%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/596.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name>Harry</first-name><last-name>Harrison</last-name></author>
            <book-title>Planeta zatracených</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name>Harry</first-name><last-name>Harrison</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>385af8d3-34a4-4756-9b82-8e2003dd8e39</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2004</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p><strong>Obsah (kapitola – stránka)</strong></p>

<p>I              5</p>

<p>II              9</p>

<p>III              12</p>

<p>IV              22</p>

<p>V              27</p>

<p>VI              32</p>

<p>VII              37</p>

<p>VIII              45</p>

<p>IX              54</p>

<p>X              62</p>

<p>XI              68</p>

<p>XII              75</p>

<p>XIII              80</p>

<p>XIV              88</p>

<p>XV              95</p>

<p>XVI              102</p>

<p>XVII              107</p>

<p>XVIII              114</p>

<p>XIX              119</p><empty-line /><p>Název originálu:</p>

<p>PLANET OF THE DAMNED</p>

<p>© Copyright 1962 by Harry Harrison</p>

<p>© Translation by Šárka Bartesová – 1997</p>

<p>© Graphic design by Karel Novotný-Steiner – 1997</p>

<p>© Cover by Eddie Jones/via Thomas Schlück Agency – 1997</p>

<p>© Edition by NÁVRAT – 1997</p>

<p>ISBN 80-7174-711-4</p><empty-line /><p>NAŠTĚSTÍ BYL BRION BRANDD SUPERMAN…</p>

<p>Protože herkulovský úkol pro Briona byl odvrátit válku mezi dvěma světy, které společně sdílely jednu hvězdu. Jeden z nich byl svět na vysokém stupni vývoje, zatímco druhý byl živoucí peklo. Naneštěstí velitelé Disu vznesli požadavek na bezvýhradnou kapitulaci, odmítli další komunikaci a dokonce byli ochotní zabít každého, kdo by se odvážil přistát na jejich děsivé planetě.</p>

<p>Nikomu příliš nezáleželo na tom, co se stane s agresorem, ale zničení Nyjordu by pro lidstvo byla nenahraditelná ztráta. A tak, aby zachránil oba světy před vyhlazením, musí Brion navštívit Planetu zatracených…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>I</strong></p>

<p><emphasis>Muž řekl vesmíru: „Pane, já jsem!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ať už je tomu jakkoli,“ odpověděl vesmír, „tato skutečnost ve mně neprobouzí pocit zavázání.“</emphasis></p>

<p><emphasis>STEPHEN CRANE</emphasis></p>

<p>Brionovi stékal po zádech pot a těsnou bederní roušku – jedinou část oděvu, kterou měl na sobě – měl úplně promočenou. Lehký obranný nůž v jeho ruce se mu zdál těžký jako olovo, protože měl svaly po měsíci nepřetržité námahy úplně vyčerpané. To ale nebylo důležité. Řezná rána na jeho prsou, ze které neustále vytékala krev, bolest v jeho unavených očích, dokonce i aréna s tisíci pozorovatelů – to vše byly triviality nevhodné, aby se jimi zabýval. V celém vesmíru pro něj existovala jen jediná věc: lesklá ocelová věc v podobě podlouhlého knoflíku, vznášející se přímo před ním, která na sebe strhla Brionovu pozornost i pozornost jeho zbraně. Cítil, jak se předmět chvěje, jak v něm pulsuje život, a věděl, kdy se to pohne, aby se proti tomu mohl postavit. Když zaútočil, pokaždé ho to odhodilo stranou.</p>

<p>Náhle to prudce vyrazilo. Rychle reagoval – ale jeho zbraň jen proťala vzduch. Pocítil paniku a pak prudkou bolest v prsou.</p>

<p><emphasis>„Zásah!“</emphasis> Ozvalo se k miliónu čekajících pozorovatelů a vzápětí se ozval aplaus diváků.</p>

<p>„Jedna minuta,“ řekl jakýsi hlas v okamžiku, kdy zazněl bzučák.</p>

<p>Brion pečlivě zvažoval své možnosti. Jediná minuta není příliš dlouhá doba a jeho tělo potřebovalo každou možnou sekundu. Bzučák uvolnil Brionovy svaly, jen jeho srdce a plíce pracovaly na plné obrátky. Zavřel oči a jen vzdáleně cítil, jak ho nosiči odnesli na lavici potom, co se zhroutil na zem. Zatímco masírovali jeho ochablé tělo a ošetřovali mu rány, jeho pozornost se soustředila na jeho vědomí. Byl duchem nepřítomný a jeho myšlenky pomalu upadaly do bezvědomí. Vzpomínal na průběh předcházející noci, probíral to znovu a znovu a zvažoval to ze všech stran.</p>

<p>Neobvyklé události měly poněkud nečekaný průběh. Soutěžící Dvacítky potřebovali nerušený odpočinek a proto byly noci v ubytovnách tiché jako smrt. V průběhu prvních několika dní se pravidla nesledovala tak přísně. Muži byli příliš vzrušení, aby v klidu odpočívali, ale jakmile začalo přibývat bodů a jejich řady se začaly zužovat, následovalo po setmění úplné ticho. Zvláště patrné to bylo předcházející noc, kdy byly obydlené už jen dvě ubytovny, zatímco tisíce ostatních zely prázdnotou.</p>

<p>Briona z hlubokého spánku probraly rozčilené hlasy. Přestože mluvily šeptem, slova byla čistá – dvě postavy stály těsně za tenkými kovovými dveřmi. Jeden z nich vyslovil jeho jméno.</p>

<p>„…Brion Brandd. Ovšemže ne. Ať už to řekl, kdo chtěl, že bys mohl, byla to velká chyba a my budeme mít potíže…“</p>

<p>„Dvacítka…“</p>

<p>„Ani trochu mi nezáleží na vašich hrách a fyzickém cvičení. Tohle je <emphasis>důležité</emphasis>, jinak bych tu nebyl!“</p>

<p>Druhý muž mlčel – určitě to byl jeden z úředníků – a Brion cítil jeho vzrůstající zlost. Musel vytáhnout pušku, protože vetřelec rychle řekl: „Dej to pryč. Chováš se jako blázen!“</p>

<p>„Vypadni!“ odsekl místo odpovědi. Pak následovalo ticho a Brion znovu usnul.</p>

<p>„Deset sekund.“</p>

<p>Hlas vytrhl Briona ze vzpomínek a přítomnost se znovu vpila do jeho těla. Opět si byl vědom svého zoufalého vyčerpání. Měsíc neustálého psychického a fyzického vypětí si vyžádal svou daň. Bude těžké soustředit dostatek sil a schopností, aby se mohl postavit na nohy, bojovat a zvítězit.</p>

<p>„Jak si stojíme?“ zeptal se svého ošetřovatele, klečícího nad jeho bolavými svaly.</p>

<p>„Je to čtyři – čtyři. Potřebuješ jen jediný zásah a vyhraješ!“</p>

<p>„Totéž ale platí i pro něho,“ zavrčel Brion, otevřel oči a podíval se na vysokého muže, stojícího na druhé straně matrace. Nikdo, komu se při Dvacítce podaří dostat do finále, nemůže být slabý protivník, ale tenhle Irolg byl jedním z nejlepších. Byl to rudovlasý, urostlý muž s nevyčerpatelnou zásobou energie. A to bylo jediné, na čem v tuto chvíli záleželo. V posledním kole už nezáleželo na umění, ale na rychlosti a útočnosti a vítězství bude patřit tomu silnějšímu.</p>

<p>Brion znovu zavřel oči, když pochopil, že okamžik, o kterém doufal, že se mu podaří vyvarovat, právě nadešel.</p>

<p>Každý, kdo vstoupil do Dvacítky, měl své vlastní triky. Brion jich také několik měl a ty mu až dosud pokaždé pomohly. Byl průměrně dobrý šachový hráč, ale podařilo se mu získat rychlé vítězství tím, že při partii použil několik neuvěřitelně neobvyklých tahů. Nebyla to žádná náhoda, ale výsledek dlouhých let pečlivé přípravy. Dostával od agentů z jiných planet staré šachové knihy, čím byly starší, tím lépe. Zapamatoval si tisíce pradávných partií. To bylo dovoleno. Vlastně bylo dovoleno všechno, pokud to nezahrnovalo drogy nebo stroje. Samohypnóza byla také jednou z povolených metod.</p>

<p>Brionovi trvalo více než dva roky, než pochopil, jak využívat zdroje takové síly. Knihy popisovaly další fenomén, jenž se s tím pojil. Zdálo se, že je tu určitá asociace se smrtelným traumatem, jako kdyby tyto dvě věci byly neodmyslitelně spojené v jednu. Soupeři nepřestávali bojovat a zabíjet, přestože utrpěli smrtelná zranění. Muži s kulkami v srdci nebo v mozku pokračovali v boji, i když už byli dávno po smrti. Smrt se zdála neoddělitelnou součástí tohoto druhu síly. Byl tu však další způsob, který se dal získat v hlubokém transu – byla to hypnotická ztuhlost – síla umožňující někomu v takovém stavu udržet tělo ztuhlé a neživé, kromě jediných dvou bodů, hlavy a chodidel. To je fyzicky nemožné za plného vědomí. Brion z této skutečnosti vycházel jako ze základního kamene a vyvinul v sobě hypnotickou techniku, která mu dovolovala objevit nečekanou zásobu další síly – „druhý dech“, sílu na přežití, stojící těsně mezi životem a smrtí.</p>

<p>Síla však mohla i zabíjet – pokud bylo tělo vyčerpané až za hranici možnosti zotavení, zvláště za takového vyčerpání, v jakém se Brion ocitl nyní. Na tom ale nezáleželo. Mnoho mužů už v průběhu Dvacítky zemřelo a smrt v posledním kole byla svým způsobem přijatelnější než porážka.</p>

<p>Brion se zhluboka nadechl a tichým hlasem pronesl autohypnotické fráze, kterými celý proces uvedl do chodu. Malátnost z něj rázem spadla, stejně tak jako pocit horka, chladu a bolesti. Když otevřel oči, jeho zrak, sluch i ostatní smysly byly neobvykle ostré.</p>

<p>S každým dalším okamžikem se jeho tělo měnilo v zásobárnu nové síly.</p>

<p>Když se ozval bzučák, chytil druhý dech a rozběhl se kupředu. Irolg měl stěží čas chopit se své vlastní zbraně a vyhnout se Brionovu prvnímu náporu. Jeho útok byl tak rychlý a nečekaný, že se pojistky na jejich zbraních zablokovaly a oba muži do sebe prudce narazili. Irolga náhlá nečekanost útoku ohromila – pak se však usmál. Myslel si, že je to poslední záchvěv síly, věděl, jak jsou oba blízko úplného vyčerpání. Tohle musí být Brionův konec.</p>

<p>Odstoupili od sebe a Irolg zahájil obranu. Nesnažil se útočit, jen nechal Briona, aby se vyčerpal.</p>

<p>Brion na tváři svého protivníka zahlédl náznak paniky, když si muž konečně uvědomil svůj omyl. Brion nebyl unavený a jeho útočný tlak vzrůstal. Když v Irolgových očích uviděl záblesk zoufalství, byl si jistý, že to znamená pátý bod pro něj.</p>

<p>Výpad – výpad – a pokaždé se jeho meč vracel pomaleji. Pak mocně zaútočil ze strany, ocelové ostří se zalesklo a skončilo hluboko v Irolgových prsou, zabodnuté do jeho srdce.</p>

<p>V Brionově soukromém světě se ozval výbuch výkřiků a jásání, ale on si jen stěží uvědomoval jejich existenci. Irolg upustil svou zbraň a snažil se Briona setřást, když vtom mu nohy vypověděly službu. Brion ho pažemi uchopil kolem těla, zvedl ho a vykročil k jeho ošetřovatelům. Když byl Irolg pryč, zamával na své ošetřovatele a vyšel jim naproti.</p>

<p>Něco se však zdálo být v nepořádku, jako kdyby se brodil teplým lepidlem. Šel po kolenou. Ne, nešel, padal. Konečně. Mohl se uvolnit a padnout.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>II</strong></p>

<p>Než se Ihjel vypravil do nemocnice, dal doktorům přesně jeden den. Brion nebyl mrtvý, přestože o tom předcházející noc byly určité pochybnosti. O den později se už trochu zotavil a to bylo vše, co chtěl Ihjel vědět. Protlačil se do pokoje Vítěze a u dveří narazil na prvního odhodlaného odpůrce.</p>

<p>„Nemáš na to právo, Vítězi Ihjele,“ prohlásil doktor. „A jestli se budeš tlačit někam, kde nejsi vítán, budu ti muset rozbít hlavu, ať chci, nebo nechci.“</p>

<p>Ihjel se právě chystal mu podrobně vysvětlil, jak malé jsou v tomto směru jeho šance na úspěch, když je Brion oba přerušil. Znal hlas příchozího z předcházející noci v kasárnách.</p>

<p>„Pusťte ho dovnitř, doktore Caulry,“ řekl. „Chci poznat muže, který si myslí, že něco může být důležitější než Dvacítka.“</p>

<p>Zatímco se doktor rozhodoval, Ihjel se kolem něj rychle protáhl a zavřel mu dveře těsně před jeho zrudlým obličejem. Pak se obrátil a pohlédl na Vítěze, ležícího v posteli. Brion měl na obou pažích prosáklá obinadla, kolem očí měl černé kruhy a bělmo měl hustě protkané rudými žilkami. Tichá bitva, kterou svedl se smrtí, na něm zanechala velmi patrné stopy. Z tváře mu čněl dlouhý nos, hranatá brada a vystouplé lícní kosti. Jeho kůže byla popelavě šedivá vyčerpáním. Jen jeho ježatá kštice se nezměnila. Jinak vypadal, jako kdyby prodělal dlouhou vážnou nemoc.</p>

<p>„Vypadáš hrozně,“ řekl Ihjel. „Přesto ti gratuluju k vítězství.“</p>

<p>„Ty nevypadáš o moc lépe – na Vítěze,“ odsekl Brion. Jeho vyčerpanost a náhlý příliv vzteku dovolily, aby mu slova vyklouzla zpod jazyku. Ihjel si toho nevšímal.</p>

<p>Byla to pravda. Vítěz Ihjel rozhodně nevypadal jako Vítěz, dokonce ne ani jako Anvharián. Byl vysoký a urostlý, to byla pravda, ale kromě toho byl také obalený tukem – měkké varhánky visely kolem jeho kulatých končetin a pod bradou měl velký lalok. Na Anvharu nebyl žádný muž tlustý a tak bylo neuvěřitelné, že se takový muž mohl vůbec někdy stát Vítězem. Pokud měl pod silnou vrstvou tuku vůbec nějaké svaly, pak to nebylo vidět. Jen jeho oči prozrazovaly sílu, která kdysi patřila nejlepšímu muži na planetě a za pomoci které zvítězil v jedné z každoročních her. Brion uhnul před jeho pronikavým pohledem a litoval, že se na muže obořil bez toho, aby k tomu měl nějaký důvod. Byl však příliš nemocný, aby se obtěžoval omluvou.</p>

<p>Ihjelovi na tom také nezáleželo. Brion na něj znovu pohlédl a ucítil náznak něčeho velmi důležitého, že on sám, jeho bezdůvodný útok na muže a dokonce ani Dvacítka nebyly v této chvíli o nic důležitější než kosmický prach. Je to jen fantazie choré mysli, napadlo Briona, a tak se ten podivný pocit pokusil rychle zahnat. Oba muži hleděli jeden na druhého a sdíleli společné emoce.</p>

<p>Dveře se za Ihjelem tiše otevřely a on se otočil tak, jako to dokáže jedině atlet z Anvharu. Doktor Caulry, stojící mezi dveřmi, ztratil rovnováhu. Za ním stáli dva muži v uniformách. Ihjel se vrhl proti nim a masa jeho těla je srazila k zemi, takže se váleli ve změti rukou a nohou. Prásknul dveřmi a zamkl je mužům před nosem.</p>

<p>„Musím s tebou mluvit,“ řekl a obrátil se na Briona. „Soukromě,“ dodal, naklonil se a jednou rukou vytáhl komunikátor.</p>

<p>„Vypadni,“ řekl Brion. „Kdybych byl schopen…“</p>

<p>„No ale ty nejsi, a tak tu budeš muset ležet a vyslechnout mě. Máme zhruba pět minut, než se rozhodnou prorazit dveře a já nechci jen tak plýtvat časem. Pojedeš se mnou do jiného světa? Čeká nás práce, která nesnese odkladu a já budu potřebovat tvou pomoc. Jsi jediný, kdo mi může pomoci.</p>

<p>Tak to odmítni,“ dodal, když viděl, jak se Brion nadechuje pro odpověď.</p>

<p>„Ovšemže odmítám,“ řekl Brion a cítil se trochu jako blázen a mírně dotčený, jako kdyby mu ten muž vložil odpověď do úst. „Anvhar je moje rodná planeta, proč bych odsud měl odejít? Je tu celý můj život i moje práce. Také bych měl dodat, že jsem právě vyhrál Dvacítku. Mám zodpovědnost a proto tu musím zůstat.“</p>

<p>„To je nesmysl. Já jsem také Vítěz a odešel jsem. Chceš tím jen říct, že by sis rád užil to, na čem jsi takovou dobu těžce pracoval. Mimo Anvhar však nikdo ani neví, co to Dvacítka je. Budeš se muset postavit velkému vesmíru a já tě neviním z toho, že se trochu bojíš.“</p>

<p>Někdo hlasitě zabušil na dveře.</p>

<p>„Nemám dost sil na to, abych se rozzuřil,“ řekl Brion. „A nemohu se nadchnout pro tvůj nápad, když se odvážíš útočit na muže, který je nemocný a bezbranný.“</p>

<p>„Omlouvám se,“ řekl Ihjel a v jeho hlase nebyla cítit ani omluva, ani náznak sympatií. „Ale ve hře jsou mnohem hroznější věci, než jsou tvé raněné city. Nemáme mnoho času, a tak bych ti rád vysvětlil svůj záměr.“</p>

<p>„Myslíš, že mě pak přesvědčíš, abych s tebou opustil planetu? To tedy očekáváš víc než dost.“</p>

<p>„Ne, pouhé vysvětlení tě nepřesvědčí, ale když o tom budeš přemýšlet, pak ano. Když všechno zvážíš, uvidíš, že se tvé vlastní přesvědčení rozsype na kousky. Jsi stejně jako všichni ostatní v Anvharu vědecký humanista a tvá víra je hluboce zakořeněná ve Dvacítce. Přijímáš tuto šlechetnou instituci bez toho, abys o ní uvažoval. Nevěnoval jsi však jedinou myšlenku minulosti, bezpočtu miliónů lidí, kteří vedli špatný život, aby pro vás pomalu postavili lepší život, který byste mohli žít. Přemýšlel jsi někdy o všech těch lidech, co trpěli a umírali, aby se civilizace posunula o malý kousek dopředu?“</p>

<p>„Ovšemže o nich nepřemýšlím,“ odpověděl Brion. „Proč bych měl? Nemohu změnit minulost.“</p>

<p>„Ale můžeš změnit budoucnost!“ řekl Ihjel. „Dlužíš to svým předchůdcům, kteří ti pomohli tam, kde dnes jsi. Jestli vědecký humanismus pro tebe znamená víc než prázdná slova, pak musíš cítit pocit zodpovědnosti. Copak se nechceš pokusit splatit alespoň malou část dluhu tím, že pomůžeš jiným, kteří jsou dnes obklopeni takovým neštěstím, o jakém se ani tvému pradědovi nikdy nezdálo?“</p>

<p>Bušení na dveře zesílilo. Účinek léků a hlasitý zvuk způsobil, že Brion začal uvažovat jinak. „Všeobecně by se dalo říct, že s tebou souhlasím,“ řekl váhavě. „Ale sám víš, že nemohu nic dělat, protože se mě to osobně netýká. Logická úvaha je bezcenná, když nemá osobní význam.“</p>

<p>„Pak bychom se tedy měli dotknout samé podstaty problému,“ řekl mírně Ihjel. Záda měl opřená o dveře a jeho tělo do sebe absorbovalo hlasité údery nějakého velkého tupého předmětu. „Buší na dveře, a tak budu muset brzy jít. Nemám čas ti vysvětlovat podrobnosti, ale přísahám na svou čest vítěze her, že když budeš chtít, můžeš dokázat mnoho. A můžeš to být jedině ty. Jestli mi pomůžeš, zachráníme sedm miliónů lidských životů. To je skutečnost.“</p>

<p>Zámek praskl a dveře se začaly otvírat. Ihjel dveře na malý okamžik opět zavřel.</p>

<p>„Řeknu ti něco, o čem bys měl přemýšlet. Proč by lidé z Anvharu měli být v galaxii plné válek, nenávisti a zaostalých planet jediní, kdo svou existenci založili na komplikované sérii her?“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>III</strong></p>

<p>Tentokrát už dveře udržet nedokázal. Ihjel se o to ani nepokusil. Ustoupil stranou a dva muži vtrhli rovnou do pokoje. Otočil se a odešel, aniž by řekl jediné slovo.</p>

<p>„Co se stalo? Co tu chtěl?“ zeptal se doktor a pohlédl na řadu záznamů u Brionovy postele. Respirace, teplota, srdce, krevní tlak – všechno bylo v pořádku. Pacient klidně ležel a neodpovídal.</p>

<p>Po zbytek dne měl Brion o čem přemýšlet. Bylo to těžké. Malátnost společně s vlivem uklidňujících léků zeslabila jeho schopnost vnímat realitu. Myšlenky se mu v hlavě proháněly sem a tam a Brion před nimi nemohl uniknout. Co tím Ihjel myslel? Co to vyprávěl za nesmysly o Anvharu? Anvhar byl takový proto – prostě takový byl. Stalo se to přirozenou cestou. Nebo snad ne?</p>

<p>Planeta měla velmi jednoduchou historii. Od samého začátku na Anvharu nevládly žádné komerční zájmy. Planeta nebyla na žádné důležité obchodní cestě, nebyly tu minerální zdroje, které by se daly těžit a vyvážet do ohromných vzdáleností na jiné obydlené planety. Lov zimních zvířat pro jejich kožešinu byl sice výhodný, ale ne tak rozsáhlý, aby uspěl na velkém trhu. A tak se nikdy nikdo nepokusil planetu kolonizovat a lidé se tu nakonec usadili shodou náhod. Řada meziplanetárních vědeckých skupin tu založila své observatoře a výzkumné stanice, aby pozorovaly a zaznamenávaly data anvharského neobvyklého ročního cyklu. Dlouhodobé pozorování později donutilo vědce, aby sem přivedli své rodiny, a tak se tu postupně pomalu planeta osídlila. Kromě toho se sem přistěhovalo mnoho lovců kožešin, kteří přispěli k rozšíření populace. To bylo na začátku.</p>

<p>O prvních dnech osídlování planety existuje několik záznamů, ale více než šest století historie Anvharu je založeno na spekulacích, nikoli faktech. Pak nastal velký Kolaps, kdy velký galaktický výbuch donutil Anvhar vybojovat si svou vlastní bitvu. Když se zhroutila Zemská velmoc, nastal konec jednoho období. Mnoho pozorovacích stanic se ocitlo v situaci, kdy reprezentovalo instituci, která přestala existovat. Profesionální lovci přišli o odbytiště kožešin, protože Anvhar nevlastnil žádné meziplanetární kosmické lodě. Kolaps nepřinesl planetě žádné zásadní potíže, protože Anvhar byl úplně soběstačný. Jakmile se lidé smířili se skutečností, že jsou nyní svrchovanou planetou, nikoli součástí různých návštěvníků s nejrůznějšími pravomocemi, jejich život pokračoval dál beze změn. Nebylo to jednoduché – život na Anvharu nebyl nikdy jednoduchý – na první pohled to však nebylo znát.</p>

<p>Přesto myšlení a postoj lidí prošly obrovskou transformací. Objevilo se mnoho pokusů vytvořit nějakou formu stabilní společnosti a sociálních vztahů. O těchto raných pokusech se dochovalo jen několik sporých záznamů, stejně tak jako příčiny kulminace Dvacítky.</p>

<p>Abyste pochopili Dvacítku, museli byste rozumět neobvyklé oběžné dráze Anvharu kolem slunce. Jsou i jiné planety, které se pohybují na základě stejného systému, většina z nich více či méně opisuje ekliptickou dráhu kolem svého slunce. Jen Anvhar je takový tulák pravděpodobně v zajetí nějakého dalšího slunce. Po větší část dlouhého 780denního roku se pohybuje ve vzdáleném úhlu takřka kometární oběžné dráhy. Když se planeta vrátí k slunci, čeká ji krátké horké léto trvající zhruba 80 dní, po němž následuje dlouhá krutá zima. Tato změna ročních období způsobila nevšední přirozenou adaptaci všech životních forem. V zimním období většina zvířat hibernuje, rostliny dřímají v podobě semínek. Někteří býložraví živočichové zůstávají v období tuhé zimy aktivní a stávají se potravou masožravých zvířat chráněných hustou srstí. Přestože je zima neuvěřitelně chladná, je to v porovnání s létem období klidu a míru.</p>

<p>Léto je doba divokého vegetačního růstu. Rostliny rostou silou, která rozdrtí i skálu, a takovou rychlostí, že je to při pohledu zřejmé. Sněhová pole roztají do bažin a během několika dní se promění v hustou džungli. Všechno roste, bobtná, množí se a rozrůstá. Jedna rostlina šplhá po druhé, aby si vybojovala právo na slunci. V tomto krátkém období všechno znamená jíst a být snězen, růst a vzkvétat, protože s prvním sněhem přichází dlouhá zima a planetu čeká devadesát procent z roku, než přijde další teplo.</p><empty-line /><p>Také lidský druh se musel přizpůsobit anvharskému cyklu, aby přežil. Musí nasbírat a uskladnit dostatek jídla, aby vydržel po celou dlouhou zimu. Generace po generaci se přizpůsobovala tak dlouho, až jim sezónní šílenství připadalo normální. První tání téměř neexistujícího jara odstartuje v lidech prudké metabolické změny. Vrstvy tuku zmizí a napůl spící žlázy se probudí. Další změny jsou méně patrné než přizpůsobení se teplotě, ale stejně důležité. Centrum spánku v mozku je potlačeno. Krátké zdřímnutí jednou za tři až čtyři noci stačí. Život se hekticky přizpůsobuje prostředí. A když přijde první mráz, je rychle rostoucí obilí sklizeno a uskladněno a maso konzervováno nebo zmraženo v mamutích zásobárnách. Tato adaptabilita lidského druhu zaručuje jeho přežití v období nastávající dlouhé zimy.</p>

<p>Fyzické přežití je tak zaručeno. Ale co mentální přežití? Primitivní Eskymáci z planety Země dokáží upadnout do dlouhé částečné hibernace. Civilizovaní lidé by toho byli také schopni, ale jen na dobu několika chladných měsíců pozemské zimy. Bylo by to však nemožné v podmínkách zimy trvající déle než je celý pozemský rok. Když jsou všechny fyzické potřeby uspokojeny, Anvhariáni, kteří se neživí lovem, se začínají nudit. Dokonce ani lovci nedokáží celou zimu strávit ve sněhu. A tak nudu nahradili pitím a násilím. Alkoholismus a vraždy se po velkém Kolapsu staly dvojnásobnou hrůzou v období chladné zimy.</p>

<p>Ukončila to Dvacítka. Když se hry staly přirozenou součástí života, začali lidé považovat krátké léto jen za krátkou přestávku mezi hrami. Dvacítky se staly něčím víc než pouhou soutěží – staly se způsobem života, který uspokojil fyzické, intelektuální a soutěžechtivé potřeby na této neobvyklé planetě. Byl to vlastně desetiboj – přesněji dvojitý desetiboj – na nejvyšší úrovni, kdy soutěž v šachu nebo poezii stála na stejné úrovni jako skoky na lyžích a lukostřelba. Každý rok se konaly dvě celoplanetární soutěže, jedna byla pro muže, druhá pro ženy. Nebyl to pokus o sexuální diskriminaci, ale výsledek logických faktů. Díky vrozeným rozdílům mezi oběma pohlavími nebylo možné zajistit v soutěži úplnou objektivitu – a tato skutečnost byla respektována. Každý mohl do soutěže každý rok vstoupit, aniž by to ovlivnilo skóre.</p>

<p>Když tedy nejlepší muž vyhrál, byl skutečně nejlepší. Komplikovaná vylučovací metoda udržovala soutěžící i diváky v napětí po celou polovinu zimy. To byla přípravná část, která vyvrcholila finálovou soutěží, jež trvala jeden měsíc a po jejím skončení určila jediného vítěze. Brion v jedné takové soutěži zvítězil. Získal tak titul Vítěz. Muž a žena, kteří porazili ostatní soutěžící na celé planetě, pak užívali tohoto titulu do následujícího roku. Vítěz. Byl to symbol pýchy. Brion se namáhavě otočil na posteli, aby se podíval z okna. Vítěz Anvharu. Jeho jméno bylo zapsáno do historických knih jako jméno jednoho z anvharských hrdinů. Děti ve škole se <emphasis>o něm</emphasis> budou učit tak, jako se on učil o předcházejících Vítězích. Snil a představoval si dobrodružství, která mu přinesou slávu, a doufal, že jednoho dne zvítězí. Být Vítězem byla největší pocta, jaké se jednomu mohlo dostat.</p>

<p>Venku na obloze jen slabě svítilo odpolední slunce. Nekonečná ledová pole odrážela slabý lesk a vytvářela dokonalou chladnou iluminaci. Postava na lyžích vyřezávala v pusté planině dlouhou rýhu. Jinak bylo vše úplně nehybné. Brion náhle ucítil nesmírnou slabost a všechno se změnilo, jako kdyby se podíval do zrcadla z docela jiného úhlu.</p>

<p>Najednou si uvědomil s děsivou jasností, že stát se Vítězem neznamenalo vůbec nic. Jako nejlepší blecha mezi ostatními blechami žijícími na jediném psu.</p>

<p>Čím byl koneckonců Anvhar? Planeta uvězněná v ledu, obydlená několika milióny lidských blech, které nevědí nic o zbytku galaxie. Není tu nic, za co by měl bojovat, války po Kolapsu je zanechaly nedotčené. Anvhariáni na to byli vždycky hrdí – jako kdyby skutečnost, že jsou dokonale nedůležití, že nikomu nestáli za to, aby se k nim přiblížil, byl důvod k hrdosti. Ve všech jiných světech lidé bojovali, vítězili, prohrávali a přinášeli oběti. Jen na Anvharu se život donekonečna opakoval jako smyčka na kazetě videorekordéru…</p>

<p>Brionovi zvlhly oči, prudce zamžikal. <emphasis>Slzy!</emphasis> Když si uvědomil neuvěřitelná fakta, sentimentální lítost uvnitř jeho duše vystřídal strach. Copak v poslední části soutěže přišel o rozum? Tohle přece nebyly jeho myšlenky. Sebelítost z něj nemohla udělat Vítěze – proč se tedy cítí tak hloupě? Anvhar byl jeho vesmír – jak si ho jen mohl představovat jako planetu na okraji stvoření? Co se stalo, že to převrátilo jeho myšlení?</p>

<p>Když mu tato myšlenka vytanula na mysli, objevila se vzápětí i odpověď. Vítěz Ihjel. Tlustý muž s podivnými názory a záhadnými otázkami. Copak ho očaroval jako nějaký kouzelník – nebo samotný ďábel Faust? Ne, to byl holý nesmysl. Něco ale musel udělat. Možná mu vnukl nějakou myšlenku, na kterou nebyl Brion připravený. Nebo snad použil sublimační vokalizaci jako ten padouch ve <emphasis>Spo</emphasis><emphasis>utané mysli</emphasis>. Brion nemohl najít žádný adekvátní důvod, na kterém by založil své podezření, ale věděl s naprostou jistotou, že za jeho stav nese zodpovědnost Ihjel.</p>

<p>Náhle se vedle jeho polštáře ozvalo zarachocení, jak se uvedl do chodu komunikátor. Na malé obrazovce se objevila tvář zdravotní sestry.</p>

<p>„Ten muž, co tu dnes byl,“ řekl Brion. „Vítěz Ihjel. Nevíte, kde je teď? Musím s ním mluvit.“</p>

<p>Z nějakého důvodu ji to zanechalo klidnou. Sestra se chystala odpovědět, ale pak se omluvila a zhasla obrazovku. Když se světlo znovu rozsvítilo, stál tam místo ní muž v uniformě.</p>

<p>„Ptal jste se na Vítěze Ihjela,“ řekl strážce. „Za to, jakým způsobem se vloupal do vašeho pokoje, ho nyní držíme v nemocnici.“</p>

<p>„Mohl byste ho požádat, aby ke mně okamžitě přišel?“</p>

<p>Strážce stěží zakryl své překvapení. „Je mi to líto, Vítězi – ale obávám se, že to nebude možné. Doktor Caulry přikázal, že vás nikdo nesmí…“</p>

<p>„Doktor nemá žádné právo kontrolovat můj osobní život,“ přerušil ho Brion. „Nemám žádné nakažlivé onemocnění, jsem jen mimořádně vyčerpaný. Chci toho muže vidět. A hned!“</p>

<p>Strážce se zhluboka nadechl a rychle se rozhodl. „Bude u vás za chvíli,“ řekl a zhasl obrazovku.</p>

<p>„Cos mi to udělal?“ zeptal se Brion, jakmile se Ihjel objevil v pokoji a oni osaměli. „Nebudeš snad zapírat, že jsi mi do hlavy nasadil brouka?“</p>

<p>„Ne, to rozhodně nepopírám, protože můj úkol je nasadit ti brouka do hlavy.“</p>

<p>„Řekni mi, jak jsi to udělal,“ trval na svém Brion. „Musím to vědět.“</p>

<p>„Řeknu ti to, ale je tu mnoho věcí, které musíš nejprve pochopit, než se rozhodneš opustit Anvhar. Musíš to všechno nejen vyslechnout, ale také tomu uvěřit. Prvotní věc, rada ke všemu ostatnímu, je skutečná podstata tvého života zde. Jak myslíš, že vznikla Dvacítka?“</p>

<p>Než Brion odpověděl, vzal si dvojitou dávku stimulátoru, kterou měl povolenou. „Nevím,“ řekl. „Je to záležitost historických záznamů. Zakladatel her se jmenoval Giroldi a první soutěž se konala v roce 378. Od té doby se hry konají každý rok. Zpočátku to byla jen místní záležitost, ale brzy nato se hry rozšířily po celé planetě.“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl Ihjel. „Ale ty popisuješ, <emphasis>co</emphasis> se stalo. Já jsem se ptal, <emphasis>jak</emphasis> Dvacítka začala. Jak mohl jeden jediný muž dokázat proměnit barbarskou planetu obydlenou hrstkou pološílených lovců a alkoholických farmářů do bezchybně pracujícího společenského stroje, postaveného na základě dokonale vymyšlené struktury Dvacítky. Takhle se to nemohlo stát.“</p>

<p>„Ale takhle se to <emphasis>stalo</emphasis>!“ trval na svém Brion. „To nemůžeš popřít. A na Dvacítce není nic důmyslného. Je to jen logický způsob, jak žít na planetě, jako je tato.“</p>

<p>Ihjel se ironicky zasmál. „To je tedy logické,“ řekl, „ale kolik toho má logika společného s organizací sociálních skupin a vládou? Ty vůbec neuvažuješ. Uvažuj, že jsi na místě zakladatele Giroldiho. Představ si, žes vymyslel systém Dvacítky a chceš o něm přesvědčit ostatní. A tak se vypravíš za nejbližším pověrčivým, hloupým a primitivním lovcem a vysvětlíš mu, co máš na mysli. Jak oblíbené sporty – jakými jsou poezie, lukostřelba a šachy – mohou obohatit jeho život. Udělej to. Ale měj oči otevřené a buď připravený na rychlý útěk.“</p>

<p>Brion se musel usmát nad absurditou takové myšlenky. Samozřejmě že takhle se to nemohlo stát. Přesto se to stalo a muselo k tomu být nějaké jednoduché vysvětlení.</p>

<p>„Mohli bychom to rozebírat celý den ze všech stran,“ řekl mu Ihjel, „ale nepřijdeš na pravou příčinu, ledaže…“ náhle se zarazil a pohlédl na komunikátor. Operační světlo se rozsvítilo, ale obrazovka zůstala temná. Ihjel natáhl masitou ruku a uvolnil pevně spojené dráty. „Ten tvůj doktor je velmi zvědavý – a zdá se, že takový zůstane. Pravda skrytá za Dvacítkou se ho netýká. Ale bude se týkat tebe. Musíš přijít na to, že tvůj život zde je dokonalá konstrukce, vytvořená vědeckými experty a vložená do rukou zručným pracovníkům.“</p>

<p>„To je nesmysl!“ vybuchl Brion. „Společenské systémy nemohou být vymyšlené a vnucené lidem jen tak. Ne bez krveprolití a násilí.“</p>

<p>„To, co říkáš, je nesmysl,“ prohlásil Ihjel. „To mohla být pravda v rané historii, ale dnes už to neplatí. Přečetl jsi příliš mnoho starých pozemských knih a tak si myslíš, že žijeme ve věku pověr. Jen proto, že byl kdysi lidem vnucován komunismus a tmářství, myslíš, že to musí být pravda navždy. Vrať se ke svým knihám. Ve stejném období vznikla demokracie a částečná vláda v bývalých koloniálních státech, jakými byla Indie a nebo Společenství Severoafrických států. Jediné násilí se odehrávalo mezi náboženskými skupinami. Změna je krev lidského druhu. Všechno, co dnes považujeme za přirozené, bylo kdysi novátorství. Jednou z posledních inovací je snaha vést společnost lidského druhu do něčeho trvalejšího s osobním štěstím každého jedince.“</p>

<p>„To je božský komplex,“ řekl Brion. „Nutit lidské životy do požadovaného tvaru bez toho, zda se jim to líbí, nebo ne.“</p>

<p>„Takové jsou lidské společnosti,“ souhlasil Ihjel. „To bylo na začátku, odkud jsou známé strašlivé následky toho, co se stalo, když byla populace nucena do politického klimatu, do kterého nepatřila. Ne pokaždé to však selhalo – Anvhar je zářný příklad toho, jak dobrý způsob to může být, když se správně aplikuje. Přesto se to už nedělá. Stejně jako všichni ostatní vědci, i my jsme přišli na to, že čím víc víme, tím více je toho možné vědět. Už se nesnažíme přivést různé kultury tam, kde si myslíme, že by jim to prospělo. Je příliš mnoho různých cílů a z našeho omezeného úhlu pohledu je těžké říct, který cíl je dobrý a který špatný. Jediné, co teď děláme, je snaha ochránit současné rostoucí kultury, těm stagnujícím dáváme záchytný bod a pohřbíváme ty mrtvé. Když se tato metoda aplikovala v Anvharu, teorie nebyla promyšlená tak daleko dopředu. Nebyla ještě dokončena komplexní rovnice určující na stupnici I až V, na kterém stupni vývoje se ta či ona kultura nachází. Touto technikou pak byla vypracovaná umělá kultura, která byla pro planetu ta nejvýhodnější a podle ní se zformovala.“</p>

<p>„Jak by to bylo možné?“ zeptal se Brion. „Jak to bylo provedeno zde?“</p>

<p>„Udělali jsme znatelný pokrok – konečně se ptáš <emphasis>‚jak?‘</emphasis> Bylo na to potřeba mnoho agentů a stálo to spoustu peněz. Úspěch znásobila osobní čest, která měla podpořit snahu, a to vedlo k rozšíření zájmu o tuto techniku díky osobní soutěživosti. Když bylo vše připravené, objevil se na scéně Giroldi, který ukázal, že organizování soutěží může být zajímavější než náhodná setkání. Spojení intelektuálních aspektů s ostatními sporty bylo trochu komplikované, ale ne přespříliš. Podrobnosti nejsou důležité, nyní nás zajímá jen výsledný produkt. A to jsi ty. Už toho příliš nepotřebuješ.“</p>

<p>„Proč já?“ zeptal se Brion. „Co je na mně tak zvláštního? Protože jsem vyhrál Dvacítku? Tomu nemohu vůbec uvěřit. Když se na to podívám objektivně, mezi mnou a ostatními deseti soutěžícími není tak velký rozdíl. Proč tedy nepožádáš jednoho z nich? Udělali by stejnou práci jako já.“</p>

<p>„Ne, neudělali. Později ti řeknu, proč jsi právě ty jediný muž, kterého mohu použít. Čas utíká a já tě nejprve musím přesvědčit o dalších věcech.“ Ihjel pohlédl na hodinky. „Zbývá nám méně než tři hodiny. Předtím ti musím vysvětlit způsob naší práce, aby ses dobrovolně mohl rozhodnout s námi spolupracovat.“</p>

<p>„Pro začátek,“ řekl Brion, „bys mi mohl prozradit, co myslíš tím záhadným <emphasis>my</emphasis>, na které se bez ustání odvoláváš.“</p>

<p>„Nadace kulturních vztahů – organizace bez jakékoli vlády, soukromě dotovaná, existující na podporu míru a zajištění svrchovaného bohatství nezávislých planet, aby prosperovaly na základě dobré vůle a zajistily si vzrůst obchodu.“</p>

<p>„Zní to, jako byste s tím počítali,“ řekl Brion. „Nikdo nemůže vymyslet něco, co by urychlilo vývoj.“</p>

<p>„<emphasis>Počítal</emphasis> jsem s tím podle charty naší organizace, která je velmi přesná ve všeobecném měřítku, ale teď mluvím konkrétně o tobě. Ty jsi výsledek naší pevně spjaté společnosti. Tvá individualita byla podpořena tím, že jsi vyrostl ve společnosti s malou populací, kde je nezbytná jen malá kontrola vlády. Obvyklé anvhariánské vzdělání je na vysoké úrovni a účast ve Dvacítce ti dala další vzdělání, jakého by se nikomu jinému v celé galaxii nedostalo. Bylo by to promarnění tvého života, kdybys to všechno zmařil na nějaké venkovské farmě.“</p>

<p>„Máš o mně podivné smýšlení. Mám v plánu učit…“</p>

<p>„Zapomeň na Anvhar!“ přerušil ho Ihjel mávnutím ruky. „Tento svět bude fungovat, ať už budeš u toho, nebo ne. Musíš na něj zapomenout, uvažuj o tom, jak je v porovnání s celou galaxií nedůležitý. Mysli místo toho na existující masy trpících lidí. Musíš myslet na to, jak bys jim mohl pomoci.“</p>

<p>„Ale co mohu já jediný udělat? Ty tam jsou časy velkých mužů, jakými byl Caesar nebo Alexander, kteří otřásli základy světa.“</p>

<p>„Ať je to pravda, nebo ne,“ řekl Ihjel, „u každého konfliktu jsou klíčoví muži, kteří fungují jako katalyzátor přidaný v pravém okamžiku a spustí tak kýženou reakci. Ty bys mohl být jedním takovým mužem, ale musím být čestný a přiznat, že to ještě nemohu docela potvrdit. A tak abych zachránil čas a nekonečné diskuse, myslím, že budu muset probudit tvůj smysl pro povinnost.“</p>

<p>„Povinnost ke komu?“</p>

<p>„K lidskému druhu, jak jinak, k bezpočtu mrtvých, kteří tento celý stroj udrželi v pohybu, aby ti zajistili dlouhý a pohodlný život, jaký máš nyní. To, co oni dali tobě, musíš splatit dalším. To je základní kámen lidské morálky.“</p>

<p>„Souhlasím. Je to víc než dobrý argument, ale v nejbližších třech hodinách mě z této postele dozajista nedostane.“</p>

<p>„Tomu říkám úspěch,“ řekl Ihjel. „Souhlasíš se všeobecnými argumenty. Teď je předvedu přímo na tobě. Zde je tvrzení, které mám v úmyslu dokázat. Existuje planeta, kde žije populace čítající zhruba sedm miliónů. Pokud tomu nezabráním, tato planeta bude zničena. Je mým úkolem, abych tomu zabránil, a proto tam mám namířeno. Nebudu toho však sám schopen. A k tomu potřebuji, kromě jiného, tebe. Nepotřebuji někoho, jako jsi ty, potřebuji tebe, jedině tebe.“</p>

<p>„Na to, abys mě přesvědčil, máš příliš málo času,“ řekl Brion, „tak mě nech, abych ti to usnadnil. Práce, kterou děláš, planeta, nebezpečí hrozící lidem – to jsou skutečnosti, které můžeš bezpochyby zdůvodnit. Budu si myslet, že celá věc není jen jeden kolosální bluf a připustím, že kdybys měl dostatek času, mohl bys své tvrzení dokázat. To však přináší další pochybnosti. Jak můžeš dokázat, že jsem jediný člověk v celé galaxii, který ti může pomoci?“</p>

<p>„Mohu to dokázat jedinečnou vlastností, kvůli které jsem přišel.“</p>

<p>„Vlastností? Nejsem o nic rozdílnější než všichni muži na této planetě.“</p>

<p>„V tom se právě mýlíš,“ řekl Ihjel. „Jsi živoucí důkaz evoluce. Vzácné individuum s mimořádným talentem, který se ojediněle vyskytuje u všech druhů, včetně lidí. Je tomu už dvě generace, co se na Anvharu narodil poslední muž s empatickými schopnostmi, sleduji to už hodnou řádku let.“</p>

<p>„Co to k čertu znamená empatický a jak to poznáš?“ zeptal se Brion a jeho hlas zněl absurdně.</p>

<p>„Mohu takového člověka poznat, protože jsem jedním z nich – jinak to nelze. To, jak empatie funguje, jsi mohl cítit, když se ti hlavou honily ty podivné myšlenky o Anvharu. Bude dlouho trvat, než se to naučíš ovládat, ale vnímání empatie je tvá přirozená schopnost. Znamená to mentální průnik do pocitů, nebo do něčeho, co by se dalo nazvat duší někoho jiného. Empatie není myšlenková vnímavost, lépe by se to dalo popsat jako cítění emocionální přetvářky, pocitů a názorů někoho jiného. Zkušenému empatikovi nemůžeš lhát, protože on ucítí za slovy lži tvůj skutečný postoj. Tvůj nevyvinutý talent se však během Dvacítky znatelně zlepšil. Dokážeš odhadnout protivníkův další pohyb dříve, než se jeho tělo vůbec pohne. Přijímáš to bez jakýchkoli otázek.“</p>

<p>„Jak to víš?“ Bylo to Brionovo nikdy nevyslovené tajemství. „Uhádl jsem to. Ale vzpomeň si, také jsem vyhrál Dvacítku, tenkrát jsem o empatii také ještě nic nevěděl. Když se tato nevšední vlastnost přidá k našemu obvyklému tréninku, je to překrásné. To mě přivádí na důkaz, o kterém jsme mluvili před chvilkou, když jsi řekl, že bych tě přesvědčil, že jsi jediný člověk, který mi může pomoci, kdybych měl důkaz. Já <emphasis>věřím</emphasis>, že jsi – a to je věc, o které bych nikdy nelhal. Je možné lhát o víře verbálně, mít o víře špatnou představu nebo ji jednoduše změnit, ale sobě samému nikdy lhát nedokážeš.</p>

<p>A co je nejdůležitější – empatikovi o víře lhát nemůžeš. Chtěl bys vidět, jak to cítím? Vidět není to pravé slovo, protože pro takovou věc ještě není ten správný slovník. Lépe řečeno: Chtěl by ses připojit k mým pocitům? Vycítit můj postoj, vzpomínky a pocity tak, jak je cítím já?“</p>

<p>Brion chtěl protestovat, ale bylo příliš pozdě. Dveře jeho smyslů se otevřely a zcela ho uchvátily.</p>

<p>„Dis…“ řekl hlasitě Ihjel. „Sedm miliónů lidí… vodíkové bomby… Brion Brandd.“ To byla klíčová slova, která se pojila jedno s druhým. Brion s každým slovem cítil vlnu pocitů druhého muže.</p>

<p>Nemohly to být lži – Ihjel měl pravdu. Bylo to samé jádro pocitů, základní reakce na věci a vzpomínky.</p>

<p>DIS… DIS… DIS… Bylo to slovo, byla to planeta, bylo to slovo znějící jako bubny, zvuk připomínající bouři a byla to</p>

<p><emphasis>zničená planeta smrti, planeta, kde život znamenal umírání a umírání bylo mnohem lepší než život… krutá, barbarská DIS, horká, spálená pustina… zpátečnická, ubohá DIS… plná písku, písku a písku, špinavá bez úcty DIS… který hořel, hoří a bude planeta </emphasis><emphasis>DIS</emphasis><emphasis>… navždy hořet…</emphasis></p>

<p><emphasis>Lidé na této planetě jsou krutí, špinaví zoufalí barbaři, pololidé v lidech, ale méně než lidé… ale všichni budou jednoho dne </emphasis><emphasis>MRTVÍ</emphasis><emphasis> a MRTVÍ… bude tu sedm miliónů zčernalých mrtvol, které začerní i tvé sny, všechny sny, sny navěky… protože tyhle VODÍKOVÉ BOMBY …čekají… aby mohly zabíjet… ledaže… ledaže… ledaže… ty, Ihjeli, to zastavíš, ty, Ihjeli (SMRT), ty (SMRT),… ty (SMRT), sám to nedokážeš (SMRT), musíš mít… BRIONA BRANDDA, nezkušeného Briona Brandda, aby ti pomohl, on je jediný, kdo tvůj úkol může dokončit………………………</emphasis></p>

<p>Když vlna utichla, Brion si uvědomil, že leží na polštářích prosáklých potem a v hlavě se mu honí vzpomínky. Naproti němu seděl Ihjel a tvář měl ukrytou v dlaních. Když zvedl hlavu, Brion uviděl v jeho očích stín černoty, kterou sám před chvílí prožil.</p>

<p>„Smrt,“ řekl Brion. „Ten hrozný pocit smrti. Nebyli to jen lidé z Disu, kteří by zahynuli. Bylo to víc osobní.“</p>

<p>„Byl jsem to já,“ řekl Ihjel. Za tou jednoduchou větou se ozývalo echo noci, kterého si Brion byl díky své nově získané schopnosti náhle vědom. „Má vlastní smrt není daleko. Tohle je překrásně strašlivá daň, kterou musím zaplatit za tvůj talent. <emphasis>Angst</emphasis> je neodmyslitelná část empatiky. Je to část neznámé oblasti – fenoménu naprosto nezávislého na čase. Smrt je tak traumatická a konečná, že se v ní odráží celá časová linie. Čím blíž se dostanu, tím více jsem si jí vědom. Není tu žádné přesné datum, jen určitý náznak času. To je na tom to nejhorší. <emphasis>Já vím</emphasis>, že zemřu krátce potom, co se dostanu na Dis – a dlouho před tím, než bude můj úkol splněn. Vím, jaká práce nás čeká a znám muže, který selhal. Kromě toho vím, že jsi jediný, kdo může dokončit práci, kterou jsem začal. Už se mnou souhlasíš? Půjdeš se mnou?“</p>

<p>„Ovšemže ano,“ řekl Brion. „Půjdu s tebou.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>IV</strong></p>

<p>„Nikdy jsem neviděl nikoho tak rozzuřeného, jako byl doktor,“ řekl Brion.</p>

<p>„Nemůžeš se mu divit.“ Ihjel přesunul svou mohutnou váhu a zabručel cosi u ovládacího panelu, kde v kódech konverzoval s elektronickým mozkem lodi. Udeřil rychle do jedné klávesy a přečetl si z obrazovky odpověď. „Sebral jsi mu okamžik jeho lékařského vítězství. Kolikrát v životě se mu ještě podaří ošetřovat triumfálně vyčerpaného vítěze Dvacítky?“</p>

<p>„Myslím, že mnohokrát ne. Jen nechápu, jak se ti mohlo podařit ho přesvědčit, že ty a tahle loď se o mě dokážete postarat stejně dobře jako nemocnice.“</p>

<p>„O tom jsem ho nepotřeboval přesvědčit,“ řekl Ihjel. „Ale já a Nadace kulturních vztahů máme na Anvharu několik vlivných přátel. Musím připustit, že jsem použil mírný nátlak.“ Naklonil se, aby si přečetl záznam o kursu, vycházející z tiskárny. „Nezbývá nám mnoho času, ale já bych ho raději strávil čekáním na druhé straně. Vyrazíme hned, jakmile budeš v silovém poli.“</p>

<p>Vlivem tohoto pole vzniká pocit nehmotnosti těla i ducha. Není tu žádná váha, žádný tlak, žádná bolest – zkrátka nic, a kromě dlouhodobě trvajícího silového pole člověk také ztrácí pojem o čase. Brion si všiml, že Ihjel vypnul tlačítko stálého směru, které předtím zapnul. Loď nezměnila kurs, jen za oknem lodi se rozsvítila červená světla.</p>

<p>„Jak se cítíš?“ zeptal se Ihjel.</p>

<p>Loď patrně uvažovala o tomtéž. Její detektor se netrpělivě vznášel těsně na okraji Brionova pole a nakonec se usadil na jeho paži. Doktor v Anvharu poskytl lékařskému zařízení lodi kompletní informace. Desítka faktorů Brionova metabolismu byla porovnaná s předpokládaným stavem. Všechno bylo v pořádku a jediná probíhající reakce se dala přičíst injekcím s vitamíny a glukózou.</p>

<p>„Nemohu říct, že bych se cítil perfektně,“ odpověděl Brion a opřel se pohodlněji o polštář. „Ale každým dnem se cítím lépe.“</p>

<p>„V to doufám, protože nám bude trvat zhruba dva týdny, než dorazíme k Disu. Myslíš, že se do té doby docela zotavíš?“</p>

<p>„Nic neslibuji,“ řekl Brion a napnul jeden ze svých bicepsů. „Snad na to bude dost času. Zítra začnu trochu cvičit a to mě docela jistě postaví na nohy. Teď mi ale vyprávěj o Disu a o tom, co tam máš dělat.“</p>

<p>„Nebudu ti to vyprávět dvakrát, a tak si raději nech svou zvědavost na později. V této chvíli máme namířeno ještě někam jinam, kde vyzvedneme dalšího společníka. Náš tým bude trojčlenný – ty, já a jeden exobiolog. Jakmile se ocitne na palubě naší lodi, vysvětlím vám vše oběma najednou. Zatím můžeš vložit hlavu do jazykové schránky a začít pracovat na své disanštině. Až přistaneme, musíš perfektně ovládat jejich jazyk.“</p>

<p>Brion neměl žádné potíže zvládnout slovní zásobu a gramatiku disanštiny za pomoci autohypnózy. Výslovnost však byla něco docela jiného. Konce všech slov se polykaly, chrčely nebo mumlaly. Jazyk byl bohatý na glotální pauzy, mlaskání a přiškrcené zvuky. Ihjel zůstal ve vzdálené části lodi, zatímco Brion zkoušel hlasové zrcadlo a analyzační zařízení s pocitem, že ty hrozné zvuky mají negativní vliv na jeho zažívání.</p>

<p>Jejich loď pokračovala vesmírným prostorem podle vypočteného kursu. Udržovala svůj křehký lidský náklad v teple, krmila je a poskytovala jim nezbytný kyslík. Kromě toho měla nařízeno pečovat o Brionovo zdraví, a tak neustále kontrolovala jeho stav a zaznamenávala progres. Další část elektronického mozku lodi s neochvějnou přesností odpočítávala každou mikrosekundu až do chvíle, než vypršel nastavený čas. Pak se rozsvítilo světlo a ozval se klidný, ale vytrvalý bzučák.</p>

<p>Ihjel zívl, odložil zprávu, kterou až do této chvíle pročítal, a vydal se do kontrolní místnosti. Když procházel kolem Brionova pokoje, kde si muž přehrával výsledky svého snažení v disanském jazyce, pokrčil rameny.</p>

<p>„Vypni to brontosauří kvílení a připoutej se,“ zavolal skrz tenké dveře. „Loď brzy zpomalí a my budeme v normálním prostoru.“</p>

<p>Lidská mysl dokáže přemítat o obrovských vzdálenostech mezi hvězdami, ale nedokáže to docela pochopit. V porovnání s lidskou rukou je jeden centimetr velká vzdálenost. V meziplanetárním prostoru je vzdálenost několika tisíců mil jen pouhá mikroskopická část. Světlo dokáže takovou vzdálenost překonat v jediné setině sekundy. Pro loď, pohybující se rychlostí mnohem vyšší než je rychlost světla, je tato měrná jednotka ještě nepatrnější. Teoreticky se zdá nemožné najít přesně oblast s tak nepatrnou velikostí. Technicky je to opakující se zázrak, který se vyskytuje příliš často, aby se jevil jako nevšedně zajímavý.</p>

<p>Brion a Ihjel byli připoutaní, když se přerušil automatický pilot a vrátil je oba do normálního času a prostoru. Zůstali připoutaní a hleděli na zamlžený vzor vzdálených hvězd. Slunce páté velikosti byl jediný soused v tomto ztraceném konci vesmíru. Čekali, až počítač nabere dost hvězdného světla do třírozměrného prostoru. Mumlal si pro sebe ve svém elektronickém jazyce, zatímco prováděl nekonečnou kalkulaci, aby našel správnou pozici. Ozval se varovný signál, kdy se automatický pilot zapnul a vypnul tak rychle, že se obě události odehrály téměř současně. Pak se to stalo ještě dvakrát, než byl mozek lodi spokojen s výsledkem navigace. Pak konečně rozsvítil světlo NAVIGACE VYPNUTA. Ihjel se odvázal, protáhl se a vydal se připravit jim něco k jídlu.</p>

<p>Ihjel předtím naprogramoval jejich trasu s naprostou přesností. Méně než deset hodin od jejich příjezdu se rozsvítil signál NAVIGACE ZAPNUTA a oba muži se opět připoutali.</p>

<p>Loď se zastavila kdesi v pustém vesmíru. Vstoupila do obvyklého prostoru na tak dlouho, aby umožnila spojení rádia na vyhrazené vlnové délce s druhou lodí. Ihjelova loď to zaregistrovala a ihned odpověděla určeným signálem. Druhá kosmická loď to akceptovala jako ujištění a vypustila do prostoru kulatý kovový předmět o délce deseti stop. Jakmile se dceřiná loď připravila na kontakt, její matka opět nabrala rychlost a namířila si to o několik světelných let dále.</p>

<p>Ihjelova loď pokračovala ve směru rádiového signálu. Tento signál byl okamžitě zaznamenán a zpracován. Úhel a síla byly počítačem zpracovány, aby bylo možné určit směr a vzdálenost. Několik minut letu stačilo k dosažení vlnového rozsahu vysílače uvnitř kovové kabiny. Určení tohoto signálu pak bylo tak jednoduché, že to bez problémů zvládl i lidský pilot. Objevil se lesknoucí se povrch, jenž vzápětí zmizel z dosahu pozorovacího okna a loď se otočila, aby se správně nasměrovala. Když se kontakt podařil, vysunuly se magnetické západky.</p>

<p>„Běž dolů a pusť dovnitř doktora,“ řekl Ihjel. „Já zůstanu u obrazovky, kdyby se něco dělo.“</p>

<p>„Cože mám udělat?“</p>

<p>„Obleč si skafandr a běž otevřít. Většina lodních plášťů je vyrobená z nafukovací kovové fólie, takže se nemusíš obtěžovat hledáním otvoru. Jednoduše velkým otvírákem na konzervy, který najdeš v krabici, vyřízneš v plášti díru. Až bude doktor Morees na palubě, znič jeho kabinu. Před tím ale vytáhni lokátor a rádio – budeme to ještě potřebovat.“</p>

<p>Nářadí skutečně vypadalo jako velký otvírák na konzervy. Brion si opatrně prohlédl kovovou kůži, která obklopovala vchod, aby si byl jistý, že není nic na druhé straně. Pak zasekl otvírák a vyřízl v tenkém kovu velký otvor. Doktor Morees vrazil dovnitř a odstrčil Briona na stranu.</p>

<p>„Co se stalo?“ zeptal se Brion.</p>

<p>Na společníkově skafandru nebyl mikrofon, takže nemohl odpovědět, jen rozhněvaně mával zaťatou pěstí. Hledí v helmě měl zamlžené, a tak nebylo možné uhodnout, jaký měl výraz v obličeji. Brion jen pokrčil rameny a otočil se, aby zatavil vchod. Když se do lodi vrátil obvyklý tlak, sejmul si z hlavy helmu a všiml si, že nový příchozí učinil totéž.</p>

<p>„Jste banda špinavých psů!“ začala doktorka Morees, když si z hlavy sejmula helmu. Brion nebyl schopen slova. Doktorka Lea Morees měla dlouhé tmavé vlasy, velké oči a pěkně tvarované rty se jí zkroutily do rozhněvaného úšklebku. Doktorka Moreesová byla žena.</p>

<p>„Vy jste zodpovědný za tuhle lumpárnu?“ zeptala se zlověstně doktorka Moreesová.</p>

<p>„V kontrolní místnosti,“ řekl rychle Brion, který věděl, že zbabělost v tomto případě bude lepší než nemístná odvaha. „Je to muž jménem Ihjel. Budete mít dost času ho nenávidět. Já sám jsem se k němu také právě připojil…“ Mluvil k ní zády, zatímco ona vyrazila z místnosti. Brion se rozběhl za ní, nechtěl přijít o první vzrušení, které se na této lodi mělo odehrát.</p>

<p>„Unesli jste mě! Lhali jste mi a donutili jste mě proti mé vůli! V celé galaxii není jediný soud, který by vám neudělil ten nejhorší trest a já budu křičet radostí, až tvoje tlusté tělo bude hnít v osamění…“</p>

<p>„Neměli nám posílat ženu,“ řekl Ihjel, ignoruje její slova. „Požádal jsem o vysoce kvalifikovaného exobiologa, který by tak těžký úkol zvládl. Chtěl jsem někoho silného a mladého, aby si poradil s prací ve složitých podmínkách. A základna mi pošle tu nejmenší ženu, kterou jen mohli najít, která se při prvním deštíku rozpustí.“</p>

<p>„To není pravda!“ vykřikla Lea. „Ženská odolnost je známý fakt, a kromě toho jsem v lepší kondici než jakákoli jiná žena. To ale nemá nic společného s tím, co jsem teď řekla. Byla jsem najata na práci pro universitu Mollerova světa a podepsala jsem v tomto smyslu kontrakt. A pak je mi najednou řečeno, že můj kontrakt byl změněn – podle jakéhosi paragrafu 189-C či nějakého jiného nesmyslu – a že budu odeslána jinam. Pak mě nacpou do přefouknutého basketbalového míče a hodí mě přes palubu. Jestli tohle není porušování zásad o ochraně soukromí…“</p>

<p>„Naber nový kurs, Brione,“ přerušil ji Ihjel. „Najdi nejbližší osídlenou planetu a doveď nás k ní. Musíme se té ženy zbavit a najmout pro naši práci muže. Jedeme na místo, které je nepochybně nejzajímavější místo, jaké si exobiolog vůbec může představit, ale na tu práci potřebujeme muže, který umí vykonat rozkazy, a ne horkokrevnou hysterku.“</p>

<p>Brion byl ztracen. Až dosud prováděl veškerou navigaci Ihjel a Brion neměl ani tu sebemenší představu, jak by měl začít.</p>

<p>„Ale ne, to se ti jen tak nepovede,“ řekla Lea. „Tak lehce se mě nezbavíte. Ve třídě jsem se umístila jako první, přestože většina ostatních pěti set studentů byli muži. Tohle je mužský vesmír jen proto, že to tvrdí muži. Jak se vůbec jmenuje ta planeta, kam jedeme?“</p>

<p>„Dis. Další informace dostaneš, až navedeme loď na kurs,“ řekl Ihjel a obrátil se k řídicímu panelu. Lea si svlékla skafandr a zamířila na toaletu, aby si učesala vlasy. Brion zavřel pusu, když si uvědomil, jak dlouho ji nechal otevřenou. „To je to, čemu říkáš implantovaná psychologie?“ zeptal se.</p>

<p>„To opravdu ne. Nakonec tu práci zvládne – ale když podepsala kontrakt, zapomněla číst mezi řádky – nejdřív však musí uklidnit své emoce. Zkrátil jsem celý proces tím, že jsem v ní probudil nenávist vůči mužům. Většina žen, které dosáhnou úspěchu v mužském světě, v sobě nosí reflex antipatií, protože jim to bylo mnohokrát vmeteno do tváře.“</p>

<p>Vložil do zásobníku na palubní desce pásku s určením kursu a zamračil se. „Ale v tom, co jsem řekl, byl řádný kus pravdy. Chtěl jsem mladého, zdravého a vysoce kvalifikovaného exobiologa. Nikdy mě nenapadlo, že by mohli poslat ženu – a teď je příliš pozdě, abychom ji poslali zpátky. Dis však není místo pro ženy.“</p>

<p>„Proč?“ zeptal se Brion v okamžiku, kdy se mezi dveřmi objevila Lea.</p>

<p>„Ty pojď dovnitř a já vám to oběma vysvětlím,“ odpověděl Ihjel.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>V</strong></p>

<p>„Dis,“ začal Ihjel a otevřel tlustý šanon, „je třetí planeta na oběžné dráze Epsilon Eridani. Čtvrtá planeta je Nyjord – to si pamatujte, protože to bude velmi důležité. Dis je místo, pro které máme víc než dobrý důvod, abychom ho navštívili a žádný důvod k tomu, abychom ho opustili. Je příliš horké, příliš suché – teplota v některých oblastech zřídkakdy klesne pod 100 stupňů Fahrenheita. Planeta je plná zčernalého kamení a žhavého písku. Většina vodních zdrojů se nachází pod zemí a tudíž je voda nepřístupná. Povrchová voda se vyskytuje jen v bažinách a nedá se pít bez zdlouhavého čisticího procesu. Všechna fakta a skutečnosti jsou obsažené v tomto svazku, který si později budete moci pročíst. V této chvíli chci, abyste pochopili, jak odporná a nehostinná planeta to je. A stejní jsou i lidé. Tohle je ukázka jednoho Disana.“</p>

<p>Lea vydechla, když se na monitoru objevil trojrozměrný obraz. Nepřekvapily ji fyzické aspekty toho muže, protože jako biolog, trénovaný na zvláštnosti jiných forem života, byla zvyklá na nejroztodivnější věci. Byla to póza toho muže, výraz v jeho tváři, co ji vyvedlo z míry – stál přikrčený a cenil zuby.</p>

<p>„Vypadá, jako kdyby chtěl zabít fotografa,“ řekla.</p>

<p>„To také málem udělal – těsně potom, co fotograf zmáčkl spoušť. Jako všichni Disané i on má vrozenou nenávist a odpor k návštěvníkům z jiného světa. Má k tomu své důvody. Jeho planeta byla osídlena úplnou náhodou těsně po Kolapsu. Neznám všechny podrobnosti, ale celkový obraz je jasný podle příběhů ze starých mýtů a náboženských obrazů nalezených na Disu.</p>

<p>S největší pravděpodobností se tu kdysi nacházela obrovská těžiště minerálů – svět je plný nerostného bohatství a jeho těžba je velmi jednoduchá. Ale získávání vody bylo velmi složité a já věřím, že také všechno jídlo pocházelo z jiných planet. To bylo dobré až do chvíle, kdy bylo osídlování zapomenuto, stejně na tom byly v průběhu Kolapsu i jiné planety. Všechny záznamy byly zničené v době bojů a ruda se využila pro vojenské účely. Dis musel bojovat sám. Co se stalo s lidmi, je daň za možnost adaptovat se na homo sapiens. Jednotlivci umírali v nesmírných bolestech, ale rasa přežila. O poznání se změnili, ale zůstali lidmi. Jak docházela voda a jídlo a poslední stroje na získávání nerostných surovin se rozbily, museli ze sebe Disané vydat heroické úsilí, aby přežili. Nemohli to udělat mechanicky, ale ve chvíli, kdy se rozbil i ten poslední stroj, většina lidí se musela adaptovat na nové prostředí, aby jejich rod mohl pokračovat.</p>

<p>Jejich předchůdci tam stále žijí a dokonale se za tu dobu přizpůsobili prostředí. Jejich tělesná teplota se pohybuje okolo sto třiceti stupňů. Některé jejich tělesné části se adaptovaly na udržování vody. To jsou tedy hlavní změny, kromě dalších, kterými prošli, aby byli schopni na této planetě žít. Neznám další podrobnosti, ale jsou tu velmi entuziastické zprávy o nevšedních symbiózních vztazích. Ujistili nás, že toto je první homo sapiens, který se stal aktivní součástí buď komensalismu, nebo inquilismu raději, než aby zaujal na planetě pouhou hostovskou úlohu.“</p>

<p>„To je nádherné!“ prohlásila Lea.</p>

<p>„Opravdu?“ zamračil se Ihjel. „Snad z abstraktního vědeckého úhlu pohledu. Když si budeš dělat poznámky, možná o tom jednou napíšeš knihu. Ale mě to nezajímá. Jsem si jistý tím, že tě tyto morfologické změny a nechutné intimnosti budou fascinovat, doktorko Moreesová. Ale zatímco budeš počítat krevní druhy a obdivovat svůj termometr, doufám, že si uděláš trochu času na studium neobvyklých charakterových rysů Disanů. Buď musíme zjistit, co způsobilo tupost těchto lidí, anebo můžeme stát stranou a čekat, až se zničí!“</p>

<p>„Čekat na co?“ vydechla Lea. „Zničit je? Zlikvidovat ten fantastický genetický zázrak? Proč?“</p>

<p>„Protože jsou tak neuvěřitelně krutí, proto!“ řekl Ihjel. „Jejich vrozená horká povaha jim do rukou vložila možnost vytvořit primitivní kobaltové bomby. Chtějí je odpálit na Nyjord – sousední planetu. Nedá se dělat nic, co by je přesvědčilo, aby to nedělali. Dožadují se bezvýhradné kapitulace. To je však hned z několika důvodů nemožné – za prvé proto, že Nyjordané by si rádi nechali svou planetu pro sebe. Zkusili už všechny možné kompromisy, ale bez výsledku. Disané by raději spáchali rasovou sebevraždu. Nyjordská flotila má nyní nad Disem vrch, ale lhůta pro kapitulaci před kobaltovými bombami už téměř vypršela. Nyjordské lodě mají na svých palubách dost vodíkových bomb, aby proměnily celou planetu v jediný atomový hřib. A my to musíme zarazit.“</p>

<p>Brion se podíval na jedince na obrazovce a pokusil se vytvořit si o tom muži nějaký úsudek. Měl svalnaté tělo a kolem pasu otrhanou roušku – jediné oblečení, které měl. Přes rameno mu viselo něco, co vypadalo jako stonek zeleného vína. Na opasku měl zavěšenou celou řadu podivně vyhlížejících předmětů z ručně tepaného kovu, provrtaných kamenů a spletené kůže. Jediný povědomý předmět byl neobvyklý nožík. Kožené ozdoby, vypalované zvonky, otesané kamínky svázané v podivné změti dávaly celé kolekci ještě bizarnější vzhled. Možná to byly nějaké zvláštní náboženské symboly, ale vypracovanost a důmyslnost, s jakou byly předměty vyrobené, vyvolaly v Brionovi znepokojení. Jestli všechno používali – pak tedy <emphasis>k čemu</emphasis> ?</p>

<p>„Já tomu nemohu uvěřit,“ řekl nakonec. „Kromě toho exotického nářadí vypadá tenhle poloop, jako kdyby se vrátil zpět do doby kamenné. Nechápu, jak něco takového může pro jinou planetu představovat skutečnou hrozbu.“</p>

<p>„Nyjordané tomu věří, a to mi jako důkaz stačí,“ řekl Ihjel. „Platí naší Nadaci kulturních vztahů tučné sumy, abychom té válce zabránili. A protože jsou našimi zaměstnavateli, musíme udělat, oč nás žádají.“ Brion jeho lež ignoroval, protože věděl, že to je jen vysvětlení pro Leu. V duchu si však poznamenal, že se na to později bude muset zeptat, aby zjistil pravou skutečnost.</p>

<p>„Tady jsou technické zprávy,“ řekl Ihjel a položil je na stůl. „Kromě kobaltových bomb mají Disané také několik kosmických lodí – i když nepředstavují vážné ohrožení. Jedna loď byla zachycena, jak <emphasis>opouští</emphasis> Dis. Přivezla na planetu několik menších raket, které mohou shodit bomby na Nyjord, zatímco jsou pevně zakotvené k povrchu Disu. Nyjordané jsou šťastní a mírumilovní lidé, a tak se jim podařilo přesvědčit kapitána kosmické lodě, aby jim poskytl další informace. Všechno je to tady. Za použití těchto nosičů bomb je možné minimalizovat dobu, během níž je zařízení připraveno k vypálení bomb.“</p>

<p>„Jak dlouhá je ta doba?“ zeptala se Lea.</p>

<p>„Deset dní. Pokud se situace drasticky nezmění, Nyjordané smetou život z tváře Disu. Ujišťuji vás, že to nechtějí udělat, ale udělají to na příkaz, aby si tak zajistili vlastní přežití.“</p>

<p>„A co bychom tedy měli udělat?“ zeptala se Lea listujíc ve zprávě. „Nevím vůbec nic o nukleárních zbraních ani o vesmírných lodích. Jsem exobiolog s částečnou znalostí antropologie. Jak bych jim jen mohla pomoci?“</p>

<p>Ihjel se na ni podíval a poškrábal se na bradě. „Má víra v naše poslání je neochvějná,“ řekl. „Co se týče tebe, je to poněkud zvláštní kombinace – dokonce i na Zemi. Jsi hubená jako podvyživené kuře, ale jsi dost mladá, abys přežila, když na tebe budeme dávat pozor.“ Zvedl ruku a přerušil Leiny rozzuřené protesty. „Žádné dohadování. Na to teď není čas. Nyjordané ztratili více než třicet agentů, když pátrali po bombách. Naše Nadace ztratila šest lidí, včetně mého předchůdce, který měl tento projekt na starosti. Byl to dobrý muž, ale podle mého soudu vzal věci za špatný konec. Myslím, že se celá věc dá řešit z hlediska kultury a nikoli fyzické síly.“</p>

<p>„Vysvětli mi to celé ještě jednou,“ zamračila se Lea. „Všechno, co slyším, je těžko pochopitelné.“</p>

<p>„Je to starý problém vzniku. Jako Newton a jeho jablko –  všechno má svůj začátek. Kdybychom zjistili, proč jsou ti lidé tak posedlí vlastní záhubou, možná bychom mohli změnit jejich důvody. Ne že bych měl v úmyslu přestat hledat bomby a rakety. Musíme zkusit všechno, co by mohlo odvrátit celoplanetární zkázu.“</p>

<p>„Jsi chytřejší, než vypadáš,“ řekla Lea a opatrně srovnala stránky zprávy. „Můžeš počítat s mou pomocí. A teď kdyby byl jeden z vás gentleman a ukázal mi pokoj s pevným zámkem uvnitř, abych si mohla jít lehnout a v klidu zprávu prostudovat. A nevolejte mě, až budu chtít snídani, dám vám vědět.“</p>

<p>Brion si nebyl jistý, kolik toho z jejího proslovu přičíst humoru a kolik toho myslela vážně, a tak raději mlčel. Dovedl ji do jedné prázdné kabiny – ona zamkla dveře – a pak se odebral za Ihjelem. Vítěz seděl v kuchyni nad obrovskou miskou plnou želatinového dezertu.</p>

<p>„Jsou všichni pozemšťané tak malí?“ zeptal se Brion. „Sahá mi jen pod bradu.“</p>

<p>„To je normální. Země je bezedná studnice unavených genů. Slabá záda, záněty slepého střeva, slabý zrak. Kdyby neměli dobré univerzity a schopnost trénovat lidi, nikdy bych je nepoužil.“</p>

<p>„Proč jsi jí lhal o Nadaci?“</p>

<p>„Protože to je tajemství – není to snad dost dobrý důvod?“ obořil se na něj popuzeně Ihjel, zatímco vyškraboval z misky poslední sousto. „Raději by ses měl něčeho najíst, abys získal zpátky ztracenou sílu. Nadace si musí uchránit své utajení. Jestli se po tom všem vrátí zpět na Zemi, bude lepší, když o skutečném poslání Nadace nebude nic vědět. Pokud by se později rozhodla přidat k členům Nadace, bude dost času jí všechno vysvětlit. Pochybuji však o tom, že bude s našimi metodami souhlasit. Zvlášť až se dozví, že mám v úmyslu svrhnout několik vodíkových bomb na Dis osobně, v případě, že se nám nepodaří válku odvrátit.“</p>

<p>„Tomu nemohu uvěřit!“</p>

<p>„Slyšel jsi dobře. Nevyvaluj oči a netvař se jako blbec. Jako poslední resort to raději udělám já sám, než abych to nechal udělat Nyjordany. To by je mohlo zachránit.“</p>

<p>„Zachránit – všechno bude v radiačním mraku a lidé budou mrtví!“ Brion rozhněvaně zvýšil hlas.</p>

<p>„Nechci zachránit Disany, ale Nyjordany. A přestaň zatínat pěsti a raději se posaď a dej si kousek dortu. Je moc dobrý. Nyjordané jsou ti, na kterých záleží. Jejich planeta podléhá řádným zákonům. Když byl Dis odříznutý od zbytku světa, přeživší obyvatelstvo se proměnilo ve vraždící gangy v bažinách. Na Nyjordu to bylo obráceně. Tam se dá přežít sběrem ovoce. Populace je sice malá, ale vzdělaná a inteligentní. Místo toho, aby se ponořili do věčné siesty, vyvinuli se ve vyspělou společnost. Nebylo to mechanické – když byli znovu objeveni, nevěděli ani jak použít kolo. Stali se čímsi jako kulturními specialisty, probírali se hlubokými filozofickými aspekty vzájemných vztahů – na takové věci nemá společnost disponující stroji nikdy čas. Samozřejmě že to bylo něco pro Nadaci kulturních vztahů a od té doby s nimi spolupracujeme. Nedá se mluvit o spolupráci, je to vlastně jen ochrana proti všemu, co by jejich rostoucí ideály mohlo zničit. Proto jsme nyní tady. Pro ty lidi je naprosto nezbytná absence násilí – mají vitalitu bez toho, aby toužili po destrukci. Pokud budou ale donuceni nechat zničit Dis, aby přežili – i když je to proti jejich základním zásadám – jejich filozofie to neunese. Fyzicky budou žít dál, jako na jiných planetách, kde platí heslo <emphasis>kdo s koho</emphasis>, a budou mít atomovou bombu.“</p>

<p>„To zní jako ráj.“</p>

<p>„Nebuď samolibý. Je to prostě jen další svět se starými láskami, neláskami a nenávistmi. Ale oni pracují společně na evoluci, bez násilí, které by jednoho dne mohlo být základem pro přežití jiných společností. Stojí za to je chránit. Teď se seber a jdi studovat disanštinu a nezapomeň si pročíst ty zprávy. Ať víš všechno ještě dřív, než přistaneme.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>VI</strong></p>

<p>„Představte se, prosím,“ tichá slova ozývající se ze speakeru se ani v nejmenším nehodila k obrázku na monitoru. Kosmická loď, jež se spojila s orbitem nad Disem, byla nákladní loď. Rychlá konverze trhla lodí a černý disk namířil přímo na ně. Ihjel zapnul komunikaci z lodě na loď.</p>

<p>„Tady je Ihjel. Vzor 490-Bj4-67, což je zároveň kód, který by mě měl pustit přes vaši blokádu. Zkontrolujte si, prosím, vzor.“</p>

<p>„To nebude třeba, děkuji. Kdybyste si laskavě zapli rekordér, mám tady pro vás vzkaz z jednotky čtyři.“</p>

<p>„Rozumím, zapínám,“ odpověděl Ihjel. „Sakra! Jsou tady potíže a do výbuchu zbývají už jen čtyři dny. Jednotka čtyři je naše základna na Disu. Tahle loď nese ukrytý náklad a my můžeme přistát na její palubě. Pravděpodobně došlo ke změně plánu a mně se to nezdá.“</p>

<p>V Ihjelově bručení se poprvé ozvalo cosi znepokojivého, Brion uvnitř cítil chladný dotek. Na planetě pod nimi je čekaly potíže. Když dekodér napsal vzkaz, Ihjel ho přečetl s takovou samozřejmostí, jako kdyby byla jednotlivá slova napsaná na papíře. Když skončil, Ihjel jen cosi zavrčel a zmizel v hlavní místnosti. Brion vytáhl vzkaz ze stroje a přečetl ho:</p>

<p>IHJEL IHJEL IHJEL PŘISTÁNÍ LODI NEBEZPEČNÉ DOPORUČENÉ PŘISTÁNÍ V NOCI POSTUPUJTE PODLE MAPY 46 J92 MN75 ODSTRAŇTE LOĎ VION BUDE ČEKAT KONEC KONEC KONEC</p>

<p>Přistání za tmy se zdálo dostatečně bezpečné. Disané neměli žádné detekční prostředky, jak přistání odhalit. Ručičky altimetru se otočily směrem k nule a jen jemné vibrace prozrazovaly, že přistáli. Všechna světla v kabině byla vypnutá až na světélkující pracovní přístroje. Bílošedá barva zaplnila infračervenou obrazovku, když zachytila teplo teplého písku a kamení.</p>

<p>Nikde nebyl vidět ani náznak pohybu, ani typický tvar atomových generátorů.</p>

<p>„Jsme tady první,“ řekl Ihjel a rozsvítil světlo v kabině. Ohlédli se jeden po druhém a na tváři měli krůpěje potu.</p>

<p>„Musí v téhle lodi být tak horko?“ zeptala se Lea a přetřela si čelo vlhkým kapesníkem. Když si svlékla část svého oblečení, zdála se Brionovi ještě štíhlejší, ale tenká tunika, sahající jí těsně ke kolenům, ukrývala velmi málo. Přestože byla malá, rozhodně nevypadala nežensky. Měla pevná velká prsa, tenký pas a útlé boky.</p>

<p>„Mám se ještě otočit, aby sis mě mohl dobře prohlédnout i zezadu?“ zeptala se Briona. Pětidenní zkušenost ho naučila, že je lepší takové poznámky ignorovat. Kdyby se pokusil o inteligentní odpověď, mohlo by to být ještě horší.</p>

<p>„Dis je mnohem teplejší, než je teplota v kabině,“ řekl, aby změnil předmět hovoru. „Tím, že jsme zvýšili teplotu, se připravujeme na horko venku, aby to pro nás potom nebyl tak velký šok…“</p>

<p>„Tuhle teorii znám – ale nepřestávám se potit,“ osopila se na něj.</p>

<p>„Nejlepší věc, kterou můžeš udělat, je potit se,“ řekl Ihjel. Vypadal jako přefouknutý balón. Dopil jednu plechovku piva a bez váhání vytáhl z chladničky další. „Dejte si pivo.“</p>

<p>„Ne, díky. Obávám se, že by se mi rozpustily poslední tkáně a moje ledviny by odplavaly. My na Zemi nikdy…“</p>

<p>„Vezmi doktorce Moreesové zavazadla,“ přerušil ji Ihjel. „Vion je tady. Viděl jsem jeho signál. Já tuhle loď pošlu zpátky, než si jí někdo všimne.“</p>

<p>Když otevřel vchod, vtrhl dovnitř horký suchý vzduch, jako kdyby je olízly plameny. Brion ve tmě slyšel, jak Lea vydechla. Klopýtala po rampě a on ji pomalu následoval s nákladem zavazadel na zádech. Písek byl po horkém dni stále ještě teplý a pálil je na chodidlech. Nakonec šel Ihjel, v ruce držel ovladač. Jakmile vyskočil z lodi, aktivoval ho a rampa se opět zatáhla pod plášť lodi jako obrovský jazyk. Když se zavřel vchod, loď se vznesla a tiše zamířila do temnoty na svou orbitu.</p>

<p>Kolem bylo jen tolik hvězd, aby osvítily písečnou pustinu podobnou klidným vlnám moře. V dálce se objevil temný obrys auta. Zastavilo na jedné písečné duně. Když se otevřely dveře, Ihjel vykročil k autu a pak se to stalo.</p>

<p>Ihjel se proměnil v modrý sloup praskajících plamenů, jeho kůže zčernala a ohořela. Ve chvilce byl mrtvý. Druhý ohnivý sloup se rozhořel vedle auta a vzápětí se ozval nelidský smrtelný křik. Ihjel zemřel tiše.</p>

<p>Brion se rozběhl dopředu, přestože vzduch stále ještě protínaly elektrické výboje. Krabice a batohy mu spadly ze zad, pak chytil Leu a srazil ji k zemi. Doufal, že má dost rozumu, že tak zůstane a bude zticha. To byla jeho jediná myšlenka. To ostatní byly reflexy. Kutálel se dál, jak nejrychleji mohl.</p>

<p>Elektrické jiskry se rozhořely znovu. Tentokrát chytla zavazadla, která před tím odhodil. Brion to čekal, a tak se těsně přitiskl k zemi. Zadíval se do temnoty na druhou stranu od auta a spatřil slabý záblesk iontové pušky. Svou vlastní zbraň držel v ruce. Když mu ji Ihjel dával, na nic se neptal a jen si ji připnul. Ani ve snu ho nenapadlo, že ji bude potřebovat tak rychle. Pevně zbraň uchopil oběma rukama a namířil na zářící bod. Vzduchem klidné noci se ozvala třeskutá rána. Střela našla svůj cíl, pak se ozval výkřik a pak bylo znovu ticho.</p>

<p>Chvilku potom, co vystřelil, ucítil na zádech tíhu a kolem krku horko. Obvykle by uvažoval s chladnou hlavou a soustředil se jen na svůj úkol. Ale Ihjel, přítel, muž z Anvharu, před několika okamžiky zemřel a Brion cítil v duši fyzické násilí a bolest.</p>

<p>Je mnoho bláznivých a nebezpečných věcí, které se mohou stát, jako například kouřit vedle nádrže s vysokooktanovým palivem, nebo strkat prsty do zásuvky. Stejně nebezpečné a smrtelné je zaútočit na Vítěze Dvacítky.</p>

<p>Briona udeřili dva muži, i když v tom nebyl žádný rozdíl. První zemřel okamžitě, když Brionova ocelová ruka sevřela jeho krk a jediným trhnutím způsobila smrt. Protivníkovy mozkové žilky se naplnily krví a praskly. Druhý muž měl čas na krátký výkřik, přesto i on zemřel velmi rychle, když se smrtící ruce dotkly jeho vnitřností.</p>

<p>Brion se napůl plazil, napůl běžel a se zbraní připravenou k útoku rychle prohledával okolí. Nikoho nenašel. Když se dotkl Leina měkkého těla, nahrnula se mu vzteky do hlavy krev. Najednou si byl vědom nevolnosti a bolesti, po zádech mu stékal pot a vlastní dech ho pálil v hrdle. Ukryl zbraň a prsty ohledával Leinu lebku, našel na jejím spánku velkou podlitinu. Hrudník se jí však zvedal pravidelně. S největší pravděpodobností se uhodila do hlavy, když ji srazil k zemi. To jí nepochybně zachránilo život.</p>

<p>Posadil se na zem, aby nechal své tělo odpočinout, a zhluboka oddechoval. Všechno se nyní zdálo lepší, až na bolest v krku. Jeho prsty našly tenký provaz na jedné straně krku se závažím na konci. Na druhém rameni cítil další závaží. Když za oba konce zatahal, podivný provaz mu vyklouzl z rukou. Bylo to tenké vlákno, pevné jako ocelový drát. Když si ho přetáhl přes rameno, zaryl se mu do kůže jako ostrý nůž a zastavil se až na pevných svalech. Brion lano odhodil daleko do tmy.</p>

<p>Konečně byl znovu schopný uvažovat a tak odehnal myšlenky na muže, které před chvílí zabil. Věděl, že je to zbytečné, ale přesto se vydal k Ihjelovu tělu. Jediný pohled na zuhelnatělou kůži mu stačil. Za ním se ozvalo Leino sténání, když se dívka začala probírat z bezvědomí. Brion spěchal k autu. Překročil druhé zuhelnatělé tělo a přistoupil ke dveřím. Řidič byl mrtvý. Snad ho zabilo totéž lano, které se zaseklo do Brionova hrdla. Ležel v písku a v jeho přivřených očích byla vidět prožitá hrůza. Uvnitř auta našel nějaké jídlo, které vzal s sebou zpátky k Lee.</p>

<p>„Moje hlava – uhodila jsem se do hlavy,“ řekla.</p>

<p>„Je to jen modřina,“ ujistil ji. „Napij se trochu vody a brzy ti bude lépe. Lehni si. V této chvíli je po všem, potřebuješ si odpočinout.“</p>

<p>„Ihjel je mrtvý!“ řekla Lea a ta vzpomínka ji naplnila smutkem. „Zabili ho! Co se stalo?“ pokusila se vstát, ale Brion ji jemně zatlačil zpátky.</p>

<p>„Všechno ti povím. Jen zůstaň klidně ležet. Byla to léčka, zabili Viana a řidiče toho auta. Udělali to tři muži, ale ti už jsou také mrtví. Pochybuji, že jich bylo víc, ale kdyby se někdo přiblížil, slyšel bych to. Teď chvíli počkáme, než ti bude lépe, a pak odsud zmizíme.“</p>

<p>„Přivolej loď!“ V jejím hlase zněl nepatrný náznak hysterie. „Nemůžeme tady sami zůstat. Nevíme, kam máme jít, ani co máme dělat. Když je Ihjel mrtvý, celá věc je ztracená. Musíme se odsud…“</p>

<p>Jsou věci, které nikdy nezní jemně, přestože se je člověk snaží jemně říct. „Je mi to líto, Leo, ale loď je právě teď z našeho dosahu. Ihjel byl zabit iontovým odpalovačem a ovladač lodi byl spálen na uhel. Musíme si vzít auto a dostat se nějak do města. Uděláme to hned teď. Zkus, jestli se dokážeš postavit – já ti pomohu.“</p>

<p>Vstala, neřekla ani slovo, a jak vykročili k autu, vyšel na obzor za jejich zády rudý měsíc. Při jeho světle Brion spatřil temnou linku na zadní části auta. Brion rychle zastavil. „Co se stalo?“ zeptala se Lea.</p>

<p>Brion rychle otevřel kryt motoru, přestože věděl, co uvidí. Útočníci byli velmi rychlí a důmyslní. Za ten krátký čas, který měli k dispozici, se jim podařilo zabít jak řidiče, tak auto. Rudé světlo osvítilo přetržená lana a kabely. Oprava nebyla možná.</p>

<p>„Myslím, že budeme muset jít pěšky,“ řekl a snažil se vyhnat tón zklamání ze svého hlasu. „Tohle místo je sto padesát kilometrů od města Hovedstad, kam musíme dorazit. Měli bychom…“</p>

<p>„My zahyneme. Nemohu nikam jít. Celá tahle planeta je jedna velká past. Musíme se nějak dostat na loď!“ Hysterie v jejím hlase byla už víc než zřetelná.</p>

<p>Brion se nepokusil s ní přít nebo se obtěžovat s vysvětlováním. Byla v šoku. A tak ji raději opět posadil, zatímco připravoval věci na dlouhý pochod.</p>

<p>Nejprve oblečení. Vzduch byl každou minutou chladnější a chladnější. Lea se začala třást zimou, a tak vytáhl z jejího ohořelého batohu teplejší oblečení a přehodil jí ho přes tenkou tuniku. Nebylo tu nic víc, co by se dalo vzít – jídlo z auta a pomůcky první pomoci, které našel pod palubní deskou. Jinak žádné rádio, žádné mapy. Navigace se dala provádět jen za pomoci kompasu. Auto bylo opatřené elektronicky operujícím gyrokompasem. Ten nemohl použít. A tak alespoň zkontroloval směr na Hovedstad, jak si ho pamatoval z mapy. Dráha auta mířila stejným směrem. Vypadalo to, že přijelo přímo z města. Když půjdou po stopě, dojdou do města.</p>

<p>Čas utíkal. Rád by Ihjela i muže z auta pohřbil, ale noční hodiny byly příliš cenné, aby plýtval časem. Jediné, co mohl udělat, bylo uložit všechna tři mrtvá těla do auta, aby je ochránil před disanskou divokou zvěří. Zamkl dveře a odhodil klíč co nejdál do temnoty. Lea mezitím usnula a Brion s ní jemně zatřásl, aby ji probudil.</p>

<p>„Pojď,“ řekl. „Máme před sebou dlouhou cestu.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>VII</strong></p>

<p>Chladný vítr a písek pod nohama by jim měl cestu usnadnit. Lea to však pokazila. Zdálo se, že otřes částečně zablokoval racionální část jejího mozku a zanechal přímé spojení jen s její hlasovou částí. Jak klopýtala planinou, napůl v bezvědomí, mumlala své nejčernější obavy, které měly raději zůstat nevyslovené. Čas od času se v jejím truchlení objevila nějaká souvislost. Zabloudí, nikdy nenajdou město, zemřou žízní, mrazem, hladem, horkem. S těmito obavami se v nekonečném oceánu jejího částečného vědomí vznášely smíšené vzpomínky z Leiny minulosti. Brion něčemu z toho rozuměl, ale pokoušel se neposlouchat to. Strach ze ztráty kreditu, strach, že nezíská nejvyšší známku, že zůstane jediná žena ve světě mužů, odejde ze školy, zabloudí v bezejmenných skupinách bojujících za přežití v přeplněných městech planety Země.</p>

<p>Byly tu další věci, ze kterých měla strach, ale pro muže z Anvharu nedávaly žádný smysl. Kdo byli lidé, kterých se bála? Nebo co byla rakovina? Kdesi a cosi? Kdo byl Manstan, jehož jméno pokaždé doprovázel hlasitý vzlyk?</p>

<p>Brion se zastavil a vzal ji do náruče. Vzdychla, opřela se o jeho svalnatou hruď a okamžitě usnula. I když nesl teď větší váhu, jeho rychlost byla o poznání lepší. Zrychlil krok, aby vzácné noční hodiny beze zbytku využil.</p>

<p>Kdesi mezi štěrkovitou planinou a ostrými skalisky ztratil stopu písečného auta. Neztrácel zbytečně čas tím, že by se ji snažil najít. Pozorně si prohlédl postavení hvězd, podle nichž poměrně přesně určil sever. Zdálo se, že Dis nemá hvězdu určující pól, ale čtvercová konstelace hvězd se pomalu otáčela kolem neviditelného pólu. Postavil se do patřičné polohy a jeho pravá ruka ho navedla na západní kurs, který potřeboval.</p>

<p>Když ho začaly bolet paže, položil Leu jemně na zem, aby se neprobudila. Než náklad znovu uchopil, trochu se protáhl. Náhle ucítil strašlivou samotu uprostřed písečných pustin. Jeho dech vytvářel obláčky páry mizející v tiché temnotě. Byl tak daleko od domova, od lidí, od své planety. Dokonce i konstelace souhvězdí na noční obloze tu byla jiná. Byl zvyklý na samotu, ale tohle bylo osamění dotýkající se hluboko zakořeněných instinktů. Po zádech mu přeběhl mráz, který nezpůsobil disanský chlad, a chloupky na těle se mu zježily.</p>

<p>Byl čas jít. Setřásl nepříjemný pocit a opatrně si přivázal Leu ke své bundě. S batohem na zádech se mu pak pochodovalo o poznání snadněji. Duny z ostrého štěrku pokračovaly do nekonečna. Byla to namáhavá cesta, když se snažil vyšplhat na vrchol, a stejně obtížný byl i sestup do Černých jam na úpatí další duny.</p>

<p>Když se na východním obzoru objevil první ranní paprsek, Brion zastavil, aby zkontroloval postavení hvězd a neztratil směr, než se rozední. Namaloval do písku linku mířící na sever a druhou, která určovala jejich směr. Když byl spokojen, vypláchl si ústa jedním douškem vody a posadil se vedle klidně spící dívky.</p>

<p>Zlaté paprsky stíraly z oblohy hvězdy. Bylo to úžasné a Brion na chvilku zapomněl na svou únavu. Chtěl ten okamžik nějak uchovat. Nejlepší by bylo čtyřverší. Dostatečně krátké, aby se dalo snadno zapamatovat, ale aby na sebe strhlo pozornost a obsahovalo všechno, co měl na mysli. Při Dvacítce ve čtyřverší získal nejvíc bodů. Tohle ale bude jedinečná báseň. Taind, jeho učitel poezie, by měl dostat kopii.</p>

<p>„O čem to mluvíš?“ zeptala se Lea a podívala se na jeho tmavý profil rýsující se proti červenému světlu slunce.</p>

<p>„Poem,“ řekl. „A mlč chvilku.“</p>

<p>Po tom, co Lea v noci prožila, to na ni bylo trochu příliš. Začala se smát, když se na ni zamračil, začala se smát ještě hlasitěji. Když však zaslechla ve svém smíchu nádech hysterie, pokusila se přestat. Slunce se vyhouplo na obzor a přineslo závan horkého vzduchu. Lea vydechla.</p>

<p>„Tvůj krk! Vždyť vykrvácíš!“</p>

<p>„To ne,“ řekl a prsty se dotkl krvácející rány na svém krku. „Je to jen povrchové zranění.“</p>

<p>Náhle ho přepadla deprese, když si vzpomněl na smrtelný boj z předcházející noci. Lea mu neviděla do tváře, hledala cosi v batohu, který Brion shodil na zem. Musel si prsty masírovat tvář, aby vyhnal bolestivou grimasu, která mu zkroutila rty. Vzpomínky ho však bolely víc než rána, kterou utržil. Jak snadno ty muže zabil! Tři muže. Jak blízko je civilizovaný člověk zvířeti! Použil tento chmat v nekonečné řadě zápasů, ale pokaždé bez toho, aby někoho zabil. Byla to součást hry, součást Dvacítky. Ale když byl jeho přítel zabit, stal se sám vrahem. Věřil v nenásilí a záchranu lidského života – až do prvního testu, kdy zabil bez sebemenšího zaváhání. Největší ironií na tom byla skutečnost, že necítil žádnou vinu. Dokonce ani teď ne. Snad to byl šok z té změny, ale jinak nic víc.</p>

<p>„Zvedni bradu,“ řekla Lea a vytáhla antiseptický aplikátor, který našla v kufříku s lékařskými potřebami. Zvedl neochotně bradu a po krku mu stékala chladná tekutina. Antibiotické pilulky by udělaly lepší službu, protože rána se mezitím už docela zavřela, pomyslel si Brion, ale nahlas neřekl nic. Když se o něj Lea starala, zapomněla na sebe. Brion použil trochu antiseptického spreje na modřinu na její hlavě. Lea vykřikla a ucukla. Pak oba tiše spolkli několik pilulek.</p>

<p>„Slunce už pěkně pálí,“ řekla Lea a začala si svlékat teplé oblečení. „Pojďme si najít nějakou hezkou chladnou jeskyni nebo klimatizovaný salón, kam bychom si mohli zalézt a strávit tam den.“</p>

<p>„Obávám se, že tu nic takového není. Jen písek, budeme muset jít dál.“</p>

<p>„Já vím, že musíme jít dál,“ přerušila ho. „Nemusíš mi o tom dávat lekci. Jsi vážný jako Zemská banka. Uklidni se. Napočítej do deseti a pak začni znovu.“ Lea vyprávěla o zbytečnostech, zatímco poslouchala stopy po hysterii, která se jí vkradla do mozku.</p>

<p>„Na to není čas. Musíme se vydat na cestu,“ Brion pomalu vstal a začal sbírat zavazadla. Pak se podíval na západní horizont, neviděl však žádné body, podle kterých by se dal držet směr, všude byly stejně nekonečné duny. Pomohl Lee vstát a vydal se na pochod.</p>

<p>„Ještě chvilku počkej,“ zavolala na něj Lea. „Kam si myslíš, že jdeme?“</p>

<p>„Támhle,“ řekl a ukázal rukou. „Doufal jsem, že tam budou nějaké body, kterých bychom se mohli držet, ale není tam nic. Budeme muset jít poslepu, ale slunce nám snad pomůže dodržet správný směr. Pokud tam nedojdeme do večera, pomohou nám v noci hvězdy.“</p>

<p>„A to všechno musíme zvládnout s prázdným žaludkem? Co takhle snídaně? Mám hlad a žízeň.“</p>

<p>„Žádné jídlo.“ Zaklepal prázdnou krabicí na jídlo. Když ji našel, byla jen z části plná. „Vody je málo a budeme ji potřebovat později.“</p>

<p>„Ale já se potřebuju napít teď hned,“ odsekla. „V ústech mám jako v přeplněném popelníku a vyschlá jsem jako papír.“</p>

<p>„Dobrá, napij se. Ale jen jeden hlt,“ řekl po chvilce váhání. „Je to všechno, co máme.“</p>

<p>Lea se napila a podala láhev Brionovi. Ten ji zavřel a uložil zpět do batohu, aniž by se sám napil. Když dorazili k první duně, byli propocení skrz na skrz.</p>

<p>V poušti nebyl žádný život a tak byli jediní, kdo se pod horkým sluncem pohyboval.</p>

<p>Jejich stíny klouzaly před nimi a jak slunce stoupalo, horko sílilo a stín se krátil. Žár byl tak velký, jaký Lea ještě nikdy nezažila. Šaty měla prosáklé potem a pramínky jí stékaly po čele a pálily v očích. Světlo a horko bylo nesnesitelné, a tak se opřela o Brionovy silné paže. Postupoval dál a zdálo se, že horko a nepohodlí ani nevnímá.</p>

<p>„Zajímalo by mě, jestli jsou tyhle věci k jídlu – nebo jestli v nich je voda,“ zachraptěl Brion. Lea přimhouřila oči a pohlédla na podivný kožovitý předmět na vrcholu vzdálené duny. Mohla to být rostlina nebo zvíře – bylo těžké to určit. Mělo to velikost lidské hlavy, povrch se podobal šedé zvrásněné kůži a byl pokrytý tlustými bodlinami. Brion na předmět zatlačil palcem u nohy a všiml si bílého kořene, pronikajícího dovnitř duny. Věc se náhle napnula a zabořila se hlouběji do písku, ve stejném okamžiku vystřelil zevnitř tenký bičík, zasáhl Brionovu botu a zase se ukryl pod kožovitý povrch. Na tvrdém plastu se objevil škrábanec pokrytý kapkami zelené tekutiny.</p>

<p>„Nejspíš to je jed,“ řekl a otřel si botu v písku. „Není radno si s tou věcí zahrávat bez dobrého důvodu. Pojďme raději dál.“</p>

<p>Před polednem se Lea zhroutila. Opravdu chtěla pokračovat, ale tělo jí vypovědělo poslušnost. Tenká podrážka na jejích botách nebyla žádnou ochranou proti žhavému písku a tak se jí na chodidlech vytvořily bolestivé puchýře. Horko ji ubíjelo, písek sálal a vzduch byl jako žár proudící z rozpálené trouby. Lea měla rty rozpukané a opuchlé suchem. S každým úderem jejího srdce se ozvala rána na hlavě a Lea měla pocit, že jí pukne lebka. Roztrhla si lehkou tuniku, přestože ji Brion přesvědčoval, aby to nedělala a raději se chránila před spalujícím sluncem. Roztrhala ji, aby se jí lépe dýchalo. Před zničujícím horkem však nebylo úniku.</p>

<p>Přestože rozpálený písek jí týral ruce a kolena, nebyla schopná vstát.</p>

<p>Dalo jí práci, aby se nezhroutila docela. Zavřela oči a všechno se kolem ní točilo.</p>

<p>Brion přivřel oči a podíval se na ni. Pak ji vzal do náruče a nesl ji jako noc před tím. Když se Leino rozpálené tělo dotklo jeho holých paží, šokovalo ho to. Tuniku měla roztrženou, jedno prso odhalené a hrudník se jí nepravidelně zvedal. Brion si otřel z ruky pot a písek, dotkl se její kůže a ucítil, že je zlověstně horká a suchá.</p>

<p>Měla všechny symptomy šoku z horka. Suchá, opuchlá kůže, nepravidelný dech. Leina tělesná teplota rychle rostla, jak její tělo přestávalo bojovat s horkem.</p>

<p>Nebylo nic, co by mohl udělat, aby jí před spalujícím horkem uchránil. Odměřil malé množství zbývající vody a nalil jí tekutinu do úst. Její tenké oblečení ji chránilo před sluncem jen částečně. Jediné, co mohl v této chvíli dělat, bylo držet ji v náručí a pokračovat k horizontu. V dálce byl vidět skalní převis, slibující trochu vzácného stínu.</p>

<p>Země chráněná před přímým slunečním zářením se zdála téměř chladná v porovnání s rozžhaveným pískem. Když ji položil na zem, Lea otevřela oči a pak je bolestí znovu přivřela. Chtěla se omluvit za svou slabost, ale nebyla schopná z vyschlého hrdla vypravit ani slovo. Zdálo se jí, jako by se Brionovo tělo pohybovalo v horkém vzduchu sem a tam jako strom v silném větru.</p>

<p>Náhle prudce zamžikala a na malý okamžik se jí vrátil zdravý rozum. Opravdu se kýval sem a tam. Lea si náhle uvědomila, jak závislá je na nekonečné síle jeho paží – a ty náhle umdlévaly. Svaly na celém jeho těle se napínaly, jak se snažil, aby ho poslechly. Viděla, jak otvírá ústa, jako kdyby chtěl vykřiknout, a jeho tichý sten byl hroznější než kdyby naříkal bolestí. Lea vyděšeně vykřikla, když uviděla, jak obrátil oči v sloup. Kolísal ze strany na stranu, až se nakonec zhroutil na zem jako pokácený strom a ztěžka dopadl do horkého písku. Byl v bezvědomí nebo mrtvý – dalo se to stěží poznat. Lea ho uchopila za bezvládné nohy, ale nebyla schopná odtáhnout jeho mohutné tělo do stínu.</p>

<p>Brion ležel na zádech vystavený slunečním paprskům a po těle mu stékal pot. Lea věděla, že stále ještě žije. Ale co se stalo? Snažila se vzpomenout na své znalosti medicíny, které by to vysvětlily. Každý kousek jeho těla byl pokrytý potem. Ze všech pórů vytékala olejovitá tekutina, hustější než byl lidský pot. Brionovi se začaly třást paže. Lea vyděšeně uskočila, když se jeho vlasy začaly kroutit a svíjet, jako kdyby žily vlastním životem. Hrudník se mu rychle zvedal a jeho dech prudce otřásal jeho tělem. Lea mohla jen tiše hledět na rudou oblohu a čekat, jestli před tím, než zemře, stačí zešílet.</p>

<p>Záchvat kašle přerušil Brionův nepravidelný dech, ale bylo znát, že se mu ulevilo. Tělo měl stále ještě pokryté potem, jednotlivé kapky se spojovaly v malé pramínky a mizely v suchém písku. Brion se pohnul a převrátil se na bok, tváří k Lee. Otevřel oči a usmál se.</p>

<p>„Nechtěl jsem tě děsit. Zachytilo mě to ve špatné chvíli. Trochu to narušilo můj systém. Teď ti seženu nějakou vodu – ještě trochu máme.“</p>

<p>„Co se stalo? Když jsi vypadal tak… Když jsi upadl…“</p>

<p>„Můžeš mít dva doušky, ne víc,“ řekl, otevřel láhev a naklonil si ji k ústům. „Je to jen letní změna, nic na tom není. Každý rok se nám to v Anvharu stává – jen to nevypadá tak strašně. V zimě naše těla ukrývají pod kůží vrstvu tuku, takže se téměř zastaví proces pocení. Uvnitř těla však probíhají další změny. Když se počasí změní, tělesné funkce se obrátí. Tuk se metabolizuje, proces pocení se obnoví a začne pracovat přes čas, jak se tělo připravuje na dva měsíce tvrdé práce, teplo a málo spánku. Myslím, že tohle horko odstartovalo změny o něco dřív.“</p>

<p>„Chceš tím říct, že ses adaptoval na tuhle strašnou planetu?“</p>

<p>„Ano, i když je mi stále docela horko. Brzy budu potřebovat spoustu vody, nemůžeme tady zůstat. Myslíš, že si se slunečním žárem poradíš, když tě ponesu?“</p>

<p>„Ne, ale nebude mi o nic lépe, když tady zůstanu.“ Měla lehkou hlavu a stěží věděla, co říká. „Myslím, že půjdeme dál. Půjdeme dál.“</p>

<p>Jakmile se vystavila slunci, prostoupila jejím tělem znovu palčivá bolest. Okamžitě upadla do bezvědomí. Brion ji zvedl a vykročil. Po několika metrech začal cítit tíhu písku. Věděl, že se blíží na pokraj svých sil. Zpomalil a každá další duna se zdála vyšší než ta předtím. Obrovské skály tu a tam pronikaly silnou vrstvou písku. Na úpatí těch největších monolitů se tu a tam objevil i trs vegetace. Prošel kolem, pak se zastavil, jako kdyby mu něco přišlo na rozum. Co to bylo? Nějaký rozdíl. Něco na těch rostlinách bylo jiné, něco, čeho si u těch ostatních předtím nevšiml.</p>

<p>Bylo to jako porážka – otočit neohrabané nohy a vydat se zpět po vlastních stopách, aby si rostliny prohlédl. Bylo to velmi důležité. Některé rostliny byly useknuté těsně nad povrchem. Nebyly ulomené, ale odříznuté nožem nebo nějakým ostrým předmětem. Odříznuté pahýly stonků byly suché a dávno mrtvé, ale přesto vykřesaly v Brionově mysli malý záblesk naděje. Byl to první náznak toho, že tuhle horkem týranou planetu obývali i jiní živí lidé. A ať už ten někdo uřízl rostliny z jakéhokoli důvodu, pro Briona to znamenalo pomoc. Jídlo – možná i pití. Ruce se mu při té myšlence roztřásly. Položil Leu do písku, ale ta se ani nepohla.</p>

<p>Měl sice ostrý nůž, ale v rukou mu nezbývala žádná síla. Zhluboka se nadechl, opřel se o houževnatý stonek a nakonec ho uřízl. Z konce začala odkapávat hustá tekutina. Otřel si ruku o nohu, aby se mu netřásla a čekal, až mu do dlaně nakape dost čerstvé mízy.</p>

<p>Byla mokrá, dokonce i chladná. Bylo jisté, že to je životodárná voda. Chvilku váhal, než dlaň přiblížil k ústům, a místo aby se napil, jen v tekutině smočil jazyk.</p>

<p>Nejprve necítil nic, pak ho náhle zachvátila prudká bolest, pronikla mu až do krku a Brion se začal dávit. Zvedl se mu žaludek a začal zvracet hořkou bílou pěnu. Klečel na kolenou, bojoval s prudkými vlnami bolesti a ztrácel ze svého těla životně nutné tekutiny.</p>

<p>Zoufalství bylo horší než bolest. Rostlinná šťáva přece musela mít nějaký užitek, musí být nějaký způsob, jak ji neutralizovat a vyčistit. Ale Brion byl na této planetě úplný cizinec a tak bude mrtvý dřív, než stačí věci přijít na kloub.</p>

<p>Přestože se cítil slabý, snažil se nevnímat, jak brzy bude se silami v koncích. Přehodit si dívku přes rameno se zdálo jako nadlidský úkol a Brion si malou chvilku pohrával s myšlenkou ji tam nechat. Vše si znovu promyslel, ale nakonec ji uchopil a pokračoval dál. Každý krok pro něj znamenal nesmírné úsilí, když pokračoval ve svých stopách k další duně. Namáhavě se vyšplhal na vrchol a spatřil Disana stojícího několik kroků od něj.</p>

<p>Oba byli příliš překvapení, aby byli schopni okamžitě jednat. Krátký okamžik hleděli jeden na druhého, aniž by se pohnuli. Když se konečně zmohli na reakci, byla to záležitost obrany. Brion rychle hodil dívku na zem a ve stejném okamžiku vytáhl z pouzdra zbraň. Disan z opasku vytáhl tenkou trubičku a přiložil si ji k ústům.</p>

<p>Brion nevystřelil. Jeho mrtvý přítel ho naučil, jak si vypěstovat dobrý odhad, a tomu věřil. Přestože ho strach nutil, aby zmáčkl spoušť, jiný smysl vycítil nevyslovené emoce domorodého Disana. Byla v něm nenávist i strach, ale také touha vyhnout se násilí a raději se pokusit o komunikaci. To vše Brion vycítil během zlomku sekundy. Musel rychle jednat, aby se vyhnul tragickým událostem. Rozpřáhl se a odhodil zbraň stranou.</p>

<p>Jakmile se zbraně zbavil, už toho litoval. Riskoval jejich životy pro schopnost, o které dosud jistě nevěděl, jestli se na ni může spolehnout. Disan měl trubičku stále ještě u úst v okamžiku, kdy Brion odhazoval zbraň. Zarazil se a přemýšlel. Pak přijmul Brionovo gesto a také on zastrčil foukací trubičku za opasek.</p>

<p>„Máš nějakou vodu?“ zeptal se Brion a slova se mu stěží vydrala z hrdla.</p>

<p>„Mám vodu,“ řekl ten muž, aniž by se pohnul. „Kdo jste? Co tu děláte?“</p>

<p>„Jsme z jiné planety. Měli jsme… nehodu. Chceme dojít do města. Potřebujeme vodu.“</p>

<p>Disan se podíval na bezvědomou dívku a pak se rozhodl. Přes rameno měl podivný zelený předmět, který si Brion pamatoval z obrázku disanského jedince. Strhl si zelený předmět z ramene a ta věc se mu začala svíjet v rukou. Bylo to živé – zelený stonek dlouhý asi jeden metr, podobný popínavému vínu. Na jednom konci vyrůstal zelený květ. Disan vzal předmět podobný háku a zabodl ho do květnatého ústního otvoru. Když hákem rychle otočil, zelený stonek se začal kroutit kolem jeho paže. Vytáhl něco malého a černého a hodil to na zem. Pak podal stonek Brionovi. „Přilož si to k ústům a napij se,“ řekl.</p>

<p>Lea potřebovala vodu víc, ale Brion se napil první, protože si kvalitou vody nebyl jistý. Svíjející se výhonky byly plné zeleně zbarvené tekutiny. Přiložil si stonek k ústům a napil se. Voda byla horká a chutnala jako bahno. Náhle ucítil prudkou bolest a rostlinu rychle odhodil. Malé bílé štětiny pokrývající lístky byly nyní zbarvené krví. Brion se rozhněvaně ohnal po Disanovi, ale když uviděl výraz jeho tváře, zarazil se. Muž měl tvář znetvořenou spoustou drobných jizviček.</p>

<p>„<emphasis>Vaede</emphasis> se nerada vzdává své vody, ale pokaždé se jí to nepovede,“ řekl muž.</p>

<p>Brion se znovu napil, pak přiložil vaede k Leiným ústům. Zasténala z bezvědomí, ale reflexivně se přitáhla k životodárné tekutině. Když měla dost, Brion jí jemně z tváře odstranil ostré trny a znovu se napil. Disan se pohupoval a bedlivě je pozoroval. Brion mu vaede vrátil, pak vzal několik kusů oblečení a zakryl jím Leu, aby jí poskytl trochu stínu. Nakonec se usadil do stejné pozice jako Disan a pozorně si ho prohlédl.</p>

<p>Zdálo se, že se Disan cítí uprostřed spalujícího slunce víc než dobře. Na nahé hnědé kůži neměl sebemenší stopy potu. Vlasy mu sahaly po ramena a hluboko posazené modré oči si ho zkoumavě prohlížely. Jediné, co měl na sobě, byl kus kůže omotaný kolem boků. Když si znovu přehodil vaede přes rameno, rostlina se nepřestávala nešťastně svíjet. Muž měl kolem pasu stejnou sbírku kůže, kamení a mosazi, jakou měl člověk z obrázku. Brion konečně chápal, jakou funkci splňovaly dva z podivných předmětů: Trubička byla jakýsi primitivní druh vzduchovky a nezvykle zahnutý hák sloužil k otvírání vaede. Zajímalo by ho, jaký účel splňovaly ostatní předměty. Pokud měly všechny jeho věci nějakou funkci – nesloužily tedy jako náboženské amulety – musel být jejich majitel víc než pouhý krutý divoch, jakého připomínal.</p>

<p>„Jmenuji se Brion. A ty…“</p>

<p>„Neřeknu ti své jméno. Co tady děláš? Chceš zabíjet mé lidi?“</p>

<p>Brion rychle zahnal vzpomínku na předcházející noc. Zabíjel – přesně to udělal. Mužovo očekávání a náznak naděje donutily Briona říct pravdu.</p>

<p>„Jsem tady proto, abych zabránil zabíjení vašich lidí. Věřím, že válka brzy skončí.“</p>

<p>„Dokaž to.“</p>

<p>„Doveď mě tedy k Nadaci kulturních vztahů ve městě a já ti to dokážu. V poušti nemohu dělat nic. Snad jen zemřít.“</p>

<p>Na Disanově tváři se poprvé objevil nějaký výraz. Zamračil se a něco si pro sebe zamumlal. Jak bojoval svou vnitřní bitvu, objevily se mu na čele malé krůpěje potu. Když konečně došel k nějakému rozhodnutí, vstal a Brion vstal také.</p>

<p>„Pojďte se mnou. Dovedu vás do Hovedstadu. Ale nejdřív mi musíte něco říct – jste z Nyjordu?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Bezejmenný Disan zavrčel a otočil se. Brion si přes rameno přehodil Leino bezvládné tělo a následoval ho. Muž nasadil kruté tempo a po dvou hodinách konečně došli k místu plnému členitých skal. Domorodec ukázal na nejvyšší pískovcové skalisko. „Počkejte tady,“ řekl. „Někdo se pro vás vrátí.“ Počkal, až Brion položí Leu na zem, a naposledy mu podal výhonek vaede. Těsně předtím, než odešel, se zastavil, jako kdyby váhal.</p>

<p>„Jmenuju se… Ulv,“ řekl a vzápětí zmizel.</p>

<p>Brion dělal, co bylo v jeho silách, aby Lee nějak ulehčil. Ale mohl toho dělat velmi málo. Jestli se jí brzy nedostane lékařské pomoci, zemře na dehydrataci a šok.</p>

<p>Těsně před západem slunce zaslechl od západu zvuk motoru blížícího se písečného auta.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>VIII</strong></p>

<p>Zvuk byl každým okamžikem hlasitější a hlasitější. Když je řidič našel, zapískala kola, jak auto prudce otočil za písečným převisem. Před nimi se objevilo velké nákladní auto, rozvířilo kolem sebe oblak prachu, pak zastavilo a řidič kopnutím otevřel dveře.</p>

<p>„Nastupte si – ale rychle!“ zařval muž. „Ať se dovnitř nedostane horko.“ Zařadil rychlost a podrážděně si je změřil.</p>

<p>Brion ignoroval řidičův příkaz a opatrně uložil Leu na zadní sedadlo. Pak teprve zavřel dveře. Auto se v dalším okamžiku rozjelo a za ním se vyvalil ledový kouř, který ochlazoval ventily. Uvnitř auta sice nebylo nijak chladno, ale teplota byla nejméně o čtyřicet stupňů nižší než venku. Brion zakryl Leu další vrstvou oblečení, aby zpomalil šok v jejím těle. Řidič nabral rychlost, aniž by na ně od chvíle, kdy nastoupili, promluvil jediné slovo.</p>

<p>Brion se otočil a spatřil v zadní části auta dalšího muže. Byl vysoký a zarostlý a mířil na ně puškou.</p>

<p>„Kdo jste?“ zeptal se a v jeho hlase nezněl ani náznak sympatií.</p>

<p>Celé to bylo velmi podivné, ale Brion si už pomalu začal zvykat na neobvyklosti této planety. Muž se nervózně kousl do rtu, zatímco Brion klidně seděl, aniž by se pohnul. Nechtěl muže rozčilit, aby zmáčkl spoušť, a tak když promluvil, jeho hlas byl tichý.</p>

<p>„Jmenuji se Brandd. Před dvěma dny jsme přistáli na této planetě a od té doby jsme v poušti. Teď se, prosím, nerozčilte, až vám řeknu tohle: Vion a Ihjel jsou mrtví.“</p>

<p>Muž s puškou překvapením vydechl a jeho oči se rozšířily. Řidič se jen znepokojeně ohlédl přes rameno a pak se znovu obrátil k volantu. Brionova poznámka zasáhla svůj cíl. Jestliže tito muži patřili k Nadaci kulturních vztahů, museli o celé věci něco vědět. Zdálo se, že jsou to skutečně lidé z N.K.V.</p>

<p>„Mně a dívce se podařilo uprchnout potom, co byl Ihjel zastřelen. Snažili jsme se dojít do města a kontaktovat vás. Jste přece z Nadace, nebo ne?“</p>

<p>„Ano, ovšem,“ řekl muž a sklopil zbraň. Chvilku se zastřeným zrakem díval do prázdna a nervózně se kousal do rtu. Pak znovu zvedl zbraň a namířil.</p>

<p>„Jestli jsi Brandd, pak mi něco pověz.“ Volnou rukou sáhl do kapsy a vytáhl vzkaz na žlutém papíře. Jak ho pročítal, pohyboval při tom rty. „Teď mi odpověz – jestli můžeš – jaké jsou tři poslední soutěže v…“ zarazil se a znovu pohlédl na papír, „…ve Dvacítce?“</p>

<p>„Finále v šachu, střelba a zápas. Proč?“</p>

<p>Muž něco zavrčel a znovu odložil pušku, zdálo se, že je spokojen. „Jmenuji se Faussel,“ řekl a zamával vzkazem Brionovi před očima. „Tohle je Ihjelova poslední vůle, kterou poslal na Nyjordskou centrálu. Byl přesvědčený, že zemře, a měl pravdu. Chtěl, abys převzal jeho úkol, takže jsi teď velitelem. Já jsem byl první Mervvův zástupce, než ho otrávili. Měl jsem pracovat pro Ihjela a nyní předpokládám, že budu spolupracovat s tebou. Alespoň do zítřka, než zabalíme a zmizíme z téhle pekelné planety.“</p>

<p>„Co tím myslíš? Co se stane zítra?“ zeptal se Brion. „Do výbuchu zbývají tři dny a my tady máme práci.“</p>

<p>Faussel ztěžka dosedl na sedadlo, pak znovu vyskočil na nohy a zachytil se pevně sedadla, aby neztratil rovnováhu.</p>

<p>„Tři dny, tři týdny nebo tři minuty – jaký je v tom rozdíl?“ Jeho hlas byl náhle velmi vzrušený a musel vynaložit veškeré úsilí, aby nad sebou znovu získal vládu. „Podívej se. Nic o tom nevíš. Právě jsi sem přijel a to je tvoje největší smůla. Moje smůla je, že jsem byl zavlečen do téhle smrtelné pasti a musel jsem být svědkem odporností, které tu domorodci provedli. Musel jsem se k nim chovat slušně, přestože zabíjeli mé přátele, k nim i k Nyjordanům, kteří drží ruku na spoušti bomb. Jeden z nich dřív nebo později začne uvažovat o domově a o tom, kolik je pod ním kobaltových bomb. Zmáčkne ten pravý knoflík a nebude mu záležet na tom, kolik času zbývá do vypršení lhůty.“</p>

<p>„Posaď se, Fausseli. Posaď se a odpočiň si.“ V Brionově hlase bylo slyšet pochopení, ale také důraznost jeho nařízení. Faussel ještě chvilku otálel, pak se posadil, opřel si tvář o okno a zavřel oči. Stisknul rty a na spáncích mu pulsoval tep. Byl příliš dlouho v hrozném napětí.</p>

<p>Když dorazili do N.K.V., visela ve vzduchu stejně těžká atmosféra. Zoufalství a porážka. Doktor byl jediný člověk, který nesdílel stejnou náladu s ostatními, zatímco ošetřoval Leu. Měl spoustu pacientů, kteří mu leželi na srdci. Ostatní byli bezpochyby v hluboké depresi. Jakmile projeli automatickou vstupní bránou, padla na Briona stejně chmurná nálada. Bylo to děsivé a nedalo se to přehlédnout.</p>

<p>Jakmile se najedl, vydal se s Fausselem do bývalé Ihjelovy kanceláře. Skrz průhledné zdi viděl personál, jak balí všechny zprávy a připravuje je na odeslání. Faussel se od chvíle, kdy se zbavil velení, zdál méně nervózní. Brion rychle zavrhl myšlenku prozradit, že on sám je v Nadaci teprve nováčkem. Potřeboval co nejvíc autority, protože ho nepochybně budou nenávidět, až jim poví, co má v úmyslu.</p>

<p>„Měl by sis dělat poznámky, Fausseli, a pak je nechat vytisknout. Já to podepíšu.“ Vytištěná slova měla odjakživa větší váhu. „Všechny přípravy na odjezd musí být okamžitě zastaveny. Zprávy se vrátí zpět do šanonů. Zůstaneme tu tak dlouho, dokud jsou Nyjordané na svých místech. Pokud bude tato operace neúspěšná, odjedeme všichni společně, jakmile čas vyprší. Vezmeme s sebou jen osobní věci, ostatní zůstane tady. Možná sis ještě neuvědomil, že jsme tu proto, abychom zachránili planetu – ne abychom sepisovali stohy papírů.“</p>

<p>Koutkem oka viděl, jak Faussel zrudl vzteky. „Jakmile to bude vytištěné, přines to zpátky. Vezmi s sebou také všechny zprávy o tomto projektu. To je pro tuto chvíli všechno.“</p>

<p>Faussel odešel a v dalším okamžiku Brion uviděl vyděšené a rozhněvané pohledy ostatních pracovníků. Otočil se k nim zády a otevřel zásuvky v pracovním stole. Horní zásuvka byla kromě jediné zalepené obálky prázdná. Byla adresovaná Vítězi Ihjelovi.</p>

<p>Brion si obálku zamyšleně prohlédl a nakonec ji otevřel. Dopis uvnitř byl psaný rukou.</p>

<p><emphasis>Ihjeli,</emphasis></p>

<p><emphasis>bylo mi oficiálně sděleno, že přijedeš, abys mě vystřídal. Musím se přiznat, že cítím nesmírnou úlevu. Máš řadu zkušeností s nezvladatelnými planetami a jsi zvyklý jednat s podivnými lidmi. Já sám jsem se v posledních dvaceti letech zabýval spíš výzkumem a jediný důvod, proč jsem byl přidělen jako dohled na Nyjord, byl kvůli pozorování a aplikaci nejrůznějšího zařízení. Jsem průzkumník, nikoli úředník – to nemůže nikdo popřít.</emphasis></p>

<p><emphasis>Budeš mít potíže s personálem a tak bys měl vědět, že většina z nich jsou dobrovolníci. Polovina lidí patří k</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>mému úřadu. Ostatní jsou směsice nejrůznějších oborů, lidé, kteří se do tohoto projektu nechali zatáhnout. Vyvinulo se to tak rychle, že jsme to ani nestačili postřehnout. Obávám se, že se nám podaří udělat jen velice málo, pokud vůbec něco. Nemůžeme se dostat k místním domorodcům. Je to děsivé! Zkusil jsem Poissonské rozdělení na nejrůznější faktory, ale žádné z nich nezabraly. Nic nepomohlo ani Pareto Extrapolace. Naši muži v terénu se neodvažují s domorodci promluvit, protože dva, kteří se o to pokusili, už jsou mrtví. Vládnoucí skupina je nedosažitelná a ostatní zarytě mlčí a raději se klidí z cesty.</emphasis></p>

<p><emphasis>Pokusím se promluvit s</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>Lig – magterem, snad se mi ho podaří přesvědčit. Pochybuji sice, že si mi to podaří, a kromě toho je tu možnost, že proti mně zaútočí. Ušlechtilost je tu vedle násilí velice vzácná. Jestli se v pořádku vrátím, tenhle dopis nikdy neuvidíš. Když ne – pak sbohem, Ihjeli. Pokus se uspět lépe než já.</emphasis></p>

<p><emphasis>Aston Mervv</emphasis></p>

<p><emphasis>P. S.: S personálem je tu jeden problém. Měli by to být zachránci, ale všichni bez výjimky se děsí Disanů. Obávám se, že já také.</emphasis></p>

<p>Brion zaškrtal důležité body v dopise. Musel zjistit, co je to Pareto Extrapolace – bez toho, aby prozradil, že to neví. Kdyby se ostatní dozvěděli, jak dlouho tu práci dělá, zmizeli by během pěti minut. Poissonské rozdělení dávalo o něco větší smysl. Tato metoda se používala ve fyzice jako neměnná pravděpodobnost něčeho, co bude za všech okolností pravdivé. Takové věci, jako například počet částic, které se oddělí během radioaktivního rozpadu za určitou časovou jednotku. Podle toho, jak to použil Mervv ve svém dopise, se zdálo, že jeho lidé našli měřitelnou aplikaci ve společnostech a skupinách. Alespoň na jiných planetách. Žádné z pravidel však pravděpodobně na Disu nefungovalo. Ihjel to musel připustit a Mervvova smrt toho byla důkazem. Brion přemýšlel nad tím, kdo to asi byl Lig – magter, který zabil Mervva.</p>

<p>Náhle ho přepadl záchvat kašle, který přerušil jeho soustředění a Brion si všiml Faussela, stojícího vedle jeho pracovního stolu. Podíval se na něj a setřel si z čela pot.</p>

<p>„Zdá se, že tu nefunguje klimatizace,“ řekl Faussel. „Mám zavolat mechanika, aby se na to podíval?“</p>

<p>„S přístrojem je všechno v naprostém pořádku, jen se snažím přizpůsobit disanskému klimatu. Co ještě chceš, Fausseli?“</p>

<p>Asistent se na něj znepokojeně podíval, přestože se výraz v tváři snažil zamaskovat. Sám měl potíže pochopit, že co právě napsal, je pravda. Položil na pracovní stůl hromádku listin.</p>

<p>„Tady jsou všechny zprávy, všechno, co jsme až dosud o Disu objevili. Není toho mnoho, ale když se vezme v úvahu antisociální postoj domorodců, je to to nejlepší, co jsme mohli udělat.“ Náhle ho cosi napadlo a jeho oči se rozšířily. „Nemůže nám to sice pomoci, ale někteří z našich zaměstnanců se podivili nad domorodcem, který nás kontaktoval. Jak se ti podařilo ho přesvědčit, aby ti pomohl? Nikdy se nám nepodařilo přesvědčit jednoho z nich ke spolupráci a ty si klidně před několika dny přistaneš a hned máš domorodce, který pro tebe pracuje. Nemůžeš zabránit lidem o tom hovořit. Jsi tu nový a v tomhle prostředí se nevyznáš. Vypadá to přinejmenším poněkud zvláštně…“ přerušil se uprostřed věty, když si všiml, jak se na něj Brion rozzuřeně dívá.</p>

<p>„Nemohu zabránit lidem, aby o tom přemýšleli, ale mohu jim zakázat o tom mluvit. Náš úkol je zabránit sebevražedné válce. Za jediný den jsem udělal víc než vy od chvíle, co jste přistáli. Podařilo se mi to proto, že jsem ve své práci lepší než vy všichni ostatní. A to je jediná informace, kterou vám k té záležitosti mohu poskytnout. Teď můžeš jít.“</p>

<p>Faussel byl bílý vzteky, otočil se na podrážce a bez jediného slova vyrazil ze dveří, aby mohl rozsévat nářky o tom, jak těžká je práce pro nového šéfa. Pak budou všichni Briona z duše nenávidět a to bylo právě to, co chtěl. Nemohl riskovat, aby přišli na to, jaký je začátečník. Možná je jiné pocity než je porážka a znechucení donutí k nějaké aktivitě. Rozhodně na tom nemohli být hůř než dosud.</p>

<p>Byla to hrozná zodpovědnost a Brion měl poprvé za dobu, kdy položil nohu na tuto barbarskou planetu, čas se na chvíli zastavit a přemýšlet. Vzal si toho na sebe příliš. O tomto světě nevěděl nic, ani o síle, která byla v tomto konfliktu ukrytá. A on tady seděl a předstíral, že má pod kontrolou záležitost, o které poprvé slyšel teprve před několika týdny. Byla to děsivá situace. Neměl by se raději všeho vzdát?</p>

<p>Byla tu jen jediná možná odpověď, a tou bylo <emphasis>ne</emphasis>. Dokud nenajde někoho jiného, kdo by to zvládl lépe, je jediný, kdo tu práci může dělat. A s tím právě Ihjel počítal. Nechal v Brionově mysli přesvědčení, že je jediný muž, který si s tak složitým úkolem dokáže poradit.</p>

<p>Nechal to tedy být. Jestliže měl nějaké pochybnosti, bude lepší je hodit za hlavu. Kromě toho byl také Ihjelovi zavázaný. Ihjel byl anvharský Vítěz Dvacítky. Možná to je provinciální postoj v porovnání s celým vesmírem – Anvhar je rozhodně odsud velmi vzdálený – ale čest je pro muže, který se ocitl docela sám, velmi důležitá. Měl vůči Ihjelovi dluh a ten hodlal splatit.</p>

<p>Jakmile se rozhodl, cítil se o poznání lépe. Na stole před ním ležel intercom, Brion se naklonil a palcem zatlačil na tlačítko <emphasis>Faussel</emphasis>.</p>

<p>„Ano?“ I přes sluchátko byla z jeho hlasu slyšet upřímná zášť a nenávist.</p>

<p>„Kdo je Lig – magter? A vrátil se bývalý velitel ze schůzky s ním?“</p>

<p>„Magter je výraz pro titul. Zhruba to znamená lord nebo šlechtic. Obývá jednu z těch ošklivých kamenných věží za městem. Zdá se, že je mluvčím skupiny dalších magterů, kteří tuhle idiotskou válku rozpoutali. K tvé druhé otázce musím odpovědět ano a ne. Našli jsme našeho velitele přede dveřmi den poté. Neměl na sobě žádnou kůži. Poznali jsme ho jen podle toho, že doktor poznal jeho zubní můstek. <emphasis>Rozumíš tomu?“</emphasis></p>

<p>Všechna snaha zachovat klid náhle zmizela, když Faussel vyštěkl poslední slovo. Všichni byli u konce s dechem a on byl dokonalým příkladem. Brion ho rychle přerušil.</p>

<p>„To je všechno, Faussele. Jen řekni doktorovi, že bych ho rád viděl, jakmile se mu to bude hodit.“ Přerušil kontakt a otevřel první desky. Ve chvíli, kdy se doktor ozval, měl zhruba pročtené první desky a zrovna se začal zabývat detaily. Oblékl si teplejší plášť a prošel se před kanceláří. Několik pracovníků se ještě stále hrbilo na svými úkoly.</p>

<p>Doktor Stine měl růžovou lesknoucí se plešku kontrastující s jeho hustým černým vousem. Brionovi se na první pohled zalíbil. Každý, kdo měl tak pevnou vůli, aby si v tak horkém podnebí nechal vous, byl příjemnou výjimkou po tom, s čím se až dosud setkal.</p>

<p>„Jak je novému pacientovi, doktore?“</p>

<p>Stine si prsty prohrábl vousy než odpověděl: „Diagnóza je jasná: šok z horka. Prognóza: úplné zotavení. Její stav je uspokojivý, i když přihlédnu k rozsáhlým spáleninám a dehydrataci. Spáleniny jsem jí už ošetřil a nasadil jsem jí kapačku s fyziologickým roztokem. Utekla před šokem z horka jen o vlásek. Teď je pod sedativy.“</p>

<p>„Rád bych, aby mi zítra ráno s něčím pomohla. Kdyby dostala nějaké stimulátory a drogy, dokázala by to?“</p>

<p>„Určitě ano, ale mně se to nelíbí. Mohly by se objevit vedlejší příznaky, možná dlouhodobá ztráta rozumu. Je to riskantní.“</p>

<p>„Musíme to riziko na sebe vzít. Tato planeta bude za sedmdesát hodin připravena na totální destrukci. Jsem odhodlaný tuhle tragedii odvrátit. Takže odsouhlaseno?“</p>

<p>Doktor se zhluboka nadechl a prohlédl si Briona od hlavy až k patě. „Dobrá,“ řekl téměř spokojeně. „Je to docela příjemné vidět něco jiného než chmurnou porážku. Můžete se mnou počítat.“</p>

<p>„Dobře, zrovna teď byste mi mohl pomoci. Zkontroloval jsem osobní záznamy dvaceti osmi lidí, kteří zde pracují. Zjistil jsem, že to nejsou žádní vědci.“</p>

<p>„Je to parta teoretiků a stiskačů knoflíků. Nejsou dost dobří pro polní práci, ani jeden z nich!“ Doktor nohou otevřel otvor na odpad a odplivl si do něj.</p>

<p>„Budu se na tebe muset spolehnout a očekávám tvou upřímnou odpověď,“ řekl Brion. „Tohle je nestandardní operace a standardní techniky přestávají dávat smysl. Ani Poissonské rozdělení ani Pareto Extrapolace se nedají aplikovat.“ Stine souhlasně přikývl a Brion si oddechl. Právě odhalil svou kompletní znalost sociologie a zdá se, že to znělo autenticky. „Čím víc se na to dívám, tím víc věřím, že je to fyzikální problém, že to má něco společného s exotickým a masivním přizpůsobením Disanů na tohle ďábelské prostředí. Mohlo by to být nějakým způsobem spojené s dokonale sebevražedným postojem ke kobaltovým bombám?“</p>

<p>„Mohlo by? Mohlo by?“ Doktor Stine rychle přecházel po místnosti a prsty nervózně zkroutil za zády. „Máš setsakramentskou pravdu, že by to tak mohlo být. Konečně tu někdo začal přemýšlet místo toho, aby jen slepě krmil počítače čísly, seděl a drbal se na hlavě, než se na obrazovce objeví nějaká odpověď. Víš, jak Disané přežívají?“ Brion potřásl hlavou. „Odborníci si myslí, že to je nechutné, ale já to shledávám fascinujícím. Našli způsob, jak na této planetě žít v symbióze s ostatními životními formami. Někdy jsou to i parazitní vazby. Musíš pochopit, že živé organismy by udělaly cokoli, jen aby přežily. Trosečníci na moři budou pít i vlastní moč, aby si opatřili vodu. Znechucení nad tím mohou být jen ti, kteří nikdy nezažili extrémní žízeň nebo hlad. A tady na Disu se všichni chovají jako trosečníci.“</p>

<p>Stine otevřel dveře od skříňky s léky. „Vyprávění o vodě ve mně vyvolalo žízeň,“ řekl a úspornými pohyby si do baňky nalil trochu čistého alkoholu, dolil ji destilovanou vodou a ochutil několika krystaly z jiné láhve. Naplnil dvě sklenice a jednu podal Brionovi. Nechutnalo to vůbec špatně.</p>

<p>„Co jsi myslel těmi parazitními vztahy, doktore? Nejsme snad všichni parazité na nižších životních formách? Jíme maso zvířat i rostliny a tak dále.“</p>

<p>„Ne, tak jsem to nemyslel – nepochopil jsi mě! Mluvil jsem o parazitování v pravém slova smyslu. Musíš si uvědomit, že pro zdejšího biologa není velký rozdíl mezi parazity, jedinci žijícími v symbióze, mutanty a tak dále…“</p>

<p>„Zastav! Zastav!“ řekl Brion. „Tohle jsou pro mě naprosto neznámé výrazy. Jestliže tohle je to, co na této planetě působí, pak začínám chápat, proč zbytek personálu má tak beznadějné pocity.“</p>

<p>„Je to záležitost na podobné úrovni. Podívej se. Kolem zdejších jezer rostou korýši velice podobní krabům. Mají velká klepeta, kterými drží sasanky, mořské živočichy s nulovou možností pohybu. Korýši se sasankami mávají kolem sebe, aby si zajistili nějaké jídlo a požírají kousky, které sasanky chytí a které jsou pro ně příliš velké. Tohle je biotergasie, dva živočichové žijící a lovící společně, přestože každý z nich může žít bez toho druhého.</p>

<p>Tihle korýši mají pod svými ulitami parazity, degenerované živočichy podobné slimákům, kteří také ztratili možnost pohybu. Skutečný parazit bere potravu od svého hostitele, aniž by mu dal něco na oplátku. Ve vnitřnostech tohoto slimáka je protozon žijící ze slimákova pozřeného jídla. Přesto tento malý organismus není parazit, jak by sis mohl myslet na první pohled, ale žije se slimákem v symbióze. Bere si od něj jídlo, ale současně vylučuje látky, které pomáhají slimákovi trávit. Rozumíš tomu? Všechny tyto životní formy přežívají v komplikované souhře.“</p>

<p>Brion se soustředěně zamračil a napil se z poháru. „Teď to dává smysl. Symbióza, parazitování a další způsoby popisují možnost, jak spolu mohou některé živočišné formy žít. Mezi jednotlivými formami jsou nejrůznější rozdíly a odstíny, které způsobují, že je těžké ten vztah přesně určit.“</p>

<p>„Přesně tak. Existence v tomto světě je nesmírně složitá a některé formy života už docela vyhynuly. Několik jich ještě přežívá tak, že loví ty ostatní. Zůstaly jen spolupracující a nezávislé životní formy, které v rasovém boji zvítězily. Říkám sice životní formy, ale tvorové na této planetě jsou více či méně kombinací rostlin a živočichů, jako jsou například lišejníky, které už jsi určitě viděl. Disané mají živočicha jménem ‚vaede‘. Používají ho na cestách jako zásobárnu vody. Tento tvor má omezenou možnost pohybu, ale používá fotosyntézu a uchovává vodu jako rostlina. Když Disané z těch věcí pijí, živí se rostlina jejich krví.“</p>

<p>„Já vím,“ řekl Brion. „Z jedné už jsem pil. Mohl sis všimnout mých jizev. Začínám chápat, jak Disané zapadají do fyzikálního vzorce v tomto světě a uvědomuji si, že to na ně musí mít psychologický efekt. Myslíš, že to má také vliv na jejich společenskou organizaci?“</p>

<p>„Důležitý, ale možná jsou to jen mé domněnky. Snad by to tví vědci dokázali objasnit lépe, koneckonců je to jejich chleba.“</p>

<p>Brion si před tím prostudoval společenské uspořádání, ale ani jediné slovo mu nedávalo smysl. Byly to hlavolamy složené z neznámých symbolů a tabulek. „Prosím, pokračuj, doktore. Sociologická zpráva je pro mě naprosto bezcenná. Některé věci tu chybějí. Jsi jediný, s kým jsem se dosud setkal, kdo je schopen mi podat inteligentní vysvětlení a odpovědi na mé otázky.“</p>

<p>„Dobrá, já to vidím tak, že tu není žádné společenské uspořádání. Je tu jen hrstka podivných individuí. Každý bojuje sám za sebe a žije z ostatních životních forem na této planetě. Kdyby měli nějakou společnost, orientovali by se na zbytek planetárního života – místo na lidské jedince. Ve vztahu jeden k druhému jsou tito lidé úplně odlišní.“</p>

<p>„A co magterové, horní vrstva, která tvoří kasty a způsobuje všechny potíže?“</p>

<p>„Na to nemám žádné vysvětlení,“ připustil doktor Stine. „Moje teorie o získávání vody je až sem logická. Ale magterové jsou výjimka a já nevím proč. Jsou úplně jiní než ostatní Disané. Jsou hádaví, krvežízniví, hledají meziplanetární konflikty, místo aby toužili po míru. Nejsou to však vládci – ne v pravém slova smyslu. Mají moc, protože o ni nikdo jiný nestojí. Darovali mimozemšťanům povolení k těžbě, protože jen oni mají nějaký vztah k majetku. Možná se mýlím, ale jestli přijdeš na to, proč jsou tak odlišní, našel bys příčinu našich potíží.“</p>

<p>Poprvé od chvíle, kdy se Brion ocitl na této planetě, pocítil určitý entuziasmus a určitou naději, že by mohl najít řešení tohoto smrtelného problému. Dopil pohár a vstal.</p>

<p>„Doufám, že probudíš našeho pacienta brzy ráno, doktore. Možná by sis s ní rád promluvil stejně jako já. Jestli je to, co říkáš, pravda, mohla by být klíčem ke všem otázkám. Je to profesorka Lea Morees a pochází ze Země. Má doktorát z exobiologie a antropologie a její hlava je plná faktů.“</p>

<p>„To je nádhera!“ řekl Stine. „Měl bych se postarat o její hlavu nejen proto, že je tak hezká, ale také proto, že v ní má spoustu znalostí. Přestože stojíme těsně před atomovou destrukcí, mám zvláštní optimistickou náladu – poprvé od chvíle, kdy jsem přistál na této planetě.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>IX</strong></p>

<p>Strážce před hlavním vchodem do budovy Nadace nadskočil, když zaslechl ohlušující ránu, a instinktivně sáhl po zbrani. Zahanbeně však ruku opět spustil podél těla, když si uvědomil, že to bylo jen kýchnutí – i když řádně hlasité. Brion vyšel ven a utíraje si nos, zahalil se do teplého pláště. „Musím jít ven, než dostanu pneumonii,“ řekl. Strážce ho otráveně pozdravil a potom, co zkontroloval detekční obrazovku, se Brion protáhl ven a zavřel za sebou dveře. Ulice byla stále ještě teplá po horkém dni. Brion se šťastně nadýchl a rozepnul si kabát.</p>

<p>Byla to částečně průzkumná cesta – částečně způsob, jak se zahřát. V budově nebylo co dělat, protože personál už skončil ten den práci. Brion si hodinu a půl zdříml, probudil se svěží a připravený pracovat. Všechny zprávy, jejichž obsah dokázal pochopit, několikrát po sobě přečetl, aby si je dobře zapamatoval. Nyní mohl využít čas, zatímco ostatní spali, aby se seznámil s disanským hlavním městem.</p>

<p>Když procházel dlouhou ulicí, uvědomil si, jak odlišné se město zdá v porovnání s tím, co až dosud poznal. Město Hovedstad v domorodém jazyce doslova znamenalo „hlavní město“. A to skutečně bylo. Jedině přítomnost lidí z jiných planet z něj udělala velké město. Domy tu stály opuštěné jeden vedle druhého, na vchodech měly jména důlních firem, obchodních společností a dopravních podniků. Žádný z nich však nebyl obydlený. V některých stále ještě svítila světla, rozsvěcovaná automatickými spínači, jiné byly temné jako ostatní disanské stavby. Původních domorodých staveb tu nebylo mnoho a navíc se zdálo, jako kdyby stály stranou od prefabrikátových staveb mimozemšťanů, Brion si prohlédl jednu budovu se zářivým světlem nad vchodem hlásajícím VEGANSKÉ SMALTOVNY Ltd.</p>

<p>Dům sestával z jediné rozsáhlé přízemní místnosti. Neměl vůbec žádná okna a celá budova se zdála být postavená z podivného dřevěného materiálu nahozeného tvrdou omítkou. Nic nebránilo vejít dovnitř a Brion o tom začal uvažovat, když si najednou všiml, že ho někdo sleduje.</p>

<p>Byl to jen tichý zvuk, téměř se ztrácející v noci. Za jiných okolností by si toho nevšiml, ale v této chvíli poslouchal celým svým tělem. Někdo stál za ním, zahalený v temnotě. Brion se přitiskl ke zdi. Nemohl to být nikdo jiný než Disan. Náhle si vzpomněl na Mervva ležícího přede dveřmi.</p>

<p>Ihjel Brionovi pomohl zdokonalit jeho duševní schopnosti a on je v této chvíli použil. Ve tmě to však bylo velmi složité, nebyl si ničím jistý. Cítil nějakou reakci, anebo to bylo jen jeho přání? Proč se to nezdálo známé jako obvykle? Pak ho náhle něco napadlo.</p>

<p>„Ulve,“ řekl tiše. „To jsem já, Brion.“ Přikrčil se a byl připraven zaútočit.</p>

<p>„Já vím,“ ozval se tichý hlas. „Nemluv. Jdi tam, kam jsi měl před chvílí namířeno.“</p>

<p>Bylo zbytečné se na cokoli vyptávat. Brion se otočil a udělal, oč byl požádán. Budovy se vzdalovaly a on si náhle uvědomil, že se ocitl opět uprostřed pouště. Mohla to být past, šeptavý hlas se nedal určit, přesto byl Brion přesvědčený, že to musí riskovat. Před ním se náhle uprostřed noci objevil temný stín a vzápětí ucítil na rameni čísi teplou ruku.</p>

<p>„Půjdu první. Ty jdi těsně za mnou.“ Tentokrát byla slova o něco hlasitější a Brion hlas poznal.</p>

<p>Ulv nečekal na jeho odpověď, otočil se a jeho postava zmizela v temnotě. Brion se rychle vydal za ním a po chvilce došli bok po boku k písečným dunám. Horký písek se seškvařil do celistvé masy s prasklinami a ohořelými horskými výčnělky. Postupovali podél hluboké strže přerůstající v obrovskou roklinu, když se otočili a pohlédli do propasti, spatřil Brion uprostřed malého vchodu slabé žluté světlo.</p>

<p>Ulv seskočil dolů a zmizel v otvoru širokém sotva po ramena. Brion ho následoval a snažil se ignorovat vzrůstající pocit napětí. Jak se plazil hlavou napřed, byl velmi zranitelný. Snažil se setřást pocit strachu a sváděl to na napjaté nervy.</p>

<p>Krátký tunel se náhle rozšířil do velké jeskyně. Náhle se odkudsi ozvaly blížící se šouravé kroky a ve stejném okamžiku Briona zasáhla vlna nenávisti. Drahocennou chvilku mu trvalo vyprostit se s úzkého otvoru, pak se rychle převrátil na bok a vytáhl pušku. Během té krátké doby už mohl být mrtvý. Nad ním se tyčil Disan, v ruce měl kamennou sekeru a chystal se Brionovi rozpůlit lebku.</p>

<p>Ulv držel muže za zápěstí a snažil se mu zbraň z ruky vyrvat. Ani jeden z obou zápasníků neřekl slovo, takže bylo slyšet jen křupání písku pod jejich nohama. Brion se klidil z cesty obou bojujících mužů a namířil na cizince pušku. Disan po něm vrhl zničující pohled a pak náhle pustil sekeru na zem, když pochopil, že boj prohrál.</p>

<p>„Proč jsi ho sem přivedl?“ zavrčel na Ulva. „Proč jsi ho nezabil?“</p>

<p>„Je tady proto, abychom ho mohli vyslechnout, Gebku. To je ten, co jsem ti o něm vyprávěl, že jsem ho našel v poušti.“</p>

<p>„Nejdřív si poslechneme, co nám chce říct, a pak ho zabijeme,“ prohlásil Gebk a ušklíbl se. Jeho poznámka nebyla ani v nejmenším míněna jako vtip, myslel to naprosto vážně. Brion si toho byl vědom a tak věděl, že pro tuto chvíli mu nehrozí bezprostřední nebezpečí. Zastrčil zbraň do pouzdra a poprvé se pozorně rozhlédl po jeskyni.</p>

<p>Byla stále ještě teplá po dlouhém spalujícím dni. Ulv rozmotal pruh látky, který měl přivázaný kolem pasu a který ho až dosud chránil před venkovním chladem, pečlivě látku poskládal a zastrčil ji za opasek s ostatními předměty. Pak něco nesrozumitelně zamumlal a když se ozvala tichá odpověď, Brion si všiml ženy a dítěte.</p>

<p>Žena se opírala o zeď a seděla i s děvčátkem na hromadě jakýchsi vláknitých rostlin. Obě byly nahé. Zčásti je zakrývaly jen vlasy, které jim sahaly až do půli zad. Opasek s podivnými předměty se nedal při nejlepší vůli považovat za oblečení. Dokonce i dítě mělo malé kopie předmětů, jaké měla jeho matka. Žena položila na zem hrst rostlinných výhonků, které až dosud žvýkala, a vykročila k malému ohništi, jež osvětlovalo místnost. Nad ohněm stál hliněný kotlík, odkud žena nabrala do tří misek jídlo pro muže. Páchlo to odporně a Brion se při jídle snažil nevnímat chuť ani pach nevábné hmoty. Jedl rukama stejně jako ostatní muži a mlčel. Nevěděl, jestli ticho při jídle patřilo k nějakému domorodému rituálu, nebo jestli to byl jen zvyk. Poskytlo mu to však příležitost podívat se podrobněji na způsob života zdejších Disanů.</p>

<p>Jeskyně byla podle všeho vytesaná do kamene, v tvrdé hornině byly zřetelně vidět stopy po nářadí, jen malá část naproti vchodu se zdála být přírodního původu. Zeď protínala síť hustých kořenů, stoupajících ze země a mizejících kdesi ve stropě. To byl pravděpodobně důvod existence jeskyně. Tenké kořeny byly opatrně ohnuté a svázané dohromady do jediného kořene uprostřed místnosti, který měl velikost mužské paže. Ze svázaných kořenů visely výhonky čtyř vaedes: Ulv tam pověsil svou vaede, než se posadil. Ostré výhonky podivné rostliny se okamžitě zabořily do kořenů, protože rostlinu nic jiného nepřidržovalo – další součást disanského života. Byl to nejspíš zdroj vaedské vody, která Disany napájela.</p>

<p>Brion cítil upřené oči všech přítomných, a tak se obrátil na malou dívku a usmál se. Nemohlo jí být víc než šest let, ale už byla každým coulem Disanka. Nejenže jeho úsměv neopětovala, dokonce ani nezměnila vážný výraz nedětsky vyhlížející tváře. Její ruce a čelisti se ani na chvilku nezastavily, když zpracovávala rostliny, které před ní její matka rozložila. Malým nožíkem je rozkrojila a vytáhla zvláštní lusk. Ten pak zčásti oloupala jiným kouskem nářadí a zčásti zubama. Trvalo několik minut, než odstranila tvrdou slupku, ale výsledek za to rozhodně nestál. Uvnitř lusku se objevil podivný svíjející se předmět, který dívka bez váhání spolkla. Hned na to se pustila do dalšího lusku.</p>

<p>Ulv odložil svou misku a hlasitě si říhl. „Přivedl jsem tě do města, jak jsem slíbil,“ řekl. „Udělal jsi to, co jsi slíbil?“</p>

<p>„Co ti slíbil?“ zeptal se Gebk.</p>

<p>„Že zastaví válku. Zastavil jsi ji?“</p>

<p>„Pokouším se o to,“ řekl Brion. „Ale není to jednoduché. Budu potřebovat pomoc. Konečně chci zachránit vaše životy a životy vašich dětí. Jestli mi pomůžete…“</p>

<p>„Co je pravda?“ vybuchl Ulv. „Každý říká něco jiného a už ani nevím, co je vlastně pravda. Celou věčnost děláme to, co nám řeknou magterové. Nosíme jim jídlo a oni nám za to dávají kov a někdy i vodu, když ji potřebujeme. Dokud děláme to, oč nás žádají, nezabijí nás. Jejich život je špatný, ale já potřebuju kov pro své náčiní. Řekli nám, že od lidí z hvězd vymohou svět, kde bychom mohli žít, a to je dobré.“</p>

<p>„Odnepaměti je známo, že lidé z hvězd jsou zlí, a tak je nejlepší je zabít,“ ozval se Gebk.</p>

<p>Brion tiše sledoval očividnou nenávist obou Disanů. „Proč jsi mě tedy nezabil, Ulve?“ zeptal se. „Mohls to udělat už v poušti, nebo stačilo, abys to dovolil Gebkovi před malou chvílí.“</p>

<p>„Nemohl jsem, bylo tu něco důležitějšího. Co je tedy pravda? Máme věřit stejně, jako jsme věřili dosud? A nebo bychom měli věřit tomuhle?“</p>

<p>Hodil Brionovi malou plastikovou destičku, ne větší než dlaň. Na plastovém předmětu byl jednoduchý náčrtek a v jednom rohu kovové tlačítko. Brion ho nastavil na světlo a viděl, že na obrázku je mužská ruka stiskající tlačítko mezi palcem a ukazováčkem. Byl to miniaturní přehrávač: mechanický stisk dokázal poskytnout dostatek energie, aby přehrál vzkaz. Plastová destička se zachvěla.</p>

<p>Ačkoli byl hlas slabý, jednotlivá slova byla dobře slyšitelná. Vzkaz nabádal Disany, aby neposlouchali magtery. Vysvětloval, že magterové začali válku, která může skončit jen destrukcí Disu. I kdyby byli magterové svrženi a jejich zbraně objeveny, nic by nepomohlo.</p>

<p>„Je to pravda?“ zeptal se Ulv.</p>

<p>„Ano,“ řekl Brion.</p>

<p>„Možná je to pravda,“ přidal se Gebk, „ale tak jako tak nemůžeme nic dělat. Byl jsem se svým bratrem, když tyhle mluvící věci spadly z nebe, jednu si poslechl a vzal ji k magterům, aby se jich na to zeptal. Zabili ho, ale mělo ho to samotného napadnout, že to udělají. Kdyby magterové zjistili, co tu posloucháme, zabili by nás také.“</p>

<p>„Ale říká nám to, že zemřeme, když budeme poslouchat magtery!“ vykřikl Ulv. Jeho hlas neprozrazoval strach, ale frustraci nad nutností postavit se na stranu jednoho ze dvou naprosto rozdílných tvrzení. Až do této chvíle byla jeho slova černá nebo bílá jen s velmi malými odchylkami.</p>

<p>„Je několik věcí, které můžete udělat, aniž byste zranili sebe nebo magtery,“ řekl Brion a přemýšlel, jak je přinutit, aby mu pomohli.</p>

<p>„Řekni nám víc,“ zavrčel Ulv.</p>

<p>„Kdyby byli magterové donuceni vyslechnout si názor jiných, nemuselo by k žádné válce dojít. Jinak vás všechny zabijí. Ale vy byste mi mohli říct, jak s nimi promluvit, jak jim mám rozumět…“</p>

<p>„Nikdo nemůže mluvit s magtery,“ vložila se do rozhovoru žena. „Když řekneš něco jiného než oni, zabijí tě, tak jako zabili Gebkova bratra. Takže je jednoduché jim rozumět. Jsou takoví. Nezmění se.“ Zmlkla a vložila si do úst kousek rostliny, který předžvýkávala pro své dítě. Její rty byly popraskané a zuby obroušené téměř na kost od nekonečné práce.</p>

<p>„Mor má pravdu,“ řekl Ulv. „S magtery se nedá mluvit. Co chceš tedy dělat?“</p>

<p>Brion se na oba muže dlouze zadíval a než promluvil, vstal. Při tom se nepozorovaně přiblížil prsty ke své zbrani. „Magterové mají bomby, které zničí Nyjord – to je další planeta, hvězda na vašem nebi. Když mi pomůžete najít ty bomby, nechám je odvézt a bude po válce.“</p>

<p>„Chceš pomoct zlu z nebe proti vlastním lidem!“ vykřikl Gebk a napůl vstal. Ulv ho stáhl zpět na zem, ale jeho hlas byl rozhněvaný, když promluvil.</p>

<p>„Chceš po nás příliš. Odejdi hned teď!“</p>

<p>„Přesto se ptám: Pomůžete mi? Pomůžete zastavit válku?“ zeptal se Brion, vědom si toho, že zašel příliš daleko, ale nemohl zastavit. Jejich vztek způsobil, že zapomněli, proč ho sem přivedli.</p>

<p>„Žádáš příliš mnoho,“ řekl ještě jednou Ulv. „Vrať se zpátky. My si o tom promluvíme.“</p>

<p>„Uvidím váš ještě někdy? Jak se s vámi spojím?“</p>

<p>„Když s tebou budeme chtít mluvit, najdeme si tě,“ řekl Ulv. Jestli se rozhodnou, že Brion lže, už je nikdy neuvidí. S tím však nemohl nic dělat.</p>

<p>„Já už jsem si všechno rozmyslel,“ řekl Gebk, vstal a přetáhl si přes ramena teplou látku. „Lžeš a tohle všechno je výmysl lidí z hvězd. Jestli tě ještě někdy uvidím, zabiju tě.“ Vstoupil do tunelu a byl pryč.</p>

<p>Nebylo co dodat. Brion se vydal za ním a dával při tom pozor, jestli Gebk opravdu odešel. Ulv ho dovedl k místu, odkud byl vidět Hovedstad. Za celou dobu nepromluvil jediné slovo a pak bez rozloučení zmizel. Brionem otřásl chlad a tak si kolem sebe těsně omotal plášť, když zamířil zpět do teplých ulic hlavního města.</p>

<p>Když dorazil k budově Nadace, bylo téměř ráno. U předního vchodu stál nový hlídač. Žádné bouchání na vrata ani hrozby ho nepřesvědčily, aby otevřel dveře. Nakonec přišel Faussel, zíval a ospale mžoural. Chystal se cosi říct, když ho Brion přerušil a nařídil mu, aby se okamžitě oblékl a připravil ranní hlášení. Brion spěchal do svého pokoje a proklínal toho přehnaného snaživce, který zapnul klimatizaci. Když ji znovu vypnul, vytáhl ze zařízení součástky a vyřadil ji z provozu.</p>

<p>Faussel vstoupil do kanceláře, stále ještě zíval a Brionovi bylo jasné, že tento muž rozhodně není ranní ptáče. „Než spadneš tváří na zem, dojdi pro trochu kávy,“ řekl Brion. „Dva šálky. Také si dám jeden.“</p>

<p>„To nebude třeba,“ řekl Faussel a narovnal se. „Zavolám do kantýny, jestli si to přeješ.“ Jeho hlas byl tak chladný, jak jen nejlépe uměl.</p>

<p>Brion málem zapomněl na nenávist, kterou proti sobě rozpoutal. „Jak chceš,“ řekl a vrátil se do své původní role. „Ale jestli tady ještě jednou zívneš, bude to mít za následek negativní poznámku v tvém služebním záznamu. Pokud je to jasné, můžeš mě informovat o vztazích s Disany. Jak se na nás dívají?“</p>

<p>Faussel se zakuckal a namáhavě polknul další zívnutí. „Myslím, že se na lidi z N.K.V. dívají jako na hlupáky, pane. Nenávidí všechny členy jiných planet, vzpomínky na staré křivdy se přenášejí po celé generace. Takže podle zákona, že jedna a jedna jsou dvě, bychom je měli buď nenávidět, nebo odejít. Místo toho jsme pořád tady. Dáváme jim jídlo, vodu, léky a suroviny. Kvůli tomu nás tu trpí. Řekl bych, že nás považují za debilní dobráky a pokud jim nebudeme dělat žádné potíže, nechají nás být.“ Zoufale se snažil potlačit další zívnutí, a tak se k němu Brion otočil zády, aby si Faussel mohl nepozorovaně zívnout.</p>

<p>„A co Nyjordané? Kolik toho vědí o naší práci?“ Brion se podíval z okna na zaprášené budovy kontrastující s křiklavě barevnou oblohou.</p>

<p>„Nyjord je planeta, která spolupracuje a ví o všem, co se děje. Snaží se nám pomoci ze všech sil.“</p>

<p>„Dobrá, nastal čas, kdy je musíme požádat o víc. Mohu kontaktovat velitele obranné letky?“</p>

<p>„Je možné spojení přímo s ním. Zařídím to.“ Faussel se naklonil nad desku a vytočil celou řadu čísel. Na obrazovce se rozsvítil černobílý vzor.</p>

<p>„To je všechno, Fausseli,“ řekl Brion. „Budu k tomu rozhovoru potřebovat soukromí. Jak se velitel jmenuje?“</p>

<p>„Profesor – velitel Krafft. Je to fyzik. Nemají žádné vojenské úředníky, tak zavolali jeho, aby jim pomohl s konstrukcí bomb a ostatních zbraní. Je stále ve službě.“ Když Faussel vyšel ze dveří, znovu si mocně zívnul.</p>

<p>Profesor – velitel byl velmi starý, měl chomáčovité šedé vlasy a kolem očí vějířky vrásek. Jeho tvář byla nejprve zamlžená, ale zařízení brzy zaostřilo obraz.</p>

<p>„Ty musíš být Brion Brandd,“ řekl. „Rád bych ti řekl, jak mě mrzí, co se stalo s tvým přítelem Ihjelem a těmi ostatními – zemřeli potom, co se nám snažili pomoci. Jsem si jistý, že jsi byl určitě šťastný, žes mohl nalézt takového přítele.“</p>

<p>„Proč… ano, ovšem,“ řekl Brion, snaže se poskládat si v hlavě útržky myšlenek. Dalo mu práci vzpomenout si na první konflikt, když musel myslet na osud celé planety. „Díky za projevenou účast, je to od vás milé, ale teď bych se od vás rád něco dozvěděl, jestli je to možné.“</p>

<p>„Cokoli budeš chtít, jsme ti k službám. Dříve než začneš, rád bych ti projevil díky za naše vedení, za to, že ses k nám přidal, abys nám pomohl. I kdybychom nakonec museli bomby spustit, nikdy nezapomeneme, že vaše organizace udělala všechno, co bylo v jejích silách, aby zabránila neštěstí.“</p>

<p>Brion byl znovu vyveden z míry. Na okamžik zapochyboval, jestli je Krafft skutečně tak srdečný, pak ale ucítil jeho myšlenky. Upřímnost a humanita tohoto muže byly ryzí. Brionovou myslí proběhla myšlenka, která mu dala o důvod víc, aby tuto válku ukončil bez obětí na té či oné straně. Pocítil touhu navštívit Nyjord a vidět tyto lidi na jejich domovské půdě.</p>

<p>Profesor Krafft tiše a trpělivě čekal, zatímco si Brion v hlavě skládal myšlenky k odpovědi. „Stále doufám, že se celá záležitost dá ještě zastavit. A o tom jsem si s vámi chtěl promluvit. Chci se setkat s Lig – magterem a napadlo mě, že by bylo dobré, kdybych k tomu měl nějaký legitimní důvod. Udržujete s ním kontakty?“</p>

<p>Krafft zavrtěl hlavou. „Ne, opravdu s ním kontakt neudržujeme. Když tyhle potíže začaly, poslal jsem mu vysílačku, abychom spolu mohli mluvit přímo. Místo toho přednesl ve jménu ostatních magterů své ultimátum. Jediná věc, na kterou by slyšel, je bezpodmínečná kapitulace. Má stále zapnutý příjem, ale jak řekl, to je jediná věc, na kterou odpoví.“</p>

<p>„Nezdá se mi, že by se někdy takové odpovědi dočkal,“ řekl Brion.</p>

<p>„Jednu chvíli jsme o tom uvažovali. Doufám, že si uvědomuješ, že rozhodnutí vybombardovat Dis pro nás nebylo jednoduché. Mnoho lidí – včetně mě – hlasovalo pro úplnou kapitulaci. Naše prohra byla těsná.“</p>

<p>Brion se zeptal: „Jsou někteří z vašich lidí na této planetě? Nebo máte nějaké jednotky, které bych mohl přivolat na pomoc? Je tu sice jen malá možnost, ale kdyby se mi podařilo najít jejich bomby nebo raketové střely, takový útok by je srazil na kolena.“</p><empty-line /><p>„V Hovedstadu není nikdo z našich lidí – všichni, které jsme nestačili evakuovat, jsou mrtví. Ale máme tu jednotky, které jsou připravené přistát, kdyby byly zbraně zaměřeny. Disané musí dodržovat maximální opatrnost, aby ochránili své zbraně, protože my máme jak vojenskou sílu, tak technologii, abychom je zaměřili. Kromě toho máme odborníky a další dobrovolníky ochotné vyhledat vojenské základny. Přesto nebyli příliš úspěšní, protože většina z nich byla zabita krátce po přistání.“</p>

<p>Krafft se na chvilku odmlčel. „Je tady ještě jedna skupina, o které bys měl vědět. Potřebuješ znát všechny faktory. Někteří naši lidé jsou v poušti za Hovedstadem. Sice jsme je oficiálně neschválili, ale mají naši podporu. Jsou to většinou mladí muži, pracují jako nájezdníci, zabíjejí a ničí bez skrupulí. Jsou odhodlaní najít zbraně za pomoci síly paží.“</p>

<p>Tohle byla pro Briona zatím nejlepší zpráva. Když promluvil, snažil se, aby jeho hlas byl klidný a tvář vyrovnaná. „Nevím, kam až vaše pomoc sahá, ale nevíte, jak bych se s nimi mohl spojit?“</p>

<p>Krafft se nepatrně usmál. „Dám ti vlnovou frekvenci, na které bys mohl zachytit jejich rádio. Říkají si Nyjordská armáda. Až s nimi budeš mluvit, udělej pro mě něco. Vyřiď jim vzkaz. Jako by tohle všechno nestačilo, jeden z členů našeho technického týmu zjistil na povrchu planety energetický přenos. Disané podle všeho testují své projektory, děje se to však dříve, než jsme předpokládali. Náš odhad se minul o jeden den. Obáváme se, že nám zbývají jen dva dny do evakuace.“ Oči se mu soucitně rozšířily. „Je mi to líto. Já vím, že to tvůj úkol činí ještě těžším.“</p>

<p>Brion nechtěl přemýšlet o ztrátě celého dne, když jsou tak blízko vypršení lhůty. „Už jste to řekl Disanům?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl Krafft. „Rozhodnutí padlo několik minut předtím, než jsi volal. V tomto okamžiku je zpráva odesílána Lig – magterovi.“</p>

<p>„Mohl byste přenos ještě odvolat a dovolit mi, abych vzkaz vyřídil osobně?“</p>

<p>„To bych mohl.“ Krafft chvilku přemýšlel. „Ale bude to znamenat, že vložíš svůj život do jejich rukou. Bez váhání zabijí každého z našich lidí. Raději bych zprávu poslal rádiem.“</p>

<p>„Pokud byste to udělal, zkřížilo by to mé plány a zničilo by je to pod záminkou záchrany mého života. Nepatří snad můj život jen mně? Tedy si s ním mohu dělat, co chci.“</p>

<p>Poprvé za tu dobu se profesor Krafft rozrušil. „Omlouvám se, strašně se omlouvám. Dovoluji vlastním zájmům, aby převládly nad veřejným blahem. Ovšemže můžeš dělat, co uznáš za vhodné. Nikdy bych se nepokusil tě v tom zastavit.“ Pak se odvrátil a řekl tiše něco mimo obrazovku. „Zpráva byla odvolána. Zodpovědnost je nyní na tobě. Všichni ti přejeme hodně štěstí. Konec přenosu.“</p>

<p>„Konec přenosu,“ řekl Brion a obrazovka potemněla.</p>

<p>„Fausseli!“ vykřikl do sluchátka. „Sežeň mi nejrychlejší a nejlepší písečný vůz, jaký máme, řidiče, který se tu dobře vyzná a dva muže, co umí zacházet se zbraní a vědí, co je to rozkaz. Konečně nás čeká něco pozitivního.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>X</strong></p>

<p>„To je sebevražda,“ zavrčel starší strážce.</p>

<p>„Moje, nikoli tvoje, takže se neboj,“ odsekl mu Brion. „Tvoje práce je zapamatovat si dobře rozkazy a dodržovat je. A teď si je znovu poslechneme.“</p>

<p>Strážce obrátil oči v sloup v tichém protestu a bezbarvým hlasem začal odříkávat: „Zůstaneme v autě a necháme běžet motor, zatímco ty půjdeš dovnitř písečného pilíře. Nedovolíme nikomu, aby vlezl do auta, a budeme se snažit, aby se klidili z cesty. Nebudeme střílet – tak je to. Nepůjdeme dovnitř, ať se děje cokoli, ani ať se nám to zdá sebevíc podezřelé. Zůstaneme tady a budeme čekat na tebe, leda bys nás rádiem zavolal. Kdyby se to stalo, půjdeme dovnitř s automaty a vyhodíme to tu do vzduchu a nebudeme se vůbec ohlížet, koho trefíme. To se ale stane jedině v krajním případě, když už nezbude nic jiného.“</p>

<p>„Podívej se, jestli můžeme připravit naši poslední spásu,“ řekl starší strážce a poplácal modrý barel.</p>

<p>„Řekl jsem jen v <emphasis>krajním</emphasis> případě,“ odsekl podrážděně Brion. „Jestli vystřelíte bez mého svolení, zaplatíte mi za to krkem. Chci, aby to bylo jasné. Jste tady jako moje záloha a budete mi krýt záda, abych se měl kam vrátit. Tohle je moje operace – jenom moje – ledaže bych vás zavolal. Je to jasné?“</p>

<p>Počkal, až všichni tři muži souhlasně přikývnou, pak zkontroloval náboje ve své zbrani – byla nabitá. Bylo by šílenství jít dovnitř neozbrojen, ale on musel. Jedna zbraň ho nezachrání. A tak ji odložil stranou. Tlačítkové rádio na jeho límci bylo dost silné, aby zachytilo signál i přes několik tlustých zdí. Svlékl si plášť, otevřel dveře a vykročil do nelítostného disanského poledního slunce.</p>

<p>Kolem bylo slyšet jen pouštní ticho, přerušované monotónním bručením motoru. Kolem dokola se až k obzoru táhly nekonečné písečné pustiny. Pevnost stála blízko masivní skály z černého kamene. Jak se Brion blížil, sledoval, jestli v pevnosti uvidí nějaký pohyb. Nic se nedělo. Nepravidelná stavba s vysokými zdmi stála uprostřed ponurého ticha. Brion se začal potit, bylo to však jen zčásti z tepla.</p>

<p>Obešel stavbu kolem dokola a hledal bránu. V úrovni přízemí žádnou nenašel. Dalo se sice vyšplhat do vyššího poschodí, ale Brion nechtěl věřit tomu, že to byl jediný vchod. Když celou budovu obešel, zjistil, že to tak je. Pohlédl na polorozbořené pískovcové výstupky, pak si dal dlaně před ústa a zvolal: „Jdu nahoru. Vaše rádio už nefunguje. Mám pro vás vzkaz od Nyjordanů, na který čekáte.“</p>

<p>To, co říkal, byla jen překroucená pravda. Neozvala se žádná odpověď, jen písek ve větru, narážející do skal a zvuk motoru v dálce. Brion začal šplhat.</p>

<p>Skála se mu drolila pod nohama a on musel dávat dobrý pozor, kam stoupá a zároveň sledovat, jestli na něj ze shora něco nepadá. Nestalo se nic. Když vylezl na vrchol zdi, ztěžka oddechoval a tělo měl pokryté potem. Až dosud nikoho nespatřil. Stál na vrcholu nepravidelné zdi, která obíhala okolo budovy. Uvnitř však nebylo žádné nádvoří, místo toho zeď tvořila vnější část stavby. V nepravidelných intervalech se nacházely tmavé vchody dovnitř budovy. Když se Brion podíval dolů, písečné auto stálo uprostřed pouště daleko od něj.</p>

<p>Brion vešel dovnitř nejbližšími dveřmi. Až dosud nikoho nespatřil. Místnost vypadala jako herna podivného šílence. Byla vyšší než širší, měla nepravidelný tvar a podobala se více chodbě než obvyklé místnosti. Na vzdáleném konci stoupalo kamsi do hlubin domu prudké schodiště. Na druhém konci byl tmavý otvor, mířící někam do neznáma. V silné kamenné zdi byly vyvrtané otvory, uvnitř kterých slabě zářila světla. Všechno bylo vyrobené ze stejného druhu hrubého ale tvrdého kamene. Brion se vydal po schodech. Potom, co několikrát špatně odbočil a ocitl se ve slepé chodbě, konečně narazil na silnější světlo a za ním se vypravil. Cestou míjel různé pokoje, uvnitř kterých našel jídlo, kovy a dokonce i podivné disanské předměty. Nebyli tu však žádní lidé. Světlo před ním bylo stále jasnější, a tak prošel poslední chodbou a ocitl se ve velké centrální místnosti.</p>

<p>Bylo to samotné srdce podivné stavby. Všechny pokoje, chodby a průchody tu byly jen proto, aby daly stavbě její mohutnou velikost. Místnost měla kruhový půdorys a její vysoké stěny se prudce zvedaly do výšky, kde se zužovaly do ostrého hrotu, takže se podobala jehlanu, místo stropu měla jen malý otvor, odkud na zem dopadaly paprsky horkého denního světla.</p>

<p>Na zemi stála skupina mužů a zírala na Briona.</p>

<p>Brion si jen koutkem oka prohlédl zbytek místnosti – byl plný barelů, strojů, rádiových přijímačů a nejrůznějších předmětů, které na první pohled nedávaly žádný smysl. Nebyl čas si okolí prohlížet podrobněji. Každá část jeho těla se soustředila na muže v kápích.</p>

<p>Našel nepřítele.</p>

<p>Všechno, co se mu až dosud na Disu přihodilo, byla příprava na tento okamžik. Útok v poušti, útěk, nesnesitelné teplo a rozžhavený písek. To vše ho připravilo, ale neznamenalo to nic. Skutečná bitva začíná právě teď.</p>

<p>Nic z toho však netížilo jeho mysl. Jeho bojové reflexy ohnuly jeho ramena a zkroutily mu ruce, když se k nim pomalu blížil a byl připravený kdykoli zasáhnout. Nic z toho však nebylo nutné. Nebezpečí v této chvíli nebylo fyzické. Když si situaci pečlivě promyslel, zarazil se. Co se děje? Nikdo z mužů se nepohnul ani nepromluvil. Jak vůbec přišel na to, že to jsou muži? Byli od hlavy k patě zabalení v cárech látky a z tváří jim byly vidět jen oči.</p>

<p>Brion však ani chvilku nepochyboval. Přestože byli zahalení a mlčenliví, věděl, co od nich může čekat. V očích sice měli prázdný a nehybný výraz, ale přesto jejich oči prozrazovaly negativní postoj, jako když dravec pohlíží na svou kořist. Dívali se na život i na smrt bez jakéhokoli náznaku zájmu nebo soucitu. To vše Brion vycítil, aniž by některý z mužů promluvil jediné slovo. Než zvedl nohu, aby k nim vykročil, chápal, čemu se bude muset postavit. Nebylo o tom sebemenších pochyb a nepomůže mu ani empatika.</p>

<p>Od skupiny tichých mužů proudil mrazivý závan absence jakýchkoli emocí. Empatika v jejich případě nefungovala. Brion byl schopen vycítit jejich reakci i podle toho nejmenšího náznaku emocí, jako jsou vlny nenávisti, zájmu, lásky, strachu, touhy – atributy, které provázejí každou akci. Empatika vždy odhalí tyto konstanty emocionálních vln, ať už je schopna jim porozumět, nebo ne. Pro Briona to bylo jako procházet knihovnou plnou knih. Rozlišil jednotlivé svazky, viděl slova, odstavce, pročítal myšlenky, aniž by se musel snažit jim porozumět.</p>

<p>Jak se ale může cítit muž, když se podívá do otevřené knihy a její stránky jsou prázdné? Knihy tu jsou – ale slova ne. Obrací stránky jedné knihy, pak druhé, listuje v nich, hledá význam, ale není tu žádný význam a knihy jsou prázdné.</p>

<p>Právě takový pocit měl v přítomnosti magterů, necítil žádné emoce. Jen nepatrné chvění – automatické funkce nervů a svalů, které prozrazovaly živý organismus. Nic víc. Brion hledal další pocity, ale nebylo se čeho zachytit. Buď tito lidé žádné emoce necítili, nebo je dokázali dokonale utajit – nebylo možné určit, která možnost byla pravděpodobnější.</p>

<p>Od chvíle, kdy Brion došel k tomuto objevu, uběhlo jen velmi málo času. Muži na něj stále tiše a nehybně hleděli. Netvářili se vyčkávavě, dokonce se ani nezdálo, že by projevili byť jen sebemenší zájem. Ale Brion k nim přišel a oni chtěli vědět proč. Každá otázka nebo věta by byly zbytečné a tak mlčeli. On nesl zodpovědnost na svých bedrech.</p>

<p>„Přišel jsem, abych si promluvil s Lig – magterem. Který to je?“ Brionovi se nelíbil zvuk jeho hlasu rozléhající se v ohromné místnosti.</p>

<p>Jeden z mužů nepatrně pohnul rukou a upoutal na sebe pozornost. Ostatní zůstali bez pohnutí. Čekali.</p>

<p>„Mám pro tebe vzkaz,“ řekl pomalu Brion, aby vyplnil ticho v pokoji a prázdnotu ve svých myšlenkách. Musel dávat dobrý pozor. Ale bylo to správné? „Jsem z Nadace sídlící ve městě, jak všichni nepochybně víte. Hovořil jsem s lidmi z Nyjordu. Mám pro vás od nich vzkaz.“</p>

<p>Ticho se prodlužovalo. Brion neměl v úmyslu pokračovat ve svém monologu. Potřeboval skutečnosti, o které by se mohl opřít, potřeboval si vytvořit vlastní názor. Pohled na tiché postavy neprozrazoval nic. Čas se nesnesitelně vlekl, když vtom Lig – magter promluvil.</p>

<p>„Nyjordané se vzdají.“</p>

<p>Byla to neuvěřitelně podivná věta. Brion si až dosud nikdy neuvědomil, kolik emocí je možné vložit do mluvené řeči. Kdyby ten muž do věty vložil pozitivní náboj a trochu entuziasmu, mohlo by to znamenat „Úspěch! Nepřítel se vzdává!“ Tohle ale rozhodně nemyslel.</p>

<p>Kdyby zvedl hlas na konci věty, mohla by to být otázka. „Oni se vzdávají?“ Ale ani to nebyl ten případ. Jeho slova v sobě neobsahovala žádný význam. Měla jen intelektuální vedlejší význam, ale to mohl být výsledek nějaké zkušenosti z minulosti. Byli připraveni vyslechnout od Nyjordanů jen jediný vzkaz. A Brion jim ho přinášel. Pokud to nebyl ten pravý vzkaz, nezdálo se, že by to muže příliš zajímalo.</p>

<p>To byla skutečnost. Pokud je tedy jeho vzkaz nezajímal, neměl pro ně Brion žádnou cenu. Přišel od nepřítele, a proto tedy pro ně byl sám nepřítel. A tak ho mohli zabít. Protože to pro Brionovu existenci bylo dost zásadní, musel si dobře srovnat myšlenky. To bylo logické – a logika byla to jediné, na co se nyní mohl spolehnout. Podle toho, jaké se mu dostalo odpovědi, to bylo stejné jako mluvit na roboty nebo mimozemšťany.</p>

<p>„Tuhle válku nemůžete vyhrát – jediné, co se vám podaří, je, že urychlíte vlastní zkázu,“ řekl co nejpřesvědčivěji, i když si uvědomil, že jen plýtvá časem. Muži, stojící před ním, se ani nehnuli. „Nyjordané vědí, že máte kobaltové bomby a podařilo se jim objevit váš vesmírný projektor. Nehodlají už déle riskovat a tak posunuli lhůtu o celý den dopředu. Zbývá už jen půl druhého dne, než budou bomby svrženy a vaše země bude zničena. Chápete, co to znamená…“</p>

<p>„To je ten vzkaz?“ zeptal se Lig – magter. „Ano,“ řekl Brion.</p>

<p>Jeho život zachránily dvě věci. Uhodl, co bude následovat, až předá vzkaz, i když si tím nebyl docela jistý. Ale jen samotné podezření ho donutilo ke střehu. Společně s reflexy získanými v soutěži Dvacítky to však nestačilo k tomu, aby přežil.</p>

<p>Lig – magter se náhle vymrštil k nečekanému útoku. Vyskočil, zpod pláště vytáhl zahnutý ostrý nůž a vrhl se na místo, kde před několika okamžiky stál Brion.</p>

<p>Nebyl čas napnout svaly a vyskočit, jen stačil uskočit stranou. Když dopadl na zem, rychle zmobilizoval své síly a uvažoval. Lig – magter se na něj vrhl a divoce kolem sebe mával nožem. Brion ho vší silou kopl do holeně a muž se zakvílením uskočil.</p>

<p>Oba rychle vstali a postavili se k sobě tváří v tvář. Brion měl nyní jen jediný pár rukou, kterými se mohl bránit proti smrtícímu noži, dvě paže, aby ochránil své tělo, dvě ruce, které by odvrátily nůž, ať už přijde z kterékoli strany. Disan se přikrčil, rychle si přehodil nůž z jedné ruky do druhé a znovu se na Briona vrhl.</p>

<p>Brion se mu tentokrát stačil vyhnout v posledním zlomku sekundy. Lig – magter bojoval naprosto bezohledně. Každý jeho pohyb byl dobře mířený a smrtelný. V takovém nerovném souboji byl možný jen jeden výsledek. Pokud Brion zůstane v obranné pozici, muž s nožem vyhraje.</p>

<p>V dalším okamžiku tedy Brion změnil taktiku. Uskočil stranou a natáhl se po mužově ruce svírající nůž. Ucítil palčivou bolest na paži, ale podařilo se mu chytit Disanovo zápěstí a prsty stiskl jako svěrák.</p>

<p>Jediné, co mohl dělat, bylo pevně ho držet. Nebyla v tom žádná věda, měl jen větší sílu, protože pocházel z těžší planety a měl za sebou celé hodiny posilování. A všechna jeho síla se nyní přesunula do jeho prstů, protože v tomto okamžiku měl svůj život ve svých vlastních rukou. Odtlačil nůž, kterým se ho muž chtěl zbavit navždy. Na ničem jiném nezáleželo – ani ostrá bolest kolen, jež ho tlačily do zad, ani zahnuté prsty, kterými mu chtěl magter vyškrábat oči. Brion se snažil ochránit si tvář, zatímco se ostré nehty zabodávaly hluboko do jeho kůže a z rány na paži mu tekla krev. To však byly podružné věci, které musel snášet. Jeho život závisel na sevření prstů kolem Disanovy pravé ruky.</p>

<p>Když se Brionovi podařilo chytit mužovu druhou ruku, Lig – magter byl rázem bezbranný. Byl to pevný stisk, takže se muž nemohl ani hnout. Dosáhli takové pozice, kdy se jeden druhého dotýkali koleny a jejich tváře od sebe byly vzdálené jen několik palců. V průběhu zápasu Lig – magterovi spadla z tváře rouška a Disan na Briona upíral lhostejné oči. Na jeho tváři nebyl znát ani ten nejmenší náznak emocí. Velká bílá jizva, táhnoucí se přes jeho tvář až ke rtům, vytvářela nelítostnou grimasu. Byl to však klam – na jeho obličeji nebyl patrný žádný výraz, i když musel cítit nesmírnou bolest.</p>

<p>Brion vyhraje – pokud nikdo z přihlížejících nezakročí. Jeho mohutná váha a síla mu nyní pomohly. Disan bude musel pustit nůž, než jeho paže vyskočí z ramenní jamky. On to však neudělal. Brion si náhle s hrůzou uvědomil, že muž nůž nepustí, ať se děje cokoli.</p>

<p>Tupé, ošklivé prasknutí otřáslo Disanovým tělem a jeho paže zůstala bezvládně viset. Z jeho tváře však nebylo patrné, zda vůbec cítí nějakou bolest. Nůž zůstal uvězněn mezi prsty paralyzované paže. Lig – magter se druhou rukou natáhl a začal pátrat po noži, aby mohl pokračovat v souboji jednoruč. Brion zvedl nohu a vykopl mu nůž z ruky. Zbraň přeletěla napříč místností.</p>

<p>Lig – magter se rozpřáhl pěstí zdravé ruky a zasáhl Briona do slabin. Bojoval s takovým nasazením, jako kdyby se vůbec nic nestalo. Brion pomalu ustoupil. „Přestaň,“ řekl. „Nemůžete vyhrát. Je to nemožné,“ zavolal na ostatní muže, kteří nehybně sledovali nerovný boj. Nikdo mu neodpověděl.</p>

<p>Brion si náhle uvědomil, co se stane a co musí udělat. Lig – magterovi nezáleželo na jeho životě stejně tak, jako mu nezáleželo na životě jeho planety. Bude bojovat a nezáleží na tom, jaké důsledky to pro něj bude mít. Briona zachvátila šílená vidina toho, jak láme mužovu druhou paži, obě nohy, ale tvor bude neúnavně postupovat kupředu. Bude se plazit a cenit zuby, až mu nezbude žádná jiná zbraň.</p>

<p>Byl jen jediný způsob, jak celou věc skončit. Brion povolil stisk a Lig – magterova ruka se pohnula. Skrz tenkou látku Brion viděl Disanovo břicho, hrudní koš a svazky nervů.</p>

<p>Byl to smrtící úder karate. Brion ho dosud nikdy nepoužil na člověka. Když ho procvičoval, lámal těžká polena. Krátkým přesným úderem je dokázal během okamžiku přerazit. Napjatá ruka se náhle pohnula a všechna síla z celého jeho těla se soustředila do konečků prstů. Pak Brion ruku zabořil do těla svého protivníka.</p>

<p>Zabít – nikoli náhodou nebo vlivem náhlého vzteku. Zabít, protože to byl jediný způsob, jak zápas ukončit.</p>

<p>Disan se náhle bezvládně zhroutil na zem jako hromada masa.</p>

<p>Kolem se objevila kaluž krve a vyčerpaný Brion se díval do tváře mrtvého Disana.</p>

<p>Místnost se naplnila smrtí.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XI</strong></p>

<p>Brion se obrátil tváří k mlčícím Disanům a jeho myšlenky se točily v divokých kruzích. Nebude to trvat dlouho, než magterům vzkypí krev v žilách, aby se beze zbytku pomstili. Brion cítil lítost, že si s sebou nevzal zbraň, pak však rychle myšlenku zahnal. Nebyl čas na lítost – co má <emphasis>teď</emphasis> dělat?</p>

<p>Mlčící pozorovatelé nezaútočili okamžitě a Brion pochopil, že si nejsou zatím docela jistí, zda byl Lig – magter zabit. Jen Brion znal smrtící sílu útoku. Jejich nedostatek znalostí mu mohl poskytnout trochu vzácného času.</p>

<p>„Lig – magter je v bezvědomí, ale brzy se vzpamatuje,“ řekl Brion a ukázal na bezvládné tělo. Jejich oči se automaticky otočily, aby se podívaly, kam ukazuje a Brion pomalu zamířil k východu. „Nechtěl jsem to udělat, ale donutil mě k tomu, protože mě nechtěl vyslechnout. Mám tu ještě něco, co bych vám chtěl ukázat, je to něco, o čem jsem doufal, že to nebude potřeba.“</p>

<p>Říkal, co mu přišlo na jazyk, aby na co nejdéle odvrátil jejich pozornost. Musel vyvolat dojem, že jen přechází napříč místností. Dokonce měl i čas, aby se na chvilku zastavil, narovnal si šaty a setřel si pot z čela. Pomalu a klidně vykročil do chodby vedoucí ven.</p>

<p>Byl napůl cesty, když se klid narušil a vypukla vřava. Jeden z magterů si klekl na zem a dotkl se těla. Pak vykřikl jediné slovo:</p>

<p>„Mrtvý!“</p>

<p>Brion nečekal na oficiální prohlášení a vrhl se střemhlav k východu. Vedle sebe ucítil sprchu malých střel a když se na okamžik otočil, uviděl namířené zbraně. Rozběhl se ke schodišti a bral schody po třech.</p>

<p>Skupina mu byla v patách – mlčící, smrtící. Nemohl před nimi uniknout – snižovali jeho náskok, zatímco Brion nutil své unavené tělo za hranice možností. Nenapadalo ho žádné řešení ani trik, který by mohl v této chvíli použít, a tak se jen řítil cestou, odkud přišel. Stačí jediný chybný krok a bude po všem.</p>

<p>Náhle se někdo objevil přímo před ním. Kdyby ta žena čekala jen o několik okamžiků déle, dozajista by ho zabila. Místo toho, aby na něj zaútočila, když se vrhl k východu, udělala chybu a rozběhla se ke schodišti, nůž měla nastavený proti Brionovi. Aniž by zpomalil, padl na ruce a vyhnul se útoku. Jak ji míjel, otočil se, uchopil ji v pase a zvedl ze země.</p>

<p>Když ztratila půdu pod nohama, vykřikla. Byl to první lidský zvuk, který Brion v tomto podivném mraveništi slyšel. Jeho pronásledovatelé už byli těsně za ním. Brion se narovnal a mrštil ženou vší silou proti nim. Padali jeden přes druhého a Brion získal několik vzácných sekund, aby dorazil na vrchol budovy.</p>

<p>Muselo tu být někde ještě jedno schodiště, protože se před Brionem najednou objevil další magter a byl připraven ho zabít, kdyby se kolem něho pokusil proběhnout.</p>

<p>Jak se k němu Brion blížil, zapnul rádio a křikl do něj: „Mám tu potíže. Můžete…“</p>

<p>Strážci v autě na jeho příkaz museli čekat, protože než to stačil doříct, ozvala se rána, Disan se otočil a padl na zem. Z paže mu začala proudit krev. Brion ho přeskočil a zamířil k rampě.</p>

<p>„Ten další jsem já – nestřílejte!“ vykřikl.</p>

<p>Oba strážci museli mít teleskopy zaměřené, protože nechali Briona projít a pak spustili automatické zbraně, které vypálily v kamenech velké díry. Brion se ani nesnažil podívat, jestli se někdo spalujícímu útoku brání, a raději se soustředil na rychlý útěk. Slezl ze zdi, jak nejrychleji mohl. Kromě zvuku střílejících zbraní slyšel také zvuk motoru. Vojáci zatím přepli své zbraně na plně automatický provoz a jejich střely bez přestání metaly kovovou smršť na vrchol věže.</p>

<p>„Přestaňte… střílet!“ křičel Brion do rádia a běžel. Řidič byl dobrý a načasoval svůj příjezd přesně. Auto dorazilo k základně věže ve stejném okamžiku jako Brion. Rychle za jízdy naskočil dovnitř. Nebylo třeba udělovat další rozkazy. Dopadl hlavou na sedadlo, když řidič šlápl prudce na plyn, kola auta rozvířila písek a vůz zamířil zpět do města.</p>

<p>Vysoký strážce opatrně vytáhl z Brionových kalhot ostrou třísku, otevřel dveře a stejně opatrně ji vyhodil ven.</p>

<p>„Věděl jsem, že se tě ta věc nedotkla,“ řekl, „protože jsi stále mezi živými. Hroty jsou napuštěné prudkým jedem, který účinkuje do dvanácti sekund. Měl jsi štěstí.“</p>

<p>Štěstí! Brion si uvědomil, kolik štěstí měl, když se mu podařilo uniknout z této pasti živý. A dokonce měl i nějaké informace. Nyní, když toho o magterech věděl víc, otřásl se při vzpomínce na to, jak se beze zbraně a sám vydal do věže. Přestože mu pomohly jeho schopnosti, bez notné dávky štěstí by se mu nepodařilo uniknout. Zvědavost ho dostala dovnitř a rychlost a odvaha ven. Byl unavený a zakrvácený – ale šťastný. Fakta o magterech vysvětlovala jejich snahu vrhnout se do rasové sebevraždy. Bylo jen potřeba trochu času, aby si Brion dal zjištěné skutečnosti dohromady.</p>

<p>Ucítil v rameni prudkou bolest a vyplašeně nadskočil. Jeho myšlenky se rozplynuly. Jeden ze strážců vytáhl skříňku první pomoci a potíral mu ránu desinfekcí. Rána nožem byla sice dlouhá, ale nebyla hluboká. Brion se otřásal zimou, zatímco mu muž přikládal obvaz, pak rychle vklouzl do teplého kabátu. Klimatizace tiše vrčela a upravovala teplotu.</p>

<p>Nikdo se nepokusil auto sledovat. Když věž zmizela za obzorem, strážci si oddechli a začali čistit své zbraně. Všechen antagonismus vůči Brionovi byl ten tam, dokonce se na něj usmívali. Poprvé od chvíle, kdy se ocitli na této planetě, dostali příležitost k odplatě.</p>

<p>Cesta zpátky ubíhala klidně a Brion ji jen stěží vnímal. Uvnitř jeho mysli se začala vytvářet teorie. Byla sice překvapivá a radikální – ale zdálo se, že je jediná, která odpovídala zjištěným faktům. Prohlížel si svou teorii ze všech stran a jestli měla nějaké nedostatky, na žádné nepřišel. Zbývalo už jen, aby ji někdo další potvrdil nebo vyvrátil. Na celém Disu byla jediná osoba, která to mohla udělat.</p>

<p>Když se Brion vrátil, Lea pracovala v laboratoři. Skláněla se nad binokulárním mikroskopem. Na skleněné destičce ležel malý chvějící se předmět. Když zaslechla kroky, otočila se a nepatrně se usmála. Tvář měla unavenou a strhanou a na těle měla velké puchýře, které se pomalu začínaly hojit a loupat.</p>

<p>„Musím vypadat hrozně,“ řekla a hřbetem ruky se dotkla tváře. „Asi jako kus dobře propečené kotlety.“ Přistoupila k Brionovi a uchopila jeho dlaně do svých. Měla teplé a vlhké ruce.</p>

<p>„Děkuji ti, Brione,“ to bylo jediné, co dokázala říct. Společnost na Zemi byla velmi civilizovaná a vysoce soběstačná, lidé dokázali hovořit o jakémkoli tématu bez emocí a bez trapného pocitu. Ve většině příležitostí to bylo příjemné, ale bylo velmi těžké poděkovat někomu za záchranu života. I když se jeden snažil poskládat upřímnou větu, nakonec to znělo jen jako otřepaná fráze z historické hry. Přesto nebylo pochyb o tom, co tím chtěla říct. Oči měla temné a velké a zornice rozšířené od léků, které brala. Její oči nelhaly ani o citech, jež Brion vycítil. Neodpověděl jí, jen o chvilku déle nechal její dlaně ve svých.</p>

<p>„Jak se cítíš?“ zeptal se se zájmem. Uvědomil si, že právě on ji vytáhl z postele a donutil, aby celý den pracovala.</p>

<p>„Měla bych se cítit strašně,“ řekla a mávla rukou. „Ale jsem nadopovaná sedativy, takže se cítím skvěle. Všechny mé nervy jako kdyby byly vypnuté a já se cítím, jako kdybych se vznášela v balónu. Díky, že jsi mě dostal z té hrozné nemocnice a dovolil, abych mohla pracovat.“</p>

<p>Brion pocítil lítost, že ji nenechal ležet v posteli.</p>

<p>„Nemusíš se cítit provinile!“ řekla Lea, která snad četla jeho myšlenky, ve skutečnosti to však poznala podle zahanbeného výrazu v jeho tváři. „Necítím žádnou bolest. Opravdu. Mám sice lehkou hlavu a občas se mi točí, ale jinak je mi fajn. A kromě toho dělám práci, kvůli které jsem tady. Vlastně… no, ani ti nemohu říct, jak je to všechno fascinující! Řekla bych, že to stálo za to, nechat se tu téměř upéct.“</p>

<p>Obrátila se zpět k mikroskopu, umístila vzorek doprostřed a pootočila zaostřovacím šroubem. „Ubohý Ihjel měl pravdu, když tvrdil, že tahle planta je exobiologicky nesmírně fascinující. Tohle je měkkýš podobný <emphasis>Odostomii</emphasis>, ale prodělal výrazné parazitní morfologické změny, které…“</p>

<p>„Pamatuji si ještě něco jiného,“ řekl Brion a přerušil její lekci, které rozuměl jen zpola. „Neříkal Ihjel, aby ses kromě prostředí věnovala také studiu domorodých Disanů? Problém je s Disany – nikoli s místní divokou přírodou.“</p>

<p>„Ale já je studuji,“ trvala na svém Lea. „Disané si vytvořili neuvěřitelně vyvinutou formu komensalismu. Jejich životy jsou nezadatelně spojené s jinými formami života a proto musí být pozorováni v souvislosti s jejich prostředím. Pochybuji, že prokáží takové fyzikální změny jako tahle <emphasis>Odostomia</emphasis>, ale určitě se projeví řada psychologických změn a přizpůsobení. Jedna z nich by mohla být vysvětlením pro jejich touhu po planetární sebevraždě.“</p>

<p>„To může být pravda – i když tomu příliš nevěřím,“ řekl Brion. „Dnes ráno jsem se vydal na takovou malou výpravu a našel jsem něco, co má daleko výraznější souvislost.“</p>

<p>Poprvé za celou dobu si Lea všimla jeho vyčerpaného stavu. Její drogami zastřená mysl se dokázala soustředit pokaždé jen na jednu věc a tak přehlédla jeho obvaz a zašpiněné šaty.</p>

<p>„Byl jsem někoho navštívit,“ prohlásil Brion a vzal jí tak otázku ze rtů. „Magterové jsou vinni za všechny potíže a tak jsem se na ně šel podívat dříve, než dospěju k nějakému rozhodnutí. Nebylo to příliš příjemné setkání, ale zjistil jsem to, co jsem chtěl vědět. Od normálních Disanů se liší ve všech směrech. Porovnal jsem je. Mluvil jsem s Ulvem – domorodcem, který nás zachránil v poušti – a už ho chápu. Není jako my – ostatně ani nemůže být, když se jeho život podobá životu v peci – ale je bezesporu člověk. Dal nám pitnou vodu, když jsme ji potřebovali, pak přivedl pomoc. Magterové, horní třída Disu, jsou úplně opační. Jsou to chladnokrevní, bezohlední zabijáci, jaké si jen můžeš představit. Pokusili se mě zabít, aniž k tomu měli důvod. Jejich oblečení, zvyklosti, obydlí, chování – všechno s nimi spojené – je jiné než u domorodých Disanů. A co je důležitější – magterové jsou chladní a nelidští jako ještěři. Neznají emoce, lásku, nenávist, zlost ani strach – nic. Každý z nich je jen hrst myšlenkových pochodů a reakcí, ale emoce jsou pryč.“</p>

<p>„Nepřeháníš to trochu?“ zeptala se Lea. „Koneckonců, nemůžeš si být jistý. Může to být součást jejich výchovy, aby nedali najevo žádné pocity. Každý musí cítit nějaké emoce, ať už se jim to líbí, nebo ne.“</p>

<p>„To je právě to hlavní. Každý něco cítí – jen magterové ne. Nemohu ti teď vysvětlovat všechny podrobnosti, budeš muset věřit mému slovu. Dokonce i když se jich dotkne smrt, necítí strach ani nenávist. Možná to zní neuvěřitelně, ale je to pravda.“</p>

<p>Lea potřásla hlavou, jako kdyby se chtěla vyprostit z vlivu drog. „Vůbec mi to dneska nemyslí,“ řekla. „Budeš mě muset omluvit. Jestliže tito vládci neznají žádné emoce, to by vysvětlovalo jejich současnou sebevražednou pozici. Ale takové vysvětlení odhaluje další otázky. Jak se to přihodilo, že jsou takoví? Nezdá se možné, že by nějaký lidský druh mohl žít bez emocí.“</p>

<p>„To je právě ono. Není to <emphasis>lidsky</emphasis> možné. Myslím, že tihle vládcové Disu nejsou lidé, jako ostatní Disané. Myslím, že jsou to vetřelci – roboti nebo androidi – cokoli jen ne lidé. Myslím, že žijí v přestrojení mezi lidskými obyvateli.“</p>

<p>Lea se nejprve začala usmívat, když však uviděla výraz v jeho tváři, její pocity se změnily. „Myslíš to vážně?“ zeptala se.</p>

<p>„Nikdy jsem nic nemyslel vážněji. Je mi, jako kdybych se dneska ráno praštil do hlavy. Přesto mám dojem, že to je jediné rozumné vysvětlení a všechny skutečnosti tomu odpovídají. Podívej se na to sama. Jedna věc je jasná a pokud zvážíme každou teorii, musíme to brát v úvahu. Je to magterův vztah ke smrti – jejich nebo kohokoli jiného. Je to snad pro lidskou rasu normální?“</p>

<p>„Ne – ale našla bych nejméně dvě další vysvětlení, která bych ti chtěla objasnit dříve, než se nechám vtáhnout do života vetřelců. Možná jsou to mutanti nebo zdědili nějaké onemocnění, které zdeformovalo jejich myšlení.“</p>

<p>„Nebyl by to snad jistý druh sebeeliminace?“ zeptal se Brion. „Proti přežití? Lidé, kteří zemřou dříve, než se jejich mutace přenese na děti. Nechme tedy tento pohled na chvíli být – je to totalita těchto lidí, kterou nejsem s to přijmout. Každá jednotlivá věc se dá vysvětlit jinak, ale celá řada takových věcí už ne. Jak vysvětlíš jejich neschopnost cítit emoce? Nebo jejich způsob oblékání a jejich zalíbení v tajnostech? Domorodí Disané nosí jen bederní roušky, zatímco magterové jsou zahalení, jak jen to je možné. Uchylují se do své černé věže a nikdy nevycházejí o samotě, jedině ve skupinách. Jejich mrtví jsou vždy odstraněni dříve, než si je někdo může lépe prohlédnout. Chovají se sice jako rasa, až na to, že já tomu nevěřím.“</p>

<p>„Připusťme na chvíli, že tvůj šílený nápad by mohl být pravdivý. Jak se sem podle tebe dostali? A proč o tom kromě nich nikdo neví?“</p>

<p>„To se dá velice snadno vysvětlit,“ trval na svém Brion. „O planetě se nezachovaly žádné psané zprávy. Po Kolapsu, když se tu snažila hrstka přeživších jen existovat, mohli přistát a usadit se tu. Jakékoli narušení mohlo být vymazáno. Jakmile se populace začala rozrůstat, došli k závěru, že udělají lépe, když zůstanou žít odděleně, aby se jejich odlišnost neprozradila.“</p>

<p>„Proč by jim to mělo vadit?“ zeptala se Lea. „Když je jim smrt tak cizí, nemuselo jim záležet ani na tom, co si o nich myslí domorodci, ani jak vypadají jejich těla. Proč by se zabývali tak důmyslnou kamufláží? A jestli se sem dostali z nějaké jiné planety, co se stalo s vědeckými schopnostmi, které je sem přivedly?“</p>

<p>„Mír,“ řekl Brion. „Nevím toho tolik, abych byl schopen najít odpověď alespoň na půlku z tvých otázek. Jen se snažím vymyslet teorii na základě známých faktů. A fakta jsou jasná. Magterové jsou tak nelidští, až bych z toho měl noční můry – kdybych dokázal spát. Potřebujeme víc důkazů.“</p>

<p>„Pak je někde sežeň,“ prohlásila konečně Lea. „Neříkám ti, aby ses stal vrahem – ale budeš muset zkusit hrabat ve starých hrobech. Dej mi skalpel a jednoho ze svých přátel na stůl a já ti v mžiku řeknu, co je a co není.“ Obrátila se k mikroskopu a nahlédla do něj.</p>

<p>Skutečně to byl jediný způsob, jak rozmotat pověstný gordický uzel. Disu zbývalo jen něco málo přes šestatřicet hodin života, takže na jedné další smrti vlastně nezáleželo. Musel najít mrtvého magtera, a pokud jeho stav nebude uspokojivý, musel Brion získat jiného, i kdyby to mělo být násilím. Nedělal to pro záchranu planety, ale pro pocit osobní soudržnosti.</p>

<p>Postavil se za Leu a zamyšleně ji sledoval, zatímco se dívka dala znovu do práce. Její šíje, pokrytá jemnými vlnitými vlasy, byla otočená k němu. Brionovy myšlenky se odvrátily od smrti k životu a on pocítil silnou touhu dotknout se jemného ženského těla…</p>

<p>Zabořil ruce hluboko do kapes a rychle vyšel ze dveří. „Odpočiň si,“ zavolal na ni. „Pochybuji, že ti tihle tvorové poskytnou nějaké vysvětlení. Půjdu se teď podívat, jestli se mi podaří získat pro tebe tvora, kterého chceš.“</p>

<p>„Pravda se může skrývat kdekoli. Zůstanu tady, dokud se nevrátíš,“ prohlásila, aniž zvedla hlavu od mikroskopu.</p>

<p>Nahoře pod střechou byla plně vybavená telekomunikační místnost. Brion si ji zběžně prohlédl při své první pochůzce po budově. Operátor ve službě měl na uších sluchátka – i když mu ucho zakrývalo jen jedno. Bosé nohy měl opřené o hranu stolu a v jedné ruce držel tučný sendvič. Když uviděl Briona stojícího mezi dveřmi, vykulil oči a chvatně vyskočil.</p>

<p>„Zůstaň v klidu,“ řekl Brion. „Mně to nevadí. A jestli se budeš chovat zbrkle, rozbiješ sluchátka, elektrizuješ se, anebo se zadávíš velkým soustem. Jen zkus připravit přijímač na tuto frekvenci.“ Brion napsal na papír několik čísel a podal ho operátorovi. Byla to frekvence, kterou mu dal profesor Krafft pro spojení s ilegálními teroristy Nyjordské armády.</p>

<p>Operátor zapojil ruční ovladač a podal ho Brionovi. „Okruh je zapojen,“ zamumlal plnou pusou.</p>

<p>„Tady je Brandd, ředitel N.K.V. Ozvěte se, prosím.“ Opakoval stejnou větu dalších deset minut, než se ve sluchátku ozvala odpověď.<emphasis>„Co chcete?“</emphasis></p>

<p>„Mám pro vás nesmírně důležitou zprávu – a také bych potřeboval vaši pomoc. Chcete slyšet další informace přes rádio?“</p>

<p><emphasis>„Ne. Počkejte, kde jste – setkáme se po setmění.“ </emphasis>Spojení se přerušilo.</p>

<p>Třicet pět hodin do konce světa – a jediné, co mohl dělat, bylo čekat.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XII</strong></p>

<p>Když Brion vstoupil do kanceláře, našel na svém stole dva stohy papírů. Posadil se, přitáhl si je k sobě a vtom ucítil mrazivý chlad vycházející z klimatizačního zařízení, na které někdo připevnil ocelovou mřížku. Kontrolní spínač byl svařený. Někdo byl buď příliš vtipný, nebo snaživý. Tak jako tak byla v místnosti příliš velká zima. Brion se rozpřáhl a ukopl kryt, pak ho ohnul na stranu. Nejprve se opatrně podíval dovnitř a pak odpojil jeden kabel a připojil ho k jinému. Ozvalo se zapraskání a vyvalil se oblak dýmu. Kompresor zakvílel a pak se úplně zastavil.</p>

<p>Faussel, stojící mezi dveřmi s dalším stohem papírů, na Briona zíral s překvapeným výrazem ve tváři. „Co to máš?“ zeptal se Brion.</p>

<p>Fausselovi se podařilo trochu uklidnit, položil složky na stůl a narovnal je vedle ostatních papírů. „To jsou zprávy, o které jsi mě žádal. Jsou ze všech oddělení. Podrobnosti až do dnešního dne, rozbory, úvahy a tak dále.“</p>

<p>„A ty další složky?“ ukázal Brion.</p>

<p>„To je meziplanetární korespondence, žádosti, faktury,“ řekl, zatímco narovnával okraje papírů do úhledných hromádek. „Denní zprávy, nemocniční záznamy…“ Jeho hlas náhle utichl, když si všiml, že Brion klidně odstrčil stohy papírů do odpadkového koše.</p>

<p>„Jinými slovy, červené pásky,“ řekl Brion. „No, je to všechno plné.“</p>

<p>Jedna zpráva za druhou mizely v odpadkovém koši, až byl stůl docela prázdný. Nic. Přesně to čekal. Přesto tu byla nepatrná naděje, že některý ze specialistů přijde s nějakým nevšedním řešením. Ale oni nepřišli na nic – všichni byli příliš zaneprázdněni bádáním.</p>

<p>Obloha venku potemněla. Strážce u hlavního vchodu měl příkaz pustit dovnitř každého, kdo se ptal po řediteli. Brion nemohl dělat nic jiného, dokud se nedostaví nyjordští rebelové, aby se s ním spojili. Nuda ho trápila. Lea alespoň dělala něco konstruktivního, půjde se tedy za ní podívat.</p>

<p>Otevřel dveře do laboratoře v příjemném očekávaní. Jeho nadšení však brzy ochablo. Mikroskop byl zakrytý a Lea byla pryč. <emphasis>Možná šla na večeři</emphasis>, pomyslel si. Nebo <emphasis>je v nemocnici</emphasis>. Nemocnice byla ve spodním patře a tak tam zašel nejdřív.</p>

<p>„Ovšemže je tady!“ zavrčel doktor Stine. „Kde jinde by dívka v takovém stavu mohla být? Dneska už byla z postele příliš dlouho. Zítra je poslední den před vypršením lhůty a jestli chceš, aby ti byla v něčem nápomocná, raději bys jí měl dneska dopřát chvilku klidu. Bude lépe nechat i personál trochu odpočinout. Rozdal jsem dneska spoustu aspirinů. Všichni jsou na konci sil.“</p>

<p>„Celý svět na konci sil. Jak se má Lea?“</p>

<p>„Když vezmu v úvahu její stav, má se docela dobře. Běž dovnitř a podívej se sám, když ti moje slovo nestačí. Mám na starost i jiné pacienty.“</p>

<p>„Dělá ti to tolik starostí, doktore?“</p>

<p>„Samozřejmě! Nejsem odolný vůči slabostem stejně jako vy ostatní. Sedíme tu na časované bombě a mně se to ani trochu nelíbí. Budu dělat svou práci tak dlouho, dokud mě tu bude třeba, ale až uvidím přistávat záchranné lodě, budu rád. Jediná kůže, na které mi v tomto okamžiku záleží, je moje vlastní. A jestli chceš slyšet veřejné tajemství, všichni ostatní cítí totéž co já. A tak nečekej příliš velkou spolupráci.“</p>

<p>„To jsem nikdy nečekal,“ řekl Brion a obrátil se k odchodu.</p>

<p>Lein pokoj byl temný, osvětlený jen světlem disanského měsíce, jehož paprsky pronikaly dovnitř oknem. Brion vešel, zavřel za sebou tiše dveře a přistoupil k Leině posteli. Lea spala, hlasitě oddechovala, ale její dech byl klidný a pravidelný. Spánek jí pomůže víc než všechny léky.</p>

<p>Raději měl jít pryč, místo toho se však posadil na okraj její postele. Strážci věděli, kde je, a tak mohl klidně sedět tady, stejně tak jako kdekoli jinde.</p>

<p>Byl to jen ukradený okamžik míru ve světě totální destrukce a Brion za něj byl vděčný. Všechno vypadalo ve světle měsíce méně hrozné. Leina tvář byla v měsíčním světle hladká, překrásná a mladá, přesný opak všeho ostatního v tomto otráveném světě. Jednu ruku měla volně položenou na přikrývce a Brion dostal hroznou chuť vzít její ruku do své dlaně. Podíval se z okna na klidnou poušť a na malou chvilku pocítil mír, který mu dovolil zapomenout na to, že za jediný den bude život z této planety smeten.</p>

<p>Když o chvilku později znovu pohlédl na Leu, všiml si, že má oči otevřené, ale ani se nepohla. Jak dlouho už byla vzhůru? Rychle pustil její ruku a cítil se trapně.</p>

<p>„Copak se velký šéf přišel podívat na své služebníky, aby se ujistil, že budou ráno schopni práce?“ zeptala se. Tuhle poznámku používala často už na lodi, ale tentokrát nezněla tak ostře. Lea se dokonce usmívala. Přesto mu to příliš dobře připomnělo její názor na něj. Tady může být ředitelem, ale na Zemi by byl pro ni jen bezvýznamný křupan.</p>

<p>„Jak se cítíš?“ zeptal se a v tom okamžiku si uvědomil, jak otřepaně jeho slova musela znít.</p>

<p>„Strašně. Ráno budu asi mrtvá. Podej mi, prosím tě, nějaké ovoce támhle z té misky, buď tak hodný. Mám hroznou chuť v ústech. Jen by mě zajímalo, jak se sem to ovoce dostalo. Pravděpodobně to je dárek od pracující třídy usměvavých vrahů z planety Nyjord.“</p><empty-line /><p>Vzala si jablko, které jí Brion podal, a s chutí se do něj zakousla. „Napadlo tě někdy, že by ses podíval na Zemi?“</p>

<p>Briona její otázka překvapila. Dotkla se příliš blízko jeho vlastních myšlenek. „Nikdy,“ řekl. „Až do chvíle před několika měsíci jsem dokonce ani neuvažoval o tom, že bych někdy opustil Anvhar. Dvacítka je tak velká událost, a tak když se staneš součástí her, je těžké si představit, že existuje vůbec něco jiného.“</p>

<p>„Ušetři mě Dvacítky,“ zasténala. „Po tom, co jsem si vyslechla tebe i Ihjela, vím o tom víc, než jsem kdy chtěla. Ale co samotný Anvhar? Máte tam také velké městské státy jako my na Zemi?“</p>

<p>„Nic takového. Na to, jak je planeta velká, má velmi málo obyvatel. Nejsou tam vůbec žádná velká města. Myslím, že nejvíc obyvatel je kolem škol a továren na uchovávání potravy.“</p>

<p>„Jsou tam vůbec nějací exobiologové?“ zeptala se Lea. Jako každá žena měla nevšední schopnost brát jakékoli všeobecné téma osobně.</p>

<p>„Možná na univerzitách, ale nejsem si tím jistý. Kromě toho musíš pochopit, že když říkám žádná velká města, mám na mysli také žádná malá města. Nejsme organizovaní takovým způsobem. Myslím, že základní jednotku společnosti tvoří rodina a nejbližší přátelé. Přátelé jsou důležití, protože rodina se rozpadá, ještě když jsou děti relativně mladé. Je to něco v genech – všichni dáváme přednost samotě. Myslím, že bys to nazvala vrozeným rysem pro přežití.“</p>

<p>„Z mého pohledu,“ řekla a labužnicky si ukousla z jablka, „když budete takhle pokračovat, skončíte s nulovou populací. Je přece potřeba alespoň nějaká soudržnost.“</p>

<p>„Ovšemže ano. Musí tu být určitá forma nějakého vztahu nebo kontroly – aby nevznikla promiskuita. Na Anvharu se klade důraz na osobní zodpovědnost, a to tenhle problém řeší. Kdybychom neměli dospělý pohled na věc… náš způsob života by nebyl možný. Jednotlivci jsou vychováváni společně – buď nahodile, nebo podle nějakého klíče a tato soudržnost samozřejmě přináší vztahy…“</p>

<p>„Děláš si ze mě legraci,“ protestovala Lea. „Buď jsem ještě omámená pilulkami, anebo ty nejsi schopen ze sebe vypravit jediné slovo s méně než čtyřmi slabikami. Víš, kdykoli se s tebou něco děje, já mám podivný pocit, že se něco snažíš zatajit. Proboha, buď alespoň trochu konkrétní! Dej dohromady dvě hypotetická individua a řekni mi, co se stane.“</p>

<p>Brion se zhluboka nadechl. Rozhovor mu přerostl přes hlavu a on se cítil na nejisté půdě. „No – vezmi si tedy někoho, jako jsem já. Protože mám rád lyžování, usadil jsem se ve velkém domě, který vlastní moje rodina. Ten dům je na kraji Rozbitých Skal. V létě jsem hlídal pasoucí se stáda, ale můj čas nastal až v zimě. Lyžoval jsem a připravoval se na Dvacítku. Někdy jsem se vypravil na návštěvu. Někdy přišel někdo navštívit mě – domů je málo a jsou daleko od sebe. Nemáme na dveřích ani zámky. Přijmeš a poskytneš pohostinnost bez rozdílů. Ať přijde kdokoli. Muž… žena… skupiny… nebo jednotlivci…“</p>

<p>„Už to chápu. Pro svobodnou dívku musí být život na té vaší zamrzlé planetě pěkně nudný. Vsadím se, že takové děvče je pořád doma.“</p>

<p>„Jen když chce. Jinak může jít, kam chce a všude bude vítána jako každý jiný. Myslím, že v celé galaxii už to není v módě – na Zemi by to určitě vyvolalo výbuchy smíchu – ale platonický nezávislý vztah mezi mužem a ženou je na Anvharu obvyklý.“</p>

<p>„To zní příšerně nudně. Jestli jste všichni tak chladní a přísně přátelští, jak se to stane, že se vám narodí nějaké děti?“</p>

<p>Brionovi zrudly uši, nebyl si jistý, jestli si ho Lea dobírá nebo ne. „Zatraceně stejně jako všude jinde! Ale není to reflexivní proces, jako když se náhodně setkají dva králíci kdesi v keřích. Je to věc ženy, jestli se rozhodne vstoupit do manželství.“</p>

<p>„Je snad manželství jediná věc, o kterou se vaše ženy zajímají?“</p>

<p>„Manželství nebo… cokoli jiného. To záleží na dívce. Na Anvharu máme takový problém – stejná věc se pravděpodobně odehrává na ostatních planetách, kde se lidská rasa musela přizpůsobit masivní adaptaci. Ne všechny ženy jsou plodné a je tu vysoké procento potratů. Mnoho porodů vzniká na základě umělého oplodnění. Což je v pořádku, když nemůžeš mít děti jiným způsobem. Ale většina žen má emocionální předsudky k tomu mít děti se svým manželem. A existuje jen jediný způsob, jak zjistit, jestli je to možné.“</p>

<p>Lea vytřeštila oči. „Chceš snad říct, že vaše dívky chtějí vědět, jestli je muž schopen jim dát děti, než začnou uvažovat o manželství?“</p>

<p>„No ovšem. Jinak by Anvhar měl nízkou populaci už před několika sty let. A tak si ženy vybírají. Jestli má o nějakého muže zájem, řekne to. Když to tak není, muže nikdy nenapadne ji přesvědčovat o opaku. Je to jiné než na ostatních planetách, ale naše planeta je celá jiná. Nám to tak vyhovuje a jedině na tom záleží.“</p>

<p>„Na Zemi je to docela obráceně,“ řekla Lea, odhodila ohryzek a olízla si prsty. „Myslím, že vy, Anvhariáni, byste popsali Zemi jako planetu rychlých vztahů a sexuality. Je to jiné než váš systém, pořád se tam něco děje. Je tam příliš mnoho lidí. Kontrola porodnosti přišla příliš pozdě a stále se s ní bojuje – to si určitě umíš představit. Existují náboženské skupiny a ty mají hluboko zakořeněné předsudky. Svět je přelidněný a všichni fyzicky dospělí se chtějí účastnit Velkých Her Lásky. Muž je na Zemi vždy agresorem. Ne fyzicky – alespoň ne často – a ženy berou často ohavné lichotky příliš vážně. Na zábavách je pokaždé hrstka horkokrevných mužů, kteří ti dýchají na záda. Dívka musí mít stále nabroušené podpatky.“</p>

<p>„Cože <emphasis>musí</emphasis>?“</p>

<p>„To se jen tak říká, Brione. Znamená to, že se neustále musí bránit, když nechce být stržena ostatními.“</p>

<p>„To zní trochu…“ Brion velmi pečlivě vážil slovo, než se rozhodl pokračovat, ale žádné se nezdálo dost vhodné „…odpudivě.“</p>

<p>„Z tvého pohledu určitě. Obávám se, že jsme si na to zvykli tak, že nám to přijde normální. Když se na to podíváš sociologicky…“ zarazila se uprostřed věty a pohlédla na Brionova rovná záda a strnulý postoj. Oči se jí rozšířily a ústa překvapením otevřela, když si náhle všechno uvědomila.</p>

<p>„Já jsem ale cvok,“ řekla. „Ty jsi nemluvil všeobecně! Měl jsi na mysli docela specifický objekt. Myslel jsi na <emphasis>mě</emphasis>!“</p>

<p>„Prosím, Leo, musíš mě pochopit…“</p>

<p>„Ale já tě chápu!“ zasmála se. „Celou dobu jsem si myslela, že jsi jen bezcitný kus ledu, ale ty jsi ve skutečnosti docela roztomilý. Jen se k tomu stavíš svým starým dobrým anvhariánským stylem. Čekáš na náznak z mé strany. Chováme se podle naprosto odlišných pravidel a kdybys měl víc rozumu než já, přišel bys na to, že se naše signály musí zákonitě někde setkat. A já jsem si myslela, že žiješ v jakémsi mraženém celibátu.“ Vytáhla ruku zpod přikrývky a jemně mu projela prsty mezi vlasy. Udělala něco, co chtěla udělat už dávno.</p>

<p>„Musel jsem,“ řekl a pokusil se ignorovat lehký dotek jejích prstů. „Protože už na tebe myslím celou věčnost, ale nemohl jsem udělat nic, abych se tě nedotkl. Jako třeba, že jsem od tebe nemohl odtrhnout pozornost. Až mi to začalo dělat starosti, protože jsem o tvé planetě nic nevěděl.“</p>

<p>„No, tak teď už to víš,“ řekla něžně.</p>

<p>„Muž začíná. Teď už tomu rozumím. Myslím, že se mi vaše způsoby budou líbit víc, ale stále si ještě nejsem jistý všemi pravidly. Chápu to dobře jako ano, Brione, moc se mi líbíš? Jsi nejlepší muž, jakého jsem kdy potkala. Tohle sice není to nejvhodnější místo a čas na probírání manželství, ale rozhodně ráda bych…“</p>

<p>Jeho paže se omotaly kolem jejích ramen a jemně si ji přitáhl k sobě. Lea se k němu přitiskla a jejich rty se ve tmě spojily.</p>

<p>„Jemně…“ zašeptala. „Snadno se mi nadělají modřiny…“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XIII</strong></p>

<p>„Nechce vejít dovnitř, pane. Jen zabouchal na dveře a řekl: <emphasis>‚Jsem tady, řekněte to Branddovi‘</emphasis>“</p>

<p>„To je v pořádku,“ řekl Brion, uložil pistoli do pouzdra a do kapsy si nasypal několik nábojů. „Teď půjdu ven, ale před svítáním se vrátím. Vezměte z nemocnice pojízdná nosítka a připravte je dole. Chci, aby byla připravená, až se vrátím.“</p>

<p>Venku byla větší tma, než jakou si pamatoval. Brion se zamračil a jeho ruka se dotkla zbraně. Někdo zhasl všechna světla. Temná silueta písečného auta byla vidět jen díky nepatrné záři hvězd.</p>

<p>„Brion Brandd?“ ozvalo se z auta. „Nastup si.“</p>

<p>Jakmile za sebou zavřel dveře, auto se se zaburácením rozjelo. Se zhasnutými světly projelo městem a zamířilo do pouště. Přestože vůz nabíral rychlost, řidič stále řídil potmě a spoléhal se jen na kontrolky. Země se začala zvedat a když dorazili na vrchol, zastavil a vypnul motor. Od chvíle, kdy se rozjeli, nepromluvil Brion ani řidič jediné slovo.</p>

<p>Ozvalo se cvaknutí vypínače a světlo se rozsvítilo. V chabém osvětlení si Brion všiml mužova profilu s ostrým zahnutým nosem. Když se muž konečně pohnul, Brion si všiml, že měl znetvořenou postavu. Nehoda nebo genetická vada podivně zkroutily jeho páteř, takže se hrbil dopředu jako ve věčném prosebném úklonu. Hrbatá těla byla neobvyklá – to bylo poprvé, co Brion něco podobného viděl. Napadlo ho, jaké události ho odradily od trvalé lékařské péče. To vysvětlovalo hořkost a bolest v jeho hlase.</p>

<p>„Obtěžovaly se mocné mozky z Nyjordu ti říct, že zkrátily lhůtu o celý jeden den?“ zeptal se ten muž. „Znamená to, že svět čeká zkáza?“</p>

<p>„Ano, já vím,“ řekl Brion. „A to je důvod, proč jsem vaši skupinu požádal o pomoc. Zbývá nám velmi málo času.“</p>

<p>Muž neodpověděl, obrátil se a věnoval svou pozornost radaru a zářící obrazovce. S pomocí elektronických sond zkontroloval, zda je někdo nesleduje.</p>

<p>„Kam jedeme?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Do pouště,“ řekl řidič a mávl neurčitě rukou. „Na armádní základnu. A protože celé tohle město během jednoho dne vyletí do povětří, mohu ti říct, že to je jediný tábor, který máme. Jsou tam všechna auta, zbraně i všichni naši muži. A Hys. On je náš velitel. Zítra to všechno ale bude pryč – s celou touhle prokletou planetou. Co nám tedy chceš?“</p>

<p>„Neměl bych to raději říct Hysovi?“</p>

<p>„Jak je libo.“ Když byl řidič se svým průzkumem spokojen, znovu nastartoval auto a zamířil do pouště. „Jsme armáda složená z dobrovolníků a nemáme před sebou žádná tajemství. Tajíme věci snad jen před šílenci u nás doma, kteří chtějí zničit tenhle svět.“ V jeho slovech zazněla hořkost, kterou se ani nesnažil zakrýt. „Celou věčnost už mezi sebou bojují a odkládají důležitá rozhodnutí na později, až byli nakonec donuceni spáchat vraždu.“</p>

<p>„Podle toho, co jsem slyšel, to bylo obráceně. Nazývají vaši Nyjordskou armádu teroristy.“</p>

<p>„My jsme teroristé. Protože jsme armáda, jsme ve válce. A ti idealisté doma to pochopili, až když bylo pozdě. Kdyby nám dali už na začátku povolení, zničili bychom všechny černé věže na Disu a hledali tak dlouho, dokud bychom nenašli všechny bomby. Ale to by znamenalo krutou destrukci a smrt. O tom nechtěli ani slyšet. A teď budou sami zabíjet, všechno zničí.“ Na malou chvilku rozsvítil kontrolní panel, aby se podíval na kompas, a Brion v jeho znetvořeném těle ucítil kruté neštěstí.</p>

<p>„Ještě není po všem,“ řekl Brion. „Zbývá nám víc než celý den a já si myslím, že jsem přišel na něco, co by mohlo válku zastavit – aniž by byla svržena jediná bomba.“</p>

<p>„Ty jsi velitel Nadace kulturních vztahů, že je to tak? A co chceš dělat, až se začne střílet?“</p>

<p>„Nic. Ale možná by se nám mohlo podařit zastavit střelbu. Jestli mě chceš z něčeho vinit, pak si raději šetři dech. I bez toho jsem velmi podrážděný.“</p>

<p>Řidič jen cosi zavrčel a mírně zpomalil, když auto najelo na nerovný kamenitý povrch. „A co tedy po nás chceš?“ zeptal se.</p>

<p>„Chtěli bychom si detailně prohlédnout některého magtera. Mrtvého nebo živého, nebyl by v tom žádný rozdíl. Nemáte náhodou jednoho?“</p>

<p>„Ne. Často jsme proti nim bojovali, ale pokaždé to bylo na jejich domácí půdě. Zůstali tam všichni jejich ranění a mnoho našich. K čemu by ti to bylo? Mrtvý ti neprozradí, kde jsou ukryté bomby nebo projektory.“</p>

<p>„Nevím, proč bych ti to měl vysvětlovat – ledaže bys byl velitel. Ty jsi Hys, že je to tak?“</p>

<p>Řidič jen něco nesrozumitelného zamumlal a hodnou chvíli mlčky pokračoval v řízení. Nakonec se zeptal: „Jak jsi na něco takového přišel?“</p>

<p>„Říkej tomu třeba předtucha. Nechováš se jako obyčejný řidič. Je pravda, že by ve vaší armádě mohl být každý generál a nikdo vojín, ale já o tom pochybuji. Kromě toho vím, že pro většinu z nás už čas téměř vypršel. Tohle je dlouhá cesta a byla by to ztráta času, kdybys jen seděl a čekal na mě. Tím, že jsi mě přijel vyzvednout, jsi získal čas si všechno promyslet dřív, než dorazíme. Můžeš se alespoň rozhodnout, jestli mi máte pomoci, nebo ne, že je to tak?“</p>

<p>„Ano – jsem Hys. Ale ty jsi ještě neodpověděl na mou otázku. Na co potřebuješ to tělo?“</p>

<p>„Chtěli bychom to tělo rozřezat a dobře si ho prohlédnout. Myslím si, že magterové nejsou lidé. Jsou něco, co žije mezi lidmi a podobá se to lidem – ale nejsou to lidé.“</p>

<p>„Tajní vetřelci?“ Hys vyštěkl zčásti překvapením a zčásti odporem.</p>

<p>„Snad. Pitva by nám to dokázala potvrdit.“</p>

<p>„Buďto jsi úplně hloupý, anebo nekompetentní,“ řekl hořce Hys. „Disanské horko ti pomátlo rozum. Nechci být součástí takového absurdního plánu.“</p>

<p>„Ale ty musíš,“ řekl Brion, překvapen vlastním klidem. Za hrubým chováním toho muže vycítil záblesk zájmu. „Nemusím ti k tomu dávat žádné další důvody. Tenhle svět za jediný den zmizí a vy nemáte v ruce nic, čím byste to mohli zastavit. Já mám alespoň nápad, který by mohl vyjít a vy si nemůžete dovolit riskovat – alespoň ne pokud to myslíte vážně. Buď jste skutečně vrazi, kteří zabíjejí Disany pro potěšení, nebo chcete válku zastavit. Co je tedy pravda?“</p>

<p>„Dobrá, budeš mít to tělo,“ odsekl Hys a prudce zatočil kolem ostré skály. „Ne, že by to něco znamenalo, ale myslím, že zabitím dalšího magtera nic nezkazíme. Můžeme tvůj plán vsunout do našeho bez sebemenších potíží. Tohle je poslední noc, a tak jsem poslal všechny své muže na lov. Do rána se pokusíme proniknout do některé věže. Máme malou naději, že na něco narazíme. Je to sice střílení do tmy, ale to je jediné, co můžeme v této chvíli dělat. Moje skupina čeká a ty se můžeš připojit. Ostatní už vyrazili. Z této části města zaútočíme na jednu věž. Už jsme tam byli jednou a zabavili jsme jim mnoho zbraní, které tam měli uskladněné. Máme naději, že byli natolik hloupí a uložili tam další. Někdy magterové trpí nedostatkem představivosti.“</p>

<p>„Ani nevíš, jakou máš pravdu,“ řekl Brion.</p>

<p>Auto znovu zpomalilo, když se začalo šplhat do dalšího prudkého kopce. Pokračovali po ostrých kamenech, aniž by za sebou zanechali stopu. Na obrazovce bliklo malé světlo, Hys rychle zastavil a vypnul motor. Jak vystoupili ven, pocítili mrazivý noční chlad.</p>

<p>Ve stínu skal byla naprostá tma a tak poslepu tápali mezi obrovskými kameny. Náhle Briona oslepilo prudké světlo. Před ním se na zemi objevil obrovský rozbitý projektor, vysílající na všechny strany kolem vibrace, které pohltily všechny světelné paprsky, které dopadly na jeho povrch. Tato neuvěřitelná černota vytvářela světloodolnou zeď pro roklinu na úpatí skály. V úkrytu pod skalním převisem stála tři otevřená auta. Vozy byly obrněné kovovými pláty s pestrobarevnými skvrnami. Opodál stáli muži, leštili své zbraně a tiše si vyprávěli. Když se objevil Hys s Brionem, všichni rázem utichli.</p>

<p>„Připravte se,“ zvolal Hys. „Jdeme do útoku podle plánu, který jsem vám předtím vysvětlil.“ Když mluvil na své muže, drsnost z jeho hlasu nepatrně vymizela. Vysocí nyjordští vojáci se dali do pohybu podle rozkazu svého velitele. Tyčili se nad jeho shrbenou postavou, většina z nich byla dvakrát vyšší než on, ale nikdo z nich svému veliteli neodporoval. Oni byli tělem nyjordské útočné síly – on byl jejich mozek.</p>

<p>Hranatý, urostlý muž se postavil před Hyse a zasalutoval. Byl obtěžkaný řadou elektronických instrumentů, kapsy měl plné náhradních dílů a nářadí.</p>

<p>„Tohle je Telt,“ řekl Hys Brionovi. „Bude na tebe dávat pozor. Telt je můj osobní technik. Účastní se všech operací se svými měřidly a testuje interiéry disanských pevností. Zatím nenašel žádné stopy po generátorech ani zvýšenou radioaktivitu, která by prozrazovala přítomnost bomby. A protože jak on, tak ty, jste oba k ničemu, bude dobré, když budete dávat pozor jeden na druhého. Vezmi si auto, kterým jsme sem přijeli.“</p>

<p>Teltova široká tvář se roztáhla do žabího úšklebku, jeho hlas byl hrubý a chraplavý. „Počkej. Jen počkej! Jednoho dne se tyhle jehly začnou hýbat a bude po všem. Co mám dělat s tím cizincem?“</p>

<p>„Sežeň mu mrtvolu jednoho magtera,“ řekl Hys. „Vezmi ho, kam bude chtít, a pak se vrať zpátky sem.“ Hys se na Telta zamračil. „Jednoho dne se tvé jehly pohnou! Hlupáku – <emphasis>tohle</emphasis> je poslední den.“ Otočil se a dal pokyn mužům, aby nastoupili do aut.</p>

<p>„Má mě rád,“ prohlásil Telt, když si připnul poslední pomůcku. „Poznáš to podle toho, jak se mnou mluví. Je to velký muž, ten Hys, ale pokaždé jim to dojde, až když je příliš pozdě. Podej mi ten metr, buď tak hodný.“</p>

<p>Brion následoval technika k autu a pomohl mu naložit všechna měřicí zařízení. Když obrněné vozy zmizely ve tmě, vydal se také Telt na cestu. Protáhli se úzkou průrvou mezi skalami a ocitli se v poušti mezi dunami. Pak nabrali rychlost a zamířili k cíli.</p>

<p>Telt si pro sebe cosi během jízdy mumlal, když vtom se náhle zarazil a podíval se na Briona. „Na co potřebuješ mrtvého Disana?“</p>

<p>„Pro jednu teorii,“ odpověděl vyhýbavě Brion. Ležel pohodlně opřený o sedadlo a snažil se trochu si před útokem odpočinout. „Hledám způsob, jak odvrátit nezvratný konec.“</p>

<p>„Ty a Hys,“ řekl spokojeně Telt. „Párek idealistů. Snažíte se zastavit válku, kterou jste nerozpoutali. Nikdy Hyse neposlouchali. Na samém začátku jim řekl, co se stane, a měl pravdu. Všichni si mysleli, že jsou jeho myšlenky stejně zdeformované jako on sám. Vyrostl sám uprostřed pouště, když odtamtud odešel, byla jeho záda příliš zdeformovaná a on už byl příliš starý na to, aby se s tím ještě dalo něco dělat. Ideály se zkroutily stejným způsobem. Za války se z něj stala autorita. Ha! Válka na Nyjordu – to je jako být specialista na ledové kostky v pekle. Ale on to všechno věděl, i když mu nikdy nedovolili, aby použil to, co znal. Místo toho se velitelem stal staříček Krafft.“</p>

<p>„Ale Hys je teď velitelem armády.“</p>

<p>„Všichni jsme dobrovolníci, je nás příliš málo a nemáme mnoho peněz. Je toho málo a přišlo to zatraceně pozdě, aby to mohlo něčemu pomoci. Řeknu ti, že jsme dělali, co jsme mohli, ale nestačilo to. A proto nám říkají řezníci.“ V Teltově hlase byly slyšet emoce, které nedokázal potlačit. „Doma si myslí, že zabíjíme pro potěšení. Myslí si, že jsme šílení. Nechápou, že děláme jen to, co musíme…“</p>

<p>Náhle prudce zpomalil, šlápl na brzdu a vypnul motor. Stopa písečných aut zde končila. Před nimi se v dálce mezi dunami rýsoval vrchol temné věže.</p>

<p>„Odsud musíme pěšky,“ řekl Telt, vstal a protáhl se. „Můžeme si dát trochu na čas, protože ostatní chlapci musí jít dovnitř první. Pak já a ty půjdeme do sklepa, kde změříme radioaktivitu a ty si tam najdeš nějakou pěknou mrtvolu.“</p>

<p>Nejprve šli rovně, když je však přestal chránit stín skal, museli se přikrčit a pokradmu se blížili k disanské pevnosti. Před sebou viděli tmavé postavy, které se zastavily až těsně u černých zdí. Nešplhali do věže po rampě, ale postupovali podél vnějšího opevnění.</p>

<p>„To jsou odstřelovači provazů,“ zašeptal Telt. „Přichytí se ke zdi pomocí rychle schnoucího lepidla. My se pak zachytíme vláken a necháme se motorem vytáhnout nahoru. To vymyslel Hys.“</p>

<p>„A takhle se dostaneme dovnitř i my dva?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Ne, my se šplhání vyhneme. Už jsem ti říkal, že jsme tu jednou byli. Vím, jak to vevnitř vypadá.“ Zatímco mluvil, nepřestával se opatrně plížit k základně věže. „Mělo by to být tady.“</p>

<p>Vzduch proťal pronikavý zvuk a vrchol magterské pevnosti se vznítil. Pak se ozvaly automatické zbraně. Něco tiše padalo a ztěžka to dopadlo na zem nedaleko od nich.</p>

<p>„Útok už začal,“ vykřikl Telt. „Musíme se hned dostat dovnitř, zatímco je nahoře zmatek.“ Z jedné tašky vytáhl předmět podobný talíři a mrštil s ním prudce o zeď. Předmět se zasekl do kamene. Telt se otočil, za něco zatahal a stáhl Briona k zemi. „Mělo by to vybouchnout dovnitř, ale jeden nikdy neví.“</p>

<p>Země se prudce otřásla, ozvala se prudká rána a zeď jako by prorazila obrovská pěst. Když se prach a popel usadily, objevil se ve zdi velký otvor – tunel, který do zdi vypálila exploze. Telt rozsvítil světlo a vplížil se dovnitř.</p>

<p>„Není se čeho bát, ať už se o zeď opíral, kdo chtěl. Ale raději bychom se měli rychle dostat dovnitř a zase ven z tohohle včelího úlu, než se ti nahoře rozhodnou sestoupit sem dolů na průzkum.“</p>

<p>Úlomky kamení se válely po podlaze a oba muži mezi nimi klopýtali. Telt svítilnou ukázal před sebe na ostře stoupající rampu. „Tohle jsou podzemní místnosti. Ukládají tady všechno své harampádí…“</p>

<p>Z chodby se vyvalila kouřící, černá koule a řítila se k jejich nohám. Telt překvapeně vydechl, ale když koule narazila na zem, Brion rychle vyskočil. Zachytil ji nohou a odkopl ji zpět do tunelu. Telt padl na zem vedle něj v okamžiku, kdy se za jejich zády ozvala ohlušující exploze. Od zdi se odrazily ostré střepiny.</p>

<p>„Granáty!“ vydechl Telt. „Použili je jen jednou – nemohou jich mít mnoho. Musíme varovat Hyse.“ Naklonil se k mikrofonu a rychle do něj promluvil. Za jejich zády se objevil pohyb a Brion do tunelu bez váhání vypálil ohnivou sprchu.</p>

<p>„Nahoře to není o nic lepší! Musíme odsud zmizet. Ty jdi napřed, já tě budu krýt!“</p>

<p>„Přišel jsem si pro svého Disana a neodejdu, dokud nebudu jednoho mít.“</p>

<p>„Ty ses snad úplně zbláznil! Jestli tady zůstaneš, jsi mrtvý!“</p>

<p>Telt na nic nečekal a plížil se zpět k východu. Když Brion vystřelil, byl k němu obrácený zády. Náhle se tiše jako stíny smrti objevili magterové. S nehybnými tvářemi a bez jediného zvuku se blížili do dosahu kulek. Dva z nich byli na místě mrtví, třetí padl Brionovi k nohám. Byl postřelený, prostřílený, umírající, ale přesto ještě nebyl mrtvý. Za sebou nechával krvavou stopu, jak se blížil s nožem v ruce napřaženým proti Brionovi. Ten zůstal nehybně stát. Kolikrát musíš zabít člověka? Byl-li to vůbec člověk. Jeho myšlenky i tělo se vzpouzely před zabíjením a Brion by raději sám zemřel, než aby musel ještě jednou zabíjet.</p>

<p>Teltova kulka proletěla magterovým tělem a ten konečně padl mrtvý k zemi.</p>

<p>„Tady máš svou mrtvolu – a teď odsud můžeme konečně vypadnout.“</p>

<p>Společně protlačili těžké magterovo tělo malým otvorem ve zdi, stáli zády do místnosti a vystavovali se okamžité smrti. Když se rozběhli od věže, nikdo je nepronásledoval. Granáty vybuchovaly daleko od nich a nezpůsobily jim už žádnou škodu.</p>

<p>Kolem pevnosti kroužil jeden z obrněných vozů a bez přestání střílel kolem sebe. Útočníci mizeli uvnitř auta, jak se jeden po druhém vraceli. Telt a Brion za sebou vlekli Disana, brodili se v písku a blížili se ke kroužícímu vozu. Telt se ohlédl přes rameno a dal se na rychlý úprk.</p>

<p>„Jsou za námi!“ vydechl. „To je poprvé, co se nás rozhodli pronásledovat!“</p>

<p>„Musí vědět, že máme jejich tělo,“ řekl Brion.</p>

<p>„Nech ho tady…“ zajíkal se Telt. „Stejně je příliš těžký…“</p>

<p>„To tady raději nechám tebe,“ odsekl Brion. „Musím to tělo mít.“ Vzal Teltovi mrtvého magtera a ztěžka si ho přehodil přes rameno. „A teď si vezmi pušku a kryj nás!“</p>

<p>Telt na temné postavy, které měli v patách, spustil další smrtící sprchu. Řidič písečného vozu musel slyšet výstřely, protože se auto otočilo a zamířilo k nim. Rozvířilo kolem oblak prachu a pak se konečně objevily pomocné ruce, které je vtáhly dovnitř. Brion jim nejprve podal bezvládné tělo a pak se sám vyšplhal do auta. Motor zaburácel, když se stroj otočil a zamířil pryč od černé věže.</p>

<p>„Víš, dělal jsem si legraci, když jsem říkal, že bych tam tu mrtvolu raději nechal,“ řekl Telt Brionovi. „Snad jsi to nebral vážně?“</p>

<p>„Ano,“ řekl Brion a položil mrtvého magtera stranou. „Myslel jsem si, žes to mínil vážně.“</p>

<p>„Ale,“ protestoval Telt, „jsi stejný jako Hys. Bereš věci příliš vážně.“</p>

<p>Brion si náhle uvědomil, že měl šaty prosáklé krví. Zvedl se mu žaludek a on se zachytil okraje auta. Zabíjení bylo příliš osobní. Hovořit o mrtvém těle abstraktně byla jedna věc, ale zabít skutečného člověka, cítit jeho krev a držet jeho mrtvé bezvládné tělo bylo něco docela jiného. Ale magterové nebyli lidé a on to věděl. Jenomže to byla příliš malá útěcha.</p>

<p>Jakmile dojeli k dalšímu písečnému vozu, skupina se rozdělila. „Každý pojede jiným směrem,“ vysvětloval Telt, „aby nás nemohli vystopovat až k základně.“ Připnul kousek papíru vedle kompasu a nastartoval motor. „Projedeme se teď velkým obloukem po poušti a skončíme v Hovedstadu. Tady mám napsanou trasu. Až tě i s tvým přítelem vyložím, vrátím se na základnu. Pořád se na mě zlobíš za to, co jsem řekl?“</p>

<p>Brion neodpověděl. Upřeně zíral z bočního okna.</p>

<p>„Co se děje?“ zeptal se Telt. Brion mlčky ukázal do temnoty.</p>

<p>„Támhle,“ řekl a ukázal na světlo na obzoru.</p>

<p>„Svítá,“ poznamenal Telt. „Copak jsi nikdy neviděl vycházet slunce?“</p>

<p>„Ne v poslední den světa.“</p>

<p>„Nech toho,“ zavrčel Telt. „Naháníš mi husí kůži. Vím, že jsou ztraceni, ale utěšuje mě pocit, že jsme pro ně udělali, co jsme mohli. Jak myslíš, že se budou zítra cítit doma na Nyjordu?“</p>

<p>„Možná se nám podaří to zastavit,“ řekl Brion, aby zahnal chmurné myšlenky. Telt místo odpovědi jen cosi zabručel.</p>

<p>Než projeli pouští, stálo slunce už hodně vysoko a denní horko stoupalo. Cesta je zavedla mezi nízké skalnaté kopce, díky kterým museli téměř zastavit. Pomalu projížděli mezi kameny, zatímco se Telt potil a nadával, když ztrácel kontrolu nad řízením. Nakonec znovu najeli na písek, nabrali rychlost a zamířili k městu.</p>

<p>Jakmile Brion uviděl Hovedstad, pocítil svíravý strach. Odněkud ve městě stoupal černý kouř. Mohla to být některá opuštěná budova, vypadalo to jako menší požár. Jak se blížili, Brionovo znepokojení vzrůstalo. Neodvážil se to však říct nahlas, byl to tedy Telt, kdo vyslovil to, co si Brion myslel.</p>

<p>„Oheň nebo něco takového. Je to blízko vaší budovy.“</p>

<p>V dálce už viděli první známky destrukce. Rozbité sutiny se povalovaly v ulicích, pach štiplavého kouře naplnil jejich nozdry. Pak uviděli řady lidí, blížící se jejich směrem. Obvykle prázdné ulice Hovedstadu byly v této chvíli přeplněné. Disané, s nahými rameny, se prodírali mezi lidmi z jiných planet.</p>

<p>Brion se ujistil, že je mrtvé tělo dobře zabalené, než se pomalu rozjeli davem.</p>

<p>„Nemám rád přílišnou publicitu,“ prohlásil Telt, prohlížeje si okolostojící lidi. „Je to poslední den a já bych se měl raději vrátit. Už jsme tudy mnohokrát projeli a oni znají naše vozy.“ Zatočil za roh, zastavil a otevřel ústa v němém úžasu.</p>

<p>Všude kolem vládla naprostá destrukce. Ležely tu rozbité ohořelé sutiny. Kolem stoupal dým a na několika místech ještě plameny olizovaly trosky. Pak se náhle se zaduněním zřítila část zdi.</p>

<p>„To je vaše budova – budova Nadace!“ vykřikl Telt. „Byli tu před námi – musím se rádiem spojit s ostatními. Udělali to nějakou trhavinou.“</p>

<p>Naděje zemřela. Dis byl mrtvý. V ohořelých ruinách ležela mrtvá těla všech lidí, kterým věřil. Lea… krásná a krutě mrtvá Lea. Doktor Stine, jeho pacienti, Faussel, všichni. Brion je zdržoval na této planetě a všichni byli teď mrtví. Všichni. Mrtví.</p>

<p>Vrazi!</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XIV</strong></p>

<p>Život byl u konce. Brion neměl v duši nic než zoufalství a bolest nad krutou ztrátou. Kdyby jeho mozek získal úplnou kontrolu nad jeho tělem, zemřel by také, protože v této chvíli neměl ani nejmenší chuť žít. Jeho srdce však o ničem nemělo tušení a tak bilo s pravidelnou přesností a jeho plíce nabíraly odporně sladký, kouřem naplněný vzduch. Brionovo tělo žilo dál.</p>

<p>„Co to provedli?“ zeptal se Telt, jeho přirozená bodrost byla ta tam. Brion jen potřásl hlavou. Co budou dělat? Co mohli teď dělat?</p>

<p>„Pojďte za mnou,“ ozval se náhle hlas Disana, vycházející ze zadního okna. Než se stačili otočit, zmizel muž v davu. Brion ho zahlédl nedaleko od nich, jak se dívá jejich směrem. Byl to Ulv.</p>

<p>„Otoč auto a jeď tudy!“ Brion zatahal Telta za rukáv a ukázal před sebe. „Udělej to ale nenápadně, abychom na sebe nestrhli pozornost.“ Na chvíli pocítil malý záblesk naděje a konečně začal trochu klidně uvažovat. Budova byla pryč a všichni byli mrtví. Musel čelit skutečnostem.</p>

<p>„O co jde?“ zeptal se Telt. „Kdo byl ten člověk, co na tebe mluvil?“</p>

<p>„Domorodec – ten před námi. Zachránil mi v poušti život, myslím, že je na naší straně. Přestože je Disan, dokáže pochopit věci, které magterové nikdy nepochopí. Ví, co tuhle planetu čeká.“ Brion mluvil, aby naplnil svůj mozek slovy a nezachvátila ho marná naděje. Žádná naděje nebyla možná.</p>

<p>Ulv pomalu a klidně procházel ulicemi a ani jednou se neohlédl. Snažili se držet co nejdál od něj tak, aby ho neztratili z očí. Lidí mezi opuštěnými domy pomalu ubývalo. Ulv najednou zmizel v jednom vchodu, na jehož dveřmi stál nápis: SPOLEČNOST LEHKÝCH KOVŮ. Telt zpomalil.</p>

<p>„Nezastavuj,“ řekl Brion. „Zajeď za roh.“</p>

<p>Brion rychle vyskočil z auta. Rozhlédl se, ale nikoho neviděl. Vrátil se tedy zpět a zkontroloval ulici, kterou právě přijeli. Byla horká, tichá a prázdná.</p>

<p>Ve dveřích zel velký černý otvor, odkud na něj mávala čísi ruka. Brion zamával na Telta, aby se vrátil a naskočil do rozjetého auta.</p>

<p>„Rychle vjeď do těch otevřených dveří – rychle, než nás někdo uvidí!“ Auto vjelo na rampu a pak do černého otvoru.</p>

<p>„Ulve, co se děje? Kde jsi?“ zavolal Brion a rozhlížel se v tmavém interiéru. Vedle něj se objevila jakási tmavá postava.</p>

<p>„Jsem tady.“</p>

<p>„Ty jsi…“ nestačil ani dokončit větu.</p>

<p>„Slyšel jsem o tom útoku. Magterové nás přivolali, abychom jim pomohli nést trhaviny. Šel jsem také. Nemohl jsem je zastavit a neměl jsem čas varovat nikoho uvnitř budovy.“</p>

<p>„Pak jsou tedy všichni mrtví?“</p>

<p>„Ano,“ přikývl Ulv. „Všichni kromě jednoho. Věděl jsem, že bych alespoň jednoho mohl zachránit. Věděl jsem koho. A tak jsem vzal ženu, která tě doprovázela v poušti – je tady. Když jsem ji sem dovedl, byla raněná, ale nic to není.“</p>

<p>Briona zachvátil prudký pocit úlevy. Neměl by jásat, ne když je vzpomínka na ostatní mrtvé z budovy Nadace ještě čerstvě v jeho paměti. Ale v tomto okamžiku se cítil šťastný.</p>

<p>„Chtěl bych ji vidět,“ řekl Ulvovi. Náhle dostal strach, že by to mohl být omyl. Možná Ulv zachránil jinou ženu.</p>

<p>Muž ho vedl prázdnou chodbou. Brion šel těsně za ním a zoufale bojoval s touhou mu říct, aby si pospíšil. Když Ulv zatočil do kanceláře na vzdálené straně budovy, Brion se neudržel a dal se do běhu.</p>

<p>Byla to Lea, ležela v bezvědomí na zemi. Sténala a po těle jí stékaly krůpěje potu. Oči měla však zavřené.</p>

<p>„Dal jsem jí <emphasis>sover</emphasis> a pak jsem ji zabalil do přikrývek, aby ji tu nikdo nenašel,“ řekl Ulv.</p>

<p>Telt je sledoval ode dveří.</p>

<p>„<emphasis>Sover</emphasis> je droga, kterou získávají z jedné rostliny,“ řekl. „Mají s tím zkušenosti. V malých dávkách je přijatelná, ale při větším množství se mění v prudký jed. V autě mám protijed, počkej a já ho přinesu,“ řekl a vyšel ven.</p>

<p>Brion se vedle dívky posadil, aby jí z tváře setřel pot a prach. Pod očima měla temné kruhy a její bledý obličej byl ještě průsvitnější. Byla však naživu – a to bylo nejdůležitější.</p>

<p>Z Briona pomalu vyprchalo napětí a on mohl konečně zase začít uvažovat. Pořád je čekala spousta práce. Po téhle události by Lea určitě měla zůstat v posteli, ale to nebylo možné. Bude jí muset pomoct na nohy a přinutit ji k práci, aby našli odpověď na své otázky. Každá sekunda nezadržitelně odměřovala život této planety.</p>

<p>„Za chvilku bude v pořádku,“ ozval se Telt a za sebou vlekl těžkou skříňku. Otočil se za odcházejícím Ulvem. „Hys by se o něm měl dozvědět, mohl by nám být užitečný jako špión – pokud ovšem není příliš pozdě, takže k čertu s tím.“ Vytáhl ze skříňky předmět podobný pistoli a vytočil na straně řadu čísel. „Teď kdybys jí vyhrnul rukáv, přivedl bych ji zpět k životu.“ Přitiskl jí předmět k ruce a zmáčkl spoušť. Podkožní stříkačka se mírně zachvěla.</p>

<p>„Pracuje to rychle?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Tak do dvou minut. Nech ji být, ona za chvilku přijde k sobě.“</p>

<p>Ve dveřích se znovu objevil Ulv. „Vrahu!“ zasyčel. Foukací trubičku držel v ruce a mířil s ní k ústům.</p>

<p>„Byl v autě, viděl to!“ vykřikl Telt a sáhl po zbrani.</p>

<p>Brion rychle skočil mezi ně a zvedl ruce. „Přestaňte! Už žádné další zabíjení!“ křičel na Disana. Pak pohrozil Teltovi. „Vystřelíš z té zbraně a já ti ji osobně nacpu do krku. Tohle zvládnu.“ Pak se obrátil na Ulva, který zatím nepohnul zbraní ani o kousek. To bylo dobré znamení – Disan si nebyl jistý.</p>

<p>„Našel jsi v autě tělo, Ulve. Pak sis tedy jistě všiml, že to je tělo mrtvého magtera. Já sám jsem ho zabil, protože bych raději zabil jednoho, deset nebo sto mužů, než abych nechal tuhle planetu zahynout. Zabil jsem ho v rovném boji a teď bych si chtěl prohlédnout jeho tělo. Na magterech je něco velmi zvláštního a podivného, to víš sám nejlépe. Jestli se mi podaří přijít na to, co to je, možná bychom tuhle válku mohli ještě zastavit.“</p>

<p>Ulv byl stále rozhněvaný, ale přesto o kousek spustil zbraň. „Přál bych si, aby tu nebyl nikdo z jiných planet,“ řekl. „Přál bych si, aby tu nikdo z nich nikdy nebyl. Magterové byli nejsilnější a zabíjeli, ale také nám pomáhali. Nyní chtějí válku a proto chcete zabít náš svět. A ty chceš, abych vám pomohl!“</p>

<p>„Ne já – ale ty!“ řekl mírně Brion. „Už se to nedá vzít zpátky, to nedokáže nikdo. Možná by se Disu dařilo lépe, kdyby se tu nikdy neobjevil nikdo z jiných planet. Možná také ne. V každém případě na to teď budeš muset zapomenout. Jste ve spojení s celou galaxií, ať už je to dobře, nebo ne. Máte tu problém, který se musí vyřešit, a proto jsem tady.“</p>

<p>Čas neúprosně utíkal, zatímco Ulv bojoval s otázkou, která pro něj byla docela nová. Mohlo by zabíjení zastavit smrt? Mohl by pomoci vlastním lidem tak, že pomůže cizincům? Jeho svět se změnil a jemu se to nelíbilo. Musí přinést nesmírnou oběť, aby to změnil.</p>

<p>Pak prudce zastrčil foukačku za opasek, otočil se a vyšel z místnosti.</p>

<p>„To je na mé nervy příliš,“ prohlásil Telt a také on odložil pušku. „Ani nevíš, jak budu rád, až celá ta zatracená věc skončí. Jestli tahle planeta vyletí do povětří, je mi to jedno. Já končím.“ Vykročil k vozu a nezapomněl pečlivě sledovat Disana, opřeného o zeď.</p>

<p>Brion se obrátil na Leu. Měla oči otevřené a dívala se do stropu. Přistoupil k ní.</p>

<p>„Bylo tam rušno,“ řekla a prázdnota v jejím hlase byla hlasitější než kdyby křičela hrůzou. „Běhali kolem otevřených dveří do mého pokoje. Byli jako zvířata. Pak jeden z nich vešel dovnitř a na víc už si nepamatuju.“ Pomalu obrátila hlavu a podívala se na Briona. „Co se stalo? Proč jsem tady?“</p>

<p>„Ostatní jsou… mrtví,“ řekl. „Všichni. Disané vyhodili budovu do povětří. Jsi jediná, kdo to přežil. Byl to Ulv, kdo vstoupil do tvého pokoje, ten Disan, co jsme ho potkali v poušti. Vynesl tě ven a ukryl ve městě.“</p>

<p>„Kdy odjíždíme?“ zeptala se stejně prázdným hlasem a obrátila tvář ke zdi. „Kdy budeme moct zmizet z téhle planety?“</p>

<p>„Dnes je poslední den. Lhůta vyprší o půlnoci. Až budeme připravení, pošle nám Krafft záchrannou loď, která nás vyzvedne. Pořád nás ale čeká spousta práce. Mám to tělo. Budeš na něm muset provést pitvu. Musíme zjistit, co jsou magterové…“</p>

<p>„Nemůžeme dělat nic než odjet pryč.“ Její hlas byl prázdný a monotónní. „Jeden může udělat to, na co stačí. A já už jsem to udělala. Prosím, přivolej loď, chci odsud pryč.“</p>

<p>Brion se znepokojeně kousl do rtu. Zdálo se, že se Lea nemůže dostat z apatie, do které zabředla. Příliš mnoho děsu, příliš nečekaných překvapení. Jemně ji vzal za bradu a zvedl jí hlavu, aby se mu podívala do očí. Nebránila se, ale v očích se jí leskly slzy a stékaly po jejích tvářích.</p>

<p>„Vezmi mě domů, Brione, prosím, vezmi mě domů.“</p>

<p>Pohladil ji po vlasech a přinutil se na ni usmát. Čas ubíhal rychleji a rychleji a on nevěděl, co má dělat. Musela být provedena pitva – ale nemohl k tomu Leu přinutit. Otočil se pro lékárničku a všiml si, že ji Telt odnesl s sebou. Uvnitř mohlo být něco, co by jí pomohlo – nějaký utěšující prostředek.</p>

<p>Když Brion vstoupil do vozu, Telt držel v ruce lupu, na stole měl rozložené své instrumenty a prohlížel si nějakou pásku. Rychle vyskočil a ukryl pásku za zády, když však uviděl, kdo vešel, oddechl si.</p>

<p>„Myslel jsem, že jsi ten divoch a že ses přišel podívat,“ zašeptal. „Možná mu důvěřuješ – ale já si to nemohu dovolit. Dokonce ani nezapínám rádio. Musím odsud zmizet, abych to řekl Hysovi!“</p>

<p>„Abys mu řekl co?“ zeptal se ostře Brion. „Co to přede mnou tajíš?“</p>

<p>Telt mu podal lupu a pásku. „Podívej se na to – to je páska z mého měřícího přístroje. Červené vertikální čáry jsou pětiminutové intervaly a ta klikatá horizontální linka je hodnota radioaktivity. Tady, kde se linka zvyšuje, je doba, kdy jsme zaútočili na pevnost.“</p>

<p>„A co tenhle nejvyšší bod uprostřed?“</p>

<p>„To bylo přesně ve chvíli, kdy jsme vstoupili do domu hrůzy. Když jsme se protáhli otvorem ve spodní části věže!“ Nedokázal zadržet vzrušení v hlase.</p>

<p>„To tedy znamená…“</p>

<p>„Já nevím. Nejsem si jistý. Musím to porovnat s dalšími páskami, které mám na základně. Možná to způsobily věžní zdi, jejich kameny vykazují někdy vysoké hodnoty radioaktivity. Možná to je také způsobené skříňkou s instrumenty, kde je fluorescentní ciferník. Možná to jsou taktické bomby, co na nás už jednou použili. Několik jsme jich tady kolem viděli.“</p>

<p>„A mohla by to být kobaltová bomba?“</p>

<p>„Ano, mohla by být,“ řekl Telt a začal rychle balit nářadí. „Porušená bomba s prasklinou by se tak mohla chovat. Trocha radioaktivity by pronikala ven.“</p>

<p>„Proč tedy nezavoláš Hyse rádiem, abys mu o tom mohl říct?“</p>

<p>„Nechci, aby to stařeček Krafft slyšel. Tohle je naše práce – jestli mám pravdu. A tak musím zkontrolovat naše staré pásky, abych si byl jistý. Ale bude to stát za to, cítím to v kloubech. Pojďme vyložit tu mrtvolu.“ Pomohl Brionovi s těžkým břemenem a pak usedl na místo řidiče.</p>

<p>„Počkej,“ zadržel ho Brion. „Nemáš v lékárničce něco, čím bych pomohl Lee? Zdá se, že je úplně mimo. Není hysterická, spíš vyčerpaná. Nechce nic slyšet, nechce nic dělat, jen tam leží a prosí mě, abych ji vzal domů.“</p>

<p>„Něco bych tu měl,“ řekl Telt a otevřel lékárničku. „Naši doktoři tomu říkají vražedný syndrom. Potkalo to už mnoho našich chlapců. Celý život jsou proti násilí a pak najednou musí sami jít a zabíjet lidi. Někdy se zhroutí, jindy vybuchnou, sesypou se, je mnoho způsobů. A tak doktoři namíchali tohle. Nevím sice, jak to funguje, možná je to nějaký utišující prostředek smíšený s nějakou drogou, ale každopádně to zahání poslední vzpomínky. Přibližně posledních deset až dvanáct hodin. A to, co si nepamatuješ, tě nemůže rozčilit.“ Vytáhl zatavený plastikový sáček. „Návod je na obalu. Hodně štěstí.“</p>

<p>„Štěstí,“ řekl Brion a podal technikovi ruku. „Kdyby ty záznamy odpovídaly přítomnosti bomby, dej mi vědět.“ Zkontroloval ulici, aby se přesvědčil, že je nikdo nesleduje, a pak zmáčkl tlačítko na dveřích. Písečný vůz vyrazil do jasného dne a v dalším okamžiku byl pryč. Brion zavřel dveře a vrátil se k Lee. Ulv se stále opíral o zeď.</p>

<p>V sáčku byla injekční stříkačka na jedno použití. Lea nic nenamítala, když jí přitiskl jehlu k paži. Povzdechla si a zavřela oči.</p>

<p>Když viděl, že se cítí lépe, přitáhl v plachtovině zabalené tělo magtera a položil ho na lavici u zdi. Když mrtvolu rozbalil, její strnulé oči zíraly přímo na něj.</p>

<p>Brion vytáhl nůž a odřezal magterovi z těla krví nasáklé šaty. Muž měl pod šaty opasek se stejnými předměty, jaké nosili domorodí Disané. To mohlo znamenat leccos. Ať už byl člověk nebo ne, bezesporu žil na Disu. Brion opasek odhodil na stranu společně s oblečením. Před ním leželo zakrvácené, nahé mrtvé tělo.</p>

<p>Podle fyzických detailů byl tento muž rozhodně člověk. Pokud magterové nepřišli z jiné planety, jak si tedy měl vysvětlil jejich kompletní nepřítomnost jakýchkoli emocí? Byla to snad mutace nějakého zvláštního druhu? Brion nevěděl, jak by něco takového mohlo být možné. <emphasis>Muselo</emphasis> tu být něco, co by muže usvědčilo z toho, že je vetřelec. Budoucnost celého světa teď závisela jen na jediném malém detailu. Jestli se ukáže, že Teltova teorie o bombách bude falešná, nezbyde jim už vůbec žádná naděje.</p>

<p>Když se znovu podíval na Leu, byla stále ještě v bezvědomí. Nevěděl, jak dlouho to ještě bude trvat. Pravděpodobně ji bude muset probudit, ale nechtěl to udělat příliš brzy. Musel bojovat s netrpělivostí, protože věděl, že to bude chvíli trvat, než začne droga účinkovat. Nakonec se rozhodl, že počká nejméně hodinu, než se ji pokusí vyrušit. To bude v poledne – dvanáct hodin před konečnou destrukcí.</p>

<p>Jediné, co teď mohl udělat, bylo spojit se s profesorem Krafftem. Možná to bylo poraženecké, ale musel si být jistý, že mají cestu z planety otevřenou, pokud jejich mise selže. Krafft měl nainstalované rádio pro nepřetržitý příjem. Vysílač byl v budově Nadace a pokud byl zničen, bylo třeba to zjistit dřív, než bude pozdě. Brion zapnul rádio a začal vysílat. Okamžitě se ozvala odpověď.</p>

<p>„Tohle je komunikační jednotka lodi. Prosím, zůstaňte na příjmu. Velitel Krafft čeká na vaši zprávu a tak vás přepneme na jeho soukromou linku.“ Zatímco operátor mluvil, ozval se Krafftův hlas: „Kdo to volá? Je to někdo z Nadace?“ Hlas starého muže se třásl vzrušením.</p>

<p>„Tady je Brandd. Je se mnou také Lea Moreesová…“</p>

<p>„A nikdo jiný? Copak to neštěstí ve vaší budově nikdo jiný nepřežil?“</p>

<p>„Je to pravda, kromě nás to nikdo jiný nepřežil – je to strašné. Celá budova byla zničena včetně zařízení a tak se nemohu spojit s družicí a přivolat záchrannou loď. Dalo by se zařídit, aby nás přijeli vyzvednout vaši lidé v případě, že to bude nutné?“</p>

<p>„Zadejte vaši lokaci. Okamžitě posílám loď…“</p>

<p>„Ještě ji nepotřebujeme,“ přerušil ho Brion. „Neposílejte nic, dokud vám nezavolám. Jestli je ještě nějaká možnost, jak to zastavit, přijdu na to. Takže tady zůstávám do poslední minuty, pokud tu bude nezbytné.“</p>

<p>Krafft mlčel. V mikrofonu se ozývalo jen praskání jeho dechu. „Je to tvé rozhodnutí,“ řekl nakonec. „Loď bude připravena. Nechceš alespoň, abychom odvezli slečnu Moreesovou?“</p>

<p>„Ne, budu ji tu potřebovat. Pracujeme, hledáme…“</p>

<p>„Co ještě <emphasis>teď</emphasis> můžete najít, abyste zabránili destrukci?“ V jeho hlase bylo slyšet zčásti zoufalství a zčásti naděje. Brion mu nemohl nijak pomoci.</p>

<p>„Jestli se to podaří – uvidíte. Jinak jsme v koncích. Přerušuji vysílání,“ řekl a vypnul rádio.</p>

<p>Když se znovu podíval na Leu, klidně spala a z hodiny, kdy ji mohl probudit, zbývala ještě větší část. Jak ji jen využít? Lea bude určitě potřebovat nějaké nástroje a instrumenty, až bude pitvat tělo. A tady nikde nic nebylo. Možná by mohl něco najít v ruinách budovy Nadace. Při pomyšlení na zbořenou budovu ho náhle popadla touha podívat se tam blíž. Možná tam najde někoho, kdo přežil. Musí na to přijít. Kdyby tak mohl promluvit s muži, kteří tam pracovali…</p>

<p>Ulv se pořád ještě opíral o zeď. Když k němu Brion přistoupil, díval se zlověstně, ale neřekl nic.</p>

<p>„Pomohl bys mi ještě jednou?“ zeptal se Brion. „Zůstaň tady a dávej pozor na to děvče. Já jdu ven. Vrátím se v poledne.“ Ulv neodpověděl. „Stále ještě hledám způsob, jak zachránit Dis,“ dodal.</p>

<p>„Jdi – pohlídám tu dívku!“ odsekl vztekle Ulv. „Nevím, co mám dělat. Možná máš pravdu. Jdi. Se mnou bude v bezpečí.“</p>

<p>Brion se protáhl do opuštěné ulice a rozběhl se k troskám budovy, která kdysi bývala Nadací kulturních vztahů. Použil jinou cestu, než kterou sem přijeli. Nejdřív zamířil ke vzdálenějšímu okraji města. Odtud pak chtěl k budově dojít z opačné strany, aby nikdo nezjistil, odkud přišel. Magterové ho mohli sledovat a on je nechtěl zavést k Lee a k ukradenému tělu.</p>

<p>Když zatočil za roh, uviděl před sebou stát písečné auto. Něco mu na něm připadalo známé. Mohl to být vůz, kterým odjel Telt, ale nebyl si tím docela jistý. Rozhlédl se kolem sebe, ale prachem a špínou pokrytá ulice byla prázdná a jen se ve slunečním světle bíle leskla. Brion se přitiskl ke zdi a opatrně vše sledoval. Jak se blížil k vozu, byl si čím dál jistější, že to je auto, ve kterém seděl předcházející noc. Vyskočil jednou nohou na zadní kolo a přitáhl se k otevřenému oknu. Před sebou uviděl Teltův usměvavý obličej.</p>

<p>Byl to úsměv smrti. Ústa měl zkroucená do ošklivé grimasy a zuby odhalené. Jeho strnulé oči zíraly slepě do prázdna a tělo bylo zhroucené do podivné pozice, jako kdyby ho zachvátil prudký jed. Na zadní části krku měl malý kousek dřevěné třísky.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XV</strong></p>

<p>Brion se pustil a upadl na špinavou prašnou ulici. Žádná smrtící střela ho nezasáhla. Ulice byla stále tichá. Teltovi vrazi přišli a zase odešli. Ukryl se za vůz, rychle ho obešel, otevřel dveře a naskočil dovnitř.</p>

<p>Svou práci zvládli dokonale. Všechny kontrolky byly rozbité, podlahu pokrývalo zničené zařízení, všude se povalovaly rozmotané pásky. Vnitřek vozu byl zničený stejně jako jeho řidič.</p>

<p>Bylo jednoduché si domyslet, co se stalo. Někdo auto zahlédl, když přijelo do města – pravděpodobně některý magter, který se zúčastnil likvidace budovy Nadace. Neviděli, kam vůz zmizel, protože jinak by byl Brion už dávno mrtvý. Museli tedy Telta zahlédnout, když odjížděl z města a rozhodli se ho zastavit tím nejefektivnějším způsobem – střelou do zátylku nic netušícího řidiče.</p>

<p>Telt je mrtvý! Brutální účinek jeho smrti vyhnal Brionovi z hlavy všechny myšlenky. Náhle si to uvědomil. Telt nikdy neposlal zprávu o svém radioaktivním objevu členům Nyjordské armády. Nechtěl se spoléhat na rádio a tak tu zprávu chtěl předat Hysovi osobně. Chtěl mu ukázat pásku. Teď však byla páska roztrhaná a zamotaná s ostatními a člověk, který ji mohl analyzovat, je mrtvý.</p>

<p>Brion se podíval na vnitřnosti rozbitého rádia a obrátil se ke dveřím. Pak se rychle rozběhl pryč od auta. Jeho přežití a přežití celého Disu záviselo nyní jen na tom, aby ho nikdo nezahlédl poblíž. Musí se spojit s Hysem a předat mu informaci, protože je v této chvíli jediný, kdo ví, v které magterské věži by mohly být uložené smrtící bomby.</p>

<p>Jakmile byl z dosahu písečného vozu, pokračoval o poznání pomaleji, po tváři mu stékaly pramínky potu. Nikdo ho neviděl, když utíkal od auta, nikdo ho nesledoval. Zdejší ulice mu nebyly ani trochu povědomé, ale potom, co zkontroloval směr podle slunce, zamířil ke zničené budově Nadace. Před sebou spatřil hrstku domorodých Disanů. Všichni si ho všimli, někteří se dokonce zastavili a zamračeně si ho měřili. Brion cítil jejich nenávist a zlost. Z nedalekého klubka mužů vyzařovala smrt a tak Brion raději uchopil zbraň, když kolem nich procházel. Dva z nich měli připravené foukačky, ale nepoužili je. Když konečně zatočil za další roh, měl tělo pokryté nervózním potem.</p>

<p>Před ním se válela hromada trosek zničené budovy. Vedle stála kuželovitá kosmická loď. Ze dveří vyšli dva muži a zastavili se na okraji spáleniště.</p>

<p>Brionovy boty skřípaly po hrubém povrchu. Muži se rychle otočili a namířili na něj zbraně. Oba měli iontové pušky. Když poznali příslušníka jiné planety, oddechli si.</p>

<p>„Zatracené krvelačné bestie!“ zavrčel jeden z nich. Byl to zavalitý muž, jehož hlava nesahala Brionovi ani po prsa. Na hlavě měl čepici s kšiltem otočeným dozadu a na něm symbol patřící obsluze lodního počítače.</p>

<p>„Nemůžeš se jim divit,“ řekl druhý muž. Měl na sobě odznak účetního lodi. Přestože vypadal trochu jinak, měl stejnou postavu jako jeho společník, takže si byli podobní jako dvojčata. Možná pocházeli oba ze stejné planety. „O půlnoci si nechají tu svou planetu vybouchnout přímo pod zadkem. Vypadá to, jako že si ti ubožáci z ulice konečně uvědomili, co se děje. Doufám, že než se to stane, budeme bezpečně na lodi. Viděl jsem, jak to dopadlo na Estradě, a nechtěl bych to zažít ještě jednou v životě!“ Muž od počítače se podíval zblízka na Briona, musel naklonit hlavu na stranu, aby si ho mohl dobře prohlédnout. „Potřebuješ odsud transport?“ zeptal se. „Jsme poslední loď a chystáme se odsud vypadnout hned, jak budeme mít naložený náklad. Jestli chceš, vezmeme tě s sebou.“</p>

<p>Brionovi hodnou chvíli trvalo, než v sobě potlačil strašnou lítost, která ho zachvátila při pohledu na trosky budovy, na pohřebiště mnoha lidí. „Ne,“ řekl. „To nebude třeba. Jsem ve styku s velitelskou jednotkou a ti mě přijedou vyzvednout těsně před půlnocí.“</p>

<p>„Ty jsi z Nyjordu?“ zeptal se účetní.</p>

<p>„Ne,“ řekl Brion, vnímaje oba muže jen napůl. „Ale je tu problém s mou vlastní lodí.“ Když si uvědomil, jak se na něj dívají, pochopil, že jim dluží nějaké vysvětlení. „Myslel jsem si, že bych mohl najít způsob, jak válku zastavit. Teď… si tím však nejsem tak jistý.“ Neměl v úmyslu být k oběma mužům tak upřímný, ale slova mu bezděky vyklouzla z úst.</p>

<p>Počítačový muž se chystal něco říct, ale jeho kolega do něj strčil loktem. „Zanedlouho odstartujeme a mně se nelíbí, jak se na nás Disané dívají. Kapitán řekl, ať zjistíme, co způsobilo oheň, a pak ať se vrátíme. Takže jdeme.“</p>

<p>„Nezmeškej svou loď,“ řekl počítačový muž Brionovi a vydal se k lodi. Pak se na chvilku zarazil a otočil se. „Jsi si jistý, že pro tebe nemůžeme nic udělat?“</p>

<p>Lítost nic nevyřeší. Brion zahnal chmurné myšlenky, aby byl schopen chladné úvahy. „Můžete mi pomoci,“ řekl. „Potřeboval bych nějaký skalpel a další lékařské nástroje, jestli nějaké máte.“ Lea je bude potřebovat. Pak si vzpomněl na Teltův nedoručený vzkaz. „Máte v lodi rádiový vysílač? Zaplatil bych vám.“</p>

<p>Počítačový muž zmizel uvnitř rakety a o chvilku později se vrátil s balíčkem v ruce. „Tady je skalpel a magnetická pinzeta – je to všechno, co jsem našel v lékárničce. Doufám, že ti to pomůže.“ Pak sáhl dovnitř a vytáhl kovovou krabici s vysílačkou. „Vezmi si to, dokáže to zaměřit jakoukoli frekvenci.“</p>

<p>Když se mu Brion nabídl, že zaplatí, jen mávl rukou. „To je dar,“ řekl. „Jestli se ti povede zachránit planetu, dám ti i tuhle raketu. Kapitánovi řekneme, že jsme rádio ztratili při potyčce s domorodci. Není to pravda, penízky?“ řekl a tlustým prstem, kterým by do slabšího muže dokázal vyvrtat díru, poklepal měšec, který visel na jeho krku.</p>

<p>„Dobře jsem tě slyšel,“ ozval se účetní. „Na lodi ti vypíšu fakturu.“ Pak oba zmizeli v lodi a Brion se musel rychle klidit stranou, aby ho nezasáhl oheň z trysek.</p>

<p>Pocit zavázanosti – ten muž to cítil také. Jeho chování Brionovi nepatrně zvedlo náladu, jak se přehraboval v troskách ve snaze něco užitečného najít. Zjistil, že část zdi, kde byla předtím laboratoř, ještě stojí. Prohlížel si trosky, až našel mezi rozbitými nástroji malou otlučenou skříňku. Uvnitř byl binokulární mikroskop, jedna jeho část však byla ohnutá a měl prasklou čočku. Levá část mikroskopu se zdála v pořádku a tak ji Brion zase opatrně uložil do krabice.</p>

<p>Pak se podíval na hodinky. Bylo téměř poledne. Těch několik málo pomůcek muselo stačit. Rozhlédl se kolem po okolostojících Disanech a vydal se zpět. Byla to zdlouhavá cesta, protože se neodvážil jít přímo, aby ho někdo nemohl vystopovat. Až když si byl jistý, že ho nikdo nesleduje, protáhl se vchodem a zamkl za sebou dveře.</p>

<p>Když vstoupil do kanceláře, spatřil Leiny vystrašené oči. „Kanibalové se přátelsky usmívají,“ zvolala. Napjatý výraz její tváře prozradil, že se jen snaží o vtipkování. „Co se stalo? Když jsem se probudila, tenhle chlap jako kámen,“ řekla a ukázala na Ulva, „tady stál a vůbec nic mi neřekl.“</p>

<p>„Co je poslední věc, kterou si pamatuješ?“ zeptal se vesele Brion. Nechtěl jí říct příliš mnoho, aby znovu neupadla do šoku. Ukázalo se, že Ulv měl dost rozumu, když jí nic neřekl.</p>

<p>„To musíš vědět nejlépe sám,“ řekla Lea. „Já si toho pamatuju dost, Brione Brandde. Nechtěla bych zabíhat do detailů, protože tyhle věci se před domorodci neříkají. Jen pro tvou informaci si pamatuju, že potom, co jsi odešel, jsem šla spát. Od té doby nevím vůbec nic. Je to divné. Šla jsem si lehnout do nemocničního pokoje a probudím se v téhle hrozné díře. A on tady jen tak sedí a mračí se na mě. Byl bys tak hodný a řekl mi, co se to tu děje?“</p>

<p>Brion se rozhodl, že bude lepší, když jí řekne část pravdy a podrobnosti si nechá na později. „Magterové napadli budovu Nadace,“ řekl. „Zlobí se teď na příslušníky jiných planet. Ty jsi spala a tak tě Ulv přinesl sem. Je kolem poledne…“</p>

<p>„Je poslední den?“ zdálo se, že je vyděšená. „Takže zatímco já si tady hraju na Šípkovou Růženku, svět je u samého konce! Byl někdo raněn? Nebo zabit?“</p>

<p>„Přineslo to řadu zranění a mnoho potíží,“ řekl Brion a snažil se změnit téma. Přistoupil k mrtvole a strhl jí z tváře pokrývku. „Ale tohle je teď ze všeho nejdůležitější. Je to jeden z magterů. Mám s sebou skalpel a nějaké další věci – mohla bys udělat ohledání?“</p>

<p>Lea se přikrčila v koutě a ruce omotala kolem sebe, jako kdyby jí byla zima, přestože byl horký den. „Co se stalo s lidmi v budově?“ zeptala se úzkostlivým hlasem. Injekce ji sice připravila o poslední vzpomínky, ale šok stále ještě otřásal jejím tělem i myslí. „Cítím se tak… unavená. Prosím, řekni mi, co se stalo. Mám pocit, že přede mnou něco tajíš.“</p>

<p>Brion se vedle ní posadil, vzal ji za ruku a vůbec ho nepřekvapilo, že ji má tak chladnou. Podíval se jí do očí a snažil se jí dodat trochu síly. „Nebylo to moc pěkné,“ řekl. „Trochu to s tebou otřáslo, a proto se teď cítíš tak, jak se cítíš. Ale Leo, budeš mi muset věřit. Neptej se mě na nic. Nedá se s tím nic dělat. Musíme zjistit, co jsou magterové zač. Mohla by ses na to tělo podívat?“</p>

<p>Nejdřív se chtěla na něco zeptat, ale pak si to rozmyslela. Sklopila oči a Brion ucítil, jak se zachvěla. „Něco strašného se stalo,“ řekla. „Já to vím. Myslím ale, že ti budu muset věřit a na nic se tě neptat. A teď mi pomoz vstát, buď tak hodný, miláčku. Nohy mě vůbec neposlouchají.“</p>

<p>Opřela se o něj a Brion jí pomalu pomohl k mrtvému tělu. Podívala se na ně a otřásla se. „Rozhodně bych neřekla, že zemřel přirozenou smrtí,“ řekla. Ulv ji upřeně sledoval, když sáhla pro skalpel. „Nemusíš se na to dívat,“ řekla mu lámanou disanštinou. „Pokud tedy nechceš.“</p>

<p>„Já chci,“ řekl a nespustil z těla oči. „Ještě jsem nikdy žádného mrtvého magtera neviděl. Dokonce jsem neviděl ani žádného nahého.“ Zmlkl a tiše se díval.</p>

<p>„Podej mi trochu vody, Brione, buď od té dobroty,“ řekla Lea. „A rozlož pod tělem nějakou roušku. Bude z toho trochu nepořádek.“</p>

<p>Potom, co se napila, se cítila mnohem lépe a mohla se postavit, aniž by se musela přidržovat stolu. Opřela skalpel těsně pod hrudní kostí a provedla dlouhý pitevní řez. Velká rána se otevřela jako ruda ústa. Ulv se otřásl, ale očima neuhnul.</p>

<p>Lea vyjmula všechny orgány, jeden po druhém. Jednou se podívala na Briona a pak se rychle vrátila ke své práci. Napjaté ticho přerušil Brion.</p>

<p>„Řekni mi, už jsi něco našla?“</p>

<p>Jeho slova narušila její pracně získanou sílu, zavrávorala a unaveně klesla na lavici. Její krví zbarvené ruce hrozivě kontrastovaly s její bledou kůží.</p>

<p>„Je mi to líto, Brione,“ řekla. „Ale není tu nic. Vůbec nic. Jsou tu drobné rozdíly, organické změny, jaké jsem ještě nikdy neviděla – například mají obrovská játra. Ale takové změny bezesporu souvisí s příbuzností s homo sapiens a s tím, že se museli adaptovat na nepříznivé podmínky. Je to člověk. Změněný, přizpůsobený, upravený – ale člověk jako ty a já.“</p>

<p>„Jak si tím můžeš být tak jistá?“ přerušil ji Brion. „Ještě jsi ho celého neprohlédla, že ano?“ Lea potřásla hlavou. „Tak pokračuj. Co ostatní orgány? Co jeho mozek. Mikroskopické testy. Tady!“ řekl a přistrčil k ní kufřík s mikroskopem.</p>

<p>Lea si vložila hlavu do dlaní a rozvzlykala se. „Copak mě nemůžeš nechat být? Jsem unavená a je mi z téhle planety zle. Nech je zemřít. Je mi to jedno! Tvoje teorie je k ničemu, nic tu není. Přiznej si to! A nech mě, abych si tuhle špínu smyla z rukou…“ Lea propukla v pláč.</p>

<p>Brion stál nad ní a zhluboka se nadechl. Zmýlil se? Až dosud se na něco podobného neodvážil ani pomyslet. Musel pokračovat. Podíval se na její tenký krk a křehké obratle, jak se před ním skláněla, a pocítil hořký pocit lítosti – lítosti, které se nedokázal zbavit. Tahle štíhlá, vyděšená žena byla jeho jedinou nadějí. Musela pracovat. Musel ji <emphasis>donutit</emphasis>, aby pracovala.</p>

<p>Ihjel to uměl – použil empatiku, aby Briona donutil cítit to co on. Teď musel Brion totéž udělat s Leou. Už v tomto, oboru měl několik lekcí, ale nestačilo to, aby to zvládl dokonale. Nicméně, musel to alespoň zkusit.</p>

<p>Jediné, co Lea potřebovala, byla síla. Nahlas tedy řekl: „Ty to dokážeš. Máš dost vůle a síly, abys to dokončila.“ A tiše vykřikl totéž jako příkaz, aby použila jeho sílu, když jí její došla.</p>

<p>Když zvedla hlavu a Brion si všiml, že jí oschly slzy z tváře, pochopil, že uspěl. „Budeš pokračovat?“ zeptal se tiše.</p>

<p>Lea nepatrně přikývla a vstala. Šla jako náměsíčná, jako kdyby byla loutka na neviditelných nitkách. Síla nepatřila jí a celá situace mu připomněla poslední soutěž v Dvacítce, když zažil stejný druh vyčerpání. Otřela si ruce o šaty a otevřela kufřík s mikroskopem.</p>

<p>„Sklíčka jsou všechna rozbitá,“ řekla.</p>

<p>„Tohle bude stačit,“ řekl a podpadkem rozbil skleněnou přepážku. Úlomky dopadly na zem, Brion jich několik posbíral a upravil je na malé čtverečky, aby se daly umístit pod svorky mikroskopu. Lea si je od něj bez jediného slova vzala. Kápla na sklíčko kapku magterovy krve a naklonila se nad čočky.</p>

<p>Když se snažila zaostřit, třásly se jí ruce. Přimhouřila oči a pozorně si prohlížela vzorek. Pak pohnula zrcátkem, aby nachytala trochu světla, které sem dopadalo oknem. Brion stál za ní, svíral pěsti a snažil se ovládnout svou zvědavost. „Co tam vidíš?“ vyhrkl nakonec.</p>

<p>„Fagocyty, leukocyty… všechno se zdá být v pořádku.“ Její hlas byl prázdný a vyčerpaný a unaveně pomrkávala do mikroskopu.</p>

<p>Brion zápasil se zlostí a porážkou. I když stál tváří v tvář svému omylu, nedokázal ho přijmout. Natáhl se přes Leino rameno a otočil turet mikroskopu na nejsilnější čočku. „Když nic nevidíš, zkus to na největší zvětšení! Něco tam je! Já vím, že tam něco je! Udělám ti nový vzorek.“ Obrátil se a vykročil k mrtvému tělu.</p>

<p>Stál k ní zády a tak si nevšiml, jak Lea náhle ztuhla a začala rychle zaostřovat čočku, ale ucítil vlnu emocí, která ji zachvátila, protože se spoléhal na své empatické schopnosti. „Co je to?“ zavolal, jako kdyby ji slyšel.</p>

<p>„Něco… něco tady je,“ řekla, „v jednom leukocytu. Nemá normální strukturu, ale je mi povědomá. Už jsem něco podobného viděla, jen si nepamatuju kde.“ Odvrátila se od mikroskopu a bez přemýšlení si přitiskla prsty na čelo. „Já vím, že jsem to někde viděla.“</p>

<p>Brion nahlédl do opuštěného mikroskopu a uviděl uprostřed temnou skvrnu. Když trochu zaostřil, uviděl leukocyt ve tvaru jakési bílé medúzy. Pro jeho netrénované oko na tom nebylo vůbec nic zvláštního. Nemohl poznat, co je divné, když nevěděl, jak by to mělo vypadat normálně.</p>

<p>„Vidíš ty zelené shluky na okraji?“ zeptala se Lea. Než mohl Brion odpovědět, vykřikla: „Už jsem si vzpomněla!“ Ve stejném okamžiku vystřídalo únavu vzrušení. „<emphasis>Icerya purchasi</emphasis>, tak se to jmenuje. Je to malý hmyz. Měl stejné tvary ve svých buňkách.“</p>

<p>„Co to znamená? Má to nějaké spojení s Disem?“</p>

<p>„Já nevím,“ řekla. „Já jen, že vypadají tak podobně. Nikdy jsem nic podobného neviděla v lidském těle. U tohoto hmyzu z malých zelených částeček vyrůstají kvasinky, které pak žijí v jeho těle. Nejsou to parazité, spíš určitý druh symbiózy…“</p>

<p>Doširoka otevřela oči, když si uvědomila význam svých slov. Symbióza – Dis byl svět, kde se symbióza a parazitismus vyvinuly víc než na jiných planetách. Leiny myšlenky se roztočily a zápasily se zákony logiky. Brion cítil, jak je zabraná do problému. Neudělal nic, aby ji nevyrušil. Pěsti měla zaťaté, oči upírala na zeď a v hlavě se jí to honilo.</p>

<p>Brion a Ulv ji mlčky sledovali a čekali, k jakému dojde závěru. Nakonec se jí úlomky poskládaly do jasného obrazce.</p>

<p>Lea povolila zaťaté pěsti a uhladila si rukama propocenou košili. Pak zamrkala a obrátila se na Briona. „Je tady někde kufřík s nářadím?“ zeptala se.</p>

<p>Její slova byla tak nečekaná, že trvalo hodnou chvíli, než se Brion zmohl na odpověď. Než stačil něco říct, znovu promluvila.</p>

<p>„Ne ruční nářadí, to by trvalo dlouho. Nemohl bys sehnat motorovou pilu? Ta by byla nejlepší.“ Obrátila se zpět k mikroskopu a Brion se raději nepokusil ji rušit zbytečnými otázkami. Ulv stále sledoval magterovo tělo a nerozuměl vůbec ničemu.</p>

<p>Brion vyšel ven. V přízemí nenašel nic, co by se hodilo, a tak se vydal po schodech do prvního patra. Prošel chodbou s řadou místností. Všechny dveře byly zamčené, dokonce i ty, na nichž stálo – DÍLNA. Vší silou se o dveře opřel. Bez výsledku. Než se podíval, jestli by se dal najít nějaký jiný vchod, mrknul na hodinky.</p>

<p>Dvě hodiny! Za deset hodin dopadnou na povrch Disu první bomby.</p>

<p>Nutnost k spěchu ho mučila. Přesto si nemohl dovolit žádný hluk, někdo venku by to mohl slyšet. Rychle na sobě roztrhal košili a omotal ji kolem hlavně pušky. Uchopil smotek látky do levé ruky a opřel zbraň o dveře. Ozvala se dutá rána, kterou nemohlo být před budovou slyšet. Zámek povolil a dveře se otevřely.</p>

<p>Když se vrátil zpátky, stála Lea u mrtvého těla. Podal jí malou pilku s rotačním ostřím. „Bude to stačit?“ zeptal se. „Má to baterie, jsou téměř nabité.“</p>

<p>„To je skvělé,“ odpověděla. „Budete mi oba muset pomoct.“ Pak začala mluvit disansky: „Ulve, mohl bys najít nějaké místo, odkud bys mohl sledovat ulici, aniž by tě někdo slyšel? Až bude ulice prázdná, mávni na mě. Mám strach, že ta pilka bude dělat spoustu hluku.“</p>

<p>Ulv přikývl a vykročil z místnosti, pak vyšplhal na zeď a vyhlédl z malého okna. Opatrně se rozhlédl a pak zamával, aby se dala do práce.</p>

<p>„Postav se na jednu stranu a drž mrtvolu za bradu, Brione,“ řekla. „Drž ho pevně, aby se hlava ani nepohla, až začnu řezat. Tohle bude trochu kruté. Je mi to líto. Ale je to ten nejrychlejší způsob, jak rozříznout kost.“ Pilka se zakousla do lebky.</p>

<p>Ulv zamával, aby přestala a ukryl se do stínu vedle okna. Netrpělivě čekali, až jim dá pokyn, aby mohli pokračovat. Brion pevně držel, zatímco pila vyřezávala v lebce kulatý otvor.</p>

<p>„Hotovo,“ řekla Lea a odhodila pilu na zem. Než se dala do další práce, promasírovala si prsty. Opatrně odstranila část lebky a na magterův mozek dopadly paprsky slunce, které se sem prodraly oknem.</p>

<p>„Celou dobu jsi měl pravdu, Brione,“ řekla. „Tady je tvůj vetřelec.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XVI</strong></p>

<p>Ulv se k nim připojil, aby se podíval na magterův odhalený mozek. Ta věc byla tak dobře viditelná, že si toho všiml i Ulv.</p>

<p>„Viděl jsem mrtvá zvířata i lidi s rozbitými hlavami, ale nikdy jsem neviděl nic podobného,“ řekl.</p>

<p>„Co je to?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Návštěvník, vetřelec, kterého jsi hledal,“ odpověděla Lea.</p>

<p>Magterův mozek byl velký jen asi dvě třetiny své normální velikosti. Zbytek prostoru uvnitř lebky vyplňovala zelená amorfní hmota. Byla zvrásněná jako mozek, ale měla na povrchu zelené uzliny a zakončení. Lea vzala skalpel a jemně do temné masy řízla.</p>

<p>„Připomíná mi to něco, co jsem viděla na Zemi,“ řekla. „Zelenou mouchu – <emphasis>Drepanosiphum platanoides</emphasis> – která má jeden zvláštní orgán, kterému se říká pseudova. Teď, když vidím, jak roste uvnitř magterova mozku, napadá mě určitá paralela. Moucha <emphasis>Drepanosiphum</emphasis> má také velký zelený orgán, který zpola zaplňuje její tělo, nikoli tedy hlavu. Původ tohoto orgánu byl předmětem dohadů mnoha biologů po celé roky a každý z nich přišel s celou řadou teorií, které to vysvětlovaly. Nakonec se někomu podařilo to odříznout a prozkoumat. Ukázalo se, že pseudova je živá rostlina podobná kvasinkám, které pomáhají mouše trávit. Kvasinky produkují enzym, který umožňuje mouše strávit ohromné množství cukru, které zkonzumuje z květů rostlin.“</p>

<p>„To není nic neobvyklého,“ řekl Brion, byl z toho řádně zmatený. „Termiti a lidé jsou další bytosti, jejichž zažívání si také pomáhá vnitřní flórou. Jaký je v tom tedy rozdíl v porovnání se zelenou mouchou?“</p>

<p>„Hlavně reprodukční. Všechny ostatní žaludeční rostliny musí vstoupit do svého hostitele jako outsider, kde jim je dovoleno zůstat tak dlouho, dokud přinášejí nějaký užitek. Zelená moucha a její kvasinková rostlina mají mezi sebou symbiózní vztah, který je nezbytný pro existenci obou. Výtrusy rostliny se vyskytují na mnoha místech v těle mouchy – ale <emphasis>vždycky</emphasis> jsou v zárodečných buňkách. Každé jádro buňky v sobě nějaké má. A tak je každé vajíčko infikováno výtrusy rostliny. Jedině tak je pokračování symbiózy nepřerušeno a garantováno.“</p>

<p>„Ty myslíš, že by přítomnost zelených částeček v buňkách magterovy krve mohla něco znamenat?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Jsem si tím jistá,“ odpověděla Lea. „Musí to být stejný proces. Magter má pravděpodobně zelené částečky v celém těle, jsou to výtrusy toho, co má v mozku. Je jich dost, aby si našly cestu do zárodečných buněk a ujistily se tak, že každý mladý magter je infikovaný už při narození. A tak společně s dítětem vyrůstá v symbióze. Možná roste o něco rychleji, protože je to velmi jednoduchý organismus. Domnívám se, že se vyskytuje v mozku už po šesti měsících kojencova života.“</p>

<p>„Ale proč?“ zeptal se Brion. „Co to dělá?“</p>

<p>„Teď budu jen hádat, ale je tu mnoho důkazů, z kterých se dá odvodit jeho funkce. Vsadila bych se, že tento symbiózní organismus není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. S největší pravděpodobností je to amalgám rostliny a živočicha, stejně jako většina tvorů na Disu. Tahle věc je však příliš složitá, aby se vyvinula od doby, kdy je na této planetě lidský druh. Magterové museli získat symbiózní infekci tak, že snědli nějaké disanské zvíře. Symbiózní organismus se tedy přizpůsobil novému prostředí, navíc byl dobře chráněný silnou lebkou v dlouho žijícím těle svého hostitele. Výměnou za potravu, kyslík a pohodlí vytvářel enzymy a hormony, které magterům pomohly přežít. Některé tyto látky jim možná pomáhají strávit jakoukoli rostlinu či zvíře, které magterové snědí. Symbiózní organismy možná produkují cukry a zamořují jejich krev toxiny – je mnoho věcí, které by mohly dělat. Musely něco udělat, protože, jak se zdá, magterové jsou dominantní jedinci na této planetě. Za svou symbiózu platí vysokou cenu, ale až do této chvíle na tom nezáleželo. Všiml sis, že mozek magterů je mnohem menší, než je obvyklé?“</p>

<p>„To je pochopitelné, protože jak by se jinak symbiózní organismus vešel dovnitř?“ řekl Brion.</p>

<p>„Kdyby mozek magterů byl menší, než je obvyklé, vešlo by se to dovnitř a vyplnilo to prázdný prostor. Ale jejich mozek měl normální velikost – jen jeho část byla absorbována cizím organismem.“</p>

<p>„Frontální lalok,“ řekl náhle Brion. „Tahle zatracená věc jim způsobila frontální lobotomii!“</p>

<p>„Víc než to,“ řekla Lea, skalpelem odřízla část zeleného povrchu a odhalila dlouhé vlákno. „Tyhle výběžky pronikají dál až do malého mozku. Velký mozek se zdá nedotčený. Zřejmě tedy byly přerušeny jen vyšší lidské funkce. Zničení frontálního laloku způsobilo, že magterové necítí žádné emoce a nejsou schopni žádných abstraktních úvah. A zdá se, že bez těchto emocí přežívají snadněji. Než se však dosáhlo správného balance, muselo se přihodit mnoho hrozných omylů. Výsledkem je tedy člověk – rostlina, žijící v symbióze, která jim vzácně umožňuje přežít na tomto strašném světě. Žádné emoce ani touhy, které by mohly zkomplikovat jejich čistou snahu o přežití. Dokonalá bezohlednost – lidský druh je v tomto ohledu mimořádně vyvinutý, a tak to ani nedalo mnoho práce.“</p>

<p>„Ostatní Disané ale přežili bez toho, aby se z nich stali podivní tvorové. Proč bylo tedy tak nezbytné, aby magterové zašli tak daleko?“</p>

<p>„V evoluci není nic nezbytné, to víš,“ řekla Lea. „Jsou možné různé variace a jen ty lepší pak pokračují. Můžeš říct, že Ulv a ostatní přežili, ale magterové přežívají lépe. Kdyby na planetě nezasáhli návštěvníci z jiných planet, magterové by se jistě časem stali dominantní rasou. Ale teď nemají šanci. Vypadá to, že se jim podaří zničit obě rasy hromadnou sebevraždou.“</p>

<p>„A to je právě to, co nedává smysl,“ řekl Brion. „Magterové přežili a vyšplhali se na vrchol evoluční křivky. A teď se chtějí zničit. Proč to neudělali dřív?“</p>

<p>„Individuálně jsou velmi agresivní. Zaútočí na cokoli a kdykoli svým hrozným způsobem bez zbytečných emocí. Naštěstí na této planetě nejsou žádná větší zvířata. Takže tam, kde umírali individuálně, byla záruka, že jejich dokonalá bezcitnost jim zajistí přežití skupiny. Teď však stojí před problémem, který je příliš složitý, aby ho jejich omezený mozek dokázal zvládnout. Jejich osobní zásady se staly planetárními zásadami – a to není nikdy dobré. Jsou jako lidé s noži, vraždící muže bojující jen s kamením. Teď se tu však objevili lidé s puškami a ti nepřestanou, dokud nebudou všichni mrtví.</p>

<p>Je to dokonalý případ úplné nestrannosti vůči evoluci. Lidé nakažení podivnou disanskou formou života byli na této planetě dominantní. Tvor uvnitř mozku magterů je skutečný symbiózní organismus, něco dává, něco bere, jejich spojení je dělá silnějšími, než kdyby žili každý zvlášť. A to se teď změnilo. Mozek magterů není schopen pochopit pojem rasové sebevraždy v situaci, kdy by si měl zajistit vlastní přežití. A tak se ze symbiózního organismu uvnitř jejich mozku stává parazit.“</p>

<p>„A jako parazit musí být zničen!“ přerušil ji Brion. „Už nebojujeme proti stínům,“ zajásal. „Našli jsme nepřítele – a vůbec to nejsou magterové. Je to jen nějaký druh glorifikované tasemnice, která je příliš omezená, aby věděla, že zabíjí sama sebe. Má to vůbec mozek – může to myslet?“</p>

<p>„O tom pochybuji,“ řekla Lea. „Mozek by tomu byl k ničemu. I kdyby tenhle organismus původně měl nějaké rozumové centrum, do této chvíle by bylo stejně pryč. Parazité a symbiózní organismy, které žijí věčně, vždycky zdegenerují na miminální množství funkcí.“</p>

<p>„Vysvětlete mi to. Co je ta věc?“ přerušil je náhle Ulv a ukázal na zelenou hmotu. Slyšel jejich vzrušený rozhovor, ale nerozuměl ani jednomu slovu.</p>

<p>„Vysvětli mu to, jak nejlépe dovedeš, Leo,“ řekl Brion a podíval se na ni. Vtom si uvědomil, jak vypadá hrozně unaveně. „A posaď se k tomu, jsi přetažená. Já zkusím…“ Náhle se zarazil a pohlédl na hodinky.</p>

<p>Byly čtyři hodiny odpoledne – zbývalo méně než osm hodin. Co má dělat? Nadšení ho opustilo, když si uvědomil, že vyřešil pouze půlku problému. Bomby zanedlouho dopadnou na povrch, ledaže by Nyjordané pochopili význam tohoto objevu. I kdyby to chápali, bude to pro ně znamenat nějaký rozdíl? Hrozba ukrytých kobaltových bomb se nezměnila.</p>

<p>Náhle si zahanbeně uvědomil, že docela zapomněl na Teltovu smrt. Než se spojí se základnou na Nyjordu, musí kontaktovat Hyse a jeho rebely, aby jim řekl, co se stalo s Teltem a jeho autem. Také jim musí říct o radioaktivní stopě. Nebudou to sice moci ověřit, protože páska byla zničena, aby se přesvědčili, jak to je důležité, ale Hys by mohl podniknout další nájezd. Hovor mu určitě nezabere mnoho času, a pak se může spojit s velitelem – profesorem Krafftem.</p>

<p>Opatrně upravil frekvenci vysílačky na vlny rebelské armády a vyslal volání Hysovi. Neozvala se žádná odpověď. Když zapnul přijímač, slyšel jen šum.</p>

<p>Možná bylo to zařízení rozbité. Rychle přeladil přijímač na vlastní frekvenci a zašeptal do mikrofonu. Signál byl tak hlasitý, že ho zabolelo v uších. Zkusil ještě jednou zavolat Hyse, tentokrát dostal odpověď.</p>

<p>„Tady je Brion Brandd. Slyšíte mě? Chtěl bych hned mluvit s Hysem.“</p>

<p>Briona šokovalo, když ze sluchátka uslyšel hlas profesora Kraffta.</p>

<p>„Je mi líto, Brione, ale s Hysem mluvit nemůžeš. Zaznamenáváme jeho frekvenci a všechny jeho signály se automaticky přepínají ke mně. Hys a jeho rebelové před půl hodinou opustili planetu a jsou na cestě na Nyjord. Jsi připraven také odletět? Brzy bude přistání jakékoli lodi příliš nebezpečné. Už teď je obtížné sehnat nějakého dobrovolníka, který by vás přijel vyzvednout.“</p>

<p>Hys a jeho rebelové jsou pryč! Brion se zamyslel. Vyvedlo ho z míry, když se mu ozval Krafft.</p>

<p>„Jestliže jsou pryč, pak tedy nemohu nic dělat,“ řekl. „Chtěl jsem vám zavolat, abych vám něco řekl. Poslouchejte mě a snažte se mě pochopit. Musíte zastavit ty bomby. Něco jsem o magterech objevil, zjistil jsem, co způsobilo jejich odchylku. Pokud bychom to dokázali odstranit, zastavili bychom je před útokem na Nyjord…“</p>

<p>„Dá se to udělat do půlnoci?“ přerušil ho Krafft. Zdálo se, že je rozčilený. I svatí se někdy unaví.</p>

<p>„Ne, ovšem že ne,“ zavrčel Brion do mikrofonu. Zjistil, že se celý rozhovor stáčí někam jinam, jenom netušil, jak tomu zabránit. „Ale nebude to trvat dlouho. Mám tady důkaz, který vás přesvědčí, že to, co říkám, je pravda.“</p>

<p>„Věřím ti, ale nemusím to vidět, Brione.“ Náznak zlosti zmizel z Krafftova hlasu a místo toho byl plný zoufalství a odevzdání. „Uznávám, že máš asi pravdu. Před chvílí jsem přiznal Hysovi, že měl pravděpodobně pravdu, když odhadl správný způsob, jak řešit problémy na Disu. Udělali jsme spoustu chyb a na to, abychom je napravili, už nemáme dost času. A já se obávám, že to je jediný fakt, který nyní platí. Bomby dopadnou ve dvanáct a už tehdy by mohlo být pozdě. Loď s mým nástupcem je už připravená. Překročil jsem svou pravomoc tím, že jsem zůstal v pozici o den déle, než kolik času mi technici dali. Nyní už chápu, jak jsem si pohrával s životem mého světa a ztratil jsem naději, že bych mohl Dis zachránit. Nedají se zachránit. Jsou mrtví. A já už o tom nechci nic slyšet.“</p>

<p>„Musíte mě vyslechnout…“</p>

<p>„Musím zničit planetu, kterou mám pod sebou, to je to, co musím teď udělat. Nezmění to nic, co bys řekl. Všichni lidé z ostatních planet – kromě tebe – jsou pryč. Posílám ti loď, která vás vyzvedne. Jakmile loď vzlétne, nechám spustit první bomby. A teď mi řekni, kde jste, kam pro vás mají přijet.“</p>

<p>„Nevyhrožuj mi, Kraffte!“ Brion pohrozil pěstí proti rádiu, aby si vylil vztek. „Ty jsi ten vrah, ničitel světa – nesnaž se ze sebe udělat cokoli jiného! Já vím, jak zastavit zbytečné vraždění a ty mě nechceš vyslechnout. A já vím, kde jsou kobaltové bomby – ve věži magterů, na kterou Hys minulou noc zaútočil. Seber jim ty bomby a nebude třeba použít ty vaše!“</p>

<p>„Je mi to líto, Brione. Cením si toho, co se snažíš udělat, ale také vím, jak je to beznadějné. Nechci tě vinit ze lži, ale uvědomuješ si, jak nejistě tvé tvrzení zní z mé strany? Za prvé – dramatický objev příčiny odchylky magterů. Když nedosáhneš svého, náhle si vzpomeneš na to, že víš, kde jsou ukryté bomby. Nejlépe střežené tajemství magterů.“</p>

<p>„Nevím to jistě, ale je velmi velká naděje, že tam jsou,“ řekl Brion na svou obranu. „Telt provedl nějaká měření, měl také jiné záznamy radioaktivity, která provedl ve věži – důkaz, že tam něco je. Ale Telt je teď mrtvý a záznamy byly zničeny. Copak to nechápeš…“ Náhle se zarazil, když si uvědomil, že své tvrzení nemůže nijak dokázat. Tohle byla porážka.</p>

<p>Rádio bylo tiché, Krafft čekal, až bude pokračovat. Když Brion znovu promluvil, jeho hlas byl zbavený veškeré naděje.</p>

<p>„Pošlete loď,“ řekl unaveně. „Jsme v budově, která patří společnosti s lehkými kovy, je to nějaké skladiště. Nevím přesnou adresu, jsem si jistý, že máte někoho, kdo nás najde. Počkáme tady. Vyhrál jsi, Kraffte.“</p>

<p>Pak vypnul rádio.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XVII</strong></p>

<p>„Myslíš to vážně, když říkáš, že to vzdáváš?“ zeptala se Lea. Brion si náhle uvědomil, že před hodnou chvílí přestala mluvit na Ulva a poslouchala jeho rozhovor s Krafftem. Pokrčil rameny a hledal správná slova.</p>

<p>„Zkusili jsme, co jsme mohli – a téměř jsme zvítězili. Ale když nás nechtějí vyslechnout, co můžeme dělat? Co může jediný muž udělat proti letce po zuby ozbrojené vodíkovými bombami?“</p>

<p>Ulv, jako kdyby chtěl odpovědět na jeho otázku, přistoupil k němu a pronesl několik slov v disanštině.</p>

<p>„Zabiju tě, nepříteli!“ řekl. „Zabiju tě, <emphasis>umedvirku</emphasis>!“</p>

<p>Poslední slovo vykřikl a rukou udeřil do svého opasku. Pak rychle vytáhl svou vzduchovou trubičku a přitiskl si ji ke rtům. Do těla mrtvého magtera se zabodla malá střela. Jeho akce symbolizovala vyhlášení války.</p>

<p>„Ulv to chápe mnohem lépe, než by sis mohl myslet,“ řekla Lea. „Ví toho o symbióze a mutacích tolik, že by mohl učit na kterékoli univerzitě na Zemi. Dokonce ví, co mozkový symbiózní organismus dělá. Dokonce pro to mají slovo, které se až dosud neobjevilo v žádném disanském slovníku, který mám. Životní forma, se kterou můžeš žít, nebo se kterou můžeš spolupracovat, se nazývá <emphasis>medvirk</emphasis>. Ta, která však žije proto, aby tě zahubila, se jmenuje <emphasis>umedvirk</emphasis>. Ulv také chápe, že se životní formy mohou měnit a že <emphasis>medvirk</emphasis> se může stát <emphasis>umedvirkem</emphasis>. Právě teď se rozhodl, že to, co jsme našli v magterově mozku, je <emphasis>umedvirk</emphasis>, a rozhodl se to zničit. A totéž udělají ostatní Disané, až jim ukáže důkaz a až jim to vysvětlí.“</p>

<p>„Jsi si tím jistá?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Naprosto. Disané mají vůči přežití absolutně vyhraněný názor, to už bys měl vědět. Není to stejné jako u magterů, ale ve svém výsledku se to příliš neliší. Zabijí mozkové organismy i kdyby to znamenalo, že budou muset zabít každého magtera, na kterého narazí.“</p>

<p>„Jestli tomu tak je, nemůžeme odejít,“ řekl Brion. Pak si náhle jasně uvědomil, co bude dělat. „Blíží se sem loď. Nastup do ní a vezmi s sebou mrtvého magtera. Já nepojedu.“</p>

<p>„A kde budeš?“ zeptala se překvapeně Lea.</p>

<p>„Budu bojovat s magtery. Moje přítomnost na této planetě znamená, že Krafft nebude moci spustit bomby dříve, než vyprší lhůta. Tím by mě úmyslně zabil. Pochybuji, že by ho má přítomnost dokázala zastavit i po půlnoci, ale do té doby by měl být klid.“</p>

<p>„Čeho tím dosáhneš kromě toho, že spácháš sebevraždu?“ zeptala se zoufale Lea. „Právě jsi mi řekl, že nevěříš, že by jeden muž mohl zastavit válku. Co se s tebou stane, až uplyne půlnoc?“</p>

<p>„Budu mrtvý – ale přesto teď nemohu odejít. Teď ne. Musím udělat, co je v mých silách, a budu v tom pokračovat až do konce. Půjdu s Ulvem do věže magterů a pokusíme se zjistit něco víc o těch bombách. On bude na naší straně. Možná toho o bombách ví ještě víc, možná ví něco, co mi před tím nechtěl říct. Můžeme od nich získat pomoc. Někdo z nich bude určitě vědět, kde ty bomby jsou, přece se tu narodili.“</p>

<p>Lea se chystala něco říct, ale Brion jí skočil do řeči.</p>

<p>„Ty budeš mít stejně důležitý úkol. Ukážeš magtera Krafftovi a vysvětlíš mu, co přítomnost tohoto parazita způsobila v magterově mozku. Donuť ho, aby promluvil s Hysem o posledním útoku. Pokus se ho přesvědčit, aby to zastavil. Já si nechám rádio a jakmile budu mít něco nového, ozvu se. Tohle je naše poslední naděje, ale nedá se nic jiného dělat, protože když neuděláme nic, bude Dis mrtvý.“</p>

<p>Lea se pokusila s ním přít, ale Brion ji neposlouchal. Políbil ji a pokusil se jí vsugerovat, že všechno bude v pořádku. Uvnitř srdce však oba věděli, že to tak nebude, ale nechali to být, protože věděli, že to je poslední bolestivé řešení.</p>

<p>Náhle budovou otřásl strašlivý hluk a okna potemněla, když na ulici přistála kosmická loď. Pak se objevila nyjordská posádka, vojáci v rukou drželi zbraně a pečlivě se kolem sebe rozhlíželi.</p>

<p>Po krátké debatě vzali na loď Leu a mrtvolu magtera a odletěli. Brion se díval, jak se loď postupně mění v malou tečku na obloze, která po chvilce zmizela docela. Pokusil se setřást pomyšlení na to, že už je možná nikdy neuvidí.</p>

<p>„Musíme odsud co nejrychleji zmizet,“ řekl Ulvovi a zvedl rádio, „než sem někdo přijde, aby zjistil, proč tu loď přistála.“</p>

<p>„Co budeš dělat?“ zeptal se Ulv, když zamířili ulicemi do pouště. „Co můžeme dělat, když nám zbývá jen několik hodin?“ řekl a ukázal na slunce, zapadající za obzor. Brion si nejdřív přehodil rádio přes rameno a pak odpověděl: „Musíme do věže magterů, na kterou jsme zaútočili předcházející noc, to je naše největší naděje. Možná jsou tam bomby… Ledaže bys věděl přesně, kde ty bomby jsou.“</p>

<p>Ulv potřásl hlavou. „Já nevím, ale někteří lidé by to mohli vědět. Chytíme dalšího magtera, pak ho zabijeme a ukážeme ostatním <emphasis>umedvirka</emphasis>. Pak nám řeknou všechno, co vědí.“</p>

<p>„Nejdřív ale musíme do věže, pro bomby nebo pro vzorek magtera. Jak se tam dostaneme nejrychleji?“</p>

<p>Ulv se zamračeně zamyslel. „Jestli umíš řídit některé auto, s kterým jezdí návštěvníci, vím o několika budovách ve městě, kde jsou vozy zamčené. Nikdo z našich lidí ale neví, jak ty stroje fungují.“</p>

<p>„Já to vím – jdeme!“</p>

<p>Tentokrát bylo štěstí na jejich straně. První písečné auto mělo klíč v zámku. Vůz byl poháněn bateriemi, díky kterým byl mnohem tišší než těžké atomové vozy, navíc se pohyboval po písečném povrchu s mnohem větší jistotou. Slunce se zatím vznášelo těsně nad rudým obzorem. Bylo šest hodin. Když dorazili k věži, bylo sedm. Brionovy nervy byly napjaté k prasknutí.</p>

<p>I když pokus proniknout do věže se téměř rovnal sebevraždě, přineslo mu to určitou úlevu. Byla to alespoň nějaká akce a Brion mohl na chvilku zapomenout na bomby, visící nad jejich hlavami.</p>

<p>Blížící se útok mu drásal nervy. Vstoupili dovnitř hlavním vchodem, Ulv šel tiše napřed. Nikoho cestou nepotkali. Jakmile vstoupili dovnitř, plížili se tiše do podzemních místností, kde před tím zjistili zvýšenou radioaktivitu. Postupně si uvědomili, že věž magterů je opuštěná.</p>

<p>„Všichni jsou pryč,“ zavrčel Ulv, nahlížeje do každé místnosti, kterou minul. „Bylo tu mnoho magterů, ale všichni už jsou pryč.“</p>

<p>„Stává se často, že opouštějí věž?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Nikdy. Nikdy se to ještě nestalo. Nevidím žádný důvod, proč by něco takového měli dělat.“</p>

<p>„No, já bych o jednom věděl,“ prohlásil Brion. „Odešli by jedině za předpokladu, že si něco velmi cenného odnesli s sebou. Bomby. Jestli byly bomby ukryté tady, možná je po útoku odnesli.“ Náhle pocítil strach. „Nebo je možná odnesli proto, že je čas, aby je naložili do raket! Musíme odsud co nejrychleji zmizet.“</p>

<p>„Cítím odněkud proudit vzduch,“ řekl Ulv, „přichází to zezdola. A to není možné, protože magterové nemají dole žádné vchody.“</p>

<p>„Jeden vchod jsme si udělali, když jsme tu byli naposledy. Dokázal bys ho najít?“</p>

<p>Když zatočili do chodby, uviděli před sebou měsíční světlo, otvorem byly vidět i hvězdy.</p>

<p>„Otvor vypadá větší než byl před tím,“ řekl Brion. „Jako kdyby ho magterové rozšířili.“ Vyhlédl ven a uviděl stopy v písku. „Zdá se, že odsud vynesli něco velkého a kulatého a odnesli to tam, kam vedou stopy!“</p>

<p>Prošli vchodem a rozběhli se k písečnému vozu. Brion se rozjel a zamířil po stopách. Byly tu stopy písečného vozu, napůl zakryté stopou po tenkých kolech. Brion vypnul světla a donutil se jet pomalu, aby mohl udělat ještě něco. Podíval se na hodinky a zjistil, že mu zbývají jen čtyři hodiny. Měsíční světlo bylo dostatečně jasné, aby osvětlilo stopy. Řídil jednou rukou, zatímco druhou naladil rádio na Krafftovu vlnovou frekvenci.</p>

<p>Když se ozval operátor, Brion mu oznámil, co objevili a jaké z toho vyvodil závěry. „Předejte můj vzkaz ihned veliteli Krafftovi. Nemohu čekat, až mě s ním spojíte – jedu po stopě magterů.“ Vypnul rádio a sešlápl plyn. Písečný vůz se rozjel rychleji po stopě.</p>

<p>„Mají namířeno do hor,“ řekl po chvilce Ulv, sleduje, kam stopy vedou. „Jsou tam jeskyně a slyšel jsem, že se tam magterové často zdržují.“</p>

<p>Jeho úvaha byla správná. Před devátou dorazili na okraj kopců a v dálce uviděli vysoké temné skály, zakrývající hvězdy.</p>

<p>„Zastav tady,“ řekl Ulv. „Jeskyně odsud nejsou daleko. Magterové by nás mohli vidět nebo slyšet, musíme být potichu.“</p>

<p>Brion zajel do hluboké koleje a vytáhl rádio. Ulv ho následoval jako tichý stín a opatrně se kolem sebe rozhlížel. Kam dohlédl, nikoho nespatřil.</p>

<p>V půl desáté si Brion uvědomil, že opustili auto příliš brzy. Stopy pokračovaly dál a dál a zdálo se, že nikdy neskončí. Prošli kolem několika jeskyní, na které Ulv ukázal, ale stopy stále pokračovaly. Čas neúprosně běžel a noční můra pokračovala.</p>

<p>„Tamhle jsou další jeskyně,“ řekl Ulv. „Chovej se tiše.“</p>

<p>Opatrně došli na vrchol kopce, jak už to udělali mnohokrát předtím, a podívali se do údolí. Jeho dno pokrýval písek a paprsky měsíčního světla dopadaly na zřetelné stopy. Táhly se napříč písečným údolím a mizely uvnitř jedné jeskyně na vzdálené straně.</p>

<p>Oba muži se ukryli za vrcholem kopce, Brion vytáhl rádio a zapnul příjem. Ulv zůstal stát a sledoval vchod do jeskyně.</p>

<p>„Tohle je důležitá zpráva,“ zašeptal Brion do mikrofonu. „Prosím, zaznamenejte si.“ Opakoval stejnou větu do mikrofonu více jak půl minuty, sledoval přitom čas a sekundy se mu v mysli natahovaly na celé dlouhé minuty. Pak tak jasně, jak jen to bylo možné, zašeptal zprávu o svém objevu stop a o tajné jeskyni.</p>

<p>„…Bomby jsou možná uvnitř a my se to pokusíme zjistit. Nechám vysílačku zde a přepnu ji na příjem, abyste mohli zachytit signál. To vám pomůže najít jeskyni. Druhé rádio vezmu s sebou dovnitř – je daleko výkonnější. Pokud se nám nepodaří dostat ven, pokusím se vám odtamtud předat zprávu. Pochybuji však, že ji zachytíte, protože kolem jsou skály, ale pokusím se o to. Konec přenosu. Nepokoušejte se mi odpovídat, protože přijímač bude vypnutý. Nemám sluchátka a tak by to bylo příliš slyšet.“</p>

<p>Vypnul přístroj, chvilku držel tlačítko palcem a pak ho znovu zapnul.</p>

<p>„Sbohem, Leo,“ řekl a znovu vysílač vypnul.</p>

<p>Sešli z kopce a blížili se ke skále, tiše se ukrývali ve stínu a pak nahlédli do jeskyně. Nic se nepohlo. Uvnitř bylo naprosté ticho. Brion se podíval na hodinky a hned toho litoval. Bylo deset třicet.</p>

<p>Stín jeskyně končil pět metrů od vchodu. Chystali se rozběhnout dovnitř, když vtom Ulv náhle mávnul rukou, aby se Brion přikrčil k zemi. Ukázal si na nos a pak na jeskyni. Cítil uvnitř magtery. Z temného stínu u vchodu do jeskyně se oddělila tmavá postava. Ulv okamžitě zareagoval. Vstal a jeho ruka zamířila ke rtům. Ozval se tichý zvuk, když foukl do malé trubičky. Magter bez jediného hlesu klesl k zemi. Ještě než se stačil zhroutit na zem, Ulv se přikrčil a vběhl do jeskyně. Brion zaslechl šouravé kroky a pak bylo ticho.</p>

<p>Vstoupil tedy dovnitř, pušku držel připravenou, ale nevěděl, co ho čeká. Palcem u nohy se dotkl dalšího bezvládného těla a pak zaslechl Ulva, jak šeptá: „Byli tu jen dva, můžeme jít dovnitř.“</p>

<p>Cesta jeskyní byla nesnesitelná. Neměli žádné světlo a i kdyby nějaké měli, neodvážili by se ho rozsvítit. Na kamenném povrchu nezůstaly žádné stopy po kolech. Bez Ulvova citlivého nosu by byli ztraceni. Jeskyně se rozbíhala do řady chodeb a Brion brzy ztratil pojem o správném směru.</p>

<p>Chůze byla téměř nemožná. Tápali kolem sebe jako slepci. Klopýtali, opírali se o studenou jeskynní zeď a prsty měli rozedřené do krve od hrubého kamenného povrchu. Ulv pokračoval po pachu magterů visícím ve vzduchu. Když pach zeslábl, věděl, že opustili místo, kde by mohli magterové být a že vstoupili do opuštěného tunelu. V tom případě se museli vrátit a pokračovat jiným směrem.</p>

<p>Horší než tápavý pochod však byl neúprosně běžící čas. Ručičky hodinek se bez přestání otáčely, až byly na hodnotě patnáct minut před půlnocí.</p>

<p>„Vidím před sebou světlo,“ zašeptal Ulv a Brion si úlevou oddechl. Pokračovali tiše dál, ukrytí ve stínu, a nahlédli do jeskyně osvětlené řadu fluoreskujících tub.</p>

<p>„Co je to?“ zeptal se Ulv a přimhouřil oči před ostrým světlem.</p>

<p>Brion se musel ovládat, aby nezačal křičet.</p>

<p>„Ta klec s ocelovými mřížemi je generátor. Ty špičaté stříbrné věci jsou bomby, pravděpodobně kobaltové bomby. Našli jsme to!“</p>

<p>První věc, kterou chtěl udělat, bylo zavolat zprávu, aby zastavil čekající flotilu před svržením vodíkových bomb. Ale nepřesvědčivá zpráva by byla horší než žádná zpráva. Musel přesně popsat, co našel, aby Nyjordané věděli, že nelže. Jeho informace se musela přesně shodovat s tím, co už věděli.</p>

<p>Odpalovací rampa byla z lodního generátoru – to bylo zřejmé. Generátor a ovládání byly připravené. Kabely sahaly ke kleci zhotovené z ručně vykovaných ocelových prutů. Na celém zařízení pracovali tři technici. Brion se podivoval, jak se magterům podařilo získat tak krvelačné válečné fanatiky, aby pro ně připravili bomby. Pak si všiml, že muži mají na krku řetězy a po celém těle krvavé šrámy.</p>

<p>Přesto s nimi necítil žádné slitování. Bylo zřejmé, že byli ochotni přijmout peníze a zničit celou planetu – jinak by tady jistě nebyli. Nejspíš se postavili na odpor až když zjistili, že tím spáchají vlastní sebevraždu.</p>

<p>Do útoku zbývalo třináct minut.</p>

<p>Brion si opřel rádio o prsa a vstal. Teď na bomby viděl o něco lépe. Bylo jich dvanáct, vypadaly jako vajíčka ze stejného hnízda. Měly ostrý hrot, každá z nich byla asi dva metry vysoká, ostře zakončená. Byly to nedokončené hlavice raket. Jedna z nich měla spodní část otočenou k Brionovi, takže mohl vidět šest šroubů, kterými se dala připojit chybějící raketa.</p>

<p>To stačilo. Po takovém popisu budou Nyjordané vědět, že opravdu našel bomby a že to není lež. Až to pochopí, nebudou si moct dovolit spustit na Dis bomby bez toho, aby se pokusili nalezené bomby neutralizovat.</p>

<p>Brion opatrně odpočítal padesát kroků a pak zastavil. Byl dostatečně daleko od jeskyně, aby ho někdo mohl slyšet a úhel chodby za ním uzavřel i sloup světla. Opatrně zapnul rádio a připravil přenos zprávy, pak zkontroloval frekvenci. Všechno bylo správně. Pak pomalu a jasně popsal, co právě viděl. Snažil se, aby jeho hlas zněl bez vzrušení, vypočítával fakta a vyvaroval se jakýchkoli vlastních úvah a názorů. Když skončil, bylo šest minut před půlnocí. Přepnul rádio na příjem a čekal.</p>

<p>Bylo ticho.</p>

<p>Ticho pomalu pronikalo do jeho otupělé mysli. Neslyšel šelest atmosféry, ani když zesílil příjem na maximum. Masivní skály dokonale absorbovaly jeho signály, přestože zapnul sílu vysílání na nejvyšší hodnotu.</p>

<p>Neslyšeli ho. Nyjordská letka se nedozvěděla o objevu kobaltových bomb. Útok bude pokračovat podle plánu. Dveře od vodíkových bomb byly otevřené, visely nad jejich hlavami na poslední pružině. Za několik minut bude předán povel a pružiny se uvolní, bomby dopadnou…</p>

<p>„Vrazi!“ vykřikl Brion do mikrofonu. „Nechtěli jste nikoho vyslechnout, neposlechli jste Hyse, neposlechli jste mě ani nikoho jiného, kdo by vám pomohl zabránit destrukci. Zničíte Dis a <emphasis>ono je to zbytečné!</emphasis> Měli jste spoustu možností, jak tomu zabránit. Nic jste neudělali a teď už je příliš pozdě. Zničíte Dis a ten na oplátku zničí Nyjord. Ihjel to věděl a měl pravdu, já mu zatraceně věřím. Jste jen další omyl v galaxii plné omylů!“</p>

<p>Zvedl rádio nad hlavu a mrštil s ním o kamennou zeď. Pak se rozběhl zpět k Ulvovi, snažil se utéct před skutečností, že se snažil, ale neuspěl. Lidé na Disu měli méně než dvě minuty života.</p>

<p>„Nedostali můj vzkaz,“ řekl Brion Ulvovi. „Rádio je příliš hluboko pod zemí a tak nefunguje.“</p>

<p>„Takže bomby sem spadnou?“ zeptal se Ulv a pátravě pohlédl Brionovi do tváře.</p>

<p>„Ledaže by se stalo něco, o čem nevíme, jinak bomby dopadnou.“</p>

<p>Pak už neřekli nic – čekali. Tři technici uvnitř jeskyně si také byli vědomi času. Volali jeden na druhého a pokoušeli se přemluvit magtery. Bezcitní magterové, s mozky řízenými parazitem, neviděli žádný důvod, proč by měli ustat v práci, a tak začali muže bít, aby se vrátili ke svým úkolům. Přesto se muži ani nehli, jen vyděšeně zírali na hodinky, jak se ručička neúprosně blížila ke dvanáctce. Dokonce i magterové pochopili význam tohoto okamžiku. Zastavili se a čekali.</p>

<p>Hodinová ručička na Brionových hodinkách se dotkla dvanáctky, po ní následovala minutová ručička. Pak se dvanáctky dotkla i vteřinová ručička a pokračovala dál. Nakonec se k ní přidala i minutová ručička.</p>

<p>Brion pocítil nesmírnou úlevu, když vtom si uvědomil, že je hluboko pod zemí. Tlaková vlna tu nebyla cítit a atomová exploze nebyla vidět. Jestli bomby dopadly na povrch přesně ve dvanáct, ještě by o tom nevěděli.</p>

<p>Pak se náhle ozvala prudká rána a země pod jejich nohama se zachvěla. Světla v jeskyni uhasla. Ze stropu se začal sypat drobný prach.</p>

<p>Ulv se na něj obrátil a Brion sklopil oči. Nemohl se ubránit obviňujícímu pohledu Disana.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XVIII</strong></p>

<p>Jeden z techniků se rozběhl a křičel z plných plic. Magter ho srazil k zemi a tloukl do něj, až zmlkl. Když to ostatní dva muži viděli, vrátili se ke své práci. Ruce se jim třásly. I kdyby všichni lidé na povrchu byli mrtví, na magtery to nemělo žádný vliv. Pokračovali dál, jak bylo naplánováno, bez emocí a představy, co způsobili.</p>

<p>Jak technici pracovali, jejich postoj se z otupělosti proměnil na bezmocný vztek. Zapomněli na to, co bylo dobré a co správné. Byli zabiti – neviditelná radioaktivita už pronikala dovnitř jeskyně – jediné, co jim zbylo, byla příležitost pomstít se. S přesností, kterou před tím ukrývali, se dali rychle do dokončovacích prací.</p>

<p>„Co to ti technici dělají?“ zeptal se Ulv.</p>

<p>Brion se probral z letargie a podíval se do jeskyně. Muži právě nakládali jednu válečnou atomovou hlavici na odpalovací rampu.</p>

<p>„Budou bombardovat Nyjord, tak jako Nyjordané bombardují Dis. Ten stroj vystřelí bomby na druhou planetu.“</p>

<p>„Zastavíš je?“ zeptal se Ulv. V ruce držel smrtící foukačku a na tváři měl strnulou masku.</p>

<p>Brion se musel pousmát nad ironií celé situace. Přes všechno, co se pokusil udělat, Nyjordané svrhli bomby.</p>

<p>A tato skutečnost mohla zničit jejich vlastní planetu. Brion mohl zabránit odstartování raket uvnitř jeskyně. Má to udělat? Má zachránit své vlastní vrahy? Anebo by měl zachovat pradávný zákon, který stál u zrodu každého neštěstí po celé věky: <emphasis>Oko za oko, zub za zub.</emphasis> Bylo by to tak jednoduché. Nemusel by dělat vůbec nic. Skóre by pak bylo vyrovnané a smrt Disanů by byla pomstěna.</p>

<p>Zabil by Ulv Briona se svou foukačkou, kdyby se o to pokusil? Nebo by proklínal Disany?</p>

<p>„<emphasis>Zastavíš</emphasis> je, Brione?“ zeptal se.</p>

<p>Měl člověk vůbec nějaký smysl pro povinnost? Pravěký muž to cítil ke svému druhovi, pak ke své rodině. Pokračovalo to, až člověk začal bojovat a zabíjet pro abstraktní ideály měst a národů a nakonec celých planet. Přijde vůbec někdy čas, kdy si člověk uvědomí, že povinnost by měla být největší a nejdůležitější součástí lidského druhu? Že by to měla být součást všech živých jedinců?</p>

<p>Brion to viděl před sebou ne jako prázdná slova, ale jako realitu. Když si v duchu položil otázku, našel na ni jasnou a nevyslovenou odpověď. Vytáhl pušku a když to udělal, přemýšlel, jaká bude Ulvova odpověď.</p>

<p>„Nyjord je <emphasis>medvirk</emphasis>,“ řekl Ulv, zvedl foukačku a vystřelil otrávenou šipku napříč jeskyní. Zasáhl jednoho technika, který vydechl a zhroutil se na zem.</p>

<p>Brion vystřelil na kontrolní panel a zničující rána navždy zastavila hrozbu pro Nyjord.</p>

<p>Ulv řekl <emphasis>medvirk</emphasis>. Životní forma, která spolupracuje a pomáhá jiným životním formám. V sebeobraně dokáže zabít, ale není to ničitel ani vrah. Ulv měl životní zkušenost o nezávislém životě. Pochopil podstatu jeho úvah a ignoroval všechny verbální komplikace a zmatky. Zabil magtera, který patřil k jeho vlastním lidem, protože byl <emphasis>umedvirk</emphasis> – proti životu. A zachránil nepřítele, protože byl <emphasis>medvirk</emphasis>.</p>

<p>S tím přišlo bolestivé vědomí, že planeta a lidé, kteří projevili tolik pochopení, jsou mrtví.</p>

<p>Magterové v jeskyni viděli, jak se jejich plán zhroutil, a ohlédli se, odkud přišly zkázonosné střely. Pak se tiše rozběhli zabít svého nepřítele – zbaveni jakéhokoli vzteku a emocí.</p>

<p>Brion a Ulv se začali bránit. I když věděli, že jsou odkázáni na smrt, Brion nesnesl pomyšlení, že by skončil v rukou magterů. Pro Ulva bylo rozhodování ještě jednodušší. Chtěl zabít <emphasis>umedvirka</emphasis>. Jako někdo, kdo věří v život, bojoval proti antiživotu.</p>

<p>Uchýlili se do tmy a nepřestávali střílet. Magterové měli světla a iontové pušky a stále se přibližovali. Znali jeskyni lépe než jejich oběti a tak kolem nich začali stahovat kruh. Když Brion zahlédl před sebou světlo, donutil Ulva, aby zastavil.</p>

<p>„Vyznají se tady a my ne,“ řekl. „Když se pokusíme utéct, jednoduše nás zastřelí. Musíme si najít místo, odkud se budeme lépe bránit.“</p>

<p>„Tudy,“ Ulv ukázal doprava. „Je tam jeskyně, která má jeden vchod a ten je velmi úzký.“</p>

<p>„Dobře, pojďme!“</p>

<p>Běželi, jak nejtiššeji mohli, až dorazili do slepé jeskyně. Jejich zrychlený dech byl přehlušen blížícími se kroky v okolních uličkách. Jakmile dorazili dovnitř, ukryli se za velký balvan a čekali. Konec se blížil.</p>

<p>Magterové vběhli do jeskyně a rozsvítili světla. Paprsek sklouzl po ukrytých mužích a ve stejném okamžiku Brion vystřelil. Ozvala se hlasitá rána a jeden magter padl na zem – výstřel určitě přivolá další.</p>

<p>Než se stačil přiblížit někdo další, Brion vyskočil z úkrytu a rychle popadl světlo. Zavěsil ho na skalní výčnělek nad vchodem a rychle se vrátil do úkrytu vedle Ulva.</p>

<p>Zanedlouho vběhli dovnitř další dva magterové a vzápětí byli mrtví. Další stáli venku. Brion to věděl a přemýšlel, jak dlouho bude trvat, než si vzpomenou na granáty a naházejí je dovnitř.</p>

<p>Venku se ozvalo nesrozumitelné mumlání a po něm následovala exploze. Brion s Ulvem se přikrčili v úkrytu a přemýšleli, proč ještě magterové nezaútočili. Pak se ve vchodu objevila další postava a Brion chvilku váhal, než vystřelil.</p>

<p>Muž vstoupil dovnitř <emphasis>zády</emphasis> ke vchodu a střílel před sebe.</p>

<p>Ulv necítil žádné rozpaky, ale jeho střela nedokázala prorazit magterovy silné šaty. Když se magter otočil, Ulv vystřelil znovu a smrtící žihadlo zasáhlo muže do ruky. Okamžitě se zhroutil na zem.</p>

<p>„Nestřílejte,“ ozval se hlas zvenku a vzápětí se v oblaku prachu objevil muž s baterkou v ruce.</p>

<p>Brion prudce sevřel Ulvovu paži a vytrhl mu z pusy foukačku.</p>

<p>Muž měl na sobě ochrannou helmu, pevné boty a uniformu.</p>

<p>Byl to Nyjordan.</p>

<p>Brion to téměř nedokázal přijmout. Byl přesvědčený, že bomby dopadly na povrch Disu. Přesto tu před ním najednou stál nyjordský voják. Nebylo možné přijmout obě skutečnosti dohromady.</p>

<p>„Mohl byste mu držet paži, pane? Jen pro všechny případy,“ řekl voják a znepokojeně pohlédl na smrtící foukačku. „Vím, co jejich střely dokáží.“ Z jedné kapsy vytáhl vysílačku a promluvil do ní.</p>

<p>Do jeskyně vtrhli další vojáci a za nimi následoval velitel Krafft. Ve vojenské uniformě vypadal poněkud zvláštně. A zbraň v jeho tenkých rukou byla ještě podivnější. Podal pistoli nejbližšímu vojákovi a klopýtal k Brionovi, aby ho obejmul.</p>

<p>„Je pro mě nesmírným potěšením, že tě mohu poznat osobně,“ řekl. „A také tvého přítele Ulva.“</p>

<p>„Byl byste tak laskav a vysvětlil mi, co se to tu děje?“ zeptal se Brion. Byl posedlý myšlenkou, že nic z toho není možné. „Budeme si tě navždy pamatovat jako muže, který nás zachránil před námi samotnými,“ řekl Krafft, který se zase choval jako profesor a nikoli velitel. „Brion od nás chce slyšet fakta a ne proslovy,“ ozval seHys. Shrbený velitel Nyjordských rebelů se prodíral mezi vysokými vojáky, až se ocitl vedle Kraffta. „Jednoduše řečeno, Brione, tvůj plán vyšel. Krafft mi poslal tvůj vzkaz a jakmile jsem ho vyslechl, obrátil jsem se a setkal se s ním na jeho lodi. Je mi líto, že je Telt mrtvý – ale našel to, co jsme hledali. Nemohl jsem ignorovat jeho zprávu o zvýšené radioaktivitě. Tvé děvče dorazilo s mrtvolou magtera ve stejném okamžiku jako já a tak jsme si všichni mohli dobře prohlédnout tu zelenou věc uvnitř jeho mozku. Její vysvětlení o tom, co to znamená, dávalo smysl. Když jsme obdrželi tvou zprávu o tom, že ve věži magterů bylo něco uloženo, chystali jsme se na přistání. Potom už jsme jen pokračovali po stopě, až jsme našli tvou vysílačku.“</p>

<p>„Ale co ta exploze o půlnoci?“ přerušil ho Brion. „Slyšel jsem to!“</p>

<p>„To bys měl,“ zasmál se Hys. „A nejen ty, ale také magterové uvnitř jeskyně. Domysleli jsme si, že budou po zuby ozbrojení, a tak jsme o půlnoci shodili několik chemických bomb těsně u vchodu. Stačilo to na zabití strážců, aniž by se narušil strop. Doufali jsem, že magterové hluboko uvnitř opustí své posty, nebo začnou prchat před radiací. A přesně to se také stalo. Fungovalo to jako kouzlo. Tiše jsme vstoupili dovnitř a překvapili je. Rozmetali jsme je. Ty, co jsme nemohli zajmout, jsme zastřelili.“</p>

<p>„Jeden z techniků byl stále naživu,“ řekl Krafft. „Řekl nám, že jsi zničil kontrolní panel a zastavil tak bomby nasměrované na Nyjord. Vy oba.“</p>

<p>Nikdo z Nyjordanů už nedodal k jeho slovům nic, dokonce ani cynický Hys. Ale Brion vycítil jejich pocity, teplo úlevy a nesmírného štěstí. Byl to pocit, na jaký nikdy nezapomene.</p>

<p>„Válka skončila,“ přeložil Brion Ulvovi, věděl, že Disan jejich vyprávění nerozuměl. Když mu to tedy vysvětloval, pochopil, že v příběhu byla jedna velká chyba.</p>

<p>„Nemohli jste to udělat,“ řekl Brion. „Přistáli jste na planetě <emphasis>dřív</emphasis>, než jste dostali můj vzkaz o věži. To znamená, že jste čekali, že magterové pošlou na Nyjord své bomby – a vy jste přistáli, přestože jste to věděli.“</p>

<p>„Ovšem,“ řekl profesor Krafft, ohromen Brionovou nechápavostí. „Co jsme měli dělat? Magterové jsou nemocní!“</p>

<p>Hys se srdečně rozesmál, když viděl, jak se Brion tváří. „Musíš pochopit nyjordskou psychologii,“ řekl. „Když to byla záležitost války a zabíjení, naše planeta nemohla nikdy souhlasit s inteligentním postupem. Válka je naší filozofii tak vzdálená, že se na ni nikdo nedokázal podívat tím správným způsobem. To je ta potíž, když jsi vegetariánem v galaxii masožravců. Jsi snadná kořist pro prvního, kdo ti přistane na zádech. Každá jiná planeta by na magtery skočila oběma nohama a pokryla je bombami. My jsme otáleli tak dlouho, až jsme málem zabili planety obě. Když jsi našel toho parazita, začali jsme konečně zase uvažovat.“</p>

<p>„Tomu nerozumím,“ řekl Brion.</p>

<p>„Na to je jednoduchá definice. Než jsi přišel, nevěděli jsme, co si o magterech myslet. Byli to pro nás vetřelci. Nic z toho, co udělali, nedávalo smysl a zdálo se, že na ně nic nemá žádný efekt. Ale ty jsi přišel na to, že jsou nemocní, a to je něco, s čím umíme zacházet. Znovu jsme sjednocení: rebelská armáda se okamžitě spojila s nyjordskou silou v tichém souhlasu. Doktoři a sestry už jsou na cestě. Měli jsme plán evakuovat obyvatele, než se najdou bomby. Planeta je znovu sjednocena a všichni zase tvrdě pracují.“</p>

<p>„Je to proto, že jsou magterové nemocní, nakažení destruktivní životní formou?“ zeptal se Brion.</p>

<p>„Přesně tak,“ řekl profesor Krafft. „Jsme koneckonců docela civilizovaní. Nemůžeš čekat, že budeme válčit – ale rozhodně tě nesmí ani napadnout, že bychom dokázali přihlížet a nepomoct nemocnému sousedovi.“</p>

<p>„Ne, to jistě ne,“ řekl Brion a ztěžka se posadil. Podíval se na Ulva, pro něhož byl rozhovor naprosto nesrozumitelný. Za ním stál Hys a ve tváři měl ten nejcyničtější výraz, když uvažoval nad křehkostí svých lidí.</p>

<p>„Hysi,“ zavolal Brion, „přelož to teď do disanštiny a vysvětli to Ulvovi. Já bych to nedokázal.“</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>XIX</strong></p>

<p>Dis byl vznášející se zlatý míč, vypadal jako glóbus ze školního kabinetu. Žádné mraky nerušily jeho povrch a z dálky vypadal vedle chladné temnoty teple a přitažlivě. Brion si téměř přál být tam zpátky, když seděl zachumlaný do teplého pláště a přemýšlel, jak dlouho bude trvat jeho zmatenému tělu, než se jeho kontrola teploty rozhodne přepnout z letní úpravy. Doufal, že to nebude tak drastické a náhlé jako předtím.</p>

<p>V okně se vedle planety odrazil Lein obraz. Blížila se k němu z chodby lodi a jen její dech a odraz v okně Brionovi prozrazoval, že stála za ním. Rychle se otočil a vzal ji za ruku.</p>

<p>„Vypadáš mnohem lépe,“ řekl.</p>

<p>„No, není divu,“ řekla a rukama si projela mezi vlasy. „Celou dobu nedělám nic, než že ležím v kosmické nemocnici, zatímco ty jsi celý týden běhal po Disu a střílel magtery.“</p>

<p>„Jen jsme je uspali,“ řekl. „Nyjordané se nedokáží přinutit zabít dalšího magtera, i když to zvyšuje počet jejich vlastních raněných. Vlastně jsme měli potíže s Ulvovými lidmi, kteří spokojeně zabíjeli každého magtera, kterého uviděli, jako jasného <emphasis>umedvirka</emphasis>.“</p>

<p>„Co budou dělat, až všechny šílené magtery pochytají?“</p>

<p>„Ještě nevědí,“ řekl. „Nebudou to vědět do té doby, než zjistí, jak se chová dospělý magter zbavený mozkového parazita. S dětmi jsou na tom lépe. Když je chytí včas, parazit se dá odstranit, aniž by napáchal příliš škod.“</p>

<p>Lea se spokojeně opřela o Briona. „Není mi ještě moc dobře, pojďme se raději posadit.“ Sedli si naproti oknu, odkud měli na Dis pěkný výhled.</p>

<p>„Nechce se mi myslet na magtera zbaveného symbiózního organismu,“ řekla. „Jestli ten šok přežije, hádám, že z něj nebude nic jiného než hloupá hromada masa a kostí. Tohle je věc, kterou bych raději neviděla. Spokojím se s vědomím, že Nyjordané najdou nějaké lidsky přijatelné řešení.“</p>

<p>„Jsem si jistý, že se jim to podaří,“ řekl Brion.</p>

<p>„A co bude teď s námi?“ zeptala se Lea a opřela se o jeho paže. „Musím říct, že máš vyšší tělesnou teplotu, než každý, koho jsem až dosud potkala. Je to vzrušující.“</p>

<p>To Briona ještě víc rozrušilo. Nedokázal zahodit vzpomínky na předcházející hrůzy a nahradit je současnou pohodou. „No, co by s námi bylo?“ řekl s obdivuhodnou nevhodností.</p>

<p>Lea se usmála a opřela se o něj. „Tu noc v nemocničním pokoji jsi nebyl tak nedůtklivý. Kromě toho si vzpomínám na několik dalších věcí, které jsi řekl. A udělal. Nemůžeš tvrdit, že jsi docela jiný než já, Brione Brandde. A tak se tě jen ptám na to, na co by se tě mohla zeptat jakákoli anvhariánská dívka. Kam odsud půjdeme? Vezmeme se?“</p>

<p>Když ve své náruči svíral její štíhlé tělo a cítil její vlasy na tváři, měl příjemný pocit. Oba to cítili a tak jeho slova zněla o to ošklivěji.</p>

<p>„Drahá Leo, víš, co pro mě znamenáš, ale doufal jsem, že je ti jasné, že se nikdy nemůžeme vzít.“</p>

<p>Její tělo ztuhlo a vzápětí se od něj odtáhla.</p>

<p>„Proč? Ty jeden přerostlý, nafoukaný, egoistický kuse masa! Co jsi tím myslel? Mám tě rád, Leo, užili jsme si hodně zábavy, ale rozhodně nejsi dívka, kterou bych mohl vzít domů a ukázat ji své matce!“</p>

<p>„Leo, zadrž,“ řekl. „Víš toho příliš, abys mohla říct něco takového. To, co jsem řekl, nemělo nic společného s tím, co k tobě cítím. Ale svatba znamená děti a ty jsi biolog, a tak toho o genech na Zemi víš víc než dost…“</p>

<p>„Ty netolerantní křupane!“ vykřikla a uhodila ho do tváře. Brion se nesnažil jí v tom zabránit. „Čekala jsem od tebe víc potom, co jsi se ukázal jako chápavý muž. Ale jediné, na co dokážeš myslet, jsou děsivé historky o unavených genech na Zemi. Jsi stejný, jako všichni ostatní fanatici z jiných planet. Vím, jak se s opovržením díváte na náš malý vzrůst, naše alergie, hemofilii, na všechny slabosti. Nenávidíš…“</p>

<p>„Ale to není vůbec to, co jsem myslel,“ přerušil ji, byl šokovaný a jeho hlas se utopil v jejím. „Vaše geny jsou silné, jsou životaschopné, <emphasis>moje</emphasis> jsou mrtvé. Mé dítě by zabilo tebe i sebe už při narození, pokud by se toho dožilo. Zapomínáš, že jsi homo sapiens, zatímco já jsem jen výsledek nedávné mutace.“</p>

<p>Leu jeho slova ohromila. Řekl jí pravdu, kterou znala, ale se kterou se nikdy nechtěla zabývat.</p>

<p>„Země je domov, tam lidský druh vznikl,“ řekl. „Posledních několik tisíc let se možná rodíte s určitými slabostmi, které pocházejí z genetické únavy. Ale to není nic v porovnání s milióny let, během kterých se člověk vyvíjel. Kolik dětí, které se na Zemi narodí, se dožije jednoho roku?“</p>

<p>„Proč?… No vlastně všechny. Malá část jich ročně zemře – nemohu si vzpomenout na přesné číslo.“</p>

<p>„Země je domov,“ řekl mírně. „Když člověk opustí domov, dokáže se přizpůsobit jiným planetám, ale musí za to zaplatit nějakou cenu. Strašnou cenu mrtvých kojenců.</p>

<p>Úspěšné mutace přežívají, neúspěšné musí zahynout. Přírodní selekce je krutě spravedlivá. Když se na mě podíváš, zdá se, že vidíš úspěch. Mám sestru – také úspěch. Ale moje matka měla dalších šest dětí, které zahynuly, když byly v kojeneckém věku. Několik dalších se nikdy nenarodilo. A ty o tom všem víš, Leo, že je to tak?“</p>

<p>„Já vím, já vím…“ řekla a rozplakala se do dlaní. Brion ji objal, tentokrát neucukla. „Jako biolog o tom všem vím – ale už mě unavuje být biolog, být na vrcholu řetězce, být mentálně srovnávána s každým mužem. Když na tebe myslím, myslím na tebe jako žena a nic z toho si nechci připustit. Někoho potřebuju, Brione, a ze všeho nejvíc potřebuju tebe, protože tě miluju.“ Ztichla a otřela si slzy. „Teď se vrátíš domů do Anvharu, že? Kdy?“</p>

<p>„Nemohu čekat příliš dlouho,“ řekl nešťastně. „Kromě mých osobních tužeb nesmím zapomínat na to, že jsem součástí Anvharu. Když myslíš na řadu lidí, kteří trpěli a umírali – nebo se adaptovali – abych tady teď já mohl sedět… no, jde z toho na mě hrůza. Myslím, že logicky to nedává žádný smysl, neměl bych k nim cítit žádné závazky. Ale já je cítím. Cokoli bych udělal teď nebo během několika let, by nebylo tak důležité jako vrátit se zpět na Anvhar.“</p>

<p>„Ale já s tebou nepůjdu.“ Podle toho, jak to Lea řekla, to byla věta oznamovací, nikoli otázka.</p>

<p>„Ne, ty se mnou nepůjdeš,“ řekl. „Anvhar není místo pro tebe.“</p>

<p>Lea se podívala z okna na Dis a její oči byly opět suché. „Hluboko uvnitř jsem věděla, že to takhle skončí,“ řekla. „Jestli si myslíš, že tvá malá lekce o původu člověka pro mě byla něco nového, pak se mýlíš. Jen mi to připomnělo řadu věcí, pro které bych na tebe raději měla zapomenout. Ale budu závidět tvé urostlé ženě a tvým šťastným dětem. Ale ne zas tak moc. Už dávno jsem ve svém životě pochopila, že na Zemi není nikdo, koho bych si někdy chtěla vzít. Odjakživa jsem měla pubertální sny o hrdinovi z vesmíru, který si mě odnese. Myslím, že jsi mi do toho snu zapadal, aniž bych si to uvědomila. Jsem už dost velká na to, aby mi záleželo víc na mé práci než na banálním manželství. A tak pravděpodobně skončím jako frigidní stará panna s více tituly a oceněními, než si dovedeš představit.“</p>

<p>Jak se dívali z okna, Dis se před jejich očima zmenšoval. Kosmická loď se od něj vzdalovala a mířila na Nyjord. Oba teď seděli každý zvlášť, aniž by se jeden druhého dotýkali. Odjížděli z Disu, a to znamenalo, že opouštěli něco, co spolu prožili. Opět z nich byli cizinci v cizím světě. Jejich životy se setkaly na velmi krátký okamžik. Ale už to bylo pryč.</p>

<p>„Ale copak my nevypadáme šťastně?“ ozval se Hys a přišoural se k nim.</p>

<p>„Umřu a budu ještě šťastnější,“ odsekla hořce Lea.</p>

<p>Hys ignoroval ledový chlad v jejím hlase a posadil se do křesla vedle nich. Od chvíle, kdy přestal velet rebelské armádě, vypadal mnohem jemnější. „Budeš pokračovat v práci pro Nadaci kulturních vztahů, Brione?“ zeptal se. „Jsi muž, jakého potřebujeme.“</p>

<p>Když Brionovi jeho slova došla, překvapeně vytřeštil oči. „Ty jsi členem N.K.V.?“</p>

<p>„Polní agent na Nyjordu,“ řekl. „Doufám, že si nemyslíš, že nás reprezentovali jen bezmocní úředníci jako Faussel nebo Mervv? Ti měli v rukou jen notýsky a kryli naši organizaci. Nyjord je hezká planeta, ale potřebovali ruku, která by je vedla a pomohla jim najít jejich místo v galaxii dřív, než je někdo napadne.“</p>

<p>„Co je to za špinavou hru, Hysi?“ zeptala se Lea zamračeně. „Už dlouho mám podezření, že za sladkou rouškou N.K.V. je ještě něco úplně jiného. Už jsem i leccos viděla. Copak jste egomaniaci toužící po moci? Nebo co jste?“</p>

<p>„To je právě to, co by si každý myslel, kdyby naše aktivity byly známé veřejnosti,“ řekl Hys. „To je důvod, proč se většina našich akcí odehrává v utajení. Nejlepší argument, který ti mohu nabídnout, jsou <emphasis>peníze</emphasis>. Kde myslíš, že bereme fondy na operace takové velikosti?“ Usmál se, když viděl, jak se tváří. „Za chvíli uvidíš zprávy, takže nebudeš muset mít žádné pochybnosti. Pravda je, že všechny naše příjmy pocházejí z planet, kterým už jsme pomohli. I malé procento z celoplanetárních zisků je dost – když je spojíš všechny dohromady, máš dost peněz, abys mohla pomoci jiným planetám. Dobrovolná vděčnost je perfektní test, kdybys o tom chvíli přemýšlela. Nemůžeš přemluvit lidi, aby se jim líbilo, co jsi udělala. Musí se přesvědčit. Vždycky tu byli lidé z N.K.V., kteří věděli o naší práci a souhlasili s tím, co děláme.“</p>

<p>„Proč mi tedy ta supertajemství říkáš?“ zeptala se Lea.</p>

<p>„Není to snad jasné? Chtěli bychom, abys pro nás pracovala. Můžeš požádat o plat vysoký, jak chceš – protože jak už jsem řekl, o peníze u nás není nouze.“</p>

<p>Hys se rychle podíval na oba a dodal: „Doufám, že Brion bude také pokračovat v práci pro nás. On je polní agent, jakého zoufale potřebujeme. A je téměř nemožné někoho takového najít.“</p>

<p>„Jen mi ukaž, kde to mám podepsat,“ řekla Lea a v jejím hlase byl opět znát život.</p>

<p>„Já bych to nerad nazýval vydíráním,“ usmál se Brion, „ale předpokládám, že když dokážete měnit psychologii celých planet, pak si umím představit, že si hravě poradíte s jedinci, jako kdyby byli šachové figurky. Doufám, že si uvědomuješ, že v tomto případě nebylo třeba nutné příliš velké přemlouvání.“</p>

<p>„Podepíšeš také?“ zeptal se Hys.</p>

<p>„Musím se vrátit na Anvhar,“ řekl Brion, „ale tolik to nespěchá.“</p>

<p>„Země,“ ozvala se Lea, „je už tak dost přelidněná.“</p><empty-line /><p>SCI-FI • THRILLER • FANTASY SVAZEK 22</p>

<p>Harry Harrison</p>

<p>PLANETA ZATRACENÝCH</p>

<p>Z anglického originálu</p>

<p>PLANET OF THE DAMNED,</p>

<p>vydaného firmou</p>

<p>A Tom Doherty Associates, Inc., Book, 49 West 24 Street, New York, N. Y. 10010 v roce 1987</p>

<p>přeložila Šárka Bartesová</p>

<p>Vydal Radomír Suchánek, ul. Kosmonautů 2, Brno, v nakladatelství NÁVRAT, Brno, jako svou 412. publikaci v roce 1997</p>

<p>Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.</p>

<p>Doporučená cena včetně DPH 108 Kč</p>

<p>ISBN 80-7174-711-4</p>
</section>

</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAO1AmEDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDxnO1MnHIBAx29adE+MlQT
gfjQWIBygGcH6H/GhRvt2kYYJ7UHWNBB3ZH5UZAU/MBgcYFMkbK5C/w44rKk1WVbc4td3zY
Bz2oE2lubSXTJbSwYTbL1JXLfhUQXoFYfTFYLa3NsKiEDjPXmmf23KBg2oJA4JakT7RG/3A
AHHtTGd9p38EHsO1Yf9uTAk/ZxjHrSPrtwU2/Z+Dz1oXoLnRvkljkYx7jmmKucFSuc55rA/
ty4JyLcAgdzSJrlwx2i2GGOKdxqokdL2GGBC9iMUxfMD7cAB+pIrEfWJR/q4UBPQUwazdMB
mH5u9K4e0ijeY4ZV2hiO+KVpH24VFHPUiudfXLpV5iXPbjpUQ128Ccxp65IoF7SJ05dsjIA
98UFm27iBj6VzH9v3e7mNMDtT21y9UcRL8x7jtQV7WJ0gkYcDA98UoJ5J2rg9MVy5129OV8
tOD6Un9vXrEkRoSPQUE+0idQG+bkA/3uKeG35CL19RXJL4gv8AdgIvp92kHiDURLnagAGMY
oF7VHZlVKKx2t7d6Z5jAFmUYznpxXIf8JBqBz8sXB6EUn/CSaoevl5J5wKLB7ZHW78Hdt5P
GMU9QWIAUAr04rkF1/UiRlYxj/ZoOvamDuj8she2KLFKrE7J2KqWxnI64pqsyKuV5IzuxwR
XIjxNqskaoViAHBwvJpreINRWQZZcYz93nNGge1idiJUzs4Axy2KRmDjhM4444riT4g1Qkf
MgB5wUpq+ItXGAXj246bKWge2idsXXJ+UAgelNzjgrw3P1rij4g1ZRu8yJs8YC9qRde1M5M
kiA+y0tA9rE7RmAxtORnp6UFjjaeh71xzeIdVGAHj/75pj69qrhv3ieoG2hXGq0TtPusQ3B
YdDRubadxU46Vwp8Q6u7ZMiZxg/L0pf7d1QLkzLj/dp6j9rE7gs2M5GfpT1fCk8E1wh1/Vi
RiVTx1xTZNc1UMMTqSO+KdmL2sTvwSTt3Ad8EU0SHjv2+7XBDXtXI5uBn6UHXNWDp/pHUc4
FFmHtYneMwGAo6cfdprbm3A/hxXBnWNTPP2puOlIdY1dlOLo07B7WJ6A4wRt6Y54psfmHPG
R2yP51wA1jVSgJum+lKNd1lUMa3j7W6g0vkHtUd82QpAQHjmmqzkDGOnAxXnzarqoPF23pw
aP7W1fGPtclCH7VHoxEpUYIyOcY6U9RI44j5HU15uurawVJF5KD60v8Aamtdr2b8Kdg9qj0
yGQrJuYkJgg7Ryaakjl1XKopPB2/54rzQ6jrAxi9m6cY601tU1n5na8n54zmlYPao9VuIpF
be3lDJ6AdB61GQzIFCqAvQ4/zzXmFvrGrveQo9/MVLj+Lg16f96MAsVfA4oZcZ82wqwlVUy
KQDwCBn/JpQFGF3qcc9OtKw3HYrkAj+IYBoBQMQU3blz75qTRCGVvIaNdh3c4xnHvSNI24b
iM4/iGfzpEXERlLKCvGAefrSiGSW3MgICqcYHWgCUzsYPL2AKD1wCfpUMzR5ICH04HWmeYw
wuQAeOe9MCs0jYzj370BYlB2AFSfpip4Du8yTy8gZBB6//XqFg20ZBIHPAokd2A24GBjFAw
LhCoA/DHSkMj71yOo9KETcCWJJFOkBUKrDB6cHJHvQAqyOEcbgNx5GKtWiq8W9iAc7V+X/A
DzVJVyGG3kDqT2rQWO52Q70wqj5V9aQEGXgmlj2qzH5enQ+xppICISOvQkcUYYzOQOM8gdB
Tdx3ADgE4OTzSAc0qsdrbQoHQdaGysQCuig+2cUjhTK2GG1Rwe5qNQMLjGD60APlJJUIAuB
zx1NR5farM2cH0pxXBIBximlcnaVy2fu0WAkHzE/MowPSogX8vsxznIHOKntbcXV3Fbsyxb
zjc3T86bMiQTyQxusvl5G9ehoVhkZ3BhgY7EtUi7mjJUqe+SOtRvtZhk5AGTmnEDbhcDPbP
T/69UTsMZnBwoAHUj/PekzLkMMBvTaKlSONiPOY4xzj+X1qNjhSSBnqAOh/woEOLlsDaCP8
/pUkErQkTR8Mudvp+NQo4R1fOSVzj09//rUIy8nJAyc57f59KBdDR/t/Uf78f/fVFUd1v/z
2b/v3RRYzKwO7K784H4/SnKxFswU/KT0x0pYkVhgrjA4FKf8AV7FGCSa0FcrsCM4OR3rCDF
ljgDgLI+0+2TW7INxbb8pIOPesLaoEDAfN5mD+dJmVTY+kJP2bvBmn6RYXut+Oo7A3kKSJ5
/yg5UHAz9arD4EfCscP8UbPP/XUf41P+0yc+CPA3OP9GQHH/XMV8ztBKqklwHCZwW5NQkmt
TJ6H0kPgX8Iv4vijanjtOtL/AMKO+Dv8fxQtce0618tpI7AKSR6kU5v724k+x4p2QXPqP/h
SPwWHB+KFuO//AB8LT/8AhSvwRGS3xPgHHa4Wvlk7iM+WVXHpkn3prFBIAV5PVhTtpuFz6o
/4Uz8Cgo3fE+Hjp/pK0q/Bz4Cj73xNQ/S6FfLEhVMAAbT/AAkVXQgTBWxjsMUWXcZ9Yn4Pf
s+Y+b4lDP8A19im/wDCn/2eduD8SQR7XY/wr5TdVH3QCSPukVCuwLtAGRz0osu4rn1l/wAK
k/Zy7/EUn6XY/wAKePhR+ziGBb4hOSB/z9j/AAr5K4bqAT9MUpYDJG3p0xRyIVz6zHwu/Zr
Ax/wn8h/7ex/hQPhn+zQp/wCR7lP/AG9j/CvkglSo+QAE88UvybOAOuBxS5Yhc+tf+Fb/AL
MmSf8AhNZvqLsf4Uv/AArz9mAdfGMxP/X0P8K+Rh94jA/AUgAMmeMChRiTzH10PAX7L6gn/
hLJyen/AB8//WpT4H/ZdXr4nn5/6ef/AK1fI2QASAvX05pcqADx9cU7RHzI+tx4P/Zc5P8A
wklwT0/4+P8A61H/AAi37LcZ48Q3OP8Art/9avkblm27ADnr0qSSMhAAo6c0WiCkfWh8N/s
sgEf25dHnqJf/AK1B0L9lhR82t3TY/wCmn/1q+R2kP3cAAe1McgKFCgkjNFohzI+tm0j9lQ
HnVrpuP7xP9KBpn7KoHOo3ZX6mvkQZHscUhzt+Y5zQ1EOZH121n+ykBk3l2R04zSCH9lFcg
XV2efQ18hEkDBNK27d1468Ci0RKSPr0L+yiM/vLs/8AADSGb9k9Ov2skd/LNfIw7ds9qCU3
EYxii0Sro+uBffsmA8QXZPXmFqU6r+yWoybS6I/64NXyMrZJBTBPQ5qNnbeV3dPTkUcsWFz
69bWf2So2+fT7nIH/AD7t/jS/8JJ+ySORpU7D3tm/xr5C+Ygg9+5NINu05Y+gyKOWIXPr4e
KP2SRwNDmY/wDXq3+NO/4S79ktf+ZelJx/z6t/jXyFGiBMmT5h2pd0eck4YUckR3Prz/hNP
2TFOT4ac/8Abo3+NH/Cd/smKny+FWOfW0b/ABr4+LOpyF+U96aB8w5yDQoxGfYZ+IH7J45H
hHPb/j0b/GgfEf8AZSXIHgsHH/To3+NfHTAjPenRhXbDyY75NHLEVz7EPxM/ZWTH/FDqccj
/AERv8aB8U/2WQPl8DJ7/AOiN/jXxu5+YsW700H5uD8po5UUfZX/C1/2Xwfk8BoR/16n/AB
oPxd/ZlXO3wCh/7djXxuOG6/LTiARkGiy7CPscfGH9mwD5fAEf/gNXbeHR8H/iT8PfEup+H
PBFraCwhcbpIcMG2kgivghC27b6DivsP9mTB+DXjtcn7jZ/79mk9APkaSPZq8eOP3vA9Oa9
NG/CkjIPGCO1eaTEjW0B5xL/AFr03LKA6kkdeaTOmkPDFQMHeOwPapZIDEQGwCwzk8mo41U
tjzAnGc9eaeHUzAyZKD73NFjcjTCFzsD7htwf5inRqCrEMQufu5/zxTiyiNyi7lY/Lng4pq
4DnIPT8adhkbIi/NkfSmsoyXyRxUhVyhdYxtzj3oaMZI278joDQO4whREAzHJ5FSKuFXJyM
d6aivs7denenBzjYwKqPakIlR4yGwMED1/nUTsjrs4zn73enkuI8kbQPbrTGUPIowBxQFw8
tSmWYtk9qk3k4KznbjoT90U0BWVuAR0HOKTb8w2KM980WAcskmDCrDZnJoKqAoBBGaap+Y4
Qnjkimw7sbthxn/P4UWAnEJxlMbieSfSkGOE6Bjy1SqwIy3B/iNKTHKAAuztk/wCetICuUB
fgkcYyaaBtUEHpkZqw0eyUAEvkZxTCA5AyACN3HT/9VFxEYQhCxIYHoCev/wBakBHlliOpy
eMVICF3nJJX24//AFUuAVycgelCHZEeFJyeg6/59aVVj2kDv0x2FSogckMvGOAvX/8AXSvC
doZW6+nGf8KYmyMxNkIADkdM449D7VBtfYxI5z37D3q2JNzBckMRliew9f8A61MaI4JQ7gv
BJHTP86BFYpIxXahJY9R1z/jWle6Rd6clvLchU+0R7o9pzx6/WmWkklreJNGVLr03cj6f/X
q7bvbTSXL30bzSupEfz4WM/j0FTd3sMxvLm/vyfmKKu/Yl/vW3/f2iquKyMrk5YNyB+BqaA
Fwu87R0zUCbVyxJ6DP19T7U+MYZmU59VPT/APVWhiSwWcl484R4wsak7pDjOK5RieFBBIk5
A+vWuicKzOrZ3EcHOABXNtkSnGSob+tS7mVTY+k/2lhnwD4GYc5gQdOn7sV8z3MdydNW7Mb
LG/yF8dcV9L/tKkH4deBW5I8hM+/7oV8uyTzm3WDzHMA6R54FTExkVgxxyfkA4welIcAOAO
AOtIAO/wAu7rxU6Qbjy29iOKpCRHuxg7iABjOai85/udWHOQOavPbBdrSNh8fdHOahEqIdu
0K2fmOOTS6DHrFuAaRlB9e9Rskccw8tGLHOOOBT1OfmZSeeM96iy5djkKc45PUVQMhfCsW3
Yz39Kh4BPVefzqeSI7d5YZHaomHOTwD2NISGZJPBzSs5JGDil4HIGc0OOmRgr2oEyMyMcYP
OacCAgbPPrSAjOGG3mn8ABSPlpNCGA5OaQLljkEYNKWUMSoxije24fNx70aCHMAAWJIb6Uw
fNg7iTUnmE7yR249KapymMHI64oaHcBlnKgEkdDUzmSMkHAOM1CuFH3yuT2pHO6QEZc46k8
VQXGtuRgSQTTPmJJwc4qyisyFCAG7YGc01kYt5e4Bx1WkNlZwygFuMjNJzuBzkVIVw37wH2
pqrhCARz60WFcjOOcc0hJ4x2pdhK7kHGcc00YDc9M802NCtkdB1puSxJ74pXHvwTxmjaeoy
AODikgTG5bHXjFAZlYBRj1pcYcMefalUcMTzn9KaKCTPGOmKa5+bHagggjJJHpSS8OcNkUk
hAHdTlcUg+ZjzgenrSLxn0px42k49adhiHpk/lmnKCMluAelIev3c55ppIGOeaaGBY7cBiK
Qsc4Jp43MMKpOfak2Nu3EDAqQGEN0IppGD04p7MGwMdKaV+bg5oQCfKehNSAgdRx2pFIAHP
WnE4XaRz2pjJkG0gMTk19g/swc/CHx4v+wev/XM18fqzY3Hp2r6//Zc5+E/jznPyMf8AyGa
mQI+TLltusggc+b2+temJ/qsswdOMjPJrzO6ZxrQKtx5uDx716bHEWClUyRxwP1oOmkOMkX
mllBC54HpSr13EdT3FNO4AqpBIPXHWpVZ2jwykAcc0G4m0ebkMSTzgUrsC33T9QaFKKpwCJ
OgqceWVVcb2IyxxjFBREny9SQD2PQ01pNhYlShHTH8VSPGpAcjIB6A/rUMpDM2ASvbNBJLG
IpFLKDEVGTnv9ahWXBKZyW/z+dMRmjiZuMdwaU7ATIVIyuQV7fWgY7fui+Zix3dOwqxsDRD
B+bsKgQbojII2JAwTinI5UqI2JYj7wFIA2SMhAcbhwVI6e1IBISqEgDpx3NPEzCE7iCSeSP
8APSnBUXG0biTn2Ap3AhDDLMTjnlaeAeAzNsznA6/Wo22ec25Ttz3qYFSxZATgYJHSkK4pG
zcdxbPHHJ+lOwQFyck8be30pI3Jfvt6DPA//VUp+cqA2QT6dP8A61IBrBgMNgd80gX5cHqT
nj1qbIQFiNxIzzzipEVN6FlP1/z3pAQxwzSMfk4AxnNK8BVcY4xwQc4q0yoJCivlSOnpUb9
FLHKgcL0poZFtMeCg4C4POP8AIqRFZkwF5Y5JemAwMRlvu/oaa+6NOCXyfXFMmxLsjWUfLn
PHHc/41Ex8vJwOeoB/l/WkZy55BHtn9P8A69QnzXGMjGMj3oCxZ+zO7I6jcuOvb/8AVSD5H
2yAfLzk9CPertm0q2wDpuzzkdR/n0qF0hJctnJB5/z1p2AZ9otv+fW0/I0VX+xQ/wDPR/8A
vg0VpYRTLWsdi8XkiWZsMsuf9WPT3qK3LCXIB2kdeuffFRAFT1wCMYPIx61JCrcZkHpkVJk
RSGTzyGPAPcVzrk+eQD/F/WuouExMxBBIHIrmJeLljkdfSjoZVNj6S/aQGfht4EPrCv8A6K
FfLbKWO4EjA6ivqP8AaOyfhj4CbGP3S/8AooV8xrjnIzx1NRExkVFjXOW3ZFSAEJmNiF77u
tPRGLnOMY7VOYv3Q4yBzirBFrTfDus6srSaXpt5eInDNBEzgfUgVWubK4tLl7ee3MU0bYkR
1wyn0Oa+7P2ddFHhr4IpqUsWya8MlyxxyVA+WvkPxHZ+Idd8WatrMmjagWu7l5CTbP6/SoU
0O2hzNhoOs608sWkaZPeNHgutvGX259cVn6ho+oaXqJttRspLe5H/ACylUqR+dfbf7Lfhef
RfBmp61fWslpc3s5TZIhUhF6HBr568a2+s/E/436zHoNnJfTz3LJGqDIRV4/AcUc9wseNyB
yuMgY6n1+lVznd90kEV9Hj9l3xKioNW8U6Fp9zIAVgmnwy59q47x/8AA3xd8PbNNR1MQXen
OcfarZsqM9jmqTFY8hCMF6fL605gSN+AAODmvYfAPwI8TfEHw5da7pl5aW1pbsVAud2WwMn
GOtdFp37L/i270abVdU1Cw0uCJGlVJyd7qoznHYGldXDlPnmSMYJAOQaXDHCEdK910f8AZy
8W674JPiyzvbQwMGaKBtxlkAOBjtzWxH+y5r9noi6jrmv6Zp0jY/0dySyk9AaVxcp83FGDH
d0PSpFDIxAUFH4yR0r2H4lfAzWvhppVlqWp6la3kV45QG3z8pxnvVf4Z/A/xD8Tor+7sbmC
ztLUhWmnyFZvQY9KLicTydAkakbt2eRxTW3EklvoBXS+LPDkfhrxPeaLHqUGpfZG2NcQfcY
jqBXPgfMOM+9XuS9CsFcucL8vfNdR4X+HnjDxlFPL4Z0aW+jtyFkKcbSelYsakSNmvvb9mT
Qf7C+DZ1QxEXN/I8xGOSFHy1M3YtI+EtX0DVvD2pS6Zq1o1tdwHEkRblT+FX/C/gPxP41vZ
ofDOmSX88A3SIp+6PXJr0jxp4H+IXiPxnrOtf8ACK3zfbLl3U7P4c8V9DfsweBtU8KeGtX1
TXdPewvLuXYEkGGCL3pOa2HY+KvEnhHxD4V1UaX4h09rK7ChzGWBIB6GsMwhnMe08dGr3nx
rpmt/Fr4+6vZaBD9olkmaONj92OJe59BXS3H7OXh7w+YrXxV8SLDTb2TpCoB5988gU+a6Fy
ny2FAbnPp9aQQ/MVYbc8jPrX0B8Sf2d9T8FeGV8TWWp2+r6UMbpYuGUHo3pioPhX8Arz4le
G73WxqgsYbeUxopXcZDjORTcgSPBpInReSAwPCmmqrjcMYDdq+pbL9lyKLTLq88V+L7XSmi
R5Etwy+YVUEjIJ74ql4Z/ZiufEngRvEsGsurSl/It9gzIoOFOe2anmHynzQLWTZuYgc9Sel
dv4J+FPjL4gRXE3hnTPtaWpAlYMFGT05Newa3+zloXhfwBqOua942gGqWcBk+w2ro+W/u8n
Oa6H4XfDTxXp/wfm8V6b43n8P2sqPcvBFGDvUDgkmncdj5X8Q6Df8Ah7WrvRtUhEV7aP5cq
K2QremRWTsPJbJNeo+EvAXiH4qeO59Os5xPczO0k91N91Vzyze5r1u9+AXwl8N6nFofiv4o
taaxJgeQsIwCen0FLmuKx8qFGC7hQUPBIPpXu/xa+AzfDvToNWsNZi1XSbhtqyggOp6jIHa
k+Fn7Puv/ABEtf7XuJ10rRU4+1SjmQd9o/rVXsCR4S0RDFBlSfWljkkiG1ecnH3c19c237P
fwb1HVT4dsPic82tDIEQVclh2B6V458Vfg1rPww1mOC9mS5tbkFre5QcNjsfQ0JjaPKHZmL
EMRjjrimIp3A4PzDjNfV3gj9lzT/EvwrtvE93rdxaX9zEZUg8tfL9iSegq/4S/Z2+FOrXX9
hz/EIX+vICZbe1AKoe4U96XMFj4/aPCMwOMHmlPCL8pDDrkda9b+Nvwk/wCFWeKI9Pt743l
lcp5sMjjDY9CK8nbdIhZyzBeB7VS1QbEGMKAR15qRRxk9elLFHJNKIYBuduAKGV42aN12sp
wwPNA2WGjeBlRwCXGRzX15+y0v/FrvHing+W3H/bM18hRovORkAcHPSvr39lcZ+GnjvH/PJ
uv/AFzNKQR2Pk68G3WtoGR5vP516dDLsjH3gv8AeHXH+NeZXpA1wt94iXofrXo6zMCHVN5J
GQOlJnTR2ZZKopJJYIfmH96mKxPBzjoCDxTHm3FnCDr1P8qXkyMrKEIHFB0E2w437xwMc+l
SBZY03P8AdkGB6n61EH2urMnzZxtx096BI7na0m4DO3PagCSN12lcnjt7+9QSFwcEHHbNSK
427wqjcduO596ZMp58g5PVjnOKAGXETIfvZJAb6U+MbIsu+GBzgjg05Wd2AZGcDqQOg9aa5
Lny1yVzkIe1AErziW2UDKtzlVOKgSOQ7SCOeM5xT9qmP5kJYnjPQ+30oVAW+aTaQDyegoAa
ElBOdo2nk+vv/wDWqRt4VQ3AB/h7UgYEAMcE85659/rQN4B3Y2g0hMiZz5pwCFxgDrU6q6q
FXAHeoFCtuOfvH/P4U9shsZwGHakInWRcky5YdMf/AFqmR/nGOM9wKqffPHzAce9SAhNuzc
Sep9Pb60DRcDDaTs+iilGGZS5+Ydvb0/8Ar1AHJ5J6DGRxUgVWC7TwPWkMlkf5mZEyfTvUc
koxuIHHUd8/40jDLHaxGeS3f/8AXR5e9Ryoz0BPP/66YELM4fftO0cgLTfOyuP59KmdZAv3
+PSoHQJHkuNoOFGO9MBHYEsWyM9M9D/9aoxKcYzkg4LU51kZtrBQ3fB6f/XpqghBg4IOMYo
EWorwJLg8DGDz1P8AjVlbiOZCCB34B6fSsoqTITgdPw//AFU+EP5LZICno2PvfX0FUhF3y4
vWT/v7RVDyveH/AL6NFWBVkUgH5vwqS2O5iX+X3x3qN2bhWGTgc1JGSD07UjLoLMURyoJNc
xP/AMfT88E4FdLIW2llHBbFctcEG7IUnIfnNIyqbH0t+0Vj/hVvgPd/zzUf+QhXy+Wx1Ir6
g/aLIPwq8BEcjYv/AKKFfLwaLfmVti4PQZ5rNGDFSQpkJglh19Ku6fDJqGo2tlHy88qR4Hu
QKzVOASrAgjpXT+Ata0XQPHmk61rkMkthZzCSSOMZZ8dsVb2BH3p4n8QxfCL4MWtylvHcPY
QR20UTHCu+K8K/4az8QZQL4OsNzMFwJj/hXO/G3466L8R9AsNF8P213bwwyedN9oTbyPu14
npGoWNvrthc6iC9nFOskyqMkqDUJWL0P0V1zxJd2PwavPEmoQpZXraeZjEh4VyvAzXy38Gf
BHxB1P7f4x0PWIfD1jMWMt7Om5mGdxK+1Xfiv+0P4c8afDpvC3h+zu7aSRo98k67RsXtUfw
p+P8Ao/hnwE3g7xVo89zpsSNGstuMnY3VSKEhXJb7w/8ADPxH4zi/tr4p6l4j1i5mWMLaw4
y2cYX0FemftJ39v4f+C9j4ejYubl0t0EnLEIvU/lXkuk/FT4KeD/FMGseFfBV9MwJZ57t+Y
f8AcX1rn/jF8ZNI+JWvaHdWVrcQ6bY4M0Uo5f5skj8OKGmCPpTwZMnwu/Zmi1aaMCSC0N1g
jqz/AHc/mK+Pr/xv418V+It914ivWe9mWNoklIQBjjAHpg16T8T/ANoDRfGHw1g8I6Fp1zZ
qpRHaXgGNRgCvG/B+v6ZoXjfSdb1W1e5s7OYSSRLzux0oUWkFz7g+IfiKX4T/AADtYdNYJf
JBHZW5P8LEfe/CviWbxd4our1Lu+129uj5yyOJJyQzZz0r0T41fG6z+JttpdnpthNZWtqWd
1kP3z2/KvNfDHgzxR44knTwxo8+om1A80RDPl56E00rBe59l/FbSLn4kfAjw/NpMRmubmW3
MeBnGeCfpxWF8RvEmn/BL4P2PgXw7Mn9t3sOyRx95cj5nPuegruPCl/c/Cn4AWlx42aOG50
+A7IGb5i38KD3r4X8deMdR8YeKbzxBqsu6a6fKJniNeyipSuw2Rz1zM0jyF2LSMcuScknuT
UMeS2BgLkc1EGDM4PGalVuDgAAdq0vYyepcsITd6nFZR5c3EqxDjuTiv0Q13V2+FPwCiubd
I1vLCyjjiRhwZcDr+tfn34U1m00Xxdp+r3lqbu3tZRKYM43kc16/wDF39oX/hZHha30C00Y
6dCkwlkYybt+OgqbX1LWxot+1R8SSyIqWOWOB+4Br6nfxPqVl8D38U64UXUf7OM8mxdoDEc
ACvzXstQSDVra7uE86GKRXKA/eAOcV754+/aYTxl4Bl8J2nh7+zVkCq0gl3fKO2PejVjVjQ
+Dvws8Q+KIr3xu3im58N6c0j7rm2P72UZyfw5qUw/A7V/Gcen3Nx4j8XavPMIRKZDiRs4yT
1xXK/C79oe7+HugP4a1HRF1XSpCSgDbSmeo9xWxD+0D4P0XW49W8KfDPT7GffvlndsvjuF9
M0OLsO57L+0Zf2vhn4KWfhyyQQpdOkKRE5IVRnFa3gjHw1/ZmXVCqpPHaNcZP95vu/zFfLP
xY+OI+JuoaTNJov2GDT2z5Xml/N9a2vG37RkvjH4eR+DIPDw0q2RY0aUTbtyqOBj8KnlY7n
ml7qeteKvFEcmpX9zd3OoThS7OTjc2MD25r7V+KGv3Hwu/Z+tbHSpvIv2gjs4XHBU7eSK+J
vDXiC00PxVp2tvafbvskolFuzYDkdOa9D+LPxk1D4qWVhay6OmmQ2bF9qSl959TRbULnlAm
vdY12CBp5biW6lVWZ2JZ2J5r7k+K1zH4C/Zlj0aB/Kklt47JQOpyOa+JPD1+3hrxbpviJ7N
dQjspRK0DnaHI7Zr0H4s/HXU/ibpthYXGhx6VFauWwkhfeexPpim1qFzS+Ck3xI8ManP4x8
KeFJdc0soYbnbgA46jPXIr163+Ifwa+LfiG30nxP4UuLPXbhxD5pTaxbpjcOetfPXwy+Nvi
b4XrNb2EUV9plw26S1lHBPqD2rvR+074et73+1bD4T6VBqZJIuA2GVvXOKqwh3x++Gn/CB3
um/YdfvbrR79ti21zMX8nH16ivevHrXmg/surH4TiYn7DEuYByFYDcePxr4s8e/FXxF8SNa
Gpa/KuIhthgj+VIx/jXeeAP2k/FPgzQ49Du7SDXdKjUqkdycMo9M9x7UuUZlfBzwnrXiP4r
aQtjBOIrWYTz3BUgIAc5J9693/AGp7601XUfC/hG2dZdQluVd415KoSBz9a85vP2sdUttNm
tvCngvT9Cll5aaPDc+uK8ctPiLrQ8f2/jXVX/tbUIZfOInPDEdB7AelHKCPtL426qfAf7Pt
roVhKbaaeKOyXacELjnFeL/so6CdS+J15rUmSmn25HTgM3SvPPif8cta+KcNlBqGnRWMFnk
qsZzvY96T4YfHDVfhZp19a6TpNvePeuGklkPIx0FHKFzpP2qfER1j4tTWMfzRadEIBg8bu9
fPTHapQLnHHWt7xR4jvPE/iG+1q9wJ72UzOByATWCwyFAHSrjsARl0OYwUfHBU8inIjNkMe
T1yetIowuMZOetCggnqD7U2BYSJ+MdD2FfXH7Kuf+FeeO0K8+U3H/bM18io0iMOpHsa+uv2
VSx8C+OicnMLHn/rmaiQkfKGogf22wHUTf1r0eNcQI/yj+HivP8AUZAutOCgBM33j9a9GAf
y1B4+UHk0dDqo9SIqoB+bDfpipIefmcjd6gd6UIG+cpx93ilEbhjmMlD3zgVKOgVgxkBZ95
Jzn1NOQbSxUZPct0IpojRWDDcFPbPFT+Wm/c6kgdOeP/11SEyuV2xhh/F+lTI0bwrFMqxKg
JMijlj2HvT3OVwFYleSPSoSA+fMJCjsKBjY1kEe4SbQflPb8KawXeC35+tO2hgwY/L1BPcU
rBTHhm25PGaQAS5IXHrtz0HuaNo5jyoVRnPqfanBi8ZO7vkdqcCFBcEE+n86AKwd+qgLzwQ
M04FzlWTg9/WnDbtzjGDnHp7UhLvgg/L6GkDGLgEgJgj1p43EfMB05OOtLtIQqvQnqetKDz
ndh+wHSkKw9RnGVwRwKex24BUAH/OKjBwvXJ9emKcMkqx5HuM0BYk3Ha0YOQeenemkYVSAQ
B70KjKWKP3/ACpCW3bRyoHy+9K40h8bNwpTp0x1NTi4jVW2oCwGAxFQZ2gjHPU54x/9amur
cEkAcdT3qhitIHb58BvT196icbF3Hg5wD6e9KpdizYyC2OKRw52rtGRngHpTIGgLGcMxyen
r707CkfK33u3TNNwAoOA2B364/wAKcpT5RtII9f8APSmx2FVA0mOTgcdvx/8ArU1Rh2O7Hf
PX9KlVydwyF29c+v8AjUaspwVUljnp1/8A10XFYXd/09v/AN+aKMv63P8A30KKLisUPmdsL
yen40keTKMvkr1FOk/du6IQQOAw6HHf6U2ElpFUZYDrVGT2GSl8EgMP4sVzs+BPNjnmumuJ
SjHZ8ueP/wBdczMuLiRcYyaGZ1Nj6U/aEAPwg8AnphF/9FCvl44IwOwr6h/aCIPwe8A5P8I
H/kIV8vlSOTyPas0YPYij+6Rjbxycdaaf9V8549uc+lTI3z7VGBjnNRvtQDA4zzViRGGOSW
yw9SKj5MjE8nPTsasFFk+78vGagjVyM5Ix7daQ0O2uxx0z1xSjcpAwQPQU9VeOYk/dxmofM
dXzuIAzimDCRjhW25wOC3f2qLd3X7p/OkdiQSHJ70gkIT1/pQJCseQD/OldiGGeTjHNACOQ
BJg02QE5AbgdTSd2ApZ9jEA4z1zXV+DPiV4s8Bi4/wCEX1I2RucedgZBx0rki/yFQRg8c0x
iApHAx+tPcR1nin4j+MfGTI3iTXLi8VDlIy3yKfUCuVyzuSfmHrUak8nqAKQMxbAPFShMlJ
5K9u1NDFc45welNAIyxB46UscTyE4kVAvOT1PtVAhVfa4bPT0pHl6EZy3XvTMjd8q8g9fWk
LHPUA0ASgAqGK7Qfem7ow7EAjjHXNIGwq5z+FMc5YtwPShASGRVVduM96ar59WA55707buZ
QoUtjmnj5TtJHA59qXUCP55RuAw2e3QVGZGEpABwPU0oBKn593PamY/eBelDGizHIFXLMEf
sc1ZF3NCh3SkMw4IrOI+8rjJB9cUm8lSowSORntTQ7l/+02UpyXXHII61EblS7SMpc5ySTx
9KrPKXKsGySORjpURXB6A59TSsFy49yGYuF2jsg6CommV15G3HYVCc5DEdRTsbSWLg0DAEB
dzAgN0zSBnc7BnI6H2prnKqc5yOB6UAHKk5GfT0qkFyTdtzjJH1pTzHyePSm4VBlRmmkYzk
deaaQExGeFbb7N/SmESA4xtHqO9NGWAIHzCnR7lJYHP1o6CGEDk98UhyV25OaeSOdyjr2p5
A2ZD49jSRfQiOBhckHtigLhcs5ye1OATg7sGpggVwWIY445psVxIw6YBXPsK+uP2Uzu8F+O
QMf6huP+2Zr5LiDZ2nJFfWf7KAx4U8cJzjyG4P+4amQz5Y1bB1t1OT++/rXo0cbCMAZHyjj
rXnerJjX5CnOJz1/wB6vSFdfLRdwK7e1Szpo9SSIEIXbaEPGCec02TLnDZK9QAetMLKMLuO
T2NAMcaeZknJxjvQdBMibUUMpH9KmjVYopsouW+63dfYe9V1fcuY/m+v+f1pysXXBPIXO1v
X/CgByl0lBU5DcbQen0pFz8xcKMHHPSlcsQhQIT0Y/wB73qORmTIX5lJ69xQAS4jJUkOB+t
KpjAClTn86hcL537s9OVLenenQsySB432h/lJPQUDJQqrFvaPcAcYHQ0zL87YuPXHSiZpEf
yfMJVaZvc4Acc8n1oAOZSSVII5xSxjI+4VB4B9aRJHAPPXuaUOylRkEH9f/AK1ANCL8rhR8
3BGPalB2lgV5xnPpSsRnBIy3Qnv709VOGL7T/n/PFIRFkfwggn9KeCflUHbzgY/lT1UoRx/
9agozMdu1ec5Hb/61IBoIKnBIzkY9aARgGTJ/Q/8A6qUq21mU9R1pqjDhsDPct/nrQMmDQg
NkMc/pTOAF2nAPHNDSqVyo69qjMwRcYB+nSmIdkFsg4OcZFOGHXDEdchjwTVfzXIY8gY/z+
FCs5IwR8vXPb60wHl9rlif+A47+tMV8NkDBHfrj3pCwkkJJLHP0/KgMck7g2OeO/vSEScu2
dygKMEetOADRHcxDHgqeM/Wos4LgenH+P/1qfH15OMDp12+3vQO4z7L/ANM//HqKlyP8pRT
0FcyxwrhuKfa4847XI+U80zI2tkZzzUtuU89TznB+tWY9BXDE4zyM1zdxxPL6g10dxgSnaS
M1zs+BczEc5NDMqux9H/H07vgr4BOcdP8A0WK+ZCCFwDjjOa+mfjyA3wS8AH6c/wDbMV8zO
cqQBmoiYPYgBJZmPPFEnzAKSOBxQdpYFUPTtQwbysuo69aoSI+S/A7cUvmykLGXAVeOKFQn
HDYAzT4okVssn4k9KBrYjKFAd2SuflB60xo3eRRsIPc1ZkkAYjIPv3pk0knCpLxnNAPYqSb
1UqsRDHvTArMxUgjjuadK0jHIO/3z0pkbgvlQxPTJpbCQqqVGQw9OtOyGXy2Hzj+KmE4yB1
B/OmnIyR949KLgxhAwQDn60uMgFjzjFOIO3BHPcUi7gRhQRnvQxApZcgcA9qaMb8JyO9Wtn
mhSi5JHUdqr7WLuoPTt60hMjBIYkAjHrUjN8u0IMdaaoJBVl/KpCoA+VWNUwIlK+Z93PvTS
h38DIx1qUxNGQowW68UrOQAhXP1o2EQKgx905PrRtIPKnFSFXPO88DpTN7AFSTzQAKXDZAx
TmUMFGCD3xUZEhcY6fWpSkwQsTn1waTGQ5OwAqBk/jQxdXyTkjoDTsFwA3B600s3mlsA9s0
xoNwO5iRuNN4zwMjHWkI5JAGalhikmRliiZ3HJC9hSQIgyp4IIPc+tDZ45AHpS9yw5pDx16
mmHUGUEgn8OaQnK4xznrSqdzruPyigjdknOM8UbjDHGVwfWnDKsOmelPjQ7ScDAoOOSRg1S
0ENIGffrQQo6nOadhSMk44pvplaaZQdsKO9OBDcEZUUDAbAB9acB85IHNLoA1iVHTFNwed2
N3oKeRxtfletNBYcgcHikhoANg4xn0qUbCoAGzPpyKixjnHPoacq/OBnaKoGW1jOcBhjH8P
Jr6t/ZPBHhrxuCT/x7tkn/AHDXylEuBtVcMTwc19X/ALKZZtE8bKR1tj/6AazkCPl3V/l12
Zs9Jz+PzV6FDOXVSNnC5PHT8K4DWlP9uzkdFnI/8eruIB+6RQSrbQRuHFD2Omj1J2YF0O0A
Dkd6idiSTjn0HBpuckAkFR6UoAbJPGOg9aDoHJKPlJUFumT0p5dpPlMeFB5zUIVujNtz2Ap
/OM4OQRnmkMnEyra7mBaQNjI+6B/jUEkpDkDnvg0r/M2QoHOQKVYy0bO7gY5GTyfagLjWYb
FZh70x5Vbgsc075fLDOdpHUDmojwxJHTgCgLjuHTgnr0NIrKAf85pm/YSSMqB2/wA9KTIbj
9aBliM5B2nA/u4p7fJJtZCpHPNMXITIA46kck//AF/apG3eYC37x8cf7NABkHBJyueVJ6fj
ThIATyTk5AAzmmHkBdu0Y5Hb/wDVTlTcnoMcZNAifzXCYYDPUYqMzNxg/XimD5kAJO4N09a
VcEk78sT07/8A66kdiQMFVlHPrk01cMhO3AHGDxn/AD600jgqcgjnjrSxJg/cxnoOoFAhgG
cgcHtzUR3A4b17dqkLEk4UgrwR2poPzc5LHqKoAJIGVGPamHfkYbaT1pzJkgknI9KYEQlSx
Y7s/wD66AJmBKkY7c0qq3ljZgH39ahByuckDqSfSnbiqrwevU0MRIfM2ncQGXof896nUMi7
lUdME1WBiY/MGbHFWreREb5wWReWHqKHsCI/OH/PWD86Kvf2hof/AECmoqNSrHPFmG5hgDt
ToWYzBgRuA71HkYIH3eOO9PtwGuFycIMk571sc72HzuC7YOQf0rnp+biQe9dBcAGUv0z0rA
nyLqTkZzTZlU2Po/46KD8DPAJB7/8AtMV8zmMbQQDnHWvpr45j/ixHgHpjP/tMV81EsY8Dg
Cs4mD2K7GRTtRQOO9NKlVBQYBxk+lWsDqSTXq/7P+haT4i+K0Vhrdil5am3YmKTpnsapuwk
eQkEYy4PGCe4qEx7wQ/LZ/Gv0G8UeH/gh4JFt/wkmlWFj9pz5W+Mnfjr0qho+j/s/wDjpn0
rSLXTbuUrny0Bjc/ToaW6DY+BmgyQUIHqMUxlwTyK9z+OHwhi+G+s291pbvLo1+xEW/70bD
qpPpX0NoXw98Fz/AuDUZfDlm942lvIZig3Ftp+bNO4z4AZAuA3y4/WoF+Q7hz7Vu3sKCSVC
g4YgH8az0iXcRwcUbitYpbGJ3EYIqRotzgAYH862NM0yW/1W206FC0txKsSjryxxX6OeF/h
f4R0fwnpumXfh2wuLiG3VJpXhUszY5JNS2rjaPzKaJlGT0zinxwoxAJ+Xr+Net/GnwXH4P8
AijqunwwBLOdvtECgYAVugH0o+A2nWN78ZdKtL20iurdiQ0cqhlb8DTb0uI8niixkNkZHG2
o5IlWQsD0Ffo18TvhF4e8VeBb2x0jRrSy1KFTLbyW8SoWYc7Tj1r8/9Q06WzvZLW4iMU8Dm
N1xyCDyKE01cTRjR22AHy2TVn7KWXCZ3+nrX6CXHhrw6P2epLtdAsPtB0jd5v2dd2dnXOM5
rw/9lXS9Nv8AxjrMeoafbXai0VlE8YkA+bqM96GxpHzMLKUNxGzc88dKf9hnzzCznsdtfo7
4s8U/CLwLqEOn+JLTTLK4nTzET7Crbh68LXNn4y/s/gkedpn4aeP/AImmm2Fj4EazuT8nkt
xzgDmkfSrknKW8h4/umvrWL4k/CVfj/c+Imey/4R9tOWFWFqNnmj/Zx+teu+G/iP8ABvxbr
0OiaFHp9zfTAlUFio6fhReyCx+dn9lXpGDaSkjr8ppJLC8iG6WKSJAMZZcV+mHjPxB8OPAF
rb3PiawsLVLlikZFmrbiOvQV87/HL4l/DDxX4DTTfCRtjqAnDEJaiP5e/OKSdwsfJ0NhcTS
bYYmdv7qgkmi5028tnBubaSJT0LKRX1z+yl4ItL241fxdqFpHcQoBbQrMgYFupIz7V6h+0F
4C0/X/AITXd1pmn28d3prfaE8mIKWHRhke1JSuO1j87PLw55pNzxsTGzA9PlOM1cukCSblX
IP6VSK71JOcjsKpIQwL83PAHQClCsCeaeDhgD0I/KniI/WgT3IwqMchuR2AqULDsXarN65P
FSqFMQRYsEclvWmuBGuMYA5AqkMMowO2FVA7jNM2bAe57U8MCmQeB2pHJJDdFpgiFhx/jR0
Xnk9qfhDyeSOgqN87uPyoAcCw+bH5UKRuPXmkTcvGetOUryCOc96Q0JxyScmnAA00Z45FKD
yQDS2KE46NktS4zxilAyvLdO3enJndwKYmTRHIyeGHSvq79lA50fxopY5Nsc/98GvlNAN+A
RX1b+yeD/ZvjPJyfsxx/wB8mokCPmPWx/xUE6qeBO3/AKFXZRN/oy5bBxjb1rkNd48Q3YYY
Hnt/6FXXQ7haqQv3h2HQUzqpdSSOJM+uaUjYxyvTgE1MgCssZGxQMnvURZm+VTnJ45/T/wC
vSOgYShIQLnPcU9QPu7iwb+Gk2jdjqfypwjbdy/yjnaOtADTu4Y8dttOSVkG4tgg5BbBzSl
PkBB2H161ENhLAdO2RSGx8kiuQxI3MckAdTUeNwIdgCew70qIxwAAMelAH8LL8pOTQFtBoy
MLuAJ4GR2/woQbeWGWXrmnuSoBVePfk0oKFh+7LEfpSCxIirwFzz29P/r1YjhDAlSD7g9ai
hyHCuMk8DPH4VOBtLAL83T04oBIcyJt6A9s9j/8AWoMScZYAY/KmMuANy/LnrRlyTs+XngY
60m9AsOkT5RwAAfxP1oeM/fGxQo6/57+9RFijfMdyjg47H/CnMzjaSMDv6c0kURhZCmTLjB
xTwSrKCSv0/nTHGQQSeO3enLyMDGQMZ/p9adyUhjMUyVzjuwqMH5Mnr3HrSgE5HQ/pSFVdg
in6k96aBoXJ2cYOe5oYMCMenFAChDkcHikDJv8AvEexpiGopPQZXOWPpSneq7SBtB9e3pUk
bYV/m59qTAJw5GexNAmNTKAlR+JpyuXf5lyT3/rSPH1AY9KZmTb/AHcHqaGMm8o/8/Df980
VF5kn/PaipKKAz8xKg/TqKltz+/HUjH41D/AeeD6dqkgIM6nPB49yK1Oaw+Q5kbAwM9e1YM
y5vZTxndW9OuJWUdAaw5htvZMgg7ulHQynsfSPxwBb4CeAsDgN/wC06+Z8/Lj2r6a+NnP7P
3gJhz85/wDQK+ZSRtIqImHQTLDkdhXtH7NGB8aLYnqbdhXi+OM5r2X9m5sfGmzX/pi1OQke
sftV6bqGoL4a+w2E93sMu7yo2cr09K8o+CvgbxdN8VtG1GLSry1trSYSzzSIYwqdxz1r6r+
KHxY0z4YR6fJqOmz3n24sE8oD5cdc15XfftcaKluw07wzcvPj5BMdq/jipSbRRp/tW3long
TSrOQj7TNdbo/YDGa77wrHJ/wzzAGmMhbSnKnGNo2niviPx98Rde+IniH+1dacBY/lgt0+5
Evt7+9fb3hDLfs82W5850p+fT5TRZpDPz1v1xcTDr+8bn8aoonB6Vo3+37XOAR/rG7+9Uxg
dcYFWnoJns37N/hL/hIvitb3s8e+20tPtLEjIJ6AV9D/ABH+Jv8Awjfxq8JaClyVtWP+mqD
x833c1X/Zk8JjQvhs+uXEWy61aTzPm6qi8D8D1p/i/wCAmi+L/GVx4ov/ABncRXMrqyoqpi
ML90DntWe4GB+1R4U+3+GdN8WW0YaSyfyZcDko3c/SvC/gIuz43aIw+7uIzX27r/huDX/hv
eeGri4F75loYRPxlmA4PHfivi34MWU2mfH7TNPuFKSW87RshHQg96TelgPsrxN43tPC3i/w
7pOobY7bWHeITMcbHA+UfjXzd+018Nf7L1dfHGlQAWd6226VBwkn972zXTftaSSQWXha4iY
o8c8hVgeVIA5rsPhl4n0z4y/CC48P62yyX8MX2e6VuueiyCqW2gNHRSHP7OLkZ/5Ax/8AQK
8E/ZM48cayPWyX/wBCr6M1zSTovwU1LRzJ5n2TTZIg3qApxXzh+yYc+PNaBHSyH/oVTe4Hq
Xxl+CWsfEzxNZarp2q21nHbwGIrMCSefavLv+GQ/EpbLeJbAD2Vv8K6n9o34keL/Bni/S7L
w7rH2KCa2Luu0HLZrwn/AIX38U2Y7fFBJzwQgFVH1BnH+LvDNx4S8Wah4furhJ5rGUxs6dG
rvv2cC3/C8NK3dDGwrzLWNYvtb1S41TUpvtF5MxaWTH3jXpX7OJP/AAu7SC391uPSnLYS3P
cv2uB/xTXh85wftD/yFfHZSR51iRd7SHAUd6+xf2t+PC+gN2+0OP0FeA/Bfwl/wlvxb0qzd
N1tbv8AaZj2wvIB+tJuyA+uPDNnbfCv9nRJZsRywWJmduhMjDK/zFZ/wD8U/wDCefCi707V
JDNcxPJDPvOSQ+T/AFrvfHvh7w74r8Nnw3r2qpYWkhDFBMsZYDoOT0rnvh18PvA3w91C5Ph
vXlma9UK0L3KvkjuBnrUJaFHwb8SfC8/hnxzq+hshQ2852cY+Qnj9K4gRbJCDyR6dq+vP2s
PCP2fW9M8X28R2XS/Zrg443Dofyr5JuVWOZlYY54IPWtYshkXlRb8AMxPenhdp+UYx1JqSK
3lQ7gSVI4FRtkHBYNnsOoqgDJjO087v4aZMMsM8egp+AJE3cH1okJRjLy4HHSmMgZQg4PIp
vDAHP4U8kEs5xk9qawUY7U0JCEZUjpxTCRyvf1pxzyMZOOMVHluSOaSGOTGDk8il25Ocjg8
0meOBzScH8euKBgCVGe5pd2Bk9famnnoOB3oUZyScY6UhoeoyNxGfapFfBPzcVGORyacoDY
YDp29aYFiMhiRjFfVv7JxzZ+MV/wCnU/8AoNfKkJCt0zivqv8AZO5i8XggYNsf/QamQkfNH
iE48S3YzwLlhz/vV2MP+oizIQSBjaOK47xKuPE96o+b/SX4/wCBV2EP+ph3Z5ABHSl0Oml1
LBA5G4MOxFIPIVGVjuJHyle319qeBjzMlVAA+QcFvxqBsopbIIHJYjmg6GG2XcC0isMfxcZ
pM8EgsuD970/+vUrRnfjnCgMeMVHjGcJh84HOR9P/AK9AXFKLkFCSp9KVxu25ZVA9P89KRc
ZGATjt0FRN3Ynv+XvQMmYBW68Y6mmZwMFj160mWJGG46808YPzFTjp9KQ7ABx8pHX1/wA80
YZVYD5fTFKQPLA6Y5zjrSqFyx5x6mgdhYt/yljnJ71aDOznaRuXg1AgORtHQ8+9Tbd3I+Rv
uipBCFmB4O459aAePncc8df500qMgbskdSO9PZVY7SMnGT/tUgGD7mOqg5Gf50pMjnDfd9K
QRpjAOR9elAXJKAkbeeKBsj3AHAJOMinhm2lguB7VFh5HC4AGevrUh+VdoPWhAiOPLuXPH1
7U+OREn3ZDEf3h1pqhQvPOfemFFLfKOgyCaaE0O3ByX2YDHPHakON+CgJ7HvUW1cbSSM+9S
5xtUEYAxg9Sau4luLApLliB7nFOufLEgZP/ANdJGHSEjHeoi5MYzwP50gVixAIy+ZiQh64q
M+WxCrvdQT7ED3ohBVWfPGO/NSBWLAqNpPvkg0MdhNtt/cm/74NFP8u9/wCe03/fQorMLGK
G5+71NPh+aZPU5P1FIVIDANgk5GOtOiY/aFxjjNbnKSzlTIQTnHArDnO28ky2cHqa2pNwl2
8bs5FYlxzeyAnk0PYzqbH0n8ZCzfs5+BGxn5z/AOgV8y4HUivpf4v8fs0+Bs9pP/Za+ZlfB
JOCMYwazRg9gJXBwDxXrn7O93bWnxm0+S5njhiKMN0jBR+ZrxtSQxAORjrUm9lUbDg+oOKv
cSPrD9q/UbC9tfDf2K9guCrS58tw2OnpXym0nzdeR1qMzOQVZ3J9SxOPzqvsYnzACWzwfWh
Fbl1ZOcq3ev0L+G+t+G5Pg7odjfataKHsxHLG0qqcHIINfnNiVSpYbcnsaXz3DgebIAOwci
iye4j9AG+GfwKZ2kZdPLEkn/Sh1rk/iB8O/hBD4LuDoBsI9QeSOONxOCVBcBj+Wa+LFnlZS
xlkXn++ab50o/5aOef7xo5Y22EfoB8QfHHhzwT8Ebix0LWrWW8htVtLZYZAWJwATx7Zr4jl
8U+ICB/xPr7B6/vjXMvI7HBdj/vMTTTJIJANuATjrQvd2KufX37MnxMtYdP1fQvEuuKgjcT
QSXUnUdxk1R1RvDOjftZabrtlq9o2mXzefJKkg2o5+8DXycGKZ5YDpwaZ58hf7zEdOpzQ0u
pKPrn9qfxLoOtaZ4dXSNWtb1o5ZC4icNjgV4n8KviLP4A+INpq0czGylYQ3cWeHQ9/wrzAy
ucjcxPoTmkDsGx+HPakrCbP0j8YfEfwNf8Aw71mO28TWMklxYvsi8z5iSvAx6184fsy+I9D
0DxvqtxrepQafDJaBFeVsAnd92vm3zHRceYzY75NOSSTa2GOD6Gm0gufo9rmvfBHxHcx3Gv
6loeozRDYrzncVHoKyN/7OK9vDX/fAr8+FuGSNgc5PHWoGlkCqzMwB54NJRh2Hc92/aAm8C
DxfZHwMbD7AYP3n2JcLu96wfgV4g0rQ/jDpuo6xepY2cYIknfhea8kZ325B+X600uwYj1FO
y6CvY+wv2mvHfhLxL4d0a28PeILTUpY52MiQNnaMDBqj+zNrvgTwnY6rrfiPxFZafqF2/kx
xTNhtg5zXySZXGDk59jT1YlQSCW+tS0O57X8e/H9v4x+Jl1daVetc6ZaKLe3eMkK46kj8a8
18N+I7rRfFWmatFcOGtZ1kxvPIB5BrASSd4TB5h8vOdvoaZKnlSIjZ3N3pvyC9z7v+KXxH+
GHjz4Q3lh/wlViupNAs8MJY7llxkr0+or4cllhdyyjc3r6VRY5cKOPrUjKecEU0BojY6qkU
js3cdqgdCvyBPLGeSetVoHlE2AV4Hr0q2XDbkdgxJ6imMjljJQbSFU+tQSEAbCx/pVvCRDd
jt+FQyIgYPj5W6igZB5AKMRNGDmlEICc3EbH0zTJGHKhFUDpgcn60zO0gj6UPRiT1JH8oJj
cWk9lquxIGM8jrUhQdjg1GNvmgOpZfQd6YAvAyTQDyQfl/rUjEOzBB8vQKe1OMYxubGaQyI
jjnj29aTPGMfhTmAKnJ6ehpiDJ68UIaFHTDU8A5AQc0zHGO3r3p6DJAyRTAtRH2r6q/ZLbc
vi4f9Op/lXymhYEqrnYOo9a+p/2ToxK/iobnjxaHhTjtUyEj5x8UceJr/vi5fgdfvV18Plr
aQZZvug8iuP8VKqeKr9c4Aun6nn71dbbKqxW7TKZl2gld3Six00upOQ5O5gcN03dvf60io4
VZZA2HPybuhI6/jTQqlOQV29ATn8Kdhdm0O7gcjDdD6UmdA6aaSabdJKXYDqew/wpA4IA4A
HfsaYhAKlxkdyKU7T8oOM9vagaJMEHaJNzHv0qFgenBweeaVtgwuc+3pQvMhSOIMWHQmgYu
5+FYAL056UR5ZSCMDoQDwaj3oyksc5/hPalBVcjk/0qWMnUsdoKncM4/wA+tL0DHadxpsTN
hU3ZwfyqQAId28GkA6MM/A+UD3pcbHd93K88mok8p1D46nkdqkVfvsMLmmNEpI8tWKhix5o
yowuAAO3emHgqCQDjkiguT8sYy3Y47VI7ATDhQAM57DpQAF3bF696aAcgcbyeoowC2cnA7A
9aLCYzjGNpY56Uxl3uG4xjBFTxkOpIAzjGR/OoWUByrEYHPPamgQzGU696GZQ+W3DHT1qQF
iuwocE9D2p2zZJGWXcPQHk+31ouJldwQSccZxkdKlIUbBJlQePw9vakYZYtjapPCdxTXZmO
4Lx6t/npTJ6jGkYM4DllPHzD+dNzu2p1K89KRhlG59+fWlUsZVAXGOAQOp9PrTCxMgK5Izx
6cn/9dPjZBgggHB4J/l7e9Lj90Hwc+3f6U0bV+bIOewXt/hSY0P3xf3IP+/xoqPzrT/non/
fqioHqZrrhyVPPrT7YL5hAbH9aWQKynIwT0xSwkllBAIH+ea3OYdKR5gO7qelYc/N9Lxk89
K2rgYkH5/SsWbH2ubbQZ1Nj6P8Ai0N37MfgcnqH/wDZa+ZMFhwRketfTnxXwf2X/BJOeH/p
XzIVG35etRE52RBHBJz1GAMcCoz5nkk4G4VOI2zu3cntTpY2IJKkEdvWqEiuMkhwG246Ypw
Y427sD3FPEbDJII7YpPs5XkZOe/pRcorMpVtzfhSYV0A3YYGrDW53Zzz6ntTlgVs71ztPJ7
0xFN9zfLyOfSkICkgscmrbw7U4Y47CoxFkAFeR1JpbgiuApXls4okjbcGx8o6VOIcZJjYDH
pTjbsxwVbGM5oeoipENhJYblzxQM7mY5AB4q01oSoyT19KRrfgrFkg+ooYFHcTKNzAZHUdq
RjufI556nvVhbZyTlGxjkYNNNs+4/KQPTFIlkeDvbPcU0syLjJHPBFSsjqpJFLgvFhhjvkU
2MrciQDJ2560yQ9iCQOc1bW1YkYDZ55xUbQt5m1jgngZpJAQIuTjkCnO2GGFz65p4ifnauT
VqCxnncKkbMzDACjOae24PcqjDSD92oGOeKc/7obQAPcd615PD+rwJ5l3plzHD3doyBVaK1
XdmTgLwAaHrsP1KARghZCAT26UgR9/znJbqeuKvvatctmNWb0AU8UwafcBlP2eU89lNDaEi
ns3MBxgHrUjKSpEbAY7HvWoLCQlT9hlLdeFNU7i3fzBElq/mMcAY5/KiNiijHG7MEJzu647
VNGkavhW6Hlj0q09jewQhvs0sKjhnZDUaQ7/ndMHoU/rTAa+1n3IWIPGaimYMF68e3Q1oLp
eoSw+ZDZSmPGQwQkEetJFomoXIDwWcsozj5EJFCGZnzkYYbx696aIm2lj930710mh6PZS+J
LSy1y4bT7MyAXEjrkxr349a9y+IPij4MWXh2Dw/8O/CNpqepSRiNtQmiYFOMZHPLGld3uB8
zng8gZqMgn5cdTXR3Hh/VIUaefTJ4kHV2jIH51Tg0u5up1gtoJJpnOAiDJNO6GZiqFBAAz7
9qUAkFcDHvXcf8Kr8eNafao/B+rNEeS32c4xXLXel3dnctb3VvJBIhwyOuCKV7iMtuGwv3O
5oAxjA4HetS00q71G5FvYWkt1J2SNcn8qlvfD+q6YV/tPT7i13/d85Cu76VSGmY2FKgqefW
ngsVweCO/rVhbZpHWKOM7icADua2JvBvim0tmvbrQb2O2UZaV4iFA9c0rpAYsRwckYr6p/Z
Hz9p8V5J/wCPU9fpXy00ZR+SDnpX1N+yQf8AiY+KF7G0qZCR83+Lyo8Yakc/8vUmB/wKupt
1xZwMoJBTp2Fcz4yUDxpqzY+7eSDH/Aq6a24tIic/cGAelJnVR6k6khGAIHuRn8KCCeiAju
R3oIHl7t/Pt1pVOVUM3T0GKDpF2ZLYP5DmkIZiMr8o4x609WUMGLnHT5aUsoxh8jrSAj+Y/
Nt56YAppJDEjp6Z5qSOZ45eGIyOwzSjYxYMcDPGe1MZAw+dB1IHTFPKqAQEJ9f/AK1K+d2G
G3sCDnNISyqGEmQD0pMGLGcKSRjqMetOxuGWTCk9BSliCNwGSOKcXAJbgjoQKQ0BDkAqAE9
AKlDbVIwQcZGeBUQIwMJkMfyp5dY23FeemKAQ+RQku1grFVGMHioyVU5VcZ64oKOUyWBbO7
Gf880wnb/Dn2FAA7FlQBQFycDoT+NOygYqwBBHOeOfrTcMVAKg9xk8L/8AWpx2JE+eWU8Z6
Y96BMA4AL9u9RsFaVy2Sx5OKljZvLKucZxnjgf/AF6RiFwy8kAjIpAmJE2xQTGSe1NC/vuD
keh6UoZhGDyQeOOg/wDrUgQlfm2jC5yTnj/CmIBhlA2nOe/SmuADgnocnnOaXpCMtjmpREH
ZooQZnYZUAc5/xoJsV2+6dpKgdQR1pFV2kAjPOMDPT6fSnSbz9/oR0qSEZixjAI4z/npTGM
VlIOfvdCex9qc5GeA3Pt/nmo2UxnJB3HnJ6fiKauCchjnBGKGhom8tv+nr/viiqflv/wA8m
/7/ANFZ2QEchA64GcZpYGBkUE8k4/Cmk9fkxg545/KnRn95GehJzhR0rcwYtxsLAZI2DGD3
rFuMNcuccGtqZf3jM3PNYc5zdSrjjNBjPY+k/imCf2XPBfOfn/pXzLxn3+tfTfxQ5/ZY8Gj
GPn/pXzJhgMYBNTDqYMTdgAbv0r1D4HW3hC6+Ipj8bfYzpX2Vz/pb7U3545ry0sAPu81Idj
D5owQOxqgPvAaR+zmP4PD3H/Tb/wCvW5o3gH4NeIIJJtD0LSb+FDhngYsAfTrXw34G8E6h4
88WWug6Vb/NKcyy7eIU7sa+70Twn8FPhd8ixwWtlH6APcy4/Uk1D8ho8G/aY8IeDPDWlaFH
oOk2mnXU0rmRYc7mXAxnnpXz/wCF9AfxJ4v0vQrdSxu51jb2Unk1o+OPGmq+OfFNzrurzZM
jYijB+WJOyivX/wBlnwoNT8bXvii4i/d6bF5cRxkF24P5Ch6IGfRifB34djSRYnwvZb/J8o
zbTuJxjd1696+Fta8PJ4Y+J0mh6hGEgtr9VdX6eVv7/wDAa+xX+J239pRfBgnAsjaeQyk8C
b72fyOK8g/ap8JfYfFNh4rgjxFfp5MzY48wdP0oXmDR6tDc/s7iOMAaEWwB15z+ddjJ4F+G
EOjnV5PDmmrYiPzjNs+Xb61+ckcUYvIvkXO8Y496/RHU8H9nqQYGP7HX/wBAFElFO1wOUv8
AVf2fRpl2I/7E8wxNtAXnODjHvXIfs1+FvDGu+FtauNR0e2vit6yxtKmdq5OAK+SLhVxgRr
kE8496+xf2SWJ8Eavnj/SRTlypaAdNrvif4DeGtcudG1awsre+tjtlQWpO0/WtDw/b/BH4k
2dxZaLpmnXoVf3kQi8t1Hr6189fGT4eeM9a+Luu6hpnh66uraaXKSqmQwxXY/s4fC/xd4d8
aXPiTW9PbTLNYTGFkODKT7e1F1bQR5P8bfhdb/DzxqLXT2Z9Lvk823LdY+eVNec+HdDfXPF
On6NbqzNdzrEQB/CTgmvf/wBqPxPpmseMtP0jT7lJ2sIiJ3Q5CMT93P0qp+y/4RXWfiJP4i
nizbaVFmM448w8Y/Lmk3pqFj6u074e+ErHQrXSzoNlIsUAhZzCpLfLgnOOtfAPxR8JN4S+I
+r6K0YWFJTJCCP4G5X9K+t/EXxOOm/tLaN4XW4C2Jt/InG7je3IJ/lXDftZeEQf7L8Y28XX
/Rbhv/QSfwpRuDPmbwl4TvfFviux8P6VFm4uXC7uyjuTX3ToPgL4bfBnwl/amqR2wljQCe9
uFDNI3ooNeI/slaLDP4y1rWJEBks4RGmefvd6X9rDXr2fxlp3h1ZXFrbQCcxg8Fm7n8qe8t
RnsOj/AB1+EPiTVl0TdHG0x2Ibi1Co3tkjivPPj38EdHtNBm8aeErRLYQ/NdW0X3WU/wAa1
8jfapBOqqSArZQjqCO9exv+0J49ufCp8O3D2slm9v8AZmZlyzLjFVYk9L/ZM0+wuV8RC7so
LnaEK+bGr9/fpXsvin4kfCjwXrjaN4gitbe9Chii2Ibg+4FeR/sjf6zxGQMAqh/Wuo+K/wC
z9q3xF8cP4hs9es7KJohH5ckbFsj3FTezKsa3/C+vgaDgTQ9On9n/AP1q8Am1rw34r/ar0z
VdARJdKubmMKvlBAcDn5eldaP2P9d7+L7A/wDbB68p8DaRJoXx+0nSJJFlkstRMLOvAYrkc
UScbAj7p8a+AtD8X+Dr/QZ7C2iM8Z8qRIlVkcdDkCvzm8R+Hr3w5r97o2pxNFdWcjRuD3HY
j2r9DPiD46TwLLod5dYFhe3i207H+AN/FXj/AO0v8OY9W0WL4g6JEJJYUAuxGP8AWRHo/wC
FCegjuvhpY2En7OGmyNZ27udNf5zEpPQ98V41+zn45sdN8U3fgnWY7d7W9mke1kljUlZMn5
ckd69u+GGD+zdpwGAP7Ofj8DXwg11Np+uPf2srRXEFy0kbqejBjiiLYz6U/ad+GcULQ+ONI
tAkTYivY4lACns+K579mf4aR654ok8Xanbh7DTDthV0yssh7+nFfQngDxJpXxf+ERhvwsks
kP2W9jPJV8df61bvX8P/AAW+EU32XEdtYRERA9ZZD0+vNJ32BHjv7SHiyO91Gx+Gnh23hN3
cupuWiQZyThU46etei+Bfhz4M+EHgc63rkdub9IvNvL2dQxU4+6v0r5u+Dk03jL9oiy1XVn
8+d5Xunzz2OB+FexftY6xdWvgzStJhcrDdz7pQP4gOlLW9iiw37WHgtdY+yLo16bANt+1hg
Bj12dcV1Hj/AOH3hD4vfD/+2tGjg+2tCZbO9hUKTxna2P61+f5lxuY8NkcGu38O/Fn4g+Gd
HGjeH/EU1jYqSwiChtuevWtmkJndfs3WJtfjqtpcw/PHDNG8brnBHFegfteQRJH4bKRImTJ
kqoHauB/ZyvbnUPj3HfXkhkuZ4ZZJHPG5iOTX1X8SfhNonxPWxXWb67thZFin2cgZyO+az1
uI/O3RIguu6eeo+0J/Ov0G+KUMR+AeqBY0B+wJ0UegrjLb9lHwPa3UNymsaqWicOuWXqPwr
v8A4tQCD4J65bISyxWgQE9cDApPcZ+azhfMAK59q+nf2SCP7X8TgDB+ydK+YpMGU54PFfTn
7JRP9veJFP8Az51cgPnjxqSPGmrcjJvJOP8AgVdDbFxaxHGPkHBrnvGwA8c6sP8Ap9k/9Cr
fg2G1gIJ+6OvSkdNEtIWJBUAY5ye9Cs2fmQepHaoec5JP4GlHzA7iP8/0pHSP3dW2gqT0HS
nKTuDYJPTNNAyMBuB3pVBBZSQe2O9AiQjJ3MpAHcUx8GMHbjBwOac7YACnOe3rTCTjcW5z8
uRwKCkBwyfMOBxx6UIwAI20q7hhjwpzj0J9qd8zY2/Kff8Az0pDB5AGBbk9gOtOMm6L5T8y
/MWA9aiAcPuKgsR3qQ5CkbcNjJ9z70FAoICnHA5AB/WlXIJ8w4I6+9CtIcEn5T37D6U9/mX
asQbHv2pEpkZwWxg4zwPSnHC7mxu7ZzzigR5yRGAuMEsf88U7Z8ucZA6+uaN0F9RAyoocEA
9fWmMygEjJGcGlL5XJUjsR7f40hVkU5UoSMgY7UiWIGyQqr8v3duev+fWpBs8vJkIbG3Yox
kfWonJAypHI6gU0HKsQm0L6nrTZSJ1DbARg5556Z9DUl4bQXBksUdIyoyJTkhu+KhU/u07g
9f8APrTWP+kOFX5sZz1oRNiWGF5giKg5PU9BUj+Za3BliceaoKbkPT6f41DFxDvYEKR0B61
Mil5W2bUUr1bqBTEV8Zxnnd98mrDhVCAE5z09DTreGJ5B8u5VyMSHjNRyMhUB1KgfLwecf5
70JgRmKWaUeUPMZjwqDP4ioShUEE8LkEdMf/WroLnxNfu+n3NrbW9qbKDyI/JjxvHct6msC
ctPcvJKw3vlmwPXv/8AWpJ3ZSRBsi/v2n60Uv2eP/n5l/78/wD1qKuyCxXJIxn9KfGDvjTd
wOBSEgZULmljISVP4uetUc72Hzrh33c4NYUxX7bJxxxW9cFPMk+U81gTcXsnpkUjKp8J9Jf
FH/k1vwZxx5h/lXzSWHUjbn0r6Y+J2H/ZW8HN2D/0r5j3cA+napic7F2rnIzVvTdNvdW1OD
TdPga5urlwkcaDJYmqQYhsMcZFfR37K1poR8UapqmqNbx3VogW3aZwu0nqRnvTfkCPevhZ8
PdI+FHgN7nUXiS/eLz7+6bjbxnaD6CvlT4x/E+9+IvipxbSNHodkxS1hB4Yf3z7mvtPxTp/
hHxjob6Jrer272UjBnSK8VC+OxIPT2rzwfAz4HAYxb8f9RAf41CTXQpM+H3iLEdSvqOgr79
+A/hM+FPhLp0csey7vgbqYMOhPQflivNvGXwh+GdhcaDD4YktYZLm+RLljehx5QOWzk8V1X
x38d2Xhn4VLp3h7WIlvbplt4WtZgWRVAz0PHFDu+gGc/7O98/xAPjJ/FkjXpuxc/c5xuyFz
6Y4ru/jN4U/4S74U6pYhA93bR/aIm/2lGTj8M18Hv488XqVH/CVamzDpi5b/Gvrn9nz4k6d
rvw4bR/EmsRfb7N2idruYBpUbnqTz6Vo4uwrnxUBi4jyCGDgEf3ea/Q6+5/Z6fv/AMSdf/Q
BXw/8TdHtPDvxS1WwtbiGe0M/mxPC4ZSrHIGR6V9nXOv6CfgH9m/tmy846Qo8vz13Z2jjGa
mV20M/P+dgpbnuf519ifskHPgrWf8Ar5FfG1xLGQwyM7if1r61/ZR1zR9O8IaxHqOp21mzX
AIWeUIT+ZqmJF34j/tHeI/BfxA1Pw3Z6HYXENo+1JJGYMw98V1fwd+N6/FG7vdC1fTY7G+S
MuBCxKSIeD15Br5d+OV9ZXnxm125tLqOeJ5flkjYMDwO4rR/Z212y0T4xWU+o3UdrbzRSRm
WRtqg44zmjSwi/wDtBeBrHwX8RA+mqy2WpRm4CE52tnBGTX0r+z54THhX4T2ks8Xl3mon7V
Nn0/h/SvOPj1Fofivx54NFprNjNbNN5NwyzKQiA5OefSut+NHxE0Lw/wDB+XTfDWtwS3UoS
0h+yzAsigdeD6Cs9Wyg1b9nzw3rHjSbxXc+Mr5b+W4Fx8pTAwchfp2r0L4jeGIfF3wu1XRG
dZ5DblopDz86jOfrxX50SeKNdUEnXtRI9rhuv519X/s1fE/TX8C3mjeKNciims5v3b3c3zS
K3J6+lXa2xN9Tk/2V9WXSviDrHh67IjmuosgMcHKHGKn/AGsPDN7F4m0/xUkTGznhFvJIBk
Ky9M+lec/Ee/g8EfHC417wjqcMsfni8glhYMATyVOO1fTPhD40fDj4n+GV0nxNJaWt5Im2e
yvMBSf7yk8UWBs+DorOaW7SGFGeWRgqooyWJ7D1r6w/4Zt8KaX8MG8Sa5qd7FfRWRuJUAUK
rbchefwr1LTvAvwO8J366/a/2VDPD+8SSS7EgT3AJrxb49fHrTPEemP4S8JXJksS+bq8HHm
Y6KvtU3b0Y7Gx+yMV+0+JVQ/LtUrnrjdxVH4//E3xx4V+J76ZoHiGSxtPIVhEqgjPc1nfst
eLfDugXGvtrWq2+nrKibPObGea921nXPgfrmom+1m/0i8usBfMkOTihJgfHR+OXxSLYbxhP
/3yKr/DW/uNR+NOg313MZria9EjyHqzHqa+vGu/2eEPzNoQ/wCAD/CvAPF+q+BrL9pTRb/w
1c2cOiQtE7yQDEaHHzVUr2BHsf7Vv/JN9N9rxf5Uz9nnx/beNvA9z4F151mvLOMxqshyZYC
OOvXFc3+0l8QPB3iXwFY2ega9b39zHdq7Rxkkhcda+Z/B3jW88F+NbDxBpzkS28g3gdJEPV
aSQH6LWPh2Dwr8NrnQrZ/MgtreUJ9CCa/NrUG26hcMOD5z/h8xr74n+OPwz1PwhLKfFFrDP
cWpJgbO5WK/d6etfn7fXSS305jcMGldh7jJppAfRH7J2o3UfxB1DT45mFtNa72izwSD1rp/
2ttRvEuPD+mLMwtGRpWizwzZxk15b+zh4w8P+E/iDc6h4l1KPT7VrYoskgJBPpxXQ/tK+Ov
CvjHU9Gm8M6xFqK28LLKYwRtOfekk73GcJ8GfEEHhz4u6FqFzIEgaUxSMeMBuP619TftKeD
7zxR8OodT0qJrifTH84pGMl4z1xXwSl2VkDq7Bl5U9wfWvrn4SftL6Rb6Lb+HfH8hgMCCOO
/xuV16AMKpp7iZ8pPCxlMeMyE4weufTHrX1v8KP2fPCupfDa31rxtpkpvrgNKgLlCkfUZr0
Ua38AHuBr4m0Iy/f8zyx19duOteXfGH9pDSbnQ7jwz4Bm877QpimvwNqov8AdQVNmM5T4HR
abb/tMz2+jqBp8fnpAM5+UcV6F+1brGraRb+HW0vUrmxMjyb/ACJWTdx3xXgfwM8Y6J4V+K
1trXiO9WzsY4pFaZgTyenSu8/aR+Jvg3x1BoaeF9Xj1AWzOZQqkFcjjrQlqM8h03xl4ql1m
zR/EuplTMoIN0+CM/WvvH4lkt8BdSLsSW09CT3PyjmvzisLuKDVrWZ2xEkqsfYA19oeNvjt
8MdW+EN7odj4iSbUJLJYViCNywUDHSiV7gz4olIEuK+mv2Rju1/xH6myr5gMm+TLfnmvp39
kXP8AwkviIH/nyP8AOqYHz945GPHWrjoReyf+hVvWxH2KEtydorA8d8ePNZDH/l9k/wDQq3
LaNvscBXuowDSOikiwyIo+dCM89elIegAPy59KRtzDl92KckbMF3NtB/Wg6AOwMpVs54zip
MQgnAYN13jv7UwA5IHOeeO1OJPy45HY0hinJCnIPHI7fSmliVCvye1SvHJGsZJRi4z9B70x
gWOQce57UDQ4HJCls4GQKUKNgLEeo5pp+U7sc45PrTEZmXnrnK5pDJifmUg8Acj0p+2PyyR
LmUcEHsO1RFWI2sQo65Hc+lKhypyRj7v/ANakMTIwoxxnueDUiY4bdgnvTFCHaQ2eew6//W
qwpJJJHTsMfL70iRknqJDgioxlVwH60uVUBpB8zZwSaVT8hKrk1QdRpJ3ZLjPtTWLs6szF3
AxkntSsyIQMDGOR3pcoU5UgnqT1NJgxjAhQcgnvQXKLhep7ntUm1cKqx4PbvUT8PyfqKYtR
QreYiNghhng/54qRtqt5cTZJHPvSZBUgtgY+XI601fLOMrhu7A4zQlrYbub1tottc+G/7TX
UIxcI237Mx5PuKdaQ+dCojRCEBMuSMkjsKzIjHIEzEsewbTs/i9DWpYXEcMscqcTZ4BXIz7
1MYtfERJ9j0Gz+Huka5pNpqGg3s9zLDbm4vFaEhAw/5Zg+9cLfadJPfSt9hj0+JskRHJC49
DXYaR411LStD1GJdYGnzXAyIlX5Zh0wPSuZutYnu45BKdrnb8w5P+TWjirXuYxcm9TDUxjS
54DaKrO4KzbjuXHbHTmsfa2djhgD07/rXTa1caN9r/0G1a3UIvyqxZSf4s571g/6QUa3ijX
Yo6rzgVB0Jkf2Yf3pf++xRUf2Y/34f++6KNR3KxOEwAeccmiJg06j0Pao23Bhg4FPiysylm
G7Oeela2Od7E98GLNgY59a52Qf6Y+7PWuhusuzjILDBzXOOv8AxMWUjqaGZVPhPpb4lDP7K
XhE4/jr5jO4r0xivp74k5H7KHhQgDIfvXzBuOxjuqInO0QnPmHJ7d6kjuZrcHyJ5IuOdhxu
pituB5G7HU0gJCFcgMR371YJFk6hdiP/AI/p93pvNImoXLAn7XL0/vHmqjkqVZUAA4ORUau
APljyc5yKLsZofaLkksZ5QT3LZxVeaZiSZJnfB5BJx+FRmRgFYnBzUEjHABJ3E/rRdgyXeM
K+0kg9jzSCd4lYBm5/zmoWcRoP+enp6VHmTjMhxRcRI8rMxYuc47nilkmkIVdz/NjIDdagO
ThQMY6UsmEK92PPNLUCQStyX2sKf5jbMCXB9DVck4OSCTzxTXJ3qehxQTcc0hDHLZPck96a
0rsdu4qPXPSov4yvp+tHHJzz1xQhNlqObapYk7B1GcmlaVABtyG+tVASfujnrU3GMsM5PJo
bABKQ+5iSDkYp4fABI3MPwxUJxkknHPSk8zOcpkjoaEuoyUuVBYYAbqCaaZHEeCCoHaoCWB
B7Uh4YleR3FGu4F4XEk0SjzmO3oGY/pQkj4+dhzxVaI7nIK7iBx2xU4Zd67Rgj1ptsZJhdp
wSOc8etQPKhYqWfJ96kaQxjJkGSe1VHk+fOR160ahcsswZSVc/iahV2LMuSQDwfSo+25jwe
gHegNnO5AV9qV3YdyTzMSElicEjINQNIcggnOaXODlcbDxg0YjYHcMEelFwZJvKgndxjg+t
MExR8hj9T3pN3ABbn36VH95SSgPvS1RZbMm5gQMZqVWyNu7IHGc1TiBCFSD7EHpTyx4UDAH
OTVXZJPIDtAFK7qiDB7c81BiQJkt0GaRnEiK2Me9NNgTJJ3LkD+dNlmJzjp2FQCTJO48dBS
ZAGBx9aQxzvwcjt2pEJLDg4xUZ+XccHGKFboRnimtg3Jd47E4poPVaZ0OGyM8jFKDk8DgU9
BlqLJTK819Q/shknxT4hB5zZf1r5diYZBQYHpX0/+yIQPF3iAdCbE/zqJbiPBPHvHj3W+Bx
fS/8AoVb1simyt8/e2DFYHxAGfiBrij/n9l/9CroLIBdNtSqk/IOp/rQzqpdRSFDAZO79Ke
4YKoZgT2NB+VchGBx9akhdYxl4A24bRk4wam50IYF25IyQO4/z1oLs2CO/T0oUtuZHUc8EA
8UMWGN+MDp7UXDQeVUIWX7w7k8f/qppI3kgjcfXoaRiigAgYPPWnKyqmAuOePakAuHBL5HP
BHpSgYHQk9RSZUchc8Y4qRJVKbgpVemMc0m7FWEDOgGWHr0pyqfnIRhJ14HFPKHKScbWPHf
OPagFFOQWVm4PNK47CosTbcfIcd+Oaa2zJKsoYjGB1p4VQQu3O0dT3pHQBN+wZ7d80hWIwv
O5jvGMkelAAZshvpnjFK+7AYYH0FIrII8NkYODjmrQhpBZjjGMdutNiRmY4bAxj3qRdigDJ
2t7cim5ADd/rQwBm8uQKHJ9x0//AFVExbcSWJ4/iFPZiXDBlUt0JPFNyU53kZ6Ac0JiEG6M
AluvX/PrS7k4Dkewx/nmm8FSNynHQDt7UoXcuzv69aY2WUkd9oJA447Zq0jvJIFUluM5X0/
wrOVdnzsBJjk4NW4Zoyu5GaOXB4z96htsVyaaVGVWy+AcYPIFQzXC7DGwJOeoPSq5DhYwSP
lprbyeCFIHze//ANalYLWHbl2ktmTPHXn8KRXdMt80e4Y4PX8KhMgEY68HBB7GnJnacbjtH
UU7CQ7zW/56p/34FFRbpf71z+n+NFIuxA5XJ38cdDSRDE4DDJz0PpUjBsFvboRmmozCQYKn
nIxzitTmZPNnBJQ881z0hxqLZbIBro5dxj6EPjgVzkqkX75PPvUsyqfCfS/xGy37JnhZyf4
6+XTuORxivqfx5DLP+yT4YEUTyEN0RST1r5pGk6gVAGn3JY8/6pqmJhIyUIV85ytSHbtOCO
laB0LVDk/2Zcke0Rpv9gavt/5Bd1/36NUmSjOBJwpIK470xVdMhJNqt1ANaw8PauSMaTd9P
+eRpyeHdYAOdHvGz0xEaLoZjmN9oUHDZ6A9ajKkEBgS4OMY/Wt8+Gtd7aLeZ7HyjSf8Ix4j
Zww0S8HP/PI0XQHPmLJYlDx1b0oSElcEgd+tdG/hbxKY/LTRL0jof3JqJPB3igncdAvhn0i
NO6A50gdVIBoaJTtIIOOuTXSHwV4pyAPD1/8A9+jTv+EH8WYOPDl+c+kJpXQM5ny8KeAQPS
mBAFBZMsenNdV/wgfi5iAvhvUM54/cml/4V/4zZRjwxqJOef3JouhWOOIyQ2zA6E00hdxB5
Ndkvw58bZA/4RXUsZ/54mnD4aeOW+ZfCepk/wDXA0JoTRxqooUnJAHWpUAG5uiZ612S/DLx
6VZR4Q1Paev7g1K3wx8fP93wdqm30EBougscGxDy5Qc570zcckcKTXeD4U/EPfuHg3VMHt5
Bpf8AhUfxFLAjwXqp9vINF0BwgRekhwfYUzaFZiMEY4r0H/hUHxJIwfBmq5HbyKVPg58Smy
f+EK1UemIKB2OATdn5QS3v2pzvnaBnPfmvQF+DfxOAwPBWq7j38mnr8Fvidk48Fap/35phq
ecshZc7xx6mmFAW5xgd+xr0tfgl8USv/Il6mOepipf+FGfFIsT/AMIXqR57xf0pNhY82Lxl
NqoQPWmLHjOwkbq9OHwK+KLHK+DdQH1iqQfAn4p8D/hDb3j/AKZ0kwPLvIdmC8Z+tP8ALTy
sbxk9xXqKfAX4qCTI8I3oU9cpUo+AnxRIUJ4RvF288p1oKPJ/JhC4O5j6YqMrgAbelevH4A
/FNzlfCd0v/AaG/Z7+KLdPCd0Dj0qgPKCY1iG5se+KYxj2AeYTj26165/wzx8Uyv8AyK1xu
+lA/Z1+KpH/ACLc+fU9qLhc8jdt42nJGKjVBIoQEjHQV7AP2cfiqf8AmXJaUfs2fFU9PD7j
8aExXPHwoGUIP5UibQWABP1r2hf2b/ixtwfD/Tpk1Iv7NfxSZsnQNp9fM4/Ki4HiXVdtNVe
SDx9e9e3j9mX4qE4Gjpz6vinj9mL4qcf8SeIY/wCmtNMaeh4YFJJyDx3p8YwckV7n/wAMvf
FZiCNKgH1mqRf2Wvis3/MOtB9ZxRdBc8OTaSSBgCvp79kXjxvroPexP481zMf7LHxVwR9gs
c983Ar2j9n/AODvjX4deJ9T1DxHb20dvPaGJDDNvO7OelTJgj5F+IgUfELWyDj/AE6QH/vq
t6zI+x2+1gPkGcVhfEVcfEfXweR9tk/9CrfsGiGmwho2ZjGNpU420jqpdSfYwj3ySqqjoFP
zGox8xyrAZ9/6+lO2Bc4G9vU96bIoLLuOM9RikdSFLbhyQRjj1JpoyACw6evf/wCvSN5fmA
IWAHtTmB2gY3D+VK4nuIRk52AfSnBVVNwXj1FISc7PxNOGVHQ8jIFA0SAP5Kg8LnO4Dn6Gn
QxktuA2nPJPemoJJYwfvY4CnkirtpbzSQfaJISY42CFs9M1nJ2NErjI0MaqowN2SOP5UhRR
B5kiEDdwT3qw+3JIfgfKM9BRGFwygb+/PAB9am9yrEboSUbZuTg5zgD8KaNzIdy7OeD0wfS
kLMIyqlvXIppVWXJYNx0zxmqRDRGCGIUkEDsDwDTDvQPtjUZ6Y6U54yEDBMK38Q6NTU3MpJ
bKjueCatEWEwFCkqDuHJPejcj5XbjOeMUokAYfL06N3PvTZRsG4DIB7d/WmwGBRkjg54/z7
0vykZUZXJ56k0wsWbK9PyyKCEIZhnnGARQhIOCQoyP5UYDShc7T0ye1MYhWAUtgn8c/40K7
DccnB6EdqBlhYnLlIf3jr1xxuoUfPkjqccio0BCgPyCMrkf19KmbeigBcA9Nw5oDYQhPnDs
c9s/zqMN8+W+YZycdamKk7d33j/e60x9iNuU7yeQCO9UIgkfzJi4wgJ6D+lKTF91QSRyc8G
lK3DwgRxsQDkYGAPWkQPJI4YHIXnjJNAIbug/590/OijZH/wA8R/3zRSLGIw2HoP8AP86jj
wxUbcnd2708EhTnrimx481TjKg81bRzF+7fKLtP8PX1rl5Sf7QfHFdPcujL93oBWL9kE12X
RuT2o0MpRbR7D4a/aS1Pwz4UsfDa+HLa8iskKLJLg7uc8itX/hqjUuNvg7TvwVa8Em04Fm/
eDBHNRjTsAMJKd+xh7OR9AD9qjVznb4Q0/wD75FRn9qvWlH/Ip6aP+ACvBBYbSVWQ5Jpjaa
MMfMIB/Smn5D9nI98P7VuuA4/4RbTP++BTD+1b4hCkjwvpn/fsV4KdKUYDSknFL/ZSeWV85
iDzzS5nbYfs2e8P+1b4lXAHhrS1z/sU1v2rvFXQeHdKH/bPNeFHSkOB55GKU6VG5A81iw/W
i4ezZ7k37Vvi0Y/4kOkj1/c//XqA/tZeMCSBoWlY94f/AK9eJPpVuyn96w9SaYNIg3HMr4A
6etFxeyZ7gf2sfGm440bSQB/0w/8Ar01v2svGw4GkaRk/9Men614j/ZVuD/rWAb+EVIdEtu
izP0zzRcfsme0f8NY+Osc6VpAP/XD/AOvSf8NY+PwRnTdJwf8Aph/9evGP7FtygJkYn60/+
w7YBR5rk/Wi4eykewj9rL4glig0/SAfXyP/AK9In7WPxEZtostIXHX/AEf/AOvXjx0G33jY
75PBPpStodmCcSSe5zSv5CdKR7B/w1j8Ry2BbaRj/rhTT+1j8Sx/yw0n8LevIo9BszGcu45
xgmlOgWan7zlT2zRfyH7KR6u37WnxN+6IdK/78Uxv2tfieODHpgPqIK8sTQNNcEsZB6YNO/
4R6wUn5nBxkc9aE/IPZSPT/wDhrD4nMFO7Tck9oDRJ+1f8T1cgPp2MZ/1BrzBfD9hv3APjH
IzjFK3h3T2cHLnA7mhtD9jI9IP7VvxRyP3tgM/9MaRv2qfimOk9jgekVedDw5puCSJM44Ge
tKPD+nghBvxjOQf0pXQexkd//wANV/FEpu+1WnXoIqVP2ofixM5CXdoAOT+7rz1fDumcMyO
R6A4NOHh6xEmQhGDkgN0puSH7GR3h/af+KjKSNTtwP+udRD9p/wCKjZxqsP8A3xXDvodjvP
7kt34PShvD9iqbpIgoPTB/ShSQexkdo/7T3xVzj+2I199lN/4aa+KrkAayPfC1x6eHtLMyF
oztHVacND0ve8qw5j3dPUUcyD2MrnZv+0d8VAgYeIDn0Ciq7/tIfFft4ib8FFcmdHsNwZIB
GrcBSaQaBZifyfJTf1+ZuPzp8yD2MjpF/aQ+LTZ/4qSX8hTT+0b8WSDnxPMv5VzyaHpqSAN
ZgkfeUHIP41CdH00KXa1Cqc4AOcU3JB7GR05/aH+LbJn/AISydWPQAj/CoH/aH+LiL8/iy6
B+o/wrGj0rTvIEK2Kh853kHP09qrvo+mEbjagkn7p7UabB7Jm8f2hvi2SMeMLz8x/hUf8Aw
0L8Wi5U+M73/vof4Vj/ANi2KqFewGSPlJ704aHpgwXsYgxGMZ/zzSvYPZM0z+0H8WipI8Z3
2P8AeH+FN/4X98WmY58bX4B9GH+FUU0bR/JGbBQCcFh0FOGi6T5hP2NTnkAdqSkUqL6lxvj
z8WO3jXUT6ncP8KZ/wvb4rOpx441H/vsf4VANG0z5pGs4iB27D60iaNpTNtFnGoAzz39qHJ
D9iSn46fFfJH/Cb6j0/vj/AAqF/jh8VHDj/hNtRII7yDn9Kf8A2TpKgotnGSe5HP0qJdG00
thbJWPcY60uYaos4S8v7rULuW6vJmnuJW8ySRurMetej2G7+yLVvmGUHaqaaVpzKC9kisDn
b0xVwEpGqK2AgwF9Kk2hDlLXzhDuwT2J60xnbaM5JqIDdkHPB7mpMtjkHaO2aRskL/dz264
PWjhm4QEHj/8AXUYMjfdOQOeTipwRvBYsrKP4V6e9ANCyKxXPBz1BoJcQ42ng7cd8e1TIqy
5IkG/qqn+tCxFvlDqQPWkxpDVWPyQgcjnhlPX2q3EiDCEkKfvZbg/WmJHCs6NMWMa9do5I9
qsqgQFwSSeisMnHrWUmi4iAucZiwOpHTFMKNtJSM/MeT1J/+vUsjmKcKQeBggnmlKsURlbb
G3BVuv8An3qExtFMLtkCqWXcOAD0oZyIxj58DHyjp7/Sp5wC25ZBuA+6vp/SoyiN86EqPr3
9f/rVaZLRA24vGzljEeOeg96a0a5Y/LjPHofw9adIHbcF+dF6gnkU0u+1ZACozgf59K0RIj
4GFJw3t29qY6lSQo2HHfpQWYOxdQcmjflfmUE+tUSQEFfkAzjkj60h+YblHI/WpZC31bOaj
LMATsGD0FMTI2I3qWOOMM3+f50OIs7Y33Jnv1NLgGIcE/ypFALu2CQByfShAibAVNysT3Gf
8/pTi4fh2yw6e1RD7u7HGR+FJvDEuVOB2A607DuPLh2Bxy3HX0ppfLkAjB7daRWwuNuAePr
TflDA8oR1PbFOwrkjyv5Y2MUBPOR1p4aW4nCkZmx1JwB/9eq6hem0sO3PQ05GTzsEEkgg0n
sJdy39guf+fk/99iiovKg/55j/AL7oqbIm5UH8RU9uhpq7vNQnH0pcDaVCnOPWiEK1wmeTn
FakbFq6YNGhBwcYJqnbsonHznPp61bvV2ptx1HSqVuv70KO/G6kJD5W/eOcjOelRrux/tYP
FOlXbOw4PamDaD3znpSYwVtvBO7jHHakG4KV7ZzyaUFcsoOe/wBKGwIwMAnNMYmct8vytjv
SKcrnOPUGlLAMOOvX3pCoyJAeOhFAh4OQNxGPpTuABg9fSom67OuelADMSuSGXpzSGObJcA
cqeoNLh8k4GB0pAcMBgk0uDuODnHNAgKgsdoyw6Zp+SOWUZpuQWVs5J7U9juHy9aBjOeigB
cU5WIIzjIFNcFRkIS3tQNwGUOT3oC5KH3fKOFb86fIEx5a52iq/zEgqAT3HpTvMAJ5NArj1
wq428jpQoQY/hzTIzht5Ib2qVyXHyjafSgoeDGBkHJPp0p2dylMZ9CBTI1ABAGT6VMxyqtn
btHTFAhoAYHLEkDpSchQ/XHGcdKFVvMYjAXP505gysBkvH/d6YpFWJInEJDAMzA9GpkgyCw
LAdfxpHkb5QFywPU1KyMFQysEdlyvfI9fpSv2HYjZCVCbecZOeKRI0QgqW44A9acwZIyPLy
2OrHOPpSRLKVRDk479z7UXYySRUR1+Y4PcdqYyZXcCB6Y70hXEhUDJ6n/Cg7vLOIwefxpis
MBcEAqMdKds+YF5BnBwB/hTWYZ+QbR3PY0oJXc20gZwTjpRcAA2hlB2kdN3OT7VEI2ZWEjj
PB45qU4OCcAds02JIMyM7mN1HG0ct7U9xkbBkZo0che3/AOutLTdRbTmleKJGlkjKfMoIxj
rzVKNiQ0OzdvGSMZP4URxlyggU7iCDuPSnoS1cshrZJywmZwQoMRH3z1OT2FM1S9gvdRaeC
yjtEYKvlRZAGBzjPeqZRo1Kk5I/Wk2RgneCD1HPQ0utw2Jo2YSR7idqnqeoH+NWWdPOdolH
l9Bv5NRCGYqVOfL4Yv1HP9aGjaJ1UNtV13EgcfjVBpcVtpYttLOvRB9004EB1XZmQnJfP6U
1xsdVRvvdCDxinwICc9GP3vVjSKTGSREZKjeSelIwKhOV+hqRlCTdQcc4z0qJsbCxTcD39K
Q0NwRwcf57UhDLkAZOcEZ61NFtGG2jHpTWKpIeMAfxdfzqB6DZDhCoBHPQ9qcVwigAbT6d6
RiZCQRg5yP9qjuMDoOPSgBojXjd8p9c0pAYZ4CjA5pPuDduBGeVYdKljDM2SoVe5680hjAq
biTHhh0P/wBarCoCN/lhsjGQelJhUbDHHGNw7+31qWONyMqdwJ5XOBj2p3GIxj2nIO4JhRj
g+30qSIqYQA+3yxkpjJY0ABMEszAn0yD/APWqRYsBSccnkqcFf8azdhpCqGnXLYQnqfT/AO
vVlIlaFDL+8XvnrT4o9itncq5wc89asqoI2I65A259vSueTNooiRINxDnLHgHsFoiZVikVY
FlWT5QW6/hU0gzjy1RnXg54/GolkkTkEHA5TGOfUVCG4lV42VmKxMi4wwOMtS29ncTWs80M
LvDAcuw42DtUsnmOrOq/Oo24J7VXQ3MMTIJXxLgFN3y8duOorVMzaKUkmQz5GTjgcGomyFy
wwM5x/wDWq1dOGfJGSeM7etQyM5cHaMgbQ1bpmbRCIxlSzEAnpnP6VGFBB+YZ9OgFTNneFV
WYdyB0pshJ2iRcqgwMDpWgiMqDIvJYY7dxQ2CSRkgeoqyg2xBWBU9c4+9TpYVC8EhSfxouI
oncoU7ioz+fvTWZ2VioAx196sSKrNsXKr0H1quPlz0znj1NMQfxqMjGOlNYyFSBJgE8fSpG
EIjUqzea5wQfuik+9JiMcr2/ve9MbFuHVYY2jDCTb8zN0J9cdqroSXAUkntn1qbbuIfBJ+n
FR8I7sWOTyAKGIfuPkjbGFdT8zDqamhGFDbBnnOev5VGoeOIoXA83BPr+dWI4Vcu9u52AH5
jxzjoKhghfO/6Zyf8AfuioNlx/euP++qKm6J0KwJAOCD7Clj4lR2I29xQoHzEA5K+nemxnE
qA9AeSOa2MS3dhiq7GO7Gfm64qjb5N0nbJ61euWXaVxxjBOapQqqzKO/QChjRJcgLduiPuX
ruqBtxG049c1Yuk/fOMY+lV8H5drcf0pDEUnbkDk9TSvvaIAYA70gfk4fOfakbaV+9zQguJ
lg2CAcD1oByPu8joB3pCG39B0oAcAYIwetMLDnyCHHBPalU/3hzg800kBguQR6+lOABfOeP
X1pAJuAQMuTj0p4ZgpHHrSEZO7px0owzL2Bx1oGKzH5cLilByMnH4U05JUFsqO3QU9iV6qA
PYUBYN2OATk0gBKcDBHakOWAU445BFKVOBtyR0oCwDJ6Yz7UmNrEt36UbWPCjGOtOIIfIHA
7UCQcKvHPr607cA25cgN2NCk4J67u2KCAqEuMY6ZoGShwCTSq5ZRuO4Z5FQqwKr1K56DrUp
R0ZduAB0Hr7VIyTegwqZBzjB9aDKQx8xfm6f59qahJZj6DPA61IHZVLkrgjJJH+eKCrMDKF
AUpnf/AJ/CmvJH8u1ySoyVI6fWnLlB5kg29hSOHALBW5O0k0kADDbWUbFzwAc08swI2y8A+
mKqBgrBQCc/xLyKequx2vJvJ6n+tO4XLKspfZuzxycUzLMvEmWHt0+tRSMI487yxI5yMZpV
WRwp/ixkgGmFx4Q4Zi4Cjk88UrGRY8THcnVf/wBVGVO5R8ygcjFNRvnZmGzOQDjOKQBlTCh
VwW6AEdP/AK1OUiVyudw7luuaaCyHBwD1o3ASgtHkFSOOMH1pjBg8LBo3O4NkYPSjc7CRj8
suPmb1/Kkj2bSj7lI5z1yaUShTJ8pZpBgODj9KoliGMNKptpshRwX7H+opjpIkn71dsh980
1YWMfnMSsadXU9KswlCOCrsDnYer+2aQmx8NvutJSbpYsfMVJJD47CmxS3abo8fuiD97ByK
c8pedhJGkULAhQOMHsOKbApQb5YCygEMS3zKad9AiJ87ENJEAqjIVOpHr70qvl96bkDHIz/
DUaE+aCQ4jzwgP+cVYgaGKUsz4TkNxk8/WpuaJEb7UBzgue3PNR4Cq0eThx/KpN2QN4244U
+o96QRbW5YkDnJ/lS1KQiumwJ8wOc9KbIZQXxDgE9M9aC3BCqwTPU/0qQbiQT8wI/CkMgJP
ygpjjgZ6CnbmKYzjHQ0hJ3MAcZy3NPVTs6jpk57f/XoJYgYCP5cnccnNSLtIAIIJ44pjDHC
nC9c+/tUvKjIZWz6dh/hSY0KI2ROWVsnoe9WVijMiBlOG5OGpiI2Bu477iOMVJGFkOd2FJ4
44FQ2WkWcIIgRggHH096eUAZfKiBT/aPf2qaMhY2YhemBx3qRBJKyqUUAD5ffFZNl2GRswV
Wc42j7mecVOwWKND91m/hAz+tDQlvnJGRzx1H1qUKwUBQORyTyV96ykzWKAkBc7evOP/r+t
MZjIUUxsTn6D86lKI67GTDqPXjHrUSyMHdSFDr/AHeRioQ2V7iGOOZ16uOpLcYqs0SscBjn
26Ve8tlJkaJDkcFh/OqkiPktkIff/PWtomcik6MOGLFCSDVdlDACNjgHGM1YZwdw3NjPU1E
TALbBh+Ytw4Y8j0rdGTIMHzG2uBxjqacAuxSWJI4Oaa+MZCgAdBToka4mWKJQ7sMgZrQixM
s22RfmBGPlBHSpWiedlhgjZpWAYnOdv5VT8syyMhbGB8zdlNLbTGKUMJHgOD86HmhA7lk2M
8agzMqxMCBsOSGHaqDs6M27YMjGeuannvWkQRylQmfuqMFj6n3qo6g4x8oPQ9jVkpDtu/CK
hkcfdABpqPLFvUdGHII/zipIppI3WRHKyIMBkPQf4U0KXkfc+4HlietFwGqkwKjO7cOAp4p
jo0TNGwy+ei05QseFDNuJ4AHT/wCvViMGJ5I5FWQyjgZ+77j3ouBBGSkIZhtJ42dcVNDkXe
1PnUnAGPbp/wDXp6oYlQoys27oeQcf0p1s8q3O4Y3fe+XjB/wqN2LoX/slx/z5fqaKl+36n
/z0P5GinYzszm9xwdpyM/5FEat5qdck/TFIMZz04GKcr/vl5wB61oSTTgMjHaAB2qrCf3iA
dzjI61auivlZAJycZHAqmjATIc9D0FIaJZyyuf4vWolPXcuOKnud285xzUWMknJAHcUgY0k
KduwDPT2ppfgkryOOlP3MwOGzjrxSnkDgEnrQBCWyxIPUdKRD8hwSPWpGGDvA+XH+c0wFhH
grxntTAUIGYDGTjPWk44Xbgn1perEKMY6UnTAB60kFrDiu5RjPFNAXjaDn1NOYuOp60BsfJ
3NA0KCg6nJoJA4ByKaN2/DKABSMDg7QwAoGLu42leKejYyC2cc0wHaowM/WnqzhyAo2mgBp
A4K8EnnmptpVjyfcnpTMqVBPFIZDhhg49KCR5zyQ2O1O/eFQPlYr055qNgCucEinI3zkNhR
jt1oHYZbqY97zEGRjjJPSp8EcFj8p/OmsSq4A2t0HfiiPc8m0KCPXPSkOxOkMsmYYsu/Xji
lVijgBgpPbrUeWRSV+QE5DZ9e1K7K7B0hKLjABPBPc0hpiqCZDhsrjAB5p5EmflACgYHPH0
piguWZB0xnb3+lL8vBbIHemAGBnQCOUKvQoBUbK6kCPawXhcf1p/mYHHrwD3qJmKsAH+c84
XoBQAmJiu5lyx4x2FTQviFmHLrx9aZvUkYYkYyfak83y5AWZdr85HWgZKrLkYTbI3X0pwLR
s24g7uflpibB85ZTnJwepp5SJoQGfB5O0jgUgEIG4tvBA/wBnFK6nY3l54GSfSmFY0I45xk
nORin/APLJNhYueTkYxTGNZJBKm1wWfH3e1FwiJIqo7Pzg5GCD6U3zdg8sKAX43EZ2/T0p9
tHFK7Lc3XkqBlCBnJHcmhOxDBJvs2Hjs98YOGEoyp/CpHbddRypAoYLlkHOfw7VCzyrMqzK
zqxzyc7h6mpHL2sjTxThM5CGM5H0NVsrhYi3RedvsEMaejHJz3NLEkkuZBDI7LyVRSxI9at
2+m/aNNur19SiheBdwiY4aT2FXtP1W90O5tNS0u7jM6ggwum4IvvWMpXQ0jFUu+HK4K5HI2
nHvUyRq0qK643jcpfgUlzdXF/NJPOql5ZTI2Fxyf6e1OihneMyBXAiIwxH3fTFNaq73LQOH
QqCI8gk4P8AhTFK5AIL7umD19aSUMZSOS38THjNTwRoJkErNHFIQGdRnaPWk2WiAo33lTCn
qOtOzvXcrbh3AFOlhlSaUROZYlbCyMMbvfFIqsqYONw4JWlcohWIJuZXH0bqCe9CquCJOcH
BIP8AKlIEbsSCB7HIqQBSrNtA2/KAOP8AIqrksaEAAWPoPlAIqYbQSD8oPJBXv7U3cM4QN1
Gc9qkVd7DyyZG6kHtUthYngJeMBiSo6Aj+tTwBX2KxZQf7tQwQbipYnrnA/rVpAVfAOQ3JQ
jp71my0TIGWFmLKQ5xtPXPvUoJ27QNh4Ge2KasiblYoVfdjI/rUhWNyXBf5vlyBx+HqaxbN
46k8SKQFGc9eTVkRLEjByC56jPWqkKFiHA3t6d6tsoV8SDJB6f3ayuaIjyVkCthQ3f2+lJK
0YjQhVVOhI6nHrUkjRuGjQFG25y3c1HuYqnAQvwwbpn1q0iWVzhQEkzt6jHWs+Xc2cDkcAL
6VfuXDO6ZV3TjI5/GqRXK7h82OFxxn3rWKMWyptG44IbPVv6e1QuzLGoIBz0FWWEZGMbiMl
mH6VHG0fy5UnJ43dvWtkZMrCN2VmOAoGct6+n1pjgRpHKpwwPOB09qmMsTI0S58sMWXNVgM
xltxUAjJ96slMkaSZZGAygbG4ep9cU1irISU+Ydc+tOYMXwJBJleJByc1E4cIM89s5xn/wC
tTQXDKuSChOBkk9AfShWO0gLgA5wB0p8vk78pxg42k549M1E6gBlBwc8j/PeqAeMMAFUMx5
9OP89qXymIGAMDjJH3fb3qPDIF2Nk+/wDnrSqAyH58BfQdPXFSxD1UtL3yOBzx9P8A69OUB
HYlSzEZ2r0HpTUB8xEXAXqHfgfj7VKHdEkjibJPLsBnP/1qQCzCKOKEojh3Tcxccj3FJBuM
vmRsFZQSGJ56fqaYFxtYEjBPH/1/WpZT5sruDEDIOkY4Q+3vTsiepJ/ad9/z1uP++KKo/Zp
/+f5v++qKNB8pC6TwyOk6GNlAyG647UyMqrruXLHgj0qWeaaffLcSGRmxl881DE371Gycen
StDBFu72rCEGGz+lZ6489CCeoXmtG5jPloQ2eO9USH3qpA/PvQx7Es7I0hVx93ru/z1qMON
xUkZ7leKfKCJAzAH61EPmfcyZx2oWwug9eRuUfJ/OgtEw2AYI5JpqkjcoXOTnA7GlZgo2FR
9e9CCxG4HVWIWo1L7wc5U1K5xtA6U0lAVA4I/WjcBCcn2FIGIAIyT70pZyD8nfmlyFVTjNA
wLYT73PYHrTdpGA3B6k0HH3wATnvS5VhnkjPOaQ0xSFZgFY8d6G4IOO/amkKJBlRtPIx6U7
OWGBx16UAwJXHXOTTtpIHzZNNOA4PUU75B8x4OeDQAJndyRnPXtQRjo3vRtRhknoevejaoY
tn5exouKw8DawGQQR3oJDsxyM46UyTKhSO/pSpgDBBwOSabGJEGYAMMk1OsedxK4PbBpiqT
90kr1z0pykghQwx147UrjQ8KVXa/Kr1qQqAykjCnuelMaMK53NgD0709lLRkBsjspNItDmd
Y8gfcJ6gc0hbAJA3H2FMBbnAy2fwAp24gFRIAc4z60mILZ7cXCPcpJ5efmC9fwqPaJGO37u
Thj1I96c2RIAPmyOvrSgBgVI29wBzSEiFYiN28kKCMjNNeHc5JICeoqYEEltzIuMEGmhGVy
EO4Yzk96aAZsDTeZuAOAPvcAVaZI2tyV2MBj5t3ApmCsZHHzfwrzinY8xAVfaAcYx0p7ghu
5vs7BgrkncHC8gelSK4QfdJbHTGMUpGdsauNhHIxjmocyiTy5JAzLwSO4oY+ozY0qb9pbHO
SaWM7GyT8o9eacn7tmHlh/fPH1p0ARCVlbAfrjkge1CC4wFB+8BIXviptPtUuWlia5jh2Rm
QeYdob2z61EU3THq0RGACeasyNLiKQxwtuHyrn045FJgkVoPMbciLkgbmDenvVjy4NyulwW
Yrk5OOfSlgtpLi9SBpEhEjY3SNhc+57Vfurq7lljWVkkNn+7TaBtKj37/WplLWxaRRW1iaF
SjsjklsP6ex9atxSSvuCS/Kq5T59pXHYe1RlWlZWIMr85U9FFJCjxEyAAbWBG/jNK5ViNVV
wXJOQP7vepCcFg8e7HPH9a0bq+tZNKjtrGKWKWRs3crMCrntiqILifZKGLKPlIFQmWka2ha
bbail5JMZYWhQYQ9z61k3MfkTujkhwSCM4xXqfw1t7KfwT4rutRVBIgUQGQYOfauT13T1uL
Fb9YMXMI+cDq6+tZSk4STlszsoUlXpNQXvR39DjmUGMFZSGJxhhmmlUCA7jjPzZPensxZju
KtjoSNopiYVg5XLdMDpW6vY4fIG2+WDkFj2U5qRAWBKFvmHIzignbGrMnI5Ht9ali2yFTtY
EnAB45pNlInjVymTJgZBG05q5Ep3Fy+w+wzu+tQQxvGWQgqoYHO3nFXPLBY/7P3SOSKxbNE
h8akYMnzrn73UmpkiDMQsrFCeExgU1I3MeFRiyjJB4/SrMcKyMGRizEfcx39Kwm0bRQ+IF2
BHykcbe4pSG8xiG8wBuhGCacERIS0wI/hwRyT6VG0eCjruCnAw3Y+lZpmmwpHku28Bl7K3a
mBwYHwgaPvg8j605oyIRI8rM78cHnFMIhUBEDKCcbAOprWJjIpyAbSGBUgc8Yx/jUN3JE5R
4pC38O0rtB+lT3bF5WZzh9oUADj8Kru8bMqtueML2P3TW0DKRWGF2yhXIbPOODVVllki3FB
hTnaB2qcNvk2ylnjY52A8hvX/61V2Ox22O6jODx1rexi2Nj8n7bmYYTuyrkD6ilktXmk+zh
0ZSeMHgD3qVLnFriONRHnbJtGGYfWoolUyMrxtsB+4rdvc+gqiNyK3jR5BCpC5+Qc4DH+gq
eSISZWJN+wZwg5GOpNSfZLU3QV5DLBGcl1GCw/pTLZIpb9LcxmGOT5FboCfX3ppE3KkyRJd
EwykqvVnGc/8A16gKliEIbk5rQ1S2W0vZbcYJRsZU8fWq0YR0Lu4jwO45NBaGj721Dz2U9/
8APrTfLVsvgIR1HYn3qRSFYbWXB43HuacNyHMjMrq2DzmhhYZGfkMJZvm+ZRjnNSfILdRvV
CvUL97ntmopJGZuWPJPWhWIyhCleuV6n2oCwuVbYxB2Ywcn/PFPjXc7O8i5VSSvQn0pCpPK
5Bx0UYJFPDxK5e2hbCjJ38//AK6CSv8AbF9B/wB8UVY/tCb/AJ5w/wDfuijUDPKgrtK9AOn
SnRgC5TcVbHQNTS52HcOSe1WLB7dNUt5L6I3FuHBljTguvcZrQwEuyWVRjAX8Ko4HmAZyBy
a19bls5tSmk021aysnfMMLtuKLj171lBAZ8HBAPHajoPcluSMj6dxUW4BRySR3qzc5MwG3K
46VCq8M+OB29KOgdBg2Y3EEd+KGwfmJz6U87R688VGV55P0oK6CEg4B5J/SmbWVhj1607vt
YE96TgHG7I6UEoe4KDlwxYZAFMycKOM0HmQhRlh60g5wvzYB5NIbFJ7gdBzTASBkcrnmn5y
CFzn3pPLATA+8OR70DQYbOFGQTnmnOHCqFyOxFI2VPPGevNG7ngkc9TQDJeibSePSkG7aRj
HpTcgt8pP0pwVSpxnr2oGIo/ejC4OKQH5+eopQyh8Z49TS5HzFefrQLYU5Xa2NwbtS4Xr83
0FCnCgMdpHpzSbyGwjYU9eOtICXMeRhSMDGc0p2tjy1xgYyeKiTh8SMMGpMA/dwFHXJ/lQM
eDkgEE45OOaUsXLuFABGBkUgYBQVGVHU07KeXIQc46nPT6e1TcpCMrL2wCOcnr9KcEX5MRH
B657UkyEAgMCmAcg5NPCylAhbgLxQMZlNwjA5B9Kcd4XcMgA9T1p0UZMmGwHXjaKlw7KFdO
Af880AkUwRluDzQpfapQBsHvT2Vwztt2A9McinRxEgM77QByfUUBZkHzq4Ziy5/u9KkLqTk
RuCeDinlS0u0tgdQDSyOihvmHTHFAWIXQbzIc7SOuehohifO4urnqFFTNujUOqbs+vamIMk
jao9geTQNIaZAQcqSzcfL601XVkV3X94DgcYIH+FWYpZYJkkEI3xMGXcvU571FJK08skksa
GWRiWC8AfSmgHRLH9pTzpdsTD5jjJxT5kTbiIHHXnuPWki3F0ARWK/Lyen40odjOyCALJ90
EHd+HvSEPVFQqWO9W52ipkJSCVBKULHj0PtUSESbkgQgY/eBxg59vQVYQhIYiD55bJMaj/A
FZHTNKxSYtsWjQMUUnp833QasTTNcKXYohxtO3/AAoEkkcZtPKk3TsJD8vKn/ZqvKwdizpi
UfLv6cVLS3LiyYokMdvsuFLyZ3RMPufjSRyl02S7iRkBj6UojKDYcSEMBhRn9fSluQ8cW/H
zD76txtqbdh6bnoGi6PDY/C9NdZpRdz3WyKPdlGA9vWrt5Cl1ZC7iTayLtnQdvfFW3hW2+F
Hg60IAeaaSY54GM1Mxj2te2m1wo2ygjG4e9aVsLCVK7fyKwOOrxrbNxXX9PmeSa5Z/Y78CJ
VEEhyOMge1ZhEi/vCgOG4x6V6hrmkW19YGOEcSAvEV7Edq82chG8skxtnbz1zXLRk7Wl0Ov
GRXPzw2f9WIcncJBkE9B1xV5CkjKfLBXpz2qp5YJWMspK9SDU9tC7SE8kjkba1djjRaEhaX
EgZGQ/J6EelaakhwnmMxfnI4IqiIg5Em7awGMn7oq7GF8pRIuR0wTmuebRuicFXw5L7hxkd
KtRjHyqMseW2jIxVZIgCI/kjXGQBkA1fjZGQclyoxkHnFcdRnRBDIoXdfmkAzllBNRs80UZ
jdRL52Gx1x71ZkNth2hZhjoW7n/AD2prLPgCMgMV5B4H4VMGyplMxKUTejB2yCuPmHoKhkj
mikGwByBkY7VorGfKBVkLLznPI/Gq1xFJuSV5QrMCFYDG4d8iu2nc5JSsZkoDPJ5smSyg7u
xqmSxjJO3j7uOuPetA5iklVnzlcc1SJWOeKWA4aM5UN0J9/etla5m72KS/MGCLsQNuB/iBp
Q0LzuWTllAXd6+9STF5DPcHy45c5AB9eoAqruG7IOFHHPX/wDVWqMbCERo/ltKfKYfMFGf8
irUduyMI1ZbmW4jLYQ9B71UdHeRvlO1ANvr/wDXqxFPNbN5S7VQ8lgMHHcVfqS0zrvCa+C0
juf+EyuLqGIRGOD7KNxZj0ya5W9jla9kZGbyyf3TykZCZ4rRa809Fljs7SSKbjanUMO5bNZ
902JEErM0u3IKkMMHsar0MUncpNEq7pHkSSQZUg8h/fNMa32zqokVlYZVgcjNSos6KEjjIG
fnDjPzf57VEYnZSSJN2/LBBgj3ApGyYrrbrJwC237uemfWmMcyF4x8/qTyR6fSnFwUVEO0Z
znGd1MI3bhgZ9B1+tSWMZY1AyRuxn0H/wCqgIUGSyjd0IqU7SwMjb8joR0Pr/8AWqLdlT8u
T0HpTTFYC7ACPJLD35Pt9amhbapJQEDIx2qMKpYKzYJ4PtUkW0eYpGVxjce9UKwnnR/880o
pMQ+q0VPMgKWCFdWJ5OeaEBEq4IJz90UmWHzHrigN+8X5QTnrWpzWLd2AYIjtwBxis5BiUE
jjNaN0IvlSV2jwMjjOTWaXVTtIIGeKBliYkSKOefemAbT1zznbnrTp02soJGcVEApyueTwT
QMC27IHb9RSt8q4JwajzwPTsB3pzL8vmcnjpSBDcNkcY9D605VUyjcdoPXvSEopUgkE8EU3
BJyByT1PagY7+NjtIBJG71qPkDpjHpSsTgs2Me1Od0D4iyB70CYhfoAuR1oDYGVHemnggk8
45ozujU7uv60xocxJ69celLslFuJI1OwHk9ead5WZdsbiTuG6A/nTCyoV+c7TyeeM/SkDFy
WUEMN569qeFYxlQcdyM9ahK7uvGDyKlU/ISRt9Ce9ACKAZdpWlC58xV4z0xTBhmDBuo4z0p
Tk4GNxHdeKAHEqg56nrTtyhjuXdj+dRszINzrntgVIdxTIyvPT1pWAUKpYFiMHlcU/ZuUM/
JY9OmaajggIcA5pQGBZgwO7qmf5UMY4Mq9HIHpjilVBuOckY4PagsxRfKXlgQwNKpmUkbwG
9D7UmhjlVOXMXIPKenvUw2uMpkqBkHsDSKscyFyrlwcDHanRLKEWNGVezAVNzQmCFFDq+7c
Mkgd6h3sHwwJH9w96kWNo4QGdQ/wB4AGl3fMJlj3Lt5+vrUlEMkcxQlQck8GlhgDdS3zdVJ
4qVQ0nmLGPl64bP+cUIx3+Yg+bHccU0KxCyjhBnp2IqM7FVVPC9jiplB3uQAXIzwOgppRpO
Cd3Odp4IpjQze4JEco5GMYzxUSJ5kOS4STd8ykdR6/Sp8IwAAP8Au9DTYo2LbgxYHgjHSi4
mIWxlPPY/U9fehv3aKUAlLL+I5pFgClhINmc4OO1N8srGriQcHCgU0JioGlKqpUMeMdzUsZ
MbB2iZUQ87Tkj6VBH5iOLh13sr4weDU6TOFkaOTyy+QWYcY/xoJ1ZLESXEz7Wj3buv3qtJJ
FL532eEbzyGJwVHt61mbRmONRs3ckc4IrQhiiSMTygE5wYwfm+v0pXKSNB7iSBLRGDQhesj
df8AGq1ynloDEZvLB+Z5AOc9zVqC48qFo55TJJKQSJE+4vt71WeSPMpaVki38RMCSc96dro
mLaeowTuA2QcHA3dMH1qK+kBU+W7GQrhpDzn8KueSzhwlyjsse50IAJX0FU0hMlzEigEuyj
k4xk/rRZIG/ddz27xDbhdI8GaMAf3Nj5rfVqqWWmy2k0vmzB4ZUKZPQfStPxLn/hLLG3zn7
LZRIBjp8ozVLVlkbTQYZjCVdSxxncM9B6V7McFTq04znuj52WaVqE5UabtGW5QulVbe2tlc
IMsozxXlM5MV5IsgBYOQdvPFevyWqTXK7lLCMl/06CvKbqINrEyx5LmZgOMAe1eRXw8qMuZ
7WVj6OhjoYiCp395N3+ZFswfNUeaOq7Rip4g7EbQY8tyF6Co3EkEhgkUKwPzAHpVmEAnDtk
k5wvf61wyOuKuWgAHConyg/wAPIz61P5ayTFw67V4471HEX3MM5PbsKmCF2QKVCqcnA5NYS
N0icKehONgzz6H+lW2UCaOGCLkLwDxn3NR5jBDcEdAeuPehdpdgJmeQdMd65Zbm8VoK8ob9
zIgbJxlRj9PWogSs45PPy/MeakZBK27mNxwc9c0RupV4XUSs3KkcEEe9EX2FJXK7yAIYjl2
b5RgYHNNWSeV2VGdzEn3OCR60rCeJ2dlWQKc7c00SxvMJTCFbqUDbQ3tmu2nI5Jx0KchB3M
0LR7vuHHQ1UlYeUMKxfO0jjj3rXu7h51MeQxjG1MjAA9P/AK9Ylx5odfkAz6nrWq3IWxXIU
P5gIODwD+VBOdiH17CnYGwqyhvQ9hTtrhTyoHXp972BrUzsiu6/MWZ9wOeRwQfSmsCsRBVh
056/5FWQI/PARAQBzGD94/jTVEIgcnK7RjrTJZAPORjMTvA4AbI/X0pZd4dFC+S2OnrU0Y3
OSVZuMFSf8804RCbaiyMRkhd2Bz9armsK1yO2MjSNJ5hJILB2POfcVHN5lvEsZI85Sf38RJ
yD2p7QoqL8+ZOd2D0H+FQdQQuSoPI6fjTQrdiFwyoGX5cdiaYqkYckfNzjvTzGwkIfkkcDG
eKMLt5OTjqOKaGNZWckkk4569/8aVAGfAf5R3Han+WxChQd3Uc8fjTY1AkZhjGfmJGM0NiB
mRpgAdoA6Y4I/wAKkjyw3jB29c9DUTxMJE2jdltw5/X/AOtU8TLlt4ZtwP3R1+lHkHqHmH/
n3t/++TRR5cX/ADxl/wC+qKLsehk8FSN3A70751K7cZzxUYU+UTuzg07cRIqgEPnCgDP4Vs
cl9CxeFyAxbJGDVMyv5CwAKyl9/wB3n6Zq1fAptRgwZByuMH6e1V57aa2aPz4ZEEgDKx4DD
69KVxk10P3ikL04+nFQgLlmU9R096tTCOSYIr7flyTu61VjAZThiV5xnvQkIReBwAB6n+lB
BwEC55oCcHB+XuaXJ7HIosUhnzD73Q9KZ8wYEN8o9amKkxFQRjqCe1ImBydvpgUhkbHptXk
c03K4xtOc4JHpT2Hy5J69hTTgMDu+XHAoBiE4HDcAdMU5GJUYjOeowKT7qfNQWfGAdpXpQA
ruSE7jOSD3/CkbGR8vy9dwpSp5DAZHApAAAAik579PwoACpJ27SoI5Pcinl95TcQ4TgU5pJ
DF5eWLMCCx6Aegp0aJMsUKKIpckszEgY7cUxMYfLYgIrDHLE053BdNsewetRSJNBNskGCDz
xyRTt7Mils4HA/z60g3HMwPDLleuVpyFRtIJwPXtSKAwZNpLsMZBpo+6uRkDrQWiRVUMDxu
J60zDiVgFw3TgU9VCsSemeB3p5Y8DGcnqO/1pBYhVkLAB2JHtxUqhfMMgO4qMUOoCDhGAOO
e9OVQrKJF2Oeu08Ur6jRYtnUbgQcnnINTeUHUOiFNvIA61ThDgsVIjcZ688elXVkDoM/xn7
w6g+49KhmiF8tCSW5Ixlu4+tNe2bG5S3BztBxj/AOtU5jjjjKhcb+pbox/wpoj8xCHlYfhk
D/GpuUOVj5fzsFJORSjdHiLiQnlTntUDIzRFXQsOimpSqiElNruFGQP4fpSAIoxvY/d9GJ4
pkiHexLGTGOn+elTqyyIqmPBH8IGc0kimNlJYKD82FGce1Fx2KzfO6ocFt3D9CD6U1lfcZD
8oHUA4yavPGDGp2ZIIJ9/aoQqM7bQC3YHoKodispkfaQhfuCzU1rWTDEgrJnOF5zVooF3FQ
u1OVz3NSR8SJM7MuBkrjjPpRcmxRdVhUCVW69D1/wD10FVOFRSQwyvGcj0NWJCZHDAKrSHK
qT8v0piBI1aNNyFX3Yb+L2+lHMDVhM5Q5U5QfiPai2yXWWRcyK+RjtTovL/eo28mTmMnop9
6S3SNbh2meSM5wMDIp30JRoyymS+Msjs7OoYHFQsrLbpJJIC0pKqzEk4qa3WUHy4XGW+XJP
KZqKJYw5Rw7PyGPalcbRI9tCHhklk3BhlgO/tU+kwfbfEmnW0cY2SXcagdTjcKrBw6qqkYY
4BrovAWntd/ETRIZARE9xnPT7vPFXHVk1NINnpviZs/EnUFQHZEioT24HSql5di10551tGu
Cn3ol5JqheoYPF2tTWsrzxCdy3muWPU9KvQXKS2iyR9GGfp/9avrMP8Aw0j4HF29rzWH2Mw
uGW5CEBhkLJwR7GvJ9Ryuv3rMh2+c2QvavV4pAj7iM7uvvXlWro0evXy7xsaUk+3tXn5pH9
2j18jlarNFUA7CcqRu4PU/U1aiaOGJSmJWY8kVGNskm1FWLAwcfdIqVC68JGHB43Dv+FfLz
3Z9lHoWwVwQybiemMGpFKxMGly0mNq9sD8KZFF+6wGUOO46mrceJHVclSv5CueZvHUmhhRk
QgbMcqW4B/xqxJFnZIQqoG528ZpQpFusgO0hupPyke3oKJ3GdpVQMZ5PGe1cUkzoiOOC2YZ
NpAzlh97NUUgfDEMCVXOD1Jq0sZeIb1KhupHIJqtdb924QYxwcGqhuOW2hV372w20RjgkDG
BVeVgR8qjBOAD39KllYpGxIDD3/nUZBZjMQACOPrXZHRnPJNoglzhmByT1Vjk4/pVZ0QkiV
Syjpz/P1qVyQu4KFz8pKd/rUL7mdUYcqMj6VujndiBlBjI8zK56EYAqVv3qrGELAfKuWwAK
VQCAdpY479//AK1KEZSCyEL1z71aZm0Rp8jMCoBU+nUfWmzIkrACNVQ+nX/9dWdpIKghSeg
6k/T3onijQpGVIYdQT1FWjNsgtoi8hEYbaucsV7d+tSTPtAiVQMDPzDI/D0qRvN+80jEDPB
43f/qqlIxOCWCnPQUr3AYVwSBtOB/nNQPjaHjVi3QcdTQ0X7xmRsAc4z1/xqazvp7G9jvbV
l8xFKjeu5eevBrVMRBvLMAvLY5Hf6CmOCTg4JPc1JvLXW7PzNls7cCjqpI5BPJ70XGMCEFc
dO5FCBnDjcMA8D1qUN+8xuKhuhUUoGzG1lwew7fT2pXCxDIAZRjvwalijLRyByTvHAzg/wD
1jSMyqW5ypGTx09vpU0TRNESpHI4PUn6+9F7BYq/YPab/AL7NFWcv/wA9JfyopczCxmWFjd
arqNvpmn27S3M77UVTyTjpio5re607VjbTqYLu3m2Pu42sKmGo3C20EUSxRSW8hkjuI12yu
T2LVWke4vJzNOzM7kfvCK6Ti1ZdvRJdao51C8WOaRsyXDchjjqfaqc1xfC1j0uedpLS3cvE
nUZPGa1LuyEkSJHKhLqB+9GMn0U1nx2lxczKhEiz8hmkPBA6Ci41uV5yvmY74qNCCrAjGBk
Ad6uX9tJa3XlXcflTIgyhH9arRwZCkyogPqaA3GBlGNq5yOxpW5ztU801V3Dau0HtTwAOWz
07UFIcp+XAXB9zxTBjPyqcUpD4CgfIPzoIcIHIJzx9KVikDKgGTk+wPWmhf3mNvJORnoR60
5VPmt/F9elI25mAJzmgBr4cHjdg5H1oLIuCRgjt608ryEzgAZyKP3JAJQtjoQelIBq7VLFQ
NxBznsKEDMA5A+UdGPWlwdrNwD3PqKaGLSBmUEkYzQIMDHBY+vHGaRpXKJmTdg9QOTn1NOE
j+VJEWwrHP40wMrSrvOFzzgfrTAcWHAZSxHfPIpknBwGxn1puQXbZ+HvRGemUOAeW6gUA3Y
eDl8bun509cYyH4XnAFDqqztkZ47GnK7DcCQg7cdaTKQqAuS7OqIccAVMq4JCOMbc4A61XG
xdu8liT0FPDpJkcZzgD1FJh1JMDABBUgcn1pXMhClOucbu35UBA6AMTj+QqQqjzbHOMDK44
/GpKGhJQ4ZnQkDoKsxBhIHWU7znjGTUOwhIh5nzEnHPWn2uI7g8HIBBKj17GpZSLcMiufKk
IOeWwcimTeYGRInQIOc5zVaKWNm8twF25HrWh9ngESOVdieVGM5FZ3sXuRxqTKZN6lj2bpU
pgIXKSKfpwU+tDWyJc7fN2hQDvA7+lTYKsJQh3ZxwvWlcdiBDtVnjyTnr71Nte4BYKsRxyQ
M5NEsEGZFQhWbjcwzz9amjSI2xjaUmSM8HHGPWhvqWkRRxyCBt7ryB82P6elIEIOEQBO/GS
RU00CrKFjDBcbiz8ZpFDYbAK5OMdwf61Kd9SmisYpCCsZwM5yDyKeAxUbVzuOOe1OHyuWY4
wOSOjUS5cIIwQx6E8CquTYsWPhzXNTtJrvT9KkureI+XJIgGF9uelRtoWteQzHRrhUQhTlR
zU8Wr6zZabPpFrfH7FduJJRjksBxz2FV1utTiVt2tXyf3lWTj8Pato8nc55Kq9kiCfS9ViU
CfT7jB7qhzURtbpEcCxumP93yzx/n1rRGs69BIoXxFfxxt1Ibdinf8ACQeK433QeJLo/wAO
WA6VaUX1I/fLexnokzKB9lmSRPWFhgflU2+JV4imU7cMzRtz+laMfirxnncfE0xUHqYhU7e
M/GCH5tbgnQf3oAalxh/ONSq/yGNsRdpEZQAddp4Fdh8M3uIfGtvdQWhv2tYpJEhj4YnbnN
Y3/CX+KSArR6bMD1DW4xXb/Cy9ubrxLrOpXlrawvb6e5V4BgcgjmtKdNXVpGNerPktKNiha
6m11c3ktzGba5uHdjE3Y1csbkJp0XmYUkkE9O9UNOjWaKQyJnzSWbIp2oR26aXJHNFK8CDJ
WP7/AK19TSvBa9j5Csozk4I6CAL56KHwucg4zj3rzjxF5I8RXqqCAXOSOhP+HtWjp3jnR4W
VTczFAeNyfMo9/wDGs+9u9K1PWbq8S9heGXkRiTbz6kV52YSVSilE9PLKToV3zdjOXK4w2c
gYPX86uWaIN7xR5ZeQW4x6/WkFnJksCk+ecoQfzq39nb5GijIGc4xkj6+1fMThJbJn18ZJr
cVUDSB9xG7jjgGriMUdIi6oqdh3qtG4khMbI0W0/KCpwPWriGFyVEIc8HJ5rllc6IuPRlph
G6s4G8DHBPB+tSAARl125BwExnB/wpIwJBtwFBP3gcY/GifejfLGvmEfezwR61wS3sjrjZo
Y8zLCFbccMRhRwPeqUkrcYO4Yxg9asu4B+VDvI79PxqD5NyuU3Fhgt2FaxFJdEVAvynBJJO
QpHf8AxqFlcD7+QvPA5z3ANWpGxGArEsCevpUUoRgAgOCMnnj/APVW8ZMxkorQzzjB5ODn5
B3/APrVXfa0pDEgLyRnHH+FXWK7SHAB6jHX/wDVVZVzEzyjk9DjORXUmcziJ5ZCbpHbcx+V
e+PX61IimNyYgHReoPUf/Xpu0mQZLLtGFOakVFCgLgODknrkelUmZyQqoxyiRk5OQAcYH1q
rKXWcBfnJXGeo+n0q8DLIfKyil+BuOM/59Kr+WACgYI+ecn9a1voYDJPMCmORSz53At0OfS
sx5NmQMsAc8da2LomCMoSs2VASQn7vsKoyBZIQ5iSPJHz5xkVEWaMpyKrNwm1eD9aQ7sFlw
zHk+i0so+dWHC57mlb923Axz8xxWqYrXDJ8oux2uOg65pyRbvvcHIJHv6U8Rq6K4YACnqAJ
CyMG4wB/ntSbHy2GlGEhZkIBGMg96iWF1JI+dW6Y4q3hUkbg+/v/APWp4i3W25l5B4OcfnS
uOxUEcZcYU715wen1/wDrVKEVQfkC8HnvUnMc4ilJXaNwIHOaaYpAsj7i7bi2484pp3FZWI
cxf3rj8qKZ9qm/5+I/yoqrIjQxDM5QQlc4+72OanhdIpFM2/K8KvUZ96fYpby3sNvdSeXDJ
IqvMOTGO/41seK7fT9E1htF0W5N1Y/LIZZF+fd3H0rTmtU9n5XOTW1zV0zwvqPia8W10q3Z
7qOMybSeBgZyKoyWE11LbxajPkCUIXYbWCg8/Tnirmh+IbvSzDJbT/ZJWQoLoZ4Heufv7q2
nfbaDzLpmPmzMThjnqPrXRaNroy964lwjpdu8scnlMHjicLv34zjB71iASBGUAkL8zKRwO2
a0pXuxYxQmVzbhv9WGwAf6VHa3ptGvEMYaO5j8t8kZHOQRUXLV0VopGjI+baWOBkZpyBV3D
qc85/lTI1QFBKpKqeQDyR7GnbSWcINqHJweTjt+NK5auwADcBs9zzyKI1yzZyVHqajYbSGH
6VKrAYLY6ZFMaY4YwRgAAZPNMwh+4Dgcgf0pCqkfdG7Ocg07ZgFgMkdCKRQMFxgZIAqLsFB
CigEDPUN3JpzYIyRn6UgSArwSzDOePf8ACm/6tflPI65p4Zd5+Tt3pG2hCUwQ1NisRbRggD
35pBjaTu+oqX13Lx2NRDBYAjnPaktQsNPDtsOT1p+5owQsh2MeVPQmml0UlRwaUYaNdxP0J
oBg28TYD5A696sZyfK3c4yCBUBY+WcL7Ejt709cFQCSxHV/WhjRJHH5k5kx8+PyqXZsXahO
epOPypnynJ27WxjjuKdl23KrBARnB5FJjW5OgJVVIJbuKGDHIKHPr7elNRQGALA98KMYqXC
uWLdMZwT0qGy0hkaK2Aikt3OMj8KnmLqyBW+YjaAeAfemxo4X92flByD/AFFTyIw+VUy+cb
mPIJ71LKSGxkOhRz5XQOjLwfpVtQGdQshji6Kvp7/WohDMw4gJuIxnI54qbypIXWaRlZnG5
to6H2rOVmaRRYhDRWwRwHwSVDHIYev1pRK2QuF5HTOMmowrmc70MuFzs6A//Wq55LLCjMv3
suO4UentWTdjVRK4hYkCP5SRliTnPtipAqhwZNxUPtVeuasxQxuQ6KxU/K7981IYWMIjjZV
CnDOOS3sazc9TVQIYUZi4P3N2PmHT2+tNCAZaD59vJUjgj0FPME0irGy704yc4AFEy7iArK
GHTb0NEZailEz5IxcFmkjUAn5SvQexqTyguWT7o7Z6mlMbqT50XlhjyAc5omhRoRgF+eijl
fxrW5m0NEbTuCFAA+Yqe1ReQzhgswZc4+lXWEm0M3LJwoB/U1EyAxjeAZCOR0WhSDlRUflM
AcD7w9PanKEY7lUBegNSFDhVbHBz8tMBO9Qy/KOAuavcixHk/wAXzbV4J7UqiIptjYtuGSf
WpHhJkC8qACcDnFMWRnAGGXHI4wRRqMl2syjDbHXsF7V6X8NlNt4P8ZaiBuYW6xZbjGT0rz
QN8zMq8kflXpHhrMPwU8QzjINzeIn1A7VvhleokzkxkrUyhpreTFGuzJZew6U6WTNrMeOhx
j6VXilMRhwqkgY/+tUl0zLYzEt82wnOOtfX/Zt5Hxjj+8ueR29/d6Xqj3NjKBLGxyCAQRnp
XRXlvZ6kkV/NYxRyzgM4QY5rE1mwSK8ja2QhJIwzt6E11FjBJdWcEXyRNHDgFzgEfX1r5XE
8627n2NBQk7PexT/sG0AWWCeeEvxtRiRmrVnpxh4j1C6WRDlir4/SrMJMZiHXb69Ae5qxGH
EiuWAQcgkdD6V5sq076M9FUYPVo6G08TeJ4IcG90+8hQcLeWwckenGOa1IfFUE+0X3gfSbn
cPv258lq5czMxEjhpPM5KggAj29qvRAvMZVwEVRwTjB9PpXPLEzRp9Vps6H+0fBsu0Xfh3V
rTcDxZ3ImUfhiohb+Cp3MUPi29sDgDbfWR4/HNZssuCAGAbOTjjFJDtlmJZVkBPVyOfzrGN
aMt4IJUZRVoyZsx+ELS7Zf7L8baLfE8qJJhGfxB71bPwq8ZXAd7RNOmVvulLxTn6VnrZeGZ
9Nu/7X01jqMozbSW/EajueO9ctNawRTn7DcXNsg6SRSspP69K6+WikmzCMsQ3aLOtf4YeLY
re6l1S2FjBaJvkuZGypA7CuGYMkjMvzjP3um78K2f8AhIfFEWntYt4q1K6s2Xa1vJIGVh6H
ish8NIDvXOMfNxj2qJci+A2p+1veoUJlY4YMzFjxx0p21htCjbk9P8KsE5U7flGcAEf54qM
/vZlGwIq8ccA00zRoimG2MkAk+nYVXb93OORuHOcdTU5Ckf6whskc8D8f8KmW08tI5XYlXB
3KV7+1WpWMJK4y3heSSJptjBiQQOTH7/WrM8UIwCrPsPUtt/KlW6hECpbKFXuDxuPfPtVYy
tdO0m8OTwDjJArRa7mDVinNZ72d87wPuYbgVHNGEQcqDncAR2/z2rYW22rtBLAruIbj8/eq
MySZJdcoR0POPx9aoaMraAzFSCCejdDUmFUPlSqsPrmpimUwqf7QpBHmTIHyj17U7jQ0MEk
2qANq5wR1p237rDau45Ld808xDzJOBlcN8vP50rREMrhgRnOcdam5dmMZFB+YsWHJGcVN8r
W8bSK0cR7kZ5qRUaeQsy4wMYx0HvU6288mxpHcR7sAjocf1qHPsPlZREQG4wHdjqW9PpUAL
KVCPy2VK/3q0l2SPJH/AMtA3I28/WpodMZ5hMqCdGDGMKMdB39qftIxIa6GV9hf/oHLRW59
k1H/AJ8rX/vo/wCNFP28SORnnIZc4HGRQp2y7i7EsfvZz+dN3MCAAAAOSaaN2eF4J4x3r0d
WtDgtoa99LNHaxBS6xjgkLxmsuGRormOdVHyMGUN0P1rSuiRZxfvM8ZKg8A/SssffI6buOa
RSRoTFHYGZVRWJcMM9+1UeOQMEipZCDbgcnjgHtUMOxp8SSCNMcsRnt0oCxbsG0/7UG1MzG
DYc+TwxOOMZ96qjcYyTnK9SPSmBjtHfbyCaBJtbnnPK470DvYCrYCq2FA6+tKACw4yKDgHA
GFx0FAkXO3ODnGaARKMKRtwCabtYOqhuOpNMEmfvYGBzT9w3nAwuKGVcRkkIIcgqOaVASQV
wUIyM0/jAMnFN/dsPlcegHSkNDcjJBUN6U4yHHCDPQAUwbSrKMhhzTgPLjGe/UDqKY7CPv7
EMehB60jK4O3gD+dL92QEkDcOppWDFRuI6dqSExFUbiMAk9T6VG2zLnGDx1qRQFwMlSf1pj
Ifut8xNIHqNjbqS2R0x2qRSnD5IzwAOmaYyoMqpC9/qakjVAqszFMelNijoSbgctuZSvUAZ
p8IG0ssfkkjr1zSREed8jjpzv4yKAq5JI3MDlR6Uug0WIyvmfMAcjA9BVmaaJrKOCO3j37z
mcZ3Eeh9qgluHlhiJjEbxjAAGN31oC7gWBLMMHI4x/wDWqGjRMsom1cSMyrj5doq5bF5Sx2
byON2OlUYyzrt8wqT2z2q0WeCXyYy2evy9Me1ZM0RPFM0F0X2csNvAJHuPpSna6mQ7eD9zO
OPT6UiSurkBi3OcY4qwjJhpdqrgclhWTNIoQeY+4KNqdMMelXIWfy0gScKCdzIe5FRt+8tv
KiJDtgq2OlXMsHjCR7ZHIRmIGG/wNc85G6RKbY2xVYJUkD5bdjaAT1psTFIhvhId+qr+tTW
32VzJvk3bDk8/5xT55Wk8uRAYnUZIUckd8Vzc7vY1SKbrhSzSkeijoB6Gq5kVpQvkFWUZBx
wasXCKwNvbIJN33uen1pQnlxhiQBjC88n2x6VsmKUbFSUgMFRTheTkZ/KmMBIQ5BQN0A4Jq
dkuJi7DbuXhGXqR70iwMjpLO3mYHOOxq7mZXG4hvkdMnG085pskcRbBkI9FPTA7VNu/fMyF
iucADrn0phVZGMrKRtO3aRjmtEIgcmOJMrlT3PT600RNGxLMHDDIyOlTvE/l7JG3cdQKhXz
mQKYx/sk9xVpkMQKWVju2kccGmbHZnJTOOh9amCDZ5gjUp1OTwaimSRJFVsgdSinjFWtRbI
eQAjEPnPVa9MgjFv8AASxjxg3V+W574FeZEAxZA5x909j/AI16lrQ+zfCfwZaOow7SSlQea
7sGr1UeZj3+7sc7JLEix+ZIoOQBxmp72R/7PnZXwRGeoqg21nDFeByMjpSaxcFNBumC5ITG
RX1HRny3K3NWMiK1N34fvpQNzQokiHHXFWNQb7XsuIdoVo1bHTH/ANen6A7eXLCQdjw459x
WTbrMlr5Uik+VIUGeOK8DH2VFNdz6TL7uu4vsXIypAAGeMbSME+wNX4Vh8kOZE5O0RY5UfW
qQnEzbCypsTGSKtJcq0aiNHLqoD5A+b3r5md0fRrezLsCYfIhGwHqTnI9qsQxLJISu0KOTn
pj396qwmE5CtswM/PkYq1HCHQrJMVDnO9eP0rkk2dCXYnkKiLYsTFTwkhHA9qiidEZ1mDk9
NiEYB9fpTjKkP+rXJxwM8H1yKjdmky7oFQ8KV9ayjc1srDp5p2j3ckJznpgVnSO3Zchu6n/
PNWSVYYljdJs55OBioHc5YHjjggdK6YyZnKMVqNEbbQcHnOBjBFMkDMwJ2nA7963bPwr4hu
/Ddx4kht1bSoH2tKZBnjrgdawpQo81eMnvnoK0Sad2Y8ykrRK5GyFi0b9MgYwv1pgIaMbST
IDnGOPxqwgkT5ScHGAuc89qngJS3cEKqgYAxlt3etOaxmylFBHKhkuCsQB9c5P+e9QzMtxJ
uVmVUHCg8E+1XGQXbok4OBwgTjHFVkR1cx8BVOFJq46szkV3Viylpsb25J71et4DjfuUJkg
7PvfWoFR5BvMZ8sN97HetGOIxxFVWT5jkbcZB9zWrlpoYtDvLDSFpC+VXA44C/wCNVJ4/nE
hj2ArjjoT7VqhSsClT5pYfNz+dU7iJpJAM5CngA8D6VVzFbmU0bB+F2sOw/wA9KhliZ2jUu
N38/ar8kbFS5GATgbe//wBaowiBlIBc/wC11/8A1VPMkdKjoV1Rw0keNi/xHFTQW6ShXWYM
iNt44z71PLsWEyK4QvwR1B9jSsspKIkYBA+bGMEfh3rNyLsKVjRXXPTkN1x/jQQWjiQklwc
qc8Y9P/r1J89vvdMF2Hy56c+gprFAgCqPunr0/D2qEnuJ6FpLeb7GzyW5M0p5wMMR2/Cqwl
lUNL5rRmIbGQrt/wAmnxX8cmnNDLK0c6ENGxzk46fhWUwuYpBBcK2T82HOc59aVNb8xMtFd
Fv7f/tS/wDfJoqv5L/88D/33RW3LHsY88jgj9wFgBntTkMIiIO/zSRsK9PxphXA4OSOpx1o
ym+PB6mvWPOLFyxMa7hye9VRu6g9KuXaIsIOWJHT0qiG+QDbg0D6FuQJgEnIx96q4ycYx7H
1qZztVBjOR0NQHhtmQc8/SgYpJbPQsfT+tPEpWORCFKPgkY5z7elMCqOFBXPUmn+WDgA8ih
IYx2YMMYwegpoJ35OMd8+tTADDbifrj+VR7SV3DnPIagEKwPVl+pHrQilyGYfiKVsY+9yf1
oGVbIO0elJgPWQspJxt7GlEYXDgKc1HuyQQfw9aOWcFWwAevpSLRLtKo2U4I6mk6uqmM7e5
pNzIrDfxjjPOakOQE2ycMM0hohkdg+xgQDwKeSoCFVHBz9aBv+9s3dsmhkztUMBg8gUxDN2
SWdTknP0pxQ47kdaNzBisfzqO5oQ5XPLY+Yex9KAHby6Rq6KfLG0bR/OmMSgCsvOc05dyvz
J+IoyxAVirEHGTSAZCmS7OoLA8ZqbhpcnIKjg9vpUe5kbKnAI5B5oj3uMljyePQ/WnYLlt5
FDDaAjAcKDuyT/F/wDWpdy+WI1bIbJ4649KZCURSNi7snBPc+1SbpPNVdgZ2XAKAVLLQ+NF
MZdVCjbtwxrQB82NVMYG1eQCfm/wqkrKrDL7933lbjB9anjmkERMKb26Fm6IP61m0aIu42r
GA3yPg8djV0QNHLGzISjr1HI69D71mI+yNnWHzDnJbPQ/Sr6SYj+Vj84ySG+X8q55pm0CRN
0kjQ7GVd3RTxUrtIojWWLzircENj5fpSy2dxbQxGeIpHONyFmOWHqMfyoiV4rjfK45GMN2r
B2aNkWlkQRtiEo7naAq9B7mpkMc7qXjZ8DZuV+3fFQM0sUqFnIRuABzmrUJ+znfDBGzMxLb
+MZrnkuxumNTbFOyxWp+bkLzlj60k42srKAsjcJkZC+tTJcLLdmNkkEkZDO46KPTNIxVZgj
DaCxx3xURlZ6lNaFSRRGCXcBiQSV4De1Ee2RCVIV89PT2qZI5CrRzAujZbPHFR7TtQbgGA+
fA/KtVIz5RBbwC2JDqsxc/uwTkD1zVbZuVY2y+3nNWPLZWBZfMBHUdqhjc+Q6sz7STnI5Hs
D3q4ktIhbcuRJ8zv0CnimojsB5xwFHLIensKnjTy43HBTGVAGeKjEbRKZHzGq/w9T9a0TsQ
4lXy8LuXcgyQF4xSvE4AMajB685OfWphgyGN3ywyTxwv/wBekEbLtxIPQe9aJisRyIUR8Lv
O3ke9eq+PAltong/TY1CtDYCQ4968thjea/t7beds0gUkdzn1r074qHyPGen2LAqLbTY0x0
x0r1MAr1Tx8x+FHGuxWGTccjbVG6jkXRHKyf6xQpTqevarN04S2Y4wrL3NMlhmNtCseOB06
4r6GV+h8/T6XE0NPLuJIw3C4IXvTtZjxdkKoVT8+R0otYpbFhlQs8rgZ6jFWNZic3SOyMVC
/L6GvMxsbYZrselgX/talfdGYI3ZVRgCTyOOD+VXQqrumKbCp5Ge9VFkI3Ism187iOn5Vch
gWf8AeEPxgsx7/Svj533Z9jBF61WO5tR+6Zn5C+mP51ct1VTBE3lyKmCVXOVGenuarRMoiZ
QfIbON/XHtVoRQyYli35H3zjk+nHb8K4Zu71N0hZJV+0zqLdZN5IUsuCKz9u0GSSM+Yv8AA
fugev1qYCdruREDvKp3Yzzj3pxUveq8CqQVO9Q2fqOaqGwyAos8yncVyMgHkmoPL8sSFCY0
PO09Cfx6Cp2iDESIxKKPkBPzEU6II67ppxIjkkcfMv4d61jKxLTIXur9bE6et9Itmx3tCGI
XP0qBNu1lC8YyrAck1al4f9yS5A5LDn8qqSecEOG2Ofbr9K3U7mMo22IjhWEhZwjDl1Gfxp
8StlQGDK4KiQep9akRt8H7tBlMZB7/AP1quJE0tuZeVVWyV24A4/Wm5LqZPYdbwJFau8c29
gMeSFywHQ04aJMLgQyw7nZBImP4hitzS7WWCRZBHFJvUAsOAAf1reEDsgjQA8n5yOn0Nc3t
JRlZGMpKxwEtknmKGHkqeSDk/U+lLHFBHuEZYCX7ityAexrevYAj+Sz+UI/mXjIYnsTVdoI
oT5ihDkdEOefxrvhHQwcjJmiCABkVW7hTVaTACttZBnJA6GtCRyUWNV+bOWGOv09qrSh9yl
QpU5yrHgf/AFqc5JF04XKTM4CyKFbcMq4PI/CgohmR2JV4xnkcc1IltJLC/k2RkcNlucH2p
zpINhUs77eV4yp9PrWHMrnVy6EVhF5c7NKRtOQBjIX8O9WmsmlaNYNixg85BANOtYFkDOu5
S3CsBjb3zXoXhvUNIsYbo3Omx6sWt8KScDPc4rqjBSVziq1HF2PLWVDcukJ3sDwT0+mTUUg
kRThdodcHufw962b2IRI0bxRiAyGXr9zngZrGuJEV/kZlAb7pOf19alxs7GqlzIrmciJlZD
uyPnbr9ahe5ebdJcSnfGMA9cD2pJAGuJGUlY3zgdSPpUUcaPhmAXOTk9x/hWnKkiHqJ9uH/
P6KKm22nra/98mignlOHy3l5ZhkelLHgAHrjmmhhg8Yx15pVCnBBORzx6V6iPOvctXPmGAK
0fB5yKz9wL56Yq5cs6ooz8pXJGapISq7l/XmkUlYtS/6tAwY8cEVEFaRx8uMD86klYG2XD4
45qNTjG0+/NAMcCWADA4FLgjPBpq53k5JPQgdqc2cE5OPXNAxhfDcEYUHOaQFkIwC3GRVy5
u0uFt9tpHCIk2nb/y0PqarpJ85dSC69Mj+dAAApxhCpHc85ok2rKN/yk/rQdwPOeefpTeQD
nByeM80mV0I3UBhkkZ9O9TJg8MuAB37VEQSd2Tu9TxTxuziRdwPcmkCJFVVXChiw7HvTpcK
2HQjAzgGmozoMg7s8ZPQUpCqEDcY6E8/nQUOAZVy569MUnybtxOD7Cm7/wB5wuTjGMcA07a
FEbKvzd6QDhsJDqOADxUTAqu7cAC2MdsU8I5kbqSvOB0INO3FsZ247gjkfhQDQNtiHLDY3J
AqN/mjBUk4P4VKI1Cs6kvkYPoPwpowyD5ABjvxmgCMqgdiOQOSc9KcyAhZFcbTzgnpUkceG
YlVXI6YzkU0tbuRh+h4GOlMRIAhK7n4H5mrDwyEjyxuO098E1VRBvwc/N17E1OjYUl1YNnK
gt+lS9y0+gJIkLAXEaHIGNpyQasKS5wm5Qx4A6VAVjMhuGjYK2FIX19qtwZjnKOSwbgbhx+
NSyyWN8MZF4UcbfU1piS3e3QJCVmHDNng/h/SqCgF1U/I3J455+lWbaUpKrIB58bBlB6Z9x
WEkaxepcSSaSJSZ5CU+UBu309KnRC8WZJlyrfMcc4qs1xJNPJM4/ey5JwMDPsKmeeUW0SmI
Erx8o6++a5ZJ9DaLRZRV3iQMxjPyhj1qeEeX8uSSGJIfvVeMOm9HUhgNzAj+VWEWMrkBucZ
BOc+lYSubx1LEJAEiibbu52no/1q9FbSbVlJRiBnAHc+lUY1XhGhIydwHt3rRgjhlgVYchi
M43c49K5pOxukVTDNH/q4VbfkENwwH8qhuY5TIhMYAI5OcMRVy6FsbcOjzAxtjOeB61C8An
BnikZiFzkNjj6U4S0HymcUjXbEu5d2ec9aJQfJQEEcbdpHX3q5IqjhwjPtzllxioVhOd3mD
eRjOOg9a3UiXApi3kQlCSAD2/rTSmz5lbknI2jP+TVpoGXciMzcZDk8H2PvVZiHAA3qy8kD
jNXFkNWIMKCz7tr9AMcGoJATIiMPunoOmPWrbGNpxH1AGeTio2X59oz+VbpmTjcveHoReeK
tIt1U4e6RSCOGGetWvi9ey6N8WNTWzmeZECoVncvjjpk1ofDuFZviboikFV8wsVHPTuBXI/
Ei6/tT4ma1LnCmc9eehxXp4VtXaPIxVpVFErW/iaxu1SK8hMe7qQeK2jcx3kCfYrgDY3QYz
j6VwlzZOFjeGMKM5YjtVYm5inLIsilTkMvFeosTJaM8+WGg/hZ6QwnuVSGYyIyOCG24IFa+
swr/AGJZv5hj2nBYnrXD6N4nuhNGNQuhMjfKV2/Mfoa7zUVFx4dXCn74IB7fhW1S1XDztvY
4o3o4qm5bXOaEaSoRKC6gg7wcYH+FaVsN8YjGfLXtnH+RVaNVUSRZDr/EcYAq/Fal4swoYh
6E8n2r4SrNan3tNF37NHFGi/aFyw3MgH3KsyGe1ieWyjDKAFaQ9QOvFSWMVyVUySxjyh8+R
lkHpVuGGPypZ9QlIjU/uiqYFeVOooytLU6LGC86HE/mM8mOSowx/GqeSoZ1RlBOCe9WcoJJ
ZY0ZULkLnkH3qLcJA7fw5GG7V3RSS0JHs821fKhyo9ABke/tTUUMxf5wIzzjt9PWneW7uUE
u1H5GeCPpStGqyKVDIOik9vequhajJjmTMTsed3zDkD/GoAweQJI52jkk8/p61Yl83eFAXf
0OPT2qsW2Ky7SxAIznqPStYMykXbVVkGY0BUELwc5ro7KB2ZXjTCRvtVGydxI64rnNPn8ti
qyRxgLjIj4H/wBevTfCGnrqbxpcGVV+8WlO3P0rgxtd0Y872MraEaaPNbWLTRqrSZyGPVR3
4rOEv2R2XLtuXOB/OvR9a0v7Lax+Udxxjczfka821u1drwMoMO7IkkB5/wAmubL8d7b4jnl
TvsYpvgbdjOivkkYY4z/9f3rLkkjdSVkC785Xpk/570t3FOhLDCLwqq/O4e/tVGVwZCHUMu
M4H6V9Cp6EKl3Ed7gKM/KxHyn1/wA+lL++keNnXk8LgAZ9aqtlkVg2SW5XOT/+urUIgQqCm
4AEthuQ3pWFSabOiELFkXCROVigZWXG7nPT19qoysom3K6sGzlUbpn3qWUBVEqyGJNufTj3
9qgm2GVJV2oG4CKuB9ayhFG9i5ZvPIrKj7UAxtbtU5vDaRx+VlpD8vy9/rWSj7d2JJCuedp
5BpXu9wACkt+v/wBet4yknpsc84JhdzO8hVWJVzkK4xk96y5WDM+UJZjxg8Af4VoSwmWNXC
kOOpZun+Aql5Z88gFWZOjYxn3reMrmfJZEUkbglch0IHzDoBUb7M+Xnrwp7mrJzFuhMgHOT
u7mqbHEisCCMknAzz7e9bLUjlSDym/56y/9+6Ks+c//AD1uf0/xop2EcBhirqFye5pQAEU5
xzjA7005bODTTwqDrz0r0Tyi5fD5U+XPHX0qirYXGOtXbkKfLMjllC8n0qmMcgevehlk823
yI3CgAcHAxUQ6hwSoPQnmrTRM1kpxuOTnn2qug+UAD/vr0ovoPQTJbc/Oe+OlOJDIy/wk8U
EKpBU5B7etNYqI1HO/PI9qBEnQZz0PI7UQ+TkrM+0MCRt9aZJhXXIxxTDkHAXjtQUixuHyn
LEN1p2Y/LbOQWbioFQ5LdwOKVVVpASpIxg5PekwFZVyBjJ96l2oCBuH0pgbZkMTj2poQ9dw
x1ApFrYXBP8Au56VJtYlSjKoHOTzUeVwjj5mJyeKd8pZAoODk4B6GgB/yjZs3AnqDQYyZFY
4wDzg80LwnzkNt6YoXaoEmxhuPrSAlUsPvO2Rz7GjawKtuG4twR1FRIXAJHGOMf3s0v7ppQ
r55GT7GkMlCybmRH2EA5YdDSLHlVLDB798/jUkYUEtG/mjsO1LuDLkjBPXHakyiMKjyYG4E
/dQ9vc1FKGDhUVSAeCBzVhZGzyrIAeGbr6UwI6xt8yk8gg/zFNCsQhWD7mXJzyR/DU6tjIZ
S4I4P+NJGhRdseS7jq/enBm2Mi43cBvahgtCdEwilxtCnqw4/CpGO4gmUbV5wBzUSK8cg/e
l0wCQBmnhUIeOORtjH5dvHP1qGWWklH2dDk8KSGxjFFu5iG5IWUr8xfd1HvUCiUPGjAYAwV
c1ZjLSId2I3BPzK3ygf1qWWi7GDOAqMV3HIcnFToxMxVpJCqDgqM1mqjABI2B2kHnkV0Og2
2lXVxcxX+qnT1SIlCU5d+y1zVPdjc1hqIDI8m+RpHQHqTnP1qZHK/vBHteToMYqpG+YWBO5
QwxvP3qn8p1nO5FLFcjJyVrmavudSL1nIpnikeLzChwyE4yPY1figMlo8yRlDnYCoyV9ef6
1mIu+QuhK+WMZDYH0rRjup/JjVGZYR8zKOhP1riqrsbQdywsUW0W05/cldoI+9k92FR28Us
MhgcxsgGMg4J9OamgMNw7u53GX5S3XI/pVmSIkxxQSLEoGGDHLYB7Vz8/LobWM24QDdx82N
z85IqB2VVXCfMcEA+lbT2hedViQxo6neWP8xUUmjai0E15BavJaQgbrgLkD2J7VtSqpuwnZ
bmE0YkZhG4QE5ZfUegqtL5kkxQbdnUFj/nNaLoAvl9STknpmqkxSOUxSNjjO3vXTTvLYyk0
tXsViwAMYRWCfewcfrURSRk3ucL2cjr+NWYIL+5jMttYTmLHzssZIx/hWbr+g6rqEJktVuw
UH+oZdqY9a9OlhZyVzzquMpwdkeg/B+KG6+J9rJHMpEMDttBzt4rybxZNG3jHVbmdHkBunA
2Nj+I16z+z9pE+kDxN4ov43gSzs2GGHfn8q8ps9UtpLy8vLlCnnzu6sy8MCT0r0aNPlTTPK
qVVOfMiGLU9LKrHcM0bH+Ejj86vvJp9zbSQQXULMRgDdgCoLm7s2Bnm04Ov3VkaHA+lYF3f
RGRgulwxnoSYzxW3MlpuTa70Z0ulaWLJFmlkhnfzAQyHOP/rV3NtJ51vJaM5+ZeuOleOW2o
3VmmLdiqkhtp6H8K6bTPG0kUym9g3443Rf1rsw9WmrxfU4MVQqStKPQ6hEUXLLJKcL1Ze//
wBertpMBmaePIP35M4K+h9zVW08q/j+32Mscsbk8IcsuexFaojQqqvH86Dae249s18Rj4Kn
UcD7PBydSkpGxHGZZQ0Erm4eIEFRyy/T1qpq1zcsxg3PEygbkVfvirNnEYXVZxP58mAXj+U
qOy0a9aXRZGIJSEbWnY/M3s1eBCUFVSZ6G60MGSSWVz5ByAAxVW4Tt0quoEhaMsA45DKc8+
v/ANarbxfZpN6xlllGcjpj1AqqiRRmRZCyBjkHHOa9dSTVyEuhMkZZl8x0LoOct0+tK7M2+
NjvIOM7tufWkjiSO1JCMzk/fPceg9aimUxxs6gnK8qx4H0qE9Q6DDKXwQSqxnvxxVTytzfI
OW+6FP8AOpJ1jaTax2yEAkE5GKEUxq+9cZ6EH/PNdcUkjBu5PZy4kG9ihPGO9dXo2pXVvPG
IHbao+4V5UfWuMDMNkjSbz0xjkVfjv5InM8c7GT7owcce1RVoxqRtIxloe3WmqSXSiJ3JjI
+6x5qpqNvZ3CsGUBduAT/EfSuA0vU54Avms3IyGLZ49h6V0FjqC3ySosnmA/d3cZ/Cvm6mX
yoy54vQmMjnNYtREoZonyDgBemP8a5povLDLuXdjdz0A9q9B1JYZYHMiGUxYHlRtgn3Ncpc
WflyC4cEDHMbHJ+gr2cNUvDUrdmLHHIPKZcAclWUcVPM1ojDJAYcmRucn196fDaols909wH
2cqgbBH4UQ274EivHCy8sHbJz/jW7epqkMYSKm4Pv3DjcMj8RVeZ5AiKg8xVOG4weanuZCs
wdSwk75XAP0qq7HcV3IrP8xHX8quCGQMMMY1+/12jt9fwpIFLurfwqCwJO3IzVoq2wmZQD7
9x2BqaJCUbzo0jcY2qw4xWrnbYzsQCMMylotu5skN6difaqlyXUujHeBkkAcAVenaUMcoC2
MEgZBrMurhA6RR5UZwc/yFXTTepnPYpyL9ocs6qAv3dx6n1FNbYWzlWOCD7+wqSRJVeViUb
nGAP5U3aNgO0NtyTnrnHr/Su1PQ5mQ7bf/n1X8zRUvn+8n/fNFK5NjhQqjcW5pPlBXjjPQ0
pyWY4oX70ZI6HOK9I8voWbwbQrEEcYAqj8uCuSSDWlfEljuXqOPas4EBAGXBz1plp6Fvk2W
SwBXofWoFO7lgenanyHNoMDPzZx6VErGPDPk9jtpdCR4CM5APOMnnvTGLK4J+6fWnlwItvl
hST97vTGOMfLkg8UIoC5IwTkeh/pSAscsCFX0pzAzyE7cnqMcYphThX3jr0FA2SA5Y4H50D
APLAZPTFIyjrn6ilK5wmCrZwFoHcexKckcEZ47VGxU4bg/wC70FPBidQQSZQ2GU9vpQqbCP
MTbzz/AJ9KQ0x0YAO3aNm4McHr7VtyS6FeX6yPbS2FqkWNqHLO/asTcUwDF1PFSYfcpwFZm
27c859/Si4MWIAq7MxHOMMMVZtZzbyF1hjlBBG2RcrzVZ3MjgFuSfun+lOAQFWZmCHsKkpC
xodjOABx07D8aeEG/lQTnLHoD/8AWpCAsZ2ucZ5z6UqDIQ7zjONvp9aTHsP8sRkruV1buh4
oy0cQCsS278qFVY9y5yCeD1xQTtWMxvubOWBHApFIlA/duAEDYzuI71HKWkhaJIFw2Mlxjk
elPLq7vxtc9GAzmlLBI9wYkkgnPBNCAcYw6MzjcQuR6CmeYkNuJChwvHA5qwZPNm2IPkIHJ
NNuonCqAcbsgj096A1G7nIXYVXIAG3k496Rd0cuzaMBup70iqEeNPNL5/ixyKlKuQTuLYGP
n71IxzkFztCsw6N3p0SRyFRkoeu3GDUbOm1YnIDEgjA5PtSyxJuZjKVwBznJFDRSLUbxiUH
YdinqOhq7Eylt0WwsxJBI/WqBCeT5YZlIGflFXIf9VtKxuxG0KT901zyVzSMi7GxCryXIxn
IxzVqLhzuUI5HQd/xrOhkQxlyTtyRn0P0q6chdpZWU4YgD+Vc8lqdEWWVdHYA5I/iQCtBLh
HTy5F3LxhWHT3FUIXlRmOOGGCo7VJG4LB3y23gLjg/WuaaN47GnbGNbgNlCwOB2APr9a2VE
S7GCwyo5IL5y0Z/wrnRIwaNW8vyycgY/nWhbrF5UmzJlH3+D6159WF2dEWdFaq88sVqkkXQ
twvK4/mD6VbE98ba50qC/ENtKczWcZ2ge/PWsGzm2rI6FpnPyqSPun1+ta0cN9LGqMYi4G4
TNz+HFcD5qUnKLLcVKyZz8mjSS6lFbwgyyTNtjRDksfevbPDXw48NeH7GObXreG+1oAOwfk
Qg9ABVXwLpcGkaVJ4r1UKZuY7XK857tXCeLPE2sW+vQ/YLtmWR980inPmf7P4V9ZluFlWiq
lQ+YzLHc0/YUj1TxE+lKtpBbT28ZNwnmqML5a+9eX+NLjTY7sR2Gskzmbb5aRdR7Gue8T+K
4r7TLyIYW6eWIkd/lPPNVRq66/wCMtPiM8ZeR0jEaADb07V9BShyNu54kouS16Hovi+WDwV
+zterDtW81XCMehYt1J/CvI9f8Fxab8NvDep3N0qmaMDcg5yefxrpv2kdcUTaL4VtZMx2sQ
kdQf4sY5qf4m3o034b+EYJISvlrFIy464AOB71hOXv2No3UIeZ4pJPezTywRai8kcDDYrMB
k/lXQWEnisvLJY2zaisQG8mAEA46dOa9j+FU3w/8Ua7cPrnhxYrxCJYJLhNqP7+maoT+JtI
0S71e/lnWJXvJBHFGMcKSBgelZRrOUnE1nKSWx49dQ+IJ45JNS8CiTgkTR2zLj3zVTTPD66
7GTa+H9Wi2thp4EMkaexXrXs/hj4meJ77XhHPpif2VIpwphO0L7N0rrh4n0zQb7zIAtkl0+
Xt8jDZ7gU21tcz9tJaNHg/iDwp4h+FOp6ZcSXX2u01GMSAqmwEd1IPcV1Np5Op28V5azqA4
EgdTgD1/GvTviRb2Hjr4cymAN9o0iRZ/mX5vLz8wH4V4JrepeHPC3iZIPB2qTajo8sSm4hl
GDFJ/Ft9q8rFYV1o3pvVHtYDFpO0up6tDFMbGJYAoaNvnlJwGHWsvUrmR22pITEjZaMoef9
40ltfW2o29vc21wGtXTjAPDY6f/WqveXcLkwPKsLdyo6+3418hSpTjUfMfTKacbopFZJCwd
xEuPlBfhc+nqa0PDGkaZq/iCHTtW1RbGz/jnk+Ut7A9jVBRbhD5MrPJ3U8qlNS2bBkwNyr0
bkfWvWhZfFsZzi5K0dGW9esbCz1y6tdKuftdpC5SKYN1/wD1VlPIJky4w6A89gPep/JCQAK
AG6naefqKqvCwV9wOC3zYPX61ouVvQSuo2ZX25IZsEE8Z/hHqKdIyqh2AttGTx196egdJiB
ufHRSPuj2qdIld2CwSqv8AAcfeb/Parc0iFErhAQsokRyRyM9BSxI0pI+bcB0Hf8K00tHi3
R7xI2zcxAA2+3uakh09yTOm1I8fQ/QDvWbxKXUlwuyOxBGGKkGIfKxOAfYitWKeeNlQxiOR
zlNo2j8DUMNnNJsKIsYxyTwXqeaIiU+apl2KShBxtrCVbmduhLpWNGzuYtRDR5BnVsEL95j
9fSlmtrhI5ZLiNXUj7p5I/wAKg05IsRzTKqjg5A5HucVJqV6Z8iJGZsY3dB/+uvOk5e0tDY
tQMGayCgt5WGJ3qWPG3sKqy7GID8MBnMf6VeZ1aZY9hC4wxB5J+tUpB5fmJFJlhyQVxgele
nTT6hsZ0wkI3kF0/hU9RQkexiWjDHGVHTB9zVpYxIRID8xXkHpUjLnGwbWA+Zm7j0rfntoS
VcypBh1Ax0Z26c/qKZeyQxxsYx2HfOT3xUjssruyFGU/Kd3b6VDt8qTcWDnbnDdKuK7kS8j
OnlkZGAIRTxlfSo0hjRFdyxJP51MAHBIBHOMk07byqgBmHAP+FdSdjFruQPFIRzt25yctgG
mld+XYkKQQFx/nn3q2Qpi52lB07jn09qXy0Yp5hUBcqC3Tp1PtWqkZSMvybb/nlcf990Vs/
Ybf/n70/wDWinzGdzysEbmYvgmiPHmRKSeehFJgBGG3BwOaVQNyMPXpXqnlrYuagVyDvO7G
MGs9lI+Un5uxNXr3adz5OSAQfWqAOSFPPfmkUkW3bdZhWIyDjiqqt0x37mrG0vaABduTnOa
rquMM3QdqB2JTlm3Ft/GflpwY+UxXAfIIPfH8qiLgFmUkHtx1pyNGx2TMQijIXFAWHJukOQ
drDsB1pkY34DAZPBxQHUgjae/KnmhmUxxoVKse/f8AGgbQD/WKQMr0NKpUSgyK7An5yp5Ps
PSkztjIduO3HWk7hzypHQdKBMsTOkmZEkAYH5U2849zTlSTyftAQPEO5P6kVX52K5UfKcD0
NTKGaPaB8rnGM/rQUi1HkXCq8cUzFcKjHGCe+a0rTV47HRb3SX0qKa4nO03LEEpj0rIigdy
RGCSfupjJb1x6VJuCvMuzIkXCk/wmgGrsJPOa2DkgKDtA45pFK7cyBVAPB96RJAG2yIfLDZ
Yr1/WnkIqSRXKOJgdydMH60mirWGAEbgeRu5x2FT4heRVUsseeR3IqCJTHt3ZXdyQDzVy5W
Py7eSJ1LbAHHoamw9yA7Vk2DPXj1FPkUeYrH5kHUDrmoyMtkMSxPbtUnK46fXOM1NjQkRli
lfCluM4701t4UKISyhs7mPaki3iVwSADgbialkiJ+ZWIUfexzupbB1JkCtJvmVYztxweM0u
DHHtAdx2fqRTiochdm7b0AHOf8akz+7COpDEkcdqm4yr5QYrvkOc4GKk27i0jZJjHAB4NTF
djDdzGFxyKc21YGY4RwO3pSuOxSLDyVZoWVs4O7vU23I8nAUuc8HNS/Zy+xhI3P5GkEcXmS
SHaXUYGD09qGwsKHCNHsyQGAPtx1qx+7BeVyFVTzt7/AP1qqiN2lTY+0AZOR1+tTbNy5JAC
HOM4zUyLiW4jG8fythT0OOlSxmZBvWMPIuB8x5x/jVWLaqAgEZPKoenvVpFLAucqew7EVzy
sbxZcjdSB85AJ/iqXzh5uwMf/AK1U1ycuwwC27Pp9auQXDszM42vtxlgDWEkbplmFwrrIi/
ORhhjj61dindR5J4JBbA/xrNgkZE5PzHPNWckKBGC5YZPb8q55K5sma9pdxlFVgS2cAjj8P
pXTeF9PuNb1GLSLeT7MAfMluHb5QueQa4WElNvyEqehB5x60/RNQ0fW9Wv7bxDr02naLaIX
iht2xLcyAdOOce1KnglWqWZzYrEeypu27PdfFXjj4faPbvpmpa0m6xh8uKGL5mZ/UY714DB
f2fifX7u9sLO8d0VpDIJRGoUfXgt9K6rQPB3h+z8GXGsSWJXUb+Um2mvUZ2VRwKzhaarC0K
nTgFsIn8mOGBl+0Oe5JGMV9bSUYQUYuyPj7+/zSV2chNqGm6tp95LMYdGit2wQ+XnmPfGOK
6j4WaZo954l/t7TNN1L+ztIRpbm6u3VgWxwBj0Pauf0/wCF3jLXddU3+npZJctveZnDKoP0
r0H4gXGkfDT4V2/gTQLnzr7UG33U+/5j6k4qbuUtNjqk1Fcqd7nlfime+8ceJta8RQxN5YY
iMjoFBqXSrvw5rPg9NNutN1681y2yxuoptyKewwelQeGL+C1tjZnzLy5lOEi3bVX612nh69
1Cw1m60fS9KV5JY9+9U+RX68sOorodKMrSvuYyqSh7pkzeOJNH0+2stJsfEMexQJhOkew+p
BxmobbW/DN5M1/JfRWrx5ZoL21kkyT1JK8VcufF+vTWzmXR7e9vIpzA9nHHJuX/AGvpVWPx
FK5aG78G+WT94DC/UHNYeyjZ6ocarerPRfBUOma3cjUY9U0eCCKMKhhnMWT2XY561k6vpHg
TXfFN1JL4hEWqwyBGhuJdqxkd1bpXF2914dguTJFo+q6SW6yRwLKjfp/KsLVtH0aa31jV/w
C17a8kCgpDKpjlDHvg9a4J4BQtKnOzX3G0KsXdNH1RpWm2zac40zU0uZDH5ckkbq4PHt1Fe
UXfhTULjU7/AErxDY6LKyEtbXE0LR+av1XAyK8W02XxNaafNqelT3lvbWxCvJFIdqE9MgV6
P4P8Z/EjX7O7NteWmstpyBvsVzGPMkQ9dpH6185TwGZUakpxqqUX0O9vD8qXLt1Ov8K/DXx
BFbTtol3GLYgvNZu4dOOnlsOmazLhGS7e2njwUbY4ZdpU+xNb2h/FK08GajBJ4k8OyaMt4p
8xrd98X/fPY1b8ceJvBXiG0ttc8OavbS3G8CWNvlJ9Mr+lazwtWUHOUbSR2YPF8s/Z7o5GK
0SNy8ikRMTtdO9RvEu1nAk2g4yT0/CtX7GptPOfO0fNgZwM1nS2rq8UEbNJvHyF/X39q89T
Unqe7cryvbZjCuX28tgdRUJWDe8ud0WclVyufz7VdS1LhDJJGJVOBGnJb/AVDNBuUo4QAkH
nnHvx/Kt4tbEkTRo0mGi3vL8q4fBHoTW5a2luf3MqHzIznkkg+maoW9v5EgWSJcjhVJwzVu
QG4WB5k3RKDkmbaQB6DHWuTETaVhpamgkUE0LhrYxHGY0b5gWHQ8c1djihMJV1SOWNd52Jn
cT3FZkUiJcRzQ7phIMhmfpnsKdcXglifb0B2lhnco+grwp0qkpJXNLogv4lJWOOCSRo/mOO
59aitVLsUV2aPpgr0PvVeNAUWWO6lZwTgE4OKtRo8kcsikgqclM4LLjr9a9BQcY2uZt3JJB
HCS8CM6gEH0B9cd6yp5vJ5Wdi0h5CrnmrsrSygMuUxHhcD9az0izIYVuCSwDkY/i/z2roox
6slkCuDCPNjJjPy5POM9+KrIu24bILBj8zE547VbkXzMwOWVycErwBiiBbXzx83zDglBkk+
ld0W7Nox06kIibaUIwrdGAwAfSomtvOtvlGGQncTnDVvWduqIzkZU5VhJ0Y9vpT541t7eSB
AgzztkB5+mO9Z+0knZIOdWOc2GIwqJUWLO35QCT71UvcqzOxYt0AwMOK0mtvl4jYK3zY46+
vtVWWGYqXcCNBjHHP4f1rtjB7syc1cxmi3K+F+YnlQasSwBdiqNwK9BwRWpBYuPM2xqI2XL
M3r7e1JPbB1hCoU2rncSPnrbm1sRJ6GMYcx5twXweS3yj8KsPApaMHk/w5HfHP1qeR0SMxy
IGLNjDHDLVaRZA0QdyzLkBQfu+nP9a1voZLUs/ZLn++v/fj/wCtRUW65/55y/8Af8f40UXY
7HkjK8ZIYEHAPI6g9KRDh1LDPbHenu+Y2dnd5OAu48BfSowCCPlzz+Ve2eIti/fMxC4wRtA
PFZoXcw55q9eYwpc5xxVAhSwPINBoi0GBszns2KjQKSM8c1LgJYnHOW5zzUHmBnzImOOoFJ
h0JMhN8QHD9xzmhZFSJlA3MTyT2FMQkBmPIPQ+lAkxEyjBZuPpTQ0J8vIAwe+KQvuTGCXHT
3pDu4HfH50qBduX5PYHvTKHruwu4ex9qe6BmPkoW2feaozlTgc98UqMVZlRzz196NBD94Cf
OATngY6U7JVRtQbT3zyKibhdp5BPXPSlUHdtb7g5GRzSKRZXz02yxO0eOpU9Kfy7qm0iRsk
lv4qiEu35VAIbk5HSnKXYhnbO3jI6j6UASw487yp5SsbcOVGcClEYkPlyOS3VWaoUDJIGjb
cM/nUtwzTPy4Jlx0/gpXGKFlkKI4UM3yq/b8TTGKiQ/MHA49zTV3O5EYYhF5yMj8q6+1+Hf
iW58FjxnaW8b6Ui5LAjcBnnikLmS1ZyzuGQNtAB4z04pixKxClOBztNWI4IJ7yNHmxAxBkk
YfcGa6fxnaeEbGfTh4QeVo2h/wBIkkfeS/8AQUrMOdJ2OYAUQld4IPGAM1JEN0JIfaM8Edq
fp6Ws0xiuGZQ2dhQDcT6UJMqz+XJhDF/B3JqWUpK9ixEjrGWj+92OaeRl8biGHJAqFGZtzE
EY7elTyFTFksVZuPrWb3N0iRdrTuJlwMYHOfzpqxyvA5O13Y4GOmKVHZSoUD7vPerC/Lkqf
mI4qGBEvzIULEDple1KFiL5IUOBjkY/OnCNyFJxyeSaVHRhkOWZT/EKLjsQeXIyrMQyMhOR
6+lSRwsTIX4VV54yc/jUwTIBLDjoAcVAiSRvI0mQo+6c5/CpvcpIltvMWQhQHYjr7en4VYA
Z5SSQxjOeTggfSoIFJYTIfLAGTnqfrThGPO82VccYYdzmocTVFpPMDYUqSRnJ5BNTn5lXzE
2J3bPSqqKY0YIhPPy88/SrcEL7guzzB12jk59KzatoWpNbkgAcqqfNkfw8H6D2rSsLO+1G6
jsNPtpLm4c4CIMk/X0q/onh64v5kieCTc5ysSDLt+XQV9K+APDUegaR++0W3sLluQQd7n3J
NL2Tkc9XGQpr3dWcR4Z+DiWGkS3mswJf6hOuFtXcrHGD6kd609F+FLadMWhh0vS1zn/R4Bc
OD9ZBXrABIyaApI+XOfpXXThyLTc8SpWlUd5HDX3gCG6tkf7fJcX0TAxvL8qD2CjgVtQ+Fb
ExJHco0jKMH5ztP/1q6EQ4OC2D1x2qKQTIytA0Yx13E10LVWOVmHqdrb6dpU0WnW8CXRTbE
mAMmvnDUPg54317xvNqGtaZbzRP8295NsManovHzE19J3FkZr1JrjEjIcqQc4PtV8eY3UYA
9q6U3y2MYy5XdHhkPwfms41+zeG9DkkUY5nlya6PSvhzYw/ZdQudM+w6lFkH7NcOYvyPWvU
vLyMkcj07VG3HrzVx2szOTucSPCVpHvc24EsnLyxKFZj2OazLjwfpJllZgWZ+f3sYY59fev
RWQtk9Pes+5tRyT83866oNdTjqRa2PLrv4beHb0Ms97cRqOUWOQqPwArldR+E2nyEImqSLG
cjP2dJGA9cnmvbHsYbk+WkZLjnjrWZcadLG/wC7bcAOx6f59K3UIS3Od1asdUzxmP4TS2fg
XU9Gs7xVvrhzslLHbKnYOOgPvXJeFtF1n4a+LE1TUNEvZIvLMUpjG5dpGONvNfQzRkYV12+
oAqSC2uLhmigjLuASQp7f4USw8dy4Y6stGrnzb461iy8R6NNa2MStLFL5sLMfLZF7hg2Ofp
Xkoh8t/OjKiRDkY7H1r7J1TTPD+ou0d9pFpNL0LSRDcPx/rXFz/DDwv/aYvrCH7LMOsZ/eI
R3G08VlVwk56o7cPmtOmmpI5Pwh4vHiDTIdMWRRfWqfOXP+uHsK6eZbeRJI7iEwMVGW3YCn
61ZuvAGh6im+zj+wXUf3HgUIyn8KzYtI1OwX7LqVwZ5i+S8g++B0OOma+PzHJKlBurTWnkf
UZdntGvanPRlh9J2oHgMeY1x5gOGz/WqSabIqGR1EY3kOzdfqK37OOGUPI0ZZ1BCj+6fUD1
pjR7tQge5kJTZ8y7cAn1r5KOKak4t7H1Fla5zqrbSXBiCSyODtSSTpiteYFrdFQf6scrxyP
8Kl1OzS5cW8cfllQVRUOOPU1DDZSqnlTk5xguuPyIrSVWM4qXYEmtCi6iN1gwUQDcDnge/F
SWjEz+bIzDH3mXjP1qQQmSQNvVGTgjFCwlzneQrcDAyM1qqia1EyWJ1FydjK4c5UMOnrya0
YfJktwG4QZ2qcZP41nfZmJYzFRsAwAOfyqzwj/aHQKvHlgD29KynFPZkJWFeJDJ+53oVO4r
ntWY0CLJJKPlY9Tn5q27WESqxeRCZQTwentV7TdDN9qEUUiIIM4eTqAPQVhHFRg7MJaK5yn
i7TvEejfD9fEthaM3mSASsyg7R64rO8HaW8GjQX+opI1xchppCc/Kx6HHp7V7Z4h1dbq0Xw
9HDGLSNAC8gyDjtXJRRQx2u2L5yW6ZxzXqYfEXpWkjzLyerMaNGVlkjT5SfnQAnn1+lJJFO
JXed4wp4Ujkn6e9dE9nM8W8SEEZYIoAIrGukbYZI1wp4Vm67vTHatqdWCYO/Qx2tSSTvJZf
u+hFMe1luOGCSLEM/NwG//AFVoRwiPDS5cHghG6f8A1qkkureK3ZnTeEbC89B6nHauuVRPR
E2e5gKYsMtzK0ij5uOAKqyzlJSqhBGBuA6/iKk1OXc4ceWsT8c9axWLKpG4lj0x2H+NdMYJ
6hdj5ZN4QxFJCB1Azsz2qo5ClPMlDsAQwXtxVaZd0fyOQhwAB1Y+nFa934a17SdPtdQ1bTJ
Le0uhuilxndx3/wAKcpRjo2aJra5l/uPT/wAeoqbCf3G/79Ciq5l3K5X/ADI8wkRkysgY5A
Y+n1qJWkMgIUYz19ae7kIdrfKR09aaNoZDk5Jr2jwuliefDWynksDz6VUJX7tXrjKW+FbAP
UAVQIJCnafTgUDRZLbrRlHy7Tg8VAuGZj7cD1qZCwtXx0PHWog64JwQQMDHrSGJvx0GARyM
9KMBlwxwR+FAJYEE4bP50u3bklsmmigBCsMru449RSbtwGRgep60rk7go4PYimNle+TnmgZ
KNpbIPAoyij5VJJpuBnaR2p+T5hCHI9KQdBQmTlmxjrTCdpYgkn+dKWzneOvBpobClWGMdD
QESVcgr83yHk05mG35m4PpUSls8AkZqTJLYAxxz7UFkoJSIOkg57Uqn5hyeeKgyQQoXke1S
iRiisT14IFIZNFJKqy+WxQ4Ksvqver0Gs6xZaW2nWuqXKadNybaOQhG+orLVgshEvCk4LDn
irN4tu947QpIEwCqsMEj2poiVuqLP2d1iDOY3jLbRKDhCcZ2+uaZbWshc+XBvQgttZsDA96
gG4rv3sqqcLu6e/41q6Pf6Npslw2oaZJqsckRSNPM2CNyOH/+tRzPYV2kRqbe1tpY5Yobp7
mMFGSQ5tjnv6mmtewnSYtPGnxCZZS5vicyOP7pq1fWnhqLQrS90rWLme/d9s9lNFs8vjkhu
9ZryrIscSptCevU0gjrqWYnI6oME4wO9OEu2ZD5YKrzjqDVVXLkjksR1B7evtTldoYweDgd
6zaNk2aKbnLgrsB54OMVNGcIPLUkZyT6e9ZqPnDsxBxuJXtVmNmZdq8rjOehzWbRaZeOPmI
Q56YHA/8A100BTIyYGCO39agWf5S7ghugGetTeZuRW2MF7gDrUM0RKUAIIxz/AJx9KDuJYs
SSpztH8qcY2a3EoI2Z2kA8imwp8zBmO4jIJPOP896kd+gpeOMxs6O2T95edtPSMByfvDdnH
Vj9PWuv8J+BNS8aW4XRZiZ45Sk28bY40/vBu9fQ/hH4NeF/DXk3V2japqUfJll+4p9l7UtZ
aIynXjD1PE/CPwh8SeKXiu5Y30rS2XKzzDDuPZa7zS/g3q8eovZSz29tYxnJuoxukmHt6V7
yF2gDGFHAA6CnLgfdHStYQa3POqYicutkcd4H0HTNN02SS20V7K4EhQyTndK4HGcn1rrSBn
nr/OqV1ruj2ocT6nbps+8C/I/AVkyeM9IVc2qS3Y9Ylzn2rdQvscTnqdIMdAKMkHg4qC2uD
cWyztE0O8ZCOOalbJOKEtQbGu/UkmoWlYD5Uz9alwOh4x6Up29wK1jZGTuytukYZYAZ7Uo9
2/Wi8ubKxtmur2aO3gHG+RsDNV7fVdHugJLXU7WdT02yL/jW622MrWLJQ54cfnTSrg/Ngj1
p/mQPtClCT6ODTmLEbdvFHqKye5geKddXw14Wvta8j7QbdRtjHck1Npl4up6NaXxVVeeFXK
Z5XIzVy6tba8t2t7qCOeFusbjKmqFxptsNpgLWzKMDyztrSK1M5NCXkcotpxaSeTcNGyo+O
hIxXI6LFfaRo8On6pO1xcpkyzt0Y+tdSks0A23B81f76jn8qLhYZ4s4DD0I6V0JHJJ33MWS
VXG5l3juw71h6zG02jXdrbajJYSXCFPPT7yZ9K6F7Xy2LQMoUdVJ4NZupxlbJ5FhbdjBAXO
f8+tdcLS0ZwSTi+ZM5eC0iXSba3e5M80EYUzdTIPWmwwlZSQ/zMMAnnHuaZGkYJaJWQ9Rx9
4+/pUouLnIV4hMeu4Dt9PWuqmnHTock5XlzNanD3nj220TWn07xNp9zp0yn93cRjekq9jmu
n0nxPoOvRKltfQXQJ+5K21s+3oaPEGg6Z4p0RtM1GLGcmGXHzRN6j/CvnrU/CWs+HdRls7p
mBiyYpFzh19VIrmq1Z09Gro9bDYehXjo+WR9MtpkCkS2jAKp3MpXk/jWbIXuZXEPllWyMOM
Fq8K0P4ieJNBdYVvXuoU4MVyN3Fd9p/xN0fUXR5kaymOBIj/MrfjXymZ5LhsderQfLM+jwW
MxeBtCp78Dp3W4tZM3EBlYZQEDkUi2zyzK6RsCi8gD5j71eintryFLm0kE8J5Aj52k/wB7/
GtbT9P82cMDneOmMc1+ZY91MBeNeNpH3GHrU68VOm9DEOmrG27yzvPJzz+lOl04xFySCkgx
tT+dbN8XtN8akCQnk9sVXhjS+mSEBlbpuDdfpXlRxlWUVLodEklqZDWSpcAkdgGB5x6E1oW
9kykM0YlVf73AFdDfW2nxWUNpDAv2hOZZiMg1QjmuZLIRA5wSBt7j3pVMbNpKD9SY662M2G
yJm2MFAkc52Lwa7OGCOx0hoYVB39gMYrE0a3S4uZp1O4R8ELxVrU75nuVgiQLGhHmeZxx61
nUlUk/dZlK0nYo35SSVZIpJEcEbhjOR7+tUxBGMtISjMSQMcD6VLdXw8xYYELOvG89OO31q
MO0wVRJhU+VlI7+lfTYPmjT97c4KlufzHTuVQiR9gIzx1J7AVhvKru434AOWbvnvmtfUFBh
VsJlOijuK4W9uIYZzcrv3q2WIGc+30rpo0+fYqLXU37mJYbcSshnwcAR4XOema5S9v9ivGk
RUng44ANTS68t7as0cWFXjLHBB9PcVzF7ekwGASTcnLKW4Xnp9a9PC0Jp+8KbVht5ehlOHU
KBzk8g/1qCCOW6kRLcu8hXLAfwj1PtVdZRcZjEfzFsIdv8Anmu7ttDn0OwR70wJIYzIpVtj
g+rMP5V6spqCt1MHaO4mk2ml6VYJeXSu9xKcYIBJx/dHb611V14ym1zQIdMntNnlMS+8ZVs
D5cD19646+vrHWLuC6gtSqRIV37dvmnu2Kxl1O5hstU1R2H2Rcxwj2HU+9e5l2BirVq8btn
zGY4qdabp03ZI67C/8+b/kKK8j/wCE3h/57P8AlRXuXwv8qPL+rV/52cgSXTDcYIB4o2KJI
1VjgngmlZTuI8vn0zT2SSKTymCsFP8AnmvCPoUWWSKSCQSMQUGVYc7j2AqpFMu1w8bO7ABX
z9zFWpZFEQB3glcA54FUVGxeeQ3yk9OfpTKJWx9kO3lu/HQ5qEJwGGOnIqzGrSW7wxhWY/n
Q6RrkxOXyQGBXGOKTGVtoYHPA60u1ccdW4H1qXcu4+Wc54IIpQhZ1CrkucKB60IoiMbBwoG
eOppBhAU4Y+oq26MpeCQESxnayEfzqAqd2TGAD0x3oBDBGzHBcE01V2sNhwQeaexKLs6E96
ZkE4AxnjPekyhzA8q3OelNXDKWz04NPXhs85Hc0xAvIYd80CQ8HK4DkACheGyvzA8E0hAUh
Tx7CnBflIxtwadyrDh5gXuCOx70RkhlcKPemGQDG7IUc5NOb7mOemQRSAmV4FSPy95lDndv
5GPYVJJLNMY0klLCJNihj0HoPaq8abiCQfwpxwJCFO49MMMbaCXuSLIVt2VwSwOVHbPqasP
AI7aO4kWMKTjbuyxPqRVRQpGGboeWp6oGcA5Zh/KkPcVtxZzwrgjBBpylSwYKfQnPNNRGuZ
xErKWLd+OKnlhkjjQNAFRWO188t6jPpSHsPeSVoY4mVUWMHaQOWB9aUHYo4IyOh7Gq/yqzZ
yBjP09qcCHKq3TpyaGNFpS6Ofk38fdXoPpU6y4CsAoPcVAjF5GKbQFGGx0X2p7vl+Dgew4F
Q0aXLRfcMunIHHtUkcgZMvGxGeFHUmq0bKj5c5x0NTiQKQ7SHDHp61m0UmXkdJG2McqOgHH
Nd78OfAT+N5JbT7LPEkMwZ75WxGqd0A7k1zPhHwtf+MPEcGi6eA/nHdJIP+Waf3ie1fa/hv
w9p/hnw/b6Pp0YEUKgMcYMjd2PvWfLdmNaryrTcl0PQNM8PaRDpuk2qQQRDGAOWPq3qTWoA
QM0vQdKMEitkuXQ81tbsbknpznpXNeItY1CJxpmlWU0k0g+ecJ8qD2PrXTAYBGcAmkbr0BH
Y4qk2nch6nldp4Kuftb3CaZFDJKfnlf7zH1Nddo3hxNPla4u2SSUcIqjCr+FdG2Rk5P481G
VZyMjj2qruW7MWkhGbkAnijAJzmk2n0/OlAUKfWrQgx9BTZHMUTSbdxAJC9zTmxgYBP0ppI
JJycZ6HtVIGfO/jnTPiP498UPbXGkXVpoUB/dKpx5g/xrnn+GN5ZHzP7D1NSOu1yQf1619T
jG0ZY/nSFht+YEg9q6I1JLRGUj5YSw1GzlSG31DWLObOFhSUjn2HrXqPh258ReE9PN94016
W6Sf5be0k+eU/WvTXS3ZgXt42YHILKDj6e9ULjRNJm1ZNXntfNvEGEduQPwrZzb3Riyto2r
ahqlnJdXmlNYRZ/ch2yzj1I7VelmPQr27/ANamYEEFQcdvaoHJBOcH+dONrmUiq5x259qad
rLgDHenvhRvxj2NQGRXJ4I9jXSjmbK8+0DG7OewqjJIBkhwUxjHpWhJsGdw+o96yr2FNgaM
4Pfn/PNbQOWbM29sIZ0cw/upfasB45rV90zMCDgEDt7+v1rokjcOuwk5/h/woniAi/eooY9
sdf8A61dKl0OSUbmUjGePcXWTPXbwfxqKe3huITDPGkgzyjqCG+vpUc0kSSsD+79G7VItzA
PkcpgnAY9vatLdGZp2ejscR4g+Hfh3VM3MVn9kmOQxiOB9VFeYat8O9RsMvYXIugudq/dOP
avoG4uYl3RSAb+o3DGa5G9BaV/lwzHIwMZrGWEhPod9HMa1JrW545o+r+IvDN8ZY3aML9+F
/uMPf1r3DwT8TPC+qI1vdStp2oldojfhHPsawE8mWVra5sYbuJhhkkXn6g+tYuqeAPDWpF/
sFxJo98PupI2UB/xr5nOeH45hRdOav2fVH0mBziEJaqzf3Hr16gllDYG1+fMY5/yadbBLeM
SQgnsSD936CvI9I1Xxl4Ju4dO15ft2klsJMB5m0eoNeraBrug61BJd6TqETxQcOjnbs9yK/
Gc1yjFZXGzV490fe4bG0sQro1gnnYMkRyRlmHQCq4WS4KwW2dsnDHpj8aj1E332uwjsbq3I
nO+VXOSyf7IrobKzESSTYCu/HrxXzEFKmlUl1OmU0lZENtClrasU3qFGOeNxrmbwlEkDMQ9
xyoLfMfUV1d8EWJURQZAcgA8E+tcxc6dc3sojWMs/O0AZPPpXr4Spzyiu5heycmYNpBcNE8
9k2yJ3xL538A77f8a04ZWW4EZiWWHGMngmtezjsYdR03R72VTFJkOJOOnXJ9KhubGGG4lht
XjmgDHDRnK4+vpX6TmtCOCwlPmW+79T5vAYh4nEVH9xzPiad4oTFvSPcMICa83ubuNrwgTE
Kikklf4vXHpXoPifzEiIBjMmeGcZ2j1zXmOoLHDfzTyuVk4DYG8H0P1rnyxxlDmR7E42KzX
Ely/zuQFGcJ2Prj+lVfmklEYQTF/4QMfmauxWc1yPMj+cJySvB5/rUsU8lhDJFbMCJh86gZ
Ix6f1r27u1omdm9DV0YaXosJvL2OO5jmBUnqF9h7570TyX9/FHFNciHTtxeON3y75/vf0qt
bWsGqXokvUEVtbIJJgPu57AfX0q/pVhbarqMswj2W8bZUk/dHpivVwGCVWXtap4WYY32UXG
nr3Kk1yY91jBFKHcBVk24GT/AFrnb7UJNSnj8MwQlYbdyGZerADk1veMQlvcq1jevGLVTuT
sWPQVg+HtPn86e8uovs08ikAPwWwOvtXpZhiXShynBluHVW05bD/+ES0v/njcf98UVrbbj0
/8iUV877bzPqfZQPPp9A1WHRj4hks3OmPL5InJ4ZvSqSIZtwihYnPzbeTirq3+qL4eSDzJ/
wCz0lLLCQTGzevtVPMoVLlZGG9flKDA3f3c1654iYMwe3aORQqRjAYjkH3ptvADdIruUiCE
jcvU9quTrFazgSD7RGMFgwxk91NVZnjN1CsFyrB03MVUgQnP3eetOxd0izCgijQ5U5yw2dq
qBJTIWZjl+SW710N5q2l3vh+yh0/Sl065tomiuJE5885+8axYo7aS1uTeXywywxAwxMpbzS
ewI6UMIsokKCWjk+U9u9RDdIw52s3cn+VSMDK3yx4JXOzuCKVAGA3xMx7Y7GoaLVmLlj0JD
9CWOabkkdxzj/61PwuFVoidpJJHWgMDEo3ZLHOcUAIUJACncaj5UBS2PwqwXtTZKqQSC6DE
tLnCle3HrUCjIyOh7jrSYJXEAI4LZpVHzMNnUdTRKFHzR4Cgc/X1p0kQiMbRziXeuSoGMH0
NIoXByA+NueuKGyZMDLf7Xt7UwoY2DDODz6jPpUjZIUKCOe/pTuDFy4JRmBU9OKGywG6T5f
pjFN++SUG3HYmnRtGpCBdwPXcDSFYfHkAKRlmPUdxSqjPKVw3PAbpSwRqThDyvBFT7xuxuw
cYxjAoGReYFZmkXOBjgd6dHHG0TOk6+YWwIyMbvfPamsGUbnHy5x8pzSGPD4BwR0oYCoWDM
m35lPLKegq2FtX08k3DCZW4jI3Ag9wfWqinOVf8AAj1o2lj8pCheM+9CY7XJgzI+1l4Yfw8
03aN7EorAfnQoZQwkGFA65qTAVflGCRkHrSCwq4Q4KFQ3LYH3vrVkOeDwF6Yx1qspZuASSB
34qzFHNKFRRvZecCky1sSLxujCDkZ46Vt+HNal0LV4dSi0+3vpIwVEFyu5TngACsVQ5cHI5
HI9K9W+CPgk+J/Gov72DfpmmYlcOOHk7D+tZzaFKXu6nu/wf8DL4b8PSaxe28cerasTcShf
+WankIK9RUDGajwQBwABwAO1OXcO/FEVY82TcmPzgetN3cUmTnnv+lUNT1O20qxa9vZQkSk
DI5yTWljPdl4t6CgnvTI33oH7MARSN060rEt9BGbngUBj7U0A9DSheaCWBPHXNJjmgjH0qN
vWrRBKAOecVHIdvQikHcBcVDJj+PJraMSJSH7wewqJ5BtPyj8DTD5JB5bcenvVOSXGRu3D3
4rpjA5pVGWTIh6rTGlRhxxWf5xZsDAFDPsHUGt1TOb2pf8AMIGAeDTH27cBazfPKk4cZ75q
M3EgORn6A01TJdXQlmY52q2PrVKVmifB5Hr2/wD1VaS7VlO8YPuP881UnQgboyWXrjritoI
5567EMsucFRyOKx77zZ1wNwZT1Q81pebBHhrgHYvLBR1Ht61wNt48k1/x5qdnHaiz063/AH
dqWQq02OpNbKSTSsZcjqRbT2OiS6uEHzIXVj95ev4+lTXMqXFsHMh3D8j7/wD1qasqyHbJh
X7EdD9aimJ2koq7s8gn71dDWtzlu7WMm9j81cK3zL82QfvVkPHM24HEYA3ZLY/CtiaMNL8u
UJPHv/gapXLW7MiPE6SLkF+qmtlqc1rvUqzuZLD99AJGVcKxPK+lYEk0hBP8YH41uidRGQi
4OcZI6ism8gBBlAIOKvzKi1ezMeSZ8GZW2ShtwJ/z1rotTsbXxF4VjvYkzOi4mVOrEdfxrl
1uLaW6e0GWkRcsMcD8au+HtVfR9WCtmSxvDtcZ4Q1Mn1Z3xi73RzkOuXlosmi6hdtcWLKVA
f5tg9BVE+HNKhvN+n65HpE0qhokYkQzEdmboD9a6Hx14Zhs7x7q3BcTfNDjsfT6VLpB8PeL
vAaeHZ7VLLV7UkJJjiUjsc968HGYf28HQfXZn0OGrqmo1ovTqd94f1Pwe2qWt7rVv/ZGsxQ
rGJbhj5TnGNyN0Oa9Sjiia284GN4yMq8RyGr5Rifxr4UBsTaRXdmuWazvF81WHoD1H4V1Xw
8+Iuhf8JHHa3Nvf6MLk7RZwOZLeRunQ5Ir8jzXhidNTrJt26dD6mhjVWtZnus0CPHtZScnI
GOlTaTCkcsl3KDEtspY5+lMdWY5OFhi5yOMD0rhvEvi+yntLi000u+AVlCq2Qff296+ZyOj
7TERnFNpM7cTO9Jxucr4k1X7bdatd2kgklcIkAUcjJO4j0o8MeLtC8P2ENnql+Xvb24OYl/
5Yg/3vSsTQY9NNzcXN3cvvYjbGOjD0PpWN4n8PnVtVS60uMQyTOBjgBT/AHm9TX7bnOWxx2
DUajslqfI5dilQxLglq9Lnp/iaG1uUTyNsiMuQoYEHPf3rzWPSIXZri7I2qWGyRtquPQnvX
T2V/cWWiKdUUrcac2zzn+5L7+1c5cXMWpyM6TrJbyOW2p8wBPX6Cvg8vozwsZQey6n28rTS
KJO9ktoYxC5baqk9B6Z/rUaWE8126Km6Qtg7e3ufaussNCa9t0uJ5sQR/K0gYDC9uasG/wB
Os7X7PpgMkqAhpmxj2I7mvReI/k1M0nbQ57VtH1PTPDlskdhPPdXU2THEp/eAcA1qL4W8dv
oJGk+GJbG3jBnuJ55AJGUDJCr3rtdC8W+LotHWxW0t712P7i6lUbo/bNQaonju8sbqTU/Hl
zaF1O22hQBQP7pOO9fS084opRjGVmfNTy2o5NyVz561TUzrUCWttIVlZiZI2++MHpXZaaft
FiY5HE80I8sn1AHGayNc8E2WlaFdawmpu15G5lU45+hNaXg+C7k8PLf3cG158+XInO5AOC1
ceOxUasOdO9j08HRdL3bFn7DL/wA+Vv8A990Vp5/6e4/+/Zoryvbnq3fY8aM06W4to5WVd+
9VZuG+orb8TeIJNTs9Gt4bezgjsYtpS2Qrk+rZ6mqOr3VvqEsP9laT9jVIEjdQd29gOWz6m
s+2mtVE6XFtJK8gCoScbD719bc+Ytpcvz+bhJ2+bYnmKAQcfX1rOkEyxiYxuok5Y4GOOcD0
q/MohLQ7POO0AlB0qK/ubKZUW2jFsNgYoHJy3fOe9IrqV4eYZVR28sHPH0qoqlk+c8Hg1ba
WOWFzEhjj/urxn/JqorkRBCpxnPvSuUti2twBpj2vlxZkfPnHO9cDp9KgzIECqNrYwSO9RZ
UrtJyCecUrttbrg4465pDUSaMFGZVJyAc8dRUaqzJuyF28Y6VKrr5ZYhiWTaFzyG/vH2qJg
qtghjgYw3Y+opjTFf5lCKScck037uQTjjtT2jMMgXfvGMsF9aCAgIPftmpYxFjMpwCDheg9
ae2wrHHHCEZR+8Oc7mpruu4Mi7MDqPWpFLojRgglvmzjvSKWo5UjCyNJM6sF/drjgt3FRYB
dsrzjgk1IvJALl2/n7UsiKDwcZ5waB2Y2NAcooG4DOSe1Kssm0+q+3akZA8gBIGeM96AMFl
JwD2zRcTJVOCvy4c9R601sOXBPBHA9aRGfzgsUbSPjgAZJpA4DnepL5yARgj1BoEhVKKiKv
GOv1p2CJWDcDH6UY7jBJPA9B607ydx+8eBnb60myhyCApIZlJyuEwcYPqaUwtIAu3g9DQsO
VL4zjsakcMgH7zbnsOaQAI8Zj24OMk5zup4ZFjZSpIP6e1KoKr5jKWPQfWm7kkbaFxj+dUA
sYAVMj5QOcHPFTCUclGYHOM9OKZGreYfmwv3uAP8AOKkSM55Hy89eppaDJE3NgKDuB+UH+I
19ufCPwv8A8It8ONPtpoyt5dD7RPkc5I4z+FfLHwx8Mv4p+IGn2eEa3t2FxPu6bV5r7csLm
0urNJbGQSW4yisDxwcYrO9zmrS0sW8Z4NJgjijPPPWgEk+1WcbYjY6c1y/iOxvdT1rRLSOI
GxSX7RcN2O37qmuoJHXoabuBTJ6enrTIuIRn5RxSbVB61GXOflWq97fwadAJbveFbgbELH9
KFEhvUucEkLzil6CmWzrcwLMm5VccZGDT2gy2C7UWGMZz90AZNMLNjAAzUEVpei6nM06yW5
x5aAYZfxq6IsDGfoe9aKyI5ZMqtIy53EVWmlU/xfUU7U0vUEX2OzFwWb58tjYPWoGtblmAM
TxrjPbGa3hKJhUjJHHQwand+PLvU7ySS3060QRWsQPEpPVjXRtJA/O45+lWHt50GXThec+n
/wBaqEcttdozWk0U+w4JjcNg++K6otb3OKfN1RGxXlo8monki2j5j+NEyTR53N17EYNVGmZ
WCsmfTHcf411Rs1ocjbRM4yRg5X0FRurIflbA/u1DLJtOQ5UD8xVZrlzIBvznpWlnYxctTR
Rn2/eBz2NUrnUVs5gCSobqMUfalMIXGGB6iqMgNyXSRunABqoxvuTKdti+ZIb2HzIXyR1GM
YrEvdHtLj/WQqsqncsqjBBpgjubO4zA5MfcHp+Na0ci3UO7+MfeBrSUTNVGYas9viG4wCPu
sOlUdWn1IWIOmiLzV/hcEhh6A1qahbFmwQSD39KzUWSMBWJ2Z59qvoQ5crOcbXdZg2ifR1W
UD7j3KBmHqBmq0+vXjNGJ9Jjt4n4ZpLpAy++M13do3h+yt9Q1LVNPhvVtIfOUMgLZHPFfP/
ivxNf6zrU+t2FmUtJyCIvIUrGOw/KuaWIlBtHp4fBQxEVJaHpds0c5kktrmG5jQ5cpIG20y
9LNZMsYJJPAHWvJ9F8TarDepEi29urtxtQAfiB1r0LT9ZuWm8rUY4wW4LJxXVSxMamhhiMv
lQd07oznaOF5HRQsgG5sDlhTLJ7K8uDb3RYRTch042n1rYt9F/tvxHaafBdRwNcv5azP0Hs
cVkXHh/WbD4gDwgtuJL9nxDsOFf3BNZVcRGE1CTOmhRdWDlHc9csfCMus+HZdPN2JHgi8y2
mccucdK8UuNCu9M1ma4idomBPmKeNrA8mvYfB2ranoOtnQNWhaK5hODGzZ2n1zW18QfBcd0
p16zjwJR/pKD/0IVjOpHm1enQKfNCLUVr1R57oGuQ6jENO1qFJ0ddnzHkj2PrVTVPhraW+3
UNMilaKM74pkP7yNs/d/+vWZeHRtMkH2vU4ICDlVByT+Vd34W8Wxu5Wy/wBPgjjyX7Z7KRW
tanTqRtKzMoVKlP34XRz938XNYsrb+x7qzjSSKPaXx80hHc5rk9N8da/Ib2UywbbkeWwEY3
KlbnxR8Nahd58Vw2JWHaDKyjhfyrlfAujnV5ZwXCgEbA4OGY+4714mGwOHwsvZ04JJ+R7Tr
qpRVRt3J9Pu7awtpJrtJWQsW3ohPXrmuk8Ps/iG3uJtIj+0xwRGSbsI19z612U3gEaB4bku
LosZJRukjI4T0rF+GWoS2tz4mtNIS1Lzv5ZZRkAduOmK2x2Np4PD+1m7x2McLh5YqtorSOL
hivdOk+zXqSXelXTf6O75KqM/dbP8639KsotKuSttpu/flygA2fXNd1qukPefD2ZdQH+naY
PL86NAFmUk9RWF4It21/wdbST3JVeYZF/idQfWvh80dH2CxVB+7J6n12Ar1FKVCqtY9Sj9h
uLi6ECF3V2BkZRtjGT0Ire03w1ptldTSaki3ESZYRY+VW6cHv8ASugmgtYrb7JbW7RKFGA/
O4D+8e1UrhWFvEqqEJOTCxySexFfKSxrfuweh7Fm0ZV5dspltrOICJsEBuNvpj2rLura9uH
LzSuz4wTnKMPSujkga5kknMIhyo3FxhRUZudLskVmdpQuQIlGQP8AaB/pWkJzesVqNJI5HV
vDUGp6Y9pcTCO2lHlhiwUb/c1b0rQ7bR9Lt7QTxOsMO0BGznrnAp+vTWusxxW89ruhjbzEA
O1c++KzXikLkR4Cx5AXoSMcc16CVWVFRlK1yLe9dGp/oP8Azwn/AO+ForF2zf8APuP/AAIN
FH1eP8zLvI+fYZpIsqkhQOMEZ5x/jS+ay4RGG7fkow5+tRb32MMYA6kj1q0Wtre8Xd5s8bg
F/MGGJr9BPldlYsuzTlIpJPL2nO7ON1ZokysoIQFiSMjrWhcPA24RxssjkkKOVC+3vWdIPI
c7X+c+nI/Omx3JoVAt5llBMmAV9KkguLAWNytxaubxgPIdT8qDvkVDgfZmxIXLjJHofSmxx
+a4IUYUfNg5NIehH+8KBmTaCPv44NSRRI5yziIKMnfnmoXYAAeadv8AAD2/CpjH+9/fuVfb
nJ5+gpLcuyJ5ls5H22sToAA3mSHkHuMelQtukf5nw5bkgYGPao1Yu21Bl+4z1p/zK0byuWB
49cimwRMAUnMaAMuMZ9ai2jfllyTxj0oR9kjFdwHTntTt7lgm45bq3rSKGKIRvMjMJFXCBR
wfrT8nCjGSRjg9TT4z5KpIpEkj5Qow4X3ojISfE6KQuQwHGDjg1IkGwAMxGHXgCld9w345U
jORTjFt2soB3chz3pz+XJCWXKzhgSB93FFimRsw2kAfMOfUUzaGb5gQTySBW1oXh7XfEl2L
TQ9Llvbg/eEY+UfU9K9b0j9mnxhfwCbVNTtdPyM7FO5l+tG3QydWMd2eFW7vFJG8LskiHcr
A4IqTIknaR23OW+Ynv619Gr+y6REDceLGV887YFwPpWVqH7Or28hitfE7ysBnmEAH6mmoye
yMpYqmup4SoBkwDgHv/SlVcSHGT6+1ejat8GfGOm7pLJIdUjHVIW/eEfQ1wN3Y3umXLwaja
S2sgOCsqkDP1pOLTs0bRrQn8LIlJBKhmO48ipASHyny9vmGaYu0tkcdsUNvbaEyo6YHepsz
YmWNmbeHwVHI9aNokdmzs/DrTdx5xx/s1JtDHJBGRz/n1pjHZ6jkeh61OsZYKSxCjv8A0pk
W1Y1C4UD7tSgq7856YABwDUsTVj6J/Zy8ORzWeta9coT5w+yR44+XqcV9AadY2uk2EWn2Se
XBEDtQ+5/nXmnwEtPsnwmspM4Ny7SbT25xXqJky+M8UkjzaslzMl34cZ6U7d71DJ8xwvXrT
wMrnr7+vvVeplvsNYtng1FbTQzu6REuEPPoKnJQA5OR6j0qNpLa0t2kbZBCPmZug+tPXZE8
vctIqqM4BzSll47YriNa8avBbuuiQJcTdBJKcIPeuKn17xDcuWvNUbPeOEbVX/Gj3VuyrPZ
I9ke6t4uZbiNfXcwFVJtf0aAfvL+IfQ5rwvWNcttNtludV1HykY4zKSSfp71Rl1dzBHcWNo
9zAy7w5+UEetaK3Qrk01Pef+Ep0Ddgaig/Ooh4w8OeYUOpRrjgFuBXgF54rsrK3Sa9gdUkO
MwgsR9ao3GqW1/bxyWqySAZKh0/nmiMW90CgfT9vrGkXUYaDUbeQH0kFXRh1DowdexBzXxt
Nq6WgXnYMn5Yuo+tW9P+IV1px3WOuXVs2cqruXT6Edq0dK4uVo+vGiD9uDwQehrEh8L6Pa3
UlxaWYtnkJLmE7VYn2FeLaP8AHPVrQL/asEOoQZx5kfyH8q9U8N/Ezwl4ncW9tqCW16Tj7P
cHa3+FRyyiQ4X6Gr/ZAhjdUkLgn/lockewrmtens9FtfPvyYo/ug7S3P4V30rFE3suQRnIr
JvJhNb8QKyn7yMO30renWlFnHWoRaPOxcvcWv2mBzNC3IJxkD3xVVpjIATnA7Dv/hXVXGiW
bRNJbRx24P8Ay0txwP8AeXvXD6vNLoWox21/IiJcn91P/wAs2PoT2NetRqqeh4dajKOqL0s
xEJlTJI4K+v8A9epbe9geLJ61StboTrLDKFV4z/CeDWZOk1vcb8naTnPr/wDXrqUUccm0dH
JcQFSQ4HHUdqyxcXIbh1O3gFSeP8azZpA9uTC+CT0zgg+/vVRNRZDz80i8gg1fKrGcpM6MT
yHHmgse47//AKqrTXEKSFY1JPof5VXTVRPg7AkpHBBqD7Qs5KuVVk6nPI9/elYty0Le+0u9
L1aJY9jy2ki4PrtNfOVvqE0Vh9jSY7SfnGe4r6AuGWC0u7iOVPlt5Bnp/CfzrwKy08TW7XJ
gBTqT6V5+JXvo+iyqalTkpFJ4iJ4ZYImEgcbSM4HvXYXE7Ld29xvwsqcjORn2rFe5NsMKpj
LAgVMXb+y7JpMuxIxgVnRXLddT0Ky57HT6bfNDf27ByoWRTu7Jz1zXoHxh0+4tdS0bxpp26
WODy2lngP3QPcetecaZF9pvI4Y23SSYwg9a9ftNft/DGiC28RRG50KaPbImNzRH1A9PauXN
aFWqo1qO8fxOTDVYUKnJLZiT3Vl4g1zTfHWhzx3Vi8axXQDDfG4HBI9c1meK/iFd6R8U9Nk
aUyacYQklqT8j5PXHrXc6dofhO90B/wDhELe1ETx+aslufvHrhvevCfHlqNQ8V291uIW3Xy
5AvUEH9K83KpLE4WdNN8yb331/yN8Q1SxKlJaM0fij8J4rhz4z8LTLFZS/vbu2clvKz1Zcc
49qb8NtN1S2t57HSIZr2OQiRZWj27z3xnnH1ruvA/jOBtMj0a7j8+QMI7fI5fPVG/nXVW3i
Tw1B4ptoNJtnXW1m+yS6fMxR1Xu4HcVz4Gri8HUnSxKvy7S7o3rQhiqa5PmjHa28VzaHd2L
aFJ9lmBSRXI4X2rivA3gnV9I1LUtAmlW1jZxcWyyHlh1wCK+jGulud8YkSSNWK/Lzgjt9a8
d+JWpz6H420G80aCa9ut2yXT4YyS6nvnoK8jGcRVpVHTw6V118zpwmW00uWb0JdB8W6tqct
14d8Ux/Z9RhL5hdfkngHRg30qXQNH0Cze4uPDtssdrcPmSSM8O39MVi+JL3WItV0zxPqtjH
aWol+zyWUI824kibrvA6fSvQNJghvNNieLS30m3A+S2kUKxB6EgV8XmOMxVaClOWnbpc9+h
To03otTn9Vstfv/CuoaVpt3DbtdSjdJJyVUHqPem6L4et9D0y30uyJaGNcljwS3dvzrtWgi
ijRVgJZuAfSqj2ssSkqoZ2Ybt57e1ePLG4mrTVKT91bI6I+zUnJLVmBOpBzIWkT7rY6H61U
u9iSiS2hCske0CUnI+ldFdxIoCMmVc4+XpWFcwS3DlVJj5wGPOa6cJFt+8buaObubqfdtuQ
8q4+ZN33j2rNe1mV1PmMoORz0T/69dQdOJZWbkr0BHT6UrWEQYhMEdsnOD6V79KSp7IjnRz
Etu8cBSM+Yp53Y5NRpZuZABmMspzu5I4711iWTyEmYfMBheOMf0qF7KNFDMA0zhskj7vHet
5VEiefU5r+zpv+f2D/AL9Citb7HJ/z9JRR7Z9w5z5KBG4446bj1xUqyqXLODNMeEZ/4RUUg
WLA3huMtj19KljiHDNJsDDdu9T6V+hnzlrluVSkwiX522fw/wA6x2/1nzghs9Ae/vWpeESC
EgBSq7dwPU1WuIY0nEEe5pFTL/73+FIa0JtPkSG/ilEHnbTu8vGAaS98iWabUIglukjYEOe
V9ajtJJ4Va5jOXXhSRxUiGOG4iubvZcx5JeMdeetPoDWtypGd7lCA6yjG4puI+lWDEv2LMx
zI7cAsdyAe3oa6BbW70CaC9ijtXkUfao9zhwIz2K+vNZ11fyXyXFzI0Mcsr8lUxkf/AFqdh
asqK0TusaxITGhy2MEn3qCOGQypCgyzcjniul0u2igtLtLm8NrbXMJ2Xbx+YsjD+D2JrBgj
jSCRnLrJH9wL/F7k1LLTE2MJXS5UQsASNx+97CqxiLEDJQ5456VZDSufKmwAOdzHlfpTQC7
FVkDoBk8c4qbFiooF3HlRIV42g/eNPDgM0bgLIrHcX/lUbqoARY/nb7rZ6D0pCXiAUwgL3z
3/ABp3GKjbETdGZVP3cnA+tbmg2GiSzS3mv3rWum2qhjGh/eXDf3F+tY8CebI0aIzM3Tb2q
9Y6dHqf+gSXH2aYP5kDS8BiOxHvTiuZmdRJLV2O1PxT1q0gjsPBunQ+HtNiBI2rulcerGsi
b4v/ABKimBfxNIMcgY4IrF1mO7gdHnsZIplXZIIxlGHqDWDPOJIlCo+V7bTW8pOOiOVU6ct
WeoaT+0H4+sZk+33EOpQL95JFwT+Nd5p/xxtPEt4bO4ifRrsplATlXP1r5xtdO1G+k8qz06
eeRv4UjJNd14f+F3iK6uVudYtZNOgQbwZ/vk/SnSxDUkjmr0KTi+h6fL441JpWZ7h0kB+Us
pX8jWRq/jC4udWtrXWtKg1zTrqIpIvljdA3qCORTNY1vXrPTbWZpbeU6cpWOK4h+Vl6fjxW
V4E8emDzopvDlvcSu7YuV+Rip6r9K9OrK6UZLU4KFOOtWD0Oe1nwvJZNLqOmlpbUPzEfvxe
gI7jHeucDDcxLgPnOa9r/AOEx8Lxytcan4FuYAv35xPkMB61YfX/gtdSqt14eeLeu/wAxI9
wGefzrzquHje8Nz0qOJqJWlG6PEAkeciQfjSmNo3+d8kjoK9tjt/gDq8Z8rUXseOVYlQtTW
3w2+D98SbPxsuWHC/acYP5Vz+xmuh1LFrqmeHoSowRn0GKnQsQCQGznBHGBXvcXwM8FXLr9
i8TtICOguASasH9njRnyIdXnGehEgNS6cuwvrlN7XO8+DeqW7fCfSVkdVeNWBUduTXXanr0
On2E93Lwka557+leVQ6cPhfYxaTcawjWbOPJklG3Oew/Gs3xZ470NNJltrrxBCsgIDRJyxF
ehRoR5eaR4FavKVVqPc9F8K+NdS1nUZVmihgtYV3DnLE+ldRJqNtqlrc20eofZ3AG91YfJX
z94X8e+Ev7MvYxdtFcSHZGSMBuOMVk23iS/tp5iFRvMBVkJwHHvXFi6tKi7z6nvZbleIxsZ
OntH8T6OXxRocWoQ6d/aiM5HJHIGPU1wXiHxXN4g142yOYtJsXK7FPM7D+I+w9K8dTxpqiR
3VnHFDbLcEb/l+YD0B9Kx0166tNTmAupBIr7wHfCyKejVpOCcE09zmhSlCbVToes+JNd1m3
sXPh+yt7ghC0rTvtCD1xXmupfGdre1WCx0tZ7pRteVifL3d8etN1fWvtlrNpMl/tuNQgYJt
OQuBxz7+leWz6PrUem2txcxSGw3eWJT91ecc1yxo8mh1p83xHTaj4w8aeILRL2+8hLKMkxv
5Iwv09frXPP4j14sQ2t3iIVyqq2Qfb2FdR45t5bO8i0xcJbLaRyW4i+4yY5/HOa4J0liWNi
67ZBwCe1dFrFxjFot/wDCRa2wA/ta5Iz0L5xViLxTr0L5TUZXHo/NYDsgyeo6DFSQTxoQJV
LL3GcGo5pdWVZHS2euQSXjXOri6Uvj95A+AP8AgNdOx0ie0lvdMvIrhI/vRgfOfwNeblomb
EZ256bjnHrUlpazXF2qWRDT/fBz6VSlYTid3p93HemSO13NJtwyMMH6Yq5HZX6kMAU2YIIO
Gx7GsTSNdEVs8l1GFljO3zFX5mPpXcmeAx71LxqUDHnK9ORn0rRMh6HfeAPiprvh65XTPEk
z3+lEhRK3zPDnoSe4r3+TUbK40xLm0kjnilXdG6nO78fWvk3TjaSRLHBIZI3BwzdMdwf6V6
N8GtadvEF/4OvZS8ATzoMnIU+34VnL3Xc5asHKOh6mLhPJaL+InOVGCtZmp6RZ6vpU2k6nA
HhmBwpGcH+8D2qTWtatdKupIrJFklAwWlbCqP8AGsNPFN/cj5JIFRRjcFBJ/Gu+FOUrSR4V
Soo3i2cZNZXfhi6isnd5oYhiN25O30PqKde6lHJCrwSckcr12/8A1qu+NI9Sv9DW5ssT3EL
htucF17iuLg13wlZaXcWuuNeWWpxNuURDduz2r0FV5F7xxRwzqv3TaW4lkdVI3hztKj1/z3
pko+z3BR0wQcEHjH/16xYtS8P3Wgy6loesyGeKVUayuEw7A9SPWtKS7aRYAYiVljDgsMn8f
arjVU9iamElT0ZMXDAeWcL97BPSklnkVBLEoDg4DDvVeLaJh5zAIThjjpXV6TbadeiN4bb7
UQdvzcMSOwHrWrdkcypps5q81CW30i7Zws0ghZVTHy8jqD3rzaGGe3sPLbK+cgyAP0r1Xx5
Kt1p9to9vbNay+d+8SRdrKPSuNu5YhH5MyR/uxwSuG4965prnaZ62EkqUbbnEXLuJvImTJK
hQSOB7Guge2WLTEiIzwCGqneWyzQP5W3LEHnqeau3UyxRw2qnJQAEmsqStJ3PRrS5uVRGsz
2WoafdwsCvmjODgmvpuw0vRNSgt5dVgWWFkBKPymcdfrXy4DHc6ddW6YeSCSPYewBPNfVtr
pUVtZWttGMFrdGZM5GSo/KspVFJuJlWptJSR5nHLcfDb4iX2sabpb2/h+5kxcWY5UL2kj/w
qT4q+Fpb+xh8b+CEjltZoxJMkY5fvnH860PHl6fD1nY2HkXerTahJ5MMG3J59+2KreAfEWo
eD9Zl0PWUuLfTJWy0V1Gd1u3t6qa8ivKFJ+2oSV+q7nRh/aVPdqLTueQaRrkt1eIsjPBcKw
JX7pB/xrqrbUtM0XUtX8ZeI5rzU9ZWDyrAgcw54Bz6+9eqeNfhv4f1ER3WiWUcGoajMGa5H
SJSPvAdq4CT4NfEN9dl0+G/tLjT4U3JeS8eb/s7ameMwuLhKE3qjZYepRqKpSdk+h6B4PsP
GFnoOjujW+q2F+POnmf5JYS/JP+1g1k+MLLX4tRt1Op6lOkVwryPbQBFEZ6jfnNS+Bo/ib4
c8QNoer2An0qOMt5obKL/unv8ASu0vJnuJHVjtVhypHFfkmdVaWWVVKC5m+x9HhHKtfm0RW
0y20DSYg9pEGfGTPKdzt9SetX/7UtXwyupduhziqEs2lxxwLczpD5rbI95xk+1c8mqaVqeq
3ek6XPJcywHdJJGMontu9a8DDrEV1zzWjO7kgjpn1u3BAWQZXk57Cq0mvoCNu3IOfm/nWFd
xpEkijzVWPlmx2/xrPmmMSrlsxtzu65FerhsNzajcV0OpTWLYhtwIjf16nmpob2x8yPfGGf
JwnqK5eGdGVpGIJAwq+lQzX3llW5aTpvH8PtXqww93yxRk0bXjK+1N10yPwjpsd1cSzDzy3
yqkffnsa1HtrUPtkgAO35hnAzXNLrDRRpJvIJ4K7eVz60xtZa5DBZAwUYOeK61RnOKja1jL
Y3Zo7cEkuFUDGFNVYJ9Pe8eKX5F2HJPOOK5uXWTEhG/dGW++ecVUW/zL8rKr7Tg+vFbvByl
AaZ2PkaB/z9D/AL5ori/t1x/fX8qK5vqNQfMfKYNqIZI5EkM+V2uDhQO4I7mmDLpuDZ28ZA
x+lJyNwcFH7HrSqzquOnmHgY4/Cv0g8VF+4SNUEjJvRkxgevrWb1YhiAFGc+taF0SYVXGAF
yT6ms7aQ6kyYIGQTRsWXo/L+w70cqH4IYcbqqRRtK5QBhtBLMoyPr9KtwrM9lLHvARG3H3J
prKyeVHG3y9emCfY+1G4aIij2ylzu3MowBnr7j/CpxFaokvnSDzEQMqKNwkPuexqsCFO4r5
eW6p2+gpzAo5CHBz8pPoaEM2J9Su7zS7XTZYo0tIwxVIz9w+tYyu3lmMAkg5JHI/GnNKEmY
MM5HJ74o3+VHtjbYpX5geOfQU5O5UVYlH2aRCqM5YtgZbjH0ojdklHkttYA/dNRRhXiZyQp
42oRyfxp9x5sLKkkDwqvGD2z60hj2lw2ZJSW6n+lPa2vdqS3MbYkOEZuig/40+Zg7JDFFh2
IRQzAgn29KupavBv3zvI0alMZzsY9senvQlcVyGQbvsds0jPcRsymJVxx9e9WIvNuHksYW3
mQcEttAUds0j2DxPHFeFog0PmRvAd4X13Y7GmFIxEj2uboSNtCq3O7sSOwq9jNu5pxajq+m
Wsb3ELy278qsxDKwHYGug0jxPolvvN7ELaTAba0YbbXJOt3aC2EizS3SAmSJ+QF7YrNIjEv
+tV0bnB52e1bKs4sxlh41EfROkePPCtpa83Nuny5LIoBb3rYfxn4XuoBI2u2uxhj535r5Zb
YZDtXA5BHQfWoyqBSi5IXnmuebi581rGSwa5eW59Car4r8Hw25hk1S2uBzwke849K4K78ba
NYu8eh6MjheQ8g4z64rzckoQxjIB5yB0FSGf92sLZJRsjB9a3WJklZBDA01ubeq+ItW1qQG
8lUQjpFGuEH4VksczfMg24xUaybM5JPrgZH5Uqh2Y5LEEfLhe9c8pyk7s74QhBcsSdYooon
kVFAb5WUDORUAihQZSEoTkEjinLgq2X4A55qPfuwpPB796ltspqOxIiGM5S4nhH95JSOa0b
XW/E9kUNh4nv4SOgEpNZqhRweQe5PSpVKoRiQY9cdKanJLQh04djuLHWdd8T2SP4mupNZGl
ujrv6hScZzXYXdt4NuobG6Xw1BqEVy5Sa6ztMbDsR/WvMPDWpRWGvxvcS7bO4Bgnz02txn8
Otbej3Vv4el1CzuDLdtayHyQhyHQng/lXfhanN7szyMbh0nzQdjTvoYIbi4srDRo7CyVuCp
3bm9RUqmaTT1kMZEq8E961I7yK5RJ5rTyQ6ZCsc/hVWeJoWWaDfj+JD0/8Ar1eMwMa8LR+R
eU5rPB1Lvbr5mWUjuSc489fuk9z6VK+mjXbY2ZGyS3XKSqMMv+76ii4hDO8katsPLDGCtNh
vnt5hI53L1BQ8ivDo1amGl7Ov8J9bicNQx9P22GfvHOPp+u2STG50+WWC3OPNMfQf3hVq78
Z3MnhuHSLmKGbTomBa3EeRLg8AmvRtJl07ULlL1bgreKvllCeHX3B61V1bwpp1/qRim0drR
ZPuXlowIB9GSvWilKPPBny06kqc/Z142aPC5r69abebuTaDhF3bvLXP3abPfM5A8qHpySOa
7e/8NXlvqE1ramOd4zjaRscr6gHqKxrnR5QWN1o86t3k8s/5xWLUup1xnBrRmRZaoLIrN/Z
1jdLuyBIuStay+KoLq6D3Ph3T3f3IVfxrJ/s6EuVfIBPTdg/WphoVrJ9252pjOSc80/eW5T
SZqR+J/DrkC78E2jYGC0T7efeug0rxp4V3ra2/w9AIUh3ifc3TrXIxaDaQhTM7SYHAWQflW
lE9rp8GIrqG3B5EaHL0b9DNwjvdiC3gsLCeeWEkTMXW3znGTwM1QWXUZg00TyWm0Z2cmtOK
O61E5tbS7uUPRhEdp9/pWk/hXXWsftN/c2+l22PneQ9B61Tu9kPnhFasxrfX9cEMdpG25wf
4lyx+gruvhp4ug8D+OYbrxHaXN7Nep5IKDPkKT1qVfCc+iadZSadaiSe+h3w6jL8wI9cdq2
E02WHS4bISRTyy5F1M8fJB67T2NXGnfc4quJilynSeNviZ4fufFNst/ot1daRAMK0acSeuc
VtaR8RPgvHbXEtmTp8ksZ/czIRg46DPevI9T8KokUVvp0slqckbtxJI981gX3gzUbtIbdLk
y5cbhLgY9T0rZ3VtNjlhClLRvc9CPxV0i4s7pLdisYYooc5JHsO9NbxP8HjocF1rWlahNq5
y27yyA7em7sKqax4C8N6BbWctrq7XGpNDgNZYCR/72c1g3Gn3Zt2jg1B3kC4UXChkPscCvL
xmaqMlCR9XlPCtSvRddaI0td1r4fajeaffeFYxpcqpsu0mOAx7YHr71Z8SeML/AMB6jpsGl
3MN7NNaDzI5kBXnpx6ivNdVuLyxlFtqGg2ciyLt81ojwfUEVc03TbG/hjubyaCxuEGFSdWk
LY75zxXXh8Q6sfc0PKxeCjQqcsne3c15vHuoupNzp3lSSHOI0wq+ta1t8UrT7FZ2N/aBfsm
4xzKCrjPvWcdI0KeAeZco7nr5d4sQP4Grs0tmlhmGBcRAx7ZGWTdxjPA5xXZGVWWjZ50qVB
PREVj4mj8TXM7ajrKSTM2IpJ22kemT/Wto+D/EFyPOgiivouoe2lDn8q47VPAN5PBa6xpkD
m3njw4i+Ylvw6ViNb+INDuf9GvNQ0+RBjO44HrSdaa0aLhQhLWnudrBbNHdoss/lxb9rs6/
Mn/16talp9rHdvAdURNy71LrkFfUnsa5Wwt/Fd4sUFtcRTO/Ch0PzfU1lz3usxaqbO5hQlX
KS+Vzux1BNX7aNrNExoycrt7HtvhnX9N0X4ea1p2p6HZXhMZaO+tSHEp7bj2Irvvhp8QNL8
VaNHqGr3yWur2SmH7NuwHQdCB34r5r0Wwg1G+ksJ9XXQ7YxmQvICVkYfw49TUEl7c6A1vdB
SZw52Op25A9RWCUb36GtSm3G3XofY2tW9h4q0eRrafyriPmCXGGifs3tzXMW3xRubS2jsNf
0CY6jbnyjO8Y2XBHGQ2Oc1wvgD4o6bLuj1NXWOXCSSr1h9TjvXqep+O/DNtoiy2Ua6usI3e
WoG4D1GeteXUyqEJSnQTkpO9mznjip8vJVdmjA1D4g6zqM/k2Gk+Q2NoUoWcZrAl+KXiPRN
QSyuIGynDGZcFfwqYfHLTLuYLa6LLBETguSpI/DGRW7Z+L/AGp6i15rVpG9wVCRtLF0+v+N
RSw0aikp4ZJLW6d22ZylKE03Vbv5aE0vxVs9G0g63qGrQ6nbAYaCD5Xz9K87uvGvinxxrMW
p6Z4gsPDGmbsQwFvMkYerqB0rute8IeAfEsIXyILcXGUWSy6q3XNL4Aij0XwxLpMunxxyJc
vFFPJABJMgPykkjnNeLjoYZ03UnR5bd1qevg7rRTuzynxNPr/AIl1iDTrbxVp99cwzC1iS3
jMIlDfeYntjFdVpUWr6usmj6Oh8OaFp58u4uLdf3t1KPvbW9PevR/7E0ljufSoFmeXziYox
y3qSOlTys8Nv5MUKrG3QBcEmvjamYx5eSENj3oQ6yMKCU2FtFZW9y0qKuDJctueT61DLc2j
PiW2jV845GcDufar9zZQXE21kCjGQ68YNc5e6bKPnj8tlIJ3sfm4rOlVjLfQ6OVlr7JHOrt
Y3KS7ug6D/wDXWFc2Wr2KPPLZzy2rcmZE+XIrOvL65tZQ0ANsD/GR94+ldTP8UdLufBL6Pf
2Ukd1cQNDuQfJnGM5r2qUJqzitGY1HKOyucdPr0bRKsEo2k44OS3tmq0uqkJtEuWxyAMZ9K
5nTYxpeix6fMFkGWZH655601pkaIAsVdcZxzivZjTinZE2urvQ321GXHzFR0LZPAoXUBEVY
urk5J5zk44rnfPBG0kYAOGHX6VpeG7/QrfW0k8S2El1p6xuJYoz14+X8K6FC+hnJcqutTR/
tqf8A55Q/990V0f8Ab/wK/wChJj/N/wDGiq9ijHnl/KfL9xPLdTGe4k3yngcYFMLuxRNxYd
MUAEEELjB5z6UrOzzeYwAJ6ba9w81GhK6hIjjnH3/SqcIie4O2Teg4BIxmrEwbylk2kqBjB
6Vno7Lufbkr/F0xS23KPTvA58NWOu28/iCxGo2DA7oQcBsjHP0rO8YzWV1fZtNOitrGPctu
Ix823PGTXKWlw628svR/c/5xSxa5qGyQmYMHTYd65wK0urEcupS3BEXaSeuQx96RneQqF4Y
9PSmR4U4YZA6nPWnOU80NGRjqM/w+1ZPc1QgJVAdoZHyCW607DEsEOUHdqRnywyF3DnFImz
Y27GQOAO9MaHlcZbcWXjBqdLqaOdWMw3OCDu+YY9DUCx4mMHm5JON3YVJ5MZ2BrlJQ52kqM
bfrQNtIvvEbNoo7gEEncI2XBI/vA1tSXkUUf9pWEKEun2eW3kbO04+9XNPE09yyyXJldEAT
c2Q3sKktFtZZPMvrloljGW8oc7h0JzweapbGb1Nayk09NKnvIp1+2x4U2sgOHTPIB/pVe2h
u55Z7m1iSBYsuVPXGfu4qlLdSajcxyXRjIGE3kYK++BUss0kU7Zxzwt4AQrgdveqYrEqPJJ
cQkRxbmc4WSQgEHsT6VVl3LM64VAMrgcjj3p0MFvdxC0tIne6k+ZWLfKPUComLMqn5gCPmH
cEVLKQrFFdA58revzsfmwfWoZRMJ2jePDp1B4yKsiGYrEiHErDO1l7DkVFNf3U999tnYyTI
RltvykDtxUlcz7kW8FSvUdMn+VSRRGWCdwFxAAxXcAfw9akkt1nkVdPkN9K6mR44lwVPcAd
8VFcWb2rx/aG+cgEopBKj3NTYrmER5PMLxjBx/D296dBLtKvKH2L0PTcau2cqPNKlghltoo
+SSodiTyD68+lTReGtXk8P3euNAkdlbPsZS+WznoF6/jTsTzq5nhmaInG5AeVH3hUazqsgd
IgUU5w/8Q96nN3H5M0r2UYZ8CJ0JHl461UIZioJU7j9Pxpl31Hlup2hCx6L2qTeAoLAY7VA
zMpKHHB6jmhcyDOSy9RUsq5ZZyVIyCrDHSu30++ttZs7KYrt1K1Tybnt5kfRSK4LcCijbgV
p2s76RcWOo2OopLcSA+bDtP7sZxg+taUp2kc1eHNGx6FYTmKR9OuRh4h8jnrt7YrQiJDCKR
d64O2VTzWTcSrq1jbavalA4GCgPKkdQau2FxcBd8EH2iAjdt7gd/8A9Ve5Caa0PnqtOWsmW
g8M0y+UkuQMA5H5kelEuhm6jM1u5ilxyMcH8KsWjQ3MmIkYBh8xA5FbSw3Ftst4280nHPUk
elZVqEK2k0Z0cdVwslKi9Tg7i1u7WQmSJ4pF6PH3q/YeKtZ04bPM+0R9AsnT8K7Vvs8qyec
gDdFRh+eaxL/QdPeMTSSpbjOBJnAz2zXlTwNSl/CZ9BTzqjiEo4uBaHiXQb9o3mj+x3JXBZ
k3EHvz6Va0bw1oi3SX8eqTXjElmiWUFW9iD2rmJfCN+rkW6i4zzgHH41lvpmo6fIQYbm3b1
jBx+dcvt6tLSpE9BYLBYlc2HnZ/10PRr/wqL7VIzFFpUFkT8/nwFnT6EdqZqfw/8Oy/Jpei
WU9wSAGlLIjevfiuCh1zWrRtsWpspHZuf51qQ+ONeiCiRILof7Y4qVioPdEzyarFXhO5v/8
ACuPDiReXfaPBBcqeVikLJ7c55FT6F8P4LC4nuri3sLpyR5Yt7dsoPctWWnj+ZVPn6dGrD+
50P/1q6Cy+Md1bW/lxaRbBOAd/U0p4rlV4GCynEy0kvxNS98MCx1/Tru/1KSW0QCSTT7ZQi
5HQn/CqetQwXrMnkL9k3ZWNwDkfSm3Hxeup3NwfDNp5gwBvOSwrA1Lxxd6jI88mmQW8rdBE
eB71FDMY3vUOqpwvj2k7WRpgrHbxwL9yMYRc5CD2HpUBKdXyg7ex/wAK5aXXdQkH+sIjfqO
ASapSX9wWLTzYz23V0TzOK+CNy6HC3M/39W3yO4NtZGL7RcXcSjqfmyR+FZV1rFtbbotOjD
5482Qc/hXMNqCADMqk/nmpIBc3Tny4mb0JHFeVWzDEVk1FWR9Ng8lyzBPnm+Z+exJJMXbzC
7F88+/tUcsscFu1xdOEgiXfyeRWxa6LIRvvZRCv90DmqPirwhb69a28dnfNZCEZ55Ere9ZU
ctq13zS2NcXxPhcMvZ03d+WyOb0nXLTxDe+TPOlpDbnMUDdZfck1uS2AeZpjEhGMHI4ryu8
0LUrHUxZS27tPu2oydH+lel6PbajbaSltqF4bh8ZK/wBz2r6nCxVNezSsfnOPrOvUeIcrtl
G5tYVOGgj4/wBkVUaztSM+Wy575IBrpm0+SRBtBAHTPJ//AFVFJpMokRGXJA5x2/8ArV2Sj
c44VUjBtJNS05FbT9UuYHRw6Df8oIPpWxpfxD1SPxump+J4F1iEDEtttVQ/HB6dacmluCSw
2jtnmse9tUhutzKGbt/+uonF9DaFWMrqx6VJ8QPhnq6GG8sNU8NnduV7UK2D6jiq8vgz4Ta
vp19eWXjqSa5dWlBu2CMr9umK8+161ttE0+JJJxNeXKB2242xqe3PevP5SrOzgAknPHQ1yz
kk7SOmnSutHY9R8N/BzxD4n0Ua5Z3yS26ysg8t8kAHrjvTtS+EHjJlRbiaV1Q8B4z8v0PpX
K6Hrmu6TaIml6rdQRg7gsTkKp9cV29n8WviHYMqy6w1yo/5Z3EY5FEeUJqrf3Tn7f4deN9K
ufPtooZ1Q4YBsFh7ity2sfElkrNPotxH2YRtn8q6jRvj7Nca7b6X4g0fT445nVHuUUjaD61
3+q+OfBeh3uNas5rS1kb9zqEYMkEv0I6VvTnyaJnHWjUn8SufP95Df29200el3KZ4YeWeai
+3Xy7c2F0Fzx8h/wA4r6W0/wAQfDjWkX7D4gs2z/z1IQ/rXQW3h3wfqIYQSW91k9Y5AxHtx
SdRp3uHNspRPkvR73xLatPrFtdzWtzbvujD52so9RX0FoHxO0HX/DWnahq2kf6XCvl7t/Vh
1IFdfcfDjw9O+DG6oeqEDDV5h8Q7v4ZeBZW012upr4Lu+z2oACf4V4+YUVjKfs76nXhqjjN
ycfuOtsvEzahqc0cMEreYcKIUJI9OeldEND1nUbZIZZUsVVw0WTl8d6+f9P8Aj7faJp39n+
HfCsECDlJJMs5Hqapah+0NrmrpHDqeg2k3ktuj+d0Kt6/Ka+cjw/T5uaT1PWli5t2ij6Xsv
BciLIuoaxPNI/H7sYH5HvVmfwVpsybRc3EZAwMEdK+e7X9pjUp7CWw1XRPKDLsFxYth0Hb7
1ek+AfjB4Z1SyjsrvxJJNfZ4W+UI4Hpnoa7VlND+RHPLE1VuzX1f4duyStbarKExlYWQEA1
5lr3hTWrJC13Z7x28hNwA+gr2K38caffaldaaUlgli5USqQsi/wB5T0IqK41ezJwkik54we
a76WWw6I4amZVIfaPnO6WKG9S2aGUOBkRlguPqDVWcOu9TGSzdUBGB+PrXsPivw9oXi+za2
nZIbiJsxXEJCurfXuK8WksNV0XXn0HV545JJMmCRjhZR6A055dOGsWd+HzOnUXLPchlZd7G
JfmcEBSf5VU3M8hLDkKW2E/rU9wk0T/Zpo9kzZJ3HnH9KqgSsy+XGWABJ3dT65/wrDlaWp6
HOmk4vcb9uX/Y/wC+aKl84/8APrL/AN+6KmxfvHm5PPPcURnOA+FwcgimHG07uc4/ChCflC
jknHNeuePcvSSZiCM+AencVnsriTvjd97tV+fiBTnHHTFZ5Azs5IbnGeKPUdy7CAkc5MgZC
cZ7GqpILuxGB6DpU8JxaTqVBB/SqoPycDjvRoCHIVZvmOFPoKcxOCMZXrzTVZWk5A246CnK
QM4BI9DRYpMfErFi8SqSqlnLHGAKNm6JZtuA3OQelOC5jLqBnHQ9x3pkaptBJIbJ3AdCKYO
49jJPulZVjBwpK9M9qfKWYKZIkRhwZAOWA9qIQm1lYbo26kdBSKxVWQSFo3+XkZyaEAmCE8
zeBk4xjkCm8MSVBbPqeD9amaOMyp5spJIw2P4fpXbyeFNI/wCEBs/EsOrRm7klKNp3BIUfx
HHNNBdHESkOVlCAEja4HQAVb2rcWHmPdJiAhI7cng5/i57VBOxhuiY1Gc8cZAHpUEaqwJkK
mUMCuRwB6+lLqJmncxx/aoxLcpZeSoUeV39wauQ22mrcyQXdwbJmChbojcuD1475rNeYoN0
kJ8uSMJ8wGPqKu3F39sks7u4eJXhTynix8u0dDTuI0Fm1bwrrgudMtXWXyjsnuEEu5T2A6Y
P51gCSaWV0S3/e3BLygnaGOc8elXDf3V5bQImoTuLZGfKgkxn0Pt6UWlrGUTUVv4A0hKrFI
SSff2osSmafh8X8uoWUCeREbKQz7GwjPxyu/wBCOxpgtjdXV5e2OmCS2WZ5JWnfCx5/h96r
pclr6K7TTgitnzEZiVkK9/rVOTUDdxy2wY2cMoO9nJ2tzkcUNDVx1zqcmqW677GKKKFx5bx
DaT2w2KbLfSW8zrZXVygdDE4lIZSe9dZZ2GueIdJupdB8NzLo6QrHNLaxhld1HL5PT8K4q1
igE3lXwdbXzgkso6w9icdzSsJSVyOW2mt49k5wWAIRTu69OlQSQkStEudydd3Brf13SdD0z
VI00zWZ9RsQN32lk2fl71z8skjO3mszMeQT1YfWkzWMrsaC7cKcMetPAYElZaGUk53b1Kg7
sY2+1WpVsopUS0ke4Qx7mLqAQ3cDFJal8yK2D5eS4yTnGP5VKAgYEts5+tNPlsirsKunfPB
qZBzwAzHv70noxrzNPSNWuNMlea3bK/xoRkMPXFdxpqvPdHVdOvZCGAYxDHB75FcBaWdxcN
OkS4mjXc3IGR6fWtHTZ9Tsr0T2xaNgmNv9PetaVf2b945cRh/ar3dz02zeE3HmMjRv/EwON
xrfZsiMLuOMFcHFc/o082ooRcW4jlAHyEZDe4rXiQpKY3LRZ6bx0NevCtCorwdz5bE4edOV
pKxZvLgT3PmiARM3ZSTn3qWC2t7mPybtVdCd3IzQbC6GAqiQP0KnP/6qljQxybZOG6e9W2m
rXOWziWmEsbHZjAHHPb/CpIrWx1NDBdCVJD1wxxSKqlQVBK5xj+taFpCCu5BlvQ9//rVLSK
hNp+6ZB8FwqW8h4px3WZeo9OKpT+GdBtZYo9V0V0ErbfOgkOwH1NXLnWvHGnSTCHwfFewJy
ksUxOfwPNY03xE1OaA22reCr62gIw5ijL/jXG4UG7SR6lOvi0vdkzXk8A+GHlCQXM6jHBU5
/n3qq/wz00uBHqdymTx8inH0rU8LPcarAV0aGfylGWW9iZNv44rbFxLGxDwsGU4IPBB9q4a
tPDv3YJHXDH46G82Yln8JLaTHm+IJIV7s6jP4VpP8ErFYkK+JZpVJ67R/SpLzWb5bR1t0LF
vlCkZpdG8X3sM8NtcRG5iDYbbxivLnls9ZxPajxJipJU5TdiBvg74fhjK3OtXbv22AH+dZz
/DbwvaxsJjeTH+EsRzXsMKRXcP2uJYwhGRzWffRRSLlI0OBz71w05qMuWSLrY3FSjzKZ49b
+FtLtif9DHB4JNOks2iO2OJRF2CnGPpXoc+mWdwBlDG3tWBf2LRSFNitg8ZFe3RqQT0Pnq9
StN3lJnKPajYS3BHoc1i6ixjXAlTaP4c8127wnDkgHdxtA6fSsS50Wzll8/fgjsw616cKyv
qcb01sciV85kZYS7LzuI+7Vu2tFT5sjn1P+ea2fsUMcbhB2JArCWK5lmdJFZeu3iuq99UJy
5loaLxyJGu1sJ6gf55qvtlabI3tt4yBWjHKlpp+2X5to5J61z13qvnloLVHVyfvD+mKaYox
vsaJglLEHKr15rmdQt3uJJZrdd9vCfnl6KD6V0yM9tpv2/X5vsdiq8B/9ZL7Af1rzDxP4wu
dekFlp8Qs9Kh4SNBgt7t61M5KK1O3D0pOV1sdI2gaRfWatN4w09ZZRgxyKx8v2JrTT4eeEo
9OjdvEumS3PeQlsZ+leQpCrvt+YMAMAdDXaaJoKoq3V4Djqkf9TXDGHOz0ajcI3ub1tDpnh
2eRbNIb+Qt95gdmPpTok8PanbXc+rztZaoCSmATFKvZRjkH9KWayEykrgEDPHYe1UPJziN4
+B2PeuqVFdDmjVW7ZwmqwgXKTBW25IGa6LR/iHq2k6TLo01jHqmhyg7rW7G4KcYynoan1bR
JXtZGtwQYx5ig849qpTaNqN0dPis9Odop8b5Bxt9etc0qcovY7PaQkr7CaR4ftNRYXlnJGl
szbmQ/ejPpmvTNIs7QRwxXH2iONWx5lvI0bD3wOtcZodxN8MPGsVzqVouo6LdDy5o2Gdynv
7MK9hOjaVqMcOteCNTXVNPLBntgw8+AZ5GOpFawceWUJaNnn1nNTjOGsR1/c+OtJ015/DHi
Sd7aEjEc8YY4x1yetfPPijU9R17xPc6nqkjG9YBJSwwN3rj3r6zvU8Palo8t/oV6Y5LUbZ7
eZipX/gJrybxl4UjvJhregok1wPlmtpAB5qj09/evlaWKr4ar7DEvToz34QpVoc9FannGmR
W0NzBdEMyzRGME/wAL1nTadBJp9yXQRXUcjdTyR61vW+l2l8kkWm3BtLgHEttP1jb2/wAaq
SaHrN5KYkkiupU+UlflIHvntX0drpNao4/aRTtI5u802W1jSVZFeKRcqwz+vpVBmG3cwxjn
d3FdpL4B8XvC4FlN5e3e2512j688Vc8O/CjxB4hkZ7e4gRI/v9c/4E1zSaitTRVItdyt4d8
feJ/D8sVnNcNfW5X5I5GDsi+zdvpXXXni21sdHg1WfxBCbu4ch7IK26MfWrf/AAqw+HQtnc
RgvNgyXLnIb2HpVLW/BsNvduhiWfCBkKrnt/KuulUdvdZxTVJu7idH4Zlu/FFnd3ulavp8Q
tVEjRSS7Xb8+wrA+Kkdtb+FbCaO+F1fRSCRyoyIz7MK5X+yRBceXFH5UboQ5X5T16H1FO1H
w28mnzItxMkaJkK0hK5+ldLlNrYxVGCkmjZk/wCKp8K2l9taHUETiXbgsR1+orn47lZ44nj
Y5xtZc/cYdc0eFZvEDQMi6oYbO1JCecgwPUZNUluw9zOQEw8jEFeAT7Vw4qMZJSS1PRwt4t
wexpbpf+e0n/fZoqjuP96X9KK4OWXY6/aS7nFcHJwO2KaCRgHhScGnscqOMfSmHkhRjGRnP
eus5DR1CF7eRkkZSwUdKyHJVhmtGcAwoc4BHGe9UXX5iuOQO9DAs2pZbCUkZ5qpztIAwT0q
7AFNnLk4XGCPeqQBAAB/+tSAFwD0wcc+9SK+08YqMZYFQ2TSYZ13Z6d6dykTB2ZjkZx26Us
cw5ymVI2kZwB/jUO89C1OjKlx5jFUzjIGSPwouMuQSQxMwuY2fapVVBwMnv8AWojM8bLwQV
OcEY21EWONpwQD0xgn60PM8su+RnkY8AtyfxouBPEwKs0kZZWbkjtUsklrb+aLWZ2VQAZFP
3ie2PSqoeWJDGjna3LqOATTY5AkqSLsypDBSMqTnoRRcLdSx5mwh1bgryMdafs+0TCNX255
HYfSop7h553lKhDydiDCKD2UelImGjZtudvAyeKSZWpalVmCtcSO0aJgZ7fQelVssuHY+YP
bgVKZkWNFiZssgV1PQCqzkN8hB4OPw7U2JIt22oXVoLlbR/LWdNsnHUelBuhM8TzoieSgQB
FxkjpVZcb3jaMEngHPSmEEMUyAPQ9SaLhZG4NSVBbvMrJGq78I24bx3x/SotUlkWSOd8Pb3
H75GwMg9/lHSsyFd7FNywjB+YjH4UgGwCUHdu7Ht9KpyRNtTpNK8Z+JtJ0qbRNG1q4t7C8B
8yJF6E+npWJLPCIhG4LSI3zyk8uM8gj+tWFnWCCOS1gKDkPKeSQeoxVaIxG2lRYWMhO5Gxw
BRcSSuaj29281pOd4jkG6ATfMjAdc1nghjOBF5ob/AFbsceX9BVu3XU7nSFjDstna7mLKRl
QeuPWqnlRrboFkPU5C5yB6kUnsVEdbWL3MEzpKm6NS7AnkgdakVWmvwsMAtzOAqxryDn37V
ZtRJaBWQKXZcKwGV+jVPaxpKzPLD5rKudiybHB/vDFTsD3IbyxurK9k0u8sxaTx4J385445
7UwAFYoQCNpzuA+bPtVzKyQpIUnmvWl5muHLArjj8R61o2SyQXXz7FmRCAXj35z2GelRKSR
pFsz7K3lluA6oWmYnG7jP0rstM8NXC2EN7KA0Tt+7XPzE9we9O0nSp2v4n/du+z920a5C/U
V694S8Hy3QV5JmKkBmlxjafQV81mOZwo6HfSp3V3sYnhzSbqW4S2ii+0JKSrhBgx59/WvS7
LwEosdmu3vnRRjCZADAf73WrVxrXh7wjZMlpGHuH5bYASxHc15X4l+I2taixkt74WsSnPlL
HkoO+c15mCniZVPaczjfoZ1kqq5VE0NYkg0bUJotOEhghOfMH3SPQismPxTpt1JtdEnOPmI
O0g+lcvp3iiKKSd9WWa9885MkZ4PpxVLVdOsNUj/tGwDGKQ8vGMOh7hsd6/QcHifaRtJao+
cxGXRg/dZ6NBqGmuuBKyg9m4/Ct2zvIJEjiS4gcr0wRnH+NeCwtq2nFUs9WYgciK6AcY/Go
z431u0eT7TpVpMucB4D5ePyruc49Th+ozTvFn0rCzqynBI9RWjFKFT55HI7A8kV822fxmub
BhFJp80aYHDHeT9Ca6e0+OmjMq+eksR77lxiuGrS5tYs3hCrD4ke4vdyhFZLjGOx4ArC1xJ
tZjVZJfs7IflMfFcPb/GDwvcABryME/3ucVuWvjnQL0KIbmN8+jgVwRpTg7xNJtS3GDS/EC
OzWGybYuSG+82O1YhuL2y1B9Q1HSb2wGf3h8nK+/TNdlH4hsUx5V2I8+jZq1/wk7spSG/yD
07Ct/aV7aoyjGmZuk6zNe6c7aaJbuN2+WKRTGQfSpzqUVlJjUbHUbJyOQ2SKsXuqteLBLDf
pYywDLMMHf8AWrkus6jd6UYf7VtndhgM8YY4rmjB9UW5K3usisdb8OMUgm1kIX7MuD+dW7/
/AIR24izb63bAjpuYDPtXKR+DIruGSe61Dz5y2dgAAP8A9eqc3w83aPLfBrdHQnMDN8xH+N
bxo0VLRu4lKdtUbFxa73T7NdQzAg5KOPyqvPpjvCSUVmPUbhXKxeG2gUMY7i2PYK2TU11oN
/b6a+oQ38fkRjku36D39q61CKduY55KT6EF150EzRspDJwaxb7UGijJDbpW4AXqtZc+qX0m
FG4gnAKnkVQlfyT5rlpH2/3SSa9BKMI6kwp3ehrWunavfxSM0LtGckc1BJrEPht2YwJLchf
3Ua88+pPYVjnXPEUkDW2lWl3HHJySqHLY6/SsVotXnbfJpl1Ke7FDk1j7dbRaO+nhpbz0RR
8Qa3rHiG+M1/IzL0VBwoFZ0elXNzOkFupkmkwFjXqa6Wx0DVNQuMyQm2VfvGbjj2HrXcaRY
w6MoNoE8zoZGXcx+ntSVKU9WaVcVToLlgtTm7XwFf6XZfbryBpZxztHRamSSXdskzt/Ue1d
XLeXsrGL7U7ZPQHG76D0rPktUYEtEN2eT3FdMaXKjz/rDm7yMMGQPuiyP9mrtvOHnVZU28d
fSr50i5ktHeGKRQBku/FctrM+oW8Jj020kZxgNPgbfwyetKUramsEqmiN/VJ7PTdOlNxfQR
NIpCAnPXvVXS7lZdEtnk1a3lht+C4OAPfFecRaPq+q38kYiubi8HQAZH59hXqvw9+F1vLPF
feLHwgJb7Ip/LdXh43NqWFi6k3t0PVpZdKorEsemx+L9NuNP07T5b8DrdNwie4J5rqtI8N2
nhSwt4rIvBLGM/aYPlk3e7V6Vb2unw6f5FlaRW0WMIE4A9MVweqRX9rPNayyfK5ygP8AE1f
BVM9r4+quV8qR7lDL4UY8r1MfV9fudYuIYb54vPiYoblI/L3/AO8R1NZtz4j1G2vVM8cEoC
iMkLtIX1GOn1pl493J5kM6xqq9dp5T39xWG6oXUMxZU/jYZB/+tX0sq0sVSUavT7zGGHp0J
uVPQ6TVdK0vxTZQT6akdvfwqT58DYbHYNnrXL2GpX+h6x5er2qXcKna80a/MR64qA3dzbXQ
mim8qQcAr19hVq5um1Zj9pXy5VX7yrgH0z71phatbDS5Yu8RVqFKvG8tz1rQPEPh/U9kIur
d4T8rK/yn6NnrXbxf2daR7LFII4iMZhxj9K+XPIeWcRBBJ5aZbaeuO4rX8PanfaG6a3Hdh4
bWXDWDzHMqn0HpW+IvX95v5HHDDKkrRPoC9MF4vlTKsqtwAelYlzpKiTzYZCuB91hwcfyrx
m88ba1Pqc9zHdGGGVi6Rq3CZ6DPpWfP4s8WXFs4k1whAdpXHP1z6e9bUbU7WZzTwkpnqN/p
+nMrC9WGKPrv4H+fpXFeIJrGaAadobm8u2PzRRDKhfc1ySQwTafLdX+q3txfrIPLikO5G96
0NM1k2lwwmhVd5zuhXaUPrj1rqq4uSj7iCjgUpXkzH1Oa9KC1vVFpFHhVtYxnd7se4qmLSB
kZYmMTY5Dfd/8A1+9enyf2JrNvFbyXSG6zgXCoCzj0A7e9chrXh+90+SRXUJGQQiHqV9eOM
V5scb7VpT0Z6qoqGqOX+xn/AJ7R/wDf2ik+wN/zzsv1ors5l/MZ8rOcAPGVzjrjimkq0wKg
qOmCc08orIzBjvJGAelR87RgDI/nW5wlu4UG1iVcYxnFZ0mC2d2QK0rgP9niAGBtxkisx+G
IAAAoKLtuqvp8hxznOaq8ZJC1ctlb7I5boBniqS5B9+woELzn5QMY596jLZBx69Ke2eWPBA
phHBYDrzQMOMkAn3pRwAPyoxjkjnHWk5HGfrTGh4x06U5toAj3dec+lNGAMg/nTRjcQRQMc
cgZU5A60IpK59fWmZypYnC988U9fuhShDg8kntSHceCd/De3NDbSOCf6U1sHpQQD3oGSh0k
ViTtYf3elNPBxySefrSFTs6Dn0o2557jpSENJRgMEhh29KXBT5genOPSgDDDI5NP2o2dv3h
1GKEDGoWYkB8HIOe1T/NI7B3UAcnFVwT6c09flU7jjIx0pjTLf2vPl/LgAYTDfdppmU2oik
fL7+AOgHfmq25Y2UDJyMZA5FPCl8IBk4JI9RRzBYvwXSRxG2ihWeFgDiThlb61dsp41kee4
k3qykFP4s+1ZUUTMgcI2AcYxnn3rRtrZGm5BRSMEH1o5wUXuW7WGVnRRDJvkJaMOeGq/baT
LcO8NqEE0QLtlsAY/wA9KSzsW+zLP9oZ5I3w4QYCj2NdAtnAr+UGLwBhIrKep7k+o9q5p1V
HcvlZWh0yYQW8kku6NxtJ2459BXTaLon2idUEEtx5jGP5hynHY+tdBovgu7uIkvdUuVs9OU
ZWV225Xr0rck8Y6XoFm9h4cg3xjlrmUcuemRXz2LxtSq/Z0FfzOqnFQ1kaukeFdP8ADsC6n
r0ql1GEiU7m2+/vVLXPiVBCgg0aB4osbXAG0njrmuGn1m6ume7u5xNKz4Qs+Me2O9c/cldQ
1CGxVZkuHnRWi/vLnkhu1cmHytymqlb3pdy51bLyL994iu43d5CC8pLBu4/H0rAu9SEcDF5
/tqyDOQc4Y9jVnxvZ2uk+N7qyti8OnwqmN/IBI5Brn3d4gsCbXV23Qsv3T/ve9fT08JGHQ5
XWvsD3UjQhYozhOZGHIX0FXNL1oaLeiV5na3uQPPjjXcrA+3YiqAu3jtnR2iLS/u5An3n9D
/8AXqvNaxefHFbXIlEhAChuB7E9q64w5HeJnKXMrM6zWdL0i/sk1Dw/qklzM77JYnGFUdeD
XK3Wh3SASRzJgdg2KrBruC+a2S4hsWjG2TY3D+/+0a9E8Caj4d1l7/w7q+nQw6pNCTDeSjK
DHQgfw+tdimpWT6nHL3NTyy7tpo4z5+XK8762ZPAmsJoVjqSaZd3H205hKR5Dj2rZ1fwXee
ZOtr4t0W4x8rDzgpA/xrUj1T4maFY6LqiXdlLZaSxjtFVwwzjqR3o5dRSqXVkedDQnfztyX
MJtziUvFgRn0PpTl0qxhjkmXWo1lVcqoOD9K6u21Lxtq0ms6f8AZ5L3+2nD3KW0YZmbsB6C
tvQP2e/GurGK41KGLSLJzyZ2zLj/AHahvl0FfT3meb2Oo3yq4bXbu0wPlQNkGtO18X+I7SM
omqeai9fOTI/WvprRPgn8P/CGnza9qscmqtZIZS102Y9wHZa8C1HTdX+IuvanrOn2VvFEXK
xxx/IrAHj8auKk9bke0pT0kipa+OPFF2cR21pKydcRbQB9c1bi8deK7b5ZNO81DxtU4ArIP
hfxrpun3EUegXqwE4djFwPoa5lkvLe4ET+bGwPzZyMVfM1oJUqMvhPQx8UNXjAMumTRBTt+
R/0NaEHxbAlX7Yl5GmMbgS5I+lV9L0jTtGudL1jxKY7nQGGZfLlDPnHTFWbTWvholt4iaSC
SSSUH+zQ/3ozj1q/eZlKjT6o1x8V9FQB4766djw3mW33acPinoUlu0E9yjRn5tjQYH1+tcN
4g17wunhvRE8OC4/tMJ/xMDLgqW9qPCK2t9480m28QxR2ujzMJWe4iwJAOwPp71nzXewnh4
pN3O1T4h+DpCAEtx2Lbcf5Nall8Q/DMDHyJLNSeNrN2/KuS8Saf4SuvEupTadpcEVmrsVwh
A2juK8scWpupFQExqxwwHatJyaWqCnhoT1TaPplPihoYd0eXTowcZIbj6ZxVofEbwhJEytf
WSSMcbU//AFV8yaVHZGRnu7kRxplgQMkntiu38Nxar4j1CCK1sTDYyExxXMkYAJA557cVyK
FOT0jZm/1e322eo3Pir4dsxna9WRn6kuRk+h4qm/ifwE1wIod7bhnc0hA/PFeZ675elRT26
bXlEhRHVeCc9a1PCGgtfpHqviG9MenCTyyFIMpOOoX0966FeOhk8JDe53D+IvCRlES6ZcOg
6S25L/p61Xv/ABl4W0WzEsujakhYHY7x7ST7nPFcdq/iuy0gy6Posa3zGYvHvGWX0yfWsSC
3uNRvTfa9c/aJiNy27f6sfWlOtGKu2XTwam7G23xH8Ra1p8tnY+G4svkC6k+YqPaqNh4Unv
j9p8Q6hPcN/FDCcKPqfSrMFwEjzF8qL8uFHyj2rQhugAoZnweteLXxFWacYnt0MLSpvmN7S
Tp+j2OywhSCMt06s31NdPo+sw5adjIOdq7Tj8DXFQXixyxSYR9rgrv5XIrXutb+2apJcxpD
bySgZijGEz6ivncTg41VdnoxqOOiO8j1owmVpo9rZ+UZ3fp61duvL8QacEEoN2i7o8rtBHv
XnsOoTptMm4sQcN2atG11S4tZ43ilLJ1bHJB9D7V4qwCpvmho0aSlcxL60Md5K4gLTISZFI
wG+lYd2hIAZDt64A4B9a9X1LyNZ0+S7hkD6hEm7y933h7CvPr0RRtE5wpOd6AZPPr719Bg6
6klfc5JoxYEtblik6EuF+VlOMfX61DLaT2Lma6t5kQEgMwOBn/a71K7je6BWEfoP5ir2reP
tbtPh2/hOKye5llk3LOED7U9Aa9Vqelupyudjn1Yq7TRyFH5G7OMj0x/Wq7Qh2zu+c8jPUf
Sm2cstxp8D3EJR3G1y3U/WrJUR7ON/lEDB/iHoa6VElzKcqjOUyTjdtA4+v09qrxytAJNqx
4dcMW5wPpWySssK77WbztxbzQcY9iKpXNrD54e3K+UcYc8FT349c1oomfOVUkUERrkDgnJ6
e2KsXdwLuTewjSTIBEY2g47Y9feo7i1e1uQy7HIGQ6HcmD6f1qssUixTyJ5MiLgEHlufT2o
5L7FKZMsyxSM2Wz1yh/nW3o/iuaFBYXym605gWeMD5xx/Ce1c0szwHeN2HHzgcj8aI5Y9zZ
Ur1xt9fT61jOhGekkUqh3X9ueAf8AoD6p/wB90Vwvmt/zyuP++6Kz+pwH7RHJjywcsvXgnP
FE20yhVfcBjDYx+FRncQO57H1q2YDKinToriYKm6YBM7T3PsK9Ju25wImu1dLeFCykLwSDm
syco7OVUJzV9yh8p85wB71nyh/NOYyC54yOcUyi1buVsZEH8Yxz+dUzknOeoq7BFM1ncSCJ
tkXLNjgZqiMKeV70kydRTuJARvzo2k5GcmmgnHHQ07GBwKZQnJK5I6dqUkKflPXihlC/lTE
ID8Lu9T6UDWwpzjpmkIww+bmnkgkE5/CmkAHP3s0BsAVXfBICHg5HQetWb2O1ju3isLtri3
UArIy7SxxzxVckLgHFAIyMY46YoEgUN607IzyBjGKac7sr970pexZh+FBQ5CQeT7YqQEBum
ai6gAcUm4glQeaLASjDE7SAKawwSN3B64pqtgbs4x2oLAn5etCBsPmHzEAZ6DvTo3LAqw59
KQLIXDYzgdP8al8tzHuYru6fQUrhYIomMoLKPzq5brslAbOWHAz19qijgLHzcnPqO9acNll
RIjghcHngZqG+prFE9lbO8bSQLsCcfM3Ga19Ps3kI8yBSxYAnr+OKl061M0yQQMZJcZZIxy
/sK7ex0K20pRd6zMlrlN32eM5kJ9z2rzq+JUNOp0xgijp2h319Mba1s/lThmPy8f3iK6e0T
w14ZhaS7j/tnUUOWQLhEPbisHVPHkh09dI0y3Swtzz8vLMe3PWuQn1CQs374hyAMH7wry40
KuI1q6I0ulojqPEPiibULuZNRaXylHyIrbVjJ9qwZdRSSCDe/lngOSeGHt6Vg3N7MVJcCRn
9eoqk824OdwbJAA9fpXsUsNGnG0UYto2dTvpt5ijV9hPGeT7c9xU2mF9S1SztGvYrfEqEyS
ttCkHnn+lc2Lh0lVbjeADkj+ID0pst08s6rb7kXzAVyMnr/OuuMEmYTba0PePGPh/wtrHxI
gs49eOn2z6f5upM/AYKPl2k9zXjl7NbxGSzsb9pLITkR5hIMqg8ZPet34hSX0PiC2NwA6fY
4fuj7vy9D9fSuTub+eZ0h8hvKj+ZVA5X3FdLSOSELdTUjbSob5JZLlY0K7AggLAH+6adpui
2Ooi98m6leC0j86YSt5O8Z6IDyTWGZYp4lSCNN33nLHkY7imm6Yul0cuRxk/doVuxo4+Z0l
tN4KeCCW80PXJ4CTt2yjCgdccVuad4u+G+lrPNY+GdRWZ1KKZZwVIIxk+lebi6lw0cTyRRs
2QuSQPerWn2Zu9ShtY5VZJZERwzgbgWxx60KaWtiJUk1qze0LwxFq9+9zPvdZSfIs4VLTMS
eBx2969Vg/Z58TS+FpbtNU+z6i2Gi04yEqqn+83TNes6HP8ADrwbfx2zPY2OoiFEllfG7hf
U9K6XVviV4G0bTxqN94jtfJK5HlsGLe2BWnv9Th9pd+6jmfhV8LZfANhcS6jfx3l7dbd21c
CHHYE9a9DumaR/JXke56fjXzt4u/acQTSWfg7RmuEPC3Ew4PuBXjOtfEb4k6uXlvNdmitye
iNsC57URhbVsHCdQ+mPjRr7w6DD4ZsbqFWu2AlfzBkD0xWP4N0SwsdPtrK3kgKoBnawyxr5
Iu72+uLgtdX888g/5aNIWzTItQvoSDBf3MZ7bZW/xraFWEVqglg5Nbn6DQWbIBlflAwAeRi
szV/C2g6tbSLeaJa3jAYVWUKWPoT2+tfG2lfFDx1pCL9j8SXWxP8AlnIdwP516Ron7R2qr5
cPiHTRIvQzwcEe+K0jOMmc0sNUhtqZvi34eeIYtaMlp4SNrZzSbI4Y5/MC+5PQD3qbUPgdq
yWcdzYXtvLMFy1s4xg9xur17SvHujeJLTz9M1JJmxlozw6/hVbV/ELWVq89tbvdyr/CO3+N
aqip9TJ4qpD3dj5m1bw5qGjyOuo6VNCicMyncq/Uik0/W9dtDFNaXJ8m3B8sMA/lg+gr1wL
4f1OWWW4gnsbi75lDsdso/HiuZ8SeAraCxfUPDt55TIM/Zt2Qw/2axnhpR1Wx20sbGTUZLU
5Qa/4s1TTLj7TqhMJyGRkAyPbiqnhrWEtmu7I2SyyXI2l2wOPQE+tVI7+aKURXK8Lw6+vqK
7+50j4b6np2n6npGpmx1BbZjPBOD5TuB0GO9Y35tjtlJR3Mu11We1dI4dJ0+O1Jw4dQ2a6G
58VG50NNHWK1t7RZPMVLeMod3rmq97oXhJ/DWkXOialps2oMubxJZvLzzxjJ4NZw8O29tcR
zLa/aD94C3l83P4itLpatEJKWxZS50mCzNzeLI5ByUVdxX3rC1PxJJqrrp+gRyWtueZJmGC
3sPSrcyanaEzLYzokh2x+dGdwp0a2kOmST3AQTb9qEyAAHrgr1rnqYhpe6johS7sy7KO0tI
HgUb5CMtMw+bNPvphHZSSqSZQnEh6j6VLJKoczIoK5wykcY9qF0zVtdjks9D0+W8ckMyxoS
VXPWuHWbuzsvGCOs1O0k0zwV4dt7lYmvbiJriSSPkup6A1l2c5E8avGXgk+VgTjA9M9q2fi
DG+n3uj2Ezofs1kisIzko2Oc+/tXILcO3Byu3lQG4we9FaNpaE4Z3gmzZjmtUuJY1Lou4gK
ecD61PHKVUCN9gHQKNxI/xrIhkAAd0KjsOuP8AGrKuzXEYKKD2bNcU43O2MjobWcSIN7sSe
AEGMfSr9rKojCfatkPPzL1BzXNhyY/nk3MrZx0qRbiQvvcfKp+YHtXK6F3cfNodVZatcWF2
t3btvkQ43EblPNdD4qutI1iOHWtOgjtyECTALtLN34/rXnouXUMqhlbOQo6f/rq3HLAqIbi
ASITllOSprKWFtJTRnz3ZVuLcMuEJLFsMNuMCoSgjZkzudegDYwPWt28e0ubgPEcI42sApA
UenvWbO7KCifNHzwMZ/GuynKXUylYzxDIzqoDEEEkbc8jvSPEGk2M/2YcYDDp71blaARAmK
XeBgkHvVS8uZ7sQPJwF+UNjBB9P/r12RdzCSGyJKgIB+XOz7361Z0u2ikNzBPcrBCIi0kgI
DSL6D1qsvmbVRV3DPJHb6+1OPmxiRx5ZXOzBOSfoPStkkYMqT2iyyYicmID7pO1sduO1LDB
APJvULIytzEnJJ6D6k1eitI1nga6kNuhb5wVLOR7VYXTrK4ujBZz5EZLr5jbA/wBPersBjX
Vjf2U00cthLBc55WQYOD6Csj7GiySSy90PAPHsT7V3aD7RbzarquoH+1LRgqrddCB0Hvms3
U5I9WnF1bWKwfaSTsj4A47j+lEUrhzM4jYn/PWz/X/Giuq/4Ry7/wCeX/kOitrDuzzFl2SN
znB7VpaZrF5plveR2d0YvtS7HGAQ49DWdyuWC5QcEjpSr8uCyAq3QelZSXMZossRHGu3KnB
7dKz3Zl+djnPAOea0Ljc0MRY8bfzrMk/hGACO1UM2dO1a9h0LUNLjkBtbnDSAqDyOnNY3Rs
bhkd/SrsB2WMybgC5wap5IJIPP0qUrDTuPKhWwCGyPypvRGKnJH6UDkbs4I7U3dgk9M9qoa
DnZnO49cntTPmXq3A6mpMcfMOPamY+fcCNo7GgfQeGyAAeO1ISxOABgUm5S+QMUuG5wQaA6
EZIxjPzE08fdIyB9KbwSOMEUq5IbC4zQJDt2BjkmncsoI+8eaix354qQgrigYYYnkde/pT1
Gwjd83uO9IB+7bnIzT0ZdoA4C+lIVhrDezbeO5HYU5YjvCoCzYyPSpI8MQpxkZ4HeraW/zB
csmOPp9aVy0iJVlPAGB/OrC2jSSokYyzHBPpWlZ2BnVbbaWeT5QVPI9PxrqdB8OXV7MVt9P
nmuE/dgKmBu9cniuapXjBXbNoxOWgsUSTY24ZO0gfw+9dXpHhG4vme6hmEdh0ae4XaCP9kd
zW+un6Pok5i1AjUtSX5igIEcLe+OTWLr2sTXRQC6MmF+RANir9B0rh9tOq7R2LskdDJqWl+
H4kh8NBJHYFZbu4GJBxztHpXCy6nNK5aWRpMnJEjZyD3zVCa93JMZQQrj5Cx+63rWS1wiON
znPqvSt6GGjG7lqwczTub/AHxpFvBKn5WxyPaqD3Ejlg0gyOpBqtJJvnYqMjHWoFfBL7c4r
tUUjO9yz9pCxeYGZnzwajaQH5mIUnvVcyc5xyfyp245+ZMg1YidJCVPnS7yemeuKA7DA37A
GyDUWGkDEKBjp7U9WRoVjK5c/wAVAvItG7vJJis17I4lILZO4Ejp1pfNkEKhdxJygdT941T
HKhVXaV5+tBfymwrdfmwff0pk2S2J5JvImidJTl1xINvA+lRsnmSRRwyBUkPALcL9aYN0jF
fv7edp7VGVjyW6ZPQU7jSNG2DmVbX/AFjx54XGCP61cMccGp21zYl3eJ1lePy+mDk49KyYW
ljfEJ2MRgnPatjTpWE8LNPMyREiTy8Zwf1NNbESTOq8WWkus619vtcyWt/GsxlOWwQMEfga
5K8N7pk9ot1ALvSIn+4VH3j1ya6XSrywmmTS5b8wQHcbckkEEnlGHvWjNo12tx5SIlzp7jb
NbScMP9oGvQjH2i0PPlP2bszmLwWcEFtqFgD9kMg3YHKA9qr6lJKJVKRpNayr91x096v33g
rV7Cab+xpzJbyfet5PvY/lisNrnULRDb6nYSKq9H2nA9OayknHdHRTqwn1OfuIDE7BGB5zs
IwcVVwG5B49DVy7uGnbMbLsJ5HUiqq5RgwXcw7HvXLdLU3shQRt2t07VEN+SOSKezo43Eqp
z93PQ1dsdI1bVZFi03T57hnOAyodufrVCk7dbCaZfX2manDd2M7RTK45Tvz0Ir2C+8e39vc
raQWKST+UHJJwM4ri/DOg29rrYt9RR7m9Q/MiD5ID/tHua67U/Dy3KHypGSUnhivUegruoq
SieXWdOU0pGTc+L9YvoAs+mQgkkfeHBqhda3exWhaOM/ahjAycAVbOgGAB5LgoR91G5NQro
t3dOyqxEecOxHb2qm6j0ZpGFJO5mLfW11P5UloHFwmJePuH1rGhhndHtInRINxJdx936V1N
5b22naa+JQ13MdsUWPmC+prKsXCQtAIzJcL88eAMOe+6uSs7aM7adt0iGPTLK3jLowmZhlz
IuSPpWhNpc1nb21wUeKOVd+YpSOP9rB+U02C3nls3lETiS2YvJIsbHyx6MemKu6RLYwapFc
Xim/tpo2MkeSNuRxketcibW5v7vY0NNutUL7tO1Hy0WMuonmUhfdd3f2q/b+Jb54hPqEdpf
AfKPPgUhm99orEuIElVFhVY/nwgkUbsdR0oZIp1P7yK28lDJwSQ7DjHHQ0JsnkT6GtJrtgT
9ovPBunyQsdqz2zum49wMnFdJ4T+JuleD9fa7tvDE8EM0flkCQbiD6/0rzm3zdp5Mkwj3ch
JOAnuPSmy20l9d6dYWUDCaaYJnfkkjnPt0pqbT2HKlDlOt13xnbaj4/1LXbzw4jwPEYfs9z
kEZHDYHRq5feDLG8SqS7HYvcZ7fWr63elX3iac+IpbsDcULQAE5AxznrWaxtrR7lLmKRZgc
28hYYAz3x61FSXNJ6F0oxgrIvTw39i7Wd2ojkTlhkMMHkVEsm2RZWY4Udx1/wDrVFE0hnZr
u1kuIsBpX3Fx7EkdKUyqHC7PL+bhs5wPSuZxsdcZF9J3MZ5RsnOT1Ap6Sq+5o3PUADPes2R
/s1w6N/rCAw2nORSLM5kDxKVx1JHUUuUOZM34pj5pTcy5H8Rq7DL8+wbmQjJHbFY8c9q0Kb
VKzjJaVjw47DFXVuYmiESbY3U8ykkk+1DRkzUM5Vggc4A6qOM/41G6IY0bccufnI/pVWGYS
P5SPnuVzx+JqWUwxoNk6Fj8zKmcLUqBDZHNKyB4UYOg4Gew/wAKpzP5SxOPmL8srf0ollXe
cllXG4nr9D/9aoX811VuAXXjPr2rRKwX7lu01C6s2na2cAXC7JFKggrnp7GmwyArJHD5b7w
QyucbfofWqgmkiMkVwhWZsErjGOKZG6PJGHJ8luGYDlRmtIkSSZbNxKzx7ZDvVQAc9vbNbG
j3clu6G38pbnkBjhgw/GuZlEf214IJi0fRDjl/Q+1WbaYQ4MZQOh43DkfWttzOR2euGW5Ec
iTW73BUPcxFMAsvfJ4J9hWbYKs16shWOCNVZRhSy5x0P+1WO2o3cRkjBCFTh1PzYB9M9zWn
aSRFZv7OkmWFwFMMuNxfuBjp9aSWpNrG5g/5RqKyPseo/wDQIvv+/porS6JuzxuCNZZPKlu
VhTGQ7Dj6YqvjAwDnJ796eVXaWNIqkOpbkVIixMr+QpIAJGF9qz2IGBwe2a0JB+5UseAMj8
az2B2g55BqmMtWuz7PNuGWAzVU58wkNxVi2Zfs8hycmqq4wBzSAVTnLAcmlHToC2KUY3EA0
EoF+Q9fSkgDo2cfWkIQncDwO1HzYHHSm85BximUnoHTBK/KeKBtZVxleanR0Nq0bKCQcrUW
Dz/SgXQYeBnrTeccduafjnAxT1UsuMDHvQCIiduGB696kzjIFKY3B4AwPel+bI3EfgKChQC
2cdadGpYDJA5qMHJ6/pU0JXcxcEkjjjvQA6PYHIx09P511fhGx0/UfFen6dqTywWtzKI3Ze
efx9a5ZHjYhSNp3Ywo71et9QlsrqK8gGJInDrn+8DUNX0ewSvyux9P+C/BPhDT7qfz4/MuL
OVgHk6oM5HFZvivxuyXNzpvhzybSBAQ8+AC/rjFZV34i1cR6Vqdu8dvBqzIZSyc7hgd68+8
bCTSfFV3BNIqMJNwB6fMM15eIy+pHEylPWL2M8JXVSCTeq3KmpXxN080jfMB85T+MmuYnvZ
duwO3zZBD9R706a+RXaNWOXPJxxn1rKkl8yQEsCx754Fd1OmoI6nItvNNJ8rjKgYIz1qruw
WxwPSgyHeT94n0oPJ2qQK3RNwIJc7W7YIpTyygtt9qjwchznAoyCQQvA5oC49txC7cD1oGQ
SWfIFIsmVbKcHnimAAsRtIGe9ArkitzuHOe9Luw3ILAdaaFOCAPlznFTRqXJXHX1oGh8XmO
XjQdBkEnnFIqo7x9ATx81TRwhiFyVK8kkZq3HYFyGOHXGR9aaBlIxOkhZvl3DqvNCREqcpn
jA45+tbSaXwC7YGfukVpJ4feViYzgsuR9KYcyOXS2YvlwuRyQKeCYpF8t3XIJB6Y+uK6FtE
ljaaNlO5l4b0A/nVD+zZkXy2yWUcHpkemfSlcSaZkyIdy7lLu3IkB5B9R7112h+JpbeUWeq
TOyrjY55YfWudNm24oSABzsPrUMsboCSV3981pTqypvQipRhVXKewWl+usBFhuEbyjt6/MM
9qualoviJXEttfxpEAMwS26vG/5814nbXN1aS74JWicnqp6f/Xrp7Hx34nt2iX+0N6xdDKu
R/wDXrpniVNWaPO+pSi7wPZ9O8MeCtds4hqnhmBb3aFcoDGGbuRip7j4T/D4Ayp4b3jv/AK
QwArzvT/ipqBkWLULKKZB/EhIb6iuqi+KNmmFGl3IJXIy2d9ePVg73g9DsjGpa0kZFl4Bv7
XxSbhdC0qPSwcLCQXYL2OT3ruRYx2Q8uC2ECDoqJtB/KsV/irpKyxxLp0peQcEHv6VVm+Lu
nsjuumTyOvynIHFaxlJdDGpRb+InvdMaAtPaWCeY7Zyq43fX1qB7TXbsZWFE4wPlrn7v4q6
nIo+y6WkQPzZY5IHtXI6h45127Z5Dqs0MROQsaAYz2rtjiJGKwTlqdjqllp+hK13reoRJJ/
zzQ7m/KuPvPE730xg0yM2Ftj55pOWI7cVzN5JKZonuZPtMp/eCR23bh6c0szrJGJFliHmAu
VycjHY03XlLQ6oYaMNZHZa74A1DQvBVn4qubyCaS/fcEL/OB2NcQjIySiGUiYkMOxHrV26v
L+5soLe6uJjaIu5ImfcE/CsxpoozGY4/3q8ZA6//AF6wd1udUYtb7HQ2mv6v/Yd1osV55Np
d4eb93zIB2JHNVIN3nCOPAUr2PT61DHfqlqYrdnhlJLcruLf7PsKf5slykciwFN/3igA3Hp
+FIaJ7fA3PcRyy+UQZFDY289j6EVNchGmklt28qCT/AFcRHzc1nyO7PuikCLnBRj1x2NRJc
PLLlT+9BwCScCpRViyyqs43RMML8wY7un0rb8Ltbf8ACc6ZNKY4o443dpnJAU44/GsJ5YVK
CZSuVOdnGalESKkU00hO7G1m6D2NC3Jn8JaDXrXE8EBhmIlYrNjaHGfep9Du7mx1uJ49Nhv
WCsxivBxg9fr7VQmtpHhWaEyNbAhS5IyX9cVdYpcQvKNzTrx+8LKVUdgepzVOOo07JHQG1t
ryyOowCO0hI23MRcoshByRgdq5ueDy7ieOxASFfmVM7jt9jXWeEdM0HTYYNb8cW95/ZbsWt
vmIWbjoPX8aoa5Zw63cXGveHrUw2AOxIyNuR26fyqXFNExm07FFbx7jRF028ktbcRfPC5iC
vKfQt1qo3yaan7lvPzueRGyrDp+dXbvStQ07S4jeQgmVchnG5oh159vSrieHIk8Pm9l1Wzn
2RlvJV2DRAnrx1P1qGjRPqYi29/GkEb2+zzSdhYY3e+TwDVy2ItZXtr5Nk3/LNVOcf41DJf
3Ulqlu10ZrckCEumQFHfmjU75NR1VZmKny1C+ZbxlVwO5x92pcSue5oLKTEDFCu0csO4/+t
UzSIBjZhQQx45NVdLs7vUmkNlBLeRx8ou4K0nueegppuFW5AUGINldpO4K3fnvQombLUiZy
yZbcMqMYx/8AXqBmi+xhRa4uEbJlRiTj0x0qJJ5t/lJMrIpxgg8HvT57gyT5jjEav91VJOM
U1Em46bzLlJJbhw8u0YBOCB7e1ZcryhSFGI8cY649x6VfYmQ7chzGM73GAB3/AP1Us0cEZi
eO4ikyOqfwn0NacoJlHfCk4FuzSMUBO7qrenFTxXFmRKCqK8p4ck5B7/WomiSKVJQ+3JJDA
8r9R3qi2+ZA7OFmHy8DHHsPWi6W4aFwXM8SsqEYbIzjO4etW7aRGmaVHcMOWbdjHH+eazJi
IYy8TSPDkYJAz7in206BcLbvLPg7GjBYbf8Ad9KLpaiaN7+1JP8AoIt/3+b/ABorG8/Uv+f
f/wAkm/woqvbQ7kcpw3rk4B7UZIAB5B4ppJ5Yc0vyhBk5J6U2QkTyZ+zqrcADFUpOmcgmr8
4/cBscjis1uCDTGWIASjgccVXIxmrNtnypDjBxVcN85G7n1pBcA2EyehpBtx0wKXGDjrn0o
xhMN1oHcdxjOeaYx546UfTk0KC33gOKBoRQ3A/GnnlgFHfnmkxyMdfSlRcsD0570CsNJ+Y5
A4pASeQenNOIxnBzk9BT2DKVUqMY7UAhgJLcHFSAsUAxg+tMGMnIIGakx2INAwOQQQefSl3
FRt55prIQDkH8KbwQvJz60bAaWiabd63rtro2n4NxeSCNGY4GT712t98LPE2nxsv2i2kkGQ
UYkMSOy+9c94P0zX5daj1XR41WTTmE4kk+VTjsPU19AfEDxJbXp066kuokmkhVnMbjEbY5/
HNdmGoKo3z7WPLxuKnSaVLcwTDNP8NrGLxHcpDqlsuAGG0QqPu8etebaxc/8JNdveXd6i3K
hYQSvDAd60raOXxL4jNpPr4aDdiSX+4D3PrUHiXQY9C1i70dZ2u4VUGCSOPBk461vUUXFRS
ukY4eCg3Jy1fRGHruk6Na2Vu2m3klxf8ASUY+XHtXXeHPDPhuT4bavdahJCNWMZeN5eq46K
KyF8P+I9N0e1vILC3SO8Bw8hyw+vpVNfDOoXik6jqbFDyUTpXHOEaySj+B3x5rrW5xyvmMM
COOD7U0EE/u1LH25r0K28N6TAw/dl2Vf+WjZH1xWhHZ2NqwMNtDFgZyFwaI0JHR7Q82TT9S
nVfJspXX6YrQt/C2vT/dsygPdzivQVmBBwwK5xirCTx4wH3KB0FX7BdWEpyWljiofAOuyqF
ae0iPb5+a1Lf4Z6hKV83VIE55xzXVW1xxu4wPUdK0o7p42DORsI6in7GJi6kjmLb4SRyMxk
8QFW/iAjB/Ktm1+DemSIS3iaYP2HkDgVqR6i4HMnOcYPU1p2usONoZiQB1A6j0rmqUJdGJV
JIyLb4KwRqTH4o3FhyXhFa+m/BuNdQiaTV0lhU5Me3G4VrQaqHjV92Aeq5wRXR6bq7sFht4
PMk+8COoFeXXp14L3WaKs+pl3Hwk05Cf7NnLDJLrI3T6VYtfhrH9lIlXEmeAtdXC1xON/wB
oEbHB57Vqx3UiDZI/z4++O1eFiMVi4aRlc3pShLc8r13wOI+YrIiMDnbzzXmuq6PHGxjlUx
k5G0jAr6be+lih2yyLNjkkrisW+ttH1LMl9plvKem7byPxroweZVtqkbjcYbpnyzeaYIwJX
JBHAz/SsG4g8vcGB+9wRwa+kNY+Hnh/Ui32WWWzkPA53Ln6V5p4g+F+v2cbtp/lXkY5G1vm
Ptj1r3qeJhU2EpLa55oqAZbcVbtzSxjNyBIqlQvzEdqkvLO+sJBb39pLaTHoJVxVVW+TBXL
Z5Kmt2zoVmtC9ATE5kDYOMKfUVdS4mW4QN+8H3i2cH6Vms5KbyoVlHAB60qSkZ8wEb+p7VF
r7lq6Ro3FzKxYoI0Pcj7y/jWc7hAd7l2UdjkmhsKg2hlB6tUcsccTvk+aONrDiqjoJkyO4j
AaUSqFwFHVc+lVPNRUwJfnz8wxx9KTz5IiVR1VSc5xz9B7VW3PubKkjtjj86sgtnaZdsmwq
y9V5x70wBZZjHCSQfuszY/E1XSQKzAgkHt3FNQx/eclmUHAz/OlcT2sP8yVg0W4kZw7L2H1
qyNrROYfmiQ4D9GJqqZokhJiDJIxIKqPl2+lLDLbwyGWaFxjkCNsDNO5Ni/Z+a8aiMxo4Ym
RpO49KUmb/AFpl3KDhdoxzVNpUuY2libcCcnd94GgFC0aq539cMcj8KllrQuShbcBLrDvnL
oP6mo3crHEYz8/I9DULyqIxtkHmHhv/AK3qKULEoWRXDnGSG70kPcng/eyBGfasnBYrk/8A
1q3rZ7W9tyssC2/lsNs6vlcj+8O9c6dpC/KEwTuDNnPtQhkmMgU9Buba2OB6e9NaCaubWoy
wF/8AiXmfER38oEDfT2q82unU2sYLtktY9pV5wu9m9QfauVa5Z4lZwWZML7Fa1Hv9P80WkC
SQ2UoBJZMsp7ke1Vcho3ZNZ8vTrzQpYrrUrJlDWbyyE/ZjnlgB29qq2MWpiw/s6HUngjumM
ijcPmIHUiqllqsel3R8i4aKyl4Z1j3Mfx9aqkWbI8xZlIlPzA8hexx65qHJBy9TpbN31dGs
3uLk3CDyjHyTN2+U9h3qSEwaNEdKmMTSAkyPG27f6KfTFYkGsGBleykm+2yqUmkhP3lxxj0
rR0q306e0urh43eOBQ7PIctLJ/dx2FLQm3Ut6O+jX+u2+l6vdtFbqrATQoG8sHoD684rQ1l
NY0fwpbyf2HLaWc1wYZLkx4+3Rg/KxHY4pG8NWdzFozaFDPqdxKzS3LwREFSDnZ+HrXa63o
HxG+Iun6dYajbz2VpacRtOohGB0LY6msKlWEX7zK5ZP4Ty6CLw7Hfi3nvNSslKNIJljH7wf
wjGeO/NWT4e1q5s31PRdFvn0dn2wzledv0r2yz+HugeBfD0mr60tvqt6iKpluTtQ/wCyorG
1X482UNpDbaF4eVVCfOJBtWNvYd64/rU6j/cxujaNNc3vHkmpu2jPGdWs7pLYkDO3YT6j61
nyazopmdYruRFflDINrrXoeoeKNR8VaVbWN9p9rcSyEvujG+SNfZelYV7p/gyPTZY5tMmnu
kXaZbmTytp9hW8MQ9pxOieE5dUzm4tX04YJug/PQ9Sfem3F/YTkzxFIkzlhwMe/0rjriGET
yMu2SIHClWzj2qD7P5rFYonkB6FRzXbdWOFpXsjr2v7DzlW2u45SozlRnH59qsx3G6dJGjj
cEYMa8lv8+tN0jwLfXGnx6xIq2tknDiVseZ6kf1rbstO0fQNSnlniGpoq/unR8L/+qspVYr
SOprGi3qzZ8L/CTxH4khGo3LpommK2We5bDMv+yOlei2/iD4XfDOE2ulRDVL9VO6ZxvLHHP
Pb6V5Fr3xA1rWYRYSXMkVog+WGM7VwOmfWuOe4DuwYebIeo/wAa5XQnVd6r+QPljoj6J/4a
I0f/AKAMn/ftaK+cdsn/AD5t+dFP6lDz+8nnfZGIvLFc4HpSjaXVcZGeaaScncuAaBzgivQ
ONFmUf6MW3HgcLWeyhSULYz61pOf9GbcOD0rNI3NkjP1qikWbTaLaTBzxVYr8xYEdelWLbB
hddpB9qiWMswUAenNIdhmPlLAdKBwMnrQw6FeVPGaXnGFGD60gsI2Gxjk+1IOScjnFKxOQC
aRCuSzBivTg0wH45yR82KejhHLBdw/umo8kBd0nbjnkVMFHlAlvmzwmOD+NAEbjHGM554o2
/L5hOcdjTtoC7vMyecgDpTVGTiVR69Oadik9AU5QqVOCcgilOcbs5YdKaAp3KTgin5YY+Q7
VHOaQCM7Y4PB65pgLAKVJGOhFaFpomoagALO0d0J5c8KK6O28GQ26xtqFwzMcHZF0/E1ahJ
slu25j2niXWrfShpNrNIsW/KonYnqRVvT9F1W7vILi+kb7N5yllkPLDPPHpXUwWllZIVtYU
jH97GTXQw+HtVm0OHVYVSW3uGOAW5GK6405bNmMnGOvc6DUPDHhnTdXsxpyL5LhW3RnAOR0
Neg6vpWlXVtaar9kjkaNFR0PXb715noXg3VNS1Q2t7O1p+681cHdux0FdSNWj0GCSDUWEyy
IYmTdyD6mt5024uMNLHitqEkua5S13TH1q3ittDikkkjkLeTjCovqPWuCuGntpXtp4dsqkh
oyuTmvQH+79tsfEDaNCqDCvES7+4PpWTbNo9prI1QpLqV+3z/aLuTy4mYdwD3pqElotjaji
OVGDJ4Y8QG/sbY6cyNeKGSQnCKP9o9qsah4OlsYd82t2jTKcNGjfdHpnvVzW/E88nnG51Eb
JByIkL/QKw6Vw+paxYXUBS2S784feeaXIP0FJqMdzaDrVVpojpBp+hi1SP7Q8lyhO992B7V
TuhBBaosPzlGyxAqHQbS6u7WRsCMKQS0gwWHsO4rsbcWVrZvpcturRXRGXfnOPbsKpJNXir
Eup7OVua5yVpI8jLFHE8jScDaMnNdBa+GtdnUl7VrZB0aVtuR7V1cV1p2kQJHp8VtajHPlL
nNZr61d3l8pYea4OAmeoqJQkldlLESqOyjoYFzp91aiJpgPmOE8s7uana0vbNwLqF4MgMMr
1z0rrLF7S8uvMNk/mA4JVcbTXSCzaU77sqFBABfGQBXJKrYvmfQ4C1srqZy0ULPkckjABrq
tDsruwuluLm5WOPoyg5P510C2kAQHz49vbA4P41UuZIogRHCZfp0rnlVjLQh8z6Et5fxpeF
YWZ1B45zV1L1ggluZVhB7scH8q4zU9U1JVYQBLdcAHjNcnc3V47NJNcyPGRhh3qJYSFXUqn
GSVj1G88TWWnzLufzwey9Pzqg2vQzzboXEYbkDrivLX1CYYUksuOM9ajbVmDIw3AjsO1KOB
px0N1FrdnrUepxurHf19elLPcoSHV1ORjrjNeX2uuv5pVScqcjPT8a0TrQZUw+CvWq+qRWw
nzHT6pb6dqVq0F9bRXKNwRKvI/wDr+9eYa78PbIlp9FnNsRz5Ehyp+h7V1v8AaxfKMwbHc1
UN9FIWMshIc8Ae1bKkooqM5LY8hurK90652X0DQt23Dg/Sq7ybiHK7SOMn0r1a+ls72Nobm
PzkPGH7fT0Nefav4cezLXFlvntyfuZyy/8A1qmdNrVHdCrfRmSJzsaLeG7c/wAqjdip2hsj
+YpoPmu8ahQ393tUBdQ45Gc8VkbXJJGBAyQdvNNUvjewwM0nys/baec0jNvfywpz0FMVxrI
BIcZfPp2pqSNHvG0HPWnhSqNhmXHp6VGABuZslf7x9akGN811+XHB7gUu7rtI3EYxRuR4CT
y+elQblVlzk/TtVKwiwGUBRgB+n1q0ZNg2BdpIw3HUVS+8+M84+U/57VIsjBcs3zep60t1c
ezszRuNQlu9MsbeSGFUtsrGVTDNz1J7mqasXDSMvQ4yODUSM4xyPYd8/wCNAIZgOAT0xQkJ
dyZnUFdg3dhjnigH5irHbn7oPRj2+lJEG8npjvnOP8ilmLmMSswbHqc7aB3LNzHCixZOxif
nGfmDD+lPZ5nH2iKBopF+V5Gbdn0OKz4pbjdi3jkkeYlcLyWrbtfDus3lv50Ns6RnhiTyPw
qJTUN2aRozm/dRkwB2lRPLMsjsVVFG7B9hXUr4A8ff2c9/J4ZvEtAA26VNvHbFei+Cb3w/8
PdNe6vtGtr/AFST5hdykHyh/dwaz9Y+MPiHW9TjW6vIl00SAm2hXCFQe/rXI69ScrQWhp9X
nGXv6HMeHfBPjPWr2ZdLspFk2hZWYcY9z2r1vw/8LdO0AGXxlrZmeZfnsrZvlceh9awL/wC
L97Ipg0O18qELs/cjag/CuOm8RXUmoLceJbuSSIqSscD4ArJutUVm7G6ppP3tj3s/EbSdKu
bbRNIjt9Ps4wI1LICVA/nVfxt8VZfD9kk2m2yXUsq7VeRvmJ/3e1fNt14kVNQ87RrTyG/h5
3MPfms+fU9SuSzXG3L/AHpJDgrWSwmt5FydGK91Hq3iXx14j8R6XYQ3WkPFK3/LS74jDHuB
XD6larp04l1fU4LxyA2y1+bJP8Jx0rlbnUNRuV2zXstzEowAWJAxVbzCqBsbfcmuyFDl0jo
jB1Y9Edbf+MtVmsltLG2TS7cDA8oYY/jXOTOLlT9qkM7sOrZIHvVcTGQfvHMgPVT+lOijaS
THRcZJFbxhCmrIwlUlUZoaTo+jXV2i3d4LGMDeZSu7HsB3Ndtp954W0fTnNppDXzxc/apm2
qW7HFcZHcCFgFhjQAcELk0r6gZcAk7egjxwwqJQ5nuaRaijR1HxBfX90zPONjDIjB+VfoO1
ZryXEkYG9yR0LDAqyYWkizb26Ie2T8xFVZgsJ2TyF3/ugZx9a1ioxVjGabES3kkkJY5Tvg9
aY7R27MIFDMQeeuPpTmjmeICP90D6j/PNSpb2sIaW4wFIxjuTTvYFG+hnefd/3U/Oire/Sf
7poo5x+zMCRiYxHwQO/emABUGRz0FK4Bzzg0qgFQWPQ1aOAtzsPsUKKOdvJ96y2BbgA9Oc1
pOFa2BJwMZzVHo2evtVMos2COySqH4A9cE1WP7vdkblYYIPUH1q9pqwnz/MQk7MgE4wapSM
DlOSp4yexpDGeWwI3DCnpzRsOBjk56U8N8oQnhOjGlEUjEMmCT70kNCOpIVhFnHFQgEfMMH
B6elWipxjLDHWovKKsSQcD0pjEUFs5AXPf1pyqVl6jjnGeKBE7YJBwenvT0QndvXHoaAexG
Vcgs4AGe3SlTLFfMbANaOlaLq+tTLb6dau69DKwwi/jXomleBNP0wg6iwvLjg8/dU1rCm5P
Qz5rHAaZ4c1LVyHtoikK/elcYGPX3rudN8HadZfvLktezhdzZHyj8K6SSZIjtjAVRwMDAqh
PcZJAYo3UnoCK64UEtWRzNkbvCkRWIhF7KowBVCa42qqyAP9KmWO51C8W2sbYzSn7iR9T71
0umeAZtQtJYbtZ7bU4WLyb2CxlD0/GtL3dkZTqQpazZwrXIWQgL8uemMV1tvq/iK18CvYC2
LwySeZbOCN6D6Uuo6ZoGlaRcW17YEXkpQxzxybgq55xTLuZo/DsMlhKzLYt5au3G4GimnKT
ucuIrRmopLdnoXgXUL+e60We9iYNdK0TlxyWA/SuZ+JTyadrrwvGMht6nHWs3QPFd9p0KQp
D5/2eUXYcnOz+8v5Vs/ESY+I9GsPFskUaRTPjyYmyyr6n3ra7s0cTgoVYye1zC0zVzqkmkX
msXQvCbjyZbXHEadBzXW+MNFa0h+ziMRqhJjx/dPSvP8AT/CNvc+FLjxZaajcOkUhfy06IV
PFdNf+M31nS7QXaO1yEC5xjIFLC1o1b67EY6m4zXIjza6ut1y1msoOSVOeB7Vb8JJZXHieK
31GPzRgoQy8bu2DV1/Cur38smqLZ5t4ySQqEAD1Jrp9N8JC3ubC7uJrbafn3CYKFPbdWPs5
ylfod9TEQjT5b6tFTxLcah4dEM0bQvE5IC45Qe9c3b3t7dThnaaaab7qBScD2rsdTufBkmp
SNqurT6hJnH2a0X5V9tx4rJ8S+MbHTbqGxtNGFjJDEDFM7AuUPTkcVrVk+a3NZGGFVqaThd
9zW0bT4pYZZNTFwJI/mVWcKCPSu00uTR9Mkup7RsvBEH2yYDAY6c9a8Qs/GjR6glxfQvcQq
wfygeXo1fxhNr2uyagsX2NHAURoeFA9feuOdSN7RO1Yeq9JOx61eeMQy7rO6gxIMkKmMH0P
v71Xs9Surx/9JunkUnlS2M+1eU2mqjnICjOCAOtb9rrBiCliR6Hv/wDqq3JNWH9WjHVo9kt
JLdIs7SSPU9K0VnhTGBz14rzbT9Tu/LN0kEzQ45faSp/GtGPxCrDG4bhzx/nrXA8PGctw+H
Q6u4NpMSXVSc9B1NcxqWk2LMxtbjDD5Qr9ifepInn1e3uZrKQlrfaWUDkg+lZ+p/atMu/s9
0Eb5Q+7sc+lbQo8jsmVd3sc5f2NxbTmJ1OB1JHSshwQdxwSTgds16P4dg0/Wo3hlmdZ4n3O
x5DJ6VBqnhWxS8nSOG4IUYDKMgE9K2UtbMPbKO55uZpYixD/ACk/wjkU9b98ZY5Ude+PetS
XwpqjXDRvGIwOQ7ntWlb+CNOWFZ9V1KTIblY+M1rySfQJ4qjHqZmqeVpxtTa6nFfCePzGMf
AjPoaox3rfeJDZOK6zR/BHh2bUZbq+1Ii0AZhGzABV9/evOdUEFlrd5Da3QntkkJicHjHau
eUuWfKzSlONT4Tea+DAgqQ3060ouTzsIwBjA71yy6hwCx7Z5NW0vEMSvkDue2au5s4WKGs6
QypJeWaruY5kjHf3FczvGTkAgdeOQa73c2EeaJ0jc/K5GB9B61y+vWAhc3dtgKT84rCUU9U
axlfQyFbkA9fan7wyggEYGT61Eqs44OG6k57Up5UFWHy9wOaxNVsBJC+ZHkA9RmhpH2cfc6
EUMYyQEbcQM56VGrbl8tecnovJ/wD1VKZVna48NhTlcH3PamAFtyxRsxXkla7Twd4Fn8RyP
c37Gx0+DktIMGT2HtXfx+IvCuh28um6Xo8TBRsZtoYE+uTXFUxVpcsVc7aeDc480nY8OVoi
CCpA7Z4z603cjMBkKFHUc4FdPcss1/8ANBCy+YSFHua0ZZbUygtpyZZdpOzCke1dDqJW0M4
4fm3exyFtZXl+dljbS3LLjIjGcD3rpdP8C+I79jIYEgT+9Ie30re0/U9Q0Wwkg07SUhE/zB
lGSPp7fWqN9revTS5fU3jXGNiHr+VZOtOTsrJGyw8Y6yuatp4Bs4Ay6tqhx1KQjaw/OqNzo
HhG0uTm6mnQ8DdyfpWTbQavPMWUSuD1eZyM/ialezZS7XFzHbnpn75/SsrSv70jojCCtaFv
U2BqGnadbmLRbCOBunnTkMw+h7ViTa1qMtxtt7qRiDyw5H6Vdi0mOaNWSTzYz088/eP0FOk
mttMt/J+0olwrcRxrkD6UJJbK5rLmb1dig+mX2okMZHcjrJcNtQVE8VhbS/6XfrOy8eXCOP
zqG9ukLtJIZJiTkKGwCfcVnAxNlpIwCeiL2raMW1Y5Zzjzaas0LjWXaJoLa2SGM9+p/Ssxv
tl0BJNIXbPU9KueWsYysZGRwp61EFvXIUKEGfu4rRJLY5pXe6KoDxlma4CZ67TzVq3bTgw+
0wyXAJ+ZielSxaUq3G++YIh7tVhk05G2Wz+apPXGBRKXQuFOS1Kd7JbyHMCCGMDgKOtUvLR
gMvz2962GisEjJKuWPXPQVnz3UMJVrcLu9utOLZE4pjoLM4YsyoP9vvSm9htXKxRLJKTjee
mahSG5uQXk3ls53E4A/wDr1Zt7Gy87fcSlyB06Aik77is3toV2u715NoKp6hR0r0XwX8HvF
ni/SP7bthBb2hfaklwcFx3YD0FcaZNLjcRwQF8DnB/zxWzqnxR8ZX+jQ+Hra9a0sLddipEN
pIHYkVMm3pHQynG2tzb8XaNovgyBbOLxOmr6qG2vFbpiOL6+9cOdURSGjsolbBJY8596pwW
huJjLJJK8jDnJzk/WteLQlkYN1XaDnooP40R5Yr3mXGnUnqjNN3dtN52zcSPl2DIFMCXc0p
+0Ag9fmHQfSursotJXUIbbzNgHzO+OOO4/wq9qesael0f7EtktQhKtdSDJbj0PapdV3tFGr
oJK8mcT9l/22/78miuo/t2+/wChhg/79D/CinzTMeWJ54cENuXGKfkeWp9+aQkchl+9SIAc
AcDNdSPORclH+hxr1GMms51wwHBOOlaUir9mVQcjHNZkgAY47dDVMq+hatN7K+SSdvWomAP
PJA45qaxZdsit3FQgEtjqOy0gEKjIwmT6VKsY2j+EnlvY0Rb2OcAgdRV20gVxnkgH73vTii
i1baet3E1xbq7unDKKa2lSx58xGUZwPXPpXceFLcW+oxskIkyArLjI5r2e2+FFpqNlG6Qvm
Yl3dhgAHpitWkjNzSPly30+e5uI7W0t5Jp5WwkaDcWPpXq3h74PJb+XfeM3CORvi0+NuT/v
HtXsum+B9B8G25k0myWbU2GWvZD932A7VzWp3DxSO15PukY53dSfrWlKjzO7OepVvojJuFt
tMtDb2UCQQrwERegrl7u7yVO7GTyD3FaGpXhyyq25uzA1zVzK7OcZK9wcda7dIKyFTi3qLP
Izo5j5K5YAnqKoTzK45+Vduc+hpzkyuQZMAjgjt7VBNJugwoVTj9azcmdFrLQ7bwVC+ia7D
fXAFxHdQlCQcNFnoav3y31/rGt3X2uaRIbdpIwrcSAdjXPjW5brw1DqEaiKTS5VSRQAN49/
apR4qS2uEke3lW1mXfmJCV2nqpP+NdEHGMdHY8SrGcqnM1foctHe6gk0LiLzkjODEOSpP1r
WXUdTmsZ7W7ZAZDxGqc+3Sp/D0ljq2tX8Qs2ZQC8QBwoI9SKbdxwW90JllaCZn+cDnYKcIN
6oqdRX5GtSzp6p4TuNG1ydVltZ8+YjkEOv8Q/CtC602bVJ57u0nFpoM8nmJG7AFV9hSy6Q3
iD4T6hHbKZLvSp/NUFeSh61yWk2Caro7PqmrS26xlRFGGPHqSKhO2ltSZttc17WZ0EUvgjR
De2097dz2rqTHG0uAX9wtZdz8Qbe2gs7ax0yPzLU5jcpkn0zmmNa+GLCK9to1F2Q6yI8nJO
OvPpVLxDq+n3tqjWlqkUqkY2KOPahL2a91JBGHtZXndl2TXfiB4htGmsLW5azlk2ObdCBu9
MCo4fAXi+7BbUpVsUlxkSyct/wHrXWfDPxhLpFmbAW08wdvOHk/Ntx1GB6118f/Cc+Krqa9
0zSLbS4ySBNdjcx9+elZR5pLmqM0nP2T5KcV8zjNO+HWg6fElzqV3fXk2M7UTylP1z1FUfE
0el3Xh3Uraz8NNILUKy3hkG6LnvnqPpXSXlrLZtqX9r393e3Gngfa2RshAem0VwOq295qlt
Ln7RHaNz8rbdy+4p1qMJ03GnZyMKFSrOtzVLqIl78NYNJs4rq81kSB4EnwFPzBuuPpWZFZe
HLzW49OiuJE014yBOy4bfjp9M1tXfiC4uNBt9Pupw4gh8iJz94rVPS/DVzdbYNI065upI0M
rFxt2jueaznTio8qO+lVqXbqvrocumn3pvWt7WOSUo2wFBwfTk16x4Z8LWmm+EpdT8RTQWO
o+ZhEmcSBlx2A6Gsa7XXdCsLWa6so7SK6BETYBJx9KZD9h1LMWqSXN1PIuIY4sAB+2aVGnC
/uu7RNWpUqRaext6F47uNMivYNRiRdMKMqRADG49x7Vy0A1bykuI9MujBKT5TGMnIz2PpVb
U9EFjfCLVknDv8ywk5CitOTxZfDT7ewju5fIt12xKGI2CsJUZRquUNL7nVCXuLl1O+8HaZ4
j0/7VdanPBpltPAQIpHBeX0wKXW7yyvb63hmkDTJHslhYYwR3zWPdTXWqeFNI1gzeddQSfZ
2Ld/TmqfiR511aynCESOg8wY7/Wrw9qkebqmcVRSVSz6naaHrds0Euk29pGhRTmQKA351oG
9D24MTFjcx8c4+cHH8q5DSXtx4106MgoLtSjY6E44rQvkn0fxVHBPKPLjfjfwF5rpnBbroc
6Sv6lO+N5LG7orSyKeImODWVNDq13pzi7aHT8nILv2ruNSm00atJcLqAlUx4kECdfpniuL1
CPSor7fawzXHmfc+1nOPoOldF2kTBczskYdjdCz1S3W61CO63Ps27CVyeBnHUVqaz8J9Wk1
kmyuYPJcCRmRCF57YNZNwAtyCuy1l3ZBC4ANa1x4v8SXBXTpby5uSgwn2Zfmf2OK5nGLd5b
HbLmil7PRnRH4deE7FY5NRW3jnwAQ0nceoqKQ/DLR7r7ddz/bLsjaI7WPIHtzxXF6j4d1WO
azm8T37WUF44PmSSB2jX3AqO6t/D9n9qOmaw93FHgI8yhSR64ppQjsjJUnvKVzo/GN9J4n0
qz07SPDslpAj7oJZVA3fQjiuJ1HQb+1xY31rltvBiG78TXdad4hvNS8P22niWGJbJcpK5K5
rLvtTiW3mkXUleZyMgccdwKFhoqLki4YmpF8qjocPpHw51PVo5wtzGuxvmUDJUV0kPwq0qP
ab7xA0Eaj5vmXj1FbOr6vNFosU2j262qlAXKthn9zXmd9q2oagWVt5QZyCOvvXjYnDVVLSd
ke/g8RSqU/ehdo6bVNH+GelwyRRefe3Q+6wPBPvWZpGu6XaB1j0qFGXkMyg4FY9ppstyuPJ
fBH+s7CtSLRI7WPz5laVc/MijNcVoRVm7npRjNy5oqyFvtU1LUp2lW4aKBeFCnaMegA61mI
UhJJcswHPYH2xWrdTXs8axW1oLeEMOFTcT+PaqqaZJLIBMdg7seWP19KtOMVqDhKb90omOa
Vg0MYQA5LPyfyHavZNI1PwFZeFFafTJL/AFl49rGfhF+gHauGsvD9zKfJ0+zlY4yZmHB/E1
n6vPJpM5sp8GdR/Ccj86xm1Xdo9DoVKFK0qmxoXN00Ecr2lwYkYnEROePSsM3/AJalooYY3
bqzcmsie4nuZFUScHoBUpsZZnJVGCqOrEAE/wCFbwpKKu2ZVcRKq/cWhMdQmdibmVmQ8Da3
A/Cg6gsQCW8Acg8u3OKYumRhsXNwi+yda1rTQ2fSptUt7i3S2t2ClZm/eH3A71d4dEY81Td
sjF1ezwqAiqi/xHjFXvD3g7U/FGtrY6Xco00g3FmX5QPrVO6trJLVJE1iO5lfjy1BGKit9R
mswFt9SltSOAYnK4/Ks3F9DRyUlqT+KfCV94W1ibS79xLMnJlQ5B9hisK3a0tbndcHJ29By
xNO1DWJJpDi9kuX7sSWP61lq7RsSy7WbnJ61rGLtqcraRpNqk2T9ntUjTOAz8mmPquoRMM3
G4+gUYqoommYHbx0BqYxw2e0ynzJSfu9avlQueTfYXy57rM9xJhW5+Y8VC16EcRwAEjgZHf
2ps0VxcyeZP8AuYz90ZxuHpU6RW9uoKgxsRzu5Jpol36FXyLu9dmkmYD3OKsqsFguWjVn7O
eav6JoGt+KtXGm+HtPlurhjnavYf3iegr2HQf2cdXacP4w1WG1s+GMNuC0je2emKxnWhFe8
RzWdjwa41RvmVWHHrxiprDS9Z1h1Npp9xcg9SikL+Br6wk8EfCrwvZqE8LpK8K5825ctn3O
a858V/FOzhmjsfD32XT1Q7HMcYwgHpjqa51ied2pq7NIwlvV0Rxdj4F1ez0/7XfWSRZ52tI
FbHsDVCCxhmmc2mnzyrGCzmJcgDufpWXrep3erak08+uXN6p/1QPykn6DpXZ+GNG8TQaFLq
V9qQ0XTJwRiTHmT47AVUueK5pM6YVYS91LQqafA9xve0sQIohlpZABtB9vSm3EkhmdGiimt
du1UYkc/wB7j9Kyr3xJcrFLbLcKLYHI2jlvf/61YEurTsQscm3ORu6gA9qUKM27yOiri48t
oo1Li+tbYsqbmkTgYxmsuW7muUeJwHTO4kdR9KrxQPIpk8zYoGCzA/NT12NxE289z0/OuyK
UUeXKcpb7EH7j1n/75FFS7ZP9v8hRTvAy5I9yixzuPHFJuVWQc+pp2cqQyjPtTfRSMk1ojl
L83lm2TPyjHbvWQTuYAcc1qTAm3QMcbRWcBtOcZOelNgy1acM+BkEUIik72BCjP1qS0Y/Pw
duPm4poUmZiVyfUmmMmgRUmRi2c/mK29NRYZZJI/X5twyKzLWB5N0qkgLxk8EH2r1D4b+Bb
jxHcx6jeu0Gjwt+8kZeZSOwHpVLTUbaiveZ6H8L/AAtqmqCDUr6KK00+M71bywDN7V7bPqF
tFbCG3cBR8oUcE+1crNq0drbJY2CKkEahEQdABVJ9QDWzAtiXOcnt7VqoOT1PPnU5tiPW7p
lLB2Kj+4K821e6VcopJPJyec10+v63C9uyglpBwTXneoXBnlBIyvoBzmu6KSQoRuzLunWQk
qeQelUiGeRTjaV4DHpWmIXlYFc8HsOtV7xSsjR7SpfqCMbaTOxNLQyWym6IkhVblsdajEe6
aG3AGJGAXP8ADzjJrtLDwPeXll51wwje4hMkAByykHAyPekl8Ei2t5rvUb397Au7ag+7j17
1PK5bGM8TTg2pPU2b/wAIaJ4XsCup6i1xcXaYlijHy4PQineGGtL3wvq+hpEvlwKJIww+Zl
9zVPXtdhvtLsNQ08ie4t1VJ969COB+dV/C909j4+tYrx0J1JGQ7W4AYcVvaMVFNHlfvKnM5
My/tC6PqNslrAsEcjhWK9gax9YtL06vIZLjKklhxjPpW14ut5LVpNjK7RyZXb2Oap+Jlvbi
xin+yy28xQFoW4J461tPRSXYmi9YVO+ly/4cv9ctvNh01ZXS4jP2mTb8oToT78VzOu6XJHr
h0/RBczQNtZwYmBQE9enSvQ/h/wCKrM+Bzp99Htey3JI4XJ2N6/jW54d1mS/1TTLwzpILqK
S1Ljjcq52g158ZVaj5LaW0N5yhSk5JFDxb8MY7vQ7DVtEspbe5S2VZ1J+STj71cRqnw/u9I
8F3GupewSvC2JIoznaD716XK93qEt1a6hqE8ccMTGJFkIyR2asDSpVvNG1XSZ082G7tmYLj
neO/1pY2jOFH2lN+8vy6mWCxU3VUJfCzG8A+L4PB3hmSK306C4ubxjtuWb50Ppj0rM1jxp4
o1Gd5brxQLG3B6QcH8u9cFp0txIt7p6mNZGU7ZH+8mOwp2naHqeoXIMMLy+UN7lhnYB3NKl
XXJaKPRqYdSnzTZtWOt3emXV5OZrzUnuRtZpeEkHqR3rSfWNJvNEs7681OSKcTbbizXACoO
2awobW51e4P227njijyuVXAHoPpVvTtL/sm/huhbW8rKSdk6+YD7kGqSkm2lvuKUYP4tzab
xLo0AvZ9K8MyyafcbUV5kL+UR3DH1qC88WeIdTcv54sovLEQEJwxT0qCW4uTa3WnNeyC28z
zTboNsZJ9BS2skFuiCK0jLZ6t054rWLktFsZunF6vVmlNb+JJNMsbK8ilnhRS8AYg4HWr1h
oGpy6WNRt7aWC5EoEZkG0EfjXTWvhjV7TUbF9TuY7ixVAxaB8NhhnH4VgajqupXOpTWLXUs
1lE5EIzwq9hWb5otci9TCM+ZON9UVPF9tq8txbS3Uah3jALqcjIrnzYuVRpI/kDAZ9a9g8H
yWUul32m6paCa4YbopHG4KK4yXTBFfzwvkbSQoFVNX942oT5W4diCHT9WXThb21jctZysGV
CcK7eoq14sS8FlaTMoikVdjQg52D6131k5u/BNsiTHzrclCvsK5W8ge6tZlVNqTELlv4SKq
Ciloc0pSdVPsc9ajUdT0uC60ixuZpdP+aSdeBHjvmqmpXWqXTi6vJWuJDgtkk5rpbeXV9K0
q602x1BhbyDdKsaY3n0JqhPaoGs5lTy4mI34bOffFKLdnc6rxUtEWBq41G0QIohKpiRY14O
KXUbhb7QknS3aN7bCrJ0zWXeTzQXNx9lljSJ+jBduaWTV5n8NDTpAjMGJ3A9q257LUy9g7p
xRmpd7iZZl+0ZOQrc5xXV6sZrzRU1KzMemyeXmNbYbSQOvPWuMEkaxIufmVuo6Grkl5czxR
pJuitgOAo5596yjOMbuSOupSlJrlMaaEXFoL2/vJppd/zRyNn5aqNPYKksYtFCuwZXOSR7f
SrV1JabyqRSTOnzZJ61VgvZ5JCosEHfHeuV1oR1ud0MNJu1jXaJNTAlu7oW8KoFAQVGIdFQ
KtmklzcE4Tf0z71mySXU155s2AWGFiiHStm3mW0tB5tsI53456gVzVMalpTV/M66eW31mxY
0utPlW7ubyPzIzlLfaHVvbFVJJInujLeRgNKcmNV259sU+3uLW0keZIVL4PMhyc13/h7xH4
A8O6INR1q1N7q8wLJG8YcREdK8qtVqTld6nq0408PD3UUdA8Ca/rUPnraf2dYKMm4ufkQCs
fXfEOjeGZX0ew8nVZgPmmjY7CfasTxf8TvFvippbKXUzFp2cJbwp5Y2+hxXECARKGUHJP8A
F0FFPDXd5u5zSxlWWiVkdovie9v7P7LdmC0gzkCNACPqe9Nm1CzsYxHaZmkPLTSDj8K41pW
8xVfPXpVpFuLhQF6dlB4FbulHboOOIlayNa88S6pJCYxfyorjG1W2g1kQWc07ktKZWP8Aeb
NXLWxWWQB42llHGwcgVLcSw27NF5XlsOwPWmrR0ihNc2smT2NlFBIhcB3HZRmtoWjSW8slx
EkFqgyXkwPyFcgdSkjlWWOQqynt1+v1qtPc3E8jtLcSybuTuOc0nTlN3Zr9aUFaKOhi1jSY
ImEtgZW/hwBgmsi61IPO02FiyNu1R0FZjea5IhVmYj8MU6PS5HG6eYeuK0jCMWcsqk5kBu3
c4gRmDegyakWzmJD3O5AeeauxbbVVjBPXIKoR+tdd4T8Ba54qlS5kkjsNLVsSXVywVcd9ue
ppynyrQhxS1kzhoo/Ky3kh0wcMTjn1rRs9MFy4LMGOPlLnAz6Cva9Vf4RfDrTQlvbr4i1Nh
gtI+6PPqR2rw7WfEU+u6y14LWCEk/JDAuxEHbpWcZSqR10FCpT5jc/spIELSHe+Mqo4qppU
ej2+tLPr9lLc6eQSY4n2kn69az/tk6wYmkLS9QQcge31qt9rd3Hm4deuOhH404xktzqr1Kc
1aKLd9PaS3sp0+2aCAtiOFzvMY7cntXc/D/4Ta34yvVurhWtNOjI8y4kGAR6D1rn/AAzqVh
p+t2l/c6SdStIm3tB03f4ivbJ/j99n0j7Pa+FREqLgRIcKo7DFY1pSS9wwULI9f0nTPBvw9
0cC1S3skCASTNjfJj1NcZ4u+Il1HJ5NnPaW2nSKXS6B3SD8O1eBeJfjLquvW7Wh0uKKN+CH
yxX8a4OTV9cvX8sSSuGHAPf/AArljh6lRfvNBqNOEubdnovjP4lXl/YTaXFJHOJBzMThj7/
SvI40eZlVcMd2d2OnqT7VbNjcAk3LKH+99anjs5fswcOyhuSEGB+dehSpRpK0SKjnU3Og0u
Tw14Zf7dcT/wBsaiOURPuRH39aydc8R6vr+oNc3LShTwiEkKv0FVkRLWQbBGGPU9SPellui
g3SvvUfw54+lNQ9673E3pbYqrbXU8vPHbJ/nV7yNPtERXfzGxnavTPt7VntdvNJw21SOnQf
SnC/KKFhhXdnIJHX39q0aM1YvmOW8bczraQAchjjj/ChPsqQkRZmxwSP881Uk866kE1/JtT
72ymrcnHlwADbnB9qVhtlrzF/59n/ADoqr5116pRTuyblIjG7aKkQhcMyluMY9KTgBucUgw
FXJrVHKW5Fl+zebnCHue1UCGR9hYYb3q6wPkYLEg8ANVDn/VnkDrTBbl+0kYq0QOQQRimoA
cKSFzwM0ls3zEqcjB57jirOkaZc6vqsdjEGAY5duyimr9AudT4G8L3PifVUjYFLGP8A1sh4
B9hX0AL63sbGGxtF8q3gXywq8dO/1rjNN+zaPpcFnZKEiTjOOp9TUF1q0jAo5Bw2D9a76dF
R1Zx1L1GdZJrkaMSCSR07VmXevHa5WZiw7AY/yK5d76WRjtXIAycetVlmklcS4OD0btW7sS
qdjWkvjcAgMW39Q1MtLR55CU6Hg5HWprCwknlWMgKfUDqPWu0g06PTtOeZypdThkPAHvn0q
XuaXUTn7axhjEzSxk7FHlsnO1+2R9aXUNKbVF0+/wBQiJuDlbll4D46cdq1vDkTX2uT3zxs
sEQKMwGVJ7A1Lql0Zx9ktI23hvmcDFXGKlucFarJTXKVbjUpNOn0+fSLGZ5IYiHC8gCub1m
TULvU4GnuYYPtUZJnZsDGOhHrRdrqUMsjS3q2qA4LBskj6Vz+ovbgGOfUHuoB0WNNtaO9rI
zpxXMm9Wa8dxpP/CNsJSiq8bxuYzyzjoSfSuY1W7lGn6JrlovlSW58tSvcr0JPvV+fxVaR+
HP7H0zQIYUYfvJpuWkPrntVfQNNuvEkcXhyF4bdSzSLITnb64/wrCUtLeR0qnq523Zp6prN
hrNlDLApE7IGdl7PVvdM+nWmoX141xJdJ8zyADaw4wPwrn30NNM1Y6YLkMrvt89uF+v0pbn
T3m0GZgLieSykKs6P+6Re2B/WtXP3lKSu7GHsYSh7ktLjdAkaz1zUbZCrpcqVbHX1q5aXs1
ppEltC5hazm81GXqtZ3hrR7ie0l1y6vIrO0hbYJJW5lb+6BV6RIxqUihvlnToe/FRTfNBvY
qrH95r2/I9H8TXcRsNPuktt001sD5yHHmZHJPqaw9AKwvDcGGSUROTIiAkqmOTmt/QbmO8+
GsMpgt7i4tWaApOu76Y9OKzLvxBp40+107R5LiK6GRcbF2R59AO4ra3tI8i2ejPLklSm+6a
Z4xryW9p4vu008SC0llLQmVNrDPt6V3eiNGNK0+eXTbq3tHkNvcy2kuXnJ7bfSsfx7YXH9o
abrc18bozZjO4bfLx2x3rc0CDT7tJd83lymMPbymXy/Lfvx3PpXlYeDgrPpofRVpXgpIyHj
gt5bi3jjlUoxBEh+b2yKdOj3EqpajeSoZ/pW5e6Oi6j5xkuXinXeJLgYZ/U1nafod/f6nJY
2OVkVWc54+UV6EnZHHBqT0Zz4trm71h7FpDtZcx56cVYeAx2sshQF4cBgOcn1Fb93pFxpF9
ZSu6ySFtjkehqr5RtvtNqkfmBmyGAzWXLp7zN41HLWJ11/qdxqXhm21GxnEL/AGcLIi87WX
jOPpUXhm3iubDU7O8CGeSITRO3Vj7U3wlaubG+sZ7dlVl3qccVa06wmSaKWVl3W5KqB1IPt
3pzg5wS7HJpCc0uoeG3li1hFmLKDlSprS1nS5BqP2iMcMcVNBaRR3puEjJ+bPzcYNbEiSXE
aNKM46AVhOpZalJXnzIz7SylERC/JnjA71sN4cL2KC+uoYhF80aoMmrFtaMwSRM5/ukcVeF
jIfmkOF7V5s8Sk9GbcjktjjLjSBmRvNfbJ94KOtUpLSwtIQBblsfxNXZalJZaZZG4unWMY6
E8j/GvH9Q8diXV/wBzE8dnG/7wLw8g9M9q6aeIvHmNadCU7fmWtSs0uZT5UTbcduOa5m5tb
eCQRtMHlPSGPkmtDXfGP/CZXEUFhY/ZEt127YTnPuzetR2ZttNtnvJY3e46ZcfyqJ4tdFqe
vRwLaTk9ipctc22neb9gZAp6MMn8faq0F7qktk671Xd/Ayghh71Xnv5b2aTfMX53YHQU4LL
5Sy7CsJ/jPSuKpiJyVj0qeGpw1IINPLs7y3HlKeSB3/8Ar1sWdnYxqksqHYDyC3zMO4qjHd
LGrSMFOBgEnIArM1DW1PyxfMf7w5xWDTm9Ts54U1c7fxP4ptNThj0/wvoNpo9rCo8y6kX94
5ArkHv7oLskdZSer7c1ix39zhnbfLnpkcflSTzXzRhrgCFT0CrjNbQp20OHn5btFyR/MG0N
85PB9KoyWFwuZGukIz0Y021iu7qcJA7Eng9sVrf2M6xbS5Lnu3Jq7qLsiVB1EZEOy3JeUqS
emTx708Ry3Cho1LJ0HFX/ALBp1kRJeTmYdkAyQalN+uAlqgt0A9OTUyk3sUqaStJlKOw8sZ
uGBPYHt+PrTpbpIYsq0YJ4wKZcqk5wJny3AC87vatbTvB+r3Cealm1vAfvz3f7tVHrzSukt
RNqOkTBE96y5hUxo3Xd1P8A9ambJpzsYg/9c+v51vx2enRaotlLe/bMHDSRt8o+nrW5HpVh
PLIulWxESD5nzwPeolWUNjanQdTW+hyMGkzMOGVeOCRkir9p4YvL6Qw28aSMBlpHbaK3xqX
hrSoWEytd3h4Ck/KK5y+13zSZI28mNjjC9qmNSc3oXKFKC1GS2H2R2gKrJMDhthyPwqncRE
Amd9o7IoqH7TJ5jM0kmDnBXjHvVLfcbWYlpHPciujld9TmlONvdRbvNZ1C40+G2mdFgtx8i
hcEexPrWXPrWs3VnHaSX9ybeLiOMsflHpSHzmChyAc9OmKsEQRptjLNKOuelarQ5JLm3KMF
pcXC/vCSAcZbmrhWzs1Cs+5z029TSMLx4yNyxJnqTSLaWaReZcXCzOOeDSuwVkRXFwzr8oE
cQ6gck1Nb2sZKSXkhht+oAPL1Ta1lldzBF5cTHI8w4NTCD94DM7SkDBRe31p27CTbd2ah8Q
GFhFYQrGq/xuOv4etC6ldT3azMu4n+DHT8KpCFViAndYkB4A6n2pk90XAWAFE6FT/FUKN9j
R1Wt3oactxGU3SBFfJyidB7fSqsupqiIscnytweP0+lZzi48tZyuYyeh60yOB5goC479Ooq
1FRM3UbeiLDXqgFgWJXsx4NV5LuSc4eZ0i9B/nrU4sIgpMjhvYdqrvbkSBAflJxiiyJbl0E
3xRSDAaQ9mzSsk0wEkhAUHo3p/hU0KiCUsqAnpyhP6U6WVnchkdm7jaflHrRdEerIHQEkJh
e+ScUoDrGGUAMDjJ6//rq/BpOrXsXmWGjXc8Z6OkRIJqO60fXLbi80u5iboFKEfpRzx7hbs
VGcSP8AvHL4HGDjmiJkLEtlQB0Bx+XpUtro+pXkoSC0cHvuG0ChbS4huGtpYS0qZDKoyB9a
fMuhTi1uN8yD3/76oqTyZP8An1j/AO+TRS50RysrlRhhjPTmlwAikkbTSZznA6Yz70pMXko
MESZz+FaIwLUgH2NTwMk4zWeQCpKnH9a0CR9mQBd4yeD2rOLEnGOB2pjTRZtFyx2ZLdMA9S
elem+HNOXSNMUyEi6m+Z2Pf2rj/Bemx3usLJckLEGAJPHJP9K9Q1rQbi21n7Hp1tPdwsgKO
qlt349q6qMLLmMakknysqS6gGz82APT1qjLdNJhQwB6YH+eldPpXhPa0n9uadcI0gIVt+EX
6+9WIfCmgzaZLDbTzm8jOTMxwPoBXVyykjm+sUoys2cfC4Z0WMEt0Kr1NdLo2h3t2QYbaTn
nkcf/AK66DQLLQ9JUGKMTX4JYzSDO36Cu30YPLJ59wg2nnaq4/GlySjG7Jlile0UU9C8NSW
duJLxkBYZwvVT7VLq8GmQxE3CNKuMFM/e+orU1PU4Ibbd5oiCnbhTyfSuNuvGOnWn7yO3WS
cjBZ/mqowdrs5J1JydkH9qLZWrDTLNIYicFF4yaxLu8vbqEPAP9Y+wBT/F6Vjan40hvDs+z
bFDbiwGM1X0rxFLcC9t7RY/PiIniUjgkV0c/LomJ0XbnkizqGieIbXU/sraJPPdMA27O9QD
71Fd+Fda+aHUNStrdNm51VhlPQGu/fxNf6/4asbyOc280kZEyRjneOPyrg0Vpb5bdJg11K5
VvMy7E01BSV5MweInzckEMg8P6BZeXNIz6qzjnPyr+PrVvS5IdO16xmto4of34ARR1Fcrd3
uoNNJFI7IVYqVUY59K0tHgdg0rTbmYYIb+HFJOFnGC1NZ06iXPORe8aW8tlqZuIkIIkLAgc
ev5VXmsL/wAhdYeWP7NqcGGCDYm8dsd66LxPc2OpwL5M+/KAc/3gOprl5kvP7EitprsSW0R
3RoT9w+uPWirrLmYYd/u+XszFsgBpWo2s8yoqSLJHE38TZwdtXA63EtvO4JIAXjtVcWUtxJ
5kUDs6+g61s6g9svhnSIreLy9QhLLcDbjPPHPeueLtoehOMWuZbnTeAnLxa9pRGRgXMefbi
p4dPkkaaO6tI42YkxTk7QM+/as/wfqUUPjeyRQyW9xF5L7+gJHf8a6vWmjiWbS7eJkkHytK
DgfrWtKVrxPJxcLT531PJ/HGmzRta7ZllVDg7TkZrW+H1lby6pdWd+0SpJbll8w8ZHQ1p6r
pM9zoUpjQsbb5y/tVHQdHe8t5pVXaYVB3YJBHpmsqtPlqadTvoTvQtI9Qi07QtCtGm1i4/t
KZU+XncI07ACvP9EvC3j21u7ZCsUrtEVA4KtxmvR5dPsk02yZLVYT9nBYZyTWFDo6z3I+w2
5TnJmXhV/HtTk/cu3Y5sOk5tWv0DVLVWuWtRaktCxVm253DNU7bw5HG+7YkDMeDIc/mKXXt
aTT0eEawizKPlYDOR3zXEWmravqFxJ5GsMtuDgEDczn2FcksfQWjZ6VPKcSoKbVkeoWelwQ
3E8NxrDJGUw3kcbj6VLb/ANjW9r5a2SNcofluGPzAVxNj4M8cajZSahqGt/2Jp4PE13wxHr
iuJ8T3Gj6fdQWsHiW71eZ32yzRPsRR3wKxWOoyfu3Yo4CopK8lqe1BraWUs86L7ZGKq3Pi3
QNPIiludxDYLKMj8TXkGqnw7bWUEehzaldXHV55pvlPsBWB9h1e9d2W3nuB1/2RXJUrxlvo
d9LL5dz6AuPiX4R0y3dzeo6r0VRkk1T8VfEyLQ9Esr/y45ZbxgY7c8sF9x2NeJ2Fo9teRyv
BDfSEEGBo8iM/WtWeyhMxmux505HBJzs+lebJU+a56tPLW47kmueI9S8T3xvFL2tsTwhOFX
6Vj3Gn2bxCJ5muHPL54X/69TXDvbqWkZRGOMk/0qC0uhdyOlsipj/lpL0/AVspN6wOuNGnS
0ZPZRQWNuzSRJ5Y6J0D+5qld39zqTeVA3kW6jG6tO7+wpFHGsskjH/WMRwT7L2qCO4s7VfM
W0ViO0vI/Cmk16lykmrLYyWuIreLyLXLueCcdTSSXNx5Cpql4zQocpCOlR6jqDGYyiNEY/d
VFxWZFHJdyDzVLFj1J6Vuoq12cU5NuyL9xdm63JEpitxj5epb/CpIbdBIBHEMjpgZNOFgtt
GokkC4796R7yO1QRwoQccsOp/Gml0Rd+Xclnme1fy7ePzp2HTGce5pkOmXFxIJ9TuhFH6Ho
v4VQ/tSTdsjMcCk534y350gurZiQDJczN3zx+VXytGfPG50bXmn6faGOwwyd2PLNWTJfXF2
33mSPOC2eaZb2E02ZJW8oeg5zWtBYRKP3cbEY5zWL5Ys3ipzXkZsUMShmKM5Pdu/0rtvBnw
21nxpOk5U6bo4P7y6fgv6hRXPsY4Zs3CmQgcBTjFSN4s1WxtvJtr+W3jAIEaN0H0rGo5tWg
EoNRs2eratN8KfhOjPYx/2zr6L+7MzCXDf0rwzxH4v8UeNb572+umghc4WNTtVR6YFVRGk8
73cyvNOxyZJTk/Wut8GeCW8TXc7y6tZ6TaQDMs87ckf7K06cfZK71ZwOFtWchbWUFmBcOXl
m6BpDgD6Cpp9UvxbC3W4kRCcjaNoP+NdLr9x4L8LambbS5J/Ed/GflaT/Vg/SuT1O68R+JL
gzXgW0gT7saqFwPatfi1saKbS91DrW2lmm3yhmyPmOc8VNPFaQuQA+/35FFpYiwUYuXZGw0
jbuWHoK1dV1u2ubBLKCxitrPupX5nPqTTd2zdcrjruYYIaRY1BwffGfrSmJOVaQKvt/Snw7
5nHlxlioxg8DFX20azjQTarrCRMRuVEXcV+uKpy6EOyRiSrbjIB+XsT3qq0sMEyq+1d/XHa
nXOoJGHtLGPzfm+VyOv0qmlhdzMZJo1jB53OcGtInPN32G3syyzYhYmJRzu6moo7Z5ZR5O7
aeren/wBersdtbQH96vmMDyx/h/xqw99KxW3tYNhPAEa8tQ2jFXvdiRWxWUPc3Tqq/wAJ6i
nSXltGx+yw4J/5avyTXa+D/g5408ZP5ktpLYWSn5ri7G3P+6O9e0+Gv2eNG0m9F34iuo9Xj
QfLbIhVW+tclXFU6e71LTvpE+WUtby8ZfKgeQnoApOa7bw78I/HWuxwywaFLFBJykl4fKB+
meor6qgh8JaBI0NpolvYbeceUPlA9M1rXOtwS6bFqVrfqIk+ZlU5wB7V57zJ2tFHQ8LPR9z
wK1/Zv8T3EqR6jq9lZxYHzIPMIPuP610ln+zXbQyr/aXiSS6hU/6u3i8psfWuh1L4nXmn6z
KsBhuLM4MZbg/SrF18UNPv9JlhvLWaGUrxt6fmKy+uVJG8svrKzZh3PwE+HdrcBrjUb+I/3
fNyR+NaVh4K+Fvh1CljZ219ckg77s7yMelcTqHiW3htvt7as5VjtxI+fwriLvx3b3MkkMUf
mHOM5wGql7appF6Gjw1Kn/Eldntuq3/gnw7cnUToel/bpF/d3AUY+mK8/uPHPhi+1C432Nn
5svyk7QFJ7V5LrEy34HkxvFg5ZRISD9PSsJ449uMsGBz83rXTTwn80mYOqofDFWPbpPipfa
dF9iF9aQiP5Y/JiAKD+tczr3jUa2sc1/qE09xGP3cgAAzXmxydzthmPBOOlIQ4P8QX0PSuu
OHgjJ176pG9fa/qF9p89u91nGAuBtJrnbC81OznE8E5VgTkH+Id6eFZn3MOCMdehpqkqRvI
Ixge9dEYRS0MpSbd2bn/AAleqen6CisX9x/d/wDHqKVguU8j5gD3FJjgAH5qXI3HgcD9acr
hWRmwcVucHQuTj/Q0YDaOhPvWaUkV1QD5j0FaEzxtp4O4hi5O2p9Btv7S1qMz/cjG449B0q
0ruwaLc9O8KeE5D4bN8fLEUYzt/id8ZzXbWviG4Fsbe2DxyrEGIZdvPTIz1FM0bxDpthokM
C+XApGAWG5xWDr/AIm0qe+FyC9zcgbQw4Cj2xXrUoKC1Z4taUq03Gxp6i+qQrbNfaijecpb
yY2LMPrUNtBPBaNNfLJbQscq4PI+tc1H4gv7u4KWcChz93jJNdIukaxcW6XGrzvIsnzeX2A
qlNSe9yuRwVpJIv6Vqdq92iR2xkw2fMauruPEKpG0cGQFHDqPuH+orK0+yg02GNwq5l4wRx
il1aLTZLTEKGC56OQev4VC95mrUUc3rOqTXN0+xiw/n71z6xm6v1tnl8qNjy2O9dJBoEXmL
JcXu9QclV7+1Mmh0azumkigPnNkjceKuzaKVWK0gjnl0fT0uJI765aRU5Xyx94VpSPpGi6d
He6XYgyyt5TyP1FU7vTrm4xc2iNtDZZgeAK1F0e41nwncWMERkuIXEiCPkke+KSstjGo1JJ
yeho6LcyXHhm/1BAsl7YHMdoD95COenvVfTlhsNa0/U/swRpArSZ5O7vWn4b0ybQEkvLvTm
a5mi8pfOYbVB68CobwWJ2wanqAcQ8x/Zhgknsc1cNU2zCtaM0o/ec/4r0iS28T6ldiMixkc
SJMOg38iqWl6XfXksn2Efu0ALNI+0LXSq0+r21/aSvcXMoRBbROu0ttH9KNAsHW4MD2wlZ1
O+GV9oB9z7Vk4tP3dDsjUShZ6mdbaTAJWS9v8lefLtRub86tFNLgtm+z6VJJtOd85+atS51
WPRIm8tbS1HIJQA/hk1zsHivQLq+MV7qBVGOGAXg+1VdLd6maU56paEkt1PKiLHiJCcFFHJ
FQtboL7csBZR1V+o961rBdNv8AURDY291KhI+fyiqr/wACPFdZqR8I6ZNDfXMxvblcAxp9z
j1NcdbG0aXxO7OzD4StW+CLOUs/C+oT3lvfWMZxHIGyFOMDmtLxJrYa7uLiSCdHQchIjke5
NdnYapqviNXbw/oklrGI/LW6lO1Vz3A70t7o8em6F5Gva4kwX5pFiX/WfUnmvGlnLjK1ONz
0I5VCTXt5fI8ptPFjlfstvp004k+UhuM/X1rZ0h/EmmI4uJLO0tHbfJESC5T29Kq3XjXwro
1zO1tZ+W/IV+CT9B2rzbUvGOtaqlxaWKbFlJJlb7zA+lJ47F1tJWSPRWXYKkrpNnoniL4k6
XbbreMO7Lxhj1ri5vHPiXUVcWBktrQjkR5OBXFPpn2Q+fqDu75yS2f1rTttb1BLU2dvEBbs
fmwME1blKXn6hCEIPSFi60pIW6u5TNkhtjN1Hf6V7Np/jz4ZeDNDtZdPsftupGPccR52MR0
5968TSzuZgGIBB9BxWrZ6YxCjZGig4yw4rjqRg9ZHa6NSsrbITxZ408XePNRkuLuWW2sCds
cKnCqKzNK8KXN2263jZ2ztLkfKTXS3FrZQr5bsJcYw44Uf406TxFLDALaEiNFGAUGMU/aT5
UoLQUMLTpOzMS/0W7t5Tp4ZY5EILXRORH7KB1NbWm6ja6FZPZW0klw0nzPLLkkn2/wqkVvL
kiUxuB6t396z72WK3YxswlcnOxeuaTTn7rNklSfOX5NTQMXRirE5JAwKzbrVH3MkLCR+yiq
LO8ufOCrEeiqf51PHLDakGO3UDPJbrVqnGPQl13LyQz7BfXOy4kGcfeVjwKsReTaIxkP7xu
oHQVDcalfXTeXZWzOPyFMNjIpEupXiQoesS9TV7/F9xlJpO9NX8xGuC8vyMc+ppSshXdLIF
XuD3qCSeFP9RHsU9Gc/MfwqID/lpKGGO7f4VuonPKb6k6WttPN5h3AdgxyR71LPfWNlEUgw
0nsM1iT3jeaVWTC9MDimw2sk7cKdxOMDkmm0krszU76RQ6S9up3PLLuPGOcVJFaTOQZHwD1
IPNdxpfw51T+yBq9xE8Fnjd93DH8+BWX5XhnT4rma/v5p7r/ljbx4+X6mpjU5vhDlS1mzFj
0xnO/7O0kZPDlfl/OtG20hvlkKiFQewqvba5LFG6MNsf8AyzU5O2opLrUbkHy94DHC5PH5V
TcmjSLpx1jqb5ltLYfM6n1xWTda3dXZaDTkWNV6u3QVVGnzKoa8yD23nGfwqwFWMBR/3yBU
ezS1NPazno9PQbJPPIgVjzj5mHeoV8hRzF857k1Za3d1yWK+g7itFdP8OWuhG/1LW3W9Yny
rOCPLf8CNK/QmV1qzHV+d23p0xU0Ucsp5kZFbqAeKvaPa2er6lb20upRafBMcefKpwtSeKV
8PeHNQjg0zXv7V7PgZKt+Haov0QlOK3MiO3mFy5t7UBhxnbk1O8U6W225mCDOQneqI1p5Cw
gZxnptBz+NWdPUidZbqZYzIcM8nOD9KrVK7KTj9krfZrm4JKQ7Fz/GevuPSpX03apuZIpZF
67iPlH49K1Ne1bQ7S3jt9KM015GcvMR8rH6VzV/rOratIBd3GyEjBRDt/MU1zS1M5zjF+6a
eqeI7WO0ht7C2EAiUDKjLFvc+lYZD3AW4vJtqMcmMdTUSIGlUQW7SYOBt5FWJbUpDtlnUk8
bO4rVJLY5nKTEa9ji2xW0CxIOh61C4uJ3BaQunbA6Gui8M+F7vWrpLe20ebUC/CbFOxT7t0
r6G8FfB/SNGtBqviu2Wa6blbbGUh/Lqa5K2Lp0tOpXLdas8K8HfC/xD4yvFS1iMNt/HPNwq
j1Hqa+nfD/w98O+DtIQ+HdLhv9TiADzSqGeRu/XoK6rSZtKdzp2mxrbrFwYymw/ketXpL/T
dKaR5riNXY8KvUn3rj9vUra7IShaVkrsx3u/EVvatf6h5Vpb265MR5yPbFU/+Ez02SweVW8
slc71bvTrjxr4euDJHqWpRRwE7HgkIP5V5J491fwxDcCTwwkkoAxOqZC/UVwTpOo7I9LDxp
t8teNn0sX/EHie61CeOa4g4UEI396uJ1STUJLCaax1Frf8AvBmwCPSuS1HxfcXEHlw3ZYJw
EI5UfWs1dW1W1/fWWoJexOMurD7vsQa7KWCcbNndUxtJQ9nFaFCaXVZrieNp5pcffEeXA/E
VYtPEOuWKpB9slIA4WReg/GrEXiCaW42HT4Vll/d7oTtJz+laGs295YRo7lZ4pV24kALqfQ
4716Ol+Vo8pOVuaMrozB4p1aJyWaGeInPlyIGUH1qhd3yahdC4+wRW8ncQjCmpC9v9nkEVs
RIowXX+VOilszDukIVwMfKOhrVRXTQxvJ7u5s6RaaXPMJL1I1hTAbcSCfwqnqJs4rmaOC0E
keSEYVViFq8bA3ByOgxkmkAc4LsVHYqDkVHK07m7n7trFGUl+sbRt7DAP/16geG6ZVjEO01
ptFuO57jfz6YP/wCuoLidodu2Ukt90ZrW7OSSS1GRabcNuMirFGeCM5z/APWons4raMASpy
Oe/wCdQebcyAh7gKDwdx4H/wBaqsyCJsi8jkJ4wAapIzlJJaEm2L/n4H5UVU3zeh/SiqsZ+
0Yw7QcKp4Azmk4ZFwvI605sbG9aTJCIB8y9/ar9Dl9S1cwmHTYnOPvHoetbfhSEpbzXJ+Uu
20H1ArAuA/2RWAYR9A23g/jXUaRtj0e2DMMY7d61pSXMVa/U1i5Z9rHK/wAqhMRlnbABwPp
WjpmmalqkxWzg830IrRHh/VNM1OBb6xkjeT7gYcNXRzJytfUh2jG5s+BNHCyvd3ibQThSew
9K9R1lrO9tbW0syTJGM/u1zn/69ZFttsLG1cad5k+3l3PH5Vcjv75xgMkKg/8ALJAOPrXao
pKyPDnJzndkd5bXEVsDKPKAHDnHy/hXLM7peuWkV1fo3rXYRW/9oXSw3Eh8sthmJ61X1TS7
W3gaGKBVVTwzdc0orsaqVnysoXUCyabA1rAqykYZR/OsldIa41OyhRwZDJluM8DrViF59zw
LIQuPvD+lP003Om3z6nw21THtz0z3Fa3XQhJxlqyzrS6OutONPtZJZGX94ig7CR7dKktJNX
W0c2pg0+L7uTgE/lzVOXVpYj9qYLDHHy7Yxx6ZrJvfFeheW86eZMw+7H0Q/jScoxWrIhTnJ
2UW7mpcwRrtN3q8l6w/udM1F9r06BUNvYIJEYM8rDcWPv7Vg2fxF0mC3mN7p4e4BwkUYyrL
7nrXOX3jK9uFmjtkW1gk5Cgc59DXLPGRWkT0aGXVJfFoegahLqd0g1GdY7SJOVlDBePauf1
DxNotirLFuvi33pJm2YPtjr+Nea32t311btbTXkkgB+VVJIWo7TQtR1NwdrgAZBYE5FebUx
U1q3ZHrUMvhooxuyW/1F9VvN11eDyAfkijHT0zXoXgfwTBdXaXyXFuvlDexnGQB61V0rwT/
Z+mx3d/AIIHIzJJjcfoK6LUPGWgaPpjaXoliJcqBJPLxv8Ayrxa9epV92B7tLDwoL3kLqGr
XZvLmxh1Ay26NhBbjarVQ0y5sbDVYpdbjE8UZ3eXu4J9647UvFE08zSWyJbYGNyDAP8A9eu
bn1K4vJfLjZ5HPVuuKyjg3L4mdNTGwUeWJ7xrnxtjs7f7NpUUSgLhUQYCn2rxzWvGPibxTd
u6PJGp42qTz9fSqNja6bDch9TlkkHXapxTpNbgtTJHpkYQScHPp713U6KgrRjc8m6veTsIN
EeKeJtUkZmbltjbjW5A80EP+g28cEQ4LyYLt/hXIjVtRvJBHbKeuBheD9a0otJdGWXVtQk5
ORFGSc+1aSi/tFwnH7K07nb6F4KtNbmmutY1dbO3jG8mTJz9KL19B0rzLKy8vUImyBIVwR7
1zF/q088CwmRo4kG1EB6gVQEplVQcqPQVh7Jyd5M2U4xldG2+oKjp5RA29AaibUZCx3Oee2
OKq29i9yVx8nqTWo0PhfTwwvJLi7nH8AOF/TmnyxWyNZVZNasqA3upMsdpG0pzgkD+lai2O
l6Eon1a6Elw3SJeTn0NY8niN4FeLTY1sY24G35nIqpZwzT3DTSqWJOS8hyTVODtrojKNTX3
TW1TW55VVYcWsX8IPU1hrbyzOXbPPduK1zFbxnBTcT3c5xTRCk0mwufoKIuMVoaOLm/eKkU
EhxHCgZ89+lakelQRMJdRuUQYyI15p8QWJwsCDH61FMY0dpZnXP8ACnU1HO3sae7HVk95fx
w2/l6dD5S4wXYVzRTzXbhi5H+tfmty5iure1F1eNHGjD5Y2YEkewrmpdYeRDHaooTpuI5rW
nBp3OStNPqOk22UfmKgllPV3PT8Ky5Z7m5OWcnJ496litJrljJPI2D3b0rrNH0vQ49KubnU
7lYiFIhLnjP4VvKSjozmUHPVCeGPAGo67b/bJnisrVjtVpjjd64JrrZX+Hfw7vIbyFm1/Vr
f/lmDmNTXmUl3ey2otI7u5eGNjty5Cr9BUCWTlizOSxPzcf1qVBt3kzJpv3YnU+K/id4n8X
HyZJ/sFhn5baH5Rj3rj47RgudmOfvPzWpBZJEA6oTk9SMn8K7nw18L/FfiZhNBYGxtWIxcX
AwuPYUOpCC00Gqaj8bscHDZjZnBLHoTVkWt9OQmnqzy+sSliPwFfSdn8HfBGi26f21PLfXA
XLs0mzn2A7Vj+IviP4I8BWX2Tw7p8BulyDsQEg9stXKsX7R2po1bUVex4XJ4eu7W4Mmqpct
cKu/bcNswPoarTazp1svIywOMLyRUGt6x4l8d65PrFwjyt064VV+tZ0dnb2GoILwJfzdoYy
QgPbJrtjZrUlVZR1idfpVvHrFo18lylvZpnfLM2CMeg71k6pqeimRI9IQ7kO03LcmQ9+KxL
qK7upnEzKiE8RRnhfcYqSCykDoBGFUeveo9mk73LdWc9LD5JIlZjLKWlA+6RxVUWMkwLFEg
QnPmMMM30rViW1tmZmVnkJ+XdyB7VFPeR3BAeRSgPQ9FqloTKK2kxkD29uoWElmzgt3NEga
STLNgHg7+ahDSSuwtgNnTzFHSmlY44/30pZx6GqRLkloPmtcSDy5lmdhyF6fnVldMt0i828
dYV6hepNZpuVTJXJI7Doa2/DPhrWfG2ux6LpAD3DDeS5O2Nfek/d1ZHNFFH+0IA5trCFwXO
BgcufYCvcPhp8FINS0yDxD4sMsaudyWRGNy9i5PIrt/BHw10TwbYY1Ozjn1InL3U6g8/wCx
6Vr6n450fSy9hcvcXXQhcAD25HavLrVpSdo6IqEJ1PhRqW6aXoPhsReHvItPJfCxBcB8dQx
61m6t8Q1s7chbVDLIPuE5wfpXH698RzqNkbay0+O3U/xKORXnl/4k+zuXuZgJhyu5eSfQ1x
ezlKWh6+HwlOEb4g9J1Xxpq+oWqXf2YwPEMtOgwQPauT1PxdoDwPdXdxcvclMKSxGW9a88v
fHWr6rEbZ7lYoxwAox/k1ztxcTXJNveXHzE/IR0Fd8MJKWs2TUxNOKtRVjYfXER5JiglnZs
Dcc4HrzWRcaldTXW4zvGwboDgU22tY4iftMiyOPu4P8AnipJntXlYNG0j+gGf5V3pRjqebU
qSluxlyZrp1ddjEjk7QufrRaW6qQZYVQD72G5YVa+xlI1P2WaIMAQWBB5780vlTRbvLKOD3
brQpJ6oFFbldYFFwzpF5W0/KG5/lVmb7dcRHzJ4lUcfM/P61A14+6OF4gCx2jYf5V0llpVu
tqZ9R2rGw6Srz+VZzlZ3NacOa6TMmKxg8oMsse48f6wHP1qpe2NvbDzZI2kzx8vrXQNLoFr
vSz0xc427m7n2rGur68C/u4gvrxkfSpi5N6jnCCRRgja4BjsrBg56SO2NtVpItSspisj8r1
O7IxUzzXkxAmuUgB4UGsec30dy6mVSq9ycg10xRySfU0Y76fDbzvHptFFzNtijkXypG67SO
lZkctwCT5iLnn1pftUwXmZGJP93pV8pk6mg2eS6uWO6LAxnG3AqJYsJkuOhyPSkmllZy7u7
qOnOAKdGFKKA4yeelVYyvqQbIf7o/76NFXPL/2x+VFFh3Y1I2klEUQLysQAqjJJPtXu3gX4
CveQwar4vkMNuwDpbI20sP8AaPau+8HfDbQPBentdGGLU9X2hmnlOVj46AVj+KfiHeRXP2O
0id5Mfe6Rgf4V5VTFSq6U9jSnh7uzJvGV74Q0iz/sH+xLT7JbqMCNRlvxrjFk0eWxhhs9Bh
+zMmVYEl09/wD61UNQsLq60q51qa1kv4HXMk5G1F+nrWj4Zja/sLTy3EdsV4OeuO31rtwVL
W+4YpwowsdR4SgFnaPNbRxxPuypbt+FdDqFzNfeWbuc3WPuRpEOPxqrZwaXZWpdVeRzyUJy
v50xvFEOXW0eGBduM9SPpXuwoQg+a2p81VxFSrpHYkk84aU08Mb70baA/b/69VbGW4cNJNJ
gY+7WLdeL7S3Iga7byCcu57fSsCfxZ/as0mm+Fbaa/unH+tAwqe5rSdWmuptRw9Rq7iepCa
OO3D71VR/tcisvVPE+hm0Fub1Jbnp5cfzkfXFeaQ6F4hJlOu+IbS0Rk/5ZS7yPw9ahXUrHS
7dLPQwkUyjEt7IuZJPXHoK4542CV0rnZTy2c5Xbsb154lt7IC6jSWTjhe5/CqLeJ2urZ5nR
rNgCV80csfpVCKS1t52ZyLqdxuZpOnPpTLZbvWr8WtjbK8hPLv8AdT3NefPMKj2PbWWUIRU
pPUybrUtYvy1000kkbnb5JO1MfSqebcKZNUuy4zhbeLgCux1zw1o+laaI59c/tLVnYLFBbj
92p9yKyo/Ckn2uHz3ilcj5kXkqfSuWWJ5vjZ00KCd/Zo5uCK8v5Hi0TSZJAeCcZx75NTW3h
28u9RNtq141oyqcBV3MTXqMN1PZ2+1xb6daRJtZ8AFvWuK1XxhYWN8RocXmyHO6VhkE+1ZQ
rTqOyRtUoU4L35FC10CO0c+bOsaqfvSd/wAKvTeI7TSmKWt5vYDBbH8q5eSTWvEN+kMYlnl
mPEcQ5J/wqTVPC99ok7Q6rGsEqpvK7849q09lzfG7mX1rk92krDtR8Y6nfMiid5Ej4UM3Aq
e41CEwWs1tZiCdMNK7OXDn2U9qwIrf7SSluFjGPmY881oQWLQJgOZCo6VtyxirIwbqTfvMb
LGkjG5urgoshyUAwD+FRQXFwZgNPjESg43be1XLex85fMuSRjovtWjB5MeNoXaOBxSlK2xc
YOWj2MldEu55wXdTuPLFjx+FaaeGdFV421HUmggU/vGTuPQVYaWVyRHlFHUjvVWVYZIxE8Z
kz1XqB71nzSluzZwglaxqwa74estQB8H6MRZwph7i7O7e3rg1l3t81zePcyFfNk5wi4ArQ0
Xw7Jrl61ot5bWiIhYvM21QBVOXVItD1Z7fRYYtYkA2tLImUU+1RaLehim6ceVjba0s7q1ll
ubtorhf9Wm3Ib/Cr2n6FBJPi61i0hAG8qDk/SsOCwvX1Fri5lPnztzFHwq5q1dLYaddbUcX
F0Ou3nB+tOSb0Ronyrmka+valAsEdrYp9jhiGC2Pmk9xXPW9t9okyyOqseM8s349qsxQ3V3
cG8vpPMlPAz/CPatE3UdvG6W5G/u9V8MbIpK75nsRW1lY6e/mXcIV+cAnJNQz6mhmZbcKp6
5A/pRaadq+tXnl6fZTXkh7ohOK0tV8LP4TVJ/EU6wzSc/ZkbLj61F433uyXUS0WhjIs0snm
SSM7ZyQBitCCMwRLPPuihztP96sCXX5hIRYxqqOeGI+cVSm1K8cv58zlj03HpW7pN7kuvGO
xvXOqpbuxjckjlexrDk1Ca4Lj7ncnPNRRQ3d6x8lCW7t7VoLpEcEZN1MCeuwGrjGMTHmqVN
VsZ8jCTb5kzzsPurmpIraQyLIQI+fuLyatqAD+7RVUc9MYpSSHBQBnHO7NU2yVFJk88UakO
JDHEFztJyWNUmRJnDNwo5Ck5FP8uZwZZuXBwMmrtpbmWQPMoCr29altLc2jHm2K0cDsu8MF
BOPpVyOJY1KyMRuxlAc59KlmWKGTeu0pjhaVdYnsIVMFtCQ7cPJHuP51m25bGyjGGrPo/4b
fDjwzZaLaa9qhjvL6ZBLiZgFi9ttdH4q+J/hbw5bNF/aETyqMBI8HH0r5J1Hxp4kvCY/tkk
KbduIzgYrnZGllk86V2kfqd5zWKwzfxHDJJyvueoeLPixeaz51rpaNCspwbiU8gH+lebrZA
83N2brks5/hNQOWdMlC2enbNWYJkWD94gR+u0V0U6caatFFN8/xkkkV1LELZLpre1C5EUXG
R6muw8J/CjxN4stDc6dDHa2S/8ALzckrv8AXFcYtwZVbkQqRgEnkV3kfxf8WWPhS38N6NCk
MVumz7QeGNElP7DFJpK6RmeJPCM3g2Fri8uLV1U7GVX+c1xJ1aaabZbwZB4yTwKsXUuralN
LdaxdteSOMYk+YD6CrGnaJO7hIkKl+m4YxRdRWrHFTnsrFBhM/wB4PKQfoBUyWceA126xD+
7jrXVXFnomgWbSXt9592F+WIdM1wk95c39w8p5DH5VAwFpxfNsOaVPTdlme+G5oLU5Qd1GB
VNWYtydxI64/pUyW/l43uoJ7e9WLYKk8YjAfnJPvWhhZtmj4Z8NX3ijxJaaJZARTXB5dhwo
7n8q+rvDfhnw78K9Ha3tv9I1CcZe4YfMx9PpXDfAjQImuNS8S3kahUAgiY/wnqSD2qPxzq1
5Lr9zb2V68sa/LGWOTn0B9PevKr1ZSm4p2sdVGh7WdpLRF3xB4u1G6upI/tG8nov8INc02v
Mu3z44nP8AtD9a5G6uNSsd9xd+btXBYkZH41FqOv2KwR3NuFuSwyNwxg+49axVCU/eep7nt
6VFcuxfv7rVLq5kNoI4lbo2cD61zF3YGS++zalqht51HDOAy5PvUb6tLqY+zwM1vM33No4J
+vaq0cN7IzC7RHH3SzdR9DXfSp8iPLr1/bPuiZPDOqfbEhYRlTyJgflZakv9Ki01wtyySSE
Z6/5xT3uLnT7QC2vHZB0TdkD2rJu7+a6bMhO8dec1rHn6nNNU4xtFajooZb++t7aJC08riN
Ng65PFfVejeDfBfw08FJrGu24ubvYPOklUEgnqoFfO3gBoLLxjY6neFWgtmMhRj94+3vXpv
jr4kWPiixk0+KRbCBEYndz5p9MVyV5OU/ZpaEqlKUeYz/iD4g+Hviq+tJ9I1PyX8vyyu4qo
9OPavJruzOmfIdcjncnbhQGyOxrlTFLMJfLG6NWydvSohbzqWYBj64PGK66VHkVk9DOVZct
kjoJtSsoXLx27STAD529f8aqSeI9Uu5133TsnZfSsrcx2qMhs96ckkcZyYSZOx9q6ORGPtJ
dGaP8AatwD8hZsGrEWq37BlkICMO4rJN3KVOIgOPSmeZM2WO4J3NNJEubWlzQfBZi03AOet
MMsG4LI/wAp6hRyaz2+6XYkHPFNB+f5s+20ZOaZLk+xbkaHcfKBFQvuD/KA2R3qeC3urpsQ
RE56k8AGr0FgIpQ0sin2Hf1pXC1zPWNyVG75vQVdj8qJFPDSc9egplxLbxTnyxjPGN2cVRY
+cRs/IdDT1B6Gr9pPpF+lFZHkN/zxP+fxooIufROteLG0m3kW/wBbiEhUbYIfnY8dT6VxVr
8Q761aW4/su0nEwwPPj3HA7iuGY58w5ZnPJdsk10eh+C/EOsWJuVtzY6YozLe3J2oo9s1zQ
oU4dDapXqSXvCahrWpanbxWt3qBjsw5YQR8IvsAO1ejaDHqdj4Lhu5bFbOwDfJLM21mX1A7
iudsp/D/AIYiEul2g1/Um4SedcRJ7qv9apajealq0v2zxBrBY5+WANhVHoFFbKvKn8OhnHD
e13Whsav4ylW8EVrOs+noPmA4MprmX1a8u7pzFELAN0CjLEVYgFtkfYLH5idvmyDgg1Wubf
ypZBPdgdlWMZOPSoliJVNZM74YWnS+EGNjKvl3DtMV+9j+MVp2+pXTWUlnoNotpbkZkaFPm
cepNWtK8HanPAl22lSR2z8h5W2D8SelbFvpDafa3H27VIUhk/5d7M72f8e1cjnbbVHSuWTs
9zi1RLiSZ5r4nYpIUjO6rulWVtJ8ktwYCPmEjruLfhW7Bo32mZpbSFYIV6Fjkj611+l614S
8K6QANHS/1XkmWbkKfasJVteVHX7JwXNa556+mT/NLK7KgOQWXBb8Kv6dZk2z+VeiFHbDID
y1Gt+L21G9kmunjjaTkkAdPTFQX+uWOoadDaeH9K8t0IzO7Y+b6+lVyzZXtKcdVqzdaPTtI
uLca1M+m2rrkMvzO4/+vXN6z4606IzWnh6xYxHpPLy2PWsTUIGluxPrepvdyL0SN+FquJvt
E62mm2e6RmCiNVyzGtIUYfFLU5alebur29ChLNq2q5aWWTyicnLcGr9vpJtPLa6QoJBlXxg
Ee1d9pHwm8aajGszWK2sTHk3MmCv4Vtv4J8G6AGl8aeKPtDxj5YrVsAn0q3Wh8MdzlUqa1b
ucFa6gukSiXQEaG427fM6sfxqMeHdW1m8e81NnmZz/AMtGwMetWtU8XWUjvp3hDSxBGTtEr
LlvzrZ89To8Z1jW5PMQAeREuS31NZydRbI6oypzV5Mxn0W105AhnjLH7yx9B+NZd1LGJVWB
QAOpHWp7gCdmZZGhiPRWPP4mlt9MuCjXcULGEcFwOKpLl1bLlK9lFFWK2ZgW+8G9RzWmllC
kI3kfhV3T9MimQhnkacfdRO/41d/sv7MPMkQFv7pOSBWcqqNY0tLsyrbTbi6mCxxkgnCgDk
1f1KxsdGt1a8XNy/8AyxiXOfrUsN9exxyw2LNbowyzscs309BVKO2a5ugFPnzDlpJW4X6/0
rJOTepbUUrIxJY59QnLPD5EfaOM4496sT2A06wF64hit2Hy4blqfq0zRh4rS8WeQjBCjgGs
RLSe4kiF3O1wwHCjsfYV1xitzhk2nZK4Syz6hgW26KI9XPX6f/Xqe0sYYVwq7nzyx5JNdV4
f8IXmv6jFYo5ti/8ACo4AHr7V2ureA9G0eSGGw1cOyr/pDdcH69qynXS0Q1GLkk9WeYGMxg
LLEQo6Zr0r4b/Dey8QRNretyRx2ETYS2JA3n1PtWDqR8I6Yw828lupm42K+ea5y91OaeU22
lTXVpbt/wAs1kODUpe002RdWN1o9T2jxX8QvC/g60/snQPIEqqQFgA4Ir5o1O51TxBqEmo3
07SNKxOWPSt+HTI/MD3BRiW5lk6iuyl8Q/C/wfYRyw2h8Qarjc3nDCK3sK3pRVLSmrs8+pD
kV5s8st9Ouj8sEYVe8jLUwsNPs3L3M4uH75HStDxF8Qr7xTOIYLCDTrcNuC26YArGWGJQJr
ybp/D/AHq6bS6hCatsbMd7BJGsOmwlexbGKiuLbyoxLM+Wz0zVGXU7naI7C28lBxkioha3N
1IXupnkY9hSSszfnurFp/mJAcYHp2p0fzMFQAcc8VZstKjSLziwVehB5b8vWrCmzQMSXYD7
q7duaHIqK7lRFRHjaQ+ZGpyU7n8anvJ0mut0EfkRHomc8VBJJKwYMAg7AcDFVpLqFPuKGcD
n6e1LluPnSNCO4toFLJGLls4Ly8j8qpz3TO6IzBlHAjXoKrqssyPJ/wAe8efvt1/Kj7RbWW
fI+Zz1d+ppqJlKpcSVJmjLSMIvQY7VTcog+UZ9z/OmXF3JOdwYtnoT2qszKwAZznocVqjFs
fNcTtwHPPoKIwzfM0vI5+lTwWssicKQo4BzWhbadboVaRxljzuolJJCjGUmVLe3kl/1URfv
kjpW8unpBB519J5GBnb3appL230uLMZRpT/DjrXN6trE1/jcQD0xjpWaUpHReFJa7mnPrtt
ajbbWyBl/jPU1lz+I9SuF2QyiIt/F3FZQgd23YLEn9KvxabIQhDDB7dqpxitzH2k5bEIs/O
lDXcruSM+YWqVTBaqoR1kK9cDORVj7JMd3mzhAD0HeoWghVCYYj1wS/GaV49A5Wig7Bp2KB
sE9CKuwxkANlVOfug81bhgu1Kstr5hZeGI4UVaj0e4kUucscbjJjCkelS5q1gjCV7n0T8IU
i/4VbrSys/kl+Sh5B29q8umuLeDWjLJetuiYqA44Iz1rrfg94kg01ZtFl1CENduF8qY4Dce
vY1n/ABY8KS6bqiX9naiKJ87/AN6GLe49K8+NNOTOmNWVGfe5m38kF5ZeQXSNZRx83Df41w
d5oV/ZbZYUjuY8n5I2+YD6f1pV8nbi68wA8Da3Q/SomTVI2/0OZZIuigtg/wD6q2pwcXua1
qiqvmasyudVa3YRpC0PGCjDpRJemdMR7lYDDDs/+FTtPfN+7u9N8xQQxXHJ/GkVrUuXTTnj
Un7oXO2ulWvqjls72uVPs05A25VSclWNTWumkvumYEZ4A5/WprprgsHt4wwA6HjAqvLqc8c
G1XgRx2LdRSu3sDUVqy1JfpZS7Bbng4LZ4P0rIvZlvZJGkhFsW6sT1qCe8t7mVZJ5TuIwVj
XGRVdrizRSsds7gcAu2cGrUe5jOr0jsEFx5S+RCplUnLL03e+aqveSFmBPljPQdqWS8fy1R
JNh/wBkcD8as6bo02ob5HcRQqMuWbDP9K10WpglJ6IqFoiA4uCxHOGXGDUbSOxGXBI6DHat
qbT9ESZTbtO8YGCrHoaVpdOi4hsQcf3uam6K9m1uY6LLIAIyWyfStG30a8lAJdQCPrj8K1E
8tIIrpkijjc8BfvVI2qmC+S4tUUKo24ccGk2ylGK3Ik0jRLLIu3e6cjAwcbfakNxpNiGOm2
48xuC8nVapTXUTO8kmGZmycetV1PmORwsZ560KL6ilNdC4LuebdhwsQ+8TxiqF5fhYxHbNu
9ZG6n6elQ3twrERwfJHj8/rVIsegxgfnV2Rg22hxYMxYkkkdSM0iBzgBSxHpTMY5yc9T71Z
jlbcEGBkdRVPYeg3ZL/zyf8AKiptjf33oqLsLI9ruvEulCM2+geGbSKRVC+e6ZK8dqyL2+1
bVI1TUdRlulI4iB2xgemB1qIWNy2WZnOMEjH3eOtWoo4kQElmcnBXb1+lcKrKOieh7Cwq5r
zWpmTrem2hEKJBGvyDAyTU1toULxedJdxtKxzsk7e4r0C70yE6XarFJGswXGPLywPoB/Wq2
mWekaDG17fRpJesfvS8hPoPWsXW5nZGsaVot2KWmeFbu9VCziGF8E+Z8mFB6g+tb2h+FtQv
7y6bw7o8EcocRi+m5VF9Rnqa5seKI7nXoJBLLMokCySH7uzPIC16rr/xDh0nw8kPhmGKGRx
hC4wF98VhNzvoZ1G5JxSuZniHSPCfgvSxqHjbXLrWrwD5bV5cIx/3BjFcg11q/iazk1YaFb
eH9BjTNsjfK7j19a5W6dbi+fV9cefWL5zuUyA+WPpmia+1bUWiW4uDHAoG22Un5fatkly9/
MxoYecGp3NnberpslzAVW1Rgrnfgk+w9ab5R1Hw0kJv7W0y7eY6xkyuPTNVlhtVSVWd5ZD1
TPFSwSIYUtRshJbBLdfxqOSz0PUnL2mknoY0GgaZbS+bKkl22fl809RRr9/psIjGnq1vEqg
Mg5Jan6pexwM8AYKqHbuB+99K5s2U17IZJAbe267mPLmuuEdbyOObXw00aHhXwvq3jPxGum
6OAkXWW4flIx6n1NfRejeFPAHwvsxqF5JHcagg+a5mYE5/2R2ryiy8bzeGdAt9H8M6fFHIy
bpJu7n1JrgdYudZ1y4WfUr114JcFiQT6gUNObd9EefKlO+p6T45+Od9qF88HhySS3tgCrHs
9eTH+09fvDLcyt5bHLSMe/tV/SfDkdw6fL5iA7mLHt611DRQ7Rb2kRManCkiqvClpE1p4e+
rMOC2WzTZaqUB6nPNXre1v5pgtrEZGYZJPOBU4smjhbz3DPnBzxipLGDVLyV4beVki6YQ8m
s5VF8jtVJrSJT+xwRl0ncySA7TEh+6frWpa2k6ReXNO9tbk/6snGa0WsLXSFSSULc3TdIgf
u+5NZ+Xvbxl/wBazfwqflWsnNyVlsbxgoO7NCW5tLe3WDTHJZuHc8Y+lVVnaa5W2iffLIfm
yenuT2qldpLD5kSzIVj6sOAabbarNDZtp1lbK0k/35EGXYelRyNLQqVTqSaqzWd39niu1nB
GWaM5CH0rPWGW6kENrIxklO3INT22malJfJbGxlDMcbSvQHvmuouJPDXhKaKW/QzXCqcIrc
g1opJNRic0r2fNojO0/wCGOqm2kvYYJJtql5AW2gj0zVpPD2mxeHpNWudSj0ybOEgKZZSKw
r34t+IpbVrSxzbwLlUOeQPeuQuZ9V1tme8uXmKnkngD/GtFRm/iZyKrf4Ueon4vnS9KXTdI
sYVkVdjTIuDJ7k1wOoa54h1dmeeVooHbLKhxn6+tXfDXhO61C1uJ7IW8stsu4pI/LH2FUZ7
jy70Q7QsykhhnIU960hCK2Qt9W7DIobeKTP8ADjhm5JNSR3wiZmCtx3NZFzqEW9lUqCDjAO
SaYFuJgCSIkPTPBNa8o/afyom1C6lum2m4aOL+6p6/Wsh7KJ2JeTzW7L/jWxFZRxfcQyu/8
b9vpVuG3hQHaBvxyccfnTU4x2IdNz1MRYrjAghjEQbrj+tW4tMY7d7mZyeF7/lXVaP4cur+
0uLuYxWttGNzNM4Ukew71DDcY1GEaUFkuAc+c2Dt9xUOo+hcaa26kFrokpc287NBIBuEbLu
bHv6VvWfhvRodMfUbvxVa2ssak/Z1Ql29qu3mopFaGWSTddMcTbeWkJrh73TjqUrTTfuoi3
KLwT9axjJzd5G06bUUo7gbxLh28iZGUHt1/GonviE8uKMH1Y9c1AlnaWqtFZwZGc7mOAKaW
jB3ZaaVT+ArpVrHPzSWjEKXNyxBJQD17/QVKqrE6xQRCeQc8DikUvdnZNcrGnt1NaNrBHZx
t5bk7+rd6UmyoxUjOe01GUsGRUBPKls/pUi6EqwiS6kATPUHJq/cPNyEZYg2MM3OTW7o3hy
510N5CCeKBd0s0jbUT6etZyq8q97Y0VBbnKnS4XkU2m4IeMleT/8AXp50+y0+MvJErt1z1q
74jns9KkW2sL2S4mziQrwgrk57mWUsWnO7/a6VtHmkr9DKcow2Nh55dolVUji/Wqn2u13b2
JlfPRu1UUhmYF5JCFxnHXNSi38rYzRkDHC46/jV2sZObbI7gzTyB2JxnjnpSRxRQN5spWU9
QB2qXZPKD5fXv9KYQ/lkTErjrxVIl3uWobxVy5tY1jHSpXu1KbSdgJ7fyqlDYvdukNnL5nJ
37lIC/wCNbCaPZWkaNdS+fKOqA9PasptLc6IRm99jKEdxeXAaPaqHhjit1Ljw9pOkGe6lj1
O4x/qcfdPvVK5D3MLR2hEStwMcYFZ02h2K2gBl8pxyXJ4NQ7S3FZp+4RR+JL64vVjiWKOJj
lY+mK25NVvbmBoi+Ez/AKsdBXOQwWFq7GGQTMo4I7U+LU5IwFityRnk1bgnsZRm7a6m6hU7
J8BXU5D5xkjtXsNhd6b8QvCkVgddit9WtRsjtnblj7eorwq1jub6VVkyYs/Ng449K6Qapo+
lyRQRWSoqHduQ4fd65rmrUlJ6bnVCdtWdXrHhDUdJkEOsaUXTHzS2p+Yn1K1yt1Y6PaKz2+
pTLIOfLeMhv/11c0z4i61YXkrvM17BJ91J/mx9KuajqsjQjUtQ05EeQhhkgEj6VlFVVLVaG
7dKUbp6nLNvaJnivCu3+JufzrOnvZIxldbG7/YGVrpG1zR7mMiXSFUn+LOM1V+36IsDJb6N
DCD1O3Oa6VJ3OaaVtJGDDfX87ssN75zkZ2pESTVS4Oq3yGH7KzspwcRfNXVnxIkNukFmkcM
meSigcelVJNfvoI3SIxxqx7dT+NWmzBpW1lc55NC1BXQXEfkZHRjzVtNLsll8qW7OB94A8V
HcahdTyZluyM9hyaoSTIhLNJu/HrWurMGodDoIbPRbV0mhtmndW+7IdytUN/d3ly7L5Hlop
xhewrFTV1Uo4jyF6BjwafNrcszHaBGpHQf56VPI76luorWRaWGbbtDr9T6VWkZV3Fipwe1U
jPLIDmT8M1GeDjPy9Ov6VaRhKZoi7RABhsfwgdM01bma7Yw7dqkbgcZP4VQAYgMScjg//Wq
1AGt5xsxkj74Oc1QriJGwYiSMnb196dPJhBGrAKeSvqfenPIdzSK3U8k9z9Kha3kaU7mTB5
ODnNJklZhxkj5T0470Z34Azt7EDGKdIQqFchiaIgxUqduDxgnFMCM84U4IUfn/APWq3YxeY
+NuCT3/AK0kVtJISQeB+nvW5p8VstzH500cbEHLMcAcUXAi+wL6x/lRXSeTp/8A0Frf/voU
UXFc9avbG2S4+z2TvcuNvkx26Zy2P4ieorq18L6Tp1qdf8dX8NqzgEWyYXA9Md65jTvESWV
z9rt7F2kUDbjgDjrWXcvfa74gje8xfXk7ZhjJ3KmfUdq+bUr7v3T6OtSqPSLt5mvqPihI0M
/hLSY7S0b5TeXQJdx/sg9KxLm2u9XsX87ERPzb5AMP711rx2+hWSf2npLanqI4VUOVUfSsa
+msIpZrjVUnsIdgdbaNcu3tjtVu7S5UZU+Rc0W72KWmaVZ2Y+z6Zam7uiBvKpux70yW9nhW
5tZrKMP0LOMlPpT4/EmrKUOjWiaRp7fLJuBM0g9Se1Oh0m81SBrm1jeZn5y5woHqSaqUWrX
d2ddKonFycbIx082aIu8LzIgwDtwiimRaVKZo5tZlXTbA5bz5RjP+7611cVzZeG9Bdb25t7
i4MgaOENu59wO1ebeMtbuPEGqpcX8pujGMRW6cRoPpXTTg29Tjq1m9KRt32qaHp+rRS6Q/2
+CNNyySjHzVkfa49S+03d3dxrJksFiHOewrmotPvb2Ty0GAD91P6102n6C1uqtLhSOqgD9a
2kowW4U1Nxs0RQWqu/zI0r4yCwyF+tWJI7cRo1xwijAVR3rWW3lSQKu0Ajk5xgVkXt1pelz
s13P5+77qg8VEbzdjWTUY6iQWJ1BvJt4i4zkBfSrreFxGpa7nVCTyg5Y/h2rPsPEAnmY2T+
Qo4GBitW0uGly8kjSTsflI71M5SSsy6ag9W7mpa6dZW1rm3QvKTge1MktWSR18uNVC8H0NF
1HdWFvHeSOsDL95SwOfesiO4vrjffea8kMbZViu1T9PWsYxbbdzaVSEUbTaSWgEt03kI3O5
vvMPaqk+uLp26z0yAIcYMjdT+NWvsU95pbajd6uAoG5Y+pz6VY0bwP4h12VXkgFvb4B86Uc
D8KUXFJ8+plUnZp3sjIBjvrDN7OsDNy0o4zWeb8oh0zQ7d7ls5aQD73uTXqN14d8E+FdPM3
iCU37uNpycL+Ary7xP4+t3X+yvCWmJYWS/L5ir87fjWtK89UjkrYlJ2Ks1lBZK93r2ob58Z
WzhOef9qsyKfUtV1FE0lfKOQAEGAPxrFgsbjUZHaaViDzvY9K6S2uv7Iso1sB5EwPzzt3/C
utxsvd3MIc0neWx3V5rH/CMeHo/ttyZb/YVAPUn0NePXl1farfNdXTeazH7p7Vs3/wBp1Bj
Pc3ZuFJ+Vm65q1ZaHOGR0hlQgFg+zIqKUY0U77surzVmktkY9tYJG4kvUMav90Dua03DsiK
iFN+MLGMg4rZ0zS5tQd2ELyBAczFensKYmpXXhnXrWe104XdzC2/Y3KuPer9rzSsh+zcFzM
o3kPiXS7KVYoZdONwAdzrtJHtWFbaHLy087l3GWYnk12ereJ9a8Vakb3Xgm1f8AVwx8BBVK
3cSzKtsFEqvuweVA9TS5mkTGClrLcyUu9G0ixa0h0r7ZfynHmkZ2CtnSm8LrpU5udKvNU1V
h8ir8safWrmvagststnaNavM4+d4Y8DpWDZyrAkjSNIpA27Q2M/8A1qSu43CUVe2yJIrWV1
WS5iCDPKqwyB6VauJ7C3i2pGirjO3qTWZd3v2uTcGKKRtJ6YxVeFrQuFLNJnjI7VXL/MCn0
iJqLTasBD580UHZN1avhi/8N+GGmn1jT5b+6C4tokbOW/2qiTSpiyy3BNtaN0LcFqTZpNmx
lhjdrrPzTN0xS0eiJ5HvcuaZqDXGoXGqazEtvDJzFZqOQPrVe41AOWW3iCpnPz8cVn3dwzn
zyriPoJGBw30rNWRnO15GdicE44q1T6sftGlyouXFwHYomZSe0Y4B+tILNyiNMTGe6HpU8b
QiLyYE3S/kKspFFGokvZDI2PujtVN2Eo3d2MggRWH7oMG6npj/AOvV1I7aI4hTe56e1W4tK
DWi3WoXyWdrt+RFILt+FY0moQwTSLZvuIG0FutZay2N1KMWahhttha52uByR7e1Sah4kuot
HFlo5W1jXqEON49/aucWednzJIBnnNRyvNKCAyoP7x4o9lreRM619EZspnurnDAl26kjirc
WkzCMySoQmcZPPP8AjWtp+hXV1btcRSjYgyzMen09afPi2hAnm+QDKoDyTWqn0RiqVk5TMi
SOG3lAhlaRhzhR+mKLi782VftfBHQAYwPYU2bU55Rst4Y0K9wPmNMS0uryblCCOrN1rRPuZ
y6NIvRXMbxGDToHd8cscAVQFjgs1+zAseEXnmtK2iNsjKrbUbgnpmq17forCGKPew43DoKE
W/McJDAnlwr5SkYGDSeVI+GJbgcnpmqYlumUtK6xoD1I5ND3VxKEhjDPSaD2isTS3SQDYjG
Vz/D2zXReHNV0Hw1cpr2uxi/uxlUsGAKc9yK437RHp7SxqVa5YZ3fe2f/AF6oCMzTma9d3d
vyqXBMxlO+hu+JPES+KPEX2+10mDTYm4MUC7Vx61APJhO/YrqezVGrLJEIrePYF9epqJYHx
+93HByaqyREU0iZLy6ZmAART0Wo4YZHZjKw3dfm5zTvPt4nVhGZOcHHOBTr68tlYGK2e3iw
MM3VqexXN3EkleDHHzDlfY1Hd6zd3LL9pmMshGAPSs2V5bjPlswXvI3U1csV06NFYxvJKOM
dSTRZbkczbsi1b34CkNaiRh/H1omlu5gCsIiX+9mrEaXB/esixKvIRRyfrVGe4mmZkYrx/C
P61NtTV7WKksj27OEUOX6kmqc092YiqhUHcnrWmljCx3zTkH0/z3pDHYIjCRyxI7df/wBda
LQxaZir5zDYHyfUnFNCeZyVZsdeKvkwSOghiOMc5HAqZZIYl3IQTj7p/wA9KZk13KHlhUDP
HnPr2qNVRHwxznnjtUk93I4OCFVvl5HaofMBGeFwAuD3xRqQy3Gu6MsI8DOM/wBRUiwAscl
QO2PT/Peq6SI0OHkYPn5QOlCRTyv8hIUd+lMqxMyQxjk7txyB3HtUyReQDKUxuOAvdff60x
LfydrMwdwevam3M0zSHquPxpXBkUrg4POAep65/wAaP4hg7Vx270scRKkspLGpjGVVdx2js
tMLFfGYyVTocZ9P/rVOIUURmR8Y7VYjSZkYW9sX28lu31qRLYNJuuHVdo+7SuVYikuGjizG
MAnHNU8PIW3AkitaRLYR7Y0DN157fT2qC1tJJXIhVu5Oen4mhCZmbH9YqK3v7MufW2opE2P
qjxHo2lWdjZR29qyGVkLkPjdx9KuroWkWqf8AEttns5sAmZX3MfzHFFFfNnse0k46sy3vZZ
dVTT42aI55mBBc/mKwdbH2K7vZ5Ge6lUgBpSDj9KKKU5PmaO7D6TVupBoxt5ILvULqA3DQx
b1jZ/lznvxXHeIfGGs6hH9jhnNjakYMUHANFFdeFXNdvuY4jVyuYmk6dAEkuXeWR+mWbNX7
WytXuV3ITnJ6/wD1qKK6aujdjWNOHKnY6GxgtkvY4EhKLKp3EHnPr0r1DQPB2kahoS3tx5x
mjOM7hyPfiiivLlJ3JryajoeM+PNUex1a902xi+zxx87g2WOK8wNy1zMjyAlmPOTnrRRX0F
BLkTPHnJysmeieH9JsftVvCI22kc/N1r127ttD8I+Bm1610WO6vJVaPdM+QvHUDFFFciV8R
ZnVifco+6eNaTfvrDx3moAzKGJEW75ev6108zicDzgzRDhYgcKP0oooqJLY3wvvR1Oi8CW9
lf8AiaC0urbzIQCdpP8A9aux+Kfie88MaBGdJTytx28tnA/KiiuNxXtDmxDfPY+b7zV7zXV
+06jNJK5fgF+B+FV7aOOa98sgqrEA4NFFestI6GMVeep0F3bW9pGUhQgLjHNVrRkkuVaVDI
D/AAsciiiuRt6nqJLRG9Fp9kmny3oiO9TgLnj+VNsNRutR1S3spZXS3BxsjbbnFFFZXvHUq
Okza1XWJLe28m2jEKIxXCHGf0rjZLl570liwJHUNRRWlD4bmeJfvJGrZ6dbXNpPcXPmP5J4
QNgH61maxfReVAlraLag8Nsblh7miitaesmZ1fhRmT3YV444YvKwMlgck1QlmeeTy5CSN2O
vaiiutJWOGTdjr9E8N6fdWMt3dGWURjIj3YFc/e6mpnaK3s47dI2+XZ1496KKwhrLU2lpHQ
Gmn1MpLeXEkgQ/Km7AFVZJzJdrbEHyx780UVrFamV2S3MxdmD7mVRwpbgfhWE+oymbYVGAc
A0UUzOTOl0Kzj1K9jR2aMkZyuKk19101wIVLEZ5Y0UVzL4jeLfIc2moT3NwBIxwFz1qxawp
c3XksSoDDkdeaKK6krIwTdjrta8M2mh+H7LUFnlupLlyuJMAJ9MCszw6La6vXlu7fzvJGVU
txRRWM37prR1ZBfa1c/aTBAot4zn5UrKuZdxw25icZJbrRRWkErF1G72NvS7K1+QmMkkZPN
bNlbwGKa5KsWQ7FGegoorCbOqCRyeoyk3kkXO0H1pYbeBbZ5NpJHvRRXTHZHFL4mVgqXExM
gJCnAGay7vVJTcCKBBAh4+U0UVZEtCVIYUVmVDuZck5qWGGMxb2BJPHJooqGTHcuRiOOfaE
OCcdaTUpBHArIuNue/Wiio6ly2MRbyRFWVFVWfvjpVpIRNNvuHeU4/iPA/CiitDnILkL9p8
oAhcdjV6HybSz3xwjfz8xPNFFPoVTKJ1K4muXXcVA4wDUkZSFwoTcSMkk9aKKEO7M+5vJGn
CYAU1JaQIyiUliQRwT70UUzC7LF0iwBymeOaySwdWYryTRRTQrhhW6joOtJIEaPJXlBxRRT
ZDLdnBCwEjKSQQBz0qzM4jfyAvOcBs9KKKg1exHtUxjrkknOaUojKcg5I65ooqeo0RlhBja
CenU1djjWSMSSZb2ooq2Av2hlg2R5RWBBCnGearyL+5e5LMWRgoBPHNFFQxG54Z0yDWtUhs
pneJJJApKHkV7noXwk8Os8Iuri6uAwY4LBR0PXA5oopz2OaTdzqP+FQeD/wDn2f8AOiiisb
k3Z//Z
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0