaznamenal, jak Arturu Curtisovi cuklo v obličeji. Zřejmě to jméno zná…</p>

<p>„Zatkli ji?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Výslech?“</p>

<p>„Odmítá vypovídat.“</p>

<p>„Nerozumím.“</p>

<p>„Císaři, je nezletilá. Podle zdejších zákonů nesmíme použít drogy ani mučení.“</p>

<p>„Prokurátorko!“</p>

<p>Žena neodvrátila pohled.</p>

<p>„Císaři, kodex svobod planety Tauri, který jste podepsal, nepřipouští výjimky. Pokus o atentát nás šokoval, ale vyšetřování je výhradně v naší kompetenci.“</p>

<p>„Předám případ Říšské prokuratuře.“</p>

<p>„Císaři, nemáte právo tak učinit, dokud nezměníte svůj kodex. Policie Tauri rozkazu neuposlechne.“</p>

<p>„Odmítáte?“</p>

<p>„Jednám v souladu s kodexem, císaři. Až zrušíte zvláštní status naší planety, bude vám Ráchel Hany předána.“</p>

<p>Dlouho, velice dlouho pohlížel ochránce Tauri na prokurátorku. Tato planeta je symbolem. Tato planeta je armádní standartou.</p>

<p>Nemůže nic dělat.</p>

<p>„Co navrhujete? Váš kodex nezruším.“</p>

<p>„Počkat. Za půl roku bude Ráchel Hany plnoletá a bude možné použít výslech třetího stupně.“</p>

<p>Artur Curtis sebou opět trhl a zatvářil se polekaně.</p>

<p>„Dobře, počkám. Mám před sebou věčnost… viď, Curtisi?“</p>

<p>Van Curtis sklonil hlavu.</p>

<p>„Můžete jít, prokurátorko.“</p>

<p>Grey počkal, až žena odejde, a začal sprostě nadávat. Ukázal Curtisovi na křeslo u maličkého baru. Artur zůstal stát, císař ho i nadále ignoroval.</p>

<p>„Napiješ se, staroušku?“ Grey byl evidentně přátelský.</p>

<p>„Děkuji, císaři. Trochu džinu. Nejsem na takové vedro zvyklý.“</p>

<p>Grey osobně nalil.</p>

<p>„Dneska je zvláštní den. Atentát, tvá návštěva.“</p>

<p>Curtis upil džinu, odložil sklenici a dolil tonik.</p>

<p>„Greyi, své narážky si schovej pro zdejší papaláše.“</p>

<p>„Vyhrožuješ?“ Grey měl hlas tvrdý jako ocel.</p>

<p>„Jestli tomu chceš tak říkat, tedy ano. Vzájemně na sobě závisíme, císaři. Můžeš mě zničit, ale přijdeš o nesmrtelnost. Co chceš říct?“</p>

<p>„Podezírám tě z přípravy atentátu.“</p>

<p>„Ne, Greyi. A ještě jednou ne. Náhodná shoda.“</p>

<p>„Vylezl jsi ze své nory kvůli účasti na Klanění zemi?“</p>

<p>„V jistém smyslu ano.“</p>

<p>„V tom případě padni před svým pánem, otroku.“</p>

<p>Curtis se napil, usmál se na Greye a pomalu se rozplácl na podlaze! Císař natáhl nohu a dotkl se botou jeho obličeje.</p>

<p>„Líbej.“</p>

<p>Curtis van Curtis vstal a klidným hlasem pronesl:</p>

<p>„Obejdes se bez toho.“</p>

<p>Císař přikývl.</p>

<p>„Obejdu. Můžeš odpřisáhnout, že jsi se na spiknutí nepodílel?“</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>„Přísaháš mi věčnou věrnost?“</p>

<p>„Věčnost nepřijímá přísahy. Ale zatím ti věrný jsem, Greyi.“</p>

<p>„Dobře, Curtisi.“ Grey se najednou obrátil k Arturovi: „Pojď blíž, hochu.“</p>

<p>Artur Curtis udělal několik kroků.</p>

<p>„Kdo je za tím atentátem, Arture?“</p>

<p>Mladík pohlédl na otce a pokrčil rameny.</p>

<p>„Můžu jen předpokládat, císaři.“</p>

<p>„Předpokládej.“</p>

<p>„Muž jménem Kay Dutch. Můj bývalý bodyguard.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Nenávidí vás, císaři. Je ze Shedary.“</p>

<p>„Víš mnohem víc, než říkáš.“</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>Grey vstal. Přistoupil k Arturovi a položil mu ruku na rameno:</p>

<p>„Líbíš se mi, chlapče. Chceš hrát na mé straně?“</p>

<p>„Už jsem z her vyrostl, císaři.“</p>

<p>„Škoda. Co mi ještě povíš o Dutchovi?“</p>

<p>„Zabije vás, císaři.“</p>

<p>Grey se zasmál:</p>

<p>„Člověk nemůže zabít nesmrtelného.</p>

<p>„To není člověk. To je Smrt.“</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Čtvrtá část</emphasis><strong>Vjačeslav Šegal</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>„Kam letíme?“ zeptal se Tommy. Kay odtrhl pohled od pultu. Od chvíle, kdy lodní počítač zničil císařský letoun, Tommy nepromluvil.</p>

<p>„Špatně, viď?“</p>

<p>Tommy přikývl.</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Císař… byl mimo. Proč jsem ti uvěřil?“</p>

<p>„Protože nikdo na světě není ‚mimo‘.“ Kay přeběhl prsty klávesnici, vstal a přistoupil k mladíkovi. „Chvíli mě poslouchej, platí?“</p>

<p>Tommy přikývl.</p>

<p>„Víš, proč jsem tě nezabil? Proč jsem tě neopustil při útoku na základnu? Proč jsem tě tahal po celé Galaxii a vytahoval z těch sraček, do kterých jsi každou chvíli spadl na Djenahu?“</p>

<p>Hoch mlčel.</p>

<p>„Protože se mi podobáš. Mnohem víc než Curtisovi van Curtisovi nebo Arturovi. Také jsi neměl dětství. Nemáš rodinu, vlast ani přátele.“</p>

<p>„Ale nejsem ty.“</p>

<p>„Jistě, pokoušel jsi se vrátit do dětství. Hrát si. V labyrintech existujících světů, ve hře ‚Spiknutí‘. Teď jsi pochopil, že se nejedná o hru. Dospěj, Cesta zpátky neexistuje, protože vzadu není nic. Nelze se vrátit do nicoty, Tommy. Nelze se schovat. Říkáš, že císař je mimo. Není, Každý odpovídá za všechno. Ale vyžadovat je možné jen od těch, kteří si tu úlohu vzali na sebe dobrovolně. Jako Grey.“</p>

<p>„A nebojíš se, že budou vyžadovat od tebe?“</p>

<p>„Bojím.“</p>

<p>„Ráchel, Vanda, Lara jsou ve vězení. Mučí je! Odpovídáš za ně?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Kayi, chtěl jsi se pomstít císaři. Uvěřil jsi, že vytvořil náš svět, ale ukázalo se, že to není pravda!“</p>

<p>„Ano. Je taky loutka.“</p>

<p>„A kdo za to může? Kdo prošel Hranicí snů do našeho světa?“</p>

<p>„Nevím, hochu. Tvůj otec to nebyl, to je zřejmé. Nevím.“</p>

<p>„Možná některý Bulrat nebo Silikoid…“</p>

<p>„Ne. Byl to člověk. Ale i Grey je vinen. A lituji, že se mi nepodařilo ho zabít.“</p>

<p>„Kam letíme, Kayi? V Galaxii pro nás není místo. Nikde. Dokonce i Djenah nás vydá Greyovi. Budeme se skrývat, měnit jména a podoby?“ Tommy se zasmál. „Třeba se dočkáme Hranice snů a odejdeme z této Galaxie.“</p>

<p>„Letíme na Gorru.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Potřebuji radu od stratéga.“</p>

<p>„Od tvé sestry ze zkumavky?!“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>Tommy pohlédl na Kaye s bolestným údivem a zašeptal:</p>

<p>„Vždyť jsi přísahal, že se s ní už nikdy nesetkáš a nikdy ji nezatáhneš do maléru.“</p>

<p>„Nedomyslel jsem to.“</p>

<p>„Kayi, existuje na světě někdo, koho bys nedokázal obětovat?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Jsi netvor, Kayi!“</p>

<p>Dutch přikývl.</p>

<p>„Ano. A nikdy jsem to neskrýval.“</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Ostrůvek byl maličký a voda pleskala hned u stěn pavilonu. Grey se naklonil přes kamenné zábradlí porostlé mechem a pohlížel na svůj rozčeřený odraz. Voda jediného moře na Tauri byla skoro sladká a křišťálově čistá. U dna kroužilo hejno oranžových rybiček.</p>

<p>„Tady se cítím mladý,“ vzdychl Grey. „Tento altán má skoro sto let. Převezli ho na Tauri ze Země.“</p>

<p>„Země, císaři?“</p>

<p>„Ano. Nejsem ve své kůži, Lemaku. Nazval jsem Terru Země.“ Císař se zasmál a otočil se. Usedl na zábradlí obličejem k admirálovi. Lemak stál uprostřed altánu u vibrující hranice tunelového průchodu – na ostrůvek nevedly obvyklé spoje. Měl na sobě slavnostní uniformu a zachovával postoj, který lze získat jen stoletou praxí. „Uvolni se, Karle. Nejsi na audienci. Vzpomeň si, jak jsme spolu seděli ve tvé kajutě a nadávali na pozemskou vládu. Jak jsme se rozhodli přivést lodě k Zemi… a všechno změnit.“</p>

<p>„Nač kladli důraz, Greyi?“ Lemak popošel k císaři.</p>

<p>„Na stáří. Na nudu. Na to, že mě zbaví rozumu i bez lámání psychiky.“</p>

<p>Lemak přikývl.</p>

<p>„Typická Kachovská… stará mrcha, které jsem třikrát věšel na hruď vyznamenání. Byla naše vrstevnice a věděla, co je nesmrtelnost.“ Grey zavrtěl hlavou. „Proč? Co ji to napadlo?“</p>

<p>Admirál mlčel.</p>

<p>„Napij se vína a zapal si své smradlavé cigáro,“ rozesmál se Grey. „Buď jako dříve.“</p>

<p>„Nikdy jsem nekouřil, Greyi. Tabákem tě dráždil Gustav.“</p>

<p>„Paměť… Víš, žádný vědec ještě neřekl, kolik století se vejde do mozku. Nebo to už řekli a já zapomněl?“ Císař se nuceně zasmál.</p>

<p>Lemak uchopil číši a upil vína.</p>

<p>„Jak jsi je odhalil, Greyi?“</p>

<p>„Náhodou. Z nějakých důvodů použili dva způsoby nátlaku: stáří a nereálnost světa. Děvče mi začalo namlouvat, že celý svět je pouhou iluzí, výplodem mé vůle.“</p>

<p>„Idealismus? Zvláštní.“ Lemak se zachmuřil. „Neslyšel jsem, že by šíleli stoupenci objektivního idealismu.“</p>

<p>„Já také ne. Nepochopitelný kiks, ale právě ten mě zachránil. Víš, jak to bývá, když v poslední etapě lámání psychiky něco nevyjde… určitě to znáš. Nepochybuji, že jsi celou cestu studoval metody psychického nátlaku.“</p>

<p>„Jsem rád kvůli tobě, Greyi.“ Lemak zvedl číši. „Na věčnost, císaři!“</p>

<p>„Věčnost…“ Grey vyprázdnil svou číši. „Děvče je v šoku, vnímá tlak nesplněného programu. A její sestru nemůžeme pořádně vyslechnout. Taurijské právo, kéž by je vzal ďas.“</p>

<p>„Mám na oběžné dráze eskadru.“</p>

<p>„Ne, Lemaku. Tato planeta patří armádě, víš to stejně dobře jako já. Chrání jí status. Raději počkám.“</p>

<p>„Co pro tebe můžu udělat, Greyi?“</p>

<p>„Existují ještě dva spiklenci, kterým se podařilo uprchnout… měli na lodi kolapsární generátor.“</p>

<p>„Chytím je, císaři.“</p>

<p>„Jeden se pravděpodobně jmenuje Kay Dutch.“</p>

<p>Lemak sebou trhl a odložil číši.</p>

<p>„Znal jsem muže jménem Kay… ale tehdy se jmenoval Altos. Profesionální bodyguard a zabiják.“</p>

<p>Grey přikývl.</p>

<p>„Děsné. Každý ho zná. Ano, to je on. Kde jste se setkali?“</p>

<p>„Před darlockou operací, podpořil jsem tehdy pracovnici SIB Incediosu, ženu jménem Kal. Pronásledovala Kaye a jeho svěřence… hošíka. Chtěla ‚horkou stopu‘.“</p>

<p>„Stejně jako teď… A jak to tehdy skončilo?“</p>

<p>„Fiaskem. Kluka jsme zajali, ale Dutch vytvořil partu zabijáků, včetně nájemného Meklarana a kyborga, pronikl na orbitální základnu a osvobodil ho. Dohnali jsme je na oběžné dráze Graalu, to je planetka na okraji naší zóny vesmíru. Zabili se, taranovali torpédoborec. Na Graalu pravděpodobně ožili díky aTanu. Tam jsme je nepronásledovali, protože začalo potlačování Darloku. Na Graal sestoupila jen Kal s pomocníkem… také prostřednictvím aTanu. Zřejmě neuspěli.“</p>

<p>„Začínám mít dojem, že kvůli Kayovi stálo za to vykašlat se na Darlok.“ Císař pohlédl pátravě na Lemaka. „Ale neřekl jsi všechno.“</p>

<p>„Ne, císaři. Podle verze Kal byl jeho svěřencem Artur Curtis, syn Curtise van Curtise.“</p>

<p>Grey se rozchechtal tak, že rozlil víno. Seskočil ze zábradlí – těžce a nešikovně.</p>

<p>„Podle verze, Lemaku? Nebo doopravdy?“</p>

<p>„Doopravdy. Udělali jsme výslech čtvrtého stupně.“</p>

<p>Císař se zarazil.</p>

<p>„Víš, co říkáš, Karle?“</p>

<p>„Ano, císaři. Chtěl jsem pro vás získat tajemství aTanu.“</p>

<p>„Pro mě? Doufám…“ Grey odložil číši na stolek. Chvíli mlčel s pohledem upřeným na duhovou mlhu hyperpřechodu. „To případ komplikuje… hodně komplikuje. Teď sem přijde mladík v propůjčené hodnosti kapitána. Ten mi jako první poskytl informace o Kayovi a účastní se stíhání. Musíš s ním spolupracovat. Domýšlíš se?“</p>

<p>Lemak přikývl.</p>

<p>„Chyba.“ Grey se znovu zasmál. „Karle, za to, co jsi řekl, zasloužíš zastřelit… Vlastně za to, že jsi mi to neřekl včas. Ale bude to velice příhodné komando pro chycení Kaye, takže o tebe nechci přijít.“</p>

<p>„Jak si přejete, císaři.“</p>

<p>„Fajn. Už se možná ani nezlobím.“ Grey se roztřásl tlumeným smíchem. „Co jste z něho vytáhli?“</p>

<p>„Skoro nic. Byl maximálně chráněn před bolestí, psychickými i farmakologickými metodami výslechu. Neuspěli jsme. Kay ho zachránil v poslední chvíli.“</p>

<p>„A kluk nám teď svého bodyguarda udal. Dávej na něho pozor, Karle. Curtis junior se mi líbí mnohem víc než jeho otec. Ale jestli hraje dvojí hru…“</p>

<p>„Dobře, císaři.“</p>

<p>„A připrav zprávu o oněch událostech. Kompletní. Se žádostí o vlastní potrestání a několika prázdnými řádky pro mé rozhodnutí. Promyslím je… ve volné chvíli.“</p>

<p>„Rozkaz.“</p>

<p>Grey uchopil admirála pod paží.</p>

<p>„Pořád stejný. Buď klidný. Tyto události mi vracejí zájem o život. Není to tak jednoznačné, jak se mi pokoušeli namluvit Kay a Kachovská…“</p>

<p>Okraj hyperpřechodu zajiskřil. Do altánu vkročil Artur Curtis v novoučké uniformě kapitána a hluboce se uklonil.</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>„Pojď sem, chlapče,“ vyzval ho Grey laskavě. „Nalij si víno, doufám, že ti otec dovoluje pít. Tady je tvůj nový partner pro stíhání Dutche. Admirál Lemak, velitel dogarského uskupení floty.“</p>

<p>Mladík a stařec na sebe pohlédli.</p>

<p>„My se známe, císaři,“ řekl Artur tiše.</p>

<p>„Výborně. Bude se vám lépe spolupracovat. Bílé, červené nebo modré, Arture? Dovolíš, Lemaku, abych obsloužil syna starého přítele?“</p>

<p>„Piji jen žlutá vína…,“ řekl tiše Artur. „Jestli dovolíte, poručím svému bodyguardovi, aby je přinesl.“</p>

<p>Grey, který už sahal pro láhev, ztuhl.</p>

<p>„Jistě, hochu. Mám rád originální vína… i prosby.“</p>

<p>Artur prošel přechodem a za okamžik se vrátil. Snažil se hledět jen na císaře.</p>

<p>„Podejte si ruce,“ navrhl Grey. „Přivítejte se. Vždyť jste se ne viděli… čtyři roky, že?“</p>

<p>„A co vaše rezidence, Lemaku? Obnovili ji?“ Artur byl zosobněním zdvořilosti.</p>

<p>„Jistě, děkuji za optání. A co zdraví? Nestonáš?“</p>

<p>Grey, usazený v jediném křesle, které tu bylo, vychutnával situaci.</p>

<p>Hyperpřechod opět zajiskřil – mnohem víc, než když jím prošel Artur. Obvyklá reakce na kov.</p>

<p>Do altánu vstoupila žena se stříbrným obličejem a křišťálovými čočkami očí. Uklonila se Greyovi a mlčky postavila na stolek láhev žlutého mršanského vína. Prsty z modré umělé hmoty se rozevřely se stěží slyšitelným zapraskáním, jako kdyby mechanistku něco vyvedlo z rovnováhy.</p>

<p>„Je zvláštní, že Curtisův syn má jako bodyguarda kyborga,“ poznamenal Grey.</p>

<p>„Jsme staří známí,“ řekl Artur. „Děkuji, Marjano. Můžeš odejít.“</p>

<p>Císař pohlédl na Lemaka, kterému se zřetelně třáslo levé víčko.</p>

<p>„Doufám, že tvé hlášení bude velice podrobné, Karle,“ řekl Grey. „Nalij i mně žluté, Arture. Připiji na rozmanitost chutí, o kterých se nediskutuje, a na setkání dvou… nebo tří?… starých přátel.“</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>To nebyla holografická kopie, které je možné se dotknout, ale obrazovka, dokonce ani ne trojrozměrná. Tajemství je mnohem snadnější zachovat, když se předává málo informací.</p>

<p>„Nemůžu tě přijmout, bratře,“ řekla Lika Seykerová. Měla pobledlou a unavenou tvář. „Rodina tě hledá stejně usilovně jako SIB. Nedokážu utajit tvou návštěvu.“</p>

<p>„A rozhovor?“</p>

<p>„Zkusím to.“</p>

<p>Dutch přikývl. Přímo se tiskl k obrazovce. Tommy spal ve vedlejším křesle. Půldruhého dne letu je unavilo stejně, ale Dutch se snažil držet silou vůle.</p>

<p>„V tom případě přijď ty sem. Loď je na geostacionární oběžné dráze.“</p>

<p>„Ta s kolapsárním generátorem?“</p>

<p>„Nic jiného nemám. Zapnul jsem maskovací blok, ale sdělím ti přesné souřadnice.“</p>

<p>„Co to vyvádíš, Kayi? Stal jsi se největším zločincem Říše. Jsi mimo zákon i mimo amnestii. Dnes ráno tě patriarcha oficiálně vyloučil z církve Společné vůle.“</p>

<p>Kay se zasmál:</p>

<p>„Přijď, Liko. Ve jménu naší staré lásky.“</p>

<p>Seykerová mlčela. Za ty čtyři roky zestárla… a nepochybně byla i méně sentimentální.</p>

<p>„Nevím, jestli ti můžu věřit, Kayi.“</p>

<p>„Já ti věřím.“</p>

<p>„Nemáš na vybranou… Dobrá. Souřadnice.“</p>

<p>Během diktování se probudil Tommy. Nahlédl mu přes rameno, snažil se nedostat do zorného úhlu kamery, ale přitom si mluvčí prohlédnout. Když obrazovka zhasla, řekl tiše:</p>

<p>„Vždyť víš, co ti poradí. Abys zabil mého otce.“</p>

<p>„Otce ne. Muže, z jehož buněk tě nakloňovali.“</p>

<p>„Hm. Když to vysvětlíš, je hned všechno pochopitelné.“</p>

<p>Kay si nastavil křeslo do pohodlnější polohy.</p>

<p>„Tommy, hodinku se prospím. Až se objeví loď, vzbuď mě.“</p>

<p>„Jistě.“</p>

<p>„Můžu se spolehnout, že se probudím?“</p>

<p>„Ano. Určitě.“</p>

<p>Kay naslepo přejel rukou po pultu. Světlo v kajutě zhaslo, ale několik monitorů dál svítilo a zajišťovalo v kabině přítmí.</p>

<p>„Nechci zabít tvého otce,“ zabrumlal. „Bylo by to porušení kodexu Ligy – pracovat proti předchozímu klientovi. Navíc si vůbec neumím představit, jak to udělat. Curtis je ještě méně zranitelný než císař… jemu se život nezhnusil.“</p>

<p>Tommy si uvařil kávu – servisní bloky ji nikdy nedokázaly udělat jaksepatří. Pil a seděl přitom u kontrolních monitorů. Na oběžných drahách Gorry vládl živý ruch – těžké tankery a vleky, hbité lodě nezávislých kupců, soukromí kšeftmani. Několik válečných lodí kroužilo na hranici atmosféry – s jejich motory to nebyl žádný problém.</p>

<p>Na stacionárních stanicích bylo kovu taky dost. Stanice, doky, desítky lodí se z nejrůznějších důvodů nepokoušely přiblížit k planetě. Tommy je střídavě skenoval a snažil se zjistit, které jen předstírají klidné obchodníky a halí se do maskovacích polí. Potom se věnoval lodím, které startovaly z planety, a pokoušel se vypočítat jejich kurz.</p>

<p>Když jedna čára na monitoru přeťala kurz jejich lodě, uvařil si další kávu. Džezvu postavil na ten kousek pultu, kde nebylo žádné tlačítko, kde černé kruhy protínaly zažrané skvrny, a strčil do Kaye. Dutch otevřel jedno oko.</p>

<p>„Letí,“ oznámil Tommy. „Chceš kafe?“</p>

<p>„Děkuji… Říkáš, že přilétají?“</p>

<p>„Dvě lodě. Synchronně. První letoun je bojový, ale není říšský.“</p>

<p>Dutch se ušklíbl.</p>

<p>„Víš, když jsme s Likou byli ještě děti, hrávali jsme hru ‚věříš – nevěříš‘. Slyšel jsi o ní?“</p>

<p>Tommy pokrčil rameny.</p>

<p>„Jednoduchá hra. Jeden se koupe v moři, daleko od břehu, bez biodetektorů, repelentu a zbraně, jen s vysílačkou. Druhý stojí na břehu s biodetektorem a vyhledává murény a žraloky. V takovém případě volá, že je čas vrátit se ke břehu nebo se uchýlit na nejbližší mělčinu. Varovat před nebezpečím je povinnost, ale nikdo nebrání falešnému poplachu. Věř – nevěř. Poznej, kdy kamarád žertuje a kdy se ti pokouší zachránit život.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Nu… oba žijeme, přestože jsme to mockrát schytali. Taková hra se dá hrát i deset let.“ Kay se odmlčel. „Víš, Lika nikdy nezpůsobila falešný poplach. Nikdy. I když jsem ji půl dne honil ke břehu a zpátky.“</p>

<p>„Měli jste na Shedaře veselé hry.“</p>

<p>„Určitě…“ Kay zapnul vysílač. Chvíli mlčel, aby se vytvořil kanál, a řekl:</p>

<p>„Liko, nevěřím.“</p>

<p>Odpověď se neozvala. Dutch si začal pohvizdovat.</p>

<p>„Aktivizovat zbraň?“ zeptal se Tommy.</p>

<p>„Jsme příliš blízko planety. Orbitální stanice zaznamenají ohřev generátoru. Zůstaň v klidu.“</p>

<p>Spojení ožilo. Obraz se neukázal, zazněl jen hlas:</p>

<p>„Pamatuješ si den evakuace, bratře?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Den na sbalení, čtyři sta gramů osobních věcí. Ale teď tolik, kolik unesete. A na sbalení třicet minut. Vyskočte ve skafandrech, sebereme vás. Průlez nechejte otevřený, hesla z pultů odstranit. Vezměte v úvahu, že na vás míří.“</p>

<p>„Dobrá.“</p>

<p>Kay přerušil spojení a s mírným údivem pohlédl na Tommyho.</p>

<p>„Věřím…“</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Z bodyguardů poznal Tommy jen Andreje. Kyborga za ta léta značně transformovali – manipulátory měl mnohem silnější a úplně se přestaly podobat lidským rukám. Nepochybně obsahovaly zbraň, protože jinak Andrej žádnou neměl. Tři další byli lidé, zřejmě kloni, a Kay měl nepříjemnou předtuchu o jejich dalším osudu. Lika se zřejmě opravdu snaží utajit jejich setkání.</p>

<p>„Nazdar, partnere,“ uvítal Kay Andreje.</p>

<p>„Nazdar. Svlékněte si skafandry a nedělejte žádné prudké pohyby.“</p>

<p>„Doufám, že bys je odlišil od útoku.“</p>

<p>„Já ano. Oni asi ne.“</p>

<p>Kyborg se nesnažil být zdvořilý ke svým kolegům.</p>

<p>Přechodová komora byla široká a bodyguardi pečlivě udržovali odstup. Kay pomohl Tommymu vylézt ze skafandru, protože ten v tom postrádal praxi, potom se svlékl také. Zůstali ve sportovním. Kay promluvil:</p>

<p>„Zbraně máme v kontejneru. Nemusíte se namáhat s prohlídkou.“</p>

<p>Andrej pokročil dopředu, přejel dlaněmi podél jeho těla a přikývl. Potom přikročil k Tommymu.</p>

<p>„Vytáhnout. Hodně pomalu.“</p>

<p>Kay udiveně sledoval, jak Tommy vytahuje z náprsní kapsy propisku.</p>

<p>„Bojíš se, že budeme psát na zdi vězení hesla?“ ucedil Kay jedovatě.</p>

<p>Andrej na něho lhostejně pohlédl a natáhl manipulátor s propiskou před sebe. Něco cvaklo. Proud ohně olízl kovovou stěnu a opadl. Na stěně zazářila purpurová skvrna.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Darovala mi ji Vanda… pro jistotu,“ odvrátil Tommy zrak. „Úplně jsem na ni zapomněl…“</p>

<p>„Podobná roztržitost často stojí život,“ poznamenal kyborg. „Pojďte za mnou.“</p>

<p>V chodbě za komorou je uvítala dvojice v krunýřích s motory na zádech. Naleštěné tepelné helmice znemožňovaly identifikaci.</p>

<p>„Kdo je kapitán?“ nadzvedl průzor jeden z příchozích.</p>

<p>„Já.“</p>

<p>„Lodní počítač má osobnost?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Překvapení?“</p>

<p>„Všechna hesla jsou zrušena,“ řekl Kay unaveně.</p>

<p>„To doufám.“</p>

<p>Vedli je dál. Andrej kráčel vpředu, což mu nijak nebránilo ve sledování zajatců. Klony kráčely vzadu.</p>

<p>„Je tady Lika?“ zajímal se Kay.</p>

<p>„Matka Rodiny vás přijme.“</p>

<p>„Výborně. Vrátil ses tehdy z Ursy bez problémů?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>Dvě zatáčky. Výtah. Další krátká chodba. Výtah. Loď byla velká, zřejmě předělaná z válečného torpédoborce, nepochybně s ponecháním výzbroje.</p>

<p>Matka Rodiny je očekávala v místnosti, která bývala důstojnickou jídelnou. Zůstala prakticky v původním stavu, pouze reprodukce obrazu na zdech nahradily originály, které by nadchly každého sběratele, a skrovný výběr alkoholických nápojů, povolených ve flotě, se nyní vyrovnal nejlepším restaurantům. Lampy na stolcích svítily jen slabě, ovšem dlouhé bílé šaty Liky světélkovaly vlastním svitem. Kay nikdy předtím nezaznamenal u Seykerové sklon ke kýčovitému oblékání.</p>

<p>„Nazdar, sestro,“ oslovil ji.</p>

<p>„Díval jsi se dnes na zprávy?“</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Cena tvého života obnáší dvanáct aTanů, které uhradí Říše. Plus amnestie pro každého sígra, který té chytí.“</p>

<p>Kay hvízdl.</p>

<p>„Proč zrovna dvanáct? Z jakého důvodu?“</p>

<p>„To bys měl vědět líp. Jsi nyní největší odborník na císařovu psychiku.“</p>

<p>„Neprogramoval jsem agenta. Smíme si sednout?“</p>

<p>„Posaďte se. Andreji, na mou ochranu stačíš sám.“</p>

<p>Andrej pokynul a klony spěšně odešly.</p>

<p>„Smíme se napít?“ zeptal se Kay.</p>

<p>„Smíte. Pro mě sklenici suchého.“</p>

<p>Dutch vyňal láhev vína z Terry, pozorně si prohlédl kolekci pohárů a rozhodl se pro ty nejjednodušší. Nalil.</p>

<p>„Na setkání?“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>Hladina vína ve sklenicích se nepatrně čeřila.</p>

<p>„Kam letíme?“ zajímal se Kay.</p>

<p>„K hranicím soustavy. Nezapomněli jste na svém křápu něco?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„To je dobře. Nacpou ho do hyperprostoru navždy.“</p>

<p>Napili se – Tommy na ex. Dutch i Lika se zašklebili.</p>

<p>„Podivuhodné víno.“ Kay nalil Tommymu znovu. „Uvolni se. A tentokrát zkus vychutnat buket. Andreji, nechceš také?“</p>

<p>Kyborg se pokusil o úsměv:</p>

<p>„Ve službě nepiji.“</p>

<p>Dutch se opět otočil k Seykerové:</p>

<p>„Musím ti toho moc povědět.“</p>

<p>„To jsi mi slíbil už dávno.“</p>

<p>Kay přikývl na znamení, že výtku přijímá.</p>

<p>„Před čtyřmi léty mě zabili… Tedy, Tommy mě zabil. A neměl jsem zaplacený aTan.“</p>

<p>Matka Rodiny povytáhla obočí.</p>

<p>„Oživil mě Curtis van Curtis ve své rezidenci. Potřeboval profesionála, který by doprovodil jeho syna Artura na Graal… Nechceš zapnout detektor lži? Abys nepochybovala. Bude to hodně podivný příběh.“</p>

<p>„Podivnější už nebude. Nepotřebuji detektor, poznám lež sama.“</p>

<p>„To je dobře. Z Terry jsme odešli prostřednictvím aTanu pod cizími jmény. Arturovi bylo šestnáct reálných a dvanáct biologických let. Už prošel aTanem. Podle Curtise jednou, ve skutečnosti třiasedmdesátkrát.“</p>

<p>„Bože…,“ zašeptala Lika.</p>

<p>„Tommy je vedlejším produktem jednoho Arturova pokusu proniknout na Graal… Vyčistili mu paměť… Ale dobře, proberu to popořádku. Nejprve jsme se ocitli na planetě Incediosu…“</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>Skoro všechno se tady dělalo ručně. Lidé jsou spolehlivější než stroje… jak při práci, tak při zachovávání tajemství, i když je to divné. Montér elektroniky druhé třídy Radge Gazanov naposledy otestoval schéma, zavřel panel a vložil plombu. Vrátil se k Vendy Tomaho, nejlepší programátorce endorianské pobočky společnosti „aTan“. Oplatil její úsměv vlastním. Už tři dny spolu spávali a Tomaho byla do něho zamilovaná, přestože si to dosud neuvědomovala…</p>

<p>„Funguje,“ konstatoval Radge. „Funguje, potvora. Ale nechápu, proč…“</p>

<p>„Normálka.“ Vendy se rozhlédla po velkém sále. Poblíž nikdo nebyl a sledovací bloky ještě nebyly zapojené, což věděla naprosto jistě. „Zvykej si, v systémech aTanu je tomu tak vždycky.“</p>

<p>„Jenže tohle není aTan! Montoval jsem replikátory a aTanovské emitory na třech planetách, ale ty neměly s tímto nic společného… kromě bláznivé konstrukce.“</p>

<p>Vendy pokrčila rameny. Rozhovor hrozil sklouznutím na nebezpečné téma, ale ona hrozně toužila si povídat.</p>

<p>„Co je to zač, ví jenom Curtis. Zase vylákal z Psilonů novou techniku.“</p>

<p>„Hm… Psilonů. Jejich techniku jsem viděl. Koloidní mikroschémata, ultrafialová optoelektronika, molekulové paměťové bloky. Ale ke všemu lze najít naše analogie.“</p>

<p>„Nechme toho,“ navrhla Vendy.</p>

<p>„Máš pravdu. Jenže k čemu to je? Pukám zvědavostí!“</p>

<p>Tomaho zaváhala.</p>

<p>„Radge… no dobře. Podívej…“ Položila mu ruce na ramena. „Až bude všechno hotové, doprostřed sálu se uloží neuronová síťka, stejná jako v našich hlavách, jenže stacionární.“</p>

<p>„Brrr!“ Radge se otřásl. „Představuji si to. Rosolovitá pavučina pod stropem opravdu dělá dojem. Proč?“</p>

<p>„Skenování osobnosti. Ale ne trvale jako v aTanu, ale jednorázově, zato na dálku.“</p>

<p>„Stařík se rozhodl vylepšit aTan? Nejvyšší čas… Dvě stě let beze změny…“</p>

<p>„To není aTan.“ Vendy zašla příliš daleko, než aby se zastavila. „Narazila jsem na několik dokumentů… náhodou. Systém má název Hranice snů.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>Vendy nezaznamenala změnu jeho hlasu.</p>

<p>„Hranice snů. Klient vstoupí do místnosti sektorem ‚A‘, dveře se hermeticky uzavřou… silné vyzařování jde chodbou do neuronové sítě, která se na tři setiny sekundy aktivuje a naskenuje osobnost. To je všechno.“</p>

<p>„Jaké všechno?“</p>

<p>„Systém je připraven pro dalšího klienta.“</p>

<p>„A předchozí?“</p>

<p>„Nevím. Po neuronové síťce se zapojí ty bloky, které jsi právě namontoval. Klienta to vyšle někam hyperprostorem.“</p>

<p>„Do krematoria.“</p>

<p>„Radge! Tak nemluv!“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Radge, Stařík za několik dní vystoupí a ohlásí Hranici snů. Myslím, že všechno vysvětlí.“</p>

<p>Radge pečlivě ukládal nářadí do tašky.</p>

<p>„Tady vysvětlování nepomůže. Jenom pořádný večer v baru. Dovolíš mi, abych se opil?“</p>

<p>„Pro jednou ano.“ Vendy se zasmála. „A smím tě doprovodit?“</p>

<p>Kdysi emigrantka z Coolthosu, nyní veleúspěšná žena s občanstvím Endorie, se dosud nenaučila správně hodnotit své partnery. Radge, který se k ní choval pozorně a něžně, by vzbudil nedůvěru u každé osoby vychované v podmínkách osobní svobody.</p>

<p>Vendy přijímala jeho chování jako uskutečnění svých tužeb – otevřeně a s nadšením.</p>

<p>Ještě neukončila prověrku softwaru, když Radge Gazanov vyšel z podzemních prostor „aTanu“, rozšklebený kvůli ostrému pachu kovu ve vzduchu. Usedl do pronajatého auta a minutu zkoumal svůj obličej v zrcátku, potom nastartoval.</p>

<p>Ovšem do baru Olymp, kde se tradičně scházeli zaměstnanci „aTanu“, už nedojel. Uprostřed mostu přes řeku Ponteu montér Radge Gazanov udělal velice zvláštní věc: zatočil volantem tak prudce, že bezpečnostní bloky nestačily zareagovat, takže stroj prorazil betonové zábradlí a spadl do černé vody. Mužovy oči byly v tom okamžiku sklovité a bez výrazu, jako u muže, který páchá sebevraždu technikou jeng. Ovšem kde by obyčejný montér získal znalosti techniky císařských vojsk?</p>

<p>Prakticky současně v endorianské pobočce aTanu začalo oživování komandéra Vjačeslava Šegala. V jeho záznamu u aTanu byl symbol spěšnosti, takže už za půl hodiny otevřel oči. Konzultaci thanatologa odmítl s tak pohrdavým úsměvem, že ho personál přestal obtěžovat. Když zaplatil obnovení nesmrtelnosti z účtu jednoho z říšských fondů, Vjačeslav Šegal si v prodejně rychle vybral oblečení. Cena ani fazóna ho nezajímaly.</p>

<p>Při odchodu z budov Hranice snů Vendy Tomaho spatřila přes sklo prodejny neznámého muže. Vázal si vázanku a usmál se na ni smutným, trochu provinilým úsměvem… podivně známým. Vendy pospíchala do Olympu, aby se připojila ke svému příteli, a neuvažovala o tom.</p>

<p>Přesto se jí sevřelo srdce – předtucha bolesti, kterou pocítila za půl hodiny, když se dověděla o jeho smrti.</p>

<p>Šegal na ni zapomněl za čtyřicet minut, když dojel k budově endorianského oddělení SIB. Nechal si vystavit nové doklady, zařídit přímé spojení s císařem a vzít si jednu loď z rezervy, aniž cokoli vysvětlil nafoukaným úředníkům.</p>

<p>Dost nudné procedury…</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>„Jsem ochotna uvěřit, že náš svět je výsledek něčí vůle,“ řekla Lika.</p>

<p>„Ty jsi vždycky byla věřící,“ poznamenal Kay. „Tato vlastnost mě u logického supera vždycky udivovala.“</p>

<p>Lika zavrtěla hlavou a Dutch zmlkl.</p>

<p>„Počkej, doposlechni si to. Věřím tvému vyprávění. Pokoušíš se mi sdělit pravdu, ale sám ji neznáš.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Vyšší síla, Kayi. Dovol mi, abych používala tento výraz místo slova ‚Bůh‘. Vyšší síla nemůže být lokalizovaná na jedné planetě, ať už je to Graal nebo Terra. Vyšší síla, i kdyby byla pasivní, se nemůže stát zbraní jednoho člověka, Curtise nebo Greye.“</p>

<p>„Na Graalu je průchod do jiného…“</p>

<p>„Blbost. Curtisovo tvrzení. Může tomu třeba i věřit, ale je to blbost. Nebo je na Graalu umístěno technické centrum Předchůdců, jejichž možnosti nám připadají rovné Bohům, nebo…“</p>

<p>„Nebo? Na Předchůdce nevěřím.“</p>

<p>Lika zaváhala.</p>

<p>„Nebo nemá místo kontaktu žádný význam. Něco se stalo… nevím, co vlastně, ale vedlo to ke kontaktu Curtise s Vyšší silou. Došlo k tomu na Graalu a od tě doby se Curtisovi ztotožnilo místo s událostí. Dokáže se s touto silou spojit z libovolného místa vesmíru… ale stal se obětí vlastní víry.“</p>

<p>„Mění to něco?“</p>

<p>„Pro nás nic.“</p>

<p>„Co mi tedy radíš?“</p>

<p>Seykerová se rozesmála.</p>

<p>„Kayi, zase věříš, že ti pomůžu?“</p>

<p>Dutch mlčky rozpřáhl ruce.</p>

<p>„Jdeme.“ Lika vstala a zamyšleně pohlédla na Tommyho, který pořád ještě popíjel druhou sklenku vína. „Počkej tady, hochu.“</p>

<p>Kyborg pohlédl na Liku a nějakým zázrakem se mu podařilo vyloudit na obličeji bez mimiky tázavý výraz.</p>

<p>„Počkej s Tommym, Andreji. Čeká mě velice důležitý rozhovor.“</p>

<p>Kay nechápal, kam ho Lika vede. Na válečné lodi by vyšli u hlavního bojového stanoviště, ale tady byla plazmová torpéda nepochybně odstraněna. Tmavými chodbami – na lodi byla zřejmě noc – došli k výtahové šachtě. Seykerová pustila Kaye napřed, vstoupila za ním do maličké kabinky a zavelela: „Nahoru!“</p>

<p>„Je do koho střílet?“ zeptal se Kay.</p>

<p>„Je na co se dívat.“ Lika počkala, až se výtah zastaví, a pokynula hlavou. „Jdi.“</p>

<p>Vystoupili mezi hvězdy.</p>

<p>Ve tmě oslepivě kroužila souhvězdí. Bledé obláčky komet. Kousek planety odříznuté hranicí pole. Ocitli se v maličké kupoli, smontované na místě torpéd.</p>

<p>„Opravdu dělá dojem,“ přiznal Kay. „Nádherná obrazovka.“</p>

<p>„To je sklo, Dutchi. Překryté polem, přesto obyčejné sklo. Torpédoborec předělali na výletní jachtu.“</p>

<p>„Slušná lodička.“</p>

<p>„Chtěl bys takovou?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Lika se zasmála.</p>

<p>„Netěš se…“</p>

<p>Udělala několik kroků a usedla na podlahu. Kay zaujal místo vedle ní. Její světélkující šaty se sem velice hodily –ještě jedna mlhovina v ohňostroji vesmíru.</p>

<p>„Pohlédni na hvězdy, Kayi.“</p>

<p>Poslušně zvedl hlavu. Tma. Jiskry. Magické světlo.</p>

<p>„Poznáváš něco?“</p>

<p>„Ano. Sol, Endorie… zřejmě Raan…“</p>

<p>„Pokračuj.“</p>

<p>„Magellanova oblaka. Rak…“</p>

<p>„Kayi, miliony let letu na rychlých lodích. Miliardy světů. Miliardy ras. Pořád věříš?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„To všechno bylo stvořeno, ale ne Bohem. Člověkem. Věříš?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Proto,“ Kay polkl, „že tento svět je náš. Je takový, jaký chceme my. Je krutý jako my. Není o nic lepší než my.“</p>

<p>„Věřím ti, Dutchi.“</p>

<p>Otočil se k ní.</p>

<p>„Dutchi, žádný teolog nikdy neodpověděl na základní otázku: proč je Bůh krutý. Jestli vesmír ovládá Vyšší síla, dobrá a tvůrčí… proč je v něm tolik zla? Tvůj příběh poskytuje odpověď.“</p>

<p>„Bůh není krutý. Je bezmocný.“</p>

<p>„Ano. Unavený Bůh a člověk z jiného světa, snící o takovém vesmíru. Neptej se mě, kdo to je. Neznám odpověď. Může to být pokojný obyvatel Terry… a třeba už ani nežije.“</p>

<p>Dutch zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Ne. Liko, tomu nevěřím. On žije.“</p>

<p>„Potřebuješ nepřítele.“</p>

<p>„Správně! Potřebuji toho, kdo za všechno odpovídá.“</p>

<p>„Nevíme, jaký byl jeho svět, Kayi. Ve srovnání s jeho může být náš vesmír rájem. I my se pro průchodu Hranicí snů o krok přiblížíme k dokonalosti.“</p>

<p>„Věříš tomu, co povídáš, Liko? Zabýváš se dnem… spodinou našeho světa. Drogy, prostituce, úkladné vraždy, špionáž a vydírání. Domníváš se, že lidé dokáží snít o ráji?“</p>

<p>„Ne… nevěří v dokonalost.“</p>

<p>„Propustíš mě,“ řekl víc přesvědčeně než tázavě Kay. „Ale poraď mi. Pomoz.“</p>

<p>„Graal, Kayi.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Tommy je tvým klíčem k Bohu. Můžete jít Curtisovou cestou. Vyšší síla nebývá přehnaně štědrá, to není kreditní karta.“</p>

<p>„Myslíš, že každý následující prorok zruší vůli předchozího?“</p>

<p>„Ne. Ale Vyšší síla dokáže najít kompromis. To je poslední šance. Přeruš svůj lov na Greye. Nemyslím, že jeho smrt změní Curtisovy plány. A nemysli si, že najdeš toho, kdo stvořil náš svět, to je beznadějné. Staň se sám silou. Staň se třetí silou.“</p>

<p>„Jestli se vrátím, budu ti vyprávěl o Bohu,“ slíbil Kay.</p>

<p>„Není třeba. Budeš vyprávěl jen o sobě. Nedokážeme pochopit Vyšší sílu. Každý vidí jen kousek – svůj dílek. Curtis mohl vidět stroj, kov a plast, horizont zakutý do kovu. Nepochopil, že viděl jen sebe.“</p>

<p>„Pokud je tomu tak…,“ pokusil se Kay o úsměv, „pokud je tomu tak, nebudu to mít snadné.“</p>

<p>„Budeš to mít příšerné, Dutchi.“</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Císařův osobní lékař Alexandr Zimin vrtěl unaveně hlavou:</p>

<p>„Přesto naléhám, císaři. Absolvoval jste skoro celý cyklus lámání psychiky. Následky jsou nevyhnutelné.“</p>

<p>„Cítím se výborně.“ Grey se tvářil tak mírně, jak to jen bylo možné. „Alexi, oceňuji tvou péči, ale ti lumpové měli špatný plán.“</p>

<p>„Císaři, vzpomínáte si na své vystoupení v divadle?“</p>

<p>Grey se zamračil.</p>

<p>„Jejich plán do jisté míry fungoval. Nemá cenu riskovat.“</p>

<p>„Alexi, pokud si vzpomínám, jste odborník ve virologii.“ Císařův tón se změnil.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„V tom případě vám svěřím péči o mé tělesné zdraví, profylaxi rakoviny, a mou psychikou se budou zabývat psychologové.“ Grey vstal ze stoličky a natáhl se pro župan. „Přerušit Klanění není možné.“</p>

<p>„Vaši psychologové jsou zbabělí podlézavci,“ odpověděl stejným tónem Zimin. „Malé poruchy přehlédnou a potom už bude pozdě. Je nezbytné komplexní vyšetření, odpočinek…“</p>

<p>Grey pohlédl zamyšleně na lékaře:</p>

<p>„Řídíte mou lékařskou skupinu už padesát let, Alexi. Dobře řídíte.“</p>

<p>Zimin přikývl.</p>

<p>„Váš nápad s odpočinkem je zajímavý. Myslím, že půl roku v nejlepších lázních Říše by neuškodilo… vám, doktore.“</p>

<p>Lékař mlčky pohlížel na císaře.</p>

<p>„Jsem vládcem Říše, Alexi,“ prohlásil sebejistě Grey. „Ale především vládcem sama sebe.“</p>

<p>„Něčeho podobného jsem se obával,“ zatahal se Zimin za vousy. „Přinejmenším nezapomínejte na každodenní kontrolu, císaři.“</p>

<p>„Děkuji, Alexi.“ Grey ho přátelsky poplácal po zádech. „Za půl roku uznáš, že jsi neměl pravdu. Ale teď si odpočiň. Hned zařídím tvůj odjezd.“</p>

<p>Zimin mlčky složil svůj lékařský skener. Pak pohlédl smutně na Greye:</p>

<p>„Poučím se, císaři.“</p>

<p>„Na shledanou, Alexi. A… nemluv tímto tónem. Nechci se vzdát tvých služeb, ale teď si odpočiň.“</p>

<p>Když lékař odešel, Grey se tiše zasmál. Být lékařem u nesmrtelného je zřejmě náročné na psychiku. Vede to k vymýšlení problémů tam, kde nejsou.</p>

<p>Komunikátor na stole zaštěbetal.</p>

<p>„Slyším.“</p>

<p>„Člun s komandérem Šegalem přistál ve vládním kosmoportu. Komandér prosí o okamžitou audienci. Jaké je rozhodnutí?“</p>

<p>„Uveďte ho.“</p>

<p>Císař se ještě jednou usmál při vzpomínce na lékařova slova. Mnoho povyku pro nic. To už spíš Šegal přináší důvody k znepokojení… Grey popošel k oknu a dotkl se těžkých závěsů, které se pomalu rozhrnuly.</p>

<p>Zahrady na Tauri nejsou právě vzorem rozkoše. Komplex vládních budov obklopuje písčité pole, poseté barevnými kameny. Kus pouště, která na této planetě nikdy neexistovala. Neživý a krásný… Prezidentův estetický smysl je stejně svérázný jako jeho sexuální choutky.</p>

<p>„Toto je můj svět,“ pronesl Grey.</p>

<p>Je hloupé si nechat vázat ruce politikou, když je člověk vládcem vesmíru.</p>

<p>„Zavolejte velitele operační skupiny,“ přikázal Grey, aniž se otočil ke komunikátoru. „A ministra propagandy. Politického konzultanta… ne, toho ne.“</p>

<p>Už dlouho nevyměňoval vůdce takové úrovně, na jaké je prezident Tauri. Ale pevně se rozhodl, že to udělá hned po rozhovoru se Šegalem.</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Daleko od Gorry, za pásmem kontrolovaným orbitálními základnami, bývalý říšský torpédoborec a nyní jachta Matky Rodiny, začal driftovat.</p>

<p>Lika Seykerová a Kay Dutch stáli u navigačního monitoru. Kay osobně vypočetl kurz. Lika mu nenabídla služby svého navigátora.</p>

<p>„Jenom s tankováním,“ řekl Dutch. „Buď na Ruhu nebo na Fiernasu.“</p>

<p>„Nemyslím, že enkláva Říše je bezpečnější než Ruh,“ poznamenala Seykerová. „S pravděpodobností pětašedesáti procent…“</p>

<p>„Ponech si své výpočty, Liko. Honičku vede Lemak, že?“</p>

<p>„Podle císařova prohlášení ano.“</p>

<p>„Má staré účty s Mršanci. Na Fiernas se nepřesune.“</p>

<p>„To je možné. Ovšem SIB v enklávách je vždy ostražitá, pokud se jedná o tranzity.“</p>

<p>„Rozhodnu se cestou, Liko.“</p>

<p>Seykerová neprotestovala:</p>

<p>„A na doklady jsi myslel?“</p>

<p>„Ano. Jméno libovolné, stáří asi čtyřicet, povolání –obchodní cestující se zemědělskou technikou. Plastické operace nebudou třeba, postačí gelová maska. Tommy bude můj učeň, v malých firmách je to běžné. Cailiské občanství. Oba tu planetu známe.“</p>

<p>„Vezmi v úvahu, že nesezenu podklady pro doklady. První důkladnější prohlídka podvod odhalí.“</p>

<p>„Rozumím. Ale na tankování postačí den.“</p>

<p>„Řekla bych, že šest hodin… pokud nehodláš degustovat mladé víno v barech.“</p>

<p>„Obchodní cestující, který chce okamžitě opustit Fiernas v době mladého vína, vzbudí podezření. Ujišťuji tě, že kosmoporty nyní praskají ve švech. SIB má práce nad hlavu. Za den nic neprověří, i kdyby chtěli.“</p>

<p>„Víš to asi lépe.“ Seykerová se odmlčela. „Chtěla jsem ti dát dobrou loď, například tuto. Ale jediná, kterou nedokážou identifikovat, je Saranče.“</p>

<p>Dutch přikývl. Série malých kutrů Saranče se vyráběly na desítkách planet ve statisících. Byly určeny pro lety uvnitř soustav, přesto měly hyperpohon… se zásobou paliva pro jeden skok. Svého času Říše podporovala jejich výrobu – počítalo se s tím, že v případě války se obyvatelstvo dokáže samo evakuovat na nejbližší planety. Nyní, po létech míru a vojenské převahy lidstva tato nutnost už neexistovala. Výroba lodí však pokračovala. Byly laciné, překvapivě odolné, a mnohé malé firmy je používaly jako služební stroje pro řadové zaměstnance.</p>

<p>„Jako cílový bod cesty stanov Juliannu,“ požádal Kay. „Fiernas bude logickým bodem tankování, cestující na Graal mohou být pod dohledem.“</p>

<p>„Takže přece Fiernas,“ potřásla Lika hlavou. „Ten nápad se mi nelíbí, Kayi.“</p>

<p>„Tak si mysli, že se chci napít dobrého vína.“</p>

<p>„Je to tvá cesta, Kayi. Jak chceš.“ Vypnula napájení pultu, aniž zapsala určený kurz. V počítači nesmí zůstat po výpočtech ani stopy. „Proč ti pomáhám, Kayi?“</p>

<p>„Pro dobro lidstva.“</p>

<p>„Ne. Ani ty nejdeš na Graal kvůli němu.“</p>

<p>„Zajímavá myšlenka.“ Kay zvedl oči. „A proč ne?“ Seykerová se jen usmála a zavrtěla hlavou.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Cela byla vlastně docela útulná. Ráchel to však nijak netěšilo – skoro domácké vybavení jen zdůrazňovalo důležitost, kterou přikládali jejímu zatčení.</p>

<p>Vyšetřovatel s ní dnes hovořil už po druhé. Ráchel se přistihla při tom, že ji jeho návštěva skoro potěšila, a to ji rozzlobilo.</p>

<p>Uctivý tón a přívětivé chování jsou pastí. Všechno je pastí. Pootevřené okno cely, za kterým začíná sad (a jen vítr nedokáže proniknout silovým polem), drahý nábytek, dobrá televize, kde na všech programech ve zprávách probírají jedno a totéž téma – všechno je pastí.</p>

<p>„Chápeme, co se stalo,“ řekl vyšetřovatel. Byl v civilu, mladý (alespoň na pohled), a velice okouzlující. „Dva darebáci tě nastrčili a využili… vlastně využili tvou sestru. Pak tě opustili a utekli z planety.“</p>

<p>Ráchel mlčela.</p>

<p>„Zemřela paní Fiskalocci,“ pokračoval vyšetřovatel zamyšleně. „Co myslíš, ovlivnil ji Kay?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Vyšetřovatel ožil.</p>

<p>„Můžeš nám pomoci pochopit, co se stalo. Jsi také oběť, soud to vezme v úvahu. Rozumíš?“</p>

<p>„Ne. Nepochopíte to.“</p>

<p>„Proč? Chci ti pomoci, Ráchel. Všichni ti chceme pomoci. Celá Tauri je otřesena…“</p>

<p>Ráchel se jen usmála a otočila od obrazovky. Tam se zalykal svými slovy nevěrohodný komentátor celoplanetárního vysílání Oleg Sinicyn:</p>

<p>„Slovo Tauri zní nyní na rtech celé Galaxie. Zločinný atentát na císaře a úspěšný zásah SIB je nejdůležitější zprávou sezóny. Každý den k nám přilétají tři turistické linky. Majitelé hotelů vážně uvažují o zvýšení cen a přístavbách dalších křídel.“</p>

<p>Vyšetřovatel se zamračil a jeho obličej ztratil na chviličku veškerý půvab.</p>

<p>„Děvče, já tě můžu jen prosit o pomoc, chápeš?“</p>

<p>Ráchel přikývla.</p>

<p>„Ovšem všechno se může změnit. Doba vyšetřování není omezena. Brzy ti bude šestnáct, obdržíš plná občanská práva… a plnou odpovědnost. Může se stát, že budeš mít velice smutné narozeniny.“</p>

<p>„Nepochopíte… vlastně neuvěříte.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Milujete mě?“ odpověděla Ráchel otázkou.</p>

<p>Vyšetřovatel se zakuckal:</p>

<p>„Víš… Tak, jako každý člověk má milovat svého bližního.“</p>

<p>„To je něco docela jiného,“ odpověděla Ráchel vážně. „Rozumíte? Úplně něco jiného. Věří se jen tehdy, když se miluje.“</p>

<p>„Vynasnažím se tě milovat,“ usmál se vyšetřovatel.</p>

<p>„Vy nesmíte,“ zavrtěla Ráchel hlavou. „Jste ve službě.“</p>

<p>„Budeš mít hodně smutné narozeniny,“ opakoval po chvíli mlčení.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Vjačeslav Šegal byl v uniformě, což se mu stávalo málokdy. Ochranka ho vedla mezi rozkvetlými višněmi na vnitřním dvoře prezidentského paláce. Panovalo zde ticho, ve vzduchu se vznášela sladká vůně. Na omšelém žulovém kameni u maličkého vodopádu seděl císař.</p>

<p>„Vidím, že chceš podat hlášení podle předpisu.“ Grey pohlédl přívětivě na Šegala. „Pohov.“</p>

<p>„Císaři, jsem rád, že jste zdravý.“</p>

<p>„Hloupost, Slávku. Další bláznivý pokus mě zabít ani nestojí za řeč.“</p>

<p>Šegal přikývl.</p>

<p>„Odkud jsi přiletěl?“</p>

<p>„Z Endorie, císaři. Vlastně bylo jedno, kterou planetu zvolím. Zvolil jsem vaši vlast.“</p>

<p>„Děkuji.“ Grey sáhl do krabice, která stála na zemi. Vytáhl hrst pestrobarevných kuliček a hodil je do vody. „Takže jsi za dva týdny pronikl do ‚aTanu‘ a odhalil Curtisovy plány?“</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>„Vzrušující. A co mi povíš o Hranici snů?“ Císař se otočil a s úsměvem pohlédl na Šegala.</p>

<p>Zřejmě poprvé za sto let císař zaznamenal u svého nejlepšího operačního důstojníka rozpaky.</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>„Hlášení.“</p>

<p>Šegal chvíli mlčel, jako kdyby v duchu korigoval připravené hlášení kvůli tomu, že Grey ví o Hranici snů.</p>

<p>„Curtis van Curtis má k dispozici novou techniku s názvem Hranice snů. Toto zařízení…,“ Šegal se zajíkl, „vytváří varianty reality.“</p>

<p>Grey se zachmuřil.</p>

<p>„Existuje nekonečný počet realit,“ pokračoval Šegal. „Některé se liší od našeho světa jen minimálně, ale jsou i takové, kde se lidstvo nikdy nesetkalo s mimozemšťany… nebo prohrálo Velkou válku. Hranice snů oskenuje osobnost klienta a vybere realitu, která odpovídá všem jeho přáním, dokonce i těm, která si neuvědomuje. Následuje přenos klienta do onoho světa.“</p>

<p>„To je šílené,“ řekl Grey ostře.</p>

<p>„To je skutečnost.“</p>

<p>„K čemu bude Curtisovi takové zařízení? Nelíbí se mu náš svět? Chce z něho odejít?“</p>

<p>„Odvést z něho lidi. Všechny, které dokáže.“</p>

<p>Grey vstal a kopl do krabice s rybím krmením. Duhové kuličky padly do proudu.</p>

<p>„Svině,“ pronesl tiše Grey.</p>

<p>„Je ho třeba zastavit, císaři.“</p>

<p>„Ale jak, Slávku?“ Císař přistoupil ke komandérovi. „Dokážeš zabít nesmrtelného?“</p>

<p>„Musíme bezpodmínečně zničit všechny stanice ‚aTanu‘. Postavit nesmrtelnost mimo zákon. Císaři, vy jste schopen to udělat.“</p>

<p>„Já…“ Císař se zamračil. Hlas se mu třásl, když prohlásil: „Toto je můj svět…“</p>

<p>„Císaři?“</p>

<p>„Když vydám rozkaz,“ císař si otřel spánky, „nikdo mě neposlechne, Slávku. Rozumíš? Příliš dlouho jsem se zabýval dělbou moci, kvůli rovnováze sil. Říše existuje nikoli díky své jednotě, ale díky rozličnosti. Má moc nespočívá ve strachu, ale ve vzájemné užitečnosti vládců různé úrovně. Představ si, že poručím stoletým důstojníkům, kteří prošli dvěma nebo třemi aTany, aby zničili Curtisovu společnost. Co se stane?“</p>

<p>Šegal sklopil oči.</p>

<p>„Vypukne vzpoura,“ řekl klidně Grey. „Curtis nemá moc, má něco víc, je nedotknutelný. Nenávidí ho davy, které si nedokáží vydělat na nesmrtelnost, uživatelé aTanu jeho ceny proklínají. Ale každý voják, který vstoupil do armády v naději, že si vydělá na život věčný, raději zakousne mě, než by dovolil, aby Curtisovi spadl vlásek z hlavy.“</p>

<p>„Říše zahyne,“ zašeptal Šegal.</p>

<p>„Pokud Curtis nezmění názor, pak ano.“</p>

<p>Dlouho mlčeli. Potom Grey pohlédl na hodiny.</p>

<p>„Dnes večer Curtis van Curtis pořádá tiskovou konferenci. Předpokládám, že promluví o svých plánech.“</p>

<p>„Císaři, skupina Štít je vám k dispozici.“</p>

<p>„Tisková konference už začala. Není proč spěchat. Pokusím se pro vás najít jinou práci.“ Grey se odmlčel. „Komandére Šegale, znáte podrobnosti nezdařeného atentátu?“</p>

<p>„Pouze informace uváděné v otevřených zdrojích.“</p>

<p>„Vlivový agent se pokusil působit na mou psychiku ujišťováním, že celý tento svět zrodila má představivost. Splněný sen. Připomíná to Hranici snů, že?“</p>

<p>Jejich pohledy se setkaly.</p>

<p>„Curtis,“ konstatoval Šegal.</p>

<p>„Nevím. Ale rád bych to věděl. Nevěřím ve shodu okolností.“</p>

<p>„Pokud za atentátem stál Curtis, máme šanci ho zdiskreditovat.“</p>

<p>„Objasni to. Admirál Lemak zahájil stíhání. Jeho lodě už zahájily skok, ale můžeš je dohonit.“</p>

<p>„Provedu, císaři.“</p>

<p>„Tvé plné moci budou větší než Lemakovy. Nejedná se totiž o obyčejného teroristu.“</p>

<p>„Víme, kdo to je?“</p>

<p>„Jistý Kay Dutch, v dětství evakuovaný ze Shedary. Obvykle používá příjmení Altos nebo Ovald… Jméno si ponechává.“</p>

<p>„Kaye Ovalda znám. Byl se mnou v darlockém zajetí.“</p>

<p>Grey se rozesmál, až se málem rozkašlal.</p>

<p>„Úplně všichni znají Kaye… Byl bodyguardem Citrusová syna. Převezl Lemaka a sebral mu zajatého Artura Curtise z jeho základny. Zajímavý člověk.“</p>

<p>„Kluka, který s ním byl v darlockém zajetí, Artura Curtise?“</p>

<p>„Zřejmě ano. Jak unikli?“</p>

<p>„Nevím. Prošel jsem aTanem, a on zůstal, aby mě kryl. Půl hodiny nato planetu napadli Silikoidi.“</p>

<p>„Najdi ho, Šegale.“</p>

<p>Komandér přikývl.</p>

<p>„Počkej, ještě něco: s Lemakem letí Artur Curtis. Jako můj vyslanec. Dodej mi je oba. Artur skoro určitě dokáže řídit systémy aTanu. Jestli je dostatečně ambiciózní, nebude jedno, který Curtis nám poskytne nesmrtelnost?“</p>

<p>„Mít děti bylo od Curtise neopatrné,“ souhlasil Šegal. „Ale bude Artur svolný s tím, aby zaujal místo svého otce?“</p>

<p>„Nebude mít jinou možnost,“ usmál se Grey. „Nebude, pokud mi ho sem dopravíš společně s Kayem.“</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>Podle řádů musí mít torpédoborec na palubě tři výsadkové čluny. Výletní jachta, na kterou byl předělán, nesla jeden člun a šest Sarančat. Dutch strávil v hangáru půl hodiny, všech šest si prohlédl a pokoušel se vybrat nejlepší. Nakonec mávl rukou. Maličké lodičky byly spolehlivé do té míry, jak to jen bylo možné. Identifikátory už byly odstraněny ze všech hlavních dílů.</p>

<p>„A co zbraně?“ zeptala se Seykerová.</p>

<p>Kay zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Postačí čmelák. Jestli mě Lemak dožene, můžu se jenom zastřelit.“</p>

<p>„Přeji ti štěstí.“</p>

<p>Dlouho si pohlíželi do očí. Potom se Kay usmál:</p>

<p>„Škoda, že před padesáti léty říšské křižníky nedokázaly ochránit Shedaru.“</p>

<p>„Sami jsme si zvolili svou cestu, Kayi. Nevěřím, že by ses stal poklidným lingvistou a já ministrem hospodářství planety.“</p>

<p>„Liko, jestli se už neuvidíme…“</p>

<p>„Není třeba, Kayi.“</p>

<p>Dutch zmlkl. Stará žena, která bývala jeho vrstevnicí, smutně a stroze na něho pohlížela. Nikdy se jí nevyrovnal, nemohl. Ani v dětství, kdy bláznil v lagunách Shedary a dovoloval jí, aby na něho dohlížela jako starší sestra. Ani v mládí, kdy nechtěl vstoupit do Rodiny, kde Seykerová už získala postavení. Ani v dospělosti, kdy procházel jedním aTanem za druhým a zůstával mladý… se všemi důsledky věčně mladého těla.</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Daleko, daleko běží vlna</emphasis><emphasis>…“</emphasis></p>

<p>zašeptal Kay shedarským dialektem.</p>

<p>Seykerová se neznatelně usmála a navázala:</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Plavu na vlně a chci vzlétnout</emphasis></p>

<p><emphasis>k obloze, kde uvidím tebe</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Tommy, který přicházel zezadu, se zastavil. Kay upíral zrak na Liku:</p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Temný bod na břehu v příboji pěně,</emphasis></p>

<p><emphasis>Že miluji tě, dávno už víš.</emphasis></p>

<p><emphasis>Stále tě toužím vídat.</emphasis></p>

<p><emphasis>I proto pluji od břehu v dálku,</emphasis></p>

<p><emphasis>kam běží mohutná, vysoká vlna.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Seykerová se dotkla jeho ruky.</p>

<p>„Dokážeš milovat pouze tak, Kayi?“</p>

<p>„Bylo těch vln moc, Liko.“</p>

<p>„Pro ty, kteří nemají rádi břehy. Jdi, bratře. Pluj, Kayi.“</p>

<p>Dutch ji políbil na tvář. Pohlédl na Andreje – nehybnou sochu z ocele, plastu a částí těla.</p>

<p>„Chraň ji, Andreji. Už nemůžeš milovat, ale paměť je pevnější než láska.“</p>

<p>„Buď klidný, Dutchi,“ odpověděl kyborg.</p>

<p>Kay se otočil a pohlédl na nejbližší Saranče – třímetrovou kouli kabiny na mřížoví nad diskem hyperpohonu. Dva plazmové motory, žebrované dvoumetrové válce, byly připevněné přímo k disku.</p>

<p>„Půjdeme, Tommy,“ řekl. „Přinutíme tento zázrak lítat.“</p>

<p>Na Liku už nepohlédl, ani když stoupal po skobách ke kabině, ani když zvedal malý kulatý příklop. Saranče se otřáslo, když ho zvedák přitáhl k průlezu, ale Kay vyčkal, až se podlaha odsune zpod nohou a až potom zapnul pozorovací obrazovky. Polovinu oblohy zakrýval obrněný bok torpédoborce.</p>

<p>„Zapni gravitátor!“ zvolal Tommy, který se zmítal uprostřed kabiny. „Nesnáším beztíži.“</p>

<p>„Tady gravitátor není.“ Kay natáhl ruku a stáhl Tommyho do sousedního křesla.</p>

<p>„A co tady je?“</p>

<p>„Zřejmě motor.“ Dutch zapnul navigační pult, maličký, nepředstavitelně archaický. „Byl jsi na záchodě, jak jsem ti radil?“</p>

<p>Tommy neodpověděl.</p>

<p>„V tom případě tě čeká spousta zajímavých zážitků.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Konferenční sál Říšské informační sítě byl plný. Curtis van Curtis přejel novináře pohledem.</p>

<p>Bylo jich hodně. Opravdu hodně. Každý taurijský plátek vyslal svého zástupce, o dopisovatelích a reportérech z jiných planet, kteří se ocitli v císařově svitě, ani nemluvě. Ale zřejmě nikdo z nich neměl podezření, že nejrůznější malicherné události, které zabránily několika novinářům v účasti tady, nebyly náhodné.</p>

<p>„Rád vás vidím, přátelé…“ Curtis se usmál a lidé v sále zdvořile zatleskali. „Už jsme se dlouho nesetkali… asi tak čtyřicet let.“</p>

<p>„Čtyřicet tři,“ ozval se někdo ze sálu. „Nejste moc společenský, van Curtisi!“</p>

<p>„Práce, práce…“ Curtis rozpřáhl ruce. „Ale vidím známé obličeje! Luke z ‚Říšského vojenského přehledu‘, je to tak? Vypadáte báječně, nemám snad na tom určitou zásluhu? Dolores… Ojero… ‚Ženy Terry a Fiernasu‘, nepletu se?“</p>

<p>Žena a Mršanka, které seděly v první řadě, současně přikývly.</p>

<p>„Ženy aTan nepotřebují, i bez něho ovládají tajemství věčného mládí.“ Curtis se uklonil.</p>

<p>Pokud snad novináři věděli, že se nejedná o Curtisovu fenomenální paměť, ale práci jeho analytiků, nedávali to najevo. Pouze Mršanka zastříhala ušima – známka vzrušení nebo urážky.</p>

<p>„Určité se ptáte, co vám chci povědět. Přímý přenos… stojí neuvěřitelné peníze. Ale nezklamu vás. Ovšem nepředpokládejte, že ‚aTan‘ snižuje ceny za nesmrtelnost, to bohužel není zatím možné.“</p>

<p>Smích v sále.</p>

<p>„Nepočítejte ani s tím, že končíme práci nebo zvyšujeme ceny…“</p>

<p>Opět smích, tentokrát však nervóznější.</p>

<p>„Pravda bude mnohem překvapivější. Společnost ‚aTan‘ nabízí občanům Říše nový druh služeb – Hranici snů!“</p>

<p>Ticho plné očekávání.</p>

<p>„Na obrazovce,“ Curtis pokynul rukou a obrazovka za jeho zády ožila, „vidíte celkovou podobu systému. Nebojíme se průmyslové špionáže a nepokládáme za potřebné aparaturu si patentovat. Klidně kopírujte. Hranice snů je můj dar lidstvu a nepochybuji, že je mnohem užitečnější než aTan. V poslední době jsme zkoumali podstatu reality a dospěli jsme k zajímavému závěru: každý svět, který je možné si představit, každý vesmír, i ten nejfantastičtější, potenciálně existuje. Jsou světy, kde řeky tečou do kopce a lidé létají. Světy podobné našemu, ale kde by například mé nepatrné hudební schopnosti oceňovali stejně jako my talent Mikele-Mikele.“</p>

<p>Nikdo se neusmál. Nikdo nepožádal vládce života a smrti, aby zazpíval několik kupletů.</p>

<p>„Každý z nás má své sny,“ pokračoval zamyšlené Curtis. „Neuskutečnitelné. V Říši nemůže být miliarda císařů a milion velkých zpěváků. Ovšem někde vedle, za hranicí naší reality, potenciálně existují světy, kde se mohou všechny tyto touhy splnit. Daruji vám je. Daruji vám jiný svět. Daruji vám Hranici snů – zařízení, které dokáže každého z vás přenést do jiného světa. Jeho vlastního světa.“</p>

<p>Ticho. Všichni čekali, co bude dál, ale Curtis mlčel. V zadních řadách nastal rozruch. Z křesla nejistě vstal malý, obtloustlý mužík.</p>

<p>„Á, nenapodobitelný Oleg Sinicyn z taurijské televize!“ Curtis přikývl. Nepatrný plátek nápovědi na uchu fungoval dobře. „Ptejte se.“</p>

<p>„Taurijská televize,“ zamumlal Sinicyn. „Tauri, pochopitelně…“</p>

<p>„Jen se ptejte…“</p>

<p>„Kdybych si představil svět, ve kterém budu… ééé… příkladem mužné krásy…,“ usmál se nucené Sinicyn, „přenese mě tam Hranice snů?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A svět, ve kterém nebude prapůvodní planetou Terra, ale Tauri?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A svět…“</p>

<p>„Ano. Vždycky ano. Libovolný svět. Libovolná přání. Bez omezení.“</p>

<p>Šepot v sále. Zvedlo se několik rukou. Několik lidí vyskočilo. Ale Sinicyn ještě nedomluvil:</p>

<p>„A má paměť zůstane?“</p>

<p>„Samozřejmě. Jinak by Hranice snů ztratila smysl.“</p>

<p>„Takže si budu pamatovat, že vypadám docela obyčejně, že Tauri je pouhou bohatou kolonií a vy nemáte sluch ani hlas?“</p>

<p>Curtis se zasmál:</p>

<p>„Když si to budete přát…“</p>

<p>Některý z jeho analytiků udělal chybu, protože neeliminoval muže, schopného klást nečekané dotazy. Naletěl na image zábavného mluvky.</p>

<p>Tu chybu si odskáče.</p>

<p>Ale to už vstal další novinář, který by tentokrát mohl usilovat o titul ideálu mužné krásy. Takové si dovolila zaměstnávat jen velice prosperující nakladatelství, přestože se jejich články musely od základu přepracovávat.</p>

<p>„Terra, ‚Opravdový muž‘… Jaká bude cena za použití Hranice snů?“</p>

<p>„Symbolická.“ Curtis se podivil, že dotaz na cenu vznesl právě „Opravdový muž“, ale vtipkování nyní nebylo vhodné. „Desetina planetární ceny aTanu.“</p>

<p>„Takže…,“ novinář svraštil obočí ve snaze provést zpaměti nepříliš složitý výpočet, „takže Hranice snů bude dostupná prakticky každému?“</p>

<p>„Správně.“</p>

<p>Teprve teď sál vzkypěl.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Pátá část</emphasis><strong>Artur Curtis</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>Karl Lemak byl nervózní.</p>

<p>Na jedné straně z toho vyvázl poměrně lehce. Možná kvůli starému přátelství, možná z rozčilení po nedávném atentátu mu Grey odpustil. Trestem za starou akci s Curtisem juniorem mohla být nejen degradace, ale i smrt.</p>

<p>Na druhé straně už druhý den letu Lemak pochopil, že přijít o uniformu admirála by byla celkem rozumná cena za potěšení už nikdy neuvidět Artura van Curtise.</p>

<p>Ten usmrkánek… usmrkánek, ať si je starý jak chce, se zřejmě hrozně bavil tím, co se dělo. Postavení císařova osobního představitele mu poskytovalo dostatečnou moc, aby se mu Lemak nemohl vyhýbat. A Curtis junior zřejmě pokládal za svou povinnost setkávat se s Lemakem pětkrát či šestkrát denně. A pokaždé v doprovodu Marjany Muhammadi… další věc, která Lemaka vyváděla z rovnováhy.</p>

<p>Jeho spojení s mechanistkou bylo bouřlivé, ale krátké. Válečný románek během krátkého darlockého konfliktu, bez zvláštní lásky, tragédie a následků. Nic trestuhodného by v něm nenašel ani ten nejpřísnější hlídač morálky – na všech planetách Říše mají mechanistky a kyborgové občanská práva stejná jako lidé.</p>

<p>Ovšem vídat tuto zvláštní ženu, její obličej vytepaný ze stříbra… <emphasis>stříbro teplé při dotyku</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>její ideální, nelidsky dokonalé tělo…</p>

<p>A to po boku Artura van Curtise, jehož výslechu se tenkrát účastnila!</p>

<p>Lemak nechápal, co se děje. Dal by hodně za vysvětlení okolností, které spojily Artura a Marjanu, za důvod, proč Artur udal svého bývalého bodyguarda. Vysvětlení mu však nikdo neposkytl.</p>

<p>Admirál se však pevně rozhodl, že jeho vztahy s Arturem se musí vysvětlit jednou provždy. Dříve než vyhodí do vesmírné prázdnoty císařova osobního představitele nebo tam vyskočí sám.</p>

<p>Eskadra se připravovala k výstupu z hyperprostoru v blízkosti Gorry, když Artur opět navštívil Lemaka.</p>

<p>„Admirále…“ Artur se uctivě uklonil.</p>

<p>„Kapitáne…“ Lemak mu pokynul, aniž vstal z křesla. Doufal, že si posedí ve své kajutě a bude tam popíjet vychlazené pivo místo pobytu na kapitánském můstku, kam má Artur přirozeně přístup.</p>

<p>„Jaké máme plány, admirále?“</p>

<p>„Pátrání,“ odpověděl Lemak a snažil se zachovat klid. „Jeho loď má kolapsární generátor, a něco takového se nedá vydávat za běžnou nákladní loď.“</p>

<p>„Ovšem kdysi se to Kayovi úspěšně podařilo.“ Artur na Lemaka zamrkal. „Smím si sednout?“</p>

<p>Karl jen mávl rukou. Dokonce Arturovi přisunul dvě láhve piva.</p>

<p>„U Gorry není,“ posadil se Artur. „Odtud vyrazil pro pomoc, věřte mi, admirále. A tu pomoc dostal.“</p>

<p>„Od koho?“</p>

<p>„Nevím. Ovšem komando, které mě osvobodilo z rukou vašich katů, se zformovalo právě tady.“</p>

<p>Lemak spolkl další kletbu a zeptal se:</p>

<p>„Takže mi radíte planetu prohledat?“</p>

<p>„To nemá cenu. Kay tady nepochybně vyměnil loď. Žádné stopy nenajdeme…“</p>

<p>„Gorra je planeta Rodiny…“</p>

<p>„To je možné. Ale mafie nám neposkytne žádné informace, jestliže riskovala a Kayovi pomohla.“ Lemak se na chviličku zbavil napětí. Nyní rozmlouval s Arturem jako se šikovným mladým důstojníkem a ne s císařovým chráněncem. „Projdeme soubory kosmoportů a zjistíme, co mohl Dutch použít. Charakteristiky pohonů jsou v archivu, tam najdeme stopu. Lodě neodlétají z planet bez kontroly.“</p>

<p>„To záleží na tom, jaké. Jachty, kutry, lodě soustavy…“</p>

<p>„Co s tím mají malé lodě společného?“</p>

<p>„Slyšel jste o modelu Saranče? O kutrech typu Čejka?“</p>

<p>„Vzdávám se,“ zamračil se Lemak. „Ale používat takové lodě k hyperskokům znamená sebevraždu.“</p>

<p>„Kdepak, admirále. S Kayem jsme vám utíkali právě kutrem a uspěli jsme. Ale moc si z toho nepamatuji. Byl jsem v mírném komatu, určitě chápete.“</p>

<p>„Ďáble!“</p>

<p>Lemak vyskočil, shodil přitom těžkou pivní sklenici na koberec. Na kalhoty mu cákla pivní pěna.</p>

<p>„Marjano, odejdi!“</p>

<p>Muhammadi pohlédla tázavě na Artura, který přikývl. Mechanistka se plynule přesunula ke dveřím.</p>

<p>„Arture, musíme probrat jednu otázku.“</p>

<p>Lemak stanul nad sedícím mladíkem, který na něho nevinně pohlížel.</p>

<p>„Jakou otázku, admirále?“</p>

<p>„To, co se tady stalo před čtyřmi léty.“</p>

<p>„Jen do toho.“</p>

<p>„Arture…,“ vzdychl Lemak. „Politické hry jsou špinavost. Usilování o moc ještě větší. Velice lituji toho, co se ti přihodilo na mé základně.“</p>

<p>„Odprošuješ?“</p>

<p>„Ano. Věř, že nejsem sadista a hrozně mě trápilo, že s mým souhlasem mučí dítě.“</p>

<p>„Tomu věřím,“ zamyšleně souhlasil Artur.</p>

<p>„U tebe se jednalo o nepříjemnou záležitost. Informace, kterou jsi vlastnil, tě vyčlenila mimo věk i právo. Kdybys nám řekl…“</p>

<p>„Pak byste mě zabili bezbolestně. Lemaku, omluva neospravedlňuje.“</p>

<p>„Souhlasím. Arture, máš veškeré důvody, abys mě nenáviděl. A dost vysokou pozici, abys mi nadělal spoustu nepříjemností. Rozhodněme se jednou provždy, co vlastně chceš: mstu nebo spolupráci?“</p>

<p>„Těžká volba.“ Artur upil piva, zamračil se a odložil sklenici. „Co volíte vy, Lemaku?“</p>

<p>„Spolupráci. Připadá mi, že máme šanci. Odpustil jsi mechanistce… přitom tě mučila právě ona.“</p>

<p>„Právě o to jde, Lemaku. Dobře, volím přátelství.“</p>

<p>Podal admirálovi ruku, ten však nespěchal se stiskem.</p>

<p>„Raději spolupráci, Arture. Po vzoru Kaye Dutche oceňuji tvůj vztah k přátelům.“</p>

<p>„Jak si přejete, admirále.“ Arturův výraz se nezměnil. „Dovolíte, abych vám poradil… v rámci spolupráce?“</p>

<p>„Mluv.“</p>

<p>„Kay zamíří na Graal.“</p>

<p>„Zase? Jak to víš?“</p>

<p>„Pokládejte to za geniální odhad. Musíme ho předehnat.“</p>

<p>„K tomu bude potřeba sto eskader. Neznáme typ jeho lodě, čas odletu ani kurz.“</p>

<p>„Kay použije malou loď, bude tedy muset cestou tankovat. Poseděl jsem u počítače. Musí zastavit na Ruhii nebo Fiernasu. Spíš na Fiernasu. Zná dějiny a vztah Mršanů k vám mu není tajemstvím.“</p>

<p>Lemak usedl a napil se piva přímo z láhve. Pak pohlédl z mírným úžasem na Artura.</p>

<p>„Proč ho zrazuješ tak horlivě, chlapče?“</p>

<p>„Do toho vám nic není, admirále. Budete riskovat a navštívíte Mršan?“</p>

<p>Karl Lemak odvrátil pohled:</p>

<p>„Nevím, Arture.“</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Potravinové dávky prvních pozemských kosmonautů nezmizely beze stopy. Dutch se zjevným odporem vytáhl několik tub a balíček s krajíčky netvrdnoucího chleba.</p>

<p>„Nebudu jíst,“ oznámil zamračeně Tommy.</p>

<p>„Škoda. Je to docela chutné.“ Kay vytlačil do vzduchu fialovou hroudu a spolkl ji. „Víš, lidský organismus má zvláštní adaptační mechanismy. Neumím si představit, že bych na planetě jedl kaši z tvarohu a černého rybízu.“</p>

<p>„Má vápník.“</p>

<p>„Zřejmě. Ale odkud mé tělo ví, že ve stavu beztíže se z kostí ztrácí vápník a že ho ve tvarohu je hodně?“</p>

<p>„Za pět set let létání ve vesmíru se mohou utvořit libovolné reflexy.“</p>

<p>„Dědičné? Pochybuji. Vezmeš si?“</p>

<p>„Už jsem řekl, že ne. Stačila mi jedna návštěva záchodu.“</p>

<p>„Jak chceš.“ Kay vytlačil zbytek tuby. „Za pět hodin budeme na Fiernasu.“</p>

<p>„Tam se najím.“</p>

<p>Kay dojedl. Tommy unyle pozoroval obrazovky. Na vnějších šeď, na kontrolních zelená světýlka…</p>

<p>„Kayi, je možné představit si svět, kde nebude existovat beztížný stav?“</p>

<p>„Jistě. Myslíš na Hranici snů?“</p>

<p>„Ano. Jestli ti tvůj nápad nevyjde, rád bych odletěl.“</p>

<p>„Všechno proběhne normálně. Zavedeš mě na Zlou zemi.“</p>

<p>„Řekni rovnou – k Bohu…,“ ušklíbl se Tommy. „Poslední křížová výprava. Maniakální vrah a devastovaný průvodce.“</p>

<p>„Spíše devastovaný prorok.“</p>

<p>„Kayi…“</p>

<p>Dutch se otočil k Tommymu.</p>

<p>Ten plakal.</p>

<p>„Tiše,“ dotkl se Kay jeho ruky. „Co je ti?“</p>

<p>„Bojím se.“</p>

<p>„Uspějeme…“ Dutch zavrtěl hlavou. Nesmyslný, ale intenzivní pocit <emphasis>déjà vu</emphasis><emphasis>. </emphasis>Znovu vede Curtise juniora na Graal. Opět je tišitelem dětských slz.</p>

<p>„Bojím se toho, co nás tam přivítá!“</p>

<p>„Tommy…“</p>

<p>„Nechci!“</p>

<p>„Velká hra, Tommy. Život. Největší hra.“</p>

<p>„Nechci tvůj vesmír, Dutchi! Nechci Hranici snů! Chci prostě žít!“</p>

<p>„To chceme všichni.“</p>

<p>„Propusť mě, Kayi,“ zvedl k němu oči. „Kdekoli. Jdi beze mě.“</p>

<p>„Jsi můj klíč.“</p>

<p>„Kousek klíče! Projdeš i sám. Vím, že tě nic nezastaví. Dolezeš třeba po čtyřech. Já nechci!“</p>

<p>„Tommy, je to potřebné hlavně pro tebe.“</p>

<p>Mladík se zasmál.</p>

<p>„Na světě nemohou existovat dva Arturové Curtisové. A nemůže existovat člověk, který se pokládá jen za zlomek plnoprávné osobnosti. Musíš se stát mužem. To, co se s tebou dělo do ztráty paměti, ti nepatří. Jsi Tommy Arano. Byl jsi na Cailisu a Djenahu. Podílel jsi se na atentátu na císaře Greye. Jsi někým, kým se Artur Curtis nikdy nestane. Jsi silnější než on.“</p>

<p>„Lžeš.“ Tommy zaklonil hlavu. „Nikdy jsi mě nepokládal za rovného Arturovi.“</p>

<p>„Jistě. Jsi totiž silnější než on. Ale o to nejde… jsi totiž lepší.“</p>

<p>„Osvobodil bys mě z říšské vojenské základny?“</p>

<p>„Před čtyřmi roky ne. Dnes ano. Tommy, nikdo nemiluje sobě rovné. Takový se může stát jen přítelem. Ale to potřebuje čas.“</p>

<p>„A ten čas už nastal, Kayi?“</p>

<p>Muž, za kterým zůstávala jen smrt a zrada, bodyguard kategorie „Smrt“ a po krvavých jatkách na Chaaranu nazývaný Spála, pohlédl chlapci do očí.</p>

<p>„Opravdu mě potřebuješ?“</p>

<p>„Ano. Sám neprojdu, Tommy. Máš pravdu, polezu, když nebude jiná možnost. Musím dojít. Ale možná poprvé v životě potřebuji partnera. Potřebuji přítele.“</p>

<p>Tommy Arano mlčel.</p>

<p>„Samotnému mi bude těžko, chlapče.“</p>

<p>„Donutíme hvězdy k pláči, Kayi.“</p>

<p>„Zkusíme to, Tommy.“</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>V registračním úřadu fiernaského kosmoportu pracuje hodně Mršanů. Ne proto, že by se pro tuto práci nenašlo dost lidí. Lidé usedlí na rodné planetě Mršanů se prostě řídí jinými zákony než enklávy na Urse nebo Meklaru. Dnešní přátelské vztahy mezi dvěma mocnými rasami, vědomě zdůrazňované vládami Říše i Teritoria, však vyžadují trvalou vzájemnou kontrolu.</p>

<p>Sajela, volný Mršan pracující jako starší registrátor sekce malých lodí, patřil k mužsko-prim pohlaví. Tato nejmenší a nejvíce potlačovaná část mršanské společnosti ještě před sto léty prakticky neměla občanská práva. Nyní se časy změnily a jen díky tomu Sajela žil. Dříve by jeho přehnané ambice a svéráznost nenašly uplatnění.</p>

<p>Jak bylo povinné pro všechny volné pracovníky, Sajela měl na sobě béžové kalhoty a něco jako krátkou vestu. Na rozdíl od ostatních Mršanů Sajela nosil šaty nejen kvůli povinnosti nebo úctě k lidským zvykům. Prostě byl rád oblečený. Také nikdy nechodil po čtyřech, snad jen při zásnubách. Život na pomezí dvou kultur přináší mnoho výhod potenciálnímu páriovi, navíc s pružnou morálkou.</p>

<p>Kosmoport byl přeplněn. Sezóna mladého vína vždycky přivede na Fiernas turisty z řad lidí. Cestovní agentury zřizovaly pořád nové linky a trasy tranzitních lodí odbočovaly k Mršanskému teritoriu.</p>

<p>„Doklady…“</p>

<p>Sajela prolistoval tenké plastové knížečky pasů. Dva občané Cailisu, mužského pohlaví, obchodní cestující. Zvedl chlupatý, zrzavý obličej a porovnal obličeje. Vše souhlasilo.</p>

<p>„Tranzit?“ zajímal se. Starší muž odpověděl:</p>

<p>„Ano, letíme na Juliannu.“</p>

<p>„Máte vydařenou trasu,“ řekl Sajela a na muže zamrkal. „Sezóna mladého vína je v plném proudu.“</p>

<p>„Rád spojuji příjemné s užitečným,“ přiznal obchodník.</p>

<p>„Dobře řečeno,“ konstatoval Sajela. Nikdy nepromarnil příležitost k doplnění své zásoby lidských idiomů. „Tankování podle obvyklé kategorie naléhavosti?“</p>

<p>„Samozřejmě, nemusíte spěchat.“</p>

<p>Sajela vložil pasy do tiskárny a beze spěchu začal vypisovat dočasné vízum.</p>

<p>„Máte celý den. Nesmíte opustit teritorium lidského sídliště… veškeré rostliny, potraviny a drogy se pokládají za kontraband…“</p>

<p>Nechápal, co vzbudilo jeho ostražitost. Dnes už před ním defilovalo padesát podobných návštěvníků.</p>

<p>„Narozeni na Cailisu?“</p>

<p>„Pátá generace. Garik…,“ starší muž poplácal mladíka po zádech, „…je můj synovec. Nemám děti a musím někomu předat podnik. Na aTan si nevydělá, ale hladovět nebude, a taky uvidí svět.“</p>

<p>Absolutně normální lidská reakce. Nadměrná povídavost, snaha zalíbit se celnímu úředníkovi… i v případě, že neporušuje žádné zákony. Sajela jim vrátil pasy.</p>

<p>„Příjemný pobyt na Fiernasu.“</p>

<p>„Děkujeme.“</p>

<p>Sajela na ně pohlížel s mršanskou obdobou lidského úsměvu. Slušní lidé. Sláva Nesmírnu, že se Říše a Teritorium mohou přátelit. Ten obchodník s dobráckým obličejem a pohyby profesionálního zabijáka by byl v boji asi hodně nebezpečný…</p>

<p>Zachvěl se, když mu došla vlastní slova.</p>

<p>Obličej se změní snadno. Postava také. Není obtížné změnit otisky prstů a sítnici oka. Zfalšovat se dá i genotyp.</p>

<p>Ovšem nedá se nic dělat s tím, co tvoří základ osobnosti – návyky, instinkty, reflexy. Obchodníci z Cailisu jsou falešní.</p>

<p>Sajela pohlédl na náčelníka směny, dobromyslného postaršího muže, který se zatvářil tázavě. Sajela zavrtěl hlavou.</p>

<p>Spěch je nezbytný jen při chytání blech – urážlivé, ale výstižné lidské přísloví. Poškrábal se. Malý krvežíznivý hmyz z Terry, záměrně dovezený na Fiernas v době tukajského konfliktu, byl už mnoho let metlou Mršanů. Agenti SIB? Málo pravděpodobné. Špioni jsou nenápadní. Nájemní vrazi? Spory mezi lidmi? Nezajímavá verze. Na odhalení dvou zločinců se kariéra nevybuduje.</p>

<p>Nejlepším darem osudu by bylo zatčení dvou teroristů, kteří se pokusili zabít císaře lidí…</p>

<p>Sajelovi se zježila srst na krku. Že by si zasloužil takový dárek osudu?</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Kayova nálada se vůčihledně zlepšovala. Tommy na něho udiveně zíral.</p>

<p>„Mám Fiernas rád,“ odpověděl Kay.</p>

<p>„Alkoholiku.“</p>

<p>Sídliště nebylo velké – pětikilometrový plácek u letiště. Typicky zvlněný terén Fiernasu dokázal, že se sem vešlo dvě stě tisíc lidí, ovšem městečko vypadalo přelidněněji než endorianské megapole.</p>

<p>„Drž se mě,“ řekl Kay při prodírání davem. Bílou kupoli celního úřadu, maličkou mezi mrakodrapy, nechali za zády. Žádná auta, jen lidé, všude lidé. V městečku takových rozměrů a s takovým počtem obyvatel byly povoleny jen policejní a lékařské flyery.</p>

<p>Tommy kráčel hned za Kayem. Pokládal se za siláka, ale v této tlačenici bylo lepší držet se za živým tankem v podobě Kaye.</p>

<p>Všude obličeje. Zamračené tváře místních obyvatel, vzrušené patřily turistům. Pestré oblečení, nejrůznější tetování, lesk neobvyklých šperků (nebo snad amuletů?).</p>

<p>Po několika minutách začal Tommy rozlišovat v davu odlišné skupiny. Domorodci chodili v trojicích, žena a dva muži, což byl zřetelný důkaz vlivu mršanských rodinných stereotypů. Skupinky turistů z provinčních planet se držely těsně při sobě a zjevně se bály vzájemného odloučení, jako kdyby se v tomto maličkém městečku mohl někdo ztratit.</p>

<p>„Kam jdeme?“ zeptal se Tommy. Právě procházeli kolem vinárny vybudované v podobě tradičního mršanského sídla – trojstranné pyramidy.</p>

<p>„Už nejsi dítě jako na Urse, takže tě nemusím vést do krámu se suvenýry,“ odpověděl Kay. „Co bys řekl mladému vínu?“</p>

<p>„Nejsi jediný, kdo na něj myslí,“ odpověděl Tommy. Před vchodem do restaurace stála dlouhá fronta.</p>

<p>Dutch se ušklíbl.</p>

<p>„To jsou frajeři, kteří hodlají pít pomyje. Jdeme dál.“</p>

<p>Šli ještě půl hodiny. Městečko najednou skončilo – jako kdyby neviditelná stěna odřízla věžáky i betonové silnice. Svahy zastavovaly různobarevné pyramidy mršanských domů, oddělené od lidského sídliště řetězem s výstražnými znaky. Symbol – přeškrtnutá lidská silueta – nepotřebovala bližší vysvětlení.</p>

<p>Kay jej lhostejně minul.</p>

<p>„Dutchi!“ ztuhl Tommy, „To je zakázáno!“</p>

<p>Kay se otočil:</p>

<p>„Hranice říšského sídliště není totožná se začátkem Mršanského teritoria. Tady je neutrální pásmo, pět kilometrů bez zákonů. Jdeme.“</p>

<p>Tady cesty nebyly. Jen tráva – příliš hustá a rovná, než aby tu vyrostla sama od sebe. Domky vypadaly jako prázdné. Jen před jedním seděly tři postavy – Tommy s jistým údivem rozpoznal dva Mršany a lidskou ženu. Provázeli turisty zvědavými pohledy, ale nepromluvili.</p>

<p>Tommy se trochu uklidnil.</p>

<p>Kay kráčel první, bůhvíjak se orientoval mezi stejnými pyramidami. Neměly žádná čísla ani označení, plní snad jejich úlohu barva?</p>

<p>„Kayi,“ Tommy skoro běžel, aby mu stačil, „kam mě vedeš?“</p>

<p>„Už jsme došli.“ Dutch odbočil k zářivě modré pyramidě na vrcholu kopečku.</p>

<p>Slunce Fiernasu, trošku menší, ovšem mnohem teplejší než pozemské, které je pro lidi vzorem, pražilo z bezoblačné oblohy. Tommy se potil, a než došli k úzkému trojúhelníkovému stínu, lapal po dechu.</p>

<p>„Učeš se,“ pohlédl na něho Kay. Vytáhl hřeben a rychle se učesal. „Je to jediné, co můžeme udělat pro mršanskou etiketu.“</p>

<p>Ve stěnách domu musely být senzory. Kay se nedotkl modrých plastových panelů ani nepromluvil, přesto se stěna nehlučně rozevřela.</p>

<p>„Jdeme.“ Kay vstoupil do tmy jako první. „Vede to dolů, opatrně.“</p>

<p>Pyramida byla vlastně příklopem nad tunelem, který vedl prudce dolů. Slabé lampičky stěží osvětlovaly tuto náhražku schodiště, ale i tak se šlo těžko. Drsná žebrovaná podlaha trochu pomáhala, přesto byl úhel sklonu příliš velký, a nízký strop donutil dokonce i Tommyho, aby se sklonil.</p>

<p>„Jdi po čtyřech,“ poradil mu Kay.</p>

<p>„To je obvyklé?“</p>

<p>„Víc, je to gesto zdvořilosti.“</p>

<p>Tommy váhavě uposlechl. Kay pokračoval v chůzi přikrčený.</p>

<p>„Výtahy jsou pohodlnější,“ prohlásil Tommy za minutu. Připadal si jako idiot.</p>

<p>„Jsme na návštěvě,“ odvětil suše Kay. „A musíme se chovat jako oni.“</p>

<p>Po deseti metrech končil tunel malou kruhovou místností. Tommy vstal a s údivem zjistil, že stěny i strop jsou z udusaně hlíny. Několik nevelkých lamp na podlaze poskytovalo docela přijatelné osvětlení.</p>

<p>U vzdálenější stěny ležel schoulený Mršan, porostlý nazlátlou srstí. Uši se mu třásly, ale nezvedaly. Vypadal staře – Mršani používali aTan jen zcela výjimečně.</p>

<p>„Vítám tě, druhu mého dětství,“ řekl Kay a klesl na podlahu.</p>

<p>Tommy, který se právě narovnal, ho napodobil. Mršan ležel dál, jen matně pohlédl na Kaye. Dutch začal mluvit.</p>

<p>Mršanský jazyk se nepokládá za obtížný. Vedle bojového bulratského je opravdu druhý nejsnadnější.</p>

<p>Ovšem zvládnout všechny odstíny intonace, které nenesou smysl, ale emoce, je prakticky nemožné.</p>

<p>Tommy nabyl dojmu, že Kay překročil hranice dostupné lidem.</p>

<p>Nerozuměl jedinému slovu. Obraty, které znal z krátkého jazykového kurzu, zněly naprosto jinak. Dutch zjevně nedodržoval hotová schémata, ale improvizoval, naprosto libovolně měnil slovosled a koncovky slov. To všechny konverzační příručky zakazují – maličká chybička může změnit pozdrav v urážku, a přání zdraví a míru v nadávku. K tomu, aby člověk mohl mluvit jako Mršani, musí myslet jako oni, stát se Mršanem. A právě to Dutch dělal.</p>

<p>„Vítám tě, můj malý příteli,“ pronesl tiše Mršan v celoříšské řeči. „Nepotřebuji důkazy, vypadáš jinak, ale pach máš stejný.“ Vstal z podlahy, udělal několik kroků na všech čtyřech a s viditelným úsilím vstal. Ve stáří činí Mršanům stále větší námahu udržovat svislou polohu. Kay se také zvedl, usedl na paty a sklonil hlavu. Nyní byli oba stejně velcí. Tommy také vstal, protože podlaha nepříjemně páchla mokrou srstí.</p>

<p>„Jsem rád, že žiješ a že jsi vyrostl,“ řekl Mršan a položil hubenou ruku na Dutchovu hlavu. „Máš dost jídla a času, Kayi?“</p>

<p>„Mám, Džassane. A co ty? Jsi sytý a můžeš přemýšlet?“</p>

<p>„Děkuji ti, můj malý příteli.“</p>

<p>„Nezestárl tvůj rozum jako tvé tělo? Dokážeš zdravě přemýšlet a udržovat čistotu své srsti?“</p>

<p>Tommyho zalil pot.</p>

<p>„Děkuji ti, můj malý příteli. Pořád mohu mluvit a myslet. Je stále obtížnější udržovat čistotu, ale jakž takž to zvládám.“</p>

<p>„Dovol, abych ti posloužil, Džassane.“</p>

<p>„Udělej si potěšení, Kayi.“</p>

<p>Dutch několikrát přejel dlaní po jeho obličeji, buď mu rozčesával srst nebo ho prostě hladil. Potom sevřel prsty, ozvalo se lehké zapraskání a Kay něco malého odhodil.</p>

<p>„Cizopasníky nemáme zbytečně,“ řekl Mršan. Tommy si hned neuvědomil, že mluví k němu. „Jak jinak projevit lásku k příteli, když ne zabíjením jeho nepřátel?“</p>

<p>Tommy přikročil k Mršanu jako náměsíčný.</p>

<p>„Dovol, abych ti posloužil, příteli mého přítele,“ pronesl sevřeným hrdlem.</p>

<p>Džassan pohlédl tázavě na Kaye.</p>

<p>„Ne, to není můj syn, ale přítel,“ vysvětlil Kay. „<emphasis>Semmato. </emphasis>Chce tě potěšit, ale je ještě mladý a nezkušený.“</p>

<p>„Posaď se, chlapče,“ řekl Mršan mírně.</p>

<p>Tommy klesl na podlahu, aniž spustil z Džassana pohled.</p>

<p>„Proč jsi adoptoval syna, Kayi?“ zajímal se mimozemšťan. „Máš problémy s potencí nebo je tvůj život ubohý a nebezpečný?“</p>

<p>„Mám nebezpečný život, příteli.“</p>

<p>„Jsem na tebe pyšný. Co přimělo Kaye Dutche k vystoupení proti císaři?“</p>

<p>„Osud, Džassane.“</p>

<p>„Potřebuješ mou pomoc?“</p>

<p>„Ne, Džassane. Na konci své pouti jsem tě chtěl vidět, to je vše.“</p>

<p>„Už nejsi chlapec, Kayi,“ pronesl Mršan laskavě. „Vyrostl jsi… a to mě těší.“</p>

<p>„Najde se u tebe doušek vína pro nás, Džassane?“</p>

<p>„Můj dům je malý a smutný, ale pro tebe se najde všechno, Kayi.“</p>

<p>Mršan vydal svištivý zvuk, napůl křik, napůl výzvu. Z neviditelné jámy v tmavém koutě vylezl druhý Mršan, mnohem vyšší než Džassan, ale porostlý světlou srstí mladíka.</p>

<p>„Raduj se stejně jako já,“ pokračoval Džassan říšským jazykem, „a přines všechno, co potřebují starci, kteří omládli hovorem. Ukaž své vzdělání.“</p>

<p>Mršan usedl před Kaye a přejel mu dlaněmi po vlasech.</p>

<p>„<emphasis>Mesmato, </emphasis>děkuji ti,“ řekl Kay. „Přines dobré víno. Jestli bude špatné, zabiji tě. A raduj se, jestli budeš smutný, rozšlápnu tě.“</p>

<p>Mršan zmizel v koutě. Tommymu připadalo, že slyší zvuk sypající se hlíny – tunel byl zřejmě hodně úzký.</p>

<p>„Máš hodného syna,“ poznamenal Kay.</p>

<p>„Jeden z nejvydařenějších,“ souhlasil Džassan. „Je od mé šesté dcery, krasavice.“</p>

<p>„Můj přítel je silný jako dříve,“ řekl Kay. „Je nádherné, že ještě můžeš mít děti. Moc mě to těší. Až zatoužím po oddechu, požádám tvou dceru o lásku.“</p>

<p>Mršan i člověk se tiše zasmáli.</p>

<p>Tommy na ně mlčky hleděl. Byla to dokonalá lekce.</p>

<p>Člověk, který nenávidí mimozemšťany, dokáže být jedním z nich s takovou snadností, jaká je naprosto nedostupná veškeré říšské diplomacii.</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>Sajela se tulil k Džajresovi. Kdyby nějaký člověk náhodou nahlédl do odpočívárny Mršanů, připadalo by mu to jako intimity manželů. Ovšem vzrušení, které se zmocnilo dvou osob mužského a mužského-prim pohlaví, nemělo se sexem nic společného.</p>

<p>„Sajelo, jestli se mýlíš, nastanou nepříjemnosti.“</p>

<p>„Přijímám tvou námitku, Džajresi. Ale představ si užitek, pokud mám pravdu.“</p>

<p>Džajres vydal chraplavý zvuk. Ať už vedení Teritoria naloží se zajatými teroristy jakkoliv – předá je lidem nebo použije pro své politické hry – oba udatné mršanské samce čekají značné pocty.</p>

<p>„A jestli je to omyl, Sajelo?“</p>

<p>„Uděláme všechno tak, jak je třeba, Džajresi.“</p>

<p>Mršan-muž pociťoval k Sajelovi sympatie. Pokud budou oba odměněni, možná si ho zvolí za trvalého partnera…</p>

<p>„Souhlasím s tebou.“ Džajres lehce kousl Sajelu do ucha. „Jsi opravdu chytrý.“</p>

<p>Sajela se zakřenil a zavrtěl hlavou, aby ukončil mazleni.</p>

<p>„Ale jsou nebezpeční, Džajresi. Nezapomeň.“</p>

<p>„Na to nezapomínám nikdy.“ Džajres opět kousl Sajelu, který tentokrát odpověděl souhlasným zamručením.</p>

<p>„Jsme svobodní při volbě partnerů,“ pokračoval Džajres. Z úst Mršana, který stál o tři kasty výše než Sajela, to byl velice významný příslib.</p>

<p>„Děkuji ti, Džajresi.“ Sajela přejel dlaní po stěně, která úspěšné napodobovala udusanou hlínu domu-nory. „Budu potěšen, když mi věnuješ pozornost.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Podlahu pokrývaly koberce, pokud se tak dá říkat do jednoho kusu sešitým kožkám nějakých zvířátek. Džassan a Kay na nich leželi, Tommy raději seděl. Mršanská etiketa je příliš složitá, než aby riskoval nějakou činnost bez Kayových pokynů.</p>

<p>Víno přinesli ve velkých skleněných džbánech – jiskrnou tmavomodrou tekutinu, která provoněla celou místnost. Jako zákusek posloužily ostře kořeněné kousky sušeného masa.</p>

<p>„To víno jsem dělal sám,“ pochlubil se Džassan. „Věřil jsem, že můj přítel sem někdy přiletí znovu.“</p>

<p>Kay se napil přímo ze džbánu a přikývl.</p>

<p>„Výtečné víno. Ještě pořád máš vinice na rovníku?“</p>

<p>„Mám, příteli.“</p>

<p>„A pašování zvířat je pořád výnosné?“</p>

<p>„Nepatrně, Kayi. Uvažuji, jestli se nemám věnovat obchodu s otroky.“</p>

<p>„Výnosný kšeft.“</p>

<p>„Ale obtížný. Jsem už starý, Kayi…“</p>

<p>„Nevydělal sis na aTan?“</p>

<p>„Bohužel, Kayi. Myslím, že kdybych vás vydal vedení Teritoria, získal bych ho. Trošku jedu do vína a ztratil bys sílu, zabijáku.“</p>

<p>„Nu což, vždycky je třeba něco obětovat.“</p>

<p>„Bohužel ano. Buď silný a šťastný, Kayi.“</p>

<p>Dutch a Džassan si vyměnili nedopité džbány.</p>

<p>„Věříš v Boha?“ zeptal se Kay.</p>

<p>„Vždyť víš, že jsme ateisté, můj malý příteli.“</p>

<p>„Ateisté? To je zajímavé.“ Dutch se napil vína a podal džbán synovi Džassana, který stál vedle něho. „Ohřej mi ho. A najednou jsem se dozvěděl, že Bůh opravdu existuje.“</p>

<p>„Váš Bůh,“ poznamenal Džassan.</p>

<p>„Jistě,“ zasmál se Kay. „Vůbec netušíš, jakou máš pravdu. Škoda, že nevěříte v Boha.“</p>

<p>„Tuto otázku raději prober s Alkarany.“</p>

<p>„Už jsem to udělal. Džassane, celá oblast vesmíru Alkari záhy zmizí z naší reality. Odcházejí z Galaxie.“</p>

<p>„Dobrá informace.“ Mršan nadul tváře, oči se mu zúžily a blýskly ve tmě. „Může mi poskytnout právo na aTan.“</p>

<p>„To jsem rád.“</p>

<p>„Na tvé zdraví, Kayi.“</p>

<p>Tommy, který pomalu usrkával víno, se už přestal čemukoli divit. Dokonce ho opustil i strach. Džassan se je zřejmě nechystá zradit. Jeho obavy zahnal už první pohár. Modré mršanské je zvláštní nápoj. Přináší lehkost myšlení a euforii, současně mění tělo v ocelovou pružinu. Návštěva Fiernasu mu nyní připadala jako vynikající nápad a přerostlá liška jménem Džassan jako moudrá a ušlechtilá bytost.</p>

<p>„Džassane,“ začal Tommy.</p>

<p>Kay i Mršan se otočili k němu.</p>

<p>„Existují jiní lidé, kteří jsou vám tak blízcí jako Kay?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl s určitostí Mršan. „Chceš vědět proč, <emphasis>semmato </emphasis>mého přítele?“</p>

<p>„Ano…“</p>

<p>„On se nás nesnaží miloval. Prostě se snaží nás pochopil. Lásku jiných nikdo nepotřebuje – ani lidé, ani Bulrati, ani Mršani. Pochopení je to, co ve vesmíru chybí. Pochopení a snaha o pochopení. Žil jsem mnoho let mezi lidmi, bavil jsem je, riskoval život, protože jsem se je snažil pochopit… Odpověděl jsem ti?“</p>

<p>Tommy přikývl.</p>

<p>„Nevychovali ho tak, jak je třeba,“ řekl Kay a poplácal mimozemšťana po zádech. „Ale je dobrý. Má šanci.“</p>

<p>„Mládež je zkažená všude, v Říši i v Teritoriu,“ vzdychl skoro lidsky Mršan. „Opravdu nepotřebuješ pomoc?“</p>

<p>„Ne. Jen víno a hovor, dokud nenatankují mou loď. Potom poletím k Bohu.“</p>

<p>„Nu což, přeji ti úspěch při hledání toho, co neexistuje. Víno, <emphasis>messmato?</emphasis>“</p>

<p>Mlčenlivý mršanský výrostek podal nové džbány.</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>Tohoto jednání se účastnila výhradně elita. Do císařova odletu z Gorry zbývalo osm hodin. Dostačující doba k tomu, aby se někdo povznesl k vrcholům moci a jiný upadl do nemilosti.</p>

<p>„Už jste všichni promysleli Curtisovo prohlášení?“ zeptal se Grey. Odpovědí byly nucené úsměvy. „Curtis nám rýsuje oslnivé perspektivy, ale my máme problémy v tomto světě.“</p>

<p>Prezident Tauri spěšně přikývl. Výzvědná služba ho už stačila informovat o Greyově zvýšeném zájmu o jeho osobu. Neznal však ani důvod, ani císařovo rozhodnutí.</p>

<p>„Nejprve pokud jde o Curtisův projev.“ Grey, který seděl v čele stolu, přejel pohledem přítomné. Ministři, náčelníci SIB, armádní velitelé, několik vysokých taurijských činovníků. „Včera jsem s ním mluvil. Potvrdil obsah svého vystoupení a oznámil, že Hranice snů je dalším rozvinutím aTanu. To znamená, že ji bude plně kontrolovat Curtis. Chce k tomu někdo něco říct?“</p>

<p>Vstal Dan Sathano, velitel týlových jednotek floty:</p>

<p>„Curtisovo vystoupení bylo velice zajímavé, císaři…“</p>

<p>Sathano zastával svou funkci dost dlouho, aby se naučil přizpůsobovat svůj názor k císařovu názoru. Nyní se ocitl v obtížné situaci, protože Grey dosud nevyjevil svůj vztah k Hranici snů.</p>

<p>„Naši analytici předvídají řadu nepříznivých důsledků. Závažný může být odchod důstojnictva i mužstva z floty. Službou v armádě mohou získat aTan. Co však znamená jednorázová nesmrtelnost ve srovnání s celým světem… světem snů?“</p>

<p>Císař souhlasně přikývl. Prezident Tauri rychle vstal.</p>

<p>„Analogický problém se může týkat všech kvalifikovaných sil, císaři. Životní úroveň na Tauri…“</p>

<p>„Vím, že všichni zdejší obyvatelé si mohou Hranici snů dopřát,“ přerušil ho Grey. „Máš nějaký návrh?“</p>

<p>„Stanovit minimální věk pro využití Hranice snů!“</p>

<p>„Výborná myšlenka. Jenže Curtis nebude s omezením souhlasit.“</p>

<p>Grey vstal a pomalu prošel kolem sedících mužů, přitom ťukal na opěradla.</p>

<p>„Sto, sto čtyřicet, sto sedmdesát… viď, Dane. Kdo z vás neprošel aTanem?“</p>

<p>Mlčení.</p>

<p>„Koho zajímá Hranice snů? To mě těší. A kdo se vzdá aTanu?“</p>

<p>Mlčení.</p>

<p>„Curtis zlikviduje Říši,“ konstatoval suše Grey. „Nechápu důvody jeho jednání, ale je to fakt.“</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>Grey pohlédl na Sathana.</p>

<p>„Jsem připraven vzdát se aTanu.“</p>

<p>„Děkuji, Dane. To však nepomůže.“ Císař opět zaujal své místo v čele stolu. „Už jsem podnikl určité kroky a myslím si, že jsou oprávněné.“</p>

<p>„Služba…,“ vstal jeden z náčelníků SIB.</p>

<p>„Předložte své návrhy písemně. Operaci provedou jiné útvary, ale váš názor může být užitečný.“</p>

<p>Nikdo další neriskoval.</p>

<p>„A nyní principiální otázka.“ Grey opět pohlédl na prezidenta Tauri. „Jsem velice nespokojen se svým pobytem na planetě.“</p>

<p>Prezidentovi pobledly tváře.</p>

<p>„Bezpečnostní služba na planetě není operativní, císaři! A přitom nesmím zasahovat do její práce!“</p>

<p>„Spiknutí proti mně je jen důsledek obecného úpadku morálky,“ pokračoval Grey, jako kdyby ho neslyšel. „Když se takoví lidé jako Vanda Kachovská účastní atentátu na císaře, znamená to nedostatek důvěry k vládnoucím strukturám obecně. Navíc vlastním určité informace o muži, který mě zastupuje na Tauri, a jsou to nepříznivé údaje.“</p>

<p>Dveře se tiše otevřely. Pohyby příchozích lidí připomínaly dobře seřízené mechanismy. Prezidenta Tauri vyvlekli z křesla, zůstal viset v rukou bodyguardů v krunýřích.</p>

<p>„Kdo řekl, že SIB není operativní?“ zavrtěl Grey ustaraně hlavou. „Odvolávám prezidenta kolonie Tauri z funkce. Obviňuji ho z nemorálního jednání, poškozování obrazu Říše, a také ze spáchání třiačtyřiceti vražd, které byly provedeny s cílem uspokojit úchylné sklony. Nejvyšší soud Říše se tímto případem bude zabývat ještě dnes večer. Návrh na zbavení bývalého prezidenta nesmrtelnosti byl už odeslán do taurijské pobočky aTanu.“</p>

<p>Ochranka odnesla strnulého hodnostáře z místnosti. Bývalý prezident bezmocně vlekl nohy a podpatky nepravidelně narážely o podlahu.</p>

<p>„Nu…“ Grey se spokojeně opřel v křesle. „Ještě nějaké dotazy? Hodlám navštívit svou malou přítelkyni… a nechci, aby čekala.“</p>

<p>To bylo dokonalé završení lekce morálky. Žádný z přítomných dotaz neměl, rozhodně ne vyslovený nahlas.</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Vynořovaly se v prostoru jeden po druhém. Nejdříve stíhače – roje ocelových vos, které se rozlétly na strany, aby uvolnily místo pro větší stroje.</p>

<p>Potom začaly z hyperprostoru v půlminutových intervalech vystupovat křižníky. Giganty beze spěchu pronikaly do mršanského prostoru.</p>

<p>„Spojení se štábem mimozemšťanů,“ pronesl Lemak, chvíli mlčel a pak oficiálním tónem pokračoval: „Dogarská skupina říšské floty přiletěla jako mise dobré vůle k mocnému Mršanskému teritoriu. Lodě zůstanou na hranici soustavy. Žádáme o souhlas se vstupem vlajkového torpédoborce na oběžnou dráhu. Těžké zbraně budou dezaktivovány, silová ochrana sňata. Velitel uskupení…“ (chvíle váhání) „…admirál Lemak. Konec přenosu.“</p>

<p>Dívka u pultu spojovacího počítače kývla hlavou.</p>

<p>„Zbývá počkat na odpověď,“ otočil se admirál k Arturovi. Mladík přitakal.</p>

<p>„Admirále…“ Pobočník, jehož podsaditá, svalnatá postava prozrazovala původ z Ruhie, přistoupil k Lemakovi. „Dezaktivovat těžké zbraně?“</p>

<p>„Slyšel jste můj slib?“</p>

<p>„Ano, admirále.“</p>

<p>„Splňte rozkaz.“</p>

<p>Artur pokynul Lemakovi a následoval pobočníka. Marjana na okamžik zaváhala.</p>

<p>„Doufám, že Mršani nemají pamatováka, Karle,“ pronesla s náznakem soucitu.</p>

<p>„Pokud ano, připraví nám horké uvítání.“ Lemak se vděčně usmál za ten náznak sympatie. Pohlédl na Fiernas, planetu kopcovitou, vlhkou a plnou života, kterou před šedesáti léty ničily lasery jeho křižníků.</p>

<p>Sláva Společné vůli, že tehdy nerozkázal bombardovat, že na Fiernas nedopadla ani jedna bomba, ani jeden kontejner bioterminátoru. Jen čisté zbraně, jen zásahy vojenských objektů. Maximální humanita, jakou si směl dovolit vůči bývalým spojencům…</p>

<p>Jenom jestli to Mršani pochopili.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Hej, hej, hej!“ Džassan poskočil a Kay se bezděčně zašklebil, když si představil, jak to zatížilo slaboučkou zátěž mimozemšťana. Jeho rasa se postavila pozdě. „Navštívil mě můj maličký přítel! Nezapomněl na starého Džassana!“</p>

<p>Pahorky zalité světlem vycházejícího slunce neodpovídaly. Pokud byly v okolních obydlích vnější audiočidla, nikdo nespěchal, aby sdílel sousedovo nadšení.</p>

<p>Dutch objal Džassana kolem ramen a mršansky něco zvolal. Džassan se štěkavě zasmál.</p>

<p>Tommy, který jen s námahou tlumil zívání, kráčel za nimi. Během té nekončící pijatyky se trošku prospal. Zato Dutch a Džassan vypadali, že žádný odpočinek nepotřebují. Mršanské víno zřejmě nemá omamné účinky ani v největších množstvích.</p>

<p>„Chceš, abych tě doprovodil?“ pohlédl mimozemšťan na Dutche. „Dám ti svou loď… je to dobrá loď…“</p>

<p>„Děkuji ti, příteli. Máme Saranče a cesta není daleká.“</p>

<p>„Cha, cha! Kay poskakuje Galaxií od planety k planetě!“ Džassan pohrozil jasnému nebi a ihned zvážněl. „Opravdu mám dobrou loď.“</p>

<p>„Děkuji, nechci.“</p>

<p>„Dovol, abych tě doprovodil ke schůdkům a zamával ti, Kayi.“</p>

<p>„Raději ne. Jsi starý a vetchý, Džassane. Odpočiň si a popřej nám štěstí.“</p>

<p>„Jak si přeješ, příteli. Jak si přeješ.“ Mršan se nahrbil, aniž odtrhl pohled od oblohy. „Máš nepřátele, kteří ti šlapou na paty?“</p>

<p>„Jako vždycky.“</p>

<p>„Tak je všechny zabij a plivni do tváří jejich rodinám.“</p>

<p>Mršan se otočil a pomalu kráčel k otevřené pyramidě. Mručel něco, co lidským uším znělo jako disonance.</p>

<p>Tak si ho Tommy zapamatoval – jak odchází bez rozloučení, bez ohlédnutí.</p>

<p>„Nemáš to těžké?“ zeptal se Kay.</p>

<p>Tommy zavrtěl hlavou. Taška s vínem vážila hodně, cítil se však v dokonalé formě. Ovšem organismus zřejmě neuvěřil, že si dostatečně odpočinul, takže hoch pořád zíval, tělo však překypovalo energií.</p>

<p>„Džassan ví, co potřebuje člověk na hranici života,“ nadhodil si Kay vlastní tašku.</p>

<p>„Neměli jsme si tu loď vzít?“</p>

<p>„Stačí nám Saranče, Tommy. Jeho loď je nepochybně létající pevnost, a my chceme utíkat, ne bojovat.“</p>

<p>Sestoupili z pahorku na nenápadnou pěšinu, která vedla k věžákům lidského sídliště.</p>

<p>„Jestli loď ještě neobsloužili, naobědváme se v přístavu,“ řekl Kay. „Mám hlad jako Bulrat v době říje.“</p>

<p>Poobědvat se jim však nepodařilo.</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Sajela je zahlédl už zdálky. Starší muž, kterého pokládal za Kaye Dutche, přistoupil k informačnímu terminálu a položil otázku. Při čekání na odpověď si hladil tvář. Zamyšleně pohlédl k registračnímu pultu. Jejich pohledy se setkaly.</p>

<p>Poprvé v životě se Mršan pocítil nesvůj. Jak všichni představitelé své rasy měl velice odolnou psychiku, ale tento letmý pohled obsahoval smrt.</p>

<p>Sajela vyhledal pohledem mezi personálem Džajrese, ale partnerovo uklidňující gesto mu nepomohlo.</p>

<p>Znenadání pocítil, že pomalý postup po kastovním žebříčku má nesporné klady.</p>

<p>„Dobrý den.“</p>

<p>„Obchodník z Cailisu“ už stál u pultu. „Přiletěl jsem včera, vzpomínáte si? Co je s naší lodí?“</p>

<p>Sajela pečlivě zvolil nabídku na svém terminálu. Rozpřáhl ruce – podobná gesta lidi vždycky uklidňovala.</p>

<p>„Tankování ještě nezačalo… vždyť jste nespěchal.“</p>

<p>„Ale teď spěchám. Urychlete proces.“</p>

<p>„To není možné.“</p>

<p>„Odměním vás.“</p>

<p>„Obchodník“ pořád nevycházel ze své role.</p>

<p>„Je to technicky nemožné. Všechny stroje na startovním poli…“</p>

<p>„Povím vám co uděláte. Zvolíte na monitoru symbol libovolného distributora, změníte příkaz, zavedete přednost…“</p>

<p>„Obchodník“ se významně usmál. „A přežijete.“</p>

<p>Přes tenkou přepážku mířila Sajelovi na břicho hlaveň sršně. Mršan pocítil, jak se mu ježí srst na zádech.</p>

<p>„Rychle,“ rozkázal chladně muž. Už nepokládal za nutné setrvávat ve své roli. Sajela se rychle dotkl senzorického terminálu a splnil příkaz. Chviličku chtěl poslat k lodi prázdnou cisternu… ale tento muž se v tankování vyznal.</p>

<p>Poslal nejbližší cisternu ke stroji.</p>

<p>„Chlapík,“ pochválil ho muž. „Co vzbudilo tvou bdělost?“</p>

<p>Džajres zřejmě ještě nepochopil, co se děje.</p>

<p>„Chůze,“ vymáčkl ze sebe Sajela. „Máš pohyby zabijáka.“</p>

<p>„Protože jím jsem,“ souhlasil muž.</p>

<p>Zezadu k němu přistoupil jeho mladý společník.</p>

<p>„Menší problém,“ řekl muž, aniž se otočil. „Ale mám všechno pod kontrolou.“</p>

<p>Mladík se rozhlédl.</p>

<p>„Netoč se,“ napomenul ho muž, ale bylo už pozdě. Džajres zareagoval. Sajela koutkem oka zahlédl, jak se jeho přítel prodírá davem.</p>

<p>„Kdo nás sleduje?“ pokračoval muž ve výslechu.</p>

<p>„Jen já. Chtěl jsem se orientovat.“ Sajela doufal, že mluví přesvědčivě. Ještě dobře, že jazykem lidí je možné lhát bez zvláštního úsilí.</p>

<p>„Buď jsi hlupák nebo lžeš,“ prohlásil muž. „Ale na hlupáka nevypadáš.“</p>

<p>„Nehýbejte se!“ Džajresův výkřik donutil lidi odskočit. „Mířím na vás!“</p>

<p>Sajela sledoval vnitřní boj v mužových očích a během sekundy přišel o zbytek sebejistoty. Muž spustil zbraň. Ve vzdálenosti pěti metrů stál Džajres se dvěma rozumnými pistolemi v rukou.</p>

<p>Sajela vydechl a pronesl:</p>

<p>„Jménem Mršanskčho teritoria jste zatčeni. O vašem osudu rozhodne Mezirasový tribunál.“</p>

<p>„Strkáš nos, kam nemáš, hochu.“</p>

<p>„Nemluvit!“</p>

<p>Sajela rychle poodstoupil. Uvědomil si, že musí přerušil tankování Sarančete, ale nechtěl už zpátky k terminálu.</p>

<p>Začali k nim přicházet členové personálu. Několik Mršanů, kteří se ocitli poblíž, neklidně pozorovalo události. Turisté obklopili těsným kruhem Džajrese i zadržené, a zřejmě zbaveni pudu sebezáchovy na ně zamířili videokamery.</p>

<p>„Co se děje?“ Vedoucí směny chytil Sajelu za vestu. „Inspektore Sajelo!“</p>

<p>„Zatčení!“ Mršan vycenil zuby. Nastala chvíle jeho triumfu. „Podle smlouvy Říše s Teritoriem máme právo zatýkat lidské zločince na našich planetách…“</p>

<p>„Vystupujete oficiálně?“ Zabiječ se naklonil dopředu. Opět změnil roli. Sajelu, který znal lidi dost dobře, šokovala snadnost jeho proměny. Vystupování, tón, jazyk – nyní to nebyl malý obchodníček, ale nejspíše významný pracovník korporace velikosti Setiko.</p>

<p>„Operační vedoucí směny Alex Lajkov. Co se děje?“</p>

<p>„Pane Lajkove, to je nedorozumění. Chtěl jsem si popovídat při čekání na registraci. Z nějakého důvodu obyčejná věta…“</p>

<p>„Jaká věta?“ Lajkov se zamračil. Ke konfliktům mezi turisty a mršanským personálem docházelo zřídka. Mršani uměli přehlížet drobné chybičky lidí.</p>

<p>„Hovořili jsme o rodině, o dětech, blahopřál jsem mu k narození prvního syna… mám také syna.“ Muž se otočil a kývl na chlapce, přitom zhodnotil pozici ozbrojeného Mršana.</p>

<p>Vedoucí směny se zatvářil, jako kdyby ho rozbolely zuby. Pořád se najdou lidé, kteří nechápou pohlavní vztahy Mršanů…</p>

<p>„Sajelo, Džajresi… uklidněte se!“</p>

<p>„Lže! To je…“ Sajela málem křičel. Domnělá urážka, pronesená nahlas, se změnila ve skutečnost.</p>

<p>„Ale já mám opravdu radost, že se vám narodil syn!“</p>

<p>„Mlčte, idiote!“ Lajkov zavrtal do muže nenávistný pohled a skočil k Džajresovi. „Odlož zbraň! To je omyl!“</p>

<p>„Odejdi, homo!“ zaječel Džajres. Jeho pistole, které ztratily cíl, se mu zmítaly v rukou.</p>

<p>Muž věnoval Sajelovi jeden, jediný kratičký pohled. Mršan stěží potlačil přání vlézt pod stůl.</p>

<p>„Jmenuji se Kay,“ prohlásil zabíječ a otočil se. Sršeň v jeho ruce hlasitě škytl a vyplivl náboj žhavé plazmy.</p>

<p>Výbuch splynul s vytím turistů, kteří si konečně uvědomili nebezpečí.</p>

<p>Kay znovu pohlédl na Sajelu. Bez nenávisti, prostě jen hodnotil stupeň jeho nebezpečnosti. Výsledek znamenal zkázu, ale jen pro Mršanovy ambice.</p>

<p>„Žij dál,“ pronesl muž. Zvedl sršně a prstem posunul regulátor na maximum. Nad Mršanovou hlavou zasvištěl náboj těžkého blasteru a vzdálený kout sálu s aparaturou pozemní kontroly vzplanul.</p>

<p>Panika zachvátila kosmoport mnohem rychleji než plameny.</p>

<p>Sajela strnul a nehybně zíral na Kaye. Ten nevěnoval pozornost prchajícím turistům a přistoupil k vedoucímu směny. Lajkov ležel na podlaze a pravou rukou svíral pahýl levé, utržené v lokti. Kay se sklonil a odtrhl mu od pasu plastovou služební propustku. Vedoucí směny to ani nezaznamenal.</p>

<p>Kouřící krvavou hmotu, ve kterou se změnil Džajres, Kay nepoctil ani pohledem.</p>

<p>Jeho mladý společník, který dosud lhostejně sledoval události, v tomto okamžiku sáhl do podpažního pouzdra pro čmeláka. Sajela zahlédl ochranku kosmoportu dříve, což ovšem nemělo žádný význam. První podlaží, na kterém byli, zaplňoval šílející dav. A strážci, kteří se pokoušeli sjet z vyšších podlaží, se v průhledných kabinách výtahů stali ideálními terči.</p>

<p>Výstřely čmeláka se slily v dávku. Za sekundu se k nim připojily dunivé výbuchy sršně. Roztavené sklo výtahu stékalo na podlahu jako ohnivý déšť.</p>

<p>Kay a mladík se rozběhli ke služebnímu východu na startovní plochu. Po Sajelovi se ani neohlédli.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Marjana byla nahá. Její tělo, vytvořené inženýry ve stejném rozsahu jako přírodou, vypadalo naprosto nehybné. Klamný dojem…</p>

<p>„Přines mi vodu,“ požádala Muhammadi.</p>

<p>Artur Curtis, který stál před zrcadlem, spěšně splnil její přání.</p>

<p>„Obdivuješ se?“ Ve stříbrném obličeji se objevil úsměv.</p>

<p>Artur přikývl.</p>

<p>„K čemu ti bude Kay, hochu?“</p>

<p>Artur ztuhl před svou bodyguardkou s přimhouřenýma očima.</p>

<p>„Už jsem to řekl.“</p>

<p>„Nelži mi.“ Marjana měla něžný, vrkavý hlas. „Ať chceš udělat cokoli, zapomeň na to. Patří mně.“</p>

<p>„Císař přikázal chytit ho živého.“</p>

<p>„Císař je daleko.“</p>

<p>Muhammadi mu vzala z ruky sklenici, napila se, vrátila ji Arturovi a vyzvala ho:</p>

<p>„Dopij. A zapamatuj si: já jsem vždycky první. Ve všem.“</p>

<p>Curtis junior poslušně dopil vodu.</p>

<p>„Neumíš se mstít,“ pokračovala tiše Marjana. „Znát hranici mezi životem a smrtí, utrpením a rozkoší ještě není všechno. Pomsta se pěstuje jako kvítek, který rozkvete jen jednou… ale i s nerozvinutým poupětem je možné se těšit celá léta.“</p>

<p>„Marjano…“</p>

<p>„Mlč!“ Muhammadi ho strhla k sobě. „Nehádej se se mnou. Dobře víš, že tě miluji a že trpím, když musím trestat svého chlapečka…“</p>

<p>„Lemak mi přikázal, abych byl na můstku při vstupu na oběžnou dráhu Fiernasu.“</p>

<p>„Karl je starý idiot.“ Muhammadi s povzdechem sáhla pro oblečení a hodila Arturovi punčochy. „Navlékni je…“</p>

<p>Mladík vkleče u jejích nohou navlékal hedvábí na kovové tělo.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Po kosmoportu plném křiků vypadala startovní plocha jako docela jiný svět. Navzdory vyhlášenému poplachu propustka vedoucího směny fungovala. Kay a Tommy proběhli krátkou chodbou a ocitli se na sluncem rozpáleném betonu.</p>

<p>I bezpečnostní pás kolem kosmoportu byl zaplněn, hlavně malými loděmi, které přiletěly na delší dobu. Kay si uvědomil, že pokud tam umístili i jejich Saranče, jsou ztraceni.</p>

<p>„Dutchi!“ Tommy ho chytil za ruku a ukázal na služební vůz u stěny. Skočili do otevřeného auta a Kay s nesmělou nadějí vsunul propustku do štěrbiny detektoru.</p>

<p>Motor zavrčel.</p>

<p>Byla to klika, obyčejná náhoda, která nijak nesouvisela s jejich úsilím. Kay zatočil volantem a zamířil do středu startovního pole. Indikátor bezpečnostního bloku zamrkal. Dutch blok utrhl a vyhodil ho ven.</p>

<p>Pokud je jim souzeno zahynout pod tryskami přistávající lodě, je možné pokládat takovou smrt za spásu před mučením katany SIB.</p>

<p>„Je loď na místě?“ pokoušel se Tommy překřičel motor.</p>

<p>„Modli se o to!“ Kay mu podal blaster a soustředil se na řízení. Hoch se zvedl a přeskočil na zadní sedadlo.</p>

<p>„Per do všeho!“ zvolal Dutch. Nepatrná pauza a vzadu zaduněly plazmové výbuchy.</p>

<p>Blaster, ani těžký model, nedokáže poškodit lodní trupy. Ovšem při stavbě kosmodromu se nepočítalo s ostřelováním – Mršani nehodlali zřizovat na svém teritoriu tvrz pro lidi.</p>

<p>Výstřely velká okna nerozbily – kovová síťka zalitá do skla střepiny udržela. Sklo vzkypělo a zasypalo lidi dole žhavými kapkami. Pokud někdo ze strážných hodlal zaujmout výhodnou a bezpečnou pozici u okna a auto rozstřílet, teď by se mu to nepodařilo. Šílený dav smetl každého, kdo se pokoušel prodrat k oknu.</p>

<p>Kay řídil auto a bojoval s touhou otočit se. Rallye mezi loděmi rozestavěnými jako na šachovnici nebyla obtížná, horší to bylo s vyhledáním vlastní. Na vyvolání informačního programu ze zdejšího počítače nebyl čas. Kay jen doufal, že alespoň jedna z lodí, které si zapamatoval kvůli orientaci, ještě neopustila Fiernas.</p>

<p>Na obloze narůstal hluk. Kay zahlédl, jak se půl kilometru před nimi spouští cestovní člun, moc brzy. Prohnali se kolem a za průhledným krytem Dutch spatřil rozčilené tváře pilotů.</p>

<p>Tommy nepřestával střílet a současně strčil Kayovi ruku do kapsy.</p>

<p>„Nalevo!“ zařval Dutch a podal mu zásobník.</p>

<p>Tommy na minutu přerušil palbu a nabil sršně. Potom oba blastery zaduněly znovu. Kay měl pocit, že budova kosmoportu je už mimo dostřel ze čmeláka, ale neřekl nic. Nebyl čas šetřit náboji. Přinejmenším se klučina uklidní, nic tak nepřidá na sebedůvěře jako pistole v ruce.</p>

<p>Baňatou cisternu na šesti zesílených vzpěrách Kay málem přehlédl. Odbočil moc doleva a musel kolem ní udělat dva okruhy, než dojel k Sarančeti.</p>

<p>Vozidlo technické obsluhy bylo už pryč. Buď stačilo odjet – výměna palivové nádrže trvá nejvýše patnáct minut – nebo mají uprchlíci smůlu.</p>

<p>Zakvílely brzdy a vůz zastavil přímo u trysek. Sežehnuté auto bude poslední ranou, kterou kosmoportu uštědří, ovšem pokud natankovali.</p>

<p>Během doby, kdy Tommy stoupal po žebříčku, Kay sňal kryt kontrolního pultu na konzoli motoru. Pokud se ukáže, že nemají palivo, nebudou mít čas na aktivaci pultu. Ukazatel paliva stál na maximu. Jejich klika pokračovala. Kay zacvakl kryt a následoval Tommyho. Mají šanci – orbitální stanice kontrolují jen přistávající lodě. A pokud byrokracie mršanské armády se vyrovná pozemské, pronásledování začne příliš pozdě.</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>„Přímé spojení se štábem mimozemšťanů!“ Spojařka pohlédla tázavě na Lemaka.</p>

<p>„Spojte.“ Admirál vstoupil před kameru. Jeho znalost mršanského jazyka byla dost omezená a teď spěšně sestavoval vhodné uvítání. Hned začnou problémy, protože neplánovaná „mise dobré vůle“ je každé rase nanejvýš nepříjemná.</p>

<p>„L-lemaku…“ Mršan na monitoru se neohlížel na etiketu. Nehodlal ani trápit admirála lingvistickými experimenty, jeho celoříšský jazyk byl docela obstojný. Za uši tahalo jen pravidelné zdvojování souhlásek. Není to známka nervozity? „Právě v-včas.“</p>

<p>„Opravdu?“ na jinou reakci se admirál nezmohl. Kdyby měl před sebou Klackona, uznal by tato slova za jemnou ironii. Ovšem Mršani žertují mnohem drsněji.</p>

<p>„Kay D-dutch před sedmi minutami odstartoval z-z vašeho kosmodromu. Zdá se, že tam způsobil v-velké problémy.“ Mršan se zakřenil. „Chcete znát k-kurz?“</p>

<p>„Jsou ještě v atmosféře?“</p>

<p>„Ano. Tak chcete jeho k-kurz nebo zůstanete viset v zaměřovačích našich základen?“</p>

<p>„Děkuji. Jsme připraveni přijmout údaje.“ Lemak pokynul operátorovi. Všechno se sice zapisovalo, ale zajištění neuškodí.</p>

<p>Takže muže, který před čtyřmi léty bolestně zasáhl jeho sebevědomí, má konečně v pasti.</p>

<p>„P-potřebujete naši pomoc?“</p>

<p>„Ne, děkuji.“</p>

<p>„V-vážíme si přátelství s Říší L-lidí,“ pronesl Mršan slavnostně. „Omlouvám se za j-jazykové nedostatky, ale z-zajímám se.“</p>

<p>Lemaka, který se snažil prohlédnout si místnost za jeho zády (nevadí, že analytici záznam stokrát prostudují), vlastně ani neudivilo tak obyčejné vysvětlení jeho výslovnosti. Mršan ještě jednou kývl a obraz se změnil. Nyní na monitoru probíhaly barevné pruhy kódovaného přenosu.</p>

<p>Po dvou sekundách přenos skončil. Lemak přistoupil k důstojníkovi planetární navigace, kterému na displeji už vyskakovala rozšifrovaná čísla.</p>

<p>„Použili svou vojenskou šifru AL-7,“ ohlásil udiveně navigátor. „Předpokládají, že ji neznáme, admirále!“</p>

<p>„Na nový dotaz nemáme čas.“ Lemak potlačil podráždění. Zatracené lišky se snaží vytěžit ze všeho výhodu, skoro jako lidé. „Řiďte loď.“</p>

<p>„Sedm minut do zadržení,“ oznámil navigátor.</p>

<p>Lemak usedl do svého křesla a pohlédl na Artura, který seděl nehybně v sousedním. Muhammadi stála – její reakce i síla jí umožní udržet se na nohou i v těch případech, kdy kompenzátor netlumí prudké manévry lodě.</p>

<p>„Nu což, měl jsi pravdu.“</p>

<p>Artur kývl, aniž odtrhl pohled od monitoru. Neměl náladu k hovoru, ale Lemak se chtěl vypovídat. „Asi Kaye chytíme. Náš super nemá štěstí.“</p>

<p>Curtis junior pohlédl na admirála a podivně se usmál.</p>

<p>„Jeho štěstím jsem byl já, Lemaku.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Motor Sarančete nedokáže při tak vysokých obrátkách pracovat dlouho. Přešli na startovní trajektorii a Tommy přimhouřenýma očima sledoval venkovní obrazovku. Planeta se začala zmenšovat – nepatrné smítko ve vesmírném oceánu, další z jeho mohyl.</p>

<p>„Utečeme,“ řekl Kay polohlasně. „Musíme to zvládnout. Výpočet skoku, Tommy!“</p>

<p>Tommy nepříliš nadšeně přepnul počítač na navigační režim. Primitivní hyperpohon zvládal jen primitivní navigační programy, takže teď vůbec nešlo o ideální trajektorii, ale o jakoukoli, která by odpovídala výkonu motoru a byla kratší než pět dní.</p>

<p>„Zabili jsme jich hodně?“ zeptal se Tommy a prohlížel jeden displej za druhým.</p>

<p>„Spoustu.“</p>

<p>„Tvému příteli nic neudělají?“</p>

<p>„Jak znám Mršany, tak ne. Vždycky se může odvolat na neinformovanost a právo pohostinnosti.“</p>

<p>„V tom případě by byl výjimkou z pravidla, tví přátelé většinou skončí špatně.“</p>

<p>„Pracuj.“</p>

<p>„Pracuji. Mám kurz. Tři dny cesty.“</p>

<p>„Začni.“</p>

<p>Po chvíli mlčení se Kay zeptal: „Kdy začne skok?“</p>

<p>„Nejdříve za hodinu. Silné gravitační pole.“</p>

<p>„To je tuze nepříjemné.“</p>

<p>Tommy pohlédl na jeho monitor, na kterém se sbíhaly dvě čáry.</p>

<p>„Nezůstalo nám ani pět minut, hochu.“</p>

<p>Počítač radostně pískl, když poznal přilétající loď. Štábní torpédoborec. Tři bitevníky, určené k ničení nebo zajímání malých lodí se od něj sice ještě neodpoutaly, ale to byla otázka sekund.</p>

<p>„Neutečeme?“ zeptal se zbytečně Tommy. Kay ponechal hloupou otázku bez odpovědi. Sundal ruku z řídicího panelu, ani se nepokusil změnit kurz.</p>

<p>Reproduktor ožil.</p>

<p>„Dutchi, vím, že mě slyšíš.“</p>

<p>Kay se uvelebil v křesle pohodlněji a zahleděl se na šedé stěny.</p>

<p>„Nepokoušej se schovat. Nebraň se, nemá to smysl.“</p>

<p>Kay poslepu natáhl ruku a hlas se ztišil do nesrozumitelného šepotu.</p>

<p>„Konečně jsem pochopil, proč se na lodích dělají okna,“ řekl. Tommy na něho nechápavě pohlédl. „Občas,“ dodal Kay velice tiše, jako by sděloval velké tajemství, „člověk zatouží uvidět hvězdy.“</p>

<p>Pocítili trhnutí, prozatím malé.</p>

<p>„Mají dobrá pole.“</p>

<p>„Co s námi bude, Kayi?“</p>

<p>„Čeká nás vězení, výslech třetího a čtvrtého stupně, potom soud a mnohonásobná poprava.“</p>

<p>Beztížný stav skončil. Táhlo je to prostorem jako vodní vír třísku, podlaha a strop si bleskově měnily místa. Motory se už dávno automaticky vypnuly. Jen na pultu hyperpohonu mrkala světla pohotovosti – v této vzdálenosti od planety zbytečně.</p>

<p>„Kayi, škoda, že jsem nestačil dospět,“ řekl Tommy, když Fiernas zakryl bok torpédoborce. Něco podobného už prožili, ale tehdy měli vůli a naději.</p>

<p>Dutch ho chápal.</p>

<p>„Netrap se. Stejně jsi byl dobrým přítelem.“</p>

<p>Dál už čekali mlčky. Kay si pohrál s blasterem a zastrčil ho do pouzdra. Profesionálové nezabíjejí nesmyslně. A šance, že přemůže komando, byla nulová.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Šestá část</emphasis><strong>Karl Lemak</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>Kurýrská lodička Vjačeslava Šegala se zapnutými manévrovacími motorky vklouzla do otvoru přechodové komory. Zapnula se gravitace, uzavřel průchod, komoru rychle naplnil stlačený vzduch. Šegal si upravil uniformu a vystoupil z kabiny. Vzdálenost od Tauri k Fiernasu urazil za osmnáct hodin – což by byl rekord, kdyby ho Šegal pokládal za potřebné zaregistrovat.</p>

<p>Ještě nedošel k vnitřnímu průchodu, když se dveře otevřely a vstříc mu vykročil Lemak.</p>

<p>„Admirále…“ Šegal zasalutoval.</p>

<p>„Komandére…“ Lemak jen sklonil hlavu.</p>

<p>„Opravdu jste je zajali?“ ukázal na Saranče, které stálo opodál.</p>

<p>„Přesně tak, jak jsem císaři slíbil.“</p>

<p>Už se několikrát setkali, například při darlocké operaci, kde Šegal působil jako konzultant flotily, a také u dvora. Ovšem poprvé jejich zájmy splynuly.</p>

<p>„Admirále, nehodlám vám ubírat slávu. Ale je vůbec dost slavné zajetí neozbrojené lodičky?“</p>

<p>„Žádám tedy sdělení důvodu vašeho příletu. Přerušili jsme přípravu ke skoku jen proto, abychom počkali na vás.“</p>

<p>Vjačeslav místo odpovědi podal Lemakovi zapečetěnou obálku. Admirál ji mlčky otevřel a přelétl pohledem krátký text.</p>

<p>„Musím ověřit autentičnost.“</p>

<p>„Jak je libo.“</p>

<p>Lemak najednou zestaral. Pohled, který na Šegala vrhl, už neobsahoval žárlivé soupeření, ale jen únavu.</p>

<p>„Velice obecné formulace, komandére. Máte prakticky neomezenou moc, nad vámi stojí už jen Grey.“</p>

<p>„Už je to tak, Lemaku.“</p>

<p>„Co chcete?“</p>

<p>„Pokračujte v přípravě skoku. A já si promluvím se zajatci.“</p>

<p>„Jak si přejete. Pojďte.“</p>

<p>Šegal vyšel za Lemakem z komory.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Nejprve je svlékli do naha a prohnali skenery. Potom dva lékaři Kayovi a Tommymu rychle a obratně sňali z obličejů gelové masky. Dutch zaznamenal údiv v očích lékařů, když Tommymu sklouzla z obličeje pseudokůže, ale nepadlo ani slovo.</p>

<p>Vězeňský oblek myší barvy neměl kapsy ani pás, navíc byl tak chatrný, že ani při největší snaze nebylo možné se na něm oběsit. Čidla kontroly životních procesů jim přilepili na tělo.</p>

<p>Kay snášel všechny tyto procedury naprosto lhostejně. Zatím s nimi zacházeli docela lidsky – nepochybně proto, že při zatýkání nekladli odpor.</p>

<p>„Můžu dostat vodu?“ poprosil lékaře.</p>

<p>Dali mu napít – lhostejně a zdvořile. Už nebyl vrahem a teroristou, který stojí mimo zákon. Stal se cenným zajatcem, kterého je třeba uchovat živého pro soudní proces.</p>

<p>Zesílený doprovod – šest strážců v silových krunýřích –je odvedl do vězeňské části torpédoborce. Byly tu dvě maličké cely, ale umístili je v jedné. Pravděpodobně proto, aby jim poskytli možnost se domlouvat, doufali, že vyděšení zajatci si nevšimnou detektorů. I ta nejbanálnější výměna vět může být pro psychology cenná.</p>

<p>Tommy se prozatím držel skvěle. Kay příliš nedoufal v jeho odolnost, ve svou ostatně také. První injekce psychotropních prostředků dokáže zlomit i jeho vzdor. Tommy si nepochybně uchoval imunitu, kterou měl Artur vůči chemikáliím, ale mučení nevydrží.</p>

<p>Podle Kaye bylo nejhorší to, že nikdo neuvěří jejich slovům. Budou je vyslýchat pořád dokola ve snaze najít podstatu, která neexistuje. Jejich vyprávění tak zřejmě zůstane v očích vyšetřovatelů legendou, které se teroristé úporně drží.</p>

<p>„Lehnu si dole,“ řekl Kay. „Nemáš nic proti tomu?“</p>

<p>„Jak chceš.“</p>

<p>Pohlédli na sebe. Stejně to nemá smysl. Klidný tón analyzátory emocí neoklame.</p>

<p>První výslech je oba zlomí.</p>

<p>„Dobrá loď,“ pokračoval Kay. „Myslím si, že na takové je možné dospět k cíli za den. Zrychlení je sice trošku velké, zato motory…“</p>

<p>„Mně se víc líbil tvůj kutr. Vzpomínáš na něj?“</p>

<p>Dutch přikývl.</p>

<p>„Všechno zůstane při starém.“ Tommy usedl na pryčnu. „Naše plány jsou v háji.“</p>

<p>Kay mu byl vděčný za krátké slůvko „naše“.</p>

<p>„Nemyslím. Curtis co nevidět prozradí své záměry, pokud tak už neučinil. A bude mnohem hůř.“</p>

<p>„Je v tom pro nás teď nějaký rozdíl?“</p>

<p>„Ne.“ Kay usedl vedle něho. Průhledná stěna jejich cely, která vedla na chodbu, kde se nudili strážci, nelákala k otevřenosti. Přesto chlapce objal. „Všiml sis, že jsi nesmírně zaujal doktory?“</p>

<p>Hoch pokrčil rameny.</p>

<p>„Uvažuji, jak zjistili trasu,“ pokračoval Kay. „Vystopovat cestu Sarančete není možné.“</p>

<p>„A co když jim někdo řekl, kde budeme tankovat?“</p>

<p>Kay zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Mnohem pravděpodobnější mi připadá druhá varianta. Jenže nevím, jestli je to dobře nebo špatně.“</p>

<p>Dveře strážnice se otevřely a vstoupil muž v neznámé uniformě, kterého provázel druhý, jehož podobu Kay znal z portrétů.</p>

<p>„Proslulý admirál Lemak.“ Kay se ani moc nedivil. „Hned to začne.“</p>

<p>Admirál však na ně vůbec nepohlédl. Řekl něco strážcům a ti odešli spolu s ním.</p>

<p>„Je to pořád podivnější,“ nespouštěl Kay pohled z muže, který zůstal. „Znáš takovou uniformu?“</p>

<p>Muž v uniformě komandéra se zvláštními nášivkami –zkřížené meče na pozadí štítu – se zastavil u průhledné stěny. Pohlédl na Dutche, přikývl a sáhl na senzorový panel. Stěna odjela.</p>

<p>„Vjačeslav Šegal, říšská speciální skupina Štít,“ řekl Kay. „Už jsme se dlouho neviděli.“</p>

<p>Za Šegalovými zády se stěna zavřela.</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>„Smím se posadit?“ zeptal se Šegal.</p>

<p>„Náš dům je tvým domem,“ odpověděl Kay. Vjačeslav odklopil sedadlo u stěny a pohlédl zvědavě na Tommyho. Nebylo obtížné uhodnout, co si myslí.</p>

<p>„To není on,“ řekl Kay.</p>

<p>Šegal přikývl:</p>

<p>„Malinko jsem se opozdil k tomu nejzajímavějšímu. Ale jsem rád, že jsem stihl první rozhovor.“</p>

<p>„Nic zajímavého se nedělo. Byli jsme s Lemakem v rozdílných váhových kategoriích.“</p>

<p>„To je dobře. Kdyby vás rozstříleli, císař by se naštval.“</p>

<p>„Kéž žije věčně. Jak je na tom se zdravím?“</p>

<p>„Hůř než předtím. Souhlasím s tvým názorem, že Grey je svině na vrcholu moci. Ovšem člověk v jeho postavení takový být musí. A Grey si toto právo přinejmenším vyhradil jen pro sebe. Všechny ostatní narušitele zákonů nelítostně trestá.“</p>

<p>Kay udiveně pohlédl na Šegala.</p>

<p>„Přikázal jsem vypnout všechna zdejší čidla.“</p>

<p>„Nevěřím.“</p>

<p>„Mám k tomu pravomoc a je to i mé přání. Chci s tebou hovořit o Hranici snů.“</p>

<p>„Curtis už zahájil reklamní kampaň?“</p>

<p>„Ano. Ale o to nejde. Odkud víš o variátoru realit ty?“</p>

<p>„Od Curtise juniora.“</p>

<p>„A odkud to ví on?“</p>

<p>„Od Boha.“</p>

<p>Šegal se zamračil:</p>

<p>„Jsi o tom přesvědčen?“</p>

<p>„Ano.“ Kay pohlédl zamyšleně na Vjačeslava. „Víš hodně. Ani se moc nedivíš.“</p>

<p>„Není důvod se divit. Dříve nebo později se nějaká rasa musela setkat se silou, která stvořila svět. Udivuje mě jen aktivita této síly. Podle názoru teologů by měla být pasivní a události jen sledovat.“</p>

<p>„Problém je jen a jen v lidech. Curtis je technokrat a zbabělec. Všechny jeho nápady se týkají moci, kterou chápe jako všemohoucí techniku, a bezpečnosti, která vede k nesmrtelnosti. Nedokáže uvažovat o možnostech psí, ani o tom, aby ve světě nastalo všeobecné štěstí.“</p>

<p>„To by mu nepomohlo. Naše realita se změnit nedá. Curtis se může stát demiurgem jen v novém vesmíru. Jsem otřesen tím, že v našem světě vůbec došlo k nějakým změnám.“</p>

<p>„Požádal o odložení termínu a uspěl. Jelikož Curtis usoudil, že nesmrtelnost zajišťují stroje, dostal aTan, který může dostat každý. Pro přechod do nového světa dostal Hranici snů.“</p>

<p>„Každé pravidlo se dá obejít…“ Šegal si otřel spánky, aniž odtrhl od Kaye pozorný pohled. „Vím, co jsi chtěl udělat. Zbytečně. Člověk nemůže přemoci Boha.“</p>

<p>„Každé pravidlo…“ Kay nedokončil větu.</p>

<p>„Je mi tě hrozně líto.“ Šegal mluvil naprosto upřímně. „Na Lajonu jsi mi pomohl.“</p>

<p>„Náhodou. Nevěděl jsem, kdo jsi. Můžu se na něco zeptat?“</p>

<p>„Mluv.“</p>

<p>„Kolik je ti let?“</p>

<p>„Moc.“</p>

<p>„Tak ještě jeden dotaz. Proč jsi snil právě o <emphasis>tom?</emphasis>“</p>

<p>Šegal mu pohlédl přímo do očí.</p>

<p>„Nemyslím si, že náš svět je úplně špatný.“</p>

<p>„To se pleteš. Kašlu na to, ve kterém vesmíru jsi kdysi žil. Je mi fuk, jak jsi realizoval náš svět. Jen bych rád věděl, proč jsi ho udělal právě lakový.“ Tommy, který jim mlčky naslouchal, uchopil Kaye za ruku jako vyděšené dítě, kterým už dávno nebyl.</p>

<p>„Kayi, zvykl sis žít na dně,“ odpověděl chladnokrevně Šegal. „Vždycky jsi byl až po krk v lejnu. Ale nemysli si, že je takový celý svět. Všeobecné štěstí není myslitelné, protože ve světě bez stínů světlo neexistuje.“</p>

<p>„Šegale, ani ty nejsi anděl. Vždycky jsi byl na vrcholu. Je tam hodně světla?“</p>

<p>„Byl jsem <emphasis>u vrcholu, </emphasis>Kayi. Vždycky jsem si zachoval možnost kontroly a současně právo na nezávislost. Věř mi, že lidé jsou většinou šťastní. Inženýr v endorianské loděnici, který má manželku a milenku, kupuje levné mršanské víno a šetří peníze na výletní loď, je mnohem šťastnější než Grey, kterého tak nenávidíš. Důležitý je vztažný bod, ne jeho velikost.“</p>

<p>„Nestrávil jsi dva týdny v podpalubí, hladový a špinavý, bez vlasti a rodiny. Nebyl jsi nezletilý vyděděnec na cizí planetě. Nevstoupil jsi do Ligy bodyguardů, protože jiná práce nebyla. Nezabíjel jsi lidi na Chaaranu. Nerozjížděl živá těla na Incediosu…“</p>

<p>„Ano, Kayi. To všechno jsem nedělal. To jsi dělal ty. Pouze Kay Dutch volil, co udělá.“</p>

<p>Šegal vstal. Sedadlo bouchlo o stěnu.</p>

<p>„Poskytl jsem vám svobodu. Všem, tobě také. Mohl jsi se rozhodnout, jakou cestou půjdeš. Neříkej, že jsi se nemohl stát farmářem na Altosu a žít klidně a spokojeně jako ostatní.“</p>

<p>Dutch se zasmál:</p>

<p>„Právo být lejnem? Děkuji. Zvolil jsem právo stát se krávou, to jsi mi poskytl také.“</p>

<p>„Takže bys mi měl být vděčný. Prožil jsi život tak, jak jsi chtěl.“</p>

<p>„Ještě jsem neumřel, Šegale.“</p>

<p>„Zatím. Nemyslím, že stojíš o setkání s císařem. Tato loď je tvůj poslední domov.“</p>

<p>„Tak dlouho jsem tě hledal,“ řekl Kay, jako kdyby neslyšel jeho slova.</p>

<p>„Proč tedy zdržuješ?“</p>

<p>„Nechci ti ulehčovat úkol.“</p>

<p>Šegal přikývl:</p>

<p>„Nevadí. Stejně mám možnost přerušit tvou cestu.“</p>

<p>Přenesl pohled na Tommyho.</p>

<p>„Opravdu jsi Arturovým klonem, chlapče?“</p>

<p>Tommy neodpověděl.</p>

<p>„Máš šanci přežít, hochu. Opravdu.“</p>

<p>Mladíkovy tváře sebou stěží znatelně cukly.</p>

<p>„Můžeš se také vznést k vrcholu… a při tom zachránit Říši, jak jste chtěli s Kayem. Uvažuj, jestli stojí za to poslouchat.“</p>

<p>Vjačeslav Šegal přikročil ke stěně, která poslušně odjela. Chvíli nato se strážci vrátili za skleněnou bariéru.</p>

<p>„Pochopil jsi, co říkal?“ zeptal se Kay.</p>

<p>Tommy zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Císař se rozhodl odstranit Curtise s jeho Hranicí snů. A pořídit si nového Curtise, který bude schopen řídit ‚aTan‘.“</p>

<p>Zdálo se, že to mladíkovi nedošlo.</p>

<p>„Dutchi, tak toto byl stvořitel?“</p>

<p>„Ano. Císařův operační důstojník. Specialista na špinavou práci.“ Kay se zasmál. „Miluje drsné zážitky, proto se náš život stal jediným velkým dobrodružstvím. Znuděný Bůh a mesiáš toužící po zábavě – to je páreček!“</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>Lámání psychiky zanechalo na Greyovi stopy.</p>

<p>V jeho vědomí, které existovalo už tři sta let, se něco nepostřehnutelného zhroutilo.</p>

<p>S Curtisem se už nesetkal. Nemělo to smysl. Dokud se Šegal nevrátí s Arturem, ochotným zaujmout otcovo místo, bude císař v defenzivě.</p>

<p>Nehodlal ani vydat provolání k občanům Říše v souvislosti s Curtisovým projevem, který se stal událostí číslo jedna. Přenechal to tiskovým mluvčím.</p>

<p>Když křižník zamířil k planete Gorra, určené pro oslavy Klanění zemi, Grey bez zájmu prolistoval operativní svodku a zůstal sedět s pohledem upřeným na stěnu.</p>

<p>Život je opravdu šedivou pouští, což ovšem není žádná tragédie.</p>

<p>Když patriarcha Společné vůle požádal o audienci, Grey nesouhlasil s okamžitým přenosem. Ne proto, že by chtěl partnera ponížit dlouhým čekáním, jako v Curtisově případu, ale prostě neviděl důvody k rozhovoru. Ovšem patriarcha čekal, aniž přerušil i pro církev drahé přímé spojení, a Grey se vzdal.</p>

<p>Spojení bylo hodně špatné – zrnitý obraz, příliš ostré barvy. Také trojrozměrnost vypadala nedotaženě. Patriarcha seděl u nízkého stolku s kouřícím šálkem. „Císaři, má radost z neúspěchu pokusu o atentát je nezměrná.“</p>

<p>„Děkuji, Excelence.“ Grey se pokusil potlačit zvědavost, která se projevila při každém setkání s patriarchou, ale marně.</p>

<p>„Omlouvám se za kvalitu spojení.“ Patriarcha ani nehodlal povstat. „Ovšem církev musí být příkladem skromnosti a úspornosti.“</p>

<p>„I vůči císaři?“</p>

<p>„Greyi, před Společnou vůlí jsme si rovni. Čím je přepych vašeho dvora nebo nádhera našich chrámů pro Stvořitele světa? Co znamenají jemné barvy obrazu pro náš dar jednání a vzájemného pochopení?“</p>

<p>Grey přikývl:</p>

<p>„Rozumím, Excelence. Ovšem někdy právě taková ješitnost umožní vzájemně se pochopit a zapomenout na vzdálenost.“</p>

<p>„Pořád jsme si vzdáleni, Greyi. Hovoříte o iluzích. Podobně víno nám poskytuje iluzi veselí a sex iluzi blízkosti.“</p>

<p>„Správně, Excelence. Čemu však vděčím za potěšení z vaší návštěvy?“ Grey odvrátil pohled od příliš jasných barev obrazu.</p>

<p>„Hranice snů.“</p>

<p>„Bohužel jsem se s ní seznámil prakticky současně se svými poddanými.“</p>

<p>„Nic nevyčítám. Církev se chce pouze dozvědět, co udělá císař.“</p>

<p>„A co uděláte vy, Excelence? Curtis slíbil, že se lidé vyrovnají Bohu. Vás to netrápí?“</p>

<p>Postava v černém plášti zavrtěla hlavou.</p>

<p>„Ne, Greyi.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Nechci odpovídat.“</p>

<p>„Doufal jsem, že uslyším odpověď.“</p>

<p>Patriarcha zvedl šálek k ústům. Grey se opět pokusil zahlédnout alespoň kousek jeho obličeje. Neúspěšně.</p>

<p>„Věříte, císaři?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„V odměnu za spravedlnost a v trest za hřích, v život věčný a vyšší rozum?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Celá tisíciletí lidé věřili, že před Bohem se neukryje žádný jejich prohřešek. Že spravedlivého čeká odměna a hříšníka trest. Že existuje ráj i peklo. Věřili a přesto hřešili. Proč?“</p>

<p>„Lidé jsou slabí. Já jako císař to vím nejlíp.“</p>

<p>„Proč je však člověk ochoten vyměnit věčnou blaženost za kratičké potěšení?“</p>

<p>„Ráj je daleko, Excelence. Ve srovnání s okolním světem je jeho nádhera pouhou iluzí.“</p>

<p>„Takže Curtis slibuje lidem ráj.“</p>

<p>Grey neodpověděl hned.</p>

<p>„Před pobočkami ‚aTanu‘ stojí davy.“</p>

<p>„Prohlédněte si je zblízka, císaři.“</p>

<p>Patriarcha opět sáhl pro šálek.</p>

<p>„Nevím, co mám dělat,“ řekl Grey tiše. „Curtis je nedotknutelný a trvá na svém. Jestliže budu moci, Hranici snů zlikviduji.“</p>

<p>„Hlavně nespěchejte, císaři. Děkuji za rozhovor a přeji šťastný návrat na Terru.“</p>

<p>Obraz zmizel.</p>

<p>Císař zůstal sám, ostatně jako vždy.</p>

<p>„Všichni chtějí být vládcové, Excelence.“ Usmál se do prázdna, nejlepšího diskutéra světa. „Vládcové iluzí.“</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Lemak smíchal džin s tonikem a napil se.</p>

<p>„Co mi chceš říct, Arture?“</p>

<p>„Nic, admirále.“ Curtis junior byl bledší než obvykle, ale hlas mu zůstal pevný. „Veškerá zjištění předám císaři.“</p>

<p>Vjačeslav Šegal, který seděl stranou, do rozhovoru nezasahoval. Artur, na kterého hleděl, bude mnohem těžším oříškem než Tommy, ale současně mnohem lepším kandidátem na majitele ‚aTanu‘.</p>

<p>„Ten mladík je tvou přesnou kopií. Genová analýza ještě neskončila, ale nepochybuji o výsledku.“</p>

<p>„Ano. Je to má kopie.“</p>

<p>„Chytrý chlapeček.“ Lemak si neodpustil sarkasmus. „Takže koho jsme vyslýchali, jeho nebo tebe?“</p>

<p>„Mne.“</p>

<p>„Takže navrátíme rovnováhu.“</p>

<p>„Jako představitel císaře…“</p>

<p>„Kašlu na tvoje zmocnění!“ Lemak přistoupil těsně k němu a s potěšením si uvědomil návrat sebedůvěry. „Tvůj klon, nebo kdo to tam je, se podílel na atentátu na Greye! Jsi podezřelý, chápeš to?“</p>

<p>„Chápu.“</p>

<p>„Vytřískám z nich pravdu ještě během skoku,“ usmál se Lemak. „A uvážím, jestli se nemám pustit do tebe.“</p>

<p>„Jen to zkuste!“ zařval Artur. „Potřebujete aTan příliš často, admirále!“</p>

<p>„Právě proto, hochu.“</p>

<p>„Ale, pánové!“ Šegal rozhodil ruce, ale z pohovky nevstal. „Uklidněte se. Oba nemáte pravdu. Artur ještě není z ničeho obviněn a napadat klienta nepatří ke zvykům aTanu.“</p>

<p>Admirál i Artur ztichli.</p>

<p>„Karle, dovolíš mi, abych si promluvil s Arturem o samotě?“</p>

<p>Lemak neochotně přikývl.</p>

<p>„Děkuji, admirále. Nanejvýš patnáct minut.“</p>

<p>Admirál pohlédl provokativně na hodinky.</p>

<p>„Jdu do důstojnického baru, Vjačeslave. Dám si pár panáků.“</p>

<p>Když Lemak odešel, Šegal přenesl pohled na Muhammadi, která stála mlčky u stěny.</p>

<p>„A co naše vážená mechanistka? Ta je víc než admirál? A chce se zúčastnit diskuse?“</p>

<p>„Bodyguardi mají právo být přítomni při každé diskusi!“</p>

<p>„Arture, chci s tebou mluvit o samotě. Pošli ji ven… ne, počkej.“</p>

<p>Šegal pomalu vstal a došel k Marjaně.</p>

<p>„Mám návrh, holka. Dělej společnost svému starému příteli.“</p>

<p>Muhammadi mlčela.</p>

<p>„Nemám rád příliš věrné sluhy,“ pokračoval Šegal suše. „Odevzdejte pistoli. Zbavuji vás práva nosit zbraň.“</p>

<p>„Marjano, poslechni ho,“ pronesl namáhavě Artur. Marjana na něho pohrdavě pohlédla, odepnula od pásu pouzdro s pistolí a hodila je na podlahu.</p>

<p>„Nervíčky nejsou ocelové… na rozdíl od těla,“ poznamenal Šegal.</p>

<p>Muhammadi beze slova odešla.</p>

<p>„Máš ale gusto, hochu.“ Šegal odkopl pouzdro pod stůl. „Chápu lidi, kteří chtějí být chráněni, jako tvůj otec. Ale když chce být někdo přívěskem vlastního ochránce… Už jsi mě poznal?“</p>

<p>„Lajon,“ pronesl Artur a hleděl přitom stranou. „Odešel jste odtud aTanem.“</p>

<p>„Přesně tak. Život je zvláštní… lidé se sejdou na těch nejméně očekávaných místech. Ale za aTan díky.“</p>

<p>„Užijte si ho ve zdraví.“</p>

<p>„A co ty, vyznáš se v technických detailech aTanu? Promysli to, připravím mezitím něco k pití.“</p>

<p>„Vyznám.“ Artur usedl za psací stůl do Lemakova křesla. „Všichni ode mě chtějí aTan.“</p>

<p>„Všichni chtějí moc a bezpečí. Vlastníš jejich symbol. Ostatně můžeme mluvit naprosto volně. Mám stínící zařízení.“</p>

<p>„O čem chceš mluvit?“</p>

<p>„Chlapče, jsi mi opravdu sympatický.“ Šegal před něj postavil sklenici vína přímo na list papíru s nedopsaným textem. „Na Lajonu jsi se držel skvěle. Dokážeš stavět lidi na správná místa, jenom s mechanistkou to nějak nevychází. Ale k tomu máš zvláštní důvod, viď?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Takže jsme na nejlepší cestě k přátelskému rozhovoru. Co si myslíš o novém projektu tvého otce – Hranici snů?“</p>

<p>„Nic. Je to ztráta času a sil.“</p>

<p>„Já bych použil ještě silnější slova, Arture. Znamená smrt Říše.“</p>

<p>„Promluvte si o tom s Kayem. Shodnete se.“</p>

<p>„Shodneme se v názorech, ale ne v jednání. Tvůj bývalý přítel doufal, že zabije císaře a tím uspokojí van Curtise, kterému tak poskytne šanci vládnout a převzít odpovědnost za lidstvo. Jenže tvého otce to nezadrží, viď? Hranice se stala jeho oblíbenou hračkou.“</p>

<p>„A vy chcete otce odstranit.“</p>

<p>„Na rovinu? Ano. Mohl bych dlouho a složitě diskutovat, přesvědčovat tě, ale proč? Mám další možnosti.“</p>

<p>Artur se napil vína.</p>

<p>„Takže… Za prvé: dokážeš přinutit systémy aTanu pracovat. Věřím, že každý člověk s Curtisovým genotypem je oním článkem, který jeho napodobitelům chybí.“</p>

<p>Curtis junior pohlédl na Šegala úkosem.</p>

<p>„Za druhé: dospěl jsi. Ovšem nikdy ničeho nedosáhneš. Tvůj otec je nesmrtelný a ty jsi věčný princ.“</p>

<p>„Opravdu jste si s Kayem podobní.“</p>

<p>„Za třetí: nemusíme zabíjet van Curtise, pokud si chceš uchovat čisté ruce. Komfortní, ale spolehlivé vyhnanství není špatný osud v našem nedokonalém světě. Můžeme ho třeba donutit použít jeho oblíbenou hračku – Hranici snů. On bude šťastný tam a ty budeš šťastný tady. Císaře uspokojuje status quo a zvláštní postavení společnosti ‚aTan‘. Budeš na vrcholu a nebudeš otřásat světem.“</p>

<p>„Světem otřásají ti v lejnech. Z Olympu je možné pouze metat blesky.“</p>

<p>„Nemusíš se hned ježit. Za čtvrté: jestli tě mé návrhy neuspokojují, budeš sdílet osud svého otce.“</p>

<p>„A co nesmrtelnost?“</p>

<p>„To je prosté. Dutchův podivný přítel, jehož původ tolik touží odhalit náš udatný admirál, je mimo zákon. Chápe, že je ztracen. Ovšem císař mu může odpustit, dokonce ho vynést na vrchol aTanu. Myslíš, že odmítne?“</p>

<p>Artur zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Výborně. A nyní, kdy jsi vyslechl možnosti a důvody ‚pro‘, můžeme probral ‚proti‘.“</p>

<p>„Souhlasím.“</p>

<p>Šegal ztuhl se sklenicí zvednutou ke rtům.</p>

<p>„Akceptuji váš návrh,“ opakoval Artur. „ATan bude fungovat, Hranice snů bude zničena a můj otec půjde do vyhnanství.“</p>

<p>„Hm… dobrá a rychlá volba.“ Šegal se nucené zasmál.</p>

<p>„Mám však jednu podmínku.“</p>

<p>„Mluv.“</p>

<p>„Kay Dutch a Tommy musí zemřít.“</p>

<p>Šegal pohlédl na Artura se štítivou zvědavostí člověka, který poprvé vidí hada svlékat kůži.</p>

<p>„O tom nehodlám diskutovat.“</p>

<p>„Dobře. Myslím, že Dutch má aTan.“</p>

<p>„Zřejmě ano.“</p>

<p>„A Tommy?“</p>

<p>„Jeho aTan se nedá vypnout bez vypnutí mého. Ale tím se netrapte, Šegale.“</p>

<p>Artur se uvelebil v křesle pohodlněji a uchopil sklenici s vínem tak nedbale, že pocákal Lemakovy papíry.</p>

<p>„Snad vám došlo, komandére, že opravdu umím zabíjet nesmrtelné.“</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>První výslech byl fiktivní. Vyšetřovatel se snažil vypadat lhostejně, Kay a Tommy ho napodobili. Standardní dotazy na původ a přijatelně poctivé odpovědi. Kay Dutch z Druhé planety Shedary, Tommy Arano z Cailisu, proč ne? Potom konkrétnější dotazy na „zločin proti Lidstvu“ – podrobné vyprávění o zatažení Vandy Kachovské do atentátu na císaře z důvodu osobní antipatie, vydírání a výhrůžek na adresu Ráchel Hany…</p>

<p>Okamžik pravdy teprve přijde – to bylo Kayovi jasné. Nacpaný drogami a podroben třetímu stupni poví všechno. Udá Seykerovou a popíše cestu na Graal. Promluví o Bohu a osudu, o tom, co chystá Curtis lidstvu. Bude mluvit pravdu, jenže mu neuvěří.</p>

<p>První výslech má jediný cíl – odhalit lži v jejich výpovědích a vytvořit tak důvod k použití mučení. Kay klidně může vyprávět, že Měsíc Terry je ze zeleného sýru, nebo deklamovat násobilku, důvody se vždycky najdou.</p>

<p>Stráže je odvedly od vyšetřovatele, který si poctivě vydělal svůj chleba. Podle vzdáleného dunění generátoru už loď přešla do skoku. Na Tauri zřejmě ne, císař musí pokračovat v oslavách, takže dalším bodem bude Gorra. Ironie osudu – vezou je tam, odkud se jim podařilo uprchnout.</p>

<p>„Dostaneme najíst?“ zeptal se Kay cestou. Strážci neodpověděli, to nebyla jejich starost. Lemak jim přidělil opravdové profesionály.</p>

<p>Bez jídla je však nenechali. Když hodiny na stěně cely ukázaly sedm večer lodního času, malý otvor ve stěně cely vyplivl dvě porce zatavené ve fólii.</p>

<p>„Sněz všechno,“ poradil Kay Tommymu. „Zítra nebudeš mít na nic chuť.“</p>

<p>Na nechápavý pohled vysvětlil:</p>

<p>„Čeká nás noční výslech. Opravdový. Takže naber sil. Dobrou chuť.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Artur Curtis stál před náčelníkem vězeňského bloku. Jeho obličej mu připadal známý, ale Artur si nedokázal vzpomenout, odkud. Starší důstojník Bezpečnostní služby floty měl stejný pocit, ale nedokázal si propojit hošíka z vězení na orbitální základně Dogary s mladým kapitánem se zvláštním zmocněním císaře.</p>

<p>„Tady je Lemakův rozkaz. Potřebujete ještě něco?“</p>

<p>„Vězňové jsou velice nebezpeční, kapitáne. Přidělím vám ochranku.“</p>

<p>„Stačí mi můj osobní bodyguard.“</p>

<p>Major pohlédl na mechanistku, která působila dojmem, že nebezpečný není pouze Dutch.</p>

<p>„Dobře. Pozorování probíhá nepřetržitě, v případě potřeby přijde pomoc.“</p>

<p>Když Artur se svou bodyguardkou vstoupil do cely, major už seděl u obrazovky. Potřeboval kratičkou chvíli, aby zhodnotil reakci vězňů, a trochu delší, aby porovnal podobu Artura a Tommyho.</p>

<p>„Kruci… to jsou dvojčata!“</p>

<p>Velice spokojen se svým pozorovacím talentem upřel pohled na obrazovku.</p>

<p>Kay Dutch hleděl na Artura. Uplynuly čtyři roky, což je pro teenagera dlouhá doba. Curtis junior se změnil… k horšímu.</p>

<p>Jako předtím je zřejmě silnější než Tommy. Uniformu říšského kapitána nosí s elegancí, jakou zvládne jen málokdo.</p>

<p>Ovšem Kay mu pohlédl do očí.</p>

<p>Strach a bolest ukryté pod tvrdou pýchou dědice impéria aTanu.</p>

<p>„Co to s tebou provedli, Arti,“ zašeptal a vstal.</p>

<p>Skoro nepostřehnutelný pohyb a mezi nimi se ocitla žena se stříbrným obličejem.</p>

<p>„Nehýbej se, Kayi,“ varovala studeně.</p>

<p>Jen máloco mohlo udivit Dutche víc. Svět už dávno přestal být souborem hotových pravd pro muže, který se zrodil pro nenápadnou práci geniálního lingvisty.</p>

<p>Muhammadi v úloze Arturova bodyguarda – v jeho úloze! – je neuvěřitelná představa.</p>

<p>„Arture!“ Hlas Tommyho ho probral z kratičkého šoku. Mladík přiskočil k Curtisovi a stejně jako Kaye ho zastavil varovný pohyb mechanistky.</p>

<p>„Ustup, Marjano,“ řekl Artur s pohledem upřeným na Kaye. „Tvá péče je občas přehnaná.“</p>

<p>Mechanistka ustoupila o krok.</p>

<p>„Arti!“</p>

<p>Curtis junior pozvedl oči, tak bolestně známé. „Jsi v pořádku?“</p>

<p>„Ano… sire Kayi, což se o tobě říct nedá. Nazdar.“</p>

<p>„Je špatný rok. Nazdar.“</p>

<p>Tommy podal Arturovi ruku. Curtis junior ji stiskl a usmál se na svou polovinu, která se seznamovala se světem ve vězeních Cailisu.</p>

<p>„Císař mě požádal, abych vás našel, Kayi.“</p>

<p>„To jsem pochopil,“ řekl pomalu Dutch. „K tomu, abyste nás chytili, bylo třeba znát kurz… a mne.“</p>

<p>„Je to tak.“</p>

<p>„Nemusíš se omlouvat, Arti. Stejně jsem rád, že tě vidím.“</p>

<p>Muhammadi se pohnula, takže na chviličku přestala připomínat oživlou sochu.</p>

<p>„Obávám se, že to nebude nadlouho, Kayi.“</p>

<p>„Připadalo mi, že císař zatouží uvidět své neúspěšné vrahy.“</p>

<p>„Jemu to tak připadalo také.“</p>

<p>„Šegal?“</p>

<p>Artur přikývl.</p>

<p>„Je hodně podobný tvému otci,“ řekl Dutch. Artur na něho udiveně pohlédl. „Je také miláček osudu. Oblíbenec Boha. I když v jiném prostoru.“</p>

<p>„Nikdy bych tě nepodezírala z pochlebování vlastním vrahům,“ promluvila nečekaně Muhammadi. „Že by se Dutch začal bát smrti?“</p>

<p>„Rozmazlil jsi svou ochranku,“ řekl opovržlivě Kay. <emphasis>„</emphasis><emphasis>Pochopil jsi mě, Arti?</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>„Myslím, že ano.“</p>

<p>„Přenech ho mně,“ ozvala se ostře mechanistka. „Přenech mi ho, až přijde jeho čas.“</p>

<p>„Mám ti utrhnout i druhé ucho?“ zajímal se Kay.</p>

<p>Marjana se vrhla k němu, ovšem Artur se jí postavil do cesty a Dutche zakryl.</p>

<p>„Zapomínáš se.“</p>

<p>Mechanistka se zastavila. Artur se opět otočil k Dutchovi:</p>

<p>„Nemůžu tady zůstat dlouho. Jestli něco chceš, sem s tím.“</p>

<p>„Dva blastery a těžký silový krunýř.“</p>

<p>Artur mu oplatil úsměv.</p>

<p>„Myslíš, že to postačí?“</p>

<p>„Jsem zvyklý vystačit s drobnostmi.“</p>

<p>„Pošlu ti víno. To je také příjemná drobnost.“</p>

<p>Kay přikývl:</p>

<p>„V tom případě mi odpověz na jednu otázku, Arti. Jak jsi celé ty roky žil?“</p>

<p>„Normálně.“</p>

<p>„Co se z tebe stalo, hochu?“</p>

<p>Curtis junior se k němu otočil a několik sekund na něho pátravě pohlížel. Za tu chviličku se zřejmě dozvěděl něco důležitého.</p>

<p>„Spatřil jsem nebe, Kayi.“</p>

<p>Mechanistka mu položila ruku na rameno:</p>

<p>„Musíme už jít.“</p>

<p>„To bych chtěl také, Arti.“ Kay si mechanistky nevšímal.</p>

<p>„Buď rád, že jsi neuspěl, Kayi.“ Marjana vystrkovala Artura z cely, ale ten přitom pořád mluvil. „Měl jsi kliku, Kayi! Kliku! Ahoj, Tommy!“</p>

<p>Stěna se otevřela a zase zavřela. Zůstali sami.</p>

<p>„Čubka,“ zašeptal Kay. „Stříbrná čubka… Byl jsem takový idiot…“</p>

<p>„Co je mu, Kayi?“ Tommy musel zařvat, aby Dutch zareagoval.</p>

<p>„Spatřil nebe, Tommy.“</p>

<p>„Nerozumím!“</p>

<p>„Artur vstoupil do Dveří společně s otcem. Ale proč jsme si mysleli, že uvidí totéž?!“</p>

<p>„Co uviděl, Dutchi?“ zeptal se po delší chvíli Tommy.</p>

<p>„Bojím se na to pomyslet.“</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>Strážci se měnili, ale pořád jich za skleněnou stěnou zůstávalo šest. Osvětlení nezhasínalo, ale Dutch stejně nehodlal spát. Kdyby se ho Tommy zeptal, odpověděl by docela upřímně, že čeká na víno, které mu slíbil Artur.</p>

<p>Zakryl si rukou oči a ulehl na tvrdou pryčnu. Pod nalepenými čidly ho svědila kůže. Nad hlavou se mu ve svém lůžku neklidně převaloval Tommy. Kayova zmínka o nočním výslechu mu nedávala usnout… a o to Dutchovi právě šlo.</p>

<p>Artur Curtis, přivyklý umírat, před čtyřmi léty prošel Dveřmi, za kterými na něho čekal Bůh.</p>

<p>Tisíce nekonečných dní, rozdělených na hodiny a minuty, Artur Curtis držel za ruku smrt.</p>

<p>Vyšší síla není dobrá ani zlá. Obsahuje všechno a není v lidských silách ji pochopit, je možné jen zahlédnou kapičky nekonečného oceánu. Kapičky, ve kterých se odrážíš. Artur Curtis, spřízněn se smrtí i bolestí, zrazen sám sebou, zrozen k tomu, aby splnil cizí touhu, pohlédl do očí Boha. Artur Curtis spatřil nebe.</p>

<p>A nebe ho zlomilo. Zůstal v něm pouze strach a bolest.</p>

<p>Kay zaúpěl a v bezmocné zuřivosti napjal svaly. Odnaučil se bát stejně dávno jako prohrávat. Je připraven se utkat jeden proti jednomu s celou posádkou křižníku, od vyzbrojených strážců až po Muhammadi, která je zbraní sama o sobě. Je připraven zemřít, dá ovšem přednost vítězství.</p>

<p>Jenže mu nenechali právo na boj ani na smrt. Všechno, s čím může počítat, nezávisí na něm. Dnešní noc byla určena před čtyřmi léty, kdy vedl Artura na Graal.</p>

<p>Jeho poslední šancí jsou ony krátké dny, kdy – jak chtěl věřit – kdy Artur Curtis spatřil ještě něco jiného kromě bolesti a strachu.</p>

<p>Jeho poslední šancí je pochopení, že je silnější než Bůh.</p>

<p>Kay Dutch ležel sledován neviditelnými detektory a pohledy ozbrojených stráží, rukama si zakrýval oči a čekal na víno, které mu slíbil Artur Curtis.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Nečetné lidské tkáně, které ještě zůstaly v těle Muhammadi, se dožadovaly spánku. Únavu potlačila mírnou elektrostimulací. Očekávala vzrušující noc, protože setkání s Kayem a podivným dvojníkem Arturem zjevně otřáslo.</p>

<p>Rozvalená na posteli sledovala, jak Curtis junior nalévá víno.</p>

<p>„Není to náhodou láhev, kterou jsi slíbil Kayovi?“</p>

<p>„Je. Už ji nebude potřebovat.“</p>

<p>Marjana se usmála. Hodlala být tak něžná, jak jen dokáže. Artur jí může hodně povědět – a darovat jí život svého bývalého bodyguarda.</p>

<p>„Svlékni se,“ vyzvala ho.</p>

<p>Jako kdyby ji neslyšel, usedl Artur na postel a podal jí sklenici.</p>

<p>„Chci, abys dnes také něco cítila,“ vychraptěl.</p>

<p>Mžikové váhání by normální člověk ani nepostřehl. Elektronickými spoji proběhl proud impulsů a pod kůží na břiše něco zřetelně cvaklo.</p>

<p>„Zreguluj sám.“</p>

<p>Artur jí přejel rukou po těle. Kůže se odsunula a obnažila šedou titanovou slitinu. I ta se rozevřela a pod Arturovou dlaní ležel panel přímého senzorového ovládání.</p>

<p>„Bude to bláznivá noc,“ řekl a stiskl tlačítko na panelu, čímž vrátil mechanistce schopnost pociťovat bolest.</p>

<p>„Děkuji za víno,“ pozvedla Marjana sklenici.</p>

<p>„Všechno je tvé.“</p>

<p>Artur otočil svou sklenici nad senzorovým panelem.</p>

<p>Mršanská vína proslula vysokým obsahem železa. Lepším vodičem je pouze rtuť.</p>

<p>Marjana Muhammadi zakvílela a prohnula se v křeči současného utrpení těla i kovu. Odstrčila Artura, ovšem tento pohyb byl už zcela nevědomý. Mladík odstoupil a pozoroval zkroucené tělo.</p>

<p>„Usmrkánku…,“ zachroptěla mechanistka a ztichla.</p>

<p>Artur vstal. V otevřeném panelu pulzovaly indikátory. Marjana pořád ještě žila. Pojistky odpojily mozek od zešílevších receptorů.</p>

<p>Nenašel v sobě sílu mechanistku dobít. Jeho kajuta obsahovala vybavení pro vysokého důstojníka – hodnost císařova vyslance znamená mnoho. Artur odsunul část stěny, za kterou byl neforemný silový krunýř. Několik minut ztratil vypínáním signálních kódů – proč zneklidňovat stráže zbytečně brzy? Oblékání už bylo mnohem snazší. Tento model má zabudovaný laser „vichr“ – jinou zbraň nepotřebuje.</p>

<p>V tichém šumu motorů v pozadí Artur přistoupil k bezbranné mechanistce a chvíli na ni pohlížel průhledným hledím přilby.</p>

<p>„Lež klidně,“ poradil jí. „Zúčtujeme to.“</p>

<p>Než vyšel do chodby spícího torpédoborce, Artur dopil víno přímo z láhve.</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Válečné lodě Říše se vždy stavěly s co nejjednodušším řízením. Už za Velké války se stávalo, že křižníky šly do boje s pěli či šesti osobami na palubě.</p>

<p>Artur Curtis to pokládal za příznivou okolnost. Došel na můstek přesně v půl druhé palubního času. O tři piloty a navigátora se nestaral, jejich blastery nemohou těžký silový krunýř poškodit. Dva strážní v identických krunýřích byli vážnější překážkou.</p>

<p>První výstřel vichru, jednoho s posledních projektů velkého Martyzenského, zasáhl stěnu mezi nimi. Odhodil je stranou a Artur vojáky dvěma výstřely zabil. Rychlopalný neutronovec působil v uzavřené místnosti jako blesk.</p>

<p>Piloti nehodlali dělat hrdiny.</p>

<p>„Změna kurzu,“ oznámil Curtis junior. „Letíme na Graal.“</p>

<p>„Nestřílejte,“ žadonil navigátor a pokoušel se rozpoznat pod přilbou útočníka. Nebylo divu, zřejmě jako jediný z přítomných neměl aTan.</p>

<p>„Změňte kurz.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Lemaka probudilo kvílení sirén. Když otevřel oči a na monitoru spatřil symbol ozbrojeného přepadu lodě, připadalo mu, že se čas vrátil. Opět „červený čtverec“ – pokus o osvobození vězňů. Ovšem předtím Kay osvobozoval Artura, kdežto teď…</p>

<p>Stiskl klávesu, aby potvrdil příjem informace. Na obrazovce se objevil důstojník ochranky.</p>

<p>„Admirále, Curtis junior zastřelil strážné na kapitánském můstku a donutil piloty ke změně kurzu.“</p>

<p>„Kam letíme?“</p>

<p>„Na Graal. Můžeme sledovat průběh událostí, ale převzít řízení ze záložního stanoviště zatím není možné.“</p>

<p>„Vězni?“</p>

<p>„Prozatím na místě.“</p>

<p>„Přijdu k vám za dvě minuty.“</p>

<p>Lemak si spěšně oblékal uniformu. Co vymyslel ten kluk, který postupně zrazuje všechny? Únos torpédoborce jeden muž nezvládne, ostatně zbývající lodě eskadry mu nedovolí uprchnout. S čím počítá?</p>

<p>Nebo se Artur prostě zbláznil?</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Začněte omezovat hyperpole,“ přikázal Artur. „Za čtyřicet minut musíme vystoupit do reálného vesmíru.“</p>

<p>Piloti poslušně plnili příkazy. Nemělo smysl riskovat a odmítat jeho rozkazy. Dříve nebo později posádka převezme řízení ze záložního stanoviště a kapitánský můstek se stane pro teroristu pastí.</p>

<p>„Rychlost nesnižujte,“ dodal Artur. Čtyři zmatené obličeje se otočily k němu. „Řekl jsem, abyste nesnižovali tah motorů. Jen intenzitu hyperpole.“</p>

<p>„Chce s vámi mluvit admirál Lemak,“ upozornil jeden pilot.</p>

<p>„Spojte,“ souhlasil Curtis junior.</p>

<p>Lemak na obrazovce vypadal docela klidně.</p>

<p>„Chceš hrát dvojí hru?“</p>

<p>„To není vaše věc, admirále. Můj úkol…“</p>

<p>„Probuď se! Nás nemůžeš ničím vydírat. Rukojmí mají aTan… a riziko je součástí jejich práce. Bez přístupových kódů není možné nechat loď vybuchnout. Odpojíme kapitánský můstek od řízení a zahájíme útok.“</p>

<p>„Podívejte se na přístroje, admirále. Loď se chystá k výstupu ze skoku.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Vystoupí do reálného vesmíru relativistickou rychlostí. Možná dokážete zablokovat můstek, ale řízení převzít nedokážete.“</p>

<p>Lemak zbledl.</p>

<p>„Začni brzdit, idiote!“</p>

<p>„A pokud jde o mé požadavky…“</p>

<p>„Poslouchám,“ vzdal se okamžitě admirál.</p>

<p>„Kaye a Tommyho odveďte na můstek. V těžkých krunýřích typu serafin, funkčních. Máte na to deset minut, admirále. Jinak…“</p>

<p>„Zařídím.“ Lemakův výraz vyjadřoval ryzí nenávist. „Kopeš si hrob.“</p>

<p>„Nestrašte mě, admirále. Raději se začněte bát sám. Postup domluvíme, až Kay a Tommy budou ve výtahu.“</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Vjačeslav Šegal přiběhl na záložní stanoviště řízení právě včas, aby zaslechl poslední admirálova slova.</p>

<p>„S čím souhlasíte, admirále?!“</p>

<p>Lemak se rezignovaně otočil ke komandérovi.</p>

<p>„Vyhrožuje výstupem z hyperu při relativistické rychlosti.“</p>

<p>„Můžeme převzít řízení výkonu? Přímo ze strojovny?“</p>

<p>„Můžeme, ale potrvá to.“</p>

<p>„Nesmíme je pustit!“</p>

<p>„Toužíte letět relativistickou rychlostí, Šegale?“</p>

<p>Komandér mlčel. Prastará průpovídka pilotů: „Kéž nikdy nevystoupíš ze skoku plným tahem!“ se stala realitou. Torpédoborec nepochybně vydrží, silové pole dokáže odrážet nárazy atomárního vodíku.</p>

<p>Jenže stlačení času při této rychlosti udělá své. Během těch minut – nebo hodin – kdy budou přebírat kontrolu nad motory a brzdit, v Galaxii uběhnou roky, stovky, tisíce let… Ocitnou se ve světě, který bude od jejich doby vzdálený stejně jako dvacáté století od neandrtálců. Hromadná sebevražda posádky Dravce, torpédového kutru z doby Velké války, který skočil dvě stě let dopředu, se stala dobrým příkladem odolnosti lidské psychiky. A přitom se svět třiadvacátého století příliš nelišil od dneška.</p>

<p>„Ne,“ zašeptal Šegal. „Ne.“</p>

<p>„Také si myslím,“ souhlasil Lemak. „Raději vydám vězně. Stejně neutečou.“</p>

<p>„Artura jsme podcenili.“</p>

<p>„Teď už je pozdě o tom mluvit.“ Lemak se sklonil nad pult a zahleděl se na displej. „Ať zkusí prchnout ze zablokovaného můstku.“</p>

<p>„Artur může odejít aTanem.“</p>

<p>„Ale Kay aTan nemá! A přitom má být zachráněn právě on!“</p>

<p>Šegal pocítil, že zatíná pěsti.</p>

<p>„Mrňavý had… vypekl nás všechny. Lemaku, povedu osobně přepadovou skupinu.“</p>

<p>„Jak je libo. Ale nejdříve mu vydáme Kaye a Tommyho. Hlavně ať sníží rychlost. Pak se uvidí.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Velitel stráže a důstojník, který přiběhl, se málem pohádali. Strážci se spojili s Lemakem a teprve po potvrzení rozkazu otevřeli celu.</p>

<p>Kay Dutch seděl na pryčně a posupně na ně pohlížel.</p>

<p>„Pohyb!“ popadl ho důstojník za rameno. Z horního lůžka se vyklonil Tommy. „Ty taky!“</p>

<p>Osobní propouštění nejvýznamnějších zločinců Říše není žádným potěšením.</p>

<p>„Co se stalo?“ zajímal se Kay a vstal. Nikdo mu neodpověděl. V poklusu je hnali chodbou a nacpali do výtahu.</p>

<p>Tommy vzal Kaye za ruku. „Toto není výslech, hochu,“ usoudil Dutch. „To by bylo víc hrubostí a míň kopanců.“</p>

<p>Výtah zastavil před ústředním dopravním terminálem. Kay se zájmem obhlédl místnost. Přímé výtahy na můstek a do kapitánova apartmá, na bojové paluby a do strojovny. Na podlaze dva serafiny, krunýře v podobě skafandru pro dospělého muže a chlapce.</p>

<p>Kay se rozesmál.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Všechno pochopil, hajzl,“ komentoval Lemak Dutchovo chování. „Jestli je pustíme, Vjačeslave, přijdeme o hlavy.“</p>

<p>„Nepustíme.“ Šegal přistoupil k výtahu. „Chci mu na závěr povědět několik slov.“</p>

<p>Lemak neodporoval. Také by si rád promluvil s Kayem předtím, než mu unikne z rukou, i když jen dočasně. Nemůže ovšem zaručit, že při diskusi nesáhne pro pistoli.</p>

<p>V dopravním terminálu záložního řídicího stanoviště zahlédl Šegal Muhammadi, která se neúspěšně pokoušela přesvědčit stráže, aby ji pustili na můstek. Vypadala hrozně. Kdyby byla normální člověk, domníval by se, že se tato ženská právě probrala po divoké pitce.</p>

<p>Kupodivu to byla skoro pravda.</p>

<p>„Komandére!“ zaradovala se Muhammadi, když ho spatřila. „Hlásím, že…“</p>

<p>„Tvůj svěřenec se zmocnil kapitánského můstku,“ prošel kolem ní Šegal. „Musíme mu vydat Kaye a Tommyho. Bohužel.“</p>

<p>„Šegale!“ pokračovala hystericky mechanistka.</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>„Dejte mi rozkaz a všechny je zabiju.“</p>

<p>„Artur pohrozil, že vyjde ze skoku plným tahem.“ Během cesty výtahem na terminál Šegal usoudil, že může Marjanu o celé záležitosti informovat. „Moc se tady nemotejte, mohla byste dojít k úhoně. Vaše úloha v událostech není prozatím jasná.“</p>

<p>Když vstoupil do výtahu, okamžitě na rozhovor zapomněl. Mechanistka Arturovi samozřejmě nepomáhala. Je dobrým bojovníkem, ale teď zjevně není v dobré formě. Klidně na ni může zapomenout, na neúspěšnou bodyguardku nového státního zločince.</p>

<p>Marjana Muhammadi zavřela oči a přepnula se na elektronickou paměť. Tajné schéma říšského torpédoborce, které se jí podařilo získat před letem, se teď bude hodit. Vyhledala podadresář dopravní komunikace a několik sekund absorbovala informace.</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Je příjemné pocítit na těle zase krunýř. Kay zjistil, že zbraň ze serafinu demontovali a že má minimální zásobu energie, ale i tak pocit naprosté bezmoci zmizel. Dokonce jim pomohli při oblékání, ovšem bez vysvětlování. Kay je ostatně nepotřeboval.</p>

<p>Arturovi se zřejmě naprosto nepochopitelně podařilo přiložit jim nůž na krk.</p>

<p>Na hocha, který před čtyřmi léty uvěřil, že život jsou hlavně lejna, to je slušný výkon.</p>

<p>Strážci byli evidentně nervózní. Zřejmě tušili nebezpečí, které lodi hrozí, ale ještě nedostali pokyn zajatce propustit. Kay mrkl na Tommyho, aby ho povzbudil, protože mladík nevypadal příliš nadšeně. Přechod z naprosté beznaděje k záchraně je značný šok. Na něco takového je třeba si zvyknout.</p>

<p>Nakonec otevřeli dveře jednoho výtahu, a pokud si Kay vzpomínal, symboly nad ním označovaly náhradní řídicí centrum. Před terminál rychle vyšel Vjačeslav Šegal.</p>

<p>„Moc se neraduj, Kayi.“</p>

<p>„A co mám podle vás dělat?“</p>

<p>„Modlit se. A přivést Artura k rozumu. Zmocnil se kapitánského můstku a chce vyvést torpédoborec ze skoku… při plném tahu.“</p>

<p>Dutch jen zavrtěl hlavou. Tato perspektiva ho nepotěšila o nic víc než ostatní.</p>

<p>„Vynasnažím se, Vjačeslave. Věřte mi.“</p>

<p>„Jděte k výtahu, Dutchi. A pospěšte si, je třeba začít brzdit nebo obnovit režim hypergenerátoru.“</p>

<p>„To je všechno, co mi chceš povědět?“</p>

<p>„Skoro. Po dobytí můstku vás osobně zabiju. Tommy se nám bude zřejmě ještě hodit. Ale ani on si nesmí myslet, že je nějak zvlášť cenný.“</p>

<p>Za hrobového mlčení strážců Kay a Tommy vstoupili do výtahu. Dveře se zavřely a kabina je unášela palubami lodě.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Marjana Muhammadi stála v tom místě chodby, které její logické spoje pokládaly pro daný záměr za ideální. Šegal ji zbavil vnější zbraně, ovšem o laserovém noži, který měla zabudovaný do těla, nevěděl.</p>

<p>Komandér spěchal k hlavnímu dopravnímu terminálu, takže Dutch a Arturův dvojník budou právě tam. Pošlou je na můstek, nepochybně nejkratší cestou. Kabina projede vedle Muhammadi, oddělená jen tenkou vnitřní přepážkou.</p>

<p>Marjana se nehodlala spokojit s úlohou diváka.</p>

<p>Když její čidla zaznamenala blížící se pulzaci magnetického pole, zvedla ruku. Kratičký pohyb a paprsek, který vytryskl ze zápěstí, prořízl plast. Utrhla dýmající kus a hodila ho na podlahu. Solenoidy pohybující kabinami výtahů se nepoškodily – a to bylo dobře. Měla před sebou temný tunel o dvoumetrovém průměru. Páchl zatuchlinou, naštěstí se z výtahových šachet neodsává atmosféra. Hluk narůstal. Z otvoru vyrazil vzduch stlačený rozjetou kabinou. Marjana ustoupila o krok, přimhouřila oči, odhadla potřebnou energii a skočila do tmy.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Výtahem otřásl silný úder. Kaye i Tommyho by srazil na podlahu, kdyby nebyli v těžkém krunýři, který podobné otřesy automaticky vyrovnává. Kayovi okamžik připadalo, že vystoupili z hyperprostoru, čehož se obával stejně jako Šegal.</p>

<p>Kabina však pokračovala v pohybu.</p>

<p>„Něco se stalo energetickému napájení,“ řekl Tommy.</p>

<p>Kabina začala zpomalovat. Kay přikročil ke dveřím, na chviličku však zaváhal a zvedl hledí.</p>

<p>Artur musí vědět, že je to on a ne Lemakův voják.</p>

<p>Dveře se otevřely a Dutch vstoupil do oválné místnosti kapitánského můstku.</p>

<p>Jako první zahlédl dva piloty, kteří se tvářili jako odsouzenci. Za nimi ztuhl muž v silovém krunýři se zvednutou rukou s vichrem.</p>

<p>„Arture, zastav výstup!“ zařval Kay.</p>

<p>Postava ve skafandru obratně nacpala piloty do křesel. Známý hlas pronesl:</p>

<p>„Brzdit, ihned!“</p>

<p>V tichu můstku zaduněly těžké kroky. Artur a Kay stanuli půl metru od sebe. Když Arturovo hledí zmizelo v krunýři, motory tiše zahučely.</p>

<p>„Vína se napijeme později,“ pronesl Curtis junior.</p>

<p>„Moc rád tě vidím, hochu. Ahoj.“</p>

<p>„Už jsme se viděli.“</p>

<p>„To jsi nebyl ty.“</p>

<p>Zezadu přistoupil Tommy. Artur se na něho usmál.</p>

<p>„A co uděláme…,“ začal Tommy.</p>

<p>Za jeho zády, v dosud otevřené kabině výtahu, něco zaharašilo. Na podlahu dopadl kus otaveného kovu. S kočičí grácií ho následovala Muhammadi.</p>

<p>Obličejem k výtahu stál jen Artur.</p>

<p>Odstrčil Kaye z linie výstřelu, která běžela od její zdvižené ruky. Oslepující plamen udeřil do prázdna. Arturovu líc olízl horký vzduch.</p>

<p>Vichr zalil kabinu prudkým zářením. Rám výtahu vzkypěl, na můstek dopadly kapky roztaveného kovu. Navigátor, kterému vlétly za krk, zařval a vyskočil.</p>

<p>Mechanistka však už ve výtahu nebyla. Pohybovala se tak rychle, že ležící Kay stěží stíhal zaznamenávat její polohu.</p>

<p>Artur vystřelil ještě jednou. Zase vedle – Marjana udělala přemet a ocitla se u jeho nohou. Profesionál by ji nyní prostě nakopl a servomotory by z toho udělaly smrtící úder. Artur začal spouštět ruku s vichrem.</p>

<p>Paprsek laseru pronikl do jeho skafandru ze vzdálenosti půl metru.</p>

<p>Ovšem i serafin má mez odolnosti. Keramická slitina vzkypěla a na chlapcových prsou rozkvetla ohnivá růže.</p>

<p>Artur upadl ve stejném okamžiku, kdy se Kay jediným skokem ocitl vedle mechanistky.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Šegal dokončoval oblékání krunýře. Desítka členů Lemakova komanda, které dostal na pomoc, v něm nebudila zvláštní optimismus. Dal by teď hodně za pár zkušených chlapců ze Štítu, což bylo ovšem nesplnitelné přání.</p>

<p>Lemakův hlas v reproduktorech skafandru se změnil v křik:</p>

<p>„Mechanistka je na můstku! Šegale, rychle… Šegale!“</p>

<p>Komandér se vrhl k výtahové šachtě. Její dveře odblokovali a sundali, v běhu tedy stiskl tlačítko a skočil do šachty. Zahučelo mu ve spáncích, protože intenzita magnetického pole byla hodně vysoká. Maličkost.</p>

<p>Mechanistkám nedůvěřoval odjakživa. Spojení těla s elektronikou neposiluje psychiku.</p>

<p>Dávní konstruktéři, kteří vypracovali výtahové systémy válečných lodí, předpokládali tuto možnost jejich použití. Šegal jim za to byl nyní vděčný. Magnetické pole ho unášelo šachtou, rotoval a narážel na stěny, letěl mnohem pomaleji než kabina, ale neustále se blížil ke kapitánskému můstku. Hučící solenoidy jiskřily, když letěl kolem nich.</p>

<p>Za ním skákali do výtahové šachty členové komanda. Měli dost rozumu na to, aby si spojili Lemakův příkaz s chováním komandéra.</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>Mechanistka se sklonila nad Arturovo tělo a dotkla se jeho ramene:</p>

<p>„Vstávej… no tak vstávej…“</p>

<p>Kay nechápal, kde se vzala jeho podivná otupělost. Pořád však stál s pohledem upřeným na Muhammadi.</p>

<p>„Tak přestaň,“ mluvila něžně Marjana. „Můžeš si za to sám. Přestaň předstírat!“</p>

<p>Artur byl bledý jako křída. Opět začal svůj tanec se smrtí.</p>

<p>Kay se nahnul. Mechanistka reagovala na pohyb, ale už bylo pozdě. Kayovy prsty posílené motory sevřely její ruku pod otvorem laseru.</p>

<p>Svítící bílá jehla proťala vzduch. Dutch začal pomalu kroutit ruku. Bylo to obtížné i v silovém krunýři, tělo mechanistky bylo skoro stejně odolné. Paprsek protínal pulty. Piloti padli na podlahu, jen jeden, zřejmě nejdisciplinovanější nebo nejšílenější, pokračoval v brždění.</p>

<p>Laser přerušil jeho práci.</p>

<p>Něco křuplo, jak mechanistce prasklo zápěstí a zůstalo viset na různobarevných vodičích žlábkovaných trubiček rozvodů Marjana zařvala, po „hltu“ vína byla její citlivost k bolesti srovnatelná s lidskou. Laserový paprsek zmizel.</p>

<p>Kay odhodil mechanistku a pohlédl na pulty. Piloti, kteří přežili, leželi na podlaze a kryli si hlavy.</p>

<p>„Snižte rychlost!“ zařval Kay a vrhl se k Muhammadi.</p>

<p>Marjana už vstala. Po ráně zdravou rukou skafandr hlasitě zakvílel a mírně se prohnul.</p>

<p>Dutch popadl mechanistku za krk a znehybněl. Držel ji na vzdálenost napřažené ruky.</p>

<p>Ještě dva kopance. Krunýř prozatím držel.</p>

<p>Kay začal tisknout prsty.</p>

<p>„To nezvládneš,“ pronesla mechanistka hlasitě. Hrtan měla chráněn tak, že ocelový stisk ji nezbavil řeči. Kayovy prsty zaskřípaly na kovových segmentech krku.</p>

<p>Volnou rukou ji praštil do obličeje. Ještě jednou, a znovu. Stříbrná maska se promáčkla, krystalické oči se rozpadly na drť.</p>

<p>„Jdi k ďasu!“ ucedil Kay.</p>

<p>„Sám jsi ďas!“</p>

<p>„Jsem nikdo.“</p>

<p>Po následující ráně se hlava rnechanistky zvrátila nepřirozeně dozadu. Marjana zakvílela a s mučivým úsilím se pokoušela vytrhnout.</p>

<p>Kay se snažil nevšímat si světélka mrkajícího hned u obličeje – to docházela energie skafandru – a tiskl dál.</p>

<p>Ozval se ohavný zvuk. Tělo nevydrželo, po zlomení páteře změklo. Kay je pustil. Živá socha upadla.</p>

<p>Zvednutím brady Kay zvýšil výkon a vymáčkl z akumulátorů skafandru poslední zbytky energie.</p>

<p>„Za Artiho,“ dupl nohou zakovanou do kovu přímo do jejího obličeje.</p>

<p>Drcené tkáně začvachtaly, uzavřené obvody vypískly. Tělo mechanistky zůstalo ležet a jen se zmítalo v posledních elektronických záškubech. Rozdupané stříbro obličeje lhostejně odráželo světlo.</p>

<p>Kay se otočil k Tommymu, který klečel vedle Artura. Setkal se s navigátorovým pohledem. Ani ten se nepokoušel sáhnout pro blaster, jednou rukou se držel za krk a druhou nesnímal z klávesnice.</p>

<p>„Nestihneme to,“ řekl, „je narušen režim. Do výstupu zbývá sedm minut… nadsvětelnou rychlostí.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Lemak vstal, aniž odtrhl pohled od displeje. Je konec. Nestihnou to.</p>

<p>Čeká je menší výlet do budoucnosti. Za zády se mu někdo bláznivě zasmál. Lemak se neotočil. Ovládl ho klid, ledová lhostejnost. Když Kay zabil mechanistku, admirál jen přikývl. Pašák…</p>

<p>Nyní na můstek vtrhne Šegal a Kaye čeká osud Muhammadi. Nu což, poslední dějství bude zajímavé.</p>

<p>Lemak se sklonil nad monitor a pohlížel na Kaye, který opatrně bral Artura do náruče.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Děkuji,“ řekl Kay.</p>

<p>Hluboko pod clonou přicházející tmy doutnal v Arturově pohledu ještě život.</p>

<p>„Stimulátor,“ zašeptal.</p>

<p>Kay neváhal. Když skafandr neaplikoval lék sám, znamenalo to, že mu může jen ublížit. Ovšem Artur má právo na poslední vzepětí sil, i kdyby ho mělo zahubit o chviličku dříve.</p>

<p>Dutch ručně zapnul lékařský blok skafandru.</p>

<p>„Utečte,“ zašeptal Artur trošku hlasitěji. „Utečte z lodě.“</p>

<p>Kayovi připadalo, že hoch blouzní. A tato myšlenka na něm byla znát.</p>

<p>„Toto je hyper… tady platí jiné zákony…“ Artur se snažil zoufale něco vysvětlit. „Když se dostanete mimo pole lodě… ztratíte setrvačnost. Vyhodí vás to do reálného vesmíru…s nulovou vztažnou rychlostí k bodu výstupu… jako člun… tenkrát u Dogary…“</p>

<p>Kay konečně pochopil, že neblouzní. Artur Curtis má plán útěku.</p>

<p>Jenže sám ho už nemůže použít.</p>

<p>„Máte šanci…“ Arturovy rty zmodraly, ale hlas zesílil. Stimulátor působil. „Neboj se, máte šanci.“</p>

<p>„Nemůžeme tě vzít s sebou.“ Kay se dotkl proraženého krunýře. Na kovu jeho rukavice se objevila krev.</p>

<p>„Mám aTan, zapomněl jsi?“ Artur se pokusil o úsměv. „Ještě jednou… žádný rozdíl… zabij mě.“</p>

<p>„Ne. Počkej, pokusím se uzavřít krunýř.“</p>

<p>„Zachráníš… mrtvolu…,“ pronesl nečekaně hlasitě a zřetelně Artur. „To je jenom obal… neber ho.“</p>

<p>„Nezastřelím tě.“</p>

<p>„Dutchi, prosím tě. Musím umřít… v tomto čase.“</p>

<p>„Zvládneš to sám,“ odvětil tvrdě Kay. „Nezabiju tě.“</p>

<p>„Dutchi…“</p>

<p>„Příliš jsi přivykl bolesti… smrti,“ opravil se Kay a opatrně položil Artura na podlahu. „Miluješ ji příliš. Já nebudu tvou smrtí.“</p>

<p>A už na Artura nepohlédl.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Šegal prorazil dno výtahové kabiny stejně snadno, jako laser Marjany její strop.</p>

<p>Zasypán lesklými střípky roztaveného kovu skočil na můstek. První, co zahlédl, byly mrtvoly. Strážci, které zabil Artur, mechanistka, jeden pilot, přeříznutý v půli, a Curtis junior osobně. Mrtvý nebo umírající… odešlý nebo odcházející do aTanu… žádný rozdíl.</p>

<p>Živí nebyli o nic řečnější než mrtví.</p>

<p>„Kde?!“ zařval Šegal. Důstojník u navigačního pultu naznačil hlavou.</p>

<p>Komandér se otočil ke dveřím havarijního průchodu.</p>

<p>Nepotřeboval moc času k pochopení, jakou cestu k útěku Dutch zvolil.</p>

<p>Svému komandu i pilotům ponechal možnost vlastní volby a sám skočil za Kayem.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Sedmá část</emphasis><strong>Bůh</strong></p><empty-line /><p><strong>1</strong></p>

<p>Havarijní výstup je poplatek tradici. Od doby Velké války ho zřejmě nepoužila žádná posádka. Lodě ve vesmíru hynou buď bleskově nebo vůbec ne. Opustit loď během boje, kdy prostor prošívají proudy energie, je blbost na kvadrát. A pokud jde o jeho použití při hyperskoku, podle Kayových znalostí to ještě nikoho nenapadlo.</p>

<p>Ovšem Artur nepochybně věděl víc.</p>

<p>Proběhli chodbou, ve které byly každých deset metrů automatické uzávěry. Kay se do poslední minuty obával, že vnější výstup bude zablokovaný, ale zřejmě nikoho nenapadla možnost útěku do vesmírné prázdnoty.</p>

<p>Komora výstupu byla maličká, v těžkých krunýřích se do ní vešly maximálně tři osoby. Kay vyhledal pohledem panel se zeleným, žlutým a červeným režimem výstupu do prostoru. Natáhl ruku k červené klávese.</p>

<p>„Dutchi, vystoupili už lidé někdy během hyperskoku?“ položil mu Tommy ruku na rameno. Tento dotyk by dokázal Bulratovi zlámat kosti.</p>

<p>„Ano. K trupu lodě.“</p>

<p>„A dál?“</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>Kay se dotkl poplašně mrkající klávesy. A ještě pojistka…</p>

<p>„Drž se mě. Pevně,“ přikázal.</p>

<p>Tlačítko pojistky zapadlo do panelu.</p>

<p>Segment vnější stěny torpédoborce se otevřel jako často používané větrací okénko. Režim okamžitého výstupu nepředpokládá odsávání vzduchu. Vichr tuhnoucích plynů je vymrštil do šedivé mlhy.</p>

<p>Ani tma, ani světlo. Neskutečnost. Nekonečnost nezrozených světů. Ne-prostor, ne-energie, ne-čas. Díra vyvrtaná do vesmíru, ve které torpédoborec unáší generátor hyperpole.</p>

<p>Na přilbě se rozsvítila poplašná světla. Detektory vnímaly hyperprostor jako vakuum. Mimořádný režim pro krunýř-skafandr, který navíc není plnohodnotnou ochranou.</p>

<p>„Kayi?“</p>

<p>Neodpověděl. V této šedivé mlze mimo svět jsou slova zbytečná.</p>

<p>„Kayi, co se stane?“</p>

<p>V jeho hlase nezní panika, výborně. Unášelo je to pořád dál od torpédoborce, ostrůvku hmoty plynoucího mezi světy. Co se stane? Jak to má vědět? Možná je to roztrhá na kousky a rozmázne v prostoru na stovky světelných let.</p>

<p>Ve svítícím otvoru otevřeného výstupu se objevila tmavá postava. Odrazila se od prahu a vypadla z pole umělé gravitace lodě přímo do prázdna.</p>

<p>„Kayi…“</p>

<p>Šedivá mlha vybuchla jiskřící černí.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Je otevřen havarijní výstup.“</p>

<p>Někdo se dál pokoušel zvládnout situaci. Lemak přikývl v naději, že toto gesto bude akceptováno jako souhlas. Takže takový únik našel Dutch…</p>

<p>„Čtyřicet sekund do výstupu ze skoku.“</p>

<p>„Admirále…“</p>

<p>Lemak se otočil. Kapitán torpédoborce mu podával pistoli.</p>

<p>„ATan, admirále.“</p>

<p>Karl Lemak, hrdina tukajského konfliktu a císařův vrstevník, zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Neopustím loď.“</p>

<p>„Ani já.“</p>

<p>Lemak zapnul reproduktory. Začal mluvit a doufal, že jeho hlas zní pevně.</p>

<p>„Všem majitelům aTanu přikazuji…“</p>

<p>Slova ho neposlouchala. Byla šílená.</p>

<p>„Přikazuji využít jediné šance. Oznamte ve štábu, k čemu došlo.“</p>

<p>Tři metry od něho si mladý důstojník vložil do úst hlaveň pistole a stiskl spoušť. Lebka nevydržela a admirálovi tryskla do obličeje horká krev.</p>

<p>„Přebírám velení torpédoborce, kapitáne,“ řekl Lemak. „Odejděte aTanem.“</p>

<p>„Nemám aTan. Koupil jsem dům na Tauri.“</p>

<p>Lemak si otřel tváře.</p>

<p>„Touha po sladkém životě, kapitáne?“</p>

<p>Další výstřel. A ještě jeden. Dost málo vzhledem k počtu majitelů aTanu.</p>

<p>Sebevražda není snadná.</p>

<p>„Výstup.“</p>

<p>Lehké vibrace přechodu. Šeď na monitorech vystřídala čerň, každá sekunda jejich letu znamená pro Galaxii roky.</p>

<p>Něčí opožděný výstřel, pozdrav lidské nerozhodnosti. Idiot. Je na Zemi vůbec ještě společnost „aTan“ a Říše Lidí?</p>

<p>„Opraváři na můstek!“ přikázal Lemak. „A brzděte konečně, k ďasu!“</p>

<p>Co uslyší, až zapne rádio na říšskou vlnu? Hlasy lidí nebo ticho – rekviem pro neexistující rasu?</p>

<p>Kdo bude potřebovat vojáky dávných staletí na starověké lodi?</p>

<p>Z nějakého důvodu Lemaka napadlo, že to záleží na Kayovi, onom zabíječi, který odešel do nicoty.</p>

<p>„Proklínám svět, ve kterém hříšníci dělají práci světců,“ zašeptal Lemak.</p>

<p>Ať je tento svět jakýkoli, jeho vlastní svět přešel do dějin. Stejně jako samotný Lemak, který se změnil v legendu a má několik řádek v encyklopedii…</p>

<p>Admirál plakal, aniž vnímal své slzy.</p><empty-line /><p><strong>2</strong></p>

<p>Všude byly hvězdy. Mrkající prach jádra Galaxie. Obláčky mlhovin, souhvězdí nikým nepojmenovaná, protože v této části galaxie nikdy nikdo nebyl.</p>

<p>Tommy a Kay se dál drželi za ruce – prozíravá opatrnost vzhledem ke skutečnosti, že serafiny nemají reaktivní motorky.</p>

<p>„Nač spoléhal, Tommy?“</p>

<p>„Jak to mám vědět?“</p>

<p>„Uvažujete podobně. Vždycky jsi dost dobře uhadoval jeho jednání.“</p>

<p>„Předtím, Kayi. Já jsem Boha nespatřil.“</p>

<p>Zásoba kyslíku v krunýřích postačí na pět hodin, Tommymu zřejmě déle. Mnohem víc však Kaye zneklidňovalo přehřátí, ve vakuu se krunýř nestačí dostatečně ochlazovat.</p>

<p>„Kayi, fungují naše vysílačky na hypervlnách?“</p>

<p>„Na radiových ne.“</p>

<p>„A kdybych je zapnul naplno?“</p>

<p>Kay chvíli rozvažoval tento nápad.</p>

<p>„Dobrá aparatura zachytí signál na vzdálenost dvou světelných let.“</p>

<p>„A co mám říct?“</p>

<p>„Tommy, i kdyby se nějaký blázen rozhodl nás zachránit, bude potřebovat čas na zaměření, přípravu lodě a potom ještě několik dní letu. Navíc pochybuji, že jsou do vzdálenosti dvou světelných let nějací lidé.“</p>

<p>„Ale Artur s něčím počítal.“</p>

<p>„Každý se může splést.“</p>

<p>„Dutchi, unikli jsme z hyperu bez úrazu.“</p>

<p>Kay se vzdal.</p>

<p>„Přepoj řídicí panel na obličejový štítek. Potom přepni na práci s vysílačem.“</p>

<p>Tommy pomalu zvedl ruku a opatrně sáhl na přilbu zvenku. V těžkém krunýři se dosud nepodařilo ovládání zjednodušit.</p>

<p>„Hotovo.“</p>

<p>„Měl by tam být symbol žádosti o pomoc, zvednutá pěst. Aktivuj jej, to je vše.“</p>

<p>„Ale já nic neslyším!“</p>

<p>„Signál běží na jiné frekvenci. Jestli je někdo poblíž, už tě zaslechl.“</p>

<p>Seykerová by nepochybně ihned dokázala vyčíslit naději na záchranu, která byla pořád menší. Kay nehodlal počítat. Poslední hodiny jeho života nejsou nejhorší. Bez bolesti a ostudy, není ani sám. A Tommy zůstane živý, má aTan. Nepochybně už nepotřebuje jeho péči. Pokud uspěje, zmizí mezi obyvateli planety, na které ožije.</p>

<p>„Kayi, jestli nás nezachrání…“</p>

<p>„Mluv.“</p>

<p>„Vynasnažím se udělat všechno za tebe.“</p>

<p>Nemá smysl se hádat.</p>

<p>„Dobře. Ale napřed se pokus najít Artura.“</p>

<p>„Najdu.“</p>

<p>Plul mezi hvězdami – bodyguard kategorie „S“, nerealizovaný lingvista, poručík Spála. Život odchází každým dechem, každou kalorií, kterou nedokáže skafandr odvést. Zalkne se vzduchem, horkem vlastního těla. Společnost smaže matrici jeho vědomí. A sto kilogramů těla ve stokilogramovém krunýři se stane mezihvězdným prachem.</p>

<p>Je něco za temnotou, do které tak často skákal, aby se probudil na studeném stole replikátoru? Kay doufal, že ne. Podle všech zákonů je vinen, ať už říšských nebo vlastních.</p>

<p>Bohové se lidem neposmívají, prostě si jich nevšímají. Je možné se hádat s osudem, odmítat zákony, pohrdat vesmírem. Ovšem dříve nebo později všechno končí právě tak – nekonečnou prázdnotou, studeným lůžkem, paprskem v zádech. Šel k Bohu, aby mu položil jedinou otázku: Proč? Proč stvořil svět, ve kterém jsou dobro a zlo neoddělitelné, kde není možné prožít den, aniž by člověk někomu ublížil? K čemu je Hranice snů, která zrodí miliardy ještě horších světů? A v čem spočívá spravedlnost, když každý dokáže vystoupit na vrchol pyramidy a stane se věčným vládcem vlastních snů, nelítostným a nedotknutelným jako Grey, který býval prostým důstojníkem endorianského torpédoborce?</p>

<p>Je možné se nebát božího hněvu. Ale není možné se nebát ticha.</p>

<p>Kay zašeptal, možná k sobě, možná k Tommymu, možná k nekonečnému mlčení kolem:</p>

<p>„Pokud nejsem hoden odpovědí, pak ty nejsi hoden otázek. Kde je vina, když je vše dovoleno?“</p>

<p>Svět rotoval kolem, aniž se snížil k odpovědím a výčitkám. Svět zrozený z přání Šegala, milovníka dobrodružství.</p>

<p>„Ale jestli tam přece jen něco bude, určitě se zeptám,“ pronesl Kay pouhými rty.</p>

<p>Záblesk. Hned vedle, sto metrů od nich. Záplava světla zrozeného roztrženým prostorem. Záře šedivé nicoty, kterou vnikla do vesmíru loď.</p>

<p>Ohromený Kay sledoval, jak k nim směřuje maličká jachta.</p><empty-line /><p><strong>3</strong></p>

<p>Pohyb byl obtížný, servomotory už svalům nepomáhaly.</p>

<p>První se dotkl paluby Tommy. Pět minut se dostávali k otevřenému průlezu, ve kterém se nikdo neobjevil. Potom hoch vtáhl Kaye do komory, do gravitačního pole lodě.</p>

<p>Přechodová komora byla prázdná. Syčel stlačený vzduch, který rychle naplnil maličkou místnůstku.</p>

<p>„Pomoz mi to sundat,“ požádal Kay vkleče. Sto kilogramů zbytečné ochrany ho táhlo k podlaze, Tommy, jehož krunýř ještě nevyčerpal všechny rezervy, začal rozepínat keramické pláty.</p>

<p>S lehkou obavou se Kay nadechl. V pořádku. Chladný a čistý vzduch. Shodil zbytky krunýře, který mu posloužil až do konce. Vstal a rozhlédl se. Obyčejná komora maličké jachty. Průhledná skříň s běžným vakuovým skafandrem a připnutým blasterem. Kay potlačil touhu sáhnout pro zbraň. Buď není nabitá nebo nebude potřebná.</p>

<p>„Prozatím se nesvlékej,“ doporučil Tommymu. Přistoupil k vnitřním dveřím komory a stiskl kliku.</p>

<p>Dveře se otevřely.</p>

<p>„Rychle! Tak rychleji!“ zaslechli.</p>

<p>Kay vyšel z komory.</p>

<p>Jachta byla mnohem menší než jeho starý kutr. Z přechodové komory se vstupovalo přímo na můstek, a hned vedle bylo otevřeným průchodem vidět do nákladového prostoru.</p>

<p>V pilotním křesle, zády ke Kayovi, seděl štíhlý muž v trikotu.</p>

<p>Naprosto neznámý obličej. Buď mladý nebo po aTanu. S úsměvem doslova přilepeným k ústům.</p>

<p>„Dívejte se! Budete svědky!“ Pilot ukázal na navigační monitor. Kay pomalu přesunul pohled.</p>

<p>Ideální kurz.</p>

<p>Čas letu – nula. Drift – nula.</p>

<p>Jachta prolétla dva světelné roky během okamžiku.</p>

<p>„Je zapotřebí sepsat protokol,“ řekl pilot rychle. „Nezbytně. Něco takového se přece nestává, viďte?“</p>

<p>„Nestává.“</p>

<p>„Počkejte moment.“ Pilot vyskočil a kmital v těsném prostoru můstku, občas pohlédl na displej, jako by se obával, že se čísla změní. Otevřel skříňku nad odklopeným stolkem. Povalovaly se v ní integrované obvody, několik knih, plechovky s pivem, papíry. Vyňal několik papírů, propisku a přiskočil ke Kayovi, současně pohlédl udiveně na Tommyho, který právě vstoupil, pořád ještě v krunýři. Podřepl u pultu a položil papír na vypnutý panel planetárních motorů.</p>

<p>„Už! Musíme zvolit patřičné formulace…“</p>

<p>„Moc vám děkujeme,“ začal Kay. Muž zamával rukama.</p>

<p>„Počkejte, potom…“</p>

<p>Dutch minutu přihlížel, jak muž spěšně píše a občas okusuje nešťastnou propisku. Potom kývl na Tommyho.</p>

<p>„Pojď sem, pomůžu ti při svlékání.“</p>

<p>„Jsi plnoletý, hochu?“ zeptal se pilot, aniž odtrhl zrak od papíru.</p>

<p>„Pravděpodobně.“ Tommy zvedl průzor a usedl vedle Kaye, který mu začal odepínat nárameníky.</p>

<p>„To je dobře. Budu mít dva svědky.“</p>

<p>Tommy pohlédl nechápavě na Kaye.</p>

<p>„Zaměřil ideální kurz,“ vysvětlil Kay. „Teď už pokračuj sám.“</p>

<p>„Mám pilku,“ řekl pilot.</p>

<p>„Nač?“</p>

<p>„Vtípek.“ Muž zvedl hlavu. „Mage Kuzněcoff.“</p>

<p>„Kay Dutch.“</p>

<p>Kupodivu žádná reakce.</p>

<p>„Kay Dutch a…“</p>

<p>„Tommy.“</p>

<p>„Tommy Dutch… správně?“</p>

<p>„Zhruba,“ vylézal Tommy ze skafandru.</p>

<p>„Přežili jste katastrofu. Co se vám stalo?“</p>

<p>„Vypadli jsme z okna.“</p>

<p>Kuzněcoff zamrkal a pohlédl na Dutche.</p>

<p>„Taky vtípek. Mage, máš koňak?“</p>

<p>Pilot si otřel čelo a se zjevnou lítostí odložil papír.</p>

<p>„Jistě. Nejste zraněni?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Moment…“ Mage zamyšleně obhlédl můstek. „Koňak tu někde bude… ale jen si pomyslete: ideální kurz!“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Mage Kuzněcoff nebyl profesionálním pilotem. Pracoval v jedné velké bance na Ruhii, ale asi ne jako úředníček, když měl vlastní jachtu a čas na planetární turistiku. Kay nikdy nepokládal lety nad neživými světy za radostný odpočinek, ale teď mu tato zábava zachránila život.</p>

<p>Nevěděl, jestli Mage uvěřil jejich vyprávění o výbuchu kutru, smrti ostatních a podobným blábolům. Postačil pohled na silový krunýř oblečený na vězeňské košili, aby pochopil všechno… nebo skoro všechno.</p>

<p>Kuzněcoff však neřekl nic. Nepochybně patřil k lidem, kteří neuznávají žádnou vládu a pokládají si za čest, když jí mohou škodit. Kay měl pocit, že to bankéře dříve nebo později dostane do velkých nepříjemností, ale nebyl v situaci, ve které se dávají dobré rady.</p>

<p>Projevil maximální vděčnost, nezabil totiž pilota a nepřevzal loď. Ostatně to nebylo třeba – Mage ochotně souhlasil s tím, že je dopraví na Graal, jednu z nejbližších planet Říše. S výrazem spiklence vypočítal kurz, který sice už nebyl ideální, přesto však docela slušný. Jedenáct hodin letu. Kayovi se nepodařilo usnout, místo toho se však dozvěděl mnoho zajímavostí o Ruhii (na které kdysi strávil půl roku veřejně prospěšnými pracemi) a o bankovnictví, kterému nikdy nedůvěřoval.</p><empty-line /><p><strong>4</strong></p>

<p>Kay se poprvé dostal na Graal normální cestou. Nikoli sterilním prádlem aTanu, ale z kosmoportu, který měl snad nejnižší úroveň podle standardů platných v Říši.</p>

<p>Byla noc a Mage řídil jachtu podle přístrojů. Šlo mu to dobře, přesto Kay celou dobu toužil převzít řízení. Stříbřitě mrkající obraz planety, prohnaný fotoelektronickým zesilovačem, způsobil, že maličký kosmoport vypadal jako pečlivá maketa nebo dětská hračka.</p>

<p>Tady nebyly gravitátory nuceného přistání, které používají velké linkové lodě. Ty by ani nezvládly přistání na dvou betonových plochách, nepochybné pýše kosmoportu. Na jedné z nich nyní stál starý kontejnerový nosič s podivným názvem „Slavné dny“. Nepochybně se jednalo o veteránovu minulost. Druhá byla prázdná, přesto jachtu nasměrovali na „malé pole“. Kay nabyl podezření, že kosmoport plní současně úlohu místního letiště. Přistáli mezi lehkými flyery a několika nákladními letadly, pro která se nenašlo místo v hangárech. Několik minut po přistání jedno letadlo rolovalo na ranvej přímo před přídí jachty. Pilot zřejmě udělal úmyslně smyčku, jen aby se pokochal zvláštním hostem.</p>

<p>„Brr!“ otřásl se Mage. „Poslyšte, opravdu tady něco máte?“</p>

<p>„Bohužel.“ Kay už mířil k výstupu. Pohlédl tázavě na Kuzněcoffa, který přikývl.</p>

<p>Vzduch byl vlhký a čistý. Za ta léta se Graal pořád ještě nezmohl na více či méně významný průmysl. Na kosmoportu vládlo ticho, které zanikající hluk startujícího letadla jen zdůraznil.</p>

<p>„Je chladno,“ poznamenal Mage. „Poslyš, mám tady někde starou bundu, nechceš ji?“</p>

<p>Kay pohlédl na Tommyho a zeptal se:</p>

<p>„Bude mu?“</p>

<p>„Určitě.“</p>

<p>Kuzněcoíf na minutu zmizel, přehrabával nákladní prostor a nadával. Nakonec se objevil se šedivou bundou a podal ji Tommymu. Kay zatoužil vyjádřit svůj názor na stáří této části garderoby, ale výhrady spolkl.</p>

<p>„Děkuji,“ řekl Tommy a hodil si bundu na záda. „Stylová!“</p>

<p>„Šedá je pořád módní,“ potvrdil Mage rozzářeně. „Dutchi, nechceš půjčit nějaké prachy?“</p>

<p>„Není třeba, Mage.“ Kay se na bankéře usmál. „Takhle rychle zbankrotujete.“</p>

<p>„Ále,“ mávl Kuzněcoff rukou, „ideální kurz je vzpomínka, která stojí za všechny prachy.“</p>

<p>„Hodně štěstí. Zdržíte se tady?“</p>

<p>„Jen k natankování.“</p>

<p>„Štěstí,“ opakoval Kay.</p>

<p>Sestoupili po maličkém žebříčku. Začínalo pršet, déšť si zřejmě udělal přestávku jen na dobu jejich přistání. K jachtě přijíždělo auto servisní služby, tady se obsluze z hlediska rychlosti nedalo nic vytknout. Personál byl nepochybně zvědavý, kdo a proč přiletěl na Graal.</p>

<p>„Ty ale vypadáš,“ řekl Tommy a strčil ruku do kapsy. „Kayi, je tady kreditka, Mage ji určitě zapomněl…“</p>

<p>„Nezapomněl, dal ji tam. Jdeme.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Jméno?“</p>

<p>„David Copperfield,“ odpověděl Kay.</p>

<p>„F nebo v?“</p>

<p>„F.“</p>

<p>Šedivý plukovník v obnošené uniformě pečlivě zanesl jméno do registračního počítače.</p>

<p>„A vaše?“</p>

<p>„Oliver Twist,“ odpověděl za Tommyho Kay.</p>

<p>„Oliver…“ Úředník svraštil obočí. Zřejmě ho zmátla nějaká dávná vzpomínka. „Omlouvám se, ale můžu vidět vaše doklady?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Jsme vyznavači kultu anonymistů. Naše víra nám zakazuje fotografování. Nemáme doklady.“</p>

<p>Úředník zaváhal.</p>

<p>„Dokonce i naše jména jsou vypůjčená ze starých knih. Nepochybně jste četl klasický román středověkého spisovatele Marka Twaina o dobrodružstvích dvou věrných kamarádů?“</p>

<p>„A… ano.“</p>

<p>„Odtud máme svá jména – Copperfield a Twist.“</p>

<p>Uklidněný úředník přikývl.</p>

<p>„V jaké záležitosti?“</p>

<p>„Turistika. Cestujeme po Galaxii stopem.“</p>

<p>„Srdečně vítáme na Graalu.“ Úředník stiskl tlačítko a dveře registrační místnosti se otevřely. „Doufám, že se vám bude u nás líbit.“</p>

<p>„Nepochybně.“</p>

<p>Prošli do čekárny, podle očekávání prázdné. Výklady bezcelních obchůdků svítily jen matně, nabízely široký sortiment zboží, na které ve větší části Říše už napůl zapomněli. Skoro za každým sklem ztuhly s napřaženými manipulátory jednoduché prodejní automaty. Lidská práce se tady už stala nerentabilní, což je drobný příznak „civilizované“ planety. Žádní prodavači, žádní kupující. Jen ve vzdáleném rohu hrstka lidí, kteří buď čekali na letadlo nebo se jednalo o bezdomovce, kteří tady trávili deštivou noc, zvědavě pohlížela směrem k nečekaným příchozím.</p>

<p>Kay se zastavil a ohlédl.</p>

<p>„Nechceš se převléknout?“ zeptal se Tommy.</p>

<p>„Ne… ale vlastně máš pravdu.“</p>

<p>Kay prošel kolem několika vitrín, což vyvolalo v automatech záchvěvy života. Zapnulo se reklamní panneau, začala hrát hudba, nad detektorem kreditních karet se rozsvítilo zelené světlo.</p>

<p>Kay se zastavil u vitríny, za kterou s knihou v ruce seděla mladičká dívenka. Přestala čísl a usmála se.</p>

<p>„Upozorňuji, že jsme tady dražší než v automatizované prodejně.“</p>

<p>„Vím. Potřebuji pořádný plášť.“</p>

<p>Dívka pohlédla zamyšleně do své výlohy.</p>

<p>„Asi se vám nebude líbit to, čemu říkáme ‚galaktická móda‘. Vezmete si tento?“</p>

<p>Kay si přehodil přes ramena tenký béžový plášť prostého střihu a pohlédl tázavě na dívku.</p>

<p>„Celkem ujde, ale je trochu velký. Hned se podívám…“</p>

<p>„Není třeba. Prodáváte zbraně?“</p>

<p>Dívka mlčela a zkoumavě si ho prohlížela. Potom přenesla pohled na Tommyho.</p>

<p>„Nemáme licenci.“</p>

<p>„Na to jsem se neptal.“</p>

<p>„Můžu vám přenechat svůj eskort.“</p>

<p>Kay se tiše zasmál. Při pohledu na zmatený výraz dodal:</p>

<p>„Jsem na tu hračku zatížen. Děkuji. Beru.“</p>

<p>Kreditka, kterou Mage Kuzněcoff zapomněl v kapse bundy, na zaplacení stačila.</p>

<p>Dívka vyňala z tašky eskort a ukázala přes sklo, že indikátor nabití je na maximu, vyňala zásobník, zabalila ho i s pistolí do papíru a podala ho Kayovi.</p>

<p>„Děkuji,“ řekl Kay a strčil si balíček do podpaždí. „Jdeme, Tommy.“</p>

<p>V zaskleném vestibulu, posledním světle před deštivou tmou, to páchlo levnými drogami. Tři mladíci, kteří kouřili před otevřenými dveřmi, při pohledu na příchozí zmlkli.</p>

<p>Dutch zvolna zapnul plášť, rozvinul balíček, nabil eskort a zastrčil ho do kapsy.</p>

<p>„Viděl jsi, jak vře déšť v laserovém paprsku? Hezký pohled.“</p>

<p>Vyšli ven. Kay položil chlapci ruku na rameno a tiše se zasmál.</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>„Vzpomínáš si, jak jsem tě našel na Cailisu? Podobná noc.“</p>

<p>„Idiote.“ Tommy se zastavil a natáhl si kapuci. „Málem jsem umřel strachem.“</p>

<p>„To nic, držel jsi se bezvadně.“ Kay se ohlédl a strčil ruce do kapsy pláště. Připomínal dravce hledajícího kořist. „To není náhoda, Tommy. Svět nezná shodu okolností. Po nalezení ideálního kurzu tomu věřím.“</p>

<p>„O čem to mluvíš?“</p>

<p>„Noc, Tommy. Noc a déšť. Ukradneme flyer?“</p>

<p>„Ne, pokračujeme ve vodoléčbě,“ odpověděl mladík skoro zlostně. Kráčeli po mokrém asfaltu podél skleněné stěny kosmoportu.</p>

<p>„Z nějakého důvodu mi připadá, že teď už bude všechno v pořádku,“ pokračoval Kay. „Ze dokážu položit otázku bez ohledu na to, jaká bude odpověď.“</p>

<p>„Odkud ten optimismus?“</p>

<p>„Hádej třikrát.“</p>

<p>„Noc a déšť?“</p>

<p>Nad plochou pro flyery světélkovalo slabé silové pole –další důkaz rozvoje planety. Proudy deště, jiskřící ve světle luceren, se ohýbaly podél kupole a padaly na zem. Skrz mihotavý závěs lidská postava, sedící na půl metru vysoké betonové zídce, vypadala jako neživá, nakreslená.</p>

<p>„Noc a déšť,“ opakoval Kay jako ozvěna, když procházel clonou kapek.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Artur Curtis zvedl pohled od displeje elektronické hry, kterou měl položenou na kolenou. Usmál se plaše a nesměle jako provinilé dítě.</p>

<p>„Kdybys tak věděl, Kayi, jak se mi tento věk hnusí.“ Kay Dutch, který děti nenáviděl, přikývl a přistoupil k ohradě.</p>

<p>„Chytíš mě?“</p>

<p>„Copak jsem tě někdy pustil?“</p>

<p>Artur seskočil a přitiskl tvář k jeho hrudi.</p>

<p>„Plač, jestli chceš,“ zašeptal Kay.</p>

<p>Curtis junior zavrtěl hlavou. Odpověděl stejně tiše, aby ho neuslyšel Tommy, který stál nehybně dva kroky od nich:</p>

<p>„Nepouštěj mě, nebo se zblázním. Opravdu.“</p><empty-line /><p><strong>5</strong></p>

<p>Tommy pil čaj a polykal bonbony s onou věcnou lhostejností, kterou žádné dítě nedokáže. Kaye a Artura však teď jídlo nezajímalo.</p>

<p>Seděli na pohovce, která zabírala celou stěnu maličkého pokoje prázdného hotelu na kosmoportu. Artur skrčil nohy pod sebe, Kay seděl obrácen k němu. Tommy poslouchal jejich rozhovor, ale nezasahoval do něho.</p>

<p>Ti dva si měli hodně co povídat.</p>

<p>„Přesto jsem doufal, že se bez toho obejdu.“ Artur měl hořký pohled. „Nepochyboval jsem, že vás najdu.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Jdeš na Graal. Už jednou jsi došel, ať se dělo cokoli, takže jsi musel dojít i po druhé.“</p>

<p>Kay na tento argument jen zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Když člověk spadne do proudu událostí, které hýbou vesmírem, není pro náhodu místo.“</p>

<p>„Já jsem spadl?“</p>

<p>„Ty. Já. Tommy.“</p>

<p>Když mladík uslyšel své jméno, usmál se a nalil si nový šálek.</p>

<p>„Budiž. Dejme tomu.“ Kay pohlédl s obavou na Tommyho. „V tom případě to přestaň tak prožívat. Zase máš přechodné nepohodlí, ovšem z vůle osudu.“</p>

<p>„I osud se dokáže mstít.“</p>

<p>„Za co?“</p>

<p>„Za Muhammadi.“</p>

<p>Kay mu přejel rukou po obličeji, jako by chtěl setřít pavučinu.</p>

<p>„Zapomeň.“</p>

<p>„Jak? Našel jsem ji, abych se pomstil, a nedokázal jsem ji zabít. To…“</p>

<p>„Mlč.“ Kay mu dlaní zakryl ústa. „Konec. Téma uzavřeno.“</p>

<p>„Kayi, aTan léčí jen tělo.“ Tommy poprvé zasáhl do rozhovoru. „Na duši nestačí.“</p>

<p>Artur pohlédl na Tommyho a řekl vážně:</p>

<p>„Díky, bratře.“</p>

<p>„Duší se budeme zabývat my, pokud bude třeba.“ Kay položil Arturovi ruku na rameno. „Snad to už pro dnešek stačí. Jsou tři hodiny v noci. Rád bych se trošku prospal.“</p>

<p>„Já také,“ přikývl Artur. „Čekal jsem na vás celý den a spal jen dvě hodiny.“</p>

<p>„Zajímá mě, jak probíhal tvůj aTan,“ nepřestával Tommy.</p>

<p>„Jako obyčejně.“ Artur mluvil docela klidně. „Syn endorianského obchodníka Artur Ovald se opět objevil na světě. Nestačil jsem si ve smlouvě s aTanem změnit jméno a Curtisovi seniorovi je všechno jedno.“</p>

<p>Kay vstal. „S vaším dovolením se odeberu do postele. A vy si můžete povídat třeba až do rána.“</p>

<p>Usnul rychle, při tichém hovoru v sousedním pokoji. Mluvil hlavně Tommy, což Kaye potěšilo.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Tři hodiny spánku je pro odpočinek málo, ale na omezení únavy postačí. Kay tiše prošel pokojem, kde v objetí spali hoši. Osprchoval se studenou vodou, vrátil se a chviličku postál s pohledem upřeným na Artura.</p>

<p>Oteklá víčka – upomínka na noční pláč, který Dutch neslyšel.</p>

<p>Prsty zaťaté do polštáře.</p>

<p>Bolest a strach.</p>

<p>…<emphasis>aTan léčí jen tělo.</emphasis></p>

<p>Kay přistoupil k informačnímu terminálu a zapnul hotelovou síť. Byla jednoduchá a nepříliš přátelská pro turistu neobeznámeného s Graalem, ale už za půl hodiny Dutch vstoupil do archivu ústřední nemocnice planety. Za dalších šest minut pronikl k souborům domu pečovatelské služby církve Společné vůle.</p>

<p>Potom Kay došel k pohovce a zatřásl Curtisem.</p>

<p>„Co je?“ zabrumlal Tommy.</p>

<p>„Vstávej. Musíš se oholit.“ Kay ho vytáhl z lůžka. „Pohyb.“</p>

<p>„A proč mám vstávat já?“ otevřel Artur jedno oko.</p>

<p>„Aby sis umyl uši. Rychle. Návštěvy nevyléčitelně nemocných jsou dopoledne, a ještě musíme najmout auto.“</p>

<p>„Jakých nemocných?“</p>

<p>„Nevyléčitelných.“ Hned po Tommym vytáhl Kay z lůžka Artura, odvedl ho k monitoru a usadil do křesla.</p>

<p>Artur Curtis očima otevřenýma dokořán zíral na fotografii Isabely Kal.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Víš to určitě?“ zeptal se zjevně nervózní Tommy. Kay se na něho povzbudivě usmál.</p>

<p>„Ano. A ty?“</p>

<p>„Kdepak. Neměl jsem potěšení se s ní seznámit a ani po tom netoužím.“</p>

<p>„V tom případě na nás počkej.“</p>

<p>„Kayi!“ pohlédl na něho prosebně Tommy. „Slituj se nad Arturem! Je to surovost!“</p>

<p>„Doba slitování skončila dávno před naším narozením, Tommy.“</p>

<p>Dutch vystoupil ze džípu. Historie se opakuje, opět nemohou najmout flyer a opět musí projít Zlou zemí pěšky.</p>

<p>Ale ještě předtím, ať už je čeká Bůh, dábel nebo léčka SIB, musí Kay zavést Artura na setkání s minulostí.</p>

<p>S minulostí uzavřenou v této velké budově, připomínající pevnosti planety Terry.</p>

<p>Mladík už stál před masivní kamennou bránou. Vypadal tak maličký a bezbranný před onou masou šedé žuly, že se Kayovi sevřelo srdce.</p>

<p>Dost. To všechno je bezdůvodná sentimentalita.</p>

<p>Arturu Curtisovi je dvanáct let.</p>

<p>A nevinný je asi tak stejně jako Kay.</p>

<p>Přesto Dutch ještě postál několik sekund s pohledem upřeným na dětskou figurku, než přistoupil k Arturovi.</p>

<p>„Je čas…“</p>

<p><emphasis>Každý má tolik let, kolik má. Ty jsi nikdy nebyl dítětem a Artur ještě nedospěl.</emphasis></p>

<p>Mírně udivená žena v bílém plášti milosrdné sestry jim napsala propustku. Nikomu se nebránilo v návštěvách –církev pokládá každý kontakt za dobrý. Přesto se zeptala:</p>

<p>„Čím je ta žena pro chlapce?“</p>

<p>„Ničím. Ale napřed se musíme o tom ujistit,“ odpověděl zdvořile Kay.</p>

<p>Na Graalu jméno Kal neznali. Prostě oživená šílená žena, u které selhal veškerý lékařský arzenál, protože „aTan“ chrání svá tajemství. Kal vedli v dokumentech domu pečovatelské služby pod hezkým ruským jménem Ljuba.</p>

<p>Kay v duchu uznal, že je v tom jistá, i když zvrácená logika.</p>

<p>Když došli k místnosti, jejíž číslo měli na propustce, Kay pocítil, jak se Artur, který se k němu tiskl, celý třese.</p>

<p>„Kayi!“</p>

<p>Pohlédl na hocha.</p>

<p>„Nemůžu! Nechci!“</p>

<p>„Nebýt mechanistky, nevedl bych tě sem. Pojď!“</p>

<p>Kay postrčil Artura a vstoupili do sálu. Ošetřovatelka, která seděla v rohu místnosti, jim zdvořile pokynula hlavou. Viděla už nejrůznější návštěvníky, od těch, kteří si chtěli pytlíkem ovoce vykoupit své smrtelné hříchy, až k těm, kteří s lačnou zvědavostí pozorovali přicházející smrt.</p>

<p>Dnešní návštěvníci do obvyklých kategorií nespadali.</p>

<p>„Poznáváš?“ zeptal se Kay.</p>

<p>Artur několik sekund prohlížel obličeje přítomných žen. V místnosti jich bylo šest. Pečlivě oblečené, umyté, učesané, seděly před televizní obrazovkou, na které animovaní zajíci honili v lese animovaného vlka.</p>

<p>Najednou jeho prsty stiskly Kayovu ruku.</p>

<p>„Hned ne, viď?“ zeptal se Kay. „To je první poučení, chlapče. Rysy minulosti se setřely. Ihned je poznáme jen ve snu.“</p>

<p>Přistoupil k Isabele Kal, která seděla nehybně v křesle, a přitáhl k ní Artura. Kal nezměnila výraz. S dětskou zvědavostí pokračovala ve sledování figurek pobíhajících na obrazovce.</p>

<p>„Kal, to jsem já,“ řekl nepříliš hlasitě Kay. „A tady je Artur Curtis. Poznáváš nás?“</p>

<p>Kal dále zírala na obrazovku.</p>

<p>„Druhé poučení,“ pokračoval nelítostně Kay. „Minulost je neškodná, ale když se hodně vynasnažíme, můžeme ji oživit. Dát jí nové tělo a novou duši.“</p>

<p>Uchopil Isabelu za ruku – pořád jemnou a štíhlou, nedotčenou oněmi čtyřmi léty.</p>

<p>A touto rukou pohladil Arturovu tvář.</p>

<p>Hoch vykřikl.</p>

<p>Ještě jeden dotyk.</p>

<p>Tentokrát Artur mlčel.</p>

<p>„Třetí poučení: minulost nás může uhodit, pokud si to budeme přát. A můžeme si zvyknout na bolest, dokonce si ji oblíbit.“</p>

<p>Dutch vstal a zakryl tělem obrazovku. Žena se nepohnula.</p>

<p>„Čtvrté poučení, nejdůležitější. Minulost je mrtvá, neexistuje. Jsme schopní ji zabít navždy nebo se od ní odvrátit, případně vdechnout život do mrtvoly. Co si zvolíš, chlapče?“</p>

<p>Zneklidněná ošetřovatelka odložila nedopletený šál a šla k nim.</p>

<p>„Co si vybereš?“</p>

<p>„Odchod,“ zvedl Artur oči ke Kayovi.</p>

<p>„Určitě?“</p>

<p>Hoch mlčky přikývl.</p>

<p>„Jmenovala se Isabela Kal,“ sdělil Kay ošetřovatelce. Vyšli ze sálu. Artur pomalu přistoupil k úzkému oknu a pohlédl na džíp, zaparkovaný u plotu.</p>

<p>„Minulosti je možné vrátit jména. Je možné na ni vzpomínat. Ale neoživovat mrtvé.“</p>

<p>„Kayi,“ Artur se narovnal, „co kdybych odpověděl jinak?“</p>

<p>„Stejně bych o tebe bojoval.“</p>

<p>„Proč? Já jsem také minulost. Zombie.“</p>

<p>„Jsi živý, Arture. Už nikdy tě nevydám smrti.“</p>

<p>„Kayi, proč sis mě zamiloval?“</p>

<p>Dutche napadlo, že na tuto otázku nikdo nikdy nezná odpověď – lidé ani mimozemšťané, muži ani ženy, dospělí ani děti. Přesto odpověděl, protože ticho a mlčení jsou také součástí minulosti.</p>

<p>„Protože jsi mě naučil milovat.“</p>

<p>„Půjdeme?“ zeptal se Artur po pauze.</p>

<p>„Půjdeme.“</p>

<p>Rychle sestoupili po schodišti. Už nemluvili, nebylo třeba.</p>

<p>Minulost může umírat i bez nich.</p><empty-line /><p><strong>6</strong></p>

<p>Bývaly doby, kdy status Gorry dokázal Greye rozběsnit. Planeta, kterou téměř oficiálně řídí Rodina, se mu jevila jako plivnutí do tváře moci a práva – do jeho tváře. Třikrát se pokusil „vyčistit“ Říši od mafie a třikrát se obrodila. Jako endorianský písečný pavouk rozsekaný na kousky se změní v deset pavoučků, tak se Rodina pod údery SIB rozpadala na planetární bandy a uskupení. A za nějakou dobu vzniklo centrum, které je všechny sjednotilo. Grey si často kladl otázku, proč je tak obtížné uchovat Říši před rozpadnutím, proč je nemožné vykořenit zlo?</p>

<p>Nyní už Grey s písečným pavoukem nebojoval. Rodina vedla své kšefty na hranici zákona i za ní. Drogy, které nejsou na seznamu povolených léků, porno zahrnující i nezletilé a mimozemšťany, nájemné vraždy a podezřelé atrakce typu „Sám doma s vrahem“. Občas Rodina neměla nic proti tomu, aby se zabývala legální činností, jako je prodej planet, obchodování se zbraněmi hromadného ničení nebo průmyslová špionáž.</p>

<p>Ovšem znala, vlastně naučila se znát své místo. V jejím zájmu byla stabilita světů Říše, aby nevyschl pramen lidí toužících po zakázaných potěšeních. Lepší je tiché nahrazování zastarávajících zbraní než všechno ničící občanská válka. Zatímco říšskými zákony omezená SIB se snažila přivést k moci na Incediosu umírněné politiky, Rodina potlačila občanskou válku během dvou měsíců. Rychle a efektivně: sérií teroristických činů a mohutným přílivem peněz, které už začaly přinášet zisk.</p>

<p>Gorra je sídlem hlavy pavouka. Císař se stýká s Matkou Rodiny častěji než jednou měsíčně. Ovšem vždycky, když Grey vstoupí na schůdky člunu, pocítí hořkost při pohledu na stárnoucí ženu, která stojí vedle lorda kancléře Gorry.</p>

<p>Zatraceně… Odvolat vládce planety je mnohem jednodušší.</p>

<p>Přijal květiny, z Terry i místní endemity, od děvčátek, která k němu přiběhla. Byla hezoučká a podobala se Laře, zřejmě tady chtěli císaře potěšit.</p>

<p>„Měla byste být ve škole,“ řekl jim Grey cestou k lordu kancléři.</p>

<p>Teprve v polovině cesty si císař uvědomil, že zapomněl na jednu maličkost.</p>

<p>Zapomněl se <emphasis>poklonit zemi.</emphasis></p>

<p>V hrobovém tichu došel Grey k lordu kancléři, jehož výraz zahrnoval celou paletu pocitů, od strachu až po úžas.</p>

<p>„Rozhodl jsem se změnit rituál,“ prohlásil císař. Cítil se nesmírně starý. Chodící pomník.</p>

<p>„Co dělá vaše zdraví?“ otázala se matka Rodiny. S určitou námahou si Grey připomněl její jméno a původ. Lika Seykerová, z Druhé planety Shedary. Stejně jako Kay Dutch, který se ho pokusil zabít…</p>

<p>To už nebylo důležité… ale naopak, velice výhodné.</p>

<p>„Děkuji, docela dobře.“ Grey se otočil k lordu kancléři. „Můžete ukončit toto divadýlko? Za pár minut sem přiletí van Curtis, toho můžete oficiálně uvítat. A vy, Seykerová, mě navštivte za dvě hodiny. Máte tady nějakou oficiální funkci?“</p>

<p>„Jsem ministrem kultury,“ sdělila Matka Rodiny.</p>

<p>„Výborně. Takže se umíte podepsat.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Curtis van Curtis nestál o slavnostní uvítání o nic víc než císař. Když průvod projížděl horským údolím kolem nádherných pseudokřišťálových drúz, jednoho ze šesti divů Galaxie, ani neotočil hlavu.</p>

<p>Od doby Velké války se Curtis van Curtis ještě nikdy tak nebál.</p>

<p>Rezidence lorda kancléře s propůjčeným statutem císařského paláce stála v centru hlavního města. Zrcadlovými stěnami, zprohýbanými do ostrých úhlů, rezidence napodobovala symboly Gorry.</p>

<p>Curtis byl připraven na dlouhé čekání, které vždy předcházelo jeho setkání s císařem. Když mu oznámili, že ho císař přijme neprodleně, jeho strach jen zesílil. Když procházel řadami sálů, jejichž jedna stěna byla vždy skleněná, Curtis nahmatal jazykem maličkou kapsli, přilepenou k dásni. Jediný jed, který neumí zlikvidovat symbiotické bakterie, díra v krunýři, kterou tam ponechal pro podobné případy, protože neovládl techniku jeng. Její postup na pomezí života a smrti, násilí vůči vlastnímu tělu i duši, nezbytná podmínka tréninku – byla pro něho nepřijatelná.</p>

<p>Císař nebyl sám. V pozoru za ním stál holografický fantom, obraz urostlého muže v uniformě komandéra. Fantom pomrkával, občas měnil barvy, pohyby přestávaly být plynulé, spojení bylo zřejmě z velké dálky a k tomuto účelu málo vhodnou vojenskou aparaturou.</p>

<p>„Chyť ho živého,“ pronesl císař unaveně. „A…,“ pohlédl na Curtise, „ty dva také. Určitě živé. To je rozkaz. Potom se spoj s palácem.“</p>

<p>Komandér přikývl:</p>

<p>„Provedu, císaři. Eskadra pročesává vesmír. Šance však není velká. Mě našli skoro zázrakem. Zločinci buď zemřeli nebo je naložila jiná loď.“</p>

<p>„Co navrhuješ?“</p>

<p>„Vezmu si jeden křižník, výsadkový transportér a zaletím na Graal. Směřovali tam, císaři.“</p>

<p>„Ano… zaleť, Šegale. A nezapomeň – živé!“</p>

<p>Obraz komandéra zmizel. Grey Curtisovi pokynul, aby usedl. Sám padl do křesla, které stálo u stěny. Možná to byla náhoda, ale Curtis mu nyní neviděl do obličeje.</p>

<p>„Co vás spojuje s Graalem, Curtisí?“</p>

<p>Majitel „aTanu“ se dotkl jazykem maličké kapsle. To mu dodalo odvahy.</p>

<p>„Je tam zdroj mé síly, Greyi.“</p>

<p>„A přesněji?“</p>

<p>„Bůh.“</p>

<p>Císař mlčel velice dlouho, a když posléze promluvil, v jeho hlase zazněla zvědavost.</p>

<p>„Takže všechno, co vypověděl Kay při výslechu, je pravda? Získal jsi přístup k božským možnostem… A zhotovil Hranici snů, abys rozkotal Říši?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A Dutch se mě snažil zabít jen proto, aby tě zadržel?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Kdo je v takovém případě zločinec a kdo se odhodlal zemřít pro Říši?“</p>

<p>„Nevím, císaři. Ale Dutch je vrah. Přímo maniak.“</p>

<p>„Je mnoho míst na světě, Curtisi, kam vrahové patří. A ty nevypadáš pobouřeně ani rozpačitě.“</p>

<p>„Věděl jsem, nač se budete ptát. Vím, že víte všechno.“</p>

<p>„Zajímavé… aha, těm dvěma se podařilo uprchnout z Lemakova torpédoborce… budiž mu věčná sláva. Zdá se, že tajemství aTanu není střežené moc přísně.“</p>

<p>„Císaři, nikdo neprověřil jejich paměť. Byli příliš vzrušení a povídaví. Ke mně se dostalo jen jejich vyprávění.“</p>

<p>„Zbavuji tě onoho obvinění.“ Grey se suše zasmál. „Smí se císař zeptat svého věrného sluhy, proč se jeho syn nabídl pomáhat Lemakovi?“</p>

<p>„Na mou radu. Aby zabil Kaye.“ Curtis už překročil práh strachu a zůstala jen bezbřehá prázdnota. „Dutch neměl právo prozradit pravdu.“</p>

<p>„Takže jsi vinen spiknutím proti císaři?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Stal jsi se odvážným, Curtisi. Smím vědět proč?“</p>

<p>„Už nemám co ztratit, Greyi.“ Curtis s námahou odtrhl pohled od tmavé siluety a pohlédl na bílá oblaka nad ní. „Hranice snů nevzbudila zájem. Mí analytici se domnívají, že se nejedná o dočasnou situaci, ale stabilní názor veřejnosti.“</p>

<p>„Sny jsou cestou bez návratu, Curtisi.“</p>

<p>„Ano. Každý zná někoho, kdo prošel aTanem, všichni věří v nesmrtelnost. Hranice snů je pro ty, kteří nevěří už ničemu. Z Říše odchází jen póvl. Zvítězil jsi.“</p>

<p>„Opravdu?“</p>

<p>„Zvítězil,“ opakoval Curtis. „Jen bych rád věděl, odkud jsi přišel. Jaký byl svět, ve kterém jsi využil svou Hranici snů?“</p>

<p>„Mýlíš se stejné jako Dutch. Nedostal jsem žádnou Hranici snů.“</p>

<p>„Nikdo neví nic o tvém původu, a vím, že dokumenty…“</p>

<p>„Narodil jsem se na Endorii. Jistě, smrt mé rodiny při vpádu Alkari je lež. Mí rodiče byli narkomani, které zastřelili při pokusu o loupež. Do floty jsem vstoupil pod cizím jménem. A potom… císař nemůže mít takové rodiče.“</p>

<p>Grey se odmlčel.</p>

<p>„Vylezl jsem z lejna, Curtisi. Ale bylo to naše lejno.“</p>

<p>Curtis oněměl.</p>

<p>„Nemám důvod ti lhát,“ řekl císař tiše. „Víš, mohli jsme se spřátelit, kdyby všechno proběhlo jinak. Ale já jsem měl moc, kdežto ty nesmrtelnost a nesmyslné přesvědčení, že jsem vítězem předchozího závodu… tvým nedotknutelným konkurentem.“</p>

<p>„Císaři, kdo tedy…“</p>

<p>„Nevím, Curtisi, a nikdy se to nedozvíme. Možná už umřel, možná teď vychutnává plody tvého aTanu. Nevím. Kdyby se mu zachtělo, stal by se císařem. Ale zřejmě všichni nemají stejné sny.“</p>

<p>„Císaři…“</p>

<p>„Provinil jsi se spiknutím. Tvůj syn pomohl uprchnout zločincům… z nichž jeden je rovněž tvým synem. Není to příliš mnoho potíží od členů Curtisova rodu, kteří si jsou tak podobní?“</p>

<p>„Nemám syna,“ prohlásil Curtis.</p>

<p>„To není špatný začátek. Pokračuj. Co znamená drobný přestupek proti zradě?“</p>

<p>„Parlament Terry akceptoval mou žádost na zrušení příbuzenství. Odmítl jsem Arturovi obnovit aTan, přesto ožil na Graalu. Tam ho hledejte, císaři.“ Curtis si olízl suché rty. „Já… jsem vám věrný, císaři.“</p>

<p>„Tak přece jen jsi zbabělec.“ V císařově hlase znělo zhnusení. „A když se rozhodnu podrobit ho mnohonásobné smrti?“</p>

<p>„Bude vzkříšen tolikrát, kolikrát bude třeba.“</p>

<p>Císař Grey skryl obličej do dlaní a tlumeně pronesl:</p>

<p>„Víš, Kay Dutch mi prokázal ohromnou službu. Jeho lámání mé psychiky neuspělo, také si myslel, že jsem přišel z jiné reality. Ale zato jsem pochopil, jak jsem starý… a jak dlouho už chodím v kruhu. Ani tobě by neuškodilo provětrat šedé buňky, Curtisi.“</p>

<p>„Jak si císař přeje.“</p>

<p>„Nebýt Arturova chování, myslel bych si, že máte zbabělost v genech. Výborně. Potřebuji tě, Curtisi.“</p>

<p>Vládce života a smrti se víc divil než radoval.</p>

<p>„Měním závěť, Curtisi. Budeš svědkem, jedním ze tří nezbytných svědků.“</p>

<p>Curtis přikývl, v očích mu však zůstala nevyslovená otázka.</p>

<p>„Potom odejdeš,“ řekl Grey. „Jsi nesmrtelnost. Nevím, jestli je dobrá nebo špatná. Ale nebudu hledat za tebe nástupce.“</p><empty-line /><p><strong>7</strong></p>

<p>Poručík osobní stráže vstoupil rychle a tiše. Přivolání mohlo být neúmyslné, dřímající císař mohl zmáčknout tlačítko náhodou.</p>

<p>„Pojď sem.“ Greyův hlas se ozval z hlubokého křesla, které stálo u okna. Císař pohlížel na západ slunce. Jeho výraz připadal poručíkovi hodně klidný, přímo neuvěřitelně klidný.</p>

<p>„Jsi hodný hoch,“ pronesl tiše Grey. Poručík zúžil oči, příliš dobře věděl, že v Greyových ústech může být takový výrok dvojznačný. „Čím je pro tebe císař, hochu?“</p>

<p>„Standartou Říše. Symbolem.“</p>

<p>„Správně. Na Tauri jsi mi pomohl, máš postřeh. Víš, že jsem dnes změnil závěť?“</p>

<p>„Ano, císaři.“</p>

<p>„Svědky jsem si nezvolil náhodně. Vládce života a smrti Curtis, patriarcha, občanka Seykerová. Mají moc i kapitál. Splní mou vůli. A ty… kolik ti vlastně je?“</p>

<p>„Dvaačtyřicet, císaři.“</p>

<p>„Slušná kariéra. Pověz mí, ale poctivě, kdo tě protěžoval?“</p>

<p>„Nikdo, císaři.“</p>

<p>„Nelži. Odkud jsi?“</p>

<p>„Z Chaaranu.“</p>

<p>Grey zvedl hlavu. Takový údiv byl u něho vzácný.</p>

<p>„V dokladech je uveden Incedios. Ale nechci vám lhát, císaři.“</p>

<p>„Jak jsi přežil?“</p>

<p>„Měl jsem štěstí. Lodě Jacksonova fondu hledaly ty, kteří se zachránili, a našly nás.“</p>

<p>„Jak jsi přežil?“</p>

<p>„Všichni neplnili rozkazy, císaři. Byl jsem dítě. Drželi nás ve škole skoro tři hodiny. Potom řekli, že nás pustí domů. Šel jsem… Byla noc. Zdálo se mi, že něco slyším a otočil jsem se. Jeden z těch, co nás posílal domů, stál za mnou s puškou a mířil na mě.“</p>

<p>Poručík se odmlčel a Grey ho kývnutím hlavy pobídl.</p>

<p>„Řekl jsem mu něco jako ‚Není třeba!‘ Všechno jsem pochopil a už ničemu nevěřil. A pomočil jsem se. Měl smrt v očích, ten muž s puškou. Ale pořád nestřílel. Ten, co mě vedl, s mírným obličejem a hodnýma očima, mě chytil za ramena a zvolal: ‚Zabij to štěně!‘“</p>

<p>Poručík se znovu odmlčel.</p>

<p>„A přece tě pustil? Ten s puškou?“</p>

<p>„Ano. Pustil, ale napřed zastřelil toho, který mě držel. Zeptal se, jak se jmenuji, přikázal mi čekat a šel do školy.“</p>

<p>„Promiň, ale jak se jmenuješ?“</p>

<p>„Jake.“</p>

<p>„Vyprávěj dál, Jake. Chci pochopit.“</p>

<p>„Potom se už nedělo nic zajímavého, císaři. Utekl jsem, ale doma nikdo nebyl. Vrátil jsem se do školy, protože jsem neměl kam jít. Ukázalo se, že ten muž postřílel všechny vojáky. Poručil, abychom se drželi spolu, schovali se, neztráceli naději, a nikdy nikomu neprozradili, odkud jsme a jak jsme se zachránili. Potom odešel. Nevím, jak ostatní, ale já jsem mlčel. Ale rád bych ho zase uviděl, i když je to hloupé, ale jen proto, abych mu řekl, že jsem mlčel.“</p>

<p>„Chlapče, Jake…“ Nesmrtelný císař hovořil stěží slyšitelně. „Proč jsi mě nezabil? Jsi z Chaaranu… který jsem zničil.“</p>

<p>Poručík pohlédl na císaře: otylé tělo v prostorném křesle.</p>

<p>„Chtěl jsem. Vstoupil jsem kvůli tomu do SIB. A šel přes mrtvoly, abych pronikl do vaší ochranky.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Člověka je možné nenávidět, císaři. Člověka, ale ne symbol. Nikdy jsem vás neviděl šťastného. Nesete v sobě jed, po celý život. Možná je to odplata za Chaaran.“</p>

<p>„Za Chaaran, za Shedaru, za to, že jsem na vrcholu…“ Císař ztěžka vstal. „Máš postřeh. Jsi pašák. Udělej svému symbolu poslední službu: odveď ho z paláce. Tak, aby si toho nikdo nevšiml – nepřátelé ani přátelé.“</p>

<p>Poručík mlčel.</p>

<p>„Vím, že to dokážeš. A neboj se, neutíkám před odplatou, tak jednoduché to není. Pomoz mi, Jake.“</p>

<p>„Říše potřebuje standartu.“</p>

<p>„Standarta bude. Podstata není v barvě standarty, hochu… ale v tom, aby byla. Až mé místo zaujme někdo jiný, pověz mu svůj příběh. Pochopí tě. A pověz mu, že tě doporučuji… v nejlepším smyslu toho slova.“</p>

<p>„Kdo tomu uvěří, císaři?“</p>

<p>„On uvěří.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Nad Graalem třikrát pukla obloha. Křižník, schopný změnit celou planetu v hromadu mrtvých balvanů, velká výsadková loď, která by takovou operaci zvládla mnohem decentněji, a štábní torpédoborec dogarského uskupení, ti všichni přešli na oběžnou dráhu.</p>

<p>Vjačeslav Šegal, který stál u operačního monitoru, pokynul veliteli výsadkářů.</p>

<p>„Zahajte blokádu zóny. Ale bez překročení hranic.“</p>

<p>„A pokud už jsou v zóně?“</p>

<p>„Pak to bude můj problém.“</p><empty-line /><p><strong>8</strong></p>

<p>Kay pozoroval padající hvězdy. Jak je obvyklé, vycházely z jednoho místa noční oblohy, a jak není obvyklé, vytvářely kopuli z jiskřivých čar nad Zlou zemí, vyznačovaly její hranice.</p>

<p>Kay se opíral o kapotu džípu a počítal padající hvězdy. Tři vlny, přibližně stovka ohnivých vzplanutí. V každé Kay znal přesný počet a dokázal by vyslovit dokonalou astronomickou prognózu. Velký výsadkový transportér vystřelí najednou sto jedenáct bojových kapslí. Přesně tolik jich totiž má každá paluba, kterých je na transportéru devět.</p>

<p>Pohlédl na Artura, který spal na rozložených sedadlech džípu. V nepatrném svitu palubní desky vypadal jeho obličej klidně, dokonce spokojeně. Potom zachytil pohled Tommyho, který nespal. Mladík opatrně pootevřel dveře a vystoupil z auta.</p>

<p>Obloha vzplanula čtvrtou vlnou. Tommy zvedl oči a Kay byl zvědav, jestli padne zbytečná otázka.</p>

<p>„Vzbudíme Artiho?“</p>

<p>Otázka byla dobrá, Kay ji chviličku promýšlel.</p>

<p>„Není třeba. Vidíš, že všechny opisují obvod Zlé země. Vědí, že nemá smysl se tam drát.“</p>

<p>„Kolik jich je?“</p>

<p>„Devět set devadesát devět. Úplně nás zablokují.“</p>

<p>„Ale v transportéru…“</p>

<p>„Tisíc kapslí. Velitelská šla zřejmě jako první, ale tu jsem nezahlédl.“</p>

<p>„Je to vážné?“</p>

<p>Kay odpověděl bez rozmýšlení:</p>

<p>„Ano. Obávám se, že ano. Nás chrání Zlá země, ale kdysi zde byla Isabela Kal.“</p>

<p>Současně pohlédli na Artura a zmlkli. Muž a mladík pod jiskřícími záblesky oblohy. Kay Dutch, putující k Bohu, aby mu položil jednu otázku, plácl Tommyho do zad:</p>

<p>„Dopadne to dobře, hochu. Kolem nás je Zlá země. Stala se jí náhodou, jen proto, že Curtise van Curtise i tebe svíral strach. Curtis potřeboval strážce svého bohatství, nepřístupnou bariéru, která by chránila Práh. Takže bariéra vznikla. Teď nás zachrání… alespoň doufám.“</p>

<p>Obloha vzplanula naposledy.</p>

<p>„Kdyby se něco stalo, uteč. Jasné?“</p>

<p>Tommy mu pohlédl zpříma do očí jako rovnocenný partner.</p>

<p>„Poskytl jsi mi svobodu při rozhodování, Kayi. Nevrátím ti ji.“</p>

<p>„Svobodu nejde dát, jen jsem tě naučil ji vidět.“ Kay se tiše zasmál a znovu poplácal Tommyho. „Tady, tady je všechno. Zlá země i rajské zahrady, zrada i ušlechtilost, smrt i láska. Nemusíš mi nic dokazovat, vím, že všechno je v tobě a ve mně. Takže odejdi, když ti bude těžko. Za Artiho zatím rozhoduji já. Ovšem ty máš právo volit sám.“</p>

<p>V Tommyho úsměvu byla hořkost.</p>

<p>„Dobře. Ale co kdybychom vzbudili Artura a jeli dál? A tvou radu promyslím.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Komandér Šegal vnímal Dveře. Tam za úzkou stužkou střechy, v nenápadných skalách, je hranice světů.</p>

<p>Tam čeká Bůh.</p>

<p>Nepociťoval strach ani úzkost. Těch se zbavil už dávno, když vstoupil do tohoto světa přes svůj Práh a svými Dveřmi.</p>

<p>Hranice snů ho neoklamala, bohové nepochybně neumějí lhát. Vše bylo takové, jak mělo být, dokud se mu Curtis a Kay nepostavili do cesty.</p>

<p>Vjačeslav se ohlédl na stříbrnou výsadkovou kapsli. Přistál uprostřed Zlé země, Curtisova ochranná zóna mu v tom nemohla zabránit, protože byl stvořitelem tohoto světa. Deset tun pancířů a zbraní, jeho vlastní bariéra pro Kaye Dutche, byly v zóně Prahu. Šegal však nehodlal těžkou výzbroj použít.</p>

<p>Svého soupeře se nebál.</p>

<p>Přesto mu Kay připadal jako mnohem větší problém než Curtis. Činy majitele „aTanu“ byly pochopitelné a bylo možné je vysvětlit.</p>

<p>Dutch je jiný. S úporností fanatika se snažil zničit císaře, a nyní se stejně úporně dere ke Dveřím. Šegal už dlouho takové protivníky neměl, takže lov na Kaye byl báječným dobrodružstvím.</p>

<p>Ale teď ho už musí ukončit.</p>

<p>Navždy.</p>

<p>A potom zahnat Curtisova štěňata (co jsou vlastně zač, dvojčata nebo klony?) na Terru a vybrat vhodného nástupce van Curtise.</p>

<p>Šegal seděl opřený zády o zakrslý strom a pohlížel na Práh, kterým kdysi dávno prošel, a kterým nikdy nehodlá projít znovu.</p>

<p>Potom vstal, aby rozdělal oheň.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Cestu dobře znali. Dokonce i džíp uvízl ve stejné vzdálenosti od Prahu jako poprvé. Kay se občas chtěl otočit, aby se přesvědčil, že ho následují dva stejní hoši, původní Artur a Tommy.</p>

<p>Ještě víc toužil pohlédnout dopředu, aby zjistil, jestli na ně někdo čeká, nebo přesněji, kdo na ně čeká.</p>

<p>K Prahu došli navečer. Říčka, nízké křoví a… plameny táboráku.</p>

<p>Kay stanul. Pocítil, jak vedle něj ztuhli Tommy a Artur, jeho malé komando.</p>

<p>„To bude otec,“ řekl Artur.</p>

<p>Dutch neřekl, že by to byla nejlepší z možných variant. Dotkl se jeho dlaně uklidňujícím pohybem a vykročil.</p>

<p>Vjačeslav Šegal na uvítanou vstal. Oba muži na sebe pohlíželi, odděleni plameny táboráku.</p>

<p>„Jsi opravdu dobrý,“ řekl Šegal. „Ale stejně jsi prohrál.“</p>

<p>„Proč jsi to stvořil?“ zeptal se Kay, jako kdyby jeho slova neslyšel.</p>

<p>„Už jsem ti to řekl, Kayi. Jsi hlupák. Náš svět…“</p>

<p>Dutch vystřelil, aniž vyňal pistoli z pouzdra. Střely z eskortu ozářily Šegalův obličej a změnily ho v lesklou bílou masku. Komandér se zapotácel, přejel si dlaní po obličeji a klidně řekl:</p>

<p>„Teď je řada na mně, ne?“</p>

<p>Když plazma uhodila Kaye do hrudi, Artur vykřikl a vrhl se dopředu. Vjačeslav ho nešetrně odhodil a přikročil ke Kayovi, který ležel na zemi a z oděvu na hrudi se mu kouřilo.</p>

<p>„Uhodil jsi ho zbytečně,“ řekl Kay a začal vstávat.</p>

<p>Šegal ustoupil o krok. Pohlédl zvědavě na Tommyho a potom na Artura.</p>

<p>„Připadá mi, že je zapotřebí hodně milovat, aby zóna Prahu ochránila cizího. Který z vás ho kryje, hoši?“</p>

<p>„Oba,“ řekl Tommy.</p>

<p>„Čím sis je získal, Kayi?“ Šegal nevypadal nijak zaraženě. Došel k Dutchovi, který zaujal obranný postoj. „Jsi jenom člověk. Nezvládneš to.“</p>

<p>Dutch čekal.</p>

<p>„Nemůžu tě zabít… tady,“ rozesmál se Šegal. „Ale co když existuje i jiná varianta?“</p>

<p>Jeho skok byl téměř nepostřehnutelný. Oba splynuli v jeden celek, vířící smršť úderů a bloků. Rvačka profesionálů nikdy netrvá dlouho a tato nebyla výjimkou.</p>

<p>Dutch upadl, nezblokovaný úder do hlavy ho na okamžik ohlušil. Šegal se nad něj sklonil a odepjal od pasu pouta. Cvaknutí a už se narovnával, pomalu a klidně.</p>

<p>Kay s rukama připoutanýma ke kotníkům zůstal na zemi.</p>

<p>„Končíš, hochu,“ usmál se Šegal. Tváře měl zakrvácené, jeden prst na ruce zlomený a vykloubený, ale zřejmě mu to nevadilo. „Teď si zaletíme za hranice Zlé země a vyřešíme všechny problémy. Stejně jsi toho při výslechu navykládal zbytečně moc, zneklidnil císaře. Proč ještě obviňovat z božské podstaty prostého operativce?“</p>

<p>„Nejsi normální,“ zašeptal Kay.</p>

<p>„Nech toho. To vše je hra, zábava. Celý váš svět byl pouhou fantazií. Velice zábavnou a zajímavou. A když jsem našel svůj Práh, proměnil jsem jej v realitu.“</p>

<p>Šegal pohlédl na Artura, který vstal.</p>

<p>„Nedoporučuji. Jsme sice oba nedotknutelní, ale připravím ti hodně bolesti.“</p>

<p>„Arture, stůj!“ zvolal Kay.</p>

<p>Šegal přikývl:</p>

<p>„Správně. Poslechni ho. Nakonec dostal rozum… Kayi, proč jsi chtěl císaře připravit o rozum, namluvit mu, že všechno kolem je pouhá halucinace? Opravdu se pokládáš za iluzi? Všechno je mnohem jednodušší. Jste skuteční a svobodní. Existujete. Ale to já jsem chtěl, aby svět byl právě <emphasis>takový.</emphasis> A ti, co se pozvednou nad dav, musí hrát podle mých pravidel.“</p>

<p>„Tvá pravidla jsou šílená,“ zaječel Artur.</p>

<p>„Uklidni se, hochu. Budu jednoho z vás potřebovat. Ale jen jednoho. Uvažuj o tom.“</p>

<p>Šegal vytáhl z kapsy vysílačku. Zapnul ji a suše pronesl:</p>

<p>„Dozorčí, spojení s císařovou rezidencí… Cože?“</p>

<p>Chvíli stál a tiskl k uchu ševelící přístroj. Normální člověk by ho nedokázal odposlouchat.</p>

<p>Jenže Kay Dutch byl lingvista. Když uslyšel, že císař zmizel, začal se chichotat. A podruhé, když zaslechl slovo amnestie.</p>

<p>Komandér ho nakopl do žeber. Odstoupil několik kroků a zařval do vysílačky:</p>

<p>„Oznamte, že Kay Dutch je mrtvý! Kašlu na rozkaz Prozatímní vlády! Pouze císař…“</p>

<p>Šegal ztichl.</p>

<p>Dutch se přestal smát, potom pochopil, že komandér nedoposlouchal poslední větu. Nebo ji pokládal za nesmyslnou a neuvěřil.</p>

<p>Šegal pečlivě a bez spěchu schoval vysílačku. Potom přistoupil k Dutchovi.</p>

<p>„Tak co?“ zeptal se Kay. „Čeho se bojíš? Toto je tvůj svět. Stvořila ho tvá touha.“</p>

<p>Komandér hodil Arturovi klíč od pout a sklonil se nad vězně. Kay zmlkl.</p>

<p>V Šegalových očích spatřil smutek a ukřivděnost oklamaného dítěte.</p>

<p>„Najdu císaře Greye,“ zašeptal. „Přemluvím ho nebo donutím k návratu. Neraduj se.“</p>

<p>„Zkus mě uhodit,“ řekl Kay.</p>

<p>Šegal se nepohnul.</p>

<p>„Sluha zůstává sluhou, viď? I ve snech.“</p>

<p>Komandér se otočil a zamířil ke kapsli. Kay jej sledoval pohledem, zatímco mu Artur a Tommy snímali pouta. Hleděl a naslouchal, dokud plamen motoru nezmizel mezi hvězdami a hluk motoru se nezměnil v ticho.</p>

<p>„Proč utekl?“ zeptal se Tommy.</p>

<p>„Obávám se, že z pocitu věrnosti a povinnosti.“ Kay vstal. „A obávám se, že mě nyní budou hledat ještě energičtěji.“ Mrkl na Tommyho. „Hoši, připadá mi, že tam už nemusíme chodit. Ale přece jen bych rád spatřil Boha.“</p><empty-line /><p><strong>9</strong></p>

<p>Vyšetřovatel byl zmatený. Ráchel to poznala ihned podle nechápavého pohledu a nejistého, skoro uctivého úsměvu.</p>

<p>„Musím vám přečíst část císařovy závěti,“ pronesl místo pozdravu.</p>

<p>Ráchel se zachvěla. Vyšetřovatel pohlédl na předevčírem vypnutou obrazovku a nevrle se zamračil:</p>

<p>„Před osmi hodinami císař zmizel z paláce. Před hodinou byla otevřena jeho závěť a oznámeno, co se stalo. V závěti je bod…“</p>

<p>„Jak zmizel?“ zeptala se tiše Ráchel. Když vyšetřovatel vstoupil, nevstala z lůžka, dál na něm seděla a rukama objímala kolena.</p>

<p>„Kdybych to věděl,“ řekl ironicky vyšetřovatel, „nezabýval bych se bývalými zločinci, ale šéfoval SIB.“</p>

<p>Ráchel zvedla hlavu:</p>

<p>„Co je to za bod v závěti?“</p>

<p>Vyšetřovatel rozvinul světlefialový blanket.</p>

<p>„Bod čtvrtý… ano… <emphasis>Já, Ochránce Tauri, v souladu se zákonodárstvím mnoha planet, na kt</emphasis><emphasis>eré se nepokládám za potřebné od</emphasis><emphasis>volávat, ruším všechna osobní i veř</emphasis><emphasis>ejná obvinění spiklen</emphasis><emphasis>ců, kteří se podíleli na atentátu na mou osobu. Od tohoto okamžiku získávají všechna práva a svobody občanů Říše.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Po odmlčení vyšetřovatel dodal:</p>

<p>„Podpisy svědků a císaře jsou na konci, pod celým dokumentem. Proto jsem je nečetl.“</p>

<p>„A kdo se stal císařem?“</p>

<p>„To zatím nebylo oznámeno. Nahoře je velký šrumec.“ Vyšetřovatel najednou odhodil oficiální tón a na chvíli se změnil z nástroje v člověka. „Pokusili se prohlásit závěť za neplatnou, napsanou v pomatenosti, jenže se to nepodařilo. Grey zvolil velice vlivné svědky. Poslední bod bude oznámen poté, až se najde císařův nástupce.“</p>

<p>„Rozumím. Jsem volná?“ zeptala se Ráchel.</p>

<p>„Samozřejmě. Je to císařova vůle… i když nic nechápu. Můžeš jít domů, holčičko.“</p>

<p>„Nemyslím, že mám ještě domov,“ odvětila vážně Ráchel.</p>

<p>Vyšetřovatel pokýval hlavou a po chvíli váhání navrhl:</p>

<p>„Smím tě vyvést zadním vchodem? Sice tam také číhají novináři, ale přesto…“</p>

<p>„Děkuji. Můžete mě doprovodit do nemocnice k sestře?“</p>

<p>„Obávám se, že už ví, kdo je vinen tím, co se stalo.“</p>

<p>Ráchel pokrčila rameny.</p>

<p>„Tím spíš. Vzpomínáte si, že nás v dětství učili prosit o odpuštění?“</p>

<p>„Nás navíc učili nezrazovat přátele, příbuzné a Říši.“</p>

<p>„A když je zrada nezbytná?“</p>

<p>„Vždycky existuje kompromis, holčičko.“</p>

<p>Ráchel vstala, přistoupila k vyšetřovateli a zašeptala mu do ucha:</p>

<p>„Ne. Vždycky ne. A je třeba vybírat ty, kteří nám mohou odpustit.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Tamura už litoval svého rozhodnutí. Přejít z místa ve stabilizovaném oddělení „aTanu“ k Hranici snů byla hloupost! Samozřejmě dostal přidáno, i perspektiva byla skvělá. Ale postačil týden, aby pochopil, že tentokrát se Stařík spletl.</p>

<p>Hranice snů, cesta k božství, k moci za pár halířů, nenalézala zájemce. V televizi neustále běžely reklamy, noviny a časopisy hýřily titulky typu „Proč odcházím…“, ale boom prvních dnů se neopakoval. Hlásila se stěží desítka zájemců denně. Ale jakých! Nervózní, uhrovití mládenci, jejichž peníze smrděly loupeží a v očích měli strach; hysterky, které se těšily na strádání svých mužů, kteří si jich neváží; tiší, akurátní muži středního věku, jejichž pohledy vyvolávaly u Tamury nevolnost.</p>

<p>První dnešní klient (a to už bylo skoro poledne) vypadal docela normálně. Postarší, otylý muž v prostých šatech a ohavných rohovinových brýlích, které zakrývaly oči. Jestli je to úředníček, který nenašetřil na aTan, nebo vědec, který už přestal věřit v uznání svého talentu – to ví jen Společná vůle…</p>

<p>„Je možné vyměnit zaplacený aTan za Hranici snů?“ zeptal se.</p>

<p>Tamura přikývl. Toto pravidlo zavedl Curtis předevčírem. Nevyvolalo zvláštní nadšení.</p>

<p>„Dobrá,“ řekl muž sám k sobě. „Víte, já nemám peníze. Nikdy jsem je nepotřeboval.“</p>

<p>Tamura horlivě přikyvoval. K jeho práci patří umění naslouchat.</p>

<p>„Bál jsem se, že taková maličkost bude problémem,“ pokračoval stařík. „Hned se vynasnažím připomenout si číslo…“</p>

<p>„Netrapte se.“ Tamura se uctivě usmál, přejel skenerem nad jeho hlavou a užasle zíral na cifru.</p>

<p>Osmdesát devět.</p>

<p>Stařík patří do první stovky uživatelů aTanu.</p>

<p>Tamura převedl číslo do počítačového terminálu. Rozsvítil se zelený řádek, aTan byl funkční.</p>

<p>„Moment,“ řekl Tamura a zoufale vzpomínal, kde má rezervní skener. Číslo neuronové síťky bylo nesmírně staré a přesto podivně známé.</p>

<p>„Už jsem si vzpomněl! Osmdesát devět!“ pronesl muž pyšně. Tamura váhavě odložil přístroj. Konec konců, není to jeho věc.</p>

<p>„Znáte funkci Hranice snů?“ Podal muži blanket smlouvy. Ten jej bez čtení podepsal.</p>

<p>„Uvědomte si, že Hranice snů je jednosměrný proces a návrat do našeho světa nebude možný.“</p>

<p>„Rozumím. Jednosměrná cesta, libovolná přání…“</p>

<p>Tamura pocítil lehké rozpaky. Zatoužil případ rychle ukončit a popovídat si s kolegy o klientovi z doby Velké války, který se rozhodl projít Hranicí snů. Neuvěří mu ani po několika půllitrech, ovšem bude mít nesmazané číslo na skeneru a smlouvu na stole.</p>

<p>„Podepište.“</p>

<p>Znovu nabyl dojmu, že klient dokumenty nečte. Teprve když se stařík vrátil o několik stránek, aby porovnal jeden spletitý paragraf s ustanovením, na které se odvolával, Tamura pochopil, že je zvyklý pracovat se spoustou dokumentů.</p>

<p>Úředník planetární administrativy?</p>

<p>Tamura se pevně rozhodl, že přemluví hochy z ústředního archivu, aby porušili zákon a vyhledali klientovo jméno a povolání.</p>

<p>„To je vše. Vaše podmínky mi vyhovují.“ Stařík postrčil dokumenty přes stůl. Tamura neřekl nic – vždyť muž odchází navždy.</p>

<p>„Zkuste si co nejzřetelněji představit ideální svět. Čeká na vás,“ aktivoval Tamura ústřední počítač. Za stěnou jeho kanceláře ožívaly systémy, které podle všech lidských zákonů nemají vůbec právo fungovat.</p>

<p>„Pomůže to?“ zeptal se ironicky stařík. „Podle bodu osm smlouvy Hranice snů reaguje na skrytá, autentická přání.“</p>

<p>Tamura pokrčil rameny.</p>

<p>„Říká se to. Ještě se nevytvořily tradice.“</p>

<p>„Rozumím.“ Stařík svižně vstal, zřejmě je v dobré formě. „Tak se tu mějte.“</p>

<p>Tamura odblokoval a otevřel dveře vedoucí k aparatuře. Aniž věděl, co ho to napadlo, zeptal se:</p>

<p>„Co si myslíte, že vás čeká?“</p>

<p>Muž se zastavil, jako by ho ta jednoduchá otázka zmátla.</p>

<p>„Vlastně… vlastně ani nevím.“</p>

<p>Tamura se omluvně usmál, ale stařík se přece jen rozhodl nějak odpovědět:</p>

<p>„Připadá mi, že tam bude ticho. Ticho a klid.“</p>

<p>Maličký Japonec si otřel pot z čela. Nikdy, ani v nejžhavějších dnech práce v „aTanu“ se necítil tak vyčerpaný, jako po tomto běžném rozhovoru. Je možné, že únava, která se nahromadila v tomto staříkovi, prosakuje ven a zachvacuje všechny a všechno kolem. Dobře, že odchází <emphasis>tam.</emphasis></p>

<p>Vzdálený, stěží slyšitelný šum aparatury uklidňoval. Tamura se prošel po kanceláři a roztržitě klouzal pohledem po nesnesitelně známých reklamních plakátech. Zatím se necítil na přijetí dalšího klienta. Přijde dnes vůbec nějaký?</p>

<p>Najednou ztuhl s pohledem upřeným na dávno zapomenutý text:</p>

<p>„Jedním z prvních klientů ‚aTanu‘ se stal císař Grey. Neuronové schéma číslo osmdesát devět navždy darovalo lidstvu jeho drahocennou genialitu…“</p>

<p>Na Tamuru šly mrákoty.</p>

<p>Kdyby bylo v jeho silách přerušit činnost Hranice snů, udělal by to. Jenže po zapnutí systém pracuje naprosto autonomně.</p>

<p>Před chviličkou osobně zbavil Říši císaře. Je nepodstatné, jestli geniálního myslitele nebo obratného intrikána, dobrého nebo špatného člověka… Císař Grey odešel cestou, kterou podle Tamurovy krátké zkušenosti odcházejí jen neúspěšní lidé.</p>

<p>Tamura jako ve snu zvedl skener a smazal údaje na displeji.</p>

<p>Nikdy o tom nepromluví. Nikdy.</p><empty-line /><p><strong>10</strong></p>

<p>„Myslím že plave,“ řekl Artur. Tommy se zaposlouchal a opravdu, do šumění proudu zaznívalo rytmické pleskání rukou.</p>

<p>„Každý nedokáže chodit po vodě, viď, bráško?“ Tommy kopl větvičku do ohně. „Kay přece jen není jako my. Je obyčejný člověk, žádný mesiáš. Zato umí plavat a to je také užitečné.“</p>

<p>Artur se nezasmál.</p>

<p>„Určitě. Podíváme se, jak bude překračovat Práh? Ty a Kay jste někdy…“</p>

<p>Jako by to byla odpověď na jeho slova, noční tmu protrhl obdélník světla. Dveře, otevřené do záře, částečně zakryla tmavá silueta. Potom se Dveře zavřely.</p>

<p>Tommy pohlédl na Artura. Laskavě a smutně – tak pohlížejí starci na své fotografie z dětství.</p>

<p>„Nyní Kay položí otázky a dostane odpovědi. Potom se určitě vrátí, protože na něho čekáš. Neopusť ho, Arti. On musí za někoho bojovat.“</p>

<p>„Proč to říkáš?“</p>

<p>„Protože na něho nehodlám čekat. Přejdu vodu a otevřu Dveře.“</p>

<p>Dlouho na sebe pohlíželi, potom Artur odvrátil zrak.</p>

<p>„Jistě chápeš,“ vysvětloval trpělivě Tommy, „že mě tento svět nepotřebuje. Jsem pouze cenné rukojmí, možný Curtisův nástupce, trofej.“</p>

<p>„Já tě potřebuji!“</p>

<p>„Ne, Arti. Tak to není. Možná toho moc neumím, ale naučil jsem se odcházet včas. Navždy si zapamatuješ, že mně je opravdu šestnáct a tobě dvanáct a šestnáct současně. Rozloučíme se navždy.“</p>

<p>Rozcuchal Arturovi vlasy bezděčným gestem dospělého, který rozmlouvá s předčasně vyspělým dítětem.</p>

<p>„Chceš projít Hranicí snů,“ zašeptal Artur.</p>

<p>„Ano. Ale ne tak, jak v aTanu. Toužím pohlédnout Bohu do tváře. Spatřit nejprve sebe.“</p>

<p>„Je to strašné.“</p>

<p>„Vím. Ale ty jsi to vydržel. Stejně jako Šegal. Pochop, já také toužím po dobrodružném životě, neustálé hře.“</p>

<p>Artur se vztyčil, jako by se dodatečnými desítkami centimetrů pokoušel přidat si na dospělosti a rozhodnosti.</p>

<p>„Tommy, vždyť jsi viděl, jak to skončilo pro Šegala!“</p>

<p>„Byl pitomý. Chtěl pořád vyhrávat. Ale to není potřebné. Je třeba žít, ať už jsi voják nebo císař. Kay mi nedávno řekl, že mám právo odejít, kdy budu chtít. Neměl sice na mysli Hranici snů, ale jaký je v tom rozdíl? Pověz mu, že jsem využil své svobody.“</p>

<p>„Nás tam nenajdeš.“</p>

<p>„Najdu. Určitě.“ Také Tommy vstal a políbil Artura na čelo. „Tak se měj, bráško. Určitě jsem stejný jako Šegal. Třeba se můj Cailis podobá jeho světu.“ Vykročil od táboráku. „Pozdravuj Kaye. Stejně ho mám rád.“</p>

<p>„Tommy!“ zvolal bezmocně Artur.</p>

<p>Ale noc mlčela.</p>

<p>Potom do ticha zapleskaly kroky.</p>

<p>A do tmy blýsklo světlo.</p>

<p>Artur Curtis seděl u dohořívajícího táboráku a plakal. Věřil už jen v jedno – že se Kay vrátí. Nějakým zázrakem se prodere všemi zábranami.</p>

<p>Ale nejdříve se musí Kay vrátit.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Kay Dutch stál nad srázem.</p>

<p>Nebe.</p>

<p>Nekonečné nebe, bez jediného obláčku, modré a neživé.</p>

<p>Oceán, světlemodrý, klidný, s línými vlnami, jako politý olejem.</p>

<p>Ani obzor není tam, kde se stýká vzduch s vodou.</p>

<p>Suchý písek pod nohama, sluneční kotouč v zenitu.</p>

<p>Ticho.</p>

<p>Nikdo.</p>

<p>Nikdo nikde.</p>

<p>Nikdo nikde – navždy.</p>

<p>Kay Dutch, pro kterého nebylo Boha, usedl na písek. Šelest zazněl jako hromobití.</p>

<p>„Nu což,“ promluvil. „Tak jsem přišel.“</p>

<p>Ticho.</p>

<p>„Kdybych prošel Hranicí snů, našel bych totéž? Ne, nepotřebuji odpověď. Jen si tu chviličku posedím. Víš, jsem tak unavený, jako by mi bylo čtyři sta let…“</p>

<p>Sevřel písek do hrsti a pomalu roztáhl prsty – šedý prach zaviní a usadil se.</p>

<p>„Zvláštní. Stejně jsi mi odpověděl. Každý dostane to, na co čeká. Hranice snů nepřenese do ráje… ani ty ho nemáš. Nemůže se stát Bohem ten, kdo se jím nestal. Nemůže se stát císařem, ani ve snu, když je jeho údělem být věčným vojínem nebo věčným sluhou.“</p>

<p>Zvedl oči. Zatoužil spatřil něco živého, alespoň náznak pohybu. Pocítit závan větru.</p>

<p>Nic.</p>

<p>„Připadá mi, že to všechno není pravda,“ řekl Dutch. „Může to být mou částí, ale ne celou pravdou.“</p>

<p>Umlkl.</p>

<p>„Je směšné se kát, když Bůh není doma, nalož pak trpět. Byl jsem prostě sám sebou. Vždycky. A nic jsem neočekával. Je sladké plánovat, toužit, ale to není pro mě. Nemám rád iluze.“</p>

<p>Kay vstal a naklonil se nad propast. Písek šelestil, jak stékal dolů. Ale i tento pohyb záhy ustal a nezanechal ani stopy.</p>

<p>„Víš, mám spoustu práce,“ řekl. „Dva kluky, a jeden z nich se není schopen naučit, jak dospět. Děvče, které chce, abych je naučil milovat. Miliony vrahů a stovky planet. Sám nevím, proč tady stojím. A ty nenapovíš – nic a nikde. Ale stejně jsi byl pořád ve mně… a mlčel jsi i tehdy, když jsem tě zabíjel.“</p>

<p>Pod žhoucím sluncem na nebi vypadá člověk malý a slabý. Ale je tím jediným, co dokáže žít.</p>

<p>„Musím se jen vrátit,“ pronesl Kay. „To je vše. Poradím si. Musím si poradit, když to tak dopadlo.“</p>

<p>Otočil se a vykročil. K Prahu, za kterým byl jedinečný a neopakovatelný svět, lidé, kteří milují život, i lidé, kteří milují smrt.</p>

<p>Kay Dutch se už neohlédl.</p>

<p>Připadalo mu, že se stačí jen otočit a spatří náznak pohybu, jiskru života. Možná ptáka ve výši, vznášejícího se ve vzdáleném větru, který ho provází pohledem dravých žlutých očí…</p>

<p>Ale Kay Dutch se nikdy neohlížel.</p>

<p><emphasis>1995</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><strong>STÍNY SNŮ</strong></p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Hlava 1</emphasis><strong>Kurýři a sportovci</strong></p>

<p>Když jsem pozdě večer vyšel z lesa, unaven, hladový a nenávidějící celý svět, především však sám sebe, narazil jsem na Aborana.</p>

<p>Domorodec seděl na betonové desce, která trčela ze země. Tato část kosmodromu byla opuštěná už hodně dlouho, kdysi pečlivě uložené desky se rozpadly a špičatá tráva jednu po druhé zvedala. Za mými zády beton už docela ztrouchnivěl a nijak nepřipomínal produkt lidských rukou. V přední části, přiléhající k městečku, desky ještě odolávaly. Na začátku se vlnily – cizí země je odmítala přijmout, ale uchovaly si bývalou pevnost.</p>

<p>Aboran na mě pohlédl, vypouklé oči zapulzovaly ve snaze zaostřit. Přitáhl tenké nohy k sobě, jako by se bál, že ho z desky shodím.</p>

<p>„Mír a lásku,“ prohodil jsem při obcházení desky s naježeným Aboranem. Byl to starý domorodec, šedá barva jeho pakůže prozrazovala vysoký věk. Takoví starci mívají často záchvaty kašle a nijak jsem netoužil otírat si sliz z kombinézy.</p>

<p>„Mír a lásku,“ opakoval neartikulovaně Aboran. Domorodci dovedou řeč jen napodobovat, ovšem samotný fakt odpovědi naznačil, že chce se mnou mluvit.</p>

<p>„Dobře, příteli, poslouchám,“ stanul jsem v bezpečné vzdálenosti. Aboran pokrčil rozpláclý nos a zahuhňal:</p>

<p>„Dobře… příteli…“</p>

<p>Čekal jsem. Tvor, který k tobě hovoří nosem jen proto, aby upoutal tvou pozornost, si zaslouží shovívavost.</p>

<p>Aboran odtrhl jednu ruku od desky a vnořil ji do záhybu pakůže. Trpělivě jsem vyčkával, zatímco domorodec se přebíral ve svém nitru. Možná ho svědila játra…</p>

<p>Aboran mlaskl a vytáhl malou oranžovou kuličku. Několikrát ji obrátil na dlani a ukázal mi ji.</p>

<p>Nádherná perla!</p>

<p>Ne, žádné „Světlo Říše“ nebo „Plazmový kvítek“. Přesto prvotřídní perla, která by mi zajistila pět let existence.</p>

<p>Nebo let na Terru.</p>

<p>Přikročil jsem k Aboranovi, který okamžitě skryl perlu do těla.</p>

<p>„Vodu?“ zeptal jsem se hloupě.</p>

<p>„Vodu,“ souhlasil.</p>

<p>Tito původní obyvatelé planety od nás nic nechtějí. Vůbec nic. Zbraně, technika, oblečení, jídlo – to vše v jejich očích nic neznamená.</p>

<p>Jen voda. Troška čisté vody, asi tak litr. Tato cena vyhovuje všem, litrovou čutoru nosí u pasu i docela malé děti. Každý ví, co má dělat, když mu Aboran nabídne perlu.</p>

<p>Otevřel jsem čutoru a ukázal mu ji. Byla lehká, moc lehká.</p>

<p>„Zabloudil jsem,“ řekl jsem. „Chápeš? Zabloudil jsem mezi dunami a nemám vodu.“</p>

<p>Aboran vzdychl a slezl z desky.</p>

<p>„Počkej,“ zvolal jsem, „počkej přece! Přinesu! Počkej hodinku! Půl hodiny!“</p>

<p>Napadlo mě, že za půl hodiny dokážu doběhnout k nejbližšímu stanovišti hlídky. Tam láhev naplním, vezmu si flyer – hoši mi to jistě dovolí, a za pár minut se sem vrátím.</p>

<p>Aboran odcházel.</p>

<p>„Mizero!“ zařval jsem za ním.</p>

<p>Jako vždycky, když vycítí hrozbu, třeba jen slabou, se Aboran zastavil. Pohlédl na mě a hlavou mi prolétl ledový vítr. V prázdné lebce mi zachrastila seschlá kulička mozku. Nebezpečí bylo opravdu věrohodné. A hlavně oprávněné. Aboran dokáže vysušit můj mozek za pár sekund.</p>

<p>Určitě chápal, že od nadávek ke kulce do zad je daleko. Otočil se a opět vykročil k lesu. Uvědomil jsem si, že si svírám oběma rukama hlavu, buď v neplodném pokusu ochrany před iluzí nebo ve snaze přizpůsobit rozměry lebky novým rozměrům mozku.</p>

<p>Jak mě… Prašivec…</p>

<p>Aboran odcházel. Otevřel jsem čutoru a pomalu vylil zbytky vody na zem. Domorodce to nijak neupoutalo. Vody bylo příliš málo. Nejsměšnější ovšem je, že voda nic nestojí. Vody je na planetě dost, dvě artézské studně městečku naprosto stačí. Jsou zde i řeky, jezera, močály…</p>

<p>Aborani prostě pokládají za rozumné vyměnit za litr vody oranžovou perlu, kterou vypěstovali ve vlastním těle.</p>

<p>Zařídili si to dobře. Nikdo se nebude přít s bytostí, která ovládá telepatii a dokáže generovat mikrovlny. A ukrytou perlu není možné vzít – v mrtvém těle se okamžitě rozpustí. Ostatní Aborani pak vraha vždycky najdou a sežehnou ho zaživa. A když planetu opustí, zabijí osobu, která je mu nejbližší. Nikdo neví, jak ji vyberou, ale nikdy se nemýlí. Právě tak to udělali se synem Dino Russela, který sebral Aboranu „Plazmový kvítek“. Nikdo neví, proč Aborana zabil místo toho, aby mu dal čutoru – vodu měl. Jenže on zaplatil za perlu výstřelem a utekl z planety. Ještě téhož dne večer přišli do městečka Aborani. Spálili ohrazení; od té doby se vysokonapěťový plot už neobnovuje. Vstoupili do města a nikdo se jim v tom neodvážil bránit. Každý si myslel, že chytí Russelovu ženu, ale oni se zmocnili jeho syna. O něco se pokusil jen kněz. Běhal s křížem a křičel. Domorodci jen opakovali: „Vzpamatujte se… nevinný… boží hněv…“ a táhli přitom hocha na náměstí.</p>

<p>Potom ho sežehli. Okamžitě, bez krutosti. Zbyl z něho jen obal s usušenými vnitřnostmi.</p>

<p>Několik mužů popadlo zbraně, ale včas si uvědomili, že Aborani mohou udělat s nimi totéž.</p>

<p>Potom se ty dvě desítky Aboranů otočily k lidem a napřáhly ruce s oranžovými perlami. Ne jako kompenzaci. Nabízeli výměnu. Připomínali, <emphasis>jak </emphasis>má vypadat.</p>

<p>A hned vedle mumie sedmnáctiletého hocha, který měl tu smůlu, že byl Russelovým synem, lidé mlčky odepínali čutory a podávali je Aboranům…</p>

<p>…Pohlížel jsem na poslední kapky vody, kapající z hrdla. Potom jsem hodil čutoru na zem a šlápl na ni. Plast se promáčkl, ale vydržel. Dupal jsem po ní, dokud jsem si nezranil paty.</p>

<p>Plast byl odolnější než já.</p>

<p>Už se setmělo, šarlatové slunce zapadlo za obzor, zazářily hvězdy. Dorazil jsem na stanoviště, ke kulaté kopuli zapuštěné do betonu, prošpikované věžičkami obranných systémů. Podle řádů má kopuli krýt silové pole a všechny vchody i východy mají být uzavřené, a mě, jak jsem kráčel po ranveji, měli třikrát varovat a pětkrát spálit.</p>

<p>Dobře, že nežijeme podle řádů. Dobře, že naše planeta je tak tichá a klidná.</p>

<p>Dokonce ani Aborani lidem nikdy neublíží, nanejvýš v sebeobraně. Nejsou zlí. Jen naprosto odlišní…</p>

<p>U otevřených dveří kopule na zmačkaném obalu raketometu „Sallieri“, který rozměrem i tvarem připomíná školní brašnu, seděl Denis Ogarin. Hned se mi zlepšila nálada. Denis na mě zamával a potom se významně zadíval na čutoru. Vlastně na místo, kde měla viset.</p>

<p>„Tak co, smím ti gratulovat, hochu?“</p>

<p>Denis je starší jen o pět let. Ve dvaceti jsem si s údivem uvědomil, že oslovení „mladíku“ nebo „hochu“ mi nevyhovuje. Ovšem Denis mě může oslovovat hochu, mladíku, chlapče, dítě, jak se mu zlíbí. Před deseti léty ukončil kadetku na planetě Terra. Od té doby je ve hvězdné pěchotě, nyní jako nadporučík. Zhlédl skoro celou Říši, pobýval i za jejími hranicemi.</p>

<p>„Leda se mi smát,“ zamračil jsem se. Usedl jsem vedle – na brašně raketometu nebylo místo, a sedět na subatomových nábojích jsem nechtěl. Vždyť banku spermatu hradí stát jen členům hvězdné pěchoty. Několika slovy jsem vylíčil svou příhodu.</p>

<p>„Nebudu se smát,“ řekl Denis. Sáhl do kapsy a vytáhl dýmku a tabák. „Smát se můžeme jen těm, kteří mají ještě naději. Aby pochopili. Ovšem ty jsi beznadějný případ.“</p>

<p>Mlčel jsem.</p>

<p>„Ljošo, už jsem ti vysvětloval zákony úspěchu?“</p>

<p>„Ano. Stokrát.“</p>

<p>„Tak vidíš, můj mladý příteli.“ Denis metodicky pěchoval tabák, hleděl mimo mě a nevnímal odpověď. „Nejdůležitější zákon zní – musíš být pořád připraven na úspěch. Kdykoliv. I kdybys seděl na záchodě, v případě potřeby musíš vyskočit a třeba i se spuštěnými kaťaty za ním běžet.“</p>

<p>„Denisi…“</p>

<p>„Copak? Nevypadáš zničeně. Odešel jsi z městečka včera ráno. Bez vody je možné bez problému vydržet tři dny. Proč jsi k čertu otevřel výměnnou čutoru?“</p>

<p>„Chtěl jsem se napít.“</p>

<p>„Tak si nestěžuj. Zahnal jsi žízeň a bylo ti líp. Přišel jsi ovšem o jedinou šanci dostat se z této díry. Ovšem vždycky je třeba něco obětovat.“</p>

<p>Má pravdu, ve všem. Žádný soucit nemůžu čekat.</p>

<p>„Nikomu to neříkej,“ poprosil jsem ho.</p>

<p>„Dobře. Jenže ty to stejně vyžvaníš. Nevydržíš. Večer se napiješ a vypláčeš se kamarádům. A ke svým přezdívkám přidáš další.“</p>

<p>Mlčel jsem.</p>

<p>„Alexeji, znám tě pět let.“ Denis mě objal kolem ramen. „Víš, co je typické? Na první pohled vypadáš neobyčejně schopně a úspěšně. Až ti člověk závidí, takovou dobrou závistí. Silný, šikovný, talentovaný mladík.</p>

<p>Ryzí zlato. Je pravda, že jsi v deseti létech mohl nastoupit na uměleckou školu? Studovat na planetě Terra na státní účet?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Místo toho ses rozbrečel a odmítl odletět, ještě pár let jsi plácal své sošky a pak jsi nechal i toho.“</p>

<p>„Nebylo by to správné, Denisi! Jakýpak já jsem umělec, jakýpak sochař. Prostě jsem náhodou zvítězil na té pitomé výstavě, no a co?“</p>

<p>„Hlupáčku. I kdyby to třikrát nebylo správné! Měl jsi šanci odtud vypadnout. Čekala na tebe přímo Terra! Chápeš? I kdyby tě za měsíc vyhodili kvůli lenosti a nedostatku talentu, stát by za tebe odpovídal! Vrátit tě zpátky by bylo dražší než tě vychovávat v metropoli až do dospělosti. A neříkej, že jsi to nechápal! Ani jako dítě!“</p>

<p>„Chápal.“</p>

<p>„Tak vidíš. A když ti bylo osmnáct, dělali tady nábor do hvězdné pěchoty. Věř mi, že bys uspěl.“</p>

<p>„Chtěl jsem!“</p>

<p>„Chtěl. A před lékařskou prohlídkou sis zlomil ruku.“</p>

<p>„Za to jsem nemohl.“</p>

<p>Denis zadýmal s pohledem upřeným na rozžíhající se světla městečka. Nejjasněji zářila budova klubu. Má pravdu, hned se tam vypravím, opiju se a budu všem vyprávět o svém maléru…</p>

<p>„Nevymýšlím si. Prostě jsou lidé, kteří chytají štěstí za ocas. K jiným přijde samo a oni ho vůbec nezpozorují. Právě k těm patříš. Tak promiň.“</p>

<p>„Je to prostě smůla.“</p>

<p>„No tak, Alexeji! Prostě smůla. A tebe si oblíbila. Podívej se na sebe… dvacet let trčíš v této díře, na planetě, která nemá ani pět tisíc obyvatel. Čert ví, čím se vlastně zabýváš. Touláš se po lesích v naději, že ti některý domorodec nabídne kousek svých hoven…“</p>

<p>„Perla není hovno!“</p>

<p>„Dejme tomu. Třeba je to ledvinový kámen. Jaký je v tom rozdíl? A na rovinu – co je na ní cenného? Cetka, která se náhodou dostala do módy. Až zájem o perly opadne, udělají nad naší planetou kříž. A víš, jak se to může stát? Módní redaktor napíše, že oranžová perla pochází ze střev ohavných domorodců a má cenu jednoho litru vody. A bude vymalováno! Bohaté ženské je zahodí a nikdo o ně nebude stát!“</p>

<p>„Denisi…“</p>

<p>„Ljošo, trčím tady pět let. Možná už nejsme kamarádi, ale dobrými přáteli jsme snad zůstali, ne?“ Denis se ušklíbl. „Snad ti můžu povědět pravdu? I z té nejnadějnější situace se snažíš vyjít s maximálními ztrátami.“</p>

<p>Vyskočil jsem. Denis pokrčil rameny.</p>

<p>„O co ti jde?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Dostal jsem rozkaz,“ odpověděl klidně Denis. „Nastal čas přidat si na nárameníky hvězdy kapitána. Pozítří odlétám.“</p>

<p>„Kam?“ zeptal jsem se hloupě, jako kdyby na tom záleželo.</p>

<p>„Na školení. Za pět let jsem zaostal… zkusím to dohnat. A potom do aktivní služby.“ Denis na mě úkosem pohlédl. „Na hranici zřejmě narůstá napětí. Takže se nebudeš mít s kým radit a komu se vyplakat na rameni.“</p>

<p>„Nebrečel jsem před tebou a ani se nechystám!“ zvolal jsem. „Klidně vypadni! Třeba pošlou někoho lepšího!“</p>

<p>„Nepošlou nikoho, Alexeji. Redukce posádky.“</p>

<p>„Bude míň darmojedů,“ odsekl jsem. „Sbohem.“</p>

<p>„Tak se měj, Ljošo.“</p>

<p>Šel jsem pryč, skoro poklusem, a novopečený kapitán Denis Ogarin seděl dál na raketovém ranci, což se nedoporučuje, a kouřil. Pobude na mé planetě už jen dva dny a zřejmě ho to těší.</p>

<p>A já tady nejspíš strávím celý život. Ještě sto let. Ale budou se nějak lišit od dosavadních dvaceti?</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>„Dáš si pivo, Alexeji?“</p>

<p>„Ne, strýčku Gríšo. Koňak.“</p>

<p>Hostinský Grigorij je skutečně můj strýc, i když z druhého kolena. Jsme maličká kolonie a skoro všichni jsme vzdálení příbuzní. Příbuzenství se proto nevěnuje zvláštní pozornost, leda přímému, matka-syn, bratr-sestra…</p>

<p>Jenže Grigorij Kononov, bývalý voják Říše, propuštěný pro zranění, bývalý starosta, který se sám vzdal funkce, bývalý milionář, který zbohatl prodejem „Severní hvězdy“, ale během půl roku všechny prachy prosázel, mi byl zvlášť blízký. Když mi zemřel otec a matka bojovala o život, opravdu nám pomáhal. Mám ho ovšem rád nejen kvůli tomu, na to je příliš jízlivý, ale jsme si navzájem sympatičtí.</p>

<p>„Copak se ti stalo?“ Grigorij mi mlčky nalil koňak, dražší, než odpovídal mým finančním možnostem. „Jaký malér chceš utopit?“</p>

<p>Mlčky jsem vypil koňak a nenápadně obhlížel hostinec. Moc lidí tu nebylo. V tělocvičně hráli gorodky, vedle dováděli v bazénu – dvěma prosklenými stěnami jsem na ně dobře viděl. Další dvě stěny byly roubené, jak se na pořádnou hospodu patří.</p>

<p>„Nabídli ti prvotřídní perlu a neměl jsi vodu?“ hádal strýček Gríša. Rozpačitě jsem na něho pohlédl. „Je to tak?“</p>

<p>Ostatní hosté na mě zvědavě hleděli. Oprávněně. Za deset minut jsem potvrdil Ogarinovu domněnku a všechno jim vyklopil.</p>

<p>Kononov hvízdl a nalil mi plnou sklenku. Ještě dražší a kvalitnější koňak.</p>

<p>„Na účet podniku. Stejně se opiješ, tak ať ti není moc blbě. Nic si z toho nedělej, Ljošo, to se stává.“</p>

<p>Přikývl jsem. Soustrastně mě poplácávali se slovy, že se to opravdu stává a štěstí jednou přijde. Začali vyprávět historku, jak kdosi odmítl malou perlu a potom koupil velkou, a Aborani mu nosili pořád větší a větší perly… Začalo se normálně tlachat a sympatie (nakonec jsme všichni našinci a v podstatě dobří lidé) se mísila s posměchem. Já ne! Já bych takovou blbost neudělal – bylo jim možné vyčíst z obličejů.</p>

<p>Pil jsem hodně, ale zřejmě kvůli žalu jsem nebyl opilý. A možná mi drahý koňak jen rozehříval nitro, ale ponechával rozum. Když jsem však vstal z vysoké otáčivé židle a podklesly mi nohy, pochopil jsem, že jsem namol.</p>

<p>„Nějak ti ztěžkly nohy, Ljošo,“ podepřel mě můj vrstevník Roman Tzoy, hubený, ale svalnatý jako jeho korejští předkové. „Pijane…“</p>

<p>Nemyslel to zle. A nebýt nedávné historky, nikdo by si mě nevšímal.</p>

<p>„Pijan Ljoša,“ vzdychl někdo. Neměl na mysli alkohol, ale ostudnou událost s výměnnou čutorou.</p>

<p>Když jsem s Romkou vycházel z baru, pochopil jsem, že se na mě ta přezdívka přilepí nadosmrti. Stejně jako „sochař“, „dezertér“, „průvodce“ a další posměšná pojmenování, spojená s tím či oním mým průšvihem.</p>

<p>Kapitán Ogarin měl zase pravdu. Jako vždy.</p>

<p>„Romku, proč… proč jsem takový?“ zablábolil jsem.</p>

<p>„Nadýchej se čerstvého vzduchu, přejde tě to,“ odpověděl dobrácky Roman.</p>

<p>Přišlo mi to k smíchu.</p>

<p>„Ale ne, hloupý Korejče… o tom nemluvím…“</p>

<p>Romka mě táhl ven z klubu a silně přitom funěl. Městská omladina v bazénu se chechtala. Proti nám kráčel otec Vitalij, nedávno vysvěcený pop, a nespokojeně se mračil. Zdvořile však mlčel, vytáhl cigaretu s marjánkou a tvářil se, že je plně zaměstnán hledáním zapalovače.</p>

<p>Najednou jsem si uvědomil, že v poslední době lidé, které potkám, často odvracejí zrak.</p>

<p>„Za chvilku vystřízlivíš,“ řekl Romka a usadil mě na lavičku u dveří. Ještě dobře, že na ulici nikdo není, lidé jsou buď doma nebo v klubu. Většinou samozřejmě v klubu. „No tak, Ljošo, netrap se…“</p>

<p>„Netrápím se!“</p>

<p>Romka vzdychl, usedl vedle mě a dobrácky řekl:</p>

<p>„Správně. Nemá smysl se trápit. To se stává. Neměl by ses oženit?“</p>

<p>„Cože?“ nepochopil jsem souvislost.</p>

<p>„Víš, chytrá manželka…“ Zmlkl, protože si uvědomil, co vlastně plácl. Ale už bylo pozdě.</p>

<p>„To si lidi myslí?“ zeptal jsem se. Romka na mě udiveně pohlédl. Došlo mu, že nejsem tak opilý, jak vypadám.</p>

<p>„Ano. A neuraz se, ale máš nejvyšší čas se oženit.“</p>

<p>Sám je ženatý čtyři roky, má dvě děti a starší z nich už hrdě nosí u pasu výměnnou čutoru. Lidé v městečku si Romky váží.</p>

<p>„Pochop, Ljošo,“ pohlédl na mě poněkud roztrpčeně, „všichni tě máme rádi. V čem je naše pravoslavná síla? V lásce, ve svornosti! Nestačí být dobrým člověkem, ale také dobrým členem obce. Všichni tě litují, věř mi. Když uděláš další hloupost, možná se tomu někdo navenek zasměje, ale v duchu tě lituje! Když je člověk sám, pak… fuj…,“ Romka si odplivl a nohou slinu rozmázl, „nic neznamená. Je na obtíž sobě i obci. Možná právě ty vedle sebe někoho potřebuješ, a proto se ti nic nedaří.“</p>

<p>„A koho mi obec nabízí?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Olgu Nonovou.“</p>

<p>Nevěděl jsem, co odpovědět.</p>

<p>„Olgu Petrovnu? Romku… v první třídě jsme byli všichni zamilováni do pančelky! Vždyť je jí už přes čtyřicet! Hodně přes čtyřicet!“</p>

<p>Naštěstí neřekl „pětačtyřicet“ ani „bába, ale zachovalá“. Mlčel s odvráceným pohledem. Promýšlel jsem jeho slova. Takže mě v městě pokládají za tak neschopného hlupáka, že se o mě není schopen postarat nikdo kromě postarší prkenné učitelky, která by mohla být mou matkou.</p>

<p>To, že bych se dokázal o někoho postarat já, nikoho nenapadlo.</p>

<p>„Odletím, Romku,“ řekl jsem. „Kamkoliv. Do Pohraničí, na rudné planety. Už nemůžu. Poflakovat se a čekat, jestli mi nějaký Aboran nabídne kus hovna…“</p>

<p>„Perlu, žádné hovno!“ urazil se Roman. Sbíral perly neúnavně a docela úspěšně.</p>

<p>„Nebo ledvinový kámen,“ opakoval jsem zlomyslně Ogarinova slova. „Je to blbost! Žít a čekat, jestli budeš mít kliku a někdo ti daruje zbytečný kousek cizího těla! Nač chceš vzpomínat, až budeš umírat? Jak jsi se potuloval džunglí s čutorou?“</p>

<p>Dotklo se ho to. Jsme dobří přátelé, ale tentokrát jsem to přehnal. Vstal a sklonil se nade mnou.</p>

<p>„Umřít se nechystám! A na omlazení si vydělám! I kdybych měl umřít teď hned, mám nač vzpomínat: mám třiačtyřicet perel, manželku, děti! A nač budeš vzpomínat ty, Ljošo? Na své dětské sošky? Jen tak mimochodem, z čeho jsi je lepil, přiznej se! Vždyť byly z… Kdyby to věděli opravdoví umělci, kteří je posuzovali, nikdy by se jich ani nedotkli!“</p>

<p>Mlčel jsem. Nehodlám tajit, že právě proto jsem s nimi přestal. Když jsem zjistil, čím jsou ve skutečnosti ty jantarové kuličky, které jsem nacházel v lesích a ze kterých jsem vyřezával – vyřezával, nelepil – krásné, na slunci světélkující sošky, hned jsem řezbářství zanechal.</p>

<p>„Zpustlíku!“ řekl Roman tvrdě. „Má se ti snad obec složit na lístek? Sám si na něj nevyděláš, stejně tě všichni podporují!“</p>

<p>Vyskočil jsem a zapotácel se, ale ustál jsem to a pochodoval pryč od klubu. Alkohol přestal působit, zřejmě se mi do krve vylilo hodně adrenalinu. Roman, který rychle vzplanul a zase rychle ochladl, zmlkl a nevěřícně za mnou zavolal:</p>

<p>„Nech toho a pro pravdu se neurážej!“</p>

<p>Nezastavil jsem se a pokračoval v chůzi k okraji letiště. Jistě, chci odtud! Toužím po tom celý život. Ale jako dítě jsem nemohl odletět na pohádkovou, velikou, historickou Terru, když byla matka nemocná! A pokud jde o ten zatracený nábor dobrovolníků… Přece jsem si nezlomil ruku schválně, to by neudělal nikdo, ale rozhodl jsem se trénovat, abych komisi ukázal, co dovedu, a zatím…</p>

<p>A dneska. Potkalo mě štěstí, nesmírně cenná perla. Dal bych ji do banky, dostal šek… a za týden bych turistickou linkou „Afanasij Nikitin“, která tady staví dvakrát ročně, odletěl do metropole.</p>

<p>A teď je konec. Je jisté, že neseženu prachy na lístek. Místo toho přijde báťuška Vitalij, napijeme se spolu nebo pokouříme trávu, pokud bude půst, vyčítavě mi pohlédne do očí a začne mluvit o Bohu, o osudu, o tom, že svým bezbožným chováním trápím Hospodina, což bude mít pro mou duši nemilé následky. A než se vzpamatuji, už budu ženatý s postarší, tlustou, nudnou Olgou Petrovnou…</p>

<p>Na okraji ranveje jsem se vzpamatoval. Byla naprostá tma, na noční obloze plály, blikaly, hořely a hasly hvězdy. Vlastně ne hvězdy… padající hvězdy. Naši planetu obklopuje prašný oblak, takže opravdové hvězdy nevidíme. Zato nepřetržitě nad našimi hlavami planou tisíce mikrometeoritů. Říká se, že opravdové hvězdy jsou úplně stejné, jen nemrkají, svítí klidně a rovnoměrně. Říká se, že naše hvězdná obloha je krásnější. Proto sem přijíždějí turisté – aby zde strávili noc, zatančili si a popíjeli pod mrkající kopulí…</p>

<p>Nevím.</p>

<p>Chci uvidět opravdové hvězdy.</p>

<p>Chci létat od hvězdy ke hvězdě. Projít se po planetách Pohraničí, navštívit Terru. A být tam zlatníkem nebo čímkoliv! Jenom ne v naší díře! Bože, ve kterého nevěřím, přesto se modlím k Tobě, abys mi pomohl odtud! Do opravdového, obrovského světa, kde je možné stál pod oblohou, na které planou hvězdy a ne meziplanetární smetí! Kde se dějí opravdové věci!</p>

<p>„Ljošo!“</p>

<p>Ze tmy se vynořila postava v uniformě. Poznal jsem Denise – bůhvíproč byl vyfiknutý, dokonce si vzal všechna tři vyznamenání. A už si doplnil hvězdy na nárameníky…</p>

<p>„Věděl jsem, kde tě najdu…,“ pronesl už tišeji. „Víš, že je tady vojenská zóna, příteli?“</p>

<p>Mlčel jsem.</p>

<p>„To už nepatřím k lidem, se kterými mluvíš?“ zajímal se Denis.</p>

<p>„Ne…,“ vymáčkl jsem ze sebe. „Měl jsi pravdu, ve všem.“</p>

<p>„Bodejť.“ Ogarin rozpřáhl ruce. „Uznáváš.“ Odmlčel se, přistoupil ke mně a vzal mě za ruku. „A promiň mi. Potkala tě nepříjemnost a já jsem ti začal kázat. Nezlob se.“</p>

<p>„Mír a lásku,“ odvětil jsem. Naštěstí mě ještě neopustila schopnost vtipkovat.</p>

<p>„Jistě… mír a lásku… Máš vodu?“</p>

<p>Odepnul jsem od pasu novou čutoru, kterou jsem bezděčně sbalil v hostinci, a mlčky jsem mu ji podal. Napil se, sundal čepici a zbytek vody si vylil na hlavu. Zamyšleně řekl:</p>

<p>„Paráda… vaše nebe mi bude chybět… Tumáš!“</p>

<p>Na dlani mu ležela perla. Jen o málo menší než ta, kterou jsem prošvihl ve dne. Přesto hodně velká.</p>

<p>„Díval jsem se do příručky – měla by stačit na lístek do metropole,“ řekl Denis. „Ber!“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Cože?“ pohlédl na mě udiveně Ogarin. „Prober se. Ljošo, to jsem já. Dostal jsem od tebe čutoru s vodou a vyměnil jsem ji za perlu. Jaký je v tom rozdíl, když mění člověk nebo Aboran?“</p>

<p>„Veliký. Aborani neznají její cenu.“</p>

<p>„Nechtějí ji znát. Já taky nechci. A jestli ji nechceš prodat, odvez si ji jako suvenýr. Vem ji čert… raději ti pomůžu. Ber!“</p>

<p>„Odkud ji máš?“</p>

<p>Denis frkl.</p>

<p>„Odtud, odkud všichni. Vždyť mívám službu. Zaháním domorodce, když vlezou na plochu. Občas mi nabídnou perlu. Proč bych měl odmítat? Odtud ji mám. Ostatně není jediná.“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Proč, proboha? Když tě bijí-uteč, když ti dávají-ber!“</p>

<p>„Denisi, měl jsi pravdu s tím osudem. Neumím používat jeho dary.“</p>

<p>„Teď máš dárek. Použij ho!“</p>

<p>„Denisi, to…“</p>

<p>„Jaké ‚to‘?“</p>

<p>Přetahovali jsme se deset minut. Denis mi cpal do ruky perlu a já jsem ji nebral. Nedokázal jsem vyjádřit, proč perlu nechci. Sám jsem to nevěděl. Ale nevzal jsem.</p>

<p>„Ljošo.“ Denis nakonec pochopil, že mě nepřesvědčí. „O co jde? Říkáš, že mám pravdu. Tak toto je ten osud.“</p>

<p>„Toto není osud.“</p>

<p>„A co je to?“</p>

<p>„Soucit.“</p>

<p>Ogarin polkl a potom se už docela klidně zeptal:</p>

<p>„A kdy to bude osud?“</p>

<p>„Poznám ho.“</p>

<p>„Třeba máš pravdu,“ řekl nečekaně. „Nikdy nevěř v dary osudu. Když si je nevybojuješ, nejsou dobré. Jsi pašák, Ljošo… Něčemu jsem tě přece jenom naučil.“</p>

<p>Strčil ruku do kapsy a teď přede mnou stál načepýřený, ztratil svůj pyšný a sebejistý postoj. Pohlížel na jiskřící oblohu, pro něho to byl neobyčejný pohled, kterým se kochal při každé příležitosti.</p>

<p>„Paráda,“ řekl jsem opatrně.</p>

<p>Ogarin pokrčil rameny.</p>

<p>„Já to vlastně neobdivuji. Snažím se najít loď.“</p>

<p>„Jakou loď?“</p>

<p>„Jachtu třídy Rikša. Před hodinou požádala o souhlas k přistání. Myslíš, že jsem na letišti hledal tebe? Klidně se toulej, kde chceš. Ale jestli se ocitneš pod tryskami…“</p>

<p>„Jachta,“ opakoval jsem. V našich končinách je ještě vzácnější než dopravní nebo vojenská loď. Obyčejná jachta, pokud se může v souvislosti s jachtou vůbec slovo „obyčejná“ používat, vyžaduje soustavnou a složitou obsluhu. Přitom k nejbližší patřičně vybavené planetě je skoro dvacet světelných let. „Co je to za model – Rikša?“</p>

<p>„Nevím. Je jich teď hodně. Možná je to vrak, možná létající palác.“</p>

<p>„Přiletí brzy?“</p>

<p>„Za půl hodiny.“ Ogarin vytáhl dýmku. „Nebo dřív.“</p>

<p>„Asi chce tankovat nebo potřebuje opravu, na turisty by upozornili předem,“ nadhodil jsem. „Smím se dívat?“</p>

<p>„Klidně, mně je to jedno.“</p>

<p>Stáli jsme a pohlíželi na oblohu posetou meteority. Rozeznal tam loď bylo skoro nemožné. Přesto bylo jakési kouzlo v této nesmyslné snaze najít mezi tisíci planoucích hvězd onu jedinou živou.</p>

<p>„Vzpomínáš si, jak jsme se seznámili?“ zeptal se najednou Denis. „Úplně stejně. Vypravil jsi se na letiště vyhlížet lodě.“</p>

<p>„Vzpomínám. Málem jsi mě zastřelil.“</p>

<p>„Hm. Co bys chtěl, byl jsem na planetě třetí den. Ještě jsem si nezvykl na vaši lehkomyslnost. Na Hanumai bych dostal za postřeleného narušitele dovolenou.“</p>

<p>„Za postřeleného chlapečka.“</p>

<p>„Žádný rozdíl. Režim kosmoportu platí. Nech toho, Ljošo. Kdo vzpomíná na staré věci…“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>Ogarin mě poplácal po zádech.</p>

<p>„Víš, asi se mi bude stýskat po tom vašem bláznivém nebi, po přihlouplých Aboranech, a taky po tobě.“</p>

<p>„Po přihlouplém Ljošovi.“</p>

<p>Kapitán se tiše zasmál.</p>

<p>„Jen se zlob. Ale ne na mě, to nemá smysl. Na sebe. Vždy a ve všem. Abys nedělal chyby, zlob se na sebe. Někdy to pomůže.“</p>

<p>„Loď,“ řekl jsem.</p>

<p>„Kde?“ Ogarin znovu zvedl hlavu.</p>

<p>Zalhal jsem mu. Ne proto, abych přerušil jeho kázání. Byl jsem na ně zvyklý, ostatně měl většinou pravdu.</p>

<p>Prostě jsem zatoužil po tichu.</p>

<p>Je to opravdu legrační. Vždyť Denis je můj jediný opravdový přítel. Právě jsem to pochopil. Všichni ostatní, dokonce i ti, se kterými trávím desetkrát víc času, jsou prostě naši, zdejší. Mám je prokouknuté, stejně jako oni mě. A když si nemůžeš vybrat, není to žádné přátelství. S Denisem jsme se spřátelili poté, co mě držel deset minut na mušce a já se přitom rozbrečel. Nevídali jsme se moc často, byl věčně zaměstnán, důstojník dvacetičlenné posádky, kdežto já se toulal po lesích a zajímal se o Aborany.</p>

<p>Přesto je můj přítel. A teď tu nebude. Zůstane naše maličké městečko, posádka, rozpadající se ranvej a popel z milionů shořelých hvězd pod nohama. Denis odletí sloužit na nové místo, já se budu ještě měsíc nebo dva dohadovat s obcí a potom se vydám ke zmíněné Nonové s kyticí rudých růží.</p>

<p>„Opravdu už letí,“ podivil se Denis. „Jak jsi ji našel? Překvapil jsi mě.“</p>

<p>Pohlédl jsem udiveně k obloze. Opravdu. Rudý bod, na první pohled neodlišilelný od tisíců ostatních, nehodlal hasnout, navíc se pohyboval zřetelně pomaleji.</p>

<p>„Má plazmový pohon, přistane za patnáct, dvacet minut.“ Kapitán zavrtěl hlavou. „Jsi opravdu borec. Jak jsi ji dokázal uvidět?“</p>

<p>Cítil jsem se trapně.</p>

<p>Vždycky jsem toužil, aby mě chválil. Od rodičů jsem občas slýchal slova uznání, od něho nikdy nebo skoro nikdy. Nebylo zač. A poctivě řečeno, ani teď.</p>

<p>„Nijak,“ řekl jsem. „Neviděl jsem ji. Řekl jsem to jen tak.“</p>

<p>Ogarin frkl.</p>

<p>„Možná je to dobře.“</p>

<p>„Co je na tom dobrého?“</p>

<p>„Štěstí, alespoň kousíček štěstí. Shniješ tady, Ljošo, určitě shniješ.“</p>

<p>„Toto je klidná a přívětivá planeta. Tady shnijí jen darebáci a nezaměstnaní.“</p>

<p>„Ljošo, hnít je možné různě. I jako živý a zdravý, s hodnou ženou, zdravými dětmi a pořádným bankovním kontem. Pro někoho to není nejdůležitější.“</p>

<p>„Například pro tebe?“</p>

<p>„Uhm,“ odpověděl spokojeně Denis.</p>

<p>„Proč jsi tedy šel k hvězdné pěchotě?“</p>

<p>Ogarin se usmál.</p>

<p>„Vlastně jsem ti to nikdy nevyprávěl. Jestli chceš, můžu teď.“</p>

<p>„Už jsem k tomu dorostl?“ zeptal jsem se ironicky.</p>

<p>„V tom to není. Vlastně to potřebuješ uslyšet. Ke hvězdné pěchotě jsem šel proto, že jsem měl pitomou sestru.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>Okamžitě jsem si představil, jak Denis uražený nesnesitelnou starší sestrou sbalil své věci, sebral rodičům kreditku a načerno odletěl na Terru.</p>

<p>„Měl jsem pitomou sestru,“ opakoval Denis. „Jsme dvojčata. To vysvětluje všechno. Rvačky v posteli, tajemství, žalování rodičům. Navíc se pořád bála, že ji znásilním. Asi si to podvědomě přála. Potřebovala kamaráda, ale měla komplexy a bála se. Slyšel jsi, že jsem z Milosti Boží?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>Cítil jsem se nesvůj. Denis se zjevně chystal vyprávět něco, co nebylo určené pro cizí uši. Ale neměl jsem odvahu odmítnout.</p>

<p>„Měli jsme přísný režim. Přísnější, než je ten váš pravoslavný. Císař to strpěl. Ovšem po vzpouře fundamentalistů vyslal komando.“</p>

<p>Mluvil monotónním hlasem. Bylo by lepší, kdyby se při vyprávění zlobil nebo je prožíval.</p>

<p>„Naše rodina se vzpoury neúčastnila. Když ovšem do města seskočily tři tisíce výsadkářů, nic nerozlišovaly. Celá naše garda padla za půl hodiny. S božím jménem na rtech je možné zapalovat ohně na náměstích, ale ne bojovat. Úspěch výsadkáře rozparádil a stala se z nich zvěř. Dostali nás na čtyřiadvacet hodin k dispozici. Neoficiální zákon války. Rodiče jsem už nikdy nespatřil, komando přiletělo právě tehdy, když šli nakupovat na tržiště. Nevím, co se jim stalo, jestli za to mohla kulka od našich, paprsek od říšských, spadlá zeď nebo zpanikařený dav… A nikdy se to nedozvím. Čekali jsme se sestrou, bylo nám tehdy dvanáct let. Věděli jsme, že k nám přijdou, náš dům stál přímo v centru, vedle kostela svatého Denise, po kterém nás pojmenovali, velký a bohatý dům. Potom jsme spatřili důstojníka v krunýři, jak jde přes zahradu, a zaslechli zakvílení Antonína, naší mutované hlídací gorily. Sestra mi vždycky poroučela. Také tentokrát mi přikázala, abych se schoval pod postel. Sama si oblékla šortky a sexy triko, ani se přede mnou nestyděla, přestože se už rok přede mnou nepřevlékala. Řekla, že ji určitě znásilní a dům vyloupí. Ale zato přežijeme. Byla hezká, fyzicky vyvinutá. Pořád si myslím, že se chtěla obětovat. Být maličkou, nevinnou obětí války a mou zachránkyní. Ležel jsem pod postelí, snažil se nedýchat a pozoroval její bílé ponožky. Bál jsem se. A uvěřil jsem jí, že právě tak to bude probíhat.“</p>

<p>Denis se nuceně zasmál.</p>

<p>„Vzrušil jsem se, dokážeš to pochopit? Bál jsem se o sebe i o Denisu, ale v koutku duše jsem toužil uvidět, co se stane. To, co se děje v kině po polibku. Nezapomeň, že Milost Boží byla tehdy velice puritánská planeta.“</p>

<p>Bylo mi trapně. Nechápal jsem, proč si Ogarin přede mnou vylévá duši místo toho, aby klidně sledoval přistávající jachtu.</p>

<p>„Do pokoje vstoupil důstojník,“ řekl zamyšleně Denis. „Buď něco uslyšel nebo měl detektor organických látek.“</p>

<p>„On…,“ neodpustil jsem si otázku, protože kapitán se najednou odmlčel.</p>

<p>„Ne. Nezačal znásilňovat. Možná už měl dost, vždyť od dobytí města uplynuly tři hodiny, možná by na místě sestřičky viděl raději mě. Možná nechtěl riskovat svléknutí krunýře nebo je možné, že byl čestný a takové jednání s malým děvčátkem mu připadalo odporné.“</p>

<p>„To jsi nemohl říct hned, dobytku?“ vzdychl jsem.</p>

<p>„Ne. Takže důstojník Denisu neznásilnil, ale rovnou zastřelil, velice přesně a humánně, přímo do čela. Uviděl jsem záblesk, potom se jí podlomily nohy, škubla sebou, až jí odletěl jeden střevíček. Denisa upadla obličejem přímo ke mně, otevřené oči měla udivené, tehdy jsem nevěděl, že mrtví mají oči vždycky udivené, a na čele malou černou skvrnku. Laserový paprsek zanechává jen malou stopu a uvařený mozek nebývá vždycky vidět.“</p>

<p>„Proč?“ zařval jsem.</p>

<p>„Co – proč?“</p>

<p>„Proč to udělal?“</p>

<p>„Aby nezůstali svědci,“ odpověděl udiveně Denis. „Nechápeš? Ihned zjistil, že v domě bude co brát. A mrňavá svědkyně loupeže nijak nezapadala do jeho plánů. Sestra měla na krku náhrdelník, ostatně nebyl její, ale matky, a ani nevím, kdy si ho vzala a proč. Zřejmě proto, aby byla přitažlivější. Důstojník poklekl, utrhl zavírání a náhrdelník sundal. Mě přitom neuviděl a já jsem mu neviděl do obličeje. Jenom znak na rukavici: usmívající se chlapecký obličejíček s lodičkou na stranu. Kadetka. Ještě sebral na stole krabičku s jejími šperky, ale ty byly lacině, obyčejná bižuterie, potom ji našli pohozenou v zahradě. Asi toho nechtěl vláčet moc. Vydržel jsem pod postelí až do dalšího večera. Tváří v tvář sestře. Vytáhla mě odtud policie z prozatímních pořádkových sil poté, co komando opustilo město. Vysvětlili mi, že rodiče zmizeli, sestru zabili fundamentalisté, ale teď už bude pořádek. Půl roku jsem byl v péči psychologů. Měli jsme ještě něco na kontě, tak se snažili. Řekl jsem, to se to tak stalo. Také jsem se snažil. Vysvětlil jsem, že chci ke komandu, které nás tak parádně zachránilo před bandity. Zřekl jsem se dědictví, domu, stříbrného dolu v horách, čajové plantáže. Všechno jsem podepsal. Úřadům se to hrozně líbilo. Dostal jsem doklady, že rodiče padli v boji se vzbouřenci, a ještě další papíry, doporučení od prozatímní vlády, a poslali mě na Terru. Za měsíc jsem vstoupil do kadetky a na rukávu se mi objevila nášivka – dětský obličejíček s lodičkou na stranu.“</p>

<p>„Chtěl jsi se pomstít?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Byl to posluchač?“</p>

<p>„Ne, dospělý. Některý z vyučujících důstojníků. Kadetku vyslali proti povstalcům celou, bylo totiž jasné, že nepůjde o žádný velký odpor, a vlčata si mají ostřit zuby.“</p>

<p>„Zabil jsi ho?“</p>

<p>Ogarin na mě pohlédl s obvyklým veselým i opovržlivým úsměškem.</p>

<p>„Ljošo, byly tam tři tisíce mužů. Většina z nich se zúčastnila výsadku na Milosti Boží. Hledal jsem. Špehoval. Naslouchal. Ale něčím takovým se po válce nikdo nechlubí. Byli tam padouši, ale právě ti se výsadku nezúčastnili. Rozhodl jsem se, že vyhodím celou školu do vzduchu. Přepadnu arzenál a… byl jsem malý a sebejistý. Víš, podařilo by se mi to. Hodně jsem se snažil. Zapamatoval jsem si sestřiny oči, ty udivené oči. Jenže i kdybych se zmocnil arzenálu, měl jsem kromě jednoho nepřítele ještě pár desítek přátel. I mezi těmi, kteří zdeptali mé město.“</p>

<p>„Nenašel jsi ho?“</p>

<p>„Ne. A určitě jsem ho vídal. Salutoval mu. Smál se, když při vyučování vtipkoval. Tiskl se mu na hruď, když jsem tesknil a potřeboval útěchu: všichni tam byli dobří psychologové a věděli, že vlčata potřebují něhu. Díval jsem se mu do očí, ale nevěděl, který to je. Tak to bylo. Opustil jsem svůj tichý, útulný svět a vydal se do velkého světa.“</p>

<p>Loď už byla docela nízko. Přistávala asi kilometr od nás, dosedala lehce, jako by ve vzduchu tančila, bez topornosti nákladních a dopravních lodí. Jachta žila v nebi, byla jeho součástí, jako kdyby jedna z padajících hvězd překonala svůj úděl a místo padání se naučila létat.</p>

<p>„Proč jsi mi to vyprávěl?“ zeptal jsem se. „Pět let jsi o tom nemluvil a teď najednou ano.“</p>

<p>„Abys věděl, Alexeji, co je zač ten velký svět, kam se tak dereš.“</p>

<p>„Denisi, řekl jsem, že si tvůj dárek nevezmu. A ten velký svět mě neoslňuje! Jenom ve snu. Vezmu si Olgu Nonovou a stanu se důstojným členem obce.“</p>

<p>„Koho?“ zachechtal se Ogarin. „Nechceš radši zastřelit?“</p>

<p>„Když myslíš,“ odsekl jsem.</p>

<p>„Půjdeme, ty chodící smůlo.“ Denis mě objal kolem ramen a skoro táhl dopředu. „Pouvažuj o mém příběhu, platí? Jdeme si prohlédnout jachtu.“</p>

<p>„Nejsem děcko, abych běhal kolem turistů.“</p>

<p>„Jdeme. Nudím se a tebe to bude zajímat.“</p>

<p>Tak došlo k tomu, že jsem po vyslechnutí Ogarinova příběhu šel pokorně za ním ke vzdálené jachtě. Denis kráčel a ledabyle máchal rukou s telefonem, jako by to byla nebezpečná zbraň a měl před sebou piráty. Skoro rok jsem považoval tento neohrabaný armádní telefon za blaster, dokud kapitánovi, vlastně tehdy ještě poručíkovi, nezavolali v mé přítomnosti. Rád si ze mě utahoval, hrdinný hvězdný voják, který vstoupil do armády, aby zabil jiného hrdinu.</p>

<p>Jachta už byla dobře vidět. Aerodynamická, podobná kapce, trošku podobná té velrybě z Bible, která polkla Jonáše.</p>

<p>„Vida, nový model,“ prohlásil Denis. „Výborně.“</p>

<p>Co je mu do ní, ať je stará či nová, nebo slepená z papundeklu.</p>

<p>Dokonce jsem usoudil, což dělám zřídka, že lituje, že nemůže létat na takové krasavici. Najednou zavřeštěl telefon v Ogarinově ruce.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl, aniž se zastavil. „A kdo… Aha. Jasně. Kde? Kolik? Jistě, přistaňte. A všechny vzbuďte.“</p>

<p>Nechtěl jsem se vyptávat, ale začal vysvětlovat sám.</p>

<p>„Blíží se ještě tři jachty. A kurýrní loď páté flotily. Víš, kdo přistál? Lídr Velké galaktické regaty.“</p>

<p>„Ale ta nevede kolem nás!“ zmohl jsem se na odpověď.</p>

<p>„To je právě ono. A naši s tím nic nenadělají. Pospěš si.“</p>

<p>„Proč?“ ohradil jsem se ze zvyku.</p>

<p>„Mysli si, že jsem tě v souvislosti s mimořádnou situací mobilizoval,“ řekl Denis klidně. „Právo na to mám.“</p>

<p>„A svědomí? A vůbec, jsem unavený!“</p>

<p>„Svědomí, svědomí.“ Ogarin pokrčil rameny. „Podívám se, jestli si můžu svědomí dovolit. Dříve se nic takového nedovolovalo.“</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Hlava 2</emphasis><strong>Lídři a outsideři</strong></p>

<p>Jednou jsem letěl do vesmíru. Naše obec vlastní malou, starou jachtu, kterou dostala z jedné válečné lodě z doby Velké války. Říká se, že se s ní dá doletět k nejbližší obydlené planetě.</p>

<p>Bylo mi tehdy deset a právě jsem odmítl odletět na Terru. A možná proto, aby mi to nebylo moc líto, strýc mě vzal na palubu. Jednalo se o suborbitální let, který má jednou za několik let prověřit funkčnost jachty. Matně si pamatuji, že mi bylo špatně, napřed z přetížení a potom ze stavu beztíže. Ale měl jsem důvod k hrdosti, z mých vrstevníků se takovým letem mohl pochlubit jen málokterý.</p>

<p>Ovšem teď, kdy jsme s Ogarinem stanuli před nablýskanou modrou jachtou, která nevypadala na to, že se právě prodrala atmosférou, opětovně jsem pochopil, jaký nepatrný důvod jsem měl ke své hrdosti.</p>

<p>Otevřel se výstupní otvor a na desky kosmoportu se spouštěly schůdky. Na posledním stupínku stála desetiletá holčička s pistolí v ruce.</p>

<p>Docela obyčejná holčička. Hezoučké tvářičky, světlé kudrny. Neměla na sobě kosmický skafandr, ale džínovou kombinézu s popruhem na hrudi a jakousi legrační třpytnou aplikaci na kapse. Světlo na ni dopadalo tak nezvykle, že ji obklopoval jakýsi blikající oblak. Odebrat jí pistoli a přimalovat křídla, vypadala by jako andílek na vánoční pohlednici.</p>

<p>„Stůjte,“ vyzvala nás. „Doklady.“</p>

<p>Hlas měla překvapivě chraplavý, zato tón víc než přesvědčivý.</p>

<p>„Kapitán Denis Ogarin, Říšské vojenské síly.“ Můj společník se nedivil. „Plním povinnosti velitele kosmoportu.“</p>

<p>„Doklady.“</p>

<p>Aniž se pohnul z místa, Denis pomalu vyňal pověření, otevřel je a ukázal. Copak asi vidí, když stojíme v šeru deset metrů od ní?</p>

<p>„Hodnost kapitána jste dostal včera?“ zeptala se dívenka s pohledem upřeným na pověření.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Proč právě včera?“</p>

<p>„Víš, holka, že jsem se pět let ptal, proč jsem poručík?“ odpověděl Ogarin. Sice přátelsky, ale hlasem jako ocel. „A včera jsem se konečně stal kapitánem. Formality skončily?“</p>

<p>Děvče mlčelo.</p>

<p>„Napřed sundej štít,“ řekl Denis. „A potom chci vyslechnout hlášení. Kdo velí lodi?“</p>

<p>„Já.“ Děvčátko si pláclo na kapsu, nakreslená liščí tlamička zhasla. Blikání kolem děvčete také. „Ann Aiko, druhý pilot křižníkové jachty Paladin třídy Rikša. Plním povinnosti velitele lodě.“</p>

<p>„Co se stalo Anastasi Aiko?“ Ogarin zřejmě věděl o jachtě a její posádce víc, než mi řekl.</p>

<p>„Nehoda.“ Holčička bezděčně pohlédla na světélkující otvor výstupu. „Při rozborce a sborce blasteru nezkontroloval zbytkové nabití akumulátoru.“</p>

<p>„Jasné. Předpokládám, že nešťastná nehoda je dokumentována.“</p>

<p>„Ano.“ V jejím hlase zazněl posměch. „Pokud chcete, můžete zahájit vyšetřování.“</p>

<p>Ogarin k ní přistoupil, uchopil ji za bradičku a pohlédl jí do očí. Připadalo mi, že se našponovala.</p>

<p>„Držíš se dobře. Smím se neoficiálně zeptat, odkud jsi tak připravená?“</p>

<p>„Škola ‚Dcer Kálí‘,“ odpověděla váhavě.</p>

<p>Nic mi to neřeklo. Kapitánovi zřejmě ano.</p>

<p>„Takže můžeš klidně mluvit o otcově smrti?“</p>

<p>„Má aTan,“ odsekla pohrdavě.</p>

<p>Teď mi to došlo! V naší obci mnozí pokládají aTan za výmysl a podvod. Ogarin mi ale řekl, že nesmrtelnost opravdu existuje. Jenže stojí spoustu peněz, takže se s ní nedá normálně počítat. Tento aTan není nic pro naši planetu na periferii.</p>

<p>„A ty?“ zajímal se Ogarin.</p>

<p>„Chcete znát detaily z mého intimního života?“ zeptala se holčička. Tvářila se přitom tak vážně, že jsem rázem uvěřil v existenci jejího „detailu“.</p>

<p>„Omlouvám se.“ Ogarin změnil tón. „Nyní přijde karanténní skupina, podáte veliteli hlášení.“</p>

<p>„A vy?“</p>

<p>„Nerad čtu dobře připravené papíry.“ Ogarin vyňal z úst vyhaslou dýmku a rozmrzele na ni pohlédl. „Potřebujete natankovat?“</p>

<p>„Ne. Paladin má alkarskou techniku, zvládneme regatu s jednou náplní reaktoru.“</p>

<p>„To je dobře. Máme omezené zásoby a za vámi letí další jachty. Sotva mají všechny moderní techniku.“</p>

<p>Mluvil s děvčátkem naprosto vážně. Ogarin tento tón nasadil po zmínce o škole „Dcery Kálí“. Musím se zeptat, co to znamená.</p>

<p>„Všechny naše požadavky jsem uvedla v žádosti o přistání.“ Odhodila si z čela světlý vrkoč a vzdychla. „Dostaneme z toho něco?“</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>„Budu vděčná, kapitáne.“</p>

<p>„Je to má povinnost vůči každému občanu Říše.“ Nepatrný suchý podtón naznačoval: „Neodvažuj se nabídnout úplatek.“</p>

<p>Děvče přikývlo.</p>

<p>„Co uděláte s tělem?“ zeptal se Ogarin.</p>

<p>„Vyložíme je. Máme malou chladničku. Můžete Anastase pohřbít na zdejším hřbitově?“</p>

<p>„Jistě. Tady je pravoslavná obec, ale k jinověrcům je shovívavá. Nebude tě trápit, že tělo spočine tak daleko od Terry?“</p>

<p>„To je jenom prach,“ řekla pohrdavě. „Co s ním? Okamžik.“</p>

<p>Vyběhla lehce po schůdkách a zmizela v lodi. Otvor okamžitě zahalila mlha.</p>

<p>„Dobrá jachta,“ řekl Ogarin. „Jestli nebudu pěl set let moc utrácet, koupím si také takovou.“</p>

<p>„Za pět set let to bude laciná veteš,“ namítl jsem.</p>

<p>„Uhm,“ souhlasil kapitán a zapálil si dýmku. „Jednou zlevní tak, že mi úspory postačí.“</p>

<p>„Regata je drahá zábava,“ odvážil jsem se poznamenat.</p>

<p>„Moudře mluvíš, Ljošo.“</p>

<p>Pochopil jsem, že se zase posmívá a zmlkl jsem.</p>

<p>„Neškareďse,“ řekl Ogarin. „Víš, co je škola ‚Dcery Kálí‘?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Elitní dívčí kolej. Leží na planetě Terra, někde v Himálaji, to jsou takové vysoké hory. Dávají tam půlroční děvčata. A odcházejí v deseti.“</p>

<p>„Proč tak brzy?“ podivil jsem se. Na urážku jsem zapomněl.</p>

<p>„Provádějí na nich řadu vylepšujících operací, je to dlouhý proces… Nezasahují do genotypu jako u superů, takže získané vlastnosti se nedědí, proto to není zakázané. K tomu speciální výchova, velice rozmanitá. Výsledek…“</p>

<p>Odmlčel se.</p>

<p>„Výsledkem jsou takové milé dívenky. Vracejí je rodičům a ti se nemusí starat o bodyguardy.“</p>

<p>„Učí je obraně?“</p>

<p>„Učí je zabíjet. Tohle děvčátko by při troše snahy dokázalo zlikvidovat celou naši posádku. Žádné emoce, žádné váhání – nevnímá cizí bolest. Přitom lpí na rodičích a členech rodiny – zázrak, zafixovaný na úrovni reflexů. Svět má ostře rozdělený na své a cizí. Reakce převyšují lidské, bojová příprava převyšuje všechno, co poskytuje libovolné vojenské učiliště. Základem jsou osobní souboje, teror, potlačení psychiky. Tato děvčata jsou drahá, Ljošo. Je to velice výnosné uložení kapitálu.“</p>

<p>„Měla by si hrát s panenkami!“ namítl jsem. Konec konců, například u nás jsou povolené brzké sňatky, už ve třinácti-čtrnácti, ale jí je teprve deset!</p>

<p>„Dokáže předstírat hru s panenkami,“ odpověděl klidně Ogarin. „Velice přesvědčivě, takže nepoznáš podvod, dokud se ti utržená ruka panenky nezabodne do krku. Je to velice zajímavá kolej. Byli jsme tam na plese. Vůbec se nám nelíbilo to, co jsem uviděli. Dokonce ani nám.“</p>

<p>„Kecáš,“ nevydržel jsem. „Nevěřím ti.“</p>

<p>„Často jsem se ti posmíval,“ řekl Ogarin. „Ale tak ne. Císař chtěl kdysi ‚Dcery Kálí‘ zavřít, ale přimáčkli ho. Skončilo to tím, že do výchovného programu zařadili věrnost císaři a lidské rase.“</p>

<p>Pohlížel jsem na jachtu a pokoušel se spojit jeho slova s kudrnatou holčičkou v kombinéze.</p>

<p>„Co když slyšela, co jsi povídal?“</p>

<p>„No a? Ony dobře vědí, co z nich udělali. Jiná věc je, jaký k tomu zaujímají postoj.“</p>

<p>„Nevěřím,“ opakoval jsem umíněně.</p>

<p>„Jak chceš.“</p>

<p>Ogarin vyfoukl obláček vonného kouře a vzdychl:</p>

<p>„Vesmír je obrovský, Ljošo. Ohromný zázrak, lidský rozum si vůbec nedokáže představit různorodost osídlených světů. Existují planety, kde prakticky neznají pojmy války a násilí. Ty předaly kvůli blahobytu značnou část své suverenity pod ochranu sil Říše. Existují maličké kolonie, jako je naše, kde vzdálenost od civilizace a malý počet obyvatel vede k pastorálnímu životu. Ovšem většina světů je prodchnuta větší nebo menší agresivitou.“</p>

<p>„Pořád mluvíš o tom, jestli mám odjet?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Jistě. Chápu, že zde zahníváš, ale je lepší být nahnilý, ovšem živý.“</p>

<p>„Stejně nemám žádnou šanci se odtud dostat!“</p>

<p>„Máš,“ odvětil Ogarin. „Teď máš.“</p>

<p>V tom okamžiku se ve výstupu jachty objevily dvě postavičky, které nesly dlouhý předmět, zabalený do lesklé syntetické tkaniny. Jako první šla pozpátku dívenka, nesla docela lehce svůj náklad, a nebylo obtížné uhodnout, co to je.</p>

<p>Jako druhý šel chlapec, jen o málo starší než ona. Černovlasý, hubený, s ostražitým pohledem. Na rozdíl od ní měl na sobě úbor pilota, ušitý zřejmě na míru. V naprostém tichu děti sestoupily po schůdkách a tělo zašité do látky položily na desky letiště.</p>

<p>„Arťom Aiko?“ zeptal se Ogarin.</p>

<p>Mladík přikývl.</p>

<p>„Co je v pytli?“</p>

<p>„Anastas Aiko, bývalý kapitán lodě.“ Mladík odpovídal skoro stejně klidně jako jeho sestra. Velice tiše, s pohledem upřeným k zemi. Buď je stydlivý nebo to prožívá intenzivněji než sestra.</p>

<p>„Příčina smrti?“</p>

<p>„Neopatrné zacházení se zbraní.“ Hoch zvedl hlavu a přimhouřil oči. Holčička se ušklíbla.</p>

<p>„Ann, omlouvám se, ale musím dodržet předepsané formality,“ řekl Ogarin suše. „Myslím, že byste měli být rádi, že jsem je omezil na nezbytné minimum.“</p>

<p>Děvče hned zvážnělo.</p>

<p>„Ano, veliteli. Jistě. Kdy budeme pokračovat v cestě?“</p>

<p>„Jakmile najdete zájemce o účast v regatě.“ Ogarin se usmál. „Pokud jsem to správně pochopil, podle pravidel musí být posádka tříčlenná.“</p>

<p>Usmíval se pořád víc, situace ho zjevně bavila.</p>

<p>„Je to tak.“ Dívenka se zamračila.</p>

<p>„Problém je v tom, že toto je maličká a patriarchální planeta.“ Denis rozpřáhl ruce. „Najít tady někoho, kdo se odhodlá vypravit přes půl galaxie, nebude jednoduché. A k tomu ještě letět pod velením desetiletého děvčátka-zabijáka…“</p>

<p>Ann vzplanula:</p>

<p>„Kapitáne, zapomínáte se!“</p>

<p>„Vůbec ne. Mezi mé povinnosti patří bezpečnost kolonie a jejích občanů. Proto pokládám za nutné upozornit všechny obyvatele, co je vaše posádka zač.“</p>

<p>„Nijak netrvám na velení lodě,“ vyhrkla. Rychlost, kterou rozhodovala, byla na dítě překvapující. „Klidně může velet někdo jiný! My s Arťomem jsme připraveni letět jako cestující. Je to tak?“</p>

<p>Hoch poslušně přikývl. V této dvojici nehrál první housle, přestože byl starší a navíc chlapec.</p>

<p>„Maličká, opakuji, že toto je klidný patriarchální svět.“ Denis na mě mrkl. „Tady nikdo neumí řídit podobné lodě. A málokdo chce odtud odejít. Jenom Ljoša kdysi chtěl.“</p>

<p>Konečně mi věnovala pozornost. A jakou!</p>

<p>Za okamžik mi Ann Aiko visela kolem krku a pohlížela do očí. Na řasách se jí chvěly slzy.</p>

<p>„Pomozte nám! Prosím! Otec dal všechny peníze za tuto jachtu, moc si přál vyhrát regatu! A vyhrajeme, máme nejlepší loď, nikdo nás nedohoní, čestné slovo! S Arťomem uděláme všechno sami, umíme pilotovat. Vy prostě jen poletíte s námi, platí? A dostanete čtvrtinu výhry!“</p>

<p>„To jsou velké peníze,“ souhlasil Denis. „Hodně. Postačí na takovou jachtu, aTan, a ještě zbude.“</p>

<p>„Prosím!“ žadonilo děvčátko. „Prosím, prosím!“</p>

<p>Před chviličkou byla chladná, uzavřená, sebevědomá. A teď – obyčejné dítě, které poskakuje netrpělivě na místě s tvářemi mokrými od slz.</p>

<p>„Poletíte s námi?“ zeptala se.</p>

<p>Pohlédl jsem na Ogarina.</p>

<p>Můj věčný problém s úspěchem. Jako bych ho najednou chytil, a to navíc tam, kde se nedal čekat. Taková změna!</p>

<p>„Ještě jsem se úplně nezbláznil,“ řekl jsem a opatrně se od ní uvolnil. Měl jsem zvláštní pocit – jako by mi to dovolila sama. „Promiň, dítě, ale nepoletím s vámi.“</p>

<p>Kapitán Ogarin se najednou rozesmál:</p>

<p>„Ljošo, ty kluku, to je úspěch! Už jsem se bál, že budeš souhlasit!“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Když dorazila karanténní skupina, Ogarin vydal několik stručných pokynů, a potom jsme odešli. Hoch se vrátil do lodě, děvče začalo domlouvat otcův pohřeb. „Budeme vítat další lodě?“</p>

<p>Denis pokrčil rameny:</p>

<p>„Nevím. Asi to nebude potřebné. Paladin vedl, když změnil kurz a zamířil k naší planetě, ostatní ho následovali. Využijí příležitosti, aby natankovali a odpočinuli si: regata trvá už měsíc. Ale někdo se určitě na odpočinek vykašlal a pokračuje.“</p>

<p>„A je teď diskvalifikují?“</p>

<p>„Ty milé dětičky? Jistě. Říšské zákony nedovolují dětem řídit kosmické lodě. Na palubě musí být vždy někdo dospělý. Popravdě řečeno, ani je nesmím pustit dál, pokud budou chtít odletět sami dva.“</p>

<p>„Měl jsi jim to říct.“</p>

<p>„Měl. Ovšem obávám se nepříjemností poslední den své služby.“</p>

<p>„Jakých nepříjemností?“</p>

<p>Denis na mě pohlédl:</p>

<p>„Ljošo, když jsem mluvil o jejích bojových schopnostech, nedělal jsem si legraci. Co když má pokyn pokračovat v závodě za každou cenu? Nezastaví se před ničím. My pro ni nejsme lidé. Víš, klidně trošku poruším předpisy proto, abych ochránil své chlapce i vás. Ať si letí. A jestli najdou dobrovolníka, který poletí s nimi, nebudu proti.“</p>

<p>Zastavil se a rozdýmal dýmku. Opravdový kosmický vlk.</p>

<p>„A jsem rád, že jsi se rozhodl neletět s nimi.“</p>

<p>„Děkuji, Denisi.“ Jeho pochvala mě zahřála. „Nejsem úplný pitomec. Letět pod velením autistického hocha a nenormální holčičky. Nedoletí daleko.“</p>

<p>„Nepochybuji o jejích schopnostech řídit jachtu,“ odpověděl Denis. „Pochybuji o její schopnosti existovat v uzavřeném prostoru s cizími lidmi. Bratr se pochopitelně vejde do jejího chápání ‚naši‘. Zato kdokoliv cizí… Ljošo, kdybys letěl s nimi a po obědě se příliš rychle natáhl pro nůž na máslo – zemřel bys s vidličkou v oku.“ Ušklíbl se. „A na následující planetě by tě vyložili v nylonovém pytli jako oběť neopatrného zacházení s příborem.“</p>

<p>Zastavil jsem se. Při této strašlivé představě jsem zatajil dech.</p>

<p>„Chceš snad říct, že jejich otec…?“</p>

<p>„Ne,“ odsekl Denis. „Nechci. ‚Dcery Kálí‘ zachovávají povinnou úctu. Nemohou zabít vlastní lidi. Ledaže dojde ke konfliktu priorit.“</p>

<p>Poklepal dýmkou na telefon, aby vytřásl popel. Pak zabručel:</p>

<p>„Proč ses na mě tak obořil? Ljošo, po každém úmrtí probíhá vyšetřování. Přitom tady ani o smrt nejde! Anastas měl aTan! A nekaž mi poslední dny na vaší planetě. Spadly nám na hlavu ty jachty, už chybí jen štábní krysa.“</p>

<p>„Rozkaz, nekazil náladu!“</p>

<p>„Co zase? Nech toho. Mysli si, že jsem tě demobilizoval. Odvedl jsem tě k jachtě proto, abys volil sám. Opravdu jsem nečekal, že to bude tak vážné, myslel jsem si, že máš konečně šanci vypadnout z planety.“</p>

<p>„Děkuji ti, Denisi.“</p>

<p>„Není zač. Půjdeš domů nebo se budeš courat se mnou? Čekám ještě kurýra.“</p>

<p>Zamyslel jsem se.</p>

<p>„Potřebuješ pomoc?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Tedy půjdu domů se vyspat.“</p>

<p>„Tak se měj,“ řekl po krátké odmlce Denis.</p>

<p>„Hm. Mám zítra přijít? Povíš mi co a jak?“</p>

<p>„Pokud to nebude státní tajemství prvního stupně,“ ušklíbl se Denis. „Ahoj.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Ono se lehce řekne – jdu se vyspat. Horší je usnout, když je do rána daleko a za den se toho stalo víc, než jindy za celý rok, a v domě je hrobové ticho.</p>

<p>Dům mám docela obyčejný, dřevěný, jednopatrový, vhodný pro velkou rodinu, ale ne pro osamělého člověka. První patro je proto prázdné, žiji v přízemí v bývalém dětském pokoji. Jen postel jsem vyměnil za větší, to je jediná změna.</p>

<p>Když jsem pochopil, že už nezavřu oči, rozednilo se. U lustru, který už dávno nefungoval, což mi nevadilo, protože nemám rád světlo shora, visel model říšského torpédoborce. Slepil jsem ho vlastnoručně v deseti létech podle nákresu v dětském časopisu „Říšský sokolík“. A obrázek na zdi nakreslila matka. Přitom kreslit vůbec neuměla, a pokud mám nějaký umělecký talent, pak určitě ne po ní. Všechny obrázky jsou někde na půdě. Jenom tento jsem nesundal, přestože jsem jednou ze zvědavosti na něm napočítal sedm věcných chyb. Císař Grey v době Velké války určitě nenosil bojový oblek typu Viking, který tehdy ještě neexistoval, a zobrazovat ho na pozadí planoucího souhvězdí Alkari je směšné, protože tam nebyl, a v žádném případě císař nemohl k hrudi tisknout právě vylíhnuté ptáče Alkarana, zachráněné z plamenů. Alkarani nejsou kuřata, mají genetickou paměť, i nejmenší ptáček rozezná přítele od nepřítele. Císaře by klovlo do otevřené přilby a bylo by po vůdci lidstva. A další drobné nepřesnosti.</p>

<p>Všechno zde je známé, příjemné, každou maličkost najdu se zavřenýma očima, na záchod můžu jít v noci bez probuzení a knihu pohodit na stůl bez dívání, protože vím, že dopadne na jediné volné místo. V naší obci jsou přesvědčeni, že právě tak se má žít, chránit odkaz generací, ducha národa a morálních zásad. Dříve žil v tomto pokoji otec. Ve skříni stojí na poličce plastový model bojového robota, který sestavil. A před ním tady žil dědeček. Parapet je z desky, kterou osobně ozdobil vypalováním – je zde znázorněno velké město, které bude stát na místě našeho městečka.</p>

<p>Návaznost. Dědictví předků, které je třeba předat potomkům. Náš hlavní odkaz.</p>

<p>Samozřejmě uvažuji stejně. Ale proč právě já? Nechci! Nechci a bašta! To je představa: budu mít děti a starší syn bude bydlet v tomto pokoji s vědomím, že obrázek zhotovil pradědeček, robota dědeček, model torpédoborce otec. A až vytvoří něco v duchu rodiny, hned si to najde své místo, na poličce nebo na hřebíku.</p>

<p>Když jsem pochopil, že už neusnu, usedl jsem, poslepu zapnul kávovar a se zavřenýma očima naslouchal tichému bublání kávy. Jestlipak už odletěla rodina Aiko?</p>

<p>Samozřejmě chci. Hrozně chci popadnout tuto šanci za ocas. Ať už regatu vyhrají nebo ne, stejně se domů nevrátím. Najdu si práci, povinné říšské vzdělání jsem absolvoval na výbornou, můžu dokonce vstoupit do armády, ať už jako voják nebo technik na kosmoportu. To už je jedno. Ovšem Denis, který mi věčně vyčítá nerozhodnost, neschválil mé rozhodnutí bezdůvodně. Stačí si vzpomenout na hrozivé oči té dívenky. Ne proto, že v nich je zloba a touha zabíjel. Prostě se příliš snadno mění – hned jsou pozorné a vážné, a hned zase naivní a prosebné. Nevěř lidem, jejichž oči se tak rychle mění. Nikdy jim nevěř.</p>

<p>Kávovar zapískal, takže jsem natáhl ruku, vzal si šálek kávy a vdechl její vůni. Nic moc, někde tady mám sáček opravdové kávy z Terry, s naší se nedá srovnat. Teta Líza a strýc Pavel se sice snaží vypěstovat nejlepší odrůdy, objednávají speciální hnojiva, a přece to srovnatelná káva není.</p>

<p>Jak vůbec vím, že naše káva není ta pravá? Co když je to naopak, káva z Terry není pravá, protože jsem ji pil jen asi desetkrát za život a naši piji pořád. I když je to jedno, cítím to. Možná někde uvnitř, v buňkách, podobně jako u Alkaranů, sídlí paměť a našeptává „ne“, „nesprávně“, „padělek“. Otec Vitalij říká, že to jsou přežitky, že Terra je sice kolébka lidstva, ale v kolébce se věčně žít nedá. To znamená, že zdejší nebe máme pokládat za rodné, stejně jako půdu, nemyslící Aborany, džungli i tuto kávu.</p>

<p>Vypil jsem dva šálky, osprchoval se a převlékl. Potom jsem začal uklízet, přestože to dělám obvykle v pátek a byl teprve čtvrtek. Prostě jsem zatoužil něco dělat. Vyluxoval jsem podlahu a promazal starého robota v podobě želvy, sice vrzal, ale když jsem ho dvakrát zapnul v režimu generálního úklidu, fungoval docela přijatelně. Utřel jsem prach, věnoval jsem přitom zvláštní pozornost dědečkovu parapetu – ve vypálených čarách se věčně usazuje špína, takže město je zaprášené a neskutečné jako modely v našem muzeu, potom jsem vyčistil skla – sice mám na okna také maličkého robota, ale toho musím přenášet ze skla na sklo, takže je jednodušší použít hadr a čistič.</p>

<p>Bylo by dobré, kdyby závodníci už doplnili zásoby, odpočinuli si a odletěli.</p>

<p>A ještě lepší by bylo, kdyby vojenský kurýr odvezl Ogarina. Nechci se s ním loučit. Raději zajdu do bunkru a vezmu si od hochů obálku s dopisem, který mi určitě zanechal. Přečtu si to a půjdu k popovi požádat o požehnání k sňatku s Nonovou.</p>

<p>Do oběda jsem uklidil a vyčistil celé přízemí. Udělal jsem všechno, co jen bylo možné, dokonce jsem vyčistil pěnou i koberec v jídelně, opláchl a utřel rodinné křišťálové sklo v příborníku. A přitom mi došlo, že jsem si tuto práci vymyslel jen proto, abych nemusel vyjít z domu.</p>

<p>Snad ne ze strachu, že si to rozmyslím a požádám bláznivou holčičku, aby mě zařadila do posádky?</p>

<p>Kdepak!</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Na ulicích vládlo takové ticho, až mě napadlo, že už je po všem: závodníci odletěli a nikdo kromě mě jejich nečekanou návštěvu nezaznamenal.</p>

<p>Cestou do hostince jsem ovšem pochopil, že všechno ještě zdaleka neskončilo.</p>

<p>U vchodu stáli dva cizinci, vysocí, urostlí, na pohled křehcí, zřejmě z planety s malou gravitací. Měli hubené, průsvitné, skoro nelidské obličeje, jako elfové z pohádek. Když jsem došel blíž, pochopil jsem, že jeden z nich je žena, a to podle drobných ňader pod kombinézou a širších boků.</p>

<p>„Dobrý den,“ pozdravila mě dvojice jednohlasně a s úsměvem. Nijak ovšem neusilovali o navázání konverzace, možná na někoho čekali nebo se rozhodli pozdravit celé městečko.</p>

<p>„Dobrý den,“ zašeptal jsem, když jsem je míjel.</p>

<p>Ale co se dělo uvnitř!</p>

<p>Bylo zde dalších šest cizinců. Nebylo těžké je rozdělit do trojic, jedna posádka vypadala docela jako našinci, jen měla tmavé oblečení a zvláštní účesy, dlouhé vrkoče nad ušima a maličké kulaté čepičky, jakoby přilepené k hlavě. Tato trojice seděla na vysokých barových židlích a popíjela víno z vlastní láhve, takovou jsem nikdy předtím neviděl. Buď mají jiný metabolismus nebo jim zvyky nedovolují pít něco neznámého?</p>

<p>Druhá trojice vypadala zábavněji. Zpočátku mi připadalo, že je to také dětská posádka, ale potom jsem pochopil, že se jedná o dospělé, jenže malé a křehké, s namodralou kůží a světlými, skoro bílými vlasy. Pokoušel jsem se uhodnout, proč tak vypadají, ale nic chytrého jsem nevymyslel. Kdyby byli z planety s velkou gravitací, byli by svalnatí. Z planety s malou gravitací vysocí a hubení. Ale tihle vypadají jako výrostci, jen oči nemají dětské, ale vážné a ostražité, a neustále pijí vodku.</p>

<p>A našinci kolem se snad zbláznili.</p>

<p>Všichni se oblékli do nejlepšího. Vyhrabali to nejsvátečnější z babiččiných truhlic. Tváří se vážně a lhostejně, jako kdyby k podobnému nájezdu u nás docházelo denně, přitom ne turistů, kteří se baví pod ochranou lodních děl a po městě chodí jen se stráží, ale stejných lidí, jako jsme my. Všichni rozprávějí o vážných věcech: o vnitřní politice, vztazích k cizincům, úspěších vědy, perspektivách vnitřního rozvoje, premiéře filmu „Atlantida“, kde je možné volit z deseti různých dějových linií – Atlanťané buď zahynou nebo odletí na Endorii, McWilliam je obviněn z krádeže trůnních klenotů, a buď je osvobozen, nebo umírá nedostatkem kyslíku, případně sebere své milence rezervní bombu a přežije.</p>

<p>Děsné!</p>

<p>Ale ne, docela je chápu, sám bych se rád blýskl před slavnými návštěvníky, o kterých mluví každý den ve zprávách. Kdybych přišel dříve, možná bych stál vedle infantilních astronautů a hlasitě se hádal s Romkou Tzoyem, jestli jsou lepší dva hnací readge motory nebo jeden interfázovec s kvarkovým vstřikováním.</p>

<p>Cizincům nepochybně připadáme směšní.</p>

<p>Ale třeba ne. Třeba lhostejní, což je ještě urážlivější.</p>

<p>Potřásl jsem si s Romanem ruku, potom jsme na sebe rozpačitě pohlédli.</p>

<p>„Nerozčiluj se,“ zašeptal mi.</p>

<p>„Tak dobře, popojedem,“ odpověděl jsem stejně tiše.</p>

<p>Usmáli jsme se na sebe a přistoupil jsem k baru. Grigorij na mě pohlédl celý zmatený, dokonce i úsměv měl nepřirozený, přestože toho viděl už hodně.</p>

<p>„Co si dáš? Pivo?“ vybafl na mě.</p>

<p>„To je jedno, třeba vodku.“</p>

<p>Strejda se zatvářil nesouhlasně, ale nalil mi a podal něco k zakousnutí. Odstoupil jsem stranou tak, abych se nemusel s nikým vybavovat. V ruce jsem otáčel sklenici a pozoroval nepřirozeně hlučný hostinec. Kde je asi rodina Aiko?</p>

<p>Najednou jsem je zahlédl. Proč by měli pít? Dováděli v bazénu za skleněnou stěnou. Arťom se právě chystal skočit z věže. Kolem nehybně stála naše drobotina. A dole v zářivých plavkách Ann Aiko, obklopená děvčaty stejně jako její bratr kluky. Vypadali mírumilovně, takže jsem si rozpačitě připomenul svůj noční strach.</p>

<p>„Alexeji!“</p>

<p>Otočil jsem se. Za mnou stál otec Vitalij, také se sklenicí a okurkou.</p>

<p>„Slyšel jsi něco o těch nešťastných dětech?“</p>

<p>„Kapitán Ogarin mi něco pověděl.“</p>

<p>„Ano, řekl to všem.“ Otec Vitalij vzdychl. „Už vyhlásili, že potřebují třetího člena posádky. Proto jdu za tebou, Alexeji.“</p>

<p>„Vím všechno. To děvčátko je zabíječ.“</p>

<p>Kněz se pokřižoval.</p>

<p>„To není hřích. V našem nedokonalém světě musí mít zbraň v rukou mnozí lidé, kdo smí obvinit muže, který čestně pracuje jako bodyguard? Mě trápí něco jiného, Alexeji. Mluvil jsem s tou malou, ona vůbec nechápe pojem hříchu.“</p>

<p>Pro jistotu jsem přikývl.</p>

<p>„Vím, že toužíš opustit naši obec,“ pronesl otec Vitalij vyčítavě. Sklopil jsem oči a přikývl. „To není hřích,“ řekl kněz ostře. „Pokud si to přeje osud, požehnám ti na cestu. Ale ne s nimi! Souhlasíš?“</p>

<p>„Ano.“ Přesto jsem se neudržel. „Proč ne s nimi? Bylo by to pro mé nebezpečné?“</p>

<p>„Samozřejmé.“ Otec Vitalij pokýval vyčítavě hlavou. „Copak nechápeš? Nevyznáš se v bouřlivém světě Říše. A začínat v takové společnosti…“</p>

<p>Vzdychl a dopil skleničku. Říhl a zajedl okurkou.</p>

<p>„Vůbec o tom neuvažuj!“ dodal naléhavě. „Rozumíš?“</p>

<p>Odešel a zanechal mě ve velkých rozpacích. Celá obec se o mě stará. Ještě jednou jsem pohlédl na bazén, děvče tam už nebylo. Jen její bratr něco vyprávěl naší drobotině.</p>

<p>Kam šla?</p>

<p>V tom okamžiku se dveře hostince otevřely a vstoupila Ann Aiko. Přes plavky si přehodila župan. Kývnutím pozdravila závodníky v tmavém, posádku zakrslíků nepoctila ani pohledem. Prošla k pultu a poručila strýci Grigoriji:</p>

<p>„Dvojitou kvasnou vodku.“</p>

<p>Strejda se zamračil: „Máme zakázáno nalévat dětem alkohol.“</p>

<p>„Jsem občanka Coolthosu a mám všechna občanská práva.“</p>

<p>S velice nesouhlasným výrazem strejda smíchal ve vysoké sklenici deci nejlepší vodky se šumivým tmavým kvasem, vhodil dovnitř kousek ledu a řez slané okurky, a podle bontonu přidal brčko.</p>

<p>Ann vytáhla z kapsy županu drobné a zaplatila. Usedla na otáčivou židli a obhlédla hostinec. Zahlédl jsem, že lidé odvracejí zraky.</p>

<p>„Ano, mám práva dospělého,“ řekla tiše Ann. Upila brčkem. „Jistě, učila jsem se ve speciálním učilišti. Umím zabíjet. Stejně jako mnozí jiní. Někteří jsou zde mezi vámi. Je to tak?“</p>

<p>Nikdo neodpověděl.</p>

<p>„Tak proč nechcete s námi letět?“ vzplanula. „Je to naprosto bezpečné, čestné slovo! Já i Arťom umíme jachtu řídit. Máme velkou naději zvítězit, opravdu!“</p>

<p>Závodníci v černém zůstali klidní. Ti zakrslí se zasmáli. Zřejmě hodnotili své šance také vysoko.</p>

<p>„I kdybychom nevyhráli,“ usrkla, „není to jedno? Copak nikdo z vás nechce cestovat? Vidět jiné světy? A potom se vrátíte, když se vám nikde nezalíbí. Přísahám, že přivezu zpátky toho, kdo poletí s námi!“</p>

<p>Otec Vitalij obhlížel ztichlé publikum a pevným krokem zamířil k děvčeti.</p>

<p>„Hodláte navrhnout svou kandidaturu?“ zeptala se Ann s nevinným pohledem. Najednou mi připadalo, že v jejím hlasu zní utajený smutek.</p>

<p>„Milá holčičko,“ pronesl náš kněz vemlouvavě, „chci ti vysvětlit, že ti nikdo z nás nepomůže.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Jsme tichá a klidná planeta,“ řekl otec Vitalij. „Jsme křesťané, pravoslavní. Jsme trošičku jiní dokonce i v rámci církve Společné vůle.“</p>

<p>„Ne tak docela,“ odsekla.</p>

<p>„To se musíš vrátit daleko do minulosti, má milá.“ Kněz pokýval hlavou. „Náš lid toho prožil hodně. Dlouho ničil sám sebe. Před třemi stovkami let jsme ani neměli svou zemi, a dokonce jsme to ani nezpozorovali. Zapomněli jsme na své kořeny, ztratili víru. A naše obrození je spojeno s vírou. Ne prostě s vírou, ale s vírou otců, dědů, s věrností tradicím, s odmítnutím násilí.“</p>

<p>„Znám dějiny.“ Ann potřásla mokrými vlasy. Vytáhla ze sklenice brčko a pořádně se napila. „Stručněji, pastýři.“</p>

<p>„Holčičko, mezi námi nejsou zbabělci,“ prohlásil otec Vitalij tiše. „Nikdo se nebojí s vámi letět, i kdybys byla opravdový zabiják, jak říká kapitán Ogarin. A pomáhat bližnímu, pomáhat slabšímu, je přímo naše povinnost.“</p>

<p>„Tak o co jde?“</p>

<p>Možná byla opilá, když se přihlédne k velikosti a složení dávky ve sklenici.</p>

<p>„Milé dítě,“ pokračoval měkce otec Vitalij. „Tvá existence je v příkrém rozporu s našimi zvyky a tradicemi. U nás není možné, aby tak malé děvče dokázalo zabíjet. Pobývat s tebou proto neznamená pomoc tobě, ale škodu sobě. Chápeš?“</p>

<p>„Štítíte se mě?“ zeptala se ostře.</p>

<p>„Litujeme tě.“ Otec Vitalij sklonil hlavu. „Promiň, ale tady společníka nenajdeš.“</p>

<p>„Vaše děti jsou rozumnější než vy,“ zamračila se.</p>

<p>„I kdyby někdo z mladické nerozvážnosti a naivity chtěl s vámi letět, nepustíme ho. Tady není Coolthos. Plnoletost je zde od šestnácti. A z dospělých nepoletí nikdo.“</p>

<p>Dívka chviličku přemýšlela a potom pohlédla na Grigorije.</p>

<p>„Jste tady jediný, kdo sloužil v říšské armádě, bojoval, viděl vesmír,“ řekla. Ann rychle shromáždila informace. „Nejste už mladý, ale cožpak nechcete ještě jednou vidět jiné světy? A vydělat si na omlazení, dokonce i na aTan?“</p>

<p>Otec Vitalij se možná chviličku obával odpovědi Kononova. Já ne. Znal jsem strejdu moc dobře.</p>

<p>„Viděl, bojoval.“ Grigorij se naklonil přes pult a pohlédl jí do očí. „A vrátil jsem se. Proto s vámi nepoletím. Na omlazení si díky Bohu snad vydělám. A aTan nepotřebuji. Tady je klidná planeta.“</p>

<p>Ann najednou zvadla. Nepochybně doufala, že tady nalezne společníka. Dopila, zamračila se, odložila sklenici s řezem okurky na dně. Pohlédla na mě a zabrumlala:</p>

<p>„Ta vaše kvasná vodka je hnusná.“</p>

<p>„Jistě,“ souhlasil Kononov. „Nevšimla sis, že ji nikdo nepije?“</p>

<p>„Hnusná,“ potvrdil s povzdechem otec Vitalij. „Je jenom pro turisty.“</p>

<p>Jsou to opravdoví pašáci! Hostinský a kněz jsou duše naší obce, žádní radní nebo starosta. Před chviličkou seděla před občany zvláštní, nebezpečná dívka, která požadovala něco nepochopitelného. A teď obyčejná, hloupá turistka, navíc nedospělá a nafoukaná. Všichni se začali shovívavě usmívat. Roman Tzoy, který si šel ke Grigoriji pro přídavek, ji dokonce popleskal po mokré hlavě. Ann sebou trhla, ale vypadalo to uboze a směšně. Dítě, které se tváří dospěle.</p>

<p>Infantilní namodralí závodníci si přiťukli. Druhá dvojice oživeně diskutovala neznámou řečí.</p>

<p>Zřejmě posuzovali změnu šancí na výhru.</p>

<p>Ann seskočila ze židle a zamířila ke dveřím, které vedly ke sportovištím. Buď proto, aby se oblékla, nebo aby pověděla bratrovi o neúspěchu. Přítomní se před ní rozestupovali, jako by se báli o ni zavadit.</p>

<p>V tom okamžiku se otevřely dveře a vstoupil Ogarin. Měl pomačkaný obličej, jako by celou noc nespal, a tvářil se ostražitě.</p>

<p>„To je vaše vina, kapitáne!“ vykřikla dívenka nahlas a zlobně. „Pomluvil jste mě a znemožnil odlet! To si odskáčete!“</p>

<p>Denis na ni letmo pohlédl:</p>

<p>„Uklidni se. Je to naprosto bezvýznamné.“</p>

<p>„Bezvýznamné?“ Rozběhla se k němu a já si uvědomil, že dokáže zabíjet holýma rukama. „Bezvýznamné?“</p>

<p>Ogarin se nezalekl. Na okamžik se jejich pohledy střetly a děvče se zastavilo.</p>

<p>„Bezvýznamné,“ opakoval kapitán. „Jsem zmocněn oznámit všem účastníkům regaty, že je závod zrušen.“</p>

<p>Namodralí vyskočili. Ani jsem nestačil zaznamenat, jak se stalo, že v jejich tenkých dětských ručkách blýskly krátké kinžály. Muži v černém byli zdrženlivější. Pohlédli na sebe a jeden z trojice se zeptal:</p>

<p>„Důvod, kapitáne?“</p>

<p>„Všechno vám vysvětlí poručík Toraki.“ Denis odstoupil ode dveří a do hostince vstoupil voják, kterého jsem nikdy předtím neviděl.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Hlava 3</emphasis><strong>Psiloni a Říše</strong></p>

<p>Důstojníka, který právě přiletěl z kulturní, bohaté planety, bylo snadné odlišit od našich. Uniformu měl sice skoro stejnou, a držením těla by ho Ogarin dokázal předstihnout. Vypadal docela obyčejně – vysoký, tmavovlasý, svalnatý, asijský typ. V naší obci je takových polovina.</p>

<p>Ale jeho duch byl jiný, stejně jako ovzduší kolem něho. Jako když jsem poprvé spatřil Ann Aiko v záři ochranného pole, tak kolem důstojníka zářila aura zaplněná emanací štábů, admirálů a adjutantů, majestátních lodí, plujících prostorem, ostrých rozkazů a hrdinských činů. Ach, proč jsem neuspěl? Proč jsem nevstoupil do Říšských sil?</p>

<p>„Dobrý den, občané.“ Důstojník kývl na pozdrav. „Lao Toraki, důstojník pro zvláštní úkoly při štábu admirála Lemaka.“</p>

<p>Jeho jméno nám samozřejmě nic neříkalo. Ovšem hodnost ano – důstojník pro zvláštní úkoly u proslulého Lemaka. Přítomní vydechli a zapomněli se nadechnout.</p>

<p>„Budu stručný.“ Důstojník po ujištění, že upoutal naši pozornost, ani nepokládal za nutné odstoupit ode dveří. „Podle admirálova rozkazu, schváleného císařem…“</p>

<p>Pokud se někdo chtěl nadechnout, rozmyslel si to.</p>

<p>„…ve hvězdné soustavě Nová Kitěž se vyhlašuje výjimečný stav. Všichni občané starší než dvanáct a mladší než sedmdesát let jsou mobilizováni a podléhají rozkazům kapitána Ogarina. Sraz je za hodinu u štábu posádky. Dotazy?“</p>

<p>V hostinci to zašumělo.</p>

<p>Strýc Gríša vyšel od pultu a přistoupil k důstojníkovi. Každým krokem se jeho chůze měnila, ne, nepochodoval jako na přehlídce, to by bylo směšné, ovšem k důstojníkovi už nedošel postarší barman, ale starý voják.</p>

<p>„Seržant Říšských sil Grigorij Kononov. Dovolte dotaz.“</p>

<p>Důstojník svraštil obočí, ale přikývl:</p>

<p>„Mluvte, seržante.“</p>

<p>„Smím znát důvody výjimečného stavu?“</p>

<p>Lao Toraki nehodlal odporovat.</p>

<p>„Ano, seržante. Bude to prospěšné pro všechny. V soustavě Nová Kitěž byla zpozorována válečná loď Psilonů.“</p>

<p>„Válka?“ V nastalém tichu zazněl hlas otce Vitalije neobyčejně hlasitě.</p>

<p>Po Velké válce se Psilon skoro úplně vyhýbal kontaktům s jinými rasami. Nebylo možné tvrdit, že utrpěl porážku. Nebylo možné tvrdit, že prohrál. Nikdo a nikdy nepokládal tuto rasu za agresivní a krutou. Přesto zůstávala záhadná jako žádná jiná civilizace. Sveřepí Bulrati, nafoukaní Alkarani, nerozumní, a proto už neexistující Sakkrani, všichni naši galaktičtí sousedé se tak či onak naučili soužit s lidmi. Naučili nebo vyhynuli.</p>

<p>Psiloni zůstali. Uzavření ve své zóně vesmíru, zaujatí svými podivnými experimenty, jen zřídka nabízeli jiným rasám obchodní nebo vědecké kontakty.</p>

<p>Kdyby se rozhodli opět zahájit výboje, nikdo netušil, s čím by přišli. A jestli jim odolají síly Trojstranné aliance.</p>

<p>Důstojník zavrtěl hlavou:</p>

<p>„Ne. Naštěstí ne. Je to loď z doby Velké války.“</p>

<p>„Smím se zeptat jaká?“ ozval se tenký hlásek Ann Aiko. Lao Toraki na ni pohlédl a na okamžik ztratil klid.</p>

<p>Chápal jsem ho. Viděl malou, hezoučkou dívenku se županem přehozeným přes plavky, která na něj pohlížela velkýma zvědavýma očima a pokládala zbytečné otázky.</p>

<p>„Smíte.“ Sarkasmus byl skoro nepostřehnutelný. „Podle klasifikace Hlavního štábu K-S 3.“</p>

<p>Zaznamenal jsem Ogarinův úsměv, takže jsem se nepodivil tomu, co následovalo.</p>

<p>„K-S 3,“ řekla zamyšleně. „Velký výsadkový křižník. Byla vyrobena série osmi lodí. Pět bylo zničeno při útoku Terry koncem války. Dvě spálili Bukati při průlomu u Ursy. Psilon těžko obnovil stavbu starého modelu. Je to ‚Loredan‘? Ztracený křižník, který odletěl relativistickou rychlostí?“</p>

<p>Toraki mlčel.</p>

<p>„To je zlé,“ přikývlo děvčátko. Důstojníkovi se nevysmívala, novinka byla pro ni zřejmě tak závažná, že Ann nebrala ohled na svůj zevnějšek. „Čtyři výsadkové čluny, dvanáct ochranných stíhačů, tři těžké bombardéry, čtyřicet výsadkářů a osm členů posádky. To je hodně. Nechápou, co se děje, že?“</p>

<p>Důstojník přikývl. Rozpaky v jeho obličeji nahradil spokojený úsměv.</p>

<p>„Vidím, že zdejší obyvatelstvo je připraveno lépe než někteří důstojníci. Upřesním tedy situaci. Ano, je to psilonská bojová výsadková loď, která v době Velké války unikla z bojů subsvětelnou rychlostí. Nyní začíná brzdit. Patrně má poškozenou aparaturu hyperprostorového spojení a funguje automaticky podle příkazů, které dostala před staletími. Na palubě uběhly nejvýše tři až čtyři dny subjektivního času, takže jsou pořád ve válce. Naši analytici předpokládají, že jejich úkolem bylo obsadit a udržet rezervní vojenský kosmoport v soustavě Annuin, což je dnešní Nová Kitěž. Pochopitelně se současným zničením posádky a místního obyvatelstva.“</p>

<p>Grigorijova manželka, která přihlížela od kuchyňských dveří, tiše vyjekla. Ve vzdáleném koutě hostince na ni navázalo zaúpění. U stolu tam vstala urostlá blondýna středního věku, uchopila se teatrálně za srdce a těžce dopadla zpátky na lavici. Ani jsem si nevšiml, že Olga Nonová je tady také! Nemám vyrazit své první učitelce na pomoc? Báječný začátek námluv.</p>

<p>„Nemusím snad vysvětlovat, co znamená čtyřicet psilonských výsadkářů.“ Toraki pohlédl nespokojeně na Nonovou, kolem které se už točily ženské. „Pokud si vzpomínáte, při útoku na Terru čtyři výsadkáři za tři hodiny úplně zničili historické město Vilnius a podstatnou část jeho okolí.“</p>

<p>„Kdy dorazí flotila?“ pohlédla Ann tázavě důstojníkovi do očí.</p>

<p>„Za den. To je pozdě,“ odpověděl poctivě Toraki. „Vyslali mě zorganizovat obranu, ovšem ostatní lodě nejsou schopné vyvinout takovou rychlost jako kurýrní clipper.“</p>

<p>„Dvanáct stíhačů, tři bombardéry.“ Kononov pokýval hlavou. „Třeba k výsadku nedojde.“</p>

<p>„Dojde. Letištní infrastruktury se musí zmocnit bez poškození. Ostatně bombardéry na palubě nejsou, podle archivních údajů byla jejich sekce zničena taranem našeho bitevníku. Podporučík Daniel Davis netušil, že obětuje život nikoli za dětí, ale za prapravnuky.“ Větu měl připravenou předem, ale nevyvolala žádoucí účinek. Co je nám do podporučíkova činu?! Kdyby tak zlikvidoval celý křižník!</p>

<p>„Stíhači také nejsou kompletní,“ ozval se Ogarin. „Sedm nebo osm jich bylo zničeno při pronásledování křižníku. Ale to nám nepomůže. Celá zdejší flotila, kterou můžeme použít, nepřežije boj ani s jediným stíhačem Psilonu. Ani s poškozeným. Je možné, že prozrazuji nějaké tajemství, ale má posádka má k dispozici jen dva malé bitevníky z doby Velké války. Navíc je nikdo nedovede pořádně ovládat. A dodat nám novou techniku nepokládali nahoře za nutné.“</p>

<p>„Vaše soustava už dávno ztratila strategický význam!“ ohradil se Toraki. Zřejmě v noci toto téma důkladně probírali.</p>

<p>„Brzy ztratí veškerý význam!“ odpověděl klidně kapitán. „S vaším svolením sdělím obyvatelstvu, čím disponujeme.“</p>

<p>„Jak je libo.“ Toraki odstoupil stranou.</p>

<p>Denis přejel hostinec pohledem. Nebylo nás tady moc, bylo by lepší spustit kameru a vysílat do celého městečka. Ovšem v obci novinky šly vždycky od úst k ústům, ne televizí.</p>

<p>„Občané! Nežil jsem u vás dlouho. A poctivě se přiznám, že jsem brzy hodlal jít dál. Zřejmě mi to nebylo souzeno. Ale zvykl jsem si na vás.“ Zářivě se usmál a zvážněl. „Naše posádka, včetně mě, kuchaře a lékaře, má patnáct členů. To víte. Obec může postavit do zbraně asi dva tisíce, je to tak? Ozbrojit můžeme všechny, v tom problém není, arzenál je plný. Dále máme na ploše letiště tři raketové lasery; ale nesmím prozradit, kde jsou, protože je to přísně tajné.“</p>

<p>Mnozí z nás nevydrželi a zasmáli se. V dětství jsme si všichni hráli na válku u těch „tajných stanovišť“. Mnozí vlezli i dovnitř a nadšeně bušili do kláves zablokovaných pultů, točili se v křeslech návodčích, ječeli: „Psiloni ze severo-severovýchodu!“ Kdo v obci neví, že Novou Kitěž chtěli obsadit právě Psiloni?</p>

<p>Dohráli jsme si!</p>

<p>„Takže zde jsou tři stanoviště,“ řekl zamyšleně Ogarin. „Tedy minus šest mužů posádky. Udrží se dvě až tři minuty. Pak je smetou. Všechno ostatní je ve vašich rukou, otče Vitaliji. Zkrátka v rukou Božích.“</p>

<p>„Nebylo by lepší uprchnout do lesa?“ zeptal se kněz. „Všichni? Ať Psiloni obsadí prázdný kosmoport do příletu našich sil?“</p>

<p>„Ne,“ odvětil ostře Ogarin. „To udělat nesmíme. Jestli Psiloni obsadí kosmodrom, ‚Loredan‘ přistane a vyloží svá stabilní palebná stanoviště. Za tři hodiny tady vznikne plnohodnotná kyborgizovaná pevnost. Chcete vědět, co se stane potom? Při útoku bude zničena polovina flotily. Jenže k útoku nedojde. Mezonové bombardování – a s Psilony bude konec. Jenže s námi a s planetou také.“</p>

<p>„A když se ozbrojíme a postavíme proti výsadku?“ zeptal se naléhavě otec Vitalij. „Máme naději na vítězství?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl pořád klidně Ogarin. „Žádnou. Smíme jen doufat, že se nám podaří zdržet přistání ‚Loredana‘ tak, že se Psiloni nestačí zakopat. Pak naše flotila útočníka z minulosti zničí. Některým z nás se podaří uletět. Psiloni mají… měli kodex vojenské cti, a důstojný odpor vědomě slabšího protivníka na ně dělá dojem. Někdo se také může dostal do zajetí a rovněž přežije. To je bohužel všechno, co můžu a smím slíbit.“</p>

<p>Ještě před dvaceti minutami vládl v hostinci živý hovor, sice předstíraný a bezvýznamný, ale přece jen… Neobvyklí hosté, možnost pobavit se uprostřed pracovního týdne. Teď zavládlo hrobové ticho.</p>

<p>Vlastně jsme už mrtví. Všichni nebo skoro všichni. Se čtyřiceti výsadkáři z Psilonu si neporadíme, to tedy ne. Je to stejné, jako by se tlupa divochů s klacky postavila proti tankům.</p>

<p>Strach kupodivu ještě nemáme. I když se hned nepozná. Zato se vzkřísily dávné obavy o návratu nepřátel z dětských knih, ožily děsivé sny.</p>

<p>„Za čtyřicet minut,“ řekl Ogarin. „U štábu posádky. Čekáme vás všechny.“</p>

<p>„Nemůžeme vás nutit, abyste se chopili zbraní,“ dodal Toraki. „Ale nemáte jinou možnost. Ale jestli se hodláte vzdát, opusťte městečko a ukryjte se v lesích.“</p>

<p>Nehezky se zasmál.</p>

<p>„Je zde vyhlášen výjimečný stav. Snad nemusím připomínat trest za zradu Říše? Doporučuji odvést malé děti a starce co nejdále od městečka, ti se boje účastnit nemusí. Ať jdou pěšky, dopravní prostředky Psiloni zaznamenají. Třeba vaše děti a rodiče přežijí.“</p>

<p>„Tady zbabělci nejsou,“ řekl ostře Kononov.</p>

<p>„Věřím, seržante. Očekáváme vás.“</p>

<p>Toraki se otočil. V tom okamžiku na něho křikla Ann Aiko, která poslední minuty stála naprosto tiše a nehybně.</p>

<p>Kurýr na ni nechápavě pohlédl.</p>

<p>„Slyšeli jste rozkaz.“</p>

<p>„Jenže my nejsme zdejší. Jsme účastníci galaktické regaty. Máme lodě.“</p>

<p>„Nejsou vyzbrojené, holčičko. Děkuji, ale…“</p>

<p>„Zato jsou rychlé! Chceme opustit planetu.“</p>

<p>Ann se rychle ohlédla, jako by hledala podporu u ostatních posádek. Ukázalo se však, že její zásoba neúspěchů je skoro stejná jako moje.</p>

<p>„Coolthos je vlastí zbabělců,“ vypískl jeden z infantilně vypadajících cizinců. „My zůstaneme tady a splníme císařův rozkaz!“</p>

<p>Jeden po druhém šli ke dveřím. Obloukem přitom obcházeli Aiko.</p>

<p>Z jaké jsou planety?</p>

<p>Závodníci ve tmavém nebyli tak expanzivní. Prostě vstali a odešli.</p>

<p>„Je mi deset!“ vykřikla dívenka, jako by vyžadovala soucit. „A mému bratrovi dvanáct! Vy své děti bojovat nenutíte!“</p>

<p>Strejda měl vždycky děti rád. Své i cizí. Určitě je první, od koho bych čekal soucit.</p>

<p>„Když jsi chlastala vodku, maličká, vysvětlila jsi, že jsi plnoprávnou občankou Říše,“ řekl důrazně. „Je to tak?“</p>

<p>Ann na nás pohlédla. Poznal jsem, co vidí v našich očích. Pohrdání.</p>

<p>„Máš nepochybně aTan,“ řekl Ogarin. „Čeho se bojíš? Že přijdeš o jachtu?“</p>

<p>„Děti aTan nedostávají,“ zvolala Ann.</p>

<p>„Slyšel jsem, že někdy ano. Ty máš aTan?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Z nějakého důvodu jsem jí neuvěřil. A samozřejmě ani nikdo z nás. Všichni věděli, že jejich otec aTan měl. Všichni věděli, že jachta slojí celé jmění.</p>

<p>„Nemůžu ti nijak pomoci,“ řekl drsně Ogarin. „Tvá průprava se nám hodí. Zdůrazním v hlášení, že všichni závodníci byli mobilizováni. Pokud se nezúčastníte boje, budou vás hledat jako dezertéry. To je vše. Seržante Kononove, budete velet. Zajistěte účast mobilizovaných.“</p>

<p>Odešel. Následoval ho Toraki, který vrtěl hlavou.</p>

<p>Ann Aiko zůstala mezi námi sama.</p>

<p>Ne, docela sama ne, v koutě hostince stál její bratr. Také měl jen plavky a přes rameno přehozený ručník. Byl urostlý, nepochybně hodně sportoval. Teď tiše plakal.</p>

<p>„Hnus,“ řekl Kononov. „My všichni tady umřeme. Pokud vás vaše zákony uznaly za dospělé, chovejte se podle toho. Tady už nemá nikdo co dělat, mládeži! Hostinec je uzavřen až do příchodu Říšských sil. Všichni, co přežijí, budou celý týden pít zadarmo! A teď máte dvanáct minut na rozloučení s rodinami. Sraz je na náměstí. Kdo vlastní dopravní prostředek, ať s ním přijede, děti a starci stejně musí jít pěšky. Zbraně si neberte, kapitán vám dá něco lepšího, než jsou vaše hračky. Tak pohyb!“</p>

<p>„Sbohem,“ řekl měkce otec Vitalij. „Vzal to ďas! Pohyb!“</p>

<p>Napadlo mě, že strýcův nevěcný tón a nepastýřská výzva otce Vitalije doslova vymetly všechny z hostince, lidé se tlačili ve dveřích, strkali se a nadávali. Přesto bylo ostudné vidět brečícího hocha, už docela velkého, když naše kluky budeme muset zahnat do lesa násilím, protože všichni budou chtít bojovat s táty; a také poníženou a zdeptanou holčičku, které se ještě před hodinou všichni báli. To má být „Dcera Kálí“? Nevím, co je ta Kálí zač, ale její dcery dovedou jen mlít pantem!</p>

<p>Zůstal jsem u pultu se sklenicí sám. Loučit jsem se neměl s kým. Ani koho evakuovat. Strejda a kněz na mě hleděli. Potom kněz měkce řekl:</p>

<p>„Půjdeme. Dopij a půjdeme.“</p>

<p>Přikývl jsem. Odešli také.</p>

<p>V hostinci zůstali jen obě děli a já.</p>

<p>„Zase! Zase,“ pohlédl Arťom na sestru. „Zase znova!“</p>

<p>Ta se obrátila a šla k němu toporným, nedětským krokem. Objala ho a zahalila svým županem. Bylo to směšné a podivné. Přestože byla o hlavu menší, chovala se jako spíše matka.</p>

<p>„Neboj se, dovedu tě.“ Její hlas zněl hebce. „Neboj se, dojdeš. Všechno bude dobré. Všechno skončí dobře.“</p>

<p>Arťom vzlykl a zvedl hlavu. Naše pohledy se setkaly. Zřejmě mě viděl poprvé, ale nepodivil se. Najednou řekl:</p>

<p>„Po sedmé!“</p>

<p>„Opravdu nemáte aTan?“ zeptal jsem se trapně.</p>

<p>Děvče se na mě ohlédlo přes rameno a ostře řeklo:</p>

<p>„Jdi pryč! Co je ti do nás! Kdybys nám pomohl, mohli jsme být už daleko odtud! Jsme pro tebe cizí a ty jsi cizí pro nás!“</p>

<p>„Chci vám pomoci,“ řekl jsem upřímně. „Jenže teď to není možné.“</p>

<p>„Tak zmiz!“ odsekla. „Co od nás ještě chcete?“</p>

<p>„Za to nemůžou oni, ale osud!“ řekl tiše chlapec.</p>

<p>Odložil jsem nedopitou sklenici na pult a odešel. Otec Vitalij na mě čekal u dveří, strejda někam odešel.</p>

<p>Vnímají to správně. Jsou pro mě cizí a já jsem cizí pro ně, a celá naše planeta pro tyto podivné děti nic neznamená.</p>

<p>Ale pro mě cizí není.</p>

<p>„Půjdeme, Ljošo.“ Kněz mě poplácal po zádech. „Chceš cigaretu?“</p>

<p>„Ano, otče Vitaliji. Ale neuškodí před bojem?“</p>

<p>„Je lehká, rychle vyprchá.“</p>

<p>Vdechl jsem sladký kouř marjánky a vděčně jsem mu pokynul. Mlčky jsme zamířili na náměstí.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Za čtyřicet minut jsme se samozřejmě všichni nesešli. Některé ženy chtěly odvést děti dál než jen k okraji lesa. Dva starci potřebovali pomoc, protože sami nedokázali jít. Připadalo mi, že Ogarin s potěšením podepsal dvěma výrostkům potvrzení, že jsou zproštěni domobrany a začleněni k běžencům. Hoši jeho radost nechápali. Raději by dostali zbraně a šli bojovat místo toho, aby vlekli nosítka lesem. Ovšem otec Vitalij vyčítavě prohlásil něco o mravních imperativech a zahanbení mládenci běželi do nemocnice pro nosítka.</p>

<p>Asi za hodinu se neuspořádaný dav pohnul směrem ke kosmoportu. Štáb byl nedaleko a arzenál, jehož poloha byla státním tajemstvím, také. Už na nás čekali, vojáci vykládali ze čtyř náklaďáků bedničky se zbraněmi.</p>

<p>„Pozor!“ Ogarin vzal megafon a jeho hlas, zesílený vibrací kopule štábu, se nesl daleko po ploše letiště. „Rozdělte se na čtyři oddíly. Veliteli oddílů jsou Grigorij Kononov a Vitalij Paklin.“</p>

<p>Nedošlo mi hned, že mluví o otci Vitaliji.</p>

<p>„Igor Tzoy.“</p>

<p>Aha, Romkův otec také sloužil v říšských silách, jenže jen krátce. Šel studovat a evidovali ho jen pro jistotu.</p>

<p>„Pavel Odvaž.“</p>

<p>Náš starosta, který nadevše miluje pivo a práci s hráběmi a lopatou v zahradě, zjevně netoužil po podobné odpovědnosti. Jenže Ogarin nenechal nikomu možnost, aby se vzpamatoval.</p>

<p>„Rychle seřaďte své oddíly. Každý z vás dostane jednoho vojáka pro spojení a koordinaci.“</p>

<p>Houfem se prodrali čtyři vojáci. Zřejmě věděli předem, ke komu budou přiděleni.</p>

<p>„Oddíly se dostaví k autům pro zbraně. Žádné dotazy a dohadování, výzbroj budou rozdělovat kvalifikovaní odborníci podle osobních kvalit domobrance.“</p>

<p>Pohlédl jsem na odborníky – čtyři mladé vojáky, kteří stáli u náklaďáků. Přišli sem nedávno, určitě ještě všechny lidi osobně neznají.</p>

<p>„Seřaďte se, rychle!“</p>

<p>Toto byl jiný Denis. Úplně jiný. Nikoli ten, který se mi často vysmíval, ani ten, který večer s pohledem upřeným na jiskřící oblohu vyprávěl podivuhodné příběhy, ve kterých se mísila pravda s fantazií.</p>

<p>„Jestli někdo bude za hodinu beze zbraně, ať naříká sám na sebe. Poženu ho proti Psilonům s holýma rukama!“</p>

<p>Určitě požene.</p>

<p>Konec žertů.</p>

<p>Nevěděl jsem, že dokáže být takový. Ukázalo se, že jsem o něm věděl málo. Třeba to, jak se dostal do armády a kde se narodil. Úplně mi stačily zábavně historky ze všedních dnů Říšských sil, hrdinských bitev a příhody z dovolených.</p>

<p>Tohoto Ogarina jsem viděl poprvé. Toho, který dokáže zabíjet. I své lidi, pokud nesplní požadavky.</p>

<p>Dostal jsem se do oddílu strejdy Gríši. Vlastně mi bylo jedno, kam se dostanu, ale vybral si mě sám. K autu se táhla dlouhá fronta, voják vždy vytáhl z jedné bedničky převázaný balíček, z druhé zbraň, strčil je domobranci a nahoru přihodil ještě nějakou krabici. Když jsem došel blíž, pochopil jsem, že je to příděl stravy. To bylo vše. Ohromení lidé odcházeli stranou a nad nimi hřměl Ogarinův hlas:</p>

<p>„Pozor! Krunýře nedostanete, protože neumíte obsluhovat ochranné systémy. Místo nich dostanete maskovací pláštěnku ‚Chameleon‘. Věřte mi, že není o nic horší! Vyvinuli ji v posledních měsících války a posádka ‚Loredanu‘ teoreticky vzato nemá detektory, které by ji odhalily. Pozor! Musíte přesně dodržet návod na obalu. Po aktivaci chameleona individuální přizpůsobení postavě proběhne do sedmi minut, první tři minuly se snažte stát nehybně, potom se pohybujte co nejvíc.“</p>

<p>Přede mnou stála Olga Nonová. Během poslední hodiny jsem ztratil vůči ní všechny obavy, teď už se nejednalo o svatbu. Svůj počáteční strach nebo rozrušení už překonala. Nyní jsem mohl s potěšením pozorovat její urostlou, sebejistou postavu a vzpomínat, jak jsme v první třídě nadšeně poslouchali její vyprávění. Kdo jiný dokázal odpovědět na každou otázku? Od koho jsme se dozvěděli, že výkon readge pohonu je přímo úměrný průměru trysek, že zimolez nemá trny, že slavný malíř Gaugin usekl při souboji ucho jinému slavnému malíři, van Goghovi. Nonová znala všechno a vždy, takže také teď se mi vrátila dětská jistota, že všechno dopadne dobře.</p>

<p>Konečně jsme došli k autu. Mladý voják si setřel z čela pot, pohlédl na Olgu a podal jí velkou mnohohlavňovku. Přitom řekl:</p>

<p>„To je šance, vhodná právě pro vás. Práce s ní je snadná.“</p>

<p>„Mladíku,“ řekla přísně Olga. „Co je to šance, jsem věděla, ještě když jste nebyl na světě. Šestihlavňový automatický systém laserové palby konstrukce velikého Martyzenského, běžně nazývaný ‚pila‘.“</p>

<p>Lehce zvedla šanci, uchopila ji pohodlněji a řekla:</p>

<p>„Pif-paf.“</p>

<p>Lidé kolem se usmáli. Je hezké, že naše učitelka dovede zacházet s pilou. Voják jménem Voloďa, jak jsem si vzpomněl, jí mlčky podal balíček se stravou a zavrčel:</p>

<p>„Dobře. Jenže teď ji držíte hlavněmi k sobě. V boji ji otočte. Další!“</p>

<p>„Ahoj, Boxi,“ oslovil jsem ho. Říkalo se mu tak buď kvůli dávnému a napůl zakázanému sportu nebo z nějakého podobného důvodu. Voloďa na mě zamračeně pohlédl, strčil mi balíček se stravou a malou pistoli.</p>

<p>„Ber. To je čmelák, střední plazmová pistole.“</p>

<p>Zrozpačitěl jsem. Když jsem spatřil u náklaďáku Voloďu, uvěřil jsem, že dostanu pořádnou zbraň. Třeba šanci nebo vynikající ultimat. Místo toho blaster! Tím jsme se učili střílet na školní střelnici!</p>

<p>„Co to znamená, Voloďo?“</p>

<p>Ocitly se mi v ruce balíčky s pláštěnkou a se stravou. A Voloďa zašeptal:</p>

<p>„Hlupáku, poskytl jsem ti minutu života navíc. Automatika Psilonů nejdříve likviduje ty s těžkými zbraněmi. Další!“</p>

<p>Pavlíka Bezjajeva, který šel za mnou, obdaroval tím ultimatem, po kterém jsem toužil. Bystrý a přemýšlivý Pavlík se radostně usmál. Stál jsem s planoucími tvářemi a přemítal, co mám dělat. Požadovat normální zbraň? Bez úlev a darovaných minut?</p>

<p>Někdo však obyčejný blaster dostat musí, proč to tedy nemám být já?</p>

<p>„Čmelák?“ přistoupil ke mně Ogarin s megafonem v ruce. Jeho hlas pořád duněl nad plochou letiště, což mě vyvádělo z míry, dokud jsem si nevšiml, že už probíhá zápis. „Výborně. Chtěl jsem se přesvědčit, jestli jsi nepopadl tu pitomou šanci.“</p>

<p>„Denisi, nechci žádné úlevy!“</p>

<p>„To není úleva. Chci uchránit některé lidi co nejdéle. Včetně tebe. Tak se uklidni.“</p>

<p>„Ale…“</p>

<p>„Povídám, uklidni se!“ Denis mi vzal zbraň i stravu, a položil je k nohám. Otevřel balíček s pláštěnkou, hodil mi ji na záda a uhladil nějakou bouli. Špinavě šedá tkanina zašustila, zašuměla a začala se rozlézat po těle. „Nehýbej se, povídám! Chameleón si musí zvyknout na tvou postavu!“</p>

<p>Pokorně jsem ztuhl.</p>

<p>„Škoda, že je to starý typ, obličej zůstane odkrytý,“ komentoval Ogarin, když mě pláštěnka celého zakryla a ponechala jen maličký volný ovál na obličeji. „Až se objeví Psiloni, strčíš hubu do hlíny. Projdou kolem tebe.“ Zamračil se. „Až projdou kolem, můžeš zaútočit nebo nezaútočit. Nemusíme zvítězit, ale získat čas. Váš oddíl se rozmístí kolem palebného stanoviště ‚gamma‘, které zničí rychle, ještě ze vzduchu, ale potom se vydá výsadek prověřit pozice. Pak začne vaše práce. Když budou Psiloni dva nebo tři, může to vyjít. Odrazíte první útok a hned odejdete do lesa, ale nesmíte sundat pláštěnky. Budou vás pronásledovat. To je v podstatě všechno.“</p>

<p>Nevesele se usmál.</p>

<p>„Drž se, hochu. Mám tě docela rád a nerad bych tě večer našel uškvařeného.“</p>

<p>„Sám se neuškvař,“ ohradil jsem se.</p>

<p>„Je to má práce.“</p>

<p>„Kapitáne?“ ozval se tenký hlásek.</p>

<p>Oba jsme se ohlédli. Za námi stáli Ann a Arťom Aiko. Hoch už také dostal zbraň, lehký blaster a pláštěnku. Ann byla beze zbraně.</p>

<p>„Poslouchám,“ ozval se Ogarin.</p>

<p>„Kapitáne, nechtějí nás pustit k naší lodi!“</p>

<p>Byla úplně vyvedená z míry. Denis to chápal.</p>

<p>„Vydal jsem takový rozkaz. Nač potřebujete loď?“</p>

<p>„Nechystám se uletět!“ pohodila hlavou. „Ale loď určitě zničí. Musím z ní vynést výstroj.“</p>

<p>„Zbraně?“</p>

<p>„Výstroj,“ nevzdávala se. „Speciální výstroj.“</p>

<p>Na čele jí vyvstaly kapičky potu. Prsty se jí nervózně třásly.</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Kapitáne, mou úlohou je chránit Arťoma. A tento úkol nemůžu plnit bez speciální výstroje. Kapitáne, jsem hodně napjatá. Je pro mě velice obtížné kontrolovat své jednání, když nemůžu plnit úkol.“</p>

<p>Bylo to tak úžasně ošklivé a nesmyslné, že to zastínilo šílenosti posledních dnů. Uprostřed houfu dvou tisíc ozbrojených lidí stojí malé děvčátko a skoro otevřeně vyhrožuje kapitánovi Říšských sil.</p>

<p>Ogarin pohlédl na mě.</p>

<p>„Co tady stojíš? Pohyb, pláštěnka si musí zapamatovat pohyby. Skákej, běhej! No tak!“</p>

<p>Začal jsem poskakovat, ale na místě. Byl jsem moc zvědavý, přímo příšerně. Ogarin zavrtěl hlavou, ale nehnal mě pryč. Zeptal se hocha:</p>

<p>„Bez tebe neodletí?“</p>

<p>Arfom přikývl.</p>

<p>„Dobře.“ Ogarin pohlédl na hodinky. „Kolik potřebuješ času?“</p>

<p>Uvědomil jsem si, že jachta je odtud tři kilometry.</p>

<p>„Deset minul k lodi, deset minut na práci, deset zpátky a pět jako rezerva,“ počítala.</p>

<p>„Souhlasím,“ řekl Ogarin. Zvedl k ústům megafon a něco zabručel. Ještě nedomluvil, a už byla pryč. Běžela skoro bez pohybu rukou, zvedala nohy úžasnou rychlostí. Docela jako by nebyla člověk, ale kyborg.</p>

<p>„Jako mechanislka,“ řekl Ogarin hořce.</p>

<p>„Není žádný kyborg,“ pronesl chmurně hoch.</p>

<p>„Vím. Ale není to o moc lepší.“ Ogarin na něho pohlédl. „Máš ji rád?“</p>

<p>„Je dobrá,“ řekl Arťom. „Nejlepší ze všech.“</p>

<p>„Kdo vůbec jste?“ zeptal se ostře Ogarin.</p>

<p>Mladík na něj pohlédl očima otevřenýma dokořán, nedůvěřivě i naivně.</p>

<p>„Nemám čas ani možnost poslouchat nějaká vysvětlení,“ řekl Ogarin. „S pravděpodobností devadesáti devíti procent při útoku Psilonů zahynu. Prostě jsem to chtěl vědět. Chápeš?“</p>

<p>Hoch si olízl rty.</p>

<p>„Chlapče, ať jste kdokoli, nepřeji vám nic zlého.“ Denis k němu přikročil. „Je možné, že se vykašlu na zákony a dovolím vám uprchnout z bitvy. Jen mi vysvětli, co jste zač a k čemu vám ta regata vlastně je.“</p>

<p>Arťom zjevně váhal. Nebyl tak umanutě cílevědomý jako jeho sestra.</p>

<p>„Opravdu to dovolíte?“</p>

<p>„Ljošo, už jsem tě někdy obelhal?“ zeptal se Ogarin, aniž se otočil.</p>

<p>„Ne,“ ozval jsem se rychle.</p>

<p>„Už je stejně pozdě.“ Arťom se otočil, jako by hledal sestru. „Já nevím… Slibujete, že nám dovolíte uprchnout? Už nemůžu dál, čestné slovo! Je to už po sedmé, po sedmé!“</p>

<p>Denis zvedl ruku a pohladil ho po tváři:</p>

<p>„Přísahám, chlapče. Mluv. Pověz pravdu a odletíte se všemi.“</p>

<p>Ještě nedomluvil a už bylo jasné, že něco nehraje. Ogarin něco zvoral. Na Arťomově obličeji se objevil štítivý výraz. Ustoupil o krok.</p>

<p>„Doklady má sestra, kapitáne. Odpoví na všechny vaše dotazy.“</p>

<p>Ogarin stiskl rty a přikývl:</p>

<p>„Je to jasné. Zmiz, usoplenče. Bojíš se umřít, tak se aspoň neboj žít.“</p>

<p>„Vím líp než ty, co je život a co smrt.“</p>

<p>Okamžik se mi zdálo, že před námi nestojí chlapeček, ale dospělý muž. Snad kvůli očím nebo tónu.</p>

<p>Arťom se otočil a odkráčel.</p>

<p>„Víš,“ provázel ho Ogarin pohledem, „jednou jsme měli volno a nás kadety vzali do divadla. Hra byla velice zajímavá. Zmeškali jsme začátek, a když jsme pochopili, o co se jedná, museli jsme vstál a vrátit se zpátky do tábora.“</p>

<p>Vytáhl dýmku. Pohlédl na oblohu, usmál se a začal ji nacpávat tabákem.</p>

<p>„Udělali to schválně. Byli chytří, moc chytří. Naučili nás, že ne vždycky se dostaneš na hru včas a ne vždycky ji dokoukáš do konce. V divadle i v životě. Nu což, Ljošo. Musím jít. Drž se.“</p>

<p>Ogarin najednou strčil nezapálenou dýmku do kapsy, pevně mě objal a zamířil do štábu. Za minutu se kosmodromem rozlehl jeho hlas:</p>

<p>„Sakra! Dalšího, kdo odjistí zbraň bez rozkazu, osobně zastřelím!“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny.</p>

<p>Zvláštní člověk.</p>

<p>„No jo. To jsou věci.“</p>

<p>Došel ke mně Semeckij, ředitel naší jediné školy. Malý, s úzkými rameny, ovšem kdysi nám připadal jako obr, stejně jako Olga Nonová. Ale mohutná byla jen Olga.</p>

<p>„Víš,“ řekl melancholicky, „nenapijeme se? Nikdy jsem se svými žáky nepil. Teď piju!“</p>

<p>Vytáhl z kapsy placatici a nabídl mi.</p>

<p>„Díky.“ Lokl jsem si koňaku. „Proč sis neoblékl chameleóna?“</p>

<p>„Ále,“ mávl Semeckij rukou, „ještě to stihnu. Jsem malý, stejně si mě nevšimnou. Leda kvůli zbrani.“</p>

<p>Zvedl za hlaveň ultimat a zatočil s ním nad betonem, až poškrábal plastovou pažbu.</p>

<p>„Co myslíš, proč tobě, takovému urostlému chlapovi, dali maličkou pistolku, kdežto mně, mrňouskovi, velkou flintu?“</p>

<p>„Nevím,“ vrátil jsem mu láhev.</p>

<p>„O tom právě mluvím,“ vzdychl Semeckij. „Už půjdu.“</p>

<p>Při odchodu vláčel zbraň za sebou a záhy zmizel v davu.</p>

<p>Nelíbilo se mi to.</p>

<p>Najednou mě napadlo, že ho už víckrát neuvidím.</p>

<p>Ještě čtvrt hodiny jsme se potloukali kolem náklaďáku. Všichni už dostali výzbroj a teď čekali na bůhvíco.</p>

<p>„Je čas, mládeži,“ ozval se najednou strejdův hlas. „Teď se vydáme k tajnému palebnému stanovišti ‚gamma‘. Pamatují si všichni, kde je?“</p>

<p>Mnohohlasý křik potvrdil, že nikdo nezapomněl na dětské radovánky.</p>

<p>„Jdeme!“ Prastarým bojovým heslem pilotů kamikadze nás Grigorij donutil, abychom se seřadili. „S námi je Bůh, Společná vůle a Grey!“</p>

<p>Kráčeli jsme po ploše nepříliš pravidelným krokem, ale celkem družně a vzhledem k situaci ještě relativně vesele. Jestli to dokázaly vydané zbraně nebo skutečnost, že nás byl takový houf, nevím. Na konci kolony začali zpívat starou bojovou píseň „Zrodili jsme se k rozprášení hvězd“, ale píseň rychle utichla, protože jen málokdo znal slova.</p>

<p>Za pět minut začaly ochranné pláštěnky fungovat, protože se našim tělům už docela přizpůsobily. Jeden po druhém jsme se měnili v průzračný stín a ve výřezu chameleóna nad ním plul obličej. Pohyby byly skoro nepostřehnutelné a při zastavení jsme splynuli s okolím docela.</p>

<p>S čím si to Bůh nehraje! Pomohou pláštěnky odrazit útok výsadkářů? Bombardovat planetu nemají čím, zdržíme je, přiletí flotila, roztříská křižník a naše planeta se proslaví v celé Galaxii. A Grey nám pošle peníze na rozvoj, přiletí davy novinářů, sloupne cena perel.</p>

<p>Za těchto útěšných úvah jsem došel k tajnému bunkru „gamma“. Pochopitelně nebyl viděl, protože ho postavili hluboko pod zemí, pod betonovými deskami. Ale pamatoval jsem si několik zamaskovaných bodů u vchodu, a dokonce jsem si dovedl představil, kde se ze země vynoří raketové lasery, až začne boj. Grigorij pohovořil s vojákem a začal vydávat rozkazy. Rozmístili nás v kruhu o průměru asi dvě stě metrů koleni bunkru a přikázali nám zalehnout. Za pět minut to při běžném pohledu vypadalo, že kosmodrom je naprosto prázdný. Viděl jsem jen své nejbližší sousedy – Semeckého, Nonovou, Arťoma a Ann Aiko, která se už vrátila.</p>

<p>„Chceš?“ zeptal se mě Semeckij a ukázal placatici.</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou. Stačí. Vzpomněl jsem si na svou nedávnou hloupou myšlenku, že vidím Semeckého naposledy, a vynadal jsem si za příliš bujnou fantazii.</p>

<p>Ještě si užijeme!</p>

<p>Semeckij se napil a zavrtěl se ve snaze ulehnout na ultimat a přikrýt ho vlastním tělem. Moc se mu to nedařilo, vyčnívala hlaveň nebo postranní držáky. Semeckij se vrtěl, rozhazoval rukama, tiskl pažbu mezi koleny a liše klel.</p>

<p>„Co s tou flintou vyvádíš?“ okřikl ho někdo. Ozval se smích.</p>

<p>„Jděte k čertu,“ odsekl Semeckij. „Pokouším se zamaskovat.“</p>

<p>Nonová tento problém neměla. Přitiskla si šanci na prsa, jako kdyby hýčkala nemluvně. Na nedávné selhání už docela zapomněla.</p>

<p>Arťom a Ann si ničeho nevšímali. Tylo zvláštní děti si něco šeptaly. Zřejmě se hádaly. Obličej děvčete, skoro celý zakrytý pláštěnkou, byl celý rudý, zlý. Něco se jim nedařilo.</p>

<p>„Pozor, pozor!“</p>

<p>Trhl jsem sebou, když se mi v uších ozval Ogarinův hlas. Nikdo nás neupozornil, že pláštěnka je vybavena prostředky spojení.</p>

<p>„Budu s vámi trvale ve spojení. Kontakt je bohužel jen jednosměrný. Ale vím, že všechny oddíly jsou už na svých místech. Děti a starci jsou v lese. Dostal jsem od nich poslední zprávu, pak bylo spojení přerušeno. A teď to hlavní. Podle údajů družic ‚Loredan‘ zahájil výsadek.“</p>

<p>Zamrazilo mě.</p>

<p>„Vpředu letí tři stíhači. Opakuji – tři. Za nimi čtyři výsadkové čluny. Je to zřejmě všechno, co jim zbylo. Stabilní stanoviště obdržela příkaz propustit stíhače a soustředit palbu na výsadek.“</p>

<p>Denisův hlas se zachvěl. Chápal, že tímto rozkazem odsoudil své muže ke zkáze. Během pokusů o rozbití silových štítů výsadkových lodí stíhači bunkry zničí.</p>

<p>Zato my dostaneme šanci.</p>

<p>„Stíhači se objeví za tři minuty. Výsadkáři za pět až šest minut. Hodně zdaru!“</p>

<p>Opět nastalo ticho. Ale ne nadlouho.</p>

<p>„Tohle jsem ti neporučil!“</p>

<p>Pohlédl jsem na cizince. Arťom se pozvedl na lokti, zezadu skoro neviditelný. Ann ho prudce přitiskla k betonu a něco rychle, naléhavě řekla. Zdálo se mi, že jsem ze rtů odečetl „teď už je pozdě“.</p>

<p>Každý má své problémy.</p>

<p>„Nelíbí se mi to,“ řekl Semeckij sám k sobě.</p>

<p>Tu se na obloze ozvalo tenké hvízdání. Pochopil jsem velice dobře, že se nesmím odmaskovat. Ale přesto jsem pohlížel vzhůru.</p>

<p>Stíhače Psilonu nebylo vidět, útočil ze stratosféry. A vlastní útok probíhal jako ve filmu. Standardní akce –likvidace planetární obrany.</p>

<p>Šest jasných bodů, šest vířících oranžových smrští se snášelo přímo na nás.</p>

<p>Země se zatřásla, za našimi zády se rozestoupily desky a vynořily se šedé kovové sloupy. Některé se otevřely a vyslaly k obloze krátké doutníky raket, další se začaly přetvářet v paraboly antén. Jako by planeta odpovídala na ohnivý déšť zrozením zvláštní formy života, ocelových hub.</p>

<p>Zrodila je pozdě.</p>

<p>Do středu kruhu udeřilo všech šest plazmových výbojů. Rázová vlna mě poponesla o několik metrů. Uši mi zalehly. Jako v šíleném snu jsem viděl, jak se vířící ohnivé smršti zavrtávají do betonu a noří pořád hlouběji. Do syrového chladu betonových chodeb, do podzemí s generátory a bojovou technikou, do spolehlivých, přespolehlivých bunkrů, kde sedí vojáci Říše, dva vojáci, odsouzení k smrti Ogarinovým rozkazem.</p>

<p>To není možné!</p>

<p>Dokonce se mi zdálo, že jsem zahlédl nejasný stín psilonské rakety, mířící hned za plazmovými střelami do ohnivého jícnu. Země se otřásla ještě jednou – a nastalo ticho. Potom nad námi prolétla a hned zmizela štětinatá stříbrná silueta stíhače.</p>

<p>Tajné stanoviště „gamma“ bylo zničeno dříve, než vůbec stačilo zasáhnout.</p>

<p>Jako kdyby Psiloni dobře věděli, kde je.</p>

<p>To není možné!</p>

<p>Vstal jsem a v bezmocném hněvu pohrozil nebi pěstí. Vatou v uších pronikl nějaký zvuk: kdosi střílel po stíhači, hloupě a neefektivně.</p>

<p>„Zastavit palbu! Všichni zastavit palbu!“ Ogarin nepochybně řval ze všech sil. „Zaujmout pozice. Počkat na výsadkáře. Všichni zaujmout pozice!“</p>

<p>Spustil jsem se na kolena a položil obličej na beton. Hluboko pod námi kypělo ohnivé jezero, ale z nějakého důvodu mi nepřipadalo strašné. Za zády mi stoupal k obloze sloup hustého černého kouře, překvapivě rovný a dokonce hezký.</p>

<p>Na obzoru se už zvedaly dva podobné sloupy.</p>

<p>Přišli jsme o stabilní základny v první minutě boje. Psiloni nám vůbec nedali možnost napadnout výsadkové čluny.</p><empty-line /><p><emphasis></emphasis></p><empty-line /><p><emphasis>Hlava 4</emphasis><strong>Zrádci a hrdinové</strong></p>

<p>Po fyzické stránce jsou Psiloni velice chabá rasa.</p>

<p>Říká se, že lidské dítě dokáže ubít dospělého Psilona bez zvláštního úsilí.</p>

<p>Navíc je jich málo. Každá žena může mít za celý svůj život nejvýše tři potomky, což je dáno fyziologicky tím, že její organismus obsahuje dohromady jen tři zárodečná vajíčka.</p>

<p>Ovšem Psiloni se nikdy nepokoušeli zvítězit tělesnou silou nebo počtem.</p>

<p>Výsadkový člun přistál asi kilometr od nás. Leželi jsme s připravenými zbraněmi a s nenávistí pohlíželi na oválnou šedou loď, obklopenou duhovými clonami silových polí. Ruční zbraně nemají šanci tuto ochranu prorazit.</p>

<p>Výsadkáři začali vylézat ven.</p>

<p>Ani v bojové výstroji nevypadali příliš hrozivě. Vysocí asi dva metry, a krunýř jako krunýř. Kdyby ovšem krunýř s podobnou výstrojí zhotovili lidé na Zemi, vážil by nejméně deset tun. Dodnes totiž nemáme přenosné kvarkové reaktory, které poskytují psilonským výsadkářům energii, ani „trysková“ silová pole, která umožňují snadný pohyb.</p>

<p>Bylo jich deset. Vytvořili řetěz a zamířili k nám. Lehce, přímo, možná nás pod pláštěnkami vůbec neviděli, možná nás jen přezíravě ignorovali.</p>

<p>„Obránci stanovišť ‚alfa‘ a ‚gamma‘, připravte se k boji,“ zavelel Ogarin. „Palbu zahájíte na povel velitelů. Ochrana štábu začne střílet na můj rozkaz!“</p>

<p>Leželi jsme nehybně. Občas jsem se pokusil vyhledat pohledem sousedy, občas jsem pohlédl na pomalu se blížící výsadkáře. Opravdu proslulý ultimat, který vystřeluje antiprotonové náboje, dokáže probít jejich ochranu? A uspěje laserová palba ze šance?</p>

<p>Horní končetiny Psilonů se při chůzi rytmicky pohybovaly docela jako u lidí.</p>

<p>Tak do toho, začněme. Strýčku Gríšo, nač čekáš? Nepřátelé jsou vzdáleni tři sta metrů, to zvládne i můj blaster.</p>

<p>V tom okamžiku Psiloni vypálili.</p>

<p>Zase nás předešli.</p>

<p>Rychlé ohnivé čáry, zřejmě plazmové střely nebo něco podobného. Ohlušen jsem potřásl hlavou. Psiloni poklidně pokračovali v chůzi směrem k nám. Potom jsem pohlédl napravo a ztuhl jsem.</p>

<p>Na místě, kde před chvílí ležel Semeckij, zůstal jen černý, vypálený kruh. Kolmo nahoru z něj trčela otavená hlaveň ultimatu, který ani jednou nevystřelil.</p>

<p>Hleděl jsem na tento zvláštní pomník jenom chviličku. Zrádná zbraň, kterou se nepodařilo ukrýt pod chameleona.</p>

<p>Potom jsem vytrhl blaster.</p>

<p>„Nenechte se vyprovokovat!“ ozval se Kononov. Ukázalo se, že má s našimi úbory spojení také.</p>

<p>Provokace?!</p>

<p>„Jdi k čertu, strejdo,“ ucedil jsem.</p>

<p>Namířil jsem na jednoho Psilona, copak není jedno, kterého zastřelím? A stiskl jsem spoušť.</p>

<p>Naši čekali jen na to.</p>

<p>Když vypálilo pět set hlavní, vzduch přímo vzplanul.</p>

<p>„Áááá!!!“ ozval se mi výkřik přímo u ucha. Aniž jsem přestal střílet, ohlédl jsem se přesvědčen, že Olga Nonová umírá.</p>

<p>Kdepak!</p>

<p>Odvážná učitelka stála v celé své výšce, ignorovala naše neuspořádané salvy i protipalbu Psilonů. Šance v jejích rukou se pohybovala ze strany na stranu, laserové paprsky šlehaly zemi. Nevím, co ji chránilo. Možná klika, kterou jsem já vždycky postrádal, možná nesmyslná odvaha.</p>

<p>„Tu máte, bestie! Tu máte!“ volala. Oči jí planuly. Koho by teď napadlo, že je to hodná učitelka prvňáčků! I když její střelba byla převážně bezvýsledná, protože držela hlaveň příliš nízko a pálila do betonu před sebou, její příklad vyvolával hrdost na lidstvo!</p>

<p>V řadách Psilonů se najednou rozlehl výbuch. Některý výstřel přece jen prorazil ochranu výsadkáře! Groteskní figurka se otřásla, zlomila se v půli a upadla.</p>

<p>„Patří ti to!“ zaječela Olga, která úspěch připsala sobě.</p>

<p>Okamžitě však následovala odvetná palba Psilonů. Zřejmě pochopili, že je převyšujeme počtem, a zastavili jednotlivou palbu. Zato se před každým z nich objevil malý rudý obláček.</p>

<p>Nevěděl jsem, co to je.</p>

<p>Ovšem strýc Gríša ano.</p>

<p>„Všichni zpět. Ihned!“ zařval. „Organizovaný odchod! První a druhé družstvo nalevo! Třetí a čtvrté napravo!“</p>

<p>Jaká družstva? Cestou sem se nás Grigorij snažil rozdělit do skupin, dokonce jsem si vzpomněl, že mě zařadil do čtvrtého družstva. Jenže běžet doprava kolem kráteru po bunkru znamenalo sebevraždu. Pozice jsme totiž zaujali naprosto neorganizovaně.</p>

<p>Rudé obláčky před Psilony splynuly dohromady, zrněnily se v purpurový pás a tento zlověstný mrak zamířil k našim pozicím.</p>

<p>Poprvé v životě jsem strýce neposlechl.</p>

<p>Běžel jsem nalevo.</p>

<p>Vedle mě běželi Nonová, která mávala těžkou šancí jako lehkou atrapou, Ann a Arťom, za námi pak asi desítka dalších.</p>

<p>Celá naše pozice se zhroutila. Na svých místech zůstalo jen několik bojovníků, které buď zachvátila válečná horečka nebo neslyšeli Kononovův rozkaz. Slyšeli jsme palbu, dokud pás purpurové mlhy nedorazil k nim.</p>

<p>Potom náhle všechno utichlo.</p>

<p>„Darebáci! Bestie!“ vypískla Ann. „Na Plazící stín nemají právo!“</p>

<p>Bože, ona je opravdu dítě! Jaké právo za války?</p>

<p>Uplynulo jen několik minut a naše roztrhaná skupina byla už kilometr od bunkru. Figurky Psilonů se blížily k bunkru, na ojedinělé výstřely z dálky nereagovaly. Nyní prověří planoucí trosky, a pak…</p>

<p>Pak půjdou dobít nás.</p>

<p>Rychlostí pohybů nás trošku předčí. Jenže zbraně mají dalekonosnější. A dokáží jít celé hodiny bez ztráty tempa, protože nevydávají síly, všechno zařídí krunýř.</p>

<p>Zpomalil jsem a polom se zastavil docela. Následovaly mě jen děti – a Olga Nonová, ostatní pokračovali v běhu.</p>

<p>„Ann, co hodláte udělat?“</p>

<p>Ani na okamžik jsem nepochyboval, že na planetu a Ogarinovy rozkazy kašlou.</p>

<p>Děvče na mě opovržlivě pohlédlo – ale najednou se změnilo.</p>

<p>„Musíme se schoval. Boj jsme prohráli, to je jasné.“</p>

<p>Přikývl jsem. Nebylo k tomu co dodat.</p>

<p>„Nyní začnou prohledávat kosmodrom. Ukryjeme se, a až ‚Loredan‘ přistane a začne vykládat techniku, pokusíme se proniknout k naší jachtě a odletět. A pokračovat v regatě.“</p>

<p>„Vy jste se z té vaší regaty zbláznili!“ vykřikl jsem.</p>

<p>Ann Aiko pokrčila rameny:</p>

<p>„No a co? Máš znovu šanci. Jenže teď máš nejen cukr, ale i bič.“</p>

<p>Hloupé děti.</p>

<p>Pohlédl jsem na Arťoma.</p>

<p>Ne, tento mladíček hloupý není. V očích má stesk, strach, odpor, ale nejvíc ze všeho prosbu.</p>

<p>Proč se tak bojí umřít?</p>

<p>Děti nechápou, co je smrt. Je moc mladý na takový strach.</p>

<p>Přesto se bojí.</p>

<p>Pohlédl jsem ještě jednou na sloupy kouře. Psiloni nás snadno zničili, předvídali všechny naše plány. Palebná stanoviště „alfa“, „beta“ i „gamma“ dohořívají.</p>

<p>Ale jsou celkem čtyři!</p>

<p>Potřásl jsem hlavou, abych se zbavil přízraku. Kam jsme si chodívali hrát? Většinou k „alfě“ nebo „gammě“. Méně už k „betě“. A jen párkrát, při návratu z lesa nebo od Stříbrných vodopádů, k „deltě“.</p>

<p>Že by ani Ogarin o ní nevěděl?</p>

<p>Je asi deset kilometrů na jihozápad. Pohlédl jsem tím směrem, obloha byla čistá, modrá.</p>

<p>„Vím, kde se schováme,“ prohlásil jsem. „Jdeme.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Existují náboženství, která pokládají celý svět za sen. Sen Boha, který vymyslel svět. Tvůj vlastní sen. Sen obyčejného, ničím nepozoruhodného člověka. Když to uvážíme, hodně se vysvětlí, sny jsou totiž vždycky něčím děsivé. I nejkrásnější a nejlepší sen je strašný tím, že se z něho probudíme.</p>

<p>Je možné, že toto všechno je pouhý sen?</p>

<p>Svižně jsme pochodovali po nekonečné betonové ploše, pryč od metodicky krutých Psilonů, od našinců, kteří se jim pokoušejí vzdorovat.</p>

<p>Ve snu přece nelze zradit, viďte?</p>

<p>Nebo zrada ve snu znamená, že jsi schopen zradit i ve skutečnosti?</p>

<p>Je možné, že se mi toto všechno jen zdá? Ann Aiko i její bratr, stejně jako útok Psilonů. Nebo jenom tento útok? Teď se probudím a ukáže se, že závodníci už odletěli, žádný „Loredan“ neexistuje a já musím jít koupit kytici a vydal se k Olze Nonové na námluvy. Otec Vitalij mi tak určitě vyloží můj děsivý sen, protože postarší učitelka se v něm projevila jako hrdinka.</p>

<p>Ne. Tak to není.</p>

<p>Všechno je doopravdy.</p>

<p>Prostě ožily dávné obavy, ztělesnily se děsivé sny.</p>

<p>Vrátily se nezřetelné stíny, které je tak příjemné představovat si večer pod peřinou, po odložení knihy o Velké válce. Tělo a krev se zhmotnily a zatoužily po naší krvi.</p>

<p>Copak nechápou, že uplynulo skoro dvě stě let a je teď mír?</p>

<p>Nemůžou to nechápat. Jsou chytří, moc chytří, tito Psiloni.</p>

<p>Copak rozkaz, který vydali jejich už dlouho mrtví vládci, znamená pro ně tolik?</p>

<p>Nebo prostě při pohledu na to, že na planetě opět existuje lidské osídlení, usoudili, že prohráli válku a jejich rasa je stejně vyhlazená jako Sakkrani? A pustili se do posledního, nemilosrdného boje, aby buď zvítězili nebo prodali svůj život co nejdráže?</p>

<p>Stíny. Stíny minulosti. Zapal tisíce svící a odnes je do chrámu, vyjdi na slunce – stejné vylezou. Z vítězné války, z legendárních činů. Jak se jmenoval pilot, který taranoval „Loredan“? Nevzpomenu si. Čin zapadl ve strohých řádcích válečných archivů. A oběti jeho činu došly na místo činu, aby důstojně zemřely.</p>

<p>Byly obětovány. A odmítají to pochopit.</p>

<p>A když jsi pouhý stín ty – už tě to nebolí.</p>

<p>„Alexeji?“</p>

<p>Pohlédl jsem na Arťoma. Kráčel vedle mě, jeho sestra před námi.</p>

<p>„Nu?“</p>

<p>„Žil jsi pořád tady?“</p>

<p>„Uhm.“</p>

<p>Zřejmě chce říct, jak to muselo být nudné. Jenže já to vím.</p>

<p>„A nikdy jsi nemohl odletět?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Temně se usmál:</p>

<p>„Závidím ti.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Kdysi jsem toužil cestovat. Potom jsem přestal.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>Arťom pokrčil rameny:</p>

<p>„Proto, že každá cesta jednou skončí.“</p>

<p>„Máš problémy, viď?“ zeptal jsem se opatrně.</p>

<p>„A jaké.“</p>

<p>Teď už nevypadal uzavřeně. Spíše jako odsouzenec. Možná dělá všechno ze setrvačnosti, protože musí, bez naděje na úspěch nebo vlastní potěšení. Podobně píše ve škole žák písemku, i když ví, že ji nezvládne.</p>

<p>„Neber si to tak,“ řekl jsem. „Věřím, že se z toho dostanete. Teď se schováme a potom s Ann odletíte.“</p>

<p>Hezky se usmál. Jenže mi vůbec neuvěřil.</p>

<p>„Nevyjde to. Však uvidíš.“</p>

<p>Proč ho utěšuji?</p>

<p>Kdo z nás potřebuje víc utěšit? Před mými zraky hyne maličká obec. Před námi nezůstalo skoro nic. A naděje na přežití je tak malá, že ani nestojí za řeč.</p>

<p>Přesto jsem zatoužil utěšit tohoto chlapce, podivného cizince, který tak nešikovně vpadl do našeho malého, klidného světa. Zřejmě má své vlastní stíny a ještě větší neštěstí, než je planoucí planeta.</p>

<p>„Bojíš se umřít?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Ne, kdepak,“ odpověděl docela upřímně. „Vůbec ne. A kdo je toto?“</p>

<p>Ann, která šla vpředu, se zastavila a v ruce se jí blýskl kov. Vrhl jsem se dopředu, sevřel jí zápěstí a zvolal:</p>

<p>„Stůj! Co tě napadá! To jsou Aborani!“</p>

<p>Vůbec jsem nepostřehl, jak k tomu došlo, ale najednou jsem ji nedržel. Přezíravě na mě pohlédla:</p>

<p>„No a? Vím, že jsou potenciálně nebezpeční.“</p>

<p>Aboran nám šel pomalu vstříc. Tiše popotahoval a plival hlen. Průměrné velikosti. Zatoužil se projít.</p>

<p>„Mír a lásku!“ zavolal jsem.</p>

<p>„Je nebezpečný!“ tvrdila umíněně Ann.</p>

<p>„Ani netušíš, jak!“ vyštěkl jsem. „Ann, tylo bytosti vyzařují směrované mikrovlnné paprsky. To za prvé. Mají mezi sebou telepatický kontakt. To za druhé. Jsou empatičtí a krutě se mstí za smrt každého z nich. Zabijí tebe i všechny, na kterých ti záleží. To za třetí.“</p>

<p>Ann pohlédla na Arťoma a zaváhala:</p>

<p>„A když se ho nedotknu?“</p>

<p>„Pak bude všechno v pořádku. Nejsou agresivní. Nic od nás nepotřebují, chápeš? Nic!“</p>

<p>Aboran se přiblížil. Nadechl se a vymáčkl ze sebe:</p>

<p>„Mír a lásku.“</p>

<p>Uchopil jsem Ann za ruku a opatrně jsem ho začal obloukem obcházet. Arťom šel vedle nás tak, abychom ho oddělovali od domorodce.</p>

<p>„Mír a lásku,“ opakoval Aborijec. Strčil ruku do záhybů těla a šátral. Pak pokročil k nám.</p>

<p>Perla měla průměr tři centimetry. Jako „Plazmový květ“. Navíc měla ohnivě purpurovou výzdobu, což samo o sobě je naprosto výjimečné.</p>

<p>Aboran trpělivě čekal.</p>

<p>Automaticky jsem sáhl po rezervní čutoře. A ztuhl.</p>

<p>Jak dlouho budeme sedět v bunkru? Dva dny? Ann a Arťom nemají vodu žádnou. A bůh ví, jestli je v bunkru nedotknutelná zásoba.</p>

<p>„Víš, příteli, teď na to nemyslíme,“ řekl jsem a rozpřáhl ruce. A vykročili jsme.</p>

<p>Aboran se nepodivil, oni se ničemu nediví. Přešlápl na místě a potom se vydal za námi.</p>

<p>„To je váš vývozní produkt?“ tázal se Arťom.</p>

<p>„Ano, jediný,“ potvrdil jsem.</p>

<p>„Je taková kulička drahá? Pro sis ji nevzal?“</p>

<p>„Mění je jenom za vodu.“</p>

<p>„Vždyť máš čuloru.“</p>

<p>„Peníze se nedají pít.“</p>

<p>„To je logické,“ souhlasil.</p>

<p>Vzdálenost mezi námi a domorodcem postupně narůstala. Přesto se nevzdával, následoval nás, kolébal se, drbal, vydával nesrozumitelné, bublavé zvuky. Ann byla nervózní, každou chvíli se otáčela.</p>

<p>„Neboj se, nic ti neudělá,“ řekl jsem.</p>

<p>„Nebojím se o sebe,“ odsekla.</p>

<p>„Schováme se do bunkru, chvíli bude obcházet a potom odejde,“ slíbil jsem. „Psiloni naštěstí neznají stanoviště ‚delta‘.“</p>

<p>„Neexistuje o něm žádná informace,“ zavrčela. „Ani v říšských archivech. Za války se to stávalo, kvůli utajení. Zničily se doklady a na sklady, základny, kosmodromy se dočista zapomnělo. Nedávno objevili na Endorii podzemní automatizovaný závod, který celá léta vyráběl zásobníky pro výsadkové lasery. Tehdy uměli stavět.“</p>

<p>Zase jsem se cítil podivně. Napadaly mě hloupé myšlenky, moc hloupé. Vzdálené výbuchy a sloupy kouře nepřidávaly na optimismu. Psiloni likvidovali naši obec.</p>

<p>Když jsme došli k bunkru „delta“, Aboran zaostal už o půl kilometru. Zamaskovaný vchod jsem našel rychle, takové znalosti se nezapomínají. Setřel jsem z kontrolního panelu na betonové desce prach a přiložil ruku. Starý mechanismus chvíli uvažoval a potom rozsvítil zelené světlo. Za války se prakticky nepoužívaly zámky reagující na konkrétní osoby, stačilo rozlišení „člověk – nečlověk“.</p>

<p>Je možné zradit zemi, je možné zradit planetu. Ale najde se šílenec schopný zradit lidský rod?</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Úzkou betonovou studní jsme se spustili do hloubky dvaceti metrů. Zatočil jsem šroubovým uzávěrem na těžkém ocelovém poklopu a odsunul ho.</p>

<p>„Osvětlení funguje,“ podivil se Arťom.</p>

<p>„Když někdo vstoupí dovnitř, rozsvítí se,“ vysvětlil jsem. „Když jsem tady byl poprvé, byl jsem mladší než ty.“</p>

<p>Stáli jsme v dlouhé chodbě pod několika lampami na stropě a s několika ocelovými dveřmi.</p>

<p>„Tam je technické zázemí,“ vysvětlil jsem. „Nemá smysl tam chodit. Raději na střelecké stanoviště, jsou tam křesla a můžeme si sednout.“</p>

<p>Děti jaksi ztichly. Šel jsem napřed a hledal na stěnách značky udělané sazemi a fixem. Zahlédl jsem také svůj kostrbatý podpis, pokládalo se totiž za zvlášť okázalé zanechat na stěně opuštěného bunkru svou stopu. Byli jsme malí a hloupí.</p>

<p>„Bojové stanoviště,“ ukázala Ann na symbol nad jedněmi dveřmi.</p>

<p>„Hm. Moc útulno tam není, ale…“ Dotkl jsem se senzoru a dveře vklouzly do zdi.</p>

<p>„Oho,“ šeptl Arťom.</p>

<p>Byl jsem překvapen stejně jako on.</p>

<p>Když jsme sem chodívali dříve, stanoviště bylo zablokované. Sedávali jsme u pultů a bušili do kláves, ale bez odezvy. Fungovalo jen osvětlení a tiše šuměla klimatizace.</p>

<p>Nyní však stanoviště ožilo.</p>

<p>Před hlavním bojovým pultem svítil velký, třímetrový displej. Schéma velkého kosmodromu, nějaké stavby, lodě v hangáru. Po mapě se pohybovala spousta zelených a červených bodů. Červených nebylo moc a bylo snadné se domyslet, že se jedná o psilonské výsadkáře. Zelených bylo mnohem víc. Ale zdaleka ne dva tisíce, odhadem polovina.</p>

<p>„Ohlaste se,“ zazněl ženský hlas. „Rasa, příslušnost, hodnost, jméno a příjmení.“</p>

<p>Sevřelo se mi hrdlo.</p>

<p>Počítačové stanoviště bunkru ožilo. Zřejmě je při zahájení útoku nějaké systémy uvedly do chodu.</p>

<p>„Ohlaste se,“ opakoval hlas.</p>

<p>„Člověk, Říše Lidí, domobranec, Alexej Kononov,“ zašeptal jsem.</p>

<p>„Identifikace provedena. V souladu s předpisy pro výjimečný stav ovládání bojového stanoviště ‚delta‘ přebírá domobranec Alexej Kononov. Zaujměte křeslo velitele.“</p>

<p>Ohlédl jsem se v očekávání podpory. Ovšem Ann byla naprosto ohromená. Rozhlížela se, v obou rukou třímala blaster, jako kdyby se chystala odrazit útok. V Arťomových očích jsem zahlédl upřímnou dětskou radost. Hoch se ocitl ve svých hrdinských snech. V těch nejhrdinštějších, kde dostaneš do ruky moc a zbraň.</p>

<p>„Přebírám velení,“ řekl jsem cizím hlasem. „Žádám o seznámení se situací.“</p>

<p>Velitelské křeslo mi bylo velké, jako bych se znovu stal dítětem. Potom jsem si uvědomil, že je konstruováno na člověka v těžkém bojovém krunýři.</p>

<p>„Byl napaden objekt ochrany. Jako nepřítel byl rozpoznán psilonský výsadkový křižník ‚Loredan‘. Útočné síly: čtyři výsadkové čluny, čtyřicet výsadkářů, tři stíhači typu Tramp. K tomuto okamžiku planetární síly zničily: jeden člun a tři výsadkáře. V objektu se v současné době vyskytuje třicet sedm výsadkářů. Stíhači zajišťují ochranu ‚Loredanu‘, který zahájil přistávání. Předpokládaná doba přistání je za čtyřiadvacet minul.“</p>

<p>Počítač bunkru se neuměl divit. Byl také stínem z pradávných snů.</p>

<p>„Podpůrné body ‚alfa‘, ‚beta‘ a ‚gamma‘ zničil útok stíhačů. Upozorňuji na přesnost úloku, předpokládám přítomnost nepřátelských agentů na planetě. Obrana je roztříštěná a její síly se pohybují po ploše kosmodromu neuspořádaně. Upozorňuji na nekompetentnost velení. Pokračuje odpor našich sil v prostoru štábu. Předpokládaná doba obsazení štábu je devět minut. Čekám na rozkazy.“</p>

<p>Pult přede mnou zářil stovkami kláves, senzorů, indikátorů, drobných displejů. Nevěděl jsem, jak se ovládají, ale nepřipadalo mi to důležité.</p>

<p>„Hlásit možná opatření proti výsadku,“ pronesl jsem.</p>

<p>„Napadnout křižník v okamžiku přistávání na planetě. Pravděpodobnost úspěchu – pět procent. Napadnout psilonský výsadek na ploše kosmodromu. Pravděpodobnost úspěchu sedmdesát tři procenta s následným zničením bunkru kosmickými silami agresora.“</p>

<p>„Přišli jsme se sem schovat!“ vykřikla za mými zády Ann Aiko. „Alexeji!“</p>

<p>Četl jsem hodně knih o válce, také filmů jsem viděl dost. Ale nevěděl jsem, do jaké míry stabilní bojová stanoviště dublují můstky kosmických lodí.</p>

<p>Teď mám šanci to zjistit.</p>

<p>„Nebezpečí vzpoury!“ pronesl jsem.</p>

<p>„Splněno,“ ohlásil počítač, jakmile modravé ochranné pole zahalilo křeslo. Ann Aiko, která už zvedala pistoli, neriskovala výstřel.</p>

<p>Pohlédl jsem na displej, na kterém červené body „prosévaly“ zelené a desítky výsadkářů obkličovaly štáb.</p>

<p>„Napadnout výsadek, splnit,“ přikázal jsem.</p>

<p>„Plní se,“ potvrdil hebký hlas.</p>

<p>Dovedl jsem si představit, co se děje nad námi. Lasery a rakety vystupují ze země. Rozevírají se paraboly radarů. Výbuchy energie – ohnivé výboje o výkonu bojových lodí.</p>

<p>Postačí i na výsadek, přestože je dobře chráněný.</p>

<p>„Stejně nevyhrajeme!“ zvolala Ann Aiko. „Je to marné! Stíhači zničí bunkr, ‚Loredan‘ přistane a opevní se, planetu sežehnou mezonové bomby!“</p>

<p>Hlas měla deformován ochranným polem a ani mi nepřipadal lidský.</p>

<p>Do jisté míry má pravdu.</p>

<p>„Mám tam přátele,“ ukázal jsem na displej, kde beznadějně vzdoroval štáb hvězdné pěchoty. „Teď budou mít šanci.“</p>

<p>„A co my? My ji máme?“ zařvala Ann. Maličká, hezoučká, kudrnatá holčička Ann, kterou velice dobře naučili sloužit a chránit.</p>

<p>Své.</p>

<p>My všichni jsme pro ni cizí. Nerozlišuje Psilony a lidi.</p>

<p>„Šanci jsme měli,“ řekl jsem. „Kdybys Psilonům nepředala informace o třech bojových stanovištích, o kterých jsi věděla.“</p>

<p>Hleděl jsem na Arťoma, chtěl jsem totiž znát, jestli o tom věděl.</p>

<p>Mladík zaťal zuby.</p>

<p>Věděl.</p>

<p>„Psychouši!“ křikla Ann Aiko. „Byla to jediná možnost! Dovolili nám opustit planetu!“</p>

<p>Jednou rukou popadla Arťoma a přitáhla ho k sobě jako loutku. Mířila na mě pistolí, ale vystřelit se nepokusila. Zřejmě reálně odhadla intenzitu ochranného pole.</p>

<p>„Čtyřicet procent bojových systémů vyřazeno,“ ohlásil počítač. „Likvidováno devět nepřátelských osob.“</p>

<p>Čekal jsem. Nemusím mačkat klávesy a zaměřovat nepřítele. Doba dětských her skončila.</p>

<p>„Šedesát procent bojových systémů vyřazeno. Likvidováno čtrnáct nepřátelských osob. Náhodné ztráty našich sil jsou v přípustných normách.“</p>

<p>Hry skončily. Zato normy zůstaly.</p>

<p>„Osmdesát procent bojových systémů vyřazeno. Likvidováno šestnáct nepřátelských osob. Doporučuji opustit území bunkru.“</p>

<p>„Zrušit ochranu velitelského místa,“ přikázal jsem a vstal. Červené body na hlavním displeji se pohybovaly směrem k nám. Neutečeme. Nikam neutečeme. Ale raději pod oblohou než v plazmou rozžhavené betonové noře.</p>

<p>„Svině!“ řekla Ann Aiko.</p>

<p>„Nestřílej, zakazuji to!“ křikl Arťom. „Nezabíjej ho!“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. Už mi bylo všechno jedno. Udělal jsem, co jsem musel. Následuje jen smrt.</p>

<p>„Kdo vlastně jste?“ zeptal jsem se. „Rád bych to věděl.“</p>

<p>Ann Aiko spustila pistoli a plakala. S potěšením by mě zastřelila, ale nemohla porušit bratrův přímý rozkaz.</p>

<p>Vlastně bych ji měl také zabít. Proto, že spáchala neslýchaný zločin – zradila lidstvo mimozemšťanům. To se stávalo i v době Velké války velice zřídka, a ještě jen při mučení, lámání psychiky, vydírání.</p>

<p>Kdežto ona dobrovolně!</p>

<p>Co se to stalo? Proč vytvořili toto děvčátko-robota, schopné obětovat lidstvo, přitom ne kvůli sobě, ale kvůli bratrovi?</p>

<p>Pokud je to ovšem bratr.</p>

<p>„Jdu nahoru,“ řekl jsem. „Vy si dělejte, co chcete. Přemlouvat vás nebudu.“</p>

<p>Ani jsem nemusel.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Jakmile jsem otevřel průlez a ocitl se nahoře, uvědomil jsem si rozsah událostí.</p>

<p>Všechno proběhlo docela rychle. Ne jako ve filmu. Vlezli jsme do bunkru, převzali velení, vydali rozkaz, bojové systémy jednaly. Tři minuty boje, které jsme strávili v podzemí.</p>

<p>Teprve teď jsem viděl, co dokáže stabilní bojové stanoviště kosmoportu, pokud se je nepodaří včas zničit.</p>

<p>Všechno kolem bylo černé, vypálené. Spáleniště s ostrůvky betonových desek. Tam, kde vystoupaly bojové lasery, nezůstalo nic, leskly se jen louže roztaveného kovu. Oblohu halila oblaka prachu, také půda byla plná černého popele.</p>

<p>Jaké síly vrhli Psiloni proti této neplánované podzemní pevnosti? Kolik jich padlo? A kolik jich přežilo?</p>

<p>„Podívej se, Ann Aiko,“ řekl jsem. „Toto je tvá práce.“</p>

<p>„Mám jen jednu práci.“ Hlas měla naprosto klidný. „Já jsem Psilony na vaši planetu nepřivedla.“</p>

<p>Neodpověděl jsem. Sledoval jsem nepatrný pohyb v oblacích popele.</p>

<p>Netuším, jak se Psilon dokázal dostal ze zničeného silového krunýře. Ani to, jak přežil, když se krunýř změnil ve světélkující louži. Ale stejně to schytal, nedokázal jít.</p>

<p>Tak se plazil.</p>

<p>Vytáhl jsem blaster a kráčel vstříc nepřátelskému výsadkáři. Při každém kroku se zvedaly stužky čmoudu.</p>

<p>Psilon zvedl hlavu.</p>

<p>Měl namodralou kůži, přesně jako na obrázcích. Nepřiměřené, příliš tenké a krátké nohy, dlouhé ruce s přilnavými prsty. Nevím, proč se říká, že mají vejčité hlavy, jeho hlava, která se směrem nahoru rozšiřovala, připomínala hrušku. Zbytky světlých vlasů trčely v řídkých řadách, ale žádná další zranění jsem neviděl.</p>

<p>„Ostrouhali jste?“ zeptal jsem se.</p>

<p>Velké kulaté oči na mě pohlížely bez mrkání. Bez svého kyborgizovaného oděvu je Psilon bezmocný ještě víc než já, který jsem právě vylezl z bunkru. Zřejmě ani nemá osobní zbraň.</p>

<p>„Mír a lásku.“</p>

<p>Aboran, kterého jsme nedávno opustili, se k nám těžce brodil po kotníky v písku. Těžce funěl a „mluvil“ ještě hůř. Ale přežil! Zachránil se!</p>

<p>Hleděl jsem na pestrou perlu v napřažené ruce. Jak naléhavě mi ji nabízí. Legrační.</p>

<p>A navíc – „mír a lásku“.</p>

<p>„Kde vidíš mír a lásku?“ zeptal jsem se zvědavě. „Strč si svůj kamínek na patřičné místo, příteli.“</p>

<p>Aboran vzdychl:</p>

<p>„Místo.“</p>

<p>„Nebo ještě lépe, uteč. Nebo tě zabijí, čirou náhodou.“</p>

<p>„Náhodou.“</p>

<p>Opět jsem pohlédl Psilonu do očí. Ten čekal, klidně a odevzdaně. Možná byl v šoku, možná tato křehká a nepočetná rasa dokáže umírat důstojně.</p>

<p>„Už jsi umřel,“ řekl jsem. „Všichni jste umřeli, protože přišli zabíjet. Ale já žiju. Zatím.“</p>

<p>„Zatím?“ zeptal se zvědavě Aboran.</p>

<p>Strčil jsem blaster do pouzdra, otočil se a ztuhl.</p>

<p>Za mnou stálo v půlkruhu šest Psilonů. Po krunýřích se jim přelévaly duhové ohníčky jako po kalené oceli. Zbraně v rukou neměli, proč také? Celý jejich kovový obal byl zbraní. Kdybych se dotkl spouště blasteru, rázem bych se vypařil. Ann a Arťom Aiko stáli vedle Psilonů. Jeden z nich s ní hovořil.</p>

<p>Nu což, zrada jí vyšla. Odletí z planety. Psiloni se opevní. Říšská flotila svrhne na povrch planety stovky mezonových bomb.</p>

<p>Nic neznamenal sveřepý útok palebného stanoviště „delta“, nic kromě krátkého triumfu.</p>

<p>Jeden Psilon pokročil dopředu. Přistoupil a pohlédl na mě shora, ve výstroji byl vyšší nejméně o dvě hlavy.</p>

<p>„Kdo velel bitvě?“</p>

<p>Vždycky měli dokonalé tlumočení. Nemívali problémy s komunikací, ale pochopit intence primitivních ras, včetně lidí a Bulratů, jim činilo potíže.</p>

<p>„Já.“</p>

<p>„Jsi voják?“</p>

<p>„Domobranec.“</p>

<p>Za hledím nebyl jeho obličej vidět. Ostatně mně by jeho výraz stejně nic neprozradil.</p>

<p>„Doufal jsi ve vítězství?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Chtěl jsi nám nenapravitelně uškodit?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Co jsi tedy chtěl?“</p>

<p>„Pomoci našim.“</p>

<p>Aboran k nám těžce došel. Natáhl ruku s perlou k Psilonu a zamumlal:</p>

<p>„Pomoci našim.“</p>

<p>Oslepivý záblesk. Vůbec jsem nezaznamenal, kdo a odkud vystřelil. Aboranovo tělo se rozlétlo na krvavé cáry.</p>

<p>„Proč?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Neplnohodnotný rozum, který není schopen bojovat o přežití, nesmí rušit rozhovor rozumných bytostí.“</p>

<p>Ještě tohle. Mě mezi rozumné bytosti zahrnuli. Ovšem podle cizí, podivné logiky.</p>

<p>„Půjdeš do zajetí,“ řekl Psilon. „Planeta bude patřit nám. Budeme jednat s císařem lidí.“</p>

<p>„S vámi nebude nikdo jednat,“ řekl jsem. „Válka skončila už hrozně dávno. Zničí vás.“</p>

<p>„Budeme jednat,“ opakoval Psilon. „Loď přistane. Ti, co nám pomohli, budou volní. Odpůrci zničeni. Kdo vzdoroval čestně, půjde do zajetí.“</p>

<p>Najednou pochopil, že se nedívám na něho, ale do černé, zakouřené dálky, na okraj lesa.</p>

<p>„Zbytečně jste zabili Aborana,“ řekl jsem. „Asi nebyl první.“</p>

<p>„Neplnohodnotný rozum,“ odsekl Psilon.</p>

<p>Obzor se přímo hýbal. Temné, měkké, amorfní figury vylézaly jedna za druhou. Netušil jsem, že se umí pohybovat tak rychle.</p>

<p>„Spletli jste se,“ řekl jsem. „Zase jste se spletli. Nedá se dělit tak jednoduše. Na své a cizí, na plnohodnotné a neplnohodnotné. To nikdy nefunguje.“</p>

<p>„Loď přistane,“ řekl vítězně Psilon. Natáhl ruku a sebral mi od pasu blaster. Kovové prsty se sevřely a odhodily zmačkanou pistoli. „Jsi zajat.“</p>

<p>Přikročil k raněnému rodákovi a lehce ho zvedl. Dokonce to bylo dojemné.</p>

<p>Z oblohy, zahalené popelem, se ozvalo dunění. Křižník sice ještě nebyl vidět, ale už přistával a ohlašoval se rachotem motorů. Zvedl se vítr a hnal popel k lesu, vysoko nad námi se zaleskl velký válec.</p>

<p>Ale já jsem hleděl na pohyblivý obzor.</p>

<p>Nikdy se nesešli v takovém množství, Aboranové planety, melancholičtí, nic nepotřebující tvorové.</p>

<p>Zřejmě uznali událost za vážnou.</p>

<p>Ann Aiko a Arťom stáli mezi Psilony, zády k sobě, a sledovali přistávající loď. Určitě je pustí hned, jak „Loredan“ dosedne.</p>

<p>Tyto zvláštní děti, stejně jako Psiloni, nechápaly to, co jsem pochopil já. Stručné vysvětlení nestačí, je třeba se narodit a vyrůstat na naší ubohé planetě, aby bylo možné ocenit to, co se stalo.</p>

<p>Psiloni mají svůj kodex vojenské cti. Aborani také.</p>

<p>Nejprve vybuchla loď.</p>

<p>Vypadala, jako by ji přeřízl paprsek přesně v polovině. Jenže na planetě nejsou tak výkonné lasery, aby dokázaly přeseknout psilonskou válečnou loď. Přední část začala padat rovnou dolů, zadní ještě několik sekund držela směr, jako kdyby rozpůlená loď byla ještě provozuschopná.</p>

<p>Aborany to zřejmě také napadlo – zadní část válce se převrátila a vysypala nějaké bezcenné smetí, vytryskla ohnivými biči a modravými blesky střel. A za okamžik vzplanuly na obloze tři jasné hvězdy – Psiloni přišli o stíhače.</p>

<p>Ani jsem se neradoval. Myslel jsem na to, že jsme nemuseli obětavě bránit planetu, ale zanechat všeho a uchýlit se do lesa.</p>

<p>Stíny minulosti se mají ponechat samy sobě.</p>

<p>A hloupé a neplnohodnotné Aborany nechat rozhodnout, koho nechají ve svém domě bydlet.</p>

<p>Země se dvakrát zatřásla, to na ni dopadly zbytky lodě. Betonovou plochou proběhla vlna, která vyvrátila zachované desky. Smetlo mě to na zem, přímo na pozůstatky nešťastného domorodce. Bývalý strategický kosmodrom Říše zřejmě definitivně ztratil svůj význam. Tady teď nepřistane ani jachta.</p>

<p>Kruh Aboranů kolem kosmodromu se hnul směrem k jeho středu.</p>

<p>Výsadkáři se semkli. Vzplanuly před nimi známé rudé obláčky, splynuly dohromady a plazily se vstříc přicházejícím divochům.</p>

<p>Aborani zareagovali rychle. Zřejmě v takovém počtu dokáží zaznamenat nebezpečí mnohem lépe a také je účinněji likvidovat.</p>

<p>Ve zlomku sekundy se krunýře Psilonů rozžhavily do běla. Když měkké části krunýřů začaly padat na zem, uvnitř už žádná těla nebyla.</p>

<p>Plnohodnotný rozum, neplnohodnotný rozum, má smysl dělat tak rychlé závěry? Někdo vyrazí do vesmíru a vytvoří velkou civilizaci, jiný to prostě nepokládá za potřebné.</p>

<p>Vstal jsem a šel k dětem.</p>

<p>Oči Ann Aiko neměly žádný výraz.</p>

<p>„Cítím se hrozně,“ zašeptala. „Hrozně.“</p>

<p>Už to není malá holčička, ale vyděšená žena.</p>

<p>„Radím ti, abys běžela k jachtě,“ řekl jsem. „Zachránila ses? My všichni jsme pro tebe cizí. Ale pro Aborany jsi stejná jako Psiloni.“</p>

<p>Tmavá vlna kolébajících se těl se přiblížila. Už jsem rozeznal, že se začíná dělit na jednotlivé proudy, které směřují k troskám lodě, ke štábnímu bunkru, kde zřejmě ještě jsou psilonští výsadkáři, a k nějakým objektům, které znají jen Aborani.</p>

<p>Jedna skupina mířila k nám.</p>

<p>„Arťome, věděl jsi, že se Ann hodlá spojit s Psilony?“</p>

<p>Hoch sebou trhl, ale kývl.</p>

<p>„To byl tvůj nápad?“</p>

<p>„Ne. Můj ne. Ale nezakázal jsem to. Nechtěl jsem umřít. A nechci.“</p>

<p>Ann vypískla. Tence, pronikavě. Pochopil jsem, co se děje: vycítila nebezpečí. Aborani nejsou krutí, ale dají na vědomí, co hodlají udělat.</p>

<p>V ruce se jí opět objevila pistole a začala střílet. Velice rychle a skoro bez míření. Aborani padali jeden za druhým. Nepokoušel jsem se vměšovat, za prvé bych neuspěl, a za druhé by to nic nezměnilo.</p>

<p>Místo toho jsem Arťoma objal a zakryl mu oči. Na okamžik jsem je zavřel také, protože pozorovat události bylo příliš strašné. Děvče střílelo ještě několik sekund. Nechápu, jak to bylo možné.</p>

<p>Navíc jsem každým okamžikem čekal, že mi Arťomova hlava vzplane pod rukama. Pak budu muset odtáhnout dlaň, a přestože už nic neuvidí, budu si připadat jako zrádce.</p>

<p>Jenže k tomu nedošlo.</p>

<p>„Mír a lásku.“</p>

<p>Pohlédl jsem na Aborana. Obklopovali nás, a prach, který zbyl z Ann Aiko, se pod jejich nohama už smísil s popelem sežehnutého betonu a prachem z Psilonů.</p>

<p>„Mír a lásku,“ řekl jsem.</p>

<p>„Chovali se špatně,“ zamumlal Aboran. „Nejednejte tak.“</p>

<p>A splynul s davem.</p>

<p>Poprvé za mé a nejen mé paměti Aboran promluvil lidskou řečí.</p>

<p>„Co bude se mnou?“ zeptal se najednou Arťom.</p>

<p>„Aborani tě ušetřili,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Povíš o mně? O Ann a o mně?“</p>

<p>„Ano. Nemůžu nepovědět.“</p>

<p>„Mluvila s Psilony, ale oni stejně věděli, kde leží obranné stanice kosmodromu. Nic by se nezměnilo. Bylo to jedno.“</p>

<p>„Možná,“ odvětil jsem. „Ale mění to něco z hlediska Říše?“</p>

<p>„Mám pistoli,“ řekl. „Dovolíš mi odejít? Samotnému? Bez výslechu SIB?“</p>

<p>Neodpověděl jsem.</p>

<p>„Můžu tě zabít,“ řekl Arťom. „Čestné slovo. Jenže nechci. Otoč se na chviličku, prosím.“</p>

<p>Aborani odcházeli. Sledoval jsem pohledem tuto tmavou vlnu – tak zatraceně morální a rozhodnou.</p>

<p>Proč k nikomu nepociťují zlobu?</p>

<p>Ani k Psilonům.</p>

<p>Ani ke zrádcům.</p>

<p>Ani k sobě.</p>

<p>My nejsme Psiloni ani Aborani.</p>

<p>Nemáme tak přísné zásady cti. Dokážeme zradit každého, i sami sebe. Ale také dokážeme chápat všechny, i úplně cizí.</p>

<p>Možná právě proto jsme vyhráli Velkou válku.</p>

<p>„Je mi tě hrozně líto,“ řekl jsem Arťomovi. „Opravdu.“</p>

<p>„Děkuji. Věřím tomu. Chviličku se nedívej. Nerozhodnu se hned. Opravdu mi nepomůžeš?“</p>

<p>„Při tomto ne.“</p>

<p>Otočil jsem se a hleděl směrem ke štábnímu bunkru. Zachránění se nepochybně sejdou tam. Chci věřit, že se bude mít kdo sejít.</p>

<p>Čekal jsem opravdu dlouho. Arťom se skutečně nerozhodl hned.</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Sedět na raketové brašně „Salieri“ je pohodlné. Je zvenčí pokryta měkkým, pružným plastem. A země kolem tlačí víc než desítky malých raket s jadernými náložemi.</p>

<p>„Místo školení mě čeká nemocnice,“ řekl Denis. „Určitě. A nadlouho. Ale to je maličkost.“</p>

<p>Obloha plála tisíci padajících hvězd. Dnes nepadají zbytečně. Hleděl jsem nahoru, chtěl jsem zahlédnout přistávající lodě flotily jako první. Měl jsem šanci.</p>

<p>„Nonová bojovala opravdu hrdinně?“ zeptal se Ogarin.</p>

<p>„Ano. A jak!“</p>

<p>Tábor, kde domobrana čekali na přílet lazaretních lodí, byl hned vedle. Zvučný hlas Nonové přehlušil všechno.</p>

<p>„To by mě nikdy nenapadlo,“ usmál se Denis. „Nacpi mi dýmku.“</p>

<p>Pohlédl jsem na kapitána a uchopil fajfku. Spolu s obvazem mu dodávala vzhled piráta z knihy.</p>

<p>„Třeba oči zachrání,“ zadoufal jsem.</p>

<p>„Těžko. Spíš dostanu protézy. To nic, Alexeji. Stává se to. Každé představení nedokoukáš do konce. Toraki dopadl hůř.“</p>

<p>Přikývl jsem, ale hned jsem si uvědomil, že gesta nejsou nic platná. Řekl jsem:</p>

<p>„Ale stejně bych rád věděl, kdo byli Ann a Arťom.“</p>

<p>„Každý má svou hru, Ljošo. Někdy se podaří zahlédnout kousek z cizí, ale vždycky jen kousek. Nezapomněl jsi mé vyprávění?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Jedno vím, škola ‚Dcer Kálí‘ skončí. Pokud ovšem budeš vypovídat pod přísahou.“</p>

<p>„Budu.“</p>

<p>„Ale skončila ještě jedna hra.“ Denis převzal z mých rukou dýmku. „Takový je život. Pochop, Ljošo, nikdy se nedozvíš, kdo byli Ann a Arťom, nezjistíš, proč Psiloni zaútočili a jestli její zrada byla nutná. Zítra mě odvezou do nemocnice, takže nedokoukáš do konce ani hru mého života. Ze začátku ti budu psát o tom, jak vidím svět novýma očima, jak je zábavná služba. Potom pozvolna začnu zapomínat na vaši maličkou planetu, na tebe, na vaše nešťastné hrdiny, dokonce i na tento boj. Ty na tom budeš stejně. Ale nelituj, Ljošo. Nikdy nelituj cizích, nedokoukaných her. Piš svou.“</p>

<p>„Nevím, jestli vznikne.“</p>

<p>„To neví nikdo. Většinou ale ano. Jestli je to dobře nebo špatně, to je jiná otázka.“</p><empty-line /><p>* * *</p>

<p>Z oblohy padaly tisíce hvězd a já jsem věděl, že nikdy nezahlédnu přistávající loď dříve než Ogarin. Dokonce ani teď, kdy má na očích obvaz.</p>

<p>A jako vždycky má pravdu. I v tom, že všechny příběhy člověk nepozná, ani ty kratší. I to, že já zapomenu na něho a on zapomene na celou naši planetu, a my všichni zapomeneme na Ann Aiko a jejího bratra. To není naše hra.</p>

<p>Ale zatím ještě sedíme vedle sebe, opíráme se o sebe zády, pod oblohou, která je pro Ogarina cizí a pro mě rodná, a čekáme na říšské lodě.</p>

<p>Někdo se tedy přece jen opozdí, dokonce i na spuštění opony.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>Příloha</strong></p>

<p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p>

<p><strong>1. Čmelák</strong></p>

<p>„Výsadkářský čmelák, důstojnícký model.“</p>

<p>Základní typ osobní důstojnické zbraně.</p>

<p>Plazmový blaster středního výkonu.</p>

<p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p>

<p><strong>2. Čmelák M</strong></p>

<p>„Důstojník Bulrat zívl, rychle přejel doklady ručním</p>

<p>skenerem převrátil v ruce čmeláka M a vrátil jej Kayovi.“</p>

<p>Modernizovaný model blasteru čmelák, lišící se</p>

<p>vyšším výkonem a zásobou energie.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p>

<p><strong>3. Styl</strong></p>

<p>„V Narasinově stole ležela stařičká, ale spolehlivá</p>

<p>laserová pistole styl…“</p>

<p>Civilní model laserové pistole.</p>

<p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p>

<p><strong>4. Stunner</strong></p>

<p>„Nízkoenergetická zbraň, vhodná nejvýš k obraně proti výtržníkům. Stunnery v deseti modifikacích,</p>

<p>které se lišily vlastně jen vzhledem…“</p>

<p>Stunner je volně prodávaná zbraň pro sebeobranu,</p>

<p>způsobující dočasné ochrnutí pohybového ústrojí.</p>

<p>Civilní modely se vyznačují malou účinností</p>

<p>a nevelkým dostřelem.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p>

<p><strong>5. Jehlomet</strong></p>

<p>„Jehlová pistole neschopná prorazit krunýř…“</p>

<p>Osobní civilní zbraň, vystřelující plastové jehly – někdy otrávené nebo paralyzující protivníka.</p>

<p><image xlink:href="#_6.jpg" /></p>

<p><strong>6. Algopistole</strong></p>

<p>„…algopistole je laciná zbraň sadistů a neúspěšných lidí.“</p>

<p>Algopistole je osobní zbraň, která aktivuje receptory</p>

<p>bolesti, při plném výkonu způsobuje smrt bolestivým</p>

<p>šokem. Použití při plném výkonu se pokládá</p>

<p>za protizákonné.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_7.jpg" /></p>

<p><strong>7. Kondor</strong></p>

<p>„…nějakou těžkou výzbroj… kondor…“ Rychlopalná plazmová pistole-kulomet. Vystřeluje</p>

<p>kapsle, obsahující v plazmové kleci vysokoteplotní</p>

<p>plazmu. Je účinný, ale hlučný a těžký.</p>

<p><image xlink:href="#_8.jpg" /></p>

<p><strong>8. Eskort</strong></p>

<p>„Eskort je nízkovýkonná laserová pistole.</p>

<p>Zásah způsobuje bolestivé, ale nepříliš hluboké popálení,</p>

<p>které však útočníka dokáže zastavit. To, že pistole</p>

<p>má slušnou zásobu energie a vysokou rychlost střelby,</p>

<p>zákon jaksi nepředvídal. Při přepnutí na automatiku</p>

<p>série laserových impulzů propálí tělo během dvou</p>

<p>sekund.“ Eskort je civilní zbraň pro sebeobranu.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_9.jpg" /></p>

<p><strong>9. Kariéra</strong></p>

<p>„Stařenka, která se zabývala dost nezvyklou činností –rozborkou starého laseru kariéra – odložila zbraň…“</p>

<p>Paprsková pistole z doby Velké války. Už se neužívá.</p>

<p><image xlink:href="#_10.jpg" /></p>

<p><strong>10. Tajfun</strong></p>

<p>„Tajfun, který jí vybuchl v rukou.“</p>

<p>Plazmový zářič z doby Velké války. Už se neužívá.</p>

<p><image xlink:href="#_11.jpg" /></p>

<p><strong>11. Kondor ST</strong></p>

<p>„…prošla podél stěny, polaskala tu šanci, tu zase</p>

<p>ultimat nebo kondora ST…“</p>

<p>Modernizovaná varianta plazmové pistole-kulometu</p>

<p>kondor. Má vyšší zásobu energie a delší dostřel.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_12.jpg" /></p>

<p><strong>12. Sršeň</strong></p>

<p>„Sršeň v jeho ruce hlasitě škytl a vyplivl náboj</p>

<p>žhavé plazmy.“</p>

<p>Těžká plazmová pistole-kulomet. Má dva nezávislé</p>

<p>zásobníky a může být opětovně nabíjen</p>

<p>bez přerušení palby.</p>

<p><image xlink:href="#_13.jpg" /></p>

<p><strong>13. Blitz-D</strong></p>

<p>„…nějakou těžkou výzbroj… blitz-D…“</p>

<p>Armádní laserový zářič s vysokým výkonem.</p><empty-line /><p><strong>14. – 15. Důkaz-17 / Dúkaz-36</strong></p>

<p><image xlink:href="#_14.jpg" /></p>

<p>14. „Dostaneš důkaz-17, rozhodl zbrojíř.“</p>

<p>Lehký, nemusí se mířit. Je však třeba vložit</p>

<p>identifikaci všech přátel, jinak je semeleš.</p>

<p><image xlink:href="#_15.jpg" /></p>

<p>15. „Kadar už otevíral dveře a jeho důkaz-36 mírně</p>

<p>pohnul hlavní a nahlédl do úzké štěrbiny.“</p>

<p>„Inteligentní“ zbraň. Plazmový zářič středního výkonu,</p>

<p>vybavený rozlišováním cílů a automatickým mířením.</p>

<p>Model důkaz-36 je polyfunkční, kromě plazmového</p>

<p>zářiče obsahuje stunner a laserový generátor.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_16.jpg" /></p>

<p><strong>16. Ultimat</strong></p>

<p>„Vybral si ultimat, lidskou zbraň, která se nezměnila</p>

<p>od doby Velké války. Pásek přes rameno pomáhal</p>

<p>udržet desetikilový agregát z kovokeramiky, dva krátké</p>

<p>postranní držáky obsahovaly všechny ovladače.“</p>

<p>„Těžký širokopásmový dezintegrátor – zbraň, která</p>

<p>rozhodla o výsledku mnoha planetárních bojů –</p>

<p>spaloval vše v ploše zásahu.“</p>

<p>Ultimat je těžká armádní zbraň. Jeho použití</p>

<p>na povrchu planet je výjimečné.</p>

<p><image xlink:href="#_17.jpg" /></p>

<p><strong>17. Excalibur</strong></p>

<p>„…vypadal jako obyčejný neutronový nebo tachyonový laser, pouze výjimečně silná hlaveň neodpovídala</p>

<p>standardní podobě.“</p>

<p>Tachyonový zářič, porušující princip příčinnosti.</p>

<p>Cíl je zasažen před výstřelem z excaliburu.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_18.jpg" /></p>

<p><strong>18. Šance</strong></p>

<p>„Šestihlavňový automatický systém laserové palby…</p>

<p>vějířový laser konstrukce Martyzenského, běžně</p>

<p>nazývaný ‚pila‘… Šest hlavní na rotační ose, každá</p>

<p>mírně skloněná stranou.“</p>

<p>Těžká armádní laserová zbraň.</p>

<p><image xlink:href="#_19.jpg" /></p>

<p><strong>19. Fúzová (plazmová) puška</strong></p>

<p>„Byl to velice starý model a šlehnutí plazmové střely</p>

<p>zaznělo jako výbuch.“</p>

<p>Plazmová zbraň domobrany z doby Velké války.</p>

<p><image xlink:href="#_20.jpg" /></p>

<p><strong>20. Kobra</strong></p>

<p>„…jednotlivé stromy bylo možné spálit jen</p>

<p>plazmovými náboji typu kobra.“</p>

<p>Plazmová armádní zbraň. Součást výzbroje výsadkářů.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_21.jpg" /></p>

<p><strong>21. Laserová puška</strong></p>

<p>„Kay předal Arturovi laserovou pušku, poniklovanou zbraň s velkým zásobníkem.</p>

<p>Civilní lovecká zbraň.</p>

<p><image xlink:href="#_22.jpg" /></p>

<p><strong>22. Starý Bob</strong></p>

<p>„Stál jsem na dvoře s laserem Starý Bob…“</p>

<p>Civilní laserová lovecká puška.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_23.jpg" /></p>

<p><strong>23. Vichr</strong></p>

<p>„První výstřel vichru, jednoho z posledních projektů</p>

<p>velkého Martyzenského, zasáhl stěnu mezi nimi.</p>

<p>Odhodil je stranou… Rychlopalný neutronovec působil</p>

<p>v uzavřené místnosti jako blesk.“</p>

<p>Příruční zbraň. Neutronový zářič s vysokým výkonem.</p>

<p><image xlink:href="#_24.jpg" /></p>

<p><strong>24. Stráž</strong></p>

<p>„Voják zvedl levou ruku a ‚stráž‘ připevněná</p>

<p>na zápěstí udělala do dispečera díru o průměru</p>

<p>deseti centimetrů…“</p>

<p>Příruční zbraň, narušující povrch bojového</p>

<p>krunýře. Plazmový zářič středního výkonu.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_25.jpg" /></p>

<p><strong>25. Diana</strong></p>

<p>„…na krunýř stráž a dianu.“</p>

<p>Modifikace stráže, poněkud rychlopalnější.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_26.jpg" />                            <image xlink:href="#_27.jpg" /></p>

<p>vlevo – Těžký silový krunýř serafin.</p>

<p>Má plazmovou ochrannou clonu.</p>

<p>vpravo – Těžký silový krunýř s posilovači svalů.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_28.jpg" />                            <image xlink:href="#_29.jpg" /></p>

<p>vlevo – Lehký plastový krunýř, určený</p>

<p>pro boj zblízka a výcvik.</p>

<p>vpravo – Lehký silový krunýř s posilovači svalů.</p><empty-line /><p><strong>Od autora</strong></p>

<p>Svět popsaný v trilogii je odrazem našeho světa a některé jeho reálie se vyskytují i u nás. Píseň „Východ Černé luny“ je od básníka a hudebníka Sergeje Kalugina.</p>

<p>Civilizace, zmíněné v románech, pocházejí z virtuální reality počítačové hry „Master of Orion“.</p>

<p>Autor zvlášť děkuje Dmitriji Bajkalovovi a Pavlu Vjaznikovovi.</p><empty-line /><p><strong>Sergej Vasiljevič Lukjaněnko</strong></p>

<p>Autor desítek fantastických povídek a románů se narodil 11. 4. 1968 v kazašském Džambulu. V roce 1990 dostudoval medicínu, obor lékař-terapeut. Do roku 1996 žil v Alma-Atě, poté se přestěhoval do Moskvy. Po nějakou dobu pracoval jako psychiatr, později se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Světy (Miry). Od roku 1995 se už živí výhradně jako spisovatel.</p>

<p>Jeho první povídky vyšly časopisecky na přelomu 80. a 90. let. Zpočátku výrazně napodoboval, z ruských autorů především Vladislava Krapivina, ze zahraničních pak Roberta Heinleina. Velice záhy si však vypracoval svůj vlastní originální styl psaní. Do povědomí širší veřejnosti se dostal v roce 1992 díky povídkové sbírce <emphasis>Atomový sen </emphasis>(Atomnyj son) a románu <emphasis>Rytíři čtyřiceti ostrovů </emphasis>(Rycari soroka ostrovov).</p>

<p>Mezi jeho nejlepší díla patří rozsáhlá trilogie tvořená romány <emphasis>Hranice snů </emphasis>(Linija grjoz), <emphasis>Vládcové iluzí </emphasis>(Imperatory illuzij) a <emphasis>Stíny snů </emphasis>(Těni snov). Bývá označována za netradiční space operu, někdy dokonce za „filosofickou space operu“. Dalšími trilogiemi tohoto plodného autora, které stojí za zmínku, jsou <emphasis>Dneska, mami! </emphasis>(Sevodňa, mama!) a <emphasis>Lord z planety Země </emphasis>(Lord s planety Zemlja).</p>

<p>Sergej Lukjaněnko se stal známým také prostřednictvím internetu. Jeho kniha <emphasis>Bludiště odrazů </emphasis>(Labirint otraženij) se v Rusku stala kultovní a stáhly si ji desítky tisíc lidí. Pokračováním je román <emphasis>Lživá zrcadla </emphasis>(Falšivyje zerkala).</p>

<p>Největší proslulost však Sergeji Lukjaněnko získal díky románu <emphasis>Noční hlídka </emphasis>(Nočnoj dozor, 1998, Triton 2005), na který navazují <emphasis>Denní hlídka </emphasis>(Dněvnoj dozor, 2000, Triton 2005) a <emphasis>Šerá hlídka </emphasis>(Sumerečnyj dozor, 2002, Triton 2005). Příběhy o boji sil Světla a Tmy v ulicích dnešní Moskvy se v Rusku dočkaly obrovské popularity – obzvláště poté, co se v roce 2004 objevila filmová podoba prvního dílu. Snímek shlédlo rekordní množství diváků a na obzoru se již rýsuje jeho pokračování.</p>

<p>Kromě celé řady menších literárních cen je Sergej Lukjaněnko rovněž držitelem Aelity, nejprestižnějšího ruského SF&amp;F ocenění, které se uděluje za největší přínos do rozvoje fantastických žánrů.</p>

<p>Sergej je ženatý, má syna. Chová pár domácích zvířat (okrasné myšky a yorskhirského teriéra Busju). Má rád vaření a s oblibou kouří dýmku.</p>

<p><emphasis>Konstantin Šindelář</emphasis></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_30.jpg" /><strong>TRIFID</strong></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><strong>Sergej </strong><strong>Vasiljevič Lukjaněnko</strong></p>

<p><strong>Vládcové iluzí</strong></p>

<p>Vydalo nakladatelství TRITON, s.r.o. v Praze roku 2005</p>

<p>jako svou 772. publikaci, v edici TRIFID svazek 103.</p>

<p>Vydání 1.</p>

<p>Z ruského originálu Imperatory iljuzij</p>

<p>přeložili Eva Bůžková a Pavel Weigel.</p>

<p>Ilustrace na obálce Milan Fibiger.</p>

<p>Grafická úprava obálky Dagmar Krásná.</p>

<p>Odpovědná redaktorka Stanislava Bartošová.</p>

<p>Autorský medailon Konstantin Šindelář.</p>

<p>Vytiskla tiskárna Vyšehrad, Praha.</p>

<p>ISBN 80-7254-651-1</p>

<p>www.triton-books.cz</p>

<p><strong>1,</strong><strong>– </strong><strong>Kč ve prospěch Akademie SF&amp;F</strong></p>

<p>Doporučená prodejní cena 219,– Kč</p>

<p>(členové SFK TRIFID 159,– Kč)</p>
</section>

</body><binary id="_22.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABnAOsBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEBwL/xABBEAABAwMDAgQDBQQFDQAAAAABAgMEAAURB
hIhMUEHEyJRFDJhFUJxgZEWI1KhM3KVsdEXNVVWYnOCkpSjstPx/9oACAEBAAA/APZazSlK
UpSlKg9XXaZaLMl2AloSH5DcZDr2fLZK1bQtWB0BI/MiqJZpOs7jBakIlaifeSja8ptMNDQ
XuO5KfMwThQIPtjHSu6Sxrp9pad2ogSONrlvb5HTlJyK5m7frFzo5q4HGeZMIf3q+lZTa9a
873dVDnjEyEeP+aq9qPw91NfXhMm/bL6Wk4SJb0ZakDqSMOAAcfjVDaslseDpTMkpDYJ3OJ
ZQlYBwSgl0b+R93NZtGm40y6MsT7ozFiFaW3pDSkPeWpXy8BXyk4G7oCea9J8CV3ESLvGae
bVaWlZ2rPr8w8AgdgUjn8BXslKUpSlKVis0pSlKUpSlR1/tn2zYZlvCti3miG15wULHKFA9
iFAHP0ryTTmonYlt1M4xLXAuLsth6WtMZXlw0LWEukNqz6kFSyffg/hORLhd50QvW24avur
YXtTKZZhsMvc8qQFp3Yx045rCmNSOTS4tvXAQBlKky4YyegBQABjB9z+B61xO2/VDi9yLfr
dkY+VF9aI/mCa2JtWrlxQkMayCfM6G+RwvPHfZnH5461yJ0beVSiFWfUZXjYXF3WIU4PJwf
L+g5FQsaK99vX3Sd1hPtSLlDULeh8tLcC0+tAU4kcglOAf5c1YPANZbiXaOpqWFFxKipTf7
kEDGAr+PnkHtj616/SlKUpSlYrNKUpSlKUpSvEtT3a123xXvcKQ6oRLtbxElrJG1lxSBtXz
xwAn8yfwq++GWo4l90jEjx0OodtrLcV4LTwVJSBlKuhBx+I71cKUpXkHiHdU6b8U7bf4zJd
+Eip+OCEbvQpak8nsraeM46Dmpvw8u0aLqC76bYW0YinPjreW2vmac9RJUOMDKQM89u3Hol
KUpSlKVis0pSlVV3XIL0tuHYblLRFecYLwLLba1oOFYK1gkA8ZxWl7XFybjBQ0lN87OClyZ
HSgdfvb+vHTHv7Vob11fHT6dHLAHzLN0j7U/UnPArf+2GoVsoWzoeY8STktzWFIx2woE57/
hisO60vjTayvRU1Ck7ThyYwkc+5KuOc498Voe15fYziW39FSGlq6JXcGAf5ngcVV7pqfxQe
Ut+I3aorTpIRHRJYW40OxJUrk/X+VU292nUbdkeCmC80twS5r77kdbqnEj+JKipSRlXB/Sp
7TviOdPzJNvtcSE5EnufHIdlumKlClITvTyCPmScAcdgTVnmeKVwiIQUNWOa4sHazAmuyFc
DPOxsge3Psa+HfFO8R2vNesrLTYR5hWtuUEhGcbs+T0z3qR/b+Xj/ADno3+2V/wDrqDveot
QXWSHYmudLWtCEYQ3Hue4E9yrc2d3GQBxiqxNte1q5GPqSzuu3FIRIUb+2tTo65JW2CQCBx
kGuxibc7bbdKawi3GAZBSu1vrkA+ShO5WzeUAYSB7DjA5OaktC2BvVN0viL1cnJr0eRvEm3
3RZbUFjOEgfd64P4jtWNaaRTY7qz8LPuSohiLfQyqaslZaUFOoSc8EtlRH1SfrUZK0+wy46
Bd7gtEa5Bhwty1AqYfb3R3PVwMKISfzrTGtbcgMqXKujKXhHdXmStXkoUVMPD5vuPBJGTnC
sHoay1agIaJs124x0MtR5EloS3CdiHlMygBnqDtV14BA71yR4C2prsW4Sbg35L7bS3EzFoT
tQ55bqxn/eNL5AwM8Yqz+H9it8+4vW+9l+VIXFDreJbwCFNuKadHChzuCVc/wAQ6dK06quF
38PblPttmvD7EOQymVHakNGQoblbFhKySUhIwrn+/rP6jt7+nNGruA1lf5KFhAa3SW0b1LI
wS4UFSU8569K7tGvaymaSt0l+RDeW61vDkhSi4pJJ2k4H8OKvVKUpXmOldG2W93HUFwvbC5
vw95lMsNyHipttO4EkJz1JJyT9K7ZmnvDF2I8zHesEZ9SClt3z21eWrHB2lXOD2qv27Rtgi
zW/jNX6alQSoKkMJix21OY6JCtxI75I/wDmm76WsMy4yHrDqjTEOIFbURnEtnYQkZ9RVzlW
T+dfTemdKQtNLYuWp9OLuTr2US0tIdDSeu0JCue/JHGcVzWKxaFt9ybkXXV9nukdCV5YVDS
jcVdMqyTgdh24q2RpnhHECgz9gerrvaSv/wAga2sx/Cu/ThEjNWR6VIGxKGkJSpXfgDHPH4
1RIKmNL6isqpb75Xbpj9rmlTAdw3uK2Qnd0Cgrtg43V6zddE2G8TGZzsVceUySUvxHFMLOR
jkoIJ4HfpXGrw6tDzbbUubd5jSSC41IuLq0Pf105we3THQVF6y1jpzQwTDhWqLIuq0bGorD
KU7AeRuIHAyeg5Ofzqn27WfiHIlPR4+lre4qGG1PRExdi0IWMp9O7PQe3Her7oi9WHWUJ6c
mzxY1xZWlExpTCd6VgcHOMkcHGfaoC/xU2xWprYxHCPh1taghBIUdygQHQcdsoI+gXVjfUx
A1pZ7xFQBDvMUw3FJRgbgPMaJ46kbx+ntWnxHutng21h6VPjtXC3yG5cdguDzF4PqSE99yN
w54yRVDlXmxGA9AiXZlSVRHoKVhZzhs+bDcPp7f0Z46nk1qbvVklT1qflNNMTnHBIAGShuW
ykuZPu282Cf6xOOaxD1LbE4ekOpSVup+IQCpXmIfb8mSBxzhTaHgD13EnqK4lXWC9LjtTZ2
+O82GJJbUolJKDHcWDgZCghp7nrgZrtsmqYFv1FbLnIm59aXJADaj5ZcbLcj/ALiEL6nIUV
Yq86vdhXtFnuFvmMvxZpetjjqFBSdr6CkH8QtCT25GO9QGrXJt98LNPO5bQyXWo85C0kKC/
wCiykZxwrdwfoe1erRmExYrUdBylpCUJ4A4Ax0HH6VupSlK8Cva9QvKvrYgA6ai39yRMfQn
Cl4cwpKhn1jCk9jjaOeKvjkt3TiJSbxotibBjoU6zOtkVrb5I7LQogpIHXBPT860fthpVmU
IjGipS5HkBxTbcBnISE7wAd2Fek7vTng19Oa50m1FQ+7pOYAW0OkC3Nq2Nr+RRIJACjwOc5
rSrxB0s20Hk6MuCmiyp7zE25rAQk7VqPq4CVcHPetreu9PuP8AkJ0Pcw7uWjYu3tJO5Kd6k
8q+YJ5x1rCdZ6antpQnRUp9Di2AkfCxyCp31Nff74z9O+K5VfH68gPtQNJsWm2ll1Tcxzal
/wA9tRCNmzlJC088Hv8AnRIFtvD8CZPntIlXKbGTdIslx0FxPw6yFApwSpRHb6cnrVjla41
tAUIwkqeWYqH2nGYCQyrc0F4Cu+Pl46niuP8Ayl6vQFty7pHStKghYYaaKhlG4YSefYZIxu
OK73bamBdp99ukxx24XSwPS4b0hhLDiHgkApCey0JCMYweTVatT8BMKyz7abii+wZoM8KUp
W5G8lYQk/Mo9SkZOAc9KnnFMi+XW/aWus+NKus8xoMWJHB+LwhBcVhfygLKsqPT86zdndRW
G4Ql33V0KdcXN8ZyE3FD6mmHB61bUgbvlScHjr15qMaulzTbo8Y6mW6xBWCzb5Skxnstqyy
4nej1J9I9Oc9s1dLXPvt5YVeYGjLJOE473JKpmVKUBtIO9ORjbjHQYqTjy9bRCoxtEWlgq4
JbnJTn9E1uTd9fozt0hbgCcnFxAyf0re9etblI+H0fGCsnPmXNBGO2MJrT9s+IP+qVv/tIf
4VlN51/n1aRgEYPS5Dr27Vwt2G/3u6o+NsdvsEQyGpUt2K8HHpa2juQkkADG7nJzUbeoyYe
k9WQA0Vm13RM9ppsYIbWpDueOMDLg/BOTXprDyZDDbyDlLiQofgRmtlKUpXl+p2r3pix3y3
piQ5kS+TnfIX560uqU+P6INhJyrOcHIFWXQctd50MxEuTKkyIyFQZjLieQpHpIII7pwfzqh
IzYZcNx8EPWdaorj2fmMY+YkAgfejOrHudoHGK7UWppLjdqQtsIcEqzqd3bgW1pL8NXXqMg
J9/euCzOJciw/jkLbYRKUmS2ANojzElpXJH3X21df58Vuaefj+bJLaFuw0JklO4j1wXCy7k
En1LjqSeR3HtXy5D2x5tpgb0vNqfjx1DBwppXxcTAx8xQpxP1wr2FXPw/uCZD94jtthLLr6
LjHUkjBbkJ3AY7EFKgapX2VcrHriS+qQF2G23HyFw3CcNsyxyQB93KgMe4H1qJtGj7i/dWb
SibCYaVNkwklUVLriCykqyroDkY796m754PS2rRLlfbkMqYaU9+7tqWlK2gnG4Kz2ql2ez3
1+NAfil+YwLmgR0oloQpL5ZDgOFAgHAGSSR6SCKv7TXicuTvessVL6gUKktqjNyC2ScbnAT
xzztQPpX3aYl603e5ECa1FVc5VlWbU82TsaWjJU0MjKlFSgtSjyatHhzbrYxpKFNiJS7LlI
8yXJWMurePzhRPOQrIxVkm26FcmVMzobEptQwUPNhYP61RNTeG6I1udlaVlXGA40oOmBElr
Q2+B8yUjPpUR0PTI6VQG5LS7i4lrVd5aDigluBPEvzmldCkqayCc4xxz3x33LlNMNoLuqpC
A56kLcduWFAccegZH+HUUfnQUSlbNXyfL3bkJcduKSUnkZGw9vr+ddP7QWr/TEf/qrvXNOu
0GWwtpnUrUXcANyXbqsjnn5sjkccipjSmsXNJlKZdwul6tDqU+dLciOJbirJSApK3PUpJ3c
jAxgYBzVp1cyF3qUlK8sXywvx0rTgp3t5Wk5+qVr556CrJpOUJukbRJDinC5CaKlqzknYAc
5+uamKUpSoDV2n5WoIUMQZwhyoUxEplxaN6CpOeFJ7jn+VViBIuGhNTXOZqJCVW277HlTYb
S/JZeAIUCjKlJ3Dkq6cfpXNT6hssm/y51qkvTmJrTT6CxGWQiUycbeQBhbRWk9evPFRjGpb
ai2uRXZLtsf+DDTCX2yFpdjuFyKtXBGCDtOOMpPYjGHtUWeVd5aftBKIc1t394GlJ8tbrYd
BJweUyEEj2KiRxXYdR26ZKTdG23HUvOxrgttmKsjzSnyZTXTBJR6hyRkHJ5rjZv8AHASppu
YZEVpnKxFWcvxXD5WTjgrZVtORwQnPepqzang2DUjb7Tct2I2p+ISiK5j4Uq8xgp9PO0lSM
ccEdhXZqC33nXs+4SLLDlQIDtuDLy7gwUfGFKi42G0HnIOfUff9YI6mlW7VqL03bprjgiod
cjSmXWgJZbDbisJQckpH0HOamp/ibPuNvkQnrUyG5Dam1lCZQIBGDg+VUBYbXqGUw3A0/Jm
SnGnS+lx9gx40BxQxvyoBTi8bgPTgZzjNSl20nOsTiFXF5DMqXlEW+RZb4cbkY3JQ9vURtW
rgY7+2ask+VL1PoSJqKKwW75ZXC6pvHKXWzteRjocpBx+IrZoya3A1PMhNuE2+/oF3txUOS
pYy6gn3HBx7VfaUpSlKhdWaaj6ssa7ZIcLXrS426EhWxaTkHaeCOoIPY153bVXW0Osabusc
ocsEtufHcbSVtvRVLLTgSOTgJdOMnI7/AC1MaQ1dHtOmIltuDjbEmEXI7jZbWSkocUnBI4z
gDpXo1KUpSsEAggjIPUGsJQhCQlKQkDoAMYr5Ww04dy2kLPTKkg1j4ZjGPIbwe2wV9pSlCQ
lCQlI6ADArIAGcADPJ+tZpSlKiNVWdF903MglClOlsrYKVbVJdTygg9juAqi6K1E0dZgbkM
N32L5kmOTw3PbUUuJxngqAKu2eK4LhEcsKbzCiIIn2GcLxa0g/NHcIDiR/sAbgQPbvXq9vn
xbpAZnQn0vx307m3EdFCumlKUpSoXUWlYGpW20y3pUdbaVo8yK75alIUMKQTg5ScDj6Cq8n
wb0bgl6JKkOEkqddlL3LJOcnBAq90pSlKUpSlKUpSlK8i1Tplw6ovMK2KUmV8M3erelK+Gn
kLIWAPdRyeO57Vvu2obVfrvpW82mQ29dQUpmx2/UUR1p/eBzjCQk56kdTVg8MoKrfBuzEZa
3LOZ61W1xe4bmyBnaD90HOD35NXalKUpSlYrNKUpSlKUpSlKUpSq7eNIpuF8avkK6SrZcW2
fILrAQpK28k4UlQIPOP0FcsfQMZx4OXy6Tr4lJyhmWoBoH3KEgBX/FkfSrUhCW0JQhISlIw
lIGAB7V9UpSlKUrFZpSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlKxVUuU3XNvly1QrXbrnFU7mOPifKcQg
pwAQRg4VyTnnp+HM3qXXIT+90Oyo+6bq2B/dW5u+64QiOl7R8Ra3QN6kXRKUoOe4KSf0zXy
Lv4gArKtM2zDitrQ+0Dlrk8r9PqAwOmDz+OO3TTur37lOXqOPBjxQlCI7cZe/KhncrPXBBH
X26dasdKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlf/9k=
</binary><binary id="_30.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAzABMBAREA/8QAGg
ABAAIDAQAAAAAAAAAAAAAABwMEBQYIAf/EACwQAAIBAgQEBQQDAAAAAAAAAAECAwQRAAUSI
QYHEzEiMkFRgRQVYXEjkfD/2gAIAQEAAD8ATM2rJaJqmqDSt9HGk3Rj31xX8fh9TYHtv299
4uGuKqfP45g0YppoSW0M48cdyA4F7geE9wP6IxnsVWppPrZKtCuvo9NFPY73ufnBpw7RR1X
MrMMsiokoxTRGTMHhOzF1T+FD3C6iWJvc2AsBfCZl1H9uoIaMTyziFdKyTG7kelz62Fhf8Y
tYNeAZjNzP42bWZB1kXUbbaSwA+LW+MJOIK+rjoKGaqmcIkS6iT/t/164JOUOYUVFxlnuUd
QPJVnqwysljJpZrgG52s1x84YsajzSzGHLeX+YtLcmcLDHYkHUx2Nx7WJ322t64BKXO1yXi
DLM2y5pVWll1XIsrLexAHcArsRvuTjqdHWRFdfKwBH6xrvMHLaLMuCczFcmtKenknSwJKuq
NpO37wKnl8Rm1DTxyVBpnraSlnSUeWSSPqSAEbEAWsfz+L46NVVRQiiyqLAewx46LIjRyKH
RgQysLgj2OKNJkWV0EdNHS0MUS0jFobDyErpJv722v7YyGP//Z
</binary><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCACPAOQBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAQGAQUHAwL/xABHEAABAwMDAgQDBQQFCAsAAAABAgMEAAURB
hIhBzETQVFhFCKBFSMycZEWJFKhFzNCcrElU2KClcHR0jQ3Q1RVVnSUsrTC/9oACAEBAAA/
AOy1mlKUpSlKUpSvKRIYiMLkSXm2WWxlbjiglKR6kntVPf1lc784mNoy2Kktl3Y5dJKdsZs
AjJSCQXOCe2PrUWd04uNynfF3G9xbo5s2j7RgFxLfrsSlxKUgn2z7mor3TKQ2j93g6WkqV/
nbc61s9CMOKz9fSov9Gd4/8O0f/wCyd/5q2CunlyNuRG2aWI43NfY5CU85OF+JuP8ALNR4/
S+UpI+Jj6XaPOQ3a3Fj27uD3ojplcG5iXWDY4S2QpTEyFFcaebcx8pxvKSMgZBzkEjzq56Y
var7afGkMGPMjuKjy2T/ANm6n8QHqOxB9DW4pSlKxWaUpSlKUpSlfK1pbQpa1BKUjKlE4AH
rVZVrF24yhG01aX7olQP7+o+FDTgkH7wg7sHHCQfbtUOdY4LKBctdXtM0Ff3cVZ8KIhXcJS
0OXFf3txPpWtn9R578t6Fp+0uExh+FURb7qhkAfdII8MeYK1A/6Nah7XvUwtnwdKnJwObY+
FDjlX4iODx359K3CNaawaLm7T65SAoBLn2bJYzx5J+cke5x9aft1q7eD+yqtuOR8LLzn8/C
rze1fr+ON/7ONPIcbyjEZxJQTjnYFqWoDPPyJ+lYGsNbqSpSrWhogDCBZJi8nz5yPY9vP2y
Y8HX2v1NP/GaPUlY/qv3OSnd37gBXt5iorN91c9cYE5uEbHcbrLEOUxIhq8J3CModAJ3EgJ
IJ442jyzVtVeNcWx4om6ci3VrdgP26R4ZI8iUOHjj374rLfUmxtOIauzFwsrizjFwiKbA54
+YZTz+dWK33e23Zou22fGmIHdTDqVgfoamUrFVJvqA3NhCXatOXyeyv+qcbihKHBnGQSrt9
KwrqClhpJmaX1EwsnBSIO8A/mk+mKy31DjOvBlGnNRlw8hJtxHlnzOO1EdRIrikpRpzUZKg
Sn/JquQO/n7Gvp3XTpiOORNKagddDe5tK4gQlRI4ySrgfTj0quWXrQxcY0Zh2xyXLrJdDbc
WKoKDgx+PJxjnPB7DnOK2D3UyauG6/B0jOdDEkRXVPPtttpdLgb2hWTuO4pHHHPtXirXesn
LnLtSNIMRZUaP8AFKVIm720t/mlOCSc4wfX0NaU621/cItnuUU2iIxdZCmo7KxkYSnkrUTw
Mg9ueP1+41819Lsl/mjUkBCbK8+HCiECtRbTkJGQEhJ9eSP5VB1RqvVlgY01epV7wu4pUp+
K2yksNAbewScrOFZOVdx5DivlvqTc34pfVqF8POAqQ2kQWkDPYEK3KH1ya+2Gp2r0twGr21
MJHiPsP6gUtJR5gobaTkDODgn/AH1sdP6VZmoU1YrxaZDaVYeTEmy0GP7Da784GTgnHn6mt
ZcWm9O6uhaZchRn35TrK3bjG3MvqbWpQUnKlqVnjJWlQOM+tdht1shWmGiJb4zcdlAwEoGM
+5Pmfc81Krny7DbLzL1fMuUFEl6LJUhh5xZJQBHbUEgZ4AJz9a1uibMxqiTOk6gtSZS2o0N
DS35JWQPh0HsO27O4n1UQe1RdCw4+rL5Ob1Ha2JCosRlMcqcUvw0JUtGAf9Xn1IzWdJWSLd
9Tu2662xt23xWZPwSVPqUnaJbgJ2+RB+Xv2Hnni9aDStrSMaO6TvjuvtFKlbija6sBJ/IYG
K+dQnGqtK84/e3/AP67lWSvlbaHU7XEJWk+ShkVyzqF+zlluMK12zTJXeZIU62u3KMVbacK
BIWjueD8pBHH6wbR1EvJRa7XDntSRc1oS3NuABdhq3FK0OJTgL5AKTwcK59rHZ+ociDd5Fk
1a2iPIYOTKQjY2kHtuG5WAR/bB28gHBq/JUlaQpCgpJGQQcg1W+nP/V7ZP/Sp/wB9WalKrn
UG4SrXoa6S4fiB9LQSlTX4kbiElX0BJ+lcnsCtPWjqBYGoFyM5txKFKmE7lbwHUbFJH4eCg
eeAnPY1Y5Tr8Pp6+thaX1TdSHwMpyloiWSMlOSpJLflz81WeVPU/qjUsQNAIjWhsKWQSVEh
xQwewGFHitEm3svxem8OS190U+KVNAgbgxvSCOTycZOfI/T2YlsS+m2s1srQpSn7gtWz3Ks
HsPIVXepKrZ4WjWre3b1xEtPBDUoqbY24QPmIII5B5yORzVX+DjCa8lUOwrbDe77hbbiEE9
9p+IBITxye/mKuPT6xW5lm+KnLsjjCYa0/GQX0uPttqB35SCoJ4zz38ua2fSN/RiHrhF02L
gZXC3HJwG5bY4GNvGAfXB5/SR1D0ddLpIRqCxRY8qckMnwJLSStHhkqBQScc7iFJOQePSs2
Tqk6hsw9T2G5Qp7PDimYqltrPHOByM98cj3ra/0nWH/u11/2e7/wqrXW8abkS5kyJq656dV
cv+lsvwVFDxCduQFJ4OMZwfSsWtdhtj8hEXXN+aZcQ0AUQMZ2oCANxZOcJSkcAeXepqJenW
lxXYl41FbAzFEMTEQFbJSUKJGSpo5VlSjkAZyajiVpeBIjGHqTUDL6G3ELlMwSd4W6pxW/L
JGdyj2FbPSWo9H6ct78KNMuRC31PLdlw3dzqldyMIxjj0FSCZ+uNS2yYzCk260Wd4SQ7MYL
bktZB27EnskDuT/F2q9Uqv6q0XZ9YMMouTa0uxySy+0QFoz3HIIIPoQa5hqXSVtsPUXR9pt
DSGE5Qpbi0hSnFBzJUr1PH08qvGrJMSNrCJNd2JFstUqVM4CvGY+VIaI91EkZ/hNe+jdOPR
dIWxDl1npUtgO7ELCUthfzBIBBxgKx9KRunUeNbGrc3qO/ojNICQ23MCAAPTCeK9hoydHU0
YGsL4yGhgJecQ+D6cKT/jmvJei7y4cq1zeRyT8qWk9/yTXz+w93/wDPV8/VH/Cotz0HenbV
Mbb1leJK1sLSllxTYS4Sk4SeOx7VQ9KdK9ZWWZB1AymC3LYdKhEfdIO3BHzEAjz7CrGvRmt
zYWLVGbskNCriZy1tLWS2rxN44IwQOMAeSRU02nqBbrneZio9su7dyjJaU2y6Y53JG1KgFA
jgE5GefWta5bdYwG9NsP6SauSbCFLStqekh35CAPmGUkHBHcHGPTGohagvFt0DfLRdNNXGM
ib8QIz4jKUkLcJylfbHKsA/41H1tfoOo06XiTVOJmRmnETGH4y0qS4pCNuUko4Kh3BwPftW
letMCA6mPOsUUSUqUotvNzWFFKRzwNwKe5yCO3p3uFgulmsLElqBpi0uR5TOyY7HvQUpSSD
8oD4ScHngH+dTNG3bS2m5kk2vT11aMvYVORlie2lH5tqVgA5POTz9KtQ6m6S3uocuS2FMpK
lB+M6124IG5Iyr271W/tCdqs3O9X2dddPWS3JV4MNjfHfWEgHxFKxzkEgJHn+XOmtVl1Xf4
/2ham7qzAd3Bj7RvjyHFDjCsJA75yPLjz8/i3PandvVxssSJeprsBSQ6G7+NqCRn8TrfOST
2A+uM1s1W/qK4cNwLwyefmcv7Kh7ZwjP6fyrWTo2sbNKjJuSJrsi8YYYjxL06HfE5JKiQpA
GCM4xjGQQM1p7vfdV6PkGDdps5mQW0upR9qrc3pJwMcEDGPMjsavmhG16z04m5qv+oIrqXF
NONpmgp3DHIJR2OfevrVNul2RcdtvVl1iNPtOqVOmTR4bK07dqcBHzFWTxkdjVRZ1HcXGHX
Dq51a29+GWnpSlHaM7shnhPuRjvXvGe1TdGlpZ1XJgulClRw8p9KZWBnAW42lKeMnOSfavJ
ar+7aI0mHcb4b1c5K/s2ObgShEdAAK1lQSFZ554yFA+VezUSQ3rXTq77KuZvKJLXhtS32Xm
1NkqCilTfbBA4OO9bbWb5n6uutoW60gyxbYTaVD8aVPKWoH17k/kK6oEhKQkDAAwBX1SlKU
pSlKh3G0W67MLZuEJiShaCg+IgE4Poe4+lUed05ujqGYrF2YcjwziG9IS6JTTfH3ZcbWnck
HsCOOKgvdKrzJnsTJN5iyVsLLiUSQ+8gr4wohThzjHbsfPNaq7aYh6buS59xn26e/KITMjQ
cxZTYPG5hCFfMf7RChztzUHScjTsG7zkX2Fdbqq2KDrEh5h1wBBGQpxlWdqgPPGPOr7I6l6
UuEVyI/GuD7L7ZStswHCFoPB8u1VhF08Jvw7TqrU0aAztbaaXZ/EDQx8qd5SM9uM+nnWsnN
RV3V6VI1XqZi5KQGZC27SppakYBCVBGPL18sVEXaoMeGkO6u1S1DeJUgKtzyUrUkHJBKsHA
r5TbtMTCqRIuWsj8Ila3JrjYUkY+UqAGVIGfX8q9VWDQU8trfueqZSggKCltbspPYjKexq7
2TW+ktN2/wCzINqukOKxylXwaleJnuokZOf72P0qvXHUmt+oNxlI0eyqHaoh8MrdCEl1We5
KhwoYyAORwe9RX3epFpQtm/ajmQMo2xltQxJS+rB+QLQMhZxxnvWzt3T/AKhy7ey/M1zMhv
uJ3Kjl1xZb9iQrvU+P0turay/OvMG8vuA+KbpBL/PYBKivKR+WDxUC+aZn6QtUaa1FszEGN
cI8iS7b2XUPpCVgf2lq3D5jxkY/WputW2oHUCJKcjthp8QpC3ycqQWZISo4/uuJFdNrNKUp
SlKUpSqd1L1g5pLT6VRC2J0xZaYU52Rxkqx544x5ZIzVc0F0nhNwftLVMf4u4OuFaAXypIQ
RwTg/MTyefaro9oPSj4b8SwwyW07Unw8HHuRyfrUS4aB0w3bZS41jYDyWF+HsCsg4OMYPrX
HJFptXgW6Y7HmPQX7IuRtS+v7yU2cLCychKQR2A9PWrTprQlq1OJ8KS+5EkW11G1+3PHw3W
nU+IhJKwSop3EbjzjFbzS2i7C/db5a5drZuMS3SENx5j4ytZKApaFYxkoJAzjzq2PaI0s+w
lhywQChOMYYAUceqhyfqahv6E0TBjuy37DAQ0yhS1qW3kJSBknn2qv6X0TbdRMs324WuPDg
OAmDbY6PDT4RzhbxHK1EYI5wB+ddCiQ4sCOmNDjNRmUfhbaQEJH0Fe1ZpUO7W5i72mVbpKd
zMlpTahnHBFcm1O47cNBWm4SmdtwgOO2mWpSgkIXtKd5VxjDiEH611eyzPtGxwJ23b8TGbd
25zjckHGfPvU6lKUpSlKUpXH+v8V5USyTEoyy0462pQPIKgkj/4mum6buUa76bt86IsrZdY
Tgq75AwQfcEEVs6iXV+TGtMt+EwqRJbZWplpPdawDgfrXFbj4dwsjEJE5Lce221UePIcYJy
8pSS8l1IBUzwnaMjBBJzW70hqouSLzJt0VC7veH20RLe2rclpLbYQXVKHAaznHrjAzmrhbL
lYdHWVuFdNQwlScuOyHVupCnXSSpw7c57nt+Qrzd6l2Bsnw0T304ylbcReF8eWcVUtUdQY2
qojGnoLCmE3CSy0+pUhtTvhlwbglKCodu+T2zxXWW20NNpbbSEIQAlKQMAAdhX1SlKVzTV8
EW+ZqKId/wAPd4BuMdOwKT8UxgrAHulKCfXmt70vmpm6At6gttRZLjR2HttWoDPvjB+tW6l
KUpSlKUpWs1FYYepbJItU5OWn04CgBubV5KGfMVyyBN1P0qfNtfjsSrTt+68V4tocWeSpDm
0hHblCj6kVtj1bm3dtpnT2n3XZDySd5V43hcgZKG/zP4intWE6Q19qZZlXjUrtqaUreiM0S
CPQFLagBwf4ifeor3Q+ZMf8abrKVIWUlJWtgqUR6ZKzxmomoOlY01ZmpsGYmQ1GKjMcdhpc
WhogErAyNwSU5x3wTg+Ve0bR6LCqDLvjEafb5zyGhJtzy2SypzhC8JSPlOccHz866LG0Xpi
IyGmrBbykebkdK1H8yoEmout7P8ZpSUqCyhEyHtlRShAyHGzuGOPPBH1rc2m4tXe0RLkx/V
ymUupHoFDOKmUpSvNbQW42sqWC2SQEqIB4xyPOql1J/d7PBuKHQy7FmoAXgfgcBbWkk+RCv
5Ctd0VCBoUhsLCPi1439/wpz/OuhUpSlKUpSlKVggKBSoAg8EHzr4ZZajtBplpDTY7JQkAD
6CvSlYICklKgCCMEHzrlkK5xJ1htVgbuDLUaJPVIfeceSlKIjMhzwxuPcktpxjyGe1XBWv8
ATm9xLUt5/wANBXuZiuKSoD+FW3afbnFaKb1bgoeLNvtEqUpKgFhxaGiAQOdmSvHI524r66
bXZ1U27WRVtcgsMufGRkuBaSlDqiduFAcAg4IGP8av9KUpXPOtN0etmkIyo5b8Ryc3jcMkb
QpWQPzA/Wtr0utirZ0/tqXEkOyEGQ4SCCSo5Gc/6O0fSrdSlKUpSlKUpSlKV8uIDram1Z2r
BBwSDz7jtXGonTibE1RItDE2EtMZCJLCH2thltK3A5Wj5gpCgBkHJyO1XPTVh07e7c5Ik6Z
jR5DMpbL7Li/HAcbUQTuP4hn1HNW2NDiw20txYzLCEjCUtICQB6ACq/e1m1azslySpKWrhu
tr4JA3EguNH6FKx/re9WelKUrTai0ra9Uoit3RLq0RXfESltwpCsjBSrHcEcVtm2m2GkNNI
ShttISlCRgJA7ACvulKUpSlKUpSlKUpXN9Y6jg6Z6kRLjMcGG7M8lDYyS44V/KnjtnHc8VO
0tqXTVh00hE/UkBcxwrkzCJAUfFWSpYAyTwTjHfip73UaxBYbipmzFqHyhEZTYJ9Nzm1I+p
qkaz6nxp9rUyxbQ09FkNvx3VzWVKStC0kfKgqOfxD0x5+VdXtU9N1tEO4ITtTKYQ6E7s7dw
BxnzxnFS6UpSsVmlKUpSlKUpSlKUpXKepGknpesrdOYkRibv8AuWJzPioYWkbk7Rjjdgj2J
9+JNh0jBjXk6dvbTippjGU09CnONtqQFBJBQnbtIJGMg5554xVya0bpppS1fYkNxThypTzQ
dJPrlWanO2a2uwnIfwTCGXGvBKUNJHyYIx27DJrQ9MpCJHT617ElIaQtnnz2LUnP8qtdKUp
WKzSvla0toUtaglKRlSicAD1rKVBSQpJBBGQR51mlKUpSvJuSw6660282txkgOISoEoJGRk
eXHNetKUpSqZ1MkMRbXaHpD6WW27vHcWtS9uEp3EnP5CtPbdb2Vi7XXVF3fda8ZttiIyIjp
W2wkk/Mdu3KlKJxnjjmp9w6s2uK1ujWybJWpOW0EttqWfQJKt5+iTUFPVK5S31RodjaEjOU
MqW84t1OOSlKWuceZrddNod8gWac1e4QiKXOdeZQlXG1Z3HCf7Kck4HfmrhSlKVis0rxmRW
Z0J+HITvZkNqacTnGUqGCP0NVJHTG2toShF91AlCQAlKbkoAD0HFTWtA2dtG1Um7unJO5d1
kZ/LhYFfD3T60uEFE68s4IOEXR/nvxyo98/wAhWE9PbSPC3T70sIBCwq6Pfe5/iwry9sV9s
9PbBGaSywLi02n8KEXOQlI/IBdfZ0HZCCC5cyD5fasn/nrw/o6syVp8GZeGGkgfct3N4IPO
T3Vnnt3/AJ81I/YSy/5y6f7Vk/8APU+y6ctlg+INvZWlcpYW8468t1bhAwMqUSeBW0pSlKV
qNQ6ZtmqIjUa5tLUlh1Lram1lCkKHoR69qqr2lLBG6lw2HoTLkeXbnFoZe3LCnm3EndySFK
KVHOf4au0O1W63AiDb4sUE5IZZSjJ9eBVf1mExLlpu7ncExbmllxQWEhKHklBJz5btn0zVr
pSlKVis0pSlKUpSlKUpSlKVVdWu/BX/AEtP+YAXAxVEDIAdbKRxj+IJ5zx9atVVjqNHL+hr
i4ltLi4iUykhRwPu1BZ/kDVjYdD8dt5JBDiAoEHI5Ge9elKUpWKzSlKUpSlKUpSlKUpVW6l
Qfj9AXUBWxcdr4lCskbVNndxjz4NTHdU2izwIH2vdIzL0lhK0hKioOcDJT3JGTwagztTWG+
Q3LNI+PYTckmKFv299pJUsbQNykgAknjmpHT+ebjoe1ulISppn4dQHq2Sj/wDNWOlKUrFKU
pSlKUpSlKUpSlK8ZsZE2C/EWcJfbU2eM8EY7VxjTN+us6Q3bLI3Jbv0GOIUlRDCmlNNFQSQ
pZyk8kEAEHj0qxJ0/raVOjuym1SDHV4jQuV0BYS4kgoWW2W0lRBGcEmrjpOzTbHZ1xrhMbk
yHpDshfhIKUNlxRUUpzyRkk5PPNbqlKUpX//Z
</binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABvANQBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEBwL/xAA+EAABAwMDAgQEBQEGBAcAAAABAgMEAAURB
hIhBzETIkFRFGFxgRUjMkKRoRYkVpWx4hczcsElQ1OCotHx/9oACAEBAAA/APZazSlKUpSl
Kr+rNaWjR0JL9xcUt1zPhR2gC4vA749B8zUSzqvWr7KX2+n6g2sbhvujSVY/6SMiuedr6/G
XBt8LSb0SVPdU2yq5uhtBKU7jwnJPFcl5uPUpVytMAG12v46QprxY356sBJUSQ4MYCUk8cm
oG/wCmtQXfqHZ9OX+/qusJ1AlrBY+HbKUkhSQEfu2jvn91W/8A4O6H3hX4U5jGNvxTmD8/1
VWNT9PbfY9U6bb0u89aX5shxtbqHlqICUhWQSTzjI9ueakZDOtLRreJY7Vqf41EqIqSs3Np
KgkJJTxtGfUdsfOuh7VmtbNq7+zr1sg3516P8QwYq/hSEZIyrcSB2PH05qXb1pPttyEbVVi
NpjvrCI81t8PsFR/atQA2nPYkfx3q3VmlKVis0pSlfDjrbKdzriUJzjKjgZqMl6q07BWlEu
+W9lShkBclAyP5qGn9VNGwFbDeESV7gnbGQp3v8wMH7Guc9VLQ7ITHt9pvdxeyQpuPBO5HG
eQoj05rikdVJqJBZZ0bchk7UGStLRz28wwcc9+ah7r1Fv8AFjkyb/pqBgkFqIVTJII4wQPJ
knHqP6VQNPquOsb3MZfmOvS3QZHioZSqRJ2EYbTuISE/ux28vrwKvX406wyheotUautMjlK
fFgJZbRu8uVbUkKGexyD7Yrsutq1FMm2nUFo1SzqX8PkBwsNhprCSNp24OCVYKeT3Ncuq9Z
Je1VpqXNj3SxJgPuGV8REzsyABgg4UlXmBI9BkD37bnfo936yaZNvuKXoaIi1JXHBWFFe8E
Ej08qfpjmvUq886k3Rqx6m0ldZj5RDYlO+IA3uIykAq757H/wDe1VnVHUH4XWcfVNkY+Pt7
ENUULeSWULUVc7CeV4OM4Hv9RDuxNX9S7qJ7tmeiTEoSzHlpCo8dhCVEqJJyVKJVjAPbPFe
gxNPdQo1kbhv3Wyz0Ia8FUOSwtSHUYxhTn6jxz271XLJd9U6VEpDEZ12PA882zTXwp1hsk4
cYc/c3jjHODxg5zXptg1PZ9TxPiLTNbkAY3oHC0HAOCk8+tS1KVis0pXm+rdbSHr65Z7VfI
9liQgfj7m80HBvI4abB/UrnJxyPtzTb3erZJSwljqBqZ9STkuIjKCQPUYygk8D5Vqv1rcus
Zhu2WLV1z3FJQ9cn1bPN5QoJxxlQ9SOBnsanrLoXUyW2W/7J6atzjLR/vEpJkFxXbtuVg9z
61G3fU6tPEwG9XRI8lLgalxrTY2wGF4wtYWSNxBGOCDnsBiq9dr5Cvam0w596nP8AxSPEdu
U9thtScbRhIOEnt5vT1o1p6A7d3Zcm9WNlBJ/u9wuCpS0KB7FTQAV9ckVZY9wsVsH52prJb
hhWFWWzFxRyMcurSracZ4HvVl6P6VFst8m9utECcQmCXQPEEYcpJx2Ks5+wr0d1pt9pTTza
XG1jCkLSCFD2INViZ020vJf+JjwV26TkkPwHVMKST3xtOP6etcDumNa22Mtm06pZuDOPIzd
owWpOB/6g5OcY5Hr71XbRatL6j1PLsdy06bHqCD+YXrY+pKD+k7kkYAPOQCOAe+a0325q00
+u0o17e7k6FoCIcOOhx9HGMKdPvkcd/ke9VSPZ5l+mlmYhi0mWypxU++Sit5ScpSSkKIAJO
ceUcZ54qTjy+n2iY7Ulb39rLylO0d/ARnPbcCkcYHqfUAV9a11prR6xWu6mexBtl1Ci2i3k
70AYBSpZ5zye2BkVqvWp7hp67wY2itTT7izPjpcWl9aZakqJ7AEEg4HIxmp5en2bh1Nt1tv
dzXqJ0Q3HphkI8NtpKiC2EoSRjk9jnuOO2Lxd9DW2YpqXaj+C3KMnaxLhpCMAY8q0jhaeOx
qNs2srlapqbNrlhEOW66URZzSf7tJHGBu/arn1x6dqvFKxWaVXNZ6gk2aAxEtaEPXi5OeBB
ZUeCr9yz8kjn+KWDRNos1miwX4zM55lanlyH2gpS3VfqXznBPA+gFS13lSoFpkSoML4x9lG
9McL2lwDuAcHnGcfOqjp/qHddUQnpdo0ot5thwtrC57aFBQAOMEfOohPVLUs/UMmy2vSKFS
42S407LG7Cf1c8A/LBNUzUrtrmavSxO0ROavEx5sLimaG0L3AAbNqcckd8+pz8uU2y3x7mm
yu6JuEO9OrzGH4h6ZzlO4AHscHJGfeuyZZbFanGxrC0XmG4mI58Mp6Whbb6kDIThAykkntn
HIr5g6S1JqO0Nuy9RW12NIbS42zMuKwWlDgZQP3ADHPoauHx2qNO2UuT9Y6egw4qUttNxI3
jYSOAAkYPtUJ/bzWNzZees9ymT2Yq8qei2QbCQM4UdxIB9eM12MdSdRC4OtSr9Y4qXOUCbB
kNbAT3SMc/wDuNTsG4a8Slbr2ptJPtqay2VLUQT6HKdvHz5+lQEy6J0Npy83BWqY101JeSA
r4ZaVJaVgeZOBnypVxnA7ccV8KivHpnbhoeQlUla0O3X8PWoSlkDk4J3HBPI+mODXnup41v
bvbxttzXcW1Rwt16aSl3xOywQoA7gfTn71s0Y9LdenWeJYWrx+IsFCkFH5jWM7VpV+3CiCf
Q4FXpOhGrJpduFrvVxi25Kw8zAjkKUhwg8glJJ43cAYznmow69gww1aenWmfh5TnkEpxkOy
V8egGeeVdyePQVm16I6jLdcvLEJtqdKIWqRNW2ZCFc+ZO4ZQTn616NG0BfGAl1Ovr344R/w
CYoOICvXKVZBGM8fQ5qt6tmT2oDthOsGL+86koVATakvPKOeM7DhJGRycEcVPdMLJrK0RCN
RTQqGpr8mK45vdaVkdzjgYHbJ71f6xWaVU9RaPuFwv7WoLNe/gLgywWUh6Ol9sDn9IP6Cc4
JHpXHu6oRJCyW7BPaCPKElxok/eh1zqKA7i86EuDLQAJdhvJkge5wke2fWqkxqfSVi6gs32
zXX/w+7FTU2I2hTfgu+jikqA8uSfpkmrXr+yNPMRNaWoIXcLRh9KmwFCQ1xkEjvgZI+/vXx
qi1QdcWCFqrT6mnp8AiTEWUZ8UIOSyofX0PY/U1rvTEDqnopFwszhaucJXiMZ8rjDw5Lavb
P8A9GtNolQ+pui5FgvbwF7jApfStkNuMupOAsJ54zwSMeowKpc+NYimxWCdZocGeLmmNd/D
TsWoDhCknG7YsHOU4HHPpVmlaA01ddUOaWg2xuDFt8ZL8qUglT7i1k7EJUrOE+pPyArgR0b
vsWL8LEnWcJSpRD62F+MsHtk84I9MdvnWbX0eu12vq5+sZiVsBOA0xJccWr2G5eSB9z9qqd
/6dtwL7fWWH1tRYEAT46VDctSSoAJV2x+7+lWzSulLcq8psWooNumRZkD4m3SW2UsqcScbh
lPJUM57n3FfWoOj8uyOuXjRd1kRnWhuEYrUF/8AShY5P0P81H6Wd1zfIsmQ9arNe3YMhTDz
V0aT8SkgfpycYAJPf1BqxosmrHokmVO/DNHW5DKlSU2plKpDiU5J8w7cDjB9aq2n+kc/VhF
6ul1kMwpJKmPGPiSXG/2KUTwMjn1+lerac0Vp7SKVvW2Ghl5SNrr61kkj15UTgcZwKjXtaX
G9yHY2i7a3cUsqUhy4SVlEZKxjKQRys8jtxz618NaLvV8ShzWGoHn0nlVvt5LDA+RI8y/vV
ntdktVkZ8G12+PDQe4ZbCSr6nufvXfSsVmlKUqJu2mLJeozrE+2RXQ7klZaTvCiCNwOM557
1R+nl9Njvk3p7c5AeXDcX8E+pX60cEN4Prgk/wAiu61MtdPdWuWtSVN2O9u7oSyvKI7/ADu
bx+0HjH0H2+LsuToDWZvTTe+w3x5DcxCTj4Z88B32APr9/lW7VENzSOpmtaQGv7i4AzeGGk
8qSTw9j3STz9PrXF1U0d/a6yRr9Y9siZFb3I8JQPjsnng+pHcfU/KqXo7qS9btTx51+xsuE
ZEeTJW2oEJQTtcyCd5JJB4GMfKveY8hmXHbkR3UOsupCkOIOQoHsQa215hqoquF31AplspM
gRbFHcbGQtbit7pOOfIkj+CPWpOdDVdeotqttvfMePp2J4zrqUhR3L8iWiT7pGfX+atF91J
adNxDJuctDQP6Gx5nHD7JSOTUDoe1SFXS8aokxXYRvLiVsxlqAKWgMJK048qzyTye9dXUhu
W7oC6oho3r8IFacZ/LCgV//HdU9bJEOVa4r9vWlcRbSSyUnI244qr9UX3hpdmA2vwm7nNZh
vvcfltrV5jz9P8AWrTAgRbXBahQmEMsMpCUIQMAACumlKVis0pSlKg79o2wamWhy7W9L7rY
AQ6lakLA9tySDVYvfSKLdIPw0fUV4aSDlLciQX2hjt5Tjt6c0uGlNfPWuTbFaktt0hvRi0U
TIfhq7Y7pzz25JPPpXNAk67tWmlWS96PTeozbZjreZnICnWcbcbeVE49eDVX0tq6boG7P2+
TaLozpx19akiVGPjNK29kn9J5AH05qE1jO0fPvJctMwfBXJQVIzFXvgLyCpTaTtBCv3D5fS
pPTs+86ZlR2dMaqt19gqV+Xb3HSy4vJyQG142q44wTyexq2o60oiSTGvelrnAeC8KSBuKU+
+CEn3qjyNQP3VbtttD4jw1XgzWJSkn4tpajk/loJKsE8cZwKuNok3yLaHGbah6A3IWpy5aj
vbQZWpR7FDZVk4HlGTiuaLrrQ+mpD8xp25aiumNrlwdb3EjPKUqVgJSMZwBj5mrRadc3nUc
f4qx6cjSI5SCPFuraXOx7oSFbeRjnBrutmto0u5M2a8WyXZ7jJylpiUjch7A82xY8qh/GeP
eo1y3X/AEK9KfsENN2sjqy7+GpVsdjKUfN4XHKfXb6f1qRYvemOoNqlWgvZU4koeiPDw32j
77TzkH1Gea4W75ftFoEXUcZ652xrhF3jJKloRzy8jvkDGVDP3NXCDPh3OI3LgyWpMdwZS40
oKBropSsVmlKUpSlKUqKmaW0/cVhcyyQH1JzhTkdBPPf0rXL0fpuarfIscFS9u0LDCUqSPk
QMj6ioFHTUxmy3D1hqSO3uyEJmgpAzyP00h9PLhCmSHUa2vPhSE4UBs8Q+xKyDz35wDXQx0
zsSn0SLs7Ovj6Oy7lJU6B2/bwPTHarS3EjNNrbbjtIQsYUlKAArjHI9eOKpWt9OR7PCd1bp
+OiFdbaA6ssAITIaH60LSOCNvOe/FbdeS4c/px+MbFNvqbZfgrSPzWnVlJRtI5ByRnHpmrj
GDojNCQQXtg8QgYBVjn+tRN+0hZdRJUqbDQJWPy5bXkebPoQsc8fxVfLutdIhtuSyNVWkHY
pxpBE1KSO5T2X6/M+pFVt65aXjSFT7D+PabuSllTqEQXFtKVnkONcpPPsRirjpTV864z/wm
/QUQZ7jPxMVSQUpks5I3BKuUqGOUnnmrdSsVmlKUpSlKUpSlKUqs9RZiYmhbmnbvclNfCtJ
zjK3PIOfvn7VRZWo7Y9c9L2+5OymrLZ20F2SYjiW35SE7QMkcBJBOee/3Hq8K5Qbkwl+DMY
ktq5StlwKB/iumtUh9EWM7IczsaQVqx3wBk14PI606rkXL4uJHiswWiViOpGfFRkDBUTknn
9uP4Fekakbc1Dpa16ts7ZRcICUXCMkjzOIKcraJ9lJP3IFWax3iNf7LEusQ5ZlNhYGeUn1S
fmDkfau+sVmlKUpSlKUpSlKUrkudqgXmC5BuUVuVGc/U24Mj6/I/Oqlph2RpfU7mipLzsqG
uP8AE2195YKktjhTSvfBzj5Vt1F07tT8VyfYYjdrvMceLGfi/lgrGSEqA4IJ4PFT2mr0jUG
n4lzSgtqeRh1sjBQ4DtWn7KBFShAUkpUAQRgg+tedN9FbA3dlSvHeVFU74vw2ACDk+ULHOz
BxjGfnXobTTbDKGWW0tttpCUIQMBIHYAelUjSrrWlNV3LSUhYbaluqnWwnASpC/wBTY+aSD
x7VeqxWaUpSlKUpSlKUpSlU7qPDWza4upYqT8bYn0yElOAVNEgOpz7FP+lW1h9uTHbkMq3N
uoC0K9wRkVU7Ehdh11drMrywrmn8QhAngL7PJ+u4hWPY1cKpWsZfUNqeGdLW2E7ELf8Azlr
TvCj8lKAGPTv/ANqrUa39Q5bqTqKBd5aCR4iIV2jxkceyU4Pt+4V2yrEE2oxmum8xeHS8X1
XNovoUe60r3qUVjjA9wK3WrUGqdMwmHb7b5UqyZV4kt8ZlxEehdSnO4Aeo9+e2K9FQtLiEr
QcpUAQfcV9UpSlKUpSlKUpSlK1SozUyI9FfTvafbU2tPukjBH8Gqp02VNj2SZZZ2VKss5yE
2tXdbYAUg9vZQx8sVovDpuHVvT8SMnebVGkSJSgeEJcTsSD88gfzW/VnUa16ZuDNqSESri9
j8svpabaB7FxauE/6/wBKhD1NuhUdrOmQPQG/N5/0rst+tNVXcrTbLRYppRyoR7yhwp+uBX
TN1Hq63bVXGBp+3MkA/ESrmUoPbKf05zzjtj61XJHVK8zt8GHpuJe0OhTa0wHnXUkY5B/LH
GDVp0bZL3D0vEYl3GZCWndtirS04WW9x2J3becJ2/fNXClKUpSlKUpSlKUpXytSUIUtRwlI
yT7CvMtMakMa1yXLWwZN21Jc35USMvO1tsq2h1Z7hsBOfc4IHyinb7Gsc1+xWq6upny3FuX
e/JhqeVv7bG0j58d8Jzxz222zWFk082u0WGwOrkrdw6/NX4rri9uStaG96z27DA79q2oj69
v96ZfnadjLtzLoWwy8ExmkOAcOOJOXFgZPHqRVhZ6aRpjzlyu0lbF0cwlC7S4qMiO0BgNoA
7jHcn+lTEDQmnYEgSjA+MljH95muKkOZAHOVk4PHpip9DaGxhCEpHskYrNUS3zep8NoszbP
abgU8JeTK8Iq5PJGPp6Co+w9RtV6jnT4du0xCU7b17HwudtAOSOPLzyk1N/i/UD/AArbf8x
/20/F+oH+Fbb/AJj/ALafi/UD/Ctt/wAx/wBtPxfqB/hW2/5j/tra3I6hqdDy7fp9LKgB8O
ZLviIPuVhJB+wr5em9Q1PNtsWexoStJ3OLluKSg+mfKDx8gc57isOP9R0uqdRC06plJ/5Af
e3r+iyABnvyK+93UfcSW9MbdpAHiSMhXoc7e3y9fcVzMs9Spq4wmSLDAY8ZC3/hg6p3YFZK
Ruynkcf96ulKUpSlRmpLZIvWnZ1siyzEdlNFsPYztz3+xGR96pGmulk+2Wxdvn37ZGfKTIa
gNlC3gBjYXT5tnyAHc9s1P27pnpO3ICBbfikDO1EtxTqUZ74So7R9cZqxwrfCtrIZgxGIrY
AGxlsIHHbtXRSlKV//2Q==
</binary><binary id="_25.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAB0ALcBAREA/8QAGw
ABAAEFAQAAAAAAAAAAAAAAAAYBAwQFBwL/xABAEAABAwQBAgQEAwQIBAcAAAABAgMEAAUGE
SESMQcTQVEUImGBFTJxI1KRsRYkJUJWlKHSFzNiwUNTY3KC0fD/2gAIAQEAAD8A7LVaUpSl
KUpSqHQGzwBUbvPiHitjSRJuzLrvozGPmrJ540neu3rqoy/4sTnFPGDjaG2Eb6HbhcG4yta
J6i2rnXHofb3FQ2f4s5O+X1/izEFttwoSmHB8wOI2B1JWv767brw9KvuTxG5llcyu5pTtKi
qS22gc9iEc8899VsMdsHhzkrrNmlW2dZr2n5XGFPLBWpIPUAVbGtg8EA1L5fgxhaihaW5UQ
JGv2co6J9/m3z+lJPhml1QXbczvkdYHydcsujr779N/pV5iweINlPmxMpi3lPJVHnx/L3+i
kkkfx1WBG8W5EbIvwS/4vLgvoH7VTCy+U8b6ulKdlOudgn71PLTeLdfbeifa5bcqOvgLQex
9iO4P0NZ1KUpSlKUq2++zFYW/IdQ002kqWtagEpA7kk9qhF38VLVHS4i0oEwoV0/FPOBmKC
O/7Q8qOt6CAreqg12PiDnMWRJiplSbYtrTSYyhEaWSRvSVHqcSPc67Ht2rCtGKM2hfxGd2m
422GSEIdhoSGUb1y4pG1jkDXpupy/4NYtN+HuFmlSYSghDjC21h1tRGilZCgd7799GtviN2
myZE/FMlahquNvCSPKSAiSyfyrCNaGuNj6jgVq7nbYOH+IVifsKGIi7wtUWXCbb+VbY0fMA
H5SD39/41rvEm1Qsrziz2W3lbd4b+aTJT1DyI42ofTeySNepHvxLbt4eWG+riOXUSpa4rSG
gVyVAOBPqoA6JPOyNb3WvR4P4i055jLMxkhXUny5ax0n6c1VHhgxCfXKtWSXuFI3ttRkhxK
B7FKh8w/X2qN3q3ZNYM+xWXOvqbp58z4ZK/hg2tLZICgenuClW/oRWNbciThb8rIHGiqE/c
pUCcywEJU4tCipp1KOADolJA1wAeTXZaUpSlKUqAZT4tWayqdhWr+1LknaQ22f2aVdtFX94
79E7P6VG4+N53n6kSr88IEULCkNSGyEgaB4YHCv1WftW3Y8GWkTGZ7uTXBUxlW23EtoAR7d
KTsDQrNdveR4JJioySS3eLNIcSyLghsNORlHgeYkcEfX6H9KnMmMxOiOxpDaXWHkFC0K5Ck
kcioR4YOOwDfMYemKkizTOhjq3tLSuUjf2PHpVi73S3494rSbtKBQ2LEEq6Unbzvm/KhP7y
yEgAfStc1dJNouTuT5FEW7kVz2xZbOlPW5HRyB2PAUSNnW+/uQM+y43kthF0yuchq55HNAb
ajJf6W20KUNIJPGhodvbvzWe3meVxnPKueAzeoIB64chDySf+38Sa8N+L2MpeUzPbuVuWhO
1iTDUOk+x6dn19q20PxCxCeEeRf4YKxsJcX5Z+4VrVQPIMo+Nyz+kEIJkswAqBZW0gn4uWv
haxxylIPJ7dvekDFGL6YWFqeS6zZUrlXWQEcKlOb02CCN62rn/pHtXYKUpSlKjF0zJKJy7V
YIDl6uSOHEMqCWo++3mOHgfoNng1B86jZslNohv5E4iXeJBYLUQeTFZGvylf5lEgjv30eKl
+K+GtjxkR31IVPnspATJkfN5Z7/Insnkn6/WphStLmMVmbht4YfT1IMN1WvqlJI/1ArzhTr
j2EWR11alrVBZKlKOyT0Coda787ZLpkLcG2OXa9Tritz4SGQpDCB8qC652TvROjyPpWI9Ml
IvK5KY4ynL2gSI7OxEtWuNDZ1vZ132SPT12FolY7i2RF/LLnvKJjKVvSZKClpsK/wDDbV+U
Adt79PtU8g3a23NAXAnxpSVDqBZdSvjet8GsyrMpyM1FcXMW0iOE/tC6QEa+u+NVxfLb5b7
9NutmDVkh2q3upK7ilkKdI7eW2NHayd8jsAf1r3bvjYclhy3W1prIZbfkWq2E9SbVEI2XnN
jhZ7knk7+pFdSxfG4mLWZMCMpTi1KLj7yztTzh/Mo1uaUpSsC7321WGMJF1nsxGydJLitFR
+g7n7VCDkN18RpzlvxeQ9bbIz8sq6hOnHTwehsHRT68/wAuxlsCFYMMtaYzbke3x1LJLkh4
JLqz3KlKPzGoN4p5xjTlqdsIZ/FZqwlbPkqPQ0s/lV1pPcA70O+9HvXrHMszDHMfjOZXj06
RCQFeZOS4lb6RyU9TffQ7bNTux5PZckYDtpuLMnjakJVpaf1SeR39q2tRDPsmtsGzS7L8U4
q5zmFNMxorXnPEKBG+n9N9yKiVzuF1ixIlvyCd+DW7yW2mLLa9OzpOgAAop/IDr0Prqs3HL
dcMgtPlxVHELAVqbRDZRqVJA/MpTquU88bGz3FdBs9ogWO2tQLcwlphsaGuSo+pJ9Sfer8q
FEnNFqZFZkNnuh5sLB+xqKXLwsxqWov29h2zzB+STAcU2pHOzwDrnt2rQ3ywXzCbO9cYGfy
kpaQopYuIQ55qu+klR76HbRNQW/eIeS33H5jLt8gNxm3A30MILT8sbHzAHkJ9T29qxMRltQ
8xUpjHGZ0/yUtQoLZ620O8fOtR32AJJ9z6dx3LFMXXZBIuFxkmZebgeuXI2ekeoQgeiBvj/
wDASKq0pSrciQzEjuSJDqGmWklS1rOgkDuSa525Gd8UrkxLkNiPi9ufDjIdb+eeob2rZ5Sj
+YP8KXrPEMW16PhzUViBB+R+6Ot9MVjgkIbSOVrJ0BoEbI99jk0eXcbveWZDbsi8S5CSVNF
oSn0AclYStJSnZT2G9CpLhG4nilAcZQi5fGhwuIdbSh6EvkOFSBw2oKSf1Sfc132olffDix
3iQJsUO2ienZEq3kNKJ/6gODyB9frUdv1o8VINpVHtt9YubfT0FaG0tSdb7gnjetc73/Oox
EuT1muAtklh7C47gJkXOS0p+XM0dFId6dDfJGuBriuo4lacWiMfFWFxiY68OpyYp3znnN+q
lnn7cfpWyv2O2rJbeqDdYqX2jyk9lIPulXcVCz4WXO2OLXjeZXG3oKkqQw4StA1788+vp61
7eY8WoMfy2JVmuOx0ha0dDieByRwnf8e9ay4+KmUW64O2GRiiBeVoAjpZf8xJUeArQHI9db
/WozcbTe73f3G74Pxy+OthSbZHdKWIGxwp1X5Rob+UHnfJ5ryxjAmyhCsyW8gviWgl9/rHw
FuQdjy0/vkDYHcfTYrreF4RbcLtpjxB50l3l+SsfM57D6Ae1SSqVWlK8OuoYaW66sIbbSVK
UTwAO5rn8x8Zopy5XZ34HDYK+pKVnp/EVJP51f8ApAjgev8ALytif4gxS9IdVZsQa0ptpI6
HpiE/3lfuNkdh9B9KgF+YfzO8w7JjcFqLbwFqt8TpU2hbYBCpK/bZGk7HP89xgt1x7DMcX5
cdc3LH3yz8AtrTyHfyhAJHCfUn66qbYLgRx+XLvl0W09eJ6lLcLQIQz1nqUlO+/Pr9Km1KV
beZakNlp9pDqFDRStIIP2NRS5eF+LT3zJYhuW2VvaX4DpZKTvewB8vf6VhHHc8sK0KsmSt3
aOCAqNdkcgADs4nk/wCn3q4MqzeAtCLng6pCVE7dt8tK+Nfunn+JFaSVn96ydE1i1BGMw7f
pNwn3H/mMlWwEpR+9wfr+laSLKah2kzLY45ZrQvSZWRS0lU64qJ2QyOSNkEfpz6Gt/ZsUk3
y3m2RYMnH8bKwt7zVam3E63tZ56U9uPt+nQrRZ7fYrc3b7ZFRGjtDSUJ/mSeSfqazaVSq0p
XPsnukfI5EuHIlOQ8ZtRJuktKtCU4NaYSRyR+9r14q5AsruaOtXjIo3wtkjjdutTh6R0gcO
uj312T2A/wBdbnOeWa4Qk2C3zymM9LbjXCW20rymmSdLCV9t9vprdXM6/BYka1SccSs399s
MWhdtWOUDuD3SWwD6/wD2RvsRwxVqdVer4+LjkElAD8pQGmxofIgDQ40OdbNS2lKUpWlvmY
Y/jYIut0YYcA35PV1OH/4jmuX3nO8sztT8TEIb0K2NnoemKWGyRsaJWdBHHoDvRrDxnH3Oo
tWqEjJZhe8xUp5S0W2K4BrqG/8AnL2OT/Cul2fBo7Mlu5X2QbvcUpT0l5I8iMRzplvWkAcc
9+PTZqV0pSqVWlQ/xKyo4xjZ8l9LEuaryGXOvRa33c1okhI9h6ioJbptoiQ7a/dCuXGYP9j
WRr5npjhJPxLyfdZ5APAB9fWYN2DIs1Sh7K3FWq3a+W0w3T1Og/8AnL9eNcD/AErZ5PNtWJ
4sIMe2sPfEf1aHbkoGn1q4A6fUc7JrFwLA4mLxfjpEdv8AF5KSXij8jAJJ8tsc6A3r66qZU
pSrMmXGhMl6VIaYaT3W6sJSPuagN/8AGrGbUFt28uXV9PADQ6W9/wDvP/YGojPyfxDzBoON
9GOWlXeQ4v4dGiO5cV8yuD/drAteFR7hIK7ZEm5PKUsKVcJJMaEFc87Vtbo2DvWt/euj27w
0YfjsDI5i5qGiFIt0f9lCZPslA5Vr3J59e5qax4zEOOiPGZbZZbGkNtpCUpH0A7VdpSlKpV
aVA83wS55hfoy1zIiLY0wUALQousLJBUtAGgSQlI+Y6HPFb7HsLseNI3Bi9ckgBcp89bqyP
Uk9u/poVnX29wsdtD90uDnQwynfHJUfRIHuTxUZxCxXC4XVzMsiB+Nko1BiKOxCYOiBogaX
7/f3NTalYs65Qbayp6dMYjNpGyp1wJAH3qHzvGDFI60swXpFzkOaDbUVk7UonQG1arU3fLP
EGfC6oNii2CO4OtMydLb30a7aVoA+vb0qDSILF9nIVkWTzsiuPT8sGyteeUj6LPyDuN9IPr
UrsOC3h1ppMDH7Zj0bYUJc5Alz/Xkb+VJ7caGql0Hw1s6ZXxt7ek5BM6SC5cV+Ykb1vpR2A
44763UuQhLaEoQkJQkaSlI0APYV6pSlKUqlVpSlc8zf4z+mVpk3O0TZuPwEl5tMJnzVLk+n
WkHekjkfX3r1/wAUJ0h1UeBhF7dkaKkIeb8oEb7k6OqzPxPxGuR6I+P22zJ425Ll+ee/JAR
9PQ+9W28RzG5Bab7mrrbR2A1bGEtbB13XrfuO33q/F8KMRjupffguznwSVOTJC3Csnfcb0e
/tWZefDvFL2wGpFnjslO+lyKkMqT906399itfE8I8PjFKnoT81aVdQVKkLV9tAgEfapXbrV
brTHDFugsRGx/dZbCd/rrv2FZdKUpSlKUqlVpSlKUpSlKUpSlKUpSlUqtKUpSlKUpSlKUpS
lKUqleUONudXQtKug9Kuk70fY/WvdKUpSlKV4DiC4psLSVpAKkg8gHtsfY17pSlKUpSlKpX
KbhjzltvMxNvv13htrlLkeWzISlPWsfMddPPf1rHRbLghhthOVX4IbUFJHxY3sHffp2eavf
D3f/Fl8/zCP9lJdon+UGzlV/KZCAtz+tjk9uPl47DtWVZMaeussRZmT5AtlCOtIE7pOxoDk
J32rFkW25IkeWMrv3Sw4ejcpOxrY5+Xng+tZKrZcjOfb/pZftMhwp/rKfQHW/k57VhKgXNT
pcOV37qIAOpSR2Oxx0+9XPh7v/iy+f5hH+ynw93/AMWXz/MI/wBlSvA7E1b251zVMmTJk9x
IfelOBZIQD0gaA/eNS2lKUpSlKUpX/9k=
</binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABbAN0BAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAgMEAQf/xABEEAABAwMDAQUFAwkHAgcAAAABAgMEAAURB
hIhMRMUIkFRBzJhcYEVFlIjQlORlaHB0dIkM1ZikpSjVbEmVGNmgrLU/9oACAEBAAA/APst
e0pSlKUpSoe96mttjUhh5S5E17+4gxxvfd+SfT4nA4NRseXrua32/wBmWe2pUfDHkvrdcSP
UqQNvPoK2/wDjv/29/wA9au9az/T6Z/1vVHu6rvDJUHb9otBRncDMXkY+Gah5Ov7m4oKY1Z
pRoAe4ht91Sj8B1J+Arulas1aYra4cJpWwFTr7sFcZkgDnxPOIxznJI8uM1XWvafeG5DjNx
1Tp6Mpte1XYwn5AI8yCnwn9eD61JRpWqb0gyYs3UN1YKSth2M1HtrLgPTBXlRHGc46eXrHv
+z9xiebnf9Lu3GFs2u9hdHZMvPHjPCd4AGNqcceuK6/ux7Lv+hXj/aTv5U+7Hsu/6FeP9pO
/lXLdF2XS0MXHR8q92hTXhfbXAkONONk8kh5O0EHkcjzHGci5aN1LKmyjBuNxj3FMlrvNvn
MsloSEZIWgp6BSDjIznChnoTVxpXlYPPsxmS9IdQ02nqtxQSB9TUO7rbSrLqmnNRW1K0HCk
mSjIP661v6505HWlKrgpe5IUFMx3XUkHp4kpIrFWtYJ2qjW28y2lDKXWLY8pB+pSK0v6zkL
Rttulb3Lf/A7GMZIHmSteB9KyXqa+LKURNGXErUeTJkMNIAx1yFq/wC1eqvOrlNq2aTZQvA
2ldySRnIHOE5wM5+lZNP63XtLlusbYPX+2OqI/wCP+NO764PP2lYh8O4vHH/LWtFn1g4Nz+
rWGlk+4xbEFI/1KJrFemdRyHCqRraYlOwgJjQ2WufInIOa4YPs0ZiKefa1JqBp6UUqkL7y3
2q8eRWEbsfI1Iu6FhPtKaeu99cbUMKSq6PEEfHmsW/ZzphDIbXEkPcYKnJrxKvn4q6GtA6R
ZbCE6ctxA/HHSo/rPNd0fTljiNBqPZoDSAchKIyAP+1aLvpe3XW1uw0MohuEhbUiOgIWy4P
dWkjHIP8AGq3pux2B2VItt9tMZd6ggLeMhan0Oo8n0doTgK8/MEEHyrh1PqKzONIjWi0215
hxSkqnyIYcaAAG4toAy5tCuVcJHAyScVFX2XARZt0o6juUtnapTEl1cBtKNqsOpQkBIQNuO
BnkVJxLQwxb5QYuOoLFNt4Q+8wxNVMQELztXtOQtPhORgHwn4ZmoKtbd0al2+8WS+w3Rvbc
eaWwtxOOMKRlOfp1zW7706mjubZuh5ZQhOXHIctp3PGfCkkE8/WsEe0TT78d5q8xp1r/ADH
WLjCWBg8ckApwc+Z86pWoY0C1RxN0leYK7WHQ4ttqUCuG4keFbeCSc5288YVhWU8pv+idYx
dW21zads2GrspTf+b8Q/ynB+XSrNXhqkXKXa77JTdr26hGnILuyMlxO5uY9+kOM5QOQkHgn
J9K70640U2kIRc4iUpGAkNEAD/TWw+0PSCEZVfoqEg4AUSP1DFdbWs9MPNhadQW1IIyN8pC
Djr0JBrL73aZ/wARWr/et/zp97tM/wCIrV/vW/514vWOmEIUtWorXhIJOJjZOPkDXF9o6ou
qjKs0a3R7eofkV3DtO1eH49qcbUnjAPJHPHSvca7/AB6e/wBD/wDOvFHXKElS3dOpSOpKXw
B++oSXrS6Qneyev+ke0yQUNqecUCOuQknH1rS5rTUbzJEd+D4vdeas05xJHqDtwR8azXrTU
RSgI7sFcbibHcOufLw+lc7Gp9TqWRJvAbRjgtaZmLOfkQKyZ1NqNSVd4vSkKz4Q1peWsH55
xitqdSXraN1/kBWOQNJySP8A7VzytU6maKTGurkhBIC86YlIWOeSBnBwOeoqKuTF81cVyrq
1PXbLe1vLke0qjTHyrhTCUlZygjknJHA86rWrrpd2NQ3aJOkLtcZ2KyqLEdZSfyaNq0NJOM
JweoBAJGDVgZ09dtR2iPEVFiymIMdSUtLK4zUXtQlzs1KVlalpBThI8IAGSelZ3ixzLjb+w
v8ANixLi40qbHujErtGlNsgJCF+EbUjtBgjOST51LaOsGqm9P3CWL83aRPld6S6uCj3AnxL
7MkJb3cH1wOgzWj7fuz76otu1Rf7utKtipECysFgqHvALIx06c46cmve/wCqosF3t5uqkNs
oOHF2mK6CAPeVk5PxHX41X7sux3GUt926yL3vbSpgRLRD7V1SgMjI8RPqCkYwfrN6P0muJc
bTP0/aLjBQy4e+zLosMqfaOct9kk8nkEKIAynzr6zXhqtr0Bp/c2uIxIt7jedi4MpxkpBzk
DarGOTWtej7kiMGomtL42pIACni07x8coBJ+Oaps8a5ut6uNqhynpzlseQjvCkx46NqkhRB
QpCjkjooccDitiU3Z24O22ZG1C7dWGUurbbfgrSpsnAUha2wVDPHTjmjll1Qp/uyrLeCCR+
UTcIIR69ewz+6ur7u6o/8hO/aMP8A/NXFeNOXc2qQbva7u7ASnc+mLOiLc2jk4SGEk/IEVj
Dklu3NRYk7VSIXYgNgXa3hQSegGTuHHxyKjbjeItp7RhN11kmcpkusKcujD6ElJ6lKF4V0w
UnyzWrWntCducG2faWmNq2XkPgqkpdYfT+clSQMFJ6jJ8h8a+ksPQLzoaRK03CjNLkxFtJa
4ZLZxtKFFPKSn+FfP7X7RtWJiiIi56UPdAGSuRJKSvbxnO4BWcZyK6X/AGl6sjNF5y46PWh
JGUtylLUfkEqJ/dWlftW1L3nsUztLBSlAJG9wpAPTK8486umgNWXLUa7gzc5FodciqTs+zn
Srg5zkEnjgYI461ZrvdYlktb9xmr2ssJ3HHvKPklI8yTwB5k1CNag1Q+0l5vR4QhY3JS/ck
IcAPTcnadp+GeKz+2tV/wCEmP2qj+ioB/Wmn9Q295jVGnZKYzT62S+GFSY4KfeUl1A4xg8j
0qv3O0MXNC5ek9dx5CFtbHIs+XgrbKThCifeHOMLTkDjIrptUeLAeaF6kN6guSlNKj2m0hL
qGwkADeQAkISckJOEp5PiPNdN1F71ldVWJ91lTiAe9RoqyYsAEcF1XBec5OEAhII5BwauMa
PYvZ3pYpCzHhRxlSlqKlurIA49VHA4FcbVmu+qHETNROLhW/hTVoYcI3DOQX1D3j6oHHzqx
QrVbrbu7hAjRd/vdi0lGfngfAV10rw17SqrqexXkzjfNMPttXIx1R3mnThDyOSk9CN6SSQT
xyRVQuMX2mLnQrm3CKpsXLKHAiOMoXgK34cORwD0wCM1sMf2qpUkGZcDuOOG4PH767HGvaG
lRWhV5KACdhct+48cDO31+FQRvftJZbX3tu7RlHPZksNug/RuOrpx1xnyqCtVjtkKAuZfNM
mQ8+tS1Il97idgMnCAsI2KJ8ugqWtETSTcIyGtNOBDTSlylQ9QIW4WwDncgLSoj4YHSp63a
kfs6YUu1W25SrHdnksRYtydCXG3lDKC2tajltQB4J4I44NZydRmyaoYnO6fusGDelpYuTUp
pHYh0gJS4FBRA9FZxuHPUVGzrFdmb7Jl2CHpZ+HPWEsOKDam2Wkp8OU44J5yQSCcdK7FWPU
fdVqSrRnbpPgSYydqhx57eMeL1zx0rH7t6jccYU5M0YEFH5VvuKClKuCD0yeR6gfCrVpSI/
aVSjcptiPaBPZ/Z7CWOmc7ueeox9aq+o7lL1rreNYrJIfTDt7v9plR1JKWlj3lEEdQCUpP4
iSPdqfT7KdFrG5y3OPufnurmOlS1eZOFdc9ahtW+zTS9qsTl1g2tQ7goSH2u8uEPsp/vEZK
uPDkgjnIFatJPz9HPtW1yYJFjNwMFLbqEhTKnMuNOJUPeSoKSCD0OSOOKvlw0tYLqoqn2aF
IWTuK1sJKicY64zXBd4LGltIXR7TdtjxZDcZa0BhkAkgE5+OMkjNdelINthaeim2L7VqQgP
rkKOVyFqGStZ5yonrz8K5NZQpTyLXcI7SpDdsnIkvxkjJcQAQSB5qTncB54+lTNtutvvERM
u2zGZTCui2lhQ+R9D8DXXSleGvaUpSlKVF3LTNivCSm42iHJznxOMpKhnqQeoPyqHd9mOkH
VtKNrKUte6hMhwJzjAON3UeVV7Xmk06f0uLnaJFweRbnm3XIMiY48w62FA4KFEjg4P0Ncmn
NP2cpuEmTptu6piMxoCEMRG8uvhG51WDjB3rAKiRjGPKuhuXZXLo7AHsqQHGWy4ppUeMl0p
BxuSg4C05yMpJ8vWp+02PQmpYofi6egIXHcHasLhpadZXjO1acA+fQ5B+NU7WLGj5WoY9mt
9jh7re+VT0RktsLdRs5Q2E+JahndgDqkjOa77GI9qYYvloisCVamgxc2YzaUCbDUNyJKEjq
SAFDoffT1FfTIciNMiNyobjbrD6e0Q42cpWDzmovWbL8nR11jRkIW4/GU3hbgQNp4UcnABC
SSMkDIGa+fRZzmqnW02uzSp0U3ZM0yEtCOgIaaCWmys8E7kgHGeM49Kuxg6zmpU67eYFsVn
LbEaL24+S1rIz/APED51HS9a3TT1wRDvcKFN7RaGkfZUjc+VH1YV4uevBOPj1ruVpi4211y
Vpe59wS8ouqtsloLjFZ64x4m8nrtOM+VZnU9xtR26hsbzLYIHfIGZLJz5kAb0/VP1rWvTem
9SEXyzSjGkryE3C1vbCog/nY8K/TxA1mbzddOObdSBl+2hIAusdBTsOcDtm+ducjxJyn1xn
iypUlaQtCgpKhkEHIIrKvDXtKUpSlKUqpe0SYw1aoEKU421Hm3BlD63fcS2lW9W45AwdoTz
5KNc9qt19VoWA/Y5rUS6PrM6QJSN6HlublLbV5pG5XUcjb864o2oEpukOfrN5u2XKB2qW4z
UJzBCwBntPEFpwM+HHOM9MVM2ZwXfWEm/W9opty4KI5fWgoMlwLJBSCAcJBUCT1JA/Nr5uw
i5RbjqmCY7cy4TZyu2V2DrrjCRuLbiAkbU+/kLKxt4z0qwRu6WCI1Nl6ot9uviHCtMftA+C
hYGWnEoOVBSwV5T7pWccdYLbcZTzr1iuV3YS84f7PYbbIRHU5ySol1YSjOR0488Vtc9m+pL
82pyezJccWlO1y7XQkpJHiIbbScfIqq2QdL64gTkzG75aVOCMIxBirCSke6doUBkeoHw6V0
zdK6uu9tcYn6x7u4oYCYMQNoI9FHO45+BH1rZohuFbpEyyO2uNCvEMBT7rKSRLQro6lavEo
HHIJODxVwpUHcNLRn5C51sfctNyVyZMbos/+oj3Vj58/EVrgXl4yfsTUjUZic9uDOzJZmIx
zt3efXKDyPiDXEw6nQ01EB/tBYJSwIshasphOE47FXo2fzVHoSQeMVbKGvaUpSlKUpWt9hm
Syth9pDrSxhSFpCkqHoQetV5/REBp0SLHJk2OQCCDCVhpXJPiaOUHqfKsUO6ytKih+NDv0c
Zw6ysRpGOOqD4CevQj6VkdfWKMFIujj1pkIQVlie0WlKA/CfdV9CaoUe2Xq/IcZmafuDr8v
tFoRKbDESO44rKnVnOXVJSQAMHwpA9a+l2PS9n09AZiwIDDfZJSC6GxvcI/OUrqTUvSlKp+
sUXK0XeHqi2RO9d3jOxZTY3KOxRSUK2p5UEqBzjnB+Fb9PyLrqRmNdnL5CVAKtyWbY2rDhH
kta/F16p2pPkatNKj71Zod+ty4UxJ2khTbiDtW0se6tJ8lA+dQTV3VDZcsetW2dix2SJxbI
jTEHjxZyEL8ilRx5g81tbgaotg7CzT4Fwg4y19oqX2rQ/DvQDvTjGCefia7LPqMTO3i3VhN
ruMUgPMOOApUD7q0K43JODz5EEHpU5SlKUpSlKUpWp+LHlJSmQw08lKtyQ4gKAPqM+dbaUp
SlKprMVvS/tBQ3G7NuBqJC1KYHh2SWxkqA6eJJ5HqKs0u7W+C+yxJltNvPqCGms5WsnphI5
P8Kg9bark6cYiR7dETKuE5woZS5kpGMZyByc5AHQZPJGKg9M6n1bc2C8yu2XVaUJdXFVlhZ
QSQFNuAqSpOUkcgEEEHyzZ7TfomohLtkyC5FmMJCZcCUkKwlQ65GUqSfX91V69aY0jY1Mx4
dqkLnzFq7tb4kx5sOqxyogLASgeaugHrwK74ns/t0sGTqWOxc5hSlCEkKLUZpOdrbeTnAyc
k8knJq30pSlKUpSlKUpSlKUpURqLTkTUcNtp9x6O+worjyWF7XGVEEZB9CDgg8GofQsC2Q+
/x02mLEusB/u8pxpHLgwFIWCSSApJBxng5rXqOEzcNd2+I5LXDddtj/d32zhaHUutKBTngn
APB6jNexnYenbi52k5eoNRSm0tBplDaFhCeQnanCW0+IklRGeOuBXNCVcGrxcn7cmPcr/MK
EyXuUw4CE8BoqHKlDJOByc5O0VYbBptizFyW86qbdZI/tU50eNw+g/CgeSRxgCpk17SlKUp
SlK1vPsxm+0fdQ0gEDctQAyTgD6kgVspSlKUpSlKpzl2ttg9oF1duspqA3NhRexdf8CHSgu
7vEeMjKeM5rG/33Qt8jNNy3495caWFMMQVF58K/wAvZncPLnIHSvLRp2a8wG48NrS9rcHji
xAO9vehW6PcPHkSeTzmrXAt8O1xERIMduOwjO1tsYHPJPzPrXTXhpSqvf7HBmXYy3RIQ8pp
KFKZlutbgCcZCFAHqf11HfdyB+luH7Skf10+7kD9LcP2lI/rqJbtLCtXyIBk3HuyIDTqUfa
MjhZcWCc789Ej9VS33cgfpbh+0pH9dPu5A/S3D9pSP668d0TYHorDTsV9aNylbVTXiCSck+
/611xvZ7pMTHFfYzSsqX4VLWpI5T0BOB/Ct1o0JpeKlDzdnZLrbu9C3CpZSQcjBUT0xVppS
lKUpSlKxW2hwYcQlY64UM1pjW+FDWtcWGwwtzG9TTSUlWOmcDmuilKV/9k=
</binary><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABzAMcBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEBwL/xABCEAABAwMDAgMEBwQJAwUAAAABAgMEAAURB
hIhMUEHE1EUImFxFRYyQoGR0SNVgpQXM0NEUmKSobFTVvFzlcHS4f/aAAgBAQAAPwD2Ws0p
SlK+VKShJUohIHUk4qs3LxH0nbFqaXdm5Lw/soiS8onGce6CPzNRcTxDvVwireiaEuywtSh
HUpSUpWOgKicbfj1A9TXeJPiBNaKUW2zWxePtvSFv5OB0CQMd+p/U61WHXUohT+s48UKGFt
RbYghPrtUo5z8a1v8Ah3In7W7nrC+So4zloOpbCsjHJSK+v6MoH7/1F/7kr9K+GfCy1R2/L
Yvd/aQCTtRcCkZJyTgDuSTXTF8PmISyuPqPUKFKGCTP3cfxJNRU/SevYUpUmx60XJbSCUR5
7aSTxwknGDn1wMV5jeY3ic845NuEe9hwu7klndtRkYICUdBwOnFabZqLWrbn0c/ql20qa6I
uS1oPr1KT/v6irGbXriR5CIuvo86TMeRvZhylOlvHO87RwkbRntUmtm9Wu5s2nWOq7tAU+s
GJPjvJMZ1QUT7xKQUHgcHirJG1Rc9J3pmz6rfTJt0s4gXkJCQo9kO44B+P4+pF761msVmlK
UrHSqRdtfqmSXrFpKI7OvWBy80W2mEkZ3qKseowPU/nzs+HMy+SzP1peHbipxlCREZyy22Q
SSCEnCv/AD8KuNqsVpsbRbtdujQ0qxu8lsJKvmep/Gu+lKUpSlK0S4cea1skR2Xhg7Q82Fg
fgaqcvwt04pXtNtbes05OVIlQHVNlKjg9MkY46VDRNR2iZHvNo1ZPt93g29KUJuKQnc9v+4
EJ53jHVGefSq41rOwWnOk7jM+n9OvpCGnHGSh6B22qCgM7eCCOR/tUzpK9t6NmogS9TR71Y
pLgYiS25CD7K4cnatOcgEd+QOOma9UQtLiErQoKSoZCgcgis1mlKUqneIOtvqpEYjRmnFTZ
pwhxLJcSwnOCsj7xGeE96g9La103brepy02PUM1T6iqTOEAuLkOd1KUDyck8ds1ISfF6yxZ
KYjtovaJbgy1HXC2rczwMAnJyeK1R/GawvNOk2y8JXHTmShMUK8nnB3Hdxz61keM2nxAbnO
W68Nx3DtDpijYVegVuwTwa3nxZtJmpt7dlvqpy07m4vsWHFfgVZx8a023xVN7dkJs+lLvNR
HXtWpAQMdcZyeDx0q1ae1FD1HDcfjIdZdYcLMiM+na4w4OqVCvrUeoYGl7M7dbiXPIbKU4b
TuUok4AAqk3DxrtcJplYsd1y6P7ZoNjOAQASTngg8fD1rVN8b4VufDMzTd1jLUnclL6Q2op
PQ4PbitafGtc2a3AtOk50qW59llTm1R+OADx8atOktWv6kdm2y7WV613CIkKejujKVIUTgg
9+B+lWhSkNNla1BCEjJJOAAK851FrNu/P/AEXaHFvxVOlhbUVxPnz14PuNnPuM8He78wPWp
HS/h5DgzGb3dYkX6RQ2lLMaO2AxDAzgJ7rVzytWTnpVvkQIctpTUmIw+2v7SXGwoHvyDVfv
mndDRY4lXi1WphCAdqlMpQVcZIAHKjx0GTVObi6baTbpWlI11gy/pBpMNLi3QmU2VJ87Y2t
R9wI5KiAOAK9YrNKUqqXfV836aVY9NWr6UnscyluL8thgYBAK8cqORwKi79I8RLrbzCjWCN
CSs5fcauIK1ozyhBwCkkcbvyxW233LWUS1w4Vv0LEhIbbICF3BIQ3g9MAZ569++art90lrn
UGrrfqRy2W6M7BShKWUzSd2xSlA5xxknFaGfDTW0O7XK4MP2Zbl3bdZke+4lLaXPtEJSkAn
n0PyrmOh9f8A1J+qJt8BUZuT56ZHtIyRknaB88nJ9al2LJrmZr9nVS7DAiuNMezBp+blI4I
K8pBODk44rr01pnWuiotxXFYtFzVKcDvle0uIUMZ91OUY79yKr07XcH6devtht1yt97Y2ou
EByOVNy0g4IXtztUnsogVYLl4qaDv9pdt1xTMejSEgOt+Qr1BHIPYgflVX9q8IXkoacVeCh
r7AWt4hGPQZ4reLz4PEhUiFNlLA2+ZIDy1EZz1KvjWHLh4TLml/yLwh9CMEpU/uAx1J3Z71
MW7xQ8PtONeVaIc0B9wecpLRKumNylLVkgema4Zmrrn4j3F22Wy2zTaBwhtILYlf+s5nCGw
cZCfeIOOvT0TS2lY2nYxUpLDs50ftX2mQ2kDshCR9lA7D8TyazddZ2S0v+yKle1ztwQIUMe
c+T6bByPxxUFcr1qmVCVMkPQdIW3k+bMIdlKTjsj7KT1OOT0qIstqkXV9Fw07CddcWCRqO+
LLjis8EstduM4JCRV2sOlYlkedmLkSLhcX0hL02Wve4of4R2Sn4D4elTdZpSqtcr3OvNwes
WnCElohEy6cKbi56pQPvO47dE5GamrNZYNhgCFAaKG8la1KUVKcWeq1E9VHHJrvpSlU+VrK
53G4OxNJWX6VRGWpuRMeeDTCVj7qVfeIJ5x/+1lw69VFS/Ln6ftbaMqeUG3HNie5ypQHTnt
86q1p1feZuqnodkvbmoned7Igtx4ieAN5dClKCRxwBya3XzwsvOrZq7tdbrAt01bYQWoEZR
QrA+8oqBUe2cdAKgr34UOaQ09MubOsXmEso3+WGy0HSOieF9T0FVSReZlzUwp693BvyGkKb
eYfU83H3YG1wnaUnIAJyR0q3l3xB046yL3qFaLW9gm5x4rc1tongbyoAhPHy5q5szfECK0H
VWmx3tpQ9xyLJLKnAeQr3gU4x2FfSNX3vYnzfD65BePeCVtkA98HPIrkvevNR2uyvXFvSHs
TDI95y4TG0YPYBAOVZ+HetMGz3/VsFMvVmo3LazIyr6JhKQ0AjPAUvJJBAzj4/MV1Sn7Zph
SLBoW0xXr1KRuOz3kso6eY6vOT8ATyf95G2aEYNw+l9SSvpy5kYSp9H7FgHPutt9AOepyfl
VrAAGAMAVmsVmlcd2gKudqkwUSnoin2ygPsKwtsnuDVR0td2dJIi6SvsRFseQNsWWFfsJxy
BuCuyyTkpPr8qvCFhYJAIwSOQRX1SlcN7RKcsNwRBVtlKiuBhQOML2nafzxUJ4aKhq8P7T7
EjYkM4dBPPmgnzCfmrJ/GtfiU6VaXRbEglV3msQAf8O9fJ6+gP44qN8HbRFtulH3mQS5ImO
hSlDnahRQkZ79CfxNX1QJKSFEAHJAxzx0qOu7cCLCmXSTFaeUwwpZ8zByEgnHPArxnwwtBv
F4NvucNKojtkcQrDYHuLeBSScfa6kE88DHSrRpq/QYXg3LN6cQ9GjKfhJQte4uDkIQQBwcE
D5c1ZvDiNdY2i7YxdWg0tlgBva9u3oPKdwAwMJwOpq115F43rdmzbLZw+4GVpdfW20lKlbh
gJOCpPYq7+teVzoEGCtt16W8XcjDJjtnpjhQDpIB+PWvcPBeDHZ0Qma20wl+W+4pxbfUgHA
SfTHp8fjXoNKVis0pXNcLdDusNyHPjNyY7gwptxOQf0PxqoPae1DpFtcjSkxdwhJO5donLK
8ADo051B4GEnIrv09r223gNxbghdnupRlcGaC2r+EqA3Dvxz8KtNKVSrlpu7adujt80eA4h
5RXMs7jm1p8nGVN9kL7/H/Y8Oor9D1TpBu7W5Lpl2OaxOkQFgpdbLasqQpOM9N3Pwro05dY
mn7sq3KeQiy3g+22h/GEAr95bRPQHJyM+uPhV7qu6/hXC4aGusS2IK5TrOEoSMlacjcAPUp
yBXlbWovqrOuzNg8sGVHjxz7U061Jt+xtLZWUKSd3KgdoJJOMA4rugQbTDdgy9XSW4sGKhK
rfY05cedUf7d5sDJUr7XT4HgYNzf1tfZJSLHoi5yEFYQHJhEVOO5wckDp1FfcXxCEZTTWpr
FcLG4tQSXnW/MjJJOBl0cDJ9RXx4jaRc1Bb2bram2VXe3grY8xpLiXk9SjCgQTnBGR1+dVj
T+nbVqpTwY1HNi3RgZehOQmGiwr4thACgD1I4PwzUjaU3Dwsmvw7gJE7TUgh1M5CNxiOEe9
vSkcJJ9OBx8a9GjyGZcduRGdQ8y4nchxCspUPUGttKxWaUpSuC7WO132N7NdYDEtoHIDqM7
T6g9R+FVtWjb3ZhnSmpX2Gx/criPaWfklR95A7cZrKNX32ytJRqjTcjI49rtY9oaWcf4c7k
/jUrb9baYugHsl8hKURnYt0IUPmlWCKnApKvskH5Gq7fdO2gT0amXKVapUQpW/LaXsDrScZ
Q4OikkDHPPSqK7YbtrW2PM2NtmzaZckmQ1HlLUDNOQSoAZLaCRkAY65xUVNVeLG+tmBqqBA
Rs9xtF/LqAAONqHEkgZ/Hg4qJauGsNRRlxHNRXGc04cbbfGcc3YBJSTtSPTqrpVjs/h1qSN
5j0C3RYEpeS3NuUnzXmScglCEApQsjHPvYx1zU3adB6t0ylyXbLzap01e5S1TYJ3uE9cvAl
Z/wCKsuntVOzrg9ZL3DTbb0wN/kBW5D7fZbavvD1HUVPTIca4Q3YcxlD8d5JQ42sZCgaqei
ZbtpuE7Rk0uebbyXYK1nd5sRSvd57lJO38qmL9pGz6iU27NYUiS1/VSo7hadR8lD/5yKhl2
XWtpbU3AvMW+xCNpjXVrasp6Y8xPX+IVWXWLppqSJka0XLTRW6EuGEUz4DhxkqUyCFIHB5S
BirFpfxHbuyose5RfJXKdLLE2OFKivuAZ2gqAKVf5SPxq8Vis0pSlKUqNuWnrLeMG5WqJLI
xguspUfzxnvUErwu0sgEwY0q3KUcqVEmOoKvgfeIxWpzwr0++kIlSbrJa3AqaenrUhWDnBF
bP6J9D/uJP8w7/APapeDpDTdtTiHY4LXTJ8hJJx05PNTAAHQYrNKq+u7Q9MtTd2tzebtaFi
TEIOCrH20H4KTkYqast2jXyzRLpEVlmU0Fp9RnqD8Qcj8Kr2u2l2pUHV8UftbQ5iSkdXYqz
hafmOFD5GrWw+1KjtyGFhxp1AWhaTwpJGQfyrZSuO52qFeLc7b5zCXY7owpPTB7EHsQeQR0
qs2683PTd8Z09qJ0yo0tWy2XPGC4QP6p3/P8A5vvVcazSlKUpSlKUpSlKwQCMHkVSNMhWl9
aXHTLy8Q7gVT7YMjCcn9o2B2wTkD0zV1dabfaW06gLbcSUqSRwQeCKpehZD9kuc/RM94uKg
APQHFDHmRldB/CeP/FXeo9+/wBljOqZfu8FpxJwpDklCSD8QTXTFmxJzXmxJTMhs/facCx+
YrnvdlhagtT1untlbLo6pOFIIOQpJ7EEA1Babu8yBdlaSvsgPz2WvOiS+8tjJGSOyxjBHfr
VspSlKUpSlKUpSlKp3iZHmDTzVztUR565219MiMtlIJbx9rcDyUlOQQM9qntOXtnUWn4d3Y
QUIlN7tpOdpBII/MGqj4mMybLLtWtYDaS5andksZALjKyE7fjySP4s9qa51NeVqi2SzwnEL
mM+0rkNyUoJjpGXAknlBIIAUQO+BVetmlblB0evUkZqytNGIJSLe/b0u+YgZX+0dWSrdt75
79BxVnt+i9O3+yQ7/CiLsc6ZGQ/59vdU0WyU56A7cA89O1Snh9qGZqbSzc+e0lD6HVslaRh
L2043gfHv8QarDUoax8ULkpuO1KjWCP7M0y44WwtalYWvcAem0jHyNenUpSlKUpSlKUpSlK
pen3Eab1pcNML3Iiz8z7cCPdGf61sHPZXvAehNfXiQF3G3W3TjSN67xObbWAQCGkHzFqHyC
euDSzoRdfEvUMyQjKrdGZgNJPQtrHmKz65PrXw/4bxVo9kVfro3ZUnP0aH8NBPXbuPO3PbN
arhqBzU8h3S+j1JS0geXOuSEAsxm8YKW+ylkZAxwMfiNOobkmz2+JoDSQK7o80lkFPIiNfe
cWR0JGT6859MzWh9FQ9FWhUVlxT8l8hcl9Q+2rHQeiRzj5mrNSlKUpSlKUpSlKUqsa5s0if
b491tqQbpZnhLjA5HmgfabOOyhx+VR9kSrWOprbq4KSbbGgERWg5lTUlZIdBHqAMc/Cpi8a
ckyLgbtZbkbXci35bi/LDjb6R9kLQe4PRQ5AJFV246UitJVP13q9+bFCcmMpwRo+e/upOVd
cAdfnWxnU65sZq0eHlpC2ANn0g4yW4jAHBIyMrUPT/mpvS2jIWmVyZfnOTLnNJVKmu8KcJO
eAOEjPYVYa5LZdrfeYSZltltSo6lFIcbVkZHUV1FSUkAqAJ6ZPWsLdbbIC3EpJ/xKAr59qj
/9dv8A1intUf8A67X+sVj2qOf7w3/rFaXrnb4LCVy7jHaQMJ8x55Kcn58DNc31p09+/rZ/O
N/rT606d/f1s/nG/wBafWnT37+tn843+taLTqy23u/T7Vb3ESBBbQpyQ24lSFFXZODk47kc
dutTlKUpSlKqE7w/aVcnrhZL1cLI7KXvkoirBbdJIyraeAfiK+EaEualqTK1vfHWFcFtC0o
JGOm4D/it8Dw10xCkCU9DcuMkHPnT3VPqJznODx/tVqSlKEhKUhIHQAYrNYryXxW0vZtO6O
M2zQ/YHzMR7zDi0jnOfdzjsO3avFXJ811xLjkt9a0fZUpwkjnPBz6gV654Saas+rLFNl3+J
9IvtSvLbcfcWSlO0HA59Savv9GGiv3BH/1r/Wt7fh3o5ogp07COCk+83u6DA6/Pn175pK8P
NHy1JLunYKSkYHlN+X+e3GaMeHej4+3Zp2CdqioeY3v5IxzuzkfDp3rp+pWlP+2rT/JN/pW
V6N0stRUrTlqJPcwm/wBKx9StKf8AbVp/km/0rvgWi2WsKFvt8WJuwFeQylGccDOB8K7KUp
SlKUpSlKV//9k=
</binary><binary id="_28.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAEyAGABAREA/8QAHA
AAAwEBAAMBAAAAAAAAAAAAAAYHBQQCAwgB/8QAQhAAAQMDAwMCBAUCAwYDCQAAAQIDBAAFE
QYSIQcxQRNRFCJhcRUyQoGRI6EWcrEIFzNSgsEkYuElNDdTY3Ois9H/2gAIAQEAAD8Astft
FFFflSvWfWFuFKctWnUB54HCppTvT3wfTT+sjnkkDg96VVvayvzUlVysd4u0f5wkSQ6yjPB
A9JspHgeSB+1eVhudvt65Xw8a7abdjIQt5+3OOPMMlRAHrMvDPGOcZqiW7WE6zojq1G/GnW
qUUpi32GnDSiTjDqc/IfqOKeAQpIUkgg8gjzRX7RRRRSnr6ZIXChaehFaZN9f+GLiBy0z3d
V+yf9awU6Rj6PdtFgsElyLLu0l31rquOl11KUNqWEgn5RntjyNx96o7aShpKCtSylIBUrur
6nFLettEwdX23YpDbU9n5o0koBKT7KH6knyDU10zc37DcHrPd4E1y3yXRHvEVyEhMWI4vCU
KQUHG0/YZGCMmnazXRGj5Aszj7s6yqmfCxJiSVqhuZA+Hd8gAkbVfXBp7oooooqedQr4nS+
qbPe5HLDMOWlpBJwt4pG1PHbPAzil5N7v9rnx9UPxXnYcWO0/PQQpXqB/crKVK+X+nuSBt5
CTgnuBUJDqdQ6aeXZrilHxsdQjy2jnYSMBXvkH96lNk05cbDYH7s1rSfZ3reSm4Q3mPWCXc
jASkqwoKynBwc5HNY+orqLxul3eE8xclxktLSyXGlXFpST6bqW/JQtIJBOD+2K0dU3+63rS
9jt0VgRVTi25OOwNpmOktbSlXYnKgT9R/5auNFFFFFKvUPTMLU2mVtTJjUIRF/EIkPHCEkA
jCjkYSc4P/AKVEhryZGupY+Nlv2VLPwzlvckb0KbxsKUKx4HKVEA8c08aH1Cxp2Aw1BVJkQ
/SC5dvdZKJDYP5ZLKcnehQwVJBODlQ44pl1hphnXGnl3PTs5CZMmOEhaSC3LbB3BC89iFDg
90nNTO52S8Gw2qRCWYc+0OCLcGSEodiuKWdju78xSvf4yCcnzTR0+0pdJF7e+NmrcsVsnOO
R2UKQEqkoUUElA5T5VjtyD5qvUUUUsX3WQgzxabJb13u7AguRGXAgMJ4+ZazkJ7iuNM7qSt
AUbLYkZGdqpSyU/Q4GKwru9c7vdmYOr5FliMQ2jLbt6ZSktzlg4Sla1DaACMkcnkcVjy7pp
TV+mJd2gWhq13qwpTJbabQnBSlWeMABaCc5yO/989i02+/X2Q16suPLZgrNvlMuZdQtpe5A
QhGN2WXG+B4HBz20NPX/AFLpGRIZNvYviX4fx6lxJYbQ4nJ3OAFPzL7hW0ZOBkZrwvmopF1
D+pUS7XaHmI6Gn4LMpqU9KTuC07gRtyCEgYCiMnOO1PHTp6ZLF7myLfMt7UuaHm2JSdpBU2
nfjgZG7PNOdFFLerNQybd8NaLOhD16uJ2x0LztaT+p1WP0p/ua7NMabiaYtKYcdSnXVqLki
S5y4+4eSpR81sUran0Na7zZZ7ESBDamyXRJS6tvhTw5BVjweQceFGi+6Riv2SMzALFsVCQU
FTbfylhQIda+ygc59wD3qXXdiMrpfpK9uurZkMKcY+IYc9NYO1ewEge7aBnuB/b8VLkyL7E
tTq4V+E9kSW2m3EoX6hTuV8yD/Sf4xuB2q4JHJNaKNK6fReNMSrYiUpo3T4eRaJRHqR3Ep3
KJJGcJwCRyCCMd6tVFFc1xl/h9tkzfRW98O0pz00fmXgZwPrSn05Q1PtytTSp6Zt1uwBeO4
YYSM7WkgflAzz79zTrXPMnwrcz606WxFbzje84EDP3NLd06naPtST6l5afXjIbiguk8Zx8v
A/c1Ndf9S71dmG4FviPW+2z2gprcnLs1snaeRnaOCMDk5+tZN+gBxyBbbfKjwrFeGmrkzFf
d2ttPKHpqSHMKwQeTngDvWRqpqUm8uzJ8pwXf4jY7D+HLSktJSkJWFJ+XBHHB9j5qvdOG9K
yLhJlxWZjd92hUhu5Olx5sED8hP5k9huxkjGeCKotFFI3Vi/yrPpdEK3FXx91dEZnZ+YA/m
I+vYf8AVSrH6FPMx4bjF+MeXt/8UsNk7T/9Mggjgkc9/p2pgidKkQIii9rK/J2q9Ra2pIbQ
NvIOCD2981PLbHjMxpN8udkk3y0+q8IEuVMKigIIAUpvjcCeSQOMHg4pfs7js/VVrm2+Ght
bT0Zv5GkpQ49kD8uQBnnt7ZxyatHTy02u7aKgNT4LTr1qnPbUrQQph1Lqj/OCCR2/ilOK+y
3cmLOosyBZr+5CfbdSFNuRJKik5B7YVxgcAkVzaod1Ppi9u2y3LXMt1qhNJAWEKBjL+VQcT
jKgVcZB4A8Zr02i6H/CCbooqZvOknkJbcykrdhqXt2EHuBlQ+nHvV2acS80h1BylaQpJBzk
GvOikm4sN3vqzbo6072bJBVKVzlIdWragEeCANwPNO1TTX2r2LndGdEW25NxVy3QzcZiiAl
ls8FsE/rP/p5OFa8MMWm4Q7Zp+VI1A3BdeYhwTjMeQUnIUMAOJAJV24IIPBr86d6TuB1Xa4
lwjlhFpC5r8ZZO5DpwEKVxgE4GAPCM+ad3Z3+7/VE8vQpC7Hdj8S0uM0p0syeApBAzjecEf
U4+yFqWImyNIudxhoaud3YfnuJWopKHPiGnEJI9wkEY9yfamXqo1ObuFtmQg+hu6RVRZymG
Qva0kpcz2J4G8/8ATS/Ds1uhaMsd/AfEu+Kfg3BSHM+sl1LvJByBhSEngVWdDyvjND2V/Zs
zCbTjOfypCf8AtW7XqkyWYcR6VIWEMsNqccWf0pAyT/AqWwZ10tl1ja1lTVMxdRXNMVUN5I
TtjHIZVk9iAM/Y0xa81ZOt7kbTunEJfv8AceG0/wDyEc5WfHg4z7E+KUJF6OkNIuWSTpqP+
IFKnbkbk+FJleC6lXdwqJIAByk9659C3qDGL9yisvXi9vBTdvt7SCr4VvwHHCkAKIHKySSE
/tVM0jYZNnhSJNzdbfutxeMiY42PlCjwEJz+lI4FaV4vEGw2x643F9LEdkZUo9yfAA8k+BU
O1Xcv8WSrvc77bpjQgRvSgRkLCUsrUCpPqdyV4ytQGMBBzVD1beVxejglPPn4iZAYa37tpU
txKQT/AASSPYGkG62u56Q/CrdLjqlaciXFMlEv10gLS4lIPA5ASSrCj/zfWqb0vkGT0+tpO
3DXqNJKexShxSQf4AptpJ6r3Rm36SQw+4UMzpTbL21W1RazucCfqUpI596wNQapgar0vp1m
AgwmJtwBWl8JyyzHypahz4AH7ZFZrbjkCM71Ol3hqNcLk8pESI4j1G1M8hLRI5SSEg7v045
HJpblR3rtbWdVR0OCzQ7ggvImTN8iS8opK14/KDyBgY4Ga+g4bkR+OmRDU0tp0ZC2iCFfuO
DS7qTqLp7TgLSpQmzjkIhxT6i1K7YOOE8+/P0rAatV71DBkar1RCU4YzK3rXYwnKWyE5SpY
4KlnA4PbnjwEa7i2yunUKFDt0uRclO+s/Le3tFUtf8AxEJSeXV8YwBgDnOTz6LjqBGrbXYb
D6T9pslvS0iVIKCvc4QUg7R4ylQB9yc9q47XFd1sbJZ7jcC3K3phxklCstRkpUsrPhRVkJH
+TmvoayWaFp+0R7Xb2y3GjpwkE5JJOSSfckk/vXfUX60Ppnagi2ordU61DC4rIGEqeW6lPn
v8oPvSs1anP8DLkW+5S5E6SpMZyEmNj0ir+rsSc5AWnngYVtx4Fe+93h2VAdS/Z3LNMkRG3
32mEFTMlBXsUst8hv5cHdwcgj9VaD1kW3P1NO07dYUWyRnY5MWS36sZ5LgSoEggjGcc44Hk
V06Zs+tdVW5LAuLEe2tLLe2LMQ2wlPBKS2wMqz/mHf8AmgaP6Z2TSL/xrYVKuBTgvugYRnv
sT+kfyccZrU1Bq+26fKIyiuZcXuGIEYb3nDjI+Udhx3NJ0d/Ud0F1vUm1SYN7ibkRfjGFKY
iMc7iwEg+q4QOTxnIHbgrtkauRv1tTfbJ6NuuMmTC+HdirbUtp5RdAWo/L8qzlOOe/PFaiL
dEb/wBoGJFbaDbMOAn0EJOAgJawB9sVXKKnes7Pbb91HsNtu0VS2H4UkIWlW0qWBnGRz8oy
R9T+1eqTYIv+8ORp6IpyLGlWFpbZa5Md1l3a0tJ7gpwPPJpS6gSbtJkxJE+HLhXSzsrEyWy
0C08yXUoQtGVYIO5XB88H3GZoi4Q7ZHvUK4XFDlmura4CJSllJQsJJbJQclKSFHnBxinnp5
r+w27SSYt4vEdmTEUpspKEJCkpAxsCPzDHk8k5ruu3UC5TILkmwQ24VvSgq/F7r/TaVhJID
aD8yyccf6VkaGseroiGtVGPbbpLuiAt5Uxa25KEeAF4IA2gcY9vauzVqdbXJmUFRp0W2yh8
MuMw006ppslO907VlSzjOAMcd8ec7UeppdigWW1Xo3B+Xbro26/cfg9rbgG4hLeeFfKdvjt
mtDRMZ1vqbdZN7aSi8TYKJaWij/3dJUUlCVdlYTsBIxzkeDVOopD6mrcszlj1Yw2Sq1TAh8
pGT6Lg2qGP4Aye5+tfloukO/8AVc3K1umRFRYvScWEkek56+digRlKsA8HmmvUVsRedO3C2
rVtEmOtG72OOD/OKhWn02F+Hep9+0+2gJtDTjTLACCvC/TU6jwg7tufrnjkiuW5afjRbAhq
xwE3Ji6SUJZlOJCZUdaQSqOtJ7E9wU4zjzkV3Xe3adcu9kgaUfnpenqZS8d3rMhWRjclfdS
ecg8Db2FVuzyNY2+3yGr5Ai3F2OyFMvwXQlUg9tpSrACvOeBSG9b9er1eouXi6IdQ0uSyW4
yFt5IT/TCN5AGAU5JxuGPOT49UbtcJjllt11hJtaWlfEpmyCC284lsEpCE7sfMrbznuPFeU
Z6JPt8/XFgKo0u0zA+5FQ56iVsH5ljk5TuSolQ7bkHAB5qwtOJeZQ6g5StIUkg9wa864bza
mL3ZpdrkkhqU0ptRHdOexH2PNYOirwVLk6fuTTbF6toSl9QAHxaAMJeHvkYz7Gmyvmq66fc
d6l3SytGOtSJKlR4r8hSEvJKgsNJVnAUoHz5z5xVxlaQtk/T82K3b0W9+4xm0ulOFKQtCfk
yexKT5Ht3qaQxfL3qi3u2SP+F3BWWLpPYBUESGyr1FOt9iFDGNwGSTyeaowtmpI+nrkxdNT
pfeUjMaUywiKtvAzgq5SMnjOOBk/acaO01e7xf5CUyJ0Fm1qVFTLVLbL7S0FSy2do+dJW4F
HII47mvbqpu63PVK4mqVQW5KbNJdgtRFKWlpaRu3HP6iEK5+g9qybK9dZmj7xcbexCcUpmW
m6ltYbT6S2gtBKcZK0qLmMexT9atWknEu6Ps6kfl+BZHbHZAFa9FKGvLRL9KPqi0Ei6WUKc
SgDiQ13W2fPIzj9/emO03OPebTFuUVQU1JaS4nBBxkdjjyOx+oqH9QrNKuT101K4ygvWq6L
jSm2/kUpj5Sys4J5wrG7jx7Gn/pHqw6i0v8LIXmXb1ekrc5uUtv9Kjnn6Z+lYsvTkKFrjVE
83SfZVsNN3BMyOvCdqgreCg5CxuBOPfis2Fp1/qZZnPgtY3OQzDlci4xk7VLx+ZO1WcYI4P
19677Xbr9p/U8+bHVA1FeIkZLLzTUpbL60KwQpSFJKTj5eyuABWBGjPoe1Zqu/wA0S5kKM5
DBSrKfXcGwhOP0pCwn7k109L7vbXG7/aLfDcQy9b1PrL6gcbG0IxjzlSlk/txVM6dqKun9k
KiSfhU8k5pkorF1hel6e0ncbq23vcjskoSe24kJGfpkg189PyZlriO2hE2Q67Cll+O7FUpK
FLKdroSoHnCtpGB4V2zVDsN7es90vytbQERfi7fGcdYSA78YeW9wA7lXbb75pKsd0i6E6p7
2ES2IG/0XW5jO11DawCQUgnsccjvj64p06x2Jy53y0qjrKXJsd2OAlzHqqQPUbQQeDkkgfU
ituwWp27WdrUGjLyuzCaAt6AuOhyP6qflWNuAU5KcEjv380r6wcu2j9Rw73Inpfvs2M+lws
p2MlASENtoT3JCiFc98Vqs2QPJh6GZPqR7UwLhdXkjAffPzIbVnPBJ3HvwBxxSX0wdMaxay
mNpSHmbWSheOU8KPf9h/FWjQLKo+g7K2sEEREHkYPIz/AN6YaKTerPq/7uLp6bYXwjf8+3a
neOfr9qmmlZLcON0+eSkx91xmJcccAw4VFCcjP0IT9wa0OozL9/6vW6zQ1pjyfTZSiVzuaw
VrKhz7HP8A0ivzqj0xt1k06i92pbgXG2ol+qsqL+449Qk/q3HnHHPjFd0TUrV50Lpi9OuD4
uyXZhiRlA3LB+UhOfdKkn7pPbFNumvR07rO8aa3FDMxQuMFKv1buHUjjHChkD2P0qc9Spku
9dWokO0RkzZMFLbbbWSpJWCVnd2xjPPPYc1XdK6cTp22ONOvqlzJbqpEySsAF11Xc48DwBU
oTY29P681Vp9gkC52mSYxJwn5gFgEfTCxkZ/1qtaQfbk6OszrStyDBZGfqEAH+4rZopQ6qO
IR05uqVKwpxKEIH/MorTgCkLVNqk6QhaHjx3I8dUEPuqkyiVMpdVtWQcDOM5x7/tXbaNMai
uuvl6negRm2n4riFSWZqHmlO+mUBbZB3JBIHuRzWHdLpq2bbmdH3WQlS1FmJKS+2lSg4tzL
eFJHJCEBWcnO4nvXv1pHs2lJDlttkhLrFwdZdW0zytt9lxKVAbe2QVHHggge1NumEydRanf
n3az3SFGhkS7W9MJStncClxBVnJSrhW08DBHbvgaPe0tZNUXO9RkyZKEr2NOqytaWM7XZSi
eFJLnynHIHOMZqypUFJCkkEEZBHmph1eiPW64WHVkFKEyIUgNOOOKIRt5UkKx+nO4H/NjzX
b0yuwS4/aAAIUlH4jbMKyEtLP8AUaH+RZKf5qh0UidQHWJepdJWWSS4xJnl51hKN2/YPlz/
AOXJ5+nPivBtUXXGptVaauqvXtsL4dMdnbsLSwlW9QI5zu8+1T5yzah6cyg3dmp0qwZW069
CkK2+kvggDI2K3bTk4yRjNceubrAt2rFytPT0uO/EtvshtRU0wfSCSSCNpWVc5BOAK1eoGi
mrJY7ZqBi6obbjMMMMtJRuUtzcVKWFZwrJKldq7tX2q7r6eyb+rXE26QVpbWwylAaSsLUkE
L2nnBJ+XxjHvXX020fIukdV5mXoT7bPtSoPonPqN7iN7fPCQlQOMd85pz6c3B6ZpFqNKSRI
tjq4DpyCCWjtBBH0xXD1ZSwnS8WVIKS1FuLDi0LTubWndghafIwScfSsbozY4XwMm+B5b7y
XnYjIJy202Fbvk+hyDVRopE1LGZR1X0rLfadUlbT7Tago7Q4E5HGcdif7e1ezS0ZuP1O1mG
tyQfhFlO44KlIUScff/WnKRHZlx3I0lpDrLqSlbaxlKge4IqZXTQemLNqfS9thRPRW/OelL
eWSolDSCvYTntnbj6D75z+oblx6hOSo+n0/E2qw/wBSQtKxtku47NkdylJPnz9spNggXa+2
2/Q9N2196A60gLjKmNlxkhQWDyAVAlBHAGePanzpXqL/AA7ptuNegI1rfcUqNMVkpacBwtp
04+Q55Ge+cZrp0trKyad0pIvNwecVHuF5kuR0NNHeMk9+cHgZ445x3Fd/UK5WzVXSi4XC3S
VOsNKQsK2FOVBaRghQB8016SsMbTWmYVsjJA9NsKcUP1uHlSv5/tgVs0VONQ3xu49XtOWSI
kuqtynXZKkpzsKmzgZ+2M/cVu6dtdzj641RdJsUMx5qo6IygsK9RKEEE+47jv8AWmqlXqRK
jRdFzA9HU+9JHwsZtHC1OufKAD47n7gEea9nT7TqtL6Sj21xe98EuPfJtwtWCQPcDtn6VP8
AVtgm6Puzb1vjSFQHpiHLc/FUlK4bylfM0rIwptZIwCcDAHvny0zd7la7y7OuTUE2C5ykx5
7aXW3AzJIwHFpTw2SUgK8duTwabdW9PLNqyVbHH5bkSM1uShmK0kBwqG7OcccJ88ceK7dWW
BH+7S4WWCHFJZhkMhbhUo7MKAyf8tdOgbl+LaFtEsrC1GMltRGfzI+U9/ORTDRUCE+U51bu
qLaV/jkqXIiMPHAbYTlKQsjztQlzj321XNEXKdctPZub4kTIsl6M88G9gcLbhSFAfUAdvrW
rdbtBslvcn3KQmPHa/MtXOT4AA5JPsKSo0tPULW0eVGSpzT9iUVodP5JUkgYI9wkHP3+9UG
uK8WmLfLTJtk1BUxIRtVg4I8gj6g4I+1QabZLtatQXPS0q+wGY0kN+op0rbEhS8BDmxOSVA
4z4B5PmnLTbq9b3JMGWqQ2xAsXwchBWQpL6l7F7j3Cv6QI/vW1bNZNu6LYjKukRrUK47sdl
ElwJ9V9slAJzjgqTnn3xXq6ZsTrPMvWnpxc3RSxJTvVkJLyNy0pAGMBYV24zmn+vBxfptLX
jO1JOKjHRQC5anvd/llPrvHY2VuZUVLUVqAzyTgDn/wDtUXTWp0XU3QyjFjIjT3mGcK2laU
YyognvnPNei9Q3ZeqG7s89HcttjiOOpaDnzJlEZBWO2Ag5HbvR0wipjdPrWUnJfSp9R245W
sq/tnH7U2UVM+tenUXGyQrqwQidGkIZQe29KzgDPjCsH+am2lb9ctA3C6XEMtzl7kx3HA56
jSjvBV8488HHPnPOKp+ntB2TURl6gu0Fclu4yVzIQcdKSlp1KF8pSrghW4V4aHhS2+p2ply
bmq4mJHYjqfcb2KUSAQNo442kZ89/NUmuG9XBi1WSbPk/8KOwtahnGcDt+/avn3p1pKXftS
MqiT3IrUIImLISf6K93yJwcbsgdx4NUmP0htlygOuag9T8UeluvOPRX1BACnCQEpPABBHjP
1rDutzdthn6CjMKN2v8olboUpxthtw7QklXKiGkp5AwPuDVat8Ju226NBZyW4zSWkE9yEgA
Z/iumikrqwtv/BSmElwzX5LKIKGuVre3gpAHnsal+kTGh6ii2652yRNjypPoXJlTP9FuYlx
Wwg5IJAJBHAIJ4Pn6CZZajsoZZbQ002kJQhCQEpA7AAdhSZpFxUrqFrOUGloa9WMwFK7FTa
CD/wBj+4p2pU6lvtI0JcI6nFB6WkMR20fmdcUQEpA85/0zS/0kcbtsORCumyPeJcpxsM7sk
pYSlG3A4Tt5HfnvzVLpF0nb2rrrfUepJDCnSzK+DgvOq3bEoThzYOwG7yPc/Wnqiipfqti6
6q6pQbPBW63AtbIXKfQACyV53FKvCinAHkHJxxmmDVOnxbdJMJ09FDa7VLbmtMISpRdKSdw
P6iSFE5zk16dVaxt8PRkeQ7eUx3bi2QzLgpK0laRuVt8gEjbnuN3juPd0ztzbOlI11Utbky
6AyZKyo4WtSic4zjIGBn2FOFJqWjqzXK3HQoWzTjgDOOPWlEZUT7hAIH3PmliJp6/2nqrMm
Rw4Iy5of3qIQ080+oBack8qTtzgZJ2D3FNGuOoVr0tAnMB7fdUND0Y5SobirgHOMEDucH6e
a1NF2hmyaSt8NlRWS0HXHFd1rX8ylH9zW7RX4o7Uk4JwOwqc9MZ8VK50iY7suWoLjJebZ2q
B2NnBBHIGCT58/SqPUvuEO23aXrZd+ZMuNZ1IcioUo4Y/o5O0AgDJHI80z9M0Oo6d2YOu+q
SxkHbjCSTgfsOM/SmmknpGovaAjTHDufmSH3n1+VrLigT/AABXLra3Oaq1dE023LW0lq2vz
du5SUh3OxlfHcpUScfSlW328s9KNQ/i648qTbHZEGLIV8xTlSdyUlQB5WePPNV+0oW1Z4Tb
iShaI7aVJIwQQkZFddFFQ1U+56cjvT7Y0h+Tpy8SmJidpJXGdUFbiPCSQRnxwatsZ9uVGak
NKCm3UBaVJOQQRkEGpz1OsL8WyXmbBmIaTeHIzbzCmsla0q2jCh2zlOc/8v1p/tMEWyzw4C
TkRmENZxjO1IGcftXZSj0rlfF9OLQv0/T2NqbxnvtWpOf3xXq1TbrxG1K3e7HCXKlSbc5bg
QsBMdRWFpcVn9I+bPucCszVVobgaVseiI7xckXOY2l1wjK3AlQced++cHnPeqNRRRU71muN
YtaRJb6kJiajirtktJGQlX6HSPON2058VvaElSvwZ2zz1NKl2V74JamwQFpSkbFYPbKSP4z
WdrhC7tqjTGn0/wDBclGbJSRwpDQyAeeck9vsfFO9FS3pnqDOtNR2L0vQjKkuPRGQSUIKV7
VhP3yDjsOaqVIdsP8AifqlMuzTmYNgZMJo8ELfVn1MfYcfxT5RRRU960wTM0awtI2qYmtq9
YqCQ0DlO4nGccjt9D4ro6XSHLrAm3tcoOqmLaQ8gN7cPNNhC1A+QoBJ/c1gadnu3XrlcBJl
yHUQW5CIrSiClrCglQ+gPJ8ePFVmioxbIcazf7RDsOMzlp5K1p9RROxS2fUUpP75H2JqvXG
WINtlTCUAMMqc+c4TwCeT7Uq9KIzrehmJkjcZFxedluqKgdxUo4P7gD+9OdFFFKXVL/4bXn
/7SP8A9iaknTHTs3UP4nAmXCfDtcRsPPR2HfT9RxQO3P0wCe3gVwWa8z7ZctLXhDSkb5DiH
HFKyuYS4PUUpWMkEKCQDnBSTX0vRUO1JdbpI65q/AW4706Mx8OwXSQhB9Mlale+3cv+B386
mtdYX+Roe1RYjLDrl3tC5M5wo5CAhO/aOw4UT+1UjS4bTpS0BpGxHwTJSnvj5BWrRRRU06z
XCS/boOmYLe+Tc1lW0BRUoIIwlOO5JI78f60kQ9NXzTtkm3FnUjLVrk28rkvI2uIfd+dsMD
Jye5G7t3IziuxNvfe/wjYJF2lSXnXIzgY+GaDPw5G8qZcAydmwBWTyeau1FQ7Va5+nupN8v
mn4q5AZZbbm7k5DS3kcFJ+4T47kiuC6W7Vr9osUBiRCmu/h7zbTLLaPUaQEpbcZ3chSgkhR
/UDu9hVc6e3AXLQdofBJKY4ZVkYwUfIR/wDjTJRRRUy6uTE2K56b1AGm3FRpDjTiVK/M2tO
FDbnnjdz44pNa0zdLvqZvTcNiTGhuZkA3FAUphhKj6Y9PceE71AZPO89sceFwi3nplrGDKu
cszYsVKlQ1qbJQ6g4C205z6ZCe2OBx4NXe2XOHeLaxcYDyXo0hO5C0+fp9weCK66huq9Qfg
3+NrQ96DEyXNYfYS586lIUBlScAgKSAkjJGM+4rKtWo2bIlFv0zLlXCReo4Zw/HS0Y76iUb
0lOSVY74znIySRV3sNoZsNih2pg7kRmgjce6j5P7nJrQoooqLdSZsZWrbwiZc2Y0qJCZ/Df
iGlLCSfmcCAAcLOBhR/t3Df0vk2uXaFSjIae1BIG65qWr+uVZOAoEAgAYAAGPvWPru72XXW
nJMC2qeNxgKVJiodYKQ+WyQ4lBUMLwN3A9u1c3SDUDbEpdj9R5USckyoS3WvTHqD/jNjHBw
efl471W6+ZOo26Tra+oRHdeeblb1ugFWxsJAA+gyf8ASsheqJsp+1PTFBTlpSEx3GkhCykK
3JSSPA5wccZ819WRZLcyIzKZUFNvNpcQoHIIIyDXuooopB6i6Dmajkx7raXEJmNIDLzayEl
xsK3jaog7VAjvjnNKrU27sbJ2p7XcIOooBxEujEEuNloDB9cpOFpPzZIGQDkViP3qRdZC9K
2uOwWpskzEJ35Uw4eVIYcTngkEpVjsoggc1iqgaksggNOsTocq3qVIiNKAWd5OTtQnkAhIy
TkfL7cVatN64fdkxbLqmAu03h9ALW4f0pP+Q84PbKSe5xUYmXtV0l6suqm1m33E+iVtJwUr
3b2cg5IB9LB+9eiRJYd0VamZU6O9HbfO9hET05TX5vyOEYcRzzk8HAq2dJ74q86HjNugpfg
H4ZYUvKiAAUn6ZBH8U60UUUV+d+DSHqHpZCn3Nu8WCULLcG3A6VNN5QtYOc4yNvc5xwfIr0
XVrUs2N6OodExLs42rDUu2zA0tPf5klXzI8djWFerJrbVlnh2M2mTGMWV66LjcJTZcQjBAS
SjlRG7O7GTgeaV49vul00H8BCtgdU4WZMkJmJU8G0JKELDITkJPv8xP8GvTadJvaisVof8A
x5x56Tc/gkwlN5REJClLVtKsflTnAAz2qodMYUm0TdQ2i4PNOTY0lor9LgFBaSEKx9QP7Gn
+iiiiiiiiprGiQtF3a3W/UKlfBRVf+yLzw2UDB3MPKGOPbPBH2r3onhWsvxU6bskNttwtqu
T9waDpbzy4Epzkkds8+Mjmu3p6DdJt/wBUkuhF1lhthLicZZaG1BHvnJ/inaiiiiiiiivRM
Yakw3WX2kOtrQQpC0hST9wa+VNGMtSNa2Vl5tDra5zKVoWkFKhvHBB719XttoabS22hKEIA
SlKRgJA7ACvKiiiiiiiiv//Z
</binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABPAPIBAREA/8QAGw
AAAgMBAQEAAAAAAAAAAAAAAAYEBQcBAwL/xAA/EAABAwMDAgQDBgEJCQAAAAABAgMEAAURB
hIhEzEHIkFRFBVhFiMyQnGBkRdSVnKUobLB0jM2RFNjZnSx0f/aAAgBAQAAPwDZa7RRRRRR
RRRRRRVfdL5bbMG/jpSW1unDTSQVuOn2ShOVK/YUuXnVM1ttKnnmdNwnFbESJyQuS6f+myM
4/VWf6vuqXq3aOu9ydkS/EKQojhxl5xK0cEcKQU4xkDjAHAqHK05oSGR19TMgHuRa21BPJH
mIRxyCOfUYqJIt/h1GeU0vU6FFCQoqbtCFpwcYOQ3j1FcZa0kwp+Zp+/LXdLawZ0dJtqWAs
tjeRnaDgpGCPUK9a06F4gWZ6LHeuIkWhUhCVIE9ktpVuHGF/hP8c0xRpcaayH4khqQ0rstp
YUk/uK9qKKKKKKK5StA1u5dozcq3aYvMiM8fun9rKErGcbvM4CB+1RbtqjVsSxyrijSzEMR
4631KlTkrwEpJxtQMk/TI/UVyNA19KjtSWdWWtbTyA4gpt+QQRkYOe1Rbbr+9yXrjb0aYdu
c22SlR33YbqW2VYJAICzkHjtz681aM6k1U8gKGh3m8q24cuLQI47/pXqb7qsKCfsZ3BOfmb
WB/dXm3qPVTj62vsQ6nZ+dVxaCT+h9aqNYaw1fZ7A7Ka02iAQU5luTG3kNDcBykYPOcetLa
fFfVqw7C+UQm5MW3fESHFrIKe33gTn2Uk7O+asXNV6za+MYaudreDKZWx52GoKV0nkNA+VR
GT1ARwRxz71Iau2rZt3ZiSr6zHT8ykwliHESMhtguZBWVevb+PPaq8XPUMldskK1FPJmxba
8tlsNpTl55SFAeUYGE+/cnJxxVNctTap0xqC4w7bf0/BpkOhKbkrqFO1SQTuIJJJV2qZDvO
sNUMTpbF+eRCjM73tiwwUgE+ZBQ2pSgdpxjng+4FdsGjrlqy1rvdrvxhvSiW3XVuvuPJI7p
KyoBXBIyB6+9e2gNPWm6aku9v1JGiS59pWGGkL3FLgBVucwskqzx9B3AGc01am0rYrdHivQ
tLR3G1SNsj4S2tvuJQUqwQgpOfME5NKybBIVHiF3SqETnShYaRZWiz0jknqKx5V44IyMH0N
R2bDtsqHXNOzFOobTkfIG+qp7pqJT+DlvfgZxxgc0133TthtXh/NlptECFcHbappK0sIQ4X
Vt42jj8RJxgVX611heIE5mxREMsJbhpdkuuN7ws4G5ISQTgA9wDz+hqHo6PbNQifGnWcwLp
bSXevaFmMXfMoY2oI8wKSOR/Cu6b15e4lwitzo8yVb5sgsttyEZfjjLYB34T1AC6ArIyCO5
rWaKKKKKK5STY4+s9M2xizt2i2XKLFT0mH0zVMqUkZ8yklKu/HA7V46ivGpp2j7pFlaLlMO
PxXWyWpjLqU5SQDwQo9+cCvu3+K+kvl8VL8x1h3pIC2/hHSG1YGRkJwcH1pd0dqCZAvWprj
A07c7tCuNxU4zIjNgJIBV/Ox/OFODeqr1KbLqNE3dIaOSFvMtk8exWCak/aHUH9C539sjf6
6PtDqD+hc7+2Rv8AXS7rq+3f7LvSpOlpcQQnWpLbzkhhxCVoWCnclK8lJOAce9ZjAv7EzWF
4uMpLgVdI60KTCR1umTsUVDPcAJUe3GKYJl8iOPTDHt82e3I+NSlLUZ3aUPSmyhWRjIKUrx
9QAalI1bao9+ZemNSozIvcmRvkRVoSlK4+wendKiMj04NR4OprKWrE2bjHQWItpQ5v8pSpu
QsuAk+iQQfbBzVJqW7NOa4ujdtubYbfecDnVR1mnSo8BASDnIx3+tMvh7Mj6akz3rpdLNEe
kRwlptpCm1BQOQVt7AcfX6/Xh70Rdkt2SPAut5sr1wypSG4LqEgtnzJwgYxx7Dt+9QNZI0r
cbvHafsj1+vEfH3ELO9tJ/wCaoEADjso+vbvS5cJmj7RLVEuGiGo0hABU2ucxlIPbOHOKi/
P9A4ydIsAe5nM4/wAdfJ1FoALSn7IsncCcia0QAPc7+KvNOSbJLf8AmOntBpkORlY6rM2Oo
tkj6ucceteuqbHM1U+3Jf0jdIslACC6zLinqIGSEqSpZBGSal2MTNKQ5DjWjp25aQuTJclR
ElYQnGSEqAAABPA9T3ryccnaq8RbL17JIgosiHJEkvPoUPvE4awUE87kE49hWh0VykS7amn
zFuToWoYFjsrT/QZlPxw8qY4knft8wGzgjI58pqfa9XCPLTHvVwgriSmy/AujZDTL6RgKQr
JO1YJ9+R7EGmdiXGktNux5DTrboy2ttYUFj3BHevauV2iiiiio8+fFtkF6dNfQxHYSVuOLO
ABWeRvFP5/aJMljSqpcJLojqbckpKnVq5SkI2ncT7DNIrcnxAjXpNwg6TlRUInKmIZbt6sA
qTsKc4yU7SR++RitA/lQu/X+H+wV262M9LPnx77duaH/ABEvrrSk/wAm94WrB2hxBIzjHPk
+tVU/Ut5uEfpyfC8SEpaR929EdVk/zR91xj68e1L0m1XO9KcETwuftrpCSpTLxYQrBBAKFp
2K5A4x70y6U0zGXcG4uqtONwpcpkqjOxx8PuKeXGz0VbcDIKc8kA+1fWo/DizxrrCZfnXCP
ZJqgwUIeCgy8TlGSoE7DjaPY4960Gxaetem4JiWuKGW1HctRJUpxXupR5JqsnaJakvz1Rbz
cbezciVSmI6myhxRTtUfMgkEj2NLmtrVCsenkKvWorxcGS4luNCLcZZdcx5QAWvbPJ/91W2
zRWsQ2tcZKba04z0Og9Ma5aJKtpShgp7qOfqTS/aL1etCXm5WuFZbYZgCw4t10pKG2wlQWo
+RJQQSRwCec9sVYXRQk6WZv8xu7y3Ju1Uq5F/LcVPIWhttCxsIVwApOPciokrT8W1W6NOF5
n3GJcbf8Sw686tCkKS60VABKvRpThIOfwmtE8OYsODHvUZlLqZLdzdD6XVFRCc/dYJJJT09
mM896cSQkFSiABySfSlC5Xm96iZW3pFKRDHCrishPVVuwUs5B4HOV4I48uTS25DsLjbnztj
UEm7xn0xnLYme6+pwqBUnYcjc2UhRyccA55qZa9SWZvU65NxCrem3N/BQba2yp34XjK1r6Y
UhKjgJABOAOe9RpaIEjXdtssF+LcLc9cDcnIYQpZiq6SwpRyCkIUpQVjjBPA5pfFsE7Sd6u
C2UpdZhMzoa20kGJvkPOLQ2fTjAOMU9TY/2fkWSVbrvdpLlwnMsBiTLU+hxpWSs7VZxhIKt
w7YHoadq7RRRRRSp4h2i43fT223tIlFhRdXDUcdfykJwfdKiFgHglIFJOipdtgPdK2RZE2d
b98eDben01latodkvEj7vJ8o3chKcYOab3NJXzUDROpdRSGkLyfgbUei2gEYwVkbl/vxVBf
PC2xads8y+QlPvvQWVvlqaQ828EpJ2nABH6g8V52bX91sEIR7npW5obCioqcfW50gQCPMtO
AjHuskURodz8S5Cpse93e329L56oz0UhOMdFtKSQogd3Ce54HemZjw5t8ViO3Gu97iqY7KZ
uC8K9spVkfwAFfErRl8X8MljVzzzcZ9L6EXGE1IIWnkEKG1Q9fX1pS1hr262V2XprVFrtlx
QuKlwuR3VtbwVYBAIOFAjP0xkGvrR3idfLhEj2u3WCXfZTbZU4+9KQgpTuISFEJx2xyrBJz
V274rpYkzIzump6XoCVqkp6zRCAjbu53YONye3vSwzcz4g+KNnN0YVaWY8VEmLGdIe+JG4O
Ag4ATuTjPfhOK2gkJSVKIAHJJ9KwDUWobQ9qS6TZlzTKJfc6XwgCzswkMlBIKTgBW4EpOTk
GrOBNuN00m9bJU1cdmRIVPS9HiOTOopa+olshoENAK5UCSo5PpTLZRC1do1NmiRvlt2tJDz
TTuVJDmVeYkjlKyVpUCMjKgRVPaJjcO4t2y7XGXp64xwGmpSHBtQgZ2svBeUrSPNsWc5GAT
kEU6SNFKvTaUX3UdxukQjIjoKGG1/1ukAVfxppZZbjsoYZQltttIShCRgJA4AFLOrB8lnQd
VNK2JiqEecMgBxhZwCf6qyk/oVUl3ewX2zPSbdaoNxEJTpdjSLdJd2qaUor2KSk8KSonzdy
MDnFWGiJot8+SqfMdlPNwnHW0ylSQ8lIIKkpDyQFA4GcE4wPQ1D0ZcWRpeZa76oQFzmmrdG
wd25K2N6CSOASHCecdwPSrqwPm43fRy3ytXTsTkhHA4WQ0glWB22k+3OKfq7RRRRRRXwhlp
txbiG0JW4QVqCQCrHufWvukfxRvjdttMG3uMvON3GUgPFraCGUKSpzlRwMjjnjvnipD3iTp
lFvcXJkuxCWiUtrZUoqG3PBTlJ7jkHFTPDxltnw/siGtm0xEKO3tlXJ9TzknP19u1MlFY14
gWp28+JM6Gy2p0myoWptAypaUvBSgkeqsA4GRmmDwttFyjOy50t9MiJ0ERorwjlkugKUtR2
nBwFLKckDOD7UoXSTEXftdRFoPxbTEpxtQSMFKukFAnufw8Z7Z4ptZ0QzqvQemZbE123XSF
AaMaY1nKfIODgjjP7ioTmgvEO9IMC/awa+XL/2gjglawPT8Kf7z/Gm2B4caSgRgz8ljSlZy
p2UgOuKPuSf8uKr9R2S16TYj6is0du2ORZDSX0x/u2nmlrCVBwDjACt2cZGKXLReTp++C6R
2JFybubK1PuKYXHS4ret1SmFLASsEL4BIJx9actRaXtWt7VGnthsSekHYcpSMjaoA4Un8yS
O4Pvxg1TaJ1IuBOa0vcmlsLJWiMlxwqUytAypkk8lOCFIVzlJxnIrQao9auRW9FXhUxAWz8
I4CjOCokYAB9ycY+uKn2ZMpFjgImq3Skxmw+fde0bv780uaiGdXEf9vzP8bVZ8q7wo8Kxyo
rSpLqZW8qSrKFGNCbQcH25/z9KebO0mzK0Ul5B6jtuVCLyOU56aFhJ49dhI7dqd67RRRRRR
RRSLI1FbP5SJRuDy2o9qhfDpK2FKR1XMLWdwBAwgIHp3NRdZOaMu+k7nOhptEqalhRQpISH
c/hBIGFcDtn2p6ttui2m3MW+E0Go8dAQ2gDsB/n61KorLnriiD45XObIc3swbKpxQRglCUp
SojHHPc8+459mdnUep5EePNZ0kl6JISFoCLigPBBGQSlSQkHtkbvWke9WmKiBrHUraJDUmT
FMeXb320l2K6opOdwOCgpwrI9D61omhv9xLF/4DP+AVfUV8qSlaSlSQpJGCCMg1lF9THtF7
XpqV8aiziUi4RIsaO4648Nh3NNYBAQleFEHGPSrLSeuW4S41hntuojshuOw++wpl5APlaDj
ZH5sY3JJGRyBmu6tsLN18RoDUZ8w5C4apL8prBUwppQ6ThB4HJUn6gkfp8/a6f0eqnVrC2R
/xH2bkdE84z1Avbt+vavWHPs1+mRlX7W1vn/DuJdbhM7YzRcBBSpQUoqXg9gTj6VoKVJWkK
SoKB7EHIrOtUFuZcNV3FLbgRGtSLQl0erziskAew6jWTVSmxxY3h98f8KPmrEidCjx4mQ24
88sxyAg842pBxnjBNOOrIbsDRMd9tYL9lLEkLA4w0RvPvjZu4HJHHrTUlQWkKScgjINfVFF
FFFFFebzzcdlbzy0obQMqUo4AFJekNPWW92Q3m4QocyVcZLssuEBSmt5ylIVklJCNnGcioG
tdFWGJbY/Q67DkuYxFbCnytAKnBuPnzg7QrB98Vo9FFUF20qifKlToNwkW2dKaQ0680lCwt
Kc4CkqBBHmPtS/9jNR2aGGrJeOrtaCEIL646UckkpQQ4jngfhHrVZe4kw6RuVolWC8/G3BS
XXpi0omJdWnbgEt8gbUgcIAT6U66HCk6GsiVoWhSYTSVJWkpIISAeDV7RRSp4jMpd0xuZUG
7imSyIDoOHEPKcSkbPUnBPA7jNUUy3sX2LcdUy7yi1xHFMJiytgVvZYUV7iCfzueYDGcIT7
mpdssE++sPtufE2+0yuXn3VAT7jnHKzj7pGMjaMHHGE07xIjECGzDithphhAbbQOyUgYArz
lW2BOOZcKPIO3bl1pKuPbkUuv6RuNtedc0ldmbQy+UlyGuKlxkEDG5AyNueMgcE81UNaQ1g
m2rsb02zvQH3/iH5ex0SFLLgcKsZKScjHpxXwbfqe3z7QZ1i+aRbU884Vw5KAX3F/hdLatu
FJyvIz3VkHirebraKhh+PetNXyLHWjYsuQ+o2sK4I3NqUKRos/wAYo0RmPDtIRGabShlKmm
gQgDCQcnOcY71tFFFFFFFFLWvX8aWet7amfibmpMNlLuCCXFAE4PfaklX7UuseC2n2GWlw7
hObfThXU3pWgn1O0jH/AMqsXoi8WfV1iir1hMntyZhkBmQ2V7EspKtxyoj1Cc8crFa1RRRR
RRRRRSD4hW+53a5wYybXcJcBhBdaEF1CC5IJ2hK1K5bSEE+YD8x9qt7PpZ0ux7hf1tSJLAH
wsRlO2NBGMYQn8yvTeefbFM9FFFFFFcooooooooqj1VpO36tgIjTtwUwouMKB4QvGASOyh9
DWU3LS2rtH25y5OOpQ1ER967b5amULQSM5SnYcg+gAFMGhI2qL7c7VqhdyS/aW2nmUJlu73
ikq2nGEDBJbSeSf171qVFFFFFFFFFFFFFFFFFFFf//Z
</binary><binary id="_12.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABvAOwBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEBwL/xABFEAABAwQBAgMGAwQGBgsAAAABAgMEAAUGE
SESMQcTQRQVIjJRYUJxgSNSYqEWF4KRscEkM1NWY9JDVXJzkpOVstHh4v/aAAgBAQAAPwD2
Ws0pSlKUpSlK5Lncolntr9wmuhqPHQVrUT/Ifc9gPqa8pxuyLy7I2n7naGWX4kozp8vrUXV
KJJZYJHCSkEdSR2CU9iSK9hpSlKUpSlKUpWKzSlKUpSlKUrnnz4trgPTpryWY7CCtxxXZIF
eeXW5zrqxEvsiMoOSnwzj9reTx5h7SXh6kD4gOyR9zurtjdhYxyyswGlF1wbW++r5nnVHal
qPqSf5aFStKUpSlKUpSvla0toUtaglCRtSlHQA+pqFtWZWG9TTEgzgt3ugLbUgOj1KCoALH
5bqbrNKUr5W4htJU4tKEj1UdCqTk3i1jOOuoYbeNzfVypMNSVBA+6t639u9Rlm8QMryR65K
tlktzDdvQlSm5D6lKWSNhIWkdOzo9/tR3xbkSY8qfaMfEmFDdQ3I9omJZeR1cdRRo9KQo66
if89fI8V5KJT8J+PZESCnrZcF0CmUehQtSUklYOuANEb5+sd/W/dVW0Tkoso24GzHSX3HE8
6KldKdAcEgE7I7b1XVG8TLw5eUWtt+ySlPAuNyUtyENkb0G0gp2s/xDjW/pXRF8Vb0/If68
KkIjwXVNTFpkpJaUkcjkAcHW+e1cnt2S+IN4YnQ7EtFmYQlTLNzcLTC3d761pTsuga4Hbj+
+an43myLrDvqbvb7tJg9flQnIgYQErACwhYJOyBoE1uT4oRGpDsObj18jzGTpxhMUOEDegQ
QeQdHRHFbz4k20NNr9y3/qcJCUe7F79Ofod79DW1fiTjkVKPeS5lsWtBWG5sJ1skAb4OtE6
9AfX619LztluKqWrHb+I6UFwumEAOjW+rlW9a5r5Xn8duAZ68fvyYiWvOLxhjpCNb6vm7a5
pIz5iJDXNkY9fmozaOtbqoYCUp+p+KvqRnTcSM7Jk45f2mGUFbjioYAQkDZJ+LsBXzIz5iJ
DXMk49fmozaetbqoY6Up+p+KtNy8QV21j2lzFL6I6SA444wlARsgD8XPJrRO8RpdtiOS5eF
3tmO1ytxaEaSN62ea2Tc/uFug+3TMMu7McEAqKmiQSQBsBWxyQK2XDN7naoDs6bhtzajsgl
xYeZV0geugveq2zMvu9vt71wlYdPajMNF1xZlRyUpA2ToL329Kq1+z2z5U4m1e8pFusbrQ9
rlCKpapHVr9kk9JCAPxKPrwPrXPLsmEW6xt3rFbmlyfa3WXEOpmlxQT5iEqKkE6AIVzwBXr
ewQCDsH1rROnxbZBdmzn0MR2E9TjizoJFVd7OpinECHjUnylAnzJ8pmJx6HpUoq5+4FRU3P
L42hwKfxS1uJPUETLoXVFH/ZbHJ/X9K4WMwvM8eY7lcVtTgAbYtVlfkFRPA6SsDe+9VnJLn
Yp/ls5RfsouI2VtpbjMxm067/Cruee/31VeyKJGei29FrgNripOnAw77VLITwPMcSkoTsdk
JPHcjtVmsN48LVtottzjXdACUoPvB1RbSR3Gm1aHP8I7VK5hibWKXOBmGL25MyDoNzIaP2q
XW1J0SN74Uk6J55IP1qus5apmyrt6cWnoeiveba5jaOl6P0j4AtQT8euQfqk6781KRvE1+F
kLV4ONTocZ1gN3RptHwOFI+FxOwNEbI5PI0N8VyM3q8X+NJhYlZVs2hqWmTDmzSEptyk6Kg
lZPSkb51s6CiNEV02u226K6btDYRkE553pevd4WGYDbp9UhXxLO/UD8q9BbxjJJLZkSM4lB
9SQWxEjNJYT9fhIPUP1H86w7kl2sTC4mStNx+pBSxeI6CuOVa4Lie7Z3o8/D35rzbILNF9z
tpu8e4JyLz0um4pU7IZlt+vluJBCQereung/aq5dYSYUFt9Dk6QWOGw3Kf/YDR0r4mEgAaH
Y77VO3m5TD4Uw1zJIX03Vl2KlyR5yy2GjtXfqAK+ogHRAIFeoZDk9oVhE54XmC4uVDcDIL6
B1qUg/COf8A7rglZDZJvhbMiRbvCefbsqkKaQ+kqB8nWtb3vfFcV5y+xTfCl2Ob3CXOdtaA
WTIQXC50DaSB67+1SWU5ljk3CLsw3fLcqS9b3UpZRLQtRWUH4Ro8nfFcmYZRjM/w8mwmr5b
3n1RE9DSJSeorGiAADs8jtU34gqQ9gM9SF9aFhrSmz3BdRyD/AIVxeJl8tluwydAkTmm5Mh
lKEMqWC6pKlBJUE72dDZ/Q1zZvmONTsOltxb7AecWWVJbQ+kqIDqCfh79ga5c08RMSueHXS
FCvTTsh6OUtoDawVH6cprZOylGb2ZnHsYUuSue0Gp0xTCy1EaKT17JA2v0A+9Xm2W2LaLZH
t0JsNx4zYQhIHoPU/c9yfrVQ8R8dsSrAu4O2+OmW260hpwDoKup1AUCBoK2N991eAAkAAaA
GgBXjd+yZ/K7vFcQ8v3ehwKhRIS0uSHlbOj0ejnwk7UAG088qIr4fX7vuLyF4VZX5yNKcC1
PznGur0dUlCgV69d/epaJlzkBR9jwOJGSsfGGY76Co+naN+f8AfWm45pkV0s8u2v2FCESUF
sKZbmIKUHgjhnvr8vyqroXdbZFcKYTbDWwpxx2E4sAAEfjja7E96605pncyOl+zyBHjpR0+
U3bVLClDglJDOufpuoVuyXGTNdn3u1m6SHnFOL8xiY0CVd9hDQ9fvV2iZ5lUCMzBi45Fajs
NpQ0lMSYUpSOAPk3wBWJPiXmzWi3jTT2lAENxJW1Ag8jaR24rKYme5asi6Ww+zqVpLcpZjR
UAHhSmUkuO7GjpRAB4qSv+LN49ibtxnue+pcdSClMrbcNjZCer2dHw9Cdk60TXmNyvb95yd
BvbvtVpQ8iMiT7PtttCVBfwhAA2RvYA3o/avR8Qxpj3PH92ZLcbVc1B1ceMuQFgMlxXlqVH
X6FHSew71JPZfkMCU5j9xxkXe4+SVpVCeT5T7ZPT1LSrlsE9wd+taImLZlZrPcZNonwYUqQ
Q41aozQMZo8b6VL3pRH2Cd+nqK9krVoVj0o3d3IotyV0qaXe/OcjpX6geUPL0QFAbH6aqpW
Z1M1ozJciwRnFJ6UFaY7XHTojpLSuR9ePr96jolhsstEtwym47UVwtlx65ISHTz8gDRKhx3
16irPhf9DmbdKau1sTelB4JYEOI464hB386+lA3v9aljgUe4yE/0fx13HQlRBm3GWle07H/
AEBKidjtyO5qddwfJIMbrhnGLur5tSrO2yT24BRx9eTUDardAt15cRGxpuPOKSX7Bc0BwPg
aJXFeUNE638JPPPaoi6wrW06sW28q91kKW7jsuW8w6w5sbb6Ug75ToD/HvVq8OPDl5LjeTZ
QXJM5xKVxWX1rUtgDeivfc61oHt+fa2XDBoS5D0+ySHLLcHdbejgKbVrsFNH4SPrwD9+TXA
LPnwWFKlYy4UghKlQ3ARv171sRA8R2xpFyx1I76TFcH+dbG43iOhW13HHnBxwWHR6/n+n61
X82Zyo2ZL9+mW4RzLjBuJCbVwrzU/EVK5Oh/jXp1UydjV1tWWyslsEO3TVymUoXHlKLS2in
/AGagCPi7nfr681AmBJtntrhxjK4YW6p4t2u6hxta1ck6Cwe+vQ/yqtPzL2226/eLrluNJI
UWusOyGBxtIU4VdXUfUaGq+rVlaZ0NtSrpIS6hhK3kv5O6yt1X4ggFPSD66JqYt15i3aCib
Aj5pIYAJeU1dupSNdylHmdShvjsP8q6ol0xH2VhZzPJ5aXB1LfEp8hrjel9CdJNUm75a6w+
7IjZXeRHXIcaYYjzi4pKEHXWtSlb+LYI0NcH6Vos+R36+3yJbLbkF9WqQopcU/LIDSdbKxp
Q+UbPJ1xU+5PvCZLTNpk5LePaUlUdS7m4lTiNlPn9CEjpb2OOpQJ+uua+V27xKceQV2m6KS
2raFm6ObT6bA87vo/X1rgtsm7ZGt2wPzJbDrqCn2SXcH2w+fi6mx1hxJO08E9PNWyx2qZAv
gMK3MTbragkuxropIlJaUjpBakI0lxOhr4k7GiOKzmVpveT3ayx51vhWlcmaEILC/Ml+WlJ
U4rzQAEgAcJ52dfSrDcGouAWliNj8NLtyuspEZpyW4pXmOEcKcX3IAB4H6V1IwSNOT5uR3C
beZCk6V1vqaaRvuENtkAD89n719OeG+JvIKHbWpxKj1FK5TygT9dFfetZ8L8LKEoNjQUp30
pLzuhvvodVdEzw8xCf5XtFhinyUeWjywW9J+nwkb7+tcv9VeEf9QNf+a5/zVsc8McKdQ2hW
PxgGxodKlpJ/Mg8/majrpi/9DLZLvmMT5MX2JpTzkB91Tsd5CRso6VcpOgdEHiurJZUG9+H
yclbBadjRxPhPFB62XAOofpvgjsRW3Jb9KteDi9RGmm50tthJd6NpbUvQ6j9QnqOt1U04e9
lV6ucNF9uCDbShh+e88tbjzxHUroR1BLaRvXY9+K3f1LyP987n/4T/wA9a7h4STIMNUyBkc
6a/HR5nsspagiQoclO0qBSCOP86jle4kxrdchBlNW6TBMhBVIkuiQ98QUypwH9n0kAdWuar
FkzGJNvrUd6IizsOKUkTY1wkoWwCCASVOEKH1Ghv7VZpePxWMBiXmREf95LuDKPaZDrilON
+cNKSlZ2kKACtEb5r2es0rBSFApUAQe4NR9ysFovEYRrjbo8loKCglbY4P1qLk+HuMPRkMx
7cm3rb35ciCosup33+NPJ/I7FRyfDVm225tjHr9drY+yoqbcMhTrfPcKaJCSNb7AfrUHbLP
a8AjmLkWMsS4q1dRvDLBkpJ+riFAlv9Npq7e7rTIxyb7gjQQmZGcShcRCEpcJSQOU8etUbB
shttru63Z0oMtXKFFZSp0hKYrrCFNrZc38hJBUN6B2a9AeynH2I5kOXy3hsAnq9pQd6760e
a8Fg5O5KyuBffZnFojSH5LvWtLbZdWokJ6zoaCejZ5PcgV6Vh2U405epT8zJW5l7nhKVlbS
mGm0J30tN9QA0NnnurvVhyi2yzPteQQW1SHrS4suRk93WVp6V9I9Vgcgb55HqK5MjSnLMWj
XjHnEyZcB9E2Gn95xB5bUD2OuoaPY1P2O8xb/aWbjEJCXBpTavnaWPmQoeigeCKkKUpSqfl
VwVfpK8NtKip+QALjISCURWDypKiPxrGwE/ffFc+RvR8ikt4HaQryE9HvN5jhMVhPIb3+8r
pCdeg3upjJbrjFms/u+/PMNRH2vLTGUCorQNDSUjZOuO3avNrdkNpxzJXbnj2QOXKPLCW5E
C49bCtA6QUvOJ6SUg6AURxvk1fo/iHaiyHLhDuNuTpJLj0VS2ufUOo6kdP33WJebQbmwuDi
6k3e4vtqDYa/1TXp1uKPASN/mewrogP2XA8Zt9ruV0hxvZ2Ut7WsI8xX4lBJO+SSf1qMbyC
Flt0Rbsbu8FhlAUZK/JIkqH/BCkga7fHz37cc8eX4bDtWOz7lFlXFfQWpD7TslTyVqQ4hRd
IVs7CQrt6elegpWlxCVpO0qGwfqK+qUpSlYIBGiNg1WJWCw23jKx+ZIsEoqClGFryXD/ABt
H4VfyNVq/YHeLuS7dLPYbw8gAiQw65CfcPqFaCkq9O5FR0LwmTNebZcx9mzMcGQ+ucZTp1+
Foa6U/cqB4PAq+WTAcYx9sJhWlgrHd55PmLP6q7fpUL4n4UjIbWm4wbazJuURXUU66VyG9E
FGx31vYH2161WcZ8RpdolxVXtElu1SAmK8XlBwwpDYCTvWikK0SUqG/UE8ir1PxxTcpzIMW
fRGnvgOOthW488dx1j0JG9LTzzzuoVE1bl9cnWZkWzIOk+3WOa75aJoHAWgjhSuOFjYI4Oq
slozG1XWWq3uKcgXJB0uDMT5bv9n0WPukmp6lRN4yiyWApTc7kyw6r5Gd9Ti/yQNqP91U/I
M5uTiQy0U47FdOkyJifMmuj/hRk7IJ45Vrv6VttdmvVwg+77dHexq0r2X5TxCrhMJJ2o/uE
72SragewruW9FsCVYxhUSOu6uErdKlFSI2+7ryuSSfQdz+VSdhxONanlXCa57yvDuy9PeT8
XJ+VA/AkfQVOPsMyWlMvtIdbV8yHEhQP5g1T5mFTbNJVcMImot7h5dtr5Koj35J/AfuP5Vh
i0ZpeWw3cbhGx6EDr2W1J6ntf94eE/wBkVMWzC8ftZU43bm331765Er9s6vf1UvZ9BxXTfr
DFv0D2d7qaeb2qNJaJS5HXrhSSCO307H1qJsE2bcos/GMl6PejDZS4tAATJYXsJdSNa+oI9
COe9fGI32PEsSLVc5CWptqWqE6Cgjfl8IV/aR0K/WrbSlKUpSlKUrzvxLx26POs3myxmnkI
CBcGPK8xT6EOJcQQ3wFlOlcb2QSK58VypzHri1aLqoCyTW/OtM4dRbSkkbbJPyBO9aUfg7E
kaqfzt6G43AtarFHvFwnulMRp/SUI6RtSyvuAB6Dk157lWMysehsO3296juuq9lgMxVS2mQ
EgkJcdWCngcDe+OPtog5ncor6I1vy9aI3SVBp2L5jp+HYI8xSh0nt0+ZvuftWL7muQXdEVy
TcXYSPi9pixVpabSNjp0tKytR9T2HpruTZcLxNF+tiLki/rair2hxq2xzHWpaTz1vKKlrO9
c7770avVlxSx491KttvbacX87yiVuK/Natn+dcNzvU26y37JjR/0hpYbmXAgFqHscgfvua/
D2Gxv6VK2SxQLBB9lgtkBSut1xaupbyz3WtR7qNSNKUpSoa/48m8JakxpS4FzikmLNbSCpv
fdJB4Uk+qTxVdPhXbLk65NyWbIutyeVt2Sg+zpIACUgISdDQAq90pSlKUpSlKV5Zb4b2H3F
1OW29+bbWYy48SXGYL0dtlaypzzE90qJI2SCNDVdLrfttlMO3OWnJ7QyC5HUud5EmHrZB6+
eEbT8Wwoeu6qkZ3xFvgdXBuHkWZvavaLg4h1lCQeT5jiNrA79Wjx619Qrddlhq4Xwtqt0t0
Nx7w6yEtxwRrzBHAAHVshK1jXIJFXdrwuiWyM2LBdpERaE61JbbktOeuylQ43/CRXdGdzaz
IaiGz2u6MIBHmxH/ZT+qFAgHf0P91bFqy7IG/ZlxUY3HUn9o8H0yH1A72lGuEH+I716Cp+1
2uHZrc1AgMBmO0NJSOSfqSfUk8knvXXSlKUpSsVmlKUpSlKUpSsEbGjUFcsHxi7P+fMssVb
xIKnEJ6FK53yU63v133qvyrJ7luESBdpjr2KJX1R0uKHRHcHyNPE/M1+7vgHQO+Kl79ehNk
u4tZkR5Vxdb1IDzZWxFbI5LmuCSOAn12N8VwWeRKweZCx28S0yLZI/ZW6e4dLDn+xWOw9ek
9tACrtSlKUpSlKVis0pSlKUpSlKUpWqTFYmxnIsplDzDqSlxtadpUD6EVSWJA8Ni7b1296T
bpsjqhSGiFLU8sgeU6pRAB38qidaGjyOZOFipuhfuOVNtypspstpjpUS1DaP4EHg9Xba+CT
20BXHjuVtsXpzHJUpMmOyvyYNy56XlDnyVL+UuJTrkHnR43V0pSlKUpSlYrNKUpSlKUpSlK
UrTMiR58N6HLaS8w+gtuNq7KSRoivPbpGv1plQsal3hbOPS3uhN0Kle0JT6R1L7JJ7BfqOO
/B7s8kYxjGEps0iGFNrARBgx1dLilg7CkkcjR5KuefqTzYsUYukbGILd5kmTO8oF1xQIVzy
Ad8kgHRP2qYpSlKUpSsUpVfv0jLItzacscGHPhqZKXGXnvKUhzq+bejsa41XAm8Z+FDqxS3
lPqBctH/ANtc8/Kczs8F643HFoQhxkFx4tXAFQSO+h01rtWaZTkltauljxeMqE7sJVInhKi
QSDwE9tiuv3v4gf7q23/1H/8ANb7fNzeXdYiJ9ogW+ClZVIWiV5qlp6TpIGuPiIO/tVppSl
KUpStE6FFuUJ2FNYQ/HeT0uNrGwoVXbV4eWW23Zq7OuzblNYHSy9PkF0tD0Cd8cen/AM1aa
UpSlKUpSv/Z
</binary><binary id="_23.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABsAK8BAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAgMEBwH/xABAEAABAwMDAgMGAwUFCAMAAAABAgMEAAURB
iExEkETUWEHFCIycYEVQpEjUmJyoRYkU5LRFzRDRXOCorHB4fH/2gAIAQEAAD8A9lr7SlKU
pSlK+HAGTxVZuntBsFtnrtrbr9wuCOYkBlTy8+W2w+5qOVc9eajRi12tjTscr6TJnqDj4AO
5DeMDjG/1qIvdg1jCsy5D91vN9kyDgxYLjcVDOcc4ySM9k4+1QEPTutvdnXYTl6jy/ESW35
cvwmmAchQUFrJWMY3CRvWlmPEfm+DqmUrVayjqe/DbotzwQMFRLQAyAB+UnjjPEqj2P2xCW
71YXWL3FWPFbhzFqSl1PICXEEYPA+IEedSVg01pOe+/Et7Fy0xfWf2jkZMpaXG99lJBJStH
HGRxxW+/3vWmlUpTPmwVW3qwm7mGpwpJ2Sl1CFDp/mSCONqkoOuZcSJHk6hgNJgPYCLvbnf
HiqPmofM2PU5GauLLzUhlDzLiHG1jqStByFDzBrOlKUpSlKVCX3VEWzvNwmWHbjdHt2YEbB
cI/eV2SjzUdqil6YvOpetWqbiqPEcThNrtzhShP87mxX9Nhmpuy6bsmm2XEWm3sw0r3cUnl
WPNR3P61wStc2v3lUK0oevU4A/sYAC0pI7Kc+RP3P8A8Z5mG9c3oLMt6Dp6OofClge8yPoV
H4BsewO4qNu1m0ha3+rVF5mXiUs5RHlyFOqOMKwllsAY2z8uN62Q3b/dmlMaUgW7TkBtYac
cfQlUgYHHgp2QRkbLOd+1anHr97OY0RoNC8adaCUOOoaxIiDlSyE7KTnqPG3BPnYb9Zo2pL
YzPt7iEXBlAft05GMoVjKd+6TnBB2INLBdGNW6bcansJD4ColxikHCHQMLT9O4x2Irz/RrM
jR/tGmaJlqLlonMrXHbe+VzO4Vg5zkBSSBzj0rgsl2T7OZMqW3ci/aTcZEZVvJPUEJz0Otg
7jCsoJ4OK9upSlKUpSq1rPUblmhJiQHWUXKXnw1u/JGbHzvOeSEj9Tgb1SdM3HUyrrIjaWt
Edxprocm3G6qWHpiikYKjklBI+IJ7DHGau8bWkR+3xnTDkibJVIbRBSnqc8RnPWnI25GM8Z
IqPj6evOrGQ/rB0xoqiFN2iG4Uoxj/AIqxuo+gOKkLtf7BoaHHgtsIbcdBEWBFQApeO+NgB
5qJFcDFs1dqRjx7xdGrVEcRlEK2KypYO4639zj+TnPNa9IrhWW4JtFx0+zZ7vIC1IfQrxkz
QD8RS6SVE7AlKjneu28aaegXAag0yhLE1sEyYSD0NT04J6VAbBeeF/rtUvYbzF1JY2LlHQU
tvpIW0v5kKBwpJ9QQRUFpM/gOorppErPu7SRNtqCPlYWcKQD5JXsPrRBFh9p6mupQj6jjda
U9g+yPiwO2UEEnuRUbrK0zrn7RbI5aH2I0+LBfeS882FpACkp+IZzj4zjnftzVWFia1RdI1
kiZfhqaHQ+6o593b6yXVY7uvLJHchGeDXtdKUpSlKrd419p+zl5tUsy32ElTrMRJdU0AMkr
xskfWqxYrFP1PqRV4v0QoQENvrbcB6VkjqaYGeUNg9avNw/w12aZ1NadP6NkomOhF4glxU+
K4cPvSSo74PzdZx0kbYI8qy9ntscekPXSUtLyohcjNuAH43lrLkhYz2KyED/pnzq43e6w7J
apFynuhuPHQVrPc47DzJ4A86839ndma1m7eNX31tMj8TUuMwypZIaZ4Kdjt2HnsT3qeiSXd
BXaDZJktcixziWoMh8jriuDhpau6SPlPI4qZ1lZVXvTchlglE2PiRDcT8yHkbpx9ePoa36X
vjeo9Nwbs305kNAuJSdkL4Un7HNQtgR+D6/v1pz4cachu4xWgNuo5S8fr1BJwPOsNQITE9p
umJ5SP7y1IiEp+Ynp6hnzSN/uaw1g4lGrrFJguCVdYLcgtW5Kd3A4kI61q4bQk7knntVVkS
xJMopkqufvC/Bmy2SUrub2D0w4+3wsg/ModjnNeh6S0+LFbCp5CBPmEOyyj5QrGAhPkhAwk
DyFTtKUpSqdP1dMvFzesejkNSZLB6Zdwez7vE34/jVzsPL61kdEJeHiaj1Lc7m1sVsuPBhh
Rxg5QjGx8s/rW1M/QMSzSoDUyxogeEfHYZdbIUng5CTkn+uarVo14nSvTAucG5CxFYbtsyS
z0vBHHSWyepSRwFYzjGRWOrLxp+9T4d0Z1LZmWoyeqOpLXjSVOZIJKRuOlJJQO6iCeKl7Xd
7lKtse36HsYYtrCfDTPufU2j6pR86+c5OATmutrQX4k4JGrbq/fXBuiOoeFGbPo2nk9smqT
cYD/sg1hEnWp4Gw3d0NPsOkkNYI5V6Akg87EHPNXr2lNMv6EmPLbS6WFNPNeig4nBH2JH3q
0tqK20qIwSASPKqb7N/2DWoLcFBTcK9SG29gFYOFb/cms7g25/tdtDnxJQbU+M9OyiFjIz9
wf/2onUF8bu2qGJOnZCXHbSy8iTPe/wByhpVgKWT+dYA2SNjn0NQvixn7Y81b3Jq7dNkFuR
Pz/fr47/htbfCgHYnYAZ9au+lNJG2OoudxS0mclksx4zB/YQmTg+GgdzturknNWqlKUrluN
xh2mA7OuEhEeMynqW4s7D/U+lVRBveuStSnJFj0/wBWEdAKJU5GM9WTu2g/qQe1fI19hMp/
s7oCDGkOs5C3sKESN5lax86s42GSc87GofVMSHbG2nL/ACHNS31aetmI7kRWMnHWWk7BGSA
M5KjgD0rXizn4qGZMGM1+HXNlwXV9sFpt3HwsrQgAob6iB8OQCnBznNXfQtpSzfb0Ls1EnX
eE+kKuQBUtwLT14+InoxnGBjbG1XRuBDacDjcRhCxwpLYBH3roqD1NqA2dqPEhsmTdLgvwo
bA4Ku61HshPJNeZe1HTztn0Rb4jk5yfPkT1SZT7qwC6vw1dRSDwkbAAenc1b9XRpDmktP6e
Kely4SosV9AUMpQlPUvbhWAjccVeUpCUhKQAAMADtXnVpvcDS171LMnpdYVcbkRDt7TZcef
KBhTiEjchSsnOw25rh1Ch+9Solz1T4loQG1Nw7TbnFLnSwvBKFkcA9I2A23yRWFzQp1EW1y
re31K6VW/SkJQSAM5DkpQ7Dkjj671dNPaXXb5KrpdZIm3RxPSlQT0tRUd22U/lT68nG9WOl
KUqJv2oY1iZbSW3JU2QrojQmN3Xleg7AcknYVV5bsWFMiXDVxNxvbiuqDZ4o8URs8dCO6hj
dxW2eMCuxmw3vVaG5OqZBhwVKK02aMcZHYPOA5VtnKRgVOy7hYtJ25lEh2NbYo+BltICQfR
KRufsK8Q1DfJDF9iSbnAaurE+SuY4qHMJTMbGUtIwBlPhjgHuTnk1Y2PZvL1HeG7jFhP6Tt
am0lcYveIt49RVs3wgcbHbvivUrPZ4djt6YcJBCQSta1nqW6s/MtavzKJ5Nd9YOuIZaW66s
IbQkqUpRwAByTXnUbU6GkL1UuE5Lu16WqLZISRhSo6T8J/hBOVqUexHpUBfrdqmLqq1XnW8
oSLPEWHVKhxy40ydlFCkjcDqSkdRzwKsV21TYJ2rLVc3rrBctduYceYUxIDjzkhQwElpPxg
BPUeOcZrvuOp71OtzkuM01pq2gDNwu+A6Qf3Gc8+XUd/KoSMlcaC7c7e+LPDfaIe1Hej4ku
Rvw22SOkbZGceia6LJbptxSX9MpciJeA8fUV1b8SXK5B8NCuE7Dc4HkO9XCw6Vteng45EbW
7Ke3fmSFlx50/xKP/oYFTNKUpVc1BqhcKR+E2WOm43lY6vA6+lEdHdx1X5U4Ow5PaqtZ0uu
TnmtPSTdr86kNXHUUhHUxHxyhscKI2wlO3BJ2qYZk6Y0O86mRLVPvkgdT6kIL0t8nf5U5KU
7ZxsBXUqRqy/tf3ZhvTsRXL0nDsop8wgfCg/zE48qq71mt95urLOln5U26RnfEe1BKfW6mM
RylJPwLJyfgACeeKumndH23TynZLYVKuEhRW/OfALrhPO4Hwj0FT1KVXtfSzB0Nd3g6WlmO
W0KAyepfwgfcqA+9Qfs9sbEhSdRLStTbLIhWsLVkIjoASVgea1BR+hG+9Wu8X+0WRnquk5l
gK2S2o5W5nslA3V9AKqTc+ZIEifaLPbtLQXDly6XJlLbzmfzJbGP/M9+K4baw1Nle9Wm3zd
VTUqwm73dfRFaPm2k9h/An71Z4Gj23ZqLrqN8Xa5JJUjqBEdjjAbaJIGMfMcnk5qzUpSlKq
HtD1WvTNtitMrcYduD3he9oa8T3ZAwVr6fzEJzgf6VSIj0KQty3RvfpCJC+uRb7esPS5qtw
VS3weltJ/cB2yfpV2iWHUc+EiLJls6bgN4DcK0YLgTjhTpGAc/uj710K/s1oOMlDEcmZJz0
NNAvS5iu/mpXqTsPSuUWS/asdQ/qN78Ptecizx1ZLqe3jODn1SNtqtkWJGgxm4sRhthhsYQ
22kJSkegFbqVqkSGIrKnpLzbLSd1LcUEpH3NV2Zr+yNEt20yL3I/wbW0Xz91D4RyOTVTueo
tb6pZlQY+kXLdB6SlxU3pBX9SvAA75AOCBXK5e1W6O1Z5Wq24jERsNItunWlSH8DYAvKB32
GTtue1SFssV0efS9YtMNWsq/wCb3xfjzBnHxJRkkKAxgE42NWeNoW2mSiZeX5N8loGy56gt
CTnOUt46U/YVZQAkAAAAbADtX2lKUpSoy/6etmprd+H3aP48frCwnqKSFDggjccn9a6bfbY
Nqioi2+IzFZQMBDSAkf8A3UBqXVjsK7R9OWVDD97mIKmw+4EtMAfmXvknGcJG5xXTpzSbVj
kSbhJlu3G6zMGRLeAztn4UD8id+B6VPlQSMqIA8zUHcda6atagiTeIxdKugMsq8ZwqzjHQj
Jzk+VRretrlci4LHpC5ykoWE+LLKYiD5n49zj0FPdvaHcCQ7cLPZ2yBj3dlUlwH/uwnzrY3
7OrG5IEm6qmXl4KKwq4SFOJBPkjZIGe2O9fV6At0d916yz7hYy4D1NQHglkq/eLZBGeOMbC
uUezaPNWk6gvt1vbaFdSGJD/Q0D6pTjP61aLdaLZaGvCttvjREdww0lGfrjngV2UpSlKUpS
lKpWoNAvXG5TLhAuKEOTi2p1uUz1hKmxhCm1pKVtkc7Hmto09rGcQm4arRBZSnp8K2x/iIx
g/tHOpWdgc+ZNbE+zmyvpT+Lv3G9LSBhU+YtY2OflBA7+VT1vslqtKQLdbYsTAIHgspScE5
5ArupSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlKUrBDiHOroWlXSelXSc4PkfWs6UpSlKVrafZfCi
y6hwIWUKKVZwobEH1FbKUpSlKUpSlVm4aDtM6S9JbkXKC7IdLryoc5xsLURgkpz09hwO1aW
vZ9Db6Um+6gW2lWS2q5LwrOMgkYPYd62P6AtLqQG5t4YIzu3dHzn/Mo18/sFBSl1LN3vrPi
jBKbk4SE4wQOonnnz8iBtWTGgrQ00ELl3d9Q5ccusgKP+VYH9K+vaDtbjSkMzbxGKtitq6P
k48viUR/StbHs+tbTilLuF6fSRgIcujwCfUdKgf1NblaFsykFIeuqSRgKF1k5HruutR9n9q
JB/EL0MI6SPxR7c/vfNz/AE9KmbLZ4lhtqIEIOeGlSllTrhWtalHKlKJ5JJJrvpSlKUpSlK
V//9k=
</binary><binary id="_13.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABQAPUBAREA/8QAHA
AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAYEBQEDBwII/8QAQRAAAQMEAQIEAgkCAwQLAAAAAQIDBAAFB
hEhEjEHE0FRImEUFSMyQnGBkaEWsTNSYiRUk8ElNFNWcnOClKLh8P/aAAgBAQAAPwDstZoo
oooooooqgu+a2CzPCM9NEiYrfTEiJLzyiBvXSnZHA9dUuSPE52ZKbh2e3xo7rx6W13eWljq
Vx8IbTtW+dc6rVf8AIfEa1RULetFuaZWrpXKiJcklj5lHfXz0RWq04hjuSpZujGXTJ19SkL
NwYkhDqNca8r8KfkR69+asJ2X3PCZsW35ElN2Yknojy4SQJClegWzvkn3Tx8qtv69tPk+Z9
DvHV078v6qkdW9dvua3+uvnUZzxPxqMhszlT4Ljp0lqTAdSrft90g+nY+tW9myyx39xTVun
oceTvqYWktuDRIPwKAPp7VcUUUUUUUUUUVis0UUUUUUVUXLK8ftDimrheYUZxIJLa3k9eh/
p70v3LxdxCHbX5MS4ic82naI7aVJUs71wVAD/AOqSr7cvEbK2G0fUMhuHNZDsZmI70t9J2Q
pxwHZPYgbSO3B7U0YVgEuLi863ZE3GZM5fUhEIBDjCT3HmAbPYcbPHGzvVb7Z4RYdY1iY+0
5LLW1FU5wKRojXKdBPHzHenGPc7Y4pEePOirV2S2h5JP6AGqa94HZbvJVPaQ5brno9M6Est
OA+51979aSYOM3PAbt9ZzbCnJUBzrXdUOqXIZR7hpW/iHfafT1FTc/8AFaBDsLLWNXBt+bO
Hwuo2THRvRURrhW+AD+dKtt8KckvLCLtObhuvykKU4LnJe8xRJ4XpIBSdehJ786pUzCwXrE
bqwzKbcjqSgll6O+tbWiTwhR5Tx3BO/wB66zhPixZJWPxY95nONXJlBS7tpxwrCfxbSk+n/
OmNrxIw15oupyGIEgE6WopPHyIB9f19KiveKOOLa/6JMu8Pk9KWYUVxRKj2BJAA3UAyvEXJ
3kNsw2sWgFQK3nCl6QU9+E9h7cgVax8bymMFAZw871f9tb2la/LtWn+kco/7/wA7/wBm1Ua
bZc5srP1hbsmXelM/E5BkxUI85IIJCVDsrQNMFgyu15CFtxnFszGdefDkILbzJ9ik/wBxxV
1RVbfL9Bx+GmRNU4ouK6GmWUFbryv8qUjkmpFuuEa622PcIi+tiS2HEH5EevzqVRUaVcYMF
ClzJseMhOupTzqUAb7b2aX5viViMF3ylXhuQsHREVCn9fqgEVpjZ5Iuikps+J3qSCNlb7aY
yNa2CFLOjvn/APGvSZ3iBNCPLslotYOwr6VMU+oex0gAfzWBZM4mANzcqixG/wAX0CCOtXc
EdSydenIG/wBq8ueHtnciOG/XO53QaBW5MnrQgAf6UlKRS9Fj47dT9W4TiUCcIyviuc1v7B
pRHCupW1Onfp8u+jV5bfDK0KebuOQtt3W56HUop6GEADQQhpOk9IHuD23Vlesyx/F20RFvB
2QnTbcCEkOOjsAOgdhrXfVViV5zk6UuoWzi0EkkdSA/LUntyD8KPf3HFKeU2bG1My7fPy24
Xu8Lb6YjLjjjwZXzolDQPftyPXtSe7Y7Sbiy05j18gxW+rzH2PMeUrjhKQppGiCdknfbVSn
7rlEeaI9rvuTJtqUfZqkRFlxP+kgHn86wZ+T+c44chyJzzUBKwYbyd8fJXHr2pgsFol3RK5
bmOTMlkvtfR5Ui6uohobBI10JIKyQB97uPSp9wxBu0MJuD2N2+CGCNPryaQggf5QopGt8/z
VTis8P3Z2Tjvh5FktRHFIEs3JakpWN7V5jg1oj5Dv8ApV4rNrnaj0NSMHjIWSpKWpi1dzzv
oHf+9bYmX3uUofRpGDLLqh8KZ6kqUeB2I3vsKvk5BlrcnymcPhSG9bK4t3b/ALKSk15Xn82
KoKuGF31ho7HW0yl7n8kn+an2bP8AGb2EpYuSI7ytAMS/sXCT6AK+97cbpgZfakNB1h1Dra
uQtCgoH9RWyqHJ8UgZE0246wUy2DtqQ04WnkfJKx2/UEf3qmGEZJBS0LVnlxR0joUJrSJA6
fkD68d6g39zMMftyzOzq0x2Pwyn4XS+r1ICBsE+nA7UmYW27kvinGlx7td7lAt6S6JckdJS
rXKTyQEqJ7dyDXQ8CtrNsmZFbkpdbEa5KDaVPK6UtqSFpCU70kfGe3f1q1yq9yreyxbrR5b
l5uC/LioWNhsfidUB+FI/nQqGrBVTwVXvI7xPUtGnGkSPo7JO98Ib1/JNb43h5iMZRX9RRn
1lISpckF4nXqesnn51fRoUSGnpixWWBoDTTYTwO3at9Yorj2WS72nJbqq8Wo3yJCbMyNDRM
CIzDAJAW8jXxqIGwCT68apmtl+zuXbI0iNitsYZdbCm2lyy2UpPYFOuPyqLdk5tcmHxkN0t
2L2YD7R+K9t074Cesnjn2131zSPNvhsD0hjCbtaUx0oV5jrLDi5boSOVrcUggknf3fhH81F
vmTXGdbniWcuSuSgNNrkztMHq0BtKW0g7HHfnddiwzG4+L40yn6uixp5YBlKZPUXFAeqiAf
07A7pSwXHLXnVtkZLkjYuUuXIVpC1qCY4HHSADoca+dWN88FsYui2FQkuWvyz9oGD1Bwf+o
nR+dcwtmHOLu11jPwFLdgsPmEryx5L6o6glYcHfnYG9j4jXSMew/FMpxiLd7I3Issl1HLsG
QtCm3R3HJ0QDv9DVkxgv1pcmpGS3034QFdDUVTaUtJGuC4gE7XyCSe49KheIqJaXcexezw2
W4dylf7Q0kBtCm2+klB1rgjZ0Ds9OhThExmwQCow7Jb45X94txkJ3+wr3Jx6yzWvKlWiC+j
e+lyOhQ3+oqoc8NsQUtxbdmbjuOb2uO4tojft0ka/LtUMYDNtiuvHcsukEDZEeSoSWRzvQS
rsO/rvmoM9OWxuljIsbtuWQE7JejNpDqQPdtfBPbhNV0EYTNleQGLlhl0d6gEBxcTauNhPP
QrsONeo4poRbs0tLW4t6iXtCRvypzHkuL77AcQdD07pNDOew4zyI2QwJVhkKH3pYBY3rfDy
fhPr7dqqM0t+R3C5xrlaJ9xm2ZTZSqNaJqI7iFD8YUQQsHka9659bZOEys0mOZYi5tMpKfo
iZynFca2fN3tXVv9K7taEWtNuaXZkRUw3B1tmKlIQr02Onj0/ilCItqD4iZQuY81HEhMNbR
dcSnrSG1JJGz7giqSa/fDeJ12utlyO3SlqDLL1qS1JCGByGwOe6tqKh66HavS7qjq2+34jq
cUApRQz0gkjewE8D8h2rZKlY7GjdE295swy5xp5MlIPqRsoqM2rw6WwC5ll7jkk68+Y+2r9
iO1TWGfDicgMsZdJQttO1OKu7rZXz69atfsKsW7J4eyg819eJlIX95tV9cUAntrXmdvz33r
Nww7DLVaJVyK5aIMZtS32mbk90Oca0R18k8Dv7VzTC2L5k2bdL0Z9dvU427Ph9RQhDST9kh
XV95IHSQnnaQaZZ+M41fvEF6wWi2BsMBTlxmJkOlaVq7BAKtDRO96I9KYEuXjDEJgZIfr3G
ynX05bJW5G0eA6nnqG9Dq9Kp8zs2NotMaZjuEIvTclCtSLc6pCWtga2G+T+RGqU5FjnvR4q
513uMBoKRqG/BnPtdYOwPiTo9uw9q7NiGSJyS2vLUlpEiI8Y76WlEpKgB8SQQFBJ3wCAeDS
9ccNnYvPuGRYreGbe04hTsmFMQVRzoFRVsHaf242fTimXEsgcyjGY13MNUNb4V9mvZHBI2D
obSe9fP2TMXOyXq7fTbg5EuKluJfYZ2lt5p3Z+z2dlBPcH39SDTHPyKPbsdiWy1Zc/cW0tI
SiHBiCG22N8qedHxep3ojZ5Na8ZfueBXxspalSbhMT5km2toDyZbRKulbLiOrZHPB12PNN9
1yKweI7AxxwTLLd0hL8NyY2Gyh0HgJIVsk8j99cimnC709Mtv1VdPMbvNtSGZaHj8TmuA6k
/iSrXf33TLRRRUW4WyDdoiolwiMymFd23UBQ/n1paZwubj4KsUvL0ZsHYt84l+Meew/Ej8w
fT1qdZb/HyL6TabpbVQ7gwkfSYMlAUlSSSOpBPC0EjuKgPYVIspdlYbcF250/F9AeUVw3Dv
/KdlG+eU1thPWrOYsq2X6yJbmwVgSochPUWyQelaFjuCN6IpLiQ3PDfxWgWm3PvGy3lAAYc
UVhCidcD3CgOfZVU/i7FvUjPVfVDE50JhM+Z9ESs65XrfT+td3oorW7HZfADzKHAOwWkHX7
1DlWCzTkJRLtMKQlJ2A7HQoA/qKh/0Vivmdf8ATlr3rX/VEa/bVRD4b4gVtrTZGW/LWlYSh
SkpUU9upIOlD863zcKtUy4Sp6XrhEkS9F5USc6yFkDQJCTrYHyqi/pfJMTmquWP3R+9sEfb
W64uguOduUu67/I8VZ2nxDsF0mC2yHV2+49J82HNQW1NqGtp2eCeeNdwKgXfw/XEuKL1h0g
WqahQU7ESoojyhvZCgO2+3A/bvVHcoMLNLouNdL9eMfurWvNtbj+2lEDpCmRwFAneiOTvtX
Pn5b1jvRRZJrjU2G8PtpMdERZ0DsOFSyVHuCCOa6xByKP4nYneLMxuBcAz5biUPJcTsjYKV
p+8kkaP6ivXhjkSHLQ3jFyUY96tYLLkdwaKkJPwqT7jWuf+RFOzsWO+oKejtOKA0CtAJ1+t
CIcVsKCIzSAsdKglAHUPY1x3I7BIjW2+40wxEbet27nbHiAlxMNSiVoQocghQI577/Klli3
ypFnjNIZfejrSh37J1ZSVp3ojy2SARs+u/f5MNuL13ecg3jIH4l/aSBabp5brBcBHUplSlJ
R1AHXcep1vddJw7KW7/DXEkdTV2t4S1PZWACHANEjXdJIPIpkoorBUlP3iB+Zqom5bjluQV
y75Bb0dEeekq37aB36UrXW5sX3KrHdYXXAi2t1ZeuE7cVDiFp+JtCVgFZOuTrQ/WrVeci6O
GNidvdvLvZUg7aitc62XFD4td9JB2KnY3j8m2PSrldZiZ11nEec8lPShtA+62geiRs/mTuk
rNmm5njPicdvqaebSHVua4UkKUoJ/+Ch+tMmPsNTMxyya2+sj6SxHI1wC2yN/yo/tTfRRRR
RRRRVVfsZs+TQlRbrCbfTr4V60ts+6VdwaXIdrynCI6Y1s1kNobJ6Y7qw3KZG+yVH4Vj5HX
yr1JyLCsrULRf430eSFEJi3VksuJUdj4VHjf/hV6itjthym1tNjHL6xNiJ0UxrsjzPh9g6n
4iNe++3el69xQAmRc8VnY7MZB8m7WLTwbHP3wjSunXcEevcUtz7/AAZTsZ3Irow8/H+GJfr
X9nLZUDvTzB0dc+g40dHZNPVvzS+x4LEiRaFZBAWlITcrOOpSzr1ZJ6geee3O+BVtbfEXF7
k4hj6yTDkK48iaksLB44+Lg99cGqrxEm22PGt13YLEuaxKQwlhC0qMlpz4XGin1BB3+YFJF
zsl5tmWzLPAjXFcY6eioZecLTDJHAUouJCNEHvXvGY8+HcTdoVrTk02EFNpchq0yFK7lby9
l1QA/DsJ33O6uJcXIbncjkBxS92e4nTbyrZcWR54H3StKxzrWu1b27jlTilAu31kp7+dNty
P7t1CX/WMmStb8q5FA/wm036KySf9XQgfxWmTHywviKpU5pxnX0ho5WjqUCOygU7Tse2qjp
tsKSrqm3bCW3Gv8MvXJ+Zrff4XHOn+D/FW1vtuOsLQt3xBtMMJ0fKtAjRNH8Q6xtZB/MVKQ
fCWHITLk3CHPktHy/OlyVylEjneiSCPmBqr9rxJwZhpLTV8ittoGkoQhQCR7AdNSoXiDiVx
ltxIt9jLecOkJJKdn8yAKQ4E/wDqvxtk3JDxFtsLKh5iVbQQgKTvY4O1LWR8t06eHbTjuOu
XiQjpkXiU7MXvXCVK0gfl0BNNdFFFFFFFFFFR5cCHcGSzNiMSWyNFDzYWk/oaWl+HVtZc67
Tc7vaANlLUOYoNBXv0K2P07Vr+r8+tLivod3t96jBI6UT2iy77a6kDR99moM6bcJbS/wCov
DIyyn4A5HcZklRPCiAdKSDoUuuHAUdDur/h0hQ8s+Uh5gLPqCQFA6P5ele3H2H0ohqznHb8
0PgaZvUVJUE/+aDvfcb+dSrP9Gtc1l61YPYZU4JPxQLy0tSSB3AWBr8wSQN0xNY1dslkCVl
0pAigDos8Nw+Qe/xOK7ub767cetbMzTfokSG3YUOsW5JImG3NIVJbTr4ehCuCN9wOfauf3K
TiqrfJLsu7Sb6EbYTkC3m0nf3iANJSPvEAkc6pYd/oOFILstu7vrd7CM5E6E/onqAq/sdtx
68W4OWfH8nkNBflIUluKU79drKONbHf3roeJeHVqtFhbj3i22+4TlLUt551hLp2TwkKUNkA
aFM6bRbEqbUm3RAWk9DZDCfgTxwOOBwP2r2m2wEDSYUdI2ToNJHJ5PpWfoMP/dGP+GKPoMP
/AHVn/hitE2x2q5RHIky3RnmHBpSFNjR9aSnvD+626XcoOOyIkO0XktiQr4kvRUp4UlvXB6
hsc9t0/RozMOIzFjoCGWG0ttoHZKQNAfsK3UUUUUUUUUUUUUUViubZthrkzIXb3Pt8q928p
bCGYj5RIh9I0ry0dlgnSiNg73VfD8L8AyiEs2KfLZeZUA6PM240edpW2obB7+3atrfgk4yf
scunM/CEfZtFPA7D7/zP7moFzwzIsTiEJzuUESpKGozaC75ri1EABKQvROu/yFYmW3xHx64
xLeMyRKXPfCGWdl15afxK0tJ6UpGyedcU2K8OpMtkRbnfkyIigQ6hi2MMOOj2KwCQPy0abL
TaLfY7e3b7ZFRGjN76UI9z3JPcn5mptFFFFFFYNFZoooooooooooooooqgvmJxbpITcoTpt
t4ZH2M9hI6h8lp7OJ9NH+Ko7nk2Z2KGpE6xMSFpI6Z8RK3WVJ7HqbHxpO9e45PtVRY8kgTp
qpsB+VmGReX0IWIpjsREk+nUAEJJ7q5UdUz47hrkC8LyK9T1z728hSFrSdMtIJ4Q2n0AA9f
n7010UUUUUUUViv/Z
</binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAB4AMsBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQIEAwf/xABAEAABAwMDAgMFBgMHAgcAAAABAgMEAAURB
hIhMUETIlEHFDJhcSNCUoGRoRUWsSQzVmJywdKClCVDY4OSo9H/2gAIAQEAAD8A+y1mlR92
vtqsTTbl0nsxEuq2o8RWNx6nAre23i2Xhjx7bPjy2/VlwKx9cdPzrtpSlKwSEglRAA6k1GS
9TWGB4gl3mAyWvjSuQgKH5ZzUar2iaWzhm5GSfSNHcd49fKk8fOoZ/wBr1n3LEG3TZQbcU2
tSvDZwR8lqB/aopHteuNxUWrZZYyHeFDe67Iyj1w02cdR34pH1RrqfHfKUSW+qW1xrCskq/
wDccTjtyQa8LojX7LKZciVdmUoT9u87NhRWkfMBOePrz9arrLky7PLVLXIuEZ0bXVLmTZDZ
46HwEBJzxwOmaz4UKDFT73ou2IjJG7er3uMoc9A+4OufXHoM1ZrXdFtrQLPqO4W2QsksQL2
UvxZBzuKEP85ByBkKJ5qwN+0b3SYza7zYJ8e6OglDMUIfQ6B95C9wyPl1Fdr2vYcMIcuNmv
MCOpQSqTIiYabyQAVEE4GSKtNKVis0qNvt6asdv94U0uQ+4sNR4zZG99xXCUjP6k9gCe1cV
hsL7Epd6vTiJN4kJ2lSf7uM318Jv0A7nqo8mtbxozTNwLsuXAZjPK8y5bCiw59StJGfzqsS
pjFlkGHY9dzZLqzxB8AXRxBAHTHmSn6mo1n2p6rgXl+3XXS3vRbXsR7o2tCl+mB5gScg4zx
z3rtGvPaBMStEHQLjTvJSZJWkJGR13BIP0BrVdw9r89xS49tgwmkZSkLShKl/MgrVj9awnS
XtLvTKk3bVqbe07ypqNgqHJyMpCcDHbJrZr2LNLJRP1Tc5DJTgtp8u45zzuKgfpiu6N7GNL
MeKpxU15x0q3L8YI4PVOEAAD8qlmfZrpJlhllVrL6GcFKXpDi05HTKSrH7VIx9H6aiO+LHs
FubcxjcmKjP9KmEpShISkBKQMAAYAFRGodQsWOGShIlT3cJiwkK+0fWegA6gcHJ6AA1Fw9H
u3GcLrq19u5SkL3x4iM+7RfQJSfjP+ZX6VawABgDAHasOKQltSnSkNgEqKugHfNfOI+nLbr
O9TJEBkxdOpOx1LSsNXF9JICwkHASggcgDcc5yBXk1pTT8+VK0nfLNb4N2UxvizobAbElvJ
+0QnolQxynn5cVyxrZdbQ65pxTDDZkNqaTClvLVCuaABlTSiSWXQOqeR6dMjt0V7RFx5Z0p
q5BgXOKfDbeeUNroGAkFX4sd+iuvXr9K68is1iuWbdbdbUBU+fGiJJwC+8lGT+ZqEe1m3KQ
2NOW2TfFOcB1jCGEHn4nFcDp2B/pXratPyl3VN+vz6JFxDexllofYQ0nGQjPJUccrPJ6YAr
XVR1ioIa0w3b0pWn7R+QshaDn7owR07nP0qsjSt8knxL3YW749nOZ17UWwf8raWggfpU3HR
qmMwI1r0xYrUDnCxLKkI7/AhtOefnVR147fbFMtMeZqG7yTcngh9cLayhKdycoQhPmzgq5J
PbrXN7S7UvSrNsbtd61Cp24S9qkfxBSxtA6JzzuyoY59c1j2i2yVo+Ja/wCF6gv2Z0nY740
8qwAO3cHzH5ftXd7RLA9pDSK7jbNR37xkyGwA9PUpPOR6Z6fOo7Vlik2X2aQ7/Evt/wDfVh
lbhcmrUnCwMggHyjPQ89cd+JCfY7ja/Zs5foV51I1cmGUPFqTLyN3AWrbz5dpUev8ASsWCD
LvHs/f1S7qa9C6x2JGSJwSyFo3Y8uMbcYzXv7Nod51bptd1uuqrulZfU22iPIQkAADk+UnO
SeD2x614yrC3cri9Fs181CqLGd/t12cuC1NoIPmbbSn41nIyeg/at7lpy02DUijME94vQP8
Aw6dInvJcekZV9gXEqGMgpwMDPNUi43CfCZYeTfbg6h3ap9xBkhERwHzMqBd3D4T1AJzxx0
7GrlKmFduiw5Wo3n2kvMOxpU5tDWCfiQtXm5HByBkd6mbBbbU/cG1XyAic1KlphyVSkPtyY
j5GWwtK3FZQsYGc4zxzX2JKI0CIEpS1GjMI6DCUNpA/QACqtAe/mzV0S+Q0kWm1tOtsyFJx
726vAUUcZ2JAPPc9Oma79dQY07Rly95X4fu7KpDToOFNuIG5KgexyP3qOl6Sh660fBXqCK2
i6Ow0Eym0AONLIB4x2z26da9vZu46nSYt8h91+RbJLsN1x3uUKOMZ527SnFWusV8uV7JLvD
uLsy2apSpx4krdnQkPun/qVntj0qQn6b9piorCIWsIfiNeU/2UNBQx1OEq549O9cxtPtJjL
bS9OfmJ2jeuLPYRz34Wx/8Av1r0jyNXRoiveW9UeMVKV5G4L4SnkAdUknHy/KuP+NXZppp6
VqLU1tQop3++6fCgFDPGUDAB645+tesS6quT3uLPtW2vlYAQ5b22XCo5wkbwM9en0qHv0DW
F91LHs8C6Rrw7Zipz3zw1MBhzKSkOEeQrGOAM9VZFSmqNHe0DVjkByc/p9lVvdLrRjreGSc
dcg/hFempNJ+0DVKI6ZytNo923bFNl7PmGD1Br01RYteaksjlvvMzTkGAVBx99kvbkpTznz
cY/SoRELWWvdKrsEd2Ai0x0tpYnKYdbEwIOAMq5xwDkJxkYz1qwTbJ7Sp+m12J6Rp3wnI4j
reBe8QpxgnpjJ+lc8XS/tFiaUOnUSrAY6kOJU+pbxdVvUVKySnByVHtTTmhNZW2wfy49eYE
G2qUpTj8JK1SVbuqQVABP16136et69CaqhaXiTZE623GO6622+QVRVo5JyAPKrOPqKuU61W
+525VvnRGpEVQALTicjjp+fzr51etIXywvu3G3vyLgwhBSHWSDOQjA4cChtkoGMbVc4wAar
UG8XK33aNqK1XW2vodBYnsx7cW3GSRx4rCCFKwQfMDwQfznZ95iNhqfNedKZE2PMmXFyIqO
h0M+ZthhpR3KO4YzjjKiTVjatc/Xoi3K8OKhWYLDrFrR8T6exfOe/wCAdM8nNTF31XZdOlM
IqU9L2jwrfCb8R4joAEJ6D64FRzVrverVJe1G2m32oLC0WlB3Ldx08dY4xnB2DjpnpUxf7+
1ZGGkIZVLnyleHEhtnzvL/ANkjqVHgCtNK2NVhtKmn1pXKlPuSpRQTs8VZyoJz90dB9Kmqx
WaUpSuWbbIFxZUzNhMSW1/El1sKB/WqLbJEn2YBdtukZT+nlvlUe5tIG5krJO14A5POBv8A
p9B9CQtLiErQoKSoZCgcgitqq2odUW1S5dgYt8i+TS3sfhRm8hKVA/Gs+VHHqc/KqjH/AJz
04G3ffYVhtuwoTGvdxTKCAkcBspSDjHGMmo1OoI+qNW3F7Ueop1otLSfDt3urq2WpGFYUoK
xhXTPPPmHpUgmNoFBSEe0S6pbSnAQLqoAenaoW2ahl6d1jJZs2pJd7tTscIEiSl6Q208oHa
FBKSScj7vXOPWt42qZ1muD0p3VVrM+SkLeek2iX4jiPu/cGEjsEgD6mrXZtU6kui3W4F+0p
dHwkKSykutK/L1/2qXavmtISlfxTSbUtsJKvEtkxJI+WxzBJ69D6VA3i66HvU8qvemrtEkg
HMlUB1pZ29Rub8x/pXtabvo5icmdZbNebxKcBT737q++pAGON7x46dj/WppTesdQgoc8LTc
JROS04HpahzjnGxGeDxkj1qVsOl7PptpaLZECFunLry1Fbrh/zLPJ+nSuW96oVFmiz2WKLn
eVDPu4XtQwn8bqvujpx1PavSw6bNsfduVxmLuN2kJ2uynBgIT18NtP3UZ5x371O0rFZpSlK
V4y4kedFciy2G32HRtW24kKSoehBqrOWe96VPi6ZUJ9tByu0SHMKbH/oOH4f9CuPSpWyaqt
t7dcitqXFnskpdgyhseQR18vcfMZFQ03+I6Ov8y7MxVzrHcVh2YllG56K6EhO8DqtBAGR26
/XguSHZuoousrVDY1LalMeCqPx4sYgnKmgsgbs9QcHj9LbZNQ2jUsQv26Sh/YR4jShhxlXo
pJ5SQR+1dKrRbFqKlW6IpSjkksJJJ/SvaNDjQmy3EjtMIUoqKWkBIJPU4HeqvqsNR9XaWlo
O2U7KcjEbchbKmyVAn5EJx9aitHaXs180tMamwWnoZuckwFgbVNteIdpQoeZPOSOf2qa0HP
mv26fbp77kp20z3YYlOHKn0pOQo/PBx+VWmlKjdQ3Fy0acuVyZSFORIrjyEq6EpSSP6Vw6H
hR4mkoDzR8R2ayiVJeUcqedWkKUpR7nJx9BirBSlYrNKUpSlKi73p2239hKJrRDzfLMllRQ
8yfVCxyP6HvUBjWumTwUantyMAA4amISAP+lff5moxMvT91uRdtNykaSv6hlyO+14IeVk4C
21eRzzHqnn51i4wbqxIMy56bW3PbGRe9PLSXFHnO5pWCoeoO4c1tC13coy/BEm339KVbSgL
EGcn/AFMuYCjkYwnGfTmp1j2hWBSkNT3JFpeUSA3cI6mec44URtPPoTVJ1ZrGE7qC8SWrlB
Ei1wgzbPtAsL8XBedSRwVhPlCc/wBakmNbwImlYts0on3dCGUttz7mUx2W048y/McuKGckJ
B59R194WsbHpLTKW7XEuV4Q2Sp6W3GUhDzqlYUorXgEqUT8Oaj0au1Le5LTt4iXXTdmecQy
hyIwN/iKXgBa1jcBwBlKR1wasr2hm4afHtuprvBnHJMh6WXkunOfOhflOOBxjisxdUXSzKE
fVUVss5OLrABXHAA/8xPxNn5ny/OrUhcebGC21tyGHk8KSQpC0n9iKpzclXs7fXGmIcXpt9
7dGkp83uClHltY7N5PlPboe1XRC0OIS42oLQoApUk5BHqK2pWKzSlKUpSlK4rpZrZe4xjXO
CxLaIIw6gHH0PUfUVXnNGT7UA5pW/SYO0k+5zFKkR1egwo7kDr0Pp6VxXGVN2JGtdFxrgw0
MmbASJKE4HXw1DeByemf96jWdP8Asx1I0GY0ssJbGVQzNcZKO/LazxjPYYrmc09pRy5m26U
0cxd5EbCX5j76hFZJHRSiTvV6hIP61KRfZvcWmwWrrbLWoYGyBaGyCAOMqcKlKI55J70v2n
tXfw5tp6Y1fmojqZTDyUBiYw8g5SpA5bcxz5TjOcZpEOo9b2liK9Lta7aZDa35bPiNvkNrC
timj8C9yBnzcdqscnQ+nZ9xXcLjAE+QpSiFS3FOpSD91KSdoA7DFc0r2c6WfJUzbjAWoAKV
BdUxuAzwQkgHr3Fb6U0gvSLj0aHdX37Usbm4khIUpleeSlYxwfTHXn1zYnWm32lNOtpcbWM
KSsZBHzFUqTar1ofxp2niq4WcL8R60LBK2U/eLCs9uuw8elWqz3iDfrYzcbc+l6O8MhQ6g9
wR2I7iu6sVmlKUpSlKUpSo656es16Ti52uLLOMbnWgVD6HqK6YMCJbITcODHbjx2hhDTacJ
TXRSqVJak2z2hS2rJ7u3IutuEhaJKiGluocCd2BznYTnHyJr0layuVkeDV7gW3gZUYt0QHF
D8QacCTjg8BROeOamLDqyxambUq03FqQtPK2s7XE9uUnnHz6VM1D6m05G1JbRGfkPxXGl+I
xJjuFC2VjuD9KpOmNZ363vXCDeFN3yHbHw09cIQK3EIUPKspSPOBjCseZPfNTMuIizNr1dp
FHvUeTh6bBjnKJaD1cbH3XAMnj4uQeatluuEW629ifCdS7HkIC21pOcg/710VmlKUpSlKUp
SlKUqI1HpyDqW3GLLCkOIypiQ2SlxlWMZSRz9R3qA0HabS7YHoMu0wlT4MlyNOUpgK8VwH4
yVZJ3JKT171aotntkFaFxLfFjrbR4aFNMpSUp44BA6cD9K7KrF7W5dtVQ9OLWEQDFXMmIzg
yEhQSlv8A05OVeoAHQmrFGix4bCWIrDbDSfhQ0gJSPyFVW626XpSYq+WCNvgkFVytqDgKSO
fFaHQLHOQPi+vNeEORH09qCPMgSG16d1EsqCkqylmWrkKB7JWBjH4h2zirrWaUpSlKUpSlK
UpSlfMkSY70/UKpmqZdndj3Nx6TGioCXHGgENtkZSVEFKR8OclX0rdD2t4jQd05/FroyVcp
vbTLe4ZHIO5KwCM9R36A1fLNJuMu1svXW3pgTFA+Iwl0OBPP4hxz1qM1NZZMmRDvlqSDdbY
VFptStqZDasb2lH5joexxXVYtTWzUDSvdHS3IaO1+I8NjzKh1SpJ5/Pp86grtLukzXhtDN5
ctCm4SXoA2JW3LXuPibwfiwABtBB5JzxUBp9SLudR6CmRURnghUgNMqUEtO7hnYcfAV7HE9
wF47VctJ6ibu+lrdNkOH3hbIS9lJ/vE+Vfb8QNWGlKUpSlKUpSlKUpVT10EW9FsvzI8OZDn
MtB1KSSppxYQtBA5Ukg5x6gYq2VD3jVVksSy1cLg2iRt3JjI87yx2wgZJ6elQzftNs77zDc
a33aQHuim4ZOOMjjqc/IGo2+3TQGoCFXdb1ruAUGm5bsZyM+yoZx9oU4GMngnFbXSwXy7W9
DaZkDUUZhe+NKD3u0xhQxgpdQCgq+oHbNaaJ0hPsF+uuqL/KWh2S2W0IekJeXsGCStQSATh
AxgdM1poq1XeTpOHK99ksiQXXkpU22s7VuKUDuUMnIIOT619HpSlKUpSlKUpSlKVT9ZzYzN
908ibJaYiRn3J0hbg4SG0bUk/Lc4B9cV53LUdxvUZS7EoW+0ISpUm9yU7QEAHPgoPKj/AJi
MccZqBs+h5GobXJke8TbRDlpKmdxHvktRT/eyF8nBPIQMDB+dTmmNPaV1BpmM69pq2tPNFT
MhpLI3NOoOFjdjd1Hc963u3s9gM22Y5p1yXbJpbUpsMSFltSgkgJLaiU4PTpnmqb7rCtmm4
Op7hZY022yQ2p2XDzDlxSSBkhrCVYPGU7SeM1K27TFp1ZdWpVtgS02VOS/PmPOqemYGA234
iipKOSFHAzjAPWvprbTbLSGmkJQ2hISlCRgJA6ACt6UpSlKUpSlKUpSlQeodNC9uMSo1xkW
2fGSpDcljCsoVjchSTwpJwDg9wKqGqoGunLUwLgq3zoNvkIlSHIiVpektoUDt8MjbnG4kA4
OP1+ixZTE6I1LiupdYeQFtuJPCkkZBFVeVadQWG8TZ+mmokyJcFeK/BkuFrw3sYK0KAI82B
kHuBUVdxf5EDOtdQW6wWx3KVR7eT4r+Rktlas9uyAc1rIYka2iw7DaLc/btMMeGJL0tgtqe
SgpUhLIPm+7gqPr+v0WsVB3bUM61XVqMjT1wnRFtblSYgSrarJ8u0kfrnvXM7rGQlpRZ0nf
3Fjokx0Jz+e+vJOtJxk7VaNvyWcn7TwkE/wDx3V7/AM4L/wAL6g/7RP8Azp/OC/8AC+oP+0
T/AM6w5rF4NqLelL+tYHlSYyBk/XfxXJ/O93/wLe//AK/+VerutZ6T9joy/ODaDy02nnuPi
/esr1pNDAU3o2/KdJ5bLKAAPXO6t7PqK/Xa9IZc0xJttvS2ovPS1JCt/wB0JAPI9as9KUpS
lKViqmvTd+sjzh0pcorcJa94ts5oqbbJ5UG1pOUgn7uCBk49K0Fu11d1bLjd4Nmj4wU2xsu
Or4/G4PL17Dt86kbNoqy2WWqc207KnLGFy5jpedP5ngdugHSp+lYr/9k=
</binary><binary id="_14.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABnAN4BAREA/8QAGw
AAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAAAAYEBQEDBwL/xABDEAABAwQBAgQEAwQHBAsAAAABAgMEAAUGE
SESMQcTQVEUImFxMoGRFSNCoRYXUmJyseEkk5XRJTNFU1VWV6LBwvD/2gAIAQEAAD8A7LWa
KKKKKKKKKqL/AJTZsZjh26zUMqV+BofM45/hSOT/AJVQsXrPrqj4qBYLdBiun90i4vLDwT7
qSnt76rcxbfEGVDIl5DaoDygNGNALpT78qUB9OxrP9DLtPZKL5mNzk7GumElERPfY2Egkn8
6SrxMPhRncExpcl603RtKpyX1+a4tSSpPX1Eb46geO+te1dejPolRm5DYIQ6kKTvXY9u1ba
KKKKKKKKKxWaKKKKKKKKqbtlFjsiVG4XOMytIOmvMBcUR6BI5J7ca9aUL3nl8mFlnHbBdWI
rnLtyftq3OhOu6Gxyr17/wA6xi8vDGLk3OmXGRKvT46fjbsy40Sdk9KOsdCT9E/lXQWZMeQ
15zD7brY/jQsKH6io37atX/icP/fp/wCdSm3mnkhTTqHAUhQKVA7B7H7cVz3xuswuGEi4Ap
Su2vJc5HJSohBAP3KT+VX3hrIak+HtnUyoqShjyzvvtJIPqddqaKKKKKKKKKKxWaKKKKKKp
7pl2PWUlFwvEVlwceV5gU523+EbP8q5xccuyrOLutjFrfKXYmHS246w8Izj5CeQXFD5Ad9t
b/PsrYb58vxTYNmskNIjKIkIS6p9HSFfM4FuEnq5ABH00K65cbZnUy4LEXILfAgl3aS3E8x
5KPY9Xyk1Hd8Nmbkrrv2QXe67UFKaW8G2To715aRrW6kOeF+GOyEvGyNoI18jbriUHXukK0
f0qR/V3h3/AJdg/wC7qG/4XYup1b8OPItsgjSXoUlbRQPYAHXv6etL+RXG6Y4y5YMjnsXez
T2VMCSkalxxo/OttPKwOOR7bP1geCi37Q/PtVzf8hUlLb0NlxfyvJIO1N+hHI3r/wCK6/RR
RRRRRRRWKzRRVfc79aLM2V3O5RogA3p10JJH0Hc0sXHxXsEWGZcGPcLowlJUt6NGUltAB1y
pfSO+hxvvVRdsuy+TirmRtfA2K3LR+4bWhT8txROkgA6SOo/oOarLvbZ6MGYuOSXC+SL7NT
5Ma2GUEILxJCFBCAOw+bk/Q1YXFu0+FXh+y4mHH/b0loIS6UhS1v6+ZXUeelJO/wBPeoWT5
E5hHhnbbJEdcF4uTPW6pYUHUdZKnFnfPUVEgb+vtTJ4T4grGMXS/MYQi4zj5rpKfnQggdKD
9u5HuT7U9UUUUVzDN8JfYuVzyWLbWr63LaAfhvKUl5npA0plaefTke3A32rkIvq4CjBVHdd
tyVeYzGkPfvYq+eULSAUKCue3OhsGukYl4xy49saGQRhKYQroXLYdBebHopxvuRsgdQ0Pzp
sT4v4m6gLYcmvjp6lhqItXl86+b2/1re34rYm6yw81JlOIeV0bRDcPQr+ydDufYbr274oYs
lZbjSJcxxJIW3HhuqU3/iBSNVGHi3jRkmKGrmX0jZaEJfWB7671sR4q42qWmItu5NOqSVBK
4Lm9D10AT6e1Zd8VcYZKEKM/z3FdKWPgnA4eN7AI5rw/4r47FaLsmPdWWwdFbkFaR+pryrx
fxFpTqJL8yM42nq8t6ItKlfQDXfn11W1PinjvRFdebuMePLWEsyHoS0trJ9lev5U5dxWqVK
ZhRHZUhwNssoLjiz2SkDZNKbeR5bfYfxOP49HjRnUBTEm6SekuA9iG0AnWtHkitaMGvFyUH
cjy+4yCVdRjwSIzQ76HHJ1vvxVtb8Dxa2OJdjWSMXUkkOvAur2fXqWSao77HbzfLhjRW4bN
a20vz/IV0hb5PyNKPqNAkgdjW7yW8qzkx1EOWjG+nTfBS7LIPf36Bx9FVDtlri5/lErIrkA
/bba8Y1taSs9KlIUCp06I3s8a7ED1qDMl2u9ZQ/lGQzECx2eT8JbGgCoSHxoqUAOV8jQ0CD
r6Urx4Ccmyadm+YQZsOyBSRHb6F9SzwlAASOrQA2SNDf3prdt+LZZKKoOe3SM844XDG+PLa
tqAOghYBGgKu04DOQ2hDeb5CkJTrmQk/wD1qbaMMTbrk3cZV9u9ykNbCPiZR6ACNaKBoHue
/vSxl3lsZTJdymXfI1scCBb3rctYYbHT84c6OQoqHt219anW3C8ZvDAftuT3eW2f4mbspWv
vrseRwanK8N4bh/fX/IHEpAS2k3BQ6E+3A5533rH9WdsH/bN//wCJLqC/4MYrJdLshy5POK
7rcldRP5kVuj+DmEsJIXbXX965ckr4/Qit48JcITvpsxG++pTw3/7qhTcC8M7XpM5qLD5JC
XritvkewK6oHYfhUlerZZrjdnFDqULaJLpA9yeoDv8AX1FeWsOYuAQ7bvDNbCXBrzrjd3Gl
J44JQFFWu31qLbrGbDlkecqx+RcbWSuRb4ch134qOoaDzJWraik72j1GuN8Vc5jkLN+l2dc
W15CP2bP893yba4HAAg9Kh1DWirXB0SN1H8Qcwj33GDBOO39hCpLSnFSYCm0FIUCRvfcjtU
PJr6Mpht3GNAfi2O0JAYRLaAVNlnSW2+k72kdz39d+4t8qx632DwttVumOOlmLLjKeeDnzo
JV86kHkJ/ErWuBTH4dXJ+4Yv5MqT8W/b5LsNcjq35wQrSVe/Kdd685Qtd+vUPEmUlUdwCVd
HB2Swk/K391qGvsDTWhCW0JQhISlI0lIGgB7V6qjy7IhjdkVKba+ImPLDENgc+a8r8I+3qf
oKpHEu4PiDMCKsyr7dHyhDitEuynOVLP91Pf7JFarvGes1ituEWV9SrjdOpLsonSkI/E8+f
qSTr6q78VHjzrhdLPJxfCokeNEgpXBXPlSAkpUAQSlCQVbPPzEDk8VRXzDp9iwYR73kUCJb
Ye3Go8WFtYd56fLcUeoqJPJ9ifSmnwkm3q4YUiTenXXlKeV5DrxJWtsAaJJ7je9Gma6Y9Zr
2jpulriy+CAp1oFQ+x7j8qonsYl2KN5ljymTAaZ0QxcVCRHCeOPm0pI479XrxVfavFWC+h2
PNhSHpsdZQ6q1tKlMK9lJWPQ/X2NTj4mWgcKtd8+xtrlLt0uWD3N0yRYL5BmekuBAcYdB99
p7/mDXhvKcpiqLtjF4vcVoBCY0+0FCj2/E8kglQHOyOaa7JmkicQm847Osek7U/LKUsg+g6
iQdn7VboyewOSTGRe7ep5IBKBJRvn86orrac7u8h5EfIrfaYiXCWDEjqccUn0Cyo6B1rt71
rPhq1NDa73kl8uTgPU4gyvLZUrWthCR8v5GpFv8ADDEbdL+KTbA+91haVSXFO9Kh9z/numt
ttDSAhtCUIHZKRoCvVJXiVh8jJbSzMtRUi8W5XmRVJV0lY9U7JAHoQfp9azC8R45iIRMsl7
RLabHxLaIC1BChwrkdxv1oZ8Trc4B5ljv7KlH5UqtyiVD0I1VNc4Vw8TMhiRplmuFux+3lS
3RK/crkOb0NDR2AB/M8jipPjMh1WFxLZCaBXMnNR220pHJ0SAOQB2FLvgxDv0I3iKiOlhLL
3luLkAqR5g4UkaPca7809z8EEi/yr1ByC62yRL6C8mO6noWUDSdhQOwB6du9aP6K5l/6hP8
A/C2a9qs2etDqYyuC+pZ2tL9uCQjgcJ6Vcj71TzMf8QpGTxLw6qwS1QGlIjpWp1CApXdfSA
fm1x39K9rieIDWRN32ZZ7Tc3GmCxHjx5im0x+ogqWOtPc6A/Kogu2U4/frhkl9xtgoktIaQ
EXJoGO2n+EdWtgqVsnjvSbGv1myXJ7tPnY9dZk91YEJFrUElkD3KNbV+IlR3xVhHx2ab6JO
R4/fr7LQdtQ1KK47KNcBTyjpZ7cDj79qffj85U2+o2+yWGEw0opMl5TykJSPxfIQkAD9NUn
RE+IWXF0x7hIfti9luQpQgsu8qHyhKS4pBHbkfWpy/B6bcgmTPuMOLKTrQbZclDgdlKdWeo
b57fak20C5ybsuNPmTECDcWokhEKSppLiFrWg9ATpI0obGtdz31T9k0SRgcAz7PlszzQpPR
bJ7okfEknXSgH5gT9KYcvyOZacfguR2/hZdzfajBbieoRSvuoj1I9B7/SoN9VIxOBbbJYF/
9IXqV5KrhLX5igrXzOq3+JWhwO3AHsKmxfDnH0rMi6suXqasaXJuCy6o/QJ/Cke2hVk7h+N
PQ/hF2G3lkDQSI6Rr8wN1Qp8LrdbXlSsbulwssnZKS075jf2KFb2OBwT6VsVkWWY9oX+xC5
xt6+NtAKlJHba2jzv144q6suXWHIGyq23NlxaQStlSuhxGu+0HRH6VcAhQBBBB5BFZoooop
Gzt5D+V4hbFvobT8eqY5sc6aQSDv0HcH/StvhPHUzgUd5zr8yU+8+or3tW1kA899gA7p0oo
rytaW0Fa1BKUjZUToAUgXTMLjkL8mJjUhqBaYwPxeQPAFpAABIa3wTzrf+hqhhQLVIcQ9ac
NuOXqHKrrcZHQh8jjafM4I3xrXp61fO5hNtlqnMzsSl450sFLcttCX47KunSCotjsCR2B1S
/GsuW3qAzKts2RIZVHabW+xkK/LdWlIClAdG08jkcHe/SoV8w/KBEdTHt9yZmCM58RPXczL
89rpO2RwkgE+mj9+K6rh8yLPw+0yYbYbYVEbCWx/BoaKfyII/Krg70daJ9N1waRimS2NiQ/
drNcHYkNanku2u4NtdKeorCj8pWrpKlEccbParXFslx2DcSu2YReZ0tPT1TXAJEgqUNgkk/
LsbOwRuui33GE5HaJkN6dJbElSH45VrqiOJ1op9e47E++tUo3Zy73y2R7VMgrbyewOonMrU
ySxO8oj8C/7wIJHB3TvjORwspsrVyhEgE9DrahpTTg/Ekj3G6t6KKX8gwjH8lQr4+AgPqSU
iSz8jqd9/mHf899z70pW233ewXdOFsZC+yUNKl2h8tJWlaNnqaeTo7A7g8dzr0AYhk96srY
TktidUhOgZ1rBfZP1KPxp/Q/ery13y1XpoO2y4R5SSOrTTgKgPqO4/Op9FFc5zeRrNkFsJL
kGwTH1Ff4QFDpGz6DYPNNOER1RcHsrKunYhNn5d65SD6/er2iik3xCsN3vMeEuAtcmFHd65
1sS75RmN/2QoeutjRIB37iltnDcvyKSzJlOw7JbIqymFa3GEupZTyAooHylQ3sE759qvH7R
n9kAl27IWb4G0/NBlRUMdY/uqT2OveokrxjtNsQli92S7QpnKXY6mEkA6G9EqHUOeDUmFis
W5QYeS4k+5jkqU0HfKb0ph0EbAcbB6f05G/epLOYXSwJQzmttEVKldCbnD/eRld+VD8SN69
Rrn0qO4mZizz19xtAu9gmFUiTDYcClNKPJcZO9EHuU/p9Gqy362ZDC+MtcpL7QPSrghSD7E
HkGs3a8Wm0Riu7T4sVpYIHnuJT18cgA9/tXE8POT29L87H4DiPjI7bTUu4BLbaEpWrQ2rXX
8gSNp7e1dpsS5qYDbF1uEWZPAK1rjJ6UlJPGk77aI5qxWFFPyEA7HJG/vSjecduVpu68jxQ
I89zap1tUroam6B0Rx8rn19fX13b49lNsyOODFd8uUhO34Tp6XmD2IUnuOfXtVzRS1fM9sN
lUqN8T8dP18kKGC64o+g+Xet/X3qLi9mukq/yMvvyPhpcqOI8aElW/hWerq6Ve6iQD9Nn8m
t+QzFYW/IeQy02NrccUEpSPck1z3Jrv4ZzpJfk3Fn9ogAIk2xS/P2eBpTf4j9DuosHxRi2f
zY8hV8vbfUPKeXbktKSn12djq1/hHanHE8ytWYwnJNu8xvy1lKmnikOa4+bpCjxzrn2q/rk
OSzF3a+ZOqMol6R5GPwiBslSldTyde2t7PpXWYzCIsRmO0lKEMoShKUjQAA0AK20UUUUVqf
jR5TZbkMNvIIIKXEBQIPcaNJzmJ3fF5LszCnmRGdJW9aJRPlKVz8zav4D9O3FLqM4yo3uKn
L7WzY7C6S0+XoinEOkggIUo70D79uOdimU4b8G8u64Tdk21T/zrjgB2G/6j5R+Hv3T+lLs4
2r4xLmZx5WMXdY6TdLY+pDMzXf50712HChvtzUbGsJbytH7fiSlworiihl6R/tkt7pV/wBY
VufK2djslO9DvTbI8Lscmx3U3ATJ8h1BR8XKlKccR7FP8I19Briqfwhxu1xrR+2EQ1ieVuM
GS491FSUqKdBP8I4HB5/lXSawe3A3XNchitvZazFypjyEz3Uiz3aAfKdjr/7pageTvWidg/
5XSsRyZwBleeThHQQUdEVpLnY76l+vP/40K8P476Cu+ZHebigJIWh2YWmin6pRrt33uo/9J
sGxECJZIzEiUpPSI9pYDzq9DfzKT37+pra1dM2yRS2odrTjMYb1LmhL7qvYBrYA+52PavbP
htbH1+dfp0+/PbJ/2x8+Wkn+y2nQHp+gqbjWA4/ij779sjLDj5/E6srKB6JTv0/n9aYzvR1
rfpulC8eGWP3VXxUdpVquOwr4u3qLRCtgk9IOvT71CYtPiPYWTHhXi33xno6UGchTbjZ50d
jfV+ZqTifhraLF5VxmtCbeirznZK1EhDp5V0DgAbJ51unOs0UUUUUUV4eZakMqZfaQ62saU
haQpKh9QaQ5/hPD8xz9g3qfZY75BeisrUplZB2ONgj9f0qHaLVfsQtr9kmYrHv1tfdU4t6I
4OpfUdnrbcPJA4Gj6D71Rxrhd7NMcbwi0ZKyC4Cu1XGCDGb6j1aSrq236/8AOuu22RJlW2P
ImRDEkONhTrBUFeWrXI2O9coyLEnrJ4jQlRL/AHK3Qr++4eqKo7Q+ogqT3A0rfB9PrquvMo
LTKG1OKcKEgFatbVr1OvWvdI/iU/jkjG5sOfdIcaY4gBkqV1uJUhWxpKfm3sn9ar7flGX5V
bmWMZgIhBhIDtxuSCEPEADSEAHk73zVsfD1NzWh3Jr7cbyen546nPJjE/RCNf50y2uzWyyx
hGtkFiI0ABppAG/ue5/OptFFFFFFYrNFFFFFFFFFFFFLWa4zNySFC/ZtyTAmQJQlMuKb6wV
AEAH27/X7VWSbZ4nPpSG8hs0Yg8lqKok/fqBqCjw5yW7IWjJs1mPNLWSY8P5EkfU+3ca1qm
Gz+HmK2RKTHtDLzye78keatR3ve1evHpqmTtWaKKKKKKKKxSRJv2e2558LxqFNZD6/LdRNS
2S1yUjR9dDv71hWc5I0tTb2EudSTr5LkyR/Os/0szJyM7MZw1nyACEIXckdewN7OhrXf13W
2Ff86lMMvqxKElCztSf2kOrX0+UjfeiRf87jOtqViUJbTjyUdKbkOoAn3I1Uy2ysvn5Cw/N
t8e2WlDK+tn4hLzjizrpOwONc0zUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUV/9k=
</binary><binary id="_26.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAEvAF4BAREA/8QAHA
AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAABgcEBQABAwII/8QAQBAAAgICAAUCBQMDAQUFCQEAAQIDBAURA
AYSITETQQcUIlFhFTJxI0KBFiQzUpGhJTRyseE3Q2JzkrLB0fDx/9oACAEBAAA/AHLxvjOM
4zjy7pGjO7BUUbZmOgB9zwss9z7Pdt1Iob8+CxNx5I69yKr8xPcKEAlFG+lDsaOiTv24ra3
JeNvzLezaXsnbrQIjpJ6zx2ZZD1IUkYqdKN9SAdu/FjF8OsKuSEdWjPj7sXTNdsxyzRoiup
BSs66BIbt3B7djvjUPNmZ5WStNNc/XsZcl6KteRSMh6Q3/AFOnoBbw2+of2jv34YWGzNDP4
yLIY2ws0Eg8g91PurD2I9xxO43xnGcZxnAB8VMtOalPlqi7ixlS3remvUwhUbII2NBjoEkg
Ab4gYPliNMzWzsVmbG10jLOIYFigkRD9PSWdjGrdXcdgQP7d8Qp+ZOWsjy20wtV4vRpzSSx
UUkjaGZ30r+mOpOoMFPUW2CNjseCLDRWJ8Rh0vpGxmX9WtyR44vDJv6gN7PTLshtgex0PHH
DPy3cbAcrFbq2rgaOWxHPBIUNeWQRqkRYn0wR+4DuSN6HFPRvVeSsvDlInrx0rccMd6tAVj
Qly3TNHGACOnpIO1BI7/fhrghlBBBB7gjjfGcZxnGcKvMPDkfiXlXmnUQ1qsdIieFjWdOlp
JY5WC9tD6wdjuPPHu5zDUw7WoM7Ya2Vx8hpZR6auzxtJojo30up6o9HsDo7124F81zHistJ
LkKvLcuQWaWKGsWnjikjdQDpIkBZlIKn6t6J17cev9Qc5Z23bEOFxUBneJ2r2bXpurRjS6V
pVI1regB578dMtkuda2KyNfPcqztUneSWeWnM3QS6Bdnu69IIDdtaI9uPNn4oJksSKFqtek
s2KpRnrTA9cxi9P02iK9kJ2dA9yd/gND4d5D9T5CxE5SZStZYiZfLlB0lh9wSOCXjOM4zgW
555kbEY9Mdj7MUeYyDCKqGYf0wT9UpH/AAqATv78LbkOrPjMxnLKWLVmtTsk3MgjF/ViX6u
n0u/X6n39h3334783zrLmsXVyeWVJ8jUnqWKlaIutRWCGDphYFo2b+n1Dz2OuBzkug1duYJ
8Ys36jTwrj0pSY5opiQshQDv8ASOr87IHGXRbp8lY69/pvH2YSx+ZtSUZGabZ6gxlOj37gl
Tr8+wucPkAOW15ixNzJ8sRVJo1n9R3sUp97BWOMkk6b2PYD33x7p4zmjnrGNlxhK1O63WFz
CztVMg15Maj6j07UN+eGL8Lf/Zthv/lN/wDe3BbxnEHM5engcTPk77lK8C7YqNkknQAH3JI
A/nhdrztzXnGotiJ8TWbKCU1anptNKipvbSNsKv2/ngVvZvm/A5r9czJ+VsXo1+aetWEslS
NPpCabax9ZKnzvuDr2PWtzAMbzVRz1gWpoZaZklVLvrOSAyJNK0YCLvq6dHZXX+ON47NwTc
zY14pZCMdjyLdsX1bqZupmLylSWTfSux+06A/NJWzMmC5hHNuOWqaXq/LWqovevLYTWnd+o
AnrIJ3rz5A9z3C429f5as1+TMvUs8vXi6NXvdcc1LqH1qGG+w+2vfyfPARkcdbionlp+ZMH
PUwS/NDblUlkdjuMn+9h57D31vhk3uZWn+F+MgpV4xks3VSpVqRnsCV6WIHsqrs/jsODTDY
uHCYWni6/eKpCsSnWurQ8n8nz/AJ4ncZwr89Zfnm84ju3IcPWkkjorTHSblqNSesyftVQ3S
F35bjH5MqpStPjsXco3YaEbpFM5EYdtl1aViUceCy6A7ffjeWliz3KFqTmK01ancdRDYppq
tIVjPTIzAdXRsKel+4ZdAka4GaAGKhx+ejtRVMRkzGl+hQhKlo41AZnDjQHW3S3T20ffZ4r
ubuTrtGhZuYqosdMqJrmMMyyWMeCT0hip2YzrqA9tdx23wP0bFCxhZlyGKElsxloLA6l0Bs
L0qAECdXZiTs7PvxeXMAlPlxsjh8WbNPKvGKchunrDMSDC0S/7xlYNo+Ned+OLqp8BL9iiJ
7eZir2pFVjCsG1jY92UkHXbx27cX/wc5Ugx8F7JWZDPdrWpaKb7pEqH6im/HUT/AP3fhocb
4CfivlrWN5VigqWFqvkLaVXnaToEaMCWJbRIGl0SPvxQxYSrSozV8TI061+smm8havJLEqy
iGOJu8oZuo+oPqBX3HFvYhNiOxcx+JOOyGLsGwJMm7mFjKOqcqA31aB+3Y9hrj3lMhjb1Kz
SfJwyYzK4716Iloj5WosY7uzdtgsVIB8EfkcBvNHxGwGVq3MJHk77QT1Vrmb5SP5dXU7Lqn
Zvq6Rrv23vXErl/OY7HctY57mX6Y4q8E0hpzF7ssoZ29KRQD1RdIOgfAH247R8rlLVfmKhZ
prct15bXX8uHxcSnRPUW7oWUjuNdwew4ELuazOBylLHiCCPI07duzEmx8t0zovQ0ZJ0dfUV
/P32eK3mXOc4WOZKnz16zHcjjiFYxzgIdgL1qV0umOzv869uH1yJhLuC5ZjgyZQ5GxNJZts
jbBkdiT+PGh27duCLjfC++LdiOOpy/Eaj3pDlo5BTjUlp1VW6lGh+QP88DPLtXOU8vDcxvw
+pUTBE81frtmOQhyQysx/frv9Otr9P+Sbl/mKHIyRX5sdct50zF0p2ljhnqVpdbMW9dcY15
8n31xUfERcjkDhOXJ7QuVbd6eSYY6HbiGLpITpBO2VWP/IHXbjlzByvjKPLjYZlhENWNxE9
ur8sxlILiUSjtIEjLAr7kDZ3xQ8lZNuYK9WjFT+VkqUJKD3FrCWNmk8NJ3BUCNGXZOu58Di
95duVKHKSyrYhx/wAvTCTRQEFE619M2bEZ+mRuuM9KgkkEdu/HGW3cv1BzNdwWLyVJ0VvTy
nSbUyIoEhrIOyJ5bpJPff34BuW76WspkMdXx6zQZl3rRI8wiWMvvoPSF6eodunsAD/0ffIW
UbLcm4+eWwZ7McfpWC37kkXsVbsO44IeOdmzDTqy2bEgjhhQvI58KoGyeFhislc5kvW+cpZ
Wo/JyoKsNlWRUoAhpJdDZcsD7fYDeu3Fnj/lKMFh4LFSs2LJtw/JUJJXWjI3X0Bn8s+tnW+
nZ7faPzby5kJql21iKs0bwH9VrZJ7BNgTE/XCiHuq9G/p8b0NfYby0fMOHxWM5rrz4e9i6E
4tx24IWhmlMrBX6lB1ttjq/j8cXTPRyfLUVpDGIJ6lmaKGplXijHTKsh2GVtOFLEk9hrp13
B4prmHyL3cncwtuoYLgdr0KyepFaDKXhBQKm+pSf2dTAnZ88C0ti9jcjNDnI5KdSrLJ8vFD
t69ecqWiGu5A7krsnXnXnjhz/ACQzDCWqc1X5WakWihqIVSD62LIfqO2BJBPbZG9cSeVcbe
PKfMRIFeSgkV2L1SquroQwPSV6u69WjvXto74eXI2NuYzlSqmRKm9YZ7VkhQpMkjFzvXuN6
/xwQcAvxfyL4/ktdo7157cUdlUbpLxbLMu/I3062OKblXmHHWsJHZg9HGHDiFz8hGbcjVHb
ZgZmHWD1j6gPAAI7d+Co32+beI5fIX58TOr2a1SoFMomH9JW7dwoOzo/k67cYcbVnsSQfI5
mw+FnNuAzzMsdmVgWAVifqAPbv2G+AXnrGw4TlnOUqdbJ14r71RDSchq4md+tvS132Ogggd
tsPxqm5L5W5gTAtYx2UGNnmlsxvC1gH5gog1GIj2J2G22+wHGsjl89iBX5ertTsXhDA1QVY
j1VJJCSVVg/SrfUQW7lgw9u/ELFrzBlq1inUw1Kd7FmWpaiWQM8RkbqLqmyE6R1KJDvW/Pb
gv5nSKf4Ytct4mMrDItaBRXWSeggk6XBbsAOlQAdA7I354D+YL8MMfyVmKQpP6XzFazWCyV
0UJ9afSpHSAUU9wVbwPPH0RA0bQRtEeqMqCpB3sa7ce+F98W1ORo4fAxzQwzZC7tWl8L0KT
s/jZAP88SqWOpzZmzl4Li4fOSUZaMyyQKiySIQfmERj9Sgjz3BGu/biZ+oqL+Pgt59bVTL0
fShWrWIM8oH1zeon7BojXcAf44rcblamVjXF0Mtbmv8vWXMUC3UMmRWNdDrbWukk67/AG2f
vwv87zRXymQxGL5bqH5fFddyZ5pWkSKdtlnaRtkojEnq9/b24OKWNGIpw/1oruMx9ZJxbs1
OpFgdSbBidSWkd977jQ/5cC/xCTFx2MXipI8dGzSBhPVqSLJVpbAiXz5JLA7+48cUnPVSHD
0qL0sfLj7QkMkMteq1dQQWEpUsxkI30Fd6AU9vPEjM2pv1DFcr8vWlt0sejs81hC0NyRnBb
r6AVcKSo6j2B334gYeOvzBkkrVqlatTNPoae3E1uZAzIgOl7kq+wpIXSnv24dXw6uz3uQ8V
JYQq8cRh2R+4IxQN/kKDwS8Lj4kqknOXKaS04bWjZMMViTojll6U6FJ9vq157eBxdw1WGRj
koV4s0TalgyFi5MDLTRtFooyVG1BP7ft/PA/BcnzuNio3bGKxPLFSWSOeetIYY76Kx+iIHR
VB2DHfc7A7cROYcvXyzpypybPRp4zojW5crMB6u9gQRlQepyoJ7bPnx33T1MfzNy3kkoUMK
LNa5DLXqV7EYTuG0TKE2jkBgSX7EKda1xLjyfMuajxzw42mmUyFeTH18zHdYABGJchFGlP0
k+O/t9uJuPp3sYslnOT2pLOVprFWyN2GOCarKvb0y7khdkKVHcnu3YjgXMlnLc1WM5JhrsG
LdSjW5qsl5UcDUhCghG6m2D26deAOPUc9bmTMT1sbFE8sNGSqIQ7RREAkho647nYALRjsGB
Y8UlZ8zWp46KWnWntZuEVqNhZHWxCiERqAEIAHUPcEto74+isFjFwuCo4xOkirAkRK70SB3
Pf7nZ4ncLbN0MVzxztlIctYdMbyzUHV0SFf6sgLM+x46Qv/ADH24F7XM97J8pLi7WaykGch
b5apVgUo+RWQD05H2N6Kkjz+fJ4s+X/hpzTNXWXNT4qOQIqwizV+aesFAACrsRj8+dnud8U
mMtcz8pc0ZjFYSPH2pTk4zJWrqqO66Zv6aEkKnSdE9+nYG+CahzBStUcnQkx93D3b0paVfn
Hjaa4CAYY5SpUA6Hv22RrXfi8W6GuSZUWlqQuxrZWjkZSqQyCPskbMQoXbd2UNvYI4CcxzF
Ty2Ni5bxtqCCs6RQZAl/Up0kVj9UTOAzOdgb7+O3fvxcxUcfBUippRSvUx7dUMTaaaL6tyR
s6zb2CFdzr6VIGvfiqx8StV5is5AX466XAbsaIpll6BGXJYsr+7EdJ0N7IPg9PhCUz2fsW7
zPI+LV3pRyxjqAmcszs3u3bXjXc8ObjXC+5crRy2OfaWWlSBpbL+u6kBkheL6W7jx07I7a7
HgCyGCyuQxMfM1aa1HkGaO3CsEDLEteIemkrE7+s6Vtb7L1HXFrV+JnNWHxzrfMV5+kCOeS
qxRjvpDJJGemQH89Pf34FcNzB9TLzTjJZ61+2cotmOBVlkK76wrEr9J6T+0ggjtveuJiDM0
asWUxLZeTGVmX9UqwXyGV9HbjpYsgKje2Gwd+3FxJSx1m3g8vg+XslZgiLm6cjWkuRemdd1
OyGI9uk/zxZ53lvF80BbdyOeSWmHE08Eq/MlEldWeQqhRtAAhAA/fXEBOTqVFf+08rnZ6Sq
HdCvpAwSED1GI2dM4AKdm19R0BxUx26VTN38Ne+Q/SKVrc0VWVBLKx6S8avMyt6fVH9Wjvx
54JuU+daee+LjTyqKnXjWp10MiOGIkDhQy9vG/c9+3Dc41wk+apsLm/iblKOVzNzHRlYaUb
VB0q3bbeqT26eptD/wBO5XXoVa80VbFx/OpjXhggSTIyQTzTQEqylW0pRVYt9PY/+UdaL4d
5r2HmytaJLTraqqkcFJ5FHUXX1d9COQF2p8ntwCwWMrWzVusMTctChkTLSx83p9EE0myo9T
ey2ixCr5KqfbXEnlx8dJFkqz4Z6uZqOZrqTVzZmZB2/pJtQCrdJO/buN+OOkfLl2rZgjwmc
s4unzNCs9P1SVjlZhs136P2to9mHYg688crGf51wdz5aXl+X9VSz68LwRCSJEC9DhFUHfUN
AsWJ/gnjdS9zPkDLj6PKq46GZZY5J8jC7RwVWJYqzSDvoksT3JI7DXbiolmr4COnXozTs4k
2fmWjjaxFJ/cqFGAjbSNpyew3r6jwT5bC2slBAy5KnK+MkKU0xVL0JntMnWAHH9NunpLHpO
vpPgkDho8p53/UWAhuyRGCyhMNmE+YpVOmX/8AP8EcXPHzDTEfMWe5maPJSV4Z4J7UZeQoJ
eiQOisD58dh7HX24aGE5hgzmGxeXvzt6gh3PasVVkjqiIhJwJBpkaVWB3x3vxY7F46NbMiU
AIBReOOcW6lCQH1IHMTfUzNsEdjrY/nir5XxUdluYLteGeWrPl9JLXkSCOFE2fmY3YfuBBB
APYNrwePHN4FfNYvmS3iLzG1E0NuBuh0dJVZFhV0/c2xsef3DvoAcWX6JNb+BVVMgZa13H1
DbgkckPCyFmQ78j6dD8A8S8bkEsYunkmH6TWCx27Jr2PlkPrIVeSYMuiesHp0xPgnXFBzRZ
c8n2BlgZZkaOOSeTIesasjBV0v0AEPCSxK7G2Pbips4OY8jTNdSCbJyiO9FFH/UlCOV9IgB
Ox7en09WgoJA7cGeMtUJcIL/AFWKtexC7pFVhSMCJWEh9OD6uvfqMrMBsgd9eeOnw1kqwZn
mPF0BV+VryV5FNSVni62j0wXqJPlPv2JI9uD/AI+ffhjyHW5iyGVqZeeeu+Lmj3HAyhi/1j
9+iRoj2/8A1wW4t6PL+ZyHLmPgyjmLM/Mxw1JRuRfRjJRy3dlO2JH2A78azUMlrP4ZYspcu
1limK23aOaCR4gB6zoGUDoaRgxb/gHbXHLlT0Pkc5bmr42GNMjaqxw3JCUT1VTpi1HtOgvr
etjudca+IcEEfKVt4bsNUr6Mvy1O4WissrpFIPTI2ixsoA6T/I3xVpyrb5glniqZmetlmro
4p5C208NuM/Wrwvvbp2PZlbWzv78WiZrmzEZJjkeWMzLIll7DQ1ZzNX9FkCkDyCQe6r4G/H
bis5wfNyYOa1ZRqJNZ4nhyUgae3GrAK3pDYDoH/wB7sEk+B24I+mOkHliuVDJWqmOC9GkJ2
y7jdyg0R6COsfT1dw2+54H+RTer4OpTksPbrSVZ5VWv0ieqPU9KUJKSPTC9SP23vZ1+b/4e
ZOvLzxm3gmFmvlVD17CxemH9E9JHSPfUinZ0T5134ZvCUwGSq8k/GbOVbqyLXuFv6p+r0wx
EgY6/t7+fbtxyXOxZTLcwZWKOWvCMpERJHY9O1EoieNyi62zdHW+vbp7+OL25ioucVSWHIN
XivpPFBLFKRG69aFkWJwGDtHH1EqOk7J0fPA/8P85QwXLR+ZljxM3TY65HrKZbxUbT05G0u
42/tPYkjjvlMpjPiFNT5ZxWYsSPcKzzT3kVBCUQ/RGqgbZmO21sbHn7SPhtVq8xY63yjzEk
i5DCTM1WRJCk8C70wVh3ADf47jt44NBy/wA601aCjzhFPB/Y96kHlUfbqBAP8kcVvNHLk2O
5G5gyeTtyZjLT0jG87RALFHsHpRPCqD9W/PbfsOA3/XqzcsPSsj08jLAYI68UcgnBCKVYOG
+ku56idfUBo/fjj8P6VGjAtz9VrXJFriX5KR/SepIJk63I/uK9CFV/uJ1riw5Tt263PdK7Z
uSNFZyVmuQcc0DOXjGuo+Adon0f2+fB4dXCq+NHLC33xOVgkiqymb5SWd+ygN+wsR4AII3r
+78cROXcGeWDcr28thf1OzIZp466GexVARgjQroln6j1Ea8fzxIwLHGfNUsjkLFMwz+hFBl
JfSApqvU8kXQPpfpdu4OtHXEDkLl2DJ4HJQQY+CSLK2LMS5OQLIKqL0iMBG8kkk9vwd9ux7
Rr115fNblOKnTlx9r5d5LVUqFK6Eja7bJUnR998Cs8kOM+PVCxSnDQZuj1MYdFZAQ3fe+4P
pg7HDV4Cfi7k48d8PLyM7K9wrXj6Tokk7I/+lW/xxW4fl7H9eDqUsKcdPWpRX5ctFChDEhQ
8fUfJYb2R49vPFLlnj5Sgi5qxlaLNYSdljsvJKkjXXG+iZiY/oKvte3kgHzxz5EiwuZ5+x2
TwRuIkVeezcgszGUQSMAgQE/yW6tnfbxrhy8Q8viaWcxc+MyMImrWF6XU9vyCD7EHRB/HHz
rmKGWw3NFnltIlytiOx6leaBSZo3ZBpgU0esKoOj22u/vsmzXN2au5m9ajs5ODGYyrHVnBq
xlmkfSl3gkYa6mOge+iB+eI/I06YurbwWXqG1BKY7VKE2wn+1I+xDvYEch7bU6O1P34aMny
E1qU5bKGZc7XEMWJaYMisqn1FQr5Pfufv/I0OQ1a9n4hcn2mxLY0jFzBKkg08ATsoPf26jr
t79/wyJZY4ImllkWONBtnc6AH5PCc53tjnhWtHrTC17MdPGuH6Pm53cB5Bvyqor6/578jg3
XIxWI6uPq8yOn63IZMU9eqAYoY1Uuvca8AjZH93jiHzBDieZMdce7JVPLlSNxHPAZOqOztk
bqRRpgCwIIHYjfADy3ascrdPMGMxwiSixo5qGMSOsvS2i6kjQICljo62R9+HtFKk8KTRN1J
IoZW+4Pcce+EPzRFWXnvmS7at24UrTxuBRMccwYQ7B9RiOkEbGl2ST47cTbONpz08TUixzV
Z8hNBHYr2v6k8geYuzix269rD3HsNdgTxY53O8mZpeaKleqYpZaTutkErHdli2xZF7BnU/w
B3kgn24tuRJ5ZeSsOcXgIhNTdI1mtr6YKONzSRk7J8n3G/+nEbniM2KUuVp8zk5GH5i3i5K
8IASGJCJoutf3b15J8gfnjeM5ap5TljH53m/mXIXaDQrYkrXpBFCHI7b13I79hvv/nXHTG2
I+ZeZIshj4K4xeEh1iabyiD19kI83T3IjVdhe2ieC6eTNLDYFaPFtP6yiiGdgDCddRb33rq
/b27Dilz8sEEN/IWsdLja2BcXaluGQBbcjKd7UDuCW0d9zvyOEdjc1JlLeRGaVLRtRz2NNW
LN6rJvrUr3XXSDvuNDxx9EckiVeR8Is0bRyCjECref2jzxe8Irm91xXxGzGOzLD9NzCrLta
ayyyfQUQISPpYHeiPdRv34tViXD2uWsfPLYhjp5ePSWKy14lBiLFo/fR6h1dR2GJ354Dcpj
7HJnNV6xn6tho7EFhaEtYqUfr2AQx8AByfG967d+GNyz9PKuInpYe3kbmIpLLUtW5Fggb1e
0gDb19ILDuPC+e/ev55zmQq2H5f8Ak6RxKSLas/pilmhpdYJEgI0C5IJ17fffAtzHRerm8R
DBVpTRWShmSg0ktdDI/wDTKJIehSV8Det9XgcNdWr24YZGxWGywyE5pvJTkQAVVf6d9X7+n
+5R7jsOPdpC3q2rnK8c8qWP02u1SQOwquQC5IAKAbOwO417DvxxSxUoV46MKW8TRxNkUlr2
UUxX+tdIoY7PSSV+o689/fQPzRy9iLHOOEsZOtar2shIEydZJyfQ6wEiCOB09G1YaB2R24c
0USQQpDEvSkahVUewHYDj3whud3TOc0c2ZIV4LUWHgjrLHYdx0nq0XQqRoq2+3ggniNzP8P
pcJyVRuX6im4GkE9mvaZwd6ES9DnuWJ79PgDxxeVOWMzDytUr8yZ67XwYYLLj2hX5lWJCoi
kdR6Ts+40B44ILOOxMGCie3Qnv08GZ6lixcJr6g6TsoiaWQftUH/wD3ix+G2Ld8BNnMjCnz
mcb1ZEK/SkIHTHGAf7Qvj8Hin5mw2e5ZwlrH4qEZPB2pCUj9EyTYzv1bQAjqUdyvgqdcUmK
59xVfNV4J8ZUkp1Y3XC3pQY/rCDZeQjQLk6YgfS3nfngxmr4TDpUkZchiIcbVe3IKfW9YtK
Qp2wB9RlbuO358cCdPn3mXG4zJzX2S5jK07U6t+1X6X9Qb6GKbBfsPqGtje++iOOvPd2vLy
taelkzMlazDbsNI8hKzyNGUEDkAFAnqHQ3rY8cNqGZLEEc0R6kkUMp1rYI2OPTuI42c+FBJ
1x88jGWb/Ld7I2vl4f1mz61OWZUknt9coUop31Iy62dA7Dd+GDzjZhynM2G5bs3xUgpxC3Z
EMqiV59ahSMkd36tnXuOIOcsZOua8OJxVivPn6yrZnYM2TjjjIVmZR9IJUgbBHdu+tcUNuS
X9PyWGo1nxqzSVMMlT1S6KTLI7tvX1P0hSxH/GeHfBClavHBGCEiQIuzvsBocdOEjn+SKFj
4tzUbkFx6V2I3Y46hXQJ/fsE7P1DuF79+JGDnucpTY7B5TJZKthmAtrakiaARSr1OYD3J6S
utp5347HjeIxN08yZSdKuPtX5QMvBkJ5HNGNJDsajPcnQYBx3Hf7cV+WikjwGcxFqSHKYml
Wit4p0QK0KzbIkXbb6F7rrZPde3Df5XtG7ypibRGjNTifX8oOLGx/3WX/AMB/8uFPyLlacH
LFStWtyRZCvQe1Kr1/WHSvqaEPUwVX0wYgeQP5PHHH8ycuJXuxrnQs8np3f1MwlbFiwNllP
WhjQd+kAHsCe/niLgkp5LIZjPtiI4GtwMy1Jsm6lIiFE0rD++P6y3n+waHuJXw6xNnL8zVr
V3UsOLi+ad+jo/2iZR0D89MSp29j/wBXHxnAnz9gp8ljoMjj6y2b2OcsICdCzCw6ZYifsy/
9RwCWr8DYfGZLHQyrJJfhtFKSqIZpg4QQEOS6OsQIOtKe5O9ji8mxd3GZepnp6V6G8G9W/F
VsmZZYWZtwxg92CdCuUA8M2vYcROVsdQ+IefyWT5hrVrElP+hFBH1J6S9UgCSL7sAoIO/7v
x2vfh7Lbxl3Mco23eWPDyqacjnqYwPsoCfwB9u3jgyuq70LCxSem7RMFfp6uk67HXv/ABwk
PhTyxezt6tlrNaE4atE0DxyylhMxVlOk/htEHQ0ffh3xUqkFNacVaFKyr0iFUAQD7a8cK/n
7lBcflLXM0k6/IN6SSwCURlYVU+og3+7qCqqoO31HtwV/DfFTY7lZbVuJYrmTle5MoUDp6z
tV17ALrt7cFnGceJZY4I2lmkWONfLOwAH+Tx813c/iTluYZIq73rl+63yk0lOGVSh6gNBgS
p2R3Hnt7jggw+C5vrJXq/6hSG6cebVXGSSM1pYz2YI7J/SYgN4Ox7j34LvhBWUx5jJ0ak1L
EXJYxUgmcswZFIkbfvtu2/x+OJFDKR0/i3zEiQPLE9Sv6kkETyFHA7KQoPchie/24sfiTn5
sRy+lKlNFFfysnysLyydAjBH1OT7BR7+2+B34H1K+PoZmo1tJL0dvomiRwyhVGldSPKnZ7/
jhosyopZiFUDZJOgBwt+da+P5058wXK7Eyw1Ue7bKMddBA6V2PG9Dv9mH34Y6qEUKvgDQ49
cZwpea7b84ZrJVb1+1S5axdhKcxiZI1eY76ndnI2qHX0999tDvviVi+QMRiJ5sJZlmSa0us
VcWfqsMF+uQoQOmIbI8dz379+xF+r36n6JJk3r4omQV7NN/9rnkZgREA6+N6JJI9uAqp8SY
OU7WQwONghykEN6Rq7Rv0FxI2xHGoX6irse/jQ7b7cMHk3CW8Vi5LOVlE2WyMnzN1wAAHIA
CDt4UADX88A+SFnLfETI5y7NQHLuK/2CZr4DJGCgLlF3osWPTv/wCIdjrXE25hYf1O9neXc
++PzGLjWC9ayMQSCypUaL/SB+0DuBrsP54HOYeZs9zLyNkMSbdW9kad/om/T5D1TwAd2CDu
VDEAnWvB47fB+SWvz9l6b1BWLUx1xvIZJI2jZVI2e42Sex/H24dXGceJnMcLuPKqSN/xwnP
h5UyEuDuZM3Kd351jYmw93QjUNLppiTv+1CBv7Hzrg8guPSivYfFZtbuRgIttLkupo4YHbe
iy62Au9d/t7eKDme8kudsYblSo6ZzmCujPk2YiH0AvdlYHuQPdR7/fiBLhsQef+UMdjatM2
6tcT3bFbbr0xr0qPPjqBGyN/t4a/Cq5CfHzYyhkrWOe1azU9oShPrhrI0hbciE/t2nY/wA8
EU1Kw8LJkJ15jyaV1rW8dHKscBjkl2JTGfBCgd/sv+eBzkm1iaPJtSOrexFaZJHOUmlHTIl
ZpXHT1LohiSoGz27cVHworiLn31add68FjHzTM0yn+vGZ9IU+w7KO/wBjw7uM45Wf+6zf+B
v/AC4S/IvMGLHLUNLM1K1fHiIwXbLVmlE8Z6iivIv+7YNvQO+32OtsWrPEK1K3ZYYjGV5RX
qQrMrxXoXQLF1DWx57L/wA+Bi41vEc0TZzOX6fL60qLwYulFKHjsRr1E7QaOt9B6RonQHtx
A+E9Nr/OOVzlg0/WWpEClNAkUZk+oBQvbsqjfvsn32eG7wjqeRTB5bJctw4Khbeq1mOb1iw
+YphhIII/+KQdTHvvwOGS96QD5yCSGrShRLcMdICSe7XWM/QYyNjz20f7fzwD8yZLG4HlA4
fD5ZULFeunerD1JIrALRqWOtBOpiT30QBscT/hfjK45szNynk5MlToV4aFexI3VsBQSFIGu
kFRrX/Xzw0uM4oed8wcFyfkryOEmWEpDvyZG+ldfnZ4E+Qo3w3L+Nr5HI/KRMZKBxlhEcSW
mYt9TDZHYaCnX/Xify5noc3j0ylGGsBbsf8Aa3zNs6pOoAXoVho70NeB4/xSZ/KYIYfGZTN
3ReuYyaWJGu0yov8Apn6wiftBJCqHYdu/bgt+HnLr8vcsqtiFIrd2VrU6JrSFvCDX2Gh/z4
KOEzjVTmrH5S0VMkGQyFqaOWCm0ksTxoDGynY9MlBoe5Y64vOQFml5cwmSkxFdrmO9Wlat2
nKy1oULdgut70SNe3EjISQ47lK1mat/5yJIGsQ5HIxR2GsRvv8AoqCVZQD0eRr6vB4IOQMO
mF5Lx1f01SaWITzkAbaRxsk68+QP4A4I+M4V3xcevksvgcBZutWruZbVhlcKelF+nXV2LHT
ADfnX34n1Y6dLFS5GXK/oeMu1oTN1RhLkdpmH9WR9diR2PbXffbya/lSpjMlypM2erYx8Ra
vs1a0zlZLc3rydJcAD76A2e2/bxt7UvPHOmIwkrULFXCo1vJLVLGEzAlVRSR312P2O2+3DR
41wnPhtYx8PKcKJdx9GFoXbLWFsNDZVvWYQDqHZQd6799H/AJk1LHS4a0925KlfKZCzLeqY
eG10iWx6RWRS/h1Ogw2B0k8UfPrUbeMyOOu1736rHU/UIHlVJIaoHR1xRsNfTtAp7Hvw0MZ
K0+KqTPrqkgRm6RobKg+OJXGcKznirXb4hpPfWMqmLDVJ5o+uvUk9Q6kmB7Bd9ge42e44vH
sY6lFdzGOpVre5ohmrcob02gSMFni8hgBrSr78cZp8bSxVy7Uelaw0ga5Vt2Qhp0pt9Koqr
3JLsxJA2N+549fDAC6mbzvTHu9e6FkhULHKsaBetR5G26jrg741wqsDAuPS1g7cLLUxV+ZJ
ojTWSCwrlWriVh9Q6WcMD060D9uCClVuREpVpRQX5T+oS3lYWYfUdh6sUIYhh1KD40P+h4A
Ob4sZkcdLHiMHlMW6CGogM2kkeV1l9F4idhtsWH3I7+3Dup1/lKMFbq6/RjWPq1rehrfHfj
OEl8Ys2IOca9OofWnNKOKSML1hW9ZZF2pGm/aPpP34rbcXNNDkdKklp/0uxfkijxlit6Nm2
nWrDoQAsuz1dgdD87445vIc+SZtq1XHz0K0CMi0MfEDFXV4utlOhov0NvZ778a4d/K0WKg5
Zx8eEZWx4hHosp3se5P53vf53xbca4XPxBhs4DmTHc1wT2K2PYLXyz11DEoGBTqX3BO137A
69+FdNy5nb2UfKYetaqSx21WOrEr9dFJPqh7jwpDHuPHv54Z2Jqf6l55MGQrxdeBEc2RZQe
m1dKBEcA9+lVTY7DvwyuM40zBFLMdBRsn7cIXmOtg89zPzBm79yEyUsjDCtf1TEtiIL06Vx
v6/p2e3bp/PF1y1hhW5munJ2x/qCIBq8WQmexHDVKjrYOCD1BNr1HpAPYDi3xGPwvXBl6GT
jejG/pU69e3Mz2RFsgsp7tKo9QBdEEdPgDim5a5no8h8zfpUwsR4fJwxzwCWQzTRuR+90Ub
UvvuoHbQ4aeGz2K5gqG1ib0VuIHpYodFT9iD3H+eJ/C8+MdmdsHjcRBC9n9QuqJK8LakmRP
qKr/nXt51wL06oxN+Wf1IKlSfHmOv6dmS10pE6rPHJ066pCrMSR+3R1rW+JvJ+Xgrc5Y6wp
tvXvCzjvnZxtLISQmAiQ/uPQOj2Oxw3+M4zj5ly2HxGIkyeBy0c1XLx2mkgyUhf0pI/7R0A
Hz376P8APbRn08pj4sFlMHhjLYgsGEm70pBPKOr+pG7M3dSNlTr8EcTilVa1/Pcp42ljqGH
6Pl8j8xMbHWwB6Su9MSW6SGGgDrZA4JMdVs38rLzPYzdC/lITDHXcemQhKl2rRxhter5UMW
Owx9wde7fK9yNlmw4t4/OyCOepNZyUazWSW3JFJGP3LGDs+SfH44OOVeYWzlSaC5GsGVoSe
herrvSOPdd+VYdweAv4wv6mS5fiopclyleV5wlMssiwdutgwH0n6R39tHiuxmTx2Qx8FTPX
MhjK9WWSxj5pwIzOHG42NldhXQ9S72N+48gUnMRSflrG0uX7E1r9MK2pK1H+v8kQHLyPOvZ
iznftoDwOHLyfl3z3KOMycjdUtiuplPTrbjs3b+QeLnjOK/KYPGZlEXI4+pb6D2+YgEmh76
344qE+G3JkcEkK8vVCsmtlgWYfwxOx/g8VNn4dTYWZrnJF1ce8h1PRtFpKthT20w7kdt/+n
AlByjk8Relu2OVMjHZhkSerJiLiSQrID4Eb9wp2fOyAeCdsbzPm+n9PwNPlZ0mab56d0sTh
m31dCgdurfc7HbfF7yry9ksbfyeWzNirLfyLIHFNCkQVBoHR7lj78C3xAp3/APW9SSPJtQX
I456dOx2VEnDhwjN7B9a/z/PHnl/I3Xu3cY9S0mVoQt04mSeOCpYZtBljXp0VHR1g6Pdzvt
3NvQlq/pS16zWZ6eLhlEt8bWaKcbARq6qPU0G2NjWteePPw8aXCXbvKUs3rwVo0uUZyvQ0k
Mnc/T7ab7eN8HnGcZxnGcZxnGuIuSxlHMUZKORqx2a8g+qORdj+fwfzwIW+SsxSMIxeRiyd
StIssFPLly0DA/8Au50+pe3bR2OKu/z1zHynbsyc2YxIat9QtL9PZJGikA19XURvY0dn7cW
vw75Sv41G5g5guzXM1dhCMZZOv0I976AdkHfY/j24OOM4zjOM4zjOM4//2Q==
</binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABkAPEBAREA/8QAGw
AAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAAAAYEBQIDBwH/xABIEAABAwMDAQUEBgUICQUAAAABAgMEAAURB
hIhMQcTIkFRFDJhcRUWQoGRlBcjVdHSJTdSVFZiscEYJFNydJah0/AmgpOi8f/aAAgBAQAA
PwDste0UUUUUUv3S7Xdy9fRNgYhreZZD0p2YVhDYUcISNvJUcKPwA+NaFN69Ww8jv7A0tSS
G3EIeJQfLg8HH/gpRvtt1/Y7RNvVy1KiUiOjepEdxTPHAwEhGK22nS1/u1oiXLfFc9sZS/u
eus0LO8buQlQTnnyGK0R+zC/Q4wRCRpuLJQoKamtNP9+0oHOQok59OfKmlt3X1rUpcmNa76
1wAiMsxXRyOfFlJ4zxkdOtSvrDqD+xU785G/jrW3qLU5cUHNDyko+yU3COSfmNwx+NYOaj1
YNvdaEfVwd265MDB8scnP/Srix3ti9xXHENrjyGHFMyYzhG9hY8jjj4gjgg5FWdFFFFFFFF
FFFeV7RRRRRRWmXKahQ3pb6trTDanFq9EgZNIkWBCVZnNV6hv8+1quZ9pUlqephDaCB3aAE
nxEJCR6k1stLelr4vZbdY3p5Z6JN1eQVeXAVjPPpWvXGmmbboe8SkXS7yCmMR3cme46g5IH
KScVjA0ncLlpSxXC1aguEJ5MKOpUX2pYjugITlJCTlGfVP4Vd2qBbtSWJExqRdGEvqUFBNy
dJQpCilSQQrBTlJGfMc+dZytBWaWhIceuYWnI7xNxe3Yxjb73TFaB2cWQBDZk3VTKCD3JuL
2wnzyN3n51gvsy08sqIXckZUThNwd4HoPF0qUns90ylASYchWBjJnP5P/AN6j3Gwv6dQ1dt
Noeccip2yIRWXPa2d2SnKjnenJKTn+70NMluuEa629ifDc7xh9AWhWMHHxB6H1FSaKKKKxT
v3K3bdufDjr99ZUUUUV5XtFFFFFFIfaXeB3cPTTMqEw7cFd4+qa93TXcIIykqHI3nCePLdS
DcLkbxcHr/qNdrmtxXVQIlqRK/UNqCMl0qGfBgEjHJOBxio8OwQ7pbLWx3tus8mShx+M6wt
aloWkFW15ClEp4CilY6benIqbK13c7z2bPRJ13srrzzBbW0ouCUvCsDgeHccA/fW76UZmWC
2MzdeW5iDFhtJctYjuDcQgAoc2KClEEDjofT1t9Pak1fdbf/6aiIdtsZXctKTbmmE4A+ylT
445q0Fx7Sd21yNHZ+LjLA8/hI/8xWV0uOvLZE7x+62KOpYw17SlLSVn4EuVWRH+0n6KTcJt
+t4ZVg98iTGS2nPkT3ShnPocVMYuWvpHtk2PcrI/ESBymY2pDGB4iVBHpzyeK1t3XWt1kJZ
gXy1Kd25DUWfHWVAeeC0T/wDtb7SdS6MkSbheIgdtUlfeTVtSA6tlwk7nghKEgIxjcACeN3
rXQ2Xm5DKHmXEuNOJCkLSchQIyCD6VnRRRRRRRRRXle1UXzVVj02lP0tcWo6lgqS3ypZHrt
GTj49KV39c3ZxtuQh3TlqjyFb44uk5SXltYylRbAGCQQcE/vqLK1rPDAQNaaXS44QkexxXX
1g9eEhavTqRUZGqrkMqf122UhBJDOn3Son0GRWy2zLnOW2TqLV0hD6wlC2bMhlAycZKlIIA
HOajXkuRdVPWVWprmHy0gqful2MRk7uB3SG0jvD68gZyM55qBP7OExNOXS+P6gE8w2XHo6G
CVJaWlOU4WpSj15I8+KixtGyxpq2XWDCclwrmyw9OSwCqRGfTnEhsfa945T5/fkR4lpmytQ
zb6yzMVcBJLblwvEREeIynG1S1JUrJVt+zjjPyw7WWXBhQYdp0XZWr25FT3armtAaYQrzUX
MeI5J4RmraPodufKNw1U4xdpJOUsJjpRHa+Seqz5ZWT91WdwnJ0xYZs2S4l5tkqVHZQ2G+v
DbKQM5JOAD8aRI/ZTM1BL+sOoLstqfMSXHIojocSxu5Sgb8jw5A6eR+dbLd2NOoeQu6apmy
UR0KajJbQP1aD5DfuA8+AK8HYqz9IFKr8+bVtJEX2dvIWRtz02ZwB4tuf8a2Pdh1oCm0wLz
cYjBCRIb3BXfY8/IA9fIj4VneuyiNBhKuGmJU1i6xlmQ0FP5Dzg9emCefhzzxTNobU6dV6a
ZkvhKZrYDcxrGMLx1x6Ec/DkdQa0W5R0hdU2eQvFnmufya6tZPcOEcxznyPJR96fSmul66a
80rZZaolwvUdp9PvNpysp+B2g4PwNVv6WNJd2wsypIL7qWwgxXAoZGQo8dMEHjJwRxWiR2w
aYZXMShFwf9k94txVYVxnzxj08WOla2+2XTK3ozXcXJKpDe8AxSSPTgHJ8+RkcVijtl066x
Hdbg3ZftD/cJCYucK9M5wT04BJ56VYQe1DTcyfKhvOSYC4q9i1zWFNpz5gn7ODx4sUzQbnA
ubXewJseUjAO5l0LGD06VoTqGyrEopu0I+xZ9pw+n9Tjru54++s7berXeULXbLjGmpbICyw
6le0npnB4qbVbqK8N2DT826OjIjNFSU5A3K6JH3kgUmRtNMqkxNNpb3y3G0zL/PI3LdBOe5
KvILUPdBxtSfXNSNe6ot+hnW341jgvzJbSlrcIShRCVIGDxk5Cjj029PRYjdrl2XGDzWnYK
XlKaS2nJRu3hznJ8vB/jTl2a6zm61tc2ZNjMMKYkd2hLOcY2g85PrmnOtMmHFmNKalRmn21
DCkOoCgR6YNUMrs/0tIRI2WeNGckNrbLjCNhTuSUkgDgcGue6Q0xan7zJ0dq2Mpy5W1OYby
JbqA+yecABQHGc/IkfZrN1WnrdZHb/G0XbpFtjOENuTLkpby9qtoy2UqwSR0J+daWu35thp
LTOlkttoGEoRLwEj0A2U8W7W056RaDcLRHYiXchMd6NML6gpSdyQpGxJAIB58sc1Analsl4
7QU22fdY0aHYyHA2+6ECRK8jk9Q2M/+4/AU6v3W3RWe/kT4zLRx+sceSlPPTkmsGb3aZCQt
i6Q3UqX3YKJCFAqxnbweuPKsXdQWVjPe3eC3jGd8lA6jI8/MVq+tGnv29bfzbf76zb1FY3t
3dXm3r2JKlbZSDtSOpPPSudRnlwO0Zd4sbipFldlNwlhBBacW6olwNnPOxZ34AIGXORyD02
5W6Ndre9Blo3MvJwcdUnyUD5EHBB8iBXKLhfJtn1auz9oU+WqzBgiI6wChuUARy6EDKiR1G
cA+WDUORrTRrXaBaJNuVHZs8OC60tQiqASpWcYTtyTnHPxPNL9u1JbGbTYGpVzSqTab0HlI
S2vapgJT4grH9zAGM8+QqZN1nZEXDW6Gpbj7F+aQIrzbSgNwSeFBWCOuM1pTri1KvGkZzhk
d3Z4Xs8tSGAFhRQU+E55HPA4xg+tarXeLMxpy32+Q9OS9BvX0gFJikpW2CBjr1IGfvq80r2
h2qxX/AFDImRZsmNdZnftrRH5A8R8SSf73r5Vhe9TRddPRrRpnTbluuEqWhbs4sJQtCQfe3
J5GM5JzV3rfTtqst40TFYhs9x7cGXipvct4bkk7z9rJJJznk02GFGtXaDamLdCjwmJECSXR
HZS2HSlTWN2OuM8ccZPrTXST2h3WNHct0KQQtltRnvsA8vhrHdtAeZW4pAAx9k+lSdN3SyW
ptce4Xy3/AE3NdL85BlJKg6RnYMnokYSB6D41jqiw6O1e9Fcu9xaWYoUEBualI8WM5GfhVW
7oPs5IZXIlsqbjoSkJXccJKU5xnxfE/jVlp76iaMjyWbbeoTDbzwDgdnpVhYHTk8cVcnWGm
UrcQrUFtCmyQsGUjwkZyOvwP4VgNbaVUhSxqO2bU4yfakcf9a8TrfSi1hKdR2wqUcAe1I5P
41T67sQkOW7VUFxTcq0uBxbjCN6nGD73+9gZOOeN3rUmz2rQ2rIH0zBsluktvrVuWuIkK3Z
53AjOf31sV2a6MWtCjp6LlBJGNwHXPIB56+flx0qj1VE052a2Fy42SzxmbrJV3ENWCtYWoY
JBUSQAMnj4DzpWbZs+k7WmJcdQ2xV2UlT1zgz4JlNuuL8QBKRuCgMDr18qi/WTSYabWpOks
rHKE6eeJT8/HWiNq3TDyFKeg6XjqC1JCTp9xW5IPCuHPMc4rb9Z9Jf7LSv/AC49/wByvfrR
pL/ZaV/5ce/7lVl9VYbzpqU7BmWP2uK+hxtuPBTAWtByFJ8SvGAMcdfia22PtPhwX40q6W6
RMch7vZIzK22Y0XPGUISnlWPM+pwBmmj/AEgYP9n5H5hP8NapHbtaJYCZOl1vBPIDjqFY/F
Nco1Dco131BMuMWIIbEl0rSwnHgz16YHWsN9q7xLykSF/6wdzOEoBawMeIHhWc+WKcey3Um
l9NuXBy/oDin0NhrMbvNuCrcB1/u/8Agp9b7XdAEPsG3PIaSrcnMJG10jIBAB/xx1qS9236
UacDbTM54EgIUhtCQQf95Qxgjzx+FYNdumllvIQ7GuLKVjPeKbQoJ+YSon/pT5aLtCvtrYu
VufD0Z9OULAx8CCPIg5FJXaWhLmpdFIWMpVdQCD58oq/uX84Ni/4GZ/izTFXNteWm5Rdb2f
UFsbbuMpzEePbnlKSkrSFr354HhGTyevNey5+vn4xbk6FtDjKk5eS862pJOfTec+X30rTtX
wbbJ7iZp/SCSUbgWYyXvmDsJwfn1qG52i2hDK3G9OabcUkcJFrIyfTPlWStdKaUyHNGaSbD
6coUe6IxjPODx9+OtQ1dpzaFbPqPpxRAz4IwUMfdW9fatJkbnF6Jszu/3lGMVbsnPX5gfhX
p7T35BZjvaJsYQk7G++j4QjPlzwBXQuzLVEW4RH9OO2822dbypRiFZWnu1Kz4SecDcBjyGM
cVRoN37L9Yz0QrPMulhuZL7bMNsn2deegABAx08sjHpVx+lZ7+xOofyxpPu2oLlMvb2uL1b
FQodqQWLZAloUlbrygdpwRg4yVEjptAq2sWodLxICW4tjiXJ8J3vTJsqIy884vO4qDi9ycn
PHkKtnNfW2BDbac03EZjrSUhDdwhlGMEkYC+nXyqIdV6XDQd+p9oLeCciXAOABnpvz5VLhS
fpJtiXB7MrbJguIyX2pMRXPwHQ+XUg9eKiC/W9EhKH9B2BtIGHMXKCVpX5gAkcZ9SPlWDer
W4zSURtF6fbSh0uhP03DASr+kPQ4re1r+SzHS01pexthGAlCL/ABAkJ+FSYOvH5UncvSUd9
LKT3xt1wjy3WxwchCeSnGM486dre/bLrAZnQO4fjPJ3IcQkYI/yPwrbITCix3JD6GW2mkFa
1qSMJSBkmkIdqMCS6fozSV2uEcq2ofYigpUf8ufI1Jb11JddLSOz+9FSc5zHSBwSOp48jW1
er7iEnZ2e3Yq8gUNgfjmtB1lfQ6kfo2uHdZ8StyNwGOcDHPOfOpum9cWPUtxdtDltdgTwnP
sstjaVpxk+Xz4PpxkVE0+0NCasXppx1X0TdSp+1Faie6cHLjWfvyP8yaw7RklWqNFYHu3QE
8+WUVe3L+cGxf8AAzP8WaYq57fNTW9WqWbw9IULZp8OtoLasmZLWkI7pCftFIJ5Hmr51Xh6
TqFP0trDS97lRfeZhttJ7iMjd7xQFhbisYySn1wKdLKvSV4jfyQ1bH0NAAtttICm/gpOMp+
RFadZwokbQt7UxEYaKYbq07WkjCgg4PTr8a5o8kNTLFHbjdwlOl3n1I8Kjv7leFq4+AIPXp
XtilKiq0MUKLYdt8xThRgbilKwCrg7sAedeaKnSRO0dHMh0tKt05ezvFBIO97nHQ8AdfQVI
0lcJn0voSPLW+vvWZQWHQSFEKUQfETkjHUfdVr2koXY9ZWXUViPfXlSu6dgteJchoAknaAT
0yM/L0p3t2stO3OMh1m8QgSE7kKfSkpURnaQcc/uNKWtO0OQ6/DseiJEedcJxAMhpSXA0Cc
DHkTwST9kDnrVJM7LNd3SREeuGqI0oxcONe0KW53ayQVDaUkH5+eBwPKHdYmtYGpFWuRe48
yQvuiziEyFSS4ojAUpHhACFEqOcYAwamWjVt4jXFwDS91vcNoFlKX4rW+O+k/rEoU2gApzn
jGeB05rzU+q5EmzuW5PZ3Ktr88iO06uOkFRPVKfAOSnI45FT4lwXqS42rRz2npumbVtW84w
rLftSUAYbBwOCSSrHJp4+o2k/wCzdr/Ko/dUhGldOtlsosVuBaGGyIqPCM5449akfQlp/Zc
P8uj91QrtpK0XSEplMRqI+nKmJMdHduMrwcKSU4PGenQ1RaPnPxrmtuQltluetSXmUpwGZ7
fDqR5BLiQHB68nzpvuEGPc7dIgSkBxiQ2ptaT5gjFc47Mps2xSbzoiaUKuMFa34qlcB9JHX
5Z2n1wr4VbWCPqbUNuj3Jer3oyt22TETb2klpxJwts5yeoI56jBq2e0vdVuBaNZXhAK8rTs
YIx6D9Xxzj1rF3TF6bbK4esbn7QnlHtLbDjZPopIQCR8iKXb1aVa3RwTZdZWcBSQlZCVgE7
VJP2myScK6pJIPmDjEn/pF0tJsVyUIGqLYveUgbVIeQfC4n4HocdM/KquffV6qVo2ctotSr
de24twZUfE08SMZ+B2E5+6nu5fzg2L/gZn+LNMVUts0bp2z3B24QLTHZlOqKi5jJST12593
7sVd1SXjSFmvTntD0dUeYM7ZkRZZfGRj308nj1yKXL7p/WrWn59qgXKNfI0tlbQE5PdyG0q
SRwtPhWfmBSsNC6zNwt8g2mEDFs64BPtw2kqbWjPu8Hx5wAQcdea9gaK16yzZf5PtiDbYz8
ZKXJKs7XArJVt4zzxjPxryxaE13CctK/ZLZHVBjPxkLdkKUUBwrJUdnn4zjHoOlSLL2V6ni
ybOp64QIaYSVJXIibi+hJKyQkqG3J3kZxxwecV0exaWtWnkrMJlS5Dpy7KfWXHnT/eWefu6
Up3fs0ne2SpFhuNvZbkPKeMadbGnwhSjlW1agSE5524xkmlqBJRpW9QLvqSUyiTbHHWZUNm
M1GLXegJS82lAHfoIHJHI444Ipz/AEwaH/a6/wAq7/DSJqPtDstw1h7dHnb4DYhjcmOrepL
bxdUEg45zt5OOCetWcTUEOBdrci5qet7bNwfuch4MrcQFvhRQxuAIyEOEqOMDacetdD1Fao
2rdMPxo77S++R3kWQheUpcHKFZGcjcBn4UvLVJ1hb47rDjcDVmn38rZcPhSs8LB45bcT0I/
wAjV9p/VUa9LVBkMrt92ZGX4D/C044Kkn7aM9FCr6iqi96os+n0D6QmJS6vhuO343XD6JQO
TXLrvfp93fu12tMHdHdUy48vlRg9z7jpWnw7wpQJQncdqTnHlE1LrrVK73Cm2y4uoZkNAx4
cZAdQp5tW11tWOVAkEg85Ck9ByLi6ou+rtTWzUWnLLPts+3MlUh2c2WUPY57oeaickZxgg/
CmOJeY8O+w7/GKEWbULaW5CiQkRpSQdpX8VcoP95IzTq24282HGlpWhQyFJOQfvrOqTUlgV
d2WpUF5MO7QzuiS8e4fNKvVChwR9/lSdqGwq1U85dbI79FaxtGEyGUOAFfh4BPmCn3VeYOD
8FiRdm77JXckgW43Epg3aPkn2WYk5YkkH7O5KQTjgZGcmnl+6KkQNMamksOe1xpYhzEI47t
TmWXAoegcCTj4CnmvaKKKKKKKKKh3C0W27IQi4wI0xLatyA+0le0+oz0qM5pbT7qkqcsdvU
UgBJMZHAGceXxP41G+o2k/7N2v8oj91Ut7tcXQcb6w2PvIkNh1JnwUKUpl1pSwFKSjkJUnO
QRjgEVF09qlvTNrRb51kuzcZqS+pc9uLuittreWpK94Pu7VDkDima9adh6gSzcIspUO4NIz
FuMUgqSk849FpPocjml2XHd1DITZ7qfozVVvbL8G4x8BLwGRuSTyUnje38ai2vtdit2t0Xu
13BqbDJZf7hje2txJwQDnw+XCsdfOoK9Xa01q5s01b3YEIkgu8BWMcEuqBTzxwgKOPOskaK
01peMmdrO4sPuqIV7KjdtdX5dcuPHPqcfAVeC6ai1FG9k0xZ27PbT4fbbi1tKkE892yPx8W
Aa56/pnUOmNToiwr4E3GLxblTF7Gn2CMnu93hCk4IUg/wBIEU2qHa/3Y2GJ3mRnd3O3GOce
fXpWyNp7UT+kxpWVY0JZlu7ps5+el0+Je9xaUAe9np6HmmJrs40mwjYza1NJ67W5TyR+AXW
f6PtMf1B784//AB0fo+0x/UHvzj/8deO6CsQYaFvZctsllRU1MiOEPpJ65WclQPorIpN1To
q6xkT7tKl259KoyhLnqCmFvNhPKHGwClWSlOFJwoEA4OKpYF+ixdNXC3XG6Nx3pkQvtNOhS
H2ZLISUFYI8KlpCCCOCUZHJps/Soj+qx/8A5VfurotFFFFFFFFFFFFYrQh1tTbiErQsFKkq
GQQeoIrm2rIC9LuuW+xsKMK/w5Uf6PbPhTI7vKVNp6JzzkdOPWmHQ18gSLPCsqEy48uDEQg
szI5ZWtKEpSVpB6pzx1qXrO3sy7A5K9oaiS7f/rMOU6sIDTqfdyo9Ek+E+oNcs+sGi16tY1
HcozUhu4RwJkRSFKVGlJTnd3fRaVdAcHnnin4Pav1HGS1bYremLaRtS7IAXJKMDBS2OG/Pq
c9KsrBoay2B72tDS5txV786YrvXlH1BPu/dimKoF2slrvsZMa6wWZjSVbkpdTnafUelLn6J
tGfs17869/FR+ibRn7Ne/OvfxUfom0Z+zXvzr38VbR2Y6VS406mLLC2QA2oXB/KAOgB38Vi
92W6SkuqefhSXXFe8tc59Sj8yV14jss0i0FBuDJQFjCgmc+Mj4+OpregtPJlMyXY8iUthW5
sS5jz6Un12rUR5elXEm1W6ZIRIlW+K+83jY46ylSk46YJGRUnan+iPwrKiiiiiiiiiiiiiq
+82OBfoXss9krSk7m1oUUraV5KSocgiue6evTb+okXS+3BoHT8F6LJllxIS4svqQg/ElLZP
zI9aXNVT7vfruhPfOIuvhkM28oU6Y6CTsbS0kFJcwkKWpeMEgDGKu9F9m+o25iZ+oZLKB7Y
1LUFjvpDpRnCVKzhI56AnkV1qiiiiiiiiiiivKKKKKKKKKKKKKKKK4jatNRLhrO5Wvv340e
DPU0yY+xLgQpRUUle0q6qOOciuuWbT9p09GLFqgtRkq99SRlSz6qUeVH5mrKiiiiiiiiiii
iiv/9k=
</binary><binary id="_15.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABeAM0BAREA/8QAGw
AAAgIDAQAAAAAAAAAAAAAAAAYEBQECBwP/xABCEAABAwMCBAUCAwUFBQkAAAABAgMEAAURB
iEHEjFBExQiUWFxgRUyoRYjQlKRFzOx0fAYJlVylDRDRFZik8HS4f/aAAgBAQAAPwDstZoo
oooooqLcblCtMJybcJLcaO2MqccVgf8A6fikhjX2oNTP50fpovwQcGfcF+E2o98AdcH2J+l
bxoPFO48vnLxabQkHcx43jLI+isj9e9S3dBT7gWvxbWV5koQBztsqRHSo4x/AKSuIGnm+Go
gX/SSl28OOGNJQHVKLufWB6idvQc/aukaL1bD1jYW7hG9DyMIkskf3bmNx8juD7UwUUUUUU
UUUVis0UUUUUUUu6n1nC02tmIlh64XST/2eBGGXHPk/yjrv8GqeFo656lmN3XXTjTwbPNGt
DP8AcMH3V/Oce+25pxiQ4VpgiPEYZiRWgSENpCEIGck4Gw7mvL8atP8AxSH/AO+n/OpLEli
U34kd9t5GcczawoZ+opX4n2f8a0DcmgvlXHb8yn0cxJR6sfcZH3qh4HMtx9LTmC3yyETD4p
/mBQkpP0x/jXS6KKKKKKKKKwazRRRRWFKCUlSiAAMkntVPP1hpu2cwmX2A0pKuVSPHSVA/K
Qc0pTOI8/UMt+2cP4TNxeZa53ZMhwNhGdsoQogqwcb9Om29KdttnE6wXVctuwtS7pMP72fI
Wl5XL0Cc8+EAY++3sKsJ0nV4Q+7qebqaNb2UFbpgQ2E+kjfK0L2AH1xv0pnsnDzTc+3Rp0y
TcL4h0B5hdwkOHlQoDA5MgY+oq1c4caNdaU2rT0MBQIJSkpI+hG4qArhRpyOA5Z1TrRJTul
+JLXzD6hRII6VXsaquOn5z1h1RJi3mNylJmQnE+OhGMHxWQeYYB3I6fPZd4WXBvTupptvuM
toR57SBDlqdy2/4alJQEK6D0nod8jHxXZ6KKKKKKKKKwao7vrbTVhfXHud4jx30EBTWSpac
jIylIJ6VWniVZ39rVCut2JGUGHBWUr98FQA2qDN4nuRW5H+6N4Q9HY8wtEoIZAb5uUqyVE4
z7A1EPEbUkpeYmmYzKUTVwHEyZw5kvIQXFDYYwEpO/vS7O15xEcgCbHNsbYMFNwJYaypLRU
UEYWTkg7n9K3tt0tNzkmPqVrV13dylssyG+VnxFIKkpDTSupRzHfOQCaY2pen7DDWqz8PLm
p3lIA/Cyknv6lq3xn60vcOWpsHx9XTbHOuNyvClCKmMyEoQ2OpKiQlAJ2GeydutOfmtf3R8
Moh26xNLbUsOOEynE/lwDjCQdz79DXo3oBmaUualu8++OBJHhuueEwM9cNox+pNNTLLcdht
hlCW2m0hCEJGAkAYAFb8w9xRzJ9x/WuWa60tJtZm3C1/hsqLOkeafgy+VLodwApTDmygT12
OQRt1IKA1e4bt0etlwfjspeKR5ltXjRpGw5A+nbPy4nlWMnO9M+m+I50wl+I/NbuMGM4EuN
LlhxxobDmYWf71HU8pwUgVdTOPVgacKIdsnyQFAcyuVAKe5G5P2IFQv9oCN/wCW3/8Aqh/9
a3Rx6bcIDel5KsqCRyyM5J6D8nWvWZxqkIWI8PTK5MhxHM34b6lpIBIO3hgnGD0rW28VNWX
a7R7SxpViPKlBfg+acW2k8qSo9QM4Aq9ud14h216CwtvTi13CT5ZooL2EKKVKyc42ASem9R
9QXjiLpuzPXWY7ppbDJSFJbbf5jzKCRjJA6kVtqNeurFBVPOpYLy1upbjwm7aB4zijhLaSV
E7/AF6A1R3u6ahYsF1v8fVU1btrlttOsIjNpjLc5kBaEH8xSkqKd+uN810nTuoYWpbUmdDK
kkHkeZWCFsOAAqQoe4zXO+Dlymagveortdwh2Y+mMSsthOE4WAB7DAH9BXWAABgDA+K5jxL
kttXC7ZJUfwNtshCsFJXKSBn436dxXhAY8a4SWecDx9ZSkZG5TmM4Nx+tULRP7PzGSfS3pF
AG3u8c/wCFXU+KtWqoUZpQUpq72nJPo2RHdJ2PQ4B2O/am7W0yTK8npW2ueHMvJUl1wDJYj
gfvF/XHpHuTSjcbVrW1S1h9V1FljYajiwyEAtMjZA8Ip5lEdzmtosexX5w253iNqBuQVYEe
U95dYUPhSRnuMf5UyucPFvx2216w1ErkAKVCYPzDPq6exxUbUGjblb9HTYemLncXJTriHF+
YmKUtaE5yhCj+Un7ZxiqW02LhdcHEw5cR6Fchs5Gucl1l4q+cqAUST2600R+F2imXEvN2VC
9sjnfccSc/BUQalJ4eaPQkJGnoRA/mb5j/AFNSIui9LwlqXHsFvQpQwT5dJ2+4qV+zli/4L
b/+lR/lXozabTAUX2LfDjKAwXEMoQQPqBVbcNY6UtgX5m7wS4hRSWmlh1zmHbkTk529qrGN
cv3TawaRukwblL0htMVo9eUhSjuDg9sj71h6Dr2+pUl6bb9OMLT0ipMmQM9QVHCRv3FL2pN
OS9PKjuXHUFymWl93mcnOnnet0j/u3kkDZH8JHTf6VPVYOItxeiLk3yzONwHg/EkBglTx5V
JClAYAylROB3Ne9z0rrjUNtNtu19tKIzqkKd8GGVKBSoKGMnB3A69a875bblpu2Lv141A/f
Z8T0WxhTCGUJfc9APIn86t9vYZ96j6tsv7O8FDbRu614CnTnPM6p5Cl7/8AMTVpw5W+qZqs
OMhCfxx5XNzZ9ZCeZOPjA375+KW+BltkWt/UMWaz4Epl1pt1pS/UkgK6j232Od/tXW65Trq
KJ+qrvEUoIS7Bt7RUnHN6piRnHfFeBbdReEnxV8i77dnwgZIBQ0Uj6d9+2fmqlCEN2OWErU
rGj2ColOOrpPv81b3BVuiatVLnPpTDN5t8guFStj5V0pJJ3JylPt8im3RUJ24SZesJ3N5i6
4EVtX/h4w/InHYn8x+3zTfVberXZblCWm9RYj0fGVKkAYSB35j0+tIkFu26c1zaYGlL69Jj
XBa/OW9L3mGmkBBIUDvybpxuc/ar3+0yzqJ8K33l5GTyuN29ZSoA9Qfaol01DZdR24iToy8
3RvPpSu2kHIPZRIx1Pf3pTcM2yshzTVs1hZcFKUsvoQ/GOSBjkWrqdhsfYVf6a1dxAekNR7
vpJSmEEB6YsiMQn+cpUcHA3IFM1w4gaStZUmVfogUkgFLa/EUMjPROTVa/qJzVM6PG0lq61
Rmy14jgLPiyFHPQIUQAMH2yDXseHzE7w/x+93W8pT1YeeDbCjnYlCAM4+Sau7ZpyyWbBttp
hxFBITztMpCiB7q6n71Z0V4TIce4QnoctpLrD6ChxChkKB6ilBGk9XWthEOy6xCITICGG5c
FDq0IG2OfbOB02rDum9evvMpc1u0ljmPilmAhteMHp1yc++MdamwNEKTcY869X6feVw1hyM
3IKUttr/n5UjdQ7E9Kj8VwV8P5bSMF116OhtPUqV4qMADufgVQaJi6onfjs62XmFFYkXd9R
Q7BK+dewKx6wQD0wc4xTdd9GRrlcHrjEudxtMyQlCX3YD/J4wSCE8wIIJAOM1EToeehxDg1
tqDLeMZebIOPcFGD96rZ/Di9XGW/IkazecU8z4BK7e1zeGFcyRlJG4VggjByKjjQWqmn1Pp
utpddE12ahS4ziSHHGyhY2Vsk5CiPcUp6gsWrdNaeUZqLItlFs/D1KakEOeEV83PhXLlWdt
s/Sqhy8RdQXgxp11im3TUseckNw3RylkHkAByS4roSPsa6w1rx24IS3pvTF1uKMYQ+635Zg
42/Ovrg7HbsaX77qbVnkVvLutviF2SiGzBtHLJkeMon0LWr0oIAOSB22FeH9mGpL0pt693C
NzpwEqlOuTXED6K5UZ+2DS1ebDdoDdxaVfZLD1vuLcdZYQmOyplxv905yoxvkYI367d6aZF
u01F0IzqJN1ukSXKiBcMfiLpWHuX8iBnKvXjO3YHYV0CzSpjWk4cu7oWmWiGlyUkjCgoIyr
b360raYhsaggp11qdJcWPEeiMu+pqEwk5BSnur055uvT2rSLa5/Etr8RvbzsTT61Ew7eySh
b6dsOOq7g7kD5ppgaQ05bYqY0SyQkNp3wpkLJ+pVkn71EuvD7S92WHXbW3HkJIKJET9y4kj
oQU4/WqxGntaafUBYtQNXWIMYjXgEqTtjZxO/t/rrsxxGat7/k9W2uTYpHqw4tPiR1gHblc
T1J+lM0W+2qdNEOJPYffUwHwhtXNlsnAVkbYqfRRRRSfxKKl2W3RUZzJusZBKUBS0gL5iU/
I5f6ZrXhaylOklS0Z8OdNfkIUVE8ySsgHHbYdKcqKrb5qC2acgGbc5SWW+iE9VOKx+VI7mk
K5apvb7iV3u8NaRhP8AKpiG015ie6g9yADyb/8Ap7kdq1truj23HXl6V1BeJPJlyTcbeuQ4
Uj5XsPoAKnXPWlumWWRAtcC+Wl51GGpLVpV+6I6HA7dtt8HalN6Fb7k6eXxLYAebmVpuSor
PcEhxX12AqqnriruTt4YaXFuVnLSmEQbc8Iq/DyoFxKhlsqGPgd+pNN8fjxbVMJMqwz23f4
ktlK0j6E4/wpC1LrtV3l3V6EFsR7hJjutuKcAdaLaMYKRnIyT07gfSm3TVzhQURrjc7Xd76
/a2UpQ+lpvwITSU9UNhWxwNyRklOa6pY75b9SWhq525wuxngQOZOCCNiCPekR+2SrDb7loy
a8WrRdStFpnHJDTi9/BX1wMk4J67/QMPDy6Mv6cYszgLNys7aYsuMvZSCkYCvlKgMg/NNdF
FaOstPtqaebQ42rYpWkEH7Guc6o0tZ9KXey6iscQQpSrk3GcbZJDbiHCQrKe2x7VdPaImQX
lvaY1HMtPiKKlR3R5ljJ6kJWcjqehrb9otQ2FATqGxrmNDrOtALicY/iaPqT9sir203+0Xx
ouWu4x5YAyoNLBUn6jqPvVhRXOeJk19m+WUMKWBBYl3BfIgKKShvCCc9uY4P1pj0BDEDQNl
YCVpPlELUF9QpXqP6k0x1XX6dMtlilzbfBXPlMtlTUdHVw/63wN9q5f5fU9/mNXCzwFOXhz
Ifu9wYLLUPt4UdteSOXfKsEk59zi80/pDV+n0Oyoy7B551BDqnm3nlvK7FTxVzdhsBge1ed
307xI1Q45Hm3mDZ4aUJTyQVLUHj3OdlAb4xnt0PWpsiRxKs9uUxGtlluXIgNsLYcW2pIGAF
KQo4O3YHaq+13DihZnn37tY03kSXE4QzLbQGEjOeVIHf5PYVj9o+Il5urcmLph+32yE7zPR
1LQl6UBn0grHQ7dB9DWbzftf6ikostn05IsSXMCTNkEK5En+VX5entk/SrPT3CPS1mhtplw
kXOUBlb0kZBJG4COgHtnJ+aq9f6U0tYmbTeUWeLHbYuLTcgIaw2ppWebnSNiBtTtbNQabkq
TCtV1trhA9LMd9Bxv2SD7n9am3K2wrxAdgXCOiRGeGFtrGx7j7g75pcuGgmno8WRBucqPeY
DfJHuS1cy1pByEugYDie29QrXr+Rb7kqy61iItUpGAzNyfLyvkKIwnPXr79MYp4QtLiErQo
KSoZCknIIrNKl04jWOHIEG2qcvdwWDyRbcPFOc49ShsmtLdY73er8zfNTFuO3DWpUC1sqC0
tKIxzuL/iVjpjYZq/u99tVhjiRdZ7MRtRwnxFbqPsB1P2pP8A7VE3i4Ltuk7FLu0psZWp0h
htAyBklW/cjcCq2XbuJTd2/FbdY9OxZbzZDj0cDxCCclK1KPqOw3Ht1qdYtfXGzh6HxAjPW
+QHD4UsRj5dScDbnTkE5/xFPVvucG6xkybfLZlMqGQtpYUP0rk9xXJ11rq9W6JDleF+7twn
oJ8KMylRU9noCpSgEge2a6800hhltlpPK22kJSn2AGBXpRRRRRRRRRXlIjMTI648llt5lwY
W24kKSofINcmgcOLIni7NiuxALezFRLjxi4UgrKgNh1UkEK++BXXQABgDAFZpU1249HhsyJ
VojXaxt5NwYU3zPNjs6jt6d898fpWI4dQHI7U7SeoblaGnU+K0mPILjB5hseQn/wCf6Vsvh
9dbnI5tUawl3KCMKVEZb8shZA25uVXTvQjV+hNGMNWqzJTJczypYtrfjLUfdSh1J2G5Jrcy
df6lBEaLH0vCUMeLIIfkkZ6hI2ScdjvVvadFWu2zvxOQp653MpCVTZq/EWP+UdE/YVfpabQ
srS2lKldSBgmt61WhDiChxCVpPVKhkGlSZw003IlGXDakWmQT6nba+WCeu2Bt39qu7BYYOm
7S3bbelYZQpSipxXMtaiclSj3NWJrNFFFFFFFFFFKGvdGQdRW924h12Hc4cdfgS2VEEAb8q
sdR1+mTRwxthg6NiSVTJshU9CZCxKc5+QkbhPsNs031X3e82i0RlLu86NGaUkgh9YHMPbB6
/SkXTt9lRrW9a9EW1+8RvMOqjS5KCxFjJUokIyo5WE79ANiKtEaOv9+Qr9sNQKcYXkG32zL
LJG+OZWOZQ+PgdaaLVZLXY4wjWuAxEbAxhtABP1PU/ep1FFFFFFYNFFFFFFFFFFFeUphMqI
9HUSlLrakEjqARiuKXnVer+GkmBpVuRbZDSI6FMueArISVKSM79fSafm9K6quKFpvusn0tr
VksWxhLAA9vExzYx/o1Lh8OdKw5PmlWwTJJIJemuKfUSO/rJGaZkhKQEpAAHYCs0UUUUUUU
UV//2Q==
</binary><binary id="_16.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABrAPQBAREA/8QAHA
ABAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAYHAwQFAQII/8QARRAAAQMDAwEFBgMEBggHAAAAAQIDBAAFE
QYSITEHEyJBURQVMmFxgSNCUhYkkaEXMzZ0scE0N0NikqKy0UVTcoLC8PH/2gAIAQEAAD8A
uWvaUpSlK+VAlJCTtJHBx0qsZGme05DyUq1L7W2kcLZfTHOMk8gtnnkc+nFRqVfL7AuYt14
1ZdLG8gb3VvFMtJSfg2d0nnJznJGPma5N/v3aDY1tum9XNyDJWsRJLjPdF4J89hGU+uD5c1
zWL1qG5uGbfNR3mHGCdiXmWnF5XxhOAUp5yfPy+ldmFc9QuFlVz7QWI8NakKfZXLWJCEjHh
KQkkK4AOPP1qyOz/W1nmWdEGVfw/MTJeQ2uasIcfR3h2HnGcpKePqPKpddb1bLJH9ouc5mK
2c7e8Vgqx+kdSfpUeGt59ybUvT2k7nPSBlLsgpiNr56grOTxz0r6bh66u2FTbnBsTR6tQmv
aHT14K1+EeXQHpUTsN21PqDVv7P3O+yGI0cysOxW0svu92sJG84wODngVNVaOWtJSrVGoME
YP72gf/CsS9AwVstg3i+B9sjEgXFe8gdAR8Pp5eVY2Ozm2NY33W+v4Vu/EubnIweOCOOc+v
A5rOrQNnUtChJuyQkklIub+F8eeVffjFYZHZlpeWrdJjzHjzy5PfV1GD1X5jj6VhZ7KNHRt
3cW99reClWyY8NwIwQcK9CahsWzJc1m7opi4SWdOolrCoLayAodyFlJX8RBV5Zx1qbxtJzN
KtqOkpA9nJBNrmuKUyfUoXypsnOfME+Vbls1a1IuSLRdoT1oui0koYfIUh7HXu3Bwr6cH5V
IaV5XtKUpSvhx1tltTjq0toSMqUo4AHzNRiZ2laUhOlCrn3yUL2OOsMrcbbPHxLSMefrT37
eNQNu+4owt8Ef8Ais9BGR5ltk4Kh6FRA69cVHZkjRzL6W71erlqaahO1wsKccQ3jqNjOEJz
jocnjmuS9pSyuaCvWrfdbba5HePwmQFNtoYBAbBQkgHIG/nzNcS46KFsQh9i7ypzcGNGlri
PubUnvVhCWgQcjgqyrAwCPU4yCa1PLsVGgUOBKCsMO3Z5RKRsI8OcE4cRj61qaZZmHXUlVr
scc+0srS2zc3C+nwpJUgEEdSjAJBwKlUq56f08wmfLsbszSt4YbejsojpW3Cf/ADpAJATuw
DweqTitns0YnSL+uRdgl9KLa25a1OeNbcZTrm3JPIJA+uAnNWjSqm0h/rWkeNS+Z/iWck/i
o+Q+lWzSlKUqo5U2I923xWWZLLq/bEqIa5wBGUDkjzzVuVEu08hrQ0uSlQRJjONOxXfNt0O
J2qHz5NV/D1Nd9MaeauqLzKfS0xGkPRZQDyZK31OlQBwFN47s85I56etlWTW9ru5YYfS/a5
sgAtRJ6O6cdB6FGeFg/KpFXteEhIJJAA6k1Hp+u9PQ3UxWLgzOnOEIZiRVhxbij0HHA+p4H
nUWm60vceY7Gkam0pBeS4Atn8V1TPqgngKP8ORWv+070sSgjXVxmrQR+HabD4U+gCilXoed
1ZG33nYqXWT2hPZHHhbRu9eCBisSbazDjM3C5aTuD7bWSZOobwgttA+akFRGegxtz9637VL
Gqu8tC9XWdTTqFBVvtkVOFt4wpJK8kjH6QD5182azouF1l2fVdzkS/c6e7ZhvK2MyGFcoeX
/5iuMHPAI6ZrW1NrrR7tkTp6yz2WG5ryI7yozCkNtMlX4pyABjbnp6/esF67RLPd9OyrI1C
LLDrPcoW1LjkIA6YG7pwOKjVw1ddL3eY8qc+zBjJQhD6bbNQlbwQre38aiEkKJ5+fnWNi4a
XLi22/2kbLXG5V1aSDnb8Kj1HgT0/SK6umJdmRc7glm+OWmO3FCkOT5TTykqcUQ8psgjCyl
KQMZxknBzUlZ0gxreKkSlT4Om4zbbdshoWGy7tyC8sEZ5z4c84yT1r70C08xqeWy/OE1bVu
Qz3oVu4RIeQBn6JFWHSqs0E8f6QrgiWpanz7aGu8BKgBIBI56cEVadKUpSqqtyEtdtEkNNJ
WDMXnYANg9mTk8/5etWrUU7S0FWh5avaHGEtusLUps4JHepz/3+1VhLjNq0MWVyVLU8Yj2R
kLQjuHwkbvMEoUcf7yvWrKvos7mibczdrb7yW+003EioBDjjxRwEKHKeMkqyMAE1EH+06To
OS5py5Q3prkUIKHFuhS0JWhK9ilfmKSop3eYANW/UP1zOZluRNMCV3PtuX56wrHdw0ZLhJ8
t2Nv3NYtGWCI5cHdRN2pq3RiC3bIyGQ2UtH4nVD9S8DryEgepqUtWi2MKStq3RW1IOUqSyk
EH1zjrW5XhISCSQAOSTUJt8VOur6u8zsuWS3uqat8VQBakLHCn1A/EM8J+ma87R7XAa0y2W
IrUdSpjKS4wgNrAKsHChyKpO0xo94nRRcH3X1JSlJ3uqdCyVKPUfAMAJwfP65H6D0THYVoi
xqUy2VCC1glIzygA/xrmOONaD1A46sIY09dnASpI2ohScck+SULx9lfWu3O1bYoEYPKuTD6
lDLTMdYddePohKTlRNcSFqDV9/SqVZ7fZmYzTi2nG5cpxS94A43ITt4J5wT5jIIqPXy963m
S1r/ZJKHICggfuIlg5JBdbWSnOOMJAOec4rrafuPaNfYveyI8CzpZUAlUuIvvJOM5JRv8A6
f5HFa+ntLa20/fbrdc2WYu5LKigyHW0t5WpR2jYeCVHiu09etcQnFKd0rClsNjJMS4eJXH5
QtIrWtnajbJ0SO49a7qy8/wDC03EU8DzgYUkYP+IORUUchX+BLuOti61ZUKDy4bD6A8/JLi
klKCjOBkpHQk89KtuKt5yIyuQgNvKbSXEDolWOR/Gs1KUpVWuh/wDphTJMYBpNwSwVdBkxV
EHg9cJP+Y6VaVRDtUUkdnN2QVAKcQhKATyo708D1NVXdWQ92dvl7c33UC1qGzCvzSAM5x6+
WcfxqzpLvdX/AEMT+dh9HQnqyn/tVSds8Ux+0WU4VhXtLDTgAHw+Hbj/AJc/ev0a662wyt5
5aW220lSlKOAkDqTVRaQYma/1DdLpKhhNmfmbnXFrV+8obGGmAP0A+JXkTirfAAGBwKAhQy
CCPlRSgkFSiAB1JqL9oM55nT7dtiLUiTeZLcBpaT8G8+I/8IVXZtz1qjL9xwXo6XYLSAqM2
RlpGPDkeX/31qN9qERuTYYK3DkMXFlWzGQvOU4P/Fn7VTTEhs3GC6I+YkxCGfCkJQkqlqWM
j/0oPFX5of8AsNY/7gz/ANIqGdqusokZb2k5NudfalRO8cfRyW15Jbwnz8SRmtLTDbGoIzM
dF907bpstgB1mBbEtSkpUPGlK9wwrBIyAfOpDqDtC052fIZsMeK9IejNIQmNHAw2MeEKJ8y
MHzPOaid17b79Bm90dLphpUMttzN4cI6Z6D/Cvs9sGrmMOSNJtpbBa3DDiVEOZ2Yz+rBxx5
VLtNdpsa+FhE20Tbap9/wBnS6tO9nvf0FQ5So5GAQM5qaOutstLddWlDaElSlKOAkDqSaqK
8RrbcX3bupiXatOyHtrTUKQtDl5dVgDazkJSDjOcZIGfPiFzLnedd6lLTBlRpcNSW7bBhpB
QwkKAV49wCSBzu6EjHAxXZg6B7T50RElN7dbSvlIXdFk49fCSP51jfsmp4byLZcNWJbmBWA
iNcnVvqJ6BSSoAD6DJ+daoa1ZAccYdub8khWQt5yfkDHTwgCvVm9Ic76M7IDy0gPKdenndj
pjakHAyepP+OdW5NS5UVS7rJ2KbQSleJziuMkhJX4U8Dzz9vLWt9xiswlsi/wAdKG8LShTU
ltbihzn8NQSSMDlRzXQVcpa7WiAqfFTblOB3um7ah0lw8bySorKj0yTXHkvKbbafaejODvO
7KfYAjGep25ycfSsMq4y2FFUItKwnKXkW/u1JVnBAJHHHnUwb9n1jbY+mbDCmyZsh9l+dPm
NJabbQ0koSnCeiQnAA+fmTVl6i/c9Y6PSy1hrvZDGBkBILXA/5enyqlu1857S7nznAZ+34S
asvUuqnNYWtVrs1uufuiYSh66tQVvBSEnxJbQBkkkYyceddmDqrT2mbK1Cbtl2gx46NrTbl
sdSXT548OCfUn1qGTu0yfennBLst4jW5vJMaIC2p4dB3j3BAyQNqQOvJPSu52c35DuoZFnh
2eVaYBiGQ3Gfe7xKVhYClJJ5G7eMjpkZ8zViS4kefFciy2UPsOp2uNrGUqHoRUOf0JohqSw
JD60GIDtZcubgCSRycFeQcY6Y6CslgsenrTrZbthdZ/eLerv223i6chxOFElRPOSPtX32nP
NMaXZcedQ2gTmCVLOAPFVCtKVLgxoMhrY07FU5GSFDK1pLoQB5nKlHg9enpX6I0A4pzQNjU
tstkQm04J8gMA/fGfvUU1ZLvEbW9wRZnShTsKL36WXm23VpDi/hLmUhWCccdM15eIDsns/W
rUKA3qLLibUp3Y5N4XuaQFIHKzgAlPrmoPqnvkavkGT+8STJiGQ068MKAj5eSTwMDON2OBX
evUiRd9PWj3ot1Rdtq1oTI/rFH2tpKFZ67+7Oc855PzqEQprkC5SmHXZU1UuLIYcYClOlfh
JZPIzwrarPy8qndnmK1TqV9dtTJeUuTbhIUWygtljxOOLJ4GcEDPJI6VYOvTt0hKUsn2cLa
MkD8zHeJ7wfdG4YHrUT1naJmou0GFp+Mxb3Isa1d+lqaHO7ay5sKkhBBKgAkAE4xmti0wpV
hW7B0rFgvywrN1vEpvu4zeP8AZoCcZ2/pBwnzOScaDfbGu23Zduu7EaYlwAx5kFDjaFA/Dl
K+SD+pJI54zUWiJ1N2j6jDba2IceW6iVNkwQrDCkJKEhSichW1AwnOMkH1qZv9hthkKW45d
7ut1X53HUKOfn4ea2ezvS1iuWh7dJuNggOSCFpLjkYFTgC1BKiT1yADUoa0Xpdl1Lren7cl
aDlKhGRkH+FbnuO0byv3XD3EYJ9nRnH8KzR7dBiOFyNCjsLIwVNtJSSPTIFcfUV8tFoD7iV
w13sMK9lYwlT7iyCEJCR4jkny9apYNdpJ1o2lx6c1dO8BUoFamwCrzxlO0A9BxgVZ+lNQXD
UWqVM3FxyA7aYaW3YKlbDIfV8bhT5oGMJ6jxZrranSwrUGl94BfFwWW8fEE9y5u/8Ab8Oft
VLdtK21doj4QtKiiO0FgflOM4P2IP3qewLN2kaRtEez2Rm1TIUZagHM/iuBSyrdtUpIGM4x
mthGptVNME3Jcu3vb8AHT63kqHyLbp/yqM3e8dpeooSoT2ne/tzjqFhSoCkFxKFhSSUFRxn
aMj7Vr6DQ/o3XBEq1ye/k25X7o2wUOY3JO5IUo7vhPmOhxUsv/a/ZYy37W/aLvuI7t4Da0p
BUPhyFZBx6GohqK86EisoYa0y9bLxClNOFl9gOBQCgSlZ3cgpJ61bOn9M6dgT3r/ZI6GveL
KP6k4a29cpSOBnjP0+tR3tvdab0AUOLKVOSm0tgDO48nHTjgE/avzwhxbbiFpVhSCCk+lfq
zQ39hLF/cGf+gVCO1vS9r3O6nuMxX+jpjMxNmA47k7Dv6gDcSR57ftXzpuCvT0mI3Z7tpS5
3Hu9rzDXhffQMZCXd58R69Bz8q5Gt1W8XRjWzTQkMuPtiVGfZC+5ktAJUwv8ATlBPqNyR5E
VudrFyjyZNteaDym5MBK2FNjl3c82QlBB5VgZx8xUFd0hqxiabpAs14jIbaStt0JUHEkIHP
XI5z88eXlU30xcp0rSsXW0t0xpcG4NsS5DWE+3RdyUqLieilDeQD14q0tR25F401cYBUAJM
ZaUqJOAccHj0ODVZXi9RpMfR9+uFzmwYk6A7FlOwVKDucJJGcEkbk+XPnWXV9+btWlo8e1Q
FsWIgx2I77SmjMc5Ud+7Cg2MEnoVqJHTJMbuPZupiA1KuU2VOvbzKH0wYcZb21voO8OQUjO
E5GMY4BwcXBooWQaYje4IyY0XB3s8723PzpXnncDwc+npiu6rdtOwAqxwCcDNR3s8/sDZ/7
uP8TUkpSqs1F2d31+/3GbannECZI9oS+zcTHWMpAKFJ2HIBBIOehqI3Ts41BDMO3lx5Uy4O
lLSPeW9O4DK1qTsHhA6nPmPWrE0RpK+WmTAVdlNBu2x3mmle0F9bveqScZ2p2pSEDA56mu1
q6z3Kcbdc7Kpv3ja5HeobdUUpebUMLbJ8sjHOPKqL7SY9yu2uZ0xFqlIK0M72gjvC0rukZS
SnIyK/S9KVyrzpmx6gAF2tceWpKdqVuI8aRnOAocj7GtBvs80e1G9nTp2CUDzU3uV1z8R5/
nUC1Z2He2XIydNPRoUdSUgx31rICuckHBOPh4+tdbR91l6A2aU1ctiPHSkrg3EEhhY5Kmyt
WPECeP8A8zye22eLpAtMK2yfbEPulaGou1wKUB1OCVZwrgAY5NVa/o3U8Zlbz+n7k22gZUt
UVYAH8KvTQetLDE0JaWbnfbcxJYjBC2lSEBSQkkJBGc52gfOuNd06g1zqJi5wLOLnpqLzGj
y3Qw3JXyCsg5KhkHGQOMepzjhaMi9oM56e8pFjj20mKxb4ASl2M6k4UXDtHmMjHljkecF1G
b3pubNsmoVyyzOQovPpWFGbsJ7lw5z0IGRkHA56VvaTMF9LcTWK78H7cEe7WIrbgLSCScja
MjJxg/IYqaSZ+l2y2iXM1qgpw42l1coY9FDNcywsxJr2pNPaZE82uVbS64zMSO8bkFW3KQr
kgo59eByDirE0NKkXDQVrfkblvuRQFF5ZWVHkZJ5PNVXHYvNrVDkMMqcGn9QLYRGSsNhaHS
nCUhQ4znAJxgK+uOz2o3mJqLRpalQ5NpucR1LyY9wR3ZWOUqDas7V/bJ+VcXRWrLkq8hVuv
1tW65DaZcbvYLJVsJCUpWkncoZIzxkEcZzVr6MtybZZ1suXJi4TnnlSJrzKgUqdX1wB0GAB
5Zxmtm+3mBEtcoquLDSmh+IA6gLSkHxYCj1xmtLs7Ycj6Bs6HN+4xwvDgwQFEkfyIqS0pXy
taW0KWtQShIypSjgAepqAtaks0fUNyv8AGfmX1bqUx2jFYwzEbTypPerIRyoFWc84FabvaR
f7w57HpqzRXZATudKZHtOwEZA8GEg9eqsZGK9teldf311K9W6iXFgnBchwlhC3BjG0qQBgH
z5P2qe2mz2+xQhCtsZMdjcVlIJUSo9SSSST9a3qUpSlYZUOLOYLEyM1IaJyW3kBaT9jXPg6
WsFsuKrhAs8SNKUCnvGmgkgHrjHT7V1q5jmm7C86p12yW5xxZypSoqCVH1JxXSSkJSEpAAA
wAPKuJdNG6dvU9M64Wtp6QlO0ryU7h/vAEbvlnpWjK7NNHy4zrJsjDZcQUhxGQtHzBzwRXR
05pe36YiuNQy8669tL0iQ4XHHSkYGSfIDgAcCuzVa9os9xjWenmbFbnJOoEL74ls7N8fkFt
Sum0kHOemD61MNIWh6x6ZiQpKgqR4nXgEgBK1qK1JAHGAVEDHpUO7QdOrYenXOHdIUSNMS0
5PakkZStCvA8jpyADx+bBGOalmlpEnUGlLdPvkSOqS4O+Ce64HJ2qAOdp24P3Nc6/dmOm71
3jrcUW+UsHL0YBIUSPzI+FQzg9PvXDh9kj0TfunWeRux/W2fG36bXB/OvP6JZiJhksXW0MK
PRKbG2tKfoFqV/Ou0NNa6SkJTr1sAcACztcfzrYZ07q4Fvv9dOqAB393bGE59MZBx8+v2rL
+z2pu+z+20rutvw+wR92frtxj5Y+9fL+mL9Ja7tzW1xSknOWozCD/EIzXwrRk2Yw3DuuqLh
cICVAuRlttI74DnatSU7in1Geayr7OtIOSXH12OOS6clHOwH1CM7R9hXTs2nbPp5t1u0W9m
Gl5W5zux8R8sn5ZOB5V068r2lKUpSlKUpSlK5N/0+zfGWlJfchzoyt8Waz/WMq8/qk9Ck8G
uT+xMx8IVN1jf3XE4yWH0sJPPPhQnz+pPzr7jdm+lWJCJL1uM2Qg5D0x5byj9dxwf4VKOle
0pSlKUpSleV7SlKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlKUryvaUpSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpSleV7SlY0
PsuOuMoeQpxrHeISoEoz0yPLNZK8yMZzXwZDCSQXmwR1BUK1ZV6tkF6MzJnMtOS3O6YSVcu
L44Hz5Fb1KUpSlKUpSlKUpSlKUrylKVXGt9P21WoDLDLjT0lpKnlMvuN94QSASEqAJwMV0r
BofT8yysPSYj7ri925Spr/AD4iP110P6PNL7Qj3c5tGMJ9rewMdPz18N9m2jW1LV7gjLU58
RcKlk856qJ5rYhaE0tbp4nRLJGafSvelQBIQrOQUpJwkj1AGKkFKUpSlKUpSlKUpSlKUpX/
2Q==
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABsAMQBAREA/8QAHA
AAAgMBAQEBAAAAAAAAAAAAAAYDBAUBAgcI/8QAQhAAAQMDAwIEBAMECAMJAAAAAQIDBAAFE
QYSITFBBxMiURRhcYEVQpEjMlKhFhckM1ZisdFDlNIlNFdygoOSlfD/2gAIAQEAAD8A+y12
iiiiiiiiiqlxulvtEYyLjNYiNDPreWEg8ZwM9T8hStM8U9OtZTAL9yVyAWUBCCRjPrWUg9R
0zS9M1gdRLXFuuprTYLcVFLseJI8+S6nkFCnB6Ug+6c1IlPhfJhuOwdPOygAQks2uQoFQHT
O3GfvSjo+A2phaNQ6EvN5npwltxTakoQykJCUAKIHGP0NT2zSganz/AMU0JfJVvL2+3x0PF
PwwOd2cLHJwnn/LViPpzUVzmyl3zTV0uNlQtz4CDMuoZLKicpJKlZVxxnJ6nrWap242jUTU
N9yTb7a2r+z22LqFouR1HHO8nBGQThWOv6s2lddzWLxMiQXLrqqI5HakNjDfnMKUPWFdOhw
MDgH61t2rxn01PUUSWZsJYJB3s+YBjH8GSOvtTdbNSWS8HbbrrEkrGctodG8duU9R+ladFc
rtFFFFFVnrjBjKKH5sdpQOCFupSQcZ7n2IrLuWttMWgf22+Q2zgHalwLUQeM7U5NY48SEzs
Cw6ZvV03Y2uiP5TRz7rV045zihU/wAR7oyr4O0WmzA52qmyFOrx0HCBgHvzkVOxpTUT6Vm5
63nkuJ9SITDTIST7EpJx/OqDnhDY5s0Srvcrvd1gYHxkvdjp3AB7e9bEbw60bDCy3p6Ed3X
zkeZjHtuzj7VUnam0NaHRHQIch9sDDECKHloAxzhAOMZHXFeEau1NdUhyx6NkJZIz5tzeTH
3fRPJ9ua78B4iXH/vV5tFqQeCmFHU8vB68r4BHbHFJ1yutsj3Fy3/0l1Pqm5kbVRba/wCWy
T/7fTGBnGeagheHmpL4CZFohWqMpQUn8Qkuy3UcEcJKtv6gVr23wKtSJPxF4uTs1ShlTTDS
WEbvt2+QxWpdtPRvD61i86agoTHjAC5RyjeuSxxuIWrkEDJ4465qk94Z2x22m56WcZebkI8
5mFObS9HWFAEhKiN7ZI7g8f6ZNv03F1Ih9m2qbjXe3uluZarorzvLwRktPAeakHAwoE/zyd
Ky6tu1inPQrkZD8eGpPx0eWd8iEg8B1Cxy+znqSMgYzX01p1t9lDzLiXG3EhSFoOQoHoQe9
eq7SpJ8Qbf8Y7Etdtud4caUUFcGMVNbx1T5hIH36VD/AE2vX+BLz+rf+9RTNaakZjCUjRpY
YGd67hc2Y2Psc8fWlhXihqy5OLj2W0QZTm3j4RLskNKPQKWAEc885I4NVT4f661i+JWoZ6I
6HB6fPWStkZ/I0ghKTj3J6VvWjwP05EJXdJEm6OFIBC1ltIPuAk5/nTnbNK2CzAfh1niR1D
86WgVdMfvHmtUAAYAwBXaKKVdb6OlasaipYu64iY6t6oy0b2ZB4ICwCCRkfPg9KzoFu1tYw
GLfZ9Klvjc5HSuOVj2wB/vVt2/67bdUhOh47qQcBaLugBX0ykH9RUjepNWttqcl6FeSEpyR
HuLLhJ56DIJ4xXzqVpRqVPXcI2jNT2iUt1S8wZDe0ZPbPIz1wOnQcVIiJrmC6kW1zVzbKDu
SiShp4575yvBHyxWlGu/iWy6VuJuro2nh60sFOf8A0LB//dKrv621fIiuwp1kcuEaUktPIX
ZpDYSgg56K5z0qszr/AFvbrMxAtWjFREMjy20CDIV5aRjHJPOea8wr9fm76rUEnTbjl2KfL
+I/C5SfRtAxtCtv3xVF7VGu5t7F6d0w4JsdstMD8NfIUhR5QecYwT1Bpj0XfNa2CAbPL0ip
xljc6ynz0tLS2VZKEg53kZOBkHAr6ZabpGvVtanxN4bdyNriClSFAkKSoHoQQQfpSnfJV81
pGm23Sz0aNBaWGnbg64rEo/nbb2cgDopXfoO5rCkC8wnWbJadSzJs6K2lC4FngstsMc8hTh
BCO/XnpxU0Lw51jNdK7xrWfGYOCmPHlLcUBwcFZ2jI98Vv2rwu05AWXpzb15fP/EuS/Oxnr
hJ4+fQmm1iOzGb8uOy20j+FtISP0FSUVXk3CFDKRKmMMFX7oddSnP0yawZPiNo+KtCF3+K4
tw4Sljc8Sfb0A1EPEWzuSPIjQrxKUenk2105/UCoD4hOpWhLmj9QM71BKVPMNtpJPQZUsCq
zPinFkOBtvT90Cj/GWED9S4BU51/NkPmLbNJz5kkJ3lPxMcICffelahn5V7/pXq7/AMPpX/
2LNTuayuDKtq9F34qBSDsQysc5xyHPlz7d8Zqv/WBK/wAEam/5NP8A1VC34qW4BZm2K+wdo
3DzoJORzzwTjp3rRt3iPpO5OeSi7tR3920sywWVhWcY9WOfpTMCCMg5BrtYV41nYbG78PLn
pXKOdsWOkuunH+VOSPvis5y9atvSB+A2Rq3R1niXdlEKKfcMp5Hy3EfSl2a62zcfhrpre93
i4oOTb7GnysE9leX0HTqoY+9T27QkiZcEzEWmPYW0kESXnPi7gopIIVuUVIQTjr6iKfrdb2
bXCREYU6pKSVFbrhWtaickqUeSSSaXpnhtpp1l1UCB+HSiyptt6K641sJHBISoA8881X8OZ
0CNaW9OLii33eA3iXGU3sU6Qdvmg49YVjOfnTpRSZddZXd273Kz6atDUqZbWw498Y95W/PQ
No6r785A6e/KrcZXixOYtiQowXLi6tpxuPFTtjJzgKWv1EcZPGMAe5pXuDd+nfEzrirU0i2
RlJiojuKcDkxwnnOBhCSevBxkAZPIu23RlosRZvOsWCqTKAVB0/ECnHFHPQpJJPbgn3z7U2
vTL3bLYH249o0XaUghtDzIfkrUcYIQnA3fLk+9VWtMaq1K35r10uqWlf8AFuTpjJcHumO0Q
QMdlKHTpzxPF8FIESOt1F2cXcQsLZecYC2WiDnHlKJ3Ajj1E+9WoPhw9JujBvsDT5hMEuqE
CH5SpC8FKUrB6JSCTx1OMjjNMqtCaTU2Wzp63hKl7zhgDn7f6UmwtFaWtt/uenrrb2Vh9oz
oUp1xYIazhTeQRgoPPB5SRnpVbT8m4WOxfj1rLhjWyQ5Eu9rQ6t1opQrBeZ3ElJCcEjOCAe
lfVo77cqO3IZVubdQFoV7gjIrxNmxbdEclzZDcdhpJUtxxWABSLerg14iW+RZtP2xMmM6dq
7tKYww1zhRbzytY5xjv3q+zqSPaYbOndOR5Wo50JpLJLax5aCMD9q6fSk9eBk8YqX8C1Jfl
hy+3g22Kc/8AZ1rUUkj2W8fUe+QkAVYknTvh/at8O3IaceUEMx4ze5+U5jhI7qPzNVRZL/q
hvfqKYu2QljKbbb3SlZBzw671JxgYTgUw2my2yxQ0xLXCZisj8racE/MnqT8zV6uV2sXUGl
bdqINOP+ZHmx+Y02OrY8yc54Pt8jxWI3qO96SBj6sjLmQmwNl5htEpxwP2yB+4eeo4NOEaS
xMjokRnm3mVjKXG1BSVD5EVh6o0fD1IhEhLq4Vzjj+zTWeFt98EfmT8j86z4erJ1hcbt+tG
BGUpWxm6MjMZ/nAKsf3R6cHjrTehaHW0uNrStChlKknII9waUtV22fb73F1hZ4xmSYjBjy4
gPqfjk7vR/nByfn0qvouMxqdZ1ncVNypT6imIwSFpt7YJGweyz1UetO9FFFIGqbi9bfEm1y
fw9yUpFudRBbQ6lv4h9SwCgqVwMJGfc54z0rAts+LaNF6tjvSExr9ML8iRAlJ8vy9+RtRk/
tB1woHnj70rPre4SLSxDiXB62WmBHaYLkO3Kluj9mM71kBKSMHonsevBpjszPh7NfZfmakR
fpagVIN1l7gD1OGlYSnvgY4re1yxKmaFlN2IlQIQpSYZG9bO4FYbx3Kc/WtTTIsibDGTp4M
C37cthk8Ank577uec81rUm3RA/rasi5ISWlW6QI28gjzQpJVtHZW3v7U5UUVyu0V5cbQ62p
txCVoWClSVDIUD1BFI8rw/k2e4G6aKuH4Y7glcB7cqI6T19P5e3T2GMV6heJLEOW3bNWwXL
FcFEpKncmO5j8yF9MfXpnqacHG4d0hFDiWZcV9PIIC0LH+hFKMrSV206TK0PLDSS5uctUte
6MoYOdn5kEkjgECooXihFiy0W3VlukWCcfzPJ3MK+aVjt/L514vdlftstep9DykGVLUC/CQ
N8ebgE59PCVYPByAfvUtm8VLVPnRbVcoM21XV9aWzGkNEBKj/AJjjj6gdaeaKKzr7YoGorW
5b7g1vbVylaThbah0Uk9iKToUGNqL43TeoJG6+afWlTNzbIQ8WyNzboP0IChyM8nrWIzcPh
7LG13EcYjXKPN+DuyGfS3cE79pO0cBZyFA/X5V9LuVhs97Y2XG2xpSCBjzGwSBnPB6jmsNf
hpp9l1Ui0mZZpCsnzYEpaOT/AJSSMD2xilW66E1pYrmu+6Zu7EqRyXmgyllckZJ9aR6Fnnr
6T96aNGa6c1HKdtVytMm2XeM3veaW2QggEAlJPI5I4P6mtbU1hN8hMlh74efCeEiG/jOxwd
iO6T0I9qjsGp27m4bdcGfw+8sj9vCcPP8A5kHotB9x963qK5XaKKKhkRI0xstyY7T6CCClx
AUMHqOaT5eiLjZ5Rm6JuibYD6nLa+kriun5D8me5H8qpRfFCVbVIjas01cLY4jCXZTbZWwO
27PYE+2aam5lj1Sy9FIh3CNtTjK23UuJUOwBJHPHIFLj/hoLWpyTpG7y7W6pe/4Nx5Sojme
CFJHPI75yO2OKwNRyG3Wo0DX+kJQbhpPlXC0rUtrGOT1ynp0UTWCjxVm6WltwrdeDqK2pXk
rmx1tvpTx6Qonn5Ej7U6x/GvTMl2OgMTm0Of3rq2fSz8jgkn7CtIeKenXY7b0Zq5yQvO4Mw
HDsI7HjH6E1C54oRSyZMXT94fjJO1T5ZS2lKv4TuUOa+a3C9XO5XC/JZmQbcq8uJUt+VcG0
OBlKdqWVJSVYG0npg+9a9tuemIZgx9RXiO6xB2vxrfZ2FqiIcyTlauS4vI78DPcGnNHi3pp
951uI3cpflHClMQlqH+4+4qH+ubSvxHwxTcA9u2eWqNghXTHJ4rWsPiFZNRXpVohiUmWhsu
KS60AABjuCfcUz4Gc45967WZfLBCv8VLclJbfaO6PKa4djr7KQrseB8j3rEj6hn6als2vVS
krYeWGol3QMIdPZLo/Ivpz0PPSm6uV2iiiiiuEBQIIBB7Gk7UHhjYrxJbnwQqzXFlQWiVBA
R6h0JT0ODg5GDx1qjJtviVZIm6Deot8baVnynmQ0+tHsFcjP1q014ktwnEM6osVwsSl5/bO
t+Yxjt609+2MVXm6H8P8AWypEiE7HXKdVvckQJQKgr3KclPf2qCzeENvt6HmX5ssNbgWjFl
ONlXGCVjOMnjpS5fdNab03dn03S52+4JU6nZHluyXJiEkDCAG19OcglPetmPpWfMhIfh6A0
1CWT6BcFqK9oPBUgI4J+avrWtH0bqF1SXnrrabWsLCgm2WlvKB3CVryR9cf7VYR4cx3XN1z
1FfrikfuoemlIH/wwaxr14KWaZHcctkyXGnKVuDj7xcSv5K7/fOasaQsmlrmJNtuGk7dEu9
rUluUz5YcBz+6tKlZKkkc88+9O0O0Wy3qCoVuixlBO0FllKCB7ZAq5RRSvqvVNhtchqy3uH
IlNzGVOLSiKXmwgdSoDn9AcfKqljuqbG7EhGeifp+crZbJ/mhRZVzhhau/Q7VdeNp5xTlXa
KKKKKKKK8rQlxJStIUk9QRkGl646A0xcXFvqtbcaSrkSYhLLiVZzuBTjnPes13RGoGglNu1
5dGkJOAmQ2h7CMYxngk/M1b094dWHT8sz0tuzrgrlUuarzF7uDkZ4Bz3HPzpqooopHlXyz2
DxAvM6a+I7SLdFS+sNqUSsrcxwASfTt6VOnxW0c64GmLi8+8ogJaahvFZ+g203tuJdbS4nO
1YChkEHB+R6V6opT1m7+G3TTl4Srapq4CIrgnch5JSR19wk/Ye1Irl0iXS4Xu0PWtES5tla
ZtvZc2R7g2g5Km8/uvAepJ745yOjvpLVkN+xoZlyVFyKQ0HVIUS83tSptZ68lCkk/PNN9FF
FFFFFFFFFFFFFFKmt7NKXFGorM6pm82ttS2iP3X2+qmljuCBx7H2q9pOPanLQzeLcxhdyQH
3XXFlxxRIHBWeTjGMdOK3aKKTvERPntafiII8529R1ISeMhOVK/lSpqFErTGsblf7rPjRrZ
8U3NjRwUqkTHUtlCUpHVKeSFH2NLNo8PL/AKqgpuVvuKY0UbWWz6kB3YkAqAzyM5Ge+K/QV
FFFFFFFFFFFFFFFFZOqZfwGlLtLKN/kw3Vbc4z6TxmqenFQ9M6LtMe5TGogaithZkuJbwoj
JHJ98j7VVc8UNGtyEsG8oUTj1pZcLYz7rCcfzpht10gXeKJVumMy2D+dpYUPpx0NW6+ba+u
l4GubPbrDb/ibgmI8plbhPlsqcIT5pHT0pSrk/wAX2JZPB+L8d+LaquDt6nrUFqSokNhXse
6hn6DHavozbTbLSGmkJbbQkJShIwEgdAB2r3RRRRRRRRRRRRRRRRWbqCyx9RWKXaJS1oalI
2lSD6knIII+4FfNdQacvWmpbd4mTrZLjuvBuRcXbUlx6OCMJWoEn054O3HXpzTKiya5diJb
b1RaVx1IwlKbaCgpx0AzjGKynvD3VRJlw7xabdcOSZEGItgu85AXtVtI47pPU9eK1X4+tbX
ZkruOrbRHbYG52Y5BO7AHOcqCT+gJqDw3sUxMq46ouU6VLfuR8uOuSgIWWEnhRSP3c9h2A+
dP1coooooooooooooooooory602+0tl5tLjbiSlaFDIUD1BFLDWgLdDcWbXcrta2lnJjxJh
S0D8kkHH2qb+hyv8T6g/wCcH/TUcTQFnYnomzHp12daOWhcZJfS2fcJPGftTPRRX//Z
</binary><binary id="_17.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABnAPQBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAgMEAQf/xABAEAABAwMDAgUDAQUFBQkAAAABAgMEAAURB
hIhEzEHIkFRYRRxgTIVFiORoSQzQnKxJVJikpRVVoKDs8HR0/H/2gAIAQEAAD8A+y17SlKU
pSlKUpSlU/WGmbrLkOX2z3mY1MisHpQgs9FwjPoCDuIPv3xXztuDdzG+pvM+4rgyyVtXBll
+S282rJ3OJbeBbOM5Tt47elTEbQcC/wBtdNru2m7m4rkumI4XSSc+ZfWKge/cV0J8NL9b1R
5Nscs8WQw0QHIKXY7pJGCNxKwoYA5UPWp2BqTU1ji51bbGpLSD/Em2tXU6Q93Gv1Y9ynP2F
W233KDdoqZVvlsymFdltLCh2zg47HntXVSlKUpSvK9pSlKUpSlKVwXC+Wm0jNxucSJnH9+8
lHf7n4qMe19pRlO79uRnk8kmOS9t++wHH5rKJrzSk3Z0b9DBcOEB1fTK+ccbsZ5GKw1FrKF
ZER22i1JkSm1ut5fShpKEfqWpfoOfQEk8AVWJPiNqiGnrPaQdUwkErWlqQnbjt+pod+3+tQ
Fk1rfLXc4TNshOS41xUsizmOpoRz+opZcVjdjJJyNoHarNI3XCV1Ll4XyEqUnBkRnmeqM84
CgpJ9eefeqpM1doCM+uInTV4MtLnT6bk1xKdwVtPmDquxB7A9q3WpLN4mCPZdBRW3AspLyn
pDYbHPLju0bs4Bxk5r6LYLZG0hZpEm6yobD8p5UiY+nDTQWeyU57JSAAPtn1rqa1hpx5UoI
vUPEQAvKLoCUg8A7jwRnjIzzxUuhaHEJcbUFoUAUqScgj3FZUpSlK8r2lKgZeuNLwZbkSTe
4rb7SilaCvJSR3HFc8rxD0zEYEhya8qORuD7cR5bXfH6wnHf5rkja6m3xhcjTGmpVzjJd6a
ZLz6IzayMZI3ebHPfbXaZGuJA3NW+yQscbXpLrxPzlKU4+1R8mfqO3pDN21Vpu3upRvJUwo
qWOf8KnE4Ax3Heo797JqlBLGtIEpZGdkSwvPKA9yEOEgfNcz+rtWJ3tw5bExRUA3/sCY24r
4wfKPyqtgunik60y7Ht7DiV56gXFQ0UD04U8CT+BXrJ8TrsttF1trEWO0BvbizksGQec5WA
tQHbtj7+3KjwxvLUaMy2mxh6NOTMTOcS45IWQsqCVqI8wwcY4zgVOxdKanYuEu4M3m0wXpb
SWVNR7aVIShBVsxlYyrCj3HoB6VgPDFp+BDt1w1BPkwYIH07CW2WwggYBJCPNwT3z3rlm+C
2nZMdfRlT2Zm4Kbkl0EtkegSABj7YPzWtFw17oltIuzCNR2ppOOvFSfqUgdtw9fvz96r8Xx
RtX7+SL5Oiy1wjBQ1Gyx/Eiq4K0gZwcnkqz6AVcHPFnRTsYpcuj7IcTg/2V4FOR77e9UCNf
dNJtsW1SLjYJseDu6Eh2LLZkAZKgd6U8K5zwe/zUl++EuIwJVk1PbnFrSdkWXc1uISnA2pw
62FbvneOe/FSOmdTaZvzCLhrG72yVclq6aIjzeGoo7YSlWQSTyV/jOBXJK8OJ79glqgqgXJ
1M5pdsLe3ppYClKIOeMfxSSkcHaDzUeq1QbFdLuY8SQwzYAhxU0qWyVqSwlKW0qBH63SVHH
oPmpCJfL3ZoLUiFdx0ZiFOATUrkreS2naX05WMdR1SUJQAM5B4q2WbXy5NxjWy721MKQ84q
OX25KFsl9KNykDkKyOx4ICvLk1cQQQCDkHsRXtKV5WLjrbLanHVpbQkZUpRwAPk1SbxrG6T
tRMWbS8ZyTGPklXNhjrIjryfLyQjjHPJ78citEy336ZdHrIzfJNyeDQcmOurEaOwFHyJCWg
FqJAOU7xx3PIqYjaTuLUWPGOpJMdplJT04MZplIT7AlKlD75yeDXZD0dY4jwfVDMuR6vzXF
Prz6nKycZ9cYzU0hCGm0ttoShCRhKUjAA9gKyqs6l8PtPasnNzbrHdW+230gpt0oynJIBx8
k/zqtTLNoKz3IxHb9dG5jOFFtia+4tv2zsztP3rr36OAG/XlwaUQDsdvjiFDPulRBB+CKkY
listwCDC1bdpPUGU9K9rVuHxhVdSdEsBODf9QqPPJujv/sa4HtMQLHHVJu2tr6hokBLkq69
MJPxjAP5zUNcJ9gcSGleJt5fUAVhNvcbWrj3LTXz2NcqJci3xTOtN61vIWQCgzbeqQwR7qB
SPL7lJz7ZqxW7xDcFs69+03ebc8jhwpguLaPPBCsdvuBU7btWWO6Q5MuNPT04iOpIDqVNqZ
TjOVJUAQMA89uDUFP8S7fFSvfY7u4zlKNymEI37u2ELWFEHPfGK9V4gWmSwROss0RuBlSGX
0k9wNqFqP5xjiuFGrrPOQ4i2aQy8lIIM1EeM0CfdSlE+noDWcfRcPU6wu/T7fKQ2sOi3WpC
EMoOCPMsDqK7+4HxU1I8OtHSm0tuadhJCTkFpHTP5KcE1pR4d2aCN9hcmWR8Z/iw5CsK/wA
yF7kqHHqKjbiu52+G7a9bxUXuwuBObhGaUlTe05y+hJ4GQOU8DHNc+oLOmO49rC0lV1AjMs
WiHDQFNtL5ShfHBSCrIA4/OCIFETqyDpybGRc7s2019Y0yUlQQcqLKVq4QCrzuOdyVYHJTi
c0RqmyWZNxs0u/24Rob4EZSpASlO4ZW23uOVIQrgKPfPxVq/fjSf/eS1/8AVo/+a1TtZW4L
YiWZxq73GVgsxozwICTzvWoZ2IA5yfjGagYzepL9qGQwxqWTHZiLxNcioa6CFlOQy1uSVKK
eNylH4wD2n7DqFpUBUa8zozVyhOqjSdziUb1J7LA9lJKVf+LHpVUv1hXppp+93h2FqFhslY
/aji0ulZ7IQnlvk+gSOAB6Zru0W3b4VqlarZuahALTqnojEdTEdspOSpLSlHBGDyMZyeKsu
l40lu1mdPaDc64uGTIT6o3cIQf8qAlP4qZpSlKq1+0ppNmPOvc63tsuNhUh6S04tpzI82dy
SDnI9K+TM33VkC3PPpuTzzW0KQiSymU2tPJUCtQ3YAS5lXOQn5FXDQjFg8QbRIVdNLQocyC
sNreht9FKyfVKkYIIxyMnH5qyfunf7Xldh1ZK2j9Ma6IEls8Hjdwscnvn+dcMi1wtV3tuBq
aH9BqGGx1I70N8rQ6yTgqTkYxnIKVjPPrmpBGmdSQi1+ztVoQhsbS09amSgjHAHT2EY+9RU
i/6qtvU+q1FpBSmldNTa1rQQvPZXm8p9Oe2c1ixrm/JUfqHNIuDjAbvQQe/yD6VFzdQx03+
NcdUz7C7Blwnbc8m1yOqpvqEK/iepThJGQOCfmuHTE62RbxPTeLTIv8Ab5bgdi3Z2zLWvGw
DCsoyRwBx6gnHNWt6/wCgIURwPWYR4yyOpvsTqEE+mct4rQb/AOGgj/UGzRwztCuobEvbgn
AOenjGeK47xeNDMxmZVvLtgmoV1Ik1m0PNAqx2UA2AtBHdJ9DXBG8Vrupx1su2p2PHSkrni
HLDZ3Z7pCSUnPHPBzwa4nfGHUEeK6707U84pSuk0I8lKtucJUCRhQI9yO3NdMjxduKkx223
7MesD1VfSyyGcDO1QKfNn9ORnGc1D6e8SZmm35KGrfD/AGY/IKmoiOshKCeFLbJQcIJ5KTy
OcAVjK8TYNymPpe0y7AiTVJXPVDIU9LKeyFKKRhB9cc/PJq02zxL0jcHG7MjS0krW2G24yI
jTgWE5wkDPIAGa3Xe6yG4jsXT/AIaPI6yk7nX4DaU4BznYP1Ec4BI5qNjIv0KEbVpzSN0hv
3B0qm3SSGm3iFHKtpHlT8eg9Bmp61WiZoXRr8273RxySxHLTKYrW5qNuOAQgYC1biCpSu/u
OcxOmNExddWZGpNVpROnTVEodQpTX8JPlSClOBnyk/kV9Iulph3iMhiYhZDbgdaW24pC21g
EBSVAggjJqk3yVdLdcLdYtQzUu2WQveqYzGc6ig2QUtuqBIyo7ckAdj71aWtZaXfeSy1qG2
rcUcBIlIyT/OpViTHlN9SO+28gHG5tYUM/cVtpSoTVI1GYDf7tqjh4OZd6uNxTjsjPlzn39
KptzsWq7zHXGuUS9PxnFZcji7RW0LGc7TtaB2/GajoGiGG5Cgrw5lPBrgJl3lJbPPdI9e38
qusWVqluOiLA0rbrc00MJS9PGzHskNoOKxMfXV0WlD8y2WSOQN5iBUh898gFYCU+noa2sw9
PaEjPXKdNV15KsPTZa97z6u+0YHPwlIx8VS7prO861SpFleRYNOBzpSLxLWG1L9CEZPqD2H
PuRUTqH6yPqmTZ7ZcDBh26THQiG0wCmRvSgk7E8ur3EqVnnHauGanVLO+OLnACAlTZCLere
kpIT6tbsq5I+x7cVDy29RBLch67tJ+nWhxKnIhbSkoPlJPTx3x37+uatWkr5IujlwRJkl2a
2kSw7b7suM28orAKV7jsB82eABgYxViZvmqIhUuO4l8qOdk26xHEDg8DYlB9vU9qsen7zfl
3oWnUDEJL7sETEKh7gEeYJUg5JzyQQQfxXVqzVcTSVsbmSWHn1vuhllpofrWQSAVHhI47mv
nzXjFfpNyRGasMFKQ2txzfKICUDssrxgD8EnIx3GdEfxd1PIQ4kwbKw6p8tMh9xaDxkq8md
x7Y9CSQACeBYLFqTxGvzEjo2myMlpe36l5xzpkjhSAEklRB4JBxkEc1MLT4jgNdN3TSiofx
Qpt8bD8eY7v6V09DXH/aFh/6J7/7agdRGaIxGstPW24R21b0TYEsMOIAzghLikqBHfhfrUP
bNTssS4saw6rmsmUkCPC1BFW40tRwAlLowodxjkj719B07flXduTGlx/pbnAWGpjAOUpURk
KSfVKhyPX3qqeL9wQm0Q7Qp2YwJr6eq6x+npbglSSP8ZO7IQPYn05v0WM3DiMxWhhtltLaf
sBgVupUfJsFlmudWXaIMheMbnYyFHH3IqLe8PtMOS/q2bcYT3PmgvLjZz8NkCtaNDNMFz6X
UWoI6FnOxM8rCftvBP8AWvGtMagjsFpnW9wPfaXorDhz8kpyR+a1r07rIqHT12oDZzutTJO
/39OPj+tbmbVrRppKF6pgPKHda7T5lffDoH9K2fs3WJ4OpLcB8Wo5/wDVqh6ott309FkPXO
VcJK+sFxZzU6RiV5v7hxtBAbUoEAFIxkelXSDo22S4LEh5F5iuOoClMOXaQVNk+hw5jNRur
LDbrDZDJiftN+W863HjIXdpIR1Fq2pKjv4Azn+lVqzaZt0hiVK1DclC02uSuM69JkL3vOgg
KSnJy21uPCR5lYGT6VCXfVdr+heLqYUqRJXJgpy3luCwkYaUw3/uqByVEZPI9KsFzcs14Q1
elT7hb5jjCHXybK+42hzphKlpUEhSTtAGUqx5QecVUHLNolxann9XpcWpBC3HLPKJWon9ZO
/9Wfxz2rBzT1gdjGFYHzfbiWyA03bZLKwOxWVFeB/y4z3qz23R2pbXGTHs2h7c2HdiX37vI
RJW56klIO1IBxwBmtytL3Bp1bmobFcWoiTkfshqGtA4JyUJbCjjtnBNW7Tdz0TAU87GvqFz
MbHnblKIfSMnykOY2jP+EAD4qWn3fSF3huQp91tEqO4MLbclNkf68H5r59ddA6JJMjT+rYd
sfH+Byah5pXHHdWQc85ycdx2qAa0+LVNO+bZrky8Uh12Dc2GyhI/3eqoYXjygjsnOOeauDv
iW1ZY7Nuttlt8ZhtkhsKujSwjHbys7yf8AU/1r0at1nPLiWYUhKAralcO0OZWCcZCn1pCcc
kEpPyK1PaT13et31k9bTSyVFE2eogg8bS2wEpHH/ERXSx4RAPKedvDbK925H0kBCNn23lZ9
ux9Kwm+Dyn2H1p1POkSltbG1zUpdCcHKcEjKeQOU4P8ApXRCuaRdrRqqSkMSXCqy3hGOG3g
fKo+gG9IGfZaay8S5ohXbTzq35gS3MS50WkZSrChyk5GXOcBPOQVYAPNfQa9pSlKUpSuG72
eBfbeuBcWA8wsg4yUlJHYgjkEe4qtn969JrWQlWo7OlW4ZXiawj254dx/zGpZi5af1na5MJ
iU3LZcQUPs5KHEfdJwpJ9jXznV2m9TWR1i6xQuauHIS+ZTPmD4QPKqQ1jG8AkdROcjJOO9X
mxaj09q0t9aKwi49MFTEltKlY/4FdlpznlJP4q01XdcMuP2BtEdQTJ+ujFhav0pX1k8n0xj
Pfj84qnRZr0FrTd/L6S6/dl25LaFeYxXFKCW3M85QQDg5I7d6vF91fZ9OSWI1wedD0gbkNt
MrcVt7FRCQeBUVcNYQr59JZ9NXdozrg4ptTiP7yK2kErWUHkKwMDI7nPpUvE0jYIkdpoWuM
8Wju6shsOOLURgqUpQySR3NZSNJ6dlNobfsVucQ3+gKjIwn7cVsRpqwtrC0WW3pUE7QRGQM
DOcdvesjp6yF0OmzweolJSFfTIyAe47fArojW+FDUVRYbDClDBLTSUkj8CumlKVR7paW2tU
XG2yFBMPVEf8AhK5/hymk/wBCUhKgfdBqN1KmRrHwxYkbZJukF5CHmWs5RISrY4VJTk4GSr
jkDBFXTS9xTdtL22elpxpL8dCghxYUocY5I79v/wA7VLUpSlKUpSlQ160nZr84h6bExKb/A
LuUwstPI9sLTg/g8Vwt2jU9mKlW69puzBOfpronCx/ldQPxyk+9VG92W0yHFGbpq+adeUrd
9TbkB9kE5yra2VAE8jISFcjmuG03vV9uWTp2+xNWwkpB+lcO2SgDGQULVvHB75V9q26m8VY
kyzrttz05dILqlsuOIebGMJdSpWM4P+EgHjmuLTupmLnerZNmwJv7MgOy5f1TEVTu+Q44rb
v2AkYQR85A9MGrHqnWNhlJt1+sty+pm2p4OKbZQsn6deA6lYxgeXnzY5T71u8QL7abYbBfI
i2npokdaNsO0SGSkhwFfYDBBGc8gcd6udlvUDUFrZuNufS8y8kHhQJQSM7VAdlD1Fd9KUpS
lKg9YWw3LTr5aX0pcPEuK7jPTdb8yT+cEH4JqoWq7Wi/3Msh5sQNVQ/7Qw24N7ExKcKBxyk
lI4z3KM+vMt4exwiyzQ0t95kXKQlp0LSlLiEq2gpSnASMDsAOcn1q60pSlKUpSlKUqE1DpK
06kZ/tjHTlIH8GYz5HmT6FKhzx7HiqyNMaxvjqYGoZ8RMCIpAbeZG5cjbnCyggp3k4OVZAI
4Se9dsvSLlgZN5sUye/Oijeph+SVNyWxytvZ+kE8kYAwrHpVe1kiKufb9UW9CZVvuLQdcbS
BhxTaVE/+YWluYz2U2PUCrRaNMAaIesrd4elQHmyIMpAAebYUkYTk8E8kZwOD6VT9AXaTYd
VyrZNjyEMz39j7jraFBmRyG0b2vLlSRyCBg/zP12lKUpSlKhbtpGx3lH9pgNtvBW9MlgBt5
Csg5CxyDxUhbbdEtFuYt8FkMxo6NjaB6CuqlKUpSlKUpSlKVitxDYytaUg+5xXyl692hrQ2
poybrFUqDc3l21BcSlaSFJWnYnuQFlQGOCPiunpdfRsuzN3u4MxLLJ6IftTReVLaWkLbQkj
J4Cwng44Gaqi4dxi25uYxDvcGLAKHIKpr4bK3udoLfZRJycJQVEqwSBzX260yJMu0RJExhU
eS4ylTzShgoXjkY+9dlKUpSlKV5XtKUpSlKUpSlKVpmMuyIbzLEhUZ1xBSh5KQotkjhQB4O
K+US1jTb5RrLSDdxYCRuurkhUgPKSMZw5kIUr2yn+lYDU3h+5NZjR9DxnS5nOxuMtWcHASl
ClFRJGPTHFWHTVn1ZYUz1W+z2aPFnSlSG4zshba2AcAJIQgp7AdvnvU9ZrBL+sVeNQvMy7m
rhtDWehESOwbCvU9yo8ntwKsNKUpSlKUrylKVXHJurolwfitWiFcY+5TjUpczoYQVeVspCF
HcBxnscZ78UTdNYqxnTNvT5QebqePjhruP5Vqc1BqpkKQrRwcdSsAFq5Nlsp45BUAc9+Nv5
rCPqPVrjwQ9onpoKgNwujSsD3IxXTGvOoZk+GyrTq4LCnMyXnpLTgSjaeEhKsk7tvp2zVip
SlKUpXikpWkpUAoHuCKwRHYbUFIZbSodiEgGtlKUpSlKUpSlf/Z
</binary><binary id="_18.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABvAPwBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQQHAwL/xABAEAABAwQBAgQEBAMGAgsAAAABAgMEAAUGE
SESMQcTQVEUIjJhFXGBkTNCoRcjQ1WU0hbRJCUmRFJicoKSorH/2gAIAQEAAD8A7LWaUpSl
KUpSlKUpSqb4j5q1iVsjtIeU1LnudCHEthZZQCOtwJJAJAPA9TquKOW6NkdwVLMC8xbepSj
+ImMuY46OdrcOwONDhI4571JWbGUWV168w73KfZj6LN0s7aXhHBB35zSiFp4/TvXULJm7kA
R42RzI8qNJJ+FvcbQjvc8JcA/hr+x4/Wr0NEbHIrNKUpSlKxWaUpSlKUpSlKUrRuN7tVoT1
XK5RYg4/jPJR3/M1XD4m2WSsos0W5XtSfq+AiKUEj3KlaA1x+9Qc7xUuZeVEg2aK1KBUkoc
lfErT20ShkHQ59SKoN4yq+ZsGpq4kJ24WZ3zhFajOFaUDXUe5CkbA6t6I416117A86tuXWl
HktphyWdNLjKUO4Tv5OdlP/Kvq6YVHkXJV9sEw2q6qR0qcaAUzIH/AIXEdiD6kc1SbtabJN
UqFmlv/wCFbg+ABOgKKYkw+m+6djjYVz96kLHIynAIrceQn/ibHwdIkwPndjDRJ+X1G/ude
/pV3s2X4/f20qt10jurVrbRX0uJJ9Ck8g8GpqlKUr5UpKEFa1BKUjZJOgBVWmZuJMhULF7c
5fZKTpxxpYRHa9OXTwedcJ2e/tW/imQOZFanJD8T4STHkuRn2gvrSFoOj0q9RU5SlKUryky
o8NhT8p9thpH1OOrCUj8yaq9y8UcNta/LdvTTy9E6jJLvb02kEf1qrT/Hi1hwItdrdeHHU5
KcDKU7OuwCidb/AG3Vdm+KuZ3Z+Ki3OQIDLj4YDrCQvzCVBIPSvatfoK3squeX2O/zbVCyu
S61Ag/iTjjzbfWTvXRwO2yOO2q18XiwruGr/eJs5hx+3TJk5+PKW2pxSHkpBGjoaB4SOOBx
UkGr5NitKxJrMShSQpDs6a202pPJ/nBPc8e4+2qmrdZfFV87uWVwoSPXy4rbqgNe3SB/WtS
dCsr7wiXrNbrkMlZ5t9vXwtXqChofKONaJAHuO9aq2LBaWFCPZbLYVHXTIvjyZL5SVejQKj
2B7qGq8H8jxydcm4FwuknLZb7gbjwojYiREkkaBHUAo891FXb0qzMR8lZs7kSLjlgx+EULD
vxUjzQEnjkNpSnt7k8d6qjtrbjsOsYzlDDk2ZKRFbZs0JDLSVKHJcWCpRQAknv+nNV/AsTg
zYuYR7rGKpVsj6aWFFKmVp69ka9doH9R612Dw+yNjJcTiyG0rbejpSxIQvkhaUjnfrsEH9a
mrvaol7tUi2zmg5HkIKVD1H3B9CPeub+H2K3JjFGJ2P5A/EkF15Drb6Q9EkdK1JCkp4KQdD
5gd963rlCkqWVZD4cxbo+FnUu2KQQ5v1KVELB49d1G/g3hgytDdxtV0tbiur5JvxTYGu/zb
KT+hPepSBhXhhdAgwXWJBX9KUXNwqP6de6k/wCybDP8se/1r3++s/2UYZ0FP4W5yQd/Fvb/
AH6qx/ZNhn+WPf617/fXOszsljx7KoLdrS6iz9SGbsULXISCXAfLVsnkhI+UHevSulWa1Sr
nc49ykxVW2124lNrt3R0H6enzXAO3G+lPoDzUNhs3I22byLdaYcxk3iV/evzlNK319teWr7
etdGpSlQN5yf4GcLXa7e7droQFKjsqCUspPZTizwgHnXqfao0WnNb0ALteo1ojL31MWpBL2
iOB5q96I9Sken7c8VjdyyHwxayCXlMlwxlOyFR7goOtKU2paQATyNhIGjsEk+9Vd/IZV7aT
LfsVnlOsILaVKjLaK0gbICUKCD07/PR+9eOOKtzTTpua4jXxBK2il1s9BI4BT5Titfbg/ap
yJBhIukNxeRTrKqSsNJ8m1Kb+bfGnAEb5IP08br6vOOPY9k+SRXrtInrVY1vqfd+tzakDSt
737/oKkcOgSLnjCLdCT5rsjHpyGtjp2tUhO07J17c/ep9vLc4gxIloGHzYiY7DbK5TbPxJ2
EgEpG0p+/JIHrXii8Y9c0lWRJySe4FEFp8hLR+4QyoJ1ydb2fueK+8rzSw2nCZ8Cz2qZa1y
myw0UwfJR1HuN9t9JJ9+a5pktjauGSCNiUJU2KmOykfBoLgK/LBVsj13vdSts8OrjYpMS65
DdotgLbqXI6F6ffcWlQOktp3s9vfuOKuMjGL1ere9Pdauc5DSC6g3hwlbqh6NxUkJAOgR1n
v6VFY3ab3b7XOvZYmWVFsIlxRLf8lElXdaFN8JAUnjgDR1zXjhd4hvSM6nFDoNyCkxmUbWp
SnPNIT8uwfz7D3q44re4djs3wVuRLyS8OhLksw0BTaHOlKQhTn0JCUpCe54TUsu05Pk7Sfx
icLLBc5VBgKJfUnjSVvdh67CR+tTMiGqy4o9EsTKG1xIi0xGzyAoJPTv35qs4piGP3rHIV2
mLl3KVMZS4+8/MdJ8zXzjQUNaVsa+1TB8PsYI6TbnCO2jLe/318RfDjD4UpqVHsTCHmVhaF
dSjpQ5B0TqrPXytaW0KWtQShI2pSjoAe5rnV9zj8dSbdZFvCPJ6kNOsnpemqB0pLR7Ntgb6
nldhvQJFalkigyERbDDZukyIohMtwH8PtqjoLCCeXnPUq7njkDiptL9+xzLbRGud+VdY94L
jKmzFQ0GlpR1BSdencHdbPh4gIgXpKVpcAvUr5k70fmHv+1W6lKVR8Be1fspYnfJdVXEuON
q1tTOgGyPUp1+nP3q8VxHFhCjW/Hbjk4SbA0zJQx1tlxlMkyF8uDsD09iRr9RVnnSvDFV4V
MmRW5TshSQJBYdeYJAGukgFA4HOvbmpu1ZVgIK02+4WiIpQBWkhDBPtvYHI32rmudl+ZnZD
q4shi5KZRCebe6yWupH8MjYQoEE72N9Xrut3xBDac4v6VDZGNkIJGyD1p/bjfNSPh28mDJs
82W+lqG3jTqipZ0lHTJ2tX7FP7VabllMG/2iXAtVuu1zTMaXH8yNGLaAFApKg45pPqeRvtV
FjeC12ujhVc5sWBHWpKvKbZQ48AlOgCpKUjfJ3rgnnnvU9Cw7w7xSWiM6k3S5hPWlhe5Lp1
rs0gaHb1HvzXtJyOZHjFlt2zYbCBBKJC0LldJOipLSflSfz3UTbcxxmPf2omPtTMjvsohlE
+4O6A17KUPlT3PypG/vUre73cYKfLyXM4NoU4BqJaGC4+fQjqV1Ecn0SO3fioNjHpmROpft
OMurSrn8TyiQt1RSVfyM717nZHr96sNk8IbRBU+/dZki4vSl9b7aD8Ows73otoOiAfQnX2q
9xoseEwliKw1HZT9LbSAlI/QVEzszx+BK+EXcUPy/SNFSX3T/AOxAJ+/5VHnP2vJW8nGMkW
0hXSVi363+SSrq1+lVd/JIOOS3rzZ1TYDcpSn5lpucR1lDx/mU0ojSXPUjZB47VfsdyW15T
bE3C1SPMbJ0tCuFtq9lD0NS1Kh8tblO4jd24SQuQuG6EJI31fKeNe+q49/0ZvF7lbrO4p2V
L+GcbCGyDMhoaSHEIIIJ6VhzqA5Oj7nVh8KoM9BhLtq3mrYwHROcU+FtSlnRQlCN7b6SSSd
A+h3VkzMOHM8M8tQCvjXtk+3l8/03UHizeRqF5NmaC4v4vK5XOSyerr5+XyV/vv8ASuoUpS
oHIcQtuROsynXJEOdH4Zmw3PLdQN71v1H2NRhtee2ttSLffbddkEEj8TjqbcSdcaU2dHn3F
c+vEbxFxjFI2OqiRXLa62pLr0SOXS2FqO0rOjo/N3A39yapLq7ezNfMaTCt3CUIQgPrI0AT
/eaBBJ2D2qSx+9JW28h28yo8dxOnI4bjqSknfCVPubI779fetyHkLH4vHexq0M3G4Rv4aH7
Sy0QrYHUCysdR9tg9+K9J11vt3v8AkL99tnwM1yxOISwEFBCAtJB0o7PY9vbfoa2IDqHMbc
8sLe/7IuI0hWh1CSd67cpHKh7V0qR4lWjzPgrKUXaShCSpSZCGmUb7dTiyB/8AEE15pD152
cgzGCwwpJBg2qSlpPPop0nrV+nTWjmzmM4lh0q02xLEKTcAUtpjn51aUOpSld9DRGyftXKM
qtEK45jIh4dBEyKUtIQYnUtCVkDfzduTvk8Vc8T8Gbo483cb7cHbY62lIbahODzQAnXKxwk
69t+tdOseGY/jvzW63NpeP1SHPndUe+yo89/apyuQX/xRyWTmL+MY7BjtuIfLKHFgKcUU/U
QFEJ9DoGvi5BN2x+Z8be7zMujk9NqRDlPpjoYfWeCpDRKVAcq2To9Oq6RjOKWvFbWzDgRmg
4hADsjoAW8r1UT35Pp6dqhXchvmTXeXb8UciRocFzypVzkILm3PVDaOASPUnjmvs4tlcdK3
Y2bPSHdcNTIbaml/ZQHIH5VBN3BWJ3QXPIsRECUQULudnQVx1oPKi4gEEHg9wTz9qvtmyC0
5BGMm0z2ZbY+ry1cp/MHkfqKkawQCNEbBrm+W4K9bY6p+NJcTHS+mS/b2QApsju5GOtoX9h
wrtr0MVZrqxOkIfF3VbrqXOhF2S0Wo85af8KU0dAOAEjnW+4PpVqi2XJbxlkG6ZGiDHjWlK
zHbhuqV5zqhrrOxwNelR2E5RYbRGvMW43iHEf8AxmUry3nglWivg6NdFpSlKUrTnWm23Rot
T4EeUggjTzQVrffW+1Ve4+FGLzPNVFYetq3U9KjEXpOta+g7T/Sq+94PvxJzMm3SbbKSwpK
20S4paUCnRAKmiN8juRUZlES+uZi3MyCNFZdfss1plMF4qBKGVEq+kHR69Ab3+nfx8PL+7B
RCmO2S6zG2IchpxcOEXEKW48hwBPT8v0jkcarfy3M7M3bJSG8JUxIlNKQy7LYYadStW09Xl
8r4PPb0rncfCLvJjMSbstixw0o6fOuTgaKhsn5W9dav2O/epWHAw+xFmW/Fm39W0kGUpMNh
YOuUIUetfc99A6rruM5ribrTFuiJFlcKR5UKUz8OSPTp9Fb+x5q3ghQBBBB7EVmsKUEpKlE
AAbJPYVzDMMewu73h68IyO2Qbm3w+iQpt1twpH8zajvegORVRl5Tb7e1abSzEthiQ7szPcm
WlSylQSo9XUlY6gfm9yONDgV3dEhqUwhbDgcQ+31trTylSSBog/qKpvhR5EXG5FoWgN3OBL
dRPSTtS3CokL9yCNaP2q81gjY0art0wSxXKQuY3HXb56tkTIKyy6DxySnhXb1BrRXFzfHm0
mFLYySKg6LMpIZkhPPZwHpURxyRzXqz4i2ll9MW+x5lhkq1pM9rpQrfs4NpP7j1q0MvsyGk
usOodbUNpWhQUD+RFcj8SoNtTmsSEpvy27sYxlJb3p0h4p2rXY9JI335q74wuZZ7rKxi4S3
JaWkCRb5DytrcYJ0UE/wAykEa37KHbiqdYrNjtyfvMi6yLemR+LSU6lx2lL6Qrjv6V1qlKU
pSlKVTPFGDMdxb8StTbxultdS9GWwna0g/Kvj1HSTsfaqRifhjJyOHHvM+9NRY0ltLgj2nS
N75PVr5Uq1wQBx+lasXqt10lNItNwxtLayjrj21UyW8O/UX1EhPp9P8AyqyWq7eG9jUJcxm
Y3MWd/FXiG848s+pClJOvc613rXuTHhXMmPypVsm9M0h1yWmJJQ2g9+OBrf2Gua2U3vwwhY
61bRFenWxJUtKnIbzqW9kAkLWOOT6H+p5jETMdhhcjEL/k0ZIc022xFckxU8A8IWntvQ774
I7V72vxguAslwbk2d6fc4CiC40yptryx/iOg/R2Ox/+VZWsJuV/ZW7ml3dlF0aECC4pmM2P
Y65Wfuf6964W7a40CZcXYrylCPKKLc70FXnqQ6kAJ1wT0nZ2D6e9d4ZzLArmty0KmQwt8eW
6xIjKaCjvXSetIG9+la6E3Hw5ASkO3LGFOcaBW9bkn+q29/qB71uS4jN7koyXD7rE/E0tBK
/mCmZLZ5CXQPmBHoe47VIWTK4t0fNvmNKtl2b/AIkCSQFn/wAyD/On2IqepSvGVEjTo6o8u
O1IZWNKbdQFJP5g1Vn/AA7gx5js7H7jNsMhxP0Q1DyCfctEaP5DQqkZDjGXQMrhZhelRLjH
timvNchtnrU0lR2ot+4B2dcftV1yqVFfg2nLLW8mWm2S0rLkdYUFML0h0cH0BB+2ufWt3Dt
7v3UrqP4w/wAga9EVZKUpSlKUpSqjc/Dq1PyX59oelWW4OgnzoLxbSpXupPY9zv8AM1UomN
58wt5i4zr/AC1oWfLfhXZlttaPThY2Dx/UV6P2XLmVNJCstKnXAkf9cRyB3J2QnjgHk8b0P
Wvp625cxHKVJzBSA5/h3SKpZOvcJ30/03WDZcuA3rMO/YXiL/yresmD5bJQ89esvu8IKUfI
jsygtaBs661a0TrXYVFXWBeYV9VFu6DPffjLYcca/u/xiL6pABAEhsEkD1H5c7TOaXHHbEy
03d7XdW17+DckqdExSAddK2Ep2pQ0Rvad6/WtG0YTllzcduioVusM6Wo+ZLUjbzY4/hNpHS
3vXfZV355qZ/AL7i9pW1KtVoyK0oTuQy1G6JKgAdq52Fq+Yk7O++u9ReSOSbdgqbnjd4dlY
tJUhMiKs7djtKUEqQ24eUj+XpP074qw3PCsUjNx71a7gjGXyElmZHdDaFgj5QpCvlUDsHXG
68I70a/yziucRml3NtRcgTm0ltMlHcLZWPpUBrYB9PXmpbG79Ni3h3FcgcSqewjriSidCaz
6H/1j+YD86tlKUpVZuOIluQ7ccbl/hNwc2paQOqNIOtf3jXbfb5hz+dbWKWWdZba+i5zG5c
2XKXJecaR0J6la4A9tAVOUpSlKUpSlKUpSlaN3s0C+29cC5Rw+wog62QUqHZSSOQR7itezY
vZLAjVttrLKz9TxT1OL+5WdqP71LUqhwoEWNkN+w24lXwV4SqZCStfBC9+clPsQr5te3NVm
Q6gWiDBv7XxUzEJYEuO6z5gkwyenzgn1SlBB9fp571OX7AXZ1qiS8NugjtsuImQ4rnzs9Xc
KbUeUAg9vpPsKZbc3bknHLOlhDOUvPsv9LagpUEDlxRUN8aBGvUe+q6NSlKUrFZpSlKUpSl
KUpSlKUpSq1m+JnKbY18LKXCucJRdhyUEgoURogkc6Prr7flVccFvy+0GLcZH4JlFoa8lx1
9Y60kp0SSeHGljf25/eDVnL2OY9Aw7F5Schu/QWxLYBU21tXyhPfqIB130ND8qtPh54eLxZ
1+73WWZd5mJ06vqJCASCobP1Ekcn7fve6UpSlYrNKUpSlKUpSlKUpSlKUqKvGM2TIC2q7Wy
PLU1voU4nlO+/Ne8Cx2i1rLlvtcOIsp6SphhKCR7EgVvUpSlKVis0pSlKUpSlKUpSlKUpSl
KUpSlKViqm9I8QUSpIjwLK4wX1FguyVgpb4CQQE9+Cd/fXpX2l7xCKFlUXHUlI2lPnPHqOu
29ce1eYkeIx1u346N7/AO8Pcf8A1r5+L8R/8sx//Uu/7afF+I/+WY//AKl3/bUjjyMrVMly
MicgIZWlKY8aISoII+pRUQCd+32qepSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpX/2Q==
</binary><binary id="_29.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAExAE8BAREA/8QAHA
AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAABgcBBQADBAII/8QAQhAAAQMDAwIFAwMCBQAGCwAAAQIDBAUGE
QASIQcxEyJBUWEUMnEVI4FCkRYkM1KhJTRydbHBNTdDYmOCkqKywtH/2gAIAQEAAD8Acup0
KVm8nk1ZdBtuAKrVkAF7K9rEYH1cV79vKOdViumbtdcEi8q9Kqrm4KEZg+DHRj0CR37kZ4O
Nbl9IbEQgqXS1ISByoy3Rj/7tV8WlyrRgOTrKrIrdNj5L9KefS7wOVFtaftV64xg50e0upx
KzTGKjBeS9HkI3IWk8fI/IPH8a69ZqNToTvCtz/rYVsUJwN1WpZUt/GfpY44U737+g+c66W
lW909oMePIlCMwpe0OOArcfcOSScAlSicnVeu8rgqL3h0CzZrjY5MioqEVChz9oPJzxrhpt
Hl16shq8INXcCN7rcZ9TTkHdkereCcZG0LHoTzziun/oyq8zTbOoLlMuFo+IXzGXGbZZSoF
SlpA/cQrG3GDnPfV7ZyBQrqrtsoyI3kqENPohDnC0gf0gLHA+dGus1GsJAGScAaT9H6gUGn
3HXK5OkLmVCfJMaFHYR5kMIJCQVE7UhRA9fY/j1VOpFQmjwlzolPSo4Cac2JjyDnhKnFFLa
FHBAIz76Fbkqjcq325za7lkrkunw11GTujvBAIXgNkYKcA/wdGPS+4K+9Yz7zr6Hkx56UmT
PdOGmOC4rcfuxzgZ9f41vgVmv1u4ZE+gtRhNqMdK21TArZDhoKg2FAYJU4vcoAdhg+utll1
pN0dRVVhBShZoiEyGkEkIcDpCk/3GfwdM3WajULQHG1IPZQIOlBY9q06W1FZqVMbkQIzNQa
cefZGELD6AncrHCtoVj+dddv8ATuHc1q0eQufJhsxXHiwYwCPHb3q8NxSTkBZGCTgkjg/FL
1Mgw5Uqh2XSHVyahCCy8/JXjw0EbiVq4A4yo8cAD8asqHbj93TIENltbFmUlHhoKVFsVJY+
5e3vhSsk59M45PFDUeoU62p9XVCZW3VJ09ZeW+1n6ZpGUtNAHAzgZz7EeujXoxSGWLfl11t
HhGrPkpaCyoNoQpSQMnuc7ufxpj6zUanS+babpNw3TQak8uHTqww5UWJCF4KQUhL+D33A4V
j21SUV6sRq0qk0aoqrMiEw2xBeY2op7LJTyt4IJysHdgdzjProgj9OA4tP61XHag7KO+o5G
1Uvb9iMg5S2nnyjue/bGhm/L+qbD9Qo9Agvx6dRwlqU+wnbgkgJTuH2JzgccnnkaHY6pdTs
eXB/TYLT1OeU/U6jOkje+s5whCs53KTke2BjudXPS+7HKBCZhS3466bKnlhtlTmJERShlJK
DyUKJHbscnTr1mo1OhXqBabdz0QKbW2zOhEux3nFFKe3mSogghKhwT6aWs++qAuz48WjxP0
YsvFf03hqIWtCgrcl0ZCzjIKVcHfyRgE082bJulUmtW1bQht0xP1L9QekrW4kpBURkq24P+
0D/AIOiTp3MQ6/T3Ic1x2mTFriVKHNKRiQpAUFpI+8qUFfcMgAgemqSNbrEe8atRKHTmqgl
EtuNHXUlExmVBBKyrkbl8KAGCcBRHbXhFAt2FTqtT0tS6pUFzi3SjEQkuqLYwpZwP9PecHP
HHHIJ0bnqNd1ERHRclqMtqdBSkolpSt9foEI8xJORwPfV4nqXCYcR+rUKuUhhXH1MyEUtg+
xIJx/bRbGlR5sZuTFfbfYdTuQ42oKSoe4I763aHOoNQepdhViXHOHUxyhJz9u4hOfyN2dKG
Daz16S6hRKa40y1Rm/BQ8+j1GAlKU58u9aVqUrk8/gauZsGq1O312XS6TKpzNEiKcqCQpOZ
jmw+GE7c7tygVfI/jQMmVOt6ofQ244JIfdSQ2qNueU42rcgqaUCUrSSRkcHnvzospsd+U3R
bbmGFHdmzn35kuLNS7JQ7sUVEpHlbO3jPOOcY1cWdWbbt6VLnw2FSptUcUzTqdAT4jqYzfC
c9tpVjcd3J4PvpgUGqUO5j+rw2E/Wsp8B4PNbX45zktqB5HP8AGtUWnXVFnoS/WoVTpy1nx
USInhupQfQFB2q9e4Gq7p66zEXXqAhpMc02qOlpnnIZWdyD+Dk4/A0Z6G+okUTOn1baKygJ
iqcyBn7PPj+duNLSjpqireckNwmpNwXfJ8RllSyEIYa82888DPoTzx37aHKhcV4NVipRW5y
YtSblqXJcir8NUpxOxoNpAxvxjISPdRxpq3AKpA6XfWT1MorZjNtSJi2xuZDiglZykZG1Kj
20PUeyLFrNRQ3RUTZjcKClb8yLK2pdcIwEEdwsgEkAgDOD347rlt+2Kd0zeqUahIo00shUf
enbKbdKhhO77s5479vjVpYqn5V1VqcB+2qNEak4XuH1SW/3EkjhShkAnRNc1VkUairlRGm3
ZKnWmGUuqIQFuLShJVjnAKgTj20H2vV3Kt1LVJcZTGkLoikTWUE4D7UkoPfvgds+h0xtCXU
mU43awp7O8u1aS1BSlAO5QWfMB/8AKFd9TZNpUKgCRKpNRXUlL/ZS+t8O+C2DkNJI4ABOdU
1pO0ei1e6YtWXFbcp9UcmtuyFpUpDbiU4UCrzZwACfkDXZT46uoNRTWJ6Ff4eirIgwnE+WW
oceMsEcp/2j4z+R+NV6V07m3lHlO/Ty5MgPQo7CQN6FpPh7AO2Cog+gwNCLNBplEm057qIq
XITVWxIbdRJUVNH1S6j7vUcg+/scOSiVmzKdSmo1IqlKjxE5KEIkoT68k5Oc/nVN1IqtIq1
jT4cOv0wSFeGpv/No5KVpVgYPfjQj0eXOkX3VXqtJK5f0iykYBS4FPArWlQ4I3e3fd8adWl
11Lgu1247XoUd95lb7zrjq2yRtaCQFnI9cEj+ddnT+nQbcauUNeHGgMVNxKVLcPkSlCc5J9
BnXcyixb7lKlNtU6rSIp2qUUZWAO2c8qTz8jW+47kcosmBRaPT0zapNB+njbw2222kcqUfQ
AcD316oU1VSlPxK5ChIrdPKfE8JO5KkEZS42VDO0nI+CDpfdb6S1IqcCW88WwYL4awnje2Q
vBPylSgPXI0V0fphZy6FB8aitPOKYbWt1a1blqKRkkg/8dtWUaxbQaiSokGkQkFaFsuLSAt
xG4YI3HJB0IW1Pc/x7QKXJc/6Up1OkQp+AQVJQr9vJPcEAKH5z66aulj1DqjlpX1S7peQZE
VEF2O0wFkZdyeOxxkKHOP6dV1VqlIrEZdNpzr0hmqPqq1WilXmjttpCnGzwNqitAGO/4GM8
FIuSZVplMamQUUda0pFJqcaEpluO4QcMq3cONqAA+f8AkHNtSZFSvqqyarCMabBgxo4Sr7U
lRWVlB9UqUE4Px6HI1bSYbbV+waiuUyhT1PeioZUcLcIWheRxyAAc5PGeO50E9Tkzqm9Woc
iOTS4dMTIaccQMIkBeQUHOeUkp+cEemtDtelsdPbiabqMxMksMTYKlq2rEZxLQ8mOyQrenj
tx76tYFQt+DcNKdtmQ0pKHUUyptMqJC96FFpZJ4WQpJ82TwVDXF1TuGRaF2UOtRIrLyxHfb
2uHAOdvtzpqaCurkeE908nrmJClMlC2CVbSHNwAx/BPHqM6UtPmQmcU6swFUcyA4qSmOlaH
ZKTtCBuO443b1bRwSnB1rmeJU7Gphhqr09EVQVJRKSVw2ChJGxBCcjPHAPAPOt024kSrepc
SRKVKjyZwV4MVxSHo6G18teYkrQQsFBUcg59tFNvoVe9Ro1Pmypxao8OQZbv1BStO5extKl
p7L2jkewPfVatyz5zs58sFTPirRDjNodeHhoBBlSCFBSk8HA3cAcDvqmpl3rRDg0ZxcVtNO
S7HMqQVbJUZ0j9tScZ2c7vUgAEDIwSG2bZpDD7VzUGc7Lh0xLr0yKt5AU0ttCihOUj9zKzk
K4G0evpV2O0i+ryjxKyiRUorMZ2S+mUrG1xe3cUkEHZu24Hzr6C0qOs1zwlIh2ul5BdcfQ9
L3HCUIHKUk+mTg8HIA+dLNqPKuS4G49PadjyUJWooNQBDi9+VhpSuBkk4A3c886JoLr7HTZ
EoXbDDCHPGFJWywXt3i4zvJJ3c7slP8amiNmpW0mmT/ANNotNXBDz8ttje/JaSspCQrG3cV
gZwc9sD011Wrf71AtM0+4KK5FiTG3Go09mMEBxQBSQsADJHAz3450HVNn/D9uNUdTMyPU5w
S5MaL6VNrTnc0dqckEAkFKsHnOuui0WqW1NamVGNHjPPRBIZclsqdXEAcSlLnh4+/PCQffn
RFSW6tULyq1vsTlrbnUt4OOuwzBJJyoK2d/vP9lqxjtrjTNnWZGt26UKanVB1h+EthR8oba
IbRgJAPAT3PfjT3qtQZpNJlVGQcNRWVOq+cDONJ+pLhUqwTXavAi1e4LlUZTW5oLDI2bgQD
/ShPp84ORoTgCmyG5L7bb1ThQqeEb5Lu12KvBJW00gghAWQM8gZyc9tE02j1CFY7DdStClx
wGGkfqzTzSVbcgeckZG4HBIyeTqvsraxJoTtOpcqrvNokqMXK1MtSPEIbVlXkQAnB3jPr69
uepPvrrUaza9PapqIlTclvPtuZYaStIcCQFDkglQBP+7GNc0mveFfrdWXNerrFPltuJeIQg
uN7cqPhgA54zn0xz30TzP1u+rkfuSkwJb9FVthNKYcQ0+UtqDmU7iNoK/XnGfjGuGJRaku5
KnQEykMyailap9QU4ZAjoQjcWd6sKUPOgLVnvgeh1adIWptRuudNqT7r6YLB+jKkFKMOq5W
kegITx8H40a9VJwhdPqinKN8rZHQFHuVqAOPkDJ/jQ3W4sgdQotMi+G/OYtwtRWnCUtKcKi
lZ/wDo3H8gDS6LMiiUp+mS2ZcabLkGN9RFWVIfSFBLjS0YxlO3PGCcp7gg6MrmYhPWs+uPf
L1bpqWv8tTFPNB0nIwVrPmITjPIzxjVZYcm4G5FHptPcj05yVT39kt54PIWz4hXuS3nyrSd
/wCfUcE66aRRHEVqq3fQqhFZp0IqZM6s73fqVY/cdGMZyeB+eOdcNUqUyhVRNbEHx51UjvJ
VLqTCGStIbAKkMJH7Y5xuVndyOOdG9uVNVt9EYcxpnbJWyUsIxtK3XHCEH/kHPsNdc/pzS2
bZC3lOOT4kB5BeU/4SX3FeYqd5wcr77jj3zrk6QN1RX+IZNWfQ/JM1Mda0KBG5tGCBjjABS
BjjjVn1RbDtEpTam0uhdYipLa/tVlR4PwdA1cXUl3vMuuA4pyRGrSKPEaeUEoH7Sgok+g3E
EE8c86uK307Yp1CiBubDjSkRw4+uS+R48wLQUKBOAMlS0FXBwtI/FPc1SiVabDVT7Enw7ia
lNuPZhJIXjlSc9ldh5int7a5WrPrTlSFvw3x9Ygl6XCSpKWYkZayfBMgeckg9gMYUTo9p9A
j1mYiROnsJpVFWG0UaOnazGebSN3iKP34JyOAMYP5U1/XyLyqshGxf0EUKEBKVpbA91ryCV
EgcAEaYTbaanQen1vAqLchLUyQncTltpvdg/BUR68YGNa7kri7xvqPQ4LrZolH/AM5UXVgF
p7YckE+oBG32zn20Q9KIvh2UicplLS6lJdlqSCf6lYHf4A/jGtXV58xrNaeaDn1Tc9hUYoU
BtcCsgn4wD/ONLs1KszLag0unQRLZkINWlBttS1h3x1qCMjOAQ3xkc5/Gj+rS4Nz1W36tBL
FRZYhyZK6btCnJCVICNoyNuQrIKSRyPjVMV2aVqixbouChFTqEuUzxHWynJ+xCCkkcnuknG
fbRB0phNM27LntuuvfXz3lpcfWVOFCVFCd5Pc4T/wA6X99XWqm1e66LTg+iVVJTDasDO5sN
4Xj5J2pxjtnnQ5J6dV2FTI7tQYZgpkzEMRkvkB51SyANwBO0AAk57c6ZdPRUpEe4bipzJkq
ajIpdHXwkKbThK3Un/buJVkHsn40DTbhNJkO0W2aafAq0REJuS+SXn0/YFoT/AEJUrecf1F
WfbD7o1OTSKJCpqFFSYjCGQSc52gD/AMtAHVSrw11Ol0WZJQxGZCqjJK1AeIEA7G0j1KlcY
11dJqRLiwF1GQhPgSIkZEJSXArDYQVLTjPH7ilHn1J111aMxZt1UuqUyM3FgVSQYlSbbJSh
Ti/9Je3sCDuyR3z/ADrrt2dIn3pc0aWpTzcCQz9LvSCGQpvzBJ9M6Hhe1O6coqdvzGt7rDz
r9PTHAKXUuKKwg4PkIUSnkdgMZ1b2fZikVFV3XAVP1ycncWnEjZEBwQlIx9wAAz+fyaO57h
iudTCxPLeKKxinRSTulS3UBSe3pwE88Ake+iOJJ/wp00+ruFTklSY5W+0ElJ8/ZpKTjaACE
44Ax6apLA6bt06qt3ROZEZxTeYlPDinfpklIA3LVyVYyMdhnTK0nLspZ6hXlOdcdbj0S3EB
uTIA87nBUsJIBBxjGPT+dHPTBxTvTijKUEghlSfKkDgLUB2+B39dU/US4bWqlLmW7IqrbNQ
bUFNLW25sZeScjcsJIHsfg6qrLvqmJqdSrctzYxViyqSpIJ+ieSjaUrGM7FYyF9vQ4I1UdM
bTXcF5VG5qm6ibHiSl+E6U5RJdJPnGfQDBH5Htp36+f+p1MbnXtcU9pwNrp7EclO5RUtZSn
zJCUnACRg5I5xzzrjvByv16lWuxJmNVB2QwBFMcL/eKiEnepRxvBAB7d9fRDCSiO2hQwUoA
P9te9IqTcLVN6OMw3XG11arzXHJLSl4Uv95W9SgDwDsCT2HOjbpQt6lwZtrTFtLkU1aXErZ
WVocQ4N2Uk+gORx7a7a9R6nR5c+t0pTbsNQ+qlU4oz9QtKdqxjsQpHPwpIPOSNLzqRatFdt
xm87YfQzEeUPFjtnykrOCRj7Tngp7cenqY0ivPU6LSlw4aoNrtutxIiQ2VPz1rykKwcbG85
Xk8nHsdMNa0NNqccUEoSCVKJwAB66SNGo8ur064b0rYjswJLEp6MneAFuKSpsbhjkAZCc+q
sjvrvsJTN09MKnbhWFTICSqMoDzpB/caUMeoXnjPp86YNi1Z6t2ZTJ8l7xpDjW15e3GVpJS
rI98jV/pV1TpRUVyZdTZqvjPQ3Fv0mKG0gIUXPE2qJGCNxPHz31SWy4KL1Fi1pMhiNBqS1R
JMLxylcF1SdxaWlQGB4gO30+dOFqRDuCjKXDlKVGltKQHmVFKk5yk4PdKgc/II0kLslv0kT
bYdhF+Uua2/MWTtakMoCfDdA7IUrOF+mU59dMiOj9evOBGUlr6W3IqXHUxz+z9UtOEpHwhI
JHtuGdGTzKJDDjDo3NuJKVDOMgjB0hKkio1a1KRbbkxcdEFypNPBs7kOiMkLRkDGR/SCfzq
JUxzpo1Qq3QUMIcq9KxIjqcW4hS+CHM5+RwMYwfQ6ZPSBEpHT6KZQWkredW2lSNu1JWTx7g
nJyff2xo21Oga/rBpdYokmfDjIj1aKgvMSUHaolPO1R9RxgZ7cY4GtPTStpmPVCIU+GmSEV
OO3wcId+8ZyScOBQ59/7c/VeImI5TbhdjqkQmfEh1BtBwSw6ME5xng/8kaurFrcGsplikQG
olMjoYS0f/auKLYJ3444TsHcng50W6W980i27Wi1CspjuGq1hLkRjLqgkLdGFEc4SMck/wD
90IV+Gbluul2TR46ZTdGi/Qvy3RgJxt3q7cEbMDvk509W0BttKB2SABnU6nXlQQsFtYSoKH
KTzkfjSFtpqsNWfKn051pXgomsgRngHo7awFBagOyQppWBx9+R30bRHJVCt+O9Uag5WLXqb
CEuLf8AO9D8RI8xWfvQSTnPKcj0GhK2bkRZLAdZDLinMRpsNpWQyWXdq3lc8qUlaAnbwon4
08Uq3ICsEZGcEYOlD1dU1UK8ll1K5MalU5b7qWJCG1R3VqAQo7vu7J8o5wcj5vei1JXCsxV
Rf8z9TfU8Vq5UpI8oyfXkKP8AOmHqNTrztTv37RuxjOOcaQleabt6t1ON/mW1mXIafajKLS
n476QtolQ8oQF8HnkZHHOj+x5P6TYEeHdf0sKM6tTUdDr4WFsryUhR7epH4A0vY1sCFVpNv
NeCYEmvtQ1PqGH9iU+IUZH9J8vr3TnGmTWrguKVcU+BbgjJaoscPylPJ3/ULICksjH2kgK5
/GlteNKeu1NcuynPLbbQ3FdejK4SposJOc+pSoEdvTjTwt9hqNbtNYZQENtxWkpSPQbRqw1
Gp1mlF1Po0iqdQKWxTaexNlvwHApp9QSlSQSAQSoZUncSB8Z50f1mz6LWAlcuAl8tRVRkNF
woSpBwQDj2IGD6d9KG36tBbt6dVg2mGqk12NJS0p0unar9spBUcqwkKIz/ALdHtDu+2qdVb
jkSKrFQmRVkIQ6DkLyyhI8w7gFK+ew599AVyx6cbBbWhx5MmJVXaWlXjH99hLqlpSccKABT
jPtp8MMojsNsNDa22kISM5wAMDWzUanWaWvVCdOtyt0i5IuHA0xIjNoW3vDby0+RQHuexPs
MeuvdEv2u1uzY9Riwo5mx5yYszc4na4kI3KWgZGScjyjJ74zoF6O2xEuSvT5tUaQ/HhAKMZ
wBSFrXuA3JIOQAD/ONMS8+lNHuKC2Kc21S5McHw/AZSEL7DCkjGeEgA50srwgs0C17eoLE+
NKcYnylS/p1ZBdCkhO4HkEJOPb899fRWs1Gp1mgTq5DNQtiDBDpa+pqkdrxAM7dxIzj4zpd
OU6V0wuqjxKs8KhS2Fqnq8ON5UKV+3uyfUFLZ+MjHfnzaVUq1kSG3nGy21Vg3PKA0Cp2OlS
96cn1CTuAH/np9wpsWow2pkJ9D8d5O5txs5SoaTHVmg/T3DLnwERVKnQwt1BR+6FNqGVNk8
Z4TuxzjJxyTpm2Ncbd0WnDqIVl4J8KQnPKXE8K/v3/AARoh1Gp1mgrqm79NbkCapJU3EqsZ
5wJIztCvTPc8jXRPahTupbMGQ02+F0N4PtOJ3BSC83jIPBGQrQn1MnyJ8xUehRQy5aqBLdn
nypaJAw0jHBJGCQeOMemg2dc1zUWdFqkB5VLpiUNrap6Hv8ALg4SVNhIJB3bt3Poo+o0VUZ
hddqNyM0eSpyEwlupxFvKQ5slrPiJUnABAwkpKScjkHVrGqKKI7R7ypzaW6ZcKm2qnFQolt
p5fZ4Y4BBBSr3/ADpmajU6zQR1fgGd08mKQlanIzjbyNpxjCgCT8BKidVfT+RUq/eEisVCO
5HXTaY3TFhac+I6FblqCux5Ge/ZQ0D1O65cWlVyAhhI/UahINSdeBc8IKJS22Ck4ChsVz2+
3vqutakxL1rDdIV9ZBakQkpS7u8RBktIAK8HuNvoMEbsdtHFPob3T7qK4xS4i6hCmU0Lcjt
p/dKUkJWUjIBO7CseoJA9NbnqemL0RmQpuIjrwekxI8khC0pSsuJSlKjkHaOw5GdMegyXJt
vU2U7jxH4jTi9owMlAJx/fXdqdZqquenfq1r1OBt3KfiuJSN23Ktpxz+car+ndTFWsKkSd5
WtMcNOEq3HcjynJ+cZ/nXztMakSGI6UsSg/Upjoce8XcJfnSEgI9woq59SfjR9UqbIs685D
UUOvGKtqrxEhKU+K2lJTISOe5TngDPl/nR3dU9hMq07miFLrP1qWQoE5U3IRt4H52nn2Ggf
rjUGTXo1PmIdW2inl2MG1YCXlOYyoeo2oI49TptW2nZa9KQN3lhMjzJ2n7B3Hp+NWWp1moI
BGCMg6UliyajSZzVNcLiYS67OgvMI27EHw0rSPjkL7H30AW7DTLu62Y6ihCFSyrLbylq4eU
fMknCD5RwO4we509b0t2RVmIlSpakIq1KcL0benKXRjCmlfChxoKsuCK3Um4j0gxqAzI/Uq
VAUkbnFZVuRu9m1904z5h6d6/rUPprgD7sh5pEuk+A0lkA+IpLwUUrz2Tgg5HqBpzRv+qtf
9hP8A4a2anWahSglJUo4AGSdJq3kOSGIFZUtSnKtdvjtrSooQUhKwcjjGUlw8ZzgA6ErcCY
F/0ONNZjQ5MSorZeGFJdOVZSXM+U/dgEeg59NfSekq+l+3uuCIf1yYEOVJ+pZW4yClRdSN6
B7blJ259wNdHXxp9puky2llKFB1he0EEg7Tgn247fGmxTQsUuIHHUurDCNzieyztGSPzrp1
Os1XV+XDgW/PlVAExG46y8AnOU4wRjSUs245lBhQGrmb/wCjYryXIaXCpl2KshQSvGAVtq3
KBxuxnPwevqJX48xS4tUokNuosxkFExtLgUXVLGVNq43NpSD5jkZ4GnXEKTDYKXi+ktpw6e
6xj7v576WXXGnPpplLuGISh6myMFaRykKwUnPwpI/vrrvJv/HnR9upsJSuQhpEzY0c4WkYc
T/AK/7aIem9UNXsGkyVJCVIZ8Egf/DJR/8Arom1Os0uOr1XS3Dg0Ra30RZSjInrjJCnG2Gy
PQ+hURyeONL2HPkxH2a5OYm1G46kR9LFkxG3WZMZSdo4HKTxngDjHBBJ1L1rVCnU6C9LcLM
y4Ij6UI2LbEXZtWlsAceflO0jA3cdtOXp/UXqrYdHlv8A+qqOEKPvtJTn+dudeeokb6vp/W
mgz4xEZSwnbnlPOf4xn+NAVh1u2rGhVXx6kpynvOx22nf9TxnfC3O7Qn0BUAfbjJ7avbQab
tq+JFDp0puTRatFNRhoQrIY5AIHuDnv8DTE1OuCs1unW/TnJ9TlIjsIHdR5Wf8Aakep+BpE
XtKqVyXa+89btRZEphpMQKZWVJYSrJUpCfuKj6Z4/ODq4sy57dsqNUnKhTH03GuUUKiNNAq
Sk9m2+ThI9c8545wNV95X0bmCZVLoao77oMRt+S6XHcnhSWmgSEkg4KsZPbII04LIo79Bs2
mUyUQX2Gf3AP6VKJUR/Gcfxq8WhLiFIUMpUMEe418xXDT5UC+zbbL6kMQ5CmIgDZe8Jtw7h
5QCVHCueCf7DR/0aprcK5q40qSpxyGw0wgKQtGUklSjtWApOCBxj1039Qo7UFWCcDOB3Okx
bF0MXX1PlO1yngNMblxkzn8CCE4HDZ43lWM+oOjS973gwaHKh0aptP1t7a1FYirDju9RGDg
Z9DnnVJavRilx47c25FOTqg4d7jYdKW0E/IwSfc576NaVZtuUSSZNPpEdqQo5LxBWvP8A2l
ZI1d6zXzNLXEe6nTpkyqQmmjPkFTj3irQACcf6ZCsHOBhQ7e3ffaV0roHUX9UlyVSYilqiP
upeLv7fCUqBVztB2kE+gx319IghSQpJBB5BHrqdVdUtqh1sg1OlRZSk9lONAqHf17+p1lLt
mh0U7qZSYkVfPnbaAVz/AO939NWms1mvDqihlawcFKSdI2jdPKrU6HTrnt+opTUpbrjy0uK
8MI8xTuQQkntxg/7tE1qdKn49NkN3E+lx1cZ2Iy0254jaELVv38pGFBXI/GdEnTqprl2wmn
SlH6+kLMKSlXByjhJ59045/OivWazWazWaggKBBGQeCDpJJjI6c3Tc0t+SI/hQV/orTmSlf
iKyAgE87SACB8nXfbl/qeodLkyanPq9xfutt0mMAhLqiohJdwOwSc5zgDnGRnR3ZlBl0qHK
n1VW6rVV4yJeFZDZ7JbHwkcf39MaI9ZrNZrNZrNLXrT/AOjKH/3mj/wOvdA/9bsr/utH/wC
R0x9f/9k=
</binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABlAMABAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAwQHAgH/xABBEAABAwMDAgQDAwgHCQAAAAABAgMEAAURB
hIhEzEHIkFRFDJhUnGRFRYjJEJDgdEXM1RiY5KTNVVygqGis8LS/9oACAEBAAA/AOy19pSl
KUpSlKUpWncLvbbSyXrjOjxUD1dcCc8ZwM9zx2FQw1oxLR1LRbJ09kZK5Jb6DCUjurqObQR
jnjPFVuVry4y1r+EnQEMgkfqIS6U/e88UNDHfICh6H6xD1uuGoXhi8XWYpQwty2yCtCPcKf
JQyADu8qEk8Yz2z8Ph/emgA1e7omO2fMTeUjY0AOcbcZ78Zx25rUTovUTxbT8VdprTikqC2
70y4yUZByQoAnjnGCPrXpfhjOdWt1u2s7QP1dBdjBThGO4DZGO/qewpp/U50FqpNufWpdin
JSorQ8h1iOonBUhSBjG8KBHH3cc9pql3DXV0XDmy7Hpp6XEiJcUqbJfQ00rp/MUjlShwcHj
NVt6fqHTzsi7Ivkqeti1sXGRFfOWXeo4sKQkd2wkAYI9uc0jXXVepn7Nefy2q0pnvyWmIUd
G5trptrOXM/PlTfb0B4waws6sv+s47byrg5ZmESobAbt4IWsvqxuUpXOB7Dg57mt2NqO+6r
i3W2vzl202Z1DTsmAdjktRdKNwznYPIokDvkegwcZvGpbhqS66UkXhTce0RXXhMjo6T8khK
SgKUDxjeknbjOPrX0a0vkTU8bQ4fD5dcbbFxX5pCWlNpXkjG0qAVjd9MkVETtY6o0zYIird
LduBnNSXHFTcvLjBp1SNyVZHGCnhWeR9cVKXnUdw0AlydFuEy8tfEojPRZz5c2bmEOBYVjK
SSTx2x2ArDf7hqFiFdLlLvUhE1m2x7hGRCdU2wwFuqT0yjs5wPmV3rTnFyJYoM66W28zkPt
peC2tQLO9RSCtezHl5PPsSBWtbNSG4MOItFj1e8hpRSoRbw6rYrueAD71Y7ZO8QZ8daI01x
TsfCVtSYzbLoHG0kLSCc88+pSr6VuFrxRVHUpEhlLu4JShwMY5/aJA7D8eajjqv4rqx9Sai
uMafHc2P2yyxynbj16iQpRSeDkKT3I+lYrdfrQHC5b4LFkCu8qfCflzSodj8pA5ORlZ7dua
351y0lJjPImXO53ubJyhhmTHfUlTigQAhlKUp9ew54znPNQmnX9R2G3NPXfSU2ewppDRMll
sJjhOcrKUpK8Y7kjsPU4qQj2O9XtN6hrlQoTMhLNxYt8FsOMSgUDb5lYG0qbG4Ack88EVV5
VotSXZog29pLEttFxjIC/wBIUDd1GSnHyp8/k9SxS4DTkRy+JkNsRGrvFRPtMtLOShf7xnI
GQCoFBHAwD71o2lmBew7GZabaeuUDEBTeEFiW3nLaRxt6gAJx9se9T8p1qXaIWoGreHYM+E
pufFZSlKg+0Nqigdkq8qVjj92e2Tm2+Gd7mt2iHabwlSC6lwwXFE/KhRSWFk89ROCcfZ+41
60+82/4GbmlhYTaH0Ej0IQoEfwIqB1Vs/JFy6gyj827fuGccddWefStjS6UItOkktkFAuFx
CSHOoCNkjHnwN334GagdFtrZtbSHHN5Nxs6xkk4SVZA5+/7vapOwS2Esax2OqLkeRl0b+Uf
rTpGMpwOOf2hz6dqzrcSrxE1a1EQ0JibXJO5JVvOUs7d2fL92PbmoqSd/i3bnwsAqmRBtSh
fYxkc7iMY+hOfpWhqIIOnbbvx/s+5bch3v8R/h/wDv5ff0qR12+WHbgUgFa7iylB3qQQowA
AQUqHqR3OPfit7WORZbvnv+bMH/AM6qqlxhN3KzxWWvybYJPQQl9D0xR642jCygNEJKhg5C
ueM8gVq2K2TrKX3LbrGHblOtAK2PKBWsds4SfLknnv8ASpu3C3oeXO1BMtWorg6nYtyXcXE
oQkfKEgNH8TjuePWpJUzSefJp7TBGB81ydHOOf3PvWd68aakNjqaf0qFpUSNk5aO/JyQwD3
xWJNw0vuG6w6Z255xc3s4/0a27JctJRNQs3SS5Z7U1DQvooiSnXeo4ry7l5QkcJyB/xGrr+
f8ApRQ4vLJB/uq/lVKhT4tmccfiTWYKYEhwW6ZLjuJjTIz3mLRUBk9NQ4x22gdiaibo++3t
dEVLr9vm/ENmFGd6b7bpKlto3gHhaeQDjDivYioyYw18Gtk2qRPRZrj1oLbkZwiREXy4g+X
0wCc4wSfrWrep8ZmdIl6ZZeEYvom2934FaShafmQDjG0ebsP2E88E1LwNT2lr8uRGtzcR5a
LpbkuMKSlqRjLjJ49eUjHGM16fvTl1at0K3OlNxucxCHI8iMvKXEcNzUq4KVbQnOBhW1WfX
N8uOjr7Gt9wg6evLCIE1Dw+BmR9yWy5ndsWkgjlSjzkDNVVy5G9KlWyLBdVc37QxbVQl43x
3kOOFSlZ7JSNqgvtkpxzxWWJLY0z+QbfeN0efFnTXn2QnetYcad2KTt+fO5KePXjjFQlobm
aRhsM6piG2OO3CAtlayFJW2yvz+ZJOCAc4P8ACs0gTLZYtQTbrb3Y8O7Mu/k6SWz8q31LCX
AASkq3AjOO3vW9OTMgaju2qbjEdb07eojrCHFJ87W9CAlS0jzJCi2Me2RnGa1jY7tM1tH16
i3y3bRGLSj5AmQ4lttKCsNHnGQTjgkdhXhGmb3rSzRW7dbm2GYbMppT1zSW96nHSsdNOCcg
Y8x4ySPSst/tV51k9dIFrtE5h/41l5TkoBltGyOlpSSo/Md2cbeMc5rV1DcmItkulqnq+En
x7FFgqZdBSXHW3lFWzPzpxggj0NSEfVzMe128P3HUMEfCNJQ2zKgobICEjKQvzYP1rcteqb
ZcrkzBc1fqKG5IVsaW6/DWhSvskoSrafbOM1bpdgdgRHJcvW16YYaTuccW4wEpHuT0qq35w
QsBQ1LrApUMpUYzSdw9CMtA4r2u9x23FNr1BrNK0cqSqKyCn7x0+Kxs6jgyFlDOptXuKBKd
qI7JOf8ATr3+cGnGLpGiahvOoXUrw83Gu0dKGlkcpUQlA3cjjPGcVWbVa9Q+Jt8ulwTPctj
bTpBKlLOOcJaKQQAQE8kY7+5qyOeE1zfaLb93ivJUgIVuTIwoDHcdXHpVZ1ToKBpBiC/PTD
nfESUstxGeuhbgJ820lwgffjuRXxekrGxcJcKBcDGu8Vp0/DtocSjclO5aW3icqWlGO/Hc4
GatOgnhqSySpBvs22SIrgEpcdaUdQbeFupWgpC+DkpxkAZyaXnUun7KFJc8RL1LeBI6MRTD
qiRnjIawO3qa9aEtl3vOqpGobs1cfgmEgQFXMJDy8jCThIAwApfpjK/cGunV52pCioJG49z
jmhSkqCikEjscdqKQlfzJCvvGa+kBQwQCPY0IChggEexr7SlY3mGZCFIeaQ4lSSkhQzkH0q
qwtFXC2Q2YVv1XNYjMDahsxI68J54BKM/jmsF28PpN4ivNS9RvPKdaLe923xSQD9Q2FDv6E
ffWCYu4XbR9wsbrAevFmcaJZc5E1LakrQvBPZwJIP1yKiWW7JKZVcZ+j3L2mYtT7d0AaIeQ
okjfuUnYpIwgp9NvtUTcXtEPzIL9rsEFtcGSFvMvPxm25KcFOAvq4OCQrkYOOeKmoV+0DP6
pkaZt0V5Qw4HFwwk8FPlV1Bng+nvVZt8a2TWJ9uEq0QXmJS34zz0tlQjNnztstLyd2VgFRH
CRkck4q8+Gk2DEYlafCFNXCOvqPbs/pMpSOM+qRtSRkjG0gkEVe6r2stKM6stTcZaw2/HdD
zCyON2CCDjkAg9xyDg+lUdVs1O7qJq2XqFCaRPbcbfubKWzKdjoTlSNwPynypKykHzdu1Rm
kdFr1VLdW7dnk2pSWJcyO0naFvqBUlrdjzBKFJyTzlX8a6lZ9H6esJ3W61MNOD96ob3PX9p
WT6471NUpSlKUpSlKVU9awJUZtOpLTJXEmwkbJDjbQcLkbcCsbTwSn5h9xHrUBpTS0O4amv
Kb083e2IxbdhhxCSwQ+krU4Gx5ck55/nXQBabaBgW+KAP8FP8AKn5Kt39gi/6Kf5VzvxChx
bXqK3zYVsjvvuNIAaDaRtKZLQB9sqDi088VB6tiOaF1sh+1g9CUpqXGYxkIUhRStDYHPyqx
tHG1Z7bRXZYcpmdCYmR1bmZDaXW1e6VDIP4Gs1VO7IkueJFpSSnoKtksN+4Xub3Z+mNn/Wo
jwlC7fDuNnlKV8U04hwhXHlCQyRjvwplQ/Cuh0pSlKUpSlKUr4pIUkpUAQRgg+tc4ciSdH6
ojJitlxpO5MROeXohO5cYe7jajubBOVJJSK6BCnxLlFRJhSEPtLGQpBz+Psfoea0Lnqqx2g
K+LuTAcAyGW1b3VfchOVH8K5DqTVKX9bm/WuOp5yN01obuC8BISFJKA2kk4JwsZwoK59a37
7LTqp5Nwv2LdIaSG7cwYjqULClJKz1XUpSVkcJ7Aevern4e6lZm2iPZZIcZnwW+gEutlvrJ
QAAUg+u3aSPTPqOaudVbW6zbGrbqIBW21Swp8I7llwbF+nIG4Kx/d+lVzULbejvEWFqJsrE
O4pUmQlKvIkYHUOPu2OcfYXXSkqStAWhQUlQyCDkEV6pSlKUpSlKUpWvOgxblDchzWEPsOj
CkLHB/kfrVMn+FkOVLL8e6SG93cPNpeP08xwT/zEn61tQfC/TsZ8vyEvzVkglLiktt5552N
hIPc981aIVug21nowIbEVr7DDYQPwH3mszrTT7Smnm0ONrGFIWkEKH1BrkGooX5qX0ORD+s
29ba4BPClR1BZDefUIUlaM+iHAOSBXX2nW32UPNLC23EhSFJOQoHkEV4lxWZ0R6JJbDjL6C
24g9lJIwRVIhQJN103dNGy5BFztGERZJxktkHoL+uUjar+I9ay+Ft9M6xvWST5ZtlWI7iOT
tRyEgnsSMKTx9ke9XilKUpSlKUpSlKUpSqzrDSZvzSJkJ8xrnGT+hXnCXACFBKsc9xkEcpJ
z9DX/D+/utTGLM+tZaktLUyhxO1TTiD5xgdknzcDgKQoDAKQOjVWNWNrtcmHqmMSDAPTmoT
+9jKICs/VBwsZ4GFe9V6KXLV40uNM7DEuLWfIeQpaCvnPcZYUePt+1dIpSlKUpSlKUpSlKU
pXH3XEQfFNCUMpQ03dnHHZCiQG0FCSdxx2K5BxnjJA7duuuutsNKdecS22gZUtasAD3JNQW
tnW16BvS0OIUlyA6EKChhRKSAB75JAFVi3Fu5+LZ6aSoW6KjeoK+VaW1I5HqP0xHuCg10el
KiL3qe0acWwm6yVR0yAsoX0lKT5cZyUg44OefY+1RX9KGif9/sf5F/8AzX3+k7RZSVC+slI
OCem5gf8AbXpzxK0e0rY7eUNqxnatlxJx74Ka+J8TdGLzsvrSsDJ2tOHA9/l7V8HidosgkX
5khIySG3DgfXy1kX4j6Sb29S7hG44TujujcfplPNeF+JujG1FDl8aQod0qacBH8Cmpmy32B
qCGuZbXFusJcLe9TakBRGMkZAyOe9SNKUpSlKo/iFZWmoDl8jsAltSVTEgcFHbq4xyU8Z9F
I3JIIxjmF4vN01DbIVtXKQ21ACAjyKWk9QEhRHJBR5UDOcA5OCa2bDFvlsEG1NW+W69KCXY
sY9LpZRz1lpJJ4UcpUcA5BOQAmutaM0oNNQ33ZDgeuM5QclOjkZ5wkE8kAknJ5JJPrVkpSv
hSFDCgCPrWL4OL/Zmv8gr6I0cJKQw2AeSAgc16Uy0tW5baFKxjJSCcV5RGYQSUMtpyMHCQM
igix0ghLDYyMHCByK9qQheNyQracjIzg+9eFxmHFFS2G1KPclAJrIAAMAYFfaUpSlKVB6zl
tQ9IXNbgSouR1MtoUf6xa/KlP8SQK5hC0XcJF0VZ2zDnSozam5s0KXsQVuFf6T7SsK/q098
DeccV1ax6eg2FlwRgpx99W5+S5guOn0yQMAAYASMAAcCpWlfKZpmmaZpmmaZpmmaZpmmaZp
mmaZpmmaoevn5atT6btzEnopmuONpXt3Flzj9KB2KgncE57FWfSrhabVDslubgwWumy3zyc
qWo91KPqonkk1uZpmma/9k=
</binary><binary id="_24.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAB1ALcBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQQHAwL/xAA+EAABAwQBAgIIAgcHBQEAAAABAgMEAAUGE
SESMRNBBxQVIjJRYYFCcRZSYpGhwdEjJDNDVoKlFyZTcrFz/9oACAEBAAA/AOy1mlKUpSlK
UpSvh11phpTrziG20jalrUAAPqTVckZ7aPEcYtLcq9yEbBbtzJdSk891/CO3zqCh5xk+Q3G
XbLRabZAlQ3C263cJhU4B5LCEjkDz0T+dfORWnMocBVylZLMmMtnqkMWtpuMpprW1lOworI
HYEg16o9GGN322sSXbpepseQ2l1ovzSr3SARwR58VEY5hGPX2VdbVd4K27jZX/AAGnGJjp6
WSOppSQpR1oeWtDit+6Wm7YxdLZDtuW3JmPcXFR2VzOiSlpzXUApKk7IVoje+CR5V83fNc6
xmdFjXPHYEtp9xLTcqO+W21qJAG1K4Rvf4v5Vbceyhm+OSIT8R63XOIB6zCfHvJBJAUlXZa
TruP51O0pSlKUpSlKrtwzvH7fLch+tOS5TR04xDZU8pB579I0Ox7modjM7xlPisY5AbtoaU
lD0q7KAUhSuwQ0knqJHIJIB7Vi5+jR692/w7vkkqfMCwW332UltofJLIITs/M744qSxe7Ki
T3MUubEaNcorXitmM34bMpnegtCfwnfBT8xxx20PSBGRBuePZDGPhzWbi1FUpPHiNOHSkq1
3Hy/M1a7yoIsk5SlBIEZzZJ0B7pqE9HHuejuzFa9j1YHZ0NDZrT9HzibnNyPIWv8C43DpY4
OlNtpCQsE/Pn91a2QB3IvSZZrTHY01ZP7/KecSCk9WghKfrwe/wDKpb0ivBGFToyWEvvzgI
kdojfU64elOvqN7+1cqu1mvk7K5D1nnqF2D7cFD7DoZDriI+3zvvr3R562TXfKUpSlKUpUH
fsst1icbir8WXcHv8CDFT4jzn2Hwj6nQqBusDJJ8CXdL/IfZhsMlaLLZ3Fdb2tnpW6B1Eng
e7od6qFoxrI8kbCYtuRZ7SoAeqSWlNNIIJHvI+KQoAA9SyBs9iKu0L0WY4xGUmah6fJUnXr
DjhSWjydtpTpLY6iSABxutvFZ02JcZ2M3eaqZLhdL0eSvQW/HX2J1+JJBSft861bzr/qxjf
bfqcr/AOCvn0gNpmSrDDkvR2bemeJEx199ttKUoGwPeOyST2HyO61MpzTGb7ZpNjh34pcmo
6FOxojr+m9++B0Dv0hVa830j4oxjC7XZ7yYjiI4YYdehv8AS0NBO+Eb2B/Gt+0Xu3QcVj2b
B3WL1LYY0036wlPTs8rX1EHWyToc+XFb+P2uNg2OyJd6uKFyXnDInzXVcLWeBonnXYAVT7j
erlkkyNcWFeC9JbX7EgOkJ9XQUlK5rx5A0Orp/h51M4FZG3Zqbq2hRtcBgxLUpzkvbVt5/w
D3qHB8010ClKUpSleciQzFjuSJDqWmWklS1rOgkDuSapK8um5m+9acOK2WkcSbu80ehpJHA
bHBUs8Eb7Dn5VY7BjNux5pfqqFuyXuZEx9XW8+fmpR5P5dql6VrTrjCtkdUidKajNJSVFTq
wkaA2a5vOv07Icvh37E4LaoduZdYeuc5ZZjPBetDZGyEq545J44qMuWT+17vGiycgXc7goF
tuDjbIbSrY2U+srPUAennXl96851tnWZtqU7g8SBCWrqfuUpPtOTHAA0tSd8a19QPtzYHsM
yK6WduVZ/SHJWlTXVF8FpLDK988+Hrj7HVfGO4/dLxbHS1mV5jTmHVRp8WWpEpDa0nkAKSO
DwQfMGoCHjN2yq8TrahmwxV2qUG5F5hRlsyCvez0hOklXGjxob4qTvtkmQJ0eFcru9ltxWB
7NtkhvTSDrRefAOikc8nv++s2WxKv82VBZlqnxX1J9vXbfSmSpJOozHHCBxsjy44rqTLDUa
O3HYbS200kIQhI0EpA0APtXpSlKUpXytaW0KWtQSlI2pSjoAfOqLdHnfSQo2m1rW3jyFgzL
ihRT6zr/KaHmN91duPpzcLXaoNlt7Vvt0ZEeO0NJQgfxJ8z9Tya3KVTcr9I1vsEg2+J4cqe
D0r6llLMckbHiKAJ2dHSQCTrXFVOJhmTZbdF3S9LS0etXhPzWerw0+7oNRidJHB0pZ3807q
Rn+i9NkgsSrVJlXVqB/artE5fWxJ79WkjQSrkkcEbq0i149mGNxXoTaW4ykhcR+MnwnI6h2
KSPhII7fTVeeIXuVMXcLBenUu3a1udDqigJEhpXKHAO3I7gef51rYso2TKrxivCIqQJ9vb1
oIaWT1pH7IX2Hluqxe7tcbX6RLzY8Vi+NMvEZkuKSo9MZ7nqdV8j0EH89fkZlE9nC4jGIY2
Pad5ILz7khR8NkKO1vPKHwj6d+33hrVbLhe5cmNZpi5DMpwpvWQvI6TKTsgsxwd6SACNjj6
9t9OttuiWi3MW+CyGY0dAQ2geQ/PzP1rZrNKUpSlc2zm+t3V1NtSt5y1pe8FbMRf9rdHx/k
I1yEJ/Gr7d63bdk11seTWvHr3EtEONcGlJiR4C1KXGKQOlK96GjyAQNbFXylQOZ5GMWxmTc
w34rydNsN/rOK4H9ftVDwXC7g/j/6VIlIbv8hZdivOt9SHG99nAeT1nZ6viAI0fKugYrkAy
KzJkuMmPLZWWJkc92Xk/En+n0Iqaqo4whyz5ffbAAExFdFwiJ4HSHCQsDz11g/lUXe7rbsb
9L0OZcJgisz7Wppa3DpAUle07Pl58mom6TJmR5M1l9imJslshRTGcutwTpLoJJ9xs/EPe4J
1s/lWBM9mWR02SUu12uQVOSL3NG5tyWQSfAQdFROx0q4+nzO3jeFm9oXIkRJVrs7y9qjvrV
65chr4pC97Cd9kD6/Q10mNGYhxm40ZpDLLSQhttA0lIHYAV61is0pSlYJABJOgO5NUHIcqu
V9RIg4rElSYTRLc24RUgqPPSW2ergq55V2A2RUjh2KsWVxMqYGRdDHS03HbXtMRgdkJ/WO+
VL/ErdUx/H7kPTpGL8ll9D7hmdadLcbaQPdCxx0DekjXf612Glcj9IK15j6R7PhzLpEWOrx
pRbXvR1s9uxCQR/urrLLTbDKGWkBDbaQlCUjQSBwAKrGJFSshyxSXApn2kkJSkDQWGW+rke
fYEeWvzq0kgDZOgK5xk97dm5vaV4etm4XKKh1mXsqMdltYHLi08cEb1vfHao24QYs28Idlr
/TPIWSAW0HwoMAb375HHSPMEknXatJLNwya7rbhf9zSmz1LmPOFu1Q160AhrkOFIP332NX3
HcGj2yR7Uu8g3e8K0oyn0ghn9lpPZAB7a/hVqpSsVmlKVo3e8wLFBVMuMhLLYOkjupxXklI
7qUfICqU9LOVetTckuDdnx6KoIXbFPhDrh1vUgpO0k/8Aj3v51vw7rdLrBSzi9tasdnZToT
5zPR7o82meOP2lED6VqWt9yYuTHw1aJTzpCbhkcodYUsAjSBx1kcaA0hOx3q02PHINjDrjX
XImSD1SZr5Cnnz+0rXYeQHAqVJCQSSABySfKqRffSXDaeXa8Zjrvt3JKA1HSS22eeVK7EA/
L94rx9HWDzLLJm5DkBbcvdwUpS+nRDSVHZHHGyfl21r51cL1dG7NaJM9xPieC2VJbBALitc
JH1NUjH7+bRjaWrTCcvc99SpMyWhQbiIeWepXU+rg66gONnQqMVMu2WLdbkS/bCAdrhQHFR
7ewnZ/xZGtu61opTsGvFtyNI1aOo5C62NizWBAYtzJJJPiOD4hv9Y+farJEwSTdEtC/uMxL
c3y3Y7Z/Zxx/wDooaKz+4farrGix4bCWIrDbDSfhQ2gJSPsK9aUpWKzSlQOT5XFxttptTD8
qbK6hFjMI6lOEAnZ+SRxs+W641Cn5fnuQmTCYK5CwUJluIUGLckjRDeyQFa/F8R8udGrqmx
4xhqIbN0LmQXlOkRoDSEq6VkbJQyOE7PJWrn61OosF2y1YfyxAhwEnbdnjvEpX57eWNdR7e
6OOPOpi43vH8SgtNTJcaAwhPSywnuQB2Sgcn7CqlcvS2wlTbdttUhDb6ulqfckKjxfPkq0S
Rx9O/lUVerdlV3Ws5G5OulmeAUz+jjiPD0Qd9ST7ygO47itbH0R7OhMC1Z5DsawkB1qVZEs
PLIG9rU6eTo/PXyqQeuMC6Pust5jkt+cKB/d7QwGwfl7yEBI7HzFaMqzRYZS/Ng2ayJWA4q
RfZZnTFeQV4RPTvz1yP5bDCBfHGjarTcsm0oeHLu5MeA2Rs+6yAAdb0Pd/wDlWWPg9wunQM
ruqJMRsAN2q3oMeKnX62jtY7cHVW6HBiW+MiNCjNR2UDSW2kBKQPyFe9KUpSsVmlK4l6ZbX
ehkCLs8w45a1MCMhyNsqZG/e6uNbUVEa8+26kHPSIhUIW/GbjZrRaYzaWfHmFYkI4APQ0Bs
kc8+8PmRW5ic+FD9Zm4njd6vcqSsJeulwdS342xvfWo7127J/lVhFqze89PtO9xbOwrfUza
2up3XkPEXvR57geXFb9lwiyWWQZgZXNnqV1KnTVeM8TruFHt9tVOvsMymHI8hpDrLiSlba0
gpUD3BB71VZPo6tyX1P2a43KxKXypFukeG0o+W0EEfu1vmvE2bNmFoaem2XIIoJ4uEcsrT8
iCkKG+eePL618+ws6noDL99ttjjpJCWrVGKzrn8S9a7+Q8q37N6PcetEgTVRlT7h1daps5X
iulX62zwDx5CrPSlKUpSlYrNKVggKGiAR9ajBjFgE1c32LA9YWQpThjo6iQSd9u+z3qTACQ
AAABwAKzSlKUpSlKUpSlKxWaUpSlKUpSlKUpSlKUpWKzSlKUpSlKUpSlKUpSlKxWaUpSlKU
pSlKUpSlKUpWKqH6I3Vm9znYOWzokaasyFsBhpZSsn8KlA6HA41968X7RmKX1pazlQQFHpC
rWySB9Txv8AdXybZmhSlP6bgEd1C1NbP5818+ys1/11/wASz/WonJZWa45Z3J4y9Mkg9IQq
2NJ1wTsEf+uvvUt7KzX/AF1/xLP9a1cqveWYxjki7C7wJRY6B4Zt5R1bUE9/EPz+VVnGc/z
HL5rUNN0iW7xVqR1tQgsp6U9W/eV59quEsZhHchtjKY58Z8Nk+y086QVc+/59Hlr4j9Kr2E
5Lk2Z5A7b593SwzaJIeWYzHQqSApQ6FHegnjka/rXWt03TdN03TdN03TdN03TdK//Z
</binary><binary id="_19.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAA7AQMBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAQFAgMGAQf/xABBEAABAwMDAgQCBgULBQEAAAABAgMEAAURB
hIhMUEHE1FhFCIWIzJxgZEVJHKSoRczQkNSVVZigrHRJWOTlJXT/9oACAEBAAA/APste0pS
tRkMA4LzYI/zCoT+orHFWESLzb2VEZCXJSEkj15Na/pXpv8AxBa//cb/AOajNa60m/IDDeo
ICln/ALwA6Z69P41rX4gaRbcU2dQQipJIO1zd/EVAm+JtmFulSLPHnXZyOlR2sRHAgbQSSV
lISBgZznPoDVXqC4asRZrddHb/ABIcWa+y0tu2xd6tjpA3JcWTzg54ArC7aOt69YWy2Xafd
7nEujD+9EmYopLrYQpPCduPlC/xxXtn0DpN/Vmo4TtnjraY+HDTZUr6sKaySOeMnvUfSukm
5VtnymLvdLa7AmyGI6I85SmWkoOE8KyCBUWLqXUF3W1KuVzm2tQt7K2I9qYEhUtS1OpK9hR
xkIyM8Dg55r2NdboELEbVWp4asjP6R08ZG79nanirS3ag1VJuKYMS722a6WiptE+1SYS3to
GSCRtzyOnr0qdpvXM6bfDaL5CjsKdUpEWZFUtUd5xP22wpQGVDnp3BHUV29KUpSlKUpSleV
xN41K3OuaWEajZsdqaB/Xd6A5Mc6FLRWCnYnurByeB0NVo+jCnw4/4p3B1O4qLYu7aAc/sA
ED2FbnfoM+0pp7XspxtQwpKr8ogj96tTcPw1DynZGp0y1KGPr72tX+yx2GK3eR4W/wB7wv8
A7Dn/AOlYFfhLCaCPhbW62n+uEVT6SSe7m1WTk+tb42qPC+IhTEY21sJJKkJt6uD3yNnsfy
ryTrjw+bYcchxY09TbSnlNx4aQQhPU5WEj+NSLg/Hutoetkjw/uvwj4ypLbcZOD2UMOcEet
Ucl+Tp63uTHxq+DFbCQ46GrckAZAGSBnqf41lLk3xx0Q2VawelFHmfDuPwGiWzlJVwCSMnH
Subft0l2wPh23awNrhAoUym7MLbb8o4I27cjaUnoO1Vzzd/kvRJcm53a0rJ/UZ9ynOraSlY
HRxDe0bgQDyPeuhjeG/iOzLXKGq0EvlJeU3PeSp0AYGVbD24HWsI3hf4iw4zjEbVDTKHVqW
tKJrwSoq+0SNnJPrWn6Cap0+tl2Zr6JbgllLTuZjiChpJIbSOhKeSO2MnFSoybw5FCF36Yw
y0r5r1Puj8diQjA+w0VBRVuOD/R+XrzWvbNmocEDWU+4Lazzbm5r6xzglJK9p9M5xVzYNEO
yv8Apsi23GHZEoC1/HS0l9ckEFL7YQT5auVA4OCMcZrohF1vZCRFmRNQRQeG5f1EkDjjekb
Vd+oFeta/iRkY1FbLhYXAcFUlkrZPTGHUApPX2710kOfDuDIehSmZLRAIWy4FjnkcipFKVA
ul7tVlZ8653CPDRjILzgST9w6n8KoFa6cuGU6escyejaVfGyEmNFAHfzFjJ7dB0qnuerL7E
Q6Z+p9J2pJwWvJLkp3GeeMjP7p79MVHevz77KUueIkhk8EqZsKk5P4pPFS7ZNg3CS3BT4kX
RU1Y4QtlpjzP2Qtrn7gTV01och5x2TqnUcgrOcGeW0pPsEBP5VhN0OhSN6NV6jhpQCVqTcl
EEep3ZxiuNsqvEQ2xJ088zItPmO/CPTlbnnG/MVhSj3z1z6YrspHhrpxchUiE3Ktjy1BRVB
kqaHHQbeU49sVkvRs5pW+Fqu6NkpIIkoZkJ9jhSOK1s6b1YxuzqmDJyB/P2dHB742LTwffN
ZN2/WjKAlS9OSSQCVLjut4OORgE5Ge/8KyS9qxCdjml7M6pPBcRPKEq9wC0SPzrFq+arSQh
3Qu1kcENXJlRz6gHAx+IPtXqNWSG1OJl6MvTTiVHPlMNuhXvuSrmq+dqjSF4i+VedPzwwgA
gy7O4Qkk9AQk4PSqlmZ4cL+ttWo51kKSTtjyHmU9MfYWCn+FTWIbmpXGPgddQL0mMfMRHkx
0qJUD/AEktrRkZAPzJODyKo5L+pdOy5Ua4Rc3WcUtC9mWr61oqGUMhSdjZ5wASkZIPNbbpf
3NO20Wi4Wi6WCyI+rAaSl56Ys5UpJe3YTnnJGScnkVCn6yt10iiA+UNWNjY2m2W99pIUkAH
DzqyBjoNqM98nirpvxAvlyjhFitrO1I2Jbix3pakYGft4Q36DG4496O2HX19U58RKkQwSCP
iZwbSQMcBuOOBnPJXnjmpkDwqShKFTLoGXCPnFujJaUflx/Oq3Odzk5Gc9BUiTa9PadvMa3
WvS36Uu8htT6FvHdsSFcrU65nGFEdMnkcdKpWvEHXMtK3bTott2FvUllaN6krwrBwflyMg8
4FaWPFLVapyo79giNKjrCZYdDrYYyQAFK5xkkAHGBkE8V9GsV7TeLQma9HMNxLi2XmXFhXl
uIUUqAUOCMg4PerE+VIaIOxxtQwRwQa5ib4f2ovmdY1uWG4dpED5Uq9lt/ZUPbFYIvmp7GE
x71Y3bskdJ1qAO8f5miQUnp0yD29KwRr2VNWEWrSF8kk8bn2Ux0hXYEqPT3qNefpQbfKuN+
vsbT9qZQVON21BdexnAHmKHXp9lPfFVNl0vcJxMu12qHZvMIUZ10V+kJy+DhQBO1v7s/hWi
+QY41KjTr8wz57zaXTK1BJV8NzkYZZSUhSv9uRV/D0DNabG3UzkVKl7lItcFiKgjPAGEk9O
MkmpX0CU0lwxdV6jadX/AE1zvMH5KGKiwFqucqVo3WbEeZLQ35saVs2iW1kjeMfYWnvj7x6
1ZacucmLdJOl7q8XZcRsOxX1HKpUY8BRPdYPCvU896eILslGi5rMQgPSy3FBJwB5riWzz9y
qvokVqDDYiR07WWG0toT6JAwP9q30pSlKUrwgEYPINU1z0hYLsyG5FsZQpOSh1hPlONn1Sp
OCKqTC13alrhW2bb7pFUg+RJuRUh1k+i9g+s9jgdOffibzp34qOZGspd9g3hDhUi5IQXojf
oEhvO1P37TmsbbP1FZUqflNWPUVqCSlqeltHl5GOFOISSg9vnGP83r20bxJtgjpNwtl0t6y
klCVRFOocx/YW3lKhngGt7XiTpt1G5Ts1o4J2uQHgePuTWw+ImmQ3v+LkHjO0QX8/lsqDKu
sDVb0V+xSlQ77CCnoiJsdbXnN9FoIUBlCuMkcggHtVZZbtqzTbcuGdFPqtyHVORh8e19Qk8
qTuJ5TuyQeMA1zMaJd9X6nu0huPIMeeoebCbcAaG0JSPNkJGNoKAdqMqOO3NdcrwvcuYaN5
vrpQwnDEKEwhuKx1yAhYUFdep571VCzXDRL60z7vLt9rkEfr9rabQw2vGB5rJSrYTgfMnAJ
xn1rotNa8jyExrZelrauS3Cyh5MdYYlHcQhaF4wd4AUO3NdnStUmMxMjORpTKH2XU7VtuJC
kqHoQa4i7aV8ObetZkPRLQ4tYCixOMck+m0KA/DFVE+36PmR3GEeI6i2cbGpcxiUhGBjGHA
Tj2z1x6CotssF0jsj6K6njXBttwkM264eRx0P1avMbzgg9Bgjvmp7d91BBWyxO1FKtjhcwP
03aUhpffb5zatpPPXI/A10kLTl0nahg36+XaLKMFLnwbMOOW20+YkJKioqJVkCstcMuRYkP
UcYfXWR8SHMfaXHIw8j905/0ioXiPJbXpS3XRp3dDYuMSS4tBzua3jkDv9pPFdpXtKUpSlK
UpXnXg1QTdE2OVIXLjxlW6YsEGTAWWVnPXOOFf6ga42RofWulHjK0fe0y2SoKcgPoQ2lRxg
nHCeccn5TU+1+KqI7DsbVlpl2m4R2SsgtEokEcYR7k9B096jx/EOff45lRZ9ss0ZKsKZKVy
52ORkNJAA7HvjqarnroiCnFgRqBd9lHY3crrBU6VpwVKQ3vICfXgY4+7HlokwJ1wtv0vdiX
du5OLEWS7Oc2BSc53R1AISNwKfvIHIIrq0puWkJbptUP9LWJ91TnwsXHnw1KOVBtPAU3k52
jBGanW/wAQNM3CQ9HFyRFeZHzomgx1e/C8dDwar774l6NjW99pc9i5KcSpv4Vkb/NPTaTjA
B9TxVTbZAe01Z7depCbda7eULkSJbgYMlTfzIabSrCtqSEncQMhGBnOR0DmvoD6iiy265Xp
XZUSMQ12/rFYT37ZrSp7xAu42NxLbp5pXBccc+LeTz2Awj35JrJPh+1LbUm/327XjcCC25J
LLXOD9hvHcdyasomidLQkqSxYLeN3UrYSsn8VZNTEWGzN7vLtMFG5BbO2OgZQeqenT2qDct
EaYurZTJssUKKt3mMo8pzP7aMH+NVkjTeobY2pFpuqbtCWNq7beR5iSk44DoG7jHRWRVDAm
zbPJcg2CMu1T1tlQsFzJLDhB5VHdBx68dD6DFUt41LdLBdY1qm3W6tKlQ21zVT0IktguJOQ
GkpB2g5BKFce+OewiWg3XweNpYnsXFz4JSGn2juQpSSSkDOMYIA5wRj2ro9L3QXrS9tuO7c
qRGQpfOcLxhQJ9QQRVtSlKUpSlKUpSlVV40xYr+nF1tUaUey1o+cdOihyOg71Qz/DO3yoJh
R7tdI8baQmMt8SGU9xhDgUBg9MYPvUVOitSswo9tF6tMy3RWw00xMtSVZQABhWFe3JHWon8
mUkPKebjadZWoknyY0psDPXAS+AOg6elQ53hBKubuZEy1sJUAlSmYry1geoLjqjn+FW9s8J
bVbnGXRdLgHG04JjlEcE+uUJCuD0yon3q+t+iNN25SXUWtl+QCT8TKHnOk4xyteT0q/pSlK
UqDd7Nb77CMO4xkvtZynPCkK7KSeqVD1Fcy5oW8pnfExdaTmyhstNqdjNOupbJB2lwjKhkA
81oh+H18t8iXIia2lNOTVhb6kwmvnV/ax0B9x15rpLLp6NZbSzb235Dwa3EuLdIKypRUTgY
A5J6Vb0pVRJ1XYIV2ctUy6xostttLqkPrDY2nphRwCfbOa8Tq7TSyoJ1DayUnB/XG+v51Hl
a80nDcDb2oYAURn5Xgvj7xmtP8o2jf8AEML98/8AFZRtf6ZnXSJbYFzRMky1lKEsDdtwkqJ
Uew4rpKUpSlKUpSlKUpSlKUpSleUpSosu2W+eoKmQY0lSRgF5lKyB6cj3P51pXYLK4AF2eA
oAYAMZBwPypH0/ZYjQaj2iCy2DkJRGQkfkBWz9EWz+7on/AIE/8VsZt8KM55jENhpeMbkNJ
SfzAqRSlKUpSlKUpSlKUpSlKUpX/9k=
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAJuAZ0DASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDxseX9mDrN8/ACFeSMcnP1
qMux70xTlR9BS0Ei5OQfTmnzPI8hnYIPMy2FAAH4dqfPMk0aExYnyTJJn7/px2xUIICsCuS
eh9KBhknqP0qSKZEEokgWUsuFJOCh9RUVOCKY2k8xQy4AQ9Wz6fSgBVlxE0exeSDuI5GPSk
BwRkZGfSlRUZJC0oRlGVUgnec9PamDpzQA+RlMreVuEeTtDYJx703P0/KnxLG7kSy+WNpIb
bnnHA/Go+1Aw3tnJ/UUbj2H6U6IxiZfOVimfmCnBxTaABZWVgVO0jnOKN3J4H5VKkoSGWMx
I/mAYZhymPSmqIjG5ZiHGNqgZ3evPagBufYflRk+35UlFAAWOf8A61SLMBbvCIYy7EESEfM
Pb6UwnOPakoACTgdvUYpzI0bbZE2nrgikYnAzSZzyTmgADZ9PypT82M449qSrEP2YQT+cjt
JtHlFTgA55z60AVxwT0P4UFjjjg/SiigBhL+35UuduM459KeBkgevrTWQCRl4OO46UAJvOA
eD+FLnucA/SmgED69qcqnHPIxQA8Rz+QbjyyYd2zfgYzjOKZkrjjP4UvONueKb/ALIX8aAF
3MfunA9CKuWtqlza3kr3VvCbeIOEkPMp3AbVwOvOaokN+NLlhnjjv70AI3BxnP4UgYnjp+F
HUbu59O1KAC4yCR7UALlypYLlRwTikDseuMfSlQIZAJA3lk/w9aCSDjOPXigB+7I4A+mKaJ
CTjA/KlVsKQuDkYNM74Bz7UASpIgb503DBGOnNBDDG5eTyOOtRngf0pSXYAlicDA9qAHZPo
B+FSQyyQzLLGQHQ7gSBUaupKhwSM5OOp/Gg8scevAPWgCQSI7yPNuJYEgoB9739qSeKa3ZU
niMbMocAjqpGQaYAScDrSd+uaAFGMc4/KpImUFlcJhxjcR933pu0SSgRIeRgLnP1ppGDxQO
9i3a6deXtteXNrD5kNlGJZmGPlXOM/mapknGRj6YqaIgRTKZCgK9APvc9DUOCRkCkIVWIB4
U59R0pz5VgCVY4HTBpm3axBIP0pNopgSKzK28IrBcHkcVTvM71PXI/h7VYyegNVLrqv40Aa
U8yT+U0dtHbhYkQqmfmIHLHPc1HsPl+ZlcbtuM89PT0pD5Zjj8stnYN2fX29qt6ldWt5e+f
ZacmnxeWi+SjlxkDBbJ9TzQSVkVW3bnCYBIz3PpTKe7KwXCkNj5iTncf6UygYUUoGWAzjPe
ldSjlCQcHqKBjaKm+y3Xled9ml8vrv2HH50ptLsRCY2swiPR9hwfxpcy7hYgoqxLZXkEKzT
Wk0UbdHdCAfoag4x90dKE09UA7fmER7V4YtuxyfbPpTKme2mjGShZcZ3LyMVFg4z2FCdxBS
U5Fd3Ecas7scBVGSTVxdK1A3H2b7I/nE42Y+b6YpOSW47FUeV5DAq5m3DBz8oXHP41HUk8E
9rcPBcxPDMhwyOMEUSQTQhTLE6BxuUsMbh6immmOzI6KeWVXJjGVIx8wq5pY0k3ZGsPcrb7
ePs6gsW7DmlKXKrgld2N7wh4HvfFhnlSf7Law4UzMm4M390c+lUPE+i2OgaidOttRN7Mn+t
IUBU9s9zXeanrWtWvw8B0PTDounwsI8NxM6N/H7ZPevJ2Zncsx3MxyST1rzcLUrVqkqknaK
0S/zOirGEIqKWvcbTgP3ZbeAc429zSde1aUGgazdWsdza6Vdzxv91o4SQR6g969KUlFXkzn
Sb2M9AolTzg4TPO3rj2pp6nb07ZrVbw14iXG7RL0ZB6wtTW8Pa6jRq+kXaGU4TdERu4zx+F
R7an/ADL7x8kuxnO8TRxqkW1gDubdnec+nbimY54q/c6PqlkS1zp1wiD+IxttP44qgMZOPW
rUlLVMTTW4UpVgqsVIU9D60UZPrVCEoI75xRVux0nUtWm8rTbGe7cdREhbH1qXJRV2NJvRD
Fvnj0yWwEUJSWRXMhjBk4zgBuw56DrVVGRSc7iPauvT4aeMpF50jyz6SSop/LNQz/DrxlAu
46FM6jvEyv8AyNc/1uhe3OvvRp7Kpa/K/uOZVUMLymVFIIGz+Js9x9KYiuzBUIyemeKv3Oh
6vYxSS3mmXVukZCu0sRUAnoMmqO0DtXQpKWqdzNprcbyCQRk0B8uCQCAMY9alXbsGIidv3j
29vpV7S9C1fWZjHpenT3Z7lE+UfU9BRKSirydkCTeiMwcEk9aDljx2ruU+F/jeSPzP7OiG4
dDOgP5ZrF1bwd4n0YGbUNHuIoh1kRd6fmvSueGLoTfLGab9UaOjUiruLMVi5RN+SANqk0sY
QOplVjHn5tpwcexqMN03ZI+tb0Hg7xTcwLLBoV3JG4DKVUEEHoetbTqRhrN2IUXLRIxGUq5
BUqfQ9abXSDwV4ykcSt4fvZGz1ZM5x65qhqOj6xpALappjWwnJC+Yg4PXj0qY16c3aMk36j
cJR3RnpiSIoXjjEalwSOXPp9aIo0kkCNII89WboKbFGJJEQyKm5guW6AeprornwRr8VoL2y
gXU7FuRPZN5g/EdR+VOdWEGlN2uKMZS+FHObWABOVB6HHWjC7iu7I7HHWtLTdE1fWrr7DYW
zSyx8bHYJtz9TxWp/wAK+8ac/wDFP3PH+7/jSnXpU3ackvmNQk9kc/a2lze3sdjaRNNcTMI
0RRnca9S1n4e+FvDPhsX2r6pefaDGMxRuuJJMcqvHTNQ6Po/iDw9bxz6X4FuTqQUbrm4kVt
pwQdoB6H0rntQ0Dx94k1CW5vLC5u5oztKkqAnPQDOB3ryaleVaquSqowW+qu/zsjrhBQi+a
Lcnt5HGnbuO0EDPA68Ulb9/4P8AE2nWktxf6TLbwwjdI7YAUdPWsFQMHcfpXsU6kJq8Hc45
RcdGhCUCEFMse+elVbjGEx71ZCAk5YDvz3qG5UbY/XnNaEkyfdH0FTQqzM+yJZSEJIPYY5P
4U2OCRod6gFVTc3I4HSmUEhRRT2KYXy1YfLht3OTQMbyDmld2kcu7bmbqT3ptTWywPcqt1I
8UR+86LuI/CgZoabrV5aXkZknZ4CPLYHnCdDj8K9nm8MS6lpSlrkTKVDRSxDYhTbx8o4J5r
wdRGC2Sx67ceteveB9VvtV8MRadBPcRz2EmzdDJ8xQ5IJB4I4xXhZpTnGMatN2s9Ttwji24
T6nl+qT6h9qmtNRnmMkLlfKY4VCPbt+FZldl4+0y7t9ZW/nhdBcqMs4ALsByTjvXHHHQV6m
HnGpTjKPU5Zx5ZNHQ+HNPt9Tiu7ee4eEKu/cMkBR1yO46fSsi8S2jvnWPDpu58vhfoM1t6Z
ff2P4fuWWRfOvE2hQpyo7Zzxg9c89K5mppczqSb26BK1kjo/Cf2qLV/PtY4yXDRBnP3OMk+
3HGferfibVdQt9UgWOZUdI92+J94Yseecde1P8ABj2kqXNlcxypvO5LiIn5WxgAjuO+Pas3
xZBa22tmG1uIriMKMvECoLd+Oxrm92eJakuhptTumaF1r2m6+tumv5WSGIRieFcf/X+v04x
WRr+pWt/eRJYRGO0t4/Ki3AAkepH+TWPRXXChGDTj06Gbm2tQrZ8M2t5deKNOisSBcGddpI
yFA6k/QZrGrv8AwjCui+FdT8XTDEoBtrMHux+8R/L86nFVOSk7bvRerKpR5peh642m6Xqul
XNrp7x3JZDbylmOD7+59/avnPV9Nn0fV7nTbgYkgcofcdj+WK9S+E/iGRnudDmcF2zNE7n8
x61F8XtBQXMOvQbCxxDchT90/wABP1GRXz2BnPB4yWFqPSWzPTrxVegq0d1ueSc9jWvpHiH
WNJvIZbO/mQRkfu95KkemKyVHOSMilVckHHf1r6ecIzi1JXR5MW07o+r72SSTw+1zEypKIC
4Zuo+XPFfOkPjnxTZtGqamzrFkKJFDY5969/8AJaPw1LPLJti+x/6snIB2fer5bcfOa+UyS
jTqKrGaTs+3qexmM5Lks+h6ho/xg1KJlh1yyiuoDwzRDawH06Gu1vfCvg/x1pA1HT44reWQ
ZFxbgKwb0Zehr54rvPhlrl/YeJE0yCYLDffIFk+6Hxwf6fjXdjcuVOLxGEfLJa6dTnw+Kcn
7OsuZM5rW9AvNB1c6felQDykw+46/3hWSRhiMg+471798S9GhvvBsk62Bgn09hIrBQFZT94
DHbv8AhXj/AIS0UeIPF1jpb58mR90pH9wct+nH412YLHqvhnWn9nf5f8Axr4d06vs49djsP
h/8NxrUSazrqslgeYYBw03uT2X+ddm2rvqXiA+DvBiw6faWozd3kSDEQHG1B0Ldsmt/xtqa
eHPBFzNbbYnCCCADjaTwAPoP5VyXwYgj/sTVbs/NNJchWY9cBc/zJNfM1MRPE0qmMq7J2iu
l+77nqqlGlONCO71b6+hQ8U+MNK8Lag2jaZp/9pXCAfaJ7uZnJPpn1+nFcdZ/EfXdP1Zrqz
Ijs2IJs3dnQeuCeRXPeIJJJfEupySklzcyZz/vGqlnZ3N9dpa2kEk8z52pGuWOBk/yr6Whl
1CNJc65m1q2eTVxNRzbi7dj3PV9d0/x38MNSa0ytxBH5jwH7yMpz+VeCVteHNbl8Pat9r2N
JbyI0U8IOPMQjGPrUfh7Sf7d8UWelx5VLiXBOM7UHJ/QUYXDrBKa+xuvu1X4BWqvEOL+1sd
58OvALarbHV9b3rpk2PLtgcfadpyC3+yD+dWvFfxIl0sNoXhqCGzEBKPLGgATH8Kj+td3re
qXHhz4dX0z20VrcRJ5USRH5cn5VI9K+aSzMxcnLE5JPc152DjLMak69fWKdorodWIaw0VTp
6Se7PT9Q1HxD4X8FW13cXtzLqmtDc8sjE/Z48ZCqOzHOSah8IfFDVrC8jsdbkbULKUhNzDL
p/iK7y0fRfiV4BNkAI7mNBwTloJAMA/T+hr5+uIJLW7ltpeJIXKNjsQcVeDhRxcalKtC009
f0aJrudFxnTldNf8ADntPjP4f2GtWR1nw5YtbXbL5hjjA8ub8B0b9K818LeKdT8M69FKZ5v
s+/ZcQOxIxnB4PcV618Htbmv8Aw3LpcrBzYvtBJ+baeV/LmuB+K+hrpfixb+KHyotQQysg6
Bxw358H8awwVWXtp5difett/XoaYiC9nHE0tO57nmW5swLa8kjV490cgAYNkZBz27V8s6n9
sTVbmK9mmknjkZXMrEnOea99+EniD+1vCf8AZ077rjTz5Rz3T+E/0/CvPvi/oI03xTHqsKY
gv0y2BwJF6/mMGufKJfVsZPCTWvR/13RtjY+1oRrx+Z5tXsPwcnuY9M1lvPKW8EsTjIyB13
8e4FeRhY5ZVVSsQYgZc8L7mvTlmHhL4MqqlV1LWXJyOGVG/X7o/WvdzNe0oqildyaS/U83C
tRqc72SKXiv4g2OqazNHBoVpcWkZKpO+UlY/wB4MuCK9J+FWqXuq+Bw93KZpoJniV5DklRg
jP5184V9A/BhseCpgc/8fb9vYV5WcYSlQwNoLZo7cBVnUxF5M4f4jeIde0/x7e21nq1zbwo
qbUR8KMrzWQfiFr1sbU6XePCUhAnEpEglkySW5HfPSul8ZeD9b8TfEW/fT4VS2VI91zMdsY
O3pnufYVx/iTwPrvheCO5vo45rWTgTwHcoPofSu7BPCSo06U+XmaWhzV1VVSU43smdTdfEK
XxL4F1XTdRgRLtY1YMpwrDI6D1z2rzMBmVpemD2pPKkMJmEbGJWCl8cA9hn1puGCgkEA9/W
vTw2Gp4dONLRN3sctSrOpbnd7DXOTk9TUM4wE/GrGQFKkDnv3FQzhdqZB79K6zIkX7o+gpa
mZbUWFs0UkjXLbvOVlAVRxt2nv3zUQBOSATjrgdKCSci2e1LhvLmTChME+Z1y2e2OOKiDEr
5bOQmd2PekRGkkVEUszHAA70hBBIPUcUhhT443kY7EL7QWIHoOpqOnKxXPUfSgZLHC07hI1
JbnA/Wum8Cauui+K7aSTBhnPlPn+HJ4P5/zrlgOMEdfenKSCCpwR0welZVaaqwdOWzLhJwk
pLoe5+N7Ow1/wzPLBdq9zEzPEhXGCDhlyRx+NeHJbSS3a2yrh2fZgc4P4V774QubbXvC0Vy
VjE0qmK5VflMjAYJJ9e/41wR8F2+neJNak1PzE0zTY/OjbON5b7gyPxr53LsTHDqph5vWO3
5Ho4qk6nLVj1Oc8S64mowWGmw2wt4bFPLOB95v73qOB0Nc7IqpIVVw6jow71NcTLcSzzzsz
SyHcDnvnnNVvrX0VOCpx5UeZKXM7s7bwVp5vrG9DQNPHvVVRG2sG7MOf8jNYniGON9ZdbeR
2CqcmfCsMdQR68fjXT+EbO7vPBGqGxEhuYblJYhGedwH+Ga5DWre/t7/AG6jbyQ3DDcfMGC
wPeuGi74meu2lvuN5q1OOhmUp9qfHGHDkyImxd3zfxew96jr0jnJrW3kvbqK0hXMkjhV+pr
1bxb4XvH8PaVpujPbm2s4gZIWnVZGY/wAXXHJzXOeD9GuoJYdcaLerI5h2HmLbjc5B46ZA9
65jVNVuNQ1e5vWmcmVyeT27fpXl1OevXXs5K0Pzf+R1RcYU3zLc6nw14T8TRa7a3aWfkxxS
KZHaVRhSeeh9K9a1Xwnpuo6PdxbXeSeMBJlfd06fXnmvnZtSvnVUa8m2quwANgY9OO1exfD
PUm1nSPsE1/cpc2ACoEfA2ZJHHc9R+FebmtKvFLEc1uXsjqwU4N+ytueOXdtPZ3k1pcIUlh
co6nggitjRpPCkUcUuqw3086fM0SMqxNjtnrXT/FHR5ItVi1xbKS3juxslDY4kA9vUfyrzh
Ax7HA68V7NGqsVQU07XXT8TiqQdGo49j6Jc6l4i8M/bNStXsdJkj3mztnxM8YGRk9gR2FeI
a1qWj3LNbaXocVjCr/LKHZpGHvk4r6JMsb+EjEZFkVbT5tp5B2dPrXy7MNspGQeeorxclXO
6jask9F9/3v1O7H6KOt7oQgY4PStTw19oXxXpfkkrJ9pj2/XdWcREbXzDMPN3bfL29vXNdh
8N9Lkv/F8V+0Tvb6cPtD4GSWA+VR7k/wAq9/FTjCjOUuzPPpRcppLuep+KF1mCy1Y3ksc9k
bJhtKlcdgwPQnJ5FeefCNEPjZydpkW1Ypk45yP6V6B8TfEMdp4La1j3LcXx8sRuMMq9W4/z
1rx/wXrSaD4xsL+VsQ7jFKfRW4P5cV81gadSpl9Wys3e3yPUxMowxMNb2seufGFp08HwFcB
XuFVx17GuG+Fvim30PV7jTr+UR217gq56K44H516v470wa94HvIICrShBNFz1K88fUV8wtk
MRghh1p5RThisBLDz7v/gCx05UcSqqPQ/iD4L1SDxHcarplhLdWF43mBoV37GPUED3rmrjQ
bvRNKW/1KZ7C8lOLe16SMvdm5yo9PWpdJ8Y61ptpPbf2tfCPyisCxyDCP2JyDx7CsG4urm9
uWub24eeZz80kjbia93D08TCKpzkrLqr3Z51WVOUnKK3IK7r4VPDH4/hklIG23lIye+K4y0
s7i+vEtLOMyyucAAfqfQe9dOslt4K+IsHkFp0sHVJi2DvJXD49uTV4y1SlOit3FhRfLJT6J
nqvxVkef4cpMFaPdNGWBGMAnvXz84CuVDBgD1HQ19FeKNSsPEXgbUrWRJLVhEHiaVflc5yr
AjIIP8AWvnVgQ5DAhhwR6V5OQ3jQlTkrNN/idmZNOqpJ3ujuvAl9J4Z0/VPFE0gWAxfZYYi
eZ5SQeB6DufeuHnle4uZZ5Dl5WLsfUk5pm5tu3cSuc4PSkr2qdBQqSqPeVvuRwSm3FQ6I9c
+CAY6prW04/cR8+nzGrHxqjeO20jzphLIZJMEDGBgdq1/g3o0tl4cm1iYbPtsnygj7yLwD+
ea4X4sa6mr+MPstu++CwXysjoX6t/QfhXzNK9bOJShtHf7rHrStTwKUt3/AJlH4b6//YHjC
BpGxb3f7iXngZPB/P8AnXrXj20TxB8P7idkEVzAxmhBzklTggdzkHFfOzr5UxCyB9p4ZDwa
+mPA2pxeI/BtjczuJ5Il8qUSDcd4/l2rTOaXsKtPGQ3TSYsvm6kJYd9T510PS5Na8QWWlxg
5uJlRvZf4j+Wa6b4l6pDd+KRp1mqpa6YggQKOrd/6D8K6az8N3XhDxL4g11ICsNoNtnuH3/
MzwvqRwK8mlkluLiSaVi8sjFmJ6kk169GccVWVaL92K/F7nBOLpQcHu3+CGEAAENnPX2r3/
wCC5/4ou4Urx9qfn8FrwJkaJyrgq6nlSK9y+E921p4Du7krv23bEjpngcVyZ9FvB2XdHRlz
tXTfZmT8QvGniHTfGR0nSboWsMCDCqqkOWHfPHel0j4p6beaE2l+K7QOQmxiE3pMPcdjXJf
E2dLjx9czR5KtFH17fL0rjU452g+xqqGX0K2EpqUbOyd1o7k1cTUhXk4s6DxHrtjqGyw0Sw
GnaTCxdYh1kc9Xb19B6VzxJIAJJA6D0p0aSTSpFGpd3IVVHJJPQCpr6yn06/nsboBZ4G2Oq
nIB9M169OEaaUInFKTk+ZlcMVOR1pkmdqg571INmCXbGBxx1NRTDKJg+tbEDlGEH0FPDMoY
KxAYYIB6j3pMII49rEnaN2RjB9qGVlOHUqfQjFAh+E8reHCuCBs5yR65ph61NbWl1eymK0t
pLiQDcVjUsQPWnpp2oSM6pYzs0f3wIzlfrUuUVux2K4AIOaVkKtg5HfmrcWk6jK4VbG4LYz
gRnkVJqiQxzQRrYTWriFd4lYne2OWGRwD6UKUXomDTRndDTlPPGBTehzinuTJKXEYTd0VRx
+FUI7r4d+IP7L1SWxmK+RdDKs//ACzYfxD8P5VoeO9b1SGyXS5b9bi3uwHRwuC0fX+fr2rz
m0u5rK9huoTtlhcOp9xWl4h1o65qYvyghLRqpjUYCEentXlzwUXilWtpbX1Wx1Ks1S5LmSw
JB6GkBKkrxyMU0MatWd/LZSu8SRNvG0iRA38+lek720OY9L+GaywWl1E0pt2uAHhfGQ3Ufz
HSsz4iWep3fiWKZrKSYi2Xc0KMy8E98cVjJ498QxkFJ4EI6EQKMU2Px54qgMu3VJCJOSrgF
fwBrxlha8cS8Sktel/8kdrrQdJU3cy49A1mYuY9Ju2VPvYibitW38F6glvBqGoGOKxZ9rMH
DEH+62Puk9PxqZfiR4tWPYuoIMekS1BJ478RTCRXngxMQZB5K4Y+p9a6pPGS0SivmZL2S7n
a6ydNstOlgtnEF1DE0RdUwhBXIXcPy+teRnqe1a8viTWJvL8y5DeUSUBQYXPpVK71C5vhGL
gofLG0bUC/njrVYWhOimpa3Jq1FPYqV23wzmuk8cWkMAZknVkl29lxnJ9MECuLyNm3b82fv
VvaX4u17RLVLfTbmKBAOCIlLHnucZrXFU5VaMqcUm2uv9MVKShNSfQ9x8TaNPqmj6jZahMG
jcZgcjaEI5DE/pXz6bC8GoCx8iQ3DMFCAHJz0P0963pfiL4rniMc2oiRT1VolIP4YqlH4w1
2G4FzFdJHMARuWIZOf/1V5mAwmJwsHCVnc6sTWpVpJq57JctqGkB4IrCY/a1CFsqVdtg4Hv
8A4V4mnhzXLi6MMWlztIx4BXGefetmPxx401SeO0ivvtEhPyR+Up59qvve/EuPa5gmiO7hh
EgOTx1qcNSrYVO/Ld+YVZwq2teyJdD+FOs36mXUJI7FF/hzlz7Y6D613J1vw18PtJTT1tts
uMtDFIJGkfHVj9eM15rdz/EK4i8q5nvSjMV2hwucdR1z2rnNQ0fV7BI7jUrSWMTsQjyEEue
/f3onhZ4uSWJqLl7Icayoq9KLv3Zb8SeJL3xLrEl/ecL92OIHiNfQVjiVhEYgFwTkkjJ/Ov
Qrb4aF7CKe6ubq3lNv58iGEbU9fmz6c468VwF2lul3KlpI8kCsQjuMFh64r08NWoyXs6O0T
lqwqJ81TqeoeBfiNFbQW+i68qvGhCRXEh4VfRvpUnjr4eNeXD6/4WRbmGf55LeLkg92T1B9
K8krW0vxJrmjEf2bqc0C/wBzdlfyNcU8vlSq+3wjs3unszeOJUoeyqq66PqZ0ttcwSNFPby
RyLwVZCCPzrT0nwzrmt3EcNhp8rBzjzHUqg+rHit6L4m+JY1ZXFnMSc7pIATmib4oeL5YvK
W7hhHrHEBj6V0Sni2rRgk/N/8AAMoqju2/uPRfD3w/g8JWL6jcob6+2kOy42IOuVzzxj8c1
4dqFyb3U7q6YkmWVn+b3NbX/Cd+LA7O+sSyh0KFHwVwRjpXPGJvIE5xsLbQcjOfpUYLDV6c
51MRJSbsVXq05pRpqyR23hDxzd6VIthqDJdWTYQJMx2pz1//AF1a1jwjda9fXOpaQge5kPn
Nbqm1GU91YfLn2zXnlaOna5rGkE/2bqE1up6qrfKfwPFXPCuE3Vw9lJ/cyVWvHkqaofNoOt
wSeVLol6sg4YGFuv4Cus8LfDe/1W4S51aM2NjEN0iu3zy98D+6D6mqkXxP8ZQQLCNQQgDAZ
ogTisO/8Va7qIeO41CQRv8Aeji+RT+AqZfXakXH3Y+erBOjF31Z6l40+IGnadpqaL4f2meN
PLxGf3cAxjt1NeLs7MzMzb2c5LHkmmDkcA4qWBIXnVJ5/JjIO5wu7H4d61weDhhYcsNW931
Yq1eVZ3kNd96ooRV2jGQPve5r0L4XeIbjTtZm0iKUrFdjeqsASXUdB2BIrzscjjJOegqxbT
3FheQ3kDNHcW0gccfdIPetcVQjiKUqUupNKo6c1JHqXxU8Svc6fYaTb3fmB/8ASJSBtZcEg
Aj/AD0ryUcHOK0tZ1S+13Vp9UvE/evjcEHyoBwB7VmsxYlmOWNZ4HDfVqEaf3lV6rqzc2SK
JJsqkTSuT1CkmvoH4Y6Nc6b4DZNTt5IDcztMEYEMF4AJHvivCdO1jVdGd2028ktWkA3FMZP
pWm3jfxaRk6/dE/71cuZYSti6fsoNJXvc1wtaFGfPLU6zx34K1++8YTzaVpNxcWpjQCVehO
OeSayNO+F3iu/UObe3t42/ilmHH4DJrHPjXxYf+Y9d/wDfVWpPEeuR6Vb6hH4muWvJpXR4A
CNigDBz3zk0U6WNp01TTjp11CU6EpuTT19D0S08D6X4E0648QX16l3f28ZaLcMIjY/hHc57
14rJLJc3Mk0jbpJWLsT3JOTWlfeI9d1K3Nvf6rcXER/gdsiswLkcCt8Hh6tPmnXlzSf5djO
vUhOypqyQ0Ak4xknjFNkwFUEcgmnMwGGUbcdgahmPyp17969A5yUfcX6U55JJXLyOXY92Oa
ZFtIQO21TjJxnFPZWU4YYyMj6UCJYJru1xcW00kBOQHRypPtxWtZav4hk4tdQuZZEO4KWzj
vnnr0rERGkkWNBlmOAK7HwQ15At9cWcUDOCsZafhVznv1rlxLUYObSfqawTb5bmfda/rLMX
MJhmkXiRwdzKRz14weT0rCmuZ7lxJcTPMwGAXOcD0roPFlzfS3UVveWkcHkAqrRuWD+/Nc4
zIURVTaRnc2fvU8PGPIpJWFNu9rjSR6U8PI4SMvwOFyeBmo/pW5beHp5tGOpvJF5ZxhC+Cc
nGehraU4w+JkpX2MV0KSMjEZU4JByKQ9eufenNGyDftIQkgE0nLsdq9OTjtVXQhZJBIVxGq
bVC/KOuO596bgnpVqzsheFlF3BCy44lJGf0rQHhfV/NaMW7Ntwd6AsvTPUcVnKrCLs2Uot7
GKADxnB9TQST1Oa6dfBzlNzazZQspG9Jg6FAe/IwR9Kwb61WxvJrUzx3BQ4EsLZRh7UoVoT
dosJQcdyrT2ZTGiiMKy5ywPLfWtLTtDm1S1aW3u7fzgSFtmfEj/QVtWnw+1y7CBdkbuhdQ+
Rj2PvSniKUHaUrDjTnLZHIUVqW+jtNI6TX1tZ7DtYzkjB9PWn2uhm61C4tRfwLFA4RrkBmj
OeAcgdKp1YLqLlZlE5HI+bufWkPBxXSaj4PudPuYYRqFvciUAmSDLKoPqa6S3+EWr3EKTRa
xYtGy53Ybj26VzzxuHgk5Stc1jQqTbUVc82orrdR8DXun3j2Zv7eWZSMDlQ+f7uetQ3ngnV
rK1W5dkMZjLsRwUI52kHvxVrFUZWtJakOlNX02ObjlkhkEkMjRuOjKcEV6L4B1W51QXeiX1
+IwI/OhmlwdhBGeT27158XtzZeWIiLgPnzM9Vx0xXW/DhguvX5MJmX7DICgGSwyKxx8FLDy
dtVqjTDu1RI2/FlpLo1rd3kwSW4edliEigbVY5EqY656c5ritMuJpNbt77Ut9zCs3mMJmIV
m68/pnFdr4+/sF/D1pNFFNb6kyoVR9w3JznjOO1ecSX11LbRWstw7Qx52Iegz1rnwEXOhe2
u2v6F4i0amh2mv/EHUL7TpNKifMbuRLMDzInZQeOPeuJm2SPJPGiQoz8RAk7R+PamfJ5K4L
eZnkdsU3BIJwcDqfSvRo4enQXLTVjnnUlN3kxKKUEDOVB4xz2pK3ICikP3hilTbvRXbYueT
jOBQAjZ4xQD69adMrxMEkiKMOfmGDg8j9KapJYYwO9ADsZpvAwd34GlYnOU49aEV3dUUFmb
gKvJpAJnJFKzMjFSpB6HIpyliBGxwuc4x0NJgEHcSCenGR+NMA+YJnkKfyNWIxGkqqiLOXX
GGGMMfxqMfuyVwMHjHrQ0iGFY/KVWDE7xnJHpTAmkhlUzYGxYThxuHBzj8fwqMJM1u0/mAr
vCld/zE9c46ke9QqrOwVVyc8CpGmeTzWZFZmxltoyPp6UAODzmV43lIMhw4dsA49afi0llk
PzQRgEqPvnI6D8T3psLJ9oxLIdjDBbHP61KqRw3LgSxyBejAZBNNICsVwhyhJPRj29aRTsd
XwOvGRmtUWZfTrhmk2PC6BYSp3Puzkjj0HOazXTMzbIyF6gdSBSaASSPywJNpMT52E8E+9R
gkdMipsRNas21/MDALluAv+NQUAOIJXdt4HBI9aI3YE7TjPFICOjE4/rTAOpoAlKqrskgzj
IO055qGRSFVWXBBPBpxwpUgkEjBz2NNmGT8rFhk8kdaAHIP3anPalpqElB24qR2DtkIqDA4
XpSENrrfB+uf2VHd2y2guXuiFCmQIOhHU/XtXJVf06yu719tkqvKGGE3YP1rCvCNSm4z2Lg
3F3iTa5PdTXq/aYHh8tBGquckAep7n3rKrS1W31S3kjXUctjKq27cvHUA9OP0rNqqdlBJCe
5e0yzku7pjG8CeUnmMZ22rjOMe/Wun1i1tLbwVHcmzgS+uJzG0sEhPyD+EjPqPpXPaNpv9q
TzQLI8cgT5GCblznGGPYe9dn48sbfSNC0vSUsYopYY1ZpVcMxJzkN65POa4a9Re3hTvrc6K
cHySmcHaXbxSoHk/dKd21xuUn3Her8t1Z2+lNZQSo5mbfIUU5B9CT29qxanW2le1a4jXeiH
D46r6fhXe4Js57kPTpWnb61qkMEKQzlfs770f+IHr17j61mkswHA9OK6DSPDeqalpR1LSQt
1NBId8AILIvqVPWorSpxjept5lQUm7RKWr6/qWuR2638u8Qg44xnJzk1lsrLjcpAIyM960t
Z0m70e8W3vH3yNGsg4IIB5wQelZ67mdRjJPyrTpcigvZ7BLmv724hb975iDy+4Cnp+NekeD
9cls7GO7mhYeUxTzS4xMSpwp3HA6dRXnMkMscrpJEylG2sMdD6V6x4H8Ptc+GonBkaO7JLq
VJQ7SflPoe4NcOZypxoXqbG+GUnU908/8UXX2nXJcWcdmE/5YouNpPJye5yetafgyO2MOoT
XFw8aRhQ6oxGUOck+w65qr4wt7iLxZOl665bbiXaFDLjAbirMOmzaX4P1g3ZaC5F1HB5f94
EZyD6YP6itJa4eMY9bEJtVG/UypdYns5JbTT7kvaLLvXIwGI9u/SrEnjTxTJEIv7YnRAMBU
woxWE0MoDt5bbEOGbHCk9ATSxxyu8aRxl2kO1FB5J7V0expP4kn6manLoz0nwBa6hr1zcX+
qyzX8MC4iimY7WYEE4PQEcfnUPi7UbqDQJbeS9dPPupI47XYFKRqf4vz7V3vh/8AsjQ/B9p
bXVpdKEP7zMbAs+MknHbOfyrxzxfq1tq/iaeW1dvsUX7uDqflH19TmvCwzeJxcpctox27af
5no1kqVFK+rOd7VveFJby311bizhkleNdzKhI+XvnHb1rBrrPAKLJ4o2GeOHMTDMv3WGRkG
vcxLSoybV9Dz6SvNI7P4hxj/hDormSJoGmkULDJyY8ZJ2nuD+deQd69W+JcN7BpdvanUPtF
rB8w3FWPJwFGBn5cdfQ15TgZzXFlS/2ffqzoxn8XUUDPelDOI2QOQrEErnrTMhR60e9eucY
tJ/sg8+9KWZu+fqKFUHJ53dqAB1w2A4OO4707lpAcjJ4yelNbKnkDPQAUuCAVbANAE15NNc
3by3EzSyHALuc5AGB+lVgM9EyB2FTudgVsMCV7jj8KFkKfcO0EYYf3h70AReWGUEZyT909P
zqxDat5qSZCZ5UbgOh/SlOxH3FnVFJPln5WHT8Ov8qZI7yyFcR8jqOM49/WkIckUbrIJJlj
dM4zk7vxH+eajVlwUZm2dcDuabGhO0AcscYqzBCXJJR3GwgBR3/rSukUot7IrfLlcAqQOSD
19qABjByPetBdOvfLZY7OWUHuARg9j0qT+y9UW3MX2SdkJ3hdpADep9eKn2ke5qqFV/Zf3G
YyhQhEisT29PrQ6iNhtcMCAcgEYPp+FaQ0/UYZHaTTmZXPzIY8D9OlVnt72Jdht5WA4UtGc
pznj0o549yXSqLeL+4qgKQxdiD2GOtSPjYiK6kAZHHI+pqZAryndCVlI+9KcKT3J4/KqxVP
ID+Z8+7GzHbHXP8ASqTuRZlqC5e3YM29l3KzAMQWHpntwetEN55dzI8UklskoKOEOT5Z6r7
0jQi3iglfbMJ49wCvynJHP5Uiqtzw8ojEcZ2YTOcdFOPr1qriFRTFGLpDGy7ioVsE9OpX8e
tQCE+YqeYnPfdwPxqNSVarayI9lGpZCY3J8vZgkYByW79OlAimOBSgBowUQ5H3jmn3EbAlg
BsB4CnI+maaoUMUMhZexVep7cUDI2wcgnkUruxjQhB6UjAiTkdO1NkHAGSOTxnpQA9Puj6C
lpFPyj6ClpCFroPDcNhM1ytzcXEM3AieFc+/OcDnHrXPV1/gyPSGS7fVbw24VlwrRl43/wB
4fXFcuKly0mzWmrySKXiVbaOOzS3RzkM5lJG1yTzgAkDpzXPou91XcFycZboPrXdePYNKit
dL/syW1lXa282yBVzx2zXCd+anBzU6Kkgqrlm0zsvh1eCx8U7vs/n712HH8Iz94VtfEu70v
UDFdWdxcPcKwR42H7sKAeR754rF8B6aupalewpbi5P2fcASQyMCMMORz/KtvxxBLB4Ztf7Q
t5FuvOAMzx4ZwFPUjrz68/WvNqqCx8Zddjqg5fV3HoebeUxdQ42K3Ru1XbWa70a9SfYCMHh
hlZF7j3qzppslby55TJFJxsIGPw9KvP8AYrM/ZjeebbE/Nb3KEFfdTXunlynraxnyx6ffXE
k9qBaox/1JbJT3B7j+Vd94Dttf0u2gvrGI3NjJK63CAg7CpAyvuf1ArzzUbSCBxPYOZLc8h
gcgf1/OvafhfcTR+BFmZDNEJX+VBl85/WvGzebp4e9r3dj0cBHnqrU4fx5F/avjGQogjlWB
cxuwHmKM8qfp261ylpYL5jCVgbSb93546RP/AAlvSuj+KXlJ4ySS3GxTArYA285PauPjmli
RpoJDGXUrIo6OD7d66cCr4aFuyMsTf2svU1dUnmil82WLEjKIbyIjhnXgP+Ixz616v4DsJr
Pwpa6rp9xO8EisZbXO4Hk8qOu7joK8Xl1N7iJI7hQ20bC3dl7A/SvefhvP5Pw/sQwHlgvhs
8BdxyTXnZ03DDK3f/M6cuipVbS7Hmni94216/0y5R7lHKT28+MNE5HKkf3T0I9QDVjULU67
4FsfJxHq2mSfZbhS2POhPMTH3XJGfSsv4i4tPH935Uj7NiEHdkgFfWqGm+I7vTtRjvCVmR0
8p93R19D716mGblh4PyRyVtKkkdr4bt7fTbS90bxDYfZ5LpC7yMQw6AcjpxwQffNFp4EGm+
NIbyOze+07JaOINhgSPl56H169q46W/eS4la3neKSN/MjDHpn9OnFes/CN9R1LRbkahJ5tl
BKotgxwcj7y59OleXmHPhoTrwlZPRp/odeGkqrVOS22MPXbzWtE8K3xvbqK9s5GMFuH+8ue
hVv4sc+4xXjyRSzPhFLO2SAOSa+kPiV4Ja4sVlhhnubWAGb7JB/rBuOS6Hocf3T1Ga8U1LR
LvQIrHUoJDNA777S7jHyyYOdpH8LA8FT0rbJ5wlRco2u3qkTjVJTSe3Q5atLR7O6vLqX7Jt
MsMRm2H+MKRxWh4tsILfV0vbOLyrTUIVu40xwhb7yj6MGFR+E7oW3iW3ZmWOJ/kkZgSAueS
ccj6161aTjTk47nJDVov6r9kufDDX+nXTYMireWsoJMTkkhlPYE9q5DktmvSvFFto1z4c1P
UrRSt9BeLbzBWwHUEhXIHByMHNecrGpjaTeAwIATHJ965sFNSpu19+prWjaQ3rWtpXh7VtV
Mn2PT7iYJG8mUQnO0ZxWYvleXJ5m/fj5MdM55z+FWrDUbuwuDJb3EqExvGQrkcMpBH616Bz
sqPC8UxR1KuOobjFGM7tqHgc+1IrYkDMC2Dk5PWpXYNGCiFQerZ+9/+qgCJVB+ZmwB7cmhO
ZVwofnOD3oU/Kcrz2PpTgItqFmbdk7gB0H19aBijEjkM+zg46n6AUkhUyEvEEKqF2rwM+tD
SYjESlCrHd05HtmmhRwR8wHJH9KQCrmSUGRidxxkmur0HwoNVjjuZJGihJKhs9SM5PHasHT
raXUdSW0t1CpM3zgDO1Qc9TXuGlWa2tvDawQoiAfIO5GMEYryMyxboR5YPVnv5RgI4iTqVV
eK/MxbPwrZ2kKxQW6NMfmyRkt+daw02DyGZY4Y2X5CAO/9Sa6JbW2iZCu5pBKB83Kj1BprW
/l/6UQJGyHKKAMAk/8A1q+Uli5Td5M+yp06cFywikc4bAJEds25kAwVHX1zUSW8k6mVIAFB
Ax0AGMnrXTso+zvhDneSTtACk8c+vFcv4i1u10Owea8+Z2GI4xwWPbj24q6Up1ZckVds0nW
jTg5TdkilM8NlE1xOyJHzvBPQVx+qeMrWPdDp8XnEH77cL/8AXrltW13UNYkH2l/3S/ciXh
V/xNZRHvX1GHy9RSdTVnx+NzydRuNDRd+ptP4n1GQkhYVHpsqAassjj7XYwygnnaNp/Ssqj
PIwea9JUoLZHhyxNaT96V/U6hLKy1C1EumTNHKgw8EnPGc9fSqc6SW7jfCba4BwGQYR8nkn
0444rPsbuS0vI51PAPOO4r1SKxttU0+OTyw4dAwzg5GK5a1d4Z+9qj0cNhI45Pk92a+5nmL
LNEBK8Y2OWRWx8rY64NRtkqGBAQcAAdO/XvXV6p4bubZQ1lGXijJLR9cA4zXMODG52r67oy
M7Bn/PNdVOtCorwZ52Iw1TDy5aisNMnmIA2Sw757AcCpntpECCVtrIdpRR8y98/rTZUESGW
GM+VKMBmGdp9AfX/GnKzoI4xOjb1D5UbiDzwfet7nMVpGA8z+MHu3X/APXUbqgVdrMfqMel
XY4AzKgiNzLMpVVGV2OTx9T3/Goby2uLK6ktLyJobiFyjxv1UjtSAgT7g+lPB2kEY49aE2e
QPvb+PpjH86SkSSSyPPM0r7QzHJ2qAPyFdf4KMC2epPPBLNt2YRZQi59SD1/WuM6nA6mvTf
hbCJW1OK402O7jIXeH+8Bz0Hf9K4MfPkw8peh00FzVEjmfFGoXF7cww3trHbmMfIU5O0+p7
9z+NYqWEk3zQTxPjnlwP516T8Vba3tm0toreOENvJG3kdOuK85ja2I+WSGOUdCyEUYCrGrQ
jOKsZ4mLhUcbnY/DaG4XxJdTQTGCWC3LttXesgBGQRXY/FOfz/BdlPGQwa4Uhl6H5T61xHw
+e9/t+6+ywLcS+TnER25G4dwRium+Jlrc2/hi3d7yYL5qj7O5VgDg5IIGa8bExTzKm35Ho0
W1hZI8kZ1bI2KrevrWnFqkVzai11SPzlQYR+jL9DWNnLZzk1YSNJYySNpHcV9QeRJJ7jt/k
SN9lkLoexHb3Fe7/CuTb4IVwhwZ3GAffsK8q8E20aand6ndQ/aLOwt3Z8jKlipCg/rXqHwh
uILjwvPb4QvBcswXuoYA185nk+bDyil8LR6uXx5ayfe5wvxcJPjZGHQ2yEH8TXBRygAo4O0
jn2969X+NGmOt9YasiExshhdh2Ocj+teXQzwSRfZrqPgcpIv3l/xrvyqanhKdui/I58bFxr
STKhGDwcj1r6I+G9ql18P9N81RhC+0huvzHIIr57dVRyudy9mr6K+GdvIfAOlSCWSNVMjFQ
BiQFjjOa4c/dsMtev6M6cts6tn2PJPicsg8fXayhA2xPudMY46+1clFFut9ysWK/eQ+nrXa
/FMK3xCu1I58tMf981xUDm3myScEYNergXfDU35L8jixCtVkvMu2yy6j5NlF81wWCRepyeB
X1B4a0mLRPD1rpiLgwIA5x95urH8TmvGPhT4fTUfFj6vJGTbaeu5cjgyHp+Qyfyr1/wAW62
NC8I3mo7wZlQpHju54FfM55WlWrwwlP5+rPVy6mqcJV5HFax8UL+DxTdW1nIJrXTm2CLjMi
fxkH1B7emar+J9d8OXPhH7daQgjWCyS2yHhZQM+YP7rAhenXODXjKyyvOZS5Epbfv75PWrc
E5RJbSVFDs4dX6FG9vY17lPLKdNwlB2cd/P1PNnipS5k9U/wO30OxHi/wReaPf3SQajon7+
zmk6PE/WM+2RnPbNO8NeEXlmF0llJ9s06Q2+oWgb5lJIMco9VI69uPekvFvPCnhLTLd9tve
6u4lmdvvIoPyqR6c5P1rovhdc3Efjmaa63BGt3tLmFmwx24KnHcAdD9KVfEP2FWcXprb5E0
6bVSMWVfiXYLaaLPfWlsEi1Bo/OJyCrJ93AxgZHX6CvHziNlMcucrzjIxnqK+k/iRoUcXh+
dft3nafqEiBHbJaKUnMf0GeD7V84NFNCWilg2s3ALDpg84P14pZO28PZ9/8AI1xlvaaENOd
ncKzdAAgOMcCmdKe0kohWFmYRg71U9MnvXtHGMp5KlDyQQeFHSm0uOMg59R6UCAqVCk4+bk
c04hV2hcSNnOR0+mKDjyhiPGDy3rTQQrAgke4oGKxBG7jcSeAuMU8ZEHzRDYzcP347CmSiM
St5LMyZ4LDBNThUjgKvtYuAysuSV/2fakB3XgDTY5o7q+KLGVwoyTlsc16vaQOYEuSAowWJ
ABKnB6VxngOFJdOt5JHcq7YJfkgZ4/QV6E9nFJavLb3CxOmSAc5xj/D+dfB5nW5sRJN9T9C
y+KpYWEfK/wB5VtpbfbDKEkCbXf5m5YjgfTirUscVxJbraFimAHA7nr+Qp72sjNE6MkjjaC
hAH4kem0UixmHzIlnzG77irqRzjJx6KP1ryXJbo7OZPVGRe6g2n2N3esUWC2jL4Y8kd+vU1
886/rdzr2ry385IDH5EB4Ue1ekfE/VDFpEGnwAjzpD5rDoQOQP5flXkVfZZNhlGn7aS1Z8n
nWKcqnsFst/UaW5wKYSSc0pA3elGRuHcGvfPnRB70ox6GlxyeOKBnOMdaAHAcV6j4Gnabw+
VPJhcr7gda8vr1P4V26T215kM7h+FXk9K8zM2lh3J9D2cmm44pLumdWtkXRCwIVyQSAcj61
yvijwxFPBJPbx7LtMcLwJB1II9a9LZVkzbN8iIm7d/ESAcj86zrvToZBFKm5mdAcN0PHt71
8th8XKnPmR9rXowxMHTqI8AIkiV4ZYyhJzs6FSD+lBZpCrRbUkDDofmZscnPpXoXizQFubV
r213LNGvzqOrjuK8+V0D7UVpLd8F4923JA7n2r7TDYiNeHOj4DHYOWEq8j1XRixgOhHmgMg
zgnHPt7029j8kRrLGPMOSz792+rBVHmV4zHMZYsyrFFjycdQB64Gcj1p+uPpL2tgunxzrIi
yCYOeB82VA/Cuu557MpPuD6VJGqPIqySCNSeWPQVEn3FHtVmK4ECjZGhlJ++65x9M1Ama0M
lvbW+6ytOox9quOrf7q123w4uBBZ6reTEP86JEhOPMcAngDrXDWk1g94X1fz7qILgujY+b0
HtXc6Z478G6LaeTpuh3UbDo+QWz3+Y9K8vMvaTpOlCDd+x0YVRjPnlKxN8WY7p9P0q5nVVw
7qdmcDIBFeTlhyCCT616ze/Evw7q1lLZ6ro0s8EpGUwAVwOuc9c964Wefwk2uQSQWF6mmBT
5sZly5Psew6Vllzq0aPsqsGrX7f5muJ5Jz5oSvc6X4Swyt4jvZY8KiWxDuf4ckY/lXQ/E21
aHwgjSyh3NwmwBiflwecnrWVpHj3wnoEH2fS9HuI4mbc4fDFz2yc1pzfFjQLmNUvNFluFVs
gSKpC/SvOrQxU8YsRGk7K34HXTlSVF03LVnjqRNIw8sMx9ApNdLongTxLr0qiDT5LeE/enn
UogH49fwruofin4VtiTb+H5IsjHyqgxTE+L1pE4McV0RknawUD/PWvQqYvGyjanRs/M540q
CfvTuSeJdAtPBnw4mtIHneW4dY3foHJ6kgdsDiue+Fmv2+j+JzaXLhIL0BAzcBXHT8+RUPj
Tx2viqzt7WGOWNY5C7KwAHtjFcUEdSGVgp6jmjDYSdTCyp4n4pb/oFWvGNZTpbI+q9asbTU
dJuLbUYBdWUi/Mirlx6Yx3HXNePXPwjujcb7LUcWryFUMkZYqvYnFVNJ+I9zHpv9m63FNIF
Qxx3cLYkT3weCeOtdDbfFnT7bSntrpprqdQVjlhTyiR23dgfpxXjUMNmGCvGkr6/L1O6pXw
2ItKehXsvhzomhTfbPEtxPe2SRh/MVPLiznoec/wAq9M8LanY33h+2l05ZDZEtFFvPICnA/
Divn3xN411fxIRDPKYrNPuwo33vdj3NdV4S+J1h4c8M2+kzadPNJHuJdWAHJJrXHYDF16Cl
UfNO+y2SM8NiaNOo1FWiZvxZglt/HsksiHyp4UZT64GDXFPH5kWYyHI6DvXp2tfETwp4htE
t9W8OXF0I+VcuFdfoR0rz+1vdLtfFUOopp8g02KcSC2LZbaOgJ717OAnWjQVOpBqUV5anDi
VCVVyhK6bPojwJ4fGh+DrO0mQC4mHnTHodx5x+AwK88+MOsyXep22hW25hbjzZQo6seg/Af
zrQPxs04EL/AGNcY/3wKQ/GfR/MLt4ekLnqxK5/OvncPhsbTxTxVSk5PV7nq1a1CVFUYzsv
Q8rstA1vUZQNP0q6nZuMrEcfn0r1Pwb8Mmili1fxRsZ4D8lopz8w7ue/0qX/AIXXYCP5NFn
CjsHWkPxqsWGF0Sc5H98V34qtmdaLhTpcqf3nJSp4SDUpzucb8VtTN/42ktlY+VaRLGB6E8
n+ddF8LryfWfEdnPIqmXTLNreWQcGRCR5ZPqRyPoBXnc+qWl74wl1bVbR57WeZpHgD7SVPQ
Z9uK77Rvif4a8O2htdJ8KvbITlyJAWc+pJ5NdOJoVIYNYalBt2t007mVKpGVf2s5WVz0jx8
XHgvUM2/2iHaC6D7wGfvD0IODn2ryV/Dq+JYbj+xmEpFmuoNGzfNDJjEiD1BIz7Ej1rqp/j
HZyW0XnaBI8NypwDICCM4INZukeINNu/EenTaDoS6bLulicmU4kVgSUA6ZzzXLlSxGEp+zq
wsr7l46VKtL2lOWp5JLBLCsbSIQsi7lPqM4/mDRI6yW6l5ZGlU7Ap5ATtg/wBK9a1PwtZa5
DCbOMxIhldQAecq2RjsRIoB+teSK7xFwpxuUqeOor6mMlJXR5cZXGHGOtKpwfY9afHFM7GK
NSSQSR04HNR9DVDHZBDDcQvUL70+CRozvxGwVgdjrnd+HpRj5UkaIrHnGR3P1pChW4aOSRQ
R1P3gT+FAD7SIz3IURmU5+4v8XsKlRmijdTETCX6EnGfT60+3umg1RZ4fmdsAhkAG49Rion
aSOeaKRcNuO5SfunNIZ7Z8PN0uh2Yhh5OXKDp1P/6hXpMMMLqrRmN5HO51AwqnoVJrzH4bS
faNFsdxGYmZSB1Yg8CvUSls9qwjVrdC330XhvXj86/NMybjiZJ9z9Aoz/cU2uyKU/mQvva2
Ry6bWdWOVyOv6VnNNh5rq5m815YjjcMEH6enStyficuHaa38wKUJ6DH8utUNQtbOOMXAcxL
hgjhSwwP65PWuOEldLudUJLqeA/E2587xHbxKuyOK3G1c5wSSTn3rhcgda7/4qWvk+Jbefa
yrNAPvDHIODXAV+kYBp4aDXY+EzH/ep+pGRkk54pMEnFLyfxo53fhXccAoBxTsc571LavBF
JumtvOTuu4r+oret9T8L4Vbrw07c8lLphxQBzuK9n+FdpLHoDXCERtNOVEnsOMVX8P+H/hx
qNxa22pQ6lpkOohfKuBOrITnsSOCPT3r3nR/AFro9lLpvh+FnsoVJhmdg+5evJ678k9q8bN
lUnhnGnG56OW1oUsQpTZzjW4jYm3i2yvHlnfuvGeKzLogW52vmQcspBG3noB09a6u6sJYMg
27puGxg3UDGT/KuanjcxgtMriIDanIJxwCfzr4SlO71PvKU1LVMwb2zWdTHbo+WGV3rgn1r
xXxHaLp+vXVtF9wNkDHGP8A9de+TyxK/wC9yZEXCup4c98H614d4u412WQoXR12hiThT3+p
/wAa+ryacnUae1jxs9UXQTe9zHgPnCVerYyMqABnhiT2AqrcgDavmK4UlRk5qzbGaC8jeOE
vuU/IV3FlI5wPpUV8LWSYtZkrFk7fMPzY7ZwK+rPiyGAOzoscfmO3AXGcnFaSWcFv8si/bL
rvGn3I/wDePc/pWfbSSRAiM7XcBdwHIHfFWSSFNtHlE/i9WPv/AIUkZsjuyzTDe6MwHSP7q
+1RCD+J2IWpGdAQkKknuW71MlqXIkmk5PQUxc3KVPIVuj7ee/WmFDnai5NaFwqQuIo1DMet
RtI3lkDaRnAIHJ+lL0KTK4jkjXOAD71E/Xkc/WnyO6MR+dODoU/dxYcclmNIoiQOF3BMj6U
5ZFIwYgxPpUiXDJkO7hT6cVFtWTkZDeuadhD2RNuUba/900pluI02r8n4UkZaNgG3Kx7jnN
SMIy+ZRIR345P4mgCHzJnIBlz9TUbhg3zir7wwomQghz0DHcx/CnQ2huIixfao7tgUguVbW
FJ3K/aViPbd0NTNYKGwLuNiegJxUU1ssblfNBI6MvINQPFIh/eIR7mgDSXTbhU3bSCOT3BH
1FVLn5SMNx7UiOgTAkOT2yRUTn3yaYxhyx7mpIldzsHQ+tNVyvSp1Xem8ELntmkImgtZflK
4G77pJ4PtT0iK7pkGQh/eR9xVMu0bAqxGKnE4/wBfGwjlH3h2aiwO49lF0heMZlj6j+8vqK
S3tzeebGgG/bvUH1FNa4yUliVYnU/w96tWUpttUimdNoZ8MMcDPWmS9NimjAWq7m/eRuCqn
0PWul87dFexw5jzbJdREHpIuAzD8M/lWfqGnK0YeIojRzmB9xwMH5kJPbuPwFVrx7yxZLO6
UxXEIKfVWH6ispRTaQ076o9v8F3MurX2k6hGwaRojNLGB9/KlHH/AH0qn8a818d6Ja6bql6
+mRolgZsqpX5o2yVaPPoCP1FN8NeIr+ym060guBCrRSQIy9VLcgn6Niuhvrm38RWN2LweS+
o+XfJ7yrE6yY9t6An61z0KU6U3G/u9CXpI8rz3ydw5zmph5t7clnbfNISSzHGT1JqF1KOVJ
DEd15FLIhjcoWViO6nIruLFDbUZGXdn7uT096QliiqFAK857mpH8l1YQrKzA7ssRwuP8afa
pJI3lZRUbJ3SHauQPWgCSPEkkbNEshlG04Yls5+9j19qSRAkzQL5caTEfO46DPXPUUyJlwE
k4jJGWC5YfSmTbWgQ7SHUkMSeo7cUmM9O+F+ptAJrQOAyyZ4GflI617hp4muYrVITGwTkL0
7dTn3NfL3hTUTp3iS3lfbDHLiI4PAzwD+dfQui3oujA84Xam6KQE4A5/8ArZzXwueYdxrOo
up9pltX22FS6x0Ni9RbW8aElVY/LtKkgjOc5rMaaNkmSdHihLqEVxkKScktj+VXCbaIRSTx
yBQ5BJydp525P9KbNZKWKzBWI/eFl6NjoM+pzzXgRaS1PUg1az3PLfiTo39qeHjqNoDK2nv
hmx95T1x9OD+deJ19azwWzw5RQYpCySK/QZ6jH4/lXivjv4b3OlXD6locBnsWG94Y/maH39
1PX2r67J8wgo+wqO3Y+dzfCSlL28F6nmQGCBS8A8dTSkEHkYNFfVHzQUUV1fhXwZfeIZxLI
GtbFD88zKefZR3rKrVhSi51HZGlOlOrJQgrs2fh9oWo6zbXsMzsNIKsu1xlDOR8pX0I6kj6
d69XsPCfiC1lD6b4t1DSYIEUxw7mnDPgZPPRc545rT0LRU0LT0sLMKtoUOzjLE5559eOta8
jLHMrxylgylmGDxx29TzXxOIzvEOrL2LtHpofT0sppKCVTVkB8U6jbu1n4ptxfWyqv/E5sk
KvGD082P8AqKzpES5nNzE8LQ/eWdH3LInH9K0fkn1BrTd8kqnzCi4BPUfl/SufFpBpmoh42
MEM5OYNwMQODz7Hjt1ridWOI1kkp911+Xc9DD0J4d8sHePZ9PQzfFtxBZaTcSIoXeqhHHG1
uv8AjXh9/Il0xIvGdowTtYZDMTzj/Paus8ca/Nd3I05c/ZInDB8ZVzjOSPXmuIS5m8jyIol
O0lt6p835+nFfYZVhHRpc092fPZri1WqckH7qHW73HkM9u8izQ8hkOCqngnP6U67tY49Ps7
mGWORpy+6MHcYwMAA+/WmWUc092FhQySMDnHJ5702dIlYIjqwHJDcbT3A56e9e2eKNs03bT
G2GAy7kcIP8asSskkgEe5mIxx6VBbyebDDZwgqW5kb1q0NkAEY+83XHUjsKRi9whSFVaSQf
LGOcdz6UF2KrK7ASOPkH9we9STlJhHb+YEjj5fb0+g9ahurm2VgVGSvCr1/OgW7EkgLW+5U
wSeXJ+ZvoKgiaGI4kjMr/AF6U5RNM2Q2CeuOSf8KgnKxvgOGfvjoPagtLuPe4jXOyJCT+NQ
sC4DkBAfWhHiBLOC7dvShrl3wp+RO4Uc0FWsMLbeFfcPQilEvGSq59Kc0sAA8qHJ7mQ5zUH
U5pAWjJG0XltIyr1xjOPpUedrfu33c96hzjvino5UkgD8aYD9zg5cFie5PFBLy4ycKOpPH6
UvmZwHKkexpCYsnahI7k9qAJ1uURfLiBIx1bqfp6VKNSdU2LEsmO5GRVdY4j8yRs4HUtwKl
EbzJhF+QUrBZFee5eYndFGmf7q4qCpmjwcBMkdzzUZUDq1ABlQMBfzpM4pKaCevY0gJlYM2
HfaPXFCgeYUV/l9fWos4FAPPFAFtAfKIdRsU4yP4T/AIVoWjC8h+yuQbmPlM9JF/u/WqIkE
sRZGCTAYZeziqquyOroxVlOQfSmJq50PnxPp2oRTZR5FB2N1yp4p13qEGqeFIkvBjUtOdY4
5CPmlhP8J/3T0Poaybu6e5jjaYYlHDMB94VIsPmslvI4jlkA8uX+GT0BqJRUrPsTH3UPjS4
CwtCMfZk8xiDyuT1/lXZ+H721n8PWbSoztptxmVu4RwxIHt/jXFQ3zwaukkibTzHKhHBB4I
rU0i7/ALOttahDnEqeUg9eTk/gKomSbRT1+zTT9aubWOIiP5XiY5yUKgj9DWWrKI2Uxgk4w
2fu16ANA1zxnBZ6tpEcbzFJIjGZArFVYgYz1+UgfhWNc+APF1qxEvh69wO6Ju/lWP1mjzcj
mr9rmyi7anLqCzBQQCeOTgVIHZWRo8oV988+tXL20vLZVS9sZLeRcKC8ZjyB+HJ96rrb5BJ
lWP5C67jnd7ex+tbpp6oQ+IRSORsdQRhRHzl+3X1NRMrbmEucg8imqz8AAgjnI4p5dXAKli
f4s+tMCWNVMaqdio2cNjJXn25zXrHhHXpLrSMFyJlxHOuOeBw1eSwuIWLBQ+5SrKwzjPce9
bFld3Xh++XULOUXNpLlCwyA47gjqDzXn47CrEUrdVsenl2MeFrcz2e59F2uptJay213OJbP
chV8fc7ZPqamnkMcM0cZ8xgf3Z6DBPWuE8P67p9/ab4ZQYXH7yI/fB9D9fWuygu4Ly3QRsf
NQYVDxz1x/n0r8/rYd0ptNWPuk4T9+m7pkxgkjKQiNBJcRk8/MFI6nH0zTkmilS3meNo0K7
ZE+7u5xkCrsIC7XkRvtyxdScKDnoB/npVYJDHO1tkzPKgdiw5XPTHp/wDXrk5r6Mi/Nucxq
ngDw1rl9O8+niKRsjzE/duD1yccVzI+EHh918z7fex/7IKt/MdOK9aVcwPFLeIwYEcjvnGf
p1qOaAmKPb5AY4QyMcAD0x+n4GuunmWJprljN2OGWEw83eUEcBpHw58Mafdu8Fm928X3XuW
DjJ9R0rsrKCS2BilgjRdquxyPkGeuPoOBUt15X2EvFJuKcNswAfmxx6//AFqrtcRSRrdJIx
PQFuMYOOKirXq4h3qSbOulQp042pxsTvE6HakvmtL88YHViT3Paq8kyrbtJI6xyF2CEHKqe
AB+lPVfLt7f96xkSTJXvnGSDVCW7iVkLWqny1w2eQvU4+tZxi2zojG+hcmu4z+884RSgBpI
xyWGccdgDXnnjjXreCyuLa2acLLGUiyMsOeTx071o6vrVlpmml55FQZA4Iy59PpXkGsalqG
qXk13K8kMeSkaAY3f7PHsa+jyzAOc+drRHk5njI4em6cH7z/IqpKnl3UQnWeLaCu5tu48dA
epqO2s3mlCK5WJiMt02545qePS4pLI3Eh+ymFVMokb5pN2cFFx06d6mkvQEW3tTGhaHbI6E
jzcjo2f4vpX2iVtz4e5FK0OnwbYGDXRO3cp+aMqeT+PbFZkx83bJuLOxJYjOSc96smMIhli
VlUNhZH4Jx2+vNVjIqxgZwcngD6U27gTae6IoSNMu65kYj7q+gqVJUR3kkGSOST69gKWy+z
w6erEbpJBkge3SrVtZJHC1zdnhOi+ppGDaWrMh0nd+QV3cimSQFCAXBNTz3L3E/7kHcxxgU
NZsvNxKF46A5NBrcrxpK7FInJ9weKtLaQL8pdriTuI+APxqoFLttgViPWp2nvY1EL/AHV/h
Ax/KlYBskSocBUz6A5xUOwemKf9obGEiRD34yaYpcndtBJ9qBiCMkgLzmjaFbD5/Cpsb+Hk
J9ccAUbVYYhgJA7kdaYEB2Y+XNNqwQ6rkwKPfNQOxb+AA/lSAcmwHLnI9BTnlBb5BgdhUaA
7sJ1PalZJFPzoVoAA77hg9e3arjXRCBXf5f7q96oHJ6dKcoycdKLgTSXBcADoKgPOfegUuM
/1oAQKxIA5rU0zThPFLPIu5YQSVJxUVpGitk58w8rivUhp1jfaD/aFjb+T9rTypgD96Xb1B
P8AL61xYqv7JLTfqdeFo+1nynlFrFbzXwS5maGEk5ZQCR+dX9T0FtO0uy1AX9vcJdM6+XG3
zx7T/EPerXha2gbxZDa3sKyKd6FHGRkA1t+PvDMOi29neWcbRwTsVZf4A2M8fhRLFRjXjRf
UpYWUqLrp6J2OCIIGSOPWlWUKCD069KfCHZiiDIYcg1AVO76V2HGTrKDEVb7vb2qT7Wfsf2
Z0DBW3Kx6rVQZ6DnFOpiHSPvfdnn1q3cXKMEELMdy5kJ45NVEVndUQbmY4A9a6dNDjTRo3V
DJcvLsMmflJx91fU+pqJTUdwvYt6LrklpDElrO8LW0TLH5fdmOST/ntXp+n6pr8lhbXRuJV
QoDvJIyehOfrXl1tbRaXcxJKpU4OWxksfQV3Gm69cro8Udu4Kq2JBKMgA14+Lw8ai5oxuYz
m00kegJrN5cxfZtT0tL5cZO+IOv54xXPar4e+H2qq5n0ptNuOcyWp2f8Ajp4NVbHxvJYBUh
kMkeDuULyDmnzeOLCbLyWEErScfvCPzxXmQwdenK1NtejBYhvWxgXHwntr3J8N+JLe7IAIg
uf3b/QMMj864fWfCmu+HmZNW0ma1ViAszAlB9GHBr0u+W2ubB9T0SYw3UI3SRR8K6juPeq2
ifEHUbe2e3u3W9gLBPLlG7IPZgeK9SFXFU43+O3yZSqp6tHkS5WY7cPtPUdD71PBI1vN50D
jcp+4RkEe46Yr2670DwJ4uDotoPD2pkgLcW4xE7HpuToOT2xXnXin4e+KPCYea9tPtFl0F5
bHfGR791/GuqjmFGrLkl7suz/qxqrNXRgR3V1b6ql5pIKSvhvLhU/K3oB3rudI+IcM0sf29
FtrgKI2YfccD/0GuGtblI4jFKuQm50eIgNvI4y3XHtTYAt3byWv2ISSKfNaZB86IBz7Y71v
icHSxC99anZhcbVwsuaD07dD6Esdaiv40dr1URF5bOf1HetOz1ZZCiSspQjCgKCzkcgE+lf
ONp/adjco2i30jIzYQE449WB4rpLT4i6raxpbX+mpKVbiWIlGOOCB1B/CvlcRkU1/D1R9NS
znD1FaonH8T2d7iYN8ssTSNEIz/wBMznOKl812dTM8ZQAFnYfdOCcY9Og/OvKI/iRou4Fre
8tpNxD8BjjtVtPiPoAZVEV45YhtpTJY9hj0rz5ZZiFpyP7j0I47CNXVRHo8CTvO0sl3D93G
3oPr/M/hUc0iC2ZZVaQ/eGOynof5flXm1x8TNJkle4gsLgopwF28L6c1gaj8Q9akDGzszDE
yjDud3yk4Ht61rTynEzfw29dDOeZ4Wnrz39D1m+1KKyjdZJyMEMzIRnp1/WuD1bx6lu/2XS
E+1XTnHByoJ45Pc1wV/PqF7eeRqurYmJO9C37teMjkcHOe1JJfxxCOCzDQx4ZPMHMkcRyDG
3ADE9fyFe9hcmhDWq7s8bE53KScaCt5vcS6bUNRuJbjV3mhiSUI7Ef6okkcL36HpVW2/cBL
qFJTgn96Ttww7A9+qmo1uJHmEjyyJ5fMZUZ2Y6fQZyfqacZreTy2kjlAY5lcY4bJ+6OnPHX
0r34xUVZHzs5ym+aTu2FxbyCSXy5GuIkYI8652kHoDnpSJp928EtwltK8MWN7qh2rnpk1BG
R5bq5YR9TtPv1x3p41K7WxnsFuJTbzMrMpc4O3OOPxqjMlVluoyjhnkSLC5baAc5J6c8ZrN
kVcjGRkZxjGParkHlvMqqhcFuinDge3aqUu0tlRgHtmkUa9gttaaQl04LyydAe2OlJIbm4t
yr/IpOWJ9+tR2M6Jpy7v3jqMjPSMf/XNIpleMiUEiQ5PrTOazuyvvS3YPGhIX/PNQGUTSNJ
Oxxn7i96vTMHTyLZdsKHDMB1NVt0MOSgAfpnH60Gi7gDcNGduIIj2NPXy433b9w7uerfSoZ
Gdl3SHBx8qDr9TUYXGDK2fRRQNInaYyqeAqFs9OaRoZBwMEkZ5pyMiqSQS3YDnFK5SNQzod
zdAepoFcaCYnHmquR/COn41akhnkiDSlIlP3E7n8BVdY2kdRBHtc9GapzbSKMvcjOOvpVLY
TepWmt5V+8iDjqGqsEbP3hV8R22CJCWYeppphgZv3DgHvv8A6UmhqXcrBVY7XAX0IqR3ljH
lttkB7Ef1qNwgdkcbSO4oWRwPLlb5e2aksiZCp3AfL/Km59Bj6VdiYY8qdcK3R6rzQGNyB8
y9iKQEeCDu4NKGG8EDPqPWmrndgHB96V+nI6daALIMkEsckYJweAa7/wALa1sSOK5dDZt+7
KspJUnJBHOAc8dOlcMiOIUdXLBTkA9cUyGZ7WZxlto+YY9axrUlVhysuE5QkpR3R1fibSJd
L1WLXLBSYXYSnbk7T6/Q16dp8ejePfC32C7l/cMFdXVvnicd/wClcr4d8YWWpWUem61GNu3
aly3RRjAQgdRxUN74W1jw/dnUvDV4URyTsU7kf6djXzleMp2pVXyzj8L7n0NGpGalOkrqXx
R6p90WvF/w50jwr4djvbK8kkkBJeSVh86+wHSvISC7FgpAOT0rub5vFXie+S11eYpGjf6of
KufpVJdLWfUpNNidAkL7HnXlDg9j3r1MG6lGDjXnzS3bPLxMYtpwjyrz6nIhWckquQOpFTR
RwncWbkdBjOa7C60iGyuZFe2uPskQyJTHjf7nHaqlzYW8dr9qtXHzD5enNd8a0ZJNdTzW7O
xRsbCDfHul2N1LdhXUWWZ7i3R7oeTEAiBVw3P90dB9a5+0tbkyjMflhxglm+XPv611NgrWZ
Z5biNnQjZJ1yPoKxrNdzCo30JPFVnFJEk0BZGt1wqBsjH+NcrbXL3MrF3KxRDcwY/KoHt3N
dLfi5uYnzKu1s7Yojuc+5rnLfTfN3QOPLIOMZzx/jWlCKUFHexMNveILjxBcklbCPyU6FiM
k1jBbqefksT157V1a6QhCLbzxCMHcdw5x/U06Wwhh+aFNwJw7nkgV0pWNFUgtIlTRtUvrKz
uPLuNsqjasbDO8HqDUTTSWmpLOgIY4L8cAd61MQW9uIhECu7OFXmqGqXRuXVXUxBcKpIIJH
pWXL717CU02zfh1KVmjlO1AvzJMh68dMV2WleL9TtoWVr12SXaGWUh1lQHO0g8YPQn0ry22
vDbN8yoy/dMeMcetdDHewyW0flRhY+PlA+5XHWoRn0MXeLuj0G/+Hfh3x9Zy6l4Ukt9C13k
vpucwTYJxtP8JPtxXjOs2Wr2+vHTNeglsby2j8p0eLBVVHHA6jjr+Oa7zSNVu9OvI7mC6MR
XBLjqB/8AWr1jUbHQ/ir4bXT9Vnis9eiG2x1FOGfIOEbucjkiopVZ0ZeznrHo/wBDohVT0l
ufLKjYIZIJzI+C7BAf3eD39fX0qX+0Lz5vMZJRkt83DIc5JUjoa0Nf0a68I6vd6DqSmPU4B
iRlBK88gKe4I53fhWIZd0UaSOGQAlRjoT616qd0bF9tWd0YDT4JIA5YM8QJyRj5j3OBmoY7
x49kw3yzQjZvZQyqhGAOfqabbyRXE0VrJP8AZLUkeYxDMqn+8QOpqswAyquSCfpQMe11IYH
ijygcruROFO0cEjuaiTz5VdUfChdzKWwCB/OrccsUtwsstqViih2sLc7SeMBiTnuRn1qKNo
4oVA+d3DLIGQEIOMFfegLiQG3gkZbuNn3bSskb8x8gk47nHGDT/O829aeeeU5kDM+cyHnr9
agYKW2qSwzhc9TU0rlV8nepHBZdm0gjgUAPVZmW4aFn2KuZGLAZQsOo7846VHNMFgNvtydw
YMrHb0x07n3prG3cExLLuEY4OCC38R+mKYyqRkKQMfxevegQ7koyyqW8vjO7p6AfjzQ2+QR
B3XAXauDwg9/50sKM82yGPeecKRknimx7QMsy7gRtVhw1Ayazu/s97A4iiuRGwbynX5WOMY
PrVJwCc5HJqy8kItWjAYSb8hRgpjHX1zUE8aBYikofK5IXjafQ570CLlq0KaWpZDuB3H3PQ
fkKdHHcXm6UZihHBY8ADuaS3iEmmQPKypEhx7sev5Vcmu/tCRadZxsATycdR6mgxd76FCVZ
TEIoFbafu5HQev40ot4rYq0p8yQjv0FXLm4t7clEYOVHLL0+g9hWSfOvJWccKOvtTdhxbev
QY7eZIxRcZ9PSiKMFi8hIQUsm1Q0cfGOrVCWZlwSSBSNFsWt6OSFwiL6mpWKBBhC7nqzdqq
QmNHDy8gcgVOJkDb9hx2U0xNdi2JG+WMOAzcZ9B/hUFw0jKMsAucD1Y+tV/OllkZ+ckbc1Y
W3IKmaUA4yf9mq3JskQeWgYjdub+Ik0oDq2LeJgf7x604gFswKdo/iPWiWeVQBkD1I61LGQ
lSGPmx/N7nrTAHYdCR6VPDbXM37xYzt9W4FPmWRMIkiynH3U5xSKuQJFOwwgO30NS+W8ahW
2oD3zUDNMpO7epppfd952x780hlr7HM4JVUkA7qartDJGu5kYL0JxUsTsnCr5oHIDE8Vft7
+MxyJdIqo3oOlFhNtFDzBEq7GDgrgj0q2IX8tJyPOVkyMckjuDTrYQ2lyszQRXdqcjByCR/
jSMsPnyy6ZdNBCnz7Lg4YfT1qb2drBfsV7Z5EmRIF3l+Aucc13+heN77SI1tbgCW2VPLa2m
wUHPX2PvXnT3Lm5E20K4OSQMA/hW2l3DNZGY7S4G51GOOcAn3rCvQhWXLNXQ1OUHzRdjub/
xDFq1pFbafY/YbeUCOadVw0p74HYUksa2csUMUDT24ACx/dUt9aw9FuYblo/MnRI0yrFjhc
juPrRaa/cicwWrmZIXZwSDg+gJ9K82WG9neFNaIbrzqO8mdVBfW+q6c0cLTwTRH/j3dfkOO
oLVyWraXcSs05VwijC7x93nPWr1zrs0dx51w0abk3bIBkR+59aybnxNqclk8flRxq5G5j/E
PpW1CjUpu8VoYtXZnJc+RBGzFhtbH3s7gP5VsnU08hZluYxGeoRBkn8etYcl3Bc24kkhwV6
Mp4z9Kt/ZrCbREMEn79X6ZrvUbrVakyS6lqHULa5gMMcDb25+/sJqzZpC9uxO1DEGJVTnK9
+e9c9LEzxLJI2zy/k2gYJ/+vRa3zWU0bbcxnqQeo+laKNnchxurRNEaiUumEMZkRWzwO3rT
I7uVpWckhlbdjOPoCKjuLxUAjiyYT8yIQMr7Z9Kqm4B5gYZHb1qgUF2NNNUu5I5N6q4PI2d
R/8AWpfthkaGOdgIj/eUfhWT5r+cTFGUyPmC96k87dEwJUsRgo1Fg5Opdmt7MrjAyp28Hk1
FbtJZMxaVvLAOFx1PvUCKrYVNwBA3P7elKZjEQG3SIPu980NXBG/BcTTxq0LbHUFii9/Wun
0TxN9lEMltIkc8ZID7eTkfzHGD+FcJBcGIebGxQj5gAOa0ZAbuY6jarG21cTRg42/7QrmnT
UlYhwR7F490i1+IHgCLWIjE/inS4iSEXLTxDkq/+0Bk/XIFfOQVCkjyrIUUEAooADnpn2r3
f4c+JZIbtUdnmERx5O4J5ikEZYnr9DXnnxR8Mf8ACNeNLuO0jKafeYu7bnK7W5wPXByK8/B
VpwrSw1V36r9UdkXzROERXZwqkHPbNWIUiZ4lLFnkJUoUyBx8pHPOTUDSfuFiMCq27d5nO5
hjp9KZ5rqpXccHGR9K9oY4sclWG0rwR/jSyyiaYyCNIlJ+6gwB9KYxUuSqlV9M5p8zqJZVi
RFjY8KDvAHsaAHeeY4ykLH58FyQOCDkYP5Uz97cTb2Znkkbknkk9yaj4zUvzRxqwG1ycqwP
agaHMkUAkV2dpPmUBTt2nPU+o68UwGMW53FjJkYGOMd+ae9vcsIriT5xOGcFWDHAOCSByPx
pg8gSPne0eDt6A+2aBvyF+6ruJVDKwUAHkj1HtTw7QxgkoN4OCuCwIPGc9ORS+WyQpdFYij
ApjHRgPT171AjsqsgOFfAbjNAhWbz5tx2qTyxJ6nufxqF+MVKCi7zubcMbCBx1702QtwTnc
SSc0CLFvBPc2cKZAiU4Udz3JqeZJrWNwG2vJgEdz6D2FWdGjYac97IfkhXEY7FjUczrC/mS
gMY+SDyWc0GN/esZzIY4h5pwx6LTzIYrdbeMjLfM5HamSl2k3tjzHOR7Uph2R7fvM3QDvQa
+pGg8wkD7g6mmSEb8DGKnGEi2Lk46/WoG3scY+p9aATGqVDbjzirCusmQFOT0z296q8Yxj8
acmcn59o7mkMmWVIhkDJHC+n1qaKJrkFnJSMHknqajRUjAcAFh0z69qm+aWNbaM/KOXamTI
Y90gHlwplR3NTW1okriaeNvJ6sRUAh2zACMlRz9aujF3NkjZDGMFVPFAnpsPeQN8rssMCcA
KetNSKe7BFuBDEvV+majgjS5uyr7Y406DpT9Rvufslo2Ilxkg55oJS7Fa5iitz5azeZ3ytU
QN7YQFiac+N3JJPpTlnZPljXBpGqVhUiKsC7CP+dSXPO1jtwBxgYB+tQec+T0JPcilETtjp
9PWgCaGXYu5FcyZ+8vQD2pb0pJtk2GMngLg9PWnefcQgKrBeOinFSNO9xbmJhvP97HIpk63
KMshlcMQAAMACrVpZGcAvcCJD79RRGgtji5szIcZ61YA0aYcK0LdxkmlYUpdCWCyjlk8uCV
riNOpc7VH+NXpr2ytljh85S6gjEXOBjFZog03osk5/2VB5qxA1tbkmO3ji7bpGGRRYzevck
k1C0a2FsIZGiXoXBB/SoDPprjbJFKcdxk0kuqusgCT+bjj5V4/WoxrU6H/VIT64pqwcr7D1
TSjjbcuP8AfU0n+hxwPHb3gZs5O4kA05dalkyrWyEH0TJpp1W33/NZRH6rQ7DtJEbRzPEDF
cBlI+Ybs5+tILQshAuUGeoqGea2nfeIFiP+wcVF5kqn91KWHow6UiveLGy6gQ+YpKAYyOQa
iWSJtwkBVux7imfbJ+mFBHotQyTvKcSMOOwGKCrPqaKSoAAswJ7HuKsFI2ChnXJOdw65rGj
8piAzsvuORV3yryGPcuJImH3l5zQJroXlJjckSB0HG7pmk3HHmRSZYfwnkGs1p2xt2Fv6U3
zHQkbSg9SKZPKXxOQ6yM2Hz0zWhZ3k9vcfaYNr5GHQjIYehHesJZ1CgMSSOeB3/wAKsQzEA
FHOQeR0qQlDQ9E0W8jh1KDVbedVtWbG1udjd0IrtPi1bnXfhjpXiBYyzaddfZjIY9mUccYH
TAIA4ry/w3eC2nfI320h2SxnGMH69/evdtYtJtU+AOs27bS1tAk8cm7kojA/MOgOM8Vw1cP
etCrHdGdOXLPl7nyy80hZd7lwg2qG5wPSpVg2XXkgJcFwAoRjySOPyzV6bTv7LtI727RSbl
T5NvMDvKkf6wgdBnpnrWVh3+YDPOBj1r0DpNXTjo8dnqK363BuPs7LDgjasu4Yz68ZrJwFJ
3ZORkYNJgDO7OR2p7t+7SMoq7cncBgtn1oGJGoeQIXVAf4m6Ck2koX3DrjGeabTkQvnapPG
eKAHRhlzKACqEbhuxnPb1pxMYlEhVWVskxoSNvtzSODGBgkEjgMmDimFWB2kc0BcUK4jV2A
COcZ+nWmtgMQpyAeD0zT1iyhbeAQeVPWm4XaMZLdxQIchdCZIjygyc4+lRSE7VI685zVmKC
N0kaWcRlVyq4JLnPT245/CoCvyjvyaANKyutul29pGu5/M8xh29qkktN0ymQFlUHH+0e5NT
6Fbw/2cbp1y+7aM0mqXSqjRxlccJx1wecf0oOe/vWRnxxRJmWb5gKhmlVm/d5XPU+gp3ltK
RuO1QM7RTJljUEL90dTQapK4Q7dpkLbRnCg96hml3sTnrSbmdwq9BwPakAw20Dc3SgvYNgV
Azd+lRg9ferLAhMKN7Nx9KaltIzYPHHNAXQxSvLNkt2FaVkqeS7F8MO2elZzhWcRReuM+9W
rmaKG3S3gOf77DvQTLXRDp7kzSm3gyd+AW7n/61TyFbeMwxsAEG3d796oQM0OXH32HB9Kkn
jZbZW5JJznNAadSeBdtozN1Y8VWcDdsiyfU9ac052ALjgfrW1Y+TZaM07KjSuOOM5pCk3HU
ylEFugDL5sjfwg8CopHCCRyv71zgf7IpokDTb3HOc8dzSNE8jGQttHfPWmV6lbG05zzUiys
SFUYJ4zUksPkhRgs7jI+lSIiwsqqA0rdz0FIZFHE5JKoW5/OtCP7QxRfNjV15CjGF9zWcxf
zWQnkdcd6kjJYfLwG+X6+tCEzVYFCrSOoEqlw/X5h0qtDbx3Yjzhck5K9aY8hkIYt8qfu1P
86PtCxzRtAhSJF2kZ5yfWmQk0StaSGGR0P7y2XnP8Qzx+lRNbxRxwzZBE/BB6xkdqvQ43Rl
jj7TGEHoxBwazmTKOk5xIpIGPUUi1cnW1hEJlVw7OQAtS2trZmOV5N6Oj9B/D6VRSaPZMZS
VmRwygHhjnnNWrqe3uLy5ZFVVlUsApPB4/wDr0Eu7LTyWZtmhSRRNwfM2d6zHdg580oTn7w
PDe9MFso2jLbiVw2fWobiPbhsAclTg9xQOKsOnVdu4BVZThgo/Wq/y5P8AOpQpeVAMjzCFN
Wv7JuWikmiAdEm8k+oOCf5A0iih0b/Cm7gxziutudGs/DtvZrqtm9xqF1Cs+yUkRRI3I4HL
HHqRjNUbnULK6k3PodjEuAu2ANGMD8ep9aSd9UBz4yG9qkS4liOY5GX6GtM2mmztlHltN3R
f9Yo+p4P86bcaFPHIUiuLa4x2SUA/kcVQtGVBqtyDk7GPutXbfUbacbLxNmRjcBkflWZLa3
EJbzYHTHqKiCMeg59Kd2JxTNe/sViVZoDmNujKciqCyOHBTIKnirWnNMpMMsbG2fhjjhSe9
R3MP2e8Zc4AP0pMI3WjNzSLyTzIVfDIxwVdd1fS3g6/jPgXWxdGAiOydts6ZQjbuO4f0Pav
mfRrpbc5igDzOQd7c+WO+B6177oEiaf8EvEGqyE/YjZyKIyu0O7fJ97qc55rjrV1Rav10MX
TvM8H17zpr69ur+0m87zh5j/aQ6ksMjbxkjHTHAFc8x2SZjJUryCG6fjWwsyatbiymKC4hG
LabO0Mo/5ZnP6Gsd1KFkZCrA4Oeo9q7ToWw6SJUiikE6SNICSi5ynPemxuI5kkMayBTnY/I
b2NN+XaMZ3d6X5QQwH1BoGOaM4VtyfPyFB+7z39KnEhU/PEHQrgBuAD03DHXFNhZY51kREk
wCSso+U0xVBGHYkAcUALcTSzupmmaUxqI13HOFHQD2qNAS4+YqO5HapOhB7ig9aBDDu3Hk4
9TToyglBdCyjqAcZ/GnMwLAhQox2owDtA+XsSaAE+tRyjhRyPpUjLtZlDBgDjI6GmOvA5Io
GW7KS4TSXK8RKwwf8AaI//AF1CQDK00hBA4Ap9tKTp0NsvLFidv4YGajEW2RmlbhfbqaDJL
VkxIjiYE5kYc/WoWhCwne3bJx69hUiKI4WuZOpOF9z3qu8gd8r8wUc0DWugOyw24VSC7dfY
U1dsKAnl37+lRbgGLOcmmkl2G48UFlwMEGdwI/rTR5smY16n7x9qrMckY6DpVlZfLj2K2XP
U0CsQSDyZSq9QKjIP1qVwNhldsu54FRqNzD3pFDtrbA3qcc966CRLX+xIg5xLnOazJ4l/s4
OvVWwRUUlyZIEiIzhcfWgza5rCZQRcAsxzn0HNXTJGvkRjgLy2elEsanSwU42qMgDk81WkO
21U9AOCT3oHox/lgvI6464H0pIWDS73wUTnnvUayYRyeTjjFRgnyflPy5pjsNeV5J3IGSTh
fb6U0Fo33dD3JpVO2cPjIHJok+Zyy8g80DFGfKY4GTnmphsAhRuABk1AckDPRR+dI7btxHT
gUAWZCBHFGo+TJbnvmoiuA4BIDYP1qW+ceZFjoIxxUUh3rx2VRSYkEV3LG0WW3CLJQHsTSr
Mdqux3MHyc1VwV6jvT1+Ybe54oGXr2APeXEkXy4QSbR71Vil2MDgc55qVLgiUlyf8AVGM+/
FVKAWxaW5IeIcELimTsWUnsXLVEoJYfWpgmUBzxuwKAsOtkZ5o0BwVJbNen/DOzfU9QutNl
j3Ry3VtcHI6EN1/IkVyWlaQ0etyRTxZLWjTJkdiuc17H8OFsNC0Ky8Uy5YT2xjuBgYXaQqk
fnXn46soUXbd7epHN71jzr4j3yar4lup0hTkRtGynG1doBAH1FcIoyhRUyeuR1Arb8SXk8+
sXEFwfntZZIkYADChzgHH1rGZJI0R92BIDjDc46c12UoqMFFFoYrEKw6hqfC8kEizREKw6F
gD/ADqOl6pksOOACea1AeJJoZCI5iT04OQaRXkJ2q5GeOuKjwM5pflwQSd3YYoAm82RYtqS
Plx84PQ066Zrm3ScnLL8rDH61DuZ3UM3A4BJ6VIHcJMpUYZefb3oE0TaNG81/EiB5Mt91Bl
j+Fe6fEm+Phv4J6B4UnzDd6k/2iWNRhhGvPI92K/ka88+FGif2p4qhmuVRdOtP9IuZWOAka
jJJP4VV+I/i0+NfGN3q0SFLOLEFqhP3Yl6cep5P415c4+2xUV0jq/Xov1LWmpxz2909qLxo
mWAv5Yk24XcBnGfXFErG4UPJgyrwT/eHv70b3Max72KgkhSeAfWvTvB/g7w9q2kR37Ob2b/
AJaoxx5bemB/k160YuTsjCpUVON2eWmMZDfMFPcipTG0CLLt3xMTtLDIb2r39fB+gKiK+mQ
kIcouOB+FUtQ8LeGYV/f6dbxAnjsfwrX2Mjm+uw7M8JWM7dzJ8ucAg96cAuDlucdAK9Qu/C
3h+V/Kg0+WJz0KuS31254/Gq7/AA8sVU3FxqJtIF7Egn8Sf5VnyPoa/WafU82BwemaUAHG0
bieMelek2HgPTLq4xa/arqLP35CIk/A4ya7/Q/h7ptvdReTZwySeqqW/nnNNU5Ml4qC21PC
bbw9rd4oa10yeZT3VMj863fCHgLVfGd9c6ZpjW6Xdv8APIJWYMi9D8uPWvofxIH0DSotP0v
T5L7WbxSlrbRJwD0LueiqPU1xulazoHwcsbt7y6XWfF2onN19nYEQ85256Dn86lpbIuFSUo
3at2M+6+A+neHdObU/F3i6O0t06iJACfYZ6n8K8v12fwdFdLB4f027uLePIa4upiGlPHIUd
B/jVnxZ411jxbqD3l47LGCdqFi20egzwPwFcg7nsv6VJrFS+0ySwJSAzd0HH1xTowbqXLEr
GnUntVeBmNv5S4GBuY1cOLe0292GaBPcr3T/AGidYoRhE4UfzqDARG7461bhVI4i7kB2H5C
nC2RbL7TN0ZiVHr6UFJpGfsG0HknP+cVMYvIwJAA7/wAPoKnslBkM7jLD7if1pHAe48w87M
5J7mgd9bFaTKEjHLdvQVEwZTk9WqxEyGfzpRlewqGTLHzCfvcgUhjVRpHCg051xOQf4amtm
jjikkYZOMCqpJZixOc0B1Lpm3Wn3gMDp61UQjeCaUYxtPFRkbSNpP1pBY1rK5RozHLjoc5/
SomG63EXBfBaqtsR52zpvBHPr2oEskZUkn5Dgj2oElYRWO1VIxyc0+Ah9yN3pHwXBQck5Ga
aSeSBhlNUMaQQ7Z9KegO2RRz8vFLOys6FeAVpsbYYduxoAQDdu7cdKZuGwj3qUYMhUjrVYk
q3Tp1pATy5IUkg8YpchYge5P8AKm8NATnlf5UxmyoUHoKAHhgY+e7ZoVSI1kHrinMn7qIjv
1NSOFS0C999AEMgCqhPVhk0zvUsww6j2FRjoeO4oAlt03SRjHJNW4It6omOsuKIE2GBgvzC
baTXT6NpSS6xPC6jzbVzIFPA6Ej9aTkoq7IlKx2mgw2N94m0e4kPlQDTWE2/uCdmPxzV/wA
TWs/h3wFdeH7W5R4fMkaKQN96IsjKc/Qn8q5PTrwNpemSlwktvCkbc9QbnnP5Vf1zX7fXPD
Nvp5UR3kFuskDZ4uMZSSP2OMketeNOjOVSL6X/AM7BFW0POdQuPtl091jaZMFlz/Fjk/j1q
pg9cdaUDc+0HqeM8U1mCPjPQ9q9ssCcYobcpORgtzSqJJt7KuQoyxNM3Z/hzmgCVmV1TEax
kDaTn7x9TT4zCiymaNnypWMq4ADep45HXiq4coeDxinuI1jQqzMcZcbcBT9e9ADkDNkKAfU
+lTWtvNdXP2G3w0sh8tVzgEn3qtHkJuyOuMA81Yt7mWyu1nhBSaMEKW6q3r9aT20A7TVNWj
8L+E28HaXIGu7vbJqlwh9ORAp9B39+K4VjucncTnnmpIopru5WKNHnnlbCqvLMxqPLxOSMo
6kg+o7VnTpqC83uMFxnJGfpV/TNVvtJvBd6fdPby9MqeCPQjvWev3So9egpQpJrZO2wmk1Z
nsfhT4hHVLtNP1aFUuH+5KnAY+hHatq60l7rV5L2W8k8ogBYhxtH17V5j4K04yasNXuGEVn
YfvHkY4XdjgV3Ut9d64RHaqYLFurdGk/wHtXTGV4+9ueRWpqE7w0RLJeKLhrLR4BPOPvMv3
R7k96u2miEyrcanMLucc7Cfkj9z2H1qCIR6ei2ttG0jn/llHwT7seiipgkNw4gvGe+kJytn
bZEI/3u7n3NTKpbbUiMOt7L8WaCatC8/wBl0SwbWZ04JhbZbRn/AGpD976Cr+dcUefqnic2
aRfMbLSkEaqP9qRuaz76+XTdPZryWOzgiG77PBgbQP72P5V5V4o8aXWtZsrUNbacp5jB+aT
3b/CspOT3Z00otu0Fbz3Ov8YfF/VNQt5LLQ7owRZ8t5w37x/oeuOOteRSyPK7SSMXdjlmY5
JPqaWQxNKzRKVTPyhjkgfWozncOOKnVndCCitBGVjkqCQOuO1QucYq4yGF3jScOpAyUPyt3
qtMFyOQPrRYsdZFTbgy4CJ8ze/oKa83mu0j8+3pVaESSKsaDIOKfNhSYEbIHBPqaQrK5IiG
Uhj0Y4Hqas3Mvnzxws37qJecd6aNkMO85IAxnpk+gqW2RfMEsinAG7B/iNBLfUdIgjVhgCQ
jn2z0FUJSVURKcbjzmrE8oLHJwd25j6ms92LOWJz2oCKe7JHdWKoi4VffrUcj733HjsB6Ci
MBnwx4FIRl/pxSLHZIjGCeTSxlRx39aSNA86xFtuTjNMOVkKZ5BoAsSruHnr0JxgVE5Bg2n
qrZH0o3gIAOTk5qfahYqOFcY/GgCKHkjIBxzT7iMKwcKQrdR71AGMb4/iHFWfkkTDsee4oA
jEZaB5B0XFNLEkP36GlVjEzRt0PBqNSA5Xt60wJHyhAB46g0Mu8b1OAev1prMNiqwJwePpU
8RAPlN9xuhx0pgyIsSgOOVPNMlTcBIOAw5q2IzFIS4+Rvlb0HvUkVtvEkBYFwMgHv70hXMt
WIyD0p3vTnieNzHJww45pBjoKkZOD/AKIp64apLkKTGinJJzio1+W0Hu1Kfmul/wBmmA2Ub
5hjrnFIq/KR75p5UhUc92NWrKLz5hGFJ+Uk4oBu2oqBjaSvj/Vyq30Fem6b5EPjW6lZNq3G
nxsM92YgZ/UVzmkaakdlePPGrLNZlwp9yRn6ir2sXqxwaFqKN+/l0lU9i0b8fj8uK5ar5/c
Mkk2c3Pc+RpdkglyzebG6gHjD5H86yJJAI9gffg5XLHI9qnunhkjZxJj52KDHXJz+GKzz79
a6YqyNRxO48nB+tNxSlWRgGUg9eRUiGPZIXRmYjCFTjac9T61QEYz6mghtuO1PErLGyDGG6
5HNNVhjbzn6UAKyKEQq5ZiMsMY2/wCNL90Y3Eg4JA6Ui7fMIJxxUjyM0YQABASQvpQA0DID
DgjpjilGSxJyT1z70Yk2AkYXoDSFhsxjv96gBwyZAd20565xSlc/dy5HXjimqrHBBBBOMd6
mJKqRJIEz/AtAEY4bnk9MCuv8PeDL7WpEnuWNtaDGQfvuPYdvxrkEkMcgeM7SDkEHkV674F
1HTtB8PPea1drDNczGQCVsuwAwOOvrVwim9TDETlGF47lPWP7Pb/iQ2KiDT7YjIT+N/U+tX
NE0zUBGkdmLkr0BbgfrXYW+o6DrNs19YxQ3DbwpKx4Ib3GOtaGtpqFjoAm00M97IwVUQD5A
epx61U4JO7Z56qTa5DJj0VbX5NQnLFgW+zwDlz7nrUNzqUGmxSEqtlbRIXeOA5cj/abtVjT
tM1E2rNqVwYIiN0gVssfq3Ye1eZeNvEo1CX+zdOUR6ZE3DJx5zDqT6j0qLO19hwjzy5d+5l
+JPEkmu3W2GP7NYKf3cIPX/ab1Nc8yrsDeYCxOCuOlNYrszk7s856U3co5JNSepGKirIdgY
yaaDkGmbieR1pFySQDigotPEqWsM/nRsZCwKA/MmD39M9qrOVOOhxSEMOvSrE8UVrIFjmhu
wyKxYA4Ukcr+FO4GfBceTbbUHzt1PtU0MKxxiefOX+4vc+9VoNioshAYjHBqxI5e5VmO5sf
gPpSFYkklSW5AfPlRjhR3q5teO0NzIArPyo9AOgHtVS1tnu7nJwkY5Yn09qsarcEoq568Y/
ujsKCOqSMohpcueeaaxGeBxirmFSCMHoeTVeaPy2GOQehoLuRA+lKvU5pVxuw3Q0FGDFcZP
tQMGBWRZFOe9LcnewmQYJ61Ejsvy5GD61Jtfb90spoAYrBhx1qXgBMnHY/WoFHOe3tSkkrg
HvnNICa4ZXRZl+/0ce/rUSu+ccc0ithuRjNNICuMdM0AGTv+YVIRuTIIz6UmCTnINNBZWwa
AJOWXaeoqeB8DkAkdjVbDfeHOaerZA7H1pgacFwJ4WjKZkQdP749DUKSeTNFPExMQOMHqnq
D7U2Ah5Btbyp1OVPYn0NPuISA8yDy2/jjP+elBJcbZdbbK5YHnMM2OR6AnuKxZInhlaOTKu
hwQa0baaKSNkdA20Ele491NW7mKK/hG9lFzGuRL2lXsTSEnbQx0ObZx6GnopaQnOPlpmHgd
45FIJpUkIlAPIIxQWWCm+KFAOea1NJVIYLucqd/l7U+taej6Xb3WgPdyybHV9qk9DntUN1E
bORrecJGquqEo2ex5pXMefmvE07nURZW1rHEgKPZrEwJ6nO6sK/ujd6dbRqSr2rMUyeAjHO
PwOfzpmqyh7mREBCxqmMn2xms8ynYy4yrcg5+761MYJFxXUg87G3EakAlsHnmos856U94yF
3nPPQ+tNCgsAT2rQsMO5A5PYZNPKDaB8wcHnnj8KX7o45q00E7NBAieYZB+72jlsnpQBT2D
uSSe9OAB6YNbMdnb6bb/AGvUkEkpJENuD98ju3+yP1rLmlknmaRj8znkAYH4AUCUr7EYx6C
nMCj4ZNrL2I6U0oynByPY0oyWyST7mgYmCRmkKhT8xJb0qUjJwfTtTAWAKqe+aAEywPyjHs
OtL5RGC+AT271KqYJJYp3yetP2rsyOPc+lACQEwyh0k8sjo2M4+laVtpt9e5uFRhEWw1xKT
gn2J5J9hVeC6tov3otkkl7F+VH0H+Nd/wDD7TrzxFrX9oXku6ysiAqn+J+wHsOuPpVRV3Yy
qT5U2d14P8LR6J4fSNt8lxM/nyOfl2nGAMfSunSNSCxOQvUmh1aNSpGFA715r44+IS2kT6R
o0ga4biWVDxEPQerfyrqtGCPHUZ15EPxD8ZJ5D6DpUvJyLmRew/uj+teS5JYYHNDMzud7E5
5PvSq4RXURq+4YBb+H3Fc0pXZ7FGkqUeVDHjcTNGzIGGcndxxUe+Rolj3EopJC9gT1pwbJH
B/GnANuHIqDUbEAJAzruUHkZ61JIUeV3SMRqxJCKThR6U0jLHPOfwqxFa745C8gjKrlBjO8
56e3fmqUW9kK6KzI5XcB8vTNNKAAcZq21tIhCygqpAYD1z0NWFtPMQFQq+u5sVr7N2uxcyO
ejIEY28scVNEju24feb5VHrTbYRtEF5Lt19hVrcvm5jzhRhcDrWAN9DRthFZ27hfn2fKzf3
3P8I9hWZqCsskfmZ3Mu45rat4lt7BJ7pfkU5SLu3qxrFuXM2oM7Hdgk0GcNWQiTKAOQQOKN
+FXoyg4pjoSWZcYzmmFZBn5Dg0G1iaWFTH5kPTup7UxS6oCRyOhFIJXjYFhweCPWhXxlQxA
JoBDdscnO7a1OBK/I2cdqSZFwCD83rSJLwElGcdOaAFEQb5dwBpj20yZIXK+oqQKDny5AD6
NUgkdCFf8DQGpU3evP86Q8HjoRV5vs8q/vDtJ7gVUaP8AebAc+maQEYzwM8U4ZPGeexoZSr
YINM74pAPw6jrjPanYyAQOe/vT43wgVgCvuOaHChsqcr2NMBVcNjdjjoa0Yrxginak6rxsk
5P4GsrBD54wakHytxyppg1cv+XbMzvAHjzgBc5/I/0pRIbaRY5RhCcqw6D/AOt6ioEOYArH
HmEgN6Y6U6GZstb3Cbgex9aCWi7cwRuNjjZkAq/b8ayZIZbefZKu1h+vvVxZ2jZVX96sZ4V
uoHoauXMVvdwKyMEDn5Cf4T3X2P8AOkwWhreHbj7R4W1GwU5ljIlKDqU6Ej6cGsyeUNbTJc
PvLOpLZyeP4qteEZ7rSfEImSM+dCp8yFh/ro8fOn4ir/jOwsNN1vdpgb7FdRieHzP4kb0Ps
cg+4qFL3rEKNn6nNSyGQBmYF1GAw6MKr5AJWPO0/wB6lZ8BQx4HQUgZWJKrgZ6VoajDnOAM
/WrENtNLE80Ue7yxlgvJA9celMCHzMNkcce9dDpGiXm5LxjLbnqhX5SfzoJlJR3MKGCW4kV
I0Ls3QDvXY6Fo95b2YklQZ3HYw5MSn7xH4VpW+j6fBcNdz+TESoLSBuFJ74HFQarqsKaPPH
plzHLIEAcRtwo9QOp9SaRzSm6mkTi7+8+1alLcqCqg7Ywf4VHSqi7mfKgs3tTVmeGRZIyVd
DuB9DTd7k7lzn16UzrStoSsc8ltzHrntTQcVHh88mnujKxRiPwORQAqD5uWA96f5gUYUD61
EoUDjOaRiTkDPHegCfcR820sR3POKRtrKCWJbv6U5TswscpbcvPGOfSoiMnBPPpQBMoWQxx
28bmRvlwTnJJ4xX074Y0S38LeDbaGdooHRPMmkcgDceSc183aTdQadq1pe3EXmJBIJDGDy2
Oa2/E/jrWvE7mOaQwWanKwRnj8T3q4tLXqc1anKpaK2Or8cfERruSXTtClP2cfJJdDrJ6hT
2HvXlzuC2QvNJHKBuEiFxtwnzY2n196jO8nOOelJyb1ZrTpRpq0SVpcwLFtUEMW3gfMfb6V
GpYnBp8cPmHpjjqasC3hHWT9acacpbFuSQyC2kkBO3gDJIHarENjI03yYYKC5ycYAp7ywrt
AITjGM5zVKa53EoD8v863cIQWu5ldtmnK2nMV/eBQkf3kUnc/XnP5Z9qznuxnavIHeqhbOc
0qqz/KFySeKTqyekUWo2LH2s5yFzx3NLNeNsjEcmfly2VAwfQetOOnyowWT5T3BHNS/YLVI
13szMSe3Snara5LcEZMDAWgVV+djzx7Vq6dGltE1zcjIT16Z7Cs/TolYCR/urjj+9x/KrOq
XpljitowFRecDuT3rlHLX3UE149xb3E0rZ3nAqEQeXYS3MgIL4Qe3rUtvEZY0iRVZYwZHY9
FA7mpr4ho44EG0RLuYHuT6/hQJOz5UZR3KygcgcfUVIrKTsxuHpmosnYMnlOD9KiOQdwoNS
/HCjkrhgPVSMmpZdLAOVmRRjIGaoxztGeD8p/SlkZ3UtuDj8iKdyWn0Yxo9shjOQfU9KQwr
n5/pxSpC8uNgOD3arQtlUFZHZyOqrWbmkbRpyaKJQRnBbcD3H+FWYbae4wkVqW9D0q0klvb
sGSJS2cjIzinTahlshhuPccfpWbnLojdUoJe8xI9FupQAWRB6ZzUv9hM2MXMefQnGaiNxdS
gPEpULxljgCrEc2CPNk3NwcRgnNZOVRdTphHDvTlfzITot0gKlo3/AOBVRm0q7iyTAx/3ea
20kBbItJ2J9sZq2jOODFKuf73OKXtpLc1eEpS+G6OQwV+U9fejHT3711Mlhbzr+8Gf9oDBq
HVPDUsF5IlowZQAwVjzggGtY14N2ehz1MDUirx1MB45ISAy43DII5DD1FMYA/MnHqKtRyNb
sba8gaSFjyh4K+6nsf51NeaW9tElzC/n2kg4lAxg/wB1h2P+RWx57TTsyozMsEaEccmhFkl
Qtk4jGS390VbS1kvriKCBAromWZj8qjuSewqSVY5U+x2D7UTnDcGZvX/AUCI45ILwCKcmKY
cJMo6j0Yd/rU0FpdJLt8tJ4WGZCGyjKO5PYiqdpZXN5fJa28WZWOMdAvqTnoBWpLewWcTaV
ZyBos/vrgf8tW/+IHb86ZLv0JoplguLfZMTEWDW16eGUjs307j8a6/WJIdc8BSO0GNQ0y4B
aIDJVX4bafQnB/OuMtSI/M0+4RVhuSGV+vlv2ZT6HoRXceFpxpbz2N9EJ7xo/JuoQxykB68
j+NeG9hWNVO3MuhN7M81nj8l9inLY+b2PpUSjPtWlq2mzaZql1ZyIQIZCoJ547fmMVRBZti
FuAePQVsndXNC7bXcNgrssAlu84V5BlUHqB3NVZry4uZC800kjerMf5UlwoS5lG7IDdR3qO
OMuWOSqL94mmJRS1Jk+1NE+zzDEoy+On40x3Im8xZMZ9Bt7dMUFzyFJVTxgH+dMwPSgY6Nm
STeoAYZAyM0skbQytE4AZTggEH9RQrKA25NxIwOcYPrUZIHHWgCQkeVtwuc53Z5+lMOSMri
mHLHpgCnZC8DJoAUAjqQaMEtmg9tuff2pwRnYYBY+wzQAYwfcUu5goIGKWOG5ll8uCJ3fGS
qqc49adNBcwYW5gkiPbepFAEQA2Fi3zHp71J8pUKOvtUYKBWLht38OBkfjSbieSMUATEpwF
4P1qZZooV2gZJHWqJcZwOacThc5qlK2wNXJjNKwOOVHWmBznpmot5xxQoYkZOPek22A8knk
nmnRoXO1VLH2p4aFM/JvPqTSxynfguY077R1qklfVgWorEBDLM6qi9ccn6VoQzWzKBFCQMc
sxxz7VSOpjy/ISBfKx36mqTSNKQWOPQdAK6OaMPhMeWUtzZuby0CuXd5ZjjBBzj61ky3szk
EYUdgKj254x+VKycDjH1qZVZSLUEiC0kRLNgD+8Pf0GKW2tpbp2KABv4nb7qCpNMgEkZkaJ
nRcHqFX8TXSRpDa2qTOFmmc4ghQYTPqo7/7xrmJnKxU221vCbeMH7NBh5SeszdgfbPassOZ
ZHd+WfJb6mrF7I25rYMG5LOw/ifOD+VZzShH2A446/jQKKK5Uqdx75Bp8UayxFWODnrSBhm
VT0yeKZHIUBwwBPWkzoRILYDIaVVI6cdaMxIw/d8j15BqFpXJIHzZ6U9YGKb5SI0Pc/4VFu
5otX7qJmvAvygf98mkV7iXlF2j+81SQ2xZv9HhyP8AnpIOPyrRh07dtaUmZm6A8D8qylOMT
ohTqT9DNitfMfktMfRB/WtOHSXBUOY4AcHk5YV1mn+F7tohLcFYI1B+VsKT9fT8ais/Fvh2
wEiT6G8t2hKGR2Eqn2APH41ySrynf2audnsKdG3tNL9zMstJV5cRWst0c4zgkH2wK1rnS2t
IfPisJLe3PBLxldjeh4/I96evxE1uedINE08pzhFDf0UAV0YPipbOS98Ta99jtQu+S0gIyR
6Mxz+Vck5VYtOppfz1+47adWnqqKv8tF82cK0wyRGmFBzv75/oKhTzJpWEKeeB/F2BqdLef
Vbma7giWCxZyQCQvH0z1rpNI8OalqMJawigt7JDhriSVVB9Quep9q2nJQWppCTmuaWi++/o
YkNlfu6qEQE8Kka7iTXpEvw31nV0W5jW3tPOijI+1OI24UDaB1zkU9F8DeG7CK603XltdTK
kLdTzkuzDriMKQB/nNWNT1bw5rlxYyj4gQwT7UfZtOWbpjLcAfWuVutU/hqy7sxq4uFJNN/
q/+AZNx8LtPa1kivb25XU7fnyDEEDjHOx8nOex6VFZ/D/wumiQ38fiW4sbabIlgv4AwkXsD
j055rp7vSLVv9Lup7+/XaEWVJeAByMbTjvXLXfh+6mmln0bXbrzGP8Ax63pG1vbOMfpXdhq
VTeVS/kj5zFY6nU0S17vQtL8I7bW4DbeDvGOmzWr/NIj5aVm9D/sjsKLX4CXdldK3ieeZ7T
dgNpcRkKj1bPI/AGuHvb7+zL4W17p11p1+rZWaBvLD+4xx+RruvD/AMa/EOhQxW1znVrbIG
6dv3qj6jr+Neo43j7rscanI77TPhn8OZ9Fu7SzSTUHICTyLd7LggfwsOCB7Ec45rl7z4R/C
+5Ro01DVdBuOQrXJ3oT9SMfrXX2F7oPxMYzWk9ja6kmGDRh4bmP8QQT+ormPFGk+KPCGLvX
LVvEOk7trXllmK4i/wB9B8rj3xXnrDVI7VZfOzX5F+0bWiNXwz8B/Dtpprzv4ifW5FG6IwB
AIT6r15+tJ/wqHw9Lqi3Gl+Irm01qJdqi8UAuR0LDA3ehx1Fc1p82nyyfafDXimAOxybWRz
bzIfQj1rqB4o1hEjsPFmmR6lbg4/0hQkv1SQfKx/KnUWIS1s/T/Iz9or+8rHm3xc8IaxpGr
Wmqajp5W2lt1inmtlLRh14Bz24xjPpXk09u8Lqxw6PyrDowr7O0bUGaxkOmSza1ox4m0y+X
dPbj0G7lh7HP1rF1j4P+CvFlm974dA015Tl4Y+ED+u0/dI9sVlQx1JWpS0a7nStrrU+Ub+3
Z9XuYohxv7dulVJGKv5IBCr1B65rt/iD4R1Pwp4jfS7i2dVnbzEuMYFxngYPYD0/GuRESZR
UUiUMEYswILZ7dsdK9RO+o07lVHVSPMUugOdoOM/jUW7KnjHtVqeGWJy8o+8xwR0J74qttG
cnk0xjTnAFORO+OakVNx5YD3NBIHOeaAFZIwo2sScc57GmKTGysuM56EZ/OnnoRn3plAD4o
2uJo4o1AdiE69ST1NdqdY/4R64i0zw9La7I2VZ7v5S1y/wDFyeig8D6VxAIBHJGetDF+Srk
eg7VSdiZRUtzsPEHiXVH1ONpHVJFjA3wgLvGc8ken40+Dx1eXkX9mawoubWUjeSoJOO4J6H
3rjhe+WjRSRZJGAf7p9RURmMsyliobruAxn3NJu4lBJGrr1ra214XslZLeTlFaUO31JAFYx
JPWtbXWY3EKtIz7Ylxu6rkZxWZHF5oIU5fjagBJakWhPkMYHzeZn04xTkUKW3oHyMDJ6H1p
FfaMgc1PBKI3LuCyspBAAzz6ZoAYyIu0o4YkZPHQ+lNxz1pwILcjj2p6wl4mkQjAIGCRnn2
oAYASQBUgibHI/OpI49vJHzVIeGxWij3JcuxCkYA55NOEfscVKUxgvxUZlUEjOabSROrHAB
RwKRlLdjUBmYD5eaaZJSMltvPQClzIfKyxpTWsdr5lwS+GG2FBlmOOOegH61o3l8bZXmaMC
7ZcE7s+WP7o9D61iWE7wwh1bkfdHXBx1+tOumLxKMk5/rWZLjdjUOLZ2Jy3r+tVGYkg56Cr
IIMe317evrVZl2k4II9aTNUhOGYknk/rV62htFZGu1dkJ+YI2GH07VR2tjOOPWrFtazXJLF
sRL1Y9KiW25tT3sldl66Wwjulj0d3uo2UHMkWxkPoeSOPUHFOjtFiAmuCZZjztxkCp44EhX
yowYwf48Z3U8k+Z/tejentXO5X0R6UKPWW5YRZM73QeXn5ccH6V0C32n6HCsl2yteAbgnDM
n09D71xtw05h+QlT2Ofu81atdV02JQ91psst1/FIxD7vzrnqUnJd/Q6oYiMHyvTzZPfanr/
AIlkMVrbzmDPEaZwfqe9X9N8DXjWz3Go3MFswGY4T8zMfT0H6/SkTxv5MYjt9Pc4/h3BB+g
qnceJ9bvCUjlSwQj/AJZD5yP9480kq6XLTSijOp9Vk+apKU5fcja0vUT4UnuF1WzjtGK5jY
ASTn2H90H8KzrrUr7xJP596xh09WysJb7/ALk96x7WyF1O11dyNJGDyztkyN9a6vT7WTyhf
zWxa0ThY8gfjjvU1uSD5/tf1sa4WE5xUJaQ7f5+RZ0WxtbqXbfO9raqPkhAKtcfj2H6mnXX
iGfT459L0Ym5EfyxPJ8y2w7isTxX4lDvHaWLBTHz5inlPYe/rXN2cl1C6yWV0Fl68Egn/Gi
hhnVXPV27GeNxqoycKDu+/wCiNuTwlr98j6iktvfux3MEmBY/gev4VR1CBrO3t47mBopyn3
HX7oyf1q/beJpbbcbq08u5PSWM7Qfdh0Nb/wBsm1XTonuLO0vouQXMn3f0yK9a1tEfLSqVE
7zON0vU7/T5h9j1OeyYjgo52H6iuyt/H1/Fbx2+rwpyP+PqNd2/0yBWBeeGZ/ss97YhMRH5
7YMWIHXIPcVjQC5Qq8cZeIfwnpS5Ve9ipclRanqryXGuaSrRtZ6jZn7pCnfEfUc5U1zmpaL
DYCK4vZWjiLYS8iXKB/7sidj7isDSL+703U/tmjTiOTq0D/df1UivZdDufD3xB0m6sliSx1
Joil1ZSN970kT1wcGsalR09WtDFQcHpseeWdrqCTJe6XNvkj+aO4s5skH8OR9CK9a8O/Fa8
FodF8dWjy28iGMXgjILDGMMB39xXE6H4W8M6neTaYbB7PVrJzFcJBcOhODjePrS+Ofh/e6N
ow1bR9RvLy0Ti4jlfe9uP7w9R6ntWvPdDdubluejL8M/DvjjwfDqKEfavmSG8iP7zCkhcnu
cDnNeX6xafEb4d3X2ea/+3aS7bFecebD9GB5Q1n+CPiPrfgO6QwM11o8pAktXbIHup/hP86
+mLWXQfHvhpdQtPLubW7XbJG4yD6hh2Ncc6zozSq/C9n+jNHGyutTwfSvibqnhuaOa60GWA
EZBtZcxuPYN2+hr1/w14+v/ABNo0+uaJ4TRdxVShuFE0xB+YgDgY9+TXk3i7wldeCbhozG9
54cuWwhblrNz2z6Hsf61gaXqms+ENVXU/DN0yOW2y2r8pKPp61VWmqicWlr3/JkwaTTR7/r
uteFPE+iyaN430a904MOHvLZh5TeqyDIBH1r5k8YaJo3hm7FjperR6y65dZoRlEVj8u4/3s
dq+nfBXxNtvFWkeZdWG50O24jiG8xn/aU849+lcf8AEz4X2Wv28+seCpUt7uU+Zc2CnalyR
/EB2YfrU4SHJeN36Pp6eRu53aufMXzyEIWzySOelMbaTzzWtNpU1lA815GYmDtF5bcMjDrn
07VlyOXAzyR1Oetd5oncbI6s5KJ5a8YGc0O5baNoXAxwMZ9zQjbG3bVbgjDDIpGdnOXYscY
yfSgAwNuaBs2HJbfnj0xRlcAEfiO9CgFgGbaCeSe1ACUbW2bu2cZpWChiAdwB6+tIDg5FAC
7S6bPQZFVIyVlGFDH0NXEBLhQcZ4qooHnY9+xoAvag2bhFGPuL/KoVXbCsqTKHLbdgJ3AY6
/SprxF+1YA52jP1xUXlkDOKARGEPU1PCvmzxRyzCOMkKXIJCD1wKNvc/pUkvkqkflb92359
2Ovt7U7AEsMSTOkUvmorEK+3AYdjjtUkaIgBJzmq5ZuOKeEYqGc4B6VSsiWmWjLEB8vJqHz
vTmmZijGQm4n1qPeW6g/hTuCRZVZrhsYCipV+x26kNmWT0qt5su3aGIU+nFPjtpJAMDrVLX
Yl+ZBIN8hKqAD2WnrbOy5IIq8tsyDlce5oYsvEZIH86v2Ol2HP2MOH5bcv9B+lXJCrCNh80
TZBGcFaqQ4+yjnhjg/lQWWMGJ1yw4z/AFrmNLCv+6UxGIjnIYnNQkZ5PJ+lOWSXIWMn2FW4
bZpPmlJb5sbR2qJSS3NYQcnZEFtF5jgyA+WK2cAqiEBAv3ff1FKiMoyF+Vf4ccmrCQTzJsW
MneRjcOQfpXLOfMz1aFHlViJdhIVhtZ85HXOKaznK8EZz1GcValtJ0YvjC+m09PWqckbKV2
7W4OCOo+tRFpnRPmiiN8MMsV7Z9MVG5+bGOT1x2FPAzggKpxgg1KV4JwN2Ocd6u/Q53Hm1K
zgLHyFLHvmljTz32liEH3j/AEqOZ9pKKmc9B1rV0+xnuCkEIAcjJZhwBRJ8quxU4OpPlSND
S9Lub1BNF5awxH5Vdchqu6r4gZbGOygUQ3T/AClCchOxY/XtVmTUxo+nvBdRLG0aZUoeJPb
61549z9svZrq7lIZuQRzj2rjoUnXnzTWi2O/G11g6ahSfvS38i+dHjmQbJXhlzgmXlGP+92
/Goo9Hu5Wwg3lc5wcEY9D0NRwz3sWGtZfOTpgc/mK0YdXVENm8EcDu26R9xAJ6AEcjAr2T5
JufcqNcu8DW0sImRRhSwxIhqWx+0QxJcaZcGOZWOUJ4b+h+lbIsbnUrUPIkMmzpPESZAP03
VW1LQLnTLFdQs5xf2bH946Kf3bejr2+tBCnF6dTW0zxBHPqMCSxm3uZF8qWPGAW6qw/Wquu
SNpF+PKt1kspxvMTfwtnnae1Yv2yzuYVNwxSRD8si/fj9wf4h7danutd+2xQ2s+2byshpQO
G9wKDNU+WV0tOoyaTT5Atzsubdh0dMOBSx6kILyC6sbyZLyE7op402sD71BprQw3QjupCto
77WOM7fQkelddNoifZmsFijad8PaXAPGcZ2E+hGcUFSkouzK1xrlzq10NbtX+xa2SDK0TFf
MIGCfbOM49a9C8M+OdafRzNeWo1S0Q+XcGEfvoT/ALafxKfUV4uxkFz5gRopI2Ksp4OR1H4
Vu6F4guNE1uPU4mLQyAJcxjo6ev1FKyWxM4prU19cs9FtdRl1HSJI5tDucmW1bh4n/uYPIz
1B7c1q/D/xLqPgnxAk8XnT+HdQI8xiMeT/ALXsR39RXbrBYazbSxRCLNzDmO4jUZGR8rA/X
+tePOmoC7vNN1F5JCjFZ4XbJUj+JaznTjOLhNXTIpVeZN9j64urW11rTSk7JqFhdR4JHIZT
3FeH+JPCEvh3UItLnjeeCWTdZXOMuygEmI+rAdPUD1qD4afEd/C5/wCEZ1uQvZE5tLjqEB6
qfbnj0r2jxRZWOveGPs8rGWOUDbKh5TurA9iDyDXn0JThN4er02fdf5oqaUfeWzPFNEsNSt
NUTX/Dd0qahAOUJwt0ndT/APX5FfRPgvxPpXimwa4jh+z38P7u6tpVxJA/ofb0Pevn3Uta8
W+CYY57i1s9b0xnMQuXTZKkg6o7D+LGCD3FZ8vxL1jUL5L/AMOaCmlapLG0Ju1mJ8xe4weG
I7Z6GtpxlzJvps+3r5FwUludz8dPAMupaenivw8qzxQBlubaMZ78uuOpGOfp7V8xkEHBr7L
+HPiiwl0Oy8N3k5kMsXmWtzIMC6HVv+BhicivCfjT4A/4RLxONSsUxpmpMXQAcRSdWX6dxV
0MQqjcHpJbr9fRnQlbQ8q+XZ0O7P6UlSIuF8xlJXOOOM01lI+baVB6A12FDaKKcuzKnBPHz
Z6fhQA2jBp2BjAHPrTgnGW5oAZtOM+1VI13yDB5JxgVclYGI84JqCE7J4jnHzAn86ANSO5n
sruWSF1ZypjJdQ2QRg9ap7gD/hUt2Ab2YjAXccYO6o3jeJF3BcONwwc8f0qkwHiKZoHljQ7
IyAzZHGelNljeGby2A3jrzmmqpI64p4gbAO049adrgMwwbkjJ44oAbGOTzVuK1eTgDp6Vcj
06YHlNo9T1rSNJkOaRmxwEnL5H1q1HbhmVI0LE+lXDBDHjfKCe4FTLcKgKW2IkI5JHzE1vG
mo7mbm+hELTYAZAEB6Z5NO3QRMozkY+9nBFOjLzHC/OOmT1qf8AsyOIqbhtueijljW1uxm5
d2UWmZyFUbz2wOKYbaWQZcsCOy1sbo0jK28Kh+2eW+tU3tLyUBwDIPUClJaCizlI8fZF3fc
zg/lSSFCxwd3oehp0Eqrb+Wybuh/ShRAOVV3Y9ARXlHcieBUWM+X1I+aT09hW1plkl/LBax
sVlkOI26AmjwtoFx4g1HylfybeL55X7KPeux8Uf2XbeGGtbArbRwNlZWHzzN3A9Aa8+tWSq
Kmt3+B7OGw8nSda2iLtp4Z0+2I3bbudRh3Bwi/410dnp+mQ6NNqjXlpb2qP5RupWAVT3A9T
7CvJLHWkjsFTW725uLZB+50+B8GX/ro/ZfbrWZq/iDUNZWGK7KJbWwKwW8Q2xxD2Hc+/WuV
ZdObvVmbyzdQSjRp29T07VvF3h2ybyLGRtRdvl/djJk/HoB7da5rWrC/fSzrF1aw2jBgTbR
rhljPdj6jio/AmkQOZdVuBl0bZCrDv3IrqvEcWPC+ozyYEYiIzngn0Hqa43yUKyp0/K7PSp
qpicM69Z2VnZL9TzJgiFirEnOCv9aSXiP8AetjjOaRCDtd8gBQDxxVOdzcTi3jY7c898V7q
jdnhTmlG/ct6dD58hmfp0XPpXZaU8Onxg3NtLErnPmYyvsM9qytK0tpRDGJIii4aVf4lUcj
A966nV7qHTdDeWRFO1d2D3J+6K8zEz5pKC6nu5fRVKEqrdnE4vxPqMWp6ulmHIgi5dowCS3
t64rNXSpkjafT5or6PHzIBhx9VNU7WVjJLK0InDHLAHBH0qeKXfKHtBKsic/KfmWvZpU1Tg
oo+QxdederKo+okctru5V4JumBwB/8AXqOTMM6vMolhbv3/AP11oTXMF7H5ep2zR3HRbmNc
Fv8AeFZ86XVkRDdxkxtyp65HtWpzJ3Ldhf3NhIZ9NkLx9Whf/CvQfDF1aeIHcWd+tjqpXBt
ph8k47qfWvN4vs33oZQp6hh1H1HcVq2TafPJG11OdNukOYryL7ue2aaMakFLU1fEXhC003V
oBeOdMgugWCMCwRgcMoP5Eexp58MaYbFoYHGcbortTkofRwOq+46UniTxE3irSrKxuZVfU7
Avm5U/u51wACO4PFZWiCz1GP7E0r2eojiKZXKrL/st6H0NAvfsm2UBaS2082mXkYinPKZPy
v6YPf2NdR4a1JZoRoGoSeWxP+izOfuMP4Ce3PStB/CFtqGmhRqM+8Blg85RmGUdUYjtn/Gu
ISUQzzWmrQyRSRsVZ1xuRhxyO9INK0XY6PxL5+m64srWqTQ30e+eNx0dTtZgRyp6H8ax1ud
IuGKW9yIEPRZxgg/UcEVZ1zxG2qWNjCdrz2ylWuQpDSDjBIP059ap26afqAPmwJHJIMbhxs
f8AwNBUU1Fcx2vgPxbHo7S6VcuLwg7rNYsuS5/g+hNdD4+8Jajp+lReIJyZNSto1kuNq8Sx
Mfm+uxjj6V5r4U1S38P+JsX0eyCZTE8gXLQnOVdfcED8K+n7PULbxd4P3NJFdXMClHRSCH4
ww+jL/nikY1LQlzJHzNcSpd3FjNbkbxlkJ5yOuD/nmvafActxfQbdG1H7DFcfI9lMplhSQf
3ecrzzx2IrxzVPDz6D40l0VnYWzfvbOZuMxnkH+h9xXS+D/FA0bxRHCBstZWVC/fcOA3tnk
flXNiKcpwvD4lqv8vmW9rLY9NFpLrOq6h4M1qzS3GqwMA6uGEVzH0YDr/8AWxXkelWdxpOu
33hbWk8iRZdqv08idThXB9DwD7EV7Nd3aT/ELQL12NvKboIXb+NCpAb+lZfxw8Ow2Gq6f4t
EO6Gci1vAoxzj5Xz7jI/AVMakKsV3aFDZo5/wVdW19rFz4U1wm1S9mM1nPGdrWl4vXae27G
cf413WumTxP4cu/AHjFUg1nZv0++xiO6ZfukHs3Yj3NeJ6nM/nJcwSlZztHmjg+YuDHIPcj
H619A6d9m+J/wALo5VdYtRKcOv3oLlOpHpyM/Q15teLp1YVXotvR/8ABOmErxsfKWs2senX
TaaZBJPbnZJ5bZRX/i57nPH4VliNpATklV5OT0q/q9neWOt3lpqY2XkUzJPn+9nmqTqgGwH
J65r3kWtiP5cFeKQA52ouSe1OCpnlc1NDcz204mtpDFIAQGXgjIwcUDIZHyq4jVMDBwep9a
j+bafWpCNw9KtW2nyTBXYFUJwDjrVqDewnJLcoSL+4bIGR0qvgK0eDnHJrb1OwjtbDejFiS
Ac1i7cHd0I4pSi4uzFGSkro0pY2kuGYIArcgAYFN+zADB5q6gDQo5BYlAetOj2FuYi2Pyrp
hTTV2Q5lZLZ2wFUkn0q5FZSZAfCqO+asrcRJhYkQE9Se1Rz+Zu3Ft5YcbelbqCWxnzN6Enm
QQLiFicDnA5NV3m38BmJJ6DpU62b+WJJeAeeauwtaQRqX+c46Kv8AWtbGbaXmZ6WbsdwIUn
naeoqxHaRmPcwLN1+b5RU/2oy52Qxx/wC2T81Vi0rTEs6l+x64oskK7ZdSWO1hPleVz3RST
+BpmxpwHUGMD/lox5p1tFOjFwAWYc7RnH408ReWciEuw5O48VRF9Se3jt4QOGnxyMLgf/Xo
urhnKkKYzzkGkzeTMNhEUf8AsVJNpqkK0m1mPeQ5NS9idE9TzfaAUw2cKOn0q5BBK0ayEYB
6EVDbR+bNGijKgAtj6VpM8cZAZj5YOCpGMV4FSXRHv0KafvPY9JsRb6X4ft9NslVJJ1E11I
OrE9F+grzzxReS3msPbA4it/kAPTPc10Wsa0LMLDbRYuioVQOQP9o1j2nhnV79DMzLAJCWa
Sbq34V51BKEnVqu3Y9zGSlUpxw2HTfexzOFGdvJ7k/1qbTrSXUNQis7fDSynAJrsYPBEe5U
uLsyKvLCMbRn3JqvP4ZvNNvlvtKDyQW/ztKePLx/ePpXV9bpy92D1PNeW16cVUqx93r3O40
ywg0myhtSC7AY2qMlj61znjzVZmSDR1l2u53yRD+Be2fc9a0L3xjpOlaJFc2J+1ajcJ/H1U
+/oP5150biaa5mvruUvcyHcxbvmvMwmHnKp7Wp0/M9nHY2Hslh6Oz39P8AghdTCOEKjHpir
GjWLtuuCFPcluBisr5rm4VfU8V0kgNtbmKNk3EBflP3ie1etUfLHlXU8jDpVJupLZG74etV
vJzf3CK5ZiikjjaOv4VneJ4xcajDpNjMVilfdsdshD25PatW1/tXS9KXNrDJCoEeEYhx3z7
1xN1fi516S5mQtGT930FceGg51nJvRHpZjVhSwqppWm9yCazvNKmKXULJk8PjKn6Gkd1nYM
A0cw5WTpn2rqrJ3mg3Wji/th/rbSQgso9V9RVG80eJkkutFLSRjmS0f76/SvYPjVV1tIzIt
SEqiK/Xk8CXHB+taKRj7P8AZ7lPNs34yOsXuKz7O509YLi2voHkQnchA+ZD3FWdLnhtp/Iv
LjbZPzFLjOD2BHp607hJdiBdBka4eJSH28x46TD/AGayJvM81ldChUldh/hrsdWWOeCO6hI
tprV1DIh+UIehX2qHUtMn1J3baF1SNclFHFyvqvvj86Q41L2uYtkh+wSiPh2YDLDgilitmn
tEZAUnXJHP3xn+YqJUfyVjhduvzpt5j961DClqFhE21SN8Uh6Bu4+hoBux1vhDxD9tZrS/c
LIExcFurqOkg/2l7+o+lJ8TNFjxba7aoB5gEU5HRzj5X/EDH5VxzySpMmqWRMNzCctt7+9d
1cahFr3w21CSFgRFFveHPMLKwOPp3FVurGElyTVSO3U88hk+12YUAG4tx0P8SelQQyeWwkA
6jn6VLBG1pAlz925++kZ7p6mi6hJj+2W2TBIfnA/gapOvyJ7rdfSrKoBMcY3MP4jXrfgK5g
1vwvMIUli13S9u57eQxtPEOmcdeMj8q8p0h1KNbHALcqT6+lbnhrXrjwl4sttZhBMaNsuYv
78Z+8P6/hRYwnreB6R4/wDDH23w4PENldXF/Fax+evmEZER/wBYMgAkhsH868u87TrmBZ45
pYZCMN0YA+vrX0pCLBbDVdPYrLpt9ZSXtoc8bWU7lH55/GvmrRvB11rtpLPpd1ukihaYw85
YL94D1IHOKNmZU2nG0nseoeHfGOlahfeFbTW3DSQTNBcFuNqFSqt9MsK9b1OKDxLod74D1h
sTMrRQTnneVG6NvrjH5GvlyysmsdSuNKvpMmZQnmA5w2MowPpyPzr3LwnqM3iHQrG7upMaz
pLfYrk55BHMTt+WD9TXlYyhyKNWHR/n/wAEpPl+E8jazuPsMmmXSbLu1draRe4dDx/Wuw+E
XiKfw/44fRbmQra6oBtGcASgcH2yP5UnxSsRF4rh1iwQww67AJPaO5j4YH3PH61w0+pyTQ2
mswRmG9sJF8z/AHlOQf0IrrnCOIouL6oE3GV+jPRfjV4Fn/4S2PxFaQD7HdxF7iToquvqe2
eK8TntVDHY2QTyfX6V9a+Mo4fHnwXlOnuGnkt0vokB+8VGSP5ivlGWSP5disBtAO45yccmn
llT29JOe60fqbu8XoVksgT1/Sp5bK2hlKJJ52B94cA1M9w8uTBbBFRBu2gkDtk/WoDNKw2j
H4CvXUYLZE6snt47NY5DKrLgfJtx9739sVO2oYgSIPlEJKoTwM9apR28sz7UjJPritSPTY1
QOyM4/ma1iuxMmluZGozyXFo4JAC4bA/z71iN04HFdTqEcQ0+XYyqAp4rlAcjBH41y4hWkb
U3daG1Ys8tqGRclBtIq2kUhAA2gMMYPes3SpShkjUctyK2I4Zm+/E0nt0Fa0bOJnPRksdnA
VLzMqr705LiFQVgtmmK9Dk4FJHaytIpECRr/tng1bSyuUJeK4CAgZAGK6bGLs92UT9tnIWS
NUB9sVcgsHQrJjcoHOec1DNC+czXZLZ6M1SraxeRu+1ygjsoJzQJsJNPtQxeefYDzszk/gK
TzraF/LggZgo5yRg1NDYs21kgZy3OXar0Omm4udkoVAMfKnf8atJIzcl1ZnpdX0ir9niREY
42qKvImqLOpe2QccEj+ddNZ6BEU82CDBHALZ/rVwaXsZROwdvTOc1VrGDrR6I4uU3xypUA5
52ng/TFSPBevGjAZBz149K7JrJI2BEaRnPc9KrXlnH8rCSMgk45+lTLYmNS54vpZQBmEAlY
ADG7B6dquTDzI9oXZGQCo68/WqFkGCBo2UMBgg/TtWkokVMSNtfptxxXzU3Z3Pr6CvC1izo
2p6bbPsv1ZbgHIuGJbI9PauztNSsZivmX0aQDl2Vgxx7D1rzl4EkG4gMfunnofWoG09Rj5y
ue/auarh6dV3bO/D42vh48kUmj0688QaPG2PtUcVsn3YlOWb3OO9c9q3xBubq2+waRbiC3H
BJHUfT/ABrkFsQChcMQxxjNW1QQqY9m0Zx0qY4SjB3eo62PxNZcr91eRVW2UMJJHUsx9Ohp
lxIzyCIYJxyanmlKg7nLDtUMcbIN7BWZuzV3J/aZ5UrL3YlrTYlaYblLbR0x1Nb9skU+p20
PlCJIgZGBPpVCwjeOEPwgOWJHJFauh6XBfTz3MyF1LbUzx061xV5pXkz2cFRfuwit9fuNzX
L4WegPtYZ2kj/ePAryuIsZWYMQ2OCK63xLbRxtHZ2jyEyMT5WcgAd+a5aSBly8eePStcDSU
Kd11OTOa7qV+SX2UWLS5NvcpeQkwXETAgj7rH+lej2emWPjeObUdH1GTS/EMaB2sT9yU45Z
fTPp0rza3nTnzY96MMOD39/rW1Yyz6QLW7lYxyg7rZwSGH+/jt7V6KZ87UV9USXWg39szX9
yRJMG2yRuCGJ9GHb61nXESXYDx9ANu0j7uO34V6paajbeNrJ7lbZINbgQxzxA4S4X0x6+9e
a+J9M/s27WWOVkWXsc9ux9xTaMadRylyy3M5L4GyaynJLJ9yT0X0NdZaTWupaZBPDNia3A3
AH5osd/p61wkQR7pPOclCfmPetG1EVjrKAzyxRk/LLEcEA98Hg1JtUgnotzo9dtGuQ2saeo
ju4R/pUanhx/fHrmufk1W3vbfybuMxsOjLziuyXStT09oporuyvo5MgDzPJdkPVcHj361zG
r6Mmly7bsRRtJ+9jiRw5CE8DI/H8qDKm09GUVlEO1oLuNo0GAr8Fh6VpeHr+5try+OnQNND
PbslwhXcEU/wAWO+Dzis9tMh+yyzRDe8JDlSfvoa7zwrLbx2nk28SLG6iVSOuD1BPcg0WHU
moxulc8+lnlWUm4ffNG3Dj+MVoadJDbX/lTOBaXY6sOAfetHxXoP2HVY2s0zb3ClwB0jx1B
PQDn9ay5oYlgayjcP8vmxyfzAoK5lOKa6jr3T30+Zbq2zJbE5yvOPp7V0FvZQ6vYieIrLIB
yYzyfqvrTPDk5Ph24cW63cKMI7i2J+dfR0PY+oPBqtf6VaQaU+s6RqBtbiI5e2ZikmM9QO/
4UO25k7t8r3PSNL15YvgxqkN3cmO90OQRWshGCySAgL+pH4Vyvwvvryy8RlrZPP+zr9rECn
DSIvDhfU7STjvXI23iG8ure5sr24eWOZFY7j/GpyCfXuPxrR0TUjo/iTTNUgIJhnVWToGRu
GH0wTRuVy8qaa1Z13i+z019WXU9HkWRCrKts6lZBhiVJU9gCB+FQ+DvF6aB4tS/u3k+z6lC
YLoKuSrjkPj2P8zV/4sXCJFpXl5Mokcgjqw2jv+ArhtJt9RuXbUBFiS2YESngRkHIBPcn06
0WTVmZws1zM958c2EeseCby4sXEwTbq9qU5GR8syj6g5rySwt4Zpbm3kIBvEwVHQ5GUf8AM
Yr160sbgaFZ6z4aKy2l3CZp9OmP7t942uIz/BnOcdPpXjtk6osMbqVntJ5LVg3J25JX8QwN
YUlyNxW3QX2fQ9X+D+rAeGbnSbuQ+ZpM7Hb/ANMX/mBzXk/xD8Pnw145v9PjX/RZH8+3I6G
N+Rj6cj8K7DwPeCw+JyquPsWq25jm3MFCk8jk98kjFTfFezWXTdIvpJDLPaSyafIxGCyjlT
UYW1PFTh0lr/mbKV4pnllqkCws8pZUPBUnr+VTRyR+Ysdnagu5wAe9Oa2VwqLjPQKO5rVis
E022ZCM3rj1x5Q9j/er6BRsZSkiqLg2m+GWNXn/AIyvRf8AZzVRnvpcMNxDHHy1P9ksoj88
szuBkqo4P41Ilw75ihiKjsqjmrXYm9tUZ97ZE6VO8rgMFJCiuQHUn1r0M2t7LE8fkhQ4I5X
t3rgvIk+0NGqlyrEHaM9K4cStUdNCV0x1rL9ku4bjAYKwJB7iu7C+bGsiQZ3YIY4ArO0XQ7
XYl7PhgDkxY3E4OenpXWWNlp0OnvKYrm6ebcwjTAC88UUZOCehnWmm7IxCLjp8mR0HWrMVo
Qu+d2cY6bsD6cVcjgtGSVXnW2ljwVim+Vmz0p1xZX1tGkrIjRk8GM7ua61UjLY5m2ii1tav
IH8sKR1yMCpxFHuBITA/ICkMc2N7I5J9e9Nhs7yRiiWnnM/IKknbRfuTfuy4s2QI1UYxjg1
PZ280syfZj845OR0q7a+HJ0McsqheRuU8V0NtZmBSkCpFu6nGa2SfU55TS+Ey0utRjUia2e
UZ4wcDP4VPINRlTyxEkCFcl88irps2XOb9y7c47D8KqyWyuFFzI0vOefu/lTbZk2imqaYox
eagjSLyWDZ5p17JbXKxG30+W4QA4c/KD9M1fW2tVICwoF9gKW5mtrdUVj1zj9KznexSeuh8
/wBowCKZFIUDgr9KvxS7wWEj7e3GaowJgD7OrnGDvbp054q6m7YDO4ClsrjjFfN1NdD7TDK
yuSgIT8p+XnnPQ+9QbMx7eSSPunvirDrGQdysDjqDmnbWVAWVgBwAP51gnY73G5U4KiNo+V
OcDr+FRll24Utxnhj0qRsoWLMH28EHgj0qm8jtkkje1axVzmm+VajVXzZN2PlT19aumEsY0
25Z+1Mt4iiZA+UHJwM5qeLbJeMxyiIMA+hpzeoqcNF5l13ENnIxOxgPlRevTpW7pE19Z6TG
y2BdQpLEOMjPf3rGu9pSKEsqIzKNx7jvzXWRXNmun+VFcox9AwzgV5teV4pWvdn0WEgudvm
tZWPP9dvjc620i74xGoA9V+tUjdBeHi2Ow5KnKt702Z7ie/u5Yfmzndj+7VaIyKocDIjPH+
yfWvapx5YJI+MxM/aVZTfVl7fbW8TXAw1w2NiZ4X3Pv6UQXwktzDcNufdkFud2eoJqzaPDc
SeXeRjzSM5GBuHqPf2qtqelPaKLlMPbOcK69K0OS6fusvwXF5o1zb6lZSsAPuyA9f8AZaum
1iWx8UWFvcxEifBMy45XtuA9j1rztbidImhSVhG3Vc8Guh0O4tljWNJDBeqwdXc8E+n0qk7
mdSFve6ox5beXTr17S8j29ifUdiDTY1TzpI5G3DGFbPQ11epRw67E1uIvJ1CIfu8nh/Vf8/
WuUMG2HOCrIdkqHqDStY0jPmWu52GiXH9p6fJoV44+0QjdbyZ6gdMf56VQ12KWTSUjdcT2D
4zjkxt/gwP51k24u7aSGa1bMkR3RnPJ9VrpdTlGvWtlLar5cs+YZwRjZyM5+hoZhy8k7rZn
N2F1JDNC8UfmdVKeo7g102mXOn6bfKpnNvBcfvIS3zKD/EM9sisW6tZNE1d7S4yAoGZB3/u
yD/CoJ0ad2uYgVRT+6YHjcOTj2o3RpJRlvsz0nXoYdX0GSwiBzjzInB+83Y/Q9K8yt2dgYH
BSaIkjdxgjqK7XRIDc6db3enag1tuJint3G9Ek9u4B9qyvFemXOneRcTCLE7lnmhQgM/HXP
+etK5z0fcbp3KGjaiml65DeMWSyuf3U4B6A9/wPP4V7R4YW1uLK80PUY4poLsPChYA+W+OC
D6MDkV4Kssc0UkDEDfzz2b/69ek/DrVWu7dbaST9/blYyTzwD+7b+a/lT6FVou3P1R5jJai
x1iS0mbAikaJj6YOM0+YT2E72lyPl7N6jsRWj4ggfUPGWsGzjBQ3Dv1wqjPOT2rofDzWN8t
ta3Sx3jI3lNIw4X0I9eM8+1JG858qTauSa7qVpqOh6FrGoXBcwx+X9lVtrzuOCSey8cnqc8
VQXXJ9SmXZ5VnbR/KtnEMJAex98/wB48+tdT8SfB1jpvgnTNW0yGRSszQ3RZ88kcH8x+teU
ichFmVyk0YwpFGzIhFSp6H1H8G7uO90C50O4+aawlLxxtwTE/Ufgc15TrFtbR+L/ABFFYOT
F58hZdvMUituAH15x9a0/hpqXjFfFME1posUjyobeWVm2LyNwLe4GDx1rkW1HUrHxNqWqXC
mRoLx4723HRgWOWA9c0m03dGSja9yO+ke6S01MyvFb27oYkjbBRSeWJ7tyfpivT9QnvNQ0n
UfDmuPH9slt0vLScjC3ZX+NT/exjIrzK5ihFtPZ20gmtnBaCQd0bkD8MkfhXtGh2Vn4o+G3
hm6uI98kKfZmbOGQgFcg/UCptaSmuhTlaNjz2z019NtTNckfa5VygIH7sev1qNNLspI1muL
jYeSxIJZvpVyazl+2yxSO7lHKkseTjjNWobJN+JQTj+GvbicEpvqZ8FvZWzkWlvJcORjM3I
H4VZgtbl7gSQ2yREdCo4rU8uOB03Rg7sgAGrUtwbfT2mZUgQIcnOQKbaWpk5N7HO6oE0W1W
61Jplhcld6qTz1wfSvN1nV9YOoWiiISOSI9361Freu6hrN7ILq9klhVsIm47B9B/WorN4YQ
okIfBzXm1armz2KVH2cddzpbe9FvcG3llJLEFkTjmr8mpQSWoRbswLGWIVDjB9/b2rlbiVZ
XVIIR5snA55J/oK09Egt7acmeA3AfCrI8asobvtDED8TU872uRKC3JbfUYoZT9os0uVJLeY
w+8cY5PcD0rpNEuwbOZLBJy+MlThkYe4NS2NxqdldyXMa38UJIyYmt5FOOg8s8Y+lad1f6L
fxSGSeG33YWQ2tmLS5jP95os4kXOMhcGh3BqMiYx6W6Wz3pSCeZSQInJjVh65GB9Bmtddto
pKhdzD74Hb/DiuBvLi+8P/PeiK9sgP3M8OWhkz79c/7J5FJb6kss4m029WzMpCtbPJlXA9h
wPxq41bPc554dtHoLXDSAbhk9sVAju0u35uOuaxLTxJILUeTpqz38O7zbUMSzqP4kIBB+la
uieMvDWq3SpIr6ddN2mX5c/WuuNaMupySw9SKvbQ04yh4CMzY4xStbNtAEJZuxArbIjt5Cy
G2ZRyGEgOQfYU6aeJk5kYM3H7tP6mugwOdFtLlcwlB/e9az7+FomQkZ3E8dcdK6mOMAArYt
J838ZJ/lVfU4Jl8qRI4YwxYbSPTH+NZVNi4fEfNdid1uGDN8pHHrxVwbSzb14bG4Eflisqy
R3jPlSBWI5U9GFakW4I3mADK8quc185Nan3WHbcUmiZVKklYi3bnqR9aZIAina2FznqSaX9
4Iz5TkjjKdwKhdsH5gUAX+E4rNLU6pOyIrhyWKuT75qvaxGaTeW2jtTH+cqi5y571pW6LBD
ghcZ656VtJ8isjjivaTu9kOKOsRGCqkHoeKk08NtVSC245zjJqrMNy/MCrnptbjFaltF+6R
d+/AJ+TjHvmsJuyO2lG9T0JYEF3rkFtJD8sYL4bkmt7xDpmnWunSTxwqjxxZ3oMc+lYmlLe
Pqs89siEgKh80nNXNdv549Pe31S28lZm2h0bcAfUj09q5JRlKrFJ7HpwlCGGnUmtXfW33an
CRC4tlW7jfr/d/rUks63atOm2KUJhl7NVua2ktyvlpi4AyyA5SVD/EvrVOe2ikja5tRhV5e
I9U+nqK93ofDvVjY1MsICEh4+QO6+4rZgvRc6ZPbTZLEfvFz19HX+tZkV7FNCkc2YpE+5Mo
/nUgHnyiW3ZFuY+SgPyuPb/CqSJkr7mVjL4z361puJLS6tzLDHLKmBsYZSVT0qtcxtNLNcR
QlYww3AD7pNMIlkjDCUnyzgAt92k9y3qdUotL2U3Ols9oVUF4piZFQ9MqfvDH41FrNjeSfa
NQSO3EsGEuBDJuEuRneBjpVCyvHtbnzz8hBCzL/wCzfSuhtCFu7iEtmC6i+Ueg6EfhmqtfY
5pNwdziluZDG0flhgffpXYeDoYZNQ+w6rckC8T/AEY7vlEg7E+vpXGzhra7liP3kYoffFXb
eQyw+TM5QBS6MOzdqn1N5q8TvNZ0iXWLj+zpgItRgRkRzxuI5Cn2PP41yVhIfLm0u4Xyzk7
Q38DjqK6XSdZutR06HUb1vtE1k4jklXlwn+2OpHow6HrR4t0aG7tj4h0iRZZFAafyjneP74
x3Hcfj60WtqcsXb93L+mZui3Is9RaGZjHa3q+VIf8AnnIPut+f8667VpIr7wddG9j3GBgLh
RjKFWAJH5g153Fe214oErBC/Dg9j/eFdOt9LPoF6WkDpcRfZZpD90SKPlc/Vf1FLoTOm+ZS
6ox5PD73dnNc2rhntVDu0f8Ay0jPRwP51A9vq3hfURunC/arcMGQcPG3QitHwVr1lputixn
y9ncfuDK4xjPqP7p9K67xJoE0vhK7tXjDXmgN5sL95LRz098c/lQbOTjPlex5WpuI3Ejyu8
ay4bJ4ye5+orY0dzY+ITahwIrsDy2HQNnKn8+PxqvaxrJK1rIfku08vd6OOUb8+Pxqk8sjW
acFbm0fn1HP+NNlvXQ+hb+1l8ReAxbBiYru3ZCjfwzLyh+uRivnKCALqAinUj5sEH16V9Ef
DzUDrHhuVUcHdh1X0cda8m8b6MdP8ZaiscZVZQLyID0Y5YD6HNI56EuVygz0z4P3rS38aO+
JEXZj+88XQ/Uo2PwrH8X6dFp3xj1mzMY8jVYVuguOMnrj8jT/AIRTpbeLlkkk4nVbiOLv/d
Y/Tmui+OVsLHxP4Y14KVYs9rIexGQR/M1zRlatKHzKte6PGZl/sDW2t59x06VyEYc7RnqK9
v8AhVPAuiatpck6TQwTLcwup+Uo4zkenINcXLa2x1/T7aa3SeC7V7Uo4yDuU4P5gVzuh6dP
pXiC3VJm+zS3X2d0LEBGOdp469e9bp3lykcynBN7naXts02qS3Mblg0jN6DrUd7qFnpFs81
/OsayD+NslvoO9aEFoLeFo3cvKhwAzEDNeK+JJNXn1qWTV4nilJwqFSFA9F9q76lRwVkctG
mqstXoje1Dx9Ksx/sa3WFRwJJfmbH06CuVvdW1PUXLXt9NNn+FnOPy6VWjaAMvmxsQDk7Wx
kV1P9teE49JngtdBkgunTCyO3mHP+8en5VyuTlq2eooRpr3YnJdDVmJWdt2RketVsgknAHt
Vq0eMS75lyBzgcVBsNFxKt1vBYN93I61YvZLqZVmnjZlX5dzNk/TjpVeNw8zybC391c1sQw
O9s1vI21ZcBixJA9zVxjcmTsRWduJLXzkhkkccgwSZKkeo7Vv2mvPLZRp4gU39kOI7leZrZ
u2T19K5O2ka1lYwShZYjwRxuFX47yT7TLeRRL5WwefC3HmA9SBSuRKNz0CxuNC8WJNpF3Kk
94FysijYbkY4cdvNH6/ia8+1bTL3QrtoZmYw7iscqjaJB64/mOxrXgNtqOmi1tmeK6s/wB5
bTBdrFD299p/SmvZ3HiDTJvPupbjUoMkLK2SSOqj6/zpu0le2pEfcdm9ClYeILi1aMtcbQv
KvGSHB+vWtG2eaaV7mzkS980YeKU/PIB/UdjXGujRymKRcMOCPSpraaa2fckjIw7AkVN+5q
4fynfaH4uvNE1JWuIC+ls2GhXl4/fJ7/WvoLS/7C1HTo72C/DxONwJYDHsR2NfMSXA160Ky
SwW95F9192zzR6EevvXW/DfW7HRtUfS9TlbyrlsJDzujkHXPpnpXVTm9uhw16Ka5ktUe8m9
0S2ZSMzMD2GRXP8AiPVYZTbNb2D7fnzkfSraavZxufs9ggP+1WRrmqyyNAXhQDDYx+FbTi+
U4YS94+YLESmIFHCrnrjJ6VqKXR9gfzJGHLkfdrHtYy68vsAxn5vatEeQiCCIhmY8HOTn1r
xKi5mfX0Z8sf6/In8xQ5yCzL05+9Ve5fDHOQTyQTmpSiIoYAEjs3aqRVnkK92PSoiup0VZO
1ia2j3uZD2FWgyFQXUYBJ4HUURoY1GMKAMfNT2bbg85GcntUt3ZpThaOpCMyXSIvzCMfxDH
NdDtZLYghEwv31549KxtKjLyM80TSbjjINaswEVnJKnypyrqvOPQVz1LNqKO7Cq0HN9TR8O
NbQWsk8symSSU7UZgDx3NYvji6MktvCDkHLfWtjR9Is59Jhee3RiylySOTzXIeI4YoNX8mA
NtAztJzipoKM8Q2t0bY2VSngFFpWdv8x+mTNe2UmnylSyAvbv0MTdx9DT7W3u7iY26RxQXK
gnJP3vUAVhx+YmZ4WIZD2610+m3C60giRlh1SIZibO3zwP4c9j6H8K9lI+LnfoZF/pL2yJc
xlvLJKyA8FHHUfT0rJyVYbSR7iu5h2ajZXUFw5ildPLkDDGGB+Un0INcdPay2bhLhQJGGQp
PT3NNqwU5Nqz3NbRGRYXSRQ0cp2yd6qanYtYXXOWgY5VvUehqOGR7SOOfaCrjBHZh7+9btv
eW15CbO4w8MgwhfqjelOysRJyi+ZbGVFA8rNPG27CgBSMh17jNa+jzqZkhYggAtGTwSPT6i
s/ybjSreO6VvNtWcqV7ow9arT3Vv5q3FrLtJbdtIwVahaaia51YNZ2jXLjJyjHk+lRJlbeS
B25QFoyf4ge1Qz3D3V09zsJViNwFTx7QyQtIEX70Uh/h/wDrUmape6kzY0u8j024huipFvO
nkXKr6How9+/4VuyxKupNIty1vJGgE0sPCyZPyuy9GBBGa5lJYmV4JTtDjB9Af8O4rpNBfN
rtu9sptVML4Od8BPf/AHT+h9qdznmn8XUx9Q8Jtba3FDLMsVpcENHKoz16qo9QacsZMd54e
kIt/Ll3REscBx0J9dw710usI0OnaczkSmxulCP1zGwwP5Vm+MNONtJbaoEwZgIpSO3GVP4j
+VSKnVcrKX9anGmJ43k3oY5UyCD1DDrXv3hLVRrvhiw1GVRJcW0ZtbkH/lpEflYH6fKfwNe
KeQ13am7LfvQ21x39Mmu1+HeqQ6XqN3ot/P5Mc4Vkbsc8EZ/H9KpDrarTdGHrWjPpWsahoM
hKy2r+Zbtn78fUY+lUruFLmEauFCmVMzgf3h8r/rg/jXUfEaK4LW2rx5+0adL9jmf1HVCfr
yK5bTrhdTmFop8q1kYSz8fdx1HsD/hSTdrME7xUjc+GmsajpepXaaewchPN8h+BKoPOPRsV
6N440q21a90nX2t5LeOKB1uIXGS6tgqFI4IznmvJtOuxoHjexu5R+6hmCSgdGQ8fqpr3f4i
WbJ8LWmgZgdOkSeFlPJTd/wDEtUt2InrK66njGi66+i+JdN1IwmV4ZnglhQcmPPQD2H8q9p
+MkUOu/Cy21m0lWaOCaK4jdTkFT8pI/OvBRPPNcS6lPFsu7dlmjeL7y98n1PFe3eJdI1Gz+
Ft7qGgw/bPDWrWP2iS1yA2nyEbi6Z6oT1XqD0rOcPe5/kWkvmeU/wBryCyt70kGS1uIJgT2
5Gf1FbPieI2l/qDouCkqXS47YOa4SFzJZz25/jhOPqpyK9D1pDNotnft8y3Omq2fU7Rn9c0
27Ti12MZx5bPzO3jjE8nnoQRKAy456jPNS3ui2Wp2/kahp8VzEOu9M7c+npTPCd1BceGdPn
O3dJbICD3Kjaf5V0i222LcsQDuMjdkivaVnHU813jJ2OFX4ceFvmmk0yJQuSEZm5/I1heJf
DXhe2tLexsdMs7e7u50g8xWZ3i3Z5xn2r1PYrkq7IhAwTu5FeNeJJ9R0K5vUns38mPUft9l
qAXKO39x/brj6VzVowitjrw8pzlZyPLdSsZ9L1S40+5H723kMbfh3qBXK5wRyCK1PEGoza9
r15rDQBDO29lTkLwBWR2riPXV7akkbFQCMA7s59K6CylCcJL5QHLkngjqetc4rAEZ555rQi
dXjdIwxaRduT2q4OzFNXK/mpNeu8nKyE84xjPerkJZUUsN3kHa465U1l4wSDWpboqWgvI3L
P8AckVjxzUDexetriSS3MFvNm4siZYWB+8ndabFczw6wlzaXXk/aF3IwHQ+hHrWeQ5VWjHk
yQDDFD1GaW4EcKmDczg4kidexPrT2JshNWiMd555YsJvmYtyd3fNUAc5O7kVo+WbzT5ZJGL
Tp83Pt1rL3BemMdxQ0UiQOQQc/jXTWWp2GpTxnVJTZXsQVoryNdysV6B19ccZFcushAAH3a
nCRMoMZJ7k9xQnYJRufWmiaPYa5pUGoWOopcJIgOYn4zjv3H0qbXvB9ikVmZ5pgzBuQc5PG
a+bPBnjbVvBWtpd2bh7aXCzwPyjj1x6+9fQWqeJNS1i0sbu3jjaB0LoynIIOP8ACulTlKOh
5lSjGk7vY+ToFkKArHuHHJPtV+1SQyMx2qG4O3n8KoQqCMM+0EDn8K0TcRxwokK5ccZFcE7
9D3aXKviHSsu/aFAA9O9LaRK5ZmIAHP0qHLM4HHPpWlGqwxANgA9eOtYS91WO6kueV3sIFC
qQVLccc5zUMv8Aq2dGKk54J5HtiptxAwJGO05JxUFwQx2kK+cEMOtZx3N6jSiamlFViVWla
MkjA9afqsypAyxkoXGHVuvWrFmksdtEWlRQADhh82PaiaLzr23tzG21pMktyWArl5vfuz1O
Rqior+rm1Z6jp0dikIuYlZECgZxXnuuXJl8QXEqEHa2B+Fej3OnWU1sHlt0J9duK8ouW3XU
rDoWOKrARi5SnExzqVSNOFKdreXkd7Z6Fomk+DofFfiOOe6N6+ILOBti9+SfwNZN7qfhG50
uZtN0O40zUkIMLrMZEPPIP4VpeGvGWk/2B/wAIv4ssmutNB/dSoPmi/wD1diKuXngyGzsH8
R+Eb6LV7OMEmJ+XiHrjuR6V69z4+66lrw9Bpmq6Nqmsa7bT/aLFFkkED7TJx1I9eK5TWbzw
ZeWNxJptlqMOpOQyPPKHVuec4711PgVraXwv4pe/MptjCGm8s5cg7s4z3riNb/4RjZbvoH2
3IJEy3WOnbGPxoBL3joPBOkaRq+jazJq9vNKlhEJlEcmwngkj9Km0XT/CfisvpWn297pmoK
jPA0kvmKcc4qx8Px/xIPFxByPsYI/Jqbp8Fr4L8MweKtO36pdXsZijn27Y7Rj1DDqW7fhQD
62MnQtN1LW7ybQIPLf5j5zygjygDgtnvU16fAmgXL2MWn3GvzxHbJO83lx7h1AAra8CGVfB
fiy/hJN9sPzjrjaTn+debGDNsJ1OR0NF2wVrnQajqfhi60vOlaJLpl6HG796ZEZO/wCPStv
QtH8M3Hga+8Q6zZ3MzWc2wrBLs3ZxjA7da5/w34el12z1B4LiKJ7OPznWRScrz0x9K67wq2
m/8Km1ttWSd7IXK7lgID/w4xn3xQKWiOT1W88Jy6YBo2nX1rd7xkzy71Kd8Y71t+GLHT7rw
prus3UDyXemx5idZCoYEHhgOtYdwnh26v4bbRY7tIJU2v8AaSCwfPBBHauk8KQSW/w98aQO
CHRACD9DQN6KxHpGtabJpCWmsyMd00YiKj0bOT7DvXW6zpw1OxuLGVxLMibfMHQd0avG7Zw
qkD5pAOCf4fpXqHhXVFvrWwaQnzVieznOeWYEMjfl/Kmctenye9HocFZXT291IjoTkEFD37
MKfvU6pDJJMRChVGcdQh/i+orV8aWj6Z4mMyx7orpRMhI/i6MPzrElKRRRwsc8khh/ErD/A
BoRsmpWkup6tfQyTWOoeHdYjL313CWhuukd2UAKMp/vYH3fevJpzcaKy2ScXGQ9wuOh7Ifp
/OvfNC+w+KfhHbNexRyS22Efced8Zx17EivFvEbR2fiC7sLuFpPJkzFPn94EPKgn+IYPeh3
vcik9XEoz3keoxgjmQLjHfI/+txXvth4ih1f9nO+kuHBktLV7WTd3xgKfyIr5xuIlSZpLeQ
kHlSBivUPAUN4fAHiCKUxyQXUe6KHqfMTncR+XFDd00VUUYq5ymlzK3lxznbO8Wwgdu4Jr3
rwprBvv2b7vSmkPnKJNPTPJLM2FH/jwr5e8+dbz7SJD5pO4k9ya9u+E9zI8FjZ30TLDNqIv
Ix2bC7Qf++smnurCqxUPePLIMW0MMt0uHDlBGf4uMEn2z+dejafJ/aXw40iTOZI2ltXJ6DD
f4EVwfiTT2tPEuvWDHLW14/5bzj+ddf4Ena48DahbldxtbxZMD0Yf/Y1hPTlfn+ZNZe42js
PAbD/hEU3yc2t3NDgnoCQw/nXfW17krFGy5x0lYbTXnHw8nWGbX7CR408i6Sf51BBDAg9fo
K9aji0Ty4pJI4ZSVJ3hAOnoK9ik1yI8yqvfbM1mMkjxhxEDwQQCufY1R1DSbe9sZbK4MFza
vxIjtkN+Ga6QR6JNuxbJLxnawwKktrvRreHy10sKin/nnkA+tU2rWISs73PF9e8AaRpfhrX
RosJFy8PQvu4B3YGeg4rwQgj619yyXmn3Kyr9iVVcYBCfer5I8d+Gp9D8T3pigIsXk3xOAd
oB7fgeK4akbPRHq4Wq5XjJ3OSHCAD1qSNypNRHOOKkTsSelYncOMLuWaNSyjknFLauxZog+
0Pxz0q/CyxRhUBOevpWY6FJjtOT14qnGyTJTuWZZmUgFsSL8jcdRTbed4ZkYfN5Zzg9170w
yiSQFhwy7Sfeod+1hg/MvapKsWmnkS5cqQFcYGOmKolscZ5zyKmYqUxjnqKcLWXaxKsvy7g
COtGotiqQRzjANSRSGNhj9KngtJbjCxJvcnG0davR6DetE52qGj+8hPOKfK97A5JFRGQ5DK
GX9a6vw744v9E05tOctPAjZhVmxsB6iuP2lZBg85xVoSRFRnKN3x3pXtsJpSVmU7dZtmEUM
mBk4HHFSOG3De2CPTqRTLbYIsmQqR2z14qRYweF7+/NSaxZbsYy0nmbSQOmK0ADjBUgNycn
OKht1EcRRS3A5AqVUVQVOQm3GSa4pv3j2aKtBIYQFPJZVBxzyDUVqol1AI22MKcAipmdYo8
SKcYwAeR+dT6LDukadyFQA5J6iocrRbLjHmqRijYjXewZZBLzt3twQCOgFMhuYLbXYvtLkC
GP7zclj9KtsrQosjt5kaDPA5zil0WBZL27uGjK5wMNyfWuFy0bZ7zpy5owWjv+RPf6zYvpU
7QXKMyxN8oPOa8xRUmUrkiXqvo3tXeeLobeDSjIkCLISBuA55rgvliTJAMp6c/c9/rXdgYx
UG49Twc7nOVVQqbpdDqrPwPealpMF/pF/Z3LSrl7eSYJJC3cEHrXR6Gsfw90jU7nWNSt5L2
8i8uKxgkEhJ5+ZiOBXmaK0xZlbEuPXG6nWmx7gRyxGVWPIBw1eifOtaHonw/hFz4Y8R2kt5
b2r3sYiiaeQKN2D+nNZQ+Hd4sxM2vaPHABl3FyG478d65GaERT/MMwvyh9RWgmkJMgSN1Z5
F3QntJ6r9faixL06nXfD97aLRvFCPcxRpNAYYTK4UucN0B/Csjwf4hh00zaNrSGXRb75JkP
PlN2cemO9cgy7WKsgyD3p6TSR5AI2nqMUWK5ep6Lp1yPAHiKQ/aItU0G/XazwuGJXsSPUZ/
Gobzwja3zSXHhLVrO8s5zuEEsojeHP8ODXERLayNy5Xd1B6j3+lTNp5STaGU/3Sp60ITWp6
L4V0abwtY63PrOoWEH2mzaJIxcqzE4Paq/hS0h1D4XappMmp2dlPdzhoxcSheBt5I69q86k
gWCQiTLP6dq1U0JIrOO8viY0m/1CY+aQf0H86GJq27N4eDPs1rJNdeItKWO3Bk3Qzh3OOcA
e9XfDMxufAPjKd87mhXJPfg1yOmabbX15PZ/6uYAmEHgMR1X64rfh1XT9E8E3+iWk32rU9U
YCUqvyQr0xnuetAmr7HHWxxGSB+8U7lHr6iuk8IymPxTa2pk2Q3RwMnjcQcfrXOQqyhwcrJ
E2SK1yrLarqUZ2NayqwP154/GmE1fR9T0jxxpjX/hb7aq4uLM+aOO3Rx/WvOLG1bVrJ7dMI
YzuWRuieoNe26VqNj4i8Li9ieMRyfJKr4+XI2uCP1/GvD75ptL8RT2MhCR28rQlY+FwD19/
Wm9GclDms4PdHqPwxNteHUNBjnkDvH9phZmwpkBw2B27VxvxGtA2rjVYxjeRbyxd45FUZB/
M/lT/AAdq39leN7C4MiqFuAjZ4yj8E/yrrPH6Wmr2ur3ti3mxqyTZAxkxnYxHsQ3Xvipdrl
q8Kl+55dpkAUxzOQ7MzRlW6D5eK7/4V37sdRsZTuIYSYPoeD/SuEtCscEvPMciOM9h0rpfA
Uws/HF1bdVmjYL74ORTW4VlzQkcxqekSWviHUrAkD7OzsCP4lzxivTfhxePFpOkT52m3upE
3e2VbH6muU8VReV44voVUKeWA6ZV1B/HBrT+Hk2NKvITkmC5jlHPQMCp/kKcdxVm5Ur+hP8
AEq2hh+LWsbQdl5ClwAPUoD/MUvwuHmX2v6WXwkluswGOpVuP0JrV+LtqB4j8O6mpGLuz8t
iPVT0P4NXIeA9bj0Tx5BJMf9FmRrWc/wCyeM/hwfwrKorxaLXvw9Ud/wCCLWKT4i6rZXCbl
uLUuAfVWB/ka9osNMsYIgyWylvUrnj0rx3TQbP4p6XMgx5zvbsQeuVb/wCJFe5WgJgUk9fa
u2nJ8tjzpq9mQ/2TYbiRap83XHFSLo9iItvlE+uWJ/WraYxtbP404SEBgQWK9Md605mZ2IB
p1o4CmBVUdAe9YfjDwbpfiDwtdaP5Aj34YPGOVYcg10owcsTg571KG3KcMcdR71Em2rM1hp
sfHPiL4UeJ9BlnKwLd28MPnmWLgbB14PcelcJGSflABya+8L61iurOaCVNyyKUPrg8GvibX
9IfQfFF/pPP+jTsik9dueD+WK53HlPTo1XNNMlgtvNUhQWYDJ9foKxWJjuexx3rdsxmMiQ4
YrnOegrClUbh6ZqpbI1je7LMUFtLJulymOdo6MKljsrWSJjJPtbd8pxk4qoHU4BY4HAHpU6
yAFQVw2e1JNdhtPuXBYQQnzYXNw6kcYwPyrSdGO2SRflI/dkDhfY+1QxyQ3FqVEYjZSPmU4
471O1vD9g3LcsVVsc9D7V0Qa5bpHPK97MxpZpbXUDcxARSAkHA4z/Wtzwv4X8RePdUuY9OM
TSwoHdnk8vaCcYHrXLzZeUqrFj2r3z9nXSLmbVdZvgubZI0gJPG5id39K503Jm07RjdLU4j
Vvg34j0nS2vZSs0iZ3xxgkKO2D3z/OvPb6wudNvpbK8Ty5ojhgOa/Q86ZDNAbeVFdG65r55
8c/BnU7zxFNqQ2ObuR5CYjgKcj5QPYYrOXuu4U5OS94+bLcp5W05z/wDWq9aqgl3gBsdB3J
qhbx7o9wPzeg69Kv24mKlUxCP7xPNZzWh10mlLUuSS7MkcSHjZS5LfIuenGRwDUAaKAHLGV
2PLHkn2qaMLNkSMcEf6sdAO1crjyq56kKnO7IjuRIqbWbdvP5Vt2MFwkSLGqKTjBesaNTNf
KkhCheK3o1ChGEMk4CkBs49qxqvRI7cJFObkOmM8AeJ3Jdl+WXOc45P0p2h6xZ21uxuGYM7
lslTgfjVa9LQ6ewiRlViV/eHLAn+ldFp9miaasLRhgFAIIzniuSo4xh73U9OkqkqvuO1l18
/uOd8Wajbta2/2eRZHZi6gcge5rhiSzFick8knvW/4r2JrCxxKFCIMgVghMjK9uo9K9XCxU
aUUj5fMpyniZ83TQQNtPB5qyjCUmZflmQZOON3uPeuz8NwWr/DPxJdS2lvJcW5AileMFkyB
nBrhEBxx948Cuo8tM0Lea2uIjFdSMF5JAPQ/3h/UVJaT/Y5jZXbH7O5DK6HlD2YV1egQ2sn
ws8Q3ktnbyXVu4WKZowWXOOhrihh7RgQSy8/T3ppktXLurRpOTcB0Nwo/e7Tw/o4/rWLkHv
Xo3jqK3t/DvhiS2tYIHuLbzJWijCl2wOT+Zo8XWcC+AfC8trYQx3F4PnaKMBpDt46deTSbC
Lskedr94Y5NaOj2VxeakiwKjvH+82SNt3AHpXXagLbwp4Zg0D7NbT67dZlnlaMMbVG6ID64
/Krvw7htTc6uTBFOYbMzKzqCVYenpQDlpoSas+jRWser3tgs2rImEtWOYl54LkcHHYVx0Or
PqV5INVm3tKchj/AewA7D2rW0uaW5sJdUYiTYf3y4zuB9f89K6jQYNCtotP0TVNNge413zZ
VkdBugUjCAHrzg07mEY2TiedxPNHdNeI+HSXIYdiOhrt7rTtE1nS7fWrCeK0v5AfMjlOEZx
1U+hz0NcbJbzaVqV3pV2uDC7RPnvjof5V2ngCbS4tI1xNeSNrJGjUs6ZKF8rnPbtSLkuxha
3pYSeLWJI/sSXK+XKjfNmUDnbjggjB/OsQTGaKKyeXaGOw88ADkV0niuxvNAgm0O5cz2Usi
3FpOe4+vqM81S02X/AIttrMzxRG4S7iRJSgLqG6gHt0/WhFJaK5H4c1m30kS2168gs528uY
xn5oj2cDv7iqvim60Z77ytJaS8YYMt9KcGU4/hXoB+tdX4fuYLH4ValrDaZZ3V1BchENxEG
4O3g/nXMaxr02s6SkMukWNqFkDrNaQ7OxG00MpWvcx4UNzGMttaNc5z29K+idE0ux8ReBtH
ubfYst3am1nQMOcBkbj15BrzvwC2ht4Q1CHX4ovs8t0tsszIMxl14+bqOe9dH4R1LUPA+qT
+Fr6b/RjL51vL/DIh9P6j1pmFSPN8jyRgltez2koIfa0TZ7Mp/wDrVa0DUUt/FVjesQoWZQ
3PYjBrpPErhfCGpSKkYd9XZRL5Y3FCu7G7rjNLeLCvwQsbqO3iFy935ZlCDeQGOBnrSvY05
U9+pD49mgXxfYXsTgrJCoY564JHP4VD4LuVi1bUYVbCvCXXB7q4I/TNaF5qDeFvCCR38MU+
vakA0SSxh/skePvHPQn/AD0rM8B6G+qazcXd1O0NjawtJcyDgkHtn8DTvYzUF7PlZ1vxD1W
z1Lw/oPlMJZrW4ZXVRnAKjn8xXAaZNBH40tN20QG4Ct6bW4P863NQ8eaoRK3hqyt9P02A7V
byQzMPVifWrmgazp/jK8TR/FFjDHeSf8e19boI3DjkA4pPXUcIckbM6Tw9dhfFOjWEsjGS2
vtsLsc+cvI6+oz+VfQVoxCqm04A6AV81eFFu7H4n6fot+weW0vS+4jIYbDhvxGK+rLK137S
UyD/ABYrem7ROOpCzSRTdc/KyEkjrjmoyThTgg5wARzXSJAMkOMgfyrxDxP8ZhYeNrzSNO0
pXtLAsk0koO+Rx1CjsPfmqctbMj2Tauj1Bldk3hAN5xjvVu3ij8vbIp46AntUXh28GtaHZa
rDEUguoxKoYcgH1roPsy7c9PoKGwhTb2MvyEYHbGD79a+Xf2gfDcmn+K7bxDFCVgvl8qQgY
AkXp+a/yr63CFOFQ89TiuF+KPg+fxp4F1DTIYgbqNfPtj/00XkD8eR+NZydzqppxkj4stnm
aDeHyq5G3+9xU9po82r65pWkRukT3u2NHI+UFjxmq9gjxvPC6YKKwYMOVI/+vXQ+FMjxx4T
lOFAu40OemQ4/xqUjr2ZmeIvA/ifwrMw1fTJIYw20SKNyE/XpXPB3DD27mv0IgtoNTtrnTb
+KO6WGb5kkAbg8qcVyOo/Az4fX95Ldf2QYHm3FxFIwGT3A6CpacXYiNW61R8TxzYYk529wD
Uoum2NGmdp7HtXo3xP8H+EvCGotpOg3V1eXcIzctI4KRei8Dk/yrziyhWa6CtnH+z1NOzW5
qmnqFtDNNKhRGdmYKgHVie1fbHwo8Fy+DvA8FrPKDeXR8+fA+6zAfL+AwK+UfDmnT3PiW2a
0uIrSS1xMhlxt3qeBg9cmvszwJ4gj8T+HxPMvk39u3lXUQYHa/qP9k9RWiTUeYwqPmaijo4
YZU4MmQe9UdZiZvIO/+91/CtcwA4ySPoay9aVVFuN2PvdT9Km9wjCy1PzotSgQGQMo7Ovbi
rim7I/duHX14qlblwPkx0AIbvxUgL7jhAvOM5IzWVzrUHu0XI7SZ3JlkWMEcFe9X2IMAVZB
gDBKjnNYvlzyn5HLAdcMcCpmhAhUGUu+eQDxisJpN6s7KU3BPljY0dPOLkl085+wHJzXQRJ
dLGi7d8yNkk8KAR0qjpEXk2u9diBc7mI5HHFaaG7e2ErStheAFx849a8+tLmlZH0WDpOFJO
W7Mi7dZr+23yFt7ZkCjPSuri1WyVBF53luwP3xjNYOkw+brc0zIv7pcceprd1X7N9ilaVFd
UjLYx7VzVnFuNNo7MKqkYTrJr5+R5zrs63OtXco5UHaD9KzMFFVgfmNPclgMfxsafIVJcf3
QFFe9GPKkj4ipP2k3N9TufDPz/CnxZkd06fhXCLKiQlEU7j3Ndt4T1fw5aeENX0fWtQmtzq
DDHkxFyoHf0qobH4d26vMNd1C7ZVJWHyNm844G7sM1ZzJ2uafhvP/AAqDxTwSfMX+lcAsxE
RQ9OxFdb4M8UWGkx6hpGs27PpWpLtk8vkxnpnH0/lTJtL8CWkxuP8AhI7q+gU5W1ityrt/s
ljwPrRcaerNfx6C3hfwmT0+x/0Wui/tSw0fw94DvdTt/Ot0Ujcf+WRKjDj6VyfjjxLo2v6V
o66WTE9pGUe3KkBBgYAPfGKZ4l1/R9R8EaFpVldNJdaeMSK0ZUHI5wfY0EJNpIreNdCudJ8
SS3Etw9zbX5M9vdE5355wT6j/AArZ+GjFrzXty7WGnsGFZ2keKNKu/Cc3hjxSJWgT5rS5Rd
7QH0+laHw22JqPiBIpvtEYsHCyBSMj6Ggb+HU5zwpFd3WuQ6VEx8m+YRyj0XqT+AzXVazc+
C7zxP8A2ifEd9DLasiRpFbZWMJwAp9OK53wtq2laLZandz3TDUZbdobVBGSEJHLE9qraJYW
t9aXPmuonjXeoY4DCmErJ3Ol+I8NtcTaf4s01vNs9Sj2O4XHzr3I7Ej+VZGjEyeAvFPOeIP
/AEOrVnrGkL4BvfDOtzyRyGUy2bpGXEZ68n6/zrK0fUNKtfB2uaddXckd1fbPKCxkr8pzyf
epGtjqPDd7B4l0EeDtfk2ysudOun6q3Zc/544rKfTLzSPAniPT9Qi2XEF9ACOx4OCPYiq9v
ZpN4RS4iuGW9tG85ccYQtjIPscGtbXvGsGueAZNM1AeXrMUke8hcCdR/Fn19qdiU7vQt+Gd
RGm/CLVrtrK3vAl2P3Vwu5Gzt6iqunzP4lLkaTa2MQhZCluu1WznBx61W8O674Vi8B3Ph/X
Lm7RrmbzX8iPO0DGME/SrdjqXgzTbaY6dqGqXMojPlxSRhFZu2SO1JifUxrRT/wAKw1cdxq
EIP1wa6Tw1q0Xi/Q/+EW1WYR6rarusLpurY/hJ7/1H0rlbfUtNTwVqWmT3Mi39xdLcKoiJT
5e2ffNULC3lkmsZ7ORorhptqOpwQ/8AD+tBb8zotZju4Ph5NbX8TRXUWrbJFb18utyxv4NM
+EeiX1xardxW+pb2iboRub9az/GHisa54NTTr6EwaxaXC/aE24EmARuBrMm8QaRN8L7fw2k
0pv4pvOOY/kPJOM/jQybOyuWPiFo5a9j8WWNw15pmp4dZCc+U2Pun0Hp+VbHgYfbfBXifTr
XH2ySAFR3YbSP5/wA6wfC/iKDTtDvNJ122lu9EuSVKpyYn9RWVZ6w3hzXk1DQLt541OF81N
u9D1VhTYNN6G7o/2U/DPX4yg+0KiMoPBGHGazfDVrNceJtHe3UmRp42wP7oPJ/Stq61Pwbr
fn3Exv8AQbq4H+kJFH5kTnucUlt4h0Dw5E7+F4bm+1KSPykvLtNqwr/sLQGup1VuF1P9oMp
ZlQYtkZOeNwAz/hX1zb2hjhRSylgMcV8nfA7SHb4o2c2ooZGnt5ZiWGSzAg5J/Gvr1Y0X7q
4qlotCVBSOK+I+ryeGPh9rGtW9wIrmOHbC3BPmMcLgH3NfFk95e6tqcmo3dy91dzHc8rjqf
evtL4o+C7rxx4Hl0ewuUhuklWeLzc7JGXPytjpnPX1r4xl2adrd1o2pRR28kMjRStE+8Bge
cEcHmhO71K5OXY+k/gL4gvtd0vU7G7lPl2JjEKZPyqQc4zzjIr28KowCScV88fAPRLe90/x
FbzSyNbXEUcTNFIULcscgjkEcfnXolx8LZFkLaT431+wHZftHmAfnV6PdkxjbWKPRxgr6Ux
0yDg4rxbWvD/xa8MaVeapaePlv7a1UyFJ4dzlR7YPNcgvxW+J8D+VFPpeobQDkxBGbPbB20
1T5tmU6iWkjz/4w+Hf+EV+Ld+kSKltqaC7jCjgb8hhj/eB/OuX0ySO2uLO+jY7bO8ilGOPl
JGa3/ix4n8R+I/FNmPE2jx6XqNjbCMxKpG5WO4HnPrxXGBJprSVluSNiglShANRH3WU9Vc+
x7zxtoHhzxjJLqGqQwx3dijOu/cQ6njgeqt+lcP4v+PSNG9n4Yt3ErDaLuYYC+6r3P1rwS2
ea9sklbLzHAyxyWPT8a6y5+Gfji18PnXrnRJEs0UOxyC6Lj7xXriur3dGzkUWtDh9Zu57uO
4nuZTLNNJud2OSzE5JNUtIkMbFXZUDEduv40Xu97hYGHQ5PvVxYYrT5TJIrAZzkYQ/UcVhU
1kdC0jY63Q7CKTS764vICRI7IrYyRhcgg0vgrx1rPg7Xv7RsGEkbDbNbufllX09j6Gp/DFx
EPDbJLctJKrTHawwOUOPxrjYhIQSFJDYB4/SuuNuVI5lfmkfaXhb4o+FfFNoht9Qis70j57
S6YIwPfBPBH0rL8cR6jq+pW0NjMdtvGSxj5GWPr9AK+Vr3w14l03TE1a90S8tLFztWeWIhS
T0+lUH8Q6rDDHBDfTQqmeY3Kls8/MR1/GslGMXzI2knJWbOe0xsQsu4DoRxmtEhzl5NwUsM
ADpVDSzthdvLzjow+laOOMhwytwcnpXj1HaR9Dh17iHEIMhkXBbqO3vVSJBPe52FFXgAHpV
iRVEbmQYwDgDoR2qfSbdpFMgXKA5JPU+1Rfli2b8nPUjA2UiWIoDLGAqnBI5BPGaWURrbSm
5mJCYwV4HTsKljX51JtwUIC464+tZWtpFHEyxuWllYDbnpmuGPvSSue1Vap0nJIs+Hbq3t7
OW5mjkKyScEKTgdqf4l1a0fQ5RbzBmmIQAdQO4NbmmW6WulrGoAwoBrjPGDxPqEMSIoKJli
BRS5auI2M8V7TDYK11tb7znPlDxKOiLk0wkEtg85zSM3zFgfapIACemef6V7h8YRMuFXj+H
NPVF3HuAuacSPKQexFNH3yPUf0piIqXBxk+maCR5bY9aHyQAPQUhCUUwBjnHQHmhm+b6UDH
10el+JE0Pw/e2Wm27G9v18ue5c8In91B/U1ze4ZxinJJtwQoLHpntQJq45EGNznav6mtHTJ
nW7QhALZGAkXrkHjmqM0e1EkD7/ADFzk9c9xV3ShsvxbTAql3GY8n3+6fzApoUldWNW/trd
ZJYpABH2OOVB6MPp3HpWEkHlagILsYGcEjoR2I9q02mkuZpYMHztgZTnoyjkfTrVIMt0q2/
Q9YyRyp/u/SgmG1mdNoFxD9hgibOxJWtps90kGB+uD+FYPiGAxXcMhQqzxgMP9oHB/lVjRx
Iks1qc5uoTtB7Opz+eRWj4n2X8C3EQC7SkjMx4G9AT/wCPZpmW0zjgpYhVBJPQDvXdeDtNj
a7dLoKZSuChGdvcE9s+1cfFceS2y1IR24Mx649vSvT/AAtFbL4ctp4Y90kM7ozqeWOep+tI
MRJxhocd4p0yOx8Vy2Nu+6F1RlJGMbgCR+BzVvy1soJBCADCY7hPXg81reP7VUstK1cDEkk
80b+4GCv6GslZBd2ltK2Nrq0LYPqMihEXcoxkj2bxL4D0jXvBupa9Gvl3n2UXsLxD72UyQf
UZFfNQV4HSRl4bkehr7B8A3MGo/Bu28w7XWye2bI67crmvlm3g8x0tynmeW7LsxyQCO350r
NOxpGejJLO5gbw/qFvwzu8ToueSec0zSrIXenaiGUGWOMbCTgLz69qv3ulafpEstzctuZZG
AtIW59tx/hHPTrVXT7+S6u5bRYxGtyrRpDGPlBPT61QN3V0eqaV4Y0q68Mz6skIu7uW0UQj
GYjME9evJFeaeHh9q1qY3Sq0vkSEJjABA6Yr1C11qHSvh3d2thIWFhZGJX9ZQ+GP51wOnRG
HxjbaikHl2d+WaIjpyPmX6g5qTJSfLJHtfwqOz4kaSoYoWsZwRt+9whxX0eK+Zvh7PFF8W9
BduFkiuI19zsGP5V9MCq6I0wr/di18EeLfDg0zxXr1rCTLHaX0sbMwwcb+D+or73zXy94m8
P2uo/FPx/p5Dm4NjNeKeAo/dowx6nIpXVzeTstDa+AvhjXNKgg8Q27W97p+oGS3nVnKPbbT
wwH8WSK+h68t+BFwtx8L0kjVhF9rl2FhgkZHUV6lmrluEdhCMiqk+l6dcnNxYW8x9XiUn+V
XM0ZqSmk9z46/aH0+6svi+NQlRhb3lpE0RHfaNrD8x+teXJeGZJbaMmOFz+8JGTivoX9qLS
nNr4f15OkTyWr/RsMP5GvnWK/kitHtTEhSQjBxzn1oi7EyVz2H4Z+H/ABIfD1v4s0Xw5pev
w2szR+RNlZlK9x2PXNetWvxw0RZX03xZoN/otzjbIkke9Tng+hx+FS/DfVfB/g74badp1tq
8V5ctueVIAS8kx5YAe3A/Cl123k+Itubd9DjeAHCsuDIOe8vRfoM10RTfxLQ55SUfhep8s+
P7TRrPx1dDRb6O80ubEtvIhPyK38B9x0qnE32Swlu7dSxVduXQMqk8d+9dZ8WfhzL4E1LTG
8+OSHUFcqq5PlFSOMnrwetcbpcQkmt4JFYwSSqWz02g/Mc9qy6uxotIo7Gy1q0i8EQ6LZae
Zb+VCGdwMBm6n+Vdp8L9D8OaXt8V+LNTtILK1Yi0hlIJmk7ybepAPA/OuR8G+G77x54wNhZ
tJAjF3llUHEUfv6ZHFdinwB8TRTmXUJY/sisVVbZvNcLngkHHGPTmuptKyOeMbXaO78UfHL
wRcafLpNrpFx4gSddjRtGEjb8+T+Aryw+FPEerILzRvhxp+nWrE7RdbiX+m8/0r2fwfpng7
woiRz+HIba4B2tfn98CffPzR/lXb63qGmvHauL2BkO7aVcEHp71jK0dkbxanrc/P7SgRGxX
JOMAdunWtBAFRt5XAGSFHCms/Ss/ZnJkKjI/lWiS4j3MuSvOAeGryanxH0OHX7tENwXMaRl
9+7nitiwhSOKPdvjYnIIHBrGtFE17kKdo5wK6aJDCu0OcsM72P3fbFc9Z2XKd+Chzy52TJ5
SJ5kkjELkE9M1izvatr0ETHbFD8x75PatSZ2itpXDiQDk54wMVU8N2qziS8lTd5rZG4Z4rC
Foxc2dtW9WcKUV5/cdFHeWdxCBb3CuAOQDzmvONauheatcuG3DdtBA7DgV3mqxWsGnyTLAq
tGh+YDBJrzuzG+6jXG4sa3wEFdzR5+d1aiUac7d9DRhs4J7KO2uYxBKwLRy44b2NZjW8tld
eXMuAeh9a7PYs1uLa4hXaDy3oexFc9qdyS66ewRyrDEo9P6GvY0sfIQm2zDVioz/tcU5uZD
tPtT7mARSNsbcgPDVFneT9Kk6Bj8RDnjOamwGkUf7FNC7gO4zilPygSf3m4+goGRfxhce9E
YBkOfrS4O/LcE9AfSm9N5HfikAg/wBYSenahui4HSnRgeYjHsRxUsoUBhtxhj+IoAs2qR3F
myyPtMLB/wDgJ4P5HFWLmOQafBKPvwMCrDrsJ4/I1Rs3VLlQeEcFG+hrpLeJp9AERAJjLRk
5x8pP9Dg1RjN8rRFdxOjJrkMe2GVxINvQBvvD8GzWRqEZhvWkQkfxce/etbSLtW02XSL0Dy
txXcT9zdx+WcVmXsb/AGQGTPmW7mJz2x2pvYIt8zuS213I/wBnulP721l3MR1ZTjk1varZS
JbuPvQ3UTNF7bTkfoTXK2DESyJn76Fa7iyY3/gtbqR2eS0cPyc8D5W/Q00Z1fdaZwEPD78Z
2nOPWvRfCkqto2qx2jEeVIJ0B9CucfpXBzW/2fUJ7c/wsQPp2rtPAeIdWliJ+S5t94A9Vbn
+ZqR17ODN3xjEt58OftKN/wAe11G+MdmUrXnmjah9nuEimG+LcNwz29R716tq0BvPB+u2cQ
5WDftx12MD/KvENzK+4HBB4oe5nh/epWPpz4cX5tfBWr6cZFYWkz7G/vq67lx+Oa8Qsr2NJ
ri2s18pnch5jzIwOQcH+EewrtvhfqN7c2t59pdTBGyIiE/MW5P5Vxmr2aaT8QtSssCONpCU
3cYVvmH86T3uKO8olG6mWSC5JGWDcn14H+FU9NnbTXGoFcyAEQNjgP0z+A5/KlvyjalOiSb
o5TkkdCfartrEl7oiQk7IkmCOf7uejf0oNk0omta3wi+G95B5hLSy+Vn6urVU0i9l8+G1Zs
rbTm5jB/3cMPyAP4Gqd7Z3+m6G1pcRfu/tQfzByrfLxg1Bply0Oq2M6EApODz3HcUExSd2u
p6vpetTaD4j8P6vGgM1ssjEP0OV5Feh/wDC8db3Z+zadg9jnj9a8p14IuqWCKnyOkjAexwM
VRfTrJlx5I/Ouqirra5xRk0lZ2PWbn45a9v/AHcunRD02Z/rXm1/4/v5/H+ta80lsJb+xNs
5A+UqUCkD0PFZQ060B+WPafUE0i6bZCbzDbqz+p5zWkqd9kaRqW3bZ23w7+JOs+F/B0Ok6c
lq0ZdpC0ylmDE89/auwj+NXiZB+9hsJCP+mZH9a8jVI4xsjQIvoBilz2rVU421RLqSeqbPW
v8AhdfiYZIhsSPQxnj9aU/G7xJyPsth/wB8N/jXkmcdBmgn5sf5FHLDsL2k/wCZmz8V/iLq
3i/w3a2F/b20UcdwJFMQIJIB9T715FErNPEvHJABH1rV8Q6jFd3SW8DBo4Sct2LVUsY/Nvo
HZVCBwck8Vwzs56HoU7qHvbnqXg3VdL8OoX1LQYdWuBIWR5JWAQHtt6GvU4vjqYI0ii8OxR
xIMbEkwAPYYwK8ODccHigvtUknjvXc4Qe6OD2k09Gbfxp8fR+N20ZEsvs32XzGILZznA/pX
AaAsUd9vaFJ9ilxnJ5A4x+JFUtWvY7/AFIGF8RRrsDEfe5ra8PxNHazSFAu0bT69RXGlHn0
2OyTap+9uer/AA68f6R4NsxK2hTG6ki8qUxyBVcBshiD3r0JPj7pLH59AugPaVTXz979fak
LDH3fwrulShLVo5I1ZLRM9z1X4zeGNShMc3hq6kPZxKqMv0IryHxJrtpeam11pP8AaFtHKx
Z43kUgHjpgVjscrjBGarTAHbnNQ6cUtCudvVnH6TxEwwCGODzjtViUFYAxyDyo57VNpVpCt
iDJu8zdkMOnSpxZrNqSQiQjnAJFeDL42fU09aSSJ9Is8w7zxn7vOK1m8sTKWAMgG5lXmrIt
YLS3KFfMeLByRx/OnRQ+Yr7diYGeEzn9a8yU+ZuR9HTpKnCMOpzWr+YsKxxuM3DbPfFdRpS
QQ2ccUUiZVQMA1i2unx6l4hMUjfuoE3BSPWurfwzYeSrozxP1DJx/WjETjGMabFgqdRzlVg
r9PuOY8Y3XlacLfoZWxx6CuY0RUa7AKA47+lbfiLRLptSeCS+81LdQVLrzg07S/Ct1HcRn7
ZGC5xwp/WvXwtPkppHy2a1pVq8m1a2hJcywRIzSHauCzHHX8a56NWnbzShaW5yI1A6KK67W
fDN1c3cdubqJUGA2AentTYtJS0U3Ik3/ACMihh91V7D8RXSeErQXqcPfW4gmaGFi6KdvJ79
8VD/q92MZxtJ961ksGndVMo3TEkkjoOpqKWx8yZkVgscQyOOTSOxbGcqkIEA5POfQUjDAEj
dAMIvrWpbaaZgzPN2ycDsO1NXTJHP2h5EKBSVXHSkUYzAg5Jy5qPHyH3rSXTmmlOJAMe1Qv
Zsr8yD06UCKked474Iq5KFOxj0IIP1FNW2IkA3fpVjyC8Uib8BCSOKAKHSus0CYSMYpP9XM
ueR36H+lYL2TNtfePmHpW94f09lgnu2nwtqRJgDJPOCKpGVVXiyq0aWviN45cCKb91KSOAW
7/wAjU2p2sVs6yFv3F1H5co6+XKvHP5VeuLZbvS724mb95L+/QgfdwcY/KrcOnf2r4ea6Mg
UvGsgBXo44J/HGaaRjzaJnBRkxTA+hxXaeB5kmivtLlIKyqcc9cjH+FZup+H/9MBhlVBIgY
rt4B71etNDu9NmtdQhukUoBuwDk0Lc1qR54aGHqsLR3sLMuCy+Wx9WU4P8AStrw1OLXU9Nu
ZsKiXBhPbIdcflmtvXtAgK3d3vygkSaOMjGCw5B9s81gRWM9zcqI51Vy6sMjAyMYpdSIvng
keq2LE65f6fKm0yI8RXOQ25OCPrXgsEG6/jhlGF3hW/PBr6XsdFW2SOae48yewmWLcI/9Yh
G5cnPUdK8evdDijuvEIjcARXW+P5eQN54/Wh7mND3HKJo+BZWtb3V7JBt2qJE55+ViP61H8
TdOUXem68hLvcQbZARwShxn37ZrW8M6YsfjBd0uUnhmRsLz0Dfzqx4+tkPgHSrkOTJBePHy
vVWXkdfakxJ2rJ90ec6oI5bK2vIUVFGRhR3x/wDrqx4YZZLXVLZ0DM0QcA+xzVfT4/tNm9p
n5I5Ayk9QCcEfrWr4W0101y6tTOAGgkUkL6dKDaSag49iz4iEsXhmS2k3SRLIjRydcc9D/j
XIWXzTwDp+8U5/GvUvFWnLceE4lWXDOkZyV9/rXAwaLIk8bC5HysD933+tFycO707+Z22tT
xy6rbwAgPBAZVPseo/kazvtTnoQKtX9it3rMszXDBVtFGNgzjPI61jyaBCkrKt5Lt6j5P8A
6/vXRSm4rYwhCNldl1bl/wDnoKX7Y2cblNZb6HCi7vtkp5x9wf41GukWuCftE3X+6P8AGuj
2kuxp7OPc0rnVYrVA0zAMegHOaxpvE0/mk2wUKOAXGc0NpViXO+ac84zgf41C2m6ftJ82f/
vkf41nKdR7aFwhTW+o1ta1SRyRcCPPRVUVDc6leTxbJbt3TuFG388UG3sEz89xkegH+NI1v
YKNzPPjGeAM/wA6xfO9zVKC2Rn5XgrnOOfSrqXv2aaF7NQHVQGL8gnvkelL5WlKgbddc+y/
405X0qJtpFywPXhef1qVFl80TaudSkgsYJLcq5kB3l8DYwPKj25GDWJc6ne3alHnwp6ovAq
WOXS4psstxJHj7jKuBn8aedT0dWwti4/4CP8AGtLTktWZ3gndIzYHELiVV3FeVBHGa6aK8s
oY4b43TXRuEaOeBjzu9R6Y4x9Kx21XRsY+wyfkP8aj/tLSD/y5y/p/jUqDXUHJS6HQvqNtE
FUXIkOOQeG/wrRtMXdsJ4p49pOMb+R6ce9ckl9o5H/HrKPwH+NOi1rTrdiYraVT6gD/ABre
E5LeWhk6aa91HUXAeL5cnNVJTIAu9h3rLbxVAIgTFMe3OP8AGq0nim3ZVIt5RyfSt3Ujbci
NOSP/2Q==
</binary><binary id="_20.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABKAOkBAREA/8QAHA
ABAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAQFAQMGBwII/8QAPxAAAQMDAwIDBAYIBQUBAAAAAQIDBAAFE
QYSITFBBxNRFBUiYRcyQnGBoRYjVXKRk7HRM1ZilMEmQ1JkktL/2gAIAQEAAD8A9lrNKUpS
lKVSXbWGn7K97PNuTQkkgeztAuu5OPsJBV3Hauce8XrQq4e7rdabtPmeb5Xkoj7Dnnso5HT
uBWka71jdEvGz6FfaS3uUHJzhRuCRyNuB8R7AGoybd4n3lT65F093MobDjLQQ00XF5GUZQV
qSkpzyTkHHFa3vD/WMpRnTL8qQ8gI2wjOeS2tPO9KlpAI6jBAqiR4RXFi6OXJ/T8GTCBwLU
xcnEqwR9YOKHUHnBPNXtkj6llX+SzYpl4tMKLHCkx7ywXm/NKjlvcTkp7hQUSOa6i3axU1P
atGpoJtNydO1pW7fHk/uOdMn/wATg9K6mlKUpSlKUrFZpSlKV5Nq3xYvlr1Iu22yzhDDSyh
RlR3FOubfrLSkEfD1xzzjPFcrJ8XdWPuSQqexCCQUlpMYIWk8j4d2454zz0JqFc9ba7i2hD
km5XJDclRDUwANtupxzs+AH8Qak2q+yl21E+761vWElCVR7c+4pfJPK1uEIQewxnp/G/t/i
TBsdrUrS+kn1wWFIEme8dyyV45cIHKio91cnpiuhh/SfdFea6i0WBlxJW6/5O509huSVK5x
8+KsmdG6leZQidr64LSofrPZmG2if3VckffU1Gg4adil3q/uupABdVdHQo8YzwQO56etUN0
a1PpS+2eDZL+5dhcFOp9juygtXwJ3khYAVjtk9MjqKtx4iQbbhnVUKTYJOPhD6C40767Foy
DjjrjrQ6nv2oG92krS0IxPw3G6FTbS/wBxsfGods8VX3aNr162P+97dpe6w221LXEQl7e5g
E4TuyAr0r60TrGxRNLRW7lqiEp45Ult57aphGeGiVYUraONx61YHxBiTVqa09arjfFhJPmR
2fLZ/FxeB144z0r5W14hXRW9Mi02Jr7KAgynev2icJ6elYRpbVjBLjWu5DiwDtS/BaUgn5g
Vu956wtKwbnaYl1jbjueta1IdQn1LS/rd+EqJq3suorVqBhTltlodUjHmtH4XGj6LSeUng9
as6UpSsVS3HWOnbTNXCnXVlqQ2AVtYKlJz0zgHFQ4/iBZJbQdjM3V9snAW3a5Ch/EIrD2r5
63WU27Sd3lodTnzHEJjhJz0IWQR68+tfHvvWz0lTbOj47DRHwuybojjjuEJUevpWvZ4jymv
id0/AUD9hLru4fjjFam9EXmfl6+awuanHFFTjEBzyGQOwTxkDGKw94XWl9OVXa+KeSCGnlX
BSlNZBB2/eDio1v8ADSTYmUos1/ba2kqDsu2MvupJPJSvg88jnPyxXLa10Dq3VchiU/e7TL
dYR5bcdpamh3OQDkbjwO3QVGvkHVjtnhQNS6ERcGIg2tO21wh5AwABlG/jpnI5qutcqz2ud
JgwI2oIMiYz5K7dLiImIcQMkjy8oOQckfefWs3BN7ZtptytcTI8WQz5QYu0J+MPLwAUlRSo
D04Jz681vj3S6JYSlzxCYUtCfiKLwUg/cCwT+GTWJObh5b07xFXH2J+MRHpMlwj7OBhIPrk
D19K6/TMi2WrdIsdl1BqCc42ke8JjWwFJ+yHHcYTxnABrRbdRXC53k3i66XvUqYw0UwoKIO
xmMFEbiVrI3L7ZwOOg546I3/Wk1GbfpJiC3tyHblNCcYPIKEAnp05ry7VczWMjU65ETUCLi
+lJIjWN51aY4AGMpSPU985xzXYWTQN6nQ4c2auHEkONpdekS2jNlbjgkDzPgbHJ4wcEn8Jt
30HqWRc4yo+qp0iM4VB5TzpaMY8HehLZSFHjASRgE55FXmp5WsoKI7OmLZFuALRDr8p4JUl
XQHGUg+v9q5CWzr6TEWi+KvCfM5DdskRGuvBSnkrIGfX+lUqdH6eZkCXdLtqy0Sd+S9Mjkb
VYznzUpKfzrt7Zo6z3iC1cYmpZs6aknybuw+kPpSU42KUB8QHJwoZ5xVhH0neYqFJa1vdju
OcvNsu/mpBqrbn3obYkTxF0/NlAkbHYzYWo/chz/irJbniChhtUf9HJZIGVZeRn5960DVer
oi9lw0K+vI+FcKYh0H1znGPlU6Bru0yZjdvntyrROc4THuDRa3n/AEq+qrnpg810lc+9om1
O3GVPZfuMN6YsLf8AZJzrKVqAxkhKgK+f0Jib93vm/wCMY2+938ff9bNR5PhzZJqwuXIush
SRgKduTyiB+Kq0/RZpn0uH+/d//VV158JIMiKn3JdZ1skpVnzFSHHQodwQVDH4VWr8Ip4QS
i6RSrsFe1Afx86o8jwmvqHgI0u2ut45LsiW2c/cFq/rVfdNL3G3S3YR0mp8FsFMlmZMktHP
UYGCFDnr8jzVS5BsEZ5Zm6Zj23ywEqckLntpQRjHIQcHjr3/ABq0iafs2o5USLEv9qt3mHO
YV1kOvu/CcJ2O4wSSM9+OlSLVLsehbolN+t6Lk/b1bffcNxx4NqVu2ocSo4SvGeATXqdsvd
l1HD8y3zY05lQG5KVAkfvJPI+4itC5mlWnFNuSbQhaCUqSpbQII6gitT+t9JQ3Fodv9uQtA
woJfSTgduP6VC+kGDLA9yWq7XgK24XGiKS3z0yte0Y461AtV+1frCOuVak2uzxEqWyovFUl
9Lg4PA2pGD656iqzXelJCbfFkTtRXKa5IlNx3UPPJaigKCgVFCcBOOoJJ5wO9Vukb9YLXe7
Q9b34zapVlHvJiG0SXHwU7AEJH+JkqyAOmc+tdpI8SLFAeQ3dmrhavMGUKmxFoCv4ZP5VnW
18lxbFAcs8ttlu5S2Y6rgAFpjtuf8AcHY9gCeOa+Po4tbocVOud6nOvf4jj1wWCoZyBhOBg
HkDFfS/DHR7qEB21F1SBgLXIcKumM53fj99avov08lJ8p25sqIIC0XB0FOe45qmmeFsmE/7
TZp6JJGD5cwqZdyCDkPM7TuPqoHrUeHM1DGcFgemOJlyG1IVbb4orTJTg7vIlNgZ47KBIzV
Z7crTNs9w6q0jGjxW0lEC5PRUSWm1Ywku7R8XPUjBOelQLRYJ82QmPYtX+6bwtIfXCT8Ed0
cYU0pslKkdTjHc5A5rqIep/EKyXaNar9Z4U/zwQw8y55ZfKQSUhX1d2OcEJzg1Yatutp1T4
cXeU2kpegpJU3IaIdivpwcEdlDpkcc9xXjP0na1/wAwSP8A5R/av1FSlKUpSsEAjBGRUC5W
G0Xdpbdwt0eQHEFsqW2NwSewV1HXsa1I0xZG7CuxN21hNuWkpUwE8HPfPXPz61wC9KadsLy
LPqOGiNESvNsvra/JWOSry3Fg8LGTgnhQHYiqge1W1++KFx07c27YpZRHusdpT0hsJCt+9I
BUTu6nqRipjPiLb7JJj/8ATen9pil3zbbPaykBOSnBSCFdtvU9s10tv8Qbtc4LU2Foe6Ox3
U5bWHWwFD1Ge1VMhm7TLwqdbNKagskyQsKfciTWUNvEdCtKspP345+ean6esmtrmmdB1s5G
l2iW0psMr2ecg5+FQ2Db+fBAxRPhHFZaDMbUl5jtJxtSy4hGAOAMhIJwD3qhejNeG09bFz0
5+kbM5xIi3EspU8paictOFWcnOMYxn+no6YEe/wClhBudp9jYks7FwioZaHYZTwCMAjHSud
i3W66FkxbZqF722yuK8uPdzkKY67UP/kArj5/LuELS4hK0KCkqGQQcgivqqO8aws1mWlh2Q
qVMcBLcOGnzn3MeiE/ceTgcVTptd+1PqiBdLrFTa7Xa1+dFiqUlb7zhSRuWU8JAz9XNdLNu
VnbQY8+bCSlwlstvuoAUccpIJ56HiqFPh1pV8SFx42yNKCFBqO7tbbcTnDjePqr7ZB/5qK7
oq+rlQGHNQpm26BMblsqmMlUhtSM/DvSQFAg4yoZ5qg1Q5H9s8QUM7v1seCw4TlWXl5SnaB
2wUg/OqL6ALp+3Yn8pVe50pSlKUpSlaZUSNOjLjTI7Uhhf1m3UBaVfeDxVZ+h+mP8ALtq4/
wDTb/tVgm2wEJCUwo6UjgANJAH5VIACUhKQAAMADtWaUqs1FaEX2wTLcpKSt5ohpSsjY4Bl
CsjkYVg8VxegJ+v70w3Nn3K2OQUSVMupWyfOIQcK27cDk55OfWvQ32GpLC2H20utOJKVoWM
hQPUEVyC9HqsSFrterp1ngAH9Q8pDrTWePhLmdo6cZ61zko6ddlCFN1bqDU0o5SYdudJSpP
8AqDQA4Pqr07VbWqy3htjbpqwW/SrDqBmTLQHpfr9UZH4KV3NWaNB+2pSdQ6gul2IOVMl7y
GCcg/URjjI7k1YMaH0rHb2I09blDJJLkdLij96lAk1DkaJYgpL+l5C7LLSStLbaiYzpznC2
umD0yMEdqmaW1Cq+xH2pTKY1ygOlibHBOELHcZ+yrqK4SwwHXI9htqyp6bPvMmbcZW5X60R
XVDJPpu8vA6ZxXq9ZpSlKUpSlKUpSlKVpmNOvwn2WHzHdcbUlDwGS2ojAVjvg81xFl0rrWw
Wv3dBv1qDed29cJal7icqVndySeua3p0lq+aCLnrqQhClfE3Aioa4+S+oNTI3hxppraqZGe
ujiSSF3CQt/r14J2/lXRQ4MS3x0x4UVmMyn6rbSAlI/AVIpSlcfOCLD4kw7itRTGvsf2JfH
AkIO5sk/NO5IHyqo8NbVOTdJj1wcS6bUFwULBKt7q3C68rcQO6gPw+VejVmlKUpSlKUpSlK
UpSlKUpSlKhXa0QL5b3IFxjpfjudUnIII6EEcgj1FZtVqg2S3NW+3R0sRms7UAk9Tkkk8kk
9zUuqe16t0/eIKZkO7RlNKJT8bgQoEHuFYIqZ75tX7Th/z0/3p75tX7Th/z0/3p75tX7Th/
wA9P96zbrrAu7TrtvlNyW2XVMrW2cgLGMjPfqOlTKUpSlKUpSlKUpSlKUpSlYrzO62GzOai
uBXaYKiQ4rJjoPO3OenWuUvVntbTMQt22IgqmMpO1hIyCsZHTpUiBZbStt4qtkNWH3AMsJO
BuPHSpXuKz/sqF/t0f2r0nR0SND01Hbix2mEFS1FLSAkE7jzgVeUpSlKUpSlKUpSlKUpSlK
V//9k=
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABvAMkBAREA/8QAGw
ABAAIDAQEAAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEBwL/xABHEAABAwMDAgQDBQUEBA8AAAABAgMEAAURB
hIhMUEHEyJRFGGBFSMycZEXM0JSUxYkkqFilLHSCCU0N0NEVVZydYKDk7PT/9oACAEBAAA/
APZazSlKUrHA5Nc8i4QobHnypjDDX9R11KU+3UmuhKkqSFJIKSMgjoazSlKipup7Bbi4mZe
YLK2hlaFSE7x/6c57+1RiddxJiAqz2i73QKHpWzDU22STgepzaMfMZFQNz8SbkzMMFi3wIs
nKhsdkmSsYH4VJZBSkk9Mr/PFQsrV+qpikxGZj78laErDFuaaSVoPU5AdKDnjKin9a0q0Vq
2/pLtxhvqwsOJE6YFBfGAdpKgk47Fv618ueFV4X8Pi0W9HkJx6ZDf3hwRleWeTz+XAr6/Zd
fP8Asq2//Iz/APhWuR4XXz4dZFpgkhOQG3WQo45wPuRzVs8LtSyJ9pZtNzfW9LaZ8xp50EL
WgYCkqyc7kKIGe6Sk+9X6lYqmzfETyrM7eIOnLnMt6BuTKPlttuIBwVDKt2Pb081iVrm8sq
ilvRc4ImOpZjiTJaacWspUrGzJwAEnqa127U+sbw9OhRtP26LKgulp5yROKm0kpCkgBKcnq
D2FRqdUa6k2KBdG02JkS5aIqEbXVb1qdU3k8janI7ZP+yuvOu1an+xDqOAnfF+LW6i3j7tO
/btQCrn8z8qjJCNTv6Mvtwk6umf8VrlNMiMyhlbhaUQFLWBnnb0GOvWum5afZel6ccc1ZfV
SLk6dktMnYCjySrCUgAJ3YTjAzzzmjOhbO7rmVbHJVxVEat7T6o6pzhD6lOOBRXzkj0p4GK
5bbpDTyfDa8T1Wph2ShE8NuPDzC0ELdCAjdnbjA6d+apjE6axpjT89dzubq7xIcjTW0ylEv
toWkJQnJ9JwcZyPz5qw3mPprT7Lb12sWq4qXVFKN1wSoqIGTgB0ngd6+E+IEyzOJa07Fuhg
OISoRbhDMgxxzyhSXArBx0UT7jipKBrTxKujAl2/T8CVCcCi0+2kHfjoCPO454PPFRt2e8S
Lq+mZfNLJehRWyfg2Xy2g+6yUObirHTqPlVo09pKcqLFkwLlZ7fAdZC0qtFuAcXkDCg46VH
OO5HbpU2NDW55OLlOutz7kSp7m3d7hKSkD6DFef6y0s9ZJ0h6NFjxre+42xAiwEnz31lIyA
kdVDCiSflXcdT3KLdbTd5WkLrbmreypmXJcaUoKjbTnKUpABCkpV2/SrDeJ2p77pmXMt8b7
Ji/D+c1udzLeAG7Cdh2t5AxnKjz0FU6eue3OlsWzU95dMq3/ABtrUqYtY/Dv2HJ9WUpcHIO
MDoTitTVwenN6adN6uQt96Zdjr86ctRYl7VI3b856lOEngckjmoqBILFltj9xl3Blhm5OQL
20JLuFqzlDhGRtIGefdA4r6YuabSpyabpHcnRLk4hqUXEnzxkgKBHVIOQrjOx0HsK9wst3j
3y1Mz42QlYIW2r8TaxwpCh2IORXfWK81ZcbX/wfklK0qH2ftJB77sEfnnipzVbjjeq9HRkE
hgzXVEYzyllQTz+SlV1afARqjVewAf3tk4A7/Dt1W7eSfD7TJPU3xknjH/Wldu1WQf8AOer
/AMlH/wBxqBeJ/ZrrEFKhiVcuSMA+tXI9xUleYaIS9GgpKxGmNsAoUUYJZUAcc8cdP867Yo
H7Sbkcc/ZUbn/3XqhbZIad8Lb8yheXGRcg4nB9JLjpH+RFeVTEoX4eaNS4yp5Cp8kKbQcFY
8xOQD2JqX1FpWTNuKpFrtl4MZTYZbjTcr8lI2nIV5pJ5B9PTkVHWJzXWn48lGnZDi2lOFTp
KGVYCRwSVE478fKpjS0+wWi3qdv67xJmvvF51MaWlplClHoEodGcnqSP0AqQ87w43OqNlvB
L370m4fvOc+r7/nnnmuGRC8On5DjqYV9YC1FQaZksJQjPZI38Ctf2Z4ef0dRf62x/v1OeHs
HS9pvs69m4tQmwnyITE+e0p3bwVuHB9OTwB7A+9ehu6m0y80tpy+2tSFpKVJMtsgg9R1qn6
P15p6zQpGnLld2kG1PKZjyHFbkyGMkoIUMjhOBj5CqPdb/brPKtsiFMYee0/dnW20Mr3F+G
s704VnkAFSfrXA1ebK7pO/2RMssqjT/tC0KV6c842jkgHb29ya47tqiC/wDbCUAus36Ky86
lCAksy0EEnnoCoL6fwrHeprS2o9Jz1Jtt/jRo0aXbUx3l7OESGyQHenpKkEcjunnrVn8O9U
Mp1i5ZWJSJaJTakurazsW40PS+Mnq4jAUBzuTnpXrVYrzRrTWrImg1aMTaLc8kp8tM9Mvag
Aq3bigp3ZGT+ma6Ls1rmdfrHJc07FWbW+46tbM8Bp4FO3oobknk4yDWbbe9R2q7Xi5T9EXL
yZ7rbgTGfaeWgpbS3jaCCc7c5HSoRu8XKLo60QndLXkPRrk1LbxH3JeT56l4yPwqweigKnF
6rab12LkLPeVMC1+S+Bb3N0chwqysY6EY6Z61ETNV2xnQmpYMpctl2Y9NVFL0R1KXUuLWUb
VFOBnPfFdFy1fYHYmlfNvY+It01j4tt4LbUPuiCtSVAE4JHPTmpyFqSxL8QJklN5gll+1x0
tOfEI2rIceyAc9RkcfOo21XS3K8Nb9FTdI7sg/aP3HnJKkZW6QAOuCPV3615TOuEVeidNW8
uESIUl56ShbClBtC1JKFEEYUCOcd6tn2jpbyEt/a+jtwxl3+zbm5X5jOOfkKkbJp6LqVtab
Nd9JSVs8ubdPoSvHuUq7fMCpCXoSXaYTsqZctKxWAAFvO2JlASDxjOcc1Wd1gL/kJ1LpZxz
dtCW9Mhe4/LCTn6VyzoVhnNLbVqyyMJ2EL+H02WyBkAnITkYPGe2aiV6c0stTav2gQkqbxt
KLW4k8dOg56dTXSrTEe42OdLbmxnbLY2cidGgBp2W6RwnJ9RAJAKldOcCq0xpl5+IhaZsYy
3WFyG4Q3KdU2kbieBtBKQVAE5wPyz7Bo7Q2idX6LgTzZvJdI2PFt9e7enIOTnv1+tTj/AIQ
6JfbaR9lKb8sY3NvrBV+fPPSuSN4J6PjyfOW3MkJ2keU6/wCnPvwAf863XHw68O4LrMmdDi
w0NhZ2OSShDgxzkFXOOvFVy62XQVyjqhaX08q4TXMhuQ0HUx2SON63CQkoB64znpXV4WaLt
0K6v32ItMqKwgxY0lQyXnBw46jsE5KkD5Drya9UrFZpSlKwUhQwoAj2Na3Isd11DrjDa3Gy
ShakAlORg4PbiuJWnbGoKCrNbyFq3KBio9R9zx15Nca9DaUcYQwrT1vLbZJSPISCM/PrWzU
GlbZqLT6rLIQWY+EhssYSW9v4cdsD26VXToe8QErXEk2O54JKGbhaG2+McDe3jvj+GoK/ru
On5kS+/wBkDa5VvcHmSbXsdjyGCR5iVgBKhxkgkcY688Wa+Lh3W/6XnvgyrPKDga6Fvz1oB
aUpJGD6QsDPQkVQJ0e0aUmuxtUWODfZy3XHlyWLgVSV7idu5rAx6T2PbPaqyZ9iadWhnTEr
yRc2paN/rUY+BvjqPtnJ7/OtTCrbImPORmntPPrmvPNzVhzayyoEIZASOOvKj0H6VYdL3yL
It8i1agmym471ucillpp15K8Y2OIbSjYkISknIJznJrkZcl29tEGNcNOOumMuI1dFpcS62w
c5SUlP4iDjO0kA4zivQ9JXi2aY0zFtFlt93vS071F6PBWht1eckha8JCc8DBPSpedetWtxH
J6rbbLRCYbU48qdIU84AB/K3x7/AMRzx0NaLTZr3drULhqu/TGUuDzPhIxERDTeOjhHqyRy
fVxkge9cdttSJyUzdO6WtrMdwhbdwvG5114DosJ5Vz1ClKBPBx0qbVpWbcitu/X16bDWeYU
ZkRmVD2Vglah1yN2D7VYWI7MVhDEdlDLSBhLbaQlKR8gOlbKxWaUpSlKUpSsKSFJKVAEEYI
PevLNQ2O62tVyssO7Li2xbC51pitx0rJeby4WkqPKSlSQpIHY8dDV10faLbBsMSVDAfdmNJ
kOzVpHmyFLG4qUevOfpU/WmUhhyI8iUlCmFIIdS4BtKcc5z2xXldgcW/oG6TVSdq7ZNblW5
a8lTYCG1NpyT1Wk4POCVkV6XcLxbLUwiRdJkeEkjI89xKT2zjnnqOlRS/ELSbchDDt6ZaKx
uQtxC0trGM5Ssjafoa06xkRbvoWZKgutT2GfLkqSyoLDqG1pcUnj3SnH1rfq9uTe/D64ptJ
JdlwipoY5WkgEp/MpyPrUlYJkKfYYMm3qQYqmEeWEjASAMbcdiOmO2MVI0pWKzSlKUpSlKU
qMv9p+2bWuO275EhCkuxntoPlOpOUnHcdiO4JHeqTorWLFmlK0pfyi3yGnFBjzHfSnnlrJP
CQT6D0KcDqDXo6VJWkKQoKSRkEHIIqv62n21nTM6JNvCbcZDRa3pAcc9XZKOqiRngV5VbLy
zfhKtN2vIsVpLwlFiMjzXHCTwjcAfLCdgwk8gYBzirknU3h/YE/Fwgbjc3VBCFqbUuS+s8D
7xwDHXnkAD9Kkpki/3FhX2toOHJiJKk+Sqa268E4/EElO35YCs1DjQtrntN6j0JNVAdcO4s
IcKG18YKCMEoI5yCCM8EV9aO1EvS8Y2G+pebajKJQ4tI3xUKKiEupT/AA8cLTlPIHpxipMy
GNK3VF4gPtO6Zu7uZKm1haIz6jgOgjgIUeFc4BwauoIIBByD0NZpWKzSlKUpSlKUpUHqTSF
p1Q0BPbWh5CdqJDJCXEpJyU5IIIPsQRVMa8HJMRr4aFrO5sRFn7xlOQlQwQRgKA9u3vUvbv
CbTsR9UiWX5rjidriFqCG19OdqcHsOCSM81cIcCHbmAxBiMRWh0Qy2EJ/QUnQIlyiORJsdu
Qw4kpUhxOQQRiqFozXEK32p6zXqXJM62ynYyUFlx55TaT6VKCAT0IGTjpUhoi8Wu437Uird
JQGXpqVtsKOxZUG0hxXlnChlQOSRVgvWnoN78t14KZmR8mPMYO15k/JXtzyk5B7iqHIs83T
z7tu/uzDM1XlBp/PwFz3DlJAz8O6eemEqPT2qb0LqByPFa0zf0OQbvEJaZRIP/KW0/hKFdF
kJwCR7Z71dqVis0pSlKUpSlKUpSlK8/wBSWe7aaRc7raJ60WqW+qXcmGEJTIbBSAtbThz/A
C5xjjnHau276YsqNIG4WlCWJUGKqVDuLfL24J37ivqvd3znOTVi09c13rTtvujjaW1y46Hl
ISchJUAcCoW/aqsKkSLdMtk66xUqLctTEBbzLRTydysY4xzjJFR8vTzzcBhDMdGptPKbCmo
ryh8TGTgYLLpxuGOgJB6YVWu0ybkE7NLajauCWlbVWu9pUl9r3G/hYxg43JI4PNTFp1VNVc
27VqKzKs8t8Ex1+el1l8jqlKx/Fg9COxqzVmlKUpSlKUpSlKUpUJrSW1C0Zd33khSBEcTtV
0UVDaAfbJI5qjTl6sf05F0lb5VjkOuQ0MFMVxxTnk7AN6lfhQCO565AGc1etOzm7jZ1xExV
25+ETEejbwpTCkgYwruNpBB7givL7hrG96M0faWLe2hCY7r0WUvaFH4lDuVBeR0UnKgRgnd
nPHN60NcGN8i3R3N0J5AuFuOMfcOklSAP9BeR8sjj3nrxp60X5ry7nAZkEJKUuFOHEA/yrH
KfoaqGpbGmEzH09bps6Q9dXG0xWn3y58D5aty5CVk7htGMc9SMe1S/9ipP/fDUX+so/wByr
VSlKUpSlKUpSlKUr4dabfZWy82lxtxJStCxkKB6giqXphuBo+96jtOI8G1x/JnNOLcA2pcS
UqBJ7BSDjPvXbolj4ld21GWlNC9SvMZSrIPkoSENqIPQqwVfkoVVPFmDFt0Kc7ISv4S8Bvb
sP7mY2fSvGcAKQSFH/QFVyBqOzaOvtlh2q/LvEOItfnuKj7Qwhf7zYoclJHqI55QCDzXuD8
6LGgOT3nkpittl1TucgIAzn9KrukIz9zfkasuCMP3AbYTZzmPEzlCcdir8R+ntVprNK+A42
XS0FpLgAUUZ5APQ4+hr63J2lW4YHU5p0rG9OcbhkHHWvn4hn+s3/iFY+IY/rN/4hWfiGP6z
f+IV8rlxm0Fa5DSUpGSorAAFZjSWJkZuTGeQ8y6kKbcQrKVA9CDW2lKUpSo+8XqHZInnySp
S1ZDLDQ3Ovq/lQnqo/wCzvxVShaKkakv6tS6ujNNKU2hti2NuFSUJSoqBdI4WcnOOlXwDAw
KiNV2BvU2nJdrUoIcdRllw/wDRuD8J/Xr8ia8bRoe+mA7p6Po0omvuBDl5lPhxIaBBG3sng
AZTzgYxV/kRlXx63aKirLtvtTTP2tKRwhzYkbWOvVWASOwq+dKVmlQt10jYr1N+NnwfMkeX
5ZcQ6tslPXB2qGR+dcI8N9JJaU0LWoNqzuQJb20565G/Br7Ph7phSShUB4pIwUma+QR/jrW
fDTSBcLhtJKyoKKjKezkdDnf1+dfKfDDRSFNkafjktnIypZzznnJ5+tdSNAaQb6actx4A9T
APT865U+GGikrQsafj5bxjKlkHnPIzg/WtrPhzo1h9TyNPQypQwQtBWn6JJIH0FWJhhmKwh
iO0hpptIShCEgJSB0AA6VspSlKUqNvlih3+EI8kuNLbVvYkMK2OsLHRSFdjUArSOqNx8vX0
5KM+kKhsqIHbJxyfnUNOgaqtupINsla6lojXBCkx5PwTX78HPlkY4ynkHPUEVvt9q1RMudx
tTut57MuA4k7vg2ih1laQUKAwMHIWDyeU1t1Vpi5NWF19WvbjHcbTnfJfbYaV/MCUIB6A46
19+FjDsS1zorLTn2Wl5KobziSneSkeaEhQCikLBwT1z8qvdYrNKUpSlKUpSlKUpSlKitS2Y
X6xvwkueU/w5GeHVp1J3IUPyUB/nVG0fdtU34XCXEt8WPNlSSiVPkL3NspQNiW220ncrGFH
kgZJ65qzQtCQBOFxvcl++z0nKXZuC23/AOBselP6VaKViv/Z
</binary><binary id="_27.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAErAG4BAREA/8QAHA
AAAgIDAQEAAAAAAAAAAAAABgcABQECBAMI/8QAQRAAAQMDAwIEBAQDBAkFAQAAAQIDBAUGE
QASIQcxEyJBURRhcYEVMkKRI1KhFoKx0QgkMzdicnTB4TQ1c7Lwov/aAAgBAQAAPwBy6zqa
mhO6Oo9v2wVR3JKJU/smK0sZCv8AjV2QPr+2hKsy63dFlS61PrjTVKSFB2nUVrxlrGANq3S
eOTzxjHvpbJFBp9EZlpdZXNUpIchmItxePXLjg2JPHoD9dcNDrVZpVTL9vTXYqnHTta8ROF
eo3JOEnj5Y0Y271ruOLUdtZS3U46uFJShDS0Y7lJAAP0Pt6aedKqkOtUuPUoDvixpKN7asY
4+Y9CDxrs1NTWNZ1NTVTdFXTQrZqFTIWSwySgIGSVnhOP7xGqW0rFpUGhwXqpTIsuqqT40i
TIYSp0uLJUrJI9CcfbRa0y0w2GmW0NoT2ShIAH2GtJUONOYVHlx2pDSu6HUBST9joEuPo1b
VaWHoKVUl71+GSC2r+4eB9saFXrEptGlRKVdMpDUPxEqRUEU1ptt3GPIXknKPbzjnJwdHXT
pCI0Ss06M6y5Bg1R1qL4J3AIISvGc8434wO2PXRjqamsazqamgbqu+9Gt2A8lsOR0VNhUhs
kjegEkDjzfm2/l50p5t4XFX5T7E2ozo1SfdCIqGpBiR2CDhYUCR3AHJPBHPfXexZMukUt2u
z7wix4nlxPgOvSHdx4KRtIHcgEn+ms0OpS5NOq7tOvGvkwGVv+M6U7CAB3bK1L5OBkds86x
ROtVxUqM0mo+BVUlWCHElt1KRj9QGDnnkgnjnRfV+q1CuKzp8Wn+I3U320tNRH2QoqUtQT5
e4VjOffjtrs6bx4Fu3LcNsMyQlTLjK2mFuZUr+EN6gD8yP6e2mPqamsazqamg3qPHS8xb7r
wbMZiuRlv8AiEYCCSnnPzUNLG+rZEzrAimurcaj1J9padvmVtWPOoeg8yT/AE0aUewLdoVD
qVNqtTa8SoyTERJZd2LQgkbGz6BR2Anjk988a7UJtrpZTSzLaQ9JnBzYY8Q7320DgKAyOAR
k8A5zjvoFsa1Y0oPXxdwTHpEbcuMw9+VXmyMD1SCSAMcn+vZXKvYVzIdFNtqe3WHP/QLYY8
AvLJwleUnGAcEk696tS6b0/tuk1T49h244c1DspYcC3XwRtca75KQDj7emdM+hXRRrjjIdp
k9h5am0rUyHAXG8+ik5yDq31NY1nU1NVlx0Vm4aDLpbp2eMj+G4O7axylQ+YIB18/V+9Jk+
6qdW3ZSY82mthHw6mVENuoVhQOe+7lXyzj0yTCt1i1KHNMyTaVKWhx0OsqRNKn321Hcl0IC
Mcjzcq1c1NtF3pj3HdcQUi3KakutR5PD8hR4O/wBUpPACRyrj5arKvNk16ZCfm0syC5zRbb
wAFIwR48j0SnHYfb3OvMzf7P0Ko1KRNP43IdapoqqkgR2MnC0MJHZDQHJAwVD5axbPTFuZF
kXNDfkNvPEu0pL21SyBgpdWVAjcrGe3Gc63FuwaetVSum1a4g5GZbMxt/weSSv+DtUOec4O
rKUiTa9LauCk9QN1GewW2qogyQ4TnhKk+f34AyMHPbXfSL7rLMiC9dFNjQqXU20/DTWFK2I
WeQlzdynPGM4HHr6H3cZGs6mpqaSt0U6gWzctahVympmxas2qdDeCCTFcwoK3FPm2lW3kHH
bjVdbV72jAprEmRb3xNcZSsILkgqbSB2O51WEnHokE8fPVg/cFWrbSq/PXE8GOrDEmUyoQY
JUceQYzIcIwM4wnXlZlXhTHHoVRq8+NV6wplh2WmOor558Muq5SpQ4GAEgYxnGdX100aBWL
totoMJaiUajMGbMT2QE5ACSfQnnkn9ROihq/LeJTBoaXqo43ltDFOYJSnaOwUcIAx88ai4V
21/cJsxqgQlZSY8TD0hY+bp8qeP5Qe/fVpSLYo1DpbdNgwW0x21+IEuec7/5snPOuC+qhb0
a3ZES4FJcalJ2IjJ5cdV3SEAc5yBg+h16WJGrMSzqexXllU1LfIV+ZCf0pV7kDGiHU1NaOO
IZaW64oJQhJUpR7ADudIK/b+blXrTqvR/iUsMx/DWJLW1uS0VncNp/MhQ45/wC2mvRbasZy
M3VaTS6Y6y4kbHkthQ9D69j2+Y133SZH9lpiqfUYtOWlvIlPDLbSQfMfrjOPnjXz+motTaX
UU/jKnn4ksyY0iSot+IR+UpaGSt1Z4yrISB350zbQcoVXue7KdUGGJDkiQzJcS7hSSAAdhP
Y7F8H0PpkaYBlUqlRAC/DhRkYSPOltCfQD0A0PzepVAYdcYp/xdZkNg7m6bHU8B9VDy9/n6
6r26re92OPs0xiJbsVpRaddkKD8lJ4P5Bwg7SDg+451U1W3j09rMC8XpcutMtlTFRclqC3G
0rPlcRx5cE4Iz68dzpoNuIeaQ62oKQsBSVD1B7a31NTQl1PqrlKsOoKaQSuSkRgrnDYXwVE
jtgZ++NBV+vRa5SKNTbZkQHYjMdanXFBCmWw2kKQkrIylXlIxx+bnvoBqcqRP6f0oNEswoc
l9h7bwlbigHE5SPXukE98fI4YPSKayzSnKNVgz8BUoxkxm3nN6FBKi28CFcDJTux8zrjrVo
0G7a8KbZY2LblKfqM5LeWWhwNqF+pGeEp4/YYIa7ZdvUaHbVK/Dob6HpyI77rzR8V4KSSo7
wcg5GcZ+Q0qK/TaM7LrsynQ5kSPHcQIjXkDYTnYoqKlbj5kqwE5+eNPew2kMdNqZ4ewEw9x
U3xk47/XQrZM6VAVa9TcVuZr0Uw5aiO7rW7wlE/zFIKSfXHbTErtNZrFCm018gIlMqayfQk
YB/fGqjp1Ncm2PT0vf7eKkxXe/5myU9/XgDnRPqamhfqPWlUKxalLbSC6tAZbynIBWduT9M
k6WNtWdR6vPtyns09KgWlVKpOuKK9zedrSM8YCikkp9M9zjXPdrsO7bvj0iHR40GEXjHjzI
wSkuErDSXFYGCgKBwO+PXXRCtt1moQ6fVW4cunU+qsU3LaFbTlK3FpG7nlaxuxwSPbTrptL
g0eEmFTorUWOgkhtpOBk9zoX6ptTv7Jtz4DPiuUyazNUkDPlQSSceuOCfkDpaXBQY1YhSFN
YR4FXbXHUgABUWZhaEj5pUScnjk6fEaKzEhtRGW0pZZbDaEAcBIGANLmmVFFLsNcdcKLMqN
NrDkOAytGUCR4pCMH0wFE544GONCtcjXDWXJDlXri5rKJcuP8MglprLDXibtqeP0ng55A+e
mF0oQkWM0420ptl2S+4yFDHkKzjRpqamgjrBCEzp1OXkAxltujI9lAf99DlvP02lO3NSm6t
GplSlqTChfEqKAlLbYQnt2OVkjnJznnXTTrbcFz1KiQ5KUu0uDTVxnHE5QXGSVJ3AfpKhzj
nknVpWKHIoFEhSBJEmQa+xNkKXnBU4sNqCfXA3DGfQa1uXqcYMqRT6DS3Z0iO+Iz8p1JTGj
uk7QFK9efoPnoVqk2/qh+NwapXGqXOp8T4tEGOhOySzhW/ChzxgDn/zqjuGBVaLasKotsyE
pbW01JCzvYcRnxmVNqAGUg7hjunO320+qVOTU6TDnpTtEphDu3Odu5IOM/fS7vG11SK6/Tk
SHY6Ks5+IwVoxhM5psgoIPGFJwrPfKToHqlfduOiSYdPjqj1V6tKfbjjcl0hxvasIxweQQr
5HTa6Xf7tqN/8AEr/7q0W6mpoc6hRm5XT+ttu52phrcGDjlI3D+oGkxU/j6/Hj3HNpzKGKr
AdYC2nTuccYwSpQwAFHwsYHcDR5adzU6mLlOyXUtxoskQHJ0gKU4415iwFbchO3zAqV6BPO
ii9KnQzaclqfVEMMzW/DZday4orPKSlKclWMA8eg0uarb82jWTLqM6OIv4opan22VnKXCQ6
wsggbSle5sj2UD6cdD786rVuhVmI423V0tLhyEOcJlENeM0CMjAdbJ98Ej2zq9t+TDqXRiQ
3cLamYcVp6OtPG9CGyQjHGN4wAOOSBoLpzNXtZqHEvKBNFEQndGqMd1xLkAuDsFIPHsUkd+
2fW6euuM/SXoFUqcxcMo3xpM5rwJsR8EqaWcfnSeMKT27K4Oiui0+JfVMtm6ZbpRKhpW4Ux
8BC1q8qgc890/wCOt+lakiy0RkfliSn2E984CzjPuefTRnqamuefFE6nSYh24faU35hkcgj
ka+fapVnnbIZorVORCVT5yI78lbh3rkkLSsIAGANoGeR37HOdMvpNQTAtqc7LWmUudMcCnV
AnxW0HYMg+mQo8++ianWjb1IqHx9Oo8WLJ2lPiNIwQCcnHt/lx20vJ9Ymi46xaj8Byo0aVO
dQ+VKAcSXEB1KWlE8rBCylJHO0Ac69axaxWu2K/aUp6pNwX2GJG0hTjiUKwFKGAApIKknIB
APpg6I7odRcFfg2fEWktBYmVTZ+hpJCkoPzWrHzwM6urxTGNl1gSktloQnThwDbkJO3v88Y
+eNImoVdL79IcrKmJrLlIG1Slvs7XEpKUnOVAuDbjIAScjOiSh9UqtSzDhb4lbjGMkpDbC2
HC5hOWkHBC1DPPHPPPvZdI5s+JUpUOUVKj1SKKpHRnhrLikKGD7n98Z9dNrU1NTXzvUFSKj
WaxU2octxh6XMYGyMHmS4pISjanIVuIByRyODggEaNrY6hQqVQqbQ6XRptVfiUxt+T8CAoI
JAK/XJOVc/M6sGOrsR+PGeTbVcxId2IIjApUMZyk5wo8Hge2qCUtqrUe6bqp6g8lmbGnR28
lD8d1nAWFpI8vl3c5PH00ZVWxafXpTVZp1Ql0eU8A46/TndofBAIKvQ/X1+eu6k0e37Iiuk
SksGW5uekzpIK31891KPJ79tAfVG+YNWii2KRNLiZClCTIjoU4FFIBS0jH5ipWAcHj76GqV
RHL5qtHtuRHqsBqlxAZhfTw2cDhCSPIFY7knPfHGmB1FFt0e2I9EdYRD8Rt0wVs4QY60Izu
455JCTjvu9dV/T6WavdLUhxpMT4a348ZhtIyl9IWd60YJ8oWCn9tNLU1NcNZq0WhUiVU5iw
hmM2VqycbvYD5k8D66+ZqhGl05EKC+mfSpgedfeXIWpDaQoDGwZ5O3OSOTuA9NXFly4dHLN
dkTpSEeDLhHcg4yG9yNmP+bkehwc86JqTPYj2v05jpluKLtTWvK0nGQopI7+ilgD99ariTV
fjVx/HBmm3BKlU6UHk7UR0nKGXVY4wFDBV6BX114V+9pUS2lQo1zMRH4EdiLFjUt3xTIxgL
cW7twkbR5Qk5Hr7apostmTKcrMqMqfR/BQJUmvb3V71DBbbUkcncCQUgHA5I1LDt5Fa6huo
cjTKI2mOqXHSwshTAONhCljkYVkE6e9v0GDb9PEaEXHS4d7sh5e919X8ylep0uOrTKKtcMK
O4EKYpbLbrgUSMqefQgJOASQUpJwBng667FocefW57EhHxMChIVTmCeGysuqcXgd+AUDP/A
I00NTU0BX03/aS6qFaKSrwiv8Qm+U4LSMhI9uTkc/LVFedpQIjzNMheNVq3VEvJjioyFOoi
MhJUsoGfKewBP+ehq07ZfurpHUIUBpt2oxqp4rKCsJUMoQlQyTxkZ78HHy17sWw+/V6pazT
T7zlBp75hOKACgpS0utkY53ZJwR7+2iNLc+kdGqIy8X4sgy2QttwbVBKnj5SPYg9j786r2r
aoK7ZvS4JlNbekNy5TLCAnCWAjKUlA9OVAn6DQdct9S7oplKobFERHZjISlpDYK3HF7CgFP
AwDnsB3HfXRYTtQqtVnxWX3pEgUB+Myl/yhOMYQDnsMnHzOnpaUmE7ZlKfiOf6qmG2EqXgb
QlODn2xg/tpfysVBKK8tDa3q3ccYxQlZGGI5ICxnAOUpWfor6aLOmbaFWiKgle78SlPyj5A
nG5wgDj5AaLtTU0ABxcTrupL61LTNo+1gA52AKyQfblCjx76qLruKZQeqMk0+mmo1N+lttQ
Ww2SEneVLKuc42pUcjHz99DXTCRdkubVptvRaa2t9fjPGWHQ2vJOEIwccHPz+eiWnyrxo9y
1K4KnZCpEuQ0hpaqe+Nq0p9dpUok8I7fy9udcN4Xc7cUemw3aLVaZWojyZkaDJhFxqUtJwE
8eY9zzgDuD6HQdctAqSKg8Xqqw3NlBUqoxEKLbMLec7VKKiCSf0jJONdlsU+JCtimXAzHD8
mDcrbbzyeNzWE4AJ5xkj09dGVq26qH1HuWkR3AmLGglphZb3BoPHeAeeSNx79wnRHczblCs
iFa9KkKM6YhunRFK/MRgBa+PZGST6aF+oTkanMQqXAStMejU1Z2FsFIcdww1ndg55cV78Z0
zqNTW6PRIVNaACYrCGhjtwMHXdqaml3U53idZmFqfSzEotJcekqcSAAFd8H14KP2Oh2imZd
l8v1mmqS27UVBRlN4UqnxEHaAc5AddCcD1AyfXjtpKrlte+K1b9vNwZ8QLNQ+DfcLaylePK
hRzyPKOeO3vokYv6pNMeJVrJrcXH5yw2H0jnjtgn09NU8+7DIuD8bgUqqiQzBVGYRUIPgR4
5UoKW8t0ngAJHHsD76EmDT6vDmzXkOTLepb4cmvqPhv1eUskJJP6Ugr4HcJPqTx5xIblKaq
tMVsbYqhlIbbS4kCPOjLKmwk9k5ASOe+e/bTC6UF+o0mpXJKQhDtZmqdASOyE+UDP1B/wDx
1228Tcd1z7kWFGHECoFNz+VYB/iuj6qG0EegI0KCI7cl1UxTjCmHKrONVfSrKVIixwEMBQI
7k5OPTdps6zqamvm6+rhmOXfcUBpRc+NlNMqS07vSttv8qOOeSQSB2Ixp12BbirbthlmQgC
dJPjysDGFkfl/ujA+2qO1/9Z6w3Y+953I7LDLSj+lBAJH7gftphaSnWCuza3c0KzKW8FIKm
w82Dje8o+VJPsAQfv8ALV7clOi2zbFr2bHSXly6gwHUJRkPpSsKdJ+W4g/TXHe1KpBqddo9
ZmNwWZ6UVWBIWQkeMlPhuIGcAkgJ4785102xdNvRuj7LKqy3S3EMLjuFABdQ4c5KUdyTnIP
zzoEr15O1mKKJSpMijwISUNwogISVhH5lPLB8pxzxkcHPvppdPWqhVpL91VIKT8RFZiRQvI
K20DzudhwtfmHHbRzrOpoWvu5DRKa3CjOhqfUdzbLqjhMdIHneUfZAOfrjSisuynH7/pEiQ
l1ymyPEmxnXEgqeQ2eCsfpydvfvn56flTns0umSqhIVtajNKdUfkBnSctS56jE6pxXrhcZQ
9WYDaVFAKQN4Cmtw4G7GE/fTt0hKtTnZH+kM2yoLb3zWnkkHBKUoSrIP906PLmX+IdW7Wph
yWojT0tXhq5CsHbuHoMpH7nXD1muikwqC5Q1NtyanKSC2NoUY6c8rJI4JGQMc8nS4su3mpN
MalSI8d1dWm/h0dTyPEDSdilOKCcjzflCT6c6lr0Gi1S5rXpqWXlvOb3aolRyApKlYQR+kY
QM/82vpJttDTaW20JQhACUpSMBIHYAazrOppI9VLZuNdXk1dbociyHG4zSm3tqi2ogBkN91
HdknvnA9jo5tSmNi7ai+0SY9Gis0iNhfACUpW55efUp5z8vTXT1A8SbT6dQWgSavObYcAyP
4SfO5yO3lT+2dVU+2abcV33JR6mypBlQorsdxOMoSncncn5hQx7emtWLhu6zQKdXKJKr0Rl
I8Op09GVFAHO9P8w+2cevfQ/GrlPvXrLQqlSW1tojRVeOXkFCtwC8pPcEgKH/4aIpFQp1J6
q1WqVUOMpjUxhDbqUladilncpW3lPOByOwJyONcNAlW7JuauXNPLEhmXV2qfT3XAHP4gQBl
PcAHdkEemdVcCQlu46hCVE+FYptzMyW0rABQh0qbUQP5SrZ2/nHbVnckWn2/1etiVEYEVVR
de+JW0Dl5a8JG77kf1OmhrGs6mgm9ZDb11W5T3FAMxnHalKUeQhtpHBUPYk4B9CNdvTuMU2
smpOo2v1d9ye72yS4olPbj8u3VZXaxHgXtMrExW+Lb1MThpKgVKefUQAB6KIQB9x6HXbHoM
+6qYibcjaKdPzvhrpzi234iCB5VL/UfcYxqkqcy7bQmtU5mvIrzs8KRCiPMD4kKwfOpQwNi
TySfbHHOqC1IL1o3vApNVMdc/wCOcUuQFYL6X2eCCRkgLbUPqr56OloTF6toPhKUJ9HUlSj
+XLbg4H2Vz9tLmrz34d8160mYLRbqc2M5FTjw2mFJKFFeMHukEEjvjWt43wyZFKemR3TVTB
2z228tBG4pdZUknOFJUEq5B74+nnbtcc6jdVKHLnN/Dqp8cE7FZ8VTeV7vQDKj2HoNPvWNZ
1NJe5J1VuG6K/Po77bMKGhmjKceRu8QuuhCwgn8vKjkj0A99OOLGahxGYrCdrTKAhCfYAYG
lpU6layaya4+KlUI8ue3JS5CiFTSVMoLSUuK/UApKlAD3z21bzeqlEegspt5xNUqctxLMeH
hSFb1dirI4A9f8dWtq2qqjeJUqpJNQrktI+Jlq9B6IR7JH9f8B3q3SFoYpl2RiQ/RZCFubQ
MlsqHIz6hWP3Ouu66qmHeVl1ZCyYMhT0dTiFeVXjJRsz7jIB+2rC5rXqMmpN1y25UWFV0o8
JxUhreh5Hpng4I9CBnnGlx1CtKPatnIVKcM6q1SoBcyoqTjHCiQB6Dn74+gHL0VZjPdQ5zq
W29rMRxTOzOE+dKcjPyJ7++n5rGs6H76rq7cs6o1NkpD6G9rOf51HaD9s5+2gViTQzbdr0O
hVNElh+rMma8nyuLWCXPMDzyoDv7DRvftWco9nTno61IlPJEeMUq2kOLO1JB9CM5+2uimRY
Nm2gww+8G49Pj5ddVgZIGVH6k5OhuyM3ZX5V6SIS4sdCTFpbSwB/D7rcxjuTxn6j00f6p7u
pv4xaVVp4SlSn4qwgEE+bGUnA9iAdLt+oqndE6PWAFvO0aSw442eVK8JzaUkj8vGDn20Q2b
1Cm3DUGI1To4gN1Bpx+nvId3pdQhWCk+yhyfT6ds8HWelT65T6NTKayX5UiYrY2FAZw2onk
8cAE6pujttSrfvKtRqmgImxYraNqHApO1Zz6f8o049Y1nQT1bkrRYzsFnaX6jIaitJIPmJV
nA+fl0BW1YUigXvbP4w2lt6W9JcEVCwpLfhNgpORwSTz9MaOeot1x6SYlORFhyH1LS84/La
U61AAOEurSkE53HjtpdRqrJubqZS6XcVZXV6Yp7e0lDCmmXDg7P4ZAyCcc88Hvp+oQhptLb
aEoQkYSlIwAPYDW2ppTUOGEWNfVuFtbCYEiQpLn5gUlO4DPqcJGfrrskNCP00tmuRNol0Fi
NLKUjJ8JSQlzKR6FO4+n5Tzonr+x66LTJG5JlPKGf+nWRqtswNSb8vKchRXiU1HCsHHlR5h
9jnRxrGs6Cepjwis25LWhamo9djuOFCc4GFaoet7Mthij1hhxxpuKt5pTjTxbWhTiRtIxzj
ynOPp66oW2J1pUJ6pKoTMuhzaYppciE6pYlFeNjjoc8yQBnsON2NC9mSXZXUO33ZkzCWVNt
pckyQsAITwkH0HoE+5xr6a1NTQDQ4zbHUu8aYY6g3PjsSE7+UKBSUr4PupR/Y6WMKu1ejwZ
SqpORJpzbqaNMpniqSvwQ2U7ko/Rwk4V3JzphX9PRbbVu1SFLQiFAiyEsILoUtS1MbGVJB/
PjPJ57864+iVUqD6atEqA3qfWmoB5SsqWXMpJP12DTW1jWdUF8xBNsisM+CXliI4ttIGTvS
NySMeoIB0kbqrUqtRYEOVW01mImnGS2hralyO8GwCHTjJxgn3OdOmyKhTa9Y8ExGFGIGPhl
NPoHO0bSCOxGgmmWFSpdfrlDDSacprKvhVNofS60tP8ADdbcUkLTtV3GTg8aLenFZkVG310
6oKUalR3lQpRUrcVFPZWfXI4ye5B0W6mlN1kk1WgVSkV+jPqiPqSuK48hY8+eUpKSMEfm5P
y9tEVt2BC+A+OuKFDl1mS67IekNp7FzOQPQ4B+gPI99VFwdMbfotmVWSkvy5LEYqZfnOlzw
QnkBIAwBxjt/TXh0zq0aVeVS3U00VUqCwYsFSSkKbGSVIzjjJyAPT6aausazrhra0N0Ketx
aUJTGcJUo4A8p0haRbUxjpvUbidgx45EP4aMpSRufS44Ct0knvtO1OMf5tHpfHXAptXpqmA
wIdTcQhvBBCShChkZ4/Nrg6hVWJa1521XMrbeeWuNJ2pyHI/Gc/NJUCP/ABrvt5BidVbojo
WtTb7EeQU8bQrGNG+poO6rphq6d1My2vEwEeDgZKXCoBJH3P7Z0G0zqjMpVrxbfVDkuXOlQ
jtiU2dhyrCVHsTgEcY9NXlSuK5JMCbaEmjOSK7ISWPiY7ZETwXAR4pUT5QE5GD3I+2qmqMV
ONQk1AvePXrLllKllGwyInoSATwUc5+Sh301oUtqfBYmMK3NSG0uIPuCMj/HXtrOqW8UqXZ
lZShCXFGC9hKux8h0BVNK1f6O8YoTuKI7C8Z9A6kn/DW1Zu2db1dqNVolKjPNqgxZdWDzhS
QpQKUbPsRk4P20KdSr2j3NTY8ORSZECsU2QFL5Q42kFPI3g+pwe3poxtie1M6oQqkpS/Fqt
ttuncQQV7hkDHyQc/POmfqaB+qTcaXTKLTpK9omViOjHOSMnPI7d9LCsKmXVW7jXhLqIxdm
MvKjkvhlt0N7G1EjaEp3KwO5znnsSMWoxDNLptKq02a7cEd+U5JcfLeQhhQZyEnPCnEnueQ
dW8mvx00y2rkmJATUSKRVGnTkKQdwJUf+FaVEfJSvfV10tkqctNyJ46ZDNPmvRGHU487aVe
U8cdj+2NGOs646v/7LO/6dz/6nQHBQuf0ALcdO5f4YsY3D9Oc+vyOl05XU1m2LpmqhbErdg
qAJPmQg+HtyPQ7c8Hvrt6hrYZm3XEbb2Kdep74AHAAaVu/qsatOns1uXdFoITkrYpEhC1ZG
P9o5gYHt/wB/3dmpoN6n08vWsKsyQJVEfROY3AlKigjIIHoRoY6fLpyr3hSILn8OdQXH1IW
sKKXVSSpaB2ztOfsM6L6BYkehXA7VU1B99tLSmIcZYATFaUoKKBjuM9vYfvoKuCWxR7Rvil
OoS6tuo746Fsja2iQEkFI9MErwffGijo82lHTWnEICStTqlEDG4+IoZPvwBo21nWjrSH2Vs
up3IcSUqT7g8HQLYMEP9Pqpb6FFKI0mZAQ4ByoblebHv5u3y0D0/pzKuCh265Tk+BFcStmq
tl/stC1eYj1Od3HpkD561s2j1q6rzi3Alwvw2Hmm5ynTgEttgYx+r27fXVn08ERF9xURvDk
PIYnNPpRyI2HyUrBxxuztx7fXTk1Nc1QhoqNNlQXFKSiSytpSk9wFAgkfvpA9L91M6qtU6U
6sGP8AERm0uAggjdxj09Tr6H0nestFcM74qO24pM2OHHw2ef8AVySokZ7bHM/3B89HHTNpT
PTyjpU6pzcyVAqOSAVEgfYHGinWdTQbZMgtXJdtJUgt+BUBISjaAAl1OQR9dpOt+nikMR63
SkpUn8Pq8htIWrKihR3pJHoDu498at7ZtmFalMcp8Bby2lvrey6oEgqxxwBxwNLHpIXZl/1
mQUICYrLrS1587ilv7gT79iPsNObU1NJSVT003r4J7jjaGlTGRtSk/meaUE//ANJ5+unXoE
6nMxj+Cvyi6W1PvxFob43pdYWOcc4ylP2zq26df7vqJ/0idEms6ml9fBn2fUV3VQ32lSKk4
zFfgPNFSZKxkIIIIIUAfprewLjp1buOvKSz8LU1qaEllLqXGlqQCne2oY3A/wDYc86NahUY
dKhOTZ8luPHaSVKccOAP8z8tL/pHAircr9fhMKbh1CYUxC4rKy2kknP3P9Dpk6mppM9VlN0
rqHSagkIS6+2zsWlWFNrbezvUPXynaM/PTlBBGR2Ogzqa+afTKTVi4UM0+qNOvFP5ighSCB
ng5Cux4xnXt0sS8OndLL6SCoOKRnH5C4op7fLGi3WdeUiQzEjuSJDqGmWklS3FnCUgdyTpb
uUlPVB56s1t6RBt2GVCntpUGy6B+Z9SiOAccZ/zyAQJrJ6kw02DFYY+FJZYS64cTEp3FS1K
V/MMjHfGNWVwUS574nTRJrLMs0mOp2T4OUxGXBkhlv8AmXjOVHtnHppj9JWm2+nNNLaNnib
1KGCMncRnn6aM9TU0oevVOLzFFmtNYc8ZbBdKtoGQCkEngdic/I6y714iR2ksMUJ119obXN
0pARwOdqgDu7ce+g+6+rEy7qBIpMumMR0OKSttbSiSClQODn5Z05umwdHTyi+MEBXwwxtz+
XJx39cYzom0O3TekC2PCjqadm1GQMsQo4ytY9Sf5R35PsfbQXc0HqDfFMDS4EOHSipC1xY8
tKnnwDyN/Kcj24GffVZcX9oLjEa1G2X6WENNssUtDviKLYABekLTkBAwMDuTq4r9tWNbFrQ
aZUZTrdQjJIacgKxMeWoYXgc8KzjB4GcaGKtNqibejUvbGtS3WgNzTj26VLTnCipKPMSecj
AGcgntpjdJg4mwIaVLUtkOuiOpQAKmt52nHp66M9TU0N39QaZX7TltVRSm2oqFSUOpXtLak
pPPPGMZHPvpJWhIpdAjTHJjHxL06lqQiO/HKkqfUryJSoe6ClXv3GRrZ2yoMO5o1svBRqb0
yJgk+TwC0S6Tz33emc47a+i2WWo7DbDKEttNJCEISMBKQMADW+vnuDclRol8yqzeFJmNrmJ
dQtK0KCXE+GQloJIwoZ2jv8zq9oVe6Yz0tqeak27PU34biWH3mUA8k4Ug4xkfqA9NXFIqsV
BkQOm9CM+QryyKzMUQ3uPqpavMs59Bge3GvON0NiPutzKxXp0iatXiSFtkALVnJwSCfvq8p
3SC0ID/AIzkR+cR+US3itKe+eBgHv650aMstRmUMsNIaaQNqEISEpSPYAdtempqaFeplQRT
untXWoo3PMFhIWcZK/Lx88En7aFen9dt624kuHUqg1HK1sOtGQ6DuHgo4SMkgJORk/LtoQv
+sRY/VVi4IjzcyPFdjK3snehW0AkbgcZ47a+gGXUPsoeaUFNuJCkqByCCMg621o7HZf2eMy
25sVuTvSDtPuM9jqvnWzQam6HZ9GgyXASd7sdKjz35I1YtNNsNJaZbS22gYShAwAPkNb6mp
qamppN9XKtGqN6UO2ZUpLMBt1DsxSjhKdysZPbsnJzn9WiCj12waX4iLeociQ0EnxZEOmuO
jbg5JWRkgZI9e/tqkvKda1aiQKVa7cN99dSMqTFaZLW4Jbc3qWCkYx8+dHnT5xx2waItxal
qMRAyo5PHA0RazqampqampqamlhfbDlr3Q5d0iix63SZMdDEpp1CSqOtJwlYyDgHt9Tz6aK
m75t1mkOzHZKY7cRiO9JbSgq8APDKAdo5PPpoLu256zctwu2ZbUBpCJLafiJ3CyWVpBUT/A
CDCvXn6Z0zaRTWaNSIlNj/7KK0lpJxjOBjP37669TU1NTU1NTU1Neb7DMllbEhpDrSxhSFp
CkqHzB0hq3b1Lp13R6VDjrYhTlyESWEPLCXUo8yAeewIB+2nLblt0e3YWykwG4oeCVOFOSV
nHqSSdXGpr//Z
</binary><binary id="_21.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABQAOoBAREA/8QAHA
ABAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAUGAwQHAQII/8QAPxAAAQMDAwIEBAMEBgsAAAAAAQIDBAAFE
QYSIRMxIkFRYQcUMnEVgZEWQlKhFyNUYpKxM0NWV3KClJXR0vH/2gAIAQEAAD8A7LXtKwTZ
sW3Q3Zk19uPHZTucccOEpFVmR8UdGRtu69IXuKhhplxZGO+cJ4rUc+LmlSlxcRU6ahhvqPL
Yiqw0nIGVbscZIqac1zpVpht5d/gbXQCkJfSpXbPIHIqPkfFHR0d3pquxcOM5ajOrT+oSRW
RWvoUiMHrRa7ncQpJVvEVTDSUjzU47tSB35ye1cv1nqnUF1jpuFyRGNjRIAbhMyMNy8d+Rh
biQeCsYTnt61BMass76Ak6Ds5Z3JbXtdWlfi44UVZB4PPlVtTddCISEjQIwBgEvsk/rvrZS
9ol8ONjQ8JO3wkqucRH6Hq8/cV8uyNEh1DB0JHUpRBCmp8ZSRz5qDuB75PaobUrukIkmFbD
pVdsQh5L9wdTtfWGcBSAhaVkYXnGc8D71YLBqOLBWlWi7umVDUsqNguJDK0gq7MLVwTknjJ
HPrXRtPaltuporj8BTgUwvpvsvNlDjK/4VJPY1LVz2/wCvro87d2NIs2+am0Mhch1b29Sie
/TQPqCR3Oe/Hfvqx5OqUTbQizatZurl4juSHPnIwLTQSAdydmCkZJTg+fvVo0dq+NqiI62p
xhNyhrU1KZZXuSCCRuR6oOODVkpSlKUpXle0qH1LqGPpy1mS5hch1XSisZwXnT9KcnsPUns
M1yW5x5V6c+bvN3ehyYsrJe6Mh5D6k4O1rpHYlsH6eN3G4nxYGmjSFikKUqXrWW341qQ2xb
5Kkp3/AFcq5yfP1r7b0loxp1ttPxCbZV0/EhcbaFBJOA4FHBIxjaryA4r2Jqt0PvLi6qgRE
NqLTbhaRHW6kHG4hEdffAPJH2rxd+nyJiXnviRGCCvxIEmUAEYHk22gEg5Pln1raItctC5T
uubM+UnctUwSHlKA4x03HCFD22ms1+Tod+wIdjXm33e6PyG+q7NWptS20qyptAAwwk9hgAA
Z5qmXF1iTd1yY5ssKIVhfyLEpYbCgMBWQM58+MCsKnbmh3P7QW4AkKIS/3HfBITk8cetSNs
i6mvDihBvVsfLCcbDJbRgHgHxAbsfnX2NL3dy5WozXYd1D74aTHbntr6rmVfwZIQP3j6Z9q
6rO0GY9ptgjxItzchuLdmQ38IamrWnClnggKSfpyMAcVVbnIjRdEzbI3ak3V+XNV02IqwWL
ct1fgZQ4ANygRylPv2FX/Quk/wBlLKpuQ98zcJa+tLfx9SsfSPYf+ambymUuyTkwm+rKVHW
GUb9u5e04GfLnzrhKrrMNqiC2xbci5W5tCIz0RhxqSQEf1mRkhwpUCFJIP8WMGss22sw9PW
WbZr+7d5VwR0ZUFvlXSJU6tKUN4WlKV53DPOR9qvNvsN9kPW3UVim6cCGI6kNNw4rjTUltW
PAtW4ngp444OcjuKn7Prq2T5arZcQbRdmyEuQ5agklXP+jV2WODgirLUe1qCzP3BNvZu0Jy
WoZDCH0lZHfsDmpGlKVyr4haougvLqLbc34NstWGpLrCwgrlKQpSE5IOUjancPfHc10u3PO
SbZFfdx1HWULVgY5KQTW1SteZAh3FnozojEprOdj7YWnPrg1DuaD0o46pz8CiIUvv00bB+i
cCtdn4dacivLditToyl/V0Lg+3x6cL7e1Q93+Ga+gl+0Xia9IZkIlJi3N8vsPLSchKsjIHf
zPvUjD1pZUvohX6CqxTidpbmtbWlKGM7HcbVDkeYq0NsRHW0uNtMrQoZSpKQQR969+Ujf2d
r/AKfKxv7O1/gFVu7Xp/8WdsunbLHuE+OhK5S31hpmMFAlG44JUTg8D9ar+oLvqqwtMCY/p
5uRJUroxo0J5913z2pSO+0efFUi66bvN9uL97vFtuDsR1CQmQ1btim1bcYDG8KKc9jnvyRy
RWKwuXvTWpjCtlkLlzt/dox0vFMZYSpW9ScKKwSgDb2yoc5rqkO3XXWMBmVdb4wbTITvEW1
oW0Hk47LcUd+M5ykAehrNqrTQNitrVjjNNu2ea1LiRE4Qh1SM+An93IJ59e9bdk1rabzIXB
Wpy33JvhyDNHTdHGTgH6h7j0qwVznV2nYEnXNugEONN39t4uFohJZkMpCkPoPcLwSD6jvUJ
p2NK0vKl3m1Wxt029xUK9wWmwFAIxh5jPiwpPiKex5+4syIz6XP2o0DJZmxpZ3S7WXAlp1R
5Kk8/1bnqPPPNe6hbmakjJjXL4dvyUnguKmxkuNjvlCgvOc44yB/lVGOlr/Z5jkeNoT8Uhq
TvbNwcQp1HqkrbXhXtnmpd226o1DZm7bP0HHt8ADLaoJZQ+0Qf3d6xsz5nufzqWKtbxIw41
EUNJA4TbnFYH6kmtOTc9ehKFx06jAKdyupAhKOM4HAxg9+Dz2PassbUevTtQ/CuDaQMbzZE
rJ9CcPjk+wFZJF61m/HW0l26MFYx1GtODcn7ZfI/lVAujiXrdI09JWGmreHJqnZEZbMh98h
KdriVKVySsEKB9MYr9CstIjsoZbGENpCUjOcADArJSlKUrXmwYlxjKjTorMlhf1NvICkn8j
VZVoFu3ha9MXibY1qOemhXWY9cdNeQOfTHc16JuurQMS7ZAvrQHDsN35d3y7oXkHz7GsjPx
DsQcDN0Mqyv5x07kwpnnn97lPl61huDRm3ROodIXOBJuIZ6T0ZT4U1LaByBlJ8KgTwr3weK
gb5qR9m7RNQKt0y0XGC0tl2PcmFmO+0dqlBDyApKVZHCuO3PFZ4/xr0+lSG7nGkQ3FJKstr
bkIHPAyhROfuBXPbhrwjU15usZ8qiyitMR9LWFt7koSraD2VtSE7jwMqIBzirNaJ7N1tkZi
WvUJhtxkpZt1liuIbaRx9ax4nFee7gd/WpAS0QYLc3T+tLyp1yQWW7bOjqlrK0jPT6eA4nC
ec+mDU9p+46f+KGm+pcLcw++zhqUy4jxNLx3Se4B5IIP881nY0CIK0fhup7/AA2W07UMJlJ
cbSPYLSqt6y6RiWiZ889On3WaElDci4PdVTST3COAE588CtO3KRG+J15jR8rRKgR5D5BBDb
gUpAB8xlODj71AydIre1JcU6K1HIsrzS0Lnx0tqWwXFgqyM8bsYyOcZHbOKin2teftAxZbf
rc3GR1AJhYho2Q0ealqxgK74T3NXBvSepAhfU15cFKI8BTEZSAfcYOf5VkRpS+iMUua4uin
8HC0sMBA9PDsJ/nWv+yOqv8AeBM/6FqvVaT1WpRUdfyxnyEBkCth+y6zS2PltXx1Lz/rbYg
DH5KqIvx1xYmob69UQ3I70luO+4bclPR3q2hf1cgHbnnzqtaotbNmTqFue47cL5JRHlplyA
lKH46HW9yUpH07SMEHkgDFdkr2lKUpSlK+HWWn0Ft5tDiD3StIINQMvQOk5iyt2wQ0rKdu5
pvpkfbbjn3rTkfDm2O4Szdr7FaCdvSZubm0j/mJrHI+GltluByTdbo+sDaFOLaUcemS3XkL
4VaVihIfjSLgEElAmPqWlGe4CRhI9e1Zrl8ObA/GKrVDbtE9vCo8yGnYttY5B47j1B71z3V
8CRqKzyNSRmlw9T2FfQuzLSyNyUgjqDtkEcgjunI5xUJarrcbXerdq3TkF5cWTsiTW1BLTc
iSR40JSngDsU8Yz+ld0sGpLZqOCmVAfBV2cYWQHWVeaVp7gjBrJfL7btO2t243OQllloZ/v
LPkEjzJrklq+IqHXrreY6G41wuckNqkSApTUGMhGEdh43CdxCE5zVks9q1PeLb8lEW9YbS4
4pbsx45uE4qyS4fJvJxweQO3Aq9WizQLHBTDt8dLTY5Ue6nFealK7qUfMmt6lKUrTu9sYvN
ol22SAWpTSm1ZGcZHB+4PP5Vx3XVzmP6PtshwlVygKftFwQeQSUDKiffYlY+9ddtUh1yzwl
llIKo7ZICxgeEVI0pSlKUpSlKUpVI1qDZdR2G/QWt8qXLRbJDO7amQ0sKICvLKSMj71zyQn
T+jV32Q4y/Jci3tIgwPmlNtrKQFBSkjvs3HB9wPOlx1db7xPhyr1oNLMi4o3RJUWYWXXCVb
Qd2B5gjJ/wAjVhHw0uF6bT1bXBtDRTtK5khyfKwTnuSEJx7enp3tum/hvp7TbjclEczJrZy
mVJwVI/4QAEpx5YGRnvVspSlKUpXKviXZZLMmamC31DfA24wjd9MtrwkBJ4O9pSvzR9q2dO
3IN6ZtaPkJytsNkbksgg+Acg57V0ylKUpSlKUpSlKh9S6cY1LBZjuyX4rsaQiTHkMHC2nE5
wRng9zXMNXfDWVbp0O/ydQSZMdElCp0gtpS4zyAHQBwcYTuJ54zz5S8pNrLUuyWlbur71cm
Qy/JedCm47WDtKnEjagJJJCRyT+VWbRV2uKkSNPX9STeLWEhbgPElpX0OJ9eOD7jnvVqpSl
KUpSo+82O26ghCHdIqZDCXEuBJJGFDscg5/8AtbDMGJHZQyzFZQ22kJQhKAAkDgAVsUpSlK
UpSlKUpSsbzLUlhxh5CXGnUlC0KGQpJGCDVAts6ToVbuko1rM2S66p20JZGxLrSiSeqvsCj
nJ8xtrDf7PeLIwNbz74yq8QyNzClhqKWedzCM8knyJ5JAq/Wu5xbza49yhOByPJQFoV7eh9
weD9q26UpSlKUryvaUpSlKUpSlKUpSoTVNkeu0BD0B0MXSCvrwnyPpWBjafVKgSCPf2qvWJ
2JcraNW6suDS3YrikCO4NjFvcB2KSEZO5ef3jk8jGPPBpe7rteo5Df4XLgafvUkmA5KTsKZ
JHiSEHlCV4UUg45HHeuh0pSlKUpXlUxvXtxYaQ3cNEahTKCR1BFjJebB/urCua+v6Q3f8AY
rVP/bx/7VnZ1tKkBJRozUY3EgdSO2jt67nBj86zOasuKG1KTo29qIGcf1HP6OGt/Ttwulyg
uyLrbFW1zrrS0ytQKi1xtUrBODzyPapalKUpSlKUpSqRqizxLLqCPq9NsXOaCgiaw2jeUfw
yEo81pwAT3wfaoS5X28/EW5Js9ihPRLSw+2ZkiU0W1qAO7KT3T9Ixjxc+QrqKRtSE5JwMZJ
5r2lKUpSleV//Z
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCABtANIBAREA/8QAHA
ABAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAUGAQMEAgcI/8QARhAAAQMDAwEFBQMHCAsBAAAAAQIDBAAFE
QYSITEHEyJBURQVMmFxFiOBJEJSkZWh0Rc1VVZyoqWxJTM0REdigoWSwdLx/9oACAEBAAA/
APstZpSlKUpSleFONpJClpBHJyele68laEglSkgDgknpXhUmOhpbq320ttjK1lYASPUnyqm
XLte0lbZXsxkSZC84yywdvXyKsAg+RGRUQ526WYPLQzZrk6lKtoVtSn9YzxWqZ22oEUvQdP
POEL2K7+QlG044OACSn58D512t/wArNxg943KsMUONhxtxoFZOcEAHxJ5HnyK4lXPWdvkuQ
9TXubGkupK4rdqt7T4kJAyoIJTkKTgkg84Ix89zSpD8XD7naC6VghSgwhrIPyxkcV4XZ7BJ
hiLO01rKcgcn2l1xW454JHeAfurLFm0tGbbTbdGaihSGlbmpcZrDyD67is5HPQ5FW/T92mC
c9Yb2tKrkwnvWng3sEpjjC8DgKBO1QHAPI4NWGlYqHuer9PWdaW512jNuqO0NJVvcJ/spyf
3VHnWr0oH3Ppi8zwUhSHFsCO0rJ/ScIPTngGuI6s1AGnHn2dNwW0E+GTePEkepKUEV4uOq9
R220C5S06bix1KCA6qc84nd6eBvk8HzqtHtcktLS2/f7Fv53li3SnED0wSpOf1DHzqwfbDU
sayMagbgw9QWp9BVut7bjDrQGeSlZVkZBBx0xUYntqYdil5FqZbzkDvpuAFehwikHtWnXBZ
bR9m4vB+8k3RSUg/TZk14Y7R7ssoU/qXRrbS1lG5CZK1g/wBk44+ZwKwvVVxurTqo/aZp+G
lRxhMTuynp07xWfx5rTcvcLkJ5656/k6hmbdkOHElBoLcI8ICGs8k8Z+dWO09lenUWmMm8w
fb7h3SRJkOPuErV1PRXQHgfQVAdnum7XendQJuLch8Q7o4wwDLeGxsdE8K/zrgf0rax2yps
D0F5VokRe/EdTzhQtWz4ySrJ5GM58qkdYdmWn4sm1Kid9abZIkBieWHSUnIPdE7iQPHhOTx
4q0D3dpq6vRol7t11f75TT/vO2FRC88JclJGAcnblWQM9OKvEXV9qipU1eUIsEsnctiWtKE
rP6SF/C4OOo/HFQ9/maOv9zgTnNZQ2DDVnY3LbwsZB4OcpOQBkc7Soeda1P6RYdV7p18LSw
r/dYs5ksp/spWFbep4TgVxXBvT92bMef2nLdighQT7TGC9w6KCggFPmOPXr5VHfZbQZ/wCI
80/91b/hXj7IdnpWpa9fPOKWnaS5cGV8c46p8snHp5Vyqsdi0vcGb/pDVXtDsUFU1CO6eCW
OAVFKNvhB25HUjkcirBqVrV9sai6nkTLfdGre+H9sRksrQyQQoBeVZQQRkHPAB8qkbP2pQ5
l4Va7xa5NleKkJQuQdzairJSCoDAzjg9D61eqxVIZ0fcdJIWdKKZkRFBRXBk7Uu7j+c2/tz
n0C8j51DIs2nNQyxbb1fdSRLivGYFxmbCrAzlPGxY4PKc1KsdkGnozQaYlT0JHTJaUR+JbJ
rKOzSQ3CMFGrLimIerAZZDZ5z8O3HWvH8lg7xTidQPoUrqW4MZOPphHH4V3NaDmsRm2WdZX
tsNjaAhTaUAeQCQnjHFRl/wBNu6Y045Ma1TqBaY6EoQwlxCy66pQSnGU+ZIH41T5g17Guqo
LMi5znGUhUhqHIbdUzuHhSpXdgBXBOOeK5TcO1uPkohXAtsJJ+9htuEg88nb4jxx6dKP6w1
9GQ0gwLskpUA6p23NHI88Huev1zXcZF9vCY82RqC0KTGd76M27LjMrbcAI8aFMjKgc4yBjj
61wSdddosRwNv6itKVEZwl6Ivj6pzUZpzUmpLPMuCYL85+VKdL7qILaHUOlXJUPAoAj1H0q
S9t1TN1Wi9RbXqZy4oa7tt5xltGEY5G3utuOT/n1qYlwe1DUVmTDu9vkvx3lJW6330VncEq
3J427knIHU+tYxEn6k1FD1TZbvbxJQ28YsGQ9JbDhTyVBrwlRwkjcMcV4iytS6ouyY110y9
NctUBoNxlXH2RfjHLxPUqUBg4wAMg8mjdriJuxs57J2UzC0Fpbeu4HeJTxlCiMK684OfM13
vaWekSEvvdkjO8J25Te0jIxjOPM+h61Av6r0X3DyZemr+WkuFh3NycW3u58JO/BOB0rTE1b
2fNOd3E07emlPL5CLitO5R8z95++pmNcbDMuCrfG0lqZ2UhoPFtFxcJ2HGFD7zkcjkVKnTU
MbpznZ/el5b+87y7pUVoHO1SS7kjj4T+qp/s/ks3LSctamHWrKp9xMJuWckRtoyCSfhB3ge
iQKqSpdqatFnkSnS7HbdejF10f7RagVAFxGOgJSlJxkkZHWr32fNT2tFwBP3hSklTKHPjbZ
J+7Sr5hOKslZriutmtt8hmJdITMtk/muJzj5g9QfmKrbti1Rp5IOmrom4xUn+b7qoqKRxw2
71HA4CsgV0M6wuLQ/0ro+8RfEUhUdKZSf7h3evljpzW2P2g6YdOyRchAdGctz21R1DBwR4w
AT9K5rn2o6NtYTvvTMhSvKLl7HXqU8eXrUHeO0rQ2pLW5an355RJxsLMZYWFJIKVJx5ggH8
KrFyVOn3AXFOq7lAcWjulTG7G+wp0AAgLKOFHkY48xWlMmdHcSZvaBdo6G05WZcWY0leemS
FcHkYxjOKs+l9Euarta7hqyVOmRXiTAjOynsIRgjvSFKJCldQMnA+tSjXY5pBh0OssS21jO
FJkqzyMGuprsxsbLSW0ybnhIwPysj/Ku77Fx8Y9+X/wDajv8AGn2Lj/05qD9qu/xp9i4/9O
ag/arv8a43NJXCz3BN205PXImLSGpLd2kuOIfazkDdyUqSc4OD1Nc7WldQXfUjl2v01iAgR
gw23Z33ELWN27xuEA8eg65+Vab9oie0wXLXJkXRvla4k6UouhfQOMPnlpYz9DgZqrrvWu5j
b0CTOu0COpG1t1VhWp9YHX4MgcdSDUdc9KxFaXsE21uKuNpgFxMtKml57/cCrvG0+MJVjb6
pBSaQ02FSnYjGmLeC6lWwpgzJaysjACdyUEADPHrjkYruj6PdsdisjrtyuMDUCFuqiJjRPa
XUsHkpU2npjOepAKyPp3S5d9hMB646t1HGjupTguWEDbuOAFEZAOTjHWoXVFrlaPfiWhN6n
ahaSx4ra8tSWmkkhDXgCvH4ujY649KseiOz+6ypQv2sn1PuLUh1mCsABKkjCC4kDHhHwp6D
J+lfUaxWaUpWt6OxJQW32W3UEEFK0hQIPUc1wo05YmkrS3ZbegOJ2rCYqBuGc4PHIyB+que
Ro3TMpsIdsNvwCFAojpQQfqADUc32b6ejd6YQuEFbowVxri+gj0/Oxx8xULeez6/tpQLPqF
y4REOB4269LU82tSemVDkjPO08ZAqCvzmo7LP95Xmy3Rlla1LVJsl2dWlJIJOW17gB+CQKW
zWcp9lo27VF7UlteHRKtTUsJzzhRbIX59R9Km4/aBdlrT3c/Sk1KU5W2Jq4qzx5d4P/AMqd
t+tXfaWIuoLK/ZnJB2tPl1D8ZSj0T3qeAo8YBxmobVeuizqlNggXZUBEZvvJshmCqU4D12J
TggYTyVEHGR8677Dq5xiBdFXmezORClIZiyI7YC5YcQlTaQkcFZ3AYGOfSoG/XvVEmUiAmZ
LZukvC2bPakt7ozfkp95QO0884wKj/AHX2nfoXv9rxv/muLUjuudK25i5XS4XZEZxWxQbuD
a1IURkBWG8DofXn9/XbZOr2pUB128T3FXBhUq2D2pDzL+xAWWXfCNpIB5Hr8s1eEWhV4EXU
+m7l7qkz2kOvgtd6zISUnG9vKfEMjxZB4xW9dr1mpCkjU9vQSMBSbUcj5jLuK7LJp/3U+/N
lz3rlcZISl2U8Ak7R0QlKeEpBycDzPNRTKl6k1PJnvEKtNhdLcZCFHD8kJBWtQ/5PhT8yTV
Y7K7d9pbvc9dXQl6Q7JU1FQvkNAAcj0IBCR6DPrX1WlYrNKUpSlKUqFumjtO3lYcn2iM46D
uDqU7HAevxJwevPWoKZ2eSNi/ZL67KSrA7i8sImtBIOQkFQCgBz51CPdl92lGQhJslpBUHG
3ra2+FKUORlCl7E846A/LFVtdzk6P0TIsiLbPY1HdX1NzpktshOFKKdyXehBHQ56lRqeFud
0fIjQVIMi4M2tS7QpQ3NvTSD3xzjleAgIB/NGPOrnoSFbmtOR58N32qROQHZUxYHevOHJVv
PqCSMeWMVZaq/aUI57PbuqSpSUoZCkKSMkLChs/vY/CqbayluHoSQyor7q6yYzDhJOWCVgD
PmClKefPFXLS6vdN4uumVJKUMOe2Q8qzlh0kkf9KwsfTFWilVTRrrcAz9MS093MiSHnkpUr
IfZdcUtK0k8keLafQg1z6RjO6Tu0zTMlCG4T7y5NqcSMJUgnKmif005zjzGT0HFzpWKzSlK
UpSlKUpWibCi3KG7Dmx25Ed5O1bbicpUKot101dbHblxYzCtS2NSv5tfV+URRzyy71OM8A8
jyNVy1Tr3aJD170lK9/W9zxz7W/wCCY0rzKkjkrxgbgOccg4zVit3bBa5ADdwtU+BICfEhS
QUpVkgpySMdB1A61Xtcdo7d+tbNstUaUy53gdkF1KO6VtBKUbskK8e08fomueLqti4S9N2y
3afvDjNicLilNoDinFBBSnGOMKUeTkD0q0mVqv7SrvidKvyZJjezsxTKbabjslW47lnO9wl
IJCeEjAyTVosGoheHJEOXCcttyiEd/DdWFKCSOFpI4Uk8jI9PKpqou9WGNee4eLjkabEVvj
S2Thxo+f1SehSeCKgXZwuiDpjVaFQLg4r8lmsnY3IUkgpWyo/C4ODsPPXqKk7BeX/anLDeX
E+94qd28I2JlteTqB+oKA6Kz5YqfrFZpSlKUpSlKUpSoa66SsV6mpmz4AXJSjuw8hxbaynO
cEpIyPrUUOzLT4SsFy5KKhwo3B3KefLxVta7OdNtq3FmY54QMLnvEcefxdT51kdnOmMEKiS
Vg8+Oc+cH5eOucaBTa0KkadvFwhzU8p7+Sp5lzH5q0KzlJ9RgjyrhuN8bXFt2rO69kmWyYI
N2QOe6bUra4k/pJCihQPpz61fQQoBSSCDyCPOs1Ru06a6iHAtaQwhqe4vvJLwwGQkDBCsHY
fFnfgkBJIFR9rmsaniosxvMdy+2dYdttyayRJ2pGVDd8SckoWAecE/S66dvPvy0IlLZVHkI
UpqTHV1ZdScKSfx5HyIqTrNKUpSlKUpSlKUpSlKpF7t0eHq1xiQ4RbtWR1RJCTjCJCUYQoe
hUjI6dUipLQVyfuGmUMTDmZbnVwpHh2+Js4HHllO0/jVlriutngXuIItwjh5sKC08lKkKHR
SVDlJ5PIqEe0BZGrU/HtrCoktS+/Zmd4pbzbwHhVvUScD0zggn1qFtt0fh6ihXd5KWPervu
28R0kFDM1AwhYOT8QG0fIp86+g1mlKUpSlKUpSlKUpSlROprGnUNjeghwMv5Dkd/GSy6k5S
sfQ1Uod1nRbjJvkKEtb2Ut6htKP9Y0tIwHmgeVAj/wAhjzFXyHNi3GI3LhvtyGHRlDjagpK
h9RW+lfONVWsnUN4gMrQn3rbRPYSeolx1DBAxzlO3Pn4TVwtupLbPtcSYqYw0ZDCHShTqcp
3JBwfpmpelKUpSlKUpSlKUpSlKr1/sz6ZzWo7Qk+9IjexbQxiYxncWTnofNKvI/KoRN7h2V
tjUVpOLDOlbLlHLe1UR5Xh7zHGw7sBaT9R872DkZFZqpJDN57Smpcbc6zaITrLryD92l9ak
+DPmQkKyB04zXyOHq+2RYTEZxuUVstpQopayMgYOOa/RNKUpSlKUpSlKUpSlKUr5zrCDIN3
vdntqS4u+2gvCMlY5fbUlO7BPhykgZ89vyr1I1xqGx2aO07o9bcgJQww05OQVvq4GEISCpX
rVv0+7epFpD+oGY0eS6Sr2djOGkHolRJOVepGBUIL17wSqy6KiNFhBLb1xSnbGjdM7CMd4v
B6JPB6mt0LQFthwY8X2iS53LSW95KRuwMZ6VaqUpSlKUpSlKUpSlKUpXzW0Xa5Xq6yrzarb
7RcJ6e6jvyEkR7dHSSAFK/OcURuUhPqASMVLJ9z6UuKHZ7z161NMTwUN731Ak8IT0ab5I6g
epNdYsFz1EoPanfDUQkKRaYqyEDjo64MFz6DCfrVkjRo8NhMeKw2wyj4W2kBKU/QDgVspVS
jaS1BCcPsutZgZClFDL0VtwJBJOMnk4z61vNk1S0havtkpeBnxW1r/ANVTl6k1giZe4/v9k
+6kQ1JV7Aj7zv8AbnPPG3d+OKlrjL1ZAuEuKnUqFiOYICjb2xu9ofU0fP8ANxn51tQ5qxd/
mWz7ToCYzjCAv3c3lXeJUo+fltrquMfVcGTCZTqpKxKe7sk25vw/Mc13+5dUf1v/AMNb/jT
3Lqj+t/8Ahrf8a5pmldR3BtbT+tpSGnE7Fpjw2myRznB6g89R8qs0SM3ChsRGistsNpbSVq
3KIAwMnzPHWt2aZpmmaZpmmaZpmmaZqtP6IiJmPzLRcbhZnpKyt72N0d24onklCgU5+YAqR
sunbbYUuGI2tch45elPrLjzp9VLPJ+nSpTNM0r/2Q==
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0