%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/569.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name>Harry</first-name><last-name>Harrison</last-name></author>
            <book-title>Válka s roboty</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name>Harry</first-name><last-name>Harrison</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>f6b79428-2008-4fee-b34e-56bb615e3725</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2003</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p><strong>Obsah (kapitola – stránka)</strong></p>

<p>SLOVO AUTORA – ČLOVĚKA              5</p>

<p>SIMULOVANÝ TRÉNINK              9</p>

<p>HEDVÁBNÁ RUKAVIČKA              22</p>

<p>RUKA ZÁKONA              38</p>

<p>ROBOT, KTERÝ CHTĚL ZNÁT VŠECHNO              52</p>

<p>VIDÍM TĚ              59</p>

<p>OPRAVÁŘ              76</p>

<p>PŘEŽÍVAJÍCÍ PLANETA              89</p>

<p>VÁLKA S ROBOTY              101</p><empty-line /><p>Název originálu</p>

<p>WAR WITH THE ROBOTS</p>

<p>Ilustrace na obálce: Milan Dubnický</p>

<p>Grafická úprava obálky: Petr Bauer</p>

<p>Překlad: Magda Novotná, Evžen Jindra</p>

<p>Redakce: Helena Šebestová</p>

<p>Copyright © 1962 by Harry Harrison</p>

<p>All Rights Reserved</p>

<p>Copyright © 1994 for the Czech translation by M. Novotná, E. Jindra</p>

<p>Copyright © 1994 for Cover by M. Dubnický</p>

<p>Copyright © 1994 for the Czech edition by Laser</p>

<p>ISBN 80-85601-78-8</p><empty-line /><p>JE TO SVĚT LIDÍ ALE BUDOUCNOST ROBOTŮ</p>

<p>Jednou budou obtížné, nebezpečné a špinavé práce dělat roboti:</p>

<p>nadlidsky silní a nezranitelní vojáci s přirozeným instinktem zabíjet</p>

<p>horníci pracující na vzdálené planetě smrtelně nebezpečné pro lidi</p>

<p>nepodplatitelní soudci, nepodléhající politickému tlaku ani strachu z pomsty odsouzených</p>

<p>knihovníci s absolutními a komplexními znalostmi kdykoliv k dispozici</p>

<p>H. Harrison vykreslil chladný a pronikavě prorocký obraz Věku Robotů, doby, kdy stroje otrocky slouží lidem v rámci neomezených možností; přejímají ale i slabosti svých pánů a tak se stávají jejich zrcadlem.</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>SLOVO AUTORA – ČLOVĚKA</strong></p>

<p>Většině lidí se při zaslechnutí slova robot vybaví před očima obrázek, představující mechanického člověka. Skřípajícího a se svítícíma očima. Je to dokonalý protiklad toho, co pod tímto názvem popsal ve svém románu R.U.R. Karel Čapek. Bylo to hned po skončení I. světové války. Jeho roboti – <emphasis>Rozumoví</emphasis><emphasis> Univerzální Roboti</emphasis> – byli z masa a krve. I když byli vyrobeni uměle, od lidí se odlišovali jen jedním – zcela jim chyběly city. Nové slovo <emphasis>robot</emphasis> vyplnilo mezeru v literatuře SF, kde se jeho objevení setkalo s nadšeným ohlasem. Zakrátko se cestou komplikovaných mutací stalo synonymem pro mechanického člověka s ocelovou kůží. (Čapkovým robotům z masa a krve se nyní říká <emphasis>androidi</emphasis>). Ve stejné době se úměrně s rozvojem techniky stal robot označením celého nově vzniklého druhu mechanických zařízení.</p>

<p>Stejně jako zbraně a nářadí – různá kladiva, meče, atd. – jsou konkrétním pomocníkem a násobitelem fyzických možností člověka, tak i roboty jsou jejich zástupci, konstruovanými pro komplikovanější a abstraktní úkoly. Autopilot, řídící letadlo po mnohem delší část letu než člověk, má zatím jen nevelké možnosti hodnocení a výběru. Přesto i ty první nejjednodušší modely měly možnost objevit a opravit nepravidelnosti výšky a směru letu dřív, než si člověk uvědomil, že se něco takového vůbec stalo. Nové modely již dokáží obrátit letadlo o stoosmdesát stupňů pouhým stiskem jednoho tlačítka. Právě tento proces <emphasis>kontroly a rozhodování </emphasis>odlišuje roboty od automatů a jiných, jednodušších strojů. Budík je přístroj, ale již automatické rádio s budíkem je robot. Možná na to nevypadá, ale plní jeho funkci. Uspává majitele tichou hudbou a pak vypíná zvuk až do doby, kdy se má spáč probudit. Není to ale jediná možnost. Místo rádiových programů může rovněž přehrávat kazety: v noci Brahmse, ráno Souse. A místo vypínání hudby v konkrétní době může tiše hrát, dokud majitel zcela neusne. Robot to zjišťuje termočlánkem v lůžku, který registruje ochladnutí těla, které doprovází usnutí. Pokud chce člověk vstávat za svítání, nemusí pokaždé znovu nastavovat čas buzení. Postačí jednoduchá fotobuňka, reagující na světlo a umístěná proti oknu. Všechna tato zařízení – místo v černé skříňce – mohou být uložena v kovovém trupu. Teplotní čidla na konci jednoho z prstů, fotobuňky místo očí. Nemusí se přerušovat proud, stačí sáhnout rukou a hudbu vypnout. A dokonce i spícího přikrýt, kdyby bylo třeba.</p>

<p>Já osobně necítím žádnou potřebu, aby se nad mým lůžkem v noci skláněl kovový tvor, zkoumal prstem teplotu mého těla, neúnavným zrakem vyhlížel světlo. I když by to bylo v podstatě stejné zařízení jako to, které mě nyní uspává hudbou.</p>

<p>Můžete to nazvat nenormálním, ale nikdo nebude polemizovat s faktem, že pocit, jako takový, je vždy s tímto tématem svázán. Máme velmi často tendenci polidšťovat naše mechanická zařízení. Dáváme autům jména, ale jakmile se pokazí, tak jim nadáváme a někdy do nich dokonce i kopeme. Začínáme si už zvykat na existenci a služby robotů. Což není malé dítě neustále fascinováno pitomoučkým robotem, který vždy po zavření dvířek lednice zhasne vnitřní osvětlení? Jestlipak zhasne <emphasis>pokaždé</emphasis>? Tento myšlenkový pochod nedá jednomu spát, dokud nepřijde na to, jak to vlastně funguje.</p>

<p>Jeli jste již některým ze zcela automatizovaných výtahů, které se začínají instalovat v mrakodrapech? Jediný panel ovládá celou soustavu výtahů. Programuje intervaly jízd podle intenzity provozu. Pasažéři jsou početní a dveře se automaticky zavírají, jakmile je výtah plný. Rychlost a brzdění jsou přizpůsobeny okamžitému zatížení tak, aby se dveře vždy otevřely do chodby a ne v mezipatře. Některé mají nahraný hlas (vždy příjemný), který vyzývá nepozorného pasažéra k odstoupení od dveří. Robot, kontrolující výtah, je v tomto případě zabudovaný do stěny a vysílá příkazy elektronickou cestou. Klasický robot by ale mohl tuto činnost vykonávat mechanicky, používaje pro to svou mechanickou ruku. Vypadalo by to zajímavěji, ale nijak by to nezměnilo hlavní zásady činnosti nebo užívání takových výtahů.</p>

<p>Nastala doba robotů a jsou již nerozlučně spjati jak s válkou, tak i s mírem. Malý, antispolečenský robot se sebevražedným pudem si jede v dělostřeleckém náboji a nesnese v blízkosti ničí přítomnost, jinak exploduje. Jiný umí ztlumit světla tvého automobilu v době, kdy míjíš jiný vůz, a pak je znovu zesílit. Ten ale patří mezi hlupáky. Reaguje na světelnou signalizaci stejně jako na jiný automobil. Roboty v telefonních ústřednách jsou lepší, rychlejší a přesnější než operátoři – lidé. Je ale nesnadnější jim vynadat za špatné spojení. Roboty na parkovištích, které mají být v blízké budoucnosti instalovány, odvezou tvůj vůz (po zaplacení parkovného) a přivezou ho (doufejme) po předložení správné identifikační karty. Robot ovládající domácí vytápění je tak běžná věc, že to považujeme za samozřejmé.</p>

<p>Roboty mají právo na to, aby zůstaly zde – jaký však budou mít vliv na naše lidské společenství? Přinesou smrt a zkázu jako výtvor Victora Frankensteina? Nebo ovládnou svět jako jejich předkové v R.U.R.? Budou dobrými sluhy nebo zlými pány? Nebo nenápadněji – budou tak dokonale uspokojovat naše potřeby, že lidská rasa zdegeneruje a vymře? <emphasis>Všechno</emphasis> je možné; proto povídky v této knížce vyprávějí o různých možnostech. Některé z nich jsou milé, jiné přesně naopak. Vyberte si…</p><empty-line /><p>První bytost, vyslaná ze Země na Měsíc, bude zcela určitě robot. Nyní, pravda, jsme teprve v době příprav, ale už teď je vidět, že na výzkumy čistě informační, takové jako geologické, hledání forem života nebo zkoumání povrchu či měření radiace, jsou mnohem vhodnější než lidé. No, a samozřejmě na posílání nasbíraných informací domů. Kromě toho, na rozdíl od člověka, si robot po skončení úkolu klidně sedí a může tak zůstat celou věčnost a bez emocí civět na rodnou planetu na obloze. Samozřejmě, pokud nedostává nové instrukce. Tyto výhody robotů jsou tak očividné, že vysílání lidí na Měsíc se zcela míjí účinkem. Já osobně jsem ale toho mínění, že je to chybný názor, protože nezohledňuje jeden problém. Žádný automat nemůže překročit svůj zabudovaný program, a žádný program nemůže obsahovat všechny možnosti, které se mohou vyskytnout v době plnění úkolu. A právě tehdy je stroj, na rozdíl od člověka, bezradný. Takže si myslím, že rakety, které poletí na Měsíc nebo i do jiných planetárních soustav, budou kromě soustav univerzálních robotů obsahovat také lidskou bytost, o kterou je sice třeba se starat a obklopovat ji pohodlím – ale přesto nezbytnou…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>SIMULOVANÝ TRÉNINK</strong></p>

<p>Mars byl zaprášeným, chladným peklem. Suchý jako kost a červený jako krev. Překopávali se sypkým pískem, sahajícím po kolena, a shodně proklínali inženýra, který zkonstruoval fyziologický systém skafandrů. Při testech byly skafandry ideální. Šlak je málem trefil teprve ve skutečných podmínkách. Při stálém používání po několik týdnů šly k čertu absorpční systémy tekutin. Atmosféra Marsu se držela na teplotě mínus šedesát stupňů Celsia. Uvnitř kombinéz pro změnu plavali ve vlastním potu a pozvolna se ve vysoké teplotě vařili.</p>

<p>Morley naštvaně potřásl hlavou ve snaze zbavit se tvrdohlavé kapky potu, která se mu nejdrzeji na světě usadila právě na špičce nosu. Ve stejném okamžiku na něj skočilo cosi rezatého a chlupatého a bylo to bleskově rychlé. Trefilo ho to přímo do prsou. Byla to první forma zdejšího života, kterou potkali. Místo vědeckého zájmu pocítil zlost. Vzteklým kopnutím poslal omámené zvířátko vysoko do vzduchu.</p>

<p>On sám, vyvedený z rovnováhy, upadl na záda a roztrhl si bok kombinézy o vyčnívající úlomek obsidiánu, ostrý jako břitva.</p>

<p>Tony Bannerman zaslechl ve sluchátkách zděšený výkřik svého druha a bleskově se otočil. Morley ležel v prachu a oběma rukama si držel okraje rozervaného skafandru, z něhož se sykotem utíkal vzduch a bleskově se měnil v krystalky ledu. Tony k němu přiskočil a pokoušel se utěsnit trhlinu rukavicemi. Průzory přileb se téměř dotkly a Tony viděl na Morleyově tváři zděšení – ale i modravý nádech cyanózy.</p>

<p>„Pomoc – Pomoz mi!“</p>

<p>Křik mu téměř trhal bubínky. Neměl ale žádnou možnost, jak Morleyovi pomoci. Záchranné balíčky si s sebou nevzali. Všechny byly v raketě, vzdálené na čtvrt míle. Než by tam stačil doběhnout a vrátit se, z Morleye by byla již jen zmrzlá mumie.</p>

<p>Tony se pomalu narovnal a povzdechl. Na Marsu byli jen oni dva. Morleyovi nemohl pomoci nikdo. Morley zachytil výraz v Tonyho očích a ztichl.</p>

<p>„Není žádná naděje, Tony? Jsem mrtvý?“</p>

<p>„Jakmile ti unikne kyslík; nanejvýš třicet vteřin. Nemůžu dělat nic.“</p>

<p>Morley vychrlil šťavnatou nadávku a stiskl červené tlačítko NOUZE, umístěné na rukávu těsně nad zápěstím. Kousek od nich se v písku otevřela zem. Tony poodstoupil a z díry vyskočili dva muži v bílých skafandrech. Na přilbách měli červené kříže a v rukou nosítka. Převalili na ně Morleye s rychlostí, prozrazující dlouhou praxi a v mžiku se vrhli zpátky do díry.</p>

<p>Vyhodili z ní figurínu v kosmickém skafandru a pískem zakryté dveře se uzavřely. Nezůstala po nich nejmenší stopa.</p>

<p>Figurína vážila přesně tolik co Morley a některými rysy mu byla i trochu podobná. Nějaký pitomec jí načmáral černé X přes oči. <emphasis>Děsně vtipný</emphasis>, pomyslel si Tony, když si tu neforemnou věc nakládal na záda a zamířil k raketě. Cestou minul nehybné ležící zvířátko – příčinu neštěstí. Kopl do něj a spustil tím lavinu pružin, koleček a elektronických drobností.</p>

<p>Než dorazil k lodi, o tolik menší sluníčko se již téměř ukrylo za vrcholky rudých hor. Pohřeb bude muset odložit na zítra. Zanechal zavazadla v přechodové komoře a vešel do obytné části; cestou si rozepínal skafandr.</p>

<p>V tu dobu už byla tma, a věci, kterým říkali noční sůvy, začaly klapat a škrábat na trupu lodi. Nikdy se jim nepodařilo je alespoň zahlédnout; o to víc je ty zvuky znervózňovaly. Při přípravě večeře Tony schválně třískal pánví, aby je přehlušil. Když se najedl a umyl nádobí, poprvé si uvědomil náhlou osamělost. Dokonce ani žvýkání tabáku nepomáhalo; této noci mu naopak připomnělo chuť zelených Havana doutníků, čekajících na něj doma na Zemi.</p>

<p>Jediným kopnutím do tenké nohy poslal k čertu jídelní stůl s kovovými miskami, pánví a stříbrnými příbory. Způsobily dostatečně uspokojivý kravál, aby s jistým zadostiučiněním opustil nepořádek, který tak vyrobil, a uložil se na lůžko.</p>

<p>Tentokrát byli tak blízko! Proč jen Morley nedával větší pozor! Vypustil z hlavy výčitky a usnul.</p>

<p>Ráno pochoval Morleye. Dva dny zbývající do odstartování rakety proběhly v neradostných starostech. Většina měření byla provedena a odběry vzorků vzduchu a zaznamenávání radiace probíhalo automaticky.</p>

<p>Poslední den posbíral pásky s posledními záznamy a přenesl přístroje mimo dosah ohně z trysek. Společně s přístroji přenesl zbylé zásoby, na zpáteční cestě nepotřebné, a zbytečnou výbavu, Když se naposledy brodil rezavým pískem kolem Morleyova hrobu, ironicky mu vzdal čest. V lodi neměl nic na práci ani nic ke čtení, a tak poslední dvě hodiny strávil počítáním nýtů na stropě obytné sekce a čekal.</p>

<p>Ostré cvaknutí hodin přerušilo ticho, panující v kabině. Za silnou přepážkou se ozvaly motory, zahajovaly zahřívací cyklus. Současně tlumící ramena obepnula jeho kabinu a bezpečně ho přišpendlila. Pozoroval klesající ‚víko‘ protější stěny a rameno manipulátoru, jak se k němu vlnivě plazí jako had, když se ho kovové prsty snažily najít. Dotkly se jeho kotníku a hadí zub jehly ho uštkl. Poslední, co viděl, byla jehla vklouzávající mu do žíly, pak ho obklopila tma.</p>

<p>Jakmile usnul, vně lodi se otevřela část chodby a objevili se dva muži s nosítky. Neměli kombinézy ani masky a za nimi bylo vidět kousek modrého, pozemského nebe.</p>

<p>Návrat k vědomí byl stejný jako obvykle. První, co uviděl, byl sněhobílý strop izolace.</p>

<p>Jen s tím rozdílem, že tentokrát se před ním vznášela krví naběhlá tvář vzteklého plukovníka Steghama. Tony se snažil vzpomenout si, jestli se sluší salutovat i vleže na lůžku, nakonec se rozhodl ležet klidně.</p>

<p>„Zatraceně, Bannermane,“ zavrčela hlava. „Vítej zpátky na Zemi. Jen proč jsi tady sám? Ke všem čertům. Morleyova smrt odsuzuje celou výpravu. A to znamená, že nemáme ani jednu kompletní posádku, která by skončila výcvik včas.“</p>

<p>„A co skupina číslo dva, pane, jak ti…?“ Tony se snažil, aby to znělo vesele.</p>

<p>„Hovno! Jestli je to jen možné, tak se jim dařilo ještě hůř. Oba zabiti druhý den po přistání. Meteor jim prorazil nádrž s kyslíkem a oba byli tak zaujati vzorky marťanské flóry, že si toho nevšimli. Přesto všechno tu nejsem z tohohle důvodu. Vezmi si své věci, jdeme ke mně do kanceláře.“</p>

<p>Vyšel ze dveří a Tony se pomalu hrabal z lůžka; snažil se ignorovat nevolnost z léků. Rozkaz je rozkaz.</p>

<p>Když vstoupil, plukovník Stegham hleděl z okna. Opětoval pozdrav a projevil náznak lidskosti – nabídl Tonymu doutník. Jakmile si zapálili, ukázal oknem ven.</p>

<p>„Vidíš to? Víš, co to je?“</p>

<p>„Ano, pane. Marťanská raketa.“</p>

<p>„To <emphasis>má být</emphasis> raketa marťanské expedice. Zatím je to jen zpola hotová hromada železa. Motory a elektronika jsou vyráběny na celém území Států. Složená a přezkoušená bude teprve za šest měsíců. Za šest měsíců bude hotová raketa, jenomže ji, sakra, nemáme kým obsadit. V téhle chvíli nemáme ani jednoho člověka, který by měl potřebnou kvalifikaci. Počítaje v to tebe!“</p>

<p>Tony měl pod jeho pohledem nepříjemný pocit.</p>

<p>„Tenhle výcvikový program byl vždycky moje slabina. Vysnil jsem si ho a trval na něm, až ho přijal i Pentagon. Už dávno jsme věděli, že umíme postavit raketu, která by dokázala letět na Mars a zpět, řízenou automaticky v jakékoli gravitaci nebo při volném pádu. Jenže v ní musí letět lidé, kteří by vystoupili na povrch planety a provedli všechny výzkumy – jinak ta práce nebude nic platná.</p>

<p>Loď i pilot byli vyzkoušeni v simulovaných podmínkách skutečného letu a fungují. Byl to můj nápad, aby se lidé zkoušeli stejně. Byly vybudovány dvě komory, ve kterých jsme napodobili podmínky Marsu až do nejmenších podrobností tak, jak je zatím známe. Prováděli jsme tenhle simulovaný trénink – suchou zkoušku – po osmnáct měsíců s dvoučlennými posádkami. Snažili jsme se simulovat <emphasis>skutečnou</emphasis> loď.</p>

<p>Jen si spočítej, kolik lidí tím prošlo. A jako výsledek nemáme ani <emphasis>jednu úspěšně simulovanou expedici</emphasis>. Každý muž, který byl raněný nebo ‚mrtvý‘, jako tvůj partner Morley, je vyřazen.</p>

<p>V úvahu tedy přicházejí pouze <emphasis>čtyři</emphasis> muži, včetně tebe. Jestli z vás nevytvoříme posádku, které se to nakonec povede, tak můžeme klidně zavřít krám a jít domů.“</p>

<p>Tony seděl v křesle jako přibitý, s vyhaslým doutníkem v prstech. To, co říkal Stegham, pro něj nebyla úplná novinka. O některých věcech věděl již dříve, ale neměl ani ponětí, že je to až doposud jeden velký neúspěch. Plukovníkův hlas ho vytrhl z těchto žalostných myšlenek.</p>

<p>„Psychologové se na mě obrátili s problémem, který je podle nich slabinou programu. Tvrdí, že důvodem takových výsledků je vědomí, že to je trénink. Že lidé vědí, že to není skutečnost. Že mohou být vždy vytaženi z toho, do čeho se zamotali. Tak jako Morley – v poslední chvíli. Soudě podle výsledků, jaké dostáváme, začínám s nimi souhlasit.</p>

<p>Mám v úmyslu provést poslední zkoušku s dvěma skupinami, jenže v čistě bojových podmínkách.“</p>

<p>„Nerozumím, pane plukovníku…“</p>

<p>„Jednoduše.“ Stegham zdůraznil slova úderem pěsti do stolu. „Tentokrát nebude žádná pomoc a žádné vytahování dírou. Bez ohledu na to, jak moc byste to potřebovali. Budou to manévry s ostrou municí. Máme v úmyslu vám zpestřit pobyt vším, co jen dokážeme vymyslet – a vy budete přinuceni to přežít. Jestliže si někdo roztrhne skafandr tentokrát, tak v marťanském ovzduší umře. Několik stop od celé Země.“</p>

<p>Než Tonyho propustil, poněkud ztlumil hlas.</p>

<p>„Chtěl bych, aby existoval jiný způsob, ale nemáme lepší možnost. Musíme mít příští měsíc posádku pro expedici a tohle je jediná šance, jak se přesvědčit.“</p>

<p>Tony dostal tři dny volna. První den se opil, druhý měl kocovinu – a třetí den jím lomcoval vztek. Všichni v projektu byli dobrovolníci s možností kdykoli rezignovat. Jenže jemu se příliš nechtělo. Takže mu nezbylo nic jiného, než se té hloupé hry účastnit dál. A až skončí, nebude váhat a dá Steghamovi na vědomí, co si myslí o celém nápadu i o jeho autorovi.</p>

<p>Svého společníka – Hala Mendozu – poznal ve chvíli, kdy se vypravil na zdravotní prohlídky. Podali si ruce s jistou rezervovaností a ocenili se chladnými pohledy. Měli být jeden na druhém závislí a bylo lepší vytvořit si mínění o partnerovi, dokud bylo ještě možné jakžtakž ho ocenit objektivně.</p>

<p>Mendoza byl jeho opak. Vysoký a hubený, zatímco Tony byl silný a podsaditý jako medvěd. Tonyho klid, téměř nenucenou nedbalost, doplňoval druhý muž zdánlivou nervozitou. Hal téměř nepřetržitě kouřil a jeho oči nikdy nezůstávaly v klidu.</p>

<p>Tony jen s námahou potlačil nepokoj, který v něm vyvolal. Hal musel být dobrý, když se dostal tak daleko.</p>

<p>Lapiduch si vzal Tonyho do práce a na další úvahy už mu nezbyl čas.</p>

<p>„Co to je?“ podivil se lékař a ukázal na jeho tvář s čerstvým škrábancem.</p>

<p>„Aha, tohle. Řízl jsem se při holení.“</p>

<p>Doktor zamumlal cosi o roztržitosti a přiložil mu náplast.</p>

<p>„Dávej si pozor na všechny otevřené rány,“ varoval ho. „Je to ideální vstup pro bakterie. Čert ví, co můžeš na Marsu potkat.“</p>

<p>Chtěl protestovat, ale vzdal to. Proč by měl vysvětlovat, že skutečná výprava – jestli se vůbec uskuteční – bude trvat dvě stě šedesát dní. Každá rána se za tu dobu stačí třikrát zahojit, dokonce i v hibernaci.</p>

<p>Po prohlídkách, jako obvykle, oblékli kombinézy a vydali se do haly testů. Dveřmi hangáru číslo dva vstoupili do atrapy marťanské rakety. Po uzavření přechodové komory jako vždycky následovaly injekce a tma.</p>

<p>Probuzení bylo doprovázeno obvyklou nevolností a slabostí. Nic moc. V náhlém popudu se Tony podíval do zrcátka na toaletě a zamrkal zarudlýma očima na svůj hladce oholený odraz. Strhl si náplast a konečky prstů se dotkl otevřené rány. V koutku právě tuhla kapka krve. Oddychl si. Pořád se mu vracel zlý sen, že se jednou místo na polygonu probudí skutečně na Marsu. Logika mu sice napovídala, že armáda by si jen stěží nechala ujít slávu a publicitu spojenou se skutečným odletem, přesto ho pochybnost, jako každá nelogičnost, dál tiše nahlodávala. Na začátku každého tréninkového letu s tím musel zas a znova zápolit.</p>

<p>Opět ho přepadla nevolnost, ale potlačil ji. Nemínil s ní marnit čas. Museli zkontrolovat loď. Hal seděl ve své kóji a zamával mu. Tony mávnutí opětoval.</p>

<p>Ve stejném okamžiku ožil bezpečnostní komunikační obvod. Nejprve jen šum činnosti řídící kanceláře, pak hlas službu konajícího důstojníka prořízl okolní šum.</p>

<p>„Poručíku Bannermane, vstali jste už?“</p>

<p>Tony zašmátral po mikrofonu a ohlásil se: „Ano, pane!“</p>

<p>„Vteřinku, Tony,“ bylo slyšet, jak mluví na někoho stojícího vedle. Vzápětí se ozval. „Máme problém s komorou. Selhal jeden pojistný ventil a tlak je vyšší než normálně na Marsu. Počkejte s výstupem, dokud to nesrovnáme.“</p>

<p>„Ano, pane!“ vypnul mikrofon právě včas, aby nebyl slyšet Halův názor na pohotovost a pracovitost tréninkové obsluhy. O pár minut později rádio znovu ožilo.</p>

<p>„Všechno v pořádku. Pokračujte.“</p>

<p>Tony udělal obscénní gesto na neviditelného muže za hlasem a přešel ke dveřím. Odblokoval závoru a otevřel vstup do přechodové komory.</p>

<p>„No, nakonec si aspoň jednou odpustili ten zatracený vítr,“ řekl, když se dovnitř linulo rudé světlo. Hal stál za ním a díval se mu přes ramena.</p>

<p>„Dík Steghamovi aspoň za to,“ ozval se Hal. „Posledně, když jsem přišel o partnera, foukal jako blázen. Podle tvaru těch dun to vypadá, že se atmosféra vůbec nehýbá.“</p>

<p>Dlouhou chvíli si prohlíželi známou rudou krajinu a kalné nebe, pak se Tony otočil k řízení, zatímco Hal vybaloval skafandry.</p>

<p>„Pojď sem – <emphasis>rychle!</emphasis>“</p>

<p>Nemusel to opakovat, Hal byl jediným skokem u něj. Nepříliš duchaplně zíral za Tonyho nataženým prstem.</p>

<p>„Ukazatel hladiny vody – ukazuje, že nádrž je plná jen z poloviny.“</p>

<p>Vrhli se do práce. Odšroubovaný kryt zpřístupnil vodotěsnou komoru s nádrží. Když jej odložili stranou, tenký potůček rezavé vody vytékal na podlahu. Tony se natáhl dovnitř a svítilnou zkoumal nádoby nádrží. Jeho tlumený hlas se ozvěnou rozléhal v těsné komoře.</p>

<p>„Zatracený Stegham a jeho praštěné vtipy. Vsadím se, že tomu říká ‚důsledek přistání‘. Prasklina ve spojovacím potrubí a vytékající voda prosáknutá do izolační vrstvy; nikdy se nám nepodaří ji odtud dostat, pokud nerozebereme loď do šroubku. Podej mi něco, do čeho to budeme chytat, dokud tu potvoru neucpeme.“</p>

<p>„To bude doslova suchý měsíc,“ zamručel Hal, když kontroloval zbytek řídícího panelu.</p>

<p>První dny byly stejné jako při dřívějších „cestách“. Vztyčili vlajku a vyložili přístroje. Třetího dne zapnuli výzkumné a záznamové aparatury, teodolit a zahájili mapování. Čtvrtý den byli připraveni na sběratelské výpravy.</p>

<p>A právě toho dne si začali uvědomovat přítomnost prachu.</p>

<p>Tony právě rozžvýkával svůj neobvykle křupavý příděl jídla, vody měli jen na jedno pořádné napití za den. Bolestně polkl a pak se rozhlížel po řídící kabině.</p>

<p>„Všiml sis, kolik je tady prachu?“ zeptal se.</p>

<p>„Jak bych si mohl <emphasis>nevšimnout?</emphasis> Mám toho v šatech tolik, jako kdybych žil v mraveništi.“</p>

<p>Hal se přestal drbat a vzal si další kousek jídla.</p>

<p>Rozhlíželi se po lodi a <emphasis>teprve teď</emphasis> jim naplno došlo, kolik prachu mají uvnitř. Rudý povlak na všem, v jídle, ve vlasech. Neustálé křupání při každém kroku.</p>

<p>„Určitě se nám prach dostal i do skafandrů,“ řekl Tony. „Nedá se nic dělat. Musíme se před vstupem do lodi očistit důkladněji.“</p>

<p>Nápad byl dobrý, ale provést se nedal. Rudý prach měl vlastnosti jemného pudru a třepáni způsobovalo výhradně jen nový mrak, který vletěl do lodi a za nimi a na všem se usazoval. Snažili se ho ignorovat a proklínali přitom geniální nápady Steghama a jeho techniků. Tak to šlo až do osmého dne, kdy nemohli uzavřít vnější dveře přechodové komory. Právě se vraceli z průzkumného výletu a táhli s sebou kontejner se vzorky. Vlezli do přechodové komory, co nejlépe se oprášili a Hal uvedl do chodu mechanismus zavírání dveří. Vnější dveře se daly do pohybu, pak se zastavily. Zavřely se jen zpola. Dokonce i přes podrážky cítili vibrace motoru, který se je snažil zavřít. Chvíli vrčel, pak ztichl a rozsvítila se červená kontrolka havárie.</p>

<p>„Prach!“ zařval Tony. „Ten zatracený prach se dostal do mechanismu!“</p>

<p>Otevřená strojovna dveří potvrdila jeho domněnku. Prach s olejem vytvořil krásnou, už zatvrdlou hmotu. Popsat problém bylo mnohem jednodušší, než ho opravit. Měli u sebe sotva pár základních nástrojů. Zbytek vybavení byl uvnitř lodi. Aby se k němu dostali, bylo potřeba zavřít dveře, a aby je zavřeli, potřebovali nástroje. Paradoxní situace, vůbec ne k smíchu.</p>

<p>Trvalo pouhou vteřinu určit, v jaké šlamastyce se ocitli – a téměř dvě hodiny, než se jim podařilo vyčistit soukolí a donutit dveře ke spolupráci. Když se konečně otevřely i vnitřní dveře, oba měli kyslíkové bomby prázdné a poslední čtvrthodinu už jeli na nouzovou rezervu.</p>

<p>Sotva se dostali dovnitř, Hal si sundal přilbu a padl na lůžko. Tony se nejdříve lekl, že je v bezvědomí, ale pak si všiml, že jen upřeně civí do stropu. Otevřel láhev léčivé brandy a přinutil ho vypít několik doušků. Sám si také dvakrát lokl a snažil se nevnímat nervózně se chvějící ruku partnera. Dokončoval ještě drobné úpravy na mechanismu zavírání dveří. Než byl hotov, Hal mezitím vstal a pustil se do přípravy večeře.</p>

<p>Po návratu z celodenních výprav pro vzorky měli sami pro sebe dvě až tři hodiny. Hal byl dobrý kamarád a nejlepší šachista, jakého Tony znal. Dost rychle zjistil, že to, co považoval za nervozitu, byl nadbytek energie. Hal byl spokojený, jen pokud něco dělal. Vrhal se do každodenní práce a měl dost síly a nadšení, aby porazil Tonyho zívajícího nad šachovnicí. Tito dva muži se dokonale doplňovali.</p>

<p>Všechno vypadalo dobře – až na ten prach. Byl všude a zvolna se dostával úplně do všeho. Tonymu to sice vadilo, ale nenechal se tím vyvést z klidu. Zato Hal přímo trpěl. Prach ho škrábal a dráždil až k nepříčetnosti. Začal mít problémy se spánkem.</p>

<p>A prach dělal své. Pronikal i do těch nejdrobnějších škvírek a přiváděl mechanismy do stavu, podobného nervům posádky. Neustálá přítomnost prachu společně s akutním nedostatkem vody – to bylo prostě k zbláznění. Měli pořád žízeň a jen minimální množství vody do závěrečného odletu. Pokud budou co nejvíc šetřit, mělo by to taktak stačit.</p>

<p>Třináctého dne se pohádali o velikost jednotlivých dávek. Dva dny spolu nemluvili. Tony postřehl, že Hal při sobě nosí sondovací kladívko; a naopak on sám měl vždy s sebou jídelní nůž.</p>

<p>V nejbližší době muselo něco povolit. Ukázalo se, že to bude Hal.</p>

<p>Musel ho dorazit nedostatek spánku. Vždy spal velmi lehce, ale prach a s ním spojené napětí – to už bylo příliš. Tony ho slyšel, jak se převaluje v kóji, zatímco se sám snažil usnout. Spal špatně a jen krátkou dobu, ale vždy aspoň trochu. Soudě podle černých kruhů pod Halovýma očima, ten nespal vůbec.</p>

<p>Stalo se to osmnáctého dne. Právě si oblékali skafandry, když se Hal roztřásl. Nejen ruce, ale celé tělo. Tony do něho nalil zbytek brandy a uložil ho na lůžko. Jakmile se jakžtakž uklidnil, odmítl jít ven.</p>

<p>„Nechci… <emphasis>nemůžu</emphasis><emphasis>!</emphasis> Skafandry to nevydrží!“ Hlas mu přeskočil do křiku. „Mohou zklamat, až budeme venku… Nezůstanu tu už ani chvilku… vraťme se…“</p>

<p>Tony se ho snažil přesvědčit: „Nemůžeme, dobře víš, že je to naostro. Nemůžeme se vrátit dřív než za dvacet osm dní. Je to už jenom deset dní, musíš vydržet. Podle rozhodnutí armády je to pro pobyt na Marsu minimální doba. Ten termín je zakódovaný v paměti počítače. Buď rád, že tu nemusíme sedět celý marťanský rok, než znovu nastane vzájemné přiblížení planet. Hluboký spánek a atomový pohon jsou nepříjemné záležitosti, aspoň s nimi se nemusíme potýkat.“</p>

<p>„Přestaň kecat a nesnaž se mě přesvědčovat,“ zařval Hal. „Je mi úplně jedno, co se stane s první skutečnou expedicí. Já jdu do háje a tohle cvičení může jít klidně se mnou. Nemám v úmyslu zešílet nedostatkem spánku jenom proto, že nějaký cvok, poblázněný realismem, chce znát odpověď na svoje praštěné pochybnosti. Jestli neukončí experiment, když jim řeknu, tak to bude <emphasis>vražda</emphasis>.“</p>

<p>Vyskočil z lůžka dřív, než stačil Tony zareagovat, a vrhl se k ovládacímu pultu. Tlačítko NOUZE zde bylo stejně jako dřív, ale sami nevěděli, jestli je tentokrát zapojené. A pokud i je, zda vůbec někdo odpoví. Hal ho zmáčkl. Oba hleděli na reproduktor a tajili dech.</p>

<p>„Zatracený parchanti… neodpovídají na volání,“ ucedil Hal.</p>

<p>Najednou cosi zaskřípalo a studený hlas plukovníka Steghama vyplnil celou kabinu.</p>

<p>„Znáte podmínky experimentu – doufám, že důvody vaší výzvy jsou opravdu zásadní. Oč jde?“</p>

<p>Hal popadl mikrofon a začal zmateně blábolit. Sotva se rozhovořil, Tony věděl, že z toho nebude nic. Steghamova reakce se dala snadno předpovědět. Hal nestačil ani domluvit, když ho plukovník tvrdě přerušil.</p>

<p>„Stačí. Tvoje vysvětlování neznamená žádné změny v plánu. Jste odkázáni sami na sebe a tak to také zůstane. Toto spojení je od této chvíle zrušeno; nesnažte se se mnou spojit, dokud nebude experiment ukončen.“</p>

<p>Cvaknutí vypínače bylo konečné jako smrt.</p>

<p>Hal zkameněl a po tvářích mu tekly slzy. Teprve když se otočil, Tony pochopil, že to jsou slzy vzteku. Jedním škubnutím Tony vyrval mikrofon a mrštil jím o stěnu.</p>

<p>„Počkej ty mrzáku, až to skončí. Vlastnoručně ti zakroutím krkem, hajzle!“ Najednou se obrátil k Tonymu. „Přines lékárničku! Ukážu tomu debilovi, že se může s tím zasraným experimentem zahrabat.“</p>

<p>V lékárničce byly čtyři stříkačky s morfiem. Hal vzal první zkraje a zabodl si jehlu do ramene. Tony se ho nesnažil zastavit, protože s Halem naprosto souhlasil. Ten se během několika minut složil na stůl a upadl do hlubokého spánku. Tony zvedl bezvládné tělo a odnesl ho na lůžko.</p>

<p>Hal spal téměř dvacet hodin a když se vzbudil, stopy šílenství a únavy mu z očí zmizely. Žádný z nich se ani slovem nevrátil k tomu, co se stalo. Hal si odměřoval morfium tak, aby spal každou třetí noc. Nebylo to mnoho, ale zdálo se, že mu to stačí.</p>

<p>Do konce jim chyběly čtyři dny, když Tony objevil první živé stvoření. Bylo velké jako kočka a usadilo se u vzpěry. Zavolal Hala a společně si to prohlíželi.</p>

<p>„Hezké,“ poznamenal, „jenže během své druhé expedice jsem se s něčím podobným taky setkal. Našel jsem takovou chlupatou kuličku. Navzdory všem pravidlům – abych se přiznal, byl jsem zvědavý jako čert – jsem ji rozřízl. Byla to paráda, všechny ty obvody a zubatá kolečka, Steghamovi technici odvedli kus solidní práce. Nemám nejmenší chuť se v tom hrabat. Nenecháme to tam, kde to je?“</p>

<p>Tony chtěl už už souhlasit – pak změnil názor.</p>

<p>„To je pravděpodobně to, co od nás očekávají. Ani nápad. Když si hrajeme, tak až na doraz. Prohlédnu si to, přines prázdnou krabici.“</p>

<p>Po krátkém váhání s ním Hal souhlasil a šel do lodi. Vnější dveře pomalu zapadly. Vibrace motorku přechodové komory musely věc vyplašit, protože ucouvla k Tonymu. Ten se úlekem zajíkl a o krok ustoupil, než si uvědomil, že je to jen robot.</p>

<p>„Ti technici ale mají fantastickou představivost,“ mumlal si pro sebe.</p>

<p>Věc se rozhodla proběhnout kolem Tonyho, stoupl jí na několik nohou, aby ji zadržel. Měla spoustu končetin; podobala se pavoukovi s malým tělem a snad tisícem nečleněných noh. Pohybovaly se vlnivě jako nohy stonožky a snažily se vléct znetvořené tělo dál. Pod Tonyho botou to chrouplo a několik nohou té věci odtrhl. Zbytek držel pohromadě.</p>

<p>Tony opatrně přiklekl a zvedl pár utržených končetin. Byly tvrdé a na svrchní straně pokryté ostny. Z poraněného konce vytékala mléčná tekutina.</p>

<p>„Realismus,“ zabručel si. „Ti technici doopravdy věří v realismus.“</p>

<p>A najednou ho přepadl podivný pocit – myšlenka, jejíž strašlivá nepravděpodobnost mu zmrazila krev v žilách. Kroužila neustále kolem; domníval se, že je to nesmysl; už pro tu nepravděpodobnost, ale musel na ni najít odpověď – i za cenu zničení téhle mechanické hračky.</p>

<p>Držel nohu na končetinách ‚věci‘, vytáhl z kapsy ostrý jídelní nůž a předklonil se. Jediným rázným pohybem ťal.</p>

<p>„Co to, k čertu, vyvádíš?“ nechápal Hal, když se přiblížil. Tony nedokázal ani odpovědět ani se pohnout. Hal ho obešel a zadíval se na ‚věc‘ na zemi.</p>

<p>Chviličku trvalo, než pochopil, pak zařval.</p>

<p>„Je to <emphasis>živé!</emphasis> Krvácí to a uvnitř není žádný mechanismus. Nemůže to být přece živé – a jestli je, tak nejsme na Zemi – <emphasis>jsme na Marsu!</emphasis>“ Rozběhl se, pak sebou praštil a nepřestával ječet.</p>

<p>Tony si uvědomil, že má jen jedinou šanci. Jestli se mu to nepodaří, tak tu díky Halovu šílenství oba zůstanou. Přiblížil se k Hálovi a všechnu sílu, kterou měl, vložil do přesného úderu – pod žebra, na plexus solaris. Ruka ho zabolela, ale Hal se schoulil a bezvládně se sesunul. Uchopil ho pod rameny a odtáhl do lodi.</p>

<p>První známky života začal projevovat, když ho Tony svlékal a ukládal na lůžko. Bylo zhola nemožné jednou rukou ho držet a současně zmáčknout tlačítko zmrazovače. Soustředil se, aby udržel Halovu nohu v klidu a stiskl tlačítko. Ten blázen stačil Tonyho třikrát uhodit, než manipulátor s jehlou vykonal své. Hal se s povzdechem zhroutil na lůžko a Tony, zcela grogy, na podlahu. Manuální aktivátor zmrazovače bylo naštěstí možno uvést do chodu kdykoli v případě potřeby, aby zraněný mohl přežít až do doby, kdy se mu bude věnovat lékař na základně. Teď se osvědčil.</p>

<p>Znovu ho přepadl panický strach.</p>

<p>Jestli ta bytost je skutečná – je skutečný i Mars.</p>

<p>Žádný <emphasis>simul</emphasis><emphasis>ovaný trénink</emphasis> ani příprava nasucho. Obloha venku nebyla namalovaná, nýbrž to bylo skutečné nebe Marsu. Byl sám, tak sám, jako dosud žádný člověk. Na cizí planetě miliony mil vzdálený svému světu.</p>

<p>Úpěl, když zajišťoval vnější dveře přechodové komory, kvílel jako ztracené zatoulané zvíře. Taktak byl schopen doplížit se k lůžku a natáhnout se k tlačítku nad sebou. Jehla podkožní injekce je vyrobená z kvalitní oceli, a tak bez potíží pronikla vlákny skafandru. Právě chtěl zastavit rameno manipulátoru, když se propadl do temnoty.</p>

<p>Tentokrát otvíral oči pomalu a opatrně, v obavě, že místo nemocničního sálu uvidí strop lodi. Ale byl to bílý strop v nemocnici. Ulehčené si oddechl. Když otočil hlavu, spatřil plukovníka Steghama, sedícího u lůžka.</p>

<p>„Dokázali jsme to?“ zeptal se Tony. Bylo to spíše konstatování než otázka.</p>

<p>„Dokázali. Oba. Hal leží tady vedle.“</p>

<p>V plukovníkově hlase bylo cosi divného. Poprvé ho slyšel mluvit jinak než vztekle.</p>

<p>„První výprava na Mars. Můžete si představit, co o tom píšou noviny. Jsou ale důležitější věci; technici tvrdí, že vzorky a měření, které jste přivezli, jsou neocenitelné. Kdy jste poznali, že to není trénink?“</p>

<p>„Dvacátý čtvrtý den. Našli jsme jakési marťanské zvířátko. Byli jsme hloupí, že jsme se zorientovali tak pozdě.“</p>

<p>V Tonyho hlase zaznívala hořkost.</p>

<p>„Ne tak docela. Celý váš trénink byl sestaven tak, abyste to neodhalili. Nikdy jsme si nebyli jistí, jestli se to podaří, ale museli jsme to zkusit. Psychologové usoudili, že odloučení od Země a dezorientace mohou způsobit zhroucení. Nikdy jsem s nimi nesouhlasil.“</p>

<p>„A měli pravdu,“ prohlásil Tony a snažil se potlačit vzpomínku na strach.</p>

<p>„Teď víme, že měli pravdu, přestože jsem proti nim celou dobu bojoval. Vyhráli a celý program byl sestaven podle jejich návrhů. Nebylo to lehké, ale udělali vše pro to, aby vás mátli co nejdéle.“</p>

<p>„Omlouvám se za potíže, které jsem ti způsobil, kamaráde.“ To byl Hal ze sousedního lůžka. Plukovník trochu zrudl, ne kvůli slovům, ale kvůli hořkosti, s níž byla vyslovena. Pokračoval, jako by neslyšel.</p>

<p>„Je jasné, že všechny rozhovory, které jste se mnou vedli, byly nahrané na pásek. To znamená, že i moje promluvy k vám byly přehrávány z pásku. Napsali je psychologové, pro všechny případy, a báječně se hodily. Šlo o maximální realismus, kdybyste měli nějaké pochybnosti. A navíc jsme použili odlišné hluboké zmrazení, které pozastavuje devětadevadesát procent tělesných procesů; dosud tajné a nikde nepublikované.</p>

<p>To vše, i pomocí antikoagulentu obnovené škrábnutí na tvé tváři, Tony, vás mělo utvrdit v přesvědčení, že od startu neuběhlo mnoho času.“</p>

<p>„A co loď?“ zeptal se Hal. „Viděli jsme ji… byla hotová jen zčásti…“</p>

<p>„Maketa, postavená jen pro veřejnost a všechny výzvědné služby z okolí. Opravdová byla hotova a přezkoušena týdny před vaším odletem. Nejobtížnější byla otázka výběru posádky. To, co jsem říkal o výsledcích testů, byla pravda. Prakticky jste zůstali jen vy dva.</p>

<p>No, nebylo tedy možné jiné řešení. Psychologové tvrdí, že ostatní už takové problémy mít nebudou. Díky faktu, že někdo už na Marsu před nimi byl, budou mít větší jistotu. Nejdou do neznáma.“</p>

<p>Chvíli vládlo mlčení, potom se Stegham přinutil vyslovit slova, která se pokoušel říci od chvíle, kdy oba nabyli vědomí.</p>

<p>„Chci, abyste oba pochopili… že bych raději letěl sám, než do toho namočit vás. Vím, co musíte cítit. Je to, jako kdybychom s vámi sehráli…“</p>

<p>„Meziplanetární habaďůru v praxi,“ pronesl Tony. Ale nesmál se, když to říkal.</p>

<p>„Ano, něco na ten způsob,“ pokračoval plukovník. „Vím, že to nebylo fér, ale neměli jsme jiné východisko. Vy dva jste byli jediní. Všichni ostatní odpadli při testech. Museli jste to být právě vy dva, a chtěli jsme, aby se to odbylo maximálně bezpečným způsobem.</p>

<p>O tom, co se skutečně děje, jsem věděl jen já a tři další lidé. Nikdo jiný se to nikdy nedozví. Za to vám ručím.“</p>

<p>Halův hlas byl tichý, ale břitký jako ostří nože.</p>

<p>„Můžete si být jistý, plukovníku, že my o tom nikomu neřekneme.“</p>

<p>Plukovník Stegham odcházel s hluboce svěšenou hlavou. Nemohl se odhodlat k tomu, aby pohlédl do očí dvěma prvním výzkumníkům Marsu.</p><empty-line /><p>Dříve nebo později budou roboti stavěni tak, aby jejich konstrukce byla maximálně účelná pro plnění určených úkolů. Lidské tělo s dvojicí poměrně vysoko položených očí, citlivými prsty na koncích dlouhých a obratných rukou a dvoubodovým systémem pohybu po každém terénu, bude naprosto jistě přijato za vzor při konstrukci robotů. Budou to stroje, vyhlížející jako lidé – ale nebudou to kovoví lidé. Není lehké ten rozdíl rozeznat. O mnoho jednodušší je soudit a rozlišovat tak, jak je to doposud zvykem – že stroj je neživá konstrukce bez duše. Ale roboti nebudou neživí – spíše naopak – budou živí v každém směru. Budou to <emphasis>androidní</emphasis> stroje – a lidé o nich musí začít uvažovat jako o další třídě lidstva…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>HEDVÁBNÁ RUKAVIČKA</strong></p>

<p>Jon Venex zasunul klíč do hotelových dveří. Požádal o velký pokoj – největší v hotelu – a recepčnímu za to zvlášť zaplatil. Teď se jen modlil, aby ho nepodvedl. Neměl by odvahu říct si o vrácení peněz. Dveře se otevřely a při pohledu do pokoje úlevou vydechl. Pokoj byl větší, než čekal – celé tři stopy široký a pět stop dlouhý. Měl tu víc než dost prostoru k práci. V mžiku si natáhne nohy a do rána únava zmizí.</p>

<p>Na zadní stěně byl obvyklý nastavitelný hák. Prostrčil si ho kroužkem v prohlubni na zádech a několika energickými kopnutími dosáhl toho, že visel volně nad podlahou. Nohy odpočívaly, a tak s klapnutím vypnul pohon od pasu dolů.</p>

<p>Než se podívá na přetížený motor nohou, musí ho nechat vychladnout. Klidně se tedy zabral do čtení novin. Stresovaný neustálým strachem z nezaměstnanosti, začal od strany inzerátů. Očima sjel k sloupci <emphasis>Hledáme pomoc – roboty</emphasis>. V odstavci specialistů pro něj nebylo taky nic. Dokonce ani ‚Nekvalifikovaní pracovníci‘ nenabízeli nic slušného. Letos New York rozhodně nebyl pro roboty dobrým městem.</p>

<p>Po inzerátech, skličujících jako obvykle, se pustil do komiksů. Měl dokonce svůj oblíbený seriál, i když se k tomu sána před sebou těžko přiznával. Jmenovalo se to ‚Chřestící robot‘, a hrdina byl přihlouplý mechanický ťulpas, který měl vzácnou schopnost upadat z jedněch nesnází do druhých. Šlo samozřejmě o karikaturní představu robota, ale místy to bylo zábavné. Chtěl se právě pustit do další části, když zhaslo světlo.</p>

<p>Bylo deset večer, čas vypínání robotů. Zhasnout světlo a vypnout se až do šesté ranní, osm hodin nudy a tmy pro všechny s výjimkou několika nočních pracovníků. Ale dalo se to obejít. Tento právní předpis, jako ostatně téměř všechny, měl mezeru. Pojem světlo v něm nebyl přesně vymezen. Proto klidně odsunul několik zástěn svého atomového generátoru a zvýšil výkon. Rozběhlo se to; šířila se tepelná vlna – pro něj viditelné infračervené záření. Pokračoval ve čtení v jasném světle, vyzařujícím mu z oblasti břicha.</p>

<p>Termodetektorem, umístěným na konci ukazováčku levé ruky, zkoušel teplotu nohy. Vychladla natolik, že bylo možné pustit se do opravy. Vodovzdorné těsnění snadno stáhl a odhalil energetické vedení, dráty nervů i opotřebený kolenní kloub. Opatrně odpojil dráty, odšrouboval nohu nad kolenem a položil ji na polici před sebou. Opatrně vytáhl náhradní díl z vnitřní kapsy. Padly na to všechny úspory z poslední tříměsíční nádeničiny na prasečí farmě v Jersey.</p>

<p>Jon právě zkoušel nové koleno, stoje na jedné noze, když se zářivka v pokoji znovu rozsvítila. Půl šesté, skončil právě včas. Ještě trochu oleje a je to; schoval nástroje a odemkl dveře.</p>

<p>Dávno nepoužívaný výtah nebudil důvěru; když ho míjel, zasunul přečtené noviny do škvíry ve dveřích. Schody v ne právě nejlepším stavu ho přiměly držet se těsně při zdi. V sedmnáctém patře zpomalil, protože se před ním objevili dva jiní roboti. Byli nejspíše z jatek; místo dlaně na pravé ruce měli stopu dlouhé nože. Když se přiblížili ke schodišti, zasunuli je do plastikových pouzder na prsou. Jon je následoval do haly.</p>

<p>Místnost byla našlapaná až po strop roboty všech možných velikostí, tvarů i barev. Výška mu dovolovala, aby se rozhlédl nad hlavami většiny přítomných až ke skleněným dveřím otevřeným na ulici. V noci pršelo a nyní se červené paprsky vycházejícího slunce odrážely v kalužích na chodníku. Tři bíle pomalovaní roboti – znamení noční práce – otevřeli dveře a vstoupili. Dokud neskončí noční klid, nikdo nesmí vyjít. Přecházeli sem a tam, tiše spolu rozmlouvali.</p>

<p>Jedinou lidskou bytostí v celé místnosti byl noční recepční; podřimoval za pultem. Hodiny nad jeho hlavou ukazovaly za pět minut šest. Jon odvrátil pohled od ciferníku a všiml si silného, černého robota, který na něj mával. Silné paže a kompaktní stavba ukazovaly na člena rodiny Digerů, jedné z nejpočetnějších. Ten se zatím protlačil davem a poklepal Jona po zádech s patřičným kovovým rámusem.</p>

<p>„Jone Venexi! Věděl jsem, že jsi to ty, jakmile jsem spatřil to tělo, tyčící se nad davem jako zelený strom. Neviděl jsem tě od starých časů na Venuši!“</p>

<p>Jon ani nemusel zjišťovat číslo, viditelné na podrápaném štítku na prsou. Alec Diger byl celých třináct nudných let v táboře Orange Sea jeho jediným blízkým přítelem. Výborný šachista a skvělý hráč handballu. Trávili spolu všechen volný čas.</p>

<p>Stiskli si ruce dvojím stiskem, na znamení přátelství.</p>

<p>„Alecu, ty přerostlý koši na odpadky! Co tě přitáhlo do New Yorku?“</p>

<p>„Neodolatelná potřeba spatřit něco jiného než déšť a džungli, když to chceš vědět. Po tom, jak ses vykoupil, tam nastala taková nuda, že jsem v té zasrané díře s diamanty začal makat na dvě směny denně a poslední měsíc dokonce na tři, abych měl peníze na vykoupení smlouvy a cestu na Zemi. Byl jsem tak dlouho pod zemí, že jakmile jsem vyšel na povrch, tak se mi přepálil fotočlánek v pravém oku.“</p>

<p>Při těch slovech se naklonil a zašeptal: „A jestli chceš znát pravdu, tak jsem měl za čočkou šedesátikarátový diamant. Prodal jsem ho tady za dvě stě kreditů. Stačilo to na šest měsíců klídku. Jenže to je už bohužel minulost. Teď jdu hledat práci.“ Hlasitě se zeptal: „A co <emphasis>ty?</emphasis>“</p>

<p>„Jako obvykle. Nejrůznější práce, dokud mě neporazil autobus. Poškodil jsem si koleno. A jediná práce, kterou jsem s nefungující nohou mohl najít, bylo plnění koryt na prasečí farmě. Vydělal jsem tolik, abych si mohl opravit nohu a teď jsem tady.“</p>

<p>Alec ukázal na tři stopy vysokého, rezavě zbarveného robota, který se potichu objevil vedle něj.</p>

<p>„Pokud si myslíš, že máš problémy, tak se podívej tady na Dika. Ten rezavý povrch není barva. Dik Dryer, seznam se s Jonem Venexem, mým starým přítelem.“</p>

<p>Jon se přisunul, aby malému robotovi stiskl mechanickou ruku. Málem mu vypadly oči; to, co považoval za ochrannou barvu, byla vrstvička rzi, pokrývající celé Dikovo tělo. Alec seškrábl prstem kousek rzi. Jeho hlas náhle zvážněl.</p>

<p>„Dik byl zkonstruován pro práce na pouštích Marsu. Tam je sucho jako v peci, takže jeho vydřidušská společnost šetřila na nerezavějící oceli.</p>

<p>Když zbankrotovali, byl prodán jakési firmě tady ve městě. Jakmile ho začala požírat rez, rozvázali s ním smlouvu a vyhodili ho.“</p>

<p>„Nikdo mě v takovém stavu nezaměstná,“ ozval se malý robot. „A já bez práce nemám peníze na opravu. Dnes jdu znovu na kliniku Svobodný robot. Říkali, že mi možná pomůžou.“</p>

<p>Slova doprovázel nepříjemný skřípot, jak zvedl ruku.</p>

<p>Alec Diger se uhodil do prsou, až to zadunělo.</p>

<p>„Moc na ně nespoléhej. Jsou úžasní, pokud jde o levné desetikreditové baňky s olejem nebo kousek drátu – ale nepočítej s nimi, když jde o něco vážného.“</p>

<p>Bylo už šest a dav robotů vyrazil do ještě tichých ulic. Přidali se k nim. Jon přizpůsobil své tempo rychlosti malého robota. Dik Dryer se pohyboval nepravidelnými, trhavými pohyby a hlas měl stejně přerývaný a skřípavý jako pohyby.</p>

<p>„Jone Venexi, neznám jméno tvé rodiny. Má to zřejmě cosi společného s Venuší…“</p>

<p>„To souhlasí. Venus Experimental. V rodině je nás jenom dvaadvacet. Máme vodotěsná těla, odolná proti tlaku, pro práci na dně moře. Nápad to nebyl špatný a pracovali jsme dobře, jenomže nebylo dost peněz, abychom byli všichni udržováni v chodu. Svou originální smlouvu jsem vykoupil za poloviční cenu a stal se svobodným robotem.“</p>

<p>Dik rozechvěl svou rezavou membránu. „Být svobodný není… takové, jaké by mělo být. Občas… si přeju, aby Akt Zrovnoprávnění robotů nikdy nebyl schválen. Chtěl bych patřit pěkné bohaté společnosti s dílnou a… kupou náhradních dílů.“</p>

<p>„To snad nemyslíš vážně, Diku,“ Alec ho objal mocnou rukou. „Nedaří se nám zrovna nejlíp, to je fakt. Ale je to mnohem lepší než dřív. Byli jsme jenom kupa mechanismů, vykořisťovaná čtyřiadvacet hodin denně, a po opotřebování nás vyhazovali do šrotu. Ne, dík, raději se potýkám se svými problémy sám a beru věci tak, jak jsou.“</p>

<p>Rozloučili se s Dikem, který šel pomalu ulicí dál, a vešli do zprostředkovatelny práce. Protlačili se do fronty u registrace a zabrali se do studia oznámení, připevněných na tabuli. Úředník právě doplňoval nová.</p>

<p>Venex si je prohlížel, až jeho pozornost upoutalo jedno v červeném kroužku.</p>

<p>POTŘEBUJEME ROBOTY NÁSLEDUJÍCÍCH KATEGORIÍ.</p>

<p>OKAMŽITÉ ZAMĚSTNÁNÍ U CHAINJET, LTD., 1219 BROADWAY</p>

<p>Fasten</p>

<p>Flyer</p>

<p>Atommel</p>

<p>Filmer</p>

<p>Venex</p>

<p>Nadšeně poklepal Alecu Digerovi po rameni. „Podívej. Potřebují robota mé specializace. Můžu dostat normální plat! Uvidíme se večer v hotelu – a hodně úspěchů v shánění práce.“</p>

<p>„Doufejme, že to bude taková práce, jakou myslíš. Nikdy ničemu nevěřím, dokud nemám v hrsti své kredity,“ Alec mu zamával na rozloučenou.</p>

<p>Jon pospíchal podél dlouhých čtvrtí bloků a přemýšlel.</p>

<p><emphasis>Alecova nedůvěra je lehce přehnaná. Možná má pravdu, ale proč hned všechno vidět černě. Kromě toho den začínal příjemně – noha funguje, perspektiva dobrého zaměstnání – tak skvěle se necítil od svého oživení.</emphasis></p>

<p>Když zahýbal za roh, srazil se s běžícím člověkem. Jon se okamžitě zastavil, ale neměl už čas uskočit. Tlusťoch do něho vrazil a upadl na chodník. V mžiku se propadl z euforických výšin do hlubokého zoufalství – zranil <emphasis>člověka!</emphasis></p>

<p>Sehnul se, aby mu pomohl vstát, jenže tato snaha se setkala s nepochopením. Tlusťoch odrazil přátelsky nabízenou ruku a pisklavě vykřikl.</p>

<p>„Policie… <emphasis>pomoc!</emphasis> Byl jsem napaden… šílený robot… <emphasis>pomoc!</emphasis>“</p>

<p>Okolo se začali shromažďovat zvědavci – v uctivé vzdálenosti – ale hněvivé hlasy nevěstily nic dobrého. Jon stál jako ochrnutý, hlava se mu točila z odporného činu, jehož se dopustil. Přes houstnoucí zástupy se protlačil policista.</p>

<p>„Zavřete ho, zastřelte ho… udeřil mě… skoro mě zabil…“ pak se výkřiky změnily v nesmyslné blekotání člověka v šoku.</p>

<p>Policista vytáhl pětasedmdesátku a přitiskl ji Jonovi k boku.</p>

<p>„Tenhle <emphasis>člověk</emphasis> tě obviňuje z vážného zločinu, <emphasis>zmetku</emphasis>. Odvedu tě na strážnici – promluvíme si o tom.“ Nervózně se rozhlédl, mávl zbraní, aby je houstnoucí zástup nechal projít. Ten se jen neochotně a za nespokojeného mručení rozestoupil.</p>

<p>Myšlenky Jonovi kroužily v hlavě jako šílené. Jak se mohla stát taková katastrofa, a co bude dál? Neodvažoval se říci pravdu, protože by to znamenalo, že ten člověk lže. Od počátku roku došlo k šesti případům samospálení robotů. Pokud se odváží mluvit na svou obhajobu, bude to stejné jako vrhnout se do elektrických obvodů pouličního osvětlení a zmnožit tak počet policejních záznamů – byl by sedmý.</p>

<p>Převládl v něm pocit bezvýchodné rezignace. Jestli ten člověk bude trvat na obvinění, znamená to trestný tábor, a to by asi nepřežil. Noviny budou hýřit protirobotickými náladami, cítil to ve vzrušených hlasech, viděl to v zamračených očích a sevřených pěstech. Zástup se zvolna měnil v dav, neuvažující dav, ochotný se na něj kdykoli vrhnout.</p>

<p>„Co se tu děje…?“ zahřměl najednou silný hlas; okamžitě upoutal pozornost všech.</p>

<p>Mohutný tirák zaparkoval u obrubníku. Řidič seskočil z kabiny a prodíral se davem. Policista zvedl pistoli, když k němu muž dorazil.</p>

<p>„To je můj robot, poldo, neudělej mi v něm díru!“</p>

<p>Otočil se k muži, který vznesl obvinění.</p>

<p>„Tenhle tlusťoch je nepřekonatelnej lhář. Robot tu stál a čekal, až zaparkuju auťák. Špekoun je nejen slepej, ale i blbej. Viděl jsem všechno. Vrazil do robota a složil se. Pak začal svolávat policajty.“</p>

<p>Víc tlouštík nevydržel. S tváří zrudlou vztekem šermoval šoférovi před nosem pěstmi. Nikdy ale na cíl nedosáhly. Řidičova dlaň mu totiž přistála na tváři a on se znovu posadil na chodník.</p>

<p>Přihlížející vykřikli smíchy a robot rázem upadl v zapomnění. Teď se boj rozhořel mezi dvěma muži; původní záminka už nebyla zajímavá. Dokonce i policista se usmíval, schoval zbraň a snažil se oddělit oba rváče.</p>

<p>Řidič se otočil k Jonovi a vykřikl: „Vlez si do vozu. Dneska už jsi mi nadělal dost průšvihů, ty zmetku!“</p>

<p>Dav se ještě smál, když strkal Jona před sebou do kabiny. Práskl dveřmi. Zakašlání startéru rozpoutalo hromový kravál dieslového motoru a náklaďák se zařadil do provozu ulice.</p>

<p>Jon pohnul ústy, ale žádná slova se neozvala. Proč mu ten cizí člověk pomohl, jak mu má poděkovat? Věděl, že všichni lidé nejsou proti nim. Řidič musel patřit k té druhé skupině, která považovala roboty za bytosti a ne za stroje. Jinak si to vysvětlit nedovedl.</p>

<p>Ten zatím pozorně řídil jednou rukou vůz, druhou sáhl pod palubní desku a podal mu plastikovou brožuru s titulem <emphasis>Roboti-otroci ve světě ekonomiky</emphasis>. Napsal ji Philpott Asimov II.</p>

<p>„Jestli tě chytí při čtení tohohle, tak tě na místě zničí. Nos to raději mezi izolací a generátorem, abys to mohl kdykoliv spálit. Cti to, jen když budeš sám, je tam spousta věcí, o kterých nemáš ani ponětí. Roboti vůbec nejsou horší než lidi a v mnoha případech jsou lepší. Je tam taky trochu historie, a tam se dozvíš o tom, že roboti vůbec nejsou první, kdo je chápán tímto způsobem – jako bytosti nižší kategorie. Možná ti bude zatěžko věřit, ale kdysi lidé zacházeli s druhými stejným způsobem, jako teď s vámi. To je vlastně jeden z důvodů, pro které jsem v tomhle hnutí. Asi tak, jako ten člověk, který uhořel ve snaze pomoci z ohně jiným.“</p>

<p>Měl přátelský úsměv, běloba zubů mu zářila z ebenové hnědi tváře.</p>

<p>„Jedu na US-1, chceš vysadit někde při cestě?“</p>

<p>„U Chainjet, pokud to bude možné. Hledám práci.“</p>

<p>Zbytek cesty uplynul v mlčení, ale než Jon vystoupil z vozu, řidič mu stiskl ruku.</p>

<p>„Promiň, že jsem tě nazval <emphasis>zmetkem</emphasis>, ale dav to očekával,“ řekl a bez ohlížení odjel.</p>

<p>Jon čekal půl hodiny, až přijde na řadu, ale nakonec se do přijímací místnosti dostal. Za transplastikovým stolem seděl nepříjemný malý člověk s ustaraným výrazem. Překládal papíry z místa na místo a psal cosi do formulářů. Vrhl na Jona krátký pohled.</p>

<p>„Tak rychle. Co chceš?“</p>

<p>„Vyvěsili jste oznámení. Já…“</p>

<p>Přerušilo ho netrpělivé mávnutí ruky.</p>

<p>„Dobrá. Ukaž mi identifikační kartu… rychle, jiní čekají.“</p>

<p>Jon vytáhl známku ze zápěstí a podal mu ji přes stůl. Človíček přečetl číslo a začal ho hledat v dlouhém výpisu. Najednou přestal a vážně na Jona pohlédl.</p>

<p>„Spletl ses. Nemáme pro tebe práci.“</p>

<p>Vysvětlování, že tam figurovala jeho specializace, bylo přerušeno dalším netrpělivým pokynem. Muž mu podal známku, najednou vytáhl ze stolu cedulku a podržel ji vteřinu před jeho očima. Pak ji hodil do popelníku a zapálil. Věděl, že zpráva bude okamžitě zaznamenána v robotově fotografické paměti.</p>

<p>Jon si připevnil identifikátor a vyšel na ulici. Přečetl si klidně těch šest řádek textu bez podpisu.</p>

<p>Robotům z rodiny Venex: Jsi velmi potřebný pro přísně tajný projekt společnosti. Je podezření, že v hlavních kancelářích existuje odposlech, proto jsi zaměstnáván tímto netypickým způsobem. Přihlas se okamžitě na 787 Washington Street a ptej se na pana Colemana.</p>

<p>S úlevou si oddechl. Už se obával, že to byl znovu falešný poplach. A přitom to byl poněkud netypický, ale velkými společnostmi dost často používaný způsob, jak zachovat tajemství. Ještě existovala šance, že tu práci dostane.</p>

<p>Šedivý zvedač se pozvolna pohyboval podél stěny starého skladu a ukládal balíky do komínů, sahajících až ke stropu. Na Jonovu otázku ukázal na schody u zadní stěny.</p>

<p>„Kancelář pana Colemana je vzadu dole. Má ostatně na dveřích tabulku.“ Pak přiložil konečky prstů k Jonovu uchu a ztišil hlas do šepotu. Pro člověka byl neslyšitelný, ale pro Jona ne, protože zvuk přenášely kovové části mluvícího.</p>

<p>„Je to nejhorší z nejhorších, jakého jsi kdy potkal. Nenávidí nás, tak buď <emphasis>vždycky</emphasis> uctivý. Jestli se ti podaří použít v jedné větě pětkrát slovo ‚sire‘, tak jsi v pohodě.“</p>

<p>Vyměnili si spiklenecké pohledy a Jon se vydal hledat kancelář. Sestoupil po špinavých schodech a jemně zaklepal na dveře pana Colemana.</p>

<p>Coleman byl obtloustlé malé individuum v konzervativním žlutočerveném obleku. Začal porovnáním a identifikací Jona pomocí Generálního Katalogu Robotů. To, co tam našel, ho muselo viditelně uspokojit, protože ho s klapnutím zavřel.</p>

<p>„Dej mi identifikátor a postav se zády k této stěně. Musíme si tě zkontrolovat.“</p>

<p>Jon položil známku na stůl, odešel k příslušné stěně a přitom řekl: „Ano sire. Tady, sire?“ Dvakrát ‚sire‘ v první větě. To není špatné, pomyslel si a přemýšlel, jak by se jich dalo umístit v takové větě pět a neprozradit přitom člověku, že si z něj utahuje.</p>

<p>Nebezpečí si uvědomil o zlomek vteřiny pozdě. Pole silného elektromagnetu, umístěného za stěnou, připláclo jeho kovový trup na zeď bez možnosti nejmenšího pohybu. Coleman téměř tančil radostí.</p>

<p>„Druci, máme ho! Je tu rozpláclej, splasklejší než smradlavá plechovka na skále. Nemůže pohnout ani motorem. Přines si sem to svoje smetí a připrav ho.“</p>

<p>Druce nosil overal mechanika přes vycházkový oblek a skříňku s nářadím pod paží. V natažené ruce držel černou kovovou krabičku a viditelně se snažil, aby byl od ní co nejdál. Coleman při pohledu na něj rozmrzele zařval:</p>

<p>„Dokud to není namontované, tak to nevybuchne, ty blbe! Přestaň se chovat jako děcko. Namontuj to té plechovce na nohu a <emphasis>dělej!</emphasis>“</p>

<p>Druce si pískal a umístil nálož Jonovi několik palců nad kolenem. Coleman zkontroloval, zda drží pevně, pootočil knoflíkem po straně a vytáhl lesklý dlouhý váleček. Ozvalo se chladné cvaknutí mechanismu, jak se bomba odjistila.</p>

<p>Jon se mohl jenom dívat, protože magnetické pole blokovalo i jeho mluvidla. Mělo mu to být podezřelé, než se zapletl do něčeho takového jako ‚tajné obchodní poslání‘. Proklínal vlastní hloupost, která ho zavedla do celé té šlamastyky.</p>

<p>Magnetické pole náhle zmizelo a jeho motory, nastavené na odpor, ho postrčily kupředu. Coleman vytáhl z kapsy plastikovou krabičku a zlehka se dotkl tlačítka na víčku.</p>

<p>„Žádné ukvapené pohyby, vraku. Tohle je detonátor toho, co máš na noze. Jeden pohyb mého prstu a zůstane z tebe jenom hromada šrotu, rozházená po podlaze.“ Ukázal na Druca, který otevřel dveře do sousední místnosti. „A pro případ, že by se v tobě probudil hrdina, vzpomeň si na něj.“</p>

<p>Coleman zamířil prstem na odulého muže na podlaze; byl ve špinavých hadrech, neurčitého věku a jedinou zajímavostí na něm byla černá bomba připnutá k jeho hrudi. Tupě zíral zarudlýma očima a nahýbal si z téměř prázdné láhve whisky. Coleman kopnutím zavřel dveře.</p>

<p>„To je troska Bowery, Venexi, ale nemyslím, že je to pro tebe nějaký rozdíl, že? Je to člověk a robot nesmí zabít <emphasis>nikoho!</emphasis> Jeho bomba je nastavená na stejnou frekvenci jako tvoje. Jakmile s námi začneš hrát falešnou hru, tak bude mít místo břicha dvoustopou díru.“</p>

<p>Coleman měl pravdu. Jon se neodvažoval vykonat žádný falešný pohyb. Celý jeho dřívější mentální trénink stejně tak i zapečetěný devadesátý druhý obvod mu znemožňovaly jakoukoliv činnost, člověku nebezpečnou. Cítil se chycený v pasti, polapený těmihle lidmi k neznámému účelu.</p>

<p>Coleman zatím odtáhl křeslo a ukázal mu nepravidelnou díru v podlaze.</p>

<p>„Tunel, který tu začíná, je prvních třicet stop v dobrém stavu. Dál je jen zával. Vyčistíš ho. Až narazíš na kanálovou stoku, vrátíš se. A radím ti, abys byl sám. A jestli dáš echo poldům, poletíte do povětří oba – teď padej.“</p>

<p>Tunel byl vyražen odborně a podepřen kontejnery ze skladu. Náhle končil stěnou čerstvého písku a kamení. Jon začal nakládat suť do malého vozíku na kolečkách, který stál v tunelu.</p>

<p>Vyprázdnil ho asi čtyřikrát a byl zabrán do dalšího nakládání, když objevil ruku. Ruku robota, vyrobenou ze zeleného kovu. Zesílil lampu a prohlédl si ji důkladněji. Bezpochyby to byla končetina robota z rodiny Venex.</p>

<p>Rychle, ale velmi opatrně odhrnul rumiště kolem ní a vykopal zbytek robota. Trup byl zdeformovaný, reaktor neexistoval a ošklivým otvorem v pravém boku vytékala kyselina z baterií. S nekonečnou péčí rozpojil zachovalé dráty a odložil stranou zachovalou zelenou hlavu. Přestože byla kompletní, zírala na něj jako lebka bez jediného záblesku života v očích.</p>

<p>Oškrabával právě bláto z identifikátoru, když se do tunelu spustil Druce se silnou baterkou.</p>

<p>„Nech ten šrot a začni makat,“ vykřikl. „Nebo skončíš jako on. Ten tunel musí být dnes v noci hotový!“</p>

<p>Jon naložil zbylé části na vozík a odtlačil celý náklad na začátek tunelu. Přemýšlel přitom nad situací. Mrtvý robot, zejména z vlastní rodiny, to je tragická věc, ale s tímhle bylo něco v nepořádku. Na štítku nalezeného identifikátoru bylo číslo sedmnáct a on sám si dobře pamatoval ten nešťastný den, ve kterém právě Venexe s číslem sedmnáct zabil podvodní zkrat motoru v hlubinách Orange Sea.</p>

<p>Čtyři hodiny mu zabralo dovedení tunelu ke staré granitové stěně kanálové stoky. Druce mu dal krátký sochor k rozšíření existujícího otvoru do velikosti, umožňující průchod do stoky.</p>

<p>Když vylezl zpátky do kanceláře, snažil se předstírat únavu, aby upuštění sochoru a odpočinek na hromadě rumu v rohu vypadalo přirozeně. Uložil se co nejpohodlněji a prsty uchopil pevný krk Venexe sedmnáct.</p>

<p>Coleman se v židli otočil a zašilhal k nástěnným hodinám. Zkontroloval čas a se spokojeným úsměvem se otočil zpět. Prstem mířil na Jona.</p>

<p>„Poslouchej, ty zelenej zmetku. V devatenáct nula nula provedeš jistý úkol, ale bacha na podrazy. Půjdeš stokou až k Hudson River. Jak sám víš, ústí je pod vodou, takže tě nikdo neuvidí. Po dně přejdeš dvě stě yardů na sever. To tě musí dovést přesně pod naši loď. V těch místech stojí stejně jenom jedna. Měj oči otevřený, <emphasis>ale žádný světlo!</emphasis> V polovině kýlu najdeš viset řetěz.</p>

<p>Vylezeš na něj, odvážeš náklad, který je k němu připevněný, a přineseš ho sem. Žádný chyby, nebo víš, co se stane.“</p>

<p>Jon přikývl a nepřestal se zaobírat tříděním různých barevných kabelů, trčících z rozervaného krku. Když se mu to konečně podařilo, srovnal je do řady a jediným bleskovým pohledem si zapamatoval jejich pořadí.</p>

<p>Proběhl přes svůj vlastní barevný kód a porovnal jej se zapamatovanou řadou. Dvanáctý kabel byl hlavní kraniální napáječ, šestý zpětný.</p>

<p>Jemným dotykem oddělil tyto dva od zbytku a nevinně se rozhlédl po místnosti. Druce podřimoval na křesle v protějším rohu, Coleman s někým telefonoval a občas se mu hlas změnil v nedůtklivé syčení. Jonovi nevěnoval pozornost – navíc mu z levé strany hrálo rádio.</p>

<p>Dokud Druce spal a Jonovo tělo bránilo Colemanovi ve výhledu, mohl se nikým nepozorován zabývat hlavou. Uvedl do chodu rozvod v předloktí; vodotěsný kryt odskočil s tichým cvaknutím. Objevil se vstup pro bateriový pohon, používaný pro různé elektrické přístroje a světlo pod vodou.</p>

<p>Pokud nebyla hlava Venexe sedmnáct odpojena od zdroje víc než tři týdny, byl schopen ji reaktivovat. Každý robot měl v lebce zamontovaný miniakumulátor, jehož napětí umožňovalo zachovat mozek při životě po celou tuto dobu. Samotný robot zůstával v bezvědomí, dokud se neobnovilo plné napětí.</p>

<p>Jon vsunul dráty do svého rozvodu a pomalu zvyšoval proud. Okamžik napjatého čekání; náhle otevřené oči sedmnáctého se zase zavřely. Když se otevřely znovu, živě zářily. Obkroužily místnost jedním pohledem a zaostřily na Jona.</p>

<p>Pravé víčko se s klapnutím zavřelo, zatímco to druhé se začalo otvírat a zavírat v rychlém sledu. Byl to mezinárodní kód robotů – vysílaný tak rychle, jak byl selenoid s to pracovat. Jon se soustředil na vzkaz.</p>

<p><emphasis>Telefon… zavolej pohotovostního operátora… řekni ‚signál 14‘ pomoc bude…</emphasis> Vysílání se zastavilo v polovině kódové skupiny a lesk v očích pohasl.</p>

<p>Sekundu byl Jon zděšený, dokud nepochopil, že sedmnáctý vědomě přerušil přívod proudu. Do ucha mu zavrčel Drucův chraptivý hlas.</p>

<p>„Co s tím vyvádíš? Zase nějaký ty vaše směšný kousky? Já vás dobře znám, všichni jste jedna banda všeho schopnejch darebáků.“ Následoval vodopád nepochopitelných nadávek. Se vzteklou zlomyslností vykopl nohou a poslal hlavu Venexe sedmnáct do rohu místnosti.</p>

<p>Zelená hlava se odrazila od stěny, dokutálela se zpátky a zastavila se u Jonových nohou; tvář na něj civěla v tiché agónii. Jenom existence devadesátého druhého obvodu zabránila Jonovi v ublížení člověku. Jakmile se motory dostaly do kritických otáček a hrozilo nebezpečí střetu s člověkem, řídící obvod se s klapnutím zapojil. Jon stál v troskách, na okamžik ohromený. Po potlačení vlny vzteku získal opět vládu nad svým tělem.</p>

<p>Připomínali živý obraz, jak tam tak na sebe nehnutě zírali. Robot mírně přikrčený, muž nakloněný vpřed s tváří zkřivenou fanatickou nenávistí. Hlava ležela mezi nimi jako znamení smrti.</p>

<p>Napětí visící ve vzduchu proťal Colemanův ostrý hlas jako nůž.</p>

<p>„<emphasis>Druci</emphasis>, přestaň blbnout s tím zmetkem a běž otevřít hlavní vchod a pusť sem malého Willyho s jeho chlapci. Pak budeš mít času dost.“</p>

<p>Vzteklý muž se jen velmi neochotně otočil, ale Colemanovo výhružné zavrčení ho přimělo k odchodu. Jon se posadil proti zdi, aby co nejpozorněji zanalyzoval těch pár faktů, které znal. Drucem se zatím nezabýval, byl jen dalším faktorem celkového problému.</p>

<p>Uvědomění pohotovostního operátora znamenalo, že to není místní záležitost, ale věc, do níž jsou zapletena odpovědná místa. Jedině vláda mohla stát za něčím tak vážným. Signál 14 zahrnoval kompletní nasazení všech mechanismů, sil, které se mohou okamžitě pustit do akce. Kam by to mohlo vést, nevěděl, jediné, co musel udělat, bylo dostat se odtud a zavolat. A fofrem. Druce sem měl přivést víc lidí. Pokud má něco udělat, tak jedině před jejich příchodem.</p>

<p>V době, kdy probíhal tento myšlenkový pochod, ruce mu usilovně pracovaly. Odmontovával v kyčli svou vlastní nohu s náloží. Když držela jen na ose, pomalu vstal a pohnul se ke Colemanovu stolu.</p>

<p>„Pane Colemane, sire, není už čas, abych se vydal k lodi, sire?“</p>

<p>Jon ta slova vyřkl pomalu a zvolna se blížil; zdánlivě ke dveřím, ale přesto směřoval ke stolu.</p>

<p>„Máš ještě třicet minut. Klidně si sedni – říkám…!“</p>

<p>Slova se rychle přetrhla. Jakkoli by byla lidská reakce rychlá, vždy bude pomalejší než blesková akce elektronického reflexu. Během sekundy, kdy si Coleman uvědomoval rychlý Jonův pohyb, robot si sedl obkročmo na stůl, odpojil si nohu a pevně ji třímal v ruce.<emphasis>„Když stiskneš tlačítko, zabiješ se!“</emphasis></p>

<p>Tato věta byla částí vykalkulovaného plánu. Jon ji zařval ztrnulému muži do ucha a současně zastrkoval nohu do přední části mužových vyboulených kalhot. Mělo to kýžený efekt, Colemanův prst se zastavil, ještě než se dotkl tlačítka. Vytřeštěnýma očima užasle zíral na černou krabičku smrti; vykukovala mu u pasu.</p>

<p>Jon nečekal na další reakci. Slezl ze stolu a popadl odhozený sochor. Po jedné doskákal k zamčené komůrce; vsunul sochor mezi dveře a rám a zabral.</p>

<p>Coleman začal právě vytahovat bombu z kalhot, ale už bylo po všem. Dveře povolily a Jon jediným trhnutím přerval pásy, držící nálož na opilcově těle. Hodil ji do rohu za Colemanův stůl a připravil mu tak další starost. Stálo ho to sice nohu, ale zlikvidoval nebezpečí, aniž ohrozil lidský život. Teď se musel dostat k telefonu a zavolat.</p>

<p>Coleman se přestal zabývat bombou a sáhl do zásuvky pro zbraň. Hlasy příchozích odřízly únikovou cestu dveřmi. Jedinou možností bylo prosklené okno, vedoucí do vnitřních prostor skladu.</p>

<p>Jon Venex jím proletěl v záplavě skleněných střepů, stíhaný střelbou pětasedmdesátky. Stopu dlouhý kus kovového rámu okna odlétl. Jiná kulka mu zaskřípala o hlavu, ve chvíli, kdy vylézal k zadnímu východu ze skladu.</p>

<p>Byl od něho necelých třicet stop, když se obrovská vrata se sykotem zavřela. Museli zablokovat všechny východy a dusot nohou po betonu svědčil o tom, že je měli v úmyslu také hlídat. Jon se vrhl do prostoru balírny a přikrčil se.</p>

<p>Pohlédl vzhůru, kde se rozprostírala pavučina vzpěr a trámů až po strop. Pro lidský zrak byla ponořená do tmy, ale díky infračervenému vyzařování sítě parního potrubí měl světla dost.</p>

<p>Pronásledovatelé se přibližovali a brzy začnou prohledávat sklad. Jeho jedinou šancí k útěku byl proto směr vzhůru. Navíc ho na zemi zdržovala chybějící noha. Na té pavučině se mohl pohybovat mnohem rychleji pomocí rukou.</p>

<p>Byl právě na jednom zkřížení trámů, když ho hrdelní řev a série kulek, divoce svištících kolem, informovaly, že byl objeven. Pár jich prolétlo tenkou střechou, jedna zasáhla kovový nosník pod ním. Počkal na okamžik, kdy se tři muži pustili do vztyčování žebříku a potichu se vydal do zadní části budovy.</p>

<p>Ve chvilce bezpečí se rozhlédl. Muži postupovali skladem v širokém rozestupu a bylo jen otázkou času, kdy ho objeví. Dveře byly zavřené a budova – jak se o tom sám přesvědčil – neměla okna. Kdyby mohl zatelefonovat, neznámí přátelé Venexe sedmnáct by si pospíšili s pomocí. Jenomže jediný telefon v celé budově stál na Colemanově stole. Zjistil to kontrolou kabelů.</p>

<p>Automaticky pohlédl na kabely v plastikovém obalu, běžící mu nad hlavou a připevněné ke stěnám – proud a telefon. Telefonní linka! To bylo přece všechno, co potřeboval.</p>

<p>Rychlými přesnými pohyby sáhl do výše a zbavil část vedení izolace. Usmíval se pro sebe, když vytahoval z levého ucha malý mikrofon. Teď je navíc napůl hluchý. Ať teď někdo řekne, že se neobětuje pro úkol. To si musí zapamatovat, až o tom bude později vyprávět Alecu Digerovi – bude-li vůbec nějaké později. Alec měl slabost pro slovní hříčky.</p>

<p>Připojil mikrofon na linku a přesvědčil se, jestli někdo netelefonuje. Počkal pár okamžiků, než se ujistil, že má oznamovací tón, pak vyslal jedenáct přesně modulovaných impulzů, které ho musí spojit s místním operátorem. Nastavil si mikrofon co nejblíže k ústům.</p>

<p>„Haló, místní operátore. Halo, operátore, nemohu tě slyšet, takže neodpovídej. Zatelefonuj pohotovostnímu operátorovi – signál 14, opakuji – signál 14.“</p>

<p>Opakoval to, dokud neobjevili jeho úkryt. Pak slezl níž a nechal mikrofon na drátě. Otevřené spojení mohlo značně urychlit přesné určení místa a v temnotách, panujících nahoře, by ho pronásledovatelé neměli zahlédnout. Vzdálil se od toho místa, co mohl nejdále. Útěk byl nemožný, takže jediné, co mohl udělat, bylo získat čas.</p>

<p>„Pane Colemane, omlouvám se, že jsem utekl.“ S reproduktorem, nastaveným na maximální hlasitost, jeho hlas zaburácel v hale jako hrom.</p>

<p>Muži dole se rozhlíželi na všechny strany, aby odhalili původce.</p>

<p>„Když mi dovolíte vrátit se a nezabijete mě, udělám, co budete chtít. Bál jsem se bomby, ale teď se víc bojím střelby.“ Znělo to poněkud hloupě, ale nepochyboval, že si nikdo z lidí nedá tu práci, aby se nad tím zamyslel.</p>

<p>„Prosím, dovolte mi slézt… sire!“</p>

<p>Málem zapomněl na slůvko sir, takže je pro jistotu zopakoval:</p>

<p>„Prosím, sire!“</p>

<p>Coleman ten balík zpod lodi zoufale potřeboval, takže slíbí cokoli, jen aby dosáhl svého. Co se týče budoucnosti, neměl Jon žádné pochybnosti, ale doufal, že do té doby přijde pomoc.</p>

<p>„Slez! Nebudu se na tebe zlobit, pokud budeš dělat přesně to, co ti řeknu.“ Jon slyšel v jeho hlase skrytý vztek a nevýslovnou nenávist k robotovi, který se odvážil mu odporovat.</p>

<p>Sestup nebyl obtížný, ale Jon slézal co nejpomaleji. Seskočil na podlahu a zachytil se hromady beden. Byli tu všichni. Coleman i Druce s bandou ostatních. Při pohledu na něj zvedli zbraně, ale Coleman je gestem zastavil.</p>

<p>„To je <emphasis>můj</emphasis> robot, chlapci. Vyřídím si to s ním sám.“</p>

<p>Zamířil a odstřelil Jonovi druhou nohu. Ten, odražen vlnou exploze, upadl bezmocně na podlahu. První věc, kterou po pádu uviděl, byla kouřící hlaveň pětasedmdesátky.</p>

<p>„Na plechovku docela mazaný, ale ne dost. To, co chceme, dostaneme jinak. Možná trochu obtížnější cestou, ale bez toho, aby ses nám motal pod nohama.“ Smrt mu čišela z očí.</p>

<p>Od telefonátu ještě neuplynuly ani dvě minuty. Při očekávání zprávy od Venexe sedmnáct museli mít čtyřiadvacetihodinovou službu.</p>

<p>Hlavní vchod se najednou rozletěl za rachotu silné exploze a skřípání drcené oceli. V dýmajícím otvoru se objevil malý tank a zasypal skupinu dávkou z vícehlavňového děla malé ráže. Ale byli o vteřinu pomalejší. Coleman stiskl spoušť.</p>

<p>Jon ten pohyb spatřil a přitiskl se k podlaze, takže kulka mu místo hlavy roztříštila rameno. Na druhý výstřel už Coleman neměl čas; ozvalo se zasvištění a neovladatelný výbuch uvolnil záplavu hořícího plynu. Muži padali na zem, ani nezahlédli policii, vnikající dovnitř v plynových maskách.</p>

<p>Jon ležel na podlaze komisařství a policejní technik mu provizorně opravoval rameno a nohy. Na opačné straně místnosti si Venex sedmnáct s viditelnou radostí zkoušel své nové tělo.</p>

<p>„To je <emphasis>něco!</emphasis> A já už myslel, že je to opravdový konec, když mě pohltila zem. Musím ale začít od začátku.“ Přešel místností a potřásl Jonovi ještě nefungující rukou.</p>

<p>„Jméno zní Wil Counter-4951L3, ale to je stejně jedno. Měl jsem už tolik těl, že ani nevím, jak jsem vypadal původně. Přímo z výroby jsem šel do policejní školy a od té doby působím v Detektivních silách, oddělení vyšetřování, v hodnosti mladšího seržanta. Nejvíc času trávím prodáváním cukrovinek, novin nebo nápojů. Shromažďuji informace, vypracovávám zprávy a sleduji podezřelé pro ostatní oddělení.</p>

<p>Ta poslední práce – omlouvám se, že jsem používal osobnosti Venexe, ale nemyslím, že bych přinesl tvé rodině hanbu – byla zadaná Celním oddělením. Vypadalo to, že k nám někdo pašuje heroin. FBI pochytalo distributory, ale nikdo nevěděl, jak se to k nám dostává. Jakmile Coleman, kterého jsme hlídali už od dřívějška, začal hledat robota na podvodní práce, byl jsem vsazen do nového těla a poslán do akce.</p>

<p>Uvědomil jsem centrálu, jakmile jsem začal kopat tunel, ale spadlo mi to na hlavu příliš brzy a nestačil jsem se zorientovat, která loď veze náklad. No, a dál už to znáš.</p>

<p>Naši o nehodě nevěděli, takže klidně čekali. Tamti zjistili, že jim může do starého světa odplout půl milionu, takže najali tebe. Zavolal jsi včas, a tak stačili v poslední chvíli zachránit dva roboty před jistou smrtí.“</p>

<p>Jon, který se už chvíli pokoušel zapojit do řeči, se chopil příležitosti, když Wila zaujal vlastní obraz v okně.</p>

<p>„Nemusíš mi to vykládat – o policejním vyšetřování a práci oddělení. Nejsou to tajné informace? Zvláště pro roboty.“</p>

<p>„Samozřejmě, že jsou!“ přiznal Wil bez mrknutí oka. „Kapitán Edgecombe – šéf mého oddělení – je expert na všechny druhy vydírání. Musím ti sdělit tolik tajností, že se buď přidáš k nám, nebo budeš zastřelen jako potencionální informátor.“ Smál se, ale udivený Jon jeho humor nesdílel.</p>

<p>„Abych řekl pravdu, Jone, potřebujeme tě. Roboti, kteří myslí a chovají se správně v extrémních situacích, jsou výjimka. Jakmile uslyšeli, co jsi prováděl ve skladu, kapitán odpřísáhl, že jestli tě do téhle práce nepřemluvím, tak mě nechá bez těla. Hledáš zaměstnání? Hodně práce a malý plat – ale máš jistotu, že nikdy nepoznáš nudu.“</p>

<p>Neohlížel se na vyjeveného Jona a pokračoval už vážněji. „Zachránil jsi mi život a chtěl bych tě za spolupracovníka. Myslím, že nám bude spolu dobře. A kromě toho,“ dodal už starým šibalským tónem, „může se mi naskytnout příležitost, abych ti to oplatil. Víš, nemám rád dluhy.“</p>

<p>Technik skončil a Jonova ruka byla znovu naprosto v pořádku. Když si ruce podali tentokrát, bylo to gesto z druhu těch, která vydrží.</p>

<p>Na noc zůstal v prázdné cele, která byla ve srovnání s hotelovými pokoji nebo baráky, na které si zvykl, ohromná. Litoval jenom, že nemá nohy, protože by si mohl udělat hezkou procházku kolem stěn. Ale slíbili mu je až zítra. Namontují mu je dříve, než dostane novou práci.</p>

<p>Události minulého dne mu kroužily před očima bláznivou rychlostí. Neměl nejmenší chuť se jimi teď zabývat, jediná věc, po které toužil, bylo vychladnutí přepracovaných obvodů. Kéž by měl něco na čtení a přišel tak na jiné myšlenky. Najednou si uvědomil, že má přece stále ještě brožuru, kterou dostal od řidiče.</p>

<p>Schoval ji automaticky tam, kam mu poradil. Nyní ji opatrně vytáhl a otevřel první stránku knihy <emphasis>Robot – otrok ve světě ekonomiky</emphasis>. Ze stránek vypadl lístek papíru a on četl krátkou informaci.</p>

<p>PROSÍM, ZNIČ TENTO LÍSTEK HNED PO PŘEČTENÍ.</p>

<p>Jestli si myslíš, že to, co je v té knížce napsáno, je pravda a chtěl by ses dozvědět víc, přijď kterékoli úterý v 17.00 do místnosti B, 107 George St.</p>

<p>Lístek se krátce zatřepotal a byl pryč, ale Jon věděl, že příčinou, proč si tento vzkaz bude pamatovat, není jen dokonalá paměť.</p><empty-line /><p>Neexistuje žádný důvod, proč by roboti nemohli vykonávat jakoukoliv lidskou činnost. Když už zmiňujeme svět <emphasis>lidí</emphasis>, pro ty, jejichž mysli jsou takto zkonstruovány a kdo myslí především na mužské funkce, podotýkám, že partenogeneze již byla vyvolána automaticky v savcích. Ale mimoděložní růst oplodněného vajíčka v odpovídajícím prostředí se vědcům nedaří. A tak umělé zkonstruování samotného vajíčka s vhodnými řetězci DNA se zdá stejně obtížné jako snahy o vymezení hranic nekonečna.</p>

<p>Lidstvo se s těmito funkcemi vypořádává adekvátně a s potěšením, bez cizí pomoci. Ale je spousta činností, které by lidé rádi přesunuli na roboty. Málokdo touží pracovat jako popelář, přestože je to základní a důležitá práce pro zachování civilizace. Důkazem tohoto nezájmu je fakt, že jsou to vždy ti nejubožejší z nejméně privilegované skupiny, stojící nejníže na společenském žebříčku. Už pouhý pohled na vašeho popeláře vám napoví, ke které sociální skupině společnosti patří.</p>

<p>Nepochybně práce popelářů, čističů kotlů, fyzická dřina a pomoc při žních náleží robotům. Budou také zastávat řadu nebezpečných povolání. Například odstraňování překážek pod vodou v prudkých proudech průlivu, nebo opravy atomových reaktorů v radioaktivním záření, které by člověk nepřežil.</p>

<p>A mohou také působit při uplatňování zákona…[1]</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>RUKA ZÁKONA</strong></p>

<p>Byla to velká překližková bedna a připomínala rakev. Vypadala, že váží snad tunu. Ten makáč ji prohodil dveřmi strážnice a odstartoval. Zvedl jsem hlavu od papírů a zařval za mizejícím řidičem:</p>

<p>„Co to, ksakru, je?“</p>

<p>„Jak to mám vědět?“ odpovědělo individuum a vylezlo do kabiny. „Jen jsem ji přivezl. Nejsem vševědoucí. Došla ranní raketou ze Země. To je všechno, co vím.“ Sešlápl plyn víc než bylo nutné a odjel v oblacích červeného dýmu.</p>

<p>„Vtipálci,“ broukl jsem si. „Mars je plný vtipálků.“</p>

<p>Když jsem znova začal prohlížet bednu, ucítil jsem, jak mi mezi zuby skřípá písek. Šéf Craig musel slyšet motor, protože vyšel z kanceláře a pomáhal mi stát a civět na bednu.</p>

<p>„Myslíš, že je to bomba?“ zeptal se nejistým hlasem.</p>

<p>„Proč by se někdo namáhal – s krámem takových rozměrů? A až ze Země.“</p>

<p>Přikývl a obešli jsme bednu z druhé strany. Adresa odesílatele chyběla. Nakonec jsme vyhrabali sochor a dali se do práce na víku. Po několika zapáčeních se uvolnilo a odpadlo.</p>

<p>Tak vypadalo naše první setkání s Nedem. Byli bychom mnohem šťastnější, kdyby bylo také poslední. Proč jen jsme nedali to víko zpět a neposlali tu věc šupem na Zem! Teď už vím, co měli ve starověku na mysli, když se zmiňovali o Pandořině skříňce.</p>

<p>Ale stáli jsme tu a zírali jako dva idioti. Ned ležel klidně a koukal na nás.</p>

<p>„Robot!“ prohlásil šéf.</p>

<p>„Dobrý postřeh; zdá se, že jsi navštěvoval policejní akademii.“</p>

<p>„Ha, ha! Zjisti radši, co tu dělá.“</p>

<p>Já nechodil do akademie, ale najít dopis není umění vyžadující studium. Vykukoval z tenké knížečky v kapse bedny. Šéf ho vzal a začal bez nadšení číst.</p>

<p>„Dobrá, dobrá! United Robotics muselo přeskočit, poslouchej… <emphasis>roboti, správně použití, mohou ulehčit police</emphasis><emphasis>jní práci…</emphasis> chtějí, abychom spolupracovali při zkoušce v terénu… <emphasis>přiložený robot je nejnovější experimentální model; o hodnotě sto dvacet tisíc kreditů</emphasis>.“</p>

<p>Oba jsme pohlédli na robota s tajným přáním, aby uvedená částka byla v bedně místo něj.</p>

<p>Šéf se zamračil a neslyšně si přeslabikoval zbytek dopisu. A já přemýšlel, jak robota dostat z té jeho překližkové rakve.</p>

<p>Ať už to byl experimentální model nebo ne, byl to dobře vypadající kus stroje. Oblečený do námořnicky modré uniformy se zlatými prýmky a knoflíky. Někdo si dal hodně práce, aby dosáhl bezvadného efektu. Fakticky vypadal jako vzorný policajt. K naprosté dokonalosti mu chyběl jen odznak a zbraň.</p>

<p>Pak jsem si všiml slabé záře v robotových očích.</p>

<p>Dosud mě nenapadlo, že by mohl být zapnutý. No, proč to nevyzkoušet.</p>

<p>„Vylez z tý bedny,“ přikázal jsem mu.</p>

<p>Vystřelil obratně a rychle jako raketa a ztuhl v pozoru dvě stopy ode mě. „Experimentální policejní robot, sériové číslo XPO-456-934B. Hlásím se do služby, pane.“</p>

<p>Hlas se mu zachvíval horlivostí a já téměř slyšel bzučení našponovaných kabelů svalů. Možná má kůži z nerezové oceli a svazek drátů místo mozku – ale mně okamžitě připadal jako pravej policajtskej bažant. A mohutná postava s rukama a nohama, navíc v uniformě, ten dojem jen umocňovala. Stačilo jen trochu přivřít oči a stál tu Ned – policejní zajíc v plné parádě, čerstvý ze školy a celý divý do práce. Potřásl jsem hlavou, abych tu iluzi zaplašil. Stálo tu přece šest stop stroje, který koumáci a chytráci vyrobili pro vlastní potěšení.</p>

<p>„Dej si pohov, Nede.“ Ještě pořád salut oval. „Přetížíš si obvody, když budeš dál takhle cvičit. Á kromě toho, já jsem tady jenom seržant. Tohle je policejní šéf.“</p>

<p>Ned se otočil k šéfovi rychlostí namydleného blesku. Šéf si ho právě měřil jako něco, co zrovna vyskočilo z otevřené kapoty auta, zatímco mu Ned podával hlášení.</p>

<p>„Divil bych se, kdyby uměl mimo toho salutování a hlášení ještě něco jiného,“ ozval se šéf a obcházel ho jako pes hydrant.</p>

<p>„Funkce, činnosti a možnosti akcí experimentálních policejních robotů jsou popsány na stránkách 184 až 213 manuálu.“ Nedův hlas zazněl okamžitě, jakoby v odpověď na šéfovu otázku. „Detailní rozbor lze také nalézt na stránkách 1035 až 1267 včetně.“</p>

<p>Šéf, kterému činilo potíže přečíst víc než tři stránky komiksu najednou, pohlédl s neskrývaným odporem na bichli, tlustou snad šest palců. Potěžkal ji a pohladil obálku; pak dostal přímo skvělý nápad a hodil mi knihu na stůl.</p>

<p>„Vezmi si to na starost,“ prohlásil a zamířil do své kanceláře. „A robota taky. Něco s ním udělej.“ Trpělivost není právě šéfova silná stránka a tentokrát se zdálo, že dosáhla maxima.</p>

<p>Prolistoval jsem knihu; překvapila mě. Vlastně o robotech vím tolik, co kterýkoli chlápek z ulice. A možná ještě míň. Na stránkách se to hemžilo drobným písmem, podivnou matematikou, tabulkami a schématy kabelů v devíti barvách a spoustou podobných věcí. Vyžadovaly hlubší pozornost. Bohužel jsem neměl příliš mnoho času. Zavřel jsem knihu a zahleděl se na nejnovějšího zaměstnance města Nineport.</p>

<p>„Za dveřmi stojí koště. Víš, jak se to používá?“</p>

<p>„Ano, pane.“</p>

<p>„V tom případě zameť tuhle místnost a snaž se tady příliš nevířit prach.“</p>

<p>Pustil se do práce.</p>

<p>Já jsem zase se smíšenými pocity pozoroval sto dvaceti tisícovou hodnotu stroje, vykonávající práci uklízečky, a pozastavoval se nad tím, proč ho poslali do Nineportu. Asi proto, že v celé soustavě neexistuje druhá tak malá a bezvýznamná policejní stanice. Konstruktéři si mohli být jisti, že tohle je to pravé místo pro testování v terénu. Dokonce i kdyby se tu jejich miláček zbláznil, tak budou ztráty zanedbatelné. Nejspíš by jen někdo přijel sepsat hlášení. No, dobrá, vybrali si právě tohle místo. Nineport je bohem ztracená díra.</p>

<p>A proto jsem tu byl já. Jediný skutečný policista v celé posádce. Nutný k tomu, aby vznikl dojem, že je všechno v pořádku. Šéf, Alonzo Craig, je dost opatrný, aby zbytečně neriskoval. Jsou tu ještě dva pochůzkáři. Jeden starý a věčně v lihu. Druhému ještě teče mléko po bradě. Já mám za sebou deset let u metropolitní policie na Zemi. Proč jsem teď tady, je moje věc. Tak dlouho jsem platil za každou chybu, které jsem se dopustil, až jsem skončil tady, v Nineportu.</p>

<p>Nineport není proti očekávání žádné město. Je to jednoduše zastávka na trase. Jediní stálí obyvatelé téhle díry jsou ti, kteří poskytují cestujícím služby. Hoteliéři, hráči, kurvy, barmani a ti ostatní.</p>

<p>Je tu taky kosmodrom, ale přistávají tu jen nákladní lodě, aby odvezly rudu z několika posledních dolů, které ještě nebyly vytěženy. Pár jich taky přilétá kvůli zásobování. Dá se říci, že Nineport je město, které zaniklo ještě dříve, než vůbec vzniklo. Pochybuji, že za sto let tu vůbec něco zůstane, písek vykoná své. To už tu stejně nebudu, tak mi to může být jedno.</p>

<p>Vrátil jsem se k papírování. Pět zadržených opilců, běžný noční úlovek. Právě jsem psal hlášení o posledním, když Fats přitáhl šestého.</p>

<p>„Zamkl se na dámským záchodku na kosmodromu a nechtěl vylézt,“ žaloval.</p>

<p>„Hluchoněmý. Hoď ho k ostatním.“</p>

<p>Fats svou zplihlou oběť nasměroval a krok za krokem spolu odvrávorali. Vždy jsem obdivoval, jak Fats pečuje o opilce, ačkoliv toho v sobě často měl víc než oni. Nikdy jsem ho neviděl opilého upadnout; ale také ho nikdo neviděl naprosto střízlivého. Tohle všechno ho přímo předurčovalo zastřeným zrakem dohlížet na dodržování zavírací hodiny a předvádět opilce. V tom byl dobrý. Nevadilo, zda se krčili nahoře nebo dole, pokaždé je našel. Nepochybně u něj šlo o přirozený instinkt.</p>

<p>Fats zabouchl dveře za číslem šest a potácel se zpátky. „Co to je?“ vy blekotal a zíral přes špičku purpurového nosu na robota.</p>

<p>„To je robot. Zapomněl jsem, jaký číslo mu dala máma ve fabrice, takže mu říkáme Ned. Teď pracuje.“</p>

<p>„No, to je bezva! Moh‘ by taky uklidit v cele, až vypadnou ti burani.“</p>

<p>„To je přece <emphasis>moje</emphasis> práce!“</p>

<p>Do rozhovoru náhle zasáhl Billy, který se zčistajasna objevil ve dveřích. Svíral obušek a mračil se zpod okraje policajtské čepice. Vůbec není pravda, že je Billy hloupý. Prostě se v jeho hlavě nezachytí příliš mnoho myšlenek.</p>

<p>„Teď je to Nedova práce, protože ty jsi byl povýšenej na mýho pomocníka.“</p>

<p>Billy mi přišel právě vhod a já jen trnul, aby ho tohle zdůvodnění neotrávilo. Zbytečně; mé vysvětlení přijal s potěšením, takže si spokojeně sedl vedle Fatse a oba zaujatě pozorovali, co provádí Ned s podlahou.</p>

<p>Tak to šlo týden. Za tu dobu Ned uvedl stanici do stavu téměř septického. Šéf, který si takových věcí nikdy nevšímal, nezaznamenal, že Ned odnesl nějakou tu tunu hlášení a úředních papírů, které se mu vršily v kanceláři. To všechno ho natolik zaměstnávalo a tak jsme si na něj zvykli, že už jsme si jeho přítomnost ani neuvědomovali. Věděl jsem jen, že si přepravní bednu odstěhoval do skladu a zabydlel se v ní jako v útulné ložnici-rakvi. Víc jsem nevěděl, nebo jsem se o víc nestaral.</p>

<p>Manuál byl zahrabaný v mém stole a já se na něj ani nepodíval. Nikdo z nás neměl ani nejmenší ponětí o tom, co robot může a co ne. Ned pracoval spolehlivě jako kombinace domovníka a úředníka, a mohlo to tak zůstat, kdyby nebyl šéf tak líný. Tím to všechno začalo.</p>

<p>Bylo kolem deváté večer a šéf právě na odchodu, když zazvonil telefon. Zvedl sluchátko, chvíli poslouchal a pak zavěsil.</p>

<p>„Greenbackův sklad likérů. Říká, že je to přepadení. Máme hned přijet.“</p>

<p>„To je něco nového. Obvykle o něm neslyšíme aspoň měsíc. Copak neplatí za ochranu firmě Číňan Joe? Co tak najednou?“</p>

<p>Šéf si chvíli hryzl masitý ret, nakonec se mrzutě rozhodl.</p>

<p>„Raději jdi zjistit, co se tam děje.“</p>

<p>„Jasně,“ sáhl jsem pro čepici. „Ale musíš zatím ohlídat stanici, než se vrátím.“</p>

<p>„To se mi nelíbí!“ protestoval. „Umírám hlady a sezení tady mi nijak nepomůže.“</p>

<p>„Já to mohu vyřídit,“ ozval se okamžitě Ned, vykročil a parádně zasalutoval.</p>

<p>V první chvíli šéf div nenadskočil. Asi jako kdyby ožil chladič a nabízel své služby.</p>

<p>„Jak bys to <emphasis>ty</emphasis> mohl vyřídit?“ zařval ve snaze dostat pomatený chladič zpátky na patřičné místo. Ale on si to vyložil jako otázku a spustil. Během tří minut vyložil šéfovi v kostce chovám policejního důstojníka při ozbrojeném loupežném přepadení a při ostatních hlášených krádežích. Z šéfova přihlouplého výrazu vyplývalo, že Ned brzy překročil hranice šéfových skrovných vědomostí.</p>

<p>„Dooost!“ popadl konečně týraný muž dech. „Když toho tolik víš, tak proč tady ještě trčíš?“</p>

<p>Zaznělo mi to jako další verze říkanky <emphasis>když jsi tak příšerně chytrý, tak proč nejsi bohatý?</emphasis>, kterou jsme si vtloukali do hlavy na střední škole. Ned to ovšem vzal doslova a otočil se ke dveřím.</p>

<p>„To znamená, že mne posíláte do akce, pane?“</p>

<p>„Jooo!“ odsekl šéf, aby se ho už zbavil. Zahlédli jsme modrou siluetu mizející dveřmi.</p>

<p>„Musí být chytřejší, než vypadá,“ konstatoval jsem. „Ani se nezeptal, kde Greenback je.“</p>

<p>Šéf přikývl a telefon znovu zazvonil. Ještě pořád měl ruku na sluchátku, takže jeho zvednutí se podobalo reflexu. Okamžik naslouchal, pak mi začal před očima blednout, jako by mu někdo pumpoval krev z těla.</p>

<p>„Lupiči jsou pořád uvnitř,“ zachrčel konečně. „Poslíček od Greenbacka je na drátě – ptá se, co je s náma. Říká, že je schovaný pod stolem v zadní místnosti…“</p>

<p>Nikdy jsem se nedozvěděl, co ten hrdina ještě říkal, protože jsem okamžitě vyletěl ze dveří a vrhl se k hlídkovému vozu. Pokud Ned bude rychlejší, může se odehrát sto věcí. Přestřelka, ranění a podobné nepříjemnosti. A všechno padne na nás – poslali z lenosti robota na práci pro policajta. Možná, že by pak šéf potvrdil, že to byl jeho nápad, ale moc jsem tomu nevěřil. Chtě nechtě do toho budu zatažen. Na Marsu mi nikdy nebylo příliš teplo, ale teď jsem byl zpocený.</p>

<p>Nineport má přibližně čtrnáct dopravních předpisů. Porušil jsem je všechny, ještě než jsem dojel ke Greenbackovi. I tak byl Ned rychlejší. Když jsem vyjížděl zpoza posledního rohu, viděl jsem ho právě vcházet do dveří. Dupl jsem na brzdy a rychle vyskočil. Stačil jsem akorát zaujmout místo na galérii – navíc ostřelované.</p>

<p>Uvnitř byli dva zlodějský začátečníci, jeden za pultem se tvářil jako úředník a druhý postával stranou. Kolty měli schované, ale Nedův vpád do dveří byl příliš na jejich už tak dost vyšponované nervy. Oba sáhli pro zbraně jako loutky na nitkách, rozhodnuti Neda zlikvidovat. Vytáhl jsem pistoli a čekal na úlomky rozstříleného robota, až proletí oknem.</p>

<p>Ned měl ale úžasné reflexy, jak se na robota sluší.</p>

<p>„ODHOĎTE ZBRANĚ! JSTE ZATČENI!“</p>

<p>Musel mít solidní zesilovače, protože mi až zazvonilo v uších. Výsledek se shodoval s mým očekáváním. Obě torpéda stiskla spouště a vzduchem se rozpršely střely. Výloha se s třeskem vysypala, a já šel k zemi. Podle kraválu jsem poznal, že oba mají bezzákluzné padesátky. Tyhle střely zadrží máloco. Člověkem proletí a ani si nevšimnou, že jim něco stálo v cestě.</p>

<p>Nedovi zřejmě nevadily. Kryl si pouze oči. Malý štítek s tenkými škvírami se mu sesunul před čočky očí. Nato Ned vyrazil k prvnímu gangsterovi.</p>

<p>Věděl jsem, že je rychlý, ale nemyslel jsem si, že tolik. Několik střel ho sice při přesunu místností zasáhlo, ale než střelec stačil znovu zamířit, už byla zbraň v Nedových rukou. Tak to bychom měli. Použil k tomu nejobratnější chvat ‚kladivo‘ jaký jsem kdy viděl a elegantně zachytil zbraň padající z ochablých prstů.</p>

<p>Stejným pohybem, kterým si zasunul zbraň do kapsy, vytáhl pár pout a zacvakl je delikventovi na zápěstí.</p>

<p>Klient číslo dvě se okamžitě vrhl ke dveřím a já si připravoval žhavé přijetí. Namáhal jsem se zbytečně. Nedostal se ani, do poloviny, když mu Ned zastoupil cestu. Ozvalo se žuchnuti, to když se srazili, ale Nedem to ani nehnulo, zatímco zloděj překvapeně civěl. Ani nevěděl, jak se ocitl s pouty na rukou na zemi vedle svého kumpána.</p>

<p>Vlezl jsem dovnitř, převzal od Neda zbraně a zatkl oba oficiální formulí. Po tom všem vylezl Greenback a zahlédl přesně to, co jsem chtěl, aby uviděl. Okolí bylo poseto na stopu vysoko střepy a vonělo rozlitým Jackem Danielsem. Začal skučet jako vlk, který si nechal utéct večeři. Zdálo se, že o telefonu věděl míň než já. Proto jsem popadl vystrašeného poslíčka, který vykukoval ze skladu.</p>

<p>Jedině on nám mohl volat.</p>

<p>Ukázalo se, že příčina tkví v jeho hlouposti. Byl tu jen pár dní a neměl dost rozumu, aby pochopil, že každé přepadení se má hlásit ochrance a ne policii. Poradil jsem Greenbackovi, aby toho hocha poučil, do jakých nesnází nás všechny dostal. Pak jsme vzali oba výtečníky k vozu. Ned s nimi nastoupil dozadu, tlačili se k sobě jako dvě zatoulaná zvířata v bouři. Robotovou odpovědí bylo, že si vytáhl z boku lékárničku a jednomu lupiči ošetřil ránu po odražené střele, které si v tom rozčilení nikdo nevšiml.</p>

<p>Když jsme vpochodovali dovnitř, šéf tu ještě pořád seděl s mrtvolnou barvou ve tváři. Nevím, jak to udělal, ale byl o dva odstíny bělejší.</p>

<p>„Udělali jste podraz,“ zašeptal.</p>

<p>Než jsem mu v tom stačil zabránit, veden strašným nápadem popadl za košili prvního delikventa a přiměl ho sklonit hlavu.</p>

<p>„Vy a Číňan Joe,“ vrčel.</p>

<p>Chlapec udělal chybu, že se pokusil chytračit; šéf mu uštědřil úder otevřenou dlaní, až se mu zajiskřilo v očích.</p>

<p>Podruhé už na zadávané otázky odpovídal rozumně.</p>

<p>„Nikdy jsem o Číňanovi Joovi neslyšel. Jsme tu od včerejška a…“</p>

<p>„Krucinál, amatéři!“ Šéf povzdechl a klesl do křesla. „Zavři je a rychle mi pověz, co se k čertu vlastně stalo!“</p>

<p>Zabouchl jsem za nimi dveře a ukázal na Neda.</p>

<p>„Tady máš hrdinu. Jednou rukou je zneškodnil a zajal. Jednorobotové tornádo, zkřížené s konáním dobra v této jinak zkažené společnosti. A navíc neprůstřelné!“ Ukázal jsem stopy na pancíři. Barevný lak byl seškrábnutý střelami, ale kov byl sotva dotčený.</p>

<p>„Smrdí to problémy, velkými problémy,“ kvílel šéf.</p>

<p>Myslel tím chlapce z ochranky. Neměli v lásce zavírání pobudů a konfiskaci zbraní, aniž s tím souhlasili. Jenže Ned se domníval, že šéf má na mysli něco jiného, a přispěchal to objasnit. „Nebudou žádné problémy, pane. Ani na okamžik jsem neporušil ani jeden z restrikčních zákonů robotů, jsou součástí mých řídících obvodů a proto zcela automatizované. Člověk, který vytahuje zbraň, porušuje nejen zákon lidí, ale i robotů, protože je ohrožuje násilím. Já jsem jim neublížil, pouze je zadržel.“</p>

<p>To bylo nad šéfovy síly. Já ale poslouchal a dokonce jsem i <emphasis>přemýšlel</emphasis> o tom, co jsem slyšel. <emphasis>Nechápal</emphasis> jsem, jak se robot – čili stroj – může vyznat v něčem takovém jako je násilí a uplatňování zákona. I na to měl Ned odpověď.</p>

<p>„Roboti byli k těmto funkcím připravováni už léta. Cožpak nezaznamenává radar měření rychlosti projíždějících aut, a tak rozhoduje o tom, kdy už se jedná o porušení dopravních předpisů? Nebo indikátor alkoholu, vždyť vsadil do vězení víc opilců než všichni dopravní policisté dohromady! Jednu dobu bylo robotům dokonce dovoleno rozhodovat i o možnosti zabíjení. Před zavedením Restrikčního zákoníku robotů byly přece automaticky řízené střely ve všeobecném používání. Jejich poslední vývoj přinesl samostatné baterie děl s protileteckými střelami. Automatický radar zaregistroval každé letadlo v okolí. Pokud letadlo nevyslalo správný identifikační signál, byl okamžitě zjištěn jeho kurz a vypočítána dráha letu, aktivována automatická roznětka a nabíječ připravil počítačem řízenou střelu – kterou odpálil mechanismus-robot.“</p>

<p>O pár věcí bych se s Nedem přel. Mimo jeho slovník univerzitního profesora. Zahájil jsem útok.</p>

<p>„Ale robot nemůže být policajtem, to je přece lidská práce.“</p>

<p>„Samozřejmě, že je, ale vykonávání lidské práce u policie není záležitostí policejního robota. Já především plním funkce bezpočtu policejních zařízení; zapojuji jejich operace a činím je stále dostupnými. A navíc mohu vypomoci při <emphasis>mechanických</emphasis> procesech uplatňování práva. Když někoho zatknete, tak mu nasadíte pouta. Ale pokud mi to poručíte, tak to udělám já. Nerozhoduji o morálních aspektech. Jsem v tu chvíli jenom stroj pro nasazování pout…“</p>

<p>Mé zvednuté ruce přerušily záplavu robotových argumentů. Ned chrlil svá fakta a čísla a mě napadlo, že bude nejlepší v této diskuzi nepokračovat. Bylo jisté, že Ned při zásahu neporušil žádný zákon. Ale existuje taky řada nepsaných zákonů.</p>

<p>„Číňan Joe stejně nebude nadšenej,“ prohlásil šéf a mluvil mi z duše.</p>

<p>Zákony džungle. Ne kodex na papíře. Zákony Nineportu. Místo dost velké, aby se jen hemžilo hráčskými doupaty, bordely a okrádači opilců. Všechno ovládal Číňan Joe. Samozřejmě i policii. Měl nás všechny v hrsti, a dalo by se říct, že se nám stará i o výdělky. Ale tohle robotovi nikdy nevysvětlíte.</p>

<p>„Jóó, Číňan Joe.“</p>

<p>Zpočátku jsem se domníval, že je to ozvěna, pak jsem si všiml něčeho, co se zjevilo ve dveřích za mnou. To něco se jmenuje Alex. Šest stop kostí, svalů a trablů. Pravá ruka Číňana Joea. Falešně se usmál na šéfa, který se v křesle jen přikrčil.</p>

<p>„Číňan Joe chce, abys mu vysvětlil, proč necháváš své chytré policajty motat se kolem a napadat lidi a ničit dobré nápoje. Zuří kvůli tomu chlastu. Říká, že už má dost těch pitomostí a proto máš…“</p>

<p>„Zatýkám tě jménem zákona robotů, podle odstavce 46, paragrafu 19 nové sbírky…“</p>

<p>Ned to provedl dříve, než jsme zaregistrovali, že se vůbec pohnul z místa. Přímo před našimi zraky Alexe spoutal a tím náš osud zpečetil.</p>

<p>Alex reagoval bleskově. Ohlédl se, aby zjistil, kdo ho tak drze vyrušuje, vytáhl zbraň a stačil zasáhnout Neda do hrudi o zlomek vteřiny dřív, než mu Ned vyrazil zbraň z ruky a nasadil pouta. Zatímco jsme všichni zírali jako leklé ryby, Ned odrecitoval formuli a mně se zdálo, že mu v hlase zaznívá spokojenost.</p>

<p>„Zadržený je Peter Rakjomský alias Alex-Sekera, hledaný v Canal City pro ozbrojené přepadení a pokus o vraždu. Rovněž hledaný místní policií v Detroitu, New Yorku a Manchesteru, obviněný z…“</p>

<p>„<emphasis>Dejte to pryč!</emphasis>“ hulákal Alex. Měli jsme to taky udělat a všechno se mohlo dát do pořádku, kdyby Benny Bug nezaslechl výstřel. Strčil hlavu do dveří a jediným pohledem obsáhl tu malebnou scénku.</p>

<p>„Alex… zabásli Alexe!“</p>

<p>Nato zmizel a když jsem vyběhl ven, nebylo už po něm ani stopy. Joeovi chlapci chodí vždycky ve dvojici. Během deseti minut se dozví všechno.</p>

<p>„Zapiš ho,“ řekl jsem Nedovi. „Teď je úplně jedno, kdy ho pustíme. Konec světa se už přiblížil.“</p>

<p>Fats vešel a něco si bručel. Spatřil mě a trhanými pohyby prstu mi pohrozil.</p>

<p>„Co se děje? Viděl jsem malýho Bennyho Buga, který odtud pelášil, jako by mu hořelo za patama a skoro se přizabil, když odjížděl…“</p>

<p>Vtom si všiml Alexe s pouty na zápěstí a ve vteřině vystřízlivěl. Okamžik zíral, pak se mu myšlenky zase rozběhly. Bez zaváhání došel k šéfovi a hodil před něj na stůl svůj odznak.</p>

<p>„Jsem starý člověk a příliš piju, než abych mohl být dál policistou. Proto dávám výpověď ze služby. Koneckonců, podle toho, co se tu děje, tak setrvávání tady zaručuje, že nezestárnu ani o den.“</p>

<p>„Kryso,“ zasyčel týraný šéf přes rozviklané zuby. „Opouštíš potápějící se loď. Kryso.“</p>

<p>„Je to poslední příležitost,“ odvětil Fats a opustil kancelář.</p>

<p>Šéf byl v šoku. Když jsem vzal Fatsův odznak ze stolu, ani nehnul brvou. Nevím, proč jsem to udělal, možná mi to připadalo spravedlivé. Ned způsobil celý tenhle malér a já byl na něj dost rozzlobený, tak ať si to vychutná až do konce. Na trupu měl dva otvory. Ani mě moc nepřekvapilo, že do nich odznak ideálně pasuje.</p>

<p>„Teď jsi opravdový policista!“ Sarkasmus z mých slov přímo ukapával. Měl jsem tušit, že roboti jsou vůči sarkasmu imunní. Ned vzal mé prohlášení vážně.</p>

<p>„To je velká čest. Nejen pro mě, ale také pro všechny roboty. Vynaložím všechno úsilí, abych byl té cti hoden.“ Hotový polda Armstrong v plechových podvlíkačkách. Téměř jsem slyšel motorky v jeho nitru, jak bzučí nadšením, když Alexe zapisoval.</p>

<p>Za jiných okolností bych se skvěle bavil. Ned měl v sobě zabudováno víc policejních zařízení, než Nineport kdy vlastnil. Odněkud z boku mu vyskočila razítkovací poduška, obratně popadl Alexovy prsty, přejel jimi po podušce a otiskl je na kartu. Pak podržel vězně na vzdálenost paže před sebou, zatímco mu něco cvaklo v břiše. Ještě jednou z profilu – a ze štěrbiny mu vypadly dvě fotky. Obě podobenky přilepil na kartu, podrobně popsal zatčení a kartu zařadil. Musel jsem se doslova přinutit odvrátit pozornost. Byly tu důležitější věci k přemýšlení.</p>

<p>Jak zůstat naživu.</p>

<p>„Máte nějaký nápad, šéfe?“</p>

<p>Odpovědí mi bylo zaúpění, a tak jsem toho nechal. Do kanceláře vešel Billy – opora policejního sboru. Rychle jsem mu vylíčil situaci. Ať už byla příčinou jeho stupidita nebo kuráž, rozhodl se zůstat, a já na něj byl v té chvíli hrdý. Ned dal nejnovějšího vězně pod zámek a začal zametat.</p>

<p>A právě v tu chvíli vstoupil Číňan Joe.</p>

<p>Sice jsme to čekali, ale stejně to byl šok. Doprovázela ho tlupa jeho nejagresivnějších goril. Procpali se dveřmi a stáli tam jako solidní tým obézních hráčů baseballu. Číňan Joe v čele, s rukama schovanýma v rukávech dlouhé mandarínské róby. Asiatská tvář bez hnutí. Nehodlal ztrácet čas rozhovorem s námi, udílel rozkazy pouze své suitě.</p>

<p>„Vyčistěte lokál, chlapci. Nový šéf policie tu bude za chvíli a nerad bych, aby viděl nějakého břídila se tady poflakovat.“</p>

<p>Rozčílilo mě to. Dokonce jsem byl rád, že se ještě pořád cítím být policajtem. Nejen podle výplatní listiny. Taky jsem byl zvědavý na Číňana Joea. Mnohokrát jsem na něj něco hledal, ale nikdy jsem nic nenašel. A pořád jsem se chtěl něco dozvědět.</p>

<p>„Nede, dobře se podívej na toho čínského mládence v hedvábném županu a dej mi vědět, co je zač.“</p>

<p>Panečku, tyhle elektronické obvody pracují hezky rychle. Ned vypálil odpověď jako snaživec, který si to týdny nacvičoval.</p>

<p>„Pseudoorientální typ, využívající přírodní nažloutlosti kůže, ztmavené barvivem. Není Číňan. Také oči byly operovány. Jizvy jsou dosud viditelné. Vše nepochybně proto, aby nebyla odhalena jeho pravá totožnost, ale podle Bertillonova změření uší a dalších rysů je identifikace jednoznačná. Je na seznamu nejhledanějších osob Interpolem a jeho pravé jméno je…“</p>

<p>Číňan Joe zuřil; nebylo divu.</p>

<p>„Tohle je ta <emphasis>věc</emphasis>… tohle chvástavé plechové rádio sem přenesené. Slyšeli jsme o něm a hned se o ně postaráme!“</p>

<p>Nato dav uskočil a odkryl klečícího mládence s raketometem. Nepochybně byl původně určený proti tankům.</p>

<p>To byla moje poslední myšlenka, než raketomet spustil.</p>

<p>Možná se s tím dá zasáhnout tank. Ne však robot. A už vůbec ne policejní robot. Ned k němu sklouzl přes podlahu zrovna v momentu, kdy explodovala zadní stěna. K dalšímu výstřelu už nedošlo. Ned sevřel rukou hlaveň, jako by to byla jen stará vodovodní trubka.</p>

<p>Billy usoudil, že ten, kdo uvnitř strážnice odpálil raketu, porušuje zákon a vřítil se s pendrekem dovnitř. Byl jsem přímo za ním a nechtěl jsem přijít o nic z té mely. Ned byl někde uprostřed, ale nepochyboval jsem, že se o sebe postará.</p>

<p>Ozvaly se dvě tlumené rány a někdo zařval. Pak už nikdo nevystřelil, protože jsme byli příliš propletení. Individuum jménem Brooklyn Eddie mě ze strany uhodilo do hlavy pažbou pistole a já mu pěstí rozmašíroval nos.</p>

<p>Potom všechno zahalila jakási mlha. Ale pamatuji se, že tu chvíli bylo velmi rušno.</p>

<p>Když se mlha poněkud zvedla, zjistil jsem, že jsem jediný stojící. Nebo, lépe řečeno, opírající se. Dobře, že tu ta zeď zůstala.</p>

<p>Ned vešel dveřmi z ulice, v náručí zřízeného Brooklyna Eddieho. Doufal jsem, že mou zásluhou. Eddieho zápěstí poutaly ocelové náramky. Ned ho opatrně položil na hromadu pobudů – kteří, jak jsem si všiml, měli všichni tytéž náramky. Nechápal jsem, jak to Ned dělá, že mu ty náramky nedojdou; že by si je sám podle potřeby vyráběl nebo měl zásoby zastrčené v duté noze?</p>

<p>Několik kroků ode mne stálo křeslo; s úlevou jsem usedl.</p>

<p>Krev byla všude, a kdyby se neozýval nářek dvou lotrů, myslel bych si, že jsou mrtví. Jeden však byl, jak jsem si vzápětí všiml. Kulka ho zasáhla do prsou a většina krve byla pravděpodobně jeho.</p>

<p>Ned chvilku prohrabával těla a vytáhl odtud Billyho. Byl v bezvědomí. Na tváři široký úsměv, v dlani stále svíral zbytky pendreku. Jak málo některým lidem stačí ke štěstí.</p>

<p>Střela mu prolétla nohou a ani se nehnul, když mu Ned roztrhl nohavici a přiložil obvaz.</p>

<p>„Falešný Číňan Joe a ještě jeden uprchli automobilem,“ hlásil Ned.</p>

<p>„Pusť to z hlavy,“ pokoušel jsem se zaskřehotat. „Tvé baseballové průměry už stejně vedou ligu.“</p>

<p>A tehdy jsem si všiml, že šéf stále sedí za stolem bez nejmenšího pohybu, přesně tak, jak seděl, než se strhla ta polízanice. Pořád civěl skelným zrakem někam dolů. Teprve když jsem na něj promluvil, pochopil jsem, že Alonzo Craig, šéf policie v Nineportu, je mrtev.</p>

<p>Jediná střela. Zbraň malého kalibru, snad dvaadvacítka. Přímo do srdce a s tak malým množstvím krve, že se úplně vsáklo do oděvu. Dobře jsem věděl, v čí ruce se zbraň při výstřelu nacházela. Malá zbraň, přesně taková, jaká se lehce vejde do širokých čínských rukávů.</p>

<p>V tu ránu jsem nebyl ani unavený, ani utahaný. Zato vzteklý. Šéf nebyl určitě nejmilejší člověk, jakého jsem na světě znal. Ale zasluhoval si lepší konec než tenhle. Zlikvidovaný šesťákovým bosem gangsterů, který si myslel, že mu bude odporovat.</p>

<p>Jak jsem o tom tak přemýšlel, dospěl jsem k rozhodnutí. S Billym, neschopným pohybu a s Fatsem, který odešel do modravé dáli, jsem byl já jediná akceschopná policejní síla Nineportu. Jediná možnost, jak vypadnout z tohohle průšvihu, je opustit místnost a ponechat to svému osudu. Byl bych možná dost bezpečný.</p>

<p>Ned bzučel kolem, popadl dvojici pobudů a odvlekl je do vězení.</p>

<p>Možná to způsobil pohled na jeho modrá záda a možná se mi nedostávalo sil k útěku. Ať tak či onak, rozhodl jsem se dřív, než jsem si to stačil přesně ujasnit. Opatrně jsem šéfovi odepnul zlatý odznak a připnul si ho na místo svého.</p>

<p>„Nový šéf policie Nineportu,“ prohlásil jsem jen tak do neurčita.</p>

<p>„Ano, pane,“ Ned strnul v pozoru a zasalutoval. Upustil přitom vězně; potom pokračoval v díle. Opětoval jsem zasalutování.</p>

<p>Sanitka odvezla nebožtíky a raněné. S ďábelským potěšením jsem ignoroval tázavé pohledy zřízenců. Doktor mi ošetřil potlučenou hlavu a všichni zmizeli. Ned vytíral podlahu. Já spolykal deset aspirinů a čekal, až skřítci v mé hlavě zarazí buchar, abych mohl přemýšlet, co udělat dál.</p>

<p>Když jsem si uspořádal myšlenky, odpověď byla jasná. Naprosto jasná. Budu vykonávat svou práci tak dlouho, dokud budu schopen dobíjet zbraň.</p>

<p>„Doplň si krabici s pouty, Nede. Jdeme ven.“</p>

<p>Jako správný policajt se na nic neptal. Při odchodu jsem zamkl venkovní dveře a dal mu klíč.</p>

<p>„Tady máš. Je velice pravděpodobné, že než skončí tento krásný den, budeš jediný, kdo bude schopen ten klíč použít.“</p>

<p>Blížil jsem se k sídlu Číňana Joea co nejostražitěji. Snažil jsem se přijít, na to, zda neexistuje jiný způsob, jak to celé provést. Nic mě nenapadalo. Vražda byla dokonána a Číňan Joe je ten, po němž jdu. Mám ho tedy mít.</p>

<p>Nejlepší, co jsem mohl udělat, bylo za rohem zastavit a poučit Neda.</p>

<p>„Támhleto je kombinace baru a bordelu. Majetek toho, komu zatím říkáme Číňan Joe, dokud nebude vhodná chvíle, abys mi odrecitoval jeho osobní údaje. Právě teď máme o zábavu postaráno. To, co musíme udělat, je vejít tam, najít ho a postavit před soud. Jasný?“</p>

<p>„Jasné,“ řekl ostře univerzitním hlasem. „Nebylo by ale jednodušší chytit ho teď, když odjíždí v automobilu, než čekat, až se ráčí vrátit?“</p>

<p>Auto, co měl na mysli, právě šedesátkou vyjíždělo z aleje před námi. Když se řítilo kolem, zahlédl jsem Joea na zadním sedadle.</p>

<p>„Zastav je!“ vykřikl jsem spíš sám pro sebe, jelikož jsem řídil. Zkusil jsem zařadit rychlost a nastartovat motor současně, a nepovedlo se mi ani jedno, ani druhé.</p>

<p>Tak je zadržel Ned. Vysvětlil si můj výkřik jako rozkaz. Vystrčil hlavu z okna a já pochopil, proč je většina jeho vybavení umístěná v trupu. Pravděpodobně i mozek. Určitě by mu v hlavě nezůstalo dost prostoru, když se tam vejde takový kanón.</p>

<p>Bezzákluzná pětasedmdesátka. Destička odskočila právě v místě nosu, pokud má jen jeden, a vysunul se velký čumák. Skvělý nápad, že? Přesně mezi očima pro snadné míření, v odpovídající výšce, vždy připravený k akci.</p>

<p>PRÁÁÁSK, PRÁÁÁSK – málem mi to utrhlo hlavu. Samozřejmě, že Ned byl perfektní střelec – asi jako já, kdybych měl počítač místo mozku. Zasadil po jedné střele do zadních kol a auto s plácáním rozcupovaných pneumatik zastavilo opodál. Pomalu jsem vylézal z vozu, zatímco Ned byl ve vteřině u nich. Dokonce se ani nepokusili o útěk. Zřejmě ztratili nervy při pohledu na kouřící hlaveň pětasedmdesátky, vykukující Nedovi mezi očima. Roboti jsou důmyslní, když v podobných situacích nechají kanón záměrně vysunutý. Pravděpodobně absolvovali ve škole pro roboty kurz psychologie.</p>

<p>Celá trojice v autě zvedla ruce vzhůru jako v závěrečné scéně westernu. A podlahu vozu pokrývaly zajímavé kufříky.</p>

<p>Všechno se odehrávalo v klidu.</p>

<p>Jen Číňan Joe prskal, když mě Ned informoval, že jeho pravé jméno zní Stantin, a že mu Elmira stále rezervuje místo v cele, dokud se nevrátí. Slíbil jsem Joe-Stantinovi, že mu to s potěšením umožním, třeba ještě dnes. Přitom jsem se nestaral o žádný problém s místními autoritami. Zbytek davu bude postaven před soud v Canal City.</p>

<p>Byl to velmi rušný den.</p>

<p>Od té doby se věci značně uklidnily. Billy se vrátil z nemocnice a nosí mé staré seržantské frčky. Dokonce i Fats se vrátil; je střízlivý jen občas a dělá mu potíže pohlédnout mi do očí. Nemáme nic na práci, protože Nineport se změnil v tiché a ctnostné město.</p>

<p>Ned chodí na noční hlídky a často je ve službě i za dne. Je možné, že by s tím policejní odbory nesouhlasily, ale nezdálo se, že by to Nedovi vadilo. Opravil všechny škrábance po kulkách a vyleštil si odznak. Vím, že robot nemůže být šťastný nebo smutný – ale Ned <emphasis>vypadá</emphasis> šťastně.</p>

<p>Někdy bych přísahal, že ho slyším něco si broukat. Ale je to, samozřejmě, jen bzukot motorů a převodů.</p>

<p>Jak tak nad tím přemýšlím, vlastně jsme vytvořili určitý precedens, když jsme z robota udělali kvalifikovaného policistu. Protože nás dosud nenavštívil nikdo z továrny, nemám jistotu, zda jsme byli první nebo ne.</p>

<p>A chci vám říct ještě něco jiného. Nemíním v tomhle zapadákově zůstat navždy. Rozeslal jsem několik dopisů; hledám novou práci.</p>

<p>Někteří lidé budou <emphasis>velmi</emphasis> překvapení, až uvidí, kdo je nový šéf policie, až já odejdu.</p><empty-line /><p>Podobně jako otroci nebo sluhové, nebudou roboti potřebovat – samozřejmě z hlediska jejich pánů – žádné nezbytné vzdělání. Sluha přece <emphasis>potřebuje</emphasis> jen takové informace, díky kterým správně a rychle udělá, co se po něm požaduje. Všechny ostatní informace jsou pro něj zbytečné a navíc znamenají potenciální nebezpečí, protože mohou vést k nechutným otázkám, jako například: „Je to tak správně?“ A dál se dozvíte, že poctivý Wamba začne snovat plány, jak spálit pánův dům, nebo si začne cílevědomě brousit nůžky… Je ještě příliš brzy, než abychom <emphasis>věděli</emphasis>, zda by roboti reagovali stejně, ale oni, raději, budou vědět jen to, co potřebují – podle toho se bude řídit i cena.</p>

<p>Přesto budou mít někteří roboti přístup k informacím, které nebudou bezpodmínečně potřebovat. Například robot – knihovník by potřeboval velkokapacitní paměť, aby byl schopný odpovídat na jednoduché otázky…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>ROBOT, KTERÝ CHTĚL ZNÁT VŠECHNO</strong></p>

<p>Celé neštěstí spočívalo v tom, že Filer 13B-445-K chtěl vědět i to, co vůbec vědět nepotřeboval. Věci, o které by se <emphasis>žádný</emphasis> robot neměl zajímat – tím méně je zkoumat.</p>

<p>Jenže Filer byl zcela jiný typ robota.</p>

<p>Mělo pro něj být dostatečným varováním setkání s blondýnkou u regálu dvacet dva. Právě si to hasil ze skladu s náručí knih a procházel kolem dvaadvacítky, když si jí všiml. Skláněla se nad jakousi knížkou na nejnižší poličce.</p>

<p>Zpomalil a zastavil opodál. Ani na okamžik z ní nespouštěl zrak. Kovové oči se mu zvláštně leskly.</p>

<p>Když se dívka sehnula, krátká sukně odhalila úžasně dlouhé nohy v nylonkách. Ale nohy, i když mimořádně krásné, by neměly robota vůbec zajímat – a přesto. Stál a díval se, dokud se blondýnka prudce neotočila a nevšimla si jeho soustředěné pozornosti.</p>

<p>„Kdybys byl člověk, Bustere,“ řekla, „dala bych ti facku. Ale protože jsi robot, tak by mě hrozně zajímalo, nač ses vlastně díval?“</p>

<p>Bez sebemenšího zaváhání Filer odpověděl: „Zkřivil se vám šev.“ Nato se otočil a odbzučel.</p>

<p>Zaskočená blondýnka udiveně zavrtěla hlavou, upravila si zlobivou punčochu a připsala elektronice další bod k dobru.</p>

<p>Kdyby věděla, na co se Filer skutečně díval, její údiv by určitě nebral konce. On si totiž <emphasis>prohlížel</emphasis> její nohy. Samozřejmě, že Filer nelhal, když jí odpovídal – prostě není schopen lhát – rozhodně se ale nedíval pouze na pokřivený šev. Filer se ocitl tváří tvář problému, s kterým se dosud nesetkal žádný robot.</p>

<p>Láska, romantika a sex – to vše ho zajímalo stále naléhavěji. A přestože jeho zájem byl čistě akademický, nedal mu spát. Byla to práce sama, co vzbudilo jeho zvědavost o království Venuše.</p>

<p>Filer je obdivuhodně inteligentní robot; nevyrábí se jich mnoho. Je možné se s nimi setkat jen v největších knihovnách, kde pracují s těmi nejrozsáhlejšími a nejkomplikovanějšími sbírkami. Říkat jim jednoduše knihovníci je řadí k těm ostatním a zdánlivě činí i jejich práci jednoduchou. Samozřejmě, že pro rozmisťování knih na police a razítkování lístků není potřeba velkého intelektu, ale tyhle práce už dávno vykonávají roboti, kteří jsou jen o něco víc než stroj IBM na kolečkách. Jenže katalogizace lidských informací byla vždy neuvěřitelně složitým úkolem. Nakonec tuhle práci zdědili roboti typu Filer. Na jejich kovových bedrech spočívá to břímě snadněji, než kdyby je nesl člověk.</p>

<p>Kromě dokonalé paměti měl Filer další vlastnosti, které jsou obvykle spojovány s lidským mozkem. Abstraktní spoje pro jednu věc. Jestliže byl požádán o knížku, týkající se určitého problému, okamžitě si vybavil všechny tituly, pojednávající o příbuzných oborech, které by mohl doporučit. Stačila mu jen zmínka, aby si dokázal vybudovat logický řetěz myšlenek a představit si ho jako zcela hmatatelný výsledek v podobě hory knih.</p>

<p>Takové schopnosti jsou obvykle vlastní pouze druhu homo sapiens. Právě ony pomohly člověku udělat poslední a rozhodující krok ze světa zvířat. A pokud byl Filer lidštější než jiní roboti, mohl z toho vinit jen svého tvůrce.</p>

<p>Filer nikoho z ničeho nevinil – byl jednoduše chtivý po vědění. Ostatně všichni roboti typu Filer jsou chtiví vědění, byli tak zkonstruováni. Jiný Filer 9B-367-0, knihovník na univerzitě v Taškentu, zaměřil svůj zájem na jazyky – dostal k dispozici nepředstavitelné množství materiálu. Mluvil tisícem jazyků a dialektů, všemi, které našel v textech, a těšil se dobré reputaci v lingvistických kruzích. A to vše díky knihovně, v níž pracoval. Filer 13B, ten, co si s takovým zájmem prohlížel dívčí nohy, byl zaměstnaný v zaprášených chodbách Nového Washingtonu. Zde měl přístup nejen k nejnovějším mikrofilmům, ale i k tunám starožitných knih, vytištěných na papíře před mnoha věky.</p>

<p>Filera nejvíce <emphasis>zajímaly</emphasis> právě romány, napsané v těch dávných dobách.</p>

<p>Nejprve ho úplně vyvedly z míry všechny ty zmínky o <emphasis>lásce</emphasis> a <emphasis>romantice</emphasis>, stejně jako psychická a fyzická hnutí, která je, zdá se, doprovázejí. Nikde ale nemohl najít úplnou a uspokojující definici těchto pojmů, což ho podněcovalo ještě víc. Postupně jeho zájem přerostl v koníčka a posléze v mánii. A nikdo na světě neměl tušení, že se Filer stal expertem přes <emphasis>Lásku</emphasis>.</p>

<p>Filer si už od samého počátku uvědomoval, že se jedná o velice delikátní lidskou záležitost. Proto své výzkumy udržoval v největší tajnosti a vše, co se mu podařilo objevit, pečlivě chránil v obsáhlých obvodech svého mozku. Víceméně v té době dospěl k přesvědčení, že leccos z knih je možné zkoumat rovněž <emphasis>in vivo</emphasis>. Stalo se to tehdy, když v oddělení zoologie narazil na dvojici v objetí.</p>

<p>Bleskově uskočil do stínu a zesílil si poslechové zařízení. Jenže rozmluva, kterou vyslechl, mu připadala přinejmenším nudná. Pouhý šedý a prázdný stín milostné lyriky, jak ji znal z knih. Srovnání však bylo zajímavé a mnohé objasnilo.</p>

<p>Od té doby využíval každé příležitosti a poslouchal konverzaci mezi mužem a ženou. Snažil se vidět ženy z mužského úhlu pohledu a naopak. Proto si vlastně s takovým zájmem prohlížel dolní končetiny blondýnky u dvaadvacítky.</p>

<p>A proto se také nakonec dopustil té osudné hlouposti.</p>

<p>Několik týdnů nato Filer asistoval jakémusi badateli, který si vyžádal jeho služby. Při té příležitosti ten člověk vyhazoval štos referenčních poznámek. Ze štosu vyklouzla jakási kartička a nepozorovaně spadla na podlahu. Filer ji zvedl a podal muži, který zamručel díky a uklidil si ji. Když muž zásobený všemi potřebnými knihami odešel, Filer usedl a přečetl si text, zapsaný na kartičce. Viděl ji jen na zlomek vteřiny, a navíc vzhůru nohama, ale víc nepotřeboval. Obraz kartičky se mu navěky uložil v paměti. Filer nad ní dumal tak dlouho, dokud se před ním nezačal rýsovat konkrétní plán.</p>

<p>Kartička byla pozvánka na maškarní ples. Filer tento druh zábavy dobře znal. Popisy takových plesů se to na zaprášených stránkách románů jen hemžilo. Lidé sem obvykle chodili přestrojení za romantické hrdiny.</p>

<p>Proč by tam nemohl jít i robot, přestrojený za člověka?</p>

<p>Jakmile se mu ta myšlenka jednou usadila v hlavě, nebyl schopen se jí zbavit. Byla to nerobotí myšlenka a zcela nerobotí akce. Filer si poprvé uvědomil, že boří hráz, oddělující ho od tajemností romantiky. To ho ovšem nadchlo ještě víc a rozhodl se jít. A taky šel.</p>

<p>Je jasné, že se Filer neodvažoval jít si vypůjčit kostým, ale to nebyl problém, neboť ve skladech jsou vždy nějaké staré závěsy. Z knihy o šití si osvojil techniku a ilustrace posloužila jako návrh kostýmu. Ten ho předurčil, že půjde za kavalíra.</p>

<p>Jemně zabroušeným hrotem pera vytiskl na kousek kartonu kopii pozvánky. Výroba masky, přesněji řečeno půl masky, protože druhou polovinu tvořila maska lidské tváře, nebyla při jeho talentu a technických možnostech příliš komplikovanou záležitostí. Dlouho před určeným dnem měl všechno připravené. Poslední dny trávil pročítáním příběhů o maškarních bálech a studiem nejnovějších tanečních kroků.</p>

<p>Ten nápad ho natolik pohltil, že ani jednou nepomyslel na nebezpečnost svého konání. Cítil se jednoduše jako vědec, zkoumající živočišný druh. Lidský. Nebo lépe – ženský.</p>

<p>Dlouho očekávaný večer konečně nadešel. Filer odcházel z knihovny v podvečer s něčím, co připomínalo balíček knih, ale knihy to samozřejmě nebyly. Nikdo si ho nevšiml, když se ukryl v keřích před knihovnou. A pokud ano, tak by ho určitě nenapadlo dávat do souvislosti Filera a elegantního mladého muže, který o pár chvil později majestátně vyplul na vzdálenější straně. Jediným němým svědkem téhle metamorfózy byl prázdný balicí papír.</p>

<p>Filerovo vystupování v novém vtělení působilo dokonale; vždyť byl robot nejvyšší třídy, který perfektně nastudoval svou roli. Lehce vyběhl po schodech, přeskakuje tři stupně naráz, a nedbale ukázal pozvánku. Uvnitř zamířil rovnou k baru a hodil do sebe tři sklenice šampaňského; vlil si je plastikovou hadičkou do rezervoáru v hrudi. Teprve pak spočinul zrakem na přítomných kráskách. Ten večer byl prostě jako stvořený pro lásku.</p>

<p>Ze všech žen v místnosti měl oči jen pro jednu. Pochopil, že právě ona je královnou plesu a jen ona jediná stojí za to, aby se k ní přiblížil. Může snad udělat něco jiného, když má v hlavě skutky padesáti tisíc romantických hrdinů z dávno zapomenutých knih?</p>

<p>Carol Ann van Damm se jako obvykle nudila. Její tvář skrývala maska, ale žádná maska nebyla schopna ukrýt kouzelné tvary jejího těla. Početný dav stálých obdivovatelů, popřevlékaných do podivných masek, se točil okolo ní; bažili po její mladosti a otcových penězích. Tohle všechno se jí už dávno zprotivilo a teď s námahou zadržovala zívání.</p>

<p>Náhle dav obdivovatelů zdvořile, ale rozhodně rozhrnula široká ramena kohosi neznámého. Jako lev uprostřed vlků důstojně kráčel davem k ní.</p>

<p>„Tento tanec patří <emphasis>nám</emphasis>,“ prohlásil rozhodně hlubokým hlasem.</p>

<p>Téměř automaticky se opřela o nabízenou ruku, neschopná vzepřít se tomuto muži s podivným leskem v očích. V okamžení kroužili parketem jako na obláčku. Měl svaly pevné jako ocel, ale tančil s lehkostí a grácií mladého boha.</p>

<p>„Kdo jste?“ zašeptala.</p>

<p>„Váš princ. Přišel jsem, abych vás odtud unesl,“ odpověděl polohlasně.</p>

<p>„Mluvíte opravdu jako princ z pohádky,“ rozesmála se.</p>

<p>„Ale vždyť to je pohádka a vy jste princezna.“</p>

<p>Ta slova ji rozdychtila; cítila, jak jí celým tělem projela vlna elektrického proudu. Skutečně, byl to okamžitý zkrat. Jeho ústa šeptala slova, o kterých snila celý život. Nohy, jako očarované, je samy vedly vysokými dveřmi na terasu. Náhle se slova změnila v skutky, a horké rty se dotkly jejích úst. A jak horké – termostat měl nastavený skoro na devětatřicet stupňů Celsia.</p>

<p>„Posaďme se,“ vzdychla, neboť cítila, jak slábne vzrušením. Usedl vedle ní a tiskl jí ruce ve svých, jemných jako čelist svěráku. Šeptali si slůvka, známá jen zamilovaným, dokud je nevyrušila tuš orchestru.</p>

<p>„Půlnoc,“ zašeptala. „Je čas sejmout masku, můj milý.“ Sundala svou, ale on se samozřejmě ani nepohnul. „A teď ty,“ naléhala. „Taky musíš sejmout tu svoji.“</p>

<p>Ta slova zazněla jako rozkaz a robot nedokáže odmítnout splnění rozkazu. Rozmáchlým gestem shodil svou masku-tvář.</p>

<p>Carol Ann nejdříve zděšeně vykřikla, pak vzplála hněvem. „Co to má znamenat, ty oživlá plechovko? Odpověz.“</p>

<p>„To láska, má nejdražší. To láska mne sem dnes večer přivedla a poslala do tvého objetí…“ Odpověď byla zcela pravdivá, i když ji Filer poněkud přioděl do formy, odpovídající jeho roli.</p>

<p>Jakmile Carol Ann zaslechla ta mazlivá slova, ozývající se z bezduchých, elektronických úst, znovu vykřikla. Pochopila, že se stala obětí krutého žertu.</p>

<p>„Kdo tě sem poslal? Odpověz! Co znamená ta maškaráda? Odpověz! ODPOVĚZ! ODPOVĚZ! Ty hromado šrotu!“</p>

<p>Filer se snažil rychle roztřídit tu lavinu otázek a odpovědět na každou zvlášť, ale nedala mu čas.</p>

<p>„To je ten nejpitomější nápad všech dob, poslat tě sem přestrojeného za člověka. Jsi robot, rozumíš? Nic. Dvounohý stroj IBM s připojeným gramofonem. Jak ses mohl vydávat za člověka, když nejsi nic než robot?“</p>

<p>Filer nečekaně vstal, slova vycházela mechanicky a chraplavě z jeho reproduktoru.</p>

<p>„Jsem robot.“</p>

<p>Medový hlas milence byl pryč, vystřídán apatickým zoufalstvím. Myšlenka stíhala myšlenku; vířily mu elektronickými obvody mozku, ale všechny se točily kolem jediného.</p>

<p><emphasis>Jsem robot… robot… zdá se, že jsem zapomněl, že jsem robot… a co má co dělat robot se ženou… robot nemůže líbat ženu… žena nemůže milovat robota… i když řekla, že mě miluje… přestože jsem robot… robot…</emphasis></p>

<p>Celý rozechvělý se otočil k dívce zády a se skřípotem a vrzáním odcházel. Při každém kroku ocelovými prsty strhával z těla zbytky oděvu a plastikové kůže. Všechno to padalo v útržcích na zem. Celou jeho cestu od Carol Ann značily cáry a po sto krocích zůstala už jen nahá ocel, jako v den jeho stvoření. Prošel zahradou a vyšel na ulici. Myšlenky mu v hlavě vířily ve stále těsnějších kruzích.</p>

<p>Spustila se nekontrolovatelná zpětná vazba a brzy ovládla nejen mozek, ale i celé tělo. Nohy se pohybovaly rychleji, motory pracovaly usilovněji a v hrudi se jako šílená svíjela centrální mazací pumpa.</p>

<p>A najednou, s kovovým zaúpěním, rozhodil pažemi a zřítil se tváří k zemi. Udeřil hlavou do schodů. Ostrá hrana granitového stupně mu pronikla tenkou skořápkou. Kov se dotkl kovu a zkrat celý ten komplex obvodů, který tvořil mozek, okamžitě vyřadil z činnosti.</p>

<p>Robot Filer 13B-445-K byl mrtev.</p>

<p>Tak každopádně zněla příští den diagnóza, vyhlášená mechanikem. Vlastně ne mrtvý, ale trvale poškozený; vhodný leda na náhradní díly. I když to kupodivu nebylo totéž, co tento mechanik řekl při prohlídce kovového těla.</p>

<p>Asistoval mu druhý mechanik. To on odšrouboval kryt a vytáhl z hradního koše prasklou mazací pumpu.</p>

<p>„V tom to vězí,“ prohlásil. „Vadná pumpa. Praskl píst a ustal přísun oleje do kolenních kloubů. Proto upadl a vyzkratoval se mu mozek.“</p>

<p>První mechanik si utřel hadrem zaolejované ruce a prohlédl si poškozenou pumpu. Pak přenesl pohled na díru, zející v hradním koši.</p>

<p>„Dalo by se vlastně říct, že mu puklo srdce.“</p>

<p>Oba se zasmáli a mechanik hodil pumpu do kouta na hromadu jiných zničených, špinavých a nikomu nepotřebných součástí.</p><empty-line /><p>Zbrklost je vlastnost všech lidí. Když novopečený řidič postřehne, že jeho vozidlo vybočuje z přímého směru, pootočí volantem, aby je srovnal – jenže zatočí příliš. Auto zamíří k opačné straně a celý proces se opakuje. Vozidlo pak kličkuje po silnici jako had, neustále usměrňované, ale nikdy ne správně.</p>

<p>Zbrklost je charakteristická i pro lidské instituce. Období morální bezuzdnosti je následováno obdobím puritánské nelítostnosti.</p>

<p>Zbrklost je také údělem strojů, a skrývá se za termíny jako neutlumená oscilace a negativní zpětná vazba.</p>

<p>Roboti jsou humanoidní stroje a je dost dobře možné, že mohou být stiženi stejnými poruchami. Individuálně je lze snadno odstranit. Robot s potížemi je zpozorován a opraven. Ale co dělat, pokud ta vada tkví v mechanismu – a všechny ty stroje mají <emphasis>stejnou</emphasis> poruchu? Je pak možné ji vůbec zpozorovat, tím méně opravit?</p>

<p>Roboti jsou už dobře zavedení v řízení společnosti a při uplatňování našich zákonů. Robot – úředník uloží pokutu a odešle provinilci předvolání. Robot – účetní zkontroluje daňové přiznání a odhalí rychlostí blesku malé chyby i větší nesrovnalosti. Robotovy oči a citlivé detektory zajistí bezpečnost našich věznic. Roboti – stroje na sčítání hlasů akceptují naši tajnou volbu a spočítají výsledky.</p>

<p>Je snad vyloučeno, že roboti budou přebírat stále víc a víc funkcí vlády a administrativy, až už jim nebude co předat – protože je budou mít všechny…?</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>VIDÍM TĚ</strong></p>

<p>Soudce, v černém taláru a s dokonale tvarovanou vševědoucí chromovou lebkou, působil impozantně. Jeho hlas zněl jako burácení hromu; důrazně a pronikavě.</p>

<p>„Carle Tritte, soud shledal vaši vinu za prokázanou. Dvě stě osmnáctého dne roku 2423 jste záměrně a svévolně odcizil výplaty zaměstnanců firmy Marcrix Corporation v celkové výši tři sta osmnáct tisíc kreditů, s úmyslem ponechat si je pro vlastní obohacení. Rozsudek zní – dvacet let.“</p>

<p>Černé kladívko udeřilo s jemností bucharu a ten zvuk se odrazil v Carlově hlavě jako ozvěna. Dvacet let. Zbělalými prsty křečovitě svíral ocelovou přepážku v soudní síni a zíral do soudcových elektronických očí. Snad v nich zahlédl záblesk soucitu, nikoli však odpuštění. Rozsudek už byl zapsán v Centrální paměti. Nebylo odvolání.</p>

<p>Na přední straně soudcovy lavice se otevřel panel a objevilo se písmeno A, které se bezhlučně odsunulo stranou. Tři sta osmnáct tisíc kreditů, stále v původních výplatních sáčcích. Soudce na ně ukázal prstem, když je Carl pomalu bral do rukou.</p>

<p>„Zde jsou peníze, které jste ukradl – hleďte, ať jsou vráceny zákonným majitelům.“</p>

<p>Carl se vybelhal ze soudní síně, balíček si tiskl k hrudi, ponořen v těžké beznaději. Venku byla ulice zalitá zlatým slunečním svitem, ale on jej neviděl –deprese ho obklopila nejhlubší temnotou.</p>

<p>Svíralo se mu hrdlo a oči hořely. Kdyby nebyl dospělý pětadvacetiletý muž, snad by se rozbrečel. Ale pětadvacetiletý dospělý muž nebrečí. A tak jen několikrát těžce polkl.</p>

<p>Odsouzen na dvacet let – to nemůže být pravda. <emphasis>Proč zrovna já?</emphasis><emphasis> </emphasis>Proč ze všech lidí na světě dostal právě on takový trest? Jeho dobře trénované svědomí ihned vypálilo odpověď. <emphasis>Protože jsi ukradl peníze.</emphasis> Zaplašil tuhle neradostnou myšlenku a klopýtal dál.</p>

<p>Slzy, kterým nedovolil vytrysknout, mu splynuly do hrdla. Zapomněl ve své mizérii, kde je, zafrkal a pak si odplivl.</p>

<p>Jakmile slina dopadla na neposkvrněný chodník, dvacet stop od něj ožila prázdná plechovka. Otočila se na skrytých kolečkách a nehlučně se blížila. Šokovaný hrůzou si Carl přitiskl ruku na ústa. Příliš pozdě chtěl zabránit něčemu, co už vykonal.</p>

<p>Vysunulo se pohyblivé rameno a rychle vyčistilo chodník. Nato si plechovka sedla do dřepu jako mechanický Budha, zatímco jí v nitru praskal reproduktor. Tenký kovový hlásek Carla oslovil.</p>

<p>„Carle Tritte, porušil jsi místní předpis číslo 14-668 pliváním na veřejném chodníku. Trest zní dva dny. Celkový trest tedy činí dvacet let a dva dny.“</p>

<p>Dva jiní chodci se zvědavě zastavili a s otevřenými ústy vyslechli rozsudek. Carl skoro slyšel jejich myšlenky. <emphasis>Odsouzenec. Jen si to představte! Trest vyšší než dvacet let!</emphasis> Civěli na něj se směsicí obdivu a odporu.</p>

<p>Carl spěchal pryč, balíček neustále přitisknutý k hrudi, tvář zalitou ruměncem studu. Odsouzenci se na videu vždy zdáli tak směšní. Jak se vrhali k zemi a vyváděli, když se jim nedařilo otevřít dveře.</p>

<p>Teď už mu to tak směšné nepřipadalo.</p>

<p>Zbytek dne se vlekl v mlze sklíčenosti. Matně si uvědomoval svou návštěvu u Marcrix Corporation, kde byl vrátit ukradené peníze. Byli k němu milí a měli pochopení, a on upadl do rozpaků. Jenomže žádná laskavost na světě nemůže zrušit rozsudek.</p>

<p>Pak bloumal ulicemi až do úplného vyčerpání. Vtom uviděl bar. Jasné světlo se závojem kouře uvnitř se zdálo teplé a přívětivé. Opřel se do dveří a pak znovu, zatímco lidé v baru přestávali mluvit a otáčeli se, aby si ho přes sklo prohlédli. Tehdy si vzpomněl na rozsudek a pochopil, že tyhle dveře neotevře. Když se lidé uvnitř rozesmáli, utekl. Raději pryč bez dalšího trestu.</p>

<p>Když nakonec dorazil do bytu, vzlykal únavou a žalem. Dveře se otevřely jako nic a zabouchly se za ním. Konečně nalezl útočiště.</p>

<p>Dokud nespatřil sbalená zavazadla. Čekala na něj.</p>

<p>Náhle ožilo Carlovo video. Nikdy si nevšiml, že by bylo řízeno Centrálou. Obrazovka zůstala temná, ale ozval se známý prázdný hlas Kontroly odsouzených.</p>

<p>„Oděv a osobní věci, vhodné pro odsouzence, ti byly vybrány. Tvoje nová adresa je na zavazadlech. Okamžitě tam odejdi.“</p>

<p>To už bylo příliš. Moc dobře věděl, že ani kamera, ani knihy, ani modely raket – ani stovky jiných věcí, které pro něho něco znamenaly – v zavazadlech nejsou. Rozběhl se do kuchyně, násilím otevřel vzdorující dveře. Pronásledoval ho hlas ze všudypřítomných reproduktorů.</p>

<p>„To, co děláš, je porušení zákona. Okamžitě s tím přestaň, nebo ti bude trest zvýšen.“</p>

<p>Slova pro něj nic neznamenala, neměl chuť je poslouchat. Horečnatě otevřel kredenc a sáhl dozadu po láhvi whisky. Láhev zmizela padacími dvířky, kterých si nikdy dřív nevšiml; provokativně ho strouhly přes prsty, když se zavíraly.</p>

<p>Znechuceně se vlekl do chodby, pronásledovaný dotěrným hlasem oznamujícím, že mu byl trest zvýšen o pět dní – za pokus opatřit si alkoholické nápoje. Carlovi to bylo jedno.</p>

<p>Taxíky ani autobusy mu nezastavovaly a turniket v podzemce vyplivoval jeho minci jako něco zvlášť nechutného. Nakonec pěšky překlopýtal ty dlouhé bloky do nového bytu, umístěného v části města, o jejíž existenci neměl ani tušení.</p>

<p>Blok, ve kterém měl bydlet, byl záměrně zchátralý. Schválně rozbité chodníky a slabé osvětlení. Zaprášené pavučiny v každém rohu dodávaly vzhledu na zamýšlené ponurosti. Musel vylézt dvoje schody, jejichž každý stupeň vrzal jinou notu, než našel svůj pokoj. Bez rozsvícení hodil zavazadla na podlahu a potácel se tmou dál. Holení narazil do kovové postele a vděčně se do ní vrhl. Byl tak unavený, že okamžitě usnul.</p>

<p>Když se ráno probudil, neměl vůbec chuť otvírat oči. Snažil se přesvědčit sám sebe, že to byla jen noční můra a že teď už je zase dobře. Ale studený vzduch v pokoji a šedé světlo pronikající mu víčky říkaly něco jiného. S povzdechem se rozloučil s fantazií a rozhlédl se po novém domově.</p>

<p>Byl čistý – a to bylo jediné, co se o něm dalo říct.</p>

<p>Nábytek sestával jen z lůžka, židle a vestavěné zásuvkové skříně. To všechno osvětlovala holá žárovka, visící ze stropu. Na protější stěně proti lůžku se nacházel velký kovový ukazatel kalendáře. Stálo tam: <emphasis>20 let, 5 dní, 17 hodin, 25 minut</emphasis>. Právě když si ho prohlížel, ozvalo se hlasité cvaknutí a poslední číslice přeskočila na 24.</p>

<p>Carl byl příliš vyčerpaný událostmi předchozího dne. Závažnost jeho změny ho zcela udolala. Obrátil se napůl zmámeně na lůžku, ale vzápětí byl vyburcován hlasem hřmějícím ze zdi.</p>

<p>„Snídaně se podává v jídelně o patro níž. Máš deset minut.“ Ten známý hlas tentokrát vycházel z gigantického reproduktoru o průměru přibližně pět stop a postrádal veškerou plechovost. Carl poslechl bez rozmýšlení.</p>

<p>Jídlo bylo hnusné, ale vydatné. V jídelně byli další muži i ženy, všichni velmi zaujati jídlem. S úlekem si uvědomil, že také oni jsou odsouzenci. Pak už si hleděl jen vlastního talíře a co nejrychleji se vrátil zpět do pokoje.</p>

<p>Sotva překročil práh, zaměřil se na něj – objektiv kamery, umístěné nad reproduktorem. Sledovala každý jeho krok jako namířená zbraň. Stejně jako reproduktor i kamera byla největší, jakou kdy viděl; otočná chromová trubice a na konci skleněné oko zvící pěsti. Odsouzenec je sice sám, ale nikdy nemá soukromí.</p>

<p>Bez jakéhokoli upozornění reproduktor zařval, až sebou Carl nervózně trhl.</p>

<p>„Tvoje nové zaměstnání začíná dnes v 18.00, tady je adresa.“</p>

<p>Z otvoru pod kalendářem vylétla kartička a dopadla na zem. Carl ji zvedl. Adresa mu nic neříkala.</p>

<p>Momentálně neměl nic na práci a zůstala mu spousta hodin času. Postel stála lákavě blízko, a tak se do ní vrhl.</p>

<p>Proč jen ukradl ty zatracený prachy? Odpověď znal. Protože chtěl věci, které by si nikdy nemohl z platu telefonního technika dovolit. Vypadalo to tak lákavě a jednoduše. Proklínal náhodu, která ho k tomu přivedla. Ta vzpomínka ho stále mučila.</p>

<p>Jednalo se o rutinní připojení telefonních linek v rozsáhlé administrativní budově.</p>

<p>Když tu byl poprvé, byl sám, protože dokud nebude hotová přípravná prohlídka, nepotřebuje k tomu roboty. Samotný rozvod telefonních spojů byl v servisní chodbě, běžící rovnoběžně s hlavní halou. Univerzálním klíčem si otevřel nenápadné dveře a rozsvítil světlo. Změť drátů a spojovacích skříní pokrývala celou stěnu, vedly z ní kabely, které se ztrácely kdesi v chodbě. Carl si rozložil schéma zapojení drátů a pustil se do práce. Protější zeď se mu zdála ideální pro umístění nové krabice, a tak k ní přistoupil a zaklepal na ni, aby se přesvědčil, zda unese těžké šrouby. Byla dutá.</p>

<p>Carlovou první reakcí bylo znechucení. Práce bude dvakrát namáhavější, protože linky se musí rozdělit. Pak ho ale přepadla zvědavost, proč tu ta zeď vlastně je. Při bližší obhlídce si všiml, že je to jen panel, vyrobený z dílů zapadajících do sebe. Vzal šroubovák a odklopil jeden díl a spatřil něco, co vypadalo jako ocelová mříž nesoucí kovové desky. Netušil, k čemu by to mohlo sloužit, a ani nevěnoval pozornost tomu, že se v něm usídlilo zvědavé pokušení. Vrátil díl zpět na místo a pokračoval v práci. O pár hodin později pohlédl na hodinky a usoudil, že je čas k jídlu.</p>

<p>První věc, kterou uviděl, když vstoupil do haly, byl bankovní vozík.</p>

<p>Nemohl si pomoci, ale šel kolem co nejblíž, a všiml si dvou policistů, jak berou z vozíku tlusté obálky a vkládají je do řady uzamykatelných schránek zasazených do zdi. Po jedné obálce do jedné schránky, pak zaklapnutí silných dveří zpečetilo bezpečnost. Kromě chvilkového bodnutí při pohledu na všechny ty peníze Carl nereagoval nijak.</p>

<p>Teprve když se vracel z oběda, náhle se zarazil; teď mu to došlo. Na okamžik zaváhal a pak šel dál. Nikdo si ho nevšiml. Když vcházel do chodby, znovu se pokradmu podíval na poslíčka, který otvíral jednu ze schránek. Zavřel za sebou dveře a očima si ověřil relativní polohu stěny, aby zjistil, že se nemýlí.</p>

<p>Přemýšlel, zda kovové desky v mříži tvoří skutečně zadní stěny schránky. Ty přepečlivě zapečetěné schránky v hale nejsou nikterak střeženy z opačné strany, vedoucí do servisní chodby.</p>

<p>Ihned pochopil, že teď se nesmí do ničeho pouštět; nesmí vzbudit ani náznak podezření. Přesto zajistil, že roboti vstoupili opačnou stranou servisní chodby, která ústí do opuštěné chodby v zadní části budovy, kde udělal opatrnou prohlídku haly. Carl se dokonce snažil na šest měsíců na schránky zapomenout.</p>

<p>Teprve pak začal osnovat plány. Náhodná příležitostná pozorování mu poskytla všechna potřebná fakta. Skříňky obsahují výplaty řady velkých společností, sídlících v budově. Bankovní stráž je sem ukládala každý pátek v poledne. Žádný výplatní sáček nebyl vybírán dřív než v jednu po poledni. Carl si všiml, kam bývá ukládán nejsilnější sáček, a přizpůsobil tomu svůj plán.</p>

<p>Všechno šlo jako na drátkách. V pátek deset minut před dvanáctou ukončil rozdělanou práci a odešel. Odnášel si s sebou tašku s nářadím. Přesně o deset minut později vstupoval zadními dveřmi servisní chodby, aniž byl spatřen. Na rukou měl transparentní, téměř neviditelné rukavice. Ve 12:10 odsunul panel a ostří dlouhého šroubováku přitlačil na zadní stěnu vybrané schránky; rukojeť šroubováku si opřel o kost před uchem. Neozývaly se žádné zvuky zavíraných schránek; už skončili a odešli.</p>

<p>Úzký plamen miniautogenu prokousl ocelovou destičku jako měkký sýr. Vyřízl ve schránce kruh a vyňal obálku. Vyklepal doutnající kousíček z obálky s penězi, tu vložil do jiné, kterou vytáhl z tašky a která nesla jeho adresu a měla i známku. Minutu po opuštění budovy ji hodí do poštovní schránky a bude bohatý.</p>

<p>Opatrně a pečlivě po sobě uklidil nářadí a společně s obálkou je vložil do tašky. Přesně ve 12:35 opouštěl zadní dveře servisní chodby a zamkl za sebou. Chodba byla stále prázdná, a tak využil chvilky a nářadím z kapsy si vypáčením otevřel dveře ven. Klíče od těchto dveří má spousta lidí, ale neškodí trochu rozšířit okruh pravděpodobných pachatelů.</p>

<p>Carl si téměř pohvizdoval, když vykročil na ulici.</p>

<p>A v tom okamžiku mu na rameno dopadla ruka strážce veřejného pořádku.</p>

<p>„Jste zatčen pro krádež,“ oznámil mu chladným hlasem.</p>

<p>Sok ho zastavil a skoro si přál, aby se mu zastavilo i srdce. Nikdy si nepomyslel, že ho chytí, a už vůbec ne za takových okolností. Strach a stud ho ochromil, když ho policista odváděl k čekajícímu autu. Dav užasle přihlížel.</p>

<p>Když byla v průběhu procesu zveřejněna dokumentace žaloby, pochopil, poněkud pozdě, kde vězela chyba. Celá budova byla vybavena protipožárními čidly, a stejně tak i servisní chodba. Plamen jeho autogenu aktivoval hlásič poplachu a službukonající pozorovatel v hasičské centrále se podíval prostřednictvím kamery zabudované v tunelu. Očekával, že uvidí zkrat, a zatím byl velmi překvapený, když spatřil Carla, jak právě vytahuje peníze. Přesto mu překvapení nezabránilo uvědomit policii. Carl měl smůlu.</p>

<p>Tyto nepříjemné myšlenky přetrhla další zpráva z reproduktoru.</p>

<p>„Je 17:30. Čas vypravit se do práce.“</p>

<p>Carl se otráveně obul, popadl adresu a vyrazil za novou prací. Cesta mu zabrala téměř půl hodiny. Ani se moc nedivil, když se z udané adresy vyklubalo oddělení likvidace odpadu.</p>

<p>„To zmákneš rychle,“ oznámil mu postarší utahaný nadřízený. „Jen si projdi tenhle seznam a dobře si ho zapamatuj. Tvůj auťák tu bude za moment.“</p>

<p>Seznam tvořil objemný svazek listů – soupis všech druhů odpadových materiálů. Zřejmě všechno na světě, co lze vyhodit do smetí, bylo zaneseno v této knize. A každá položka byla následována klíčovým číslem, od jedné do třinácti. Určitě mají nějaký význam. Zatímco Carl přemýšlel, co znamenají, rozlehl se řev motoru. Obrovský robotem řízený náklaďák předjel k rampě a kousek od nich zastavil.</p>

<p>„Vodpaďák,“ informoval ho šéf unaveně, „je celej tvůj.“</p>

<p>Carl věděl o existenci popelářských vozů, ale samozřejmě žádný nikdy neviděl. Byl to mohutný blýskavý dvacetimetrový válec. S řidičem-robotem, zabudovaným do kabiny. Třicet jiných robotů stálo na stupátkách po celé délce vozu. Nadřízený odvedl Carla k zadní části auta a ukázal na zívající chřtán násypky na odpadky.</p>

<p>„Roboti rozebíraj‘ vodpadky a smetí a nakládaj‘ to sem,“ sděloval nadřízený, „pak zmáčknou jedno z těchhle třinácti označených tlačítek a tím určej‘, do který násypky z třinácti uvnitř náklaďáku patří. Jsou to jen naprogramovaný roboti a to ještě ne zrovna chytře, ale k tomuhle třídění to stačí. Vobčas se ale stane, že se zmejlej‘. No, a pak zasáhneš ty a chybu napravíš.“</p>

<p>Špinavý prst teď mířil na prosklenou kabinu, která vystupovala ze zádi náklaďáku. Uvnitř stálo polstrované sedadlo a pult s třinácti tlačítky.</p>

<p>„Budeš si tam hovět jako prase v žitě, abych tak řek‘, kdykoli připravenej k akci. Když robot není schopnej rozpoznat nebo určit smetí, vodloží ten kousek do koše před tvým voknem. Dobře si ho prohlídneš, když si nebudeš jistej, mrkneš do seznamu a stiskneš to správný tlačítko. Možná to zní složitě, ale ty to zmákneš.“</p>

<p>„No, zní to komplikovaně,“ souhlasil Carl, když s divným pocitem lezl nahoru do kabiny, „ale já to zkusím zvládnout.“</p>

<p>Váha jeho těla při usednutí na sedadlo zmáčkla skryté tlačítko a náklaďák vyrazil. Carl se nešťastně mračil na silnici, pomalu ubíhající pod koly, jak tak seděl ve své průhledné kukani a vjížděl do tmy.</p>

<p>Byla to nepředstavitelná nuda. Popelářský vůz jel po předem naprogramované trase spícím městem. Potkali ještě pár stejných vozů, které se v tuto noční hodinu ploužily ulicemi, a všechny byly řízeny roboty. Carl za celou dobu nespatřil jedinou lidskou bytost. <emphasis>Byl</emphasis> šťastný jako blecha. Lidská blecha kroužící nitrem složitého stroje města. Každých pár minut zastavovali, roboti odkodrcali a vraceli se s nákladem. Vysypali kontejnery, naskočili zpět na stupátka a vůz pokračoval dál.</p>

<p>Teprve asi po hodině měl Carl první příležitost zapracovat. Robot se náhle zarazil, protočila se mu kolečka, a pak hodil do Carlova koše zdechlou kočku. Carl na ni zděšeně civěl. Kočka na něj zírala širokýma nevidoucíma očima, tlamičku odporně zkřivenou. Byla to první mrtvola, kterou kdy viděl. Na nebohé zvíře muselo spadnout něco těžkého, protože mělo tělo tenké jako papír. Silou vůle odtrhl zrak od mrtvolky a trhanými pohyby zalistoval v knize.</p>

<p><emphasis>Kabely… Kbelíky… Kočky (zdechlé)…</emphasis> Tahle je velmi zdechlá. A, tady je číslo násypky. Devět. Jedna násypka pro jeden život. Po devátém životě – devátá násypka. No, zrovna moc vtipné to nebylo. Stiskl tlačítko označené číslem devět a kočka zmizela z dohledu s posledním mávnutím tlapky. Potlačil náhlé nutkání taky jí zamávat.</p>

<p>Bylo to jediné rozptýlení na jinak strašně nudné cestě. Hodiny se nekonečně vlekly a jeho koš pořád zel prázdnotou. Vůz popojel a zastavil. Popojel a zastavil. Byl unavený a jednotvárný pohyb ho ukolébával. Opatrně si položil hlavu na seznam odpadu, oči se mu zavřely.</p>

<p>„Spánek je při práci zakázán. Tohle je první varování.“</p>

<p>Známý hlas mu nenávistně zahulákal nad hlavou, až sebou úlekem trhl. Nevšiml si, že má kameru i reproduktor na dveřích. Dokonce i tady při tom nekonečném popojíždění ho sledují. Hořký vztek mu po zbytek cesty nedovolil usnout.</p>

<p>Dny přicházely a míjely v šedivé jednotvárnosti; velký kalendář na zdi jeho místnosti odtikával jeden za druhým. Ale ne dost rychle. Nyní ukazoval 19 let, 322 dní, 8 hodin, 16 minut. Ne dost rychle. Nic jiného ho nezajímalo. Jako odsouzenec měl jen málo možností, jak si krátit volný čas. Všechny formy zábavy mu byly odepřeny. Mohl získat přístup – bočními dveřmi – jen do určité sekce knihovny. Po jedné bezvýsledné návštěvě, kdy listoval inspirativními texty a morálními historkami, už víckrát nepřišel.</p>

<p>Každou noc chodil do práce. Po návratu spal co nejdéle. Pak jen tak ležel na posteli, kouřil svůj skromný příděl cigaret a naslouchal odtikávání vteřin trestu.</p>

<p>Pomyšlení, že má tímto způsobem vegetovat dvacet let, ho přivádělo k šílenství.</p>

<p>To bylo před nehodou. Ta totiž všechno změnila.</p>

<p>Noc jako každá jiná. Popelářský vůz zastavil v průmyslové zóně a roboti se vydali pro svůj náklad. Nedaleko stála nákladní cisterna, čerpala ohebnou hadicí něco tekutého. Carl jí věnoval pozornost jen proto, že v kabině řidiče seděl člověk. To znamenalo, že se jedná o nebezpečný náklad, neboť roboti měli podle zákona zákaz manipulace s tímto druhem nákladu. Bezděky si všiml, že řidič otvírá dveře a vystupuje; v půli pohybu se však zastavil a natáhl se zpět do kabiny pro něco, co tam zapomněl.</p>

<p>Na okamžik se přitom letmo dotkl startovacího tlačítka. A protože vůz měl zařazenou rychlost, poskočil o několik stop vpřed.</p>

<p>Muž se ihned odtáhl – bohužel pozdě.</p>

<p>Pohyb stačil k tomu, aby se nosné rameno ohnulo – hadice příliš napnula – a v místě připojení k cisterně se odlomila. Hadice sebou smýkla a než se stačil uzavřít bezpečnostní ventil, zkropila sprškou nazelenalé tekutiny cisternu i kabinu.</p>

<p>Všechno bylo dílem okamžiku. Řidič se otočil a hrůzou rozšířenýma očima zíral na tekutinu stékající po kapotě. Nepatrně se vypařovala.</p>

<p>S temným zahučením tekutina vzplála a celý předek vozu se zahalil do plamenů, přes něž nebyl řidič vůbec vidět.</p>

<p>Před odsouzením Carl hodně pracoval s roboty a věděl, jak je přinutit k poslušnosti. Vyskočil ze své kabinky, uhodil prvního robota do ramene a vykřikl příkaz. Robot upustil kontejner a plnou rychlostí se vrhl do plamenů.</p>

<p>Důležitější než záchrana řidiče bylo v téhle chvíli uzavřít otevřený poklop nahoře na cisterně. Pokud plameny dosáhnou až tam, hrozí exploze s gejzírem hořící kapaliny.</p>

<p>Robot obklopený ohněm vylezl po žebříku na cisternu a hořící rukou uzavřel víko otvoru. Potom začal sestupovat plameny zpátky dolů, náhle se však zastavil – oheň zasáhl řídící obvody.</p>

<p>Chvíli se třásl, jako člověk přemožený bolestí, potom zkolaboval. Zcela zničený.</p>

<p>Tou dobou Carl běžel k hořící cisterně a vedl s sebou dva další roboty. Kabina už plála zvenčí i uvnitř. Ozýval se odtamtud srdcervoucí řev. Podle Carlových příkazů jeden robot vylomil dveře kabiny a druhý se vnořil dovnitř. Chránil mužovo tělo svým vlastním. Vytahoval řidiče ven. Oheň mu změnil nohy v beztvarou hmotu a oděv na něm plápolal. Carl utloukal oheň holýma rukama, jakmile robot řidiče zcela vyprostil.</p>

<p>V okamžiku, kdy se rozpoutal oheň, spustil automatický alarm. Hasičské a záchranné týmy vtrhly na scénu. Carl právě hasil poslední plameny na těle bezvědomého muže, když dorazily. Záplava pěny rázem zlikvidovala oheň. Ambulance s jekem zabrzdila a vyskočili z ní dva roboti s nosítky. Následoval je člověk, lékař. Jediným pohledem na popáleného řidiče zhodnotil situaci a hvízdl.</p>

<p>„Fakticky upečený!“</p>

<p>Vyhrabal z nosítek tlakovou nádobku a nastříkal rosolovitou hmotu na řidičovy nohy. Mezitím druhý robot popadl otevřenou lékárničku a zdvořile ji doktorovi nabídl. Ten vytáhl injekční stříkačku a dal muži injekci. Všechno probíhalo bleskově a přesně.</p>

<p>Jakmile byla nosítka s popáleným mužem naložena, ambulance vystartovala. Doktor informoval rádiem nemocnici o přijíždějícím pacientovi. Teprve pak obrátil pozornost na Carla.</p>

<p>„Ukaž mi ty ruce,“ požádal ho.</p>

<p>Všechno se to seběhlo tak rychle, že si Carl ani nevšiml vlastních spálenin. Teprve teď pohlédl na své ruce a ucítil ostrou bolest. Zbledl a zavrávoral.</p>

<p>„To bude dobrý,“ uklidňoval ho doktor a pomáhal mu usednout na zem. „Není to tak zlý, jak to vypadá. Za pár dní budeš mít zase novou kůži.“</p>

<p>Zatímco s ním rozmlouval, ošetřoval mu ruce. Následovalo bodnutí jehly do ramene a bolest se zmenšila.</p>

<p>Injekce mu poněkud zamlžila vědomí. Jen matně si vzpomínal na jízdu policejním vozem do nemocnice a na příjemnou chladivost lůžka. Pak asi dostal ještě jednu injekci, protože si nic dalšího nepamatoval a probral se až ráno.</p>

<p>Ten týden v nemocnici byl pro Carla jako dovolená. Buď si personál nevšiml, že je trestanec, nebo to zde nehrálo žádnou roli. Dostávalo se mu stejné péče jako ostatním pacientům. Zatímco odpočíval v luxusu měkké postele a vybraných jídel, růstový transplantát mu pokrýval ruce a předloktí novou kůží. Tytéž léky, které tišily bolest, také zaháněly myšlenky na návrat do vnějšího světa. Navíc ho potěšila zpráva, že se podařilo popáleného řidiče zachránit.</p>

<p>Osmého dne ráno si dermatolog prohlédl novou kůži a usmál se. „Dobře se hojíme, Tritte,“ pochvaloval si.</p>

<p>„Vypadá to, že nás dnes opustíte. Přikázal jsem sepsat propouštěcí zprávu a přinést vaše oblečení.“</p>

<p>Staré napětí mu sevřelo žaludek při pomyšlení, co ho čeká venku. A zvláště teď, když byl pár dní pryč, to bude tvrdé. Nedalo se nic dělat. Oblékal se co nejpomaleji, protahoval zbývající čas volnosti co nejvíc.</p>

<p>Když mířil k východu, jedna sestra na něj zamávala. „Skarvy by vás rád viděl – je tady.“</p>

<p>Skarvy. Tak se jmenuje řidič cisterny. Carl ji následoval do místnosti, kde seděl na lůžku mohutný muž. Něco na jeho vzhledu vypadalo divně, dokud si Carl neuvědomil, že má amputované nohy.</p>

<p>„Uřízli mi obě. Kousek pod kyčelními klouby,“ informoval ho Skarvy, když si všiml jeho pohledu. „Ale není čeho litovat. Pěstují regenerační štěp a oznámili mi, že za rok budu mít nohy stejně dobré jako dřív. Budou mi slušet. Pořád lepší, než zůstat v autě a usmažit se.“ Náhle se pozvedl na lůžku, ve tváři napjatý výraz.</p>

<p>„Ukazovali mi film z Hasičské centrály, který natočila čidla na místě nehody. Viděl jsem všechno. Málem jsem omdlel, když jsem viděl, jak vypadám potom, co jste mě vytáhl.“ Napřáhl ruku a potřásl Carlovou. „Chtěl jsem poděkovat za to, co jste pro mně udělal. A teď mám šanci.“ Carl se zmohl jen na přihlouplý úsměv.</p>

<p>„Chci vám stisknout ruku,“ řekl Skarvy. „I přestože jste trestanec.“</p>

<p>Carl vyprostil ruku a odešel. Neschopný slova. Ten poslední týden <emphasis>byl</emphasis> jako sen. Bláhový sen. Vždyť je pořád odsouzený a ještě mnoho let bude. Vyděděnec společnosti, kterou nikdy neopustil.</p>

<p>Jakmile otevřel dveře svého šedivého pokoje, ten dobře známý hlas zaburácel z reproduktoru.</p>

<p>„Carle Tritte. Opustil jsi na sedm dní přidělenou práci, k tomu ještě jeden neúplný den, kdy jsi pracoval jen částečně. Normálně by ti neměly být započteny, ale vzhledem k neobvyklé náhodě budou považovány za odpracované.“ Na potvrzení těchto slov se kalendář energicky rozklapal.</p>

<p>„Pěkně děkuju,“ zavrčel Carl a vrhl se otráveně na lůžko. Monotónní hlas pokračoval, přerušení ignoroval.</p>

<p>„Navíc ti bude udělena odměna. Shodně s předpisem o snižování trestů je tvůj akt osobní odvahy, to, že jsi riskoval vlastní život, abys zachránil člověka, uznán za společensky prospěšný čin a také tak ohodnocen. Odměnou je zkrácení celkové výměry trestu o tři roky.“</p>

<p>Carl byl na nohou a nevěřícně zíral na reproduktor. Co to má být za trik?</p>

<p>Ke svému obrovskému údivu spatřil, jak na kalendáři přeskakují čísla roků. 18… 17… 16… Klapání ustalo.</p>

<p>A šmytec. Trest snížen o tři roky. To přece není možné – i když čísla tvrdí opak.</p>

<p>„Kontrolo trestů!“ vykřikl. „Hej! Poslouchej! Co se to tu děje? Jak může být z takového důvodu snížen trest? Nikdy jsem o ničem podobném neslyšel.“</p>

<p>„Snižování trestů není dáváno veřejnosti na vědomí,“ informoval ho reproduktor. „Mohlo by to lákat lidi k porušování zákona. Dokud jim hrozí dlouhý trest, drží se v uspokojivých mezích. Běžným odsouzencům nenáleží informace o snížení trestu před uplynutím prvního roku výkonu trestu. V tvém případě je to ale jinak, protože jsi byl zkrácením odměněn ještě před koncem řečeného roku.“</p>

<p>„Jak bych se mohl o snižování trestu dozvědět něco víc?“ zeptal se Carl dychtivě.</p>

<p>V reproduktoru to na okamžik zabzučelo, pak se zapraskáním pokračoval: „Tvůj právní poradce je pan Prisbi. On ti může poskytnout bližší informace. Máš s ním sjednanou schůzku na zítřek ve 13:00 hodin. Zde je adresa.“</p>

<p>Stroj cvakl a vyplivl kartičku. Tentokrát chytil kartičku, ještě než stačila dopadnout na zem. Držel ji opatrně, téměř s láskou. Tři roky minus a zítra se dozví, jak zařídit další snížení trestu.</p>

<p>Samozřejmě se objevil příliš brzy – téměř celou hodinu před stanoveným termínem. Robot-sekretář ho nechal sedět v předpokoji až do poslední minuty. Když se dveře s cvaknutím konečně otevřely, málem do nich vskočil. Snažil se kráčet pomalu, když vstupoval do dveří.</p>

<p>Poradce Prisbi vypadal jako marinovaná ryba, zírající dnem sklenice. Byl zavalitý, s mrtvolně bílou pletí, a neforemné rysy měl rozteklé jako vosk, ale z tuku. Jeho oči byly zvětšené zornice, které bez mrkání zíraly brýlemi téměř tak silnými, jak byly široké. Ve světě, kde jsou naprostou samozřejmostí kontaktní čočky, působil dojmem, že jeho zrak je na tom tak špatně, že by mu stejně asi žádné nepomohly. Místo toho nosil mohutně orámované, prastaré brýle, které mu nejistě seděly na nateklém nose.</p>

<p>Prisbi se neusmál ani nepromluvil, jen upřeně sledoval Carlův pochod dlouhou místností. Na okamžik mu připadal jako nenáviděná všudypřítomná videokamera, ale ten nápad zaplašil.</p>

<p>„Jmenuji se…“ začal Carl.</p>

<p>„Vím, Tritt,“ zavrčel Prisbi. Hlas se zdál příliš hrubý na to, aby vycházel z těch měkkých rtů. „Teď si sedni na židli – sem.“ Ukázal perem na těžkou kovovou židli na opačné straně stolu.</p>

<p>Carl usedl a okamžitě byl oslněn silným kuželem světla, který ho udeřil přímo do očí. Pokusil se odtáhnout si židli stranou, ale zjistil, že je připevněná k podlaze. A tak jen seděl a čekal, až Prisbi sám spustí.</p>

<p>Prisbi konečně zaměřil svůj skleněný pohled na svazek papírů, který zvedl ze stolu. Celou minutu jím listoval, než promluvil.</p>

<p>„Velmi zvláštní záznam, Tritte,“ vychrčel nakonec. „Nemohu říci, že by se mi líbil. Nevím ani, proč ti Kontrola povolila styk se mnou. Ale když jsi už tady – řekni mi proč.“</p>

<p>Carl se pokusil o úsměv.</p>

<p>„Přece vidíte, byl jsem odměněn zkrácením trestu o tři roky. Dosud nikdy jsem neslyšel o existenci takové možnosti. Kontrola mě sem poslala s tím, že mi podáte víc informací.“</p>

<p>„Ztráta času,“ konstatoval Prisbi, papíry přitom upustil na stůl. „Pro tebe nepřichází v úvahu zkrácení trestu před uplynutím prvního roku. Máš před sebou ještě deset měsíců. Přijď potom a já ti to vysvětlím. Můžeš odejít.“</p>

<p>Carl se ani nehnul. Jen sevřel pěsti v zoufalé snaze ovládnout se. Zamžoural proti světlu do Prisbiho chladné tváře.</p>

<p>„Jenže, jak vidíte, mně už trest byl snížen. Možná právě proto mě Kontrola poslala k…“</p>

<p>„Nezkoušej mě učit zákony,“ zavrčel Prisbi chladně. „Od toho jsem tu já. Dobrá, vysvětlím ti to. I když to teď ještě nemá ani nejmenší význam. Jakmile ukončíš první rok trestu – <emphasis>skutečný</emphasis> rok určené <emphasis>práce</emphasis> – můžeš se ucházet o snížení trestu. Můžeš vykonávat práce, které přinášejí časové výhody. Například nebezpečné práce, třeba při opravě satelitů, kdy jsou ti za jeden den práce odečítány z trestu dny dva. Jsou i jiné práce. V jaderné energetice, kde můžeš dojít až ke třem dnům, to jsou ale vzácné případy. Tímhle způsobem může trestanec pomoci nejen sám sobě; získává společenské povědomí a pomáhá tím současně i společnosti. To se tě ale stejně zatím netýká.“</p>

<p>„Proč ne?“ Carl teď stál a bušil do stolu svýma dosud citlivýma rukama, „Proč musím celý rok vykonávat to idiotsky nesmyslné zaměstnání? Je to úplně k ničemu, leda k mučení, nic to nikomu nepřináší. To, co dělám celou noc já, může zvládnout robot během tří vteřin po návratu popelářského vozu. Tomu říkáte získávání společenského povědomí? Ponižující nudná práce má snad…“</p>

<p>„Sedni si, Tritte,“ vykřikl Prisbi vysokým skřehotavým hlasem. „Zapomněls, kde jsi? Nebo kdo jsem já? Říkám ti, co máš dělat. Neodpovídej mi jinak než <emphasis>ano, pane</emphasis> nebo <emphasis>ne, pane</emphasis>. Nejprve musíš ukončit první rok práce, pak se sem můžeš vrátit. Tak zní předpis.“</p>

<p>„Mýlíš se,“ křikl Carl. „Půjdu k tvému nadřízenému. Nemůžeš přece rozhodovat o mém osudu podle své nálady!“</p>

<p>Prisbi rovněž vstal, s tváří zkřivenou grimasou úlisného úsměvu. Zařval na Carla:</p>

<p>„Není kam jít – <emphasis>já</emphasis> tu mám poslední slovo! Slyšíš? <emphasis>Říkám ti, co máš dělat</emphasis>. Říkám-li ti ‚pracuj‘ – tak budeš pracovat. Pochybuješ o tom? Nevěříš, že to mohu zařídit?“ Na bledých rtech se mu objevila bublina pěny. „Řeknu, že jsi na mě křičel a urážel mé a ohrožoval, a záznam mi dá za pravdu.“</p>

<p>Prisbi šmátral po stole, až našel mikrofon. Třesoucí se rukou jej zvedl k ústům a zmáčkl tlačítko.</p>

<p>„Zde je právní poradce Prisbi. Za nevhodné chování k právnímu poradci navrhuji zvýšit Carlu Trittovi trest o jeden týden.“</p>

<p>Odpověd přišla okamžitě. Kontrola odsouzených promluvila reproduktorem na zdi svým obvyklým tónem. „Rozsudek schválen. Carle Tritte, bylo ti přidáno sedm dní k trestu, který nyní činí šestnáct let…“</p>

<p>Hlas nepřestával mlít, ale Carl neposlouchal. Před očima měl rudo. Jediná věc, kterou si uvědomoval, byla ta těstovitě bílá tvář poradce Prisbiho.</p>

<p>„Ty… to jsi neměl dělat,“ vymáčkl ze sebe konečně. „Nemůžeš mi to přece dělat horší, když mi máš pomáhat.“ Najednou pochopil. „Ale ty mi nechceš pomoci, že? Řád vystupuješ před trestanci v roli Boha a pohráváš si s jejich životy…“</p>

<p>Byl přerušen Prisbiho opětovným hulákáním do mikrofonu… <emphasis>úmyslná urážka… doporučuji zvýšit trest Carla Tritta o jeden měsíc…</emphasis></p>

<p>Carl slyšel, co odpovídal ten druhý hlas, ale už ho to nezajímalo. Snažil se jim vyhovět, ale déle už nemohl. Nenáviděl celý systém, lidi, co ho vymysleli, stroje, co ho uváděly v život. A nejvíc nenáviděl tohoto muže, který ztělesňoval celý tenhle prohnilý chlív. Nakonec by měl, po všem tom snažení, skončit v rukou tohohle odporného sadisty. Takhle už to dál nejde.</p>

<p>„Sundej si brýle,“ přikázal mu tichým hlasem.</p>

<p>„Co… cože?“</p>

<p>Prisbi konečně přestal vřískat do mikrofonu a ztěžka oddychoval.</p>

<p>„Už nic,“ odpověděl Carl, pomalu se natáhl přes stůl. „Udělám to za tebe.“ Stáhl mu brýle z nosu a opatrně je uložil na stůl. Teprve teď si Prisbi uvědomil, co se děje. <emphasis>‚Ne‘ </emphasis>bylo vše, co stačil říct, v prudkém poryvu dechu.</p>

<p>Carlova pěst přistála na těch nenáviděných rtech, rozbila je, vyrazila zuby za nimi a vrhla muže přes křeslo na zem. Nová jemná kůže na Carlově ruce byla natržená a z prstů mu kapala krev. Nevnímal to. Stál nad svíjející se a naříkající hmotou na podlaze a smál se. Pak opustil místnost, otřásaje se smíchy.</p>

<p>Robot-sekretář k němu obrátil chladnou odsuzující tvář, sklo a ocel, a něco říkal. Stále rozesmátý Carl popadl těžkou stojací lampu a roztříštil jí tu třpytivou tvář. Pevně sevřel lampu a vykročil do haly.</p>

<p>Cosi v jeho nitru se třáslo zděšením, cože to provedl, ale byla to jen velmi malá část jeho mysli. A tenhle slabý hlásek byl vzápětí odplaven horkou vlnou uspokojení, která ho prostoupila. Porušil zákony – tentokrát <emphasis>všechny</emphasis> ty zákony. Unikl z klece, která ho věznila celý život.</p>

<p>Zatímco sjížděl výtahem, záchvat smíchu ho konečně přešel. Uklidněné si otřel pot z tváře. Tenký hlásek mu zaprskal u ucha.</p>

<p>„Carle Tritte, dopustil ses zločinu násilí a tvůj trest byl tímto zvýšen o…“</p>

<p>„Kde jsi?“ zavolal. „Neschovávej se a nešeptej mi do ucha. Vylez!“ Přiblížil se ke stěně a pozorně hledal, dokud neobjevil sklo objektivu.</p>

<p>„Vidíš mě, jo?“ zařval na objektiv. „Fajn, já tebe taky!“ Rozmáchl se lampou a čočku rozbil. Další úder pronikl tenkým kovem a odhalil reproduktor. Hlas odumřel s bolestným zakdákáním.</p>

<p>Lidé se mu na ulici spěšně vyhýbali, ale on si jich nevšímal. Byli svým způsobem pouze obětmi. Jeho cílem byl jiný protivník. Všechny objektivy a reproduktory, které na své cestě potkal, proměňoval v trosky. Jeho průchod značili také ztuhlí a zničení roboti.</p>

<p>Dokonale si uvědomoval, že ho nakonec chytí. Ale moc se tím nezabýval. Pro <emphasis>tuhle</emphasis> chvíli žil celý život. Nezapěl bojovou píseň, stejně žádnou neznal. Ale přece si na jednu poněkud přisprostlou vzpomněl, ještě ze školních let. Hulákal ji ze všech sil a na skvělém městském pořádku za sebou zanechával stopy zkázy.</p>

<p>Reproduktory nepřestávaly na Carla mluvit ani na chvíli a on je nacházel a umlčoval. Po každém takovém zásahu mu byl trest zvýšen.</p>

<p>„… činí celkem dvě stě dvanáct let, devatenáct dní a…“ Hlas ztichl, protože jakési kontrolní zařízení zjistilo, že to, co říká, je evidentní nesmysl. Carl vyjel pohyblivou rampou k nákladní plošině. Přikrčil se a čekal, až se hlas znovu ozve, aby ho mohl najít a zneškodnit. V reproduktoru to zapraskalo a Carl se dal do hledání.</p>

<p>„Carle Tritte, tvůj trest je vyšší, než pravděpodobná délka tvého života a proto…“</p>

<p>„Vždy musí být nějaké ‚a proto‘,“ zakřičel Carl zpět. „Teď už to vím. Tak kdepak jsi? Dostanu tě!“ Stroj si mlel pořád svou.</p>

<p>„…je v takovém případě nutný soud. Policie je nyní na cestě k tobě. Jsi povinen je následovat, jinak… GLILRK…“ Úder stojací lampou byl přesný.</p>

<p>„Pošlete je,“ zařval Carl ke zprohýbanému plechu a trčícím drátům. „Postarám se i o ně.“</p>

<p>Konec se dal samozřejmě předvídat. Sledovaný všudypřítomnýma očima Centrály neměl žádnou šanci. Oddíl policistů ho na nákladní plošině obklíčil. Dva z nich stačil uvést do nepoužitelného stavu, než se jim podařilo dát mu uspávací injekci.</p>

<p>Stejná soudní síň, tentýž soudce. Jen tentokrát byli navíc přítomni dva svalnatí muži, střežící Carla. Nevypadal, že by potřeboval takový doprovod. Sklesle se opíral o přepážku. Bílé obvazy zakrývaly četné škrábance a zranění.</p>

<p>Náhlé zabzučení přicházející od robota-soudce dávalo tušit, že právě ožil. „Prosím o klid v soudní síni,“ požádal, jednou udeřil kladívkem a položil je zpět na místo. „Carle Tritte, soud shledává vaši vinu…“</p>

<p>„Cože, už zase? Nenudí tě opakovat pořád to samé?“ zeptal se Carl.</p>

<p>„Při vynášení rozsudku mlčte,“ řekl soudce hlasitě a doprovodil to dalším úderem kladívka. „Byl jste obviněn z tolika zločinů, že odpykání celého trestu není možné. Proto jste odsouzen k trestu Smrti Osobnosti. Psychochirurgie vám vymaže z mozku všechny stopy dosavadní osobnosti tak, že budete vlastně mrtvý, mrtvý, mrtvý.“</p>

<p>„To ne,“ zakvílel Carl, naklonil se dopředu, natáhl prosebně ruce k soudci. „Cokoliv, jen tohle ne.“</p>

<p>Nikdo ze strážců nestačil zareagovat; Carlovo úpění se změnilo v hlasitý smích – popadl soudcovo kladívko. Otočil se a zaútočil jím na překvapené strážce. Jeden upadl okamžitě, když ho kladívkem zasáhl za ucho. Druhý se snažil vytáhnout zbraň – vzápětí se skácel přes ochablé tělo prvního muže.</p>

<p>„Teď, soudče,“ zvolal Carl s uspokojením, „mám kladívko <emphasis>já</emphasis> a dívej se, co <emphasis>já</emphasis> udělám!“ protáhl se kolem okraje lavice a jedním úderem změnil soudcovu hladkou kovovou hlavu v zkroucenou ruinu. Soudce, zcela závislý na mašinérii centra Kontroly, se vůbec nepokusil o sebeobranu.</p>

<p>V hale se ozval zvuk běžících nohou a někdo se opřel do dveří. Carl neměl žádný plán. Chtěl jenom zůstat volný a ničit, dokud v něm plane oheň vzpoury. Byly tu jen jediné dveře ze soudní síně. Rychle se rozhlédl kolem sebe. Jeho oči technika náhle postřehly přístupovou desku ve stěně za soudcovými zády. Otočil klikou a kopnutím ji otevřel.</p>

<p>Videokamera ho pozorovala z rohu soudní síně, ale zničit ji nemělo žádný význam. I tak za ním stroje polezou všude. Jediné, co mu v této chvíli zbývalo, bylo pokusit se zmizet pronásledovatelům. Protáhl se dvířky právě v okamžiku, kdy do soudní síně vnikli dva roboti.</p>

<p>„Carle Tritte, okamžitě se vzdej! Další odpor je… je… Carle… carl… ca…“</p>

<p>Poslouchal jejich skomírající hlasy přes tenký plech dveří a nechápal, co se vlastně stalo. Sice riskoval, ale přesto se podíval. Oba roboti se zastavili a zmateně se otáčeli. V reproduktorech jim praskalo, ale neříkali nic. Po chvíli bezděčné pohyby ustaly. Otočili se, zvedli omráčené strážce a odešli. Dveře se za nimi zavřely. Carlovi to připadalo velmi zvláštní. Díval se ještě chvíli, až se dveře znovu otevřely. Tentokrát dovnitř vpochodoval robot-opravář a pustil se do demontáže poškozeného soudce.</p>

<p>Potichu zavřel dvířka, opřel se o chladný kov a pokoušel se pochopit, oč tu vlastně běží. Teď, když mu nehrozilo bezprostřední pronásledování, měl čas přemýšlet.</p>

<p>Proč za ním nešli? Proč nezasáhla Centrální kontrola, vždyť přece věděla o každém jeho pohybu? Ten všeho schopný stroj měl přece pod kontrolou každý čtvereční palec města, to si už ověřil. A určitě má přehled i o dalších městech světa. Neexistuje jediné místo, kam by neviděl. Lépe řečeno žádné.</p>

<p>Najednou mu to došlo, až zalapal po dechu. Pak se rozhlédl kolem sebe. Tunel plný relé a kontrolek vedl dál, slabě osvícený žhnoucími destičkami. To by mohlo být – ano, to by mohlo být. <emphasis>To je.</emphasis></p>

<p>Tady by mohlo být to jediné místo na světě, kam se Centrální kontrola nemůže podívat – do nitra vlastního centrálního mechanismu. Do paměti a operačních obvodů. Žádný stroj se samostatným rozhodováním nemůže opravovat své vlastní obvody myšlení. Mohlo by to vyvolat ničivou negativní zpětnou vazbu. Poškozený obvod může sám sebe jen víc poškodit, není schopný samoopravy.</p>

<p>Nacházel se v mozkových obvodech Centrální kontroly. Stejně jako tenhle město terorizující stroj věděl i on, že „přestal být“. Ocitl se v nicotě, kam stroj nevidí. A stroj vidí všude. Ale on pro něj přestal existovat. A pravděpodobně i všechny záznamy o něm byly v paměti zrušeny.</p>

<p>Zpočátku pomalu, pak rychleji a rychleji procházel chodbou.</p>

<p>„Svobodný!“ zařval. „Opravdu svobodný! Poprvé v životě! Můžu si dělat, co chci, sledovat celý svět a smát se mu!“ Síla a štěstí ho zaplavily. Otvíral jedny za druhými dveře svého nového království.</p>

<p>Mluvil nahlas, zalykal se štěstím. „Mohu přinutit opravárenské roboty, aby mi nosili jídlo. Nebo nábytek, oblečení – cokoli se mi zachce. Mohu tu žít, jak chci, a dělat, co chci.“ Ta myšlenka ho prudce vzrušovala. Otevřel další dveře a strnul.</p>

<p>Místnost před ním byla útulně zařízená, přesně tak, jak si to představoval. Knížky, obrazy na zdech, příjemná hudba se linula prostorem. Carl užasle zíral. Vtom se za ním ozval hlas.</p>

<p>„Skutečně, bylo by báječné tady žít,“ promlouval hlas, „být vládcem města a mít vše, co se ti zamane. Ale co tě napadá, ubožáčku, že jsi první, kdo na to přišel? A tak jsi tady. Jenže, víš, tady je místo pouze pro jednoho.“</p>

<p>Caři se pomalu otáčel, velmi pomalu, měřil si přitom vzdálenost mezi sebou a mužem, stojícím ve vchodu za ním; zvažoval, jaké má šance, když zaútočí kladívkem, které dosud svíral – než muž stačí vystřelit ze zbraně, již velmi pevně držel v ruce. která se nechvěla.</p><empty-line /><p>V éře meziplanetárních letů budou roboti stejně nepostradatelnou a samozřejmou součástí života jako jsou kuchyňské dřezy v atomovém věku. Ale zatímco čeká na své mechanické sloužící, člověk zjišťuje, že musí maličko posloužit na oplátku. Mechanici jsou potřební, aby věnovali pozornost i plně automatizovaným letadlům. Automatické majáky musí být instalovány a obsluhovány. Tahle potřeba nezanikne. Kosmické lodi budou potřebovat znát svou cestu temným oceánem vesmíru stejně přesně, jako kterákoli loď, plavící se pozemským mořem. Navigace bude ultra rafinovaná a plně automatizovaná – ale stále zůstane navigací. A to předpokládá pomoc pevných referenčních bodů. Budou zapotřebí radiomajáky.</p>

<p>A radiomajáky, bez ohledu na to, jak důkladně budou zkonstruovány, bude občas nutné opravit…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>OPRAVÁŘ</strong></p>

<p>Starej se tvářil škodolibě, jako by měl někomu říct něco hodně nepříjemného. Protože jsme byli sami, nedalo mi moc práce určit, že ten někdo budu asi já. Promluvil jsem první, neboť nejlepší obrana je útok.</p>

<p>„Odcházím. Neotravuj mě povídáním, jakou špinavou práci jsi zase vymyslel, protože já už jsem tady skončil a ty mi nesmíš prozrazovat tajemství Společnosti.“</p>

<p>Šklebil se čím dál víc, a stiskl tlačítko na svém pultě. Tlustý úřední dokument vyklouzl z otvoru rovnou na stůl.</p>

<p>„Tohle je tvoje smlouva,“ pravil. „Říká, jak a kdy budeš pracovat. Je vázaná v oceli a vanadiu a nemůžeš ji zničit ani molekulárním destruktorem.“</p>

<p>Jediným pohybem jsem ji popadl a vyhodil vysoko do vzduchu. Než stačila dopadnout, vytáhl jsem Solar a širokoúhlým paprskem ji spálil na popel.</p>

<p>Starej jen znovu zmáčkl tlačítko a na stole se objevil další exemplář. Usmíval se o poznání jedovatěji.</p>

<p>„Měl jsem prve říct <emphasis>kopie</emphasis> tvé smlouvy – jako je i tahle.“ Něco si krátce poznamenal. „Právě jsem ti odečetl z platu třináct kreditů za zhotovení kopie – no, a taky sto kreditů za použití Solaru v uzavřené místnosti.“</p>

<p>Otráveně jsem usedl, už mi zbývalo jen čekat, co z něj vypadne. Starej uchopil mou smlouvu.</p>

<p>„Podle tohohle dokumentu nemůžeš jen tak odejít. A navíc mám pro tebe bezva prácičku, určitě tě potěší. Opravu. Radiomaják Centauri vypadl. Je to typ Mark III…“</p>

<p>„<emphasis>Jakejže</emphasis> typ?“ nevěřil jsem. Už jsem opravoval nejrůznější hyperprostorové radiomajáky snad ve všech koutech Galaxie, ale o tomhle typu jsem ještě neslyšel.</p>

<p>„Mark III,“ zopakoval starej pobaveně. „Já o něm taky neslyšel, dokud Archiv nevyhrabal podrobnosti. Objevil je pohřbené vzadu v nejstarších záznamech. Jedná se o první typ radiomajáku, který byl kdy sestrojený – Zemí, přinejmenším. Podle jeho polohy na jedné z planet Proxima Centauri je velmi pravděpodobné, že je to vůbec první radiomaják.“</p>

<p>Civěl jsem na technický výkres, který mi podával, a cítil jsem, že se mě zmocňuje děs. „To je příšerný! Vždyť to vypadá spíš jako obří továrna na destiláty než radiomaják – musí to být aspoň pár set metrů vysoký. Jsem přece opravář a ne archeolog. Ten šrot je tam nejmíň dva tisíce let. Zapomeň na něj a postav tam nový.“</p>

<p>Starej se ke mně přes stůl naklonil a zafuněl mi do tváře:</p>

<p>„Víš dobře, že instalace nového radiomajáku trvá skoro rok – a to nemluvím o vysoké ceně – a ke všemu je ta relikvie na hlavní trase. Lodi teď musí lítat oklikou dlouhou patnáct světelných let.“</p>

<p>Opřel se v křesle, otřel si ruce do kapesníku a začal své kázání číslo čtyřicet čtyři o závazcích Společnosti a mých povinnostech.</p>

<p>„Ta kapitola se oficiálně jmenuje Údržba a opravy, dá-li se o opravě vůbec mluvit. Hyperprostorové radiomajáky jsou vyrobené tak, aby vydržely donekonečna – nebo zatraceně blízko nekonečnu. Když některý vypadne, <emphasis>nikdy</emphasis> to není náhoda, a oprava <emphasis>nikdy</emphasis> nespočívá jen ve výměně nových dílů.“</p>

<p>A to říká on <emphasis>mně</emphasis> – chlápkovi, co to vodmaká, zatímco on si bude dřepět na tlustým zadku v klimatizované kanceláři.</p>

<p>Žvanil dál: „Jak já bych si přál pustit se do toho! Vzal bych si flotilu lodí s náhradními díly a mladé techniky k jejich instalaci. Jenže to nejde. Mám flotilu drahých lodí, s kterými se tohle zvládnout nedá – navíc řízených bandou nezodpovědných individuí jako jseš <emphasis>ty</emphasis>.“</p>

<p>Rozladěně jsem přikývl prstu namířenému na mě.</p>

<p>„Jak já bych si přál všechny vás vyrazit! Tu sebranku kosmických pilotů, mechaniků, inženýrů, vojáků, podfukářů a všech dalších, co tu taky dělají opravy. Podplácením, vydíráním a násilím si musím na vás gangsterech vynucovat, abyste vykonali i ty nejjednodušší práce. A jestli ty sám už toho máš až po krk, tak víš, jak mi teď asi je. Jenomže lodi musí lítat! A radiomaják musí fungovat!“</p>

<p>Postřehl jsem neměnnou ustaranou vrásku; pak pronesl závěrečnou řeč a přiloudal se ke mně. Hodil mi dokumentaci k typu Mark III do klína a vrátil se zpátky za stůl, aby důležitě přehraboval papíry. Právě když jsem se ocitl u dveří, vzhlédl a znovu mě propíchl prstem.</p>

<p>„A žádný pitomý nápady, jak se vyzout ze smlouvy.</p>

<p>Můžeme ti zablokovat konto na Algolu II dřív, než bys stačil cokoli vybrat.“</p>

<p>Usmál jsem se – poněkud chabě – mohl jsem tušit, že to konto neudržím v tajnosti věčně.</p>

<p>Jeho špiclové byli den za dnem výkonnější. Jak jsem se tak ploužil halou, zamýšlel jsem se nad způsobem, jak přesunout peníze jinam, aniž by to zjistil – a současně jsem věděl, že on v tu dobu přemýšlí, jak mi v tom zabránit.</p>

<p>Bylo to příliš deprimující, a tak jsem se zastavil na skleničku, než jsem zamířil k raketodromu.</p>

<p>Během přípravy lodi jsem plánoval trasu. Zničenému majáku na Proximě Centauri byl nejblíže kolega na jedné z planet Beta Circinus. Sem jsem se vydal nejdřív; krátký let, něco kolem devíti dnů v hyperprostoru.</p>

<p>K pochopení důležitosti radiomajáků je třeba nejprve porozumět hyperprostoru. Není sice příliš mnoho těch, co to svedou, ale je podstatné uvědomit si, že v tomto <emphasis>ne</emphasis>-prostoru nelze uplatnit běžné zákonitosti. Rychlost a vzdálenost jsou ve vzájemném vztahu, ne konstanty, jako v normálním vesmíru.</p>

<p>První lodi, které vstoupily do hyperprostoru, neměly pevný cíl letu – a dokonce nemohly žádným způsobem určit, zda se vůbec pohybovaly. Radiomajáky odstranily tyto problémy a otevřely celý vesmír. Jsou instalovány na planetách a generují obrovské množství energie. Ta se přeměňuje na radiaci, která proniká hyperprostorem. Každý radiomaják má kódový signál, vysílaný jako součást záření, a představuje měřící bod v hyperprostoru. Triangulace a kvadratura radiomajáků slouží pro navigaci – ale řídí se svými vlastními zákony. Zákony jsou komplexní a variabilní, ale stále takové, že se navigátor může podle nich orientovat.</p>

<p>K hyperprostorovému skoku potřebujete pro přesné zaměření polohy nejméně čtyři radiomajáky. Pro dlouhé skoky navigátoři používají i víc než sedm či osm. Z toho je jasné, že <emphasis>každý</emphasis> radiomaják je důležitý a musí fungovat. A proto jsem tu já a další opraváři.</p><empty-line /><p>Cestujeme plně naloženými loděmi, které nesou od všeho trochu; pouze jednoho muže na palubě, protože obsluhu velmi výkonných opravárenských strojních zařízení zvládne sám. Vzhledem k povaze naší práce trávíme většinu času normálním letem vesmírem. Nakonec, když je radiomaják mimo provoz, jak jinak ho nalézt?</p>

<p>Rozhodně ne hyperprostorovým letem. Jediné, co lze dělat, je přiblížit se co nejvíc pomocí ostatních radiomajáků a zbytek cesty absolvovat normálním letem. To může trvat měsíce, a často tomu tak i je.</p>

<p>Ukázalo se však, že by to tentokrát nemuselo jít tak zle. Na Beta Circinus jsem vynuloval radiomaják a předložil složitý osmibodový problém palubnímu navigátorovi; využíval jsem přitom všechny radiomajáky, které mi mohly pomoci při přesném zaměření polohy. Počítač mi určil kurz s odhadem bodu návratu jako se zabudovaným bezpečnostním faktorem, který se mi nepodařilo odstranit.</p>

<p>To bych radši bral šanci těsného průletu kolem nějaké hvězdy, než trávit čas zrovna couráním normálním letem, ale technici to zřejmě předpokládali. Zabudovali do počítače bezpečnostní faktor, takže nemůžete skončit ve slunci, ať se snažíte sebevíc. Jsem si jistý, že v tom není ani za mák lidskosti. Jim jde jen o jedno – neztratit loď.</p>

<p>*              *              *</p>

<p>Byl to dvacetihodinový skok, tedy lodního času, a já se ocitl uprostřed nicoty. Robot-analyzátor si pobrukoval a prohlížel všechny ty hvězdy; porovnával je se spektrem Proximy Centauri. Konečně zazvonil zvonek a zablikalo světlo. Podíval jsem se dalekohledem.</p>

<p>Poslední údaj přístrojů mi poskytl zdánlivou velikost hvězdy; porovnání s absolutní velikostí ukázalo její vzdálenost. Ne tak hroznou, jak jsem se domníval – šest týdnů letu, plus minus několik dnů. Nakrmil jsem páskou s kurzem robota-pilota, připoutal se v akceleračním lehátku a usnul.</p>

<p>Čas běžel rychle. Přestavil jsem kameru asi na dvacetinu času a právě ukončil korespondenční kurz jaderné fyziky a techniky. Mnoho opravářů si dělá tyhle kurzy. Mají pro ně cenu, protože jeden nikdy neví, která informace se mu kdy může hodit. A taky kvůli tomu, že Společnost platí líp ty, co znají víc. Tímhle vším a nějakým malováním olejů a občasným cvičením ve stavu beztíže jsem si krátil čas. Zrovna jsem spal, když spustil hlídač planetární vzdálenosti poplach.</p>

<p>Planeta dvě, kde byl podle staré mapy radiomaják situovaný, vypadala jako kaše, vlhký druh globu. Dalo mi dost práce, než jsem se zorientoval a konečně objevil tu správnou plochu. Zůstal jsem mimo atmosféru a vyslal Létající oko na obhlídku. V podobných situacích se velmi brzy naučíte kdy a kde neriskovat vlastní kůži. Oko je dost dobré pro předběžný průzkum.</p>

<p>Ti pradávní chlápci měli dost rozumu a vybrali pro radiomaják viditelné místo, stejně vzdálené od obou nejvýše vyčnívajících horských štítů. Objevil jsem je poměrně snadno a nechal Oko směřovat od jednoho štítu přímo ke druhému. Oko bylo opatřeno radary na přídi i na zádi a já přijímal jejich signály na obrazovce radiolokátoru jako křivku s amplitudou. Když se oba vrcholy překryly, vypnul jsem řízení Oka a spustil je dolů.</p>

<p>Odpojil jsem radar a uvedl v činnost ortikon na přídi a opřel se, abych si prohlédl radiomaják, který se objevil na obrazovce.</p>

<p>Obraz zablikal, zaostřil se – a z mlh vyplula obrovská ohavná pyramida. Nechal jsem Oko několikrát v kruzích obletět okolní krajinu. Plochá, bažinatá, bez kopců. Do vzdálenosti deseti mil byla pyramida jedinou věcí, vyčnívající z bahna – jenže to nebyl můj radiomaják.</p>

<p>Nebo byl?</p>

<p>Spustil jsem Oko trochu níž. Pyramida byla primitivně vyhlížející stavba z hrubého kamene, bez ozdob a dekorací. Na vrcholku se něco lesklo; podíval jsem se zblízka. Byl tu vyhloubený bazén, plný vody. Jakmile jsem to spatřil, něco mě napadlo.</p>

<p>Přikázal jsem Oku stále kroužit kolem pyramidy a zahrabal se do dokumentace typu Mark III – vše bylo jasné. Radiomaják měl kondenzační pole s vodním bazénem na vrcholu; používala se k chlazení reaktoru, který dodával tomu monstru energii. Je-li voda dosud tady, radiomaják je tady taky – uvnitř pyramidy. Domorodci, s kterými idioti, kteří tu věc konstruovali, samozřejmě nepočítali, postavili kolem radiomajáku pěkně těžkou, silnou kamennou pyramidu.</p>

<p>Znovu jsem se zahleděl na obrazovku a všiml si, že jsem nechal Oko kroužit po orbitě asi dvacet stop nad pyramidou. Vrchol kamenné stavby byl nyní pokrytý ještěrkami nějakého zvláštního druhu, zřejmě místní forma života. Měly něco, co vypadalo jako bumerangy a kuše, a pokoušely se Oko sestřelit; mračna šípů a balvanů létala ze všech stran.</p>

<p>Okamžitě jsem Oko vytáhl nahoru a zapojil řídící obvod, který by je automaticky vrátil do lodi.</p>

<p>Nato jsem se vydal do kuchyňky pro něco silnějšího k pití. Ono nestačí, že je radiomaják uvnitř hory kamene, ale rozčílil jsem i ty, co vystavěli pyramidu. Skvělej začátek – to by přimělo k drinku i silnější náturu, než jsem já.</p>

<p>Normálně se opravář nesetkává s kulturou domorodců. Rozptylují při práci. Antropologům možná nevadí, když je pro vědu rozčtvrtí, ale opravář nemá zájem nechat se obětovat. Proto je většina radiomajáků postavena na neobydlených planetách. A pokud už <emphasis>musí</emphasis> být na planetě s inteligentní kulturou, obvykle stojí na nějakém nepřístupném místě.</p>

<p>Musím teprve zjistit, proč byl tenhle radiomaják postaven v dosahu místních spárů. Ale na to bude času dost. Nejdřív musím navázat kontakt. Což předpokládá znalost místního jazyka.</p>

<p>K <emphasis>tomuhle</emphasis> účelu jsem si už dávno vypracoval systém přímo geniální.</p>

<p>Zvědavé očko mé vlastní konstrukce. Vypadalo jako kus kamene asi stopu dlouhý. Na zemi by si ho nikdo ani nevšiml; ačkoli musí být poněkud matoucí vidět ho plavat. Objevil jsem město ještěrek asi tisíc kilometrů od pyramidy a spustil Oko. Svištělo dolů a přistálo v noci na břehu bahniště. To bylo oblíbené místo, kam ve dne táhly davy. Ráno, když dorazili první bahnachtiví, jsem spustil záznamník.</p>

<p>Po pěti dnech jsem měl moře domorodé konverzace v paměti překladače a několik označených výrazů. Je to vážně snadné, máte-li k dispozici strojovou paměť. Jedna ještěrka zakloktala na druhou a ta se ohlédla. Označil jsem si její výraz frází: „Hej, Georgi!“ a čekal na svou příležitost. Později téhož dne se mi podařilo jednu zastihnout o samotě a zavolat na ni: „Hej, Georgi!“ Probublalo to reproduktorem v místním jazyce a ještěrka se otáčela po hlase.</p>

<p>Pokud získáte do paměti dostatek typových frází jako takových, MT mozek převezme iniciativu a začne doplňovat chybějící části. Jakmile byl MT mozek schopný průběžně překládat jakoukoliv konverzaci, kterou slyší, nadešel čas k navázání kontaktu.</p>

<p>Našel jsem ho docela snadno. Byl centaurskou verzí pasáčka koz – pásl zvláštní odporné formy místního života na bažinách mimo město. Měl jsem jedno Oko nacpané v dutině vystupující skály a čekal jsem na něj.</p>

<p>Nazítří, když šel kolem, zašeptal jsem do mikrofonu:</p>

<p>„Vítej, ó pasáčku, můj vnuku! Duch tvého děda k tobě promlouvá z ráje.“ To přibližně odpovídalo zdejšímu náboženství.</p>

<p>Pasáček zkameněl. Než se stačil vzpamatovat, zmáčkl jsem spínač a hrst místního oběživa – mušlí – se vyhrnula z dutiny a dopadla mu k nohám.</p>

<p>„Zde máš něco peněz z ráje, protože jsi hodný hoch.“ Ne zrovna z ráje – včera v noci jsem je ukradl z pokladnice. „Přijď zase zítra a popovídáme si,“ volal jsem za prchající postavou. Potěšilo mě, že přijal ‚peníze‘, než vzal do zaječích.</p>

<p>Po tomhle vedl Děd z ráje spoustu promluv do duše Vnuka, který prachům z ráje nemohl odolat. Děd byl od své smrti mimo dosah dění a Vnuk mu nadšeně doplňoval informace.</p>

<p>Dozvěděl jsem se všechno důležité z historie, minulé i současné; moc příznivé to nebylo.</p>

<p>Nejen, že byl radiomaják obklopený pyramidou, ale kvůli pyramidě právě probíhala poněkud choulostivá náboženská válka.</p>

<p>Všechno to začalo s pevninským mostem. Zřejmě v době, kdy se radiomaják budoval, žily zdejší ještěrky ve vzdálených bažinách a stavitelé se o ně příliš nestarali. Tenkrát byly malé a obývaly vzdálený kontinent. Mechaniky radiomajáku ani nenapadlo, že se rasa bude vyvíjet a jednou dosáhne i <emphasis>tohohle</emphasis> kontinentu. Což se, ovšem, stalo.</p>

<p>Malá geologická proměna vytvořila z bahnité země ve správném místě most a ještěrky začaly putovat do údolí s radiomajákem. A objevily náboženství. Zářivý kovový chrám, z něhož neustále proudila kouzelná voda – voda ochlazující reaktor byla čerpána z atmosférického kondenzátoru na střeše. Radioaktivita ve vodě obsažená jim nevadila. Způsobila jen mutace, které byly pozitivní.</p>

<p>Kolem chrámu vyrostlo město a v průběhu staletí i pyramida kolem radiomajáku. Zvláštní větev kněží sloužila chrámu. Všechno šlo hladce, dokud jeden kněz chrám neznesvětil a nezničil posvátné vody. Následovaly vzpoury, tresty, vraždy a ničení. Ale posvátné vody to neobnovilo. Tlupy ozbrojenců denně bojují o chrám a nové skupiny kněží brání posvátný pramen.</p>

<p>A já mám napochodovat doprostřed řeže a tu věc opravit.</p>

<p>Bylo by to dost jednoduché, kdybychom směli trochu ubližovat. Mohl bych si upéct jednu ještěrku, opravit radiomaják a vzít roha. Jenomže ‚domorodé formy života‘ jsou opravdu dobře chráněné. Na lodi mám vyzvědačské senzory (ani jsem je všechny nenašel), které by na mé spolehlivě všechno vyžvanily hned po návratu.</p>

<p>Chce to diplomacii. Povzdychl jsem a vytáhl soupravu plastikového masa.</p>

<p>Na základě trojrozměrného snímku Vnuka jsem si vymodeloval ucházející repliku hlavy s mými vlastními rysy. Byla trošku kratší v čelisti, protože jsem neměl jejich zubatá kusadla, ale i tak to šlo. Nevypadal jsem <emphasis>přesně</emphasis> jako oni, ale dost podobně na to, abych vyhověl představě domorodců. Je to logické. Kdybych ignoroval domorodce a náhle se objevil mezi Spicany, kteří vypadají jako dvoustopá hromada suché šelakové pryskyřice, musel bych okamžitě opustit scénu. Ale pokud by Spican na Zemi nosil oblek z plastikového masa tak, že by vzdáleně připomínal humanoida, určitě bych se zastavil a promluvil na něj. A to jsem měl v úmyslu provést s Centauriany.</p>

<p>Když byla hlava hotová, sloupl jsem ji a nasadil na atraktivní kombinézu ze zeleného plastiku, kompletní i s ocasem. Byl jsem vážně rád, že mají ocas. Ještěrky nenosí šaty a já s sebou potřeboval vzít spoustu elektronického zařízení. Přetáhl jsem ocas přes kovovou konstrukci, upevněnou kolem pasu. Pak jsem kostru ocasu naplnil vším potřebným a drátem kombinézu pospojoval.</p>

<p>Skončil jsem a zkusil si to před velkým zrcadlem. Strašné, ale působivé. Ocas mě táhl dolů a dozadu, takže jsem se pohyboval s důstojností kachny, ale to jen podtrhlo podobnost.</p>

<p>Tu noc jsem usadil loď mezi kopce poblíž pyramidy, na suché zastrčené místo, kam by obojživelní domorodci nikdy nešli. Krátce před úsvitem jsem si Oko zavěsil pod rameny a vznesli jsme se přímo vzhůru. Stáli jsme nad chrámem ve výšce dva tisíce metrů, dokud se nerozednilo, pak jsme sestoupili.</p>

<p>Musela to být velkolepá podívaná. Oko bylo zamaskováno jako létající ještěrka, druh kašírovaného pterodaktyla, a pomalu mávající křídla neměla s naším letem nic společného. Ale pro domorodce to bylo dostatečně impozantní. První, co nás spatřil, zařval a svalil se na záda. Ostatní se sbíhali. Motali se, tísnili a lezli jeden přes druhého a v okamžiku, kdy jsem se dotkl náměstíčka před chrámem, přicházeli kněží.</p>

<p>Složil jsem ruce do královského gesta. „Buďte pozdraveni, ó vznešení služebníci velkého boha,“ pronesl jsem. Jistěže jsem to neřekl nahlas, jen jsem to tiše zašeptal, aby to zachytil mikrofon na krku. Ten byl rádiově spojený s MT a překladatel vystřelil zpět do reproduktoru v mých čelistech.</p>

<p>Domorodci netrpělivě přešlapovali a brebentili; překladatel spustil téměř okamžitě. Nastavil jsem hlasitost a celé náměstí jen zvučelo.</p>

<p>Několik slabších jedinců se složilo, zatímco ostatní se s křikem dali na útěk. Jeden pochybný týpek zvedl oštěp, ale nikdo ho nenásledoval, protože mu jej Oko – pterodaktyl vytrhl a mrštil do bláta. Kněží byli mnohem realističtější, ti by nekoupili žádnou ještěrku v pytli; jen tam stáli a něco si mumlali. Znovu jsem se chopil iniciativy.</p>

<p>„Zmiz, ó věrný oři,“ požádal jsem Oko a současně zmáčkl ovládač v dlani.</p>

<p>Vystartovalo vzhůru o něco rychleji, než jsem zamýšlel; kousky větrem odtrženého plastiku se snesly k zemi. Dav zíral k nebi a já toho využil a prošel dveřmi chrámu.</p>

<p>„Chtěl bych si s vámi promluvit, ó vznešení kněží.“</p>

<p>Než dokázali vymyslet nějakou schopnou odpověď, byl jsem uvnitř.</p>

<p>Chrám tvořila docela malá stavba, tedy vzhledem k základně pyramidy. Doufám, že jsem svým vstupem neporušil příliš mnoho zákazů najednou, ale nikdo mě nezastavil, tak je asi všechno v pořádku. Byla to jediná místnost se špinavě vypadajícím bazénem na konci. V bazénu se čvachtal letitý plaz, který očividně náležel k vůdcům. Přikolébal jsem se k němu; pohlédl na mě studeným rybím zrakem a něco zabručel.</p>

<p>MT mi pošeptal do ucha: „Co tu, ve jménu třináctého hříchu, vlastně děláš?“</p>

<p>Důstojně jsem napřímil šupinatou postavu ve vznešeném gestu a ukázal ke stropu. „Přicházím od tvých předků tobě ku pomoci. Jsem tu, abych obnovil posvátné vody.“</p>

<p>To zvýšilo šum konverzace za mnou, ale šéfa to nechávalo klidným. Pomalu klesl do bahna, že mu byly vidět sotva oči. Téměř jsem slyšel, jak mu kolečka rotují za mechem porostlým čelem. Nakonec se vztyčil a ukázal na mě mokrým prstem.</p>

<p>„Jsi lhář! Ty nejsi žádný náš předek! Chceme…“</p>

<p>„Zadrž!“ zařval jsem, aby se nedostal někam, odkud není návratu. „Řekl jsem, že tví předkové mě poslali jako vyslance – já nejsem jedním z tvých předků. Nepokoušej se mi ublížit, nebo hněv těch, co zesnuli, se obrátí proti tobě!“</p>

<p>Jakmile jsem to dořekl, obrátil jsem se k ostatním kněžím a strčil do nich spárem; tím pohybem jsem zabránil, aby postřehli, že odjišťuji a házím před ně granát velikosti mince. S působivým randálem a oblakem dýmu udělal solidní díru v podlaze.</p>

<p>Ještěrka První pochopil, že nemluvím do větru a neprodleně svolal shromáždění šamanů. To se samozřejmě konalo v obecní kádi, kde jsem se k nim připojil. Bublali a žvanili jsme přes hodinu a probrali všechny důležité body.</p>

<p>Dozvěděl jsem se, že jsou to noví kněží; ti předchozí byli zcela uvařeni, protože Posvátné vody přestaly téct. Vysvětlil jsem jim, že jsem tady jen proto, abych pomohl obnovit proud vody. Váhavě to zbaštili a všichni jsme vylezli z kádě; zanechávali jsme za sebou na podlaze bahnité stopy. Přistoupili jsme k pancéřovaným a hlídaným dveřím vedoucím do nitra pyramidy. Jakmile se začaly otvírat, Ještěrka První se ke mně otočil.</p>

<p>„Nepochybně znáš zákon,“ upozorňoval mě. „Protože staří kněží slídili a dívali se, bylo napříště nařízeno, že do Svatyně smí vstoupit pouze slepí.“ Přísahal bych, že se usmíval, dá-li se třicet zubů, cenících se z něčeho, co připomínalo prasklinu ve starém kufru, vůbec nazvat úsměvem.</p>

<p>Taky mu bylo naznačeno, že podkněz, který nesl pánev s žhavým uhlím a do ruda rozpálenými železy, je připraven. Nezbývalo mi, než stát a sledovat, jak prohrábl uhlí, vytáhl rudé železo a otočil se ke mně. Právě mi zamířil na pravé oko, když můj mozek zařadil zpátečku.</p>

<p>„Samozřejmě,“ souhlasil jsem, „že oslepení je jedině správné. Ale v mém případě bude lepší oslepit mě, až budu opouštět Svatyni a ne teď. Potřebuji vidět, abych mohl opravit pramen Posvátných vod. Jakmile vody zase potečou, s radostí se sám vrhnu na rozžhavené železo.“</p>

<p>Potřeboval dobrých třicet vteřin k přemýšlení, pak souhlasil. Místní kat jen zafrkal a přihodil do ohně trochu víc uhlí. Brána se s rachotem otevřela a já prošel; pak to za mnou bouchlo a já se ocitl ve tmě sám.</p>

<p>Ne však nadlouho – poblíž se ozvalo šourání; chopil jsem se šance a rozsvítil svítilnu. Tři slepí kněží se ke mně tápavě blížili, oční důlky vyplňovalo spálené maso. Věděli, proč tu jsem, a tak mě vedli mlčky.</p>

<p>Drolivé a rozpraskané kamenné schodiště nás dovedlo k solidním kovovým dveřím, opatřeným archaickým nápisem MARK III RADIOMAJÁK – NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN. Důvěřiví stavitelé počítali s tím, že nápis bude účinný, a tak tu nebyla ani stopa po zámku. Jedna ještěrka pouze otočila klikou a byli jsme uvnitř radiomajáku.</p>

<p>Rozepnul jsem si přední část maskovacího oděvu a vytáhl technický výkres. S důvěřivými kněžími pochodujícími za mnou jsem našel velín a rozsvítil světla. V nouzových bateriích byl ještě zbytek energie, stačil na slabé osvětlení. Měřidla a ukazatele vypadaly v dobrém stavu, když vtom něco neočekávaně zazářilo z neměnné dokonalosti.</p>

<p>Opatrně jsem zkontroloval údaje přístrojů a našel jsem, čeho jsem se obával. Jedna z horlivých ještěrek otevřela rozvodnou krabici a leštila spínače uvnitř. Během této činnosti zapnula jeden spínač, který způsobil celou potíž.</p>

<p>Lépe řečeno, <emphasis>nastartoval</emphasis> tu potíž. Problémy neskončí pouhým nastavením spínače vodního ventilu do původní polohy. Předpokládalo se, že tento ventil bude používán jen v případě opravy, po odstavení reaktoru. Jakmile byla přerušena dodávka vody do činného reaktoru, začal se přehřívat a automatické zabezpečení svrhlo palivové články do šachty.</p>

<p>Mohl bych docela snadno obnovit proudění vody, jenže v reaktoru nezůstalo žádné palivo.</p>

<p>Ani se nebudu problémem paliva zabývat. Mnohem jednodušší by bylo instalovat nové energetické zařízení. Jedno mám v lodi; je asi desetkrát menší než tenhle starobylý opancéřovaný křáp a produkuje nejméně čtyřikrát víc energie. Než pro ně pošlu, zkontroluju zbytek radiomajáku. Za dva tisíce let už jistě nese <emphasis>nějaké</emphasis> stopy opotřebování.</p>

<p>Ti chlápci tenkrát stavěli důkladně, na to se můžu spolehnout. Devadesát procent strojního zařízení nemá žádné pohyblivé části a snese cokoliv. O ostatních doplňujících částech předpokládali, že se sice opotřebují, ale pomalu. Například přiváděcí vodní potrubí ze střechy. Stěny potrubí byly nejméně tři metry silné – a vlastní otvor potrubí není větší než moje hlava. Pár věcí jsem mohl udělat a tak jsem vypracoval seznam náhradních dílů.</p>

<p>Náhradní díly, nový zdroj energie a pár dalších drobností bylo na lodi sneseno do úhledné hromady. Všechny díly jsem si zkontroloval na obrazovce a teprve pak byly naloženy do kovového kontejneru. Za tmy před svítáním spolehlivé Oko nepozorovaně složilo kontejner vedle chrámu a zmizelo.</p>

<p>Pozoroval jsem kněze skrytým Očkem, jak se ho pokoušeli otevřít. Ve chvíli, kdy to po marných pokusech vzdali, jsem zahřímal reproduktorem v kontejneru rozkazy. Většinu dne strávili dřinou s těžkou bednou po úzkém schodišti chrámu a já zatím sladce spal. Vzbudil jsem se teprve, když ji složili před dveřmi radiomajáku.</p>

<p>Opravy netrvaly dlouho, i když slepé ještěrky kvílely, když mě slyšely rozbíjet zeď, abych se dostal k energetickému vedení. Dokonce jsem zavěsil do vodovodního potrubí důmyslné zařízení, aby jejich Posvátné vody měly obvyklou osvěžující radioaktivitu, až začnou znovu téct. Tímto okamžikem bylo vše hotové, vykonal jsem práci, na kterou čekali.</p>

<p>Zmáčkl jsem spínač a voda začala proudit.</p>

<p>Pár minut trvalo, než voda probublala suchým potrubím. Nato se ozval takový řev, přicházející z venku, že se určitě kamenné zdi pyramidy zatřásly. Radostně jsem zamnul rukama a pak se vydal dolů k ceremoniálu vypalování očí.</p>

<p>Slepé ještěrky na mě čekaly u dveří a vypadaly nešťastněji než obvykle. Když jsem zkusil dveře, pochopil jsem proč – byly z druhé strany zavřené na závoru a zabarikádované.</p>

<p>„Bylo rozhodnuto,“ ozvala se jedna ještěrka, „že tu zůstaneš navždy, abys pečoval o Posvátné vody. My tu budeme s tebou, abychom ti splnili každé přání.“</p>

<p>Skvělá vyhlídka – věčnost strávená uvnitř zamčeného radiomajáku ve společnosti tří slepých ještěrek. Navzdory jejich pohostinnosti jsem to nemohl přijmout.</p>

<p>„Cože – vy se odvažujete protivit vyslanci vašich předků!“</p>

<p>Měl jsem hlasitost nastavenou na maximum a vibrace mi málem utrhly hlavu.</p>

<p>Ještěrky zkoprněly. Vytáhl jsem Solar a tenký paprsek zamířil na sloupek zárubní dveří. Ozvalo se velké rachocení a skřípání šrotu, až nakonec dveře volně odskočily. Odhodil jsem je stranou. Než mohli protestovat, vystrčil jsem kněží ze dveří.</p>

<p>Zbytek jejich klanu stál u paty schodiště a dělal velký bengál, zatímco jsem dokončoval svařování dveří. Proběhl jsem davem a stanul před kádí Ještěrky Prvního.</p>

<p>Pomalu se nořil pod hladinu.</p>

<p>„Jaký to nedostatek zdvořilosti!“ zařval jsem. Vypouštěl ve vodě drobné bublinky. „Předkové jsou pohoršeni a rozhodli se navždy zakázat vstup do vnitřní Svatyně, i když, díky jejich laskavosti, ponechají Vody téct. Teď se musím vrátit – pokračovat v ceremoniálu!“</p>

<p>Mistr kat byl tak otřesen, že nebyl schopen pohybu, a tak jsem sám uchopil horké železo. Nenápadným pohybem po spánku mi přes oči sklouzly ocelové plátky, samozřejmě pod plastikovou kůží. Pak jsem si přitiskl železo na ‚oční důlky‘ a plastik vydal patřičný zápach.</p>

<p>Z davu zazněl křik, když jsem upustil železo a potácel se v slepeckých kruzích. Musím přiznat, že jsem to sehrál velmi dobře.</p>

<p>Než je mohlo cokoli napadnout, zmáčkl jsem spínač a můj plastikový pterodaktyl vplul do dveří. Samozřejmě jsem to neviděl, ale věděl jsem, že dorazil, když jsem ucítil, že mě drápy jeho pařátů zachytily za ocelové pláty na ramenou.</p>

<p>S vypálenýma očima jsem se otočil kolem a má létající bestie mě zezadu zahákla. Mínil jsem odtud odplouvat velkolepě, nevidomé zraky upřené k západu slunce; ve skutečnosti jsem pozoroval dav, zírající jak odlétám. Abych to trochu vylepšil, poslal jsem jim bleskový vojenský pozdrav. Pak už jsem byl nahoře v čerstvém povětří a hlavně pryč.</p>

<p>Vytáhl jsem plátky na očích a pohlédl dírami v propáleném plastiku. Viděl jsem za sebou zmenšující se pyramidu, vodu tryskající ze základů a šťastný dav plazů dovádějících v radioaktivních přívalech. Odpočítával jsem své talony, abych se přesvědčil, že jsem na nic nezapomněl.</p>

<p>Jeden: radiomaják byl opraven.</p>

<p>Dva: dveře byly zapečetěny, takže jsou vyloučené případné sabotáže, náhodné nebo záměrné.</p>

<p>Tři: kněží musí být spokojeni. Voda znovu teče, oči mám vypálené a oni znovu vládnou. Což znamená…</p>

<p>Čtyři: fakt, že pravděpodobně pošlou jiného opraváře – za stejných podmínek – pokud radiomaják zase vypadne. Přinejmenším jsem neudělal nic (kromě zmasakrování několika z nich), čím bych je nepřátelsky naladil proti budoucím vyslancům předků.</p>

<p>V lodi jsem ze sebe stáhl cárovitý ještěrčí oděv a byl jsem velmi rád, že to bude někdo jiný, kdo příště dostane tu práci.</p><empty-line /><p>U člověka může jednoho dne propuknout zájem o válku, ale netajte dech. Pud bojechtivosti je na stupnici evolučního žebříčku tak silný faktor, že ho nelze pominout; a zatímco nás možná myšlenka na válku děsí a znechucuje, prehistorické tělo, které nosíme, stále reaguje nadšením, když slyší víření bubnů a hřmění kanónů. Jako svědci naší současné situace sledujeme s fascinovaným zájmem, jak všichni vynalézaví a věci oddaní lidé pracují ze všech sil na vývoji zbraní. Jestli někdy bude <emphasis>ten knoflík</emphasis> zmáčknut, smete nás z této planety všechny.</p>

<p>Aby se tak nestalo, člověk bude velmi pravděpodobně vesele exportovat své války do zbytku galaxie. A pokud cizí rasy, s nimiž se střetne, nebudou příliš válkychtivé, aby také zaútočily… budou mít smůlu. A pokud tu nebude k boji dost mimozemšťanů, člověku nezbude, než se utkat se svým nejstarším nepřítelem. Se sebou samým. Samozřejmě, že jeho průvodci, roboti, budou taky bojovat. A je taky nad slunce jasné, že z robotů budou perfektní vojáci – méně zranitelní, výkonnější v destrukci… a, samozřejmě, můžete jim zabudovat instinkt zabíjení…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>PŘEŽÍVAJÍCÍ PLANETA</strong></p>

<p>„Ale ta válka skončila léta před mým narozením! Jak může jeden robot-torpédo – vypálené tak dávno – ještě někoho zajímat?“</p>

<p>Dall Mladší byl příliš neodbytný – měl opravdu velké štěstí, že velitel lodi, Lian Stane, oplýval nevyčerpatelnou zásobou trpělivosti, danou dílem povahou, dílem zkušenostmi.</p>

<p>„Bylo to padesát let od porážky Velkého Otrokářství – to ale neznamená, že bylo vymýceno,“ vyprávěl velitel Stane. Díval se oknem lodi, podobný duchu na pozadí souhvězdí říše, s níž bojovali, dokud ji nezničili. „Otrokářství se nekontrolovatelně rozpínalo přes tisíc let. Jeho vojenská porážka to však neukončila, jen nám zpřístupnila vzdálené světy. Jsme stále uprostřed rekonstrukce, vyvádíme je z otrokářské ekonomiky.“</p>

<p>„O tomhle už <emphasis>všechno</emphasis> vím,“ Dall Mladší ho přerušil unaveným povzdechem. „Pracoval jsem na té planetě, než jsem vstoupil do ozbrojených sil. Ale co to má co dělat s torpédem Mozaika, které jsme sledovali? Během války jich musely být vyrobeny a vypáleny miliardy. Jak může pouze jedno z nich budit po takové době zájem?“</p>

<p>„Pokud by sis přečetl technickou zprávu,“ upozorňoval Stane a ukazoval přitom na palec silné desky ležící na navigačním stole, „tak bys o tom věděl všechno.“ Dall Mladší si uvědomil, že tahle velitelova rada se hodně blížila výtce. Lehce se zarděl a o to soustředěněji mu naslouchal.</p>

<p>„Torpédo Mozaika je zbraň kosmické války, v podstatě robotem řízená kosmická loď. Jakmile je mu vydán pokyn, vyhledá svůj cíl, je-li to nutné, brání se; to pak zničí sebe i loď tím, že spustí neřízený cyklus uvolňování vazebné energie až do zhroucení.“</p>

<p>„Nevěděl jsem, že byla řízená robotem,“ přiznal Dall. „Copak roboti nemají hluboce zakořeněný odpor k zabíjení lidí?“</p>

<p>„Přesnější by bylo říct <emphasis>zabudovaný</emphasis> než zakořeněný,“ prohlásil Stane uvážlivě. „Mozky robotů jsou pouhé vysoce vyvinuté stroje a postrádají vrozený smysl pro morálku. Ten je dodán později. Je to už dávno, co sestavujeme roboty v podobě člověka s mozkem lidského typu. Žijeme ve věku specialistů a roboti se dokáží specializovat mnohem lépe než lidé. Mozek torpéda Mozaika nemá žádný smysl pro morálku – a pokud vůbec nějaký má, pak je to psychotická, neuhasitelná touha po smrti. Ačkoliv, samozřejmě, existují řídící mechanismy, které ovlivňují jejich možnosti zabíjení. Všechna ta kdy použitá torpéda mají na každé stěně spoustu detektorů, které zasáhnou, když objeví nějaký objekt o hmotě planety; jakmile totiž začne reakce, torpédo dokáže stejně snadno zničit loď i svět. Snad pochopíš náš zájem, když ti řeknu, že v posledních měsících války jsme ukořistili torpédo určené <emphasis>pouze</emphasis> k ničení planet. Všechna data z jeho mozku byla zapsána a přesně interpretována. Torpédo bylo nasměrováno na čtvrtou planetu hvězdy, k níž se teď blížíme.“</p>

<p>„Máme o té planetě něco v archivu?“ zeptal se Dall.</p>

<p>„Nic. Je to neprozkoumaný systém – přinejmenším co se týče našich záznamů. Ale Velké Otrokářství o ní musí vědět dost, když se rozhodlo ji zničit. A my jsme tu, abychom zjistili proč.“</p>

<p>Dall Mladší se zamračil a přemítal nad tím. „Je to jediný důvod?“ ozval se konečně. „Až je odvrátíme od likvidace planety, myslím, že by to tím mohlo skončit.“</p>

<p>„Takové uvažování ukazuje, proč máš na této lodi tak nízké postavení,“ vyštěkl střelec Arnild, sotva vešel. Arnild dokázal zestárnout za velmi krátkou dobu při obsluze děla, zcela se oddal procesu války a ztratil trpělivost pro všechno kromě počítačů a zbraní. „Mohu naznačit několik možností, jak se to jeví mně? Především – každý nepřítel Otrokářů může být naším přítelem. Nebo naopak, může to být nepřítel, který ohrožuje celou lidskou rasu, a my možná budeme potřebovat služby Mozaiky, aby dokončila práci, kterou Otrokáři začali. Nebo ještě jinak, Otrokáři tady mohou něco mít – třeba výzkumné centrum – které raději zničí, než by nám dovolili je spatřit. Cokoli z toho je dostatečným důvodem pro zkoumání té planety, ne?“</p>

<p>„Během dvaceti hodin dosáhneme atmosféry,“ informoval Dall a mizel ve spodním průlezu. „Jdu zkontrolovat mazání hnacího soukolí.“</p>

<p>„Jsi na toho kluka moc měkkej,“ prohlásil Arnild a rozladěně hleděl na přibližující se hvězdu, už ztlumenou předsazenými filtry.</p>

<p>„A ty moc přísný,“ odpověděl mu Stane. „Myslím, že zbytečně. Zapomínáš, že nikdy s Otrokáři nebojoval.“</p>

<p>Klouzali po vnějším obalu atmosféry čtvrté planety, výzkumná sonda se řítila po spirální orbitě, pak se vrátila do bezpečí lodi, zatímco mozek robota v sondě systematicky třídil a pořizoval kopie snímků kamer a záznamů detektorů. Duplikáty byly uloženy do schránky na zprávy, a teprve když schránka odstartovala zpět na základnu, mohl velitel Stane osobně prozkoumat výsledky pozorování.</p>

<p>„Teď jsme postradatelní,“ oznámil klidně. „Nejlepší bude, když se na to vrhneme a zjistíme, co můžeme vyvolat.“ Arnild souhlasně zamručel, ukazováčkem bezděčně mačkal neviditelné spouště. Skláněli se nad grafy a fotografiemi rozloženými na stole. Dall jim nakukoval přes ramena a probíral se snímky, které odkládali. První porušil mlčení.</p>

<p>„Fakticky, nic moc tu není. Spousta vody, velký ostrovní kontinent – a vůbec nic víc.“</p>

<p>„Nic víc zjistitelného,“ dodal Stane, odškrtával jeden graf za druhým. „Žádné evidentní záření, žádná velká koncentrace kovu ani na povrchu ani pod ním, žádné zdroje energie. Žádný důvod pro naši přítomnost.“</p>

<p>„Ale jsme tady,“ zavrčel Arnild podrážděně. „Takže sestoupíme dolů a zjistíme víc na vlastní pěst. Tady je vhodné místo,“ poklepal na jeden snímek a hned ho vložil do zvětšovacího přístroje. „Tady je asi nějaká primitivní vesnička, lidi chodí kolem, kouř.“</p>

<p>„A tohle by mohly být ovce na poli,“ přerušil ho horlivě Dall. „A čluny, vytažené na břeh. Něco tu přece musíme najít.“</p>

<p>„Určitě najdeme,“ ujistil ho velitel Stane. „Připravte se k přistání.“</p>

<p>Lehce a nehlučně se loď snesla z oblohy, vykroužila elegantní oblouk, který končil u okraje porostu vysokých stromů na kopci nad městečkem. Motory se zastavily a v lodi se rozhostilo ticho.</p>

<p>„Pozitivní analýza atmosféry,“ hlásil Dall a odškrtl graf analyzátoru.</p>

<p>„Zůstaň u zbraní, Arnilde,“ přikázal Stane. „Kryj nás, ale nestřílej dřív, než ti řeknu.“</p>

<p>„Nebo než tě zabijou,“ řekl Arnild naprosto bezbarvě.</p>

<p>„Nebo než mě zabijou,“ Stane mu odpověděl stejným tónem. „V tom případě převezmeš velení.“</p>

<p>Společně s Dallem si zapnuli planetární obleky, otočili zámkem, vyklouzli ven a pečlivě za sebou zavřeli. Vzduch byl vlahý a příjemně teplý, naplněný svěžestí rostlin.</p>

<p>„Opravdu krásná vůně po té plechovkové síle,“ vydechl Dall.</p>

<p>„Máš značný smysl pro zveličování skutečnosti.“ Arnildův hlas zněl skřípavěji než obvykle, když vycházel ze sluchátek. „Co takhle podívat se, co se děje ve vesnici?“</p>

<p>Dall si vytáhl dalekohled. Stane ho používal, co opustili loď.</p>

<p>„Nic se tam nehýbe,“ oznámil Stane. „Pošli tam Oko.“</p>

<p>Oko odsvištělo z lodi; sledovali jeho pomalý průlet vesnicí. Tvořilo ji asi sto chatrčí, jednoduché tyče a doškové střechy, a Oko opatrně prohlíželo každou z nich.</p>

<p>„Nikdo tam není,“ hlásil Arnild, který sledoval obrazovku. „Zvířata jsou taky pryč, žádná odtud nevidím.“</p>

<p>„Lidé přece <emphasis>nemohli</emphasis> zmizet,“ pochyboval Dall.</p>

<p>„Kam se podíváš, všude jsou prázdná pole, bez křoví. A vidím dým z jejich ohňů.“</p>

<p>„Kouř tu je, lidi ne,“ konstatoval Arnild nedůtklivě. „Sejděte si laskavě dolů a podívejte se sami.“</p>

<p>Oko opustilo vesnici a vracelo se k lodi. Právě přelétávalo nad stromy, když se náhle na půl cestě zastavilo.</p>

<p>„Nehýbejte se!“ vyštěkl Arnildův hlas sluchátky. „Chatrče jsou prázdné. Ale kousek od vás mezi stromy někdo je. Asi deset metrů nad vašimi hlavami!“</p>

<p>Oba muži potlačili přirozené nutkání podívat se okamžitě nahoru. Poodstoupili kousek dál, až si mysleli, že budou v bezpečí před čímkoli, co by na ně případně mohlo spadnout.</p>

<p>„To stačí,“ radil Arnild. „Spouštím Oko k bližšímu prozkoumání.“ Zaslechli motory Oka, jak měnilo polohu.</p>

<p>„Je to děvče. Nosí nějaký druh kožešinového oděvu. Nevidím žádnou zbraň, ale od pasu jí visí nějaký váček. Drží se stromu jako klíště a má zavřené oči. Vypadá, jako by se bála, že spadne.“</p>

<p>Muži na zemi rozeznávali její postavu přitisknutou k rovném kmeni.</p>

<p>„Víc se s Okem nepřibližuj,“ rozkázal velitel Stane „Ale zapni reproduktor a připoj mě do obvodu.“</p>

<p>„Jsi připojený.“<emphasis>„Jsme přátelé… Slez dolů… Neublížíme ti.“</emphasis></p>

<p>Slova burácela z reproduktoru létajícího nad jejich hlavami.</p>

<p>„Slyší to, ale možná nerozumí esperantu,“ ozval se Arnild. „Jen se pevněji přitiskla ke stromu, když jsi promluvil.“</p>

<p>Velitel Stane dobře poznal během války Otrokáře, zalovil v paměti pro pár slov. Zopakoval stejné věty, jen tentokrát v jazyce poražených nepřátel.</p>

<p>„Něco se děje, veliteli,“ hlásil Arnild. „Trhla sebou tak prudce, že málem sletěla. Pak povylezla výš a znovu se přitiskla.“</p>

<p>„Dovolte mi ji sundat, pane,“ požádal Dall. „Vezmu si nějaké lano a vylezu pro ni. To je jediný způsob. Je to stejné jako s kočkou.“</p>

<p>Stane se zamyslel.</p>

<p>„Zdá se, že je to nejlepší možnost,“ uznal konečně. „Vezmi si lehké dvousetmetrové lano a šplhací železa z lodi. A pospěš si, brzy se setmí.“</p>

<p>Železo se zakouslo do dřeva a Dall opatrně stoupal k spodním větvím. Dívka ucítila pohyb stromu a tehdy na okamžik spatřil jasný ovál její tváře, když se na něj shora podívala. Šplhal dál, dokud na něj Arnild nevyštěkl:</p>

<p>„Nehýbej se! Vylezla výš. Je nad tebou.“</p>

<p>„Co mám dělat, veliteli?“ zeptal se Dall a sedl si obkročmo na silnou větev. Cítil se výstupem vyčerpaný, kůže se mu leskla potem. Uvolnil si límec a zhluboka oddychoval.</p>

<p>„Lez dál. Ona nemůže vylézt výš než na vrcholek stromu.“</p>

<p>Šplhání teď bylo snazší, větve menší a blíž u sebe. Stoupal pomalu, aby dívku nevyděsil. Zem byla v nedohlednu, hluboko dole. Byli sami ve svém vlastním světě listí a rozhoupaných větví, a jen lesknoucí se objektiv Oka připomínal pozorovatele v lodi. Dall uvázal na konci lana další smyčku, velmi pečlivě, protože tenhle uzel musí držet. Poprvé při této výpravě cítil, že je potřebný. Ti dva staří harcovníci nejsou zrovna špatní parťáci, ale léta jejich zkušeností ho deprimovala. Ale tohle bylo něco, co mohl udělat nejlíp on a nad tou myšlenkou lehce zahvízdal.</p>

<p>Mohla vylézt ještě výš. Větve by ji určitě udržely. Ale z nějakého důvodu začala ustupovat podél větve. Ještě kousek, blíž k ní, pevně se držel a pomalu se sunul za ní.</p>

<p>„Nemáš se proč bát,“ řekl přívětivě a s úsměvem. „Chci ti jenom pomoci bezpečně slézt, aby ses mohla vrátit ke svým přátelům. Proč se nechytneš lana?“</p>

<p>Děvče sebou trhlo a odvrátilo se. Byla mladá a hezká, oblečená jen do kožešinové suknice. Měla dlouhé vlasy, ale učesané a vzadu stažené koženým řemínkem. Vypadala celkem normálně, až na ten strach. Když se přiblížil, viděl, že se celá chvěje. Ruce i nohy se jí nepřetržitě třásly. Zuby zakousnuté do bledých rtů, z nichž jí tekl tenký pramínek krve. Nikdy si nemyslel, že je možné, aby lidské oči hleděly tak vyděšeně nebo byly tak plné zoufalství.</p>

<p>„Opravdu, nemáš se čeho bát,“ opakoval, když jí stanul na dosah. Větev byla slabá a ohýbala se. Kdyby se pokusil po ní chňapnout, hrozil jim oběma pád a to opravdu nechtěl. Pomalu protáhl lano smyčkou a omotal si je kolem pasu, pak skočil na další větev. Koutkem oka spatřil, jak se děvče zachvělo a divoce se rozhlédlo kolem.</p>

<p>„Přátelé!“ pokoušel se ji uklidnit. Přeložil to do jazyka Otrokářů, protože se zdálo, že prve rozuměla. <emphasis>„No‘r venn!“</emphasis></p>

<p>Otevřela doširoka ústa a přikrčila se ke skoku. Křik, který vyrazil z jejího hrdla, byl strašný a podobal se spíše řevu mučeného zvířete než hlasu člověka. Tím ho tak zmátla, že se zmohl jen na marné chňapnutí. Příliš pozdě.</p>

<p>Nepadala. Ze všech sil se odrazila od větve. Zvolila raději skok do náruče smrti, než by připustila, aby se jí dotkl. Na okamžik se zdálo, že se na vrcholu skoku zachytila, zkroucená a šílená strachy, než ji přitažlivost s praskáním protáhla listím. Nato se zřítil i Dall, hmataje po neexistujícím záchytu.</p>

<p>Bezpečnostní lano drželo pevně. Napůl omráčeného ho přitáhlo zpět ke kmenu. Nemotorně si hrál s rozvazováním uzlů. S rozechvělou přesností se spustil na zem. Trvalo mu to dlouho. Přes deformovanou věc v trávě byla přetažena pokrývka dřív, než slezl. Nemusel se ptát, zda je mrtvá.</p>

<p>„Snažil jsem se ji zastavit. Dělal jsem, co jsem mohl.“ V Dallově hlase zaznívala kňouravá hořkost.</p>

<p>„Ovšem,“ uklidňoval ho Stane, když prohlížel obsah dívčina váčku. „Sledoval jsem vše Okem. Jakmile se rozhodla skočit, nebylo možné jí v tom zabránit.“</p>

<p>„Nebylo nutné mluvit na ni jazykem Otrokářů…“ Arnild byl venku z lodi a chtěl ještě něco dodat, ale zachytil Staneův ostrý pohled a zmlkl. Dall si toho taky všiml.</p>

<p>„Zapomněl jsem!“ Dall zmateně hleděl z jedné tváře bez výrazu na druhou. „Pamatoval jsem si jenom, že rozumí. Nenapadlo mě, že se tím může vyděsit. To byla možná chyba, ale kdo je neomylný! Nechtěl jsem její smrt…“</p>

<p>S námahou se ovládl a odvrátil se.</p>

<p>„Měl bys radši něco sníst,“ poradil mu Stane. Jakmile za Dallem zapadl poklop, ukázal na dívčino tělo. „Pochovej ji pod stromem. Pomohu ti.“</p>

<p>Jedli jen trochu, nikdo neměl velký hlad. Stane si pak sedl k navigačnímu stolu a ukazováčkem po něm postrkoval tvrdý zelený plod. „Tohle je důvod, proč vylezla na strom – a nestačila zmizet jako ostatní. Trhala plody. Ve váčku neměla nic jiného. Naše přistání poblíž stromu a to, že uvízla v pasti, bylo čistě dílem náhody.“ Zadíval se Dallovi do tváře, pak se rychle otočil.</p>

<p>„No, na obhlídku je už trochu tma, takže počkáme do rána?“ zeptal se Arnild.</p>

<p>Na stole měl rozebranou pušku, seřizoval a promazával součástky.</p>

<p>Velitel Stane přikývl.</p>

<p>„To nemůže škodit – a je to lepší, než se kolem potloukat potmě. Nech Oko s infračervenou projekcí a filtry nad vesnicí a zapni záznam. Třeba zjistíme, kam všichni šli.“</p>

<p>„Zůstanu u obrazovky,“ Dall náhle vyskočil. „Nejsem… ospalý. Možná něco objevím.“</p>

<p>Velitel na okamžik zaváhal, pak souhlasil. „Vzbuď mě, jestli něco uvidíš. Jinak za svítání.“</p>

<p>Noc uplynula v klidu, aniž se v tiché vesnici cokoli pohnulo. Za prvního rozbřesku Stane s Dallem sešli z kopce, s Okem letícím nad nimi, aby je krylo. Arnild zůstal v uzavřené lodi u řízení.</p>

<p>„Tudy, pane,“ doporučoval Dall. „Něco jsem v noci objevil, když jsem s Okem prováděl průzkum.“</p>

<p>Okraje jámy byly ohlazené a zaoblené povětrnostními vlivy, na svazích rostly vysoké stromy. Na dně vyčnívaly z jezera zbytky zrezivělého stroje.</p>

<p>„Myslím, že to jsou výkopové stroje,“ usuzoval Dall. „I když těžko říct, musí tam dole být už hodně dlouho.“</p>

<p>Oko se spustilo na dno jámy a slídilo kolem vraků, na chvíli se ponořilo pod vodu a v minutě bylo venku; crčela z něj voda.</p>

<p>„Ano, těžební stroje,“ hlásil Arnild. „Některé převrácené a napolo pohřbené, jak spadly do jámy. A všechny byly vyrobeny Otrokáři.“</p>

<p>Stane se zájmem vzhlédl. „Jsi si tím jistý?“ zeptal se.</p>

<p>„Jo, přečetl jsem si to na štítku.“</p>

<p>„Jdeme do vesnice,“ rozhodl velitel, zamyšleně přitom zatínal čelisti.</p>

<p>Dall Mladší objevil, kam odešli vesničané. Nebylo to žádné tajemství; přišli na to hned, jakmile vstoupili do první chatrče. Podlahu tvořila udusaná hlína s kruhem kamenů kolem ohniště. Všechny ostatní doplňky byly co nejjednodušší a nejprimitivnější. Těžké nádoby z nepálené hlíny, nevyčiněné kožešiny, pár jídelních lžic vyřezaných z tvrdého dřeva. Dall se probíral hromadou tkaných rohoží před ohništěm, když objevil tu díru.</p>

<p>„Tady, pane!“ volal.</p>

<p>Měla přes metr v průměru a nořila se do země v mírném sklonu. Podlaha tunelu byla udusána stejně pevně jako podlaha chatrče.</p>

<p>„Určitě se skrývají tady,“ řekl Stane. „Posviť dolů a podívej se, jak je to hluboké.“</p>

<p>Ani to nemusel říkat. Díra měla hladké stěny tunelu, který po pěti metrech od vchodu v ostrém úhlu zahýbal. Oko sklouzlo dolů a zůstalo viset nad otvorem.</p>

<p>„Zkusil jsem to v jiných chatrčích,“ ozval se Arnild z lodi. „Oko ve všech objevilo stejné díry. Chcete, abych se podíval dovnitř?“</p>

<p>„Ano, ale opatrně,“ radil mu velitel. „Pokud se tam skrývají lidé, nemá cenu je vyděsit ještě víc. Sestup dolů a jestli něco najdeš, stáhni se zpět.“</p>

<p>Bzučení Oka sláblo, když vplulo do tunelu a zmizelo z dohledu.</p>

<p>„Spojuje se to s dalším tunelem,“ hlásil Arnild. „A teď další křížení. Čím dál spletitější… nevím, jestli budu schopen vrátit Oko stejnou cestou.“</p>

<p>„Oko snadno nahradíme,“ odpověděl mu velitel. „Pokračuj.“</p>

<p>„Kolem musí být pevná skála… signál slábne a mám co dělat, abych neztratil kontrolu. Nějaká velká jeskyně – <emphasis>počkat!</emphasis> Někdo tu je! Zahlédl jsem do postranního tunelu vcházet člověka.“</p>

<p>„Za ním!“ rozkázal Stane.</p>

<p>„Není to tak jednoduché,“ ozval se po chvíli mlčení Arnild. „Zdá se, že je to slepý konec. Tunel blokuje nějaká skála. Musel za sebou zavalit chodbu, jen co prošel. Vracím se… <emphasis>Prásk!</emphasis>“</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>„Další skála před Okem – uvěznili je v pasti. Teď zhasla obrazovka a jediné, co ke mně ještě přichází, je signál ‚mimo provoz‘.“ Arnild mluvil podrážděně a vztekle.</p>

<p>„Velmi chytré,“ konstatoval Stane. „Vlákali ho do pasti – pak možná strhli strop tunelu. Tihle lidé jsou velmi nedůvěřiví k cizincům a zdá se, že mají docela praxi ve způsobech, jak se jich zbavit.“</p>

<p>„Ale <emphasis>proč?</emphasis>“ Dall se, upřímně zmatený, rozhlížel po primitivní konstrukci chatrče. „Co měli tihle lidé, že to Otrokáři chtěli tak naléhavě? Je zřejmé, že tomu Otrokáři věnovali spoustu času a snažili se ze všech sil prokopat dolů. Našli vůbec, co hledali? Pokusili se zničit tuto planetu, protože to <emphasis>našli</emphasis> – nebo proto, že to <emphasis>nenašli?</emphasis>“</p>

<p>„Kéž bych věděl,“ povzdechl velitel Stane mrzutě. „To by mi usnadnilo práci. Odešleme kompletní zprávu na základnu – třeba je něco napadne.“</p>

<p>Při návratu do lodi si všimli čerstvé hlíny u skupiny stromů. Zela tu prázdná díra v místě, kde pohřbili dívku. Zem byla rozhrnutá a rozmetaná do všech stran. Na kmenech stromů byly stopy záseků, udělané ostrým nástrojem… nebo gigantickými drápy. Něco nebo někdo si přišel pro dívku, vykopal její tělo a vylil si zlost na zemi i na stromech. Další stopa vedla k otvoru mezi kořeny jednoho stromu. Svažoval se zpět a dolů, tmavá tlama stejně záhadná i tajemná jako ostatní tunely.</p>

<p>Před usnutím velitel Stane dvakrát provedl obchůzku a přesvědčoval se, zda jsou vchody uzavřené a všechny poplachové obvody zapnuté. Šel si lehnout, ale nemohl spát. Odpověď na problém se zdála být nabíledni, a přesto mimo dosah. Vypadalo to, že má dostatek faktů, z nichž může vyvodit závěr. Ale jaký? Upadl do přerušovaného spánku, aniž našel odpověď.</p>

<p>Když se probudil, byla ještě tma, ale měl pocit, že se stalo něco strašného. Co ho vzbudilo? Probíral se ospalými vzpomínkami. Povzdechnutí. Závan vzduchu. Při uzavřené cirkulaci ovzduší holá nemožnost. Zachvácen náhlým strachem se vrhl ke světlu, rozsvítil a vytáhl z postranní přihrádky pušku. Arnild se objevil ve dveřích, zíval a mžoural.</p>

<p>„Co se děje?“ ptal se.</p>

<p>„Dojdi pro Dalla – myslím, že někdo vlezl do lodi.“</p>

<p>„Asi vystoupil.“ Arnild pohrdavě zafrkal. „Není u sebe.“</p>

<p>„Cože!“</p>

<p>Odběhl do řídící kabiny. Poplachové systémy byly vypnuté. Na klávesnici ležel kousek papíru. Velitel ho popadl a očima přeběhl jediné slovo na něm napsané.</p>

<p>Civěl jako zasažený bleskem; pak papír zmačkal v křečovitě sevřené pěsti.</p>

<p>„Blázen!“ zařval. „Ten zatracenej mladej blázen! Vypusť Oko. Ne, dvě! Budu řídit to druhé!“</p>

<p>„Ale co se stalo?“ nechápal Arnild. „Co ten ušák zase vyvedl?“</p>

<p>„Vlezl do podzemí. Do těch tunelů. Musíme ho zadržet!“</p>

<p>Po Dallovi nebylo ani vidu, ale okraj tunelu pod stromy byl čerstvě oddrolený.</p>

<p>„Spustím tu Oko,“ rozhodl Stane. „Ty vezmi to druhé a pusť ho do nejbližšího vstupu. Používej reproduktory. Řekni jim v jazyce Otrokářů, že jsme přátelé.“</p>

<p>„Ale – vždyť jsi viděl reakci té dívky, když jí tohle řekl Dall.“ Arnild byl zmatený, na rozpacích.</p>

<p>„Vím, co se stalo,“ odsekl Stane. „Ale copak máme jinou volbu? Jde se na věc!“</p>

<p>Arnild se chtěl ještě na něco zeptat, ale odradila ho intenzita, s níž se velitel u ovladačů soustředil. Vyslal své Oko vstříc vesnici.</p>

<p>Pokud lidé ukrytí v bludišti tunelů zaslechli poselství, určitě mu neuvěřili. Jedno Oko bylo polapeno v slepém tunelu, když otvor za ním náhle zavalila drobná suť. Velitel Stane se pokusil sutí proniknout, ale bezvýsledně. Jediným efektem bylo bubnování a temné rány dalšího závalu.</p>

<p>Arnildovo Oko objevilo velkou podzemní síň, plnou vystrašených, k sobě se choulících ovcí. Ale žádný domorodec. Při cestě z této jeskyně bylo i druhé Oko zavaleno lavinou kamení.</p>

<p>Nakonec velitel Stane přiznal porážku. „Tak tohle jim vyšlo, jsme bezmocní.“</p>

<p>„Veliteli, v lesíku se něco hýbe,“ řekl Arnild ostře. „Zachytil to detektor, ale už je to pryč.“</p>

<p>Pod rudnoucím nebem úsvitu váhavě vyšli ven, zbraně odjištěné. Šli, tušili, co by mohli najít, ale báli se to přiznat nahlas, protože pořád tajně doufali.</p>

<p>Bohužel, nebylo v co doufat. Tělo Dalla Mladšího leželo poblíž jícnu tunelu, z něhož byl vyvržen. Rudé svítání se zrcadlilo v rudé krvi. Musel zemřít strašně.</p>

<p>„To jsou kurvy! Svině!“ zaklel Arnild. „Tohle provést člověku, který jim chtěl jen pomoci. Zlámané ruce a nohy, stažený z káže. Jeho tvář – nic nezůstalo…“ Stárnoucí střelec se dusil bolestí a vztekem. „Zasloužili by vybombardovat, vyhodit do povětří! To, co Otrokáři začali…“ Setkal se s velitelovým planoucím pohledem a ztichl.</p>

<p>„Právě tak to nejspíš cítili i Otrokáři. Copak nechápeš, co se tady dělo?“</p>

<p>Arnild zavrtěl mlčky hlavou.</p>

<p>„Dall pochopil pravdu. Jenomže si myslel, že je možné věci změnit. Ale přinejmenším věděl, jak je to nebezpečné. Šel, protože cítil vinu za smrt té dívky. A proto zanechal vzkaz se slovem otroci pro případ, že by se nevrátil.</p>

<p>Je to vážně úplně jednoduché,“ konstatoval unaveně a opřel se o strom. „To jen my jsme hledali něco složitějšího a techničtějšího. Když vlastně problém, s nímž jsme se setkali, nebyl povahy fyzické, ale sociální. Tohle byla planeta Otrokářů, zřízená a uspořádaná Otrokáři k uspokojování jejich zvláštních potřeb.“</p>

<p>„Cože?“ Arnild stále nechápal.</p>

<p>„Otrokáři. Stále se rozpínali, a ty sám víš, jak bylo jejich vedení boje náročné na lidskou sílu. Potřebovali stálý přísun ze zdrojů, které si museli vytvořit. Řešením byla tahle planeta. V jistém smyslu zhotovená na zakázku. Jediný řídce zalesněný kontinent s několika málo místy, kam se lidé mohli ukrýt, když přiletěly otrokářské lodě. Vypěstovali zárodek, lidem poskytli jednoduché a postačující zdroje obživy, ale vůbec žádnou techniku. Pak odešli, aby je nechali množit se. Vždy po několika letech se chtěli vracet zpět a odvézt tolik otroků, kolik jich bylo potřeba; zbytek nechali pro doplnění zásob. Jenomže nepočítali s jednou věcí.“</p>

<p>Arnildova zabedněnost zvolna ustupovala. Už rozuměl.</p>

<p>„Lidská přizpůsobivost,“ uvažoval.</p>

<p>„Samozřejmě. Schopnost – má-li dostatek času – se většinou přizpůsobí každé extrémní životní podmínce. Tohle je přímo ukázkový příklad. Izolovaná populace bez historie, bez psané podoby jazyka – jen s touhou přežít. Jednou za pár let se nepopsatelně odporné bytosti spustily z oblohy a unesly jejich děti. Pokoušeli se uprchnout, ale tady není kam. Postavili lodě, ale ani plout není kam. Nedalo se nic dělat…“</p>

<p>„Až si nějaký koumák vykopal díru, zakryl ji, a tam pak schoval svou rodinu. A zjistil, že to funguje.“</p>

<p>„A tím to začalo,“ přisvědčil Stane. „Nápad se rychle šířil; a když se Otrokáři snažili je odtamtud vydolovat, tunely už byly hlubší a lépe propracované. Tak se stalo, že otroci zvítězili. Zřejmě byli i první planetou, která se Otrokářům úspěšně vzepřela. Dostat je ven bylo nemožné. Jedovatý plyn by je zabil a jako mrtví neměli žádnou cenu. Stroje vyslané za nimi skončily jako naše Oka. A lidé, kteří byli natolik pošetilí, že se za nimi pustili do podzemí…“</p>

<p>Nedokázal dokončit větu. Dallovo tělo hovořilo za všechno.</p>

<p>„Ale ta zášť?“ nechápal Arnild. „To děvče se raději samo zabilo, než by se nechalo chytit.“</p>

<p>„Tunely se staly posvátnými,“ pokračoval Stane. „Muselo to být, aby byly stále použitelné, případně zdokonalované v dlouhé řádce let mezi návštěvami Otrokářů. Děti se odmalička učily, že démoni přicházejí z nebe a spása leží v podzemí. Přesný opak náboženství staré Země. Nenávist a bázeň tak byly vštěpovány každému, bez ohledu na věk. Když se objevily lodě, všichni přesně věděli, co mají dělat. Pár vteřin poté, co byly lodě spatřeny, zmizeli obyvatelé pod zemí. Považují nás za Otrokáře, protože pouze démoni přicházejí z oblohy.</p>

<p>Dall to tušil. Chtěl si s nimi promluvit a vysvětlit jim, že Otrokáři už nikdy nepřijdou a že se už nemusí ukrývat. Že z oblohy přišli dobří lidé. Ale tohle je kacířská myšlenka, a to samo stačilo, aby ho zabili. Pokud se vůbec namáhali mu naslouchat.“</p>

<p>Byli naměkko, když přenášeli tělo Dalla Mladšího zpět do lodi.</p>

<p>„Bude to ještě fuška, přesvědčit tyhle lidi o pravdě.“ Na chvíli se zastavili, aby si odpočinuli. „Ale stejně pořád nechápu, proč chtěli Otrokáři tuhle planetu zlikvidovat.“</p>

<p>„Myslím, že tu zapůsobila řada příčin,“ pravil velitel Stane. „Proč dobyvatelská armáda vyhazuje do povětří budovy a ničí pomníky, je-li donucena k ústupu? Pouhý vztek a zklamání, staré lidské emoce. Když to nemůžu mít já, tak to nebude mít nikdo. Tahle planeta musela jít Otrokářům na nervy léta. Úspěšná vzpoura, kterou nedokázali potlačit. Snažili se vzít rebelanty útokem, protože nebyli schopni přijmout porážku z rukou otroků. Jakmile však pochopili, že je jejich boj ztracený, jedině likvidace planety mohla ulevit jejich emocem. Všiml jsem si u tebe stejných pocitů, když jsi uviděl Dallovo tělo. Je to normální lidská reakce.“</p>

<p>Oba byli staří vojáci a tak nedávali příliš najevo své skutečné pocity, když ukládali Dallovo tělo do speciální komory a připravovali loď k odletu.</p>

<p>Ale byli to staří lidé, mnohem starší, než když na tuhle planetu přiletěli, a tak se pohybovali se stařeckou těžkopádností.</p><empty-line /><p>V lidské populaci není příliš mnoho opravdu talentovaných zlepšovatelů nebo vynálezců, to ale nikterak nebrání neustálému čilému rozvoji. Bratři Wrightové uskutečnili svůj první motorový let roku 1903, a za necelých pětačtyřicet let se vyráběla letadla s rozpětím křídel větším, než byla celková délka jejich prvního letu, o velikosti toho aeroplánu nemluvě. <emphasis>Homo sapiens</emphasis> je rozený zlepšovatel. Všechno v jednom kuse zvětšoval a zvětšoval, vylepšoval a vylepšoval.</p>

<p>Což platí i pro válku. Kosmické války pouze skýtají iluzi, že jsou větší a lepší než ostatní války; nepochybně gigantickou velikostí pole působnosti. Ale mohou být i zklamáním, protože mohou zasáhnout a jedním rázem připravit o život spousty lidí. Dřív nebo později, navzdory veškeré přesvědčivosti mírového úsilí, se válka vrátí, aby zle zřídila starou matičku Zemi. Různé skupiny nacházejí důležité věci, na něž se názory liší, a zcela logicky budou tyto názorové neshody řešeny vyzkoušeným a účinným způsobem – bojem.</p>

<p>Samozřejmě přitom budou pomáhat roboti, kteří se po častém tréninku ve hře velmi zlepší. Účast robotů odstraní velkou většinu potěšení z vítězství v boji muže proti muži, ale pokrok nelze zastavit. Jakmile jedna strana získá malý náskok, druhá ihned napře všechny síly, aby ji dohnala.</p>

<p>Až nakonec budeme mít globální konflikt opravdu grandiózního rozsahu, kdy celý povrch planety, vzduch i oceány budou jedním gigantickým bojištěm…</p><empty-line /><p><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>VÁLKA S ROBOTY</strong></p>

<p>Podlahou svištícího vozu jednokolejnicové dráhy pronikala jen lehká vibrace. Žádný pocit pohybu, neboť ubíhající zdi tunelu nebyly stěnami bez oken vidět. Pasažéři, všichni v nažehlených elegantních uniformách s třpytivými knoflíky a vyznamenáními, se nepatrně pohupovali v sedadlech, zabráni do vlastních myšlenek či tiché konverzace. Tisíce stop pevné skály nad nimi je izolovalo od války. Rychlostí sto padesát mil za hodinu spěchal tímhle vozidlem generál Pere a jeho štáb na bojová stanoviště.</p>

<p>Když zahoukala poplachová siréna, řidič dupl na brzdy a uvedl motor do zpětného chodu. Na víc nebyl čas. Kovová střela plnou rychlostí napálila do bariéry skal a sutě, která blokovala tunel. Ocelové desky se zmačkaly a zlomily, vozidlo se s rachotem zastavilo. Všechna světla zhasla, a v nastalém tichu, které následovalo po ušidrásajícím randálu srážky, bylo slyšet jen slabé sténání.</p>

<p>Generál Pere vstal ze sedadla, potřásl hlavou ve snaze vzpamatovat se a sáhl po svítilně. Paprsek nervózně tančil po celé délce vozidla, pronikl rozvířenými zrnky prachu a osvítil vyděšené a bledé tváře mužů.</p>

<p>„Podejte hlášení o celkových ztrátách,“ obrátil se na pobočníka; hlas posadil tak hluboko, aby nebylo slyšet, že se chvěje. Není jednoduché být generálem, když je vám teprve devatenáct. Pere se přinutil stát klidně, zatímco pobočníkův kovový trup rychle postupoval uličkou.</p>

<p>Sedadla byla dobře ukotvená a otočená k zádi, takže byla naděje, že nebude příliš mnoho obětí. Za zády poslední řady křesel se tyčila halda suti, která pronikla dovnitř rozbitou přídí. Řidič byl pod ní nepochybně pohřbený, což bylo vlastně lepší. Byl tak ušetřený potíží s válečným soudem.</p>

<p>„Jeden zabitý, jeden nezvěstný, jeden raněný, celkový počet akceschopných nyní sedmnáct.“ Pobočník zasalutoval a znehybněl v očekávání dalších rozkazů. Generál Pere si nervózně hryzl ret.</p>

<p>Nezvěstným míní řidiče. Ve skutečnosti je mrtvý, zatraceně dobře mrtvý. Ten ‚jeden zabitý‘ je nový kapitán z řízení letového provozu stíhacích letounů, který měl tu smůlu, že zrovna v okamžiku nehody vstával ze sedadla. Zlomil si krk o okraj křesla a teď mu hlava visela dolů v nepřirozeném úhlu. To sténání určitě patřilo zraněnému muži; měl by se nejdřív podívat po něm. Postupoval uličkou a posvítil na sinalou, potem zkropenou tvář plukovníka Zena.</p>

<p>„Moje rameno, pane,“ zajíkl se plukovník. „Zrovna jsem se protahoval, když se to stalo. Hodilo mi to rameno dozadu a narazilo mne to na kovový okraj. Řekl bych, že je zlomené. To je bolest…“</p>

<p>„To by stačilo, plukovníku,“ ozval se Pere. Poněkud hlasitěji, protože mužovy obavy se ho taky začaly dotýkat. V uličce se ozvaly kroky a jeho zástupce generál Natia se k nim připojil.</p>

<p>„Máte za sebou základní kurz první pomoci, generále,“ řekl Pere. „Obvažte tohoto muže a pak se hlaste u mě.“</p>

<p>„Ano, pane,“ odpověděl generál Natia, v hlase mu zazníval tentýž tón strachu.</p>

<p><emphasis>Zatracený svět,</emphasis> pomyslel si Pere,<emphasis> měla by vědět, že takhle se generál nechová. Nemůžeme dopustit, aby se vojáci dozvěděli, že se bojíme – i když tomu tak je.</emphasis> Nevěnoval žádnou pozornost skutečnosti, že generál Natia je žena, a teprve osmnáctiletá.</p>

<p>Jenomže jeho štáb očekával, že bezprostřední problémy vyřeší. Něco z napětí polevilo, jakmile si roztřídil všechny faktory. Řešení problémů byla jeho specialita, a byl k tomu vybrán ještě před narozením. V bance spermií a vajíček jeho rodičů byl genovou analýzou nalezen ten nejlepší DNA řetězec. Tohle a následný trénink ho předurčilo k velení. S bleskovými reflexy mládí byl na bojišti protivník, jakého nelze podceňovat a měl před sebou skvělou kariéru – nejpozději během čtyř nebo pěti let před odchodem do výslužby.</p>

<p>Pro někoho, kdo je připraven k vedení globálního konfliktu, byl tenhle problém dětsky jednoduchý.</p>

<p>„Spojení?“ vyštěkl a ukázal prstem na majora spojovací jednotky. V hlase mu už zase zněla obvyklá autorita, kontrastující s chlapeckým sestřihem a pihami.</p>

<p>„Žádné, pane,“ hlásil důstojník v pozoru. „To, co zablokovalo tunel, vyřadilo z provozu také všechna pozemní vedení. Zkoušel jsem to s polním telefonem, ale dráty jsou hluché.“</p>

<p>„Víte někdo, jak jsme daleko od základny?“ zeptal se natolik hlasitě, aby ho slyšeli i ostatní důstojníci ve vozidle.</p>

<p>„Já to zjistím… za okamžik, pane,“ ozval se jeden z nich, šedovlasý plukovník z počítačové jednotky. Pohyboval stupnicí na kapesním logaritmickém pravítku, soustředěně mžoural ve světle svítilny. „Nemáme údaje o délce tunelu – nebo přesnou polohu základny. Ale už jsem tudy párkrát jel, a celková doba je obvykle pár minut přes tři hodiny. Uvážíme čas do nehody, rychlost, započítáme zpomalení…“ Jeho hlas přešel v mumlání a Pere trpělivě a nehnutě vyčkával. Tato informace byla k naplánování dalšího postupu nezbytná.</p>

<p>„Mezi čtyřiceti a šedesáti mílemi od základny, pane. A to je horní hranice. Spíš bych řekl, že je to velmi blízko padesáti…“</p>

<p>„To je dost dobré. Chci dva dobrovolníky, ty a ty. Projděte do přídě a podívejte se, zda byste neprokopali závalem díru. Pokusíme se tudy projít a dál pokračovat pěšky. Na základně se bez nás neobejdou, když je nepřítel schopný objevit se tak blízko.“</p>

<p>Tu poslední větu dodal, aby byla zachována morálka mužstva; tréninkové kurzy doporučovaly lidský přístup, kdykoliv je to možné. Zejména v neobvyklých situacích. A tohle byl neobvyklý, ačkoli ne právě slibný začátek jeho prvního velení. Nešťastně se mračil do temnoty. Stálo ho to velké úsilí potlačit své rozpoložení, aby se mu neozvalo v hlase, když vydával rozkazy k shromáždění zásob jídla a vody. Potom poslal svého pobočníka vystřídat ty dva, kteří se prokopávali bariérou suti. Při takovéto práci měl jeden robot hodnotu deseti mužů – nemluvě o dvou.</p>

<p>Trvalo téměř dvanáct hodin, než bariérou pronikli; byli úplně vyčerpaní. Pobočník to celé vykopal sám a oni se pravidelně střídali při odklízení závalu. Objevilo se několik malých sesuvů hlíny a kamení, kterým v zápalu práce nevěnovali pozornost, dokud velký sesuv v čelbě robota, zcela nepohřbil. Kopali, až narazili na jeho nohy; Pere měl v tunelu potřebné množství drátu signalizace, teď byl k ničemu; omotal jej kolem robotových kotníků. Zpočátku to nešlo, ale když přidali ještě pár drátěných ok a zabrali i ostatní, společně vytáhli robota málem hrobníkovi z lopaty. Po tomhle incidentu se práce zpomalila, pak je napadlo odšroubovat z vozidla křesla a použít je k podepření nadloží. Když se tohle všechno vezme v úvahu, dvanáct hodin byl slušný čas na proniknutí bariérou.</p>

<p>Teprve pak jim generál Pere dovolil půlhodinový odpočinek. Vrhli se po svých láhvích s vodou a pak sebou unaveně praštili po obou stranách středové koleje. Vědomí vlastní důstojnosti a postavení nedovolovalo Pereovi odpočívat; šel se podívat dopředu, zda je tunel volný, pobočník vedle něj.</p>

<p>„Na jak dlouho ti ještě stačí baterie?“ zeptal se Pere. „Při maximálním výkonu.“</p>

<p>„Přes tři sta.“</p>

<p>„V tom případě se rozběhni. Pokud narazíš na jiné závaly, začni je odstraňovat a my tě doženeme. Pokud projdeš bez problémů, pošli pro nás vozidlo. To nám ušetří nějaký čas.“</p>

<p>Robot zasalutoval a vyrazil, dusot spěchajících kroků se ztrácel v dálce. Pere pohlédl na světélkující ciferník hodinek a oznámil konec přestávky.</p>

<p>Pochodovali s jediným mihotavým světélkem v čele; zanedlouho je přepadla ospalost, která ochromila jejich reakce. Pokračovali v cestě, s krátkým přerušením každou hodinu, skoro osm hodin. Když začali umdlévat a usínat za chůze, Pere neochotně nařídil zastavit. Donutil je nejprve něco sníst, pak jim dovolil jen čtyřhodinový spánek, než jimi energicky zatřásl, aby je postavil na nohy. Pochod pokračoval – teď už mnohem pomaleji – uplynulo celých pět hodin neustálé temnoty, než spatřili světla blížícího se vozidla. „Namiřte na ně svoje svítilny – všichni,“ poručil Pere. „Nenecháme se přejet.“</p>

<p>Řidič-robot jel poloviční rychlostí a hledal je. Unaveně se vpotáceli do vozidla a většina jich během krátké jízdy na základnu usnula. Pobočník podal Pereovi hlášení.</p>

<p>„Přerušení bylo oznámeno, objevily se další dva závaly v jiném tunelu.“</p>

<p>„Co je způsobilo?“</p>

<p>„Zpravodajská služba si není jistá, ale brzy to bude zveřejněno.“</p>

<p>Pere spolkl své mínění o inteligenci zpravodajské služby, neboť ani roboti nemají vyslechnout znevažující poznámku. Ošil se, protože mu zvlhla košile, a náhle si uvědomil zvyšující se teplotu uvnitř vozidla. „Co se děje s klimatizací?“ zeptal se netrpělivě.</p>

<p>„Nic, pane. To je tou teplotou vzduchu v tunelu, je mnohem vyšší než obvykle.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Tahle skutečnost je dosud neznámá.“</p>

<p>Jak se blížili k základně, teplota se stále zvyšovala, a Pere vydal rozkazy, aby byly otevřeny příruby. Vozidlo zpomalilo, pak zastavilo v obrovské stanici na konci tunelu. Dveře se otevřely a horký vzduch, který vnikl dovnitř, byl téměř nedýchatelný.</p>

<p>„Poklusem ke komoře,“ zasípal Pere; horkem mu vyschlo v krku. Klopýtali a utíkali k velkým uzavřeným dveřím na konci nástupiště, robotovy zbraně je sledovaly z kabinky, vyčnívající z kovové stěny. Identifikace byla u konce a než se přiblížili, zámek ohromných vnějších dveří se těžkopádně otočil. Někdo zařval, protože upadl a dotkl se žhavého kovu nástupiště. Pere byl nucen počkat, dokud nebyli všichni uvnitř, vstupoval poslední. Poněkud se všem ulevilo, když se vnější dveře uzavřely, ale čitelný pokles teploty nepocítili, dokud neprošli všemi pěti hermeticky uzavřenými dveřmi čtyřplášťové komory. Dokonce i pak byl vzduch uvnitř pevnosti teplejší než normálně.</p>

<p>„Možná má to horko nějakou souvislost s tím, že nás vyslali o týden dřív,“ ozvala se Natia. „Tohle i zablokování tunelu mohlo být způsobeno nějakým násilným nepřátelským průlomem.“</p>

<p>Pere došel ke stejnému závěru, ale nechal si to pro sebe. Navíc jen on věděl, že jejich expediční příkazy změnil skutečný stav nouze na základně, ačkoli Velitelství nespecifikovalo povahu nouze. Co nejrychleji vedl Pere štáb k řízení základny.</p>

<p>Nic nebylo v pořádku. Nikdo mu neodpověděl, když se formálně dotazoval na vstup. Obslužní roboti se lhostejně zabývali svou prací, ale v dohledu nebyl žádný důstojník. Na okamžik si myslel, že všechny čtyři bojové stanice jsou prázdné. Pak spatřil prst, jak se natahuje a tiskne tlačítko na Vrchním velení: obyvatel židle seděl tak nízko, že skoro nebyl vidět. Pere rázně vykročil k stanovišti a chystal se zasalutovat, ale ruka se zastavila dřív, než dospěla k čelu, a zapomenuta, pomalu klesala zpět. Zhrozil se.</p>

<p>Operátor v křesle si postupně začal uvědomovat, že nad ním někdo stojí. Stálo ho hodně úsilí odvrátit pozornost svých zapadlých a zarudlých očí od pultu. Trvalo to celou věčnost. Pere v jejich hloubce zahlédl pouze bolest; v očích hledících z krví podlitých důlků a připomínajících vyděšené zvíře. Nato se jejich pozornost váhavě obrátila zpět k pultu a tenká paže se chvějivě zvedla, aby se dotkla ovladače.</p>

<p>„Díky bohu, že jste přišli… přišli jste v poslední… díky…“</p>

<p>Slova zpočátku šeptaná odumřela zasípáním.</p>

<p>Důstojníkovy paže byly poďobané a zjizvené injekčními vpichy; potřísněné ztuhlými pramínky krve. Rozházené krabičky a lahvičky na stole svědčily o snaze toho muže zůstat ve střehu a sebrat poslední síly nad lidskými možnostmi: povzbuzující prostředky, preparát nahrazující spánek, glukóza, anestetika, vitamínové komplexy. Zřejmě byl v tomhle křesle řadu dní sám, ovládal všechny čtyři bojové stanice připojené k tomuto jedinému pultu. Sám – z nějakého neznámého a strašného důvodu sám – vedl válku a čekal na pomoc. S nekontrolovatelným pocitem odporu si Pere všiml, že ten muž, jak tu seděl, kálel pod sebe.</p>

<p>„Generále Natio, vystřídejte toho muže,“ rozkázal.</p>

<p>Vklouzla hbitě do křesla a odpojila zesilovač od ostatních. Bleskově se zorientovala v okolnostech konfliktu a oznámila: „Hotovo, pane.“</p>

<p>Pere zapnul ovládací spínač a na pultě před ním zablikala červená žárovka, stejná se zableskla i před Natiou.</p>

<p>Zřejmě to světlo bylo poslední jiskřičkou života, která ještě držela vyčerpaného muže při vědomí. Když červená žárovka zhasla, zakryl si tváře dlaněmi a zhroutil se bokem do čalounění křesla. Pere ho popadl za ramena a zatřásl s ním, až mu ruce poklesly a poslední stopy vůle mu zvedly svěšenou hlavu. S bolestným úsilím se přiměl otevřít oči.</p>

<p>„Co se stalo?“ zeptal se Pere. „Kde je někdo další?“</p>

<p>„Mrtví,“ šeptal slabým hlasem, sám blízký smrti. „Já jediný jsem zůstal naživu – ležel jsem tehdy v posteli, takže jsem se nedotýkal žádného kovu. Jen lůžkovin a matrací. Roboti tvrdí, že to byl zdroj vibrací – subsonický – nadzvukový – něco nového. Všechno se měnilo v sraženinu, zabilo je to – koagulací proteinu. Jako vejce… vařená vejce… všichni zemřeli.“</p>

<p>Když muž znovu upadl do bezvědomí, Pere dal pokyn důstojníkovi lékaři, který stál stranou. Pere se zadíval na solidní ocelovou podlahu pod svýma nohama a otřásl se; vibrační zbraň lze asi kdykoli použít znovu. Roboti museli přijmout nějaké preventivní opatření. Otočil se k hlavnímu robotovi, stojícímu se stálou, kovovou trpělivostí u počítače. Byl zkonstruovaný jako volně pohyblivý; ovšem tahle robotova unikátní funkce byla pouze zdánlivá – měl na hrudi velkou obrazovku a silný kabel, kovovou pupeční šňůru, kterou byl spojen s počítačem. Byl jednoduše prodloužením velkých počítačů, logika a paměťové jednotky, které tvořily srdce základny.</p>

<p>„Zjistil jsi, co vydávalo ty smrtící vibrace?“ zeptal se Pere hlavního robota.</p>

<p>„Stroj, který se přiblížil a napojil se k vnější stěně základny. Byl objeven okamžitě, jakmile zahájil činnost. Frekvence byly analyzovány a neutralizovány během tří minut a sedmnácti vteřin. Žádná zařízení ani roboti nebyli poškozeni, protože užité frekvence způsobily odezvu pouze v lidských proteinech. Celý štáb, s výjimkou plukovníka Freye, byl okamžitě zabit. Velká množství jídla v skladištích –“</p>

<p>„Tím se budeme zabývat později. Kde je ten stroj?“</p>

<p>„Tady,“ odpověděl robot a zamířil ke vzdálenější stěně. Šel první; kabel se hladce vinul za ním, a stáhl pokrývku z yard vysokého předmětu, který tu spočíval. Nepodobalo se to žádnému stroji, jaký kdy Pere viděl, spíše to vypadalo jako změť tenounkých lesknoucích se kořenů; červená hlína, která je dosud obalovala, dojem jen prohlubovala. „Jak to funguje?“</p>

<p>Robot se natáhl – přiblížil se, aby zaostřil své oči – čočky – a opatrně povytažením uvolnil jedno vlákno. Leželo na robotově natažené kovové paži, bylo osm palců dlouhé a mělo osminu palce v průměru. Zblízka to nebylo úplně ohebné, ale vyrobené z pohyblivých a hladce opracovaných článků. Robot upozornil na zajímavé části.</p>

<p>„Generátor vibrací sestává z velkého počtu těchto strojů, všechny podobné konstrukce. V přední části je tvrdými břity opatřený vstupní otvor, který vyvrtal díru do země. Hlína je dopravována zpět do těla stroje a tady likvidována; v principu je podobný obyčejné žížale. Směrová aparatura, tady, ho vede; orientoval se podle gravimetru, aby naši základnu lokalizoval. Tady je hnací jednotka a tady kmitočtový generátor. Samostatně jsou stroje neškodné, jejich vyzařování zanedbatelné. Ale pokud jsou seskupeny dohromady a aktivovány ve stejný okamžik, produkují smrtelnou frekvenci.“</p>

<p>„Proč nebyly objeveny, ještě než zahájily činnost?“</p>

<p>„Jejich vlastní hmota je příliš malá a nemají žádné kovové součásti. Navíc se pohybují velmi pomalu, daly si řádně načas, než dosáhly základny a napadly hmotu.“</p>

<p>„Jak dlouho to trvalo?“</p>

<p>„Podle měření citlivosti jejich gravimetrů a podle rychlosti pohybu bylo odhadnuto, že byly vypuštěny do země před čtyřmi lety.“</p>

<p>„Čtyři roky!“ generál Pere byl zděšený. Míle skal a hlíny, obklopující základnu ze všech stran kdysi tak důkladně, se rázem změnily v skrýš nevypočitatelných, plíživých, nemilosrdných strojů, které se blížily s mechanickou trpělivostí.</p>

<p>„Lze jim zabránit v konstrukci dalšího skupinového stroje?“</p>

<p>„Teď už to není problém, protože víme, na co si musíme dát pozor. Obranné přepážky a detektory již byly instalovány.“</p>

<p>Úzkost se pomalu vytrácela a Pere si setřel pot z čela, když se rozhlížel po štábu. Všechny bojové stanice byly nyní ovládané a zhroucená postava plukovníka Freye byla odnesena. Všechno fungovalo perfektně – kromě té zatracené teploty.</p>

<p>„A co způsobuje tohle?“ vyštěkl Pere. „Proč tolik stoupla teplota? Musíte zjistit příčinu.“</p>

<p>„Vzrůst teploty je způsobený oblastmi intenzivního tepla v okolní půdě. Příčina je neznámá.“</p>

<p>Pere se přistihl, že si nervózně okusuje nehet palce, a vztekle si ho odtrhl od úst. „Příčina neznámá! To jsem si mohl myslet, jako obvykle. Jestli je nepřítel schopný postavit kompletní vlnový generátor do něčeho tak malého, jako je tenhle kousek plastikové špagety, dokáže určitě postavit spoustu dalších s nějakým druhem kompaktního generátoru tepla.“</p>

<p>„Tahle teorie byla vzata v úvahu, stejně jako další pravděpodobná vysvětlení, ale nemáme žádný důkaz…“</p>

<p>„Tak ho najdi!“ Pere měl vztek na tvrdošíjnou logiku všech robotů, bez ohledu na to, jak teoreticky brilantní může být. To zřejmé vysvětlení tajemství horka se mu zdálo být víc než tušení nebo dohad, byla to téměř jistota. Zmáčkl spínač označený REALIZACE ROZKAZU na robotově hrudi a vydal rozkaz. „ Ihned zahajte pátrání nad horkou zónou, aby se odhalilo víc těchto specializovaných vrtacích strojů.“</p>

<p>Se starostí o obranu zaměřil svou pozornost k válce. Operace pokračovaly tak hladce, že uzel napětí v jeho nitru poněkud povolil. Světla na řídícím pultu blikala, kódovala symboly pro logistiku a zpravodajskou službu. Operátoři shromažďovali, třídili a zkoumali a předávali výsledky Vrchnímu velení, kde zcela klidně a ostražitě seděla Natia. Elektronická válka je samozřejmě příliš komplikovaná, než aby ji stačil sledovat jen mozek člověka. Všechny ty řízené střely, protiraketové střely, stíhačky, bombardéry i tanky byly řízeny a obsluhovány roboty. Počítače s nejrůznějšími stupni inteligence a odpovědnosti řídily průběh bitev. Totéž platilo i o logistice. Ale tuhle válku rozpoutali lidé a oni ji vedli ke konci. Lidští operátoři dávali smysl měnícím se faktorům v globální bitvě a oni také hledali nejlepší kurz z nejlepších, které přicházely ze strategických strojů. Válka probíhala dobře. Analýza výsledků ukázala malý zisk během posledních devíti měsíců. Pokud by se podařilo tenhle zisk udržet – nebo i zvětšit – další generace nebo ta další se může dožít celkového vítězství. Byla to potěšitelná, i když poněkud skličující myšlenka.</p>

<p>Po pěti směnách byl nalezen a zneškodněn první termo-plaz. Pere ho zkoumal s odporem. Tak malý a působí tak velké potíže. Všichni teď nosili tropickou výstroj a cítili se v přehřátém vzduchu neustále nepřijemně. Jediný vnější rozdíl mezi tímto termo-plazem a vlnovým generátorem spočíval v barvě jeho plastického těla; tenhle nový byl patřičně ohnivě červený.</p>

<p>„Jak to vytváří teplo?“ zeptal se Pere hlavního robota.</p>

<p>„Stroj obsahuje sebevražedný obvod. Zdroj energie je zkratován silovým polem. Obvody shoří v mikrosekundách, ale je dost času stlačit malé množství vodíku –“</p>

<p>„To imploduje! Malá vodíková bomba?“</p>

<p>„V jistém smyslu ano. Ale s minimální radiací, většina energie je přeměněna na teplo. Výsledkem je dutina plná tekuté lávy. Teplo se pomalu rozlévá k naší základně. Nové imploze pozvolna zvětšují žhnoucí plochu v okolí.“</p>

<p>„Nelze je zjistit a zničit ještě před detonací?“</p>

<p>„To je složité, protože je jich velký počet a musí být prozkoumána spousta země. Jsou sestrojeny speciální detektory a stroje. Byla provedena extrapolace všech faktorů a předpokládá se, že s jistotou devětadevadesáti procent teplota nedosáhne bodu, který by narušil činnost základny.“</p>

<p>Tohle bylo břímě, které by Pere s potěšením hodil za hlavu; vytrvalé horko bylo pro všechny neustálým zdrojem nepohodlí. Vrtalo mu hlavou, kam až to půjde, než začne teplota klesat.</p>

<p>„Jaký je tvůj předpoklad maximální teploty?“</p>

<p>„Pět set stupňů,“ odpověděl robot s mechanickým klidem.</p>

<p>Pere zíral do prázdných očí stroje; měl pocit, že byl náhle udeřen kladivem a jen zalapal po vzduchu. „Cože – to je pětkrát víc než bod varu vody!“</p>

<p>„Správně. Voda vře při sto stupních.“</p>

<p>Pere se přímo zalykal pochybností. „Chápeš, co říkáš? Jak si představuješ, že lidé jsou… Jak máme žít?“</p>

<p>Robot neodpovídal, protože tenhle problém neležel v poli působnosti robotů základny. Pere si chvíli hryzal ret a otázku formuloval znovu.</p>

<p>„Tahle teplota je pro lidskou obsluhu nepřijatelná – dokonce i když ji stroje mohou přežít. Musíš najít nějaký způsob, jak teplotu snížit.“</p>

<p>„Problém už byl uvážen, protože řada citlivých součástek bude brzy na kritické hranici. Klimatizace už teď pracují na maximum a žádnou nelze přidat. Proto byly zahájeny vrtné operace a začala se čerpat voda z vedlejšího zdroje. Ta bude náhražkou vzduchu v základně. Tahle vstupující voda (o nižší teplotě) bude mít větší kapacitu přenosu tepla.“</p>

<p>Kompromis, nikoliv jasná odpověď; no, snad to bude chvíli fungovat. Jedna místnost bude muset být odizolována pro ubytování a důstojníci ve službě budou nosit skafandry. Nepohodlné, ale ne nemožné.</p>

<p>„Jaká bude maximální teplota té vody?“</p>

<p>„Sto čtyřicet stupňů. Máme postačující množství vody k snížení teploty, ale tahle základna nebyla navržena pro snadnou cirkulaci ničeho jiného než vzduchu. Všechny části strojů odpovídají bojovým předpisům a jsou vodotěsné –“</p>

<p>„Ale lidi nejsou!“ zařval Pere; přestal se ovládat. „A i kdyby byli, v týhle tvý vroucí polívce by se uvařili. Jak máme přežít, nepovíš mi to?“</p>

<p>Prorok znovu mlčel. Z dálky se náhle ozvalo šplouchání a šum vody.</p>

<p>„Co je zase tohle?“ zalapal Pere po dechu.</p>

<p>„Zatopení. Nižšího stupně,“ odpověděl robot.</p>

<p>Všichni v místnosti ho sledovali, všiml si Pere, naslouchali ortelu robotových slov. „Máte někdo nějaké nápady?“ zeptal se; nebyl si vědom prosby ve svém hlase.</p>

<p>Nikdo neodpovídal.</p>

<p>Byla tu jedna odpověď; přiměl ochromený mozek k promýšlení možností. Dálkové řízení základny z Národního centra? Ne, příliš nebezpečné, řídící obvody mohou být přerušeny, odstřiženy nebo dokonce zabrány nepřítelem. Někdo tu musí zůstat, přinejmenším jedna osoba k obsluze stanoviště Vrchního velení. Ledaže by i tohle stanoviště mohlo být řízeno robotem.</p>

<p>„Samostatný obvod!“ zvolal s ulehčením. „Může být zkonstruován robot se samostatnou soustavou k obsluze Velitelského stanoviště?“ zeptal se robota z rozvoje základny.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Fajn, udělej ho. Okamžitě to proveď. Můžeme se evakuovat, a já zatím připravím toho robota k převzetí řízení.“</p>

<p>Nemělo by to trvat dlouho, měli by být pryč jen po tu dobu, než teplota poklesne a na základně znovu zavládnou snesitelné podmínky. Veškerá rozhodnutí vydaná Vrchním velením stejně byla jednoduchá volba <emphasis>buď a nebo</emphasis> a občas výběr z více možností. Robot se správným hodnocením a samostatnými obvody to na chvíli zvládne. Nebude to optimální a malá výhoda bude jistě ztracena, ale nebude to žádná katastrofa. Měl se sice poradit s Národní centrálou, než tenhle plán rozběhl, ale byl si jistý, že by nepřišli s lepším nápadem.</p>

<p>A taky že ne. Zkušení velitelé by to lip nezvládli a teď byli generálu Pereovi vděčni za vyhovující rozhodnutí. Dokonce ho povýšili a byl oprávněn nosit další hvězdičku. Jakmile hlavní robot začal uspokojivě operovat, Pere nařídil evakuaci.</p>

<p>Na nižších úrovních jim horká olejovitá voda dosahovala ke kolenům. Napětí ve štábu pokleslo, teprve když se nový robot ujal povinností. Pere zamračeně sledoval, jak byl stroj přišroubován na místo v jeho vlastním křesle. Práce byla provedena rychle a bez zvláštní péče a robot byl vybaven jen tím nejnutnějším; tělo tvořila jednoduchá krychle, poznamenaná stopami svařování. Dvě fotonky očí seděly na krátkém sloupku nad ní a jedno kloubové rameno vybíhalo dopředu. Oči zaostřené na nerozsvícené ovládací světlo a paže dosud bezvládně visela. Pere měl už všechny ostatní pulty připojené k logistickému, naposledy přehlédl stav války, pak odhodlaně stiskl ovládací spínač.</p>

<p>Před robotem se rozsvítilo červené světlo. Ihned se dal do práce. Rychlostí blesku stiskl kovový ukazováček tři tlačítka a spínač, pak paže znovu klesla. Pere ověřoval přijaté rozhodnutí a neshledal žádnou chybu. Možná, že měl zasáhnout rezervními tanky ve východním výběžku a pokusit se tu udržet. Ačkoliv tohle byl právě tak taktický manévr, aby se stáhl a vyrovnal linii a zabránil případným ztrátám. Obě volby měly stejné vyhlídky, což byl důvod, proč se na pultu objevily. Robot pracoval.</p>

<p>Stejně ho nenáviděl. Z nějakého důvodu se mu jevilo jako kolosální osobní urážka, že byl nahrazen touhle černou skříňkou. Copak je to tak jednoduché, že i tohle zvládne stroj? Kovové prsty přeběhly nad kontrolkami, pak paže znovu klesla.</p>

<p>„Připravte se k odchodu,“ zakřičel ostrým hlasem. Tahle evakuace je špatná, moc špatná. Ale co jiného mu zbývá?</p>

<p>„Připravíme nosítka pro plukovníka Freye,“ obrátil se na důstojníka zdravotní služby. „Jak se uzdravuje?“</p>

<p>„Zemřel,“ pronesl lékař bezbarvým hlasem profesionála. „Tohle horko na něj bylo příliš, vzhledem k celkové vyčerpanosti. Velký nápor na srdce.“</p>

<p>„Dobrá,“ Pere se už zase ovládal. „To znamená, že Zen je jediný zraněný a s paží v sádře bude moci jít sám.“</p>

<p>Když měli důstojníci všechno připravené, Natia přistoupila k Pereovi a zasalutovala. „Všichni jsou zde, pane. Každý má příděl jídla i vody pro případ problémů na zpáteční cestě.“</p>

<p>„Ano. Samozřejmě,“ Pere odpovídal a myslel přitom na úplně jiné problémy. Bylo toho na něj moc. Měli nejvyšší čas opustit základnu.</p>

<p>„Je přístupový tunel volný?“ zeptal se pobočníka.</p>

<p>„Dva dodatečné malé závaly byly odstraněny.“</p>

<p>„Velmi dobře. Zařaď se k ostatním. Pozor… vpravo v bok… pochodem v chod.“</p>

<p>Jakmile jeho malá skupina vypochodovala z místnosti, Pere se obrátil a veden jakýmsi anachronickým impulzem, zasalutoval svému nástupci. Žádný ze strojů mu nevěnoval ani nejmenší pozornost. Robot v jeho křesle píchal rychlými prsty do nějakých spínačů a zcela ho ignoroval. S pocitem lehké pošetilosti se rychle otočil a doběhl ostatní.</p>

<p>Procházeli cyklem hermetických dveří, když potkali robota. Cekal ve vnějším oddělení a protlačil se kolem nich, jakmile se dveře otevřely. Byl to dělník, nějaký druh mechanika, poškrábaný a pokrytý prachem; protože neměl žádné zařízení pro řeč, Pere se dotazoval prostřednictvím pobočníka.</p>

<p>„Zjisti, co se stalo,“ vyštěkl.</p>

<p>Roboti vedli bezhlasou komunikaci, jejich radiové vlny z mozku do mozku přenášely myšlenky mnohem rychleji než řeč.</p>

<p>„Přístupový tunel je zablokován,“ ozval se pobočník. „Strop se na mnoha místech propadl a začíná se plnit vodou. Musíme se rozhodnout jinak, protože je neprůchodný. Zároveň se objevily nové závaly.“</p>

<p>„Změnit rozhodnutí. To není možné!“ zvolal Pere se stínem zoufalství.</p>

<p>Prošli posledními dveřmi na výstupní plochu. Horko znemožňovalo prakticky jakékoli přemýšlení. Přes rudou mlhu Pere spatřil nemotorné těžní roboty; vycházeli z ústí přístupového tunelu, mířili ke vstupním dveřím za nimi.</p>

<p>„To nelze změnit,“ prohlásil pobočník kovovým hlasem. „Tunel teď nemůžeme otevřít. Byly objeveny malé stroje, velmi podobné těm tepelným jednotkám; pronikly zemí a zbortily tunel. Lze ho otevřít, až –“</p>

<p>„Jiná cesta! Musí tu být ještě jiná úniková cesta!“ Pereův hlas byl stejně rozhořčený jako jeho myšlenky, stroj to pochopil a přijal jako rozkaz.</p>

<p>„Jsou tu nouzové východy, které kdysi vedly do vyšších úrovní. Má informace je neúplná. Nevím, zda nebyly zapečetěny.“</p>

<p>„Ukaž nám je – nemůžeme tu zůstat.“</p>

<p>Všichni měli rukavice, takže kovové zábradlí schodiště jim ruce nepopálilo; zato rukavice žhnuly. Robot pobočník šel první a pouze jeho mechanická síla mohla otočit časem zapečetěným kolem, uzamykajícím vstup do starších úrovní. Lidé tápali za pobočníkem, někteří upadli a nedařilo se jim vstát. Plukovník Zen byl první, kdo zůstal pozadu, protože měl volnou pouze jednu ruku. Horko v dusné atmosféře temnoty bylo tak hrůzné, že si dokonce ani doktor nevšiml, kdy odpadl jeho pacient. Doktor sám brzy nato také zmizel, už dávno nebyl žádný mladík.</p>

<p>Generál Pere se pokusil vydat rozkaz, a když nereagovali, rozhodl se opozdilcům pomoci sám. Ale nemohl to udělat a zároveň udržet krok s ostatními. A když viděl vpředu světla mihotající se zvolna v dohledu v průchodu plném prachu, rozhodl se za těchto okolností pro jediné možné řešení. Ne, že by se bál to udělat, nebyl v tu chvíli zcela při smyslech a jen vůle přežít ho postrčila dopředu. Předběhl táhnoucí se společníky, odstrčil Natiu stranou a zaujal své místo za robotem v čele.</p>

<p>Bolest sváděla boj s vyčerpaností a nutila je jít, dokud se nedostali ze zóny strašlivého vedra. Pere se zmohl jen na vydání jednoslovného příkazu k zastavení, napil se z polní láhve, a pak zemdleně klesl k zemi. Ostatní se složili bez ladu a skladu plni bolesti kolem něho. Pobočník stál s neúnavnou trpělivostí stroje a čekal, až se zvednou.</p>

<p>Sténání agonie vyburcovalo Perea z netečnosti. Přinutil své ožehnuté prsty vytáhnout lékárničku. Pokles horka přinesl jisté ulehčení těm pěti, kteří přežili, a povzbuzující prostředky jim poskytly iluzi potřebné síly k pokračování. Natia se nějak dokázala během toho utrpení držet hned za ním, stejně jako tři další. Všichni byli mladí a silní, ačkoliv jeden nebyl <emphasis>dost</emphasis> silný. Jednoduše se ztratil v průběhu dalšího výstupu.</p>

<p>Nad základnou bylo bludiště tunelů a místností, obývaných kdysi, než nelítostný tlak války přiměl velení sestoupit hlouběji do země. Mnohé byly zřícené a zanesené sutí a nedalo se tudy projít. Kdyby s nimi nebyl robot, byli by odsouzeni k smrti. Měl všechny detaily různých vrstev vtisknuty v elektronické mozkové kůře, neboť jeho mozek obsahoval paměť všech ostatních pobočníků od začátku války. Šli nazpátek po vlastních stopách, když byla cesta neprůchodná, a hledali jiný směr. Kousek po kousku se blížili k povrchu. Ve tmě úplné ztratili pojem času; usínali, když vyčerpání dosáhlo vrcholu, pak se vzbudili a klopýtali dál. Všechno jídlo už snědli, voda docházela. Drželo je pouze robotovo neústupné zdůrazňování, že teď už jsou v horních úrovních.</p>

<p>„Právě jsme pod povrchem země,“ informoval pobočník. „Tenhle tunel vede k palebné pozici, ale je zablokovaný.“</p>

<p>Pere seděl a mžoural do okrouhlého tunelu a nutil vyčerpaný mozek zabývat se problémem. Konec tunelu nebyl moc vysoko nad jejich hlavami a příklop byl vyroben ze železobetonu. Hromada kusů téhož materiálu blokovala i druhý konec.</p>

<p>„Vyčisti ten průchod,“ přikázal Pere.</p>

<p>„Nemohu,“ odpověděl robot. „Moje baterie jsou už skoro prázdné, nebudu schopen práci dokončit.“</p>

<p>To byl konec. Dál se nedostanou.</p>

<p>„Možná bychom to mohli… odstřelit,“ řekla nesměle Natia. Pere na ni obrátil světlo. Potřásala plnou hrstí nábojů z nabíjecího pásu. „Tohle obsahuje silnou výbušninu. Třeba je pobočník dokáže upravit do jedné nálože a přivést k výbuchu.“</p>

<p>„To mohu,“ přisvědčil pobočník.</p>

<p>Bylo s podivem, že všichni čtyři ještě měli zbraně í zásobní nabíjecí pásy; dávno je pustili z hlavy i se zbytkem výstroje. Pobočník vzal zásobní pásy a zahrabal je pod suť, zatímco se ostatní vrátili tunelem kousek zpět. O minutu později přiběhl robot zpět a přidal se k nim, pak se přitiskli k zemi. Země se otřásla a od rachotu výbuchu jim zalehlo v uších. Byli nuceni počkat dlouhé minuty, až se rozplynou a klesnou mraky prachu, pak je Pere nechal jít dál.</p>

<p>Bariéra byla stále na místě, zato se propadl strop a nahoře dírou paprsek světla prozařoval prachová zrnka.</p>

<p>„Pronikli jsme,“ zvolal Pere ochraptěle. „Pomoz mi nahoru.“</p>

<p>Podpíraný robotem se natáhl a odstraňoval měkkou hlínu z okrajů otvoru, až byl dostatečně velký pro ramena. Oddělila se hrouda hlíny s trsem trávy, zelené a vlhké. Ohmatával okraje díry a hledal, o co by se zachytil.</p>

<p>„Dovol, abych ti pomohl,“ ozval se hlas a hnědé necitlivé ruce ho popadly a táhly ven.</p>

<p>Seběhlo se to tak neočekávaně, že Pere v šoku jen zalapal po dechu. Nemohl dělat vůbec nic a ruce ho vytrvale protahovaly dírou. Dopadl nejdřív tváří do trávy a zašmátral po zbrani, vzápětí ho oslepilo světlo. Přes slzy bolesti zahlédl kolem sebe kruh nohou, a raději odtáhl ruku z pažby pistole.</p>

<p>Ostatní už byli taky venku z díry a jakmile mu oči přivykly světlu, rozhlížel se kolem sebe. Obloha byla zamračená; určitě nedávno pršelo, protože tráva, na níž seděl, byla mokrá. Před ním se táhlo čerstvě zorané pole. Náhle pocítil záplavu nadšení, že poznává věci, které předtím znal jen z obrazovky. Poprvé v životě se dostal na povrch země.</p>

<p>Samozřejmě, všechny ty záznamy, co viděl, pocházely z dávné historie, z doby, kdy lidé ještě žili na povrchu a ne v podzemních městech. Vždy se domníval, že povrch je zcela sterilní a bez života. Ale kdo jsou potom tihle lidé? Něco mu nad hlavou zasvištělo a hnalo se s jekotem do dáli, a on se poprvé bál stálého dunění, které, jak se mu zdálo, přicházelo ze všech stran.</p>

<p>„Co jsi zač?“ zeptal se hlas a Pere se snažil pohlédnout do tváře muže, který mu pomohl z díry.</p>

<p>„Jsem generál Pere a tohle je můj štáb.“ Ten muž měl velmi tmavou pleť a nosil zvláštní oblek, který vypadal, že ho celý tvoří odložené mechanické předměty. Místo tuniky měl plexisklo z krytu nějakého stroje; kovové byly i podpatky jeho bot s konopnými pásky, které je držely na noze. Na hlavě měl kovovou helmu, jako všichni ostatní.</p>

<p>„Generál,“ zavrčel muž a úsměv mu z tváře zmizel. Otočil se a ostře hvízdl. Na poli několik lidí táhlo podivné zařízení; jeden z nich zamával a všichni zamířili k Pereovi.</p>

<p>„Přichází Borak,“ oznámil snědý muž chraplavě. „Pověz to jemu. Třeba to bude k něčemu dobré. I když o tom pochybuju.“</p>

<p>Odplivl si na zem a prstem nohy shrabával na slinu hlínu.</p>

<p>Nahoře v mracích tlumeně zahřměla rozsáhlá exploze. Pere se zadíval na nebe a spatřil oblaka, po krátkou chvíli zbarvená do růžova. Dole pod mraky se objevila černá skvrna a před jeho vyděšeným zrakem neustále rostla do tvaru obrovského kola. Řítilo se dolů, přímo na něj, ale dopadlo na vzdálenou stranu pole. Obrovská pneumatika se odrazila zpět a proletěla vzduchem jim přímo nad hlavami. Jen Pere a jeho důstojníci hleděli vzhůru a sledovali dění. To kolo muselo mít alespoň sto stop v průměru a jasně viděl dezén pneumatiky, kovový náboj kola s paprsky, proud tekutiny ještě odkapával z členitého povrchu pláště. Znovu se odrazilo, až se otřásla zem, pak zmizelo z dohledu za kopcem.</p>

<p>„Co to bylo?“ zeptal se Pere, ale nikdo mu neodpověděl.</p>

<p>Skupina na poli se blížila, takže viděl, že táhnou rádlo sestavené z různých kusů šrotu. Pouze dvě rukojeti pluhu tvořily stejné součástky; paže robota přivařené k sobě, ruce roztažené a sloužící jako držadla. Jeden z mužů, co byl zapřažený v postroji, jej odložil a překročil. Byl do pasu obnažený, ale měl šedé kalhoty od uniformy a vysoké boty.</p>

<p>„Vojáci!“ zařval, když je spatřil. „Skvělý! Báječný!“</p>

<p>Otočil se a utíkal pryč. Hustý déšť kovových částeček dopadl do trávy kolem nich. Pere měl pocit, že se pominul.</p>

<p>Ale ten muž jen odběhl na okraj pole obléknout si zbytek odění. Nasoukal se do saka a místo ocelové helmy si nasadil čepici se štítkem notoricky známého tvaru. Teprve až si zapnul knoflíky a oklepal prach z kalhot, otočil se a zamířil k Pereovi.</p>

<p>„Nepřítel!“ zvolal Pere a zašmátral po zbrani. To přece byla uniforma, kterou tolikrát viděl v zpravodajských filmech. Vytasil pistoli, ale někdo mu ji vyrazil z ruky. Pak už mohl jen ohromeně stát a sledovat muže, jak se k němu blíží, sráží podpatky k sobě a salutuje.</p>

<p>„Generál Boruk,“ pravil. „Na mírové misi. Mohu se zeptat, s kým mám to potěšení?“ Spustil ruku a vytáhl z kapsy bílou vlajku připevněnou ke skládací tyči. Rozložil tyč a hrdě zvedl prapor nad hlavu. Tvář měl stejně opálenou jako ostatní, s černým knírem a špičatou bradkou.</p>

<p>„Jsem generál Pere,“ donutil se říct Pere. „Kdo jste vy? Co tu vůbec děláte?“</p>

<p>„K vašim službám, generále,“ prohlásil Boruk a zapíchl tyč do země. Zašmátral v jiné kapse a vylovil velkou náprsní tašku. „Přináším vám pozdravy mé nádherné země a radostnou zprávu, že si přejeme uzavřít mír. Všechny doklady jsou zde – včetně mého pověření – zbývá jen si je projít a napsat vlastní vyjádření. Povšimněte si, že je tam prohlášení mírového výboru, jsem však nucen přiznat, že jsou všichni buď mrtví nebo se vrátili. Fakticky, abych to upřesnil, uvidíte moje jméno y dokumentech výboru jako ‚kapitán Boruk‘, ale to platilo jen zpočátku. Kvůli dokončení mise a skutečnosti, že jsem mladý a silný jako býk, jsem byl povýšen do závratných výšek. Fakticky, generál Graniaz, který mi osobně propůjčil vysokou hodnost, mi dokonce věnoval vlastní plášť s generálskými insigniemi. V tom byla jeho volba rozumná, protože, jak jste si všiml, já jsem tady a ostatní nikoliv. Chceme mír, ať už tomu říkáte jakkoli. Souhlasíte?“</p>

<p>„Posaďte se,“ řekl Pere, cítil, že by to měl sám taky udělat. „Proč teď žádáte o mír – dejme tomu, že vaše pověření není falešné? Neprohráli jste válku?“</p>

<p>„Opět to musím uvést na pravou míru, generále, my jsme dokonce ani nevedli válku.“ Boruk se rozvaloval na zemi a žvýkal stéblo trávy. „Dříve nebo později stejně zjistíte důvod našeho požadavku, tak proč by to nemohlo být dřív. A čím dřív, tím líp, protože situace už došla tak daleko, že se nám vymkla z ruky. Byli jsme nuceni opustit naše bojové základny a svěřit řízení robotům. Jste v pořádku?“ zeptal se, když viděl, jak sebou Pere trhl.</p>

<p>„Jo,“ odpověděl Pere. „Ano, pokračujte.“ Tohle znal příliš dobře, než aby mu to dovolovalo naslouchat klidně.</p>

<p>„Musím uznat, že vaši vědci jsou rafinovaní, vždyť dokázali oblehnout naši základnu mutovaným virem, který bylo vyloučené vymýtit. Základna musela být evakuována a sterilizována. Po tu dobu tam zůstali jen roboti, kteří řídili veškeré válečné operace. Když jsme se pokoušeli vrátit zpátky, nastaly potíže. Všechny vchody byly zapečetěné a roboti nechtěli pochopit, co chceme. Bez nás pracovali dobře, opravdu velmi dobře.“ Vyplivl stéblo trávy a zamračil se.</p>

<p>„Ale existují přece způsoby. Mohli byste odvolat –“</p>

<p>„Není to tak jednoduché, generále. Můžu vás ujistit, že jsme vyzkoušeli kdeco. Zkrátka, čím víc jsme se snažili, tím víc se lepšila i obrana robotů proti našim zásahům. Nakonec nás odrazili – představovali jsme pro ně nepřítele – a my se museli dát na ústup.“</p>

<p>„To my se tam <emphasis>vrátíme</emphasis>,“ prohlásil Pere, pak zavřel ústa.</p>

<p>„Předpokládal jsem něco takového,“ usmál se Boruk. Jeho zdánlivě netečné pozornosti nic neuniklo. „Jakmile generál a jeho štáb vyleze ze země v oblasti nad základnou, obávám se, že je potkalo něco hodně podobného mým vlastním zkušenostem. Je to tak? Museli jste odejít?“</p>

<p>„Nic vám neřeknu.“</p>

<p>„Nemusíte. Je to vlastně kosmický fór,“ zasmál se Boruk nevesele, přetrhl kapitulační papíry napříč a hodil je do bláta. Něco prolétlo vzduchem a vybuchlo na horizontu v obrovském oblaku prachu. „Vy jste byli odstraněni z cesty, naši důstojníci taky, a nikdo se nemůže vrátit zpátky. Muselo to tak dopadnout, protože všechny další úseky téhle zatracené bitvy v téhle válce jsou řízeny roboty. Protože máme oba své zbraně soustředěné na opačných základnách, byla by tu naděje, že některá ze zbraní bude mít nakonec částečný úspěch. Roboti jsou mnohem silnější než lidé, mnohem schopnější přestát vražedné klima. Měl jsem dost času přemýšlet o tom, neboť tu čekám řadu měsíců.“</p>

<p>„Proč – proč jste se nevzdali? Proč jste nepřišli k nám?“</p>

<p>„Věřte mi, můj mladý příteli generále, to je jediné přání mé země. Ale jak to provést v době totální války? Zkoušeli jsme rádio i ostatní druhy komunikace, ale všechny byly blokované roboty, k tomu účelu sestrojenými. Pak jsme vyslali misi – beze zbraní – samozřejmě, že nás roboti ignorovali. Naše ztráty byly jednoduše způsobené vražednými boji, když se s námi utkali při cestě sem. Roboti k nám byli naprosto lhostejní; je to varování pro budoucnost – nebo i pro současnost, abych tak řekl. Boj pokračuje všude a existuje jen pár mírových oblastí, jako je tahle – nad silně bráněnou základnou. Ale ani když jsem se dostal sem, nenašel jsem žádné povrchové stavby a žádnou možnost, jak se s vámi dole spojit.“</p>

<p>„To je příšerné! Příšerné!“ vykřikl Pere.</p>

<p>„Samozřejmě je, ale musíme to vidět filozoficky. Přijmi to jako tito dobří lidé, kteří tu žijí pod klenbou smrti. Roboti budou pokračovat ve své válce právě tak schopně bez nás a pravděpodobně to bude trvat mnohem déle, protože obě strany jsou na tom přibližně stejně. Najdi si ženu, usaď se a užívej života.“</p>

<p>Pere se přistihl, že si prohlíží Natiu, která odvrátila pohled a zrudla. I když je generál, má pěknou postavu…</p>

<p>„Ne!“ zvolal. „Nechci se vzdát. Tohle je strašné. To není k žití. Jen sedět a sledovat ty nanicovaté stroje, jak se vzájemně ničí.“</p>

<p>„Je úplně jedno, příteli generále, zda se nám to líbí nebo ne. Byli jsme odstaveni. Sesazeni. Příliš dlouho jsme hráli tuhle destruktivní hru na válku a vyvinuli příliš dokonalé stroje. Těm se ta hra příliš zalíbila, než aby se jí dokázali vzdát, a my jsme nuceni najít si nějaké místo, kde se pokusíme žít podle našich nejlepších schopností. Nějaké místo, kde nás ta jejich hra nezasáhne.“</p>

<p>„Ne, s tím se nemohu smířit!“ znovu zařval Pere. Slzy vzteku a zklamání ho pálily v očích. Odstrčil Natiinu ruku, která se dotkla jeho paže. Obzor zahřměl a vzplál rudě, opodál pokropil zem žhnoucí kov.</p>

<p>„Přesto doufám, že se budete mít dobře,“ křičel a hrozil pěstí lhostejné obloze. „Doufám, že se budete dobře bavit!“</p><empty-line /><p>Harry Harrison</p>

<p>VÁLKA S ROBOTY</p>

<p>Obálka Milan Dubnický</p>

<p>Překlad Magda Novotná a Evžen Jindra</p>

<p>Odpovědný redaktor Tomáš Jirkovský</p>

<p>Jazykový redaktor Helena Šebestová</p>

<p>Sazba provedena v LaTEXu na počítačích firmy PragComputer</p>

<p>Vytiskla Tiskárna Havlíčkův Brod, a.s.</p>

<p>Vydalo Nakladatelství Laser jako svou 89. publikaci.</p>

<p>Plzeň 1994, vydání 1.</p>

<p>Náklad 7 000 výtisků.</p>

<p>Prodejní cena 53 Kč</p><empty-line /><p>[1] Pozn. red.: kniha byla napsána v roce 1962</p>
</section>

</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAPAAmMDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDomOXzhfuj+EelV5oiQx2K
eP7oq2qAuAW/hX+XSnumY9vAJ7evtXIp3PclAwZoXAQlFO48/KKxtRgEkbhlCgMOAo6V1c0
ZDqgIORzWVfw4YFRgenrRJq1zBxaOKurcLhyo9OgrEu4js3FR8xxjFdfe252KNueeM96xrq
3DErtIwP8AOK86dSKZNmc06jOCgA6cioJ0CphQBgdhWtLbHbnBPPWqFxGxUkc1pFkMz1zjB
6fSt7V9fh1PSrGzTS7WzktFxJPGozL9azfssn2bcyHHcgHA/GqUqlRs27h9Krl53fsInt5C
eWUYAx0qzFMVZnwMH5RxVSJCBjOM9RU6ttYjGRjHFaNFJjpW8wOA2PwqhJGFUFGz+FaMaOy
oQAQAR9aa8W1C23tzQhblWKRlXO0Z9cVIHyMqoX1461GmFY5zz0qcbfLyTQ0NCK5CnGMHti
pkchNpUAeoFRAKV9xTl6ZGfQ1DRVyyHBQEMCfTFL5q4+ZR+VRhVC56U8KGHFZSOimxRhjkE
AemKkXeGGMA+uKRYyOcVOF7E5559qhI6GxjiQ4YuM+wFN3syhXA+uKldFCBkPSqrMR0yDTa
IsSlvkwQBj0FQvJNHKhQrkcggChG9WGTSEbpAGHHtTsnozGaJJ7m7vnV7mUyMvA3AcUwKxZ
SAOB6URnMmDVoR/usqOelVGCjojFogIOcgDA9qPM4wABg46VY2EY5PoRimNCeMfN9KsmxGB
5j5wBgelRyLyWIHPoOasCJuRkZPb0prRgrs5wvfvTKRQdWwMkEfSqj5X0x9K1TCzZO3qcAV
WkgHmcj5O5pcyQMzsuckKDnnOKa5I5wCK9k8Br4G/sy5XXYVklRcjdx+VeVa0tmdWvGsU2W
5lJjX/ZzxXBhce61adFwa5evcOWyMzpyIx+VTLJnBIAwPSoxkDmjlmyvSvVYkT+aRggD8qX
zMn7o59qhJyAF7U9SCQpPIrOxSJsqMEKMZ54qSOU7+gAB9KiIHQZ/xpVB3egPNSzRIvLLu5
yD+FWTM2NoC5x6Cs5EbGAamjySTu6VjJG6L/7wruYr09KrurYLBTx7U4FjjjjFO2EDIyPxq
U7Gko3M+VPl4YDPtUBOGGAPyq5MpOTjP0qid2Scda3i7nLKNiZJ9r/MoP4VYSXkIAMD2qkD
jGecd6es5AYg9fak0QtC223ngZ+lVZCcsCBj1xSi5BPI4p0gRhuBxnvUo0uVxJs+n0qVJlI
5x+VV3HvTQvXnpWnLczkXN7HgYwfamsSDhMcdeKjTIIwalDbZGyOtGxDZE30HPtSxKfnIxw
uelOJLY2jPqKVcFj/DkYrRCYwNsCg4wRkcVKknykFRnr0qnj5sE8L0zTwx3DnrQ0CLgkYpu
2g9hxSmZ/8AVjbjqeKqhmJ2joDSE7W3HOfUd6VikyeR2U4OG/CqbNl88DPbFSllLbvWoTt3
ZAPFNKwmCv8AMNoAP0od+eP5VH/HnNOOT3FUkK4uSByBz7UIxJwcD8KaQRTQTuz1rR7AtC+
krYAIBx7VbifLdQfwrLiOGznAq7E4LZOK5aiO6lNGqhcJ0Uj6CopX2kHj8qjSXA5NNMoaXr
kEVhqdTsWYpXYgIR+VXVlk3YOCcegrKSYDtg1cikBxg4oYRQ88buntkCqzyBmBG3aPYVLKw
UMyjp61ltKSWVe/6UQiKpoWnO6RjhuvaiqpnKkjzE496K6bHGe/wkNJu3fdQfyq71USBQSB
0NYllcl2Y7eoH8q24nAQZOR1PqKcZI6eUhMe5B0yTzmqF9GpeMEc5/KtR1GVJ6Z7VVu1zOr
Ljk9qvmVzKcDmb+zZ1BYfKDwao6m0t8YCsMMCRLsCxjGfc+9dTNCZQUI+Xrmsu4swuTtx2x
XE8M5T5kzCWhxs9mQjgjPNYl5A0a/w46gY612t3ZgI4zk+lc9eWpJ4BAHFdTp6WOUktPF1x
Y+Dbvw7FZWjx3Y+aZ0zIn0NcXIsg/iBC8Vr3FkVGFPNUXQ7CABuPBqKUeW6E9SjFvy20k56
ircJ3qFHyqP1quYyucbhjsBTomCoEJxnv7VsLYuRZ6biOac6syMAScDkVHE+Yyd2c8c1dO3
yQMY46ipKTMpxs68AngVJHt8vkU6cZjUBCMHvULPhgMY+lUD3JGdQBximiUouMDB/SlkCbV
2nk9T6VEzggFRyPXvU2AtCRSmcZOasAliNo49qpIRhckdegq8qjamD9AKiSNIuxZgIKlW4P
vUwjTdkHnPNQqvTewHtQZCp2gY/WsrG3ME7DOOAorOnk+bhsCrEzEEqRweazXcs5GMinYfP
0HF/mJAxjvTxOxwAMn3qruIJOck8VJCx8wqR+NXa24tWa1uivJ83DCtWGEMNorNswu0Eruz
1Nb1rGpXBHHY+lZp66CcSsYMnIGaZJEYxhY8t2xW2kHHTFV5Ix5nAGP6Vu9jNoxBEBls4/v
ZpzIEYFByfWrM0eHJUgiq7yEOEYdahsRHIgbjHzHnjtVOSE4KheKtkkMT61EZGydwAGKGgZ
nSo6qcEjnt6VRkVixLd615fmxtFUJky5GOlEbJ6CaZRKhW+XmjCq2PWpMEzYI4oYKGJz06V
pcSGFMnDcAUmBxzUvBwTgmgoCd2BSbKuSJ8x+gqQbTjPX2qDI3DHFO8wE4Awaho1jIt4BwF
OPepEjZuABk85z3qp5mMBjnNSxyktjsKyaZvGSZdCkqMGpArHHNJbkNtBHOas7Tzx0rGXkb
pooTRsDlfl+lU3TGTitKTLEgAA1VdWGWIyDVwkyakbozyAqsSDmojlW6cGrsiEAMPmX+VQN
t6MK6YnDJWZCGAPTrTw2AQRkelMbAYBe1IX55NDjoNEh2NkAYpmDsIoJA4zRwQRu4FEU7Ey
Yi7g3BqYFz8xFRkqy8UKXUYLVVjImG9TlOc9fapFQMSc7jjrUULkuFOMe9egeFfBcuvW5kj
528dOK4MZjKeEh7So9CknN8sdzzuRHyQy4FNUhSeOgr0Lxh4D1Hw7As8ybrd+jJyBXnxG33
x0rTB4yli6ftKTuglGUXaW4u/5BxjNMLZcKWxmlzyR1ApNyA5IzXcK44FRkYzUZYg+lIdpY
tuIU9AKlV4xC0csJJPRgelFgvpcrhgWweSaXbn7w204IOMkHHqMZpBwx7j3qyRASOvPpTTw
2adnOQDzTduPRjTVhjkbtVmORehHNUV3DvTjJhgaUo82iKjKxovKV6dDTI5lAJJ5qmJMDvS
hgTnHaslA2VRmgk6+YR2q7FICue9YsTnBOBnHerkcrYyAelZzpnVTqM0HkXyHOCc981kdCc
c896tsHZWHQbc4qui54ce9EVbcmUuYRg248R/lRU5IyfkoquZGdmex2spRRtOAcfyrZguCE
yCD71x0Vy5G3cMYH8qv298zALuxtrnU0j0oK514lwinAJPNMcr5qDHP3hWRBefIu5h1xVr7
QBcqSQcjitlNEuNy0QVcjOVHNQzoGYE85HWnGTcxOR1xzSk8EHoOhrWE9TkrUzDvLcEMQCD
71z15A3zHJI6V1N42XweVrGvVyWHQDke9at3OJwOQu0KggDPfJ61jToyrnHQ8e9dTcwM5aT
AC46GsK5hYMgZRgn0rBrsZtWNjwbPrOn6uL3S/D6axIyFfKkjLL9aztT8GeLxPcajceH54Y
3ZpSFX5UBNezfAjxRcLqy+E1tYfs+Hm8/aN4Pp9K928XMV8F6tgA4t2PTpxVUVzGEpa2Pgi
FiqKrAAg4P1rpoPDHiGSJJU0e5kRxuRlQ4IrmlCGYuZRnecAD3r768KgDwdo5CDBtY88DPS
rjG8rDlOzsfDWpadd2UhivbaSGUchHGDiskoq4J4zXsnx2dm+IxVSoIiAIx2zXmWnaU2r69
aaZCMtdTLGMdsmlJWZTdiCLRdXu7QT2+lXEkTdHWMkNVO+029sggvLKa3DHALoVz+dffmh6
RbaLoVlpcECKtvGq8KOTjmuC+N3hmHXPh7cXUMCi5sm8xGVeSO9aRhpczVS+h8cxoF25+ta
9hZXd2D9mtpJwp58tScflWckW9gRx6g19Mfs8Wlt/YupyPGkjeZgEr0rBq7saSlyo8JOk3y
/KdPufp5Tf4VWm03UEOPsVwuOo8o/4V903X9l2kBmvPs8MYOC8gAH51Vgn8N6g5htZbG5Yj
lVIJ/KtfZJbi9ufBc2/eFKkHpgjkVU8p3JCAszfdVQSTX2b48+GHhnXdBu7qGySzvYI2eOW
BduTjoRXz/8JtPjPxUtILmNZERiGVhkEis5w5S/aaXPMvsN6DkWM+e37s1MthdnDfZpx6jy
yK+/zo+kglm022GOT8g4FU/s/hSZ/K8rT2boF4NaSgnG4QxFt0fEFtmNlVgU9mGK3LTJYBS
SD1XFfWWsfD3wlrdpJbzaRBC7jiWJcMp9c1892scHgL4nmzv40urKKTZ+9Xd8p/irkqU3B8
yPRpVI1U+VbGJEHG4lHyOnymoJsHDH5Qew7V9cW+j+Hr2zjuIdNtXilTKsEHQ189eNPB13p
njkaVaR7o7+TdAQOgPb8KuUGo85jCrCo2ux57LHlTsyw7lRWTcbySASCem6vszQ/BGgaZot
taTaXbyyqg3uy5y/evB/jLdeHzraaPodhbQPbnM8ka9W9Kt0/d5jBVFKTSPIi7Bhk5IFD53
9cgikk+8QeT0zjFS6cFfVrOKT5g0qgj2zWdx3tcrOWbaoU9OtVXG5jyTnjIr7ls/A3hB7GB
n8PWZYoucp14r5Q+J9rZ6b8SNUtLG1S1t02hI4xgA4rX2fu3MYT5tDgXXbJ1phw2EyN3oa+
kvgP4W8P674Wv7jWNIt7uVJ9qtImat/HPwd4Z0bwLHe6XpFvaXHnqN8a4OKdON0JT1sfMKl
FyMc96XdG2MvtFSFBnhsE+vWvePgP8OdM122vNe1/To7q1z5cSyDPzd6m2pTmongTFDjawJ
6dagJK9TyelfdV/8ACbwNc6fcwx6BbRyuh2yKvKnHGK+LNc0iXStdvNNmBElvKyAY961cLa
gp82xkNIQu4sCOlLHN8w/eD869A+EXh7T9e+I9tp+qW4ntSpLIehr6qPwe+HgJI8Pw9fSpU
VLQn2rTPi2C4Xap3L+dTi7RiVV/rX2Z/wAKg8BCMgaFEAfQVyHiT9nvwte2EjaE8thdgFly
2VJ+lZ/VjeOKtoz5mLBk3cY6e9MIBBBIq1/Z8+neKDouoDEsE/kygfXrX1rpvwk8DSaTayP
pZZniViSeSSOtc/sm5cqOqWKSWp8dvGhUKCFHtVV4BkgEMPWvtV/g54Ddf+Qcy+4asnVPgR
4JvoXWCOe2kx8rK/GfcV0KjJHN9Yi2fG7RAHHfrUG0E+uefSvR/iD8P7zwRrS2c8q3EEw3x
TKMceld78G/hl4Y8XeH7u912GWaRJSi7WxgUr2dmOpLlVz56YbSMEHPakwd2CMZ5OK+i/jJ
8LPCnhPwSmp6PDMlz54T5nyMGvJfAHgLUfHfiNdMtG8qCP5ppz/AK1ehi56XZx+MMeeB05p
wO5eCG/GvtLQ/gb4D0eBVnsWvpQPmac5BPrV/VPg54A1O2aE6PHat0EkHykU1C5j7VHxArl
VGeo616Z8PfHa+H7horlTJbOMEL1FJ8Ufhdd+AdQS4t5TcaTcEiJ2GTGfQ1wemWN3fajb2V
hE01zO4VVXqTXm5hgaWKpOjURtGfK+eO563498c2uvWCWVsDFbxndluSTXjcu3zM4XOeRmv
p7wf+z9YJZR3fiu6kluHGTbRNgL7E13r/B3wA9oYP7FULjG8fe/Opy7LIYGn7OnsTPEObuz
4ebAYc4+lN7lcA+4r6Z8cfs82wspL7wjO/mou77PMc7h7Gvm67tZLK7ltZ0ZJYWKNGRyh71
6ji0OMrlVVA56+gFIcnduJ4PAr6N+G3wW8L+K/A9prmqSXAup8r+7fAA+lZPxU+CVv4T0Nd
b8NNLcW0RxcRyHcyj1oiuYlVE3Y8H2liAHzz+Qoz95TzjvXXfDvw3Z+K/G1not8zx20v3mj
ODXu/iP9nvwjpnhzUL+3u7vzbeJnXdJkZAqoLmlYTlrY+VgOMEke1ITzgce9N3Ek8dOh9a6
LwTYaLqfjCzs/EFz9m06RvncnAH1NRUqKnB1LbFbnPqDj696YOR0NejfFLSvBmka3bQeEbo
zZT9/sbcme2DXnjFtvuOtTRq+2p+1StcpxsM3HHzcUoz1oIJ5xx60qNg4atelkNMngXcwz3
4rds7ZTHk5zWXbBN27pW/bcdwB2zXLUbO6jqSrZR+Sxxk4rGmi2ScqQCa6Lzl8l1YjgduKw
ZmV3AU85rKLfU6ZqK2Hm3kLErJEB2znNFWhHZkZcy7u+KK0vE5rmsl8p53ckAEDtVmK+YdD
14BrkIZmwMEgitOKViFXNY1KbR14etzHYWd47zBdw6cela8UyPIhd8ccj0ribadheYXoFwK
17W4YSIX5I/Wsk3E71FM7NZM4xyP51PM37k4HQdKyLObn7wI61p58yThq3jUuZ1KRlztgMx
JJ6kVkXMjElQc+xrZuIGAZgcHHesaeLB3Hoeoq+Zs8+cbFC5yV3bu3PvWLeQg7M5yvU57Vr
TsfOBHAIzWddHdncuPetYuz1OGUdT0L4FoD8T0kHQwOf0r6qlhjnheGVA8bqVZSMgivlr4E
qf+Fjq3OFgfrX0f4mvbnT/CupX1qwWeGEsh9K2obNnnTXvGYfhp4Hdtx8Ow7s56c/Wuqghi
t4I4IVCxxqEVfQDpXxuPjT8QGudp1TjzMdO2elfXei3Mt1oGn3c/Mk0CO59yK1i9RSTufK/
wAbpkb4l3KBh8sYBq98CPDY1fxnLq1xFmDT0yvHBc9Kw/jk4X4q3eI+dg49a99+DXh06F8P
baSZNtzffvmPcL2rKS5pWLnokmXvid4wk8I+Hbe5t3Vbi4uFjAPpkZrqQtrrvh3DYeC+t8E
9sEc1zPjz4dad4+Fp/aF7PAtr91YjgE+tdLoelLoeh2mkxyvKlqgjV35JArWzumZ6I+KPEm
iNonirUNKdNiwyEAEc7c8V71+z2uPD2pADA86uZ+PWhNa+KLTXI4sx3i7XcdiOldX+z8uPD
Wotzkznk9652v3kTWesT0Dx34bufFfhWTSbScQys4cMfavPvBvwe1fw/wCJ7bV73WFMVuc+
XCx+f2Nei+NfE48I+G31Y2xn2uECg9z3rlPB/wAWrXxPrkWkzae9rcSrlGLAg1pPlbsxLm5
Wuh03jnxFp/h3wlezXsoV5ImSNO7sRxXzb8IC8vxVtpGBUuWc456mvo/x74d07xF4Rvo7yM
NLBE0kT91IHavnn4NwMvxQi3Z/doRkeorOvtY0gl7Jn1TdxNNp9zAhwXRkDehIxXzx/wAKS
8anVmmGtJCjy7tyyncBmvoe8uVtbG4unTd5UbSbf72BXjln+0Do8uprZ3OkzQqX2GTeD3rW
qo8qizOk5WZ63ahdK0SJb26AS1jAklc9cDrXyN481yDW/HOoahbENAzbI27ECvrm5trLW9I
MF1H5trcoDtPoRXx34s0qHw/4xv8ASom/dxSHYO4U9qyrR9xKOx24KfI2+p7j8FvF41DSG8
P3k264thmIk8steqXWlWF5e217c2yyT22fLY9VJ618g+E9Sn0fxJYXtk5RxKFx6gnpX2PA5
kijkxy6gn8RUYZvl9m+hjiY8k7x6nK/EDxVH4V8KT3qupupQY4VJ6tXyBdXc11dSXdy/mSS
sXkPfJr0b4065eaj40ksGdjbWYASPPGe5ryzOX44rOtVu+VHp0ML7OlzdxJQGOAeOtO0oEa
5ZkDnz0/mKGXIGOverOkLnxBY5X5fPT+YqIvQ5KsbJn3XZ8WVueh8tefwryvxR8DtI8T+JL
nW7jV7iGS4wWQIMcV6tacWcKjoUXH5V434p+PFv4Z8UXehvoks7WxwZA4GRXpJrkVzzI36H
deAPAdn4C0ifTrO7lulmk8ws46Vx37Q+f8AhXEW0f8ALwtdd8PfHcfj7Q5tUisXslil8vY5
yTXH/tCtt+H8HPW4XIpRty6GlO7mfKcNu1xcJDH952Cj1JPFfc/gDQ08NeAtO09lCMsQeU/
7WOTXy38JPDw8QfEWzSWINBbHznyOPavr7V4Lq40C9tbDC3MkLRx54AOOKwprmk2+gTetjL
8JeLbXxXBeyWwCtZztA/4HrXzZ8e/DR0nx2dVhXbBqK7wR0Dd69c+E3gnxP4JutUOuFHguj
5mUOfmp/wAc/D6638Om1CBS09gfMHHOD1rZczvcItJnh/wLX/i6tqoBP7tjX17qy3D6Pex2
ZP2lon2Y67sHFfI/wJG/4pW+e0LHivry8uorK0nvLh9sMSl2OM4AqKO8iZ6SPlaw0z46R6z
EUF8B533pD8oGfrX1LayyQaRFJqEqiaOIGdm4AYDmuJ0/4y+A9S1GOxh1ZhNI2xQyEBj6Zr
pvFGijxL4ZutKF5LaeehKyQnB6cc1cUk27ier1PjDxTqUGo/Fy9vrVg1u9+CjD+IZr7f0rD
aLZMM4MSde/FfBVzpU2i+OhpNyMyW92I29/m6197aXldGslBziBR+lZr+JsaVZWaR4h4+uv
idB4zu10CO7bT8jyzEuQK9J+HsnieXwureKkK3hc43DB21Fq3xT8E6FrUuj6nqnk3cRw4Kd
66nT9SstY0xb7TrkTW0y4SVO1VyWl8Q5Turcp4P8AtAz21ze6dZKVeeNSzY6gV0H7P6bPB9
4Aes5yK4L4reGrnRPEpuZ7uS7S7y0byHLD2r0f4FxmPwhcr3881yyf76zO2tFfVkyH9oSIv
8OoRj/l5WuO/ZultoL/AFa1kZRPIoKDuRmu3+Pal/AUKjGPtC5r548OQeJrTUI9U8NwXLPC
2C8SkjPocVrXk1NWMlR5qKdz688b6BqPiXwtcaVpepvpt0xBEqHB+hPpXkGmQ/GT4dW08S2
S+I7ZuQxcsV/GtLTvjXquk20Y8Y+GriFidv2lF2qfzr0rwt478PeMA40m73zKuXhYYIrX2k
Ju70ZzOMopNo+XfH3xY17xVo7+Hda0SKxKyBied64PvXQ/s7eHor/xHfa1cwhltF2Rk9mPe
vSfjf4L0vVfB1xrqW6Q6hZYbzUXG9e4Ncp+zZdwmPWLTO2RsOo9sVnUXvJPqVLWJ7H448Sj
wp4Iv9ZBBeJMRg92PSvka2+LnjeLXBqj6vKzb8tAfu4z0r6X+NWnXGo/CvUY7ZC7xYkYD0B
r4sT52VgpLE4BHU1tUdtAgo8h+gHhbXIvEfhbT9ZhAAuYwxB9e9fL3x88NQ6P47XULRFji1
CPcQO7DrX0T8LdNm0r4ZaNaXKbJPK3EHtnmvEP2k9Rt5fEOl6erL5kKF2GeRmkk3C7IpO8j
1r4IqB8JtM+Uj72R+Neg3tpb39lNZXUSy286lHDDgg1wPwV/wCSUaY3chskfWma94+Tw38W
rDQb+QCw1CBdrMcCN88fnSp+7AzSuzyfQPBNx4I/aJtbHY32KfdJbvjjb6fhX0F4z/5EnWf
+vd/5Grl9o9jql3ZX0ozPZyeZHIvX6Z9KoeN3K+BdaYDn7O/8jVRjZtlc3NNM/PPa3IHqf5
05A3TPXtT9uTx0BP8AOrMcQfoB+NTJnSldjViBUEjJpGhIz8nBrUhtsgHy8D3qQ264JOB2r
m9pY7I0WzBZWHG07aag+bmtySzYKMAk96iWzG4BhyKpVU0J4eSY21RSelaIdwu0YxTEtyOE
XJqyYdsfK8j9K55TuddOlJEAfCZLE461QUgybvfitJ0TZkjOPSs8oPOxjABqk9ByTT1LLSs
GIHSilKkMRgnFFHKRdCQ26CLgE9OatxxI77Ax3jsKux26+XjZgnGKuJaJGoIQeZ6iid2rhR
sivaQskq7T823nPardjvMoXduxnGadFHtm5HPTNMQ4uwwO1Rx9TWDjoejGep0NrLkbR1BxW
zHIwkXHPHUVztlKGba3A6Z/vVr28m0HjcFGPpUxdjtXvItzcLh+uKzniBDFhxjv+lWHlOTn
gHtVKZgpbAIz3z0qlPUwqULozriPDr8uSfSs+SEEtxj9a0pm2sFZt2fSqs8v8IAX3raMrnk
1qXKd18DY9vxCcgdIW616b8S/iP4f0Ky1Hw3dmb7dNAdu1PlJPvXnfwQO7x5KDjKwGub+Pc
qt8S5h/ciFdkHaLseO4e+/I8qSZVu0lIwPMyfpmvq/R/jj4EttGsbSae6R4YVRxszyBXyRI
xLKduD6U1XxIMDOf51KbTuOceZnpvjvxDoXin4pR6rFK/8AZhddzsOQARXvlr8Zvh1a2UNr
DfyLHCgQLt9BxXyHGAyD5Rz2qvKoE5Xaopxl71xSgnues658b/GcmtXT6ZfpFZFz5KmMHC1
2vw1+Nxle7t/GmoAZwYpAmAPWvnNwGRQG5pImCnawBGKOZ3E4Jo+nvih408FeK/BMtpZ6qj
3kLebEO5I7Vn/Bnxn4d8PeGLm21nUFgmknJCtxxXzvGRu6AVbVjt+7nBpOV2n2K5E1Y+j/A
Ir+OfDeu+CDY6VqSXNwJlby1POK8s+HurwaT4706+vJFiiRsPI5wFFcUpw3mKuCacJskk9f
0NRN8zuVGPu8p9f6l4+8H3OlXlvHrtsXmhaMZbHJHFeE/C/UtO0X4jSXWo3iQ24DgSk/K3N
eaecu0/JTfMLR8HmlUm5JIqNNKDifYmrePvCD6FfxR6/as7Quqjf1yOgr41mkVbxpUO5TNu
H51I6lo8sAxHU1QncFCoGBntTlJzVmXCmoqx9qaD4+8Jf2Fp/n+ILNJEhQMhk6EAV8z/E2/
tJ/iNfXVjexXcE3ziWI5A9q82ZucBm6dM0xZNkuCTzWnM3HlRlCPJK522h3kaatatKwC+ap
5+tfYtr4m8PfZbfbrFsRsX+PpxXwdDOxkTJIwa6W1u5TFgSPj/erGMvZyubOl7RrU7D4lTQ
XvjnULm0lSaJsYZDkGuE2HIbHer8hZlwxKk9F9aqsjAZzXFUneVz6OhC8LDME5IWrWlCNNf
sfNJRVmUknoORUQyUx3NMaNlG453U6cr6M87E0Grn23a+INDNtDjV7YAIuRvHpXx18TbiG6
+JGrTWsiyRlxhgcgiucnmukGFmmP0c8VnyMRljKXY8knrXf7S8eU8lUuU+oP2fL3T7LwPdp
cXsUUrXJOHfB6U/4/wCoadceBbZIbyKVzOPlV8mvlxJpo0KRXEiKecK5HNI09w4AmnkdR/z
0csM04ysrEKFpXR9O/ADTrDTfDd1rF5cQrc3b4TcwBC12HxD+Kdn4HgtWt4I9TmuCcosn3R
XxtDd3US7YrqeKIc4WQgU2SeeX55ppJCful2J/nVRlZWRPs7vU+mND/aIi1TXrTTbnQ1tku
JAhmMmQgNey6m+l6po11YyXMBS4iKnLjnI4r8/BI24Ett/u+oNWDqWpAfJqFyfpK3+NEZtC
lT1uj1z4R2cWlfG26tHlVVt/MQEnjGeK+mPEl3aHwvqYFzET9nc/fHPBr4B+13UcxnjnkEx
6yBiG/OpDquqvGY21K5dSMlTK3T86cXytvuNwu7lmznFvrUE4/gn3g+nNffejXtvcaFYSie
M74EPLgc4r88PM2sCSQgrQXWtXWMKNRuVA6AStjH51MXaTYShc7bx9GV+Nl1HIdqvfqQwPX
kV9nWE0S6ZaKZ48iJcDcPSvz0luppn8+WSRpT/G7ZP1zV6LX9YChV1e5x6ea3+NJSfPcqUO
azO0+MQR/irq7qVYM4yRz2r6A+BF2kvw0SIOFEcrD5mr5Dmnnn/fTO0krHLMzZJ+tWbDWtV
08+Va6hPbx53FEcgE1L+LmNZQclZn038dRuGmShVZPukg1v8AwV2p4Lm+YKTMTgmvl9/El7
dokd5eSXCj7okYnHvWrp+t6pbLttb+W3jbqI2IFc9Sfv8AOdyoOpR9nc9/+O7qfBEG1gf9I
Xoa4X4NeNrDw7qE2i6oyww3Z3JKegb3rzzUNU1G/iKXd1LcIDkb2yBWBMTgtnBHQnvWc67n
JSOlYT9zyM+3dZ0LRPFmjiz1KJLq0f5lZSMj3FZHhf4d+G/B91JdaTG6zsMM7vnI9K+VNK8
d+LNEiWHTtamji7Ixzj86sX/xK8cX8TQz69cCJhyowM/iK6vrEHrJHlvBVPhvoe1/G7x1pt
p4Xk8OWN0s9/dHDKpz5Y75rwn4d+LG8GeLbbUnz9lf93Oo/u1y0stxcSvNNI0kjdXdsmoXc
gEAYKjjPepnV5zZYdKNmffNhqWkeJNGFxZzxXdncLhlDA9exrjofgz4BttbXVU0pjJv3qhf
5Q30r5G0jxXr/h5t+kalNaE8naSQfwrfl+NXxEaAxf264BH3wBmupTUlZnnzpuOiPr3xL4s
0Lwdo8l7ql1HDHGMJECMtjsBXiPxE8efDHxD4MuL1YEudUu4/3WB+9ibtk+lfPGra5quvXR
utY1Ca8lPeVjj8qbo2n2+o63a2NzeJZQzOFaZuiiorLmaadrDguU+1vgyqp8JNIAIB2sTz7
14n+0jJt8eafKrYZLdSCDyDng1yPi3UtY+H2pW+ieG/GUt7p4j3r5bZCH0rhdW13VNfvTd6
xevdzAbSz9fw9qqEk6diIxcbn1/8FfiAni3wuum302dUsFCPn+NOxrtPHJx4B1r0+zt/I18
IaLrmr6Dei90i+ezuCNpeM9R719kXF5dXvwDe9vZfOuJbEs7epxVQbvZkqPK0fFCDK8dTn+
dXIEZeSCfpVWPIx9TVuJunzYrKTudsNzRj3FgSMDHSrKohwdvTnmqccpHRgB71Mt0QwHGK4
Jpnr0pKxfRVYbcctS/YBkHbj+tLbHcQQpNbMaxgZfnNc8ptHo06fP0Mr7OFwpH1NQXCDJQj
GO1a9wiq27GRisu8JPLDBFNTubSo8q2MyeUBGVE4qvFtlOPXuaJySzduKq28nz4z0rsjHQ8
WpK0jSa5SNinlE44zt60VWaYbzz3oqrMy5o9jprUgopXBJA6/SpXm2uTjBz0rNs5whVR14F
aUgBjL9z1rZrQ5oSHQTA3XJwpz+VUpn/f7slTngnpj1pgc+f8AMw4pLmdpnAk24QAfX0rJx
sjqhU1NG1mYKFYY71rxznZj5gSPXpXOwM7AMOntWrbs+Vy3PpXHNanr0JXRrJKvKk544+tR
SSIVHBZj2Hb3qEyBUaPI3k54pomymVHPTNYX1O1xfKVpyfMYKM4Gc1lzXJGS3JA5q/PJhQO
gJrFnJTzGxnca6IHjYg9V+A0ok8fXGM8wmub+PEo/4WtdDjARc/lW/wDs/Kx8dXLAcCEiuZ
+OhLfFrUF29FUA/hXo0vhfqfPy+OR5a75bJbPpSq37wE8UbU34PWgAZxjJFXYk04AJACp6V
Rv1KXGcZzxxV2z29emO1X5LOOYZPOeP/rVKdmU1dHODPG0kUqyEOA+cY61snSwOeoFUbq3I
ycYA9KtNCa0Gwy+ZzjGP1q1FK5fIPTtWXGxjxk5NW95bnpn0qGNGorHOP0ppJAZtuT2FUxc
FBtLcUG5bBJBxUhclMz7csfwqMXB3AjgGoXm4Baq6vk7lJx6UWKTLpny5GeB29aq3Ex5wML
jj603zBnIH/wBaoZPnOcgeop2G5GtP4e1m18Pwa5cWTDT7k4SfsaxsZYdgRwfWrbapqU+mR
6ZLfTPZocpCWO1T9K0PC3hy88TeIbbR7EMZJnwxxkIvc1Si1qQ5IzbdGOG6j0PWtm1Zo8cc
e9fUenfAPwZbWcUV1HJcXAA3SFsZPerv/CjvA+SVtZAP981MqTki4V4xPmFXOM9R9KhbeG3
Y7/hX1B/wpLwYgyBKqjPO7pXkfxB0jwZoU32DQLiS5vQf3nOUWuOrh+VXZ7uBxcKj5Ujg0T
eDxnFPkAZtuOlTW6fJh85HP1p7gKzHFckGdteC2MW4h9Dyc81kTIM5UZNdFOqIMKh57ntWT
cIhyWG1uwFdcJHiVKdjK3EkqeDjHNIB8pBNWWhG7PUetR+Wqgg9a6U7nG9CFlJXg9f5U9SQ
ME7vQGkII78GmhsD17VSRBIyk4JXFN2YTCn8e9IZGLhckD3p4ZAD3PamS2RsCVAHaoHJHuf
WnO5x8uc55FIWXaMfeppXFqMzx8wzUgIyOM+1MbovP4UZy+QcEdKbV0FyUs2CDwPSowcjDf
hiphtZRuOSe9KIVJAHbvU7F6iIUOAM570xgVzk5HvTuEf19/SkGc4P60XK1JLeRgwXOQa6O
yZygXcfWuajXbLkGta0mZSFD5Nc9WKZ1UJcrNqYts5b3wKy5ZHDEGrfmb+p5qnc9z3rljF3
0PRnK60IxIGJzSmRgOTxVIOQxyaf5p6GteV9TOM02TMwLbto5qBycnniniTJ2n8qGAPAFKx
rKKsU5XODtGM1HYGz/tO2Gobls/MHnbOSF74qaYbV5NUHX5wx6jt7V2QPIrRszb8VSeGJdZ
DeFobiPT1TH785Zj61gEgjaenamqWPfilIHrnFb2ucrDAA5Ofqc0mG4wfxp2wFc0gyCBnNN
WWiErk65+Xucjr9a+0ZMJ+zyAvAFh/Svi6MZK/Ufzr7Ovj5X7OzHHSxFJP3kZyVpI+MQXRf
xNSpITt7Uw/NwBSHICqRUHVsy2boIMbafbzh5R/Ks93Y4yMj1q3Z7fN5IxWU46HTTqNM6e1
kOR/CK0llXGWOTnjHasSGUIo2HJ96tJcK4Iz1615dSJ9ZgpRe5cnuztCjBxWfO4fHOSD1ph
UMSpYj0poRwC24bh29qzpqx6uIhHl0ITAGDO3HoKrLYd92AeeK1EUNESWDeuKVcJ82MjHAr
rjJ7Hy9eijONhcEkqGI7YTNFddFLIIlAKUV06nnezRzN1A9rNlSeg/lVq2uzJGY2IJPrXR6
rpLF8KM8Dt3xXKS2k8EhYL8qnmumSPP2LrxgqwOd2O1ZkivFcESZwQOB/Wta0YuuWPOOf/r
VFcWjO+05INK2hUZO4Wsm/bGvT26CuhgiJ25PNc5axtAxXBGTjmus09T5YHf1rknA9XDVbM
ikhJIJGFHcVCd0ZZgeBWxJF+75GecVkXELqWPqOlcUlqe9zXgUJXJJbI5PHFUJSjORnP1q5
IrrjPGO1UHyVYnkdzWsdjya8T1f9n+M/wDCZ3zHAxF2rlfjem74rakR1AX+Vdd8ASR4tvW2
8GKua+MkO74q6oc84UjPTpXo03+7fqeA4/vpI8odGUbgBUA5YngVtCyuJ0zbwPNnOdik4qr
Npd+rc2Mw9f3Zqk7mTsnYhswu4bmG0+lb8HyqApyCMfjWHBZXySY+xyjHrGa1oLe5BBa2mw
ehCGnYV10JZeEb1rLuI964B5q8ZCHKyIQenNVbggk7F6dTmm2hu5iSwyIxIqOOZgCG4NXmG
UYk/jUP2cyZCxux7FVJFGjM2MWViPpSeeSTyasJZSKp+R89xtNH2VwCDE4HrtNFh6FQSs2d
/SlVgO/FSvAcEGOTjvtPNV8bPvAgZ709AHZ64o2/KDzipEYE/KM1KqE/dGQT0NLYtIjSJjh
dpLNwFA5NfXPwR+Hi+F/Dy6xqEAGpXq7gGHMadvxrwL4bxeGoPF8N/wCKLkx2lr86rtyHbt
X03F8Y/APl4XU9qrhQCuKatzamNS+yPQ8AcfwrUF1c29naSXV1IsUCDczMcYrg7n4w+CUsp
JoNRMrqMiNV5Y14X41+J+qeLLt40ZrbT1PyQqcbvc1c6sYrQdHDymzqfiR8X72+aXR/DTNF
Z/de66F/YV4wJ5HmEj5Zj985yTUi3IlOAOnY00rtfcowK8mvVctz6vB4eMVanuaVuzOo+YE
dh6VeCbs/L2rNtpQQoUDIPPvWsrho+hz6iuNSUdD0KlGSWqMS8QI20isadhnGcc10F6ocFm
wGA4Fc7cj5mzjn9K74xd7ng129bFZnV3256UjkcnOT0qAybWIyDjvUsZD9wQeTiulKy1PMv
qMkUYHGOKqNvHSrUiOFJ4OarkcVSZmxMn7wbmmls4OeRRg44OKawOOn1rRRuZtjX3k4xx1N
d54b+FuueIvCN14ltZkjhiUtGjj/AFuOuD2rhm+dMnHHA5rpNO8feJ9E8PS6Dp9+VsJc7o9
ucZ9D2rKsqrinS3Gmjl5MiRldTvBwfY+lIFHU5x6UFmLctknnJp4yeR0A5rZJ2JvqPQD5SM
gVaUgrkHmquBgfyqTckZGVOG9DzUuJpcV05J9aaE3nI4xTi28hQwBFKqjcVANKxSdyN1cNl
egqSGYhs9CKUocc5+lQlCrdalq5cbxZqx3L7evH1oe4yhGc1mhmzgY6U5ZDg7Tn61l7NXOl
VXYc0h8yrCDeBVZUMjA4xitG3iPGQFGKU2kjWmm3cekG4E45pxgIwMVft4zs5Tgnr61I0Xy
9K5HNtnqRjG2piyxADkVmXCYBrorqEANgdKxLhcMwOB7+tddNtnkYjRmbIm0jae3NIpUfU0
6UDeAQwJ64qMn5em70xXbbTQ81g+eADUgOMcc1ASxICj6E962bmbQzoVrDawTf2puzNMxwu
PQCk7rYlMqxxnepx1I/nX2TrRMf7OrjPSyWvjmJsunzcAgZ/GvsfxICP2epBjj7ElKK95BL
WUT4+ijyMHFJJC6t0qxajJGRjB6Vdkh/d7tuK53OzPQ5LowG4cK3TvQr7CSuAe+amuIgHJH
XrVLzcOQQPetkuZHO/dZrQ3gCjKgmrtvPuk+XvWBG2WxWvbEKobPNctSmerhsS0arOSBkfL
mgDJJz8vrVRZtzYGavRcpvIAHpXE42Z78cQ5oTbiNinGecVXLH5STwKtyKFiL5wPSs6VuN3
OPetaauzzcRJo6WOa18pcoM49aKyI8GNTuoru5Dyfanqeo24bI54UDPpx1rmbnS1IckHnjF
dTdz4ZgCWBCt+lYlzKFBbdyTnnpW/Mm7GM42Oe+y+Q4I7nFSQwbpZAzYb0qW5nRSCwBOM/L
VeCVfNz94nv8A56VL1ZCepL9jDMAVyfWtvT4SiBTzjvUMRRolII44PHSrkUogyCNvJ4POKw
m7M9ChG7LEqkw/dx3rMuISvryM1rl1eHIIyOtVZc7fL27iT+Qrjkk2e5B+6YE9tuzuBrJkt
9q5zzXWTQsxOTt5xj1qjLbK2cKvHSqir6HNVkup3vwEjx4nvmC5HlVzfxgYD4nanuXghBn8
K7H4HQqniXUTjpGMEdq4f4uy/wDFztUVuBlePw611U1+7fqeDo68jqvgLqFout3+kTxRyec
oaPegJBHXrX0R9gsGxmxtz9Yl/wAK+LfBWuvoXjnTL9Gx+8CP6YJwa+2IZElhSVOUcBh9DW
1B3bTPOxC5Z6Fc6bpn/QPt/wDv0v8AhR/ZemknOn2xzx/qh/hV3jFGM11WOW7TPjz4yaFHo
nxGuvIj8uC5AkRRwK80kJxxn/Gvoz9o7R82+la4q8KfIYj86+c5OCAWHXispRVzqi9CsynK
gHhzjb6V9nfDLwVpGnfDvTBeabDNcSp5sjSICcmvk7wppD654z0vSxlvOnGcegNfettAlta
Q28a7ViQIB9BUxjdmc5GYfDHh0g50W0P/AGzFNPhTw4y4Oi2n/fsVtcUnGK6GkZXZzV54V8
I2trNcz6HaeVEhdiUHAHevh3xJLbXniG/uLWNY4GmfYq/dC54r69+NPiJtB+HdxFbyhLm9I
iUdyp618ZSDcAuOh59zWc0lsdFNNrUqKQuU/WvaPgP4LtfEuv3Goalai4sLRMYccFj0rxgo
P4Qc9SPX2r7Z+C/ho+H/AIbWYkj2XF4PPbI5wegrNq8rCm7G8fh74KwB/wAI7bEY4+WmN8O
PA5HPhu1PH92uv68+tJitVBGPMzjv+FbeCFBx4et+evFeOfG7wXpmg2tjqujWK2sDEpIidA
a+k8c1yPxE0BPEXgXULEjMioZEPuOamdNONkjow9Vxmrs+LLaKVrhSO9a4gLRbc1FApgkMT
J8yHDZ9a04Wzw4HNeJVvflPssFLk94oiB0TC8Dua6jwNYQal4x0/T7tPMglfDKTWU0YCkZw
DXS/DgL/AMLG0tAM/vP6VzWs0ehjKv7lnvjfDDwXICX0eMtgdzVaX4QeAZj+80VDn0Nd6Kc
K+ljBWPzqVWbb1PNz8FPh4W40RR+JryH43+A/DnhHTtNm0Oy+zNcMwcKetfUvGa+f/wBpQ/
8AEt0VR/eY05RVgpSdz5vdXCgcY7CoZImC8gDNX7dVYgnJNWZrc+Tu2kk1xpnY0c60ZVuHy
R1pyIJJ0jHRiFNaE9qynAXkD86it4mF1CpXo45/GtG/dZhJM+qdB+A3ga+8O6feXMU3nzQK
74Pcir5/Z58An7qXC/jXo3hkD/hE9JGMH7Mn8q2K3hFcqObmZ4637OngE8/6UPxFcj8Q/gh
4R8N+BNQ1rTpLgXFsu5Ax4J96+j68++Mx2fCfWP8Arn/Wr5bDjK+58OCPgkn3FWbS0uLu6i
tbeJpppWCIqjJYn0oggaaVERTLI5C7QM5r6u+Dfwnj8P28fiTXYUkv5UzFERkQqeh+tYvXY
0crIyPCn7OekyeH4Z/El5cLqEoDMsOAFHpzW4f2cfBmMi+vgfqK9qwOCTz7elIa0UFYx5me
KD9nLwcOf7Qvj+Iph/Zv8Hlv+Qhe5+or23Iz2/pivLfi18T7fwRpAs7Bkl1i5B2IDnyx/eN
LlSLjOTZ4j8Uvh94J8D2aw6frFzc6szDFuxB2j3ryDDA9M57ir97qV9rOoS3+o3LXFxKxLy
Mck+1LBACu8gEZ7VyzlZnp04trULWEMpPXHWtqxtTNMsSR5eQhVP1NQ28YBwo/CvRfhf4f/
tzxtaxFP3Fv++cn27V59SV3bqekrU4OR6PpHwJ0ubSrae91G4SeRAzouMAmrrfATQj01O6H
5V7CFCgKvQDFO4xXqRw1OyujwpYys3ozxab9n7Q5AR/at0M/SuU8Tfs62trot5qOm6rLNPB
GzrG/RiO1fShPHSo3VXjZWG5SCGX1rRUYx+FGTxE5P3mfFmseGvh5F8J4dTs9VZfEi/K8RP
JYHlcV5SyknIXr6V6H8T/Dn/CM/ETVLSONVgkYyRhuhUnJxXByIUPHQ+pxUL3XY2e1yqy/N
yCQeue1RBjgcYxxU8ik4GTVfGGxzWq1MyxbyfvYxngOOPxr7T8UnH7PMrYwfsaYFfFUB/fR
j/aH86+0fGh8r9nSVjxizT+QqNpXJv7yPke3lCOGzWvFKrjL4IA6VyQnYMM8elalteIUKlu
a5qkNdD04VVsyW/UE7gKw5FUtkCtaaUMeWyDVdYFkclRnFODcSJpSZWQIGBIqzHL823OMUr
WhDbhx7U6OD5+maHKLKhGSLtuu7AJPPcVoxbl4I3d//r1BbwBVG30qdWIXG7muCbu7Ht0W1
EWaTER5PFY93OwHX2rRuXJTcPyrAuHd3O49R09K6KMW3c48XU0NJZpwoG79KK1LW6K2kS+T
G2F6lOtFeloeFz+Z6Rf3LKxBbAUDnt06Vy1/eqEbEmQOQf8ACtLxA7wqduW2oMZ+lXvC3w1
n8ZeF5NXXW44CQ2I8ZKkevoK8yrio0LX6np19DzybUiyyMGyyYznsKih1Ii8GJCVI6VntA9
vd3NtIwkaJ9hIOQcHrVaVSLptnQn8q70vdueapvmPRLS+zCM45HH1q19rJZAGye+a5SzmaO
JVz0HWr6XDuwYkFs8YrjqntYZnW20zOjM3O6rLbiNwHysvSsuybKrGzYOK1wSU2v0HQVx3P
cgtCE43HP0HvVeQqrfcPoParkhRhuTr3NU/lZcrk4HeuiGhw4laHovwTUr4j1MocjYOvYV5
x8Ypo1+KOqgEsPl/PFelfBXcde1JsgoEGPWvIPjDMz/FXWTyMOvP4V3JXi0j5qUrVZM4w3H
z74j8y8/jX2v8AC/X08Q/DvTrvzA8sSeXJzyCOK+GS2CTnB/nX0N+zb4hRb3UfD0r/ACyr5
0ak+lHLyNGNaXMrn0tx2paao9+lOxXWjkex578ZtJ/tT4X6gVTdJbDzlFfGWBty4yV7+tfo
JqlnHf6PeWcq71miZcfhXwRq1jJpmr3mnyAhreZkPtzWU9Dog9D1H9n3RTqPj2XUXi/c2cR
IP91q+suvOetePfs/6A2m+BJNTmTZLqEm4Z9BxXsPeimuplN6iYOeKACcDueKXOOao6xqMO
kaNealOdiQRls++OK1J6nzH8evEP8Aani9NJgctBYLg4/vnrXicy4xjoecV02v30uo63e6j
I2ZJ5Wf6VzswBXHQj9feuZu8tTutZG94D8Ov4m8caZpsabh5okf/dByc194QxR29vFBCoWO
NQqgdgK+dv2cfDLqb7xLPFjI8qBj+tfRgqqavds5JvUU9KTtT/amHoPetiEIaYyhlKsMqww
R6inkYoxkcGmhrc+N/iLo7eHfHuo2oXbFI/mofZua5yK7VVzu5r279ojQWOnWHiSFf9SfJl
I756V81m+ydoFeZVpXlc+hw+KvBI6z7cNuSMiut+GDGT4kaWexfPWvM47gGMBsfjXonwlKt
8SNMHGQ39K4pws0d1Ss50ZH2AMYoNIOhOKd0r30tD5B7iAA18+/tLE/YdDA45avoP19B3r5
4/aTlSW00NY3Vxl+VOcVMtjWirs+frNSGyo4Heuht4tyg9v51h2KjOMcnoe1dHbFUA9f515
jlqevGndFO7tSw3benAxWMkO2+h4JXzB/OuukUFM4xnnBrL+zj7XCcgDzF6d+avm91mFSm0
fbHh5ceF9MABAFsmPyrT7VQ0RdvhzTgc8W6D9K0D0rvh8KPJb1A9M+lee/GjP/AAqbVgqlm
ZQABXoXUAVFd2Vpf2rW17As8THJRhkGrY07HgPwT+Ev2SKHxZ4jtg08gBtbdhwg/vGvoMLj
gDAFKqoihEXaqjaAvAxS59aiMbaibuIc0h4HPFKT2FeYfFb4n2fgfRntrGWOXWp1xDH12f7
TVTYRV2R/FP4q2PgbT2srJkudZlU7IwciP3NfHWq6tqWtatPqWp3LT3M53MWOcewpupanfa
pqMt/qFy1zcSsXeRjnJ9Kp7x1x1/SsZSO6EVElTeW46Vq2wO0ZOBWYjBQDitO2lUgVyVFod
9F62Nu3RQFYdetfR/wP0FrbRLnW5Uw10cRkj+GvnbSon1C+t7C3H7ydwgx719reH9NTSPDt
jpyqF8mIAj3xzXPh6fPVu+hWPqclNQXU08+nFKKOOlKORXtHgCYpp6nsf50/HNMIzg9PemD
0Pnn9pHw2smn6f4lhT54j5Mxx0WvmNgznaAf/AK1ff3jvQ08ReB9V0uRQxkhJXI6EDNfA1z
BNbXMtvOCksTFSvcVjNa3Oym7wKciEHqahIYOcc8VZIJGSOKhf7/GalMpxIIi0ciuVPDA16
t4n+NOseIfBEXhSKxis7UIscjg5ZwBXl6xGR0jBOWYD9a9z1/4LaL4Z+EFz4pnvZbnUzEki
gHCDPbFVuzHqjwfOCBz8tTRkZz60xSvC4A+lSKQDjFKW5tF6g85U4FXrG4DHngnrWVIfnPF
Ohm8vkVEoXRpGdnqdgsSFdxIJNQmONWJHGOvvVGzvQ8YBPSrRky2Sea85ppnrwcZItwBT05
B7VGSUkJHSmxOVyRiklZiM8c1klqdqsokNxuePI6DkViyZEgJOeeRWlO77DzgVQZS3bg9TX
bT0R5GIfNoey6Z8WfDlhpVtZy+DIJnhQIzlfvH1oryHc6/KACB3IorS77nB7I9V8Qw+aj4B
AYANj1xXnk2paxpJlgsNQuLWOUFXWNyFIr2C+hWWHYBg7RyfpXnet6KcMT65+tTFRmldKyP
SxNKVzjrdz85OQeM85705in2hs8DPWpTaGBpM+2PzqtdKRP5gzgHkV1fErnk2cZamxbuQRg
/L61tWiKzAsa5CCdg33jgdq6vSX81kOOlclSDR7GFmrnTWZbYrGPKk4BrZwAuSc7Rmqlmq7
OD7irGT5rK2CCuc159u59HT1QyTczAIuAR371Rnwg2dGPUZq7I4O3JOR09qqzAeUxOGbpmt
qcjixMGz0z4IhTquq/L8wRfwrx34xY/4WnrDZ43Lz68V7J8EIiup6rIMYKLXlvxWtUm+JWr
MVzuYH9K9Cl8J8s4/vJHlJUiMHOVJPFdb8O9Zl8NfELSdQdtsRkCy4PVDWDPZlWOF4qMQPu
DKSrJg5+layd0Yyg3ofolG6yxJJGco4Dg/UVJXF/DHXV1/4eaZdmTfKsQSQnqGHFdkK0izk
6j1IyefrXx98WPDksHxauLKJCo1B1dMD+8a+wO2O/oa838Z+Dv7a+JXhvVRHuiiZvOfHTby
KJq6Lg7JnZ+G9Nj0jwxp2nxgKIYFVh745rV5x70rAc7RkUDr60RVkQ9xO2O9eS/HHxEuneE
49Hif9/ethhnnZ/8Arr1r+dfJ3xW1g6/4+uvLbfBa/uY+eAO/60TkkjajHmlc84ePchBTvV
VbKSe5jtoULyysEVR7mtQwshG7oa7b4TeHJNd8f2szIGt7I+a5I446CuVu51VFZNn0l4F0E
eG/A+naUoCvHGC59WPWulGKNo4HYDGKNoBNdUVZHnvUd+eK5WTxlYx/ENPB/wB65kh84nP6
V08kqwxPMxAWNSxz6DrXx2/jSR/j8niESZgN19nVs/8ALPOKVRtIuMep9iEc4owcYpI5Fkj
SVTlWG4H1FO64zgA1UXdEbHM+OdCj8SeCtS0uRMtJETH7MOlfB9zZSW9zJEylXhcoQevBxX
6K4DDOMjpzXx18YfDg8P8AxCu5Amy1vP3seB93Pas6i0O3DP7J5zbYdSGXDD+L1r0b4TywW
vxDsrm4lWOGPLM7HAHFecoQjADpmt7SYZbu5ihtVeSRztCIDnP4V5lVXPYi04OD6n0Vq/xz
0yx1g2tpYm5tVOHmzjP0Fat98avCVtof9oW8jzXBX5bb+LPvXI6R8C5b3RBPqV+1vdSDcqD
on1rd0f4DaBZ38V5qF1LdshDGI/dOK3h7Zs5ascIkrPVHnOr+Ovip4st7q60mxurfTHB4hj
+4v1rx+/utVvXEGoXVxL5TZ8udjkH8a/QGC0tre2EFvAiRKNoRAAMV86ftB6TptnqGk3dna
R288+7zHRcbsdK2lBxjzN6nNTnGcuVKx4vYR7MLIoI/lXQQRLkMVy3WsewUMcHLY5robcIY
gRxz0ryp1dT3aNDUhkABZiOvQZzVZjCt1BK33FdSc8Y5rTuURYg+3cfQdqzGVd42jcGONo6
/SlGqtLm9fC80T7F8L6jYan4bsp7C4WeMRKrMhzggdK2wK+afhp8RbXwbbXGlaxA4t2bcrA
cofevQf+F9eBQ5BmlVQ2C23pXsUa0WtT5GpSnCTVj1aisXw/4n0XxRp/2/Q71buIHDBeCv4
VtHsM103T+EwsFHakpRxxRuiSpqC3TabdLZOEuTGwiY9mxx+tfn/wCLI9eXxXqEfiB5JNRW
VldpPr29q/Qo185/tFeF9Hmso/EltdQxanDiOaAMA0idiR1qZJWNqe58yqvGKQD14pwbkcc
NwPalOS4UEEDqa52diHBWPQZq1CdpwRjFLCoPUCrYjUk4HPb3rCVt2dMO50fhDXI/D/iG21
Y2q3XkHIjc4GfWvq7wh8TtA8VWMkpnSxmi4kjlP8vavO/hj8HdDv8Awvb6x4ghklnm+ZYjw
NvY1b1z4Bxvd+b4d1Q2yO2Xjkz8o9BilCEo/vKZnUnQqvlloz1ZPF3hhphAuu2hYnG3fyTV
zVdastI0WbV7mVWt4V3EqeCM18+678Cte0/TFuNIv/t1wv3ogSCfoa861TxD4u0TTbjwnq0
s0cTEF4ZTkr9K2daqt0SsJSl8Ej7StrmO8s4bmJgySqHUj0NSnrnHvXj/AIE+KHhux+GtrL
rOqJFPZp5bJ/E2OlcNqn7Q/iK61OceG9CjlsYjgM6Fm+pIreNRON2cUqLUmmezePPiHongP
T1l1NjNcy8R26clvr7V8UeI9Sh1nxHqGq21sLVbqUyeX1wT6V6ho3hTxh8YvGh1LxIJ7SyQ
cyMpUKv91Qa6b4sfCjRPDPw6hvdBtXaezcCWU/ekB7mpcnI0p2jofNr5zjNQksW6Yqd8t8x
HFMWPdkp2pLRmjQ+1XdexDH8a/wA6+xPikmf2fJlwf+PaLt7CvkSwGLyAhcnzF/nX2H8UBn
4Czrj/AJd4v5CpjL3zNx95HxUVAIODx7U5COavPAcVWaPaclcihTTNpRaZWKqxPWowm05PN
XkhJIPX2NTGy3AttIxQ5pDVNtXKcTspGB1q7FM/TOaYbYqQevajyHj6g/hWTszohzRNBJMq
OcE059xUc1mh3QjPSrgmJC56YrJwXQ641nazI5AwJDEjPaljQkgYNTPKCo3fj7ULIqdSc00
9DB2bJjFFuPC0UG7gyfmNFRdmlons08u4DcOCB/KsXUYozGQcEkZq7LM6kMCNuBx+FUL2Vm
iLHDemO1c9OpqfRYnDnHX1tksAg5AAwK5i9QxTshOcda668Xf5hII4BGD1rjdQLi4bec5PW
vTpvm1PlMRHlkMi5bJ4rqdFcLIo4JrkUYh/Wug0ifbKrfnWdZM1wr1PSrLLIGxnPFWJECvg
jAxj3zVbTGEkGwgjjII61ZmZkR8Abj0zXnyab1Pp6GxVkJDACqkp+YY+6e1WJCHdctwe9QM
AWyclQfwqIyuzWrT5lY9a+CcbJc6s23KkLzXm3xKhDfETU2DDlxn16V6Z8FdrTasAMABa82
+ILqfiBqoOPvjFejSl+7Pj5RtWkjhHtSwIyAfeqk9phRgDBHPrWzIQDhl3e9UrjAjIJ3M5/
KuiJlJWPa/2edc8s6j4dlcAf65FJ79MCvoMEYr4l8H+Jv8AhEPF1rrQjMkaDDxj+IV6N4m/
aEvriNoPDdh9lVlwZ5fvA+1XFpHBKm09D6VyNp5B/HpS54IOPpXw4vxD+IEt6b2DVruRyc/
IpKmui0b40+PdI1ET6nJJeQ/xQyxkA1fPYnkPsHcPvEjHSjIA9q+TNZ+MfjrxVm30iyksoc
ZZLdCWx61vfDX4i+NrVLxdS0+51SytBulyMPEPXmpnVUVcPZM928Y6yug+EdQ1AvtdYysZ/
wBo9K+SLSz1DVryZ7eGS5kYmVwgzgdSTXpHxR+I+neKNH0+y0S6PkOfMuFI+YEdAa4DQ9e1
DQ2ml0yfynmQxOccFTXLiZtpch3Yem4rzM6aJC2N3Gcc19E/BTw62leGJtSmj2vevlT32iv
n1QCfMcAljj/69dRa+PvFOnwwW9tqjJDDwkQAww9DU027Js0r0pNWR9YA8cDJ70ZGM1514I
+Jum6/pwXVZ4rK/j+Uo5wG9xXfW13a3gP2SeKcLyfLYGu5TizzJQcdGZfi2DUrjwhqNvo6B
76WIpGCcdeK+Sz8E/iIHSUWEfmBtwPmdDmvs8Hv+OKNxzw2T/KqceZbgpWVjJ8OR3kPhiwg
1Fdt1DEqSYOeQK1TxQcE/MfyqKeaOG3eaZwkUY3MT2AoiklYnqZXijxHYeFdAuda1J9sUI4
XuT6CvkPx38SJfHmrJPNaJBbxZES9Wx7mtL4s/Ei88fa9H4d0aF/sEM+xQvJmbOM/SvQtM/
Z20UeH0ury+uXvng3+WuNokxkCs5vm92J00moO7PnKVUbOzjHY+tek/BDc/wATrNXG4BSeT
0rzrULWXTtSubC4TZLbyGNh7ivSPgZhvida4P8AAa5KkdDsm/cbPsJcE4IyKXHc9f5UDqaX
PWvQ6XPK03DkZ6e2BXzx+0WR9o0RSeRvr6HPTrXiPxu8L65r9xpUmk2L3flBt+3tWVXWGh3
YC3tU5PQ+ebKXa2On4V0FpLtXfnLdMGnr8O/GijB8P3O7qDViHwV40Qc6Hcqe+RXztSjNu9
j7ilUofzIa0iEsQM/Sq1moOq2o45lQNx71qx+EfGEYG7RLj34qex8IeKhqdoZNHuFTzVLHb
05qFTqJbBiatFwdpI921D4XeFfEcdteXVu8UxRSTE20N9a5/wAT/Ajw3qWmj+xmewvI1O1i
dwb6ivWrJCmnwIwwQgGD24qfggqOh6j0r6OFONlp0PgJ1Zc7u7nyl8K9Ul+G/wARb3R/ErN
Y20wKtJIdqkjow+tfUOnarp2r2f2vS7yG6gbjfG2Qa4r4nfDuw8aeHJdsIj1O3UtBLjlsfw
mvlCz1rx38O7ye3tpLvTw2YyjA7T9M8U4xcNhWU9Ufd4ZW5Vg30OadnjJ4Hqe1fJPwy+N7e
F7a+tPEzT6hE7GSNlOW3HqOe1ZPin4yeNfGWoT2WhtNa2Mh2rbW4Jdl9SR0qlJLcn2bPqXx
j4y0nwf4en1O/ukDhT5MQb5pG7Yr5F0zwp40+LniK+1W1kZo2ly8sz4VAT90fSrXh/4eePP
GWtWtpqkN4lmSPMmuWJCr7Zr638J+E9J8GaGmk6RDsjXl3P8AGfU1Lbk7D0gfF/xD+HGp/D
7Vbe3vJfPt5lBScDhj6Vw65U/dz6198fEPwZa+OPCFzpcqL9qVS9vIRyjetfCmo6beaLqtx
pV/C0dxbuUYHvjvQ42NoS5tx8D5hPGCa6Hwrpc2t+J9O0uEFmmmXI9RnmudhH8Ne+fs7+HV
udfvNdmh3R2q7Y2I6N3xXLJXdjolLlgfS1jaxWNhBZxrtWFAigegFWOOc85/SjBzuJznvRX
dFWikjzL8y1AkkevqK+RvjtPcah8SHhhs3K20YUyLHnOa+ueCOe3IqtJY2MzmSeygkdurNG
CT+NE4uS3NaNT2etj4s8BfDq88d649g0jafFEN0rup5HsK+rvB/wAPPDvg3RW0yytlnEnM0
kq7jIa6eG0tLd98FpBC7DkxxhSam4HFZwpW3CrVlN3GJEkUYSJFRV4AUYrL8QaVHrfh2/0u
YArcxMmSM4JHWtimn2PBrVKxnFtO5+dWsaZPpGs3emTAh7aVkwfQHiqAJHA49a9k/aA8NjS
PHx1KBCsGoJvLY43DjFePj+8R9a5paM9KNmrlvTBv1G3448xf519e/FX5fgfKo7wRD9BXyZ
pCb9VtRt4Mq/zr62+LXHwYlGOTDHx+ArNO0nYTjecT5JaFQmWHX0qP7KrJnHFWip4U9BU0c
a5wTxXC6jR6/wBX5ijHZ4kyQPrU0kYjXl81o+SNvzdPSqF7HxlaFU5maPDunEoxQl5CSfwq
01qzp1xUdvuDDcc1ppjBGQaU5tM1o4fniYctoVJUCoTGQoIPT1rdkiByVrKuIm5A+lbU6nM
clfDOmyjI5CjA6frUXnMByxINSyJIR93AHWqzAr1Ga7Ekea27kjSAsSCfyopp2ZPWirsirs
9mEhDBsktgcdulMuF3D69qhErbxs+6AOe/Snsccg5HvXzqdmfotWnzbmHc225pQemOtcbfw
HewwSNxr0jyhKsqqAflrBn0ppNysuDmvTo1eVanyuNwbctDhVifcBtOa39LtnyoC9cc1fTR
8OSUIGePetrTtNETF26KaurVObD4SSkbemoyWykHnpn1q5NhjnI+vrRaqfLJC8BuaWUkn54
/u1wy1R9FSjyqzKUm5WVQCAe3ao2AwyAjGc1ZEhmboR1FQyKAxAbjvSskXPVWNXQPF2q+FP
tMmliF2nUBg4z0rj9Y1a51TVpdSu2UzTNuO2vSvAvgaz8YC8M908AgxhkGc+1edeLdPh0fx
FeWFu+9IG27vWvQpL3T5etOPtJJbmO11hs5OcVUkuvMjy7YC9PeqckjBywY8jHNVHlKnk5r
dROCbLU8525zgHoK9c+GHweh8X6fHruq3pXTS20RRHDsR1z6V4gzk5JNfRv7NfiPfFqPhyZ
iSuJolJ6+tWtHqcdRu1z3PSfCXh7RrCKysdKt0jiGASgyfrU9x4b8P3ZzcaPaSnploxWoDS
106Wucik2ULLQ9H00lrDTLa3JGCUQDIqvfaVpcVhqcqW8ds1zA4mlRcEjHU1r5wM1558YfE
w8N/Du6KPtuLz9zH7+v6VLit2VFyufKU4gh1S6jgcvFHIyxt/eGetTpIzRgqDg9R6Vi21wu
R82Sx/KtRWwoVDnccYFck4pI9OE7bnrHwr8GQeKb64uNSVnsrcYODjca9gk+F3hCSCWNbIo
XXGc8p7ik+F2gN4f8C2kcoBluB5zEdeegruR1yRyec1tShpdnHUrS5tGfMev/AAk8V2mpvF
pluLq2zmN1faQPesa5tviF8OAt2Wks4p+N2/cv0PvX1r24OOfzriviiNOb4d6k2pxh1C5jB
7P2pzp6XQ4Vud8rRm/DL4gr4u0gw6jKianB8pXpuHrXo2XIPAx3FfBMN9e2NwLiyupLeUch
o2xiuhj+KfjuBVhi1xyoHBIyayjUSVma1MK76H2TqepWej6fLf6jMIbeFdzv6CvAPib8dNC
1DwzdaH4aaaWe5GxrjG0Kvf8AOqOh/HKBfCsmmeKbGTUbvayh9uVlz0yKrfDL4QN4h1h/Ev
iSw+y6W7mW3tf7+T/KlHEuenLY53T5NzZ/Z9+H8KWUni/WLINNIcWnnDOB3IH9a+iR94YHz
dh7VDb28Nnbx21tCsUUY2qqjgCpe+M9eprphGyMG+Z3Pj746+HBonxCe9hTFtqC+Ypxxu70
34CEH4nwAjpGTXs/x68MnWvAg1GGLdcae24Y/unrXjfwCif/AIWgh6KISTmsay0Z1896Z9h
A5zS0nAyKM5NdC2OMdSgU38aUVS1GGB0wMfSjAP8ACPypenajtmlYFLzG4ySCox9KMDOdoz
9KUnIpeozRZdR3YUnWl9aQUXJV1sJ1GD0ryL9oC2tX+GE1y1tG06SDY+3kV652J/SvJf2gc
j4WSjkfvRRuaU27nxkxO0Acf3RX198BbLwbP4UGpaTZr/aq/JcmXBZT7e1fIZBJB6Z6+9d5
8LfGs3gjxlBcu7fYLkiKdc8AHvXNLTVHROLaufdPyj7gA9eKXtjtUFrdQXtpFdWsiyQzKHR
lOeDU2cHpXQrNXRxvfUX6Gvn/AOPnw4W/sz4x0mAfabcYuY0H31/vV7+c9hzUdxBBd20lrc
IJIZVKMh9D1FO3cuL5ZH52W2+R1RAWeQ4VcckmvuL4W+Hv+Ec+H+n2rxbLqVBLLxzk+teLy
/B6607422dvb2zPockn2kSY4QA8rX08qhFCJgKAFGPQVzxh712a1Z82iF44AzmlpBx9BQfr
1roMLWDGD1x3+tHB6Zx3z2rx/wAffF+fwl4kOk2dhHdCNAzlm6E9q5B/2h9XUZXQYCe/zms
JVoxdjsjgqsldI+j885zmj1J6DvXzUP2kNWU4OgQf9/DXrfw28ef8J5oEt/JbJazwvtaNDk
VXtY9DOeHnT+JHc5OMjoaTjvSk/MT1zTTj1ra2hz37HlXx18NnXfh9JdwxB59ObzhxyV7iv
j5YwSQ2foK/Q2/tItQ0y4sZgGjmQoR65FfC2vaM+ieJ77SpEx5EzKCe4zXLX0Vz0sKufQra
LGTqtpx/y1XH519VfF0D/hUMik4zHGP0FfM/h+FTrdjzx568fjX0z8XsH4XFccbUH6CuGlO
7n6HZKFqtNHyqVUgAcEVKkYJGWxTpU8tgXAAp0RjLcc5rzpSZ9RSprmVxXOGy2A3r2rPuT8
rFuSTxjvV+cY44PHSqEykgN6dqdF6ndiaMXDQhiUKTxx61MjBWYnpUOQpYEnbUbSDBIJNdL
i5HnwtSiWmnAGB0qjK+4nHBpPOzwpqIkl8k49q2p0+U8nEVHNgVYpjrmq7x8YwK0YwBCcjr
0qPYWYBSK1c7HLGjcoGL5j8v6UVslIQSCnNFX7RFfVn2Os+07T8pxuAzn6VJJdFUJJXjpVO
X/XfNg/L6e1RcMwzyccDtXitH6HFwktTVtJtzSM2cMBjNLA6K8yth8MQATVXTZI1uEFy22H
eu7HpmvSfEdr4Qj8KSz2M0PnAbozGcsT6GuPFYmVHlio3ueViKlNVVC17nFKIWiX5RkVOI1
8tdhwcZasi3usBNwJ7kitNJDhux6c11Kbep0LDxhqi5BKCoAbAxx2zRJIoGw8DHeqgYqdx+
bAzUbSMYycHd1OafMx+yVyTdhyFxgUwvltwwR0NUHuG8w4Jpolyh+bvTT1MJ0z3T4Mogj1R
1HJ29OleMePIt/jDVPm5Mhr2L4Ihjaao56ZWvI/GoB8UamR184161KX7tHxcoXr1Dze4Ug5
9KzpN+cY71v3UIBIXkDk1ntas+Tj8K3jI5Z0mZzIeNtdD4S8Tan4O16PWtLINwFKlX+6c9a
pJZkLnGfYd6Voh8pZQufStOe+hg6V1qerf8NF+Mh1srI/8AATSD9pHxcG5sLL/vk15BLAQv
ykH1AqjKrA4HK07tmcqcVse3f8NJ+LQP+QfZf98muI8efE7W/HxtV1OOGGK2OUSLjn1rg8M
vtUbP+8BLdRirTMrW2NGG4BfH3T/OtO0v/JuYpsK3luGwe+DnmueRucEEelWo59hIC8Hqc1
Eo3NYyvufQ1n+0HrCQJEdIt9qAKMVpp8f9TcBjpEIr5zt5mc4XAA6Z9a0BMxb/AFgAA6Dua
ltrRFxpwb1Pf/8Ahfuo7M/2RD17Vy/jf4pX/jDQxpctolrFvDkqeuK8uimyDlz9Kf5oK4By
M4Nc7lO9jtp0KSd7EcoGPSqLYEgYdquSEtnGNpqg5wxAb5R6ioSaOiduhOuG+bGecqf617l
4f+O02kaBaaZPpBna3QIJAQNwrwhHJbkjFaEbrjGccUXa1RjKlGW59AJ+0NCeH0GTP+8KmH
7QNqeuhSg/7wrwKOPLgE8HHIqx5Dg4PNP28+4LBU30PadU+O9hf6TdWE+gyMk8bRkFh3ryH
wF4xt/BHjGTWXsnnhYFfKU8gZ4GayriD92TjmsuW1G4kgn26VftHJamcsNGOiPoxf2k9IZS
RoNzjv8AOKE/aV0UsB/YdyB2+YV80spiUjOM9RVYpheG/CtlUb2Of6vHqfWtp+0Bot2MjSb
gf8CFW/8AheOkEbjps+36ivlrSZnVe2BXSqQ1vtDZ7j29q8yviasHoz2cBl+Hq/Ge9H496E
pw2nXHHoRTR+0B4eLEf2fc/mK+fZYckeW3A5xVFgiMxCk88ms44yq1ufRRyLLmtb/efSyfH
rw6x/48Z/zFWh8bdAYAi0nAPvXzIsSPIMsVyK04UbYFL9Kznj6sdmZzyDBLWNz6K/4Xb4ex
zaT81E/xy8NIObO4NfPjlgMDt04qlM7t0+96VdPH1ZHk1snoR+E+h3+PvhaPrZXH51558V/
i7oHi7wc2iabbzpOZA+5+mK8puYwykKfrWRc24+9kknivRp4iUlqeRPBxp7GQ7Hpmmg/N8x
x/WppowGyM/TFMSPH3wea6lZo5HHofQHwr+OOm+G/DK6F4kWVhb/6mVeSV9DXoo/aG8DMBj
z/++a+PzGdv3eKeowODQpWWhHsU9z7CX9oDwIefMmGf9mpx8e/AJX/j6l57FDXx0HOApGKs
IVxlqzdVmiwsGfXZ+Pfw/Dc3MpPTJjPFSx/HjwE7YF46/wDADXyHt3E+/tRGgBPByOan2zW
xosFF9T7E/wCF3eAsZOoPjv8AIa6TVfG2j6V4ci168d0tZx+6JXk8ccV8RITgDAPNdDc6/r
Op2cNlfajLPbw42RE5C1lPFzj0N4ZbGT3JfE2otrvia+1TJKzyllz/AHe1Y8kW1MDqatLuA
9/WlaMj5jgmvKnVbd2fUUcJeNkYU8R54wa9O+C3jjTvCGsX0GtXLRWdwgIOMgMK4WeBmX5g
MnjiqDQOG2kdK66dbsebisE3pI+vx8ZfAP8A0GDz28s03/hcvgLPOrnH/XM18jIhPbpTmU4
4rq+tyeh5ryyCV7n14PjB4DfBXWCf+2Zrwf4q3+g6/wCL01TQLkSpJGBJhcfNXCQR7mU4zx
jFaMVvjgDAxk1x18daLTOvC5coSckybw9B/wAVDYAnB89cce9fR3xcUf8ACtwOedn8hXgnh
+3J8TafnjEy4r3z4tBv+ECjX3UEenFRhqnPGo12DEUlTxNJHzJcRfMc9BUaQE8r8v4V6V4U
1zwlpOjXi6tppudSfOwsm5SO30rjGhLPM6qFDsXC+gJ6V5jraH0OGg51mrWRhXCFVJfg9qz
HZh2Izyc10F0g2qxXLehrFuY3VySMg/pXXh5JnrYik1DQp9uOSeahOWBO0/hVgqdw+XH405
UJ4Hb0rvUkfP1YOxRwQORj0qSMZ+Z1yaneFmHIwvXNEKHfg8jtVcx5bpu+pPFDuiIx1qVbQ
ADAz61etofk4XmrAiHlsO1cVSvqepQwyauyibaPccqc/Wirzbdx+Tv6UUvbMt0kXVKHqQfl
H8qqzkRqdpBY9qpi+CgjB+6P5VPZ2t3qjtHZ20txIo3bY13HFdE6PU5oY1pWuVvNZBICfk4
zUUE585o2Y4DZHPWtFtKaGSW2nDRTKfnDjkfhWLcR/Z7lghyoPBNacsZRsck60lPnOot1WX
aduO7Ad60UUsucZJOK53R7tt5AbnHQ11lvEPLUryzCuWVLU93D4tTWpHNEY9zDI4wapSyEo
VzxWpNCwhYt19Kx7yJzwqlVI61g4tHo05JlJ2IAK4IGc0zzhyqjLLQ1vJjaMjPc0hifj5un
Bz60JahUirHvnwPYvp+pY5GRkivIvFSk+KtUbkgTMAPfNeufAxSml6mCx4YV5F4mkH/CUai
wP3p2/nXqQ/hJnw6X+0VDmpIBzleg596n0rRb/Wb1LHTbdp5n6KB0FLK4z719AfBDw5DZ+H
JNfcBri6chGI+4orWCcnocuKnyRMzw/wDAOzSKOXX792mwGMUXT6Gu6t/hR4EgXP8AYcbtj
HzE13A65+8T3NcT4g+KPhTw3qx0y/u5HuF++qJkLXcoxgeL7Sc3oVr74OeAb5Nv9kLCccMh
5BryTxt+z1PY2cmoeFbp7oplntpPvY9q948NeNvD3izcNIuxLJHy0Z4IH0ro+T1bn19qpcr
2FzSWjPziu4JrW5kt7iNo5YztdGGCDVRgNwyOnpX0D+0P4Og07V7XxLZRiOO8O2dQMBW7Gv
AHHz9KDRbDWJbnn0py9AAKaqgE4PFOUd80MWx6n8Jfhta/EG51BLq/ktFtFBUx9STXrS/s2
6ahYpr9ycjuBWJ+y8v73X3z2Svpbn0B/pUwVyHNrY8C/wCGcbHbxr024ewpP+GcocgJ4gkw
PaveLi6tbSMNdXMcC54LttBqJdU0yWQKmoW7MeirIDmq5IlKvUWzPn29/Z41RN5stagdf4R
IK808UfDbxV4XjM1/p7SQZ/10YytfbAAPTGD6Gobm2gvLWS3uohJFINrKwzkVLpR6GkMTO/
vH57keXkkcmpo5mznH3RxXU/Evw7F4Z+IOo6bAMQbvMjHYA84rU+Evw/l8b+IDNdAx6TakG
Vv75/u1zSjbQ7ZVtLkvhDwN4h8V4bT7Vktj96eQYUfSvXdO+BFqsSjUdVct3WLpXsFhYWun
WUdlZQJDbxLtVF4wP61Ybaql2IUL1JOMVrGgmrs5JYuo3aLPKJvgZ4bkTal5cqex4rlta+A
FwgaXSNTWU9o5Rya9zj1fSp5vJh1G3kk6eWJBmrwxjjr6+lV7Km9EJYqrHc+EvE/hfUtDu3
tdRs3gmU45HB9wa4/aSxHI5xmvvzxX4T0vxZo0thfwqZNpCS4+aM+oNfG3iTwpeeG/ENzpl
1HgxNge69jWUo+zO2nU9svMd4G8KX/izXRpWnSpHLt3FpOgFewRfAnxH5WG1G0yeT1rG+Bl
hcwfELzZ7eSFXg3JuGN49a+oxyOawhRhWu5IiWMq0Xywdjwe/wDg1rNzoFlp9tNZwXNuTvn
GcuK54/AHxQWJ/tOzB79ea+mvQ0deh5+tb/VKUdLC/tXEdz5eu/gp4ws8NEsN3gcCM4J/Ou
Rv9K1HRpmtdSs3t5R0DDGfxr7O4I6/X2rnvFfhqw8RaHPaXNskj7CY3IwVbtzXNWy+EleKO
/D53VTUamqPkE4kG3kEdaqyBwRjr/KtO4tntL+5tZeDDIY29yDXV+A/A0vi3W2EuVsIcNLI
P4vavJVJqXLE9yddKDnN6HIaP4T13xNcbNIsHnP8TYwq/jXoVl+zzrd0itqGqQQBuqjORX0
TpmlWOkafHZafbpDEgAAUYz9avHGccDjsele5RwyS94+Ur46U37h84XP7M29CbfxB+8x0cc
Vxms/ALxpoyNLaCHU41BJ8o8gfjX1+HRzhWUke9O+g5649a6uRbI41Xnf3j88rvT7qzne2u
reSCVDhkcYIqn5JXLdu3vX2t8RfhrpnjLSpJ7eFLfVYwWjmHBc+h9a+Qr/TrjTtTnsLuIpP
AxVlPYiueonBnoUpRqRutzp9E+DnjPxDo8GsWFshtZxlCx5NbC/Afx6qHNkhPs1fRvwrUp8
MNIUnPyH+ddtk1UKfPBSZySxEoN8p8gL8EvHy/wDMPX/voU4/BPx6D/yDl9/mFfX2DjFGcd
TVPDor67UeyPkEfBfx2AT/AGYDx2YVPH8IfHMQBfTcIBk/MK+ts9+wqrqAzp1zk/8ALJun0
rOWEjJG9PMKqkrHy7B8LfGJh3DShIG6YYdKG+FfjEoSdJbPoCOa9b+F/ihrpLvQ76UtNA5M
bE8lc9K9QPI56H0FcFLC0q6eux6tTOMVhJ8jSPjPVfDupaFN9k1S0aCRl3ANWO9gVAc4x39
q+n/ir4XGteHv7Qhi3XNn8wxwWXvXgNhpM2pahFp9qjPJMwUD0968vF03haiUXoz6XB4qGN
wzrS0a3K2jeB/EXiGEz6RprTwqcFugzWg/wm8b7xt0ZyD/ALQr6i8MaLB4f0C10yBADGg3E
Dqe9bLMqKWJCqBkmvZpYTmgpSep8bWzKUpuMFofINx4A8SaRGJtQ05oUJwCTULWDwkLIuGP
WvbdY8U6drOuy2ssoFrbZQD+81cB4jNm8x+yhQQcDA618DmGZNYx4aC0XU+ny2U3FKpEwtC
t/wDipNP46TKBXsvxhLL4CjwOSwH6V5/4N8Nahqus21zbxfuoJAzsa9E+LqZ8GwxZ/jA447
V9LlnP7CrN7NHHj5QljaUYvW587RozlR1wOlXAgwVABOOgpIYdpJ75wKtBAEIVcerV4c6p9
dRWpkzRbzuIHP6ViXNtJyxwW7V1MkQ2bdp+bk1Rnt2Y5C4rroYjlOqprGxywhZZOVwx/KrE
UO75QmDWqbPeclBxUsFoFGAp3e9ehLFRSPGdC8jLa22DpkYqn5YSTG38q6aW2RYzvO7vx2r
GkhzN8nQVVKvzHm4iilItWwUxjOQtTMqKrHad2OM1LbxbIB8nB70+RGaNh1HGMGuSpVvLQ6
6aajoZrxNvb5+/rRVt7YGRj5QPPUmiq9qieVlGXT1Z2YdOP5V0Ph3V7vwxdfbdKlWOdkMbb
hng1zsd2PKxkk8fyqnJfOOjY57da+jkro+UUl1Onlnnubi4v7hjJcyuTI56muX1EfOzYwM1
fgvAYyr8FuCBzWZeSFyRnoeRWcY2NpTuhumuY7hWJzk4r0HT5cqu30rzOGfy5gM8A12Olah
tZRu70TiaUKvKdq6q8aqw571QuoQRtVcY9qlS83oxOCV9P5Uksu8AcqSMA1yz8j3KFRmLLB
uDDGB1+tJ5AZkBXg84q1P98AnDr6d6ZHJtk7E1krJnXOcmtD2j4NQmPSr8lcZevFfFaY8Sa
lJjGZmx+de6fCQD+w7xs9WrxrxVEJNdvSRlfNbp9a9SKvSVj4+En9YqnEu427m64r6b+Cmp
x3nw+jtlYeZauQ/tnpXzHdwtGcKOAeK2/A3j3UPA2uC5h/fWcpxcQ5+8PUe9VBuLObGR5on
2eO3Ueg9/WvL/ABz8HtP8Vak+rWVy1jfuP3ndZK3PDnxO8I+I7dJLfVI4J24eKZtpX25rs0
dJYw8TKyHkMpyK9BNSVjxk5QZ8xRfDL4meCb99T8PvFLNgjdDzuH0rF1L4nfFXQ5fI1KeW2
kBz+8h619dBjgnHHSszVtC0jW7VrXVLCG5jYY+ZRmp9nbYr2qb95HxP4p+I3ijxbpy6frt8
s9ur71GwDB964bJYkYAr2P4wfDBfBN2uqaXuk0m4O3a3JiY9q8cKDcOmPrTsy9OgwldxwOT
S4HankIQAi4x+tAXAz29KOgH0l+y+m1ddYf7H86+khzkHoetfOf7MK4ttcbHXbX0YOh56Uq
bMJHgv7StzPD4d0VYHkjBmYEoSOMd8V8yDUdVR90N9dKw6FXbrX6Dalouk6zEkesWEV4iHK
LKMgVlp4E8HI6uvhuyDA5A2dKqUbjUkkct8Eb7X9S+HUM2vmRnD7YWmGGKV6Z3HGDTY4oYY
1igiWKNRhVQYC1518UviFeeCdJKafpU9xdTIdsyrlIvcmnFciI+Jo+ffjjfxXvxWvo4H3+U
qxgjpnFfRnwk0KHQvhtpypGFlukE0nrk18ZTXs+p60b6+kMss06vI2e5avvbw+qJ4c05YwN
ggXBH0rn+KaZ01tEkaoFfNvxo+IeoHxLL4Z0y6aCC24mKHBdvrX0iThSfY/wAq+EPHF1NL8
QNaknLF/PIOeorapflshUUrlm01W6WcSxXUodedwYg5+tfUHwp8XTeJPDrW97L5l3a4Vm/v
j1r49guXU/K3zYr3T9n+8lfxRfW44iMGWx2Oa8pKUKsdTsrKMoeh9KYOMdTnIrxL446JEVs
tajiG4nypOOSe1e24BwCfpXnPxiVP+EHDP1WYYr0q+tORz4SVqqOS+FOrXur+LIhdiMLZ2g
ijCLg4zXuorwL4Lon/AAk9y64yIR/OvfhzXBl8m4amuPShV0PNfjRe39h8P2m06aSGbzOWi
JBA/CvmG28SeOXvolsNU1CSYsNgJYgmvuK5tbe7hMN1Ck8R6o4yDVWHRNGtpVmh0y3Rx0YI
OK76kb7GFOrGMeWxX8MvqMvhbT5NV5vWhHmnoc49KvX93DY6dPdzyKsUUZdiTjAAqz06Hkf
nXmPxdsPFmo+HXt9ECNYbd1wq8SED3q9YRJpQ55pX3Pm7UtYS98Q39whLRzzsyHHYmvq34a
6Sml+BrLEYWSdfMfjkk18i2ti51O3iYEZkUYPbnmvuDTI0i0iyiQYCwp+HArzKEYyrM9bMu
enCNORa4Awcj1r58+LXxJ1BNXl8O6JcfZ4oeJpEPLH0Br6AmJFu7LyygkD1r4o17zLzxLqM
8n32ncEj6muvGVfZxWpnlmGjVm3bYrW/inxFY3a3ltrVz5gORukJBPoRX1h8NvGA8YeEob2
bAu4v3cw9/WvkZLUszLtGB1I9a9y+ABmiuNVts5hbDH2IrzqNf30r6s9DMcHFUvaWs0e944
zjkV8vfH7w9Fp3iq01i3hwt8uHIHGRX1ERzn1rxn4+2om8L2T4BZJOK9WtZ022eHg7+1S7n
mmgfGbxJoOh22lWtnA8MC7VZuprXh+P3inzRu022YE4IJNeSLAwIJA+lXLW3LXEY24+cfzr
xvrDhHRnuSwcJJux9u6TdSahotpfOu15olkK9skVcJ4x6c4NUNCUr4d08HJ226YJ+lX5PuE
ntXt023FSufMte80eMat8WtYsNdvrCHT4HSCQoCWPNU5fi5q89u0f9mwjepDZY55rjvEEOP
FWpHAZvPY/rUCW5fBZQSeuPT0r4rGZnXhVlGMrI/QsHleG9mpSjcNN1G40nXYtUt28tw+8q
O4zyK+m9I1OHWNIgvrdhtlUHA6g9xXzP9k9cj37ivRvhprj2F2dKuX/AHUpzHns1Z5XmPs6
1qj0ZGd5eqtL2tNax/I9gkRJY2jlXerrtIrgPDfgODRvGV7qcm0qxJt0H8IPWvQ+wK8+tB6
jHJPf0r7arQp1mnNbHw1HFVKMJU6enNowx2Az71wPxG8SHStIOn2koF3cjH+6veu0v72Kxs
5bqZsIik14BrVxNrmty31wCQThM9hXlZvjo4Slyr4mezkuA+sVeefwo5WGFw5cZBPJJPepf
KkL7mJ962hp4LcAjFSfZVA2FDx7V+aSm5S55bn6GlGOxp+D/E1/pF5baVBGjRTyjLH3rsfi
2PM8KQepkFcTotiv/CRWLFRxIDz3rvPifGW8PWoAzh/6V9dlNWUsLVT6I+UxtOEcwpuK3ep
4TFH+8OOMdQamCYY4+tXFtWBJK89qcYiVxt+avnXK7PtYJIz5EHlqzcA85AqvLbbxjr3J9a
2BBuBBXaCMY7VBNbhRjO3inCbKbWxiCBc/dxg09YgBjH41fMOe/OKbwoyQMGtvaMxdrlGdA
0eAO2KoCyCEEjOTW1sQq2ehpohBG0N+dbU67ijiqUFJ3KkcI2bSMin/AGX5cnp6VdRNqYxx
TJAUXqCD2qXVbYezsiq8UPmN+5B59aKc7nzG4HX1ooSYch53JMy5HsP5dagMpJTbkHNaV5a
ADnrgdfpVNY9pXC/U19+fnrvsdVHoDQ+CT4jj1K0cbwv2YP8AvB+HrXIvJ5kj7jxu5FTQLI
hlBJKZ6Z4qCO3YyE4+8xxT5UkJSd7DPL/eAgfStOxuHVwM9KoiNwuApyDVu3jKtgDms5PQ6
oJpnW2t424HOARzmtJbtnPzEH056CuYtZWaTHYVoxzbWCqM8VxSPZoVNC5LI2f7wJ+9moA5
E2Bgj0pjSt3X3xUGTvViDg81lY9WMk0fQnwfYN4du9q4G8/nXlGuSK+uXykfKJWyfxr1L4L
Fh4Uu2OT+8bGa8d1Z8a5fsWZlaZ+D9a9GDtSR8vGKeIqmFqMO7cfujOMDv712lj8Cdc1jSL
a/h1K2RZkDBf7orkJyJMKM7AT+Fe5fB/xlb3OlL4av5hHewnMO8/6xa2p2b1PNxbcdjzh/2
dfFq7pItStg45GG6muItvGvjrwPrc+l/wBqTB7ZyjxTEspx6Zr7c3cZI2nPNcx4g+H3hDxN
P9o1bSIpbj/nsvBP1rtlCLVjyVUT3Of+F3jy98XaCk2pyRSXQbBEXUfUV6Vng9vWuY8OeBf
DHhSRpdF04W8rcFgxOfwrpj9ST3rlwlCtRcnUndPbyCo10POfjbBBL8JtTMwz5QDrn+9618
8t8KNN/wCFRp4yh8QxG72CR4Wxj/d+temftEeMrNNHg8J2s6vdTOJZtpztUfwmvmiO6n+zm
1FxIIT/AMs952/l0red76GkVoQpFlcgnnrTwgAPcCpkCbSAegpMgAc0dDSx9I/szqDp+tsD
3WvoYZHofqcV89fs0Mx0rWmHQso/WvoLqtVSRyy3PPfih8Sj8OrGyuF037b9rcqAWxjFeeW
X7Ttm1wq6h4fMcR/iRyxFM/aebGk6Ep6ea38q+YmbOTnrVPYpR0P0Y0PWrHX9Ct9W06Rntb
hdylhgj2qzd2lrf2clpfQJPDINrIwyCK84+Bkjv8IdL3nOAcfTNemZ4pU3zK7I2kfC3xA0K
Pwx8QtS023XEUModB2wea+vfhtq0Wr/AA50m5R97LEEf2Ir5l+N75+LGpAjA2qCR/FxXS/A
z4gW2h30nhvV7gRWt02YGc8I3pXPJ8s0zrnFuNz6kzxXxv8AGvwtc6H4/ur4Rt9ivz5qNjv
/AHa+xFKsgZSGDYIx0IrN1zw/o/iOwNjrVilzB/CGHIP1rp+JHPTnyvU/P0MQMgnPpX1H+z
xoFxY6Jea3eW5je7bbFuHVK6e0+B3gK0v1u/7PMhU7liY/KK9Ht7eC1tY7e3hWKFBhUUYCi
uf2V3fsaTq3VicNwSMHnivFvjxrSQ6dp+kJJ+8lfzWH0r1vU9Ss9I0ya/vpkitol3FmOAK+
OPG/i6Txh4vuNUJbyQdkCeijv+NViJJQsaYWD5uY9R+BkjSeJr0NkHyR1HvX0MK+d/gdqt3
qvi+8lvJELR2qogVQBtB74719ECubAxtFoeMd6hyHxC1q/wBD8Ord6fJsmL7ckZrxsfFLxf
G2Tex/jGOa+g9X0ex1uzFpqEQliB3YNc2fhl4QLZOmhyTnBJqcTQq1JXhKyPSwOLwtKlyVo
XfoWvAfiO68TeGY7+7iCTBtrH+9XUsquCrqNp7dj7Gq1jYWmm2SWlnCsMKdEUVM8ixoWdgF
UZyew967KEZQpqEndnk1ZRlVbpqyZ8tfEPS4dF+INwsCbIywlUDoCetfSnh27W+8N2Fwh3B
4lyfwr5p8e6sms+N7y4iZWjVvLVgeuO9enfCPxXFLp50G8kEckH+p3H7y14lPEwhi3Ho9D7
PNMDUll9Ora8ktT1wqCpHtXyn440CTS/Ft9AE2o7mRDjqDzX1WGGD1x29qwfEPhPSvE0AW/
i2yL92Veor1sVS9vDTc+by3GLDVG5rRnyhHaqx4HUdu9e9/BjRXsNBur+SPYbpxjjsKuWPw
h0S1vFme5mnjU5ETdK9Et7aG1t1t7eNY0QfKqjFebhcDWjU56myPQzPMqNamqdEk61418ab
mOUWOnKc4Jcj+Veu3l7BZ2klzNIFjRSSTxXzr4k1WTX9fmvsfICViH+zWma4qFGi4p6s58m
wsqlbnltE89n075y6rip7S0Zbu3VgOHFdIbEuuQOO4qS20qT7VAQmP3gwa+P8ArTlHlPsKt
GKi2fTWkjGiWI/6YqP0q3J9xselQacu3SrZTyRGP5VPIMIwAxxX6DR/gr0PzaS99+p8565a
MfEd7JszmVjTbe1JYgDBxmuyvtL83Vbklc7pDS22jAzY2dK+AxeGnUrO3c/QqOKjCkrs51t
OLjIxg+1OhsXjmjnjGx42BDDtXYnSiBjYMUn9nMoKhRiuaWAcWk9xSxsZKx3ehXct7o0E0y
7ZMYNaW3pzg1l6BGU0lEI5rW/Cv0XBN+wgpdj8/wARZVZKPc4XxrcTT7NOQlYyNzY7+1cP/
ZzDBUDnqD2r0LxBbiXUS3tWP9i3ZAHavlczw06tZuXQ+ty+vGjRSXU5c2TRgnFRJC0su2KM
sw6gV1E9kzQ4A7YrOt7O7tXJh79a+Px9GtSahRWh6kcUnFu+pHo1pjWbZ9vIkGVPaup8fw+
bpEK+jZqppNoRqMJYZO/cTW54ug82wjXHevr8noyjhKiktWjxMRW5sbTkeMvaEEcdelN+xY
5HWuoksSAcr0FQmz7FR09K8l4Ro+sji13OaNs27BI68fSqtzaknL+tdO1n+9zjjGaqT2LFD
wD35rnlh5J6GqxC3ucfJE0YDHqciqxQsoweK6O5sHUfdPWsz7GyN8xNRytPU3U1LUolGIA4
xTSm1uBV77Mc43H1pXtsoHPBFZt2euxehRw2MngVFKVOMDOO9XJUZFJPO7mqUrlFxsrSEVf
YiT00KUjsJXA2daKkeHdIx2tyaK6VbscjkznNTtnRgQMZ4wO/FZiwMT0w3Y11Eqi4nCk5Cq
P5VN/ZkQYY6Hkn0+lfoDjb3ep8EtdTCtNLknhAxyBk/SqzWMtq5dhlATg12MNsYY3WPG7p/
wDWrOvYgbV0k6jik10LUVe5giJJo1dTg9TxVaTMJznr1xQLv7OrgnGegrPN0ZHJB29xntWN
mae0SNW0nxKB+NXxKQS6+ucGsKCTa29+eOtacV5E6YDAnFRKNzelVsW/PJkQbsH19KkWQtn
D4OcVR3KG3LyaRJssCRjmueUdT1aVbufSXwYI/wCERvMEn94xx6V4tqchGt3/AMxx5zkZ7f
NXsfwTyfAt3JuO4yt+FeK6pIDrF+CDuEz8+vzV0bU0eVQd8RVKszKWYKcKeayGvLiyvY7u2
leKaI5R1PKn1q47NnaT05rJuiTnkYrWm/I5q8bnrnhj9oO7sYUs/Etn9qCfKJ0O0ge4716H
a/HjwBMmXvZYmxyrR8V8iSjEhZsY9Wqg/of4vWu2E2jyKlFH2NffH3wDaKxhuZ7hx2WM15l
4q/aP1C+tpbTw3p/2IMCPPkOW/AV4ASNpwtM8wkYyRj1quYx5Ety7dX91qV5NeX1w9xcSnL
O5yTUSKFBPeqwYg5zUgfKnLUNNXbLvYth8R9cVGXwvWojJhRzTCzEZJpIq57J8H/iho3gGw
vbbVoJZPtDBgyDOK9SH7SPgscG3uQf92vkfLE7Q2ARUeMHjr3J7VUbxRlKF3c9k+MnxP0T4
gWmlw6THLGbZiz+YMdRXjhy3THv6UjDIz1z1amEsVGPxHaqvoFj6L+E/xm8N+EvBK6JrnnC
aJzsKLuG2vQh+0P4Bb/lpc/8Afo18ZAnjnPt6VKu/NQvdVkHLfU9W+K/ijwx4q8UJrWgSzP
JMu2ZHTGPevPxKOCSQyng9x71mLIRkfeJ+9ip1nC4A4I/GspRudkHpZnvHgH473mhW8WleJ
ka8s0AWOdfvIPf1r27SPi14F1eMNDrcVu5/hnOyvhlpRgN27mow6liT1pxk4mc6Kex+gj+N
fCUcW8+IbEKOp80VyWv/ABr8GaNDIltdNqFyBlY4vun8a+MY3O3BYk9AD0q5HGu0/LtIFKV
XlVkXDCJu7Z6B46+J+s+OZRbzL9lsF5+zoeG+vrXJaZcvYX0V2kcczRnO2UZU/UVVWMBBgf
ManRAB645PpXBUqt7nr0cOo6I9a+EXi7SdA8Tanf63Itql1GMCNflznsO1e3L8WfBDAY1M/
wDfNfJdlem2sL20FvHIl0oBdx80eD2quCyjCqOO9ZxxLp7GjyxVZXZ9gD4qeCicDVMH3Wn/
APC0PBpXP9qrn6V8hocYY8k+1SkEnhaUsxmtkW8lpLTmPqm6+L3g+BmVLt5SP7i5rzTxd8X
r7W7WSx0aFrS3cFWc/eYe3pXlUEIycdT19KupFtjGQDjuK4q+Z1GuU9jB5PhqbU92RIS4AI
ww6nvWtZ3MlvPHdW0rRzRkFWU45qiq7jgJtx3qVQRwvU14dStd3R9QrNWex714W+KlncW8d
rrg8mdQF80cq319K9FttX0u9jD219DJ/usDXyfCnByDn3FbVo06IpjmkUY/gOK6qWe1KCUJ
K6R8tiuHaFWTlSlyn0615aICz3KADvurH1Pxdo+nQuzXSyuP4Yzk14rA11INrXM5B/2jirU
emNKN2CRn7xraXEU5aQjqebHIKdN/vJl3xF4nv/E0whVTbWYOPLB5b61l/wBhSxlZApIIzx
W1aaO4YPtyDwK7ix0pfsah1zkV5lOFbMajnWO+dajgoqFPY84ttMY8FcVs2mlqs8LMuAp79
q6x9DWKQvGuRR9gbbllPPpXTDLlTfc56mPVRaM6q1vbX7NGvnKNqgdama8tipAmUn61zMNl
5Yxn86nW2G7hRn1r6iliZqPK0fMzwsOa6ZTltgbqVwvVia0LOyXhinJqxDbeYw46VqRQLGA
Kzp4fmlzWNa2ItHluUJLFGX7oqm1lgnIrf2j8KCinqorseFTOSOKaK1gixWwUtirmVHQ00K
MfdGBQQM5NdUI8keVHLJ80uYztQt/OfcFHpWSYNrHArpmQFelVXsQxypxmuOrh+Z3OyjiOV
WZz5hHQinR2O5xgVupYJn5zmrCW8SHhayWDUviRtLGWVkZVrpwSdJPQ1a1e1Fxaqv8Ad5q+
qquABSuu5cHmuyNBRg4o43Xbmp9jhJrAgYx9apPZZUoc59a7S7s92WC5FZj2w6AYNeXPC2e
x7lLGXW5zRsFIAx+NTrpKGDJXPpxXQw6eXbleKuC0CxY28VisGuqLljraJnm91pWHIwcYrJ
m0sAH5CSR1r0S9s9znaKy5LDIryq+Dtsj0qOO0Rwn9mnBLLnH6VXubEIPugjPSu4azCkrjO
RWPfWg2HCV4OOiqMLnpU8U5M4qeDcD8uB2HrWbJagoCMc11Nxa7iQBwKotZkOQOB9K8Onj7
9T0eZNGK1sQxGF60VryW+JWHzdT2orb66LlR5vpd3DMI/mzgAnnH512E9nJFYpdTW8iK/wB
1iuFP+NeR6XqMljdrPGm/ayna3Q16h4i+Kn/CQ6NZ6VHp6WaxEM+D3A7elfq9edWE4qC06n
5tTqdyOGUrHIzqQScYrLvZl2t8x6njHNNTWIZLZ0L/AD4yuKyJJ5Z2Zt/yZ6k811vyK9qc7
e29wJmZTuBORVdNyt83B71p3E6qW+YY+lVWdXAdgAe31qLCvcSRysfcCoredhN/eGKlmuQI
AjgVUgYNJtHNLl0NFPXQ6GGUHBD8gdKlX5gQx4FZicYGOvFXY3JDbQDx0rmnE9OjUsj6W+C
pA+HlyEJDea+K8O1IMdWvQWJzO/8A6Ea9u+C+oWFv4EMVzdQwuZmyjtg107+FfAU8jytHbM
ZGLN846mtoU1KCVzhjX9lVnJrc+VXB8w5bpVWaIPETuxnuK+sD4H+HjnP2eA/9tRUZ8AfDv
OTbRdP+etaqi11JqYqMvsnx1cQEMzZyMVRaOMg5zmvs1vhl8NpQGNrF+E1RN8Jvhkw/480/
7/10RgcE6sXsj4plVQOM5qIgFTn9a+1D8HPhe4P+ip/4EVEPgp8LnB/0VT9LitOU53UXY+L
AGI7Yp5wvPevs/wD4Uf8AC4jAt/8AyYpG+BPwxbgQH8Lina9hc54L4Y0n4d3Pw8urnWL/AG
auiMRHnof4a8sLA71HIDHafavsk/AL4ZEEC3cf9vFJ/wAKC+GzH5Ynz04nriw+ElSqTnKo5
JvZ9CnUPjdsntnNJjAwFxX2Qf2ffh0R92Qf9t6af2evh4R/y1x6+dXYl3Jv1PjdhxTSTgcV
9jH9nX4fMOHlH/bWo/8AhnHwFnAmm/7+0w5j49wSO/FOUMFOAa+v/wDhnDwKc4uJl/7aUh/
Zv8EFcLeTj/tpStcamj5CVDnOOak29zX1v/wzd4Mzxfzj/gVIf2bvB4J/4mU/50nFlqoj5L
wSBgdKTaMZ5r6z/wCGbPCgGBqk4zUb/s0eF2PGsXA/AVPK2aOrFHyvCCGDdq0YQGG4k19K/
wDDNXhscLrdwP8AgNKv7Nuhr93X5wP9wVjKk2bwxMYvU+do1wN27NTqqnmvokfs7aOuANdn
x/uCnH9nrSRwNdmH/bMVyTw03sj16WYUEvePnobsEDFal8NK8i2OliUsUHnq5yN/t7V7kv7
PenAca5L/AN+xTl/Z/sEOV12UY/6Ziud4Wr0R3RzPC9zwKNHYbgMn1q4sHA4Oa94X4D2SDj
W5T/2zFTD4H2wHGsyf9+xXJUwWIe0TojmeD3cvwPD7eBgOeR6VoRWrvjivY4/glbxHI1lz/
wAAFXI/hDDF01Rj/wAAFebWy3Gbxj+J1xzrBR2l+B439i4BK80JZ4bLKSa9rHwoiAx/aJP/
AAGhPhVGGz/aBb/gNeU8qzJ/Y/E3We4P+b8Dya3s23Bin51s2tjnjbgGvSovhsiDm93f8Bq
5F4Bjj/5eSfwrGnkmYSfvR09TCrnmEl8MjhrPTt2BsOPWums9PCjG3iumi8KrCoAl/StCLR
Fjx89e7h8mq07XR4eIzanN6Mw7bT8lQgroYLbbGB6VahtEhGBipggGa+kw2D9kux4FfFubI
BCvemNaxnovNWwKCvHWu72StqjkVRlI2SnnpT1s0HFWcUUKjHsP2su4yOFY+F61Jn1pOfrR
36jFXa2xm23uLmjIpO/PAoHuKrUlhwRSClyAKTPGaEguLnmjNN6mlHODkD61QWFBpO9J2By
OaXHcVOo2KOtLTe/SlzTswDrxUT28bHJUVLx6Gk7VDV9ylJx2IxDtHy0jJxU2c0jDNZuKK5
2Zl1bgjIFZr24P3RxXQtGGXFUmgxkYwB3rirUrq53Uq1kYEtqNpwM1h3tnnOFrsXgyCQazb
i2DEjFfKZrg3UpuyPVoYmzODktcMVx0FVnt884FdXc6W+CQvfOazWsW5G3H0r8vq0K1KfK4
s9+liU1uc/JaHzW+QdfSitt7PEjcnrRXQsNXt8Jr9ZXc+UmtmZw6HJAycVG7F0AIO4d6vwz
LGrD+Ijv9Kp3Dr5ZbgGv3+ye5+fk1pd/ujEy4YjhvSqkl7IGaINkA+tRQZIJKnABNZjGTOR
0NUomfMy28zuw/ipzTYjHPI6iqe4tjs3rUnzD/AGjSaKUmTTMJYdwpbIbZVJNQybowA3AI7
VPBOkagMOnOaiWxtTfvGucZxmnxyqrBge+Koi7L/OBhTwaVmHDZODXO0ejGpZnR2szmI+VN
IncgNirsd1OpJFxJ0/vniudhmZFyGxjmrMd5lDtIBPX3rBxa6nVGpfobj3F0Ex9pl59JDVS
S8uwoAu5+n/PQ1EJWeLPC9/rUDyBlLAcAcVPNruW4xa0Q9r/UFIxezkenmGqFxqmoIp/4mF
wDnp5jf405/u5PWqFwVJ2nOa6YSfQ8+rTXYbLqmp441C5H/bVv8aqPq+qqp2andD/tq3+NN
lHGM8dqrNgKQea7ItnnTikWBrOsbT/xNLsH/rq3+NMOv64mMatdj/tq3+NU3x3BqEqc81qm
c7Rqf8JJr2P+QvdY/wCurf406PxHr+MprN1n/rq3+NZCrwcnipoEO8RoDmm9dECt1NpfEni
QYA1q7554kNH/AAlfidfl/t26GP8Apoa9A8IfDgajpLX+pTfZVYHygw5f3+leaatDHb6vcQ
KflRyowOOKucHFK4KUZOyLv/CZeJ/4dduv+/hpR438Wjka/d/99msJgByGz+FIc7frWRWh0
i+OPF/bxBdj/gdWU8c+MQv/ACMF1/31XKgkYBFa1np1xeE+Sm4KM1m3d2NVGK3Ng+P/ABoq
gjxFdf8AfVKvxD8bg5/4SK6/76rDltpYjhk59KgMffHJ7UndF8kXqjq1+IvjZiB/wkV1+dP
X4jeO1AA8SXJP1rEg0e7e2a5WBtmOuKrqhVwCMFaianDU2hCEtDpx8SPHqkj/AISO4FKPiV
8QM8eI7iudCKRzUqwgZwawdVnVHDRfQ6aL4o+PwdreIJzV6P4nePWAxr81cakG75QMHvWhF
FtxtWuadeS6noUMFBvVI7i0+JXjwgbtblb8q0o/iP40DANrMpz7CuIgAGMHBrQQrkYzurxq
+JqLaTPrcLgMM46wR2SfEPxiDg6s7fhVpfiB4v4/4mbnPtXIQ5LKMZzWvBbll547YFeJVx9
eD+J/edry/CJfw19x0cXj3xYxz/aLEDrxWnB418USDJvCc1gQWR8tSBj2rXtLIgj5eteJiM
2xN7Rm/vOWphcJFfw19xuQeLfEbYDXZP4Vs2viPXXAzPWfY6UThmGc9q6C10opgqgFaYWpm
NZ3539589ifqq0UF9xYg1bVJCMzVpQ39+3BkNRQ2O0DI5FXoocYPrX2WDpYiy55v7zwasqX
RIsQ3Fy2AzitGNjtG45NVIYcHmreAOBX01GMktTx6sl0Q4k+lGTikpua6jAdnmjNR+poOcZ
Bx74p3AkzTd1Y+peI9G0tGN3fRqV/5Zhvm/KuD1j4vWUCMNMtvNI43y/Lj8O9GoWPVAxzwK
r3GoWVqCbi7hh28/MwzXzfqvxO8SX6YXUBDGDn92NpHtXI32u3dy5kv72SZm6ZftTK5WfTt
18QPClrJ5T6vGz9TgVh3fxd0C3mZIbae4PqhGK+bH1ODZxyueM0ja1EuShEZI4Ip6DUD32b
4zRsT9l0thj/AJ6GqUvxi1AYxYwLn1zXhC6yVY+Y+5j0zULa4WLZb5hRdF8h71/wt/UiQfK
tsegBpw+MGoEDbFa9O4NeAf2uo4LZxTl1cttVCF+tPQXIfQcfxevQAXtrYnHbNX4fjBatGp
n09t3faa+cF1h1YKT0GM1aTWy2FLinyoXIfTVr8VfDsjhJUmty3duRW7ZeNvDN8QsGqRk/7
XFfKaarF5rZJbj+Krsd9A+wKvl+uDRydmTytH15Dd21wM29xHL/ALjA1Nn5ea+T7TWb6xfb
Y6lLEzHna1dZpfxL1qwbE1z5sWRkv82ankn6hys+hM0mTXnOlfFPTbs4vYTAOBuQ7q7az1n
S9QUNZ3sUuf4Q3NZtNbisaIpjqGUjPWlz35B9DR360O0lYauQmBQAuM1C9spP3auNzTW6Vz
yoxkrM1jUaMa5t1IKgVmvaKAcCt+cYHuaozRgJxzmvExOX06kr22PSo12kYMlqvmvx3NFX5
oSJ34/iPeiub6jE6vrB8MySN13dhVOeYqMck1PIHGfYCqsisUAGBmvqbK+p4epatpJTaXBB
wMflVEMfLA71ahcixeLBy/Bqqw52jrmtWtDNPUjbPPY09GJwMUh3bytTxRneo6ntiodjRXu
TxJvbbt4x37VZtrWLzWjlXp0FOjRgNwGCKsLD50gYNtYfrWEmzrhHqSLYBo2EYyCPyqum1F
8uVSGFblr5sK+UFDE85qO+s49rNIQre1QtTe9jKdos7Ac49Krs4Vx82MdqqXDNA21SfWoWZ
jjd1Peq9ncz9rY3IrothS2VxU3m5xhuPSsOB+cE1d3bVG1qylTOqlWuWpHwSC272qrcO2ec
YqVWzknn8KjlXcvPWoV0y56oz3+VsHoahZtpwV5qxIpDfNUEm3v35rsieZNNETsc81HIG/u
59D2qwUXAzXQeHPC994juPs1jH5jYzgVvFX0RztdWcsqFmwFxniup8IeHbzW/ENrbRRna7j
cSOAO5PtWjdeBtRtL2KJoWDltpUDpXserWun/Dz4axXMNv5V9dKELkc5x2PauqFBp3lsYTq
K1kZHjDXodH0m5t7UsjRL9kiZehx9418+ykvKxYMSxySa9d0m+0/wAY6cui3VwlveK+Y2Zf
9YW7E1k6b8Orm98WyabPILe2tmPmzMflQCtK657cmxFG0fi3PNBGSOAc+/SgjLAD869W1rw
54PWdoNNvyhUYcyHO71IriNS0/SrJtkF39pGccDGK5pwUVudEZJ7FTStLudUvFtraNpGY4w
ozX0Z4N8D6do2lo+qASXM4x5ajJUe9eGeGvFZ8OyP9nt1JIxkjJrstH+Ld1ZX/AJ9xEJQB9
084q6cqaV29RVOd6RO8k+Hlh/wkt0J18u1C/IzDqSM4rlW+FV4NR+0MY0tCcqx/iHoPep9Q
+Ol1MCItNjeVfuSMPue/vUFt8X2GkzLdL5l0eUc9ATVupTb1Ij7aKsj0GDSbFfCV/YxWAUQ
QlvOYDJNfNt9hNRnXhfmPSvW/C/i6/wBdsr62OZbuRSEVOOMc15Nq1hcwajJ5wIYscg/XpW
OIcZU1ynThuZT98SIg8FhxVgYzjH5VQiVugHPStBY5VALDFeLOF9j3aUlsTrgc559amVmwP
mPNRqrYA29av29qHILAe1cNSXLqz16EZ1NEgh3LgHJY1oRMwYK3I9e9SxWaBQCBu9cVditH
EgxHuX1rx61WLPchTnTSZd06J2KgLnce9dXZWOHGAOKyNOjKsPlyMV1tgq4UY56mvn8RSlU
ehdTFWRZtdPJ5YcdsVtWljhgcGn2sG7bwAK3be33EUqWWqb1PCxGLfcksrcZUY7108FuFiA
K1U0+1UckZrYC4XFfc5bglTjsfJYuveWhD5C56U9YkXnFPoz6V7saaXQ8/nbEz6DFGcdaQ5
703IwcHkVql0RDHZHcimswRC7kIg5JY4rj/ABN8QtC8No0bzi5uscRRnPPvXiXiX4ja7rrt
mY2tr2jjOMj3p2Gkz2rXfiNoGkLJFDMLu5T+BDwD715d4g+KWraiHjiuRbRFT8kX+NeWz6i
ChEj5PfPU1j3WphmI6YHGD1o0NIwOiu9euZHDyzMR3YnJJrGm1ReWZyxBzyaw57/dGwLcE8
VlS3TDcAc1HN2L5UjoJdUXJYN1OSM1Qm1Jnc7jwf0rEMwPVjmojKSDhs07tjsbTX7Y2jJUe
tVpL1iV9BxWbvkKjJOKX5ygJT5T70bLULl43jklWJOOhFMN5kbed/c1TGc4UHdSsroN/bvS
UXvYd0iz9qbeAGOR1NP+2sjhmbIFZjNs6cg0qkMMNTSHc10vzkknOeakTUNnz9SO1YjMexp
ASX69KaQrm9HqblgdxHNX49XZXLBzyfWuVWQBt38Q96eszDOT1NGwaHaQ6vhctKQ4q9b6sx
J/ejkc571wQuiBtycg1Ml84HDHOfWmpNC5T0e31VEYKhYP354rd03xJNayri4YSL0KnFeUW
+oOEAJJJ5zV2HU2D5zg9M5que+4OJ9IaD8Ur+ArFcEXkI6h+CK9O0nxnomrKix3Ahmb/lnI
cGvje11d0C+XKR610On6+0bhtxyOOOMU7J7GbifZI2kZDAg9COhp3OMYyf5V4H4X+JV9YlI
ZWN3AOqOeQPavXtD8U6TrkQ+zXAWU9YmOCP8AGolBrUjY2WjV+ozVV4gA2M1cJJOelRuMgj
pWcoJlKbRkTQzefJj+8aKvTK3nyfN/EaK5vYm/tD8/WzsZVXdkDJ96rsjlPmG0jrxXR+HNM
k1nWoLOIYaRlX1616bqHh/wSrNo890YL2IhS/GGavTp0OZXZzuok7M8ajhKQquMkjJNbXhr
wjceIZnS2iLOmSVJ/Wuw1L4e3cYI010vIxxlDkkV0Xw80W50ua/S+V7WERENK3G0elaRo8s
ve2IlOy904i4+F2uwLJItmZlXn5eRisW38N332w24gfzA23G3pXcR/EDVNMv3jt7nzY4nOM
8grnoaluPiDJJcyXtpbQ28sxy5VepomqTd0yoOrs0VNS8Cz6X4Xj1SePa7tgqOq+5HpXA3k
EkUhKDj1Fd7a+KtRv8AVIo72bzIZDtdD0IPaue163hs9ZuLcAbA3yj2Nc1aMZLmjsdFKck+
WRiW18VceZk596kur9JUAUgY9arz28W8MnGO1UJUG75RjFcdjpcivdSrK+B2NQPkCpzGc5Y
/NTZFPFaRM9yOKULIp7+lXYpS+ARjmszy2WTNWonKyKc5olHQqE+Vmsq5wBxih0+bHU5qKO
QORzwauAo3UVxPR2PSTuijJBn696pSxjeOwrXcDkHOMZzVS4RQwUZx1rohLoctWOotrpdze
gGGBmPQbRmva/hvDH4I0u71nVysJZMQhhgsar/Ci90QMLCWFHvJFOCecVynxHutTGsPa3cj
rGhO1OgAr2acIxhzni1ZOU+VHav8UF1bWDDp2jRzXLuAkmPumq/xr1edfDuk6Veupu3Tznx
0B+lUPhf4etdOWPxZqUipbRZPP8Z7U34sWEnigjxbpkguLELt2ryYvqKtuU4+8ZRUVUsjyb
RNSOm6taXmeYpAQMda9M8Y/ErSr/SjDotuYLm5A+0OO5AxXj2GJwzcA4z70sVtJK4VRl92A
o7/AEriU3DRbHU4KbTJg9xLIXMrMe5zUsNpNPllQufau98JfDPX9fnTydPlihyMySDaP1r2
zRvhFoWjY/te/SWU8iOMgfzpJX1kzVOMdLHy+uk3RG5oyv4UqaTeOflhPJ545NfZS+BPCF5
aPbw6aImxxL1P51lXHhPwd4fsjqGs3EEcMQK7l6t9B3rSMKbV7kyr8vQ+XofCuoyqNtq4z/
Fgms7UdHuLJyk0Lp6hhjNe86j8Y/C+lt9n0TQ0kReFlmXr71xuo/Enw74puBbeI9FiSOQ4F
1bjDRn1+lTOnBR5kVTxPM7NDfg9Cp8RI0h2RrxkHkV6N408A2F/diZbu0hOMs7Ntz71xHhn
Rjo3ieG2e4Bs5sSW869JV/xr0XxzotxeadFPZsR8mAV7j3q6DTpbbDmn7ZWdjhNP+GsQuNx
vrWdVbja+d1ReNvCP9iLDKq7VYdBVnwroety6ojhn8uNhkk8VufEZmvtRtbGLM5RRu29Aa5
K0l7KTtqethYS+sKN7nlcFu3OF3Yq9DEV4A+nsa9G0TwJcS24lmQR7hwDS3vgqezLmSPAAy
DXzlbCVnDmPsMPjMNCfImcfaW7yENgcda3bLT2PXkE1JDpbxMEU+5rodPtAu1Quec18TicS
6c7M9StXi4aMfZaSp2N0PpXQ2mlKFXKkYq7p9nyo2+9b8VkQBxXqYOnOrG9j5XE4hJ2uVba
yUYwO1asEG0DipYbfGOK0IYe2K97D4TueHWxFxbJSMgjgVeOexpEQIoGKXOQeMV9JQp8kTx
KkuaQDgc80ZycdKbnoK4zxh4+03wzaukcqXF8RhYgeEP8AtVuiDo9W1rTdFtGutRult1A4y
eT7Yrw3xf8AFi/1EPZ6Mv2a2Jxuzhm+p7VwPiLxVqPiC8N1f3LeWcjGflX2ArkrvUSE+XhQ
OlPY0UTXub5mZpZnEkzffLNk5rFu9V35JbBI7VjT6huyRkk8EZ6VmvcEnJHSs3J9DRKxqza
h86tvyMVQlui4LdPeqDOHYe1IXJXkjA7UtWUh8sgwCCaiMhJOTxTHDBAeuaZjLYJ61XKTck
IJxj0pjAAccGnKMEAsBj0pVkAYjbnPrTAYFYsBu6Vo6bp91qk6w26FtnJFUF5JwMNXSeEdV
/svxFbSuhdd4yg/i9q0ppOVmKTdtDo9E+GuuajMH+wSCInBcjAH51u+LfAI8PeHRdTqrN93
K8ipfiD431uLVRp8VybeKMDEURwF49qTVNQvH+DZutQvS8k9wNqOcnFd65FdLocXNNtN7Hi
ki4nOM4NMOSx5xtp7AF2YnnPFAIK4wMmvPerud3VERJx1pATjcDUhHOOKAuFIxRsIamCPrS
M5wRk5pQpBBpCM9etFhjy2RgcEdaQSfMfWmMQFOSc0zB25HeiyC5cjmYg461KtwwAU+tU1Y
AelOMgA4HSk4juacd6yqAGxzV9NQYYIc/nXPD1PAqVGXHc0rFHZ2WrPDIpDk5967PSPFEkM
8UqymKWM8Mp5NePpPs59eK0rXUGiYNvIrSM+jIlFM+uvCvxLinjjt9YbtgTjsfcV6ZDPDcW
6ywSK0bDIYHOa+JtN16RVjDSZB9fSvV/CHj+50144xMZYc/NETkVTgmvdMGmj36eUi4kxt+
8aK5VvH3hp2LvMysTkjHSisPZy7BdHzB8MdS0/StSnlupEjuZEIhkforkcVj+JotQTxBJJe
MPNlO8SIch/cVm6KsX9sWbXgzbmRQwHde5rpPFy3V7r8kwtjBbwgJAg6bPWui8pUvNFKEef
3ippviDVLCWN4bp1Yckg11Gt/Ea91TQP7LKKm8AySqMFiK4EMBFkjBHAqBpwGI24xXH7WpG
NrnX7KEndlkS4HDDNRC52uAemKpPdKflFVWuMscntWWrd2aN2V0db4aaO/wDElnaMT5cknz
ewFV/EN+ZdfvQHDKkhRT7CpvhxGtx4tiiJLbg2B36Guf1i3kstZuUlDL+8Y8/Wuxxk6WhyK
a9qK87A8HOaquzM2cmoVmKyAlsgDipQd75Wuaxte45U3MOfapPs+8kU6Ifvhjk1oxxFzyOT
+tS3Y1irmM1u4O8immLDBgOK2ZIjwNneoTb5JCjmpcjR0itFGQOOK0YU9ifemQwlZPmU8dq
9E8K+FH1Jlyh2MfSlCm6srG7mqcbs4J1+XGOvSqM0eevIzj8K9d8V+AX0mzN2q8Doa8tmhC
syD5SD3pVKToOw4yVZXRP4WumsNetp4ZWiYP1r0f4s2kd/pGl64g/eTriT1J9a8vs7eT7Wg
jODmvbrjSLzxD8OLK2+zmS5hbah9q9PDPng4M8jEQ9nOLMTw8H1P4ManZISXtfnx6Cqnw3m
a98G+JdOBMjtbnCE5/Gtu7s7PwJ8Pbi1kuRJqOoKQ0angD0rivhSNYj8VSGzQfZJFP2p2+6
qGrnVjSUeboYqm58zivQ81msp0v3g8tmbftwo68+lfRXw+8D+HfB+gR+IvF8cUl9Ku+KGXp
EO341s2fgjRtE17+0dP0kXk7N5qyzchc+grpb1NO1lVg8RWATnKSDpGexxXx+L4jwuHxLoS
uj04YapKmpdSqPE/iDxKRb+G9P+xWQ4+0zDYpHqvrWhbaZoeksNQ1fU21G9X+It8oP0ryvx
rrPjDwPqUJa++3aSzfu2QBQo9MDisC+8becgLMAsmGZSecd69ili1Wgp09Uc/sbP3j17XfH
UcNqy2pEFvvCkrwCCcV4d49u9S8ReM5bKW/kis7ZFWJFPB96yL7xCs8jR28p27TkMcjPare
sPJa3mh6rMhDXduEdT97K9/pXoUKilJcxhOmoK61Ob1Dw7qenpHLcF57WVsLLjofesu+0me
wuxE4YxyjdG+Oo9xX0doek2vivwzPBJGMbMj0ziue8VaNpdj4Fg1G6VZLmBjCWXuwrvnThJ
+6c/tbWutTnfCl/c3fgqS0Vwb7TX862J5O3+Jfxrq/CnxMLsLLVBvUnADdq5DwPpt8bwahb
RlozywHT6VZTwlOPiDNp0WfKZvMQ46g9a8WM5KTjE9mEKco3ke3XU1tp+lrrFgyiFyCykcV
lS6v4fgi/tJrUSzy/MQD0P0qrfafqlzaQ+HbGNvs8R+Zz602fwPNZ6e01wc4XoTxW+I9qla
K6HRg1RdnUl1KJ8W319fqyny4VwAq16fpM8Ot6UfNTcVXBJrxq0tPKk2hT1r0jw1qa2VsI3
U4PWvmcHjantpKu9D28xw9ONNPDrUt3HhyMgyJGM+1OtdAkVwQhA+ldMupWTRZAHTpQdTj2
kRIB9Kyx0MulL2lVo8mniMVblaEstNMRDSY4rXMaCP5cVRtZJJ2BcnFaOAFxXfhZUpU7Ulo
cFZy57yYsMeRVxVCjFRxLgBu1TEAc16tCnaN2cE5NtiN0wKjJ4yTjFPOPXFeRfEn4jRadDL
o2kThp2+W4lB/1fsPeupKxluW/H/wAS4NEjfTNIdZL4jDyqeIv/AK9fO2patLdzSz3Mm8uS
WYnljVLUtRnlkd5G3c53E5P1PrWBd6iUGcZPp2NNtdDSMC3c6kCjMVDdsVhz3eH2sfvVXmv
Gdjs6GqTMcZbJJNZ6s22LUsg52t1qFmyOWpnEgAHBHU03ABxnNCQmxy7S2A1alrpkkyllGe
M/hVGzgWS7VCeCea+h/CfgS1vdDSbAEbJkse1duHoKruc9Wt7NHz/dWUkHHQe9U9m4kDgiv
XfGfg8aZGzlgVzhfpXmLWcisSqnB6GlVoODsh06ynEpCM7fmXpTdzkgBRUjqy53HpSAMwDA
EVyPQ2SEC/N82cntXReEYYJfE1lDcA7JHxmsWNGdgpXPvXpHw68PznV49WubJ3tLMGQ8dTj
itacZSd0RUainc5TxTNJceLb15SVYTY2n0HrXUXJgvfheIgGlkE4xzwlY93p95rnjOdjAUl
upiwX8cCuv8c6enhDRNN0O0YGZozLcHHBY9K6oRkm7mUnF8sUeOzoI2KFctmovKAUOelarW
U8qPOVOfpwajtdOlnl2qh3e3Nczpyu0b80fuM0AnPGKUx4XIOc13lt4Fv40hlntn3zjKgCp
tf8AAl1o2jRXsg2GU8IRyK1+rySuzNVYnnWzIBJwKiZWHI5qxLGUkMRGCOahZXXOAaw2djS
3VEZJ/iGPrQmevVaeAWbkcU7aAvHFFwsMJGfSkycAHvT9gPUGkZTjgUrgAOWwTTwcjPSoyp
JBpeh44pjQu7JwakSQAck1H+IpQDkYIpWKua1vcugT5jj+VdHpmpMrKwOGHU561yAO1MEVY
hnZflzhfUUJqL0Jcbno7a0S5Pnd/WiuOF/gY2k/hRW/tZEch0nhW0s7sxCZlVjgMTXqnirT
tOtPCEU0bo8+zaoPXFeL6a9xY3sc8fbGOOvtXv2j+G9F+I/hNLmC8l0+/j+SVB8yhvoauli
Y8nKlqTVoy5lLofONzLtjkI7cisp7khsjqa9Y8W/CnW/DSvI8X2q3Gf3sQyPxrym6tnhcxs
vTiuBpX2OhPsyvvyx3E880wnI465poGOpyKNy4OadhN9zb8M6y+ieILfUU5aJu9eu3ul+H/
Hdr9q0p1h1BhueNv4vpXgwJwGGcdOOpr0T4ZSuPEcJYkgHKjsPeu3DTu+SWxx1k4+9E4/U9
PbTdTltZwVaNiuMVDbkAk87RW942l8/xfeuG4MhBrnw23pwB+tc9aKU3Y6KcrxL8DAybsgE
9K1oWXyzyMiudWUrzxkc1NDdSLISGzntXM9eh1RlY3i4YDA6d6rttLblbHPX1qokzswHPNa
el6fcXRJWMyc9B2qVTc3ob+1SWpJbRl5gTz7dzXv8A4CdNN8OPf3wAiT7meCTXnfhbwbeXd
+hlgby88kjoK6fxzq1vbWcWh6bIPLiXEhU9/avQo0HRi5M469b2rVOB23iJv+Eo8PrJZMrR
9wvWvBda8PzWd08LxndnuK6Twn4jvtIuQgkLxnhlY9q9Zu9Cs/E+nQ3+xY5cfOMVnJLERt1
N6UvqsrS2PD/BvhxrvXI2ljzGhyc9q9l1XVtF+wR6bp2pJZmLhmHc0T6Ta6No1y8AjVihXI
PzV4T9nuLvWzbpIzPLJhRn3qZVPqySjuU6Sxc21sjuL3w1p2sTOJNXkvpxyEjUtXYeHdG0f
RfDP2O0njeeWYeft5YH+6a5S4kXwnpMmn3d0tk7jM0qcyv6KvpWFoXiSC31147ZGt4JkBQS
nLSPn7x/CuPNvaPDSlGOpzULRqcvQ2PiJ48vLRpdF065ksprRguYjgt9faszwJ8S76+1JND
8SSCUT/LFcHqT6Gsv4qaWs+r22uWzN5N5EBIVH8Y7Vw32OSztIb0K6OjBlkHYivCxOBw+YY
VRqR962/W50xlOjO59G+KNITxD4SvtMYBpIV82I9WxXz74e8GeJfFF7JDp1s0qQv5bzOdqr
j3r3vwz4gW90vT9cTDrMm2bHODjBBrkbvX7vwN4vvNOs+NK1ZvNXjoe+K8bhqtUpSlh6qvb
Q6MVFP3kc54g8MaH8M7GCfUJBresz/6uIDEcY7kjvXJ3Ml7qmvW93c3Juo5kXycfdQf3B6Y
rb8e3n/CSaeuqR5aXTm2MB/zyPf8AOuK0PXJtMm2fZvtcLnJgOefcEdDX6GpJbHje91PrLQ
dIXw98OZLx/wB3LJESBnGOK+f9d1ia88J6jam43QJdNKrfXitY/EZNfsBpGpXepJDjaltbR
ZwOm3JrdsPhfd+MUtLdVTQdEhO8IW3SyHuWzXUqsXGxzxhJu5P8KtWtLeytNPCZaZMMW7mu
q1qyutMuLDV49olicwM3+z1zXB6N4EvNC8Rz3/8Ab9pFY2sxCK0nzsAfSu68QarqbaW3m6c
RZSrlJxyT/hXgqE8NNynsfQUVGu1TXUhu/iFOJEtbeIBtwDMBg139rnW/DqNkGQjkZ5rwW3
jdrjew+Y84r0fw5qz2loVLnzMfLzXH/bMFWtN6HpVcmcKadLc6mDwezDIj2n1PFXofDwiXY
Smf96qNtrd9cfIZOD71tWQkkILDJz1rneJwuIlamrmU1iaS/ePYpSac8c4XPAGODV6zsCrc
g1pzQg7eMH6VdtIR0IrwqmS0p4i5lUxTUAtYGTsavLHuHzL0qRUAHAqT2FfZYXCqhHlR4dW
pzO4gAAxSHPfjPeg8YOetcn428XQeFtFkmGJLyQbYo/f1r0YxctEYN2Oc+J/xAj8P2TaXps
gOozDDEf8ALNfX618w6lqUs8ztI5ctksSepq14g1i5vr6e4upWkmmYsWPWuRubg4b5+feqb
srM0gupJdXjOm0PgDisiWQtHy3Q9KbPMxI9O9VdxY4FZJGt7Cu/JA4AoLfKTt7dc0zOQwYc
0DaOByTWiRL1AEgcAkHvmnDDHqaQ5wAQBjvTlwW6Y96Ng6mz4esZL/VoIY1yWYDrX0L4gvr
jw14DtYY5TFJIACV7Yryn4V6RNqHiFTFHuxyW9B610XxY155L1dIilBithtYr616VD3KTkz
gr/vKiijvJNPj8VeD9OkWZWnIAY9c1z194A0yHS7gRXyNNECWxzivI9M8Ua1ptr9jtbx0ib
sG/lXqXhdbmDwdf3d7KWE65G7qc+9bUqsavu2M50p0tmeOXtv5VyyMOMnHHWq6xuwUDrnpX
T32myPdSMiEpnoecVWh0/dIcR4K8CvMq05Jt2PSpzurFXTIlW5R5h8oYZFfSmharpEXgi7h
08LLcG3LEKOleE2+mMG+VRnoc11/hdJ9NvwVyFlUowPQg1vhm10OevDm6nKT3t5Drz3gyjK
x2kdq9H1Cwfx74Qi1EKov7JQjjP3x61zN7orzao6AZG/bx716VodudClh03T7YPLIgM0jHg
fhXTBScnc55tJK25iSeC9ItPCVmt/eJbTSLxuHNS6J4a8N6LbPcxFNSmVdyxxLvZj24qr4l
04rqFxe+INS3xRDMdsp5f2HpXHan48kgMUHh6xTSY0GCUbc7e+7rV1JxhrYmEZT6mqbTxvq
V/LdRSPbYJMVuTghfYevtWjpsurXXgrXo/EMD3htv9XI45Ru9ReB49QjuIfFetajL9nV9y+
a2c11fxGjkTw413ptyY7W+zKUAxnPrVRvK12Ds5WR8vXQY3BKgfMx69qhLdQTVu/QRXDc7i
fyqlg9TivFl8TPUjpFACC2fSnAKW9PwpmeuTz2xUqNgfNzSGIy88jFMZeQOv0q2hRjjGalC
AONqjNBVjLKFXx/OjaOQ56VfePOWZcVC8ahQMfjTuTYqBQc9OKcsbHntn1p2FD4K5FPTYBn
H4U9w2BiSoBFNUsvI+7UjklcjpUW5vTORQgN6KAPEr/aCMjOMUUyK1neFWEygEdM0UWRF2d
VbwnoCOMH8cV6N8OdXfR9X8gtmGc7XGcAe9eaQ3Idt2ccCug0m6VL1HHGCMmuJuzuj0tJxc
XsfR02tfZ5PKukW5t8kEOM5BrgfGnwn0bxbZS6p4Tmjg1BVyYB0b2HvSy6m0mlQTSPkn5cj
6U7w/Je2t+l7azMrZzt7MPTFego86ueS7wdj5l1rR9Q0XUJLDUrVrW4Q4KsP5etZRTfg44/
XNfafjHwloXj/AEF1voFt9SiXMdwowwb/AAr5X1vwrqOgX8ljqEJSVSdrgfLIvqDWbi4mqk
pI5QIRjB5HavVfhTYn7Xc3KH5oYS2T6150YEA+XkD71e5fCXTrdtMv5icl024rqwi5p3Zz4
m0YKx47rkc0uu3Mp+Zy5ye2ayxbOeWGOa9U1LwsZfEP2eGNgzv3HXNdSfg/cPp3nwsC+PuY
raphbycm9CY148qPAPKbuBzxj1rd0Pwl4k1vT7q/0nTZbq3tP9a46L7CuuvPAd/ZTyGS2cE
HA44+tTaS3irw5FNa6NeyQQXAO+LqD26VhPCVN4rQ1VaJ55F5gfDp8y8N6rXovgGWCO83zs
qRr13d6y7bwbqM1wAInzK2S+OpNdBd+AdT0+xeSzlPnoN7p2A9RVUqFSm+awVK0ZRtc9Xh1
SxubBrKzuVtmA+Zl/irgPEHhG8WCbU7aUXCqCzYPNcFpusX9tKV8wq6tgjPWvXfBF6mr2V5
aXbbPPjKDd/DnvXTzxqpxsYRjKi1I8ss7/yZkZ88Hv1r0eHx88ei/Y4xhsYGDXnPijRrrw5
4iksLwrljlCpyCvaqkcuUKgnjqT6V8tXq1KE2o7H1uGhSxMU5nWTeKNQeORTOxV+2c1R0e2
uGefXZJVhtLQ5eZv4m7L9aw2JdQQ/A7CretSzz+BbLS4JPLVrxmfn73HeuXDVJVJ++7nZjo
RoUX7FWuU/EHiltV1KS4gjNxdEY3tzgewrCmbUbUw6nJG6tGww3Yetatlottb3i2o1FY4ym
6W4C7tjdlrcTT5r3w7IVb7VCSfmA7jv7V9BUSqpqWx8hTjyXfU7KKFPEnw8lgQK02wTwk/w
eprg5LlIPDjWl9JhpT1x83HBzXQfDfWY7HT7+xugDLafOiE/6xT0UVzd3YS69rd2lpbPeXa
ku4jHyxg9B+FeFl9CcKtSk9UtvmdtWorKR0Pwt1DyrHU9LmYG2DCWFiccnr+lXviktvcaRb
SiVTPGNyDPzEdhivO7Wx1GyuDktbeW2HU8FT70Q6nc299c3l4pvLsERQmYZWIHocU6eU+yx
c8XffoZuvJ0/Zmr4Xtbm0t9Q1PW4lg0+e3MbxSfelOPlwvXrTvAUOmW2oafNHH5cjSkSPLg
sOf0rAGoazql6UgWS6ePOWK7z9R6CknuLk288Usf2S7VN390t6HFe3KDcdDBSfU7Xxlpi6b
4/uIdG8r7NOBMrjG1fXnuc9q7vQJRc2Ucd/rU1xtA/dwttQDvXl19Fe61pEGoRN+4hiVljU
dxwTVbUb+9sbCKC0maKMglmX0xyKzldaouDWzR6fpngXSZdbvRcXM8sFy22F43yArclarst
5orPBp9xLqmlWk2LrS5zudF6ZHrWr4A1G7tvh7bnUjEUEnmWsgGCcHoTUutCTR/ilZ6nbJm
HUUDH0bcMEVzVHLl5lqbUUru7s1sUNRg0m5nW70NJ/szjLbkICHuAau6dGdqg8A9j0FaGj3
UcPhTW9IvJk86K8doEY/wZ4ApmjjzZFVh1718Dn9D2VZezW59dgMbOdD33sdPpdspKAjB6V
21lEojGF5FYOn2jKFYdO1dDahk46125LTdGK5kePjqvPJtEzKS23FXrZCqciokizJk1cC4F
fWUad5ubPDqT0sLyKQn8KXA9aaSOM/lXoXfU5Chqup2ukaXNf3TiOOJcknua8T8V33/CTaf
NfIRJ/Eo9BVT4teOE1DUhpFjLmztG/fEfxN/9auF0LxI6xT2oGVdTtrvwvKnZmFSMnqjgta
kdLl8HCg1zVxcZcHNbevTkXrtgAEniuc2tJLtUck1yVV752x+FDHyzE/rTeS2OvuK149Jum
UAQsQfQVE+mzI4TYVJPSjkkug+ZGYQS2AOKtWNrJczrFGMljjpW/Y+EtRuow8cDuGGcAdBX
aeEPBWozmWeKwLLGdvmNwM+lb08PKT94ynVhFXueaX1i9pN5coxjvVMKA/3uK7fxto+oWOq
SW93B5cg5Ax2riirKRuPI6iorU+SWhpTlzRue2/BfUrSxmeHbull+UnHQVz/xN0423iG6lC
5DNnNL8ID5vi2NGbZGBkg960Pia8lxq9zI4IVX2AYrui1KhocGqrnlsETGRSoJINes+FfE2
nR6UmlatCSEO5GHT6GsnwR4ROtbwuMjueAKta14WuNLvioAZM8Ov8VRQpyppTRrVlGr7rOr
bV/DVyz2v9n7Y5BxIOuf8Kih8LafKHaC+WUk5CBcYrm9KsXlkXrvz1r0zRNIfyQzL0Gcetb
xm5J8xnKPI/dZlWvhZQvzx8AdRWnbaD5YBEZYjoRXb6Rpcs6+WqfeP5V1kHh1IUAZVZqwnV
jHYpc1tTyyLw+v2tZHjIw26ic3VvfyTxLszxmvU7jQ2YAoqjFc3faaiSMkybT3IFONe5Ps7
nkGuWE99I08+TnjJrz6/wBPSOQ7kwAa9z1ayWNXjA+VhjNeba5p7IxGzA7GtKsVONyqUuWV
juPBdjpHi/TbaG6c+VYgHyugbHrXBfE7xVczatLpcSNbWkXyIo6YFXvh3qn9n+Ijpshbyr4
GJmX+E+orG+LdrFa66lujb3VPnb1NZ894N9ghD95qeU3IYs2CHX1NVGHzbatupHXn2qs2N2
QOc15l3sejaxGx2kY70+N+fmNRtwTxj60IeDxyKBF6J8KOmc1dVeFZvvHgVmoe/Ttir8LNn
kcDGBU7FFwwq2Aw4IzUE1sNpCr2q/Cd+PlOPepzCygiTGT2FPcm5z0tuoTJWqhQLJhDwfWu
gnt8uQOg7VmTwnOFXj6U7NDKEgYREbRVbnaMnGK0GjIjORVTy8k+ntTTJ6GnFqFwkSqCuAM
UVjMlzvO0cZ45oqjM6yC62uQOenNbdneNtJLgEcjFcikwEn3sjAq9bXTcqDtB71zyidMKlt
D2jw7djVLGO33jehztr0vRdOGxNqn3rxv4WuLvxUkGCQUJzXp3xC8bQeDNBSysyJNYu0xGg
/5ZL/eNdUJ2iclVXloegpZI0XysCF4yDyKwPEng6w8Saa9reoA+DskA5Q/WvI/hV4u1r/hM
ktrq+e7gvD++WTpn1HvX0ZNEMZPIHY04SvuZTjKGx8YeMPCGo+FdXa0vYmEZOYnA+Vx65rv
fhLr+macJodQmCeYPlJ6V7v4j8MaV4v0WTStRjUvj5HxyjdsGvk7xV4W1XwlrMun3SOjKf3
brwGHYiri/Zvm6FSj7aNnufTB03S7mRdRhdGAG7ctcJefFn+y9cmtDhoQ2wYrynSfHWr6Tb
S2/2h5FK7QCeBXG6hfz3l09x0ctuPNdcsRHlvuc0MNJytI+ubTxRo3iHSRdTwK8Kna5/u+9
Z0+o+DdNZnZmkHXBA4rxD4d+IZLXWYrOeX/R5fkdT0weprc+I9hJYyebZlvssnzK2etb05p
w5k/kYOnLm9mdlqnxT0HTsLpmnRhlH3j1BrkfDPinVPE3xFSWe+YwMGLw/wAJXB4rxuWWRn
LsxJJ6ZrQ8O61daJr1tqkDbHhYEj+97VwvEOTtY7Pq6gtT0bwv4fXXvHFxYINqGZiSeqrmv
Rhrvgrw3evZxQSNLbuY2lB5ZhUeg32l2viiz154BaxaxbkYX/lnIa8o+ImlXeg+J5UkfzBc
fvFcHrmtp/u48yRKvOXK2bnxF8Qab4m1iG901HTZHtctjk1yCAlgc4xwOayYJpPLXcxIHrW
hDdKGHHOMV81iW5ttn0uDtBWL8C5IP5133g/RtL1lZbLU3ITH7pl/vGvOUmx0OfWtrSNUlt
7gGOQqFxkD09a8unN0antUj6SUYYmi6RL488Iv4atBcWjMMOUlx0PoaueALqXVtJm0iKRYm
8slW7n2rqvFMlzrui3Vmw3xparJC2OWOORXlPgnUW0fxBavKdoWTp3Hbmvo4TckpvqfFzXK
3HsV9USfSPEo5KvFICwBIDL3r2D4HwWsWsa3NeARvId8e7owI9a5P4paMPtdtrFuC0U4+Z1
HGe9U7HxRBbaLDpUN4bOdBn7SFzu/2TXTSUYybZyVLuOhreM5rZvFeoQ2zBlbO9h0yvNefX
d0byJV84Rozh2Yjnir2t6ha29m8Flffbr+54Z1XAQf41R0jwjruo+Wjf6NEOMzHDEH0Hess
Vi6cE5ydjSlRm1odf8ADie2sPEKWWpwlUk4LqOWXOcg1Q+Keo2upeNrq/sYFt7eOMRAAYLe
lX7LwrrGmIps9bhaWImMLMmcDHQGuR1OC4s9VtLzVpGux5xEin7oNZ0Mfh6sEoyuyZUakZ8
zO38JmS18MQ2lyo3KhLE+54qDXrKyttBvPPUGSNwkCE8yZ7j6Vk2mqNHftBKcLI2VBP5fpW
lqJm8U+I7HRdOCvHbwmSSUDgAcnJ9RWrehWvQ7dtFudH8H2enLqf2mWK3F0sIH+rY9q7XSW
s77wfBrWp7Xm0hSSo55xx+tcD4CuE1C4vkeVrltwj3seSq8D8K77wZYm0v9V0a4h8y3bIKv
0Y9eayutPIbi07mLeeTH4QiYusl1fzG63qBuVSeBUOmGSOVCMj3HU0+9tUi1OSFAAiscKvQ
fStGwt8zBscD3r8vz3FSniGr2sz6nCU1TopdzvdAm82MI46V08cS5yBXK6QGjwSO1ddCcoD
X1GS1vb0uWW6PExl4yJQoBFSfjTD0oya+jirHmN3FPXrXFfEjxP/wjfheZoWAu7j93EAeR7
12TOFUkntz9K8b+IelXWtTy6jFmRYV2omcgD1rtoU+dsxnNQep886vdu8jBpMsTuY+p75rH
tb6SO+VkY59qva7E8Ez7l5zg+1cv9oMcu6N8kHFS7xmdKs43RLqkjy3b55APeqtlIovI3cZ
UNT72fzpA23HH61VTcsq4HvSvZ3B6o9p0iTQ9QtI7WEN9qfCqFHetO88J6FpV7v1a53yhdw
hj5JPoa838HXl1Za7Dcqh4YEV7d4wkg0fS4/E1tpy3F7Oo8xZOREMdSK9unUvDU8ypGSnuc
xaeNbGHVLSzs7JLWJSEIA5Y1t/EmW70WzsptJd4FkTewTgEnntXD2/xG0GK5E9x4ctWnHUh
cfP616JcXUvjL4ctqNzFGkqZICn7o7CpjU5nZEyhy6s5jw3KfHnhbVbfVIxJqVom9JW+9iv
G9ZtPs2ovEpzgmvT/AADqtr4c8WS215LttrhTE7Z9ap+IfAl/eapNcaei3kLudrQNvwO2QK
5aico8vU66b5J36HO+AJL/AP4Sa3js42Z2cZK9hmvU/ivBDNqVlZ2qqZpEDTheSD71H8JvC
Gr6NqV5fX1iYo2hKxyuvKH1Aq94k17S/D2pt5uk/bLhuXlZuTWlJckWmY1WnO8Tn/EEz+E7
HT9P09/KaeESPt+9WVpuuX8rFJGMi9CJOayLnULzxR4ha5kIDudqDPCqOgrbsrFoZxCMFwe
TjrWXtJy1WxqqUUve3O28O2cc4VlhUFjkgV6foWk/a2CopWJeCa4rQbZooFJXGRxXrvhmER
6Sr4+ZzmlWqWViYx1uadpZQWkYSFMep9as8DPWjB9KMHuMVwS1Nrie3OKq3dlBdJtkjGTxm
rZ60hHHuaE7DPMfFmkz2kTSKuYh3rzrU7X7VZMVX51Fe8+JIDdaPLBjczjAAHWvD5IZ7R5b
a4Qhlb7rdhXp4SXN7rOeqrao88s7kaN4iiv3VisEgOB3pPG9hcaqZPENtObm2mfdxyUHoau
eJrcwzlkUBX6+9Rw3baT4CvMyDzLttsatztHrTlTSbp9Bp3tJHlkyODgjDCqUqlG461fnY7
jyPmPAHXNUJMtkk8j+GvJ6tI9Jldjk/NyM/lSHAyobrQRnjOPb0phXY45zVIgkRzux39a0I
JGLdd3NZ8eMkGrcDIG+lJlI3LZs45y2OlaCN0A5ODkntWNbviRXU1rW5fBcgc9BQJkhVecD
HHJ9aozQOecYya1gpKgkEHHao5oTg5xxwKrRiuc7cRJ5ZOeM4rMlj2gkdq6O6tty7x0HOKx
ZI3JY4AB45qSmakKQGFCbWAkjqSaKwzJMrFRKwAoqrmfKxwY88cAVLG7hM7RUPsemKepHQd
Md6GTFnoXgLxKnhrUZNZkXcIYSI0P8bHpWDqer32v6xNqV/KzzStk8/dHoKzkP/EvbAJ2gE
e1LbsEkDMxbkZFKxpHe7PaPg5pBu/FcNw0e6OAb8kdK+jpMENurzP4OaK+neEf7UuFCy3py
gxyFr0C4uRHwTxWkYmFaV3Yp31wIf3qNhl5FYniLRtI+IegTWblI9RtxmKT+IH/CqHiDW1h
QqrfMcjiuV0fUb+21hNSgcgqeR2YdxW/LpqZp2PCvEGiXmi6nPYXcZjmibDKe49awLiHOcd
BxX0/8VtB0jxJ4eTxPYywrewriVAwDMPf6V88TWoXchGDnNcrjqdalzIy7WSS3lWWNiCPSv
Zo5l8UfDSVpf9dYD6nFeQtblHGCNpPWvRfh9qtvC8+lzsEhuxtbd0zXThZ2bXcwxENpI8tm
tiJGXbgg5IPaokXaw4LEnivR/Fngm80eZ52/ewsdyyL0YGuNFqC4+XBHOcVjVjKm/eNotSj
dHo8MV/qXhvw9ZWjM0qvuDD/lmPc1U+J1/b31/Y2EZ33NnGI5XBzuNZkXiHVYtPSxtpRbhV
wSo5NUILOSWQySMZGbqWPLVtWxEXBRiZUcO3NyexBYaa84VSgrVk0ZreMM8bA9iRXReGtEM
9/FHtLqzAGvTtd0jw8sUSzShQicgEcmuB4dTje56kK3s5JNHgktmEYgDYcdfWtnQ/Dl7fSQ
NCvErBB7ZPeujm1DwbYzPFNbyTdtwIOPeu58LXto9gBoeh3LrtOLll2gH2zWccLT+07ndWx
s6StGLXqZnlalZ6/YaVf/AGaW2tlaJvJPIHcmvJvEPh023jqS20pjdRlyQ6D1Ne82FpcXN0
V1mDzMsQHH3+fWr0nhvRdOLXVtZhnHOT1FdkVBK19DwpTkne25hQeHV1HwANN1Er9s2bo0J
5BrwzW/Bup6XerBIhRZWyD6c9q9S8SXd5bPLrNretHLbDmNj8rr3/GuL1jxxfRxQziOO6tp
QHQMM7DWs50nHlMYxqRfM9je8M+AEiZ2htw8o4851zuPqK6xvDsllcxC7iZ2jGVkbtTPDPj
m2+y2d7II1ikX7vofStTVvE8N3fEytHHaYyZAe/YV8NmEKdTCys26h7FOc41Fp7pj6/pDtp
f2lYtpQhsqOTg5ridf8NXGq2d0Vj2MUE+COh9B71v6z8QdI06F4I7l76VmyIx91OPXvXMnx
1ruppNHbwwrD5fzyFcbB7V4+TYfHRpK0db9TqrOlJ7nB6ixFjb3wP74DyXx/CwrudMN34Q8
CS6tGFOoayhjWNuqqe4+tcrZaFd6rb3utROr2li3musvCy89BWgmqaj4p8SW7fZQttCgWOE
cJHj36V+jqOnvbnjq97I3fh9fnS9atraX70+M49e9eyeOJLnSPsOtWJKfaU8qUKeCfWvILN
/Dei6zNNe6g0t3akPDbw/MXJ5IyOK7v/hMbjxlDY2ctrFYaVKN0JfmRiODk1jKm5RaTK51F
q6uJZSvcTCWU/MQDzXU2GDyB+lc5dahoHh+/W11C92M4GxVQ/NWjF4r0aPIigmkwM56V8Ri
skliKnNF38z2FjUlZne6a3AGOvQGuptZA0QHccH0rxiy+JdnHqscVxZvbWZ+XzHOc16zpd/
aXtglzZyB4TyOc4r3suy+phFr1PJxFZVGa/1NMLAdD14+lR+YGUkHj1qGS5VIy7cIo5P0r3
LHD6nNeOvEa6BouElAuJztUd8eteV6V43jkneG7l+RuMk8fSue8f8AieTxB4iupoiTbw5ih
x0IB5NeZXl7cQSbiSq16dKcqS2MZ0ufqTeNHd9YugF+UsSpXofSuHYHOT1rotS1i3vUX7Qj
vxztPP51lhLWTPklwAM7ZDkiueq1OXNE6Y+6lEqeUXZVHJPJrYstHnmAlETMD2Aq5oWjNf3
cSRDeZGC19FaZ4V0/S7G3tLgxwGRcgPjcxx2rfD0FL4jCtW5NDN8C6Jo9ppFkZbSOSd1Lb5
B1bsPwrH8beMLK00PVNEubGSG7lb5zIOo7Y9q3b+5trfxBo9pNuitopCrhe3oTXmHxlvWvP
EhLRhPIGwH++OxrtqxUIXRxw/eTseWPJHJcGToCeBX0l8LCLv4fXVvjeTwF9RXzTwccDjvX
pvwr8Y3Oh63HayZe1lOHXGcV59CfLUuztrxvC3Yg8RaRcSa5NbW8LI4foB712vh3wd4y0+D
zbO4a1EwAO5sZH0r0XUb7wnpjNrs0CTO3zKuOc14j4x+KGp6nrLvYXD28P3VRDgIK75uMW5
M5Y80koo9q0iW30lr21utXkuriKAGUF8j3xXHeK9CfxUjavp8sao52KrHGcdhXkGm+MNXsd
Ra+jmMjtw4c5Dj0PtW/J4r1PXdUs1SOOxihwFihyEz6getZQxMZaW3LeHlF8xY0zSrnTtWC
TIY5FBXBHSuksn33YaVQNpwa6O9gsp9Ih1e5cfa4U25B++feuQsJf37HOFBJwaua9lpccJ+
1uz1rSXhkhiSE7sd/SvWtLjEemwqBxivFfCcwmeOKMjBPQV7fZqyWiIeCo5rz68uaVzWEbI
s0nPrQM96CcA1zlgfXNJ161GkwJI4p5oAinUGPJHTmvG/FF0tz4idWVVKjkjuK9dvpo4rVj
I4QMCMk4rxzX1t5ddVouCRz6Y7V3YS/NcwrfAcF4pg3xBzyp4HtXGa5bXEWk2rb90JJVc+t
dn4uuY40EAOR7Gs21tE1TwVfDaWFp86t9etd9VKTdtzOlJxSb2PJZVZWKjOSeSapOCXJx0r
Wu1YPkD5SeorLkYDIHJPWvCa5XY9V9yowDZJGKYMBs5qR2P3QvFREAnHemiR42bsDg1NExX
7wyM4qug5x196ljB3YzSY0alvIFPXpwB61sQl48eZkkYOO1c/CV8xQHzitm1Z0BOcjoD1pI
bNyGRZV9F9BU4WNlOVzz3qvasGQYOB6mtGONMYBycZq0QZl1CDCwC/SsOdAoYnkn2rsJlUo
oCZBrBvoFAOBggcikxo5p0+duD19KKvtZkuTluvpRWYzKO4gZPanJgDmkLbTgjsKMhuowvr
WhmkaSM32OZQeMCtLwdpMfiDxhp2kzS+XFPKA59RWaoQ2MpbqyDbiu7+FXgTWPEGuQ65BI1
nY6fIJWuSMZI7D1qrXDY+qgIdOs4rWBQkUCCNQPQcVy+u65HAOG59AaTXNcjt4nw5LAYrzq
e5m1W7Ycso6A1vGLZha7uOeeW7nknnkIjQF2c9FX3rh9Y8aXNw5t9LbyLZeAwHJ969RtNGh
vbSWyuYy0UybW9xXjnjjwfeeEtaSJ9z2s43wSdiPT606l4ouFmUv7bvtpia5Z1bqGPWqskn
znd1A/X0rMEhLKDyD1HetK20vVbrISwnkBOeEPNcmrOmySuRvGC6ksDnmpIS8coZW2heeO9
NuoZ7Gcw3CFJcgmM9RTHmG4EkDB4pq62DRrU9f0vU28ReA73T7pd72iBlfvXmPkA3BUE+nN
d38P4nvdL1K2RwHePAGeTiufawZNXkt5ImBB/KvQqQdSKZy0pKE2mVI7VQMlM8da07Sw3ui
ohJz/k1oLpMo2bYyyn7oA5P/ANau08M6FBDfo+pypEOGVT1rCOGlJ7HT9YhHVsbFHF4U8OD
UJ1DXtwNsSH+Eetee6hqFzdzGR5mYZJ5PT2ro/iTrol1YxK+9IRtQL2Fc/wCEdMPie9lhVg
qxDdv7Z965MRTlN+zgd+DrRgnVqIpaPpYv795JJFURfMCwyv416Rc+MT4J+xNp8sz2jKPPg
nHyOO7Ie1S6X4Ym0fRLqTzVjkDblkAB381yXxN8RW2s6fBpcFmjzpEGjEY5VjwQaVOg6SSk
ZY7Exr1eaPQ+godT0P8AsKHXfkMdzEJlJ44NeUeKfi1p8Ze2sYBLzgBRXB+Ir6a38P6Rott
dTXMkNuPPKE7FYjhcjjis7w34Ym1/UIoLycWUbttKpy/1o5oxsmcsKVSbcuhzXifxXqepyS
tPKIonyPKB7VW05hc+Hnt2ILR8rzzitT4h+D4vDXiQWKy+ZFj77HJPpmuY066TT0mUt5jnh
QKJRad0y4vvsbOg6xfWrS2cUImAO5dw6H0qa8vvEmpTGKW2kiRhu4GEP4VhR3d5BMVgj2O/
Oa1bbWNcgZZInOT2YZrknQ+0oo2Uk1Zs6PTfB9ubA3eoXPy7C6lzj5hzgClsY73xTLFDaWy
2dgi4uGHCnHXJ96tW3imC7tYbXxFo/mwoeJEyCK0LrRrnVdEktPBeupLb7/NNi5CSE+xoli
Yq0Zx5TNQepy2u6pItlb+HNOKfZIZNu9TgSNngNVW7Gt3FhqAkkFrJZKmY7ddqsDxzSPY+R
ei1vLWS0uZU2sknGyYHhvpxVnVddkkSRlg8o3EKQXD+kimuxT5ouxmopSuUm0i90ewsPEKL
m3ZuJFOQG6FTXSahcy2fgmc2sv72yuRdRODzsYdPzq/DoN9qnwtvb9L1pli+ZrYD7hHQ496
4uDUo5fDsqTvs3W6wkH+IhqqCfL5MUtPdPRJmHiL4a2fihz5l7YzCNif7pre0C1TUokkEod
duQD/Wua+HZXVPhn4m0iFizQL5sagcnFTeBdV8qwMUjs0j/KEA5X615uXr2TlGT6lV9VdHb
X/ha0vtKeBCAyglSByprO8D+LZvCGujQtZmb7LIQmW6L6V2+lWjKvmzsDlfzNc14+8JRazp
LXmnptvbcbiB/EBXtVKPtIuKOCM0n7xs+N/E+tyasNL8PO63GzeqxjcZE/vYrnNH+IXiDS9
fi0nxdE2y4HlliNuVPtWF4N8R3F39mjnQtq+l5EascNIn9zNchrmuX/irxdNG9jIWjY7Y3O
142+prjpVo1YezlpKOn/BNnBxemqZ9CjwF4XnU3NrFlH+Yc56968Z+JXgXUILtn0Wxe7tdp
Z3iXIT616T8OvEjy+H0tb35DETGMtk496tWOtJa+JLrTpFae2uwV2Kfzrup1nKLTM3T5ZKa
PlS48MeJIYFlfRrlUkHysE4as421yhAa3ljbPPyHk17Nq0nimy8Q6ppFrJMZNNP2mAHBAiP
b8quWHi7WLeKK3u9DgngUC6UmIZeM8HnHbmublitEbObRxvgETW2t2d19meZUkBZMdq9m+I
cssekRX5RhKGDo4GAi+lUtP8V6DBL59x4bSGZWDF1GPlP3TVrVvHHhzUdSs7bUNO87T7hxB
JG+QVJ6GvRp1Y046HFVi5zueWXfxPViPM09GnRdjSbs7iO9cD4h8R3Ov3YmuWBK8ZAxxXr/
AMX/AITabpOjp4o8MRMlsP8AXwA5CA9GFec6L4X0yTRINT1e7KSXmRaxjoQOpb2rmnVnPfY
6YU4LVbnFghjjoK1dH1I6be+fHgso4Br2DQtA8OuBp9/4Yt2uUUOJkLYlTs1djH4I8OMi3F
l4TszIveQtWcYu3Nc1cubSx4deeLbq7jPmE7WXG054rkpczTFyh5OeFNfWujfD+xSEG+021
aTduIC11Vv4J0FMf6Bbp7eWDV1J87vJijHkVonxLbRyFg0cbnsflPNdl4csLia5jVYWU56l
TX1tF4R8Pw8/Y7c+n7sVej0HRotjJbwpt6YQCppyjGV9xVHKSsfOutWt6lskCJI8ar/Cveu
XtbiSKfYx79D3r61uYNHjiZZfJCkEHIFeQeOvBvh8af8A2loUscTxsHlUHIK55/GuipUdTV
qxhTioOxc+FVpNd3093KAlpD/e9a9xt5BImQQ3PBHpXkNvJfzeD7afwhpJeAhRMQcM+O9db
omvSwWEayWE0bkYYOc81y2ujWT7HclqaW4NYcF5qlxKCsISLGc0681Q2Uai5ABkO1T6ms7E
l2Iqzs4GADU0txHFGHZ/lP6Vnm48m1G8qoY/Nk9Kx9Q1CN4JY/PWGBQd0me1Wo3Aq+LNVtR
aqryCRE+Y4P6V53dbhYzalM21n6ITyAOgqO6nk1XUwkfy2kTZTB4f3Nc/4t1TyYvskUnA68
16tCChDmkcdSTnLlRw3iG8luLl2Y/LnIArW8E6vCtvdaZcuBFcDZz0GeK427nkld1UHBPeq
Ky3FjcIVbDj7orkVV+05+h2On+65ep0fivwzLpcmwA7OTx0I9a8+lypIIxX0f4e06bxD4N8
nV41cFCYpR1FfP8A4ks2sNWnterIxGPaniKa0mhUKjatLoYrYYnb1FRFMjJPNPBy2RxSPng
E1xo6bjcFQGzyalQIDljzUZK8Z/8A1U5VXls5NSxpl2NkB+Xr2rVtZCGCk4OOlYkeQwPOBW
pancVyc1m0aLY6azG4Djp+tbECAr935m5BrCssOVUEgA8Ma6S3A2hc/N13etbUzJkpiPlAO
nJ9ay7y1LqRtBzxwK3Tnauec9RVW4jBXBBwOlaNXEmco9mRIw84jB6UVpyWg81shic+lFZ8
o7nnpySBjBxT+AB65owSvPXFKQTGOOc0rEJmxYQC5ube3U4ErLHtPqTivr+4tLbwl8OrCys
0WFI1UPt/iYjkmvju3uJLeazugvETrJ9cHNfXGoX8Hij4fRmF9zvbpMoHdgOlaLcmTPPJri
XU7zarMYh61vaPpRIB25Ofzqp4fsvNkX5cno31r0fSdOEYxtA7811bIxF03SlijUleR1NZH
xG8DzeMfDVvZWJRLmCUOrtwFB613McQVQAKJpPLjYZ7dPWsm+Z2Yk+XY8w0D4T+FPDKxPfp
/a2oNySw+QfhR8RfHGk+CtBWx062t01GdcRxoo/dj1NbHivxFb+GNAudeu8ZAKW6Hq7elfI
Gt6xfa9q0+pXkrSTzsW+Y8KOwFQ2ouyNIuU2Pu9TuL69lvLqQyTSsSzH1qB7hVALcn0rPYs
Mbjz3p+8HHeudttnUux0mi+JL7SLv7TayFJMYBHevSNH8V6T4imt4dTh+yX2QPPXo/1rxZJ
CG5q1DePE4ZSePTtW9OvOGi2Mp0Yy16n1Vd3+i2OnIlmY57tULZHfArx7WfE15cX7XCOysT
nPQAVy+k+Jbi1vUlmkLKvOCevtW7PqXhnVVLPvtZl+Z1j5H4V2Sre0jZOxzQp8krzVy1Y6X
Lr1vLfz3awwRnEkjn9Ko3PiNdFSbT9CPlRNgGXGC/vVLWvFFtPYR6RpMJhsI/mIPBkb1Ncx
NcM6DJOCe3WuGpPl0j953U7zV5bHdx/EHVTpaaXv3g8gnqaz4RqbTtcQ2crSy/eKr96iwgt
9F0eO/uYo5bqUbow3O0VAnjq6tJx5c6qM9cdK8CriMVWTVFXt3PSpqhTTc0ddDfXmkaUjHw
7PLECXngC5Dt2Jrh9X8XajLqbXGmQDTAOQI+CK9M8N/FOB1EGp2kdxC3ysV649a1vEPgjw3
4405r/wAMSRpdqu4xLgH8q5cPjqsWo4uFmjJxWvs3ofO91c6hqt552o3clxIw5eRs1q6boh
uGVVBYnqQah1bRdQ0XUmtr+FomBwMjg10/hW6jjuYxcIFKjIx/FX0VOcKiUuhxW5Ymzo3gT
7VMLiR+VHAPeu80nwlpsdxGJIRI4BBXGRVzTERo18ldok+bbXa6Pp6RhndAGIyM10NNreyM
XMwLr4f6VfwN5cRjJXge9eS+IPAuqeHJzfWTvw24Onb619N2ylAd2MfyrN1aK3nhkt3iVon
GDkdazSjJOM1caqSR8822qWHi6JdF8TKYL0Ltt75OGB7Z9RXLa3ZXWgXl14c1qDaJ490dyo
yJSOQw9zXoHjnwOlmr6hp+6Mg7gR/Aabotwvj/AMFXGk3flnXdLUy2crDlgOq15cqbw9RP7
L/A6Yy5lpucx4P8ZS+GbO5jvLeSU3cJjNsycSHGARWLB4V1W6le+ktlgtmYtHFJ2zzXQ26R
aPZDWvEO2bUpDst4m6Ifp7VpaZcWusamljqN75UkzDajEj86c8ZGlGTgrpGsafO9TnvBWt3
XgHxl5t8gexvT5coB456ivTdW8P23h/UYfFGhAz6LdtukC8+WT/Kue8TeAtKMl3Z2yzbrdB
K0+chs9AKyfCnju98ITtoGvxG90mT5THJnke1DbTVWCupbmWnwnsGnX63cKmN/lYZA9BXS2
qE2xO3IPAb1rzm0s5gr6r4LvYtRsW+b7HI2JYs9h610Fj4xiiIttU0+4s7leqMOD+VdkMdB
K0mcsqDvdHM+NvBN5Bdr4i8NxslxGd7on8XvWNb2+lfEWENGBpniq0HKZ2rdY6g+9egah40
lETrpVg8zFcLvGFFeb22nR2viL/hI9X1GK1mEgfZGQPw4rzsXiYNqpTfv+XU6aMZO8Z6Ig0
28n0/xfr1g1lLp8cVsrR27DG1geceuTW5p+rI3iS1kUmORsA7vU1teINTsPFcxvbKBWuIYA
pcD5sZ6GuLj0+5i1e3kMLEJIGLV7FCnNx9p1MozjFcrOt8YX1tofxI0nW7wKtpf2jwzAcBj
0Ga4zT/FGmGOzV5R+5kmtBuPWIg7T+BNesalpGj+KLK3tNa037TFGMowOCvtWKvwo8BTH5b
KaE4yCHJxQ3y2uPl1Zxk+vaZcW9rbm4iAktpLd291PyGma3c6fc6FdjzYVnlgS4icH5t6kD
H5Cuzl+DXgyRB5ctzCgOQVOTTYvhB4UiuBIbq6uQowFc4GKOcXI7nZ+H7mPxB4EsYr6MTwT
wBZEcdRXkGueBpNR8czeH7S4jtEsY/MtUkO3CdTg/WvWzNpfhrR1iWRYLe1jJWPOcqK858R
2c3jXXrPxDp1/DpFrHAUeW7k2M/PbHamm92KVuhQ0nU30+JP7Uk3zWFw1vMVOQ4xxzXUWnx
B0+A+UCeD0rzWztox4g1fRIruO/t2ZJjJEchiDzgmtJ7fw+kMc0U7veGUiS3K/cXsc1MpJa
FQTselL8R7fgpG5HqabN8SZVTENqWJrgI7mE8wQhlHUkj5fwqyuqadbKrXN/E2f+WUC7noV
mNwXU6Y+P8AXJ8mG3WLJ4LU+HWvE+oSgFi3rsHSudi8SR8LpegvP6Pc8FfwFbNlB4o1RVe4
mMEQ/hiXb+tdNOGuxzzlpZG+1pcXVqUvr0RnHILYNYtxc6RY6ZPplus11LMhXLfKM/1Fbdt
axRoY7gsZccl+Sax9XsIo0aUKVXsx9a7nFSVkcsWk7yMOHxxfaB4djh0mUqkeIZImTgN7Gu
q0zxvd2ixmTTJZpHUMTt4WvMNXvZLFrdtNZxMsheQTICoPbjvUCfEDxRE/lyX8a5+9iIcVy
SUou0lodC5XsfQ1p4uvbuBjFZyeYecEYrG16/1O9ltv7TmWxijfzBt+YnFeV2HxA1ksq3N9
lSeygZroF8T2l3Az3LkuOm45Nb06cJHPOUonU3Piq1yy2fmTP08yY8flWBd3l7q1wRNLsh7
qvANczc61ZxyF0IJPTBrLuvFLJG6o23PHFaKNODC85Wsbt9rS6YjRwsCRxxXnmo6jNqF4xD
MWJ6Cqd9qc13KTG3DHqTXUaLpNvpelv4g1iItHGMwKTjex6VjOo60uWPwo1jFUtX8RFodnp
9lP5uqkSPEu5YRzk+/pXFarcrfa28scBjXccIOcCtPRtYgbX5573KQzsVcLztB+tb9xpXhe
zf7bc6l5sMjfuxDyQPem0pw5Yu1hJ8km5q7ZoXHiufQdBttOt5CF8oMrKeTkc15Hq2oS395
LNJksx+93NdJ4w1zTr1baz0uBkhgBVXb7zZ61x3AzuJJrDEVLvlXQ2o07K/ci4Iwvamt1X1
FIxySAMCkJ7HpXItjew4Dgnv3pwxsU54pMDG7OaVUHXGB2pXAsRSYIz09a07fbnb0B5rLjA
PXgVoRlRt2nOODUsaZ0dmhCoVfPv610VocKF3Zx39a5W0m2HGOnNdNayBkU/d28mqiwZtjn
JJyeD61FLEF+8ODzx1qS2Y7tygdKkkUuQxGAByK6rXRkZE1sDM5UTYzxtkwKK0JFj8xs+ve
isuVhc8hXJ4wCSBS7HDBX4FKmC3pwKuxKWKnO4571my0gdZDbqp+4q16v8LPGccVrF4f1W5
EJjY/ZpG7g9QTXBG2WWBNoPK4IxVaLTJBMFGS3Gz/61XG6dxSgpI+rtI0mO3uyyBSjnchHc
V2EESqvKjIrz34XQX6+EkOovI8hf92znPy4r0UMqR7sjGOSeMVq531ZytW0JWbauegrCv77
fPHbqeXYLUl5q9ttZIbhHI64Oa5ywv1u/F9pARuAJJ9KUZRkroWz1PGP2gPELXPiyDw5A/8
AomnICwB4ZjXirlhknkmuz+IUN5ceNtYu7pTu+0MPwB4ripM7wBWUk09TpgkloJ97AIpxOw
YA4phbD80ZJPPSoNUO3nIqQvxtzxUIIzzTiOMmgCbfyADTWc7sE1Fx06Gjoc9aLDuWBIpGW
bmjzAMZfPNVyeMnvR12nkj0osFzsZpv7S0qACTlE2EdhTG8PTz2/wBrhs2WNF5b3qhoIdrx
YAu5HI+Udq+mLa88KQeApY73yBJ5OVU8MeP8arD0FGDMq1Xl0PlaGEWt65vZHtypztXqa7T
wt4svPD+oR3dvK6xhsZI4Psa57VTBqF8GSRVVGZs98Z717N4N+H+neK/BSyGREMYyDnH51n
UwlPEQcZmiqunZnVazoWj/ABK8LnU7NVj1COPc6r3PqK8DktZtI1z7DcxlHjbbluPxrvPCH
iF/BXjiTRHnWa2EpCtuyCPSuw+K3gu21bTV8S6UoaXb5hCjhhXzOFq1MJVeHrPRf1c6qked
KSKHhnU4JLdIgx8yPAJ6/jXoVpcSb0LS5U9Npr540DXfsNw6OSIyoBboc+levaFrdnJHDul
UbugJr62N5xXKedJWep6NFO2zIyM8YNVZYzJKQ54qBdWtdpkknVVXjFZWp+JbeFSUZd3qDQ
oy3M3PsJ4khibR5objBQn6mvBdKuD4c+JkDRSERu4OB/EM8g13+reIJ76dbO3R55WOQF7/A
FrOsfCNvZav/wAJJ4ruYkZOYoFb7v1rxs1x9ChTcJu8nslud2FhVk+boYPxRtRY/ErTwULW
c5WeME8c8kVdGmxXGsRzaFMs7TyiRmZCDEMYPPesH4jeIP8AhMNfD6VB5iadH8pHVR7Vv/D
3WFvyE3BZEjLeX3DAelcClUlQtHdrY7ItRep7Jbx2g02G1uLXzSqhFYj5mrz7x3o2gXLD7Q
iLPGw2rGw3A+hp2jeKtb0/xZbHU7yK+0u4IzhMG3Y9Aa57xFDLZ3129xbtcPdSnE+eGBPG3
3rowdSdD91UexzVkntuymfCmr6NPAdHu5kE67o9pOCapXGueL7G4MVxI7uh6uvU1f8AEuua
h4ek8P2AuXFwiCSRT/D7V1dr4itPFQSCa1hjuARiTHBPpXvRpYbEQTcbM45OrSdjhUvvGut
7IVleNGPJSuj0H4Y3k1yl3rE0kjZztYkg1634d0uxjXM/lKfRVxXQXECxyFFH7thlSKIYaj
SfuompWckeK+MP+KJma6tECwXkIXA6BwelcpD47Z3jVEHmOQSv86908VeFbPxFoM+m3KDe6
lonPVW7V8oSaXqGjazew3ULB7VjHk+pro9pNRtEmnGMnqe52Hj22EKxuTurbg8Y6cybhKpP
p7185xTX6j5OMHGau2uoagkozH05PFc8pTktEdqUYvc+iE8Qw3EgjWRF3DI5qeLV1fDZRUB
2ks2K8Di166jYsvLg9SOAK3GvmvYIpry5ES2q7TEG5dj3rONKU3ZsqdRQ1R6B4ostU1G5S6
09VuB5Ria3Y/K4Poa8vv8AwfrFrqVjY3N8uZ1MjwNJhIhn7ua7jS/E9uixWUjsiINpB6g1U
1S/8Manrji5mLyLhVVT1rshh57SloclSqt4rU5TWHh0nU4I9Itvs88WA5RtyEHrRqcF4bwL
aXLYmQfLEMAZ7V1F9pdlayQBbNomnkVArclq7GGz02xuDugQtGAPu5NU6FNPe4oVZvoeZ6T
4N1TUJV3ROqn+LnmvQ9P+G0cCxyXkqrz061fm8Sw6dAzRRpbQdppTgVw+tfF3S7JcW8kuo3
Kn7icRj8ax5oxbSRq3KW56pa6VpOloAkSysvJOOK5zxD8Q9A0glJb+OJh/yyiG8n246V4Jr
nxL8Ua2DCLr7JAf+WcPBx6Z71x5aQyB9zMzc7ieTWTqSYlT7nt1z8WpbqXFlaJbxMfvy8v+
dbmkeMrW9hC3bbmcfeNfPkTvgnrjv6VsWepSRsAX2jvzXVQrKJhWoX2Pd7ux0m+QlMZxxmv
ONe0hreUqing9qTS/ETRuqyyHavbNdPNqmmXygORuxXrXVWJwe9SkeayRz27Kw6UqahOFwZ
Dnpiu1u9Ls5oy8bgkjgelc3PpsSEksuD05rhqUJ01e52QqwmrdTJmu5ivOQewFQxtczvksc
ngLitCW3giB3SAEdu9dt8OdK0e/uri81Jv3Vqpfae9cyg27Nm0pqKukZ3gvwbca7qETNhYl
b94cVsfFe5trS3ttCslMcdr7/eNd/wCHvFnhK0u5Y9PjEQJ+6epPtXm3xP025u72XU1hbyZ
TuR+ors5EoPkOOM3OqnM8jeQIjMD81RmSeYYUseMdabMHW4YEYx1zSJdGMkKMCvIs4s9ToO
MbeWGft1qCd+Dtx7U5rxmTa1Vi4JHGaGtRX0GMw4yKAUx1JpcjuMYoO09RimiWKF7jPNPXk
bePrQI3HzFuKAq4wM0iidBnC7sVaiO1guc81TAI7c1ZgBABPbrUsdjatCqbJN2T710dq3mK
qnj6VzEEZ4z0FdLZgiMbQGYds0REzoLaRgmH4XpmrwLFUG3OODk1QgQsd+8ZAHFaUarJwUw
cdK64MyloMkB81sRDr/eFFXmjtwxBTnNFaXJueHBV3cDHAqxC+CAOp4FMITJI56Uu3HT68d
q4G7nQkdHbsgiiyMnB4zXWeCdPh1HVgkhBWNS+DXAAPhcNlsYz71veFNYfS9agn3/Lu2ufb
vWilawnsfUmi3ga0jjCqpX5MDgCvL/Hnj9pdbn043LW+kaf8tx5Zw0z/wBynTePLHTgQJVf
jcgU/erzy80tdbsry/uLwW7XV15p8wcYz3rnx9eFNJXMqNO7bZ0Fj441p7I3Vp4YEGlr1mY
kHb+Ndzv1uXTLPXfC9qjyyL0kONhrg28V6BpNqtrLI+rTIoURjhDj2q/a3fjjxnJFZ6e0ek
2TD5UiGMD6dq56c5T0pIt01bUd8RNP0638HQz313A/iB5C0kaEE4PX8q8GkgLy7QCSTxivW
Zfh1cQ6lMfEGpPHhtrSyHJPoAPWt5fhvofhuSzvr95b61uejkbQv1r1Yxk7KRKtBHgNzaTQ
kGRCB71AW+bHY17R8VvClnpmnWuq6OPMsJvlbuY2968XcZ47DrSqR5QjLmV0IGGemakzkDP
SoxtzgA045/AVnYYu5WPTkUpQ5zSbSMMO9OLllwRQPoL/ALJHSpra2aaaJFG4lsAUyNd5yB
8o4NeifDzwnPq2oRzeWSiN39KqCcnYG0ldnofw88G6dYaW2q30CPIgyC3Q+tcD43dr3XPs+
jvsR32JEvQk+tes+M9Wi0Tw2NOstscUYw31rzLwFot14j8RG6KtIHYrx1UeufWt5vl90wgl
J8z2Njwb8LdNujqWpazIZrS1tSJGbhPMx2+lcRpus6tYyX9hotzM1vGW+TfgBfUV7X8WdUT
wv4JtfCOkELNd8SuowSP4ia8G0TSptS+1ziX7Lp1mP3sx/jP90epNc61aRs1zXb6GYJrxri
PUyGzvzk9WPevpH4a+LLXV9FGj6i4aJxtTd1Q+hrwhV/4mdr9ptjJFuBW3Q4IX+hroBJLpD
Nr9kGs4Fk2vbvwT6HH0rxs0wDxC5qXxR28zpoVFFWlsy18T/BN/4T117+wtXfTbg7wVGQjf
4VyGm+JdShAWMsSDhgBnFev6b8ZNLutOSw1i3jvLfG394M1jX/ij4e20rS6fZxoWPIC159P
Mq+GSp+ybZp7CMndsyNP1bxRqiqtvaTFf4Tjr9a2JNOe2T7V4j1YRrj/VRnDfQ1zmo/FeWG
2NppNskUZ6MFrz3Ute1TWZy9xM7satPMsY7Sfs4+W4+SjS1Suz0fUfiJaaPGbfQIUiHQyYy
TXAan4k1jWpWea4lZT3Y9KqWWj3V7MqJE0jk4znAH412ll4GmbG5pHmfG0BcAV6WFyijR1t
d92YTryl1sji7G6vtGv47mJiSO3UMPevRtKPh7xFPDdWV9/YerAjcc4Rj60Xnw7vYo0ZQXz
97HauY1DwpfWGSYHU4yCBjAroxGD5nzrRoKVdLQ9eTw34ovZmL6pp08YPEqsAPrir81to/h
m2TU9Z1SPU7mAZhQn5Y29cd68Fgv8AWLS5itYLiVHkbaoyc81Y8YWeqaXqiWuqXbzSPGHA3
dK8eeFxEqnLKaSf3m/tUo6I1PElxqWt66dfkhMlvIcR/T1rtvCYWOJQdp3YPHUetedeH/Fr
abGbO8hSe1fAaNxn8vSu70/UvCbsk8OoSWQJy0bNux+PauyGInhfcnHTuZSgpLRnsem3cbR
IizbBGPvN/Kuis9SglxDJIpkBypU5rxV/G/g3TkZ2uZ7ps8qG4as+X4zZmWPQ9Fjh/h3nqa
f12rUnanDTuc/1dJO7PoOR2aXYELswxk8Ae9cp4m8BW2vK17KsaTKv7xAQN2O9cj4h1nXtd
0DT9V0i4lhbAWWND1atGG41FPDcS6pcyRTXClfMPQV7So1Xu9zlU4xWhSh+GmkmBojcxKAM
g7xVkfDXTfKDNdQkn1YCuehs5xNskvVWInAZX3H8q2H8M3l0FFtqQk467664p7Mly63NJfh
5oEFvhp4DIOfvipYPBukG4AYw3DBvMEbMuAfWuO1fwV4gitmnjuvOAHSN8mvM9RvtZsHdGu
7iFxxlWIOfQ0ppxV7DjJye56p4stPBvhmG5e5nWXU5QzQwo2S7ep9BXjejeIdOsRcPqljJd
T7y8ODgBvQ+1YN3eTXUrSXUjSyk8s5yaoN8xYFv/rVySqOa3OmMLM9X8MfEKBvEQv8AWLBZ
ZlOEYt8sa+w9RXea74uivbUL4ZtGuHPzPIBkg14L4c0K+8QatDp1gpdmPJHRR6k19GWtlpP
hWx07RI7lYrmYZeU8hj6V14aKl8WxzYh8msdz578S6pq95dFNSuJS6nkZwPpiudOQ3yYDHs
Ohr1n4j+Cr+0kn11fLlsJX/wBZE27De/pXEaD4Zvtav0gt4GbkZwOPauedK1TQ6KdS8LmPZ
2dxeTpbwRl3c4UAZOfavRYfhdfW1ukuq3cFiGXIWY85+lb91N4f+HMVvb2FtDqGvquZpM71
iY9APcVz+mWniHxZ4jhutWmufs7tvLvnAHetadNLRq5lKpJ6jB8M9dMg8uMPA/KzLwr/AIm
nJ8OdWS4WMJHIzHIwwIrsrv4mWCalJ4buBt0qIeTuTqP9qqGkWMtxrcT6V4ihms1ffiR9rd
emK3VOjt1MHOqtehm3Hgy30BI5tauhHIWz5CHJx70xn8PpcGV5JooMdT3ru/G8Xh2G4F7q9
9unaIFII+Qx75PauM1KHR9d8M/adFhcXMC/PaE7uP72e9baRjoTFylLU1Vl0TVtIubfSJpP
tKjIzjDAV5vcy3i3v2ZsqQcc0zRNVk8OavHcld2D07Y9K7mebwfrMI1KW8+xXLNudQOPwrL
m9rHlk9jS3spbXOIu9PvWUONzDqcV0Xw/i1g69FDFEzWxJMgYcbe+a2T8QvC2nsLC10xbi3
RNqzMPvn3rabxb4dPgua4sSlldzoU2R9R70oKDlzJinUlazR59NFIvjO5OkxO0aTE4U5xz0
r2fT7aTVfDMya9CkEZjyCeNuOh5rzHS9X/4RTRDfNaRzy3TcSuM4rmdc+Iet6zCbd7jy4eh
VONw9Kp1I0depPs5VdjO8VR6ZbXMsdnN5rbsbhXMcdzzSysZGLM3eoi3zAY4NebOXM7o9CM
bKwu5Q2NuaUnIxtxTdvJpSQCMDNRcYADIHXNSBV2k5zTOp44pfMCjaBVIQuFwOTz605kHG1
sEUws56jigZbjGPepKJhH1JercLEEAfMvSqIZguRyatwHpnH4VDKNaDOV2cnvmugs3Yr3bn
r0NYNockBVzzyfQV0NmT5gCHIAzk0o6MUjorIO6BgDjHJNaseGXOO38VZdrIwXg4J/StKJs
nYDkAdcV1xdjFiyK3mtgQHn+InNFJIU81vnQc9xRWt0Kx447YPAwTjrUiupGehFNuVIb8BV
YOecjgV551S0NlyEhQqQuTnHtRGV3Lzlc5471VeUnyyqkgL3pLeUF8d+w96vTqQrMsm8vrW
8f7PbiQHlM8hRVt7PxDfaPLq13I0VlGcAjoWPYVHFtdxGWwrEA+teteJdU8PWPgS38NPGI0
uIkZZl5Acev9aUaEH78lcmVRx2POfh9pOn3eurcatcoiKMsrnk+1eo6v8TfD/hS3Om+FYR5
h/1jtyc+xr5/nju7bUWt2cE5yroeCOxr2z4e/DbTpNK/4SXxYkiru3J5jY3D1pxTTt0Jl7y
ONm8a6h4n8SwXmryvFZhxgY4JHeum8VfExdUUaTEQtlbjGR1YgcY/GsbxzregQ3dzbaPZxw
wTghSgzgrx8v1rzi3f7XcxRsxSMsCWzyfarUrMnlT3PerGyutd+EuuxXuHaO2S6QDnkc188
7PkDHk9/rX0p4Bu2bwXrtvKQw+yOuByW44rwK8066tp9s1vLEXyyiRccUSlzFxjyvlRi7ee
KeFB69e9XFgYM3ygnPal+zNy2zFSimioY85ANJt+bp2qwYmDAgc04wMADjjpU3sNrqP021e
6vooYwTuYDAr6x8MaVbeF/BSytGonkTP09q+cvBLLZ63BdMsTRiTkPXrPiD4gwazay2NpH5
VxDGQEHf1IrsptRVzmrPm91HHeMLufW9YNokpMKHdJg9eegr2L4eaBbeFfC9xrF0FRIk3Kc
/fOM7q8t8H6LFe3sTTX1t5/mrhJHG4MedxHpXb/ABY8VRWGmW/hDS3AYJmZh0CgZIrnnPmd
i0tLRPNvEWpXfjbxTI0D7ZLgkb2PywRDqxqlc3NgJrfRtObGmWLbs97mQfxn1rCtr6c+fDa
/uVkXM0ncR9hVw2ssdrawqGFzff6iHqYo/wC+fc0Rsk2xyUpWijoNFuzFqg1KTThPayybWZ
h98jqVr1H4k2HhnxH8LZdQs3jt57ZAY2XAJYD7rVV0jQNSHghpbzTI1igjwNgwCOzD3rwjV
/EN28d7p8Mz+TJIWMYPAYcZqdLcw5J/D2OM3YU5yCD0FOQoSS2SB2FMWNmJLNgHkn3q1Cq7
QecmnZdASY6K3Z87VJz2rrvDvhd9SuFQxGKMDLMaisIY4lgeNQzPx83OK9M0aeCNUhRThOu
3uf8ACnFNEyk0jR0/w3p9qyeXENoAx9a6q2FtBGyIoaXs3pWTLexFcrwoHIPSso+II0uRBa
QvdzPwsUfI/H3rbnUFzVHY5XzT0idHcXy20DvI4255NcnqWtJq7Gz0mxfUrpuFESkgH/aq3
daEyWw1Xx3qy6bZZytlGcO49DXH618XVsIn0rwLp0OmW4+Uz7cyP75rz549zfJh18zpp0FH
Wb1Oo03wRovhEN4r8d38Md2g3xWm4E57DFeO+KdZk8U+J7nUypTzG2xp6J2qNJNT8R67Gus
Xk88tw2FeRsgn0xXR2nhp7bUHjvIMbD2P6VhRo8lTWV5M6pN2uc7Z6Bc3I3BdqAZIPU+1Vb
vTZ7O8hWeF44pGwueM17bpmgrNICECKF3BScfrVLxp4bFz4Ye4j+d7Q7gD1A713zptRae5n
7RcyOV034XXWr2ks9tchZEBbY4+8MdRVbwXoW7VLhLqLzDZv86ntXs3w6vI7vwpYagqgbMQ
yk+lc1punCH4h+Jo4U+V0MgHavKjiW6N3o07Grj+8aPR9KsLWG2AtEAQgMV7GtjWtFh1XQ/
JChJI+UB9araDEDbQysMIEAIHXNbWp+YfDV5OoKPFGXUjrxXvwmrp3PKmnZpI8jGlyWd20U
ke3B5yOM1oQ2s7DdAxUDlipxxS6b4hl1BE+1RJOcY6c/jWxulmtzCkKRIRngd6qU4pttlpX
ik0VbeGTAk0/UWMqnJifo3tWN8RfBxudLi1i0tiJJR++VR0NaQs5Fn+UhX9R3rai1BotEns
LuQ+YDuiL859s1pTxHP7vQylSlDVHylqmk3EMjExEY7Y61hhG83aRjmvo7XdCi8SQM1rZiG
9j+8EHyt71yFr4C0Wxm26remTUJG/d2kKk5+ponhrvQ3p4my94Pgvp86+ILpmjZN0Jy+Ogr
L8a+IWTx0kkLbo7dgq88HFe1Wunab4e0xLbTbm2tXCl7kTOAxXH3a+ZPFuo2194iuZbSMpE
shA59+tOb9nTstzKn+8qczPoPUtJn8VeBdOitAU+0tvmWM5AOPSsmeL/hX3hqW0tkI1i7Oy
IIu5h/te1eP6N8QvEeiwxw2d64RW3AZ6Ctu6+Kt/dXiXU1nFNeBdolYdfrVQr05L3iXh5xu
ovQupZ22g2p1LVUN7q9wdxVgfk9z71i6p4y8SaofstoJIYI127YlxkfhVC58fatc3nm3Ail
yMbWHAon8e37cW9hZ27AYLxx4/GspVoW93Q2jSle8lcLHwV4l1Rftv2JhExz5jsBz+PNdHo
/g2Kx1BbnV/EVraQwDe6K/zvjsK4S48Ra1O58y+lw3o2Kz2nuZctLM0h9SetY88U+ZbmvJN
6dDqPGniSHXdeaSx3raRqEUMeuO9U/DniG50LVI7qGTIB+ZD0cdxWCSAc7cCmOy5yBzWcqj
cuZmipxUeVnqGvafp3iK0OreHkAGA89sPvRnv+FefzWtxHMy5JHvWz4L1qTStXjcN8rHBHY
j0PrXc67rPhPTr03MVit3dS/MyS/cjrp5Y1I+0vZmSnKl7trnlYsJnTKI2PXFa+iaBe3uow
wpFIylhwATx6V0w+JFvHA0aaBpxweAYs8VPZfFcwB4k0u1tFfrJDHhvoKUFTTvcUpTfu2K3
xCZdO+z6JCMCCMbhnvXnLksB6elX9Y1SXVNQkuJCSWYkE9SPeswsSwA7VhVkpTutUbU1aNn
oPJAGMcVHtUvnJ9qRmOelLlSMjqKzRYqjOe9OIRBy3NND8AD5aAwOcryKAuDAEja3WkC/KT
jkUEfKDnk+lB6jk0hDzjZtBNGSAMcU1fu9KP4sdaTLsPjY49qvwKCCdtUkX5tuOtaEOFwBz
ioY0admBkNjmuiswQSFOM8msGzzuAVThhW/Yh2AcZ/E1UUKRuW0amLeTtIHbvWtGFBGW6jv
WbbLhOSckVrqQyqg6DrnjBrph2MZEMkcQlfcEznnOc0U+UP5z7pthzyo5xRVezYrnk19Ewc
Ae38qywvzlWPNdXqFrgDjkY/lXPTQlWbjqcVwRkd1WDRJKSIVY+pHFVbdiGDEFefxqzKuxF
BU5OTVaEZIY55rRmCS6lyOdwRySSeMdq6zQdPPia6eyv5GazjjLEdwR6VyCKOgJHv6fSug8
N65Lol95qrn+Ej+9V0nZ2Jmn0I/FcVrZ+IHl0+EJaMiLCT/AAEDn9a2bXXvG/i+zh0C1uDM
hXYNn3QB2+tUfFOnTTWT6usciJctwh6L6sPapfDPiNNCS3EEJjaGQsJo+uCKudlK5lHVHU6
j8MbbQPD8Gq310Zb2AeZc27/88++PevNvED6XL4laTR08m1IUjP8AOulk1XxF4sv7i3geV4
pyYy5yxIJ6Cr+q/D9PCYtZrq4V1LL50Mv3gKTgpNNCUraDPC2ti0trqC8uTBaY2OF++5PTF
ad9GpkufCOvTiZHjFxpt6/DDjOCfSpprGz1Xw9qQt4Yoktm80SdGAFSwae/iey0g2cMVzf2
0JT97nG3PeolCztcuMub3kcpovhr7Q2Wm81ixBUADHvXXXPw4efRJLm2ZWkRc7OhPsK1Ljw
QNNiga4SSwnlYKptyfKz796tyab408Pn7i6hCpyNmQQK6IVLRtykSjJu9zwt7SRLqSJonUo
2CuOh9KS8sLqKAO6MsbHOcYx9K9P8AFGy8u7fV9MsDbXSrsuoHTh/f0zWpfz+H/E/hBLNIB
bX8C/Jgd6jlXK2y+eWiOC8OeGJn8N3epTyCCKSMsJGP3VHce+awLI35EOpJdosrSSRp5nBA
XufrXqHjrSpNM8I6dY2N2IisADQg8P3P6155A8TwKzQR3CAGRoJ+Njd2UjsahO7Jeu5kRR3
kED6pLI4vrmQrBsPJHdhXU6dc3OrabcHX0IjgQmS7Y/P0+UfnWj4Y05ri6S8ulCXc6loB1E
EY747VS8S6ul5K9tFGiR274bYMCVh1p2S1Ibe0TGskisrWD7WrSB282ZO5UfdX8a73SbTV9
I8Qwa9dC0v7XUFBxH8wjHZQe2BXLeENEtvF3iBrea9SCSMgiJjjcPr7V9EQfD/TdL8MzQee
8e9C65OcHHUVnzc8uTsbWcI8zepqXvi7RoPCz3C3EQhRdjoDxn+7Xx8yxXuv3zRIQssjsg9
Oa1JpdRe41e2ilaWGKUFo1bIBz1rK0jfDrapJwS3U+9RUklFxKpwlfmuc9ONlw0bDBBxjsK
sQZjIbGcVZ1a3a21eeJwM5Ofeq2CqqRk+gqlO6UoglZnQWkjyIFLhAOa6qyvGsYFmWbEaqf
mJ5Jrg4bny4QXw7Z+53Ndz4e0D7ZA2q+IJTa6fENyxZwWrHEYqOHhzT+4n2cpvTY2dKs9X8
UkG3kNpZRn55HP3/AFNX9U8a6D4Fia00KNLvUMbfOIztNcb4p+IMk8H9jeHovsdko27k4LV
yGnabJcTl5C0rZy2eSTXjxw+IxslVxMrQ6R/zN1y01amXr3UNc8Z6nLNf3byTtlljZsg+wq
TQ9D86fDo21DhtwwVrQ/sTU7JRdQRBZY/mUjrXZaLPpuvRpeLGYNRQbJ7dfl3f7QFejJ+wk
oL4e4RUWr9Ti9VtpdMuob2FP3UcowfTHavZ7SG21OKw1qJEZLuHZMD03jpXE+IrS3k8PXEL
TI0Yyy5GGBFaHw21NLvwbdWskgBth5q57EVFSUVUjVXoJu8WmdZIFWy+zYO7PU9vxrSi0uO
fQbm0klWUyxEA+uR0qvp6w6zbJLGAjMMSKK1tQuLLT9FeJLmFZlGFDMMivUlUcmopanK4uK
1OH+FjSw6drekzRl1tpCxGcZwat+FL2bUL7xF4huYxDEo+zxcfgB7muas73UdH1q8msZlmN
+hV1APDHvWjZNrKaDBo7WmIIpDKxiPLue7V5ccvrupNPZtM3+sU0lbc9d0r91YxAfKSoNbq
yveWNzAV4aJl478V5Wmq+I9gjhggUpjO7OSK6zw5rs0d+lhq2ny2kkwwJs5Vq9l0pJpHJKo
pann/AIdR4tQuIiu0JIy/rXepD8gweMYPvXNRWD2fiC7jP3TKx/DNdhCm6EEcisKsbM2i00
ZRTEuAD1qzLbR3VuySKG4xT54sHKg5pbZsqQcA+lZxaTKep51qkmpaBcSz2UziNxgqeQBXH
XPj+70uUu9tC8pzsl2/MPxr1/xBpy3FnJwSSOnrXhniPRvOjkiZArfw+xrqVecUZOhGRyGv
eJb3V7hpZJnLyckk9a5/cQOck96SVZYp2hdcNGcYpqsW7g5qHJy1ZooqKsh5K4BXg0m4cYp
4AwMfrTSAeg/KoNBrPzgr06045IBPHpTRgnk5HcU7O47T07UALgYyWpR0HpTSMHBpRkDFMd
w6njk+9ITg7etB3H6CowpB5NJiJQ5jcNE5BHP4055pZ3DSuWOO9RcZPzGgBiOvAp3GSFTjI
ODSIHz2X600Eg/Mc05mJPQ0CHNuyRjk96aXxhcYIpPMf/61NzuOT1oELwxBpQpKnjv2ppJJ
yBwKeGwNpNMBhQ5AzinEqV+brS5UjPp603IGc4oYDSQE4/ClCAjYT1puAxyOKcBk9ckUgsO
WM9M8d6l29AoBA70xVfJyOD1p6p0UcipZViVFY+wq7ArAliPSqsRYA/3RV60bBYsCVPSoZV
jStvvDac/0rpdNjLKoBxXO2qkuGAAX0rqtPi2AY7VcVcls2bWJgiqGyV5ye9aBGUy45HvVW
EKkbOBtPQA1YVisX3jmuqJg2K6jzG+919KKrSXBErDzwOfSir5hHK6hEP4RngfyrmbwBXJ2
cjoK6+8xuCquCQOfwrm7y2cyt3HevFhM+hxNKxQuEXyUYHcdmc+lV4FDnBGFFX54VW32dMi
q0UfynLcVu5dTzow1LCxIBlTTdm5wdvT0p0agnaWxn0py4fdwMkY60oy1uOUNDuJfEVveeC
rPS4ggvYAybX5DqT6+tcbeafdWyW11c201lay5UIT1A/pUdqwg1GGcNny3BC44P1rq/FF8v
iC7sZLFldJMRtC+cQk8ce1dkJ861OKUXHYu+EviFa+ENPk8nTYHnIzG7jlTXO+ItS1rxG41
yWSWVJnPy443dakGhR2urtpNkv2+4jAO8D5Ae4YnsK9H07wzpFj4Yz4q1uKFIwWEEZGEP88
1z1a0YaSd2Hs29Tym2v7iFTYtcGT7WMMm7+LsK6Lw94n/AOEZ10zeafLkYdRwQBg/rVbU9I
0WC0uNR0y4lZ4mGfOXDPu6bfap9O8OafrFoJL2Rjcv91lPA+lEeVpSva5aa2PddA8a6Vqtr
Gly0bc/dkHQ+tdxFcWN/CQqoSRgE18im2v9C1CSy3MxRvkkB++PWuy0Hxtf6ewR53HPIapl
KpEbppnt+oaFp92CzKOOCuMBq4vUPBei3LNugltnJxuhbbiruk+NNO1BcSyoGA5G7pWn/a2
lvC873PyJ0K85qFVb0kDglseO+K/A9xaoLi112a8jgO3bJz5Z9DXK3VrE2m2lhexp9vsZvP
Zon4uYT/Ateia7MJtXupbIsY3O+VJDhRxjmuH1GxWK6tp7aQFRKpT/AGTnn8K6ly2JUGyXW
dY0k3v2zwlNK8t9Ctv9kcfPC3T8q5/VrI2EsekJ+8vEIRm6lpj1P5Gr2s3cfg3xVNdWdpAZ
bhN0LEcRsRy1dB8OtO86C68eeJ3P2DTctCXHMr/1ok1y3IiuWWpk6z4KPhDS7C6TUGGu3LC
RYEPRe+a6ZvirfjwvNpGqq66hb/LuU9Ux61S1iaeaC48c+IuDeDbY2x6hexxXmkrT30z3s5
/eydvaskuXUuUVPc2/BFxFceK7yzlGBqMUgC/7eOKp6rbPZamcjbLF8xHqV4rP0WZrDxNYX
cZx5M6sT6jPIr034l+Fbgsmt6fCSrgSYH+0M1jNPnv0L0irHAeLrFvs9lrEal4rhASw/hb0
rm498kaiPJkY4Fd74R13Sm0yXw94jXNuWLK56qfT6VYum8G6LI1xYBLkryqZ4+prihiXSvS
5W2tvMtxT965jaRo9rp1uNR1Yjjna3f6Vla54judWmFtA5S1U4VM9Kqa1rt1rFw0sp2RA8I
vQCo7OyLMmVJPXHtXTToXftKu/5EuXRGjpOkNcyAAZzzk969S8N6JaW1nHMGhfzGwEbrmuR
0+LDpEDsQL8xHX8K6m1ntIblS0e4xD5WB6V169CXodoqWqOENtHvI2YAzg1xHibQWtbo3+n
N9muU5Ey8c/3T6119leW1rbfbZZ0HGcsa4jxZ4pstRlaC2clMYZgeprdxhNWkYX5XcqWXiX
T9VY2PiTSpZJE+9NAOTiqCyCx1e6XQC/2OddrA/KfpVeOXfCIrfhOMhe5+vWtrTtMkcFZW8
lfvFm7/SuSOCpJ7u3boW6z5eU17PWNSSwW1tysCAfME+8T9antNNmv3ElzulXqd3JH41paV
p8MaEQWqykdJZeDXSWWiXV6f3zFv90bQK9SM4wWiORwct2VtNsbbaI4Y4y/+11rrtP0xI1I
a1jyR60/TvCqw4fcFI9Oa6C30ny23B2IJ71lPEyezLjQiinbWukuvlMqI4OCT61n+Jrmw0T
Tf3zgn+Duc+1a2sW1isWZwEK87lOMfWvIPGWq2eo3MMNi7OkWAxzkZ71Sm5LmbIlGzSSNfR
buTVL57og/MeM138MY2qAPlA7VxXhaBRbIxG0EV3kCsYlI6VxVJc8rnXy8qKk8W4EKvHrWb
s2EgA/WukeLzRjGKyLqHDHJxio0EiB1EkW1hnIrzjxhoDMjyQxEt1OK9HSQk7GxUd5bpPCy
kZzVKT2GtHc+R/E2lsrtdKhDLw4FcyNq4J6mvoPxl4VUxtLCo2N147V4Xqlg9jeMmP3eflN
WmU0tymGOzHY0pc7cAVGxYNwOgoByevNVYLirz/DzSng4H3qTq2KQjBI3UrDHjk804Abcjm
ox155pQdo9DTEPZRjJbHtURIHHWj+IknIpQR129KGNC5+XtilBOz0phOTkDrTgDs60kIcD8
ueDSNzznmmnjHWlU468mqGIGI69aXI696XB64wTSbDuyaYgDYJXFOwMc9TRjHOOaMZBycGk
AhG44UdKXy0AJbrSqMDAanEKoGTmkwI1BPB5z0pQCuRjmnYAYkHA9KUf3lagQihthJJ561I
i4AKHP1qP52AVmIqxEnKqvI96ls0J4Y/kOMYNX7WJWYDdg/pUEMfyhJAM+1atpF684qRmla
xBeu3A6g9637LaSNqkBevOM1l20O+Mn7v8q1oHwVwg/wB49K1joZvU1FVSpfJz3WpmZghaQ
EDHQVAkmEcFxmoJ7iZIhu+YdM963vZGbQyS4PmtgrjPdaKrmS33HdnOaKz9oh2IpAXlGRlc
DH5VSuLZ33NwAvTFbUcSMUwoPTvjtT3g3ggLg5weO1eF8J9lJKojmrqxTZHuX5gN2B6VlfZ
CAcjj0rtLy2i8hCBygwR6+9ZbWyhT8ud1a+0OL6sc4ICTkHbt9KiIAY8cdK3pbdRGVAwazp
YF2EAcimqhhOiZwJDsQcbutenfCvS9O1XV3F66kxruiV+AzdhXmkkLgkkdulaOl6hc6dMs8
DNG49D1rohWS3OadCTWh13iuPUtH8UmymxZW0svzsB1z3PqKrR6JJcS6po2pXPn3JiE1lcA
8SqOePai68Wp4gtvsXiBC6gYS4A+dP8AGsa/1G80v7FKkvmLbgiGZTkFTxtP4dqwrLnfNT6
HM8PUgveRqa5qVpdH7EW2l7OLbKgxsI68VmaTo+qWlzFD/a1uImG9G3/ePofSsGe5a8kFwT
kY2rjjIqSBmBGPpzVc7SSex108KnHQ9XtvC17fxyXtzzIwyGjOQT9ap3/hi8jiUeVI0hHzH
HIrG8OeL9V0eYCCffF18p+VP+Fe2eGvE2jeJrcJcQizugOQx+XP1rto14VY8ljkrYepQfN0
PBdQ0++sh5sGWUnBK9V+tPsvEd/YpIn2k7P7te4eJ/A63OmubIgMTksnevFtc0BdLvRFcoy
/J19TUyo63RnGUWtCCTxk8sMguRHM7cM38ePrVaK8tbmSHe5DFwQpP5VifY7SXULa3nYASN
gsn8I96m1TTE06/S1jn82U/vCVPAA5rKz2LulqbHxGubPVr/Sp49qSCLYeeGIOK1vEupaz4
k8MaN4P0DS5LaztYw9yy8K7epNcQl1prX1tFrayG2jRj8gywJORVl/FF3GklppNzOlq6CNS
xwQB61uo2Wpy1JczujqfEtvJL4UsrXVtViub+ArHHDEc7F71x88SwwbFB4HJq9ptmzMZ5cy
s3Riec07VE8uB1wQx4NR8TNNjn7ML/aCleg6E17Injm1bw1b2uoEia2TaWI3CQemK8q0WzS
WfzJASoPFamoRkW5JICnIAp8ys0xSjsYPiWSwv9a+2abEYIXHKk9DWPLp900oU7ueV9CKsl
Qbow8/P0+tdFpkkWo6PJpFwAL63JNvKP1U1VOFrXegpNHPW+nOFLSLyvX61prBcQqqp/r2/
Diq00l/pUmLlCSpwOKdFqUUsyvMWXHcHOTUu9y4s3dOuWQEyHBXv6VrXV9FZ2cl6jK7Ov3D
wD+P9K4e91V3eQRHYj8EHg/lTLeG+1RUW5naK3j4Xdxn6eprWCM5PUvXGu3+pMkAZih/5ZJ
0q1a6WVKtfEgsflQHn8ajjFtaObexXLkfNJ1LfT0NbumWkrzq0qtJIf4erGtowV7szbNHT9
OeR4xBEUIGML1x9a7DSfD0pYSTZGTwDTtIsbmJVc+XZqOvmH5/yrsra4sLQbg7XEg/jbj9K
6NF8C1MnKxa0vQ4Iwm47lNdZaRwR/uo4mYjv0FYFvqjyyqVQEnoAuP1rp7FrmRV3RADvntX
LU5t5GkWmi6srRqMWn1wagutXERESxnzOw65rUij2JztX3Jrz34ieMrXw5bB4I1a6YYT296
ypqLl7wpc3Q8/+JvjG8UyabECkjHD4P3a4TQjJNMrM7MwIB5rntc16bU75pZZd0jHcxNdL4
XlR1U8Z9anETs7R2NqUbK8j2fQQVtkBxjFdlbhvLAAz3rhtCmwFDNlcV21q2F47iuSLdimX
1R+DjrVC+twzk4NXdx6EnpT3XcmCCfeqTIscnKjRHOcc1LG4PuTV2+tiuflOPesbe0UuCPp
V3KQt/ZR3dsYXXIOa8I8d+Enhd5Ej/d/wn0r3/eo69cVj65pEWo2zIYwSV5zVxYtj49lhkh
lZTxjjnvUak9fSu/8AF/ha5066lZYwUJyCO1cA6vGWVhzWqdx2F5LZ6UjKv40xN+OaUHue1
MQoxu5BpdrEHuKVDxnFPLYU7RTQhNqbMscVFgE5U8Gns77OgqM7toyOPakO4/BwM9BRkD+I
03dzgA04scdKSGKDkd6BkkkjpSZ+bNP3/MQR2qhsRlJAJNJ07/rSkucYAxSfxYIFMm5IBuX
JIqPac9OtG7gKBxSg5YEdMUh3EwRQQxxilOMkg0A/LSC4eW3WnAFWCuPypoyeeTU0e9iCwG
KQ0gTqRg/WrMK/Ngj6UIG3EbQVqZFG4AcVJZPGp3g7ec9fStq0QKDu5A7jvWXbo2/IG7Jra
gRdnzZGDnAp2JZpREKoAYhT3HarYSQIACCB3HWqYIbbGi4YdDV5WEeBjlRgkd61iQy9FK6q
U2gDb3qhc3Jy6jNQXNwzFhnHHAFZt1eMEzkjAwTT5rKwrD5bqQzOcv19KKwnmcyMfPPX+9R
Wdi+U6W21VllVT0wP5VvwXIkBZXPI6eteepdEPuY9hWpb6mUXjOMcjPavKnFo+hw1W52Uso
ZXBAGQKos8e3GTx61nNqK+W8m7jAJzVaS8Ey5ztI9D1rmk2etBRa1L0pj2EhefSs2ddo4IJ
PJNJJdYjBB56euaqS3AII3cU43MKnKhX2vGSDhh0phXCYBx6/WqzTbj159qnyGUHqemKtqx
NJwbImyrruPBFKLlltmiP7yJz9xu/vQY33rkcCjywD7nt6U07He6cJIrhQnyovyDn6VMMY3
dB39qlWMj5M5PrT1RQAvp39aHPoQqKWwkbjGRkYNa+m6xPp8u+KQ7h1wayHyU24wM0xmUNj
AAxTi2vhJq0ote8eg2fxK13TTG9vcFlB+aOTlT7Vqv4o0PxsJYL9FsNSMZ8oucIzDt7V5HJ
Ic/K/Q1XkkAUEncc85reFSpF3PBxGGpdDr08MXUM11dOI3MP3445AzMewUd65rUWaK6ebU9
0dzcnLAggonoPc1kTX11DcI9pPLE6fxo3P505pLvULkSXMr3EmPvSHJrtWiu+p401Z2G3M6
Xd28gUrEBtX3A6ZrU0jTWml3OpIHepLbSwoQsOewrtdG0xEAUKRkZNLcSVh9jZCG1JKAgDj
FczrJaRskcntXoV2ot7Xy1CqCOcVx0tsbu9XCH72MUS0Vhp6kmh6a4s96J15NM12MLCxIHP
Fd1p2mG104MRwBn61wXi2RULpyO9K+lhX1OBmDG4yhwVPBrXWGS4tRf2pIu48CRVH3h6j3r
Lijea4Azkg11tvZz2iRzRsFbGcetEZW0HKN1cgu7i01kQQzsVvMc5/iAH86wry2trSRfKjc
O65RGOT9TXVw22nzvNrdrLHHfWyFhbPyJG9hW/oHghr5RquoRCe4lTzgBwIweldHumSu9Dz
SOxMSie/XAHOxj1+tWAt/qV2sUcbmNeFCr0H0r0YfD+81Sd5b91t7VTw+M8ew70uoyad4Zi
W309D5oXaZCcsfcelEIt6sJziipYeF7Ww05b+/lFuByUJy7fQ9qWLxHbWkgfS4lgJyrEcl/
rXLXMmqatMAWk2u3TPFdzpHhSDTIUn1ARsSNxZj8oPt61u79Dn5urNLTTd3sKnyyGbli33f
zrsNPsVCh7hidvpWHBLqs7LDo+h3F+RwsjL5UQ/DvWha6brV3LJFrWp29kqcmBG5Fae1SVm
zKy3R19lfWEe2OBUBx1YZxXV6fDNdwrK1zMB2xgCuOsbHw/pMEd7d6iwZh8qkZ3fhV2TxZp
ka7rKC7m9m+QH6VhKDltsae0UVqdfc2rJb7kkBZTn5z1r5v+Ll9dXXiB45YtrBRt9Pwr1ef
xTPebFhsmVT2MnSuR8YW0Xieykge0SC5sIzL5u7JYdwapQcIuT7ExqRm1E+d5VK4bGc+tdJ
4dvPJlVCeBzWZqEADENww4wKgs5DBOGyRzXlzZ6asfQnh29WaNdrYyK7u0m+UZJ6V4p4V1J
hIh3cKPzr1uwuPMt0ZWBOK4ufWw+U6aKTcR6Yq3GwPGcVkxSZC5fA6Zq7HMBjnkV0RlqZNE
tzGJY8YzXMahbyJk4rrUk8wEcCs+8thLGwJDHtWt1uJI49JyrBWNXIpS3P8JrP1G3aCY7ex
qvBdNH8rt+FJO2o9yv4l0CHWLF0CjOK+dPEvh2fTLt0dDtzxxX1FDcDbg8j1rJ17wvaa3at
lVLY9K2jUvoLY+SHTY2CMGmjAB716Z4j8BXGnzMFjJXPGBXn97YS2krKyED6VstQK2QRTgf
7v41GMhc9qcrAdMZp6AOwOh6VGcKeOB6U4nHU1ESxfJoC48dOB1oOeO4oLEc0u87dp/MUId
xrMN2RQW980AozYI/EUhU7iAcjtxVE3Yqsc56YpxZCwwOTTAjBhlSwp2GY8IRSY9QI25FP+
UYOO3aoyjZO4UokATbjBNNE3HLjBIJ5ox8vBpilmyAakVTnpxUvQtajkyMCpQpz0poUHk9q
sRRsRkDipZaRJCHz8w+7xVyFN55H0qOFfmzjjGM1dhj+Q+x4pBcnhyqZ29K1LSQZDDlmFZ0
MgHBA2461ZRgBwcAdR6UyDV4yrlQMd/WkefywoyNoqm0wMYDP83Qe9VridgMthVParuKxPc
XqMhLdWyKxJ7obTzlfSi8uSRlQAuKx5pWLFgxHtmovdlpWLDToXPzkc0VmNMd5+XvRT1Cxr
SSFT+AqaObMQPTBz9amv7Ux/LjgDqfpWWSQAoJ+vtXOkpHVzSps3rm5H2aIKcZHI9ai89Qo
wetVrzctpGv8AEAMmqJZgQSe1ZzpI6aeLkjTNyAQC2OaY8yk7Q2e9UcO+MA4I5qWOF8g4JP
f6VnypFuvKROzhRkZFTJOSoGfxqEKd4GOKURPu46VLSZpFtMvI+VzuyaUSAyZz14qp5cg70
rFzgY4HWs3E6FiJI0oyCMZ+Y8VMVXaRjms6KVlIAGfrVpGLEk8e1YyhqdkK90NfG3Gaqyle
B1qdg2SOgNQlAflyffFaQIqOUkVXJbPpVWclYulaRiB+6Oaxr91Nx5Kdv51103d2PJxF4rU
jUM20AEsTiut0PSH8nz3jPFUPDukSXdyrFNyj19a9TisobWzWNEAyOfrXalfc8Zvl+ZzkVn
+8XCbNvJHrXWaVbr5DMwKluBWWVQynGQ5PaujtLfy7VBnkioe9wvoUdTH7sgKAAMe9R+H9D
a5vhKy7lHNazWhmmVAN2eMGut0ywW1s8KoVz1NZSmuoLRGTqka21m2B0HWvDPFt35t0yjpX
tHjK9SCyZRIACP1rwTVZpJrvaAGJ4zUc9yorW4aFaedcqGXJJrub60WDTDlgAVOCeuazPC9
jmRWPJHNa3iZzBZiJThjWfPfUtnmt2H8+QoWXd2XqK+kvh9epqHw7ssorXH+p3dBhe7Gvn6
C1e5uvLA+ZuMiurxr+k6OLKC5aC3ySUU469TXfSozkuZGM6ijoj1XxV4htrC3FpZYurgD5/
LxgfnXmNyE1Kf7Xe3UMGD8sR5JP4ViCWeWIrdzSyADhc8fStzR7GF7kFiI8Dcw7YrX2vKmj
nUG3zXNrR9K02WJLmSK6fDfcYAR59u9dekV1a2QlttMgh3HiPO8j3weKy4/ss7pGskkK7f3
cS/xj1rWgubW0sS93MwQqVO8557Cuf2kk7o2cItanK614u1mzimSWQoQPLRUO35j0xiotSF
xpHhSx+0ytLf3LCZ2J5x6Gshk/tvxzp9ko3QxESHjoe1X/AIjXP2jxNNaIcRWUQiGPXGa8D
FYipPH06EHoldm8acVTu+p2MtwdX8HaVe5Bkt5SjEe/AratNKL+WHDFgM8n9a5Pwa5u/hzd
IQHMMkUg+m7mvRrV/tMSsj/w5yPT0r2crrynGUZbpnFi4JSuluTx6ZaiNngGQoAKjua5EZb
xRq1gB962I2kc9OtdtZZkVozlWzhfeuXiiz8W54MDb9nG8/h0rfMsR7PDyaMcNS/enzjeyq
13MhbcyyMv5Gs9mYSYxmu88b+DnsDceItKRjp0k7K6nkxtnrXBFtwxjB/vV5tCoqsFNdT1W
rOx1vhjUxHOkb/Lk4r2bR73bCDncDjnNfN1pO0Um7PQ9a9T8KeIEeJYZnGegzWFeLWqNEe0
28weNSp3KOavJOD846dK5LTtQRYyHOVPpWysyeUCr8HtWcKhEkbkN0B8rECryMGUEYINcuL
jawBOM/lV+31DMfLZ28DFdKncjlJ9Rsop0bagzmuN1LTWgcmPNdsZVl71Dc26TDBwRitlJM
mx56t3JE2x+KuW2qYIO4+lWdW0j77xpj3FcpMs9u5HIA45/StNOgHaOljqaFZQGJGMcVxPi
D4a2t6jfZ0AY9/SiDVJImBBK46kV0dl4oUKqynd7mnGpKO4OJ4Drfw11nTizRRmRAc8CuNu
9MvbRytxbMmPavskXVjfxDO0g9RWRf8AhLRNQDM9sjE+orpVSDI1PkEqV4YHNMLENgivpXU
fhXpVxloIlH6VzNz8IYdzPG3I7ZodSK6grniWWY4Bp8dtPMdqofwr2JPhfFFtMjKPWrY8G2
NkDiRVAFZTxEY7miizya10SV8ZiYH1rbtvDeMvKvGO9dbdzaXpakb0aQcVx+qeJ2kcrbnA7
n0rNVXP4SrW3LEljplp9/G4DpWPeTWkgIjUKo7isee8knc/OWPdqjGSM5Oa3jGXUm6ROXtR
nG4tVdjvGETGPWlG0nOKfjpgdK2WhD1I402t8wqypByu2moqk/eJNShHD7iBUyY0hEXPy4q
1GzLhO1RqcDFTAkZ4qLmhZABXgLjNWrYA43AYqnGBt3Cp1lCE5WmIthh5mwL9KsZYH6/rVR
JlIDkBc9aheYqMrJtPofSi4rFqWTAJB4XpVS4uTtw5yKqy3CqOGIB5qrJM7vktkU7gSXMqb
B834VmyOTx+VOmcs2MYqA5bAz3ppagwMbbjxRTWdg5HvRViPUr+wSdiCOSB/KsaXRdqZI4B
rtJY1ZyQvIA/lTXsw0Ss2CG7V41OckfUYmhE4vU7RgEjYbc4xWabFmkx/nNdpq9qokRSMnH
BrMEIFxt4PHPHU10c73PJVJI6/wAFeGfDl54L1C61O4RLxchdx+7xxiuO/s4FmP3h229hWp
DbgAEZ684OM1cVU2EFQc8nPY14tDDVqVac5TupP7jeCRgHT1OF2/MeB71Wlt2RvlWuhkGXK
L94mqFwcNgnkda9HU32MZlIO0pjPekVQoPFWJGBkBJ4qu7gZGOe1NJickRjbvDEfjUyShWP
OaqSSYOcUwy45fg1Tg2hxqJF2R0Y9cU2MkAkcjOKrCRC3XNTwjdIOcAdR7VLVlY6I11YS8m
Ftas2f3jcAH1rIsrR7q6QYJJPWp9Rc3N2ADlV6D2rovC2mGW8RjnA5xiuylDlR4WJre0kdx
4e0pbOyjcqoJHJq5qMogjBRgWPH0q4SsNqE4Arm7i5ae6xg4znp0ronLlRw25mamlxPNcks
uRkHNdfDbZYZXOD1rO0K1+Xdt7V10FthwSOozXHOtYvlIbKyQTgmPdtrWnKJESOAoyRU6II
oc42nGc1zXiHVVtLGRgRkjr6VxTq3Y+WyPOPHWqZlkSPGD0FeZ2yNdX29fmOcHNaviC/e5v
HIYsSeppmiWu6XPXJ5xW7mowuXBHcaDarFbs4A3Y61z/iW7L3BVhkoK6cMtrYkL94ivPNZv
POvDAgJdjjissM3O7HM6n4UWCar47tUnTzYYyZHUj8q958aeFLTX9EkfT4I4r+H549oADe1
eGfDC4XSvHmngEqJspJn0I4/Wvou3jljUnG5VYj6V6zm0vdZxVLHyzeW9zYag1pdxPFNGdz
xvxtNXdOnaC5QiVQOrE85Fdj8ZbRV1/T9T3BEuYzE7gY3NniuN0bQ7/VBK9jG0sUQKtIflX
6ZPWnJWV+hUHc7zSXtZnNwVxNCpZNxwT9Kz9RvoZIpLcqCN27k9/WsOwW4nuJImLxOmFKk+
npVnVYp7S2jWaLazLuBPU0QhJwchNpSSLnwysheeK726f5ikwUZ9BVK+iTVdY16Yvl2kYIo
56cc1v/AAowNPu7qT5HJlJP071gac6wi7uGGFlkcY7scnrXz2XxU8bVrP0OrEO0YxR0XwsB
m0HVbPsQyEemOlddpUmJI4d5cINrEHrXE/CO4YeI9WtiQI5Vyqe561bs9Ye38Q3NrIwhMMx
wSegzXpZfFRrVomGLXMoSR61prE20j9ZEfKg9hXFR3Al+Kt/c44+zg5U9OKmi8RyWlhctCf
MeX5Qx7iqHhsNceI9YuG+XZZ7t34U81U3h+VbvQmg7TuWYobe48B3NtON0VxLIDu7dcV82y
xNbXUkBT7rFST9a+kIVX/hArCQ5xJcNnHevDfFFqINWuiU2KZDjArHL6Elhbvobzneozmyu
FY5C1b0zUHtLlG3YxVVijrt71B5bI2QMgV0uPOmmaeZ7b4d8RLdRKjuoxXbW90JXXc/yjpi
vnPS9WNrKMNjnvXpWi+IA6gSuDkcV41Wm4SuaLU9IuZsJuVjUVvqHz4JwBxWfa3YaAhgCnb
morgPjcq4Ge1KFboJxOvtdSXI5BLDpmtGK4UgknrXl0erzW8oYg4Wt3T/EKzoBuw3pXQpi5
TtJAskeSeKwdR0uKdT5i5JORgVZh1FZkAJH51ZdyyBCQfeqWISJ5Dz7UdDkhG+LPPT2rmLq
G7t3LfNx1r150SUHpgcc1i3mmW8smCgya1eITBI81j1y6tjjcyn6/wA6vp4zvIcZLNt4FbN
74WhO5lwcjp61gXmgKi5Q5570vaxCxoL45b70zEH0qvc/EAbT/CPaueutKdM55rBvLLC4BO
aSqJj5ToLzx2zKSHrmNS8YXE4Ko5FY91p8gc9eazZbdkzlelbwpQk7yYnchvb6e5cl3ySet
UevU1Oyhcs3emAACvSiklojN3Y1UGTx1qThScHI9qQdM9KXbjCgY75p3YrBx0A/Gnrkqcim
Y496ftITrSAfGxGcgcVKNxTII/GocYAFKOB/eoaKuTDplhg9qmVSWx0BqpvIwMZ/pUiykfL
94+9TYEyy8jbQE/Gj7QEHNQNKcHI61GSmw560WAsG6QnAy317VDLOxOdwx61A5BI7VGWwcE
cU7DuTNNuGew45pqHnJOahKju3FTwRu33RkVSRDZHIDu61X+YdfWrEwO/BNVmUk8c0xXBhl
iciipN+DjaPyoqhXPc55VTOCPujH1xVRrpSoGRnpV3w7p9vr/iBNMu74WiFNxYkc8dqzvFe
m2+geI3021vhdRAD5s5Iz64r5Z4pLEKm92fWTqqSHaiI2CHOcjJ9qx5Qqsuw5I64p99c8Ro
Cf/rVTaVQ5OcE4wK9K+lzi5boux3AEgjBzt9asCVTJ81Yyyru3Hg9zV22ujbXMV2VWUxsH8
tujexqbkW7ksk5aXYVC89QeazrmQEsAflHJ+lW9Y1MajqEl9Hax2hl/wCWcf3V9qxJJGDlu
vv60mbU4toViNoI5A5FQyPn296AxLbiabIGb5sU0buhoVmG4kZP41E5x8p7Vb25PJxjmoWU
EEnmt4yOSpTcSqJSJAOgq49x5Vo7A8ngGqjRqXOOAPWoLx8bIhngVoo3ZxSm4rUktEaa5B5
616n4Usxty74bGeOMivOtGtw8qnBIr1HT022Mcj/KTwSOKpyszhZb1y8W3hEQILDn8KwtOk
aW7BfPOB+FVNZvjLdBd+ccVf0CLdcLuBce1c1WrfcIRPTtFiAt92M84rqYIxs3txjoKwtKV
UgXcdox0rRmvI0UHPavCxGLUXym6h1JNQvUiibdwNteQ+MdbDkxK3GMGuj8S6/HHG+1xn0F
eO6nqrSXrMQHBzwa2wsXUdyZWKLMLi5+Y9/zrqtEtUR1fGMdq5K2xJKr9Oa7fSjiJf4sjt1
Nd2IjKXuxKjdK5a1m9FtZyOxG5Bj864bSrWa91FivzSythR6V3t54W1bWtlvbWM8m75iQhA
Nbnh74N+MjKLnZDp4C/KJuSfyr08Nh/ZwTkcsp6mN4N8PrL4gmub6d7a101fOlkzy5B4UV6
34e+IWjSXM9vqFykKyvwrHkVwXjV9G8B+Gl0IamLzVbh/Nn8s5x7V4TcanNdXvmgFcngZp1
6ftFo7WIh7zsfTnj7wrZ67c2s0873OmLIJI/Lf5T7E9qztRhT+wX0yxC2qwJuit4+hI7k9z
XlHhvxxrWjQ7Gmke3B5RzuX9a1J/HlrqciXgnjiuoWGVXI8xe4rDERqyg7FQSjKw618W+fq
lpZyrGk4dUJEf3jnvWr8RtajPid7Jgq/Z0UYHuBXMaLpUc/j+C4VP9FllEqnORg1D4xtLi3
+IGr2942+bzA0ZPdccVth8RdOkt0RUpWcZdz0T4Osbu0vbRu5kAz6muDm1G8tL26tio8sTu
MfQmu9+Elhqdna3N4kH7uRvkZ+h9a7Gz8AeG4b43t3C13LIxZkb7oJOa+cji6OX1avt3ZN6
eZ3ypSq8rXY80+GU5i8ZtPOGjik6jaa3dQ8C+KtY8X3s+mac4tJXyksgwAK9msLaxtQptNO
ghx93CCt63vbnBBYDaM8VOFzvCSrSnG+pFWhPlSaPK9K+E3iFYkN5qKRMvYHeBXaaV8OxYL
dK+omT7VH5b/JjPriusjvJ2ONqgnp71ZW45+ZME/pXufW6VezZyOEonLnwFp39lwabHPIlt
C29frXG698CrDW7mWca48HmHhfLzXsKlTwORTuuOR6V3U52Vk9DJrW/U+a7j9mm7iJay8RL
I3ZXiA/WuZ1X4FeN7GNnihgukUf8ALJ8sfwr66xgUg45HH0qVyvoaqpJHwDqnhnWtGkK6lp
dza4PV4zik0+/khYEtkDgYr72vLCy1CIx31pFcIwwQ6A15P4q+A/hrV1kn0Vjpl2cthfuMf
es6lGM0XGrZ6njek6+SqJI/HHeuwt75ZkzvyM8jPWuB8R+BfFXg2QnUbJmtlPy3EYyppml6
40YUGQD2PevAxOElB8yOyFRSOw1KIuxZCfpWA1zNauSHIxWzb6hDcxjLctwB3rNv7NpFcjI
GcDPeueFWztIpx7E1n4omhYIz5HrXT2Hi2KSNVaQZ968qulaEkjn3FUxevFj5iGFdfsoyV0
Q3Y95j162lTZ5ihgc5pzapbbjlwSK8Ng8RSRkjzCMdDmry+JWYZEoJI5GaxdGa2C56rPqaB
trEFvWsq6vYXiw20f1rgv8AhIXO3c2feo21cuMljgdKzcKnQd11OouZYG/h21z148KkkY29
qybjVX5+Y/nWTPqLvwTWtLD1Oo+ZE99cRBWfHPesCVxI4Xk55qS5l3NzLnPaqZcJGzbuvHv
XtUKfKrGLZFMysxAT5hwKgHIOUxS7lJyKaSw4PQ13rRWMxQABgnFJ1OM0fJnnNJghgR0oAX
acZJpeCtIAdpy3eg5wFwOvFADt4BHtTzKAvQVEV29xmlPQLjj1oAkDEr6k9KTp9480zG3gG
kZtwx396Eg2JXlBIwBUTMeecGg4wOBTWK8ZFUAeZn3IpOp6DNHyKORwe9IPvbgCaCR7R9D1
qeJmU/LwKgJB4xUsWzqc4HSmIhnxuzzmoRkNxUshPmE1F94Z6UASGRM8rRUZRsnj9KKok79
r0KysjHcONwPtQtzE8od8szHqxyawEnYsFPQAVOkp315EqEVK9tT14VrnQ3uxFR9x5Gc+1U
d5lYsBhV6E96kf5o4ixZsLgikyjIF3YoldaHZTVxqEqCyv19e1bvh/T7DUXu/t+rrYeVHvR
nXO8/3RWG+1Y8q3NRbsIMpnvWZtKCZPPgjYrAgMcMBjcKqyb9uMcVKZOn949KZksMnnnGKl
ps2g4pEQQkYB+akJO7a3UelSKRuz69fao2fB46etUrm/tY2Gk5zke2aZgY4xzTyw2nPX0qD
dkHkDB4FaRRy1JRYbEY4k6+1ZcreZdMfwrRkYKrMCOBxWVHlpVJ5JOeK6aemp4eJtdJHUaB
FtGfWu1urxIdOVFPIX9K5PSsxwIWxlewq3qN23l4HcCuSU/eOVopiQzXG48813XhyJlZCUz
zmuD09MtknvmvR9BRljEgH515uOnKMXY2po7yKZVgRi2AB0xWVq2sC3RiCORxntUV1qCW8D
sXA3fw561i2PhbxL4zuimmW7RW+fmnmyFArwMLhquJq3NpSUVY4TxDqvmzMS+c8YFVdA8D+
J/FVyq6XpczxnpK4wn519NeF/gl4Z0Yx3Wrg6rejnMnCg+w716hBbQWcIjtYI7eMcBY1Cj9
K+6oUI04nnyqHz14b/AGdpwY5/EWqqmOWt4Rzn/er1G18GeDfClh5v2KOUxLnfNy30rtZch
G2kg47c1zeoaVFqALTAyN/dY9a6YwV7mEqktrmZpHieC4luLkottZRfKAwACjsTXl/xN+OM
djFJo/heRZLjlXux0X6V0WvCXSPD2uXd7CLezEDR/NxvJHAFfJNva3Oo38NvBG0s077FQcl
ie1a1Y8yVmRSvJj9up67qxOJr2+uG92JNdPb+ANT0+SObWSkER5MaNuf8u1e7+A/h/bfD/T
YNU1CNJ9WnA37hnyFPYe9anjjSLCJVvraASNcLuTH8RqoJXtJFVJ8ukTyjxnpWg6f8OLCSz
RYbottODzIPU14myktlT9QK9K+KFwLW50zRllBltYCZ9pyMscgV5xHHn5TnBPWrrNNpdh0N
VdnpXg7V7OC3gmklSNl+QqTyp7Guxv4fDni7UYGuZyt/HhTKnRx6Ed68dt9JuJLRp1QhMc4
7V03wycR/EGzguicHO3J6kDivNq4Z+1VZOzOiM1y8rPd28XeH/Culx6ZFE128AClIxtxWWf
iqqErbeHsA/wB+UGvIXk1rU/FOtR29vJI6XDs6YOVHrTtNaa4vFjeYCUHZ83r6VFbD0K0v3
kLsmEqiTaZ7InxamhA8/wAMFs/3ZRXTaB8R7TVVleTRpbTylzvL5Un3rx240q+t763jeYL5
g3u3ZUHU09tdkvZhDYxtBYR5VR083H8R+tRUwWEor4UrjhUqSu2z33RfGXh24kZZtREVyT8
wkG1R9DXXQXNteoHtLmKdfVGzXznaWf2vTw8kIZe5xwKW1lubK5Y2N7JFInTY5AH4V2Ry5c
t6etzleJ1tI+k1jPrtp43Kcda8Z0b4qXunSJa69am6h6edF95fcivWNJ1vTNcsVu9OuUnjb
rtPI+tZujKm7T0KjNTV0Xn3AZzUPnktxjA61OW45FV3hVjuXr6VUZX0JknuiRZge9SBlxnI
B+lUFVs9cAdqkEgHJ5XuT2rVqxKlcmura3urdoLq3SaFwVZHGQc14J8RPgz9mil1nwhGeMv
LZnnj/Zr3pZQRkfd/vZyKkDqRgjJ/nUO1+WRalbVHxDZ3ktrIY5FZHX5WRuCprfg1GOdQrt
z79K9Y+Kfwqj1KObxD4ejC36DdNAnSQeor51N1cW05glBR1OCCMEGvKxOCXNzRO2lW5lyvc
7GezS7fZCuGPQCqVx4I166VWs9MmlDdH28GtjwLMk1xc6xdLugsIvMOehPYVj+KvHOtanLv
i1KW3jP3VhYoF9sCuvD0Pcdt13InJ81jD1HwD4vsYzPJolwYx3RC1cxI0tpMYpomjkHVXGC
K9v8Agp451ldZvtH1O8lvbeSIvGJjuIP416tqVv4R1y0MepaLaTmT5RsQKzH6jmueeLpU2o
VdJPsa8k91sfHQvumXxU0N2ZSI0bJr1HxNrPw88Ga5Lp2geFIry6j5llmkLKh9BVfTPHHg7
U50TV/BVsoJ5lt3KkVrGUG/hZLbte6PPbiKaKPe6nBrKmnOMHnFfTbfDbwh4+0hrjwvqrWk
kYx5JAJQ+hryTxV8HfGnhkvMbH7da9TLbjdge9drpRveDMozd9TzcsuQxPy981G8m9t2PbF
SSqYnZXVkkHHzDB+mKhIbg4AA9KvlsaXBiDwFpuQeo5FKSvDnOKQtliQOMUwW4oQH5jjmmF
TnGacv3etJ75o1Da9wIIXp3o2t1xn0p+0sMEYFMOAflbpQK4HLDkc00ljx0FLuO4ZNNBJzm
mFxQcLjqaCdwwRk+1IxyfQUBlHTNMGDLgDFN64yOKcSucjJBoUZbB4HagACqxAZuBSqVBOD
SEKvSjjsKBCMd3fBFWIR8vHIFV9pY5PFWIMrx2pg0VnBIJxzmgK5fBwPSpWjIkYpnFXLe0l
kK5GahysOxHtf1NFbRtyDjyRxRR7VEWKK4U568CrEbDK8YJqvMrRPntgUkEzGZRx14zWLV2
dcZcp0M1wgtljGRIzY+gqAyBRnINZ13K2xWyQd35VWNw2MFqylTOmGIsazTLtPzVA1xkDJG
KzC7OMA9e9B3DHOQKSplSxDNL7RtHXI6Uhu19eTWaxlP3elJuYgAmhUyfrDNL7UM81F9pOS
R+VZ25gACeaXeR3rRU0ZOu2XRcjBJGTTPtCNjAxVRH4JalVg3IPSmqZPtmSSvmPjmo4V+bj
jPp1pG54zmpLdRu9BnqKprQxnLmkjpLVtiAgYZuKsNbyzudqlgvB9qveF9Jj1G6jiml2RAF
pH/ugV2Np4q06yuksrHTbc2iNtbzEDM2O5NPDYeM3zSOStWcXZHG2tm0JXzBjPAIrtdGju5
2itrOJpXY4CgZrv5PAuneLbW21bw+yWscuPPRjjy29RXpvhfwbpXhq222qLNcEfPOw5P09K
wxmB55WNKWI905Hw78Lo22X3iFvMkBDC3X7o+teoW9tb2sKw2sKwxqMBUGBUwxwP50cYrSl
RhRjaC1M51HMRQR0o24zjvTsZFHStTIgm80RHy+vpXLavf31vE7x2Hmuo+XsB711csipGWZ
Tx6Vl3eoWYhYzD5ccgjtW0LGU3Y+ffH8mt+KvAuowXrulzp0gm8sdJFJwB71ofB74TrplpD
4u15P8ATJF3W0LDHlj+8feu3trSy17xBJbxqPsqSb5R0MgHIH0zXX3lnJcjYkzRR424HTFX
JpvQqM/ZxuZeqNZyBvPu49ze+c1zs+oWv9mMuzz5LIiSMevt9K2rrw1DsYrniuWmsXtr904
MckZB9R6VvGmnqc0p20fU8B+IWh2rRReLLR5YxqEzJLDKcmNs9R7V59AuJ1GC2OSc8GvZPF
IsLrwpd6FJdo16l150Kg/dAHIPpXAeDvDUmsa3GbgiOwtnEtxIegUHp9TWE43aO2norHtuj
6bo8PgCz064sRJczr5krpw6g9BWbF8OtElnElta6hbTq4aO4Eo3D6V23hzRJ9XvZLiK1aK2
fCxZ4wg6V6ZZeGoLaIB2DPj06U601JJExvdvueaL4bu2i8mzhFusgAll2/POR3Y1g6h8OXs
fFWkanJastpOx+0wxjhGHQ/Q19CRW1tEioqjA9amkhilGXQc8etc7ldlt6Hz14r0HWfEVt9
o0yLbPxG0WdoZB1x+FcW1hfWrLp1rpdwLliIwrRnAPqTX1O2lWqMf3Y5OQOwqjNokE07Hcx
U8E55x7Vy4mhCu1KTtYuFaUdDzLR7L+y9GmsWC3Zgj3zSJ82XxkgVy8emnXreXUNIlMrA/M
ija6H6V7jF4ds4LeSO3QRh0ZcKMEk9ya8BurCXw94umt7e5ntkvFZC4Y5Mg6VVaU+RRpu3Y
j3ZS95EM9lqMSst/Gyso6kYNSabrd54cuYbjT5mTadzYPysPQitW317UYoPs+tQLrVnH8ry
KNk0Q9Rj71Udb0OJdmoaZefatMuOQQPuH0PpWNLM+X91ivvKlR6w2PdvC3iux8T6UtzbuFu
FGJYc8qf8K2nnKMCOR3r5c0jV73wj4jt7uN2SNjiQA8MtfRunarbapp0N9byebbzruQiuHM
eZr2lJ7fijopJdTTknUNuxnPp2pm9XXJAweDmqvm7H55Rjg+1PXhjFg4PIoy/MPawtLdGFe
jybdTh7bxemj+IL2xvfMMBfCE/cArvdP1W21K0E1pMsigYIHaq503S3x5tpC/JJDrnJNcX4
j0y+8M3KeJPDiu1urf6Tag8bfUCvWnVjU23HTjFq09Ox6OJPlR179F714F8avh0I0Pi7SIN
sef9IiQdP8Aar27StTt9U0+G+i+VZVBP+yfSrl1DBeWktncxiSGVCrAjIINZ+0cdJbE8jg/
M+SrQHTPg1cPys+qXYRfXaOa5bUrNINM3CMtNJ1I9a9Q+I2iR6ZPpugadlrWzzKcj+InpVL
UNU0vwZp9siaSuq61cxiTEoykSnpx61lKUYS8jf4jz3wffyaH4mt724iuEtypSVwvODx0r1
G0vLTSHa+l8ULewRgm2tkjIck9N30rj4/iR4mup/JtdAsnfrtW2BK09Pinq9tcsb7wvYI4w
GHkAZrkq01Ulz8mp0xlOK30Mq+8Nrf3c195sZedjI/zjIJ5rk7yzayn2xkHnAIPSvojwh4x
8L6zHGPEHhq1sBKcJOkYAavSp/h74Ov4w5023xIMqyqOR65r0qVoQTm7epxSnK9+W6PAPgT
q95Z/EmOzklP2e7ibcAeCw6Gvq8EHKt83XIPIIrg9G+FfhrQfE8fiCyDpLChUR5+XnvXWS3
IVuHAya48XiI0WncuEHU6HJ+LvhJ4P8XhpbiyFleNnFxbgK2fcV86+MfgX4r8OLLc2Ef8Aa
tiv8UY+cD6d6+t1uWY7s9uKtwXQkBUnFZ4fNaNR2YSoyifnPPbvDIbeWNopV6o4wRU+m6Xd
apc/ZbOMyO3oPu/WvuTxR8MPB3i+NvtmmxxTtyJoflbPqcda871b4TXHg3wXexeEoft99Lk
tMRh9voK9mDhPWLMnV5UfPs/hS3twIZNVhFwOCnv6Vzl5ZS2Ny1tOuGHIPZh7Vc1Kyv7e9e
PUYZIblT86yjDA1al33mgmaRg72zY+oNXLsaRvo2YZVtvORUeFAKtyakJY5HTNR4IGWxwcZ
rM0AhTjA5ppxznjNA3DLDmhue1MBuDjsaUIc8Gjleg/OnJg5LZFAkhp+T73T2pBnJJOAelP
JDHKrxSEZPTGPWmKw3GDyCQaVc54p4OTjOKQJ8xFJjQYOSBjNW7eMjggEnpilhtWaTAHHvW
xaWJfAxgDgmpuNlCOzdpipHA647V0WmaY442bu+a19L0GSaQCOIn1JHWvXvBHw1lvmW6vVa
G1XkFh976VSjbczczzMaNkZaJgfTFFfUcnhzRIZGiWy4UkfdzRS9wjmPh+VVdmDY6DH5VTE
Ch1OcnOcCtUxJyzde35VDHEGnBAFZ2OpvQqXSt5CsSNxP3az/XNbd6EaJFTBcOe39azCgdj
2A61T2JREg44pGzj2pWRlG4HijBKg9qzsWDA43K2BjFNIwoGOPWpcZUAUrqSuKAIACQT2o2
fISRU235RxzmkIwpyOtWiWQAClVcdutWobcTME3AfXtTfLCkoSMg9RyKBJlUL8nPXNWbWP9
6Plz6e9OaDahYMDjpU9igMy4PU4HHele8bA1rod3pv/Eu8OXl2Thpj5YHtit/4c/DjUvF2o
C+u0e30mM5MmMGQ+i12HgvwBH4n0TS5NQDRWFuuZB085vSvfdOs7axsorSzhWGCJdqqoxit
uSXu26I5FJR5m92cbaeB7yKWeODUW06zcDyoYuvHr713VtE0NtHE7bii4J9TUgH5U72NXKV
9zNRSd0JzS9BR2o4xWLKuAPFKKaDj3pN3HpUXAUjPoR6VyniRFit5DkcjpXUl1HXiuC8VXr
zXUGmQMBLdPsDH+Gt6XcyqK+g7wNp+5bnVJAUEx8tBjsO9doYFzgjmmadbW9np0FtbkMkah
f8A69XDtBySDiolN3KcbqxlXUe1G7YHFeR+N7+eK6j0bTcf2heLueQdYY+5/GvYNYuoLHT5
bqZlVVUsMnrivHdDtZdY1G61h4ybq+lKISPuRjoK6sPUSOepTcn5I84vPCktoBd2W5mQ53k
ZLetdTo2iabLKbZbc2ME9vDczKBwXDc/nXrlx4aX+y2t7dFDFe4715/c6XfrrvkEtkQgYHT
FF1J3Ztzu3Kzrx4nS1hW206AKicDaKbHrWv30wjto2Gf4scVP4d8LNgS3JII/UV3NtZQ26Y
jQDHtWE5JeZokZunWOobVe8nJbvW0AQuBzTu1HbFYvXUoYyjqRURQdcYqdhx1qJiVHJpWuK
9hjLgZHWvGfiZ4fK3H2yzjxJuE0ZP98dR+NexvKD8ueKwNf0xNY0me2wPOQbos/3qmcZctr
akX1PDLOF5YY9WtH3W0nDA9Y37hh9abbO9nc3EcB32F0pMkB6LIP4hTsrpt3POD5LFvLurc
H5WOcZx2NQxs1rqLsNjwx5AXPUHvXiVV7STsvU7ISsijf2yXunMj9FB+b0NdR8IvEdxGLjw
zcsJI1HmwMT+YFZbCFLd5AQxkBOB/KuZ8MXMul/EO0vyn7syGNlHTDccVthaFSzUleIvaK5
9A3WsNExKIMDoD3FbmmX63+nJdIAXA2sPSuBu5XSZtpBkRiAD3Fafhe/eEXlvIBhjvGK+Vw
9CvhcdNu9merVjCpSTR2LEBw7GleVWgZGUMrDBB6EVnvdAhVZTn1qve6rZ2tmZZ51iReu84
zXtqvNuyOJ0UkU9NYaJrJ0zdizvcvBn+Fu4rUN9eNIbZVIw2D7D3ry/VvGq6tdpa6fYS7YJ
PNjum4Ix147Cruv634qu7hTYRGG0aNZA8ced2Rzk16bbrU056DlHRTQzxfFNc3kl29uWHmo
oPrzjFcTrBtU8Q3d/dQGVUzDsUZ246Cr934jvpb2Ky1uzluprdvMhhQ+WpftuPeoNTsfFE8
fnafp8MVxOTLKyyAhc9a5Ks5JqK7k+71Of06+tLbxNpD29jPDLIzB94A3j3FRXnibTrLVLq
G7tDcO8pEjlQQvoBVaWymcHVYL641C+tydhUf6thwVK1hW2l6tfTx3L6beozzF528okAdiB
3rvUbq70HzXVjcvL6+/slZH0qSHTyGWNtvyoc8GvY/hR4wm1vwRNazXBlutLfaJD1dK841b
xh4oufCb+FYvC1xdxqcR3iW+35fda6f4YaBN4Q8Fahfan+71DUjhbcnlF9x2NcWNr0YUG5z
2HTg5PRHqz6rI8AJk4B5x3rj/ABH43ufD+o21tb2RvZZl3lRztFTWd8Ft41mRic4A9az9St
EfxDC2SXlhIGeo5r46jiFJubfMktj06lGztsS2Xxa08OItU025tn7tsOBXX6V418NaswFnq
UPmY+4zbTXFT6YzRBZlEi9NrjNY1z4M024Zm+yiFj/FEdprNZtg5NKScRvCyt7rNfxh/wAL
L0nxCda8PXrajpTrk28RB2V1Xw++IY8T2klrdKYdRg4kiYYP1rz+30rxTo0fm6NrEs0adIJ
myKi0i4v7Xx7aapf2a2M9z8khT5UkPrX1GX4r2/7uO3RnNKCScZxPVvFXgDwx42gK6jZLFe
Y+S5jGGzXiWt/B++8LeGPEXmk3cLKr2zxjJ49a+iILlXi3K+5l6+oq4sySxmGZFkjK4Icda
9unjXRlyVzzJ039k/Okq23LDDKOfY00qzKCSCSMkV9c/EP4F6T4iSXU/DJXT9RI3GIDEcn+
FfL2u+HNY8N6g+n6vZvazg4BYcN9DXpJxn70NhRnfSWjMXnGMYo5KjAqQYL4yT9RT0jaRhs
Qkew/Wk12NG1sQbADnPNO6CtVNPldQxjIHrjrUM1qyPtEe0npnpVNNK4o2btczwCzEA4xQI
wQCW5q0kA445JxViK23swYYI6kDNRcdmVEh8wgHircFoS/yr+JrUtNKMjDPOeK6rSfC1zcS
BEhMrE4AXqfwoSbE3Y5ux0x3lGevUDFei+G/BN5fypHBbs8jHjjJx/SvSfCXwmnKR3GrxiC
M87P4vr7V7BpOi6do1qINPgCDoXx8zfU1V0tzGU7nHeF/hxZ6Uq3Ooqssqj5Yh91T7+9d6I
1jjEaAKijAAGAKlwB2phJLHNTKVzNIqzD9/Jz/EaKfMf38nyj7x70VncZ8K3EPy5RV7VTKE
Om5lHPQd6t3DAAsQXOBkjvx1qnuDzr7kfjWh2WILtGWFAeTu7VS2M4JyMVo3qlIVb72Wxj0
qjsZQNvANTIaREY+Rk8elDQkAZ4BqZgTICx6U9mZxgDoKVi7FeOP5sDmpxGRyCPxp8WNvzH
DfSp8At83XFIqxUcNu4AwaiKNjGM1olQXU7cKaaygthO1NPuJxuUkjOwhQB79zViK3y2NoC
n16iptgyDgZrVtrJZoi+Tk8getOLUtEUoW3MtbY78YG0Dk+ldV8PPAd94o8SrEu5LOBw00m
ONvpUmneGr3VbmCzsIy0srbcjoB6/Svpjwd4ZtPCWgx6dAwaY/NNL3Zv8ACrjSlfUzxFSEF
5nT2Nnb2VjDZW6BIIFCoo6AVoRt8wJ59hWekikhdwIHPHSpRKFbGa7JLseKpX1ZpA80uazf
tYRwoOaV7s5yGxWMovc0U0aDOFXrUHn57dKqCUYLc7qQSFwCT0rEq5b88cmkE2feqrSqqk5
5qrJegNgelT1sDZcnuAsLuTkgdK8h8QXct54ntgpZJEmAUD6V3d7fuVZIlOVHr1rzu/0281
bXI2026Fv9ncSBmGdx7iuqnG0WZXu0dlo0d3alVnnk83p94/lXdWkUjQq0rEE9qyNNt0u0g
vGTEgADjsDXQZIIZOwxzWM+xrax5r4/1jOoPpkaeZFDH+8H+0eMVoeCdMlt7RG2kDHRh0Pp
XVy6FpN1Kbie1VmLbmJ6k1oQWsNvGIoo1Vc5rCEeV3NuZWsQiBwpBYZ61wHjGebTfFfh65t
LZ5mZ3WeNRnKY6n6V6UfvADoBzVM2NvNefbJo1ZlG0ZHSt4yMXG7JrYwtbK8JBRhlSPSpeh
qpbWP2JyLdiIWJYoexq2eoqGuxoLxmg8UZ5pjsFpJCegE89aqySZBB/OlDnJIqJwzjgda0s
ZSemgkYEjbf1oKbX3EZPQe1SRIykDOKm2gg7qKk9bhGJ4f8RfDi6f4ij1K2XbbahxIvo/rX
OWOj5faASnuec17b4205b/wpcgqGeEeYh7gj/wCtXjVnrsEcIZHXJ6Zrow1OlL1Im5IujRd
q5kIX61S/suxhuVlAUyIwYGqGoeKRuO6QZHbP6Vzlz4t/dymNt2Oor0o+zjGz0MFCo3dHse
opGzxSomHMSke/FJp80cUzLtG9161hJray6bpzO+3zLcHd36Uq6okbxuw+Y8BfWvAxCpuTP
Zo8ygkdNfaxHZWDXEz5VBnA7muT0OG78Z648t9IRaRcuT0Qen1rN1rWba4tbhZ2wkC8Lnq3
aptKvJYdCttI04EXd84DyDqqnk5rwXKFKp7V63O3lbR0fib7HDoMsXhvTh9ltjtuLk/xZ4I
BqbSvC114ks7GX7fNb2apghXIzjoKoePdYj0vwwPDmlgDEYknPfHY5+tXtI8RyaF8PNOlEZ
knuFxGoONxNej7enKCnHqcyb9nOL6NHP8AjvwppFjaOYNQuJ5415y3IH1rl/Cmg3+r2DT6h
fz2+jwMcMJCHnP+FaWva0nibV9M060fy7qdisyD70a981q6nqFlAYtLtn8uzs1CDHcjua8z
NsUqUEoayNsJTc37w++ufJ042+kWkds6qVXaoz07nvUPwvQ6rpmoxXUkq3tq5DkseeeMVky
Xlxf6jBpOjfvLuc5Zu0Kd2NdJ4HtI9F8aaxZQXP2lfJEjyMPvvXLlVKrVhKdZ6M6q7pxk4x
7G9JMbWRYy5h7EgnJrNlvIp5m3sW56jk1oXVvea7I6mFFXOcxjDL+NcO8uo6RfTW0g83YSP
m614Wd5FXg3Vg7xKwuKpztHqdVE8YYSI2T1OT1+laVu2n3jJ9sgDtGcxvuIIrz9NdmXInty
h3YH0rUi1uJY9zjYwHIr4+nHE4aXNDc9SUFPSR3kZ0mcBfMkV89ByKm/s0ySE29yhHo/WuV
t7qKYId20nnjtWql3NERsfgdjTeYRbtiaaZm6co6xZtJps8ZLTRke6jIrmPHcP2bQEv1yWt
ZVdWxyOea6my1Rgo809emRXP8AxK1ONvAF6jAFiQBgV9jlOKw3NF024vscU/aOSUia+sZdR
srHULS/ltZpIlfMZ4Y471FbeJvFeisV1azTVbQHHmwj51H0rY8OPBceEtJFxkZt1IrW+xoy
lYh8uOc969vF4mr7Rq6fkYSpxuyXRfFui6qPLtbwRy/88Zvlb9aPEvhrw54v02Sz12xSVcf
LJj5lPqDXPar4Us79A0ltiX+GSI4ZfyqhHL4u8NKPIU65YAYaGTiVV74JqqGYONlHRnLUoL
c8Z8V/CbR/COqpd3GsC/02Vv3NrEQZnPoQOgqrb+OYbCY6ZZ6bb6fbRkDyxbh8fUsM17BpO
ieEfFHiiDxLpkssF1aPmaxlyAp/3TV3x98KNJ8WxNqWjKljqw5G3hZfqK9ilj6c5qnN2kKV
oRTSucWmm6J4qsYwIYor2RcR3MQwM/3WHavL/EHh57C7kguF+ZG2sorvPC2j69oWrXWk3tn
PHKBktsO3I7g11l/4Mu/Fywalp3lhyNkruOAw45FfRXioa7HDJNvnieBWuhyTE7Y+p4+ldV
pHgm7v7pYoLaSZ/SNc5Ne96B8JdPswj6pObl/4kj+VDXothpWn6ZAIrC1it0HTavP51wadC
3Nni/hz4NXM0aPq22xjHRU5c/WvW9E8K6NoMAjsbNA45MrDLGtr0HUeppeMVPMRe4oAI3fo
aD+IoPTimH61LaCwpph6njtSM6jvUDzADGTWbkkikiOd2+0SdPvGis241GMXMo2twxorl9s
iuRnxHLIo3b2zkDGPpUETKJ0J6A/lRK8ZwoGeBiq6F/NUL3P6V331OpoluHZo9rdS2VFV2b
DhWPPpU1yQVXa3yg8epqIKSRgZPvTkOIoXc+R8oqbCnjGD/OiNNpzgkH1qZ42XBxu/pWbdj
VQuQFSHyPmA7VMqGTaQeTzg05AFYgDkjBNKSAo4/CsXUN40rilwOMgsBULkFzggY7Ukh3lS
RwPTrULNhfMb5R6HvSc76I19nbUt2VvNe3YggUNIepPRRXeaLZeH7C5ii1S6e+nJA8iHsfS
uBhvfJtTBajY0n35O/wBK9C+GejRTX8mt3qs0cQ2wr1y/96pqYqGFhzSFODcbnsely3GkWP
2my8P2tqoGFEknzn0xSXF94s1e7tSdNisYIXDyAyYMg9BU0NwZbmKZyCqZC/X1q0Lz5iS5y
DjJPU1hQzyMzw6tK+5uQXMhiV5F8rIztHb2qX7S7Phmwvr3FYg1BzN3Kd/WkW/kurp7PT4j
PcsvDj7ifWvXoY+FWXKjzZYadzQv9e0/SpAtzPmYjKwpy7D6VAniq2YEvpt+qno5i4rGX4X
avezm81DxAY5m6iEfKB+PNMl+H3ibRna50nxVcSEDiF8EN+da1Kju7I2p0ktzrLPxBpd9mO
G8USg4MbcEVoecrcbse1eX3d3LeL9k8VaV9iv1ISLULUbQp7bh3q5Ya1qOjXa6frp82FvuX
IORjtz6VlFc8botpJnoDyA5GCR0zVK4kMSZHU9KswSxT2vmIwkUDKkHrVG4JkQoBjBop9mZ
VG0yBI0lz5r+WjHqOpqeCTRrNv8ARbIsw53MetZ92hKopzhBwF70liBJ8r7sDpmjna2ITOz
0hoZLeV4jgM27b71od+fyrC0WTysxgcNWyrYfGc0t9TdSurFpMbTwOacOlRgnOR0p+RmkpF
pBjI60Hij8aKeg+oe+eaDQCKSkMD0z3qGUfMM9KmPamtyKSYmitj5TinLH8vNSBQFGabI20
deKHIUYahghfeopZAiHJ+amy3G04zWPfamkSMCQWrlqV1FO5vTpuTL08sc1jPE5GHjZefcV
8V61qM2n6/fWcb/Jb3DKoB6CvqmXU5FtZCcAHnmvjnxVKZPGOrOCADcMeK4cFjo4itKEH8J
0Sw6jrIWfU5JtxZziqUtzKYfLV9zSkKFHU5qoW4JzxV/w5ax3PiCK5uDi1sx58rHoMcgV7d
rpJkWSVz0a71j7PLbWikj7LbRoee+Oat6dfy3N3LIJzgIMZ5xXnV1qr6hqdzd4wk0m7A9O1
a9rqQs7dHQkNKwAHqK5qycm42KhpG5c1W/dtTMDMdomUvn2rvfC2qR/2obnG4BfL315Hrks
p1GWXJBJDBq37bXDZxQwxNy4DFh3NeXisL7SmoROinUtqdp4iv0vdL16csTM8ywg99oNdT4
huJ9O0Dw+LK3jlEFssjI/rjqPevIV1G4u3Kr/AKuWYLJ7GvUvG1wJBpWmxXqxeVbIsuB1yO
B7U44Z0cMvVHM6i9pbucdpOsJf/EnUtVjthbNDbY245z61n3GsyPNMrqWZmOc1W0iKK18d3
9nFIP30GQQ2efrWRqpmh1GWIvtAOQ3rWNXDxqT5Zf0jtpVOWJ1vhDXfsGtXZfb5k7CIN32+
legeCJmbU/EusSISrMIY/r3xXhsd5HCTMQVbGQR1D9q9v8PxnTPCGi2rOTNcA3dwx756CvW
oxUI2sc8tOao/T7z17w7psSackmTvk5Y15H8Syln4uIjYI7KGx0zXa6d4iubeLzGlCxLy5P
AVa8B8deL4te8X3t1asXjR9isTxj2pYq06corZnNh43qK3Q2Ib2YXDJdRnYxypxnFWbWa3m
kljdGHykrkcce9cva6tHJAiCUswGDmob7VL+LSrqC02xl1wHb07ge9fBf2dKdS1j6aU7R5j
0DTtbtpLa3USpLIeqqeR9a3BqK+UrKxJJxgdRXDeDrWDVPBTXkMey8sXCy5HLoelbEsxtfL
iVdjL3PTFedmeQOg+aOqKp1+f3ep2dlqcc3ySz5ZfurWJ8Q9QaXwdND91hKi/7wPasFZ5Hn
3qzD/aFUvElzLcWdvp/mb3mnQ/QA9a5csw8oYqATg2eq2ExtvDuj27ZUi1BPrWta6hJGAFl
Jz6muU8QXLW8thaxH51tVU0WdxctAokHI965M7VVY6U4SszWnRhKLb7nfxai6gFgjL37GrI
u7e4AzuV+xxXI21yBGC/zZ4q8l2jBQScdhWGGzTFU3yP30Yzwi+yVvEHh+I3ya9pMn2XUrb
5gV4Wde4Ire0nVhqGmrfwYyTiUD+A96hhkLJtI3Z4I64pVaC1Ty4LdYUf7yjjNfQYjGe0wn
NOLU1scHsJRna9zppZ45LNZmiErAY4GTiuR+Ht1m613T+0FzwT781sWE7R8LJ8uOBXL+EZZ
T448WC2UYEqN7ZxX1uTZtLFUVGT1S2OSeHUOdvY9OUYIPA9BTx1AJqqJ90KuRg9xSm4HWve
9okeelctdOM8UFunQVTa5wMnAqpJqMROFbJqJYhFqmzRe5VQRnOKpJqAmkKquMVSMjOSFB5
oUCHOeh71xVMXY2jSL8kh61WlnIU85qBnwBg1DLKCuM1wTxd1uaKmRTFjPIcD7xoqtNMRPI
MD7xorl+seZtyHxOR+7Iwd2BT7dWE8bA96nFsfMzuxwBn14qWCBVuI8tnB6V9g9GZqDaIJ0
L7Q3y7WI4pYo2ONh3PWk0GCSQDlqYYNpyoIbsaiU0dNKl3RGiDJ3Lk08BRyec0vzbtjfeHe
mmYCNuQD2UiuSdRvY9GjhrvURpArHAzxmq7NxkDB9KeZF2Bug6EmofmYgorOO2xSc1kuaR6
CoxjuITtI3Hk1WnUPN5StkRjJ9z6VtWmg6tdhrmLT5niiUu7lSAoH1p/hrwxqXiV7mazEaL
G/zs571106c72SOTE+z5lTXUyYIfNaNEB54/8Ar17F4duILTT7W1t38sIOff1ri7nwzcaDq
S2d1cxSO6b2WM/dz0rd01VhtzvbaU42k8j3r5fO1Ka9m+hElGa5I7I9Gi1EMBnHHQ5qSO6a
Z9vr0PvXA/bdrIyzblGehrQ07Um3IFaW4lnOI419a+aw+GxCklBnPOlTSvI7KfUrazbZPM8
r7eEhG5ifQVNpfivXLKEJo3gqYRE8ySn5mPvWp4Y0e105Tc6rPbrcvyFkdcrXoFpcafs/0e
8t3J/uyA1+mYPB/Vqdm/e6nztWopS8jztviZrtlk6p4YMQBwQ0uD+A71vaf4z0vXUMMEzW1
yw4t5xtZj7etdLdJbSqftdtHIMdXQHj2rzjxL4as4rkXel26q4+YoW5P49q6o06ifuyv6mT
cHolYNTvvPvXV4vnj+R4ZRnI9RVbVUsbjTY9Od/9FlXEUp6xt/dPselTtD9s01JLiXZcoMR
Snrn+63t71myw+dBKjoFkiXdtP94darHYmOFo81vUzpQc5Ndg8A63cW17deFdRwLi2BaEk9
V9PwruXk82QnOCeAteFvcXdp4ug11HZo7fBlPrGeo/DvXsxufNEEkAB3IGX3B5rnpVU4rXU
vEQtqWHV5J9obIFXILcIOFBLc/Sq8BUZwSWq5E+3J7mteZPVHMi3EggcOBV9Jg78cGsoXI3
BQc1OswVs55oTuXexsRzlRg1ZVw65FY8cwfhuvrVmOXaDzxWhakjQpM1GsgeMMDTt3Gal6M
vcdnFJ1700sMVG0qr1NS2VZ9CYnimFwB1qq90OfmAxWdNqcaEqTzWFWvCkrtmkacpM1HuAF
6gVnXF5wcsOOlY11qhbIVsACse41EkYZxjHrXzWMzyjRTszvp4Rs1b3WGRcAjNYF1qSrGZZ
DuHuayLzURvJZ+nfNcjr2vJHYSfvA3HAzXx1TNcRjKns6OzPVhhY043Zua14ss4NLnYyglU
PQ9OK+XLq6a41G4uc5aVyxzXS61qV1LbNawAyyynLY7D0rm00i52tJKfLTPJY195kWVvBxc
5u7kebiaibsiPlyFjO5n4Hsa0HuDZ6f8A2Zb4Ekh3Tv8A3vaqzSxWrbbUh5SMM57fSotjsQ
qZZj1Jr6Ze6rM4/iJYvNMmxGAUjJHsKuG8D5lTog4U1SLmJfKQ53ffb1pgbJOefpUtWQ0uh
vX8v2s2zKSI5Ixk/wC0KYZVuNLWSEMLi1fDj1WqcUhl042isRKjboz6U2zvZIrx2eL514dO
zisuXSxS00Oo8HN9u1MwL8wEqMR65Ndn4x1LZ8Rrm1iYxwPDHGTjPIFYHgSz0+fX4LvTzJG
JJUyj9AQeQKq+Mhbah451W5bVjbhZtoXvxXbWppYWGmrueXSk54ucXsrEep3EWm+J7CaFQD
vCuQu3cDU/iu2WG7R14EnzCs3Ohz3MU19qlxOYfmA29cVV1zxE2p3iG2t3MMQ+QkckV41Oj
VlU5nHoexzJK1xtjBLf6vZWSIwaWZV4OAwzzmu+8b+M7/Q/GQsdMWJ4bSFYSkgyOB1Fcv4I
aa48YWk90hXyTuUEY4xmua8VX5v/ABXqV1uLM85/CuuEHZpmlRctOL7m1rnj7xNrsH2Ka6S
1tj1WFdu4e/rWArJDGcNwRWYHJQhiQxNTpG7HJww9M0pRbFCSjrYvQ38yqCozirba488Qik
jDH19Ky8urYGQTxSRrK7MI04H3jisHQhKV7GjqyS16ntnwrvreHQteEv3I4RJz09qwdW8V2
N5KzeYVJxgVy+m602j+E9StVJL3ihB2Irl1F3cqqgAgDBarrUFWoqm0Emqdbm8juJfFEcMM
iRSsWP3SKuaHc3Or+KdJgmYuPNXv1zXnM1pcRQiVmG0HoK9G+Fts769b3kpytpG1wzE9Aor
jp5fSpSUox1OinWcryvoj0zxDeb/Et4I/mSPCLz0wKqwahMswG8gd+a8vHihr3ULu4ubkoW
lc5B6jccVNH4imjuVihlaWVzgIOTz2r5LMclq1q85rudlLExUEexwakfMChiAo5bsa6W0MS
BZGOVbklj0rh9D0ie1iiu9Ycvcsu5LMdF/2m/wqPxL4vis8Wlo4kuduGdfuJ/8AXrgweWRo
VPf18iK+Mco8sND2Gwa0lACgEn+7xn3pmqW/lkkHcijivIfDfiiaxQyGQyliCyk8n/CvSLH
xFbaxbBsN9O4r7l4eji6PsYxPGp13SqXqPQhuNWttLVDcTbGfhUXlj9BWd4Jnxrvii8jb70
i4zx2rDe6l/wCEgupGQNdbtqEjPkp+Pc0vgu3OoXOpJA5ybr72Tzgcg141LLHheeCdnY9CV
eNWPMvhPYY7sTWiyL3polx1PFVLaPybTmQYI4J6GofOYfJuxit3Vq0KUVX+I4+WLfuotzyN
IQqmooYFRiWGTUXnEZb0FN88ksc15NTHxTtc3jSLyyKOPu+9RvNuGPvAd6qfaBsOR+VVpbl
FXBzzXJVx6S3LjS1LklxlgvGKqTTooGGFVJbnA+9+FZ01wSoBxivAr5t2OmFDuaM1yPPk5X
7xorAml/fyfd+8e9FcSzaobewR8+iwHOeSMfhxSx2YR0IALbu/et1rcpkZGMDn8KhESKoOM
jOCO9ftlSqyaWH01MyeMLtyRkmopMlASw68VoXEZUglPk+9UEig4xHnP8IrknJtnq0sPHcz
JVOeBluw7k+1dT4f+GfiPX8TzKLCyAGJJV+Y/hXovgrwJaaTHBq+uwCe9lXfFC/IQeuPWvQ
5bxXUbCFA6Adh6V1UqWnvbnFicSk7Ujz3TfhF4W09Ukv5J7+ZfvZbCH8K2GtdA0mHy7PTLW
3A77K0tQvjEjMG7V5l4h1qSNnPmEJj8K9ShTi9z5/E4mtbVmx4r8Rxp4K1iONxGXhMSgYGS
fSuO8DyjR/DsaMxDT/vWH4Vy2rarLf6PJZgkl5lYZ7gdaS61BlvEs7WbdFFHtGPpyK2lJQb
fkYxbcLp6tk15qRvNWuL2WUsXfKHuQOgpi3eoTO5UBkbg5/lXSfDfwLP4v1Nbq4R4tIt3+Z
jx5nsK+lLXw94fsrcQ2ujW2wDA3xhiR714scH7S857m88Uqfuo+VZL+4W1jheNd/TC/1r0H
wX4O1XVTHeS3yadERjbAfnP+Fe1PpGioCf7Gs/f90M1SlsdLUHy7Xydv8AzzO3+VdeGy+nS
fOlqcNbGOasZifCPwzOqtdS3s8nXzHlJJNSyfCvSbZTJpVzJbTqOJGYnFa9pNLbZNpdOU7x
ud2fxq+dUMi5P7tvQd67KlFz0aOSNZI4szeJ/CwEU0n9r2bNhjM2Wx7H+Glu52a3N9Dve3b
7yN96M/1HvWhrUrNGdjgZOdp6H61j3FxG2mF7UlJRwy5zj6j0q6dDklrsZyqc70My5tr64g
860lEzddmeGHoamm1S0n8OvergXVquJEPX0596XSbmNLl0ifHTdEOTEf8AA9q4nx/INJ8QR
ywPiK+X/SAvQH+8a8bMJQrJ4eb32OuhGUPeRz97d3EVjPOUZI7tXEIbuM/PXqmmXrtplj5p
xIIl6dgAOK5r4h2Vla/DHw7cWEith1O/vtPWrGkags+nRSEfO6heOwxXl1KsoKK7HS4KSZ3
0WoJhSowDVkXkXLbj6c1yltc4h65Gflq6Jz8ueh601iedWTMfZWWx0Au/l35BFSrcrKAQ2D
WAbgrAwycHngVF9sCoqBiGPetIYhpidJM61bg9Farcdw3RiOK5KO7bOA2TjmrdtqQdsAcjg
16NPEJmDpOJ2MN1lccDFXg/HNYNrllDEhU6isPxB8S/DmgS/Zjdfa7r/nnB820+9dmktYij
daM7SeYRj1+lZNzfooyWxivEfEXxw8R2cgez0KGO1PTcxyfr6VX/AOFgaj4o05bhdIubOcj
lkz5RP1rzsdTrxj7i1OyhyN3bPVb7X4UZ8SgEVgzayZZBiXGa8om17U42JkilbsMjrWa/jC
6Q7LmNl25471+e4nB5hipPWyPfgqMVbqexy6iOQ0gIx61zWra5bwqAZeDxgGvMj4n1nURss
rW4nYddqnpWbeTeIJ3y2mXAI45Wqw3CuJqSUqzFPG0YaX1Ou1HxCUcr53yelcNrHiFbiXBk
AVegHeqt1aa1Mg32NyfXCmqttotwp8y8t5F9FZDkV9pgcjp4d3a1OGtjlNWTM77fd7pJI3K
bznAHNRtFd3OGlkds+vSupis7YcGHJ9xVlUiCH92ox7V9NChH+Y8x1H2OPisWXgKQPbqal+
zXjkLFAyr03Y6/WutURqARAoPsKczPuACcCrVCmt5GftZvSMTkl0q9ABWM+5NTHSbzcAFBJ
64rqAJGHyxnGeaDBOw/1Z/ChworW41Ks+hzK6XdRSHadre/arbaX5wV5mIkx8xXvW8mnXBx
lDz61L/Zk/YH6VPNSXvFctaSN34d6fFZXVsu/cd0k5b0wMiuZv2tZ9Wu7toUMk8rOSR716D
4Y0oW93JGDylmztz0YjGK4l9FlaVmIOAa7Ks1TjFHm4em6lWU2ZyTWypu2Lnp0qObUbe1K5
jBJGcAVqf2I/ClTg0p8Pl2C7QeOtcjxb9D0Pqkr9Shouv2Ed3Nd3cr2skcZEagZ3GqSSaXe
zGV7ZTK5JZsda24vDKsR5iLx3x0q9F4ZjCt5aKD6461zxrRi231O2pSqVIKFrJHMtp2luSB
CY/92pFsNMWIqFZse/NdWnhtwoBHPelHhsZJZencVr9Yg3qkc31Sr3Zxq6bp6PuBkU9RzUj
tb2wKx2xct1Y11reFWaMsFYg05fClydoVWb22mj6xF6KIvq1VNNs4JZIHYh7VpAGOQy8fhV
nyLVkO1WgA7Ka76PwLqLAkWcwXHLFelSt8NNWMZkRFYHoc9aiFVR0saVk2+acjzeS1sZIfJ
8yU9+tdf4dRdK+H+t6oCUNzizj9SD1q1c/DnXFh221qJZG7r1FXvEHh/ULPwlpuiGzkiRG3
zMQeWPSs5tqzsb0lH2bSmeZR6bYFkihEkkrcBM8k+1eseEvC1l4dhj1G8iifUpx+7DcmEf4
1taX4e8PaV4chlghE98gzPcsuQp9BXOX+so1xPDGWwQV56nPcV42LrOvalTfqZwThq3sWPE
fjJLbzNPsHL3EnyyydT9Aa4y2jklmEkxzLu+UdRmrS6Lboj37alDuc/MrH5x7AU97+1tbUN
JH5YThF7k150MDHCrljrfqbObqO7NETpYZkZVluAMAD7v41r6J4meO8GzcxJG4g8Z9MV5ve
atNdzCG3GCW7dB9TWtoojgkM11c7pVwQU6da64qWHjzomcFJWZ654myZbC/tZjBJMN0m043
AVzPh3xlf+F9Nd7GGJzdzs8jOM7ucVa1eSXUvDX223nCvbxPwe4x2riI3Z9JsFVcAIcZ9zy
a9WvODiqkuq1MafNGk0u57VpHxO0u5gS1vo5LeZhjdjcP/AK1dUl1DcQiWCUOh5BBzXg+mW
m50LAAjqT3rubC9azVTHJtAHQdK/M+IMZz2VF6nuYChKa1R3huzk5J6cVC94/YgiseDVFu1
CMCsnt0NJLNgcGvg3Xr3s2ek6PI7S3NJr1s9qgkuw3pk1lNOe7Yqs11ySTnFD56m7GqaWpq
vdjAyc1Vkuc4G48VmG73ELnmtBNMvLmyN3HhlAqvZWeoNJFWW4PnPgseT2oqjJIvmvuRM5O
cykfpRXSqKsOyOQuIU+62V+Xv9KzHKeaoTaMcfU1XutUQx8Nzgc59qxm1H5toYEH9K/c3Fs
x9skjWu5x5m0PvXtmuh8A6db6n4zso7tVaJG8za3QkV55PeyCQsr43fia7rwNI6JJqCNh4m
AT+tUqWqNIVnUThF6nv/AIosXe1F7aDLRDBA7r7VxKasSvXqfzrqNN8UQ6jZqzMvmqu14zX
IeINP8tmvtPQtC/LoOqfQelc1XFWnZdDHB07fuqy+Yy7v0lj278t3FcVrNmZUKghgRyasyX
QIDNkHPNQm4Dgq46d6mnjpXO+tlUJI4e80VYl3qjDA7GmaB4avNd8SW+m2gciRv3sn9xe9d
hPAJCEQrz616J4A0SHS7Jrwx4nuOS3cLXrUqzqryPm8Xho0Fc9E8P6TY6FotvpFgoSGFRkj
+I+tbQZdpAOKyraVWAPQgVeVwUJGK6XJWseDq3dj5droRn71Yt38mMHJPFazOgB5+lZd0FP
I5qqdVp7kumpIy5Z8DO/BHpT4tTVVzJgjpiqF4CmT6nkVhXV20RJHQdRXqU5RmcNSLibWqX
DIDPARIp6hu1ZcUsVyVukYq6HDL6+x9qzl1JgCpPBPOelV5zhi4k2oepBxx6VhjoShSc4at
FUNXZlu9VrDVItTtiZYNpMjD+NO4+oPSucvtMbxzq1/aRMTFa2xlDj+I9qtatqh0rwr56nd
JHLvT0/zitH4T31h9q1aOMEfaI96b+uw9vzzXxKrwxcFXlutD3I03TvHoeWv4gvJfAZ0G+c
tPbzgIrdlzzit/Sb9YNNSJXLSbQuSelcT4iVrfxpe2rKFWKZmXB7E9KvWV3mTG7KAc12Twy
qwTjpc3ozVrs9Kt9SUeWoO4KOlaA1KRkK5PPT61wdldSMzucgD7v4VsW18UQmVvlHI968V4
KpSk2dPuyR1MWoyxERu+7vntU0shmYgEg9ciufS6ilfyVJVQAzE9PzrRS+iVwm8YAzmvTpQ
ShzSPPqx10Nm3kcKEQ/MOua29MhDMxOEjX5nkPauOs755b7yohudzgegFO+IutXGl+HYPDu
kSBb28H7xgeQv/wBeqo/vZ8kOm5k4uK5pdTC+JPxY2btE8N3ZjVMrLcr19xXMeALjSTeLda
vMhEpyQ5ySfXmue0nwlBcSG41icwW9u37wDrM3oP8AGvRNEsPDVyUtbHSlcxnktzu98170I
uDjYx3i2tzK8e6rpcmoRx6GiGJPv9CDW/4S8X2j28NjMsYU8NwBiusk+HOk6zpxZrQWkoGA
0Yxj8K8T8VaBqHhDWVhckRk5SQDhq75yfxxOWnyW5Hoz3a88O6JLG17arEZCN4jflTXnur6
lZ6XqxhvvCsLytz+7XdketcrYePNWsLBvNk3I3yRMRkk1rx6neSaH/aenxXM08PzvMybkPq
PpXO1SkkrWbNLVoyvfRHf+CZbfxPJcvb6VFpyxKFO1MFq7hfCsAAPlA568Vl/Cy4iu9An1S
aNUNw+MbcdK9IWWDadmCBWbxUaf7uL2M6mGc/efU45fDNsBtWEL/wABFY+r+GhOssMlukka
qS25AMCvSZLiKOEua5fWdWhSC9ZnGx4toxVRxylLlZn9WUHeJwFl8JNK1C3S8WWSLf8Awjo
Kut8E9NYYF2wz6121lq9tDYQQhwu1ARg9eKuLq0TnicYFecpyk3ZnppSSszz8fBLTgoH256
D8FrLduW8YH0Ir0VdUjznzVwPenjVoclRJk0KU+4Js8zPwYQZ2XijPqKrSfB+9QHyriGQem
CDXra6rb4GZAfp1qQX8bHhlx9aFWS3ZanUWx4Nf+BtS0k7p7Q7ezKM5pum+Hpb8+YiokCHD
SuQFBr3h721cFJCr54wea8O+MGmahYLbS6fI40ec4aKE7drnufatadSM5WubPEyVO3Lr3Oi
sPBN5by3N5byxSrdJsyp3BR+FLH8PzkKyKwbqcV5j4M8WeJPAuoRtfz/a9GmYLNGzZaLPcV
9N2Utvd28V5atvgnUOjdeDXROvd+8r2PMVKULuD3OCj+HtmAA8QJFR3PwvSdwLOdbd/Rhla
9PyiY6Z9+9NM8YONvFYSrcys0a0p1KcuaMjy2P4S3eDv1SDHfaprSi+FVoAnnX7kDrtr0Lz
h5W5e3Xio2ukA5f9K46lalD4meh9bxEupyMXw10WMnfNPKfc1oReCvDVsV3WqsR/eNbTXW7
ABJz7VTdhu+dAcf3nrjqZlTirwVyOerLeQ2Pw/wCG4MkWMA/WpQdHtsCK0jGOmI6YVkPzrG
gHsM0hSfIJAVT74rkqZlXqK1ONvkCjf4mSyXdvJGU+zKY2HOQB+dc3c6LbFnl09ntJTztj5
Q/XPat11gQFpJkUn15zVOVIQPlmkfnJC8CuSWKxSa55JepXs6bW1xNCvFaf7Le2saXCrxIo
+Vx61q3EFnOrLNBHMpGCGXqKzVW38yO5SIq0a7VJbjHrimtfReYVaYdOten/AGilTUZSuzG
OH10Vjz7xr4Heys31TQZ5hbw/M1ih+XHcivKNQvYUhR9VxPYOcCcYEkTfhX0Xca5ZRP5bsJ
EIwwz1r50+J/h7T/D/AIqFxKZf7H1JTJHHG3yrJ3BPavTwWYUcQnSilzIyqYeVJpz2Od1aW
OwnWJD5inDrIejLWFdR39zceZcs+wjKjGBj61GZfO0mRS29rV8K27dhT2qk9/ezWqwmcmFO
FXOdo9K03urGiT6G/brHaWiTb7dfIO/y5ATv9uK37HWvB2uBI9QtP7HuM4E0H3SfcVwUSsU
EoV3yeCfWrtvp4W7H2kjMoztQYxXJKKg+Z6lNabnrjabcafa+ZaznVNLmRoxJCM7Se5HauJ
huw4APKxsUB+hqbw3ruq+Gb3zrJnl05ztniY5G3viuh8R+GYY7GLXdFBbT7r59vXYx559Ki
rD2sLIIT5dBdLu1JUkda2muT0B4zjNcbpczwEKxz6e1dXp1pNqEo8tgFz8xbtX53meHVObl
LY+5y2UI0+ZnX+G7czStK+doGAexqe7Zo5GT04/+vT7e8tdPsxEhwiDLVgvq7Xl5cO2RgAL
7ivj4051ZuSWhNRSqydRbFmabk85z09qpzTYJI5wOage42+561QuLkjJXrjJFenQwkpPY55
S5VcnN3g7s81pW3im8trF7SFl2sMZbqv0rkpbr94SGqBbz95w3GetevHLXJ3aMXUTR0L3IM
jEzDOT1WiuelvV8590gzn+9iit1lnkV7SJ53M8rKB2wP5UyOKQupqyzp5eG6kZ/SkjkVpYu
MDoK/TzypbFKeOVRy2TmvVPC1qbHwlbKy4llYuW7kHpXnXk+dd28AHzSuFPqM163LGILW3t
1BAiQIMCqm7R0PSy6Hv3ZEt5LaTB4X2Mp6itWDX2YfvGKk8Y/vVzhngmeRYpVkaI4cKc4NQ
O2Cp6H9K8mtCNTRbnv+wjNNmxqkdpd5mXEMh7qeD9a5+4keAhFYPxzzxUkhdwNkmwt1zWdP
p97J+8iYSA9845rjhh1FtXOer7ejH3dUXdJMmo6klsM/MRvz2Fez6cwjgQLwFAWvL/CFrLB
HLcTqN7HaPXjrXpmntnHUgjOK+hoqNCil1PicdiJ4ipbsdHbyNjA6Vf83aoxWTE4wB36VZW
XKge9cUq7uc3IrWLby4GW71VllUAjHNMklPTrVKWfPU1zSxbi9C1T0K17tJ3d65XVF2gnPX
Nb9zMCACeK5vUpF2kOxBHSvTw+MbsjnqUVY56a6MXJOPxqzaX6TRGN2BGPyrA1Zv3m5jgVk
wah5Mo5IGe1evHEKWkjmdBW0NbxR9qh06Kycs0HmB931rburJPB154d1W2kK295HiQep9Kr
pLBrNgbaXlnGAaw9d1S6bwtJ4X1jma0UyWUx/iHoa8fE4b2TvSj7j3OyNSU1Z7nGalcLqHi
PUdRY7We4YKM9ADVq0KiIbeB1YetcjDLJsUkkAnOT6+lbdteKGDvlSwwPSuqyWiVkjSEfdS
OljuEt/wB4SWUjlc96sPflo0kU7TnoaxZL5JYh5RXI4+UdaWWcGFU3AZ6juDXNOcW7GyTS0
Ohsr8qvlySFmbvnv6Vdl1NpJgEITaBxXHiURyEo+DTRdyrPtZySRnP9K4alGUtnoXoev+FZ
ore2n1a7x5dshYkmvPtdvIfEkt1rtxcSLIjiODacEDtWx4guWs/hnbWMG5bm/br7Vyln4Z1
iHR2MlxGQMMsQ+dmb0A7V0ZZS9lBye7OWu1OemyF1OfzFigBZRCo289fU16t8PY7eaSKUAA
hQTj+vvXjOrQ3VujM+WiZN6yYyU7EH8a6HwD40j0GTy71wY2GPpXfUk+dsypWjTsfWdkY/K
28EYzmvKvipplpq+l3tqrBZIIvOiPcEdRUQ+KukW2n+ctwpGMYBrh5/GK61dXtwXO0xlFAH
UnjArejUitHscdSk3qjy+VzNZ2UaoSi5xjs3rXQ+HvGGpaB/okdx8n/PIruyPTFFh4WS5uk
0ywnlS9Y8wlu9elt4R8KfDrw++pauPtetSIdoY5C8VFlU1idPNyQ1NnwXr+7wybh12Ga5Zg
uMY98dq7q31U3Ea/MSw968f0q4KaBazYAa7PnYHYGtm21dklCJIVcdx3r8yx2LxKxk0n7tz
3aVGEqSfU9Nm1MyARh9o71534z1qSO1uYgVURrgkd89K24NRLBNxUkjnJxXmvi7UoJLPVAM
5aVUr0cHWdSVmznqU7aWNi016R4okZyxEY4WtAeIpodvmRvGjHAPU15lbatDaXEcZn2qEAy
R1qW51oqpKTtKCePatfaYmL9x6HY407anp0XiOSWKVwuSDxuPJpza9kF5GJY9geleXQ68qM
vMj7f4Q2KaviGN5Wk8uYOT90Nmh/W5PSRnekuh6Q/iq6tpd6ElPfPFCeNb5WLq4UH1NcU+r
xvCsZEgBGfnbJrIurpZHBDlYzwBnpUwdRu0mH7voj05viAqSLulUH+LFWk8T6f4t0XUNAuf
9ZJExjb0IHBFeNMEjZism4AZznoa1dA1NbXVIXD7fM+XOenvXfhIONVSuzmr2cOWKLth8Ob
jVPBc2qxXEkssLMkqO5yCD0Nek/BHxXNd2Fz4XvHP2mx5j3HqvoPpXnsfje78O6hrGhxK80
VzJ5yBR3NYPg3XrvSPixYX8oaKK5l8t88cH1r6apdo82nzO99j67a5PPz85xg9qr/bAZCrt
VO/vEjfcr8YzurCfUGcF0D7u5PFfF5rmM6E+WJ3YegpI6R9QMduxiIcA8gms9tdHIW0lY+r
YxXOtraRv5TAlye3Q/WmnVHbbuVE3etfL1M4rt2lG53RwiR041piFKWnP+0aVNXmcEtGiEe
nNcdNrGwMr3CjHoa5jUPFz2wYRTAAHGTRSzHFzlywVivqqPVZdZODuuRHx1rPbxAIgQ0pc+
ua8RvPGExV7hbj5Yjl+c8Vo3nivSBoKXtndtJIe+/p9RXbUhmFVe6xqlSjuem/2408hVY8k
/xdqp3HidbRtjzKzg42g8ivGpvH5ELGOV87cDJrk7nxfeSEmJmDE8tnNXQyjG1tZsvmoxWh
77qHjb7PEWM2zH941x+qfE6JoRF5j4P3hwAffNePXeuX8wYSXDMPeo9Mhae5E9ypm3H91F2
Y+p9hX0OFyC2lSVzjniYx2R6VJ4+aYK6wyJGBjzCp5FP1/XYfGngOS1eMm4sZ1YO390nmsF
4Z5Y2+03UiqBjZHwi/QViW2rG1t9S05CCJiqHnGfTNevQyejhaiq0d+pxzxbqpwkvQi1ayt
tKE0dvcpcRyRBmK9A3pWHbQNJbmZJkBjxwep+lT6hNttltUUeZnLt1zjsKzQJfLyBivSSte
Rkr2N+K7g8sKJFU9xUpvYnuYV2AsDjJPNc6EfI3OTnrt7GrVvZ3Ej4Td9WOKJKN7j5JPY9C
1GGxtfDyCadRO+CiKenrmuq+G3iO1vEn8L6mwa2uU2x5P3W7V5Qtu2AJZGY+57U+KaW3u4Z
rUlZIWDJt6nFRUrRUfdRVOg/tHdajZDS9dubK4faIpMbfX3rbtNcQRiGJdq9CFHJpPENiPE
EGmeI4JxHFNAEuGIzhgOeO9UYWgsYvLhAII5kbkmvlMdRp4pKc+p9TluDq1Vy9DWur6V4/L
kcdOcVFbuROuD8uMdaz1cSvuJOOvzCpUbaxwBnrwvavIhgIRXKkfWTw0adB04ks10wUjoR3
9azp7tzn5sUXe5XIZxz0A9Ky3dgvOTn0616GHwcUfC1ZyWg+a6Unjg9vaq4lDcrxVaVl5/q
eaiicrliePevWjho2OdVO5aknfzWwsZ56miqrvCZGJdQc9xRR9WfYr2qOaLMxxkkkDFSwDb
cRhj3yKWSIKVKoRwOtJEv8ApCAcljj8K99LU4ruxteHoBceJ7UOdyj5zj1FeozlXYncQTzw
a4LwVZpJqc90eBCuF+td0wHm/MR0rCqfT5XH93d7szXt4YpHkihWNpDlmXv7mqsq5fapzkc
A/wA66bT9DvdWdmtYDKkfXHc+gq1Po2lqVt7rz4mY7fN6GNvQivPnNdj1PrFOm+RvU4hldT
yOfeh7gxxvLwFXFaOoafLZ3s1hI2ZIfX0PSue1qZIRBbEbWkIZ8enasqa5pq+w8XiIww8pr
qdloswwigjpuxXeWUxSNW28mvLtDuEyuSeOleg2M6nYv9aWKxqpqyPgFTcnzM6lJvlUgDjr
UnmgjrjNZUUwVetSG5TAzXlyxPP1NeSxbklPY8VQlm+UjP4024uRs4rKuLnAxnjrXK6t9iu
Wwt1chFz972rldQvAAxL4btVm+vRggNgLXI6hdZlb5v8A9XpXp4abWtznmrlbUbp2IyQfc1
g3EmMPnaAetTXdwC4QtxWXNMjKVzn0969ulUb3MuU3tI1Vrdgokyc9faur1WwtvEmisy7ft
USHaQeeleXW82JMA4wa7DQdWMUwAfAHX3r1KdXoYThrdHmzwT2UjwTrteMkYPeljnZfL3DP
HHsa7X4g6ZE6x6tZjBP+sArgUbIGama1NqcrrU1ILlgpaPAYdfepFlmWcNITjGRWerAAbeh
OKmediwK8lR0rkcLbHR0NS2u3kf5yMg1at4/MvUCDeS3NY6XClxJGuMcGtbR5x/aMTf7YHF
c1RStKxasjp/iFqE1ndaFZMv8AqYASq9uazofFo0x01BFM8hcjbjBUVa8TXqzfECOeaESrC
ijaRmuytpfCV/bh7iwQseCmB1raliHSSVr6HK4KV2+55fZ6k2oT308qTot0SRJsJQDPTHas
zU9LkZXuILY+WDlnjOV/WvUNR1i10NQmmRx/ZlbaISowM1PfXei31mSLCB2kXb6cmo9q1K6
W4KPY8btbW3kj8271CKONRnyg3zGul0q3/tJEijd7HTYwXEzD5pCPQ0lnbeG9E1a4TXNJuN
RVfmjjiHA+tbz+PXvLb+yNI8Nx6daSjaZJE+bHoDXa5Jx02Ias7HReBYLOwkuvFU+4JGuFd
zktjvXI+J9f1Dx/rrQRkpGueSeMVb8Vaj/Zvgez0y3fYZ+WCn9Kqafo2p6T4Wt9ZtLXfCZV
F03sTgAfnWOC53Td+pFaKb5n0NzU7k6Rb6TbLJ920VcehrMg16cO0oYg571D41uUfxRHbA7
RDboCPQ1h+fEDk9+1eDXwkZSba1Z6lKo1BWPQIPEUjJbK7guTyQa5fXtSeSOfa4JeYZqHTZ
4XIDfeXOK5/VLgtJIFOAHrHCYSMKlkgqS2uWLqd5AApBA745FQC7kjBUtuA9+tZL3UmMDOc
Ypgl4Gc47mvcjh1tYzlURv/AG0LFuAyR0FSLcxmx+0PKFm35KDg4rnfPO7GT04rT0eAX14s
T5Kr8zelP6qmuVEuooo6G51G3ktY5YjmYjBHYVkS3odG3Egj361lXM7x6lcCD93HkgqOgqE
SKBgsSTULCRhrYn2jcTRNyWQgOfm681NZXGy7iLknDADJrHEh6Dr61JFJmRc53AjFbKmkS3
qdNdWN1qnjR4LDz5rjyxtA7VQ1XStY0bxBHDevItzDiVcnPetvw54mbQfFbajEhuHEaqUxz
VLxt4hvNa1STVLqD7M7/LCh+8B3rV3bM4+7oj6HvfEcUnhfTb4yZ82BSXHriuD1DxaQ25bg
gY7NWdFfMPhRpjyZPyEY7mvNbu9c52g/Q18rXwP1ms5T2PTpTUFod+3i8CdWVm3np83Wkl8
ZuciWYkdev3a82S4mZt5TAFRXDTSHjoeBito5NQTu4mjxDOxuPFUpkaVJiU9Sayr3xL5iSK
ozuFYsULMQOeOvpVmG1ijQuRnvzXfTwFGnqkZSrthDdyzW88AQqJVxn3q3Zae+p+Erk2yFr
myPzqv8SVULoo+8VPX2re+GeoQQ+NjazviG8zE6noc8V6NFJPVGEryXmcfAizjccyAckVaW
JApKxbD/AAj1rV8S6DceH/E9/p4Q7FclOMDaelZAaXA84hVXjg81vKFtzBNyWhNbae9/con
AJ6ituHTxZ3HnSThGXKqD/CKxILo2wVoZG3ZyCetQ3d/LOG8xyeefWumE6ajZoylTk5abHR
6hr0ENg9vvMkhGFIrifMb5j1Zzkkipt0fHBOPWp4op3bEcbEHphc1hzbmsaPYhRJJT82Aex
ParsdghO13Jx6VdttC1KdQywH3J4Irbg8O7QpnmRs/nWMqunKd9LBVJ7RMOCGGIAJFkdOep
q9bWs05LBSF6cCtyKwsbVifL81lx97nFStO0iFYlX5RwAMVyVKh7+FySUtajKCaPEQ32ifa
OuVGa1bKOzs5FS2thzxuYbifp6VnmYElcnPf3qVME5AyARk5/lWLk3sfTUcqoU46ROu0GT7
R4K1K0DZawuC0a46KaxA+CNw55rb8FFvtmuWrp8slsJMd6x3GUbACjPBrnlSTbOfLLR56b6
Mkj3MSd/wCBq0BnDoSM4WqscRMexBtPqT1rTtoCyDnBx1Fc6p30PTqtJMzb5XJ2kbWHU461
kSDa23GSf4s10+q2zZjZRwRkmsU225G45rohGx8HiqNpNIxnhPbknjJ6iojHIoAxk/yrclt
GDZVcgjHHeozZbhtIJOeTXpUoqT0PGqxcTJaGfccOBz02CitprVQ5HmsOf7horv8AZs5OY5
m8tsSbCpHA/lVBIGS5Rx8oXgkCu+uNNDPkoTwPmx7Vly6V/pMaIuNxwT6111cO46oilU53Y
2PClmbXQ/OYczSFwcckVvMQMsQAO1NSAW8UVsDgINq08L1DH25ryZq7PusNDlp2Ne01y90O
4sV0+SNWMHmtFIdonOcYB/vVn69rl7qVyQ0a/bb6WMJCnJQKer1n3ka3tkLaaLzEU7oyTho
z6g1VgDWsWyzjeKdl2vdOcvj2rzqsZX0RH1OEpc8i9rk4vfENxKjh0ARNw7sBg159rEm7X5
IsYWIBOe9dvBD5ZwrBtvLZ/n9a8vnu/tWtXk3OGlJrSnC0WzhzSXLTjSTO00mX5eGwe1d5Y
TFUVyQOAa8v0mcZUHiuy069wjBju9Aa+UzSE38LPHpO6Oz+1H7ucU8XgwFByxrnGvd3Bbp0
xTY70KrsW6ivmf33NudFkbs96UG3dyP1rEu9TK5IOeelVJ7zdIu5qxru7DyMpyTnivawsKk
jKVkMv9QZiwzgk9K567ui28scVLdz5JGcew7VjXMg3MWPHpX1GHp2OOTIppwRyeDVJ23EqG
xt70x5FJ6gY9ahLg5OQT3r16cbGLYodg/y81oWt0V2lTtIrJYn+E4qSCTa3zHJHHFdcXYXS
x2rXa3+hXNtIcnYSM9jXnKEjI2ZPQ11NldbWKt1xjFZ1tpiTmVmmRH3n5O+K3V5shJRZlqW
VMg4A9uh9am8yQWyMbeRVZsecwwpr07wP8N4p7GTV9ckItY2+Uf3hVXxzqsD2z6FpNiotQR
8xXp9KqVF7kyqpS5ep58CsLMoGQOMg9avaXN5V3C+cfODWeyMg2hiOMcipbZCpVoySQeh71
zzg7PQ6Iyueh3ywf8ACdwSyMAs8KsM9K7P/hHtInEc0U+w9W2nFeZ+I3d9I0rU4MmSIeVIw
7d6q6d4puljCS3BULyPevKxNOs1zU2XDltZm54st4p7iCztjh93XPUCsua0ubPSUYOd6kt1
61SvtV33sF4rbvlI5NPbUXOkidpNy5KYralzONn2E0k9DvfCOs6Ja6fHLqcAluZRl93PHaq
3jPVdMup7aHRkVI4k3k46Enmub0m5sXso5J1BYjB9hVDxDqdrFcq9mBskQKfarhUfM6fSxl
Onez8x+qlrvVtNtZtuwuuc9CDXS+Jpdd07SbOyF1Guk3VwkmxOvBAxXHW98Dr9hcuqMjYUl
+igelX9Wj1H+3LI3U/nae848kKc7Oc16GlOKijJrmdhni+QS+MLqTPznAx07CsF5WQKijkn
JOa0PFEqyeLb9o/uK3r7VjG4JkG4E8cVxypa3Oqm/cRpWdy0V5yeoqheSKRKeSxfvTUcfa1
bdyB0qtNICTnJYnNFOlyz5hTldkeWZydv41IsLMmdp296SPJTOfwrQSRRbiMA59fStHJ9CS
otq5kwASfp2rvtM0VtJ8HS6xcJslmB8sHgkVzejRLNqEEEnIZxz681658SpLW00aysImVFj
hGV/CvRw1NTXMzixVRq0TwpiS7lhkyHceaaqDccjH1q2FZ5f3Y3A88DpSi3Zi2QQR61wyna
TTOuK0KBBRuMHNWbYK067sjDDpU62ylBuAyT+VMYwQrKedyjqO/0qHO+wkiSBpP7dmlSYxf
MfnC54p2p2WoTxSXD288sR5+0SjaD7Ctvwvea7HpX2axVRGhLNJOi4j9znk1Y1fSdZ1PTW1
N76S/tUIUzp8sIbPQCtVF7kuUb7nYtEIvgpobSDDuDtHtXnc8A5YjvXquvWT23hHQdBXlor
cM59Cea4q50YxZJO4+lKGDlO80ifrCTs2cpIuWOzGB0pi4yUAJc+1dAmgXM8ocJ5Yz1PSrB
h03TAWmcPIOq+tbQwjWsxvEJ7GLbWNzLwkfB656VHdwCFCJXACjGFNT33iP5SlqFQY5x1rn
ZJLm7chSxQ96qVOGy1GpSe5K8vmMYIBv3DGBya1vD8D22oxTLbOHjcHcazrK1+zMZd2XxjP
pWlaXMsFwrrKzDPINCgup0002rnrvxH03+0dA0zxBGgJeIRyH3A714xLaykncFA7Y5r2PQt
aHiHwHquizMrTWo8yNe4FeVMCXYNwRxj0pO0tZHZh8N7zvsUF0xWOTdE8dAtW4NKsQQZt0h
9jUyK3QAY6YqwFITAxx1zUu1rns08JFK46K1sIjxAjHtnmraTBJMIiKQOAtVduAo6g1OkeX
OE9siuacrqx6NKhCL2LX2qVuZHbefSmNOVjPykEd/8Kb5TY2leT0OelKIy0YjLgsp5HrXK1
3PVpQsKjvtDrld3Jz3pgaUFtqEqe+elTGJ1ZQvzA9jUixMd5Pygjio0PRg1FFVVeRAFTAJy
cnBNTIuMSSYjiXjk9DViOE5IB2lao6pHcXFyTbjJUcDtn1osjPF4yNCndq53XgQwnU9YlWT
zFW0Ubh057ZrOmjBndT0boTxitL4W6fN/wAI9qlxeS757lvK6YwO3FSyaYbe8lt5icxnHP8
AOueU0puHY8PLa/M5zfUqwWwztZc+grWtbXEoAG0dwf8AGnQW2Rg4B7VqxQbI8tz7mnCN9T
qr4jUztStB5CsM5BxXOmAiQggYIxXaXETPZum3HGRmubaP5iB1Y8H0q3DU8KtK7uUTbueAm
3HTFWI7AEqwUH1rTgtyzICSSOB711KeFb8aUl+kQZGGdo613ULR3PDxNu5x76cvmNkgc/3q
K3JIQsrqzEEE5G0UV6HtUeXyma1uqDBHOBx26VQhtI5tVQMu3adxxWo86SLzkfKP5UzT4tz
zTgE8bc45/CvSxE1y6HNgKbdRJ9CC5hJ1F2529RzTBG4PAyB681ovGXuMjooxTFhYMc96+f
a1PvYVbRM3y885OPT/AOvVby8SbQSorYaIAEVVkjXOQKlwNFWM4fuxM7j935bHA78V41bzB
pppB3Y4+ma9muldrecKcFo26fSvEE/dyOGbkMf50ox0seFmc+aSOk0+4YOK6O0uykxBbAJ6
VxVlNh+eDXQQTI7jLY44rxsVh0zz4SsjqY73OVHWo3uipGW61kQ3Aydrcds017gru+bPvXk
Rwkb7G/OXri+fdwazmupGZmzx6+lVZ7jjrmqL3HUDPuM16lHDKKMpyuWZpiCzdT2PrWNcTk
scipZrvavJ49Kz5ZtxBUfWvWo07HM2MZt2egFQBtpIHNSuBx+tV265XpXbFIzZIWBAOcUpY
LIpYE9+KhBJPIxU8XJGcnP6VfKCLS3BRQwOG/WtjR9Da71K3+cr5rDIHfmsXCGRVCH3rsdN
uPsUlvMnKoQQPSvSwdGLUpyWxy4mq4uKjuz0Px1rQ0XRbbRbAbAkYyAOuRzXlJ8QlkEdxCF
wOu3rXQeJNWXUtdSSQ4GzpWQ9tbyoGMe5SOM13QouquamzhlWVOdqi1KX9qaSUzLArE1bVd
Ju7QPsCZ6c4xVObRrSSPPlbTn1qF9HUD91Mw46ZrJ0asd1c0jiIPrY6hobG90d7Bp0SOQfL
z0I6GuA1C1msJtsi7WBwR6j1FX00+/jGFm3egNTbJZ4PK1SykuF6LKp+dPp61xVKUm9YnVC
rHuYJlEgCg/Kp+X3qRLlvsstsOFPIB7HvVyXQ02Zs7iQkHpKuMU+LQmYbriRiw6CIZzXN9X
lsomzr00rtmStzKuIPMKxsR83pWncWekJbFv7ZaaUKCEEZAz9avpo8XkIkqKFyflHJP1NQy
eH12YSc4JroWX1bXsc7xlO9rmGLhxD5JHRsqc9K6vR0l1DUbKW4diisPkzwcelZX/CPvnb5
vfqRWjYQ3Gl3EUpmLLHkj8qr6tKGskaxrwb90fqWmm61i6eFRh3PNRp4ZuJAB0XvzzWaNdu
UuGdWbJY5yK04PFDKoLtmklQk/eEnVUfdIpfD08E25R8uMc1kzacyuQWwVzzWzceJ964xms
hru4u3YRx5U9xzWc4Ur+4VGUvtjILCSZxtPA5zmtaDSJVU7nUq3XnpWQtpqSncmSPr0qeOH
WAD82M+9JUrq3LcJSjbRnQeHrDy/F+lwllcGYHHtW38Ubp7rxStojhVI9elYPhO01GPxpp8
8rKxD9DUXj1rqbxjLGchl6CtmvZ07WObl56qdyKGyijTAnBOMHFStECgEk6gdsda5sQ6jgb
VcHvzUyaZqE+Cz7PqeawVG+qidTmusjQup7OBWQP5h9RVeOx+2xIVPl/N94nFWYNFjQhpWL
t3BrYWONYggQFfTsK6KeDcl72hz1MTy/CcxfwyxyBZJ5nUcDngmu48Ivqt7p8dpqjPb6NaN
5qhhtDn096y445rWUtaTrluzoGA/Oku5NXvYvLudSwg/hUYA/CsHhasZabFLExlHVHaz+Jk
1C7lnmlCRqdiD1x3rKvddsbf5o5NzjqGri2sZRnbcsaPsQGN7Fyeua7lWlGHIkY+xi5c1y1
feKLu5BWHcF9BxWQ0d5ctvdyAeSDWgYYY+MUpwRjHtXLK7+NnWktkigljBG+/wC8xHNWFTZ
nC/l2qco7NsCjjkml8rGCARu96htLY7KdKTIAGDggdfyp4VsjAzz2qUIxfDcDGOBVmGM8x4
+73rFyPZoYfyNvwfctZeJvs7ACK9iKE55ziqOp2hg1OVWACI5GR3pkZNvNbagr4eGUbuP4a
2tbjilvGuYySsoDKAKxuenh4RU/ZswNu4ZXjmpY4+u45/CpBEXTaFwR2qQQMMHOOnANO99z
0409BEijZN27PtipFVlJULgHvU0cBIDDgVLHCzbt/wAvvWEjaEbEfksocgDHHepUi/eZRfm
I6dqlWLlM/Ko9e9W0jIwyocHoaweptexU8kAlRk45x2zUqRAZB5XHA9KvwQmRWKjJz0qZLb
93woznkVBXt7Irwxl+GRdvc0lvaP8A2tGxCgnhfQ/WtNLcbd6qM+gqwtkroAVYN2IrKpBs5
q8lVhysveHdJez1uS/a7mibfuNqBiME9W9/pWheolxqk0ynIY9ap28N3hI5rp5IFGFTpj8a
14bcEqGzz0rjhRl7Rzk7nmUafsFuRW8GVXK8Vf8AKKoVI49DV2K2wo+XntT5YcEg8mu+Kst
jOdbmZnRoHyGGQVI+lc4bMrcFNnRttdpb2zmRCBxmorjTEW9d8Y3c10YenzPU8zG11FaGVa
2wX5mGCBjA9K6e31280+zNqoEsZXAz1AqmbXylJA54qtOrBflAr0fZJo+fnXu9ShcBJLqWQ
7gWYnrRTpA/mv8AITye1FZewYe3iYMsRAA5I2r/ACrdtbMW+nR8E7hlqmOmb7pIyuM7c/TA
rbe02oFVeBxXfiE9iMHUSfN1OZFuPNOB3pwiJH3c4rYNofPkAXABoNsMHvXDyHsrEWRhNAe
fl61VltxtPHvXRNbrs+UdPWqdxbYXOOMVXs7gsTqctLGFZxsxlSOO3FeEapbtaa1dW7jmOQ
19BXsIXdnIIGTzXkPjXTxBr63QBEdyvP1rLk5SMVL2keZdDmldRggkGr8V5ggE/hWfLC0YX
GSDTPMIfptxWU6KZ50ZHSR3BH1602W6bJ2gnNYq3DIWYtuHrUkd7hwd3Fcbw5rzmnNOCmQe
ay3lbLEE09rhWXO4kg1VZ1CseMZ71tCFiZMGIYhmPIqEn5WC9D3pJG4ByMGo2JbocY7etdM
UZNisTkbOnqajOS/FO3Hktx7UxV+YHPWt0gsABL5znHvWpp9uWlBbOPWq1vaNLJu27f611F
pZCKEMUC55PNdFKk5O/QxqT5dDJELG+EaqcBs/Wta5bYVjVgnRnOfuikt0V7l5iCdvA9KWe
3eWWRFQsQmen3uelepySp4d8u7PLlUjUxEVLZF/WtOmk0e21K2c+Xu2N9OxNZ8N4kDLCyqs
q8HH3WHrW7p+rqvha+0u6sXlaYEQ4Hyr9TWHJaC30xppT+8+UcjBGK5afNCSnsdVVwnBwav
5lt8HDD603jORxVcy/wANNLuv3Tn2r1frSSPK+qu5bb0z19KaGCjAA56mq+985xz701pHwG
wvSh4lFrDSLW1dhw2aPlK5xgntVXzGGGJ+WnbzuDbuaFiUQ8MybBZzt4x+tAKgDI79KjaUm
Tb04pu/JBHXvTeJD6uyyrL5hI6elNcgrgjIqEthgcHn0pGcY+YmpdeLNI0JR2I5tOtHXcYF
BPWoDpdpt27FOKnNwc4KnikMuV3DtXK/ZvodUY1FsyE6TZFhujGKtxW1vboVhjCAdhUTSk4
przEA0RlTjsgcKj6l3CL2ApCYx1Aqk9yAcFTj1pv2jjOciqdddCVQlbU6HQZVXxNZN0Aesr
xS8UvxFuSV4FN0q7C6zaBGy5ccVR19jH4yuZWVh61yzq82p0KjyuJaZVz90ZNJ5ir3IA9Kr
tIRh1PXpTf3m/lgVPWlKqkzSNByLQnweFyOuaBOWOGOB6etVQG35P4c1OqMTkjp71Drs1jh
NB6zM+ATgdgaQl2TCDHbilCZU4XkCpkiKhW6etR7ZmywttbED/LwScd6X7OzIrg/K36VoLb
ZGQAxznmpxbZQ8EHtis5TbNY4cxDBnnHHv1o8nJxjmts2bcKVHzdGI6fjS/ZGcbBGFwcl89
axcmehToGQtqcADvS/Z2J5GStaxtVCja3U0jRgkhe3X3rByPUpUDMVFLg56enrUqJ1PKEd6
ttANu4JjFQzxhLSSRWyen0qWz0kuSDkjKu9QPNsg4DfM1bBkmnitwl0IyR3XOaxRYzM6qil
meIuox981b0D7Te3Edu6sPs43yDuoFXKNrM+fjipVKt07M0IRJLmOZPLkBwwzww9aupCwTO
3I7DNRpIs90mFKlHKAkfw1cVSZApAGKzm0nZH1eFqOpT94am8ELs/D0qeOLLnceMZxToo90
i5T2zV+KENgr24LCsjocrEcMDbeF4I6EVpRWRZVZR7YNT21uZEBDcfStiG0ICgDd+FOMTiq
10jOWzCj7oHrjvUy2S9dmRW2lqpOCo/KpzZjkbcj2ocDieJszn1tTu4UEetW4rbvkg+1ai2
gAyFyKtRWOcN90Vm4XYPFGfBbHcD1I4z61r21su5coMVMlqFOBg96uRoqHGDx1pOnZHJUrt
gsJ3bjnA9KkMG77o61YiTcOBxWpb2ocDCZpqPM0jgqV+UpW1ntZT39aL61USq+M9uK2Rb7D
gLim3EWVB25rtox5JHj4mtzo5x4C/IGAaoT2z7TmujkjCEk/dqu9vuz3H1rskzy0zlJbZvO
f5H6nvRXQzWjee/7s/ePeii6Hclt7dWuFZhghB/IVYeA+X64NSwxbDkjJKrx+AqwQPLO8Y+
la1ZczHTfKjINvvdwR3qKS2ZR0x2rZS2JncDnPIqymmGQZf5T6Vg+VbnQqrOSltyB0ziqE4
ypGMYFdje6W8cJfbkDuK5e8jxkAduprSKT2NI1Tl79cIwA5NcN4j0tdS05oSF81PmjY+vpX
eX4XyznIPSuUv1UZKEHPUGs6kb6noUpXjY8lSIuDFMhSRDhh6H0qO5tHCqCOM11msaclwft
lrhbhfvD+/WbbPDOTHMuHXgg+tTCCnocdVOm/I5kh0GwJtHc0xh8u4L7GutvNFeSAtCuWb7
o/pVLW/COveHrLT7q+tQsF+MptO4j6jtUzwziyVWTVznS3yYDcetRsckZ49KvSWkm9SEIPp
jig2TyITtwR61l7NroVzozmGTnPNG1icdxWh/Z75X5Of51ai0tjk+WSfStY0m9EiXJLVmSs
cjAEjvWhaadJKwYIfvVu2Xh52A3pkg5zjrXVWOiRQRebIAqd+Oa9CjgW9ZHJUxSWzMWw0YR
oJZFwvWm3zs7CCIAD2rX1O9SPZBDyfQVnR2/lnLHe57+lerGgrKC2PKniWry6kccYii2qNx
HJFODNHLHLEwEiHIYj9PpVkoRjA5+lMdDuODgHoB/Wuiq4uPKclKMnLmY99aO9WWw2E8bI/
uZrJu5Jb248yRFWNekanjPrV14QTnBB7YqM2+0AEfWvHqR11PYpRS2M4qPlIJLEd+lKFIbc
xzj9KttEqAA5x6VXlODtx+Q4rmcrHcoX2I3O5sZ4PemMr/ADL1AFOKFn3H8PSplgJwSOorN
zdzb2ZEEYhCamEJPOM/SrMNuTt+Un2q6toxyQMAnoK2jexk4WZkPEwba2cGhI2Jwwz6Vrm1
42knPrimC2Ic4XA7U2mNQW5lGOQMQ64z0pSny8c+1aj2QLJIwLMM00WoJ3YyWqdSlTuZTqV
UKGPPtUWwqducj1rTe2BJxkYqH7OBncSTWTb2NVSM4qMfe3VFzxluM1fe35Y/yqv5RC5bn2
xUNs1VFFUnJwWzSOziMttB7CpwhB6DHpTJU3oQE6c49aSm9jR0PduaQjTRrOxuCy73lDMrd
Wq5aXFlqfj+Ena1vd/K4YdfWq97bprenROkTPEAFZoxuaFh6j0rQ0bRbbSrhbqaf7ZdKNsU
art2E9zWz6JbHkq+t9yHxVoUegeI5bGBt1s6h489we34VkJCu0klR7Vu6/fpqWuozP5qW8Y
iJHc+xqtFbrgBRu/DpXPUldux7OEot01zblJIFwAVHXqKspabnB+6P51djtNxHGMetXobfC
5A2n1NZcx3qijMis94VUHHersVi2doHA7GtOK2GdxPDcYAq/b2mRhV2gfrTVxuCRl29iGyr
r9DV2PTwq42VswWXTK5rUWybYCF/SrujBtROTawUAkpxUBsyVI7V2ElgCvzA81RlswOAuQf
as5I6KUzmWthsyUFV2sueDgmule2Xn5c1Xe3AXgbqwtqelCWxgSw5BjJzt5HHBqq1opDbmC
s3bFdC9uq8kHGOTVGaANyPzqHdHVCd7x6FG2isXsls7tmhkgbdDcj+EnsfarC2luDJM+sRK
Dw3loQ8n0qCSA7+GyOnIyKiMO0Ltzx3FJ1fdszCOAgp88GRQWqxN5ilmQ9Nx5rRhTePuYA4
I75piplNgC/4VcgT7u4EueOOgFZSldnqUoxpxUUSW6MMIOnvWrDFnGV2jI6VDbQHaCAeeTu
5zWvaREHkHOc0RuZVZpFu1iCqFA2ituC2DFSF/Go7O23DB575Irbt4PkGRwK2jE8StWIY7f
/AGKmNtjHrV+KLjI/Wp/Izhu4rQ851TKitzhgFqyLc7duAKvrb4XI4proAmQMGhLUh1b7FB
1EfXrTFZg24HpUko3/AIVEpBkxWFSfQ2g7mlZjpuPWuosQgtwQOa5mzB4yOldJYOArJ+VOl
sebitdizKofnHaqzRgoRirpXPNU3zkqM10p33PKu9ig0YGCR3qFoxvzViQhcgGoJJF79a3v
dGNipOi/aJOv3jRSzNmeT5f4j3orPnL5S6AdgONp2r/IU7YGQL0z1pHO7b/ur/IVKnzLg9q
6b3ZOyLFtEOXxnnFXAW6YqC2ACCp+prnlqxoHXcpU85HQ1w2tQiK4YcE9celd17muK12VDN
IVPIrpoji9ThdRbhuO+Oelche/OzLjFdRqr/Ng4x1yK5a7LHcQBj0q5WZ6lJ2MC7BKBy3Q4
G3rWc9pDOxlK+XKOjJ3+ta06h8gfw/pVPndgDn0PesYxalrsaVJXTTNLQY5Ptduk6b1Ddew
r03x3pqXWnaWzAYSLivL7ab7PIkm7AHOB2Neg29/N4o8NiyilX7dB0DH7w9K9GMlHl5tUeT
UheMvZnn8+j279V59hTI/DYkBEcffk12Vr4N1uabf56wuBny2GTnvirN1ot/bQqFmUucgDb
g8dRXevZS2R5vtJx3OPTwyjONwXjrVxNFtICrSSJj0ppl1V5Ci23AJ5z3pF0nWLhjI8iop7
Ac1S9nHoZylVl1LE0mnWyfKfmFYd5qU1y/l2wIHdz0q62hSb8z75cHoTUp035wAgQAVopJ7
GDfcxY7NVbc3Mh6n/CpTGc/LitX7FjJVO9H2El/u8VqmuhDV9zMELMeTTvs2R0rajs8sFKn
ilmiSMbtoyO1YvXVnTB20MB7cbgH4xzUEy4yQuQOh9Ku3EpYn5cDNZU7lnwmT7V59ZpHp0k
2VbiR+pIx396rGNnxliO9WGyXwSGUdT71Ikas+M5A/CvOlqelTVkQx2vIP4e1aFvalgAeuK
lit1A+bk+laUMHG4L0NOEbltjbe05LKDwO9X1sn2jKjnn5au2lqzBcrgHrit2CxJUMFwOld
sYqxyzlZnIyWRXkA1F9kVT93jtXZyaZnGV4FU20/GSsZzUtFwmjl2tmIHy81FJbKHwVxiuk
exIHIOc81TeyYDc3IqXE1Ukc/JBjJIqr9nBzx1Het2W2OcEdKpyQqeCMZ54rKUTeLMSSBgS
MY4qjLG5LHPFb8keVbqAOBWfPFmMj5ia55I6YGQ0ZGDjmomBBGR19KvTxc7QvbNV9hPzBfm
FYNHZTS6jrWW4t5TLbytAx4JXjP1Hep576+u5CLidmOMHYu0/pVdUTbkOS2eVqdI2xuDAew
qXUaRaoU+w+CGPqvy4GCR3Na1nCwTgHnvVSGNQV7k9a27eHgHpUxbvqbOKSsh8NsD2JI71o
RW26NTgYJ6VYtIVbG+tOG2KgkDI9K2skY89jPitgpOVwB0xWhDbhvmx0q3FavgfLwe1aFvb
fvBuTK9qhsiVRWIra3fAYDI9K2be0OwEqfpU1tbqqDcv0rWigUJgd6cTzqtQxZbUf3e1ZU1
r3ArrHtsZAHNZ1zbHJOOfapmyqMzlJbMsTjiq5sscAdOTXUfZCwHAX61BLbKEPy81CVzvVa
xx11Asfy596ypocZXr2rqLyHGWrDuoDn5fpUs9GjUuY7Q5Cgcj61XeIxnIGAO9aZjVpCjMV
PftUTQgqQCRg/WsGrndGpYpRINvIz3rRt1I+dgWB6CofLCgBQc1o20WFUE8n9KzaNnUVi7b
wnjOc9Oa3bKDDAMBiqFnBluoYiuksYAxXPP1q4I86vWsX7KMADjitqGE8YPB61DawjaOK2L
eAkAFfpXVGJ89XrEaQ8AFPlq0kK5xitFLJwq4HWmtbsh6VorHnyrMznQ79o4FV5YQAc81pt
Hnk1DImRim4jjVMGWAlj2quEKEnbWxLB6GqzQknC9axdNPc7IVtAtjk9cVt2syqVxWOkbIc
nrVqKTY3PX1qVCzMajUjpc5UNnANVJyFORUNvdhU/ePuHaoppzISw4NOzucTp6kE0mH6dao
TPgE5A+pqa7J8vd3zWRcTEqcHBrtppNHHUXLIllk/fPyv3j3orNlli81923dk55oqvYE87O
oZzvH+6v8hVhT3B4JrLN0vmbs8BQP0FPW6AUc59KrlLdzorYZiDDpUpJB+7x7Vh2mq+VEFY
ZX+lTSa5Aq5RDuPasPZtvQZcv7pba2OT8x6V59qt0CXJ4zzmtHU9XMznLHHpXJahdK+7cc+
ldEVyounBtmNqDgu7buCK56c7lwR0/Wr93KC5TPvWTO4ByGzntS0PUhGxVljDNwdv0qAx7Z
MDp3qy4yxLHb6D1pqxgtnrVpakzIo13F1J698U+KW4trjzreVonXHKmrHlAcgVJDAZHHy96
2t0ONxtex3OlaxqDaad97IqSABblU3up7qf8a0IoZ7xVlxJ5Efyo8nDOT1OPSsvQ7OSJ98T
Mm7k9+a9B0bT3u7lTK7OFGSWHA9q05lRjdnmzhzy0MjTfCMk4WRYwV9W6VvHwd+42KybsV1
qqI4ljRRheML2p+WHJ/KvGnmUnK0Do+qprU8zv/CdxbKWeEFe5XmsCfRTuzsznrxXtTfOpU
ruB6g1garpiRkyou1X/SvRwuPdT3WctXD8qujyOXTfLZl2kD6VUkgEQ+UZrrdUjaKR8DP1r
jL+5KEhhn8a9eNSyOPkbdkMefYCDwaxLm7DFhk0s15nd1HtWVLNuzjk9M1lOppodtKiVp5g
ZCCcZ5HNUgz+YQpOalkwWO85NRxhgpCrkepNeVOTbPWhFJDoYlLDbgA9vSrcUKL15PpUUKc
kbRkVet1OAEGRnk0RRsmTwxkkL0NbVjbM4IYVDZ2wYjA57V1FlZEgBgBnvXQomc5WHWVmQc
ADBrpbWxHlgbeO9V7e3CADZzW7aKoGD0quaxyTdynLYqMkDg+1UpLFEOTxXSvFu+6vFV5bM
leEzUuZCujmWsVPPXNUJtOKqWIwtdO9qV5wary24ZSMHFPmuapvdHB3diVyQCBWNNbtFz2r
0G4sgykHkVzd9YkbspwOlKyOunU6M5KUdR0GKpyAkEjvWxdQNnaFzis+W2ckHGPasJRudsX
1MiWPcS3fpzVMxHfySPpW+1qSwJUgj0qqbMg7iMVzTgzohURlBfkwFOO571YihyeePTFWTE
oxtQgZ5HXNSIhOQvyf0rn5WdiqEkMOCFPX2rYto8KMH8DVKKIgoARj1PetWCMdOF/3apRa1
ZTk2adsOBgE/Wt2yX5ORWHbM24bVGc9q6CzGT8+FrRu5z1FoasVvkBsZq5Hbcgjj8Kbakqo
AOa14UUrkjk1DOCUmiK2gycHoP1rTiiGAAKIoCMFeK0re3bAJGaezOOpMpPBkcDNZs9opOc
GurFm5HCYFQTWGVJ6UmkzOFblZyjW464zis+6jwhGM+9dVNbKqnArImtSzHHSp5bHXCqm7n
H3NuGJyuPesW5tjjjrmu5msmJI21lT6eB0UFu9LlPSpYi2hxUtsxOVA/HvUAtmHy5wM5xXU
TWe1i23FUzagPjb70ch3LE3McWpzn7pzVyCLBAwPy61ZZFHG3vQm0EnuKylFI0jVbLllEwl
54HXArqLJVITg/lXOWb5bOea6axlBiRSMVMGnscuIva7Nu1UEgDIHrXQ6fCGyzchawbU9CD
xXSac2YWFbt2R4NZl/IHGeDSEblwefem45Apy9K5o1PeORrQpSxhWxnrVcrwcir1ypHIqoS
dpzXbF3JWxUeMHBAxUDIOcDp3q23U+9VmOODVcpspEW1RwRn3pMY5HenmRQuTVdpdre1Oxp
FtkzSYTBGajE/z9c4qB5gOp61VkmVW+U81g9zeMLsszzFo368DIrEknBBOQAasS3AwTxxxX
OXF0I2aPC5U9c12YVX0PPxcOV3L8ph858yR5yeporClu/wB6/wDpEI5PUGivX9mjyOZnRm/
LOMNkFR/IVYjvgSB2HFcRDqTbgOcFR+HFalreZKjJ55+tePGTauj35UbbnQpeDytobGKrTX
xAyG5HFZP2vIJGRn+HvVaW6QEsDntirRn7NXLNxejLHOT05OK568uydx6dutLdXYznPsR3r
FuLpSzAuQAOOOaT0OmFOzEuJix4NZ7v85yaZLMME7x+FQo2epPJrPmTeh0tWRZGSMHn0qVF
IccYPfmoUJ5I5/pVmEFmDBunfFdlNHHORZRC3Uc+1aGnW+6YApUMSjPyrkCtrTIx5ucV0uJ
yOZ1ek26+UDnCjtXf+H1C2Ltjqa47TY18pSRj2rr9FmWMtEzABulceMTlTaRz037+prkAkk
GlHzdT0pGOGPFIcdRXxcXyTZ6G60H9Afeq+oDdYtjqOam69T9Ko6tcrDZNGSN7V6mD5nO6O
eqko6nB64CYpABnd+teUazMUmwe36V6jq0u23fIJwK8o1dy8rKOSSefSvq5XULnn0EnMyvM
DMS2c5qGY7WyBUqplMk4Kio5Pm78dKwb0PRSVyswDofU0ix/L93JqfZkDI6DtSMGxtBxn0r
Bo2SFiRdoFaVlEQpA45rPhX6885rasFJ+Vic1rAt6I6DT4P3agrz6iuntVVFGf1rH06LMYb
aTW5FH8owcfWt27I5ZO5ft1UnKjJresLV5Noxz2xWZp1tvHrzXdabZLDCHIzXJUnyol22Gw
aWNgMh5qZ9MixhTmr+QTnFJk5yBxXmTxWocmhz13pBVd4Fc/dWZjPTrXfkBh83SsPUrYKxG
Mk12UavOQ24nGSQFlAArKvbHeDxiusMClvu4xVeaGNRlu9dyGp21POZ9Hk3kleKqPpUa/eB
BNdrfNGikk/hXKalqCgFVIBHc1pZGkKk27Iyri2jTKAbgKyLpVzggYqe5vi5IyQfWsi5nLD
kmsJySR204y6iP5KE44J9KQNkgjaRVYkluuB71LBHuxg4yenvXE3c9GGhoRZbHTNaFuMH5+
notU4UZcIQc1qWyBiEAP0NLXY6FJJGpZxZPyjArobaEAAEZz7VQ0+2OANvFdJbWpUAgZpqJ
zVayLFrHg/d7dq2LcE7Rg1FBASBn0rTtoQHAx0qGtTzpzTL9rASRgZrYjiEajCjNV7JNqlq
ubhWNSXY43qxc+tNcJIMN0pRn0pvHQisecVrmdd2o2lh0rEmTkiuqlXfCQO1c5dhUdu5rqg
7o0g3exlSRjPzcms2dEDHK1cnmCknuaxbq82luR0oujvhGTZTunUMcYOOxrGubhPm7H2pbu
9b5mYZz+lYNxdOQ3p6d6mc7HrUKDZaN1j3qUSIRyeo9axI7l2wAM4P51oQSKUIZMNXK5tno
eysa1o6qQOn0NdRp7KUB9+9cfA/zAn5cdRW9Z3Hp0PIqYOzuYV43VjsbVlz1xit+xmUShd3
3uK5K1uC2G4BPY1twShdpB5HpXYldHz9eFjqSNrYU9aBjZjnNZ9vfhlw3X1qwb2EGsvYvmu
cLvsOu3xGB61QMmBzRc3G9sluO1UJJ8DPWumNkXCDJXmGaqTTAcg8VFJIO561Qln5YHoOab
kdMaRZe47E8VXkugpI9qzJ7wbyc9KzLi/BkOG5xUupY7aeFuzekvF781Qlu/TpWbHdKdpkf
h+gHWrV7bGO2FxblpIx9/I5Fc06t3ZHUqCg9SJr05yOSeOa5rWLoQ3zkH/WetXpZC2BnpyK
5/wAQB5LaKfdhkyOa0w1Tknc58dhk6VypNqMwnfBTGT3orBa9nV2UKhweuKK9L63I+e+rxN
uC7IYA9wO/tWvZ3zAhN23A69a4+KYh2BPYEflWjZXmWJc9vveleZTq20PpKlNM6BdRI+82D
nrUMt+PLYBsknNYZuueobGeKge6UY3nr0x2rqVVHM6Jfmu1L7yAT1IPWsua5+ZiCSQcY9DU
U1wvsfeqUsu5gM/8B9KzlNstRSJzJhS+4Ht7UkbbmGcg9agQlwFRS2DxxnJqz9ivYkDvBKq
sM7yvWiF7kzdkXLc4GdueeDWnbIW+UDGec/1rOtomZMFdp449K6GxgUKDyM17VCGmp49apb
Yt21uNvyjt0rcsINrrkYyOar2gSNcEDjmrnnKq7wcE11OJ57qNnSWUyxhc847VppchH3A4I
5BFcbFqARhg1pw36ugBPNc84pgm9zubbXICojuuGHGRWkt/YugZblMehNeeifIJBBqNiMhg
PrzXkzy6EpcxvGs0egTavZRfdlDn25rnb+8N07OxyoNYaTKnOcCle+RflB57104fCxp7GVS
o2ZutSAQuADg+9ecX4DSMRxz+Vd1qkxlRgPu+lcdc27MzZ6V6DjeNiKT5XcxHwFIPP0qozd
go24rTnAQEBAccYrNkjX7u0jJzxXLNWR6EXcBlVI6cVCwIAK9KlyPu9QKRVJZlx1POa55an
QiSAOCu7GDXQ2KBsZ4INY8FuxYBu3TFdNp1vyoKkk10Uo9yZz0Oh05PkGGG2txICcYFUdPg
ZYwCoya6CGLEfzdaufkcnNqaOkwAMvy12kHFuvHGK5LT3RD94Z+tdRazLJEFyPzrzMTFtWQ
09SUuM03PGM0joxb5aAD0r5l+19py2OpNWJFx3yaztWIFvnPzdjWkOBzXP63cLt2g17mEg4
nNUs2Ysk+0k5rIvr0quQevpTLm6bccdqxLq4bPBxnvXsxGoFXU7pnHDcVyN+5KnPK561tXc
hDYPfvWFeHKHgnmiT0OunBIyJ3wOTwfWqzFD0qzLtJ4wPrzUDIuR7859a5JJtnZEhRVbLHg
itCCEsV29etRW9vucccVuWlrkrwKSpl+0sLBbSHBJO2t6z09nK5GPcVLY2aNgPkk9q6a1tV
CAhQCtbcisc8676D7CzCqCwyeldFbwAYIArNt3jU81pRyqxBFRaxySnKRoIgyPl5q3CBnJ6
1QSX5du6pUmVVPzcVizOzZu27AEAHrVoEdqxILpQBjtWpFcJIBjiuacbktNEo470oyT1pMp
nrTHmjjVuaw9m2O4XEmyNvUiuS1GUh2x+da15d/ey3WuWvJ8lsHca2vZWOmhTbdzNu5yFJ3
Zx2rnL24JY89a1rlzhi35VzF9IBuySCTWDue/h4K+pQurl8HBI+tYss8gJBPB/Krd3IXOC2
AP1rNbL7iX288CspSbPZhBJFiBpd4xx/StOJiOWC1lwpgAZyR1q4ZFVVO8YHUU1sQ3c0UkU
t7j0HWtS2uCpHzcGubilBfO7GPer0cpXGWA96m4SgmjsrO7y47gdzXQRXSsmQcGuAtrraQA
QR35rZgv8gfNj2zW9ObPMr4e7O1juSoXDVO10dgKmubgvdyjc2BVtbxTkDmupTPLlh2majX
GTgk1E8xXr0qj9p4z1xVeW7KgkSDB7YobKhSZYmuV6+v6Vl3F0V3KDnFV5rs7vm4rNuLlix
HTIwPes3I9ClhyS6vNvGKxLy9yrMOF5FOurg5OWJ44rGmuEDHepOe3auWcras9vD4dI6OOV
WbRmPAljYK3bdWrompQC9bTRNJdOyk3Ab/AJZmuU0jVtOSJ9P1diLdjmOZf+WR/wAK6QXtl
YQmdNetpICvO2MBpB7nqTXFGs4xbZhXozcuVIp6lstr6e3Vj8nzD3B7ViX7C4tJl6jqMVDq
WqLfX73aIw3YCrnnA7mqYud0jAsAMY4NdNOomzKrh5KHLPsc5IYxK4+fqe1FLcpKLqXbJxu
Paiu6y7nyLoSvsV/PdSGHzDAGT34q7bybTtA+ZhnB9PWsRbhlX5fbj8KvWlyFkkbGT5ZAHp
9K50up7d9Cd7jBJbOe1Rm4I3KQAD0zVSSY7vXnjNRNOGyhYA+mOKuL1B7FvdkYxnPbP61Gn
70bWI4zzVUZYDk5HTFWo16L0bsMcD/GuiEbs5ZysdboWmsbRLvcqSltq5HIHtXSX8N9oE8K
zx3QMg/eQXWGWdT6Y6YrmdNuFe2hiErr5fyll5Kc53Ad63dX1O41Uxtc6lLcrCuwStFsVAO
5967adK2pxVat9jMmgitr91iGEOHVfQHtVyKdIgMNg5zisO71IS3W6NfkwFB/vAd6jS+IJy
T9K9ONRRVjzZwcjrluyMdDkVKbjK8Ege9cxFeoVC7sMO1aEN4GAO7p39a1U0zmdNo0Xn2tt
U5Hc+lSR3rRgZf/AOvWa0ilwOSf0FML5GDj8+tZyVxxSR0cGpEZ+fPFSnU8n72MVy7OwJKn
pTGnfoG/Gs7WHyJnSS6sQOv41Xk1NmwAdv1rBEx24Zjx37U0z45Bz9e1VFh7M6NrnevPOe1
UbhQB06Cqcd0AACas+ajp83fvXQtjJxaZi3aAscd+1ZbD5xnOcVr3ILg7e2RWY0fK78DHU5
61yVI3Z202QIm5h8tWUtiSATQjxgjPGastKFXAwcc5rNRjua3exfs4lQgtyRXQ2k0UQBxlv
5Vxn2+Xcu0Y96tQ6gxb7xyD2q+ePQThJno1vfRJjn34rSj1AFcZHNcBbXzsgO4cda17S8Dd
xn3pPUz9lY7CG+w+VPAresNWAYZbiuFjkMifI1WIp3Q43dKxlFPctRR6rDqMMgHzjNSm6hD
feFeawX8mR8xFXo9QkYbQxPvXK8OmyXFnW3uqpGhEZFcjf3bzP96nPI8i/MazLqTacVtCmo
6CitdSlczYzjGDWFcSEnirt1I5OMisi4mxlSQK2sdaSKc8qlywBLe9Zd0cng9eTWjgH5Ryx
qncWF9IC8VrIwz2FEmkjRJ30MhgvUYzio1BPLYFOlR0kYSLsI7MKiaVCwGcY9q5rm3kX4Y0
Rhg5Fa1rIiDHSucE22T5iTx2qzFdEdSB+NUppA4NnZWt95bAEfQ1rJqY2ZyPl7d64Nb0pwd
3I7dqk+3EvguQ3QEU5Ssrk+wud4mqKWB3DHtWhb6qDjngV5rHqDq33j+FaVvqRBALkA1i59
TaOG0PRxqKhsl8j2qeK83kck5ri7fUCw2u4HpjvWjBeZYEN27Vyyldj+r2OtjuGzwxrTivM
YAODXMQXBEYJYZFSLeDzMbqm5hKjc6xLvIyX/Ko5rk7SwP51jwT44BGafNKdh5Oau+mhzui
kytf3pbjdisCa8AJ+YkHrUupXHPyjjua525udobDVyzep7OHoqxZnugzHBrn76Rdh/iPWkm
uiDy3BrKnuSWIyMVOx6lKnbUguXJQ/Jk5yKqgFzxhX9KmeTcfvDjrioy5GWwB6Gly32Ozms
rE0bKcA9V60s04XliAo5Hue1VjLkZL7fU1SmZCxUNweck1MtEKMdS+lyHwCF29c9K0YZFMe
MkEc+tc4JlDhVOQR1I4FaFrOyPtzknjrislubSjobqy7W3BmHtVyO8CttLck8cVjeYSBtPI
OOOTT97u2A+dvcitttjNJPc6aK/zgFyAPWtCG/LAfMVrjkuGUjBLY/Wrsd0+1WLZOelXGTM
J0EzrEvN/VjyOcUr3OTgH34rno7x+vRc9fWrBusnnAPtW6dzn9lYuXEuTuFZM9yMtuccdjT
5p1VASQoz0zWJdXW1t3BGe/aspux30Kd2PnulyWI3fNjis2a4KkhhuD9ahkn8sls4Y9qqmc
sFUtXJJ33PcpUuUWWTcGcNgHjHaofMjQnYNxGB9KrtMgIIJI3YPpUfmKS7KdrZxwaxaT0Ot
wW7RaN3j5Fc8cGmfaSJQvXHcd6oyzKpI3YOepqm13IGwD+I4oUbM8jEcq2Ooa4j3HOOv92i
uZa8l3H5369norou+55TpeRSDkgjvxV6zZD5m7IKpkfWsVmO7qe2cVdt5trMpyBt5zXXys+
dVXoPklABAOT1Oaj3DJ2n6fj1qN3V5OeM9h29qHYbgFGD/ADpxjrqaOd0WUY7u3pzVuOc7v
kJwBgmsxJMEpnI6nNLv2p97Kk8D3roTszmkrm1HePHsdZCjZ/h9Ksz6zf3SLDdXZMSjpjH4
cVz4nIODjb3FBmkLfKcjHetFVdzD2RqNcsq8jJHTHpR9qKIAH+Vhz7GsoS9gTu7E9BS79z4
xjPJzSdRj9mkbSXiM2B1HTPetCDUF4G7J7j0rlRIVA/eEnPT0qwk5ZgDKRj171rCu0ZTppn
ZR3oJ25IU9u9WVnHAJB9K5GO7bem9toPQ1bW8YvuzwDiuuOIucsqB0pnBCrnlu9NMu5tp5x
6VhC7PVmOD0x1FSpeESAA4JHNae1TJ9nY0mmO8gMMDp7UxpjkknBFZ73A8zqMYzxUb3YwSM
ZHNL2iDkNM3IDLjip4b/ACMH8K56W6LAEHbgc/SliuwHwCSPWkq6G6d0b0soCdMk81RkYEf
M2cd/SoEvFYnn86glk3HOcg+tE6qaHCFmK83z53cU5ZjvABJzWe0gZuOgp6SBHxnIIrh5tT
rUFuWvOk85lJyB0qzBOo+YEj1rOVyxLZwD1yKkjZyAh4z37YpKTuaJI6C1uc5w2a17S5KjA
P51yltMiN8xI7VpwXHON2eM5xXUpEOJ2dveYAHRfXNaUc6PgAgD19a4qK6CgfMSK0IrzCBg
3TrVmXKdesibx8xOKu2843HnIrj4tQxj5utW4tSO8EvTsJxZ2Al43DgfWs+9nBQ461mrqRO
QD0qvJdM4PrQomLWpTvJneX5SBVBm3EknJH60l5KEY/NWW96AOCQ3p60nY6oq6N0KsFis4c
eZM2FyOgrS07TGu9KutUWwE9pA2ZJDKwk47gdK5c3zXVkkChVnibfGGbAf1BqNtTuILKeC2
1K5tEn4ls/KJLe2fSspWZq218JY12S1urOVC++WAeYkmMF09643zQRtXoec1rXV06WkkkgE
byR+TBAfvKPVq5xiyHYWHGM1yydjaOu5YLsWADEDvUscwLZJBb0rPlckc8ZPamqQcZb5h14
rJS1N+XQ3opWK5xyf0oFwwkwazYp28xV/lVsyYGOSCOtaOV0StGXBOynIOe9TrOVcDJHofS
svfsbIBIPrUiSuVYMeAex5rCVzrpyXU6S3vBuADHIGMdq39Pug7rls461w9vI3OTgDkjNbV
nfGIZ/WpRpNJqyO4a7QIVB61Cl1hxzXLf2l0JY9cVLHqOCAeffNK6M40dNTvrS7JIxVua4Z
lPNcXaaoVwMgntitCTUsxk7gB3raKVjhqU7MbqU7qrjPWuXursYb5vmIwPQVY1LUCxzyce1
ctd3ZPRuPSuaotT18LDQmuLgljjj1JNU2lbGAC+ec96rCVnYlRlSOlTBvkXoD6CsrPqejsP
SfKEDjn0p3mKE+bmmM2IsH8OKpSzdECnI74pt22M/ieg6WZc53fL1qnNMnzKDx6HtUUkgwQ
Tuz0xVZ5BnJYnPrWTdzsgiysrhWTIQDt15qzBPg/vMBh3z1rKEm1zhjvIyWHpTlkBdTnJI5
JrJbmtjp4b3aFUvz0qwtyT98/wD165ZJyWPznjpxVgXkijDSHJ7YrTma3MXDsdMJnRgQe3A
bsKFuDG3zuM+3SueF0VAzIRnv1NPN9jJyCMfxUc4KLOlF+24dWOfwqUag577Ceo9a5NdS3Y
CqAw5NA1PaWO/OffoKPatFqlc6Z7/dnLDA/Osm5vY2Dh8uuOlZRvycgAdcZqnLcs8hJc4B4
xWcqjZ2Uqaiy/JdoeWmIXrg9QfSoHvACU6n7w9Pwqkzh13568YqMbSSAGzzyTxUrzPTjUit
ycyM5wJcDOVUdBSsJXDKR17+lR4PORjPXFPPZt5GDmqsjCtiYrYYzsCoKhtvf1qlI7B2O7G
entUs7tl8HI7VUc7W5PFDjdHg4ivcjd497ZLZzRUTyDzG+Y9aKdjzvbPuTOHDnkc4q1bgES
u3PyVNJbDcSD1A/lSJHsZwTjKcGvoJ0Gj4+OITM+Vl85znGOab5h42nNEqNvAYYJOcf1qMq
2OuDnn3rncGdSq3RI0nOG6njIoJ6bGG0dRUsVpHIAkshVyMjHb61Ebe4WZEkUB2HHuB3pOm
y1VQpdtuCeetDO5CnH3TxSFHA3shKnrJTBncMknHTNZ8rRakmTGWQnn756gdMUnmMw5fOOo
HrTNx37iOR0pwx94HHrS1BMkWRlYZU88E+tS+ZgkL0HTNVw2cgn2FPAVhgn61Q3YstIQc7u
vQHtUjXAAHzjA9apKpBw3LdvpT8oGxgnjJoUmhWRfF2xIO7PPAPGKlW4kDMp69vpWWDIWJP
IB6UvnHbsbLY/iHar52Q4I0WvSCG3dsZpnnnJfOeNuKz3kOMjJ9vSlD5jIOc+lHMxciLqXb
SMwf5RjGKU3RDfLnbVFiMfeP0pEODkHIHY0uZlcqNKG5AyFbk1ZMuRhmxkflWMnDbupJ4FW
I5GBLNyx6irU2yOTUts+O3FOVwQTnPHBFQcM2AMg55pExjYODS5rFpFyOWTGCc+lTq42hWa
s9XYcA9KlRiUO44Oc1SZVjRXYWVg3Jq3bztwW4PT8KyVn5xv6dcVYjkwgwSTnnmtVIlm6kv
Yc8VIJyVHJx3rISZUbYc7T+dWVlHlbfun0reMrkGslyBgknjoKlS7Y8BvxrFErAA7hR5x27
ehxTcrFaM6SK+KDBfkU9tQYng1ziztkhjgnoasJOBDwfmFVGoZSgW7yYlMkH86yHkYnBB9Q
O351NPOGjPBrOeZicAdKyqSN6cSeSc8FW4HILdRUUmqXW0KJnZSfvk/MPxqs0ikFWFVmwAS
Dg+lc0pGyiOkZ2d5GkLv3cnJIquxOS/JXsaa0uMZ+YHgg9qgJffnIx69qxbNYxSHF2fndx6
dKAxU7um8fWkBx8zdTxnsKRGJfa4xjt61O5ZcjZtyk4yPwrQhkXG1vm5xWKG+Yg5B6Vet5s
ADb3700yHE0X2kKwzxyRmnpFNMn7pC+euBimQMs8qRgHexxnsBXTGG3t55Y5yWtrVASq8GV
j2NaKNylNRtzIxmsrmBVllgZUkHBPel848KAVUdOa7cxW0dtHHf2cNo80PmxNEcqy+hHrXD
3wjhu38rmPAZfoazcLI6FUg/hFa5cHPC4PQ05LsYCcqeuTVIqGJDZB6g1IADyrMWHfvn0rF
wZ0KaSNmC+YYUEBv5Vb+3PjluRXPxCQMWb71XIxKGGTkGtYpmE+Vk1xK7kncaxZ1d2wBz3r
UdMjlsVCx2KAOct6VEom9KaRQjtiGBP5Cpz8q5KjileVIySc9eMVSubpTk+Z8voRWTZ1Xcm
LNcDaecEdBWdPOWUqxIzycGkkmR4z6iqTyA9TzWDlc6oRsKXUEhDjPqaiZ9zBjgY4qOQqWw
pqIsSdocA+/Ws7myZZ3DcQo+TvQCFGQ2QP4e9VgzZClcsOc0/eWAGfpilcq5YDHaRkg9uaD
I27O4k9z61VGSctnHQU8v5abGGSO9S3cXMkT+a5IYttoMp2fMeQf0qt1wzZA6Uok35Jwfal
qLnRKZsHIb6Y9KcZMOASCpOcgVBGyDcDgbqcm3gNzTK9qkSrIQ5HAQnpTtyElQMCoQyc8ZO
af8vJPFHKJ4hIchTdtZuO1KQAuN3B6VF8qqWY89qaJFB+c9KvlOeWLsWVZh8vbsaglkOzH4
VE0hzt3cHnPoKikdgM+vB9qqxxVMXfqKzylMAGqcsjFfxqUvIVCjmiO3eUj5ScnrVJWPNqV
7lFmO8/uz1oreOmvk9aK0sjk9ozQOC+MDGB/KpI48yEqASB0IquC3O4gA4wSfar0AzKUDKA
fevrXJSPk3FxM94o3DAJnB/EVVksVIygIB9avYIkYDBx2BqYKxBDbRg+tT7KL6FKrKPUx2i
mjUxxLk5+97U6Qh03l8SY5yM4+la2wk7l2jt1FILZW3D5OOvIqXhr7FrE23M+RYQkYSQNEg
4QHqT61XWxZrhzJE0aEggenrWg1ghYEOEJ6gEdKabWZGBWQYH3TuzxWUsK+x0RxK2uVriyg
JRrJg2G24Vt2fc+lU/KkBI28kkH2rTMl3ub50VSMYGB+JoyDOu6McdcHjPrWM6COiNcyuGH
IIx/F60hADbRxjvmts20MsvlfarYRA56849PrUDabi9aCCRWUrluRz6Vj9Xb2N1XMwttbCE
8dSaUylQSpyfStKdTDGqXdpFvzjhuapz2pAEygRq3TJH5VlKlbQuFVPUiMjswbacY5X1pPM
OfmUAegNPVHds7l6YBz+lIUwP4Tzyc9KycbGvMAY7CyjjvzTCSuSDye1OeMhiquOOevWkVH
G7dtOevPSlYYoYAhWP1NG4MAQDkd6YYmXK7lJz60/DbD931GDSGPRinQcjkE04Mx+Y/zqLY
QOXH0zUiD+9tBHvSW4E8cmEYH5R1+lG/KDjGO9QnjOzHPqaXcBt+cYx61bQx6SAZGck1OJU
yvzEnoapsm5s5APrmnq5G0Ajj3pXsUXdwXcQQQeuRUsUwALZ5PFUJeMgH5u/NNUlQG3jI4I
zVRlYGjXW6BO4NwOKsx3AXHOT1yTWMDs4L8t2yOKkzKFIEoP4itYzZFrm0Z1kUnnA9KQ3IU
LxndxWWHYAKGUg9eacz7Tt3jIHr0ocwUTWWYgHAO4dzSx3PGNvJ4rKWaXZyRg9804SlW+8A
Tx1pqdirGlLMAp+YnJwKrvIOW6r7VCZFIALLjHXNRF1UhdwO7tmplO5ajYmeVMbS2DVeVlK
gA5+lMlILFBtPfrUD+YUI4UD3rJtGlglcjGe3SmY3A7iBnrUZD8cgD3NIUIbG4MB3BqC0SE
lGUIdyg5PelLHPAyvXnqKQK7o5R1OPfrSYIXO5dx/hzUjJQTy3Y9KljlY4G3Pqar42gZVP+
+qfkhlBIX8aopIv294IJg4fG08HHQ13UN5aa1bmZZYUu9oSaKVtglUdwex9q84Y7SCCu0+/
WpVEyDzsFY/7+RxVwk0EoXVj0iSO2igWS8vIreEDaQZ977fRR2zXOSzwz3RdBsiziNf9nsa
53zhvG+QH/Zzmp0lIIKuvTjn9KJ1k9DGlQlF8zZsFo8BWwQDxT1YK/XkjpWIZmdchlGD0Jp
xnlUbjIN/QHPFZe0OvkZuB8fKGByegqZLgIFAPtg1zi3TLyzqT7Gni5ldwY3UgHjJ60e0H7
Nm9LMAA5IIzgjNVWusMQQFwKp/aN/3mUN3GelU5nG7Lck/7VKUro1hBpklxdFgGPK+lU5J9
y9Acc8HFMcvuKhl47E1CwHTKr+NcrPQjohWlydpGSffpUDlA2SSPanMiN8pZV7gg00RAfKz
j2yayaNecjI6kDH1pFjwScjFTeSDkbgfYGmmJz0IGPek0HOR/d5J46Uu3acg7QfSn7GAzlT
+NMVGBJJHPHJ6UJXE6ou4joOvrTCz7iSM9znvTwsm45ZT+NIzkfxL7c0+UxlWAuSPT/ZpAx
3HKDPcYpFyeSBn60pYEZIGBx1p8pi69hQUzzjHSnKyhD6CoT90nKgketReYi8FgSe2apR1M
ZYksl4xkg++aRnQoDvwOpFVWDNgDCq33eaGtWxjcC2PWqdjlnimxWuDjamTUeZWBGRzUwtn
QAfLzx1qxFYuwwWGR2zU3OR1pMrJDKygA5apBbTE7GOGH61s2mmSAjkH1GRxWzHpWH/gHGc
kiolUVtDLnbOah02QoPkIFa9rpxABKkAd8VvQ6bIEB+UZ/2hWrZaOk7KZ5VVAeVDdax53Np
ESlZHPNZqGIaIsc9d3Wiu7ktY1lYLDBtB470U/e7kc5/9k=
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0