%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/618.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author> <book-title>Patricia Briggs - Mercedes Thompson 4 - Zkrizene hnaty</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>f53d6f31-4989-4247-89d6-9169b9f7f8b8</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2011</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p> <image xlink:href="#_0.jpg" /></p> <p><strong>PATRICIA BRIGGS</strong></p><empty-line /><empty-line /><p>Zkřížené hnáty</p> <p><strong><emphasis>FANTOM Print</emphasis></strong></p> <p><strong><emphasis>201</emphasis></strong><strong><emphasis>1</emphasis></strong></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Copyright © 2009 by Hurog, Inc.</p> <p>Translation © Kateřina Niklová</p> <p>Cover © Daniel Dos Santos</p> <p>Map by Michael Enzweiler</p> <p>ISBN 978-80-7398-110-5</p> <p><strong>www.fantomprint.cz</strong></p> <p><strong>www.facebook.com/fantomprint</strong>Poděkování</p> <p>S touto knihou mi pomohly tucty lidí, ale obzvláště vděčná jsem těm, kdo si kdykoli na požádání rukopis přečetli a opravili chyby − Mikeu Briggsovi, Daveovi a Katharině Carsonovým, Laurie Martinové, Jean Matteauciové, Anne Petersové, Kaye Robersonové a Anne Sowardsové. Ráda bych rovněž poděkovala lidem, kteří dlouze a svědomitě pátrali, aby dokázali, že se skutečně dá odlít stříbrná kulka − Mikeu Briggsovi, doktoru Kevinu Jaansaluovi, doktoru Kyleu Robersonovi a Tomu Lenzovi.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>Pro Jordan, vrtošivou a pr</emphasis><emphasis>o hudbu</emphasis></p> <p><emphasis>zapálenou přítelkyni všeho chlupatého,</emphasis></p> <p><emphasis>šupinatého a opeřeného.</emphasis></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>1.</p> <p><image xlink:href="#_3.jpg" />Zírala jsem na svůj odraz v zrcadle. Nebyla jsem nijak krásná, ale měla jsem husté, po ramena dlouhé vlasy. Mé paže a tvář byly tmavší než zbytek těla, ale díky otci, který pocházel z kmene Černá noha, nebudu nikdy těstovitě bílá.</p> <p>Ránu na bradě mi Samuel sešil dvěma stehy a rameno mi hyzdila modřina (nebyla to nijak rozsáhlá zranění, když jsem vzala v úvahu, že jsem bojovala s tvorem, který požíral děti a omráčil vlkodlaka). Tmavá nit vypadala z některých úhlů jako nohy lesklého černého pavouka. Kromě drobných ranek nebylo s mým tělem nic v nepořádku. Karate a práce v dílně mě udržovaly v kondici.</p> <p>Moje duše utrpěla víc než tělo, to ale v zrcadle nebylo vidět. Doufala jsem, že si toho nikdo nevšimne. A právě kvůli neviditelným ranám jsem měla strach opustit koupelnu a postavit se Adamovi, který na mě čekal v ložnici. Přestože jsem s naprostou jistotou věděla, že Adam neudělá nic, co bych nechtěla − co už jsem od něj dávno nechtěla.</p> <p>Mohla bych ho požádat, aby odešel. Aby mi dal víc času. Zírala jsem na ženu v zrcadle, ale ona mi jen oplácela pohled.</p> <p>Zabila jsem muže, který mě znásilnil. Dovolím, aby přece jen vyhrál? Aby mě zničil, jak plánoval?</p> <p>„Mercy?“ Adam nemusel zvýšit hlas. Věděl, že ho uslyším.</p> <p>„Opatrně,“ řekla jsem mu, přestala zírat do zrcadla a oblékla si čisté spodní prádlo a staré triko. „Mám u sebe starou hůl a umím ji použít.“</p> <p>„Hůl leží na posteli,“ řekl.</p> <p>Když jsem vyšla z koupelny, zjistila jsem, že na posteli leží i Adam.</p> <p>Nebyl nijak vysoký, ale nepotřeboval výšku, aby dělal dojem. Široké lícní kosti, plné, hebké rty a neústupná čelist mu propůjčovaly krásu filmové hvězdy. Jeho oči měly barvu hořké čokolády a byly jen o odstín světlejší než ty mé. Tělo měl skoro stejně krásné jako tvář − ale já věděla, že o sobě takto nesmýšlí. Udržoval se v kondici, protože byl alfa, a jeho tělo byl nástroj, kterým zajišťoval smečce bezpečí. Před proměnou býval vojákem a armádní výcvik se stále projevoval v tom, jak se pohyboval, jak se ujímal velení.</p> <p>„Až se Samuel vrátí z nemocnice, stráví zbytek noci u mě,“ řekl Adam, aniž by otevřel oči. Samuel byl můj spolubydlící, doktor a vlk samotář. Adamův dům stál hned za mým, oddělovalo je od sebe deset akrů − tři byly mé, zbytek Adamův. „Máme čas si promluvit.“</p> <p>„Vypadáš příšerně,“ řekla jsem, i když to nebyla tak docela pravda. Vypadal vyčerpaně, to ano, a pod očima měl tmavé kruhy, ale něco by ho muselo znetvořit, aby vypadl příšerně. „Copak v D. C. nemají postele?“</p> <p>O víkendu musel do Washingtonu (do hlavního města USA, my žili ve státě Washington), aby vyřešil problémy, které jsem tak trochu zavinila. Kdyby ale před kamerami nerozsápal na kusy Timovo tělo a DVD se záznamem se nedostalo na stůl senátorovi, žádný problém bychom neměli. Takže to vlastně byla částečně i jeho vina.</p> <p>Rozhodující podíl ale nesl Tim a člověk, jenž DVD zkopíroval a odeslal. Já se postarala o Tima. Bran, vlkodlačí hlavoun, který stál nad všemi ostatními vlkodlačími hlavouny, si vzal na starost druhého muže. Vloni už bych se doslechla o jeho pohřbu. Vlkodlaci ale teprve nedávno přiznali svoji existenci, takže Bran byl v tomto asi obezřetnější. Ať už to znamenalo cokoli.</p> <p>Adam otevřel oči a zadíval se na mě. V šeru pokoje (rozsvítil jen lampičku na nočním stolku) vypadaly jeho oči černé. Ve tváři měl bezútěšnost, která tam dříve nebývala, a já věděla, že se tak cítí kvůli mně. Protože mě nedokázal ochránit − a Adam bere podobné věci dost vážně.</p> <p>Já si myslela, že má vlastní ochrana je jen a jen na mně. Někdy to znamenalo zavolat přátelům, ale byla to <emphasis>moje</emphasis> zodpovědnost. Přesto byl přesvědčen, že selhal.</p> <p>„Takže ses už rozmyslela?“ zeptal se.</p> <p>Ptal se na to, jestli ho přijmu za druha. Otázka zůstávala bez odpovědi tak dlouho, že ovlivňovala jeho schopnost držet smečku pod kontrolou. Ironií bylo, že záležitost s Timem vyřešila problém, jenž mi dlouhé měsíce bránil na Adamův návrh přistoupit. Došlo mi, že pokud se dokážu vzepřít magickému lektvaru, který mi Tim nalil do krku, trocha alfových čar ze mě poslušného otroka neudělá.</p> <p>Možná jsem měla Timovi poděkovat, než jsem ho praštila klíčem na kola.</p> <p>Adam není Tim, říkala jsem si. Vzpomněla jsem si na zuřivost, s jakou vyrazil dveře garáže, na zoufalství, s nímž mě donutil znovu se napít z toho zatraceného faeského poháru. Pohár nekradl jen svobodnou vůli, nýbrž dokázal i léčit − a já v tu dobu potřebovala spoustu léčení. Fungovalo to, ale Adam cítil, že mě zradil, a věřil, že ho za to budu nenávidět. A přesto to udělal. Došlo mi, že nelhal, když říkal, že mě miluje. Jakmile jsem se proměnila v kojota a zahanbeně se schovala pod postelí − určitě za to mohl pohár, protože jsem věděla… <emphasis>věděla jsem,</emphasis> že se nemám za co stydět − vytáhl mě ven, kousl do čenichu, aby mě pokáral za moji pošetilost, a pak mě celou noc objímal. Nakonec mě obklopil smečkou a bezpečím, ať už jsem to potřebovala, nebo ne.</p> <p>Tim byl mrtvý. Vždycky to byl ztroskotanec. A ať se propadnu, jestli se stanu obětí ztroskotance − nebo kohokoli jiného.</p> <p>„Mercy?“ Adam i nadále ležel na zádech na posteli ve zranitelné pozici.</p> <p>Namísto odpovědi jsem si přetáhla triko přes hlavu a upustila ho na zem.</p> <p>Adam vyskočil z postele tak rychle, že jsem ani nezaregistrovala jeho pohyb, a vzal si s sebou přikrývku. Než jsem stačila mrknout, zabalil mě do ní… a pak už jsem se k němu pevně tiskla a nahými prsy se mu opírala o hruď. Naklonil hlavu na stranu a já si opřela tvář o jeho čelist a líci.</p> <p>„Chtěl jsem dostat přikrývku mezi nás,“ řekl napjatě. Cítila jsem, jak mu buší srdce a paže tvrdé jako kámen se mu třesou. „Nemyslel jsem tím, že se se mnou musíš hned teď vyspat − prosté ‚ano‘ by stačilo.“</p> <p>Věděla jsem, že je vzrušený − poznal by to i obyčejný člověk bez kojotího čichu. Přesunula jsem ruce z jeho boků k vypracovanému břichu a vzhůru po žebrech. Slyšela jsem, jak se mu ještě víc zrychlil tep, a cítila, jak mu pod mým pomalým dotykem orosil kůži lehký pot. Zaťal zuby, svaly na čelisti se mu pohnuly a kůže se rozpálila. Foukla jsem mu do ucha a on ode mě odskočil, jako bych mu zasadila ránu elektrickou tyčí.</p> <p>V očích měl jantarové šmouhy a rty mu zrudly a naběhly. Odhodila jsem přikrývku na triko.</p> <p>„Zatraceně, Mercy.“ Nerad klel před ženami. Vždy jsem považovala za osobní vítězství, když jsem ho přiměla zaklít. „Sotva před týdnem tě znásilnili. Nevyspím se s tebou, dokud si s někým nepromluvíš, s poradcem nebo s psychologem.“</p> <p>„Jsem v pořádku,“ řekla jsem. Popravdě jsem si ale ve chvíli, kdy se ode mě vzdálil a vzal s sebou pocit bezpečí, který ve mně vyvolal, uvědomila, jak se mi obrací žaludek.</p> <p>Adam se otočil k oknu a zůstal stát zády ke mně. „Ne, nejsi. Nezapomínej, že vlkovi nemůžeš lhát, lásko.“ Vydechl tak ostře, že se to ani nedalo považovat za vzdychnutí. Bryskně si prohrábl vlasy, aby se zbavil nadbytku energie. Kštice mu zůstala trčet v malých kudrnách, které obvykle nosil krátce zastřižené, takže vždy působil upraveně. „S kým to mluvím?“ prohlásil, ale já věděla, že se neptá mě. „Jsi Mercy. Přinutit tě mluvit o čemkoli osobním je jako nechat si škubat zuby. A nutit tě promluvit si s někým cizím…“</p> <p>Nepovažovala jsem se za zvlášť uzavřenou. Vlastně mě často obviňovali z toho, že nevím, kdy sklapnout. Samuel nejednou tvrdil, že se nedožiju vysokého věku, pokud se nenaučím držet jazyk za zuby.</p> <p>Proto jsem mlčky čekala, až Adam rozhodne, co dál.</p> <p>V pokoji nebylo chladno, já se přesto třásla − asi nervozitou. Ale pokud si Adam nepospíší a rychle něco neudělá, uteču se vyzvracet do koupelny. Od chvíle, kdy mě Tim předávkoval vílím lektvarem, jsem uctíváním porcelánové bohyně strávila tolik času, že mě podobná představa nenechávala klidnou.</p> <p>Nesledoval mě, ale na druhou stranu ani nemusel. Každá emoce má svůj pach. Otočil se a zamračil se na mě. Sotva na mě pohlédl, pochopil.</p> <p>Zaklel, vrátil se ke mně a objal mě. Pevně mě k sobě přitiskl, vydával tiché, konejšivé, hrdelní zvuky a něžně mě kolébal.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla jeho vůně a snažila se přemýšlet. Obyčejně by to nebylo nijak obtížné. Ale obyčejně jsem nestála prakticky nahá v náruči toho nejvíce sexy chlapa na světě.</p> <p>Špatně jsem pochopila, co ode mě chtěl.</p> <p>Abych se o tom ujistila, odkašlala jsem si. „Když jsi říkal, že potřebuješ, abych ti dneska dala odpověď − nežádal jsi mě o sex?“</p> <p>Jeho tělo sebou trhlo, jak se rozesmál, a čelistí se mi otřel o tvář. „Ty si myslíš, že bych něco takového udělal? Po tom, co se stalo minulý týden?“</p> <p>„Myslela jsem, že sex je potřeba,“ zamumlala jsem a cítila, jak mi hoří tváře.</p> <p>„<emphasis>Jak dlouho</emphasis> jsi žila v marokově smečce?“</p> <p>Věděl, jak dlouho. Jen chtěl, abych se cítila hloupě. „Nikdo se mnou o páření nemluvil,“ odsekla jsem vzdorně. „Jen Samuel…“</p> <p>Adam se znovu zasmál, jednu ruku mi položil na rameno, druhou mě lehce hladil po zadku. Nelechtalo to, přestože mělo. „A vsadil bych se, že <emphasis>on</emphasis> říká vždy jen pravdu, celou pravdu a nic než pravdu.“</p> <p>Sevřela jsem ho pevněji − moje ruce si nějak našly cestu na jeho záda. „Asi ne. Takže stačilo souhlasit?“</p> <p>Zabručel. „Se smečkou mi to nepomůže, ne dokud to nebudeš myslet vážně. Ale když se teď Samuel uklidil z cesty, napadlo mě, že by ses mohla rozhodnout, jestli máš zájem, nebo ne. Kdybys neměla, musel bych změnit přístup. Kdyby ano, čekal bych na tebe, dokud by peklo nezamrzlo.“</p> <p>Jeho slova zněla rozumně, ale čich mi říkal něco jiného. Má odpověď Adama uklidnila a myslel teď na něco dočista jiného.</p> <p>To bylo fér. Byla jsem mu tak blízko, že jsem cítila jeho žár, jak mu kvapně buší srdce, protože mě chtěl… Někdo mi kdysi řekl, že nejlepším afrodisiakem je vědomí, že po vás někdo touží. U mě to tak rozhodně bylo.</p> <p>„Samozřejmě,“ pokračoval stále zvláštně klidným hlasem, „čekání je mnohem jednodušší v abstraktním pojetí než ve skutečnosti.“</p> <p>„Hm,“ řekla jsem. Sálala z něj čistota, která ze mě smývala Tima lépe než jakákoli sprcha − ale jen když se mě dotýkal.</p> <p>„Mercy.“</p> <p>Spustila jsem ruce níž, zasunula je pod opasek džínů a zaryla mu nehty do kůže.</p> <p>Zavrčel ještě něco, ale ani jeden z nás tomu nevěnoval pozornost. Otočil hlavu a sklonil ji. Očekávala jsem něco vážného, ale jen mě hravě kousl do spodního rtu. Zamrazilo mě ve špičkách prstů a do kolen mi vystřelil téměř elektrický výboj. Adamovy zuby byly velmi mocný nástroj.</p> <p>Roztřeseně jsem se mu pokusila rozepnout knoflík džínů, Adam ale zprudka zvedl hlavu a položil svoji ruku na mé.</p> <p>Pak jsem to taky uslyšela.</p> <p>„Německé auto,“ řekl.</p> <p>Vzdychla jsem a opřela se o něj. „Švédské,“ opravila jsem ho. „Čtyři roky staré volvo. Šedé.“</p> <p>Překvapeně na mě pohlédl, pak pochopil. „Ty ho znáš.“</p> <p>Zasténala jsem a schovala mu tvář do ramene. „Zatraceně, zatraceně. Bylo to v novinách.“</p> <p>„Kdo je to, Mercy?“</p> <p>Zakřupal štěrk a světlomety na okamžik ozářily okna mé ložnice, jak auto zabočilo na příjezdovou cestu. „Máma,“ řekla jsem. „Její načasování je neskutečné. Mělo mi dojít, že si o… o <emphasis>tom</emphasis> přečte.“ Nechtěla jsem vyslovit nahlas, co se mi stalo a co jsem udělala Timovi. Alespoň ne, když jsem stála polonahá vedle Adama.</p> <p>„Nezavolala jsi jí.“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou. Věděla jsem, že jsem měla. Ale byla to jedna z věcí, kterým jsem nedokázala čelit.</p> <p>Usmíval se. „Jdi se obléct. Zdržím ji, dokud nebudeš připravená.“</p> <p>„Na něco takového <emphasis>nemůžu</emphasis> být připravená,“ řekla jsem mu.</p> <p>Zvážněl a dotkl se čelem mého. „Mercy. Bude to v pořádku.“</p> <p>Opustil ložnici a zavřel za sebou dveře, když tu poprvé zazvonil zvonek. Než se dostal ke vstupním dveřím, ozval se zvonek ještě dvakrát, a to Adam není zrovna pomalý.</p> <p>Sebrala jsem oblečení a zoufale se snažila vzpomenout si, jestli jsme po večeři umyli nádobí. Byla jsem na řadě. Kdyby byl na řadě Samuel, nemusela bych si dělat starosti. Bylo to hloupé. Věděla jsem, že nádobí mámu nezajímá − ale aspoň jsem měla o čem přemýšlet, namísto abych panikařila.</p> <p>Ani mě nenapadlo jí zavolat. Možná bych na to byla připravená tak za deset let.</p> <p>Natáhla jsem si kalhoty a bosky začala zběsile hledat podprsenku.</p> <p>„Ví, že jste tady,“ řekl Adam na opačné straně dveří, jako by se o ně opíral. „Za minutu je venku.“</p> <p>„Nevím, kdo si myslíte, že jste,“ matčin hlas zněl tiše a nebezpečně, „ale pokud mi okamžitě neustoupíte z cesty, nebude na tom záležet.“</p> <p>Adam byl alfa vlkodlak, hlava místní smečky. Byl neústupný. A uměl být i pěkně podlý, když chtěl − ale proti mámě by nic nezmohl.</p> <p>„Podprsenka, podprsenka, podprsenka,“ opakovala jsem si, vytáhla jednu z koše se špinavým prádlem a zapnula si ji. Otočila jsem ji na sobě tak rychle, že by mě nepřekvapilo, kdybych zjistila, že jsem si spálila kůži. „Triko. Triko.“ Prohrabala jsem zásuvky, našla a zahodila dvě trika. „Čisté triko, čisté triko.“</p> <p>„Mercy?“ zavolal Adam trochu zoufale − věděla jsem přesně, jak se cítí.</p> <p>„Mami, nech ho být!“ řekla jsem. „Hned jsem tam.“</p> <p>Frustrovaně jsem se rozhlédla po pokoji. Někde tu muselo být čisté triko. Jedno jsem přece měla právě na sobě − ale to zmizelo během mého pátrání po podprsence. Nakonec jsem si oblékla tričko s nápisem <emphasis>1984: Vláda pro blbce</emphasis> na zádech. Bylo čisté nebo aspoň nepáchlo. Olejová šmouha na rameni se asi nedala vyprat.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře. Musela jsem se protáhnout okolo Adama, který se opíral o veřeje.</p> <p>„Ahoj, mami,“ řekla jsem lehce. „Vidím, že už jsi se seznámila s mým…“ S kým? S mým druhem? Něco takového matka slyšet nepotřebovala. „Vidím, že Adama už znáš.“</p> <p>„Mercedes Atheno Thompsonová,“ vyštěkla matka. „Vysvětli mi, proč jsem se musela o tom, co se ti stalo, dozvědět z novin!“</p> <p>Snažila jsem se vyhnout jejímu pohledu, ale když použila celé moje jméno, nešlo to.</p> <p>Máma měřila sotva něco přes metr padesát. Byla jen o sedmnáct let starší než já, což znamenalo, že jí ještě nebylo padesát a vypadala na třicet. Pořád mohla nosit spony, které vyhrála v jízdě na koni kolem sudů, na původních opascích. Obvykle byla blond − byla jsem si docela jistá, že je to její přirozená barva − ale odstín se rok od roku měnil. Tentokrát byly její vlasy jahodově zlaté. Oči měla velké, modré a nevinné, nosík mírně zvednutý a ústa plná a kulatá.</p> <p>Před cizinci si někdy hrála na hloupou blondýnku, mrkala řasami a hovořila lehce zadýchaným hlasem, který by milovník starých filmů znal z<emphasis> </emphasis><emphasis>Někdo to rád horké.</emphasis> Pokud jsem věděla, matka si ještě nikdy v životě sama nevyměnila kolo u auta.</p> <p>Kdyby se prudkým vztekem v hlase nesnažila zakrýt bolest v očích, oplatila bych jí stejným. Namísto toho jsem pokrčila rameny.</p> <p>„Nevím, mami. Po tom, co se to stalo… několik dnů jsem žila jako kojot.“ Na mysli mi vytanula trochu hysterická vidina toho, jak jí volám a říkám: „<emphasis>Mimochodem, mami, hádej, co se mi dneska stalo…</emphasis>“</p> <p>Zadívala se mi do očí a mě napadlo, že asi vidí víc, než jsem chtěla. „Jsi v pořádku?“</p> <p>Chystala jsem se říct ano, ale celý život jsem žila ve společnosti tvorů, kteří umí vycítit lež, takže jsem si zvykla být upřímná. „Povětšinou,“ řekla jsem, když jsem se rozhodla pro kompromis. „Pomáhá, že je mrtvý.“ Zahanbovalo mě, že se mi začala stahovat hruď. Odmítala jsem se dál litovat.</p> <p>Máma umí pečovat o své děti jako ti nejlepší rodiče, ale měla jsem jí víc věřit. Věděla, jak důležité je stát na vlastních nohou. Pravou ruku měla zaťatou v pěst, až jí zbělely klouby, a když promluvila, zněl její hlas hrubě.</p> <p>„Dobrá,“ řekla, jako bychom si vysvětlily všechno, na co se chtěla zeptat. Věděla jsem, že tomu tak není, ale promluvíme si později v soukromí.</p> <p>Obrátila andělsky modré oči k Adamovi. „Kdo jste a co děláte v domě mé dcery v jedenáct v noci?“</p> <p>„Není mi šestnáct,“ prohlásila jsem a sama jsem slyšela, jak trucovitě můj hlas zní. „Když chci, můžu mít u sebe muže třeba celou noc.“</p> <p>Máma i Adam mě oba ignorovali.</p> <p>Adam se i nadále opíral o veřeje dveří do mé ložnice, ale nedbaleji než obvykle. Napadlo mě, že se snaží vzbudit v matce dojem, že je tu jako doma a má právo zabránit jí vstoupit do mojí ložnice. Povytáhl obočí a neprojevil ani zlomek paniky, kterou jsem v jeho hlase předtím slyšela. „Jsem Adam Hauptman a žiju v domě za Mercyiným.“</p> <p>Zamračila se na něj. „Alfa? Ten rozvedený s pubertální dcerou?“</p> <p>Zářivě se na ni usmál a já poznala, že matka dobyla další srdce: je strašně roztomilá, když se mračí, a Adam neznal mnoho lidí, kteří by měli kuráž mračit se na něj. Zasáhlo mě náhlé prozření. Pokud jsem skutečně chtěla, aby se mnou přestal flirtovat, pak jsem v posledních letech dělala taktickou chybu. Očividně si užíval, když na něj ženy vrčely. Matčin podmračený výraz ho tak zaujal, že si ani nevšiml, že se taky mračím.</p> <p>„Správně, madam.“ Adam se přestal opírat o veřeje a postoupil dál do místnosti. „Rád vás konečně poznávám, Margi. Mercy o vás často mluví.“</p> <p>Nevím, co by matka odpověděla, ale určitě něco zdvořilého. Vtom se však s lupnutím připomínajícím puknutí vejce na betonové podlaze objevilo něco přímo mezi mámou a Adamem a na okamžik to zůstalo viset ve vzduchu kousek nad podlahou. Mělo to tvar člověka, ale bylo to černé. Spadlo to na zem a páchlo to spáleninou, starou krví a mrtvolnou hnilobou.</p> <p>Zírala jsem na tu věc, ale můj zrak a čich mi říkaly naprosto protichůdné věci. Přestože jsem věděla, že jen máloco se dokáže prostě objevit v mém obýváku bez použití dveří, nedokázala jsem hned přijmout skutečnost. Teprve zelené triko, potrhané, špinavé a s obrázkem zadních běhů povědomého hnědého psa, mě přesvědčilo o tom, že ta černá, scvrklá věc je opravdu Stefan.</p> <p>Klesla jsem vedle něj na kolena a natáhla ruku, ale zase jsem rychle ucukla, abych mu ještě víc neublížila. Byl mrtvý, ale to u upíra nic neznamenalo.</p> <p>„Stefane?“ řekla jsem.</p> <p>Nebyla jsem jediná, kdo nadskočil, když mě chytil za zápěstí. Kůži na ruce měl suchou a při dotyku znepokojivě praskala.</p> <p>Se Stefanem jsem se spřátelila hned první den, co jsem se přistěhovala do Tri-Cities. Byl okouzlující, zábavný a štědrý − přestože se zmýlil, když si myslel, že mu odpustím, že zabil dva nevinné lidi, aby mě ochránil.</p> <p>Musela jsem vynaložit veškerou vůli, abych neucukla, neotřela si paži a nezbavila se tak pocitu, který ve mně dotyk jeho křehké kůže vyvolal. Fuj. Fuj. Fuj. Strašlivě jsem se bála, že ho bolí držet mě, že mu kůže každým okamžikem popuká a odpadne.</p> <p>Pootevřel oči a duhovky měl karmínově rudé namísto hnědých. Dvakrát otevřel a zase zavřel ústa, aniž by vydal jediný zvuk. Potom zesílil stisk, takže bych se mu nedokázala vytrhnout, i kdybych chtěla. Nasál do plic vzduch, aby mohl promluvit, ale nedařilo se mu to a já slyšela, jak mu dech uniká mezi žebry na boku, kudy by rozhodně unikat neměl.</p> <p>„Ona to ví.“ Vůbec jsem nepoznávala jeho hlas. Byl hrubý a suchý. Pomalu si přitahoval moji paži k tváři a posledním zbytkem dechu ze sebe vyrazil: „<emphasis>Uteč.</emphasis>“ A s tím můj přítel zmizel, protože jeho tělo podlehlo hladu, jenž se mu zračil v obličeji.</p> <p>Při pohledu do jeho šílených očí mě napadlo, že je to moudrá rada − jen škoda, že jsem se mu nemohla vytrhnout a řídit se jí. Pohyboval se pomalu, ale měl mě v hrsti a já nebyla ani vlkodlak, ani upír s nadpřirozenou silou, abych se mu vytrhla.</p> <p>Uslyšela jsem výrazné cvaknutí náboje zajíždějícího do komory, a když jsem rychle vzhlédla, zjistila jsem, že matka míří na Stefana zákeřně vypadajícím glockem. Pistole byla růžová a černá − jen moje matka se mohla ohánět zbraní panenky Barbie, roztomilou, ale smrtící.</p> <p>„To je v pořádku,“ vyhrkla jsem − matka by neváhala vystřelit, kdyby si myslela, že mi chce někdo ublížit. Zpravidla bych si nedělala žádné starosti, kdyby se někdo rozhodl po Stefanovi pálit, upíři totiž nebyli nijak zvlášť zranitelní, ale byl v dost špatném stavu. „Je na naší straně.“ Bylo těžké tvářit se přesvědčivě, když mě k sobě táhl, ale snažila jsem se.</p> <p>Adam chytil Stefana pevně za zápěstí, v důsledku čehož si mě Stefan přestal přitahovat, a naopak se začal pomalu zvedat ze země. Když se přiblížil k mojí paži, otevřel ústa a na hnědý koberec spadlo několik kousků spálené kůže. Jeho špičáky byly bílé a smrtící a mnohem větší, než jsem si pamatovala.</p> <p>Zrychlil se mi dech, ale nezačala jsem se škubat a kvílet: „Sundejte ho ze mě! Sundejte ho ze mě!“ Bod pro mě. Místo toho jsem se naklonila přes Stefana a položila si hlavu na Adamovo rameno. Sice jsem tak nastavila krk, ale pach vlkodlaka a Adamova vůně pomáhaly maskovat puch toho, co provedli Stefanovi. Pokud Stefan potřeboval k přežití krev, daruji mu ji.</p> <p>„To je v pořádku, Adame,“ řekla jsem. „Pusť ho.“</p> <p>„Dál na něj miřte,“ řekl Adam matce. „Mercy, pokud to nepomůže, zavolej ke mně domů a pověz Darrylovi, ať sebere každého, kdo je po ruce, a přivede je sem.“</p> <p>A se statečností sobě vlastní nastavil Stefanovi zápěstí. Zdálo se, že si toho upír nevšiml, protože se dál zvedal ke mně. Nedýchal, takže Adama necítil, a připadalo mi, že už ani nevnímá.</p> <p>Měla jsem se pokusit Adama zastavit − už v minulosti jsem Stefana nakrmila a neodnesla si viditelné následky. A byla jsem si <emphasis>docela</emphasis> jistá, že Stefana zajímá, jestli přežiji. Netušila jsem ale, co si myslí o Adamovi. Vzpomněla jsem si ale i na to, že Stefan říkal, že by „neměly“ vzniknout žádné problémy, protože se ze mě napil jenom jednou, a taky jsem se setkala s jeho stádem − s lidmi, kteří mu sloužili jako snídaně, oběd a večeře. Všichni mu byli naprosto oddaní. Nechápejte mě špatně, na upíra byl bezva − ale nějak jsem pochybovala, že by všichni ti lidé, většinou ženy, dokázali žít pospolu a být oddaní jen jemu, kdyby je nějak nezačaroval. A pro tento rok už jsem měla magického ponoukání víc než dost.</p> <p>Mé protesty by stejně vyšly naprázdno. Adamovy ochranitelské city byly v tuto chvíli nesmírně silné, takže bych jedině podráždila jeho, sebe i matku.</p> <p>Adam přitiskl zápěstí Stefanovi k ústům a ten mě přestal tahat za paži. Upír se na okamžik tvářil zmateně − potom zavětřil.</p> <p>Vzápětí zabořil Adamovi zuby do zápěstí, chytil ho volnou rukou a zavřel oči − a udělal to tak rychle, že jeho pohyb vypadal jako z levné kreslené grotesky.</p> <p>Adam se ostře nadechl, ale já nedokázala říct, jestli bolestí nebo rozkoší. Když vysával Stefan krev mně, byla jsem v dost špatném stavu. Moc jsem si z toho nepamatovala.</p> <p>Připadalo mi to zvláštně intimní. Stefan mě držel za ruku a pil z Adamova zápěstí a Adam se o mě čím dál víc opíral, jak mu Stefan vysával krev. Intimní, ale s obecenstvem. Otočila jsem hlavu a uviděla, že matka stále drží oběma rukama pistoli a míří Stefanovi na hlavu. Tvářila se naprosto klidně, jako by dnes a denně viděla, jak se odnikud objeví spálená mrtvola, vstane z mrtvých a zaryje špičáky do prvního živého tvora, který se namane. Věděla jsem ale, že to není pravda. Nebyla jsem si jistá, jestli vůbec někdy viděla vlkodlaka ve vlčí podobě.</p> <p>„Mami,“ řekla jsem, „ten upír se jmenuje Stefan a je to můj přítel.“</p> <p>„Měla bych schovat zbraň? Opravdu? Netváří se jako přítel.“</p> <p>Pohlédla jsem na Stefana. Vypadal už líp, přesto bych ho bez čichu pořád nepoznala. „Popravdě si nejsem jistá, jestli by tvoje zbraň měla vůbec nějaký účinek. Stříbrné kulky fungují na vlkodlaky, ale s upíry moc nezmůžou.“</p> <p>Schovala glock do pouzdra vzadu na opasku. „Tak <emphasis>co</emphasis> na upíry funguje?“</p> <p>Někdo zaklepal na dveře. Neslyšela jsem nikoho přijíždět, ale byla jsem poněkud rozptýlená.</p> <p>„Nepouštět je vůbec do domu,“ navrhl Adam.</p> <p>Máma, která byla na cestě ke dveřím, se zastavila. „Může to být upír?“</p> <p>„Raději se o to postarám,“ řekla jsem. Zakývala jsem paží, Stefan mě pustil a lépe se chytil Adama. „Jsi v pořádku, Adame?“</p> <p>„Je příliš slabý, aby sál rychle,“ poznamenal Adam. „Ještě chvíli to vydržím. Ale když mi přineseš telefon a zmáčkneš rychlé vytáčení, zavolám raději další vlky. Pochybuji, že by mu jedno nakrmení stačilo.“</p> <p>Máma se dívala, proto jsem se chovala velmi slušně, když jsem mu dolovala telefon z pouzdra na opasku. Neobtěžovala jsem se listovat kontakty, prostě jsem vyťukala číslo jeho domu a podala mu telefon. Osoba venku před dveřmi začínala být netrpělivá.</p> <p>Upravila jsem si triko a rychle jsem se zkontrolovala, abych se ujistila, že na mně nic neříká: „Hej, mám v domě upíra.“</p> <p>Na předloktí budu mít pořádnou modřinu, v tuto chvíli ale ještě nebyla vidět. Proklouzla jsem okolo mámy a pootevřela dveře.</p> <p>Žena venku na verandě mi nepřipadala nijak povědomá. Byla asi stejně vysoká a stará jako já. Tmavé vlasy měla protkané světlými pramínky (anebo světlé vlasy tmavými). Naplácala na sebe tolik pudru, že jsem ho cítila i přes parfém, který by čistě lidskému nosu připadal lehký a atraktivní. Byla dokonale upravená jako čistokrevný pes před přehlídkou − anebo velmi drahá prostitutka.</p> <p>Někoho podobného byste na verandě starého karavanu v zapadákově Východního Washingtonu v noci čekali asi těžko.</p> <p>„Mercy?“</p> <p>Kdyby nepromluvila, nikdy bych ji nepoznala, protože mi čich otupil parfém a ona se nijak nepodobala dívce, se kterou jsem chodila na vysokou. „Amber?“</p> <p>Amber byla nejlepší přítelkyní mojí spolubydlící Charly. Chtěla se stát veterinářkou, ale slyšela jsem, že to po prvním ročníku vzdala. Od vysoké jsem o ní neslyšela.</p> <p>Když jsem Amber viděla naposledy, měla vyholenou hlavu, kroužek v nose (který býval větší) a v koutku oka vytetovaného kolibříka. S Charlou byly nejlepší kamarádky už od střední. Přestože to byla Charla, kdo rozhodl, že spolu nebudou bydlet, Amber to vždycky kladla za vinu mně. Byly jsme spíše známé než kamarádky.</p> <p>Amber se zasmála, bezpochyby ji pobavil můj zmatený výraz. Byl to pronikavý smích, ne že bych ji mohla kritizovat. I já se chovala nepřirozeněji než obvykle. V pokoji za mnou krmil vlkodlak upíra krví; zajímalo by mě, co skrývá <emphasis>ona.</emphasis></p> <p>„Už je to dlouho,“ řekla po krátké, nepříjemné pauze.</p> <p>Připojila jsem se k ní na verandě a zavřela za sebou dveře, přičemž jsem se snažila nevzbudit dojem, že ji nechci pustit dovnitř. „Co tě sem přivádí?“</p> <p>Založila si paže na hrudi a obrátila pohled k mému neudržovanému pozemku a rezavému VW Rabbitovi na třech kolech. Z verandy nebyly graffiti, chybějící dveře ani prasklé sklo vidět, přesto vypadal jako vrak. Jednalo se o vtip mezi mnou a Adamem a já se za něj nemínila omlouvat.</p> <p>„Četla jsem o tobě v novinách,“ řekla.</p> <p>„Žiješ v Tri-Cities?“</p> <p>Zavrtěla hlavou. „Ve Spokane. Dostalo se to až do CNN, to jsi nevěděla? Fae, vlkodlaci, vraždy… jak by mohli odolat?“ V hlase jí na okamžik zazněl humor, tvář ale měla stále znepokojivě bezvýraznou.</p> <p>Nádhera. Takže celý svět věděl, že mě znásilnili. To by mě taky pobavilo − kdybych byla Lucrezia Borgia. Existovala spousta důvodů, proč jsem nezůstala s Amber ve styku.</p> <p>Nepřijela za mnou po deseti letech až ze Spokane, jen aby mi řekla, že četla o mém znásilnění v novinách. „Takže sis o mně přečetla a napadlo tě, že by bylo zábavné povědět mi, že celá země ví o tom, že jsem zabila muže, který mě znásilnil? Kvůli tomu jsi urazila skoro dvě stě padesát kilometrů?“</p> <p>„Očividně ne.“ Otočila se zpátky ke mně a neohrabanou cizinku nahradila vyfintěná profesionálka, která mi připadala ještě cizejší. „Podívej. Vzpomínáš si, jak jsme společně jely do Portlandu na divadelní představení? Zaskočily jsme na drink a tys nám pověděla o duchovi na dámských záchodcích.“</p> <p>„Byla jsem opilá,“ opáčila jsem − a byla to pravda. „Myslím, že jsem vám taky řekla, že mě vychovali vlkodlaci.“</p> <p>„Ano,“ řekla s nečekanou prudkostí. „Tehdy jsem si myslela, že si vymýšlíš, ale teď už všichni ví, že vlkodlaci jsou skuteční stejně jako fae. A ty s jedním chodíš.“</p> <p>Asi se o tom zmínili v novinách. Dvakrát hurá. Dříve jsem se snažila nepřitahovat pozornost, protože to tak bylo bezpečnější. Pořád to bylo bezpečnější, ale nějak se mi to už nedařilo.</p> <p>Amber neměla o mém vnitřním monologu ani tušení, proto pokračovala: „A tak mě napadlo, že když teď s jedním chodíš, možná jsi tehdy říkala pravdu. A pokud jsi nám řekla pravdu o vlkodlacích, pak jsi asi nelhala ani o tom, že vidíš duchy.“</p> <p>Kdokoli jiný by na to dávno zapomněl, ale Ambeřina mysl byla jako ocelová past. Pamatovala si všechno. Po tom výletě jsem přestala pít alkohol. Lidé, kteří znají cizí tajemství, si nemohou dovolit pouštět si pusu na špacír.</p> <p>„V mém domě straší,“ řekla.</p> <p>Koutkem oka jsem zachytila pohyb. Udělala jsem krok k Amber a pootočila se. Pořád jsem nic neviděla, ale s Amber po větru jsem ho ucítila. Ve tmě se schovával upír.</p> <p>„A co s tím mám dělat <emphasis>já</emphasis><emphasis>?</emphasis>“ zeptala jsem se. „Zajdi si za knězem.“ Amber byla katolička.</p> <p>„Nikdo mi nevěří,“ řekla ostře. „Manžel si myslí, že jsem se zbláznila.“ Ve světle na verandě jsem na okamžik spatřila její oči a všimla si, že má rozšířené zorničky. Přemýšlela jsem, jestli za to může jenom tma, nebo něco bere.</p> <p>Znepokojovala mě, ale byla jsem si docela jistá, že je to jen tím, že vidím Amber, královnu svobodomyslnosti, oblečenou jako metresu nějakého boháče. Bylo na ní něco křehkého a bezmocného, působila jako kořist, kdežto Amber, kterou jsem znala, by na každého, kdo by ji otravoval, šla s baseballovou pálkou. Ducha by se nebála.</p> <p>Můj neklid mohl samozřejmě způsobit upír ve stínech anebo ten v mém domě.</p> <p>„Podívej,“ řekla jsem. Stefan a to, co se mu stalo, pro mě byli důležitější než Amber nebo to, co ode mě mohla chtít. „Zrovna teď nemůžu pryč − mám společnost. Co kdybys mi dala svoje telefonní číslo a já ti zavolám, jakmile se situace trochu uklidní?“</p> <p>Nemotorně rozepnula kabelku a podala mi vizitku. Byla z drahého bavlněného papíru, ale stálo na ní jenom její křestní jméno a telefonní číslo.</p> <p>„Děkuji.“ Zdálo se, že se jí ulevilo, a z ramen se jí odplavilo napětí. Usmála se na mě. „Je mi líto, že tě napadli − ale nepřekvapuje mě, že ses pomstila. Vždycky jsi byla silná.“ Aniž by počkala na odpověď, sešla dolů ze schodů a nastoupila do vozu, novějšího modelu miaty se zvednutou střechou. Aniž by na mě znovu pohlédla, vycouvala z příjezdové cesty a odjela.</p> <p>Přála jsem si, aby se tolik nenavoněla. Něco ji zneklidnilo − a vždycky byla špatná lhářka. Ale načasování bylo až příliš dokonalé: objeví se Stefan a řekne mi, abych utekla, a vzápětí mě navštíví Amber a nabídne mi místo, kam utéct.</p> <p>Věděla jsem, že mě Stefan nevaroval sám před sebou. „Ona to ví,“ říkal.</p> <p>„Ona“ byla Marsilie, paní upírů v Tri-Cities. Poslala mě zabít upíra, který bezuzdným vražděním ohrožoval její klan. Napadlo ji, že mám lepší šanci najít ho než kdokoli jiný, protože vidím duchy a upíří doupata duchy přitahují.</p> <p>Nemyslela si, že bych ho skutečně zničila. Když se mi to podařilo, byla velmi nespokojená. Upír, kterého jsem zabila, byl velmi zvláštní, mocnější než jiní, protože byl posedlý démonem. Nezajímalo ji, že ho démon dohnal k šílenství, takže vraždil lidi po tuctech, jen nechtěla riskovat odhalení klanu. Vymkl se kontrole, když se stal mocnějším než jeho stvořitel, ale Marsilie věřila, že by to dokázala napravit a ovládnout ho. Využila mě k tomu, abych ho našla − byla si jistá, že mě zabije.</p> <p>A taky by to udělal, kdybych neměla přátele.</p> <p>Protože mě na něj nasadila, nemohla se mi jednoduše pomstít, riskovala by totiž ztrátu kontroly nad klanem. Upíři berou podobné věci dost vážně.</p> <p>Byla bych v bezpečí nebýt druhého upíra.</p> <p>Andre býval Marsiliinou levou rukou, Stefan pravou. A byl to Andre, kdo stvořil démonem posedlého upíra, jenž zavraždil víc lidí, než kolik bych spočítala na prstech obou rukou. A Andre s Marsilií plánovali stvořit další jemu podobné. Jeden mi stačil. Proto jsem Andreho zabila, i když jsem věděla, že mě to bude stát život.</p> <p>Stefan pak po mně zametl stopy. Zabil dva nevinné lidi, kteří se provinili jen tím, že padli za oběť Andremu. Zachránil mě, ale cena byla příliš vysoká. Jejich smrt mi koupila dva měsíce.</p> <p>Marsilie znala pravdu. Ze žádného jiného důvodu by Stefanovi tak strašně neublížila.</p> <p>Mučila ho, vyhladověla a osvobodila, aby mohl přijít za mnou. Zadívala jsem se na rudé otisky, které mi Stefan způsobil na paži − kdyby mě zabil, vina by nepadla na ni.</p> <p>Něco jsem zaslechla, proto jsem vzhlédla. Otlučený vrak rabbita obcházeli Darryl s Peterem.</p> <p>Darryl byl vysoký, atletický a byl to Adamův zástupce. Tmavou pleť zdědil po africkém otci, oči po čínské matce. Jeho dokonalé rysy byly důsledkem šťastné souhry velmi odlišných genů, ale ladnost v chůzi získal až po nehodě, při které ho proměnili ve vlkodlaka. Miloval pěkné oblečení a jeho nažehlená bavlněná košile asi stála víc, než kolik já vydělala za týden.</p> <p>Nevěděla jsem, kolik mu je, ale byla jsem si docela jistá, že není o moc starší, než na kolik vypadá. Na starších vlcích bylo něco, co vám napovědělo, že za mlada neznali auta, mobily ani televize, a Darryl tuto auru postrádal.</p> <p>Peter byl tak starý, že kdysi patříval ke kavalerii, tu a tam ale pracoval jako instalatér. Byl ve své práci dobrý a na výplatní listině měl půl tuctu lidí. Ale šel vpravo za Darrylem, protože Darryl byl dominantní a Peter patřil k několika submisivním vlkům v Adamově smečce.</p> <p>Darryl se zastavil pod verandou. Většinou o mně nesmýšlel právě nejlépe. Nakonec jsem dospěla k názoru, že je prostě snob − byl vlk, já kojot. Měl doktorát a pracoval v drahé laboratoři, já byla automechanik se špínou za nehty.</p> <p>A co bylo nejhorší, musel se řídit mými rozkazy, protože jsem byla Adamova družka. Šovinismus, kterým jsou prosycená všechna pravidla, jimiž se vlkodlaci řídí, funguje někdy i obráceně. Bez ohledu na to, jak submisivní družka alfy je, ve smečce je druhá po alfovi.</p> <p>Když nic neřekl, prostě jsem otevřela dveře a vpustila Adamovy vlky do domu.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>2.</p> <p><image xlink:href="#_4.jpg" />Stefan odmítal změnit dárce krve, proto si Peter s Darrylem klekli vedle něj, každý na jedné straně, a snažili se uvolnit jeho sevření. Když jsem se přiblížila, abych jim pomohla, Adam na mě zavrčel.</p> <p>Kdyby to neudělal, asi bych vlkodlaky nechala, aby se o celou věc postarali. Koneckonců mají úžasnou, nadpřirozenou sílu. Ale pokud jsme měli mít s Adamem vztah, už teď mě z té představy lechtalo v břiše, museli jsme si být rovni. Nemohla jsem couvnout, kdykoli zavrčel.</p> <p>A kromě toho jsem nenáviděla svoji zbabělou část, která před jeho zlostí ucukla. I když to možná byla rozumná reakce.</p> <p>Peter s Darrylem se soustředili na Stefanovy ruce, proto jsem se zaměřila na jeho hlavu. Vsunula jsem mu prsty ze strany do úst a doufala, že upíři mají stejné tlakové body jako my ostatní. Ale nemusela jsem mu zmáčknout žádný nerv, protože sotva jsem se dotkla jeho úst, otřásl se a Adama pustil. Ruce nechal klesnout a špičáky mu vytáhl z kůže.</p> <p>„Ne,“ řekl Stefan, když mu mé prsty vyklouzly z úst. „Ne.“ Šepot strašidelně zmlkl, když mu došel vzduch.</p> <p>Opřel si hlavu o mé rameno a zavřel oči. Jeho obličej vypadal už skoro normálně, vyplňoval se a hojil. Praskliny v kůži na rukou a rtech teď vypadaly skoro jako rány. Byl na tom skutečně zle, když krvácející poranění představovala zlepšení.</p> <p>Kdyby se netřásl, jako by měl epileptický záchvat, byla bych šťastnější.</p> <p>„Víš, co s ním je?“ zeptala jsem se Adama bezmocně.</p> <p>„Já vím,“ řekl Peter. Z pouzdra na opasku ledabyle vytáhl obrovský kapesní nůž a řízl se do zápěstí.</p> <p>Odsunul mě od Stefana, položil si jeho hlavu do klína a pevně ho držel nezraněnou rukou. Nastavil mu krvácející zápěstí, ale upír stiskl rty a odvrátil se.</p> <p>Adam, který si svíral ránu, aby zastavil krvácení, se naklonil blíž. „Stefane. To je v pořádku. Není to Mercy. Není to Mercy.“</p> <p>Stefan pootevřel rudé oči a vydal zvuk, který jsem od něj ještě nikdy neslyšela… a přála jsem si, aby tomu tak bylo i nadále. Byl vysoký a tenký a zněl jako psí píšťalka, jen drsněji, a mně se z něj naježily vlasy v týle. Zakousl se a Peter sebou trhl, zaťal zuby a sykl.</p> <p>Nevšimla jsem si, že by nás matka nechala na chvíli o samotě, ale musela, protože na gauči ležela Samuelova velká lékárnička, kterou schovával v koupelně. Klekla si vedle Adama, ale ten ihned vyskočil na nohy.</p> <p>Alfa vlkodlaci se na veřejnosti nepřiznávají k bolesti a v soukromí jen zřídkakdy. Možná měl zápěstí celé okousané, ale nedovolil by mojí matce, aby mu pomohla. Taky jsem vstala.</p> <p>„Tady,“ řekla jsem, než ji mohl něčím urazit nebo ona jeho. „Ukaž mi to.“</p> <p>Tahala jsem ho za ruku, dokud mi zranění neukázal. „Bude v pořádku,“ řekla jsem mámě spokojeně. „Už se mu vytvořily strupy. Do půl hodiny mu zůstanou jen rudé fleky.“</p> <p>To bylo dobře.</p> <p>Matka povytáhla obočí a zamumlala: „A to jsem si dělala starosti, že nemáš žádné přátele. Asi jsem to měla považovat za požehnání.“</p> <p>Ostře jsem na ni pohlédla a ona se na mě usmála, přestože v očích měla starost. „Upíři, Mercy? Myslela jsem, že neexistují.“</p> <p>Vždycky ve mně dokázala vzbudit pocit viny, což se Branovi nikdy nepodařilo. „Nemohla jsem ti nic říct,“ řekla jsem. „Nelíbí se jim, když o nich lidé vědí. Ohrozila bych tě.“ Přimhouřila oči. „Kromě toho jsem v Portlandu žádného neviděla.“ A když jsem ho cítila, dávala jsem si dobrý pozor, abych se moc nerozhlížela. Upíři mají Portland rádi − často tam prší.</p> <p>„Dokáží se všichni zčistajasna někde objevit?“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou, pak jsem to zvážila. „Znám jenom dva, kteří to umí, a Stefan je jedním z nich.“</p> <p>Adam sledoval, jak Stefan saje krev; vypadal ustaraně. Nevěděla jsem, že jsou se Stefanem víc než zběžní známí.</p> <p>„Bude v pořádku?“ zeptala se máma.</p> <p>Adam byl bledý, ale rány se mu hojily. Jiným vlkům by to trvalo déle, ale Adam byl alfa a smečka mu propůjčovala víc moci, než měli jiní vlci. Pokud však Stefan pokouše Petera stejně jako Adama, bude se Peter uzdravovat déle.</p> <p>Pohlédla na mě a ve tvářích se jí objevily dolíčky. „Mluvila jsem o upírovi. Jsi z toho vlka celá pryč, že jo?“</p> <p>Snažila jsem se nepřemýšlet dlouze o Stefanově stavu a o tom, proč je na tom tak špatně − a že je to vlastně moje vina. „Nevím, mami.“ Na okamžik jsem se o ni opřela, pak jsem se znovu narovnala a postavila se na vlastní nohy. „Zase tolik toho o upírech nevím. Dají se těžko zabít, ale ještě jsem neviděla, že by upír v tak špatném stavu přežil.“ Daniel, Stefanův… co? Přítel nebylo správné slovo. Prostě byl <emphasis>Stefanův.</emphasis> Daniel přestal pít krev, protože věřil, že se pomátl a zabil kupu lidí. Vypadal zle, ale ne tak zle jako Stefan.</p> <p>„Máš ho taky ráda.“</p> <p>Nevypadala překvapeně, ale byla by, kdyby toho o upírech věděla tolik jako já.</p> <p>Věděla jsem, že Stefan doslova vězní skupinu lidí a pije jim krev − i když se zdálo, že to nikomu z nich nevadí. Strhl mi z očí růžové brýle, když zabil dva bezbranné lidi, které jsem <emphasis>vysvobodila,</emphasis> aby mě ochránil. Vaz jim možná zlomil tajemný upír Wulfe, ale to Stefan hrůzostrašný plán vymyslel.</p> <p>Přesto bolelo vidět ho v takovém stavu.</p> <p>„Ano,“ řekla jsem matce.</p> <p>„Už ho můžeš pustit,“ řekl Adam Darrylovi. „Pije.“</p> <p>Darryl pustil Stefanovu paži a ucouvl, jako by se bál, že se ušpiní. V obýváku už nezůstalo moc místa, ale ustoupil až k pultu, který odděloval větší místnost od kuchyně, a ohrnul ret. Adam si ho změřil, pak obrátil pozornost k druhému vlkovi.</p> <p>„Jsi v pořádku, Petere?“ zeptal se Adam.</p> <p>Podívala jsem se na vlkodlaka a uviděla, že mu čelo orosil pot, zavřel oči a odvrátil se od upíra, který mu ležel v klíně se zuby zarytými do jeho paže. Jeho reakce se naprosto lišila od Adamovy a mě napadlo, že by možná bývalo lepší najít dominantnějšího vlka, který by Stefana nakrmil.</p> <p>Peter neodpověděl a Adam k němu zezadu přistoupil a položil mu ruku na krk. Vzápětí jsem ucítila magii jeho dotyku, Peter se uvolnil, opřel se o alfu a vydechl.</p> <p>„Omlouvám se,“ řekl Adam. „Kdyby tu byl někdo jiný… Za chvíli se objeví Ben.“</p> <p>Byl tu Darryl, ale ten zíral na své boty. Adam nechtěl poznámkou nic naznačit, Darryl se přesto tvářil, jako by mu Adam uštědřil políček.</p> <p>Peter zavrtěl hlavou. „Žádný problém. Na chvíli to ale bylo zlé. Myslel jsem, že je to mýtus, že upíři dokáží uvěznit oběti v jejich mysli.“</p> <p>To byl jeden z problémů, když přišlo na upíry. Stejně jako v případě fae se na veřejnost dostalo tolik mylných informací, že bylo těžké dopracovat se k pravdě.</p> <p>„Není sám sebou,“ řekla jsem. „Schválně by to neudělal.“ Nebyla jsem si jistá, jestli je to pravda, ale znělo to dobře. Jednou mě ovládl. Všechno dobře dopadlo, ale byla bych radši, kdyby už se to nestalo.</p> <p>Matka na mě pohlédla. „Nemáš tu pomerančový džus nebo něco jiného s cukrem?“</p> <p>Mělo mě to napadnout. Přeskočila jsem Stefanovy nohy, abych se dostala do kuchyně a mohla se podívat. Spolubydlící brzy dospěl k názoru, že můj styl nakupování je nesmírně fádní, proto si ho vzal na starost. Netušila jsem, co nacpal do ledničky.</p> <p>Našla jsem půl láhve pomerančového džusu a nalila dvě sklenky. Jednu jsem podala Adamovi, druhou jsem nabídla Peterovi.</p> <p>„Potřebuješ pomoct?“</p> <p>Peter se pousmál a zavrtěl hlavou. Vzal si sklenku, rychle ji vypil a vrátil mi ji.</p> <p>„Ještě?“</p> <p>„Teď ne,“ řekl. „Možná až bude po všem.“</p> <p>*</p> <p>S mámou jsme se posadily na gauč a Adam do křesla. Darryl zůstal na místě a ostentativně se na upíra nedíval.</p> <p>Ozvalo se ostré zaklepání na dveře a Darryl řekl: „Ben.“</p> <p>Nešel otevřít, dveře se ale otevřely samy od sebe a dovnitř strčil hlavu Ben. Jeho blond vlasy vypadaly ve světle na verandě skoro bílé. Pohlédl na Stefana a s příjemným britským přízvukem prohlásil: „A zatraceně. Je na tom dost zle.“</p> <p>Upoutala ho ale moje matka.</p> <p>„Je vdaná,“ varovala jsem ho. „A pokud ji urazíš, zastřelí tě pěknou růžovou pistolkou a já ti plivnu na hrob.“</p> <p>Změřil si mě a chystal se něco říct.</p> <p>Umlčel ho Adam. „Bene. To je Mercyina matka Margi.“</p> <p>Ben zbledl, zavřel ústa a znovu je otevřel. Nic z nich ale nevyšlo. Asi nebyl zvyklý seznamovat se s matkami.</p> <p>„Já vím,“ povzdychla jsem si. „Vypadá jako moje mladší, hezčí sestra. Mami, tohle je Ben. Je z Anglie, a když poblíž není Adam, aby ho držel na uzdě, má pěkně nevymáchanou pusu. Několikrát mi ale zachránil život. U stěny stojí Darryl, vlkodlak, génius s titulem Ph. D. a Adamův zástupce. Peter, taky vlkodlak, je ten hodný muž, který krmí Stefana.“</p> <p>Následně se rozhostilo nepříjemné ticho. Darryl mlčel. Ben naposledy zmateně koukl po mojí mámě, pak sklopil hlavu a držel pusu na zámek. Petera rozptýlilo krmení upíra. Adam se ustaraně mračil na Stefana.</p> <p>Taky věděl, co Stefanova první slova znamenala. Ale dokud jsem mlčela, nemohl se o tom zmínit před mámou. A já jí nehodlala říct, že po mně jde Marsilie s upírským klanem. Ne dokud nebudu muset.</p> <p>Máma se mě chtěla zeptat na… na tu věc minulý týden. Na Tima a na to, jak zemřel. Ale nezeptá se, dokud všichni <emphasis>ostatní</emphasis> neodejdou.</p> <p>A já? Mně se nechtělo mluvit o ničem. Přemýšlela jsem, jak dlouho se mi podaří udržet všechny pohromadě, protože trapné ticho bylo příjemnější než děsivá panika, kterou ve mně určitě vyvolá rozhovor jak s Adamem, tak s mojí matkou.</p> <p>„Už nemůžu,“ řekl Peter.</p> <p>Ani tentokrát se Stefanovi výměna dárců nelíbila. Ale pomohlo, že jsme měli po ruce jednoho vlka navíc, takže škodu utrpěl jen můj konferenční stolek, a brzy už sál Stefan krev Benovi. Po několika minutách Stefan ochabl a odtáhl se.</p> <p>„Je mrtvý?“ zeptal se Peter a usrkl si z druhé sklenice pomerančového džusu.</p> <p>„On?“ zeptal se Ben a vysmekl zápěstí ze Stefanova sevření. „Ten už je mrtvý spoustu let.“</p> <p>Peter zamručel. „Víš, co tím myslím.“</p> <p>Popravdě to bylo těžké odhadnout. Nedýchal, ale upíři dýchají, jen když se vydávají za lidi nebo potřebují mluvit. Netlouklo mu srdce, ale to taky nic neznamenalo.</p> <p>„Odneseme ho ke mně domů,“ řekl Adam. „Dole…“ pohlédl na matku. „Ve sklepě mám místnost bez oken, kde bude v bezpečí.“ Myslel tím celu, kam zavíral vlkodlaky, kteří se nedokázali ovládat. Zamračil se. „Ne že by to zastavilo toho, kdo ho přenesl do tvého obýváku, Mercy.“ Věděl, kdo to udělal.</p> <p>Nejspíš to byla Marsilie, ale mohl se sem přenést i sám Stefan. Anebo to udělal jiný upír. To Andre, upír, jehož jsem musela zabít, mi vysvětlil, že teleportovat se dokáží jen Marsilie a Stefan. Jeho informacím jsem ale tak docela nedůvěřovala.</p> <p>„Budu opatrná,“ řekla jsem Adamovi. „Ale ty taky. Když jsem mluvila venku s Amber, sledoval zadní část domu upír.“</p> <p>„Kdo je Amber?“ Adam položil otázku o zlomek vteřiny dřív, než se ozvala moje matka. „Amber? Charlina přítelkyně z vysoké?“</p> <p>Kývla jsem. „Přečetla si o… očividně jsem se dostala do národních zpráv. Vyhledala mě, protože potřebuje, abych se podívala na její dům, prý v něm straší.“</p> <p>„To je Amber podobné,“ řekla máma. Když jsem byla na vysoké, Char s Amber strávily v domě mých rodičů v Portlandu nejeden víkend. „Vždycky byla sobecká, to se už asi nezmění. Ale proč si myslí, že bys jí mohla pomoct se strašidlem?“</p> <p>Nikdy jsem mámě neřekla, že vidím duchy. Až donedávna jsem to nepovažovala za nic zvláštního. Lidi přece vidí duchy dnes a denně, ne? A nikde se o tom nezmiňují. Bylo dost zlé mít dceru, která se proměňuje v kojota, proto jsem si všechno ostatní, co jsem jen mohla, nechávala pro sebe.</p> <p>Ale nepřipadalo mi to jako správná chvíle k doznání. Ještě jsem jí neřekla o tom, co mě potkalo minulý týden. Neřekla jsem jí o upírech. Neměla jsem v úmyslu informovat ji o dalších tajemstvích.</p> <p>Proto jsem pokrčila rameny. „Možná proto, že se pohybuju ve společnosti vlkodlaků a fae.“</p> <p>„Co očekávala, že uděláš?“ zeptal se Adam. Určitě si poslechl celý můj rozhovor s Amber; vlkodlaci mají velmi dobrý sluch.</p> <p>„Nemám zdání,“ řekla jsem. „Vypadám jako krotitel duchů?“ Vidím je, jistě, ale to neznamená, že je dokážu i vypudit. Ani si nejsem jistá, jestli to jde. Uvažovala jsem o tom, co Amber řekla. „Možná prostě chtěla, abych jí potvrdila, že u ní v domě straší. Možná potřebovala někoho, kdo by jí uvěřil.“</p> <p>Adam si klekl a vzal Stefana do náruče. „Vezmu ho k sobě domů.“ Stefan byl znatelně vyšší než Adam, ale Adamova nadpřirozená síla nebyla nijak zjevná, prostě <emphasis>vypadal</emphasis> jako někdo, kdo dokáže unést obrovskou tíhu s minimální námahou.</p> <p>Stefana měl ze země zvednout Darryl, ne Adam. Alfa prostě nevykonával fyzickou práci, když měl po ruce poskoky. Ben s Peterem nakrmili upíra, ale Darryl žádnou výmluvu neměl. Upíři mu museli fakt vadit.</p> <p>Nezdálo se, že by si Adam všiml, že je s Darrylem něco v nepořádku. „Pošlu někoho, aby dneska v noci pohlídal tvůj dům.“ Pohlédl na moji matku. „Máte kde spát? Mercy tu…“ rozhlédl se kolem, „…nemá zrovna hodně místa.“</p> <p>„Ubytovala jsem se v Rudém lvu v Pasku,“ řekla máma Adamovi. Pak se otočila ke mně. „Spěchala jsem a nenašla nikoho, kdo by pohlídal Hotepa. Je v autě.“ Hotep je mámin pinč a má mě rád ještě míň než já jeho.</p> <p>Adam vážně přitakal, přestože jsem si nevzpomínala, že bych se před ním někdy zmínila o tom, že mě mámin pes nesnáší.</p> <p>„Adame,“ řekla jsem. „Děkuji za to, že jsi zachránil Stefana.“</p> <p>„Není zač. Neudělali jsme to pro tebe.“</p> <p>Benův výraz by se mohl vydávat za úsměv, kdyby nebylo napětí v jeho obličeji. „Ty jsi tam ve sklepě s tou <emphasis>věcí</emphasis> nebyla.“ Měl tím na mysli Andreho upíra posedlého démonem, prvního upíra, kterého jsem zabila. Zajal několik vlků a Stefana a… hrál si s nimi. Démoni rádi ubližují.</p> <p>„Kdyby nebylo Stefana…“ Ben pokrčil rameny, jako by nechal nevyslovenou vzpomínku odplynout. „Dlužíme mu to.“</p> <p>Adam pohlédl na Darryla, který otevřel dveře. Něco mě napadlo.</p> <p>„Počkej.“</p> <p>Adam zůstal stát.</p> <p>„Když si promluvím s mámou… počítá se to?“ Řekl mi, že si musím s někým promluvit, a matka neodjede, dokud jí všechno nepovím. Mohla bych zabít dvě mouchy jednou ranou.</p> <p>Podal Stefana Benovi a přistoupil ke mně. Dotkl se mé čelisti těsně pod uchem, a jako bychom neměli zvědavé publikum, políbil mě, přičemž se mě dotýkal jen špičkami prstů a ústy.</p> <p>Zalil mě žár… a následně příšerný strach. Nedokázala jsem dýchat, nedokázala jsem se hnout…</p> <p>Když jsem přišla k sobě, seděla jsem na gauči s hlavou mezi koleny a Adam mi tiše broukal. Nedotýkal se mě a ani nikdo jiný.</p> <p>Narovnala jsem se a ocitla se tváří v tvář Adamovi. Obličej měl nehybný, ale oči vlčí a já z něj cítila pach divočiny.</p> <p>„Záchvat paniky,“ řekla jsem zbytečně. „Už je tak často nemívám.“ Zalhala jsem a podle výrazu to věděl. S tímto jsem jen za dnešek zažila čtyři. Včera jsem si vedla líp.</p> <p>„Když si promluvíš s matkou, platí to,“ řekl. „Dáme si načas… uvidíme, jak to půjde. Promluvíš si s matkou nebo s kýmkoli jiným, jak budeš chtít. Ale všechno ostatní počká, až tě jediný polibek přestane děsit k smrti, dobře?“</p> <p>Nečekal na odpověď, prostě opustil s doprovodem v patách můj dům. Darryl počkal, dokud Ben s Peterem nevyšli ze dveří, pak je tiše zavřel.</p> <p>„Mercy,“ řekla matka zadumaně, „nikdy jsi se nezmínila, že tvůj vlkodlačí soused je takový kus.“</p> <p>„Hm,“ odpověděla jsem. Oceňovala jsem její snahu, ale když došlo na věc, chtěla jsem to mít celé co nejrychleji za sebou. „A to jsi neviděla, jak roztrhal na kusy Timovu mrtvolu.“</p> <p>Máma se ostře nadechla. „Škoda. Pověz mi o Timovi.“</p> <p>Udělala jsem to. Mlčela, dokud jsem neskončila. Neplánovala jsem, že jí povím všechno. Ale nic neřekla, nepohnula se ani na mě nepohlédla, a tak jsem mluvila. V poslední chvíli jsem se zarazila a vynechala z celé věci Bena − jeho tajemství byla jeho věc − ale všechno ostatní se ze mě sypalo v ostrých, rozlámaných kouscích, které mě drásaly a dusily a chrlilo je nějaké temné, odporné místo hluboko uvnitř mě. Nějakou dobu trvalo, než jsem ze sebe všechno dostala.</p> <p>„Tim ti připomněl Samuela,“ řekla, když jsem skončila.</p> <p>Trhla jsem sebou a zvedla hlavu z jejího klína.</p> <p>„Ne, nezbláznila jsem se.“ Podala mi hrst kapesníčků z krabice na opěrce gauče. „Proto jsi s tím nepočítala. Proto jsi ho neprohlédla. Samuel byl vždycky tak trochu vyvrhel, proto máš sklony zastávat se vyvrhelů.“</p> <p>Samuel? Veselý, milý (na vlkodlaka) Samuel měl být <emphasis>vyvrhel?</emphasis></p> <p>„Nebyl.“ Sebrala jsem kapesníčky a utřela si slzy a nudli u nosu. Když brečím, teče mi z něj.</p> <p>Kývla. „Ale byl. Má rád lidi, Mercy − a většina vlkodlaků je nesnáší.“ Zachvěla se nad nějakou vzpomínkou. „Poslouchal heavy metal a v televizi koukal na <emphasis>Star Trek.</emphasis>“</p> <p>„Býval marokovým <emphasis>zástupcem,</emphasis> než se stal vlkem samotářem a přestěhoval se sem. Nebyl vyvrhel.“</p> <p>Hleděla na mě.</p> <p>„Vlk samotář není vyvrhel.“ Vystrčila jsem bradu.</p> <p>Vstupní dveře se otevřely a Samuel, který už nějakou chvíli seděl venku na verandě, vešel dovnitř. „Ano, je. Ahoj, Margi − proč jsi s sebou vzala toho čokla? Vypadá strašidelně.“</p> <p>Hotep měl černou srst a rudohnědé oči. Připomínal mi Anubise. Samuel měl pravdu, vypadal strašidelně.</p> <p>„Nenašla jsem nikoho, kdo by ho pohlídal,“ řekla, vstala a nechala se obejmout. „Jak se máš?“</p> <p>Chystal se říct, že dobře… ale pak pohlédl na mě. „V poslední době jsme s Mercy dostali párkrát do zubů. Ale zatím jsme pokaždé skočili zpátky do ringu.“</p> <p>„Nic jiného se dělat nedá,“ řekla máma. „Musím jít. Hotep potřebuje vyvenčit a já se musím vyspat.“ Podívala se na mě. „Můžu několik dní zůstat − a Kurt si přál, abych ti řekla, že když budeš chtít, můžeš na čas být s námi.“ Kurt byl můj nevlastní otec a zubař.</p> <p>„Děkuju, mami,“ řekla jsem a myslela to vážně. Bylo to sice příšerné, ale možná mi opravdu pomohlo, že jsem všechno ze sebe dostala. Ale musela jsem ji vystrnadit z města, než Marsilie přejde do útoku. „Přesně to jsem potřebovala.“ Zhluboka jsem se nadechla. „A teď bych byla ráda, kdyby ses vrátila do Portlandu. Dneska jsem byla v práci. Bylo to lepší, protože jsem dělala, co dělám vždycky. Myslím, že když se budu držet rutiny, hodím nakonec celou tu věc za hlavu.“</p> <p>Matka přimhouřila oči a chystala se něco říct, ale Samuel si sáhl do kapsy a podal jí vizitku.</p> <p>„Tady,“ řekl. „Zavolej mi. Povím ti, jak se jí vede.“</p> <p>Máma vystrčila bradu. „A jak se jí vede?“</p> <p>„Z velké části to jde,“ řekl. „Částečně to předstírá, ale ne vždy. Je silná − má dobré geny. Zvládne to, ale myslím, že má pravdu. Povede se jí líp, až na ni všichni přestanou soucitně a lítostivě zírat. A nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je vrátit se do práce, k normálu, a čekat, až ostatní zapomenou.“</p> <p>Bůh žehnej Samuelovi.</p> <p>„Dobrá,“ řekla máma a přísně na Samuela pohlédla. „Nevím, co se děje mezi tebou, mojí dcerou a Adamem Hauptmanem…“</p> <p>„To ani my,“ zamumlala jsem.</p> <p>Samuel se zakřenil. „Alespoň co se týká sexu, máme víceméně jasno: Adam s ní − jednou − skončí v posteli, já ne. O zbytku budeme ještě vyjednávat.“</p> <p>„Samueli Cornicku,“ vyprskla jsem nevěřícně. „Mluvíš s mojí <emphasis>matkou.</emphasis>“</p> <p>Máma se taky zakřenila, přitáhla si ho dolů a políbila ho na tvář. „Tak jsem to pochopila taky. Ale jen jsem si to chtěla ověřit.“ Potom zvážněla, pohlédla na mě, pak zpátky na Samuela. „Postarej se o ni.“</p> <p>Stejně vážně kývl. „Postarám. A Adam na ni nasadil celou smečku. Doprovodím tě k autu.“</p> <p>Vrátil se do domu a já slyšela mámin vůz odjíždět. Vypadal stejně unaveně, jako se já cítila.</p> <p>„Adam poslal několik vlků k Rudému lvovi, počkají tam na tvoji matku. Bude v pořádku.“</p> <p>„Co na pohotovosti?“ zeptala jsem se.</p> <p>Rozzářil se. „Nějaký hlupák vzal těhotnou manželku přes celý stát na návštěvu k její matce dva týdny před termínem porodu. Dorazil jsem právě včas, abych dítě odrodil.“</p> <p>Samuel miloval děti. „Chlapec, nebo děvče?“</p> <p>„Chlapec. Jacob Daniel Arlington, dvě kila devadesát.“</p> <p>„Zašel jsi k Adamovi a podíval se na Stefana?“ zeptala jsem se.</p> <p>Kývl. „Když jsem se vrátil domů, zastavil jsem se u něj. Nijak zvlášť jsem ale nepomohl. Většinou pomáhám lidem před smrtí. Po ní už jim k ničemu nejsem.“</p> <p>„Tak co myslíš?“</p> <p>Pokrčil rameny. „Dělá to, co upíři dělají ve dne. Nespí, ale jeho stav se spánku dost podobá. Očekávám, že bude odpočívat i celou noc a zítřek. Což by ti řekl každý s trochou rozumu − a Adam. Prohlásil, že jsem unavený a k ničemu, a poslal mě sem, abych na tebe dohlédl pro případ, že se Marsilie pokusí o něco jiného.“</p> <p>„‚Unavený a k ničemu,‘“ řekla jsem s falešným soucitem. „Ale ani to ti nedovolilo vyvléknout se z úkolu.“</p> <p>Zakřenil se. „Zdá se, že si Adam myslí, že ses mu oddala. Ale protože tě za svoji prohlásil už dřív a bez tvého souhlasu, napadlo mě, že se tě radši zeptám osobně.“</p> <p>Zvedla jsem bezmocně ruce na znamení, že se vzdávám. „Co můžu říct. Máma si myslí, že je kus. Nemám na vybranou, musím si ho vzít. A kromě toho je příšerné dívat se, jak se muž plazí… a žebrá.“</p> <p>Zasmál se. „To se vsadím. Jdi do postele, Mercy. Ráno už je za dveřmi.“ Vydal se ke své ložnici, otočil se a šel pozpátku. „Povím Adamovi, že jsi říkala, že žebral.“</p> <p>Pozvedla jsem obočí. „A já mu povím, že jsi ho obvinil ze lhaní.“</p> <p>Zasmál se. „Dobrou noc, Mercy.“</p> <p>Zvolila jsem si Adama s otevřenýma očima i srdcem. Ale Samuelův smích stále dokázal vyvolat na mé tváři úsměv. Milovala jsem i Samuela.</p> <p>Dělal mi starosti. Někdy mi připadal jako starý Samuel, zábavný a bezstarostný. Ale byla jsem si docela jistá, že z velké části prostě dělá, co se od něj očekává, jako herec plnící pokyny. „Vstupte na jeviště zleva a šťastně se usmívejte.“</p> <p>Přijel sem a nastěhoval se ke mně, aby se pokusil zotavit − což bylo dobré znamení, jako když se alkoholik rozhodne jít na první sezení anonymních alkoholiků. Ale nebyla jsem si jistá, jestli mu zdejší pobyt pomáhá, nebo ne. Byl starý. Starší, než jsem si myslela, když jsem vyrůstala ve smečce jeho otce. A přestože vlkodlaci neumírají stářím, dokáže je zabít.</p> <p>Možná kdybych byla schopna Samuela milovat jinak. Možná kdyby tu Adam nebyl. Možná kdybych přijala Samuela za druha, jak chtěl, když se ke mně nastěhoval, bylo by ho to uzdravilo.</p> <p>Zamračil se na mě. „Co se děje?“</p> <p>Ale nemohli jste se za někoho provdat, abyste ho vyléčili, i když jste ho milovali. A já Samuela nemilovala tak, jak by žena měla milovat svého druha, jako jsem milovala Adama. A ani Samuel mě tím způsobem nemiloval. Naše city tomu byly blízko, ale nebylo to ono. A blízko má význam jen při házení koňských podkov a granátů, jinak se to nepočítá.</p> <p>„Miluju tě, víš?“ řekla jsem mu.</p> <p>Jeho tvář na okamžik ztratila všechen výraz. „Ano, já vím,“ řekl. Zorničky se mu stáhly a duhovky mrazivě zbělely. Pak se sladce, vřele usmál. „Taky tě miluju.“</p> <p>Do postele jsem šla s pocitem, že <emphasis>blízko</emphasis> by protentokrát přece jenom mohlo stačit.</p> <p>*</p> <p>Samuel měl pravdu − ráno už bylo skutečně za dveřmi. Zívla jsem a zabočila s vozem do ulice, kde stála moje dílna − a dupla jsem na brzdy. Zůstala jsem stát uprostřed cesty a veškeré pomyšlení na spánek se mi vypařilo z mysli.</p> <p>Někdo se včera na mojí garáži vyřádil se sprejem.</p> <p>Chvíli jsem jen zírala, pak jsem pomalu zajela na parkoviště a zastavila vedle Zeeho starého pick-upu. Když jsem vystoupila a zabouchla dveře, vyšel ven z kanceláře, vysoký, hubený, šedivějící muž, a zamířil ke mně. Vypadal asi na šedesát, ale byl mnohem starší: fae není radno soudit podle vzezření.</p> <p>„Páni,“ řekla jsem. „Nezbývá než obdivovat jejich nadšení pro věc. Museli tím strávit celé hodiny.“</p> <p>„A nikdo nejel kolem?“ vyštěkl Zee. „Nikdo nezavolal <emphasis>polizei?</emphasis>“</p> <p>„Hm, asi ne. V noci tudy nejezdí moc aut.“ Hleděla jsem na graffiti a uvědomila si, že osoba, která si z mojí garáže udělala malířské plátno, se svými názory rozhodně netajila.</p> <p>Byla jsem si skoro jistá, že zelenou stříkal mladík, jenž uvažoval podobně jako Ben, pokud se to dalo odhadnout podle sprostých slov, která používal.</p> <p>„Podívej, udělal chybu ve slově <emphasis>děvka.</emphasis> Zajímalo by mě, jestli to udělal schválně. Vpředu na okně je to napsané správně. Které asi napsal jako první?“</p> <p>„Zavolal jsem tvému příteli policistovi Tonymu,“ řekl Zee a byl tak naštvaný, že při mluvení hlasitě cvakal zuby. „Spal, ale bude tu do půl hodiny.“ Možná se zlobil na mě, ale spíše kvůli stavu garáže. Než jsem ji koupila, patřila jemu. Minulý týden bych taky zuřila. Ale od té doby se toho stalo tolik, že to byla jen malá starost.</p> <p>Člověk s červeným sprejem byl rozhořčenější. Použil jen dvě slova, <emphasis>lhářka</emphasis> a <emphasis>vražedkyně,</emphasis> zato pořád dokola. Díky kamerám, které tu Adam nainstaloval, to budeme vědět jistě, ale tušila jsem, že červenou barvu použila Timova sestřenice Courtney. Než mě Tim napadl, zabil svého nejlepšího přítele, takže nezůstalo mnoho lidí, které by jeho smrt podobně rozčílila.</p> <p>Slyšela jsem, že se blíží auto. O hodinu později, v době dopravní špičky, bych si ho nevšimla. Ale tak brzy po ránu panovalo ticho, proto jsem uslyšela matku přijíždět.</p> <p>„Zee,“ řekla jsem naléhavě. „Mohl bys tohle,“ mávla jsem rukou na dílnu, „na několik minut schovat?“</p> <p>O tom, co dokáže, jsem moc nevěděla − přede mnou jen spravoval vozy a hrál si s kovem, jinak magii nepoužíval. Ale jednou jsem zahlédla jeho pravou tvář, proto jsem věděla, že se umí mistrně maskovat. Pokud svedl ukrýt svoji tvář, určitě si poradí i s trochou červené a zelené barvy.</p> <p>Zamračil se na mě v hlubokém nesouhlasu. Fae nebylo radno o nic žádat − nejenže to bylo nebezpečné, ale často se urazili. Zee mě měl rád, dlužil mi za svoji záchranu, ale pořád byl fae.</p> <p>„Jede sem moje matka,“ řekla jsem mu. „Jdou po mně upíři a musím ji přinutit, aby odsud odjela. Neudělá to, pokud si bude myslet, že jsem v nebezpečí.“ A protože jsem byla zoufalá, rozhodla jsem se nehrát fér. „Ne po tom, co se stalo s Timem.“</p> <p>Obličej mu ztuhl. Pak mě popadl za zápěstí a odtáhl ke garáži.</p> <p>Položil ruku na zeď vedle dveří. „Pokud to zabere, nebudu moct sundat ruku ze zdi, aniž bych zlomil kouzlo.“</p> <p>Když máma objela roh, graffiti bylo pryč.</p> <p>„Jsi nejlepší,“ řekla jsem mu.</p> <p>„Rychle se jí zbav,“ řekl a zašklebil se. „Není to můj druh magie.“</p> <p>Kývla jsem a vykročila k místu, kde máma parkovala, vtom jsem ale spatřila dveře. Předtím byly počmárané červenou a zelenou barvou, proto jsem si ničeho nevšimla. Někdo s uměleckými sklony namaloval na dveře velké X. A pro případ, že by mi to nedošlo, netvořily ho obyčejné čáry, nýbrž zkřížené hnáty. Kosti byly slonovinově bílé s našedlými odstíny a lehoučce růžové − nenamalovala je podrážděná děcka spreji. Stačilo přidat lebku a připadala bych si jako ve filmu o pirátech.</p> <p>„Raději bys to měla schovat,“ řekl Zee. „Magie s tím nic nezmůže.“</p> <p>Opřela jsem se zády o dveře a založila si paže na hrudi.</p> <p>„Tak proč myslíš, že nešlape správně?“ zeptala jsem se, když se matka blížila s Hotepem na vodítku.</p> <p>„Protože je staré,“ odvětil Zee, neboť pochopil, oč usiluji. „Od počátku není dobře stavěné. Motory chlazené vzduchem potřebují neustálou péči.“</p> <p>„Byla jsem… ahoj, mami.“</p> <p>„Margaret,“ řekl Zee chladně.</p> <p>„Pane Adelbertsmitere.“ Máma neměla Zeeho ráda. Kladla mu za vinu, že jsem se rozhodla zůstat v Tri-Cities a opravovat auta, místo abych si našla práci učitelky a věnovala se zaměstnání, které bych podle ní měla vykonávat. Jakmile měla zdvořilosti za sebou, otočila se zpátky ke mně. „Napadlo mě, že se před odjezdem zastavím.“ Nemohla se ke mně přiblížit, protože sotva Hotep zachytil můj pach, začal vrčet a agresivně sklonil hlavu: chránil mámu před zlým kojotem.</p> <p>„Budu v pořádku,“ řekla jsem a ohrnula na pinče ret. Se psy si docela rozumím, ale s tímhle ne. „Pověz Kurtovi a holkám, že je mám ráda.“</p> <p>„Nezapomeň si všechno zařídit tak, abys mohla přijet na Naninu svatbu.“ Nan byla moje mladší nevlastní sestra a za šest týdnů se měla vdávat. Naštěstí jsem byla pozvaná jenom jako host, takže mým úkolem bylo sedět a dívat se.</p> <p>„Mám to zapsané v kalendáři,“ ujistila jsem ji. „Zee se za mě postará o dílnu.“</p> <p>Pohlédla na něj, pak zpátky na mě. „Tak tedy dobrá.“ Chystala se mě obejmout, pak se nešťastně podívala na Hotepa. „Měla bys ho naučit chovat se, jako jsi to udělala s Ringem.“</p> <p>„Ringo byl pudl, mami. Kdybychom se do sebe pustili já s Hotepem, nedopadlo by to dobře pro žádného z nás. Nic se neděje. Není to jeho vina.“</p> <p>Povzdychla si. „Dobrá. Dávej na sebe pozor.“</p> <p>„Mám tě ráda. Jeď opatrně,“ řekla jsem jí.</p> <p>„Jako vždycky. Mám tě taky ráda.“</p> <p>Když její auto zmizelo z dohledu, Zee už se potil. Sundal ruku ze stěny a čmáranice byly zpátky. „Neudělal jsem to pro tebe,“ brblal. „Prostě jsem nechtěl, aby tu trčela déle, než bylo nutné.“</p> <p>Oba jsme odstoupili ode dveří a zadívali se na malbu, kterou z velké části zakrýval velký rudý nápis LHÁŘKO. Barva, kterou byly namalovány zkřížené hnáty, byla hutnější než sprej, takže jsem sice neviděla odstín, zato obrys ano.</p> <p>„Upíři včera v noci přenesli Stefana do mého obýváku,“ řekla jsem mu. „Byl na tom dost zle. Peter… jeden z Adamových vlků, si myslí, že ať už to udělal kdokoli, myslel si, že mě Stefan napadne a zbaví se nás tak najednou. Stefan nebyl zrovna ve stavu, kdy by mohl mluvit, ale podařilo se mu vysvětlit nám, že Marsilie zjistila, že jsem zabila Andreho.“</p> <p>Zee přejel prsty po hnátech a potřásl hlavou. „<emphasis>Mohlo</emphasis> by to být dílo upíra, Mercy. Ale v poslední době jsi strkala nos do tolika věcí, po kterých ti nic nebylo; mohl to být skoro kdokoli. Promluvím se strýčkem Mikem − ale řekl bych, že se asi nejvíce dozvíš od Stefana, protože tohle nepáchne faeskou magií. Jak vážně je Stefan raněný?“</p> <p>„Kdyby byl vlkodlak, už by byl asi mrtvý. Myslíš, že je to magie?“ Taky jsem to cítila, ale doufala jsem, že se mýlím.</p> <p>Zee se zamračil. „Na zlého pijáka krve není špatný.“ To byl od Zeeho velký kompliment. „A ano, je v tom magie, ale neznám ji.“</p> <p>„Samuel si myslí, že Stefan bude v pořádku.“</p> <p>Tony vyjel zpoza rohu v neoznačeném voze, který byl pro potřeby policie diskrétně vybavený zrcátky navíc, několika anténami a majáčkem vzadu za oknem, který před zvědavci ukrývalo tmavé sklo. Když spatřil napáchanou škodu, zpomalil. Zastavil vedle nás a vystoupil.</p> <p>„Nezačala jsi s přípravami na Vánoce trochu brzy, Mercy?“ Tony dokázal splynout s okolím ještě lépe než já. Dneska vypadal jako hispánský polda… jako hispánský polda z náborového plakátu, pohledný a upravený. Když se vydával za překupníka drog, vypadal přesvědčivěji než ten pravý. Poprvé jsem se s ním setkala, když dělal bezdomovce. Nebylo na něm nic magického ani nadpřirozeného, ale byl rozený chameleón.</p> <p>Znovu jsem pohlédla na budovu. Měl pravdu. Když jste nevěnovali pozornost slovům, skutečně vypadala vánočně. Zelené nápisy byly nízké, ale roztáhlé. Ty rudé byly tlusté a kulaté. Dohromady vypadaly jako girlandy s červenými ozdobami.</p> <p>A když jste zatékali pohledem, poskládali jste dokonce „ho, ho, ho“. Zelený pisatel neměl zrovna bohatý slovník.</p> <p>„Nejsou to zrovna vánoční vzkazy,“ řekla jsem Tonymu. „Ale s barvami máš pravdu. Kdyby bílá nebyla tak omšelá, působila by garáž docela slavnostně, jako ta malá mexická restaurace v Pasku, kde podávají <emphasis>fakt</emphasis> pálivou salsu.“ Původní barva zdí vypadala vedle křiklavých nápisů unaveně.</p> <p>„Tvůj přítel nechal běžet kamery?“</p> <p>„Ano, ale neumím s nimi zacházet.“</p> <p>„Já jo,“ řekl Zee. „Půjdeme se na ně podívat.“</p> <p>Pohlédla jsem na něj. <emphasis>Upíři, vzpomínáš? Nechceme, aby hodný lidský policista viděl upíry.</emphasis></p> <p>Jeho prázdný pohled jasně říkal: <emphasis>Pokud byli upíři takoví břídilové, že se nechali zachytit kamerou, pak je to jejich věc.</emphasis> Nemohla jsem protestovat nahlas, ale pokud upíři opravdu byli břídilové, ohrozí to <emphasis>Tonyho.</emphasis></p> <p>No, pomyslela jsem si, když jsem je vedla do kanceláře, aspoň že upíři vypadají jako lidé. Pokud před kamerou neblýsknou špičáky − nebo neodhodí stranou auto − nikdo nezjistí, co jsou zač. A pokud ano… Tony nebyl žádný hlupák. Věděl toho hodně o fae i o vlkodlacích a já si byla jistá, že tuší, že další stvůry svoji existenci pořád tají.</p> <p>Zatímco si Zee hrál s elektronikou, Tony hleděl na mě.</p> <p>„Jak je ti?“ cítila jsem z něj starost a kovový pach ochranitelské zlosti.</p> <p>„Už mě fakt unavuje odpovídat na tuhle otázku,“ odpověděla jsem ironicky. „Jak je tobě?“</p> <p>Odhalil perlově bílé zuby v úsměvu. „To jsem rád. Myslíš, že je za tím Zářná budoucnost?“</p> <p>Pokud budeme i nadále uvažovat stejně, pak jsem Tonyho litovala.</p> <p>„Tak trochu. Myslím, že je to práce Timovy sestřenice,“ řekla jsem. „Je členkou Zářné budoucnosti, ale neprovedla to pod její záštitou. Zaměřila se na mě, ne na fae.“</p> <p>„Chceš vznést obvinění?“</p> <p>Povzdychla jsem si. „Zavolám pojišťovně. Obávám se, že mě donutí to udělat, jinak nedostanu odškodné. Bez peněz od pojišťovny si nemůžu dovolit někoho najmout a nemůžu si ani vzít volno a přetřít to sama.“ Musela jsem zaplatit ještě další věci − jako třeba opravu škod, které fae, co mě chtěl sežrat, napáchal na Adamově domě a autě. A Zee mi řekl, že si přeje, abych mu zaplatila všechno, co mu ještě dlužím za dílnu. Fae nedokáží lhát a ještě jsme neměli čas si o tom promluvit.</p> <p>„A co Gabrielova rodina?“ navrhl Tony. „Je jich dost a mohli by tu pracovat po škole. Bylo by to levnější než si najmout firmu a… myslím, že potřebují peníze.“</p> <p>Gabriel Sandoval byl můj Pátek, středoškolák, který mi vypomáhal o víkendech a vždy odpoledne s papírováním, zvedal telefony a dělal i všechno ostatní, co bylo potřeba.</p> <p>Na mysli mi vytanula představa dílny obsazené tlupou malých Sandovalů visících ze žebříků a z lan. Dala jsem jim volnou ruku při úklidu kanceláře a skoro jsem ji pak nepoznala − na bandu děcek byli obdivuhodně pilní. „To je dobrý nápad. Až Gabriel dorazí, povím mu, aby zavolal mámě.“</p> <p>„Tady,“ řekl Zee. Zapnul malý monitor a pustil záznam. Adamův bezpečnostní systém byl drahý a dokonalý. Spouštěly ho detektory pohybu, takže se kamery zapnuly jen tehdy, když se něco pohnulo. Poprvé se tak stalo v deset patnáct; dívali jsme se, jak po asfaltu přehopkal středně velký zajíc. O půlnoci se někdo objevil u dveří garáže. Nebyli to dva lidé s plechovkami spreje, takže jsem si byla docela jistá, že se jedná o osobu, která na dveře namalovala zkřížené hnáty.</p> <p>Postava byla zvláštně tmavá, nerozpoznatelná. Žádná z kamer nezachytila její tvář − což bylo vskutku obdivuhodné, protože jedna byla přímo nade dveřmi a měla zaznamenat vizáž každého, kdo by se chtěl vloupat dovnitř.</p> <p>Jen jednu věc zachytila kamera zcela jasně, a sice rukavice, které měla osoba, očividně muž, na sobě − byly starobylé, bílé s knoflíčky na zápěstích. Záznam byl podivně trhaný, kamera se totiž vypínala, když se nic nehýbalo. Podle hodin trvalo muži čtyřicet pět minut, než hnáty na dveře namaloval − a kamery z toho zachytily sotva deset. Chybělo i to, jak se muž na místo dostal a jak odtud zmizel.</p> <p>Nemyslela jsem si, že by o kamerách věděl, přesto se jim vyhnul. Některé nadpřirozené tvory nebylo snadné nafilmovat a tradičně k nim patřili i upíři. Podle výšky to mohl být Wulfe, a když došlo na upírskou magii, byl mojí první volbou. A protože věděl o tom, že jsem Andreho zabila, nedivila bych se, kdyby to byl on, kdo Marsilii informoval o mých zločinech.</p> <p>Kamera znovu zaznamenala pohyb.</p> <p>„Zastavte to,“ řekl Tony.</p> <p>Na okraji osvětleného parkoviště ztuhly dvě nerozpoznatelné postavy. Podle hodin v dolním pravém rohu obrazovky byly dvě hodiny osm minut v noci. Od posledního záznamu muže, který mi na dveře namaloval zkřížené hnáty, poskočil čas skoro o půl hodiny.</p> <p>„Co to mělo být?“ zeptal se. „Ta postava u dveří?“</p> <p>„Nevím,“ řekla jsem. Skoro jsem dodala, že vím tolik jako on, ale raději jsem to neudělala. „Možná se sem někdo snažil vloupat a nepodařilo se mu to.“ Kamera snímala dveře pod takovým úhlem, že se nedalo říct, co dělal. „Ale na tom nesejde, protože to očividně nebyl on, kdo počmáral dílnu.“</p> <p>Tony na mě zíral. Poldové dokáží vycítit lež skoro stejně dobře jako vlkodlaci. Rázně se otočil, otevřel dveře a prohlédl si je. Stejně jako Zee přejel po zkřížených hnátech zlehka prstem.</p> <p>„Komu kromě Zářné budoucnosti jsi ještě lezla do zelí? Vypadá to jako něco, co by udělala stará dobrá mafie − nóbl věc, ale s účelem vyděsit toho, komu je určena.“</p> <p>Vzdychla jsem a pokrčila rameny. „Nikdo nechtěl, abych zachránila Zeeho před obviněním z vraždy. Ale fae by něco podobného neudělali − je to příliš na očích. A namíchnutý vlkodlak by prostě zaútočil. Znám lidi, kteří mi s tou věcí pomůžou víc než policie.“</p> <p>Tony se zamračil a vydal podrážděný zvuk. „Je to jedna z těch věcí, které jsou pro obyčejné lidské poldy příliš nebezpečné?“</p> <p>Promnula jsem si paže. Nebyla mi zima, jen mě na okamžik zamrazilo. Nedělala jsem si iluze. Marsilie mě mohla kdykoli zabít, ale pohrávala si se mnou. Nezáleželo na tom, jak hravá byla kočka, myš nakonec vždycky zemřela.</p> <p>Skoncuje se mnou, až bude chtít. Otázkou jen bylo, kolik lidí − kolik mých přátel − zabije se mnou.</p> <p>Možná jsem panikařila předčasně. Třeba se spokojí s nějakým trestem. Stefan jí patřil, neexistoval ale důvod, aby byl poslední, kdo za mé hříchy zaplatí. Neznala jsem Marsilii natolik dobře, abych vyvozovala závěry.</p> <p>„Mercy?“</p> <p>„Nevím, co zkřížené hnáty znamenají.“ <emphasis>Ale rozhodně nic dobrého.</emphasis> „Zee tvrdí, že jde o magii, ale asi ne faeskou.“ Zee prozradil svůj původ a každý, koho to zajímalo, věděl, že je fae, proto teď dílna patřila mně a ne jemu. Lidé měli proti fae velké předsudky. „Má nějaké známé, kteří se na to podívají. A i já se poptám.“ Adam měl na výplatní listině čarodějku, jejímž úkolem bylo podobné věci uklízet. Byla dobrá, ale bude mě stát majlant, pokud strýček Mike ani Stefan nebudou vědět, o co jde. Vypadalo to, že se další měsíc budu živit jenom makaróny se sýrem. „Žádný z mých známých se ale ani nepřiblíží k poldům. Má kennewická policie nějakého experta na magii?“</p> <p>Tony mi ještě chvíli hleděl do očí, pak to s povzdychem vzdal. „Víš, že ne, Mercy. Měla jsi vidět, jak se šéfové tvářili, když sledovali to video…“ Zarazil se a provinile na mě pohlédl. Mluvil o videu, které zachytilo, jak jsem zabila Tima… i všechno předtím. Nervózně pokrčil rameny a odvrátil se. „Několik lidí ví něco o fae nebo o vlkodlacích, ale… pokud ví víc, drží jazyk za zuby, protože se bojí přijít o práci.“</p> <p>Povzdychl si a vrátil se zpátky do dílny. „Tak jo,“ řekl Zeemu. „Podíváme se na to, jak Timova sestřenice počmárala garáž.“</p> <p>Jakmile dvě temné postavy vešly na parkoviště, ihned jsem Courtney poznala. Nedívali jsme se na celý záznam, Zee ho rychle projel a zpomalil ho až ve chvíli, kdy dvojice skoro o dvě hodiny později odcházela s taškami plnými prázdných plechovek. Úplně pak nahrávku zastavil v okamžiku, kdy Courtney kráčela okolo kamery, která zcela nezaměnitelně zachytila její pohlednou kulatou tvář, zkřivenou a rozzlobenou. Zee si pak se záznamem ještě chvíli hrál, až se mu podařilo najít i čistý obrázek jejího společníka.</p> <p>Bezpečnostní systém nainstalovali teprve nedávno, ale podobné hračky Zee miloval. Musel mu věnovat spoustu času.</p> <p>„Určitě je to Courtney… neznám její příjmení,“ řekla jsem Tonymu. „Toho muže nepoznávám. Kdyby za tím byla Zářná budoucnost, podílelo by se na tom víc lidí.“</p> <p>„Je to osobní,“ souhlasil Tony pochmurně. „Měla bys mi dát ty disky a podat oznámení, abychom jí mohli dát trochu času vychladnout. Nepřestane tě obtěžovat, dokud někdo nezakročí. Pro všechny bude bezpečnější, když se toho ujme policie a ne vlkodlaci nebo fae.“</p> <p>Zee vysunul disk a předal ho Tonymu.</p> <p>Tony se na CD chvíli mračil. „Ta děcka mi starosti nedělají, Mercy. Ale co se týká těch kostí a chlápka, který je namaloval, můj starý dobrý radar hlásí trable. Pokud to není hrozba smrtí, sním vlastní klobouk. Měla by ses nějaký čas držet v blízkosti svého vlkodlačího přítele.“</p> <p>Útrpně jsem si povzdychla. „Proč myslíš, že tu Zee pořád je? Mám takové tušení, že ještě aspoň rok nebudu mít ani chvilku pro sebe.“</p> <p>„Jo,“ řekl a oči mu rozzářil úsměv. „Je to těžké, když tě lidi mají rádi.“</p> <p>Zee vydal zvuk, který mohl být zasmáním. Skryl ho ale trpkým prohlášením: „Ne že by nám snahu dohlídnout na ni usnadňovala. Jen počkejte. Příštích několik týdnů si bude jenom stěžovat a stěžovat a stěžovat.“</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>3.</p> <p><image xlink:href="#_5.jpg" />Rozneslo se, že jsem zpátky v dílně, a pravidelní zákazníci se začali zastavovat, aby mi projevili soustrast a podporu. Graffiti celou věc jen zhoršilo. V devět už jsem se schovávala v garáži s velkými rolovacími dveřmi staženými, i když to znamenalo, že uvnitř panovalo takové horko, že se tu skoro nedalo dýchat a účet za elektřinu bude pořádně mastný.</p> <p>Zákazníky jsem nechala na starost Zeemu − chudáci zákazníci. Zee není společenský typ. Před lety, když jsem tu začala pracovat, se o ně staral jeho devítiletý syn a všichni byli náležitě vděční.</p> <p>Většinu dopoledne jsem zjišťovala, proč dvacet let stará jetta nešlape, jak by měla. Není nic zábavnějšího než snažit se přijít na kloub navzájem zcela nesouvisejícím problémům, tedy pokud nad nimi můžete strávit rok či dva. Majitelka končila v práci ve tři ráno a už dvakrát se jí stalo, že nedokázala nastartovat a zjistila, že má úplně vybitou baterii, přestože zhasla světla.</p> <p>Baterie byla v pořádku. Alternátor taky. Ležela jsem na sedadle řidiče s nohama na opěradle a s hlavou zabořenou v přístrojové desce, když mě něco napadlo. Překulila jsem se a podívala se na nový CD přehrávač, který ve starém autě doslova zářil a při poslední prohlídce byl na jeho místě obyčejný starý kazeťák.</p> <p>Když vešel dovnitř Zee, klela jsem jako dlaždič a nadávala technikům, kteří si neuměli ani zavázat boty, ale odvažovali se hrabat v jednom z mých aut. O jettu jsem se starala od chvíle, kdy jsem začala pracovat s auty, a cítila jsem k ní zvláštní náklonnost.</p> <p>Zee několikrát zamrkal, aby skryl pobavení. „Mohli bychom účet poslat dílně, kde jí stereo nainstalovali.“</p> <p>„Zaplatili by mi?“ zeptala jsem se.</p> <p>Zee se usmál. „Zaplatili, kdybych jim ho odnesl <emphasis>já.</emphasis>“ I Zee měl tendenci brát si problémy aut svých zákazníků osobně.</p> <p>Zavřeli jsme dílnu a na oběd si zašli k oblíbenému stánku na autentické mexické tacos. Nebyl v něm žádný sýr ani ledový salát, nýbrž koriandr, citrón a ředkev − což mi chutnalo mnohem víc.</p> <p>Stánek stál hned vedle mexické pekárny na opačné straně visutého mostu přes řeku Columbii, takže byl teoreticky vzato v Pasku, ale jen tak tak. Stánek se nacházel v malém přívěsu obtěžkaném bílými tabulemi s nabídkami a cenami.</p> <p>Žena s milou tváří, která tam obsluhovala, znala anglicky sotva dost na to, aby zvládla přijímat objednávky − ale na tom asi nezáleželo, protože mezi zákazníky bylo jen velmi málo výhradně anglicky mluvících lidí. Když jsem platila, něco mi řekla a poplácala mě po ruce − a když jsem se podívala do pytlíku, abych se ujistila, že nezapomněla na malé plastové kelímky se salsou, uviděla jsem, že mi přidala dvě má oblíbená tacos. Což jen dokazovalo, že o mně vědí i ti, kdo si nedokážou přečíst noviny.</p> <p>Zee nás pak zavezl do parku na kennewické straně řeky, kde na břehu stály piknikové stoly, u kterých jsme mohli pojíst. Cestou od parkoviště ke stolům jsem si povzdychla. „Přála bych si, aby se to nedostalo do novin. Jak dlouho bude trvat, než lidi zapomenou a přestanou na mě koukat tak soucitně?“</p> <p>Zee mi věnoval vlčí úsměv. „Říkal jsem ti, že se máš naučit španělsky. Blahopřála ti k tomu, že jsi ho zabila. A ví o dalších mužích, kteří by si zasloužili podobný konec.“ Vybral stůl a posadil se.</p> <p>Sedla jsem si naproti a postavila pytlík mezi nás. „To neřekla.“ Španělsky sice nemluvím, ale každý, kdo žije v Tri-Cities dostatečně dlouho, pochytí tu a tam několik slov − a mimo to toho neřekla tolik, dokonce ani ve španělštině.</p> <p>„Tu poslední část možná ne,“ připustil Zee, vytáhl si kuřecí tacos a vymačkal na ně citrón. „Ale viděl jsem jí to v obličeji. Řekla: ‚<emphasis>Bien hecho.</emphasis>‘“</p> <p>První slovo jsem znala, ale chtěl mě donutit, abych se na to druhé zeptala. Čekal, dokud mě nepřemohla zvědavost a já nevyhrkla: „A to znamená? Dobrá…“</p> <p>„Dobrá práce.“ Zakousl se bílými zuby do tortilly.</p> <p>Hloupé. Bylo hloupé klást takový důraz na názory jiných lidí, ale fakt, že jsem našla někoho, kdo mě nepovažoval za oběť, mě nesmírně potěšil. Polila jsem si tacos s kozím masem pálivou zelenou omáčkou a s novou chutí jsem se do něj pustila.</p> <p>„Myslím,“ řekla jsem Zeemu, „že večer po práci zaskočím do doja.“ Už jsem propásla hodinu v sobotu ráno.</p> <p>„Bude to zajímavá podívaná,“ řekl Zee. Víc se ke lži přiblížit nedokázal. Nijak netoužil sledovat, jak se banda lidí tluče, až z nich jsou nechutně zpocené a unavené hromádky (jeho vlastní slova). Asi nepřijal úlohu mého tělesného strážce jen na pracovní dobu.</p> <p>*</p> <p>Někdo s nimi se všemi promluvil. Poznala jsem to podle ledabylého způsobu, jakým mě po příchodu do doja pozdravili. Když mě sensei Johanson spatřil, svaly na čelisti mu zacukaly, ale pak nás s obvyklou sadistickou důkladností provedl rozcvičkou.</p> <p>Když jsme se pustili do cvičných soubojů, svaly na zádech, které jsem měla celý týden napjaté, se mi uvolnily a rozhýbaly. Po dvou zápasech jsem se uklidnila a postavila se drtivě silnému hnědému pásku a tyranovi doja, jehož jsem měla ráda, a zároveň jsem ho z celého srdce nenáviděla. Dával si pozor, dobrý pozor na to, aby ho sensei nikdy neviděl, ale rád ubližoval lidem… ženám. Kontaktní bojový styl, který sensei zvolil, byl jedním z důvodů, proč jsem byla jedinou ženou ve skupině.</p> <p>Mým protivníkem byl Lee Holland. Lee nebyl ženatý, za což jsem byla vděčná. Žádná žena si nezasloužila s ním žít.</p> <p>Popravdě jsem s ním zápasila ráda, protože jsem se necítila provinile, když jsem mu způsobila modřiny. A taky jsem si užívala jeho frustraci, když mi nacvičenými pohyby (jeho hnědý pásek byl po právu nadřazený mému fialovému) nedokázal zasadit ránu.</p> <p>Ale dnes jsem v jeho očích viděla ještě něco jiného. Žhavý chtíč, který se mu v nich objevil při pohledu na stehy na mé bradě, mě vážně děsil. Vzrušovalo ho, že mě znásilnili. Anebo že jsem někoho zabila. Dala bych přednost tomu druhému, ale jak jsem znala Leeho, šlo o to první.</p> <p>„Jsi slabá,“ pošeptal mi, aby to nikdo jiný neslyšel.</p> <p>Měla jsem pravdu v tom, co vyburcovalo jeho zájem.</p> <p>„Posledního člověka, který si to myslel, jsem zabila,“ řekla jsem a vší silou ho nakopla do hrudi. Obvykle se snažím krotit, abych působila co nejlidštěji. Ale při pohledu do jeho očí jsem si přestala hrát na člověka. Nebyla jsem nadpřirozeně silná, ale v bojových uměních záleží i na rychlosti.</p> <p>Vyvedla jsem ho z rovnováhy a dostala se mu do zad. Při turnajích k sobě protivníci stojí čelem, ale náš styl podporoval útoky zezadu nebo ze strany, aby soupeřovy zbraně mířily špatným směrem. Tvrdě jsem ho nakopla do kolene a srazila ho na zem. Než mohl zareagovat, uskočila jsem o metr dozadu a dala mu šanci vstát, koneckonců se jednalo o cvičný souboj a ne o boj na život a na smrt.</p> <p>Naše dojo sice učilo, jak protivníka sevřít, ale jen okrajově. V shi sei kai kan šlo o to protivníka co nejrychleji skolit a postavit se dalšímu. Tento styl byl vyvinut pro skutečný boj, kde voják mohl čelit více nepřátelům najednou. Při sevření jste se vystavovali útoku jiného nepřítele. A já neměla zájem zůstat v Leeho blízkosti déle, než bylo nezbytně nutné.</p> <p>Zařval hanbou a vzteky a zaútočil. Blok, blok, otočka a úskok. Dařilo se mi držet si ho od těla.</p> <p>Někdo hlasitě vykřikl: „Senseii! Podívejte, co dělá Lee!“</p> <p>„Dost, Lee,“ zavolal sensei z opačné strany doja, kde s někým cvičil. „To stačilo.“</p> <p>Zdálo se, že ho Lee neslyšel. Kdybych nebyla rychlejší než on, už by mě zranil. Dbala jsem na to, aby mě nezasáhl pěstmi. Alespoň do chvíle, kdy jsem začala být domýšlivá a příliš sebejistá.</p> <p>Naletěla jsem triku pravou rukou a on mě zatím udeřil levou do bránice a povalil mě na zem. Ignorovala jsem vyražený dech a vrávoravě se překulila na nohy. A přitom jsem si všimla, že ve dveřích stojí Adam v obleku. S pažemi založenými na hrudi čekal, jak se s Leem vypořádám.</p> <p>A tak jsem to udělala. Adamova přítomnost mi vnukla nápad. Strávila jsem nějaký čas v jeho doju − měl ho doma v garáži − a cvičila jsem výkop, při kterém jsem musela vyskočit a ve vzduchu se otočit. Původně sloužil k sražení jezdce ze sedla. Pěší voják přinášel oběť, protože se neočekávalo, že by výkop přežil. Ale válečníci na koních byli cennější než pěšáci, takže oběť stála za to. V moderních dobách se výkop předváděl víceméně už jen na exhibicích, protože pro boj s vycvičeným protivníkem byl obvykle příliš pomalý a okázalý, než aby k něčemu byl. Obvykle, pokud jste nebyli kojot a nadpřirozeně rychlí.</p> <p>Lee nepočítal s tím, že se o něco takového pokusím.</p> <p>Zasáhla jsem ho patou do brady a on se rázem zhroutil na zem. Klesla jsem vedle něj a bojovala o dech, který mi vyrazil.</p> <p>Lee ještě pořádně nedopadl a sensei už byl u něj, aby ho prohlédl. Adam mi položil ruku na břicho a narovnal mi nohy, aby mi pomohl dýchat.</p> <p>„Hezké,“ řekl. „Škoda, že jsi do kopu nevložila všechnu sílu; pokud si někdo zaslouží přijít o hlavu…“ Nemyslel to jako vtip. Kdyby to řekl prudčeji, dělala bych si starosti.</p> <p>„Je v pořádku?“ pokusila jsem se zeptat − a asi mi rozuměl.</p> <p>„Omráčila jsi ho, ale jinak mu nic není. Ani ho nebude bolet za krkem.“</p> <p>„Myslím, že máte pravdu,“ řekl sensei. „Nepoužila všechnu sílu a provedla výkop dokonalým turnajovým stylem.“ Lee zasténal a pohnul se, sensei ho ale pevně držel.</p> <p>Pohlédl na mě a zamračil se. „To bylo hloupé, Mercy. Co je prvním pravidlem souboje?“</p> <p>Konečně jsem dokázala promluvit. „Nejlepší obranou jsou rychlé tenisky,“ řekla jsem.</p> <p>Kývl. „Správně. Když sis všimla, že se přestal ovládat − což muselo být o dobré dvě minuty dřív, než jsem si to uvědomil já, protože jsem pomáhal Gibbsovi cvičit kopy − měla jsi zavolat o pomoc a vzdálit se od něj. Nebyl důvod, aby to skončilo zraněním.“</p> <p>Gibbs, druhý hnědý pásek, se z davu ozval: „Je jí to líto, senseii. Prostě byla zmatená. Utíkala špatným směrem.“</p> <p>Všichni se rozesmáli a napětí povolilo.</p> <p>Sensei Leeho prohlédl, aby se ujistil, že není vážně zraněný. „Dalšího tréninku už se dnes nezúčastníš,“ řekl mu. „Po hodině si promluvíme.“</p> <p>Lee se zvedl, nepohlédl na mě ani na nikoho jiného a šel se postavit v podřepu zády ke zdi.</p> <p>Sensei vstal a zadíval se na Adama.</p> <p>Ten se uklonil s pěstí přitisknutou k dlani. Oči mu skrývaly sluneční brýle, které předtím, když jsem ho zahlédla ve dveřích, neměl. Většina vlkodlaků, které znám, nosí tmavé sluneční brýle nebo klobouky, jež jim stíní oči.</p> <p>„Adam Hauptman,“ řekl. „Mercyin přítel. Budu se jen dívat, pokud dovolíte.“</p> <p>Sensei byl v normálním životě účetní. Přes den pracoval v pojišťovací firmě, ale tady byl král. Na Adama pohlédl chladně a sebejistě.</p> <p>„Vlkodlak,“ řekl. Adam byl jeden z pěti nebo šesti vlkodlaků smečky, kteří se rozhodli vystoupit na veřejnost.</p> <p>„<emphasis>Hai,</emphasis>“ přitakal Adam.</p> <p>„Tak proč jste Mercy nepomohl?“</p> <p>„Je to vaše dojo, senseii Johansone.“ Sensei povytáhl obočí a Adam se zářivě usmál. „A kromě toho jsem ji viděl bojovat. Je houževnatá a chytrá. Kdyby si myslela, že je v průšvihu, požádala by o pomoc.“</p> <p>Překulila jsem se na nohy, vstala a rozhlédla se. Byla jsem v pořádku, jen na břichu budu mít pěkné modřiny. Zee zmizel. Jakmile se Adam ujal hlídání, fae okamžitě odešel. Když jsme vešli dovnitř, ohrnul nos nad pachem zpocených těl − měl štěstí, že podzim byl chladný. V létě dojo páchlo na hony daleko, alespoň mému nosu. Mně pach připadal silný, ale ne nepříjemný, podle poznámek ostatních studentů karate ho ale většina lidí nesnášela stejně jako Zee.</p> <p>Drama skončilo, Adam ustoupil ke stěně a v horku si povolil kravatu a sundal sako. Sensei nás nechal vykonat tři sta výkopů do strany (Leeho povolal zpět z vyhnanství, aby se cvičení zúčastnil) napřed doleva, pak doprava. Všichni jsme počítali v japonštině − i když jsem tušila, že kdyby k nám zaskočil rodilý mluvčí, sotva by nám rozuměl.</p> <p>První stovka byla snadná, protože jsem měla svaly uvolněné a zahřáté po rozcvičce; druhá už byla… těžší. Někde kolem dvě stě dvaceti jsem se ztratila v pálivé bolesti, takže to byl skoro šok, když jsme skončili a změnili strany. Sensei procházel řadami studentů (dnes večer nás tu bylo dvanáct) a podle potřeby upravoval naše postoje.</p> <p>Dalo se snadno poznat, kdo bere výcvik vážně; naše dvousté výkopy vypadaly stejně jako první. Méně horliví studenti ztráceli výšku a formu, jak podléhali únavě. A někteří na tom byli dobře i při třístém výkopu − já mezi ně ale nepatřila.</p> <p>*</p> <p>Po hodině byli lidé tak uchváceni pohledem na vlkodlaka − dost na něj zírali − že ani nevěnovali pozornost mně. Já se převlékla na záchodě a dala si ze zdvořilosti na čas, aby se ostatní stačili převléct v předsíni doja, než vyjdu ven.</p> <p>Když jsem opustila záchod, čekal na mě sensei.</p> <p>„Dobrá práce, Mercy,“ řekl s důrazem, který mi prozradil, že nemluví o Leem. Bylo zvláštní, že použil stejná slova jako žena ve stánku s tacos, jen v jiném jazyce.</p> <p>„Kdyby nebylo tohohle,“ hlavou jsem ukázala na dojo, „tu noc bych zemřela já, a ne muž, který mě napadl.“ Formálně jsem se mu uklonila s pěstmi dolů. „Děkuji za všechno, co jste mě naučil, senseii.“</p> <p>Oplatil mi úklonu a oba jsme ignorovali slzy v očích.</p> <p>Adam čekal u vchodových dveří a pečlivě si prohlížel nehty. Rozhodl se reagovat na zírání lidí pobaveně, což bylo jen dobře. Byl totiž dost výbušný. Košile z egyptské bavlny mu ztmavla potem, ulpívala mu na křivkách ramen a paží a všem hlásala, že má vypracované tělo.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla, abych se zklidnila, a všem jsem ho představila. Jen Lee mu dokázal hledět do očí déle a já se bála, že Adam vypění. Děsivě se na Leeho usmál. Trnula jsem, co by mohli plácnout, proto jsem popadla Adama za paži a odtáhla ho ke dveřím.</p> <p>Kdyby chtěl, mohl mě setřást, ale podřídil se mi. Nepřijela jsem autem, protože dojo se nacházelo jen kousek od dílny; stačilo přejít travnatý plácek a chvíli jít po kolejích. A nikde jsem neviděla ani Adamovo SUV.</p> <p>„Přijel jsi jiným autem?“ zeptala jsem se na parkovišti.</p> <p>„Ne, požádal jsem Carlose, aby mě tady vysadil. Chtěl jsem jít s tebou zpátky k dílně.“ Carlos byl jedním ze tří nebo čtyř vlkodlaků, kteří pracovali v Adamově bezpečnostní firmě, žádného z nich jsem ale dobře neznala. „Vzpomněl jsem si, že jsi říkala, že tě procházka zpátky vždycky zchladí.“</p> <p>Zmínila jsem se o tom před několika lety. Čekal na mě u dílny, aby mi vynadal… Upřela jsem oči na asfalt a otočila hlavu, aby neviděl můj úsměv.</p> <p>Bylo to poté, co jsem poprvé vytáhla ze stodoly starý vrak auta a postavila ho přímo do středu pole, takže ho Adam nemohl z okna své ložnice nevidět. Pálil tehdy rozkazy na všechny strany, a protože jsem vlkodlaky dobře znala, neodvažovala jsem se mu postavit otevřeně. Raději jsem se rozhodla potrápit ho starým, otlučeným rabbitem, protože jsem věděla, jak miluje čistotu a pořádek.</p> <p>Zastavil se v garáži a našel moje auto, mě ale ne. Nikdy nic neřekl, ale určitě mě vystopoval až do doja − a místo aby si postěžoval na zrezivělý vrak, vyčinil mi za to, že se courám v noci po Tri-Cities sama. Řekla jsem mu, že krátkou procházku z doja do dílny využívám k tomu, abych po tréninku vychladla. Bylo to krátce po jeho rozvodu. Před lety.</p> <p>Zapamatoval si to.</p> <p>„Proč se tváříš tak samolibě?“ zeptal se.</p> <p>Zapamatoval si, co jsem mu řekla, jako bych pro něj už tehdy byla důležitá… A já dokázala popsat přesný odstín kravaty, kterou měl ten den na sobě, i ustarané zbarvení jeho hlasu.</p> <p>Nechtěla jsem si to přiznat, ale přitahoval mě. Nepřiznala jsem si to, když byl ženatý, a ani poté, co se rozvedl. Vychovali mě vlkodlaci, ale opustila jsem je a nechtěla jsem se znovu ocitnout v klaustrofobickém, násilnickém prostředí. A už vůbec jsem netoužila randit s alfou.</p> <p>A přesto jsem teď šla bok po boku s Adamem, který už ani víc alfa být nemohl.</p> <p>„Proč jsi nezasáhl do mojí bitky s Leem?“ zeptala jsem se, abych změnila téma. Chtěl to udělat − proto si nasadil sluneční brýle, aby si nikdo nevšiml, že mu oči zesvětlaly do vlčí zlaté.</p> <p>Neodpověděl hned. Uměle vytvořený násep, po němž se táhly vlakové koleje a který představoval nejkratší cestu zpátky k dílně, byl prudký a štěrk poněkud zrádný. Byla jsem rozbolavělá, proto jsem po něm nahoru vyběhla. Lýtka unavená po třech stech výkopech proti dodatečné námaze protestovala, ale takhle jsem měla šplhání rychleji za sebou.</p> <p>Adam vyběhl za mnou nahoru na násep lehce, přestože měl na nohách naleštěné boty k obleku. Fakt, že jsem ho měla v patách, mě znervóznil, jako bych byla kořist a on mě pronásledoval. Proto jsem se nahoře zastavila a protáhla si unavené nohy. Ať se propadnu, jestli budu před Adamem utíkat.</p> <p>„Zvládla jsi ho,“ řekl Adam a sledoval mě. „Je na tom lépe než ty, ale nikdy nebojoval o život. Nechtěl bych, aby ses v jeho společnosti ocitla svázaná, ale v doju neměl šanci.“ Potom se jeho hlas prohloubil a zdrsněl. „Kdybys nebyla hloupá, nikdy by tě nezasáhl. Už to víckrát nedělej.“</p> <p>„Rozkaz, pane,“ řekla jsem.</p> <p>Celý den jsem se snažila na Adama nemyslet − zkřížené hnáty na mých dveřích znamenaly, že se mnou Marsilie ještě neskončila. Přestože Zee slíbil, že se poptá kolem, byla jsem si jistá, <emphasis>jistá,</emphasis> že moji dílnu označili upíři. A přesně jak Tony říkal, i mně to připadalo jako výhrůžka smrtí. Bylo po mně, moje smrt byla jen otázkou času. Mohla jsem jen vymyslet, jak zabránit tomu, aby se mnou zemřeli další lidé.</p> <p>Adam by za svoji družku položil život. A nedovolil by mi ani prostě zmizet. Christy, jeho první manželka, nebyla jeho družka, jinak by byli pořád manželé. Musela jsem najít způsob, jak zrušit, co jsem včera v noci udělala.</p> <p>Ale bylo těžké zabývat se smrtí, když kráčel vedle mě, podzimní slunce se mu lesklo ve vlasech a zářilo mu do očí, až musel mžourat, což naopak prohlubovalo vrásky od smíchu na jeho obličeji.</p> <p>Ledabyle mě vzal za ruku, takže kdybych se mu chtěla vyhnout, musela bych ztropit scénu. A stejně jsem ucuknout nechtěla. Naklonil hlavu na stranu, jako by se mě snažil pochopit − poznal, na co jsem myslela? Jeho velká ruka byla teplá. Díky mozolům nebyla o nic měkčí než moje prací zhrublá kůže.</p> <p>Odvrátila jsem se od něj, ale nepustila ho, když jsem se po kolejích vydala k dílně. Asi čtyři kroky jsme nemotorně klopýtali, pak přizpůsobil krok mému a naše těla zapadla do rytmu.</p> <p>Zavřela jsem oči a věřila, že mi smysl pro rovnováhu a Adam zabrání sejít z cesty. Kdybych se rozplakala, zeptal by se, co se děje, a vlkodlakovi se nedá lhát. Musela jsem ho rozptýlit.</p> <p>„Máš novou kolínskou,“ řekla jsem mu zastřeným hlasem. „Líbí se mi.“</p> <p>Zasmál se. Byl to vřelý, dunivý zvuk, který se mi usadil v břiše jako teplý kousek jablečného koláče. „Asi šampón…“ Pak se znovu zasmál a přitáhl si mě blíž, až jsem do něj vrazila. Pustil moji ruku a objal mě paží kolem ramen. „Ne. Máš pravdu, zapomněl jsem. Jesse mě něčím nastříkala, když jsem odcházel z domu.“</p> <p>„Jesse má výtečný vkus,“ řekla jsem mu. „Voníš tak dobře, že bych tě nejradši snědla.“</p> <p>Paže okolo mých ramen ztuhla. Zvážila jsem, co jsem právě řekla, a zahořely mi tváře. Zčásti za to mohl stud… zčásti ne. Ale jeho pozornost neupoutalo mé freudovské uklouznutí.</p> <p>Adam se zastavil. A protože mě objímal, zůstala jsem stát taky. Pohlédla jsem na něj, pak jsem se otočila k dílně.</p> <p>Hopla. No, snažila jsem se ho rozptýlit, aby se nedivil, proč jsem tak rozrušená. Tohle byl ideální způsob.</p> <p>„Zee se o tom asi nezmínil, co?“</p> <p>„Kdo to udělal?“ zavrčel. „Upíři?“</p> <p>Jak na to odpovědět, nezalhat, což by vycítil, a nerozpoutat válku?</p> <p>Kdybych tušila, že Marsilie ví o tom, že jsem zabila Andreho, nikdy bych Adamovi neřekla, že se stanu jeho družkou. Jiný vlk by možná pochopil, že válka s upíry mě nezachrání, jen bude stát život spoustu lidí. Válka s upíry tady v Tri-Cities by se mohla rozšířit jako nákaza na celé marokovo území.</p> <p>Ale Adam to nenechá být. A Samuel mu bude stát po boku. Nebyla jsem velkou láskou Samuelova života, ani on tou mojí. Jenže to neznamenalo, že mě nemá rád a já jeho. A Samuel by do celé věci zatáhl svého otce, maroka.</p> <p><emphasis>Žádnou paniku, buď věcná,</emphasis> řekla jsem si. „Upíři mi sice vyzdobili dveře, zbytek ale má na svědomí Timova sestřenice a její přítel. Můžeš si to prohlédnout na záznamu, pokud budeš chtít. Gabrielova matka a jeho sourozenci se v sobotu zastaví a pomůžou mi znovu vymalovat. Policie se o to postará, Adame.“ To poslední jsem řekla, protože byl celý napjatý. „Tony si myslí, že to vypadá docela vánočně. Možná to tak na několik měsíců nechám.“</p> <p>Upřel na mě dopálený pohled.</p> <p>„Ta holka pořád věří svému bratranci, Adame. Myslí si, že jsem si celou věc vymyslela, abych se vyhnula obvinění z vraždy.“ Dovolila jsem, aby z mého hlasu vycítil soucit s Courtney, pro který nebude mít pochopení. Adam viděl dobro a zlo černobíle. Můj postoj ho podráždí a to ho rozptýlí. Začne se soustředit na Courtney a zapomene na upíry.</p> <p>Adam se neuvolnil, ale znovu vykročil.</p> <p>*</p> <p>Obvykle se po hodině v dílně vysprchuji, ale nechtěla jsem, aby Adam dostal příležitost dobře si prohlédnout zkřížené hnáty na dveřích. Chtěla jsem ho přimět přemýšlet o čemkoli jiném, jen ne o upírech, dokud nezjistím, jaké mám možnosti. A tak jsme hned naskočili do vanagonu (můj ubohý rabbit byl po tom, co si s ním minulý týden pohrál fae, pořád nepojízdný).</p> <p>Mohla bych se přestěhovat. Kdybych přešla na území jiného upíra, mohlo by to Marsilii zpomalit, hlavně kdyby to byl upír, který by ji nenáviděl. Vadilo by mi vzít do zaječích, ale když zůstanu, zabije mě − což by se Adamovi vůbec nelíbilo, a kromě mě by zemřela i spousta dalších lidí.</p> <p>Mohla bych se pokusit Marsilie zbavit.</p> <p>Se vší vážností jsem o tom uvažovala, což jen dokazuje, jak jsem byla zoufalá. Jasně, zabila jsem dva upíry. Toho prvního s velkou pomocí a kupou štěstí. Druhého, zatímco spal.</p> <p>Měla jsem asi stejnou šanci zabít Marsilii jako moje kočka pumu. Možná menší.</p> <p>Cestou domů jsem přemýšlela a tlachala o všem možném. K sobě domů. Benzín je drahý a jemu nebude vadit jít ten kousek pěšky.</p> <p>Pokud počká, než se vysprchuji, mohla bych jít s ním. Pohlédla jsem na nebe a dospěla k názoru, že sprchou nebudu riskovat, že si Adam promluví se Stefanem první.</p> <p>Potřebovala jsem zjistit, co umělecké dílo na mých dveřích znamená − a jestli bude stačit, když uteču. Stefan to možná bude vědět, ale nemohla jsem se ho zeptat před ostatními. Až na to přijde, už vymyslím, jak si s ním promluvit o samotě.</p> <p>„Mercy,“ řekl Adam, když jsem zabočila na svoji příjezdovou cestu, a přerušil tak můj monolog o karmann ghiu a o přednostech a záporech vzduchem chlazených motorů. Jeho hlas zněl zároveň pobaveně i odevzdaně. Ten tón jsem od něj slýchávala často.</p> <p>„Hm?“</p> <p>„Proč ti upíři namalovali na dveře zkřížené hnáty?“</p> <p>„Nevím,“ řekla jsem mu pečlivě uvolněně. „Ani si nejsem jistá, že to upíři byli. Kamera osobu, která to udělala, dobře nezachytila. Se Zeem nás napadlo, že to byli upíři, jen kvůli Stefanovi. Zeptá se ale strýčka Mikea, aby se ujistil, že za tím nejsou fae.“</p> <p>„Nedovolím, aby ti Marsilie ublížila,“ řekl mi tichým hlasem, kterým skládal čestné sliby.</p> <p>Vlci takové věci dělávají, hlavně ti starší. Adama bych však mezi starší nezařadila. Narodil se kolem roku 1950, ale navždy bude vypadat, jako by mu bylo pětadvacet. Staršími vlky jsem nemyslela vlky z padesátých let, nýbrž přinejmenším stovky let staré.</p> <p>Nebylo to tím, že by moderní muži neměli čest, jen o ní podobným způsobem nesmýšlejí. Jsou flexibilnější než dřívější pokolení. Někteří staříci berou své sliby velice, velice vážně. Nejsem ovšem tak hloupá, abych uvěřila, že Adam skutečně dokáže zajistit, že mě Marsilie nezabije − a nepoloží život za to, aby svůj slib dodržel.</p> <p>Ne že bych se odevzdala osudu, nic takového, ale život mezi vlkodlaky mě naučil zvážit s čistou hlavou následky a omezit možné škody. A pokud Marsilie chtěla moji smrt… No, bylo pravděpodobné, že mě zabije. Velmi pravděpodobné. Dost pravděpodobné na to, aby mi začal hrozit nový záchvat hloupé paniky. Byl dneska můj první, pokud nepočítám, že jsem se několikrát zadýchala.</p> <p>„Není natolik hloupá, aby mě napadla,“ řekla jsem mu, když jsem otevírala dveře. „Hlavně když se doslechne o tom, že jsem tě oficiálně přijala za svého druha. Teď jsem pod ochranou smečky. Nemůže mi toho moc udělat.“ Měla by to být pravda… ale nějak jsem si nemyslela, že to bude tak jednoduché. „To Stefan má potíže.“</p> <p>Vystoupil, počkal, dokud jsem zepředu neobešla vůz, pak se zeptal: „Vyjdeš si se mnou zítra… na nějaké hezké místo? Dáme si večeři, zatančíme si.“</p> <p>Něco podobného jsem nečekala, ne když si mě měřil tak chladnýma očima. Chvíli trvalo, než jsem na změnu tématu přistoupila, protože mě trochu zaměstnávala představa smrti Marsiliinou rukou.</p> <p>Adam mě chtěl vzít na rande.</p> <p>Dotkl se mé tváře − dělal to rád a v poslední době stále častěji. Teplo jeho ruky jsem cítila až do špiček prstů na nohách. Najednou mi nadcházející smrt nepřipadala tak strašná.</p> <p>„Dobrá. Ráda.“ Položila jsem si ruku na břicho, abych potlačila šimrání, nevěděla jsem ale, jestli ho vyvolala představa dalšího rande s Adamem, nebo vědomí, že se s ním budu muset rozejít, dřív než jemu a smečce přinesu smrt. Možná budu muset utéct už dnes v noci − ranilo by ho víc, že jsem souhlasila se schůzkou? Měla bych si najít výmluvu, proč to zítra nejde?</p> <p>Najednou mě něco napadlo. Kdybych mu dostatečně ublížila, odehnala ho ve vzteku… pokusil by se Marsilii zabránit v tom, aby mě zabila, nebo by to nechal být? Roztřásl se mi žaludek a nemohla jsem popadnout dech − moje panika se zhoršovala.</p> <p>„Musím se osprchovat,“ řekla jsem velmi klidným hlasem. „Ale pak bych si ráda promluvila se Stefanem.“</p> <p>„Žádný problém,“ souhlasil a vystoupal přede mnou po schodech na verandu. Otevřel mi dveře a podržel je. „Počkám. Samuel není doma.“</p> <p>Když jsem okolo Adama mířila dovnitř, opakovala jsem si, že nemám důvod cítit se jako Adamova kořist. Žádný důvod cítit v zádech jeho upřený pohled. Nemohl si přečíst moji mysl, nemohl vědět, že chci utéct. Přesto jsem se neotočila, když jsem řekla: „Udělej si pohodlí. Hned jsem zpátky.“ Zavřela jsem dveře ložnice a opřela se o ně.</p> <p>*</p> <p>Napřed jsem si vydrhla ruce kartáčem a průmyslovým mýdlem, abych z nich dostala celodenní špínu. Nikdy se mi to úplně nepodařilo, ale pokud Adamovi vadilo ukazovat se s někým, kdo má v kůži na rukou zažranou špínu, nikdy se o tom nezmínil. Když jsem je vyčistila, jak nejlépe to šlo, vstoupila jsem do sprchy.</p> <p>Mohla jsem se rozmyslet a nestát se Adamovou družkou?</p> <p>Nejsem tak citlivá na magii smečky jako vlkodlaci. Moc o ní nemluví. Vlkodlaci jsou velcí tajnůstkáři. Postupně jsem zjišťovala, že jde o víc, než jsem si myslela. Věděla jsem, že pár může svazek zrušit, žádný takový jsem ale ještě nepotkala.</p> <p>Byl můj souhlas pouhými slovy, nebo spustil nějaký proces uvnitř smečky? Věděla jsem, že souhlas je potřebný ke spoustě věcí, při nichž vstupuje do hry magie. Já byla vůči některým druhům magie imunní. Možná se pouto mezi druhy ukáže být jedním z nich. Taky jsem věděla, že magie smečky působí na alfu trochu jinak než na ostatní vlky. Adam se ke mně připoutal, když mě před smečkou prohlásil za svoji družku − a to ovlivnilo jak magii smečky, tak Adama. Byla jsem si docela jistá, že u většiny vlků to funguje jinak, že se spářením musí souhlasit oba a jedná se o soukromější věc.</p> <p>Zamračila jsem se. Musela proběhnout ceremonie. Tím jsem si byla skoro jistá. Něco se muselo stát, aby se z dvojice stal pár − a pak existoval i vlkodlačí rituál. Možná to Adam udělal naopak? Možná se spáření s alfou v ničem nelišilo od spáření s jiným vlkem.</p> <p>A možná doženu samu sebe k šílenství. Potřebovala jsem informace a nevěděla jsem, koho se zeptat.</p> <p>Nemohl to být nikdo v Adamově smečce − podkopala bych tím jeho autoritu. A stejně by mu o tom řekli. Nemohla jsem se zeptat ani Samuela, nebyl by to dobrý nápad, když jsme se teprve nedávno rozhodli, že se z nás nestane pár. A ani Brana, ze stejného důvodu. Věděla jsem, že poslal Samuela do Tri-Cities z pomýlené snahy dát nás dohromady. Nebyla jsem si jistá, jestli mu Samuel pověděl, že nám to nevyšlo. Ne poprvé jsem si přála, aby můj nevlastní otec Bryan stále žil. Ale už to bylo hodně dávno, co spáchal sebevraždu.</p> <p>Nastavila jsem obličej horké sprše. Dobrá. Předpokládejme, že spáření není trvalé. Jak bych mohla v Adamovi vzbudit nenávist?</p> <p>No, rozhodně se nevyspím se Samuelem. Ani neublížím Jesse.</p> <p>Voda mi začala bušit do hojící se rány na bradě, proto jsem sklopila hlavu. Přinutit ho opustit mě mi připadalo logické, ale Adam nebyl z těch, kdo by v obtížné situaci odešli. A i kdyby se mi podařilo odstrčit ho, pořád by mu vadilo, kdyby mě Marsilie zabila. Možná kdybych měla několik měsíců nebo rok, povedlo by se mi to.</p> <p>Mohla bych utéct? S penězi na účtu bych se dostala nanejvýš do Seattlu.</p> <p>Hrozící nával paniky ustoupil, jak mě zalila úleva. Poprvé jsem měla radost z toho, že jsem švorc.</p> <p>Možná jsem už byla mrtvá, ale ponechám si Adama, dokud budu naživu.</p> <p>*</p> <p>Přestože mě Adam dvorně držel za paži, když jsme šli přes pole k plotu s ostnatým drátem, který odděloval naše pozemky, vyzařoval z něj jako obvykle majetnický pocit. <emphasis>Moje,</emphasis> říkal nabitý vzduch okolo něj.</p> <p>Kdyby nebylo Marsilie, jeho majetnictví by mě asi podráždilo. Nyní jsem byla nešťastná, protože jsem se nemohla prostě uvolnit a oddat se bezpečí, které představoval… bez toho, abych riskovala, že mu kvůli mně ublíží.</p> <p>Možná bych měla odejít bez ohledu na peníze.</p> <p>Žaludek se mi znovu stáhl. Pokud nedostanu emoce rychle pod kontrolu, budu mít další panický záchvat a tentokrát ho nezamaskuje tekoucí voda ve sprše a zavřené dveře koupelny. Přepadne mě rovnou tady, kde mě všichni mohli vidět. Přímo vedle ubohého otlučeného rabbita s Adamovým telefonním číslem namalovaným na střeše. <emphasis>Chcete si užít? Volejte…</emphasis></p> <p>Zastavil se. „Mercy? Proč se tak zlobíš?“</p> <p>Věděl to. Dokonce i já to cítila: zlost a strach a… měla jsem všechno, a přitom <emphasis>nic.</emphasis></p> <p>Bylo toho na mě příliš. Zavřela jsem oči, roztřásla se a hrdlo se mi stáhlo, až jsem nedokázala popadnout dech…</p> <p>Podlomila se mi kolena. Adam mě zachytil a přitáhl si mě blíž do stínu starého auta. Byl tak hřejivý, a mně byla taková zima. Přitiskl mi nos ke krku. Neviděla jsem ho, protože mi kvůli nedostatku kyslíku tančily před očima černé skvrny.</p> <p>Slyšela jsem, jak Adam hluboko v hrudi zavrčel, pak přitiskl svá ústa na moje − a já se zhluboka nadechla nosem. Znovu jsem mohla dýchat, tíha v mém břiše zmizela a já se třásla a po obličeji mi tekla krev… ne, smrkance.</p> <p>Ještě nikdy jsem se necítila tak trapně, proto jsem se Adamovi vytrhla − a se zahanbující jistotou jsem věděla, že mě <emphasis>nechal</emphasis> jít. Utřela jsem si obličej do lemu trika. Opřela jsem se o rabbita a přitiskla si tvář na chladivý kov.</p> <p>Slabá. Zlomená. Zatraceně. K čertu se mnou. Tyčila se nade mnou vlna a hrozila, že mě zalije. Vlna zoufalství a bezmoci a vzteku… Všichni byli mrtví. <emphasis>Mrtví, a byla to moje vina.</emphasis></p> <p>Ale nikdo ještě nezemřel. Ještě ne.</p> <p>Cítila jsem Stefana.</p> <p>Adam na mě hleděl a zlatá barva jeho očí dokazovala, že vlk je na vzestupu. Znovu mě políbil, pak mi přitiskl něco ke rtům, vtlačil mi to mezi zuby palcem a ukazovákem, aniž by odtáhl ústa.</p> <p>Byl to malý kousek krvavého masa a pálil mě v krku. Něco to znamenalo.</p> <p>„Moje,“ řekl mi. „Nejsi Stefanova.“</p> <p>Suchá tráva praskala a hrubá hlína vydávala zvuk jako smirkový papír, který se mi rozléhal hlavou. Olízla jsem si rty a ochutnala krev. Adamovu krev.</p> <p><emphasis>Krev a maso alfy…</emphasis> smečky.</p> <p>„Ode dneška navždy,“ řekl Adam a jeho hlas mě vytrhl z místa, na které jsem se propadla. „Moje a mých. Smečka a jediná milenka.“ Na tváři měl krev stejně jako na rukou, jimiž se dotýkal mého obličeje.</p> <p>„Tvoje a moji,“ odvětila jsem a můj hlas zněl suše a chraplavě. Nevím, proč jsem odpověděla, možná za to mohl instinkt. Mnohokrát jsem byla svědkem této ceremonie, i když si přidal tu část s „jedinou milenkou“.</p> <p>Když jsem si konečně vzpomněla, že bych to říkat neměla, bylo už pozdě.</p> <p>Propalovala se mnou magie a následovala kousek masa, který jsem spolkla − a já vykřikla, když se mě pokusila změnit, udělat mě menší nebo větší. Součástí <emphasis>smečky.</emphasis></p> <p>Všechny jsem je skrze Adamův dotyk a krev cítila. Byli jeho, chránil je a vládl jim. A teď byli i moji − a já jejich.</p> <p>Zadýchaně jsem si olízla rty a zírala na Adama. Pustil mě, vstal, ucouvl o dva kroky a nechal mě sedět opřenou o starý vrak. Na předloktí mu zela rána v místě, kde se kousl.</p> <p>„Nedostane tě,“ řekl a jeho zlaté oči mi prozradily, že za něj stále hovoří vlk. „Ne teď. Už nikdy. To mu nedlužím.“</p> <p>Teprve v tu chvíli jsem pochopila, co se stalo. Utřela jsem si ústa zápěstím, abych získala čas a mohla přemýšlet. Ruka mi zrůžověla Adamovou krví.</p> <p>Stefan byl vzhůru… a nějak se mu podařilo vniknout mi do mysli. Panika byla jeho, ne má.</p> <p><emphasis>Všichni jsou mrtví…</emphasis> Udělalo se mi zle, protože jsem tušila, co to znamená. Setkala jsem se s několika lidmi, kteří Stefana živili krví. Zjistila jsem, jak strašlivě zranitelní jsou, když se něco stane upírovi, jehož krmí a který na oplátku chrání je.</p> <p>Pohlédla jsem na zapadající slunce. „Je trochu brzy na to, aby byl vzhůru, ne?“ zeptala jsem se.</p> <p>Nastal čas, aby se všichni uklidnili. A to včetně mě.</p> <p>Smečku jsem pořád vnímala, ale už ne tak ostře, pouto však nikdy zcela nezmizí. Ne když ze mě Adam udělal člena smečky. Obvykle se to stávalo za přítomnosti všech, ale nebylo to nutné. Stačil kousek alfova masa, krve a složení slibu.</p> <p>Myslela jsem si, že není možné vzít do smečky někoho, kdo není vlkodlak. Rozhodně mě nenapadlo, že do ní přijme mě. Magie na mě působila dost zvláštně, v některých případech jsem vůči ní byla dokonce imunní. Ale podle toho, co jsem cítila, tentokrát fungovalo všechno bez problémů.</p> <p>Adam se ke mně otočil zády, nahrbil ramena a ruce u boků zaťal v pěst. Neodpověděl na otázku, ale strnule řekl: „Omlouvám se. Zpanikařil jsem.“</p> <p>Položila jsem čelo na kolena. „To nejsi v poslední době první.“</p> <p>Suchá tráva zapraskala, jak se ke mně vrátil. „Ty se mi směješ?“ zeptal se nevěřícně.</p> <p>Vzhlédla jsem k němu. Poslední zlaté paprsky slunce vykreslovaly jeho siluetu a skrývaly výraz jeho tváře. Vtáhl mě do smečky, aniž by se mě zeptal − aniž by se zeptal smečky, což sice nebylo úplně nezbytné, ale byla to tradice. Očekával, že na něj začnu ječet, protože si myslel, že si to zaslouží.</p> <p>Adam byl zvyklý platit za důsledky svých rozhodnutí − a někdy byla skutečně těžká. V poslední době jich za mě dělal spoustu.</p> <p>Stefan mi vnikl tak hluboko do hlavy, že jsem byla cítit jako on. A Adam mě vtáhl do smečky, aby mě ochránil. Byl připravený za to zaplatit − a já si byla docela jistá, že za to skutečně zaplatí. Ale ne mně.</p> <p>„Děkuji, Adame,“ řekla jsem. „Děkuji, že jsi roztrhal Tima na malinké kousíčky. Děkuji, že jsi mě přinutil naposledy se napít té vílí šťávy, abych si zachovala obě ruce. Děkuji, že tu pro mě jsi, že snášíš moje nálady.“ V tu chvíli jsem se už nesmála. „Děkuji, že jsi zabránil tomu, abych se stala další ze Stefanových ovcí − raději budu patřit ke smečce. Děkuji, že děláš těžká rozhodnutí a dáváš mi čas.“ Vstala jsem, přistoupila blíž, opřela se o něj a přitiskla mu tvář k rameni. „Děkuji, že mě miluješ.“</p> <p>Objal mě tak pevně, až to bolelo. Láska někdy bolí.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>4.</p> <p><image xlink:href="#_5.jpg" />Ráda bych řekla, že bych tam zůstala stát navždy, ale po několika minutách jsem cítila, jak mi čelo orosil studený pot a začalo se mi stahovat hrdlo. Ucouvla jsem, než jsem mohla udělat něco drastičtějšího. Byla by to jen reakce na hrůzu z dotyku, kterou mi vštípil Tim.</p> <p>Teprve ve chvíli, kdy jsem opustila Adamovu náruč, jsem si uvědomila, že nás obklopila smečka.</p> <p>No dobrá, čtyři vlci nebyli smečka. Ale neslyšela jsem je přicházet a věřte mi, když vás obklíčí pět vlkodlaků (když připočítám Adama), cítíte se v pasti.</p> <p>Byl tu Ben s veselým výrazem v jemném obličeji, který býval častěji rozzlobený nebo zahořklý než šťastný. Warren, Adamův druhý zástupce, se tvářil jako kočka, která slízla smetanu. Darrylova družka Auriel působila neutrálně, ale něco v jejím postoji mi prozradilo, že je pěkně otřesená. Čtvrtým vlkem byl Paul, jehož jsem dobře neznala − a to, co jsem o něm věděla, se mi nelíbilo.</p> <p>Paul vedl frakci, která nenáviděla Warrena, protože byl gay. Vypadal, jako by mu někdo zasadil ránu rovnou do břicha. Napadlo mě, že teď pro něj představuji nejvíce nenáviděnou osobu ve smečce.</p> <p>Adam ke mně zezadu přistoupil a položil mi ruce na ramena. „Děti,“ řekl formálně, „představuji vám Mercedes Athenu Thompsonovou, nejnovější členku smečky.“</p> <p>Následovala velmi trapná chvilka.</p> <p>*</p> <p>Kdybych Stefana necítila už dříve, myslela bych si, že je pořád v bezvědomí, mrtvý, nebo co mu to slunce vlastně provádí. Ležel ztuhle na posteli v cele jako mrtvola na márách.</p> <p>Rozsvítila jsem, abych ho lépe viděla. Krev vyléčila většinu viditelných zranění, líce mu ale nadále hyzdily rudé skvrny. Vypadal, jako by od našeho posledního setkání shodil dobrých pětadvacet kilo − znepokojivě tak připomínal vězně z koncentračního tábora. Dali mu nové oblečení náhradou za to špinavé a potrhané, rezervní šaty, které se daly najít v doupěti každé vlčí smečky − tepláky. Ty jeho byly šedé a doslova na něm visely.</p> <p>Adam svolal nahoře v obýváku schůzku, na kterou se sjela celá smečka. Zdálo se, že se mu ulevilo, když jsem se omluvila s tím, že se půjdu podívat na Stefana − asi se bál, že by někdo mohl zranit moje city. Podcenil ale moji hroší kůži. Moji blízcí mě mohli ranit, ale skoro úplní cizinci? Naprosto mě nezajímalo, co si myslí.</p> <p>Ve vlčích smečkách panovala diktatura, ale když jste jednali s tlupou Američanů vychovaných listinou práv a svobod, museli jste našlapovat opatrně i tak. Noví členové byli smečce obyčejně navrženi, ne představeni jako hotová věc. Byl by udělal líp, kdyby jednal obezřetněji hlavně s ohledem na to, že nejsem vlkodlak.</p> <p>Ještě nikdy jsem o ničem podobném neslyšela. Druhové, kteří nebyli vlkodlaci, nikdy do smečky úplně nepatřili. Zastávali jistý status, ale nebyli součástí smečky. Nemohli by se stát jejími členy ani s padesáti ceremoniemi masa a krve − magie by člověka do smečky prostě nevpustila. Jako kojot jsem se ale vlkům podobala nejspíš dost na to, aby magie udělala výjimku.</p> <p>Adam si asi měl o mém přijetí promluvit i s marokem.</p> <p>K domu zajížděla další auta, další členové smečky. Cítila jsem jejich tíhu, neklid a zmatek. Zlost.</p> <p>Nervózně jsem si promnula paže.</p> <p>„Co se děje?“ zeptal se Stefan tichým, příčetným hlasem, který by mě uklidnil víc, kdyby se pohnul nebo otevřel oči.</p> <p>„Kromě Marsilie?“ zeptala jsem se.</p> <p>Podíval se na mě a lehce zkroutil rty. „To asi stačí. Ale dům se neplní vlkodlaky kvůli ní.“</p> <p>Posadila jsem se na hustý koberec a opřela si hlavu o mříže cely. Její dveře byly zamčené a klíč, který někdy visel na stěně na protější straně chodby, byl pryč. Asi ho měl u sebe Adam. Ale na tom nezáleželo. Byla jsem si docela jistá, že kdyby Stefan chtěl, mohl kdykoli odejít − stejným způsobem, jakým se objevil u mě v obýváku.</p> <p>„Správně.“ Povzdychla jsem si. „No, vlastně za to taky můžeš ty.“</p> <p>Posadil se a naklonil se blíž. „Co se stalo?“</p> <p>„Když jsi mi vlezl do hlavy, Adam se naštval,“ řekla jsem. Neprozradila jsem mu, co přesně se stalo. Opatrnost mě nabádala, že Adamovi by se nelíbilo, kdybych záležitosti smečky probírala s upírem. „Tím, co následně udělal − co přesně, na to se budeš muset zeptat jeho − namíchnul smečku.“</p> <p>Zmateně se zamračil, pak se mu pomalu rozsvítilo. „Omlouvám se, Mercy. Neměla jsi… Nechtěl jsem.“ Odvrátil se. „Nejsem zvyklý být tak sám. Snil jsem a ty jsi jediná, ke komu mě ještě váže pouto krve. Myslel jsem, že se mi to zdá.“</p> <p>„Opravdu je nechala všechny zabít?“ zašeptala jsem a vzpomněla si na něco z toho, co mi prozradil, když byl v mé hlavě. „Všechny tvé…“ Pojem ovce nebyl zrovna politicky korektní a já ho nechtěla naštvat, přestože upíři obyčejné lidi, jejichž krví se živili, ovcemi běžně nazývali. „Všechny tvé lidi?“</p> <p>Některé jsem znala, a pár jsem si dokonce oblíbila. Z nějakého důvodu mi však na mysli nevyvstaly tváře živých lidí, s nimiž jsem se setkala, nýbrž mladý upír Danny, jehož duch se kolébal v rohu Stefanovy kuchyně. Ani jeho nedokázal Stefan ochránit.</p> <p>Stefan na mě mdle pohlédl. „Říkala, že je to trest. Myslím ale, že šlo spíše o pomstu. Kromě toho z nich dokážu čerpat sílu na dálku. Chtěla, abych umíral hlady, když jsem se ti zjevil u nohou.“</p> <p>„Chtěla, abys mě zabil.“</p> <p>Trhaně kývl. „Správně. A kdybys v tu chvíli neměla u sebe doma polovinu Adamovy smečky, udělal bych to.“</p> <p>Vzpomněla jsem si na jeho tvrdošíjný výraz. „Myslím, že tě podcenila,“ řekla jsem.</p> <p>„Opravdu?“ Pousmál se a zavrtěl hlavou.</p> <p>Opřela jsem si hlavu o stěnu. „Já…“ <emphasis>Pořád se na tebe zlobím,</emphasis> neodpovídalo tak docela mým pocitům. Zavraždil nevinné lidi a já si tu s ním jen tak povídala a dělala si o něj starosti. Nevěděla jsem, jak myšlenku, natožpak větu, dokončit, proto jsem změnila téma.</p> <p>„Takže Marsilie ví, že jsem zabila Andreho a ty s Wulfem jste mě kryli?“</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Něco ví − se mnou o tom ale moc nemluvila. Potrestala jenom mě, takže o Wulfem asi neví. A možná ani o tom, co jsem udělal…“ Pohlédl na mě přes ofinu, která mu během dne narostla − slyšela jsem, že když upír vypije hodně krve, může se to stát. „Měl jsem takový pocit, že mě trestá jenom za to, že tě znám. Byl jsem to já, kdo s tebou za klan zůstával v kontaktu. To kvůli mně tě požádala o pomoc a dala ti svolení zabít Andreho mazlíčka. To kvůli mně jsi uspěla. Jsem za tebe zodpovědný.“</p> <p>„Je šílená.“</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Neznáš ji. Snaží se dělat, co považuje za nejlepší pro svůj lid.“</p> <p>Klan upírů se na území Tri-Cities usadil ještě předtím, než tu byla založena města. Marsilii sem poslali za trest, protože spala s oblíbencem někoho jiného. Měla vliv, proto se přestěhovala i s doprovodem, který podle mých informací sestával ze Stefana, Andreho − druhého upíra, kterého jsem zabila − a děsivého chlapíka jménem Wulfe.</p> <p>Wulfe vypadal na šestnáct, za života byl kouzelník nebo čaroděj a někdy se oblékal jako středověký venkovan. Možná to předstíral, ale tušila jsem, že je starší než Marsilie, která se narodila v dobách renesance, takže jeho oblečení asi odpovídalo.</p> <p>Marsilii sem poslali zemřít, ale nestalo se. Naopak se postarala o to, aby její lid přežil. Šířící se civilizace život klanu usnadnila. Upíři už nemuseli bojovat o holý život a Marsilie upadala do apatie, která trvala i celá desetiletí − já bych řekla, že trucovala. Teprve nedávno se znovu začala zajímat o to, co se kolem ní děje, a hierarchie klanu tak byla v rozkladu. Stefan s Andrem jí byli věrní, ale ne všichni měli radost z toho, že se Marsilie probudila a ujala se vlády. Setkala jsem se s nespokojenci, s Estelle a s Bernardem, ale nevěděla jsem toho o upírech dost, abych dokázala odhadnout, jak velkou hrozbu představují.</p> <p>Když jsem se s Marsilii setkala poprvé, tak trochu jsem ji obdivovala… Dokud neočarovala Samuela. Tím mě vyděsila. Samuel byl druhým nejdominantnějším vlkem v Severní Americe a ona a její upíři ho ovládli… snadno. A můj strach z ní sílil s každým setkáním.</p> <p>„Nechci se hádat, Stefane,“ řekla jsem. „Ale ona je padlá na hlavu. Chtěla stvořit další z těch… z těch <emphasis>věcí,</emphasis> kterou stvořil i Andre.“</p> <p>Jeho obličej ztuhnul. „Nevíš, o čem mluvíš. Ani netušíš, čeho se vzdala, když sem přijela, nebo co všechno pro nás udělala.“</p> <p>„Možná ne, ale setkala jsem se s tím netvorem a ty taky. Z další podobné nestvůry by nevzešlo nic dobrého.“ Posedlost démonem není nijak pěkná. Nadechla jsem se a snažila se ovládnout. Neuspěla jsem. „Ale máš pravdu. Nevím, jak uvažuje. A ani to nechci vědět.“</p> <p>Bezvýrazně na mě hleděl.</p> <p>„Jezdíš v mikrobusu jako Shaggy ze Scooby-Doo a umně si hraješ na člověka. Ale muž, kterého jsem znala, by nikdy nezavraždil Andreho oběti.“</p> <p>„Zabil je Wulfe.“ Opravil mě, ale nebránil se; měl by cítit <emphasis>potřebu</emphasis> ospravedlnit se.</p> <p>„Ty jsi <emphasis>souhlasil.</emphasis> Ty lidi brutálně zneužili a vy jste jim zlámali vaz, jako by to byla kuřata.“</p> <p>To už ho rozzlobilo. „Udělal jsem to pro <emphasis>tebe.</emphasis> Copak to nechápeš? Kdyby znala pravdu, zničila by tě. Byly to naprosté nuly. Lidi z ulice, kteří by tak jako tak zemřeli. A <emphasis>ona</emphasis> by zabila <emphasis>tebe</emphasis><emphasis>!</emphasis>“ Ještě než skončil, vyskočil na nohy.</p> <p>„Byly to nuly? Jak to víš? Ani sis s nimi nepromluvil.“ Taky jsem vstala.</p> <p>„Stejně by museli zemřít. Věděli o nás.“</p> <p>„S tím nesouhlasím,“ řekla jsem mu. „Co vaše proslulá schopnost ovládat lidskou mysl?“</p> <p>„Funguje, jen když jsou s námi lidé v krátkém kontaktu − pouze na jedno nakrmení.“</p> <p>„Byli to živí, dýchající lidé a <emphasis>ty</emphasis> jsi je zavraždil.“</p> <p>„Jak jsi věděl, že je Mercy u Andreho?“ Warrenův klidný hlas se přes nás přelil jako ledová vlna. Sestoupil po schodech dolů, prošel okolo mě a odemkl celu. „Už dlouho o tom přemýšlím.“</p> <p>„Co tím chceš říct?“ zeptal se Stefan.</p> <p>„Chci říct, <emphasis>my</emphasis> jsme věděli, že našla Andreho, protože to řekla Benovi. Myslela si totiž, že to nikomu nepoví, neboť se od smrti démonem posedlého neproměnil v člověka. Ben se ale proměnil a řekl nám to, přesto jsme ale nemohli jít za ní. Nevěděli jsme, kde Andreho hledat. Tys nemohl tušit, co plánuje. Jak jsi věděl, že se vydala zabít Andreho? Jak to, že jsi dorazil právě včas, abys zahladil stopy?“</p> <p>Stefan se nepohnul, neopustil celu. Založil si paže na hrudi, ramenem se opřel o mříže a zvážil Warrenovu otázku.</p> <p>„Byl to Wulfe, že?“ řekla jsem. „Věděl, co plánuju, protože jeden z domů, které jsem našla, patřil jemu.“</p> <p>„Wulfe,“ řekl Warren pomalu, když Stefan neodpověděl. „Pobouřilo by ho, kdyby se Marsilie rozhodla vyvolat démona a nechat jím posednout upíra? Přistoupil by na to, že její plán zarazí, i kdyby cenou bylo zničení Andreho? Zašel by za tebou pro pomoc?“</p> <p>Stefan zavřel oči. „Přišel za mnou. Řekl mi, že Mercy je v průšvihu a potřebuje mě. Teprve později mě napadlo, proč to vlastně udělal.“</p> <p>„Takže jsi už o tom uvažoval,“ řekl Warren. „A k jakému závěru jsi dospěl?“</p> <p>„Záleží na tom?“</p> <p>„Vždycky je dobré znát své nepřátele,“ odpověděl Warren s líným texaským přízvukem. „Kdo jsou ti tví?“</p> <p>Stefan na něj hleděl jako štvaný medvěd, frustrovaně a zuřivě. „Já nevím,“ procedil skrz zaťaté zuby.</p> <p>Warren se chladně usmál a v očích měl bystrý pohled. „Ach, myslím, že víš. Nejsi hloupý; nejsi ani dítě. Víš, jak věci fungují.“</p> <p>„Wulfe mě využil, aby se dostal k tobě,“ řekla jsem. „Potom Marsilii prozradil, co jsi udělal.“</p> <p>Stefan na mě jen hleděl.</p> <p>„Zbavil se tebe i Andreho, takže zůstali už jen on, Bernard a Estelle.“ Promnula jsem si ruce a přemýšlela, jestli Stefanovi nějak prospěje, když zjistí, co se stalo. Nic to nezmění a nijak mu nepomůže, když bude vědět, že uvízl ve Wulfeho pasti. Přesto měl Warren pravdu, když říkal, že je dobré znát své nepřátele. „A Bernardovi s Estelle Marsilie nevěří, že?“</p> <p>Stefan kývl. „Kdykoli to jen jde, podkopávají její autoritu, a ona to ví. Stvořil je někdo jiný a dal jí je darem, byl to upír, kterého nemohla odmítnout. Musí se o ně starat jako o každý jiný podobný dar − ale to neznamená, že jim musí důvěřovat. Wulfe… Wulfe je, myslím, záhadou i sám pro sebe. Myslíš, že Wulfe celou věc naplánoval, aby se dostal k moci?“ Odvrátil se a na minutu se odmlčel, očividně přemýšlel o tom, co jsem řekla.</p> <p>Nakonec sevřel rukama mříže cely. „Wulfe už má moc… Kdyby chtěl víc, mohl si prostě říct. Ale zdá se, že přivodil můj pád, ať už měl jakýkoli cíl.“</p> <p>„Pokud Marsilie ví, že jsi Mercy pomohl, poté co zabila Andreho, proč ještě není mrtvá?“ zeptal se Warren.</p> <p>„Měla být,“ řekl Stefan krutě. „Proč myslíš, že mě Marsilie nechala vyhladovět, až se ze mě stala obyčejná šílící bestie, a přenesla mě do Mercyina obýváku? Přece si nemyslíš, že bych něco podobného udělal sám od sebe?“</p> <p>Kývla jsem. „Takže ji napadlo, že se mě zbaví, aniž by za to musela ona nebo její klan zaplatit? Kdybys mě zabil, prostě by prohlásila, že jsi utekl, když tě trestala. Bylo to opravdové neštěstí, že jsi se objevil zrovna u mě doma a zabil mě. Ale podcenila tě.“</p> <p>„Nepodcenila,“ řekl Stefan. „<emphasis>Zná</emphasis> mě.“ Pohlédl na mě a já poznala, že ho zabolelo, když jsem prohlásila, že ho neznám. „Jen neplánovala, že budeš mít u sebe alfu vlkodlaků, který celý plán zhatí.“</p> <p>Byla jsem u toho − a věděla jsem jistě, že by to stejně neudělal.</p> <p>Stefan vycenil zuby, když spatřil můj výraz. „Neztrácej čas romantickými představami o <emphasis>mně.</emphasis> Jsem <emphasis>upír</emphasis> a zabil bych tě.“</p> <p>„Je roztomilý, když se vzteká,“ poznamenal Warren suše.</p> <p>Stefan se k nám obrátil zády.</p> <p>„Zůstala sama a ani to neví,“ řekl tiše a úzkostně.</p> <p>Nemluvil se mnou.</p> <p>V poslední době mu vážně ublížili a mě napadlo, že si zaslouží odpočinek, proto jsem se otočila k Warrenovi a zeptala se: „Proč nejsi nahoře na schůzce?“</p> <p>Warren pokrčil rameny, ale oči měl zastřené. „Šéfovi se povede líp, když u toho nebudu.“</p> <p>„Paul mě nenávidí víc než tebe,“ prohlásila jsem samolibě.</p> <p>Zaklonil hlavu a rozesmál se − přesně jak jsem chtěla. „Chceš se vsadit? Nakopal jsem mu zadek. Nemá ze mě radost.“</p> <p>„Jsi vlk. Já kojot. To nemůžeš srovnávat.“</p> <p>„Hej,“ řekl Warren v předstírané urážce. „Ty neohrožuješ jeho mužnost.“</p> <p>„Znečišťuju smečku,“ opáčila jsem. „Ty jsi jenom úchylka.“</p> <p>„To proto, že jsi mu vynadala do… Stefane?“</p> <p>Rozhlédla jsem se, ale byl pryč. Neměla jsem šanci zeptat se ho na zkřížené hnáty na dveřích.</p> <p>„Do prdele,“ zvolal Warren. „Do prdele.“</p> <p>*</p> <p>„Volal jsi Branovi?“ zeptala jsem se Adama následující večer a co nejvíce si stáhla dolů krátkou sukni oblíbených zelenomodrých šatů, abych ji dostala mezi svoji holou kůži a kožená sedadla Adamova SUV.</p> <p>Neprozradil mi, kam půjdeme na rande, ale sotva vyrazil z domu, zavolala mi Jesse a řekla mi, co měl na sobě − takže jsem věděla, že se musím vytasit s něčím působivým. Přestože jsme měli společný zadní plot, autem to bylo mnohem dál, takže jsem měla čas natáhnout na sebe správné šaty, než zastavil před mými dveřmi.</p> <p>Adamovi slušely obleky. Nosil je do práce, na schůzky smečky i na politické mítinky. A protože pracoval asi tolik jako já, znamenalo to, že je nosil šest dní v týdnu. Přesto byl mezi jeho pracovními obleky a tím, který měl na sobě dneska večer, velký rozdíl. Ty pracovní dávaly jasně najevo, kdo je tu pán. Tento dodával: „A je sexy.“ A taky byl.</p> <p>„Nebyl důvod volat mu,“ odpověděl popuzeně a zabočil s velkým vozem na dálnici. „Polovina smečky mu určitě zavolala, sotva se vrátila domů. Ozve se, až bude ten správný čas.“</p> <p>Asi měl pravdu. Nezeptala jsem se, ale ponurý výraz, se kterým nás s Warrenem uvítal, když jsme vyšli ze sklepa, poté co všichni až na Samuela odjeli, hovořil za vše.</p> <p>Samuel mě políbil na rty, aby Adama vytočil, a pocuchal mi vlasy. „Tady jsi, vlče. Vidím, že talent působit potíže tě neopustil.“</p> <p>To nebylo fér. Za všechno mohli Stefan s Adamem. Informovala jsem o tom Samuela, ale až poté, co mě doprovodil domů.</p> <p>Adam mi brzy odpoledne zavolal, aby se ujistil, že jsem nezapomněla na naše rande. Já obratem zavolala Jesse a přikázala jí, aby mi dala vědět, co bude mít její otec na sobě. Dlužila jsem jí pět babek, ale stálo to za to, protože se Adam usmíval, když jsem naskočila do SUV.</p> <p>Ale moje prostořekost ho o úsměv rychle připravila. Jeho vůz byl pořád celý zprohýbaný, jak do něj vrazil jeden z vlků, když ho odmrštil vzteklý fae. Což byla moje vina. A tak jsem se ho zeptala, jestli už zná odhad škody, a on na mě zavrčel. Potom jsem se zeptala na Brana.</p> <p>Zatím naše rande bezvadně klapalo.</p> <p>Znovu jsem si začala hrát se sukní.</p> <p>„Mercy,“ řekl Adam a jeho hlas zněl ještě vrčivěji než dřív.</p> <p>„Co?“ vyštěkla jsem, ale byla to jeho vina, protože se na mě naštval první.</p> <p>„Pokud si nepřestaneš hrát s těmi šaty, strhnu ti je z těla a na večeři už nepůjdeme.“</p> <p>Pohlédla jsem na něj. Sledoval silnici a obě ruce měl na volantu… ale když jsem se zadívala pozorněji, všimla jsem si, co jsem způsobila. <emphasis>Já.</emphasis> Se zbytky kolomazí pod nehty a stehy na bradě.</p> <p>Možná jsem naše rande přece jenom nezpackala. Uhladila jsem si sukni a úspěšně odolala nutkání povytáhnout si ji výš, protože jsem si nebyla jistá, jestli bych zvládla, co bych tím mohla způsobit. Myslela jsem si, že Adam žertuje, ale… Otočila jsem se k bočnímu okénku, abych skryla úsměv.</p> <p>Zavezl nás k restauraci v rozrůstajícím se Západním Pasku. Ještě před několika lety tu byla jen poušť, ale teď tu stály restaurace, kino, obchoďák a… bombastický (Jessin výraz) Wal-Mart.</p> <p>„Doufám, že máš ráda thajské jídlo.“ Zaparkoval na prázdném konci obrovského parkoviště. Paranoia se projevuje různými způsoby. Mě přepadaly návaly paniky, on parkoval na místech, odkud se mohl rychle dostat. Společná paranoia − šťastný konec už klepal na dveře, ne?</p> <p>Vyskočila jsem z auta a náležitě odhodlaně prohlásila: „Určitě tam podávají i hamburgery.“</p> <p>Zabouchla jsem mu dveře před šokovaným obličejem. Ozvalo se cvaknutí zámků a rázem byl u mě, objal mě… a zakřenil se.</p> <p>„Máš ráda thajská jídla,“ řekl. „Přiznej to.“</p> <p>Založila jsem si paže na hrudi a ignorovala plačtivého idiota, který mi vzadu v mysli vřískal: „Má mě v pasti, v pasti.“ Pomohlo, že Adam je zblízka ještě lepší než na opačné straně auta. A křenící se Adam… no. Má dolíček, jen jeden. Víc nepotřebuje.</p> <p>„Vykecala ti to Jesse, že jo?“ řekla jsem nabručeně. „Až ji příště uvidím, povím jí, že je velmi indiskrétní dítě. Však uvidíš.“</p> <p>Zasmál se… pustil mě a ustoupil, což jen dokazovalo, že si všiml mé paniky. Popadla jsem ho za paži, abych mu dokázala, že se ho nebojím, a táhla ho kolem vozu k restauraci.</p> <p>Jídlo bylo výtečné. Adam poukázal, že na jídelním lístku skutečně mají i hamburgery. Ani jeden z nás si je neobjednal, určitě ale byly taky dobré. Mohla bych však jíst chaluhy a prach a užívala bych si to.</p> <p>Mluvili jsme o autech − prohlásila jsem, že jeho explorer je jedna velká hromada šrotu, a on opáčil, že jsem, co se týká záliby v autech, zakrněla v sedmdesátých letech. Upozornila jsem ho, že můj rabbit je stejně jako vanagon ctihodný pán z let osmdesátých − a pravděpodobnost, že tu jeho SUV bude za třicet let, je nulová. Obzvláště pokud mu na ně budou padat vlci.</p> <p>Mluvili jsme o filmech a knihách. On miloval zrovna životopisy. Já četla jen jeden, o Nathanielu Bowditchovi, a to bylo v sedmé třídě. Fikci nečetl.</p> <p>Dostali jsme se do hádky o Yeatsovi. Nešlo nám ani tak o jeho poezii jako o jeho posedlost okultismem. Adam to považoval za směšné… Mně připadalo směšné, že si něco takového myslí zrovna vlkodlak, a škádlila jsem ho tím, dokud mu to nedošlo.</p> <p>„Mercy,“ řekl − když tu zazvonil jeho telefon.</p> <p>Usrkla jsem vody a připravila se vyslechnout si jeho rozhovor. Ale ukázal se být dost krátký.</p> <p>„Hauptman,“ ozval se úsečně.</p> <p>„Raději bys sem měl přijet, vlku,“ odpověděl neznámý hlas a zavěsil.</p> <p>Podíval se na číslo a zamračil se. Vstala jsem, obešla stůl a nahlédla mu přes rameno.</p> <p>„Volali ti od Strýčka Mikea,“ řekla jsem, protože jsem číslo znala zpaměti.</p> <p>Adam hodil na stůl několik bankovek a rychle jsme opustili restauraci. S ponurým výrazem se v exploreru proplétal provozem víc než povolenou rychlostí. Právě jsme najeli na mezistátní, když se něco stalo… Ucítila jsem záblesk vzteku a hrůzy a někdo zemřel. Někdo ze smečky.</p> <p>Položila jsem Adamovi ruku na stehno a zaryla mu nehty do kůže, jak smečkou vířily žal a zlost. Sešlápl plyn až k podlaze a klouzal večerním provozem jako úhoř. Během pěti minut, které nám zabrala cesta k baru U strýčka Mikea, ani jeden z nás nepromluvil.</p> <p>Parkoviště bylo plné velkých SUV a pick-upů, které si oblíbili fae. Adam se neobtěžoval zaparkovat, prostě zajel ke dveřím a zastavil. Nepočkal na mě − ale nemusel. Byla jsem mu v patách a společně jsme se protáhli kolem vyhazovače, který střežil dveře.</p> <p>Vyhazovač neprotestoval.</p> <p>Bar U strýčka Mikea voněl pivem, smaženými křidélky a popcornem, vlastně jako každý jiný bar v Tri-Cities, až na to, že byl také cítit fae. Nevím, podle jakého systému se fae třídí, ale já z nich obvykle cítila čtyři živly, s nimiž přišli staří filozofové: země, vzduch, oheň a voda s pořádným přídavkem magie.</p> <p>Žádný z těch pachů mi nevadil… až na krev.</p> <p>Velitelský hlas strýčka Mikea nutil hosty ustupovat, až se mačkali jeden na druhého a zatarasili nám cestu. V tu chvíli se Adam přestal ovládat a začal odhazovat ostatní stranou.</p> <p>V baru strýčka Mikea to nebylo zrovna moudré. Většina fae, se kterými jsem se setkala, by pro vlkodlaka nepředstavovala žádný problém… Ale pak tu byli zlobři a další tvorové, kteří vypadali úplně normálně, dokud se pořádně nenamíchli.</p> <p>Teprve ve chvíli, kdy se Adam začal měnit a rvát ze sebe uhlově černý oblek, jsem si uvědomila, že tu nejde jen o to, že by mu povolily nervy.</p> <p>„Adame!“ Bylo to marné, můj hlas zanikl v hučení davu. Položila jsem mu ruku na záda, abych ho neztratila, a ucítila jsem to.</p> <p>Magie.</p> <p>Ucukla jsem. Nepřipomínala faeskou magii. Rozhlédla jsem se, jestli nenajdu někoho, kdo by se na Adama až příliš soustředil, v davu jsem však nikoho neviděla.</p> <p>Ale zahlédla jsem malý plátěný pytlíček, který visel ze stropních trámů za námi. Asi v místě, kde si Adam začal násilím klestit cestu davem. Stropy ve zdejším baru byly asi čtyři metry vysoko. Bez žebříku se k váčku nedostanu − a v nejbližší budoucnosti žebřík neseženu.</p> <p>Pod pytlíkem prošel štíhlý, téměř zženštilý muž. S trhnutím se zastavil, zaklonil hlavu a zařval. Byl to tak příšerně hlasitý zvuk, že přehlušil všechno ostatní a otřásl nám střechou nad hlavou. Maskovací kouzlo, iluze, díky níž vypadal jako člověk, se rozpadla a já bych mohla přísahat, že se okolo něj rozprskl oblak třpytivého prachu.</p> <p>Najednou působil jako obrovská, nadpozemská šedomodrá masa. Pořád měl vzdáleně lidský tvar, ale jeho obličej vypadal, jako by se roztopil. V místě, kde měl mít nos, mu tak zůstaly jen nejasné hrbolky. Jeho tlama byla nepřehlédnutelná − díky velikánským zubům. Stříbřitá očka, příliš malinká na tak velký obličej, se mračila zpod třpytivého modrého obočí. Otřásl se a kolem se znovu rozlétl jiskřící prášek, který se při styku s teplejším povrchem rozplýval. Setřásal ze sebe sníh.</p> <p>V tichu, které se následně rozhostilo, se ozval tenký, mrzutý hlas: „Zatracený sněžný elf.“ Neviděla jsem, kdo promluvil, ale zaznělo to hned vedle odhalené obludy.</p> <p>Znovu zařval, sáhl dolů a zvedl za vlasy nějakou ženu. Vypadala spíše naštvaně než vyděšeně, vytáhla odněkud zbraň, uřízla si vlasy, dopadla zpátky na zem a zmizela mi z dohledu. Netvor − nikdy jsem o sněžném elfovi neslyšela − vlasy zatřásl a hodil je za sebe.</p> <p>Ohlédla jsem se po Adamovi, během krátké chvíle, kdy jsem se nedívala, ale zmizel a zanechal po sobě jen krvácející fae, z nichž většina pořád stála a byla pěkně rozčilená. Podívala jsem se na sněžného elfa a na váček nad jeho hlavou.</p> <p>Nikdo mi nevěnoval pozornost a nebylo divu s bezuzdně řádícím vlkodlakem a ohavným sněžným mužem v místnosti. Co nejrychleji jsem si svlékla šaty i podprsenku, zula si boty a stáhla kalhotky. Nebyla jsem vlkodlak; v kojota jsem se změnila v okamžiku a proměna s sebou přinášela radost, ne bolest. Sněžný elf stál pořád pod pytlíkem, když jsem vyskočila, přistála někomu na ramenou a rozhlédla se.</p> <p>Hosté byli v davu tak natěsnaní, že jsem se cítila jako na koncertu Metalliky, a až ke sněžnému elfovi mi vedla cestička z hlav − samotný elf pak byl dobré tři metry vysoký a nad svým okolím se doslova tyčil.</p> <p>Viděl, že se blížím, a hmátl po mně, ale jsem rychlá a on minul. Vlastně minul spíše proto, že nečekal, že mu vyskočím na rameno a vrhnu se po pytlíku, než díky mé mrštnosti nebo rychlosti. Obrovitý fae byl zatraceně rychlý.</p> <p>Magie vztekle bzučela, když jsem sevřela váček v zubech. Chvíli jsem na něm zůstala viset, než se provázek utrhl. Padala jsem a čekala, že mě každým okamžikem popadnou obrovské ruce sněžného elfa a rozdrtí mě, ve vzduchu mě ale chytil strýček Mike a hodil mě ke dveřím.</p> <p>Jakmile jsem měla váček v zubech, poznala jsem, že jsem měla pravdu, že se jedná o nějaké zákeřné kouzlo nasměrované proti vlkům. Nevím, jak to zjistil strýček Mike, ale zavrčel: „Vynes odsud tu věc.“ Následně splynul s davem.</p> <p>Tlačila jsem se kolem davu, pod ním i skrz něj, až jsem se dostala ven ze dveří. Cítila bych se lépe, kdyby předtím nezemřel někdo mi blízký − znala jsem totiž většinu členů Adamovy smečky, přinejmenším jejich tváře. Cítila bych se líp, kdybych věděla, že je Adam v pořádku. Ale spokojila bych se i s tím, kdyby se za mnou plnou rychlostí neřítila rozzuřená elfská hora.</p> <p>Ještě nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by si říkal elf, takže moje představy zkreslil Tolkienův lid podle vize Petera Jacksona. Netvor, který mě pronásledoval jako splašený vlak, mé představě naprosto neodpovídal.</p> <p>Pokud přežiji, možná mě pobaví výraz, který se objevil na tváři vyhazovače, když si uvědomil, co se k němu blíží − než se otočil a vzal nohy na ramena. Minula jsem ho, když jsme společně skákali z krátkého schodiště na vyasfaltované parkoviště. Kousek utíkal se mnou, pak mu došlo, koho sněžný elf pronásleduje, zabočil ostře doprava a oddělil se ode mě.</p> <p>Dveře netvora na okamžik zpomalily. Vrazil do nich ramenem a cestou ven s sebou vzal celou stěnu. Hodil kus zdi po mně, ale mi se podařilo proskočit pootevřenými dveřmi těsně předtím, než zeď přistála na zemi. V plné rychlosti jsem přeběhla silnici a jen tak tak se vyhnula náklaďáku, který mířil do průmyslové čtvrti za barem strýčka Mikea. Bezpečně na opačné straně jsem se ohlédla a zastavila se.</p> <p>Muž, za kterého se sněžný elf vydával, klečel na okraji parkoviště a třásl hlavou, jako by ho někdo omráčil. Vzhlédl ke mně. Pořád měl stříbřité oči.</p> <p>„Jsi v pořádku?“ zeptal se. „Moc se omlouvám. Takhle jsem se necítil od… od poslední bitvy. Neublížil jsem ti, že ne?“ Pohledem ulpěl na troskách zdi a dveří, které po mně mrštil.</p> <p>Účinky magie váčku byly očividně omezené vzdáleností.</p> <p>Upustila jsem pytlík na zem, otřásla se a kvikla na znamení, že jsem v pořádku. Nebyla jsem si jistá, jestli pochopil, ale nepokusil se přejít cestu za mnou. Proměnila bych se zpátky, ale moje oblečení − oblíbené šaty, drahé (i když jsem je koupila ve slevě) italské sandály a spodní prádlo − zůstalo někde v baru. Nejsem stydlivá, ale sněžného elfa jsem neznala natolik dobře, abych se před ním promenádovala nahá.</p> <p>Hosté začali odcházet a elf se omámeně pokoušel uklidit spoušť, kterou napáchal. Jeden z lidí strýčka Mikea, od hostů se dali snadno rozpoznat podle výrazných zelených kabátců, stál na okraji parkoviště a máváním mě zaháněl dál. Napadlo mě, že to asi bude vyhazovač, který hlídal dveře, ale abych si mohla být jistá, musela bych ho znovu vidět ztuhlého strachy.</p> <p>Zase jsem vzala váček do zubů a couvala, dokud jsem zadkem nevrazila do stěny starého skladiště, které stálo asi padesát metrů od silnice.</p> <p>Parkoviště baru se pomalu vyprazdňovalo, lidé strýčka Mikea řídili provoz a pomáhali sněžnému elfovi s úklidem. Adamovo auto zůstalo na místě.</p> <p>Stejně jako džíp Mary Jo. Zdarma jsem jí ho vyladila, když převzala dozor nad ukňouraným kojotem. Měla jsem Mary Jo ráda. Byla hasička, sto šedesát centimetrů svalů a ocelových nervů.</p> <p>Někdo ze smečky byl mrtvý. V nastalém tichu noci jsem cítila vlnu žalu, která se smečkou šířila, jak ostatní brali na vědomí skon jednoho ze svých. Věděli, o koho jde, ale já se v magii smečky nevyznala natolik, abych si tím byla jistá. Jako nápovědu jsem měla jen auto Mary Jo.</p> <p>Na parkovišti pro hosty zůstalo už jen šest vozů, když z díry po dveřích vyšel ven strýček Mike. Poplácal sněžného elfa po rameni, potom přeskočil betonový obrubník parkoviště a vydal se přes ulici ke mně. V ruce nesl moje šaty.</p> <p>Proměnila jsem se, sebrala šaty a rychle se oblékla. Podprsenku ani kalhotky mi nepřinesl, ale aspoň jsem nebyla nahá. Kopla jsem pytlíček ke strýčku Mikeovi. „Co se stalo?“</p> <p>Sehnul se a zvedl ho. Obličej se mu napjal a vyrazil těžké zafunění − podobný zvuk by vydal spíše lev nebo jiná velká kočka, od něj jsem ho ještě neslyšela.</p> <p>„Pavučino,“ řekl, „mohla bys tenhle odporný kus magie hodit do řeky?“</p> <p>Objevilo se něco zářivého o velikosti světlušky (v Tri-Cities žádné nejsou), zůstalo to viset nad váčkem a vzápětí to spolu s ním zmizelo.</p> <p>„Působilo to i na vás?“ zeptala jsem se.</p> <p>Nevím, co je strýček Mike za fae. Musel být ale mocný, když dokázal udržet pod kontrolou hospodu plnou opilých fae sedm dní v týdnu.</p> <p>„Ne,“ řekl. „Ale dostalo se to na mé území a já to necítil.“</p> <p>Oprášil si ruce a znovu nasadil veselý výraz, ale já už několikrát spatřila, co pod ním schovává, proto mě neuklidnil, jak by měl. Musíte si zapamatovat, že fae nikdy nejsou takoví, za jaké se vydávají.</p> <p>„Chytrý kojot,“ řekl mi. „Ani mě nenapadlo zkontrolovat, jestli všechno to vrčení nemá nějaký důvod, prostě jsem předpokládal, že jsou podráždění, jak vlkodlaci obvykle bývají − a zasáhl jsem příliš pozdě.“</p> <p>„Co se stalo?“ zeptala jsem se znovu, když ale neodpověděl, mávla jsem netrpělivě rukou, bosky přeběhla ulici i parkoviště a vtrhla do baru.</p> <p>Uvnitř to ani s chybějícím kusem zdi za mými zády nevypadalo zas tak špatně, jen jako ve velké, prázdné hospodě, poté co se v ní několik fotbalových týmů opilo a slavilo celou noc. Týmů s fakt velkými hráči, pomyslela jsem si, když jsem vzhlédla k trámu, který sněžný elf prorazil hlavou − možná se slony.</p> <p>Adam na sebe opět vzal lidskou podobu a nyní seděl na zemi na opačné straně místnosti, zády se opíral o zvýšené pódium a paže měl založené na hrudi. Na sobě měl džíny s ustřiženými nohavicemi, které mu někdo někde našel. Nebyl rozzlobený… jen uzavřený.</p> <p>Vedle něj jsem uviděla dva z jeho vlků, Paula a jeho kamaráda. Paul vypadal, jako by mu bylo zle, a druhý muž, jehož jméno mi unikalo, se choulil nad nehybným tělem.</p> <p>Neviděla jsem, o koho se jedná, ale věděla jsem to. Prozradilo mi to auto Mary Jo na parkovišti. Všichni byli umazaní od krve. Adam měl rudé ruce, Paul triko. Poslední muž jí byl celý zmáčený.</p> <p>Vlci nebyli jediní, kdo krvácel. Zdálo se, že se fae na opačném konci místnosti mezi sebou třídí. Poznala jsem ženu, která si uřízla vlasy, aby se osvobodila, ale zdálo se, že není obětí, nýbrž pomáhá ostatním.</p> <p>Adam vzhlédl a bezútěšně se na mě zadíval.</p> <p>Na podlaze bylo sklo a já byla bosá − ale bylo by zapotřebí mnohem větší překážky, abych se k nim nevydala.</p> <p>Paulův přítel vzlykal. „Nechtěl jsem. Nechtěl jsem. Je mi to líto.“ Kolébal tělo Mary Jo a pořád dokola se omlouval.</p> <p>Nemohla jsem se dostat k Adamovi, aniž bych prošla mezi Paulem a jeho přítelem. Zastavila jsem se z dosahu. Nepřipadalo mi jako dobrý nápad nabídnout Paulovi snadný terč, ještě ne.</p> <p>Strýček Mike mě následoval dovnitř, ale napřed zamířil ke skupině na opačné straně příliš prázdné budovy. Když přistoupil k nám, doprovázela ho ostříhaná žena. Stejně jako já se zastavil kus od vlků, aby nenarušil jejich prostor.</p> <p>„Omlouvám se, alfo,“ řekl. „Moji hosté mají právo strávit tu večer v bezpečí, ale někdo porušil pravidla pohostinnosti a očaroval vaše vlky. Dovolíte nám napravit škody, pokud to půjde?“ Ukázal na Mary Jo.</p> <p>Adamův ponurý výraz okamžitě ustoupil pátravému. Vstal, aby vzal Mary Jo z náruče vlka, který ji objímal. „Paule,“ řekl, když ji muž odmítl pustit.</p> <p>Paul se pohnul, vzal přítelovy ruce do svých a odtáhl je. Muž… Stan, napadlo mě, ale mohl se taky jmenovat Sean, sebou trhl a zhroutil se do Paulovy náruče.</p> <p>Žena zatím hlasitě rusky protestovala. Nerozuměla jsem sice jejím slovům, ale z výrazu tváře a řeči těla jsem vyčetla odmítnutí.</p> <p>„Komu to poví?“ vyštěkl strýček Mike. „Jsou to vlkodlaci. Pokud zajdou za novináři a odhalí jim, že existují fae, kteří dokáží léčit smrtelná zranění, my zajdeme za novináři a povíme zvědavým lidem o hrůzách, které před nimi vlkodlaci tak pečlivě tají.“</p> <p>Otočila se k vlkodlakům a vycenila zuby − a pak ztuhla, protože spatřila mě. Zorničky se jí rozšířily, až jí zčernaly celé oči.</p> <p>„Ty,“ řekla a rozchechtala se. Z jejího smíchu mě mrazilo v týle. „Samozřejmě že jsi to ty.“</p> <p>Sotva mě zahlédla, z nějakého důvodu přestala protestovat. Přistoupila k Mary Jo, která ochable visela Adamovi v pažích. Stejně jako sněžný elf před ní odložila maskovací kouzlo, to její z ní ale steklo a nahromadilo se jí v louži u nohou, jako by se jednalo o skutečnou tekutinu a ne o magii.</p> <p>Byla vysoká, vyšší než Adam nebo strýček Mike, ale paže měla vyzáblé a prsty, kterými se dotkla Mary Jo, vypadaly divně. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že na nich má kloub navíc a na bříškách malé polštářky jako gekon.</p> <p>Její obličej byl… ošklivý. Jak se maskovací kouzlo rozplývalo, oči se jí zmenšily a nos se zvětšil, až jí visel přes ústa s tenkými rty jako zkroucená větev starého dubu.</p> <p>Z těla jí sálala měkká fialová zář, která se jí hromadila v nohách, stoupala k ramenům a tekla jí pažemi do rukou. Prsty s polštářky otočila hlavu Mary Jo na stranu a položila jí je pod bradu. Někdo (asi Paulův zoufalý přítel) rozsápal Mary Jo hrdlo.</p> <p>Světlo se mě nedotklo… přesto jsem ho cítila. Jako první světlo úsvitu nebo sprška mořské vody na tváři bylo nesmírně příjemné. Slyšela jsem, jak se Adam ostře nadechl, ale ani na okamžik se neodvrátil od Mary Jo. Po několika minutách se nátělník Mary Jo v bledě fialovém svitu faeské magie bíle rozzářil. Krev, díky níž vypadalo triko v šeru baru tmavé, zmizela.</p> <p>Fae ucukla. „Hotovo,“ řekla Adamovi. „Vyléčila jsem tělo, ale vy musíte přivést k životu srdce a dát jí dech. Pokud už neodešla, vrátí se − nejsem bůh, abych rozdávala život a smrt.“</p> <p>„Masáž srdce,“ přeložil strýček Mike lakonicky.</p> <p>Adam klesl na kolena, položil Mary Jo na zem, zaklonil jí hlavu a pustil se do práce.</p> <p>„A co poškození mozku?“ zeptala jsem se.</p> <p>Fae se ke mně otočila. „Vyléčila jsem tělo. Pokud uvedou srdce a plíce do chodu brzy, k žádnému nedojde.“</p> <p>Paulův přítel se posadil vedle Adama, ale Paul vstal a otevřel ústa.</p> <p>„Ne,“ přerušila jsem ho naléhavě.</p> <p>V očích mu nad mým rozkazem zablýsklo. Měla jsem Paulovi dovolit, aby to udělal, ale ať se mi to líbilo, nebo ne, patřila jsem ke smečce − a to znamenalo chránit ji.</p> <p>„Nemůžeš fae poděkovat,“ řekla jsem mu. „Pokud jim nechceš do konce života sloužit.“</p> <p>„Zkazíš všechnu zábavu,“ řekla fae.</p> <p>„Mary Jo pro naši smečku hodně znamená,“ řekla jsem jí a uklonila se. „Její ztráta by nás dlouhé měsíce bolela. Váš léčitelský dar je velmi vzácný a pozoruhodný.“</p> <p>Mary Jo zalapala po dechu a Paul zapomněl na zlost. Neznamenala pro něj nic zvláštního, ani on pro ni. Mary Jo byla zamilovaná do velmi milého vlka jménem Henry a Paul se oženil s lidskou ženou, kterou jsem neznala. Ale Mary Jo patřila ke smečce.</p> <p>Taky bych se k ní otočila, ale fae mi dál hleděla do očí. Úzké rty zkroutila do chladného úsměvu. „Je to ona, že?“</p> <p>„Ano,“ přitakal strýček Mike opatrně. Obyčejně byl můj přítel. Jeho opatrnost mi prozradila dvě věci. Tato fae mi mohla ublížit a strýček Mike si ani uprostřed své hospody, která představovala centrum jeho moci, nebyl jistý, že by ji dokázal zastavit.</p> <p>Změřila si mě pohledem, jakým si zkušené kuchařky měří na sobotním trhu rajčata. „Myslela jsem si, že nemůže existovat žádný jiný kojot dost zbrklý na to, aby vylezl na hřbet sněžného elfa. Za tohle mi nic nedlužíš, Zelený muži.“</p> <p>Už dříve jsem slyšela, že strýčka Mikea oslovili Zelený muži. Pořád jsem si nebyla úplně jistá, co to znamená.</p> <p>A když se fae natáhla a dotkla se mě dlouhými prsty, zajímala mě jen má vlastní chlupatá kůže.</p> <p>„Udělala jsem to pro tebe, kojote. Tušíš vůbec, jaký zmatek jsi rozpoutala? Morrigan říká, že je to tvůj dar. Jsi zbrklá, rychlá a máš štěstí jako sám Kojot. Ale starý Šotek v dobrodružstvích vždy zemře − a <emphasis>ty</emphasis> s ránem neobživneš.“</p> <p>Mlčela jsem. Předtím jsem ji považovala jen za další fae z Tri-Cities, starousedlíka ze Země víl, která se dala najít ve faeské rezervaci kousek od Walla Walla, postavené buďto proto, aby nás chránila před fae, nebo fae před námi. Ale to, že vyléčila Mary Jo, mi mnohé prozradilo − léčitelský dar nebyl mezi fae běžný a nejednalo se o slabé nadání.</p> <p>Opatrnost strýčka Mikea mi řekla, že je děsivě mocná.</p> <p>„Později si promluvíme, Zelený muži.“ Znovu pohlédla na mě. „Kdo jsi, malý kojote, že jsi tak ohromila Mocné? Porušila jsi naše zákony, ale tvůj vzdor nám přinesl jen dobro. Siebold Adelbertsmiter byl nevinný a všechny problémy způsobili lidé. Musíš být potrestána − a odměněna.“</p> <p>Zasmála se, jako bych ji dobře pobavila. „Toto byla odměna.“</p> <p>Světlo, které jí stále vířilo kolem nohou, se neklidně zavlnilo, ztmavlo a proměnilo se v deset centimetrů vysoký kamenný kruh asi metr v průměru. Zhmotnil se jí pod nohama a zvedl ji ze země jako Aladinův koberec. Okraj se prohnul vzhůru a vytvořil tak velkou mísu − vzpomínka na starý příběh mi prozradila zbytek. Nebyla to mísa, ale hmoždíř.</p> <p>Vzápětí zmizela. Ne jako Stefan, nýbrž tak rychle, že jsem si toho ani nevšimla. Viděla jsem fae proletět pevnou zdí, takže mě to nijak nepřekvapilo. Což bylo jen dobře, protože jsem právě prožila jeden ošklivý šok, nepotřebovala jsem další.</p> <p>Prvním pravidlem při jednání s fae bylo neupoutat jejich pozornost − ale nikdo vám nepoví, co dělat, když už ji upoutáte.</p> <p>„Myslela jsem, že Baba Jaga byla čarodějnice,“ řekla jsem strýčku Mikeovi dutě. Kdo jiný by létal v obrovském hmoždíři?</p> <p>„Čarodějky nejsou nesmrtelné,“ řekl mi. „Samozřejmě že není čarodějka.“</p> <p>Baba Jaga se objevuje v příbězích tuctu zemí v oblasti východní Evropy. Ve většině není hrdinkou. Požírá děti.</p> <p>Pohlédla jsem na Adama, ale ten se i nadále soustředil jen na Mary Jo. Třásla se jako silně podchlazená, ale žila.</p> <p>„A co pytlík?“ zeptala jsem se. „Co když ho někdo vyloví z řeky?“</p> <p>„Tekoucí voda odstraní z látky magii,“ řekl strýček Mike.</p> <p>„Byla to past na vlkodlaky,“ řekla jsem mu. Věděla jsem to, protože jsem z váčku cítila upíry. „Až na tu chodící horu nikoho jiného neovlivnil… Proč jeho, a ne ostatní? A co je, k čertu, sněžný elf? Nikdy jsem o něm neslyšela.“ Myslela jsem, že „elf“ je jeden z všeobecných pojmů, kterými normální lidé označovali fae.</p> <p>„Vláda,“ řekl strýček Mike po chvíli, když zvážil, co mi povědět a co ne (dostat informace z fae je těžší než vymačkat vodu z kamene), „požaduje, abychom se zaregistrovali a uvedli, jaký druh fae jsme. A tak si volíme pojmy, které se nám líbí. Někteří si vyberou starý titul nebo jméno, jiní… si pojem vymyslí stejně, jako si pro nás po dlouhá staletí vymýšleli jména lidé. Moje nejoblíbenější označení je nechvalně známý ‚rychlý jack‘. Nevím, co má označovat, ale v rezervaci jich máme aspoň tucet.“</p> <p>Nemohla jsem si pomoct a zakřenila se. Naše vláda neměla ani tušení, že drží za ocas tygra − a sám tygr jim to v nejbližší době nepoví. „Takže si tu věc se sněžným elfem vymyslel?“</p> <p>„Chceš se s ním o tom přít? A proč na něj váček zaměřený na vlky působil…“</p> <p>„Mám i jinou skutečnou podobu,“ ozval se za mnou tichý hlas se severským přízvukem. Existovalo jen málo tvorů, kteří se ke mně dokázali nepozorovaně připlížit − mé kojotí smysly mě neustále informují o tom, co se v okolí děje − jeho jsem ale neslyšela.</p> <p>Samozřejmě to byl sněžný elf nebo jak si říkal. Byl o několik centimetrů nižší než já − což mohl napravit stejně snadno, jako se Zee mohl zbavit pleše. Ale někomu, kdo ve skutečné podobě − alespoň v jedné z nich − měřil tři metry, nevadilo být malý.</p> <p>Pohlédl na mě a uklonil se. Byl to jeden z těch ztuhlých, prudkých pohybů hlavy a krku, jaký předvádí milovníci bojových umění. „Jsem rád, že jsi tak rychlá,“ řekl.</p> <p>Potřásla jsem mu rukou, kterou mi podal. Byla studená a suchá. „Taky jsem ráda, že jsem rychlá,“ odpověděla jsem upřímně.</p> <p>Pohlédl na strýčka Mikea. „Víš, kdo to narafičil? A namířil kouzlo na mě nebo na vlkodlaky?“</p> <p>Adam náš rozhovor poslouchal. Nevím, jak jsem to poznala, protože se zdálo, že je plně zaujat svými potlučenými vlky. Myslím, že mi to prozradilo napětí v jeho ramenou.</p> <p>Strýček Mike zavrtěl hlavou. „Já měl plné ruce práce s tím, abych se od tebe dostal co nejdál. Pomatení vlci jsou zlí, ale pomatený sněžný elf uprostřed Paska není něco, co bych rád viděl.“</p> <p><emphasis>Já</emphasis> to věděla. Váček páchl upíry.</p> <p>Sněžný elf si klekl vedle Mary Jo a dotkl se jejího ramene. Adam ji něžně odtáhl, položil ji do klína Paulovi a přesunul se mezi ni a sněžného elfa.</p> <p>„Moje,“ řekl.</p> <p>Elf zvedl ruce a pousmál se, jeho slova ale zněla ostře. „Nechtěl jsem jí ublížit, alfo. Nechci působit potíže. Dny, kdy jsem se toulal horami s vlčí smečkou na povel, jsou pryč.“</p> <p>Adam kývl, ale nespustil z něj oči. „Možná. Ale ona patří mně. A já nepatřím tobě.“</p> <p>„Dost,“ řekl strýček Mike. „Jedna rvačka za noc stačí. Vrať se domů, Imire.“</p> <p>Klečící elf vzhlédl ke strýčku Mikeovi a kůže okolo očí se mu na okamžik napjala, pak se zářivě usmál. Všimla jsem si, že má krásné bílé zuby, i když trochu křivé. Vstal a použil přitom jen svaly na stehnech jako bojovník. „Byla to dlouhá noc.“ Pomalu se otočil, ale nezahrnul do pohybu jen strýčka Mikea, vlky a mě, nýbrž všechny v místnosti − uvědomila jsem si, že nás sledují… nebo možná sledovali jen sněžného elfa. „Samozřejmě je čas jít. Uvidíme se.“</p> <p>Nikdo nic neřekl, dokud neopustil budovu.</p> <p>„No,“ řekl strýček Mike a jeho hlas zněl víc irsky než obvykle. „Zajímavá noc.“</p> <p>*</p> <p>Mary Jo se dokázala hýbat, ale pořád se zdála omámená, když jsme ji vyvedli ven. A tak Adam požádal Paula a jeho přítele (jehož jméno nakonec nebylo ani Sean, ani Stan, nýbrž Alec), aby ji odvezli k němu domů. Paul naložil Mary Jo dozadu do jejího auta spolu s Alecem a chystal se nasednout.</p> <p>Zadíval se na moje nohy. „Neměla bys být tady venku bosá,“ řekl s očima upřenýma na zem. Potom zabouchl dveře, nastartoval, zapnul světla a odjel.</p> <p>„Chtěl ti tím poděkovat,“ řekl Adam. „A já ti děkuji taky. Existuje spousta věcí, které bych dělal radši, než bránil Paula před Babou Jagou.“</p> <p>„Měla jsem jí ho nechat,“ řekla jsem Adamovi. „Tvůj život by byl hned jednodušší.“</p> <p>Zazubil se a protáhl si krk. „Tahle noc mohla dopadnout velice, velice špatně.“</p> <p>Zadívala jsem se na SUV za ním. „Spokojíš se jen s ne zrovna dobře? Tvoje pojišťovna asi sněžné elfy nepokrývá, co?“</p> <p>Zpočátku jsem si myslela, že jeho vůz nedopadl nijak zle, že má jenom prázdnou pneumatiku. Ale teď jsem viděla, že kolo je zkroucené v pětačtyřicetistupňovém úhlu.</p> <p>Adam vytáhl mobil. „Tohle se ani nepočítá,“ řekl mi. Objal mě paží okolo ramen a přitáhl si mě blíž, když jeho dcera zvedla telefon. Neměl na sobě košili.</p> <p>„Hej, Jesse,“ řekl. „Máme za sebou divokou noc. Mohla bys nás vyzvednout U strýčka Mikea?“</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>5.</p> <p><image xlink:href="#_6.jpg" />„To ale bylo rande,“ zamumlal Adam. Nezáleželo na tom, jak tiše mluvil; oba jsme věděli, že nás většina smečky, která byla uvnitř domu, poslouchá, stáli jsme totiž na zadní verandě.</p> <p>„Nikdo nemůže tvrdit, že jsi nudný,“ opáčila jsem lehce.</p> <p>Zasmál se, ale jeho oči zůstaly vážné. V koupelně baru U strýčka Mikea se vydrhl a ihned po návratu domů se převlékl. Pořád jsem z něj ale cítila krev.</p> <p>„Musíš se postarat o Mary Jo,“ řekla jsem. „Já musím do postele.“ Mary Jo přežije, pomyslela jsem si. Ale bude pro ni snazší, když se vrátím k sobě domů a nebudu zneklidňovat smečku, která ji nutila bojovat o život.</p> <p>Objal mě, aby mi poděkoval za to, že jsem nic z toho neřekla nahlas. Zvedl mě na špičky − na nohách jsem měla Jessiny žabky − pak mě znovu postavil na zem. „Napřed si ale pořádně umyj nohy, aby se ti nezanítily rány. Pošlu Bena, aby hlídal tvůj dům, dokud Samuel neprohlédne Mary Jo a nevrátí se.“</p> <p>Adam z verandy sledoval, jak odcházím. Nebyla jsem ještě ani v půli cesty, když mě dohonil Ben. Pozvala jsem ho dovnitř, ale zavrtěl hlavou.</p> <p>„Zůstanu venku,“ řekl. „Noční vzduch mi pročistí hlavu.“</p> <p>Vydrhla jsem si nohy, osušila je a šla si lehnout. Usnula jsem, sotva jsem složila hlavu na polštář. Probudila jsem se ještě za tmy, protože jsem vycítila, že nejsem v pokoji sama. Napínala jsem uši, ale nikoho jsem neslyšela − byla jsem si skoro jistá, že je to Stefan.</p> <p>Nedělala jsem si starosti. Kromě Stefana by nikdo z upírů nedokázal překročit práh mého domu. A jen málokdo by neprobudil Samuela.</p> <p>Čich mi nic neprozradil, což bylo divné − dokonce i Stefan vydává pach. Neklidně jsem se převalila a zalehla vycházkovou hůl, která se mnou v poslední době trávila v posteli každou noc. Docela mě z toho mrazilo − hole by se neměly přesunovat samy od sebe. Ale dnes v noci mě teplé dřevo uklidnilo. Pevně jsem ho sevřela.</p> <p>„Násilí nebude potřeba, Mercy.“</p> <p>Než jsem si stačila uvědomit, kdo to promluvil, vyskočila jsem z postele a rozmáchla se holí.</p> <p>„Brane?“</p> <p>Najednou jsem ho i ucítila, mátu a pižmo vlkodlaka a sladkou slanost jeho vlastního pachu.</p> <p>„Nemáš na práci nic důležitějšího?“ zeptala jsem se a rozsvítila. „Třeba vládnout světu?“</p> <p>Seděl na podlaze a opíral se o zeď. Když pokoj zalilo světlo, nehnul se z místa, jen si zastínil oči předloktím. „Přijel jsem minulý víkend,“ řekl. „Ale spala jsi a já jim nedovolil tě vzbudit.“</p> <p>Zapomněla jsem. Ve zmatku okolo Baby Jagy, Mary Jo, sněžného elfa a upírů jsem úplně zapomněla, proč mě přijel osobně navštívit. Náhle mi připadalo podezřelé, že si zakryl oči.</p> <p>Říct, že se alfové chovají vůči smečce ochranitelsky, zdaleka neodpovídá skutečnosti − a Bran byl marok, alfa všech alfů. Možná jsem patřila k Adamově smečce, ale Bran mě vychoval.</p> <p>„Už jsem o tom mluvila s mámou,“ bránila jsem se.</p> <p>Bran se zakřenil, spustil ruku a odhalil oříškově hnědé oči, které v umělém světle vypadaly skoro zelené. „To se vsadím. Otravují tě snad Samuel s Adamem?“ Hlas měl plný (falešného) soucitu.</p> <p>Nikdo se neuměl tak dokonale maskovat jako Bran, a to včetně fae. Vypadal jako puberťák − džíny měl na koleni roztržené a někdo se smyslem pro ironii mu fixem na stehno nakreslil symbol anarchie. Vlasy měl rozcuchané. Dokázal klidně sedět a nevinně se usmívat − a vzápětí někomu utrhnout hlavu.</p> <p>„Mračíš se,“ řekl. „Opravdu tě tak mate, že jsem tady?“</p> <p>Sedla jsem si na podlahu uprostřed místnosti. Nebylo mi příjemné být s Branem v jedné místnosti a mít hlavu výš než on. Zčásti to bylo zvykem, zčásti magií, která dělala z Brana vůdce všech vlkodlaků.</p> <p>„Zavolali ti a řekli, že mě Adam přijal do smečky?“ zeptala jsem se.</p> <p>Tentokrát se Bran rozesmál, až se mu třásla ramena, a já si všimla, jak je unavený.</p> <p>„Jsem ráda, že jsem tě pobavila,“ zabrblala jsem.</p> <p>Dveře za mnou se otevřely a Samuel se vesele zeptal: „Je to soukromá párty, nebo se můžu připojit?“</p> <p>Není báječný? Jednou větou, vlastně jedním slovem (párty), otci řekl, že se nebudeme bavit o Timovi ani o tom, proč jsem ho zabila, a že budu v pořádku. Samuel byl v podobných věcech fakt dobrý.</p> <p>„Pojď dovnitř,“ řekla jsem. „Jak je Mary Jo?“</p> <p>Samuel si povzdychl. „Tati, jedno ti povím. Pokud zemřu a fae se nabídne, že mě vyléčí − odmítni.“ Pohlédl na mě. „Myslím, že nakonec bude v pořádku. Teď ale není zrovna šťastná. Je omámená a v šoku. V podobném stavu jsem ještě žádného vlka neviděl. Aspoň už nepláče. Spí s Paulem, Alecem, Honey a s několika dalšími vlky na té příšernosti, které Adam říká gauč, dole ve sklepě.“</p> <p>Střelil po otci pohledem, pak si sedl na zem vedle mě − a i to byl jasný vzkaz. Neseděl mezi mnou Branem, ne tak docela. Ale mohl se posadit vedle Brana. „Takže, co tě sem přivádí?“</p> <p>Bran se na něj usmál, protože pochopil, co mu chtěl Samuel říct. „Nemusíš ji přede mnou chránit,“ řekl tiše. „Všichni jsme viděli, že to docela dobře zvládá sama.“</p> <p>Při rozhovoru s vlky nešlo jen o slova. Bran nám například zrovna řekl, že viděl záznam z bezpečnostní kamery, to, jak jsem zabila Tima, i… vše ostatní. A že s mým činem souhlasil.</p> <p>Neměla bych z toho mít takovou radost; už jsem nebyla dítě. Ale na Branově názoru mi hodně záleželo.</p> <p>„A ano,“ řekl mi po chvíli, „někdo mi volal a řekl mi, že tě Adam přijal do smečky. Vlastně mi volalo hodně lidí. Povím ti, co jsem jim řekl, a ty to pak můžeš sdělit Adamovi. Ne. Netušil jsem, že je možné přijmout do smečky někoho, kdo není vlkodlak. Hlavně ne tebe, na kterou magie působí nepředvídatelným způsobem. Ne. Jakmile k tomu došlo, jen Adam nebo ty můžete pouto zlomit. Pokud chceš, můžu ti ukázat jak.“ Odmlčel se.</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou… pak jsem odmítnutí zmírnila. „Ještě ne.“</p> <p>Bran na mě pobaveně pohlédl zpod obočí. „Dobrá. Stačí požádat. A ne, nezlobím se. Adam je alfou smečky. Pokud vím, nikdo tím neutrpěl.“ Zakřenil se a byl to jeden z jeho vzácných úsměvů, kdy si na nic nehrál, nýbrž se prostě bavil. „Možná až na Adama. Aspoň nemá porsche, které bys mohla omotat kolem stromu.“</p> <p>„To už je dávno,“ odsekla jsem dopáleně. „Zaplatila jsem za to. A ty jsi mě prakticky vyzval k tomu, abych se pokusila ho ukrást, takže nechápu, proč se tak rozčiluješ.“</p> <p>„Řekl jsem ti, abys to auto nechala na pokoji, Mercy, k ničemu jsem tě nevyzýval,“ řekl Bran trpělivě, ale já v jeho hlase něco slyšela.</p> <p>Že by lhal?</p> <p>„Ano, vyzval jsi ji,“ řekl Samuel. „A má pravdu − věděl jsi to.“</p> <p>„Takže jsi neměl důvod vztekat se, když jsem ho nabourala,“ prohlásila jsem vítězoslavně.</p> <p>Samuel se zasmál. „Pořád ti to nedošlo, Mercy? Nezlobil se kvůli <emphasis>autu.</emphasis> Byl u nehody jako první. Myslel si, že ses zabila. Všichni jsme si to mysleli. Fakt se ti podařilo rozmlátit to auto na cucky.“</p> <p>Chystala jsem se něco říct, ale nemohla jsem. První věc, kterou jsem spatřila poté, co jsem narazila do stromu, byla marokova rozzuřená tvář. Ještě nikdy jsem ho neviděla tak naštvaného − a to jsem ho čas od času dopálila pořádně.</p> <p>Samuel mě poplácal po zádech. „Nestává se často, abys přišla o řeč.“</p> <p>„A tak jsi přinutil Charlese, aby mě naučil, jak auta opravovat a řídit.“ Charles byl Branův druhý syn. Nenáviděl auta a až do toho léta jsem si myslela, že ani neumí řídit. Měla jsem vědět, že to není pravda − Charles uměl všechno. A všechno, co dělal, dělal velmi dobře. Byl to jen jeden z důvodů, proč všechny tak děsil.</p> <p>„Zaměstnalo tě to na celé léto a nemohla ses tak dostat do průšvihu,“ opáčil Bran samolibě.</p> <p>Škádlil mě… ale zároveň to myslel smrtelně vážně. Jedna z nejdivnějších věcí, která vás v dospělosti potkala, bylo prozření, že ne všechno ve vaší minulosti bylo tak, jak jste si původně mysleli.</p> <p>Dodalo mi to odvahu.</p> <p>„Potřebuju poradit,“ přiznala jsem.</p> <p>„Jasně,“ řekl lehce.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla a začala tím, jak jsem zabila Marsiliinu nejlepší šanci na návrat do Itálie, přeskočila ke Stefanovu zjevení v obýváku a k návštěvě staré rivalky z vysoké a skončila téměř smrtícím dobrodružstvím v baru U strýčka Mikea a váčkem, který páchl upíry a magií. Pověděla jsem mu o Mary Jo a o tom, že jsem se bála Adamovi o váčku říct, aby nerozpoutal válku.</p> <p>„Zastavím se u něj a podívám se, jestli nemůžu Mary Jo nějak pomoct,“ řekl Bran, poté co jsem skončila. „Znám pár triků.“</p> <p>Samuelovi se ulevilo. „Dobře.“</p> <p>„Takže,“ řekla jsem Branovi, „je to <emphasis>moje</emphasis> vina. Zabila jsem Andreho. Ale Marsilie nejde po <emphasis>mně.</emphasis>“</p> <p>„Čekala jsi snad, že upír bude jednat přímočaře?“ zeptal se Bran.</p> <p>Asi jo. „Amber mi poskytla důvod odjet na chvíli z města. Když zmizím, Marsilie možná nechá ostatní na pokoji.“ A já získám čas a budu si moct rozmyslet, jak dál. Budu mít tak den dva na to, abych vymyslela, jak zabránit dalšímu krveprolití.</p> <p>„A já s Adamem budeme moct naplánovat náležitou odpověď,“ zavrčel Samuel.</p> <p>Začala jsem protestovat… ale oni měli právo přejít do útoku. Měli právo vědět, že byli cílem.</p> <p>Pokud Mary Jo přežije, Adam Marsilii nenapadne. A pokud nepřežije… Možná Marsilie <emphasis>byla</emphasis> šílená. Viděla jsem podobné šílenství v marokově smečce, kam nejstarší vlci často odcházeli zemřít.</p> <p>„Když odejdeš, Marsilie to může považovat za své vítězství,“ namítl Bran. „Neznám ji dost dobře na to, abych dokázal říct, jestli ti to v konečném důsledku pomůže nebo uškodí. Ale myslím si, že není špatný nápad na několik dní zmizet.“</p> <p>Jak jsem si všimla, neřekl, že Marsilie přestane útočit na mé přátele. Byla jsem si docela jistá, že strýčku Mikeovi dojde, že upíři využili jeho bar k útoku na vlky − a pokud to napadlo mě, pak určitě i Marsilii. Musela opravdu běsnit, když byla ochotná riskovat, že rozčílí strýčka Mikea a rozzuří Adama, jen aby mě dostala.</p> <p>Vsadila bych se, že pokud odejdu, útoky přestanou, protože Marsilie bude chtít, abych na vlastní oči viděla bolest, kterou mým přátelům způsobí. Ale nemohla jsem si tím být jistá. Na druhou stranu to nemohlo ublížit.</p> <p>„Problém je, že na Ambeřině žádosti je něco… divného. Anebo mám po Timovi…“ Polkla jsem. „Možná se prostě bojím jet.“</p> <p>Bran se na mě zadíval bystrýma žlutýma očima a zdálo se, že něco zvažuje. „Strach je dobrá věc,“ řekl nakonec. „Naučí tě neudělat stejnou chybu dvakrát. Zabráníš jí zkušenostmi. Čeho se bojíš?“</p> <p>„Nevím.“ Což nebyla tak docela pravda.</p> <p>„Naslouchej svým instinktům,“ řekl Bran. „Co ti říkají?“</p> <p>„Myslím, že by za tím mohli být zase upíři. Stefan mi přistane v klíně a vyděsí mě − a najednou se objeví cesta ven. Z bláta do louže.“</p> <p>Samuel už vrtěl hlavou. „Marsilie by tě neposlala do Spokane. Sice by tě tak zbavila naší ochrany, ale dostala by ses z jejího dosahu. Ne že by nebyl dobrý nápad dostat tě pryč, ale kdyby za tím byla ona, poslala by tě spíše do Seattlu, kde má nějaké spojence. Ale ve Spokane žije jenom jeden upír a ten nepovoluje návštěvy. Ve městě nejsou žádné smečky, žádní fae, nikdo až na několik bezmocných stvoření, která mu jdou z cesty.“</p> <p>Vykulila jsem oči. Spokane má skoro půl milionu obyvatel. „To je dost velké teritorium pro jednoho upíra.“</p> <p>„Ne pro <emphasis>toho</emphasis> upíra,“ řekl Samuel ve stejnou chvíli, kdy Bran odpověděl: „Ne pro Blackwooda.“</p> <p>„Takže,“ řekla jsem pomalu. „Co upír udělá, když zůstanu několik dní ve Spokane?“</p> <p>„Jak by to zjistil?“ zeptal se Bran. „Jsi cítit jako kojot. Ale někdo, kdo neloví v lesích − což, jak tě mohu ujistit, James Blackwood nedělá − nepozná kojota od psa a většina majitelů psů načichne svými mazlíčky. Kdyby ses chtěla do Spokane odstěhovat, byl bych proti, ale několik dní nebo týdnů tě neohrozí.“</p> <p>„Takže si myslíš, že bych měla jet?“</p> <p>Bran nadzvedl bok a vytáhl ze zadní kapsy mobil.</p> <p>„Nerozbije se ti?“ zeptala jsem se. „Já už zničila několik mobilů tak, že jsem si na ně sedla.“</p> <p>Jen se usmál a řekl do telefonu: „Charlesi, potřebuju, abys zjistil všechno o Amber…?“ Pohlédl na mě a povytáhl obočí.</p> <p>„Promiň, že jsme tě vzbudili, Charlesi. Za svobodna se jmenovala Chamberlainová,“ řekla jsem Samuelovu bratrovi omluvně. „Nevím, jak se jmenuje teď.“ Charles mě slyšel stejně zřetelně jako já jeho. Když jste chtěli ve společnosti vlkodlaků telefonovat soukromě, potřebovali jste headset.</p> <p>„Amber Chamberlainová,“ zopakoval Charles. „To by mělo omezit okruh lidí asi na stovku.“</p> <p>„Žije ve Spokane,“ řekla jsem. „Chodila jsem s ní na vysokou.“</p> <p>„To pomůže,“ odvětil. „Ozvu se vám.“</p> <p>„Vyzbroj se informacemi,“ řekl Bran, když zavěsil. „Ale nevidím důvod, proč bys neměla jet.“</p> <p>„Vezmi si s sebou posilu.“</p> <p>„To je Stefan,“ vykřikla jsem. Než jsem větu dokončila, přirazil Bran Stefana ke stěně naproti místu, kde seděl.</p> <p>„Tati.“ Samuel taky vyskočil na nohy a položil otci ruku na rameno. Nepokusil se ho odtrhnout od Stefana, to by bylo hloupé. „Tati. Je to v pořádku. To je Stefan, Mercyin přítel.“</p> <p>Po několika dlouhých vteřinách Bran ustoupil a nechal ruku spustit ze Stefanova krku. Upír se nevzpíral, což bylo dobře.</p> <p>Upíři jsou houževnatí, možná dokonce víc než vlci, protože upíři už jsou mrtví. Stefan byl jedním z Marsiliiných zástupců a sám o sobě měl velkou moc. Za života byl žoldák… což bylo někdy v dobách renesanční Itálie.</p> <p>Ale Bran byl Bran.</p> <p>„To bylo hloupé,“ řekl Samuel Stefanovi. „Myslel jsem, že už jsi pochopil, že se k vlkodlakovi nemáš plížit.“</p> <p>Dříve by se Stefan ladně uklonil a humorně se omluvil. Nyní jen ztuhle trhl hlavou. „Tady k ničemu nejsem. Dostat Mercy z palebné linie je dobrý nápad − představuje nejslabší terč. Pošlete mě s ní do Spokane, postarám se o její bezpečí.“ Návrh zněl skoro dychtivě… a mě napadlo, co dělal od chvíle, kdy opustil Adamův dům. Co mohl dělat? Možná jsem nebyla jediná, kdo se snažil zjistit, jak zabránit mé vlastní smrti i smrti mých blízkých.</p> <p>Přesto jsem nemohla dovolit, aby mu prošlo, že mě označil za… „Nejslabší?“ řekla jsem.</p> <p>Samuel se otočil ke Stefanovi a zavrčel. „Hloupý upíre. Otec ji skoro přesvědčil, aby jela, a ty jsi všechno zpackal.“</p> <p>Zasmála jsem se. Nemohla jsem si pomoct. Doufala jsem, že když odjedu, budou moji přátelé v bezpečí, a oni doufali, že když odjedu, budu v bezpečí já. Možná měly pravdu obě strany.</p> <p>Branův mobil zazvonil a Charles nám oznámil, že se Amber provdala za Corbana Whartona, o deset let staršího, průměrně úspěšného firemního právníka. Měli osmiletého syna s nějakým postižením, o kterém se zmiňovalo několik novinových článků, žádný ale jasně neřekl, o co se jedná. Potom ze sebe vychrlil jednu nebo dvě adresy, čísla na mobil i na pevnou linku… čísla sociálního pojištění a výsledky posledních daňových přiznání, a to jak osobních, tak firemních. Charles byl sice starý vlk, ale s počítači to fakt uměl.</p> <p>„Děkuji,“ řekl Bran.</p> <p>„Už se můžu vrátit do postele?“ zeptal se Charles, a aniž by počkal na odpověď, zavěsil.</p> <p>Pohlédla jsem na Samuela. „Váš život bude jednodušší, když odjedu.“</p> <p>Kývl. „My se ubráníme… ale ty jsi příliš zranitelná. A když tu nebudeš, když Marsilie nebude vědět, kde tě najít, můžeme ji dostat k jednacímu stolu.“</p> <p>Bran pohlédl na Stefana. „Upír by mohl ve Spokane vzbudit příliš velký rozruch.“</p> <p>Stefan pokrčil rameny. „Poradím si. Byl jsem v pokoji čtvrt hodiny a nikdo z vás si mě nevšiml. Když se dobře nakrmím, nepoznají, co jsem.“</p> <p>„Já z tebe vždycky cítím upíra,“ řekla jsem. Upíra a popcorn. Ten dobrý, máslový. Ne, nevěděla jsem proč. Nikdy jsem ho neviděla popcorn jíst − ani nevím, jestli upíři můžou jíst.</p> <p>Zvedl ruce. „Tak teda nikdo, kdo nemá tak dobrý čich jako Mercy. Kdybych se ocitl v jedné místnosti s Netvorem, možná by si mě všiml. Jinak o mně nebude vědět. Dělal jsem to už dřív.“</p> <p>„S Netvorem?“ zeptal se Samuel.</p> <p>„S Jamesem Blackwoodem.“</p> <p>Upíři dávají svým nejmocnějším tituly. Stefan byl Voják, protože býval žoldák. Wulfe byl Čaroděj… a já věděla, že čarovat umí. Rozhodla jsem se raději držet dál od upíra, kterému ostatní upíři říkali Netvor.</p> <p>„A je tu i něco jiného,“ řekl Stefan. „Dokážu se přenést z jednoho místa na druhé − a můžu vzít Mercy s sebou.“</p> <p>„Jak daleko?“ zeptal se Bran s náhlým zájmem.</p> <p>Stefan pokrčil rameny… a už je nedal zpátky, jako by mu to nestálo za námahu. „Kamkoli. Ale když s sebou vezmu někoho jiného, zaplatím za to. Další den nebudu k ničemu.“ Pohlédl na mě. „Mám adresu.“ Slyšel, jak nám ji Charles diktoval. „Můžu se tam ještě teď v noci přenést a najít si bezpečné místo, kde strávím den.“</p> <p>Bran povytáhl obočí a obrátil se ke mně.</p> <p>„Ráno zavolám Amber,“ řekla jsem. Měla jsem pocit, jako bych utíkala, ale zdálo se, že to Bran považuje za dobrý nápad.</p> <p>Stefan mi vysekl dokonalou úklonu a zmizel dřív, než se mohl narovnat.</p> <p>„Dříve tajil, že něco takového dokáže,“ řekla jsem. Dělalo mi starosti, že už svoji schopnost neskrýval. Jako by mu nezáleželo na tom, co si o něm ostatní myslí.</p> <p>Samuel se na mě usmál. „Rozhodla ses odjet do Spokane, protože Stefan potřebuje zaměstnat, že? Byla jsi připravena zůstat, ale to, jak se choval, tvůj názor změnilo.“ Pohlédla jsem na něj a on zvedl ruce v obraně. „Netvrdím, že nemá důvod. Ale nesmíš zapomenout, že ať už je smutný, nebo ne, je v první řadě upír − a pokud se rozhodne vaše přátelství ukončit, nic proti němu nezmůžeš. Přišel kvůli tobě o hodně, Mercy. Možná už není tvůj přítel.“</p> <p>To mě ani nenapadlo. A tak jsem to zvážila − na zlomek vteřiny. „Kdyby se na mě zlobil, zabil by mě, když se tu objevil celý vyhladovělý. Mohl se sem přenést kdykoli a zabít mě. Chcete, abych odjela, tak přestaň malovat čerta na zeď.“</p> <p>Samuel se zamračil. „Nemaluju čerta na zeď. Ale nesmíš zapomenout, že je upír a upíři nejsou hodní, a nezáleží na tom, jak kavalírsky nebo galantně se Stefan chová. Taky ho mám rád. Ale ty se snažíš zapomenout na to, co je.“</p> <p>Vzpomněla jsem si na dva lidi, kteří se provinili jen tím, že mě viděli zabít Andreho. „Já vím, co je,“ odsekla jsem paličatě.</p> <p>„Upír,“ řekl Bran. „Zlý, ano.“ Zakřenil se a najednou vypadal, jako by byl ještě na střední. „Ale myslím, že jeho paní udělala chybu, když se ho zbavila.“</p> <p>„Zlomila ho,“ řekla jsem. Pohlédla jsem Samuelovi do očí a zašeptala jsem: „Dávejte na sebe pozor, ty a Adam. Já zaměstnám Stefana pátráním po duších.“</p> <p>Ale pokud jsem chtěla opravdu hledat duchy, bylo samozřejmě hloupé brát s sebou Stefana. Duchové neměli upíry rádi, a dokud byli poblíž, odmítali se zjevit. Samuel to věděl a zazubil se, ale jeho oči zůstaly vážné. „Budeme v pořádku.“</p> <p>„Zavolej, pokud mě budeš potřebovat,“ řekl Bran − myslím, že nám oběma. „Pokud se mám podívat na Mary Jo, musím jít.“ Políbil mě na čelo, pak udělal totéž i Samuelovi (který se k němu musel sehnout). Nevěděla jsem, jestli skutečně ví, kdo Mary Jo je, nebo to jen předstírá. Ale ještě jsem nezažila, aby potkal vlka, jehož jméno by neznal.</p> <p>A když už jsme na to narazili… „Hej, Brane?“</p> <p>Zastavil se v půli cesty ke dveřím a otočil se.</p> <p>„Co ta dívka, kterou jsme ti poslali? Ta, která se proměnila tak mladá a nenaučila se ovládat? Je v pořádku?“</p> <p>Usmál se a hned vypadal méně unaveně. „Kara? O posledním úplňku si vedla dobře. Za pár měsíců se bude mít plně pod kontrolou.“ Zamával nám ledabyle přes rameno a vyšel do tmy.</p> <p>„Odpočiň si,“ zavolala jsem za ním. Zavřel za sebou dveře, aniž by odpověděl.</p> <p>Poslouchali jsme, jak Bran odjíždí − bezpochyby v pronajatém mustangu. Jakmile zmizel, Samuel řekl: „Máš ještě několik hodin. Co kdyby ses trochu prospala? Myslím, že skočím přes plot k Adamovi a podívám se, co může táta udělat pro Mary Jo.“</p> <p>„Proč prostě nezavolal?“ zeptala jsem se.</p> <p>Samuel se natáhl a rozcuchal mi vlasy. „Chtěl tě zkontrolovat.“</p> <p>„No,“ řekla jsem. „Aspoň se mě nezeptal, jestli jsem v pořádku. Kdyby to udělal, musela bych mu ublížit.“</p> <p>„Hej, Mercy,“ řekl Samuel s falešnou starostlivostí, „jsi v pořádku?“</p> <p>Zasadila jsem mu štulec, ale trefila jsem ho jen proto, že to nečekal. „Teď už jo,“ řekla jsem, když sebou praštil o zem a překulil se − jako bych vložila do úderu sílu, což jsem neudělala.</p> <p>*</p> <p>Spokane leželo asi dvě stě padesát kilometrů na severozápad od Tri-Cities, a že je blízko, jste poznali podle toho, že kolem začaly růst stromy.</p> <p>Zazvonil mi mobil a já ho zvedla, aniž bych zastavila u krajnice. Obvykle jsem se řídila zákony, ale už tak jsem jela pozdě.</p> <p>„Mercy?“ Byl to Adam a nezdálo se, že by měl ze mě radost. Samuel mu asi přiznal, že za masakr v baru U strýčka Mikea mohli upíři. Svolila jsem, aby to Adamovi řekl, až budu bezpečně z města.</p> <p>„Jo.“ Cestou do kopce jsem předjela karavan. Na opačné straně mě zase dostihne, ale musela jsem si předjíždění užít, když to šlo − vanagony rychlostí zrovna neprosluly. Jednou do něj namontuji silnější motor a pak ostatní teprve uvidí. „Než na mě začneš ječet, protože jsem ti neřekla o upírech, měl bys vědět, že riskuju pokutu, protože s tebou mluvím za jízdy. Opravdu chceš, abych dostala pokutu jenom proto, abys mi mohl vynadat?“</p> <p>Zdráhavě se zasmál, takže se asi zas tolik nezlobil. „Jsi pořád na cestě? Myslel jsem, že jsi vyjela hned ráno.“</p> <p>„Na odpočívadle u Connellu jsem opravila převodovku ve Fordu Focus,“ řekla jsem. „Jedna milá paní tam zůstala trčet i se psem, protože její švagr odvedl fušerskou práci. Neutáhl dobře šrouby a jeden upadl. Trvalo skoro hodinu, než jsme našly někoho, kdo měl šroub a matici potřebné velikosti.“ Na důkaz toho jsem měla na ramenou šmouhy od oleje a ve vlasech štěrk. V rabbitovi jsem s sebou vozila ručník, který jsem mohla rozprostřít na zem. A taky užitečné součástky. Bude ještě nějakou dobu trvat, než uvedu rabbita znovu do chodu.</p> <p>„Jak se má Mary Jo?“</p> <p>„Teď už doopravdy spí.“</p> <p>„Bran pomohl?“</p> <p>„Bran pomohl.“ Slyšela jsem v jeho hlase úsměv. „Dávej na sebe při lovu duchů pozor − a nenech se kousnout Stefanem.“</p> <p>Poslední věta zněla ostře.</p> <p>„Žárlíš?“ zeptala jsem se. Jo. Karavan mě cestou z kopce předjel.</p> <p>„Možná trochu,“ přiznal.</p> <p>„Nemusíš. Budeme v pořádku. Duchové nejsou tak nebezpeční jako pomatené upírky.“ Nedokázala jsem potlačit úzkost v hlase.</p> <p>„Mercy?“</p> <p>„Jo?“</p> <p>„Považuj se za náležitě pokáranou,“ zapředl a zavěsil.</p> <p>Široce jsem se usmála a zaklapla telefon.</p> <p>*</p> <p>Amber mi dala jasné pokyny, podle kterých jsem její dům snadno našla. Když jsem jí to ráno volala, slyšela jsem v jejím hlase takovou úlevu, až jsem si přála, aby skutečně měla problém s duchy a nebyla jen součástí tajného upírského spiknutí s cílem dostat mě někam, kde bude snazší mě zabít. Navzdory Branovu ujištění, že by mě Marsilie do Spokane neposlala, jsem byla… ne paranoidní, opravdu. Opatrná. Byla jsem opatrná.</p> <p>Zee souhlasil, že se postará o dílnu, zatímco budu pryč. Možná bych ho přesvědčila, aby u mě prozatím pracoval za míň peněz, protože se pořád cítil zodpovědný za věci, za které nemohl. Znamenalo by to, že bych po zbytek měsíce mohla jíst burákové máslo namísto nudlí, ale nekladla jsem mu nic za vinu.</p> <p>Promluvil si o zkřížených hnátech se strýčkem Mikem. Rozhodně to prý byla práce upírů. Kosti znamenaly, že jsem upíry zradila a už nejsem pod jejich ochranou − a každého, kdo by mi nabídl pomoc, by ze strany upírů mohlo potkat něco moc nemilého. Výklad byl děsivý. V ohrožení tím pádem byli i lidé jako Tony nebo sensei Johanson.</p> <p>Znamenalo to, že bych měla na chvíli vypadnout z města a vymyslet způsob, jak omezit počet lidí, kteří by mohli padnout Marsilii za oběť.</p> <p>Amber žila ve viktoriánském sídle se dvěma věžičkami. Cihlovou verandu nedávno omítli a střechu čerstvě natřeli. Dokonce i růžové keře vypadaly jako naaranžované pro časopis.</p> <p>Zamračila jsem se na vitrážová okna, která se třpytila ve slunci, a přemýšlela, kdy jsem doma naposledy umývala okna. Umyla jsem je <emphasis>vůbec</emphasis> někdy? Samuel určitě.</p> <p>Právě o tom jsem přemýšlela, když se otevřely dveře. Zaskočeně na mě zíral malý chlapec a já si uvědomila, že jsem nezazvonila.</p> <p>„Ahoj,“ řekla jsem. „Máš doma mámu?“</p> <p>Rychle se vzpamatoval, stydlivě na mě upřel zpod dlouhých, hustých řas mlhavě zelené oči, otočil se a zazvonil na zvonek, který jsem nepoužila.</p> <p>„Jsem Mercy,“ řekla jsem, zatímco jsme čekali, až se z hlubin domu vynoří Amber. „Tvoje máma a já jsme spolu chodily do školy.“</p> <p>Obezřetnost v jeho pohledu ještě zesílila a stále mlčel. Takže mu o mně asi neřekla.</p> <p>„Mercy, začínala jsem si myslet, že už se neobjevíš.“ Ambeřin hlas zněl uštvaně a vůbec ne vděčně, a to ještě neviděla, jak vypadám − že jsem celá od oleje a hlíny z parkoviště.</p> <p>Spolu s jejím synem jsme se k ní otočili.</p> <p>Pořád vypadala jako psíček na přehlídce, ale v očích měla stres. „Chade, to je moje přítelkyně. Pomůže nám s duchem.“ Její ruce se při mluvení ladně roztančily a já si vzpomněla, že se Charles zmínil o tom, že její syn je postižený: byl hluchý.</p> <p>Obrátila pozornost ke mně, ale ruce se jí stále pohybovaly, aby syn věděl, co říká. „To je můj syn Chad.“ Zhluboka se nadechla. „Mercy, omlouvám se. Manžel pozval na večeři klienta. Zmínil se o tom teprve před několika minutami. Je to formální večeře…“</p> <p>Podívala se na mě a hlas se jí vytratil.</p> <p>„Co?“ odsekla jsem ostře. „Nevypadám snad, že bych se dokázala zúčastnit formální večeře? Omlouvám se, ale stehy na bradě mi vytáhnou až příští týden.“</p> <p>Rozesmála se. „Ani trochu ses nezměnila. Pokud s sebou nemáš nic vhodného, můžeš si půjčit něco mého. Chlapík, který má přijít, je na nemilosrdného obchodníka docela dobře vychovaný. Myslím, že se ti bude líbit. Musím se ještě o něco postarat a skočit do obchodu.“ Otočila se, aby syn viděl její ústa. „Chade, odvedl bys Mercy do pokoje pro hosty?“</p> <p>Znovu na mě obezřetně pohlédl, ale kývl. Když vešel dovnitř a vydal se nahoru po schodech, Amber řekla: „Raději bych tě měla varovat, můj muž se kvůli duchovi dost zlobí. Myslí si, že si s Chadem vymýšlíme. Ocenila bych, kdyby ses o tom před klientem nezmiňovala.“</p> <p>*</p> <p>Naproti pokoji, ve kterém mě ubytovali, byla koupelna. Vzala jsem si s sebou kufr a šla se umýt. Než jsem si sundala špinavé triko, zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla.</p> <p>Duchové se občas zjevují jen jednomu smyslu. Někdy je jenom slyším, někdy jenom cítím. Ale koupelna voněla pouze mýdlem, šampónem, vodou a hloupými tabletami, které lidé, kteří nemají domácí mazlíčky, hází do záchodu.</p> <p>Nic jsem neviděla ani neslyšela. Přesto se mi naježily vlasy v týle, když jsem si svlékla triko a nacpala ho do plastikové přihrádky v kufru. Drhla jsem si ruce, dokud nebyly skoro čisté, vyčesala si špínu z vlasů a znovu je spletla. A celou dobu jsem cítila, že mě někdo pozoruje.</p> <p>Možná to bylo silou sugesce. Stejně jsem se ale umyla tak rychle, jak jen to šlo. Na zdech se však neobjevily žádné tajemné nápisy, nikdo se mi nezjevil v zrcadle a nic se samo od sebe nepohnulo.</p> <p>Otevřela jsem dveře koupelny a našla Amber netrpělivě postávat na chodbě. Nevšimla si, že mě překvapila.</p> <p>„Musím vzít Chada na softbalový trénink, pak nakoupit na večeři. Chceš jet s námi?“</p> <p>„Proč ne?“ Ledabyle jsem pokrčila rameny. Nelíbilo se mi, že bych měla zůstat v domě sama − to jsem ale lovec duchů. Ještě se nic nestalo, a já už byla celá vylekaná.</p> <p>Jela jsem vpředu. Chad se na mě zamračil, ale posadil se dozadu. Asi jsem na něj neudělala velký dojem. Nikdo nic neřekl, dokud jsme Chada nevysadily. Nezdálo se, že by se mu na trénink chtělo. Amber dokázala, že je otrlejší než já, protože odolala jeho štěněcímu pohledu a nechala ho v péči lhostejného trenéra.</p> <p>„Takže ses rozhodla, že z tebe nebude učitelka dějepisu,“ řekla Amber, když se znovu rozjela. Hlas měla stejně napjatý jako nervy. Cítila jsem, že za její stres nemůžu − na druhou stranu nikdy nepůsobila uklidňujícím dojmem.</p> <p>„<emphasis>Rozhodla</emphasis> není to správné slovo,“ řekla jsem. „Přijala jsem práci automechaničky, abych měla z čeho žít, než se někde uvolní místo učitelky… A jednoho dne jsem si uvědomila, že i kdyby mi někdo podobné místo nabídl, radši pracuju s hasákem.“ A protože o tom sama začala, zeptala jsem se: „Myslela jsem, že jsi chtěla být veterinářkou.“</p> <p>„No, život chtěl něco jiného.“ Odmlčela se. „Narodil se Chad.“ To pro ni ale bylo až moc upřímnosti najednou, proto zmlkla. V samoobsluze jsem se rozhodla porozhlédnout kolem, zatímco ona zkoušela rajčata − mně se zdálo, že vypadají všechna dobře. Koupila jsem si čokoládovou tyčinku, jen abych zjistila, jak moc se změnila.</p> <p>Ne moc. Než dokončila kázání o tom, jaké škody umí v těle napáchat rafinovaný cukr, byly jsme skoro doma. Cítila se mnohem příjemněji − a konečně mi pověděla o svém duchovi.</p> <p>„Corban nevěří, že v domě straší,“ řekla, zatímco jsme se proplétaly provozem. Pohlédla na mě a odvrátila se. „Já sama vlastně taky nic neviděla ani neslyšela. Řekla jsem mu to, jen aby nechal na pokoji Chada.“ Zhluboka se nadechla a znovu na mě pohlédla. „Myslí si, že by Chadovi bylo líp v internátní škole − na nějakém místě pro problematické děti, které mu doporučil přítel.“</p> <p>„Mně jako problematické dítě nepřipadá,“ řekla jsem. „Myslela jsem, že ‚problematické‘ děti spíše berou drogy a mlátí spolužáky.“ Chad vypadal, že by raději zůstal doma a četl si, než si hrál s míčem.</p> <p>Amber se nervózně zasmála. „Corban s Chadem dobře nevychází. Nerozumí mu. Je to staré klišé o tátovi sportovci a o synovi, který je knihomol.“</p> <p>„Ví Corban, že není Chadův otec?“</p> <p>Dupla na brzdy tak prudce, že kdybych nebyla připoutaná, asi bych se blíže seznámila s čelním sklem. Zůstala stát uprostřed ulice. Seděla nehybně a vůbec si nevšímala troubení vozů za námi. Byla jsem ráda, že jsme seděly v pevném mercedesu a ne v miatě, kterou přijela ke mně domů.</p> <p>„Zapomněla jsi,“ řekla jsem mdle. „Taky jsem znala Harrisona. Žertovaly jsme o jeho dlouhých řasách a od té doby jsem nepoznala nikoho s takovýma očima. Až do dneška.“ Harrison byl její jedinou pravou láskou − asi na tři měsíce, než ho nechala kvůli studentovi medicíny.</p> <p>Amber se znovu rozjela a kolona aut za námi se pohnula. „Zapomněla jsem, žes ho znala.“ Vzdychla si. „Je to zábavné. Ano, Corban ví, že není Chadův otec, ale Chad to neví. Dřív na tom nezáleželo, ale teď si nejsem tak jistá. Corban je v poslední době… jiný.“ Zavrtěla hlavou. „Ale byl to on, kdo navrhl, abych tě požádala o pomoc. Viděl článek v novinách a řekl: ‚Není to ta holka, která prý viděla duchy? Co kdybys ji požádala, aby se podívala na toho tvého?‘“</p> <p>Došlo mi, že už jsem byla vlezlá až až, proto jsem položila méně vtíravou otázku: „Co ten duch dělá?“</p> <p>„Hýbe věcmi,“ řekla mi. „Jednou nebo dvakrát týdně přestaví celý Chadův pokoj. Chad říkal, že viděl, jak pohybuje nábytkem.“ Zaváhala. „A rozbíjí věci. Několik váz, které tchán dovezl z Číny. Sklo na zarámovaném diplomu mého muže. Někdy nechává věci zmizet.“ Znovu na mě pohlédla. „Klíče od vozu. Boty. Nějaké Corovy důležité papíry se objevily pod postelí u Chada v pokoji. Corbana to dost rozzlobilo.“</p> <p>„U Chada?“</p> <p>Kývla.</p> <p>Ještě jsem se s jejím manželem nesetkala a už jsem ho neměla ráda. I kdyby za všechno mohl Chad − neměla jsem žádné důkazy o opaku − poslat ho do internátní školy na převýchovu nic nespraví.</p> <p>Vyzvedly jsme mrzutého Chada, kterému nebylo nijak do řeči, a Amber přestala mluvit o duších.</p> <p>*</p> <p>Amber se otáčela v kuchyni. Snažila jsem se pomoct, ale nakonec mě poslala pryč, abych se jí nepletla pod nohy. Nelíbil se jí způsob, jakým jsem loupala jablka. Vzala jsem si s sebou z domu knihu − velmi starou knihu − se skutečnými pohádkami. Byla jen vypůjčená a já ji musela brzy vrátit, proto jsem četla tak rychle, jak jen to šlo.</p> <p>Zrovna jsem si dělala poznámky o kelpiech (byli považováni za vyhynulé), když někdo dvakrát zaklepal na dveře a otevřel.</p> <p>Stál v nich Chad s poznámkovým blokem a tužkou v ruce.</p> <p>„Ahoj,“ řekla jsem.</p> <p>Obrátil notes ke mně a já si přečetla: „Kolik vám táta platí?“</p> <p>„Nic,“ řekla jsem.</p> <p>Přimhouřil oči, utrhl stránku a ukázal mi následující. Očividně o tom dlouze přemýšlel. „Co tu děláte? Co chcete?“</p> <p>Odložila jsem knihu stranou a zadívala se mu do očí. Byl neústupný, ale nebyl Adam ani Samuel: mrkl první.</p> <p>„Jde po mně upírka. Chce mě zabít,“ řekla jsem. Samozřejmě jsem to neměla dělat, ale chtěla jsem vědět, jak zareaguje. Bran mi jednou řekl, že zvědavost je stejně nebezpečná pro kojoty jako pro kočky.</p> <p>Chad zmačkal papír a pohnul rty. Podobnou odpověď očividně nečekal.</p> <p>Povytáhla jsem obočí. „Promiň. Nerozumím ti. Neodezírám.“</p> <p>Zuřivě se pustil do psaní. „Lhářy,“ říkal papír.</p> <p>Vzala jsem mu tužku a napsala: „Lháři.“ Pak jsem mu notes vrátila a řekla: „Chceš se vsadit?“</p> <p>Přitiskl si zápisník k hrudi a oddupal. Líbil se mi. Připomínal mi mě.</p> <p>O patnáct minut později vtrhla dovnitř jeho matka. „Červenou nebo fialovou?“ vyhrkla vystresovaně. „Pojď se mnou.“</p> <p>Zmateně jsem ji následovala do ložnice, kde ze skříně vytáhla dvoje šaty. „Za pět minut musím dát péct závitky,“ řekla. „Červené nebo fialové?“</p> <p>Na fialových bylo mnohem víc látky. „Fialové,“ řekla jsem. „Mohla bych si půjčit i boty? Nebo mám chodit bosky?“</p> <p>V očích se jí objevil divoký pohled. „Boty mám, ale ne silonky.“</p> <p>„Amber,“ řekla jsem jí. „Obuju si kvůli tobě podpatky. Obleču si šaty. Ale neplatíš mi dost na to, abych si natáhla silonky. Moje oholené a opálené nohy budou muset stačit.“</p> <p>„Můžeme ti zaplatit. Kolik chceš?“</p> <p>Zadívala jsem se na ni, ale nedokázala jsem říct, jestli žertuje, nebo ne. „Nechci peníze,“ ujistila jsem ji. „Aspoň tak budu moct vzít nohy na ramena, až se začnou dít děsivé věci.“</p> <p>Nezasmála se. Byla jsem si docela jistá, že mívala smysl pro humor. Možná.</p> <p>„Podívej,“ řekla jsem. „Zhluboka se nadechni. Najdi mi boty a jdi dát péct závitky.“</p> <p>Zhluboka se nadechla a zdálo se, že to pomohlo.</p> <p>Když jsem se vrátila do ložnice, našla jsem tam znovu Chada s notesem. Zíral na hůl na posteli. Nevzala jsem ji s sebou, ale stejně se objevila. Litovala jsem, že se jí nemůžu zeptat, co ode mě vlastně chce.</p> <p>Vzala jsem ji do ruky a počkala, až hleděl přímo na mě, aby mi mohl odezírat ze rtů. „Tímhle tluču neposlušné děti.“</p> <p>Sevřel notes pevněji, takže asi uměl mistrně odezírat. Odložila jsem hůl zpátky na postel. „Co jsi chtěl?“</p> <p>Obrátil blok ke mně a ukázal mi novinový článek, který vystřihl a nalepil na stránku. „Přítelkyně alfy vlkodlaků zabila násilníka,“ hlásal titulek. Doplňoval ho obrázek, na kterém jsem vypadala potlučeně a omámeně. Nevzpomínala jsem si, že by mě někdo fotil, ale z té noci jsem si pamatovala jen velmi málo.</p> <p>„Ano,“ řekla jsem, jako by mě najednou nerozbolel žaludek. „Staré zprávy.“</p> <p>Obrátil stránku a já viděla, že si připravil další poznámku. „Upýři nejsou.“ Pravopis asi nebyl jeho silnou stránkou. I v deseti jsem uměla správně napsat upíry.</p> <p>„Fajn, díky,“ řekla jsem. „Dík, že jsi mi to řekl. Hned zítra se vrátím domů.“</p> <p>Spustil ruce k bokům a podrážděně kýval notesem jako kočka ocasem. Poznal uštěpačnost, i když jen odezíral.</p> <p>„Žádný strach, kluku,“ řekla jsem mu něžněji. „Nejsem součástí plánu, jak tě vystrnadit do dětského vězení. I když nic nenajdu, neznamená to, že tu nic není. A povím to i tvému otci.“</p> <p>Rychle zamrkal a pevně objal blok. Vystrčil bradu jako menší, méně paličatá verze matky. A odešel.</p> <p>*</p> <p>Amber vyběhla nahoru po schodech, a když procházela okolo mě, zamávala. Slyšela jsem, jak zaklepala a otevřela dveře. „Taky se uprav,“ řekla synovi. „Nemusíš s námi jíst − v mikrovlnce máš talíř − ale nechci, aby ses plížil kolem. Víš, jak to tvého otce dráždí. Takže si učeš vlasy a umyj obličej a ruce.“</p> <p>Svlékla jsem se a natáhla si fialové šaty. Docela mi padly − možná byly trochu moc těsné v ramenou a v bocích, ale když jsem na sebe pohlédla do zrcadla, vypadala jsem docela k světu. Amber, Char a já jsme si vždycky navzájem půjčovaly šaty.</p> <p>Podpatky byly vyšší, než mi bylo příjemné, ale dokud zůstaneme v domě, mělo by to být v pořádku. Char měla menší nohy než já a Amber. Znovu jsem si vykartáčovala vlasy a spletla je do francouzského copu. Pak už to chtělo jen trochu rtěnky a maskary a byla jsem připravená.</p> <p>Litovala jsem, že nejdu na večeři s Adamem místo s Amber, jejím pitomým manželem a nějakým důležitým klientem. Skoro jsem si přála, abych taky měla talíř v mikrovlnce.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>6.</p> <p><image xlink:href="#_7.jpg" />Ani jeden z mužů, kteří vešli do domu, nebyl pohledný. Menší plešatěl a měl buclaté ruce, které zdobily tři silné zlaté prsteny. Oblek sice pocházel z obchodu, zato z drahého obchodu. Jeho oči byly bleděmodré, skoro tak světlé jako oči Samuelova vlka. Díky této podobnosti jsem ho chtěla mít ráda. Stál skoro stydlivě stranou, zatímco druhý muž objal Amber.</p> <p>„Ahoj, zlato,“ řekl Ambeřin manžel a já ke svému překvapení zaslechla v jeho hlase skutečnou vřelost. „Děkuji, že jsi nám uvařila večeři, i když jsem ti nedal vědět předem.“</p> <p>Corban Wharton byl spíše výrazný typ než pohledný. Nos měl na širokou tvář až příliš dlouhý, oči tmavé a široko posazené − a usmívaly se. Bylo na něm něco nezlomného a uklidňujícího. Byl to člověk, kterého byste chtěli mít po boku v soudní síni. Když spatřil mě, krátce se zamračil, jako by se snažil vzpomenout si, kdo jsem.</p> <p>„Vy musíte být Mercedes Thompsonová,“ řekl a napřáhl ruku.</p> <p>Potřásli jsme si rukama a jeho stisk byl dobrý, politikův − pevný a suchý.</p> <p>„Říkejte mi Mercy,“ řekla jsem. „Dělají to všichni.“</p> <p>Kývl. „Mercy, to je můj přítel a klient Jim Blackwood. Jime, Mercy Thompsonová, přítelkyně mojí manželky, která je u nás tento týden na návštěvě.“</p> <p>Jim hovořil s Amber a jen nakrátko obrátil pozornost ke Corbanovi a ke mně.</p> <p>Jim Blackwood. James Blackwood. Kolik Jamesů Blackwoodů může ve Spokane žít? pomyslela jsem si v tupé panice. Pět? Šest? Ale věděla jsem, že nebudu mít takové štěstí − i když jsem z něj kvůli silné kolínské upíra necítila.</p> <p>Bran mě ujistil, že si podle mého pachu bude myslet, že chovám psy. A kdyby ne, i kdyby poznal, co jsem − byla jsem tu jenom na návštěvě. Tím jsem ho přece nemohla urazit, ne?</p> <p>Věděla jsem, že to není tak jednoduché. Upíry mohlo urazit cokoli, co se jim znelíbilo.</p> <p>„Pane Blackwoode,“ pozdravila jsem, když se odvrátil od Amber. Hlavně to nekomplikovat. Nevěděla jsem, jestli upíři dokáží vycítit lež jako vlkodlaci, ale nemínila jsem mu říct: „Těší mě, že vás poznávám,“ ani nic podobného, když jsem si přála být někde úplně jinde.</p> <p>Snažila jsem se zachovat si na tváři společenský úsměv, přestože se mi v hlavě kupily pitomé myšlenky. Jak s námi chce jíst? Upíři nejedí. Nebo jsem je při tom ještě nikdy neviděla. Jaká byla pravděpodobnost, že se tu objeví upír, aniž by se jednalo o Marsiliinu léčku?</p> <p>Nepřipadalo mi, že by Blackwood plnil rozkazy někoho jiného.</p> <p>„Říkejte mi Jime,“ odpověděl a jeho hlas podmalovával lehký britský přízvuk. „Omlouvám se, že ruším vaši návštěvu, ale dnes odpoledne jsme měli naléhavou schůzku a Corban trval na tom, že mě vezme s sebou domů.“</p> <p>V kulaté tváři měl veselý výraz a jeho stisk byl ještě lépe nacvičený než Corbanův. Kdybych o něm nemluvila s Branem, neměla bych tušení, co je.</p> <p>„Půjdeme ke stolu?“ navrhla Amber, která se nyní, když měla vše připravené, chovala klidně a ovládala se. „Jídlo je připravené, a když ho necháme ležet, lepší už nebude. Obávám se, že jsem uvařila jen něco jednoduchého.“</p> <p>„Něco jednoduchého“ představoval steak na pepři s rýží, salátem a vaječnými závitky a domácí jablečný koláč jako zákusek. Jídlo z upírova talíře prostě mizelo. Neviděla jsem, že by jedl nebo se talíře třeba jen dotkl − a to jsem ho s morbidní uchváceností sledovala. A možná tak trochu i s nadějí. Kdybych ho viděla sníst třeba jen sousto, uvěřila bych, že je tím, za koho se vydává.</p> <p>Mlčela jsem, zatímco muži mluvili o obchodech − většinou o smlouvách a důchodových fondech − a byla jsem nesmírně šťastná, že si mě nikdo nevšímá. Amber se tu a tam ozvala, ale jen aby řeč nestála. Slyšela jsem, jak se Chad proplížil okolo obýváku do kuchyně. Po chvíli zase odešel.</p> <p>„Jako vždy to bylo báječné,“ řekl upír Amber. „Krásná, okouzlující − a dobrá kuchařka. Jak říkám Corbanovi, jednou vás mu <emphasis>ukradnu.</emphasis>“ Zamrazilo mě u páteře, protože to myslel vážně, ale Corban s Amber se jen zasmáli, jako by šlo o starý vtip. Pak se podíval na mě. „Dnes večer jste nějak zamlklá. Corban říkal, že jste chodila s Amber do školy a žijete v Kennewicku. Čímpak se živíte?“</p> <p>„Spravuju věci,“ zamumlala jsem do talíře.</p> <p>„Věci?“ zeptal se zaujatě, což jsem právě nechtěla.</p> <p>„Auta. Mercedes spravuje volkswageny,“ řekla Amber a do hlasu se jí vloudilo ostří, které jsem znala z dřívějška. „Ale vsadila bych se, že bych ji pořád dokázala přimět, aby se rozmluvila o královských rodech Evropy nebo o jménu Hitlerova německého ovčáka.“ Usmála se na Jamese Blackwooda, Netvora, jenž ze svého území vyháněl upíry i všechny ostatní tvory, kteří by se mu mohli postavit. Kojot by pro něj velkou výzvu nepředstavoval.</p> <p>Amber tlachala dál skoro nervózně. Možná se bála, že vyskočím a povím váženému klientovi jejího manžela, že mě sem pozvala, abych našla ducha. Kdyby věděla, co je, nedělala by si s podobnými věcmi starosti. „Jeden by si myslel, že s jejím původem − je z poloviny Černá stopa… nebo Černá noha? V každém případě, jeden by si myslel, že bude studovat dějiny původních obyvatel Ameriky a ne historii Evropy.“</p> <p>„Nevyžívám se v tragédiích,“ odpověděla jsem a snažila se působit nezajímavě. „A těmi se dějiny původních obyvatel jenom hemží. Ale teď jenom opravuju auta.“</p> <p>„Blondi,“ řekl Corban, „tak se ten pes jmenoval.“</p> <p>„Někdo mi řekl, že to byla fena a pojmenovali ji podle komiksu <emphasis>Blondie,</emphasis>“ dodala jsem. Tato domněnka vedla k mnoha hádkám mezi šprty se zájmem o nacisty. Doufala jsem, že se rozhovor obrátí k Hitlerovi. Byl mrtvý a nemohl už nikomu ublížit − na rozdíl od mrtvého v jídelně.</p> <p>„Patříte k původním obyvatelům?“ zeptal se upír. Snažil se zachytit můj pohled?</p> <p>Uměla jsem se velmi dobře vyhýbat pohledům ostatních lidí − mezi vlky to byla užitečná dovednost. S pohledem upřeným na jeho čelist jsem odpověděla: „Napůl. Po otci. Nikdy jsem ho ale nepoznala.“</p> <p>Potřásl hlavou. „To je mi moc líto.“</p> <p>„Už je to dávno,“ řekla jsem. Napadlo mě, že když je nezaujal Hitler, možná se to povede obchodům. U nevlastního otce to vždycky fungovalo. „Takže Corban se stará o to, aby se vaše společnost nedostala k soudu?“</p> <p>„Je ve své práci velmi dobrý,“ řekl upír s potěšeným, spokojeným úsměvem. „S jeho pomocí udržím společnost ještě pár měsíců nad hladinou, co?“</p> <p>Corban se od srdce zasmál. „Ach, přinejmenším pár měsíců.“</p> <p>„Na peníze,“ řekla Amber a pozvedla sklenku. „Na spoustu peněz.“</p> <p>Předstírala jsem, že srkám víno spolu s ostatními, ale byla jsem si jistá, že moje představa o vydělávání peněz se diametrálně liší od té jejich.</p> <p>*</p> <p>Konečně odešel. Nebylo to tak hrozné, jak jsem se obávala. Netvor byl okouzlující a já doufala, že mě považoval jen za nezajímavou automechaničku. Až na onu krátkou chvíli si mě skoro nevšímal.</p> <p>To, že jsem o fous unikla, ve mně probudilo takovou euforii, že jsem si při převlékání nedělala starosti s duchy. Potom jsem sešla dolů, abych pomohla Amber s úklidem.</p> <p>Asi si dělala taky starosti, protože se zdálo, že se jí ulevilo skoro stejně jako mně. Rozpoutaly jsme v kuchyni vodní bitku, která skončila nerozhodně, když její manžel nakoukl dovnitř, aby zjistil, co se děje, a málem dostal do obličeje houbou.</p> <p>Sice se mi podařilo uniknout upírově pozornosti, prozíravost mě ale nabádala, abych se hned ráno sebrala a odjela domů. Amber se však trochu opila, proto jsem se rozhodla se svým oznámením počkat. Když jsme uklidily nádobí a skrz naskrz si promočily šaty mýdlovou vodou, odešla jsem, abych dopřála Amber a jejímu manželovi v kuchyni trochu soukromí.</p> <p>Když jsem otevřela dveře svého pokoje, našla jsem na posteli sedět Chada s pažemi založenými na hrudi. Už ode dveří jsem cítila jeho strach.</p> <p>Zavřela jsem a dobře se rozhlédla po pokoji. „Duch?“ zeptala jsem se bezhlesně.</p> <p>Taky se rozhlédl a zavrtěl hlavou.</p> <p>„Tady ne? Ve tvém pokoji?“</p> <p>Opatrně kývl.</p> <p>„Tak co kdybychom se šli podívat?“</p> <p>Doslova z něj čišela hrůza, přesto sklouzl z postele a následoval mě do svého pokoje: statečný kluk. Opatrně otevřel dveře a strčil do nich, dal si ale dobrý pozor, aby zůstal stát na chodbě.</p> <p>„Předpokládám, že obvykle nenecháváš knihovnu ležet na zemi,“ řekla jsem.</p> <p>Střelil po mně podrážděným pohledem, ale jeho strach trochu polevil.</p> <p>Pokrčila jsem rameny. „Hej, můj přítel má dceru,“ <emphasis>přítel,</emphasis> jak neadekvátní, „a já mám dvě mladší sestry. Nikdo z nich si v pokoji neuklízí. Musela jsem se zeptat.“</p> <p>Až na knihovničku bylo těžké říct, co z nepořádku napáchal duch a co patřilo k běžnému stavu pokoje normálního kluka. Ale s knihovničkou, s takovou tou poloviční skříňkou, kterou lidé vybavují pokoje svých dětí, bylo snadné si poradit. Protáhla jsem se okolo Chada do pokoje. Knihovna byla lehčí, než jsem čekala.</p> <p>Když jsem se pustila do rovnání knih na policích, klekl si vedle mě a pomáhal mi. Četl trochu ze všeho − a nebyly to jen věci, které bych u dítěte čekala: <emphasis>Jurský park, Interview s</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>upírem</emphasis> a H. P. Lovecraft leželi vedle Harryho Portera a mangy <emphasis>Naruto,</emphasis> dílů jedna až patnáct. Trvalo skoro dvacet minut, než jsme všechno uklidili, a když jsme skončili, už se nebál.</p> <p>Já ale ducha cítila. Pozoroval nás.</p> <p>Oprášila jsem si ruce a rozhlédla se. „Máš tady normálně tak uklizeno, kluku?“</p> <p>Vážně kývl.</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou. „Potřebuješ pomoct. Stejně jako tvoje máma. Moje sestra pěstovala na sendvičích pod postelí plíseň.“</p> <p>Z úhledné hromádky jsem vzala jednu z her. „Chceš si zahrát Lodě?“ Nemínila jsem ho tu nechat o samotě s duchem.</p> <p>Chad se vyzbrojil poznámkovým blokem a vrhli jsme se do války. Jak dějiny dokazovaly, válka byla často využívána k odlákání pozornosti od problémů doma.</p> <p>Leželi jsme na břichu na podlaze tváří k sobě a pálili po sobě. Zavolal Adam, ale já mu řekla, že bude muset počkat − bitva měla přednost před láskou. Zasmál se a jako správný válečný korespondent mi popřál dobrou noc a hodně štěstí.</p> <p>Jedna z Chadových lodí byla tak dobře schovaná, že zatímco jsem po ní marně pátrala, potopil mi celou flotilu.</p> <p>„Ach!“ zvolala jsem procítěně. „Zničil jsi mě!“</p> <p>Chadův obličej se rozzářil smíchem, když vtom někdo zaklepal. Asi jsem nemusela dělat takový rámus, když mě Chad stejně neslyšel.</p> <p>„Vstupte,“ řekla jsem. Chad mi odezřel ze rtů a vyděsil se. Natáhla jsem se a poplácala ho po rameni.</p> <p>Dveře se otevřely a já se překulila na bok, abych se podívala, kdo přichází. Udělala jsem to proto, že většina lidí by se potřebovala podívat, ale slyšela jsem ho přicházet − a Amber se nikdy podrážděně neplížila. Dupala, to ano, ale neplížila se. Věřte mi, dravec pozná rozdíl.</p> <p>„Neměl by už spát?“ řekl Corban. Na sobě měl tepláky a staré triko s logem seattleského fotbalového klubu. Vlasy měl rozcuchané, jako by už byl v posteli. Asi jsem ho vzbudila.</p> <p>„Ne,“ řekla jsem. „Hrajeme hry a čekáme na ducha. Chcete se přidat?“</p> <p>„Žádný duch není,“ řekl synovi nahlas i znakovou řečí.</p> <p>Během večeře jsem si Corbana oblíbila, připadal mi fajn. Ale teď se choval jako hrubián.</p> <p>Převalila jsem se k němu tváří. „Opravdu?“</p> <p>Zamračil se na mě. „Duchové neexistují. Jsem rád, že jste nás navštívila, ale nesouhlasím s tím, abyste podporovala ten nesmysl. Když jim povíte, že žádný duch není, uvěří vám. Chad se už tak musí vypořádat se spoustou věcí, nepotřebuje, aby mu někdo říkal, že je cvok.“ Stále používal znakovou řeč, přestože mluvil se mnou. Nevěděla jsem, jestli vynechal tu část, kde chtěl, abych Chadovi s Amber řekla, že tu žádní duchové nejsou.</p> <p>„Je zatraceně dobrý námořní velitel,“ řekla jsem Corbanovi. „A myslím, že je příliš chytrý na to, aby si vymýšlel duchy.“</p> <p>Přetlumočil do znakové řeči moji odpověď, pak řekl: „Prostě se dožaduje pozornosti.“</p> <p>„Má ji,“ řekla jsem. „Chce se přestat bát, protože někdo, koho nevidí a neslyší, mu převrací pokoj vzhůru nohama. Myslela jsem, že to vy jste navrhl, abych přijela a podívala se na to. Proč jste to udělal, pokud na duchy nevěříte?“</p> <p>Ozvala se hlasitá rána. Autíčko na Chadově komodě se sebevražedně zřítilo na zem, prosvištělo pokojem, narazilo do knihovničky a převrátilo se. Posledních patnáct minut jsem sledovala, jak popojíždí sem a tam, proto jsem se nevylekala. Chad ho neslyšel, takže nezareagoval. Ale Corban vyskočil.</p> <p>Vstala jsem a zvedla auto ze země. „Můžeš to udělat znovu?“ zeptala jsem se a vrátila auto na komodu.</p> <p>Klekla jsem si vedle Chada a podívala se na něj, aby mi viděl na ústa. „Shodil na zem autíčko. Uvidíme, jestli to udělá znovu.“</p> <p>Pád auta Corbana umlčel. Sedl si vedle Chada a položil mu ruku na rameno − a společně jsme sledovali, jak se autíčko chvíli točilo na místě, pak spadlo za komodu.</p> <p>A vzápětí se znovu převrhla knihovna a zřítila se rovnou na Chadovu flotilu plastových lodí. Zahlédla jsem, jak za ní stojí někdo se zvednutýma rukama, pak nic − a sladkoslaná vůně krve, kterou jsem cítila od chvíle, kdy jsem vešla do pokoje, se rozplynula.</p> <p>Zůstala jsem sedět, zatímco Corban prozkoumal jak knihovničku, tak auto, aby se přesvědčil, že neukrývají žádná hejblátka, provázky ani nic podobného. Nakonec pohlédl na Chada.</p> <p>„Můžeš tady spát?“</p> <p>„Je pryč,“ řekla jsem oběma a Corban přetlumočil má slova do znakové řeči.</p> <p>Chad kývl a jeho ruce se roztančily. Když skončil, Corban se zakřenil. „Asi máš pravdu.“ Pohlédl na mě. „Řekl, že zatím ho duch nezabil.“</p> <p>Corban knihovničku znovu postavil a já se zadívala na hromadu knih a hraček.</p> <p>Počkala jsem, dokud se ke mně Chad neotočil. Ukázala jsem na jeho loď, která teď byla jasně vidět a již obklopovaly bílé značky mých naslepo vypálených raket. „Takže tady jsi ji schoval, ty hádě.“</p> <p>Zazubil se. Nebyl to zářivý úsměv, ale věděla jsem, že bude v pořádku. Statečné dítě.</p> <p>Přenechala jsem je mužským večerním rituálům a vrátila se do pokoje. Všechny myšlenky na to, že bych zítra odjela, se mi vykouřily z hlavy. Nevydám Chada duchovi napospas. Pořád jsem netušila, jak se ducha zbavit, ale možná bych mohla Chada naučit, jak s ním žít. Už to skoro uměl.</p> <p>O několik minut později zaklepal Corban na moje dveře a pootevřel je.</p> <p>„Nemusím dovnitř,“ řekl a ponuře se na mě zadíval. „Povězte mi, že jste to nenarafičila. Žádné dráty ani magnety jsem nenašel.“</p> <p>Zvedla jsem obočí. „Nic jsem nenarafičila. Blahopřeji. Ve vašem domě straší.“</p> <p>Zamračil se. „Umím vycítit lež.“</p> <p>„To je dobře,“ řekla jsem mu upřímně. „Ale jsem unavená a potřebuji se vyspat.“</p> <p>Ucouvl ode dveří a zamířil pryč chodbou. Ale neudělal ještě ani dva kroky, když se otočil zpátky. „Pokud je to opravdu duch, může Chada ohrozit?“</p> <p>Pokrčila jsem rameny. Pach krve mi popravdě dělal starosti. Ze zkušenosti jsem věděla, že duchové si obvykle ponechají pach, jaký měli za života. Paní Hannaová, která občas navštívila moji dílnu − jak za života, tak po smrti − voněla mýdlem, oblíbeným parfémem a kočkami, které s ní sdílely domov. Krev jsem nepovažovala za dobré znamení.</p> <p>Přesto jsem mu pověděla čirou pravdu. „Mně ještě duch nikdy neublížil. Slyšela jsem několik příběhů o lidech, kteří přišli k úhoně, ale většinou se jednalo jen o modřiny. Před několika staletími měl Johna Bella v Tennessee zabít duch − ale skutečnost byla asi jiná. Starý dobrý John se otrávil jedem, který mu prý duch čarodějnice přimíchal do pití, ale mohl to udělat i obyčejný člověk.“</p> <p>Zíral na mě a já mu pohled opětovala.</p> <p>„Chodíte s vlkodlakem,“ řekl.</p> <p>„Správně.“</p> <p>„Tvrdíte, že duchové existují.“</p> <p>„A fae taky,“ dodala jsem. „S jedním pracuju. Po vlkodlacích a fae nejsou duchové zas až tak neuvěřitelní, že ne?“</p> <p>Zavřela jsem dveře a šla do postele. Po několika dlouhých minutách se vrátil do své ložnice.</p> <p>Na cizích místech mám obyčejně problém usnout, ale bylo dost pozdě (nebo velmi brzy) a já předchozí noc skoro nezamhouřila oka. Spala jsem jako mimino.</p> <p>Když jsem se ráno probudila, měla jsem na krku dvě ranky a působivou fialovou modřinu. Hezky doplňovaly stehy na bradě. A můj řetízek s ovečkou zmizel.</p> <p>Zírala jsem na kousnutí v koupelnovém zrcadle a slyšela jsem, jak mi Samuel říká, že bych neměla spoléhat na to, že Stefan je můj přítel… A Stefan dal jasně najevo, že se musí dobře nakrmit, aby se vyhnul odhalení. Věděla jsem, že kousnutí má následky, ale nevěděla jsem jaké.</p> <p>Minulou noc jsem ale potkala dalšího upíra. Na okamžik jsem doufala, že je to jeho práce. Že mě ve spánku nekousl Stefan. Pak jsem však pořádně zvážila možnost, že by mě kousl James Blackwood, který děsil tvory, co děsili mě. A doufala jsem, že to byl Stefan.</p> <p>Ale Stefan by musel být do domu pozván. Pozvala jsem ho a on mi poté vymazal paměť? Doufala jsem, že ano. Připadalo mi to jako menší zlo.</p> <p>Dveře koupelny se otevřely − chtěla jsem si jenom vyčistit zuby, proto jsem nezamkla. Chad se mi zadíval na krk, pak mi vytřeštěně pohlédl do očí.</p> <p>Doufala jsem, že to byl Stefan, protože jsem byla odhodlaná zůstat a pomoct… nějak.</p> <p>„Ne,“ řekla jsem Chadovi věcně, „o upírech jsem nelhala.“ Nemínila jsem mu vykládat, že mě jeden kousl včera v noci, pokud mu to samotnému nedojde. Nepotřeboval si dělat starosti ještě i s upíry.</p> <p>„Neměla jsem ti o nich říkat,“ pokračovala jsem. „Ocenila bych, kdyby ses o nich nezmiňoval před rodiči. Upíři dávají přednost tomu, když o jejich existenci nikdo neví. A dbají na to, aby to tak i zůstalo.“</p> <p>Chvíli na mě hleděl. Pak si zamkl pusu na zámek a neviditelný klíč hodil přes rameno: některá gesta jsou univerzální.</p> <p>„Děkuji.“ Nasadila jsem kryt na kartáček a sbalila si koupelnovou taštičku. „Měl jsi včera v noci ještě nějaké potíže?“</p> <p>Zavrtěl hlavou a přejel si zápěstím po čele, jako by si utíral pot.</p> <p>„Dobře. Je tvůj duch aktivní i ve dne?“</p> <p>Pokrčil rameny, chvíli počkal, pak kývl.</p> <p>„Takže si promluvím s tvojí mámou a asi si půjdu zaběhat.“ Ve městě se v kojota neproměním, obzvláště když má snaha nezaujmout Jamese Blackwooda tak velkolepě selhala. Ale když si delší dobu nezaběhám, začnu být nevrlá. „A pak budeme hlídat tvůj pokoj. Zjevuje se duch ještě někde?“</p> <p>Kývl a předstíral jedení a vaření.</p> <p>„Jen v kuchyni, nebo i v jídelně?“</p> <p>Zvedl dva prsty.</p> <p>„Dobře.“ Podívala jsem se na hodinky. „Sejdeme se tady přesně v osm.“ Vrátila jsem se zpět do pokoje, ale nezachytila jsem Stefanův ani žádný jiný pach. A nenašla jsem ani svůj řetízek. Bez něj jsem neměla proti upírům žádnou ochranu. Ne že by mi v noci k něčemu byl.</p> <p>*</p> <p>Ve městě neběhám zrovna ráda, ale dokud svítilo slunce, bylo nepravděpodobné, že bych narazila na upíra. Běhala jsem asi půl hodiny, pak jsem zamířila zpátky k Ambeřinu domu.</p> <p>Její auto na příjezdové cestě nebylo. Řekla mi, že má plány − kadeřníka, nějaké pochůzky a nákupy. Ujistila jsem ji, že se s Chadem zabavíme. Přesto jsem očekávala, že počká, dokud se nevrátím. Nebyla jsem si jistá, jestli bych nechala desetiletého syna o samotě v domě, kde straší. Ale nezdálo se, že by mu to vadilo, když se se mnou sešel před koupelnou přesně ve chvíli, kdy mé hodinky ukázaly osm.</p> <p>Prozkoumali jsme celý dům. Začali jsme sklepem a postupovali vzhůru. Ne že by to bylo nutné, ale mám staré domy ráda a žádný jiný plán než čekat na duchovo zjevení jsem neměla. Vlastně jsem ani nevěděla, co udělám, až se ukáže. Ještě nikdy jsem se nepokusila ducha vymítit, a podle všeho, co jsem četla, bylo špatně provedené vymítání horší než vůbec žádné.</p> <p>Sklep v minulosti přestavěli. Za malými, starobylými dveřmi se ukrývala místnost s hliněnou podlahou plná starých dřevěných beden od mléka a dalšího harampádí, které si tu kdysi dávno někdo schoval. Ať už v minulosti sloužila k čemukoli, teď byla rájem černých vdov.</p> <p>„Páni.“ Posvítila jsem vypůjčenou baterkou do kouta u stropu. „Podívej, jak je ten pavouk velký. Něco takového jsem ještě neviděla.“</p> <p>Chad se mě dotkl a já se podívala na rozlámané kožené křeslo, na které mířil baterkou.</p> <p>„Jo,“ souhlasila jsem. „Ten je ještě větší. Radši odsud vycouváme a zkusíme to jinde − aspoň než seženeme sprej na pavouky.“ Přibouchla jsem dveře větší silou, než bylo nutné. Pavouci mi nevadí a černé vdovy jsou skutečnými kráskami svého druhu… Ale když se jim připletete do cesty, koušou. Jako upíři. Dotkla jsem se krku, abych se ujistila, že límeček trika a vlasy ranky dobře zakrývají. Dneska odpoledne zajdu nakoupit. Musela jsem si sehnat šátek nebo triko se stojáčkem, než si Amber s Corbanem kousnutí všimnou. A možná si pořídím i nový řetízek s ovečkou.</p> <p>Zbytek sklepení byl překvapivě čistý, nenašli jsme už žádné harampádí, prach ani pavouky. Možná černé vdovy nevadily Amber tolik jako mně.</p> <p>„Nesnažíme se přijít na to, kým duch býval,“ řekla jsem Chadovi. „Ale pokud chceš, můžeme to zkusit. Chci se tu jenom rozhlédnout a zjistit, co najdeme. Pokud se ukáže, že je to jenom trik, nechci se nechat zaskočit.“</p> <p>Sekl rukama dolů způsobem, který nepotřeboval tlumočit, a oči se mu zlostně rozzářily.</p> <p>„Ne. Nemyslím si, že to děláš ty,“ řekla jsem mu pevně. „Pokud to včera někdo nastražil, nebyl to amatér. Možná má něco proti tvému tátovi a využívá tě, aby se k němu dostal.“ Zaváhala jsem. „Ale nemyslím si, že by to byl trik.“ Proč by někdo například nechal na místě pach krve tak slabý, že by ho lidský nos nezachytil. Přesto jsem cítila potřebu ujistit se, že to není bouda.</p> <p>Chvíli o tom přemýšlel, pak vážně kývl a ukázal mi několik zajímavých věcí. Malou, prázdnou místnost za velmi silnými dveřmi, která asi dříve fungovala jako chladírna. Starý skluz na uhlí s bednou přikrývek na konci. Strčila jsem do kovového tunelu hlavu, zavětřila a potvrdila si své podezření: Chad se jím pro legraci klouzal.</p> <p>Ustaraně na mě koukal zpod příliš dlouhé ofiny. Nepřipadalo mi to nebezpečné − vypadalo to jako legrace. Hlavně když o tom nikdo nevěděl. V jeho věku jsem měla několik podobných míst. Proto jsem nic neřekla.</p> <p>Ukázala jsem mu staré měděné dráty elektrického vedení, kterými už sice neprocházel proud, ale zůstaly na místě, a stopy po dlátech na žulových blocích, jimiž byl sklep vyzděný. Zkontrolovali jsme strop sklepa pod kuchyní a jídelnou. Netušila jsem, co přesně se v jídelně a v kuchyni děje, takže jsem nevěděla, po čem pátrat. Ale očividně by se to sem muselo dostat těsně předtím, než v domě začalo strašit − a to bylo sotva před několika měsíci. Všechno ve sklepení ale vypadalo starší než já.</p> <p>Následující dvě podlaží nebyla ani zdaleka tak zajímavá jako sklep − nenašli jsme žádné černé vdovy. Někdo dům zmodernizoval, takže tu nezůstala ani stopa po starém schodišti pro služebnictvo nebo po nákladním výtahu. Obložení bylo pěkné, ale ne z tvrdého dřeva, nýbrž jen z borovice − bylo dobře udělané, ale ničím výjimečné. Odhadovala jsem, že dům postavil někdo z vyšší střední třídy, ale ne skutečně bohatý. Můj karavan byl vyrobený pro opravdu chudé, proto dokážu podobné věci dobře posoudit.</p> <p>Od včerejšího večera duch Chadův pokoj nenavštívil − všechno bylo pěkně na svém místě. Jak říkal Corban, nenašli jsme žádné dráty, provázky ani nic jiného, co by vysvětlovalo, jak mohlo autíčko prosvištět místností. Něco podobného by se asi dalo zvládnout s pomocí magie − ale o té jsem moc nevěděla. Žádnou jsem ale necítila, a to obvykle poznám, když ji někdo v blízkosti používá.</p> <p>Pohlédla jsem na Chada. „Pokud nenajdeme něco fakt divného v podlaze místnosti nad touhle, pak si jsem docela jistá, že se jedná opravdu o ducha.“</p> <p>Ve svém pokoji jsem našla na zemi kartáč na vlasy, ale nemohla jsem odpřísáhnout, že jsem ho tam neodhodila sama. Pod tíhou Chadova pronikavého pohledu jsem ustlala a šaty, které jsem rozházela po podlaze, jsem nacpala do kufru.</p> <p>„Problém je,“ řekla jsem, zatímco jsem uklízela a on seděl na posteli, „že nevím, jak ducha přinutit, aby tě nechal na pokoji. Myslím, že ho vidím lépe než ty − včera jsi viděl jen pohybující se věci? Nic jiného?“</p> <p>Potřásl hlavou.</p> <p>„Já jo. Nic zřetelného, ale viděla jsem ho. Nevím však, jak ho donutit odejít. Není opakovač − duch, který pořád dokola opakuje jednu činnost. K tomu, co vyvádí, je zapotřebí inteligence…“ Musela jsem mu to dvakrát zopakovat, aby pochopil.</p> <p>Když porozuměl, zkroutil obličej, vycenil zuby a zavrčel.</p> <p>Kývla jsem. „Zlobí se. Když zjistíme, proč je tak nazlobený, možná budeme moct…“</p> <p>Ozvala se hlasitá rána. Asi ji prozradila moje reakce, protože Chad vstal a dotkl se mého ramene.</p> <p>„Něco dole,“ řekla jsem mu.</p> <p>Stalo se to v kuchyni. Lednice byla otevřená, ve stěně naproti ní zely velké důlky a samotná stěna byla mokrá a ulepená, asi od pomerančového džusu. Otevřená krabice ležela na podlaze asi s tuctem lahví s různým obsahem. Kohoutek naplno chrlil vodu. Odpad byl zašpuntovaný a dřez se rychle plnil horkou vodou.</p> <p>Chad šel zastavit vodu a já se mezitím rozhlédla. Když se dotkl mé paže, zavrtěla jsem hlavou. „Nevidím ho.“</p> <p>Povzdychla jsem si a pustila se do úklidu. Dělala jsem to tu často. Drhla jsem stěnu a Chad zatím vytíral podlahu. S důlky ve stěně jsem nic nezmohla − a jak jsem tak na ně koukala, zdálo se mi, že ne všechny jsou nové.</p> <p>Když jsme co nejlépe uklidili, připravila jsem k obědu sendviče a brambůrky. Vybaveni zásobami jsme se pustili do průzkumu podkroví.</p> <p>V domě byla vlastně dvě. To nad Chadovým pokojem bylo přístupné po úzkém schodišti schovaném ve vestavěné skříni na chodbě (možná se jednalo o poslední zbytek schodiště pro služebnictvo). Očekávala jsem prach a hromadu krabic, ale našla jsem jen moderní kancelář s profesionálně vypadajícím počítačem na stole z třešňového dřeva. Skleněné panely ve střeše dodávaly místnosti vzdušnost, která kompenzovala těžký pocit vyvolaný knihovnami z třešňového dřeva, které byly nacpané právnickými svazky vázanými v kůži. Jediným vrtochem tu byl krajkový polštář na úzké lavici u jediného okna.</p> <p>„Říkal jsi, že je tu ještě další?“ zeptala jsem se. Zastavila jsem se na schodech, protože jsem nechtěla narušit soukromí pokoje.</p> <p>Chad mě odvedl do ložnice rodičů na opačné straně prvního patra. Přemýšlela jsem, proč pracovna působila tak osobitě a kouzelně, zato ložnice, profesionálně navržený pokoj, který by stejně dobře zapadl do obchoďáku jako do starého domu, vypadá neosobně a chladně.</p> <p>Ve stropě vestavěné skříně se nacházely velké obdélníkové dveře. Museli jsme si pod ně přitáhnout židli, teprve pak jsem na ně dosáhla a mohla za ně zatáhnout. Ukázalo se, že dveře ukrývají skládací žebřík. Když jsme židli odsunuli stranou, dosáhl žebřík až na zem.</p> <p>S baterkami v rukou jsme jako neohrožení badatelé vyšplhali nahoru na půdu, která se k domu, jako byl tento, hodila mnohem víc než ta předchozí. Rozvržením byla zrcadlovým obrazem druhého podkroví, jen neměla skleněné panely ve střeše a krásný výhled. Jediné okno bylo zatřené bílou barvou, kterou sotva pronikalo světlo, ozařovalo ale obláčky prachu, jež jsme příchodem zvedli.</p> <p>U stěny stály velké lodní kufry a vedle nich šlapací šicí stroj se zlatým nápisem SINGER na poškrábaném dřevěném krytu. Také tady byly prázdné bedny od mléka, někdo ale našel způsob, jak odsud vyhnat pavouky. Vlastně jsem neviděla vůbec žádnou havěť. A ani moc prachu. Jen Amber by utírala prach i v podkroví.</p> <p>Kufry byly zamčené. Když jsem ale uviděla Chadův zklamaný výraz, sáhla jsem do kapsy pro kapesní nůž. Stačilo v zámku trochu zahýbat a zavrtět párátkem, které bylo jinak k ničemu, a nejtenčí čepelí a první kufr byl otevřený, než byste zazpívali tři sloky „Devadesáti devíti lahví piva na stěně“. Vím to, protože si při páčení zámků broukám pod vousy − je to zlozvyk. Ale protože nemám v úmyslu stát se profesionálním zlodějem, nepokusila jsem se ho odnaučit.</p> <p>První kufr byl plný zažloutlého prádla s krajkami a s vyšitými košíčky, květinkami a podobně ženskými obrázky, obsah druhého ale vypadal slibněji. Plány domu (které jsme vytáhli), dokumenty, staré diplomy lidí, jejichž jména Chad nepoznával, a hromádka novinových článků z dvacátých let o lidech, jejichž jména stála na diplomech a dokumentech. Většinou se jednalo o oznámení úmrtí, narození či svateb. Všimla jsem si, že žádné úmrtní oznámení se nezmiňovalo o nikom, kdo by zemřel násilnou smrtí či příliš mladý.</p> <p>Zatímco Chad studoval plány domu, které si rozložil na zavřeném víku prvního kufru, já si přečetla článek o Ermalindě Gayeové Holfensterové McGinnisové Curtisové Albrightové, protože mě zaujalo její dlouhé příjmení. Zemřela v roce 1939 a bylo jí sedmdesát čtyři. Její otec byl kapitán na špatné straně občanské války a odjel s rodinou na západ, kde vydělal majlant na dřevě a železnici. Ermalinda měla osm dětí, čtyři ji přežily, a ty další kupu dětí. Dvakrát ovdověla a patnáct let před smrtí se potřetí vdala. Z toho, co jsem vyčetla mezi řádky, se jednalo o muže mnohem mladšího, než byla ona.</p> <p>„Dobrá práce, holka,“ řekla jsem obdivně − a schodiště vylétlo vzhůru a dveře se zabouchly tak prudce, že otřes ucítil i Chad a vzhlédl od plánů. Neslyšel ale zaklapnout zámek.</p> <p>Vrhla jsem se ke dveřím − samozřejmě pozdě. Když jsem k nim přitiskla nos, nikoho jsem necítila. A stejně jsem nedokázala přijít na rozumný důvod, proč by nás někdo zamkl na půdě. Koneckonců tady neumřeme… tedy pokud někdo dům nepodpálí.</p> <p>Zaplašila jsem tu děsivou myšlenku a dospěla k závěru, že je to práce našeho ducha. Slyšela jsem o duších, kteří podpálili domy. Nevypálili duchové faru v Borley? Ale byla jsem si docela jistá, že se příběh nakonec ukázal být jedna velká lež…</p> <p>„No,“ řekla jsem Chadovi, „to dokazuje, že náš duch je inteligentní a pomstychtivý.“ Vypadal otřeseně a muchlal plány domu v zaťatých pěstech způsobem, ze kterého by každého historika ranila mrtvice. „Klidně můžeme dál pátrat, co myslíš?“</p> <p>Pořád vypadal vyděšeně, proto jsem dodala: „Tvoje matka se dříve nebo později vrátí domů. Až přijde nahoru, pustí nás ven.“ Pak jsem dostala nápad. Z kapsy jsem vytáhla mobil, ale když jsem zavolala na číslo, které mi dala Amber, uslyšela jsem zvonit telefon dole v ložnici.</p> <p>„Má máma mobil?“ Měla. Naťukal její číslo a já si poslechla nahraný vzkaz, že v tuto chvíli není dostupná. A tak jsem jí nechala zprávu s tím, kde jsme a co se stalo.</p> <p>„Až si zprávu poslechne, přijde nás pustit ven,“ řekla jsem Chadovi, když jsem skončila. „A když ne, zavolám tvému tátovi. Chceš se podívat, co je v posledním kufru?“</p> <p>Neměl z toho radost, ale když jsem zápasila se zámkem, opřel se mi o rameno.</p> <p>Oba jsme zírali na poklad, který poslední kufr vydal.</p> <p>„Páni,“ řekla jsem. „Zajímalo by mě, jestli tvoji rodiče vědí, že to tu je.“ Odmlčela jsem se. „Myslíš, že to má nějakou cenu?“</p> <p>Kufr byl plný starých černých vinylových desek. Zjistila jsem, že jsou seřazené podle určitého systému. Na jedné hromádce byla zábava pro děti − <emphasis>Píseň o Hiawathovi</emphasis> a různé dětské písničky. A poklad, <emphasis>Sněhurka</emphasis> s knížkou zasunutou v obalu desky; vypadalo to, že vyšla ve stejnou dobu jako film. Chad nad <emphasis>Sněhurkou</emphasis> ohrnul nos, proto jsem ji vrátila na hromadu.</p> <p>Zazvonil mi mobil a já zkontrolovala číslo. „Není to máma,“ řekla jsem Chadovi. Otevřela jsem telefon. „Ahoj, Adame. Poslouchal jsi někdy Mello-Kings?“</p> <p>Na okamžik se rozhostilo ticho, pak Adam pěkným basem zazpíval: „<emphasis>Čim, čim, čim, zpíval ptáček…</emphasis> a něco, něco, něco moje srdéčko. Předpokládám, že se ptáš z nějakého důvodu?“</p> <p>„S Chadem procházíme krabici se starými deskami,“ vysvětlila jsem.</p> <p>„S Chadem?“ Hlas měl pečlivě neutrální.</p> <p>„Je to Ambeřin desetiletý syn. Držím v rukou desku Mello-Kings z roku 1957. Myslím, že je tady na hromadě nejnovější − ne. Chad právě našel album Beatles… no, aspoň obal. Vypadá to, že deska je pryč. Takže Mello-Kings je ta nejnovější věc tady.“</p> <p>„Chápu. Lov duchů není moc úspěšný?“</p> <p>„Moc ne.“ Nešťastně jsem se zadívala na zavřené dveře, které nás tu uvěznily. „A co ty? Jak probíhá jednání s paní upírů?“</p> <p>„Warren s Darrylem se mají dneska večer setkat s dvojicí jejích vyjednavačů.“</p> <p>„S kým?“</p> <p>„S Bernardem a Wulfem.“</p> <p>„Pověz jim, ať jsou opatrní,“ řekla jsem. „Wulfe není obyčejný upír.“ S Bernardem jsem se setkala jen jednou a neudělal na mě valný dojem − anebo jsem si prostě zapamatovala, jak na něj reagoval Stefan.</p> <p>„To povídej svojí babičce,“ opáčil Adam klidně. „Žádný strach. Viděla jsi Stefana?“</p> <p>Dotkla jsem se krku. Jak na to odpovědět? „<emphasis>Nevím, včera v</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>noci mě možná kousl,</emphasis>“ mi nepřipadalo jako něco, co bych mu měla vykládat. „Zatím se drží stranou. Možná se zastaví dneska v noci a promluvíme si.“</p> <p>Slyšela jsem, jak se dole otevřely dveře. „Musím jít, Amber je zpátky.“</p> <p>„Dobrá. Zavolám dneska večer.“ A zavěsil.</p> <p>Někdo vyběhl po schodech nahoru do ložnice.</p> <p>„Máma je doma,“ řekla jsem Chadovi a začala vracet desky do kufru. Byly těžké. Nedokázala jsem si představit, kolik musí vážit celý kufr. Možná je do něj nastrkali až tady nahoře − anebo sehnali osm statných vlkodlaků, kteří ho vynesli na půdu.</p> <p>„Je zamčeno,“ řekla jsem Amber, když trhla za dveře. „Myslím, že na tvojí straně je nějaká západka.“</p> <p>Když stáhla schody dolů, ztěžka dýchala.</p> <p>Soustředila se jen na Chada a neobtěžovala se mluvit nahlas, zato její ruce se roztančily.</p> <p>„Jsme v pořádku,“ přerušila jsem ji. „Máš tady nahoře bezva desky. Nechali jste je ocenit?“</p> <p>Obrátila se ke mně a jen zírala, jako by zapomněla, že jsem tady. Její zorničky byly… zvláštní. I na tmavé podkroví byly příliš velké.</p> <p>„Desky? Myslím, že je Corban našel, když jsme koupili dům. Ano, nechal je ocenit. Nejsou nijak zvláštní, jen staré.“</p> <p>„Jaké bylo nakupování?“</p> <p>Prázdně na mě hleděla. „Nakupování?“</p> <p>„Amber, jsi v pořádku?“</p> <p>Zamrkala a usmála se. Byl to tak sladký, zářivý úsměv, že mě z něj zamrazilo. O Amber jste mohli říct mnohé, ale ne, že je sladká. Něco s ní nebylo v pořádku.</p> <p>„Ano. Koupila jsem si svetr a několik vánočních dárků.“ Mávla rukou. „Jak jste tu nahoře uvízli?“</p> <p>Pokrčila jsem rameny, vrátila poslední desku na místo a zabouchla víko kufru. „Pokud se k vám nevloupal někdo s divným smyslem pro humor, udělal to duch.“</p> <p>Vstala jsem a zamířila okolo ní k otevřeným dveřím. A ucítila jsem upíra. Že by se Stefan zabydlel tady? Zastavila jsem se a rozhlédla se, zatímco Chad oddupal dolů po schodech a nechal mě s matkou a pachem upíra a čerstvé krve v podkroví samotnou.</p> <p>„Co se děje?“ zajímala se Amber a přikročila blíž.</p> <p>Páchla potem, sexem a upírem, ne však Stefanem.</p> <p>„Byla jsi jenom nakupovat?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Cože? Nechala jsem si udělat vlasy, zaplatila jsem účty − to je všechno. Jsi v pořádku?“</p> <p>Nelhala. Nevěděla o tom, že si z ní upír udělal zákusek. Dneska.</p> <p>Zadívala jsem se na denní světlo, které tlumeně proudilo dovnitř oknem, a věděla jsem, že si zoufale potřebuji promluvit se Stefanem.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>7.</p> <p><image xlink:href="#_8.jpg" />Počkala jsem do setmění, potom jsem se tiše vyplížila zadními dveřmi na dvorek.</p> <p>„Stefane?“ zavolala jsem tiše, aby mě nikdo v domě neslyšel.</p> <p>Nebylo to zas až tak hloupé, že jsem ho takto volala. Doprovodil mě, aby na mě dohlédl. Bylo by logické, kdyby se zdržoval někde poblíž. Pozoroval, co se děje.</p> <p>Čekala jsem půl hodiny, ale Stefan se neobjevil. Nakonec jsem se vrátila dovnitř a našla Amber u televize.</p> <p>„Jdu do postele,“ řekla jsem jí.</p> <p>Všimla jsem si, že holý krk má bez poskvrnky − ale upír může pít krev i z jiných míst. Já si okolo krku uvázala šátek, jeden z mnoha, které jsem to odpoledne koupila od charity, když jsme se s Chadem vydali na nákupy. Jediná věc s ovcí, kterou jsem našla, byl baret s obrázkem kreslené ovečky. A ta by mi ochranu Syna Božího rozhodně nepřinesla.</p> <p>„Vypadáš unaveně,“ řekla a zívla. „Já jsem vyčerpaná.“ Ztlumila televizi a otočila se ke mně. „Corban mi pověděl, co se včera v noci stalo. I kdybys už nic víc nezmohla, stejně jsem ti vděčná. Moc pro mě znamená, že jsi ho přesvědčila o tom, že si Chad nevymýšlí.“</p> <p>Promnula jsem si upíří kousnutí pod jasně rudým hedvábným šátkem. Amber měla mnohem větší problém než jen ducha, ale já netušila, jak jí pomoct.</p> <p>„Dobře,“ řekla jsem. „Uvidíme se ráno.“</p> <p>Vrátila jsem se do pokoje, ale nedokázala jsem se přinutit usnout. Přemýšlela jsem, jestli Corban ví, co je jeho klient zač a že pije krev jeho manželce, nebo jestli ho upír klame stejně jako Amber. Přemýšlela jsem, proč Corban navrhl, aby mě Amber pozvala a pomohla jim s duchem, když na ně sám nevěří. Ale pokud ho k tomu přiměl upír… Netušila jsem, proč by to dělal. Pokud se ovšem nejednalo o spiknutí, o způsob, jak by se mě mohla Marsilie zbavit, aniž by si musela dělat starosti s vlky. Ale nedokázala jsem si představit, že by ji nadchlo, kdyby měla něco dlužit jinému upírovi − a upír, který byl tak teritoriální, že ani nevpouštěl jiné upíry na své území, nebyl zrovna nejlepším kandidátem na týmovou práci.</p> <p>A když už mluvím o Blackwoodovi… povolal k sobě Amber ve dne. Ještě jsem neslyšela o upírovi, který by za denního světla žil, i když jsem musela přiznat, že mé zkušenosti s upíry byly omezené. Uvažovala jsem, kam se poděl Stefan.</p> <p>„Stefane?“ řekla jsem co nejtišeji. „Ukaž se, ať už jsi kdekoli.“ Možná nemohl dovnitř, protože jsem ho nepozvala. „Stefane? Pojď dovnitř.“ Stále neodpovídal.</p> <p>Zazvonil mi mobil, a když jsem ho zvedla, nedokázala jsem potlačit šimrání v břiše.</p> <p>„Ahoj, Adame,“ řekla jsem.</p> <p>„Myslel jsem, že bys ráda věděla, že se Warren s Darrylem vrátili z upířího doupěte živí a zdraví.“</p> <p>Ostře jsem se nadechla. „Snad jsi nepřistoupil na to, že se s upíry sejdou v Marsiliině sídle.“</p> <p>Zasmál se. „Ne, ale znělo to líp, než kdybych řekl, že se dostali živí a zdraví z bistra U Dennyho. Možná to není zrovna romantické místo, ale mají tam otevřeno celou noc a na jasně osvětleném parkovišti nejsou žádná temná zákoutí, kde by mohl někdo číhat.“</p> <p>„Dosáhli něčeho?“</p> <p>„Ne tak docela.“ Nezdálo se, že by mu to dělalo starosti. „Vyjednávání zabere čas. Zatím jsme se jenom předváděli a hrozili. Ale Warren si myslí, že Marsilii nejde jen o tvůj pěkný krček − Wulfe něco takového naznačil. Marsilie ví, že co se týká tebe, neustoupím, ale možná bude ochotná jednat o něčem jiném. Jak se ti vede?“</p> <p>„Sledovala mě sem hůl,“ řekla jsem, protože jsem věděla, že ho to rozesměje.</p> <p>Rozesmálo. A drsné pohlazení jeho veselí mi proměňovalo kosti ve vodu. „Dokud se nerozhodneš pořídit si stádo ovcí, budeš v bezpečí.“</p> <p>Hůl, která mě neustále sledovala, v tomto případě až do Spokane, původně způsobovala, že všechny ovce jejího majitele vrhaly každý rok dvojčata. A jako u všech ostatních vílích darů, i tento se nakonec obrátil proti lidskému majiteli. Nevěděla jsem, jestli to pořád dokáže a proč mě vlastně sleduje, ale už jsem si na ni zvykla.</p> <p>„A co duch?“</p> <p>Teď, když jsme byli bezpečně venku z podkroví, jsem mu o svém zážitku mohla říct, aniž bych se musela obávat, že se sem rozjede, aby mě zachránil. Mě Blackwood ignoroval − tedy víceméně − ale alfu Smečky columbijského poříčí by rozhodně na pokoji nenechal.</p> <p>Když jsem skončila, zeptal se: „Proč vás uvěznil na půdě?“</p> <p>Pokrčila jsem rameny a uvelebila se na posteli. „Nevím. Možná prostě využil příležitosti. Existují fae, kteří rádi páchají podobnou neplechu − šotci a podobní tvorové. Jenže tohle je duch. Viděla jsem ho. Ale zatím jsem nikde neviděla Stefana. Začínám si o něj dělat starosti.“</p> <p>„Je tam, aby se ujistil, že za tebou Marsilie nikoho nepošle,“ řekl Adam.</p> <p>„Správně,“ řekla jsem. „Zatím se nikdo neobjevil.“ Dotkla jsem se bolavého krku. Mohlo to být další vysvětlení? Mohl mě kousnout jeden z Marsiliiných upírů?</p> <p>Nepříjemný pocit v žaludku mi říkal, že tomu tak není. Ne když mohl Blackwood chodit do Ambeřina domu, jak se mu zlíbilo. Ne když k sobě dokázal Amber povolat, svést ji a napít se její krve − <emphasis>ve dne.</emphasis></p> <p>„Stefan je dost starý na to, aby se o sebe uměl postarat.“</p> <p>„Máš pravdu,“ řekla jsem, „ale zůstal sám, odříznutý od ostatních. Byla bych šťastnější, kdyby se objevil.“</p> <p>„S honem na ducha by ti moc nepomohl − duchové se přece upírům obloukem vyhýbají, ne?“</p> <p>„Duchové a kočky, jak říká Bran,“ odpověděla jsem. „Ale moje kočka má Stefana ráda.“</p> <p>„Tvoje kočka má ráda každého, kdo ji hladí.“</p> <p>Způsob, jakým to řekl − pohlazení v jeho hlase − ve mně vzbudil podezření. Bedlivě jsem se zaposlouchala a uslyšela předení.</p> <p>„Rozhodně má ráda tebe,“ prohlásila jsem. „Jak tě přesvědčila, abys ji zase pustil k sobě domů?“</p> <p>„Kňourala u zadních dveří.“ Jeho hlas zněl zahanbeně. Ještě nikdy jsem neslyšela o kočce, která by si dobrovolně zvolila společnost vlkodlaků a kojotů, dokud se u dveří mojí dílny neobjevila Médea. Psům − a většině domácích zvířat − nijak zvlášť nevadíme, ale kočky, to je jiná. Jenže Médea miluje každého, kdo ji hladí… anebo by ji mohl hladit. V tom se dost podobá některým lidem, jež znám.</p> <p>„Štve vás se Samuelem jednoho proti druhému,“ informovala jsem ho. „A vy jste, drahý pane, podlehl jejím úkladům.“</p> <p>„Matka mě před ženskými úklady varovala,“ řekl pokorně. „Budeš mě muset zachránit. Když budu moct hladit tebe, nebudu potřebovat ji.“</p> <p>V telefonu se vzdáleně ozval zvonek u dveří.</p> <p>„Na návštěvu je trochu pozdě,“ namítla jsem.</p> <p>Adam se rozesmál.</p> <p>„Co?“</p> <p>„Je to Samuel. Právě se zeptal Jesse, jestli jsme neviděli tvoji kočku.“</p> <p>Povzdychla jsem si. „Muži jsou tak slabí. Raději by ses měl jít přiznat.“</p> <p>Ukončila jsem hovor, zadívala se do tmy a přála si být doma. Kdybych spala vedle Adama, žádný pitomý upír by se mi neodvážil okusovat krk. Nakonec jsem vstala, rozsvítila a vytáhla vílí knihu. Po několika stránkách jsem si přestala dělat starosti s upíry, zabalila se do přikrývky − Amber musela nastavit klimatizaci na vlkodlačí teplotu − a začetla jsem se do příběhu o fae, kteří straší pod mosty.</p> <p>Když jsem se o něco později probudila, třásla jsem se a v rukou jsem pevně svírala vílí hůl, kterou jsem naposledy viděla stát opřenou o stěnu vedle dveří. Dřevo v mých rukou bylo na rozdíl pokoje horké. Byla tu taková zima, že jsem necítila nos a dech se mi srážel v páru.</p> <p>Chvíli poté se domem rozlehl vysoký, nepříjemný zvuk a stejně náhle i utichl.</p> <p>Shodila jsem přikrývky na podlahu. Vzácnou starou knihu potkal stejný osud − ale měla jsem příliš velký strach o Chada, než abych se ji pokusila zachytit. Vyběhla jsem z ložnice a čtyřmi kroky se dostala k chlapcově ložnici.</p> <p>Dveře se odmítly otevřít.</p> <p>Klikou se dalo otočit, takže nebylo zamčeno. Zapřela jsem se do dveří ramenem, ale ani se nehnuly. Pokusila jsem se použít hůl, která byla pořád teplejší, než by měla být, jako páčidlo, ale marně. Neměla jsem se o co zapřít.</p> <p>„Dovol,“ zašeptal Stefan těsně za mnou.</p> <p>„Kde jsi byl?“ obořila jsem se na něj, protože se mi hluboce ulevilo. S upírem po ruce duch určitě zmizí.</p> <p>„Na lovu,“ řekl a opřel se do dveří ramenem. „Zdálo se mi, že máš všechno pod kontrolou.“</p> <p>„Jo,“ řekla jsem. „No, zdání může klamat.“</p> <p>„To vidím.“</p> <p>Slyšela jsem, jak dřevo zapraskalo a neochotně povolilo. Nakonec se dveře upírovi vytrhly, záštiplně práskly do stěny a Stefan vklopýtal dovnitř.</p> <p>V mém pokoji byla zima, ale v Chadově doslova mrzlo. Všechno pokrývala jinovatka a připomínala nadpozemskou krajku. Chad ležel uprostřed postele jako mrtvý − nedýchal, ale oči měl děsem vytřeštěné.</p> <p>Se Stefanem jsme se rozběhli k posteli.</p> <p>Ale duch nezmizel a Stefan ho nezahnal. Nemohli jsme dostat Chada z postele. Přikrývka byla přimrzlá jak k němu, tak k lůžku a odmítala ho pustit. Odhodila jsem hůl na zem, popadla přikrývku oběma rukama a táhla. Chvěla se v mém sevření jako živá a námraza při styku s mojí pokožkou okamžitě tála.</p> <p>Stefan chytil přikrývku pod Chadovou bradou a roztrhl ji v půli. Pak Chada popadl s rychlostí útočícího hada a zvedl ho z postele.</p> <p>Sebrala jsem hůl, následovala je z pokoje ven na chodbu a litovala, že jsem se od střední školy nezajímala o oživovací techniky.</p> <p>Ale sotva jsme se dostali bezpečně z pokoje, Chad začal nasávat vzduch do plic jako vysavač.</p> <p>„Potřebuješ kněze,“ řekl mi Stefan.</p> <p>Ignorovala jsem ho a soustředila se na Chada. „Jsi v pořádku?“</p> <p>Chlapec se vzchopil. Možná byl drobný, zato měl nezlomného ducha. Kývl, Stefan ho postavil na nohy a podepřel ho, když Chad zavrávoral.</p> <p>„Ještě nikdy jsem nic podobného neviděla,“ přiznala jsem. Hleděla jsem do Chadova pokoje a na vodu, která stékala dolů po rychle tajícím okně. Podívala jsem se na Stefana. „Myslela jsem, že se ti duchové vyhýbají.“</p> <p>Zíral do pokoje. „Já taky. Já…“ Podíval se na mě a zmlkl. Zvedl mi bradu a prohlédl si napřed jednu, pak i druhou stranu mého krku. A já pochopila, že mě podruhé kousli. „Kdopak tě okusuje, <emphasis>cara mia?</emphasis>“</p> <p>Chad pohlédl na Stefana, pak zasyčel a prsty naznačil upíří špičáky.</p> <p>„Ano, já vím,“ řekl Stefan − a použil znakovou řeč. „Upír.“ Kdo by to byl tušil? Stefan uměl znakovou řeč; nepřipadalo mi to zrovna jako upírská dovednost.</p> <p>Chad mu řekl ještě pár věcí. Když skončil, zavrtěl Stefan hlavou.</p> <p>„Ta upírka tu není; neopustila by Tri-Cities. Jde o jiného upíra.“ Natočil se ke mně, aby Chad neviděl, co říká. „Jak to děláš?“ zeptal se věcně. „V tomhle městě žije půl milionu lidí a jen jeden upír, a ty upoutáš jeho pozornost. Jak jsi to udělala? Zkřížila jsi mu cestu při běhání?“</p> <p>Ignorovala jsem paniku, kterou ve mně vyvolal fakt, že mě dvakrát kousl hajzlík, kterého jsem sotva znala. Když jsem mu říkala hajzlík, tolik mě neděsil. Nebo mě aspoň neměl tolik děsit. Ale James Blackwood mě už dvakrát kousnul a já to pokaždé prospala… anebo ještě hůř, přiměl mě zapomenout.</p> <p>„Prostě mám štěstí,“ řekla jsem. Nechtěla jsem o tom mluvit před Chadem. Kdyby zjistil, že James Blackwood je upír, mohl by se ocitnout v nebezpečí.</p> <p>Chad udělal několik gest.</p> <p>„Promiň,“ řekl Stefan. „Jsem Stefan, Mercyin přítel.“</p> <p>Chad se zamračil.</p> <p>„Patří k těm dobrým,“ ujistila jsem ho. Střelil po mně pohledem, který jasně říkal: „No dobrá, ale co dělá uprostřed noci v mém domě?“ Předstírala jsem, že jeho pohledu nerozumím. A protože jsem neuměla znakovou řeč, nemohl se zeptat přímo. Nebylo to fér, ale nechtěla jsem mu lhát − a opravdu jsem mu nechtěla říct celou pravdu.</p> <p>„Musí odsud,“ řekl Stefan. „A tebe vezmu zpátky do Tri-Cities.“ Vypadalo to, že řekne víc, ale pak pohlédl na Chada a zavrtěl hlavou. Asi něco o Blackwoodovi.</p> <p>„Půjdu si vzít něco na sebe,“ řekla jsem. „Líp se mi přemýšlí, když mám na sobě víc než jen triko a kalhotky.“</p> <p>Oblékla jsem se v koupelně − a dobře si přitom prohlédla druhé kousnutí. Pak jsem si ranky zakryla vyšívaným červeným šátkem.</p> <p><emphasis>Vrátit se domů?</emphasis> Čeho bych tím dosáhla? A čeho jsem vlastně dosáhla tady?</p> <p>Chtěla jsem pomoct Amber a dostat se na čas z Marsiliina dosahu. To druhé se mi povedlo − anebo jsem aspoň nenarušila Adamovo jednání. Ale Amber jsem nijak nepomohla… zatím.</p> <p>Zírala jsem na svoji bledou, vyčerpanou tvář a přemýšlela co dělat. Blackwood je měl v hrsti.</p> <p>Otřásla jsem se. Nic jsem necítila, žádné chladné místo ani pach, neslyšela jsem žádný zvuk − a přesto jsem věděla, že mě něco pozoruje. „Nech toho chlapce být,“ řekla jsem neviditelnému šmírákovi.</p> <p>A všechny vlasy na hlavě se mi naježily.</p> <p>Čekala jsem, že každým okamžikem zaútočí. Ale nic se nestalo a spojení s duchem se pomalu vytratilo.</p> <p>Stefan zaklepal. „Všechno v pořádku?“</p> <p>„Jo,“ řekla jsem. Něco se stalo, ale já netušila co. Byla jsem unavená, vyděšená a rozzlobená. Vyčistila jsem si zuby a otevřela dveře koupelny.</p> <p>Stefan s Chadem se opírali o protilehlé stěny chodby a diskutovali o něčem tak živě, až jim ruce doslova létaly.</p> <p>„Stefane.“</p> <p>Rozhodil rukama a obrátil se ke mně. „Jak si může myslet, že <emphasis>Dragon Bal</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis> Z</emphasis> je lepší než <emphasis>Scooby-Doo</emphasis><emphasis>?</emphasis> Tohle pokolení neumí ocenit klasiku.“</p> <p>Postavila jsem se na špičky a políbila ho na tvář. Zády k Chadovi jsem řekla: „Jsi fajn chlap.“</p> <p>Stefan mě poplácal po hlavě.</p> <p>Zkontrolovala jsem Chadův pokoj, ale uvnitř to vypadalo, jako by se vůbec nic nestalo, po jinovatce nezůstala ani stopa vlhkosti. Jen roztržená přikrývka na zemi vedle Chadovy postele napovídala, že tu k něčemu došlo.</p> <p>„Několik upírů něco podobného dokáže,“ řekl Stefan a mávl rukou na Chadův pokoj. „Umí hýbat věcmi, aniž by se jich dotkli, zabít lidi, aniž by s nimi byli v jednom pokoji. Ale nikdy jsem neslyšel o <emphasis>duchovi</emphasis> s podobnou mocí. Obyčejně jsou to ubohá stvoření, která se snaží předstírat, že stále žijí.“</p> <p>Necítila jsem upíra, jenom krev − a ta zmizela spolu s námrazou. Viděla jsem ducha, sice ne jasně, ale byl tam. Natočila jsem se, aby mi Chad neviděl na ústa. „Myslíš, že si Blackwood hraje na ducha?“</p> <p>Stefan potřásl hlavou. „Není to Netvor. Nemá na to správný původ. V New Yorku žil indický upír…“ Pohlédl na mě a zakřenil se, pak mi přitiskl prst na čelo. „Indický s tečkou na čele, ne indiánský s peřím. On a jeho klan něco podobného uměli… ale ani oni neuměli vyvolat mráz. Jen upíři, které osobně stvořil, měli podobné schopnosti − a proměňoval jen indické ženy. Asi před stoletím je všechny zabili a myslím, že Blackwood je ještě starší.“</p> <p>Chad naprosto uchváceně sledoval Stefanova ústa. Provedl několik gest a Stefan mu odpověděl: „Jsou mrtví. Ne. Zabil je někdo jiný. Ano, jsem si jistý, že to byl někdo jiný.“ Pohlédl na mě. „Mohla bys tomu klukovi vysvětlit, že jsem spíše Spike než Buffy? Darebák, ne superhrdina?“</p> <p>Zamrkala jsem na něj. „Jsi můj hrdina.“</p> <p>Trhl sebou a o několik kroků couvl, jako bych ho uhodila. Napadlo mě, co mu asi Marsilie řekla, když ho mučila.</p> <p>„Stefane?“</p> <p>Otočil se k nám, zasyčel a jeho výraz přiměl Chada ustoupit až ke mně. „Jsem upír, Mercy.“</p> <p>Nemínila jsem dovolit, aby si hrál na zádumčivého upíra, který nenávidí sám sebe. Zasloužil si víc. „Jo, to nám došlo. Prozradily tě špičáky − tlumoč to Chadovi, prosím.“ Počkala jsem, až to udělal. Jeho pohyby byly trhané zlostí nebo něčím podobným. Chad se uvolnil.</p> <p>Stefan pokračoval ve znakové řeči a téměř vzdorně řekl: „Nejsem žádný hrdina, Mercy.“</p> <p>Pohlédla jsem zpříma na Chada. „To asi znamená, že ho neuvidím v kostýmu, co?“</p> <p>Chad se pokusil předposlední slovo zopakovat a tvářil se zmateně.</p> <p>Stefan si povzdychl. Dotkl se Chadova ramene, a když chlapec vzhlédl, vyhláskoval prsty <emphasis>kostým.</emphasis> Chad udělal znechucený obličej.</p> <p>„Hej,“ řekla jsem, „před smrtí bych ještě ráda viděla pobíhat kolem pohledné muže v upnutých kostýmech.“</p> <p>Stefan to vzdal a zasmál se. „Já to teda určitě nebudu,“ řekl mi. „Tak co teď, Velká lovkyně.“</p> <p>„To je pěkně ubohé jméno pro superhrdinku,“ opáčila jsem.</p> <p>„Scooby-Doo už je zabrané,“ řekl důstojně. „A <emphasis>vše</emphasis> ostatní zní ve srovnání s jeho jménem uboze.“</p> <p>„Ale teď vážně,“ řekla jsem. „Asi bychom měli najít jeho rodiče.“ Doufala jsem, že i navzdory Chadovu výkřiku, bouchání dveří a našemu hovoru mírumilovně spí. Najednou mi došlo, že je to zlé znamení, že tu nejsou a nepečují o syna.</p> <p>„My? Chceš, abych šel s vámi?“ Stefan povytáhl obočí.</p> <p>Nemínila jsem po Chadovi chtít, aby lhal rodičům. A pokud se Amber a jejímu muži něco stalo, chtěla jsem mít Stefana u sebe. Jejich pokoj se nacházel na opačné straně domu a měl silné dveře − a neměli tak dobrý sluch jako Stefan a já. Možná spali. Sevřela jsem pevně hůl.</p> <p>„Jo. Půjdeš s námi, Stefane. Chade?“ Ujistila jsem se, že mi vidí do obličeje. „Neříkej rodičům, že Stefan je upír, dobře? Ze stejného důvodu, o kterém už jsme mluvili. Upírům se nelíbí, když o nich lidi vědí.“</p> <p>Chad ztuhl, pohlédl na Stefana a odvrátil se.</p> <p>„Hej. Ne, Stefan ne,“ řekla jsem mu. „Jemu to nevadí. Ale ostatním ano.“ A otec by mu asi stejně nevěřil − a možná by o tom pověděl Blackwoodovi. A já si byla docela jistá, že jeho by určitě namíchlo, že Chad ví o upírech.</p> <p>Vydali jsme se do Ambeřina pokoje a otevřeli dveře. Uvnitř panovala tma a já viděla na posteli dvě nehybné postavy. Ztuhla jsem, pak jsem si uvědomila, že je slyším dýchat. Na nočním stolu vedle Corbana stála prázdná sklenka od brandy − když jsem přestala panikařit, ucítila jsem ho. Na Ambeřině straně jsem pak spatřila lahvičku s prášky.</p> <p>Chad proklouzl okolo mě, přelezl desku v nohách postele a vtlačil se mezi ně. V blízkosti rodičů už nemusel předstírat statečnost. Jeho studené nohy dokázaly to, co hluk nesvedl. Corban se posadil.</p> <p>„Chade…“ Uviděl nás. „Mercy? Kdo je to s vámi a co děláte v naší v ložnici?“</p> <p>„Corbane?“ Amber se převrátila. Působila trochu omámeně, ale když uviděla napřed Chada, pak nás, probrala se. „Mercy? Co se stalo?“</p> <p>Všechno jsem jim pověděla a vynechala jen fakt, že Stefan je upír. Vlastně jsem se o něm ani nezmínila, hovořila jsem jen o „nás“. Ani si toho nevšimli. Jakmile zjistili, že Chad nedýchal, přestal je Stefan zajímat.</p> <p>„Ještě nikdy jsem nic podobného neviděla,“ přiznala jsem. „Tohle je naprosto mimo moji ligu. Myslím, že musíte Chada ještě teď v noci odvézt do hotelu.“</p> <p>Corban mě vyslechl s neproniknutelným výrazem. Vstal z postele a skoro stejným pohybem vzal do ruky župan. Slyšela jsem, jak jde chodbou, ale do Chadova pokoje nevstoupil. Chvíli stál před jeho dveřmi, pak se vrátil. Věděla jsem, co viděl − nic až na roztrženou přikrývku − a byla jsem ráda, že byl u toho, když se autíčko samo od sebe rozjelo.</p> <p>Zůstal stát ve dveřích ložnice a zadíval se na nás. „Za prvé, sbalíme si věci na několik dnů. Za druhé, najdeme hotel. Za třetí, promluvím si s bratrancovým švagrem, je jezuitský kněz.“</p> <p>„Já se vrátím domů,“ prohlásila jsem, než mi mohl říct, abych se sebrala a už se nevracela. Chtěla jsem jim pomoct s Blackwoodem, který si z Amber dělal krevní banku, ale nevěděla jsem jak. A podle toho, co jsem slyšela, s ním zatím nikdo nic nezmohl. „Nemám vám jak pomoct a musím se vrátit do práce.“</p> <p>„Děkuji, že jsi přijela,“ řekla Amber. Vstala z postele a objala mě. A já věděla, za co je mi nejvíce vděčná. Přesvědčila jsem jejího manžela o tom, že Chad nelže. Zároveň jsem věděla, že je to nejmenší z jejích starostí.</p> <p>Corban na mě zíral, jako by si myslel, že za všechno nějak můžu já. Taky mě to napadlo. <emphasis>Něco</emphasis> duchovo chování zhoršilo a nejočividnější příčinou jsem byla já.</p> <p>Přenechala jsem je balení, sama si šla sbalit a před odjezdem jsem Amber znovu objala.</p> <p>Pořád páchla upířinou − ale to já a Stefan taky.</p> <p>*</p> <p>Stefan mlčel, dokud jsme nebyli téměř na okraji Spokane. Promluvil, až když jsme míjeli letiště. „Chceš, abych řídil?“</p> <p>„Ne,“ odpověděla jsem. Možná jsem byla unavená, ale nelíbilo se mi, když za volantem mého vanagonu seděl někdo jiný. Jakmile dáme se Zeem zpátky dohromady rabbita, vrátím van zpátky do garáže. A kromě toho… „Myslím, že v následujícím miléniu neusnu. Jak mě mohl dvakrát kousnout, aniž bych o tom věděla?“</p> <p>„Někteří upíři to dokáží,“ řekl Stefan a použil stejně chlácholivý tón, jakým vám doktoři sdělují, že trpíte nevyléčitelnou nemocí. „Já něco takového neumím − a vlastně nikdo z našeho klanu, možná až na Wulfeho.“</p> <p>„Kousl mě dvakrát. To je horší než jen jednou, že?“ Odpovědí mi bylo ticho.</p> <p>Něco se mi zavrtělo v přední kapse. Trhla jsem sebou, pak jsem si uvědomila, o co jde. Vytáhla jsem z kapsy vibrující telefon a odpověděla, aniž bych se podívala na číslo volajícího. „Ano?“ Nemusela jsem být tak úsečná, ale byla jsem vyděšená a Stefan mi neodpověděl.</p> <p>Na okamžik panovalo ticho, pak Adam řekl: „Co se děje? Probudil mě tvůj strach.“</p> <p>Rychle jsem zamrkala a přála si už být doma. S Adamem místo ve tmě v autě s upírem.</p> <p>„Promiň, že jsem tě vyrušila.“</p> <p>„Je to výhoda pouta smečky,“ řekl Adam. A protože mě znal, dodal: „Jsem alfa, proto se podobné věci dostanou napřed ke mně. Nikdo jiný nic necítil. Co tě vyděsilo?“</p> <p>„Duch,“ řekla jsem a hlasitě vydechla. „A upír.“</p> <p>Vymámil ze mě celý příběh. Pak si vzdychl. „Jenom tebe může kousnout jediný upír ve Spokane.“ Neoklamal mě. Jeho hlas možná zněl pobaveně, ale já cítila jeho zlost.</p> <p>Dokud však předstíral, mohla jsem předstírat i já. „Stefan řekl skoro totéž. Myslím, že to není fér. Jak jsem mohla vědět, že nejlepším klientem Ambeřina manžela je upír?“</p> <p>Adam se žalostně zasmál. „Skutečnou otázkou je, proč nikoho z nás nenapadlo, že se něco takového stane. Ale teď už jsi v bezpečí?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„Takže na tebe počkám doma.“</p> <p>Zavěsil, aniž by se rozloučil.</p> <p>„Tak,“ řekla jsem, „pověz mi, co mi může Blackwood provést, když mě dvakrát kousl.“</p> <p>„Nevím,“ odpověděl Stefan a vzdychl. „Když si s někým vyměním dvakrát krev já, dokážu ho kdykoli a kdekoli najít. Můžu ho k sobě zavolat − a pokud je blízko, můžu ho přinutit přijít ke mně. Ale to jen v případě skutečné výměny krve − já se napiju tvojí, ty mojí. Nakonec… z lidí, se kterými si upír vymění krev, může nakonec udělat své otroky. Je to otázka bezpečnosti, protože nový upír může být dost nebezpečný. Obyčejné pití krve není tolik riskantní. Ale ty nereaguješ vždy tak, jak je běžné. Možná nebudeš mít vůbec žádné následky.“</p> <p>Vzpomněla jsem si na Amber, která živila upíra už kdovíjak dlouho, a na jejího manžela, jenž byl možná ve stejné situaci, a udělalo se mi zle. „Z bláta do louže,“ řekla jsem. „Zatraceně.“ <emphasis>Dobrá. Uvažuj pozitivně.</emphasis> I kdybych se do Spokane nevydala, upír by měl Amber a jejího manžela stejně pod kontrolou, jen by to nikdo nevěděl. „Byla jsem v bezvědomí, mohl mě přesto donutit k výměně krve?“</p> <p>Povzdychl si a schoulil se. „Nevzpomínáš si, jak tě kousl. To neznamená, že jsi byla v bezvědomí.“</p> <p>Nával paniky mě zaskočil. Od chvíle, kdy jsem opustila Tri-Cities, jsem neměla ani jeden záchvat. Podařilo se mi zastavit u krajnice, vyskočit z vozu a doběhnout k příkopu, teprve pak jsem se vyzvracela. Z čiré, příšerné hrůzy se mi převrátil žaludek. Ještě nikdy jsem neměla tak silný nával paniky. Bolelo mě srdce i hlava a nedokázala jsem přestat brečet.</p> <p>A najednou bylo po všem. Prostoupilo mě teplo a obklopilo mě ze všech stran: smečka. Adam. A to jsem nechtěla Adamovy vlky, kteří už mě měli plné zuby, otravovat. Stefan mi utřel obličej papírovým kapesníkem, odhodil ho na zem, vzal mě do náruče a odnesl zpátky k autu. Neposadil mě na sedadlo řidiče.</p> <p>„Můžu řídit,“ namítla jsem, ale můj hlas postrádal jakoukoli sílu. Smečka prolomila moji paniku, ale já je pořád cítila, čekali, byli připravení.</p> <p>Připravení mě znovu zachránit.</p> <p>Ignoroval mé chabé protesty a zařadil rychlost.</p> <p>„Existuje důvod, proč by mi vysál krev a nevyměnil si ji se mnou?“ zeptala jsem se, ale spíše s morbidní touhou vědět vše než se skutečnou nadějí.</p> <p>„Kdyby si s tebou vyměnil krev, mohla bys zavolat i ty jeho,“ přiznal Stefan neochotně.</p> <p>„Kolikrát by k výměně muselo dojít? Stačila by jedna?“</p> <p>Pokrčil rameny. „Liší se to případ od případu. Ty reaguješ na upírskou magii podivně, takže by u tebe mohlo být zapotřebí sto výměn, anebo by mohla stačit jediná.“</p> <p>„Říkal jsi, že bych ho mohla zavolat. Znamená to, že by musel přijít ke mně?“</p> <p>„Vztah upíra a lidí, kteří ho živí, není rovnocenný, Mercy,“ vyštěkl. „Ne. Slyšel by tě. To je vše. Kdyby sis vyměnila krev se všemi <emphasis>ovcemi,</emphasis>“ slovo doslova vyplivl, „hlasy v hlavě by tě dohnaly k šílenství. Má to i své výhody. Ovce jsou silnější, nakrátko imunní vůči bolesti − jak sama nejlíp víš. Upír získá sluhu, který se nakonec stane otrokem, dobrovolně ho krmí a během dne se o něj stará.“</p> <p>„Promiň,“ řekla jsem mu. „Nechtěla jsem tě rozzlobit. Jen potřebuju vědět, čemu čelím.“</p> <p>Natáhl se a poplácal mě po koleni. „Rozumím. Omlouvám se.“ Pokračoval už pomaleji. „Stydím se za to, co jsem. Muž, kterým jsem býval, by nikdy nedokázal žít na úkor tolika jiných lidí. Ale už dávno jím nejsem.“</p> <p>Předjel náklaďák (jeli jsme do kopce). „Pokud se napil tvé krve jen proto, že jsi byla po ruce, pak asi k výměně nedošlo, ale…“</p> <p>„Ale?“</p> <p>„Nemyslím si, že by ti dokázal tak dokonale vymazat paměť, kdyby ti nedal napít své. U člověka by to šlo, to ano. Ale ty máš silnou vůli.“ Pokrčil rameny. „Většinu mistrů upírů živí jejich potomci − jiní upíři. Blackwood na svém území jiné upíry nesnese, a pokud vím, žádné potomky nemá. Možná si to vynahrazuje tím, že provádí výměnu, kdykoli se krmí.“</p> <p>Uvažovala jsem o tom, pak jsem si zdřímla. S trhnutím jsem se probudila, jakmile jsme najeli na dálnici u Ritzvillu. Ještě něco přes sto kilometrů a budeme doma.</p> <p>„Nebude tě moct k ničemu donutit, když si vytvoříš pouto s jiným upírem,“ řekl Stefan.</p> <p>Podívala jsem se na něj, ale upřeně hleděl na silnici před sebou − jako bychom se proplétali serpentinami hor v Montaně a nejeli po prázdné a téměř rovné asfaltové silnici.</p> <p>„Nabízíš se?“</p> <p>Kývl. „Mám nebezpečně málo jídla. Když si vyměníme krev, posílí mě to a nebudu muset několik dalších nocí lovit.“</p> <p>Minutu jsem o tom přemýšlela. Ne že bych se chystala na to přistoupit, na jeho nabídce totiž bylo víc − zjistila jsem, že u upírů už to tak bývá. U Stefana to ale hned neznamenalo, že mi tají nějakou výhodu, kterou by mu výměna krve poskytla.</p> <p>„Uděláš si nepřítele,“ namítla jsem. „James Blackwood vládne Spokane a dokáže město ubránit před všemi nadpřirozenými tvory, nejen před upíry. To znamená, že je utkvěle majetnický − a surový. Nepotěší ho, když ho o mě připravíš.“</p> <p>Pokrčil rameny. „Když budeš v Tri-Cities, až ze Spokane tě asi zavolat nedokáže. A pravděpodobně se o to ani nepokusí, pokud se uchyluje k výměně krve při každém krmení. Ale když se připoutáš ke mně, budeš mít jistotu.“ Mluvil pomalu. „Už jednou jsme si krev vyměnili. A já se můžu postarat o to, aby to nebyla špatná zkušenost.“</p> <p>Kdyby mě k sobě Blackwood zavolal, kdyby ze mě udělal jednu ze svých ovcí, Adam by sebral smečku a šel mě zachránit. Mary Jo už kvůli mým problémům málem zemřela. Dokud zůstanu v Tri-Cities, možná si ani neuvědomí, že mě nemůže zavolat právě kvůli Stefanovi.</p> <p>„Adam je můj druh,“ řekla jsem. Nevěděla jsem, jestli mu můžu prozradit, že mě Adam přijal do smečky. „Mohl by se Blackwood dostat skrze mě k Adamovi?“</p> <p>Stefan zavrtěl hlavou. „A já taky ne. Zkoušeli to. Náš starý pán… Marsiliin stvořitel, měl rád vlky a experimentoval s nimi. Krevní pouta fungují na jiné úrovni než ta ve vlkodlačí smečce. Udělal si ovci z alfovy družky, byla taky vlkodlak, protože doufal, že se mu skrz ni podaří ovládnout alfu i celou smečku, ale nepovedlo se to.“</p> <p>„Marsilie se taky ráda zakousne do vlkodlaka,“ řekla jsem. Viděla jsem to na vlastní oči.</p> <p>„Zdá se, že krev vlkodlaků vyvolává závislost.“ Pohlédl na mě. „Já se jí nikdy nenapil. Tedy až do oné noci. A nemíním to znovu udělat.“</p> <p>Buďto jsem se chystala udělat tu nejhloupější, nebo tu nejchytřejší věc v životě.</p> <p>„Je trvalé?“ zeptala jsem se. „Pouto mezi námi?“</p> <p>Zprudka na mě pohlédl. Chystal se něco říct, ale zarazil se.</p> <p>Nakonec řekl: „Dneska v noci jsem ti pověděl věci, o kterých neví ani jiní upíři. Zapovězené věci. Kdybych byl Marsiliin potomek nebo kdyby nezlomila moje pouta s klanem, nemohl bych ti toho říct ani tolik.“</p> <p>Klepal dlaněmi do volantu. Minul nás obrovský karavan, který za sebou táhl Hondu Accord. „Tahle auta jsou pomalá jako chudokrevné školní autobusy,“ řekl. „Je divné, že řídit je je taková zábava.“</p> <p>Čekala jsem. Kdyby odpověď zněla ano, kdyby pouto bylo trvalé, nevytáčel by se. Pokud pouto není trvalé, mohla bych ho zrušit, jakmile bych se zbavila Blackwooda. Dočasné pouto se Stefanem mi nepřipadalo tak děsivé jako trvalejší pouto s Adamem.</p> <p>„Marsilie dokáže pouta mezi mistrem a ovcemi zrušit,“ řekl. „Může je buďto vzít na sebe, nebo je úplně rozvázat.“</p> <p>„To mi zrovna nepomůže,“ namítla jsem. „Mám takový dojem, že by nás raději zabila, než nám pomohla.“</p> <p>„V tom máš pravdu,“ souhlasil tiše. „Ano. Ale tuším, že to zvládne i Wulfe, něco podobného aspoň naznačil.“ Hlas mu zledovatěl, takže vůbec nezněl jako Stefanův. „A Wulfe mi tolik dluží, že i kdyby mě Marsilie prohlásila za nepřítele klanu, nemohl by odmítnout moji žádost.“ Uvolnil se a zavrtěl hlavou. „Ale jakmile bychom pouto mezi námi zrušili, zase by ses stala zranitelnou vůči Blackwoodovi.“</p> <p>Nepovažovala jsem Wulfeho za o nic lepšího než Marsilii. Ale na druhou stranu jsem neměla na vybranou, že? Opustila jsem Amber, abych mohla sebrat síly a něco vymyslet, ale nemínila jsem dovolit, aby ji Blackwood zabil.</p> <p>Přemýšlela jsem, jestli se Zee pořád cítí kvůli zranění, jež jsem utrpěla, když jsem se mu snažila pomoct, dost provinile na to, aby mi znovu půjčil svůj faeský čarovný nůž a amulet, který jsem použila při lovu na upíry. A možná by přihodil i další magický kůl.</p> <p>Nikdy jsem doopravdy nepřemýšlela o tom, že bych Marsilii zabila, abych se zachránila. Za prvé jsem navštívila sídlo jejího klanu. A za druhé měla dost nohsledů, kteří by se mi následně pomstili.</p> <p>Tak proč jsem uvažovala o zabití Blackwooda?</p> <p>Věděla jsem, <emphasis>věděla,</emphasis> že James Blackwood ve skutečnosti nevypadá jako muž, se kterým jsem se setkala. Ale <emphasis>setkala</emphasis> jsem se s ním a nijak zvlášť mě nevyděsil. Neměl nohsledy. A využíval Amber bez jejího vědomí či svolení a měnil ji v otrokyni, v ženu, která nechala dítě doma samotné s duchem a téměř úplnou cizinkou. S duchem jsem Amber pomoc nedokázala… možná jsem celou situaci dokonce ještě zhoršila. Ale mohla bych jí pomoct s upírem.</p> <p>„Dobrá,“ řekla jsem. „Raději budu,“ téměř jsem se zalkla, „poslouchat tebe než jeho.“</p> <p>Na okamžik se na mě zadíval. „Dobře,“ souhlasil.</p> <p>*</p> <p>Zabočil na odpočívadlo. Na noc tu zastavila řada náklaďáků, ale parkoviště pro osobní vozy bylo prázdné. Rozepnul si bezpečnostní pás a prošel mezi předními sedadly dozadu. Pomalu jsem ho následovala.</p> <p>Sedl si na lavici vzadu ve voze a poplácal místo vedle sebe. Když jsem zaváhala, řekl: „Nemusíš to dělat. Nebudu tě nutit.“</p> <p>Pokud mu v tom Stefan nezabrání, Blackwood by mě mohl donutit udělat, co by se mu zlíbilo. Neměla bych jak pomoct Amber.</p> <p>Na druhou stranu, pokud se ke mně jako první dostane Marsilie, nebudu si muset dělat s podobnými věcmi vůbec žádné starosti.</p> <p>„Ohrozím tím Adama a jeho smečku?“ zeptala jsem se.</p> <p>Stefan otázku kvůli mně zvážil, přestože jsem cítila jeho nedočkavost: voněl jako vlk na stopě něčeho chutného. Kdybych se dala na útěk, ovládl by ho lovecký instinkt jako vlkodlaka?</p> <p>Zírala jsem na něj a opakovala si, že už ho dlouho znám. Nikdy neudělal nic, o čem by si myslel, že by mě ranilo. Byl to Stefan, ne nějaký bezejmenný lovec.</p> <p>„Nevím jak,“ řekl. „Adamovi se to nebude líbit, tím jsem si jistý. Jen si vzpomeň, jak zareagoval, když jsem tě omylem zavolal. Ale je praktický. Ví, že někdy musíme dělat zoufalá rozhodnutí.“</p> <p>Posadila jsem se vedle něj a až příliš jsem vnímala chlad jeho těla, větší chlad než obvykle. Byla jsem ráda, že pomůžu i já jemu. Už mě opravdu unavovalo působit přátelům jen žal.</p> <p>Odhrnul mi vlasy z krku a já ho chytila za ruku.</p> <p>„Co zápěstí?“ Posledně mě kousl do zápěstí.</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Je to víc bolestivé. Nervová zakončení jsou tam blíž povrchu.“ Podíval se na mě. „Důvěřuješ mi?“</p> <p>„Nedělala bych to, kdybych ti nevěřila.“</p> <p>„Dobrá. Budu tě muset pevně sevřít. Kdybys ucukla, až budu pít, mohl bych ti něco roztrhnout a vykrvácela bys.“ Netlačil na mě, prostě seděl na polstrované lavici, jako by mohl čekat věčně.</p> <p>„Jak?“ řekla jsem.</p> <p>„Složíš si ruce na břiše a já je tam podržím.“</p> <p>Zkontrolovala jsem, jestli nepanikařím, ale Tim mě takovým způsobem nikdy nedržel. Snažila jsem se neuvažovat o tom, jak mě tiskl k podlaze, ale dařilo se mi to jen zčásti.</p> <p>„Jdi dopředu,“ řekl Stefan. „Klíče jsou v zapalování. Musíš se odvézt domů sama, protože tu nemůžu zůstat. Potřebuju hned na lov, jinak…“</p> <p>Objala jsem se pažemi a naklonila se blíž. „Dobrá, udělej to.“</p> <p>Pomalu mě vzal okolo ramen a ruku mi položil na pravou paži. Když jsem neucukla, chytil mě za paže tak, že jsem se nemohla osvobodit.</p> <p>„V pořádku?“ zeptal se klidně, jako by mu oči ve tmě dodávky nezářily jako světla na vánočním stromku.</p> <p>„V pořádku,“ řekla jsem.</p> <p>Zuby musel mít ostré jako břitvy, protože jsem si ani nevšimla, kdy mi propíchly kůži, cítila jsem jen chladné vlhko jeho úst. Zabolelo to až ve chvíli, kdy začal sát krev.</p> <p><emphasis>Kdo se to krmí u mého stolu?</emphasis></p> <p>Stefanovo kousnutí mě nevyděsilo, zato řev v mé hlavě ano. Ale ani jsem se nepohnula, ztuhla jsem jako myš, když spatří kočku. Pokud se nepohne, možná kočka nezaútočí.</p> <p>Sání Stefanových úst na okamžik polevilo. Pak se znovu pustil do krmení a volnou rukou mě poplácal po koleni. Nemělo by mě to uklidnit, ale uklidnilo. Taky děsivou nestvůru slyšel a nedal se na útěk.</p> <p>Po chvíli tupá bolest zesílila − a vzteklý řev, který se mi rozléhal hlavou, pomalu utichal. Začínala mi být zima, jako by ze mě nevysával jen krev, nýbrž i všechno teplo. O chvíli později se odtáhl a olízl mi ranky jazykem.</p> <p>„Kdyby ses podívala do zrcadla,“ zašeptal, „moje kousnutí bys neviděla. On chtěl, abys viděla, co ti provedl.“</p> <p>Bezmocně jsem se chvěla a Stefan si mě posadil na klín. Byl teplý, doslova mi spaloval studenou kůži. Nadzvedl mě a vytáhl z kapsy zavírací nůž. Řízl se jím do zápěstí, jako kdyby chtěl spáchat sebevraždu.</p> <p>„Myslela jsem, že na zápěstí to příliš bolí,“ vypravila jsem ze sebe. Myšlenky se mi pohybovaly jen pomalu a čelist mi vibrovala.</p> <p>„<emphasis>Tebe</emphasis><emphasis>,</emphasis>“ řekl. „Pij, Mercy. A sklapni.“ Přes tvář mu přelétl slabý úsměv, pak si opřel hlavu dozadu, abych mu neviděla do obličeje.</p> <p>Asi mi to mělo víc vadit. Kdybych za sebou měla normální noc, asi by mi to vadilo. Ale na nějakou upejpavost jsem ani nepomyslela. Celý život jsem lovila jako kojot a zvíře se nezastaví, aby si jídlo uvařilo. Chuť krve pro mě nebyla ničím novým ani odporným, ne když byla Stefanova − a neumíral ani netrpěl.</p> <p>Přitiskla jsem rty k jeho zápěstí a zakryla ústy ránu. Stefan vydal zvuk − ale neznělo to, jako by trpěl. Položil mi ruku lehce na hlavu, ale zase ji sundal, jako by mě nechtěl ani tak málo nutit. Byla to moje svobodná volba.</p> <p>Jeho krev nechutnala jako králičí nebo myší. Byla více hořká − ale zároveň sladší. Ale hlavně byla horká, téměř vařící, a mně byla taková zima. Pila jsem a rána se pomalu hojila.</p> <p>A vzpomněla jsem si na tu chuť. Jako když dvakrát během dne zaskočíte do McDonaldu na jídlo a objednáte si stejnou věc. Myslí mi probleskla vzpomínka na Blackwoodův hlas.</p> <p>Nepamatovala jsem si, co řekl nebo co udělal, ale kratičká vzpomínka na zvuk jeho hlasu mě přiměla schoulit se na sedadle. Opřela jsem si hlavu o Stefanovo stehno a rozplakala se. Stefan nechal zápěstí klesnout a druhou rukou mě lehce hladil po hlavě.</p> <p>„Mercy,“ řekl něžně. „Už to znovu neudělá. Teď už ne. Jsi moje. Nemůže ti zamlžit mysl ani tě donutit cokoli udělat.“</p> <p>Můj hlas ztlumila látka jeho džínů, když jsem řekla: „Znamená to, že mi můžeš číst myšlenky?“</p> <p>Zasmál se. „Jenom když piješ. Čtení myšlenek nepatří k mým darům. Tvoje tajemství jsou přede mnou v bezpečí.“ Jeho smích odplavil Blackwoodův hlas.</p> <p>Zvedla jsem hlavu. „Jsem ráda, že si nepamatuju víc z toho, co udělal,“ řekla jsem Stefanovi. Ale napadlo mě, že moje touha vidět Blackwooda hořet jako Andreho má i osobnější důvod než jen to, co prováděl Amber.</p> <p>„Jak se cítíš?“ zeptal se.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla a zvážila to. „Bezvadně. Jako bych mohla doběhnout do Tri-Cities rychleji, než by mě tam dovezl tenhle vůz.“</p> <p>Zasmál se. „Nemyslím, že by to byla pravda… pokud nepíchneme.“</p> <p>Vstal a poprvé od… od chvíle, kdy mi přistál na podlaze v obýváku a vypadal jako něco, co pohřbili už před sto lety, vyhlížel dobře. Vstala jsem, ale musela jsem si znovu sednout.</p> <p>„Rovnováha,“ řekl. „Je to trochu jako být opilý. Rychle to pomine, ale domů nás radši odvezu já.“</p> <p>Měla jsem se cítit příšerně. Hlásek v mé mysli mi neodbytně opakoval, že jsem se měla zeptat svého alfy, než jsem udělala něco… nezvratného.</p> <p>Ale bylo mi fajn, víc než fajn − a nebylo to jen upíří krví. Poprvé od chvíle, kdy mě Tim znásilnil, jsem měla pocit, že mám život pod kontrolou. Což bylo s ohledem na okolnosti docela směšné.</p> <p>Ale já <emphasis>sama</emphasis> jsem se rozhodla podřídit Stefanově moci.</p> <p>„Stefane?“ Sledovala jsem světlomety aut, která nás míjela.</p> <p>„Hm?“</p> <p>„Mluvil s tebou někdo o té věci, kterou mi namalovali na dveře dílny?“ Pořád jsem se ho zapomínala zeptat − přestože následující události jasně dokázaly, že to byla hrozba z Marsiliiny strany.</p> <p>„Nikdo mi nic neřekl,“ odvětil. „Viděl jsem to sám.“ Jeho oči zářily ve světle aut rudě. Jako na fotografii vyfocené s bleskem, vypadal ale děsivěji. Vyvolalo to na mojí tváři úsměv.</p> <p>„Byla to práce Marsilie?“</p> <p>„Téměř jistě.“</p> <p>Mohla jsem to nechat být. Ale měli jsme čas a já v hlavě slyšela Branův hlas, který říkal: <emphasis>Informace jsou</emphasis> důležité, <emphasis>Mercy. Sežeň si všechna potřebná fakta.</emphasis></p> <p>„Co přesně to znamená?“</p> <p>„Je to znamení zrádce,“ řekl. „Znamená to, že ta osoba zradila klan a všichni, kdo s ní mají něco společného, jsou na odstřel. Je to vyhlášení války.“</p> <p>Nic jiného jsem nečekala. „V tom znamení je nějaká magie,“ řekla jsem. „Co způsobuje?“</p> <p>„Brání tomu, abys ho přemalovala,“ řekl. „A pokud zůstane na dveřích dlouho, začne přitahovat stvůry, které nemají s upíry nic společného.“</p> <p>„Báječné.“</p> <p>„Můžeš si vyměnit dveře.“</p> <p>„Jo,“ řekla jsem nevrle. Možná mi pojišťovna nahradí škodu, když jí vysvětlím, že se kosti nedají přemalovat, ale velké naděje jsem si nedělala.</p> <p>Chvíli jsme jeli mlčky a já přemýšlela o všem, co se za posledních několik dní stalo, a snažila se přijít na to, jestli jsem mohla něco udělat jinak.</p> <p>„Hej, Stefane? Jak to, že jsem Blackwooda po tom, co mě kousl, necítila? Dneska v noci jsem byla trochu rozptýlená, ale včera, po prvním kousnutí, jsem svůj pokoj zkontrolovala.“</p> <p>„Jakmile tě ochutnal, poznal, co jsi.“ Stefan se protáhl a vůz trochu vybočil ze směru. „Nevím, jestli se tě snažil přesvědčit o tom, že je člověk, nebo tak po sobě vždycky uklízí. Ve Staré zemi existovali tvorové − nejen vlkodlaci − kteří nás lovili podle pachu nebo podle věcí, které jsme po sobě zanechali, jako vlasy, sliny nebo krev. Mnozí staří upíři vždy odstraňují z doupat a lovišť všechny stopy.“</p> <p>Skoro jsem zapomněla, že něco takového dokáží.</p> <p>Probudila mě změna zvuku motoru, jak zpomalil, aby se zařadil do městského provozu.</p> <p>„Chceš odvézt k sobě domů, nebo k Adamovi?“ zeptal se.</p> <p>Dobrá otázka. Byla jsem si sice docela jistá, že Adam pochopí, co jsem udělala, ale nijak jsem se na ten rozhovor netěšila. A byla jsem příliš unavená, než abych mohla dobře zvážit, co si nechat pro sebe − a jak zabiji Blackwooda. Chtěla jsem si promluvit se Zeem, než budu mluvit s Adamem, ale hlavně jsem se potřebovala pořádně vyspat.</p> <p>„K sobě.“</p> <p>Zase jsem podřimovala, když zprudka dupl na brzdy. Vzhlédla jsem a poznala proč: uprostřed silnice stála žena a hleděla na zem, jako by něco ztratila. Vůbec si nás nevšímala.</p> <p>„Znáš ji?“ Byli jsme v mojí ulici jen kousek od mého domu, takže Stefanova otázka byla logická.</p> <p>„Ne.“</p> <p>Zastavil asi dvanáct metrů od ní a žena konečně vzhlédla. Předení motoru utichlo, Stefan se ohlédl, pak otevřel dveře a vystoupil.</p> <p>Potíže.</p> <p>Svlékla jsem se, otevřela dveře, proměnila se a vyskočila. Kojot sice není velký, ale má zuby a překvapivě účinné drápy. Proplížila jsem se pod vozem a vylezla zpod nárazníku na opačné straně, kde se Stefan opíral o kapotu s pažemi ledabyle založenými na hrudi.</p> <p>Dívka už nebyla sama. Stáli vedle ní tři upíři. První dva jsem znala z dřívějška, i když jsem nevěděla jejich jména. Třetím byla Estelle.</p> <p>V Marsiliině klanu bývalo dříve pět upírů, kteří si byli mocí prakticky rovni a jejichž přežití nezáviselo na paní: Stefan; Andre, kterého jsem zabila; Wulfe, děsivý čaroděj v chlapeckém těle; Bernard, který mi připomínal kupce z Dickensova románu; a Estelle, Mary Poppinsová nemrtvých. Ještě nikdy jsem ji neviděla oblečenou jinak než do šatů guvernantky z počátku dvacátého století a dnešní noc nebyla výjimkou.</p> <p>Zdálo se, jako by Stefan čekal, až se mu objevím po boku, protože pohlédl dolů na mě a řekl: „Estelle, rád tě vidím.“</p> <p>„<emphasis>Slyšela</emphasis> jsem, že tě nezničila,“ prohlásila Estelle škrobeným hlasem s britským přízvukem. „Mučila tě, vyhladověla a zapudila − a pak tě poslala zabít tvoji malou kojotí čubku.“</p> <p>Stefan rozpřáhl ruce, jako by chtěl ukázat, že stále žije… tedy nežije. „Je to přesně, jak říkáš.“ Jeho hlas zněl melodicky a italštěji než obvykle.</p> <p>„A přesto jste oba tady, ty i ta čubka.“</p> <p>Zavrčela jsem na ni, a když Stefan odpověděl, slyšela jsem v jeho hlase úsměv: „Myslím, že se jí nelíbí, když jí tak říkáš.“</p> <p>„Marsilie je šílená. Byla šílená, když se před dvanácti lety probudila, a její stav se od té doby nezlepšil.“ Estellin hlas zjihl a postoupila vpřed. „Kdyby nebyla šílená, nikdy by tě nemučila − tebe, svého oblíbence.“</p> <p>Očividně čekala, že Stefan něco řekne, ale mlčel. „Mám pro tebe návrh,“ řekla mu. „Připoj se ke mně a jednou provždy se Marsilie zbavíme − víš, že kdyby si uvědomovala, co se z ní stalo, sama by tě k tomu vybídla. Je tak posedlá návratem do Itálie, že nás všechny zničí. Náš domov je tady − náš klan se nikomu neklaní. Itálie pro nás nic neznamená.“</p> <p>„Ne,“ řekl Stefan. „Neobrátím se proti své paní.“</p> <p>„Už není tvojí paní,“ zasyčela Estelle. Přistoupila ještě blíž a já se přitiskla Stefanovi k noze. „Mučila tě − viděla jsem, co ti provedla. Tobě, který ji miluje − týrala tě hlady a stáhla ti kůži z těla. Jak ji můžeš pořád podporovat?“</p> <p>Stefan neodpověděl.</p> <p>A já s naprostou jistotou věděla, že jsem udělala dobře, když jsem uvěřila, že mě ochrání a nepromění mě v bezduchou otrokyni. Stefan by se nikdy neobrátil proti svým milovaným. Ať už by udělali cokoli.</p> <p>Estelle rozhodila rukama. „Idiote. Blázne. Zemře buďto mojí rukou, nebo Bernardovou. A ty víš, že klanu se pod mým vedením povede lépe než pod vedením toho hlupáka Bernarda. Mám kontakty. Můžeme růst a sílit, až se nám nevyrovnají ani dvory v Itálii.“</p> <p>Stefan se přestal opírat o van. Úmyslně pomalu si odplivl.</p> <p>Napjala se, protože ji urážka rozzuřila, a Stefan se ponuře usmál. „Udělej to,“ řekl − trhl zápěstím a v ruce se mu objevil meč, jako bychom byli uprostřed epizody <emphasis>Highlandera.</emphasis> Vypadal spíše výkonně než krásně, byla to smrtící zbraň.</p> <p>„Vojáku, toho budeš litovat,“ řekla Estelle.</p> <p>„Lituji mnoha věcí,“ odvětil a hlas se mu zostřil ledovým vztekem. „Možná k nim bude patřit i to, že tě dnes v noci nechám odejít. Možná bych to neměl dělat.“</p> <p>„Vojáku,“ řekla. „Pamatuj, kdo tě zradil. Víš, jak se se mnou spojit − nečekej, až bude příliš pozdě.“</p> <p>Upíři zmizeli nadpřirozenou rychlostí a lidská návnada běžela za nimi. Stefan čekal s mečem v ruce, zatímco se k životu probudil vůz a záře světlometů odhalila jeden z černých mercedesů klanu. Proburácel okolo nás a zmizel ve tmě.</p> <p>Rozhlédl se, pak se zeptal mě: „Cítíš něco, Mercy?“</p> <p>Zavětřila, ale až na Stefana všichni upíři zmizeli… anebo stáli po větru. Potřásla jsem hlavou a oběhla vůz. Stefan zůstal jako správný džentlmen venku, zatímco jsem se oblékala.</p> <p>„To bylo zajímavé,“ řekla jsem, když nasedl a nastartoval.</p> <p>„Hlupačka.“</p> <p>„Marsilie?“</p> <p>Stefan zavrtěl hlavou. „Estelle. Marsilii se nevyrovná. Bernard… je silnější a houževnatější, i když je mladší. Spolu možná něco svedou, ale já se k nim rozhodně nepřidám.“</p> <p>„Neznělo to, jako by spolupracovali,“ namítla jsem.</p> <p>„Budou si pomáhat, dokud nedosáhnou svého cíle, pak si to rozdají mezi sebou. Ale jsou hloupí, pokud si myslí, že se dostanou tak daleko. Možná zapomněli nebo nikdy nevěděli, co Marsilie dokáže.“</p> <p>*</p> <p>Zastavil na příjezdové cestě a oba jsme vysedli.</p> <p>„Pokud mě budeš potřebovat, pokud znovu uslyšíš Blackwoodovo volání − prostě v duchu vyslov moje jméno a prej si, abych byl u tebe. Objevím se.“ Vypadal pochmurně. Doufala jsem, že za to může setkání s Estelle, ne starost o mě.</p> <p>„Děkuji.“</p> <p>Pohladil mě palcem po tváři. „S děkováním ještě počkej. Možná změníš názor.“</p> <p>Poplácala jsem ho po paži. „Rozhodla jsem se.“</p> <p>Lehce se mi uklonil a zmizel.</p> <p>„To je fakt bezva,“ řekla jsem do tmy a najednou se cítila tak unavená, že jsem nedokázala udržet oči otevřené. Vešla jsem dovnitř a zavrtala se do peřin.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>8.</p> <p><image xlink:href="#_9.jpg" />Když jsem se následující odpoledne probudila, seděl v nohách mé postele Adam. Opíral se o stěnu a četl si ohmataný výtisk knihy Miyamota Musashiho. Opíral si ji o hřbet Médey. Ta hlasitě předla a vrtěla pahýlem ocasu, který používá spíše jako pes než jako kočka.</p> <p>„Neměl bys být v práci?“ zeptala jsem se.</p> <p>Otočil stránku a nepřítomně odpověděl: „Můj šéf je flexibilní.“</p> <p>„Nestrhne ti z platu, když se uliješ?“ řekla jsem. „Kde najdu taky takového šéfa?“</p> <p>Zakřenil se. „Mercy, i dokud <emphasis>byl</emphasis> Zee tvým šéfem, tak jím vlastně nebyl. Netuším, jak bys našla někoho, koho bys poslouchala… kdybys sama nechtěla.“ Označil si místo v knize a odložil ji stranou. „Je mi líto, že tvé vymítání nedopadlo dobře.“</p> <p>Zvážila jsem to. „Asi záleží na tom, jak se na celou věc díváš. Zjistila jsem pár věcí… Víš třeba, že Stefan umí znakovou řeč? Proč by se upír učil něco takového? A duchové nejsou vždycky neškodní. Myslela jsem, že duch muže zabít jedině tak, že někoho vyděsí k smrti.“</p> <p>Stiskl mi přes deku prsty u nohy. Druhou rukou drbal Médeu na hlavě těsně za ušima. Adam umí <emphasis>naslouchat</emphasis> lépe než ostatní. A tak jsem mu řekla to, co jsem předtím zamlčela.</p> <p>„Myslím, že to byla moje vina.“</p> <p>„Co?“</p> <p>„Než jsem přijela, nedělal duch nic zvláštního, byl to typický poltergeist. Hýbal věcmi, což je sice děsivé, ale ne nebezpečné. Pak jsem se objevila já a všechno se změnilo. Chad málem zemřel. To duchové prostě nedělají − říkal to i Stefan. Myslím, že jsem všechno nějak zhoršila.“</p> <p>Sevřel mi pevněji prsty. „Stalo se ti to už někdy?“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou.</p> <p>„Pak si možná přikládáš příliš velkou váhu. Možná by k tomu došlo tak jako tak, a kdybyste tam se Stefanem nebyli, chlapec by zemřel.“</p> <p>Tím jsem si nebyla tak jistá, ale jakmile jsem se přiznala ke svému strachu, cítila jsem se líp.</p> <p>„Jak je Mary Jo?“ zeptala jsem se.</p> <p>Povzdychl si. „Je trochu… mimo, ale Samuel si je jistý, že za několik dní bude v pořádku.“</p> <p>Uvolnil se a usmál se. „Je připravená vyrazit a samojediná se postavit celému klanu. Taky řekla Benovi, že kdyby dokázal držet jazyk za zuby, ráda by s ním hupla do postele. Dospěli jsme k názoru, že až s ním přestane flirtovat, poznáme, že je zase sama sebou.“</p> <p>Nemohla jsem si pomoct a zasmála se. Mary Jo je jedna z nejsvobodomyslnějších žen, jaké znám − a to, že je vlkodlak, na její povaze nic nezměnilo. Ben je misogyn nejvyššího (nebo nejnižšího, jak to berete) stupně a ještě ke všemu sprostý jako dlaždič. Ti dva pohromadě byli jako oheň a dynamit.</p> <p>„Už žádné další potíže s upíry?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Žádné.“</p> <p>„Ale jednání nic nepřinesla,“ hádala jsem.</p> <p>Uvolněně kývl. „Žádný strach, Mercy. Umíme se o sebe postarat.“</p> <p>Něco na tom, jak to řekl…</p> <p>„Co jsi udělal?“</p> <p>„Máme pár hostů. Žádný očividně nemá Stefanovu schopnost jen tak zmizet.“</p> <p>„A budeš je držet, dokud…“</p> <p>„Dokud se nám neomluví za to, co se stalo U strýčka Mikea, a neodškodní nás za Mary Jo. A neslíbí, že už se nic podobného nebude opakovat.“</p> <p>„Myslíš, že ti to všechno dá?“</p> <p>„Naše požadavky jí předal Bran. Určitě ustoupí.“</p> <p>Něco napjatého v mé hrudi povolilo. Jediná věc, o kterou se Marsilie starala, byl její klan. Pokud se do boje zapojí Bran, Marsiliin klan padne. Upíři v Tri-Cities prostě neměli tolik bojovníků jako marok − a Marsilie to věděla.</p> <p>„Takže se bude soustředit na mě,“ řekla jsem.</p> <p>Usmál se. „Podle dohody nenapadne smečku, pokud na ni někdo znovu a přímo nezaútočí.“</p> <p>„Neví, že patřím ke smečce,“ řekla jsem.</p> <p>„Až od ní získáme písemnou omluvu a slib, s radostí jí to oznámím.“</p> <p>Posadila jsem se, překulila se na čtyři a přiblížila se obličejem jen na několik centimetrů k jeho. Lehce jsem ho políbila. Ruce nechal na kočce.</p> <p>„Líbí se mi váš způsob jednání, pane,“ řekla jsem. „Dám si sprchu a udělám lívance. Dáš si?“</p> <p>Naklonil hlavu a prohloubil náš polibek, rukama ale nepohnul. Když se odtáhl, ani jeden z nás nedýchal klidně.</p> <p>„Teď mi můžeš říct, proč voníš jako Stefan,“ řekl − téměř něžně.</p> <p>Zvedla jsem paži a začichala. <emphasis>Opravdu</emphasis> jsem byla cítit Stefanem víc, než bych po jediné jízdě domů měla.</p> <p>„Divné.“</p> <p>„Proč jsi cítit upírem, Mercy?“</p> <p>„Protože jsme si vyměnili krev,“ řekla jsem − a vysvětlila mu, co mi Stefan cestou ze Spokane pověděl o upířích kousnutích. Nedokázala jsem si vzpomenout, která část je tajná a která ne − ale nezáleželo na tom. Nemínila jsem Adamovi nic tajit, ne když mě přijal do smečky.</p> <p>Stefan si byl jistý, že ani on, ani Blackwood nedokáží skrze mě ovlivnit vlky. Ale nevěděla jsem toho o magii smečky dost na to, abych si tím byla jistá − a on asi taky ne. Jediná věc, kterou jsem věděla jistě, byla, že bude souhlasit s tím, že jsem udělala správnou věc. Nadšený z toho ale nebude.</p> <p>Než jsem skončila, shodil Médeu na zem (za což bude pykat, pokud se jí bude chtít ještě dneska dotknout) a začal pochodovat sem a tam po pokoji, pořád dokola. Nakonec se zastavil na opačné straně místnosti a nešťastně se na mě zadíval.</p> <p>„Stefan je lepší než Blackwood.“</p> <p>„To jsem si taky říkala.“</p> <p>„Proč jsi mi o Blackwoodovi neřekla hned, když tě poprvé kousnul?“ zeptal se. Znělo to… ublíženě.</p> <p>Nevěděla jsem.</p> <p>Krátce, nevesele se zasmál. „Snažím se. Opravdu. Ale i ty musíš trochu ustoupit, Mercy. Proč jsi mi řekla, co se děje, až když jsi byla na cestě zpátky domů? Když už bylo příliš pozdě, než abych něco udělal?“</p> <p>„Měla jsem.“</p> <p>Hleděl na mě tmavýma, zraněnýma očima. A tak jsem se mu to pokusila vysvětlit.</p> <p>„Nejsem zvyklá žádat o pomoc, Adame,“ začala jsem pomalu, ale postupně jsem mluvila čím dál rychleji. „A… už tak jsem ti v poslední době způsobila spoustu problémů. Myslela jsem si, no tak mě kousl upír. Fuj. Děsivé… ale nepřipadalo mi to zas tak nebezpečné. Jako obrovský komár nebo… duch. Děsivé, ale ne nebezpečné. Pokud si vzpomínáš, kousli mě už dřív a nic zlého se nestalo. Kdybych ti o tom řekla, přinutil bys mě vrátit se domů. A byl tu Chad − líbil by se ti − desetiletý kluk, který má víc odvahy než dospělí a kterého terorizuje duch. Myslela jsem, že mu dokážu pomoct. A zároveň jsem tak mohla zůstat daleko od Marsilie, aby si tě <emphasis>poslechla.</emphasis> Teprve až si starosti začal dělat Stefan − což bylo krátce předtím, než jsme zamířili zpátky domů − napadlo mě, že kousnutí upíra může být fakt nebezpečné.“</p> <p>Bezmocně jsem pokrčila rameny a zamrkala, abych potlačila slzy, protože jsem <emphasis>nemínila</emphasis> brečet. „<emphasis>Omlouvám se.</emphasis> Bylo to hloupé. Já byla hloupá. Ať udělám cokoli, jenom všecko zhorším.“ Odvrátila jsem se.</p> <p>„Ne,“ řekl. Postel se prohnula, jak se posadil vedle mě. „Nic se nestalo.“ Šťouchl do mě ramenem. „Nejsi hloupá. Máš pravdu. Donutil bych tě k návratu, i kdybych pro tebe měl zajet, svázat tě a nasadit ti roubík. A Chad by zemřel.“</p> <p>Opřela jsem se o něj a on se opřel o mě.</p> <p>„Dříve ses do takových problémů nedostávala,“ do hlasu se mu vkradlo pobavení, „no, až na několik nezapomenutelných okamžiků. Možná měla ta fae U strýčka Mikea pravdu.“ Neřekl Baba Jaga. Nedivila jsem se mu. „Možná jsi přijala něco z Kojota a teď tě pronásleduje chaos.“ Lehce se dotkl mého krku. „Ten upír toho bude litovat.“</p> <p>„Stefan?“</p> <p>Zasmál se a tentokrát upřímně. „On asi taky. Ale s ním nic dělat nebudu. Ne. Mluvil jsem o Blackwoodovi.“</p> <p>Adam zůstal, dokud jsem se neosprchovala a nepřipravila lívance. Zatímco jsme jedli, objevil se Samuel. Vypadal unaveně a páchl dezinfekcí a krví. Mlčky si nalil zbytek těsta na pánev.</p> <p>Když Samuel vypadal takhle, měl za sebou špatný den. Někdo zemřel nebo zůstal ochrnutý a on s tím nic nezmohl.</p> <p>Posadil se i s lívanci ke stolu vedle Adama. Polil si je javorovým sirupem a zůstal nehybně sedět. Prostě hleděl na jezírko tekutého cukru, jako by ukrývalo tajemství vesmíru.</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Asi nemám tak velký hlad, jak jsem si myslel.“ Nacpal jídlo do drtiče odpadků a pustil ho s takovým gustem, jako by do něj nejraději strčil nějakého člověka.</p> <p>„Co se stalo tentokrát?“ zeptala jsem se. „‚Johnny spadl a zlomil si ruku‘ nebo ‚Moje manželka narazila do dveří‘?“</p> <p>„Malou Ally pokousal pitbul,“ zavrčel a vypnul drtič. Falešně tenkým hláskem pokračoval: „‚Ale Iggy je tak hodný. Ano, několikrát mě kousl. Jenže Ally vždycky miloval. Dohlíží na ni, když se sprchuju.‘“ Chvíli chodil sem a tam, pak svým hlasem řekl: „Víš, nejde tu o pitbuly. Ale o lidi, kteří je vlastní. Lidi, kteří chtějí pitbula, by obyčejně neměli mít vůbec žádného psa. Nebo dítě. Kdo nechá dvouleté dítě samotné se psem, který už zabil štěně? Teď psa utratí a děvče bude potřebovat plastickou operaci, a i přesto mu možná navěky zůstanou jizvy − a její bláznivá matka, která za všechno může, vyjde bez trestu.“</p> <p>„Její matka se bude pravděpodobně do konce života cítit provinile,“ namítla jsem. „Není to vězení, ale pořád je to trest.“</p> <p>Samuel na mě pohlédl. „Je příliš zaměstnaná tím, aby lidi přesvědčila, že to nebyla její vina. Až skončí s tím divadlem, lidi ji budou ještě litovat.“</p> <p>„Stejná věc se stala před několika desetiletími s německými ovčáky,“ řekl Adam. „Pak s dobrmany a rotvajlery. A trpí vždycky děti a psi. Lidskou náturu nezměníš, Samueli. Někdo, kdo toho viděl tolik jako ty, by měl vědět, kdy s tím přestat bojovat.“</p> <p>Samuel se otočil, aby něco řekl, uviděl ale můj krk a ztuhl.</p> <p>„Já vím,“ řekla jsem. „Jenom já můžu odjet do Spokane a nechat se hned první den kousnout jediným upírem ve městě.“</p> <p>Nezasmál se. „Dvě kousnutí znamenají, že tě vlastní.“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou. „Ne. Dvě výměny krve znamenají, že mě vlastní. A tak jsem nechala Stefana, aby mě kousl podruhé on, takže mě teď vlastní Stefan namísto bubáka ze Spokane.“</p> <p>Opřel se bokem o pult, založil si paže na hrudi a podíval se na Adama. „Ty jsi s tím souhlasil?“ Znělo to nevěřícně.</p> <p>„Odkdy potřebuje Mercy můj… nebo něčí jiný souhlas? Ale kdyby se zeptala, řekl bych jí, ať to udělá. Stefan je lepší než Blackwood.“</p> <p>Samuel se na něj zamračil. „Zastává teď druhou pozici ve smečce. Stefan tak má nejenom Mercy, nýbrž celou smečku.“</p> <p>„Ne,“ řekla jsem. „Podle Stefana to není pravda. Prý se někdo o něco podobného v minulosti pokusil, ale nefungovalo to.“</p> <p>„Upírova ovce dělá, co se jí přikáže.“ Samuelův hlas se prohloubil a zdrsněl starostí, proto jsem se neurazila, že mě nazval ovcí. Za jiných okolností bych se ale naštvala, přestože to byla pravda. „Když ti přikáže, abys zavolala vlky, nebudeš mít na vybranou. A pokud ti upír, který je teď tvým pánem, tvrdí něco jiného, nevěřím mu. ‚Staří upíři lžou lépe, než mluví pravdu.‘“ Bylo to jedno z upírských pořekadel. A byla pravda, že se dalo jen těžko odhalit, kdy upír lže. Upíři neměli puls ani se nepotili. Ale lež se přesto dala vycítit.</p> <p>Pokrčila jsem rameny, jako by mi Samuelova slova nedělala žádné starosti. „Jestli chceš, můžeš se zeptat Stefana, jak celá věc funguje.“</p> <p>„K zavolání smečky bude muset použít moji moc,“ řekl Adam. „A když jí to nedovolím, nic nezmůže.“</p> <p>Snažila jsem se nedat najevo úlevu. „Dobře. Nějaký čas mi nedovol volat smečku.“</p> <p>„Nějaký čas?“ řekl Samuel. „Stefan ti snad slíbil, že tě po čase nechá jít? Možná až Blackwood ztratí zájem? Upír nikdy nenechá ovce jít, vysvobodí je jenom smrt.“</p> <p>Bál se o mě. Jasně jsem to viděla. Přesto jsem vyštěkla: „<emphasis>Podívej.</emphasis> Neměla jsem na vybranou.“ Neprozradila jsem jim, že Wulfe může pouto mezi Stefanem a mnou zrušit. Stefan mi tu informaci svěřil a já se opravdu snažila nevyplácat všechna cizí tajemství. No, možná jen Adamovi.</p> <p>Zavřel oči a zdálo se, že je mu nevolno. „Ano. Já vím.“</p> <p>„Upír nemůže udělat ovci z alfy vlkodlaků,“ řekl Adam. „Až bude po všem, mohli bychom to využít a pokusit se Mercy osvobodit. Ale rozhodně se nechceme neuváženě zbavit Stefana a dovolit tak,“ pohlédl na mě a ironicky pozvedl obočí, „bubákovi ze Spokane, aby nad ní znovu získal moc. Souhlasím s Mercy. Pokud už musíš nějakého upíra poslouchat, Stefan není nejhorší možnost.“</p> <p>„Proč nemůže upír ovládnout alfu?“ zeptala jsem se.</p> <p>Odpověděl mi Samuel: „Na to jsem skoro zapomněl. Kvůli smečce, Mercy. Alfu by mohl ovládnout jen upír, který by byl dost mocný na to, aby ovládl všechny vlky ve smečce najednou. Neznamená to, že je to nemožné − ve Staré zemi žilo několik upírů… Ne, myslím, že jsou skoro všichni mrtví. V každém případě tady žádní, kteří by to dokázali, nežijí.“</p> <p>„A co Blackwood?“ zeptala jsem se.</p> <p>Samuel nešťastně pokrčil rameny. „Nikdy jsem se s ním nesetkal a jsem si jistý, že ani táta. Zeptám se.“</p> <p>„Udělej to,“ řekl Adam. „Stefan je tedy ještě lepší volbou. Nepřevezme nade mnou kontrolu. Větší starosti mi dělá pouto mezi Blackwoodem a tvojí přítelkyní Amber.“</p> <p>Ztratila jsem chuť k jídlu. Oškrábala jsem talíř a strčila ho do myčky. To mně taky. Neviděla jsem žádné jiné východisko než Blackwooda zabít. Chystala jsem se přidat do myčky i svoji sklenici, ale rozmyslela jsem si to a dolila si brusinkový džus. Jeho trpkost odpovídala mojí náladě.</p> <p>„Mercy?“ Adam se očividně na něco zeptal a já ho neslyšela.</p> <p>Podívala jsem se na něj a on se zeptal znovu: „Má Blackwood nějaký vztah jak s Amber, tak s jejím manželem?“</p> <p>„Má,“ odpověděla jsem. „Corban je jeho advokát. Amber vysává krev a…“ To, že jsem z ní cítila sex, bych si asi měla nechat pro sebe. „Vsadila bych se ale, že o ničem neví. Myslela si, že byla jenom nakupovat.“ Její manžel? Nechtěla jsem, aby do toho byl zapletený. „Jsem si docela jistá, že její muž neví, co Blackwood Amber provádí. Ale netuším, co přesně ví.“</p> <p>„Kdy u nich začalo strašit?“ Samuel se tvářil pochmurně. „Jak dlouho mají potíže s duchem?“</p> <p>Zamyslela jsem se. „Ne dlouho. Několik měsíců.“</p> <p>„Asi od chvíle, kdy se objevil upír posedlý démonem,“ řekl Adam.</p> <p>„No a?“ Zprávy o něm se do novin nikdy nedostaly.</p> <p>Adam se otočil k Samuelovi a jeho pohyb by přihlížejícímu prozradil, že je dravec. „Co víš o Blackwoodovi?“</p> <p>Adamův hlas a postoj byly až příliš agresivní na to, že byl v Samuelově kuchyni. Kdykoli jindy by to Samuel nechal být. Ale měl za sebou špatný den… a upíři asi nepomohli. Zavrčel a prudce do Adama strčil.</p> <p>Adam srazil jeho ruku stranou a vyskočil na nohy.</p> <p>To je zlé, pomyslela jsem si a dala si dobrý pozor, abych se ani nepohnula. To je velice zlé. Domem vibrovala moc a prosycovala vzduch pachem pižma a smečky.</p> <p>Oběma hrozilo, že se přestanou ovládat. Byli dominantní − tyrani, kdybych jim to dovolila. Ale jejich nejsilnější, nejnaléhavější potřebou bylo chránit.</p> <p>A mě nedávno pod jejich ochranou zranili. Poprvé to byl Tim, podruhé Blackwood − a jistým způsobem i Stefan. Zapříčinilo to, že oba byli nebezpečně agresivní.</p> <p>Být vlkodlakem nebylo jako být výbušným člověkem, jednalo se o rovnováhu: lidská duše versus instinkty dravce. Když jste zatlačili příliš, kontrolu převzalo zvíře − a vlka nezajímalo, koho zraní.</p> <p>Samuel byl dominantnější, ale nebyl alfa. Kdyby došlo k boji, ani jeden by nedopadl dobře. Brzy se klid před bitvou příliš protáhne a někdo zemře.</p> <p>Sebrala jsem sklenici brusinkového džusu a vychrstla ji na ně, jako bych hasila požár. Stáli tak blízko u sebe, že se málem dotýkali nosy, takže jsem je zasáhla oba. Zuřivý pohled, který na mě upřeli, by méně odvážného člověka donutil obrátit se na útěk. Já věděla, že by to nebyl dobrý nápad.</p> <p>Sebrala jsem kus lívance z Adamova talíře, požvýkala ho a spolkla. Ucpal mi krk jako lepidlo. Natáhla jsem se přes stůl, vypůjčila si Samuelův šálek kávy a spláchla lepkavý knedlík v krku.</p> <p>Před vlkodlaky je zbytečné předstírat, že se nebojíte. Ví to. Ale pokud máte kuráž − a pokud vás nechají − můžete jim pohlédnout do očí.</p> <p>Adam zavřel oči, ucouvl ke stěně a opřel se o ni. Samuel kývl − ale já viděla víc, než chtěl. Jeho stav se zlepšil, ale nebyl tím šťastným vlkem, kterého jsem znala, když jsem vyrůstala. Možná nebyl nikdy tak lehkovážný, jak jsem si myslela − ale býval na tom líp než teď.</p> <p>„Omlouvám se,“ řekl Adamovi. „Měl jsem špatný den.“</p> <p>Adam kývl, ale neotevřel oči. „Neměl jsem na tebe tlačit.“</p> <p>Samuel vytáhl ze zásuvky utěrku a namočil ji ve dřezu. Očistil si z obličeje brusinkový džus a utřel si i vlasy − zůstaly mu trčet všemi směry. Když jste mu neviděli do očí, považovali jste ho za obyčejného kluka.</p> <p>Sebral druhou utěrku a taky ji namočil. Pak řekl: „Hlavu vzhůru.“ A hodil ji Adamovi. Ten ji chytil, aniž by vzhlédl. Bylo by to působivější, kdyby ho mokrý konec nepleskl do obličeje.</p> <p>„Díky,“ řekl suše. Po tváři už mu nestékal jenom džus, nýbrž i voda. Snědla jsem další kousek lívance.</p> <p>Když se Adam utřel, oči měl opět tmavé. Já zatím snědla všechny jeho lívance a Samuelovou utěrkou vytřela loužičky na podlaze. Samuel by to udělal sám, ale ne před Adamem. A kromě toho, svinčík jsem nadělala já.</p> <p>„Takže,“ řekl Adam Samuelovi, aniž by na něj přímo pohlédl. „Víš o Blackwoodovi víc než jen to, že je pořádný neřád a je lepší držet se od něj dál?“</p> <p>„Ne,“ odpověděl Samuel. „A myslím, že o něm neví nic ani táta.“ Mávl rukou. „Ach, zeptám se. Bude mít informace − kolik vydělává, jaké má obchodní zájmy, kde bydlí a koho podplácí, aby ostatní nezjistili, co doopravdy je. Ale osobně Blackwooda nezná. S jistotou můžu říct jen to, že je pořádně nebezpečný, jinak by neměl posledních šedesát let pod palcem celé Spokane.“</p> <p>„Je aktivní i ve dne,“ řekla jsem. „Přivolal k sobě Amber za světla.“</p> <p>Zírali na mě, a protože jsem si byla vědoma jejich nedávných potíží s kontrolou, sklopila jsem oči.</p> <p>„Co myslíš?“ zeptal se Adam trochu chraplavěji než obvykle. I v nejlepších chvilkách byl popudlivější než Samuel. „Ví, co Mercy je?“</p> <p>„Donutil svoji přisluhovačku, aby ji vlákala na jeho území, a označil ji − řekl bych, že to rozhodně ví,“ zavrčel Samuel.</p> <p>„Okamžíček,“ řekla jsem. „K čemu bych upírovi byla?“</p> <p>Samuel povytáhl obočí. „Marsilie tě chce zabít. Stefan ti touží,“ nasadil rumunský přízvuk, „vysát krev. A Blackwood tě zřejmě chtěl ze stejného důvodu.“</p> <p>„Myslíš, že celou tu věc narafičil jen proto, aby mě dostal do Spokane?“ zeptala jsem se nevěřícně. „Tak za prvé, duch skutečně existuje. Viděla jsem ho na vlastní oči. Nešlo tu o hloupé upírské ani žádné jiné triky. Byl to duch. Duchové upíry nesnáší.“ Tenhle se ale držel poblíž déle, než bych čekala. „A − za druhé, proč já?“</p> <p>„O duchovi nic nevím,“ řekl Samuel. „Ale na druhou otázku existuje mnoho odpovědí.“</p> <p>„První, co mě napadlo, je Marsilie,“ ozval se Adam a stále klopil oči k zemi. „Co když od začátku věděla, co se Andremu stalo? Ví, že po tobě nemůže jít sama, a tak požádá o laskavost Blackwooda. Ten udělá z Amber svoji nevolnici, a když se namane příležitost, pošle ji za tebou − a Marsilie ve stejný okamžik přenese Stefana do tvého obýváku. Když tě nezabije, objeví se Amber a požádá, abys odjela do Spokane. Několik vlků je zraněno…“</p> <p>„Mary Jo skoro zemřela,“ přerušila jsem ho. „A mohlo to být ještě horší.“ Vzpomněla jsem si na sněžného elfa a dodala: „<emphasis>Mnohem</emphasis> horší.“</p> <p>„Myslíš, že by to Marsilii zajímalo? Začneš si dělat starosti o přátele a zjistíš, že zkřížené hnáty na dveřích dílny znamenají, že všichni tví blízcí tady ve městě jsou v nebezpečí. Chytíš se lana, které ti Blackwood hodil, a sleduješ jeho vějičku až do Spokane.“</p> <p>Samuel zavrtěl hlavou. „Tak docela to nesedí,“ řekl. „Upíři nespolupracují jako vlci. A Blackwoodova pověst nenapovídá, že by někomu ochotně prokazoval laskavosti.“</p> <p>„Hej, krasavče,“ řekl Adam v dokonalé imitaci Disneyho čarodějnice, „chceš ochutnat něco sladkého? Stačí, když vylákáš Mercy do Spokane.“</p> <p>„Ne,“ řekla jsem. „Při zběžném pohledu by to tak mohlo být, ale ne když se na celou věc podíváš zblízka. Můžu se poptat, ale vsadila bych se, že Ambeřin manžel zná Blackwooda už roky, ne měsíce. Takže je znal dřív. I kdyby mu Marsilie zavolala a dala mu moje jméno, je nepravděpodobné, že by věděl o mé známosti s Amber − nemluvily jsme spolu už od vysoké.“</p> <p>Načasování Ambeřiny žádosti vyburcovalo i moji paranoiu. Ale Marsilie ji za mnou prostě poslat nemohla a všechny další intriky se odvíjely právě od toho.</p> <p>Nadechla jsem se. „Řekla bych, že si Blackwood myslel, že jsem člověk, aspoň dokud mě nekousl. Podle Brana jsem cítit kojotem − nebo psem, pokud kojoty neznáš − ale ne magií. A podle Stefana by Blackwood z mojí krve určitě poznal, že nejsem člověk.“</p> <p>Oba vlkodlaci mě sledovali.</p> <p>„Prostě jsem měla smůlu, to se stává,“ řekla jsem jim.</p> <p>„Blackwood mi opravdu nepřipadá jako někdo, kdo by prokazoval laskavosti jinému upírovi.“ Samuelův hlas zněl téměř vesele.</p> <p>V tom měl pravdu. Upíři byli zlí, teritoriální a… něco mě napadlo.</p> <p>„Co když má v plánu přičlenit Tri-Cities ke svému území?“ nadhodila jsem. „Řekněme, že si přečte o útoku na mě a o tom, že jsem Adamova přítelkyně. Možná má konexe a dostane se mu do rukou záznam toho, jak Adam roztrhal Timovo tělo na kusy, takže mu je jasné, že náš vztah není povrchní. Možná Corban vidí, jak si článek čte, a zmíní se o tom, že mě jeho žena zná. Upír v tom vidí příležitost, jak přimět vlkodlaky v Tri-Cities spolupracovat v plánu zlikvidovat Marsilii. Možná neví, že mým prostřednictvím nedostane smečku pod kontrolu. Anebo mě chce prostě jen použít jako rukojmí. Duch se k tomu přimotá čirou náhodou. Je to jen příhodný důvod, jak Amber přesvědčit, aby mě pozvala na návštěvu.“</p> <p>„Marsilie právě přišla o dva muže, kteří byli její pravou rukou,“ řekl Samuel. „O Andreho a Stefana. Je zranitelná.“</p> <p>„Pořád má tři mocné upíry,“ namítla jsem. „Ale Bernard s Estelle nejsou s Marsilií v poslední době zrovna spokojení.“ Pověděla jsem jim o konfrontaci, k níž došlo předchozí noc. „Ještě je tu Wulfe, ale ten…“ Pokrčila jsem rameny. „Nerada bych se musela spoléhat na Wulfeho věrnost, zrovna jí neproslul.“</p> <p>„Upíři jsou dravci,“ řekl Adam. „Stejně jako my. Pokud Blackwood vycítil její slabost, mohl se rozhodnout pokusit se urvat větší kus území.“</p> <p>„To se mi líbí,“ řekl Samuel. „Blackwood není týmový hráč. Sedí to. Neznamená to, že to tak doopravdy je, ale sedí to.“</p> <p>Adam si protáhl napjaté svaly na krku a já slyšela, jak mu zapraskaly obratle. Usmál se na mě. „Dneska večer zavolám Marsilii a povím jí, o čem jsme právě mluvili. Nemáme důkazy, ale zní to hodnověrně. Myslím, že po tomhle bude Marsilie spolupracovat ochotněji.“ Pohlédl na Samuela. „Pokud zůstaneš doma, raději bych měl jít do práce. Jesse sem po škole zaskočí, jestli ti to nevadí. Auriel tu není, Honey má práci a Mary Jo není… tak docela v pořádku.“</p> <p>Po Adamově odchodu šel Samuel spát. Kdyby se něco stalo, byl by okamžitě vzhůru − ale napovědělo mi to, že alespoň Samuel si nemyslí, že by mě někdo přepadl ve dne.</p> <p>Ani jeden se nezmínil o brusinkovém džusu, který jsem na ně vychrstla.</p> <p>*</p> <p>O několik hodin později zajelo k domu auto a vystoupila z něj Jesse. Zamávala odjíždějícímu vozu a vběhla dovnitř v oblaku optimismu, černomodrých vlasů a…</p> <p>Přitiskla jsem si ruku na nos. „Co to máš za parfém?“</p> <p>Zasmála se. „Promiň, půjdu se umýt. Natalie s sebou měla novou lahvičku a trvala na tom, že všechny navoní.“</p> <p>Rukou, kterou jsem si nezacpávala nos, jsem mávla na svoji ložnici. „Použij moji koupelnu. Samuel se snaží spát.“ Když zůstala stát, pobídla jsem ji: „Pospěš si, proboha. Ta věc příšerně páchne.“</p> <p>Přičichla si k paži. „Mně ne. Voní jako růže.“</p> <p>„Nejsou v tom žádné růže,“ ujistila jsem ji. „Smrdí to jako formaldehyd.“</p> <p>Zakřenila se a odhopkala do koupelny vydrhnout se.</p> <p>„Tak,“ řekla, když se vrátila, „obě máme domácí vězení, dokud se ta záležitost s upíry neuklidní, a protože jsem byla dneska premiantka a udělala si úkoly už ve škole, co kdybychom upekly čokoládové sušenky?“</p> <p>Upekly jsme je, pak mi pomohla vyměnit olej v autě. Už se stmívalo, když jsme zapnuly kompresor, abychom vyfoukaly vodu z malého podzemního rozprašovacího systému a připravily ho tak na zimu. Vzápětí se ve dveřích objevil Samuel, vypadal nevyspale, vrčel a v ruce držel sušenku.</p> <p>Bručel něco o praštěných holkách, které dělají příliš velký rámus. Podívala jsem se na tmavnoucí nebe a pomyslela si, že ho probudila spíše pozdní hodina než řev kompresoru.</p> <p>Jeho vrčení Jesse rozesmálo. Předstíral, že ho urazila, a otočil se ke mně. „Skončily jste?“</p> <p>Viděl, že smotávám kabely a hadice, a tak jsem jen obrátila oči v sloup.</p> <p>„Neúcta,“ řekl Jesse a potřásl smutně hlavou. „Ničeho jiného se nedočkám. Možná když vás někam vezmu a nakrmím, prokáže mi respekt, který si zasloužím.“</p> <p>Chopil se ale kompresoru, než jsem ho mohla začít strkat zpátky do stodoly.</p> <p>„Kam půjdeme?“ zeptala se Jesse.</p> <p>„K Mexičanům,“ prohlásil rozhodně.</p> <p>Zasténala a navrhla ruskou kavárnu, kterou nedávno nedaleko otevřeli. Dohadovali se celou cestu do stodoly a zpátky a ještě i v autě.</p> <p>Nakonec jsme zašli na pizzu k řece Columbii, v jejíž blízkosti se daly najít všemožná hřiště, hodně lidí a dobré jídlo. Když jsme se vrátili, čekal na nás Adam a díval se u mě v kuchyni na malou televizi. Vypadal unaveně.</p> <p>„Šéf se po tobě vozil?“ zeptala jsem se soucitně a podala mu sušenku.</p> <p>Podíval se na ni. „Upekla jsi ji ty, nebo Jesse?“</p> <p>Na dceřino pobouřené „Tati!“ reagoval nestoudným úsměvem. „Žertuju,“ řekl a zakousl se.</p> <p>„V poslední době jsem vzhůru každou noc,“ řekl. „Mám na krku upíry i hlavouny ve Washingtonu, takže nakonec budu muset podřimovat během dne jako malý špunt.“</p> <p>„Problémy?“ zeptal se Samuel opatrně.</p> <p>Myslel tím problémy kvůli mně − nebo spíše kvůli videu, které jsem nikdy neviděla a na kterém Adam v napůl vlčí podobě roztrhal mrtvé tělo násilníka Tima na kusy.</p> <p>Adam zavrtěl hlavou. „Vlastně ne. Všechno je při starém.“</p> <p>„Volal jsi Marsilii?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Cože?“ Jesse nalévala otci sklenici mléka a praštila s ní o stůl silněji, než bylo nutné.</p> <p>„Mercy,“ zavrčel Adam.</p> <p>„Jeden z důvodů, proč jsi tady, je, že tvůj táta drží ve sklepní cele pod zámkem dva upíry,“ oznámila jsem jí. „Jednáme s Marsilii a snažíme se ji přinutit, aby se přestala pokoušet všechny zabít.“</p> <p>„Mně taky nikdo nic neřekne,“ stěžovala si Jesse.</p> <p>Adam si frustrovaně zakryl rukou oči a Samuel se zasmál. „Hej, starouši. Tohle je jenom začátek. Brzy ti Mercy nasadí kroužek do nosu a bude tě za něj vodit.“ V očích ale neměl veselí.</p> <p>Myslím, že nikdo jiný si toho nevšiml a neslyšel ani zvláštní nešťastný podtón v jeho hlase. Samuel mě nechtěl, ne doopravdy. Nechtěl být alfa… ale chtěl to, co měl Adam, nejen mě, nýbrž i Jesse − rodinu: děti, manželku a bílý laťkový plot nebo jiný ekvivalent šťastného života, který lidé mívali, když byl ještě dítě.</p> <p>Toužil po domově a jeho domov zemřel s jeho poslední lidskou družkou dlouho předtím, než jsem se narodila. Pohlédl na mě a nevím, co spatřil v mé tváři, ale zarazilo ho to. Zbavilo to jeho obličej výrazu, takže se na okamžik úžasně podobal nevlastnímu bratrovi Charlesovi − jednomu z nejděsivějších tvorů, s jakými jsem se kdy setkala. Charlesovi stačí, když se na zuřící vlkodlaky <emphasis>podívá,</emphasis> a kňourají v koutě.</p> <p>Ale trvalo to jen okamžik. Pak mě poplácal po hlavě a zažertoval s Jesse.</p> <p>„Takže,“ řekla jsem. „Zavolal jsi Marsilii, Adame?“</p> <p>Pohled upíral na Samuela, ale řekl: „Ano, madam. Zvedla to Estelle. Slíbila, že Marsilii předá můj vzkaz a postará se, aby mi zavolala.“</p> <p>„Snaží se ostatní trumfnout,“ poznamenal Samuel.</p> <p>„Aťsi,“ řekl Adam. „Neznamená to, že se musím k podobným hrátkám uchýlit i já.“</p> <p>„Protože máš na své straně výhodu,“ řekla jsem spokojeně. „Tvá hrozba je větší.“</p> <p>„Cože?“ zeptala se Jesse.</p> <p>„Velký upírský bubák ze Spokane,“ řekla jsem a posadila se na stůl. „Jde si pro ni.“</p> <p>Nebyla to jistá věc, ale ani nemusela být, bude stačit, když o tom přesvědčíme Marsilii. Kdybych byla jí, Blackwood by mi dělal velké starosti.</p> <p>*</p> <p>Adam s Jesse se vrátili domů. Samuel a já jsme šli do postele. Uprostřed snu o popelnicích a žábách − neptejte se, nepovím − mi zazvonil mobil.</p> <p>„Mercy,“ ozval se Adam.</p> <p>Pohlédla jsem dolů na své nohy, kde spala Médea. Zamrkala na mě velkýma zelenozlatýma očima a znovu se pustila do předení.</p> <p>„Adame.“</p> <p>„Chtěl jsem ti říct, že jsem konečně mluvil s Marsilií.“</p> <p>Posadila jsem se a najednou se mi vůbec nechtělo spát. „A?“</p> <p>„Řekl jsem jí o Blackwoodovi. Vyslechla mě, poděkovala mi za starost a zavěsila.“</p> <p>„Sotva mohla začít panikařit do telefonu a odpřísáhnout ti věčné přátelství,“ řekla jsem a on se zasmál.</p> <p>„Ne, to tedy nemohla. Ale napadlo mě, že projevím dobrou vůli a pustím její dvě upírská holátka.“</p> <p>„A kromě toho, když teď Jesse ví, že je máš ve sklepě, nedokázal bys ji od nich udržet.“</p> <p>„Za to ti pěkně děkuju.“</p> <p>„Rádo se stalo. Rukojmí jsou pro darebáky.“</p> <p>Znovu se zasmál, tentokrát trochu hořce. „Očividně jsi ještě neviděla klaďasy v akci.“</p> <p>„Ne,“ řekla jsem. „Možná jsi ty zapomněl, kdo jsou ti dobří.“</p> <p>Nastala dlouhá odmlka, pak pochmurným hlasem zašeptal: „Možná máš pravdu.“</p> <p>„Ty jsi klaďas,“ vysvětlila jsem. „Takže se musíš řídit pravidly pro klaďasy. Naštěstí máš mimořádně talentovanou a nesmírně nadanou společnici…“</p> <p>„Která se umí měnit v kojota,“ řekl s úsměvem v hlase.</p> <p>„A tak si nemusíš dělat s darebáky velké starosti.“</p> <p>A pustili jsme se do vážného, tep zrychlujícího flirtování. Vášeň po telefonu mě neděsila.</p> <p>Nakonec jsem zavěsila. Oba jsme museli brzy ráno vstávat, ale po jeho telefonátu jsem byla celá neklidná a vůbec se mi nechtělo spát. Po několika minutách jsem vstala a dobře si prohlédla stehy na obličeji. Byly malinké a úhledné, každý svázaný zvlášť, a podle toho, jak byly umístěny, si je nevyškubu, když změním tvář. Jenom vlkodlak mě mohl sešít tak, abych se dokázala se stehy proměnit.</p> <p>Svlékla jsem se a otevřela dveře ložnice. Proměnila jsem se v kojota a nově nainstalovanými dveřmi pro psa jsem vyrazila do noci.</p> <p>Běžela jsem několik kilometrů, pak jsem zamířila na své oblíbené místo k řece. Teprve když jsem se zastavila, abych se z řeky napila, ucítila jsem upíra − a ne <emphasis>svého</emphasis> upíra. Stála jsem na mělčině a chlemtala vodu, jako bych si ničeho nevšimla.</p> <p>Ale nezáleželo na tom, protože upír neměl zájem zůstat nezpozorován. I kdybych ho nezaregistrovala, výrazný zvuk patrony klouzající do komory brokovnice by mi ohlásil jak jeho, tak jeho úmysly. Musel mě sledovat už od domu. Anebo měl čich stejně dobrý jako vlkodlak. V každém případě věděl, kdo jsem.</p> <p>Na břehu stál Bernard a mířil na mě zbraní. Upír s brokovnicí − bylo to jako vidět žraloka z Čelistí s pilou v ploutvi, příliš moc dobrých věcí najednou.</p> <p>V tomto případě bych ale dala přednost řetězové pile. Nenávidím brokovnice. Na zadku mám jizvy od zásahu zblízka, ale nebylo to poprvé ani naposledy, co mě trefili, byla to jen nejhorší rána. Rančeři v Montaně neměli kojoty rádi. Dokonce ani kojoty, kteří jenom běželi kolem a nikdy by nezaútočili na jehně ani se neštvali za kuřetem. Bez ohledu na to, jak velká zábava honění kuřat byla.</p> <p>Zavrtěla jsem na upíra ocasem.</p> <p>„Marsilie si byla jistá, že tě zabije,“ řekl mi Bernard. Vždycky mi stylem řeči připomínal Kennedyovy, vyslovoval stejně <emphasis>a.</emphasis> „Ale vidím, že ho podcenila. Není tak chytrá, jak si myslí − a to přivodí její pád. Potřebuji, abys přivolala svého pána, potřebuji s ním mluvit.“</p> <p>Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, o kterém pánovi to mluví. A pak jsem nevěděla, jak to udělat. Uzavřela jsem tolik nových pout, že jsem netušila, jak které použít. Co když zavolám Stefana a objeví se Adam?</p> <p>Trvalo mi to příliš dlouho. Bernard zmáčkl spoušť. Myslím, že chtěl minout anebo je fakt špatný střelec, několik broků mě však přesto zasáhlo a já ostře vykvikla. Ještě jsem nezmlkla a už měl další patronu v komoře.</p> <p>„Zavolej ho,“ poručil Bernard.</p> <p>Dobrá. Nemohlo to být tak těžké, jinak by mi Stefan vysvětlil, jak na to. Aspoň jsem doufala.</p> <p><emphasis>Stefane?</emphasis> zavolala jsem v duchu tak hlasitě, jak jen to šlo. <emphasis>Stefane!</emphasis></p> <p>Kdybych si myslela, že ho ohrozím, ani bych se o to nepokusila, ale byla jsem si docela jistá, že se Bernard pokusí Stefana stejně jako Estelle naverbovat pro svoji stranu občanské války, která se chystala uvnitř Marsiliina klanu. Nenapadne Stefana hned a po tom, jak se Stefan vypořádal s Estelle, mi Bernard nedělal velké starosti, když na své straně neměl moment překvapení.</p> <p>Bernard byl oblečený do džínů, běžeckých bot a neformální košile − a pořád vypadal jako kupec z devatenáctého století. Přestože měly jeho boty na sobě fosforeskující pásky, nevypadal jako jeden z davu.</p> <p>„Je mi líto, že jsi tak paličatá,“ řekl. Ale než mohl znovu vystřelit a způsobit mi bolestivou, i když možná ne smrtící ránu, objevil se… odněkud Stefan a vytrhl mu zbraň z rukou. Praštil pažbou o balvan a vrátil rozbitou brokovnici zpátky Bernardovi.</p> <p>Vybrodila jsem se z vody, otřásla se a oba je potřísnila sprškou vody − ani jeden nezareagoval.</p> <p>„Co chceš?“ zeptal se Stefan chladně. Přiklusala jsem k němu a posadila se mu u nohou. Pohlédl na mě, a než mohl Bernard odpovědět, řekl: „Cítím krev. Zranil tě?“</p> <p>Otevřela jsem tlamu a věnovala mu rozesmátý výraz. Ze zkušenosti jsem věděla, že broky nepronikly hluboko do kůže, možná je nebudu muset ani vydloubat − srst má mnoho výhod. Stefan ale nedokázal číst řeč těla jako vlk, takže jsem musela odpovědět způsobem, kterému porozuměl, i když jsem z toho neměla žádnou radost − při vrtění ocasem mě bolel zadek.</p> <p>Jeho pohled bych za jiných okolností označila za nedůvěřivý. „Dobrá,“ řekl, pak pohlédl na Bernarda, který si pohrával s rozbitou brokovnicí.</p> <p>„Ach,“ řekl Bernard. „Jsem na řadě? Už jsi skončil se svou novou otrokyní? Marsilie si byla jistá, že jsi měl své stádo rád a jen tak ho nenahradíš.“</p> <p>Stefan ztuhl. Měl takovou zlost, že dokonce přestal dýchat.</p> <p>Bernard postavil brokovnici hlavní na zem a pažbu sevřel jednou rukou − opřel se o ni, jako by to byla hůlka, s níž třeba vystupoval Fred Astaire.</p> <p>„Měl jsi slyšet, jak křičeli tvoje jméno,“ řekl. „Ach, zapomněl jsem, slyšel jsi je.“</p> <p>Připravila jsem se na útok, který ale nepřišel. Stefan si místo toho založil paže na hrudi a uvolnil se. Dokonce začal znovu dýchat, za což jsem mu byla vděčná.</p> <p>Seděli jste někdy vedle někoho, kdo zadržoval dech? Chvíli vám to nevadilo, ale nakonec jste taky zadrželi dech ve snaze přinutit ho, aby se nadechl. Byl to reflex. Já se naštěstí přátelila s upírem, který rád mluvil, takže musel dýchat.</p> <p>Seděla jsem vedle něj a snažila se působit neškodně a vesele − a přitom jsem pátrala po dalších upírech. Jednu upírku jsem zahlédla mezi stromy; její silueta se na okamžik objevila na pozadí nebe. Neměla jsem to ale jak oznámit Stefanovi, s Adamem by to šlo. Vyčetl by tu informaci z toho, jak jsem naklonila hlavu na stranu a položila mu tlapku na nohu.</p> <p>Bernardův slovní útok neměl takový účinek, jaký očekával… nebo na jaký byl připraven. Ale zdálo se, že ho to nevyvedlo z míry. Usmál se a odhalil špičáky. „Zůstal jsi jí jenom ty,“ řekl Stefanovi. „Wulfe k nám patří už celé měsíce a Andre byl taky náš. Ale bál se tě, proto nám nedovolil <emphasis>cokoli</emphasis> udělat.“ Z posledních dvou slov vyzněla obrovská frustrace. Trhl zbraní vzhůru, přehodil si ji přes rameno a začal přecházet sem a tam.</p> <p>Poprvé vypadal jako to, co byl. Doposud mi vždy připomínal postavu z Dickensova románu − pyšného nafoukance a nic víc. V pohybu ale působil jako dravec a všechno ostatní byla jen tenká slupka, která zbytek ukrývala.</p> <p>Estelle mě vždy znepokojovala, ale Bernarda jsem se až do této chvíle nebála.</p> <p>Stefan mlčel, zatímco Bernard řečnil. „Nakonec byl horší než Marsilie. Přivedl mezi nás tu věc… tu nezvladatelnou zrůdu.“ Zůstal stát a zadíval se na mě. Ihned jsem sklopila oči, ale cítila jsem, jak se mi jeho pohled vpaluje do kůže. „Je dobře, že ji tvá ovce zabila, i když to Marsilie nedokáže pochopit. Všechny by nás zničila − druhou laskavost nám prokázala, když zabila Andreho.“</p> <p>Na okamžik se odmlčel, ale dál upíral pohled na mě, zavrtával mi oči do srsti a viděl <emphasis>mě.</emphasis> Bylo to nepříjemné a děsivé.</p> <p>„<emphasis>My</emphasis> bychom ji nechali žít − pokud vyhraje Marsilie, je mrtvá stejně jako tvé stádo.“ Bernard čekal, až nám to dojde. „Marsilie má nohsledy, kteří pracují ve dne… k čertu. Tvůj kojot má na dveřích dílny zkřížené hnáty, které ji označují za zrádce. Jak dlouho si myslíš, že přežije? Marsilie má hodně spojenců, kteří loví ve dne.“</p> <p>„Je družkou alfy. Vlci ji ochrání, když já nebudu moct.“</p> <p>Bernard se zasmál. „Jsou mezi nimi tací, kteří by ji zabili rychleji než Marsilie, kdyby mohli. Kojota? Prosím.“ Hlas mu zjihl. „Víš, že zemře. Marsilie ji chtěla zabít za to, že zničila Andreho, jak se bude cítit, až zjistí, že jsi ji vzal pod křídlo? Naše paní tě nechce, ale vždy byla žárlivá. A ty jsi ji chránil celé roky, i když jsi nám měl říct, že mezi námi žije kožoměnec. Riskoval jsi pro ni. Co bys udělal, kdyby si některý upír uvědomil, co je? Marsilie ví, že ji máš rád víc než ostatní své ovce. Mercedes nakonec zemře a bude to tvoje vina.“</p> <p>Stefan sebou trhl. Nemusela jsem mu vidět do tváře, cítila jsem to.</p> <p>„Marsilie musí zemřít, jinak zemře Mercy,“ řekl Bernard. „Koho miluješ, Vojáku? Tu, která tě zachránila, nebo tu, která tě opustila? Komu sloužíš?“</p> <p>Čekal a já taky.</p> <p>„Byla hloupá, když tě nechala jít živého,“ zamumlal Bernard. „Jen dvěma upírům svěřila, kde tráví noc. Andre je mrtvý. Ale ty to místo znáš, že? A probouzíš se plnou hodinu před ní. Můžeš zabránit tomu, aby došlo ke krvavé bitvě s mnoha oběťmi. Kdo zemře? Lily, naše nadaná hudebnice, téměř určitě. Estelle ji nenávidí, víš? Je talentovaná a krásná a Estelle není ani jedno. A Marsilie ji má moc ráda. Lily zemře.“ Usmál se. „Zabil bych ji sám, ale vím, že i ty ji máš rád. Mohl bys ji <emphasis>ochránit</emphasis> před Estelle, Stefane.“</p> <p>A vyjmenovával další jména. Asi se jednalo o nižší upíry, ale Stefan je měl všechny rád.</p> <p>Když skončil, zadíval se na Stefanův paličatý výraz a podrážděně potřásl hlavou. „Stefane, <emphasis>proboha.</emphasis> Co to děláš? Nikam nepatříš. Ona tě nechce. Nemohla to říct jasněji, i kdyby tě rovnou zabila. Estelle je bláhová. Myslí si, že bude po Marsiliině smrti vládnout. Ale já vím, že tomu tak není. Ani jeden z nás není dost silný na to, aby udržel klan pohromadě. Dokázali bychom to jen spolu − a to neuděláme. Neváže nás k sobě žádné pouto, žádná láska, a jen tak mohou dva upíři, kteří si jsou téměř rovni, delší dobu spolupracovat. Ale ty bys to zvládl. Sloužil bych ti věrně, jako jsi všechny ty roky sloužil ty. Potřebujeme tě, pokud máme přežít.“ Znovu začal přecházet sem a tam. „Marsilie nás všechny zničí. Ty to víš. Je šílená − jen šílenec by důvěřoval Wulfemu. Způsobí, že nás lidé budou znovu lovit, nejen náš klan, ale všechny upíry. A my nepřežijeme. <emphasis>Prosím,</emphasis> Stefane.“</p> <p>Stefan klesl na koleno a objal mě okolo ramen. Sklopil hlavu a pošeptal mi: „Promiň.“ Pak vstal. „Jsem starý voják,“ řekl Bernardovi. „Sloužím jen jedné osobě, i když mě zapudila.“ Napřáhl ruku a tentokrát jsem cítila, jak ze mě něco vytáhl, když se mu v ní objevil meč. „Chceš se mnou bojovat teď a tady?“ zeptal se.</p> <p>Bernard vyrazil frustrovaný zvuk, pak teatrálně rozhodil rukama. „Ne. Ne. Prosím, Stefane. Tak se aspoň drž stranou, až dojde k boji.“</p> <p>Otočil se a dal se na útěk. Nedokázal zmizet jako Stefan, ale měla bych co dělat, abych mu stačila − a to jsem rychlá. Běžel tak, že asi neslyšel Stefanovo: „Ne.“</p> <p>Stál vedle mě a díval se za Bernardem, dokud upír nezmizel z dohledu. A pak čekal dál. Viděla jsem, jak zpoza stromů vyklouzla upírka a úkryt opustil i další z upírů. Tomu Stefan zasalutoval a dostalo se mu stejného pozdravu.</p> <p>„Bude to krveprolití,“ řekl mi. „A má pravdu. Mohl bych to zastavit. Ale neudělám to.“</p> <p>Najednou mě napadlo, proč ho Marsilie vlastně nechala žít. Věděl, kde spí, probouzel se před ostatními a mohl se kamkoli přenést, takže pro ni představoval hrozbu. A pokud to věděl Bernard, věděla to i ona.</p> <p>Stefan se posadil na balvan a objal si rukama koleno. „Chtěl jsem za tebou po setmění zajít,“ řekl. „Musím ti říct několik věcí o našem poutu…“ Usmál se na mě, ale byl to jen stín jeho obvyklého úsměvu. „Nic strašného.“</p> <p>Zadíval se na vodu. „Ale napadlo mě, že napřed trochu uklidím doma na verandě. Hromadí se tam noviny, když tam teď nikdo nebydlí.“ Ovládla mě tíživá předtucha, že vím, kam míří. „Říkal jsem si, že budu muset zavolat do novin a zrušit předplatné − a pak jsem se do novin podíval. Přečetl jsem si článek o muži, kterého jsi zabila. A tak jsem zajel za Zeem a on mi pověděl celý příběh.“</p> <p>Pohlédl na mě. „Je mi to líto,“ řekl.</p> <p>Vstala jsem a otřásla se, jako bych měla mokrou srst.</p> <p>Lehce zkroutil rty v úsměvu. „Jsem rád, že jsi ho zabila. Škoda, že jsem to neviděl.“</p> <p>Vzpomněla jsem si, kde v té době byl on, že ho mučila Marsilie, a přála si, abych viděla, jak on zabije ji.</p> <p>Povzdychla jsem si, přistoupila k němu a opřela si bradu o jeho koleno. Společně jsme se dívali, jak pod srpkem měsíce teče voda. Nedaleko stály domy, ale tady jsme byli jen my a řeka.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>9.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" />Nakonec jsem od Stefana odešla. Potřebovala jsem vstát brzy a vrátit se do práce, takže by bylo příjemné se aspoň trochu vyspat. Když jsem se otočila, abych na něj naposledy ustaraně pohlédla, byl pryč. Doufala jsem, že se nevrátil zpátky do svého domu − nebylo by to zrovna nejchytřejší − ale udělá, co bude chtít. V tom ohledu byl jako já.</p> <p>U mě doma se svítilo a já přidala do kroku, sotva jsem uviděla, že je rozsvíceno. Vtrhla jsem dovnitř psími dvířky a našla Warrena, jak pochoduje sem a tam po mém obýváku. Médea seděla na opěradle gauče a podrážděně ho sledovala.</p> <p>„Mercy,“ řekl Warren ulehčeně. „Proměň se a obleč se. Chystají se mírové rozhovory s upíry a tebe si tam <emphasis>výslovně</emphasis> vyžádali.“</p> <p>Vběhla jsem do ložnice a proměnila se zpět v člověka. Měla jsem tolik práce, že jsem měla pokoj plný špinavého oblečení a nic na sebe. „Chtějí uzavřít mírovou dohodu?“ zeptala jsem se a hodila přes rameno špinavé kalhoty.</p> <p>„Doufejme,“ řekl Warren, když za mnou přišel do ložnice. „Kdo tě postřelil?“</p> <p>„Upír, ale není to nic vážného,“ řekla jsem. „Nechtěl mě zabít. Myslím, že mi žádný brok ani neuvízl v kůži.“</p> <p>„To sice ne, ale dneska v noci se ti nebude zrovna dobře sedět.“</p> <p>„S upíry poblíž stejně radši stojím − Stefan je výjimka. Co Marsilie říkala?“</p> <p>„Ona nám nevolala a z upírky, se kterou jsme mluvili, jsme nedostali nic kloudného. Nechala nám vzkaz a pak se jenom smála.“</p> <p>„Lily?“ pohlédla jsem na Warrena.</p> <p>„To říkal i Samuel.“ Sundal si z ramene triko, které jsem zahodila, a upustil ho na zem.</p> <p>„Zavolala i jemu?“</p> <p>Pokrčil rameny. „Ano. Marsilie chtěla, aby se schůzky zúčastnil i on. Ne, nevím, o co jí jde, a neví to ani Adam. Ale je nepravděpodobné, že by nás všechny sezvala jenom proto, aby nás na místě zničila. Adam mě sem poslal, abych tě přivedl, až se vrátíš. Ale asi by chtěl, aby sis napřed něco oblékla.“</p> <p>„Chytráku,“ řekla jsem mu a natáhla si džíny. Našla jsem ucházející podprsenku a oblékla si ji. Objevila jsem i poslední čisté triko, a to v zásuvce, kam čistá trika patřila. Přemýšlela jsem, kdo ho tam schoval.</p> <p>Ne že bych byla nepořádná. V garáži uložím po práci každý kus nářadí na své místo. Někdy se kvůli tomu i pohádám se Zeem, protože máme rozdílné názory na to, kam co patří.</p> <p>Jednou, až budu mít čas, si v pokoji uklidím. Kvůli spolubydlícímu musím udržovat zbytek domu víceméně čistý. Stav mé ložnice ale nikoho nezajímá, takže její úklid stojí na seznamu věcí, které ještě musím udělat, hodně nízko. Rozhodně následuje až po vydělávání peněz, záchraně Amber před Blackwoodem a po schůzce s Marsilií. Ale určitě se k němu dostanu ještě před tím, než si vysadím květiny na zahradě.</p> <p>Oblékla jsem si čisté triko. Bylo tmavě modré a zdobil ho nápis BOSCH, NÁHRADNÍ DÍLY PRO NĚMECKÁ AUTA. Nebyl to zrovna kus oděvu, který bych si vzala na formální schůzku s královnou upírů, ale nedalo se nic dělat. Aspoň nebylo špinavé od oleje.</p> <p>Warren sebral ze země hromádku džínů a vytáhl zpod nich moje boty. „Takže teď už jenom ponožky a můžeme jít.“</p> <p>Zazvonil mu telefon. Hodil mi boty a zvedl ho. „Ano, šéfe. Je tady a už je skoro oblečená.“</p> <p>Adamův hlas byl tlumený, jako by mluvil tiše − ale já ho přesto slyšela. Jeho slova zněla trochu roztouženě.</p> <p>„Skoro, co?“</p> <p>Warren se zakřenil. „Jo. Promiň, šéfe.“</p> <p>„Mercy, pohni zadkem,“ řekl Adam hlasitěji. „Marsilie odmítá začít, dokud se neobjevíš − přece jen jsi jednou z příčin nedávných nepokojů.“</p> <p>Zavěsil.</p> <p>„No jo, no jo,“ brblala jsem. Natáhla jsem si ponožky a obula si boty. Litovala jsem, že jsem neměla čas pořídit si nový řetízek.</p> <p>„Tvoje ponožky k sobě nesedí.“</p> <p>Vypochodovala jsem ze dveří. „Děkuji. Odkdy jsi módní kritik?“</p> <p>„Od chvíle, kdy ses rozhodla vzít si jednu zelenou a jednu bílou ponožku,“ řekl a následoval mě. „Můžeme jet mým pick-upem.“</p> <p>„Někde mám ještě jeden stejný pár,“ řekla jsem. „Jen nevím kde.“ Ale měla jsem nejasný pocit, že druhou zelenou ponožku jsem vyhodila minulý týden.</p> <p>*</p> <p>Kovaná železná brána sídla upírského klanu zela dokořán, ale příjezdová cesta byla plná aut, takže jsme zaparkovali vedle ní. Sídlo španělského stylu z nepálených cihel osvětlovaly oranžové lucerny, které poblikávaly, jako by v nich skutečně hořel plamínek.</p> <p>Upíra u dveří jsem neznala. Velmi neupírsky nám prostě otevřel a řekl: „Chodbou ke schodišti a dolů.“</p> <p>Nevzpomínala jsem si, že by na konci chodby bylo schodiště, když jsem sídlo navštívila posledně. Asi proto, že před ním visel obrovský obraz španělské vily, který teď stál opřený o boční stěnu.</p> <p>Byli jsme v přízemí, schody nás ale zavedly plná dvě podlaží pod zem. Vidím ve tmě skoro stejně dobře jako kočka, ale i mně připadalo schodiště tmavé − člověk by tu byl prakticky bezbranný. Jak jsme sestupovali dolů, čich mi otupoval upíří pach.</p> <p>V malé předsíni čekal jediný upír − ani toho jsem nepoznávala. Od vidění jsem znala jen hrstku Marsiliiných upírů. Tento měl stříbřitě šedé vlasy, velmi mladě vyhlížející obličej a byl oblečený do tradičního černého pohřebního obleku. Seděl za malinkým stolem, ale když jsme sešli dolů z posledních tří schodů, vstal.</p> <p>Warrena zcela ignoroval a řekl: „Jste Mercedes Thompsonová.“ Tak úplně se neptal, ale jeho prohlášení neznělo ani jistě. Jeho přízvuk jsem neuměla zařadit.</p> <p>„Ano,“ řekl Warren úsečně.</p> <p>Upír otevřel dveře a krátce se nám uklonil.</p> <p>Místnost, do které jsme vstoupili, byla obrovská − podobala se spíš menší tělocvičně než pokoji v soukromém domě. Podél delších stěn se táhla sedadla, popravdě vlastně tribuny. A zaplňovali je mlčící diváci. Neuvědomila jsem si, že v Tri-Cities žije tolik upírů, pak jsem si ale všimla, že velkou část publika tvoří lidé − asi ovce jako já.</p> <p>A přímo ve středu místnosti stálo obrovské dubové křeslo, vyřezávané a vykládané mosazí. Ze svého místa jsem je neviděla, ale věděla jsem, že z područek trčí mosazné trny, ostré a ztmavlé krví… i tou mojí.</p> <p>Přítomnost křesla ve mně vzbudila podezření, že tu nepůjde o mírová jednání mezi upíry a vlkodlaky. Křeslo jsem naposledy viděla u soudu. Znervózněla jsem a litovala, že nevím, jak přesně pozvání znělo.</p> <p>Vlkodlaky bylo snadné najít − stáli před dvěma řadami prázdných sedadel: Adam, Samuel, Darryl a jeho družka Auriel, Mary Jo, Paul a Alec. Přemýšlela jsem, koho pozvala Marsilie a koho si s sebou vzal Adam.</p> <p>Jako první si nás všiml Darryl, dveře totiž byly skoro stejně tiché jako dav upírů. Změřil si mě pohledem od hlavy až k patě a zatvářil se zděšeně. Pak se rozhlédl po davu − všichni upíři a jejich stáda byli oblečení v nejlepších šatech, ať už to byla plesová róba nebo dvouřadý oblek. Měla jsem dojem, že jsem zahlédla alespoň jednu armádní uniformu Unie. Podíval se na moje triko, pak se uvolnil a pousmál se.</p> <p>Asi se rozhodl, že se mu líbí, že jsem se na schůzku s nepřítelem nevyšňořila. Adam o něčem zapáleně diskutoval se Samuelem (později jsem zjistila, že hovořili o nadcházejícím fotbalovém zápase − před darebáky se o důležitých věcech nebavíme), ale když jsme se přiblížili, pohlédl na svého zástupce a pak na nás.</p> <p>„Mercy,“ řekl a jeho hlas se rozlehl místností, jako by byla prázdná. „Díkybohu. Teď už se snad dostaneme k věci.“</p> <p>„Možná,“ řekla Marsilie.</p> <p>Stála přímo za námi. Věděla jsem, že tam ještě před okamžikem nebyla, protože Warren vyskočil stejně jako já. Warren byl ostražitější než já − nikdo se k němu nepřiplížil nepozorovaně. Nikdy. Byl to důsledek toho, že ho po většinu jeho skoro sto padesát let dlouhého života lovili jeho vlastní lidé.</p> <p>Otočil se, postrčil mě za sebe a zavrčel − což by normálně neudělal. Všichni upíři v místnosti vstali a jejich touha po krvi byla téměř hmatatelná.</p> <p>Marsilie se zasmála. Byl to krásný, zvonivý smích, který ale umlkl o vteřinu dřív, než bych čekala, takže působil ještě znepokojivějším dojmem než její nečekané zjevení. Nečekané a věcné zjevení. Viděla jsem ji jen párkrát, ale vždy se oblékla do šatů, které měly přitáhnout pozornost k její kráse. Tentokrát ale měla na sobě prostý kostýmek. Jediným ústupkem ženskosti byla úzká sukně místo kalhot a výrazná vínová barva vlněné látky.</p> <p>„Sednout,“ řekla, jako by mluvila s pudlem, a upíři se posadili. Ani na okamžik ode mě neodtrhla oči.</p> <p>„Je hezké, že jste se konečně obtěžovala přijít,“ řekla. Její oči černé jako propast byly chladné mocí.</p> <p>Jen Warrenovo teplo mi dovolilo odpovědět víceméně klidně. „Jak hezké, že jste mě pozvala s dostatečným předstihem, abych mohla přijít včas,“ opáčila jsem. Možná to nebylo nejmoudřejší − ale co, stejně už mě nenáviděla. Cítila jsem to.</p> <p>Chvíli na mě zírala. „Ono to žertuje,“ řekla.</p> <p>„<emphasis>Ono</emphasis> je to drzé,“ odsekla jsem a ustoupila do strany. Nechtěla jsem, aby ublížila Warrenovi, kdybych ji vytočila natolik, že by se přestala ovládat.</p> <p>Teprve ve chvíli, kdy jsem Warrena obešla, jsem si uvědomila, že jí hledím do očí. Hloupé. Dokonce ani Samuel nedokázal odolat moci jejích očí. Ale nebylo možné, abych sklopila zrak, ne když jsem se téměř zalykala Adamovou sílící mocí. Už jsem nebyla jenom obyčejný kojot, byla jsem družkou alfy Smečky columbijského poříčí − protože to řekl a já souhlasila.</p> <p>Kdybych uhnula pohledem, přiznala bych jí nadřazenost, a to jsem nemohla udělat. A tak jsem jí hleděla do očí a ona mi to dovolila.</p> <p>Přimhouřila oči, ne natolik, aby prohrála náš neformální souboj pohledů, ale aby zamaskovala svůj výraz. „Myslím,“ řekla tak tiše, že jsem ji slyšela jenom já a Warren, „že kdybychom se setkaly na jiném místě a v jiném čase, líbila byste se mi.“ Usmála se a odhalila špičáky. „Anebo bych vás zabila.</p> <p>Dost her,“ řekla hlasitěji. „Zavolejte ho.“</p> <p>Ztuhla jsem. Tak <emphasis>proto</emphasis> mě pozvala. Chtěla zpátky Stefana. Na okamžik jsem viděla jen zčernalou, mrtvou věc, kterou přenesla do mého obýváku. Vzpomněla jsem si, jak dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, kdo to je.</p> <p>Ublížila mu − a teď ho chtěla zpátky. Ne pokud tomu budu moct zabránit.</p> <p>Adam se nepohnul z místa, čímž dal všem v místnosti jasně najevo, že věří, že se o sebe dokážu postarat. Nebyla jsem si jistá, že je o tom doopravdy přesvědčen − já si to tedy nemyslela − ale chtěl, abych stála na vlastních nohách. „Koho má zavolat?“ zeptal se.</p> <p>Usmála se na něj, aniž by se odvrátila ode mě. „Nevěděl jste to? Vaše družka patří Stefanovi.“</p> <p>Zasmál se a jeho smích zněl v místnosti, která připomínala pohřební ústav, podivně vesele. Poskytlo mi to výmluvu, abych se mohla od Marsilie odvrátit a ukončit naši hru pohledů. Otočila jsem se k ní zády, což znamenalo, že jsem neprohrála − jen že hra je u konce.</p> <p>Snažila jsem se, aby se mi mdlý strach neobjevil na tváři. Snažila jsem se být tím, co Adam − a Stefan − potřebovali.</p> <p>„Mercy je stejně přizpůsobivá jako kojot,“ řekl Adam Marsilii. „Patří jen tomu, komu se rozhodne patřit. Patří tam, kam chce patřit, a tak dlouho, jak chce.“ Z jeho úst to znělo jako dobrá věc. Pak řekl: „Myslel jsem, že vám jde o to, abychom zabránili válce.“</p> <p>„Taky jde,“ řekla Marsilie. „Zavolejte Stefana.“</p> <p>Vystrčila jsem bradu a pohlédla jsem na ni přes rameno. „Stefan je můj přítel,“ řekla jsem. „Nepřivedu ho na popravu.“</p> <p>„Obdivuhodné,“ prohlásila bryskně. „Ale vaše obavy nejsou na místě. Mohu vám slíbit, že mu dnes v noci nikdo tady v místnosti fyzicky neublíží.“</p> <p>Podívala jsem se na Warrena a ten kývl. V upírech bylo těžké se vyznat, ale on uměl vycítit lež líp než já a jeho čich dal za pravdu mému: říkala pravdu.</p> <p>„Ani ho nezajme,“ dodala jsem.</p> <p>Pach její nenávisti vyprchal a já nedokázala říct, co vlastně cítí. „Ani ho nezajme,“ souhlasila. „Svědectví!“</p> <p>„Dosvědčeno,“ řekli upíři. Všichni. Ve stejnou chvíli. Jako loutky, jen děsivěji.</p> <p>Čekala. Nakonec řekla: „Nechci mu ublížit.“</p> <p>Vzpomněla jsem si, jak zvečera odmítl Bernardovu nabídku, přestože jsem si byla docela jistá, že s jeho názory souhlasí. Nakonec ji miloval víc než klan, stádo ovcí nebo vlastní život.</p> <p>„Můžete mu ublížit už jen svojí přetrvávající existencí,“ řekla jsem jí tak tiše, jak jen jsem uměla. A ona sebou trhla.</p> <p>Zvážila jsem její reakci… a to, že ho nechala žít, přestože měl ze všech upírů nejpádnější důvod ji zabít − a měl k tomu i prostředky. Možná nebyl Stefan jediný, kdo miloval.</p> <p>Ale to jí nezabránilo mučit ho.</p> <p>Zavřela jsem oči a důvěřovala Warrenovi a Adamovi, že mě ochrání. Jen jsem si přála, abych dokázala ochránit Stefana. Ale věděla jsem, co by po mně chtěl.</p> <p><emphasis>Stefane,</emphasis> zavolala jsem stejně jako předtím, protože právě to chtěl, abych udělala. Určitě mu bylo jasné, odkud volám, a objeví se připravený.</p> <p>Nic se nestalo. Stefan se neobjevil.</p> <p>Podívala jsem se na Marsilii a pokrčila jsem rameny. „Zavolala jsem,“ řekla jsem. „Ale nemusí přijít.“</p> <p>Nezdálo se, že by jí to vadilo. Jen kývla a bylo to překvapivě elegantní gesto od ženy, která by vypadala lépe v renesančních hedvábných šatech a se šperky než v moderním kostýmku.</p> <p>„Pak tedy zahájíme shromáždění,“ řekla a vydala se ke starému, trůnu podobnému křeslu uprostřed místnosti. „Volám Bernarda, aby usedl do křesla.“</p> <p>Vykročil k ní neochotně a ztuhle. Poznala jsem jeho pohyby − připomínal mi vlka, kterého volají proti jeho vůli. Věděla jsem, že ho nestvořila, přesto nad ním měla moc. Pořád měl na sobě oděv, ve kterém jsem ho viděla zvečera. Nelítostné světlo zářivek se odráželo v malé pleši na vršku jeho hlavy.</p> <p>Neochotně se posadil.</p> <p>„Tady, <emphasis>caro,</emphasis> pomůžu ti.“ Marsilie ho vzala za ruce a narazila mu je na mosazné bodce. Bojoval s ní. Poznala jsem to podle jeho neradostného výrazu a napjatých svalů. Nezdálo se, že by se Marsilie musela nějak namáhat, aby ho udržela pod kontrolou.</p> <p>„Byl jsi pěkný nezbeda, co?“ zeptala se. „Zradil jsi.“</p> <p>„Nezradil jsem klan,“ procedil.</p> <p>„Pravda,“ ozval se chlapecký hlas.</p> <p>Samotný Čaroděj. Nikde jsem ho neviděla, přestože jsem ho vyhlížela. Světle zlaté vlasy měl nakrátko ostříhané. Matně se usmíval, když začal sestupovat dolů z tribuny naproti nám. Sedadla používal jako schody.</p> <p>Vypadal jako středoškolák. Zemřel ještě předtím, než jeho rysy mohly vyspět. Vypadal něžně a mladě.</p> <p>Marsilie se usmála, když ho spatřila. Poslední tři řady sedadel přeskočil a lehce přistál na dřevěné podlaze. Byla menší než on, ale polibek, který jí vtiskl, mi způsobil bolest břicha. Věděla jsem, že je starý několik století, ale nezáleželo na tom, protože vypadal jako kluk.</p> <p>Ustoupil, natáhl ruku a prstem přejel Bernardovi po paži a pak dolů po opěrce. Potom zvedl prst k ústům a slízl z něj krev. Olizoval ji pomalu a nechal několik kapek stéct dolů po dlani a po zápěstí a vsáknout do rukávu světle zelené košile.</p> <p>Přemýšlela jsem, před kým se předvádí. Upírům určitě pohled na to, jak líže krev, nevadil − měla jsem pravdu, a přesto jsem se mýlila. Divákům pohled na krev skutečně <emphasis>nevadil,</emphasis> všichni upíři se však jako jeden předklonili, a někteří si dokonce olízli rty.</p> <p>Fuj.</p> <p>„Zradil jsi mě, že ano, Bernarde?“ Marsilie i nadále hleděla na Wulfeho, který k ní napřáhl ruku. Uchopila ji, olízla zasychající krev a přitiskla mu ústa k zápěstí, zatímco Bernard se celý třásl, jak se snažil neodpovědět na otázku.</p> <p>„Nezradil jsem klan,“ zopakoval. A přestože ho vyslýchala přes deset minut, víc z něj nedostala.</p> <p>Objevil se vedle mě Stefan. Pohled upřel na manžetu své bílé košile, upravil si knoflíček a přesně tím správným trhnutím si přes ni přetáhl rukáv šedého proužkovaného obleku. Díval se na mě a Marsilie se dívala na něj.</p> <p>Mávla rukou na Bernarda. „Vstaň − Wulfe, odveď ho někam, kde bude na očích.“</p> <p>Bernard vstal, třásl se a klopýtal a z rukou mu kapala krev celou cestu k první řadě sedadel, kde jim Wulfe udělal místo. Pustil se do čištění Bernardových ran, jako když kočka líže smetanu.</p> <p>Stefan nic neřekl, jen si mě rychle změřil pohledem. Pak se zadíval na Adama, který na něj vznešeně kývl, ale pousmál se a já si uvědomila, že mají se Stefanem na sobě stejný oblek, jen Adam si k němu vzal tmavě modrou košili.</p> <p>Mary Jo si toho taky všimla a zakřenila se. Otočila se, asi aby něco řekla Paulovi, najednou se jí ale na tváři objevil překvapený výraz a podlomila se jí kolena. Alec ji zachytil, než mohla upadnout, jako by se to nestalo poprvé. Doufala jsem, že jde o následky toho, že málem zemřela, že za to nemohou upíři.</p> <p>Stefan mě opustil a zamířil k Mary Jo. Dotkl se jejího hrdla a ignoroval Alecovo vrčení.</p> <p>„Klid,“ řekl Stefan vlkovi. „Já jí neublížím.“</p> <p>„Stává se jí to často,“ řekl mu Adam. Nepostavil se mezi něj a zranitelnou členku smečky, což byl vzkaz pro ostatní.</p> <p>„Probouzí se,“ řekl Stefan, ještě než se jí zachvěla víčka.</p> <p>Teprve až byla Mary Jo vzhůru, pohlédl Stefan na Marsilii.</p> <p>„Posaď se do křesla, Vojáku,“ poručila mu.</p> <p>Zíral na ni tak dlouho, až mě napadlo, že neposlechne. Možná ji miloval, ale v tuto chvíli si o ní nemyslel to nejlepší − a já doufala, že jí ani nevěří.</p> <p>Nakonec ale poplácal Mary Jo po koleni a vydal se k Marsilii.</p> <p>„Počkej,“ řekla mu, než se mohl posadit. Zadívala se na tribunu naproti nám, kde byli upíři a jejich potrava. „Chceš, abych napřed vyslechla Estelle? Udělá ti to radost?“</p> <p>Nevěděla jsem, s kým mluví.</p> <p>„Dobrá,“ řekla. „Přiveďte Estelle.“</p> <p>Dveře na opačné straně místnosti, kterých jsem si až doposud nevšimla, se otevřely, vyšla z nich Lily, nadaná pianistka a šílená upírka, která nikdy neopouštěla klan a Marsiliinu ochranu, a v náručí nesla Estelle jako ženich, když přenáší přes práh nevěstu. Dokonce na sobě měla načechrané bílé krajkové šaty, takže vedle Estelliných tmavých skutečně vypadala jako nevěsta. Ale ještě nikdy jsem neviděla nevěstu, která by měla obličej a přední část šatů zmáčené krví. Kdybych byla upírka, asi bych nosila jenom černou nebo tmavě hnědou, abych zamaskovala skvrny.</p> <p>Estelle visela ochable v Lilyině náruči a její hrdlo vypadalo, jako by ho rozsápaly hyeny.</p> <p>„Lily,“ pokárala ji Marsilie. „Copak jsem ti neříkala, že si nemáš s jídlem hrát?“</p> <p>Lilyiny safírové oči se v jasně osvětlené místnosti hladově třpytily. „Promiň,“ řekla a poskočila si. „Promiň, Stello.“ Zářivě se usmála na Stefana, pak hodila Estellino schlíplé tělo do křesla jako panenku. Narovnala Estelle hlavu, aby jí nevisela na stranu, a upravila jí sukni. „Takhle je to lepší?“</p> <p>„Dobře. Teď buď hodné děvče a jdi se posadit vedle Wulfeho, prosím.“</p> <p>Lily muselo být přes třicet, když ji zabili, ale její mysl se přestala vyvíjet dávno předtím. Vesele se zakřenila, odhopkala k Wulfemu a svalila se na sedadlo vedle něj. Poplácal ji po koleni a ona mu složila hlavu na rameno.</p> <p>Marsilie narazila Estelle ruce na trny stejně jako Bernardovi. Sotva jí obě ruce propíchla, ochablá upírka se s vřískotem probrala k životu.</p> <p>Marsilie ji nechala chvíli ječet, pak poručila: „Dost.“ Znělo to jako výstřel z dvaadvacítky, lupnutí, ale ne hromová rána.</p> <p>Estelle ztuhla uprostřed výkřiku.</p> <p>„Zradila jsi mě?“ zeptala se Marsilie.</p> <p>Estelle sebou trhla. Zběsile začala vrtět hlavou. „Ne. Ne. Ne. Nikdy.“</p> <p>Marsilie pohlédla na Wulfeho. Zavrtěl hlavou. „Dokud ji budete na křesle držet mocí, paní, nebude moct odpovědět popravdě.“</p> <p>„A když nepoužiju moc, bude jenom ječet.“ Zadívala se na tribunu. „Říkala jsem ti to. Jestli chceš, můžeš to zkusit sám. Ne?“ Strhla Estelle ruce z trnů. „Jdi si sednout k Wulfemu, Estelle.“</p> <p>Na tribuně za mnou se zvedl hispánec. Pod okem měl vytetovanou slzu a stejně jako Wulfe seskákal dolů po sedadlech, scházela mu ale Wulfeho ladnost. Vypadalo to, jako by spíše z tribuny spadl. Přistál na všech čtyřech na nemilosrdné podlaze.</p> <p>„Estelle, Estelle,“ sténal a protáhl se okolo mě. Byl člověk, asi jedna z jejích ovcí.</p> <p>Marsilie pozvedla obočí a jeden z upírů vyrazil za Estelliným člověkem, jen třikrát, možná čtyřikrát rychleji. Dostihl ho, než přeběhl půlku místnosti. Upír měl vzhled velmi starého muže. Vypadalo to, jako by sešel stářím, než ho proměnili v upíra, ale na tom, jak vzpírajícího se muže svíral, nebylo nic stařeckého ani roztřeseného.</p> <p>„Co s ním mám dělat, paní?“ zeptal se starý upír.</p> <p>„Neměl jsi dovolit, aby nás rušil,“ řekla Marsilie. Pohlédla jsem na Warrena, který se mračil. Lhala. Došlo mi to. Byla to součást scénáře. Marsilie se zamyslela, pak řekla: „Zabij ho.“</p> <p>Ozvalo se prasknutí a muž klesl k zemi − a upíři okolo, kteří dýchali, přestali. Estelle padla asi metr a půl od Wulfeho. Odvrátila jsem se a zaskočilo mě, že na mě Marsilie zírá. Chtěla mě zabít; poznala jsem to z jejího hladového pohledu. Ale teď měla důležitější věci na práci.</p> <p>Marsilie ukázala Stefanovi na křeslo. „Prosím, a omlouvám se za zdržení.“</p> <p>Stefan na ni hleděl. Pokud měl ve tváři nějaké emoce, nedokázala jsem je rozluštit.</p> <p>Udělal krok vpřed, když ho znovu zastavila. „Ne. Počkej. Mám lepší nápad.“</p> <p>Podívala se na mě. „Mercedes Thompsonová. Povězte nám svoji pravdu. Dosvědčete věci, které jste viděla a slyšela.“</p> <p>Založila jsem si paže na hrudi. Neodmítla jsem přímo, ale ani jsem se k ní nehrnula. Byla to Marsiliina show, ale odmítala jsem se zcela podřídit. Warren mi stiskl rameno − asi se mě snažil podpořit. Anebo varovat.</p> <p>„Uděláte, co říkám, protože chcete, abych přestala ubližovat vašim přátelům,“ zapředla. „Vlkodlaci jsou důstojnější cíle… ale je tu ještě ten pěkný policista − Tony, že? A chlapec, který pro vás pracuje. Má velkou rodinu, že ano? Děti jsou tak křehké.“ Pohlédla na Estellina muže, který jí ležel mrtvý téměř u nohou.</p> <p>Stefan na ni zíral, pak se otočil ke mně. Z očí jsem mu vyčetla, jaké emoce potlačuje: zuřivost.</p> <p>„Víš to jistě?“ zeptala jsem se ho.</p> <p>Kývl. „Pojď.“</p> <p>Nelíbilo se mi to, ale měla pravdu. Chtěla jsem, aby moji přátelé byli v bezpečí.</p> <p>Posadila jsem se do křesla a posunula se dopředu, abych nemusela natahovat paže k ostrým bodcům. Narazila jsem na ně ruce a snažila se neucuknout, když se mi zakously hluboko do rukou − ani nezalapat po dechu, když mi tělem zapulzovala magie.</p> <p>„Mňam,“ řekl Wulfe − a já málem ucukla. Opravdu mohl přes trny okusit moji krev, nebo se mě snažil jen znervóznět?</p> <p>„Poslala jsem k vám Stefana,“ řekla Marsilie. „Povíte divákům, jak vypadal?“</p> <p>Pohlédla jsem na Stefana a ten kývl. A tak jsem popsala scvrklého tvora, který se mi objevil na podlaze, jak nejlépe jsem si ho pamatovala, přičemž jsem se snažila, aby můj hlas zněl neosobně a ne rozzlobeně… nebo ještě hůř.</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe, když jsem skončila.</p> <p>„Proč byl v takovém stavu?“ zeptala se Marsilie.</p> <p>Stefan kývl, proto jsem odpověděla. „Protože se snažil zatajit, že jsem byla zapletená do Andreho… smrti? Zničení? Jak tomu říkáte, když upír nadobro zemře?“</p> <p>Kůže v obličeji se jí tak napjala, až jsem viděla kosti. A rozzuřená byla ještě krásnější, ještě strašlivější. „Smrt,“ řekla.</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe. „Stefan se snažil ututlat, že jsi se podílela na Andreho smrti.“ Rozhlédl se. „Já mu pomáhal. V tu chvíli mi to připadalo správné. Později jsem se ke všemu přiznal a litoval toho.“</p> <p>„Na dveřích vašeho domova jsou namalované zkřížené hnáty,“ řekla Marsilie.</p> <p>„Na dílně,“ opravila jsem ji. „A ano.“</p> <p>„Víte, že do vaší dílny kromě Stefana žádný upír nemůže?“ řekla. „Je vaším domovem stejně jako chatrný karavan ve Finley.“</p> <p>Proč mi to řekla? I Stefan ji podezřívavě sledoval.</p> <p>„Povězte divákům, co ty kosti znamenají.“</p> <p>„Zradu,“ řekla jsem. „Tak mi to aspoň řekli. Požádala jste mě, abych zabila netvora, já se rozhodla zabít dva.“</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe.</p> <p>„Kdy Stefan zjistil, že jste kožoměnec, Mercedes Thompsonová?“</p> <p>„Když jsme se poprvé setkali,“ řekla jsem jí. „Skoro před deseti lety.“</p> <p>„Pravda,“ oznámil Wulfe.</p> <p>Znovu pohlédla na tribunu a někoho oslovila: „Zapamatuj si to.“ Obrátila se ke mně, pohlédla na Stefana a zeptala se: „Proč jste zabila Andreho?“</p> <p>„Protože věděl, jak stvořit černokněžníka, démonem posedlého. Už jednou to udělal a společně jste plánovali udělat to znovu. Kvůli jeho hrám umírali lidé − a kvůli vám, vám oběma, by zemřeli další.“</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe.</p> <p>„Proč by nás mělo zajímat, kolik lidí zemře?“ zeptala se Marsilie a mávla na mrtvého, ale mluvila ke všem. „Žijí krátce a jsou dobří jen k jídlu.“</p> <p>Byla to rétorická otázka, ale já stejně odpověděla.</p> <p>„Je jich spousta, a kdyby věděli, že existujete, během jediného dne by mohli zničit celý váš klan. Během měsíce by vyhladili všechny upíry v zemi. A kdybyste vytvářeli netvory, jako byla ta <emphasis>věc,</emphasis> kterou oživil Andre, pomohla bych jim.“ Při mluvení jsem se předklonila. V rukou mi tepalo do rytmu tlukotu mého srdce a rytmus mých slov následoval bolest.</p> <p>„Pravda,“ prohlásil Wulfe spokojeně.</p> <p>Marsilie se naklonila k mému uchu. „To bylo pro mého vojáka,“ zamumlala tak tiše, abych to slyšela jen já. „Povězte mu to.“</p> <p>Sklonila ústa k mému krku, ale já neucukla.</p> <p>„Myslím, že byste se mi líbila, Mercedes,“ řekla. „Kdyby ani jedna z nás nebyla tím, čím jsme. Jste Stefanova ovce?“</p> <p>„Dvakrát jsme si vyměnili krev,“ řekla jsem.</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe pobaveně.</p> <p>„Patříte mu.“</p> <p>„To si myslíte,“ souhlasila jsem.</p> <p>Popuzeně zafuněla. „Všechno komplikujete.“</p> <p>„<emphasis>Vy</emphasis> všechno komplikujete. Ale chápu, na co se ptáte, a odpověď je ano.“</p> <p>„Pravda.“</p> <p>„Proč vás Stefan udělal svou?“</p> <p>Nechtěla jsem jí to říct. Nechtěla jsem, aby věděla, že mě k Blackwoodovi váže jakékoli pouto, i když jí to Adam už asi stejně řekl. A tak jsem přešla do útoku.</p> <p>„Protože jste zavraždila jeho stádo. Lidi, které měl rád,“ obořila jsem se na ni dopáleně.</p> <p>„Pravda,“ procedil Stefan.</p> <p>„Pravda,“ přitakal Wulfe tiše.</p> <p>Marsiliina tvář, kterou natočila ke mně, vypadala tajemně spokojeně. „Mám, co jsem potřebovala, slečno Thompsonová. Můžete vstát.“</p> <p>Zvedla jsem ruce z područek a snažila se netrhnout sebou − ani se neuvolnit − když nepříjemné pulzování magie ustalo. Než jsem se mohla postavit, Stefan mě vzal za paži a pomohl mi na nohy.</p> <p>Stál zády k Marsilii a zdálo se, že se plně soustředí na mě, přesto jsem měla pocit, že věnuje veškerou pozornost bývalé paní. Vzal mě za ruku, zvedl si ji k ústům a s něžnou starostlivostí mi ji olízal. Kdybychom nebyli na veřejnosti, pověděla bych mu, co si o tom myslím. Něco z mých myšlenek asi spatřil v mé tváři, protože zkroutil koutky úst vzhůru.</p> <p>Marsiliiny oči se rudě zaleskly.</p> <p>„Zacházíš příliš daleko,“ řekl Adam, ale neznělo to jako on.</p> <p>Otočila jsem se a viděla, že jde k nám, aniž by vydal jediný zvuk. Marsiliin výraz byl děsivý, ale s tím jeho se nemohl srovnávat.</p> <p>Stefan se nenechal odradit, zvedl moji druhou ruku a ošetřil ji stejným způsobem, i když rychleji. Nepokusila jsem se mu vytrhnout, protože jsem si nebyla jistá, jestli by mě pustil − a naše přetahovaná by Adama jedině dopálila.</p> <p>„Vyléčil jsem jí ruce,“ řekl Stefan, pustil mě a ustoupil. „Na což jsem měl právo.“</p> <p>Adam se zastavil vedle mě. Zvedl mé ruce − opravdu vypadaly líp − a ostře na Stefana kývl. Vzal mě za nadloktí a odvedl mě zpět k vlkům.</p> <p>V pevném stisku jsem cítila, jak mu buší srdce, a poznala jsem, že jeho sebekontrola visí na vlásku. Proto jsem mu položila hlavu na paži, abych ztlumila svůj hlas, a zašeptala: „Chtěl rozzlobit Marsilii.“</p> <p>„Až se vrátíme domů,“ řekl Adam a vůbec se neobtěžoval ztišit hlas, „objasním ti pořekadlo: ‚Dvě mouchy jednou ranou.‘“</p> <p>Marsilie počkala, dokud jsme se neposadili k ostatním vlkům, pak pokračovala ve večerním programu.</p> <p>„A teď k tobě,“ řekla Stefanovi. „Doufám, že sis svoji spolupráci nerozmyslel.“</p> <p>Namísto odpovědi se Stefan posadil do křesla, zvedl ruce nad ostré trny a praštil do nich tak silně, až křeslo hlasitě zapraskalo.</p> <p>„Co chcete vědět?“ zeptal se.</p> <p>„Tvá ovce říkala, že jsem povraždila tvé stádo,“ řekla. „Jak to víš?“</p> <p>Vystrčil bradu. „Cítil jsem, jak umírali vaší rukou. Každý den jeden, až nikdo nezůstal.“</p> <p>„Pravda,“ souhlasil Wulfe, podobný tón jsem u něj ale ještě nikdy neslyšela. Podívala jsem se na něj. Seděl tam s Estelle u nohou, s Lily opřenou z jedné strany a s Bernardem sedícím ztuhle na druhé. Wulfeho tvář byla chmurná a… smutná.</p> <p>„Už nepatříš k našemu klanu.“</p> <p>„Už nepatřím k vašemu klanu,“ přitakal Stefan chladně.</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe.</p> <p>„Nikdy jsi nebyl tak docela můj,“ řekla. „Vždy jsi měl svobodnou vůli.“</p> <p>„Vždy,“ souhlasil.</p> <p>„A využil jsi ji k tomu, abys přede mnou ukryl Mercy. Abys ji ukryl před spravedlností.“</p> <p>„Ukryl jsem ji před vámi, protože jsem ji nepovažoval za riziko pro vás ani pro klan.“</p> <p>„Pravda,“ zamumlal Wulfe.</p> <p>„Ukryl jsi ji, protože ji máš rád.“</p> <p>„Ano,“ přitakal Stefan. „A protože její smrt by nebyla spravedlivá. Předtím nikoho z nás nezabila a neudělala by to ani pak, kdybyste ji nenavedla.“ Poprvé od chvíle, kdy usedl do křesla, na ni zpříma pohlédl. „Požádala jste ji, aby zabila netvora, kterého jste nedokázala najít − a ona to udělala. Dvakrát.“</p> <p>„Pravda.“</p> <p>„Zabila <emphasis>Andreho!</emphasis>“ zařvala Marsilie a místností se rozlehla moc v jejím hlase. Světla na okamžik potemněla a znovu se rozzářila.</p> <p>Stefan se trpce usmál. „Protože neměla na vybranou. <emphasis>My</emphasis> jí nedali na vybranou: vy, já a Andre.“</p> <p>„Pravda.“</p> <p>„Dal jsi jí přednost přede <emphasis>mnou</emphasis><emphasis>,</emphasis>“ řekla Marsilie a její moc zvláštně nabila vzduch. Přisunula jsem se blíž k Adamovi a zachvěla se.</p> <p>„<emphasis>Věděl</emphasis> jsi, že šla po Andrem. <emphasis>Věděl</emphasis> jsi, že ho zabila − a zatajil mi to. Donutil jsi mě, abych tě mučila a zničila tvoji mocenskou základnu. Musíš se mi zodpovídat.“ Její hlas duněl, až vibrovala podlaha a stěny se otřásaly, zavěšená světla se houpala a stíny tančily.</p> <p>„Už ne,“ řekl Stefan. „Nepatřím vám.“</p> <p>„Pravda,“ štěkl Wulfe a vyskočil na nohy. „Je to čestná pravda − sám jste to cítil.“</p> <p>Vysoko na tribuně naproti nám se zvedl upír. Měl něžné rysy, široko posazené oči a pršáček, díky nimž rozhodně nevypadal jako upír. Stejně jako Wulfe a Estellin člověk se i on vydal dolů po sedadlech. Nehopsal, ale ani nezaváhal. Klidně mohl jít po rovné, dlážděné cestě. Doskočil na zem a zamířil k Wulfemu.</p> <p>Měl na sobě smoking a na rukou rukavice z tmavého kovu. Nahoře plátoví, dole kroužkoví. Pohnul prsty a z rukavic začala kapat krev.</p> <p>Nikdo se ji nehrnul utřít.</p> <p>Otočil se a lehce dýchavičným hlasem řekl: „Přijímám. Už není tvůj, Marsilie.“</p> <p>Netušila jsem, o koho se jedná, ale Stefan zjevně ano. Ztuhl a plně se soustředil na upíra s krvavými rukavicemi. Jeho tvář ztratila všechen výraz, jako by se celý jeho svět obrátil vzhůru nohama.</p> <p>Marsilie se usmála. „Pověz mi. Chtěl Bernard, abys mě zradil?“</p> <p>„Ano,“ řekl Stefan bez výrazu.</p> <p>„A co Estelle? Chtěla po tobě to samé?“</p> <p>Zhluboka se nadechl, několikrát zamrkal a uvolnil se. „Zdálo se mi, že Bernard chce jen to nejlepší pro klan,“ řekl.</p> <p>„Pravda,“ řekl Wulfe.</p> <p>„Ale když mě o pomoc požádala Estelle, toužila jenom po moci.“</p> <p>„Pravda.“</p> <p>Estelle zaječela a pokusila se vyškrábat na nohy, ale nedokázala se pohnout od Wulfeho.</p> <p>„A co jsi jim řekl?“ zeptala se.</p> <p>„Řekl jsem jim, že se proti vám neobrátím.“ Stefanův hlas zněl naprosto vyčerpaně, přesto se nesl i nad Estelliným vřískotem.</p> <p>„Pravda,“ prohlásil Wulfe.</p> <p>Marsilie pohlédla na upíra v rukavicích, ten si povzdychl a sklonil se k Estelle. Hladil ji po vlasech, dokud se neutišila. Všichni jsme slyšeli, když jí zlomil vaz. S oddělováním hlavy od těla si dal na čas. Odvrátila jsem se a těžce polkla.</p> <p>„Bernarde,“ řekla Marsilie, „myslíme si, že bude nejlepší, když se vrátíš ke svému stvořiteli, dokud se nenaučíš věrnosti.“</p> <p>Bernard vstal. „Všechno to byl jen trik,“ řekl nevěřícně. „Trik. Zabila jste Stefanovy lidi, i když jste věděla, že je miluje. Mučila jste ho. A jen proto, abyste nás s Estelle nachytala při vzpouře, kterou vymyslel váš vlastní Andre.“</p> <p>Marsilie řekla: „Ano. Nezapomeň, že jsem vše nastražila tak, aby se Stefanova drahá Mercedes stala pákou, která pohne světem. Kdyby nezabila Andreho a on jí nepomohl celou věc ututlat, nemohla bych ho vykázat z klanu. A nemohla bych ho využít jako svědka proti tobě a Estelle. Kdybych vás stvořila sama, mohla jsem se vás zbavit snadněji a tolik by mě to nestálo.“</p> <p>Bernard pohlédl na Stefana, který seděl, jako by ho bolelo se pohnout, a hlavu měl lehce svěšenou.</p> <p>„Stefan vám byl jako jediný věrný až za hrob. Proto jste ho mučila, zabila jeho lidi a vyhodila ho − protože jste <emphasis>věděla,</emphasis> že nás odmítne. Že je vám natolik věrný a nikdy vás nezradí i přese všechno, co jste mu provedla.“</p> <p>„Spoléhala jsem na to,“ řekla. „Když vás odmítl, zbavil vaši vzpouru legitimity.“ Pohlédla na muže, který zabil Estelle. „Ty jsi samozřejmě <emphasis>vůbec</emphasis> netušil, co tvé děti chystají.“</p> <p>Usmál se na ni jako jeden dravec na druhého. „Nesedím v křesle.“ Sundal si rukavice a hodil je Wulfemu do klína. „Nejsem s ním vůbec spojen.“ Ruce měl celé krvavé, ale já nedokázala říct, z kolika ran krvácí. „Slyšel jsem tvoji pravdu a mohu jen doufat, že to považuješ za stejně pokořující jako já.</p> <p>Pojď, Bernarde,“ řekl. „Je čas jít.“</p> <p>Bernard bez námitek poslechl. Z těla mu doslova čišely šok a hrůza. Následoval svého stvořitele ke dveřím, ale než místnost opustil, otočil se zpátky. „Bůh mě chraň před takovou věrností,“ řekl s pohledem upřeným na Marsilii. „Zničila jste ho kvůli vrtochu. Nejste ho hodna, přesně jak jsem tvrdil.“</p> <p>„Bůh nezachrání žádného z nás,“ zašeptal Stefan. „Všichni jsme prokletí.“</p> <p>S Bernardem na sebe přes místnost hleděli. Poté se mladší upír uklonil a následoval stvořitele ven ze dveří. Stefan osvobodil ruce a vstal.</p> <p>„Stefane…“ řekla Marsilie sladce. Než ale dořekla jeho jméno, zmizel.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>10.</p> <p><image xlink:href="#_11.jpg" />Marsilie na okamžik ztuhla a jen zírala na místo, kde ještě před chvílí stál Stefan. Potom na mě upřela tak záštiplný pohled, že jsem jen tak tak neucouvla, přestože nás od sebe dělila polovina obrovské místnosti.</p> <p>Zavřela oči a ovládla se. „Wulfe, máš to?“ zeptala se.</p> <p>„Ano, paní,“ řekl upír. Vstal, zamířil k ní a vytáhl ze zadní kapsy obálku.</p> <p>Marsilie na ni pohlédla, kousla se do rtu a řekla: „Dej jí to.“</p> <p>Wulfe změnil směr a vydal se rovnou k nám. Podal mi obálku, která v jeho zadní kapse neutrpěla žádnou újmu. Byla z těžkého papíru, na který se obvykle tisknou pozvánky na svatbu nebo na promoci. Elegantním rukopisem na ní stálo Stefanovo jméno. Byla zapečetěná červeným inkoustem, který páchl upírem a krví.</p> <p>„Dejte to Stefanovi,“ řekla Marsilie. „Povězte mu, že uvnitř najde informace. Žádné omluvy, žádné výmluvy.“</p> <p>Převzala jsem obálku a pocítila silné nutkání zmačkat ji a zahodit.</p> <p>„Bernard má pravdu,“ řekla jsem. „Využila jste Stefana. Ublížila jste mu, <emphasis>zlomila</emphasis> ho, jen abyste si mohla zahrát svoji malou hru. Nezasloužíte si ho.“</p> <p>Marsilie mě ignorovala. „Hauptmane,“ řekl klidně a zdvořile. „Děkuji vám za varování před Blackwoodem. Na oplátku přistupuji na nabídku smíru. Pošlu vám domů podepsané dokumenty.“</p> <p>Zhluboka se nadechla a otočila se ke mně. „Dnes v noci jsme dospěli k závěru, že váš čin… zabití Andreho… nepoškodil klan. Neměla jste v úmyslu ublížit nám, což dokazuje vaše ověřené svědectví.“ Nasála vzduch do plic. „Prohlašuji, že jste neohrozila klan a nezradila nás. Nepodnikneme proti vám žádné další kroky − a zkřížené hnáty budou odstraněny…“ Pohlédla dolů na své zápěstí.</p> <p>„Můžu to udělat ještě dnes v noci,“ nabídl Wulfe jemně.</p> <p>Kývla. „Před úsvitem.“ Zaváhala, pak dodala tak tiše, jako by slova z krku doslova tahala: „Dělám to pro Stefana. Kdyby bylo po mém, vaše krev a kosti by živily moji zahradu, kožoměnče. Víckrát už si mě proti sobě nepoštvěte.“</p> <p>Otočila se na podpatku a opustila místnost stejnými dveřmi jako předtím Bernard.</p> <p>Wulfe pohlédl na Adama. „Vyprovodím vás, aby se vám nic nestalo.“</p> <p>Adam přimhouřil oči. „Naznačuješ, že se nedokážu postarat o své lidi?“</p> <p>Wulfe sklopil zrak a hluboce se uklonil. „Samozřejmě že ne. Jen naznačuji, že by vám moje přítomnost mohla ušetřit problémy. A nám potíže s úklidem.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>Adam šel v čele. Nechala jsem ostatní vlky projít okolo a snažila se necítit ublíženě, když na mě Mary Jo s Auriel odmítly pohlédnout. Nevěděla jsem, co jim vadí… bylo toho tolik. Byla jsem kojot, upíří kořist a Marsilie si kvůli mně vzala za cíl smečku. Ale vlastně na tom nezáleželo, se žádnou z těch věcí jsem nemohla nic dělat.</p> <p>Warren, Samuel a Darryl počkali, dokud ostatní neodešli, pak se na mě Warren usmál a šel napřed. Darryl zaváhal a já na něj pohlédla. Byla jsem mu nadřazena, takže jsem měla jít jako poslední a hlídat smečce záda. Najednou se usmál, byl to skutečně vřelý výraz, který jsem u něj ještě nikdy neviděla, alespoň ne namířený mým směrem, a šel také.</p> <p>„Tak to ne,“ řekl Samuel pobaveně. „Já ke smečce nepatřím, takže můžu jít s tebou.“</p> <p>„Fakt se potřebuju pořádně vyspat,“ řekla jsem, když jsem se k němu připojila.</p> <p>„To máš z toho, že se paktuješ s upíry.“ Objal mě okolo ramen. Ruku měl studenou.</p> <p>Potila jsem se hrůzou, takže jsem si na ten pocit i pach zvykla. Nevšimla jsem si, že i Samuel měl strach.</p> <p>Když tu byl naposledy, Lily si z něj udělala zákusek − a Marsilie mu provedla ještě něco horšího, zbavila ho vůle, takže jí zcela propadl.</p> <p>Mě by něco takového vyděsilo. Nedokázala jsem si představit, jaké to muselo být pro vlkodlaka, který žije jen díky tomu, že drží pod kontrolou svého vlka. Neustále.</p> <p>Zvedla jsem ruku a položila ji na jeho. „Vypadněme odsud,“ řekla jsem. A celou cestu místností jsem vnímala dvě mrtvá těla na zemi a upíry a jejich stáda, kteří seděli nehybně na tribunách, podřízeni rozkazům, které jsem neslyšela. Sledovali nás dravčíma očima a já cítila jejich pohledy v zádech až ke dveřím.</p> <p>Připomínali mi ducha v koupelně Ambeřina domu.</p> <p>*</p> <p>Seděla jsem na sedadle spolujezdce Adamova SUV. Nevěděla jsem, jestli je z půjčovny, nebo si koupil nové − vonělo tak. Paul, Darryl a Auriel se vmáčkli na sedadlo za námi. Samuel přijel vlastním vozem, novým, zářivě rudým mercedesem.</p> <p>Mary Jo mířila k Adamovu vozu, dokud si nevšimla mě, pak prudce změnila směr a nasedla do Warrenova starého pick-upu. Alec ji sledoval jako ztracené štěně.</p> <p>„A já si myslela, že <emphasis>Bran</emphasis> je záludný,“ řekla jsem, když Adam projížděl branou, a pokusila se uvolněně schoulit do bezpečí koženého čalounění.</p> <p>„Všechno jsem tak docela nepochopil,“ řekl Darryl. Musel být unavený, protože měl hlubší hlas než obvykle a já se musela soustředit, abych zachytila jednotlivá slova. „Z nějakého důvodu potřebovala Stefana přesvědčit o tom, že už nepatří ke klanu. A když ho pak oslovili zrádci, musel jejich nabídku odmítnout, aby mohl dosvědčit, že ji předložili?“</p> <p>„Tak jsem to pochopil i já,“ řekl Adam. „A jen na základě jeho svědectví a se souhlasem jejich stvořitele se mohla se zrádci vypořádat.“</p> <p>„Dává to smysl,“ ozval se Paul téměř ostýchavě. „Dokud patřil jí, bylo jeho svědectví podle klanových pravidel její. A ti dva jí nepatřili, takže je nemohla zabít jen na základě vlastního rozhodnutí. Potřebovala svědectví někoho zvenčí.“</p> <p>Přemýšlela jsem, jestli to na mě nenalíčili. Vzpomněla jsem si, jak ochotně mi Wulfe nabídl pomoc, když jsem zabila Andreho. Věděl, že Andreho hledám − při pátrání po něm jsem napřed objevila Wulfeho úkryt. Myslela jsem, že to své paní z vlastních důvodů zatajil… ale možná ne. Třeba Marsilie všechno naplánovala.</p> <p>Bolela mě hlava.</p> <p>„Možná jsme ze snahy převzít Marsiliin klan podezřívali špatného upíra,“ nadhodil Adam.</p> <p>Vzpomněla jsem si na upíra, který stvořil Bernarda a jenž sledoval jeho… soud.</p> <p>Nechtěla jsem Marsilii litovat; chtěla jsem ji prostě nenávidět za to, co provedla Stefanovi. Ale setkala jsem se s opravdovým zlem ve všech jeho podobách a Bernardův stvořitel ve mně spouštěl veškeré poplašné systémy, co jsem měla. Ne že by všichni upíři nebyli zlí… Najednou jsem si přála, abych mohla říct „až na Stefana“. Ale nemohla jsem. Setkala jsem se s jeho stádem, které Marsilie pozabíjela − a věděla jsem, že pro většinu z nich až na hrstku, která se stane upíry, bude Stefan znamenat smrt. Přesto ve mně druhý upír vyvolával nutkání vzít nohy na ramena a zmizet. Něco v jeho obličeji…</p> <p>„Jsem rád, že jsem vlkodlak,“ prohlásil Darryl. „Musím si dělat starosti jen s tím, kdy se Warren přestane ovládat a vyzve mě.“</p> <p>„Warren se umí ovládat velmi dobře,“ řekl Adam. „Nepočítal bych s tím, že v nejbližší době ztratí sebekontrolu.“</p> <p>„Raději přijmu Warrena jako zástupce alfy než kojota do smečky,“ řekla Auriel napjatě.</p> <p>Atmosféra ve voze zhoustla.</p> <p>„To si doopravdy myslíš?“ zeptal se Adam tiše.</p> <p>„Riel,“ varoval ji Darryl.</p> <p>„Ano, myslím si to.“ V jejím hlase nezaznívaly žádné pochybnosti. Jako Darrylova družka nebyla tak docela třetí ve smečce − tu pozici zastával Warren. Ale řekněme dvaapůltá, těsně za Darrylem. Kdyby byla muž, nestála by asi o moc níž.</p> <p>„Na rozdíl od upírů jsou vlkodlaci přímočaří,“ zabrblala jsem a snažila se necítit ublíženě. Odmítnutí nebylo pro kojota vychovaného mezi vlky nic nového. Skoro celý život jsem před ním utíkala.</p> <p>Nikdy by mě nenapadlo, že vyčerpání a bolest můžou přinést osvícení, ale stalo se. Opustila jsem matku a Portland, než mi mohla říct, abych se spakovala a šla. Žila jsem sama a stála na vlastních nohách, protože jsem nechtěla na nikoho spoléhat.</p> <p>Myslela jsem si, že Adamovi vzdoruji proto, abych si zachovala vlastní identitu a mohla rozhodovat o svých činech, ne jen po zbytek života plnit rozkazy… a poslouchat. Odmítala jsem žít v područí, ve službě, na které Stefan s tak strašlivou paličatostí lpěl.</p> <p>Ale neviděla jsem, že jsem se prostě nechtěla znovu dostat do situace, kdy by mě mohl někdo odmítnout. Matka mě dala Branovi, když jsem byla ještě dítě. A on jí mě vrátil, když jsem se stala… nepohodlnou. V šestnácti jsem se nastěhovala zpět k matce, která byla vdaná za muže, s nímž jsem se nikdy nesetkala, a měla dvě dcery, které o mně ani nevěděly, dokud Bran matce nezavolal a neřekl jí, že mě posílá domů. Chovali se ke mně laskavě a vlídně − ale mohli mi jen těžko lhát.</p> <p>„Mercy?“</p> <p>„Minutku,“ řekla jsem Adamovi, „právě mě osvítilo.“</p> <p>Není divu, že jsem Adamovi prostě nepadla k nohám jako každá jiná rozumná bytost, které se dvořil sexy, milý a spolehlivý muž, jenž ji miloval. Kdyby mě Adam odmítl… Cítila jsem, jak se mi z hrdla dere vrčení.</p> <p>„Slyšel jsi ji,“ řekl Darryl pobaveně. „Musíme počkat na její osvícení. Družka našeho alfy je prorok.“</p> <p>Podrážděně jsem na něj mávla. Pak jsem se podívala na Adama, který podle předpisů hleděl na silnici.</p> <p>„Miluješ mě?“ zeptala jsem se a slyšela, jak mi buší srdce.</p> <p>Zvědavě na mě pohlédl. Jako vlk poznal prudkost v mém hlase. „Ano. Z celého srdce.“</p> <p>Zadívala jsem se přes rameno na Auriel a vložila do pohledu veškerou sílu vůle. Adam byl můj.</p> <p><emphasis>Můj.</emphasis></p> <p>A přijmu vše, o co bude ochotný se se mnou podělit, stejně jako mi on pomůže s mými problémy. Budeme si rovni. Což znamenalo, že on mě bude chránit před upíry… a já jeho před tím, před čím jen budu moct.</p> <p>Zírala jsem na Auriel a jejímu dravci se postavil ten můj. Po několika minutách sklopila oči. „Sklapni a vyrovnej se s tím,“ prohlásila jsem, položila si hlavu Adamovi na rameno a usnula.</p> <p>*</p> <p>Bohužel netrvalo dlouho a Adam zastavil. V polospánku jsem zůstala na místě, zatímco Darryl, Auriel a Paul vystupovali. Adam počkal, dokud Darryl nenastartoval své subaru, pak zamířil domů.</p> <p>„Mercy?“</p> <p>„Hm.“</p> <p>„Rád bych tě vzal k sobě domů.“</p> <p>Posadila jsem se, promnula si oči a vzdychla. „Jakmile se ocitnu ve vertikální poloze, budu spát jako zabitá,“ řekla jsem. „Už několik dnů,“ snažila jsem se vzpomenout si kolik, ale byla jsem příliš unavená, „jsem se pořádně nevyspala.“ Všimla jsem si, že nebe začíná světlat úsvitem.</p> <p>„To je v pořádku,“ řekl. „Já jenom…“</p> <p>„Jo, já taky.“ Ale zachvěla jsem se. Bylo fajn nažhavit se po telefonu, ale tohle bylo doopravdy. Znovu už jsem neusnula.</p> <p>*</p> <p>Alfův dům byl jen zřídkakdy prázdný − a kvůli současným problémům nechával Adam i tady někoho na stráži. Když jsme vešli, pozdravil nás Ben, ledabyle zasalutoval a seběhl dolů do sklepa, kde se nacházelo několik hostinských pokojů.</p> <p>Adam mi položil ruku na záda a doprovodil mě nahoru po schodech. Dělalo se mi nevolno a zhluboka jsem dýchala, abych si připomněla, že je to Adam… a že budeme jenom spát.</p> <p>V koupelně na chodbě probíhaly opravy. Dveře byly zpátky na místě a už jen zbývalo dokončit úpravy zdi. Ale bílý koberec pořád hyzdily hnědé skvrnky staré krve − mojí. Na to jsem úplně zapomněla. Měla bych mu nabídnout, že nechám koberec vyčistit? Dá se krev dostat z bílého koberce? A který idiot položil bílý koberec v domě, kde se schází vlkodlaci?</p> <p>Rozhořčení mi dodalo odvahu. Vešla jsem do jeho ložnice a ztuhla. Podíval se na mě, vytáhl ze zásuvky triko a hodil mi ho. „Co kdyby ses šla umýt první?“ navrhl. „V horní zásuvce vpravo najdeš náhradní kartáček.“</p> <p>Koupelna mi připadala bezpečnější. Poskládala jsem své špinavé oblečení a nechala ho na hromádce na podlaze, pak jsem si oblékla jeho triko. Nebyl o moc vyšší než já, zato měl širší ramena, takže mi rukávy visely přes lokty. Umyla jsem si obličej, dávala přitom pozor na stehy na bradě, vyčistila si zuby a pak jsem tam několik minut stála a sbírala odvahu.</p> <p>Když jsem otevřela dveře, Adam se okolo mě prosmýkl dovnitř a zavřel za sebou − a postrčil mě tak něžně do ložnice, kde jsem zůstala stát před postelí s odhrnutou přikrývkou.</p> <p>Hrůza by neměla být nekonečná. Já už měla najít své hranice a překročit je. A neměla bych mít strach z něčeho, co se nestane − Adam by mi nikdy neublížil.</p> <p>Přesto jsem musela sebrat všechnu odvahu, abych do postele vlezla. Ale jakmile jsem to udělala, nastal u mě jeden z těch zvláštních psychologických zvratů, které potkají každého − Adamův pach na přikrývkách mě rázem uvolnil. Žaludek se mi uklidnil. Několikrát jsem zívla a usnula za zvuku Adamova elektrického holicího strojku.</p> <p>Probudila jsem se obklopená Adamem, jeho vůní, teplem a dechem. Čekala jsem na záchvat paniky, ale nepřicházel. Uvolnila jsem se a nasávala ho do sebe. Podle světla, které pronikalo dovnitř okolo silných žaluzií, bylo pozdní odpoledne. Slyšela jsem, jak se po domě pohybují lidé. Na zahradě spustila kropítka a statečně bránila trávník v nekonečné bitvě se sluncem.</p> <p>Venku bylo pravděpodobně přes dvacet, ale uvnitř − stejně jako v mém domě od chvíle, kdy se do něj nastěhoval Sam − bylo chladno, takže mi teplo, kterým mě obklopoval, připadalo ještě vítanější. Vlkodlaci neměli rádi horko.</p> <p>Adam byl taky vzhůru.</p> <p>„Takže,“ řekla jsem napůl zahanbená, napůl vzrušená, a aby počty neseděly, i napůl vyděšená. „Jsi připravený na zkušební jízdu?“</p> <p>„Zkušební jízdu?“ zeptal se hlasem chraplavým spánkem. Jeho zvuk mi pomohl vypořádat se s třemi půlkami, které jsem cítila − téměř vymazal stud, zmenšil strach a zesílil vzrušení.</p> <p>„No, ano.“ Neviděla jsem mu do tváře, ale ani jsem nemusela. Jeho ochota zúčastnit se zkušební jízdy mě tlačila do zadku. „Jde o to, že se ty hloupé záchvaty paniky projevují nejrůznějšími způsoby. Když přestanu dýchat, mohl bys to prostě ignorovat. Nakonec znovu začnu, nebo omdlím. Ale pokud se pozvracím…“ Nechala jsem ho dospět k vlastním závěrům.</p> <p>„Ty víš, jak zkazit náladu,“ poznamenal, přitiskl mi obličej zezadu ke krku a přes přikrývky mě objal paží.</p> <p>Poklepala jsem mu prstem na ruku a jen napůl žertovně ho varovala: „Nesměj se mi.“</p> <p>„To by mě ani nenapadlo. Slyšel jsem, co se stane lidem, kteří se ti smějí. Rád piju kávu bez soli, děkuji pěkně. Něco ti navrhnu,“ řekl a ještě víc ztišil hlas. „Co kdybychom si jen chvíli hráli a uvidíme, kam zajdeme? Slibuji, že mě,“ pobavení zápolilo s jinými věcmi v jeho hlase, „nepohorší, když mě pozvracíš.“</p> <p>A přesunul se dolů na posteli.</p> <p>Škubla jsem sebou. Zastavil se a zeptal se mě, co se děje. Nedokázala jsem odpovědět. Některé věci prostě někomu, na koho se snažíte zapůsobit, říct nemůžete. A pak jsou tu věci, které si nechcete pamatovat. Hrdlo se mi stáhlo strachy.</p> <p>„Ššš,“ řekl. „Ššš.“ A políbil mě na místo, kde mě jeho dotyk vylekal. Byl to něžný, láskyplný polibek, téměř bez vášně. Následně se přesunul na jiné místo, které nebylo tak… pošpiněné.</p> <p>Ale byl dobrý lovec. Adam nebyl zrovna trpělivý, ale měl velmi dobrý výcvik. Propracoval se zpátky k prvnímu zlému místu a zkusil to znovu.</p> <p>Zase jsem sebou škubla, ale tentokrát jsem mu něco řekla. A on mi jako správný vlk ránu na duši olízal a ošetřil ji láskou − a přesunul se k dalšímu místu. Svědomitě mě prozkoumal, našel všechny mé duševní rány − a některé, o nichž jsem neměla ani tušení − a nahradil je jinými, lepšími věcmi. A když vášeň začala hořet příliš divoce, příliš rychle…</p> <p>„Takže,“ zamumlal, „jsi tady lechtivá?“</p> <p>Byla jsem. Kdo by to byl řekl? Podívala jsem se na vnitřní stranu lokte, jako bych ji viděla poprvé.</p> <p>Zasmál se, poskočil a hlasitě mě políbil na břicho. Instinktivně jsem trhla koleny a uhodila ho loktem do hlavy.</p> <p>„Jsi v pořádku?“ Odtáhla jsem se od něj a posadila se − rozesmátá nálada mě zcela opustila. Jenom já mohla praštit Adama při škádlení do hlavy. Byla jsem pitomý, nemotorný idiot.</p> <p>Podíval se na mě, chytil se rukama za hlavu, překulil se na záda a sténal agonii.</p> <p>„Hej,“ řekla jsem. A když toho nenechal, šťouchla jsem ho do boku − já taky znala pár lechtivých míst. „Nech toho. Nepraštila jsem tě tak silně.“ Tohle se určitě naučil od Samuela.</p> <p>Otevřel jedno oko. „Jak to víš?“</p> <p>„Máš tvrdou palici,“ informovala jsem ho. „Nezranila jsem si loket, takže jsem ti neublížila.“</p> <p>„Pojď sem,“ řekl, rozevřel doširoka náruč a oči se mu třpytily smíchem… a žárem.</p> <p>Vlezla jsem si na něj. Oba jsme zavřeli oči, zatímco jsem se snažila uvelebit. Rukama mě hladil po zádech.</p> <p>„Miluju to,“ řekl mi trochu zadýchaně. Oči mu zežloutly.</p> <p>„Co?“ Natočila jsem hlavu a přitiskla mu ucho na hruď, abych slyšela tlukot jeho srdce.</p> <p>„Dotýkat se tě.“ Schválně mě pohladil po holém zadku. „Víš, jak dlouho už po tom toužím?“</p> <p>Zabořil mi prsty do svalů. Po stresu předchozí noci jsem byla celá napjatá, takže to bylo příjemné. Uvolnila jsem se, a kdybych mohla, předla bych.</p> <p>„Kdyby nás někdo viděl, myslel by si, že spíme,“ řekla jsem mu.</p> <p>„Opravdu? Jen kdyby neslyšeli, jak mi buší srdce… nebo tobě.“</p> <p>Našel prsty ztuhlé svalstvo a já zasténala.</p> <p>„Přesně jako Médea,“ zamumlal. „Stačí, když se tě dotknu. Můžeš doslova prskat zlostí, a přesto se o mě opřeš, zklidníš se a celá zvláčníš.“ Přitiskl mi ústa k uchu. „Podle toho poznám, že mě chceš stejně jako já tebe.“ Pevně mě objímal a já věděla, že nejsem jediná, kdo má šrámy na duši.</p> <p>„Nepředu tak dobře jako Médea,“ řekla jsem.</p> <p>„Jsi si tím jistá?“</p> <p>A ukázal mi, co tím myslel. Možná jsem nedosáhla Médeiny hlasitosti, ale byla jsem blízko. Když konečně přešel k věci, v žáru, který ve mně rozpoutal, nebylo pro strach ani pro vzpomínky místo.</p> <p>Jen pro Adama.</p> <p>*</p> <p>Probudila jsem se s úsměvem na rtech. V posteli jsem byla sama, ale nezáleželo na tom, protože jsem Adama slyšela dole v přízemí, kde mluvil s Jesse. Buďto připravovali oběd − zkontrolovala jsem žaluzie − večeři, anebo někoho sekali na drobné kousky.</p> <p>Brzy si zase začnu dělat starosti. Ale prozatím… Upíři už se nechystali povraždit mé známé. A ani <emphasis>mě.</emphasis> Slunce stálo na obloze. A v mém vztahu s Adamem všechno klapalo.</p> <p>Více či méně. Pořád jsme si museli promluvit o spoustě věcí. Tak například, jestli chtěl, abych se k němu nastěhovala. Strávit tu noc bylo úžasné. Ale jeho dům nenabízel zrovna soukromí; kdykoli se tu mohl objevit kdokoli ze smečky.</p> <p>Měla jsem svůj dům ráda, i když nebyl nic moc. Líbilo se mi mít vlastní teritorium. A co Samuel? Zamračila jsem se. Pořád na tom nebyl nejlépe a bydlet u mě mu pomáhalo. Se mnou mohl mít smečku, a přitom nebýt alfou a nemuset se o všechny starat. Nebyla jsem si jistá, jak by to vzal, kdybych se nastěhovala k Adamovi − a se mnou by se přestěhovat nemohl.</p> <p>Vidíte? Už jsem si dělala starosti.</p> <p>Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Samuelem, Stefanem a Amber, pro kterou byl duch nejmenší z jejích problémů, se budu zabývat zítra. Dnešek si prostě užiju. Celý den budu šťastná a bezstarostná.</p> <p>Vyklouzla jsem z postele a uvědomila si, že jsem dočista nahá. Což se dalo očekávat. Ale spodní prádlo jsem nenašla mezi přikrývkami ani na posteli. Hlavu a ramena jsem měla pod postelí, když Adam ode dveří řekl: „Co to moje oči nevidí?“</p> <p>„Jestli nebudeš koukat jinam, praštím tě,“ pohrozila jsem, ale protože mě ukrývala postel, zakřenila jsem se. Nejsem stydlivá, koneckonců jsem vyrostla mezi vlkodlaky. Dokázala jsem předstírat, aby to lidé nepochopili špatně, ale Adam porozuměl. Zavrtěla jsem zadkem a on mě poplácal. „Cítím, že něco vaříš,“ něco s citrónem a kuřecím masem. „Mám hlad, ale nemůžu najít kalhotky.“</p> <p>„Mohla bys jít bez nich,“ navrhl a posadil se na postel napravo ode mě.</p> <p>„Ha,“ řekla jsem. „Ani nápad, chlapče. Dole je Jesse a kdovíkdo ještě. Nebudu pobíhat kolem bez spodního prádla.“</p> <p>„Kdo by to věděl?“ zeptal se.</p> <p>„Já bych to věděla,“ řekla jsem, vykoukla zpod postele a uviděla, že mu moje zářivě modré kalhotky visí na prstě.</p> <p>„Byly pod polštářem,“ řekl s nevinným úsměvem.</p> <p>Sebrala jsem mu je a natáhla si je. Pak jsem vyskočila a zamířila do koupelny, kde jsem nechala zbytek oblečení. Oblékla jsem se, vykročila a zasáhla mě vzpomínka.</p> <p><emphasis>Byla jsem nehodná, špinavá… poskvrněná. Nedokázala jsem se jim postavit, nemohla jsem jim pohlédnout do obličeje, protože</emphasis> věděli…</p> <p>„Ššš,“ broukal mi Adam do ucha. „Je po všem. Už je po všem.“</p> <p>Seděl na podlaze v koupelně, držel mě na klíně a já se třásla a čekala, až vzpomínka odezní.</p> <p>Když jsem zase dokázala normálně dýchat, narovnala jsem se a pokusila se sebrat hrdost. „Promiň,“ řekla jsem.</p> <p>Doufala jsem, že včerejší noc mě jednou provždy zbaví jak vzpomínek, tak záchvatů paniky − uzdravila jsem se, ne?</p> <p>Natáhla jsem se, sebrala ručník a utřela si mokrou tvář − a zjistila jsem, že si ji znovu smáčím slzami. Byla jsem si tak jistá, že teď už bude všechno v pořádku.</p> <p>„Takový zážitek nepřekonáš za týden,“ řekl Adam, jako by mi četl myšlenky. „Ale můžu ti pomoct, pokud dovolíš.“</p> <p>Pohlédla jsem na něj a on mi přejel palcem pod očima. „Ale budeš se muset otevřít a vpustit dovnitř smečku.“</p> <p>Smutně se usmál. „Cestou ze Spokane jsi nás všechny zablokovala. Stalo se to asi ve chvíli, kdy tě kousl Stefan.“</p> <p>Neměla jsem zdání, o čem mluví, a asi mi to vyčetl z obličeje.</p> <p>„Neudělala jsi to schválně?“ řekl.</p> <p>Sklouzla jsem mu z klína a opřela se o stěnu naproti. „Pokud vím, tak ne.“</p> <p>„Cestou domů jsi měla záchvat,“ řekl mi.</p> <p>Kývla jsem a vzpomněla si na teplo smečky, která mě od něj osvobodila. Bylo to pozoruhodné, úžasné − a já to pohřbila pod událostmi následujících dvou nocí.</p> <p>Sklopil víčka. „To je lepší… trochu lepší.“ Vzhlédl ke mně a v duhovkách mu tančily žluté odstíny. Natáhl se a dotkl se mě těsně pod uchem.</p> <p>Byl to lehký dotyk, sotva se mi otřel o kůži. Měl být jen zběžný.</p> <p>Trochu rozšafně se zasmál. „Přesně jako Médea,“ řekl, spustil ruku a roztřeseně se nadechl. „Zkusíme to znovu.“ Natáhl se.</p> <p>Vložila jsem ruku do jeho. Zavřel oči a já… ucítila pramínek života, tepla a zdraví vtékající z jeho ruky do mé. Připomínal mi objetí za letního dne, smích a sladký med.</p> <p>Skrze Adama jsem do něj vstoupila, vklouzla jsem do teplých hlubin, které mě, jak jsem věděla, obklopí…</p> <p>Ale smečka mě nechtěla. A sotva mi ta myšlenka prolétla hlavou, pramínek vyschl − a Adam ucukl a zasyčel bolestí. Zvedla jsem se na kolena a natáhla se k němu, ale na poslední chvíli jsem couvla, protože jsem mu nechtěla znovu ublížit.</p> <p>„Adame?“</p> <p>„Paličatá,“ řekl a změřil si mě pohledem. „Ale zachytil jsem několik střípků. Nemáme tě rádi, takže si od nás nic nevezmeš?“ Formuloval prohlášení jako otázku, protože si nebyl jistý, jestli pochopil správně.</p> <p>Posadila jsem se na paty, protože mě zaskočila přesnost jeho odhadu.</p> <p>„Vlci a asi i kojoti se řídí instinkty,“ řekl po chvíli. Vypadal uvolněně, jednu nohu měl pokrčenou a přitaženou k hrudi, druhou nataženou vedle mě. „Pravdu nezajímají pěkné řeči ani manýry, řídí se vlastní logikou. Nic si od smečky nevezmeš, když jí nebudeš moct dát něco na oplátku, a protože my tvůj dar nechceme…“</p> <p>Nic jsem neřekla. Nerozuměla jsem, jak smečka funguje, ale ta poslední část byla pravdivá. Po chvíli řekl: „Někdy je výhodné patřit ke smečce. Když magie smečky funguje naplno − jako třeba teď, protože se blíží úplněk − nedokážeme si všechno neustále tajit, jako když jsme lidmi. Některé věci ano, ale nemůžeme si vybírat, která tajemství zachováme. Paul ví, že se na něj pořád zlobím za to, že napadl Warrena, když byl zraněný, a proto se v mojí blízkosti neustále krčí − a to mě štve ještě víc, protože to nedělá z lítosti nad tím, co provedl, ale protože se bojí mé zlosti.“</p> <p>Zírala jsem na něj.</p> <p>„Není to všechno jen zlé,“ ujistil mě. „Dozvíš se, kdo ostatní jsou, co je pro ně důležité, čím se odlišují. Čím přispívají do smečky.“</p> <p>Zaváhal. „Nejsem si jistý, kolik toho vycítíš ty. Když chci, mohu si za úplňku ve vlčí podobě přečíst každého − je to tím, že jsem alfa. Dovoluje mi to stmelit jednotlivce ve smečku. Většina smečky se dozví útržky, které se jich buďto přímo týkají, nebo jsou důležité.“ Pousmál se. „Nevěděl jsem, že se mi podaří přivést tě do smečky. S člověkem by to nešlo, ale ty jsi jedna velká neznámá.“ Upřeně se na mě zadíval. „Věděla jsi, že Mary Jo ublížili.“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou. „Ne. Věděla jsem, že ublížili někomu − že se jedná o Mary Jo, jsem zjistila až ve chvíli, kdy jsem ji uviděla.“</p> <p>„Dobrá,“ řekl. Moje odpověď mu dodala odvahu. „Takže by to pro tebe nemělo být nijak zlé. Dokud nebudeš smečku potřebovat nebo ona nebude potřebovat tebe, bude jen… štítem na tvých zádech, bezpečím v bouři. Až se naše pouto jako páru ustálí, asi to vše jenom ozvláštní.“</p> <p>„Co tím myslíš, ‚až se ustálí‘?“ zeptala jsem se.</p> <p>Pokrčil rameny. „Těžko se to vysvětluje.“ Pobaveně na mě pohlédl. „Když jsem se učil být vlkem, zeptal jsem se svého učitele na páření. Řekl mi, že u každého páru je jiné − a to, že jsem alfa, celou věc ještě dál mění.“</p> <p>„Takže to nevíš?“ Nebyla to jasná odpověď a Adam se otázkám nevyhýbal. Buďto odpověděl, nebo řekl, že neodpoví.</p> <p>„Teď už vím,“ řekl. „Naše pouto,“ ukázal na malý prostor mezi námi, „cítím jako most, jako visutý most přes Columbii. Základy, lana i všechno ostatní, co je potřebné k tomu, aby byl mostem, je už na místě, ale ještě se neklene přes řeku.“ Podíval se na mě a zakřenil se. „Vím, že to zní pitomě, ale ptala ses. Ale pokud jsi ve chvíli, kdy Mary Jo umírala, cítila jen to, že je někdo zraněný, pak je to moje vina, že jsi vycítila hrstku vlků, kteří z tebe nejsou nadšení. Vnímala jsi je skrz mě. Sama o sobě nic cítit nebudeš, pokud nenastanou určité okolnosti. Bude třeba záležet na tom, jak blízko budeš smečce, jak moc se jí otevřeš nebo jestli bude měsíc v úplňku.“ Zazubil se. „Anebo jak moc tě ostatní naštvou.“</p> <p>„Takže když je necítím, nemělo by mi záležet na tom, že mě mezi sebou nechtějí?“</p> <p>Neutrálně se na mě zadíval. „Samozřejmě že na tom záleží, ale nebudou ti to neustále rvát do krku. Předpokládám, že většinu z těch, kteří tě ve smečce nechtějí, už znáš. Stejně jako Warren zná vlky, kteří nenávidí to, co je, víc než to, jaký je.“ Na okamžik se mu v očích objevila lítost na tím, čím vším musel Warren projít, pak pokračoval: „Stejně jako Darryl zná vlky, kterým se nelíbí, že mají přijímat rozkazy od černocha, jenž se povyšuje kvůli dobrému vzdělání.“ Pousmál se. „Nejsi v tom sama, většina lidí má předsudky vůči něčemu. Ale jak sama víš, čas ostré hrany ohladí. Víš, kdo Darryla nejvíce nenáviděl, když se k nám připojil? Bylo to ještě v Novém Mexiku.“</p> <p>Tázavě jsem zvedla obočí.</p> <p>„Auriel. Považovala ho za arogantního, nadutého snoba.“</p> <p>„Taky jím je,“ poznamenala jsem. „Ale taky je chytrý, rychlý, a když se nikdo nedívá, umí být i laskavý.“</p> <p>„Pravda,“ kývl. „Nikdo z nás není dokonalý a jako smečka se učíme tyto nedokonalosti přijímat, nenecháváme se jimi udolat. Dovol, abychom tě přijali pod svou ochranu, Mercedes. A vlci, kteří tě nesnáší, se s tím vypořádají stejně, jako se ty vypořádáš s vlky, které nemáš v lásce. Myslím, že už ses dost vyléčila sama, smečka ti ale pomůže potlačit záchvaty paniky.“</p> <p>„Ben je hrubý,“ řekla jsem a zvažovala jeho nabídku.</p> <p>„Vidíš, většinu z nás už znáš,“ řekl Adam. „A Ben tě zbožňuje. Ještě ale neví, co s tím. Není zvyklý mít rád kohokoli, natožpak <emphasis>že</emphasis><emphasis>nu</emphasis><emphasis>!</emphasis>“</p> <p>„No páni,“ řekla jsem s předstíranou vážností.</p> <p>„Zkusíme to znovu,“ navrhl a napřáhl ruku.</p> <p>Když jsem se ho dotkla tentokrát, cítila jsem jen kůži a mozoly, žádné teplo ani magii.</p> <p>Naklonil hlavu na stranu a vážně si mě změřil. „S instinkty se těžko bojuje, i když proti nim postavíš rozum a logiku, že? Můžu zaklepat?“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Zkusit se tě dotknout. Možná ti to dovolí otevřít se smečce.“</p> <p>Znělo to docela neškodně. Obezřetně jsem kývla… a ucítila ho. Vnímala jsem, jak se mě dotkl jeho duch nebo <emphasis>něco.</emphasis> Bylo to jiné, než když jsem volala Stefana. To bylo asi stejně intimní jako mluvení − tedy nijak zvlášť. Adamův dotyk mi připomněl pocit, který jsem občas zažívala v kostele, ale nepochybně to byl Adam a ne Bůh.</p> <p>A protože to byl Adam, vpustila jsem ho do svého srdce. Něco zapadlo na místo se správností, která se mi rozlehla duší. A stavidla se otevřela.</p> <p>*</p> <p>Když jsem přišla k sobě, opět jsem seděla Adamovi na klíně, byli jsme ale na podlaze v ložnici, ne v koupelně. Obklopovali nás členové smečky a drželi se za ruce. Hlava mě bolela, jako když jsem se tehdy jedinkrát pořádně opila, jen ještě mnohem hůř.</p> <p>„Musíme zapracovat na tvých filtračních schopnostech, Mercy,“ řekl Adam trochu drsně.</p> <p>Jako by to bylo znamení, smečka se rozpadla zpět na individua − nebyla jsem si vědoma jejich jednoty, dokud nezmizela. Něco se přerušilo a naráz mě přestala tolik bolet hlava. Bylo mi nepříjemné sedět na podlaze, když všichni ostatní stáli, proto jsem se překulila, pokusila se podepřít rukama a vstát.</p> <p>„Ne tak rychle,“ zabručel Samuel. Nebyl součástí kruhu, toho bych si všimla, ale teď si klestil cestu ke mně. Nabídl mi ruku a vytáhl mě na nohy.</p> <p>„Omlouvám se,“ řekla jsem Adamovi, protože jsem věděla, že se stalo něco zlého, nedokázala jsem se ale soustředit natolik, abych zjistila co.</p> <p>„Nemáš se za co omlouvat, Mercy,“ vyštěkl Samuel. „Adam je dost starý na to, aby věděl, že neměl svoji družku vtáhnout do smečky ve stejnou chvíli, kdy zpečetil své pouto s ní. Je to jako učit dítě plavat v oceánu. Během tsunami.“</p> <p>Adam nevstal spolu se mnou, a když jsem na něj pohlédla, obličej měl pod opálením šedý. Oči měl zavřené a seděl, jako by ho každý pohyb bolel. „Není to tvoje vina. Požádal jsem tě, aby ses mi otevřela.“</p> <p>„Co se stalo?“ zeptala jsem se.</p> <p>Adam otevřel oči a měl je tak žluté jako nikdy dřív. „Naprosté přetížení,“ řekl. „Někdo by měl asi zavolat Darrylovi a Warrenovi a ujistit se, že jsou v pořádku. Napojili se na nás a pomohli mi vrátit tě zpátky.“</p> <p>„Nevzpomínám si,“ namítla jsem opatrně.</p> <p>„Dobře,“ řekl Samuel. „Naštěstí pro nás pro všechny se mysl umí bránit.“</p> <p>„Byla jsi úplně zavřená a najednou ses úplně otevřela,“ vysvětlil Adam. „A když jsi to udělala, zapadlo na místo i naše pouto. Než jsem si uvědomil, co se stalo…“ Zamával rukama. „Rozšířila ses do celé smečky.“</p> <p>„Jako když se Napoleon pokusil obsadit Rusko,“ řekl Samuel. „Prostě tě nebylo dost na to, aby ses roztáhla do všech.“</p> <p>Vtom jsem si na něco vzpomněla. Plavala jsem a topila se ve vzpomínkách, které nebyly mé. Tekly kolem mě a přese mě jako ledová řeka a kry mi drásaly kůži. Byla tma a zima a já nemohla dýchat. Slyšela jsem, jak Adam volá moje jméno…</p> <p>„Zvedla to Auriel,“ ozval se Ben z chodby. „Říká, že Darryl je v pořádku. Warren se neozývá, tak jsem zavolal jeho hošanovi. Zkontroluje ho a dá mi vědět.“</p> <p>„Určitě jsi mu neřekl hošane,“ řekla jsem.</p> <p>„To se vsaď, že jo,“ odpověděl Ben se zraněnou pýchou. „Měla jsi slyšet, co řekl on mně.“</p> <p>Kyle, Warrenův lidský přítel, byl nemilosrdný rozvodový právník a jazyk měl stejně ostrý jako mysl. Kdybych si měla vsadit na vítěze slovní potyčky mezi Kylem a Benem, Ben by to nebyl.</p> <p>„Je táta v pořádku?“ zeptala se Jesse. Vlci téměř bojácně ustoupili a nechali ji projít − a já si uvědomila, že ji drželi stranou, dokud se situace neuklidnila. Podle barvy Adamových očí jsem poznala, že se jen tak tak udržel pod kontrolou, takže bylo jen dobře, že k němu jeho zranitelnou lidskou dceru nepustili. Ale znala jsem Jesse a nechtěla bych být tím, kdo dostal za úkol hlídat ji.</p> <p>Adam rychle vstal a o Mary Jo, která mu podala ruku, když zavrávoral, se skoro ani neopřel.</p> <p>„Je mi fajn,“ řekl dceři a rychle ji objal.</p> <p>„To Jesse zavolala Samuela,“ řekla Mary Jo. „Nás to ani nenapadlo. Poradil nám, co dělat.“</p> <p>„Jesse je jednička,“ řekla jsem s naprostým přesvědčením. Rozechvěle se zakřenila.</p> <p>„Největší problém je,“ řekl mi Samuel, „spojit se se smečkou a s Adamem a neztratit se v nich. Pro vlky je to věc instinktu, ale ty na tom asi budeš muset zapracovat.“</p> <p>*</p> <p>Na večeři jsem se vrátila domů. Unikla jsem téměř nezpozorována, protože se po našem incidentu srotila u Adama v domě prakticky celá smečka. Adam mě viděl odcházet, ale nepokusil se mě zastavit − věděl, že se vrátím.</p> <p>V ledničce jsem našla misku s tuňákem, kyselé okurky a majonézu, a tak jsem si připravila sendvič a zbytky nakrmila kočku. Zatímco s delikátním spěchem žrala, zavolala jsem Kyleovi na mobil.</p> <p>„Hm?“</p> <p>Znělo to tak uvolněně, že jsem odtáhla telefon od ucha, abych se ujistila, že jsem se opravdu dovolala <emphasis>Kyleovi.</emphasis> Ale malá obrazovka jasně říkala: KYLEŮV MOBIL.</p> <p>„Kyle? Volám, abych se zeptala, jak je Warrenovi.“</p> <p>„Promiň, Mercy,“ zasmál se Kyle a já slyšela šplouchání vody. „Jsme ve vaně. Je mu fajn. Jak se máš ty? Ben říkal, že jsi v pořádku.“</p> <p>„Jsem. A co Warren?“</p> <p>„Omdlel na chodbě. Vypadá to, že zrovna šel s prázdnou sklenicí do kuchyně.“</p> <p>„Když jsem ji nesl, prázdná nebyla.“ Warrenův vřelý hlas s jižanským přízvukem zněl pobaveně.</p> <p>„Ach,“ řekl Kyle. „Já se zajímal jenom o Warrena. Ale za několik minut se probral…“</p> <p>„Když ti někdo vychrstne studenou vodu do obličeje, určitě tě to probere,“ zabrblal Warren.</p> <p>„Ale byl celý ztuhlý a rozbolavělý, proto jsme si dali horkou koupel.“</p> <p>„Pověz mu, že je mi to líto,“ řekla jsem Kyleovi.</p> <p>„Nemáš se za co omlouvat,“ řekl Warren. „Magie smečky je někdy dost nevyzpytatelná. Proto jsme Adam, Darryl a já tady, zlatíčko. Už tě ve smečce necítím. Problémy?“</p> <p>„Pravděpodobně ne,“ řekla jsem. „Podle Samuela jsem si jenom vyhodila pojistky. Všechno by mělo brzy zase naskočit.“</p> <p>„Očividně mě tu není potřeba,“ ozval se Kyle suše.</p> <p>Na příjezdovou cestu zabočilo auto − mercedes. Ale nepoznala jsem, komu patří. „Obejmi za mě Warrena,“ řekla jsem. „A užijte si koupel.“</p> <p>Zavěsila jsem, než mohl Kyle plácnout něco pobuřujícího, a šla se podívat, kdo to přijel.</p> <p>Nahoru po schodech zrovna šel Ambeřin manžel Corban. Byl celý nesvůj, že jsem otevřela, než mohl zaklepat. Ale taky vypadal rozčileně, kravatu měl nakřivo a tváře neoholené.</p> <p>„Corbane?“ řekla jsem. Nedokázala jsem si představit, proč je tady, když bylo snadnější mi zavolat. „Co se děje?“</p> <p>Rychle se vzpamatoval z chvilkového zaváhání a poslední schod skoro přeskočil. Zvedl ruku a já si všimla, že má na rukou kožené řidičské rukavice − a něco drží. Víc jsem neviděla, protože jsem vzápětí dostala ránu taserem.</p> <p>Tasery byly stále častěji běžnou výbavou policejních oddělení, ještě jsem ale žádný neviděla zblízka. Na YouTube je video, které někdo natočil telefonem. Je na něm student, který porušil nějaké pravidlo univerzitní knihovny. Omráčili ho taserem a pak mu zasadili ještě jednu ránu, protože nevstal, když mu přikázali.</p> <p>Bolelo to. Bolelo to jako… nevím, k čemu to přirovnat. Padla jsem na zem a zůstala ztuhle ležet, zatímco mě Corban šacoval. Prohrabal mi kapsy a odhodil můj mobil na verandu. Chytil mě pod rameny a pod koleny a pokusil se mě trhnutím zvednout.</p> <p>Byla jsem mnohem těžší, než jsem vypadala − můžou za to svaly − a on nebyl vlkodlak, jen zoufalý člověk, který mi šeptem neustále opakoval: „Promiň. Promiň.“</p> <p>Přes opar bolesti jsem si pomyslela, že ho donutím zaplatit. Mým krédem bylo: „Já se nezlobím, mstím se.“</p> <p>Lidi na videu omráčil taser jen na několik vteřin. Dokonce i kluk v knihovně mohl vydávat zvuky. Já byla naprosto bezmocná a nevěděla jsem proč.</p> <p>Snažila jsem se spojit se smečkou nebo s Adamem a požádat o pomoc. Našla jsem naše pouto, ale když jsem se ho dotkla, agonie, kterou mi způsobil taser, se s touto nemohla srovnávat. Hlava mě tak příšerně rozbolela, až jsem měla pocit, že by mi měly krvácet uši.</p> <p>Byl den, takže bylo marné volat Stefana.</p> <p>Napodruhé se Corbanovi podařilo mě zvednout a odnést do auta. Kufr se s pípnutím otevřel a on mě hodil dovnitř. Uhodila jsem se hlavou o podlahu, až mi několikrát nadskočila. Jakmile bude po všem, bude z Amber vdova.</p> <p>Nešikovně mi přesunul ruce za záda a podle zvuku mi je svázal plastovými pouty. Stejně tak mi stáhl i kotníky. Otevřel mi ústa, nacpal do nich ponožku, která chutnala slabě po aviváži a voněla jako Amber, a zavázal mi je pružným obvazem.</p> <p>„Jde o Chada,“ řekl mi a v očích měl divoký pohled. „Má Chada.“</p> <p>Těsně předtím, než zabouchl kufr, jsem na jeho krku zahlédla čerstvé kousnutí.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>11.</p> <p><image xlink:href="#_11.jpg" />Muselo uběhnout alespoň patnáct minut, než následky odezněly a já opět začala fungovat. První závěr, ke kterému jsem dospěla, byl, že ať už mě zasáhl čímkoli, nebyl to obyčejný taser. To v žádném případě. Bylo mi zle a celá jsem se třásla, choulila se ve vibrujícím kufru a snažila se vymyslet nějaký plán.</p> <p>Ještě jsem se nemohla proměnit, ale než dorazíme do Spokane, určitě to dokážu. A plastová pouta nebyla dost pevná na to, aby udržela kojota. Vůz byl novější a já viděla páčku, která otevře kufr zevnitř. Takže jsem nebyla v pasti.</p> <p>To mi pomohlo ovládnout paniku. Ať už se stane cokoli, nebudu muset předstoupit před Blackwooda.</p> <p>Uvolnila jsem se, ležela na dně kufru a přemýšlela, proč mě upír tolik chtěl, že byl ochotný zničit svého právníka, aby mě dostal. Možná mu na Corbanovi nijak nezáleželo, ale měla jsem pocit, jako by jejich pracovní vztah trval už hodně dlouho. <emphasis>Snažil</emphasis> se ovládnout Tri-Cities stejně jako Spokane? Chtěl mě použít jako rukojmí a donutit vlkodlaky jít proti Marsilii?</p> <p>Připadalo nám to jako dobrá možnost… teprve včera? Ale vlci s upíry zakopali v Tri-Cities válečnou sekeru, takže unést mě teď a využít mě k nátlaku na Adama mi připadalo hloupé. A hloupý upír neuhájí celé město. Existovala šance, jakkoli malá, že ještě neví, co se stalo. A právě tato malá šance mi bránila teorii zcela odmítnout.</p> <p>A Marsilie přišla o tři nejmocnější upíry. Pokud proti ní chtěl zakročit, nabízela se jedinečná příležitost. Můj únos by mu ale nepomohl, právě naopak. Hlavně teď, když Marsilie uzavřela s vlky mír. Hádala jsem, že by Adam nabídl Marsilii spojenectví.</p> <p>Vidíte? Bylo hloupé unést mě − pokud tedy měl v úmyslu převzít Marsiliino území.</p> <p>A protože Blackwood nemohl být tak pitomý a já ležela v Corbanově kufru, byla jsem ochotná připustit, že jsme se v Blackwoodových záměrech mýlili.</p> <p>Takže <emphasis>co</emphasis> ode mě chtěl?</p> <p>Mohla za tím být zraněná pýcha. Označil mě za svoji potravu − možná se tak choval ke všem, kdo navštívili Ambeřin dům. Pak se objevil Stefan a sebral mu mě.</p> <p>Tato teorie byla velmi prostá. Počítala s tím, že Blackwood neměl nic společného s duchem. A já měla prostě hloupou smůlu, že jsem se ocitla v jeho revíru, když jsem se přijela podívat na Ambeřina ducha.</p> <p>Upíři jsou arogantní a teritoriální. Bylo nejen možné, nýbrž i pravděpodobné, že jakmile se napil mojí krve, považoval mě za svůj majetek. Pokud byl dostatečně majetnický − a fakt, že měl pod kontrolou celé město, napovídal, že je − bylo víc než pravděpodobné, že by pro mě svého nohsleda poslal.</p> <p>Bylo to úhledné, prosté vysvětlení, které nevycházelo z toho, že jsem nějak zvláštní. Jak Bran rád říkal, ego je nejčastější překážkou na cestě za pravdou.</p> <p>Ale problém byl, že to <emphasis>pořád</emphasis> úplně neodpovídalo.</p> <p>Byla jsem v kufru sama a neměla jsem nic jiného na práci, takže jsem mohla celou věc dobře zvážit. Od první chvíle mě Ambeřina nečekaná návštěva znepokojovala. Když jsem teď o tom přemýšlela, připadala mi ještě divnější. Amber, se kterou jsem svedla vodní bitvu a vařila večeři pro manželova klienta, by nikdy nebyla tak bezohledná a netaktní, aby za mnou přijela a požádala mě o pomoc s duchem, protože se v novinách dočetla o mém znásilnění − o znásilnění osoby, která jí byla po letech prakticky cizí.</p> <p>Neviděly jsme se hodně dlouho. Ale při pohledu zpátky jsem si uvědomovala, že se chovala neohrabaně, což mi nesedělo ani k ženě, kterou bývala, ani k té, jež se z ní stala. Možná za to mohla celá ta divná situace, ale pravděpodobnější bylo, že ji za mnou někdo poslal.</p> <p>Což mě přivádělo k otázce, co po mně Blackwood chce?</p> <p>Co o mně věděl, než mě přiměl navštívit Amber?</p> <p>V novinách stálo, že randím s vlkodlakem. Amber byla seznámena s tím, že vidím duchy. Zhluboka jsem se nadechla − a taky věděla, že mě až do šestnácti let vychovávala nevlastní rodina v Montaně. Netajila jsem to, pro sebe jsem si nechala jen fakt, že členové mé nevlastní rodiny byli vlkodlaci, to jsem vybreptala až v opilosti.</p> <p>Ale mezi vlkodlaky bylo dobře známo, že Bran vychoval kožoměnce, kojotí měňavkyni. Takže řekněme, že o mně nic nevěděl, dokud v novinách nevyšel onen článek. Řekněme, že Amber noviny viděla a řekla: „Božínku, já ji znám. Zajímalo by mě, jestli by nám nemohla pomoct s duchem. Tvrdila, že je vidí.“</p> <p>A Blackwood si řekl: „Hm. Holka, která chodí s alfou Tri-Cities. Holka, která vidí duchy.“ A protože byl mnohem starší než já, možná věděl i o kožoměncích víc než já. A tak si dal dvě a dvě dohromady a napadlo ho: „Není to náhodou ten kožoměnec, kterého vychoval Bran?“ A tak se zeptal Amber, jestli nejsem z Montany. A ona mu řekla, že jsem tam vyrostla u nevlastní rodiny.</p> <p>Možná chtěl něco od libovolného kožoměnce. Na nepříjemnou chvilku jsem si vzpomněla na to, jak mi Stefan vyprávěl o pánovi Milána závislém na krvi vlkodlaků. Jenže Stefan se mojí krve napil a nezdálo se, že by na něj nějak zapůsobila. Řekněme, že Blackwood potřeboval kožoměnce a poslal Amber, aby mě našla a přilákala mě do Spokane.</p> <p>Nelíbilo se mi to tolik jako má předchozí, mnohem prostší teorie. Ale hlavně proto, že mě podle této nepřestane lovit, i kdybych z kufru auta utekla. Půjde po mně, dokud nedostane, co chce − nebo ho někdo nezabije.</p> <p>Odpovídalo to všemu, co jsem věděla. Kožoměnci jsou vzácní, já se ještě s žádným jiným nesetkala. Takže pokud mu došlo, co jsem, a k něčemu kožoměnce potřeboval, bylo jen logické, že se vydal po mojí stopě. Takže už zůstávala jediná otázka: Nač mohl chtít kožoměnce?</p> <p>Mravenčení v mých končetinách konečně ustoupilo a nahradila ho tupá bolest. Bylo načase utéct… Vtom jsem si ale vzpomněla na to, co řekl Corban: „Má Chada.“</p> <p>Corban mě unesl, protože Blackwood měl Chada. Napadlo mě, co by asi Blackwood udělal, kdyby se Corban vrátil beze mě.</p> <p>Možná by ho za mnou prostě poslal znovu. Ale vzpomněla jsem si, s jakým klidem rozhodla Marsilie o smrti Estellina muže a Stefanových lidí. Cítila se ublížená, že se na ni pořád zlobí, i když zjistil, co udělala. Možná nechápala, proč Stefan na svých lidech tolik visí, lidé byli koneckonců jenom jídlo.</p> <p>Blackwood mohl Chada prostě zabít.</p> <p>To jsem nemohla riskovat.</p> <p>Do vnitřností se mi ostře zařízla hrůza. Přece jenom jsem byla v pasti. Nemohla jsem utéct, když by to znamenalo Chadovu smrt.</p> <p>S vyprahlými ústy jsem uvažovala, jaké nástroje mám k dispozici. Samozřejmě tu byla vílí hůl. Zrovna tu nebyla, ale dřív nebo později se určitě objeví. Podle fae to byl velmi mocný artefakt − jen kdyby se upíři báli ovcí.</p> <p>Nedokázala jsem se spojit se smečkou ani s Adamem. Podle Samuela se pouto mezi námi obnoví. Ale neřekl kdy a já nijak netoužila si tu zkušenost zopakovat, takže jsem se nezeptala. A podle Adama vzdálenost spojení oslabovala.</p> <p>Vzpomněla jsem si, že Samuel jednou utekl až do Texasu, aby unikl otci… a fungovalo to. Ale Spokane bylo mnohem blíž Tri-Cities než Texas Montaně. Takže kdybych získala čas, mohla bych povolat smečku k záchraně − zase.</p> <p>Po setmění, a muselo už se smrákat, tu byl Stefan. Mohla bych ho zavolat a on by se objevil, jako to udělal, když mě o zavolání žádala Marsilie, ale musela bych to udělat, než mě Blackwood donutí vyměnit si s ním znovu krev. Předpokládala jsem, že stejný způsob, jakým Stefan zlomil Blackwoodovu nadvládu, bude fungovat i opačným směrem.</p> <p>A stejně jako smečku bych i jeho volala na smrt. Nebyl si jistý, jestli by Blackwooda zvládl, a já mohla jen akceptovat jeho názor. Věděl o Blackwoodovi víc než já.</p> <p>Kdybych utekla, odsoudila bych chlapce, kterého jsem měla ráda, na smrt v rukou netvora. Když zůstanu, vydám se napospas netvorovi sama. Netvorovi.</p> <p>Možná mě nechtěl zabít. O tom jsem dokázala samu sebe snadno přesvědčit. Hůř jsem se vypořádávala s jeho touhou udělat ze mě svoji loutku.</p> <p>Mohla bych prostě zmizet. <emphasis>Proměnila</emphasis> jsem se a říkala si, že jsem to udělala proto, aby se nepostavila Blackwoodovi tváří v tvář svázaná a bezmocná. Jako kojot jsem se vysmekla z pout a z roubíku, proměnila se zpátky, oblékla se a přejela prsty po pojistce na zámku kufru.</p> <p>Nakonec jsem dojela v kufru Corbanova vozu až do Spokane. Když auto zpomalilo, opustilo mezistátní a zařadilo se do trhaného městského provozu, upravila jsem si šaty a dotkla se hole… Stříbrem zdobená dřevěná hůl mi ležela pod hlavou. Pohladila jsem ji a hned jsem se cítila líp.</p> <p>„Raději by ses měla schovat, krásko,“ řekla jsem s falešným pirátským přízvukem. „Jinak tě strčí do pokladnice a už nikdy nespatříš denní světlo.“</p> <p>Něco mi cinklo pod uchem. Zahnuli jsme ostře za roh a já ztratila pojem o tom, kam se hůl poděla. Doufala jsem, že mě poslechla a zmizela. Proti upírovi by mi dvakrát nepomohla a já nechtěla, aby se s ní v mojí péči něco stalo.</p> <p>„Teď mluvíš s neživými věcmi,“ řekla jsem nahlas. „A věříš, že poslouchají. Vzpamatuj se, Mercy.“</p> <p>Auto zpomalilo a zastavilo. Uslyšela jsem zařinčení řetězů a kovu o dláždění, pak se vůz znovu pohnul vpřed. Znělo to, jako by Blackwoodova brána byla honosnější než Marsiliina. Zajímaly upíry podobné věci?</p> <p>Překulila jsem se, zkřížila nohy a sehnula se, až jsem se bradou dotýkala pat. Když Corban otevřel kufr, prostě jsem se posadila. Muselo to vypadat, jako bych podobné věci dělala dnes a denně. Doufala jsem, že tím odvedu pozornost od obsahu kufru, že si nevšimne hole. Pokud tam vůbec ještě byla.</p> <p>„Blackwood má Chada?“ zeptala jsem se.</p> <p>Otevřel ústa, ale nevyšla z nich ani hláska.</p> <p>„Podívej,“ řekla jsem a vylezla z kufru, i když méně ladně, než jsem plánovala. Zatracený taser, omračovací pistole nebo co to bylo. „Nemáme moc času. Potřebuju vědět, jaká je situace. Říkal jsi, že má Chada. Co přesně chtěl, abys udělal? Prozradil ti, proč mě potřebuje?“</p> <p>„Má Chada,“ řekl Corban. Zavřel oči a obličej mu zrudl jako vzpěrači po velké námaze. Když znovu promluvil, vyslovoval pomalu. „Dostanu se k tobě, až budeš sama. Až nikdo nebude poblíž. Ani tvůj spolubydlící. Ani tvůj přítel. Poví mi kdy. Přivezu tě zpátky. Můj syn bude žít.“</p> <p>„Co ode mě <emphasis>chce?</emphasis>“ zeptala jsem se a snažila se vypořádat s faktem, že Blackwood věděl, kdy budu sama. Nevěřila jsem, že by mě někdo sledoval − i kdybych si ho nevšimla já, pořád tu byli Adam se Samuelem.</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Já nevím.“ Natáhl se a chytil mě za zápěstí. „Musím tě teď k němu odvést.“</p> <p>„Dobrá,“ řekla jsem a srdce se mi rozbušilo dvakrát rychleji. <emphasis>Ještě pořád,</emphasis> říkala jsem si a rychle se ohlédla po bráně a třímetrové kamenné zdi. <emphasis>Ještě pořád bych se mu mohla vytrhnout, a utéct.</emphasis> Ale byl tu Chad.</p> <p>„Mercy,“ řekl a očividně se k mluvení nutil. „Ještě jednu věc. On <emphasis>chtěl,</emphasis> abych ti řekl o Chadovi. Abys šla se mnou.“</p> <p>Jen proto, že víte, že se jedná o past, ještě neznamená, že do ní nemusíte vlézt, když je návnada dost dobrá. Roztřeseně jsem si povzdychla a rozhodla se, že hluchý chlapec s odvahou postavit se duchovi by ve mně měl vyburcovat aspoň desetinu své statečnosti.</p> <p>Učinila jsem rozhodnutí a rozhlédla se, abych zjistila, do jaké pasti mě Blackwood vlákal. Byla tma, ale já ve tmě viděla.</p> <p>Blackwoodův dům byl menší než Adamův, dokonce menší než Ambeřin, ale byla to kvalitní stavba z kamene teplých barev. Pozemek okolo měl asi pět nebo šest akrů a bývala na něm růžová zahrada. Už několik let na ni ale žádný zahradník ani nesáhl.</p> <p>Určitě má ještě jiný dům, pomyslela jsem si. Odpovídajícím způsobem honosný s profesionálně udržovanou zahradou. Tam přijímal obchodní partnery.</p> <p>Toto místo se zanedbaným, zarostlým pozemkem bylo jeho domovem. Co o něm vypovídalo? Kromě toho, že dává přednost kvalitě před velikostí a soukromí před krásou či pořádkem?</p> <p>Zeď okolo pozemku byla starší než samotný dům, kámen pocházel rovnou z lomu a kvádry byly naskládány na sobě bez použití malty. Brána byla kovaná a zdobená. Dům nebyl úplně malý, jen tak ve srovnání s okolím působil. Původní sídlo bývalo bezpochyby obrovské a lépe vyhovovalo velikosti parcely, i když ne upírovi.</p> <p>Corban se zastavil před vchodovými dveřmi. „Pokud budeš moct, uteč,“ řekl. „Není správné… není to tvůj problém.“</p> <p>„Blackwood z toho můj problém udělal,“ namítla jsem. Otevřela jsem dveře a vešla první. „Zlato, jsem doma,“ zavolala jsem nejlepší imitací hlasu hvězdičky padesátých let. Kyle by můj přednes určitě pochválil, oblečení už ne. Triko jsem měla na sobě už den a půl a džíny… nepamatovala jsem si, jak dlouho už je nosím. Ale ne <emphasis>o moc</emphasis> déle než triko.</p> <p>Vstupní síň byla prázdná. Ale ne na dlouho.</p> <p>„Mercedes Thompsonová, drahá,“ řekl upír. „Konečně tě mohu uvítat ve svém domově.“ Pohlédl na Corbana. „Splnil jsi úkol. Jdi si odpočinout, můj drahý hoste.“</p> <p>Corban zaváhal. „Chad?“</p> <p>Upír na mě hleděl, jako by ze mě měl velkou radost. Možná se potřeboval nasnídat. Corbanovo vyrušení ho podráždilo. „Copak jsi nedokončil úkol, který jsem ti dal? Proč by měl chlapec přijít k úhoně? Teď si jdi odpočinout.“</p> <p>Přinutila jsem se nemyslet na Corbana. Jeho osud, stejně jako osud jeho syna… a Amber byly v tuto chvíli mimo moji kontrolu. Mohla jsem si dovolit soustředit se jen na přítomnost.</p> <p>Byl to trik, který nás Bran naučil při prvním lovu. Přestat si dělat starosti s tím, co bylo a co bude, a soustředit se jen na přítomnost. Nezabývat se tím, co by si pomyslel člověk, kdyby zabil králíka, který mu nikdy neublížil. Neuvažovat nad tím, že jsem ho zabila zuby a drápy a s chutí ho sežrala… a to včetně částí, o nichž by člověk radši ani nevěděl, že se dají najít uvnitř hebkého, chlupatého králíčka.</p> <p>A tak jsem zapomněla na králíka, na to, jaké následky může dnešní noc mít, a soustředila se jen na přítomnost. Potlačila jsem paniku, která mě okrádala o dech a myšlení. <emphasis>Teď a tady.</emphasis></p> <p>Upír odložil oblek. Stejně jako většina upírů, s nimiž jsem se setkala, i on se cítil pohodlněji v oděvu z jiných historických období. Vlkodlaci drželi krok s dobou, aby odolali pokušení žít minulostí.</p> <p>Ženskou módu poslední stovky let dokážu zařadit do správného desetiletí, starší šaty pak do správného století. V mužském oděvu se zas tolik nevyznám, hlavně když se nejedná o formální oděv. Poklopec na knoflíky prozrazoval, že bavlněné kalhoty pochází z dob před zipy. Tmavě hnědá košile byla u krku rozhalená jako tunika a umožňovala přetažení přes hlavu, proto neměla knoflíky.</p> <p><emphasis>Poznej svoji kořist,</emphasis> říkával nám Bran. <emphasis>Pozoruj.</emphasis></p> <p>„James Blackwood,“ řekla jsem. „Víte, že když nás Corban představil, nemohla jsem uvěřit vlastním uším?“</p> <p>Spokojeně se usmál. „Vylekal jsem vás.“ Ale pak se zamračil. „Teď už se nebojíte.“</p> <p><emphasis>Králík,</emphasis> opakovala jsem si usilovně. A udělala jsem tutéž chybu jako tehdy s králíčkem: pohlédla jsem mu do očí − stejně jako včera Auriel. Blackwood byl ale upír.</p> <p>*</p> <p>Probudila jsem se ve velké posteli, a ať jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem si vzpomenout, co se stalo, když jsem mu pohlédla do očí. Místnost byla tmavá a já nikde neviděla okno. Jediným zdrojem světla byla noční lampička v elektrické zásuvce vedle dveří.</p> <p>Odhrnula jsem přikrývky a zjistila, že mě svlékl do kalhotek. Roztřásla jsem se a klesla na kolena… Vzpomínala jsem, vzpomínala na jiné věci.</p> <p>„Tim je mrtvý,“ řekla jsem a na mé vrčení by mohl být pyšný i sám Adam. Vzápětí jsem si uvědomila, že nepáchnu sexem jako předtím Amber. Byla jsem ale cítit krví. Dotkla jsem se krku a našla první kousnutí, druhé a jen centimetr nalevo třetí.</p> <p>Stefanovo se zahojilo.</p> <p>Rozechvěla jsem se úlevou nad tím, že mi neprovedl nic horšího, pak zlostí, která tak úplně nezamaskovala můj děs. Ale úleva a vztek mě nezanechaly bezmocnou jako nával paniky.</p> <p>Dveře byly zamčené a nebylo tu nic, čím bych je mohla odemknout. Vypínač fungoval, ale světlo neodhalilo nic nového. Plastový koš s mými džíny a trikem. Nechal mi čtvrťák a dopis pro Stefana, které jsem měla v kapse, ale sebral mi šroubky, jež jsem posbírala, když jsem opravovala převodovku na odpočívadle cestou k Amber.</p> <p>Ani pěnové matrace na posteli nevydaly nic, co bych mohla použít jako zbraň nebo nástroj.</p> <p>„Jeho kořist nikdy neuteče,“ zašeptal mi hlas do ucha.</p> <p>Ztuhla jsem v kleku vedle postele. Až na mě byl pokoj prázdný.</p> <p>„Já bych to měl vědět,“ řekl hlas. „Díval jsem se, jak se o to ostatní pokouší.“</p> <p>Pomalu jsem se otočila, ale nic jsem neviděla, pach krve přesto sílil.</p> <p>„To ty jsi strašil u Chada doma?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Chudák kluk,“ řekl hlas smutně, ale zdál se hmotnější. „Chudák kluk se žlutým autíčkem. Přál bych si mít žluté autíčko.“</p> <p>Duchové jsou divní. Problém je získat potřebné informace, aniž byste řekli něco, co by se příčilo jejich chápání světa. Tento mi na ducha připadal docela při vědomí.</p> <p>„Posloucháš Blackwoodovy rozkazy?“ zeptala jsem se.</p> <p>Uviděla jsem ho. Jen na okamžik. Mladík mezi šestnácti a dvaceti lety v červené flanelové košili a plátěných kalhotách.</p> <p>„Nejsem jediný,“ řekl, ale zíral na mě, aniž by pohnul rty.</p> <p>A zmizel dřív, než jsem se ho mohla zeptat, kde jsou Chad s Corbanem nebo Amber. Měla jsem se na ni zeptat Corbana. Čich mi prozradil jen to, že má výkonnou klimatizaci a filtr lehce pokapaný skořicovým olejem. Napadlo mě, jestli to udělal kvůli mně, nebo měl prostě rád skořici.</p> <p>Předměty v místnosti − plastový koš, postel, polštář i povlečení − byly úplně nové. A nový byl i koberec a nátěr na stěnách.</p> <p>Oblékla jsem si triko a kalhoty a litovala, že mi sebral podprsenku s drátěnými kosticemi. S těmi bych něco svedla. Vypáčila jsem už nejeden zámek na autě a taky několik na domovních dveřích. Že mi vzal boty, mi zas až tolik nevadilo.</p> <p>Někdo opatrně zaklepal na dveře. Neslyšela jsem nikoho přicházet. Možná to byl duch.</p> <p>Ozvalo se škrábání klíče v zámku a dveře se otevřely. Objevila se v nich Amber a řekla: „To bylo hloupé, Mercy. Proč ses zamkla?“ Hlas měla stejně lehký jako úsměv, ale v očích se jí ukrývalo něco divokého, vlčího.</p> <p>Upír? přemýšlela jsem. Setkala jsem se s ovcí ze Stefanova stáda, která byla jen krůček od toho, aby se sama stala upírem. Anebo to možná byla jen ta Ambeřina část, která věděla, co se děje.</p> <p>„Nezamkla,“ odpověděla jsem. „Udělal to Blackwood.“ Divně voněla, ale kvůli skořici ve vzduchu jsem nedokázala pach přesně určit.</p> <p>„Hlupáčku,“ řekla. „Proč by to dělal?“ Vlasy měla rozcuchané, jako by si je od chvíle, kdy jsme se viděly naposledy, nečesala, a halenku měla zapnutou nakřivo.</p> <p>„Já nevím,“ řekla jsem.</p> <p>Ale ona už mezitím změnila téma. „Uvařila jsem večeři. Máš se k nám připojit.“</p> <p>„K nám?“</p> <p>Zasmála se, ale v očích žádný úsměv neměla, jen zajaté zvíře běsnící frustrací. „Přece ke mně, ke Corbanovi, Chadovi a k Jimovi.“</p> <p>Otočila se, aby mě vedla, a já si všimla, že ošklivě kulhá.</p> <p>„Jsi zraněná?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Ne, proč se ptáš?“</p> <p>„To je jedno,“ řekla jsem něžně, protože jsem si všimla ještě něčeho. „Nemysli na to.“</p> <p>Nedýchala.</p> <p><emphasis>Jen přítomnost,</emphasis> nabádala jsem se. Nebyl čas bát se nebo zuřit. Musela jsem sledovat okolí, poznat nepřítele. Hniloba. Tu jsem cítila: první náznak toho, že steak ležel příliš dlouho v lednici.</p> <p>Byla mrtvá a pohybovala se, ale nebyla duch. Pochopila jsem, že je <emphasis>zombie.</emphasis></p> <p>Stefan mi kdysi řekl, že upíři mají rozdílná nadání. On a Marsilie dokázali zmizet a přenést se na jiné místo. Jiní upíři uměli pohybovat věcmi, aniž by se jich dotkli.</p> <p>Tento měl moc nad mrtvými. Sloužili mu duchové. <emphasis>Nikdo neunikne,</emphasis> řekl mi. Dokonce ani po smrti.</p> <p>Následovala jsem Amber nahoru po dlouhých schodech do přízemí. Ocitly jsme se v prostorné místnosti, která sloužila jako jídelna, kuchyň i obývák zároveň. Byl den, podle postavení slunce dopoledne, možná deset ráno. Ale na stole bylo prostřeno k večeři. Pečeni − čich mi prozradil, že vepřovou − půvabně zdobily opékané mrkvičky a brambory. Byl tu i džbán ledové vody, láhev vína a nakrájený pecen domácího chleba.</p> <p>Stůl byl dost velký pro osm lidí, ale nachystáno bylo jen pro pět. Corban s Chadem seděli zády k nám na straně stolu, kde ležela jen dvě prostírání. Zbývající tři židle patřily ke stejné soupravě, ale ta naproti Corbana a Chada měla polstrované opěradlo a područky.</p> <p>Sedla jsem si vedle Chada.</p> <p>„Ale, Mercy, to je moje místo,“ namítla Amber.</p> <p>Pohlédla jsem na chlapcovu uplakanou tvář a Corbanovu bezvýraznou… Aspoň dýchal. „Hej, víš, jak miluju děti,“ řekla jsem jí. „Ty ho máš celou dobu.“</p> <p>Blackwood ještě nedorazil. „Umí Jim znakovou řeč?“ zeptala jsem se Amber.</p> <p>Její obličej pozbyl výrazu. „Otázky na Jima nemohu zodpovědět. Budeš se muset zeptat jeho.“ Několikrát zamrkala, pak se usmála na někoho za mnou.</p> <p>„Ne, neumím,“ řekl Blackwood.</p> <p>„Vy neumíte znakovou řeč?“ Ohlédla jsem se přes rameno a nebyla náhoda, že mi tak Chad mohl odezírat ze rtů. „Já taky ne. Vždycky jsem se ji chtěla naučit.“</p> <p>„To ano.“ Zdálo se, že jsem ho pobavila.</p> <p>Posadil se do křesla a pokynul Amber, aby si sedla vedle něj.</p> <p>„Je mrtvá,“ řekla jsem mu. „Zlomil jste ji.“</p> <p>Dokonale ztuhl. „Pořád mi dobře slouží.“</p> <p>„Opravdu? Vypadá jako loutka. Vsadila bych se, že po smrti je s ní víc problémů než zaživa.“ <emphasis>Chudák Amber.</emphasis> Ale nemohla jsem dovolit, aby spatřil můj žal. Soustřeď se na tento pokoj a na přežití. „Tak proč si ji držíte, když je zlomená?“ Aniž bych ho nechala odpovědět, sklopila jsem hlavu a tiše se pomodlila za jídlo… a požádala o pomoc a moudrost. Nedostalo se mi odpovědi, ale tušila jsem, že někdo přece jen poslouchá − a doufala jsem, že nejen duch.</p> <p>*</p> <p>Upír na mě zíral, když jsem skončila.</p> <p>„Špatné vychování, já vím,“ řekla jsem, vzala si skývu chleba a namazala ji máslem. Podle vůně se jídlo zdálo být v pořádku, proto jsem chleba položila na talíř před Chada a ukázala mu palec vzhůru. „Ale Chad se nemůže modlit nahlas za nás za všechny. Amber je mrtvá a Corban…“ Naklonila jsem hlavu, abych viděla na Chadova otce, který se od chvíle, kdy jsem vešla do místnosti, nepohnul, jen hruď mu lehce stoupala a klesala. „Corban není ve stavu, kdy by se mohl modlit, a vy jste upír. Bůh nebude naslouchat, ať už řeknete cokoli.“</p> <p>Vzala jsem do ruky druhou skývu a namazala ji.</p> <p>Upír prudce zaklonil hlavu, rozesmál se a odhalil ostré, špičaté zuby. Snažila jsem se nemyslet na to, že mi je zaryl do krku.</p> <p>Nebylo to ale tak děsivé jako fakt, že se Amber smála spolu s ním. V týle jsem ucítila studený dotyk, který vzápětí zmizel, ale napřed mi někdo do ucha pošeptal: „Opatrně.“ Nenáviděla jsem, když se ke mně nepozorovaně plížili duchové.</p> <p>Chad mi sevřel koleno a vykulil oči. Viděl ducha? Zavrtěla jsem na něj hlavou, zatímco Blackwood si sušil oči ubrouskem.</p> <p>„Vždycky jsi byla uličnice, že?“ řekl Blackwood. „Pověz, přišel někdy Tag na to, kdo mu ukradl všechny tkaničky do bot?“</p> <p>Jeho slova se do mě zařízla jako nůž a já měla co dělat, abych nezareagovala.</p> <p>Tag byl vlk v Branově smečce. Nikdy neopustil Montanu a jen my dva jsme věděli o té věci s tkaničkami. Našel mě, jak se schovávám před rozzlobeným Branem − už si nepamatuji, co jsem provedla − a když jsem s ním odmítla jít, vytáhl si z bot tkaničky, udělal z nich obojek a vodítko pro kojota a odvlekl mě domem až do Branovy pracovny.</p> <p>Moc dobře věděl, kdo mu tkaničky ukradl. A až do odjezdu do Portlandu ode mě pod stromeček dostával tkaničky − vždycky ho to znovu pobavilo.</p> <p>Bylo nemožné, aby některý z Branových vlků špehoval pro upíry.</p> <p>Zamaskovala jsem své myšlenky několika sousty chleba. Když jsem dokázala polknout, řekla jsem: „Dobrý chleba, Amber. Upekla jsi ho sama?“ Nic, co bych mohla o tkaničkách říct, by mi nepomohlo. Proto jsem změnila téma a zaměřila se na jídlo. O tom se s Amber dalo mluvit vždycky. Určitě to nezměnila ani smrt.</p> <p>„Ano,“ odvětila. „Je celozrnný. Jim mě zaměstnal jako kuchařku a hospodyni. Jen kdybych všechno nepokazila.“ Chudák <emphasis>Jim.</emphasis> Amber ho donutila, aby ji zabil − a nemohl si tak pořídit novou kuchařku.</p> <p>„Tiše,“ řekl Blackwood.</p> <p>Natočila jsem hlavu trochu k Blackwoodovi. „Jo,“ řekla jsem. „Tak už to dál nepůjde. Za pár dnů si i lidé všimnou puchu hnijícího masa. To by u kuchařky nešlo. Ne že byste kuchařku potřeboval.“ Znovu jsem si ukousla chleba.</p> <p>„Takže jak dlouho jste mě sledoval?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Zoufal jsem si, že už nikdy žádného dalšího kožoměnce nenajdu,“ řekl mi. „Představ si, jakou jsem měl radost, když jsem se doslechl, že marok přijal jednoho do opatrování.“</p> <p>„Jo, no,“ řekla jsem, „nevyšlo by vám to, kdybych zůstala.“ Duchové, pomyslela jsem si. Nechal mě sledovat duchy.</p> <p>„Vlkodlaci mi nedělají starosti,“ opáčil Blackwood. „Prozradili vám Corban nebo Amber, čím se zabývám?“</p> <p>„Ne. Po vašem odchodu se o vás ani nezmínili.“ Byla to pravda, ale viděla jsem, jak stiskl rty. Nelíbilo se mu to. Nelíbilo se mu, že mu mazlíčci nevěnovali náležitou pozornost. Byla to první slabina, kterou jsem u něj spatřila. Nebyla jsem si jistá, jestli ji budu moct využít, nebo ne. Ale udělám, co budu moct.</p> <p><emphasis>Poznej svého nepřítele.</emphasis></p> <p>„Obchoduji se zvláštními zbraněmi,“ řekl a díval se na mě přimhouřenýma očima. „Většinou se jedná o super tajné vládní zakázky. Slavil jsem například velké úspěchy s rozličnou municí na zabíjení vlkodlaků. Mimo jiné se mi podařilo vyrobit stříbrnou verzi starých kulek s dutou špičkou. Stříbro je dost mizerný materiál na výrobu kulek, protože se špatně rozpíná. Místo aby vytvořilo houbovitý tvar, rozevře se jako květina.“ Roztáhl ruku do tvaru hvězdice.</p> <p>„A pak jsou tu velmi zajímavé uspávací šipky, které vynalezl Gerry Wallace. To bylo překvapení. Ani by mě nenapadlo aplikovat DMSO jako nosič stříbra nebo použít uspávací pistole. Ale jeho otec byl přece veterinář. Nástroje jsou někdy užitečné.“</p> <p>„Vy jste znal Gerryho Wallace?“ zeptala jsem se, protože jsem si nemohla pomoct. Kousla jsem do chleba, přestože jsem měla úplně stažený žaludek, aby si myslel, že mi na odpovědi nijak nezáleží.</p> <p>„Přišel napřed za mnou,“ řekl Blackwood. „Ale jeho plány mi nevyhovovaly, marok byl příliš velký cíl.“ Omluvně se usmál. „Už můj stvořitel říkal, že jsem velký lenoch. A tak jsem poslal Gerryho i s jeho nápadem na vybudování superzbraně proti vlkodlakům pryč, jeho spletitý plán totiž byl od počátku odsouzený ke krachu, a vymazal jsem mu všechny vzpomínky na to, že u mě kdy byl. Představ si, jak jsem byl překvapený, když ten kluk skutečně objevil něco zajímavého.“ Něžně se na mě usmál.</p> <p>„Měl byste na Brana lépe dohlížet,“ řekla jsem, vzala do ruky džbán s vodou a nalila si. „Je lstivý, a proto působí vševědoucně. Když všem povíte všechno, nikdo nepřemýšlí o tom, co jste jim neřekl. Bran…“ Pokrčila jsem rameny. „Prostě <emphasis>víte,</emphasis> že ví, co si myslíte.“</p> <p>„Amber,“ řekl upír. „Postarej se, aby tvůj manžel a chlapec, který není jeho synem, snědli večeři, dobře?“</p> <p>„Samozřejmě.“</p> <p>Chad mi studenou rukou stiskl koleno. „Děláte, jako by to bylo velké tajemství,“ řekla jsem Blackwoodovi. „Musíte zapracovat i na své slovní munici. Corban od začátku ví, že není Chadův biologický otec. Vůbec mu to nevadí. Považuje Chada za syna.“</p> <p>Stopka sklenice s vodou, kterou upír držel, praskla. Opatrně odložil kousky skla na prázdný talíř. „Nebojíš se mě, jak bys měla,“ řekl velmi pozorně. „Možná nastal čas, abych tě poučil.“</p> <p>„Dobře,“ řekla jsem. „Děkuji za jídlo, Amber. Postarej se o sebe, Corbana a Chada.“</p> <p>Vstala jsem a tázavě zvedla obočí.</p> <p>Myslel si, že je ode mě hloupé, že se ho nebojím. <emphasis>Skutečně</emphasis> hloupé ale bylo třást se strachy před smečkou vlků. Když jste byli dostatečně vyděšení, dokonce i vlk s dobrou sebekontrolou začal mít problémy. A když jeho sebekontrola nebyla dost silná − no, řekněme, že jsem se naučila dobře skrývat strach.</p> <p>A nebylo ani hloupé na Blackwooda tlačit. Kdyby mě zabil hned při prvním kousnutí − no, aspoň by to byla rychlá smrt. Ale čím déle celou věc protahoval, tím jistější jsem si byla, že mě potřebuje. Nedokázala jsem si představit nač, ale na něco mě potřeboval.</p> <p>Měla jsem prostě smůlu, že můj postoj považoval za výzvu. Napadlo mě, co by mě podle něj mohlo vyděsit víc než Amber, pak jsem svým myšlenkám přitáhla uzdu. Neexistovala žádná budoucnost, jen upír a já u stolu.</p> <p>„Pojď,“ řekl a vedl mě zpátky dolů po schodech.</p> <p>„Jak je možné, že jste vzhůru za dne?“ zeptala jsem se. „O něčem podobném jsem ještě neslyšela.“</p> <p>„Jsi to, co jíš,“ řekl tajemně. „To říkávala má stvořitelka. <emphasis>Mann ist was mann ißt.</emphasis> Nedovolovala mi pít krev opilců ani kuřáků.“ Zasmál se a já se rozhodla nepovažovat jeho smích za zlověstný. „Amber mi ji tak trochu připomíná, dělá si takové starosti s potravou. Ani jedna z nich nebyla silná. Ale má stvořitelka plně nechápala význam svého pořekadla.“ Znovu se zasmál. „Dokud jsem ji nevysál.“</p> <p>Dveře pokoje, kde jsem se probudila, zely dokořán. Když jsme šli kolem, zastavil se a zhasnul. „Nesmíme plýtvat elektřinou.“</p> <p>A pak otevřel dveře do mnohem větší místnosti. Plné klecí. Páchla jako stoka, choroby a smrt. Většina klecí byla prázdná. Ale v jedné z nich ležel schoulený nahý muž.</p> <p>„Víš, Mercedes,“ řekl, „nejsi první vzácný tvor, který se stal mým hostem. Toto je dubový muž. Mám ho tu už… jak dlouho mi patříš, Donnelle Greenleafe?“</p> <p>Fae zvedl hlavu z betonové podlahy. Kdysi musel být statný. Ve staré knize, kterou jsem si vypůjčila, jsem se dočetla, že duboví muži nejsou vysocí, měří sotva metr dvacet, zato jsou podsadití jako „dobrý dubový stůl“. Tento byl ale doslova kost a kůže.</p> <p>Hlasem suchým jako léto v Tri-Cities řekl: „Devět desetiletí a tři roky. Dvě roční období a osmnáct dnů.“</p> <p>„Duboví muži,“ řekl Blackwood samolibě, „se stejně jako duby, podle nichž dostali jméno, živí slunečním svitem.“</p> <p>Jste to, co jíte.</p> <p>„Nikdy jsem se nepokusil zjistit, jestli bych dokázal žít jen ze světla,“ řekl. „Ale ty mě chráníš před spálením, že ano, Donnelle Greenleafe?“</p> <p>„Je mi ctí nést toto břímě,“ řekl fae smutně a složil hlavu zpátky na podlahu.</p> <p>„Takže jste mě unesl, abyste se mohl proměnit v kojota?“ zeptala jsem se nevěřícně.</p> <p>Upír se jen usmál a odvedl mě k větší kleci s postelí. Stál v ní i džber, který páchl výkaly. Klec byla cítit Corbanem, Chadem a Amber.</p> <p>„Můžu tě udržet naživu hodně dlouho,“ řekl upír. Chytil mě zezadu za krk a přirazil mi obličej k mřížím. „Možná celý tvůj přirozený život. Co? Došly ti chytré poznámky?“</p> <p>Neviděl průsvitnou postavu, která stála přede mnou a tiskla si prst na rty. Vypadalo to, že jí bylo něco mezi šedesáti a sto lety, když zemřela. Připomínala mi Santovu ženu, byla celá kulaťoučká a sladká. <emphasis>Tiše,</emphasis> říkala mi prstem. Anebo možná jen: <emphasis>Neprozraď, že mě vidíš.</emphasis></p> <p>Blackwood ji neviděl, přestože používal druhého ducha jako sluhu. Přemýšlela jsem, co to znamená. Taky byla cítit krví.</p> <p>Zavřel mě do klece vedle té, kde držel Chada a Corbana. Amber už asi nikam zavírat nemusel. „Mohlo to být pro tebe mnohem příjemnější,“ řekl.</p> <p>Žena s prstem na rtech zmizela, takže jsem si pustila pusu na špacír. „Povězte to Amber.“</p> <p>Odhalil špičáky v úsměvu. „Užila si to. Dám ti poslední šanci. Spolupracuj, a nechám tě spát v pokoji.“</p> <p>Možná by se mi podařilo z pokoje utéct. Ale nějak jsem si to nemyslela. Klec vypadala jako všechny ostatní ložnice v domě. Jen mříže tam byly nejspíš schované ve zdech.</p> <p>Opřela jsem se o mříže úplně vzadu, kde se klec dotýkala vnější betonové zdi. „Povězte, proč mi prostě nemůžete poručit? Přinutit mě, abych spolupracovala?“ Jako Corbana.</p> <p>Pokrčil rameny. „Zkus na to přijít sama.“ Zamkl dveře a stejným klíčem odemkl celu dubového muže.</p> <p>Fae kňoural, když ho upír vlekl ven. „Nemůžu ti sát krev každý den, Mercy,“ řekl Blackwood. „Ne pokud si tě chci chvíli udržet. Poslední kožoměnec, který se mi dostal do rukou, zemřel před padesáti lety, ale choval jsem ho šedesát tři let. Umím se o svůj majetek postarat.“</p> <p>Jo, vsadila bych se, že Amber by s tím souhlasila.</p> <p>Blackwood si klekl na podlahu vedle dubového muže, který se schoulil do klubíčka. Fae na mě zíral velkýma černýma očima. Nevzepřel se, když ho Blackwood chytil za nohu, zakousl se mu do tepny ve slabinách a s pohledem upřeným na mě začal sát.</p> <p>„Dub říkal,“ ozval se fae velšsky s anglickým přízvukem, „že mě v době sklizně osvobodí Mercy.“</p> <p>Zírala jsem na něj a on se usmál, pak mu ale upír provedl něco bolestivého a fae zavřel útrpně oči. Kdyby upír rozuměl velštině, asi by mu ublížil ještě víc. Netušila jsem, jak dubový muž věděl, že mu <emphasis>já</emphasis> porozumím.</p> <p>Vězeň se dá osvobodit dvěma způsoby. Prvním je útěk. Ale já měla pocit, že dubový muž toužil po tom druhém.</p> <p>Když se upír dokrmil, dubový muž byl sotva při vědomí a Blackwood vypadal o tucet let mladší. Upíři by neměli být něčeho podobného schopni, na druhou stranu jsem neznala žádného, který by pil krev fae. Lehce dubového muže zvedl a přehodil si ho přes rameno. „Dáme ti trochu slunce, co ty na to?“ řekl Blackwood vesele.</p> <p>Sotva se dveře místnosti zavřely, ozval se roztřesený ženský hlas: „Prozatím jsi pro něj příliš silná, drahoušku. Pokusil se podřídit si tě, ale tvá pouta s vlky a s tím druhým upírem − jak tě to jen napadlo, chytré děvče? − ho zablokovala. Nebude to ale trvat věčně. Nakonec si s tebou vymění dost krve a budeš jeho − ale bude to trvat měsíce.“</p> <p>Duch paní Santa Clausové se zjevil v mojí kleci, stál ke mně zády a hleděl na dveře, které se za Blackwoodem zavřely.</p> <p>„Co ode mě chce?“ zeptala jsem se.</p> <p>Otočila se a usmála se. „<emphasis>Mě,</emphasis> drahoušku.“</p> <p>Měla špičáky.</p> <p>„Jste upír,“ řekla jsem.</p> <p>„Byla jsem,“ přitakala. „Není to obvyklé, to přiznávám. I když ten mladík, se kterým ses už dříve setkala, je jím taky. Jsme připoutaní k Jamesovi. Oba jsme jeho. John byl jediný upír, kterého kdy James stvořil, a stydím se přiznat, že za Jamese můžu já.“</p> <p>„Vy?“</p> <p>„Byl vždy tak laskavý a pozorný. Považovala jsem ho za milého mladíka. Ale pak mi jednou v noci jedno z dětí ukázalo murdhuachu, kterého James zajal. To je gaelský fae, drahoušku.“ Měla londýnský nebo irský přízvuk, ale tak slabý, že jsem to nemohla určit přesněji.</p> <p>„No,“ řekla popuzeně. „Takové věci se prostě nedělají, drahoušku. Tak za prvé, s fae není radno si zahrávat. Za druhé, z každého tvora, se kterým si vyměníme krev, se může stát upír. A když se jedná o magického tvora, následky mohou být velmi nepříjemné.“ Potřásla hlavou. „No, když jsem ho konfrontovala…“ Nešťastně na sebe pohlédla. „Zabil mě. Začala jsem ho strašit a pronásledovala ho od domu k domu, což nebyl nejchytřejší nápad. Když zajal muže, který byl jako ty, <emphasis>uviděl</emphasis> mě. A zjistil, že může tuhle stařenu pořád využít.“</p> <p>Netušila jsem, proč mi to vykládá − tedy pokud se necítila osamělá. Skoro jsem ji litovala.</p> <p>Potom si olízla rty a řekla: „<emphasis>Mohla</emphasis> bych ti pomoct.“</p> <p><emphasis>Upíři jsou zlí.</emphasis> Měla jsem pocit, jako by mi ta slova šeptal do ucha marok.</p> <p>Povytáhla jsem obočí.</p> <p>„Když mě nakrmíš, povím ti, jak na něj.“ Usmála se a pečlivě přitom schovala špičáky. „Jen kapku nebo dvě, poklade. Jsem duch, nepotřebuji moc.“</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>12.</p> <p><image xlink:href="#_12.jpg" />„Mohla bych si od tebe krev prostě vzít, až budeš spát, drahá,“ řekl duch. „Jen jsem chtěla, aby to byl dar. Když mi ji dáš, pomůžu ti.“ Vypadala jako žena, kterou byste si najali na hlídání dětí. Sladká, milující, lehce blahosklonná.</p> <p>„To neuděláte,“ zavrčela jsem. A cítila jsem, jak něco luplo. Něco jsem udělala.</p> <p>Vytřeštila oči a couvla. „Samozřejmě že ne, poklade. Samozřejmě že ne, pokud nechceš.“</p> <p>Snažila se to zakrýt, ale něco jsem udělala. Podobnou věc jsem cítila v koupelně Ambeřina domu, když jsem duchovi řekla, aby nechal na pokoji Chada. Magie. Nebyla to magie fae ani čarodějů, přesto to byla magie. Cítila jsem ji.</p> <p>„Povězte mi,“ řekla jsem a snažila se na ni zatlačit, napodobit autoritu, která byla Adamovi bližší než na míru šité košile. „Jak Blackwood docílil toho, aby v Ambeřině domě strašilo? Byla jste to vy?“</p> <p>Stiskla podrážděně rty a oči se jí rozzářily jako upírovi, kterým bývala. Přesto odpověděla: „Ne. Byl to chlapec, Jamesův malý experiment.“</p> <p>Na rohu stolu kus od klecí, na němž ležely naskládané papírové krabice, stál stoh asi šesti nebo osmi dvacetilitrových kbelíků. S třeskotem se převrhl a kbelíky se odkutálely do kanálku uprostřed místnosti.</p> <p>„Mám pravdu,“ zvolala zlomyslně, což se k jejímu babičkovskému vzezření vůbec nehodilo. „Udělal z tebe upíra a hrál si s tebou, dokud jsi ho neznudila. Pak tě zabil, ale hrál si s tebou dál, dokud tvoje tělo prostě neshnilo.“</p> <p>Stejně jako to Blackwood udělal s Amber, ji ale nestačil proměnit v upíra, než z ní udělal zombie. <emphasis>Mysli jen na přítomnost,</emphasis> řekla jsem si. <emphasis>Nemrhej energií na něco, co nemůžeš změnit.</emphasis></p> <p>Kbelíky se zastavily a místnost ztichla, slyšela jsem jen vlastní dech.</p> <p>Bryskně se oklepala. „Nikdy se nezamiluj,“ řekla mi. „Oslabí tě to.“</p> <p>Nevěděla jsem, jestli mluví o sobě, o mrtvém chlapci nebo o Blackwoodovi. Víc mě ale zajímaly jiné věci. Kdyby se mi tak podařilo přimět ji, aby mi odpověděla na otázky.</p> <p>„Povězte mi,“ řekla jsem, „nač přesně mě Blackwood potřebuje.“</p> <p>„Ty <emphasis>jsi</emphasis> ale hrubá, drahoušku. Copak tě starý vlk nenaučil slušnému chování?“</p> <p>„Povězte mi,“ řekla jsem, „jak mě chce Blackwood využít.“</p> <p>Zasyčela a odhalila špičáky.</p> <p>Pohlédla jsem jí nadřazeně do očí, jako by byla vlk. „Povězte mi to.“</p> <p>Odvrátila se, narovnala a uhladila si sukně, jako by byla nervózní a ne rozzlobená, ale já znala pravdu.</p> <p>„Je, co jí,“ řekla nakonec, když jsem nepovolila. „To přece říkal. Nikdy dřív jsem o něčem podobném neslyšela, jak jsem mohla tušit, co vyvádí? Myslela jsem, že pil jeho krev, protože mu chutnala. Ale s krví do sebe nasával i jeho moc. Stejně jako to udělá s tebou. Aby mě mohl využít, jak se mu zlíbí.“</p> <p>A zmizela.</p> <p>Zírala jsem. Blackwood se napije mojí krve a získá… co? Ostře jsem se nadechla. <emphasis>Ne.</emphasis> Schopnost dělat to, co dělal − ovládat duchy.</p> <p>Kdyby zůstala, položila bych jí další tucet otázek. Ale nebyla jediným duchem poblíž.</p> <p>„Hej,“ řekla jsem tiše. „Je pryč. Můžeš vylézt.“</p> <p>Voněl trochu jinak než ona, ale oba byli cítit starou krví. Rozdíl mezi jejich pachy byl nepatrný, ale když jsem se snažila, odlišila jsem je. Jakmile jsem mluvila se ženou, stále jsem cítila jeho pach, proto jsem věděla, že ještě neodešel.</p> <p>To jeho jsem cítila v Ambeřině domě. To on skoro zabil Chada.</p> <p>Zjevil se postupně, seděl v otevřeném prostoru na betonové podlaze zády ke mně. Tentokrát vypadal hmotnější a já viděla, že jeho košile je ručně šitá, i když nijak zvlášť povedená. Nepocházel z tohoto století ani z dvacátého, spíše z devatenáctého.</p> <p>Vytáhl z hromady kbelík a kutálel s ním po podlaze, až narazil na prázdnou klec dubového muže. Střelil po mně mrzutým pohledem. S očima upřenýma na zbývající kbelíky řekl: „Taky mě donutíš mluvit?“</p> <p>„Bylo to nezdvořilé,“ přiznala jsem, aniž bych odpověděla na otázku. Pokud věděl něco, co by mi pomohlo dostat odsud Chada, Corbana a mě živé, udělám, co budu muset. „Ale nevadí mi chovat se hrubě k někomu, kdo mi chce ublížit. Víš, proč chce moji krev?“</p> <p>„Když jí někdo krev dobrovolně daruje, může pouhým dotykem zabíjet,“ řekl. „Kdyby si ji vzala potají, nefungovalo by to − ale možná ti ji ukradne prostě ze záště.“ Mávl rukou, převrátil jednu z krabic na stole a vysypal z ní pěnové kuličky. Pět nebo šest jich roztočil v miniaturním tornádu. Brzy o ně ale ztratil zájem a kuličky spadly na zem.</p> <p>„Dotykem?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Lidé, čarodějnice, fae: může zabít kohokoli. Když ještě žila, říkali jí babička Smrt.“ Znovu na mě pohlédl. Nevyznala jsem se v jeho výrazu. „Chci říct, když byla <emphasis>upírem.</emphasis> Dokonce i ostatní upíři se jí báli. Tak zjistil, co dokáže.“</p> <p>„Blackwood?“</p> <p>Duch se obrátil tváří ke mně a ruka mu přitom prošla kbelíkem, se kterým si před chvílí hrál. „Řekl mi to. Byla paní jeho klanu a jednou, když se napil její krve, zabil pouhým dotykem jiného upíra.“ Nižší upíři pili krev svého pána nebo paní, a sami je naopak krmili. Jak sílili, přestávali k životu krev vládce klanu potřebovat. „Byl prý rozzlobený, dotkl se té ženy a ona se rozsypala v prach. Stejně tak zabíjela i jeho paní. Ale o několik dnů později už to nedokázal. Znovu se měl napít její krve až za několik týdnů, proto si najal faeskou prostitutku − zapomněl jsem, jaká fae byla − a úplně ji vysál. Moc fae mu vydržela déle. Experimentoval a zjistil, že čím déle nechá oběti naživu, tím déle může používat jejich moc.“</p> <p>„Pořád to dokáže?“ zeptala jsem se napjatě. „Pořád zabíjí dotykem?“ Není divu, že se ho nikdo nepokusil připravit o území.</p> <p>Zavrtěl hlavou. „Ne. A ona je mrtvá, takže už si její schopnosti nemůže vypůjčit. Ona pořád dokáže zabíjet, když jí dá napít krve. Ale už ji nemůže využívat tak jako dřív, než starý indián zemřel. Zabíjení jí nevadí, ale nelíbí se jí, že musí dělat, co jí řekne. <emphasis>Přesně,</emphasis> co jí řekne, a nic víc. Používá ji v obchodních záležitostech a při těch je,“ olízl si rty a snažil si vzpomenout, jaká slova Blackwood přesně použil, „při těch je nezbytná preciznost.“ Usmál se a nevinně vykulil oči. Byly modré. „Ona miluje krveprolití a klidně by to narafičila tak, aby to vypadalo, že vrahem je James. Jednou se jí to podařilo, protože si neuvědomil, že ji nemá úplně pod kontrolou. Velmi ho to rozzlobilo.“</p> <p>„Blackwood držel v zajetí kožoměnce,“ řekla jsem a skládala si všechno dohromady. „A živil se jeho krví, aby ji mohl kontrolovat − tu ženu, která tady právě byla.“</p> <p>„Jmenuje se Catherine. Já jsem John.“ Chlapec se zadíval na kbelík a pohnul jím. „Byl milý, Carson Dvanáct lžic. Občas si se mnou povídal a vyprávěl mi příběhy. Řekl mi, že jsem se neměl Jamesovi odevzdat, že bych neměl být Jamesovou hračkou. Že bych měl odejít k Velkému duchovi. Kdysi by mi prý dokázal pomoct.“</p> <p>Usmál se a tentokrát se v jeho úsměvu objevila lehká zášť. „Byl zlý indián. Jako kluk, nebyl tehdy o moc starší než já, zabil muže kvůli jeho koni a peněžence. Ztratil tak své dovednosti a nedokázal mi už pomoct.“</p> <p>Jeho zášť mě zbavila rozptylující lítosti. Díky tomu jsem si všimla něčeho, co mi uniklo, když jsem mu poprvé pohlédla do očí. A pochopila jsem, proč je jiný než ostatní duchové, s nimiž jsem se doposud setkala.</p> <p>Duchové byli pozůstatky zemřelých, zbytky, které zůstaly, když duše odešla. Obvykle je tvořily zhmotněné sbírky vzpomínek. I když dokázali odpovídat a reagovat na vnější stimuly, byli jen utkvělými zlomky živých bytostí − jako duchové psů, kteří hlídali hroby mrtvých pánů, nebo duch holčičky, jehož jsem jednou viděla neustále hledat ztracené štěně.</p> <p>Ale krátce po smrti bývali někdy jiní. Zažila jsem to na několika pohřbech nebo v domech nedávno zesnulých. Někdy zemřelí bděli nad živými, aby se ujistili, že jsou v pořádku. Byli víc než jen zbytky lidí, kterými bývali − poznala jsem rozdíl. Vždy jsem si myslela, že se nejedná o duchy, nýbrž o samotné duše.</p> <p>A stejnou věc jsem viděla v Ambeřiných mrtvých očích. Stáhl se mi žaludek. Když zemřete, měli byste být osvobozeni. Nebylo fér, nebylo správné, že Blackwood našel způsob, jak uvěznit jejich duše i po smrti.</p> <p>„Přikázal ti Blackwood zabít Chada?“ zeptala jsem se.</p> <p>Zaťal ruce v pěst. „On má <emphasis>všechno.</emphasis> Všechno. Knihy a hračky.“ Jeho hlas sílil. „Má žluté autíčko. Podívej se na mě. <emphasis>Podívej se na mě!</emphasis>“ Vyskočil na nohy. Zíral na mě divokýma očima, ale když znovu promluvil, šeptal: „Má všechno a já jsem mrtvý. Mrtvý. Mrtvý.“ Znenadání zmizel, ale kbelíky se rozlétly do všech stran. Jeden v letu narazil na mříže mojí klece a roztříštil se na oranžové úlomky pevného plastu. Další mě pořezal na ruce.</p> <p>Nebyla jsem si jistá, jestli to znamenalo ano či ne.</p> <p>Zůstala jsem sama. Sedla jsem si na postel a zády se opřela o studenou betonovou zeď. John věděl o kožoměncích víc než já. Přemýšlela jsem, jestli říkal pravdu o tom, že si musím uchovat jistou morálku, abych si udržela své schopnosti − mezi něž teď patřila schopnost ovládat duchy. Zatím jsem ale neslavila nijak valné úspěchy, takže to asi chtělo praxi.</p> <p>Snažila jsem se přijít na to, jak by mi mé nadání mohlo pomoct odsud všechny bezpečně dostat. Pořád jsem se tím užírala, když jsem uslyšela dolů po schodech scházet lidi: návštěva.</p> <p>Vstala jsem, abych je pozdravila.</p> <p>Byli to moji spoluvězni. A zombie.</p> <p>Amber švitořila o Chadově příštím zápase v softbalu a vedla dolů Corbana, který byl očividně pořád pod vlivem upíra, a Chada, jenž je následoval prostě proto, že nemohl nic jiného dělat. Tvář mu hyzdila modřina, kterou tam neměl, když jsem odcházela z jídelny.</p> <p>„Teď se pěkně vyspíte,“ řekla jim. „Jim půjde taky do postele, jen co zavře fae zpátky tam, kam patří. Nechceme, abyste byli unavení, až bude čas vstávat.“ Otevřela jim dveře, jako by se vůbec nejednalo o celu − myslela si snad, že jsou v hotelovém pokoji?</p> <p>Pozorovat zombie bylo jako sledovat záznam toho, co někdo jiný řekl, ale sestříhaný tak, že se úplně změnil obsah. Slova, která Amber vypouštěla z úst, neměla skoro žádný vztah k tomu, co dělala.</p> <p>Corban vklopýtal dovnitř a zůstal stát uprostřed klece. Chad proběhl okolo matčiny oživlé mrtvoly, s vytřeštěnýma očima se zastavil vedle postele a celý se třásl. Pořád mu bylo deset, ať už byl jakkoli statečný.</p> <p>Pokud tohle přežije, bude potřebovat dlouhou terapii. Pokud ovšem najde psychiatra, který mu uvěří. <emphasis>Co že byla tvoje matka? Možná bychom ti měli předepsat něco na uklidnění…</emphasis> nějaké prášky pro duševně choré.</p> <p>„Hopla,“ řekla Amber bláznivě vesele. „Skoro jsem zapomněla.“ Rozhlédla se a smutně zavrtěla hlavou. „To je tvoje práce, Mercy? Char vždycky tvrdila, že si tak dobře rozumíte, protože jste obě v hloubi duše nepořádnice.“ Sesbírala kbelíky − rozlámaný ale neuklidila − a naskládala je zpátky na místo. Jeden vzala, postavila ho do Chadovy a Corbanovy klece a odstranila použitý v rohu. „Vynesu ho a umyju, dobře?“</p> <p>Zamkla dveře.</p> <p>„Amber,“ řekla jsem a vložila do hlasu sílu. „Dej mi ten klíč.“ Byla mrtvá, ne? Musela mě taky poslouchat?</p> <p>Zaváhala. Viděla jsem to. Pak se zářivě usmála. „Ty jsi ale dareba, Mercy. Jim tě potrestá, až mu o tom povím.“</p> <p>S kbelíkem v ruce opustila místnost a zavřela za sebou dveře. Slyšela jsem, jak si pohvizduje celou cestu nahoru. Potřebovala jsem víc praxe, nebo jsem ještě nepřišla, jak na to.</p> <p>Sklopila jsem hlavu, objala se pažemi, odvrátila se od Chada a čekala na Blackwoodův návrat. Ignorovala jsem to, jak Chad zalomcoval klecí, aby upoutal moji pozornost. Až se Blackwood vrátí, nechtěla jsem, aby mě nachytal při tom, že držím Chada za ruku, mluvím na něj nebo něco podobného.</p> <p>Věděla jsem, že neexistuje sebemenší naděje, že by Blackwood nechal Chada po všem, co viděl, žít. Ale neměla jsem v úmyslu poskytnout upírovi další důvod, aby mu ublížil. A kdybych se přestala mít na pozoru, jen těžko bych dokázala zamaskovat strach.</p> <p>Po čase vklopýtal dovnitř s Blackwoodem v patách dubový muž. Nevypadal o moc líp, než když s ním Blackwood skončil. Fae byl jen něco málo přes metr dvacet vysoký, ale byl by vyšší, kdyby se narovnal. Krk měl ve srovnání se širokým čelem a silnou čelistí příliš krátký.</p> <p>Bez protestů zamířil rovnou do cely, jako by už příliš často bojoval a byl poražen. Blackwood ho v cele zamkl. Pak pohlédl na mě, vyhodil klíč do vzduchu a zase ho zachytil. „Už nebudu posílat Amber dolů s klíči.“</p> <p>Nic jsem neřekla a on se zasmál. „Trucuj si, jak chceš, Mercy. Nic to nezmění.“</p> <p>Trucovat? Odvrátila jsem se. Já mu ukážu trucování.</p> <p>Zamířil ke dveřím.</p> <p>Spolkla jsem vztek a podařilo se mi nezalknout se. „Jak jste to udělal?“</p> <p>Neurčité otázky je těžší ignorovat než ty konkrétní. Probouzí zvědavost a nutí oběť odpovědět, i kdyby s vámi jinak nemluvila.</p> <p>„Udělal co?“ zeptal se.</p> <p>„To s Catherine a Johnem,“ řekla jsem. „Nejsou obyčejní duchové.“</p> <p>Usmál se, protože ho potěšilo, že jsem si toho všimla. „Rád bych řekl, že mám nadpřirozenou moc,“ prohlásil a zasmál se, protože se považoval za vtipného. Utřel si z očí imaginární slzy smíchu. „Ale ve skutečnosti je to jejich volba. Catherine je odhodlaná se mi pomstít. Viní mě z toho, že jsem ukončil její nadvládu teroru. John… John mě miluje. Nikdy mě neopustí.“</p> <p>„Přikázal jste mu zabít Chada?“ zeptala jsem se chladně, jako bych byla jen zvědavá.</p> <p>„Ach, tak to je otázka.“ Pokrčil rameny. „Právě proto tě potřebuji. Ne. Zkazil mi zábavu. Kdyby udělal, co jsem po něm chtěl, přišla bys sem a odevzdala se mi dobrovolně, abys ochránila své přátele. On je přinutil utéct. Trvalo skoro půl dne, než jsem je našel. Nechtěli se mnou jít a… no, viděla jsi, jak dopadla chudinka Amber.“</p> <p>Nechtěla jsem to vědět. Nechtěla jsem položit následující otázku. Ale potřebovala jsem zjistit, co Amber provedl. „Co jste snědl, že dokážete vytvářet zombie?“</p> <p>„Ach, ona není zombie,“ odpověděl. „Viděl jsem tři sta let staré zombie, které vypadaly jako den staré mrtvoly. Dědí se v rodinách jako poklady. Pokud Amber nezavřu do mrazáku, do týdne se jí budu muset zbavit. Ale čarodějové potřebují nejen moc, nýbrž i znalosti − a nestojí za ty potíže. Ne. Tohle jsem se naučil od Carsona − Catherine nebo John ti o něm už určitě pověděli. Je zajímavé, že ho jediná vražda připravila o veškerou moc, a já − budeš mi muset věřit, když ti povím, že jsem provedl mnohem, mnohem horší věci, než je prostá vražda z hamižnosti − přitom neměl vůbec žádný problém použít, co jsem si od něj vzal. Možná byly jeho problémy psychosomatického původu, co myslíš?“</p> <p>„Prozradil jste mi, jak si udržujete Catherine a Johna,“ řekla jsem. „Co Amber?“</p> <p>Usmál se na Chada, který stál tak daleko od otce, jak jen mohl. Vypadal křehce a vyděšeně. „Zůstala, aby ochránila syna.“ Podíval se zpátky. „Ještě nějaké otázky?“</p> <p>„Zrovna teď ne.“</p> <p>„Dobře. Ach, John už tě v nejbližší době nepřijde navštívit. A myslím, že bude lepší držet stranou i Catherine.“ Opatrně za sebou zavřel dveře. Schody mu cestou nahoru vrzaly pod nohama.</p> <p>Když odešel, zeptala jsem se: „Dubový muži, poznáš, když zapadne slunce?“</p> <p>Fae, který opět ležel natažený na betonové podlaze, ke mně otočil hlavu. „Ano.“</p> <p>„Povíš mi, až zapadne?“</p> <p>Na dlouhou chvíli se odmlčel. „Ano.“</p> <p>Corban klopýtl, zavrávoral a rychle mrkal. Blackwood ho propustil ze své moci.</p> <p>Zhluboka, roztřeseně se nadechl, pak se otočil k Chadovi a začal s ním naléhavě hovořit znakovou řečí.</p> <p>„Nevím, kolik Chad pochopil z toho, co se děje… asi příliš mnoho. Ale nevědomost ho může zabít.“</p> <p>Chvíli trvalo, než jsem pochopila, že mluví se mnou − celým tělem se soustředil na syna. Když skončil, Chad, který se od něj pořád držel co nejdál, začal znakovou řečí odpovídat.</p> <p>Corban sledoval synovy ruce a přitom se mě zeptal: „Kolik toho víš o upírech? Máme nějakou šanci dostat se odsud?“</p> <p>„Mercy mi v době sklizně vrátí svobodu,“ řekl dubový muž chraplavě. Tentokrát anglicky.</p> <p>„Udělám, co budu moct,“ ujistila jsem ho. „Ale nevím, jak to provést.“</p> <p>„Prozradil mi to dub,“ řekl, jako by to tím pádem byla naprosto jistá věc. „Není to nijak starý strom, ale upír ho velmi rozzlobil, proto napnul síly. Jen doufám, že si trvale neublížil.“ Slova doslova vychrlil a některé souhlásky mu splynuly. Odvrátil se a vyčerpaně vydechl.</p> <p>„Dá se dubům skutečně tolik věřit?“ zeptala jsem se.</p> <p>„Dalo se,“ řekl. „Kdysi.“</p> <p>Odmlčel se, proto jsem Corbanovi pověděla tu nejdůležitější věc, kterou jsem o našem zrůdném vězniteli věděla. „Upíra můžeš zabít, když ho bodneš dřevěným kůlem do srdce, usekneš mu hlavu nebo ho utopíš ve svěcené vodě − což je nepraktické, pokud nemáš po ruce bazén a kněze, který vodu posvětí − přímým slunečním svitem nebo ohněm. Prý je lepší, když zkombinuješ několik metod.“</p> <p>„A co česnek?“</p> <p>Zavrtěla jsem hlavou. „Kdepak. Upír, kterého znám, mi ale řekl, že kdyby si měl vybrat mezi obětí, která smrdí česnekem, a tou, která jím nesmrdí, vybral by si tu druhou. Stejně se ale ani k česneku, ani k dřevěnému kůlu nedostaneme.“</p> <p>„Vím o slunečním světle − kdo neví? Ale zdá se, že na Blackwooda nepůsobí.“</p> <p>Kývla jsem na dubového muže. „Zdá se, že dokáže ukrást některé schopnosti obětem, jimž pije krev.“ V žádném případě jsem se nemínila zmínit o výměně krve před Chadem. „Duboví muži, jako je tady tento pán, se živí slunečním svitem − Blackwood je tak díky jeho krvi vůči slunci imunní.“</p> <p>„A krví,“ ozval se dubový muž. „V dávných dobách přinášeli lidé stromům krvavé oběti, aby byly šťastné.“ Povzdychl si. „Dává mi napít krve a drží mě tak při životě, jinak by mě klec z chladného železa zabila.“</p> <p>Byl Blackwoodovým vězněm už devadesát tři let. To pomyšlení zchladilo optimismus, který jsem si udržela celou cestu z Tri-Cities. Ale dubový muž neměl za druha vlkodlaka ani nebyl připoutaný k upírovi.</p> <p>„Zabila jsi už někdy upíra?“ zeptal se dubový muž.</p> <p>Kývla jsem. „S jedním mi pomohli a druhý byl zranitelný, protože byl den a on spal.“</p> <p>Takovou odpověď asi neočekával.</p> <p>„Chápu. Myslíš si, že dokážeš zabít tady toho?“</p> <p>Významně jsem se zadívala na mříže. „Nezdá se, že bych si vedla zrovna dobře. Nemám kůl, bazén se svěcenou vodou ani oheň…“ Sotva jsem to dořekla, uvědomila jsem si, že je tu jen velmi málo hořlavých věcí. Chadova postel, naše oblečení… a to bylo všechno.</p> <p>„Já taky k ničemu nebudu,“ ozval se Corban hořce. „Ani jsem nedokázal zabránit tomu, abych tě unesl.“</p> <p>„Taser patří k Blackwoodovým vynálezům?“</p> <p>„Není to taser − taser slouží k obraně. Blackwood prodává svoji omračující zbraň jistým… vládním organizacím, které nechtějí, aby po výsleších zůstaly na vězních stopy násilí. Má mnohem větší sílu než taser. Není to zbraň určená pro civilní trh, ale…“ Znělo to, jako by byl na zbraň pyšný, jako by prezentoval produkt na obchodní schůzce. Zarazil se a prostě řekl: „Omlouvám se.“</p> <p>„Není to tvoje vina,“ ujistila jsem ho. Podívala jsem se na Chada, který pořád působil vystrašeně. „Hej, mohl bys mi něco tlumočit?“</p> <p>„Dobrá.“ Corban pohlédl na syna. „Povím mu, co udělám.“ Provedl několik gest, pak řekl: „Můžeš.“</p> <p>„Blackwood je upír,“ řekla jsem Chadovi. „To znamená, že si tvůj otec nemůže pomoct a musí poslouchat jeho rozkazy − upíři takové věci umí. Já jsem před jeho vlivem tak trochu chráněná, ze stejného důvodu vidím i duchy a můžu s nimi mluvit. Jen proto ještě neprovedl stejnou věc i se mnou. Zatím ne. Ale poznáš, kdy má tvého otce pod kontrolou. Blackwoodovi se nelíbí, když tvůj otec používá znakovou řeč − sám ji totiž neumí. Takže když s tebou táta nebude mluvit znakovou řečí, je to znamení. A tvůj táta taky s jeho mocí bojuje, poznáš to podle jeho ramen…“</p> <p>Zmlkla jsem, protože Chad začal divoce gestikulovat a zdůrazňoval přitom všechny pohyby. Dalo by se říct, že ječel.</p> <p>Corban mi netlumočil, co Chad řekl, ale když odpovídal, mluvil nahlas a jeho gesta byla pomalá, aby ho chlapec nemohl špatně pochopit. „Samozřejmě že jsem tvůj otec. Držel jsem tě v náruči, když ses narodil, a seděl u tebe, když jsi následujícího dne málem zemřel. Jsi můj. Vysloužil jsem si právo být tvým otcem. Blackwood chce, aby ses cítil sám a vyděšený. Je to surovec, který se živí utrpením stejně jako krví. Nedovol, aby vyhrál.“</p> <p>Chadovi se roztřásla čelist, ale než jsem mohla spatřit jeho slzy, zabořil tvář do Corbana.</p> <p>Nebyla to nejvhodnější chvíle pro Ambeřin návrat.</p> <p>„Nahoře je horko,“ oznámila. „Mám spát tady dole s vámi.“</p> <p>„Máš klíč?“ zeptala jsem se. Ne že bych očekávala, že Blackwood zapomene. Šlo mi hlavně o to, abych upoutala její pozornost a dala Chadovi, který si jí ještě nevšiml, chvilku s tátou.</p> <p>Zasmála se. „Ne, hlupáčku. Jim z tebe neměl vůbec radost − nepomůžu ti utéct. Budu spát tady venku. Bude to docela pohodlné. Jako na táboře.“</p> <p>„Pojď sem,“ řekla jsem. Nevěděla jsem, jestli to bude fungovat. Nevěděla jsem vůbec nic.</p> <p>Přišla blíž, netušila jsem ale, jestli poslechla můj příkaz, nebo jen vyhověla mojí žádosti.</p> <p>„Copak potřebuješ?“ Zastavila se na dosah.</p> <p>Protáhla jsem ruku mřížemi a nastavila ji. Chvíli na ni hleděla, pak vložila svoji ruku do mé.</p> <p>„Amber,“ řekla jsem vážně a zadívala se jí do očí. „Chad bude v bezpečí. Slibuju.“</p> <p>Svědomitě přitakala. „Postarám se o něj.“</p> <p>„Ne.“ Polkla jsem a vložila do hlasu autoritu. „Jsi mrtvá, Amber.“ Její výraz se nezměnil. Přimhouřila jsem oči v co nejlepší imitaci Adama. „<emphasis>Uvěř mi.</emphasis>“</p> <p>Tvář se jí rozzářila příšerným falešným úsměvem. Chystala se něco říct, najednou ale pohlédla dolů na moji ruku, pak na Corbana a Chada − který si jí ještě pořád nevšiml.</p> <p>„Jsi mrtvá,“ zopakovala jsem.</p> <p>Zhroutila se. Nebyl to ladný ani jemný pohyb. Její hlava dutě praštila o zem a nadskočila.</p> <p>„Může ji znovu ovládnout?“ zeptal se Corban naléhavě.</p> <p>Klekla jsem si a zavřela oči. „Ne,“ ujistila jsem ho s větším přesvědčením, než jsem cítila. Kdo ví, co Blackwood všechno dokáže? Ale její manžel potřeboval uvěřit, že to pro ni skončilo. V každém případě už v těle nebude přebývat Amber. Amber zemřela.</p> <p>„Děkuji,“ řekl mi se slzami v očích. Utřel si tvář a poplácal Chada po rameni.</p> <p>„Hej, chlapče,“ řekl a ucouvl, aby Chad viděl Ambeřino tělo. Dlouho spolu hovořili. Corban se tvářil nezlomně a dovolil tak synovi, aby ho ještě jeden den považoval za Supermana.</p> <p>Ustlali jsme si tak daleko od Ambeřina těla, jak jen to šlo. Přisunuli si postel k mé cele a spali na ní společně, já si lehla na podlahu vedle nich. Chad natáhl ruku skrz mříže a položil mi ji na rameno. Podlaha cely mohla být lůžkem s hřeby, stejně bych usnula.</p> <p>*</p> <p>„Mercy?“</p> <p>Hlas jsem nepoznávala − ale to ani betonovou podlahu pod tváří. Pohnula jsem se a ihned zalitovala. Všechno mě bolelo.</p> <p>„Mercy, je tma a Blackwood brzy přijde.“</p> <p>Posadila jsem se a pohlédla přes místnost na dubového muže. „Dobrý večer.“ Nepoužila jsem jeho jméno. Některým fae se nelíbilo, když jste je oslovovali jménem, a podle toho, jak často to Blackwood dělal, dubový muž k nim asi patřil. Nechtěla jsem mu poděkovat, ale marně jsem se snažila vymyslet, jak mu projevit vděk za to, že vyhověl mojí žádosti.</p> <p>„Něco zkusím,“ řekla jsem nakonec. Zavřela jsem oči a zavolala Stefana. Když jsem dospěla k závěru, že víc udělat nemůžu, znovu jsem oči otevřela a promasírovala si bolavý krk.</p> <p>„O co se chceš pokusit?“ zeptal se Corban.</p> <p>„To ti nemůžu říct,“ řekla jsem. „Je mi to velmi líto. Jenže Blackwood se to nesmí dozvědět − a nejsem si jistá, jestli to fungovalo.“ Ale měla jsem dojem, že ano. Stefana jsem nikdy necítila tak jako Adama. Blackwoodovi se ještě nepodařilo mě ovládnout, a to znamenalo, že by mě Stefan mohl pořád slyšet. Doufala jsem.</p> <p>Pokusila jsem se spojit i s Adamem. Ale necítila jsem jeho ani smečku. Asi to bylo jen dobře. Blackwood tvrdil, že je na vlkodlaky připravený, a já mu věřila.</p> <p>Blackwood se neobjevil. Všichni jsme se snažili nevšímat si Amber a já byla ráda, že je ve sklepě chladno. Ani duchové se neukázali. Mluvili jsme o upírech, až jsem jim pověděla všechno, co jsem věděla, vynechala jsem jen jména.</p> <p>Neobjevil se ani Stefan.</p> <p>Po dlouhých hodinách nudy a po trapných okamžicích, kdy někdo potřeboval použít kbelík, jsem se znovu pokusila usnout. Zdálo se mi o ovcích. O spoustě ovcí.</p> <p>*</p> <p>Někdy kolem poledne následujícího dne jsem začala litovat, že jsem nesnědla jídlo, které Amber uvařila. Ale hlavně jsem měla žízeň. Objevila se i vílí hůl, ale já jí řekla, ať jde pryč a zůstane v bezpečí. Poručila jsem jí to tiše, aby si jí nikdo nevšiml. Když jsem znovu pohlédla do kouta, kde stála, byla ta tam.</p> <p>Chad naučil mě a dubového muže klít ve znakové řeči a taky hláskovat prsty. Bolely mě z toho ruce, ale on se aspoň zaměstnal.</p> <p>Že nás Blackwood opět sleduje, jsme poznali podle toho, že Corban zmlkl uprostřed věty. Po několika minutách otočil hlavu a Blackwood vešel.</p> <p>Upír na mě zle pohlédl. „A kde teď mám sehnat novou kuchařku?“ Odnesl tělo a po několika hodinách se vrátil s jablky, pomeranči a balenou vodou, které nám bez zájmu hodil přes mříže.</p> <p>Ruce mu páchly Amber, hnilobou a hlínou. Asi ji někde zahrabal.</p> <p>Odvedl Corbana. Když se Chadův otec vrátil, byl tak slabý, že klopýtal, a na krku měl další kousnutí.</p> <p>„Můj přítel je v tom lepší než vy,“ prohlásila jsem povýšeně, protože se Blackwood zastavil v otevřených dveřích klece a zadíval se na Chada. „Po jeho kousnutích nezůstávají modřiny.“</p> <p>Upír práskl dveřmi cely, zamkl je a klíč schoval do kapsy u kalhot. „Kdykoli otevřeš pusu, žasnu nad tím, že ti marok už dávno nezakroutil krkem,“ řekl a pousmál se. „Dobrá. Hladovím kvůli tobě, takže mě můžeš nakrmit.“</p> <p>Kvůli mně… Když jsem Amber vystrnadila z jejího těla, musela jsem mu ublížit. Dobře. Teď už jen stačilo, aby nadělal spoustu dalších zombie, nebo jak jim vlastně říkal. Pak je budu moct taky odstranit. Tím bych ho mohla oslabit dost na to, abychom ho zničili. Ale na druhou stranu nejbližší lidé, ze kterých mohl udělat zombie, jsme byli my.</p> <p>Otevřel dveře mojí klece a já se musela vší silou soustředit na přítomnost, abych nezačala panikařit. Bojovala jsem s ním. Myslím, že to nečekal.</p> <p>Roky karate zdokonalily moje reflexy a byla jsem rychlejší, než by lidé měli být. Ale zároveň jsem byla slabá − jedno jablko denně možná pomáhá předcházet nemocem, ale samo o sobě není nejlepší dietou pro optimální výkon. Po chvíli, která byla příliš krátká, než aby bylo moje ego spokojené, mě uvěznil.</p> <p>Tentokrát mě nechal při vědomí, když se mi zakousl do krku. Celou dobu to bolelo, takže to byl buďto další trest, anebo mu problém činila Stefanova předchozí kousnutí, nevěděla jsem o něm dost, abych to mohla určit. Když se mě na oplátku pokusil nakrmit svojí krví, ze všech sil jsem se mu vzepřela, až mě nakonec popadl za čelist a přinutil mě pohlédnout mu do očí.</p> <p>Probudila jsem se na opačné straně klece. Blackwood byl pryč. Chad ze sebe vyrážel zvuky a snažil se upoutat moji pozornost. Zvedla jsem se na čtyři. Když jsem zjistila, že se dál nevyškrábu, posadila jsem se, namísto abych vstala. Chadovy smutné, zoufalé zvuky utichly. Použila jsem znak pro velmi jadrnou nadávku a pomalu jsem nešikovnými prsty hláskovala: „A dost. Už se k němu nebudu chovat mile. Příště ho skalpuju.“</p> <p>Pousmál se. Corban seděl uprostřed klece a zíral na škrábanec na podlaze.</p> <p>„No, dubový muži,“ řekla jsem unaveně. „Je den nebo noc?“</p> <p>Než mohl odpovědět, zhmotnil se v mojí kleci Stefan. Tupě jsem na něj mrkala. Přestala jsem doufat, že se objeví, ale uvědomila jsem si to až ve chvíli, kdy stál přede mnou. Natáhla jsem ruku a lehce se ho dotkla, abych se ujistila, že je skutečný.</p> <p>Poplácal mě po ruce a rychle vzhlédl, jako by viděl stropem do patra nad námi. „Ví, že jsem tady. Mercy…“</p> <p>„Musíš odnést Chada,“ řekla jsem mu naléhavě.</p> <p>„Chada?“ Stefan se zadíval stejným směrem jako já a ztuhl. Začal vrtět hlavou.</p> <p>„Blackwood mu zabil mámu a udělal z ní zombii, která o něj pečovala, dokud jsem ji natrvalo nezabila,“ vysvětlila jsem. „Chad musí do bezpečí.“</p> <p>Zíral na chlapce, který naopak zíral na něj. „Když ho odsud odnesu, nebudu se moct několik nocí vrátit. Budu v bezvědomí a nikdo kromě mě neví, kde jsi. Teda až na Marsilii.“ Její jméno doslova vyplivl, jako by se s ní ještě neusmířil. „A ona nepohne prstem, aby ti pomohla.“</p> <p>„Dokážu přežít několik nocí,“ ujistila jsem ho.</p> <p>Stefan zaťal ruce v pěst. „Pokud to udělám,“ řekl mi prudce, „pokud to udělám a ty přežiješ, odpustíš mi ty zabité.“</p> <p>„Dobrá,“ odvětila jsem. „Teď odsud dostaň Chada.“</p> <p>Zmizel a znovu se objevil vedle Chada. Začal mu něco říkat znakovou řečí, ale oba jsme slyšeli, jak Blackwood pádí dolů po schodech.</p> <p>„K Adamovi nebo k Samuelovi,“ řekla jsem naléhavě.</p> <p>„Ano,“ odpověděl Stefan. „Zůstaň naživu.“</p> <p>Počkal, dokud jsem nekývla, pak zmizel i s Chadem.</p> <p>*</p> <p>Blackwooda rozčílilo víc to, že mu Stefan vnikl do domu, než Chadův útěk. Zuřil a řval a mě napadlo, že pokud mě nepřestane bít, nebudu možná moct dodržet slib, který jsem dala Stefanovi.</p> <p>Očividně dospěl ke stejnému závěru. Zíral na mě. „Dokážu jiným upírům zabránit vstoupit do svého domu. Ale bude mě to stát hodně sil a tvůj přítel Corban asi nepřežije moji žízeň.“ Sklonil se ke mně. „Ach, konečně se bojíš. Dobře.“ Zhluboka se nadechl, jako znalec vína vůně mimořádně kvalitního ročníku.</p> <p>Odešel.</p> <p>Schoulila jsem se na podlaze a utrápeně se objala − a přitiskla si k hrudi vílí hůl. Dubový muž se pohnul.</p> <p>„Mercy, co to tam máš?“</p> <p>Zvedla jsem ruku a malátně holí zamávala. Nebolelo to tolik, jak jsem se obávala.</p> <p>Dubový muž se na okamžik odmlčel, pak s posvátnou úctou řekl: „Odkud se tu vzala?“</p> <p>„Není to moje vina,“ namítla jsem. Chvíli trvalo, než jsem se posadila, ale pak jsem si uvědomila, že se Blackwood musel mít pod kontrolou víc, než jsem si myslela, protože jsem neměla nic zlomeného. Sice jsem byla jedna velká modřina, ale nic mi nezlomil.</p> <p>„Co tím myslíš?“ zeptal se dubový muž.</p> <p>„Pokoušela jsem se ji vrátit,“ vysvětlila jsem, „ale pořád se objevuje. Řekla jsem jí, že tohle není dobré místo a že by měla zmizet, ale ona se po chvíli vždycky znovu objeví.“</p> <p>„Mohu se na ni s tvým svolením podívat?“ zeptal se formálně.</p> <p>„Jasně,“ řekla jsem a pokusila se mu hůl hodit. Měla jsem to zvládnout. Naše klece od sebe nestály dál než tři metry, ale… modřiny mi ztěžovaly pohyb.</p> <p>Hůl přistála na podlaze mezi námi. Když jsem se na ni ale polekaně zadívala, přikutálela se zpátky ke mně a zastavila se, až cvakla o mříže.</p> <p>Potřetí už ji dubový muž chytil.</p> <p>„Ach, Lughu, báječné dílo,“ broukal a hladil tu věc. Opřel se o ni tváří. „Sleduje tě, protože ti dluží službu, Mercy.“ Usmál se. Vrásky a záhyby v jeho tmavé tváři se probudily k životu a černé oči se fialově rozzářily. „A protože tě má ráda.“</p> <p>Chystala jsem se něco říct, ale přerušila mě vlna magie.</p> <p>Dubovému muži zmizel úsměv z tváře. „Magie domácího skřítka,“ řekl mi. „Chce zatarasit druhému upírovi vstup. Domácí skřítka, kterou zajal ještě přede mnou, dosáhla vysvobození na jaře. Pořád skoro plně ovládá její magii.“ Podíval se na Corbana. „<emphasis>Opravdu</emphasis> vyhladoví.“</p> <p>Mohla jsem udělat jen jedno, i když to znamenalo, že poruším slovo, které jsem dala Stefanovi. Ale nemohla jsem Blackwoodovi jen tak dovolit zabít Corbana.</p> <p>Svlékla jsem se a <emphasis>proměnila.</emphasis> Mezery mezi mřížemi byly úzké, ale doufala jsem, že ne příliš.</p> <p>Kojoti jsou štíhlí. Velice štíhlí. Když jsem někudy prostrčila hlavu, věděla jsem, že tudy prolezu celá. Před klecí jsem se otřásla a sledovala, jak se dveře otvírají.</p> <p>Blackwood se nedíval po mně, soustředil se na Corbana. Proto jsem mohla zasadit první ránu.</p> <p>Rychlost je jediná fyzická schopnost, kterou mám. Jsem stejně rychlá jako většina vlkodlaků − a ze zkušenosti jsem věděla, že i jako většina upírů.</p> <p>Po ranách, které mi Blackwood zasadil − a také kvůli nedostatku jídla a množství krve, již mi vysál − jsem měla být slabá a pomalejší. Ale výměna krve s upírem měla i vedlejší efekty. Na to jsem zapomněla. Jeho krev mi dodala sílu.</p> <p>Z celého srdce jsem si přála vážit aspoň sto kilo namísto patnácti. Přála jsem si mít delší zuby a ostřejší drápy − dokázala jsem mu totiž zasadit jen povrchová zranění, která si léčil stejně rychle, jako jsem mu je způsobovala.</p> <p>Popadl mě a mrštil mnou o betonovou stěnu. Zdálo se mi, že letím zpomaleně. Stačila jsem se přetočit a naletět do ní nohama namísto bokem, jak zamýšlel. Měla jsem dost síly odrazit se nezraněná, dopadnout na zem a vrhnout se zpátky do útoku.</p> <p>Ale tentokrát jsem neměla na své straně moment překvapení. Kdybych se dala na útěk, nechytil by mě. Ale zblízka byla výhoda rychlosti menší než nevýhoda velikosti. Zakousla jsem se mu do ramene a zranila ho, ale chtěla jsem ho zabít − a bylo nemožné, aby kojot, ať už jakkoli rychlý nebo silný, zabil upíra.</p> <p>Uskočila jsem a hledala mezeru v jeho obraně… když tu najednou padl obličejem na betonovou podlahu. Ze zad mu jako žerď vítězného praporu trčela vycházková hůl.</p> <p>„Kdysi jsem býval dobrý oštěpař,“ řekl dubový muž. „A Lugh byl ještě lepší. Cokoli, co vyrobil, se dalo v případě potřeby použít jako oštěp.“</p> <p>Udýchaně jsem na něj zírala, pak jsem pohlédla dolů na Blackwooda. Pohnul se.</p> <p>Proměnila jsem se zpátky v člověka, protože v lidské podobě jsem si lépe poradila s dveřmi. Pak jsem se rozběhla do kuchyně, kde snad měl nůž dost velký na to, aby prořízl kost.</p> <p>V dřevěném bloku vedle kuchyňského dřezu jsem objevila nejen velký nůž, nýbrž i sekáček na maso. Popadla jsem je oba a rozběhla se zpátky dolů.</p> <p>Dveře byly zavřené a klika odmítla povolit. „Pusť mě dovnitř,“ poručila jsem a sotva jsem poznávala svůj hlas.</p> <p>„Ne. Ne,“ ozval se John. „Nemůžeš ho zabít. Zůstanu <emphasis>sám.</emphasis>“</p> <p>Ale dveře se otevřely a na tom jediném záleželo.</p> <p>Johna jsem nikde neviděla, ale vedle Blackwooda klečela Catherine. Vzhlédla ke mně, ale víc pozornosti věnovala umírajícímu (v to jsem aspoň doufala) upírovi.</p> <p>„Dej mi napít, drahoušku,“ broukala. „Dovol mi to a já se o ni postarám.“</p> <p>Podíval se na mě a pokusil se zvednout na rukou. „Pij,“ řekl a usmál se.</p> <p>Vítězoslavně zavýskla a sklonila hlavu.</p> <p>Pořád ještě pila, když sekáček prosvištěl její nehmotnou hlavou a čistě rozťal Blackwoodovi krk. Sekyra by byla lepší, ale díky síle, která mi stále kolovala žilami, splnil úkol i sekáček. Druhým seknutím jsem mu oddělila hlavu úplně od těla.</p> <p>Odkutálela se mi k nohám, dotkla se mých prstů a já ucouvla. V rukou jsem držela nože, neměla jsem však kdy cítit radost či nevolnost nad tím, co jsem udělala. Ani ne dva metry ode mě se totiž zhmotnila Catherine a babičkovsky se usmívala.</p> <p>Rozesmáté rty měla zrudlé Blackwoodovou krví. „Zemři,“ řekla a hmátla po mně.</p> <p>Loni do nás sensei šest měsíců vtloukal techniky boje s chladnou zbraní. Nože nebyly na něco podobného dostatečně vyvážené, ale ušly. Byla to skutečná řezničina a já se k ní dokázala uchýlit jen proto, že jsem zoufale lpěla na přítomnosti. Podlaha i stěny, celá místnost byla zbrocená krví. A ona pořád odmítala zemřít… anebo spíše už byla mrtvá. Noži jsem si ji držela od těla, ale zdálo se, že na ni rány, které jsem jí zasadila, nepůsobí.</p> <p>„Hoď mi hůl,“ řekl dubový muž tiše.</p> <p>Upustila jsem nůž a volnou rukou chytila hůl. Vyklouzla Blackwoodovi ze zad tak lehce, jako by tam nechtěla být. Měla jsem dojem, jako by její konec byl velmi ostrý, ale soustředila jsem se na Catherine, takže jsem si tím nemohla být jistá.</p> <p>Hodila jsem hůl dubovému muži a zatlačila Catherine pryč od Corbanovy klece. Když jsem usekla Blackwoodovi hlavu, zhroutil se Corban na zem podobně jako Ambeřina mrtvola. Doufala jsem, že není mrtvý, ale i kdyby byl, nemohla bych s tím nic udělat.</p> <p>Koutkem oka jsem zahlédla, jak dubový muž olízl zakrvácenou hůl aspoň dvacet centimetrů dlouhým jazykem. „Mrtvá krev je nejlepší,“ řekl. Pak se ohnal holí po vnější zdi a pronesl slovo…</p> <p>Následný výbuch mi podrazil nohy a odhodil mě na Blackwoodovu mrtvolu. Něco mě praštilo do temene.</p> <p>*</p> <p>Zírala jsem na sluneční paprsky, které mi ozařovaly ruku. Chvíli trvalo, než mi došlo, že ať už mě praštilo cokoli, muselo mě to omráčit. Pod rukou jsem cítila hromádku popela a ucukla jsem. V popelu ležel klíč. Byl pěkný, zdobně kovaný. Musela jsem sebrat všechnu vůli, abych sáhla do Blackwoodových ostatků a vytáhla ho. Bolel mě každičký kousek těla, ale modřiny, které mi upír způsobil po Chadově útěku, z velké části zmizely. A ty ostatní se vytrácely před očima.</p> <p>Nechtěla jsem o tom dlouze přemýšlet.</p> <p>Dubový muž natáhl ruku skrz mříže, ale na sluneční svit, který proudil do sklepení dírou po holi ve zdi, nedosáhl. Oči měl zavřené.</p> <p>Otevřela jsem klec, ale nepohnul se. Musela jsem ho z ní vytáhnout. Nevěnovala jsem pozornost tomu, jestli dýchá, nebo ne. Tedy alespoň jsem se snažila si toho nevšímat. No a co, že nedýchá? pomyslela jsem si. Fae je velmi těžké zabít.</p> <p>„Mercy?“ Byl to Corban.</p> <p>Chvíli jsem na něj zírala a snažila se vymyslet co dál.</p> <p>„Mohla bys mi odemknout dveře?“ požádal tiše a něžně. Jako by mluvil s pomatenou ženskou.</p> <p>Pohlédla jsem dolů na sebe a uvědomila si, že jsem nahá a od hlavy až k patě umazaná od krve. Sekáček na maso jsem pořád pevně svírala v levé ruce. Křečovitě se mi sevřela a já měla co dělat, abych ho odhodila na zem.</p> <p>Klíč odemkl i dveře Corbanovy cely.</p> <p>„Chad je u přátel,“ řekla jsem. Slova mi lehce splývala a já poznala, že jsem trochu v šoku. To poznání pomohlo, takže jsem pokračovala už zřetelněji: „U přátel, kteří ho dokáží ochránit před běsnícím upírem.“</p> <p>„Děkuji,“ řekl. „Byla jsi v bezvědomí hodně dlouho. Jak se cítíš?“</p> <p>Znaveně jsem se usmála. „Bolí mě hlava.“</p> <p>„Půjdeme tě umýt.“</p> <p>Odvedl mě nahoru po schodech. Ani mě nenapadlo vzít si s sebou šaty, dokud jsem nestála sama v obrovské zlatočerné koupelně. Pustila jsem sprchu.</p> <p>„Johne,“ řekla jsem. Neobtěžovala jsem se ho hledat, protože jsem ho cítila. „Už nikdy nikomu neublížíš.“ Cítila jsem tlak magie, který mi prozradil, že jsem svojí schopností ovlivňovat duchy zapůsobila i na něj. A tak jsem dodala: „A zmiz z téhle koupelny.“</p> <p>Drhla jsem se, dokud mě nezačala bolet kůže, pak jsem se zabalila do ručníku, do kterého bych se vešla třikrát. Když jsem vyšla ven, Corban pochodoval sem a tam po chodbě před koupelnou.</p> <p>„Komu mám kvůli něčemu takovému zavolat?“ zeptal se. „Nevypadá to dobře. Blackwood zmizel; Amber je mrtvá − a pravděpodobně zahrabaná na zahradě. Jsem právník, a kdybych byl svůj vlastní klient, poradil bych si, abych se přiznal, vyhnul se soudu a přijal nižší trestní sazbu, pokud by mi ji vůbec dali.“</p> <p>Byl vyděšený.</p> <p>Konečně mi došlo, že jsme přežili. Blackwood a duch laskavé, babičkovské upírky zmizeli. Tedy aspoň jsem doufala, že duch zmizel. Druhou hromádku popela jsem ve sklepě nenašla.</p> <p>„Viděl jsi tu druhou upírku?“ zeptala jsem se ho.</p> <p>Prázdně se na mě zadíval. „Druhou upírku?“</p> <p>„To je jedno,“ řekla jsem mu. „Sluneční svit ji asi zabil.“</p> <p>V koutě obývacího pokoje jsem na stolku našla telefon. Vytočila jsem číslo Adamova mobilu.</p> <p>„Ahoj,“ řekla jsem. Znělo to, jako bych celou noc kouřila cigára.</p> <p>„Mercy?“ Hned jsem věděla, že jsem v bezpečí.</p> <p>Posadila jsem se na podlahu. „Ahoj,“ řekla jsem znovu.</p> <p>„Chad nám prozradil, kde jste,“ řekl mi. „Jsme asi dvacet minut od vás.“</p> <p>„Chad?“ Věděla jsem, že Stefan bude pořád v bezvědomí. Vůbec mě nenapadlo, že by jim Chad mohl říct, kde nás hledat. To ode mě bylo hloupé. Potřeboval jenom kus papíru.</p> <p>„Je Chad v pořádku?“ zeptal se Corban naléhavě.</p> <p>„Je,“ ujistila jsem ho. „A je na cestě zpátky s kavalerií.“</p> <p>„Vypadá to, že už nás nepotřebujete.“</p> <p><emphasis>Potřebuji.</emphasis></p> <p>„Blackwood je mrtvý,“ řekla jsem Adamovi.</p> <p>„Napadlo mě to, když voláš,“ řekl Adam.</p> <p>„Kdyby nebylo dubového muže, asi by to dopadlo špatně,“ odvětila jsem. „Myslím, že je mrtvý.“</p> <p>„Pak zemřel čestnou smrtí,“ ozval se Samuel. „Zemřít v boji s netvory temnoty není špatná věc, Mercy. Chad se ptá na otce.“</p> <p>Utřela jsem si obličej a sebrala myšlenky. „Pověz mu, že je v pořádku. Oba jsme.“ Sledovala jsem, jak mi z nohou mizí modřiny. „Mohli byste… mohli byste se zastavit v hračkářství a koupit mi žluté autíčko? A přivézt ho s sebou?“</p> <p>Na okamžik se rozhostilo ticho. „Žluté autíčko?“ zeptal se Adam.</p> <p>„Jo.“ Pak jsem si na něco vzpomněla. „Adame, Corban se bojí, že ho policie obviní z Ambeřiny vraždy − a pravděpodobně i z Blackwoodovy, i když nenajdou tělo.“</p> <p>„Věř mi,“ řekl Adam. „O všechno se postaráme.“</p> <p>„Dobrá,“ řekla jsem. „Děkuju.“ Pak mě napadlo ještě něco. „Upíři se budou chtít Chada s Corbanem zbavit. Ví toho příliš.“</p> <p>„Víte o nich jen ty, Stefan a smečka,“ řekl Adam. „Smečku to nezajímá a Stefan je nezradí.“</p> <p>„Hej,“ řekla jsem mu lehce a přitiskla si sluchátko k tváři tak silně, až to bolelo. „Miluju tě.“</p> <p>„Za chvíli jsem tam.“</p> <p>*</p> <p>Nechala jsem Corbana v obýváku a neochotně sešla po schodech dolů. Nechtěla jsem vědět jistě, že je dubový muž mrtvý. Nechtěla jsem se postavit Catherine, pokud tu pořád někde je − určitě by mě zabila, kdyby mohla. Ale taky jsem nechtěla být nahá, až se Adam objeví.</p> <p>Dubový muž zmizel. Dospěla jsem k názoru, že je to dobře. Pokud jsem věděla, fae se po smrti nerozpadají v prach a nemizí. Takže když tu nebyl, znamenalo to, že odešel.</p> <p>„Děkuju,“ zašeptala jsem, protože mě nemohl slyšet. Pak jsem se oblékla a vyběhla nahoru po schodech, abych s Corbanem počkala na záchranu.</p> <p>Když se Adam objevil, měl s sebou žluté autíčko, přesně jak jsem žádala. Byl to model VW Brouka. Díval se, jak jsem ho vytáhla z obalu, a následoval mě dolů po schodech do malé místnosti, kde jsem se poprvé probudila. Položila jsem autíčko na postel.</p> <p>„To je pro tebe,“ řekla jsem.</p> <p>Nikdo mi neodpověděl.</p> <p>„Povíš mi, co to mělo znamenat?“ zeptal se Adam, když jsme se vrátili zpátky nahoru.</p> <p>„Jednou,“ řekla jsem. „Až si budeme u táboráku vyprávět strašidelné historky a já tě budu chtít vyděsit.“</p> <p>Usmál se a pevně mě objal kolem ramen. „Pojeďme domů.“</p> <p>Sevřela jsem v ruce řetízek s ovečkou, který jsem našla na stolku vedle telefonu, jako by ho tam pro mě někdo nechal.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><p>13.</p> <p><image xlink:href="#_10.jpg" />Následující sobotu jsme natřeli garáž. Wulfe splnil slib a odstranil ze dveří zkřížené hnáty. Mohl aspoň přetřít dveře, ale odstranil jenom kosti a graffiti se nedotkl. Vsadila bych se, že to udělal proto, aby mě naštval.</p> <p>Gabrielovy sestry hlasovaly pro růžovou barvu a byly nesmírně zklamané, když jsem trvala na bílé. A tak jsem jim slíbila, že můžou natřít na růžovo dveře.</p> <p>Garáži to nemohlo uškodit, ne?</p> <p>„Garáži to nemůže uškodit, ne?“ řekla jsem Adamovi, když zíral na zářivě růžové dveře.</p> <p>Zasmál se a zavrtěl hlavou. „Mercy, i ve tmě na ně musím mžourat. Hej, už vím, co ti dám k narozeninám,“ řekl. „Růžové nebo fialové gola klíče. Možná s leopardím potiskem.“</p> <p>„To si mě pleteš s mojí matkou,“ řekla jsem důstojně. „Dveře jsme přestříkaly levnou barvou ve spreji − žádná seriózní firma nemá podobně křiklavou barvu ve své nabídce. Za pár týdnů bude z růžové bledě oranžová. Pak si je najmu, aby dveře natřely na hnědo nebo na zeleno.“</p> <p>„Policie prohledala Blackwoodův dům,“ řekl Adam. „Nenašli ani stopu po Blackwoodovi nebo Amber. Podle oficiální zprávy Amber s Blackwoodem utekla.“ Povzdychl si. „Já vím, že to není fér vůči Amber a poškodí to její pověst, ale na nic lepšího jsme nepřišli, pokud jsme z toho chtěli vynechat jejího manžela.“</p> <p>„Lidé, na kterých záleží, znají pravdu,“ řekla jsem. Amber neměla žádnou blízkou rodinu. Rozhodla jsem se, že za pár měsíců vyrazím do Mesy v Arizoně, kde teď žila Char. Povím jí pravdu, protože Char byla jediná další osoba, o kterou Amber stála. „Nikdo se kvůli tomu nedostane do potíží, že ne?“</p> <p>„Lidé, na nichž záleží, znají pravdu,“ odpověděl a pousmál se. „Neoficiálně vyděsil Blackwood spoustu lidí a ti jsou rádi, že zmizel. Nikdo po něm nebude dlouze pátrat.“</p> <p>„Dobře.“ Dotkla jsem se jasně bílé stěny vedle dveří. Vypadala líp. Doufala jsem, že neodradí zákazníky. Lidi byli divní. Moji zákazníci viděli sešlou garáž a věděli, že ušetří, protože jsem neinvestovala do zbytečných okras.</p> <p>Timova sestřenice Courtney zaplatila za barvu i za práci a já na oplátku nevznesla obvinění. Řekla jsem si, že už trpěla dost.</p> <p>„Slyšel jsem, že jste se Zeem uzavřeli dohodu ohledně garáže.“</p> <p>Kývla jsem. „Musím mu dluh okamžitě splatit − řekl to, a protože je fae, musí se to stát. Ale on mi na to půjčí a za stejných podmínek jako předtím.“</p> <p>Zakřenil se a otevřel mi růžové dveře. „Takže mu budeš splácet stejnou částku jako předtím?“</p> <p>„Přišel s tím strýček Mike a Zeemu se to líbilo.“ Spíše ho to pobavilo. Fae mají divný smysl pro humor.</p> <p>Stefan seděl na židli vedle pokladny. Strávil dvě noci v bezvědomí v Adamově sklepě, pak zmizel, aniž by s kýmkoli promluvil.</p> <p>„Ahoj, Stefane,“ řekla jsem.</p> <p>„Přišel jsem, abych ti řekl, že už nás k sobě neváže žádné pouto,“ řekl formálně. „Blackwood ho zlomil.“</p> <p>„Kdy?“ zeptala jsem se. „Neměl na to čas. Odpověděl jsi na moje zavolání − a krátce potom Blackwood zemřel.“</p> <p>„Asi se znovu napil tvojí krve,“ řekl Stefan. „Když mi Adam zavolal, že jsi zmizela, nedokázal jsem tě najít.“</p> <p>„Tak jak jsi to udělal?“ zajímala jsem se.</p> <p>„S pomoci Marsilie.“</p> <p>Zadívala jsem se na něj, ale nedokázala jsem z jeho výrazu vyčíst, co musel překousnout, aby ji požádal o pomoc. Anebo co od něj žádala na oplátku.</p> <p>„Neřekl jsi mi to,“ ozval se Adam. „Šel bych s tebou.“</p> <p>Upír se ponuře usmál. „Pak by mi neprozradila vůbec nic.“</p> <p>„Věděla, kde má Blackwood sídlo?“ zeptal se Adam.</p> <p>„V to jsem doufal.“ Stefan vzal do ruky pero a pohrával si s ním. Asi jsem ho jako poslední použila já, protože mu na prstech ulpěla černá kolomaz. „Jenže nevěděla. Dala ale Mercy vzkaz pro mě s pečetí z vosku a krve. Její krve. Dokázala ho vystopovat. A protože ho objevila u Spokane, byli jsme si jistí, že ho má Mercy pořád u sebe.“</p> <p>To mi něco připomnělo. Vytáhla jsem pomačkaný dopis ze zadní kapsy. Pračkou neprošel jen proto, že Samuel měl ve zvyku kontrolovat před praním kapsy oděvů. Tvrdil, že šroubky a matičky dělají v sušičce příšerný rámus − asi mi tím chtěl něco říct, ale možná jsem paranoidní.</p> <p>Stefan si dopis vzal, jako by měl každým okamžikem vybuchnout. Otevřel ho a přečetl si obsah. Když skončil, zmačkal ho v pěsti a zadíval se do kouta.</p> <p>„Moji lidé jsou v bezpečí,“ řekl tichým, kontrolovaným hlasem. „S Wulfem je odvedli a přesvědčili mě o tom, že zemřeli. Bylo nutné, abych uvěřil, že jsou mrtví a Marsilie už mě nechce v klanu. Ukryla je a jsou v bezpečí.“ Odmlčel se. „Chce, abych se vrátil domů.“</p> <p>„Co uděláš?“ zeptal se Adam.</p> <p>Byla jsem si docela jistá, že to vím. Ale doufala jsem, že ji napřed přinutí pykat. Možná jeho lidi nezabila, ale ublížila jim − Stefan to cítil.</p> <p>„Zvážím to,“ řekl. Ale uhladil dopis a znovu si ho přečetl.</p> <p>„Hej, Stefane,“ řekla jsem.</p> <p>Vzhlédl.</p> <p>„Jsi báječný, víš to? Vážím si toho, jak moc jsi pro mě riskoval.“</p> <p>Usmál se a opatrně dopis složil. „No, ty jsi taky báječná. Pokud bys někdy zase ráda byla večeří…“ Zmizel, aniž by se rozloučil.</p> <p>„Raději si vezmi kabelku,“ řekl Adam. „Nechceme přijít pozdě.“</p> <p>Adam mě plánoval vzít do Richlandu, kde místní operní soubor hrál <emphasis>Piráty z</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>Penzance.</emphasis> Gilbert a Sullivan, piráti a žádní upíři, jak mi slíbil.</p> <p>Bylo to skvělé představení. Smála jsem se, až jsem z toho ochraptěla, a když jsme odcházeli, broukala jsem si poslední melodii. „Ano,“ řekla jsem mu. „Chlapík, který hrál krále pirátů, byl úžasný.“</p> <p>Zastavil se.</p> <p>„Co?“ zeptala jsem se a zamračila se, když se široce zakřenil.</p> <p>„Neřekl jsem, že se mi král pirátů líbil,“ upozornil.</p> <p>„Ach.“ Zavřela jsem oči − a našla ho. Vřelou, pronikavou přítomnost na okraji vnímání. Když jsem oči znovu otevřela, stál přímo přede mnou. „Bezva,“ řekla jsem. „Jsi zpátky.“</p> <p>Líně mě políbil. Když skončil, byla jsem víc než připravená vrátit se domů. Rychle.</p> <p>„A dobrá nálada je zpět,“ řekl vážně.</p> <p>*</p> <p>Spát jsem šla domů. Samuel pracoval až do brzkých ranních hodin a já chtěla být doma, až se vrátí.</p> <p>Ale před vchodem jsem se zastavila, protože se něco změnilo. Zhluboka jsem se nadechla, necítila jsem však, že by se kolem plížili upíři. Vedle okna z ložnice ale rostl dub.</p> <p>Když jsem to ráno odcházela do práce, nebyl tam. Ale teď tam rostl, kmínek měl skoro pět centimetrů v obvodu a větve byly vyšší než karavan. Neviděla jsem žádné známky čerstvě poryté hlíny, jen strom. Listí začínalo s podzimem měnit barvu.</p> <p>„Není zač,“ řekla jsem. Obrátila jsem se k domu a zakopla o hůl. „Hej, jsi zpátky.“</p> <p>Položila jsem ji na postel, šla se osprchovat, a když jsem se vrátila, pořád tam byla. Oblékla jsem si Adamovu flanelovou košili, protože podzimní noci byly chladné a můj spolubydlící odmítal zvýšit teplotu. A protože voněla Adamem.</p> <p>Když se ozval zvonek u dveří, natáhla jsem si šortky a hůl nechala na místě.</p> <p>Na verandě stála Marsilie. Na sobě měla bokovky džíny a černý svetr s hlubokým výstřihem.</p> <p>„Dnes večer byl otevřen můj dopis,“ řekla mi.</p> <p>Založila jsem si paže na hrudi a odmítla ji pozvat dovnitř. „Správně, dala jsem ho Stefanovi.“</p> <p>Podupávala nohou. „Přečetl si ho?“</p> <p>„Nezabila jste jeho lidi,“ řekla jsem znuděně. „Jen jste jim ublížila a zpřetrhala jejich vazby, aby si myslel, že zemřeli.“</p> <p>„Nesouhlasíte?“ Pozvedla obočí. „Kterýkoli jiný pán by je zabil, bylo by to snazší. Kdyby byl sám sebou, věděl by, co jsme udělali.“ Usmála se. „Ach, chápu. Dělala jste si o jeho ovce starosti. Je lepší něco si protrpět, ale žít, nemyslíte?“</p> <p>„Co chcete?“ zeptala jsem se.</p> <p>Její tvář ztratila všechen výraz a mě napadlo, že neodpoví. „Stefan si přečetl dopis, ale nevrátil se.“</p> <p>„Mučila jste ho,“ odsekla jsem dopáleně. „Chtěla jste ho donutit udělat něco, co by nikdy dobrovolně neudělal…“</p> <p>„Lituji, že vás nezabil,“ prohlásila upřímně. „Ale zranilo by ho to. Znám Stefana. Znám jeho sebekontrolu. Nikdy jste nebyla v nebezpečí.“</p> <p>„On tomu nevěří,“ řekla jsem jí. „Teď mu předhodíte kost. ‚Podívej, Stefane, ve skutečnosti jsme tvoje lidi nezabili. Mučili jsme tě, zranili tě, opustili, ale všechno to bylo pro dobro věci. Chtěli jsme, aby Andre zemřel, a dovolili jsme, aby ses celé měsíce trápil vinou, protože nám to posloužilo.‘ A vy se divíte, že se k vám nevrátil?“</p> <p>„Chápe to,“ řekla.</p> <p>„Chápu.“ Stefan mi položil ruce na ramena a odtáhl mě od prahu. „Chápu, proč jste to udělala.“</p> <p>Zírala na něj… a já na okamžik viděla, jak stará a unavená je. „Pro dobro klanu,“ řekla mu.</p> <p>Opřel si bradu o vršek mojí hlavy. „Já vím.“ Objal mě zezadu pažemi těsně nad hrudí a přitáhl si mě blíž. „Vrátím se. Ale ne hned.“ Vzdychl si do mých vlasů. „Zítra. Zítra si přijdu pro své lidi.“ A zmizel.</p> <p>Marsilie se na mě zadívala. „Je voják,“ řekla. „Ví, že někdy je třeba obětovat se pro vyšší dobro. To vojáci dělají. Nevadí mu, že jsem ho mučila. Ani to, že jsem mu lhala o jeho lidech. Nemůže mi odpustit, že jsem ohrozila vás, to proto se zlobí.“ Pak velice klidně dodala: „Kdybych mohla, zabila bych vás.“</p> <p>A zmizela stejně jako Stefan.</p> <p>„Nápodobně,“ odsekla jsem s pohledem upřeným do míst, kde ještě před okamžikem stála.</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Patricia Briggs</p> <p><strong>Zkřížené hnáty</strong></p> <p>1. vydání</p> <p>Anglický originál Bone Crosed</p> <p>Překlad Kateřina Niklová</p> <p>Obálka Daniel Dos Santos</p> <p>Jazykový redaktor Jiří Popiolek</p> <p>Odpovědný redaktor Libor Marchlík</p> <p>Vydalo nakladatelství <strong><emphasis>FANTOM Print</emphasis></strong></p> <p>jako svou 210. publikaci</p> <p>Ostrava 2011</p> <p>Tisk Těšínská tiskárna, a. s., Český Těšín</p> <p>Doporučená cena vč. DPH 249 Kč</p> <p><strong>www.fantomprint.cz</strong></p> <p><strong>www.facebook.com/fantomprint</strong></p> </section> </body><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w AARCABxAFADASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD+/YAEDIB4HahgArEBc4OM 4AzjjJwcD3wcehpV6D6D+VLQB+YfwG/4KX/Dz48/8FHv2x/+CeOgaLbW/iX9kf4ffCbxjee MY9bjuh4z1bxlGH+IegW2htp1u1jB8NJvEHgDTLzUbbUNTF1quv39neRaZLp8KXk3/BXz4Z ftVfE79gv40RfsSfFHxv8ACr9p/wCHVtofxn+FV94BmRNb8aax8KNXg8YXXwyazeKeDV4vH em6deaNZ6Nf291pWp69JotpqtlfaZJfWk38E/wM/bEi/Zh/4KkH/gpD4t+IyWlt4y/4Kaft JeEfjFGl3ZPrWpfsw/FTx9qfw01Jrfw1e+Ulz4e0BtI0bxLbwwLDqllP4Pt5tN8uWKNpv9Q dJDJGZF2NlFaN4mLxyKyB1ZJNhDK2cgqGBBGM9SAfyhf8ElP+DkCx/aJvPgl8Av2+/BOkfB b4w/GK3ttE+DP7Qfh/Nj8CPj/4ltp77R7nQtTtbwK/we+KVzrml3Gk3XhDU7u40jUPFMraZ ox0cXek6bP/AFhLhhnbj1BGCCOCPfnuOD2r+LP9sD/g2h/ad+KHx1/aQj/Z3+MP7Lmjfsc/ Hr4qXvxr0v4M/FrT/iZZ+Jfh3468UQpq/iey8Fz+A/CtzpnhnRbbxldeIdR8OXWgapa3KaP rItb20+06dBcV/Uj+wN8H/j5+z/8Asd/AD4KftQfFfTPjj8dPhl4EtvCHjv4qaOdaksvF8m kX9/b+H7s3viKC217V7yx8KDQtI1PXtYtrfUtf1PT7vWbyGO4vpFAB9eYHoPyFGB6D8hQCD 0IPbg55HUfhS0AJgeg/IUhAAOABwe1OpG6H6H+VAAvQfQfyqC6jE8E1sZ5LdriGWFZoZPKu IjKjIJYH6pNHu3xuASrhSOlTr0H0H8q/Ir/gub+1P8QP2Pf+Caf7QXxV+Ed5Bpnxa8SW3hD 4JfDfW5J723uvDPiX44eMNG+G/wDwl+jPp0sN6PEfhDSde1TxP4baCRfK1vSbKeZZbeGWFw D+Y74X/Hz/AIIf/wDBK74n+OfhB8If2TvHH/BSj9pL4d/ED4h2Hxf/AGtvippHwrMNj49g1 zUJ9c8MeDfEPxb1BNI0628J6zE3hfUtR8A+FrLTLjxCmoXi+IPEeqajeSN/Xt/wT6/4KF/s /f8ABRz4F23xq+BF9q+myaZqq+FfiZ8MPG1rFpXxK+EXjuKytr248I+NtGgur23825sbi31 Pw/r2k3l94e8S6LcwalpGoThLu3tf81P4T/Bt/BPh638NQWejvqGo6J4otLy41zUF1xfEdx pieI9ZvNYsbyS2aG6toLafVb/xSbia6uJ79vPnlW4PlzfXX7BP7ZI/4Jqftu/Bn9pi8u9Q0 L4K/EQ6J8Jv21bLTWv20HXvA3jiOBPB3xdutHa4aKfVvhb4nksfFxv4oRd23g648SaRpUZs 9Se2oA/p6/4OHf2+f2mf2cx+z3+yv+zH4mj+FmrftOeFvjN4k+KXxq0yWKL4keDPhf8ADaH wfpOpaH8Hr25uobLwv478U3fjpI7fxzcQ3F74YFja3GhIuqTpc2n8ljX3xK8G6jJe/B79rn 9tH4ZeKtS8LSa9ofjrS/2qvi1Fq+r3mgQ3N9rkXiyx8S+Mr7S3fStd0p/7S8OrZyX8cNhMp iMUlzNL/SX/AMHRvwTuPEvgL9iL9ubwxrFpqng34U/Ea6+C/wARJNPcXdmfhv8AtOP4Wk8J ePdKvY51gaysvGXg/wAP6Nd+U0w1fTfG1uI5YYoXkP8AKZrul6ffzw3erPpknhO0TU9LjSS XWJG02/0mG+up9XjtbfZJem/jubx55beN7nHmtPNeJKv20A/uC/4IYf8ABYyT9uTwjd/sw/ tQaroXh39uz4P6K19rkSWkPh7Tf2ivhlbC3TS/jf4E02Jzp0erG3ubKL4neE9LkH9h63Odc 06wsvD+qRWOkf0QggjIII9Qcj0/nX+Qxd+N/ix8DPip8Gv2ofgVqFpo3xw/Zg16z8ceBJLC 5ltNOl0yz1GybU/C2r2OnXkFvf8Agbxnos+t+FvEFjJcaZJdeF7u+gvfLhkmJ/1Qv2S/2ov Bn7Yn7JvwX/ao+D6RX3h740/DTSfHeh6LdX0Hn6Zrd9ZuuteCtWvIJLiG11fwz4pt9S8J62 4aZbHUtNvDIriFlIB9TUjdD9D/ACr8Kv8Agld/wXW+Bf8AwUZ8efEv9nHxv4RH7L/7Znwl8 X+OfDXiL9nbxV4wsvFb+KrDwNq2oaXrWufDPxnb6ZoVl4wk8PT6XqEHi/w9Fpltreh/ZJdX gt9R8Nsus1+6mQy7lIIK5BHIII4INAHA3HxW+GNl8StL+DF58QvBlr8XdZ8G6h8Q9I+GE/i XSIvH2p+A9I1W10LVPGVj4Te7GuXXhmw1m8ttLutbhsX0+K/lFq1wJldF/Hj/AIONvg/efF //AIJC/tVy6U6R6z8HdM8F/tEaYzRsXdPgn430PxrrltbXEccs1heXfhWy1+2tL6FN8EsgL OkRldf5sfiD+1Dqei/8Hb2lfGLx94vjT4eeA/j74T/YZ0m9V7u10rwx4a8dfsz3nhzRvC96 8LxxxW9/8bviDd31xc3Us1udc1C+uJ1tbO3twP74PiH4G8M/FPwB45+GnjCzTUvCfj7wh4l 8DeKdPkjR4r3QPFei3ug61Zss8UsMiz6ffXEZDxyJll3oy/KQD/Kmi8d+INc8M+F7y3XTpt QvNG0VdCiXU40t3PjSCQ3kOlxXcBS80220qK6sdSsr6SGKGaWS8hKHUhctwnxNvtA8XeDPG WmCTT9X0HxHodtbtouFXVvDSat4f1S41W9uLl7SJ7O2mu/Ot7OMyW80NzYQRiS6t0urZuT8 ffAD48fsC/E/XP2Wf2kfAvifwB4z8C2niC28Ks+k28ll458O/wBo6jonh74kfDvxBeQR6b4 18Czxi31G/wDEen3X2awnd9I1+z0nWdKg02w838SeKJND0DxHrq23l6ekJ0+4sIbq+Nq0F7 FdtprajPFFY2t3ay2V9eXCzq6wxuhuRNbRi3taAP7oP+CaWi6l/wAFeP8Ag2/j/Z8+KjR33 jmw+GfxG/Zj8O+KpZgsY8efs8a00H7Pvj6G5aPeJtBu9A+Gt7fyKc3k2k6lBJIYruXP8RPh Xx9fQaXLo3jLSr7TvHnhOXWvB3xB0rU5brTLzwt430KC80/xp4autLmYjTV8N6zYLo0Wmr5 Fy9wl1KY8mG5T+/3/AINfPg54p+Ev/BH/AOCtx4v0vUdHu/i94++MPxp0ay1SwuNKvpfB3j bxxfweC9ZOnXPzWln4n8MaLpfinSPKAguNH1nT76AyJciV6H/BVv8A4N/fhF+3l4m139oH4 E+JtK/Z9/ap1LTGi8QX+oaF/bHwS+OF/DDbW9ne/GTwnpaQazY+L4bG1TTLb4q+C7iDxSll HaWviPT/ABjpthZ6SoB/A9Hqtz4g0TVLvQb2eTxOl7bWi6bdWsGlTaroGpwwRyw6c09vFby MHeRZ4N4TZNf2bQ2xe2kk/tK/4NFPF3jLWv8Agnn8dfCGpwTxeDfhp+2f8S/Dnw7gunvfM0 ux1bwP8N/F/inRIILqRfslna+M9f1fUIraOG2iS41q/lZSZmnf8p/hp/wa5/8ABSnxX49s9 E+J3xZ/ZZ+APw5WGXTvEfxL+GviD4g/Fvx4+mXSLBq03w/8G6p4Q+H1hZ6zrQub4faPEfie ztNPs5TCbe8jjjsX/tj/AGLP2Ofgf+wT+zj8Of2Z/gNoMmj+CPh9pYF1ql+ttP4o8c+K76O E+J/iN461GytrZNY8Z+MNQhbU9c1EW8NvG7xafp9tY6TY6fY2oB/mNf8ABVfwdqn7DX/BWb 9tyH4XfEW0+H3xh8CftPaD+1Z8CPGWl6u2i+KtH1v4waXofxkg0y0ka3t7zWbayl8c6n4Wu tMti+l30McljqCanb39w8n+m5+wd+1Dpv7aP7HH7Nn7Uul2ttp0fxx+EHhHxzqWkWgkNvon ii805LXxloUDyMzNBoXi201vSImZnd0s1ZmJ+Z/45f8Aguv/AMFWP2Vn/b+vPgDefsDfsn/ ts/Df4G2cHw9/aX1/4x+Cr7w18VNW+MOoxTTWfgb4M/HjwdZ6x4t0X/hWPh2aO38QJdaBqt gdevNX0a3htbnR7bVIP6Rf+CGXxK/YD8e/sB/D2z/4J2XniLSfgp4Z1nxUNY+EXj3xhrPi3 4k/Anx74q1i78WeKvhp4wGv6lqmp6RHpuq6neXHh/F1Po2s6PLb61ol7fQXsty4B/FF/wAF B/2K/wBrP44/8Flf+Ckf7Mv7O3wp1Xxt498f/FHw78bb7xTJqVp4X+Gnwp+Hnjzwn8PvHXh P40ePviRcy2Nh4Hj8Dav5tzYTSy3OuX2pWGqado+k6zcxmFP7Rf2Wf+Cy/wCwh41+LHwT/Y N1D9sz4f8Axy/a8ufh94c8JeJfiB4B0TWovgn8V/jV4S8J6fH4+07wP8TfsEngjUPEev6tB qWuab4X0vxBfTAXEGj2076zJBp0/wCPn/B1N+2f4k+Hh+A/7CHwmvLLw7J+1Poep/EH9rzU PDMKaR498YfALwPqceg+BvhpfeI4Ldbx/CnjvXJfH8Or2MclxqN3pXhi90SP7LoGs6/a6t/ HX4v8IC/8K+C5PA0k/wAO9a8I3Ft43+FuqeHGbwpP4E8X2V/GdJ8V6ZrWmG31aCWPWYdAuV v9OgH2O506K7f7ObaNqAP9WT9tn/gn/wDsuf8ABQf4YQ/C39pL4eL4os9Ju5tU8E+O9FvZP DvxT+GGt3Qtxda18NviDao2ueFrjUYLaC21qxtmuND8SWEa6b4i0nVLE+RX5HfDv/g1v/4J zeFPFWi614+8U/tPfHjwx4d16LV9M+GPxW+KXh9Ph/qNrb3lxqVvoXjbT/APgfwTq/j3RI7 65kllsPEOsXFtfoZrLUobzTry8trj3/8A4IH/APBUqb/gpj+xrBqfxOubaD9qv9n/AFHTvh d+0npFvY/2amq62be7fwZ8UbCyCRQxaX8TdA06XULqK1SC1svF2leLNOsrK00y008SfuZQB R0zTNN0XTrDR9HsLLStJ0uztdO0vS9NtYLHTtN06wt47Sx0/T7K1jitrOys7WGK3tbW3ijg t4I0iiRI0VReoooAK/Ov/gqn+27o3/BPf9hb4+ftNt/Zt3458KeGf+Ea+D3h2/dA3i34z+O J4fDnw48P29r5cs2pRjxFfWmuazaW0UsieHtF1e8kCQ2k0sf6KV/Fj/weH+JdRuPCn/BOz4 W31tNF4F8TfGr4w+ONV1SREm02bxd4K+HmkaN4U0ieFp4WS7Nn411+7humbbFEHEQ81VVwD +LLXbfxBeSTeL/F3ivU/FvivxPqHiTxn8VfGWvakZ7zxN8UfFWqXGu+NPFl5PKJb06nca1q WnWsfiCeaK2kma6mii2G5A/cL/g2w+LHjT4e/wDBYr4P+E/CfigeGvAn7UXwq+N3hX4o+Br FXi0vxde/Cz4f+KviJ4Xv72ytohp0uteHtc0t7jTfEW2N0s7/AF3TtNnay1q4tl/C/SLmI2 Fqi6raTado+lmxntpLjZ/bdta2c73dvM2oCOG6t7sQ2MMm5V/s+e9ilnE0lzNt/fT/AINl/ gHrPx8/4K1+FfjloBk0rwd+xz8GPiH438Vz3YSO4v8AWPjToXi74SeAPB/kW0QSK5/sfxF4 i1e+OYrQjwXcPGglvbc0AfS//B2v4Ms/CP8AwUb/AGGfi1HDZofiB+z14i8FavNdRyzfvfh x8Q9UvbC6gQzRW0WoqnxORLGdzsjntIC4TO9vwEtdb0q8sxcQ6jfX8N0tvH4mMEMtxaR2Ul 5JPqE+lq8sktjDaWo02O0sUvPOge1t2uIY8StF/oI/8HFX/BM3X/8AgoT+xjaeJ/gz4XTxN +1T+y3q2p/FP4LaJBDbHU/H2iXmnw6d8TPhZZyzNE8l94j0OCx8SeFrFJlXUPHng3wppsqm 11C7Vv8ANo8D67quqx3Vu93qdtr9nPd2+vaBq1m2m3+j+INN8ptb0vUdGltRe6Pq+n6lpM1 kJY9NXyxDLaaobU2zyW4B+oP/AAT4/wCChGu/8Epf2r/C/wC0fpgi8V/CrxP4dsPhr+1n8P NAv0v9Z8Z/DSS6FzoPjfRvtQNo/wAQfhpr07eJtFnD26atoJ8S+E3ubeHWjc23+pf4A8aeG /iR4L8KfELwZrNv4i8HeO/DmheM/CWv2Tl7HW/DHijSbPXNA1WxYqubTUNJvrS7hzlts3zY PFf4wnjrVdR/4V34sv7qJrKXVtOVhbnSrqTUdY1KMRm7SOWSGWG3luFvLdlaB7VrOO7urWC 0lZJA/wDr4fsFeCvEfwy/YZ/Y++HnjHT5tG8W+BP2W/gJ4T8U6RKZJLjR/EPh/wCFnhfTta 0yYyKkpuNP1C3uLSdWVNskLgKoAFAH1q0oViu12IAJ2hcANnBJLAAcHlsDg81+FP7SP/ByJ /wSK/Zr8Uaj4G1v9pa5+KPjfRfEOseGde8LfAnwF4x+Js2h6h4evRp+tzX3iHTNMs/Bs1pp t2l1BNLpvifUHnezu1s4rh7WVK/m1/4Og/20fjDqn/BQFP2TvCXx++KHgD4B/Dr9mTwJc/G D4aeCfiX4s8GeFPGfjb4jax448VtD430fwlfabca+7eErfwLA1pfXM1vHpV0BFbA3Unnfy/ 2F/wCF9Lgg07RPDnh7RW8PNfak1mmmwXF5q8od9K+w2FzcFZbW0dNWbUvJSYLJJa2rXFqgA MgB/ox/AH/g6Q/4Ji/HT44eG/g7d3nx0+COk+M7+DQPB/xm+Pnw90zwF8Ida8XXJVIfDOo+ IoPFetXfhCe5eSKOy1rxdpuj+GWkEsV5q9i6Fm9L/wCDhf8A4JvfEX/goZ+xroepfASzTWv 2if2ZfGtz8YvhL4Re7srJPibYXvh698NePvhvaahePHb2OueIvDl2mreD7iW5gs7vxX4d0X TNQmhsNUnurf8AzJ9dl0PxVdw+HNXvdc1u21QXV9qli4+S9uk0yHR7lNFedLqJr62hjnnsb +ApLBdWt5cPHcbgr/12/wDBCj/g4i0b9nnwxoX7DX/BSjxlqtj8OvBduNE/Z8/a38RnUNas tF8LRzyW+h/Cn4839ouoXGnjRIYv7O8GePWWfT7LTLW28O689rYafZ61QB/NBp37HH7a3i3 UZfhZo/7Cf7Zur/FPVtZm0PRvDOp/AT4j6L/ZGuW9yrTi58Qax4ZtvDGm6fbNZO97qk+qW1 pBa2LTNfrZtI7/AOi9/wAEAv8AglL4m/4Jd/so+J7L4yXWg6r+07+0T4ss/iV8bbrQbttVs vCVvpukJpfgX4TWmvbmh8QxeA7O51u41LWbNYtOuPEniPXYNKk1DSLXTtTuv2L+Ffxy+DHx 28PweK/gp8Vfh18X/C15bw3UPiH4aeOfDHjnRZba6j8yGT7d4b1bUoESVRhFkKZJKYBLCvV ECiIBFKIEwqkY2qBgDGTgY6c9MUALtVgpKqSACpYA4PYg9Rz6V+BX7fX/AAbnfsJft7/GLU /2gtX1D4o/s9/GHxS1pN8Q/E/wC1bwnoWnfEjUbXK/8JL4r8N+JvB/iXTP+E0urfZZ6n4r0 MaNqGu2saHxEusXkcF5B++69B9B/KloA/mT/Zw/4NVf+CffwH+L2g/FrxZ8R/2k/wBohfCv iHw/4p0L4d/GPxl4Pufh1ca14avrXVNJbxbovhXwL4dvfGWk2mqadpWojw3q2pjw7e3FhGm s6Xq1rJJbn98P2m/2kvhL+yF8Cfin+0h8dfEX/CK/Cn4ReEb7xf4u1mOAXd6bW2aO10/RtG 08PHLq3iTxJrFzY6B4a0eJ1k1XXNSsLCN0afcvvTttVmPRVLH8AT2BPbsD9DX+eH/wdSf8F JtU+P8A8fof+CdXws1S5h+EH7Ml1p3jT9oi402b7Tb/ABJ+OOpabpV54Q8CzRwrH5+kfB7T NaOpalALqWOfxt4gZb2xiufCFlewAH88v7Sfxw8aftu/tQftBfte/EJZtA1z48fFXVPHtl4 cdprmx0nwJbWsPhP4e+Ef7Yim2zQ6F4N0jw/4Vs75VubeS9tbq8JijKrJ5lfabeadDqMOlQ LJqJOmEaxe6zaW+krBZz3T6dbyvPILpZdPkiEUTwXTSaqkUcUkU4huGi8/1PxDcyWdtoYnh 0zSbM+VpLSSTS2Fh9is0sE03TVhzMjLLjUo4A93FJsjMUMWLjPOJerFDNY3YivJkSPUJ726 uluLOASKZVj+0z2zws1j5UNrC2ZGnmhPmhiZGABuLqcury3M8sv2KdBf6Zp0a28j3jyvFCk 7lyJ0hW2W6mtmuraKKVJLgSKJxcMbbJm1iVjFFp2m3C28lrDY3cEMz6haakPD9hE2dUsbi0 aG2gNvdTl7R5JJvtF+jJcxhFkPNxXWqST3c8wJT7RcSNPa3yTQWEcU8kSWs6WwJt4p9sd81 /DB9lnn0y2kEsw822XtYtSkjCwNqcFxqUdhea4Wnbyo0uzPLalJLj7KJHum094oIWlikiS3 ktJ5UESkRgDPhz488efAvXrX4o/BD4h/Ef4FfE22ns7nQfGPwb8V6v8ADS5aOaKG8j0lLrQ 5bS31LSr24t90q3ztbvHNb293ZTW8NxC/+hv/AMG6X/BdT4hf8FBtQ8Zfsgftc/2Af2oPhZ 4CsvGXg74kaTBHojfHnwNp9+NM8VXniHwvaW9vouh/EPwVNqXhttZbQ1tLHxVYatdazZ6Fo /8AY2pLN/nVS6ley22nT3UNne2UOnw3ek6UUnmitrKJLiS3jnRSrtZ28jvCkxWaKaK7UKWu Tb+X+9H/AAbXza1P/wAFwv2dJfDFncTaaPg/+0XbeOpYxA8dl4cj+FWt3FvdXLXcMV3FCPG c/hPTgkKrdLcXduHb7NJexqAf6lK9B9B/KlpF6D6D+VLQAV/ix/tUnW9Y/ak/bKk1qOe58R n9q39pDU9evpYWfW4NST4y+MIb25v7V1W5Ilge3sxFF50lnBC4WPyQ8cf+022SDjOcHGDg5 x2J4B9D2r+BH/gud/wbzftA6Z8fPHP7Y37AHw81f45+CPjl46v/ABx8XP2fvDMenxfEr4Zf E7xTIdR8TePPhuupXlhbeK/APjLW7YaprnhYNd6/4T8S6veXthbX/hm6dfDgB/GzYx2FxaW bW93JqFpayak8CWEAshaMINNlvzdahEJEjlaUo9xCkUhhkmkhWR45FM2XPpjS2jTacbq/W4 exCiO3aK5niuFWNi6RqkjlrRGuridY3tx50cpSNfMkb6g1/wDYn/bHg8da58Kbb9jz9sR/i dbm2i1vwZYfs7fF3+1NPn1P7Kb7fptt4cvbacRzm4t9O1hZrjSb6zWK8sdRMEqhP2N/ZG/4 Ns/+CmX7WPxS07X/AIq/CHS/2D/gLqfiHQ73xlq3xG1PTdS+J0HheOZZNT0n4efDiz1DxXr N/rUmnxLCknxLk8NaSuoXYa4823sZLBgD+d2abSNAmjsb+WCW+aF00nSbKzmin1CW5uLKB9 LijtpJLy+AlESzW1t5zD7NJIhb7W8Z+s/hX+xV+2b8a7q0tPhT+xh+1t8SlS3sDK3hX9n3x 1YaaZLm1g/4m0mva34esdA0+0vZ1niWa9vBEdNkZI54/wB/MP8AUy/YV/4JA/sBf8E89K3f s6/AjRYPH10sK658a/iSR8R/jV4hntJ2kjuLvx14kgmuNEgd1ikOj+C7Pwv4e82G3uI9KE0 STV+m6BlUBm3sBy2AuT9ATgdhyTjqSeaAP8vn9lf/AINkv+CpX7Rk9ivxF+H/AIP/AGMfAV x9vh1Dxf8AGvxLpviLx2NPt723njg0f4SfD7UtWvLqVGvLuTS28Q6z4TiDPdxNfW1vHYC5/ uF/4JR/8EY/2aP+CU/g/W5/AOo618W/jz450qDR/iN+0F470+wsPEuraFa3rajaeDPBnh7T nn0z4efD+DUD/as3hzTLm/vtb1rbq/ifXdbu7XTTp/7B0jdD9D/KgCCiiigAooooAKKKKAC iiigAooooA//Z </binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuACgBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAD//Z </binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuAB8BAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAD/2Q== </binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuADMBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAAAAAD//Z </binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuACYBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAD//Z </binary><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuACkBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAAAD/2Q== </binary><binary id="_12.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuAEUBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAAAAAAAAAD//Z </binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAJ+AboDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD2j9phgv7PHiBj/et+MZz+ +SvL/hV+zp8OvG3wi8PeJtZ/tZb6/iaWbybzamQ7LwNpwMAV6l+0uoP7O3iQk42/ZyOcf8t 0q7+zwoH7O3hAAEYtn6/9dXqLe8Xf3Tlh+yb8K1YESa5x/Cb4Yx3/AIaX/hk74Tjr/beck5 +3f/Y175mk96qyFzPueEp+yp8LEctG2uISMHF+QOuf7vrQ37KfwnZ2YRaypY5JW/Yf0r3YU tFkHM+54QP2UvhMDkQ6xkd/t7f4U/8A4ZW+E4Rk+z6uQf8Ap/br69K90oosHM+54X/wyr8J DjNnqpx3+3vQf2VvhEcf6BqnH/UQk5r3SjFFkHM+54eP2WfhH307UifX7fJS/wDDLXwiwo/ svUPl6H7fJ/jXt/tRRZCuzw9f2WvhEODpmpEeh1CTH86kX9l/4QojKNGvSTjDfb5dwx6HNe 1g5GSMUGiyDmfc8X/4Zh+D+4k6DdnIxg38v5/erkvEHwT+Dvh3xt4c0PUPB90um64ZLaLVP 7TmAjugMpCy5/jXdg56jFfS2a5jx54TtvG3grUfDtxIYXuED29wv3redTujlU9irAH86VkN SZ56v7MXwdB48P3J47303/xVSL+zL8HFi8v/AIRuZhgjJvZs8/8AAq6z4Y+K7vxT4RUazCb bxDpUradq1u3WO4j4Lf7rjDg+jV3NNJCuzxxP2Zvg4gGfDEj4GPmvZv8A4qlP7M/wYY5bwk SenN5P/wDF17FRRYLs8gX9mv4MqoX/AIQ8HHf7XPk/X56Vv2a/gu7bm8Gpk9f9Lm5/8fr16 g8UwuzyL/hmz4LZH/FFRH63M3P/AI/T/wDhnH4LBg3/AAgtsSP+m83/AMXXrVFFguz4H/aU +E2m/DjW9M1nwhYLY6FqcTW7wqSwimUZIyxJwy8/VTXz+zBZBtO/CkHPQE++ea/Tn4veBYf iH8MdW8Psv+liP7TZPjJW4T5k/PlT7Ma/MlrMuJ2dhHJDkyQnhgc4IHqQeoqGtTWMrqx9i/ s8/C34WeO/g7Zazrvg6yvtVhuJra4naSTMhDZUkBsfdZfyr13/AIZ7+DAbI8Aaf6Y3SY/9C rxf9jDW8WXivw078RyQX0SdcbgUY+3KrX11SWxEr3PLx+z78GgST4B09if7zSH/ANmp6/AD 4NLjHw+0vj1Dn/2avTaKpE3PNP8AhQfwcJyfh/pZPurH+tKPgN8HQP8Aknuk/wDfs/416WB SHrVBdnzt8PPhD8M9R8XfEG2vvBenXMGm62Le0SSMkQx+RG2xeem4k/jXof8Awoz4Qgkj4e 6Pk/8ATD/69U/hhx4++KvT/kYE+v8Ax6xV6kORmpjsN3PO2+CPwjIG74faNgZ/5dxX55WcN pdfFKPTYLeM6dNrSRpbgfI0f2jaFx3G0kY96/T3xBcrZeGtSvX+7b20kxyccKpP9K/L/wAA Brr4seGNsih59Zt2JyeSZlNJsuOzP0VPwX+E5YZ+Huh/J0/0RacPg38KkUhfh/oeM5/481r vO5qKeeG3haWeVIo1GWZzgAepPanczPKPFHhb4A+DtPa/8UeG/C+mQpwoltUDueuFUDLfgK ofDzS/gr8StFv9U8O/DnTU020uzarLc6fGnnsFBLKvUD5sc18x/EzSrL4nfGDWpvhPpOoa0 bKBrm+uGl82OZlPzPEG6DJwF/ixwMV6n4f8ayfCX9nrwp4R8N2jX3j/AMTK09pY7PniaZzi V1PIwMAA9SPQVNy2uwvxhsvB1xr1v8LPhn8PdCufGWqgLPcJaIP7NhxkuxA+Rsev3Rz1IFU 30X4f/DrwreeHdP8ACeleJNZs4XVtZ1ODzVe/Qq08JiYAjbEfMQZw4U4JwcxaFqdn8HdRFo +oR3/i7UL1D4i1yTEqiYshayyfmRcSBzJ0JGO/Hpvw98F+I/FOu3Hiz4jWpjuILnaLd4QiX zwsTDMy4GPKLOqOMb1Iz05Y7WN3wR8P/AviTwPpWt658LtD06/vYVkktzYxjGe4A6A9RnnB Geam8V+Dfgt4O8OXWv674K0GC1tl/wCfFGZyThVVQMsxJAAHc16LqmqWGiaRdarqt5FZ2Vp G0s08zYWNRySTXmHh3Sb34m+KbT4geJ7OS28Pae3meHNJm6uf+f2ZP75GNin7o56mi5N+ph /D34K+Hr+8u/G/jLwXplrcaqoFloQtUEWmW/VQ64w0x4LHt0FejJ8KvhnGPl8BaCO3/HjH/ hXYlwqkk9OST/OvE/iT+0l4C8CCbT7G5XxFrYyotbKQGOJv+mknQc9hk+1DYldnZ3fwz+Fd vbPNe+CPDsUEfzNJJZxqq+5JHFea+IvFH7LfhZnS5sfC11co2DBY2K3LZH+4CB+Jr5L+Ivx o8d/EydoNav1t9K3bl0yzOyFT2zzlz/vE/SvOY1PKeUNzL3OMCkacqPpbxH8fvhPEXXwf8E 9InYfKJ9RtoY1+uxVJ/UV494m+I+qa+XWDRPD2jWp+Xy9K0uKHr23kFv1rjVkQRorKEbghs cY/rn9Kj82RvldvkPy4wOKY7IZnr84baNw7c/ShHLMEjhU7vVc5/OnFZXTAbBU9CAKcvlsj b2w642HPFAwRZi5to0Eij5uRgp3JFRsuTtLEJgsp21I4RgLeHczZ5wcjPTiocOAyMSrJgYo AfKksMALFAXBGB1A96/WrwiSfAugE9Tp1v2x/yzWvyTjLspUquQCvzcDp3r9a/B+f+ED8PZ P/ADDrf/0UtNGczzz9pXP/AAzv4lIJH+o/9HpVv9nhmP7O/hEnOfs8nX/rq9RftFwSXH7PP ilIyAViic7jgYEyE0/9nbj9njwmMhsQyjIOf+Wz0LcX2T1UUtJRVEC0UUUAFFFGKAAUUUUA FBoooASgUtFACd6DS0UAeSeLd3w8+Jdj8RISV0LWjHpWvoPuxOTi3uiPYnYx9CPSvWl+71r N17RNO8R+Hb/QdXgFxYahC1vPGe6sMH8e4964f4Va5qIsdR8BeI5zL4g8KyLayStwbu1Izb 3A9dycH/aU0th7o9Lo5zRRTEFFFHagBDS0nWloAQ9eK/PX9pLwCvhH4vXV9Z27Jpmug30O3 BAkJ/eqPTDc4/2q/QrFeN/tHeBj4w+EV5d2UAk1bQ2/tC1IXJYKP3ie4KZ49hUtFQdmfFHw g+IV78LfiLD4gFuJ7SZWt7y3B5kiJyduOjAgEV+lejavp2vaNaaxpN0l3Y3kSzQzIchlIyK /M3XvBePBmnfELw4Dc+H7omK6i+++l3Q+9FJj+BuCjHsQDyOfZf2Yfi8NA1iP4e67exjTNS kLae8hwtrMTymfSTnHo3+9Umklzao+3RQaReR6e1LVIxDNFFFUB5b8OQ0XxR+K0AP7r+17a UD0ZrVN38hXqI6V5f8AD3/krXxXBXaf7TszjPUfZEwa9RqVsN7nE/Fm/GmfBvxbeeYIyumT qGPqylf61+d3wqgWT4v+DImLhjq9tkj1DggV9y/tLah/Z/7PviAAtuuhHbDb/tSLn9Aa+J/ g0biX46+Colt2kxqsTFWGcAZJPHoOfbFS9TSPwn6c9zXjP7Qvhj4h+K/h82neBblWi3Fr+w X5Jb2Psiv6DqV/i9e1eykZPWuW8d+OND+H3hG78S69NiC3G1IkI8yeQ8KiA9Sf0GTTM1e+h 47pv/CP/sx/BWKS7hivPF2q4ZoIcl726PCoB18tNwHH4cmuc8CwN4J17UPHHji2l8Q/EXU4 5PlEiFdLlMfmQ2bAnKSSRhsccBdoOevMtrt/Hr6fGH4jiAa/dkf2Hptyu+30a35dJJVz8ry KriLcOW+Y13+h6R4j+K/xF1i68QWUOm6ZaXAgnmtxtN5ahllgiB4JdWCuJx0WRl70kaWOw8 I6R4e+LljonxH1nw6LDWYVls7rZGDBqMOGUr82fNhOQwJ5BGM8V69JJDZ2hldljghTLMTgI oHJJ7AClhiht7dYYY0ihjGFRAFVQOwA6CvHtUuL34x+KJvDelXEkPw+0uby9WvYWKnV5h1t Y2HWIfxsOv3c9aZO4WqTfGnX4tUuUdPhzps+62hfj+3p1PEjD/n3RhlQfvnnpXbfEHx9oXw 18FXPiPWJMxQYjhto2AkuJD92NPfHPoBzWvf3+h+EPC099dtDpuj6XblmwNqRRqOFUfoAPY Cvzf8AjD8VNS+KPjaS+IlttEt9y6fZtyUTu7dt7d/QYHakO1zd+JP7RHj/AMfGayjvv7D0W RSPsNhIVLqccSydW+gwOa8Xdm27iuAMHjpQc7cqrEluTjpSKreaMAsM464/CmaEqvsgJKqw 55252nPY0jMqhGwPNPOR2xRmX7MSFYRhvm5+Xd9KjKOIfMCMVVsFsfL9M0AepeBvhddeKfB Wr+MdRF1a6RaSw21tIrJDHPK77WJlf5VRByxx1IFYfivwMfD/AIf03X7Oa9l07UMYW8thFI qsCY3+VmDI4VsHj7p46V6n8D/G8EdhcaXq+h6xqsGh22bWHTrjalxFLMA0FxE58p0LSZDED HIJ6VufHTVfAz/Cm9s9B8Mal4Z1i91m1ku7PUbdoXJSF/uKSVCKDgbcLzxQI+X2GY8YAkA5 HXJpjEoVwc4P3WHWj5VTaXBG7AC9frQVRmL428dBzQMFWVkLxK21cgsPzNNOCQRknHIzUqM 21o0OeC3C4Pr3qAFhJuDBeex5oAkcBFcOrK5XuSK/WjwYwPw/8OHOc6bbd/8ApktfktMGMW HlEh27sZziv1C8C6pqh+G3hj/RC/8AxKrX5i68/uV5pMmSuZ37RLFP2efFeED5hiUgnsZUF H7Omf8AhnfwmG6iGUf+Rnpn7R2T+zt4qwf+WUP/AKOSj9nBt37O/hY45Eco65/5bPVdSPsn rJooJ9qXFUQIaWjFFAAc0UUmaAFooooAKDRRQAUUUUAFFFGaAEIyK8o+Kdnc+GdV0v4taPb vNcaEDBq1vF1utOc/vOO7RnEi/Rq9YqKeCK4hkhnjWSKRSjowyGUjBB9sUmCGWd3b39lBe2 kqzW1xGssUi9HRhkEfUGrFeUfDi4uPCPijVPhXqdw0sVopv9BlkzmWwZseVk9TEx2/QrXq4 6ULXcb0CiijFMQnNKTgc0UUAFNkUOu1gGU8EHuKdSHmgD4p05LP4M/tFa54A8RwJN4D8XYR orj5oxHKT5Tn02sWQn0we1cF8bvgrf8Awt1oalp7T3Xhm6l/0W7B/eW79RE59R/C3f619Cf tY+Bf7d+HsPi2zgL3uh7vOKjravgN/wB8thvpuq18CfGOl/GD4OXHg7xdDHqN7psQsr6OY5 NxDj91KO+cDGeoZc96zNlLqaX7PPxgi+IfhFNF1m6H/CT6VGEuFc4N1EOFmHqcYDeh5717n X5r+KLDU/gV8f7xfDl0wfR51ntGmb5pYJFBCN/eBVip+ma+/fh9440j4heCLHxPpD4juFxL CTlreUfejb3B/MYPehXIkuqOqoz19qWiqsQeZ+BQE+MPxSQkb2vLCTGRnBtQAf0Nel9q8x8 GBB8dfiftPONM3D38hvavTSSEOBk46etJbDe58wftieKks/Aej+EYyRNqd39qkPpFED/NiP yrzz9kHwtLq3j7UfFlyo+zaJbCGLC8NPLkZ9yE3fmK4H9ojxini34z6w0TtLZaZiwtzuyFC f6wr9X3flX1x+zt4Yg8EfAPTru+ZLWTUVfVruSX5RGrDK7iewjVeaRq9Inq2u65pnhvQr3X NavI7TT7OMyzSucBQO3uSeAO5NfJF74mHxI+Iei+N/G2kXMvh5Lkr4a8NggNeAH5rmTPGPl wATl2AQcZrqpBqH7S/jzaPtNn8KdAn5bJQ6zOPQ/3f5D3PGrqXhi00K5/4Vz4znxo9/CbHw v4mJxJZYZZEtZjkDejIpjc8NgDrnISlY2LDSPCvxuP/CS/2Wukapp91D5siMlxHqFqVDrHM AArgoxBU/NG2R9fZdO0200nS7bTdPgEFpaRLDDGCTsRRhVBPJwBiotG0ew0PTEsbCCOJQd8 jqiq0zn70j4AyzHkn1q7JIiKWZiABknHQUybs8u8e6jqnibxlZ/Cjw7fPpwubT+0Na1GFsS 29nv2+VH/AHZJDkZPRcmu+03TNH8K+G7fTNOgh03StPi2IgO1Iox1JJ/Mk+5rzj4Oomv6h4 w+JBB2+INRNtZMe9pbfu0I9mbe35V4j+018bzqBuPhv4Quw1qp26tewt/rGHW3Ug9B/Ee54 9aCrdDhf2g/jdJ8Rdcbw34emkj8K6fKfmU4+3yg48w/7A/hH414GzoxYyBgWXjHr2/CnAlN rrg44waibJK7UGT7cc0GiEJxyn4nOKdg+QGeNvLycOO59KUDMWGUblPYZJz2Nbtv4T8U33h G88V2uiXcuh6e4Sa/Cfu4yTjr35IBwOO9AHOhzgoMHBznpTkZSnLtjqRngH1p/wC6Ccg7iD zikiAZQm3Lcldo5zjv7UAetfBfS11o+MNMe90+1t20yKQzatN5VoAlzG22UjB2nBGB1JFbf xe8O3Gm+B4LqbT7WygOowRwfYtWfUoJFMEmfJkcllTKj5CeD0611fgfQ9F8PfBuLVk8I67d xeILW2kutftvJvI7WdLhisQtGwWUMq5AyTuxxXIePdK02z+FWp/8I7Ppt1p9rrFqk09taS2 synypQnnxOBsc5wQvHGe9Ajw4fPknr/tU3zZAnLZAbIz64qQMytvVBsbgK/I/GmqQJ9rhlU HnHOKBiiXCuUQ4dgA279KQRgjcc/UYz/8AqpTvSLChGTjkDnNOUzDy2A5zuQY6f/WoAhYYR lUdVOa/S7wI9ufhr4XLyLuOlWuf32OfJX3r82GVQCzAZbOAF61+kPgSKAfDXwuGtoN39lWu cx5/5YrSJZd/aIAP7PXivKlsQxkAHnPmpUf7OBU/s8+Gdu77swO48n989S/tDjP7PPi0dP8 AR4+T0H71OtQfs3Nu/Z38MdOEmHH/AF2eq6kfZPXKTvS0VRAUUUZ5oAKKKKACiiigAoorC8 XeKtI8FeF7rxJrs5hsLXb5jKMsdzBQAO/JoA3aSmRSpNCksTrJHIoZWU5DA8ginmkmAtFJm l60wEooNHagDz74n+HL++0iz8V+HIi3ifwzI17YKpx9pXGJbZvVZF4+oBrqvDHiHTvFXhbT vEOlSb7O+hWVPVc9VPuDkH3Fax+leRaAp+G/xhvPC0n7vw14uke/0klvltr0DM9v7bx+8Ue xFSNaqx6/mikHNLVCCjNAooAQGjFApTQBS1PTrXVdKu9NvoVmtbqJoZY26OrDBFfnVoup6v 8As+/H+6WYSNFp10be7iHS5s3wQR2PylWHuK/SE818oftYfDa7vY7H4h6PYGYWULQaoU6iL rHIR3AJKk9gRUyNIO2jOE/a2trG78X+FvGWmTiWy1rSv3U6crLsYFTn/dkH5VxHwF+LFz8N PHcUV7dMPDepSCPUY85VM8LMB1yvGcdQTWRc+LxrnwOHgrVJt15oF4t1pcjc7reTKywg+xI Ye2fQV5ttZQcuGAGc+nsag0S6H6+xSpNEkkbB0cBlYdCD0NSdq+bP2VfiiPFHgo+CtVuC2s aIn7hnOTPa5wpz3KH5T7ba+kh0q7mDVmeYeDsD49fE9Q4YlNLbAPT9y4roviN4pi8F/DfXv E8rBWsbVniBP3pT8sY/FiK5nwswh/aO+I0IOfOsNLnPHQ7JFx+lYH7RPg/xx8QvDuheE/CF rC9tcXpnvpZphGkYRfk3HrjJJ4B5AqSt2fEXgbwzceOviVo/hwsXOo3q+fJz9wndKT77Qxr 648W39/8AGvxcfhN4FumsfBGjFU17VYPuyheFt4j0I4/EjJ4HPkWl/Cq/0jx+fh54M8QHUv FtzbtDrGpW0ZS10O3YASAMSS0jAbc8EA4AyTj7L8DeCNC+H3g+z8M6BAY7a3GXkYfPcSH70 jnuxP8AhSLk7GpoWiaX4a0Cz0HRbNLXT7KNYYIU6Ko7n1J6k9yaj8ReHdI8U+HrzQdbsku7 G8QpJGw6ejA9mB5BHINawXqenek3ZHpQZnlXhDxFq/g7xBB8N/HV69y8u7+wtcmIxqEY6QS ntcKO38Y5HNXPin4tuLPSV8GeGk+1+LPESPaWUCtjyFIKvcSf3UjBzk9TgCnfGO58Mr4FbS tfsZtRutTlWDS7K1bbcy3nWNoiOUZTgl+ijk8V5N4j12P4BeA5te8SaoPEnxT8RQrGJ5/m2 BBgAADiKPg9t7c/RlLUr/GT4oWXwe+HGmfCjwTfA6/HZR2stwhwbKLaMv7SPkkemc+lfFE8 hLcuXJOWc9Se5z3qfUdU1DV9TutS1W7kvLy7kMs9xMcvIxOSSfWqqspjdSpbPCkk8f5FMtK winahQr+JpdkqxeZnKuOcHnGaRVchXZMjB57HFOVl3oRu2YIAznFAyxpluL/VrLT2kKNczJ Crf3SzBcn1AzX3N8fr/wAOeBvgVZ/DjT3t9POoeTp8ERyBDErAyTMBztGOT3J9a+EluWWVZ QT5gbdu7k565619B/s8+E2+LfxTvPEPjm6uNbttFgSV1vGMvnyMxEatk/dGC2OhxQI8VbRp ppboaNINQghkcKFGJnjB4lMZ5CkEdM1jyRNFAshxskLbV78cc19DftHSG6+N9xq3hSONH8O RWVi726gE3ZZmSNAB8zAYGB2BrxC+v4rxb/8AtK0mk1meYES+ZtETl2abemOWYkADtg0AfR fwtS28C+ADZ+Ioda8VaZ4xhhnsLfQEMgs50yxXzC48u4X5TgDPAPNYfxe1l7j4bvFcXHiRp bzULSUP4iWKKa6hEUuwqsY+cLxmQkk5A7CvO/hX4g1LTPE66SfE9no+i6i4TUV1RGls5lzw HVQSG64cbSv94V9OeIPGvws8DNqDarren+NYtFVbTQNJkRZ5NPkEbb0JxzGcoPNO4jpyRQB 8RyISrYGO649PXNRFGY5x8oGcivRdW0i9+IXjbV7vwR4KGlboRdxaNaBmdowwV2QH73zHJC jGM4HFR2nwf8fST3i6hpcGiRW6Fp59UuY4EiAI3Lkn7wB3Feu0E4oGcAscbQhslsH5hjrV2 x0m/wBSv4rKys5ry4lXKRQIZWYeyrk19TfCb4A/CjX9b1TTtU8S3niq80lIJZRaEQWMiSqW QxupLuOCCcrz2r6u8O+DvC/hOxWz8M6BY6TEowPs0IVj9W+8T9SaCWz82PEfwk8d+D/BUPi 7xLow0uwuZlgginlAnZmUsDsHIGFPXB6cV+gXgPR53+GnhZzqpy2k2p6H/nivvXmP7YgI+D enbUBUavHnPr5T817T4C2H4Z+Fjwf+JTadv+mK+1Ji3Vzm/wBoSLzf2evFqZA/0dDycf8AL VKqfs1oY/2efDasCD+/yD1/1z1b/aFBP7O/i/HX7KhH/fxKqfs1gr+z14cQgjb545PP+ueq 6k/ZPXqKKKogKKKOc0AFFFFABQaT6UuQelAB0FfP37U8pu/hoNFTdnZLqUhHRUhCqN3tvlX 8RXv5r5/+OEpv/D3xKmWQ+To/h+3tCMceZLMJW/8AHUj/ADqX2KjuehfBrXz4l+CnhTVJCD MbFIJcH+OP92f1XNd/XzV+x7r0d98M9Y0EylpdM1EyKrH7scqhhj23K1fStShPcKXNNpaoQ UZ4oop3AO1cd8RvCJ8Z+DLjTLa4NpqcEiXmm3YXJtrqM7o3Htng+xNdjSEcGjcFucj8OfF/ /CZ+CbbVZ4Da6lEzWmo2hGGtrqM7ZUI+vI9iK7CvIdXT/hXHxftvEke5PDfjB0stTGfktb8 DEFwfQSD5G99pr1wZxzQhsU0tJS0xCdKWig9KACoLm2hu7WS1uI1khlUo6MMh1PBBB6gip6 KAPgD4+/BO7+HesS+IfDtuX8KXcoION32ByfuN/sZ+6fwPI58DSOWecQxq0ksh2gYHJPQZr 9bdU0vT9Y0m70vVLSO7sruMxTQSDKyKeCDX53/HH4N3nws8TCaxD3Phq/Y/YrkjJiPXyZD6 jsf4h7g1maxlfRnB+C/F+o+BPGmm+JNFeSG40+Xc0THPnoeHiOOxXI/L0r9P/DHiPTPFfhX TvEekTCWxv4RNGQfu56qfcHIPuK/KfTrGPUNZttNN19l+0yBFdkZ9rHodqglsnA4HevqD9m bx5qPgvxvf/CPxYywC5uH+yI0oYW90B80WRxhx0x/EMdTTG0e++HQiftJ+PWAO5tI0wknp/ wAtRx+VZnxc+JGr6ZeWnw98A2xvvHGtDECpyLGLPM8n90DnGfr6Z4/xz8RT8OPjT40ntLJt U8Qavpem22jadGhYzS5lGWx2XOffgVY8B/CT4t6Bdah4tm8ZaJD4m14LLqE15pjXUsffyg/ mABR6AY4HoKRPqenfC34a6b8NfCpsbeU3ur3befqeoPkvdzHqcnnaCTgfj1Nd/wBAO9eXjQ vjfGdyfEPw3MOyvoTqD+IlpP7I+PBjJPjbwiG7AaNMR/6NoJPUN3c9q5/xj4t0nwZ4Uu9f1 aR1hhASOONd0k8rcJGi/wATMcACsHTLvxp4YttU1n4k+KPD8uj29v5gksrR7YwleWLMzkEY 6Ac5rjNPuItbuJ/jR8RnfTfD2kI02haZdrtFtFjH2uRD1mk/gH8II7mgaXUq3mqJ4A0fUPj P8Vikev3MZttK0hTv/s+NvmW3j9ZX6yP2+gr4Y8beMNZ8b+Lr7xLrdz515dPlVXOyJP4Y0B 6KP/r966X4v/FbVvil41bVpvMtNLtiYrCxL7hFH/eI6F26k/h0FeauWVwCSo9h2oNFoPZxs VsnepOcrgCpI0LqAzssbYZiF7+3+NVlYI27AbHQ44NWFbfLmIEKF+6x3cAc/rTAUNGreUzl 07A5wCe4H5UBo1yFUPhyQx7geo7Uw4CR+WxJIOVIxg/1pc7k2FWVT2XufagYKrs2IwGHJ2g c4713XgH4m+KvhpHqp8LTW8D6rCkUj3Ee/YVJKunTDDJ5OR7VzGgaPfeIfEVjoOlW7XF9fy rbwKpA+dj1Ptjr9K+8vAf7OngDwDat4g8RD/hI9TgiaeW4voR5MOBuYpFyBj3yaBN2PAPhY JdO1nT/AIgeOvDmvnwbptxJfJqK2xmWS+bAN1cdGZR2YAgYHuTuftGeJvhZ4mXSI/BsFjqW uSOJptQ0+M52FcpESAN0jtgYOSBnua+w7STQ/FfhCGa0WO/0TVbMbAU2pNA64xggYBBr5m1 r9luy8MX954n0bx5c6bollFJMIpLNbi5tx1PlPkDd2ViMjPWgm54l4G0rwH4V+IWr6V8StK k8Q6RFbLbXMlkCxsLk7WdsK24hDuQsO4PFfXXh74W/AG80zTPFGiaTot9YWMCpBdGffEArb t8mTgvuPJYZ7Gs7wV4K+CHizwrJ4O0/w1JLPpW9Z5NRt2jvRKf9afOH3mDHDbWIU4HpWcP2 T/DFvfXcGmeLtds9AvoTHdaWsikTEHKZfjIVucEE8daAuL8YfiD8KtEe61K31QSeModIu7H T7jSpAzW4YhGUlTtVgTkZ5A3Yr451nWfFGtPDp93Z3El5eFdQYAMz3DmHy2mH97eigk+oNf avg79lb4ceG4JX1mObxPdyLjzL0BI4zjkoi9/dial8TeALT4efst69olleG5u9N0+ZYdTkj CTpGZS4UMOVADEDB/nQF10PKv2P7TXk8Ya/fXdhdxadcaZEy3EyMqTsZcoVJGG43civsvB9 KoaJFDD4f06KFAsSW0YUBQoA2DsOlaGc96LEt3Pm79saMt8FrA5wBq8We/8Ayzkr2TwGI/8 AhWnhbbICP7JtcEf9cVrx/wDbE2/8KXsDlg39rRAbR/0zkr1b4fyufhf4UPmLzpFp2/6YpS kUtjL+P5I/Z78YFcZ+yLjP/XRazf2ZyW/Z58PMTklrgnjHPnPWn8fs/wDDPvi8Bd2bQDGP+ mi1mfsz7h+zz4eDY4a4A5/6bP8AlT+0T9k9hzTd3OKU+1eRw6l8VtF8e+LpovCZ1/ww15HJ ZKb1YblR5Kb/ACg/ytHkHglTuziqbsSlc9czS1wGnfFnwnc3qadrJvvC+ouQqWuuWzWhkP8 AsO3yN+DV3kcscsSSxSLIjgMrKcgj1BouKzW4+ikzRuFMBc14tr3xruPh/wDED/hG/iH4fk tdMvZCdN1yxUvDKnHyuh5DLnDYJ9cYNezs6oMswUdeTivOPiePhj4k8EX+i+Ndd0qG12GVH a5TzYHAO2SMZzuHoOvTvUvyGt9TutN1fTdZsheaXfQ3kBOC8TZ2n0I7H2PNfOPxA8SeFpfg f8TJ5te01dV128uDBbfak86VI5EhjAQHP3Ys9O9c38IPhH4h8VeGl1jxd4q1Gw8JzK62kME v2a51G3B+Vp3HIjwMhTkgE8gV0PiLUfgT8PtOkPh/4Y6X4tsLWJWur6ye3uvs7FtqiVnZnG f7xGO2eam7LSSPOf2QtaOnfFTV9EedBDqunl0Td96SJgRj32s/5V9ceM/iL4P8AaebzxRrc FkSMx2+d00p7BIx8zV4b4G0b4P/ABr0/UdUtfh9N4Lu9MuFiW+srgWzeYy5Gx48KWA6gjjj 1rhtQ+F8fgn402Vv8StdkvtK1qTbY+JruRnZFQEtbsDkJKw2gOSQoyVGeQag0mz3/wCGfxG 8TfE7VL3WLXw4ujeDrffDbz3RJub6UHG4KOERR168nGeDXrA6Vz2i6z4MgsLTTdC1fSUtoo 1SCC3uY8KmOMAH61vpIkiho3V1PQqcg0yGPopM0ZGcZoELRSDnpS4poDD8WeG9O8XeE9R8O 6tF5lpfQmNsDlD1Vx/tK2CPcVy3wq8SajqOi3nhbxNKp8UeGZhYX/bz1x+5uB6iRMHPqGFe in6V5J8RLebwX4z034s6fCTaW6jTtfij6yWTH5ZsdzE5B/3SaH3Gux65Rmo4pUliWSJw6OA yspyGB5BFSUxBRRSc0wFpDS0UAJWJ4q8L6P4x8M3vh3XbVbqwvIykiEcg9mB7MDyD2Nbh6U lQB+ffiXwxd/BjxU3hzXZLq10M3L6jYa1p9nGbq/Cr8kBlf/VlSOSPulicHIxB4UhstZ00+ N9f0uDw38PvDt1vtrOyy11qV9kFIlnb95JISF3PkADgAc4+yPjBpfgTVPhnqS/EIrFo8AEv nhtssLjo0Z/v9gB1zivlDxb4mTSNG0XxdNoo0y2jhMPgbw3KPktIxw2ozjoz5IKg9WIPQco 2TuhY/G+u6J8fE8XeK5/Dw8Vala5Ftq5m8jw+jf6qJmjztkKEZ4+Xcc4JNfTFrf8Axxu7SK 6tf+Fe3EEo3xyRTXTrIvYhgMGvhe6i8P65aag1ob3UNWnkQqZUMk6uzL51zPLgBVzuAT5vv ZyMZrsNC8bfEL4D+JZtP0q9/tXRAzu+l3fVoVbBl8vJaAN1DdCMHGKBtH16W+P2Tx4C6EgZ u+aFHx84Ut4D6csPtZ/SmfDD42eC/ifbRpp10LDXFTdLpVywEq+pQ9JF9xz6gV6a7rtZ2OF TJYngDjvQQeTt4K8aeKtZs7n4r6nokuh6Y/2uPS9JSRYbmZfutcNIeVTBIXoTyelfK/7Rnx mk8f8AiiXwzoV8P+ET0t9qtF929mHWQ+qg8L26nvXcftI/HdL43Pw88FX2+Ekx6pfQPwwHW FGHUdNxHpt9a+SQFZCHfGPujGc+3tQXYNxYbck/1oMEzI7iFisbBWYAkAnoCegpzwOVEyBm hJwr7cZI6ilHEZQMw5yw6A9xkUwGjbGWV95Djjb2Pv8A4UJbySnCRlmALbV5JA6n6U8xH5D LkK4JUen4/UV6H8KPhP4j+J+vS2mkW629nblftepTEiK0BHQAcu5HRc/XigNjkfDfhjWvFW vWmj6Fps+p3ty2Fgt+vA5JPRVHcnivpXWPg9ovwW+BGreKNZ8rVvF9/CtlDMwzFYPN8uIgR ywUn5z6cYr6X+HPwv8ACvww0H+zfD9kouJAPtN9KAZ7o+rN2H+yOBXl/wAddHvfiV8SvBXw nsmdbN2fV9UlT/ljAvyAn3+8B7kUAct+yZ8LRBpknxJ1eHElwGttLRkwVjz+8l/4ERtHsD6 19QeJwP8AhDtb43f6BPx6/u2rl/hZq0up6HrFibe2tbPQ9YudHs4LZNqpbwELGDycnHU11H iVV/4RHWQT8v2GfPPby2oIZzXwdO74HeCd24Z0i34P+4Ks+OtJvLjRrjUrPVr6zOmQyzm0t hE6X67CTDIsgKkHoOmPWoPg5j/hRngrac/8Si36j/YFafjxQ3gTWmNulypsZ0kid9iyKY2y C3b60Cvqc58PfDPguC7OteGY73T2ghNtJos7sq6bI7LI+YjyrsQCWyQwAxkV6YO1fMnw4sv CU2qaQPhrPpS+Insob291G01S4uleJZAs9vJHI25cqy7N44Oem3n1vxR8SI9D8SL4Z0Pw1q firW0g+1XNpppT/RIs4DSM5ABJ6L1PXpSEz0Bt3GPWvO/jkhf4BeNEU4Y6dJz+VVD8SvGwI 3fBTxJtPcXVqT+XmVw/xc8eeLNS+EHiewvvhRrmlWVzaGKS+ubq2KwKWA3MquT+AzVIEnc9 60ZWXQdOVj8wtogxHc7BV1Ywrlh1NVNIiEGiWMAbd5dvGu71woGau0hHzt+19kfBS17/APE 1i4x/0zkr1H4fyKfhf4UIRQDpFp/6JSvLf2wePgnaMZCoGrw8AZz+7k616b4AuT/wrDwphX /5BFp/EP8AnilSy1sUvj2Af2fvGOWK4ss5HX761j/sykt+z5oZJY/vbn7wwf8AXPW18dwW+ APjAKQD9i6k4H3l61ifsxtv/Z70Nsk/vbjr/wBdmqvtC+yeyGvnv4m/HLxHovjO58F+EdBt IJoJVtptc1iXyrKKRow4Ab7oIDA/MfwNfQlUm0vTj9rU6fbsl4/mXCmNSJmwFywPU4UDn0F U1clPueD6R8DJvG32fxF8WviDceNMHzYrOwn8uwQcZA29R9NtepatF4i0zwfYW3wtsNBkjg iWOCK+mkSFYgvyBCgOfxNY/iD4PeGrrTdQPhU3XhLUrmJ1Fxo1w1sjMQfvxL8jAnr8ufeuk +Huj6hoHw18OaJq0aR31hYRW86xtuUOqgHB7ipS1G3c8X1i/wD2rHbMdhodggPWwiS44H++ 2efpXGXOi/tBXwZdY+KOoaUshwA+m3MKjvy0UZAHvntX2Hikxinyj5vI+Epfg/4h1m633nx u0Kd5CZAt5fXCtyeflkAJz3FYvin9n3VPCvhG58WT+J9A1qxs5I2ul012eQRF1VmHbgHJr9 ALiztLtNl3aw3CnjEqBhj8a8/+IWlfDPSPB99feJ/DemSW7xmBYkt40lndwQI0PHzH1zxjJ wBmpcUPnbOG+LGh6LLZ6BqNp8O9d8ZWEGmlbVNL1NobWCIJxvjVgTlTwwBzjHtXzt8DbvwT a+PtV1PxNos+n+HXs5reeS6mD2cEb4/dzb0DOxIAUDnPOOK9L+EXxxn8MRXfhPULLUfE3hj SBi21XTbeS4ksoj0jk4+dF+6HAGccDGK6Xxzp3wW+N1tFfQfFddKngTMMBukihjbuzQSBfm OeSCDxS3K20Z8n+NtUmXXLzRtN1C2i8Nx3stxYRWDlLVkY4WVe7NtAB3cjGOK+lPGd/dQfs S+ENY167M2twTWdxZzTE+Z5iykpyec+WCCfSrfhS9+BPww8KL4SvtbtPiJqkt49zHDa6et5 I0rKBtjVdwXhR/FycmuR8T/Eq91j4q6BrfxP8FmHwHp8rxRaQzBjYuflEtzHjJYDkKwAx93 OKewXZnzftSalqcm66+GPhW9kAHLI0rDnr09e3vTrD4p+LdckP9j/AAMt2aRPlk0yK9g4z/ ejK9K+x9B0nwpFp1veeHdJ0yCzuEEkUlpbxqrqeQQVHQ8Gt79KdrkuS7HyTpmrftD6lsGl/ DzV9MDHJa51qRUGR1AnLV3mh2H7T7Sq9/q/ha0iJUmK8BuGXHUZjVeo9697ODQMUcouYpaU NTXS7caw9s+oBB57WqssRbvtDEkD61e7UUVSIDrVTULG01PTbrTr+3S4tLmNoponGRIjDBU /UVboIyKYHlHwt1C68Panqvwn1mdpbzQMTaXM/W601z+6Pu0fMbfQeter9q8v+LGjajaQaf 8AEXw3bedrvhhjMYUHzXlm3FxAfqvzD3X3rv8ARNZ07xBoVhrek3AuLG/gW4gkH8SMMj8al PoU9dTRoooNUSGaKO1JQAZqlqep2OkaZc6nqV1Ha2drE0000hwqIoySfwqzLLHFC8kjqiIM lmOAPqe1fN2r3l7+0V43k8M6PcS2/wANtCuB/aV9ExU6pOOfJjPdR6+nPpUPQaV9zl9f1bW /ixqsfxJ1Lw/cXfwm8PXwf+zlYrNqCLw12Y8fOqcEr/dyB3r6I8QeE/AnxP8AB9rDqthaaz pE8ay2k8XBRSvytE68rx6V09npljpuk2+l6fZxW9jBEIYrdFAREAwFA9MV5RcJN8F9bN1BG x+G+ozZnhjUt/YM7HmQAdLdj1H8BOelK1ir3PA/G37NviTwDf3XiPwPaL4t06KJ/LtZ1zc2 hPR9g+Wfb1xjnupxXiGmeK7nTrTU7S/gkbUb2VpLy7lYiafGMQzMfnEYILMqYLcA9BX6jxy RTxLLDKJYnUMjowKsCOCCOoxXmPxH+BPgX4j27TXtl/ZerqMR6nZKFk46Bx0kH159xQhqXc +J9f8AD0F3f22s6DN5N/LJLJa3Vg/z6pMGLNJBCh/0eBBxuY5455zjG8VfFD4j+I9LttO8R eKtSuLONCix+btjlUDGWKY8w+pOa9B8T/C/xh8E7m31Q6b9qtLW6My69YwmcTwlNrW80THE alS2RyDk5PFePaxr02pxyafYQiw0OO7mv7XT4uVt956FurEDaoJ7Cgsx45WXcQxw4AI7Yp0 8Rjd4QDtA3Bsgnp0/nUEau8hDd8/eHA7094ijrGp3Mw5G05X/AOvimMZmJBIGBJH3NrcZ45 IpY4zOxVM7+uTwuO/NRyZBSMMJMHg4/StPTbLVr/WLaz021ea9kk2QQwjJZieijofX0wKBG t4E8Ha5478YWfhjQYDLc3LZd2HyQxg5aRz2A6+/Sv0v8C+B9D+H/hCz8N6HCBbwLullYfPc Sn70r+pJH4cCvDfgjqnwY+FnhHyp/H2iTa/fhX1C5LEHd2iQkZ2r+pya9Y/4Xf8ACbGf+E8 0sgnGQ7f4UEt3PQggyWHfkmsDSfCllpvizWvEzt52paqY42kKgeTDGMLEp9MlmPqT7VzY+O Xwl+bHjzSxz3c8/pSf8L0+EYYf8V3pmPZ2/wDiadhakHwaB/s/xop7eLdR7Y/jWu68RjPhT WF9bKcc/wDXNq8N+Evxa+HOh+Gtch1nxhYWs8uvX9yu8sTJG8pKOOOQRiuz1z43/Ce48Pan BF43sJHktZUVV35YlCAB8vvSYrO5r/Bht/wK8FFen9kwDn2XFdB4wisJfBGtxancR29kbKY SzSR+YsSlCC23+LGenevIvhP8Yfhrovwf8KaTrHi+ytL+006KKeF1fKMB0Py4rS8U+PZvFe m/2n8KTpnja0sQ1trWkSGRd8MwG1wMZyNrdjwTwaBW1MP4bw+JotOv7Pwf4h06+aPTDBaf2 nov9n3kEiSLGpuVABkCqH2474z1r17wV4M07wbojWlo73N5dyG5v76bma8nP3pHJyfoM4Aw BXkHwp1DSdJ1+91HVIvEOl2kFhcXkcmq6jHeWMEZkjEvlTKNz8qmfM+ZQMYr0Q/HH4SK23/ hPdKzz0kJ6fhQhyTueiEcV5j8ewR+z/4xweRZjn/tolTn47fCFevj3TB+Lf4VwXxg+MPwz1 /4M+JtI0bxdZahf3lpsgt4d5aRtwOPu+1MSTvse9abzpNmclv3Ccnv8oq3XlunfHL4UR6Va pP40sYpEgQMhEnynaMj7vNWD8d/hGDg+OLInGeEkP8A7LQKzucD+2Ajt8D7ZwcBNWgJP/AJ BXovgBsfDDwoP+oRadj/AM8Urw39pf4neBPGXwli0bwz4ig1DUF1KGQwpHIuFCuCSWUAdRX s3w/cD4X+FARn/iUWnb/pilTI0Xwk3x5A/wCGfvGQzj/QD/6EtYP7L/8Ayb1omVwfOuc/9/ mrf+O3HwA8ZZI/5B7dRnuK5/8AZfR4/wBnzRw+dxnuWwR0zK1P7RP2T2mjFFFWQJS4oFFAB SdaWjNACHpXiHiT4Mar8SvHM2r/ABE1/wD4kFsxj0/RdNZlHlZ6yyEZ3NgE7RnoM8V7hRSa uNOxkaB4b0Lwvo8WleH9JttNsoukMCBRn1Pcn3PNfnV8YPDcOg/tA+IdLaJFt5NSS5jj2jH lysr4x6fMRiv0rPeviv8Aax0KK0+LHhzXjFIkWpWyQvIq5DSxS8D/AL5YVLVi4PU+hbXw74 f074t6Dpeg+H9N0220zTLi/k+zW6RnfIyxR9Bnp5tdR4t8CeFvG+nmy8RaVHdZGFmHySoPZ xzj25HtWd4TSK98deMNZVXJjnt9LR2PG2GIMwX0G+Vs+4ruKaJe55L8L/hv4n+GOq3miweI k1nwbPultobrK3NjJn7q4+VkbJz0wQOOtetAcUYpelVaxN7hijFFHegAooooAKKKKAGvGsi FHUMrDBB6EV5L4KA+H3xH1D4cTPt0jVjLq2gHnbGCc3FqPTax3qP7rH0r1yuF+JfhS98SeG kutEkSDxDo8w1HSpm4xcJyEY/3HXchH+17UmUn0O5HSlrmfBfjDTfGXg3T/ENq6wfaUxNA7 ANbzLxJGw7FWBH4V0IniZQVlQg9wwouKxL2pjMFGSQAOpJ6UeYpUkHI9ua8J+K/xH1XVPEU fwd+HC/afE2prsvL9DlNKhYfMxI/i2kn2+pFJsErmR478WeIPjB4wufhN8O5Wt9Ehby/EOv R5KRpnmFGHBJGR759Aa9z8K+FtE8G+GLPw54fsltNPtE2og5LHuzHuxPJNeQ/AXRNI8A6v4 78EQakshsNThVDcSqsk2baMswX03E/y7V7wDxSQ5dharX1nDqFhc2NzEksFxE0Ukcg3K6sC CCO4qzuFApknmXwLuJX+Dml2EzM8+ky3OmPu6jyZ3QD8FAr0wcjmvLfhMBY+IfiPoO3aLLx FJMg/wBieNJQcfUtXqR61JT3IbiGKaFkkjWVSCCrdDkYwfbFfOnxO/ZY8L+KGl1bwY0fhrV 2O9olBNpM3XJUcoc9149q+jmHUZPP6V458dvi9B8LvCJWynik8SXwKWUBXO31lYH+Ff1OB6 0FK58A+MPDmu+DPEl74Y8Qxx2+oWmPNSKVZFOeQcr65zzz7Vi+YJLVmJ2lCCpJOenOKkvr6 6v9RutR1K6e6urp2kmlkO5pHbkkmoZEg3lonlcBRt3IBnjkde3amaDflLFnLEEZB75/wr7O /ZQ+GtgPDI+Iuqq9zqEssltp6TLlLaJThmXP8THIz2A9zXxhI+Jg7bchRyvc/wCNfqN8JdE /4R74P+FdI53Q6fE7+7uN7fqxoEzqxptg2C9hanb0zCvH6VMtlZABRZQYHI/dLx+lSscRM2 7AAJ/SvmXSJvE938OPD3jPWfif4xWPV7mZLhbF7YLaopl+dUaPcy4jHAycEnHFIix9LCwsN 3/Hlb59fKX/AApf7PshgCytwM54iX1+leOeC7jUNO+MtnosHxB1XxdoWp+HX1KCS9ljlQuJ 1TcpRR2/nXtYyMDr70yWeVfBWC2uvC/iOWS2t3B8TamFYRggr556e3+Fd9r1nZjw1qii1gG LOYDEY4+Q+1cN8DESPwLqoQtt/wCEg1PAbr/x9PWz8RvGieHNJXSdN08614k1ZHi0/SYzhp ePnkc/wRKOWY8duppB1POfCfi8aL8C/h9onh/SrfV/F2r6XFHYWDgYUBcNcTHGViXGSe54H JrWufg14gm8PWlvafETUNN1ea4kv9Yv7UGI6lOyqqqQhUpEgXCqDwPen/s7eFdI0j4R6P4i hjkn1XVrRTc3U7l3CKxCQoT92JccKPr1r2cDAxVDb1PHvhx4FuvBvi69sr3R5pRqNq811qT 6tNew3MgdRzHKPkcgkkknIGMnFerDS9MXhdOtQPaFf8KtjGODRS2JbbKx07T262NufrEv+F KLCxUYWygH0iX/AAqzRViIPsdpjH2WHA6fuxx+lAtLUdLWIfRBU5opAfO37XcMCfA2LYiRu 2rW/KqAT8r123w/aP8A4Vd4U/1n/IItP4j/AM8Urk/2t1DfAxMnCjVbcsfQYetzwC0//Csf CuJJiP7JtP4f+mK+1Zs0Xwm/8ccf8KE8Z5XcP7Ok4/Kuc/ZhwP2fdGGMfv7jIwR/y1b1ro/ jiu/4CeMhx/yDnPPtg1y/7LXP7Peknubm5z/39aq+0L7J7Zk0tFGOasgKKKKACjFFFABRRR QA12CqWPQelfPX7WGjrc/DPR9eA+bSNWhkc46Rv8rE/jtr6HxWH4s8MaX4y8KX/hrWomlsL +PypQpwQMggg9iCAQaT1HF2ZhfCu3nHw8sdSu2ZrnV3l1OUtxzM5dRj2UqPwrucVBaWsFlZ W9nbRiOCCNYo0HRVUYA/IVPQgbuwxRik70tMQUUUUAFFFFABRRRQAUhG4UtFAHB6h8Hfhnq 2q3OqX/hCzlvLlzJNIGdPMY9WIVgMnucVnv8AAn4UdR4SjQdgl1OoH0AfAr0vPNecfFb4nW Xw80GBIrVtR8Qaq32fS9OjG5p5TwCQOdoJGfXpUtIabex4td+K774a+KvGnwt+Hthcz67q1 9bx6HYtK8kdmj24MlxuYnAzzjPXk8CvbfhV8MdO+G3hp7cy/wBoa7ft5+qam4+e5lPJ5PO0 ZOB+PevN/gV4X1nSPil41uvHLxaj4wktrK5uLw8tCJldmhU9ABtUcccY6CvorpSii5vojwT Q/h14N8b/ABS+J03ivw/aanLb6vAkErblkjU2sZwHUggZ7V0Z+COg6WrSeGfFvivw3t+YLZ 6vI8aj/cl3CsXTfGun+GPi141tv7LSGG6uRdXk8moK06mMQxFjAQCiFXUqQWLAH6V6f4sm1 +PRMaDosesNM3kz25uxbOImBDMjEEbhkYBxSQnc4aDwv8U47VLnwx8Z7XWbcndH/aelRTK4 /wCukLLn64q3/a/xz0wkXfhDwzr8aj72nalJayOfXbKpA+mayvh78M9U8IeNf7VtLqwurG6 Di7niPkyIqxqkVt5KZj+UruZwclyTgZr2agTPnix8ca54P+JfizxZ4q+GnibSdI1a1tWke2 hS8SGWFXV2Zo2xtKlefbnFe3eGPENj4s8Kad4k0xZlstRhE8InjMb7T0yDXBfG69uLrwjYe BrByl74wvotKRlOCsJO6dvwiDfnXo6LYaJoaxJtttP0+32j0jiRf6KKYzn/AIhePNF+HXgu 88Ta3IfLhXEMCn57iU/djX3J/IZNfmb418Za18QPGd94m1+cNd3jfKFzsiQcLGg7AD+p712 Xxn+Lep/FXxiZgfsug2O+PTrQnHy5wZG/22AH0HFeWhSGEruEDZKtnHIxxxSLSsNJkdRGPv d89/SgxsCcsoCjH3sj/PWlZLiWN5gkrwxYVnPIXJ45/lW74b8J+IPGF1/Zfhjw7d6rd5CtJ ApKr2yzfdXqOpplFfwxpb614u0jRfI+a/vIYArDAG5wCfyya/V+BFt4ooY1xFGgRQO2BgV8 sfBr9mDV/DHivTPF3jPVbc3OnSefFptsPMUSbSFLyHg4z0XuOtfVoTAGTnFBLYj5MMg+78j An04r5Ytp7e4/Zk8KJHYaZrI0m7lmvLee1N89snmS7WMIYH5s43EHAYHBr6pcs0EuePlOD+ FfJWlaR4Y0z4F+Ctek8L6TLrGp30trJq1zqTabJE2+XB+0J82TsCgfdzjPFAlqdj8OF0eT9 oNNU0OytbKxvvDtwsMFnCYrc+VdhPMjVgCA4wTwOQevWvoruCa+d/hm98fjFpAvEvQ8fh/U Fxe3i3cqAX4wDMvEgxjBHbFet+OvHFn4M0eGU20moatfSrbaZpsJHm3s7HCquew6seijk0k Q9zyjwJ46i8I/Cq8mhtDquu6r4g1NNJ0aA/vbqQ3TjHsq9WfoBXe+DPA1zoyal4r8U3aar4 w1WBvtd2gPlwR4JW2gU/djX82PJrjf2dfCVpF4du/G2oRb9fvb69t2Ej7xYotw+6GE9l3ZJ I+8ete53YzZzjOCY25/A1QPRnnvwIz/AMKD8JZ/59D/AOjHr0mvNfgSf+LCeEeQ2bVuR/10 evS/SiwnuFIVBYNjkd6Wiiwgoz2ooxVAFFAoxQB4D+1uN3wHxkBf7Utsk+nzVteAjcL8M/C yi6mwNJtB/wCQVrD/AGuSR8CAwbaRqlt36/erT8B3efhn4WLDLf2TaZOev7lazluaL4TrPj bn/hQ3jMjH/INl6/SuT/ZaJP7PmlEoEzdXJAB/6an8q6342AH4D+MwRn/iWS/yrkP2WAR8A NOOSQby6Iz6eYar7QvsnuFFFFUQFJ3pe9FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRR QAUUUUAFB6UZrG8SeI9J8KeHb3XtcvEs7CzjMksrc4HTAHck8AdzQBkfELx5ovw88IXXiHW JhhBsgt1P7y5lP3Y0Hcn9Otee/CjwJrer+IJvi98SoVfxLqCj+zbFxldJtj91VB6OQfwz6k 1j+BPD2r/F/wAcwfF3xzZvb6FaN/xTWjS9AmeLiRe5PBHv7AZ+iMAHIqN2U9FY8v0X9z+0z 4tQjBuNA0+QfRZZlP8AOu78R6HB4k8O3mh3NzdWsN2mx5rSUxSqMg/Kw5U8da4eLEX7UV5G BhbrwtE7Z/iKXTAY+m416YxxzmmD6Hy9qvheeLXb/U7HW31lfDeoQWfm+KdDS6YFpAAIrxc MwTuZAQpwTxg19KajLbpYTpPMY1kicDawV2G052574r5c8a6hHf8Axg8QHdokUlreR2tzpl trk2nXV9CNhDyx/wCruBhh8q4bA2k17p8RPDei+JxommazpVpqURuZCsU1w8MiDym3PDs5a QAcDI4J54qUN9Lnmnwjjl03xhplrZX+gR6ZqMUt9ALG5dJ7yMwouJLU5COGUM75xuyB1r6I 7c18y/DHw94f0f4x6bdWGmeKtC1G7iuHn0/xDaiQt+6wGjusEsAMDYWJ9QMV9D67q9r4f8O 6lrd7KEttPtpLmRiOiopY/wAqEElqeZadjxf+0pqOpnc+neC9PWyiD9Be3HzOQPVYwB/wKs X9qPxyvhX4RTaLb3Sw6l4gb7JGAfmEI5lb8sL/AMCrrfgrpFzpvwyttW1NGXV/EdxJrN6WX B3ztuUH/dTYPwr4r/aK+IC+OfjBqCwOJdJ0YHTrNV5DEH944+r559AKBrc8cy7QZyxCnjnp 9B6VIS7xhREr5HLYy2B3pmZRmRsyIowO4/8A1UsduJBGZJkjR87C315BxzTRobXhPw3qni7 xNp3hjSRm41CZYBnptJ5f/gIyT9K/SQ/Dy50rwbo/hnwH4om8IW+nqFaS1s4p2uBtxl9465 yc9cmvnr9kP4crIdR+IupwBmjzZabu5x/z1kHp/dH/AAKvsNeg5pNkNnmaeAviMIyG+NerH Ix/yCbQEf8AjtCfD74i7SG+N2sEHnI0q0B/9Br08YzQo2k+5pk3PLD8OviKAzH4460cA8f2 XaY/9BrxP4favqsnw307R73VtP0TTobs2sWqatEmoW9xJmT919nKgQl/M5ff82CBX2DjIbc RivjXwhN8B4/CFoni3WL3RPGCXUpe6szdQzoyzv5YUqpRsLgjg9aQ0+5b1yDVPh/400i0k1 YeGNUGkXotYPDNos32+SW9BjhhilB2hvvY/hwe1eheHPg78Qb+6svGXiv4o6naeLWtTCywW tvKlnGxz5aFlIB/vMoG4+1Y3wzudH1z456Y9lrd74qXTNGvWGp6haukkbSXKlAS6KN3lkj5 RjFfSwGG9qaE3Y+cvhD4L8Zal8N4NT0n4ratpKy3t4TbrZW80e4XMgZvmXJLEFjz1PFd3c+ A/iV9ncj416hhUbIOjWvzcfSpPgSsi/Ci3DqoP2+/Hy9P+PuWvSrkZtpR1+RuPwo6Cb1Pnr 4PeDfHd/8AB3w7ead8Wb/S7SaBilpHpdtIsP7xuAzLk8gnn1rvl8BfEQNk/GnVGGRx/ZNp/ wDE1J8CcD4D+FQuMC3k6f8AXV69I7UxNs8yPw++IO5ivxq1kbj0OmWhx9PkoPw+8fkAf8Lp 1oe4020H/slenYo707BdnmMnw78evtx8addUjriwtOf/ABymy/Dnx68ZVfjXry5HJFhaZ/D 5OK9RopWC7PF38ceO/hpM0PxM046/oG7EfiTSIPmiX/p5txyuO7LkV6touuaR4h0iDV9D1O 31KwnGY57eQOjfiOh9utX3jVwQyggjBBGcjuK8l1z4RNpOo3Pib4U6o/hLXJSZZrSNd9hft 12ywnhSTxuXBFGw9Gc5+1w+34DFhjH9qW3bP96pPAcsg+GfhYAR4/sm07n/AJ4rXIfG3xUf G37ItlrtyEtb06lbw30KKT9nuEZlkQAnIwwrpvAqyf8ACtvC/wC+J/4lVr3/AOmK1DLW1j0 T42FR8B/Ge/p/Zkv8q439lUY+AVkecm/uic/9dK7X40DPwL8ZDj/kFzdRkfdrif2VSf8AhQ NluOWF9dA+37yq+0T9k90pDnBxRmgng1ZB5xqnizW7D4waf4chkt7jT7uFSYEMRkiz1d8uH XocfKQenWvSB0FeGeL/ALDD+0DoW/TLhbiaW1P2qSWLypCu7G1JEzkc8xvu9QQK9yHSpRUu gtFFFUSFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRigAoooxQAUHgUUjZ2nHWgCve31pp9lNe306W9tA hkllkOFRQMkk+gFfOWnW13+0X41TV7+OaL4X6Hck2tvICh1q4U/fYf3F6Y9OOpOJfE+oar8 efHs/gHw/cXFl4D0iQf27qcXym8kB/49o2xyMjn8T2GfoLStK0/RNJtNK0q0S0srSIQwwxj CooHAqd2X8PqPnuLLStMlubmSK0s7SIu7HCpFGo5PsABXguo/tFapHp1x4w0r4cahfeALWd YH1p51hkmy23fFEwyUyQMk/lW3+0ZdzyeCdB8LRymCDxNrlrpt1Lv2hYS25wfY7cVg/tCap o1h4C0r4TaRLBYy6s8SPEgG2w0+E7nlYdgAnGevNJ7hFbXNbwx4z0Txx8cfDXivw7JLPp2o +GruAGRQjQvHcxl0cdm5HH0PevTfHY08+A9WOq6jcabYCHdPd2zBZIUBBLKT0x1z2r4U8M6 N8YfA+h2nxM8E2M0mi3EU4hufIWaRLcvt8x4jnbuCKcj+7k1r+Ef2lPGdtfx6b48MHijQ9R mCXENzCElhUuFO3aADjrtIIPTii5bj1PpXVdJtL3w82q3GoaL488MxlZ5JZoYjdwpuBEkc8 fysy9eQpOOuav/GtPAcvge2Xx7q9zpFv9rQ2N9a7/ADYbnadpXZycjdkdxmuX8O/Dzwb4m+ KvjuK/8N29nDo+oWht009mtEmV4ElIlWMhZBu5ww9q9s1LRtL1iJIdW0+C+iQkrHcRh1BII zg8dCaRDZ8/fCbVtS1P4kWljH4p8Rapp9ik8hXVLOT7NMpTCyQTSIJAcnmNycZ4Jrt/jRLP rcPhv4bWbHzPFeoLHdbWAIsocSXB9sgKv403WLzwD8P/ABro5j1q9sJTcfZn0i3uZJbdWnR hHJJEWIjXKEBgMZ4xzXhWvftFaEfjLceM9Jga+jtLKDTdNju4ygVXmBu3IByr4wFPI459KC kru6PoL4zeM4fhx8HNU1S0lWC8MIsdOQ9TK42rj/dGW/4DX5ogxlnaSYqcbg+Dlm9/xr6K/ a08err/AMQbXwnZXG/TtCjDSbG+V7iRdxz/ALq7R+Jr5xQZTcqAsvLDPOD6UxxWgO8ItxEk bibJ3OG4YHoMe3r71p+HNG1PxJ4lsND0hTJqGpTC2jVRz8xwSe2AMn8KyzGsjuFLEoSRxzn 0Pp1r62/ZI8AyzXV5451SEBNOMlhp4MY5dv8AXPnrkcKPq1A2fQPw5m0rQ59Q+GWj6e8EPh K2tI2uHI23JlQvuAHOcgk57mvRVGTkjI7V5X4NGP2gPigdwLlNL9jjyWr1ccY4osQ0LgUZ5 60tc/4q8VaP4O8P3Ot65fLbW0I+XKlmdjwqKo5ZmPAA6k0CDxd4u0bwT4cuNc1udkt48KkU a7pZ5GOFjjXqzMcACuR8HeENY1nxCvxD+IVpDHrGwppekLh49GhPXno0zfxN26CoPCHhbVv FPiOP4j+P7RoboHdouiSnKaXERxJIvQ3DDqf4RwO9erAY70CemiECjjgce1Keh+lFRTyrBB JNIDtQEnaMnFO5J5r8BN3/AApLRQ5yRLdjJ/6+Za9MlUvGyjjKkZrzH4ABf+FG6HIqbElku pE9w1zIQa9SoWw3ucr8PfC0vgr4faT4XmvFvJLBHVp1XaHLOzZwen3q6ntS0VQhaOKTNFAC mkzS0YoAKaQcUppe1AHxl+0pZ3fhCHXdFt7XboXiy5t9UtiuSsN9Gds4x23rtb6g16P4Fm2 /DbwwpC5GlWo/8grVv9rBY/8AhRE7tCHc39uqtnBTJPOfSsnwPKw+HHhkb840u15wf+eS1m 0ax1R6p8ZCq/A7xiWQSKNMmypOM/LXEfsqqF+AloFYMPt9zyBjPz13PxiAPwQ8ZZOB/ZU// oJrhP2Utp+AdqEzj+0Lrr/v0/tE/ZPds00kc1R1rU4tF0G+1eaJ5YrOB53SMgMwUZIGSB27 kCuH8HeJ/FOueKrv7ZbP/YVzEZrZ/Ij2QDjYqzxyOshIzuUgEEelVcm3U5C/tPFlh8ZNLgm 8YzanZyXcMl3CLA28a5LeSryruTft3ADCb+MnPB92HQV84+KvGEF18YNE1hNGu7lbdglpB5 MfnzRpIwmkWI7ZHAIyjAspKnC55r6MhkEsEcqhlDqGAYYIz6ipjuOXQfRQTRVkhRRRQAUUU UAFFFFABRRRQAUUA0d6ACijgUmeaAFopM1zGu+PvBfhnLa94o0zT8ckTXKhuuOBnP6Urha+ x5r+zRNHL4B8RwBWDweJL5XLHqdwP8v5V7lXzD+zt8QPCKa/4x8MxazGJtU8Q3F1pYYMEuY 2GQEJGM4UnaTkjpmvpwH1PNKOw5b6nMeO/BGkfEDwnceHNa81IZGWWKeBtstvIpysiHsR/U 18+yfsoazLcanNd/Epr17z70t1YGWWfByFlcvkrwMgfWvqnPrVS/1PTtKs3vdUv7axtkGWm uJVjRfqSQKGkCbWx8zeJvj9rfw5s9U+H2teEbW38R6dbJFY3VnJs0+WIphZQrfMAP7g3cjG RXzjZ+Dr7VdMtYrbTrvVvFd/KL829uhlmsLJPmMssYIy8rtkKedq/wC0K+ifi94p+GnxC1r wxdLpt54i8PaRdyHWtTsrOQQQ27IV/wCPjABCyFWIB7E17/4K8C+DvBGlNb+EdHt7GG4CyS SxsZHn44LSEkt7c1JpeyPmj4X/AB70nw74+8Sr8R1ax1DW5rd5Ly3gdYIzFEIv3kbfPGTgE 8ECvQfGv7VPw+8OS3+naOZ9b1O33IhhQG2Z9m5T5mfmXJAJHNaWj+DPC/jD4t/FWz8VaHaa xEl3YGP7VEGMQNqPut1X8DXaWPwg+GOm3djd2fgfSUnsYlhgdoAxRQ24HnOWzzuPPvQS7XP hTxv4i8W/Ejxvrfie908aEy6VHc/Y3LQmS0ikXlGcDewY7ge/bpVuL9nj4mtZtq0+lxadZ/ YG1KSW8nCiJVY5RiM/PtG/0I9DX1Z8X/DujeLfiL4C8MHToZtVubl7m5utuXh06Eh5E+jyb F598Uv7TXieDw78C9Ytw4S61Zo7GEZwSGbL/kqmgvmelj8+Li4n1jVry/uZ98k5kmmc4y2c ngH8MVR/fPFvUtIcgfKc4A4GadlGxGwVQuMEL0qaMyW8hRokMZX5gx3Lx3ODTKJ9F0fVdd1 /T/DulQM99f3KQRx8/MxOBn2H9K/Sa0sLv4U/DbQ/D3hTwhe+JzZqIJIrKSKFs43PKxcgHc 2ffmvnP9kz4dRXvi7UfH97EWt9JzaWRfBDXDD53HsqnA929q+0Md25NIhnzj4U8b+M1+L3j /Uo/hLq1xdzmxhntIb22D2irCdm8lsEtuJ+UkACu+m+J/jO0lSK7+C/iJZHbagjvbRwx9v3 gzS+BP8AkuPxYVgoxPp3APX/AEbqfeuU+MPlXHxS8NW0dlp11qRgD2ceqM6QuROpKRyoCYJ X+7uYbWGR1Apg9Tf1L4y+ItF0m61XWPg54lsLK1QySzy3NqqIo6kkye3SuA0/UPFvjX4wfD rxh4q06XStCv765Gj6LPgsiJbFlupR/wA9GPQdgBj1Pe6F4U/4T6Dw5d+IPEWn+IPD2gxAN Y2cvnx3GoKxBMz5+cRDaFB6nLHtWp46+f40fCq2+7/pWoTZ9dtrjH/j36UEnqK/dpe9IvTH anUEBUN022zmYjOEPGM54qaquoMyadcun31iYr9QM0AeefAMk/AfwwSSf3cw5GMfv5K9NNe Z/AZs/AXwm5YMZLd5OO2ZXOPwzivTetUthvcSiijBpiFozSZpRQAUZopO9ABR2ope1AHg/w C1eAfgHcsSQV1C2xg9csR/WuT8EAj4deGhjppdr3P/ADyWut/auRm+AF4Vbbtv7U5zj+OuS 8ErL/wrvw186f8AILtv4/8ApktQzWHwntXxhbb8EfGLA4I0qf8A9ANeWfs2eJ9C8Pfs6Q6n 4h1iy0y1TULrMtxKsY+8OAD1PsK9V+LwU/BPxjv+7/ZU/wD6Aa+TfAHhr4Q+M/gDaaf438V WHh/xJZXVz9lu5LpUliQsCNyE4dD6fkRQ9yUro+idB+NHgf4o+LL7wD4eivr62eyle61Ar9 niCcLhSSHJO7g4HrXZaJ4H8KaDqcOq6baxRakkJge5VlR7gEDmQLhWbgfNjNfEfg34SeEr3 xRq+meKfihpWnWcduj6fqumahFsuyWIIKucjAHKnBz3IrWufgNpCTJP4d+O3hq/t1lGVu70 QMVHXlXYZ/CkmU4rufW4+G2k2mvSa1os81nNc3kN1dxsfOWYRsWWNN+fJTcxbCY5Nd6BxXN WvjPwStqkcPi/RWSJFT5b+I4wOP4quReLfCkxCw+J9JkYjICXsZ/9mqkZu5s4/Ol9KzYtf0 GdisGt2EpAzhLlDx68Gn/2zo+9U/tWz3MQAPPTJJ6d6oRfoqr/AGhYAgG+twT0Hmrz+tPF5 aHOLqLjr84oAnopvmJgHeuD0OetKDkZHIPQ0ALRWfqet6Po1u0+r6rZ6fGBktczrEMf8CIr y7Xf2kfhNo0r21v4gfWrtTjyNLt3uCT7EYU/nSbsNJs9gzRmvBf+F1/ELxKrD4ffBnV7mJ+ I73WHFrF9SD1H0ak/4R79pfxRk6t4z0Hwbbsc+Tplv9olA/3m/wAaLj5e57tPdW9tF5tzMk EY/ikYKPzNcH4h+NXwu8Ls8eq+M9P89Rkw20nnv+SZri4v2b9K1SYXPj3xx4l8Wz5BKXF2Y oSR/sDPH413nh34RfDTwsVfRPBemW8y9Jnh82T/AL6fJo1C0UefSftJWusTfZvAHw78T+KZ skLIlr5EJ99xzx+FK2o/tN+KowLDQvDnge2fo95MbqcD6DIB/Cvd0jSJBHGioijAVRgD8Kd gUrCueCN8C/G3iQ5+IPxl1zUIXPz2WlqLSI+wwen4V0mgfs8fCXw8yzp4Xj1O6B3faNTka5 cn1w3y/pXrGBSH7tOyDmZ8zeA/Beha54++NHgi4txaWSarbXVqLUCJ7OTYxSWIr9wqcEY/r XaWHxQ1nwosng/xnoGsa34ssyEtn0mxaRNXh/gnU/djPZwxGCD2NZngBjD+1l8VLaBR9nmt LKeQr0WTaBg+5yfyr3cY6UkNs8nZvjb4uJWKLSvh7pr/AMbkahflT6AYiQ/XdzV3T/gt4SX UItV8USX/AIz1aM7hda7OZ1U/7MXEa/gtb3jX4heFPAdhHc+INR2TTtstrOBDNcXLf3UjX5 m+vT3rjMfFj4kIDJ/xbrwvOoJUETarcxn3+5b5H1Ye1Aa+hv8Ajnxl4B8NaNJ4X1spcvfwP bpoWnwedcXCMuCqQoM4OcZOAPWuK+D3xEj0extfhp48hvPDuv2ZMWmJrA2Pe2mcw4k+60iq QpAP8NeleEfh34S8Exu2g6Wq3k3+vv7hjNdXB9XlbLH6Zx7Ve8VeEPDvjPQ30bxJpcN/aP0 DjDRn+8jDlT7g0BdbHF+ADu+M3xXyxYfbLDHPH/HqK9RLADp09K+WvC0njT4X/E7x9aeGtO u/HXh+wms1vkmm3anGhgynlk8SBF+XB5OBivUNX+MnhW6+D2v+MvDepJdzWNuyfYnGy4iuG +RIpIz8ytvIHv2zUoGtSt8OseKviz448etl7W0mHh7TWJyPLhO+dh7GRsf8BrwX9s3xGt34 r8N+E4p8R2Vu15cDPAeQ7UyPUKpP419T/DTwqvg/4ZaDoBj2Tw2yvdHu07/PKx9SWY1+efx f8SQ+M/jF4u1qXzmiF2ba1dGG0JF8i5z2O0nr3popbnn6GI3ZWS0MgOFRY3wC3rk561oaTp 8+oapHosNndvezSpBZQo4BWZ2AXcCORn0x61mwfZV3ef5vcFoyCBwe3fn9K+jf2XPCljceI b74l+JbmGy0vw0vlRXNw+xWnZepLHACJnHuwoND7B+Hvg+08CeA9I8LWu1jZwjz5VGDPMeZ HPuWJP5V1f8AyzJFYXhvxb4Y8V2sl14Y8QWGrwRna5tJlk2H3A5H41szzxW0DzTOI4owS7n gIO5J7YpEM8o8GX9hp/xc+L+qajNHaxw3lkskzthUjS0DZPoAMnNcZ8VPFekeI/8AhF9R07 Stfmt9VgZ4LjTrtLWa4j84CJfs0oHnrvCyBeDgg/xVz/w302b40fEjx1q2qXqf8IaNRgmns YAU/tWWNNkJc9fJ2ru25wxPpXofxX8Pahqfjbw3NZaLpGt6daWVzavo17qKWbTtIFA+zgji RVHDcY45FNh1Nn4FeG7vQ/AUN3LcA21/FE1vC1sIJkRd3MyqSvmndg47KoPIqTx2xX46/Cb kAebqY69f9GHFdR8Nokt/hloMCaRJoypbAfYZJWle35OUZ25Yjue5rP8Ain4N0XxX4LubjU vtEN7o8Ut7p95azGGa1mVCQyMOnQZHQ0WJ6neL93g06uQ+GWp6hrXwm8K6tqtw1xf3mmQTT ysMF3KAlj7muvoJYVV1BS2nXKhN58pvl9eKtVn625j8P6i6sylbaUhl6j5D0oEcJ8Bxj4Ce EhjH+itkf9tHr0uvOfgcip8BvBuF2ltPRyPckkmvRugpx2G9xc0UlGcVQhQKTvS0hHOc0AB oxRRnigApM84rB8XeKtK8G+F7vX9YlZLa3GAkY3STOThY41/idicAVxfwl1rxdrV94ym8Yr 9nvY9TjWKxWTetlE0COsX+8A3zHu2am47aXOd/atC/8KBvWcZVb+1JGSM/P7fWuE8FoR8Pf Dg3Rf8AIMtuob/nkvtXU/tL65pOu/ADXP7Kvor0afq1va3QibO2RZBuTPqMiuM8HXSr4B8P L5uMabbDB/65L7VMjSC0PoL4vgN8EvGSlN4OlT8evyGvFv2bfh54H8V/BePVPEnhTTNUvnv 50Nxc26u5VSNozjoPSva/i2nmfBbximM50m44/wCAGvOP2Sm3fAZMAjGp3AOTnn5ab3JXwn dt8EfhI0hkb4e6IWPf7MKry/Ab4OzSb3+HukZxj5Yyo/IHFelUVRN33PLX/Z5+C8owfAGnr /uNIv8AJqgn/Zw+C1wFB8C2se0YzHNKpP1w1esilosF2ePN+zP8FzG6L4PEe4YLJdzA/nvq B/2Yvg4U2p4euIiOjJfzBh/49XtB+lIAPSiyDmZ4gf2WvhEST/Z2p5IIB/tKX5fcc0z/AIZ Y+FQOQmtg5zn+05Oa9zoosh8z7nhX/DLXw3CFf7R8Skdv+Jq3y/Tig/sw+BgT5fiLxbGo6K NWbCgDgD5ele60Yosg5pdzw2w/Ze+GUd3Hd62dX8RzIcj+075nXHYYGOK9V0Xwf4V8OQLBo PhzTdNROn2e2RD+YGTW7RRYTbe4gBHfNLRRTEGKOnFISKzdY17RdAsWvtc1a00y2QZMt1Ms a/mTQBpmmkgLk15S3xmttbnks/h14W1nxhMrbBdwRC3sc+puJMDA/wBkGmp4X+Lfirc3ivx nbeFbCQ5OneG490+3+61zIDg4/uKKV+w7dzvtd8W+GfC9t9p8Ra9YaVDgsDd3CxlgPQE5P4 VwLfGG48R5g+GXgrVvFQYlRqMq/YbFT6+bKMuP91TW3oXwe+HuhSm6Xw/Fql+xDNfasxvZ2 PXO+XOPwxXdqixoqIgVVGAqjAA9qNQ0Plfw9qnxK0/9qHxc6eENGm16+0e2kmsV1YxwpGu0 B1cx5c56jaMZ6169H4r+LqEC6+ElpIOhNv4hiP4/Mg4rk5Ctr+3FCfu/bvC5X5v4tshPy+n SveB2qUVI+Y/A+t+Jf+FkeO/GMnweu9W1BtTFmZob62klsPLiVXgRnYZGcMSuB81elL8UfE 6BvtHwX8Xo4PIj+zSDHrkS8n2p3wmOdV+JIwAR4suufX93HXp56UkErXOP8FeP7PxpNq1om jano2oaRKkV3Y6lCI5Yi67kPBIIK88GuyrzDwKx/wCF0fFWMjGLnT2HHragf0r0+mSzy3wO xPxw+K2G4Eum8D1+zGuV+IPgzwv4m/aJ8EWdrpkUerw79Z1a6hBUvbQkCFJAOG3S4wSM4U1 1HgfC/Hb4qoqYVpNNO7Pf7Oa534TeJfDviv4u/ELxF/bdm+rzXi6XZ2XmBZRZW4wHCnqHcs cjPSkV5nonxO8Sp4S+FPiXxDI21rSxk8vB58xhtQD/AIEwr8rhK6RSBlV3cgs7jJHOTj619 x/tjeJzZfDvSPCcDjz9WvBNJGM5MUQz/wChFfyr4dlFvhOXVWXOOuDzn8OlMqK0H28N3quo Q2tpGr3V5IkMUMS7Q7EhVAA464r7C8B/Dmx8V+LR8N9QdZfBngFE+3wQuQusapIN0jSEYyq HIx6KB3rz39lT4dL4k8fS+ML6BZ9N0AqYgTgG5YEqcdwoyfyr1DxfJ8VPg14k8bal4N8J/w DCQ2Hiy5W+h1KOJpn0+YqQ6tGvJwTlc8dM56UFM8o+KOqn4fftN33iTwBpqWVjo9zawzpZr 5UDy+WC8BC8fMA2RjsTXX/ET9p7Q/HHgmy8M6bpusaUNUnWLW9gV5I7XI3xwkEBmcccgYGf Wsv4ZWdnpvxF0y9+LK6h4esIJJL+yl1mzeMarfzcNNK5BRSoA2qfQe9Q/tEaV8MdB8WaTB4 GtoV8RbjJdw2Mu6IAjEa7BwHYsMbSOB0oFY92/Z81XQNc1P4gan4WXboz6laxWcZTy2jhjt URVKnlQMEfga5n4o33hn4g6bbeKr61/sSHSr1tME/iCx/0S6bexXyrhGzGrPGVMi9A3TivG vgnbeF/CnxM1rR/H3iu/wBHkjlhht7zT72aC2e6RsvHJIvynGdvzcfe5r6qutJ8Z6LOttof hzRfHHhGR2uLO0uLpYJ7MvnKq7hklj+ZsHggNjnigh7nVfDCxfTvhX4esWe2k8q1ADWlz9p iwSSNsv8Ay04I+bua1fFksUXgnXHneONBYz5aVgFH7s9Sa+b/AIpw+GvCPwzkS98d6ho/jW 00tVs9M0nVZUgB8xtirEuAVXJTccfdya+Udb8TarfwyWaXWsFXJlmhubySUANGvm5UnkFhu yexGelA1G5+hHwI8SaPrXwi0HTdLuhPc6PYW9rfR7SDBL5attIPXIOQRxXqXPoa+Fv2WfCf /CX3fimO81zxDpa2yWx36Zfva72O8ANj73ygYz0r6bPwZ0ksC3jXxs3BBzr83NFmS0rnp9Z uvsF8NaozHCraSkk8Y+Q158PgjoQbI8YeNehH/Ifn/wAaoa98GNHh8N6lPF4w8aebFazOpb XZnGdh4Kngg9CKdxaG98D1K/AbwWNrAf2bGRn05r0Qn614D8Lvhhaaz8IvCuqHxr4ysmutO hkaC11h44o8r91Vx8q+wrsD8HbMxiNviB46IHQ/24+R+lCeg3a56dk9MUcdxXmKfBuwjJK+ PvHXIxzrsn+Fdt4c0GLw3oiaVDqOoahGjswn1G5NxMcnOC55I9KYjYooopiCqWqanYaPpV1 qmp3UdrZ2sbSzTSNhUUDJJq2xxXi94W+NHjOXS4Sw+Hmg3Oy+kBwNbu0ORCpHWGNvvHox47 Umxpdyfwlpt98TfFsXxK8SQTQaBYSk+GdKmG0EYx9ukX++3OwH7o56mvJvib8Wb3wJ4h+I3 hnw/M0PiTVdRjmScgBbW3FpGGcE9XOCFHUHn0r64jREQKiBVAwFAwAB2r84P2kQG/aN8UK5 LDMBHPT9ylTsUndnWWgMn7BurtIT53/CSB33kls706+pru/BtvZHwB4dLwZY6bbZ/eHr5S+ 1cHpwd/2B9VQKNieIlwxP3hvj/Lmul8I3TL4F0BRd4xp1uMc8fu1pGq6n1F8UyF+D3i9iu7 /iVXHHr+7NeY/skf8AJBxwAP7Uudo9B8vfvXpnxWAb4N+MASAP7JuOp4/1ZrzX9koY+A4Ay V/tS5wT/wABpvcxWx77RRSVSJFFLSUtMAooOaKACiiigAooooAKKKM0AITxXnev/FfSdL8Q TeGtE0fVfFOvQAebZaTb7xAT0EspwkZxzgnI9KvfEPxXdeH9Gt9O0OMXPiXW5vsWlW4wf3h HMrD+5GuXY+wHetHwR4Ss/BfhO30S0le5kDNNd3cnMl3cOd0krnuWYk+wwO1Te7HtucaLb4 1+LWJuLzS/h9pr/wDLK3A1C/IPq5xGh+gbFaWl/BrwVbXkepa3b3HivVlbf9u12Y3bg9flU /IvPYLxXouOaXjNOwX7EcUEUMaxxRrGijCqqgBR6ADpT+OlKaTBpiFxSHoaOaD0oA8H8WtF YftkeALp3WMXukXdvnIG4gNgH8+K93xwK8H+K4Sz/aO+D2pSb9slzc2vI+UFkGPxya946da ldSpbI8u+EoH9tfEph94+K7nJ/wC2cdeomvLvhM4OufExdhXHiqfk98xRV6j2pIUtzzDwPI zfG74qK3QTabj/AMBiK9Q5ryzwVuPx4+KRV/l8zTQV9/s1epE4GaBy3PnTxF4muPCnif416 jYMJNUuBpVjYRDq1xNCY48e4LZx7V38HwX8ET/D/Q/C+t6RHeS6TbJFFfoTFcpIBlnWVMMC WyevevMTo2o+J/21dUtGjL6BpQtNWuscq1xHAUgDfRnYgexr6N1O+h0vSb3UrltkNrA87sT jCqpY/wAqSGz4p+IqaHP8QLjwRqHic+KLjRiLa3/ty5FhfwkgNsgvlBjk+992ZRz3ryfU/h bfrfNYeHrtrrUGI/4k2poLS+PsgJ8ucf7UbnPpXF65rVxr/iDU9VvgJJdUumuZC5y3zMSMH t1H5Vt6R451HQtFttMW4Gr2ZkzLpeqxi4s0UE42q3zRvnnchHWmaH6IfCnwPD4A+GmnaAfL a9CfaLyZf+W07gM5PHODwPYCu5dyke8duuK+H/h/438T6xH4ft/BvjHXvDNvPrcOkXOnTum o20Hmo7q8LyjeF+QjYxPXrXsnxF0n4n6No+k6XdfFWW/sfEOpwaLc7dIghmRJ9yuyup4wBx x1PWptqTqQz6DH+0N4s1WTVJ5h4C0TzbCx8s4+3X2Cslyv+zHnC56n8a86039lTx/oXi9J9 J8S6IbKFv8ARtRnibz7b/posWNpk9CScHnivrjw14d0nwl4Z0/w5otv9n0/T4RDCg5OB1JP dicknuTWvgYJFMTkfJvgb9nrwXrcvj3w7fXWqrPpGrmzh1CK4xLIjW8bHzFOVf5mJwR361d h/Zp8fafpd94S034uXUfhK4TzY7fymEizKcxjrhVz94oRnA4r1X4Wvv8AHPxUChcDxEOV7/ 6NFnNepAdsYApsTep8t+G/2PfDsOlXzeMfEN1rWq3CHyZYC0UVu5U/MQSTIdxzyQPau9tfh J4d8L/B+8Gs6Ppep+JLPQZrW41b7ON8oWF1ByRnhcDPXivZyKwvGa5+H/iMdM6ZcjP/AGya mguzG+E9vDH8IPCUyRx+bNpFqZJVQKZCIgAT3PHrXb1xnwpG34M+DF/6g9r/AOilrtKZL3D AxWP4pkWHwZrkrZ2pYTsdvXiNq2Kw/GAz4D8QDbu/4l1z8vr+6bih7COe+DcTQ/A7wWjNuP 8AZNuc+uUBFd7XEfCNt/wV8GEDH/Eothg/9cxXb0LYb3DtRRRTEBFIelKc1wXxD8V6rpENn 4c8K24ufFmub4tPV1JitlXG+5lP9yPcDjuSB3pNhuYPjrWdR8Z+KP8AhVfhO6ltZPLEuvat Cf8Ajwtm48pD/wA9pBkD+6CTWh461ax+DvwOvb3wxYW1vHo1vHDYWrqdjMXVQpxySckk9Sa 8nb4x+BfhdoWq+CfBEV94q8YQiWa7vUti0d3eAZlllcHJC4JO0EAKBXj2t/tDaj4p+C3/AA jHiaGXU9fj1WG6+2PGiQTQxyCQIQuDnjHTpUGiR9tW/jTSj4l0jwtczbNe1LTzqItlGdka7 dxJ7ctgA9cH0r4K/aLimuP2lPE1tApmkdrcKq+phQYr60+DHgjUme6+LHjSJ/8AhMfEqmRo mJ22NqceXCin7vAUnv29a+TP2jDcQftGeKlhmCsfIfO7acGFOBQC0Z1Vis9t+wb4itZ4vKm h8QCN0ckMp8yPIIrY8JC3/wCEG0DddKp/s+3yMnj92tZFlPLN+wZ4iuJpmnll8QqWlYks37 yLk55ra8JzJ/wg+g/9g+3/AOXsj/lmvbtQy0fVHxTx/wAKe8XbgxH9lXH3Rk/6s15j+yUwP wMcZyRqtwP0Q16j8T08z4ReLk450m56/wDXNq8o/ZDwfgVIQ2c6tcZBHT5UqmrsyXwn0KKC KMUYpokBR3paKYBRRSbqAFopjyLGhkkcIg5LMcAfjXG618Vvhz4emFvq3jHS4pzwII5hNIf +AJk/pSuFr7Ha0gNeWSfGWG+LR+EvAfirxGw+5LFp5toHHqJZiox+FA1T4463/wAeXhbw74 VhY5EmpXz3kqj3jiAXP/AqLjt3PVKzdW1nTdE0y51LVb2GztLWMyzSyuFCIOSefoeK88Hw7 8f6wSfFXxc1JYz1t9BtI7Bce7He5/MVa074H/DuzuBd32l3Gv3gO77RrV3JeMTnOcOSv6UX YadSH4d6RP4h1y5+KviCzeC91OLydItJh81hYfwnB6SS/fb2KjtXqIpqqFUBQAAMADtTqED 1A0g60tFMQUUUdqAAnFITkVzPi/w/ruvW1mNA8Y3nhi4tpTI0tvBHOswIxtdXGCO4xjmuaP gf4kggr8Z77/gWjWpH8qQ9DjP2iGW18TfCjVGdFFt4jQHdnvt9PpXvpGeK+Sf2jdA8caJ4L 0XWdc+Io1qO31aHyIv7KitzC5ziQMpOcY6d817NH4U+L0kaMnxhtWiZQVJ8Ow7iCO/z4/Sp T3KaVlqN+E/GvfE1c5x4qn/9ExV6l2xXzl8O/D3xUOs+OxpfxA0yB01+WO6kuNGEn2iURR/ vVCyDYMYG3kcZ713p8OfG1cMvxM0JyOdr6BgH24lzQhSV2N8IBof2gfiZFu3q8GmTEnqCYn GPpxXplzcQ2lpLdXEqxQwoZJJHOFVQMkn8K+dPDukfFo/G/wAc29t4y0GHUls9Pa6uG0lmj mBWTZtTzMqRgg5JzkU/4qQfGGDwhBompeNtCnl8SXceiw2djpDI03m5DtvZzt2pubgdjQxt akv7PPiC+8U+PPiZ4jvU8tdVurW7tlK4P2crIsR+hRRXQ/tN+Jj4d+A+rQRFludYZNNiKnG N5y//AI6rfnVP4NaJqfhj4l+PvDuqanFqUlhbaVDHcQ2wtk8pYGCLsBPRRjOea8f/AGyvEq XXirw14R8wmCyhe+uAh+bdIdq+33VJ/Gkgt7x8uf8AEvewZJNy3MYBXj5CB1U+p96r2sloj mSaOUhVxuSXac84/pn6UPGFJMT7kwOPUd67P4U+CG+IfxL0jwuYWNtLJ5tzMgP7uBCDIfy+ X6tQa3Pdfhb4Gn8MeDvhjqlyH+3+JvFkF8V6iOBIJTHx6lSW/EV9A/FdopdS+HNtIQRJ4rt WMZ/i2pIQffBwawfiMl/rXjfwZ4L+HiWR1rwzdLqs4uQ32SwgELRxrLs5Bbd8qjkgZ6Vz3j 21+Mr+Mfh5Hq974Pe5OtFrFra3uAizCCQnzNzZ27c/dwc4oIvc+kc8c05e9eXtYfHuTCLr/ geDHWRbC5c/kXH86Q6P8eSpH/CZeEBkY40mb/47TsQN+EmV8TfFCPdnHimY4PUZhiNeq182 fDXR/ivf6r48udM8c6HYn/hIZo7l/wCxzMs8yxxhnXMgKr0G3nkHmvRT4a+NGwY+J2jZIIJ OgDj0I/e0wa1PT653x1MLf4c+JZyjOqaZcllXqR5TZx71x48HfF9gN/xjgTjkR+H4cD6Zf+ dYvjTwZ8UP+EE8QNd/F77RaJp07SwjQ4EMqCNiy7g3GRxketIDuPhQnl/BnwYm7djSLXnGP +WS12hFch8MSD8IfB5AwDpFrgZz/wAslrr6oT3CuZ8eXElt8M/FFwFw8el3TDv0iaumxXMf EQqnws8Vl87f7Jus7Rk/6lqHsC3K3wut47X4QeD4IiSi6Ra4J68xKf612Ncj8MyD8IvCBU5 H9kWvP/bJa64ULYT3ExRRRTACa838QSMv7QXghABtk0vU1J79YT/SvSD0rzjxCQvx+8C/7e m6mvX/AK4n8aljQab8PPAPw3vvEfju2tI4bu6868vb28fcYlOWZUJ+4pPUDrX57aCreMPiz bQ21mY/7Z1hHW0t4iRHG825gB2AXP4Cvef2j/8Ahd8Wn6hZeJLi2uvBT3olim09BGAmP3ay jO4DJ75ywzXafsi+F/CJ8F3Pi63sZZPEqXEljcXNwMiJeCFi7AFSuSOcjFJlrRXPp9AsahF HyqMDn0r85/2j5YoP2i/FZmtlnjkW3UjcQV/cocgj+Vfo0a/On9o2WKD9pDxL/oiXUji12i VjtB8pMggEZyO1FiYo6DSCkH7CHiAeXmQa+gOTgg74yM/h/OtDwvHbHwbohOpFP9Bg+X7MT t/drxnPNUNLdP8AhhfxSp5U66nCDHO+LJ5zxUXhue2HhLRwbeYn7FDkjbg/uxSZqfaXxI2f 8Kp8WbwGX+ybrg/9cmr5u/ZsuPijZfCNr7wlYaBrOknUJQ+n3cz21yHwu4rKAUIIxgEfjX0 f8Szj4S+LTnH/ABKbntn/AJZNXkn7IOf+FGTDjH9rT4/75Sqe5ktjs/8AhcTaP8njrwD4k8 NMv3p1tvt1sB6+bDuwPqBXXeHvH/gvxXGjeHvFGm6gzf8ALKK4XzB7FCdwP4V0uOMVyPiH4 Y+APFTh9d8J6ddTA5FwsXlTL9JEww/OmLQua1478GeHQ39u+K9J09k4KT3aK4/4DnP6VyR+ Nvhi8fyvDGkeIvFLk4DaXpUrRn/to4Vce+a6DQ/hf8PfDbB9G8HaVbSjnzjbrJLn13vls/j XXBQoVVGFHAA6UahoeYnxT8X9Y40P4b2OixsPluNe1NSR7mKEMfwyKik8G/FnW8HXfipHpC Zz5Hh/TEj49PMlLN+leq4oxRYLnly/A/wbdt5vie81vxXMSCx1fU5ZEJ/65qVQfTFdlofgn wh4ZTb4f8MaXpnq1taojH6kDJroMUUWQXYmO1LiiimIMUUUUAFAoooAKKMUZoAKKKOlACGi gEMMikPFJgeEftYwmX9n+8kVHcwX1tL8o6YYjPsOa9g8OXQvvCOjXiOHWeyhk3Kcg5QGvE/ 2jNRk8RXHhP4Q6TL/AMTHxJqEctwFPMVtGclj7ZBP/ADTZf2efEHhV2ufhN8UtZ8PheV0++ f7RbE46H0H1U1PUtrRHZ/CtseKPiepbp4ok47cwRV6nXyL4K+IPxS8Aa940GueAJPFkH9ss 2qX+iDmO48pAdqY5XbsPbqa9a8L/tHfC/xLILS41h/D+ofxWmsRm3ZT/vH5f1oE0W/DBA/a S+IiqG507TC3pnbJ/TFVj5ni/wDaUGMy6R4HsCx+X5f7QuB09ysP5bqg0PWdNtfjj8TtcE8 L2Vvo2n3L3SShoyixyknI9h2rR+DVtdWvw2n8X66Bb3/iW5n1273jHlpIcxjJ5wsSr+FDHs M8Hu8n7QnxNZGVrcQaYrMD0cQvx09DzXwt8Y/FT+Kvjd4k1qGcTwLdNbWpb5gEj+QYz2OCf xr698N69JoP7OvjP4pXrbr7X5LzVEZuMqx8m2X6bQn518DholSZ5ZkeVxg7k3b+QSQf4T/9 ekio7iG1d7R7hiuxGXzEjwWUMevt/wDXFfUfwNtLzwR4OtNS0OyGoeOfGu6DRracgJa2aH5 rqYDkR7tzf7W1QOteAeCfCmo+PPiFong21TyjdS+VI0YyIoQS0jnH3sDJz9K+7/hToumWPx F+JEtpZRf6BqNvplrLty0MEdrHiFSeignJA4ye9BTO48CeCbHwVoDWyTG+1S8f7TqWpyj97 fXB5aRj6Z4VegAAFc18RpEb4rfCe0c4Datcyg47ravgZ/GvUScfSvnj4k+Mry//AGkPBPhT wdZWmqa7okd1dSx3s7RW4eSDhS6gkMEBbp3ApkI+igaCfevLU1f49MQH8GeEFyOv9rzHHt/ qqadT+PrMCvhTwZGAejapOT/6L+tDJscp4T8baT8O/C/xI8R65b3clpF4xuYvLto98rs4jA wOM81cb9pfw5sRo/BXi1lYgbjYoBz/AMDrxjxDZ/ELV/gz8UmvdC0SPSl1+5vr2WK+kEsNz GybxEpTDqCBjJGcmu3Twb8D7fwR4b1Kz8FaVrsu+2i1kWsks81orREyyuqNkbSATkcDJoZV urOuT9pvwob6ztrrwv4jsBdzpbRzXVtGiB3baNx38DkV6j4/JHwv8UEHkaTdHj/ri1fKvxN 0v9n288AeL7f4c6HYzaxo1lHdnULFpDFCTcJHtVi2Gbk9MjHevT/FmofG4fB7WZJ9L8Iwac NGkLyxXlwZli8nkgFMbtueDQgstGj1H4YZHwf8H5HP9j2vUY/5ZLXYVy3w7jji+FnhSOKMR oNJtcIO37pa6g8jFMh7sXNcp8Syf+FS+LsAk/2RdcDr/qmrq65H4nyJD8IPGEjsVVdHuuR/ 1yam9gW5Z+H6ovww8KqgAUaTa4wMf8sVrpunSub8BI0fw08LRuuxl0q1BXHQ+StdJQthdQx RijHNGaYCN0rzjxGyj4/eA143tp2p9+2Ia9GYjgeteMfELxp4V8L/ABr8F6lrWtQW8dvY6h HKiHzXVmEWwbFBbJwccc4NTIqJ51+2PFpq6L4QvbmeSS6ivnAsBMVW4hwGkJA6EEKN3+1X0 V4K0jw7ongvS7XwtpsOm6TJAtxDBESQN4DEknlic8k9a8f8Warb/FC4tH0n4Hah4oNvHJHa 6hr6/wBn2sayABiA53sCB125HBFdFaeCPizrVnBbeI/iBaeGdPRAi6d4YtNrKmMBPPkyeBx lVHSkN7HrbzRLOkBkUSuCwTIzgdTj0r86P2mMN+0V4kd1U7Ut1ABx/wAsFwT/AJ7V638ZtN 034C+KfAfjPwzLqV5qb3s/2651C9kuZLyHau+NixwMgnoBzz2rxb4+69pus/G698S6RKt1a XcFndW5dTtZDApHH16j2oHFWZ2egY/4YO8UMpLINbjJz0BEkXb0/wAaqeHbOGTwppEh1RYy 1nCdnlt8vyDirOjSm6/Ya8YySMFlbXY2JGAHO+LsOlVPDlnO3hPR2DHBsoSPl/2B70mWtz7 b+JHHwo8Wckf8Sm56f9cmryP9kJt3wPuCCSo1WYAHt8kfH869f+If/JLvFXb/AIlV12z/AM smrx39kAP/AMKSvNy7c6vNj/viOnuzJbH0SOtHejpS+9UiQpO4paKYBRRRQAUUUUAFFFFAB RRRQAUHNFFABSd6M0ueKAA1yfin4jeCPBV1Ba+K/EtnpE1whkiS4YgyKDgkYHrXV5r51+PP hVtZ+LHwylfWLixg1C8m0pzaALMiuofKsQR/Djkd6TdiopN6nfn49fB0ED/hYWkcjtISP5V reG/ip8PPGGrf2R4Z8WWOqX/ltL5ELHdsXq3IHAyPzrwfxl8MPCHhPV4rafVviRrdx5XnTv o8EU4tISSA0mIxjJBwBk8GvP8A4lWFn8NP+EQ8d/DnxbquuS65a3dik93KCdhQKFwqqQQz8 qeQVHpU3HZHpPwm1yy+JH7V/jXxY7tPFotn9i0wsOEj3lGb8cMR/vGvqKvnj4GeDIvAvxC1 Dw2zj7baeGrB7zA+/PLLK8hY9yDgD2FfQ5poUjy/4XDb4w+KJ3Zz4kPHp/o0NdN4p+Hvg3x nGsfiXwxpupgggyTQjzR/uuMEfnXLfDLMXxB+KtmBwmuxy78ctvtozj8MV6mDkCktQZ8gX/ wAT/haXirwX8PvFt74bsX0aC4ktpJGmjnEjupik5B2fLx1Iya3fEdl+1LpngLUvDkmn6B4j sZ7RrMXGm/u7iOMrsOxPlBO32NenaQi/wDDUvipwBkeHLFSc8/66WvVDgCgbkfHHir4j+Cv FfwtsfhJ4mTXPhfc2iwRg6hYtLCRCuFRiMMVJAOcdq8X1f4FeNLO3/tXw/Ha+NtFPzC98Pz ickdfmj++p/A4r034vftCa9F8VNd0OwtNF1nwvZSfZBY6pZJcJK6qA7A8MMtnHPauM0bx/w DC2fU4r8eG/EHw61diB/aHhS/LQ7vUwP29gaC0ezfsl/Dt9MtdU8dahZXEEtyzWFil5Htki iUgyMAR3b5f+A16t8JQJPE3xPu92TJ4pmQoOi7Io1B/GuJurX9o3wLbyazpHiXTPH+iLGbh otShFvdLHjd2xzjsGP0rZ/Zq8RQ+KvAniLX8JDPqXiG6uprdTnyC4Rgue/HQ4pWE2em+O/F tp4I8Dar4ou8MtlFuji7zSE4SNfdmIH414p4N8HXPhf4m/DOXV983iPV7bVdW1id/vedJHH 8pPooIQD2rrvEZ/wCFhfHTSfB6OH0LwgqaxqqgZWS8JxbQk+wy5H0qL4i6trOmfHrwRcaH4 bn8Q3UWlag/2SG4jhJDGJS25+OOOOvNMR7WB3pe/avLP+Fh/EjJX/hSWpZU4bOsWuB6d6Q/ Eb4iIMS/A7WixP8Ayx1O0cfnuFNEWPOryTd+zl8bsyB9utaoPYcpxV3W/APw4sfhx4d16Tw Tf6jr+rx26xz6HK0N5JK8AZm3hhkBVJ2nOcdOa4W48W+JZ/gf8VoT8PNU+walqWoyy3puoN tkzFQyOu7cxQjkqDntXp2pP4hb4E6bDqXhz/hJYbv7DHpVto87W15BGYFKy7zwJY2UkEEAj Ge9I06Hm3xC8FJ4G+H3jrQ7LxLe6nplpoMIgtNQiRZrUPdRv8rBV81DggnJKsMGvoXxeof4 Da6GwC3h6br/ANe5r5o8S3Lal8P/AB/Bq+teMdQ8QWegAC38R6fHataQfaYyy5T/AFpLKPn GRgV6Z4m+JmsyfBjVrFvhV4tghfQ3ha9mhhWGNTBt8w4kJ2jrwOlJBY9d+HA/4tT4Tw5cf2 TakEjBx5S11deG+B/iTrelfD3w3ZzfCjxfcQQ6ZbxR3NrDDMs22NRuAEmQpHIJroR8WtTYA /8ACpPHIznrYR8f+RKr1IaZ6jXFfFoBvgr4zDJvB0e649f3bVix/Fy4EZN18K/HcDjoo0tZ Mj6q+K5L4nfFSe8+E/imyT4c+M7M3OmzxfabvTVjiiDIRuZt5wBn0p3BJ3PX/BhP/CAeHNx 5/s22z/36Wt6sHwbEYPAPh2Akkx6bbLkjB4iWt6hCYnOT6UfWlpMUxHnPxqkkX4VXkUV1Lb C4u7S2d4pDGxSS4jR1DDlcqSMitvw18OvBHhElvD3hmxspictc+XvmY+pkbLH86w/jWm/4W z+q6hYMOM4P2uKvRfX8am2o9bC4FBAHOK4fXfix4H8OeMLbwhqurPHrtz5flWcdtJIzbzhT lVIx75471zdr+0P8Nr3xKdEgudQcLd/YWv8A7G32NZS21QZegBPAJ60aCszyj9s14PsXgxb jDR/aLlWGTxlEw2OOR9a+NN1u0MqNHJJIcCJyeFAPTHcY96+xf21FYaP4QLYwbi4Cn0bYvX 2rxP4K/CzT/il4zl0LUZ77TLO0tPtjTxAGS42uEZFJ+VRljzgkYpG0djrNABP7DPi+Mxqm3 WY3JU5B+eHvWVoCA+GNKJmhGbSLqW/uCvcvi78OfD3w0/ZW8RaF4XF19mluLeR/tE29mkaZ AWJ4HQAYHFeB6FbsfDelncv/AB6xdT/sChjR95fENS3wt8VBev8AZVz3x/yyavHP2PgB8Er wBsj+1psE/wDXOOvZviArN8MfFCoAWOl3IG7p/qmrxv8AZDVY/gvewqwYJq83I5/5Zx96f2 jP7J9ECl5o70VRAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABSUE4BOM0daAPPvE+s6rYfGHwBpFrf NFYakmofaoOAsxSJWQnvwc9PWu/XOK8Z+KeuL4f+M3wz1J9M1DUUhXUt0On2xnmYGFB8qjr g8n2rZHxl0/Hy+AvHTY640GTj9ahMrlbSaPT8V4z8YAP+Fl/CAlQf+Khb8/KNax+Nuhx5W5 8I+M7d1ySj6BOTj14BFee+N/iFoXjH4p/Ce20mDVYXt9e8x/t+mzWqkGMjgyKMn2FNtWBJ3 Oz8cJ4kv8A4r6dYeB7i90jWk08vc6mUjmsfKLOUinhJDNllbDrypOO9eXXmkwav4z+FUWt3 sGr3Vz4o1C51GOGzNokFykSEx+UxJGGjViT97OehrsvjlqNnZasmoXHm2EuiaeLmK/03UDb aiZJZfLSKJSCssZYDcG4HBrhr690zwl4j+GesazJrcmpW+vX761/aKfabtbhrVARiEFWXaY 8bBjbz60mUtj2bRQf+GmfF7Anb/YGn56dfMmr089K+cNF+L3g61+OHjHXJm1ZrK907T4oAm kXJkBTzNwKhNyj5hgkYPOOld8fj38OFbZNearbyEZCS6PdKxHrjy+lO5LTG/Dlifip8WAFO 3+1bQg+ubVK9SdgiljwB1NfOXw/+MHw9svGPxC1G+1mWE6nq8b2oNnOzzxrbogwoTIOQeDg 1J8SvilZePrfQ/ht4C1S8t73xReizvLmSymt3gtACZShkVctgY47ZpLRDauy/onxC8ES/tU +IdnirTCtxottYwv56hJJ45ZGeMN0LAMO9elfE3xRJ4Q+FXiDxRap5s1haNLCM8bz8qk+2W FfPP7R/grwh4a+FfhHwJ4V0a1gv3vS9sAq+a0aRMZZHfqckgknj8q8Xv8A47a5qfwA/wCFV 6rp8jSAQpb6l5p3SW6PuCupHPQAMD0FA7Xszx+RpJneWcu07uXZmPBJ5bPvV+yhE15pVoL2 OcTSrGI1U5jzIAQfr1qlK77mViwkI+YNzuNdP8OIIG+LfhOKS3W9gGq24lGCyMC49uAOv4U Gh9v/ABQ+I82lT6n8P08O6hcw3Nh9nN3ps8X2pA8TEmKByDIAqMNwOAeOteYfDjXNN+AfjL xj4eu57mXRrnQ7fXtNjuNplmk2D938vyliX28cfLXWfFhbez1O28OX3iTQdR2WKRQQeIraU XEjl2If7fDgwsxCbckA7cnFcZ8Y7/RrH4w/CmXVtIHk6BbWI1Ut8sUayODGnU52lHPU0Ik+ i/hP4ZvtA8Fm/wBdTPiTX5m1XVXI58+Xny/oi7VA9qz9SUt+1B4b3OCqeGr0ovoTPECfyxX R6h8RfB2na3pukSa7bT3mo3v9nxx27iUxzlSwWTafkyB3ritW1rR9E/ajtbnWtUstNtz4Vd RLeTpEpY3S8AsRzgHp6UIg9lwKO9cx/wALD8A4z/wnGgY/7CUP/wAVTG+JPw8Qjf478Prn1 1KH/wCKoIPFXZZP2ZPjC0XA/tXWPvf9dO1dH4ymeL4E+A7u10m/1e4jk054LbTbn7PctJ5J w0bcjcOuDwelcBH4w8K/8M3fFOzfxFpYv77UdXkgtDdx+ZKHk+QqucsCORgc16F4n07TdW/ Z+8FaZqGi6pq7zxWH2ax0u4FtNJMsG4DzGICKAGJOc0GvQ878SeK/FPjD9nfx1f8Aijwh9j nt7Aw22smaFpZY/PjLQSqhzHIDyRgDjoK9q8cED9nDXCGAB8OPz0yPs9eLeKvDfw70n4AeM 7vwxpmpaXqup6JDfXFpfXksxYGUDd8zFWdWUqWHTPoa7fxR8Ufhrf8AwD1XRbfxtos1/JoD QJbC7UuZPIwEA9c8Y9aCT1rwQqL8O/DQjGEGmW20YxgeUtdDXkfg34w/C628A+H7a48eaPB Pb6fbRSxy3IDI4iUFSPUEGtxvjV8J0GW+IGi49rkGglp3PQK4D40HHwL8Z8A/8SucfMM/wn moz8bvhLkgfEDR+Bk/v64T4u/F74a6z8HPFGlaR41026v7uxkihhifc0hI+6AR3GaBxTue0 eGf+RQ0XLBv9Bg5Axn92ta9ZmgokfhnS44wVRbSIKD1A2DFaQqkS9xaKD0pM0wPO/jQxT4W 3LA8C+sc89vtcVeh9j+NecfG6NpPhLfFVL7LyycqO4F1FXo/rU9RvZHzl428ZeHPh98QfiJ rPieTyNfutIiXw/LNEcSQiIqYoXxgN5pJYe47V5xoWreH/BH7IMXhTW7y1i8R+MJWmt7OV8 OglkURzv8A881VVD7jjoK9n+NHxN8MeFruz8PXHgkeNteaI3kdh9mEy20Y/wCWjnaxUHB6D t2rKj8S+ENb0zwb8RfFnww0ptP8QwpBcasY0uP7Nk3bII5AVzsJyNwGFJAIpFpnD/tlxBPB vgQS3AmKTzIZOCZP3SfMPyz+NeffslalbaV8UtYub6+CWMWkMPMdjtjDTRgcdssQPxzXpP7 ZsJ/sHwSkCYb7XcRqi46eWvAFeTfApE1Dxh4lePwzD9ln8PyBbWQM6TbZowz5DBic84Ugkj AxxQ9hrY+kv2hta0XWf2dPFn9marZ35t5YIpfs8wk8uQTL8rY6H2NfJ2jMRoGnDeeLaP8Ai /2RXrvi1rWT4J+Pbe21GG/ktrSyiBtmPlLGLgfJJ5iLKkuc/LIWOOh615Po32UeH9ODSRlv s0eflP8AdHtSbHE/QLx8Svwy8UEED/iVXPJ/65NXiv7HZY/Bi/JzzqsmM/8AXKOvbfHSLL8 NvE0bdG0u6H/kJq8S/Y7P/Fm9RU8katJz/wBs46rqZr4T6PooozzVEhRRRQAUUUUAFFFFAB RRRQAUUUUAFIaWkagDzDxoYh8dPhcXYhs6mFGM5P2dfyr04EnvmvLvG/Hx0+FbNgjdqYwTj H+jjmvUhUob2Qc+teOfGM48efCMkZ/4qYdf+uLV7GTzivCv2grmey1T4dX9qMz22tSSx+zC 3cj9QKGtBx3Jfi9rMtv4s022bwBoXieDTYY7/dqF2sF1GzSlAbcMCDtIBYngZFeeabM1z4+ +Gk1zomr6bc/8JbqSzJrNys907i2XJd1A6cADkYA5xUnw9t/CuteIPDyz/ECP4g2etW01ve WmquHu9LuntyztETh40YB0Ixjlcciuh1nwpYeDvid8J9N0/XdQ1l2168aefUboTzK32QKqE 4/hQKADzjFIrpY7zwwZZf2jfiFKWKpBp2mQ7CepIlbcPwNen42jPevLfDqBf2mvHZUgbtG0 wsM98zf0r1M85oW5LPLvhikMnjb4oXULIyv4hVAuMFSttED+ueaq/GDwh4q1HUfDPjrwMlv deIvDE8jx2V022K6ikXa65yMNxxzVn4Zf8lC+Kg5412Lk/wDXrFXqZAIwRQtUNuzPz78QRf FzxZ48vLnxj4b1eHU7y1K3aW1qC9jpYkCzfZYt2WJzgtyTk9ck17D8SPEX7P2pfAoyWsWm3 89pbiw0m1CeVexSoMKjDAdQvVs8Yz3NepXIX/hqawxncPCko+n+lLXxL+0FJpsH7QviiLRL ZIIFnRrhAvEk2xTIT3wWJyBx19aCtziNQ8N3qaPpWpxyR3DakZYra2iBMrxwgBpsf3S24Du dprp/gStyPjv4ZsmiLyT3bQSwMh3bGRldv9kqpYg9q4XVNR1HW7w6hfTiSRVWNFRdqxRrwq ooGFUdABXqHwJ+G3iH4k+KdQu9J8T3Hh+60SNLmLUkXeyys2FXqD0Dd+3vQUe9+OPDmieA9 Q1TRPCN3400q2fTUN/JFajWdOER3hFkhlJfHDZZeBmvGf2htWuJtc0zRZbHdY6bpdgLO9xn zFeDLbj/ALXBAPI2H1New+MPDaa3eWGqaVqVt4qu38PRxRzSa82m6vLtaXM0YU7GVjwVIwS Oteu6J8O9O1HVLDxDrNvbXtrc+H7Kwk026gEg82I71lOcjcNxUccZNAj8/fh0NYk+KPhmWx hlln/tWz+dQSAd4xuPTpu6+9fet5pGja/+1BeW2saVZahHa+FomEd3brKpZrpsMoYHGACOP WuY+EVnpfwo0PxDa3ixXtjcancyWt7Y2+5x5RKm2kH3vNUg7V5zu4rmLL9oT4cJ8dta8Vy3 GpNp82iW+n27Jp8hcuksjuCuMgfMuCaCXfofRP8AwgPgbzN//CF6Du9f7Ohz/wCg04eBPBC 8L4N0ID/sHQ//ABNeYL+1P8JiMm41kHGdp0uXJ/SopP2qfhcJFWJtaYZ+YnS5OB7UyLM421 8PaFJ+zL8Tb19B0031rfaxHHcfZIzJGqyttCsBkYHTHSu98SXNtH+zl4St7vQdR1u4u7fTr e0i0ycQXEdyY1McqSE4Ugjg/h3rxrSvi14KvfgT498HLezWOt6s2q30KzQmKObzJGZUV+hc rj5fqK9b8WW/hGX9mPwnF4w1PU9P0sW+msr6Spa4eUIpRUCgnqCeOmM0Gj2PH9XlU/Dfxzp er6l4ql1XTvDji2ste02K2+yQNcRb8SJxMxYL8w4xnvXvXjXTNIs/2btYvYdJsElj8OOySf Z0yCYOucfrXininV7PU/hv41XTfiq3jfTofDkgjtr+BY7+yY3MP+sbYrMO3zYOR0Ne5eO1M n7LWtFV4PhknB5/5YA0hM6XwX4e0WD4f+HYf7NtZRHp9uA0kCFifLXknHWuhGj6SpyulWYJ 9IF/wql4OAHgTQFXOBp9v1Of+WS1uUENlIaTpX/QLtP+/K/4V5/8bbCyj+BXjF4rS3jkXTZ NrCMA9OgI6V6bXmnx6Un4BeLj/dtA35OtNrQcd0d1oKlPDWlo3DLaRA8552CtEVWsCTplqW GCYkz/AN8irVUSJ3oNBFAFAHnPxtXd8INT+Yri5szwCel1FXonrXnfxtIX4Q6k5AOy5s2GR nkXUVdBqPjnwrpPjTTvBuoazDBrupxmW1tWBzIASOvQE4OATzg1PUfQ8l1zxloXww+OPi25 8ZJJaWviewtm07VTEzpmKNke3JUEr82GH15ryuP4p+H9U/Zs0L4Q+GGn1Pxhq8Saf9nihYL bFpixctgDgAHjPr2r3L4o/Ev4L6dfS+CviU8dy4RJ2tprKSZV3fdIZV4P0Oa8uT4tfs8+C9 Gv7v4V2NlbeJ5EEVozabMSzFgMFn5AwSeooLRD+2Kktt4L8AwSuZWiuJVct1crEoJ/Hn868 4/ZU0+y1X4pazZ6lZxXlleaNMjWs21kk/eplSp6DgV6b+2gC/g/wW7fOftsxPv+6B6V5N+z PfXuifE7Vr6y0y2a7TST5cV1K1vG+6eMZL4bbwTjg9KGNbHtfxV8Vxa3+zF4n0u88P3Hh7V rJYhLps0LoFhW5VI3V2UB1ICngnHSvmbS5ZBo1iFV8CCPHP8AsivbvGttfWfwa+IqX0N5Da yxxTwJujngZjdLkm4jkZZHBOD8qHHUZrw3S0P9jWX79R+4TjzAMfKKQ4n6PeOCo+HPiUuSF Gl3Ocf9cmrwn9jX/kj+rZBJOruc+v7qOvefGZ2/D/xEwUPjTbn5T0P7pq8I/Y6Ln4SavlVV f7WYgL7xR0+pmvhZ9KdaWkFLVEhRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUGiigApDS0hoA8t8b7l+Ofw rIDAb9SUsBx/x7jivUQcivMPGC7/j98MUdSyCLVHA7BhCmD9eTXqA6UhvZBivA/j3q+h23j j4W6frNxBFCdc8+cXB2oINmxmZjxt+YA8174T618tfFXR5Pi5+0to3gbTLv7HF4f0+Se/vP JWcReZtIGxwVJPyDn19qUtiobne+IdJ/Zz8UwRpq194TMkcYjiuLe+igmjAGBh0YNwMdTXm tpZeG9D+JXw30Xw74ytfEqDxReXccn25bmeKF7VVCyNnkgocHuMelUI/gA03xZufA8niqNY IdHTUvti6FaBnZpTHsxtxwBnNem+CP2d7Dwf8QNP8Y3HiQ6xcWMckcUL6bBbqu5cBh5YHzD 196WrK0XU6HwuEP7RnxGOP3n9n6WAfQbJOPzr1HtXl3hXc/wC0V8SHRW8uOy0uIsegbZI2B +BFeo9qEQzyr4YKE+I/xXXChv7bgJC5/wCfWP1r1Y57V5Z8NyrfFH4r/uwrDV7bJ9f9FTFe p96I7ClueV3rmL9qbTWZRt/4RS4JbGM4uUPJr88/HGpy+IvHuva4CB9tvZ5uH+8N55Jz6Yr 9CvidpqeH21/4qvqPlNp3hq505IAnVnYMj7u3zYGMd6+B9I8OeHr7w8Yr/VtStvEd5BJdaZ EIAbe4RMjy3x8++Qq4UjIyAD1oNYnGvJPcTEeafNwE2IuOnbjr2r7i/ZS0KDS/gfrOt3Cs3 9rXc24plWeONNgC9wc78e5r46uPCep6boU+qakp0u+guo7eLT7lHiuZmPzbgpHRfl9D8w61 9oeNfDut6D8D/h/8NPDtz9m1nU7u1iM5cqY5U/0mWU45wCrE/hQNnI+L77wt4qSLQ7a28O+ F4YtLjs7XSfGelS2VzDtBIeK8BwAAwIAJyc5619Fz+EtM8V/DTStAvruYWn2e1YXGnTtAWK KpVkcfMFJGfXFeSfEbxdDq22/sPF0Vz4Wa18mN7XSY9UsJ7rnzYbtVBkiYjbtxjqe4r27Q7 yzsvh/pl7qEa6FaxafE0sdxJsFouwfKzN029Mmgh7Hzr4R8B6Te/EeDxPo/iOa6l0TxB9gu 9O8QTRyXCFGI8+J0YHc+RgupZhxmvVvDllat+0j46kSCJgmkaarDYPkYmU4x7jHNeQWmt2e rfGfSvtHhHwojRa2ksGpWZe1u03THDbiCt2CCjEoSP3g6YOPY/CDif9oT4myLnENvpcByO/ lO3/s1CBnpn2O1BBFtDx/0zX/CnC2t8/8AHtF/3wKlpR1p6GZ8nXfhHQPEX7KPjO61Gyjku dJ1TV7yznK4eB0uHOARzggYI7j6V6Rqtibv9mrwsy+LbXwi9paaddLq1yFZbcoqHjPc9B69 PWuZ0Rc/sd+OJcAyTf21Izf3m8+Xk/lWt4R1BfiH8H7PQdCexh8QeFFsWijv1E0Mki26MjO vURuHZc9QRkdKk16HC+PLbxVP4B8Y6zrtv4a1m0l8MSCDxHokZQ3QM8TKsqkkA4BYYznBwR W/4n+FGgWH7PuoeIF1vxPPcQ+H/tIhk1u4aEt5O7Bjzgrn+Hpjiuc8V6f4rsfhX4stde8OW fhxLLw1cWsghv0mGpkTo0bxxqAVSPcw3EZHmAV6149JX9kvVivLf8IwoyP+uC00Jsz/AAx8 FPDF94O0TUG17xZE9xYwSssOvXCKC0ak4UNgD27Vtj4G+FVORrvi08YIPiC6wf8Ax6u58K4 Hg7RgAQPsUIweo/drxWxT3Juzy5fgZ4RUD/iceKuCf+Y/dc5/4HXCfGH4TeFtA+DniLVrTU fEL3UEA8kXOsXM8ZZnVQGRnIIOe496+jcDFeZfHpN/wI8SqDg+XCeuM4mShpDi9UaPgv4Z+ HvCV1Fq2mTaq15JbCJxd6nPcJggE4V2IByOuK73pUUH+oi5z8o5/CpaaICikzjr0oyPWmB5 18bgp+Desbsf6216/wDXzFXRal4J8L6r4y03xfqGjQXGuaWhjtLt87ogc9uhxk4z0ycVz3x uCt8GtaV8bS9sDn/r5jrpPFcfi+TQyPBVzpdvqocENqkbvCUwcjCEEHpzUtaj6HC3XgLwB4 o+Nev6hrkdjr2qR6baRvpl3Bv+yLl8SAnj5/Tr8vvXJ/Ejw38G7NpfBN54Ug8LXmoLEtpry aN/o0cjOMKJlGFfjGCR1Feb23ij9oex+NXiyTT/AAZpd94l+x2sN7HAuYFhUsYpEJdSd2W5 J7YwMVsa/wD8NT/EXQbjwlrPg7SNJ0vUmWG5n+QNGm4EsMyN6dhn0pF2d9yf9s2EDwb4NiL FY1vpUJH/AFyGK4L9lG/mufi49lJIkkVroMqAiMjYfOVjnn5uSOfwrt/2yIWtvh74JtfOMg iu3jLt/GRCBk+/H615/wDsirCvxjvFEZRjo03zn+Ib05IoY1sbviK5XUvhR8V5ZNO0+K4t4 445Z4Ps8T/8fKMFMcWMjHOWXdnjc2a8c0pY/wCxbHKwZ8iPOev3RXtHiOLTLH4PfEzT4NI1 aw1G6torqYXrp5bhbtUDRqI1IU+pySQc8jJ8S0yF/wCyLLEygeQmBu6fKKBxP0i8aDd8PfE a+umXI/8AITV4N+xo2fhJrCbcY1UnOeTmGOve/GX/ACIHiHHX+zbn/wBFNXgf7GbBvhLrOM ZGqnof+mMdPqZr4WfTA4pc0dqO1USGRTVIbkUopaACiiigAooooAKKKKACiiigBMZNFLSHt QB5f4uJ/wCGgPhkSOPI1UZz/wBMUr1AdK8x8YEf8L7+F+SP9XqnX/rgtem+tIb6Gbr2rWmh eHdR1q/mENrYW73ErnHCqMnr34rxf9m7R7y+0DXfidrKu2qeLr+S4RpBylurEIB7E5/ACm/ tI6ve6jo/h/4XaGzHVPF96kDbDgpbowLsfbp+ANe26NpNnoPh+w0TTYhFaWMCW8SjoFUYH8 qT1Y9o+p53p/7z9qXXnJI8jwxaoBng7riQ5/SvUugry7Syv/DUXiMA8/8ACNWWR/23lr1Gm gZ5n4QyPj18TwQOY9LIOf8Apg9emE4rnrHwnp2n+L9Z8TwtMbzV/I88F/lBhUom0duGOc5z XRetJCZ5T8M2T/haHxZVecazbk5Of+XVK9WGcZNeW/DpPL+KXxWUtn/ia2p65/5dEr1EHJx miIS3PAv2tNdGlfA2XTVOJdXvYbYf7qnzG/Rf1r5A8OfEu7021ttC8VaX/amj2sbRWjR4gv tLBBUvbTAcHkkq2VJ9Cc17v+2XrUdxqXhnwzLMYY7eGbUG2jcXY4RAR26NzXgWl+CdP1Pw7 p1xLrE2la1fr5lnNqSAWF58zKY1l5MbrtOS3y5444yjSOx2nh3Trzxl8bvAPg0eNr/xf4ft 5Ev4Hu0ZWt4RmRkZWJIYBAp5I9OK+kvHEw1/9q74f+Gkll2afYXepziGQKUZ0aNSfwH6ivK v2OvBySeJPEni6UpP/Z5GmwSDDKS2S7K30Cj6NXqXw1VPFP7UXxN8YiNZLbS0h0O2kzuG5R +8x6fc/WgG7Adf0zSPDV98PNZ8Iak72B+zW+oeG7NriKaaMAxuWj+aKcfKSrjrk5INd74p0 rxN4g+EdtYx6bZXevuLOWa01A/6O8iSI8iy4zleDnGazPguvnw+OdVLlzfeKr4humQhWMf+ g16qqgdMUEtngPhe6uvC+sWmh+L/AITSaeLrWxNpM9r5d3Yac8oVXMcmAYcsGYLtH3sCup8 AOZfjf8WZTn5LnT4vQcW38+annmkf9p23sGkd7ZvCxmaAsdhdbsbX29Nw7HqKh+GaAfEv4r TAkhtZgUMR6WsfGfbJoBnq1A60mabIypCzudqAEk+1N7kHztoiyL+x341jB2ug1oYxnGJ5q 8703V/iFpvw1W50bwLrNncw28f9m+JdGgjmcobeLdHNCRmRDjh+cHBHSutbVp9F/YW1q8t4 45ZJze27byekt5JGzE/3gGzzWV4W/aXfw74P0Xw6PBdtcNptlDaecfEFqgcogGcZ4zikadD mbv8A4Qy78BeNdV0rx/rninX5/C9wNSh1dH822bz4T0YAR4JI2jIPXPFdxZfFOz8Y/sy+L/ Cmq2raR4o0bQHjn0+TgyxLEAs0eeqkYz1xnuCK4T4lfG3TPFmgav5HgW2s9W1SwfSBd2+tW 0xKySIfmRPmblFwewJr0j45/Cmw1L4IW/itkOl+JvD2jxRySwH/AF0YRVeF8feHXB7fSgdj 6E8NHPhHRj/05Qf+i1rVryf4KfE7T/HPhSPSJ7d9L8R6JDHbX+mzcMu1QBIueSh4+mcehPq 4OapGbFrm/HPhOLxv4J1HwvPePZxXyqrTRruKgOG6Hr0rpRRTEMjQJGsY6KAKdilooAa/CH AzjtXkfwq8ReJNW13W7HV9YGqW9kWXdG0EkcchkbADx4b7uPldeMHDGvVL/wC2GwnGnmEXe 0+UZwTGG7bgOcfSvGvhBez3PizXEuihkhto1MceoG4jt2LsWWNHVZEQn5gGyB0BwalspLRn U/G/H/CltdJ4Aa2OfT/SY6m8Q/FDSfDnxV8NfD66029nvNfjaSK5iUGKLBIAbuehyR04z1q D43vs+C2unaGH7jOfTz46p+N/jH8NPAvieHT/ABRPLFqsMIeJlsGkZEcfwvjABxg4P1pdQS ujm/iV8etI+GfxBl0FvBF3q+oyWkdxJdWTIGKEsFVuN3GD7c1554q/arl1TwxqOm6T4L13R bydBFDqW/8A49mLD5z8v9a9v+H+o+FPG+u6l8SdC0vVrO5u4ItNeTUbcwCeOMl1ZFPUfORn vis/U/GfhDxvcaj8MPFWnaz4dn1PfaxC/g+zrfBWzmCUZViQuQOuO1A9Ox5R+2FA9x4K8E2 1uu93vJWAJwSfJznnv1rx79mTWJdC+J2qajHpr3siaSyLAsqo8haWNRhm+UcnvgV7J+2Zm3 8D+EhGF2x6g64J+8PKxj/PrXlH7Lmi6ZrPxd1DTdVsoryxutIm8y3flCN8bBW9ccflTZS2O /8AHEMlp8M/iLar4mi1aGTTVnCxTTt8xu0z8rM6BkzsYoVzgZUV882D3B0y1I8vHkpj5R6C vsb4y/D7RvDHwS8aXHh9ru2t5rJEFiZ3lijY3EbFo1YnZuIwcdeK+MbKSNdPtlabYREoK5x jgcUhxP058XqzeBNfVSATp1wAT0H7pq+fv2M2J+Feug4IGrdun+pjr6F8UjPgzWx/04T/AP otq+ef2My3/CsdfQgYGpjkd/3KU+pmvhZ9O0e1IppciqJEdA6FSSM+lKAQoBOT60meaXPGa AFopAc0tABRRRQAUUUH60AFFHakBFAC0hGa5nxD4/8ABfhRf+Kh8Uadpz9opZwZD9EGWP5V yH/C4JdZXHgTwB4j8S7jhLiS3+w2x9/Nmxx9FNK6GkyXxkh/4X18L3ycFdTXH/bBTXpjOkc TSO6oi8licAV83+KoPi34g+LfgFNUutH8GXM5v1sjYk38sCiEeYX3hUJK4AwODzS/F/wjon gz4T6t4k8XeIdf8Z6oYxa2cWp3zJC08nyqVhi2rxy3IP3akprRHM6R8RfB2s/tOeI/HXiXV 0Fn4fh/svRLSKJ55pXyQ8kcaAk87+enzCvZF+JHjbW5PL8H/CjVXgJ4vtenTToiPUId0h/7 5qb4H/D638A/C3R7GazhTV5oRcXkvlgSeY/zFC3U7QQPwr07FCTCTXQ+btJ1D4tWn7QHiSZ vDvh7WdZ/sazSWOC+e1htYTJIygM6MZGzuycDtivRD4o+MkahG+FOmzOM5aLxAgU+mMx5/O oNFZv+GoPF6hfk/wCEf0/Le/mS16pjv2p6g35HmCeNPiusTLL8G3aYHqmu22z8CRkj8KiHx Y160EkGsfCHxfBdxNhlsoYruLHYiRXAP0xXqnFJjjjijUm67Hzl4I+JMFh8SPiRqUng3xZJ Hf39tJ5cGlNJJbhbZV/eqDlCeoHORXpukfFPTda1y00q28LeK7eS5fYs13o8sMKcfeZ24Uf Wsz4eOP8AhbfxWKbtp1GzOGGMH7Ko49uK9Qnnjt7eS4kJEcSl2wM8AZNJDla5+fn7RHiLUd Z/aD1ew0aW4Mvkw6MsEKbjMoCuyg9yXboPQc1iarFZ+GLTV5LO0k8N6ja2g87wz4hia5TDO oS4spRxuzhueh3csOKXT/GviDWvFmuTQeGB4v0M3d3qVxpwiAltQ7kGaOVBvRtpAB5Bxgqc VgX9rZ+IpPC3g7wxr11rcF5e7LS3vIdt1pauwVoHOSCM/N8vy8EgAkig0R9l/APSo/AP7M1 prF4BHJcW0+tXBI7FSy59fkVazP2eb/TPC3wFn8deK9Rg0yPWtRudRubm5cIrZfavXqTtOA PWt34/30fhD9m7UtL01Sj3EMGjWqrx98hMD/gKtWCPBWm23xH+EHgvWrKK/wBO0zw9cyG0u R5kS3EYixJtPBIJPJzRcnci+Evjy+0DwK0Mnw28Z6gb6/utRS6trAPFOk0zOjKWYH7pXsK9 AHxYv2banwm8dHrydPjH85K9MRFRVVQFUDAAGABTsUEtnzpJ8Rb2T9oO11b/AIVz4vWVfDj 2/wBhNnGJipuQfM278bOMZz1NW/BfivxL4f8AEXjG9vPhR4weLWtUF9b+XaxErH5KJ8+ZBz lDxzxiuxLmT9qdI9uBD4TJzjOd1309ulen460IbZ5bd/FzUbK1lurj4UeMYoI1LNLLBAiqA M5YmX5R7muW8P8A7SNv4vmltfDHw/1nVLmIhZIYLy03qe52mTJHuOKPiLu+KHxm0z4Pi7ki 8PadajV9eWEkNccgRW5bsDkE/X2rw39prTdH0H4laNF4H0yLSp9A0qOW7ewQRC2BlxCSRjL cj3ORQwSR6h8MPFGpn4QW/h+b4Na54k0t7m6Zm3WzwSk3LsV2u4ztPHTGVyK6AtZA4j/ZXn OOcmDTx05/vV5V8OP2pNB8D/C7TvDWp+GdSvdUsC6honRI5wzs5YluUI3Yxg19F/DT4y+Cv ilHLF4fupoNRt08yfT7uPZNGucbh1DLk4yD+VA3ocf9pgikSX/hmCdDGcq4i08FW7Y+b9ay /iz4+8a6j8GvFNjdfCHXNKgnsXSS8nu7Z0gXuzBXLEAegr6LxXnPxvB/4UJ4135cHTZBheD 2oJvc5Hx98NdW1G30P4mfDqUWHjnSbSIgfw6lFsGYJATgnHQnr09Mdl8K/ilpPxM8PyXEMR 0/WrA+Tqelyk+baS5IPBAJUkHB+oPIrrNGuII/DGnPLKkaraRFi7AbfkHX0rwT4g6Va3PxN PjP4PahEfH2l2qX1/YQk+RrNmSVwSPlZsqR6njvg0Me+h9JDkUvSuE+GfxK0T4leFV1TTd1 tewN5N/p8p/e2U3dGB5xwcHv9ciu6FUmQLmiik6daYFe7ga4tWiSeSBiQd8WNwwc8ZBHPT8 a8d+E93pl3441+XTpN6zJJKzPpjWcjv55VmJVzE/IAyArcDNe0PhkI68V4h8HdJs9M8T6qX tNR0vVZYpfNsbyzCqE+0sVkS4CL5gbIO0liucdBUPcpbM6/wCNShvgr4jBz/q4jx6+cmK5q 50fTPG/7SdxF4ht1urbwhpNvNY2cyqyPPcMxaYjvtCKAD0PNdH8bf8AkiXiTjP7qLH/AH+S ua+K/hfxzbarpnxM+GIRvEun2xtbzTpRuXULYndsI4BZWyRznng8UnuNbHswVVAAAAAwMdh XCfF3StO1P4SeITfRoPsVpJe28x4NtPGpdJVPUMCOo9/Wvn1v2w9a0lms/Evw4S2vo8q8Qu 3hKsOuVdMjn3NO0rxd8U/2kbiDw+mhr4X8Dl1bVruLeTcxg5MSuwG7djG1Rj1OKe4JNasb+ 1XfXGrfBP4e6ncRN9pvJEuZV/us1uC36muF/ZGuX/4XjLbecWT+yZcAYxwyfmfevTf2yba2 tPhv4Rt4oRHDBqDRxhP4EEJG0fgB+VeZfsl+UfjzM0H+qOk3Hlq3BUb0/WjoV0Pp/wDaNy3 7O/i0IcMIIj9f3yV8AW0sYtIQ80e7Yucwjriv0A/aHV/+Gd/GBXBxapnI/wCmqZr8+rUQmy gJXJ8tcn14oHBXR+o/irnwVrgxnNhP/wCi2r5L/ZbX4kt8P9Zj8Ez+HIbNb5fMOrJM7mTy1 +75ZA24x175r628ToH8Ha0hwd1jOOf+ubV86/sY/wDJM/EK5GRqgOAOn7lKb3M18LPUDpPx zn4k8ZeE7Tt+40iaTPv80tPPhD4uTKfN+L8MJA48jw/CB753Ma9NxRinYVzzP/hX3jmUqbr 4za6VHa3sbSLPr/Aaa3wp1GY5u/ix43kIOV8q+jhx/wB8xjNen8UmKVguzyUP8VPh60hlMn xH8OrlgyhIdVtlHYjhJx+TGuu8H/ETwn45hdvD+qrLcw8XFlMphubdu4eJsMD+nvXWYrifF 3w18L+L7iPUL21ew1iD/Uavp7mC8gPYrIvUZ7NkH0o1C6e52+aQnAzkV4TH4u+J/hrxr/wr qFtM8fahLD5sOoc2r6cnQNfKoK4PUFSGbB4rpT4F+I2uvv8AFXxRuLGEnmy8N2qWqAenmvu kP6UXHy23O/1XXtG0K2a61rVrLTYACfMup1iHH+8a8/uPjl4TnvvsPhaw1nxhcdMaLYPLGD 7yttTHvuq/pPwW+HemXgv7jQhreoA5+2azK19KfxkJA/ACu/igit4Vht40hiQYVI1Cqo9AB T1FojzFtY+NXiFMaT4W0XwfbsP9drF0bycD1EUOFB9i1NT4Vavq4dvHXxJ8Qa4sgw1pZSDT bbHptiwxH1avVMUYpWHzdjkfD3w08CeFn83Q/C1hbT9TctEJZifUyPlv1rrscUtFOxJSudM 0+5vrTULmyhmu7IsbeZ0BeHcMNtPbI4OK+f8A4hGP4j/tMeEvh2N0+j+H4/7Z1WI52eYD+7 VsfVfwavftZ1O00bQr7V7+URWtnC88rE4wqgk8/hXh/wCzdpd5qumeIvitrMBXVPF188kRY craocIB7Zz9dopPsUtNT34Dmg9DigUHpVEnlXh0t/w0z463H5f7H03bk+8vavVB0ry3w4xb 9pXx4BghNI0wHHY5lNepUDluLSHj3paY7BVLN0pCPK/hxvb4tfFdyxbdqFl1/wCvUD+lS/H Xx3B4D+EWsX5cfbL2JrCyTdgtLIpXI/3Rlj9Kr/DCdNQ+JHxP1q0Pn6fc6lbQQ3KcxyvFAE kCH+La3BI4zXyf+1F8QR4y+KZ8PWM3/Eq8ObrZMHKy3B/1rjHXGAo/3T61EdjS15HIeD9Ps 7D4c6hrOpWGpm0ubuOI6tpd0DJpXl8pM0A5ILkjJIGMgHNem/BixufGH7U1nfXeqWWtR+Hb Np21O1tvJW9IXCSMMD5yZOSeSV5rz7S7C18OXkQiur74f+LdOsfOl/tAmW01hAu9wMD5Sw4 2EMjeoNfQv7H/AIelHh3xN46uoY1n1e88iLaMbVTLOAOw3Pj/AIDTLZsfHZp/FXxm+F/w2t 5C0E94dVvYgRgpGflJ/BZPzrtdfLy/tSeDI0AAh0DUJXyOoLxrgfjivBvEDx+Pv26v7KN9f 2dhbA6WbjT7hoJVaOBnYK68r8xIOOwru9T+Fmg3H7QmkeGl13xNc2p8P3Nxdu2sTPLDmVVR d+cqrfN8vRse1BCPpbPTkfnSCVDkb1yDg89K81T4D/CpQq/8IuzAADJv7k5+v7yn/wDCiPh Tkk+FFJJyf9NuOf8AyJQRoV1YH9qdmBBR/CI5BHX7Wa9PMkanYZFDHsTXzwvwg+Hq/tDN4f Hh9f7Kbw4LwW/2qb/XC527s78ng9M4r0AfAn4VeZuPhCE45B+1Tk/+h0Ddjg/iLpfxB8CfF HVPil8PNAh8UjVNMWwvLNmzJauhBWRVXl1wOQK8N0LTtel8Z2vib4x6NrWneHLzUF1LVNUu bFiLieP/AFMMirkxwLk9sfpj6vPwI+E5JP8Awh8Q+l1OP5PTLn4G/ChbCcDwZan92x+aWVs 8d8vzRqNNHgv7S1x8GLjw5Z6roY0y68T6pLHOlzpkwB8jq8sgU4bIGAG5JPtXmvwc1Sy+FH xr0/WfFlzJb2MumGW4+zxPKbMTrujSYAZBxtJ64yK6DwT+zP4m8S+G9C8Y6Frmii1vleZoN Qgc+SwkZQcLkSYxkA9+ua9N8R/DXwN4EsdJ0TWvD9x4s1/WZmubzXZdQFlc7y8aMYmz8xy4 Ii/ugk0F3VrH0npWtaVrmkxato+o21/YTLuS4gkDow+orz74u+N/h5pHgzVdA8Z6pGItStJ YxbR5Z5iFGUG3kNypwcV5Lo37OF3LE9x4I+JWraR4Z1YSW+pWFxGPOwGKumVOwsGUjdjI9T V/wn+yH4cs9Sl1Hxzrtz4mdj8sCboU68F2yWb5cDHFFyLJPc+VNY8deJNTsEtryW8W6vltm kmaRsXTQh445NvQnY20gcZWvT/2SGvU+NjRRpI1o+kTqzYIUIHUjGe270r6m+Hvwd0DwdpC afqNjY6zJY31xPptzPaqXtYJHDrECcnKkZz69K9E03R9L0e1W10vTraxgUsVjt4gijcxY4A 9SSfxoWo5SXQ8V+JXgLXvCvip/jB8LYh/bUQLaxpK58vVYO/yj+MAZ98ZHPX0r4efELw/8S fCUPiLQJ/kJ8u4tpP9Zayjqjj19D3HNdaQcHFfPXj/AMGa38LvF83xg+Gdt50EuP7f8Px5C XcfeWMDo469ODz0yKbJvfRn0PnnFcR8RfF0nhXSbYRPBA+oO1st1PN5SWp2MRIzFSMAgDp3 rS8GeNNA8e+FLTxJ4cuxc2dwMEHh4nH3o3HZh6f0rn/GPjX4V6d4httJ8YeI9PsNWsis8MU 8zRvFuBw2R2IJBBOCODQJb2Zn+HvEfidPhlf6nLeWd/ewXSC0kv8AUIGWWNmQYkmgGwA5YK 2AcYyKz/hPbX9n4p1tbjTdV0+1uA8scVxHG8BfzdrlbhGImO4HBKKcE5zmsHx98TvhT4S+H ep3vhaDw34ijv7uBr7R7eeMLcqxAZii5G4Ko7Y45qx8IfHfwe1rVzc+EL+Xw7fXEPky6DeT NHGHLBsxIzGPdnj5OoPSluV3O2+N67vgh4l6kiGMgA4yRKnH0r0CMboEJHJUZH4VwXxqYD4 J+Jjt34gTj/tqld3FxGpLH5gCAe3HahvUnoef+MvGPhfS/iR4U8Ea54dXU7rxEz/Z53hjkS Ep/e3c/lXoUcccUSxRRrGiDCogwFHoB2rkPEPw80bxN478N+Mby6uo9Q8Os5tUhcCNy2Mhx jJ6e1buv65ZeGfDOpeIdTLmz06B7iURDcxVRkgDPJosM+bv20ig8AeF1dSSdSdgcD/nkeK8 q/ZKuEk+O2f3nntpdwJC2ApUGPbgAdeOa9Q/bKkNz8OPCF5G7Kr37MEPfdCSCfcD+deXfsp 27R/tBwvtEayaRcOF8wOcZQc+hJ5x702WvhPqf9oceZ+zt4yXpi1Q8H/pqlfnhbRH7JDkHO xf5V+iP7QAA/Z88ZNknNmOP+2ijFfnRD5PkR7shtoyPwqRxP1W8T4Pg7Whzj7DP0/65tXzp +xiwPw48Rjk41JeSMf8sVr6N8Rqp8J6urfdNlMD9PLNfOX7GQYfDvxJxhDqabT6/ulzVdTN fCz6iHSigdKKokKKKjkkWKNpJHWONAWZmOAAOpJ7CgB5POK8w1nxjrHizW7rwf8ADWRPMtm MWqeIXXfb6ae8cY/5az/7I+Vf4vSqFzrer/Fq8m0XwjeXGleCoyY77xBENsuo84aGzJ6L13 TY9l9a9L0LQdK8N6Ja6LollFZafaoEihjHAHqT1JPcnk1O49jO8IeDtH8GaO+n6VHJJJNIZ ru9uW8y4vJT96SVzyzH8gOBgV0uKMUU0IKKKKYBRRRQAUUZpD1oA8F/aV1u7n8MaH8N9Ikx qXjG/SxIGMpCGUufXuv4Zr2jQdFsvD3hzTtC06MR2en26W0QHHyqMZ+vevAvA6/8LM/an8S eN5GM+keDohpOnk8o1wch3Hb+/wBPVa+jx0xSXcqWmgtIelLTSeDTJPL/AAou39oX4lMFYb rTS+exPlyV6gTxmvMPCgZ/2g/iRKisY0tdLjYk8BvLc4A+hBzXp5pLYqRmXfiHQbCaSC+1v T7SWPBdJ7pEZAeRkE8V5x4m8Vy+O9cHw78B6ik0bosuta3ZzBksLZv+WcbrkGaTkDn5Rk1k +CPBXg3xT4y+I+o+IvDWnaxeQeJZYkmvbdZXRBDFhQWHQZOB05r13SdB0TQLZ7fQtHstMhk bc8dpAsQZvUhQMmk9QukebfFHxLpXwV+Bky+HreKykhhXT9Jt17SsMBvUlRucnuR718G+FN U1iO7l8ORaFaeJ7fVpPNubKZQZJmAPzJKMPGy5YggjknIPSvUP2l/iJJ4y+KZ8O6VK7WegS fY7fYQUkumbEjk+3Cg9sH1rzeGDwlpuuR2UVxq+pW91EdP1kRxorRysR88Dk4cCRcgNjOCO +aRaVkavimbUdC8IX1jpOvT/ANi+f9kl0TWIAdQ0uRwWZFLLwrBfvxkBh1ANfcfwg0NPAnw G8PWl3GsLW+nm+uu3zuDK2fcZx+FfDtlpi+N/ij4Q8K2/iGbxHGk8VnJqE1q8EggD7vLdW5 JRA4yc4HAOAK+3vjzr/wDwjHwF8TXds3lzTWv2GAA4w0pCDH/ASfyoCR8y+DtQfQrfwn8Wb q1uL6+1zxJqtxDZxLmW8dovLhUf8DJGewJNfWXw88J3vh/TrvV/EU6XnivXJPtWqXSrwrY+ SBP+mca/KB9T3ryW88PP4Z0r9njRTkNaajGsoIH32gZm9/vE12/i298VeIfjRZeBvDXi2fw /aW+ivqOoTW1vFM+5pgkS/OCBkBjTEetgYIweB1p9eXL8KNVuGkn1j4r+Mbq6kwC9rdR2ke 0DgeWibc+p70D4L6XnJ8ceOC3c/wBvSj+VIjQV+P2qovlB3eEW5xyMXYr1Dn0r5wb4S6GP2 hYNIm17xNcW8nhx7rzZNZn88OLgLtDgg7cHO3pnmvQD8D/CDYLap4ocgYydfuv/AIumN2PT 6r320abdeZ9zym3fTBrzf/hRPw+KFXh1l2bG531q7LHBz18yqt38CPhtDp13K+nalcBYncJ Pq11IuQCc4MlIWhd+AqqnwD8JjIUNbO4BPYyuR+hrzP4ta54j8QX1ppXiTwvd+G/DUMk5kv L3SRqtpO4bELsYj5kIIViSuGGRyRWl8I/g78OvEPwb8N6xqvh8z313alpplu54yzbmGcK4A P0FbPxBgvPB/iPSb/RPHw0f7TbtYwaXqNtLdwt/q0G1o/nhHCAuxIBI9TSvoUtHodh8KL6w Pwp8PLDPpioYG8sacCkDKJGAaNX+bBx3yc5zzXe1514P8B6LcaV4c8Q+IdM0nUPEmnREQ6j ZkuiguzAo3G77xJbAySTXotNEsGBKHGM+9C7iPmxnviloFUkIXFMYZ/Cn9q53xh4y8O+BfD s+veJtSjsbOIYBblpXxkIi9WY46CgDw/xZ4a1r4HeMbj4lfD+xe78I3rg+INBiyREucm5iH bHJ9voeOV8ct+zZ8SfGf/CYeIPijcW0k9tFEbODMYVVHQ/uyc8889a6VLX4iftCust4974I +G7HIhHy3uqr7/3UP5f71ezaP8MPh/omk2+mWPg7SfIt1CqZrRJXb3ZmBLH3NTuac1vU+Pf Hvhz9m8+D1h+Hfi61TxC9zCq3d/dTlY493zsQVx09s103w3s/2YvBFzb6trfj608Sa7EVkW ae3lFvBIO8cezGQehbJ+lfVn/CD+DMEf8ACJaLhuv+gRc/+O0o8F+DwePCejD/ALcIv/iaL BznivxS+OHws8SfC7XNB0LxpbXWp3sSR28SRSAu3mKcZKgDpXoPib4d6l4k+I3g7xhB4su9 OtdAGZbCIHbdZ5OSDgZ4ByDxWd8YvC3hmy+DXiW7svDelwXMVsGSWK0jRkO9eQwAIr1SAn7 JEf8AYH8qLE3tsfMHxc8IaZ4t/aJtNK13x9P4SgutIhWxEMuGup/NcFAu4AHGOT16VleK/w BlCWw8JajeaR4613V9QhiLwWMqArcv1EZ+bue9R/G2/wDh94X+P9p4s8Twx+ILiG3t/N0hp XintihLRTRHHlup5yjEcjNdN4i/at+H1/4E1RfDupalY+IXtX+xpLZ8xzY+XJyUPNGjLvLS xk/tdxOfhH4NV1CypfqjA8bT5DZH6V4X+z54v8P/AA/+Lkeu+KdQXT9M+wzwecEZwWYrjhQ T1B7V7n+11LNc/BzwdcSZd3vUkd+BljbknI7d68h/ZZsra8+O1tFf2sdxbyaZcMqXEQZWI2 9Acjg+lNgtmez/ABh/aA+FXif4P+JfDuh+ImvNRvrcQwRC0lUM29T95lwOAa+NYVfyI/ni+ 6Op56V+h3x40PRrf4AeMJrbRrGGWOy3I8dsisp3ryMDivzkTyti5bHHTNJoIn61eIFDeF9V Vm2g2cwJ9PkNfOP7GZ/4t74lUElRqSYz/wBcVr6P17/kWdU/69Jf/QDXzd+xn/yIXiYlCpO oRnnv+6FPqQvhZ9RjpR2pM8VjeJPE2jeEvDt3r2v3q2dharlnPJY9kUdWYngAck1RKLeqar p+jaVc6rqt7DZWNrGZJriZwqRqOpJNeWR2utfGO4E+pR3ejfDsMGhs2zFca6Ac7pf4o4D2T guOTgcVZ0nw3q/xIvrXxX8QbM2uixMtxpXhhzuVO6z3fZ5cchPup7mvVkQKABwPQCp3HsR2 tpb2drFa2sEcEEKhI4olCqijoABwBU9FBOBVCCiiigAooooAKKTPXFcjZ/EzwHf6/caBa+K 9PfVbef7NJZmTbL5mcbQp5Y544zQB19effGTxmPAnwm1zX45Nl0IDb2vqZn+VMfQnP4V6Bk 4r5y+J4b4kftF+DvhlG3maVow/tnWIwflO3mNW9eMcf7dJlRWp33wH8GP4I+DmjafdAnUr1 DqF6zfeMsvzYPuF2j8K9QpqjHTpTqES3fUTrQaBQaYHmfhH/ku/xLHP+r0zPIx/qGr0vqK8 y8FqzfHL4oz7AFDabHnOTkWxP9a9NJ54pJlSPL/hJtl1f4k3OApk8V3KlcdNscS5z3zjNWP jV8QY/hx8LdS1qKQDUZQLWxUnrM4IB+ijLH6VT+DrxPP8Q5IXWSOTxbessi8q4wg4PQ8gjj 0r5O/ag+IqeMficugaZP5mneHt1uuOklwSPNPvjAUfQ1PQdtTw/MDXryXF9JK5kaU3Ckgsx BIPIzndzmvRLjS/B3jjSk8QR+JrPwh4iKh9StNTjcWly/ee3eNWwWxkxkcHOK81+zRqGaW4 SJ42CvG+d45wcADtUTSKrKnnO68DkcD1xQan01+y/odtr/x61zxTGHuLPSrRjHM64MksuIw xHYsA7Y969j/aLDa5q/w3+H0TknW9djmlQf8APKLG4n/vr9Kp/sjeGl0n4RXXiB4lE2t3ru rhcExRfIuR9Q5/GrsgbxV+25EoHm2vg/Q9xGeEmm7/AFxJ+lNEPc2vjo2o2tz8O7jQbC2vd Xi8SRCzguH8uN28qT5S4+6OPQ9K3/h74R8Uaf4m8S+MvGracus679niW105neK1hiUgIGcA kksSe1Z3xdZl8SfDECNTnxTB85J+U+XJx+NesjuaRD2F9sUtFGOc1SJPKtYubbR/2ltAv9S lNtb6roE2mWkjqQklwJxJ5e7oGKgkA9cV6oucVwvxd0a21n4PeKIJ4UeS3sJbu3dlyYZo0L o6nswI4NdD4R1JtY8DaFq0jmR7ywgnZiRks0akk49zSQ91c28VR1eRYdD1CV2KqlvIxI7AK avZqhrO7+wdR2nDfZpMHGcHYe3emJHD/A2IwfAbwchbdmwVwfUMxYfoa5v45zQhNCtYZLmx 1Cd28vULa9S3McXmRBk2uCs+WKN5Zx9wnIxXTfBHn4EeDDnrpsXHpXkHifQb+81u78AXcOp I+sanJeahqerQC40vTbNGd0e13/IjNuRcbgQc9OKnoWviPefh7FFD4FsoY765vpEeYTz3SI krTea3m7lT5Rh9wwvGOldTiuQ+Gn2VfhvpUNjBZw21urwIbAH7PKEdl8yPJPyvjd1P3up61 2FUiGFLikxS0wGOwVWJOABk1826SifHT4/T67cwpd+B/BLNbWiSfNHe3ndyp4IHXvwF9a73 49+N5PBfwsvPsD/8TnWGGm2EQ6tJINpI/wB1ST9cV0Pwq8FRfD/4YaP4YUq1xbxCS6kUf6y Zvmc/mcD2AqXvYpaK52iqFAAAAHAA7U/ik9qWqJDFIaXPNIaAPPPjbt/4Ub4q3Dj7KO+Od6 461yXxG+L3irwj460HwP4S8FL4l1HVLBblB57IV+Yr2BG0YySSBXX/ABrG/wCBvi0ZwPsRP TP8Qrx74reOfE3gL476NqvhbwmPEd3P4YWCS3ETu0SeeTvGwEjkAHtzUPctHonhb4fatrvj HU/HHxU8O6AdSurOGxt7CD/S44I0ZmLFpBjeSwHyjGAK6bxT8N/Beu+DdU0R9E0rTUurZ4f tcVnErW+Rw4OBgjr1rwMftE/G9mIX4Mswxni2uuPrxXO+MPjv8X9e8Da1pWofCk6dYXtpJb 3F2ba5AhUjDNlhgYHrQmh8srnYftc2xg+E3hK3t5POkg1NI45B3IhYA/XgV5B+ycty/wAd7 OWbd5RsLvYdwPPy5GM8dc9q9Z/amEK/BHwMLqT9z9tgDkAliPs56YryP9k6WL/hoKERgwiW wuht3E5GFIB9emfwoY1sz64+Pv8Ayb140AOMWB5/4GtfmurLsX92p46kmv0p+Pgx+z5406Y +wHr0+8tfmwLi32j/AERB7BzSY6ep+s2uAt4b1NQcE2soB9PkNfNP7F4I8DeKgf8AoIx9Tn /lkK+mdYGdB1AettJ/6Ca+N/2ZvHMXhjwV4h0nTdMl1vxPqGoothpVu2HmxGAZJG6RxL/E5 +gyarqQvhZ9Y+MPGWj+DNIS+1R5JJp38mzsrdd9xezHpHEg5Zj+Q6nFcroHgzV/EmvWvjf4 kIjX8Hz6ZoSv5ltpWf4j2knx1c8L0X1q74P8BXFnrDeMvGl6mteL549nnhcQadGf+WNsp+6 vq33m7+legAAAAU9ydtEABp1FFMQUZopMc5z+FAC0UUZoAKKKKAGkcHA5NfNkUMEnxUtrez 1p5rKXxA1xDFqmgBLYSiXMkdneDlZAVbg8MQ2OtfSjcqQeBXy/Ncya38V9Sso4L+z0ptZWC 6tdH12F1WcOqpdT2rrvjJbY+YzgkDPOaiRcT6fz8tfOHw4Mng79p/xzofjAltY8TkXuk6g/ CXNupJ8pfQgY4/2D7V6APhl4tiI8j40eKgCMHzYrWT+cXFcV4/8AgV4t8QabHqsHxQ1XUde 0bddaU1zbQRskw52iSNVIDYHtnFNgrdz6EyB3pdwx1r50+FOsfEP4j+FJbz/hbM2nazp7m1 1DTZdEty9rMCQN3QlWx147+ld0nhT4yoyyH4s6fMy5zG/h9AjfXEmf1ouTa3U9RyBSEivMf 7E+N0QHl+PPDU/JJ87RZFx9NstIum/HaMFP+Ep8HzAHIkfTJ1P02iTGBRcLeYvgdvK+MvxW DghRcae+5ueDaj9OKz9T17Xfidqd74Y8D3wsPDML/Z9U8RROd7kE+Zb2nGC2MBpM4XJxk1g j4X/FTVfEWvTa54n0TT9M8STWx1Y6QJ1uJYYU2eXEW/1e8cMckjPFVfjH8YtB+DPhSLwT4K tbWPXBbiO1tYgBHp0ZHEjjufQHknk8dUX6F/4n/Ejwp8CfAMHhTwxaQJq8luY9P0+FsGEHI M8p+vOTyzfia/PqeeeSSRpZGkldi7scFnJOSWPrmta5vdb8QeLFubia713XL2UZL5mkmlJ4 XvuHsOPSvrH4Ufsp2aKde+KVtFcT3AEkOj28rLHb55IlK/eI4G0HA560ikrLU+OLKzn1K8S 0srZ7i7kyFjjVpHJ65woJz2p9urR+db/ZILi4m/cKjqxeNyeCMY5zxzX6s6F4R8M+F7Vbfw 9oGnaWicD7NbqhP1IGT+dfE+t+CbDw/wDteX1new7vD2mSP4mnCIGP2ZU89gQOT84wAfahM Ln2b4C8PQ+DvhroPh1GwunWMaO7jHzbcuT/AMCJryv9njd4j174i/EiaEn+3NZa3tZWH3oI RgY9uR+VP8Z/G2W1+F+samfh54t0pZtPY217cWkZt181cRszq5wCWHbNY3wY+InhnwD8HvD 3h7UdC8UQXCwmeab+xbiSJ3kYuzK6rgryOfShEHefF7cniH4YsQDH/wAJVbAnuDskxivWcj Jr5w+I/wAXPBGsXngeay1S7h/s3xFbX14LjT54vJgVHDOwZB6jpWt40+NPge81nwUvh34g2 KxDXIm1ARzmP/RvLkz5mcfJu25z3xR1uDTsj3kdc06uWtPiJ4BvlBtPG2hTAjPyahEf/Zq2 rfWdIuhm21SznHYxzo38jVkCa1aJf+H9RsZASlzbSwkDqQyEf1riPgZdtdfAXwg0md8NkLZ g3UGNjGc/9816GGSVflKup9DkV478KNb0vwp8KfEEuuX8dhp2g67qVvJNMcCNRcMwGO5+cA AcnNA1seybh9Koa3J5Xh3U5QN2y1lbHrhDXmOnz/F3xoJvEGj6rY+DdHuSPsFhqOm/arp4s cTSfOvll+oTnAxnmjV/D/xmg0DUZpfiPol3GtrKXibQtgYbDkBhLkfWlcaXmbnwVjEPwL8G rv3btLhbI6cjOP1ru7u0tb+xls7y3iubaZSkkMqB0cHqCDwRXhHwu0j4uTfCPwtLpHjXw9B p76dCbeKXSHkeNNvALCQZOOCcdq97hEghjWZg0gUBmAwCccmhbCe5U0jSdN0PSYNK0ixisb G3BEVvCu1IwTnAHYZJq9S0YqhCfjQTjFBrgvi342i8BfDDVtfO43CxGG0VerzvxGB+PP4UA eVxv/wtv9rIsVE/hn4fR8A52SXrd/TIYf8AkOvpBe9eVfATwLJ4H+E9jHqCH+2dWP8AaOoO 5y5kk5Ck9eFwPrmvVgKmPcqW9kHelooqiQpDS0UAcB8Z8j4H+Ljnb/oD8+nIry/4j6v468E /Gnw14y8NeEtQ8RaW2hCx1BbaJiHXzN+NwB2uOCM+teo/Gbj4IeLjjONPkOD+FdZDeWltp1 k13cwwCVI0QyuFDuQMKM9SfSpa1KTMXwR41g8baVNfQaFrejNAwjeHV7NrdySM5XP3h7itb xBotr4l8Nan4fv3lW01G3e2laNsMFYYOD681pqwbkMCKUjPQ4NJkny5+1/Zx2fwg8MWkIcx 22pJEh6nCwOB+PFePfsqSiT9oSzeOLyVbTLhHwSfMIVfmOfX0HpXtn7Y0ksfwy0IwPIkh1Q KGVtowYnzzXh/7J67fj9YPvVh/Z92oXdlkACnp26/zps1Xwn138e1aT9n3xoowT/Z5P5Mpr 8z/wBz2L4r9Mfjwob4AeNQeV/s52x9Cpr80S5DELA6r2G48VLKp7H63awM6DqAxkG2kGP+A mvl39jG0tf+EZ8W3Ygj+1C9ihM2wB/L8vO3PXGecV9Raxn+wdQI6/ZpMf8AfJr5k/Yxz/wi Pi0HtqEPX/rlVPczXws+qB16UtFFUQFFJmjNAC0UYoxQAUUUUAFFFFAFPUNRsdMtHu9RvIb O2T7808gRE9MseB6V84S6d4Tb4k2mo6N438F61Lc68l2ln5MaX9uzTLuWCaNtz98q4I5NfR 2p2On6lp81hqdtBc2lwpjkhnQMkgPUEHg5ryc/DaHwVr1tdeGvC+n6tpM01vELdokiuNLAm 3GVJAuZEGehO4ADkjiokUj2SmyIHBVgGB6g04UVZJ85/E+w1H4TfEuD42eHLR59Hu9tn4ms Yh96MkYuAB3Bxk+v+8a9+0rVLDWtGtNX0y5S6sbyJZoJkOQ6MMgin6lYWmqaXdadfWyXVrd RNFLDJ92RGGCp/A18/fDi/vvg58T3+DfiG4aTw9qrNdeGb6Q8AsctbE+uenv/ALwqdinqj6 MppIAJJxilyK8F+PHx1i+Htq/hrw2UvPFt0nyRhfMFmhHEjgfxf3V79TxT3Elcf8dvj1YfD jTn0PQZIrvxXOnyRkbls0I/1snvggqvfr0r4FubjUte1pp7u6kutTvpctJcPhpWY9WZuB1H JOAKnFzf6zq899e3Rmv7ljPLdXUo3MeSW565xj8qzmleaD7OHLxbvNcOMHOCPyx/OpNkuU+ 7PgR8LPAPgCwt9d1HxDomseKriMEzx3kUiWmeqQ8/gW6ntxX0NFd2cv8AqbqCTHPySKfr0N fkTi15byUwoYDBIOex/Clt7idW228s8bHqUkYHH4H2o0JcWz9VfHfjDTPAvgvU/EuqnNvaR FlTcFMrnhEB9WJwPxr4u8Hyax4n8EfGD4l61OH1HU44dFikU8BppUDIhH8IUoo9q8Ju9V12 40yOG71S9ubAycQzXbOm9e4QnqM9cd6+pfA+nwR/swfD/SLcjzPE3i23M/y4J2zsx578RKK GCVj0b9pHzV+GnhT4eafu8/xBqlppyonVo0xkfTO2vf7S3js7SGzgG2KCNY0A7KBgfyrwPx gT4s/bH8E+Hg7NbeGNPl1edc/KJG4Tj1+5X0EOtBmxrojqVkVWU9mAOa8m+K+laQ2v/DcS6 ZaOZfE0UbBrdSHUwy5B46dD9RWj8S/E3irSda8JaB4VubGyufEF89q15eQmZYdsZfAQEZJx jrxWa/gX4m614l8O3fi7xdoV5p+h6impIllpjwzSsqMoUkuQBh/SgdjtLr4deAb3Ju/BOhT EknLafETz77axpfgp8J5zlvAOkL2/dQ+X/wCgkV6F6UuBT5UK7PMT8CfhnG/mWuh3Fk3b7N qNzEF+gWTiuE+Gvwu8Gj4keNra5t769/4R/XI57O2u72WWFDJAjrI0bHa7bi2GbJ4HpX0Qw 4ry3wwTZftHePrHOEvtN06/UE9wJIiR/wB8ihoabPUgMGsnxPI0Pg7W5lAJSxnYD6Rsa16x vFahvBOuqRkGwnBHr+7amSjA+EUMcHwU8GRxZ2DSLYjPXmMH+tdxXE/CVt/wW8GN66Rbf+i xXbdqFsD3CkFHWimApNfNfjcH4t/tKaH4Bh8yTw94RA1PVgwKq8+RtQ+v8I/Fq9s8d+KbXw X4G1jxNe7DBYWzSbWbG9sYVfcliox7151+zl4Vv9N8B3PjPxDuk8Q+LpzqV1I/URnPlL7DB LY/2vapZS0Vz2wdKMGgdKUVRIdqQUtFABR0oppLZGFBHfnpQBwnxkH/ABZDxhkgY06U5P0r z340ajot7o+gaXayC/8AENlLG8VlDZi/KbotxaSFWDqNoyrr8wPTqa9F+MLbPgp4ufGdumy nGM54ryHxCnhm5+KGq/8ACZeHr/UdNtrSydLvSbEPJYSGEYkMkRFyg44IBXtwaiW5cT2n4a 3D3fwx0G4e8N20lqD5xhaLdyeNj/MoHQBucAZ5rra5b4ejR1+Hmjr4f1G51LSvKb7PdXRJl lXe3LE8k5zyeTXSxSiVN4UgZI5p9CWfM/7Zm7/hV+guMhV1Yc9j+6fH9a8Y/ZaV/wDhoix/ cLG4064DBSCANi/MSD3/AK17Z+2RtPwq0ZXVth1ZMsADj92/614f+yskEf7Q9kLcl4jZ3Xl ySLtd12D+HoOlDLjsfX3x3AH7P3jXr/yDX/mK/MkbgAPNQf8AAa/Tj45qH+AfjQHp/Zr579 xX5i9ecj86ll09j9d9U3f2Ne7fveQ+P++TXzB+xe+7wp4wLH5/7Qi3Z/65mvqHUQDpV2D0M L/+gmvl/wDYyJ/4RzxnGRgLqEJH0MZ/wqnuZr4WfVPejvR3opogWk70UUwDryKOlAooAWii g0AGaKSjJoAxvEvhzS/Fehy6LrUTzWE5HnRI7IZACGAypBHIHSvnfT5Nb8P/ABE/sLw54p8 V3VkmuJALOFF1Owa3DrmLzzl7Z0UkMJD24yCK+oG5BBr5mn1+w8O/Fi/tdC8eavpF1quupJ eabeaR/oV8TKsbJBMqZVsKV3E/MQaiRUT6axxQDTR8uRknvzS5FUSLXnfxd+HUPxH8ES6dF ILXWLNvtWl3g4eC4X7pDdgeh+ue1eh1m69rFn4f8PajrmoNttbC3e5kx12qpJ/lUjWjPnG6 /aA8TWXwF1a8fSAPHnh+4XS9Wim4FmzZVbsr/EpIxjpuPPFfIBu9d1PxALi3N5qOs37GVp1 Zpp7gsM8gZOeD6H8K9y/4TaHxjJdfFfSdIh/t3TY2tfFfh1D+71XSnJAlA6kqpVWPYqrdq9 h/Z9+DXhfw3fXfxE0zU49atdSydDlxzbWrjnfn/lr1RvTafU0jS6ifC2oi5gZ7S7szb3D4M qzRlHyPQEDHf60y1itpZCkl4kG5Ml3Vj2PygL7gda/V/W/C3hvxJB5Gv6FYanH6XNusn6kZ ryXxD+yx8I9bSR7PSrrQrhiSslhcMAp/3GyuKAU0fAclpdJd2817bpaQKfI80xFYSyAZBIG GPI3Y55qmEuhKkRYDYXaIqOGwecEdenWvtf40a74E+DvwatfhdpelWWrXl1AUgtrtFlaIHI a6k/288r0yfYV8seF/h74g8QeAvE/j2FvI0zw3Cjh5E3faJNy5RR04U7ifp60FXOMmdZbeK VYreFwdpKE75Op3EHj249K+zPhfa29z4O+AGm+cuDfajqTKT1MaydvZnFfGkrT3bmaeMyTT ybvMUDc5PYAe9fT+geND4Ek+HGmJod9qfiHTfDN1DDpNomZ47y5nyvmDrH8g3cjoRxTBnrv wc2eKfjx8VfH2N0SXcejWr442xDD4P/AF/OvoLjtXjv7PXgrxL4G+Gkun+K4IIdVvL6S9lW N97guFOJD03cfw8fjXsVBk3qeUfFDzB8R/hSySbR/bsgK+o+zydq9WFeWfE9ivxE+FQ7HXZ MjP/TvJXqgFNCeyFozRRVCA15Xcp9g/ansJ84XVfDEsP+80Nwrfyc16pXBeOPBeta34g0Xx R4X1yHSdc0dZkia6tvPgmjkADxuoIPO0cg8UmNHe1g+NHaL4feI5EYqyabcsCBnBETVwj/E 7xP4TYR/ErwLd2NsDhtZ0TN9Z/wC86geZGPqD9a6DVfE/hzxd8LPEl34b1yy1W3bS7oF7aU PtPlNww6g+xo6AlqWPhYqJ8HvByRrtQaRa4Gf+mS12Nch8MQq/CLweE+6NItQP+/S119C2B 7hSEilrN1vV7DQdBvta1OdYLOyhaeV2PAVQSf5UxHgfxtuG+InxV8I/BbT33QNKNU1sqT8k Ccqpx6jJ+pWvoiCCK2gjt7eNYoYlCIijAVQMAD8K8D/Z00m/1s+Jfi/r0bC/8VXbC0D8mK0 RiFA9BkY/4AK+gqlLqVLsJ0pc0UhFUSLRSCloAKKKQmgDhfjDn/hSXjHaMkaXMef92ug03S dNZdN1drCA6hHaLEl0UHmqhUEru649q8v+LHxK8JX/AIS8S+AtEv5tb8TXdpLaJYaVA9zJH KRgK+wYXnrkjFWLTxD8adesba10HwPp3hW1WJYze+IrrzJuAASLeL+rVLsVbQ9Ytba1sLdb W1hSGJclY0GAMnJ4+privEnxX+HPgma6j8Q+LLK0nQhjaI/mzZxzhEyf0rAPwf1fxAfN+If xI17XCQN1lp8n9nWnXpsj+Y/i1N8cfDvwT4T+CXjJfDfhTTrCT+ybg+akQMhPlnkyNlifqa BaHA/tdXlpqPwb0C/tbgS2s2pQzo6/dkRonKnPvkV4n+ypJI3x/wBLQwDaLK5IlzkgGPhc9 Me3XmubvfiOuvfs5af4C1q43Xmi6rHJavICzPaNHIML7o3HPZl9K6T9lpbaP9oPRha3PnI9 jdMybGBiby+5PBJx1FDNbWTR9jfG1Hf4DeNEj+8dMlxxntX5keY6/LtjGOMFOf5V+nPxqkM XwJ8ZyqoYrpkpw2cHj2r8wMSHncxz7VLCB+vGo4/sm7yMjyX4Pf5TXy7+xizN4e8aE9Pt8A Xnp8jcV9R32f7NudoJPlNgDqflNfmr4D+LHjP4aw6za+D7iyhivZhLObu3Ej7lyo28j1PrT ZEVdM/THvRn2r867n9o/wCNt/MqR+JvKZxlUt7GFSc9CPlORWLH8U/i9rl29nN4z8U3bknM Onk784xjaoGKaaDkZ+l3NVp7+xtcfaryCAk4HmSquT+Jr854fB/x98USkwaV4yubdjkG9uZ YxjpyXYDOK2rX9mD4zaqnn3Wm2lpnJAvdRV36e26lzIOTufelv4i0C6vhY2ut6fPdnpBHdI zn/gIOa0884xX5T6/4U1/wN4m/s7xDYXOg6nbAyK7AgMR90xOn3gcDkHivW/A/7UXjnwlLD Z6j/wAVNooA2x3sn+lRjuBMBzzn7wP1pqQcjPv4GgmvLfAPx4+HPxAEVvp+tLp+qScf2dqO IZif9nna/wDwEmvUNwI4NO5D0HA0tNByM0tMBD0NfK8moeHJ/j9e6RcT6xDqV3q+77VpFvL 5bIjoRFOhUoULKpM0eCD97HWvqdjwa+bUsdF/4W/d+IL3RdYGnWGssi3sPiFj9inZlXc9nw UhkYryC2QQSMGoepcep618QtW8ZWGnfZvCnhV9ZS4tpxczxXiW8lr8oCNHv4dsknGR93rXD /C74i+NPEnjg+G/FWlroy2WnMy201tJHcXRUxqJ2Jym0gn5UZsE8nGK9X8UwQ3XgvW7W4uY 7WKWxmSSaTOyJShBY47Ac15B8H9buZdU0jw1Z+MfDfijQdM0yWG2ubFDDeqVMahZY3JYDH8 Q+9jmhsS2Pea+Zv2uPG7aR4LsfBVpMqXWuyB5sE7lt0POfZm2j8DXrXxG8WXWj6W9h4c1SF PEEfl3TWiRC5uPsoJ3ulvkNJ0xgcjOe1fHnxxe88WeHbLx7rDwReIILmLSr61tGYwxboWlR CrDKzJyrgEjkYpNocV1Oe+BOgaxqH7Quh6bazrAbV3mvHiOVktgmZEPUMrghcH+9X0f4duJ vgH8Yj4Hv5T/AMK+8VTmfR7hydun3THmAk8BT/VT61i/se+EYodJ1vxy0Mird7NPtTKBu2p 80rDHYuQB/u17p8WfB2k+Nvhdrek6tGcR273UEq8NDNGpZHB7cj8iaEOT1O6BzXnfxa+Kek /C/wAGTatdgXOpTZisLEH5riXH/oI6k/1IqD4D6/qnif4GeGNX1m4+03zwNFJN3fY7ICffC jJr4r+L0/jTx18f9c0Aw3OqahZXj2FhZWkZYRQq3y7VHQEEEsfWi5KWpzen6X4w+LnxZtYr iWW81nX38x7mXpDGPvSYH3UQA4XjgAd6+5fFfg3wf4R/Zw1TwN/aljoOkmwa3+23mQpkOCZ GC8sxbnAya8U+Heo6b8FNMawTTZfGPxZ1pRC+laeyy/YEThIpJFyFxwWxk/QDNelaD8Ftf8 a63b+Mfjrqces3sfzWmgWx22VkOuGA++fXrnuTQU2eFfDz4Yah4ovFj+GVvc2unIvlz+Nda t8OwxgrZRfwd/m5bn7y17f8GPh7ovgv41+N7LSpLi9/suwsbWW9u23yzTyhpZHJ7ZG3j2r3 +3t4La3jt7eCOCGJdiRxqFVFHQADgCvNPhaTd+Mvidq5ywn8QfZUc/xLBBGn880yb3PUAuB jNOooxinuSeV/FFZD46+FrxgkjxAQRnsbeTJ/KvU1715b8UcDxt8LnOT/AMVFtwD628v6V6 mtC3H0QtFFFUIKKOaKAGlRjHavIvip8LvA954O8R+JY9HTS9ZttPuJlv8ATZGtJGKxscOUI Dqe4YHNev1ynxHBb4V+K1ChidKuhj/tk1S1oOO5l/CTxRoHiP4ZaGuiX0U72Fjb21zAAUkt 5FjUFWQ4K+3GCORXf54zXjlj8PRrXgnwj4p8N6lJ4b8XQaNaKmpwDclwoiXEVxH0mT68jsa 6Dw38Qbg66vhHx5YR+H/EvSEh82epD+9bSHqfWM/MPQ9aExtanoVfPv7Q+r3+t3Xhr4P6HM FvvFVyoumTlorVW+cn0BwT/wABNe+zzw28Mk88ixRRqXd2OAqjkk189fBa2k+IXxY8W/Gi9 hP2J5G0rRFccrEnDOPqMDP+01NhHue9aLpFjoWg2Oi6ZEIbOxgS3hQdlUYH8q0aQDApaESF FFFMBPeloooAKT+Kl5zSHrQB5H8I57LRvh34i1W5jCCDXNVluJEj3OVW4cnoMnjtzXm1h+0 5J4p+NfhbQtAt/sPha/mFvPNe25824kIIAXn5QH2jPvzivQPhlJpqfCbxg2sKRpkOs6x9qO eTEJnL9OQcZr4T1vW21rxQmp+FtHGl6ZpqbtPsLdi72kER37yx5Lk/MzepNZ3NEr3P1PB5x XG/Ffb/AMKa8ZBmKj+yLnn/ALZmovhz8SfD3xH028u/D73M0dg0cE00sRVHcxhjsP8AFjJB 9x9Kk+Kp/wCLN+Mj/wBQi569P9WaZC3PyuDMY1PmN90DIOce1e5fsqbR+0VpOCVJs7oHJ6n yzXj+jW0F9rWj2UkTJFPcwxS88MGcKT+IOK/UXwr8NfAngj5vC3hew02bG3z0j3Ske7nLfr SNZMzvjOFPwN8ZhyQv9lzZx9K/L0yS5Ownb247V+ofxmAPwL8aZOP+JVPz/wABr8utyf3z+ AptCgrn6/Xn/HhccZ/dtx+Br4l/Zo8G/D/xTp/i+bx3pWmXjQXUSW73suwopDlgp3DjgV9t 3RAspi3Ty2z+VfnV8KfglefF/wDtuey1u30qLS51jkWeFpPM3lyCoBGOBRIUdnqfTl98N/2 YLGXzrlvD9m6DA26wUKe4xJkGvmX4neFfBvhLU3174YfFe31EMd7WqXzi8QkkgrKnDj6kH6 16za/sWJgC98eIo9INNH8y9b1v+xv4Y8qNLzxtrE4T7pjhiTn6kE49qn5DvbqeA+Fv2jvi9 4fKQL4mGq267QIdViExI9A/DfrXRar+1P8AFbUrGW5sdR0fSXWXyxb21kXkC45fc5Ixnj8a 9ut/2O/htCVMmr6/KQQf+PiNen0Stm2/ZU+ENsd8mnajdNu3F5r98k/8BxRdheJ8VeKfiN4 68d6fNF4o8VXGorBKrpayKoUknBKqo4xx+dco6RrfbLeSSZVPDtGUPT07d+9fWvxG/ZJeHd rPwt1F/MX5zpl5NyT1zFKe+ezfnXkVh8YPi18N9UfQtZjjdrdgH07W7JZCuOMK5+cg+u4ij cpPseVyRWoimkW6J8pl2DyyjSc449CK9a8BfHn4k+BYYYbXWF17RoFVpLHUyTtByNqSH5hj HYke1etaZ+038NfFWky6B8RfAH2G3uEMUptYluYmPTgAB1PoRkivE/HHw/8ADllcyeIPAGv ReKvCYyWgSfbe6cP7skZAcqD/ABY+uOtPUN90fV/g39qDwTrr2ln4ntpvCl5dKHie4kWW2d T0PnL90n0YDFe2xarp81ot5HfW7WrY2TiUeW+RkbW6H8K/JbY3leaJYnDNhUY5b6kdhX1T8 GPgNo+ufCmXxh4+uLmfTri3ln0/ThctHDbxhT+/YA/eJBI7ADnOad+hm4n058Sbi3h+HWry 3OuvoUKohbUYuXtfnXEg+nB54x14rxu003xDrPi5PEbWXhL4i2+k39vbR69Gnk3iRERtvKx kxzbQ/AOMEEivIfgr8cLTwyk3hf4lTXepeFruJfIa6jNyLdw3BwfmMbLjjnBXjivVJPEf7N PiLxzZjQdXttB1uK6iuEvrZJLK1nZXDbX+7G+cY+Yd+vFSws1uen/FzWtTsrfSNCsPEWh6F HrTTwSz60paKYBOIRyMFt33s8AcVz/ws8DNp2t6V4zi1tLmG/02USQ3MSSXZmZl8z/SFxvi BT5QRnnOea9c1HRdE163T+1dLs9Tg2MEFxEsylXxnAORyAK8u1jQfhh8E7yT4gqx0O1jtpY BpsczNHcO+04hiY4V/lAO3AwecAU2K+lkb/xb1BPDvg9PE9rbaKmpWlzDHFqGqWhnW0R3AZ hsG/gHoPevmX4369qvj34Uw38y6Jdzafr0FrBP4duGlt7vzoG+Zs8h8gAKwyuD1zWxoXx08 aeL9L8deKLm/bR9LsJrCK0htLZLmS0WSVkYRKwIeYqc5bjI4xxXZeF9FtviBaaVrN/HDp9j oOq2+q6zNNYNYLeyx2xHzqwC7o3+8wGCD6igex7R8NfCcfgn4ZaB4YUASWVoomIGN0p+aQ/ 99E1r+KMf8IZrmRkfYJ8j/tm1acM8M8Ec8MqSxSqHR0OVdTyCCOoIrnfHmr2OifDvxDqeoz iC2gsZt7ntlCAOe5JAA71SsT1PI/gZ4v8AD/g39lTQdb8R6pb6faQrcfNK+C5EzgKo6sc4G BmuQfUfE3xMv9R1nwna2nwu8G6tKBqPii82w32qA4UKhJBAIGBg49+1M/Z3+DOg+KPh/oXj TxldT68kJkXTdKuGJtbJVkYElOjMWBJ7exr274tfCjSvin4FXQLiUWF1auJbG5VMi3ccEFQ RlSvGPp6VJeiZe+Hvwx8HfDnSTb+GLEedcANPfyt5k9yfVn9PYcV3AxXyEPC/x8+AOgtqWh 61a+K/DtqwM2n4eQRx55YIRuQeuxjjrivZvg/8bNC+LFlcxQ2zaXrVkoa4sHkDhlP/AC0jb +Jc8dARTTJae56uSBycADmvLPgODN8NbjVmyW1TWNQvSxOd264cA/koru/E+of2X4P1rUww X7LZTTBjxjahOf0rmfgxYvp3wP8AB9tIpEh02KZ84zucbz092pi6Hf0UUUIR5X8VpI08X/C 9X4J8SLg5xj/R5e/416mhyufWvKfie2PiX8KEOCra3NkHnP8Aoz4r1cYAxT6jeyFxzRRRTE FFFFABXG/FUgfBvxieP+QRddTj/lk1dlXHfFFWf4Q+L40jMrNpNyAgGdx8puMUnsNbmh4J+ b4d+GyV250y2OMdP3S1J4m8K6D4v0STR/EOnpe2bkOFJKtG4+66MOUYdmBBqt4BvLe++Gnh m6tpopopNMtsPEwZciJQRkehBFdGzYQsc8DtQJvU+UvjX4g8ffDnwNN4El1uHW9P8Qk2mn6 ncuVvbWLjzEmAH7wBSB5g565Ga+gfhvomjeHPhroGjaBdW95p9vaIEurdgyXBIy0gI65Yk1 5D4Lx8V/2kdb8cXCCXQfBqtpWlgjKyTknfJz3A3fmtdvqfgXXPB2oT+I/hS8UQmczXvhm4f bZ3pPLNEf8Al3lPqPlJ6jvUruW+x6sDmiuF8JfFHwx4plOmvcnRtfiOyfRdSIhuoWHUbT98 ejLkEYruc1ZAtFIKWgAoooNABnmkPWikB5oA8h+GGlw618MvGOi3TnyL/XNXtmdRyFeZlJH 0z+lfGa/BnxpF8YLX4eapMmkX148q2t9cbhDcIqk74yvXIAGByM4NfbPwRx/wi/iQZz/xU+ p8kYz+/Nd/eaDo9/rVhrV5plvcajpwcWlzIgLwbxh9p7ZFZ9C+azZ454Y1vwD+z7peifDPX 9Tmtru5tZNQk1KSA+RcSk/vACOR04GOgHOaoDxRc+L/AAJ8cb6fUvtVnbefZWVsxIWCFLbI bb23kk56nHtXJftSeOfhbqelnwbqEtzc+JrCYSRzWduGNodpJVnbAKnjKqc9D2rhv2f76+f 4V/GOyuCHkk0o3Rd3zISYpBzk5xjnNUO2lz5+8MzxHX9HQoxf7ZAquzDCDzFOR6HP4V+tQQ KABnj1Oa/I/RWV9a0RvJCbLqDcQT858wc/59K/XAnipCXQ4P4zOU+BvjRgobGkznB/3a/Lo h2OQOvNfqP8YAD8EvGe7p/ZNx7/AMBr8uxCcD735GncqB+vlyM2ko9Ub+VfH/7K2vaP4U8L fEjX9cvPsthZ3UDTSbGfav7wA4UEnnjpX2DP/wAe8n+4f5V8T/sy+PfBng4+N4fGGt22m/b rmPyhOpZZVHmBugPqOvrQ9zOOzN7x3+1ld3Cxx+ArCOxsGuRGdS1ABppEBG9o4Oy4/ib14G a9Duv2sfhDboPJvdUvDnH7qxYfj82K878d+Ef2bfFdyNZ8PePNH8N6kkqzOiuRbTcgkNEcb cgdVx7g16Pr+kfB631VbbxB8JIv7Nlg8+11az05ZoZ4wqlmAh/eKBuXkr3zSux2R6L8OviJ onxM8NTa/oEN3DaxXL2xW7jCPuUA5xk8YYVteKFifwdrSTvJHC1jMJHjXc6rsOSo7nFctZw eAPhB4Ia70uzOlaHdXUTlULuPMmKorfOflHIz2HNbPi8zXXg66utJs31a4hXzoIrW9FszkZ BKyfdyATweM9aCepw/wKtvsfhrULdF2xiSIomNpC+WMMQJJI/mHOY22nngHNeja14V8N+Iz H/wkGg2GqiJSsf2u3SXZnrgsOK82+FF7pWg+HNautQnm0nSvti+TcaultbF9yA5MkWEkYnI 3c59TXcn4ifD9ACfG+gjnH/IRi6/99Ubje+hy+ofs+fB7Un8yXwNZQuP4rZnh/8AQWFcpf8 A7JvwmulZrSPV9OlIO2SG+LEf99g/lXrf/Cc+DAR/xVmjc4/5fou//Aqli8YeEp4jLD4o0i SMHaXW9jIB9M7qdg5mfO/iL9jvwnJoU3/CN+IdUt9SjjJjFz5cscrgcBgFBGeOh49K4HxX8 ZdTT4U6X8H38OX/AIZvYbOOw1iaWIiTYvytHboMli4H3jgcn1zX1z/wsXwB9oe3PjbQhMjF WQ6hFlSOoPzcVFJ42+HL3EU83ivw48y8JI97AWXvwd3FFuw1LufO/wAGvhb4G+J3g3V9Y8U LZ3V5dyxw2lnaXAFxo9tCuyNDg5Vj1YEc8Z6184+NfCGnWHjvXPDfg67l1u0sJJCtxKFBVI kLTZYcFVPGe5HSvpL4uaHpXxB+MOgaF8J54rbxJJbSS6tq+myBLdLNuP3rx/fY84HfOPp4f rvhWP4afFm6+GGs66kej6q1pFqOsRQBJUtXIcqu4kIu7G712jPpSKTPOLfxPrsFp5VvreqK gQJEBeSgQ4xjaA2B6dOhpL7WNX1WC3k1PUr3U2gJ2yXdw8oTPYbyQP619R+L/wBmPSb6wjl 8FfEmwncJ+7i1KSLMykDC+dFgkcDGVNedwfs1fEWO1gukvNAt7xZjG0baon7tRys+eRg8AA ZPfFF2NNDvht4b12L4VeLLyZfOh1tbGWDS4HZ7q6ijuwHkWOMh1GcqGyOc/Wu8+Ivie0sfg t4gTwt4x8Q6rHdaxZ2Ei6yri4tUMLl7dt4UkYHOQfqetaGgfDK28AQahp+m+KdUk8d6laW7 NfW9ytra3ivMXkt7aZgVEp2fxHJzwOTjs/CHw/f4h6dqujfFYatqc2l39tKxvbZbZnmSJlZ PMQDz4+fvjqCB60r9hPUi+F3xcnuPhH4U8NeEdAu/FniqDT0hnijPlWtltJVTPORheADtGW qje6Nf6z421DRvjfcXF9qElrPeaDYWgKaPPshLPtUfM8yHPEh6YIr6N0fRdJ8P6VDpWi6db adYQDEcFvGEVfwHf3ryj4qgT/Fj4f2zDhLXWJhgHOfsZGM+nNNErUT9l1t37OXh7jo9wOvX 989e0da8V/ZbcP8As56Bhdu2W4XGMf8ALZvz+te1GmiZbiFVJ5FfGXxW07QvBH7UHg9vhwW 0nxBqFzG9/HbMBCBLKFxs7F13Ejp0OM19hapqFrpOk3ep30witrWF5pXJ6KoJP8q+QPgTod z8Wvjprnxd1+EtZ6fcGS1RvumdhiJR/wBc4wPxIoY47an0D8aNXaz+G15oFmpl1fxM39i6f Ap5eWb5Sx/2VXcx9hXd6Lpy6RoOnaTGwZLK2jtlIGMhFC/0rzLQkXx58cdW8VSfvtF8HhtI 0s4+R7xhm6lHqVG2MH6165Ra4haQ0vbNcJ8SvFt7oGiW2leHYRd+KddkNlpVsem/Hzyv6JG uWJ9gO9Owjj/HvibQtW+K3w60nTNVtLu/0/xDJHd20coMtufs78MvUdRXtY5FfPuu+A/D/g vxX8JFtbaO51VtbdbvU5EH2i8kaGRpJHfqcvzjoOPSvoJe9CKfQXFFFFUSFFFFABTZEWSJk YZVgQR6inUUAeXX/wAOtR8NajNr3wqvYNIuZmMl3ot0WOnXx7naOYZD/fTj1BrjviL8c7bT vhhrNj9gu9C8cSItnHo92n70PL8vmRMOJUHJDr3xnFfQBr5m8TaPD8Zv2nZPDV1LNBoHgqy 3yyW8nlS/aZACuxhyCG2nP+x71L0KjZ6s9e+EXgpPAPwq0bw66AXixCe9YHJad/mc574PH4 V3hAI6V5PH4g8ZfDZ1tvHBk8S+FwQsfiK1h/0m0XoPtkS9R/01QfUDrXpumanp2sabb6npN 7Be2NwgeG4gcOki+oIpoT7mR4n8EeFPGNmtr4k0O11FU5jeVMSRH1RxhlPuDXGN8PvGvhgI /wAPfHtw1tGdw0nxFm9gb/ZWXiVB+LV6tRRYLnlD/FTWPC8oh+Jngu+0SHgf2tpoN/Y5/wB pkG9P+BL+Nd9oHijw94psvt3h7WrPVbfGd9rKH2+xxyD7GtcqCD0545rzzW/g54I1a+OqWN hL4d1jJYalocxs5snu2zAb6MDS2YaHotFeRtZ/GnwYF/s+/wBP+ImloR+4vQLG/VfaRf3ch /3gDWjpnxm8Jy6imkeJY77wfqzdLXXofswc/wCxJkxv+DU7hY7TxD4g0vwx4fvdd1i6S2sb KMyzSN2Udh6k9AO5wK+MfEn7V3xRsvFV9ZWeh6bpkEcv7u0vbV2mjjIBXzDuHOCD0HWveLG 3b40eNE1q6hdfh9oNwfsMLH5dbu0b/XsO8MZBCg8Mee1fGvxxllT9oTxssLnLX+3k9cquRm pb6lxS2Z9k/sx6pea38H59Xvyhur3Wb24l2DC7mk3HA7DJPFe2dq8G/ZNVl+AkKuAGGpXQO DnncK95PSgh7nyJ+0z8Pree7gm8OeGtO0qKYS6nrXiCZRGoxwqGQnksSflAyxxjPNefeGZr X4P/AAE17U9Yty3iPx9AbPTNNkO147Paymdx1CksxGeuF9Tj6++Kvinwl4R8B3Gt+Lre0vL aJ1a3s7mMSm4mHKqinq3v25Nfm7428Ya34/8AF154l1mfzLy6IRY4+EhTosaA9EA/Pk0FrV GdpVxNFqukQNI4hFzC5UjgEScHj2z+dfrhwQCO9fnx+zh8Frjx9r7+Iddjki8L6ZMpZQSov 5lO4Rg/3VOCx/DvX6ED7owMe1Fwkzhfi+A3wT8Zr/1CZ/X+4fSvy1ATaMuSf981+pvxbCv8 FvGatnB0i574/wCWZr8tQY8DMaZ9jSZUD9fpv9Q/+6f5V8mfse28EsvxAWeFJSLuAYkQHH+ szX1pL/qH4z8p4/Cvk39jfd9o+IXBC/bIcD05lqmZrZn1Q+laXJzJptq/GPmhU/0ryb4yCG W58PiB7K+TTZZpZ9JkWXEn7obWZ4QWgC5B3Hj5ueK9kzjqK8I+N+h+G4NW0vVJpNVtdU1Fp FVtPuIlVmjjHztHIy+Y23C4RgxHFS0KJ2vxFmvV+Fcs9reWWmTiOLL3JUwqDjKAsjjnoCVP 9ah8Kx3Fv8AyuqW8FlJ/Z908ixRoIwp3ncFiJXBBzhT+VZ/xGtdRl+G9lew6v9m01YYI7mz azB84uyBH8wSI0JUkHKtx71teFYtvwflt7uOK4McF1FMBdtKsxBcMTK+D83cnGM+2aCuhy3 wX8MaDffDm4F3o/wBq069uEnS31HS0ijlwgxMgKgSK2dwYqD2xkZPobfD7wIysp8F6H8wIP /Evi5/8drivgdcwz+Gr5bRLuKzhkSKO3lkmeG32r/q4vOyyqBjgFhzwa9ZLADJ49c0WFK9z jx8LPhouf+KB8PktySdOiJP/AI7UT/CX4Xu5d/h/4fJIAP8AxL4/5YrO1b40eCbHVJtI0qe 88TarAxWSy0O0e8dGHZmUbF/FqzF8RfGjxK2ND8E6Z4Ss3xtuvEF158wHqIIuh9maiyBXML VfBHgeH9onw7pJ8K6Mmlf8I5dytbGziEO5ZowHIxjIBPJ9a8l8e+JYLT4z6r4T8AeHPDNzY WttE6Lp/heDU5PMK5kB24IwSM+ldv40+GLaf438FeJPiH4jvvF1tqN+dJ1NHP2a3i84EwiN I8ER+aBkMTnIzVnXPA2m2X7Q9h4U8FpF4QF34QuUjudNjETxP9oX5xtwSwA6k80W7FHGfAz xx4W+Hlz8RNT8dTweH9UmuYJVsTZGzllj2tgRW/bJPQetcRZ+Grj48/GCdr62kt7zVbttQ1 GUAM2k6cibIIT2Ej8ZB9F969C8V/DnxZ4k8Y6tompQ6P8AEJvDscBR9Rc6bq00bruwksQw6 DJGXHLZ6EVzHhfw3rf/AAm0s/wz+0+Ddc/4RQasunW9yZlnuVuXjMM3m53kgYOejelLyA80 +LHwN1r4T3dnPfX1tqGk3khjt7mI7JCQMkFDyCOueR71lfDTSH8TajpuibtOijOsWkXmz2C zu3ml1wxP30G3Ow8HNafi/wAfa58Q/HEU/wATL5bODS02S6bBGY8BSPMhjXnEjkYLEjH4Yq eK28R3HifSfFegRsnifVtSE9lYW1vJD9klUExRYlQRSAKvBDZp7FdD2rxp4XvfBtnP4Ot/G 2tRFNPjle007QfNsrpTLMxGFVxCwzhcdMA+49J+GnjTT9A+CmqeI7zxH4h8Q2eiQ+ZLb6tZ CK9tFVeYs8eYPRsnjvXFW/7SXjzTdGvNH1z4Wag/jCxjWZ0jhkSGWFT++kYYym0em5cnrXA 61rH7RXxu0LVJ7bSJNH8NCAie3XNvHOq5kGN/zyEjAOODx60X7k2bOs8WftZarYWM1vouia d9sNxMIZpJHdBBtR7eTAxksrMGGeCK5b4Z/ELXviV8cGvtZmJii07UrpYNxMdqHtlRxHnna WGcdsmk8Gfst3HjPwzpvihPEf8AZmnajp4litJ7dmnhn2kYY9Nm8Ag9SpxXX+DvhBY/Cv42 QafBq8mpT3PhO8ubjfGAIZBsQ7MdVJLYzzTvfQEkkenfsvKqfs66AqnJ8y4J5zz5zV7Oehr xP9ljaP2ddEC44nus49fOb8q9rcqqMzMFUDJJOABQQ9z54/am8YXVl4K0/wAB6Mon1XxPcL bmFeW8oMMj23MUX863JNO/4Ul+z5ZeGfD+x/Ed4UsbVlXm41GchS+B1C5Lf7qVw3w4sj8Xf 2ktf+KWofvtD8OS/wBn6Mu07ZHXO1/wBL/V1r0awjHxB+O13q8gMmheBs2NqpJ2zai4HnSf 9s0IQe7GkittDu/A3hOy8E+BtL8M2TmVbKLEkzfenlJ3SSN7sxY/jXS0gHFIxwM1ViChrOs afoOi3usarcpbWNlE008rdEQDk15/8OtF1DW9Yu/ij4otWh1TVY/K0yzkGDp1hnKKQekkn3 3+oHaqmquvxR+ITeHIQZvB/hm4WTVZBymoXo5S1/2kj4dxyCdo7V62q447dqOpWx5X8Ugf+ E5+FgyMf8JESQRz/wAe8nevVRXlnxVwPGPwuYgn/ipFH4+RLXqY70+onshaKKKYgooooAKK KKAEPavnj9nOKXU/FvxT8XysjpqGuvbRnviMsT16D5lxXveq3SWOj3l7JgLbwPKSeAAqk5/ SvF/2V4GHwRS/YZbUdTu7lm7sTJjP/jtS9x9Ge5sisCGAIIwQe9eX6p8O9V8OapL4j+FN7B o93M5kvNGudx0/UD1J2j/UyH++g78g16lSEcU7COI8K/EbT9d1R/DmrWVx4d8UwLum0m/wH cd3hcfLMn+0v4gV24PNc54s8F+HvGenJZ65ZeY8LeZb3UTGOe1fs8Ui/Mh+nXvmuIs9f8Wf DrXtK0Hxrer4i0PVrlLHT9dVRHcQzNnZFcp0bOMCRevcUrvqO19j1vik6UL92gmmyRpxg14 t4ymPxb8YSfDTS4kfw1pjq/iPUSoYls5WyhPZzjLsPujjvWx8S/GeqRahB8P/AATNCfFWpx GSW5fmPR7X+O6lx0OPuL3NdR8PvD/hvw34F07T/C0qXOnNGJheBt7XjsMtMzfxMx5J96W5W 2p0FjYWemafb6fp9tHa2ltGsUUMQ2rGgGAAPTFfmn8d/K/4X/45JmaNlvcqFXO87E4Pp35r 9NSflr8zPj6gb9ozxesgKo16vIOf+WaUmVC9z62/ZHO74CId27/iZ3XJ6nla9t1vWtO8PaH e63q90lrYWURmmmfoqj/OMeprwz9kh0i+AW5mARdVuRk8Z+71rxL9oD41SeN/FUvhjQX+1e EtJO65iDbU1CZTgkkEEop4AB5Iz6UCWrPP/jB8Wb74p+MLi+f5dEtA8emWMoI2qePMIH/LQ 8H6ADtVH4QfC7Vvip4sXRbVGg06ApJf3+flt4+4x3dugH1PauZ8N+F9S8a+LIPD+gWLSalf TBYIVU7Ilz8zMx5CqOSa/S34YfDnRPhn4ItvD2kRBpf9ZeXTLh7qbu59vQdhig0bsdJoGh6 Z4b8P2Wg6NaLaafYxLDBEvZR3PqT1J7k1qEZGO1AFLSRizivirGh+DPjBGLKn9kXIJHJx5Z r8sQhx8skgXtkV+qHxVBb4OeMQF3Z0e64z/wBMzX5ZCVQoBkHA96DWmfr9J/qmB6bT/KviX 9mTwhB4p1LxwD4i13SBa3cZjGk3zWxfLSYLgAhsY4z6mvtqT/Vt9DXyf+x/tTUviGiqM/bI T/49LxVMhbM6J0EvjOw0nSPiT4zuLG7c24u5NUKyGXcVYRRvb7JAhA3fMCAcjIq38RL6Gx0 WLwXH4vuZ9R012Fy2vNErakkibhtklj8mQjONhK49eBXfaL8MpNFm82y8U6naut810Vt5mE M8bPvMckTFlzyRuTbn0p/ibwJruo6ldarpPixg0jNIulalaJdWBJj2YK8OuR1O7HOcVOuw7 q5neOtTkT4fw6LHaXAS40+OU3UO5LZFUqGR5VRwgK/3lKkcHijwzq+l+G/gXp8viDUNNFvL BJDD5MsXkTBmYJGGiAj5GASoA6mtfxD8O4PFumaPFquoXFu+nwqps4zvs5XAH+siPEgGDgE 9KwJpre+1LTPhXd38sHiCBJb9p/D1tHFb2NuCyRiRX3BA6tjZg5IPagR5na+MbjwL8Ida1P QBf6ZqDavDbzILE3TROyM74jkCsxwMksTgYwSABVzTfCPxw+LngC3uvE3xEsdJ0u/XzYrSx tlJuYTgjzXiYDkfwhvrXr3w98BzeCE1Kyllsrq3naN454bcxSTMF2kygswLYAGRgHJ4rnb7 S9U+EOsXHiLw1aTX/gW6czapokC7n0tifmubZe6dS8Q92HpTSdhtq+hH4e8CfFXwnpMWjeG te8F6dp0IwkcOiSoW/wBpsS8n3JNa6Wnx4jO5tY8Dz4/gNndJn8Q5r0HTNT0/WtJttW0q8i vbG6jEsE8LBkkQ9CCKu0E3Z88/Ffw/8Wbz4Ua9Nr/ibw09paQnUDFa6fMkkTQkSr5bl+oK8 Fh+FVvC8/i27/aZ8KXvi680y9nuvCU09vLp0Dwjy2kU/Orsfmyeo49q9X+LiB/gr4zUru/4 lNz+H7s81474FuPE118f/Aj+JdMsdPZPBbrai0ujP5sO5MOxKrtPsM/WkO+ho/Ey01rxj8T b7SLPwLp2sLoFvC6TQay+nasySjcXhdeNgIIw3BIrjvCHhSx8VfGfT9KiOt+DbZPCe6aytL 9lumxeOrxyy43Ek/MxGCSeDXY/E+f4VL8Rb6TxZ4Y8SW2oqIIG8UaSkyrbPs3ogeM5DBeT8 pGBz0rj/BU+sxfGPSJfh1PaeKW/4REqL3WZpLfz4vtsmJCQrMXPA5HPWgroehfs/wDgXwbB 4Bj11PD9nNqrX97E17cRCWbalzIqjc2eQAOa0fjUNXk174ZWmhzWcN6/iHdA16jPCsi28pU sFIJHXABHOK5f4PX/AMWovhTp40Hw14ZnsftF0Uku9Smjkcm4kLEhYyAA2QOeQBTfHtz8XL jxt8Of7S0LwxDdLq8slnFBfzsryi3f/WMUBC7dx4B5AoVgtdnePp3x5aQEeIvBAwMZOm3Gc Ht/rKVNC+OfG/x94XAx91dDkwPYfvelPGpfHXB/4pbwcCD/ANBS45/8hUh1H484IXwx4L64 z/adx/8AG6ZNmR/8I38a3QH/AIWZoUBBxti0DK47dZM15vrF/qvgj4taxrHxI8W2usm18HS +TLbWIti3m3AVYQgY72LDjnvXe3WjfGHxBBLJ4i8ZaR4G0mNXaZNEjNxOUHVjPNgIMc8LxX mPhvw74I02fVfjpr6X914a0eIrpUuqzNcXOquDtN2289GJ2xIABj5scikhndfsrSR/8M9aU oZdyXV1vC84/ek4OO+CKZ8WPigmq2l78MvhrcSaz4u1Jfssklj88WnIxAdppBwny5+leU+B 9HtLvxJ4p+Dmm+IL7RNB8WLF4i0DULZsSNbthpIhyOqZBHrGetfUPgn4f+Fvh94eXRvDGlp awnmWVvmluG/vSP1Y/p6UxPfU4iKyi+BnwDtdG0VBea0FWzs1Vf8Aj91CY4UgdxuOf91Pau 6+H/hGPwT4H0/QPON1cxhpru6b71xcOS8sh9yxP4Yrh7SVviJ8dpLjG/w74EzHER92fU5Fw 3PQ+UmR7F69hzxTSE2Fee/EfxRqNrFZeDvCjbvFWvlobVucWUIwJbpv9lAePViBXV+IvEOm eFvD17r2sXAgsrOIyyMerY6Ko7sTgAdya474a+HtTaW/+IHi238vxLr4BEDHd/Z1mOYbYeh A+Z/Vj7UwR1fhLwtpXg3wtZeH9HjZba2XmSQ5kmcnLyOe7MSST6mt6kHQClpiOL8ZeErvxL 4i8HX0NwsMOh6r/aEwP8YETKFA9SWHPYZrswMZpcUUrAFFFFMAooooAKKKKAOO+KeoLpXwh 8W6gW2+VpVxgnsTGQP1NYfwD08ab8APB1uAQXsRO3uXYv8A1rN/aTvvsP7PfiVwfmmjjt1U jO4vIo/lmu+8Eaamj/D7w7paAAWunW8XHqIxn9anqV9k6Gk+tLRVEhivOPjbo1zq/wAH9Yk 0/i/0wJqlsw6iSBhIMeh+Uj8a9HqC6giurWS2nUNFKhjceqkYP6GkwW5T0DV7bXvDWma3Zu Ht7+2juY2HcOob+tc78RfG48GeH4pbOzOpa5qEv2TStNj+/d3DfdHso6sewFc98DpZLLwNf +Drk4ufCmqXOlkE5PlBy8LfQxuuPpSazEsv7UfhMyoH8nw9fPHu5CP5sSllHrgkZ9KVxtan BfEbw1J8P/2Z/Gepa5qKXvi3xD5balqH3TLM7qBFHjoiLkKvoCe9eAfCX4t/Fawv9J8A+GP ENqtpOxtbaLUrcSR2obLNJuAyFT5m5OAAeK9b/bH8X2y6Rovge0uVkuWm+3XkSctEigiLPp ksT64FfMfw/wBLu9f+IvhvTbNGgluL+GCS4RiVAZ/m3dhlQwx35pGsdtT9FPhLD4lh8ARye Ktc/t3UJrq4lF+E2LPEXIRlUgYUgZHsRXwZ8fGH/DQnjSN13Mb1eSeAPLTHav0pilgngWS1 ljkh6K0bArxx1Hpivza+PcrQftFeL5DHFJi7XIkHysPKQ4P+NF+hMdzLtPit4q0n4Vp8ONC u/senvcTTXNxFxLcCT+DPZcDnHJ9cVw0FrdX89tY2VvLPLcyCOGGNcmRzwAv1OK6vTPh54t 8S241vw54B1m/0eVSsbQhpFZxw2HA5w3b2r6s/Zy+BZ8PTp498WaW9pqoXy7HT5+WtuMNK4 PRyc4H8I9zwh6I734FfB+L4ceG/7S1qOK58Wakga9uMA+QuBiBT6AdSOp/CvZcYXA4NHAHu aXrQZt3D8KKKKYjjvioGb4OeMQgBb+yLng/9c2r8sUEnlr8xHA7Cv1R+J+R8IfGBGc/2Rdd P+uTV+VKuwRRsHA9KTNaZ+wrfcP0r5N/ZBI/tv4jqOT9siJ44+9LX1kcbea+TP2RmU+JviQ Ezt+1RkZGCP3k3am9yFsz6yx7UH3FKKQ96sk5Xx/4zsPAfgy78RXyGZosRW9unL3M7cRxKO 5ZsfzrC+FHg3UPD2jXfiDxPtl8X+I5ft2qzdfLY/cgX0SNcKB65rmNHVvi78XB4qmXd4M8H XElvpSk5TUL8cSXGO6p91ffJ9a9uA/Oo3HtoGKRlDKVIGDwRT8U2rEeRanpWqfCjVrnxL4V sZb7wZdSGbVdBtly9i55a6tR6d3iHXkjmvTtI1jTNe0i11fR76K+sLuMSQzxNlXU9/wD63a r+M15Jquiaj8LdTvPFvg60lu/DFw5uNZ8PwDJiJ+9dWq9mHVo+jDkc1OxS1On+K/zfBjxp7 6Pddf8Ark1eMteavp/xR8BXegaal/qcPw9ke2tHfakzjYQu7rzXpfxF1/SPEv7OXi3W/D+o w6hYXGj3BjngbcD8hyD6EdweRXnura3D4c+MXgfW47Ka9TT/AAJPcG2tBukkQbMBBwCeDik 9wRD4m8Q/Z9Vuta8aeHPE/gLXXhiCalCp1LSfPjOY5mEeRwMqcqMoxBqH4Q3i33xz0y7j1K DUVuPB8jrcWsDQQt/pzkiOM8hAcgZ7enSp5PitrXiX4iahb6J4+t/BqxwRfYtD8U6R5KXR2 nzFd2IYNux90kYIxnmovhYt6P2gdOXUorG3vV8Jz+dFp2DbBjqDn92wJyvegb2Ox8KPc/C/ 4sTfD28MknhjxNJLf6BMeRb3HL3FqfQHJdfxra+IO6T4r/CqNZfL/wCJleP2ycWj8frUXxI JX4q/CUqM51e6B4/6dXrpvEnhO41zxt4O1+K6iii8P3FxNJE6ktN5kJjAU9sE55oEdePWkZ lRSSQAByfSlPAzXmvxG8Vaqb+z+H3guVW8VauNzTABl0u1zh7mT+Sju1AlroZHiWeb4q+L7 n4faXIyeFdKkX/hI72IlftLfeWxjYdc8GQjouB1Ncnrtsfi/wDG6y8D2ASX4f8AgqRJ9TEY AhuLpRiO2GOCFxgjt83tXoPiCysfhP8AALXU8Nu1p/ZWnTSx3DsDJJOQcyux+87Oc5PevOv gp4n8IfD34TabaXtvex6vqhS7nleE/wDEyuJSMiJyfnKBl3Dt170vUfoWv2htOk8K33gv4u aPbhZvC96kF1HGMBrRzgjA6Acj/gdeo+O/HVv4Z+GFx4q04C8uLmKNNKiXk3U82BCoHfJYH 6A1qeNPDVr4z8D6v4XveIdRt2gJ/uMR8rfgwB/CvlnwF4jum034e2vi0max8Ba9Lo2pwM2P s07gpZXL9iincnseaFpoB9M/DbwifBXgCw0aeTz9QbddahOeTPdSHfK5Pf5iQPYCuvPSkGA MV518R9f1OeW0+HvhO5MXiTXUbdcLz/Z1mOJblvQ4+VB3Yj0quhO7MfaPit8SFmO6XwV4Tu SFGf3ep6kh6kdGjh7di5PpXrwAzWX4e0HS/DXhyw0DR7YW1hYRCGGPuAO5Pck5JPck1q0Ib YvFFHvRVCCiiigAooooAKKKKAA0dqKQ9DQB4L+1LN5vwx0XREYh9V160t8A9Rkk/wAhXu0E awwRwoMLGoUD0AGK8D+OyjVPij8IfDpfK3Gt/aZEz1Ee05x+fNfQA61K3KeyFoooqiQpD0p aKAPJ9PJ8O/tM6xp7Hy7TxXpEV9CMYDXFsfLk57koyk/SpdWLD9p/wsvGD4cvunXPnQ/pUH xieTRNS8EeOow3l6FrKRXRRcn7PcjyX98Asp/Cp9YBH7UHhNsHH/CPX4OP+usPWoKPhb44a g+q/HzxjPcTH93ftbhmJOFQBBx6DH61i+AfEmsaHrjWWl2Mmqf2uFtlsEYqJ5gf3LcDJKuQ cAjPQnBNZniSd9Q8Z63d3cjmWfUJ3kduWP7xuc19P/A3wV4auvhV4R8ViGS616HxC9vDLGS BabpFLNt7kJHkH0c0jS9jr/2UtR8QWlh4r8EeJbDUIdQ0u9895LnOwFyVZF4wDuUnjIOa+b Pj/E7/ALRHjMo8IZLhG2swBYeUnHPXHpX6U4GN2ecdfWvza/aAszN8ffGs3nxBo7yEeUT88 m6JcbR3x3oJjufQH7Mvjo+H/hxofh3xNZGw07U7qddJ1UvmGaYyHdbycfu5M5K54YdOeK+p hnrjrzXz5+zt4d0TxR+y5Z6HrNlHeWFzc3KyRSDkESnBB6hgcEEcjiuyX4GeGQoU+JfGLAc AHxBcf/FUEnqRz2HWl5x0ry5PgZ4PDZl1XxRcKOiy69dEL9MOKX/hRXgM8M+vMuPutrl2R/ 6MqhaHqHPpTWdUG52Cj1Y4rzb/AIUX8NQo36JdTODy8mp3RJ9yfMpP+FE/Cxjsl8MvMo52y 39y6/kZMUg+Zu/EieBvhR4uXzo+dIuuN4yf3TV+W8aWhiTJnJ2juBX6H+Ovgv8ADKx+HniX UbDwjaQ3lvplxLFIJJPkdY2KkAtjIIr86495iQ4JyB2NJs0gfr6elfJX7IrE+LPiQTzuuYj n/tpNX1t6V8k/slbB44+JgUc/ak/LzZqbIWzPrXOOteTfFfX9T1K90/4V+Erho9f8RKTd3M ec6bYA4lmJHQn7i+pJrtPHHi/TvA3gy+8S6krSR2ygRwJ9+4lY4SNfVmYgVznww8IajpkN7 4y8WP53i/xLsnv/AO7ZoB+7tY+4VAcH1OTTbEjs/DugaZ4W8N2Hh7RbYW2n2EKwwxjngdz6 k9Se5NatGMUuKoQgNLSUdaAA0mPwpTRSYHzz8ZfAeoeFvBPjDxL4BkhtLHUrGZdb0aQ7beV WUg3UQ/gmXOTjhh15xWV4P8SReIf2h/ACR6PqemS2HhOa3dNQtTCXPyYZD/EhHIIOOfWvXP jNKsPwN8avIwVP7KnXP1Uj+ZrynxLb6bF8VfBkOvX0tjpy+A7tLq7t5jC8KKqbmRhypA6Yq Sr3R2XiO7ttX+LGpeFPGs3hxtAewU6fpurWwD3chAJlSZuCFYMrKORwe9ea/D3V/DOgfHTR Ak9r4f0iLwpcWojubtfKjmW/ffGshIDqGDbSOq4ra1FZvjBp11q3g/xD4d8Q+EtLt4o20bx LYO0kcyK292kAEsRZQp3DO7msP4f6dp3if42eG4PEPhPRUto/CM3lWEVuJLSILesqNEGzkF eQ3U5zQx9DvPiH4w8I3fxL+FtxbeKdGmitdVuJZpFvo2WJTauAWIbgEkDmvSj8RPAC/e8b6 D/4MYv/AIqhPh74DTJTwToSbhg40+Ln/wAdp6eAPAqY2eC9CXByMadD/wDE0XZOhheKfi14 P0XQWudK1iz1/U5nWGy03TbmOaa6mY4RAFJIBPVuwyasfDvwZc+HbC81nX5I7vxZrji41W6 Q5VW/ggjPaOMfKB35Pet2y8HeEdLvVvtN8L6TZXSElZ4LOON1z6MBkVF4u8Z+HfA+gT614l 1KOys4lJG45eVuyIvVmPoKYehwP7S14bX9nbxMq/euFhgH/ApUFcl4e0fwdc+LtP8ABq6Pr Hh/xLZ2UAGsWl7sW4KwRlsoX5BAx93kDqOK8v8AEHjHxx+0NqZezsp9D+HGk3kL3cpIwFDj LSsSAzAHdtBwo5JPf174Y6h4o1z42eIZtVE9vb2vmSfZLqPd9niYhLdIyw+TKLvLRsVcHkZ FQ9y7WR76AB8oH9a+L/HBsbb9ovxT4T8LS6Zq9v4/s10+7jmmKQWV9kFWLqCC6kBto5y3bN fSvi3wx4s8X6wNKbXxovhARKbhdPLLe3zE/NEZP+WUeO6/Mc9RXA/HH4b6dZfA1ZPBWlQ6b c+E501ayS2TBXYcyH1Ykckk5O2qb7Eotal4V8f+AvAtx4hk+NN9LLplp596NQ0+Ge2k2J0R flZc4A+8STz1rp/hH4e1W38PyeMvFe2XxX4lVLu8bbgW8eP3VugJO1VU5x/eY1xN54qg+NU fw/8AC2nnFlqUMfiHX0GdqQQthYD/AL84xj0Q19ADAGAMUA9FYUdKOlGaWrJEIJBwce9KKK KACiiigAooooAKKKKACg9DRSN900AfP/jOOHWP2xvh1ZqcnTtNurtwecY3AH8xX0ADwK8D0 kJqP7b2vSsqv/ZXh2OJSv8ACXZSc+/Jr3wVEeo2LRRQasQUUCjFAHJ/Efw8/iv4a+IPD0J2 zXtm6RN/dkA3I34MBXlPhDxJ/wAJZ8UPhb4gziS68KXv2gE8iRZIkkH4Opr6AZlVSzEAAZJ 9K+XvhBGF8afDy5BGy+07X7uNQMBEe9QqB7Y/nUPcpHyz8T9C1DR/i/4q0eWB0m/tKaRV2Z Z0djIhA6nKkHitrw58TLHwV8ObCw8N2FzL4h+1yX11eT3ciJasAUTyUQgBmjyCTnjjvXpP7 XPg7VdJ+I1r47s0kGn6pDHBJcRZBiuIwVwSOm5CMeuDXjmh/DHxF4j8GXPiLQ5tL1NrZmaX SYboNfrGhwz+R1K/TnHOKRpuj9KPCOqXWt+B9C1q+jWK6vrCG4lRTkBmQMcfnX55/tBrGv7 RHjHdCW3XEXzK33cxJk//AFq+l/AXxc+KeqXHhl5/ha8XhfUQttFJZoSURcL5i5YFYwvOXH OMCvmX9osj/honxaBlN8sJ5/64pQSlqfXn7KhVv2fNN2ghReXQAPUfvTXudeEfsncfs9ach 6pe3QI9P3ma93pkPcKKKQ80IQtFFFOwHMfEEkfC/wAVFRk/2TdY/wC/TV+WsIuPIj/dSfdH 8q/Uzx//AMky8U8E/wDEquuB/wBcmr8t4biQQRgRw4CjqvtUSNaZ+t3pXyT+ybgePfiaAcA XKfLnr+9m5r629K/P/wCFN9r1x4z8eeA/CjyW+r+Kbw2wv0B22VqkshnmJHfaQq+7VbJjqm fSumhvi38V/wC3G+fwV4NuWisBn5NS1EcPNjukXRT3JJr2kDAGayPDPh3S/CfhjT/Dui24g sLCFYYlHU46sfUk5JPqa2aaXUhhSd6WjFMBOtFLTcUncBwoNAoNMDzz42QyT/ArxnFGQGOm yEEkDpz3ryP4kaRfav8AEbwtpWlxLcX9x4IvIoIscM/7vb7YzXrvxrJX4EeNSG2n+ypucf7 NfOnxC+JGreCfj14Y1OCLTXi0vwxFHBHfSPCriZfn+ZQxJBUduxqHuXFaG14tsPFbeLU1b4 keA9b0qxW38m41TwHesy3EiMDHNKgw+EBcAEH73tVn4RDQf+F3eGn8MSag+lP4VvPIk1F91 xMBfNln4GCWycds1kf8NaeIWYFNE8Lrz31Gf8/9XTfhN47t9e+MWteO9UttJ0HQ/DWgSpdN YzSPDmWfzSw3AEsW3ZAHXAFCG07H2BmjcBz2Ar5h1j9q6PU719H+GfgbVPEF+3Ec0yFVHv5 agsR9cU2Pwf8AtI/E52fxb4ng8C6PLwbWwG2Zl+iHP/fT/hS2J5X1PTfip8bfCvww08C6mX UNZlTdb6bCw3tno7n+BM9zyewNfJF5F4l+KHibT/GPxO1AWmn30w/s3T5HMC3EXmKrrDkfK gDdfvSEED1H1N4P/Zv+G3heRLy/sZfEupqdxu9WbzQT6hPu/mDXonirwnpfizwpd+Hb6GNY JowsTiME2zD7rx/3WU8gjpijUq8VsfN+mCTxb44gs/hp4ai0/R7SVrLVNE1BnFn5SK6w3DK uACQZVK8neik5619MeGtBj8OeG9P0dLqa8NlAluLq5IaWRV6bjjt2HanaDoGm+HNO+x6fbq pc+ZPPtAkuZcDdLIQBudsZJrXzTSIbuLWbr1zptn4b1O71iRY9NitpHuWboIgp35/DNaNeR /F2e48Tap4e+E2nPtbxFKbjU3HWLToSDL9N7bUH1ND0BHlf7Jl9p1jrXjHw01jLZXsxi1Gy FyMStYtny1+gDK3H9/NfWGAcV86fF62i+HPxg+H3xRsY1ttO3jQdTVBhRAwwh/AZ/wC+RX0 WpDAFSCD0I70JaDfcXFKBQKKskKKKBQAUUUUAFFFFABRRWbq+ovYabdTWyRT3cULSx28kwj D4HdjnaPfFAD9Y1W00TRbvV79zHa2cTTSsBnCgZNZHg/xro3jjwzFrujO3lksktvJjzbd1P KOATg9/cEEcV4x4n1rxP8RfHejWHhW726U9uLqzeJmCMCSks8wIG5UZWieBgCRIGHPT3Dwv 4W0fwloMGj6LbeTbRHcSzF3kY9WZjyx7c9gB2qL3ZTVkeN/CfOpftLfGDWmOfKmt7BfooP8 A8SK+gR0FeB/s3o15/wALH8RsxYan4muApPdUPB/8er3ztVIT3CiijtTEFFHaigDnPG+pJo /gLX9WdgosrGebJ45EZI/WvHPBumHRfiF8HNMLAPH4Oug6Yx8xEDE/mTXb/Hmdovglr9pGT 52o+TYR46kyyon8iap6tbx2n7R/w9tV/wCWOg6hGD6gGEVD3K6He+KvC+keMvCt/wCG9et/ tGn30flyqDtYdwynswIyDXxN4+/Z1+JHw91D/hKvB17JrFtYESQ3OnAw31uF6Eov3uMZK5z 6V969qQgflQ/ISdtD4o+HH7TGo6F4m07QfGWkPHBeMIr6VQ6NFMxwJVhI+XJ++q8EnIA5B8 e+OGs6Vrvx48V6tpN1Fe2bXKRpJGNyylY1ViD3GQeR6V9H/tOfFPSPD8cnhbRbHT5vFNxEY 7i+aFHmsIGHRXIyHcE4/ujJ7iviyGNZdsClwzOEjCLksT9OSegFL1NEtbn6EfsosH/Z/sWC qqm+ucKvb5691UYz715V+z94N1nwJ8GNK0PxBGIdQd5bqSEHJh8xtwQ+4GM+9eq/NnnGKZm 9xaKKO1WIKKOaWgDnPHWf+FceJh66Xc/+imr8qgYwAFk4HAzgV+q/jld3w58SjAOdLuevT/ VNX5Qxu4iQbh0FZzNaZ+v3pXyN+ypGn/C0/iYdiFklCh8cqDPL8oPpwOPavrk9q+Sf2VGDf FL4mkR4/fj5gcj/AF8vFN7oiOzPrYClpBnNLVkhSUoNB6UAIKK5Xxl8QvCHw/s7S68Xaymm xXkhihLIzlyBk8KCcAdT71kWXxr+E+oFRbeP9HywyBLP5X/oWKB2PQs1T1LUrLSdOn1DUbq K1tLdS8s0rhEQDuWPAH1qCx13Q9UAOmazY3wIz/o9wkn8jXmPxFi07xD8WPBvhTW0F1ocNp e61fWbsfKm8oIsRkXoyhmJweM0mBx/xF+IcHivwpd3eo3Uvh74YzDy3vWTF94g9YbSM8pGx GDIQCRyMDmuv+F/xd+HHxJtLew02KOx1e3hEY02/VTNsXgbH6SDGOhz7V5H8J/B0fx78S63 8Q/iMZ9R0iyujZaRpwcx26IOSoVcfKF2DAxk5zmup+Nv7PVlq2lw+J/hrp8ej+ItKQFbax/ cLdIvTbtxtkHY9+h7VN+pdlsfQjadpMMbytYWcaqCzMYkAAHcnFfJ3ii/1f8AaN+JEngbwQ y6d4C0qUPqOqRRYS7ZT1GB83fYp/3jxiuf8GeLfjP8aNCl+FDXPkWkDqmra7IjJcRW4ODDJ 6ucEepwc8ZNfXfgrwVoHgHwna+GvDtmLeztxkseXmf+KRz3Y4/p0pC+Hcf4Q8FeHPA3h+20 Tw3p8dnbQrgsBmSU92durEnnmuiAAozgZrmvFniy28KafZ6ld2ss1hLexWdxcIQEsxI2wSy Z/gDFQcetNKxO5t393HZadcXk0gjigjaR5CMhFAyWI9AOfwrjvhj43l8Z+GJJNQ8pNYspTF dxINmVPzQzBCSVWSMq4z6kdq8k1zWdb+MviCXQtDju9MudFvZIZIZGZYoBghLyQgYMkckbL 5OSGV/xHrGlxeAfhZb6VoKSWum3Wr3CW0X3me5lxgZJJIUdFBO1chR2oG1YZrvxL0mG4v8A SNDvbK61e3Y2qrLNsVbt1YQRYI+fdIpU4OARyRXH/Dnxfqviv4k22qXupQXEF5pkwFhDvjO mzI0QmiZG++A5x5nB3bl6AVNofgLxRqOiyeA/Ftr5OiWc9yRqlrcKr38TymSAADLI6MdxJx gqCCSa9jtrO2tY0WCBI9oxkLyc8nJ7knk+poQaIknkWGCSV5FjRFLM7nAUDqT7V5P8JYW8T 674j+LF4uTrs32PS1PPlWEBKoy56eY+5z/wGtD42Xl8vgK20CwnNq3iXUrbRJbodYIp22uy +5UED616Bpum2ekaVZ6Vp8CwWdnEsEMajARFAAH5Cn1F0OT+LHg6Px38LtZ8OGIvPNEZLZh 1jmT5kb8xj8axfgH40l8a/B7Sbu9YnVNOzp16G4YSRcZI9Su0/XNepEV88eCEPw+/av8AFX gqKFo9K8WWw1mzVfupKuS4A7D74/AUbMOh9EZpaRRxzS1QgooooAKKKKACiiqGsavp2g6Rd avq15HaWNpGZZppDhUUd6AINd16w0DTftl9NGm5hHCjSKhnlP3Y1LEDcx4FfOHjvX4PiTru l2WhaNd6b4rW2tprW4LZS5Visstq4I24UfOGbKlomHbn05PG3gX4h39n4Y1fwxcXcF3uTGq WS+XDcbC4hYMSVkMeXUgYI6E1ueBvh1Y+Doy/n/briISW1pLIg3WtmXLJbBurBcnk8846Co epa0NPwd4Vj8M6bP5tyt5qmoTG81C8WPyhcTtjcyoDhBwOB9epra1W8XT9Dv79iQttbyTEj sFUn+lW8hSM96+ePG/jXxJ8U/GF58KfhfdLDYxKY9d8QKN8dqhyGhQ9GYjjj3Hqaq1kStWb X7LULr8BrO8kQq9/fXV0SerbpCM/pXuA6VzfgbwlZeBfAuk+E9PmknttNh8pZZQA0hJLFiB 0ySa6PPOKED3FooopiCiiigDyz4w+XeP4F0FhvOpeJ7PK+qRbpWz+CUniNj/w0v4DGMD+yN T5z15h4pfF05vfj/8ADvReStrFf6o+OnyxCJSfxkNJ4i4/aT8BEqTnSdTAPof3NRcd9D1Lt Xk3xy+L1n8KvB3nW/lz69fhorC3b+Fu8rD+6v6nArr/AB5460P4feD7zxJr0+2GEbYoVI8y 4lI+WNAepJ/LqeBX5o+PvHGt/EHxrfeJdckzNcttigViUtox92Nc9h69zk0DjG7MbVr661X UrnVdWu5Li+u5DNNNKxLTMxO5/b6dulfVX7MPwVFy1r8TPFWnosKANo1pIM7m/wCfhgf/AB 38/SvO/wBnn4L3PxG8RQ694ggYeE9MkKsJB/x+Sj5vJH+yOrH8O9foLBBHBEkEMKRRRgKqI NqqB0AA6CguUtLIlGDzRuBJAIJBwfaloCgZwAM8mgyFopOwpasBaD0pKO1AGB41Qv8AD7xI iglm0y5AA6/6pq/KyG4RYI1awiJCgEljk8V+qnjPI+H/AIjwu4/2Zc/L6/umr8n44nMSYlU fKOpFRI1pn6/elfJX7LII+LPxPBYljPkjt/x8S9K+tfSvkn9lxET4x/FEYIk84/l9oloe6I WzPrekqOaaOCJpZnWOJAWd3YKqgdSSegrwXxZ+1X8PPDfieLRrKK616BJNl3fWRXyoP93P+ tI9uPc1VxJN7Hv1IT8pxya5vwf478KeO9JXUvCut2+ow4+dEbEkR9HQ/Mp+ornvjL4+i+Hn wv1TV4p0TVJozb6ejc75mGAceijLfhRcVjyWzmtvjD+13ercJFf+GPBVq8KQyAPFNMflY46 Nly3XtGK73xD+zX8ItfUsvhw6RMf+WmmytD/47yv6VzP7JXhdtL+Fl54ouQTd+ILxpQ5HJi jyqn8W3n8a+ianlT1LbadkfnX8WfhJ4h+CXiix1nRdQuZdIeRXsdUjASWKYc7JNvAbjIPRh +Nd2nxQ1P4h3Ntr1pLbwa3qWgz+ErpJBsWzvJjugmDdo5iCuT91hg19f+J/DGjeMPDl54f1 6zF3YXkZjkQ9R3DA9mBwQa+c/Fvwj8FfCn4GazptvJdar4m12WK0sbhsfaLi480NBEijgKp UE47An0pWtoPmT3PdPhn4Ng8B/DTQ/C8SBZbO3BuCOd0zfNIc9/mJ/ACrev8Ajjwl4b1bS9 H8Ra3a6fd6qXFrHO2BIVxnJ6L1GM4yaz7r4geH/DN5omgeMtVttK1u/sPtJVyRCWRR5ih+m c5wD1Ar5a0Hw9qn7THxz1DxbrEMkPgnTJBAAxK74lOUhX3Y/Mx7BvXFPZEpX1PsRJdA0u4u ZEewsZbhTe3DZSMyKMKZXPGR0G41qJIroHQhlIyCDnP09a+cda+GusJ47OlvKdUm1eM3Frd yW5mgsBBN8ttKuRi2eBkQoON6Ajk5r0rwtrek6Vc6P8MbG+fUrjT7Rre5vkcFI3hVMw9Sd+ 2QHHZepzSCxp6x8R/Del6ydKOoWs88Mohu0S4QPbOykxLsPLM5G0Ad+teD+GtO8Q+P/F2oy aVK3/COa0rz3luL17ixtorhCJo27m4bMMqgfcZWGQBzuWHwg1i78d+IPD39pXtn4YiYR/aG RXM1q7/aUihkPzrNHMWJkO4YI71qa58WG8JeI9U8MeH/AA3HbQ6eXheJrdhcTXLoDBOQo2C KWQhA7csxycUXuVtsdL4j1nSfhN4ajt9AjsbnUA8N1qYupAJ5LbcIpb6XaNzlflLNg9643w v4E1b4lXh8TeLbi/hs5Qqnzgu69hb52SFlwVg8yOGVDwwyR71Y+HPgfxF4p1y38deMJpICX 80xSW5gubmRVaIiVWHyxNGVVowMM0e4AZr36GGOCJYoo1jReAqjAA9AO1Am7CxxrGioo+VQ AMnPFPooqkQeW/GkINL8FyMgbZ4r04+/3z0r1KvI/iOT4o+KvgLwHB8yW10fEV+QchIrfiI H/ekYD/gJr1sHODR1GLivB/FDBP21fAnIG7QLoDI93r3j6V4L4xURftmfDqeZW8ubR7uKM9 i43kj8jTYI96B46UtIo4pc0xBRRmigAooooAD0rC8T+G9M8U6VHperKz263EVxtX+JkcMFI 6EHkEHsTW7Xhv7UPii58O/Bqa10+5kttQ1e5is4Hico4GdzkEcjhevvSY1uZ+qnQvgZ4Wuv E/iNYtU1W1aSx0CMMwnmtxnyIpTnDsilhvIyqcZ556P4DfEnxF8SfBEuoeIdHNrc2sxi+2x rtt7zvmPv8vQ9vfqK+Y/hosXxz+LenwfFjxXJcS6fZothYbdgv1UcruBwCcbm7tz0xXuvjT xpqniPWR8FfgtFDbTQx/Z9U1aAbbfSIBwVTbxvxkcd+Bz0habbGjXQk8feO9f+Inie6+E3w puSkqDy9c19OYtPjPDRow6ueRwfYdyPWPAvgbQPh94TtPDvh61WGCFQZZSBvuJMfNI57k/p 0qPwB4B0D4d+FYNA0G2CIigz3BA8y6k7yOe5P6DiuswKr1M2+iF60uBnOOaQUtUIM0UhpaA DFNZiMYGeadTTwaAPLLLOo/tSatOfmj0nw1BCh7K007Mf0jFV/Gt9b6V8efBesajcR2+m2G jarPczyHAiQCLLH26D8asfDcvqHxO+KOsu/mJ/alvpsbMckCCAZA9BukPH1rR8c/CrR/iB4 r8O6xrd3MbPRxJ5lggwl6GKMFkPdAUBK96gp7nxb8ffG3ibxl4u0nUNatZdP8O3FubvR7Eg CT7OzFBO6no77cjPQYrlfhT8MtV+KHjODRtN8y2t4B5up3sgBW3iyMbRj75wQB689Aa9q/a e8Mat4t+P3hXwvoNkJry70pIokVSFQec+WbHRVHX0FfTPwr+Guk/C/wAC2/h7Tts9yT5t7e bQGuZT1Y+w6AdhSWpbdlodJ4c8OaR4U8OWPh/QrUWun2UYjijHJ9yT3Ynknua1wMUUtMyCi kAwMZzS0AIM85NLRSVYC0Yo7UtAGD4wGfAfiFecHTbjp/1yavyfihJhQjOCo7V+sfi7H/CD eINw+X+zrjP/AH7avygQkRqFZsYGOtRJXNaZ+vJ7V8j/ALMAx8cPintyV85sccf8fMldB/w 2r8LP+gB4r/8AAW2/+P18lRfEm60XxVr2ueENe1nRJNVupZSbeNY2aNpGdVbEh6bu3eiTtY mOzP0W+K3gqT4g/C/WPC8F09tdXMe63kVio8xTuUNjqpIwR7147+zzpXw68U+EJtK1fwFos Hi3w/KbXUYpbRWdiCQsvzZ67SD7g+tfLX/C8/iGF2j4k+JsdfvDg/8AfdYNn8Qda07xLdeJ bDxbrVtrV5n7RfRIFklz13ESc9BSuty1F2tc/QLxt8DvDuvvFq/hSV/BfiW2XEGpaSPJBGc 7ZUTAdePr/KszTf2dfDV1frrHxD1nVfHWrHBaTUZ2WFfZY1OMexNfFv8AwvH4hE8/EzxQB0 wCP/i6H+Nvj2SUu3xN8UKcEDaoH0482j3QUZdz9NbCwstL0+DT9OtIrOzt1CRQQoESNR2AH AFWvwr8wB8bvHuct8S/FOee4/8AjlNPxo8bNHh/iT4qLdchsYP/AH95/SnzIXs2fp7LIkMT yyuscSKWZ2OAoHUk9hXifgW2l+KPxJn+Kmowt/wjukNJZeGYJFOJDnEt5g+pyqn0zXxLe/F rxZqVjNY3/wAQfE11aXCGOaCU5SRCMFSPN5GO1MtPil4ksbCCxsviD4ns7eBVjjhgG1EQDA AUTAAAdhSckHIe7ftQ6ZrfjL48aL4X8P6Vc6rd2+lJ+5t4920vIxyx6AcDkkAV7t8B/A3j7 wH4KGjeMNSsnt1Ja1sLWMM1rk5YNKMb89ehx6mvhlPix4nS4adfiP4qjlcAPKqje4HQE+dk gc/nUp+LniiQKZPib4vDD0Gfw/4+Km63Hyu1kfpvfWgvtPns3klhSdCjPCxVwCMHaw5B9CO RXg3hP4G3+nfEfUdR1bVLmbToU+ywyIxT+0bNoTEY5QpBWZCFzKOXH418et8WfFLMCPiZ4u AB9+P/ACPzTh8UtbdXEvxN8ZKWxyFJ/wDbkU+ZAoNH2Z8Z/GnjLwJ4l8OT+HpTJprWs/mWK Rh2dhtUMVODIBvXCqc55wRXaW3g2w8V+INC+IGr2N3Y3n9nRpLpk3y73DiSMzj+IxtkqMcE +2K/PG98cyanPaXOo+PvFV3PZSebbvNbhzC+PvITc/K3uKt/8LH1DBP/AAs/xqWbkgxkj/0 qocohyOx+owHfFLX5cN8StU27R8TvGjDIGCmMj/wKoHxI1Bj+9+JPjJlHYKefx+1cU+eIvZ s/Uf3xTXZUjZ3O1VGST0Ar8vj8UNVWU7PiX4z8vHBIOQfp9ppsvxLv5rVraX4j+MHU5BYxn LA9iPtWMdaOZB7Nn3V8KI28S+KPGXxPl3NDrF3/AGfpbMMf6FbkqGX2eTe3vgV612r8srPx 9c2FlBp9j8QfFlpZwptSGCHYkY7BVFzjH5Vb/wCFl3whKj4l+NA3HPlnp6f8ffShTQOmz9Q 68G8cqB+2B8Ljj5jp98P/ABxq+Lx8R9SUjHxM8Zkc8FDj/wBKqpyeLra61G31O88ceKZr+1 G2C5ktA8kQPUKxusr1PShyQKFj9VR9KPwr8t/+FgT7wf8AhZfjQqMkAw//AHXSt4/L4D/En xsRg9Ys89v+XujnQuTzP1H/AANFflsPHEPmKf8AhY/jXH8X7j8v+XylPjWxKNn4i+NmcjHN sOf/ACco50Lk8z9SOc9KX8K/LY+NrTcNvxH8bBe4+zDj/wAnKj/4TOzYfP8AELxn0wcW+f8 A28p86HyeZ+pn4V5/4/8AhP4Z+JWq6Rd+KXvJ7XShJ5dlFL5cUjPjLOQNx4GOCK/PZvGenr jyviL42Hrm2H/yZTl8aabtKt8Q/GwDLhsWo5Pp/wAfnSk5Jhy21TPrHxLeadba6/we+Anhu wsdflXbqus20IC6RCTht0uCTJjpzkZ9ensnw7+HWgfDXwpFoWhQZdj5l3dyf627l7u5/kOg Ffm9Z674W06SWSw8Z+LbV5julMOnRxmRueW23g3Hk9as/wDCWaIFGPiB41znJzaLg/8Ak5Q mtx8vmfqVzRivy0l8WaK4DL8QPGu8dCbReP8AycpV8V6Fja/xA8bEMef9DXj0/wCXzmnzIX J5n6lYpfwr8tf+Eo8OgN/xcDxuxb1sU/8AkyhvE/hsurr488bBgc5NkhP/AKWUcyDk8z9Sv wo/Cvy1fxJ4VYBv+E98bs/BydPjAB9v9MoTxF4TUNu8d+NmyMAHT4/xz/plHMHJ5n6lVHIS I2bIBA6npX5brrPgbeGfxx44PPONOi5H/gZ1qR9Z+HzxlW8b+OmHXDaZCwz+N5S5hcvmfeX wNIuvBesa+Rg63r+oXoJ/iXziin8kFeoPcQJjfPGufVgK/L+DUvhgi4k8Z+PFwSQItJtlAz 1wPteBTvtnweb/AFvirx+//cLtf63VO42l3P0v+z6E2rjWPLsjqAh+zi6+TzPLznZu67c84 q2b6yT715Av1kUf1r8xxd/Bg53eJfH5J4yNLtB/7c097z4JSKA2v+PuBzjS7Pn/AMmaW2yF Zdz9MxqNgSAt9bE+nmr/AI0w6tpinDalaA+hnX/GvzRW6+BaHI1z4hf+C6y6/wDf+mG4+Bb bt+t/EA5OR/xLLLj/AMmKeoWXc/TA6xpQODqlmP8Atuv+NB1fSlGTqlmB7zr/AI1+aK3HwF 2/vNX+ILPn7w06yH/tenm5+AJQD+1PiFuAxn+z7H/49Rr2C0e5+lI1zRicLrFiSRni4Tp+d Idd0UDLaxYge9wn+NfmsJ/gAIto1P4g7hwD/Z9lj8vP/rUn2v8AZ/byxLqPxCdUGAP7PsR/ 7Wou+wWj3P0kPiDQg2Dreng+9yn+NJ/wkOhZx/bmn59PtKf41+bzXX7OzA/6V8RAexFnY8f nLSG6/Z42kLefEQHPB+xWPA7/APLWnd9gtHufoP4r8SeHm8Fa8g13Tnb7BcDYLpCSfLbjGa /LGJB5KZznaK9Ma+/Z1YbftPxEC5yQLOx6+v8Arab9r/ZzPJufiPnvi1sf/jtS7voVHlW7P //Z </binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuAB8BAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAD/2Q== </binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuACIBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAD//Z </binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuACkBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAAAD/2Q== </binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAM4AkYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD5qwPKz6CoZMtzg+uaWP5k IJ6DIoK5UEHNfbNngETqApz1zUPIbAFSORkjPt+NNRsqPXFZS1ZothN/qfwp6OMjOBmm7QV 55oHBXA7jrS1WoaPQvSFQXUnHXkCqbYxwB9akmc/apQecMeKikYfwgf1q3LuSo2ZG3HOagY hiR3FSPyDnNRcA89K4qurOmCQDgYxQcccYpQfloIz+FYNaFp6jNuSQDSKnFKwPam5wKyem5 oGNpqxdYKWwx/yyH9agDcdM1au1Hl2x9Yh/Oi3YZWQYzxmpExnnpUIJHenKSCBnj0qotJ6k taCuuGJA4NHVak6nBpjAA5rRrqiYvuMIxSgnbjbSnae9AABzzUpu5TYYBGQuDViHLI+e61C xycgj6VLbclgTkBT0+lU2Q1dEIIBGBnNKxzyDg+1Nx25xTePTNTdpFWT1JASeCOaDyo7ikX kg45HrTgccYIPqaLaCGkALgDmmE81KymoiMHGOaT0KiMb1qNgQcVJk+lJx/F0rFq5dyHpUm 05HFKy+1S7eVHfFZ2sBGAeuKkTB5IzTwhJPYik2nOQM/StkhN6DwOnQinlfTp6U0cDpinjk V1QVznk2h/JAOBUqcqQRz1qEfKck1KCByOa7KcraMxkrikbRkDj+VKrEFeM9qjV/m5+73FT R7S/Q9a3TuQxsu3e3HQ0tuxDtg8lGxx7Uso+diBwTS2+DKw2/wN/KiWoRK3HegxelOZMMec 1IjbRmo5b7lXIACB83elZQtm+5cfPx+VSuAMMoGO9NIDWcx9GFc1SNjSDuUWBye9M524x3z U2OCaY5IOQfwrglHqdKGZzgg0FCVHOaTPtj6CnenX8Ky8yxOENPLjIzyMUwrnqaULgYPJps LjjtDADGKeuCxpvRMFcj+VKF3YwDx0NCExWBKcntwf6U3dgDHAPUVPnCjGc9CDUTjv396Gr CuRttxkDnqah3AHBPNTYyCenOKiYY96hlIafmHf8ACgqB90H8aUDGcilyAOeKW4ERByD3p3 A4/wAijIx83NBGevU9KllIXO1AVIwRyPSoifnBpyjnGPxoPDEkcHvUWGNYH160DqD6U5x8o I603BPY/hSAYxBpVADHNDAY5OSKVSB3qdymxhTOaASCOcVKBmo3Ug8fkaLCTGnaTnGTRTd2 OgxRUlnXzKkIKdc8VBGx+6W9xTrwszbh0NQbunXmvq29bI8W11cJ8VGnTPXPFPcZYEDqKai gDBPWotqWvhLUaKyZH4/40jwZmQDAORSxjaoI6d6lQjzFXPfOa15U0ZXsyK6TbdTDGTuP/w CuqZJyevPFaFyoN3OMnhjzVXaFyCf0qJI0T1Kr5HQ8Uw8irRjBOTx71DIoVeB37VzVIO1za EkxqghTmmlSx68UmW9KfjGD3Nc2+hoiMgg4pMY61KQM9M03GQazlE0uCqCvTOasXCEQ22Tw IyP1qEArgHoasXA/0e39Nh/nWkY6ak37FQqOvajZkZFSDg4600kjIA4ocBczuJkimscn5ql ChhkjNBQdxVqm7aCclciAHYUo64pcY70Ac9cVnytFXuG33HvmprXLTPk5yrEnp2qNCASH5q zZKDKfdWH6Gk0rXC7KTHjbTcEDmnFcvSng9eKW407ACVAJPFOGGPAo2rnJJPtRtx93OKtpo nRi8rwRkUxid3PfrS85wcimtuXkcipbHawnHek2U7tkjmm7geuay9SxCKc5ACHuVxQCDxRK p8uP6VEvIpDlYFRjIYUqkBqr7yGJycCpY3U44pqRLROeRkUqMQePypFYdOaXOea3jJJmT1J HxgY4phOcUhIx6/WlU+3FdCldmTVhVz3NTRuAVwef4vamYAYY9aQAeZjOOa6E7EFm64upVx jDHpRakG4256qw/Q0y6JN5I3qScUtkQb+Lng5B/I1bloJK7sQhgwweKcuQwHao/l7cUu7K5 zz0zRzjaJG54FGALCUdTuXn86YG/wDr1YRQ2mzH/bX+tTK0kEdCkFBJqKSLBzVg8MSKTqMm sZU01qaKbuVMELTRkGrDLkdKjKEds/SuKVNo6FK5FyDgVIMEYA5ppBz0pAT0FZbD0JwQF2t kg9aXGANp4phAZRg//XpQeMk07isPDblGeW/lTGZfrnvQwUfMhw3oe9MZcjHTPrUyYWEORk EgimcY45NKy45FM3c4JGKhvoWhhzuo5Xnqac6gYIPNRl81Ldh2HhQ2c01spweRnNKrYXGM+ /vTiBIcipbvsPYjVzjJ5PXFOyrDqR7UmApPGf6UMNp65FAwwcEnpSDnoaeGJAHY0wg7iCMe mKGgGknGOmO9GGAyw6+1KU6inrlnG4nAqFFgRgntxik3e3epH4JwKhJyen5UnpoA0g5ooYf MRmisyzo7iTe+CaiGeh79KJMBqaOep4r6dy1PLS0FydwFSDPHeot3PWpBkEcjFOL1JZaVgM dzjr60dHBU9DxVckkDB78YqVGOVySOa6U9DLlsSXzg38/uxqo2VJ5yMZ9qtXy5vJCPr+lVZ OEb1xWclZGi3PqHwT+ypp/izwDofiaXxze2kmp2cd00KWaMsZYZwCTk4rdk/Yw0xkwvxDvg fewj/wDiq9y+DPPwM8F/9gmD/wBAFd4cDrXyUsTV/mZ6/s4dj4R+IH7KHivwrodxrXhvWI/ E1vbKZJbXyDDchB1KDJD4644PpmvndXVkBIPNfrrjvX5zftE+B4PBHxn1GKwgEOm6si6lbI BhULkiRR7BwTj/AGhXThq8pS5ZMzqwXLdHkuc9DxX0r8Mv2XrHx/8ADTR/F914wvNNl1JHk +zRWiOqAOyjBJz/AA5r5mkwils9Oa/Tb4I2ZsfgP4Ltyu3/AIlcUmP94bv/AGarxdSUUlF2 FRitbnhOo/sc6bZaTeXkXj2/mkggeVY2sowHKqSBnPHSvkuRw1haN3KHg9ua/WmaITW8kTD IdSpH1Ffk/f24t5GtSMNBNLD9NshH9KeCqSlJqTuKvFRSZ7D8E/gTY/Fvw/q2r3PiW50hrG 8FsI4LdZQ4KBsksRg84r1U/sYaQevxC1D/AMAY/wD4qrv7GYx4A8UD/qLL/wCiUr6grlrV6 iqNJm0YRstD5SH7GGkjp8QtR/8AAGP/AOKo/wCGMNJ7/ELUMf8AXjH/APFV9W4pPSs/rFVf aY/Zx7H5kjwBA/x5/wCFY/2pJ5H9s/2V9u8ob9ucb9ucZ9q+iP8Ahi3R/wDooWof+AMf/wA VXlcf/J8v/c3n/wBCr9A8d66MRVnHls+iJjGOunU+SLn9iyz8pjZ/ES6EmOPN09CPxwwrxf 4h/BHxj8KporzVjBqWjzN5UepWmQiuRwsinlCe3UHpmv0f7VkeJfDum+K/C2peHdWhWaz1C BoJFI6ZHBHuDgj3Fc8MRNPVlOnF9D8nz17kj0r6D+Dv7Omn/FP4f/8ACU3Xiu70uT7XLa/Z 4rZJFwmOck9TmvCdX0y50TX9R0S9B+1WFzJay5/vIxUn8cZ/Gvuv9kcf8WHP/YVuv/Za7cT JqnGUXuY04rmaZ8z/ABv+Ddp8IbnQYrTxDcauNUWZm86BY/L8vbjG0nOd36V5GR6HjvzX1l +2cCdS8EYGcJd/zjr5v8EeGj4w+IegeGBuCalexwykdVizmQ/98g1th5t0HORFRL2iSPbfg f8As2J450WHxd44mubTRrjmzsrd9kt0vTzHbqqHsByeuQMV7xqH7LnwcvNNa1g8PXGny4wt zbXsvmKfX5iQfxBr2a0tbextIbO0iWG3gjWKKNRgIqjAA+gFT148qkpO9zrUUlZH5mfF34U a18JvFCafdzfb9Jvdz2F+E2+aB1Rh0V1yMjv1FebEHIxxkgfTnFfpL+0D4Mi8Y/BHXYFhEl 9psR1G0bHKvECxA+q7h+Nfm2GDeW3PVSPbkV30ajnFp9DGUbSR9i2/7F2jS2sMv/Cf6gu9Q +PsMfGRn+9Xy1478Px+EPHmueFYrp7uPSbx7VZ3UK0gXHJA4HWv1Ssf+Qda/wDXJP5CvzH+ Nn/JdfG//YWm/pXNSlJy3NJpWPPpHwjNkHA7V9haL+xvpWpeH9O1GXx3fwS3dtHO8a2UZCM yBiAd3OM18fQxGe5ht1GTLIqY9ckCv14sLcWumWttjAiiSPHphQKqtJpqxMIqx8W/Eb9liw 8DfDXXPFtp4zvNQm0uDzxby2iKrjcAQSDkcEn8K+Yd+chfwr9Qfi9Y/wBo/BPxnZgZL6TcE D3CEj+VflzHIGiUgc46VpQm3e4qkVoWC2ckjpS7j2qNWOM55p69wetd8ZnPKJIjZdRjuOtf QXwg/Z3svil4Gl8T3Hiy60p1vprUQRWqSDCY5ySDzmvnpfvA+hr73/ZM/wCSI3H/AGGbr/2 Ws8XVlGC5XYqjBNu5yMn7GemOS3/Cwr7cTnmwj/8Aiq5XxN+yL4n0S0OqeFvEUPiCSDLmxm g+zSyDHRG3FSfY4+tfatIRmvNWJq/zHR7KHY/JCaOWC6kt7mF4Z4naOSKQbWRgcFSOxFb3g nw6nizx9oXheS6ezj1W7S2adUDGMNnkA8E8V7R+1r4Jg8P/ABH0/wAV2ECxW/iCFvtAUYH2 iPGW+rKVJ9SpNeZfBk5+Ovgjnn+1Yv616yrudFy6nK6fLNLofRf/AAxjpWMf8LD1H/wBj/8 AiqZP+xtAtq8Vl8Q7jc2CPO05CMj6MK+r6OvevK+s1l9pnX7KD6H5vfEv4KeMfhaYrrV1g1 DSJn8uPUrPOwOeiyKeUJ7dQfWvMmGDx1r9VfFPhvTvFvhTU/DerRCWz1G3aBwR0yOGHuDgj 3FflvqWn3Oj6xfaPe5F1YXMlrLnuyMVJ/HGa9bBYmVX3J7o469JQ96J7j8H/wBnSx+KPgA+ KLnxZdaW/wBsltvs8VqkigIRzkkHnNc18bfg7afCK80OC11+41caqkzMZoFi8vYVxjaec7v 0r6Z/ZL/5ITn/AKit1/Na83/bOz/bHgn/AK5Xf8464qdWbxHK3pc3lBezukfJzqOvcV9K/B D9miDxnokHjDx3Jc22lXQ3WWn27eXJcJ/z0duqqewHJ65FeKeAvC58a/Ejw/4WO/ytQvESf b2hHzSH/vlT+dfqNb20NrbRW1tEsUEKCOONBgIoGAB7AU8bU5ZcsSaEeZczPF9S/Zb+Dt9p z21t4fuNNmIwtza3kvmKfX5iQfxFfHHxb+E+tfCfxSumXsxvtLvAXsNQC7fOUdUYfwuuRkd xyK/TXmvJv2g/BkXjH4Ka5GsIe/0yM6lZtjlXiBZgPqm4fjXDTqyizplFNH5uElRg846Vr+ FvDWs+MvFen+GNBtjc6hfSbIwThUHVnY9lAySaxhhlVwfvDIr7D/Y08GwrZeIPHtzDmaSUa ZaMwHyouGkI+pKj/gNdlSfKrnPCN2dx4T/ZP+GukaTGnia3uPEepFR500szxRBu4REIwPrk 1zvxK/ZG8M3ujXF/8OPN0nVYVLrZTTGSC5x/CC2SjHsc49R3r6lpDnBrg5nudNj8gLm2uLO 6ntbyB4Li3kaKWKRcMjA4KkdiCMVAAO/evon9rnwdB4e+LVr4is4RFbeIbczShRgfaEIVz+ KlD9c14t4M8OS+MvHeheFoCVbU7xIGYfwoTlz+CgmulSurmXLZ2PcvgN+zf/wsDTI/FvjGa 4s/D7ki1toG2S3uDguW/hTPAxyfavo27/Zg+DF1p5tE8JtattwLiC8lEo98ljk/UGvXNN06 z0jTLTTNPhWC0tIVghiUYCIoAA/IVcrmbbNbJH5qfGv4M6h8JPEFuBcPf6BfsfsV6ygMCOT FJjow656MOfWvJyuWHev02+O3g+Lxn8EfEemmISXVtbm+tD3WWIFxj6gFfxr8yFcvjb025x 2rqpTurMynHqiVduD8vI556GoXxngk471IzrsxuOfXtTTjaApDE+9bPUhAH5NKSRyBwcU3A Hf9KXAPKsB7UkAkhyTiosAc1NjPBYUxhk4HSlJAiI8nJ4opSvHJwaKzsXdG0+1iSM9aYQQO KeerfNijJ2cEHA619E4tnmJ2Ic8UBiGFOKkAEDrQOSfmxWVncttEwfjI4BqYMG2iqyt8tSI 3AzXXCRlJF+6B+0n04/PFVpF+Q55O30q3M3+kvngccj6VFMymNtowCp4rosnG5jrc/ST4Nf 8AJC/Bf/YJg/8AQBXm/wAUv2jrj4b/ABIn8Jr4RXVIoIIZzcfbPKY7wTgLtPTHrXpHwa/5I Z4L/wCwVB/6CK+Qv2mxn9oPUh/04Wn/AKC1fI4SjGtWUJbantVpuEOZH2R8OviBo/xK8Gwe JNFWWFGdoZ7abHmW8q/eQ44PUEHuDXzz+2fpKHT/AAfryod6TXFk7D0ZQ6j81NaP7Hl2W0j xnp+75Iru3nVfQtGyk/8Ajgrb/a/tRN8HtLuCMmDWIeR/tRyCkqfssRyLox83NT5vI+D5CR bS56BT/Kv1c8EWg0/4e+G7HG37PpltFj6RKK/LAWZnnhgAz5siR49dzAf1r9Z7SEW9jBbgB RFEqAemABWmPi4zSZFBqUbosV+Wnjm1Gn/EHxFZbSvk6reIB6fvm/xr9PdH1GLV9FtNTh/1 dzGJF+hr84fjVam0+OHi+DGP+JpLLj2cK39aMB/F+QYn4Df+EPx0uvhLoeq6Vb+GI9XF/dC 68xrsw7MIF242nPSvoH4U/tKXfxI+JFn4Rm8IRaYtzDNL9oW9MpGxd2NuwdfrXw/xk817H+ zD/wAnFaLx/wAud3/6LrsxWFpqMqi3MKNaTkodD7s8Xa83hfwTrXiNbb7UdMs5boQltvmbF Lbc9s4r5WH7aGobVP8AwruDkZ/5CZ/+N19H/Fr/AJIt4z/7BFz/AOizX5ggfukI5+UVxYSh Crzc3Q6K03C1j1TwTr7eK/2qtC8TyWq2j6r4iS7MCvvEe4/dzgZr9HJ5PJtpZcZ2IWx64Ga /Mj4O4Px28D4P/MXh/ma/TS9/5B9z/wBcm/kanGJKaS6Iqk7xuz5j8Mftf6RqevQ6d4k8Kz aNaTS+V9thuhOsWWwGddoOPUjOK+ogQYwQQcjIIPWvyRJDC4XPJEnPpya/Uj4fag+q/C/wt qMhLPcaXbSMT3JiXNTiaMafK49UFKbk2mfAP7QWljTf2hPFsajas08d0AP+mkSsT+ea+p/2 SM/8KJbPX+1br/2Wvnj9qaNY/wBoXUmAx5lhauff5SP6V9EfsljHwLcf9Ra5/wDZa1ra4aD Ih/EaPOv2z+NS8EEc/Jd/+068/wD2WNPF98f7Gd03Cwsbm557EgRg/wDj5r0L9sz/AJCPgn /rnd/zirnf2QIRJ8XdbmxnytHIz6ZmT/CtI6YNsl61kfYvjHxFB4R8D6z4nul3x6ZaSXJT+ +VHC/icCvjn4S/tCeP734w6Za+LNZN9pOu3ItZLVo1VLV3OI2jwMgBioIJOQTX0L+0rcva/ s6eKChwZVgiP0adAa+AvD07W3i/RLhGIaLUbZwc+kq1nhaMZ0pyaLqTcZRS6n6q3Vul3Zz2 sgyk0bRsD3BBB/nX5J3to1jqVzZdPs1y8PP8AsyFf6V+uX8VflT44t1t/iN4mhQYWPWLlQP 8AtsazwqcnJLsXUsrH6nWP/IOtf+uSfyFfmV8ah/xfPxuxGR/a8w/QV+mtif8AiW2v/XJP5 CvzQ+M4B+Nvjgf9Rib+S1nh43nYdR2ich4Ssze+PPDlntyLjU7aL85VFfrNkZr8vfhBZi9+ OXgm3OGB1aFyP907v6V+mmrX6aVot7qcpHl20TTNn0AzRiFaVgp7FfxRai+8G63ZEZFxYzx Y/wB6Nh/WvyVj3RxIp6gYr9fnRJ7dkYZSRcEexFfkbqFr9k1a/szwYLmWPH0cj+lXht2Kps VtxByDzUu8FACMGosDHTBpyk4xmuxMxsSqxz9a++f2S+fghP8A9hm6/wDZK+BowSRX3z+yU MfA+cemsXX/ALJWGJd4ouktWbHxt+Nk3whudDjj8OrrA1USk5ufJ8vZt/2TnO6uh+E3xX0X 4seGZ9V023lsbu0kEV3ZTMGaFiMqQRwykZwfY14D+2l/x/eCT/s3f/tOsj9jW+eL4g+KNNL /ALu402Ofb6skmM/k5rnVNey5zTm9/lPT/wBr/S1u/gzZ6oFzJpuqQsD6K6sh/mtfJ/wY/w CS8+CP+wrF/I19sftNWq3P7OXiZsZMPkSg+hE6f4mvif4Mf8l58Ef9hWL+Rq6TfspImS99H 6bTy+RbSzbd3loWxnrgZr5j8J/teaPq+tw2PiLwrNo1pLKIjfRXQmSIltoLrtB256kZxX0v f/8AINuv+uL/AMjX5NQg/wBnaiVP8P5fManD0o1LqQ6k3G1j9blIK5BBB5BBzmvzb+PenjS /2gfF9uBhZrpLof8AbSNXP6k1+gPgG/fU/hr4Y1CRt0lxpltIzepMS5P518NftSIsf7Q+q4 HMtlaOfrsx/StME7Vkia6vA+jP2S8f8KI4/wCgrdfzWvNv20ONX8FH/pld/wA469I/ZJ/5I MP+wrdfzWvNv20f+Qt4J/65Xf8AOOpp64j5jl/DON/ZNsBqHxy+2Fc/2bpk8w9mYrGP0Zq+ 1PHfiiHwX8PNc8VTJ5g0y0edU/vuBhV/FiB+NfJP7GkQf4ieKbjbzHpcSZ+suf8A2Wvcf2o J2g/Z019AcefLbRHnqDMh/pU4h81Z3CmrQR4J8Hf2hvHt58YdP03xfrZ1LStdufsrwvGqLa yPkRmPABADYBBJ4PrX27d2yXen3FpKoZJ42jYHoQRg1+UvhqU23jXQLhGIaPUrZwe+fNX9a /WI0sRBRlZFU5cy1PyFvbc2F/dWDcG2nkh+m1iOfyr9Gf2a9LTS/wBnbwvtAD3aS3b+5eRi D+WK/P7xzCsHxD8UwqMeXqt2Mf8AbVq/SX4M24tvgX4KhUYxpNufxKAn+dFV+7EI7s8Z/ak +MniXwTe6P4R8IakdMvbqE3l3dxgGRU3bURcggZIYk+wrt/2cfidqnxM+G80mvyrPrWk3H2 W4nVQvnqRuRyBwDjIPutfL/wC1jMZv2hb2NmyIdPtUGT0ypb+teh/sTzsLrxta5+QrayY9/ wB4KhxXJzDvrY6P9tPTBN8N/DerbcvaamYc+0kbcfmgrxj9kjSl1D4+wXkkYP8AZmnz3A74 ZgIx+jmvov8Aa+iD/AIyEAmLVLZh7feH9a8a/YthQ/E3xLKR86aUoHtmZc/yFJfAx9T7F8b +KLfwX4C1vxVdJvj0y1efZ03sB8q/ixA/Gvj74HftB+PNY+NVlpHi7Wm1DTNflaAQMiqtrK QTH5eBkDI245617t+1PPJB+zjr4jOPNlto2+hmX/Cvg74Z3Rtfi94NnHBTWLUn/v6oqYrQG 9T9WbiFLm0lt5BlJUKMPUEYr8iL6AWWqXlkCV+zzyRYP+yxH9K/XyvyP8XKIfH3iOMDhNTu Vx6YlarpuzFPYymIY9eaQt2IyDSBlIz0+lKSCpBOcV03MhhJGdp705Cww2abuU9vzpSAcYN QmBKDk8nk0FdpBDZqIcHrSlsqeau4CsUY/N07YopgLY6UUgNpkJYsQQPSkCnBAPvVhoyMxk 5pvy4yOo4r6qVOzPK5rkBwR1NBxjk/Q1PImIkwOSM1C3I55rGUS07jF4HPrTx0znpUOTmng kH8KziUy/M7m6cDjp/Kmu2IiuOgPNE5xMWHt/Ko2b927eg6V0RfumNtT9Lfg1/yQzwX/wBg qD/0EV8gftO4/wCGg9SJ/wCfC0/9Bavr74M/8kM8F/8AYKg/9BFfHv7URx+0FqP/AF4Wv/o LV83l7tiF8z1cT/DZ6X+xwc3Hjfn/AJ8/5S12/wC1n/yRK3/7DFt/J64/9jm3Is/Gt5jAea 0iH4I5P/oQrqf2tp9nwf02DODLrMBA9dqSGieuN0/mFHSh8j468NWP2zxt4eslGTcapax4+ sy1+oV3IILK4lPASNmJ+gJr83PhPB9t+Nngu2I3A6tDIR67CX/9lr9EPFlz9j8Ea/d52+Rp 9xJn0xGxrfNn++S8jPB6U9TmfgpfHUvgd4TvWbcZLMc/RmH9K+Nf2jrP7L+0H4jAH+uW2nH /AAKFR/Na+qP2Zbw3X7OPhhT1gWaH8pn/AMa+dP2qrX7P8dBcYx9q0qB/qVZ1/oKxy7TEKL 63NcV/CbPBfLOfavYv2Yxj9onRcD/l0u//AEVXlI3BAV5XuK9c/ZpUD9ojRCve0u8/9+q9v HRSoSPPw8r1UfZPxa/5Ir4z/wCwTc/+izX5iABol9do/lX6d/Fnn4LeMv8AsE3P/os1+Y6j 90mP7ory8tV1I7MU7WO0+EKFPj34IA6f2vDX6Z3v/IPuP+uTfyNfml8JVx8d/AxPX+1YCa/ S29/5B9x/1yb+Rrkx0eWqbUHeB+Syffnx6v8AzNfpp8Hif+FG+Cef+YPbf+ixX5mrlZJ34w BIc/TNfp/8MrJ9O+EHhCykXa8Ok2qkeh8pavGJqMLk0d2z4s/aq/5OCvcAH/iXWv8AJq+hv 2Ts/wDCjpM/9Ba5/wDZa+a/2mrtbv8AaJ19UbIggtYD7ERAn/0Kvpf9lEbfgjKP+otc/wAk qav+7QHH+JI82/bPONQ8E/7l3/7TrH/Y2Ut8SPE0h/h0qMfnN/8AWrX/AG0BnUPBAH9y7/n HWb+xrHjx94rY9RpsI/OU/wCFUv8AdH6i/wCXp7X+1ExH7O+uAfxT2w/8jLXwFpjldb05u4 vIT/5EWvvz9qPn9njWsnH+kWv/AKOWvz9SR4Z4p4iPMikWRCRnBUgj9RXRgNaU0v60Iru04 tn62HG7k1+W/wAR02fFfxghAGNaueB/11Nenf8ADVvxdznztF/8AT/8XXjGs6pd67ruoa3q LRm91C5a6nMa7V3u2TgdhRhcNUpSlKa6MKlWM0lFn6s2P/INtP8Arkn8hX5pfGYf8Xu8bH/ qMTcfgK/S6x/5Btr/ANck/kK/Nj4xKD8afG3r/bM38lrlwK5qrXkaV3aJe/Z0szeftF+FBt yImnnPH92F6+5PjHetp3wQ8YXqtgx6bLg+5GB/Ovjz9lK08/4/28uM/ZdNuZT7Z2p/7NX1P +0fci0/Zy8XtnBkt44v++pUFZ4v+K0XS+BHp2lzfadFsbgHPmwRvn6qDX5afEGzGn/FTxZZ AY8nV7oAeg81iP0Nfpn4Fuvtvw38M3gOfO0u2cn1JiWvzt+ONoLP4/8AjWLYRu1Ayjj++it /Wpw3x2CpsednlcGmA4PSpCDg0zBFeic45c5B6V9+fsmf8kRn/wCwxdf+yV8CJ93A+tffn7 Jox8EpxnP/ABOLr/2SuTE/Cjaluec/tp8Xngn/AHbv/wBp1zH7Hv8AyWLWP+wM3/o5K6b9t Q/6Z4JHTK3f/tOsD9ja3MnxP8RXfaHSVTPu0o/+JNRF/wCztDf8Q+if2jf+TcvF+P8AnhF/ 6OSvh74Mf8l58EH/AKisX8jX2n+09eC2/Z08Qpna1y9vAPqZkP8AIGvi34Mgj48+CM/9BWL +tTS/hyHL4kfpjf8A/INu/wDrk/8AI1+TFu2LLU1P9zOf+B1+s99/yDLv/rk/8jX5LwBBZa oef9U2P++6MNuwqbI/Tr4REn4JeCyTk/2Rbf8AosV8XftU/wDJw1/jr/Z9r/6Ca+3fhrZvp /wm8J2Ui7Xh0q2Vh6Hylr4T/aYvEvP2i/EQVsi3itYPxEKk/q1GF/ioKvwH0z+yT/yQUf8A YUuv5rXm37aX/IW8E/8AXK7/AJx16T+yT/yQQf8AYUuv5rXm37aRxqvgn/rld/zjpU/43zH L4Cp+xcv/ABVfjJ8ci0txn/gb167+1YwX9nzUAQTuvbUf+RRXlH7F/wDyMXjQ5/5d7b/0J6 9W/at5/Z+vf+v+1/8ARgpVP43zFD4D4L0kkeIdKIOCL2D/ANGLX60mvyOhlktrqC7hI8yGR ZUyMjcpBGR35Fe4/wDDWXxeAyZdEH/bif8A4uuvFUZyneKMqVRJWZ5X8TI/L+K/jRD/AA6t dj/yI1fpL8L08v4PeD0wRjSLX/0Utfl/r2pXuu6xqmuagyG8v5pbqby12rvclmwOwya/Ub4 cf8kn8Jf9gi1/9ErXLXi4xima03ds+FP2pyG/aM1oDjba2gP/AH6Br0P9injxF40GePs1r/ 6HJXnv7UP/ACcdr/8A172n/ola434efFLxZ8LrvUbvws1ksmoxpHMLqDzBhCSuMEY+8a19m 5UlYnmSnqfZv7Wi7v2er4j+G+tT/wCRMf1rw/8AYymEXxU8RWxPMuk7h+Ey/wCNef8Ajj4+ /EH4h+FJfDPiKTTDp8siSsLe1Mb5Rtw53HvWx+y1qy6X+0HpcEjbE1K0uLT6tt3gfmlZ+zc abuVzJy0Prz9ojRn1z9nrxbbRIXlgthdqAP8Ank6uf/HVNfnZ4GOz4l+FXGDjVrQ/+Rlr9Y Ly0gvrCexuoxJb3EbRSIejKwwR+Rr8r/Fegan8NPipqGj5KXeh34ktZHXIZVbfC+D1BG0/n WVPW6KkfqxkV+SHjX/ko3ij0/tW66f9dmr1j/hqz40g/wDIc0//AMF0X+FeKahfXOp6ne6p dsrXV1O1xIyrgF3Ys2B2GSeKFFxeoNplPJFKG45oI70lXckf1oGdwxQMcc0dG4PSquJjiOp FNp+AcHPNNKkMRTEh64I75ooUEDk4oq0xHSkNgnGRioC2Vwevapt5Tp0NRsNzA4FfYyVzxo 6DnxshH+xj9TUIjByueatTgLFBhRnZ/U1CeOcYFY20sX6EGxVB9aaVNTkAjA6etINuzBODU cth3HXC7ZyM9QDUTZEbc9qsXCHzc/7I/lUDE7DkDoanZAj9Lvg1/wAkL8F4/wCgTB/6AK+e fj18HPiV4z+M11rnhjw8L3TprS3hW4a5ijAZVIIwzA8Z9K+iPgz/AMkM8F/9gqD/ANAFd5X yFOpKnPnjue1KKkrM8p+Bvwzu/hh8PW0zVJ4p9Xvrg3d40OSiNtCqik9QqqOfXNeX/tiakq aF4S0gP80l1PdMvskYUH85K+pj0r4I/ab8Ww+I/jDd6baSCW10C0WyJB485jvl/EfKv4Gt8 LeeIjJ+pFWyptIxP2erT7Z+0P4WXGRCbif/AL5hf/Gvtv4t3X2L4K+MrkHBGk3Kg+7Rlf61 8efspwfa/j1DPjP2XTLiT6ZKL/U19U/tB3Jtf2efGDqcM9qsQ/4FIi/1rbHS58T9xnh1y0j lf2T5/M+BEcGebXU7mP8AAkN/7NXlX7X9rs+Ifhi9xgTaZJFn12S5/wDZ6739kC58z4a+IL MnJg1dmx6BokP9DXP/ALYtrg+CdQC87ruAn6qjAfoaqguTGpeYT96i35Hyopxjbn869f8A2 a+f2h9DP/Tpef8AoqvH0IHzY4r2D9mrn9obQz62l3/6Kr3sf/u8/wCup5mH/jI+yPix/wAk W8Zf9gi5/wDRZr8zUBMKd/lH8q/TL4sf8kW8Zf8AYIuf/RZr8z4shIyOoUfjxXlZS179/I7 cZ9k7j4ULj45+BSRz/akHP4mv0pukaSynjQZZo2UD3Ir83vhftHxv8A8ctqVuf1NfpPXNmf 8AG+RrhX+7Pg/wn+yv8R9Q8SwxeKLW00bRhLuuZhdJNJJHuyVRVJ5I4ycYzX3QgtrGxVBtg t7eMDk4CIo/kAKsV518ZtK8Va18Jdc07wdME1CWP95Hg754BzJEh/hZlyAfw75rgnUnVa5n todCio3sfn14+15fFfxK8SeJozmHUL+WSEn/AJ5g7U/8dUGvtL9lXj4Kyj/qK3H/AKClfCU wR5HaMbULEquMbR2Ffd37K4x8F5h6arcf+gpXr4+mqdCCX9aHHQlzVJXPNP2zhnUfBWP+ed 3/ADjrO/Y1yPHfi3P/AED4P/RrVp/tl/8AIR8Ff9c7v+cVZv7G/wDyPXi3r/yD4P8A0Y1c6 X+xt+Zq3+++R7L+1ISP2edZ9PtNrn6ectfn6QBz3NfoJ+1H/wAm86z/ANfFt/6OWvz7b75w fyroy34Jepnid0HFNfqPqP50pBBIwR9RTGJ4+o/nXp1H7rOWC1P1qsP+Qba/9ck/kK/Nr4w gn4x+OG9NbmH/AI6K/SWw/wCQba/9ck/kK/Nv4wtj4w+OgP8AoOS/+givBy/+N8jvxHwHp3 7Hlr5nxU8Q3ZH+o0kJnH96Vf8A4mvav2rrnyf2etShBx9pvLWH6/vA3/steZfsY2m7U/Guo FeVS1gz/wB/Grtf2wbny/g5ptoDg3OsQjHqFSQ/4VnX97EtLuXT0po9K+Cl0bz4D+CpzyTp UK/io2/0r4u/absha/tFa+w4W5htZx+MQB/9Br63/ZuuvtX7OfhQk5MMU0J9tszgfpivmb9 rqz+z/HC2uhwLvSIW/FZHX+WKzoaVbDqfCfP4XI65qNwQaN7DjPANG7PJOa9NtHMk0AbGM8 V9+fslf8kPm/7C91/7JXwA1ff37JP/ACQ2X/sL3P8AJK48T8KN6e5m/tN/Czxt8SLnwu/hD S4r4aeLgT+ZcpDt3bNv3iM9D0rf/Z4+DuofCzQdUuvEMsD65q7oZY4G3JBGgO1N38RySSRx 0r3KorhnSB3jjMrqpKxggFzjgZPAzXDzPl5ehtbW58xftkeJIrTwFoPhZJB9o1K++1OoPPl QqeT7FnX8q+Zfguc/HnwPz/zFYv5Gl+M/ifxX4r+K2qXnjDTZtHvrYi2h02X/AJdIRyqg9G znduHBzxxTPgt/yXvwR/2FYv5GuyKtSZk9Zn6b3cby2VxEgy7xsoHuRXwr4O/ZX+I974ijh 8V2dppGimQNcyi6SaSSMPuKoqZ5OMZJGM1940Vxxm43t1NHFPcrr9nsrLBKwW9vH34CIo/k AK/LHx9r/wDwlvxJ8R+JozmHUL+WWI/9M84T/wAdAr9DvjfpHi7XPg7rum+CrhYtSlhIkTB 3zw9ZI0PZmHA/Ed81+ZqZ24wRjjBGCPbFdOGSu2RV2Pvv9kg5+Aa/9hS6/mteb/to/wDIW8 E/9crv+cdek/skf8kEH/YUuv5rXm37aX/IW8E/9crv+cdRT/i/Mb+Ai/YvOfEPjT/r3tf/A EKSvVv2reP2fr0+l/af+jBXlP7Fpz4g8af9e9r/AOhSV6r+1d/yb7e/9f8Aaf8AowUVH++v 5ij8B8C5DZz+dR4wT619M/C/9mLSPiD8MdG8X3Pi+/sJdRR3a3it43VNrsuATz/DXZf8MYa F/wBD7qn/AICRV6LxlPZo5VQl0PjCVFMEmGP3T/Kv1O+HPHwo8Jf9gi1/9ErX5leKtGj8Pe LPEGgR3D3MemXs9oszKFMgRioYgdCcV+mvw4/5JR4S/wCwRa/+ilrlxjuoyXU3oqzaPhn9p 5N37RuvEf8APvaf+iVrxplOB6ivor4w+Go/GP7aDeFZrySzi1RrO3aeNQzRj7PnIB4J4r0L /hjHQiP+R+1T/wABIq0hXpwpxjLcmVOUpNo+LWBDcgVteFdel8K+NNE8TQZ36XeRXWB/Eqt 8w/Fcivd/i/8As3aX8M/hxceK7PxXe6lLFPDCIJreNFIdtucjnivnMAgkYBrWDjVi7Cd4PU /W2wvrbU9PtdQs5BLbXUSTxOP4kYAqfyNfJ37Ynw88+0034kadB89ttsdR2j/lmT+6kP0Yl f8AgS12P7J/j4eIvhrL4SvZt2oeHWEcYY/M9qxJjP8AwE5X8BXuniPQNP8AFPhnUvD2qxCW x1C3e3lU+jDGR7g8j3FeVrCR07o/JB0IPemGM+Q7+4ro/FXhq/8ACPi7VvDGqKRdaZcNA5x jeAflcezLg/jWMYx9ilI/vCuyaurowvZ2KBBx1oCnFOGCcUhPpWLsaAUIGT0PakGcdak3gj nrTdp6gcetNpAShgVXOcEc+xoOWYYGGHX0qNWwdpqTuMHtTUibWBhz1opdw6EYNFFxHREDb 83UUg6dfl9KCRIBjg9CKY3yc4zj3r7ZSujxkuhYnA2QAH/lmDzUJzzjpjrT52BS2x18oZ/O otxPHYVj0G00G1c460rR5XPFIVIbrTlb1OMU7XFcW5yJf+Aj+QquVJRjjseKtz4Yrg8bRVZ 9wU89BWMlYuLP0s+DR/4sX4Lx/wBAmD/0AVD4r+NPw38EeIH0HxP4kWw1JI1laD7NK+FYZB yqkfrU/wAGv+SGeC/+wTB/6AK+Of2pQf8AhoPUf+vC0/8AQTXyNCkq1TkbPaqS5Y8x658Sv 2stGg0efTfhxBcXupToVGo3MJihtwf4lVuXb04A+vSvj2OWWdr2e4leaaYGSSRzlnYtksT3 JJJpLo48ok9YlpLXlJ/+uf8AWvbpYaNHY4J1XPc+jP2OLTzPib4jvCM/Z9KWMH03zA/+yV7 r+1DdfZv2fdXTOPtFzaw/nMpP6CvKf2L7QG58a6hjoLSDP/fxv8K9++L3w6n+KHgIeF4dYX Sj9riuTO0PmghM/LtyO5HftXj1pJYhvsztgn7NI8T/AGNrrdpnjWzJ5W6tpR/wJGH/ALLWt +2Dal/h74bvcEm31XYT/vxP/gK7L4LfBO5+El5rc8viRNXXU0iXYtt5Pl7N3P3jnO6sv9q6 2E3wLa4x/wAeup20ufTJK/8As1WqsZYtVI7Ni5WqXK+x8LhgrDntXsP7NLZ/aI0QY4+x3fT /AK5V46EDAsvFeu/syFv+GidEDf8APnd/+iq+kzBf7PI8zDL96j7Q+LP/ACRfxl/2CLn/AN FmvzNUgwxg8fKD+lfpj8WT/wAWX8ZH/qEXP/os1+ZY4hT/AHRXk5V9o6sZ9k9B+FrBvjf8P yP+gjb/AMzX6TTSCGCSU9EUsce1fmp8KP8Akt3w/wCf+YnAPyY1+k97/wAg+5/65N/I1y5j /G+RthvgPFvCf7Tnw98V+IrbQmi1LRrm6k8qCS+iQRO5OAu5WO3J6ZxXt2Pzr8pLFXeR1Rs SDeVI7MCSD+BAP4V+oPg/VW13wHoOtO26S+sILhj6s0YJ/U1ni8MqHK4vRoulVc7p9D8+vj b4ei8N/HPxTptvGI7eS4W8iVRwqzKHIH/Ai1fVX7KnPwVl/wCwrcfySvnz9qHC/tA35AwTp 9oT78NX0F+ymc/BWY/9Ra5/kldWJlzYKm2Y01avI87/AGyBnVfBQ/6ZXf8AOKsz9joEePPF mf8AoHQf+jWrS/bIP/E18En/AKZXf84qzv2PDnx94sJ/6B0H/o1qS/3B+v6jf8f5Hsf7Uf8 AybxrX/Xxbf8Ao5a/Ps5zwOK/QT9qP/k3jWv+vi1/9HLX5+MwIOTkCtMt+CROJ3Q1mI4zTG 4IGe4/nSloj8olXn1NR4GVx0LL/Ou+pL3WYQWp+tth/wAg61/65J/6CK/Nj4w/8lm8dn01u T+VfpRYD/iXWv8A1yT+Qr81PjE+PjX48Xt/bEh/SvEwDXtrs7q6vA+kP2MrXZ4K8V3uD++1 KOPPrsiH/wAVUf7Z9xt8IeEbTOPN1GWT/vmLH/s1dH+yHaiH4IXFzjButWuHz64CL/Suk+N vwYuPi8mhpD4jXRxpbSt81v53mFwo/vDGNv61jKaWIcn3LS9yxj/soXTXHwAtIif+Pe/uov 8Ax/d/7NXkH7Z9oV8deE70cedp80OfUrID/wCzV9H/AAb+GU3wp8FXHhuXWhq4lvXuxKIfK 27lUbcZP939a8Q/bTsw1l4J1ADkTXUJP1VGH8jShL99ddxyXunx3yDmjAPWn0Yr00mctyM8 Z96+/wD9kr/khsn/AGFrn+SV8BHkEDrX39+yZz8D5f8AsL3P8krlxS91GtPc6/4qfGjw78J ZtKj1+w1G7/tPzPK+xIjbQm3OdzD+8Olbvw/+I/hX4m6C+seF71p4on8ueGVPLlgfH3XXt7 Hoa+av21v+PzwR9Lv/ANp1x37IGty2HxnvNGD4t9U02TcnYvGyspx9C1cns70+c15veseq/ tf+BrW+8EWXjy1twuoaVMltcyKOZLeQ4G7/AHX24/3jXzH8FQR8e/A/XH9qRfyNffHxu05d V+A3jS0Kgn+zZJR7Mnzj9Vr4E+CTZ+PHgc9jqsZ/Q1pTd6ckJ/Ej9PZZVht5JmBKxqWIHXA Ga8P8H/tRfDnxf4lt/D6x6lpF3dSeTA99EoikfOAu5WO0k8DNe13/APyDLv8A65P/ACNfkh FI8DXE8TlJIyZEYHkMGyD+YFZU4c9ym7H67AZAJ61+Znx18PxeF/jz4r022jEVvJcreRIow AsyiQgfixr9GvCWqPrngjQ9Zc5e+sYLhvq0YJ/U18H/ALVigftC6gRwTp9qT/3yaqh8ZNT4 T6N/ZHOfgIv/AGFLr+a15r+2n/yFvBP/AFyu/wCcdek/sjf8kDX/ALCl1/Na81/bV/5Cvgn /AK5Xf846IfxRv4Rn7FwA8QeNOn/Hva/+hSV6r+1f/wAm+Xv/AF/Wn/owV5P+xc+fEfjJCO fstsf/AB969Y/aw4/Z8vjz/wAf1r0/66ClU/iij8KNv9mz/k3Lwn/1xl/9HPXrlfB/wy/ab v8AwP4L0LwPH4PgvYrR/IF2bwoW3yk527T03dM9q+8BUTi09S07o/LD4mnPxY8b5PA1e8/9 GNX6SfDj/kk/hH/sEWv/AKKWvzY+JxI+LPjcZ66veD/yI1fpJ8NWD/CTwg44zpFr/wCilre vK8IGcFqz5f8AF3/KQjSf+vqy/wDSU19mcV8I/GnxJL4O/bFn8VQ2aXkml/Y7hYHfYJP9HA xnBx1r3/4I/HG9+LWs61p934ch0j+zYIpg0VyZfM3swxyoxjbU1IS5IztpYIyXM4jP2rP+T fr7/r+tf/Rgr4CYBu+DX37+1Zx+z9fH/p+tf/Rgr4D3cYNehgLODuc2J0aO3+EnjuX4b/FL S/Ebu39ns32XUEH8Vu5AY/8AAThh9Pev00gmiuLeO4glWWGVQ6OpyGUjIIPpivyS2bgRkEd 8mvvH9lnx4/if4Wnw5fSl9R8OOttljy9ucmJvwAKf8BFY42ja1RGlCpf3Tzb9sLwOLfVdF+ INlDhLsf2dfED+MAtEx+o3L+Ar5UKf6HIMdxX6afGfwsnjH4MeJdH8sPcC0a5tuORLF86Y/ FcfjX5nRMWsncdDg49KMN78HF9B1VZ3MyRAp4GKiAZc+hq3Ick85A9qjCpkEjIrCcLApFYA dqeOBn07UMODtwOe1IVO085/pUFD125OQD7ilJ4w2Mg+lRfSlLgrgnBppgPIB5PSihVBH3y vvjOaKakI20fHepXYugK9VPSqyHjJ4PpTg2OhOa+sjPQ8tx1LdywEdr2zED+pqNAMkA5Jxg 0l0D5Vsc8mP+pqKMncOalT0G1qWXOZnx0zTMHAYevNEw/0iRTxgnmoi7J06fzrRSM+UuMdz 5wPujP5VWlA2sM9jTzNiQMnTAodlaNhxjB7UpaoErM/Sn4Nf8kM8F/9gmD/ANAFfHX7Uv8A ycFqP/Xha/8AoLV9ifBr/khngv8A7BMH/oIr48/akBP7QWogf9A+1/8AQWr5fAr/AGhfM9e v/DZ4lc5bygOojFPtj+7mP+wRSzKRs90GKltIyyXHoIiR+Yr35R1PNvofYn7Gdp5fgLxRfE f6/VFjB/3Il/8Aiq+oa+fv2SLQW/wNln283OrXMmfXG1f/AGWum+MHxs0/4Q3Gjw3mgXOrv qglZRBMsflhNuc7hznd+lfL1U5VXbuevHSKPW68j/aQsxefs7+KBtyYEhnH/AZkP8s1hfDL 9pDS/iX47g8J2/hS80uaeCSZZ5rhJF+QZIwB3Fd38Z7P7f8AAzxpbYyTpU7D6qu4fyqbSpz SkrMeklofm1nC55xXr37Mv/Jxei/9ed3/AOiq8cQkoCG6gGvYv2ZM/wDDROi5H/Lnd/8Aoq vq8c/9mkeTh1aqj7P+LX/JFvGf/YJuf/RZr8ygp8uMf7Ar9NPiz/yRXxl/2CLn/wBFmvzLA JjiGf4BXmZX9r5HTi+h3fwmwPjd4Bz1/tSH/wBCNfpTe/8AIPuf+uTfyNfmx8J1/wCL2eAj 6atCP/HjX6TXv/IPuf8Ark38jXNmWlb5GuF1pn5Vadg3qjuWb+Zr9I/g+xb4H+CiTk/2Rbf +ixX5vaav/EwiyOsjD9TX6OfBclvgT4JLHJ/smD/0EVvmXwU/T9EZ4b4pep8hftRNt/aDvv 8AsHWv8nr6C/ZQOfglKf8AqLXP8kr59/al5/aBvv8AsH2v8mr6A/ZNH/FjpP8AsLXP/slZ1 /8AcqfqXT/jyPPf2yf+Qp4K/wCud3/OOsr9jpyfiD4qXHH9mxH/AMimtT9sttmpeCWz/wAs 7v8AnHWP+x4//Fy/EqZ66Shx9Jh/jQn/ALC15if8f5Htv7UP/JvOs/8AXxbf+jlr4CtER9W so3UOj3MSspHDAuAQa/QD9p//AJN4149xLbEf9/0r4D0/D6xpoQYY3cIx6/vFqsF/An/XQK y/eRP0u/4VN8MN3/JP/D//AIL4v8K/Oj4jW1tY/FXxZY2VvHa2kGszxwwQqFSNRJgKoHQYr 9TP4q/LH4jt5nxZ8XSA5B1u55/7bGuPC/FL0ZvU2R+o1h/yDrb/AK5J/IV+aPxk/wCS3eO/ +wxJn9K/S6x/5B1r/wBck/kK/NL4x4/4Xb48JOMatKR+lGD/AIgVfhPs79mG0Fr+zr4efGP tD3E/1zM/+Fe0V5t8CrX7F8APBcGMZ01JP++iW/rXI/FL9o7S/hh44PhW58LXmqzC2juTND cJGoDk4XBGe1c1nOWm5peyPdz0r5n/AGyLMy/DHw/fDj7Nq6qT6B4nH8wK7n4P/HLTvi7qW r2Vn4futIk0yOOVvPmWTzA5YcY6Y2/rWL+1na/aPgDczYybXULWb/x/af8A0KnC8ZpNCeqP gIjrk80mcCkJ70V7tzhtcXAIyBX3z+yV/wAkOlP/AFF7n+SV8DAAe2a++P2SDn4FyEf9Ba5 /klcmN+BGlBWkzzn9tX/j88Ef7t3/AO068r/ZjkMX7R3h3b/y0hukP08hv8K9T/bV/wCPzw R/u3f/ALTryn9mVXf9o7w1gfdjuifp5DVzx/3dmz+NH3r8QYlm+F/iqJujaTdD/wAhNX5yf BAY+OngTn/mJwn9DX6P+OyP+FbeKCeANKuv/RLV+cvwSQj44eBD/wBROH+RrKim4Tt2HN2a P00v/wDkG3f/AFyf+Rr8kFGUuc/7X8zX6334/wCJZdf9cn/ka/JRMqs2eQdw/U1eFXM5IVV 2SP0++EZLfBTwYWOT/ZFt/wCixXxX+1aAf2hr7Jx/xL7X+Rr7O+DTFvgZ4JJOSdIt/wD0AV 8Y/tWf8nDXx9NPtf8A0FqzoL94iqnwn0Z+yP8A8kFH/YUuv5rXmf7a3/IU8E/9crv+cdemf sj/APJBF/7Cl1/Na8z/AG1v+Qr4JH/TK7/nHSh/FKfwlT9i1/8AirPGCHqbO3P/AI+1eu/t Y/8AJvd//wBf1r/6MFeN/sWvjx54tj7tp0LY+kh/xr2f9q1A/wCzzqhx9y7tW4/66j/Gif8 AFEtI2PgHTGB1nT/+vqH/ANGLX6596/I3RAT4i0odvtsHH/bRa/XKqxPxIVPY/Kz4nn/i7v jcf9Ri7/8ARjV+kPwtbf8ABzwe2MZ0i14/7ZLX5ufE4A/GDxsCf+Yxd/8Aow1+jfwhk834I eCpM5zpFtyf+uYpVfhiEVqz4t/aZ5/aN18f9O9p/wCiRXf/ALG3/I5eMP8Arxtv/RklcB+0 8PL/AGjNab+/aWh/8hAf0r0H9jT/AJGnxme/2S1/9DkrrlL/AGRIwS/fXPV/2rBn9n2+H/T 9a/8Ao0V85/s3fDPwj8SPEPiO08W2Ut3FY20MkAjuHi2szMCTtIz0FfRn7Vhx+z9fH0vrX/ 0YK8h/Y0cf8Jt4uTubCA/X943+NYU9KEmu5pL+IjW+O/wK+HPgP4QX/iXwzpVzbalbzwIkj 3kkgw0gVhtYkdCa8r/Zu8USeGvjppNu8hW01pG02Zc8FmG6M/g6gf8AAq+pP2pFLfs9awR2 uLUn/v8ALXwb4fvX0zxZoupwybZLW/t5lI6grKprqw69pQmpEVHy1ItH6tyIskbRuMqw2kH uDX5S+INNbR/EniDSOgstQmtwB2CyMB+gFfq5kHpX5lfFaJYfjF4/gUcLrEpH4tn+tY4DWo 15FYj4bnnjLzzj61C8SjJBwTVgqRnPakYB1APGOhruq0kznjIobCrDIyPT1pPMwPUVPJGSx wDUJQE88cV5koOJ0JpjDjBOfxpvO4ZxT1QjqeKO/JyB3AqbMd7AO5ziilCgdzzRRZiNUfKA O1LnnjrTMZyaMYAzX0qZ5+5dumPk2mRn91/WoAfnBHPGafdEfZ7Mnr5Z/maqiQDnFQppFOB duuLh89c5qAnIxTrtx9pY9eB/KoSc1SqC5STdk9OcYqUE7Dxjg1WUkNmpiQUbB/hrSMyJKx +mPwa/5IZ4L/7BMH/oIr4//afXd+0HqXTiwtP/AEFq+v8A4M/8kL8F/wDYKg/9BFfIH7Txx +0FqXIH+gWnX/davn8B/vC+Z6OI/hs8ZuFXEXX7gGafZqwMy56xNT5lBSM8MNvUcd6WzGBc luAIWP6V9PKN1c8lPoffP7M9p9k/Z28OHGDcG4n/AO+pnrwz9smfzfH3hSzPPk6dNIR/vSg f+y19JfBG0+w/AbwXb4wf7Njcj/e+b+tfK/7Wl35vxus7fqLfR4V/FpZD/hXymEjz4lJ9z2 Kz5abOV/ZvuRZ/tFeGiBjzluITjp80Lf4V98+MLT7f4E8QWOM/aNOuIsfWNhX54/Bmf7L8e PBVwDgHUliP/A1Zf61+ktxEs9tLA33ZEKH8Ritcxhy1/kRhnemfkvA2bWME5IQfyr2j9mM5 /aJ0Xgf8ed3/AOiq8ils3t554QOYpXjI91Yj+lev/syoV/aI0QnH/Hpd/wDoqvbxUX9Ub8l +hx0mvb2Ps34s/wDJFvGQ/wCoRc/+izX5nquYYm6DaBX6YfFj/ki3jL/sEXP/AKLNfmnEuI kx/dFcWTRvz/I0xrtyna/Cb/ktXgXjpq8P8zX6TXv/ACD7n/rk38jX5u/CcEfGnwP0/wCQx D/M1+kV7/yD7n/rk38q5s2Vq/yNsG/3Z+Vmmc6lCP8Apqf5mv0a+C/HwJ8FD/qFQf8AoNfn NpwAvIsf89D/AOhV+jPwY/5IV4K/7BUH/oNa5n/Dpen6IzwvxSPkX9qJd37QN9/2DrX+TV7 /APsm/wDJDZD/ANRa5/8AZa8E/adP/GQOoDH/ADDrT+TV75+yeMfA+Uf9Ra6/9lrKv/uVP1 NKf8eR5v8AtnDOo+CB/sXf846579j6fZ8W9ahJ/wBbo5/SZP8AGuj/AGzRnUfBX/XO7/nHX nn7L2orpv7QGnQyPtXULO5tRk8FtokA/wDHDRGN8E2u42/3yPqb9pS1e6/Z18UhBkxJDKfo syE/pX5/aBby3PizRbaJcyTahboo7kmVcCv1H8T6DaeKfCeq+HL8ZtdStpLaQ45UMuMj3B5 /CvlH4V/sz+MdC+LVhq/jAWY0bQ5/tEEsMwc3si/6sheqjOGOfTFc2HrxhTnF9TSpBylFn2 J/FX5WeNpBc/EXxNcKciTV7lgfX981fqZe3SWWn3N7MwWO3iaViegCgkn9K/J+7na9mnvn6 zztMc/7blv61eBhzOb7IVd2S9T9YLD/AJBtr/1yT+Qr8z/jPx8bPHx641OY/oK/TCx/5Btp /wBck/kK/NP4wxed8dPHEI5aXWJI8fXaP61jhPjb8mOt8K9T9D/AFmth8MvC9kBt8nSrZMf SJa+E/wBp24N1+0TroByILe1h+mIgf/Zq/QfT7cWulWlso2iKFIwPTCgf0r83vjtObv8AaD 8ZzE5C3qxD/gESL/SqwUeaqOs7QPTf2OLjZ8T/ABHbE/67SVf8VmH/AMVX0L+0fZ/bf2dfF i4yYYI5x/wGVD/LNfMP7Jtx5Hx3MH3Rc6VcL9SGRv6V9ffGCy+3/BHxna4yW0m4YD3VCw/l U4pctdhSd4I/L8k80JknrTgoZFPqM0JgNk4P0r1Enc52x68DoDmvvX9kf/khUn/YXuf/AGS vgoDJ4I9cZr70/ZFBHwJkz/0F7n+SVz45fu0VR+JnnX7awJvfBAH927/9p1w/7I+kTXvx0f UQpMOmabNIzDoC5VFH45b8q+pPjB8E7H4vT6NLe+ILnSf7LEoUQQrJ5m/bnO48fdra+GHwn 8MfCrRrix0FZp7m7YPdXtyQZZyOg4ACqMnAHrXB7VKlydTp5feuXfindLZfB3xhcu20JpNz z9YyP61+fPwW4+OHgZfTVIR+hr7Z/aT1lNJ/Z78SDdiS+WOxjHqZJFB/8dDV8T/BhQvx18E Y6f2rEP5104aP7mpIyqfHFH6X3/8AyDbr/rk/8jX5L7MK/uW/ma/We/8A+Qbdf9cn/ka/Jz dugcemf5mqy6PM5ehGIdkj9MPg1x8C/BX/AGCbf/0AV8aftVLu/aE1Dt/xL7X/ANBavsv4N f8AJC/BX/YJt/8A0AV8b/tUc/tC6h6/YLX/ANBaubDRvWsa1H7h9Dfsj/8AJBB/2FLr+a15 p+2r/wAhXwT/ANcrv+cdemfskDHwFA/6il1/Na80/bUONW8E/wDXK7/nHUR0q/Mt/CYP7Gc 2z4p+IoD/AMtNIB/KZf8AGvoL9pu0e6/Zx8TFBuMHkTH6LMmf0r5g/ZKv1s/j4lqWAF/plx CM9yu1/wCSmvunxZ4etPFvgvWPDV6cW+p2slszY+7uXAb8Dg/hRW0qNhHWJ+WnhO2e88c+H 7JFJafUrZAB15lWv1mr41+Dv7M/jHw78XbXX/GUdpHpmiSma3eGYP8AbJRkRsFHKqM7jnB4 Ar7J7CitNTaaCKsj8rviao/4XD40OM51m7/9Gmv0L+Bk32j4AeCJPTTIl/IY/pX57fEv/ks PjMg4/wCJ1df+jTX3Z+zNqC6h+zr4aUNl7Tz7VvYrK2P0Iq63wRFB6s+Yv2sLZ7f4/TTMuF utMtpFPrjep/lXoH7F9szXXjW+wdoFpDu7Z/eNiu1/aT+C+vfEX+x/EPhKGG51awRrWa2kk ERmhJ3Aqx4yrZ69Qa7T4DfDC6+F/wAOf7O1Von1rUJzd3xiO5UYgBYwe+1R19Sal1F7JQFy 2nzGH+1b/wAm/X4/6frT/wBGivFf2OJwnxQ8S23/AD00lXH/AAGYf/FV7V+1bn/hn2/x/wA /1p/6NFfOf7KepCw+PkFq52jUdOuLfk9WXbIB/wCOmqh/Al6il8aPqL9pS0e7/Z08U+WMtB HDPj2WZCf0zX57aTFJda5ptpEu6Wa7hjUDqSZFAx+dfqj4k0K08T+FdU8O6gM2upW0ltJxn AZSM/Udfwr5I+FX7MnjHRPi5Z6t4vS0XRdDuPtMM0Uwc3zr/q8L1UZwxz6Yq8PXVOEk+oTh zSTPsoDGB6DFfmf8VZFn+Mnj2ZOVbWJh+TY/pX6YSSJFE8sjBUQFmJ7Ac1+V2t6i2seI/EG sZyL6+muQR6NKxH6EVrly/et+RniH7pgkZyDwaiZSMYq0EL9CM0pj+XO365r3JQTOFSsyn2 549jURQE9j71b8sYGDkGo2iIPXj1rhqUbm8ZlQxgHIP50gVQecfhVhom3YI3H1FR7ePX3Fc bptGqkQkA8nminFOc0VnYdy2CVANOzuFEoCHb60xSQeORXtJtaM5rJq6LN2f9HtR6R/1NVC PkzirF0SYLY4/wCWeD+ZqM5W0Ukd6wluWtia8AF22PRf5VDuJP8AhVi8OZyPVR/IVXOTjnn HNXGyEOzjmpCSUOPQ1CAWPXHvUnRCBW0btGTP00+DX/JC/Bf/AGCoP/QRXx7+1G239oLURj rYWv8A6Ca2vCH7V2qeE/BWj+GY/BFrdpplqlqJ2v2QybRjdjYcZ+teRfE3x9cfEvx7P4sud Mj0uSa3ig+zxzGUDYCM7iB1z6V42GpVKdZSkjtqyjKDSOeklxHEDkAp/WpoubW6/i/0eT8P lqlKcRW+e6H+dWrVd0cyesTj9K+hU24ux5nLaSP0/wDA1oLD4ceGrIDHkaZbJj3ES18O/tM zfav2iNZQHIt7S1i/8h7iP/Hq7q2/a/1i2s4baP4f2WyGNYx/xMm6AY/5514Z448XXHjvx3 qvi26so7GTUGQm2STzBGFQIBuIGemenevHy/CVYYhSqRsjvxFaDg0mM8CTGw+JnhO86CLV7 Uk+xlUf1r9Pv4q/Ky0ne0vrS+iAMltPHOqk4BKOGAJ7dK+l/wDhr/XmGf8AhX9jj/sJP/8A G66czwdarVUqUb6GWFrwjBqT6nz54qtU0/x54ksmUjyNVu0H085sfpivRf2bcf8ADRGhlen 2W7/9FV5x4k1Z/Efi3V/Ecloto2q3cl21ujFxEWOcAkDPPtWr8P8Axjd/Dzx9ZeLbTTYtSl tYpYvs0kpiDeYu3O4A9PpXp1aNSWB9ml71l+hywqRWI5r6XZ97/Fg/8WW8Zf8AYIuf/RZr8 14wFjQ9gB/KvojxT+1HrXifwfq/hyXwTZ2i6naSWrTC/ZzHvXG4DYM4z6188kbUVeTgAfWu PKcNVoc/tY2vY2xdWE7crudp8KSp+NngjH/QYg/ma/SG9/5B9z/1yb+Vfl74Y12Xwv4y0bx JDardyaVdpdLA77BJt/hLYOPrivoOb9sLW5YJIT8P7MB1Kk/2i3GRj/nnXLmmGrVa3NCN1Y 2wtSEYWbPmrTz/AKfFj/nof51+jfwWYN8CfBRHT+y4R/47X5xWJ23kJ7+Zk/nXvfgv9pzWP A/grS/CUfg611BNMiMC3L3zRmQbiQdoQ44OOvanjqFSrCmoRu0icPUhGUm2Z/7U0LR/HySQ jCzaVbMD64aQf0r3f9k7/kh8n/YWuv8A2Wvlb4qfE2b4qeJrHXbjQYdGntbU2rLFcGYSjcW B5UYxkj8a6r4XftA6l8MfBr+GbXwra6pGbqW6E8t40Ry+OMBD0xWdXD1ZYSFNR1TKhVgq0p X0Z3f7ZQJ1PwUB/wA87v8AnHXzh4U16fwp400bxPbqWfSruO5Kjq6g/Ov4qWFdn8Xvi/e/F m70aW60GHSP7LWVQIrkzebv2+qjGNv615xCu5gMbia6sHRfsHSqK17mdeoudTiz9VtL1Kz1 nS7XVdOnWeyvIVnglU5DowyD+Rq5gCvgz4OfHzU/hzaf8I9rFlNrPhsMWhWFgJ7LJyQmcBk zztPTnB7V7ne/tYfDiLT2l06x1vULrHyW32QRZPoWZsD9a8GphK1OXLy3O+NaEle50n7Qvj OPwl8G9UhjmC6jrSnTbRAeSXGHbHoqbj+XrX58vbeVC5AG1MKD+IHFeheO/HXiL4m+KW13W mWFYAY7OxjJMdpHn7oz1cnqx649MCsCfTi+mNhkZyd2CDnd/hXuYTCulRlzbs4K1XnmrbI/ Tax/5Btr/wBck/kK/Orx7a/bv2oNbsthb7R4oSL65lTivaY/2qfEVtZxr/wgenlERVB/tJw TgY6eXXgOo+LriX4tj4hT6XGZjq66sbHzDsLBg3l78Z7DnFeZh8NVi5Nx6M66lWDS16n6Zn rX5d/E27+3fGHxnd5zv1i5x9A5A/lX0AP2ydZxk/D6zB/7CTf/ABuvmDVb6TVdbv8AVpUCS 3tzLcsqnIUu5bGe+M4qsJh6tOfNJWIr1IyjZM9W/ZtuBZ/tGeHFzjz4LqE+5MLN/SvvXxTa /b/BeuWRGRcWE8WP96Nh/WvzK8D+LrjwR8QdH8XwWS30mmyM/wBnaTYJMoyEZwccN6V9BSf tk6xNC8T/AA9syrqVb/iZN0I/651GKo1J1eaKLpVIxjZs+U4QRBGG67QKkZckAVIQGdjjaG YkD0yelATPHpXqxg7K5xOeugxByM9a+8/2SOPgXL/2F7n+SV8IBSeB617h8Lf2gtT+Fvgpv DNr4Ut9WiN1JdC4kvGiOXxxgIemPWsMbQnOmlBXNqM4qT5mff46UhOK+Of+Gyta/wCifWf/ AIMm/wDjdYniD9rbx5qmmzWej6JpmhySDaLpXe4kQf7O4BQfcg4rylgq7+ydft6fc1P2uvH kGp6zpXgDTphIumt9tvyhyFlZcRxn3Cksf94V4x8Gz/xfXwQMc/2rF/WuOuZ7m6upry7nku bidzJLNKxZ5GJyWYnqTWr4S16Xwp400bxTDaJdyaXdLcrA77BIVzxkA46+le3HCyp4d01q7 HE6ylUUnsfqPf8A/INuv+uT/wDoJr8mvLOx+Tzn+Zr6lm/bE1ue2lh/4V9ZgSIVz/aTcZGP +edfMqQt5XJAPU1z5dhqtNyc420LxNWDSsz9Jfgw6v8AArwUynI/smAfkgr5B/ast2T4/wA sh4Eul2zL74Lj+lbHgj9p3WPBXgTSPCcfg60v00yAW63D3zRmQAnBK7Djr615x8WPiXN8Vf E9jr8+gQ6PPa2v2R1juDMJRvLKSSoxjJH41zYfC1oVlKUdDSpVhKDSZ9X/ALJX/JBxn/oKX X81rzP9tQf8TbwR3/dXf8464r4WftC6l8MPBB8L23hS21SMXUtz58l40R+cjjaEPTHrXO/G H4t3vxbn0W6u9Ag0gaYs0aiO5Mxk37T3UYxt/Ws1hqirXa0uU6sOW1zlPhb4lTwh8XfC/iK Vilva3yLcNnGInzG5/Jia/UoFWUFSCpGQR3r8i3iV1wenevrL4SftSaXovhK08OfEKC+aWw jENvqVrH53nRrwokXOQwHGRnOKWKoSvzJDo1FazPrq8u7XT7OW8vJ0gtoVLySOcBQO5qwDl QR3r4b+Nv7SUHjfTYPDPgu0uoNH86Oa9uLoeW92EYMIgoJKpkck8njitn/htLV8/wDJPLT/ AMGTf/G64/YztexvzLufPPxNI/4XB4zx1/tq7/8ARpr6l/Yz8Tx3HhjxF4PllHn2V0t/Cme THIArY+jKP++hXyL4k1d/Efi3WPEMlsLZ9TvJbtoVbcIy7FtoPfGeuK1Ph5461n4beOrPxV o22SSHMc1u5wlzE33oz+QIPYgGuqcL00upkpJSP1SxkYNVvttsNQ/s4TJ9qEfneVn5vLzt3 Y9M8V8+L+1/8MToQvGstbXUNmTY/ZgTv/u+ZnbjPf8ASvC9D/ac8Q6X8TfEfje+0CHU31aC K1gtDdGJbKGNmKoCFO77xJPGTk1yKnN7I1ckfRv7V3/Jvl//ANf1r/6MFfEHgXxK/hL4gaD 4niy/9l3SXEgA5aPOJF/FC1epfFD9pLUPib4Cn8KXXhCDTIppopjcR3plI2MGxtKDr9a8Ps 8NcDnHB4/A12UINRcZdTCclzJo/WewvbbU9PttQs5lmtbmNZoZEOQ6MMgj8DVnA618F/BX9 o67+Hulx+F/E9ncat4fiP8Ao0kBzPZgnJUAnDp6DII7cV7reftafCmCwaa2bWbyfHy26WJR ifTcxAH51ySpTi7WN+ZdzsPjt41i8FfBnXL5ZQl9exGwslzy0soK5H0Xc34V+clqfKgljx8 oQCu9+K/xY134q+JI7+/jFjpdkGWx05H3CIHqzH+Jz3PpwK4GPmCQ+wH0r2sHRdON5bs4K9 RSdkO28hwOG6U4vlG443cCokz/AEqYANC2M5z2r0LHIyLbgFVPPYU0qV+YgY9PWmfOrkHnt mguQvXnvWTfQ0BhyBuH8sUxo2IyowO9BzwxI/OkLEfeHWud2NVciaI5P170Upcc4aisnGJW pauI8lSR26VAU2j+VaFymZSFPTpmqmOoI6mvVqQ1uc0J6CTZ8i3BHIQ/zNEo/wBAHy/xf0q eZP3UJP8AdP8AOkf/AJBoPUeYRj8K5ZR0NVLUhvD/AKUOf4F/lUODnGalvFP2gZ7xr/IVX5 BGDmsrGjJkGelOAJGTQMEZA4p2QSM8mumJgyN85BA4HWkI3HvmpWwBkVG3J64qZrUaZZl/1 UGeRs/rV7TjmSQDp5TfhxVGUEwwY67On4mrWmkiWX/ri/8AKtIabES3IVc56cHrT93JOAM1 ErY4NPXAYnt711wZk0WUJK89qnjyGBquh9+P5VYRvl5//XXbTkc8h+cA4zikJyRg4zTuSmR yKjHTCjn61vdWIsIflY55981EcB+c4HSnZPKkY5oK5wG/D2qWUhhAPfFNYADnmlbK8YGaYO cc9e1YSLJbTi6i/wB4fzouf+Ph8DPJpbZT9qjHfeP506cHzZGA6Ng1IalRyAwKikflcd+2K Cfn+YcVJJEEUk5PoR/WsWmzRFRQztyOnerCYBxn86FHzELzj9aTBdhtwCeOaydolN30JQWV w6HGKnhVGk3tGSp7Dgj6Gq0UUjuoY7c88iuhtbGV7yKKIKxZFbKcgZ9aXMt2ChfYbZKjuxi DIpbI+XOR7/SumhtHXTfMnjBycgnv6VG1lZ6S+5wsRMY34OSxz+grLv8AxJNeXSxWkSpBHw DnqPeuerV01OiFNPREn2dy6o7lXb73fHtUsPhq5vWIt7KW57cAnHrgDp+ddt8O9GtdSlW/1 VVeIMdsRGRxXvNncafCqpFbxRRgYG0AY/CvArZhyysketTwXMrt6HyFqvgjXNPTL6NdbSMg qhYY/DpXOzWkil/NieN8cKVxX3UJrSbO3H5ZrG1fwfoGtWrrf6dbNkYzswfzrSnnSWlSJlU y2W8ZHw55YDEE/pTHJTpX0D4p+CEBSSbw/deUwOfIm5X8D2/GvFdb8Panod21pqls8Mo6Z6 H6GvXoVqVdXps4Z0p0376MbcakwQBg9ajKMh5oDlRgjmtdnqS1fYnDEdqlRh0PQ1WWT5sEc HtVtFVjxwf0raOuxhJNbjTHzx9aXkp9O1PCkfKMj3pG+RuB+FapWM7sQBWXBoC4OOtA+XoB zzUgbJ3Y5rZWE9BNuO+BUgGQcUx8tkA4HXpSK+1MH86TAeQg5Iz70woCcL6ZpQwdSoNGCcZ UD3pWuJXREYlJ4JH1pXH+i/d/jP8AIVOYsLwM96dIn+iLxn5z9egrKcLlKRnBDmjYvcf1FW QvH3Qfamspxxnn8KwdLQtTKhjB5BwBURjYHtVtkOORmomUHtXLOijojMrHIPNJ9TVgw7vu5 pjJz68elcrptGqmmQkY5HH0oXqTT3VsYAxSBfpmsnGzLTuOx3qW0H+l8H+E/wAqhG4dqs2R H2xPfP8AKrJuRoSY8Zz7GgBRkZOaYuQMEc56+lLuPQ1alYVrkykYz1xUsJxFKMZAXofrVdT xxU6bvLkxx8v9a6oy0MGrMFwGy3AP6VMMrbv83Rhg1ErHbzgHoM1IpDWsmOxFbqSIZFkHhl Lcc+3uKiePkBDk46YxigEbj3qZRuXdjipspFXsVGAycgg96jIOwc81oNFGyZBOTzyKiMK4y pwevNYyoMuNQp4z259qKt/Z129DRWfsGV7RFxwxIPXiq0ijPFXiFMZABz71XdDjtXqyXQ4o uxHM4aKEY6KR+tRuc2HH/PY8fhTplPygcbRimtxpy9/3nP5V507p2OuFmR3RJePPOUXn8Kg yasXXSDH/ADzFV8H0zWTkzVaD0J+tSDrnHNNjTqT/APXpxJA963TaVzJ7jmOV98UzbnmkQk 8VJj1P5078xL0HyErFAc9F/qas6ed87gnrE4/SoJFBjiweNn9TVjTEX7awbp5Un/oJqkmha MqjOODUkZydrce9RKdikcdO9PUqeSa2i2ZssL8rZzUyuCOBj+lVFODjOB71JuI5NbwkZSRf R/lPJokILEg4PaqizD3xTjJldwPPeuhVDLlY/PPNP3bskVBu5ycZHQU6NjuyDn1yKtTuDQj lg22mBDu61adUyGJyD6dqjYEcqPxzQ1caegkKlZVJ7HNFxvEztnG481KhBOOmaR8yZUjngV FlbQLlDB35PWpUbCjJLA8EGrkdhKW3eU/A67aPskgLbonx/exjFYNNF81yCPykZi7Mo7bRz mpLGGGS4KXAOXGFwccnvU1vHGxVriIN5Y5PTP19frVm2tGmnE7I5U/dBGMj19hWE3Y1jFlk 6XLbyBZNrbRknPyj2FadrfjTpD9lhUsvzyyH2rPZVCP5Q/dgZLZ+8aqWnmzaZcZPVlY8dcn p+HJrB3e50NKK0Ld7cySiSbzDLPO+0fX/AAGT+VY0Cp9pOXwhBOfp0qzcSvb2JQKCQ7qznq EB6D6+tYdzdSS3Ufl7URsAbewrz8VOyaTOiitmz3HwZr2bC3gyFZBgKK7mLVmO3OWPscV4v 4WZcJA+SFw24cEfjXp9kISVVJCmf0r56stWe9Tfuqx6BbanaWlstxeTeVGeg6lqx9b+IRt4 mbT9ImnA/wCWjEAEfSuSlu1lu/NkkYxRnEaHnPuaiuxcX8bLCy7T3JrNU4r4inKT2Etvit9 rvPs2p2/2VicL/EM+h9K1dWh0vxNpzW95AkoI+U91Psa8+1LTbmy/eSRiRBxv25x+NX9I1y e3VWjTdjHB5rdWp2nT0aJcOZOM9UeZa/4efTbyVITvhRiMHqKxGt5MA+UcHvivp+x1Kz1Un +0tFtJW7NJGDmm3dl4cmkxJ4esRnjKqVr1IZtZWqRuzzZZZK94M+XTGw/hPFTQOQ2CMd8V9 Dalo3gi2jMk2gQOcdAzAn9a8q8X6PpcVrHq+j2xtIZJNjQ7twU47Zr0MLmNOtNQSabOTEYG rSg5SascuWVlJzx61E+WHtUSykA4/ip2/kAjAr12zzLWELYwecmlRzuwOKR+mQwNMzwc//q pJjtcnLce9JwVPaoxnHJp38Ix2q+YVrDQWU5qYEEgNURGTnPP0oHOccgetCY9y6jbV+9kGp iM24IP8R/kKqRMu0Ieo6Ed6s5K2gJPO89PpVXM2hu1XO3BGe9QtF3Ck/jUu8ucdMU7PsRRZ CTsVWTKfN8pqAxkDOMj61bdDyeTmozHxgLzispQuUpWIA2FwVAI6H0qLBJJxVgq2MYwe5pg UB+c1zSpmykQlM+1MI2kDjpVl0yDjioCmFyOa55wNoTG4xUlqP9MQ/X+VMCHZu5/GpbRG+1 ITnGTz+FYOJXMVieBjimA/jUjjnHXFN2ZB9BUtGg3cVbrgVchk8xZB6JVNkye2KmgDKkqg/ wANTGTQSSY/cRUsWRp9yc9Nv86gUnGCcirMJUWV0MEg7cg/WunmuZJWKgOR6VOhYcZIH6VB weE/WpQ4xgghq0jK3UiSuS7yFw3/AOul4xntVfcxwOcD1qTHPBxXQp3IaJC/G3HHUUVWfIJ 60UnOwcpqNygxznrUWAflHWnjdGSOtNPJ3Z6Gu23U5kQPTHB+xAYx8/8ASrDAnOWGT6UjJi 1wefm/pWFWHNsbRlYp3CkiE+kYqIKauzoP3X+4Ki8vArj9izo9otiMd+aQ808x+xpNuAc1X JLZkXXQYBt6GndccgikoAwfWpWg9yVvuIB2FXNMUtfD02P/AOgmqoPy9+KuaYGF+pweUf8A H5TWqM2UWX5QaQHjJ61IyvjB6+9RrwcYyPeqaswTJOW+Y07ceR0pgbB+nanswK5HerJaHLj A5IHrT8MB1JBqFWIwvan+Z3J69qqMiLDsjHBOfXFSRtzxj8ah83PGR+VKjEHgVtGSuJq5aV 2U44PvSlgFwRuBH5VFuPXHNKwbqAc1vczsKh2nAqzHt/jBJOORVJSc5wT75q9ZTzM/loFYH ruAOam+o7G1a24+wSskzF89ASCP8arbvLDHzDI2fmjkGQ30HrU1mr4fziEiHG48/hx/OtO2 0w3Ukc21MNjcDx+PHsKmpNGkIN6mPaWWFNxKyjJ4Trj61tQW37syyHCNnCjjdjH9at+TEbr YBujhUY4xuYnAH61WvpG/tIREnCM6HHYZ/wAa4/U6k7KyMe7mKmSJB5YMe6NRwDzzVC0mMK MrqShUMdvB/wA81LeybXtFOCyiSLPqAzc0umwxNbI8wzGrRFyT0HQ/zrDmCzbuht9Fb39lO bO4DnYd0ZGCp/wrmbNG+1wo2Bt7npWzZDZ4kaBSRGt00JP+ycisKaV4tS3RDJRivP1ry8RO MmpHXTvblPRfDzYl5OBnHXmurXUzH/HnHFeb6Net/aMcjts3HLFvu5rtkt3kQMTuB6ba8Wv 8TZ61F3jYuSXkknyo2MmrS6itlbmSZ9qKMlifu/SoLTTZGYFgQK1JvCdtqihLx5PKbBKIev 19qy5l1OjlfQ4O41/XvFt39k0u5ay0xDgFRgy+pPtXd+EPCOqWFv5l5GbuN23bypBx6V2Wh +EdFshEVtwiD1FehJeadFbLEuwIOFAFTKqmrRKjScdzhbnRnitw8ELISOnpXH3eryaZfbbh Q56KrDAJr1+5vI5DgAFcYAriPEfhyLWVJRMc8EHkVinfc6NmeR+OdU1C/FnBaFkN0SHKD7o Hb2rnfESy2Gk2GlnfjaZWDcgnoK9Tj8GTaWvnXErSc8AnOKq65pWgXNiqaskrTEfu2gIDr+ J4xXo4OvCjUUnqcuLozrU3TgeD4AAJHNL6Gug1rQ4LMtJZTmaEcMHI3L6ZxxiudfKtgA8V9 XSrRqR5ony9SlOnLkmrMfuB+tJhh3+Wo+q5yc0ueMNnNac6ZnyjhkDnNAcHOeDTc4+bOaa7 DnH6Uc9hcpOCM9c1IB3B+tUw3HXFSpL/AAk4q1UQnF9CZsjBzxVhZAbXg/x9/pVRXyD3qdf ltevG/r+FXfUi2hLk8gk/WlBzwQ3sQajByODnjODS5ORkjB7VqmZtEmNowSfWkJy3TaSe1N GQc54HrS8MmQQD7VQg+UyKD19aCqE5ZDzxx3pqrJkFQD6e9KGk3YxjPNRJIokMMe07D+FQN bjkEEeuO9ORsDGevalaRsHBHT9azlG5SbRXdFCjHQ9zT7f/AF6AE45qRcPHzgipoIozKu3q a53C5anqZbpgse+elRBj0x+Fa5tFJIT5W9CapyWrByCpH0rlnSl0NY1OhUwM4bj2NSJHjd7 jFG1lJUru+tW0hLKCnSojTbKlO2xUVCOKtRIfsV2fZf51IbYlcjAJPQU6MFLG7Unnav8AOt ZU7CUrmU3tnNNG7rj9atGIsgOMZphi8visvZyK50RZPepA4xycGgAZweRSCEEZya1ipLYlu IjMDRSmHiirtIV4mpncTngiomV1YcZqWYmOUqv8J/OmGTewyMe9ehzdDkS6jADkgdakK7oM 5xzSJtDHPB7se1P6R4zwe/rS3HcHjDIh/wBmo2i28DFWHBCReu2m9Tyfz61cUmTKTuQeUec 49qJIRgc4NW1wEzwTTXAbkjketa8isJSaM6SAgZ7etReWd2DWiY8qepPpUJTIINc1Simaxq ECgggVo6bkahGCcA7uO3Q1VVSeOoFX7IbbqPbj/IojAObUolCAePc1C45zjmr7IwjztwMY4 qEordePpVyhciMikoy3vT8HJz1qwYABkYqMDJwKycLGnNcjwaXaO7CpihwWC5x1FRBT1yKV mgTGZw3ynFTIW96AnI5FS7QBxirStqKUkAzinjd2OabzgHHFPXBk4yQTiteYyG437FxzV2x RFjIQHeTznv8ASqwGU5BDIe3TFaNhBLNKsMR53AEHsKhya1LiruxtWenPPICrZjXkkHqa3r 1fsFowR8/6KWDLxgscf402xhitNOZyM+WjSnPcdAfxNU7m4P2WVJG+VI9nIzlSxYfpisE29 ZHRboiOK48u8jMe0HzQ3Poq8Cori4EuquoUuyoTz13DH9aq6P5ksrOfnzIvzHnjPWpPD7pN 4iu/OHLQvIoPb5gf6Vle6bKlpY53WiYr6NCcBFbGO5HBP55qzImzwmrqf+PidUH0UZNZmuy l7q1CsPmiU/mST+prX1kCLSYoom+WGPzAex+XGR+Nck23dGsFazMW0kx4jVmycys7fh/+qs cyj+0pZGOTuNdDb20X9l3epyMB5jJDGemGY5Y/gAfzFcrIzJctuGCG5FediFZKx00zptJuE +1mOdVeNwPlb+lehWMMNta+dbaiYosfdk+bFeUW1yAVkCrIMA4NdlpU1rcRlpmbyx/rIz/L 6fzrzamup6NCS2sdlY6hf3IaWyuA0Sjh5cIJT/sj0962NM8Vs37u6jEcuMgg8HHUfWuZGtW 8UXEiKoHAxjH0rLtLwvM98VVo95ZFPcHg1zOzOyPu6pnqcniZjEke4kdRjtUEfiSVZvKOWy cjnpXA3VxIG88O20cEZ6CrdlMzjzS3zHpWaRtfueiw6zLIVy2O/BrZttU3KMyDPvXB2U3zD JJFa0MxBABGKTK5jc1O/haM/Px1yegryiaWTxJr0turtHZoxDyJ1A7DNdpqkEt5AYkcoG7q eRVGDToNMshb2ibVIwzH7zetVGyHGS3ZnuugabbfY7HSYZTjDO67i3qcnmvMPFGlQ2WpCay h8m2nG5UJzsI6gGvVoLLzJwucDOCMda0dV8AQ6vpJRZ1SXGUHUA134SuqM1zPR7nFjYfWIe 6tUfO5GOTyKjZhuroNe8PaloF4bS/t2jYch/4XHqDWGU3cDrX0zakrwd0fMpOLtNEZcE4PF OKAqCMflTXQg8jikJPAB4NKN+o2k9hD9aXgnJFGMnINI3QDPNXcdrE8RLDkdOlWutsR/t5/ SqCE+tWlbMB7YYfyrWMuhjJajwRtIIpFY5+bkCo9zAjFStuBzxzWykzNofv9CakDZUHP5VV LjI/pSxyDBX3rTnFYmMu0g5OB0PpUUkx35B3Cmscgc8+tIED5A6+1TK7Gkh6yAjAP4elPHc cA57moTE6j5hgUZYHJ/Ooux2RYGViOcjj0pYZQsinAb6VFGxZJNx6D8OtOjzuUYB75pJgW0 n3AhiOv5U7f8xIYnPrUClRng4bpUwXJI4OaYrjBFE/1P6UeUYuvC9AamGR0xk9j2qMzcYJD Y70rIOYnT7oVxjI/GmiFWinznBX+tV2lBJOSferULFoXBPBx+FNpPQLspiJAMFfyNMaEFiB kVoNCVTcveoGALDGBjv2p8iJuyn5BDgHGP507yewXv0q9tVhjjHbijyxkZ/SrjBCbZVEIP3 eD3zRVvZhcCitOUz5mVZiG5HXHWqy5XqCRVycHzXXG307VWKkPjOePWueW5qhjHc3BNSKcD YSSM8VA3yk/nxT426Dt3qIy1Ka0Lzk7YMD+D+tIASBtGfrT3ZWiiIAUBcYP1p+07AeueldV PYxluEYHcfUU7ygwB4OeaauTIA4xnirKHAwOnoP8a64ksqshCkHGKg2r1PWtPb5mR2+lMe3 x6EnvVOFzNSKIjGQyVNApF0pA59qkEWGOB+VTwLidXBwKjkNEygQQccj1zUQYhsHHPetEwE 8jbjrjFRCE56DPpihwZKkim5zjOB7imtHxu3dfSrUkQCfd4qHbjCnBqHHuWn2I8qoAIBPSn ZVlIGOe1PaPcMKD70xYiGO7lfaoaHcVIwBzgD6UFePl5qcEYxilJyCevtiiyAqAZOM81LGQ WC7gMHOR9KHUAFgM8VEeJQccHsKhoCyimb5UXZk53en1rqfDlsqSzTTKGLHCk9B2Jrm7OWV ZRHD99zsHHrxzXeWVqYLW4ijwuwxopPfqT/6CKxnZuxvTXUXWxJDHLEsezzW8lQOMKOQawd cBsNHwAxeXJAHpjAH6V1CGC+1Kwik+bCrMR6gg/wD1q5jx5cFtX8liVDsDhf4flA4rGtKyZ tBalvwXFHItvFIeZHaI/wCyxAx+tc5PfzaXrU99j5ozs29NwHykVq+FrtbdzHI5SKRuW7od 2A1Z/jCL/iZ3IdFjkaYsVXoCQCce2a5k7RNGtWjG1lVfUEMZ4C8Y7DOf61p3+oRXGiWm0qJ VOxkPfjt7VQ8l5r3kfdGMfgBU9pZxvYB5jtRUeXLDj5TgZ/OsXpqVu7FXVZVj8P2GnRN9wh 5fZm6D8sVzl0MyBgcsw/PBrVvWkuLVp5ABIrBXwMcg8fpWdNhnXAwQorzq0ubc6YILQkD5u oP6elbNvdNFJuQlduPmHp6Vnw2zrhyB0q4sW6YEBtp5YV589jsgmjZj33UiybmWM8gE549T 9fStZV8uAqp+UDCqP0rLtpVxjGCTk1qQ5bDZyO2a5Xod0dS+MNCY3OAwwas24MMMcYOcDGR VRD2Jzmr8CgsM8e1SbI17EsHTHX1zWqk7K2ARgmsi0ZUlQEng5P0qy8m2Q5Oe1QM2kvPkAG CRTJGeQliOKzop1wdxGRUwuo0G4t+tMll+2XYwfAJ9PWtY6qLeLKMAfSuXbU4VXPmflWfda 1Cqls5PvS3GpWRN4zli1fSJYJlU7RuRz1U+1eJCMhiM9DXo2o6t9qjdQNsaqS1efDBkYjlS SQa+jyi7TizwszSUk0QuMkhqhKgn0q9Iue1VmjHWvoZU+p5EZEC4UkGkIHBPfrUxUEc9aPK J7isuU05iMbdvfPQfSrC4+yt67gaiKbcCpgv+jPx3FJq2wm7jATjpT1Y9yDSKCRgin+WMkV pG7M2yJyOoFNVsN92pih7CmGJweaTTQ01YcckcYqSNB1Oc+tMjU5welWUUhsZ4rVakN2AR4 x8uVPWopIsZwCBVoBh0Ix7UrsxjxxuHfpWjSZmmygoxFLkZwB/OmxygN8v5VaCFoZ8gZ2jn 8aobSGx2rhleLOhWaLazNjJGVzTlnXJ+Y81VH+cUuV6g4qXJ9BpFprjJ4PAqJm3nINVmU5y CM0gdgevNZOq76lqGhPk56Vegl2o+Tk8VRXLLuP5U8HbG5BwcZ/Wt4TM3FmklwCBgnI9aR8 FdxAGfT1rMWc59cVYSYP1chuvPeuiM0zNpkwz1b5gfTtUgcNzyDTPMGMZAzzzTSykcVopIh pljzDt65xxRVYOMYPH1orTmIsS3bgyNg5zySapk5AAAGPerdyq+c+w4Tdx9KgZVbpgHHGel cr1Nyu2SMfnxQCcD+6Kefu4PH9aaVwQBwPT0rJjRaQh0jx2HAqUS4UKy9DniqmSI4sHHXmp kkDLtYfjW9ORnNFqJ1Iy2OOlS7hnKnA9qoHCngnjtipoX55JxXXGZmaEbDs3UVNvGNr/y61 TQqD1APfNT7g2MjntXSpXMpQTJ1SMkbuD6g0iIgkIVR9QahDbWxUqHHA4FWmYTTityYZ5BA Ax0qNoS4yD37Cp4wM9NxPqKmWM4zITjnGKtJHOpNbGXLGcf6v34qqId7Bc8nvityWIIhwc4 9eKpFAGDAcZyD2rOUDenW7ldLXA3A/WpTbdcsN2eOKtwhdudgOO3an4Ro85+b0IqeQHWdzM ksnAyrfhiq4iIbay8jpxW05G3bkg+nrVWQ5HyEk+4qJQRtCo5GZKmzJAGT1qIRFiGHT27VZ YtyWQ+maSNSrDDDHcE4rFxOgvaFaLcanCFyWVtxH0rubzFpdXWAWjS52/XEe3H61keBLaOT xIJJUAhRWzx6An+ldFfW89xqtnpqAHfdiR8D7xZun5CuSf8VI6IO0DDZZLfUdHePJSSPY3q AGIB/DisjxzGJrmOWZsPtByODyOP1Fdfr1nDb+I/JiceXZW6x8dyW/8Ar1xXjQzSawJZGGx 4kCgdABjj69awru6Nqd3K5S0rekULEgM9woI9M9ab4omE2o2z9d0ILkdz0z+VR2u+PSmYH5 /tG0A+uSKg8SjyvEBtcnESrFj0IHP61xSfum6WupXjn2vcDO1l+7685FWtRlaDwe5wP3vlw A+27cf5Csoq73RRT8xCj8+K1fEzQjwzbpCMr5v58DBrOpL3WCWxz91ORpsg6GRlJH0FRx2r eYcnlQpJPbipIoGnuEQgNGAOc/jVq3VLwsTIFd3OcjjAry60ras7aMXKVkRQyIs22ff5IOM qMmta3SG4SaS2EmxCFXcPmNW7XSIJLdJJpkl4zsjBJPpk9q143gsNOWBBHBs+bHGSfeuFu+ x60MPJq72MAKqk54NaVpMFwvbsazNTu4JpkubfKK+flPqODz+v41BFdnPJoaujC6i3Y6yN8 8g7quRT9Axwa5eG+96trf8Ay/eP0rJxZr7Q6eO6CkYbOO9TS3imQYbkgVyv20tgkn0HNTya gGKlC33RkH1pWsCldm5LehVPzciqEuqtghTn3rLkuJG6vhSO9V2fI4z9aErlN9i5LqUjcEl vpVWW6llYDJwOeTTVTJIHUck+lZ97cq2YYeV7n1rsw2GlWlyxOSviFSV5C3uoK1n9mtyC7t mRgDnHYZrOSMklui9qlSEAfMefSlZwMLX2OGwiw8LHzVbEOrLUiOO3NNwpBzwfSnjbsJJ/A UwAAk/oa67GRAy9qXAA61ZELHHAOewqX/W2XkuAHiYsjeqnqP5VEoMtST0M8FasIu63Iz0N RtH82KlUfuyMYrFRYNhEmMjPFTpwMFc+x5ohCgncM5qZU7g1vGOhi3dkZRT1XB7U3yTuJyM 1MFO7B4z3pVBOcsOnem0FyuI3VcZGfbmkZXxhuKnYADLDr6GmEnHrUgNUleQcj3qJ2JYc5p 7YHJU1GSR3IqXcCe2I2zBh8u3v9aqyRgmrERAilxk/J3+tRGTjBXmszWz0K7LjpUefapWIN IqZ4Ga5pRu7I0i+5Gd30pyIT1YVOsBP8OKmEGO1JUhuoVlRwOOlPUMI5A2Pu/1q0Iio+4OK UJkcp14rRUiOczwvB4pwBq4IBznj8c03ywrcg49cVqqZPOV+2M/iaaWGeCQfarZCZ6UwxA8 hfxrTkuLmIN2R82W96Kk8r/8AXRRysd0XrjLkuRtz6VWdNycduuKtXIIdhgiqxOBkd+tE46 ii2yo2d2Gphc96mkwRkcnuaYI+DnGa5JJ9DRNDy+6CPC5ODn86aGKjGeM0/YRFGR05poXcV DdzTg2KSJ1bIDKcmpY8ZZun1FV1AHBPuMU/ODjNdMXYhouby3K4BH41bgZWBViCCOnes0Pt wBxU0bHqCM+9dEZ2M7XNNEX7yttNPBBYpuGB+BrNE8keBk49fWn/AGndyT8461oqiuZOF9G zQDgYI7dcDFWYpF2g7twznH1rEE5Y8ZyO/pVuKYK2QOnWt4zuc86NtjRkAQdSQDgg0jKu4F GDI3tULS7yQefeiOcbCGOfT2rXmRz+zki2sKFh/CMjvRJGqytjgdsinQzExfK6jHUGns4lA Xgr+tPlvqSUiAx9RnkHqaaVUgjbz7ip2QZLAcegphQtj86XKCm0UnjxkAjPoagC8jeoyD6d a03jVhhjkCq5i8v50IPepcDphWvudZ4VVUcyjKhmEWcd2wK7jTrcx+LbaacLxfOy59A2B/W uO0IFdJgmVBuWeJ8Z68mu11GUQ66MnZ5FwCcdskE/zrxqt1NnrU3eKOHuZje3V42f3kl2CW Ppvb/61cn4ycDX7m3jBKxkJ09MEEfrXeQ6ekfiTUo34RHDn6Byf8K4jWI0u/GIO/CzqrEEc da5Jps6FKzKlovnXk0ZH7uJowuB1ZSGP8zWZ4mPmeI7udc4acsOexNaWkKX1a/ty2CZPMB9 w20/zql4nTGoO6rtEi7vxH+TUTSaKW5k3kptLhJMZBIz+ArWuUF/4NU7h5kUiHHfA4P81NZ N6vnW8LjHQEfyNbWiSR/2EsuxZCh8qZWOAVIIxXE9ZNPqbbI5eOeSK8GBgAEgds1WtNSnsJ gYyp2kggjIxV7ULIW147RbmjLbkPceoPv/ADrBlAErAE4zXnVk9pHRTk4PmidKPE90sKxIQ o77eKjluJZxvZmORnnvWEjE88YxWzZMJIwpPQd+1YKKR1e3qT0kzWubG2XQoLmIfvRJtY7s 7gR6VnqsoAyAM8jmr5s7kWaM9u4jZiEnOdr+w+lLHZkL3qboIQa6ldA3AJzj1q2m4Y7VIkI QjccVNsXjBGf51NzTlYkakfNzTwCW7ZpVP90cetPWNt/HSpNI6AQSAMZp6Qsy5IyPWr0NqH OTxjrVtLXacYwopG1la5j3bfZ7XA/1kvAHtWMUwcd607xzNeM5HAO0D0AqvIARuVee9ff5f glQopvd6nx+Mre0q+RUfcCRVYqxc4ycVf8AKkfkLnFSQ2btF5o2nDY256V3zhc5FJIzXgeN trDDYBqWFNm4FAxIxyM4rY+xbwN4PyrjJp7ac0RQuMIfvUlTaJdZFGBQqu3boOKSSBQVYcH 29KuG1dFBQ8elMaNw/l/ewcAgda15LojnRnSWu3kDg1GIwBgVreQ7oN3yrnioms2WQo3B6g 4rN07DVS5UWPn6VOIiDtOBxml2EA+tKoL8k4AHWnyFRd2O8p8ZI4HAyM1XdWDEZIOKuo25C GJ46EGonRSCPWs5U7lKRSb5RwM03e2MFfxFWvLABwc47U0ZUDHGetYSptFXKpUk/wCNNKEn t+NW2UN2/Kk8ong5H4VPIwTIYkJSU4xhf61EV7Z59fStOGEeTKpAJx/Wqxj6jbUcjZfNsUj H1yMn1qSNAACVHFWjECvIxQIuOOB6mkqYc1xyxBgCGDfhThbkjp+VMQsCML071ZWTOPmFaW QIYkRHRckjpUirg5KjH0qQYzw1KAByD+VFkXYrFFCn5Me9NaPGBgGrBDbiASfwobG0gjk1S RDRU8o8/Lz34qFoyOg49avLt6DoaY43ck596diTPKgDnNFW3iB+7RRcLFu8i3HzAMMvUVmS ICSAOev0rdZo/mQ4PGP/AK9U5bRVG4ENnp2oqw1CnLmVzHaNgM7Tg9TUe3ccLk4Ga0yjISA SRUAiy5P3a43A2uVHJCoh9M5pEVtvBzUssZGAaRcjPYVnazHuhw27ADyRzSlsHI/Km+pX8K bz1NaJ2JJgcjjinL0xUKcfT0qUHjgYrVamT0FIZupwKapKk/lT1PY5IoIDNxVCQBtrjHOf0 qzGeh7HiqrAhgpPy1Nu2YOc8+tOM7MrlRfzuwp/nTlO7JxwfTtUKMrEP0qUMPM3MOT0wMVu pkuCZMjtF84YED1q0J1ccDAPPHY1DDiSXyVQKJAV9Rn1pi8EgjpxiuinUvoclWlZXLazkjY SD6HFOChgxyMjtnrVbaTgqMY7VMjN1GAR7V0Jo45Kwd8McZqGVFzw3zDvUjMWY7+3Q1HkgE DGabFG523gZRcaffwy4McaBgW7YORXV3XlzapfzuN6OyyfXdGGH8qxPhtZmaxu42XD3EvkR +hJwKnllkW3TerI6zLbyZ/2GZP5GvCq61JPse9S0hFF69tkEurTqcPMsaL7sy5Iryy9VptZ E6ceRsfn6jI/DmvWr10eWeHjbBcLuJ68/KM/TArzPVbQ2+rBQBtd3jf6ntWVVaqxtB7lXTo Ugn1K6ZAzIzIMe7Zqv4qgR2lkUBfKn2/gy5/nWtHA4tb4pgo6xyDHXrhhVPxYgWG7BG1llx jHXaOtYNJRb7l/aRwM4eO3EmSQrfhWppsQk0rUY0P+uh8xfZ1O4fyNVUYGB1lIyWIYf3h6/ XFO0qc2d1IByAN231FcMopST6M6E3axBeP50ltfwHCTALIOwYevpWBdxgTPwUJPQ8V1GoWj aVMshjMulX4LIfQ91+o9O4xVebS47iFZYLmO5iIyMMFdfqD1rinDm9ToT6nLKSpGa04JArK yEqR+tI+lsxJilUuvUOCD/wDXqvslhPzKR+Fcji0WtNT2rw7La6rY6RosqrLG0UrfMOku3j H61n6rog02UyRhmtd33m+8v1/wrD8JalDbyaVdSvsEN4iOfQMMZ/MCvoXxJoVlfeHZ0iiLz rGWi2jJI9PfkkVxRblFt92dcZqE12Z4Y1kR8wwUPoOlVpLUBs4UD0rrDaKqojdVAH6VRubN ScrzSUux3Sguhz4tyDjb/hVu3gG4FhmrgtgBnB+npUy24XHNFyFAmt7YbN3fp9KtNCqwyzE 5CITS264AOc1Z1BPL0S5IBJKYqqHv1Yx80Oq+Wm2efMykliMljk0i7Tn5eBzxUhiKqCe9Ed vvcAZOegHc1+t8ttOx+eSknd3L1vA86xi2jLyynaFXrXVf8ISLC1je+1GNLuQZMKpu2exNd BoGiJ4b05b25RG1CYfu0I/1Y9aW1t31zUpY5ZTHZQfNd3B7/wCwvua+Xx+aSpz5KHTqfQ5f lKqQ9pX2fQwLHwzc3aSTvc28NoCP3+Cd59FHrT28LNfXiW9ld/anVedybOM9ev8AOtzUL/z riK2tIgqlvJtoE43en4d81fvJYNIsl0uxmElxIN11dDue+PbsK8/+2cRzXutPI7VkmHUbWd 35nCaroMFjKYU1COeVTtxGhK/Tcev5Vnf2LfRqHktJQB0yvH1rsNNmhubyS/WPda2xKwqf+ WkmPvfQVT1GKdnM7TOXzk/NV088rR1kkyK2RUXaMG0cfJG8DeXPC6gnqVwM1F5LTSJFEcsx 2rvOB+Z6VtXmuwsn2dLd7yX7rgfdX1yaz1+xx4b7FKT/ANNZgv6V6dLPaDi/aqz8jglkGIv +51KghCOySbQeQTn0/wDr0+e1g+yiSM4bdjJq/HqypbGxis9NVC28u+HfP1649qguNXlWwu yl5brJbwmSONY+Cc4H86l8QUFpGLZf+r2Ij705JfiZIQjGOvekMZzyKWylmM/lXfzyON/m/ wB//CtAxFjnAAr28NWhiqaqQPCxKlhqnI9TPWMjJ7UqxA53KPwHSrvlMGPy4HrUqIuM5A/C t3TRzuu30MzyQeiY+opfJC84IJ9DV51Xcfl2nvUbAY/hNYOCRqq99LFeNRslGCDtxVdUG3G 3mrqYXzMDHy1W3DOawtqzti7pDBEvPJA+lOWMMOM49xUiPjkNz9KeWZuSfyppIGyDyCR3FJ 5JBxmphyTn9TUgC5IUHI9aOUXPbcgVGHXgDsKeF/8A15xVjYB94Gl2r6cehNS4h7XsV9jgk kHFBQkYx071aXAUDHekyM4OBRy9Be1v0KTRMhGACKrSIwbPr6VsgBskqPbNMKfMQEBPuKXK CkmZADAHAI57DNFapgJXgA/hRU2HchMP71mzgnmjJIw3SrUkZDsXOccDHeq7RsMOhI+veup q+hyxlYhaMcgY55Ge1VJlHIOFcdumauvxjcMNVWXEnGDuHeuWUDqUropYO3BGe9I8eT0H4V YdG445psaNuwRkjtWMqZSkytsIfinmEt/CTWmsAyoKD1zUwgCrvBHtTjTKZlC3PBUHPf2qZ ITt29SOtakcQ+YsMn1oeFSxCgLnvV8lifdb3MfyeAWzzSiMLjgGugitsQT5UbvL2gn1JFUD aMOAAee1TYrkXcotGCQAMHFN8hlk2uuGFXjDtYjGPrUxUyx4K5dOhPcUh2M4eYoPIx3x1p6 yeYMHII79c1ZMLfd8sE9e9NSP68/3RxVIVrD4coytu+7gj61cuUAuDIh4f5h+NU44SZQQQc c4q6VMkIBABQ459K0jLldyJR5lYSNztwSOaQ/ePP5VGoy5AGKkjOWKs3FdSnc86rScdRjks MkUzdkYq08RC56noKqlTvwByavmIUdPM9R8OM1p4Qs5IHC3SW894me5RlP8hWvqpt5NUvJr dc29/drewg87cjc4/wC+s1yWjambbStGuZADBayS2ky9cxyLg1s6jBd6d4c0bz5N5ila38z 1VgdhrzpwtN3PVpyvFWJb5/J1rUUkJEM5VmOM4BAIP4GsbxbpzRazJBxveNLuMjpkDn8+a0 ryaJIobu5PMqLA3seua0fEJgvtG0XVYwpkgT7NN/uMDj9RXPUubQZyPh23iZ7lbjGJC4GfT HX9KwPGDq8JkyP3sjyED0b/APXW7o04jke6kAMaRqD9d+1h+RrC8Y24WJFC5DHGfocD9MVz 7xNupw1rAZ4JFUEsYvMXHZlPP6VBFJtliuAABnDD29DWxo0JF41vjOWIXHowrMn/ANH8yDg h3JHHpxXl1NLI64HT2dxFLpNxZTLFPbtg+TM3Ei9iG/hdeme4rm7nTI7bd9ml8yJvmCucFP oehNS6XdAWk0T9nUj2ycGonaOO6bdlYXOCB/A1Q2mrlJWdjHl85J/mjHPBx6fSl3usZY/vI 87XUcn2IrYu1WaxeNx++hbCSDgnIyPwIB/EVk2sfnyG2A/fSjEfPDN/SuSasaIIp3ihmszy shV1Prg8H8q+iPAHjRNa8Px2t3OFvbYBHy3JOMBse4xn3FeAXFoiFITvM6ja8ZUgoRnOPUd KvaVc32mXy3FuWjYYzxkEe9czik2kUryPZNVh2axMQcrIxeq7WxKl1x0qlb+IY9VhjaeEx3 AADEchveteAb41YKfw5rkabdkevTb5FzaGDcLslAHH9aiBLH7w4rbvLCWUbooCx9Mc1XGjX S2/mPGsb7s/M2FxVqnJ7IftoLdiQABQTg07X3WLQGBfaWIUe9Sq+kWtqftmqRpcAnaiEMv4 9zVXUdS8M38CwSX00qxjeNg27iPeurCUnCvGU9kzkxVeEqUowerOP8rdtjIbLdCB1/Gu+8J eE4kjXXNcZY7WD5oYjwZW7fUVa+Hvh/SfFniQQwQyJHChmJmO4vg/drY8aPcpdm2KlIYW8s KBgLzivrcdmidNql1Pnsuy3nqr2vQimln165luBKIIB8vmdQi+g96qXeoQWmnCxsIylohJ/ wBqVvUnvXovibwX/Y/gKylsY8oIw0rLyTkck1w3hHTTrXimGwO0MilgD06cV8i+ZNX6n2MJ wab6I5+3lksJhqE6YvXUrFER/qVPUkdjUV1Bd3VuS7+VFIf3sp6j2Uepqx4nt7my8RzpIgI Q98iuu8R6IJfh9pNzYLvQYkkK/wB4jnNQk5N26G86sYKPmcrCYbe1igt1xCgwoPf3NZmuX4 g0+aRfuhSeepNV1u5B+6Ynj9Kk1Kw/tLRJliI8wrwM4qFqznnLVts8+ikk8n5rgRAnJBPU/ SlItSfmmdyfRaBZXanatltxwd3enizvG4LRx8ZxWqwWIqO8YM3/ALSwtOKUpiR/YwS32eUk dNzVN/otwGtI4Y4nuAY1JbGCenP1p0elxkf6TeMG7BVz/WrMWl6ZHETcGdyem0gA+oPHFdk MmxctbWPOr57gldJtso6VcyyatDazKFltgUfI6Y4P9a6Ena20cqM84qjFDbQyiW3hUP8A3i ckD61dyrooIAOccelfY5Zhp4Wk4z3bPhMwxEMRUvT2Qx23xE5+729ar7m4xUxTGdp49ahYk Hp+Veo5Hm2ELfMf1NNcgr/hxRu9aYxHSs3axcb3uEYBEgIYfLVdgFfAdee1WV3EEA9RioXH BzyR+Vcsk7nq05JqxExx0YEflTQ/zAZAGfWlJ3Zwo+mKYH2cHPPp2qDVomDc4PPtU6OuBgf MazzKyH71N81uq5HbNaKSMpRTNQOQeadu4zgc1QR5MctmnPM6r1Jp8yM/ZMsbxnrmlBLHIP SqgkLcYA96eGVepJ+lJ9y1TLq5xyQR9KlDDIJI+gFUY58YBJGKsiVTzuBIqRcjQ/cuDhO/e imK52Y96KktIu3saJMfL+YEA4IwelUjuC/MMf1od2dywfLdfUim7pD1BYV2I8x3vdDZIwyY 7e1V2hB4U4A/WrWAOSCKXZk5xUyjc2hV5VqVPIztwRmpVt06soz3xUwx0xQPWsuQ0VdXJUi GcHHTpTWQE4Cjj3pTIzcEDBpGY4IHIpcvKDnz7AibSVHBbp7VPHbv5vlONrx9QaZbyl5BJs ZlHAwOP/r1rq0M5JLccD5vvZ+tDsxpOOjIxbzQWoZFLb+fT8KotFlypUqw4I/wrpDbwpAqx zF9xwpI4PHWqM9qkaB8fMeTznnvUOncuM7MwmgKuMjJzgUvJYLt29sYzitmSAMBleSBj61V eA7g2Npz6VlyG6ncoSQKvJ6DkYpkkYFtGAD1LHP5CrzLl2+ThhuPPX6U4gO4QAYUcf4VJXN YyY0xMdnJParqBSoyQM9RjvV6OAhN0aqcHa3GPoahjiXzj32feAWqsLmRVEShmOw4FO+z7Z OCCpxg+laJhjkQzAEKRyAORTBAFfIBBHBAPfHWtIpnO9XcrSkLHCrMD15qk3oD81b0FgZTH vjZo8gt8wBx0qtNYRi5aMH5QSFJPT6n6VtFS2sYz5bXJtIQT6Rf2bAhy6yR84ywB4/HFeh2 Uiaz4ajs7lCGeyE8b9dskTnP6GuOXTNyobeQx+cobBOCrA5/nXYacGg8P6VOFLyC6eNtgzh SPm4HY5NYYhWaudOHa6HPa3MLuwt0jxthkBJHYggH9K0pCiaVPblgU+z7sD+8r5/kaik0ia 3uNRt5Iz5DMWhlJG1hmqt/NDCSr39uieUUx5gLckZ4HsK5JNLc60jmtFcG81KwlGd4WReex Iyfw4NSeJoTdWZiz85j3JzyGAyVPvVOKLTrd0lm1UyuismUiPKk5xn2qxcanpcgTd9puGUL 8xwhJHQ/lxXFzRirNm6TZyOjSp/a9pPyMnD4HGQOax76C5kk3xRM4iZtzBSQMnjNdnGdISR zbaJuLMXy8jMcn6VqRXHiEW72umactvby4LqsOd2DkZz1wa8+rKDVmzeKkmefnRtWXRDcx2 MxFy+BhDgBTnr9cflVseG/EOoDzFsDFJjDF+FcepFdy1p4o+zqJJ5IyTlQ7qgH0ApYvC3iG 5h3XV4209Tlj+QrFcstIu5eq30OXi8KaikKx3GoWdpGcBjLKDwP/wBZNSReENEQubrxTbAO B8lvbsxHuCe9drbeD7eFQXLTMeSZCAPyptz4S0nG+RxG3oshFafV3Lcl1PM5KTTPCscnmnU tSupwNpkVApP1OakU6EihINIuLkKc4mm2jPrgVYvdO0q3bZEXLg8M7Aj8azhqMumNvjjERH WSJRIp+o7VnKil0LjUNm21m5iBSx0W1VicgpE0h+laKXvjGdcRWUiAjjbAEH6mqEHxFvora Py4rd16Fol2mtix8Uyatu23ciS943O01xSlKH2TrhFVNLkEegeML4lru6MSH+/P0/BalXwO xGdQ1qNMc45b+ZrdiZbhNskjF8cEk4rPeN/MkiwDxwT1rB4iWyOlYNLdkEHhTwpbEibVXnJ 6iNQKtXEXgvTmQHTLi5cj5SzYBrKdWW4DAYGNpz2qrrsj5tHzwUI/GuvA/v6yhN6GOMpqjS 546nZ+G/G1joOv295Z6PHaQqdshU8lD1Br1rxXoemeIdM/texRZYpFDnb0J7V8xrcYYMMMM cj19q99+DHiq2ubeXw7qTLIEGVVv4lPp9K93F4JUqSlA8XC41yqWvY9U0KNtX8DQWM6b2MA XawznHY15Pb6DNoHxGtS0ZixJhdvGPY17pp9hFotwTbuGtm+dfbPao/FGiWt/wCTqduqefE OTjqOx+tfOtxvy9D2Y1nBt9zxb4heHoru5kvVQHzgTnGMHvTPBMi3/g680e4O428mwZ9Oxr 0e605L/S2R0+ZRna3NcDoNm+kavqEcm1UnIIB6gitFHlqJo3hVU6XJLdHi/iOw/szXpkjXa md2O1Lp065ZAcBug966v4jaW0UrXIAbB/SuEspVSVdxxjBrCtHkmzqT54pkGt2DpIZo1wGO eOxrETjO/k5716BdwR3cDpgHIyMVwtxG0M7JjBUkV9blOL9rT9m90fH5phnTlzrZjVUuxI5 qXYFyDtxnpUaEAYDgknH4VKfkACkGvoFsfPO6eownnIXPpSM5weAMUMrGRh0HvTSuMY60wG h2xwTgcUduetPHHfimHOeGDCpdylZjCD6VExOKmfjjANRN6jFZtnXTigD44pDycBgKidnDd ScdeKZ5n+1u/QiobOnktqOYkHbu4HtTCB14H401pGORtzUTSEnHKipuix8i7xuGR9DTRxx0 pu8joaQsT7GpC5OvT0+tBY/xZamRyHBBI4p5PHBAoC9xM/LwaaM8dfwp8aHlsbgOwOKkKIy kgnPp3oAjDfMAQcnue9SbsJgHFRYIYfoSKQu2eaCkyysgC8n0oqtknJB/OigLl4sEOc7T+l Tody4br6djVEvuA4+bAJqSKXHXr6V2aM86UNC6MfxIcenpSEjOOQPSoWnO3nP5VCZe+TSuZ qi2tC7tz0pCu0ZxxVeKVSOtWQ52jgbT1xT0ZDg4MZyOR0/lR2Jwc9MVKGXHPSnbo3XO32PN LlQlJoba3s9hKHX50z93pj3B7Gu00/WLK6AmubGPUFX7+1QJQPdf6iuLdU24Ug47EZNNgke CUTxSNHIv3XQ4NclXDX96Dsztp4qy5Zq57f4V0rw5qt3O1peQX1pcKVexkAjubU9Mof4l9V PPoapeI/Ac2nXRuNNhmmgQndHjLL7gd64Sw1bTboBtWhlhu1xsvbPCv/wIf1r0jS/EninS5 DptvqOmeJEhIxa3r+XOncbX7/ma85VatCXvI7+WFVXgzj7aEFzPIsflDCSJ06/1/wAKp3lm MmWNCI1ztGOa77xB418JXUZXxH4EvtP1D/ntDKqEfjjDD61yc/jPwzNJhdIvLho8EGe6RFx 26DmumONoyWqMfq9RGVs+23guo0jJKbZNgwDx6dqsWnh1muFkCK4Y4IJ+7Vm+8cWsl0t5p+ hafDcn7x2FkXAwMDgE/hUreLNV1G0g/s3S2sbpIsGW0tsLIemMfw565rB46mtVE1jh5vdk4 8IXkaKZYm2OMoQhIPtmr/8Awg0kNm9w2LdlbDCWVELDjopPPWudkj8datbC3u7u/wDJQkhZ roKoJ696rL4VuA4fUNVtYu+HmMpFYyzHokarCpbs6Ww8NaObkW9/4h02xjdHI3XCMS3YEA8 fX0rJuLfwwJHVNZE6RHAa2t2JYZ98VXXw/wCHogfO1Uvxz5SAZpn2PwjA+fIubg5z80mP5U LFYmbvGL+4l0aEd2bN5eeFdKihKwXVxLModB50cY2D+GQDPUe9UpfFPhq8vjcw+F7CAn5WU s8g56tsXHPsKgXUNDgAFtoNudvTeN1SDxLLCoFvZW1uP9mMCqccbPW34k82GStuRTanrZuJ Y9IslWEnCutkEyPXnpTZLPxhdxDzdQeJeeBIE/RRRN4i1KSNmNwEGOwAr0fTGMfhWzu5LZB MZ4i5IyQGQ8H9Dj3rKphsVo5uxtTrUXpFHlLeHL2Z83Wp8k4JYsxP5mpD4Y0q3iM17fuVUZ Y9MD8K6vVtMkvvDNpcRNiSK5EZI4LDn/CsDxFbr9gaLJCTyqjAHqqjJH41hLCy+1M39sr6I xZ73wZp7iI2tzdybDJk/wB0d+TxUNx4msLGO4a18PwoIo45AXP3t/QcDiuVuomm1u7ZyE3q sZ29gRnA/lWvqdpGljPK64DlGAPaONf8a5Xh47vU3cxW8aau8SvDZWluOASsZOD1xz1NdRo Wk+NddkS4vdR/szTXxh3VUd/90VB4K8PxXdxZyXSLIluvnPGwzukbpn6CvStU1LTtARtZ1a 5V5lXEEHHyD1x61fsIrWxDn2Ems9A8K2C3F6r3Vwwwiu26Rz/T615x4j+KjgvBbSQ2sY48q ABj/wACY9/pXF+L/F+o6/eSsJ2jRztBB5I9B6CuXs9KVyGly+DxxWVXEqn7tNFwouerNnUP GWsXStLbGRV9STk+9ZsPivWC/wC9lRweuV5/nWzFZfJtUYPpWdqOgsyebbgrKOcdM15/1mT e51vDKKvY0rHXYbktDOq+Y33WP8qr3d41tOWdcxnjcv8AWuSKyQybXUq4PI6Fa3La8TULB4 JhmVF59T7+9dMa7aszmdNJkV7Giyi5tXOx+eOmaat4xw8bsjpyFzjmqiTOqGJh8o4IJ6H1q LfuJBOGHQ+orOUk9GUtNj0nw/41VDHDqPOCAJB1A9/Wu+RkvIxcwurr/eXuK+fI5gQVY9On tXU+GfGFzpF4qSHzbY/K8Z7e49646lJXujupYhpcsz0q+i+TJ71ma5AX0yzYDlSVNb8c1pq 1iLrT5VljbqM8qfcVU1O3ZvDtyyrukt/nC+oHWjCVPZVoyfQ1xUfaUWkcgCEDDbk4+WrGm6 pd6RqcGo2UhWeBtwOcBh3B9jWbaajaajCDE2yUcFGPIqdx04wehr76nWjWj5HxE6Mqcrn0x 4b+LdlqGlo1zIqSAbSGHKn0/wDr1tL8RrQKV3+ajdgePyr5SjZ4SJInKnvjuPSr9vqMm4fv NremeD9K+Ux2Gnh5uSV4s+nwdSnWioy0Z9Jv42s3mLRSm2U/eGc5rJ1DxDYXNyk4lUuDkkH g14gl7MeS5ParC3UgA2vjv1ry3Xaex6aoRtoeleJ72z1XTSAwV8FSOv0rx24BguWU844rRe 4uJF/1jD2zVGUfMPMGQe9TUrOo7suMfZqyNnTZGZQwbDAdDXOaypj1Rxj743D8a3tMQgkDg HpWP4nwNUhXP8PNepks2sTZdUeVmsVLD3fQxpMAbQeB26UoJC4IGD70xzlT7cUxXJ46ivvE 9D4uUbk6vlNucims44HNRg4PFK24YNO5HLqLkY68e9BxjOfwpmOBk800hgMmk2bRhqOZstU ZbntjNRk855yKbk8kCsZPU7FSSHHBJJ4qKTBBOcY70u/PX9aQkngHpWe5exEcDHRs0wnrz0 qdWMaYKq43ZIPGalMdrIvUxex6fnXLOq4P3kaqnzbMo87uOKaz44zk1Za0bBYfvF9V5xVYo 6nGMNTU01oyJQkt0COM8ryKeSVI2kY+tQNgEq2QTSeZgADjHejmFZl9GYkA4z2qVW2sS304 4qhHMPQZqcSH1HvWykgJSRjnJ9/SkGMnb93NQs5zlTkevSnIwIyxp3QEyKGUlj+lFM3gZwc 0UXQxWJDZ5Bz60BwDk5BqLOGIP+TSn7vNdRiTNNuUL3NMDcngmoCcKMnNSkxgcNnIqH5jJF cL7HNW45PlwO9ZwOOSM1Ik2GGeKExSSktTR384B496kRgVx0Iqn5ycY70vmA96rmOdULloz MTjkGkV2PU1XVz97oP51ODuNS2xulGK2HhiM+vSpo55ogNjdOnPNVgefWpFA3A1S97c56kX B6HZ6d4k1A26Q3E7TQgjKTfOMd+tWJdXhknaWHS7RVLHYAgJx71ySThc4J6cnPBqRLkJISB gEdDUSwdGbu0bQxc4rludWdYugQgSGL6qBiopNY1FuPte0DrtwKwWusrhWAB7dRQk5H3GGD +FaxwWHS+BA8XN6czNF76VwTJcScHqGPWoDOgxksT3z3qlJM7Ag9M855zUQVwwZSW9q6I0a a2ijF1n3uaZZSwQy559Keqx7cHIx+VUAx4xxzx61OryYwygqDWrgiozuW38lE+XO72pjN8o I+96dfrVYHJUHAx3qVVQnawUY6EGp2G3cvaVaC/12yt5Vb7PvBkPH3Rya73QNRN5pPiSe5T /AFt5AYQP4TzjH4CuO0cJbw6ldqxJjtyoOOhYhcj863tFje38NpcyMUha4eeQ/wB5UGB+px XBXfM79rf5nZRVvmatlOkPhy9gkHzQXUOM98qxP864TW5C8dqGOWCtMRnu2cfoBXQ3VxI+n EHAkuLkzvjsQvA/DNch4kl2G2kj+XfAjYHbggj8xXj1W07HoQV2cbbQtdalAGDb53Lkjofm wv6VuaqftpZEH+jySi2X/cU5Y/pWZpzM2thY+BAN3T0U4FaywSS6tFYRkBFjMjL/ALTn+nN cj1sjp8z0rw/FHpXgK71efELzNkN/d9CPoK8P8Ta/da3rE1xPIVTcdqZzgdq9J+I3iK3sdB s/DdlKD5Sh5T/tYGB+Arx6zRrq9LtyByT6muPE1eW6Lowuya1snY75fvN91fQV0VnZrGMlN 2RT7KzBO6Q/d6//AFq3oLaNQuVwMcH1rw51LntUqdkUorbJBVcH2FXWsHkUBsZq5HAFPBC+ maltrvZcMJ02xH5UI5Oc8k9xXPzG9rHH634YW5jZlUrKvRsf54rzy4t7nT7vZKrRyg5BHf6 V9GiCzvbc7HSQdMqc4PvXE+KPDEc8WCvI+5Io+6a0hWs7MxqUFJXjueVSy/aD5hKiQ9cfxe 9QgloyuPnX7p/mKnu7GWxuXimX5lPOO49RVfLZ3L1Hf1ruTueY4tOwCUdeOOo9aeRjbJGcD 881Xl/1pYcA0+KUqoVgChPI/u0r9GKx1fh3xDfaTPvt3zgcoehHf616/pOrWOrWS3UBA8z5 ZEJ6ZHNeAojsMoxGPQ9PpWzoeuXem3az24PH+th7MPWonTUvU6KNV09HsdH4s8KXGl3TajY rthLZO0/rWJDrdxgbzvCcMrDn869SstVsdf0lvLfORho36r/9avJ/EGmPpepOkafumbK/T0 rbC4idJ2uTiaMZrmijqbWSO7tVngYSRkc4/hPofSoy+ybaO3K+1clpN9d2V95tm+1mGCp+6 3sfXiu1EH2q0j1C1G+CQeWyn70Un9w/0NfRwrwrQaqdjyXTcJLlNG3kE0SSHOe49auouOMc HofapbPTJEt40AwVHPvV0W2CAxXI7V8RUceZ2Pqad2rsZBp4kOT/ADpJtMK7f3e7PatK3je NueM9K1FC7BnGfWoQ5bmPY6c6kPjjrj0rgtduRPrdw4+ba+wegxXqWqXkel6NcXIYH5TtB9 cV44SXdnb7zHcfck19XkFHWVZ+h89m1ayjTHjJHbGajA+bOOalQHaBimrkMSRX2PQ+XvqJn +IdqkU7hk01h83AA+lOXHANK4NX1GOuTnBPvTHYHBUEdselSMMk5PHpTH2ouBzUM2p+YwsA cEAGk3rnbt4qI5zk96CGYZ5ArNnXyoR+W4AphznApxbsOO1AHY/nUsdiJmPGBk0oLBTkjkf dPepfLGcqwPt61NBYzM5aNQCvbPI/OsnKwWZTRpELODt245zxVxmO9ldVkX1IwakjtJpSSU 8xj2UdT24q+ui38qsxtXUnHLEDjHp3riqcjkuh0QclHUxhBbzfKpMbDrnkVXlsJoySm1x7G ta60y8giy1rIOcnaMiqUzGNmwWG3A4NRdppRd7jtFptqxmbSDtZcH0pwOOR2q6LpH4lQOPc Ux4IJeUYof0rT2zWklYydK+sWV1cnkgkCrEduzRyuGwI/Udage3mj5XEi+1aERAtLgFgCxG KirXtblZpTpfzIz9xIJHrRTS8SZAUSHPNFbKsYumWJc5B4GeopquMkHvVy7hw5IHBqkFUAZ Fes1Y5oy5ldCnHA56UxuCT0qVBkEZ5qNwdxBFZyWhQgYHoeaXPvSBBjngGlKA8jmoVxDkPv UqE7utRBCBnFSAHHSrRaJ9ynHOTUyvtGScVTCkP+FWBnPPQU7DdnuTB8jmpI3zwOfrUGMnI pVO1up+lFjJxU0y4rDPPFS/xHJqmHPAzjNPD5b5hwa1UrHnypNF6MbiST7VLhB8x+UjueR9 KpxuQR2AOfxqYXC4If6VspaGViyAdu4LnP6UgnEfKggj0wagEhC8S4B6jtUJzj5Wp3C5fF5 FIDuxnuelDXI27UZT3wazw79GApS6j7w3H1p3HdlkXSsDx82emaljn+fJ5X8sVnOVyGXNJv bOSc1LYczOltLpzpdzAmB5siKee2c16dcpZWfgGyZgdsMCs6AYz8xbH6CvIdCYm98sgsrlf wOeK9M1mTd8O9Qh37WQRP/wEpXm4mXLqephNVdmRECRZIzZZ0Erknu8g/wD1Vy3i5zDYRzb ctGXi4HTDZ/mDWuLrz7q2tw2JHtzGp91Of6Vma7Mt/o93jATekpOOctww/wC+ga8mcuZczP UhGzOQtZhb+IFlUZWZRk+5GMf59a67SkA1K91QJuMUYO315yBXKXlk0Ou3EAGEEHnoQe+OP zNdr4IJuPCOo3zx5lij2sTwWG44rCCvJI0lojzXVry5vL28u7kHfuIAYe9X9B03ZCHkP3+c elRTW8t5rzWoUlFkzgck+1e/eDPhraWVnba34rjkEczKqxLGWWPP3S+O/tXiYuT5uU9DD2j HmZxmgeFtV1ZVeys/3fXzXGFA/rXZar4KtvDej219dfvrqd1j3OflXPJwPpX0RZaHpEGiSr YBGiWIbWQAAjGeK434gafHq+gxxqGhKr5ikjgYGOfauKnBbs7Pb30PnzVYlg1J4wAAGIrE1 Ly4XUPEHjkIYHoyk+h+v86lnmuLbWWsLwksowpY5I44Ge4x0qPVTusjnk4OD9CDXNJWZ2xW quFlMwufLEhiuByr/wB8f/W9K6GK5S7Y2V6irMRkEfdk+nofauVLhlWQOElT5gTxkj+tbem 26XNnPfxlfMf5kUNu2HoWx2PUCslqb1YxjrI47xloccU7BU6AHI988V5yU8vMZ5GSK9h1OG G40u78txLJtE2R1yrc55ryXUIhBqMyH7wPA9K9ChK61PGxC966KlzCu3MZyOuareWXRioyV GSPUVfC4iZBjg5AqsmI5sMD16etdMkmclwtLvyz5b8qemTyK0DkBJYztz696zZokbLINpPb 1p9rcPE3lSHMffuKlXWjBs6Cw1K4s7mOe1cxSj7ydvyrptQubbxNpLbB5V7EOYz1+o9RXEE gqNpJUdCO1T293LE6yBtkqnh1/n/iKJxT1NKdTl0exFCzxTAAfvFOR7V0um30tnc+dDxuO5 kc/KT64rEuE+13yyxLsZ+WCnPPfHseta3kbtg3sOOgFE6zUOUqnSTlzHTr4n1ZlyWt1X0Cf /XqNPFV/DKS0cMvsR1rn54SiIFP4g1GY2B4lOe+a8/lR3qTR3lh4vt55Y1vLdrc/wB4Hco/ rXWW1zHdxh7eRZVxnKnPFeNJJgASjvwRXRaRdzWUhmgk291YHhvr60+TsLm6nR+N7spbQWu eTyffFcM3BrT1fUn1e/8APZdpC7do7VnmMY+bNfoOV0lDCxS9T4zMKvNiJOQhYYxnntUbYy PpTmAJytNKsTx1r1jzo2Y3cCcnikydwweKRyzN60YbFS0dKSHb/lLAc1GG5xzz3p4Geq/jT dpxkYx9almishvU4OKUfMfanCMHr1pNqq2c81mzZajWTB4XioiGLYxn2FWS+AOQc01mDDAX H9ahvQsdaJJJJtCswGTj1xXSaVpyXhEg3CED5ie5z2rN02ya4YRBMM38QPKjvXVyvHaxR2s ICqq8gVx1X9kFrqPMsVopjt41+UcE8fl61Va8uGYlZieM9KpzTswUlWVMnnt7Vi3k0jOyqN ijuG71wOUVqXGMpStsdIL66XjIkXHRhyT9ap3Wl6frEbPEhtrkDJA7fX1rBE00LgqSQv8AD ngitZJSNkyEoTgge/pShJT20ZcoOnvqjmLyxnsp2imT5l79seoqoYujhgoPrXe6nbC/003a IBLGOV9+/wCFcb9nXfujGQe3avQi3OPmYtJMrg8DBYnualTD20iP14IJ9acow20qODUyRqY LliBlDkVy4imoWaOqlJtWZkeU3OR370VeVVdD85XnoaK7Yw0Ryvc17iPI3dR61mzQAEbRit Mk5+YcHFMaMEY5Ne1KCueLTquOjMcryOKNjnHf1rQMAJ460CHb1rHkdzs9tC1ytHCD94dKl 8hPwqYR7TjmpkQAcg1rGmmYTrPoUmh9CcU0pjgCtAxjdjvTTD1H40Oj2HHEWWpQI7Dk1OoL KPlqfygWPAOaFjK8qARU+zaHKvfYi2nIzn6Ubcnmpjv3Cj6gH8KXIZe0ZGQM8j8c0HOPWnk Jjpik28jkVPIP2umobmHTilVjuyT1pVQk+opRHk4HrT5GRKSfQUsOeOnrS8Y3DilZPmYkYy TxTgCByoNXGJi2ICTz3pTwM8EUuE29cNSKin+LnnpT1FcYTnpTe1TCE9Sw59aRoyO2aQXNL w88n9s28USFi8yA49Aa9BlUXOk3cERLJPaKME9du5SPrkV5zp0zWYluxkOjIE/PJ/QV6XZN mwm+X93DelEwOqv83/s1eVjbpHsYK1rHErMbfU9Od/lAl3c9+mc1Qv5P3c9khBLXaxjH+9n FXr+0lfxatuR8sUwjx6KHB/lVa88lrmS6AAX7bJIW6fdx/jXj30PXRyupTPG043HzI1VBz1 G88foa9h8C6cI/hhqckoCPJF5mP1rx65DXWsFUQHz0Ug+4b/65r3Cwv9P07SoNGv5lt47pP LDHgcjAp0078xM3bQ8/8JR2SfFnTvtgBt3nAb69q+7LKys5dF+yGFWt5kwynkOD3/wr4P1e 0uNB8VW2oRja9vOrZHIBB6j2Ir7F8B+J4rrQrWO8kSJZUUwsW4+bkL7c5x+I7V4uYU3Gdzq oSvFeRoeFIHtPtdo8gEkRIC57Bj6/55rnvHmqWyyG3iRrqbYS8URGUHbce30rrtY0U3Esst tMsMrryXUlfTdx/nivHPE0VxpzvHALRIblW23gDRLK3qM9cevfHFcMb2uj0IRjKd5M8O1wy v4kS7ujHDuJJAYYVV4xn3/xrDutThupvLhcMBx17Z6/iR+lXvE2ZLqX9+DKrbGYgMqnnjIH U56dsVgwweVdlXlZiQAzovKdyMfjXLJNnqRspJvY0YlS7jOJ1MOfnMqEquOw7k9f8a3bKWK 3ikl2xK9rKgSSPq0bY4Pc8VgW90tpI9sZREoLPlly5Ujn2B4AFakKGG3i82EGSWXzjGWxgg fKvvjipStoRVqOb1Zsar5TG4KBSVtmZio+/uwBk9+leN+J7P7Prsrk4SQ7fxAr0ZWeLTohP KzCQBjknaT2HHJPHToK5jxTp7y2M6qgzCFnK5JZC3UZ/wAa6KTszirRvG5xCPg+3SoplKyk HtjBqMtz0+b+RqxuEqqB1/nXcecDjfCrIfmXqKgK85/hNOibY+08DOBVjZuGVTBHVfaqtcC skkkRyGK5q6t3FImJAUYdGXvTxaySKGKAggYI5xTZtPeNN2Bt/iI9Kz54rqbewqWvys0rN2 Rd0cJkPGCOlaYl1Bxu+zdqhsJpZF+y2FuAUGcn0qx9o1EqQYwygdfxxXBUqx5tWdlKk7aFd 7m8X71rkD0PNIl9GDiZGjPbcKmQ3LB3NrlV6mmtNEP9bGQD1DjpSjKL2ZUk1oyzaIs7gIQ3 fithoVgVzC4A4yD0Nc/DaMD9psJfJdT07Gta2ujIPInjMc/Vt39K0IRYgs5G3XLKdrnaCOh 4omwUCshGK17CCb+x5JM/K8h4PGBWfcx4kZsHmv0fKqXLho3Ph8xd8Q2ZuB2FKfY0rDPy4x ikC84r0nE4LjPLJ59Kd5Yxgjp1qeNCCd3T2pdnX1rNxLVWSKvlnOMnikKkEDJq6qbR2OfU0 OmADtyahxLVd9SiQQcgA0mAeoAq00ZHJGP60wxjPIxUOJtHER6lcooA+Wk2jPAwanC5ox1G KlwNY4mK0Or8NWwayluSCDuIye5AH+NVLmUveSANjMh69hWn4akB0xY/7pbI9eax5kV7/wA svtZnJHfBryq9022dlN3SsWpLkXcZtxmN2G0Ejgmsa5i2Qtu+VmGGQHkEcdKty77dv3qr83 GM45FEkjqSJIBJKSCxYcAewrg92S0OiDknczEt5Zo1QEKo6nPQV0ENlJJp4eNS7l/LOewFQ LNbGQK9pARjkgbWqRriSIeXFO4iGcDByueopQSj1KnJy3Rd07ct09qx3KwI+uDXPanYiy1F 4guBjeo9jxWvZzbJ43BKlSOT39al8UQnzop1HRSp47da9KhpI5J7XOQlQ5HTj0pEUtFdp7i rD5wSB7Zot0IS8OM5FLGK1jag+ZMy4gNuTzRVhI/3QIFFd0YvlRk2rs0JCHkLYwTzxSBsdq i8wBsnp2p5YFc8V6raPBcGgyCcUcDg1FvUHrg96UMG71N0PkZJu+bOKerYOcfgahB55pcjO apSsDRMT1IP5UbjnJOcUwbetNJ54o5yLEucccg+uKac5IBpOOOSfWnliPlJGPpT5kwuRc4p wGRmnDHIwKM5IA5FToO4mOeaUBmBJHH0p4+o+hp44ABFVdCuRqvPJxT1Qhgd2cnvUyMh5IH 41YQxBl/djqOnei6YblUwuJWJU4z3p6xMc/Kfzq6xjBbAAbJ69qRTGx+Vxkeop6D5HcpNGw A2x59cinJEjLgg7s8gdKvxwpjcT1pTb55BH5Vm5amnsmUcbUKgD3HpTTGTnDfTirwtlGMj5 qd9mKg4A96hyH7Jmfl1hYHGdwI5/CvUNNeQ+BlulAwJVQs3BLqh/pXB2th592EkwIwMu3oo 5Jr0O7nWLwFp1lFEENys06+2AoH9a8zGy2R6GCg4ttnJ6tI8GtpetHtknXj1BI61yUv7yzm iZiVLMi4/vH/64r0TxLYF77RSoV/PtFJGOA2Tg/mMfjXFQ2ccmnSlGzI0rsAeNpRskH3wTX jzW9j14swbSNf+Ei8k/KYZ8KCOq55/Wup8ezsJI4Pu4VUAHbHesaK0B8Q2t0c5mO7IPX5sV Z8bvnUST3YjBohdUZBKzmiXTdXXW7L+zNQcPcxrtjkbq6joD7ivZPhVqbTaWdDvfmktGIjL HBCn9OfyyK+YIp3iuVmVjGQeo6ivTfBnitINZtLxn2TRttkG7769Cf1rkmliKbpy3WxtBul NTWzPqgIl1aCa31FktYzh5FBZeDyGGcdeoxWH4qtZtQvJmuWiupbCNdvlfLGisD/D68dQTj 0rpdM1DT4NFfUTs1DzChgVEI8vPTcF689+p6VU1a0tf7FjezMMi3MTwb1PDs3I/XIx2zXiU 4yvyyZ6Eq8PihE+Y9aaOawuoIYfKhWbzFlYgscnlQBye1cc9jcCdnlmaGRsYVhyP971r3zX NG0kjUVWxjU27oGljjHAHQZ65+lea+J7e0e7kR5BmNQUlQ/KM84JHU+1RKXLOyWnc6KU3Na nGG0u5J1Yywll4zz8w9DV6GJ4pPMubsvLj5WJxtHtmqV9ayxnHzSJnAJbY34EdeuaqQ6fua SJCDIv/LOcZJ/4FWd1LVGrVuhsSPb280Uj3E+9csjZ3qPfHSo79nv4ZrcRhHlwZZV5Dqe/4 DPFZa7oJ/Ikt2hIGcE4x+HT8RWjpty5ntoHaNtoKDByePWlpcl66M4LxDpR07UGMakxvzms ZDsIOCR14r0PXrc3PmIV3bCyAkfdAPT9a4Z4hFwU6HFdNKopHBUjZkdygLblH3gDxToZcqr 5yy8Eeo9akZN8RYdR29KroSrkj5eOnrXTexkmacUixN5W7EUvzKf7jelXFQyEQlF3uMZHTH qKzEbNuCxG0cAHr/8AXrptEsGWMTXAG/I2g9hjIH615mL5aac0e1gKrqfupG1olktnbXG1Q Xbaue54p0toY2EQ+VActIR95vYe3arNruSUogIdlzyOFI6n3NULu6KpuikEsr7hvbkBc4wA PWvmHzSqt9z0Jrlnyoe86JbpEFG+Vtqr3xnvVHyxPPPI6gojHAH8RJwBQ8DANdXJPmptJHp zkL+X9KtxW6xsIl5y7SE/jxWzapq8WYXd7MrLps0dqLq2IPJOD0I+napbJUv7mKNgRMxwA3 VeOfwrXtRs0q7IKvsJXrn/AD1rqtB8LWdwBfTMTNyquBxz1yK9HLcTKpV5KmyZx4ik+RuBk RAw2y2vl4VeAB296oXERyRhjzyfSun1HRbq0uDGBg4yD/Cw9aw76LDyKjq2AFLKeG9cV+x4 WtCpBez2Pz2vTkm+fc5+VNpPI61HnJPFWZVPGV6D8qiVQSST7V0s4NhEkKDjin9Rk9Twaeq oQD2p20B/7wqbANCjjAJp20A9Mk+nagHJz0PuadkFgoyDipBCLEpLAjgd6YyLgnHI7+tSls ZBH0ph+YYx05pgRlAF9CaiCAnjvVhhlAO1RBRwB1pDVzf8NSAvLCTg4yKp3aImrPFL8p3nB 9CelO0ktFdC4XGwZ3+1WtVW2uZlutpZiNuEbG7vk15GJSu4ntYeXupkF2sICz3CnylGMg9z xS2/2JT5sVw/zDHzVWuHjinEKLCqFA4eQF859hTbmdIbhEV0jRo/MGY9wJz+leVCnybnW3c 15WDxYDQHIwCRjFZ4tLhY9rMrZxyD07ZzVjzc21qywlpZgCERsDp1qKC1VbpZzlGZypjfjc 3oKucW1fqEZNMnufLt3EOc8kk+9XfEDBrMM4ySOnocVUmHnX8EYiKguNzN3q54jMbIm1gvU kd66cIpWXNuc9Z6OxyDr7irFpGGF4p9P61XA+cAk9av267Xu/8Ac/wroxy0RngZN8xkJH+7 xRUnRaK74W5UcNWpJTZVY5YqOSOuaTIxjpUpVhIT1U0hRSOmfau1k8y6kedykE5pV4HHWnB ce1LU6Dcl0DqDnikBIJp2O1G3FSKLWtxAx6Z/GnAc5NAAC+9OUjGKVyW09EJmnBsjFIASeK XJHfNHMZuKAcetGKTOTTs0+YmwZxTgcnnim0CmmInD4OcEHtilSQrKNpPJ9Kh5pV4cE+tNt gi+8pF1JlsHe3B+tTIUBzknPbHSqs2DdOMYG41PFgcdc8mnccdy0rqMHb/wGrMbZA4we4NQ pDkcEfjUwR2AB7d6l2OyN7allEVuoqYQbhkc+vtVdEkB5yasKrjqOPrWbRoOhgcebHkfvEK iujDLcS6XE2fIjjKc9ACen6iufhcCZexB610CDzNJhm4DBihP5EVyYiN1ob0ZWZb8SfK1pY 79klpZMgbHIJ5H6gV55dLH9skUEKru8pA7FsY/mK7/AMQXcV3exPsUsYkVvcY7/lXl00xN/ Z+WpPmKig+vzbR/WvH30PS8zU0+CPz9MgxliVKgnnBc/wCFY/jV86lgEfeYnH1rajDxeLNP jRg0cTJFx2Iz/jXP+MVP9tSrnhAAR+NKelGVu4W99HLIPmOeoYYrQmhNmySoSpIyc8Z+lUb bc+oCMHO9gM11fi+1W2uYkiGAqA498V50I3TZ0N2dj2r4M+OTqekTaDqLqJwCYZM4Oeq59s ivYbs2slw147eVFbxm+ljH3d+CB+J5/Kvijwjq8ula1BcxucK5BwccHrX1zb3ceseGkmQbm usmZh6Rp1/HiuTl1Hs7GFLaXN3pc0dzFBHcLKxJmj3DdnIPHXr0PtXL6l4auYbAwrpk0nnO iCeCMkNyBk4yVPXrxxXoiWjCbz7PABJSONGID4Kr26tkk5PpWxJBfWEN3MElDyR7nZ3Z8Ek KCNwHAPYE9a8+rOcfM76cnB6Hzt4t8OT6YqRyoNxJIcEnn3J78/zripoDHayXB3s0eHB6kZ 4B/QfnXs/jWDzb6WK5ibe+HypO1scZA/AcV5HqEdxZ3TeQ8qxSH94yqHwMYx9OawVOUEnLc 7qcueLuWrLbqNg0ciIJkP3XGVB9D7Gq98to7293ZWS2s0C5lWFB6jIOOowKdpLql4VhYEOi ucHI4OP8KluU+z6kRH8yyKGxn3Y/zxWdeTjHmiIzplvJ4n2wLH5m52Lc5J7e3auE1yxkhum JUbc/KyHII9a9BuNQWOH92UnkjH715SEQN3UYGfxJrG1e2jvrBbuHKqTteNvvIcZxnv6g+l c9CrOlO8tmTXw01Dna0PP/AJmXPJ7U0w/Mc8NjIzVmaJ45mhZCxz1HrWtpGlvdzBHOQcZPr Xu8y5eZ7HmKLbsh+gaG+o3CSSIxiHvg12N9ayW7ROIJliC/PJIwJ9sjsPetvSra10qy8+V1 it1AwzHBY98VS1vUEe3nXyzGwQEhvfp0715Nebq77Hs0I+xafUykeZnIjBMjIQuD0J45qus EsTFbaM3c4OMjCrH68mp3DQWcmwsJGYISDyCTz+Azir1s3lgQxKo2Dkk4rzsNSjUk29jpr1 W22jnrpLhZEgu4SoJMjBX3Z5HbHtitATFYN6bTLN3HRQB2Pt/OpZrlbi8UPtPyk71PQD/69 V4Yk+0JIzZZiZdqj5VX09zW9fDwcb9EY0pNySZ0Onxxywv5Y2wv8zMewxgD616fo9uLOyht sBmCYJPrXlF1dHTfDUbMSJZCiKO/XLH8BXoOh6t9tsEmMgcr8pb19DWWWwapyqPqyak0pqC OnvrCG7sHhnH7thwR1QnjIrxv97Hq1zo+obUv7XILdVmTsw/MV7VbXMUkYQ5EnQ+mK87+Jm mR6Z4h0DxIEHlXANrcdu+M/kf0r7DK8dKjVUb6M8bMMLGpDmtqcfcJuUoygEdHz+lZzZG1S BwMdP8APNbVxatHcNCWwAflb1/+tTVsw/K7c1+jWUldHxEoSbsZ24noFzS7sFlOCasy2RUE 7B9RVdogWwAQfrWVjJpxdmRrgHBAz9alHCE4GRTDCRyQG/pTMHkDJqAQ9mJTcV5+lMB5JwQ aYST+FN3Hjn2pXKsSbt2BiljwHAI5/rUajI6ZGaV+ucYNRJ6FRVndnRaaLdUO0rICcMfc9a da2cako4UyJkZB5x2z+FY8F3JFGYlOxm6vjn8Ks298I3BU7Rnqe31rgnSclfsepGotrjLpE gnjQ+arxKQrA44pkd2nnLL5ZkdU8vkjke4rUYQ6lEU8wLMvI/2f8RWfNpk8R+aHfjnclcUo HSpAk8apGUZ45ImJTeMhc9R9KtyE3digEyy3AcMpX5SD7D6VQEEq/fhkPplalh0u5lk3NCY Qehbg/lSULsfNbU0pi9pEWRzKF5Jc5JJ/kKp37SND50qMpBCkZzg/1Bq5OqJCkb3JDj5CRz nPY1PJDCmkNHcMAgAXcTXVTTUttjnnqmjjyfnDZ71djYl7sf7FVZE2yFR8wB4I5yKmjOJ7o d/L/pSxrvFMeDSi2inwV5oqISLsxnmiu2nbkXocdWlJzbSLssIkbjG4DOT3qoVINbX2cm4a KVRuUge1VpoFLHaOc9O1em7NnCk0jNIyMYpNnOaveQcFtuRQsaNxjmpsg5mipsz2oMeOgxW lHAuBjj1BpWtgPmPfqKTSBczMrY3pxQE9q1hboRzwe1Qm3X5gx5FZtIuLkiki80jrzxU2za +e1O2KxxmsYu8rGktIJlXac07bVuOIZyQOOee9TpEG6IOfbIrfk0uYczZQVTjGD+VWEtmI3 HAHvVxbcg4CkD2qdYT0Gc/WkaRg2UDZkZJY4x1ximeSVbn8K11hUN84B/DmnmFAMbOPU1V9 C/Y6mVcRst7KvXDmposEAbe3ardzAr3cjEdWJ4pnlhOEUn2xUpi9m07oepYHA24+tSK+D0y frVdYm4IDZqwqOOPWnozaLZKs0m3HA/GpEnIBV+SentTViBI3r+VSiBGXI/SlYrUkjcOwUH Hv6V0+mr52hRl+Ck2T7ZB/wrlUjAbbzzXU2Cb9GiiZipL7hj1DDr+dc2JajDQ6KOsrGVql1 DDDqN2z/wCps/Mj5/iwQo/WuU0pYFubW9uAW+yWyPtP97HX8zW14qVf7ItbMRMruEkc/wB5 OQM/zrJEGbCW4VtqTyx2seemApJP54rxJeW56q1MZdTuINWtb+UnHnK7j1ya6H4haQY71NR QDybhFbI+lcxcW7vdsoB2iPaD2BB//XXo9sU8SfDHY43XFjmIkjnC/wD1qzjqpRY5aNNHkm mQj+24MngMGP512/jywldYLmMArtAIA7djXF2itFr0adAHxj8a9m12yjuvDVvNjd8u1h6YH FY0oXgwm9UzwqBzFer1GWr6m+FmtebpsFrOwYKhHJ69B+ox+VfL2pW/2bUjGM4zkH0r134Z 6n5VxbDqFOSAeo6HivOa5Z2ZvJ6Jn0Zp8a6ZqQQq00KF2jYdUXG4rjuMdDXT30NvqlrbXEc rFIju2r0ZSOhHbkA/hXL6dYPJDDdDVhGtu2X85C3ysML0IyDxzXUWlno5t3t2lZ7kD93NAH hlYdgQeDj1OeK8vEVoc1oo7KV2rniHjDQ1k8zZJtaEswZmbJwRhevB5yTXkWpId5Ry0nqI/ vN+I6CvoTxjpYSK7uZXcq6Miu5HlscABxjqRnBryjV9NmWaR4YLgkDLJFOqsmCQcL0/+tVV PfhdGuHqWk0cZc3ESSxyWkcakxbVwoBJJ4Bx6VHMzm5M5VgsYAweoAypP65/GtEtG+2WVty b9iXe3bJC/wDdcVl6j5sd9tYhJCSpI6Fsf1HPPvXmV4uUEjtbvqUru2jW9N9GhuoJG8wRgj EbHqxHv61bmtYk+YNh5gHaMyB/LVSByR3OWNZM1zGpCNKkAz9wDGCOM45x+FSWdrdXsdzJG p8ksoknA4K5HA9eDk1goStyo1eIlKHs+hhz6TLJeTLGu9YVySeOO1b/ANil0zU1t7dYxKI1 ZN3QrjBH54NaLWMllqj2LjeolHLcF1bpz9VI/GrGu3kE2JhbIrQM3l/L+8HbBIOMfSu9SfL aXQ44csXpuZdzrU4ihtVtZDtOxHfAw4yMH8M1n305uLrzt5eKSNZgOgBGAST7dhVmeKyigW 5aVrqSQGVUHCr6nH1qlKm6181QHMEmQNv8DDn9ea55K+h2Qu2WpmCrcRlipdhJGw75x/Ws8 xTGJbS5vJFu5MtleYyM8K2PYU+zuFmhEUgwE5jc9MehNAedkmktZ825+YgjLJ64P8q5cNJU k4yKqxakNtzDZq6TSrvViQI129QCVAPUdK07OO6ndZ32LImEZGB+UdcVX0eDzpZS6lndeWc DJIXBx+daVoJbi5YQwyMwGBHjBAXuxPA5ySaqrVc/cijSjDlleehieJrqZpYbV5Nx5kdvX0 HsK6nwDqZNq9vIfmCgjn0OMV59fyvdapPIzq4/vL0x2x7VseGr0WepRq+AHHlntz2r26WH9 nhlFI8epUUq/Mj3KyuFQSMWztXOPfPFZXxNnhvvAcZYbvIuVkz6ZBBqpbXo2Hkhux+lZHjD UHm8NrCed06Y9+a5qL/eROquv3bMLSNUGqWywTMHnijDIc8so4Ix6itEOgxhcZ9689srt7C +ivEBzC24n1UnkV6CwjCLKi5ik+ZG9Qa/T8srRnT5G9UfFYqnyTuhkzBgVx81VRC+ckZzVw qG6gD6daUIcghsr3r02kjglHnepT8rGBiont8scA474rT4JCkfSlMIXkc57Vi0hOkmY4gIT n+VRPbk52jOK2jCpPIxTWt17Vk1qHskZEULL1H4Gnvb/LkDJrSFvzmlNucZ3Vm7lqkrGIwZ WAOePWjcDkECtSS33DkZqrJaAcDNLdai5JR1RXV5FHycEcgjqDWpBrNwgAkPmY/ibrWb5TI etPWLnHLCpdKMtWNVpLRGr/wkIJwIVA9c9aqy6xdzD5SAD6HBqIWqt25/3qPsyJztXNSqMO qKdWo+pUlnnZ8lyAOwqdtRle0+zP8AOAQwyOmKjkiIOVC4+lV2VvQVbgtGZwqSTaHFizYVd o+tSqD9puB32Cq2COoq4oLXMx/6Z1wY12ijvwd222YTcZBHOaKnlXAzjk0V1Q+FG7ab3NQS fMHVm4xye9WlfzGPHX0rOEhHGOMd6eswABzjHpXsaHzqdi64JBw4+nSoFPVWHT0qN7kDgDO fWoS5+8OQaloG7l9Zo9hyCasIwkXjGB09ayAc96mQtuX5vwFR5Fxm1oaClQxLDaR0zRcxZj Lcg+uKaUym7fgjn6VFdSN5e0tuz371nNWVzfmurMqdCwPPFRIf3gz0FSnB3Hp2qIcHg85ri pv3rnTUX7tRNK2UNIvHQ9DWtHBCy5AGe1ZNruLCTvWxEQExuJFdavJGMI2Q7yB3wKDbjOSR Ts5xzxRg4wORTUWWH2YduT9aPs/rigFlPPSnhyTntVcoxxtwZG4HU04W49MD1xQZSrs2BUi TndzgfqKlprYLkf2Zc/KOO/FKLZD6/lV5JC0ecD+VRSTBFHBGaLvsBWSBVfoSKmSFQOBnHQ +lIs6lsA1MJU4ySaltgR+TgEhctXQ6egNqkZHCxhiw7KWLNx9Fx+NYRlUg4zxXYWyxNa3Ma EeZ/ZoAA9Qm4/jxXDi5WpnXhknM5LW/L1Xw0b8Z8wI0A4xhWOV/LBFc6sjw+E9PvNpEitJx jgMAoJ+vFbg50K5tVOxZDsDHorZ3IfbnIqnNPG3g63t2j2Sw3REsZ/uupUn88V43Nrc9FKx yEMwKzBufLkGCe4LZ/rXV/D+/ig8QXmlzMFg1AEAE8Bxwf0rkLKEyICxLNtMLoeP3iE4P5Y qnBfzWWrpdwylJYnWVSR3IGRWPM4u5oldWOk1DQXs/Gs1u8RDxv2HDDqD/ACr0rTpBPo01j KAWQ5GfT/Jpb6S31rRLLxFbKhZ4gshA5B7flyK5vR9U3a1Jtb5GO3p2rsppW0OabadjzvxX a/Zb9W7HcP1rS8G6gYJw6HByDxkcd+lS/EKLbcJjoHP61ynh69Ftdx7huUNg/SvHxS5arOy nrA+0/Bl9dT6RDfWw87yh5bg9h6Ed168V19ncQGT7RKqqr4RIdxw7NyBz0UDk/UeleKfDXx DGI5rWOYoJ4ygI7eh/nXrNvJCbaKSdPLmVsr5nCcjJwfyH0BrzK1NX5+pdOTjoReMNMF1dR 291eCTzCsTMMBE3MCVA9lU9TXj+q24a/ljztmQZhlH3sjIyfYgD869qn0hdXMEywk6fteTf uCZfpkggkAcj1HWuH1bRp7u5lS000wrJAVbfkPsHBdS/3mySeT6U6T7lXad0eM61YiO+hvA uLfVovLnXsHAyD7HtXKXW64s4FkY7w/2d33EcDoT+leweJtNks9M09fs3lM7CSOKTkxpjgs RyTgZx715JqsU3mPZwsJ5ZbpBGY1IDE47e2K5asLPQ9WlLnjqUdE0K71nVDC0bi3gIE02Pm lA6AHvx+VemHw0sVpIkDfZYzHt2JwrD3H+FekeH/CFt4d8LxieFWuGUMS46MR+leZ+KNXli CxWlwycDOBn5ehAHY9Dn3Nc0Vv5HLOcpVPZwOc8TXXmgyPFCskZBjZCdy8/dJ6Ed641tRhF 3KkhJLOeQCepwPp9au3832oZlmEU4YFFL7c4POR7+hrJmSKWRriHeWYnKk9Pp2AoTlN3kdq io6MfkPBNEgw8zuFAOCf8A63Wq8d9Osc6WwDFGXdIPQdcA9fWpIYkFu6BzmRSAyj8eKjmk8 2QXcC+XcNgSIFJjfAxkd14omuqNaMorSb0IYpCLkwlmaIkFmAyCpP3vYVo6aixT/ZJc+Y42 yBv4h2P8x+VULFWE7C5Ybdo2lAcLjkZHcc4NattFGbyyKg5WbavzbsDB4B9K568f3TbKlNc 6cRth5kE6xzKHjilaNt2enYjHtV3UtQn8q+IhEenQIeBx5rH7u498ntUsFm8l7cSyW/mMGO 1dm4Ak5yTkAcfWsLxNI0NnFA9z50rdUjGI4vYY4zSwic2vMMRO6cvI5uJyZG65JH/6qvSzK kqhDiX73/16yA+0JTpZd6RyA42mvqYtJWPn7PRnqGj6t9qsI3Y4kA2t/jWd4o1MRw2UW4Et Lux6f54rB0S7MLMGPyuePr3qh4iunn1BAP8Almua8tU+WvY9OVbmoeZGJjJ5jnkMTkdq7Pw zc/a9EMDNva0faM9Qrcj9a4BZNsO0jk9cV1ngJwNTuIJR8k8RA+o5FfWZdWcay8z57FQvB3 OrEZJ3q2T0qZV+bk1eW2iZWUDaTx+NRNbFSQeSK+uZ4trEB2jqKFOXxn86uCNRycj1GKikQ D/9VZsCLblsE0oQjHANNH3jS5GazYDwo4xStHxk0zzAOgqN5ixxUcxSHMFx0qBo8mnb/rSb iSCOlToyiA2wZsEdKd5aoOBUrNnjvUZPNW9ibINqjoBUMgxzkAU9uOnT1qrMcqQDzQiZySR EzLnk1HlXOM1GxbPSm7sdqs4W2OKgtg4P0q4gAlnx2WqG/HarsL7pZwOPkrzMelyo9PL93c zJAMn60VI2Pm+QHnuaK9ClFOmrnFVm1UlbuIjw3ILQS7gOvtUAkXaXDqUBwTmkvmjN79njY xvKAGZe3pmrNtYCBwJUEjKeBnhfoKftZObglt1NfYxUFNvfoVoZVuFyh6HkHrVgbFOGyB+V SmIzs3lxeWEON+Mke3FJawwCP52xIfvLJyQacat2kiXQ05vwHKiMeFJHbB61NGFXorA/XpV RxFFNugctyVKKcjPr+dL5EqqRc3G0nsnUU3VSdluTHDtq+xe34Qht2Sevaq8rZNQ+XJCuYn Ln+63f8agS7JcmXAjz/wACU+lYVK2lmbU6F3dO9i2RmMnpTcACq7XbGPAtpdoPynAp9vOk6 sBlXXqrDkVzRmrnXOm+XVGlZSDfjsRWojHIQkZPIFYsUmGB7+1alvJvbcyr7HHIr0IdkcMH 0ZejU5G/gGraRKU3CQEVnFnHQ8eoqxG25e+ffvTbaN7KxLIMZXqBUBB7N+VXYyGGGFO8mPG c9aXP3JsUZI3MjKBnsKiCsrYbIPYetX5YsS7gxPtS+WNuGGf1rRO6BkKTuFHPHpS7jIM4Jz UgijU5+925FOY7RhRx6DtSEVmRgBsOSKVTISSwIP0qwsiKMsp/KnKYz1ye+ScVLYyD96YyS Pl/Wuisr2e2aO6AzgIpBHVSpUg/hmsxCrAY49qvRhprN0TgxlT9R/nNceIXNGzNqTcXdFEJ FH59nOGMFyhQfTt+IPNcdcPexR3tncsTLAytv/vpnGf5V6HJZrPbcruZeRtPP4VyGt2++Ez AlyyPA+eGDDnB/CvBnFxuj1ack0YVkm67uJ/ukATFexbaQT+lc/q42XYnOM+SjOo7f5zXQQ wSWF8LV1BilyqEc7lYEgH86xtb51u4T5VUQKmc8EACufrZm2ltD0P4V6wktveeGbqXcjfvI cjOQRUctodH8UPEw2oz8enNcDol9Lo/iHT7yP5SjbD3yD2r13X4o7/F3FHl0VXyO6nvXZh2 9UY1F1OY+IdssltG6ryVBBPqK8lBa3mznv1Fe8+LdPF54ehuo/mCqCf90ivDruD58HO8Hmu DHw97mRrQ2segeA/ELWWoLHJLtUHcAT+dfYuna1BeeBluo5cLLbMhVeu/HtX592cktvcpNy McZr6M+FfjFJLaXT7+Y+W0LbBu4MgHH5153LzxLkrHvem3OoXWkQ2Fvb5SIl3ZhxJ8xO3Pr x0GfeoZ0uNSniE63N0Ec7IhD5ZOezt02j9cVe8MyyPpiFXD2ysfKP8AFjcSc/ieK1zKIBLI ULBATgd6w+FFxZ4/8QraNrN7m9cyXczqkMMbYbcpP3O/B7+3pXm/w68MnWviTDLcu9yumjz JXc7l8wnhQPzr2fxloMKQ5srPdJHCGnlUFnZ265JycAAn05Fcl4H+x6Bp1+6s4nlLz3EiZ3 En7qg/SuOUnONj0aVRK6udV8QdUhsNIlYsh8hOEboSePzx0r5f1/UGmvJFhAtoApbjhjj1P Ye1dr4k1NLma4upiFlblh14HP0z7/hXkl9cXE0zMHBaTJKHO1VznB9zWMp3tFIdNKF5XuOR kZVECxtvZgzDnvkHn61Gbdr64kSylVQigAHIB6/1qOELCzTPk57AcU6xRJrtJY/NRIWJLM2 F9h+tLY2T5txv2W7s0SAOh2qSpzgfTJ9KUEoFdrJlkYgAOMA84yPatOG8dY1kmUvgnzU8rh Qe4NSXjSNp1nKMLvkVQp/unsP0oc29C3TsUFjlknmkX5ir/NtzkLgbTgc9+orR0xWmvYMhS lspcuh4ZiMAD8Mn8aqugYvPE33W3HacFGAwSD69sVLb3XlwRW0eyytycyMmXYA9T2/Tmuau pSi4Q6jhZO7NK6ktJLhlncwhHwDEgJbgDJJP19a4nXrmKXVAsKssargB2y349h+FdVqN0mn 6e7QzsihQyqUG/B9Wxzk56GvOUmaWV5353mu3L6Cj8jLGVEoqCe4S8MAKXKeU8Z5z0pHAbJ Gf8KqysVXCnrXs7HlmtDdeXbp5ZyysDgelUpZ/NnaRyWYk8/WoI2YW7EHnH5VHFKCTvGfTH as5O7uO+ljTQArjPOM5rpPDQLa9bGIFWIYkfhiuWgnUpwcN2ruPAkDza+84TMcEJP516+Ad 6kX5nHiH7jPQIoZfvAZ9qm2EtlxkVYiZFUkfMzd8YwKiaXBBxkE9xX2TnqeCxhiy4+U7T2q OWABdwOKvCZfu5U/QUbVkO7AIPWocu4WMSSMAkA1AUI7ZrbktAWyBUBt4wPmFLmQ7Myio25 ANRhTk8VqtApwVcY9xiozCueTg+1DitxIztpqMqw6CtF4wOAQagdP7ucVNkO5QfcrUKzE8j ippIWxn+VRhSox1+tIoilDdzj2qpKOeGbn8KvMp6iqkqnPSnsc9VN7FQbgT159+tMcN14NP YHHOabjI96d0ctmRjjpxVu3b/SZh6p/SqhHzVdtVAnlI/wCeY/lXm45rlR6eATuzPdiBn1N FOXEiZ96K6qU7wRlVpXm3YrWQ8tvtlyjb3ORkZB9TVs3flSebvypTA9mB4/Q/pWq8KBgv3c YGcdqo39ttWFXI2O33uucHP8q0cHCClF6ocZ+0qNSWhes0VrWMg8kZ4PJ56n+dVpx9l1KSU IGMsYCqRkNTykOeYhkcZXioUVJLmRI3cLCoO7Odpz7+1VV5oxXkOjKMpNoUW8FtAwmG6ST+ ftSxKHtUl5DHhsHuKWaGbzok+0KwJLAMvTH0qVY5EtwFRNjKOSSPmIyTWekZ2a0RWrg2nqz OupTDGZFl3Y/vDqao/Os7b0XzGGR7etTSsfPcSKfLiPTHU1WmmU7ZSedxUEjsRXDVqc0ro7 aFPkjZ7g880eAqmTdyB12eooSYgeaZVWRO23tn3pybVjRg+/8AfbSw91zUsmDCyYBD/wAXp 3rOKb3NmWEEm4Mk3mKeQrYGfyq/BfeUfLEReT+5jkfjWIoZ5GtoM5jX5n9PYe9XEtzbxBo3 cSjGcN96umM39k5Z049TolluXX5IFQ4yN7cH8KnSaWJQ1zEFX+8hyorNBuVhTyJwZHPygjJ P+fWrlvb36DfeKt0V6DdjH0Heupzb2uYuNi3HeF5mEdu7xDpIO/4VKZ4yQu8ozHhXGCfpWY t/PYxPFJBlt37sexqxHJ59vuvXZCOQhXAB+tKNVPRO7E4s09riQ5/I1MqFiMA4PtWdJebHi aBhKsigtuOdn/1qu/YpXiE9zdsij5lKcKv+NW6ytoS46lpLc55GamFuh9qpw3F3c4jj2wmI 4d25LA9CBV2VL0RE29xG0i8gOmAazdVyV0mPkFS0zgD5s1ILAlzuUH2xxUlrdwyQq7DZITh gTghh1GKuCU44wMetHtW17o+WK3KaWDFsdB7Vdit2RWVDgsOpFNd5cA7hg88UsU0oJGcj3r GTk1qx3W6H2ihpCAMJkjA/hJFc94htVeKSaMBRMEmx2DAkfzro4Meav7vaCSeKzbiAXccNs 7cOssZYeh5B/PFebXR10ZaHD6hGZIrC5KbQjLkf3SM8Z/z2rltVHmvPNcMFt5jhWwMqec/h XdXtm8iPa5Kr8srexwRXJzQi5s7iGRNyx5dDj7wzyPrgZrglqd0GjnY1ke3NvM2JIn2E++M g16d4L1WbUfDLQk+ZeaYdjKTy0J/wOa87W1lS1uWbnygihvUZJX9M/lWl4U1FtC8Vx3bHEE haOVT/ABKev861i+X3hNX0Z6/YhbvS5LQAvCQTHn+EHqp+leNeItOax1We3KjG7cv1r12Xf ouoLc2x8y0lw4I6FTXOeP8ATILq3i1ixHmIwwwHatK8eeJFN8rPLY43nKIgJ7YPau30aFtH tlkclZiQw9hTND0aO1019WvFAROVyOtY+p6o88sjqxUA8Y6k1yQpKnDmkayk5Ssj6++Eevx at4da0Mw862IGGPLAgDP5iu01C9SHURA5BCqJHX1JOFX8xmvjf4VePbnwx4shknkLwsw3pj OV719P3N7aXV/b30FystpMI5hLuOeQcbvTBxXj111Re2hneMtcSOzWxhvnaaRn+0TR4xnGd nt6fQV5XLqsdspnnn2xSuQF9MZHP4AV0niKSc2UcsttHbwQyGMYwB1wzkj64GfU15Pr11Lb oyq5UAngdSGA4FcDXLTOyFOM5WTIPEV8jKei+acAdM5rgJjKZzHFKIVJLMTgHJ6de2MVr3k 7PffvY5XaQARAAtgAc1RW5REaabKJ/CuOXGcZH1NZxj1O2OlkPETyWredKu9QAGC4x7n6da rW13HY43YlVgFcHli39farkEcss2+WQRAqcRjk49SaUQxIpkiO51PEjAZX3puJrGaSasaEN 5aKsjGOQCVdrJtJHpVbed8JlLiGI/uy5yxJ4GfT2qCNkUvks0asm49CEIwT+dSTpbiOZIOY lH3lztYEHjnvXJKo1O3Q7I0oyhdsdDOlrc+UFbYux5QBkqcHP1zgGtF7IWzIBLuSYcKqD5V JHLE52j079apRRTvapcTWu2F0QFywJYNwCMd89R2q1q17FYeGRdPtE7b4OByxAx/hRP3XGN t9DiT0bfQ5nxvILW6g0mKUSLCpJ2jGwnqozzjvzXK7gqY6U+aWbULuS4mkzIwyTUXlsQAeT 7d69qjB04JX1PNnLmbZNE0jDav8VROMqUxhh6UAhchyRjvirEKLLiWaQBTwOOtdC1MhkKSN EwVeByac8EBXIO1scEcfhXQpaLHpfnwMCMfM3XHt9Kw5tgV2xh+CFqnCy1ERWtnMzecse5V IBI5wT0r2nwRoT2ekSXEyMss55yeiivK9GZoNesnYfIXAIB4Oe1fSENusFmgB5OOAOle1lc Em32ODFPRIyDaszDYGI6DNC20hJyrH3btW8saIoyu0jnJ4qGZoi3avfdRnl+zXcwzA4kwmA c+tOO9ARjDA+nWtB5UwQFAqFyCFOAPeq5n1E4LoVDK75FVpGbBA/GrL8ZAJwf0qIkL90Zzx 9K2TVjPUz2LgHb+tMBbHTFaBjLjG1ee9MNsyfeptkalFt3XNNIPXtVtox0xn61Djac4/Cob KQ0wZXOQajMB9BipnJHI49qrNM4qLtPQ0uKY0FU51BBx19cVO0zk4GD+FIykr0/SlJu2oLc y2j56VDsAzxV+SMe4NVmwM1i5mvIisY89BVm3AEk3tGP5VA7KnLHFPtJA91OAMjyh/KvOxc 7xR1YeNmzMjYrEcf3sdaKhkDEuMBRu4NFdFGp+7QTj7zNmOF/IiliuZEVlHOA386o6g86XU ETSJKpYEHbjmrMV/FbJJArCQKMphv0PoapSkX99tjOVhjJyB/Ee1bc6ceS+pzuPvcz2L5e4 yd8Snn+Fqq2s2y3dSr/vi4bjOc1JZ3G8NHLnzIzgg1ViaVLtbYKCY5GJJPY+ldk3zJanJTX I3dall7gC7EhkO0rgA8YOMVfWVGt1/er0APPTiqF2wZkhT5pG5Gew9akxDPGp2oeO46fWs5 3jJmlO0oLQgQNK91swf3hH4DFU5TGHijQg4clvyqNRCGuIWXy2V8lkYrlfT9KoPHLG6uZXU EnbnsK8yV7HpJGtKUa2WMqCWlHGPRev61A8ccbEjeuCPun1OOlVUncqGDKxUkKCDzU5aVwX KgOCCPm79qvmVmFrFlI3W7uHjkwC5PK5q7FNLH/rDEEHQ5IrNtbhEiG5XxjhtucH0qw01uY CC6Nk9PWqjJJESjd3N7TkaOdrtUaRXA2gEfKPTmtlb+JWIeGSMDk5QnH5Vh2dyqEKowMDav SrGq6hm3W1h/wBbcHHuo7/n0rsp1FCle5yTXNO1gtbmO91KS4nbbGjfuy3Ax61tiVApYSBg Oc5BxWVpKquRtSSJUA29QD3/AJVPeWsL7GjjVBuGdo9e1FBONNy7iqNcySLljFDN5m+NSjN nGO1Lp0Md1dPGMiCD7rbyN3PBxWWu6G2upEkdNrkLhuMdK17CGVbnyIplG+NWUMvXFZ25uW 6HtcmaJ4tYfZO6o8QIY4Y5B6c/WnedqUspjhmh8tOC5TBY/wCe9QXFxdrdtb+XGZhH8pB9T irFuJbOAQG2kZsnLKQferVrtLQGyEK0WrrFdWXn+aoGC+eeoIPY9a0ZLw2YEphmSInBWQZI +h/pUN1e23kJNIjiSF1bDIQSM8/zrS01LaeJr+7uI5blgfLQtkRAjsPWuWXuycYstJNXK6a y86Fo7aJSPumV/LBHsO9OXxDaKoWXaJwPuDHP496rQQ3lxCdOjaMNAeZOoVT0Aqe40OGGzA it1aYEEOBhgfX/AOtWXNJxbKsky9HqFtdKrLIEJ/hbg1NZxodUjVz+5iVpGfttAyf5Cs0Kl ztgVHMgXe2T8oqXS7e4T7faSO5byti9gCxHAFc9STtsVCOpg6nJJHBHKseHuGWTH91c8Zrm 9RtXS5lS3UGNnEqDPUHnH512+r2+1oVKgllMRH90Kwwa5m7Xdp6yZ/eKrRLjvtwR/WuOV76 nbB3OUk50iZMbnklbaTwQACcH8SazbgtFLnywQjoT+I5rob22XEbl9oJZ8euR0qpNZGUyLw CXQD+VWn7tjV6s7/wjrcGp6F/Y94Q89uN0anq6f7PuK07TTJ47ttOIE9hcZKsR909+O1ed6 bptxHAL23kZPKkGyResbehr13wpOt+pvHID9JE/2vUfWiFTTlZEo63RxPj+2axuILNGxEi/ dHQmvO5LYTzrFAh44JHOa9r8V6INZ1ImRyoQnoKyofDml6YpmunI2cKFHLV0zp+0snsZxly 3OBj0pNH09ruVme4YYXd6elenfDnxgLi3/smZyTuRlUntn+VeaeIr2Oe5ZY8rEpwq55xWBa 39xpV/b3tm5+0W7h156jPQ15mJgr8qWhvBNptn0/qlx/aXhxfLCKZCQ+SCI+M5PqQc9fUV4 t4lQG3gbBCqShIPIGcA/XpXo2m+IbXxJZTfZRDciSWNmSPjZwFxg/QD8TXJ+J9Pl8qSHySI p9zK3/PPHUH6GvKqUvdsdWHlyyPNftUsdwNzkyoWQsfQggn8qjgj+23VskTqdmSM8hBnIJH 40s8HmTjPAlQE54xk4NaMk3lTyywKBnbBEAvQqQQx9iM4rgdkenG7ZQRrpZL68eLdHDiLAP Le4ptik8UavNIqsyjeSR1/uitC0sQloq3COY76UO+Dnackjn0Iqaw0u1WdwymVYx5WH5Bbn Jx64xUudlZmigypcqj2omSR0mX5C+Mnnt9M0IjyKqXMhZN+3bs2qSMcZ7kZqe5sJo9Nlkim EjNIYo4in3yDgYPrUTC8T91cRAqs/kq8eGTd/Fg9eRj8qFGMndjcpRTSZpn5NKdGPyR3qHH 90Hn+ZNedeINWk1C68gN+4ildlA9Sf/rV2PiTUorPRJ4DnzpZl2/8BA5/OvN2PADLz1zXTS pr4mcVee0UKA45XJPsaA7g8DP4U3fxg54qRGuCvykgV1I5L6EZcnqmB64qRB5hRWfhO/Snr BJIrGSVsY/WoYnaKXATeQckU72eojRju7mxUxRSloTzx0NRFhcAMOMnH0qXzoZoijAoD29K rmPyyDEwJ9jmtL22A2LNo2nszK5j2yglyPlAz1r6ejkiuLW3aymWSBlBWRcMGGOK+U7aYKP LG7b6H1712vhLxbc+G75Y5JC1hKfmjPQH1FerhK6pvXqcFem5bHvEse1SPvfhVGSBWbcXPP XirkFzFdWyTxOJI5FDKQeoNOKqOQV+ma9tSPM5Xczvs8ZIAAPv0pj2Duw28geoq+Mbycj16 UeYmDzyfQ9KvmkyuVGQ9qQxD7RnqMVCPKQHKd+9akyB8nOffNV/sqsuDnn+LFbRn3E49iiZ YyPlQCmFlkYbhjHf1rSGlI5IZto7etVZbJUYor/nV80XsZ2l1K7bTkgLge1QNEG5CinSo6H G8ACqzzOrHDfpS16E3GSwKAeorLnTk4zV+W7BjOStZk10mBglmP4Cs5T5d2Uk3sMIwev40y SZUGN/4Vnm88yR+dirwfrVVp2a4CDptz/k1zSrrZG0ab3ZanvVWQR7sMwOKpXdy6BNj4YsA QKqyof7RhJOd5I69KW7C/u8L85YVzyqNnQoojuZCUz1YdCTmtTR23SSuw/5YgH61mTxgonI UE9ce9aWi/fuQP4UYVzV9Ym1NFBGUs4YdDRUaDIkOOd+KK7aXwIyn8TLl1a20OpHzY9kEw+ X0Rh2/Gom09WR5YAYXIzGuev4+p9K0LkJqKuhOIP4WA5Zv730FRxzr9kZp/lmjOxx1yfp71 6UqUOZ6adGeb7WoorlevUo/Z4jbJOLiUF+AFOGJ9KjNjdrKIpJVBI3hj1z3Gau28Zt79Lm7 jDLMcAA48snpz71avlMkKxRD/SM7l2/w/U+lJUY8rexqqsuZLdGU089nvUwxOxxvYHPHuai 3y20rSLbOMjld2VPvWlbxxNZEFslyRID13d81mwmU3P9myS4TOd+edvoKwqxaSdy6M05P3d SpPexzSbyNjx8/dz+FU5737Rhn4Oc+1aeqpFbustuu0Yw6juP8ayBH9obcwwGGAB2rzp8yl ZM7otWJLe4iV8ZOP5VsWqhiJy67j91Mg4H+NZdra+e4h2j9398j+Kpvs8EJdZVYfxIQevtW tNTW5LaNC3AgcwPlSDlfTFJcyr5ZtlAaWTjAHQetUPszGWLzZWRZOAQc7W7CpWRracPFclh kKzsPu5ok32FY2IWtTA3mxj90uSTxUemuZJZL2dikathCT0PsaztQF1FGrSzJ8+AfL43/UV dsXu2txEbdGijJ3ANgn1zTjO8kmtEJx0bN3SgwR4/O2SFiSOCcVoTtdxxCUujBWzgj0rDS9 Zp0nitHWaNeRnIZegq22p/aCI5Ve3jzhhtyfzrrjUgo8jZyuEnK5ZkeX+yZMxD958xIbpzW jYzA34fy5MxRhOBmsYajatDJbO+FIKjIwD6Va0q/hiDLLMDKxwR70KUeZag4u2xt3U0M8zX CSFSSqbiMY/zxWlHcWwkGZEK8D71VYo1axa33jL/ADhwc4YcipLXFxaI1xCvmr8sgwOorWN 1K3cl2aHao26COKNw4dwQPXHatd7eCYK08EbZALZUZzWGRbDU4EWEbEJDkcZJ6DitRljUGS OWWML82d+QB+Nc15OcmzTZWKunQJ/ajxxnYj53BCeMZrVug8ERKXEp4OwOQcms7SpsX1xsl VmkbKGRPvDvjFad15725nKJIsXzELkdxk1yx+BsJboqafHNGjMsq7s8hl6nPrVh5JoyZ5Ao Jbnb35plo0i2zS+Szq7bxgjgGplZZItrxMu4EZYd+o/lUNe76AnaWpU1pGe6dVBXcRsGP7w BzXJazGYZNPWLlS4ZwPQ8H9DXYDfOYZMluJAM89BxXPai8JW03HgqyZx1PBFck+p2U3bY5e +h825VDkLGwLn2FQIzS24YIAWkLn6D/wDWTWs9pNK943J3A4q5YafEiXiSLlI1Kjd9R/jWf Q35rEmmMQrptGLlSjr/ALY/z+ldF8Pbhf7R1GxkHKIJB9MmuQt3lW3WdT80Zw4/2lPB/EZr R0fUDp+pavqJ+Ui0lI4wC2eKV1dCtcTxF8Q7aPVp4bK3dnDncGPC9sZrjb7xXqN6TksuegH p9awbSGS6druckpkvI2fvGtUx2jRcSEcZG0itHOUtFoCSRj3N7K3Ez8E9qijnjwxZiwA5x1 rVeysZzteRsjrnvTl0m0IzFOM9SOmRXHKM73N1KKJPDWvTaJrS3EJ/dvw6nkSL6fUHmvetA hi8VaXtjkFzCkO+QqMuMnsPX1FfP50hASSQcc4DYrqvAfi/VPBGtG8tUa5tJiBNbs2A3uD2 NRKMraoFbdM9E1DwRZaZpqak0IkILK0hG4gf4dPzrzSfTBLbQzrM6yBCGaMckZJH4A/pX0V ceJtB8U+EGn0xURpCfMhYAMjHrkev868Y1KP7JPsRAqDJAFeTioqKWlj1MI3O6ZnG1jhiVV G1FXCg1UKiJTsAB5PtmpZpnb734VW37m55Fee3c9K1iBLI/ZhcXUm+SFG2KmQq5B6dyST1q vfQmxs4pwRKkLhpADhUOzGB6nj8K03RbpPs0qbon4IzjIrk/GmqiSWLSbcbLe2+ZlHAJIxi tqMXKVkYV2oQucxf3suo3z3U3zAjhCeAPSqhjUngj6KtPC3Ew/dQlvfFW7fRtRmGW/doa9X mijyFGUigdiYB/SkQSzcQRg5710tt4ft4v9cRK3bd0rYj05VTCpj8MfpWEqyWxtGhJ7nCzW ssLRiXJEgxzxg+lOhi8p3IAkbrkciu5k0pJ4jHIgIznkVmzeFZCxMMroB1HUGohXi/iCWHk tjlZEjfLeWMn04BpixfMiqcD+VdFP4fubaxMr5ZQwXP1qjdWqWbQMckPw+ex9vauqDUveic 8k4uzKnllov3a5IODirEW6WHY+SVFS+T5fzZyknQjvViO227Hj5VuOtdVNa6mM+57X8NLz7 d4Qjic7mtXaPHoOortXiAiyQM55xXlnwtvBBrN1p8h2rcKMZ9R/8AWr1+WFEGQ2c9+1e/Qn eKR5VSNpNmS6qDuCke9QMmfr7dqvOQAxLfUDvVJp44iTuC+ua9BOyMyF4gg5bP1NQB/RyPT BpzXcLPjGSRnk4AqjLcnzCCwQDH3RzVKSZMpWLfmMpyxYfU1Ue5tyCd2TnselZxnd5LrDMV Em1Nx6DH+NVrc7hIm4DLnPvU8zdrGd2T3FzHJkRuo561iSTSyqd7kfQ8VLIwErqAB82MGqq gC3BIPINckqj3uXGNyAXANmCpJznn8aorNuQPjJGe9TEf6NGBuBKmqcH+qcAYwSK5731Z0K KsxY0BLt7mq68Xm0nI2nFTWzh9wAJJOAajkBF5GApJwQcUPWxXVogu/luoMc4bin3SbY1B5 +bNFzGTeQdxuBNSXrL5SY2j950/Ol3HfYqvlohu428fjmtLSDg3HOcoayiVMDgMf9Ya0tGI LSj1U1jXfuo2plPhYNxG7LkUU9fmieIjO2Qmiuuk/cRhP4mXYpEgzbyMscaLuRj2X0qJlaS Yaq0fC8eWeTs7N9R/Kq+GvSJhgRxkNGpH3z3J9q0vtaNam4YgcncD29q9yCU7pvRbHk3cPe tq9x128Rs2SQCQS4VQOrHtiq9gxSOeOc7p14YnuOxHtVa2ZkuCkykfLuhUnovoPem39wY2S eAYlAK7cZ3L7/SqnNNe1f3AtH7KIt9Kbe5IgcDziN+edh7GkvreCGxBRisyHcrHqT6/Spkt 4TalWbzBN1b+971lhzOwtpGz5Wdzg5LDPAFebVet+530VdW7FJpjds88oA7BAe9Qwq6Si14 BY5Vu4FS3KfZrnzIwCj8YPTP/ANanTxBIQEYGcHduHc1xRV3qdbWhdlRbZFuIgB5Qw3bINV nZrgiTO1m+aIDtj1qNbj7QibwRHH94H+JqagImMIXO4/uyT0FbyldabGaLvmrdxiED5mHzg /wEVPbyQrZTWtwoBQ8/7QNVAGs5VmyWjYbZO+D61LMsk4+2RrkL0H98VOr33KK07H7CyTMT OsibS3XZz/8AWrUkci63qSISVWYjoT2rN1C5juLdPLXd5eCX7rntWlazQtp7QTKE8tdrjuf esoO02DV0bE8zwCKWD/XjgYGcrjn8utXJY0GkpNby/Mh8wMx+8e+axtLLJK63BJmVQBv/AL lX7Qp56Q4P2YsWiBHBYdR/hXfF8yOSWj0JFj+2RG4dVUt9wAZA+vrUccCXTgJH5e377f7Xp inXUzQXLRQlR5/JHTYT3ps5Niw8jH7wbdpP8X96pai3qgTfQvW0EMqpFZeYlzg+YNxwuOv5 1p/ZPLtlu4NQnSRvlMZ+bLelZtm7adcRzSMWSXKyk/wt2P8AStWykB1aK/lUi2kfEYboG7M frU8kbWtr/Wo3J30DZqCaNLOl3Hjd+8jZOQ47A+tTSSaodL82ZYZrcYYyIcHb9KnZ4Z9aW8 ePbZO+wf3WlA+9j9Kakcf9tnTw+bEyFwvOC+MlM+g64rOVPSyY0x73cr29uTpEkMcYBhljO f8A9dW/7dM0P2adDAj8SSAdR6Ae9RRrcCf+xNwMJbeH7hMZ2/Wp5oZLuNbJYl8y1+Zz0BA6 AfWudqSTaZba7D7bUre3uEiNwGtMAJuGGTjoasy3cc0i+RMrKMYx61Qf7NdXyXMcGy3Tb5o A/pU1zHFBfRvAgEDuUBHc8Z/DNZOUrCsro0HQ26RTKuAJQ30B/wAkVzk7xCSSGRdyMSq47H PBrqYz5ymFjlWUL9DniufWMsFZ4gsjM2z3OcVlVjaxrTl3M8nyvtEhXAjI6df880lun228U SHYryjeOmF6VaWHzbbVfMA3CEMp99wB/SkuVcgXKqfKkxGxx0O0YOfqK5mro2TM5bUh5Aoy k2GB7dCDWidJM9o8M+FDSbS3cA9am8lNlmifOkcIdj6VtC2dbSHcoLXDF8+wGKlRe5XOcNc +EXs/D1xCgZ7uCXDBRkMmTyB+Vct/Yl20m1Vcn6V77Y6XLqVvqLoqieBgUB/jBH3a52+tIz ZmZI9sikAgjnrzXdSiqiTE5Nao8mn8OTQQmadwoHPI5zXP3kccOUimdSehzjH5V6fqEEU0M qy8L6/1rgbuRBIY47YzFDwyrnNc9dKD0NKcnLcxopb0EhZ5XYj+8anS4vUAEk42992M1ZXT dRnJIi8pW/vVai8O5+aedm9lwBXlyxEY9TuhRlLoSaH4vvdB1EXEbK0bcSIDxIP8fevRl1P TfEll9qsmAI6xHhkPv/jXCxaLaRgbYg3ueavaeq6bfR3douxkYFhjIYdwQetcNasqq5WdlG jKnLmRfuY2jn2OpA96jSJRyal1jVFkuHW2RTCD8jMpB/KsNry6JOH2DuQK86VNp2TPUjWi1 eSNeWVbZc5O9uAD1rnnsYZ7h5ZlV5HOSWGcVMWeTBLlj79TU0ULMpOOK0heC0ephVtUeqGR 2VuoGyIDt9anMCkdMYqaKMBRlsgdB6U+TaRsB5Iq277kpWKQjCkHA/Krlum81Ht42nmr1pE yjOM1DLuX7a0U4+UE+4rSFsiruEa5HtSWiZAOOa02hPlDJBwM0JaGTlqcx4jsBN4eufLjyw QtgdyOaqeB/Btv4k0jUf7SUKkyiOFj1jfruFdY0aPHhsYJxivQtG02C1sI3t4o4k2jG0dCK 9zLIppp7HjZlNxaaPlfWvD+p+G7+bTdVheNlPyPjKOOxU+lQWzSxqTtGCMD/wCtX1V4j8P6 Zrunrbalai4QchujqfUHtXll/wDCKeO43aRqQdDyI5Rhs9h6V3SouLutjgjXi1Z7nD6BqJ0 /xBa3gPKOFb6Hoa+hZ7gizRlUMJMEc9M14/D8LPFCXQdTBgcsMkZxzivVik1vo9ray7fNQK pK859s11Ydu/KzKtJPWLMO8vZTdwRF9gkl2OMYyPaqczK93H84wASc9TSXpcajBJuGUZm57 cZqGXcdSZmA+VSfzr1Y2RxyuyGaWX+0gpxxEfxOaQljI6tg5x+HFRzOP7WjyCPk5B75GaFd fNk4xuHI9KfNr8yHHqRRhhFMq8sZOvrVaAbZpTyw8xuvH61ZBGybHB3evXgVSgfCsWJO6Q9 T71N9l6jGNlZ23Bfv5FVh81qo7j0+tWcEvIwGTuz7CqqMTEFwMgHH61yy2N0ZaElF54AwBn 61FbjMeACxzjNTh9kaDA6VDA6ooaRxGC2eTis0zWzIbFsc9wxP1p5IN3F3PzZqpDcqA/lqZ GL8bemM96miNy16g8lUOG5LcCk5pF21bFvnjW4gCD+Lr9PWqV5cx/LznD9RRdedJMQ024K3 RVxRdxhFtgFGAefY1n7W6bRXKlYqrKxjfbbs4yDknHetXRCRcMGXbkMMelUE3G3cMCcEdfr WlpuFvTjH8XTp0qKl3G7NINJsqvnzZlEjoA/RDRRKm+aYg4Bft9BRXXTXuowm1zE1vcgpuY CMxkBl9MCmKUkuRcsrJaStlVJ4B/vEVBeIJbozxDMKELMQeG+nrirss0TW7GTHlsMcDnPbA r16b1s3sefNW1S+IdqJUWwcMBKhBj46+30NVbRg8ZuJCpkfg5H3fbFJAXYMbgkzR8KCOg9a rXJe3nzG4Am+9/s+9aVZX/edzKEdfZ9hrzushsopB5bHhv7o/u0y6kigjjeNh5kfGPUd6sX NjGbUqJSgQbgx7mobGwa+ZpZCqiPgJ6e5ry5817HqwlHluUGPnKXfnzOAf7o/xqJQ7OYXbk cFvard1bizuTbxEMH5Q+nrT309oohcKcyR8t7561jGErlNqxSkX7PIJEGVfgr9O9XFj82Ec /vvvKfQ00RCVTIeQ2VUHnH/ANeo4d6v9k3dTw3tVW1uPSxcSX7WNjjy0XhgO5qGK4nhLWY+ YqfkbtinSj7PiZF4PyMnc+hpJLV/J88NiVTuJ7EelW7/ADEkNmIgtZ7fGRMFKH0weauIrSu l6EykWAExywHVqz5WaaykmPyhSAF+p5rQtnkiYWiHLlcq3oMVlH4mOWiL8xW5AeD51QfMw4 yD/DWhJJFJZosRJJwYQvUGs2B1s38h87MbkPqe4q3bA20wZlCrKcLz9wntXXC/Q5pK5cgjj a0mafmRsiRj2PpUduDKZDP80wGzB7L7UPg3AnwTGpAkx0J9fwouspL5qMQ5X5sc/L61b/Ij r6k0DvNJ9lc5jTO5gevpWpbTz3EI0048zozHptHQisuSNILaKeIgshAH+2DV+zV7ZVvi2/8 AikUdCp9PpSjdb/0hPXVG6lyJdJ/swxjzw3lBPfs/9ak+VdJ+yOQlxbyALjqXzw3vmqsLMs q6uV2gjaV7qnr9asZE92NTKfuIm2jjll7vVy/r0FF6kiLmxS4R/wDTUmJBH3mfuMemBU7Tr DZRXcc48+XIcn+Inr+VEJij1MamFHkSkqrnsem8+x6U63EA1B7ueIRWs+4R55UHvx2zXHNL p/XmaIkAlsgLRCHW7XIycFT3PuKLoG2NvZEAeU+9GPdT2/OnWEEDLP8Aa9wDoWhZuyg9vxp J1Y2ytcZF0soVgw5C44xXPPRaDW9jQlt2NsSSVBwp9efSoHtyNQjz923RXY+nNdC8C/IBgl j19PWsy48uGWR9u7zoNn154pVloTTlc55cu2oEY/eQsv8A48Of0q9PFFb+D4FcDfLgr7nNQ R2bNKsC/eKBW/HrV6SzlubVPMIjgtY9i853tnHFcSdrnQ9bIWy08L4ZuJmQmSSVUjb0H+TX UTacYW0kbRtGYjx3I6/pTrLS3a3sreQYjjCuye/XmugmtVniEciEKCGBBxjBrX7JjKdmkVd HCwRXEir82/Jz7VzPiy0GntNJtIhuDvA9G711lhFHbalLBKDjPmLk5BFS67oS63pb2nmGPc PvgfMPeiFT2epaa5j5n1vUzPewaZasHMkgEhz2Pauq/wCEeS3jAEQYgZ6dK6uw+CemWepQ3 c2qzzqJA5jEQG72zXqc/wAPori3MkD/ADAA8g4/OuDGSU7a6Hq4WaV7HzrNpEmCwTj2FVPs hQ4MfNe8XfgO4iiYlAcHAIrjNS0AxMyGIqR615rw7avFnpwxCbtI80KlWxjBqF4yQQq11N7 pZiPC81hzRsrMMYxXDJSjud0bPVGS8Tngiq7Q4PI61plWLe9MMLEZP5VKYNFFLc5OcCrEaK qEHpU+zacUgTBNO5LRX8/bxjjtVaSR2YlOG/nWhPBvh+UcioUtHO08jFFxCwEyRhtv1rWtl PAHQfrVaKLZ1AAPWr1snPXAqGykjasU+bLDA7VpuoaDnqBms61b5cE5xWoBujH0xVrYwe5S WPdhQOnNen6dHnS4DgEbQcfhXndtH+/Azx716Tph/wCJXBxkbRXs5c/iR4uZ62YOFbg8AHi qpgTeHHbn61dkjG3ORzVZ0bcMkH2Fe7HY8C+o0oOcY4Pasq9RXSNcdJBWo5dEZV9OAO1Y9z u8+FsfNv6VVi07nJ38edVjQoNuSDVdIS2qShONwPX6Cr+plUv4WcbfmYkk4A5Hes+K6gXVC 6t5pxwIvmJ+grrjJLc0auUb8Bdci/2o/Sq0IUu+7BAxzU+qS3Talm3t/LfYCGlI+QZ64B/S qcMEsjTebcMwAHygbQfyqPar2llqTKOhLPNb28chmZU3HjceegrFF1CCYlPmyFiwVRk1sxW 0chkZYgWUEFm57VmQiFZpsIM7uuKx9u3PlRXIlG7K5lvJZpVjttqjkszVRi+1PP5ZnSIA4G wZ9eua2I2ylwdmSGzn8ayIgpkO4E/MRwaU02lYuLRTFtExLyqZG9WJ/kKdaW8IcOUyQcc84 qwybIu5wP1zUduMIByC2c1EINWLct7FaEJmVUC43A4FSE4v4gBtBcgmmWqsJZABkj/CmyuV v4yp4BzRy3WpV9bFa7BF04K4yc0uoPm3TK9GFLqZZZMqw+Yj8+ap3JcxBsZBIyPU5rOMbJx ZfYnjAa0Y4/H3q7YAG6OOODWfbkmwYE9umehJrV00D+0NvBzH9e1VV+FBDdlBHLTS8nhz0/ D/AAopbfAluSwPEmOlFddP4UYza5mWiLeK3Hl4ECpye2PWqVmm26AnDLEVJg39h7+9TKqtq OxnJsicxkjh2/wqa+2/ZgWfa6EFCeufT8a63K7vbYxUbaX3FvVjjZJbYs0qjAGMh/XI7Ukc cUtmSwErS8s55Lf/AKqWwTzFNwzFpDwwA+4Rxiqd0THePbwSqtvK3zt/cPOR+Ndcpac/foc ig/gT2K8YMtz9leXdBDyCP4x2FPvZWtp0uY2AEnEkfqB0NS3oSGzW5UCMw8Ljofb3rLt2a5 ma7kALOThc9BXmTm4vlR6VNX1Lq2ouoTK7b5ZOQ3oe1MFw0kJEq58v7wz949vwqEStbyGyV gY2Py46gdxTLtljdJYV+UjDKe/vQpaFcrI2drZmK8pIMkdgacYSbYSo372M78+tLFbtPbl2 PzOOB/dHao7MNJL9nkPEZ5wfvVN9R2LtuFuN07/dbKhSfu1HG7lxaMw2IeD3YelRXWYLiQw kKkv3x6VPPGgtVZWAdPmU+9WIr3yCFWCMPLmwSvoRV+2hzbebvzPgOHz+lUpV83SprmQgvx /wHkVaiQZjhEmIiBk++OVrOL95jb90uoTeR+Z/q9v3f96rkZ+1RrCwwx4fj7tU3YWrrNGBt f5WTPfsavQsLZxN94EfvMd/eu2GqOSbal+RYSVIrYwyqDIh27R/FnpinwKIi0Uvyvtzk8jb 6fhVdjJLi9VR8n3F7le/41LI325VEI+RPm3n1/u0nvoCegthgXQEhJTnyQ3cVqWu37d9kJH lbt209z/drPkZZrePyztmBGzA5Ujr9BV6FoDYjOY5UbOTyd//ANeqhZaf16ES1ZoF3jkbTg f3cp3Kc8qp+8v+FaCyPGV0gAruPyt2ER5J+vas2JFk02e5ncR3SNu3D+E54AFTWsjNatqJO y6VwEUDOD/cx71LfRf0uw4qxtxRF5zojf6tAW355MZ6D61YRJ7mMaU4TMGd8v8AeA+7x/Oq Uci/2ZFewybr1mL5xksx6rj0H6YqSUfZra01C0mMtwxIPcyAjLZ+nWsZ2RXoX4Um1IpEsax S2XLZGd0g6D6Y5qTWJY7q1ju4kwUZUfP97rj8KahGmwW+o27bhKu2Qt/Hnnd+BzSapGYLcK rbklIdh7j+L8c1x1LuLBbm7cTbYF2hFYIDj0OP/r1lSobq/iQgiONN5Jq7bQCeNGmACYzye D/jVsQTTxPtQIH4A/qfpRPVEQaizM0iEXV9cXJUmJQcNjG49MVu2ulobuKHBCIN7L6Ht+tX 7GxjtbVYYxjCgZI69yfrnmrun2/7+Z84bPPvXO4pItzu9C3bQKoPqTk1dEI6AU6BBkAEYq6 sQHJ9etZydmZx1Kf2OORgzx8jvV5V+TYo5IpO1TQxsec44rNvqaJD7a182aKNskEg16FaWk YgCY4xXKaTBvvVzj5RnNdtAgVRzXlY2eyPVwiszKvNJEpcpjp0I61534j0APPOdoRlAYYGc +or1qXJUjpXO6vbR3DruGcAgnHtXLSqNM9Ccbao+ctY05VLAptye1cZe2gBYbR1617J4q05 YJZARnvivLNRiCSHjFa143VzsoT0OXeHD9KY0fy/dz7+lXpEYyHmmiIHg9a81ndcy5Bg5bh qSPBGCatXlvsIIzj3quse3LDkikZ3LMacEdDSGLDevtTYXVjw2c9DVjvz1oAjCLnkVaiTGM rTI9rHBxV2Ndy4zx1FOwNlq3Ugbl4rShbOR7VmREqSOtacCgRn6VpEwkLC224U+9ej6Sd2k xFT3xivNEbJBH8Jr0TQJ2l0kjpsavVwErVGjx8wj+7uaMgLc4qFgATlRnrVkE4JPIGaqzKW bB45ycV7qR86RSdNxAWsW9RmRI0kZC0g+cclR3Fa0wOOMDPTJrHuZGDR5kGBJn68YrfdWKi 9Tkr/AE61TVY1VXlwSf3jlh1HOD3oiCpqrBVAJQ4xwMVo6iC2s2671ztO3B78VStYw2stuw VCHjPP40RstDpa0MjUcHVZAACfKxx9arW6nzZdo44BHqauXak6pIAoACjGabGnzSDA6r0+h rWEVzqTMpbDrfd59yGG0YPb2rmEba9wNvWTrXTxgCS5DEs5DZwfpXKKSXuPaQjmpcEmpeo7 uzRet4/3MxPc4/WsmKJmkb0LnFbkLH7LJkD754FZsSKRuUdC55ojrYp9TOcH7NnGMk9frTI DncD0ANDH/RE6g4xxz3ptiTuYbCTz1NJbIroQ2qn7U5xn5jnB9qhkX9+jscHJqzCQl5IrDu D19sVWnA3qcetT0LW4mqR4d0xnGDz261nXMfl2yrnk7T9ea09SJknGT97A4qLUYVJA7jHX6 0mty09ENjhVbHgY+XP45FXdOB/tFc/3SAf+A1WkYx2TnIBUAECptNctqC579D+FZ1PhKhuy K23G5u0UZO8fyop9swi1C7DYHzdT3orrpv3EYz+ImulheyKuQiooZGHGPQiqNlvvZRPO3MX Cp7/3jTUi8+5+ySSl7aI7o26eb/jipr1ntnS5tyBL93Zjlh6/hXYtdWtEc9uierG3UjWtwz ocGUASnsP9r61NJZ272bRSMVi27ie/+99aktxb/ZXWQ7zKpLN/ezWSsskk/wBhklMlvEScZ wZAOimio3BX6Mmn77st0VmkkvZFhmcbYVG0dN/vUJkNrcsyYzKOR6GpL85cXCEJIvHHAK+g ot4VmtmMgBMn5j6V5kt7dT0UrEcls3lks53Z3bvf1pIA9y583hV6jNG6R3W0kYEKeo71NOp tmW5iA2jCkHvTTAVGeKZrENjP3WP8I/xqe8s44bWOWJvLnUgKo/i+tOFmHtfODZdR5hk7sf 8ACoS73FwZZOwG0emR1rXoTe4yALLETJ8xk4c1HblhdCJ23rHkoPWo5y0MzRxNtDj5v9mrk 0MQt08t8OmNhHf2oQmivfHyFkWM/JIAXU/XitJBFLpisDsAXkj+EjvWdLGJdLuJWbMwOGHp zTreXEqM+fsxKhh2J9fpUp/vGmVy6F+3DSszy/M33cegNPgZ5JPshkzGnJYdSvpUN2THcbo ny5Hzkdl9afK0UUCSRHbs5RvX2/Gt0kmZtX2NJJZgotYsmRvuE9h6/hV6ECyIWUkxNyDjv3 FZEDs8YnR/3xIOfQjtWjbySaiMs2UUcDuG9a6oW6b9Dkfb7ycJJbyi6dVCynDD+56U4SZmF zj90GAP19aaZHucWbgKekpHf0piNIpOnqvJHLHptpO3T+mGr3NFZo5L5ZypNsjKJBn7/v8A hW0JIYdTOoQKPsoYKzD7u/GA2PauaVnSP7EqYY8Kcdq1bF5BGNKcFY2PL9tvX86mybv1/UL 9DctBGmq/bJEKW0zMEYnhWPU+wNaOmJGmoG6aNktpNwi3HgE9fz5rKhYzIdFlTMowDJjIEf UNWus811bR6QQROhxIdvCqOjfjxXNUb6f0yktCeya3WWUTgi2CMYA442Z+bFVDuisJ4Zkbz BtMRY/8s88CrJWW+RbPYBJbcsT0Yj7oHsabfyLfQ+ZFHsWFfnyOhPG01zTj7o+p0ulLmyhJ B+4AcfSttI/lzgD371i6QB9hgYk8J61uwj935mOWq+iOd7lhISzgY+UDkCtCC3G/eMq3cVX ibGAv41ei4G4ck9q5qgR00JkTnCrnmrfmk8EADtTE5QMOKG2g5x3zXO9TWKsSt93dgZzVi3 DOeQOfeqW7cxHatbTrczSpGnLH9BWcpWV2axV2dJotkFi83Ay3TFdCBtGKq2duIYlQcBRgC rZIAJOK+dxE3OZ7mGp2VxrsB7nFZd4m4AKBkkg56VLPcjzGwcYPFV2lDWMZY4kGW9auEWbT lpqebeLoDiWTaG45NeNa1BslbHQnpXtniGSSW6lt0XfvUgD8M1414h+S5lUfwmu2rG0FcvD y1OSlUbs9qBgAECmyt0JNVDdjzCBnb2PrXjs9Vl8qrjDDIqqbUKwIxj0pqXBzkNkVd6jOKR mUDZosyyRkgjr705144arZAqCQL2FA0QxDBGeRmtCI5wKpHAO4DGe1WYWyMdqsTLkZBk2+9 asKEwtjuKyIRuwQOetb9im8BM47VUdyJLQyrN285g/945ruPDdyqyyW7dGXI+orzqS4Nt4m uLFwVBUSofaus0mYR3ttcbuCRmuyhPlqJnDiqfPSaO8Dg8Ad6bIeWx+dMTKyYx+NSMW619S kfIFSULtIZs+mDWHfKodAh5B571tTtmAkjbz6daybjJVcgHLgA+lbW0uVHc5q/bbq8BLHAy AT+FMg2/2rNg4O3oKfqDbdegUKcZz0+lQW8m3VJn2nAG3AH15qVudb2KV0o/tl8MGG1eKgg Ie4myPlAB3HpzmnXEudZuSv90YwKW3Ui41DJ4CRjH51cd0Q+w9Yys103PCnt6gVysYBe8Uj AEldezyGe5G3kr27fKK5JVDyXYBJxNj+VW9bCsXYWzbOFIxvYZ/KqMJURuvGMNkVNA4W0fO APMfGaq2quIpeVP3qmIS3Mv5fsw5IJzxniiwGGPy5J4/CrCrm1AKgsR0/GoLMbSckj5yMis 77FPqV1x9uYY2kH+tV5g2EYnrx9OatdNQbBzxn9agkGZUXkZpdCk9SPUXIuIz3/wDr02/6q WdiNv58ijUD/pAI4KtTLw7bONgC2ckn8BQ3ozRLYkmY/YWwOpAxUun5F8MkZGOn0qEsf7MZ icAtwMcDipdNIN+oPoBn8KzqbFw3IXwb+4wSDkZops3N/cYbHzdfzorqpfAjOa95mnqsUcN ghx5XlY8vb2Pp75qlYgSo11JkzOSrKf4R6CraqZL5WuXaVVTdakjG9f72PXpxVfUUawlS5h KOZl/eRf3T61283N+8tocnLb93fXuULjzbed4oJAFk6c/dzT5bELYBQ+zy/mEmO/v9avJZx NZnzW3tONxkzjB9fpVO2kNzN5MjAiEZA7OexPrUVF/N12NKbv8AD03KVtbrLvnkcbgduz+7 71FLHJazkIyBZvf7hPGTWhfM1rP9rjIZ3GHX+9j+IfSnG2RrV/Nbe0wGSB/L0rhtrZHXcpS 2i+XvhIAh5LH+L1qe0C3DC4JLn7u3+4PXHvSWO5pFtJWUxx/MuBxLjp9cVNOP7Pu2lj2Frk Ydf7nv/wDWpJa3C/Qpybo5fscM2bYsTnpg/wB2pr0eV5VzGgzjZs9cd6uPYLJAFII5yG46+ tLaWwZpPObdIhKf7IFU+zFoZbWarCGdg5kGWOaZYiUzKrvuEYzHnuPWtFrSRZzbhcQH5ix6 Y9M068t4Y4I3UbJUOItvc+/tVqwmzJ1DMcr+TxvXEijp9akSVWtIwihtwxj+tSGNW024d2/ eMrFu20+lR2sZhEb4+WQbc+hpW94pbE1q4gLwzDJcZVz0IqOAB5wrEiEZ8v0zSTK918sK5E ecnsfarSGJrFQVBBOEXuG9K1jG+hMpWEPmQy+VHJt83iTjO0eo+tbADWapPAeXHllOx96h0 +2RYJPN+Zz/AK0t/npVu0BeY+bklUxEGHVfWuuEGorXf8Dkc05PyJ2hFpax3SMHkH3s/wDL TNRtEYIxemQNNu3H0PtTLJt17tJYwpnyAeme/wD9apU2faVBybcsfLz0Ld//AK1S1pcPIvv bNPYpqKMvmkhlGeBzjbUsIzZG+SUCdW3YzwuDjZWdBP8AZr3Gc2xc7Qegf1FWBIserAuMwh wzgdC/apWwra2NWCceQurI+27jfIzyAvQpitmCaQWUWtCXdcytmQMeMdlH0xWQixf2osyBj aF8kn7vmVd014v7Y+dc2kjsIwT8ofuf51hNdf69Skb+TZ2kd8jBmb74J/1mef0p00T2Vq3m SCT7WAW+YZD9cj2qG28k3u1mL2q7vJz93PenQFGiuQ/KLEfILH+HPX865nsD3Oj0gEafCuT tK4yK6K3IKgZzx07Cub0VwdNgznO3kV0VvIjYC/jxTv7qMJbs0I8Bgcc1egOM5/CqaAYyB+ FWoPlAPvXNMqJeVmGMinkAjPJP86aNpXccjHrXPa3r8dlbXaWrGS4gQu20cL6D61iaqLlsb /mJH7MT0ruPDmlSQ2/2m5BWWTnHoPSuH+GHhjU5rNNd8TTGa9uP3iQ9BEvZcevrXrwVQBgY A6D0rycXiLPkiepQw6tdgowKbIQIySKf3qC5bEXpzXlRV2ekrRWhj3EqMG+YKc8ViXt8IY3 d2J46/wD1ql1aQLMxVsKvOSa4DW9YfLIhyG4DZr2aFG+rOOcm3oZviHVHM37mUq3UsvH4V5 zrM3mszscsetbeoXDtukZiVHQmuPv7pnYjGQazxVRfCd+Gp2VzLdiBg/pWLO7JFMAPnjO4D 261quCc84HtVKeANKrjjAKn3FeQekQ293uROchsHPpXQK+QBmuRNvJDf/Z05Ei5XPaujjJT GTzUtEIudQeeagYEH0pyv1we3NI3fJ+lIpohbJNTRH5sZ5qPGeadHgPkCmTY0YW2Vt2EmCD 71gRMD+NX7ebZ07Gri9SWN8TWQOq2upRHayAqfcGr9g7LCDn7uCKp6tI0tvFulVYgGDg9Tk cYpmiT7oJoXmMjxfKGYYJHat0zKSfKeqI5KIxbnYOKkLEjHaqcDlrWFjxhB29qsbl259q+v p/Cj4eStJkFwR5T9TjpWXcH54ApyQ46jjoa0JyrKYwpyetZ1y214z3Df0rb7I47nOX6D/hK NhfDKu7pWdbyE6hePn5geB07VfvX3+Jy7LtZoM8Hvkc1mWgX+17nf8x3d+/BojudLfulVhu 1afAZW2rnPFTwfu5tRk/65dR1PNVWbZq0hG7lFwDzipbaQu92BuGWjJx7ZpX1Q1qiwTm5nO O367a5OAqJbrlgTJnHqa6Z2JuZGU9WwB+B4rl13Ld3QJxhsk47VfVGb2HJIUsnbbkBnotFL 20jqcEZ61Dndp21TuyzcdKksHAtpEHOU7/Wkt0MqiMBSCWLexqvA2EPB/1nXtV4DOWPABPP rWarEJNgdDnHap/lK3I3KLfTbgeAAPXrUUu7fGQPmyetTA5vpXxlcfyNRTKxumQYwHOPypP 4S09StcnzZXITJyOfSo7s4towvAIxj04q1cKqgHgNgZP44qC4+SyQg7sOQfypdy+wBS1o/w AuR169DinWBJvUPrj+VIin7PuHcHPvkU3TpB9sUdADioqbI0huyC5YC5uDnJD46fWilmUS3 lyo/vg80V0U17iM5bnZeJn025jH2O4H2iPDoyL/ABY/zmudgQmN7i6T99LkNu6KKWWVkVcD cCM/KOlUpLvaRkN+Fcn12q3orGXIrEyJtha0MxaMtxgdvTNE0Ekjo8I2yx4A2nqo7VWS63O P3ZHPTpmp2O9i2WXPYHpWNSvXa0KhFRdyOGKYSuZYm3OTzwQB6U+KCYLJbLlYS3DE4IXuKS CYpL81x37itKORGO6TPXOVQnNZUa9dr3kaSWuhE9hNLCn2aLDw4KNnp/8AWpiadMqYuI8NJ y+485rRN46keRA+RwC/J/Kop7u5c75nVCeSSwBNdM6s7CSk9hEspJAF3IEUdGbNSfZ7VGBA DsRjIXk1TGo2ayZa5X6hs1BNrGnK7E3DkeiJmuScm170ilTmbMUdsSCzOoP+1gilnW13Zjk UADODgk1y8uuWakmFJ5Ae7MBxUEuvyFMRWij0YmohUjB3uW6Depq31tbXMMwiceZKuDgfzr PbfHaRWZizOy7SOw561nHW77nKxc+q9K0bDUg8n+kICcYDAcD611U8aubUfsWkPiP2WF4mO 14hlj2cetRwApOtzJHsSQkBSfuHsTU9xbzXF0XVFbyPm95D6D8KmnljlhS2UK3nrneByi55 Jr1IT6o55xurMWSXdJ5oBMK4WRl6N7VoT/6eVhtmAKLu3DoB2X8azLedrSBrVkEzKdqpj/W A9CKtWuNMYJJIdj/Mrp3PdTXX7W/6nP7O23QsPILtUtokCSY57eXjipUk822W1K7JgduP7m O9R+W9u4uZCMyf6xVOdvpinNMI2F0DvfO1o++z/HvUymt2xKLTsicyxfYvsxhzNkRhe4PrV +GOLyDZlA0+QnXrnndWNFcI9613yAPkAx/D6/XNXortUn+0qG8wZGO201hKvT3bNOSS0sb0 CPFbNp23eG4PHb+99asLL5kI0zK7w2PMxgBRzu+tYbawobzgX3p0/wB30pi6s/mi5C/PnnH THYVmqsHs/wDhgUWjtIZEvbRbFFCzR5yAfu4/xq5LH9qhRIkAkgUsx7D2/GuLtNbeG6E6Bt z8OpPDeldBb6wAwkWJzuB8wHHNZtoOU67QGEmnICeVYjpXTQMAdoQj/aNcFoupxW8Bjm3jL llCjPFdPbatbSkLkof7zA0O1kjKUHe508LHG7IBH45q0jdNjHOfSsiGYMqsjbge+auxud2S 2B+dcsxWsSa1qR0rQby+OcxRkqAerHgfrXBeG70TakUuV3rcosiljwxz8w/MVoePNQ/4ltt p8eQ077m/3V/+vXG2kslrLHDET5iuZbf/AGj/ABJ+PFckpqNTlex62Ho3otrdn1/oRjOlxM mOR29K1eANx6V4l4I+IKCNYbpiqE7DuzlD6N6V6ouuWsiBkcMrYwQa8evQlGep2Uprlsacl wiD3rJu71/mcFQAOuelU7rUcOGDM3ODWNql9IImLAgDk+1XRouT0FOdjH8QaiQrYxz74rzX U7xgHAbce9busXgkctv5A6muBv7gkvls8+tehVl7KNi6EOZ3ZW1C/kkgEJxjcWGBzmsF0yC Wzz0q27ZY55pmFbrXhVJ8zPVguXRGc8LAZAOKgZBnpWyUyuR2qs8YOemT7VkaXMh4EM8c5H zR5AIPY1MHGOuT6elSzQso9RVQgqfakwViYSN0B+tSCTdw361Vzg5zSmQAZzmpKLmVA5NIr AEk1U89SfX2oE4HU0WYGhHJhuOhq/E4YjaeO9YAmwTtORVy3vNvXFGpNi7d+dIk8eQ/luJE jH3mTGDx7GqttbutvNcSFoYJItxcDlWBwP6VUu9Sa01uOUthWQMv4cEVK+qm9vJ9OacIJFK jJwAeqk/jWsZbGrhLlsttz2u1H/EuhGQxEa5JHtTjnaMjaO2ap6RfpfaNHPDGV+XYyN2Iqb cWB5O71JzX2lL4EfntRe+xkrkMSH6jg4rMvHk3xkHGWOT+BrRlwCNx4A6VlakyqIigJySPp Wyd1YmO5zl7Mz67CGTgW78D/eFU7NiuqXSjorcnHNTXEmdZOT/y7tkf8CqpYF/7YvACArY6 /SqtaSN/slSR83znIJwBjFFlxNOV4wwPPTvSSgfbCCeiZJ9aZZ/ItwxBIyoDenWs/tIuJYG 1rllwf9YOfTg1hQqxafKnO7IHet9WBvGDFcbkPBx2NYlsFR5gCATkA9apvVCsUrc7rNjwWL Pn2puntsjkJ5+XHQ+tRWkhNqQDzuYk/jTrJiIp2yACCBntyKmL1Q2r3JIcM0vB3Atg1nHcW uMnsDn1rQtBm4kUE4+Yj3qpGgJdRklgKa3iLa5SXc9w55zsPfFSSjEiOeMuARj261HkC4LK x2gGmPKxVFXjMmc/hTexaWpYvVBiGSMcYP41VvSPsKjjk5zVm+KG2jAJL4GcAc81G0MlzaA RQyOUA5UZ7+1LZu410ZEoY24UDhk3A+nWobNETUSw5xtOD7ir6Wtylupa3cFU289vaspxPD PvwVJIHJz0qXHmSNIPVj7gpDqE5ZwMkYz3oqrdW8jy7yQZG5PNFaRmoqw3G7ua09pcKwMk1 tbLj+J9x/IVWlk0u3YiTVPNI/iji/xNc20Vw4bc7OemNxqE28vQjbn26V43tJdImsaUUdG2 taPEPlFzMfqAP0qGXxJaqo+z2G8kc+YTxWSul3WNxG0DnJpkFi9y7ASDK9s9aOaq9LFcsFu Xz4nuvmK20UfB27AM57fhVE65rMud95tz/dGKbc2fkkKHySM4qf8As+LyV+fJYZyOlL2dWW 7LvBLQqi+u3b99eyknuWJqIzO33gXPXJNWkty0gjOBtPVR1qS6hih2sgLP/dYe1T7GbWrHz R7FJC5Y4QelOLSAc8c9q0Us4TAgDdRkk+tVGjLxo64PHOKUqDSEpgiA4z+VWYbbzXIkIVV4 OKiXgYOB6cVYjkeP51+Zh696KainqOTfQguIESV40YbQuck/pWhaqh0+3jib/SPmOMfw981 FcxxxaWZSctN83+6f/rVLpEsQsmPCTD5t5PVa6vZx5rdzNt2uWrK9MUixy9B0J7VagUWl15 sxAiuGKOQP9W3b8DWSxa6lNzt2QtwpPf3+lW7S7Vg1leZ2H5fm7fWrpznQlaWxnKPOr9TXa 1WQDUQfKaM4gU9GHcn60ya/jNrLdyxBY4mwnH3n9qrTzTySQWJblRtX2Ud6r6u6N5NjbfMs XzuB69AK7nW5laJjGnZ6k0et2xbYLdi3r6VpC6VIDO8Sqhx2ySa51bOePZNJHtBYd+lbzQw 3dk/nyMgT5YwvJLdqylBy0ZbstUURrEKliloTjnBwKa2uTOo8uA5PYn/AU+GG2W0uIrgFbl WKlc857YHpVu1t4TYSrKdtzGck9CD2qFh0tB+0XYz1vtQc/wCoVSx/iJFT79WHzbEjHTGOa 1rWJbixl+0LvuiwTgcg9q17ZG+yy6VJCTdF8FCM5z0Oa6YUIIxnVfRHNwpqzOpZiob0A/Kt CKLVN4VWcNgsMYrbitJkL6Q1sA5fcHPQr1BFWEt5btUtBCqTW4bJb16frWvsYmftX2KWn2m vTxeZH57gHGVArXtnvEl8iWaUMByDkGtnwyY/suJE43nK56Gr+vWAEUOpQDDxn5h6isJU7Q UkUql5WY3RtRmtboI8jbM5ZMcAetd3b3CHbJuBjI5NcrbWyapp8c64WaMYHGKdYXj2tw1pc rhGz17H2rOKVrMJRUvVGd4kvUvvEGFORAuzHv1P86wr87VxxjOQe6n2qTUYLnTfEt3HKrbZ j50Zbncp6H86guW84ZbpXiVZXm7nu0oqMI2GNqjeYJXuGtrpcAzDOyT03gf+hCt/S/H93pU scV5IYBjiQHMb/RuR+eDXH3KgqeB7/SsP7VJA7IjbUPBTGVP1FRGvKK5ZK6NZUIVNVoz3uP 4pQeWPOhLpgAOjZ/8ArU+7+JGjX1uInlmjHqU/wrynRreBbFZBaxqNnnlVXALN8qD+Z/GuN 1bV7W38T38aLJLHCViURybRvUfMcfWu3mhSpqpaxxRpSnNwR7Je6np94oa2vUkwemdu386w rkFwdhV8+jCvOIfFVkqnzrK5G3+ISZ/pVqHxdpPIPnL9RyK5qlWjV+JtHZGnXprRI697a72 7hbyH0PGKreXfKebaRfYrXODxLpBGFuZEB7VP/wAJJpWzIvn3e4JrneHoPaf4FqriP5DdZL 8R/wDHs3HbGT+VRiSRR88bKfQoRWDJrulvgtqG044IVsn8qibV9KbAN/KwHohP8zWbw1H+c r2td/YN2VjIdojYH6VUeKXPMMhHrismW/0d1yL2Ut6GE8frVdtQsuFW+mA9oeP50vYUf5/w K5638pruJF+7C5x7VXmac5VLZicdsVkrPprufMvbsj/ZRR/WkebSDwJ7pseu0VLpUl9r8Cl OqvsmglvqTNlIT75YCnG11LGTAT9CDWBK9u52wF8e/NRnUPs0g/eEPkDb5f8A9ekoUm7X/A cqlVK9kdF5d+gIa2bmpozcpjdA2evSszUpYptOg1BLi4RBxhMAknp+FYf2iSW6VEvLhGkIH K5ySfUGnUoQg7XJhiJzV7HWSAaowtlgeVwcgL95fx7VJcWulaIjXOuX+bpySltD8zn2wP60 7xNO3hmWLw9p+YJjGHuZUOJCxA4yfrWRpdnCxed1AmPJf7zn6saiMIp6Iv2tRreyPVPAety 3JMLQvHAwO1HIJQ4zniu1aQDaOB2/CvNvA4kOqqqAnjgY9jmu+kYo4yw3AZyO1fS4O7p6ny +LivauxK7nOAeaydSnysOGIB3H6GrruMD1Jzn3rH1IjYhZu55FejCOpx8phSlm1UknjySDn 6nNQ2WwapeHcCF2YHrSyZOrOQSFEQ5I9zVWC4jiv7tpZFA2odzHFEviLWwyYY1EgOcYwenv SWznzLlAflJXPHsar3d9ZJqLE3MRVsAHdn1qqmo26LM7M0hYrtEaFj3zXNKcYu7ZqkzViKG WU7urJ744NY8f/HxIgBCq3p/Wkt9WjS5mQ20+5iCoCE9Kgeedp53trdo1ycmXjsOg/Gp9tD SzK5G7le0UyROozjdT7NQ0EysACuecZzyDWdHLqFu7xJbIxLcsz4GfoKnhF87kectujHkKM 5rNYiF7FOD3L9nzM5DY69qowMRcSBhkNg/pSW8V1JO6i8ZCAR+7ABb6mqhtJDPJbG4lwBnI OCcj1Fa+0tayuTy9Liuqi4AJMYbOB6Cmzy2KYzMXIYEBQTVhNPhFyo2HOCOpOfzqd/Jjmt4 G2ouRnAxxWi5nrYnRaG14e0GO+jW5uITLuYFQ4IUD6dzmu4/s62sbQJhRnouOn4CsnTr9Y4 1ETAIq4P8Aj7CtC71KJbNnkkUgZKktjP4dazlqzRWsc7q0yBW2om1T/FxmuWS0S8vGuGTCo OuOKt31+08bKWB3Nt4NaNlHttlCR9RtJ9a1btohQjdtnJTQodRuAo3DIIxxxRVrWoxbazLj gMAQO9Fc7ZsUdThSznElkB5rjDJtzgf3varVvYWgsdgHmK4yXPcnvV2xtEMb3cjCW4m4bdz tHoKyLlWt7j7HFcAQOeSP+WfqKqMU9TLmvoU3maWUWMjr5UZyz4/1gHbNVL9Y4is8KgP09m HpitS9t0kt1hjIRYuVYD7prLgie8uDLOwxHgbOmT64pSiWmVbZSwMhJZ3PbtTHLQy/ZUlUK xyOc7c1buo0tJDKmGDcNHngN2NMijgMRWZJJTIQXZBgr/u571nJWNExk0PkAPGSHT5gSeT6 0Qo93J9oOAT91fSkUTs6CVSwjxyf4/SrUYkjZ5EVQJMlgx7+opKzBspAMLn7MCAr85Pb2/G rFzH8gZABtONvtUpt/wB04c72k5LKehqC2Z3uCJ25QYQNwPrTt0BkLLlA6nimDqTzmpi8f2 tgufJPDfWmPE0bsB0rjq07O6LjK+40mSWBkY8RqSop0Fubm3jihADINzEnG/8A2aap46Hnr V+w8uCyZ2YZVs+59BWtF3lZhLYla4jFkECb3k+RYs9CKj+zkj7O6t9oXlnJ4YdaWKCRJTel AS+enSIfjU77iVids7zuYqfuqO34n+VdNVpqxEdHcLCYyN5bHbKvCSHuP7p/xpbTL/aGlj2 yTNgq3UelRXMZXbNGmGyQVB6inxTC42PuAlUYDnuPQ1z05ulNKWxUlfVFiQkBbZuMyZznqM cVOoaK4W4cExRtnaO3vVEzGS5CSKQy5GP7tWLi6BQW7SCMFVVm7YxXe6icrmLTtYnuh5s7a pboreU2AoHLqOtTRkXMi30ADrEAW7b/AFH4Vm/2hHBE9vHIZAPusF6DuKltb6GJpIImk+yP gkEYIPfH1qnNE8rOq0uQrcf27GE2wsP3RHMijIJHuO1b00M8lnF4iChpRKHAbGHTptz681w /9qwpOqQxySWwPmCPoN319M1o2XiG684A2jvbB/MWFmwoJ6mp9qkS6bZ0zL9qs49SifGoSy 74ivPPQR49MVXMmyGG4tpm+0YbzgRyT/ECPUVhx6xNY6i88dixDbiqBxiMnqQRSL4huI7+S 9WGBJJeGWQ7gPwp+2VheyZ2/h6RHhMkbcLyc9q6x5Y7nT5ICQVZccdK8lttclsVb7OYiHbe yBcfl6VrWfjBYiTNbSbexU4xUxrR5bMl03zXOj8N381vd3GmyuQVORXXJZwXt3C8u8ICWkw edoBzj8q8obX4pNVF7CGjZmBxtr2b4dWV1rc1zdXagJBCxQ4xuJ//AFVyTqpROmMNblHxHo w1nTfIiCjV9NXfCF4FzFjgD8O3rXnIkSSDzAcFfldW4Kt3r1q/SeGc5fytjfIxHzQNjJOe6 muE8Q6bBfXJu4sWN/IAXDcRXHuG9/WuapRcleJ2U6qj7r2OOuWADJnr3rmr0HzQq53Mdv4n itm+We3uGtriNoJh0V+h+hqvJpt99qs55bSVYWlB3bTjjrzXmyTvZnpxaSub/wBrSy0qe6I /dxsXwf7sScfqBXjdvI9zNPcSH5pGZ2+pOa9N8TyfZ/Ac2XAeSHgZ5y7gfyrzSxGIw+R6Yx XTi3aMYowwivNyZMDlcMSDjpUTZI4bB9DT5m/eD+dV2Jwcfqa847ZtMGDdwDT0QNgEAVEH5 UEk47VYjLdQMUN6GaZP5LLGCeQe4oHXG3I9cU5ZGOFZx9M0/kEfN196k0T8xRGWHUikI2/L jJ7mpCrEDrikyMYPHpSHcSPBOe9PwQemKi+YcgkU/wCYjIOaLILjynTnmsy9zGwJ5welaYb 5STz/AErPvQPL5HoKaRnPVHQSDd4Fyy42yfLx71l6Ci3HijS43B2NOg/I5/lV1pv+KPmQoS QSRnp1FZ+hNKfEtlHAP3hYuhH97bXZXXvL0OOk7QfqdB481FdS+JWvXitmJbgop7BRwKXQW OWU/wAQzn1qtrGvm5N1YRadb2sjZimZEAaQ9ycdT71L4dUrKq8kj5fpWKSUjZN8up6T4RAT UXYHGIiRj8v6108sy5wvPP6VzHh9XhknmB2jy9hPv/kVsvMu0joT1zX1eCh+6Vz53Eu9Rlt p2KjDD5W546Vi6jC0qpE08sSM5IZDhsVdEih8qcY5PHWqlzOjyx7gTgng8cYr0FGxyt2Oel 0+E3csZMzjyhw8rN369ao2Fjarq8zsisUUYDfMFP41tyyMLuXeCSYV5H1qpZxqdQuGB7A59 TXJZXsWm7FGaKGLVpT5aD5Rlgoz+FRrIJPtMSkg4BHapbhSNVnjYBWEYJyfQ1ViWP7VMrHP AIGa450YyVjaM2RWxaO8lVmBIAIJHXrT3lSWWWEEZDZ4HPaoU+a4nIPBIP4e1JCfLuLg4Iy Wx+AFEKMYJJIHJu9yvasJ7ieQFgyycZ6flSRs0k0qAj5PmOfTNP0/CS3BPUOfoajtEZridj 82NwqHRvOLXUadk0SWLKZG/dqpGcnuc0bY476YuwLHHals1luZDbRjPlAlQB78k+1TXxt7I tFbjfcPzI3Ugeg9K7VKMUjOzbKkzs1wduQAOMdT+H+NZ1yssjkg4z3J5xV1ywCsY+OMr2zT PKMr/MD9BUJuRaSRkut05AWZwQOoY4NVrhbnau64lJOc4Y4z+NdLHaRjI2gHHbmo3t0eI5Q Nz1HY0OkurLVSxzlu0sV1GBOxXO5lbmvUNPXdAG5Cqd3Hv7V55c2aCUAEqT8uTXeeHrr7Tp MUmQcDy2x+VRFNOzNL3Vyv4k0x5RDcIgkz8pwKK3yYChjmJBUjqfailKGornmd1q7mVjGhQ sACCSBn17VSOoMI2UouH+8OuawpLm53b2wi44HeqouriRiuS3bhc4rgeK10RqqKR0TXxdSp K47jPUVGdSijyWAz04IrAkhuSQwWU/UUz7HfFh8jL9RUPETexXs49WbUuoAg/KMHv0pguy/ CxH6mqEVlcpy4x7mryWssmPnbP6UuapLcV4IcZ2xy/H07U5bgqSBgg9zzU6aVIwU7gQO4FW o9HAIYyUcs2S6lNFBbgDBXAGelI+JP3kY2OOhzzWh/Y2+Ur5yD04oGjMCNtyB9VraKmiHVp 20ZQdraOwxIdh75/iPrWXJfkKEhQy4/jbv+FbV5oElyw3Tg7R0XkVYtdHaBcKArEYJwf5U5 qdTTYaqU0cx596ekYH1FSRXlwhBlhRlUg4wetdFJpIKFQTvHT0qNNHkZsGQAdc9DXOqNRO6 ZftoNFNb1bmHYrbefmB4q5A4SN2Mke9uADz+NSDw86t5pjI9CGHNPTSpFU7oiST3bFbpT6k OcCIoJpFMs20dBtwMUv2PZIHikDoeoPXFSjTdrYaLg/wC1mnHS1H3WPPYVTg5KzGqkV1InV HcxCUJNjCSHo3sTWfciTzz5jlZAcEEGtf8AslGQKzyE+oPStOPSo5kRZxlgMBmJyahRktJP QHUic9HbloyCXLZzjb/jVmOyJHzQO3uW/wAK6CLw/uyh8wDH3zgHHpzU3/COJvG6Scg+nH4 4rOpWjDzBST2MJI5I3CxpGh7EmrqW8joDLOR/uc1oroEbMNs0uQajn0S7h+YTyL6YINOliI 1FohT93coPaBB1Zwf7zUscMSlisHPsKfJYahHKuy73qRkF0A571XlS/jP7yNHA7rVtzUtNi VJNamlbwSPgoo2n1OTius0zwpPqSoHhkckZAXt71heEba81vWY9IsYt07IznecYUDOOvXpX 1n4Ig0nS/D8P2eKBC6BjPKNzFu49qdSq0ro0hFXPny78CNZQGZhHaoBnzZ34/AdTXoXgfW/ segQ3FnOs0cLtDMyY5Unk/gcUvxZ0htVspvss6Pc7QUSI/L6dPpXj/wAOPEk/hzU7vw9rUR iR3wGdeMHqP5UviV2N7ntk95FfYyNpeMyZznIzj8vauV1FooHaF23JnmMjK/l2rRljjt4jN ATLaOOADkoM9vaue1WfzdQcBflIG0gdOO9dsI6aGd7Gdq6q1m6W2mPqEcSmXylG5kxydp6i uEi1nXPEV3m4lkt9PslAjt1chATkBQuccdSTya9N167k8L/DeVoW26nrjfY4SOqx/wAZ/pX n9/HFpXhpYhtE0g3Zb+VcE17So2tkdClyRRkeO7sf8IxbpEQ8eIlbHbGa4KK/hgQo7BT/AA k9xWxrOsvc6YwaBIwoydvRj24rnLAPIH/dCTaNhyMiuSuuefKdFKbgrl17uKRTlsg+lVzKG XjBqxHZ5by0tRj1XNOntHiibfZbOOoyc1j7Bmvt77lMSqDzVlLiPby2PrTDaeYu1LUg+pbF VprGSM4kYD/ZByRUexZSrpGkk0JI+6fx5qyJIuNrj8a5xreNRkbwfZzzS+S+07XP55Ipexk V9YXY6VpwB98VEZFJyG/KubEE7H5Z5W/Gpo9L1CQ744Z5PTnFL2Ug+sLsb4kU9X249TUiSI cfvB+BrEXR9QVfnilU553ZOKkTTix2z5AB5J4qlQkxPEo2N6gkhgR9aoXs6NGqhudwyacmm 28iYVtij+IHrVafQZUw8MxYZyAzcGn9XmQ8QnodLNF/xSDyBupwPxYf4Vm6EfI8U6VKWwVk AP45qre3GrjSVtPJ8qJTuZlGayrW4uhOsyTbnjYMNw6EGrrJykrEwmlFo6HWz9m8S3qkYBl JBPeug0B3jkTZG7M5wMjGSaxX1+8vnzLb2kVxxiYLu/HHrXSeFlnm1dGuJGkk3cSt+fA7VV LCynJCqYlRiz06ztPstoIWPzry2O5xSMQqEEjPoKeshYDJJJ5z/Wqs+7AUMR15zjNfYUado pI8Ccru5IsjmMbVycY+lVpF86RWkbbwT+QoD4DKH2leakiBMsBZgQQwbPet5aKxjcyLoH+1 NoOUMS5J781BaMFvZgq7V4HP406dne/Yk7QBgj6VBYsTezZOVCrj0/GuB/F8zW+hXuedXuS SGyvH5461VicLqMgDYyuc/wBKnmLf2k43AsV/rVGByNSIJ6qM5rJLX5lFhfvzMB0IBxVQ83 LEluWJ47dK0bcKzTdCMKcCsxci8fa2MHI9+P8A61U9LD11I7eRI5bgP03nB9KntsDfxlS5H 4VTbJknYn77HHFPgMgchT8ofGPfrWfNa1zS1zqNJsvsVhdXewSS7d3rj0Fcmok8yV7hi0rt znsa9IMCp4WlkSXOEyx6Ipx/OvN2fDH5+ffvWSaZTViSJSSCRtB6k8is+91m3smxGPNmA6A UusXDQaPJJFweAOema5JSSpJYs/8Ae7tWdWq42jE1pwvqzSl1W9uFIlvCgP8AAg4qkt3dAE Jdyj6MQBSJDNtLGJiBySVqaOOUgsI229yVrGPM92XKyES91FQAZDIgOQSM4/Gun8Na2ILsW VzEYVlIOcYUmucZQgxnGO5xirKSCdMl2yox16e4raPNfcV0es+W8gOXXIIw2OoorlNH8QrL btbXcpikixhmblhRWnNJmfMc6NOtgrExjBxwTzSrpkaknaCuM8daoGa6gmAlO4jrxjIq2t9 wpXrnOCeRXnSnFCtJotiyiVNxAx15NSfYo2XduPTpUKzxXMf7uQL/AHgT0qwJG3YKDaTyfW sp1ZL4dRxinu7Ff7GrNhGVfxqf+zbhUL7lKj0watWa77kxSkeUcnI61sukQhKxbWGBndz0r WjOcviRnUaTtc5tEYcE/oKsKpYBd2Pc1YaMLkkc5zxUQ+X94nPqo6V2qJzSlfYUW8YPzMc9 eDSlMAgOSfemSOqoCvccCqu+9IYHy2J5CgGuadbkly2LhS5le5aiyspUtwp69quG1d/uSAA +lZUbXgGzCK55wBwKs2txfiFhLOoz0G2ksUl8SNPY26liWyZYs7yxA9cGkgtlYs0jDA6Z7V Yil8yPDuueh4xmkbyhMse4H15reFWMjGSaJzBGyjY454IFRNFtC45xwc9amLqi4QANnjNV5 ppBjJJHrWz2ITdypKMSk7gpBBBHSmnbvJfI756Cp5FEg3o2TnnNNaMMNxXgDIwMYNcvLOT1 OlNJEKOM8BiueDxVlZYwcecWJGcCo+Yx8g3A9M1XRDIS2QM5yvpW1tLBc0UmljJdW4PrzV6 HVCEAclPpmsRFIdV37TwME5P5VpCSWCIksHT1A6VyzpSv7paa6l1tQimCtFMzMO2eaa1582 3HHcHrVEi3nIcy7Wxxnp+dVJXYN85DL2YHIrilXnRdpRNlTVTWLNpZFlJRRkHkrVa9iWNcr jBGQO9ZMF0HvY0Fw6RhsMyLucfQZFdDomlatrc6Q+RIZGbaoC7mb2GOua2p4mE9iZUJx3If D2uXPhvXINUhtzJ5WS0ecb0P3lH55/CvZbTX0mibxFoU0kumSnfd2vOY2xycdj7VUT4XaH4 Y09dV8e6qLMbcrZW7Ayt7Fu30H6VwVx8RfD2neLQ2iWBs9NPySRht4dfVh/XrVrE04yszvo YDEVIOUI3se52uu6Y1t5zJFOzDeknU+wrzbxxo1j4gfzorAQTjJEqL94d8+tTyrvsRrXh25 j1PTpfneFDyn4Vm6hr03lxqtrcQYXndnB+nFdsFDc5HdaPc5uCXWtFVrcXjvHjG054H9Kv6 BJeatrMFoo8wM45kPI/zzVG5ubi6ctGCI+rFjmtXw3qFlo+mavrTzK01lBhFB53twP61tKS jByREE3KxB421Ma78Qfs0BzYaNGIIwo4Mh6n+ZrgvG97iWO2QjEYwSfatPQb0+ZM0nzTzZm die7Hj9MVyniuQG7cuegwa5ILlptvqbSd5pHK3z5t0XOSz/kBVmyzDbpsblhvJ+tZ9yd80U C9QoH4tz/LFahhJAUHGAABXLS96bkay0SRftdUjtZt7R+YpHIzg1LqOsW1zaskMTKxH8R6V HY6O87l5yQi9cHJH1qWWy0+1uo2RWuUAOQfl54x/Wt5tWM1q9TGFyZFDvznsKVg8iZjt5Cf UrxWg91BvCwRxx49FqN59y/MWlI4ALHFRy+ZdzKNpcs5DYjHPXmnC0hUgyuWA69qsyS3DLh IsemBVJopmY5BDdxUOKBalzcqKBCqp77s4pHSafBe4ZiPR6pNG44YUm1ycqcEVSt2HbzNSK 1vHQrFcsc9QWzikbTL5s/vCPU1nxvdo+5JP6VYS+v1J/eNn2NUlF7k2aH/2dqAbG0kdBxxT jBqEZK7unbFXbfU52H78L6Z6GtW3FvKgPmkknoD0rWNJPZkObRzrW988LAy7lPUKeaqafbN 59yhjJKgA57c13R0lJYC6EZPJK81zFxbT6Zfi6ULI6H5kI4ZfQ1MqPLqNTvoXLGwhWD7VIP vHIx2r0DwbaQszzD5vLGTnrk8CuN3w/Z4p4Dm1uMtGp6g91P0Nd74Ps5ILSWX5vmHXsec16 OHgr6HHWk3ZM6UuI5MKMntUE0SyZVvvHnJNJJIFO5m4XvUDS+ZIWL8529a9VStscj3G7T5U oU/MMAcdKjt5AHUMcYBwT6VHf6lbWmBncSOQOuKwBrpEreXAGB4AJ71lKrFbslQkzWvNrXc jE4JUHAHvVGyKvdz7uNyr+P8AnFVP7RnZi0kUXOMDnPBpkN/5Vw8ksLKrEdOc1ze0g5Grpt IkZB/a7Key8dqpuCt9IUwC2OnPerYlhlvnkj5wmOtU5CRqed3yhR0padB67FmyZhNMoIXKj +tZ5YrdygncVGT+VX7WQtLcJgH5AOTjiswo8upXCJIBwMseAoqZ3srFxHJGfJ+dsHfxkZ60 q8QyxE9H3deelSxzQxRtDcSjarnbk9qy31exSRn/AHjEsT8vAxj3rnquMVq7FwTb0R686wr pv2KUnyFiH2aFQSXJUZJ9SAep6V5TOn2a5e1cruiJUZ71en+Id1PbRQR2a74oxGsgY5YYxk iucnurnUrz7VNbkOQASg64FcirwSsnc2cG2XLmAXUJQng9z1H/ANeqlvHaWrFjD8yk4Z1zu qSGG8RjIsUwPb5h/hSSJO7kvb8jrufH+TUPExvexXsna1yUaiDbtF5atnsKS3unjABtsAA5 GP51BjahU2fJ9WzVfzkgx51i+1uRsk5xR9fS3RX1dvYvCeGRB5sHU4wR+tNi0+xnD+VKY3J 4Ktj8KotdaexGTcxPn+LBxUSvErfJOdgOeF+YVpHFwlpIToyjqi3LpvluTdTBx0Vk9KK1LP y1jLLEWLYJZsHNFdiinqmYObRp61obNGZ7VdxK5OO1YvhrRNK1fWxp+t+I4/D29cRXU0Bkj Z88I+CCoPY16Ld3dhFG2WG8AAsCCR9RXBapapO0hwmG9O9eZOnzIxpVrPU7jxl8AvFPhe9s ZfDhn8Tafcpmee3t8NbnPdMlmXHOQDXnWs28vh3X7jRLi/tL2W1IV5LSTzEyRnGcDkdCMcG uw8H+BPEnxJk1nVtS+IUmk2ejInnXF3LISqMDjAUjCgL1NeceI9M0XQPEtxpvh/xFH4lslV SdQiiMYdz94YJJ4PfPNee4OD0PUcYzjdG3aXnzLnIXqTW5HdRSEGM/UnoK4S3uZomCsQyHr g81ei1AxttLceprohiGkro5J0LvQ6yW4tgmDIM+/f8ACptL0TXNeSQ+HfD2qawkTbZHsbR5 Yw3cbvu59s1zWnQ3fiPX9N8PadCTfalcx2sTJ1+ZsE/guTn2r9J9C0XTfDuhWeh6RbJa2Fl EsMMSDAAA/UnqT3NaSxjWyLo4NS1kz8+7rw94msr6HT7vwlr1vez58q2fT5N8uOu3AIP51m XDS6VPJBqVvcabP0Md7C0DZ9t4FfpTVa7sbLUITBfWcF3EeqTxh1P4EVi8U5fEjf6nFaJtH 5xQOsqedAwcDuDn/wCtU7Id/BAPXn1r7Y8S/BL4d+JLWRf+EettIvDyl7pca28sZ9flG1vo wINfMXxJ+EPi/wCHcD6nJJHrWgK2DqNuhR7cZ486P+Ef7Skj1xTc6dRbWZhPDVIap3RwJJL dMtjkVJCEkYMV6cfN2qjtun/iYEfxBODUwW4UZMpQH/pnwadOVSMr2OecYtGiflb7vTrzSN EoGW6H0NZ6pOULfaHA91x+lKJp1yPNJGMcgf4V6MKylo0Y+zaLjqM7iAAe5qNvl+UkioRJc sgxI79uFxUbpcyZHmspxjNaNlKJZTMimMNlfyqJoUB28gdcnrUKpcMwVg3B4NLIsqA723AH 1rGVWMdy1G+wCNUkJ35ZupP6VZgmcMFYZXAzxVYRrjPl8nu1SC2Lfd4z3z1qVWi3ZA4Nbmn HHbvnyjg8cYzUU1seSCgJ7g4xWaILkLuVsY/utzV7StI1LVplijeTYx6kc0SmluhqDexNpO nR3WuWyagSloTulmVdxUDvgda9jn+InhbwD4caTwpbpdamf3b3dyMPGSONqdgeaZY/DnS/C XhuXW/F2oeTK8B8uzBCkZ7uew9uteE+KNY0281dnsoBFYFfLdscyej+2OMfjXi4mpaXuH1u VYFVY89RN2fysHiHxfrXia+kvNTvZJS+cl2/QegrF0rTL3xDqaabpsJKZzI+Ogqjb299q17 BbW0TvuYAIvX617nDp9j8NvAzXExRtSuFwM9c+3sK8/lb1bPsJVYwiqNFHneryy+BbtYtE1 WeO9cYnt1OYj65qo/xT1/ymguIkZCflC9PxzXL3t3NqF9LczEvIzFix71jXjlp1J5x2rpw9 apGajF6Hi5thqXs3Vklc6O/8ba1fkxtMYozxsQ4H51PZ+JL1dCg0aIosM8rzTvj5nYYCr9B 1xXLCJi4JHBqWMOrDy+ZY23LnofUV6spSluz49RS2Oz0W9Zb7Mpyso6g96s+IdON5IGQYLE A56dev613Hwt+HEfi7QLrXdVul0yyt8uZiASMDPA46YrgfEmuWMMV5b6bc+eFdolkYYZuwO PpXU60fZtHPyS500cRar9o1qSYHEasSCfQcD+lboG1cnkBqzrGERWnmhcF/fnFXN4IC9VBz yazoRtHU1m7s2LKRpD5QbCH72D2qbWLGJ7dI0bDH7rZ6+lYaytEwOTj2q416CYmXB2cgMM1 rNKxmtyglvKAMgMe+BU6xOOi4NQDUGLuuCpB49cUp1Eqx2rx71CnGxdi0yTdRHlvpgVA8Um 7cybT7Gq76pcMNoICiq0l9K33vwzQ6kQ5WaTiNMF12+/WkPlEAlwR7rWSJJJD90H3NWUjZj zIAcZ54z7CiMxWLxNqWI5IHcDFPia13Y8k49arRLGMl+nsM5qcXAQBVOV/Ct4vuQzRS3gc/ KNvGegpDEqHKjHtyKp/b1j67QPY/wCFA1RSuIzHn16VXMl1FZmnC9xEPMRmAz68VW1a4M0W ZIwG/vVXi11Ylw+D9VyDVfUtWt7yAhUCSY6DpQ6ituNRe5a01m/sm6iP3RMjR+zd69a0BnG hxpnnac/XNeTaYrJYQxuvMr7/AOleuaCuyzQMSAQetdmHuoXOat8SMm91i4jvGgjtFIRsFm bOfwqkNbvvM+VIRjvsPH4d6feEC+usdnODWaPu9fmYkZ9qJVWhKmtwIea5Z5ZC2epbqTU0c I8vgAAc9KYihhtjyQR19ahRZL+68iKQpGFOXB5bHpXMaNIvBAcbCAfQr1pHEWWWQYwOuelZ l/pUbRSXFrPKgQFtrPnNYDXd/ZS+WzMAeSjcg/TNQ7rVgkmdBIBFIphYZH8Q71ENR2bpLpg FjHJ7kVnRXYuIGdCQx6gnlTUN4POs2ZuSG5A9Kv2vKuZdBeyu7MkbXbksfsylAx4IGWai3t 9UvXLgsobqWOD+NX001YbVDb4QSLwyHDgfWr1sosY2QWjvIw3FjJuP64rxZY32zfv2R6P1S VPaNyquhp5xSe6KhgD8vIP41ZTQdOxuYNIfUnAqWS+02FUM4eORuzxnj9aa+taXCh2zMzDo PKI/Ws/Zxlq5Er2i2RMLK0ikLLDGhOPuIKckEYY5cjnPIxVCTxHpZI2s+7H3QtU5PEVhIuY 45Aw6103UIpaMy9nNu7R0Ae1QfvDkDrkVTmNu7/uImJ65PSuek8QFyfLiZlAwcsOPaqU2t6 k6lYEWIYJ5PpWVovc05WdbJDGyDeFUD0/xrHvbfS0uGZ5VDY5AfaAa5uTVL51IlllPqofA/ SqbszucwEqe7n/GlJQGlJdTZl1HS4pAIo/Nk/vZ4/M1kXss98hSFRCpySy87vbNTW9tArBm VFz0JbpVi4eAL5ayls9cDj8BWsKcXq2TKdiJdXmFjBEsrIsahQQv3qKrJZLyZJWPoCpwB+F FbKqkrXM+WLOm1f4oeILm3WytfKt7KMfJCsagD3zjJ/Gp/B1xrXjfxB/Yf2rTVuGt5Johes IhKUGfLVwPvntmuJksCRhAwYdzVIxYbazmOVejDj9a5nUqJlezg+h9e/D7T/GcHgK1vfh54 S8J3f2uFodUOoXrNcSOrtmOVW+UY9PSvnfxXYvb+ONVhn07StNmEw8y10iUSW0RI5CEHHXt 2r0r4Z23gTw58NYm8WeONS0nU/FjyQRwafOCltEDtSSVccEkE9QcV5zr+hWXhrxLd6TZaxb 6xBEVJvbckpLkAnGfQ0viuzSo1CKSKK2itGJF4Xp65pq2qu/JHA64rSOfsSqqLkHcxHXHvW dLPh2XAwRW8Ip2bOJyZ6b8BtZ8MeGfjNY6t4quoLS0W0nit7qdtscE7bcFj0GV3gE9M19bT /Hb4RWspjl8eac7Zx+63yY/FVNfn9bK/DZ3K3BD9PpW3YQwIu92+cdAtU8LzO9y1inCNrXP uub43/CmC4t4W8caa5uBuVomZ0Udt7AEJ/wLFdPZeNPCGoSxw2PivR7qST7iQ30Ts30AbNf A1uERWHyc9egq9Fpuk3MO37DanB6mNR+OaTwfmJZhrrH8T9Cu3NV7q1t7yzltLqFJ7eZDHL HINyuhGCpB6givlf4O+NfE+leP9G8ILqc+q6LqTSRfZbqQyPabYy/mRucsFG3BUkj5hjFfW BwOtcU4OEuVno06kakeaJ8JeJPDieC/HmteFSXa2sZw1qWO4/Z5F3xZPfAJX/gNZ06RSxgH btxXZfGm+iufjrrxhZWjtra0tZGzwJAjOR+AcVwhdWYYPTjjkGvToT5opPc8bEQUajtsV2h R3IB3eg61BMhUhtuAvB5rQJTYdr4HoRULA5yGTJ6966HqjmKvnHYAvAPH41CNoc4Bz6mrTq oUtwccn0FN2w5wCQx568VUXoJlXEmWHzYFIUODvA59q9S+FfgzwL47g17w54guJ7LxZMwn0 u5ViPLgVRzEv3WIbO9TkkEdqr3XwP8AihbeJINBTSbW5incqusxSj7KiDq8in51OP4cHJ4B rmdem24zR2xw9SylF3ueXNPH5oiLnhgpODtDEZCk4wCR0GcmraQOEJ3bQD3r6B+KdhoPw2+ Cll8LNGgW8v8AW2aWa6uAN/yMrTXLejltqqO2R/drwWFXkZjJj73XIxn2rnpNyat8jWrBQ9 TR0fTbrVtUhsLGJrqViAIo1yTXrL3/AIa+E+kC6uXiv/ELr8kaLuEBPRVHdya8pt7N5ILm5 gJiZMMCnBOOpz+Nd18JfhZf/EXxNZ+N/Egk/sDT5leFpSS+pyIcr1/5Zqw5b+LGB3NZ4qtN z5EepgMLS9i6835W8zi/jIfiBpl9YyeObP7DBqSGa3WOfzQxH3kcgYDjI46c8GvMLXR9Y1K 408y6fcw29+Ga0kkiZY7hVOGZGIwwHfHSvo79rPxZoOtnQvBGmXEd/q9rdtcXIhYN9nyhRY yR0Zi2cdgvPau1+HL2fjTwLpPw6+IujRwajYWqvpN5BmIzxxgLvhccpNH8oYDqCDyCa8x04 yndn0MMfWp4WKUVa7+Z594Z8FaP4H8Nv4l1cMrRJuyUyzZ6Ko9ScADqa4j4z6P450pdJ1Px PpsVja6sh+zRpP5jwEDJikGBh8EHjI7Z4r6usvhrFYa1Dr3i7xVNrtnpH76yiu4Y4I7dlHM 0xXiV1HRiAF5OM818jfGr4hD4kfEm4ubG8M/h/Tf9G00KCFcceZLg9SzDg/3QKVW0Ial4Cr WxOJjGnt1PMI02qMdcVkzxkqznsxrdlURxlumBWlrPhptN8DaHqpjO+8VpHb2Zvl/QD86WD jedzoz5eypqBykayblyDVu2ULfAkZGQeafDEwjWQ8DGQfUVLbYOorleHH6178I2tc+HbPc/ Dt81p8Ab+CP5WZJGYDvlsZ/SvJPEPw+k0W20rU7jVYrpNTiE/kwsC0QPZvQ+1emaSwX4QXM QbAKIoP1k5rh/E4htY4AiBSzfNgnHHp6VjUS57FxXu3OduFVGVEAVUGFFVCc4GCCOTxV+dV kG/ABODnOSaocp8orstpdGI1mONvenxrJgPxxTOr5wBikV2U8HA9Kzb6MEMu4JFaOYEc+3r R9nfruBB9eKsXMkb2sZXll+8CefrVN5SM5Jx6k1i0kzQs2mm3V9f29hY28t3eXUqwwW8K7n lduAoHrVjXdB1bwvrdxoniHTZtM1G3CmS3mxkAjIII4II6EGvof9mj4QapdeIbD4m6/CbTT bUM+lwuMSXTspXzSOyAE49Tz0rmf2tdW0bVPi5YW+kzwz3enad9nvnjIIVy5ZUJH8QByR2z WXtfesjTk927PCvMj574pfP3dBVNFbPLCrCRgEENn6CteZszdiaOV8lRlc9KVV5JLEkmkRO fn6dqmTpwoQD35NaJNkaEf2cucBm+mKFsWIBwcZ5z1q7CyIx2qMkcEinrubBw3U5Faqkuom 2Zt1ZeTAbhXGwdRmo7Kyaf8AfyrtiU43HgE+3rUmqiQQhtrFDkE9cVXtZWkeMEg44Ht71jK MeexS2Ov0mMz30KgDCkAAc16/bJ5dqowFwoH0rzDwfamTVFXr3/KvTnLvuAIx3r26S92xwS 1k2zj9RdUvZsnJaQnp+NUowXtAS/G3HAxT9Vf/AImbIWO3zMZHuKpo58rYCcrwQa5Z7mkdi aS4KxSMx4VDwKp2Ny0FxF8/zdf06Ul0SbaVeMlcc1nWx8u5Uk7scjBqC0rnQqBMt8m75EBI PY5FZmtW0UkDToQSgVQfwFTW1xGWmYsAxTBA55IzUplhks/IcKVZwMt2XFN2ZCTTONjMv2q OK3R5JJmWNYoxuaRicBQO5JIGK6jXNA8QeFNYbRvEmjz6ZeyxJOkM20lozkbgVJGOMH0PFe p/s/fCDUfEni2x8eamn2fw3plz59nu+9fTIflKj/nmrc5/iIwOM1t/tS63oV7448PaRazRy 6npttO16YyCYVkKbEbHQ5Utj0+teeqt6ns1sdrp+5zPc8stLUNZW4HzFHwB6irOqad+8hfZ hgDkg9RnoaZozrNYWzPwGwwP4VszMPOVXOV7fjXy1Wl8UGfRUpXUZI524t9wBkALIvXr2xX JX8TkC4VhwcYPT8a6q/ZtzFT8v3RXLXrs0Xl79qMSAK1pKytciq9dEZxdoiy5Zi43eoUe9V CrySbY7d93fjA/M10Ok2cU16qzISjNg/jmuztfCLSKrJeyRgcgcH9SK7bSSUkrnkVasYycZ Ox5vDpd68SsbiCJG7CUE/jVy18NJcThWvlyO4w1dre+FXUzAOpUYYuVAYexwKxZfDs0W5Uk HH3eAc/XNa05828fxOac0re8RjwhpsC4l1BS31AOfzpo0PS4nz5iSY7+YD/Wo5NMCsRId0i 84AFU5bLALgDA+9wMCuqMub4YnK3beRrpaaTA24xwt/vMOP1p7T6TGBtEAIOMIM/yrHFg4Y iRimRxgioLiKW3RiJm2ocDBx1rePN2IbTe5qHUtOTIaRm/7ZGiub3ybdzsz5PdicUUWK0O9 v8A4fSxFlgmR2/2hwfxFZmk/CzxF4o8TWWgWtt9lkuST9qmB8qNF5ZyfQDtX0x4h8BRo9xJ ZnZIuMpK2DnHZhXBDxz4j0HTtR0CLTVbVJ7ZrWznztMRY/OxPfgcetRUkkr2Omk7tK5xWrf CX4cXPw08V6x4I8Q6rq+ueF3VLueZESCb+8EQDIGAcHPavMNOSKTw9EsKrJcRy7mVfvMpr1 NviHd+B9I1Tw7c+BNFl/tS3SG+nst1tLdKAQS+CRu5J3AdTXjWr6ho9zqCP4Y0q60S0EKxN DNdfaHZgTlt+B1yBjHauZS5Xdm9SKmrI3He+bahtjFETgk9/rSfZZGbcfKA6bgw5/CuWulu 4lCXEzSFuwfdt+voajgknhcPCr5XnkZGK0jWtsjmdG/U7WG2cSDddwJ2wcZq/HEqbWlu49n T72BiuAG6OTAUzqOQSDtJolWSSNEjhkJHJ5z+nStPrb6In6un1PRRDZyAM2q26hR3kB/kav R3OhWsQ83Wo4yehSHcTXlcdne4wttJjH93rW94Y8H614v8WaT4a0+J1udSnEKOynEa9Xc+y qCfwo+tS7CWFg3Zn15+zZ4XhvdT1L4gCWS4skQ6dpkkqbdxyDPIo9MhUB/2Wr6H1zWLLw/o F/rmpTLDZ2ED3EzscAKqkmoPDXh7TfCfhTTPDekRCOy063WCIY5IA5Y+5OSfc18qftRfEi4 8QSr8OfC9ystlayCTWJ0f5XkHKwZ77fvMPXA7VyNucrnoxjGnGyPF5fF2m6leXer6heXEl9 qE73dwQAfndicZ9gQPwpp8RaCjqTLdE9sdPyFcR/Y98uN7woQMkg5xXuvwp/Zo1/xvoyeJf EOqvoukXUTPZRxLme4yPkkIPCx5555I9M5rodWcbHIqEZtvucE3irRAMiO4f15IqP8A4SvR WLE2VyE6ndIBiuSutLvbG+udPupNtzazvBOo5AdGKtj2yKs+G3stN8baHfa1YtqWmW+oQvc 2ZGfOTeMrjv16d+lH1maGsPC9j1Twl4b8QePY5H8J+DLvUoE2q9zLMIIFJ/22I3ep254rlt V12LQdZvtH1DREttQ0+Z7a4i3lgjocNz3HcHuCK/SOP7PbWihVjggiTgABFRQPyAAr48+F3 w40P4wfGXxt8QdZiF54Yt9Yl+zWzfcvZM5Ut6oFCnHcsO1JYmfc1eHhseID4gi0lt9R0i0F lfWkontLuJ2zFIOhz0wehHQgkV9naX+0X8PLn4U2/i298QWNpqT2x8zTN+6ZbkLzGIx8xBb oemCOa9dg03S4bNLWHTrWO3jGEiSFQij0AAwK8/8AFnwK+F/jBbmW98L21nfz9b/Tx9nmVv 72V4J+oOaxnUc3dmsIKCsj4U1r4p+JPEWvXfiDWjFc6hd8Mzx5WBB0ijB+6g/Ukk5qgnjvW +kcUSgf9Mwa9W+I37M/i/wXFcat4fkbxPosal38tAl1AB3aMcOB6rz7V4pb2ZkBIniwepHI qo1JWsmZSgr3Z3XhTxNca34h0rTPEV3La6Fc3McOovbrtYW5J3/dyR2BIHAJr6R1r4jv4ot 38KfDnV7Xw9oenqbdJrWRfttxGgCgRRkfuYx03n5jjjGc1wn7PnwgtPEt3qWteJvOew0944 YrWGRovPlZA5LspDbVVlG0EZJOa9A+O1rp2iXHw78K+HbKy0q41G9nsrUxxrGsIkiERJx2B kB9yoqKjcmdVDli1daHmHgD4Qand6tH4m0rwvPrejJKxjmlvEtvtLAkFlL5ZxkH5jgHt616 /wCLz4+vNDsBoPwz1LT7jRLlLqzlF1bSssydgqvlo2UspI6hule26Ppltouh2Oj2abbWxgj tohj+FFCj9BV/HHSs0rG9XETqNX6dD4v+N/xc8ZeJPCKeGNT+HOq+ELCWSN7y6vw/71l58t WChdpPcnkDpXgsKAHJAA9q/UC9s7XULOWyvrWK7tZlKSQzIHRx6FTwa+SPjx8FNL8H6WfGv g63NrpSSKmoaeCSkG4gLLHnlRuIDL0GciuWvScveTPfyXMaNCXsqkbX6/5nzfd7pcQIuS52 jHvxXt3ifRFuvh7HYDazWESxjbyQAoH6ECvHtJt/tXiayhPIEoYgn+7zX0r8Ofh9rXxBja+ 1DztP8ITE+bOG2zang4KRd0i45fgnovrXRg2opzZz8RVHUrqmuh82aJoHiHWklTSPDmqatD ExUyWVo8yhvTcBj8K6Fvg/8VI1S9h+HuttHnI/dKH6f3d24flX6IWVro/hvRYLGzitdL0y0 QRxxjEccajt6VPa6jp1+GNjf210F6mGVXx+RrseJlayPmlRjc+C7GRo/hbJBIrJPHJHFLE6 lXidWO5WB6EHtXFeMmO60BG7k/0r2r41y2lt488a+Vsih+02TyEDA8zyFLnjvjGa47V/gv8 AFTxFoFv4i07woWszEs0MEl0guJlfGCI88cHOCQcUOpdpiUPdaPKyd0SFeveq0hfOdntxXs vxW+Euk/CvwP4Rlm1O4ufE2pSut9HvBgICbm2Lj5QhKqD3ySa8cZhkEcH3rvpVFJXOaUXF2 It2MsFwcdDWnqPh7XNL0XSNc1PTHtNO1oSNYyuw3TqmNzbOoX5hgnrWh4J0EeMfiH4d8Myx jy9Svo45wP8AnkPmk/8AHFI/GvcP2vpIINf8E6XbQJCltZXDoFXAVN0aqoHoMVjUnaaijSM E4ts+a1RWf5x8uOeK7f4Q+HvDHiT4pWOk+Mr6Gx0SCKS9fz5BGtz5ZBWJmPQHqR1IUjvXCQ xXM9zDbWtvJNcTSLFFFEm55HJwFUdySa+yvgr+zvBoS2viv4hWUV3rqnzLTTWIkisvRm7NJ +i9ueazrSSVupVON9WY/wAR/ip8TvFkTeG/hH4F1+00SSIwtqq6c8cky9B5BOBGmBw3XnjF fOOu/C34j+G7CfU9f8G6tZ2UY3zXToJETJ5ZmUn8Sfxr9MLnU9OsQgv7+2tGfoJpVTP5mod QksbvQLx3khuLN7eQOQQyMm05HoRiuSMuXZHRKKkflKGRWADA1NHvlOF4HvSwQxGIFcBSTg Ads8fpVtI27DGD6V3xjc45O2gkUYRgcbu1WY1jLrvGWzyKI48ElsU9yEjeXAARScDviumMU lqZvUsOsMIyzJgjaGJA5z2pPnYlyg44B6Yr7Q+D/wAEfBenfD3StW1/QrPW9Z1e0S5uJr2E SrEsihhFGrZChQQMjknJzXx34ihsLHxjr1lpOTpltqNxDaAnOIlkYKPwxj6VFOuqknFIudN xjdspMsCkGQ7x/EvY/WsWSOKLVJfKTapOQo9K0WAJ+UEmum8A/D28+IfxB0vw7bO8Czky3k 6DJgt1xvf6nhR7sKuq/d5n0JhduyLXgi7hjvLoCaMSouAmfmH4V0tzqkiSYWbb65Ga9f8Aj n4Y8O+DPCXgbRvDmlQWENvezqgRfmZfIO4s3VmJ2kk9TXl/hzwf4j8WX11aeHdDOqXFqqNc yNOkMUG/O0MzdSQCcAGrpYhOHPLRGVSi1PljqcXdzNLNJJJtOTkFRjke1F3HskW4icNFOm8 EHoe4r2vw78Dr/UBrupfESG58NaXpEDiNbKZS07qpZpg2DmNQBgEDcc56c/PkFzKunRSs27 zAGYYx15B9uKTxEakrR6FeylFK5JcXGNy/eJIGKsaZomva1NdrpOmyXjWFq99clXCLbwKCS zMeBnBwOp7VHZQRuzXU5Bi3YB619MeBtHtvDn7H/inxJLbq93r2n3l5KWHJQq0cKn2C4P4m sa9Xkirbs0pQ5mfM8UaeSJI1BDqGBPHBFbng7SdE13x5oeieJdUj07RbyZlu52lWMFVQsE3 HhQ5Xbn3rmL+4e2s4YxtLKoXP0FdH8PPhZ4w+KlzdR6K0Fvp1rIsd3fXbHYhbnaigHe4XnH AHHNOrO0OwqcbyPobUviJ4w+I91c+BfgBYQafo+mI1rd+IbhfLgjAG1Y7fGcdDhsE45wOtf I2p2d5pWvalpWpKV1C0uXtrr955hMqttY7/AOLJHXvX6SWehW3gb4dPo/g/S1zptk/2S2QA GeVUOM+rMwGSepNfnHJp99qPiGGx1BZ4NVu76OG8WdSkqSyygOWU8g5YmuLDytdo6aqvZHX aBcSXlkttp1pdahPFw0VlbPOV+uwHH412tv4R8fa5bK2k+A9alUDAeeFbZT/39ZT+lfZ2ha HpHhrRrbRdEsIbGxtkEccUKBRgcZOOp9T1NaeR61w1IRqScmdkKkoJJHwZqHwy+Jlk2/UPA erhSw2taiO5xnjkRse9ed69Yajpt2ltf6XfWDhnGy8tXhJ28MBuGDjjOM1+jGoeNvB2k6sm k6p4p0mzv3O0W093GkmcZwVJyPxrG8b/AA58KfE0aM/iFZbyy02ZriKKCbak+5dpDEclfYE ZrP2UVsae3k9z4D011GrRKThCyqPbANeohXjsSVYqw6EH2zWf8afBOieA/jLFYeHLb7Fp13 ZxXqWoJKQuXZWC5JIB2g47ZNaLMG0+FxgDAGc+3/1q78M+VNHh5jZtMSZme1YyDO8jcxOB0 6msTzbe4LlDL86mVN8TIHjJwrruA3KSDhhkV2Oi+H28a+KNK8I2wKQ3mZ72RDzFaJjzDnsW yEH+8fSur/aDjtrXx14WtLaJYY4NInRY0UAInmxhQB6DFCilU06nOoSlQc59NjwaeJsFskN nA+nvWfdKNhCgDdwCO1bs8Rfd6ljWTNFmNkI5z0relT5DldTmZnyyhQQzZIxVW5xJDcqsuR gMMHuDVq5gCSbyoD7do54NRiISKwHBcAEehNdKtY2V0ZkyNNGVjwqKw6euKK0Y0SMupGDnO MZop2K5z9AbizjlJK70ymQ5HDcA85615L488DRavc6XcW2pW+nbp9k11MwCQD7wc8+2Me9c 3c+N9du1ZbjWZgCPuxfKOnSqlvceHtZlltvF+tyWWnLGWMkytKpI7Yz+tcjouz5mdkI2kS/ Ef4aeHNUigt/+FkaNY62kO5FuR5YuARwN2flBPfmvmO88MalYai9ncWjR3EbFJNn7xPqCvU HsR619LeMLv4ZXPgvTvC3hCfR/EVxDMX+16ldJFJaRk5YKzYyO23JrmLSPTNPD2+nrBIinG 6CUOg+h9KyjTUlZs6KjUdjxP+xNbkkUxaZOzjA3CPFWIPDOtttiOmz5z8z7a9sM42jKhf60 x7kg7S2D6LzWnsI9zPnZ5pH4ZuRFI7afIJXA5AxsPfAHHNRy+GNXKgKBGM5PXmvRWvVXgSk nrx2o+2g4Hmk+1H1eHcTqM4Oy8N6hHIPPvNqLzgggH6E19NfszfDv7BZ3vxD1PdJNqANtpX m87LYH5pBnp5jDj/ZUetcH4H8I3vxG8Wf2IvmJolmVk1e6HGEPKwIf77459Fye4r64vb3Sf DPhye+u5ItO0rTLcux+6kMSL0A9gMAfQVhUtH3YnRSj9pnGfGLx8ngLwFcTWsgOt6jmz02P PPmkcyH/AGUGWJ+g718PNowh08xv57hWPmNJ993JyxPfJJz+NeleKPFV7488U3HinUY/Lid fJsLSTk2ltnIBHZ3+8x+g6CsV0tHDGaPJ65BPNdVCCirswrTbdked3FhbSRG0SCcPK6RDPq 7BfT3r9J7y4tfDXhS4vJAsdrpdk0hAGAEjTOB7YFfDVhYWt74l8P2MTSBrrVrOIJuJBBnUn 9Aa+rvjxqDWXwY1m2ifZNqjRachzj/WyKrf+O7qxxGskjaj8LZ8JPDc6ju1G5ti9zcytcy5 JyzyMWIA6d69N+A/w7k8YfFCK6vbNRonh10u7limBLN1hiyevPzkeij1rGbTtcvNQt9L07T orq7v5RZ2UKHguf5AAEk9gDX1lYW/hz4B/BhpLyQ3BtV8yd1GJdRvH/hUdyzYAHYAelZ1Yq OgUnzO7ON/aY8dS6f4Zh8B6NcMmpauBLevG20wWYOCCexkYbfoGrF+BPiB/Bv7N/jXXTapO dHv7qdIgcK5EMRCkjoM4H0rwfxBf6j4l1u/8R69eb9Q1GTzJyFO2IYwkSg/woOB+J719Cfs zW9jq3gDxl4YvoYtQ0k343xSoMSLLCu9WHcfKKJU+WN2OM+abPKk+N3xbvLt7qHxvEsrDzV ghsI/IAzjChlyy9sgn613fhf9p7XdOuEtPHOi2mpQ9DeaUfLlX1JiY4b8GH0rY/aatdJtLP wRZ21lBDcRTTrEEUIEt1iAZMD+HcY8D2r5juTCHHl2hZsEnLY9q0UFOnzJakObhOzZ+ifhb xd4d8baHFrfhrVIr+zc7SU4aNu6Op5Vh6GvmT47fCnSNC8faT4u02zjg0fV53/tKBflSOZE aUso6ASKrAj1Ge9Zn7L6auvxYvV0+GSHTRpzNqWD8jMWXyM9t3D474z2r1H9p/ULRPAOk6N JIBc318zIgPOxYZAx+mXUfiK55R5XY6ItSSbOt+A2j3emfBvS7vUUKX2svJq0wPUec25B+C bB7Yr5+/a2vzdfE7w/piyMP7P003A2nBR5JeoI6HEYr7F0u2Sy0izs0AVYII4gB0AVQP6V8 DfHfWBrfx78TsjApZNFYL7eXGN3/jzNXNXlaDZ7GU0VWxcYy21POpdc8WNcC6bxXrMk68q7 38pZSPQ7qtab488W6VLLJb+KNcspZ23SyQX8v7xv7zAkgms0gH5W4qCaONu2a4VVlc+tqZf Sirwivmj6e+Avxq8ca34+sPBet3jeILC8SRluZlAuLbYpbczADevGORnkc17r8bbqzs/gT4 wmvmURNpzxAN/E7YVQPfcRXkH7J3w/Gn6PqHxDvoCsupf6Jp+7qIFb53H+84x9E96zP2tfH ttNFYfDnT5g0ySLf6iQeEAB8qM+5yWI9APWvQTahdnx1WEauK5aKsr9PxPFfhP4Wk8d/FGw 8NJI8ME6PLeTxnDJbpjfg9i3Cg9t2a+3PiR4gHw8+FZTw9DFa3LCLS9LjAGyF2G1Tj0RQW/ 4DXz1+x1orz+LPFHiKVAVt7KG0jPvI5c/ogrrf2t/EcmnaT4S0W0fbPLeS3zAdQI49i/rJ+ lVRjZJGWY1va15TR4/8QtIubiz06+vtY1HXLd4fKDX9y8/lsOSME4wck/j6VwejzX/AIZ1d L7RLufStQt8vFdWbbCBjuOjD1BBBqpbeJ9YuCYbu8LW5fcY2BIJ9a1byNbnTxcwMR8p246+ mPwr1qLjJWPCk5LVm7r99Nd+E2vtTuZb24vpxd30srZecnBfJ91GAB04Ar9C7TymsoGhXZE Y1KL/AHRjgV+er2DX0ehaSFJN9e21tj/ekRT+hNfoiqhVCqMAcCuOskp2R10vhPhL9prxOv iH40SaTCf9H8PWy2fJ+9K+JJCB9Cg/CvE2BDYxXtv7Tnhw6J8bZNWVcW2u2cdypxx5kf7tx 9cBD+NeLsoUZ6nP5V2UEuRWOep8R7R+y7pB1L45R35UFNJ06e4z6M5WJf0Zq1P2u7pG+Keg W3BMOjliPTdMf/iak/ZJl8r4sa9B/DNo+76FZl/+KrB/aknWb49zRMAwt9Ltk592dv61zu7 r6mq0pnSfsq/Du213Xbv4harH5kGjzfZtPjP3TcbcvKf91WAHuSe1dX+1F8Utb8OX2i+DPC +qXGmXcqf2heXVs+yQICRGgPuwYn2A9a9D/Zs0f+yPgBoLFNsmoGa/YH/ppIdv/joWvlb9o PXINZ+P/iFtwaOwEOnoOvKJlv8Ax5yPwrJe/PUt+7HQ8o1CS91G9e61WaW/upHJea5kMrux 5zliexrf0XxH4u0HSL/SdC1++07T9RjMV1bQyfJIpGDwc7TjIyuDg1hXMyeazwLtThgp54x g0g1OVQQjfjiupRic/My/FYBUGSFQDAHoPSmsoRsq3X3rOe7lbknJpRdynAGB9K1jJIm1zS 37gfmUj+VRXRxZTqZfvRsOBknIxiqfmsR9/OfetXQIDqPijRLAjK3GoW0TfQzKDVc+jBR1R +kL3smgfCM6hKggk07RPOZf7jJBnH4EV+bdvsNpFLK++Rl3v7seT+pr9CPjnf8A9l/APxlc rwTp7Qj/AIGRH/7NX53ocjaBwBiubCaNs1xD2RbEqb8rFxXvP7Lt/dR/GO8srb/j3utJka5 DqCf3ci+WQe3Ltn1/Cvn0P83Jr6R/ZGsPP8d+KdWxkW2nw22feSQt/KMV1Yl/u2ZUV752f7 Rdws/jPwlpzci1tbq8wO5Zo0H/ALNWz+zXLay6H4uSNQbmPWAJZR0K+THtX/gPI/GuG/aa1 2O3+I+j2dvGDdWmjSuzDr+9lAUfh5bGu3/ZTsPs3wfu9Qdfn1DVriXcerBdsY/9BNcUnbDp eZvFfvW/I2v2i/EZ0H4OXunQsRda9IumRkHGxWy0hz/uKw/EV8WTRII5FXGFOAPTjpX2t+0 VoLaz8Gr69hjMk+iTRamqgZJVDiQf9+2f8q+LmIMTuMfOfl9CK3wluV9zLEXujGW4lj065g jGXwRGoOMseAPzxX3J8TbGPwv+ybqmkBVUWeiQ2QHT5sIn8zXwpI5hndwCpjdHwTnlXB/pX 3L+0heAfs76kx4N3LZx/wDfUyGssRrKKNKKsmfGsSQT3cSsu4KxG096+sP2YvDF1pvhnWfE 8kzpZ6zchbW2H3GWHKGf6u2R/uqK+QYvtE84tbP5rq5kWCAd97sFXH4kV+jun2mmeA/h1b2 hKpYaDpwDsOPlij+Y/jgn8avFu1ok0F1OiOW68V438ddG0LSvD1r8T28O22oaz4Zvbe7Vj+ 7aaPzApR3A5UFgwyDgqK+f/h98bvE+k/F+11vxNrN1c6L4il2XlrLITHa+Y2ImjXouzKg46 gmvp347eQPgD4y+0/cFg2P97cNv/j2K4nBxlZnQmpK6PmTVv2g/iP4rnkhXU4fDdkcgw6VH +9x7zPk5+gWu6/Zvubm7+KGvzPf3l0G0mNp3uLh5S0hmwpJYnnAP4V8yWdw9rODLDvjkO7B HWvqz9liK3nufGepwQsMtaW6vjjAR2K/UFsn6ioqx5avKjaNvZ3MT9qDwrpGm+J9E8VQWkC S62slne5QfvXjUNG5/2tu5c/T0r1P9m6/W7+AujWoDg6bNcWR3DH3ZWIx6jDCvOv2qNRtZv EPhLQ55BGtvBc3zE98lI1/k1dJ+yvexv4I8R6XDIHitNWMiewkiRv5g1lf32imv3abPK/2o bhv+F32EQ4KaRCAT3zNIawbOR5bCJTwpHXsvpXS/ta2gh+KPhy/J2/adJaMHH3mjmzj8nrj 9AtJfET6V4btpGW41e5jsg69UVj+8b8EDmuqjKzaZ5uMhzKKR9Kfs9+GktPBtx4xuY83uvP mBmHKWkZKxKPQMdz++4V5L8ZdaGtfGbV/LkDQaPBDpqY/vAebJ/wCPOB/wGvqq+udM8IeDZ 7lRHbado9kWRSdqpHGnC5+gAr4cNzPftLf6g3+nahI99cnHSSU72H4Zx+FXR1ndmOMap0VT RTmYtGw746+/TNZiuokK5LFepNaFxIywP5Z2sawbiXZPvCAk8Dtn/GqrSlCSaPPpQjNOLHa hh8lE3JGOD2qnbJmdVBAPytirZO+B94+8cEVXAA1OMlSqlMEevNdUZ8yuEb2sxsyytIzBMM Dg5796KuTgiZ9gGMjrzmiqUmhmn/wk0bMI1WWQ8YCqOa734UWf/CVfEexsdZ0aR9KWOSaQT qdku1cqpB65OOK8Tl+IWsWV3J/ZthbWROBzGGP613vwm8SeL/HPjO00BL6FZ5/ML3BBja2V VJMilfbj8a5nVvpc9WMXvY9G1f7VL8SL3TPGvwu0zTPCbzfZ7W6tbMQXEKnhZlkUYceoNeX +MUHgzxlqnhw+LrRYbKYqr7CHYEZGVUcEdDj0r3RvD/xp0bSLmLw34lvbi1jldANVt1kkIB ++hOflPY141qPw0t7mO4l8TSE6hO7TT38r7WLHqST71MYN/CaTt1OI/wCEp0xSRceJZpie8 Nu5H6kVVn8W6QM+XquoyHt+5x/Nqh1f4Warb5udHu7fU7UnAaKQEj2OKy7X4feK5rgQvpvk rnBkkYYX8qh+0WjQrRNA+JtNdGzc35bt8o/xre0CyvtfSIafDqck9zKttaoxC+fMxwqDufU nsATWt4d+G2g6bKLrXdXtTPGQTHK21Py5J6c19PfBDwQlxN/wsDUIEEBVodDh24CwnhrnHY ydF6YQf7VN80VeQ4wTeh6R8NPAlr8PvANjoEUgnu8efe3WObi4b77fTsPQAV88/Gn4m6d49 19/AOjeIrew0vTLrF1JIhkGoXCH/VgD/lmh6k/eYeg59l+N/wATofhp8PZp7SRW13Ud1rps JP8AGRzKf9lAcn3wO9fntDFcHUraS2EkzIS7HHzO2clieuc1jFa33NZOysj1l/C/iKQj+z9 e069bk7cmMn8GxVC60rxppwM1zpErxr1MeW4+o4NSWWpXksC5sZnYDqQQP1rYttT1+AKba2 eHjqZePxrrs+hxuwfCueTWvjT4OsXjI2aj9pYHnHlxO/P0IFe4/tP6xDa6N4V0qacRxS3st 9Jk9FhiIBPtukFeffCNpH+Pnhy61WGATvBeJHJCPvOYsgH/AICGr6C8W/CrR/GvxG0DxVr0 73NpokDpFphX93LKXVg7nuBtHy9yB24rnm2p3Ommrwsjhfgf4DGg6PL8SPFiiyu7i3Y2cd1 8o0+z+8ztn7ruBk+igD1ryr4h+O7r4k+Khqluxh8O6YxXS45H2bm73LDszYwo7L7k16V+0d q2utcaN4ShV4dCvoJLq5Mf/L48bDEJ/wBkAhyO/HYGvAJFTdgEjPHNb0Kbm/aMipJRXIjOv Y5ZVdlfzDI29/N5yfX1r6H/AGUo2TT/ABpvTYfttupUe0PX9a8AleJQ2ws7qAcBcn/9VfRH 7K/my+HPFl7sJhm1NFjkx8r7YVDYPfB4NXiPgsZ0F7xxP7SmqPdfGLTNPWYJBp2kgvzyrSy kk/lGtcd4K+G/iT4la1FDpExt9GTm51qSDMSgcFYs8SSfTgdz2r6N8SfBvwZqXxG1X4kePt UF3ZMkQSxunEFpAsaYzIc/vOcnBwOehrzb4i/tVaFo9o3h74WWkF1JEvlLqTxbLWADj9zHx vx+C/WuZVmockUbumubmkem3+tfDP8AZ48CiyV/38mXS1DiS91KbGNzH+bHCqPyr5L8W+Mb 7x94lm8R+JL51upV2WsFqN0dlGDuVEz1wcFmP3j7cV59qXiL+0tRudW1a5l1DUbpzJNcXDl 3kJOeT0x7DgVSbxLPDBKYbdVyjAMQAelZWvuNyb2P04+Huv3PiT4Y+HfEWobRdX2nxTzlV2 guV+Ygducmvzp8QXz6v4j1XXC5aS+vri5Y5+8GlYj9MV+gduyeE/2f4pOI/wCyvDob0wyW+ f5ivzm8qWztrdWkEsbxK0cijhhjnr0IPBFceJTcT6fInBVpOW9tCXIkXeOtb/gXwZf/ABB8 eaZ4VsC6C5ffdTKP+PeBf9Y/1xwPciuZjl2sUVWYsflVRksT0AHcmvvD4IfDK0+F/gifWtc ZItd1CEXGoTSEBbSJRuEWewUcse5z6CsKNO712R7Wa4+NKjyRfvS/q50XxA8VaP8ACH4SS3 dlBFF9it1sdKtOzy7dsa49BjcfYE1+eGp6hf6xqd5qmrXb3l9eSNPcTyHJlc9T9OwHYACvR fjJ8T7j4neNWu7dnj0DT90OmwtxuX+KZh/efAx6LgeteYS8IW6k1pUnzS5VscWXYP2NJ1Z7 tfgfbP7I2kfYvg5dasybZNU1KVwcYykYEa/qrV5J+0hrF14g+P48P6XYS6pc6dp8VrFbQRN K7O+ZXwq+xTP0r339mZJk/Z08OGZSodrhk91M74NbV3B8Lfhn4r1jxlq2pWel6zr7K8093N ulcAABY15YLxkgDrXbF2Pkqmsm2fKWj/s2/F/WoYrmbTNN0OGT5gt5cgSKPdEVsH2zmtLxT 8FPHHgPwhPrWprp1zpttKgnNncO8kSsQplwygFckZHUda+h7z9o34VWqk2+r3uoAd7TT5mB /EqBXA/ET9oDwL4v+EniPQ9FOoxavqEX2OC1urVo2ZWIDSZGVChck5OePetYymnoYShBrU8 28DWg1T4t+ArEDIXURcFfaGNn/mor7iaaOMqJHVC52qCcbj6D1NfHvwKsjefG7SJcArp+l3 NyT7tsjH/oRrs/2ovG954Xm8DR6TcFb201E6w8aHlo4RtAPs29hVVVedkOm7QNP9qrwv8A2 v8ACmDxFDGWufD92szEf88JP3cn4DKt/wABr4pC8hc5xX6W6lb6b8QfhpdW0DrLYeINMYRN 22yx/KfqMg/hX5stBJA7W1ymy5gZoZV7q6Eqw/MGt8LLeJnWWzPor9kWxV/HPirUepg0+CA eweRm/wDZBXm/7R80l/8AtA+JxBy0aW1qn+95K8fm1ex/sg25/wCK2uz0L2cIP0WQ/wDswr w34qSTX37QvieSEF3OvRwxj1KtGgH5ip/5eyK+wkff3h+wt/C3gHStPfbFBpWnxxuemBHGA T+hr83LXQPGPxT8Z6tqPhnQb3Vrm/vZbmV4UxHF5jlhvkOFXgjqa/TXUrG21XRrzSrzcYLy B7eUI2DtZSrYPY4NeY2vjX4J/B7RoPBsHiXS9JisVx9ljczS7u7SbASXPcnmuWLa2NWk9z5 ntf2Tvivc2/nXU+g2MqjIje6dyx9MqmB+dec/Ez4U+Kvhbqmn2XiA2k8d/EZLe4s2YxMVxu Q7gCGGR9Qc19h337VXwitSVtr/AFPUW6AWunv/ADbaK8I/aP8Aiv4T+Io8KWvhW6kuorFZr m5aSFozE7hVWMhh94YJOMjpzWkXJvUlqNj56Ac98D3qRIz0C/jVjgDgY759aeo3DJ6D9a6u XU5m9CNYzjAGcc5xXV/Dexe++Lvg21QEmTWLbP0Dhj+imua2qMck+3SvY/2afDdxrnxy0/U Ut2ksdDilvJpOyMyFIgfclif+AmlP3Yu4Q1kj6F/ar1QWfwPewEm2TU9Rt7cD+8oYyN+iV8 ML8pHofU1+lHxB+Gnhr4l2FjYeJxeGGwnNxD9lnMR3FdpyR1GDXLXXwk+BHgrw99s1vwzol rYwH5rzVG3szH1dzlifSsKVVU1tqbzhznwHvVuVKtjrtI4r6+/Y+02VPCHinXGQeTe38cEL j+IRR/Nj2y9buuSfsrLoMeuXtr4RubWBlRFso1aUkngeXH8zfiK9i8IXPh298I6bqHhS2ht tFu4RPapDB5ClG5B2YGPyqq1d1I8trCp0uV3PiX45a0urftA+I3Vt0FkIbAHP/PNAXH/fTt X1X8BdP/sz4B+E4tvzTWpuWz3Mjs+fyYV8G+ItRbU9c8Qas8hae8vbq4U9clpHx/QV+hkNz beB/gxDdXDrDFomiKzE8DMcI4/EjFaYhKNOEBU9ZSZ09xBaatpc9rOEuLO6iaGQA5V0YFWG foSK/OfWNPm8Oa1e+G7oBptJu5LKTI5Ko2Fb8V2n8a+nv2VvF82sfDy+8MahcmbUNFuPMXe cloZsuPyfev5V5N+05o7eH/i4dYijHla/ZRy5xx5sf7tx9Svlms6EnTm0wrR5oni1lbtqni SxtOi3l9BBgejSqD+hr7K/atmWH4LWdmjbRPq9tGB7KHb/ANlFfKPgWy+1fEPwjCo3GXWrR GHX/lqp/pX0t+13diHwl4UtCeJtTeTH+5C3P/j1XUd6kRQ0izwr4HaKfEnxx8NWTxEw2Ura jNn+7CuVz9XKV9GftS+Kp9F+Gdn4ftZRHJ4guvImx1+zoN8g+hOxT7Ma5b9k7wsWl8QeOpU AR9ulWpx12nfK303FV/4Ca8w/aO8bweKPjBcWcF1GdO0CM6fEd4w82d0zD1wcL/wGif7ytb ohxvGnc8qvLh54xdEqiW7KxK/w7SDkflX6BfGC0Gt/s9eJ1jkDhtL+1q3Td5YEoP47a+CNO 0jVvENwdL0nR7/ULiXbthtrV37jrgcD3Nfob4+0LVtd+EGu+HNDjj/tG801rWCORwi7iuME 9uMipxLXOrMKK91n58AC5ntrgjIbIwOg78V9ffstWjwfDvXbkn5Z9ZlCj/cjjU/rXx5ZyBL mOIkJJC20xZ5DAkMPfGDX21+zSjn4LRXDgA3OpXkvH/XUj+lRiY3q862sa0pfu+XzPBv2lr uLUvjfPbIPM/s7Tbe3YZ+67F5CB+DLWz+ypqw0r4ia54baTEWq2C3UaE/8tIWwfx2v+lc/4 itovFXxG8VeInkIhvNSlSFQMN5cWIgc++wn8aveGmsPBfjXw74mhRYI7K+VLqTv9nlBikJP oNwb8KUcHVadToU8TCyp9Tuv2udAn1DSvB2p2sBllhvJrQ4/6aR7h+sdY/7MPhO6vPFWp+J tWtsLocYs7TcOk8ihnYe4j2j/AIGa9w+M/h3UPEfwyuRo1qb3UtOni1G3t0+9OY2yyL7spY D3NS+AdHtvhz8JoG1yVLaWGGTUtUmbosr/ADyZ/wB37o9lFZJRUb31B6s4P9pLxalt4e07w RbZkudWlW5u1UZ2W0TBvmHo7hV+gavnB7maR3lwCzfw55rv73VLrxTruo+LNSjaO51Rw8UT 9ba3XiGL8F5P+0zVn32iW16jNsCvj7w4r1qeDnGCl1Z4+JtVnfscG82RJG8eMcjHaqYiO7k KQeQSat6no2o6NOCH+0W79C45FZ32yFv3qHG3Cup7fhUNdGc6otbFoR7g6t93PGRiq8iAbX CgbepHpUp1KzOBKSAPRaQ3+myICrswPtSTjsiORohmkySYyoQ8gmilkv7GBQSpZW6HFFF0O 0ux6Fe2GnSzsbmwt5JDjO6Mc8Ve8Jyjwnr8+s+FNL0xNYe2eCJr2QRRYJG7kkDPHHNchJ4g srkSLCki+Wg2AkE+mfX8a39Ag8O6lrUena74ij0rSxETNcSr1K4+UZ6ljmm4xs9D04t3LrW XxXivLnxHqOu6xY3FzKZfMspPMtl9ANuVA9qoyXus37Ttr2rNqTTHLs/Ac98gcZ+lesnTbD wJpcuq/BPRm8TajdqYpQNVDxxIejmHIDH8M14Ze6lr8mq31x4pWGPVJ5cywrEIhGScY2jGK ypKMnaxpVUktWaENtZ2Tl7KFIGYYYhicj86uCZ2XBZQTxXPT39vbRSASIJFzgZ61pWNvf69 rmmeH9AKPqWqusMOeVjBGWkYeiKC34Y710OyVzFXbsdn4A+HCfEvxOwvbZV0DTZFGoXWMNd PjItkP5bz2GF6nj6v1fVNJ8K+GrnVdSmjsdL02Au7AYWNFGAFH5AAewqv4S8L6Z4N8JWHhz SY9ttZxhd7felc8tI3qzMSSfevDf2htS8Taprem+FNN0DV7vSLSIahcy2ljJNHNMWKxISoI ITBYj1K8cV5kpOpPU7kuSOh5X4k1+bxz4ru/FGvWoMk37qztJBuFlbg/LH6Bz95j3Jx2rOS C0tiGigSNj02qART10zxVdxRWMvg/Xv7UdSRANNlVpFP8WcbR+JFaFn8OvipeRJAPAeq+aG I33EkMKMvYnL8EV6EZUoKyOKUakncz2kUAkkAdRk/rUcmoRQw7jKI0xlmOAB9TXpmg/s6eN L+1Q+Idc07QkBJENrG13MF9CxKp+hr1Dwv+z98PtAeOfULWfxLdxjCyaswljTnPyxABB+RN ZzxMFsXGhN76Hk/wEjtNW+MjXsMiXEen6RNIkiNkB5JUTjHfAavd9H+Iunal8XPEPw9dBDe aVDDPDITxchlBkA90LJkejZql4W8DaT4f+Mni3xDpElpHBqVlaRPZ25UfZpV37soPuhhsPu Qa+RfFHjDVtA/aM8QeMbFH+06Zr0reRn/AFkSYieM+zRqfzFcjvVk2jpXuJI+qvj74Zk1/w CFlzqVlGW1DQXGpQ7B8zIoImQfWMt+IFfGsmo2oZMXHmxTjK7TkjPQ1+h+j6rpfibw1Zaxp 0qXWnalbrNGx5Do69D+eCPrX51/EnwlL8PfiRq/hmWNhbRS+fZOR9+2ckx4/wB3lT7rWtCp a8SKsL2kZsmt21xq1pbXvnR6SJIPtjIxaUxFx5pGOR8ueB0r9IfDaaDH4b05fC62q6IYFNm LTHlGMjgrj/P41+XyRXU9xNcQQSziGMyy+XGXESAgb3x91QT1Nfcn7Nl3Jp/7OMGoajKwtb ae9mQk52QrIxwPbhqis7lUtiv+1D8Ntc8d+AbTUPD7zXF3ojvO+mqxxdRkDdhehdcAj15He vgRLWadQcNnoARjHtX6neBfiB4Y+Inh4a34Zv8A7REp2ywyLsmt2xna6dQccjse1eNfF34F Lc3V5428BadE2ovmW+0kABbs93i/uy+3RvY9cEVNNrQ+KbTw5eXJ+W2mbHov9a3ovA11sSW VCoLxqV9Szqo/nXV2l5qd8Q1rbtEoJVhs+4wOCGB6EenUGtaLRNUvbmz86UiRr+1j5JO0tO gGO1Dkk7Iyim9z67+N0o079n3xUkZKqLEWw29cMyocfga+EdcOnz2LQ6fBJELQBsSLjpwcf UHJ+lfdXx6mSL4J63C4BN1JbW659WuIxXzfp/gGbx140tvDmj7bUzI0t9dCPItbbJUt7u33 VHrk9qORSi7nXSrOjWjNEv7Mvws/4SXxL/wnutW27R9Il22SOvFzdD+P3WP9Wx6V1v7U/wA RXX7N8ONGvmVnH2jWBEcZQ/6uFiPXliPQDPWvWvHPirw78DPhFBHpdrGn2eMWOk2IPMsuOC e5A5Zj9e5r4AvdS1DVNVvNS1O6e7vr2Zp5536yOxyT7ew7DArkqS9nDlW572CpvG4h16vwr +kiBn3DAUD2Aqvdfu7Zzn7oJqXO1t78Jnkk4FTS6Tq19oV/qtjpV7daZaJm4vYoGaGIdPmf GO/rXPSi27n0OKrRhBuTtofoX4Fkj8Gfs2aJemMbdM0BbxkPAYiLzCD9T/Ovi+61K/1PV5N f1qZ73Vr4Ca4ndssS3O0f3VXOAo4GK+v/AIlyLY/ssar9nl8pV0OGFCR2ZUXb+IOPxr4zud Rs4JD5t5GvbCrk17NGKd2fm1dsvCKYwStITskH8R+7VG00+dvNy3yKhbA9PrWNe+K7dofKt A02DncV+Wk03XtSnkFoGLG4YRrHHGZJJcn7qgcnPtXRzK5gos+pP2bLAy+NPE2qEZW0061t Ae2XZ5CPyVa8y/aJ1X+2/jNrKq++DS4IdOT2YL5j/wDj0mPwr3b9m+3W08AeINWuoJLaSXV ZVlWZCjoIY0TDA8gghuK+eNfsZtd0efxUy5udSuJr+XI5KySMwH4LtFPDpTrOT6GtV8sEj3 n9lbxedX+G914TuZd134em2RAnk20mWj/I71/AV4F8fPDB8L/G3WESPZaaxt1S34wDv4lA+ kgJ/wCBCtH9nnXk8MfHKytrmXZa61BJpxbtvJDxZ+pUr9Wr2X9q7widU+Hln4xs4TJc+HZS Zto5NtJhX/75YI351FvY1/Iv46ZZ/ZQ0n7J8K9S1dlw+p6rKwPqkarGP1Vq+bfDe3xR+0np c7/vI9Q8UvcEdQyiZn/kor6z8Gqvw+/ZQs7zI8yy0CTUGYdDI6NL/AOhNXyh8AY0f48eDEm ySkkz9M/P5DnP5k1EHdTkEtOVH1B+014z1Twj8J1h0W6ktL7WbtbETxNteOPazSFT2JC4z2 zXwN5aAHC7dxycdz6mvrj9sSc7fBVos3HmXcpj+ioob9SPxr5NZcHtV0Ye7zE1JNOxD5Rxj cRTngMqs5f5hgjmnBlAG44qe0trm7F09laT3UdpGZrl4Yi6wIOruRwoHvWjsZq7EiRSmTwV /UUrsqAEHIPaoJpMHcABj0PX1qCSU54HHYGi9ibE7SKxxwD78V9Zfsda3Yqnizw4+1dQeSK /Vu8kW3yzz/ssB/wB9V8gmVs9Oa9v/AGWLqWL9oOyiXKrcaddRvjuAqsP1Wsqr5omtNWkfT Hx8+MN38L9FsLPRbSObXNXEnkSzDMVsiY3SFf4jlhhemetfEfiPxh4m8X3i3ninxDfaxLGx aMXEmY4ie6IMKv4CveP2y9zeLPBqDhRZXRznvvjr5hRcEbsk56migla/UdVu9izI6mOR44R 5pUgMBzzX6SXlzB8P/gG88n7pdE0IKP8AfWEAD6lsD8a/PTwfpp1nx14e0dQD9s1O2iwB1B lXd+gNfaH7VetnTfgymkxvtk1nUIbYqO8a5lb/ANAH508R70oxHS91Nnxn4a0yfVfEWhaNn fJfX1tbsBzktKu7+tfbP7TGrpp/wcfR1cI2tXsNltH/ADzB8x//AB1MfjXzD8B7BNU+PvhO F1DC3kmuj6ZjhYg/mR+Veq/tV64ZvGfhnw8pzHZWkt9IM9Gkby1/RG/Ota0eatGBEG1Tcjz D4JeKH8CfGfS57qUJY6kx0u7OcDZIR5bH6OF/Amvoj9qbwodb+FEOvRJm40C6W4ZgORC/7u T8BlW/4DXx9rELvYieDIkxgMD0bqp/Ov0H8MajpvxN+DlhdXOJrTXNM8m5XuGZNko+obdWW JjyVOZF0nzxsz41+BujHU/jr4Vt3+7aSy3r45GIo22/+PMtfR3xa8FJ8Tvit4Q8IXF/LZ6f ZWN3qd48IHmbS0caqpOQCxzzjgA153+zR4RvdH+LvjG31dMXfhmAaZk/xs8hO8exSNT/AMC rsZviBZaZ+2Jf6ZfQ3k/2jTbXQ7T7OgZVmZjOxfkYGG689K5pybldGkI2Vme1eGPC2i+DvD lr4f8AD1mLSwtgdibixJJyzMx5LEnJJrJv9B+G3hhp/EWqaN4e0pmcyy39zbwxkuTknewzk nmuN+P3xJ1f4d+ENNHhy4gh1vVLvyYnmiEgjjVS0j7TwT90DP8Aer4h8ReJPEXibU5NS8Ta vc6teMflkuX3CP2RfuoPoBVU6TnqEpqOh9ma9+098MdFsruXRzfa5NEDhbO0aOOTH/TRwFx 78113xS12+i+AHiDxFoN++nXTaWLm3uEwWTcFPHuQcZ96/PZYpLrTrmLLSMYyxxnOB1J9gK +9vixHBD8ABpVptW3uv7PsYwh42NNEOPbbVTpKEku4oz5k2fHHhDwXO9xFqGoh44gcqh+83 1PWvtP4Fww6f8BfD0vCxmKe4P0aZ2/ka8Zn0mK2tyFwfvAE8V6j4Wv30b9ke31FIy7W3h+a VVX12PiurFxSjFIxw75m2z590gtLo1vdqp826MlwT/10dn/9mqxdWYuLKa1u+IJkMb59CMf 1qk2vWmnaHZ2OnBcQW8cbTycDhQCRn8a851nxnbtI0K3Mt9IRyEPH+Fei6qhBLyOSzlJ2Pu P4L+NoPFfgaDTrm6Vtc0REsr6MsCzbRhJh6q6gHPrkdqw/2i/EMGn/AA/tfDJlRbjxBdpCd x+7BGRJK3/jqr/wOua/ZT8PSR+DtW8cXUIjl1qYW9sCORBCSM593Z/++RXiv7SXjiXVvjle WEEP2iz0GBLBfQSH55Tj1yVH/Aa8GKj7TyPRbfIa8F4DgFhz0PWtCKYmQAnIPevE9I8SmOZ THIV55icnB/A16ppN6l1HHIjZRwOM9DX0FKvfRHmyi0bOo20V5YyRTIHBH0x7147rOmtZX8 yh9rKcqR/Epr2oHKMD6V5t4ztUWRJiwxyh/HpRi4JpSSFFtOxxcZ3yCNgEfHEhHDD/ABq79 nJgG2TcMkYPHSqBVldoiGOzpjnirVpcFQscqHKtgn1zXkKnC/MaT5ktBzgxqFYqw7UU7ERa QEnhuMHtRW/LDscnMznLjVCGKqxDbRlo8jOPpXpvwj8KaT8S9d1Cy17xLLp0NnAJokjCNLO xOCAG9Bz615MFQxDYRscZWuo8C+EvFHiLUL2+8L3EVlPokP2yW7luVt1gXOAd57k1zOTseo kj2pvh78FW+Hut6vofjjXbeTRbkLd6rCp3Rk8CMwjAI4PPBrwo3DIs0MGoteQ79yz7y3mc5 DHPIJHY9K9BtviZ4+i8B6/Drej2XiPSbqWOxur140TdJgkK8seC5K/dPJFeb3L2Et876bYz adbMARDLN52098NgZH4UQ3KqvRWLcl7KY5t0qhmBwx7+wr3n9k+zi1T4latqs58xtK0tI4d 38Lyvhj+SY/GvniNzvcMSXBxk9vpXq/wS+JFr8NvHdxf6pbyy6PqVstrdvAu97cq25JNo5Y csCBzg57VVRNxfKRTfvan37/DSjNeZj49/CE24m/4TywxtB2bX3/8AfO3P6VyOuftR+CbIN HoGlarrsozhxELaE/8AApMH8lNcSi27JHW5JHvJyOc1ma34j0Hw3YG+8QaxZ6VbAZ8y6mWM H6ZPP4V8ceLf2mPiRqa7NIXTvDdoxw32cfaLgKe+9xtB+i15TfXl5q+onU9Xv7rVb1+tzeS mVz7At0+gxW0aEm9dDKVVLY+vPEn7UPw50lXj0Jb7xLdD7otITFET7ySYH5A14b4w/aE+I/ iaKS3srqHwvYSceTp+WmYf7U55H/AQK8kudscySIhDofmTqSD3p5eKRSzSjnqCcVvCjFPUy dRs+ov2RHaXSvG0ro7M2oQFppHLtIfK5yx5J7/jXzT4snOp/EDxNqSsyvc6tdybgeCvnMB9 eBXY/Dn4u+JPhhZ6lZeHtL03ULbUJluHa9MimNwmzCleo4BrzqaebzGM8Ze4md5GK8BmZix x6ck06cOWo29hzknFJH0N+zL8U/7I1Jfhhr0jfZbyVpNImI4jkOWaA+gOCy++R3Fe9fFH4R eHfijY2a6pPPp+oWRP2e/tgpkVD95CGGGU+h6EZFfn7F9piuYb2GeSC7tnWWCWE4aF1IZWB 9QQK92k/as8e/8ACNx6cNF0hNVZPL/tUsxUkD7/AJOMbvbdjPbHFYVKTUuZGkZpqzPSfGR+ E/7P3wp1Pw1baeL7UNbtZIjaSSeZc3+VK75X/hjGeuAB2GaXzv8AhEP2DUeM+XI3h0KCOCX uOPzzJXx1rd/qGuXt1qus6hNqGo3mTNcztudyc4+gHYDgdq9x8efFzwt4j/ZV0LwVpt60ev RCytbuwaNwyJCBufdjaVJRcc96iUHF6jjNPY57wdcav4OurXxB4cv10/UIIlBBG6G5jx/q5 VH3gfXqvUV9ZfDj4v6B8QE/s5k/srxFEm+XTpmB3gdXifpIn05HcCvjm1vzFogiZQxeMHOO nHGDWpuEWnWVzbSvbXlsyyxXVudssEoPDKex/n0PFOcDCnUtufR3xR+Db6zdz+LPBSxW+ty DdeWLEJFqGB94Hokv+10bAB9a8FS8W21ay+0LLZtpeqWkl/b3ClZbfZOpYOp6YHOehHIyK9 n8GftAxwQxad8R4VtZFwg1q1XNvJ2BlQfNEfUjK/StT42eC9A8WfDnUPH2hGCXWNOs/tcN7 auGS+hjIcxSEcOpCnB6g9D1rNNpWN+WMmpI1P2hto+DdxePkwWt/Z3EhH9wTrk/rVn4IeGU 0j4cWutzR41XxCF1C6kI5CsP3MY9AqbRj1LHvXjPxY/aB8P+M/h0/hXw/aXAGsW6rqNxdQl BaKcExoD998jGR8oHOTxXZ/Dj9ov4aw/D3R9O8Ta0ND1TTrSO0mingkKuUULuRlUgggA+oz iizsXpc6n4ofA2w+KXiCw1XVPFGp2EdjAYIrW1WMxjLZdvmB+Y8DPoBXF2X7IvgmLcdT8Ta 5etuONjRQgD04U5PvWtqX7UvgQJOvhix1LxDJAu55EjFtCg9WeTBx9FNeH+L/2n/H3iCCa2 0aa18NQOSoFkDLPj1MrjA/4Co+tR7O+tjeOJqU1yRm0j6Hsfgt8E/h/Z/wBpappliyx/N9s 164EuMenmHaPwFcN8Qv2jfhtFodz4L8LaQviSK8T7I4jT7PZRo5CnBxluvAUY96+SrvWLnV wbjWbu51C+LZW6upWlYexLE/pWWzLGrOkhLghs9CpHIx+OKfK07LYJShKnzyleXY/SD4u+D Na8bfB3UfCXhy4t7e+uRAEa4Yqm1HViCQD2X0r5fk/ZD+Jkiok3iPQJkbO8NLMNv/jnNeqf Cv8AaV8J3Hga3j+Jfi23s/EcbuJd1o6LImfkYbFKk7cZ9+1bt5+1T8JbawmuLW91K+nRiqW sVi6vN6MC2F2n1JpptbGDSZxWgfsc6NFaQSeJvGN9cXXHmRadEkUX0BcMx+vH0r0qHS/gz8 CbKNo7a2tNRmX92WButQuiB/D1f8sL9K+evF/7VPjzX5ZYPDFtB4WsFzhwFuLlx7sw2r+AP 1ryXStT1K91u+8Sanf3F/qUsMzSXVxIXdzsI6ntk9OlaKEm9SXNJaH2vr3jC2i/Zo1jxro+ kHS216F5YbeVst5lzJ5YdsfxHcGIFeT6fp9vD4M02zHKx24jJI6gAAV1Pxlni0j4c/D3wFb soUxx3Eyj/nnbwgLkehkdfyrGjh2eH7NAOkQJ9uK7MCveZjiNkeM+KdAvNHv0v7CRomjkWe CZOsUikMp/MCvuHwX4g0z4mfCyw1a5top7fVLUw31q4yofBSaNh6bgw+lfL+pxw3du1vMod DwQaj+HPxM1D4QXOqafJpkmtaLqB8+KCOZY2guBwWy3G1gBu7ggEdTXVjMPKcVKCuzGjUUX aR7Z+0XqVt4c/Z/utFso0t11B7fSbeJOAseQWAHoI0Ir54/ZuhDftB6SxQDy7G7dc/7ij+t UfiP8R/E/xM1S1udbt7aysrDebWxtizLGzcF3Y/ffAxnAAGcda5fw74g1zwZ4jt/E/h65WD UrdWQboxIrI2A6lT1yPxzisoYecaEk1qzSVWLmn0R9T/Hn4OeL/if4p0G+8P3um29pYWksM n2yR1IdnByAqnPArym2/ZG8fz36xX/iTQra03DdNCJZHx7KQMn6kV7u37SXwii0sXbeJZJJ gozapYzecSe23bj9a5zxN+1b4F06y/4piwv/ABBesuQpiNrEhx/G7jP4AGuCLqJcqOiSi9W VtF/ZF8A2V1HPretavrgXGYHdYI3PvsG7HtmpviH8S/g98M/BWqeBNBsNPvbu5t3tDpGmIo RSylczyDIXGcnJLcdK+efGPx8+J/jFZ7WbWxo2nXAKmz0tPLG09jIcuc/UV5K0KpHhMAcjA FaKhN6zZHtIrSIiKUt1DEs0Y2nHcdDVV8KSm7J6g/yq6hIJJbjocfzqpIhU5wDj07itGraG S1EjG4HO3I/U17P+zM6w/tE6AzHHm293GPc+UT0/CvGNmzD4wp6iuo8AeLj4J+Iug+KzA88 emXXmSwoQGeNlKOBnjO1jjPeokrxZcXZn298d/BXgzVNPsfH/AI0nkaw8KQzStYDhNQL7dk LHqAXCjA65xXwIMMC5UKTk7V+6medo9h0r1/44/Ha4+Kn2PR9JsLjS/D9nJ55juGHm3MuMB nC5ChcnAyTk5rx6OY7SHzmijHl1YVZX0R6j8ANNGp/tA+E4tu5IJpbs5/6ZxMR+uK9W/a81 tpfFfhbw/G2VtLWa+dR/edgi5/BW/OuJ/ZYtLi5+PVvcRAGOz025klJ7BtqjHvkj9azf2gt aGt/H7xEY23Q2Hk6euD0MaZYf99M1VvWVhPSkdX+yrpg1D4y3OqBcJpmlSMfZ5HVQPyDVzH xr16bxB8cfE12QPJsZl02IA5+WEYJ/Fixr0z9lme00HwZ8RPGd4VVLTywxY4wkULSEfiWr5 qk1C5v55tRuXP2i7le5lJ675G3H9Tit6XvV5T7Ez92mkbtpteJ7eT5gwwK+hv2VvF/2a91n 4eXswCsTqOngn6CZB+O18f7TV81WcpEitgHnBPrW1Y6vqHhjxRYeJtGcR6hYyi5gY/dfHDo 2OzKSD9a1xlPmjzIxoy5ZWP0WttK0yz1W91W2soYb6/2C6uFXDTBAQm498AkV8ofCEp47/a q13xYR5lraPeX0ZPOMsLeH/wAcDEUzxp+0xr3iLRJtI8NaEugQ3du0c95czCadQVwwiVflX 0DEk98V1f7J2jwWXhfxR4hcKiyXaWSseNscMe4/+PSH8q8lJxi2zuupNJHnH7SGvNrfxnm0 2OUNb6FZx2q4PCyyfvJD9cGMH6V4tFplxeaotpaQ+ZI5PuF9zWlrNzdeIvFur6wLhpDql/P cD1ZWkOz/AMd216Z4U8OLYQK0qbriTlz3HtXp4aDaSOOrJN3KFt4Ug0TwLrMpw0zWUm+XH3 mKkYHoBnpX0f8AFqU2fg/wPpDIfs0uoQeYw9YYGkRce7KPyryHxMPL8D6tlFwbdlHsDxn8O v4V2fxt8SwXXifwtoGl3Md5PplrLe3DRuGWNnVY492O5XzCBUYhXqxiiqT9yTOU1jXEgJhZ jLctwsKn7o967qK+kX9hW6us4ki0GeI4PdWZMfpXzP4s8axaNv0/S3E+pSE+ZPjO3/E12ek /GPw9pX7KD/D5/tGq+JNRW7tpoZEKx2yySMRIzHgjDZAXJz6VliZKVkt0Vh1yp3PAp9S1PV XMt3KyxHpCpwoHpilA+RikRPoB/Eew9+1SpGoICjPQc/1rb8OPYWfizQ7nWiRpkWoW8t46q WIiWRS5AHJwBU62uy+uh+ifw20KXwb8JfDmh35QTadp6CcouAG27m/UnnvX5w6vfT65r+p6 07Fn1C8mumc998hI/QivvnxH8f8A4ZaP4cfVLDX7fxBcSKRDYae3mSyNjow/5Zj1LYxXwTc uk19cTbY7YXE0ky2lv8whVmLbAT1AzgfSsqEW27lVZJLQzzDsYbvv9Qx6g+xr0HwHeMQ9u7 5KMPlNca9lLKv7mCUkdjzXU+CbK5ttdlimUgmNWHHrXdCLUtDklKL0vqetB8ISehHauH8YR xtaeY5C4Ycmu1k+VMdlriPFtygtY42ZF+bncRXo15e4jFbnBARyXyHzFZCNu7tmobsyoiyk 7WH6kVeSRJLpI0VJBtIbB6fSq10XbzARuVXIBrzLXRuy3AyzQ+YVHzHPHFFRaYuYpYVbBV8 jPPBoqTinFqTOFjVsbVJBODjtXs/wK8XeF/C+p+IbDxqHXSNcsPs0j9UG0kkMBzk8gEV5DK u6cjCoAAflz+FToGK4zwe1cp6qdj6Cmf4FN8MtZ8D+GPHdxafbryPULV9ViOy2mRdoBZVzt I4JwSK8V1WwOmajJZx6tp+o7AD9o0+bzY2/EgVkhVDn5RgeoqxHAEB8vaMncR0z9KuN0TNp k8Ybd+7OD/EScgirKyyh2RMYBGTVeJwrgog3DnnpUu1wCUlJzyw7H8K3T7GbVi2sYMgkO/z CPvA849TTvtUzT+Q8oAYblcjlvWqazPuO5BuNPEG5t8hO4cgg9qq/8otC+scAycbs9S3Oaq 3amGFprdnG0jIDYz9Kjd5LdQFYkZ/iHrVmKB3O9iWfuSaHrogFjmVzvU7y3O4nk1HcKsqGJ s5P3e+PSnyWwZiYVwRzwe1V7ZjmVJfvA4PPUU9lYCSOdfK/ersYDBx0zSTZm2lCV2HIc+vp igoGjPXnrmollPlbJM5U4UkcGlraw0h8lxJFEWZVPb/69IVQANy7Hqfb0qEyrKPL+91BPam SPLBb4b5tpwD6mpkyiC4CxyxsvHUEf1qKWRXVo0P/AAIdqs7QNrzHl+Pp9KzZ5EQMIyNzH8 Kz8wO6OrWy+G7WNJl8xUVmBPfoRVKfxTH/AGcsYmJIIOPTn1rg3aYkqScexp6xsYGkJ+7xW bkgUEdnP41lYEDK4GAQOtR6R8RfF2gabqmj6Bq0llperQPb3dqQGidXGGZVPCNgkblxXNMk YAYfPnFQFgXHlAYz36VL1LS5dh7tdAA+dwo4zyPpTlvf3e2RcyH3z+VQgO74PB649Ke1iZI 1cNtyeD3pXsMnt7qWNy8LPGzDBAOMj0NNMc5mAI2gDvU0FvOAUwDgZGasbCcLKpTjgt0prU RWKuQIyh5zTo0E8UquoVguD9avCFpMnIwgHINPntECGYHDMRjngDFDQJmdFGFiIb5mAAGRg cU/cNynHygcVaktQoYMuWABGOagjtZOewJz9KaTC5NGN0nC4BPH0ruvCGkrOl0ksKvF5JLj HUNx+Vc5pGkT312LaLDSFsZHb1r6Q0LwUfDvwy1HXbqDE8kBdWZeFUD5Rn15raKu9SPI8xs 1ea9ubua5uL25b9z9oupmlkKKMKu5jnA7AV6WkubCNR3jVcfhXmmmrsgRj1xuNdpp12ZdNh brjKn861wLXNJGmIXuorXpA3AeufpXN6lAl3bGNh82Ny+ua379/m5HB4Nc1dXRSTqvPH0r1 m7HnPc5SQBCIyPnU4IPQiqE64YlOOa1b1fMujtA3ZzlR0rP3rLExUbShOQetEZXGjPkbOQw OPaqEiDPB3CtWaInvgeorPkX5iMY96znEtO5UKKCaiO0Ehl4qw8ePu54qBwe/QVzSRaKjqp PHApwyw+6Aw6Z7+1KyN2GaYHwQTXLKJqmROq/cDHDDK5/lUI5ULtwQe3erc4dos4JznaenP cVSiJ8wMpI7/Ss79Bk2HYfdFOQbcblJNOUMUJ3c+9KcgAtuAPGKqwrne/Cr4jT/C7xfc+JL fSV1SSaxks1habygjMVZWPByAV5HvXLXV5dalf3WoX8nn3l3M9xPL03yOxZj+ZrNUbSAcDA 4yasxtyA3StKaXNzdRSbcbF2K7v102406K+uF06WRZ5rRZSIpHUYVmQHDEDioerZNNyBtKD 8O1KCS2SAB6V0wsmZttrUv2wGMg8e5rdCiazwwBKcjHpXNwPscFfXvW5ZO20HPBPX0rospx sZyutUOdMWpYDAGP1IzXWaB8TfFfhj4e614I0oWcVhq0ksj3bKxuIBIoWQJg7eQOCema52X aYDj7mfmqXTbNZr3yCAc/ljvXlezTlys2jUa2NrwdoYkK6nOmBGAkEfYADGa9JtV2YCj5iO T6CsfT1S2tkijUBEGMitE3KWlhJfSMwCjCr3NerBKMTN66ia/qSW1n9jCrLPOpGwjI2njke leReJPENp4c059O0eGKKWYne0YxubpWt4k11rOCa7ncrcy/eweUHZRXj0lxLqOoNeSjCA/K M9K5MRNR23Kpxb9B0EMkrtcXJLSsckmtGKIn+Hp0HamRKSgxz3rTityoVuue3XNcsY3N5Ow z7MyBW28sOvcf8A1qtBY7NUkvMb2GViH3j/AIVHLcmyYR2yCa/fj1EQ9/eoI4WLh53Ms0nW Rzk1FWsoaIIRc3qEt7cXfyRqLWHkFEGCfqa0tAYLK7RqMEYLEZNZsmxHFrGdrS8M/wDtVc0 d9kyxDqT+VctGTdWLZdeNqcuU7GHIOWx85ycDoBXT+H7VZNRuLrH3Qq5x6D/E1zVtiUBV5w MnFd1pEH2LSFZx80x3V79rux4dC7dya9kEagZ5715x4gC3GoKjENGAWwR0NdpqtxshLE4x1 NeX34gu7qa6ljDux4yTUVpaWZ6ENyC3HmXbxxhDGF+bHBB9RUN0222kPyhSxKkHkn6UtmoW OaZYzEykspC4G2n8jT1SZFUZBGDlz3NcsdjRlGaWW1kMseFPCcfTNFM1HEkspjXd+9OCeOM UVkxcqZzhlcTBnyNqhQpHap/tUe4cHd06VQe5V5NxVkYDbhqYJCWO8j061zXR0mokjZ5Gci rMco4AOCOgrFSdgOCD2FWkn+XBPPrVJisaZkPmhkXHGCKspcqRzwccisdZsuOeoq55wKY+X Oc5xzWqkkS1ct4f5XQ4UnjNWVnAU+chB7Y71mm5GRyPyqf7QDGCSDgiqUkupNi1KrTAhgY0 /u96kVLiJBiQupGNucGoWuoxk7wG7EniiPUI18t+NxGSc8U7re5NmSxCWTd1jRffmrBhtgN rLhj/ABZNUF1FCjAcMWPfNMS6JEhw6gtnI6Hik2hpMtrEDcSlmLJGQBziopZUfO1vbk8VQ+ 0sJJHJHzcAdTTB5zZxCRG3QtU8/QonjlVYyCQrHJFNkkLwYLDIGTn1pgt3Y4LYA4+XjNSND HDhjLgZ5J5BpasDLuLySeZV4QDgEjP5VEsTbxufJPUmpb62eCfcPmBOTjnH+FOALgheRkYB /DFQ9CkwaFNhGctt79qhlR1s2K8jdVx0TgPwQec04QrKIwxyAuSKyauUUmjkC7gec8g06NC UO4fTPrV8IEeaDA+bpn1zkfyp0kK/ZY2HB3nPHWmhFSKElgc5bOK0BjaN0YZd3HHt/wDqot od5xjjuCOK2WtA8cGWyQCOmOO3H51duxN+5Vs4XdlZlwF4IHoO9XvsULO0Mp++CAWHKkcg1 LbxMrBF5K5JbHWpypAjYDc3IwOTzVOJPMZMWn/JJJv2ZyCeo9qc1k5swHk3Eg4wO1W+GtpY 1GCp6emamZfOhiGMEJt/H/IrTlVibmYto5IMjvgLk1NFbLuCeS27nBJ6+lacUY2O5UMXX/I pYlAkbC4Oc/TtQkthXO++GugrPrcMXXc53Mew717f8cNXt7fwFo3hqx+RL2RUYDsicn+n51 494NnvrWG5fTkdr0IBEqDLEk9h9AaseMdbuta8TWkl3kLBZAgMflVj1x+VRVXVdDalduxgI zspZESKFTsVics57CtjSZj9hl2nKichT6jvj8a4QXltea9HYwzSiABi75wGI7L7V6GkMdrp lraRx7FSMHb6Z5rXApqo30SHiZLlRT1SQptxyWOPpXM3pZULEg7cjJFb2pNmPgE+9cpfXOS R/d6jPWvVkzz2ZUjkTLCTgOMnHoOazTck3rTBjgnlQOAKsqwl+03KgE5EUfv3Y1muzSTYC7 dvGKzvZ3LSNSRd0ZKkNnkY71mtGQx+Xn0q3ZTHzPs8hVSB8vPWllCOxYcc8E1spcyEnYpNC fLfqrAZArOlTJ28k1uBhyhXn3qlcIAwYLjuaxnG5aZjSK2MEYNVnVgR8pyK1HXLZyOaqzKT n5eB3rknE0TIFO9RCWAycg+hqF1AdWxtDk7lP94fe/xpzY5AFPKCeHgjeeRuPcVg1YtDgyR ggNwPyphfJJB5x+FVd4Un5sn+IVJHkkYbAPSi4WHiQk4JG7t7VKjnd0zn0PNVMFWBAyacrP vOcAdzmhPULaGir5br7Zp4yG9+9V4myMZyB0qcnIwBg9SBXVFmbLkAJ5IBHStS1crj5uOmP T3rDik2N1yO49K0babqAM54rpgzN6o6KNkeIhs7WGQB61qaLbFZ3mY/dOB+dYdo+1gA3I5B rpNOKpbRordsk/jWdWFpXFF9DrYG3fIO/UVW1/UEjK2+75YF3EZ4J7f1pLWXyx5rn7oLH8K 47xBqZis55i2XfLfrimpaFa7I8+8V6o9/qPlocqxyD6is23hwqx45B5+tQRsZ7p7huSx496 2bOEKokfB57968ttzk5M6kuWNkT20ATCsMgDOB3PpVu6le2jEcSZuHyAF/gFCgWsD3UmGwP lHvTLbzXtpbyQEySchj1C+lby92FjHVy0JoLJoFAMe6R+WZj1NRzIUuY48gleuOlW1l+QK2 d7jOD2GOKrmWNzvAAYIQSPWvGlLmkd8VZWMqdGN9knPda0bU+RqCuDkSlcDsaryxhoon3fc bZkfpV/TYZJ7m1lADeVLtKjv3rSk/eTIrfAz0LRNPa4uobfY27hnPYCutvJBvEaY2x/KMVW 0q3/szTTO5Jurjrn+EVWvLpbW0lvJCMKOBmvpIaas8mEOVHM+Kb8on2OJ9rHhmHXmvP518u Nl8+ZskD72T9a0NUub25uZLg3SjcSVBj7Gs+1jn84TNL5oVuAQBn1riqT5nZHXFWRblkNvZ pFE5eKTpjqPWlLpLeRFbcREDL56sKha6gluXZ5digbVPfFVEn3GdyxBxhGI60NroIr3c5hh VgM+Y7N07ZNFQagczJHvU7FAz60VjLR2GVtRtIJLkMjMzgDduxmqX9mS9uC2aKKlxVy1J2G Jp1wW2L8w9SelTjSbvbubaMdPmFFFHIg5mKlhdIQCoAPckYqYWE2/mdAPQnFFFHKim9CZdP cfM06k9ueKkFg2z5pgABnuaKKfKib3GtYEg4YEj/PrUsNrEoDbwx6EY4oopJK4E/loAQr4z x0ApmxHP3VOOhY5oorSyEMLIgOAo9cVOJo0RMuNpGcdiKKKl6DK73i4HloCOmB/PNPj86cl DtCgZIGOnSiioAPlNjIFwFC9+uMcZpLG38vdIQOMZHr0/lRRUTKRDKpWZ4iB3Gc8irEMOCq HAQc59BRRU9BgsLPOZBtHzYBJ71bQA2hKDBDHk9OaKKl7gyO2Uq5BYbgMda2YpHcRRpgEZ7 /jRRWy2M2SQZIkBOdpyGBqfZLvQKylVOevSiiqW5DLVvZmQyIQGOBg5HPPNXBpu2JJPkUoM YyKKK2nuZlc2siSmNWHI+U+35+9PjtWaRosruHIww/KiipKR3ngy4FrrWPtH2aRrZpIpf9t CcL+IOKi8UWxiuJWyATZBg24c8kGiilU+E3pbiH4ewPNp2rQy+VGMGRdwO7gZFampKTdMQy gY/vDiiivSpxSehxzk20mc3fPJ8w6kejDgVxWqzmNH75PykH8qKK0mhGZKwtYEiaTmIZxnq x5NV0XChmIyGy3Pc0UVkWh0iSPEHGAy5wcjjHNW7d/tdoZQURgPnH9aKK0itSRvln+LHT17 Uske5MLhSOgJBzRRVSAyp027iwCkdRVBgSpIIz6ZoorkmaxKkgK5Bxg9s0wE4AxgHjg0UVy yNEJPG8jxyKoBkbbjsW/+vUIZ93LZI7CiioRRIzFV3EBvQZ5pQSx68+5BoopgSIW6gjHuat IzBshhz2HSiitIESJAozkEc+9WYZNvHANFFdkEQzYtJyGGCOOcV0VmxjmI3Daw4OelFFbzX umP2jWmvjHaFhKuWXueDXAeN7torUwK3LEDr+NFFcNXSmzWPxI5ixjXEaHHA65rfgiBkCDB 5xRRXLROiZJcqby9htF/1a8vg1svbg6dKiEYjwpOfyooqq2xhHcycJLK0YGSOjZ9B/8AWqF QY1lYhc8frRRXkHpLYICs8E8QyjLtkUDuQf8ACvQPCXh4RoL67I2jkLkcUUV34SK5jCvsdk 7vI5ZmVV9yOBXnvirX/PkNtbDdHEeSGA3HNFFelWehwx3OEmvZZZdrLtHT72akEnkRYVc7s 9Dyf8miiuCDbbudD2IpylrCkTxr5r/8tCR1PpVhSkRihLLtXJPPU0UVvEl7GLciSad3BwzH PB7UUUVhLcD/2Q== </binary><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8 lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAAuADgBAREA/8QAFQ ABAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAf/xAAUEAEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9oACAEBAAA/AIyAA AAAAAAAAAAAD//Z </binary> </FictionBook>