%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/489.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <book-title>Alej prokletí</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>01e7fce5-5f66-424d-ab09-4e6a644729ab</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2011</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><strong><emphasis>Roger Zelazny</emphasis></strong><strong>Alej prokletí</strong></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Název originálu: DAMNATION ALLEY</p>

<p>Ilustrace na obálce: David Hardy</p>

<p>Grafická úprava obálky: Jiří Páv</p>

<p>Překlad: Pavel Aganov</p>

<p>Redakce: Helena Šebestová</p>

<p>Copyright © 1969 by Roger Zelazny</p>

<p>All Rights Reserved</p>

<p>Copyright © 1993 for the Czech translation by P. Stanov</p>

<p>Copyright © for Cover by D. Hardy via Agentur Schlück</p>

<p>Copyright © 1994 for the Czech edition by Laser</p>

<p>ISBN 80-85601-77-X</p>

<p>Racek se mihl kolem a na okamžik jako by se zahoupal na nehybných křídlech.</p>

<p>Hell Tanner po něm cvrnkl nedopalkem cigarety a šťastnou náhodou zasáhl. Pták vyděšeně zakřičel a zazmítal se v povětří. Vystoupal asi padesát stop, a pokud vykřikl podruhé, Tanner se to nikdy nedozvěděl.</p>

<p>Zmizel.</p>

<p>Jediné bílé peříčko se vznášelo pod rozbouřenou oblohou, přelétalo okraj útesu a krouživě se snášelo k hladině oceánu. Tanner se navzdory stálému řevu větru a burácení příboje zachechtal pod vousy. Sundal nohy z řídítek, odkopl stojánek a prudce nastartoval motorku.</p>

<p>Pomalu vyjel svahem, dokud se nedostal na cestu. Tam nabral rychlost, a když vyrazil na dálnici, jel padesátkou.</p>

<p>Naklonil se dopředu a znovu to osolil. Měl celou silnici jen pro sebe, tak se opřel do plynového pedálu až na doraz. Nasadil si sluneční brýle a díval se na svět kouřovými skly. Velice se to podobalo způsobu, jakým se na něj díval i bez nich.</p>

<p>Všechny staré cvoky měl z bundy pryč a dále postrádal hákový kříž, kladivo a srp, a především vztyčený prst. Také mu chyběl jeho starý emblém. Snad by nějaký sehnal v Tijuaně, nějak ho našil a… Ne. To by nešlo. To vše bylo mrtvé a ztracené. Prozradil by se tím a nevydržel by ani den. Co ale musí udělat rychle, je prodat harleye, propracovat se na jih pobřežím, čistým a spořádaným, a zjistit, co by mohl objevit jinde v Americe.</p>

<p>Zhoupl se z kopce a s řevem vyjel na další. Projel Laguna Beach, Capistrano Beach, San Clemente a San Onofre. Dostal se až k Oceanside, kde doplnil palivo, a pokračoval Carlsbadem a všemi těmi malými mrtvými plážemi, které lemovaly pobřeží před Solana Beach Del Mar. Čekali na něj u San Diega.</p>

<p>Silnici před ním zablokovali. Otočil se. Nebylo jim jasné, jak se mu to v té rychlosti vůbec podařilo tak razantně. Ale teď už směřoval od nich. Uslyšel výstřely, ale jel dál. Pak zaslechl sirény.</p>

<p>V odpověď dvakrát zmáčkl klakson a naklonil se co nejvíc dopředu. Harley poskočil a on přemýšlel, jestli upozorňují rádiem někoho, kdo čeká při cestě o kus dál.</p>

<p>Jel už deset minut, ale stále se mu nedařilo je setřást. Pak patnáct minut.</p>

<p>Vyjel na další kopec a v dálce vpředu uviděl druhý zátaras.</p>

<p>Uzavřeli ho.</p>

<p>Zoufale se rozhlížel po nějaké odbočce, ale žádnou neviděl.</p>

<p>Pak se rozjel přímo proti druhému zátarasu. Může alespoň zkusit prorazit.</p>

<p>Je to k ničemu!</p>

<p>Auta stála napříč celé silnice, dokonce i na okrajích mimo ni.</p>

<p>V posledním okamžiku zabrzdil, a když měl tu správnou rychlost, zvedl motorku na zadní kolo, otočil se a zamířil proti svým pronásledovatelům.</p>

<p>Přijíždělo jich proti němu šest, za zády mu kvílely sirény.</p>

<p>Znovu přibrzdil, strhl řízení vlevo, dupl na plyn a vyskočil ze sedadla. Motorka se řítila dál. V kotoulech dopadl na zem, vyskočil a dal se do běhu.</p>

<p>Slyšel kvílení pneumatik, náraz. Pak zaznělo víc výstřelů, ale běžel dál. Mířili mu nad hlavu, ale to nevěděl. Chtěli ho živého.</p>

<p>Po patnácti minutách ho zatlačili ke skalní stěně a rozestoupili se před ním. Několik jich mělo pušky, které mířily vyloženě špatným směrem.</p>

<p>Upustil montážní páku a zvedl ruce.</p>

<p>„Máte mě, občánci,“ prohlásil. „Tak si mě vemte.“</p>

<p>Poslechli ho.</p>

<p>Nasadili mu pouta a odvedli ho k autům. Mrštili s ním na zadní sedadlo a z každé strany si k němu sedl důstojník. Další, co si vlezl dopředu vedle řidiče, měl v klíně pistoli.</p>

<p>Řidič nastartoval, zařadil rychlost a vyjel silnicí 101.</p>

<p>Muž s pistolí se otočil, na očích bifokální brýle. Když sklonil hlavu, jeho oči díky brýlím vypadaly jako přesýpací hodiny naplněné zeleným pískem. Snad deset vteřin na něj upřeně zíral a pak řekl: „To bylo hloupé.“</p>

<p>Hell Tanner se ani nepohnul, dokud muž nedodal: „Velice hloupé, Tannere.“</p>

<p>„Ach tak, nevěděl jsem, že mluvíš na mě.“</p>

<p>„Dívám se na tebe, chlapče.“</p>

<p>„A já se dívám na tebe. Tak ahoj.“</p>

<p>Řidič, aniž odvrátil oči od silnice, řekl: „Víte, je to hrozná škoda, že ho musíme dodat v dobrém stavu – po tom, co svou zatracenou motorkou rozmlátil to druhé auto.“</p>

<p>„Ale pořád by ještě mohl mít nehodu. Například upadnout a zlomit si pár žeber,“ ozval se muž vlevo od Tannera.</p>

<p>Muž vpravo neříkal nic, ale ten s pistolí pomalu zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Ne, pokud se nepokusí utéct,“ řekl. „L.A. ho chce mít v dobrém stavu.“</p>

<p>„Proč jsi zkoušel zdrhnout, frajere? Mohls vědět, že tě dostaneme.“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny. „Proč jste mě sebrali? Nic jsem neudělal.“</p>

<p>Řidič se zachechtal: „To je to, proč. Nic jsi neudělal, ale to je chyba. Měl jsi něco udělat. Nepamatuješ se?“</p>

<p>„Nikomu nic nedlužím. Dali mi milost a nechali mě jít.“</p>

<p>„Máš mizernou paměť, chlapečku. Než tě včera pustili, dal jsi státu Kalifornie slib. Teď jsi měl víc než čtyřiadvacet hodin, které sis vyžádal k vyřízení svých záležitostí. Stačilo říct „ne“, kdybys chtěl, a milost by zrušili. Nikdo tě nenutil. Pak jsi mohl zbytek života strávit roztloukáním velkejch šutrů na malý. Nám by to bylo šumafuk. Slyšel jsem, že už získali někoho jiného.“</p>

<p>„Dejte mi cigaretu,“ požádal Tanner.</p>

<p>Muž vpravo jednu zapálil a podal mu ji.</p>

<p>Tanner zvedl obě ruce a vzal si ji. Při kouření odklepával popel na podlahu.</p>

<p>Řítili se po dálnici, a když projížděli městy nebo narazili na hustší provoz, řidič spouštěl sirénu a zapínal červené světlo na střeše. V té chvíli zavyly sirény i dalších dvou hlídkových aut, která je doprovázela vzadu. Řidič se celou cestu do Los Angeles nedotkl brzdy a rádiem se hlásil každých pár minut.</p>

<p>Ozval se zvuk, který se podobal zadunění nadzvukového letadla, a vzápětí se na ně jako krupobití snesly mraky prachu a štěrku. Kameny, velké jako kuličky na hraní, bušily na kapotu a střechu, až se v pravém dolním rohu neprůstřelného čelního skla objevila drobná trhlina. Pneumatiky zachroupaly, když se přehouply přes štěrk, nyní rozházený na povrchu vozovky. Prach visel jako hustá mlha, ale stačilo deset sekund, aby se z něj dostali.</p>

<p>Muž v autě se naklonil dopředu a pozoroval oblohu.</p>

<p>Ta znachověla a ze západu na východ ji překřížily pohybující se černé čáry. Bobtnaly, zužovaly se, kývaly se ze strany na stranu a občas se spojovaly. Tehdy řidič zapnul světla.</p>

<p>„Mohla by být ošklivá,“ ozval se muž s pistolí.</p>

<p>Řidič přikývl. „Dál na sever to vypadá ještě hůř,“ dodal.</p>

<p>Vysoko ve vzduchu, přímo nad nimi, se začalo ozývat kvílení a temné pásy se stále rozšiřovaly. Zvuk nabíral na síle a jeho soprán přecházel v nepřetržitý řev.</p>

<p>Pruhy se spojovaly, obloha potemněla jako za bezhvězdné, bezměsíčné noci a na auta dopadala těžká mračna prachu. Občas se ozvalo ťuknutí, když do kapoty udeřil těžší úlomek.</p>

<p>Řidič rozsvítil dálková světla, opět spustil sirénu a hnal se, co to dalo. Řev větru a zvuk sirény spolu zápasily nad jejich hlavami a daleko na severu se začala rozšiřovat pulzující modrá záře.</p>

<p>Tanner dokouřil cigaretu a muž mu nabídl další. Teď už kouřili všichni.</p>

<p>„Víš, měl jsi štěstí, že jsme tě sebrali, hochu,“ začal muž vlevo. „Jak by se ti líbilo tlačit motorku tímhle sajrajtem?“</p>

<p>„Líbilo,“ odpověděl Tanner.</p>

<p>„Jsi cvok.“</p>

<p>„Ne, zmáknul bych to. Nebylo by to poprvé.“</p>

<p>V době, kdy dosáhli Los Angeles, půl oblohy zaplňovala modrá záře, stříknutá růžovou a protínaná kouřovými, žlutými pruhy, které sahaly k jihu jako nohy pavouka. Řev byl ohlušující zhmotnělou věcí, která jim bušila do ušních bubínků a vyvolávala husí kůži. Když opustili auto a procházeli parkovištěm k vysoké budově s pilíři a vlysy ve štítu, museli na sebe křičet, aby se slyšeli.</p>

<p>„Dostali jsme se sem jen tak tak!“ konstatoval muž s pistolí. „Pospěšte si!“</p>

<p>Když kráčeli napříč parkovištěm ke schodišti, zrychlili. „Může to vypuknout každou minutu!“ zaječel řidič.</p>

<p>Ve chvíli, kdy dorazili na parkoviště, měla budova vzhled ledové skulptury; proměnlivá světla na nebi hrála na jejích plochách a vrhala chladné stíny. Teď to ale vypadalo, jako by byla z vosku a chystala se roztát při prvním žhavém závanu.</p>

<p>Jejich tváře a pokožka rukou nabyly bezkrevného, mrtvolného vzhledu.</p>

<p>Spěchali po schodech nahoru; policista je nechal projít malými dveřmi napravo od těžkých kovových dvojitých dveří, které tvořily hlavní vchod do budovy. Zamkl a zajistil je za nimi řetězem. Když spatřil Tannera, rozepjal si pouzdro pistole.</p>

<p>„Kudy?“ zeptal se muž s pistolí.</p>

<p>„Druhé poschodí,“ ukázal policista ke schodišti vpravo od nich. „Až vyjdete nahoru, dejte se zpátky. Je to velká kancelář na konci chodby.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>Řev se výrazně ztlumil a v umělém osvětlení budovy získaly předměty opět svůj přirozený vzhled.</p>

<p>Vystoupali po točitém schodišti a vydali se chodbou, která je vedla zpět do nitra budovy. Když došli k poslední kanceláři, muž s pistolí kývl na řidiče. „Zaklepej,“ poručil.</p>

<p>Dveře otevřela žena a chystala se vychrlit na ně proud slov. Když uviděla Tannera, zarazila se a přikývla. Ustoupila stranou a podržela dveře. „Tudy,“ ukázala.</p>

<p>Prošli kolem ní do kanceláře.</p>

<p>Stiskla tlačítko na stole a odpověděla hlasu, který se ozval: „Ano, paní Fiskeová?“</p>

<p>„Jsou tady s tím mužem, pane.“</p>

<p>„Pošlete je dovnitř.“</p>

<p>Vedla je k tmavým polstrovaným dveřím v zadní části místnosti.</p>

<p>Vstoupili a podsaditý muž za psacím stolem, pokrytým sklem, se zabořil hlouběji do křesla, opřel si bradu o propletené krátké prsty a zkoumavě se na ně zadíval očima pouze o chlup tmavšíma, než byla šeď jeho vlasů. Hlas měl měkký a jen lehce zastřený. „Posaďte se,“ pokynul Tannerovi. Obrátil se na ostatní: „Počkejte venku.“</p>

<p>„Pane Dentone, víte, že ten člověk je nebezpečný,“ ozval se muž s pistolí, když se Tanner posadil do křesla asi tři stopy před psacím stolem.</p>

<p>Trojici oken v místnosti zakrývaly kovové žaluzie, a i když muži ven neviděli, mohli odhadnout zuřivost živlů, které tam řádily, když se místností náhle rozlehl zvuk podobný rachocení kulometu.</p>

<p>„To vím.“</p>

<p>„No, každopádně je svázaný. Chcete pistoli?“</p>

<p>„Tu mám.“</p>

<p>„Tak dobře. Budeme venku.“</p>

<p>Opustili místnost.</p>

<p>Oba muži se na sebe upřeně dívali, dokud se dveře nezavřely. Muž zvaný Denton se zeptal: „Teď už máte všechny záležitosti v pořádku?“ Tanner pokrčil rameny. Denton pokračoval: „Jaké je ksakru vaše skutečné křestní jméno? Dokonce i záznamy říkají –“</p>

<p>„Hell. Peklo,“ odpověděl Tanner. „To je moje jméno. Byl jsem v naší rodině sedmé dítě, a když jsem se narodil, porodní asistentka mě zvedla a zeptala se mýho táty: „Jaké chcete mít jméno na rodném listu?“ a táta zaklel: ‚Hell!‘ a odešel. Takže to tak zapsala. Takhle mi to řekl brácha. Nikdy jsem fotra neviděl, abych se ho zeptal, jestli to tak bylo. Ten samej den zdrhnul. Ale zní to pravdivě.“</p>

<p>„Tak vaše matka vás vychovala všech sedm?“</p>

<p>„Ne. Za pár týdnů natáhla bačkory a nás děti si rozebrali různí příbuzní.“</p>

<p>„Chápu, ale pořád máte šanci, jak víte. Chcete to zkusit nebo ne?“</p>

<p>„A jakou vy máte mimochodem funkci?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>„Jsem ministr dopravy státu Kalifornie.“</p>

<p>„A co to s tím má společného?“</p>

<p>„Tuhle záležitost koordinuji. Zrovna tak by to mohl být hlavní lékař nebo ředitel pošt, ale většina toho skutečně spadá do mé kompetence. Znám nejlépe techniku, znám pravděpodobnost –“</p>

<p>„A jaká je?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>Denton poprvé sklopil oči.</p>

<p>„No, je to riskantní…“</p>

<p>„Nikdo to předtím nedokázal, kromě toho šílence, který jel, aby doručil zprávu, a ten je mrtvý. Jakou vám to může dát pravděpodobnost?“</p>

<p>„Vím,“ řekl Denton pomalu. „Myslíte si, že je to sebevražda, a nejspíš máte pravdu. Posíláme tři auta, v každém budou dva řidiči. Pokud se kdokoliv z nich dostane alespoň dost blízko, vysílané signály mohou posloužit jako vodítko pro řidiče z Bostonu. Vy to nemusíte udělat, jak víte.“</p>

<p>„Vím. Můžu strávit zbytek života ve vězení.“</p>

<p>„Zabil jste tři lidi. Mohl jste dostat trest smrti.“</p>

<p>„Nedostal jsem ho, tak proč o tom mluvit? Podívejte, pane, já nechci zemřít a o druhou možnost taky nestojím.“</p>

<p>„Jet nebo nejet. Vyberte si. Ale vezměte na vědomí, že pokud pojedete a dokážete to, všechno bude prominuto a můžete si jít po svých. Stát Kalifornie dokonce zaplatí za motocykl, který jste si přivlastnil a rozmlátil, nehledě na škody na policejním autě.“</p>

<p>„Mockrát děkuju.“ A venku ječel vítr a nepřetržité staccato okenic zaplňovalo ticho místnosti.</p>

<p>„Jste výtečný řidič,“ prolomil ticho Denton. „Jezdil jste skoro s každým vozem, s kterým se vůbec jezdit dá. Dokonce jste závodil. Když jste v minulosti pašoval, každý měsíc jste jezdil do Salt Lake City. Existuje velice málo řidičů, kteří to zkusili, dokonce i v dnešní době.“</p>

<p>Hell Tanner se usmál, jak si na něco vzpomněl.</p>

<p>„… a při jediné řádné práci, kterou jste kdy měl, jste byl jediný, kdo dokázal jet s poštou do Albuquerque. Od té doby, co vás vyrazili, se našlo jen málo dalších.“</p>

<p>„Nebyla to moje chyba.“</p>

<p>„Byl jste taky nejlepší při jízdách do Seattlu,“ pokračoval Denton. „Vím to od vašeho nadřízeného. Co se pokouším naznačit je to, že ze všech, které můžeme vybrat, vy máte pravděpodobně nejlepší šanci projet. To je důvod, proč jsme k vám byli shovívaví, ale už si nemůžeme dovolit čekat déle. Teď je to ano nebo ne, a pokud je to ano, vyrážíte během hodiny.“</p>

<p>Tanner pozvedl svázané ruce a ukázal k oknu.</p>

<p>„V takovémhle svinstvu?“</p>

<p>„Auta takovou bouři vydrží,“ přikývl Denton.</p>

<p>„Člověče, vy jste blázen!“</p>

<p>„Lidi umírají, zatímco my se tu bavíme,“ zdůraznil Denton.</p>

<p>„Takže pár navíc už nebude žádný rozdíl. Nemůžeme počkat do zítřka?“</p>

<p>„Ne! Ten muž dal život za to, aby nám donesl zprávu! A my se teď musíme dostat napříč kontinentem co nejrychleji, jinak to bylo k ničemu! Ať je bouře nebo ne, auta vyrazí teď. Vaše pocity ve srovnání s tím zatraceně nic neznamenají! Všechno, co od vás chci, Helle, je jedno slovo – které to bude?“</p>

<p>„Rád bych něco snědl. Už jsem…“</p>

<p>„V autě je jídlo. Jaká je vaše odpověď?“</p>

<p>Hell se upřeně díval do temného okna.</p>

<p>„Dobře, projedu pro vás Alejí prokletí. Ale neodjedu bez papíru s nějakým textem.“</p>

<p>„Tady ho mám.“</p>

<p>Denton otevřel zásuvku a vytáhl silnou kartonovou obálku, ze které vytáhl popsaný list. Nesl velkou pečeť státu Kalifornie. Obešel stůl a podal ho Hellu Tannerovi.</p>

<p>Hell ho chvíli studoval, pak poznamenal: „Tady se říká, že pokud se dostanu do Bostonu, obdržím úplnou milost za všechny zločiny, které jsem kdy spáchal ve státě Kalifornie…“</p>

<p>„To je pravda.“</p>

<p>„Zahrnuje to i ty, o kterých třeba teď nevíte, pokud je někdo později vytáhne?“</p>

<p>„Tak to tam přesně stojí, Helle – ‚každý zločin.‘“</p>

<p>„Dobře, vyhrál jsi, tlouštíku. Sundej mi ty náramky a ukaž mi moje auto.“</p>

<p>Denton se vrátil do křesla na druhé straně stolu.</p>

<p>„Ještě ti musím něco říct, Helle. Kdyby tě kdekoliv po cestě napadlo zdrhnout, ostatní řidiči mají své příkazy. Budou po tobě střílet a spálí tě na jemňoučký popel. Došlo ti to?“</p>

<p>„Jasně, předpokládám, že jim mám prokázat stejnou laskavost?“</p>

<p>„Správně.“</p>

<p>„To je dobrý. Může to bejt docela sranda.“</p>

<p>„Myslím, že se ti to bude líbit.“</p>

<p>„Jestli mě už odvážeš, tak to pro tebe zmáknu.“</p>

<p>„Dřív ti ale povím, co si o tobě myslím,“ řekl Denton.</p>

<p>„Dobře, jestli chceš mrhat časem tím, že mi budeš nadávat, zatímco lidi umírají –“</p>

<p>„Zavři hubu! Tobě na nich vůbec nezáleží, a víš to! Chci ti jen říct, že si o tobě myslím, že jsi ta nejnižší, nejohavnější lidská bytost, se kterou jsem se kdy setkal. Zabíjel jsi muže a znásilňoval ženy. Jednou jsi vypíchl člověku oči, jen tak, pro zábavu. Dvakrát jsi byl obviněný, že bereš drogy, a třikrát jsi dělal pasáka.</p>

<p>Jsi ožrala a zvrhlík a pochybuju, že ses kdy v životě vůbec vykoupal. Ty a tví kumpáni jste terorizovali slušné lidi, když se chtěli po válce dát trochu dohromady. Okrádals je a napadal, dřeli jste z nich peníze a prostředky k životu pod pohrůžkou fyzického násilí. Přál bych si, abys zahynul tenkrát, při Velkém zátahu, té noci jako všichni ostatní. Nejsi člověk, snad jen z biologického hlediska. Uvnitř tebe je nějaké mrtvé místo – tam, kde jiní lidé mají něco, co jim umožňuje žít ve společnosti a být sousedy.</p>

<p>Jedinou hodnotou, kterou máš – pokud to tak chceš nazývat – je, že tvé reflexy jsou možná trochu rychlejší, svaly trochu silnější, oči trochu pozornější než u nás ostatních, takže si můžeš sednout za volant a řídit všude, kde vede nějaká cesta. Je to jediný důvod, proč je stát Kalifornie ochotný odpustit ti tvou nelidskost, pokud svou schopnost použiješ k pomoci, místo ke škodě. Já s tím nesouhlasím. Nechci na tobě záviset, protože nejseš ten správný typ. Rád bych viděl, jak při tom zahyneš, a i když doufám, že někdo projede, doufám taky, že to nebudeš ty. Nenávidím tě do morku kostí. Teď jsi dostal svou milost. Auto je připravený. Jdeme.“</p>

<p>Když se Denton postavil, dosahoval svých asi pěti stop a osmi palců. Pak se zvedl Tanner, koukal na něj dolů a zachechtal se.</p>

<p>„Dokážu to,“ řekl. „Když to ten chlápek z Bostonu projel a zemřel, já to projedu a budu žít. Už jsem byl až u Missus Hip.“</p>

<p>„Lžeš.“</p>

<p>„Ne, vůbec ne, a pokud to někdy pochopíš, pamatuj si, že mám tenhle kousek papíru v kapse – ‚každý zločin‘, a tak dál. Nebylo to snadné a taky jsem měl štěstí. Ale tak daleko jsem se dostal a, nikdo, koho znáš, to říct nemůže. Tak počítám, že je to asi polovička cesty, a já mám šanci zvládnout i druhou půlku, pokud jsem se dostal tak daleko.“</p>

<p>Šli ke dveřím.</p>

<p>„Jsem nerad, že to musím říct a myslet to tak,“ řekl Denton, „ale hodně štěstí. Ale ne kvůli tobě.“</p>

<p>„Jo, já vím.“</p>

<p>Denton otevřel dveře. „Pusťte ho,“ řekl. „Bude řídit.“</p>

<p>Důstojník podal pistoli muži, který nabídl Tannerovi cigarety, a lovil v kapsách klíč. Když ho našel, odemkl náramky, ustoupil a pověsil si je na opasek. „Půjdu s vámi,“ řekl Denton. „Garáže jsou dole.“</p>

<p>Opustili kancelář a paní Fiskeová otevřela kabelku, vzala do rukou růženec a sklonila hlavu. Modlila se za Boston a modlila se za duši jeho posla, který odešel na věčnost. Dokonce přihodila i pár slov za Hella Tannera.<strong>***</strong></p>

<p>Zvon zvonil. Jeho jediný tón, vytrvalý, bez konce, naplňoval náměstí. V dálce zněly další zvony a dohromady vytvářely démonickou symfonii, která trvala už od úsvitu časů – nebo to tak alespoň působilo.</p>

<p>Franklin Harbershire, starosta Bostonu, polkl doušek studené kávy a znovu si zapálil cigaretu. Pošesté zvedl zprávu o úmrtnosti, pročítal poslední čísla, znovu ji odhodil.</p>

<p>Stůl měl pokrytý papíry zaplněnými čísly, posypanými popelem, a bylo to k ničemu.</p>

<p>Po sedmdesáti šesti hodinách beze spánku se zdálo, že nic nemá smysl. Přinejmenším všechny pokusy vyčíslit úmrtnost.</p>

<p>Zabořil se do koženého křesla, zavřel oči a zase je otevřel. Zevnitř byly jako čerstvé rudé rány, slzící červeň.</p>

<p>Uvědomoval si, že ta čísla jsou už zastaralá. Především byla nepřesná, protože věděl, že musí existovat spousta mrtvých, které ještě nikdo nenašel.</p>

<p>Zvony mu připomínaly, že se jeho národ pomalu utápí do temnoty, která vždycky leží jen půl palce pod povrchem života a čeká, až kůra zeslábne.</p>

<p>„Proč nejdete domů, pane starosto? Nebo si alespoň nezdřímnete? Pohlídáme to zatím za vás…“</p>

<p>Zamrkal a pohlédl na nevelkého muže, jehož vázanka již před dlouhou dobou zmizela společně s tmavým sakem. Kulatou tvář nyní pokrývalo několikadenní strniště. Před vteřinou tam ještě Peabody nestál. Že by usnul?</p>

<p>Zvedl cigaretu a zjistil, že už zase zhasla.</p>

<p>„Děkuji vám, Peabody. Stejně bych nemohl spát, kdybych se o to pokoušel. Jsem už tak stavěný. Nemůžu dělat nic jiného, než tu čekat.“</p>

<p>„No tak, dal byste si alespoň trochu čerstvé kávy?“</p>

<p>„Ano, děkuji vám.“</p>

<p>Zdálo se, že Peabody zmizel jen na několik sekund. Harbershire na okamžik zavřel oči a vedle jeho pravé ruky kouřil šálek čerstvé kávy.</p>

<p>„Děkuji vám, Peabody.“</p>

<p>„Právě přišly nejnovější údaje, pane. Zdá se, že to ustává.“</p>

<p>„To je asi špatné znamení. Je méně lidí, kteří sdělují informace, a méně lidí, kteří to sčítají… Jediný způsob, jak zjistit skutečnost, bude sečíst živé – pokud nějací budou – až tohle skončí, a pak je odečíst od těch, s kterými jsme začínali. Těmhle číslům ani za mák nevěřím.“</p>

<p>„Ve skutečnosti jim nevěřím ani já, pane.“</p>

<p>Harbershire si spálil jazyk kávou a potáhl z cigarety.</p>

<p>„Řidiči už touhle dobou mohli projet a pomoc může být na cestě.“</p>

<p>„Je to možné,“ přikývl Harbershire.</p>

<p>„Tak proč mi nedovolíte, abych vám přinesl přikrývku a polštář – pak byste se mohl natáhnout a trochu se prospat. Nic jiného se nedá dělat.“</p>

<p>„Nemůžu spát.“</p>

<p>„Mohl bych najít nějakou whisky. Po pár skleničkách byste se uvolnil.“</p>

<p>„Díky, už jsem pár měl.“</p>

<p>„I kdyby to řidiči nedokázali, víte, že tahle věc může přestat sama.“</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>„Každý se teď stará o sebe. Nakonec jsme prosadili myšlenku, že sdružování je nebezpečné.“</p>

<p>„To je dobře.“</p>

<p>„Někteří lidé opouštějí město.“</p>

<p>„To není špatný nápad. Zamířit do kopců. Můžou si zachránit krky – nebo alespoň někoho z nás, pokud to dostali.“</p>

<p>Znovu se napil, tentokrát opatrněji.</p>

<p>Studoval modré proužky kouře, které se vinuly nad popelníkem.</p>

<p>„A co rabování?“ zeptal se.</p>

<p>„Pořád pokračuje. Policie už dnes večer zabila tucet lidí.“</p>

<p>„To je zrovna to, co potřebujeme – víc úmrtí. Dejte zprávu šéfovi policie. Ať se je policajti snaží pozavírat – nebo je jen zranit, pokud je to možné. Ale veřejnost nechte při tom, že stále střílí, aby zabíjeli.“</p>

<p>„Ano, pane.“</p>

<p>„Přál bych si, abych mohl spát. Doopravdy si to přeju, Peabody. Prostě tohle už dál nemohu snést.“</p>

<p>„Ta úmrtí, pane?“</p>

<p>„Také.“</p>

<p>„Myslíte čekání, pane? Každý obdivoval způsob, jakým jste podporoval –“</p>

<p>„Ne, nemyslím čekání, zatraceně!“</p>

<p>Usrkl znovu kávu a vyfoukl do vzduchu mrak kouře.</p>

<p>„Jsou to ty zatracené zvony,“ řekl a ukázal do noci za oknem. „Přivádějí mě k šílenství!“<strong>***</strong></p>

<p>Sestoupili do suterénu, prvního a pak druhého podzemního podlaží.</p>

<p>Když se tam dostali, Tanner uviděl tři auta připravená k jízdě a pět mužů usazených na lavicích podél zdi.</p>

<p>Jednoho poznal.</p>

<p>„Denny,“ řekl, „pojď sem.“ Vykročil a štíhlý blonďatý mladík, který držel v pravé ruce ochrannou přilbu, vstal a šel k němu.</p>

<p>„Co tady k čertu děláš?“</p>

<p>„Jsem druhý řidič v autě tři.“</p>

<p>„Měl jsi svou vlastní garáž a byl jsi čistý. Jak tě napadlo tohle?“</p>

<p>„Denton mi nabídl padesát táců,“ odpověděl Denny a Hell se odvrátil.</p>

<p>„Vysrat se na to! Je to k ničemu, když jsi mrtvý!“</p>

<p>„Potřebuju peníze.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Chci se oženit a peníze budu potřebovat.“</p>

<p>„Myslel jsem, že jsi na tom dobře.“</p>

<p>„To je pravda, ale rád bych koupil dům.“</p>

<p>„Ví to děvče, co tě napadlo?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„To jsem si myslel. Poslouchej, já to musím udělat – je to pro mě jediná cesta ven. Ale ty nemusíš.“</p>

<p>„To musím vědět já.“</p>

<p>„Tak já ti něco řeknu: vyjedeš do Pasadeny na to místo, kde jsme si hráli, když jsme byli děti – se skalami a třemi velkými stromy – víš, kde myslím?“</p>

<p>„Jo, vzpomínám si.“</p>

<p>„Od velkého stromu uprostřed jdi nazpátek na tu stranu, kde jsem vyryl svoje iniciály. Odměř sedm kroků a hrabej do hloubky něco přes tři stopy. Je ti to jasné?“</p>

<p>„Jo, co tam je?“</p>

<p>„Je tam můj odkaz, Denny. Najdeš jednu z těch starých pancéřových schránek, teď už asi celou zrezavělou. Otevři ji. Bude plná dřevité vlny a uvnitř najdeš šestipalcový kus trubky. Má závit a na obou koncích jsou uzávěry. Uvnitř je svinuto něco přes pět táců a všechny ty bankovky jsou čistý.“</p>

<p>„Proč mi tohle říkáš?“</p>

<p>„Protože jsou teď tvý,“ řekl a praštil ho do brady.</p>

<p>Když Denny upadl, kopl ho třikrát do žeber, než ho policajti chytli a odtáhli.</p>

<p>„Blázne!“ vyštěkl Denton, zatímco Hella drželi. „Ty šílenej, zatracenej blázne!“</p>

<p>„Chmm,“ zavrčel Tanner. „Žádný můj bratr nepojede Alejí prokletí, pokud jsem nablízku, abych na něj skočil a udržel ho mimo hru. Radši rychle najděte jinýho šoféra, protože tenhle má zlámaný žebra. Nebo mě nechte řídit samotnýho.“</p>

<p>„Tak budeš řídit sám,“ řekl Denton, „protože my už si nemůžeme dovolit dál čekat. V přihrádce pod palubní deskou jsou prášky, co tě udrží vzhůru, a raději si je vem, protože jestli odpadneš, upálí tě. Pamatuj na to.“</p>

<p>„Nezapomenu na vás, šéfe, jestli se někdy vrátím do města. O to se nestarejte.“</p>

<p>„Tak radši vlez do auta číslo dvě a vyjeď na rampu. Auta jsou kompletně naložená. Schránka na náklad je pod zadním sedadlem.“</p>

<p>„Jo, já vím.“</p>

<p>„… A jestli tě někdy znovu uvidím, bude to příliš brzo. Zmiz mi z očí, ty hajzle!“</p>

<p>Tanner si odplivl a otočil se k ministrovi dopravy státu Kalifornie zády. Pár policajtů poskytovalo první pomoc jeho bráchovi, jeden odběhl pro doktora. Denton ze zbývajících čtyř řidičů vytvořil dva týmy a určil jim auta jedna a tři. Tanner vylezl do kabiny svého auta, nastartoval motor a čekal.</p>

<p>Upřeně pozoroval rampu a přemýšlel o tom, co ho čeká. Prohledal přihrádky, dokud nenašel cigarety. Zapálil si a opřel se.</p>

<p>Také ostatní řidiči nasedli do svých silně pancéřovaných aut. Rádio zapraskalo, zahučelo, znovu zapraskalo a pak se do zvuku startujících motorů ostatních ozval hlas.</p>

<p>„Auto jedna – připraveno!“</p>

<p>Byla pauza, pak řekl jiný hlas: „Auto tři – připraveno!“</p>

<p>Tanner zvedl mikrofon a zmáčkl postranní tlačítko.</p>

<p>„Auto dvě připraveno,“ hlásil.</p>

<p>„Vpřed,“ zazněl příkaz. Rozjeli se po rampě nahoru.</p>

<p>Vrata se před nimi zvedla a vjeli do bouře.</p>

<p>Bylo to jako noční můra, vyjet z Los Angeles na silnici 91. Padaly celé proudy vody a kameny velikosti tenisových míčků bušily do pancéřování auta. Noc a bouře se plížily kolem něj, Tanner si nasadil infračervené brýle a zapnul speciální světla.</p>

<p>V rádiu pořád praskalo a zdálo se mu, že slyší šelest vzdáleného hlasu, ale nikdy nedokázal porozumět tomu, co se pokoušel říci.</p>

<p>Sledovali silnici tak dlouho, dokud někam vedla. Když mohutné pneumatiky zavzdychaly na rozbitém terénu, který začínal tam, kde silnice končila, Tanner se ujal vedení a ostatní se spokojili tím, že jej následovali. On cestu znal, oni ne.</p>

<p>Sledoval starou pašeráckou stezku, kterou používal, když vozil koks mormonům. Možná byl jediný z těch, co ji znali, který zůstal naživu. Možná, ale vždycky se najde někdo, kdo chce rychle přijít k prachům. Takže v celém L.A. mohl být ještě někdo jiný.</p>

<p>Začalo se blýskat, ne jednotlivě, ale celými svazky blesků. Auto bylo sice izolované, ale po chvíli už mu všechny vlasy na hlavě stály. Jednou možná zahlédl obří obludu Gilu, ale nebyl si jistý. Nedotýkal se spouště. Raději si bude zuby šetřit pro bezprostřední hrozbu. Na zpětných projektorech jakoby zahlédl, že jedno auto jedoucí za ním vypálilo raketu, ale nemohl to tvrdit s určitostí, protože s nimi ztratil veškeré rádiové spojení hned po opuštění budovy.</p>

<p>Voda se na něj řítila a tříštila se o vozidlo. Obloha hřměla jako baterie dělostřelectva. Přímo před něj dopadl balvan velikosti náhrobního kamene; musel ho objet. Celou oblohou, od severu k jihu, blikala rudá světla. V jejich mihotání zaregistroval množství černých pruhů, směřujících od západu k východu. Nebylo to povzbudivé divadlo. Bouře mohla trvat celé dny.</p>

<p>Jel stále dál. Objížděl ložisko radiace, které nevymřelo ani za ty čtyři roky, co tudy projížděl naposledy.</p>

<p>Narazili na místo, kde byl písek spečený do moře skla. Zpomalil, než je začal projíždět, a pozorně sledoval trhliny a krátery, které v něm zely.</p>

<p>Ještě třikrát ho ohrozily další padající kameny, než se obloha roztrhla a odhalila jasně modré světlo s fialovými okraji. Tmavé závěsy se shrnuly zpátky směrem k pólům, řev a kanonáda polevily. Levandulově zbarvená záře zůstávala na severu a zelené slunce klesalo k horizontu za jeho zády.</p>

<p>Vyjeli z toho. Vypnul infra, stáhl si brýle a zapnul normální noční reflektory.</p>

<p>Poušť mohla být dost mizerná i sama o sobě.</p>

<p>Něco velkého, podobného netopýru, se mihlo kuželem světel a zmizelo. Tenhle průlet ignoroval. Za pět minut to přelétlo podruhé, tentokrát blíže. Vypálil magnéziovou světlici. Osvítila černou siluetu s rozpětím snad čtyřicet stop. Vystřelil na ni dvě pětivteřinové dávky z padesátek. Klesla k zemi a už se nevrátila.</p>

<p>Pro normální lidi to byla Alej prokletí. Pro Hella Tannera stále parkoviště. Tady byl už dvaatřicetkrát. Alej pro něj začínala na místě, které se kdysi nazývalo Colorado.</p>

<p>Jel vpředu, oni za ním, a noc se táhla jako sirup.</p>

<p>Žádné letadlo to nemohlo dokázat. Ne od války. Nic nemohlo proniknout nad nějakých pár set stop do míst, kde začínaly vichry. Tyhle vichry: vichřice a uragány, které kroužily kolem zeměkoule, servaly vrcholky hor a lesy sekvojí, zničily budovy, sbíraly ptáky, netopýry, hmyz a cokoliv pohyblivého nahoru do mrtvého pásu; vichry, které kroužily kolem celého světa, protínaly oblohu temnými pásy odpadků, náhodně se setkávaly, spojovaly, srážely, uvolňovaly tuny sutě, kdykoliv se spojily a vytvořily příliš velkou hmotu. Vzdušná doprava byla všude na světě definitivně vyřízená, protože tyhle vichry kroužily a nikdy neustávaly. Po celých pětadvacet let, která si Tanner pamatoval, nikdy nepřestaly.</p>

<p>Tanner vyrazil, směřoval úhlopříčně k zelenému západu slunce. Prach kolem něj stále padal, velká mračna prachu. Obloha byla fialová a pak znovu purpurová. Pak slunce zapadlo a nastala noc a hvězdy byly slaboučkými tečkami světla někde nad tím vším. Po chvíli vyšel měsíc a profil, který této noci ukazoval, měl barvu poháru Chianti, drženého před svící.</p>

<p>Zapálil si další cigaretu a začal klít, pomalu, měkce a bez emocí.</p>

<p>Vyhledávali si cestu uprostřed odpadků: kamenů, kovu, úlomků strojů, lodních přídí. Had o průměru popelnice, v odraženém světle temně zelený, se přeplazil Tannerovi přes cestu. Jak had stále pokračoval a pokračoval a pokračoval, musel zastavit. Snad sto dvacet stop hada defilovalo před Tannerem, než povolil brzdu a znovu se jemně dotkl plynového pedálu.</p>

<p>Když pohlédl na obrazovku po levé ruce, která zobrazovala výhled doleva v infračervené oblasti, zdálo se mu, že ve stínu hromady trámů a zdiva vidí dvě žhnoucí oči. Tanner držel ruku poblíž spouště a nestáhl ji, dokud neurazil několik mil.</p>

<p>V autě nebyla žádná okna, pouze obrazovky, které umožňovaly výhled všemi směry, i kolmo vzhůru a do země pod autem. Tanner seděl v osvětlené krabici, která ho stínila proti radiaci. „Vůz“, který řídil, měl osm pneumatik s hlubokým dezénem a byl dvaatřicet stop dlouhý. Byl vyzbrojen osmi kanóny ráže padesát a čtyřmi granátomety. Nesl třicet protipancéřových raket, které bylo možno vypálit přímo kupředu nebo v jakémkoliv úhlu do čtyřiceti stupňů od horizontální roviny. Všechny čtyři strany vozu i střecha byly osazeny plamenomety. Jako žiletka ostrá „křídla“ z tvrzené oceli – osmnáct palců široká u základny a zužující se do špičky, na okraji jeden a čtvrt palce silná – mohla být nasměrována v úhlu celých sto osmdesáti stupňů od boků vozidla a souběžně se zemí ve výši dvou stop a osmi palců. Pokud byla nastavena do pravého úhlu k bokům vozidla – osm stop od zadní části čelního nárazníku – byla roztažena na obou stranách vozidla do vzdálenosti šesti stop. Bylo možné složit je do útoku jako oštěp. Dala se nastavit jen kousek od stran vozidla tak, aby rozsekala vše, co by bok vozu smetl. Auto bylo neprůstřelné, klimatizované, mělo vlastní zásobu potravin a sanitární zařízení. Puška Magnum 0.357 s dlouhou hlavní byla uchycena do držáku na dveřích blízko levé ruky řidiče. Automatická pistole vzoru 30.06 ráže 0.45 a šest ručních granátů zaujímalo místo v přihrádce hned nad předním sedadlem.</p>

<p>Ale Tanner měl svou vlastní pojistku v podobě dlouhé, štíhlé esesácké dýky v pravé botě.</p>

<p>Stáhl si rukavice a otřel si dlaně o kolena kombinézy. Probodnuté srdce, vytetované na hřbetu pravé ruky, bylo ve světle dopadajícím z palubní desky červené. Nůž, který je protínal, měl temně modrou barvu a stejnou barvou bylo pod ním vytetováno Tannerovo křestní jméno. Na kloubu každého prstu bylo písmeno, od kořene malíčku počínaje.</p>

<p>Otevřel a prozkoumal dvě nejbližší schránky, ale nemohl najít žádné doutníky. Rozdrtil cigaretu na podlaze a zapálil si jinou.</p>

<p>Přední obrazovka ukazovala vegetaci. Tanner zpomalil. Zkusil použít rádio, ale nedokázal poznat, jestli ho někdo zaslechl, protože v odpověď se ozývalo jen praskání statické elektřiny.</p>

<p>Díval se dopředu a nahoru. Znovu zastavil.</p>

<p>Zapnul přední světla naplno a studoval situaci.</p>

<p>Před ním stála masivní zeď trnitých keřů, tyčila se do výšky snad dvanácti stop. Pokračovala doprava i doleva a v obou směrech se táhla do nedohledna. Jak mohla být hustá nebo široká, nedokázal odhadnout. Před pár roky tu nebyla.</p>

<p>Pomalu se rozjel a aktivoval plamenomety. Na zpětné obrazovce viděl, že se ostatní vozy zastavily sto yardů za ním a ztlumily světla.</p>

<p>Jel tak dlouho, dokud to šlo, pak stiskl tlačítko pro čelní plamen.</p>

<p>Plamenný jazyk olízl houštinu do hloubky padesáti stop. Pět sekund ho udržoval, pak ho stáhl. Znovu ho prodloužil a rychle vycouval, když oheň vzplanul.</p>

<p>Plameny začaly slabou září, propracovávaly si cestu vzhůru a pomalu se šířily doprava a doleva. Pak nabraly na velikosti i jasu.</p>

<p>Jak Tanner couval, musel ztlumit jas obrazovky, protože plameny se rozšířily o patnáct stop, zatímco couvl o sto, a šlehaly do výše kolem třiceti až čtyřiceti stop.</p>

<p>Požár postupoval. Nejdřív zasahoval sto stop porostu, pak sto padesát, pak tři sta… Jak Tanner couval, otevřel se mu pohled na řeku ohně plynoucí do dálky a noc kolem něj se rozjasnila.</p>

<p>Sledoval požár, dokud se mu nezdálo, že se dívá do roztaveného moře. Pak prohledal ledničku, ale nenašel žádné pivo. Otevřel limonádu a usrkával ji, zatímco stále pozoroval požár. Asi po deseti minutách klimatizace zavrčela a spustila se. Houfy tmavých čtyřnožců velikosti krys nebo koček prchaly s kouřícími kožichy z toho pekla. Hnaly se okolo. V jednu chvíli mu zakryly čelní obrazovku a slyšel škrábání jejich drápů na blatnících a střeše auta.</p>

<p>Zhasl světla a vypnul motor, prázdnou plechovku vyhodil do odpadkového koše. Na boku sedadla stiskl tlačítko pro sklopení, opřel se a zavřel oči.</p>

<p>Probudilo ho houkání klaksonů. Byla stále noc a hodiny na panelu ukazovaly, že spal něco přes tři hodiny.</p>

<p>Protáhl se, posadil a upravil sedadlo. Ostatní dvě auta se přiblížila a stála mu po bocích. Dvakrát stiskl klakson a nastartoval motor. Rozsvítil přední reflektory a hodnotil výhled před vozem; natáhl si rukavice.</p>

<p>Ze zčernalé plochy stále stoupal kouř a daleko vpravo viděl záři, jako by požár někde v dálce pokračoval. Nacházeli se na místě, které bylo kdysi známé jako Nevada.</p>

<p>Protřel si oči, poškrábal se na nose, pak ještě jednou zahoukal a zařadil rychlost.</p>

<p>Pomalu se rozjel. Vypálená plocha vypadala docela rovná a auto mělo silné pneumatiky.</p>

<p>Vjel do černého pole a obrazovky mu okamžitě zastřel nápor popela a kouře, který se zvedl na všech stranách.</p>

<p>Pokračoval dál a slyšel, jak pneumatiky křupají na křehkých pozůstatcích rostlin. Nastavil obrazovky na maximální výkon a zapnul čelní reflektory na plný jas.</p>

<p>Vozidla, která ho po stranách doprovázela, zaostala asi o osmdesát stop a on ztlumil obrazovky, které odrážely záři jejich světel.</p>

<p>Vypustil světlici, a jak tak visela ve výši, hořící, chladná a bílá, ukázala mu zuhelnatělou pláň, která se rozkládala všude, kam dohlédl.</p>

<p>Sešlápl plyn a auta za ním se stočila daleko do stran, aby se vyhnula oblakům, které zvedl. Rádio zapraskalo a ozval se slabý hlas, ale slovům nerozuměl.</p>

<p>Zatroubil a rozjel se ještě rychleji. Ostatní vozidla udržovala rychlost.</p>

<p>Jel přes půldruhé hodiny, než před sebou uviděl konec popela a začátek čistého písku.</p>

<p>Během pěti minut znovu projížděl pouští. Zkontroloval kompas a stočil se lehce na západ. Auta jedna a tři ho následovala a zrychlovala, aby vyrovnala jeho nové tempo, zatímco on řídil jednou rukou a snědl sendvič s hovězím plátkem.</p>

<p>Když o mnoho hodin později přišlo ráno, vzal si pilulku, aby se udržel v bdělém stavu, a naslouchal kvílení větru. Slunce mu vyšlo po pravici jako roztavené stříbro, třetina oblohy jantarově zežloutla a byla krajkovaná jemnými liniemi, podobnými pavučinám. Pod ní ležela topasová poušť a hnědá zástěna prachu, která nepřetržitě visela za jeho zády, protknutá pouze osmi šípy reflektorů ostatních vozů, nabrala růžový tón, když slunce rozvinulo jasně rudou koronu a stíny uprchly na západ. Ztlumil světla, právě když míjel oranžový kaktus, tvarovaný jako houba s kloboukem snad padesát stop v průměru.</p>

<p>Gigantičtí netopýři odlétli na jih a v dálce před sebou zahlédl široký vodopád snášející se z nebes. V době, kdy do tohoto místa dorazil, vodopád už zmizel, ale na písku ležel mrtvý žralok a všude okolo se válely mořské řasy, mořské řasy a zase mořské řasy, ryby a naplavené dříví.</p>

<p>Obloha od východu na západ zrůžověla a už taková zůstala. Vypil sklenici ledové vody a cítil, jak mu stéká do žaludku. Projel kolem dalšího kaktusu. Seděl u něj párek kojotů a sledoval projíždějící auto. Zdálo se, že se zvířata smějí. Jazyky měla jasně červené.</p>

<p>Jak slunce zjasnělo, ztlumil obrazovky. Zakouřil si a našel tlačítko, kterým se dala pustit hudba. Zaklel, když uslyšel měkké a tahavé tóny, které zaplnily kabinu, ale nevypnul je.</p>

<p>Zkontroloval venkovní úroveň radiace; byla jen mírně nad normálem. Posledně, když tudy projížděl, byla výrazně vyšší.</p>

<p>Minul několik havarovaných vozidel, podobných jeho vlastnímu. Projel další křemičitou plání. V jejím středu zel velký kráter; opatrně ho objel. Růžovou barvu oblohy postupně nahradil modravý tón. Tmavé čáry tam stále zůstávaly a občas se některá z nich rozšířila v černou řeku, která odplouvala na východ. V poledne jedna taková řeka způsobila částečné zatmění slunce na dobu jedenácti minut. Když zmizela, následovala krátká prachová bouře, takže Tanner musel zapnout radar a světla.</p>

<p>Věděl, že někde vpředu je průrva, a když k ní dorazil, zabočil doleva a jel podél okraje asi dvě míle, dokud se nezúžila a nezmizela. Ostatní vozy ho následovaly a Tanner znovu nabral kurz podle kompasu. S ostrým větrem pokleslo množství prachu a i při ztlumeném jasu obrazovek si Tanner musel nasadit tmavé brýle, aby se chránil před slunečním zářením odráženým od lesklých plošek pole, které teď překonával.</p>

<p>Projel kolem jakýchsi vztyčených výtvorů, které vypadaly, že jsou z křemene. Nikdy v minulosti se nezastavil, aby je prozkoumal, a ani teď po tom netoužil. Na základnách jim tančily barvy spektra a tyto světelné skvrny viděl i v určité vzdálenosti kolem nich.</p>

<p>Spěchal od kráteru a znovu vyjel na písek, čistý, hnědý, bílý, šedohnědý a červený. Rostly tam další kaktusy a všude kolem něj se vzdouvaly vysoké duny. Obloha pokračovala v přeměnách, dokud nakonec nezmodrala jako oči kojence. Tanner si chvíli pobrukoval s hudbou a pak spatřil obludu.</p>

<p>Byla to Gila, větší než jeho auto, a pohybovala se velice rychle. Vyskočila z ochranného stínu údolí plného kaktusů a hnala se k němu, tělo pokryté korálky zářilo ve slunci mnoha barvami, oči temné jako noc nemžikaly, a jak skákala na nohách rychlých jako nohy ještěrky, za zdviženým ocasem, širokým jako plachta a zašpičatělým jako stan, se zvedaly černé fontány.</p>

<p>Nemohl použít rakety, protože se blížila ze strany.</p>

<p>Zahájil palbu padesátkami, roztáhl „křídla“ a sešlápl akcelerátor až na podlahu. Jak se blížila, vyslal k ní vějíř střel. Pak už střílela i ostatní auta.</p>

<p>Švihla ocasem, otevřela a zavřela čelisti, krev vystříkla a zkropila zem. Vtom ji zasáhla raketa. Otočila se a skočila.</p>

<p>Následovala rána a praskavý zvuk. Dopadla na auto označené jako jedna a zůstala tam ležet.</p>

<p>Tanner prudce zabrzdil, otočil se a kousek se vrátil.</p>

<p>Auto číslo tři přijelo k obludě a zaparkovalo. Tanner udělal totéž.</p>

<p>Seskočil z kabiny a přešel k rozbitému autu. V rukou svíral pušku a než se k autu přiblížil, vpálil zvířeti do hlavy šest ran.</p>

<p>Dveře se otevřely a visely jenom na spodním závěsu.</p>

<p>Uvnitř Tanner viděl dva zhroucené muže, na palubní desce a sedadle byla krev.</p>

<p>Ostatní dva řidiči přišli k němu a dívali se do kabiny. Pak se ten menší vsoukal dovnitř, poslouchal srdce, sledoval pulz a snažil se zjistit, jestli dýchají.</p>

<p>„Mike je mrtvý,“ zavolal, „ale Greg začíná přicházet k sobě.“</p>

<p>Vlhká skvrna u zadního konce auta se rozšířila a postupovala dál. Vzduch naplnil zápach benzinu.</p>

<p>Tanner vytáhl cigaretu, pak si to rozmyslel a dal ji zpátky do balíčku. Bylo slyšet bublavé zvuky ve velkých palivových nádržích, které se vyprazdňovaly do písku.</p>

<p>Muž, který stál vedle Tannera, řekl: „Nikdy jsem nic takového neviděl… Pár obrázků jsem viděl, to ano, ale – nikdy jsem nic takového neviděl…“</p>

<p>„Já jo,“ odpověděl Tanner. Druhý řidič se vynořil z vraku a částečně podpíral muže, o kterém mluvil jako o Gregovi.</p>

<p>Zvolal: „Greg je v pořádku. Jenom se uhodil hlavou o palubní desku.“</p>

<p>Muž vedle Tannera řekl: „Můžeš ho vzít, Helle. Pomůže ti, až se bude cítit líp.“ Tanner pokrčil rameny, otočil se ke scéně zády a zapálil si cigaretu.</p>

<p>„Myslím, že bys neměl –“ začal muž větu, ale Tanner odsekl: „Seru na tebe“ a vyfoukl mu kouř do tváře. Otočil se, aby si prohlédl příchozí a všiml si, že Greg má tmavé oči a je silně opálený. Možná měl částečně indiánský původ. Kůže vypadala hladká, kromě několika dolíčků pod pravým okem, měl výrazné lícní kosti a velmi tmavé vlasy. Byl vysoký asi jako Tanner, což bylo šest stop a dva palce, i když nebyl tak mohutný. Na sobě měl kombinézu a tělo držel teď, po několika doušcích vzduchu, úplně zpříma, pohyboval se rychle a ladně.</p>

<p>„Budeme muset pohřbít Mika,“ řekl malý muž.</p>

<p>„Nerad ztrácím čas,“ řekl jeho společník, „ale –“ A tehdy Tanner odhodil cigaretu, a když přistála v louži u zadní části auta, vrhl se k zemi.</p>

<p>Následovala exploze, plameny, další exploze. Tanner slyšel rakety, jak vyrážely na východ, vykreslovaly temné brázdy v rozpáleném odpoledním vzduchu. Munice pro padesátky explodovala, vybuchly ruční granáty a Tanner se zahrabával hlouběji a hlouběji do písku, zakrýval si hlavu a chránil si před hlukem uši.</p>

<p>Hned, jak všechno utichlo, sáhl po pušce. Ale to už po něm šli. Díval se do ústí pistole. Pomalu zvedl ruce a postavil se.</p>

<p>„Proč jsi k sakru udělal takovouhle pitomost?“ zeptal se druhý řidič, muž, který držel pistoli.</p>

<p>Tanner se usmál a řekl: „Teď ho aspoň nemusíme pohřbívat. Kremace je stejně dobrá, a hned je po všem.“</p>

<p>„Mohl jsi nás všechny zabít, kdyby ty kanóny nebo odpalovací zařízení raket byly otočené k nám!“</p>

<p>„Nebyly. Podíval jsem se.“</p>

<p>„Střepiny mohly – Ach… chápu. Seber si svou zatracenou pušku, frajere, a drž ji namířenou do země. Vyhoď náboje, které v ní ještě jsou, a strč si je do kapsy.“</p>

<p>Tanner to provedl, zatímco ostatní hovořili.</p>

<p>„Chtěl jsi nás všechny zabít, že jo? Pak ses mohl odtud vypařit a jít si po svém, jako ses o to pokusil včera. Je to tak?“</p>

<p>„To jsi řekl ty, šéfe, ne já.“</p>

<p>„Ale stejně je to pravda. Je ti zatraceně jedno, jestli všichni v Bostonu zařvou, co?“</p>

<p>„Pušku už jsem vybil.“</p>

<p>„Tak si vlez do tý svý zatracený buginy a jeď! Budu celou cestu za tebou!“</p>

<p>Tanner se vracel k autu. Slyšel, jak se ostatní za ním hádají, ale nemyslel si, že ho zastřelí. Když se chystal vlézt do kabiny, koutkem oka zahlédl stín a rychle se otočil.</p>

<p>Stál za ním Greg, vysoký a tichý jako duch.</p>

<p>„Chceš, abych chvíli řídil?“ zeptal se Tannera bezvýrazně.</p>

<p>„Ne, odpočiň si. Jsem teď na tom dobře. Možná později odpoledne, jestli se na to budeš cítit.“</p>

<p>Přikývl a obešel kabinu. Vlezl dovnitř z druhé strany a okamžitě si sklopil sedadlo.</p>

<p>Tanner zabouchl dveře a nastartoval. Slyšel, jak se zapnula klimatizace.</p>

<p>„Nechceš to znovu nabít a dát to zpátky do držáku?“ zeptal se. Podal pušku a munici Gregovi, který přikývl. Pak si Hell natáhl rukavice a dodal: „V mrazáku je spousta limonád. Ale nic jiného.“ Greg znovu jen přikývl. Pak uslyšel, jak auto číslo tři startuje, a řekl: „Mohli bychom vyrazit,“ zařadil a zvedl nohu ze spojky.<strong>***</strong></p>

<p>Charles Britt naslouchal zvonu. Jeho kancelář ležela naproti katedrále, stačilo jen přejít přes ulici. Každý úder obrovského zvonu rozechvěl stěny. Britt vedl soudní spor, protože trval na tom, že mu nepřetržité dunění zvonu uvolnilo plomby a způsobilo bolest ve zbývajících zubech.</p>

<p>Odhrnul si z čela pramínek bílých vlasů a zašilhal nad spodním okrajem bifokálních brýlí.</p>

<p>Otočil stránku v mohutné účetní knize a pokračoval ve čtení.</p>

<p>Samé ztráty. Kdyby se jen dal na obchod s léky. Patentované léky a aspirin byly snad to jediné, co se zrovna prodávalo.</p>

<p>Oděvy byly mimo hru. Každý vystačil s tím, co měl. Jídla byla všechna podezřelá. Železářské zboží šlo špatně na odbyt, protože v téhle době se málo věcí opravovalo. Proč se starat?</p>

<p>Byl silně zainteresovaný v obchodech s oblečením, potravinami a železářským zbožím.</p>

<p>Zaklel a otočil stránku.</p>

<p>Nikdo nepracoval, nikdo nic nekupoval. Tři lodě čekaly v přístavu, nebylo možné vyložit náklad, jeho náklad, kvůli karanténě.</p>

<p>A rabování! Pro ty lupiče si nechal tři zvlášť pěkné kletby. Byl si jistý, že pojišťovací společnosti si dokážou najít cestu, aby se ze svých závazků vyvlékly. Byl si tím jistý, protože v pojištění měl spoustu peněz. Alespoň, že policie střílí s úmyslem zabít, když se jedná o ty gangstery.</p>

<p>Při té myšlence se usmál.</p>

<p>Lehký déšť mu orosil okno a rozmazal katedrálu za ním. Ani nelitoval mokrého městského vyvolávače, jehož hulákavé: „Slyšte! Slyšte! Slyšte!“ nyní zvonilo napříč náměstím a soutěžilo s monotónním klinkáním umíráčku. To proto, že on, Charles Britt, byl také kdysi městským vyvolávačem, před mnoha lety, tehdy ještě nosil krátké kalhoty a oči neměl uvězněné brýlemi a účetními knihami. Tenkrát déšť nenáviděl.</p>

<p>V jeho taxících se nikdo nevozil. V těchto dnech všechno obstarávaly pohřební vozy a ambulance, a ty nevlastnil.</p>

<p>Nikdo nekupoval pušky a munici. Při omezené populaci jich bylo v oběhu dost pro všechny, kdo chtěli útočit nebo se bránit.</p>

<p>Nikdo nenavštěvoval jeho kina, protože spousta dramat a patosu dnes vyplňovala život každého člověka.</p>

<p>A nikdo, skutečně nikdo nekupoval poslední vydání jeho novin – speciální číslo – pro které honil svůj zdecimovaný personál do hrdinského vypětí, nehledě na sebe samého. A co ty přesčasy, které jim vyplatil, aby noviny dali dohromady. Bylo to Morové vydání s atraktivní černě orámovanou titulní stránkou; byl v něm exkluzivní článek na téma „Mor v historii“ od profesora z Harvardu; lékařský článek o symptomech dýmějového, plicního a systemického moru, takže jste se mohli dozvědět, jaký druh vás složil; šest a půl strany nekrologů; sto lidsky soucitných rozhovorů s otci, matkami, sestrami, bratry, vdovami a vdovci; vzrušující redakční článek o hrdinných řidičích šesti vozidel odsouzených ke zkáze při cestě na západní pobřeží. Téměř se rozplakal, když pomyslel na zásoby novin stárnoucích ve skladištích, protože nic, vůbec nic není zatuchlejší než staré noviny, i když mají atraktivní, černě orámovanou titulní stránku.</p>

<p>Jediná věc, která ho přiměla znovu k úsměvu, byla poslední stránka jeho účetní knihy. Na poslední chvíli se mu podařilo získat šedesát procent rakví ve městě, dva obchody s květinami – ty ho teď stály spoustu peněz, aby je udržel otevřené – a něco přes pět set míst na hřbitovech. „Pusť se do riskantního obchodu,“ byla vždy jeho filozofie, nemluvě o náboženství, sexu, politice a estetice. Tohle konečně mohlo sloužit jako protiváha, možná mu dokonce opatřit i zisk. Spočítal si, že pokud je smrt vlnou budoucnosti, je třeba se na ní plavit.</p>

<p>Zatahal se za ucho a znovu se zaposlouchal do slov vyvolávače, napůl překrytých údery zvonů.</p>

<p>„… budou spáleni!“</p>

<p>To ho znepokojilo.</p>

<p>A když uslyšel opakované oznámení, vzpomněl si na exkluzivní článek „Mor v historii“ profesora z Harvardu.</p>

<p>Pohřební ústavy, nemocnice a márnice byly teď zrovna tak přeplněné, jako v minulosti domy mrtvých. Tenkrát je museli vzít a… Ano.</p>

<p>„… Hromadné kremace, aby se zabránilo šíření nákazy!“ vykřikoval chlapec. „Byla vybrána následující tři místa, kam budou mrtví dopraveni a spáleni! Číslo jedna, Boston…“</p>

<p>Charles Britt zavřel účetní knihu, sundal brýle a začal je leštit.</p>

<p>Svůj spor rozřešil ráno. Sevřel čelisti na chladné, nelítostné hlavni a kovová pachuť mu zaplnila ústa.<strong>***</strong></p>

<p>Když jeli asi půl hodiny, muž nazývaný Greg se zeptal: „Je pravda, co říkal Marlowe?“</p>

<p>„Kdo je Marlowe?“</p>

<p>„Řídí druhé auto – Pokoušel jste se nás zabít? Skutečně jste chtěl utéct?“</p>

<p>Hell se zasmál. „Je to tak, tys to vyslovil.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>Hell nechal otázku chvíli viset ve vzduchu, pak odpověděl:</p>

<p>„A proč bych neměl? Netoužím po smrti. Rád bych počkal ještě dlouhou dobu, než si to vyzkouším.“</p>

<p>Greg řekl: „Pokud to nedokážeme, populace na kontinentu může klesnout na polovinu.“</p>

<p>„Pokud otázka stojí já nebo oni, byl bych raději, kdyby to byli oni.“</p>

<p>„Občas se divím, jak lidé jako vy vznikají.“</p>

<p>„Stejně jako každý jiný, šéfe, ze začátku je to pro párek lidí švanda, pak začnou potíže.“</p>

<p>„Co ti vlastně kdy udělali, Helle?“</p>

<p>„Nic. Co kdy udělali pro mne? Nic. Nic. Co jim dlužím? To samé.“</p>

<p>„Tak proč jsi v hale zkopal bráchu?“</p>

<p>„Protože jsem nechtěl, aby provedl takhle zatraceně pitomou věc a nechal se zabít. Zlomená žebra překoná. Smrt je trvalejší potíž.“</p>

<p>„To není to, na co jsem se tě ptal. Mám na mysli, proč ti záleží na tom, jestli zařve?“</p>

<p>„Je to dobrej kluk, tak proto. Zbláznil se ale do tý pipky a teď má klapky na očích.“</p>

<p>„Ale co to znamená pro tebe?“</p>

<p>„Jak jsem řekl, je to můj brácha a je to dobrej kluk. Mám ho rád.“</p>

<p>„Jak to vzniklo?“</p>

<p>„Á, k čertu! Protože jsme spolu spoustu věcí prožili, to je všechno! Co se to snažíš dokázat? Chceš mi dělat psychoanalýzu?“</p>

<p>„Byl jsem jenom zvědavej.“</p>

<p>„Tak teď to víš. Mluv o něčem jiném, pokud chceš mluvit, jo?“</p>

<p>„Dobře. Ty už jsi touhle cestu jel dřív, je to tak?“</p>

<p>„To je pravda.“</p>

<p>„Jel jsi ještě dál na východ?“</p>

<p>„Byl jsem až u Missus Hip.“</p>

<p>„A víš, jak ji překročit?“</p>

<p>„Myslím, že vím. Nahoře v Saint Louis je pořád most.“</p>

<p>„Proč jsi nejel na druhou stranu posledně, když jsi tam byl?“</p>

<p>„Děláš si legraci? Je to zacpaný auty plnými kostí. Nestálo za to pokoušet se to uvolnit.“</p>

<p>„Tak proč jsi vůbec jezdil tak daleko?“</p>

<p>„Jen se podívat, jak to vypadá. Slyšel jsem všechny ty historky a chtěl jsem se mrknout.“</p>

<p>„A jak to vypadá?“</p>

<p>„Spousta sraček. Vypálená města, velké krátery, bláznivá zvířata, nějací lidé –“</p>

<p>„Lidé? Ještě tam žijí lidé?“</p>

<p>„Jestli jim tak chceš říkat. Jsou zdivočelý a celý pošahaný. Nosí hadry nebo zvířecí kůže, nebo chodí nazí.</p>

<p>Házeli na mě kamení, dokud jsem jich pár nezastřelil. Pak mě nechali na pokoji.“</p>

<p>„A jak je to dlouho?“</p>

<p>„Před šesti – možná sedmi roky. Byl jsem tenkrát ještě kluk.“</p>

<p>„A jak to, že jsi o tom nikomu neřekl?“</p>

<p>„Řekl, několika mým přátelům. Nikdo jiný se mě nikdy neptal. Chystali jsme se tam vyrazit, chytit pár holek a přivézt je zpátky, ale všichni z toho vycouvali.“</p>

<p>„Co byste s nima dělali?“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny. „Nevím. Asi vošoustali a prodali, myslím.“</p>

<p>„Vy jste byli zvyklí to dělat, tam dole na Barbary Coast – teda prodávat lidi – není to tak?“</p>

<p>Tanner znovu pokrčil rameny. „Dělávali jsme to před Velkým zátahem.“</p>

<p>„Jak jsi to dokázal přežít? Myslel jsem, že celé to místo vyčistili?“</p>

<p>„Seděl jsem. Ú.S.Z.“</p>

<p>„Co je to?“</p>

<p>„Útok smrtící zbraní.“</p>

<p>„A cos dělal potom, když tě pustili?“</p>

<p>„Nechal jsem je, aby mě vychovávali. Dali mi práci – jezdit s poštou.“</p>

<p>„No jo, o tom jsem slyšel. Ale nevěděl jsem, žes to byl ty. Měl jsi bejt docela dobrej – všechno bezvadný a před povýšením. Pak jsi nakopal šéfa a ztratil jsi práci. Jak se to stalo?“</p>

<p>„Vždycky se do mě navážel kvůli mýmu rejstříku a kvůli starý partě dole na pobřeží. Nakonec jsem mu jednoho dne řekl, aby vodprejsknul, on se mi vysmál, tak jsem ho praštil řetězem. Vyrazil jsem tomu bastardovi přední zuby. Udělal bych to znova.“</p>

<p>„To je špatný.“</p>

<p>„Byl jsem nejlepší řidič, jakýho měl. Byla to jeho ztráta. Nikdo jinej nebude jezdit do Albuquerque, dokonce ani dneska ne. Ne, když nebude doopravdy potřebovat peníze.“</p>

<p>„Ale měls tu práci rád, když jsi ji dělal?“</p>

<p>„Jo, rád řídím.“</p>

<p>„Měl jsi asi požádat o přeložení, když tě ten chlápek začal votravovat.“</p>

<p>„Já vím. Pokud by se to stalo dneska, asi bych to udělal. Byl jsem ale cvok a dřív jsem se rozzuřil daleko rychleji než teď. Myslím si, že teď jsem chytřejší, než jsem byl tenkrát.“</p>

<p>„Jestli tuhle cestu zvládneš, a pak se dostaneš domů, pravděpodobně budeš moct dostat svoji práci zpátky. Myslíš, že ji vezmeš?“</p>

<p>„Především si nemyslím, že to zvládneme. A za druhé, pokud to zvládneme a budou tam ve městě ještě nějací lidé, myslím, že raději zůstanu tam, než bych se vracel.“</p>

<p>Greg přikývl. „To by mohlo bejt chytrý. Budeš hrdina. Nikdo nebude moc vědět o tvém rejstříku. Někdo ti dohodí něco dobrého.“</p>

<p>„Do prdele s hrdiny,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Já se ale vrátím, pokud to dokážeme.“</p>

<p>„Budeš se plavit kolem Hornova mysu?“</p>

<p>„Správně.“</p>

<p>„To může bejt legrace. Ale proč se chceš vracet?“</p>

<p>„Mám starou matku a spoustu bratrů a sester, o které se starám. Mám tam taky dívku.“</p>

<p>Tanner zvýšil jas obrazovky, protože obloha začala tmavnout.</p>

<p>„Jaká je tvoje máma?“</p>

<p>„Jemná stará dáma. Vychovala nás osm. Ale teď má těžkou artrózu.“</p>

<p>„A jaká byla, když jsi byl dítě?“</p>

<p>„Přes den obvykle pracovala, ale vařila nám jídlo a občas nosila cukroví. Měla spoustu práce s naším oblečením. Obvykle nám vyprávěla příběhy, třeba o tom, jaké to bylo před válkou. Hrála s námi hry a občas nám dávala hračky.“</p>

<p>„A co tvůj táta?“ zeptal se ho Tanner po chvíli.</p>

<p>„Hodně pil, měl spoustu práce, ale nikdy nás moc nebil. Byl dobrej. Přejelo ho auto, když mi bylo asi dvanáct.“</p>

<p>„A ty se teď o všechny staráš?“</p>

<p>„Jo, jsem nejstarší.“</p>

<p>„A co děláš?“</p>

<p>„Dostal jsem tvou starou práci. Vozím poštu do Albuquerque.“</p>

<p>„Děláš si srandu?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„To se poseru! Dělá Gorman pořád šéfa?“</p>

<p>„Odešel minulej rok, pro neschopnost.“</p>

<p>„To se poseru! To je sranda. Poslouchej, šel jsi dole v Albuquerque někdy do baru u Pedra?“</p>

<p>„Byl jsem tam.“</p>

<p>„Mají tam ještě tu malou blonďatou holku, která hraje na piano? Margaret?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Ach.“</p>

<p>„Teď maj nějakýho novýho chlápka. Takovej tlusťoch. Na levý ruce nosí velkej prsten.“</p>

<p>Tanner přikývl a podřadil, jak začal vyjíždět do strmého kopce.</p>

<p>„Co dělá tvoje hlava?“ zeptal se, když dosáhli vrcholu a začali sjíždět protějším svahem.</p>

<p>„Je to docela dobrý. Vzal jsem si pár aspirinů s tou sodovkou, cos tu měl.“</p>

<p>„Cejtíš se na to, že bys mohl chvíli řídit?“</p>

<p>„Jistě, to bych mohl.“</p>

<p>„Tak dobře.“ Tanner zmáčkl klakson a zabrzdil. „Jeď prostě podle kompasu asi sto mil a vzbuď mě. Jasný?“</p>

<p>„Dobře. Měl bych na něco zvlášť dávat pozor?“</p>

<p>„Na hady. Nejspíš jich pár uvidíš. Každopádně do nich nevraz.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Vyměnili si místa, Tanner si sklopil sedadlo, zapálil si cigaretu, půlku vykouřil, zamáčkl ji a usnul.<strong>***</strong></p>

<p>Zvon utápěl každé jeho sedmé slovo, ale protože už všechna slova přeříkal víc než sedmkrát, osmi věrným posluchačům, kteří byli namačkáni na lavičkách před ním – pěti ženám a třem mužům v různých stadiích věku a úzkosti – ve skutečnosti nic neuniklo. Další přicházeli, postávali opodál u pouliční lampy, chvíli poslouchali, a pak spěchali dál – protože začínalo trochu pršet a to, co říkal, nebylo dohromady nic nového.</p>

<p>Kolárek měl rozedřený a kolem pravé ruky si omotal obvaz, který vypadal stále špinavější pokaždé, když s ní zagestikuloval, což bylo často.</p>

<p>Určitě se dlouho neholil, černý oblek měl omšelý.</p>

<p>„Na mém těle jsou znamení… řekli mi, že mé dny jsou…!“ řekl, s očima černýma a vlhkýma jako noc a déšť, stejně blýskavýma jako pouliční lampy. „A já říkám, že toto je… soudný. My jsme všichni… a každý z nás, mužů… a dětí, jsme souzení v těchto… dnech, a byli jsme shledáni vinnými…! To, co způsobilo tuto věc… na nás, můžete si být jisti…! a nic jiného! Vidíte to… den vašich životů! A teď… se hněvá, mí bratři, kvůli… kterých jsme se všichni společně…! Vy to víte! Já to vím…! nám říká o těchto dnech! Může… pohlédnout na nás a nepochopit… každé slovo… se stává skutečností našich…? Samozřejmě ne! Je to proto… běžíme jako zvíře příliš dlouho… a zkorumpovaní, a muži se stávají…! Není divu, že zvíře… se sedmi hlavami a deseti rohy… nimi, se vynořuje z oceánu… sedm pečetí bylo zlomeno… čtyři jezdci z… jejichž jména všichni známe jako… obávaní drancovníci kraje…! následovali při jeho probuzení…! který vkládá svou ruku na nás…! konečný, hrozný, který usmrcuje…! všichni ti jsou této noci zde…! jež nás soudil, a teď pouze… nás může zachránit od hrozného… který leží na celém lidstvu! Ano…! ta odpověď, moji bratři! Skutečná… nás může ještě spasit, od… do kterého byli uvrženi všichni… nesoucí znamení… na svých rukách a čelech…! kdo řekl ve svatých…! Můžeme uvažovat jinak? Můžeme to…? Víte to ve svých srdcích…! Spojme se všichni a…!“</p>

<p>Pak sklonil hlavu, přivřel oči, když sepjal ruce, a dál bojoval se zvonem, protože věděl, že na jeho straně je výhoda šest ku jedné.</p>

<p>„Jak dlouho? Jak dlouho? Ó, moji…!“ vykřikl. „Dokud lidstvo neuvidí vždypřítomného…?“</p>

<p>A nebesa byla plná znamení, tajemných a nedešifrovatelných, a modré světlo se kradlo od pólu k pólu.</p>

<p>V údivu si slízl déšť ze rtů a polkl, aby ulevil vyschlému hrdlu.<strong>***</strong></p>

<p>Když ho Greg vzbudil, byla noc. Tanner zakašlal, lokl si ledové vody a přelezl dozadu na latrínu. Když se vynořil, zaujal místo řidiče, zkontroloval tachometr a podíval se na kompas. Opravil kurz. „Před úsvitem budeme v Salt Lake City. Pokud budeme mít štěstí. Měls nějaké problémy?“</p>

<p>„Ne, bylo to docela snadné. Viděl jsem nějaké hady, tak jsem je nechal proklouznout. To bylo všechno.“</p>

<p>Tanner zamručel a zařadil rychlost.</p>

<p>„Jak se jmenoval ten chlápek, který přinesl zprávy o moru?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>„Brady, Brody nebo tak nějak.“</p>

<p>„A co ho vlastně zabilo? Mohl klidně přinést mor do L.A., rozumíš?“</p>

<p>Greg zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Ne. Jeho auto bylo poškozené a on celý polámaný – a většinu cesty byl vystaven radiaci. Jeho tělo spálili, i auto, a každý, kdo se s ním setkal, dostal injekci Haffikinu.“</p>

<p>„Co to je?“</p>

<p>„To je ta látka, kterou vezeme – Haffikinovo antisérum. Je to jediná vakcína proti moru. Protože u nás byla menší epidemie asi před dvaceti lety, měli jsme ho po ruce a udržovali jsme v chodu zařízení pro rychlou výrobu většího množství. Boston to nikdy neměl a teď trpí.“</p>

<p>„To vypadá dost hloupě, když jediný další stát na kontinentu – možná na celém světě – se o sebe líp nepostará. Přitom věděli, že toho máme spoustu.“</p>

<p>Greg pokrčil rameny. „Asi ano, ale je to tak. Dali ti nějaké injekce, než tě pustili?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Tak to bylo ono.“</p>

<p>„Uvažuju o tom, kde jejich řidič překročil Missus Hip. Neřekl to, že ne?“</p>

<p>„Těžko vůbec něco řekl. Většinu té historie se dozvěděli z dopisu, který vezl.“</p>

<p>„Musel to bejt zatraceně dobrej řidič, když projel Alejí.“</p>

<p>„Jo. Nikdo to předtím nedokázal, že?“</p>

<p>„Nikdo, o kom bych věděl.“</p>

<p>„Rád bych se s tím chlápkem setkal.“</p>

<p>„Já asi taky.“</p>

<p>„Je to škoda, že se nemůžeme spojit rádiem napříč celou zemí jako za starých časů.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„On by nemusel jet a umřít a my bychom se během cesty dozvěděli, jestli ta jízda má skutečně smysl. Víš, třeba už teď můžou být všichni mrtví.“</p>

<p>„V tom máš pravdu, šéfe. Během dne dorazíme na místo, odkud cesta zpátky bude horší než cesta vpřed.“</p>

<p>Míjely je temné tvary. Tanner nastavil obrazovku.</p>

<p>„Koukni, podívej se na to!“</p>

<p>„Nic nevidím.“</p>

<p>„Nasaď si infra.“</p>

<p>Greg poslechl a upřeně se zadíval nahoru na obrazovku.</p>

<p>Netopýři. Ohromní netopýři jim dováděli nad hlavami, kroužili v temných mračnech.</p>

<p>„Musí jich být stovky, možná tisíce…“</p>

<p>„Asi tak. Zdá se, že je jich tu víc, než když jsem tudy jel před pár lety. V Carlsbadu si musí vykroutit krky.“</p>

<p>„V L.A. jsem je nikdy neviděl. Možná jsou docela neškodní.“</p>

<p>„Posledně, když jsem byl nahoře v Salt Lake, slyšel jsem, že spousta je jich útočných. Jednou musí jeden z nás odejít – my nebo oni.“</p>

<p>„Víš, že jsi skvělý společník na cestu? Dokážeš bezvadně povzbudit.“</p>

<p>Tanner se přitlumeně zasmál a zapálil si cigaretu. „Proč nám neuděláš trochu kafe?“ zeptal se. „Co se týká netopýrů, je to něco, čím by se měly zabývat naše děti, pokud nějaké budeme mít.“</p>

<p>Greg naplnil kávovar a zapojil ho do palubní desky. Po chvíli začal kávovar brumlat a syčet.</p>

<p>„Co je k čertu zase tohle?“ zaklel Tanner a prudce dupl na brzdu. Druhé auto zastavilo několik yardů za ním. Zapnul mikrofon: „Auto tři! Jak se vám líbí tohle?“</p>

<p>Pozoroval je: kuželovité sloupy vířily mezi zemí a oblohou, kývaly se ze strany na stranu, postupovaly vpřed a vzad asi míli před nimi. Vypadalo to, že je jich čtrnáct nebo patnáct. Chvíli stály jako pilíře, chvíli tančily. Nořily se do země a nasávaly žlutý prach. Všude kolem nich bylo mlhavo. Hvězdy nad sloupy a za nimi byly vidět jen matně nebo vůbec.</p>

<p>Greg zíral dopředu a poznamenal:</p>

<p>„Slyšel jsem o větrných vírech, tornádech – jsou prý obrovské a krouží. Nikdy jsem žádné neviděl, ale takhle mi je popisovali.“</p>

<p>Pak rádio zapraskalo a přidušeným hlasem se ozval Marlowe: „Velcí prašní ďáblové. Veliké krouživé písečné bouře. Myslím si, že nasávají hmotu nahoru do mrtvého pásu, protože nevidím, že by něco padalo –“</p>

<p>„Viděls už nějaké dříve?“</p>

<p>„Ne, ale kolega říká, že je viděl. Říká, že nejlepší je vystřelit kotvy a zůstat stát.“</p>

<p>Tanner hned neodpověděl. Upřeně se díval před sebe. Zdálo se, že se tornáda zvětšují.</p>

<p>„Blíží se sem,“ řekl konečně. „Nemíním tu parkovat a stát se terčem. Chci mít možnost manévrovat. Jedu mezi ně.“</p>

<p>„Myslím si, že bys to neměl dělat.“</p>

<p>„Nikdo se tě neptal, šéfe, ale jestli máš trochu rozumu, uděláš to samý.“</p>

<p>„Mířím ti raketama na zadek, Helle.“</p>

<p>„Ty je nevypálíš – ne kvůli něčemu takovýmu, když můžu mít pravdu já a ty se můžeš mýlit – a taky proto, že je tady Greg.“</p>

<p>Následovalo ticho a pak se ozvalo: „Dobře, vyhrál jsi, Helle. Jeď napřed a my se budeme koukat. Pokud to dokážeš, pojedeme za tebou. Jestli ne, tak tu zůstaneme.“</p>

<p>„Vystřelím světlici, až se dostanu na druhou stranu,“ řekl Tanner. „Až ji uvidíte, udělejte totéž. Platí?“</p>

<p>„Platí.“</p>

<p>Tanner přerušil spojení a zadíval se na ty velké černé sloupy, nahoře rozšířené. Z bouře, kterou působily, dopadalo na zem několik svazků světla a vzduch mezi temnotou jejich roztočených kmenů byl mlhavý. „Tak jedem,“ řekl Tanner a přepnul světla na maximální intenzitu. „Připoutej se, hochu,“ dodal a vozidlo se s chrupáním rozjelo.</p>

<p>Zatímco pomalu postupovali, Tanner si zapnul bezpečnostní pásy. Greg už byl připoutaný. Jak se blížili, sloupy rostly a kolébaly se. Vydávaly zvláštní svištění, jako když zpívá chór větrů.</p>

<p>První objel ve vzdálenosti tři sta yardů, pak pokračoval vlevo, aby se vyhnul tomu, který stál přímo před ním a stále rostl. Když ho minul, musel jet víc vlevo, protože ho čekal další. Zhruba čtvrt míle vpředu a vpravo se mu otevřel prostor. Rychle jím projel a proklouzl mezi dvěma prachovými věžemi, které stály jako ebenové pilíře sto yardů od sebe. Jak je míjel, síla vírů mu téměř vyrvala volant a chvíli to vypadalo, že to auťák vcucne přímo do centra věčného hromobití. Potom Tanner zahnul vpravo, objel další vír a zrychlil.</p>

<p>Vtom si všiml dalších sedmi. Podařilo se mu mezi dvěma projet a další minout. Jak to provedl, sloup za ním se s hrozivou rychlostí pohnul. Jeden vír před ním přešel. Těžce vydechl a stočil auto vlevo.</p>

<p>Zbývaly poslední čtyři. Zabrzdil tak prudce, že se mu pásy zaryly do ramene. Dva větrné víry se divoce roztřásly. Jeden přešel těsně před ním, až nadzdvihl předek auta od země.</p>

<p>Hell sešlápl plyn až k podlaze a prořítil se mezi posledními dvěma. Všechny zůstaly za ním.</p>

<p>Pokračoval asi čtvrt míle, otočil auto, vyjel na malou vyvýšeninu a zaparkoval.</p>

<p>Vystřelil světlici.</p>

<p>Kolébala se jako umírající hvězda asi půl minuty.</p>

<p>Zapálil si cigaretu, díval se zpět a čekal.</p>

<p>Dokouřil.</p>

<p>Pak řekl: „Nic. Možná, že ji nemohou skrz bouři zpozorovat. Nebo my možná nevidíme tu jejich.“</p>

<p>„Doufám,“ odpověděl Greg.</p>

<p>„Jak dlouho chceš čekat?“</p>

<p>„Pojďme si dát kafe.“</p>

<p>Uplynula hodina, pak dvě. Pilíře se postupně hroutily, dokud nezůstaly jen tři nejštíhlejší. Pohnuly se k východu a zmizely z dohledu.</p>

<p>Tanner vypálil další světlici, ale stále se nedočkal žádné odezvy.</p>

<p>„Raději se vrátíme a podíváme se po nich,“ navrhl Greg.</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Rozjeli se zpátky.</p>

<p>Nic tam ale nebylo, dočista nic, co by aspoň naznačilo osud auta číslo tři.</p>

<p>Než ukončili hledání, na východě začalo svítat. Tanner otočil auto, zkontroloval kompas a vyrazil na sever.</p>

<p>„Kdy myslíš, že dorazíme do Salt Lake?“ prolomil Greg dlouhé mlčení.</p>

<p>„Možná za dvě hodiny.“</p>

<p>„Bál ses, když jsi projížděl mezi nimi?“</p>

<p>„Ne. Ale potom jsem se necítil moc dobře.“</p>

<p>Greg přikývl.</p>

<p>„Chceš, abych zase řídil?“</p>

<p>„Ne. Nemohl bych spát, kdybych teď přestal. V Salt Lake nabereme benzin a můžeme si dát něco k jídlu, zatímco mechanik zkontroluje auto. Pak nás vyvedu na správnou cestu, ty to můžeš převzít a já si schrupnu.“</p>

<p>Obloha byla opět purpurová a černé pruhy se rozšířily. Tanner zaklel a rozjel se rychleji. Vypálil spodním plamenem na dva netopýry, kteří se rozhodli prozkoumat auto. Odpadli a Tanner přijal šálek kávy, který mu Greg nabídl.</p>

<p>Když dorazili do Salt Lake City, obloha byla temná jako večer. John Brady – to bylo jeho správné jméno – projel touto cestou před několika dny a město je čekalo.</p>

<p>Většina z jeho deseti tisíc obyvatel se objevila podél příjezdové ulice dříve, než Hell a Greg seskočili z kabiny. V první garáži, kterou uviděli, kapota jejich auta už byla odkrytá a tři mechanici se hrabali v motoru.</p>

<p>Jeden opravář k nim přišel. Byl malý a temně zbarvený sluncem a olejem, takže jeho oči vypadaly ještě světlejší, než ve skutečnosti byly. Podíval se na černě lemované nehty na ruce, kterou jim začal podávat, pak ji rychle stáhl zpět a otřel ji o zelenou pracovní kombinézu, přitom se usmál a odhalil řadu zubů se zlatými korunkami.</p>

<p>„Ahoj. Já jsem Monk. Vy jste ti, co jedou do Bostonu, že?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Moji chlapci všechno projdou. Asi to bude trvat pár hodin. Jak se jmenujete?“</p>

<p>„Já jsem Greg.“</p>

<p>„Hell,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Hell?“</p>

<p>„Hell,“ zopakoval. „Kde můžeme dostat snídani?“</p>

<p>„Přes ulici je bufet. Ale podle toho davu venku byste se tam nikdy nedostali. Tak proč bych nemohl poslat jednoho z chlapců, aby přinesl něco na zub? Můžete to sníst v kanceláři.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>„Myslel jsem si, že pošlou víc než jedno auto.“</p>

<p>„To poslali. Dvě jsme ztratili.“</p>

<p>„Ach. To je mi líto. Víte, mluvil jsem s tím chlápkem Bradym, když tu projížděl. Řekl, že Boston poslal šest aut. Zdál se mi opravdu špatný a jeho auto vypadalo, jako by prodělalo válku. Starosta chtěl, aby tu zůstal – navrhl, že můžeme na zbytek cesty poslat někoho jiného. Ale Brady o tom nechtěl ani slyšet. Trval na tom, že když dojel už takhle daleko, s pomocí Boží to dokončí.“</p>

<p>„Kretén,“ zamumlal Tanner.</p>

<p>„Vytáhl zbraň, když jsme se ho pokoušeli vzít k doktorovi. Nechtěl opustit auto. Myslím, že byl úplnej cvok. Proto, když odjel, jsme z našeho města vyslali další vůz, abychom si byli jisti, že zprávu dostanete.“</p>

<p>„Jaký vůz?“ zeptal se Greg.</p>

<p>„On ne.?“</p>

<p>Greg zavrtěl hlavou.</p>

<p>Monk vytáhl z náprsní kapsy krabičku cigaret. Všem nabídl, a když připaloval, třásla se mu ruka.</p>

<p>„Myslel jsem, že náš řidič snad předal zprávu.“</p>

<p>„Jen Brady,“ odvětil Greg. „Nikdo jiný.“</p>

<p>„A jak je na tom Brady?“</p>

<p>„Mrtvý.“</p>

<p>„Když jsme spravovali jeho auto, štíty byly v mizerném stavu. Geiger se úplně zbláznil, když jsme to měřili uvnitř. Chtěli jsme mu dát jiné auto, ale vytáhl pušku. K čertu, bude mít svoje auto, řekl, horké tak, jak bylo. Tak jsme dali do pořádku štíty, ale není tak snadné to dekontaminovat ve spěchu. Když odtud odjížděl, bylo to, jako by seděl na reaktoru. To byl jeden z důvodů, proč jsme poslali Darvera… Pojďme do kanceláře.“ Ukázal k masivním zeleným dveřím. „Hej, Červenko!“ zavolal. Od ponku se otočil mladší muž. Narudlý odstín jeho pokožky vysvětloval přezdívku. Přistoupil k nim a utíral si ruce do hadru nasáklého benzinem.</p>

<p>„Jo, Monku?“</p>

<p>„Běž se umýt a doběhni přes ulici do bufetu. Kup těmhle hochům nějakou snídani a dones ji sem. Budeme v kanceláři.“</p>

<p>„Fajn. Kde seberu peníze?“</p>

<p>„Vezmi si pětku v kase a nech tam lístek.“</p>

<p>„Tak jo,“ a vydal se ke žlutě postříkanému umyvadlu u vzdálenější stěny.</p>

<p>Vešli do kanceláře. Monk za nimi zavřel dveře a ukázal jim na židle.</p>

<p>„Udělejte si pohodlí.“ Zatímco mluvil, stáhl žaluzii a zakryl tak čtyři obličeje, nahlížející přes sklo dovnitř. Pak se opřel o potlučenou zelenou registračku a vzdychl.</p>

<p>„Chci vám popřát hodně štěstí, mládenci! Měli jste vidět toho Bradyho, když sem dorazil! Jako by s ním táhla smrt!“</p>

<p>„No, dobře!“ řekl Greg. „Přestaň nám to připomínat, jo?“</p>

<p>„Omlouvám se. Nechtěl jsem – Víte…“</p>

<p>„Jo, jistě. Mluvme o něčem jiném.“</p>

<p>Tanner se tlumeně zasmál a vyfoukl kroužek kouře. „Myslíte, že bude dneska pršet?“ zeptal se.</p>

<p>Greg otevřel pusu, pak ji zavřel a to, co se chystal říct, raději spolkl.</p>

<p>Monk nazdvihl proužek v žaluzii a vykoukl pod ním ven.</p>

<p>„Je tam pár policajtů, co drží lidi venku,“ řekl, „a vidím další, kteří se snaží proklestit cestu pro nějaké auto. Myslím si, že by to mohlo být starostovo, ale nejsem si jistý.“</p>

<p>„A co chce?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>„Asi vás uvítat a popřát vám hodně štěstí.“</p>

<p>Greg si prohrábl vlasy. „A co tohle, pane starosto,“ řekl.</p>

<p>„Kašlu na to,“ odfrkl Tanner.</p>

<p>Greg si čistil nehty okrajem krabičky sirek. „Jsme proslulé osobnosti,“ ironizoval.</p>

<p>„A kdo o to stojí?“</p>

<p>„Nikomu to neublíží.“</p>

<p>„Jo, je to starosta,“ oznamoval Monk a pustil žaluzii. „Půjdu ven a uvítám ho. Bude tu v minutě.“</p>

<p>„Dal bych přednost snídani,“ posteskl si Tanner, když Monk opustil místnost.</p>

<p>„Proč musíš být takový?“ zeptal se Greg.</p>

<p>„A jaký?“</p>

<p>„Nepříjemný. Ten chlápek je tu velké zvíře a přichází nám říct něco pěkného. Tak proč ho chceš vyrazit?“</p>

<p>„Kdo ti řekl, že ho chci vyrazit?“</p>

<p>„Vidím ti to na nose.“</p>

<p>„No, tak se pleteš, chlapče. Budu samozřejmě ten nejsladší, nejmilejší hrdina vlezprdelka, s kterým ten bastard kdy šel mluvit v naději, že mu to samozřejmě pomůže ke znovuzvolení. Spokojen?“</p>

<p>„Nedal bych za to zlámanou grešli.“</p>

<p>Tanner se znovu uchechtl.</p>

<p>Hluk zesílil, jak se někde v budově otevřely dveře. Tanner odhodil cigaretu na betonovou podlahu a zapálil si jinou.</p>

<p>„Tak kdo chce být starostou?“ zeptal se, když někde blízko bouchly dveře.</p>

<p>Greg přešel místností k sifonu, naplnil si papírový pohárek a napil se. Po chvíli uslyšeli kroky a dveře se znovu otevřely.</p>

<p>Starosta, vyhublý plešatějící muž se zahnutým nosem a růžovými tvářemi, usmívající se kolem dokola perličkami umělého chrupu, zvedl pravou ruku a prohlásil: „Jsem Travis. Jsem velmi rád, chlapci, že se s vámi mohu setkat a uvítat vás v Salt Lake.“</p>

<p>„To je starosta,“ informoval je Monk, usmíval se a otíral si ruce do kombinézy.</p>

<p>Tanner vstal a napřáhl ruku.</p>

<p>„Jmenuji se Tanner, pane. Jsem poctěn, že jsem se s vámi mohl seznámit. Tohle je můj přítel Greg. Jsem šťastný, že opět vidím Salt Lake. Když sem přijedu, vypadá pokaždé líp.“</p>

<p>„Vítejte, Gregu – Ach, vy už jste tu byl dřív?“</p>

<p>„Již mnohokrát. Je to jeden z důvodů, proč nevzali spoustu dalších dobrovolníků pro tuhle práci a vybrali si mě. Hodně jsem řídil – totiž, než jsem toho nechal.“</p>

<p>„Skutečně?“</p>

<p>„Ano, teď mám malý ranč a jen pár sloužících. Trávím většinu času poslechem klasické hudby a čtením filozofických spisů. Občas píšu poezii. Ale když jsem slyšel o téhle záležitosti, věděl jsem, co dlužím lidstvu a státu Kalifornie a přihlásil jsem se jako dobrovolník. Přece jenom se ke mně chovali velmi hezky. Tak se stalo, že jsem znovu navštívil vaše město.“</p>

<p>„Obdivuji vašeho ducha, pane Tannere. A co vás vedlo k tomu, abyste se dobrovolně přihlásil, Gregu?“</p>

<p>„Já – no – přihlásil jsem se, protože – jsem řidič. Vozím poštu do Albuquerque. Mám spoustu zkušeností.“</p>

<p>„Chápu. Dobře, oba dva si zasloužíte pochvalu. Pokud všechno půjde tak, jak očekáváme, pojedete zpět zase tudy?“</p>

<p>„Mám to v úmyslu, pane,“ přikývl Tanner.</p>

<p>„Výtečně. Rád vás přijmu, kdykoliv budete ve městě. Možná bychom mohli společně poobědvat a vyslechl bych si celou zprávu o cestě.“</p>

<p>„Bude nám potěšením, pane. Pokud byste měl cestu do L.A., věřím, že se zastavíte a strávíte nějaký čas u mne na ranči?“</p>

<p>„Velmi rád.“</p>

<p>Tanner se usmál a odklepl popel na podlahu.</p>

<p>„Mám trochu starosti, kudy máme jet, až odtud vyrazíme.“</p>

<p>„Americká čtyřicátá je aspoň v jednom úseku dobrá – ale jak daleko, to vám nikdo neřekne. Nebyl žádný důvod, proč by se tím směrem naši řidiči pouštěli.“</p>

<p>„Chápu. Alespoň něco. Chtěl jsem zkusit čtyřicátou, a vaše slova můj názor potvrzují. Děkuji vám.“</p>

<p>„Rád jsem vám pomohl. Už jste jedli?“</p>

<p>„Chlapík, který tu pracuje, šel ven a něco nám přinese. Měl by se brzo vrátit. Musíme pospíchat, to víte.“</p>

<p>„Ano, to je pravda. Dobrá, pokud byste cokoliv potřebovali, dejte mi vědět.“</p>

<p>„Děkuji vám.“</p>

<p>Opět si potřásli rukama.</p>

<p>„Jak už jsem řekl, hodně štěstí. Spousta lidí tady bude doufat a bude se za vás modlit.“</p>

<p>„To jsme rádi, pane starosto.“</p>

<p>„Na viděnou.“</p>

<p>„Na shledanou.“</p>

<p>„Na shledanou.“</p>

<p>Pak se otočil a odešel, Monk ho vyprovázel. Tanner se začal smát.</p>

<p>„Proč jsi ho krmil takovejma kecama, Helle?“</p>

<p>„Protože jsem věděl, že tomu bude věřit.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Chce, aby bylo všechno pěkný. Tak jsem mu povídal příjemný věci a on jim věřil. Proč ne? Ten tupej bastard skutečně věřil tomu, že se na tohle někdo přihlásil dobrovolně!“</p>

<p>„Některý kluci to udělali, Helle.“</p>

<p>„Tak proč je nenechali řídit?“</p>

<p>„Nebyli dost dobrý.“</p>

<p>„Tak to je asi důvod, proč se přihlásili. Teď se tím můžou chvástat. Viděls, jak ho to chytlo, když jsem začal mluvit o lidstvu? Takový maníky nenávidím. Jsou to úplný pošuci.“</p>

<p>„Alespoň odešel s dobrým dojmem.“</p>

<p>Tanner se znovu zasmál.</p>

<p>Pak se dveře otevřely a Monk vešel, následován Červenkou, který nesl velký hnědý balíček.</p>

<p>„Tady jsem vám přinesl snídani,“ a otočil se k Monkovi, „tady je nazpátek.“</p>

<p>Dali se do jídla a Monk prohlásil: „Půjdu pomoct s autem, než se najíte,“ a strkal si drobné do kapsy.</p>

<p>„Mimochodem, venku je chlápek, kterej se jmenuje Mrkáč a tvrdí, že tě zná, Helle.“</p>

<p>„Nikdy jsem o něm neslyšel.“</p>

<p>„Dobře, tak já ho pošlu pryč.“</p>

<p>Dveře se za ním tiše zavřely.</p>

<p>Po chvíli se dveře pomalu lehce pootevřely a vysoký vychrtlý muž se silnými brýlemi, vpadlými tvářemi a chomáčem sněhově bílých vlasů nakoukl dovnitř a pak vešel.</p>

<p>„Ahoj, Helle,“ pozdravil.</p>

<p>„Co chceš?“</p>

<p>„A co máš?“</p>

<p>„Pro tebe nic. Zmizni.“</p>

<p>„Takhle se mluví s chlapíkem, který ti přinesl štěstí?“</p>

<p>„Jaký štěstí?“</p>

<p>„Slyšel jsem starostu mluvit o místečku, jaký sis pořídil tam na pobřeží. Skvělý. Víš, že sis většinu peněz vydělal obchodováním se mnou.“</p>

<p>„Ztrať se.“</p>

<p>„Co sis s sebou vzal tentokrát?“</p>

<p>„Materiál pro Boston.“</p>

<p>„Chlapík jako ty by nepodnikal takovou cestu, pokud by z toho neměl zisk. Co ještě máš?“</p>

<p>„Pokud odtud nezmizíš dřív, než spořádám tenhle kousek toustu, naučím tě novýmu způsobu, jak zraňovat.“</p>

<p>„Nebudeš dělat obchody v tomhle městě s nikým jiným, Helle. Co vezeš? Koks a trávu, jako obvykle. Nebo snad herák?“</p>

<p>Tanner si nacpal toust do pusy a vstal. Zároveň vytáhl z boty esesáckou dýku.</p>

<p>„Zdá se mi, že tvůj sluch je právě tak špatnej jako tvý oči, Mrkáči.“</p>

<p>Vymrštil čepel do vzduchu a chytil ji tak, že se lebka dotýkala jeho předloktí a mezi palcem a ukazováčkem vyčníval palec oceli. Pak vykročil. Mrkáč položil levou ruku na kliku dveří.</p>

<p>„Mě nevystrašíš, Helle. V tomhle městě mě potřebuješ.“</p>

<p>Švihl rukou a rozsekl muži levou tvář.</p>

<p>„Proč jsi to udělal?“ zeptal se Mrkáč bez pohnutí v hlase.</p>

<p>„Jen pro srandu,“ řekl Tanner a kopl ho do holení.</p>

<p>Když se muž předklonil, Tanner zdvihl paži, aby znovu sekl, ale Greg ho chytil za zápěstí.</p>

<p>„Prokrista! Nech toho!“ vykřikl, zatímco Tanner vrazil levou pěst Mrkáčovi do břicha. „Jenom ho vykopni! Proč ho chceš rozřezat?“</p>

<p>Tanner se stále snažil uvolnit si paži a tvrdě vykopl kolenem vzhůru.</p>

<p>Mrkáč zasténal a padl na podlahu.</p>

<p>Greg Tannera odtáhl dřív, než mohl muže kopnout do žeber.</p>

<p>„Nech toho, zatraceně! Nemáš důvod takhle vyvádět!“</p>

<p>„V pořádku! Ale ať mi zmizne z očí!“</p>

<p>„Dobře, odvedu ho. Jestli schováš ten nůž.“</p>

<p>„Dělej si s ním, co chceš.“</p>

<p>Greg ho pustil a zvedl Mrkáče. Tanner si otřel dýku do kalhot a zasunul ji na místo. Pak se vrátil k snídani.</p>

<p>Greg napůl vyvlekl, napůl vyvedl muže z kanceláře.</p>

<p>Za pár minut se vrátil.</p>

<p>„Lhal jsem o tom, co se stalo,“ řekl, „a oni mi uvěřili, možná proto, že ten chlap už byl trestaný. Ale proč jsi to udělal?“</p>

<p>„Dráždil mě.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Je to všivej votrava a nedokáže vzít ‚ne‘ jako odpověď.“</p>

<p>„To je nějaký důvod k tomu, cos mu provedl?“</p>

<p>„Taky to byla sranda.“</p>

<p>„Ty jsi ale mizernej bastard.“</p>

<p>„Stydne ti toust.“</p>

<p>„Co bys udělal, kdybych tě nezastavil? Zabil bys ho?“</p>

<p>„Ne. Asi bych mu vytahal pár zubů těma kombinačkama támhle na stole.“</p>

<p>Greg se posadil a upřeně civěl na svoji snídani.</p>

<p>„Musíš bejt trochu blázen,“ usoudil nakonec.</p>

<p>„Copak to nejsme všichni?“</p>

<p>„Možná. Ale tohle bylo tak nevyprovokovaný…“</p>

<p>„Možná tomu skutečně nerozumíš, Gregu. Já jsem Anděl. Jsem poslední Anděl, který zůstal naživu. Byl jsem Anděl už předtím, než jsme znovu vyměnili džíny za kůži kvůli zatracenejm bouřím. Víš, co to znamená? Jsem poslední a musím udržovat reputaci. Nikdo s náma nebude vymrdávat, jinak se po něm projdeme, tak je to. Takže když si ten blbej rejpal myslí, že mi to může ukázat, protože tam venku má někde ňáký svaly, a myslí si, že budu dodávat někomu jinýmu. Tak sem přijde a hrozí mi jako nějakýmu tuctovýmu člověku. Musím se po něm projít, nechápeš to? Dal jsem mu šanci, aby zmlknul, a on to neudělal. Pak je to otázka cti. Musel jsem ho zkopat.“</p>

<p>„Ale ty už nejsi členem party. Jsi jenom jeden muž.“</p>

<p>„Není poslední katolík papežem?“</p>

<p>„Myslím, že jo.“</p>

<p>„Tak pak je to stejný.“</p>

<p>„Nemyslím, že vydržíš moc dlouho, Helle.“</p>

<p>„Ani já si to nemyslím. Ale myslím si, že ty nevydržíš o moc dýl.“</p>

<p>Stáhl víčko z nádoby na kávu, napil se, mlaskl a říhl.</p>

<p>„Taky jsem rád, že jsem toho bastarda konečně zmlátil. Nikdy jsem ho neměl rád.“</p>

<p>„Proč museli vybrat zrovna tebe?“</p>

<p>„Protože jsem dobrej řidič. Víš, že jsem nás dostal až sem.“</p>

<p>Greg neodpověděl, Tanner vstal a přešel k oknu. Rozhrnul žaluzie a díval se ven.</p>

<p>„Dav trochu prořídnul,“ řekl. „Spousta se jich přesunula na druhou stranu ulice a o kus dál.“</p>

<p>Pohlédl na hodiny a řekl: „Chtěl bych, abychom zase popojeli. Nerad marním denní světlo v tomhle městě.“</p>

<p>Greg neodpověděl, tak Tanner otevřel registračku, díval se do ní, zase ji zavřel. Napil se kávy. Zapálil si cigaretu.</p>

<p>„Zajímalo by mě, jak jsou daleko s autem?“ zeptal se.</p>

<p>Greg dojedl a odhodil prázdné nádoby do odpadkového koše. Sebral Tannerovy a hodil je tam také. „Jsi čuňák,“ řekl přitom.</p>

<p>Tanner zívl a upřeně se díval z okna.</p>

<p>„Jdu najít záchod,“ řekl Greg a opustil ho.</p>

<p>Tanner se pak procházel a kouřil a nakonec vyšel ven, aby pozoroval muže pracující na autě.</p>

<p>„Jak to jde?“</p>

<p>„Zatím je všechno v pořádku. Viděl jste toho zraněnýho chlápka?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Vypadal dost hrozně, takhle celej zakrvácenej.“</p>

<p>„Budete měnit olej?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Jak dlouho to ještě bude trvat?“</p>

<p>„Možná hodinu.“</p>

<p>„Je tady zadní vchod?“</p>

<p>„Obejděte to červené auto vlevo. Uvidíte ho.“</p>

<p>„Nevíte, jestli tam venku někdo je?“</p>

<p>„Nemyslím. Je to samej plevel a naše skládka odpadků.“</p>

<p>Tanner zabručel a šel do zadní části dílny. Otevřel dveře a podíval se ven, pak jimi prošel.</p>

<p>Vzduch byl teplý a přes vůně mazadel, nafty a benzinu, které v něm slabě lpěly, ucítil vůni, jakou vydává vlhká tráva za teplých večerů, i když teď nebyl opravdový večer, ale černý den; chvíli tam stál a rozhlížel se, dokud se mu oči nepřizpůsobily, a pak uviděl úzkou lavičku a vykročil, aby se na ni posadil, opřel se zády o šedý beton, naslouchal zvukům cvrčků v plevelu, zapálil si další cigaretu a odhodil zápalku k hromadě blatníků a bloků motorů, celých zrezavělých a beztvarých pod jediným proužkem zkroucené běli, která visela jako zamrzlý blesk v černotě nad jeho náhle svědící hlavou a jak se škrábal, uslyšel nad sebou výkřik ptáka pod ochranou ohromného stromu, jehož větve se skláněly až k zemi za odpadky; a když plácl komára, ucítil, jak se chladný vánek náhle dotkl jeho tváře a s ním přišel příslib deště, který moc nevítal, a jak silně potáhl kouř z cigarety a její špička jasněji zažhnula, hodil kámen na krysu, která vykukovala z hromady odpadků, ale minul ji a oddechl si; a jak si oddechl, zamotal svou mysl do pramenů minulého násilí a strachu, stejně jako do vědomí potíží, které ještě nastanou.</p>

<p>Před očima se mu rozběhla vize plamenů, plamenů obepínajících jeho auto jako květina smrti, uvnitř dvě černající kostry, munice ve všech zásobnících se sama strávila v sérii mocných explozí a všichni obyčejní lidé, kteří ho kdy nenáviděli, to znamená všichni, drmolili a jásali a potřásali obušky a pohybovali se ve velkém, tančícím kruhu kolem ohně. „Všechny vás proklínám,“ řekl tehdy měkce, a pak se šokující běl na obloze zavlnila a trochu rozšířila, prohnula se jako zdvižený prst a zaznělo dunění hromů jako smích. Dovolil si pomyšlení na staré dny, kdy byl číslo jedna, a ty myšlenky ho trápily. Postrádal oheň a střílení té noci, kdy zatáhli pobřeží a zabili nebo odvlekli celou jeho partu. Od té doby byl krajinou bez lidí. To byl jeho oheň a on tu scénu propásl. Teď jiný zvláštní osud, jiný zvláštní oheň se stal jeho losem – sloužit těm, kdo ho tenkrát měli dostat.</p>

<p>Postrádal svou lásku, jednooký maják svého života, mašinu s čtyřrychlostní převodovkou, svůj Harley-Davidson s integrovanou spojkou, dvěma velkými H-D karburátory a její vrčící, otřásající se, explodující sílu mezi stehny, řídítka v rukách a pekelný zápach spálené gumy a výfukových plynů dráždících jeho čich jako kouř doutníků. Je to pryč. Navždy. Zastavené a prodané na splácení pokut a nákladů. Osud veškeré oceli. Před ním teď ležela hromada odpadků. Kdo ví? Mašina mu byla manželkou, byla mu zatraceně blízká a tohle mohlo být její pohřebiště, s jeho vlastním ne příliš daleko na východ. Znovu zaklel a přemýšlel o bráchovi. Bylo to přes rok, co ho naposledy viděl. Mezi nimi a stráží v místnosti byla zástěna a stráž dovolila, aby si předali cigarety z ruky do ruky, a oni dva neměli skoro o čem mluvit. Teď je jeho brácha asi někde upoutaný k posteli. Zachráněný od ohně a skládky šrotu, což každopádně znamenalo alespoň něco. Byl jedinej z obyčejnejch lidí, kterej stál za záchranu, rozhodl Hell. Pak si od cigarety zapálil další a odhodil oharek k odpadkům. Krysa utekla.</p>

<p>Pamatoval si na den, kdy ho pasovali. Tenkrát mu bylo šestnáct. Koloval kýbl a on stál vysoký a hrdý ve své lesklé bundě a blýskavých cvocích, a i když byl lehce opilý, nekolébal se. Postupně močili do kýblu. Když skončili, převrhli mu ho na hlavu. To byl jeho křest a on se stal Andělem. Nosil to páchnoucí oblečení přes rok, pak uplynuly dva další, bylo mu devatenáct a byl jednička. Vedl je tehdy na projížďky a každý znal jeho jméno a ustupoval z cesty, když ho viděl se blížit. Byl Hell, a jeho parta vlastnila Pobřeží barbarů. Vyjížděli, kam chtěli a dělali si, co chtěli, dokud se nedostal do velkejch problémů a neodešel a na Pobřeží nepřišly temné dny. Město bylo neustále pasováno stejně jako on odpadky z nebes. Jejich parta ale byla větší než jeho; a jednoho dne udeřili.</p>

<p>Celu měl šest na osm stop a sdílel ji s mužem, který měl zálibu v holčičkách – no, nebyl moc opatrný. Poté, co se ho pokusil zabít, ocitl se na samotce. Přinejmenším jí dal přednost před potrhlým blouzněním modrookého muže se zdivočelým výrazem očí, s kterým ho zavřeli. Craig měl občas pěnu u úst, dokud ho Hell jednoho dne neudeřil a pěna nezčervenala. Odtrhli mu prsty od jeho krku na poslední chvíli a přitom jeden zlomili. Mysleli, že se na samotce sám od sebe zbláznil, jak mu řekli později, tehdy, co ho o mnoho měsíců později pustili do cely plné jemu podobných. Domnívali se, že potřebuje společnost, protože byl mužem z party. Nechápali to.</p>

<p>Mysleli si, že jejich parta byli Andělé a osamocený Anděl je pobuda. Ale mýlili se. Nezbláznil se, nebo by to alespoň nepřipustil, pokud by se zbláznil. Pouze tam seděl. Nehrál s nima, nepočítal. Jenom tam seděl. Pak se naučil, že mu nemůžou ublížit. A čekal. Na co, to nevěděl. Asi na tohle. Tohle. Tohle bylo to, na co čekal, když tam seděl a snil o Velikém stroji. Co je tohle? Oheň? Asi oheň, rozhodl, jak se podíval na oblohu a začichal. Plácl dalšího komára. Stále to bylo cítit jako před deštěm a dostal chuť se napít. Cvrkání ustalo, pták zmlkl a světlo se znovu lilo na svět, bílé, jasné a zářivé. Nebesa se otevřela, jak tam tak seděl, jako moře fosforu přelévající se přes pobřeží. Všechno kolem něj bylo náhle ostře vykreslené tím nepřirozeným jasem a peň velkého stromu se scvrkl třpytivou extází, která útočila od severu. Každý kousek šrotu na hromadě před ním ožil vlastním životem a on, naslouchající, téměř slyšel, jak šrot mluví o svých dnech a užití a užitečnosti na zbývajících silnicích světa. Šrot mu vyprávěl o venkově a on poslouchal, dokud dveře za ním nezaskřípaly a neuslyšel Gregův hlas.</p>

<p>„Už to bude, Helle.“</p>

<p>„Skvělý.“</p>

<p>„Co tady venku děláš?“</p>

<p>„Onanuju v myšlenkách.“</p>

<p>Dveře se zabouchly. Tanner tam ještě seděl pár minut, začal padat lehký déšť, smýval jasnou záři světa, umlčel šrot, promočil ptáka na stromě i krysy v doupatech, pošimral ho na tváři a pocákal mu boty a zvedl ze země zápach po popelu. Vstal, vešel do garáže a střásal si kapky z vousů.</p>

<p>„Všechno je připravené,“ usmál se Monk a ukázal na auto. „Chcete počkat, jestli déšť přestane?“</p>

<p>„Ne. Brzo se asi začne znovu stmívat.“</p>

<p>„Asi ano.“</p>

<p>Přešli k oknu. Chvíli sledovali déšť. Venku lidé stále lemovali ulice.</p>

<p>„Pitomci,“ odplivl si Tanner. „Nenapadne je schovat se dovnitř.“</p>

<p>„Rozhodli se, že nás uvidí odjíždět.“</p>

<p>„Dobře, tak jim uděláme divadlo – spálíme trochu gumy. Už byste mohl otevřít vrata, Monku.“</p>

<p>„Děkujeme za snídani,“ řekl Greg.</p>

<p>„To je to nejmenší, co jsem mohl udělat.“</p>

<p>„Co se stalo s tím chlápkem?“ zeptal se Greg.</p>

<p>„S kterým?“</p>

<p>„Mrkáčem. S tím, co měl nehodu.“</p>

<p>„Á, ten je v nemocnici. Policajti ho tam vzali, aby ho zflikovali, a on tam dostal srdeční záchvat. Teď mu dávají kyslík. Byl to vyhlášenej gauner – záznam dlouhej jako vaše ruka. Nestojí za zlámanou grešli. Nemůžu říct, že by to byla ztráta.“</p>

<p>„To je zlé.“</p>

<p>Monk pokrčil rameny. „To má za to, že vlítnul dovnitř a celej se sám pomlátil. Takže vy jedete po čtyřicátý, co?“</p>

<p>Greg se podíval na Hella.</p>

<p>„To je pravda,“ kývl Tanner.</p>

<p>„Co žere obludy Gila?“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Máme velký hady; Gily je chroustají spolu se spoustou dalších věcí, jako jsou bizoni a kojoti a Bůh ví, co všechno – a dole na Mexické cestě jsou velcí netopýři, kteří se živí na mutovaných ovocných stromech, a nějací zrůdní pavouci, kteří se živí vším, co se jim dostane do sítí. Ale co požírá Gily? Chlapík, který se jmenoval Alex, mi doma říkal, že každý druh něco požírá, a tak teda něco jiného musí požírat Gily. Ale já jsem mu nedokázal odpovědět. Ty to víš?“</p>

<p>„Motýli,“ odpověděl Monk, „to je všechno, co jsem slyšel.“</p>

<p>„Motýli?“</p>

<p>„Jo. Měli jste štěstí, jestli jste na ně nikdy nenarazili. Jsou větší než jestřáb, usedají Gilám na krky a bodají je, až jsou polomrtvé. Pak nakladou vejce. Larvy se po vyklubání živí na paralyzovaných ještěrech.“</p>

<p>„Chápu.“</p>

<p>„A kdo se pak živí motýly?“ zeptal se Greg.</p>

<p>„Ať jsem papež, jestli to vím. Snad netopýři. Tam venku je úplně nový svět na zbytcích toho, co bylo možná před sto lety, a rychle se mění. Pochybuji, že by někdo věděl, čím se všechno živí.“</p>

<p>„Hm-hm.“</p>

<p>„Mám podezření, že kdokoliv, kdo tam půjde bádat, zjistí, že většina se v nouzi spokojí i s člověkem.“</p>

<p>„Díky,“ řekl Greg, „za všechno. Rád jsem tě poznal, Monku.“</p>

<p>„Na viděnou.“ Potřásli si rukama.</p>

<p>„Pochybuju o tom,“ řekl Tanner. „Nemyslím si, že bych tě ještě někdy viděl. Ale dík za žvanec. Možná o nás jednoho dne uslyšíš.“</p>

<p>„Hodně štěstí. Všichni vám držíme palce.“</p>

<p>„Víš, co se o tom říká,“ řekl Tanner a přešel po podlaze k jejich vozidlu.</p>

<p>Otevřel dveře a vylezl do sedadla pro řidiče. Greg vlezl po chvíli z druhé strany.</p>

<p>„Ani jsi mu nepodal ruku,“ vyčetl mu.</p>

<p>„Neuznávám podávání rukou. Většina lidí to dělá a přitom to pro ně nic neznamená. Natáhneš prázdnou ruku – kdysi to znamenalo, že v ní nemáš nůž – a to je všechno, a jestli jsi levák, jsou v prdeli. A naopak. Tak já třeba jsem levák, tak to můžu udělat a odejít v pořádku, ale přesto to ani za mák neuznávám. Pokud byl někdo můj přítel, nemusel mi potřásat rukou, aby to dokázal. On to věděl, já jsem to věděl. A ty taky víš, jak to je. Někoho potkáš, a najednou oba víte, že jste si nějak blízcí. Žádný hlas krve. Nic. A jste kámoši. Není potřeba dodržovat všechny ty nesmyslný zvyklosti, který zmizely s minulými časy. To je všechno.“</p>

<p>Zavřeli dveře a Tanner nastartoval. Chvíli naslouchal, jak běží volnoběh, pak zapnul obrazovky.</p>

<p>Velká vrata garáže se s rachocením otevřela. Zahoukal.</p>

<p>„Jedem.“</p>

<p>Ozývalo se provolávání slávy, když se vyvalili na ulici a rychle ujížděli na východ.</p>

<p>„Mohl jsem si dát pivo,“ pronesl Tanner. „Zatraceně!“</p>

<p>A řítili se podél pozůstatků toho, co kdysi byla americká dálnice číslo čtyřicet.</p>

<p>Tanner uvolnil sedadlo řidiče a natáhl se na pasažérské straně kabiny. Obloha nad nimi dále tmavla a nabývala vzhledu, který měla o den dříve v L.A.</p>

<p>„Možná tomu ujedeme,“ poznamenal Greg.</p>

<p>„Doufám.“</p>

<p>Na severu začalo modré pulzování a rozvinulo se do zářivé polární záře. Přímo nad nimi byla obloha téměř černá.</p>

<p>„Jeď!“ vykřikl Tanner. „Jeď! Tam vpředu jsou kopce! Možná najdeme převis nebo jeskyni!“</p>

<p>Ale rozpoutalo se to dřív, než dosáhli kopců. Nejdřív přišlo krupobití, pak dělostřelba. Následovaly velké kameny a kamera vpravo vyhasla. Bušil do nich písek a jeli pod nebeským vodopádem, který způsobil, že motor prskal a kašlal.</p>

<p>Nakonec ale našli úkryt v kopcích; místo ve skalnatém údolí, kde stěny strmě vyčnívaly a lámaly hlavní nápor větrné /písečné/prachové/kamenné/vodní bouře. Seděli tam, zatímco větry kvílely a duněly kolem nich. Kouřili a poslouchali.</p>

<p>„Nedokážeme to,“ vydechl Greg. „Měl jsi pravdu. Myslel jsem, že máme šanci. Nemáme. Všechno je proti nám, dokonce i počasí.“</p>

<p>„Máme šanci,“ odporoval Tanner. „Možná ne skutečně dobrou. Ale zatím jsme měli štěstí. Pamatuj na to.“</p>

<p>Greg plivl do nádoby na odpadky.</p>

<p>„Proč ten náhlý optimizmus? A od tebe?“</p>

<p>„Byl jsem předtím naštvanej a mlel jsem pantem. Teď jsem pořád ještě naštvanej – ale teď mám určitej pocit, cítím, že mám štěstí. To je všechno.“</p>

<p>Greg se zasmál. „K čertu se štěstím. Podívej se ven.“</p>

<p>„Vidím to. Tahle bugina je stavěná, aby to vydržela, a drží. Taky na nás zatím působí jen kolem deseti procent plné síly bouře.“</p>

<p>„Dobře, ale jaký je v tom rozdíl? Může to trvat několik dnů.“</p>

<p>„Tak to pročekáme.“</p>

<p>„Budeme čekat příliš dlouho a dokonce i těch deset procent nás může rozdrtit. Budeme čekat příliš dlouho, a i když nás nerozdrtí, nebudeme mít důvod jet dál. Ale zkus vyjet a rozplácne nás to.“</p>

<p>„Bude mi trvat deset nebo patnáct minut, než tu kameru spravím. Máme rezervní ‚oči‘. Pokud bude bouře trvat déle než šest hodin, vyjedeme v každém případě.“</p>

<p>„To říká kdo?“</p>

<p>„Já.“</p>

<p>„Proč? Ty jsi ten, co byl tak žhavej, aby si zachránil vlastní krk. Tak proč ho chceš najednou riskovat – a můj taky?“</p>

<p>Tanner chvíli kouřil, než odpověděl: „Přemýšlel jsem,“ a pak už neříkal nic.</p>

<p>„O čem?“ zeptal se ho Greg.</p>

<p>„Ty lidi v Bostonu, možná to za to stojí. Nevím. Nic pro mě nikdy neudělali. Ale doprčic, já mám rád akci a nesnáším, když vidím, jak celý svět umírá. Myslím si, že bych taky rád viděl Boston, jenom se kouknout, jaký je. Třeba je to dokonce sranda bejt hrdina, jenom zjistit, jaký to je. Nechápej mě špatně. Na nikom tam mi vůbec nezáleží. Já jenom prostě nesnáším myšlenku, že by všechno bylo jako Alej tady – všechno vypálený a podělaný a plný sraček. Když jsme ztratili druhý auto tam v těch tornádech, donutilo mě to přemýšlet… Hrozně nerad bych viděl, aby takhle dopadli všichni – všechno. Pořád ještě můžu zdrhnout, když dostanu skutečně dobrou příležitost, ale jen ti říkám, jak to teď vidím. To je všechno.“</p>

<p>Greg se podíval stranou a zasmál se, trochu méně od srdce než obvykle.</p>

<p>„Nikdy jsem si nemyslel, že jsou v tobě takové filozofické hlubiny.“</p>

<p>„Ani já ne. Jsem unavený. Povídej mi o svých bratrech a sestrách, jo?“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>O čtyři hodiny později, když bouře zeslábla, kameny se změnily v prach a déšť v mlhu, Tanner vyměnil pravou kameru a vyrazili ven. Později projížděli Národním parkem Skalistých hor. Kombinace prachu s mlhou silně omezovala viditelnost. Toho večera objeli ruinu, která bývala Denverem, a Tanner převzal řízení. Směřovali k místu, které bylo kdysi nazýváno Kansas.</p>

<p>Řídil celou noc a ráno byla obloha čistší, než jaká byla po celé dny. Nechal Grega chrupat a třídil si myšlenky, zatímco usrkával kávu.</p>

<p>Přemohl ho podivný pocit, jak tam seděl s milostí v kapse a rukama na volantu. Za zády mu dýmal prach. Obloha měla barvu růžových poupat a temné stopy se zase smrskly. Vzpomněl si na historky o dni, kdy dopadaly střely a spálily všechno kromě severovýchodu a jihozápadu, dni, kdy se vichry zvedly, a oblaka zmizela a obloha ztratila svou modř; o dnech, kdy byl zničen Panamský průplav a rádio přestalo fungovat; dnech, kdy letadla už nemohla létat. Litoval toho, protože vždy toužil létat, vysoko jako pták, kroužit a vznášet se. Cítil lehký chlad a zdálo se, že obrazovky nabyly křišťálové jasnosti jako jezírka vody s jemným barevným nádechem. Někde vpředu, daleko, daleko vpředu, leželo to, co možná bylo jedinou jinou významnou izolovanou oblastí lidstva, která zůstávala na bedrech světa. Mohl by ji zachránit, pokud se k ní dostane včas. Rozhlédl se kolem sebe, podíval se na skály a písek a bok zhroucené garáže, která se nějak ocitla na svahu hory. Zůstávala v jeho mysli dlouho po tom, co ji minul. Zhroucená a spadlá, napůl pokrytá sutí, získala nelítostnou a monstrózní podobu, jako práchnivějící lebka, která jednou seděla na ramenou obra; a on přitlačil na plynový pedál, i když dál už stlačit nešel. Roztřásl se. Obloha zjasněla, ale on se nedotkl ovládání obrazovek.</p>

<p>Proč musí být tím jediným? Viděl vpředu a vpravo spousty kouře. Když se přiblížil, zjistil, že stoupá z hory, která ztratila vrcholek a teď místo něj chovala náruč ohně. Ostře zabočil vlevo, jel celé míle, mnoho mil od zamýšlené cesty. Občas se země pod koly zatřásla. Snášel se na něj popel, ale nyní byl kouřící kužel daleko na okraji pravé obrazovky. Uvažoval o dnech, které už uplynuly dříve a o těch málo věcech, které o nich doopravdy věděl. Rozhodl se, že pokud dokáže projet, naučí se víc z historie.</p>

<p>Propletl se barevnými kaňony a přebrodil mělkou řeku. Nikdo po něm dříve nechtěl, aby udělal něco důležitého, a doufal, že už to nikdo znovu chtít nebude. Teď ho ale posedl pocit, že to může dokázat. Chtěl to udělat. Alej prokletí ležela všude kolem něj, hořela, kouřila, třásla se a pokud jí nedokáže projet, tak půl světa zahyne a zdvojnásobí se šance, že se jednoho dne celý svět stane částí Aleje. Tetování mu hrozivě vyvstalo na zbělelých kloubech, říkalo „Hell“ a on věděl, že je to pravda. Greg stále spal spánkem vyčerpaných a Tanner přivřel oči, hryzal si vousy a nedotkl se brzdy, dokonce ani tehdy ne, když uviděl, že začínají sesuvy. Podařilo se mu projet a vydechl úlevou.</p>

<p>Tenhle průchod byl pro něj vždycky uzavřený, ale prorazil bez škrábnutí. Jeho mysl byla expandující bublinou, její povrch jako obrazovky, registrující všechno kolem něj. Cítil proudění vzduchu mimo kabinu a tlak pedálu pod nohou. Hrdlo měl vyschlé, ale to nevadilo. Cítil, že má lepkavé vnitřní koutky očí, ale neotíral si je. S řevem se řítil dolíčkatými pláněmi Kansasu a teď věděl, že byl úplně vtažen do role a že to tak chce. Zatracenej Denton měl pravdu. Muselo se to udělat.</p>

<p>Zastavil, když dojel k rozevřeným rtům trhliny, a zamířil na sever. O třicet mil dál trhlina končila; opět zatočil na jih. Greg ve spánku něco mumlal. Znělo to jako kletba. Tanner to několikrát tiše opakoval a otočil na východ, hned jak se objevila rovinka. Slunce stálo vysoko na nebi a Tanner měl pocit, jako by se zbaven těla vznášel pod ním, nad hnědou zemí postříkanou zelenými trsy rostlinstva. Zaťal zuby a myšlenky se mu vrátily zpět k Dennymu, který je teď nepochybně v nemocnici. Je to lepší, než aby byl tam, kam odešli ostatní. Doufal, že peníze, o kterých mu řekl, tam ještě jsou. Pak pocítil počínající bolest v místech mezi krkem a rameny. Rozšířila se mu do paží a tehdy si uvědomil, jak pevně svírá volant. Zamrkal, zhluboka se nadechl a uvědomil si, jak ho bolí oči. Zapálil si cigaretu a měla hnusnou chuť, ale potahoval z ní dál. Napil se trochu vody a ztlumil jas zadní obrazovky, protože slunce se dostalo za něj. Pak slyšel zvuk jako vzdálené hřmění a znovu se přinutil k bdělosti. Posadil se zpříma a stáhl nohu z plynu.</p>

<p>Zpomalil. Zabrzdil a zastavil. Pak je spatřil. Seděl tam a pozoroval je, jak běželi, asi půl míle před ním.</p>

<p>Cestu křížilo monstrózní stádo bizonů. Zabralo téměř hodinu, než proběhli. Velcí, těžcí, temní, hlavy skloněné, kopyta drásající půdu, běželi bez zpomalení, dokud zaznívalo mohutné hřmění, pak se valili dál k severu, zmenšovali se, řídli, mizeli, byli pryč. Zástěna prachu před ním stále ještě visela, vnořil se do ní a zapnul světla.</p>

<p>Uvažoval o tom, že si vezme pilulku, ale pak to zavrhl. Greg se může brzo vzbudit a on chtěl, aby byl schopen trochu spát, až se vystřídají.</p>

<p>Dostal se k dálnici, jejíž povrch vypadal docela dobře. Vjel na ni a řítil se kupředu. Po čase minul spadlý, pokřivený nápis, který hlásal: „Topeka – 110 mil.“</p>

<p>Greg zívl a protáhl se. Protřel si oči klouby rukou a podrbal se na čele. Pravou tvář měl otlačenou a tmavou.</p>

<p>„Kolik je hodin?“ zeptal se.</p>

<p>Tanner ukázal k hodinám v palubní desce.</p>

<p>„Ráno nebo odpoledne?“</p>

<p>„Odpoledne.“</p>

<p>„Kruci! Musel jsem spát kolem patnácti hodin!“</p>

<p>„Tak nějak.“</p>

<p>„Celou tu dobu jsi řídil?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Musíš bejt zničenej. Vypadáš hrozně. Jen si skočím na záchod. Přeberu to za pár minut.“</p>

<p>„To je dobrej nápad.“</p>

<p>Greg přelezl do zadní části vozu.</p>

<p>Asi po pěti minutách Tanner dojel na předměstí mrtvého města. Projel hlavní ulicí, všude podél ní stály prorezavělé vraky aut. Většina budov spadla sama od sebe a některé z otevřených sklepů, které viděl, byly zaplněné špinavou vodou. Kolem náměstí ležely kostry. Nad plevelem, který rostl všude, se netyčily žádné stromy. Pořád ještě stály tři telefonní sloupy, jeden z nich se nakláněl a táhl za sebou dráty jako hrst černých špaget. Mezi plevelem podél popraskaných chodníků bylo vidět několik laviček a na druhé, kterou Tanner minul, ležela natažená kostra.</p>

<p>Zjistil, že má cestu zahrazenou spadlým telefonním sloupem a objel blok. Další ulice byla poněkud zachovalejší, ale všechny výkladní skříně měla rozbité a v jedné báječně pózovala nahá figurína; levá paže jí od lokte dolů chyběla. Světla semaforu na rohu slepě zírala, když Tanner projížděl křižovatkou.</p>

<p>Tanner slyšel Grega, jak přichází dopředu, když zatáčel na příštím rohu.</p>

<p>„Teď to převezmu,“ nabídl.</p>

<p>„Chci odtud nejdříve vyjet,“ a oba tiše dalších patnáct minut pozorovali okolí, dokud mrtvé město kolem nich nezmizelo.</p>

<p>Pak Tanner zastavil a řekl: „Jsme pár hodin cesty od místa, které se kdysi nazývalo Topeka. Probuď mě, pokud narazíš na něco obtížného.“</p>

<p>„Jak to šlo, když jsem spal? Měl jsi nějaké problémy?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl Tanner, zavřel oči a začal chrápat.</p>

<p>Greg ujížděl pryč od západu slunce, před Topekou snědl tři šunkové sendviče a vypil láhev mléka.</p>

<p>Tannera probudilo odpálení raket. Vymnul si spánek z očí a asi půl minuty otupěle zíral.</p>

<p>Velká mračna na ně padla jako ohromné suché listí. Netopýři, netopýři, netopýři. Vzduch byl zaplněný netopýry. Tanner slyšel pištivé, kvičivé, škrábavé zvuky a auto se zachvělo pod jejich těžkými, tmavými těly.</p>

<p>„Kde jsme?“ zeptal se.</p>

<p>„Kansas City. Je jich tu plno,“ a Greg vypustil další raketu, která prořízla ohnivou cestu vířícím a kroužícím hejnem.</p>

<p>„Šetři rakety. Použij oheň,“ řekl Tanner, přepnul nejbližší kanón na ruční ovládání a umístil nitkový kříž do středu obrazovky. „Odpal je všemi směry – pět, šest sekund – pak se připojím.“</p>

<p>Dopředu vyšlehl plamen, oranžově a krémově zbarvené květy spalování. Když uhasly, Tanner na obrazovce zamířil a stiskl spoušť. Otočil kanónem. Padali. Jejich zuhelnatělá těla ležela všude kolem auta. Přidal do kouřících kupek další.</p>

<p>„Jeď!“ vykřikl a auto se pohnulo, kolébalo se a pneumatikami drtilo netopýří těla.</p>

<p>Tanner sežehl nebesa palbou ohně, a když se znovu snesli, zasypal je střelami a vypálil světlici.</p>

<p>V náhlé magnéziové záři to vypadalo, že miliony vampýrovitých stínů krouží a snáší se po spirále k nim.</p>

<p>Přepnul z kanónu na kanón a netopýři kolem něj padali jako zralé hrušky. Potom vykřikl: „Zabrzdi a práskni do nich horním plamenem!“</p>

<p>„Hotovo!“</p>

<p>„A teď strany! Pak přední a čelní!“</p>

<p>Všude kolem nich hořela těla, navršená až po kapotu. Greg zařadil nízký převod, a Tanner vykřikl:</p>

<p>„Jeď.“</p>

<p>Prorazili si cestu stěnou zuhelnatělého masa.</p>

<p>Tanner vypálil další světlici.</p>

<p>Netopýři tam byli pořád, ale teď kroužili výš. Tanner zamířil kanóny a čekal, ale znovu už v nějakém větším počtu nezaútočili. Pár se jich přehnalo kolem a on na ně nazdařbůh vystřelil, když je míjeli.</p>

<p>O deset minut později řekl: „Vlevo je řeka Missouri. Pokud bychom teď jeli podél ní, narazili bychom na Saint Louis.“</p>

<p>„Já vím. Myslíš, že bude taky plné netopýrů?“</p>

<p>„Pravděpodobně ano. Ale pokud počkáme a přijedeme za denního světla, neměli by nás otravovat. Pak si můžeme rozmyslet, jak se dostat přes Missus Hip.“</p>

<p>Letmo pohlédli na zadní obrazovku, kde se temná silueta Kansas City s netopýry odrážela proti bledým hvězdám a dotýkal se jí svit krvavého měsíce.</p>

<p>Po chvíli Tanner znovu usnul.</p>

<p>Zdálo se mu, že jede na motorce, pomalu, středem široké ulice, lidé lemují chodníky a provolávají mu slávu, jak projíždí. Házeli na něj konfety, ale když dolétly k němu, byly to odpadky, mokré a páchnoucí. Šlápl na plyn, ale motorka zpomalila ještě víc a teď na něj křičeli. Křičeli na něj obscénnosti. Vykřikovali jeho jméno, znovu a znovu. Harley se začal kymácet, zdálo se, že má kola jako přilepená na místě. Věděl, že během okamžiku spadne. Pak se motorka zastavila a on začal přepadat na pravou stranu. Vrhli se k němu, když padal, a věděl, že právě nastává konec…</p>

<p>Se škubnutím se probudil a viděl, jak se před ním rozšiřuje ráno: svítící mince ve středu temně modrého ubrusu a řada sklenic podél okraje.</p>

<p>„To je ono,“ řekl Greg. „Missus Hip.“</p>

<p>Tanner měl najednou veliký hlad.</p>

<p>Najedli se a začali hledat most.</p>

<p>„Neviděl jsem žádné z těch tvých nahých lidí s oštěpy,“ poznamenal Greg. „Samozřejmě, mohli jsme je po setmění minout – pokud tu v okolí nějací ještě jsou.“</p>

<p>„To je taky dobře,“ řekl Tanner. „Ušetřilo nám to munici.“</p>

<p>Objevil se před nimi most, prověšený a temný kromě míst, kde mu slunce zlatilo kabely. Rozpínal se, nezlomený, nad lesklou hladinou vody. Pomalu se k němu rozjeli, proplétali se ulicemi ucpanými troskami a objížděli je, když byly úplně zablokované řadami rozbitých aut, spadlými zdmi nebo příkopovitými trhlinami v rozbitém dláždění.</p>

<p>Ujet půl míle jim trvalo dvě hodiny a než se dostali k úpatí mostu, bylo poledne. „Vypadá to, že Brady mohl projet tudy,“ řekl Greg a díval se na to, co mohlo být průchodem záměrně pročištěným mezi vraky, které zaplňovaly celou šíři vozovky. „Jak myslíš, že to udělal?“</p>

<p>„Možná měl s sebou něco, aby je vytáhl a přehodil přes okraj. Dole jsou nějaké vraky, tam na mělčině.“</p>

<p>„Byly tu, když jsi tudy naposled projížděl?“</p>

<p>„Nevím. Nebyl jsem přímo tady u mostu. Vyjel jsem na támhleten vrch,“ a ukázal na zadní obrazovku.</p>

<p>„No, odtud to vypadá, že by se to dalo zvládnout. Pojedeme.“</p>

<p>Auto vyšplhalo vzhůru a na most a pomalu projíždělo nad mohutnou řekou Missus Hip. Byly chvíle, kdy pod nimi most praskal, vzdychal a úpěl a cítili, jak se pohybuje.</p>

<p>Slunce klesalo k západu a oni se ještě pořád houževnatě ploužili a škrábali si nárazníky o okraje vraků, křídla používali jako radlice. Byli na mostě tři hodiny, než skrze škvíry v hromadách šrotu spatřili konec. Když se kola konečně dotkla protějšího břehu, Greg seděl, těžce oddechoval, a pak si zapálil cigaretu.</p>

<p>„Nechceš chvíli řídit, Helle?“</p>

<p>„Jo. Vystřídáme se.“</p>

<p>Greg pustil Tannera k volantu a když se natáhl, vzdychl: „Bože! To jsem utahanej!“</p>

<p>Tanner jel ruinami východního Saint Louis a spěchal, aby opustil město ještě před setměním. Úroveň radiace se začala zvyšovat, a jak postupoval, ulice byly zacpané a rozbité. Zkontroloval radiaci uvnitř auta, ale kabina byla dosud čistá.</p>

<p>Zabralo mu to hodiny, a když jim slunce zapadalo za zády, viděl modrou polární záři, jak opět sestupuje od severu. Ale obloha zůstávala jasná, posetá hvězdami, a v dohledu nebyly žádné černé linie. Po delší době se objevil růžově zbarvený měsíc a klidně visel na nočním nebi. Pustil potichu hudbu a podíval se na Grega. Nezdálo se, že by mu to vadilo, tak ji nechal zapnutou.</p>

<p>Přístrojový panel přilákal jeho pozornost. Úroveň radiace stále vzrůstala. Pak na přední obrazovce spatřil kráter a zastavil.</p>

<p>Musel být přes půl míle široký, a jak byl hluboký, říci nemohl.</p>

<p>Vypálil světlici a v jejím světle použil teleskopické objektivy, aby ho prozkoumal zprava i zleva.</p>

<p>Zdálo se, že cesta vpravo je rovnější, otočil se tedy tím směrem a zkusil projet.</p>

<p>Tady to bylo radioaktivní! Strašně moc radioaktivní! Pospíchal. A jak spěchal a ručička měřicího přístroje před ním ukazovala stále vyšší hladinu, uvažoval: Jaké to bylo toho dne? Kdy? Toho dne, kdy nad tímhle místem viselo malé slunce a bojovalo a chvíli vítězilo nad jasem toho druhého na obloze, než se pomalu utopilo ve svém neodvratném hrobě? Pokusil se představit si ten den, to nebylo těžké, pak se to pokusil vypudit z mysli a to už nešlo. Jak vyhnat ohně, které hoří věčně? Přál by si to umět. Tehdy bylo tolik různých míst, kam se dalo jet, a on by se tak rád porozhlédl.</p>

<p>Jaké to bývalo za starých časů, kdy člověk mohl jen skočit na motorku a přejet do dalšího města, kdykoliv se mu zachtělo? A nikde se na tebe z nebes nevyprazdňovaly pytle s odpadky? Cítil se oklamaný. Nebyl to pro něj nový pocit, ale přimělo ho to klít ještě déle než obvykle.</p>

<p>Když konečně objel kráter, zapálil si cigaretu a poprvé za několik měsíců se usmál, protože ručička, měřící radiaci, začala znovu klesat. Dřív, než urazil pár mil, uviděl kolem sebe moře vysoké trávy, a netrvalo dlouho a objevily se stromy. Nejprve nízké a zkroucené, ale čím dál unikal z místa masakru, tím byly stromy vyšší a rovnější. Rostly tady stromy, jaké nikdy dřív neviděl – padesát, šedesát stop vysoké, ztepilé a sbíraly hvězdy na pláních Illinois.</p>

<p>Pohyboval se po čisté, tvrdé, široké cestě a tehdy po ní chtěl cestovat věčně – na Floridu, do bažin plných sítin a španělského mechu, do citrusových porostů a krásných pláží a k zálivu; a nahoru na chladný, skalnatý mys, kde je všechno šedé a hnědé a vlny se lámou pod majáky a sůl tě štípe do nosu a jsou tam hroby, kde kosti ležely po staletí a přece ještě přečteš jména, která nesly, vysekaná do kamenů nad nimi; dolů mezi státy, kde tvrdí, že tráva je modrá; pak sledovat mohutnou Missus Hip na místo, kde se rozšiřuje a vlévá, a pak je tu opět záliv, plný malých ostrovů, kde staří lupiči ukrývali kořist; a mezi horami s hustě zarostlými vrcholky, o kterých slyšel: Ozarks, Smokies, Poconos, Catskills; projet pralesy Shenandoah; zaparkovat a přeplavit se přes zátoku Chesapeake; vidět velká jezera a místo, kde padají vody, Niagaru. Jezdit navždy po velkých cestách, vidět všechno, polykat svět. Ano. Možná všechno není Alej prokletí. Některá z legendárních míst musí být stále čistá jako krajina, která byla kolem něj teď. Hladově to chtěl, se stejným ohněm, jaký mu vždy hořel v bedrech. Pak se zasmál, pouze jednou, krátce a ostře, protože teď to vypadalo, že by to možná mohl mít.</p>

<p>Hudba tiše hrála, snad příliš sladce, a zcela ho naplňovala.<strong>***</strong></p>

<p>Zvon, který zněl znovu a znovu, nepohltil úplně zvuk tříštěného skla. Je pravda, že znovu nastaly okamžiky ticha, každý prohloubený a zesílený vzpomínkami a očekáváním; ale v již dříve zjitřeném nervovém systému města to krátce zabolelo.</p>

<p>Tělo se pohnulo, aby se samo léčilo.</p>

<p>Lehce mrholilo a obloha ve všech čtvrtích blýskala lámanými duhami. Některé oblasti města zasáhl vodopád mrtvých ryb; trval snad čtvrt minuty. Telefonní dráty byly ověšené mořskými řasami a písek švihal proti okenním tabulkám. Potkani cítili proviant a vylézali ze sklepů a garáží, kůlen a uliček, skládek odpadků a stok, aby se nakrmili na bělobřiché maně, vousy a ocasy se jim kroutily, oči žhnuly, srst měli uhlazenou nebo pocuchanou deštěm, a pak odcházeli a ponechávali šípovité kostry bílé jako slonovina na chodnících, a na kolonádách ospale lízali dešťové kapky.</p>

<p>Ale oni nerozbili okno, ani to neudělaly ryby.</p>

<p>Seržant Donahue, který řídil, se otočil k nadporučíkovi Spanovi po své pravici.</p>

<p>„Bez sirény?“ otázal se.</p>

<p>„Bez sirény.“</p>

<p>Nadporučík Spano si rozepnul černé, lesklé pouzdro pistole, zavěšené vysoko přes pravou kyčel.</p>

<p>„Vypni světla.“</p>

<p>Seržant mu vyhověl.</p>

<p>Svět před nimi potemněl a před policejním křižníkem prchaly tmavé drobné stíny. Zabočili za roh a zpomalili. Oba sledovali průčelí obchodů, které lemovaly tenhle městský blok, místo, kde se objevilo poranění.</p>

<p>„Připrav si bodový reflektor.“</p>

<p>„Je připravený.“</p>

<p>Tiše křižovali podél mokrého a lesknoucího se obrubníku. Zahřmění k nim dolehlo ze severu společně se zábleskem světla, který proměnil oblohu ve žlutý svitek pokrytý kouřovými hieroglyfy. Na okamžik byl celý blok osvětlený: auta, kabely, hydranty, obchody, stromy, domy a potkani.</p>

<p>„Tamhle je! Na naší straně ulice! Posviť na něj boďákem!“</p>

<p>Donahue zapnul reflektor a pohnul jím. Světlo dopadlo na muže před rozbitým oknem, předkloněného, pytel v ruce, ztuhlého s nataženou rukou uprostřed pohybu.</p>

<p>„Nehýbej se! Jsi zatčen!“ zavolal přes megafon.</p>

<p>Muž se otočil a civěl do světla. Pak upustil pytel a odskočil do ulice.</p>

<p>Nadporučík Spano vypálil šest ran ze své osmatřicítky speciál, muž se zhroutil, upadl a ležel jako špinavý a vyždímaný hadr na podlahu, jeho krev se mísila s vlhkostí chodníku, u pravé ruky měl chcíplého potkana a nad hlavou proužkovanou rybu.</p>

<p>„Zabils ho,“ vyhrkl Donahue a zabrzdil.</p>

<p>„Pokoušel se utýct,“ bránil se Spano.</p>

<p>„Dostali jsme příkazy, abychom se je pokoušeli zadržet.“</p>

<p>„Ale on se snažil zdrhnout.“</p>

<p>„Měli jsme je jen poranit, pokud můžeme.“</p>

<p>„Ano, ale on pořád utíkal, i potom, co jsem ho zasáhl. Pokoušel se utýct.“</p>

<p>Donahue se podíval druhému muži do očí, pak se odvrátil.</p>

<p>„Pokoušel se utýct,“ souhlasil.</p>

<p>Opustili auto a přiblížili se k tělu. Spano je otočil.</p>

<p>„Je to jenom děcko!“ pronesl Donahue. Pak přešel na chodník a rozevřel pytel.</p>

<p>„Sportovní náčiní, míčky, pár pálek a rukavice. Tady jsou dva kopací míče… a sada činek – bylo to jenom děcko!“</p>

<p>Spano se odvrátil. Po chvíli řekl: „Raboval.“</p>

<p>„Jo, a pokoušel se utýct.“</p>

<p>„Zkus, jestli se ti podaří zavolat na okrsek.“</p>

<p>„Jo. Ale já –“</p>

<p>„Donahue, zmlkni. Viděls, co se stalo.“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Spano si zapálil cigaretu. Noc rudla, stávala se neskutečnou a karmínové tóny zvonu zaplňovaly svět až po okraj svým nářkem.</p>

<p>Devět potkanů se plazilo tmou, táhli za sebou nohy, chňapali po ničem, mokří nositelé zmatku a chaosu.<strong>***</strong></p>

<p>Ráno byli na místě zvaném Indiana. Stále se držel silnice. Minul farmy, které vypadaly dobře udržované. Dokonce v nich mohli žít lidé. Rád by to prozkoumal, ale neodvážil se zastavit. Pak, po hodině, to byla opět pustá a degenerující krajina.</p>

<p>Tráva rostla stále nižší, pak se scvrkla a zmizela. Občas se k holé zemi tiskl zkroucený strom. Úroveň radiace znovu začala stoupat. Tyhle příznaky mu napověděly, že se blíží k Indianapolis, o němž předpokládal, že to bylo velké město, které zasáhla bomba, a teď už neexistuje.</p>

<p>A nemýlil se.</p>

<p>Musel odbočit daleko na jih, aby ho objel. Vrátil se zpět na místo zvané Martinsville, aby překročil Bílou řeku. Pak, když znovu zamířil na východ, rádio zapraskalo a ožilo. Ozval se slabý hlas, opakoval: „Neidentifikované vozidlo, stůj!“ Přepnul všechny projektory na teleskopický dosah. Daleko vpředu, na vrcholku kopce zpozoroval stojícího muže s dalekohledem a vysílačkou. Nepotvrdil příjem, ale jel dál.</p>

<p>Na napůl slušném úseku dálnice dělal čtyřicet mil za hodinu a postupně zvyšoval rychlost na pětapadesát, i když protesty pneumatik na popraskané vozovce stačily k tomu, aby probudily Grega.</p>

<p>Tanner upřeně hleděl před sebe, připravený na útok. Rádio stále opakovalo příkaz, teď hlasitěji, jak se blížil ke kopci, a vyzývalo k potvrzení příjmu.</p>

<p>Dotkl se brzdy, když objížděl širokou zatáčku, a na Gregovo: „Co se děje?“ neodpověděl.</p>

<p>Když ho konečně spatřil, jak mu blokuje cestu a je připraven k palbě, jednal bleskově.</p>

<p>Tank zaplňoval silnici a velkým kanónem mířil přímo na Tannera.</p>

<p>Zatímco oči hledaly a nalezly průjezd kolem tanku, pravá ruka sepnula přepínače, které vyslaly tři ječící protipancéřové rakety. Levá ruka stočila volant proti směru hodinových ručiček a noha těžce dopadla na akcelerátor.</p>

<p>Ocitl se napůl mimo silnici, a když tank vypustil jediný ohnivý výdech, který ho minul, poskakoval příkopem po straně. Pak se útočník propadl do sebe a rozkvetl výbuchem.</p>

<p>Následoval zvuk palby z pušek, zatímco se Hell vrátil na silnici na opačné straně tanku a uháněl kupředu. Greg odpálil granát doprava a doleva, pak udeřil padesátkami. Probili se, a když urazili asi čtvrt míle, Tanner zvedl mikrofon a prohlásil: „Je mi to líto. Nefungují mi brzdy,“ a položil jej. Žádná odezva.</p>

<p>Hned jak se dostali na rovnou pláň, která jim umožňovala dobrý výhled všemi směry, Tanner zastavil a Greg se přesunul na místo řidiče.</p>

<p>„Kde myslíš, že získali ty zbraně?“</p>

<p>„Kdo ví?“</p>

<p>„A proč nás stavěli?“</p>

<p>„Nevěděli, co vezeme – a možná jenom chtěli auto.“</p>

<p>„Rozstřílet ho je zatraceně dobrej způsob, jak ho získat.“</p>

<p>„Pokud ho nemohli získat, tak proč by nám ho nechávali?“</p>

<p>„Ty prostě víš, jak uvažujou, co?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Vezmi si cigaretu.“</p>

<p>Tanner přikývl a přijal.</p>

<p>„Bylo to ošklivé, co?“</p>

<p>„Proti tomu nemůžu argumentovat.“</p>

<p>„… A pořád ještě máme před sebou dlouhou cestu.“</p>

<p>„Jo, tak bysme se radši měli pohnout.“</p>

<p>„Předtím jsi říkal, že si myslíš, že to nezvládneme.“</p>

<p>„Změnil jsem názor. Teď si myslím, že jo.“</p>

<p>„Po tom všem, čím jsme prošli?“</p>

<p>„Po tom všem, čím jsme prošli.“</p>

<p>„S čím vším ještě budeme muset bojovat?“</p>

<p>„To ještě nevím.“</p>

<p>„Ale na druhou stranu známe všechno, co je za námi. Už víme, jak se spoustě z toho vyhnout.“</p>

<p>Tanner přikývl.</p>

<p>„Jednou ses pokoušel vytratit. Už tě neodsuzuju.“</p>

<p>„Začínáš se bát, Gregu?“</p>

<p>„Rodině nijak neprospěju, když budu mrtvý.“</p>

<p>„Tak proč jsi souhlasil, že pojedeš?“</p>

<p>„Nevěděl jsem, že to bude takové. Tys měl víc rozumu, protože jsi měl představu, jaké to bude.“</p>

<p>„To jo, představu jsem měl.“</p>

<p>„Nikdo nás nemůže obviňovat, pokud selžeme. Každopádně jsme se pokusili.“</p>

<p>„A co všichni ti lidé v Bostonu, o kterých jsi řečnil?“</p>

<p>„Teď už jsou pravděpodobně mrtví. Mor není věc, která nějak moc vyčkává, to víš.“</p>

<p>„A co ten chlápek Brady? Zemřel, aby nám přinesl zprávu.“</p>

<p>„Zkusil to, a Bůh ví, že jeho pokus respektuju. Ale my už jsme ztratili čtyři muže. Teď z toho máme udělat šest, jen abychom ukázali, že se všichni snažili?“</p>

<p>„Gregu, teď jsme daleko blíž k Bostonu než k L.A. V nádržích by mělo být dost paliva k tomu, abychom se dostali tam, kam jedeme, ale ne k tomu, abychom se odtud vrátili.“</p>

<p>„Můžeme je doplnit v Salt Lake.“</p>

<p>„Nejsem si ani jistý, jestli bychom se dokázali vrátit do Salt Lake.“</p>

<p>„Dobře, spočítat to zabere jenom chvilku. Konečně, můžeme si na posledních sto nebo tak vzít motorky. Spotřebují daleko míň benzinu.“</p>

<p>„A ty jsi ten chlápek, co mi nadával. Ty jsi ten prostý občan, který se podivoval, jak vzniknou lidi jako já. Ptal ses mě, co mi provedli. Já jsem ti odpověděl: Nic. Teď chci možná něco udělat já pro ně, jenom proto, že chci. Hodně jsem přemýšlel.“</p>

<p>„Ty nepodporuješ žádnou rodinu, Helle. Já se kromě sebe musím starat i o jiné lidi.“</p>

<p>„Našel sis šikovný způsob, jak dobře odůvodnit, když se chceš vypařit. Tvrdíš: ‚Ve skutečnosti se nebojím, ale mám matku a bratry a sestry, o které se musím starat, a mám kočku, do který jsem celej žhavej. Jenom proto to vzdávám. Z žádného jiného důvodu‘.“</p>

<p>„A to je taky pravda! Nerozumím ti, Helle! Vůbec ti nerozumím! Ty jsi ten, kdo mi toho brouka na začátku nasadil do hlavy!“</p>

<p>„Tak brouka vyhoď.“</p>

<p>Viděl Gregovu ruku, jak se sune k pušce na dveřích, tak mu hodil cigaretu do tváře a podařilo se mu ho jednou udeřit do břicha – slabým úderem levou rukou, ale to bylo to nejlepší, co mohl z téhle pozice docílit.</p>

<p>Pak se na něj Greg vrhl a cítil, jak jej tlačí do sedadla. Chvíli se rvali a Gregovy prsty si jako pařáty hledaly cestu k Tannerovým očím.</p>

<p>Hell si uvolnil ruce pod lokty, popadl Grega za hlavu, zakroutil s ní a plnou silou trhl.</p>

<p>Greg padl na palubní desku, ztuhl, pak jeho tělo ochablo.</p>

<p>Tanner mu trhl hlavou ještě dvakrát, aby si byl jistý, že neblafuje. Pak ho odstrčil a přesunul se zpět do sedadla řidiče. Než popadl dech, zkontroloval všechny obrazovky. Nic hrozivého se neblížilo.</p>

<p>Ze skřínky s příslušenstvím vytáhl šňůru a svázal Gregovi ruce za zády. Spoutal mu i kotníky a šňůru vedl k zápěstím. Pak ho položil do sedadla, které částečně sklopil, a připoutal ho k němu.</p>

<p>Zařadil rychlost a směřoval k Ohiu.</p>

<p>O dvě hodiny později začal Greg sténat. Tanner zesílil hudbu, aby ho přehlušil. Znovu se objevila živá krajina: tráva a stromy, plochy zeleně, sady jabloní s ještě malými a zelenými jablky, bílé farmy, hnědé a červené stodoly daleko od silnice, po které pospíchal; řádky kukuřice, zelené a kývající se – už začínaly být vidět hnědé střapce – a viditelně někým pěstované; hranice naštípaného dříví, zelené ohrady, vznosné javory s hvězdičkovitými listy, čerstvě vyhlížející silniční ukazatele, zelenými šindeli pokrytá věžička, odkud zaznívalo hlaholení zvonu.</p>

<p>Linie na obloze se rozšířily, ale obloha samotná netmavla, jak to obvykle dělala před bouří. Tak jel dál přes poledne, dokud nedorazil k Daytonské propasti.</p>

<p>Díval se do kaňonu zahaleného mlhou, který ho přiměl zastavit. Pozorně zkoumal levou i pravou stranu. Nakonec se rozhodl pro levou a zamířil na sever.</p>

<p>Úroveň radiace se opět zvýšila. Pospíchal a zpomaloval jen tehdy, když objížděl trhliny, rokle a kaňony, které se rozbíhaly od temného, hlubokého středu. Z některých vystupovaly husté žluté páry a zaplňovaly vzduch před autem. Na jednom místě lpěly páry ve vzduchu kolem něj jako sirnatý mrak, pak přišel vánek a rozehnal je. Tehdy nedobrovolně šlápl na brzdu, auto sebou škublo a zastavilo se. Greg znovu zasténal. Pár vteřin zíral na to, co spatřil, pak se znovu pomalu rozjel.</p>

<p>Po celou dobu průjezdu okolo Daytonu se taková scéna již neopakovala, ale nemohl ji vypudit z mysli. Nedokázal si ji vysvětlit tam, kde ji viděl. U propasti spatřil žlutého ukřižovaného kostlivce. Visel tam a šklebil se. Lidé, usoudil, to vysvětluje všechno.</p>

<p>Když opustil oblast mlh, byla obloha stále temná. Nějakou chvíli si neuvědomoval, že je opět v otevřeném prostoru. Téměř čtyři hodiny mu trvalo, než objel Dayton, a teď, když jel přes vypálenou pláň znovu na východ, na okamžik zahlédl malý kousek slunce jako srpek, který si oblohou probojovával cestu na severní břeh černé řeky, a neuspěl.</p>

<p>Reflektory měl zapnuté naplno, a když si uvědomil, co může následovat, rozhlížel se všemi směry po přístřeší.</p>

<p>Na kopci stála stará stodola. Pospíchal k ní. Jedna strana se zhroutila a dveře spadly. Přesto zajel dovnitř. Vnitřek byl vlhký a ve světle reflektorů vypadal plesnivý. Všiml si kostry nějakého zvířete, předpokládal, že to byl kůň, na nějž spadl strop stáje.</p>

<p>Zaparkoval, vypnul světla a čekal.</p>

<p>Brzy znovu zaznělo vytí a utopilo občasné Gregovo sténání a mumlání. Následoval jiný zvuk, ne tak silný a hrubý jako kanonáda, jakou slyšel v L.A., ale jemný, stálý a téměř předoucí.</p>

<p>Pootevřel dveře, aby lépe slyšel.</p>

<p>Nic na něj neútočilo, tak slezl z kabiny. Úroveň radiace byla téměř na normálu, tak se ani nenamáhal s ochranným oblekem. Šel ke spadlým dveřím a podíval se ven. Za pasem měl zastrčenou pistoli.</p>

<p>Něco šedého se snášelo v kapkách. Slunci se podařilo probojovat si cestu a částečně se znovu osvobodit.</p>

<p>Byl to déšť, obyčejný a čistý. Nikdy předtím neviděl obyčejný, čistý déšť. Tak si zapálil cigaretu a díval se, jak padá.</p>

<p>Padal pouze s občasným zahřměním a nic jiného ho nedoprovázelo. Obloha měla za pruhy černě stále modravou barvu.</p>

<p>Déšť padal všude kolem něj. Stékal po rámu dveří po jeho levici. Náhodný závan větru mu foukl kapičky do tváře a on si uvědomil, že je to voda, nic jiného. Venku se na zemi tvořily kaluže. Do jedné hodil kousek dřeva a viděl, jak šplíchlo a plave. Odněkud z výšky stropu stodoly slyšel hlasy ptáků. Cítil omamně sladkou vůni vadnoucího sena. Ve stínech vpravo rozeznal rezavějící mlátičku. Kolem něj se snášelo pár peříček, jedno chytil a studoval ho. Lehké, tmavé, nadýchané, žebrované. Nikdy předtím se na peříčko doopravdy nepodíval. Jednotlivé větvičky lpěly jedna na druhé tak, že to fungovalo téměř jako zip. Pustil ho, vítr ho uchopil a peříčko zmizelo někde za jeho zády. Znovu se podíval ven, na své stopy. Tím, co teď padalo, pravděpodobně jet mohl. A právě v této chvíli si uvědomil, jak je unavený. Našel sud, posadil se na něj a zapálil si další cigaretu.</p>

<p>Zatím to byla úspěšná cesta a přistihl se při tom, že promýšlí její poslední etapy. Nějakou dobu nemůže Gregovi věřit. Alespoň dokud neujedou tak daleko, že nebude existovat cesta zpátky. Pak se budou navzájem potřebovat natolik, že ho bude moci rozvázat. Doufal, že mu úplně nevymlátil rozum. Nevěděl, co ještě Alej schovává. Ale pokud v ní teď budou menší bouře, byla by to velká pomoc.</p>

<p>Uslyšel tlumený smích. Vyskočil, pistoli v ruce.</p>

<p>Nikoho neviděl. Neznělo to, jako by to přicházelo z auta, a každopádně to neznělo jako Gregův hlas.</p>

<p>Ale přišlo to ze stodoly. Očima prozkoumal každé stinné zákoutí. Nic.</p>

<p>Pak se to ozvalo znovu a tentokrát vzhlédl ke stropu.</p>

<p>Bylo tam podkroví.</p>

<p>Zamířil pistolí k otvoru do zadní části budovy na temný obdélník lemovaný senem.</p>

<p>„Pojď dolů!“ přikázal.</p>

<p>Žádná odpověď. Dokud do otvoru nevypálil dva výstřely. Pak se ozvalo: „Počkejte! Už jdu!“</p>

<p>Muž, který rychle slézal po příčně přibitých latích, měl tmavé vlasy a byl zabalený do hadrů. Byl asi o stopu menší než Tanner, tiskl se zády ke zdi a třásl se. V očích měl divoký pohled a ruce držel před hrudí, prsty zahnuté dopředu jako pařáty.</p>

<p>„Kdo jste?“</p>

<p>Mužovy oči několikrát přeskočily od hlavně pistole do Tannerovy tváře a zpět.</p>

<p>„Ptal jsem se ‚Kdo jste?‘ pane!“</p>

<p>„Kanis,“ odpověděl muž, „Geoffrey Kanis.“ Hlas měl pevný a zvučný. „Nejsem vědec,“ dodal.</p>

<p>„Co je mi k čertu do toho? Co jste tam nahoře dělal – kromě toho, že jste mě pozoroval?“</p>

<p>„Přišel jsem sem, když začalo pršet, abych se schoval.“</p>

<p>„A co bylo tak zatraceně legrační?“</p>

<p>„Co tím myslíte?“</p>

<p>„Proč jste se smál?“</p>

<p>„A. Protože jste nedodržoval pravidla Batesových mimikry – a to byste měl, to víte.“</p>

<p>„O čem to mluvíte?“</p>

<p>„Já nejsem vědec.“</p>

<p>„To už jste říkal.“</p>

<p>Muž se zahihňal, pak zarecitoval: „Podle Batese se to děje na stejném území a ve stejném období. Mimikrující druh nesmí být sám chráněn, podle Batese, a musí být vzácnější než jeho model, říká Bates, a musí se lišit od vlastních druhů vnější charakteristikou jasně viditelnou a schopnou vytvořit iluzi – to také říká Bates – a jeho mimikrující charakteristika by měla být jen povrchová a neměla by způsobit žádnou základní změnu druhu, poznamenává Bates. Víte, on pracoval s motýly.“</p>

<p>„Jste blázen?“</p>

<p>„Ano, ale dodržuju pravidla.“</p>

<p>„Přejděte na světlo, ať na vás líp vidím.“</p>

<p>Poslechl.</p>

<p>„Jo, vypadáte docela jako blázen. Co znamenají ty kecy o Batesovi?“</p>

<p>„To je věc, kterou jistí tvorové dělají pro účely vlastní ochrany – Batesovy mimikry. Zařídí, aby se podobali něčemu jinému, co nejsou, tak, aby je nic neohrožovalo. Takže kdybyste byl chytrý, nikdy byste si nenechal narůst vousy, umýval byste si obličej a česal vlasy, oblékal byste se do tmavého obleku, bílé košile a kravaty a nosil byste náprsní tašku. Podobal byste se všem ostatním. Pak by se o vás nikdo nestaral. Pak byste mohl dělat, cokoliv byste chtěl, aniž by vás někdo obtěžoval. Připomínal byste chráněný druh. Nebyl byste nucen dělat nebezpečné věci.“</p>

<p>„Jak víte, že jsem nucen dělat nebezpečné věci?“</p>

<p>„Je něco ve vašem vzhledu, zápachu, jistá nervozita…“</p>

<p>„A kdybych vypadal obyčejně, tak by se to nestalo?“</p>

<p>„Pravděpodobně ne.“</p>

<p>„A co předstíráte vy?“</p>

<p>Muž se zasmál a zdálo se, že se uvolnil.</p>

<p>„Nenávidíte vědce?“</p>

<p>„Ne víc než kohokoliv jiného.“</p>

<p>„A co kdybych byl vědec?“</p>

<p>„Tak nic.“</p>

<p>„Dobrá. Jsem vědec.“</p>

<p>„A co?“</p>

<p>„Hodili nás do jednoho pytle. Já jsem biolog.“</p>

<p>„Já se do vás netrefuju.“</p>

<p>„Byli to fyzikové, kteří nám to udělali“ – ukázal nahoru a ven – „a někteří chemici a matematici. Ne biologové.“</p>

<p>„Myslíte válku?“</p>

<p>„Ano. Ne! Myslím svět. Takový, jaký je teď.“</p>

<p>„Nebyl jsem při tom, když se to stalo. Nevím. Nebo se o to nestarám. Co se mi vlastně pokoušíte vysvětlit?“</p>

<p>„Neměli byste obviňovat vědce všech disciplín za to, co se stalo.“</p>

<p>„Já to nedělám. Já ne. Vlastně ani nevím, co se stalo. Ne doopravdy. Tak co se stalo?“</p>

<p>„Válka, to je všechno. Šílená a ničivá. Spousta bomb a raket a výsledek, který nikdo nepřepokládal: Tohle!“</p>

<p>Znovu ukázal ven.</p>

<p>„Co se stalo pak? No co, ti, co přežili, navštívili zbývající univerzity, o kterých věděli, a zabili ještě žijící profesory – angličtiny, sociologie, fyziky – nezáleželo na tom, co učili – protože profesoři byli zřejmě odpovědní, protože byli profesoři. To je důvod, proč pro mě tolik znamenají Batesovy mimikry. Stříleli je, trhali je na kusy, křižovali je. Ale ne mě. Ne. Mě ne.</p>

<p>Já jsem byl jimi, tím davem. Tak jsem přežil. Jsem biolog, místnost šest nula čtyři, Bentonova budova.“ Znovu se zasmál.</p>

<p>„Chcete říct, že jste jim pomáhal, když zabíjeli vaše přátele?“</p>

<p>„To nebyli moji přátelé. Byli z jiných oborů. Sotva jsem je znal.“</p>

<p>„Ale pomáhal jste?“</p>

<p>„Samozřejmě. To je důvod, proč jsem ještě naživu.“</p>

<p>„Jak s tím žijete?“</p>

<p>Muž pozdvihl ruce k obličeji a začal si nehty drásat tváře.</p>

<p>„Nemůžu na to zapomenout,“ řekl nakonec.</p>

<p>„Tak až tam vás dostaly ty vaše zatracené mimikry – posedlého tím, jak jste se příliš silně pokoušel být někým jiným. Ne, díky, já vím, kdo jsem.“</p>

<p>„Co jste?“</p>

<p>„Já jsem já. Jsem Anděl. Nemusím předstírat, že jsem někdo jiný. Pokud mě nemají rádi, můžou mě podříznout, když to dokážou. Ale zatím se jim to nepovedlo. Tak na všechny kašlu! Nestarám se o tyhle mimikry. Ne, díky. To vůbec ne. Můžou jít k čertu, všichni ti sviňáci!“</p>

<p>„Druh to tak nemůže dělat.“</p>

<p>„Kašlu na druh. Já chci zachovat sám sebe.“</p>

<p>„To je špatný přístup.“</p>

<p>„To říká kdo?“</p>

<p>„Já už nevím.“</p>

<p>Drásal si tváře, dokud se nevyřinula krev a nezačala se mu lesknout ve vousech.</p>

<p>„Nech toho! Jdeš mi na nervy! Mimochodem, kde žiješ?“</p>

<p>„Nikde, všude – toulám se. Ať se snažím zůstat kdekoliv, stejně mě za čas vyženou. Už není posvěcené být bláznem.“</p>

<p>„Jsou tady v okolí sídla? Lidé?“</p>

<p>„Nějaká ano…“</p>

<p>„Tak jdi a napodobuj lidi žijící v nějakém sídle.“</p>

<p>„Nemůžu. Jsem blázen.“</p>

<p>„Ohol si bradu a vykoupej se, vezmi si tmavý oblek, bílou košili, kravatu a nos náprsní tašku –“</p>

<p>„Oni už tak nevypadají – zapomněl jsem na to. Všechno se to změnilo…“</p>

<p>„Dobře, tak jdi a vypadej tak, jak k čertu vypadají oni.“</p>

<p>„Všichni mají vousy, jsou špinaví a nosí staré šaty.“</p>

<p>„Takže teď už je napodobuješ. Zrovna tak jako já.“</p>

<p>„Ne!“</p>

<p>„A v čem je teda rozdíl?“</p>

<p>„Jsme blázni!“</p>

<p>„Mě z toho vynech.“</p>

<p>„Ale je to pravda. Kdo jiný než šílenec může být v téhle staré stodole, uprostřed bouře, která může způsobit katastrofu? Duševně zdravý muž by měl být doma, v bezpečí –“</p>

<p>„Dobře, něco na tom je. Jsem taky blázen. Cigaretu?“</p>

<p>„Ano, prosím.“</p>

<p>Tanner mu levou rukou hodil balíček, pak zápalky. V pravačce pevně držel pistoli.</p>

<p>Kanis si zapálil a vrátil balíček se zápalkami stejným způsobem, jakým je dostal.</p>

<p>Tanner si opatrně zapálil vlastní cigaretu, z menšího muže ale nespouštěl oči.</p>

<p>„Forma vašeho šílenství mě zajímá,“ řekl ten muž. „Nikdy jsem neviděl vozidlo, jako je tohle. To je radiační štít, že ano?“</p>

<p>„Ano. Jedu do Bostonu.“</p>

<p>„Hloupost. Je to nebezpečné.“</p>

<p>„Já vím. Ale je tam mor a já vezu Haffikinovo antisérum.“</p>

<p>„Mor? Já to tušil! Věděl jsem, že by měl přijít!“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Malthus a Darwin to říkali. Všichni zemřeme! Válka a nemoci se postarají o poměr mezi populací a množstvím potravy. Ale přestává to být problém a my už nejsme schopni přežít. Tak to bude pokračovat, dokud všechno neskončí.“</p>

<p>„Blbost! V L.A. mor zastavili. Proto tam máme sérum.“</p>

<p>„Tak se přidá něco jiného.“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny. „Je mi jedno, co se s nimi stane.“</p>

<p>„Ale vy jste jeden z nich.“</p>

<p>„Nejsem. Sám jste to řekl.“</p>

<p>„Mýlil jsem se. Jsem blázen.“</p>

<p>Tanner chvíli tiše kouřil.</p>

<p>„Co se mnou uděláte?“ zeptal se Kanis.</p>

<p>„Nic. Budu na tebe mířit pistolí, dokud bouře neustane, protože ti nevěřím. Pak vlezu do auta a odjedu.“</p>

<p>„Proč mi nevěříte? Protože jsem vědec?“</p>

<p>„Protože jsi šílenec.“</p>

<p>„Zásah. Můžete mě ale zabít.“</p>

<p>„Proč bych se namáhal?“</p>

<p>„Možná chci být mrtvý.“</p>

<p>„Tak to udělej sám.“</p>

<p>„Nedokážu to.“</p>

<p>„To je špatné.“</p>

<p>„Vzal byste mě s sebou do Bostonu?“</p>

<p>„Možná. Pokud bys skutečně chtěl jet a pokud bych myslel, že ti můžu věřit.“</p>

<p>„Nechte mě, abych to promyslel.“</p>

<p>„Tys mě žádal. Přemýšlej, o čem chceš.“</p>

<p>Tanner poslouchal šumění deště na střeše.</p>

<p>Nakonec Kanis řekl: „Ne, díky. Asi by mě zabili, protože jsem vědec.“</p>

<p>„Nemyslím. V L.A. by to neudělali – ale myslel jsem, že jsi chtěl zemřít?“</p>

<p>„Občas chci a občas ne. Máte něco k jídlu? Něco, co byste mohl postrádat? Mám hrozný hlad.“</p>

<p>Tanner se nad tím zamyslel. V duchu si prošel obsah ledničky a zásobníků.</p>

<p>„Dobře,“ přikývl. „Jdi přede mnou a nedělej žádné rychlé pohyby. Dokonce ti nechám nějaké zásoby.“</p>

<p>Celou cestu k autu šel Kanis před ním.</p>

<p>„Otoč se zády a nezapomeň, že mám pistoli.“</p>

<p>Kanis udělal čelem vzad.</p>

<p>Tanner se vsoukal do auta, dveře nechal široce rozevřené a zatímco sledoval toho blázna očima a namířenou pistolí, vytáhl zásoby z přihrádek a vynesl je ven.</p>

<p>„Tady to je. Dej si do nosu.“ Nádoby postavil na podlahu stodoly a trochu ustoupil.</p>

<p>Pozoroval Kanise, jak jí, dokud neuvěřil, že někdo může být tak hladový.</p>

<p>Pak se zeptal: „Jak se cítíš?“</p>

<p>„Daleko líp, díky.“</p>

<p>„Jsem si jistý, že by tě v Bostonu nezabili. Pokud chceš jet se mnou, vezmu tě. Co tomu říkáš?“</p>

<p>„Ne. Díky. Teď se cítím mnohem líp.“</p>

<p>„Proč, proboha?“</p>

<p>„Protože jsem se najedl.“</p>

<p>„Chci říct, proč nechceš jet se mnou?“</p>

<p>„Budou mě nenávidět.“</p>

<p>„Ne, nebudou.“</p>

<p>„Víte, pomáhal jsem, když pálili univerzity.“</p>

<p>„Tak jim o tom neříkej.“</p>

<p>Zavrtěl hlavou. „Oni to budou vědět.“</p>

<p>„Jak, ty tupče? Řekni mi jak?“</p>

<p>„Budou to vědět. Já to vím.“</p>

<p>„Chlape, ty jsi posedlej pocitem viny. Slyšel jsem o tom, ale doteď jsem tomu nikdy nevěřil. Zapomeň na to! Já tě tam vezmu a ty můžeš odteďka dělat se svejma motejlama co chceš, třeba do skonání světa, a nikdo si toho nevšimne.“</p>

<p>„Ne, díky.“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny.</p>

<p>„Tak jak chceš.“</p>

<p>Z oblohy sjel modrý záblesk. Liják sílil, dokud nezněl jako tisíc kladiv, dopadajících na střechu. Nepřirozená záře na chvíli osvětlila stodolu.</p>

<p>„Jak vy se jmenujete?“</p>

<p>„Hell.“</p>

<p>„To jsem věděl,“ řekl. „Věříte v Boha, Helle?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Já jsem nevěřil, ale teď ano. Odpusť mi mé hříchy…“</p>

<p>„Tím mě nekrm,“ zasyčel Tanner.</p>

<p>„Omlouvám se, já –“</p>

<p>Následující slova se utopila v zahřmění.</p>

<p>Pak: „… zabijte mě.“</p>

<p>Tanner zašlápl nedopalek cigarety.</p>

<p>„Uděláte to?“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Zabijete mě?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Proč bych měl?“</p>

<p>„Byl bych rád.“</p>

<p>„Jdi k čertu.“</p>

<p>„Šel jsem.“</p>

<p>„Jak jsi říkal, jsi blázen.“</p>

<p>„To s tím nesouvisí.“</p>

<p>„Chceš další cigaretu?“</p>

<p>„Ne, díky.“</p>

<p>Déšť trochu polevil a hřmění odumřelo v dálce. Blýskání ustalo a do roztančených stínů se vrátila přirozená temnota.</p>

<p>„Dobře, zapomeňte na to,“ řekl Kanis.</p>

<p>„Už se stalo.“</p>

<p>„Nechtěl jsem vám být na obtíž.“</p>

<p>„Já vím. Co dělají biologové?“</p>

<p>„Mám doktorát filozofie v oblasti biologických věd. Jsem vlastně botanik.“</p>

<p>„Doktor?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Mám uvnitř v autě chlápka, který potřebuje lékařskou péči. Podíval by ses na něj?“</p>

<p>„Já nejsem takový doktor.“</p>

<p>„Co tím myslíš?“</p>

<p>„Jsem doktor, ale ne doktor medicíny. Všechno, co znám, je botanika.“</p>

<p>„Biologie je řezání lidí a takové věci, ne? To nepomůže?“</p>

<p>„Ne, skutečně, já o medicíně nevím nic.“</p>

<p>„Dobře. Beru to. Ale je to špatné. Je skutečně ošklivě pomlácenej.“</p>

<p>„Je mi líto.“</p>

<p>Do temnoty se vplížilo trochu jasu.</p>

<p>„Zdá se, že to přestává,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Tak já už pojedu.“</p>

<p>„Teď?“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Může to začít znovu.“</p>

<p>„A pak znovu, nebo taky nemusí. Musím to risknout.“</p>

<p>Tanner couval k vozidlu.</p>

<p>„Počkejte!“</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>„Nic.“</p>

<p>Pak se Kanis vrhl na Hella a přitom si strčil ruku za košili. Tanner dvakrát vypálil.</p>

<p>„Zatracenej blázen! Proč to udělal?“ vykřikl a poklekl k boku padlého muže.</p>

<p>Kanis kašlal a plival krev.</p>

<p>„Proč – ne?“ zeptal se. „My jsme všichni – blázni… Helle!“ a chrčení jeho unikajícího dechu se vrývalo Tannerovi do uší.</p>

<p>„Blázen – blázen…“ opakoval Tanner. Odtáhl Kanise do stáje a položil ho vedle kostry koně. Pak ho prohledal a zjistil, že nemá žádnou zbraň.</p>

<p>„Přál bych si, abys to byl neudělal.“</p>

<p>Vrátil se k sudu a posadil se na něj, zapálil si další cigaretu. V ruce stále cítil závan horka a záchvěvy pistole.</p>

<p>„Blázen.“</p>

<p>Úplně vyšinutý. Asi šílenec.</p>

<p>„To fakt byl,“ usoudil konečně. „Měl pravdu.“</p>

<p>Ještě chvíli tam seděl, cítil chladný a vlhký vánek; déšť po čase zeslábl, a tak došel k autu a nastartoval ho. Když couval ven, zjistil, že Greg je stále v bezvědomí.</p>

<p>Vzal si pilulku, aby se udržel bdělý, a za jízdy snědl něco z potravinové dávky. Déšť stále padal, ale jemně. Padal celou cestu napříč Ohiem a obloha zůstávala zamračená. Přejel do Západní Virginie na místo zvané Parkersburg, pak lehce zatočil k severu a jel podle staré Rand McNallyho mapy, kterou byl vybaven. Šedý den se vytratil do černé noci, a on jel stále dál.</p>

<p>Tmaví netopýři, kteří by mu dělali potíže, tady nebyli, ale minul několik dalších kráterů a ručička ukazatele radiace stoupla. V jednom místě ho pronásledovala smečka velkých divokých psů, kteří štěkali a vyli, běželi podél cesty a chňapali po pneumatikách. Chvíli kňučeli, pak odpadli.</p>

<p>Míjel horu, která do vzduchu vyvrhovala jasné oblaky páry, a cítil, jak se zem pod koly lehce chvěje. V hlubinách se ozývalo tlumené hřmění. Musel projíždět popelem, který se snášel jen zvolna. Vylila se na něj kratičká sprška, motor prskal a dvakrát chcípl, ale pokaždé se mu ho podařilo nastartovat a pokračovat dál, zatímco voda omývala boky vozu. Pak se dostal na výše položené, sušší území, kde se mu pokoušeli zahradit cestu muži s puškami. Pokropil je pár střelami, vrhl granát a pokračoval v jízdě. Když temnota vybledla a vyšel kalný měsíc, obklopili ho černí ptáci. Kroužili kolem auta a snášeli se na něj. Snažil se je ignorovat; po čase se ztratili.</p>

<p>Řídil, dokud se necítil unavený, pak se trochu najedl a vzal si další pilulku. Tehdy dosáhl Pensylvánie a cítil, že kdyby Greg už přišel k sobě, mohl by ho uvolnit a svěřit mu řízení.</p>

<p>Dvakrát zastavil, aby si došel na latrínu, tahal se za zlatý kroužek v propíchnutém levém uchu, vysmrkal se a poškrábal se. Pak snědl další část zásob a jel dál.</p>

<p>Začaly ho bolet všechny svaly a chtělo se mu zastavit a odpočinout si, ale bál se, co by se mohlo stát, pokud by to udělal.</p>

<p>Když projížděl dalším mrtvým městem, začalo znovu pršet. Ne silně, bylo to jen vytrvalé mrholení, vypadalo chladně a sterilně – křehká, svítivá zástěna. Zastavil uprostřed cesty před věcí, do které téměř vjel, a zíral na ni.</p>

<p>Nejprve si myslel, že vidí další temné pruhy na obloze. Zastavil, protože se mu zdálo, že se objevily příliš náhle.</p>

<p>Byla to pavučina, vlákna silná jako jeho paže, natažená mezi dvěma naklánějícími se budovami.</p>

<p>Zapnul přední plamenomet a začal ji přepalovat.</p>

<p>Když oheň dohasl, spatřil přibližující se temný obrys. Přicházelo to shora.</p>

<p>Byl to pavouk větší než člověk; hnal se k vozu, aby zjistil, co ho vyrušuje.</p>

<p>Zdvihl raketomety, pečlivě zamířil a probodl ho jednou doběla rozpálenou střelou.</p>

<p>Bestie visela v chvějící se pavučině; zdálo se, že sebou zmítá.</p>

<p>Znovu zapnul plamenomet na celých deset sekund, a když plamen stáhl, byla před ním volná cesta.</p>

<p>Prudce se rozjel, teď už opět bdělý a pozorný, na všechny bolesti rázem zapomněl. Jel co nejrychleji a snažil se na ten pohled zapomenout.</p>

<p>Vpředu a vpravo dýmala další hora. Když ji míjel, snášelo se z ní jen málo popela.</p>

<p>Udělal si kávu a vypil šálek. Začalo svítat. Pospíchal stále na východ.</p>

<p>Někde ve východní Pensylvánii uvízl v blátě. Klel. Greg byl bledý a vypadal špatně. Slunce se blížilo k nadhlavníku. Opřel se a zavřel oči. Bylo toho na něj už příliš mnoho.</p>

<p>Usnul.</p>

<p>Probudil se a cítil se hůř. Někdo tloukl na bok auta. Automaticky vystřelil ruce k ovládání střelby a křídel a očima hledal obrazovky.</p>

<p>Viděl starého muže a s ním dva mladší. Byli ozbrojeni, ale stáli přímo před levým křídlem. V okamžiku by je mohl přeseknout napůl.</p>

<p>Aktivoval vnější reproduktor a příjem zvuku.</p>

<p>„Co chcete?“ zeptal se a jeho hlas se s praskáním rozlehl venku.</p>

<p>„Jste v pořádku?“ zavolal starý muž.</p>

<p>„Úplně ne. Zastihli jste mě ve spánku.“</p>

<p>„Uvázl jste?“</p>

<p>„Tak nějak to bude.“</p>

<p>„Mám spřežení mul, které by vás možná mohlo vytáhnout. Ale nedostanu je sem dřív než zítra ráno.“</p>

<p>„Výborně! To bych uvítal!“</p>

<p>„Odkud jste?“</p>

<p>„L.A.“</p>

<p>„Co to je?“</p>

<p>„Los Angeles. Západní pobřeží.“</p>

<p>Slyšel tlumený hovor, pak: „To jste daleko od domova, pane.“</p>

<p>„Jako kdybych to nevěděl. – Podívejte, pokud to myslíte s těma mulama vážně, budu hrozně rád. Je to velmi naléhavé.“</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Víte o Bostonu?“</p>

<p>„Vím, že tam je.“</p>

<p>„Dobře, tak tam umírají lidi na mor. Vezu léky, které je můžou zachránit, pokud se tam dostanu.“</p>

<p>Chvíli se tlumeně radili: „Pomůžeme vám. Boston je dost důležitý a my vás vytáhneme. Chcete jít s námi?“</p>

<p>„Kam? A kdo jste?“</p>

<p>„Jmenuji se Samuel Potter a tohle jsou moji synové, Roderick a Caliban. Mám farmu šest mil odtud. Zveme vás na noc.“</p>

<p>„Nechci jít s vámi. Ne, že bych vám nevěřil,“ odpověděl Tanner. „Jsem na tom prostě tak, že nevěřím nikomu, pokud víte, co tím myslím. Stříleli na mě už tolikrát, že nechci riskovat.“</p>

<p>„Dobře, tak co kdybychom odložili pušky? Vy nás odtamtud asi můžete zastřelit, ne?“</p>

<p>„To je pravda.“</p>

<p>„Takže my riskujeme už jen tím, že tu stojíme. Chceme vám pomoci. Položíme se, když do Albany přestanou přicházet obchodníci z Bostonu. Pokud je uvnitř s vámi ještě někdo, může vás krýt.“</p>

<p>„Počkejte chvilku,“ řekl Tanner, otevřel dveře a seskočil.</p>

<p>Starý muž natáhl ruku, Tanner ji přijal a potřásl si s ním i s jeho syny.</p>

<p>„Je tu v okolí nějaký doktor?“ zeptal se.</p>

<p>„V osadě – asi třicet mil severně.“</p>

<p>„Můj společník je zraněný. Myslím, že potřebuje doktora.“ Ukázal ke kabině.</p>

<p>Sam pokročil kupředu a nahlížel dovnitř.</p>

<p>„Proč je takhle celej převázanej?“</p>

<p>„Zcvoknul a já ho musel zmlátit. Pro jistotu jsem ho svázal. Ale teď nevypadá zrovna dobře.“</p>

<p>„Tak dáme dohromady nosítka a naložíme ho. Pořádně to tady zamknete a moji chlapci ho odnesou k nám do domu. Pošleme někoho pro doktora. Vy taky nevypadáte moc dobře. Vsadil bych se, že byste se rád vykoupal, oholil a vlezl si do čisté postele.“</p>

<p>„Moc dobře se necítím,“ přiznal Tanner. „Pojďme dát ta nosítka rychle dohromady, než budeme potřebovat dvoje.“</p>

<p>Posadil se na nárazník a kouřil, zatímco Potterovi chlapci uřízli silné větve a oloupali je. Vlny únavy se přes něj přelily a zjistil, že sotva udrží otevřené oči. Nohy jako by mu nepatřily a ramena ho bolela. Cigareta mu vypadla z prstů a musel se opřít o kapotu.</p>

<p>Někdo ho plácal do nohy.</p>

<p>Donutil se otevřít oči a podívat se dolů.</p>

<p>„Poslyšte,“ řekl Potter. „Odřízli jsme vašeho společníka a dali jsme ho na nosítka. Chcete zamknout a vyrazit?“</p>

<p>Tanner přikývl a seskočil. Když dopadl, málem se složil, ale zavřel kabinu a klopýtal ke starému muži v jelenici.</p>

<p>Pochodovali krajinou a Tanner mechanicky zvedal nohy.</p>

<p>Samuel Potter šel vpředu a nepřetržitě hovořil, puška mu spočívala v ohbí paže. Možná tolik mluvil proto, aby udržel Tannera bdělého.</p>

<p>„Není to moc daleko, hochu, a teď už to bude snadná chůze, jen pár minut. Jak jsi mimochodem říkal, že se jmenuješ?“</p>

<p>„Hell.“</p>

<p>„Prosím?“</p>

<p>„Hell. Hell je moje jméno. Hell Tanner.“</p>

<p>Sam Potter se zasmál.</p>

<p>„To je docela ošklivé jméno, pane. Pokud vám to nebude vadit, představím vás manželce a nejmladšímu jako pana Tannera. V pořádku?“</p>

<p>„Jo,“ vydechl Tanner a s čvachtáním vytahoval boty z bahna.</p>

<p>„Skutečně bychom ty obchodníky z Bostonu postrádali. Doufám, že to stihnete včas.“</p>

<p>„A co dělají?“</p>

<p>„Udržují obchody v Albany, dvakrát ročně pořádají trh – na jaře a na podzim. Vedou všechny věci, které potřebujeme – jehly, nitě, pepř, konvice, hrnce, semena, pušky a munici, všechny možné věci – a trhy jsou taky moc pěkné. Většina lidí sídlících mezi námi a Bostonem by vám po cestě pomohla. Doufám, že to dokážete. Vytáhneme vás a zase v pořádku odstartujete.“</p>

<p>Dostali se na výše položenou a sušší půdu.</p>

<p>„Tím chcete říct, že odtud už to půjde hladce?“</p>

<p>„No, to ne. Ale ukážu vám na mapě, na co si dávat pozor.“</p>

<p>„Mám svoji s sebou,“ řekl Tanner, když vyšli na kopec a v dálce uviděl farmu.</p>

<p>„Tam bydlíte?“</p>

<p>„Správně. Teď už to není moc daleko. Opravdu snadná cesta – a můžete se mi prostě opřít o rameno, pokud budete unavený.“</p>

<p>„Zvládnu to. Je to jenom tím, že jsem měl tolik těch pilulek, které mě udržovaly vzhůru, že začínám cítit všechen ten spánek, co mi chybí. Budu v pořádku.“</p>

<p>„Teď se doopravdy vyspíte. A až se vzbudíte, projdeme tu vaši mapu a můžete si vyznačit všechna místa, o kterých vám řeknu.“</p>

<p>„To je dobrý nápad,“ řekl Tanner, „dobrý nápad,“ a pak položil ruku na Samovo rameno a klopýtal vedle něj, cítil se skoro opilý a přál si, aby opilý byl.</p>

<p>Po mlhavé věčnosti před sebou uviděl dům, pak dveře.</p>

<p>Dveře se doširoka rozevřely; cítil, jak padá kupředu, a to bylo všechno.</p>

<p>Spánek, temnota, vzdálené hlasy, další temnota. Ať už ležel kdekoliv, bylo to měkké, převrátil se na druhou stranu a opět přestal vnímat.</p>

<p>Když vše znovu vplulo do uspořádané podoby a otevřel oči, proudilo dovnitř světlo oknem po pravé straně a dopadalo v obdélnících na prošívanou přikrývku, kterou byl přikrytý. Zasténal, protáhl se, promnul si oči a poškrábal se ve vousech.</p>

<p>Pozorně si prohlédl místnost: naleštěná dřevěná podlaha, na ní roztroušené ručně tkané koberečky, modré, červené a šedé; noční stolek s bílou smaltovanou miskou, na ní pár černých skvrn poblíž okraje, kde trochu smaltu odprýskalo; zrcadlo na zdi za ním a nad tím vším; jemně vyřezávaná houpací židle poblíž okna, polštářek s potiskem na jejím sedadle; u opačné zdi stolek přišoupnutý židlí; knihy a noviny a pero a inkoust na stole; na zdi ruční výšivka s prosbou o boží požehnání; modrozelená reprodukce vodopádu na další zdi.</p>

<p>Posadil se, zjistil, že je nahý a rozhlížel se po svém oblečení. Nikde ho neviděl.</p>

<p>Když tam tak seděl a rozhodoval se, zda má či nemá zavolat, dveře se otevřely a dovnitř vešel Sam. Přes jednu paži nesl Tannerovy šaty, čisté a pečlivě složené. V druhé ruce držel jeho boty, které svítily jako vlhká půlnoc.</p>

<p>„Slyšel jsem, že se hýbete,“ řekl. „Jak se cítíte teď?“</p>

<p>„Daleko líp, díky.“</p>

<p>„Máme připravenou lázeň. Jen vlijeme pár věder horké vody a je vaše. Chlapci ji hned přinesou, a nějaké mýdlo a ručníky.“</p>

<p>Tanner se kousl do rtu, ale nechtěl vypadat před svým dobrodincem nevděčně, takže přikývl a vyloudil na tváři úsměv.</p>

<p>„To bude fajn.“</p>

<p>„… a tamhle na nočním stolku je břitva a nůžky – pokud něco z toho budete potřebovat.“</p>

<p>Znovu přikývl.</p>

<p>Sam položil šaty do houpací židle a boty na podlahu vedle ní, pak opustil místnost.</p>

<p>Během minuty přinesli Roderick a Caliban dovnitř vanu, rozprostřeli nějaké pytle a postavili ji na ně.</p>

<p>„Jak se cítíte?“ zeptal se jeden. (Tanner si nebyl jist, který je který. Oba měli eleganci strašáků do zelí a ústa přeplněná spoustou bílých zubů.)</p>

<p>„Skutečně dobře,“ odpověděl.</p>

<p>„Vsadil bych se, že máte hlad,“ poznamenal druhý. „Spal jste včera celé odpoledne, celou noc a většinu dnešního rána.“</p>

<p>„Vy to musíte vědět,“ přikývl Tanner. „Co můj společník?“</p>

<p>Bližší zavrtěl hlavou a řekl: „Stále spí a je mu špatně. Doktor by tu měl být každou chvíli. Náš malej brácha pro něj v noci šel.“</p>

<p>Otočili se k odchodu a ten, který hovořil, dodal:</p>

<p>„Až se umyjete, máma vám přichystá něco k snědku. Cal a já teď jdeme ven a pokusíme se vytáhnout váš kočár. Táta vám řekne o cestách, až budete jíst.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>„Přejeme vám dobré ráno.“</p>

<p>Když odcházeli, zavřeli za sebou dveře.</p>

<p>Tanner vstal, šel k zrcadlu a prohlížel se.</p>

<p>„Dobře, jen protentokrát,“ zamumlal.</p>

<p>Pak si umyl obličej, upravil vousy a ostříhal vlasy.</p>

<p>Pak se se skřípěním zubů ponořil do vany, namydlil se a vydrbal. Voda pod pěnou zešedla špínou. Opláchl se, otřel ručníkem a oblékl.</p>

<p>Oblek byl naškrobený, šustil a slabě čpěl dezinfekcí. Usmál se na svůj temnooký odraz a zapálil si cigaretu. Učesal si vlasy a studoval toho cizince. „Zatraceně. To jsem krásnej!“ zachechtal se, pak otevřel dveře a vešel do kuchyně.</p>

<p>Sam seděl za stolem, pil šálek kávy a jeho manželka, která byla malá, tlustá a oblečená do dlouhé šedé sukně, se dívala jinam a nakláněla se nad sporákem. Když se otočila, zjistil, že má široký obličej, červené naducané tváře s dolíčky a malou bílou jizvu uprostřed čela. Hnědé vlasy měla prokvetlé šedí a svázané dozadu do uzlu. Kývla hlavou, usmála se a popřála mu: „Dobré jitro.“</p>

<p>„Brýtro,“ odpověděl. „Obávám se, že jsem vedle nechal trochu binec.“</p>

<p>„O to se nestarejte,“ mávl rukou Sam. „Posaďte se a hned vám dáme něco k snídani. Říkali vám chlapci o vašem příteli?“</p>

<p>Tanner přikývl.</p>

<p>Když před Tannera postavila šálek kávy, Sam podotkl: „Manželka se jmenuje Susan.“</p>

<p>„Těší mě,“ řekla.</p>

<p>„Mě taky.“</p>

<p>„Tak, před sebou mám vaši mapu. Viděl jsem, že vám čouhala z bundy. U dveří taky visí vaše bouchačka. Každopádně jsem o tom přemýšlel a myslím, že nejlepší cesta, kterou se můžete dát, bude nahoru do Albany, pak po staré silnici číslo devět, ta je v docela dobrém stavu.“ Rozprostřel mapu a přitom, jak hovořil, ukazoval. „No, nebude to zrovna piknik, ale vypadá to jako nejčistší a nejrychlejší cesta v –“</p>

<p>„Snídaně,“ přerušila ho manželka a odstrčila mapu stranou, aby před Tannera položila plný talíř vajec se šunkou a párky a další se čtyřmi kousky toustu. Na stole stála marmeláda, džem, ovocný rosol a máslo. Tanner si nabídl, upíjel kávu a zaplňoval všechna prázdná místa uvnitř, zatímco Sam mluvil.</p>

<p>Řekl mu o bandách, které jezdí mezi Bostonem a Albany na motorkách, berou všechno, co můžou, a to je důvod, proč většina nákladů jezdí v konvojích a se střelci. „Ale vy si nemusíte dělat starosti, s tím vaším strojem, že?“ zeptal se, a Tanner odvětil: „Doufám, že ne,“ a zhltl další sousto. Přemýšlel ale o tom, jestli jsou něco jako jeho bývalá parta, a opět doufal, že ne, pro dobro obou stran.</p>

<p>Tanner pozvedl šálek s kávou. Zvenku uslyšel nějaký hluk.</p>

<p>Dveře se otevřely a do kuchyně vběhl chlapec. Tanner ho odhadl na deset až dvanáct let. Následoval ho starší muž, který nesl tradiční černý kufřík.</p>

<p>„Jsme tady! Jsme tady!“ vykřikoval chlapec. Sam vstal, potřásli si s příchozím rukama a tak Tannerovi došlo, že by měl také. Otřel si ústa a stiskl muži ruku a řekl: „Můj společník jaksi ztratil hlavu. Vrhl se na mě; seprali jsme se. Strčil jsem do něj a on se udeřil hlavou o palubní desku.“</p>

<p>Doktor, tmavovlasý muž, pravděpodobně mu táhlo na padesátku, měl na sobě tmavý oblek. Tvář mu brázdily vrásky a oči vyhlížely unaveně. Přikývl.</p>

<p>Sam řekl: „Já vás k němu zavedu,“ a vyvedl ho dveřmi na opačném konci kuchyně.</p>

<p>Tanner se znovu posadil a sebral poslední kousek toustu. Susan mu znovu doplnila šálek kávou a on jí poděkoval kývnutím.</p>

<p>„Jmenuji se Jerry,“ řekl chlapec, který se usadil na otcovu opuštěnou židli. „Skutečně se jmenujete Hell?“</p>

<p>„Zmlkni, ty!“ okřikla ho matka.</p>

<p>„Mám obavu, že ano,“ přikývl Tanner.</p>

<p>„… a jel jste celou cestu napříč zemí? Alejí?“</p>

<p>„Je to tak.“</p>

<p>„Jaké to bylo?“</p>

<p>„Mizerný.“</p>

<p>„Co jste všechno viděl?“</p>

<p>„Netopýry tak velké, jako je tahle kuchyň – některé dokonce větší – na druhé straně Missus Hip. V Saint Louis je jich spousta.“</p>

<p>„A co jste udělal?“</p>

<p>„Střílel jsem je. Pálil jsem je. Projel jsem jimi.“</p>

<p>„A co ještě jste viděl?“</p>

<p>„Obludy Gila. Velké ještěry jako z filmu – velké jako stodola. Prachové ďábly – velké kroužící víry, které vcucly jedno auto. Hory s ohnivými vrcholy. Skutečně veliké trnité křoví, které jsme museli spálit. Jeli jsme nějakými bouřemi. Jeli jsme místy, kde byla půda jako sklo. Jeli jsme tam, kde se třásla země. Jeli jsme kolem velkých kráterů, celých radioaktivních.“</p>

<p>„Přál bych si to jednoho dne dokázat.“</p>

<p>„Možná to jednoho dne dokážeš.“</p>

<p>Tanner dojedl, zapálil si cigaretu a usrkával kávu.</p>

<p>„Skutečně dobrá snídaně,“ prohlásil. „Nejlepší z toho, co jsem spoustu dní jedl. Díky.“</p>

<p>Susan se usmála, pak řekla: „Jerry, neotravuj toho pána.“</p>

<p>„Neobtěžuje, paní. To je v pořádku.“</p>

<p>„A co ten prsten, který máte na ruce? Vypadá jako had.“</p>

<p>„A to právě je,“ řekl Tanner a stáhl prsten. „Je z ryzího stříbra, oči má z červeného skla a koupil jsem ho na místě zvaném Tijuana. Vezmi si ho.“</p>

<p>„To si nemůžu vzít.“ Chlapec se podíval na matku. Jeho oči prosily, aby směl. Zavrtěla hlavou, Tanner to uviděl a řekl: „Vaši byli tak hodní, že mi pomohli dostat se ven a sehnat doktora pro mého parťáka a nakrmili mě a dali mi nocleh. Jsem si jistý, že by jim nevadilo, že chci ukázat trochu vděčnosti a dát ti ten prsten.“ Jerry se podíval opět na mámu, Tanner kývl a ona přikývla také.</p>

<p>Jerry hvízdl, vyskočil a nasadil si ho na prst.</p>

<p>„Je příliš veliký,“ řekl.</p>

<p>„Ukaž, nech mě, abych ti trochu upravil. Tyhle spirálovité sedí každému, když je trochu zmáčkneš.“</p>

<p>Zmáčkl prsten a podal jej zpět chlapci, aby si jej vyzkoušel. Byl stále příliš velký, tak ho znovu zmáčkl. Pak seděl.</p>

<p>Jerry si ho nasadil a chystal se vyběhnout z místnosti.</p>

<p>„Počkej!“ řekla jeho matka. „Co řekneš?“</p>

<p>Otočil se:</p>

<p>„Děkuji, Helle.“</p>

<p>„Pane Tannere,“ dodala ona.</p>

<p>„Pane Tannere,“ opakoval chlapec a dveře za ním zabouchly.</p>

<p>„To bylo od vás hezké.“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny. „Líbil se mu. Jsem rád, že jsem mu mohl udělat radost.“</p>

<p>Dopil kávu a dokouřil cigaretu, dala mu další šálek a on si znovu zapálil. Po chvíli vyšli z druhé místnosti Sam a doktor a Tanner se začal podivovat, kde rodina spala minulé noci. Susan oběma nalila kávu. Posadili se ke stolu, aby si ji vypili.</p>

<p>„Váš přítel má otřes mozku,“ promluvil doktor. „Bez rentgenu nemůžu doopravdy říct, jak vážný je jeho stav, a neexistuje žádná možnost se tady k rentgenu dostat. Ale nedoporučoval bych s ním hýbat.“</p>

<p>Tanner se zeptal:</p>

<p>„Jak dlouho?“</p>

<p>„Možná několik dní, možná pár týdnů. Nechal jsem tu nějaké léky a řekl Samovi, co pro něj má dělat. Sam říká, že v Bostonu je mor a vy že musíte pospíchat. Radím vám, abyste pokračoval bez něj. Nechte ho tu Potterovým. Postarají se o něj. Může s nimi jet nahoru do Albany na jarní trh a dostat se odtamtud do Bostonu s nějakým obchodním transportem. Může být v pořádku.“</p>

<p>Tanner o tom chvíli přemýšlel, pak přikývl. „Dobře, pokud to tak musí být.“</p>

<p>„Doporučuji to.“</p>

<p>Dopili kávu.</p>

<p>Hell Tanner a Jerry Potter se procházeli mrazivým ránem. Nad zemí se válely chomáče mlhy a tráva svítila jako pochromovaná. Ve vzduchu visel lehký opar. Jerryho dech se srážel, když před sebe vydechoval, a nadšeně vykřikl: „Podívej, Helle! Já kouřím!“</p>

<p>„Jo,“ řekl Tanner. „Přemýšlím, jestli už je moje auto venku.“</p>

<p>„Asi ano, je to docela dobré spřežení.“ Pak pokračoval: „Co děláš, Helle? Myslím v opravdovém životě, když neřídíš?“</p>

<p>„Já vždycky řídím… ať to a nebo ono. Jsem řidič, to je všechno.“</p>

<p>„Budeš ještě dál řídit, až se dostaneš do Bostonu?“</p>

<p>Tanner si odkašlal a odplivl si ke stromu.</p>

<p>„Nevím. Pravděpodobně ano. Nebo budu pracovat někde, kde se starají o auta nebo motorky.“</p>

<p>„Víš, čím bych chtěl být?“</p>

<p>„Ne. Řekni mi to.“</p>

<p>„Pilotem. Chci létat.“</p>

<p>Tanner zavrtěl hlavou. „Nemůžeš. Pozoroval jsi někdy ptáky? Nelétají příliš vysoko. Bojí se. Vzlétneš s letadlem nahoru a ty vichry tě zabijí.“</p>

<p>„Můžu létat opravdu nízko…“</p>

<p>„Terén je příliš nerovný a výška větrů se mění. K čertu, jsou tam kopce, po kterých jsem nechtěl jet, protože by mě to mohlo smést. Poznáš je podle turbulencí – vlny vzduchu jsou viditelné díky všemu tomu svinstvu, které nesou – a taky faktu, že nad jistým bodem není nic než holá skála.“</p>

<p>„Mohl bych je takhle vyhledávat…“</p>

<p>„Jo, ale větry se mění. Klesají a stoupají. Nedá se předpovědět ani kdy, ani kde.“</p>

<p>„Ale já chci létat.“</p>

<p>Tanner se na chlapce podíval a usmál se. „Existuje strašná spousta věcí, kterou většina lidí chce dělat, a pak se ukáže, že z toho nebo jiného důvodu nikdy nemůžou. Létání je jedna z těch věcí. Budeš si muset najít něco jiného.“</p>

<p>Jerry náhle protáhl dolní ret a jak šel, kopal do kamenů.</p>

<p>„Všichni mají něco zvláštního, co chtějí dělat, když jsou mladí. Ale zdá se, že to nikdy nefunguje podle přání. Buď se to ukáže být nemožné, nebo nikdy nedostaneš příležitost to zkusit.“</p>

<p>„Co jsi chtěl dělat ty, když to nebylo řízení?“</p>

<p>Tanner se zastavil a otočil se zády k větru, stínil zapalovač, kterým škrtal, dokud se mu nepodařilo zapálit cigaretu. Pak dvakrát potáhl, díval se do kouře a řekl: „Chtěl jsem být dozorcem stroje.“</p>

<p>„Jakého stroje?“</p>

<p>„Toho stroje, velkého stroje. Je to těžké vysvětlit…“</p>

<p>Na okamžik zavřel oči, pak je otevřel a pokračoval: „Měl jsem učitele. Tenkrát, když jsem chodil do školy. Ten nám řekl, že svět je velký stroj, že všechno působí na něco jiného, že všechno, co se stalo, je výslednicí všech těch akcí a interakcí. Tak jsem o tom začal přemýšlet a vytvořil jsem si obraz tohohle zatraceně velkého stroje – všechny typy převodů a pístů a řetězových převodů; všechny druhy pák a vaček a tyček a táhel a os; a představoval jsem si, že to skutečně někde existuje – tenhle stroj, myslím – a že podle toho, jestli funguje hladce nebo ne, věci na světě jdou dobře nebo špatně.</p>

<p>Tak jsem se tehdy rozhodl, že neběží moc dobře a že by potřeboval někoho, kdo by ho pořádně prošel a pak to sledoval, až by byl spravený. A zvykl jsem si sedět ve třídě a snít o tom a přemýšlet o tom každou noc před spaním. Zvykl jsem si přemýšlet o tom, že ho půjdu jednoho dne hledat a taky ho najdu. Pak budu dozorcem stroje – chlapíkem, který ho olejuje a utahuje šroubek tady a tam, nahradí opotřebovaný díl, leští ho, seřizuje ovládání.</p>

<p>Pak všechno půjde dobře. Počasí bude krásné, každý bude mít dost jídla, nebudou žádné boje, žádní nemocní lidé, žádní opilci, nikdo, kdo musí krást, protože je něco, co chce a nemůže mít. Zvykl jsem si o tom přemýšlet. Zvykl jsem si na to chtít tu práci. Viděl jsem se tam, v továrně nebo ve veliké staré jeskyni, pracovat jako šílenec, abych tu věc udržel v tip ťop stavu, a každý byl šťastný.</p>

<p>A viděl jsem, že s tím bude taky zábava. Jako třeba: chtěl bych volno, tak bych to vypnul a zavřel bych krám. Pak by se všechno zastavilo, chápeš? Kromě mne. Podobalo by se to tomu, co vidíš na fotografii. Každý by byl ztuhlý jako socha při tom, co zrovna dělal: řízení, jídle, práci, milování. Všechno by se prostě zastavilo a já bych mohl procházet městem a nikdo by nevěděl, že tam jsem. Mohl bych vidět každého při tom, k čemu se chystal. Mohl bych jim brát jídlo z talířů, čmajznout šaty a věci z jejich obchodů, líbat jejich dívky, číst jejich knihy – tak dlouho, jak bych chtěl. Pak, až by mě to omrzelo, šel bych zpátky a zapnul bych stroj a všechno by zase začalo jako normálně a nikdo by nebyl moudřejší – a nikomu by to nevadilo, protože bych stroj udržoval v chodu opravdu dobře a všichni by byli šťastní. To je to, co jsem chtěl být: dozorce velkého stroje. Jen jsem ho nikdy nenašel.“</p>

<p>„A šel jste ho vůbec někdy hledat?“ zeptal se Jerry.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Protože bych ho nenašel.“</p>

<p>„A jak to víte?“</p>

<p>„Protože neexistuje. Neexistuje žádný stroj. Bylo to všechno přirovnání. Učitel se jen snažil říct, že život je jako velký stroj – ne že takový je. Já jsem ho ale nepochopil správně a strávil jsem roky přemýšlením o té zatracené věci.“</p>

<p>„A jak víte, že žádný stroj neexistuje?“</p>

<p>„Vysvětlil mi, co tím myslel, později, když jsem se ho šel ptát, kde ta věc je. Hochu, já jsem se cítil hloupě!“</p>

<p>„Mohl se mýlit.“</p>

<p>„Není šance. Tihle staří učitelé znají takové věci příliš dobře.“</p>

<p>„Možná lhal.“</p>

<p>„Ne. Teď, když jsem starší, vím, co myslel. Ale v jedné věci neměl pravdu. Je příliš velká kravina být jako stroj. Ale vím, co tím myslel.“</p>

<p>„Tak to ti učitelé zase neznají tak dobře, pokud se mohou mýlit alespoň v jedné věci.“</p>

<p>Opět pokračovali v chůzi. Jerry se díval na svůj prsten. Tanner řekl: „Dobře ovládají jiné věci. Jako biolog, kterého jsem nedávno potkal. Hlavně chytře zacházejí se slovy. Můj učitel věděl, co říká, a teď to vím i já. Ale je třeba trochu zestárnout, aby člověk pochopil, o čem mluví.“</p>

<p>„Ale co když se doopravdy mýlil? Co když tu je? A jestli ho jednoho dne najdeš? Pořád bys to dělal? Stále bys chtěl být dozorcem stroje?“</p>

<p>Tanner potáhl z cigarety.</p>

<p>„Neexistuje žádný stroj.“</p>

<p>„Ale pokud by existoval?“</p>

<p>„Jo, myslím, že ano,“ řekl. „Myslím, že by se mi ta práce pořád líbila.“</p>

<p>„To je dobře, protože já pořád chci létat, i když jsi mi řekl, že nemůžu. Možná se větry jednoho dne změní.“</p>

<p>Tanner položil ruku chlapci na rameno a stiskl je. „To by bylo pěkné.“</p>

<p>„Doufám, že ho jednoho dne najdeš a všechno spravíš – takže budu moct taky létat.“</p>

<p>Tanner odhodil nedopalek do příkopu u cesty.</p>

<p>„Pokud se mi to někdy podaří, tohle bude první věc, kterou spravím.“</p>

<p>„Děkuju ti, Helle.“</p>

<p>Tanner vrazil ruce do kapes a nahrbil ramena proti větru. Slunce vystoupilo o kousek výš a pod jeho paprsky zahynuli mlhoví hadi.</p>

<p>Tanner si pozorně prohlížel vyproštěný vůz. „Myslím, že už tedy pojedu,“ řekl a kývl Potterovým na pozdrav.</p>

<p>„Díky,“ dodal, odemkl kabinu, vylezl do ní a nastartoval motor. Zařadil rychlost, dvakrát zahoukal a rozjel se.</p>

<p>Na obrazovce viděl tři mávající muže. Přišlápl akcelerátor a pak už se mu ztratili z výhledu.</p>

<p>Pospíchal dál a cesta byla snadná. Obloha měla lososově růžovou barvu. Zem byla hnědá se spoustou zelené trávy. Jasné slunce chytilo den do stříbrné sítě.</p>

<p>Tahle část země vypadala úplně nedotčená chaosem, který vytvořil zbytek Aleje. Tanner si za jízdy pouštěl hudbu. Minul na cestě dva náklaďáky a pokaždé zahoukal. Jednou dostal odpověď.</p>

<p>Celý den jel a už byla dost dlouho noc, když vjel do Albany. Samotné ulice byly temné a pouze z budov svítilo pár světel. Dojel před blikající červený nápis, který hlásal: „Bar &amp; Gril,“ zaparkoval a vešel.</p>

<p>Bar byl malý, hrací skříň hrála melodie, které nikdy dřív neslyšel, osvětlení bylo chabé a na podlaze se válely piliny.</p>

<p>Posadil se k baru a zastrčil magnum za opasek tak, aby nebyla vidět. Pak si svlékl bundu, protože tu bylo horko, a hodil ji na vedlejší stoličku. Když se objevil muž v bílé zástěře, řekl: „Dejte mi panáka, pivo a šunkový sendvič.“</p>

<p>Muž přikývl holou hlavou, šoupnul před Tannera skleničku a tu pak nalil. Pak natočil džbánek s čepicí pěny a zavolal přes pravé rameno k oknu za zády.</p>

<p>Tanner do sebe hodil panáka a upíjel pivo. Po chvíli se na parapetu proti němu objevil bílý talíř se sendvičem. Po delší době barman prošel, sebral ho a položil před něj. Napsal něco na zelenou stvrzenku a zastrčil ji pod roh talíře.</p>

<p>Tanner kousl do sendviče a spláchl sousto douškem piva. Sledoval lidi kolem sebe a usoudil, že vydávají stejný šum jako lidé v kterémkoliv baru, jaký kdy navštívil. Starý muž po jeho levici vypadal přátelsky, tak se ho zeptal: „Jsou nějaké zprávy o Bostonu?“</p>

<p>Muži se při řeči chvěla brada a vypadalo to, že je to u něj přirozené.</p>

<p>„Vůbec žádné zprávy. Vypadá to, jako když na konci týdne obchodníci zavřou krámy.“</p>

<p>„A co jste naposledy slyšel o tamní situaci?“</p>

<p>„Lidi dál umírají. Další opouštějí město, aby to nechytli. Každý den jich tu procházejí tucty. Tam nahoře je zablokovaná silnice, abychom je zarazili a sdělili jim, že se tu nemůžou zastavovat. Tak jdou dál a zůstanou tam, kde najdou osadu, která je přijme. Taky je spousta těch, kteří táboří nahoře v kopcích, támhle.“ Ukázal na sever. „Je to tři, čtyři míle od města. Z náměstí můžete vidět jejich světla.“</p>

<p>„Jaký to je, ten mor?“</p>

<p>„Nikdy jsem nikoho neviděl na něj umřít. Ale slyšel jsem povídat, že člověk dostane hroznou žízeň, pak se začnou dělat boule v podpaží a kolem krku a tady dole – a pak se plíce prostě naplní vlastními tekutinami a člověk se utopí.“</p>

<p>„Ale v Bostonu jsou pořád nějací živí lidé?“</p>

<p>„Ještě přicházejí.“</p>

<p>Tanner žvýkal sendvič a přemýšlel o moru. „Co je dnes za den?“</p>

<p>„Úterý.“</p>

<p>Tanner dojedl a kouřil cigaretu, zatímco dopíjel zbytek piva.</p>

<p>Pak se podíval na účet, který hlásal: ’0,85.‘</p>

<p>Hodil na něj dolar a otočil se k odchodu.</p>

<p>Ušel dva kroky, když barman zavolal: „Počkejte chvíli, pane.“</p>

<p>Otočil se.</p>

<p>„Jo?“</p>

<p>„Co to na mě zkoušíte?“</p>

<p>„Co tím myslíte?“</p>

<p>„A co říkáte tomuhle cáru?“</p>

<p>„Jakýmu cáru?“</p>

<p>Muž zamával na Tannera jeho dolarem, ten pokročil kupředu a prohlídl ho.</p>

<p>„Nevidím na něm nic špatnýho. Co vás žere?“</p>

<p>„To nejsou peníze. To není nic.“</p>

<p>„Snažíte se mi říct, že moje peníze nejsou v pořádku?“</p>

<p>„To jsem přesně řekl. Nikdy jsem takovou bankovku neviděl.“</p>

<p>„Dobře, tak si ji pořádně prohlídněte. Přečtěte si, co je na ní dole napsáno.“</p>

<p>Místnost ztichla. Jeden muž se zdvihl ze židličky a šel k baru. Natáhl ruku a řekl: „Nech mě, ať se na ni podívám, Bille.“</p>

<p>Barman mu ji podal a mužovy oči se rozšířily.</p>

<p>„Tenhle je vydanej bankou Kalifornie.“</p>

<p>„Správně, to je tam, odkud jsem,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Je mi líto, ale tady je to k ničemu,“ pokrčil rameny barman.</p>

<p>„Lepší nemám.“</p>

<p>„No, tady v okolí vám za ni nikdo nic neprodá. Máte u sebe nějaké bostonské peníze?“</p>

<p>„Nikdy jsem v Bostonu nebyl.“</p>

<p>„Tak jak jste se sem k čertu dostal?“</p>

<p>„Přijel.“</p>

<p>„Nekrm mě těma sračkama, hochu. Kdes to ukrad?“ Byl to starší muž, který promluvil.</p>

<p>„Přijmete moje peníze nebo ne?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>„Nevezmu je.“</p>

<p>„Tak mi vlezte na záda,“ otočil se a prošel dveřmi.</p>

<p>Jako vždycky za takových okolností pozorně sledoval zvuky za svými zády.</p>

<p>Když uslyšel rychlé kroky, otočil se. Byl to ten muž, co prohlížel bankovku. Stál a pravou paži měl napřaženou.</p>

<p>Tannerova pravá ruka držela koženou bundu, hozenou přes rameno. Švihl s ní vší silou, dopředu a dolů.</p>

<p>Udeřila muže do temene hlavy a on upadl.</p>

<p>Ozvalo se mumlání, pár lidí vyskočilo a hrnuli se k němu.</p>

<p>Tanner vytáhl pistoli z opasku a řekl: „Je mi líto, mládenci,“ namířil ji a oni se zastavili.</p>

<p>„Vy mi asi nebudete věřit, že jsem jel celou cestu ze státu Kalifornie s autem plným Hamkinova antiséra. Ale je to tak. Pošlete tu bankovku do velké banky v Bostonu a oni vám ji beze všeho rozmění, a vy to víte. Tak, teď musím jet a nikdo se mě nepokoušejte zastavit. Jestli myslíte, že vám kecám, tak se podívejte, s čím odjíždím. To je všechno, co jsem chtěl říct.“</p>

<p>Vycouval ze dveří a kryl se, zatímco vylézal do kabiny. Nastartoval motor, otočil se a vyrazil.</p>

<p>Na zadní obrazovce viděl hlouček lidí na cestě před barem, jak sledují jeho odjezd.</p>

<p>Zasmál se a nad ním mrtvě visel měsíc barvy jablečných květů.<strong>***</strong></p>

<p>Evelyn naslouchala. Cožpak slyší věci, které ve skutečnosti pod tóny zvonů nejsou? Ne. Opět se to ozvalo; klepání na hlavní dveře. Přešla do přední části místnosti a vyhlédla ven malým okénkem.</p>

<p>Pak odepjala ze dveří řetěz a otevřela je dokořán.</p>

<p>„Fred!“ vyhrkla. „Tohle –“</p>

<p>„Couvni. Rychle! Až dozadu, na druhý konec místnosti!“</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>„Udělej to!“</p>

<p>Couvla deset kroků, oči se jí zúžily.</p>

<p>„Jsou tví rodiče doma?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Vstoupil dovnitř a zavřel za sebou dveře. Bylo mu osmnáct, tmavé vlasy měl rovné a neupravené. Pevně svíral hranaté čelisti, rychle dýchal a oči mu těkaly z místa na místo.</p>

<p>„Co se děje, Frede?“</p>

<p>„Jak se cítíš?“ zeptal se.</p>

<p>„Já – ó, ne!“</p>

<p>Přikývl. „Myslím, že jsem to dostal. Už jsem měl předtím horečku a teď jsem dostal zimnici. V podpaží a v krku mě bolí. Ať piju, jak chci, mám pořád žízeň. Proto nechci, aby ses ke mně přibližovala.“</p>

<p>Evelyn zdvihla ruce k tvářím a dívala se na něj přes světlé okraje nehtů. „Po minulé noci,“ hlesla, „já… já se taky necítím moc dobře.“</p>

<p>„Jo. Asi jsem tě minulé noci zabil.“</p>

<p>Evelyn bylo sedmnáct, měla načervenalé vlasy a její oblíbená barva byla zelená.</p>

<p>„Jak – co můžeme dělat?“</p>

<p>„Nic. Můžeme jít na kliniku, oni nás položí do postele a budou nás pozorovat, jak umíráme.“</p>

<p>„Ach, ne! Možná sérum přijde včas.“</p>

<p>„Cha! Přišel jsem ti říct sbohem, to je všechno. Miluju tě. Je mi líto, že jsem tě nakazil. Možná, kdybychom to nedělali – ach, já nevím! Je mi to líto, Evelí!“</p>

<p>Rozplakala se.</p>

<p>„Neodcházej!“ řekla.</p>

<p>„Musím. Třeba ses jenom nastydla nebo něco. Alespoň doufám. Vezmi si nějaký aspirin a jdi do postele.“</p>

<p>Spočinul rukou na klice.</p>

<p>„Neodcházej.“</p>

<p>„Musím jít.“</p>

<p>„Na kliniku?“</p>

<p>„Děláš si legraci? Nic s tím nesvedou. Jenom prostě odcházím…“</p>

<p>„Co budeš dělat?“</p>

<p>Odvrátil se od jejích modrozelených očí.</p>

<p>„Víš,“ řekl, „nechci projít celým tím utrpením. Viděl jsem lidi, jak na to umírali. Nebudu čekat.“</p>

<p>„Nedělej to,“ řekla. „Prosím, nedělej to.“</p>

<p>„Nevíš, jaké to je.</p>

<p>„Sérum může přijít. Měl by ses držet tak dlouho, jak můžeš.“</p>

<p>„Nepřijde. Slyšelas, jaké je to tam venku. Nedokážou to.“</p>

<p>„Myslím, že jsem to dostala taky. Tak sem pojď. Je to jedno.“</p>

<p>Setkali se uprostřed místnosti a on ji objal.</p>

<p>„Neboj se,“ zašeptala. „Neboj se.“ Držel ji ještě chvíli, pak ho vzala za ruku a tiše pokračovala: „Pojď! Tudy. Neboj se. Ještě dlouho nepřijdou domů,“ a vedla |ho do své ložnice. „Svlékni mě.“</p>

<p>Vlezli do postele a znovu nemluvili, dokud se chvíli nemilovali a neslyšela ho vzdychnout a necítila, jak do ní vešla teplá vlhkost. Pak mu promnula ramena a řekla: „To bylo pěkné.“</p>

<p>„Ano.“ Zvedl se, aby se odsunul, a lokty se mu podlomily. „Ach, bože!“ zalkal. „Jsem najednou tak slabý!“ Odkulil se na svou stranu a přehodil nohy přes okraj postele. Posadil se a začal se třást.</p>

<p>Hodila mu přikrývku přes ramena a řekla: „Máš žízeň, že?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Donesu ti pití.“</p>

<p>„Díky“</p>

<p>Spolykal vodu, kterou mu donesla. Když pil, hlavu mu zaplnily zvony. „Miluju tě,“ řekl a dodal, „lituju toho.“</p>

<p>„Nelituj. Bylo to pěkné.“</p>

<p>Tiše se rozplakal. Nevšimla si toho, dokud se mu hruď nestáhla vzlykem, pak se podívala a uviděla, že má mokrou tvář.</p>

<p>„Neplač, prosím…“ a otřela mu oči cípem prostěradla.</p>

<p>„Nemůžu si pomoct. Umřeme.“</p>

<p>„Bojím se.“</p>

<p>„Já taky.“</p>

<p>„Jaké to bude?“</p>

<p>„Nevím. Myslím, že hodně ošklivé. Nepřemýšlej o tom.“</p>

<p>„Nemůžu si pomoct.“</p>

<p>„Musím si zase lehnout. Promiň. Máš nějaké jiné přikrývky?“</p>

<p>„Nějaké přinesu.“</p>

<p>„… A další sklenici vody, prosím.“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>Vrátila se a zabalila ho do dvou vlněných přikrývek.</p>

<p>„To by mělo být lepší.“</p>

<p>Přinesla mu další sklenici vody.</p>

<p>„Proč se nám tohle muselo stát?“</p>

<p>„Nevím. Měli jsme smůlu, to je všechno!“</p>

<p>„Ty ses chystal – zabít se. Nechystal?“</p>

<p>Přikývl. „Stále ještě chci – hned jak se budu cítit trochu líp. Cha, To zní legračně, ne?“</p>

<p>„Ne. Možná máš pravdu – a odteď to bude pořád horší.“</p>

<p>„Nech toho!“</p>

<p>„Nemůžu si pomoct. Umřeme, víme to. Zrovna tak dobře můžeme odejít dobrovolně. Co ses chystal udělat?“</p>

<p>„Chtěl jsem jít na most a zůstat tam, dokud bych se necítil tak špatně, až by mělo cenu skočit.“</p>

<p>„To je tvrdé,“ šeptla a dívala se na svůj stín na zdi.</p>

<p>„Máš lepší nápad?“</p>

<p>„Ne,“ otočila se, takže jí světlo filtrované žaluziemi padlo na obličej a prsa. Její výraz zebry byl nerozluštitelný. „Ne.“</p>

<p>„Jsi si jistá?“</p>

<p>„Ne. Chci říct, možná. Moje máma má nějaké prášky na spaní.“</p>

<p>„Ach.“</p>

<p>Křečovitě sevřel asi osm palců přikrývky a zakousl se do látky.</p>

<p>„Přines je, prosím.“</p>

<p>„Jsi si jistý?“</p>

<p>„Ne. Ale dones je.“</p>

<p>Opustila pokoj a za okamžik se vrátila s malou tmavou lahvičkou. „Tady jsou.“</p>

<p>Vzal lahvičku a díval se na ni. Otáčel ji v ruce. Otevřel ji. Vyňal pilulku a držel ji v dlani, studoval její obrysy.</p>

<p>„Tak to je ono, hm?“</p>

<p>Přikývla a kousla se do rtu.</p>

<p>„Kolik bych musel vzít?“</p>

<p>„Jednou jsem četla o někom, kdo vzal dvacet…“</p>

<p>„Kolik jich tu je?“</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>Na obočí se mu objevily kapičky potu a odhodil přikrývky na stranu.</p>

<p>„Dones mi sklenici vody,“ požádal, naklonil se a objal si kolena.</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Odnesla sklenici do koupelny a znovu ji naplnila. Položila ji na stolek u postele. Sebrala lahvičku, která spadla mezi přikrývky.</p>

<p>„Pojďme to udělat,“ řekl.</p>

<p>„Jseš si jistý?“</p>

<p>„Jsem si jistý. Bude to jenom jako jít spát, ne?“</p>

<p>„Tak to říkají.“</p>

<p>„Zdá se to být nejlepší způsob odchodu.“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Tak mi odpočítej dvacet pilulek.“</p>

<p>Podala mu sklenici vody. Levou ruku natáhl dlaní vzhůru.</p>

<p>Položila do ní pilulky.</p>

<p>Vložil si dvě do úst a spolkl je s douškem vody.</p>

<p>Zašklebil se. „Vždycky jsem nerad polykal pilulky.“</p>

<p>Pak vzal dvě další, a dvě další, a dvě další. „To je osm,“ řekl.</p>

<p>Bral je po dvou, ještě pětkrát.</p>

<p>„To bylo jen osmnáct,“ řekl.</p>

<p>„Já vím.“</p>

<p>„Řekla jsi dvacet.“</p>

<p>„To jsou ale všechny, co tu byly.“</p>

<p>„Kriste! Chceš říct, že sis nenechala žádné pro sebe?“</p>

<p>„To je v pořádku. Najdu jiný způsob. Nedělej si starosti.“</p>

<p>„Ach, Evelí!“ Objal ji pažemi kolem pasu. Cítila jeho vlhkou tvář na svém břiše. „Je mi to tak líto, Evelí! To jsem nechtěl. Fakt!“</p>

<p>„Já vím. Nedělej si starosti. Brzo bude všechno úplně v pořádku. Mělo by to být opravdu pěkné, zrovna tak jako usnout. Jsem ráda, že jsem je pro tebe měla. Miluju tě, Frede!“</p>

<p>„Miluju tě, Evelí! Je mi to líto. Ach –“</p>

<p>„Proč si teď prostě nelehneš a neodpočineš si?“</p>

<p>„Musím jít nejdřív na záchod. Všechna ta voda –“ Postavil se, jednu ruku na zdi, a vyšel z ložnice a do předsíně. Přešel do koupelny a zavřel za sebou dveře.</p>

<p>Slyšela, jak teče voda, a slyšela spláchnout toaletu. Držela ruce před sebou a dívala se na své nehty. Spodní ret měla vlhký a chutnal slaně. Voda stále tekla, od jednoho úderu zvonu k druhému, a ona přemýšlela o svých rodičích, ale stále se bála jít a podívat se.<strong>***</strong></p>

<p>Z Albany do Bostonu. Pár set mil. To nejhorší zvládl. Hrůzy Aleje prokletí mu teď většinou ležely za zády. Noc. Plynula kolem něj. Hvězdy vyhlížely jasněji než obvykle. Zvládl to, říkala noc.</p>

<p>Projel mezi kopci. Cesta nebyla příliš špatná. Vinula se mezi stromy a vysokou trávou. Minul náklaďák jedoucí jeho směrem a ztlumil světla, když se přiblížil. Náklaďák udělal totéž.</p>

<p>Muselo být kolem půlnoci, když přijel na křižovatku a světla ho náhle přišpendlila ze dvou stran.</p>

<p>Koupal se snad v třiceti pramenech světla zleva a stejném počtu zprava.</p>

<p>Přimáčkl akcelerátor na podlahu a slyšel, jak se někde za jeho zády probouzí k životu jeden motor za druhým. A on ty zvuky poznal.</p>

<p>Byly to samé motorky.</p>

<p>Vyšvihly se na silnici za ním.</p>

<p>Mohl začít střílet. Mohl zabrzdit a vypustit oblak plamene. Bylo zřejmé, že nevědí, co stíhají. Mohl odpálit granáty. Ale zdržel se.</p>

<p>Mohl by to být on na té vedoucí motorce, uvažoval, celý žhavý do útoku. Cítil něco jako smutné bratrství, když se mu ruka kolébala nad spouští.</p>

<p>Zkus jim nejprve ujet.</p>

<p>Motor řval a běžel naplno, ale motorkám ujet nemohl.</p>

<p>Když začali střílet, věděl, že musí odpovědět. Nemohl riskovat, že se strefí do nádrže s palivem nebo že mu rozstřílejí gumy.</p>

<p>Jejich prvních pár výstřelů mělo charakter varování. Nesměl riskovat další palbu. Kdyby jen věděli…</p>

<p>Reproduktor!</p>

<p>Zapnul ho, zmáčkl tlačítko a promluvil: „Poslouchejte, koťata, všechno, co mám, jsou léky pro nemocné obyvatele Bostonu. Nechte mě projet, nebo uslyšíte ten rachot.“</p>

<p>Okamžitě následoval výstřel, tak zahájil dozadu palbu padesátkami.</p>

<p>Viděl, jak padají, ale stále stříleli. Tak odpálil granáty.</p>

<p>Palba polevila, ale nepřestala.</p>

<p>Tak prudce zabrzdil, pak spustil plamenomety. Držel je zapnuté tak patnáct sekund.</p>

<p>Bylo ticho.</p>

<p>Když se vzduch vyčistil, pozorně zkoumal obrazovky.</p>

<p>Leželi všude na silnici, motorky převrácené, z těl se kouřilo. Pár jich ještě sedělo, drželi pušky a mířili na auto. Srazil je střelbou.</p>

<p>Několik se jich stále pohybovalo, v křečích, a už chtěl pokračovat v cestě, když viděl jednoho se zvednout a udělat pár klopýtavých kroků a znovu padnout.</p>

<p>Ruka na řadící páce zaváhala.</p>

<p>Byla to dívka.</p>

<p>Přemýšlel o tom snad pět sekund, pak seskočil z kabiny a běžel k ní.</p>

<p>Jeden muž se nadzvedl na lokti a sebral spadlou pušku.</p>

<p>Tanner ho v běhu dvakrát střelil.</p>

<p>Dívka se plazila k muži, který měl odstřelenou tvář. Ostatní těla se teď svíjela kolem Tannera, viděl je v záři koncových světel. Krev a černá kůže, sténání a zápach spáleného masa plnily vzduch kolem něj.</p>

<p>Když se dostal k dívce a zastavil se, tiše ho proklela.</p>

<p>Zdálo se, že žádná krev kolem ní není její vlastní.</p>

<p>Zvedl ji. Oči se jí začaly plnit slzami.</p>

<p>Všichni ostatní byli mrtví nebo umírali, tak ji Tanner vzal do náručí a odnesl do auta. Sklonil sedadlo spolujezdce a položil ji do něj, zbraně přemístil na zadní sedadlo, mimo její dosah.</p>

<p>Pak natočil motor a odstartoval. Na zadní obrazovce spatřil dvě postavy, které se zvedly, okamžik se potácely a pak znovu upadly.</p>

<p>Byla to vysoká dívka s dlouhými, nečesanými vlasy neurčitě špinavé barvy. Měla pevnou bradu, široká ústa a pod očima temné kruhy. Jediný slabý škrábanec křížil čelo, zuby měla všechny. Pravou tvář měla rudou, jako spálenou sluncem. Levá nohavice byla potrhaná a špinavá. Předpokládal, že chytila okraj plamene a spadla z motorky.</p>

<p>„Jsi v pořádku?“ zeptal se, když se její vzlykání utišilo do vlhkého popotahování.</p>

<p>„Co to pro tebe znamená?“ řekla a zvedla ruku k tváři.</p>

<p>Tanner pokrčil rameny. „Jen být přátelský.“</p>

<p>„Zabil jsi většinu mojí party.“</p>

<p>„A co by udělali mně?“</p>

<p>„Zkopali by vás, pane, kdyby nebylo vašeho fantastickýho auta.“</p>

<p>„Ve skutečnosti není moje. Patří státu Kalifornie.“</p>

<p>„Tahle věc nepřijela z Kalifornie.“</p>

<p>„To sakra, že přijela. Já ji řídil.“</p>

<p>Tehdy se posadila zpříma a začala si třít nohu.</p>

<p>Tanner zapálil cigaretu.</p>

<p>„Dej mi cigaretu,“ řekla.</p>

<p>Podal jí tu, kterou zapálil, a sám si vzal jinou. Jak jí ji podával, všimla si tetování.</p>

<p>„Co je to?“</p>

<p>„Moje jméno.“</p>

<p>„Hell?“</p>

<p>„Hell.“</p>

<p>„Kde jsi dostal takový jméno?“</p>

<p>„Od mýho fotříka.“</p>

<p>Chvíli kouřili. Pak řekla: „Proč jsi jel Alejí?“</p>

<p>„Protože to byla jediná věc, jak je přimět, aby mě pustili.“</p>

<p>„Odkud?“</p>

<p>„Ze zamřížovaného místečka. Seděl jsem.“</p>

<p>„Oni tě pustili? Proč?“</p>

<p>„Kvůli velký epidemii. Přivážím Haffikinovo antisérum.“</p>

<p>„Ty jsi Hell Tanner.“</p>

<p>„Cože?!“</p>

<p>„Tvoje příjmení je Tanner, ne?“</p>

<p>„Máš pravdu. Kdo ti to řekl?“</p>

<p>„Slyšela jsem o tobě. Všichni mysleli, že jsi zemřel při Velkým zátahu.“</p>

<p>„Pletli se.“</p>

<p>„Jaký to bylo?“</p>

<p>„Nevím. To už jsem nosil zebrovaný oblek. Proto tu ještě jsem.“</p>

<p>„Proč jsi mě sebral?“</p>

<p>„Protože jsi ještě kuře a protože jsem tě nechtěl vidět zhebnout.“</p>

<p>„Díky. Máš tu něco k jídlu?“</p>

<p>„Jó, támhle je jídlo.“ Ukázal k dvířkům ledničky. „Posluž si.“</p>

<p>Když jedla, Tanner se jí zeptal: „Jak ti říkají?“</p>

<p>„Corny,“ odpověděla. „To je zkratka pro Cornelii.“</p>

<p>„Tak dobře, Corny,“ pronesl. „Až dojíš, povíš mi o cestě odtud do Bostonu.“</p>

<p>Přikývla, žvýkala a polkla. Pak řekla:</p>

<p>„Je tam spousta jinejch band. Tak bys měl být radši připravený je odpálit.“</p>

<p>„Já jsem.“</p>

<p>„Tyhle obrazovky ti ukazujou všechny směry, co?“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Dobře. Odtud jsou cesty docela slušné. Brzo přijedeš k velkýmu kráteru a pak k několika malým vulkánům.“</p>

<p>„Rozumím.“</p>

<p>„Kromě nich tam není nic, co by ti mělo dělat starosti, kromě Regentů, Ďáblů, Králů a Milovníků. To je všechno.“</p>

<p>Tanner přikývl. „Jak velký jsou tyhle party?“</p>

<p>„Jistě to nevím, ale Králové jsou největší. Je jich pár stovek.“</p>

<p>„A jak se jmenovala tvoje parta?“</p>

<p>„Pásci.“</p>

<p>„Co budeš dělat teď?“</p>

<p>„Cokoliv mi řekneš.“</p>

<p>„Dobře, Corny. Nechám tě kdekoliv po cestě vystoupit, kde budeš chtít. Pokud nechceš, můžeš jet se mnou do města.“</p>

<p>„Tys to řekl, Helle. Kamkoliv chceš jít, půjdu s tebou.“</p>

<p>Měla hluboký hlas, slova tvořila pomalu a tón jejího hlasu mu smirkoval bubínky jen trošku. Pod přiléhavou kombinézou měla dlouhé nohy a široké boky. Tanner si olízl rty a sledoval obrazovky. Chce si ji u sebe chvíli nechat?</p>

<p>Cesta byla náhle mokrá. Pokrývaly ji stovky ryb a z oblohy padaly další. Shora několikrát hlasitě zahřmělo. Na severu začínalo modré světlo.</p>

<p>Tanner pospíchal a najednou byla voda všude kolem. Dopadala na auto a zatemňovala obrazovky. Obloha znovu zčernala a nad ním zaznělo divoké vytí.</p>

<p>Smykem projel ostrou zatáčku. Zapnul světla.</p>

<p>Déšť přestal, ale vytí pokračovalo. Jel patnáct minut, než se vystupňovalo do řevu.</p>

<p>Dívka se dívala na obrazovky a občas pohlédla na Tannera. „Co chceš dělat?“ zeptala se ho nakonec.</p>

<p>„Předjet to, pokud se mi to podaří.“</p>

<p>„Vpředu je tma tak daleko, kam dohlédnu. Nemyslím, že se ti to povede.“</p>

<p>„Ani já ne, ale co jiného mi zbývá?“</p>

<p>„Někde se zavrtat.“</p>

<p>„Jestli víš kde, tak mi to ukaž.“</p>

<p>„Existuje jedno místo několik mil před námi – most, pod který můžeš zajet.“</p>

<p>„Dobře, tak to je pro nás. Dej mi vědět, až, ho uvidíš.“</p>

<p>Stáhla si boty a třela si nohy. Dal jí další cigaretu.</p>

<p>„Hej, Corny – zrovna mě to napadlo – tamhle vpravo od tebe je lékárnička. – Jo, to je ono. Měla by v ní být nějaká zatracená mast, kterou si můžeš namazat tvář a ošetřit to popálení.“</p>

<p>Našla tubu něčeho a vetřela si z ní trochu krému do tváře, lehce se usmála a dala ji zpět.</p>

<p>„Je to lepší?“</p>

<p>„Ano. Díky.“</p>

<p>Začaly padat kameny, modř se rozšiřovala. Obloha pulzovala a jasněla.</p>

<p>„Nelíbí se mi, když takhle vypadá.“</p>

<p>„Mně se nelíbí, ať vypadá jakkoli.“</p>

<p>„Zdá se, že minulý týden byla strašná spousta proměn.“</p>

<p>„Jo. Slyšela jsem říkat, že možná větry ustávají – a že se snad obloha sama čistí.“</p>

<p>„To by bylo dobře,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Pak bychom ji mohli vidět tak, jak vypadala dřív – celou dobu modrou a s oblaky. Víš o oblacích?“</p>

<p>„Slyšel jsem o nich.“</p>

<p>„Bílé, nafoukané věci, které jen tak volně plynou – občas šedé. Nepadá z nich nic jiného než déšť, a ani ten ne vždycky.“</p>

<p>„Jo, já vím.“</p>

<p>„Viděl jsi nějaké tam v L.A.?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Objevily se žluté pruhy a černé linie se kroutily jako hadi. Kamenný vodopád hlasitě rachotil na střeše a kapotě. Začalo padat víc vody a mlha se zvedla. Tanner byl přinucen zpomalit, a pak to najednou vypadalo, jako když do auta buší perlíky.</p>

<p>„Nedokážeme to,“ hlesla.</p>

<p>„K čertu s tvýma kecama. Tahle věc je stavěná na to, aby to vydržela – a co je to tam v dálce?“</p>

<p>„Most!“ vyhrkla a posunula se dopředu. „To je ono! Teď z cesty vlevo a sjeď dolů. Pod ním je vyschlé řečiště.“</p>

<p>Pak začaly na zem dopadat blesky. Hořely a blýskaly. Minuli hořící strom a na cestě stále ležely ryby.</p>

<p>Když se přiblížil k mostu, zahnul vlevo. Zpomalil, až se jen plížili, a projel přes úbočí a dolů kluzkým, blátivým svahem.</p>

<p>Pak narazil na vlhké říční koryto a zahnul vpravo. Ukryl vůz pod most. Byli úplně sami. Trochu vody stékalo z mostu a blesky se stále míhaly. Obloha byla jako roztočený kaleidoskop a hřmění už bylo nepřetržité. Na mostě nad nimi duněl zvuk podobný vytí.</p>

<p>„Jsme v bezpečí,“ řekl a vypnul motor.</p>

<p>„Jsou dveře zamčené?“</p>

<p>„Zamykají se automaticky.“</p>

<p>Tanner zhasl vnější světla.</p>

<p>„Přál bych si, abych ti mohl koupit kromě kafe nějaké pití.“</p>

<p>„Kafe bude stačit.“</p>

<p>„Fajn, už je na cestě,“ vyčistil kávovar, naplnil ho a připojil.</p>

<p>Seděli tam, kouřili a zatímco bouře běsnila, řekl: „Víš, je to takovej pěknej pocit, bejt úplně zalezlej jako potkan v díře, zatímco venku jde všechno k čertu.</p>

<p>„Poslouchej toho bastarda, jak nahoře běsní. A nám to může být jedno.“</p>

<p>„Asi ano,“ řekla. „Co budeš dělat, až se dostaneš do Bostonu?“</p>

<p>„No, já nevím… Možná si najdu práci, vydřu nějaký prachy a snad si otevřu obchod s motorkama nebo garáž. Obojí by bylo pěkný.“</p>

<p>„To zní dobře. Pojedeš hlavně na svý triko?“</p>

<p>„To se vsaď. Nepředpokládám, že by byly uvnitř města nějaký dobrý party?“</p>

<p>„Ne. Všichni jsou silniční jezdci.“</p>

<p>„Myslel jsem si to. Možná si zorganizuju vlastní.“</p>

<p>Natáhl se a dotkl se její ruky, pak ji stiskl.</p>

<p>„Já můžu koupit pití tobě.“</p>

<p>„Jak to?“</p>

<p>Vytáhla plastikovou láhev z pravé boční kapsy bundy. Odšroubovala uzávěr a podala mu ji.</p>

<p>„Tady je.“</p>

<p>Zhluboka si lokl a polkl, rozkašlal se, dal si druhého loka, pak ji podal zpátky.</p>

<p>„Skvělý! Jsi žena nepředpokládaných možností a tak dál. Díky.“</p>

<p>„To nestojí za řeč,“ a také se napila a postavila láhev na palubní desku.</p>

<p>„Cigaretu?“</p>

<p>„Za chvilku.“</p>

<p>Dvě zapálil a jednu jí podal.</p>

<p>„Tady máš, Corny.“</p>

<p>„Díky. Ráda ti pomůžu tuhle cestu dokončit.“</p>

<p>„Jak to?“</p>

<p>„Nemám nic jinýho na práci. Moje banda je úplně v tahu a já nemám nikoho jiného, s kým bych teď byla. Taky, pokud to dokážeš, budeš velkej muž. Jako s velkejma písmenama. Myslíš, že si mě potom budeš moct nechat u sebe?“</p>

<p>„Možná. Jaká seš?“</p>

<p>„Ó, jsem skutečně příjemná. Dokonce ti namasíruju ramena, když tě budou bolet!“</p>

<p>„Teď mě bolí.“</p>

<p>„Myslela jsem si to. Nakloň se ke mně.“</p>

<p>Otočil se k ní a ona mu začala třít ramena. Ruce měla rychlé a silné.</p>

<p>„Děláš to dobře, děvče.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>Napřímil se a zaklonil. Pak natáhl ruku, vzal láhev a znovu se napil. Také si trošičku lokla, když jí láhev podal.</p>

<p>Kolem nich řádily fúrie, ale most nad nimi nápor vydržel. Tanner vypnul světla.</p>

<p>„Pojď to zkusit.“ Popadl ji a přitáhl k sobě.</p>

<p>Nebránila mu, když našel přezku na jejím opasku a rozepjal ji. Potom knoflíky. Po chvíli sklopil sedadlo.</p>

<p>„Necháš si mě?“ zeptala se ho.</p>

<p>„Jistě.“</p>

<p>„Pomůžu ti. Udělám všechno, co mi řekneš, abys to dokázal.“</p>

<p>„Skvělý.“</p>

<p>„Každopádně, pokud Boston skončí, tak my skončíme taky.“</p>

<p>„To se vsaď.“</p>

<p>Pak už neříkali nic.</p>

<p>Obloha šílela, pak přišla temnota a ticho.</p>

<p>Když se Tanner probudil, bylo ráno a bouře ustala. Dal se do pořádku v zadní části vozu a pak znovu obsadil místo řidiče.</p>

<p>Cornelia se nevzbudila, ani když natočil motor a vyjížděl vzhůru po úbočí kopce, pokrytém mořskými řasami.</p>

<p>Obloha byla znovu jasná a cesta byla poházená kamením. Tanner se po ní kolébal a směřoval k bledému slunci. Po chvíli se Cornelia protáhla.</p>

<p>„Uúh,“ řekla a Tanner souhlasil. „Moje ramena jsou teď lepší,“ pochvaloval si.</p>

<p>Přikývla. Tanner mířil do kopce a potom zpomalil, protože den zkalněl a jedna velká černá linie vytvořila ďáblovu dálnici středem oblohy.</p>

<p>Když projeli zalesněným údolím, začalo pršet. Dívka se vrátila ze zadní části vozu a připravovala snídani; vtom Tanner zahlédl na horizontu slabé tečky, přepnul na teleskopické objektivy a pokusil se ujet tomu, co uviděl.</p>

<p>Cornelia vzhlédla.</p>

<p>Byly tam motorky, motorky, a další motorky v jejich stopách.</p>

<p>„To jsou tvoji lidé?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>„Ne. Moje jsi sejmul včera.“</p>

<p>„To je zlé.“ Stiskl akcelerátor až na podlahu a doufal v bouři.</p>

<p>Prokvíleli zatáčkou a vystoupali na další kopec. Jejich pronásledovatelé se dotahovali blíž. Přepnul zpět z teleskopického na normální snímání, ale i tehdy viděl velikost tlupy, která se blížila.</p>

<p>„To musí být Králové,“ řekla. „Jsou největší parta v okolí.“</p>

<p>„To je hodně špatný,“ řekl Tanner.</p>

<p>„Pro ně nebo pro nás?“</p>

<p>„Pro obě strany.“</p>

<p>Usmála se. „Ráda uvidím, jak s tou věcí zacházíš.“</p>

<p>„Vypadá to, že dostaneš šanci. Ženou se za námi jako blázni.“</p>

<p>Déšť zeslábl, ale mlha zhoustla. Tanner přesto viděl jejich světla něco přes čtvrt míle za zádí, svá vlastní nezapnul. Odhadoval, že se k nim toho chladného, temného rána blíží sto až sto padesát pronásledovatelů a zeptal se: „Jak jsme blízko k Bostonu?“</p>

<p>„Možná devadesát mil,“ odpověděla.</p>

<p>„Je zlé, že nás stíhají, místo aby přijížděli proti nám zpředu.“ Nařídil plamenomety a provedl nastavení, které přeneslo nitkové kříže do středu zadní obrazovky.</p>

<p>„Co je to?“ zeptala se.</p>

<p>„To je kříž. Chystám se je ukřižovat, dámo.“ Usmála se a stiskla mu paži.</p>

<p>„Můžu ti pomoct? Nenávidím tyhle zkurvysyny.“</p>

<p>„Za chviličku. Jsem si jistý, že za chviličku.“ Sáhl do zadního sedadla, vytáhl šest ručních granátů a pověsil si je na široký černý opasek. Dívce podal pušku. „Drž se tohohle,“ řekl a zastrčil si pětačtyřicítku za pás. „Víš, jak se s tou věcí zachází?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Stále sledoval světla, která tančila na obrazovce.</p>

<p>„Proč k čertu tahle bouřka nezačne?“ řekl, když se světla přiblížila a v mlze se už daly rozeznat postavy.</p>

<p>Když byli blíž než sto stop, odpálil první granát. Opsal oblouk šedým vzduchem a o pět sekund později se jasně, s hromovým úderem, za autem zablesklo.</p>

<p>Bezprostředně za ním světla zůstala. Dotkl se padesátek a pohyboval nitkovým křížem ze strany na stranu. Pušky vychrlily své krátké slabiky a on odpálil další granát. S druhým zábleskem začal stoupat do dalšího kopce.</p>

<p>„Zastavíš je?“</p>

<p>„Možná na čas. Pořád vidím nějaká světla, ale jsou dost vzadu.“</p>

<p>Po pěti minutách dojel na vrcholek kopce, místo, kde se mlhy vyčistily a odhalily temnou oblohu. Pak opět sjížděli do údolí a po pravici se jim vztyčila zeď z kamenů, břidlice a hlíny. Tanner ji zamyšleně pozoroval.</p>

<p>Když se silnice vyrovnala a on usoudil, že dosáhli nejnižšího bodu, zapnul nejsilnější světla a hledal místo, kde by byly široké krajnice.</p>

<p>Vzadu se náhle objevila šňůra sjíždějících světel.</p>

<p>Našel místo, kde byla silnice dostatečně široká a smykem se otočil do protisměru, dokud nebyl obrácen čelem k zarostlému kopci. Ten byl teď od něj vlevo a pronásledovatelé nepřijížděli přímo proti němu.</p>

<p>Aktivoval rakety, odpálil jednu, zdvihl je o pět stupňů výš, odpálil dvě, zvedl je o dalších pět stupňů, odpálil tři. Pak je sklonil o patnáct a vypálil další.</p>

<p>Za mlhou viděl výbuchy jasu, slyšel kameny rachotící na cestě a cítil vibrace, jak se sesouvaly skály. Prudce se stočil vpravo, zatímco s vozem couval, a odpálil dvě rakety dopředu. Teď tam vířil prach smíšený s mlhou a otřesy pokračovaly.</p>

<p>Otočil se a znovu zamířil dopředu.</p>

<p>„Doufám, že tohle je zadrží.“ Zapálil dvě cigarety a jednu podal dívce.</p>

<p>Po pěti minutách byli opět výš, zavál vítr a rozehnal mlhu. Daleko vzadu stále viděl nějaká světla.</p>

<p>Vyjeli na vysokou vyvýšeninu a ukazatel radiace začal registrovat hodnoty nad normální úroveň. Pátral všemi směry a daleko před sebou uviděl kráter. „To je ono,“ slyšel ji říkat. „Tady musíš opustit cestu. Drž se vpravo a objeď tu cestu, až se tam dostaneš.“</p>

<p>„To udělám.“</p>

<p>Slyšel zezadu výstřely, toho dne poprvé, a i když nastavil nitkové kříže, nevypálil. Vzdálenost byla ještě příliš velká.</p>

<p>„Musel jsi jich půlku zlikvidovat,“ řekla a dívala se na obrazovky. „Ještě víc. Je to ale tvrdá parta.“</p>

<p>„To jsem pochopil,“ odpověděl a granátem zoral pole mlhy. Zkontroloval zásobu nábojů pro vrhač a zjistil, že docházejí.</p>

<p>Když auto začalo poskakovat po rozbitém betonu, sjel ze silnice smykem vpravo. Tady byla úroveň radiace dost vysoká. Kráter byl od něj tisíc yardů nalevo.</p>

<p>Světla za ním se rozptýlila a zjasněla. Zamířil na nejjasnější z nich a vypálil. Zhaslo.</p>

<p>„Další je dole,“ poznamenal, když pospíchali napříč vypálenou plání.</p>

<p>Déšť zesílil. Zpozoroval další světlo a vypálil. Také zhaslo. Opět zvenčí slyšel rachot jejich zbraní.</p>

<p>Přepnul na zbraně vpravo a pozoroval, jak na příslušné obrazovce ožívá nitkový kříž. Když tři stroje vyrazily, aby ho napadly z této strany, zahájil palbu a sejmul je. Zezadu zazněla další střelba. Ignoroval ji, zatímco vyhledával cestu.</p>

<p>„Napočítala jsem dvacet sedm světel.“</p>

<p>Tanner se přehoupal napříč polem balvanů. Zapálil další cigaretu.</p>

<p>O pět minut později jeli pronásledovatelé po obou stranách auta. Až do tohoto okamžiku se musel držet zpátky, aby ušetřil munici a byl si jist, že zasáhne pokaždé. Teď ale vypálil na všechna světla v dostřelu, přišlápl akcelerátor a kličkoval mezi skalami.</p>

<p>„Pět jich je dole,“ hlásila, ale on poslouchal střelbu.</p>

<p>Vypálil granát dozadu, a když se pokoušel odpálit druhý, z ovladače palby se ozvalo jen cvakání. Poslal jeden na každou stranu.</p>

<p>„Pokud se dostanou dost blízko, předvedu jim menší ohňostroj,“ řekl a pokračovali v objíždění kráteru.</p>

<p>Pak pálil jen na jednotlivé cíle, když si byl jistý, že jsou v dostřelu. Sundal dva další dřív, než dorazil na rozbitý povrch vozovky.</p>

<p>„Jeď s ní souběžně,“ řekla mu. „Je tam stopa. Na tomhle nemůžeš jet, až za míli nebo tak.“</p>

<p>Střely se odrážely od pancéřovaných boků a on stále opětoval palbu. Pospíchal alejí pokroucených stromů, podobných, jaké viděl i poblíž jiných kráterů, a mlhy vlály jako praporce okolo jejich větví. Slyšel rachocení sílícího deště.</p>

<p>Když znovu narazil na silnici, pozorně se díval na světla za sebou a zeptal se: „Kolik jich napočítáš teď?“</p>

<p>„Vypadá to kolem dvaceti. Jak jsme na tom?“</p>

<p>„Dělám si starosti jen kvůli pneumatikám. Hodně vydrží, ale dají se prostřelit. Jediná další věc, která mi dělá starosti, je ta, že přímý zásah může vyrazit jedno z našich ,,očí“. Jinak jsme vůči kulkám chráněni dostatečně. Dokonce i když se jim podaří nás zastavit, budou nás ven muset vyšťourat.“</p>

<p>Motorky se znovu dotáhly, viděl jasné záblesky a slyšel rány z pušek.</p>

<p>„Pevně se drž,“ řekl a dupl na brzdy. Klouzali na mokrém povrchu vozovky.</p>

<p>Světla náhle zjasněla. Vypálil zadním plamenometem. Když ho motorky míjely, zapojil boční plameny a chvíli je držel.</p>

<p>Pak sundal nohu z brzdy, přitlačil akcelerátor až k podlaze a nezdržoval se sčítáním škod, které způsobil.</p>

<p>Uháněli, co to šlo, a Tanner slyšel Corneliin smích.</p>

<p>„Bože! Ty jim to natíráš, Helle. Natíráš to celýmu jejich zatracenýmu klubu!“</p>

<p>„Taková legrace to zas není. Vidíš nějaká světla?“</p>

<p>Chvíli se dívala a odpověděla: „Ne,“ pak se opravila: „tři,“ pak „sedm,“ a nakonec „třináct.“</p>

<p>Tanner zaklel: „Zatraceně.“</p>

<p>Úroveň radiace poklesla, uprostřed řevu uslyšeli nárazy. Spolu s deštěm asi půl minuty padalo trochu štěrku.</p>

<p>„Máme málo,“ vyhrkl.</p>

<p>„Čeho?“</p>

<p>„Všeho – štěstí, paliva, munice. Možná by ses z toho dostala líp, kdybych tě nechal tam, kde jsem tě našel.“</p>

<p>„Ne. Jsem s tebou, bezvýhradně.“</p>

<p>„Tak jsi blázen. Ještě jsem nebyl zraněný. Až budu, může to být jiná písnička.“</p>

<p>„Možná,“ řekla. „Počkej a poslechni si, jak zpívám já.“</p>

<p>Natáhl se a stiskl jí stehno.</p>

<p>„Tak jo, Corny. Zatím jsi byla dobrá. Drž se a uvidíme, co se stane.“</p>

<p>Sáhl pro další cigaretu, zjistil, že balíček je prázdný a zaklel. Ukázal k přihrádce; otevřela ji a vytáhla nový balíček. Roztrhla ho a jednu mu zapálila.</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>„Proč zůstávají mimo dosah?“</p>

<p>„Možná s námi chtějí jen držet rychlost. Nevím.“</p>

<p>Pak se začaly zvedat mlhy. V té době už Tanner dokouřil a viditelnost se výrazně zlepšila. Mohl rozlišit temné postavy přikrčené na motorkách, jak za nimi jedou, jedou a nic víc.</p>

<p>„Pokud nám jenom chtějí dělat společnost, tak mi to nevadí. Necháme je.“</p>

<p>Ale pak začali znovu střílet a slyšel, jak praskla jedna pneumatika. Zpomalil, ale pokračoval. Pečlivě zamířil a zasypal je střelami. Několik jich spadlo.</p>

<p>Zezadu se opět ozvaly výstřely. Další guma bouchla, Hell šlápl na brzdu, dostal se do smyku a otočil se dokola, zatímco zpomaloval. Když k nim stál čelem, vystřelil kotvy, aby ho držely na místě, a odpálil rakety, jednu za druhou, v rovině souběžné se silnicí. Zahájil střelbu z kanónů a pokropil je, jak se točili a blížili ze stran. Pak zahájil palbu vlevo. Pak vpravo.</p>

<p>Vyprázdnil zbraně na pravé straně, pak přepnul zpět doleva. Odpálil zbývající granáty.</p>

<p>Střelba utichla, kromě pěti zdrojů – tří vlevo a dvou vpravo. Přicházely odněkud zpoza stromů, které tu lemovaly cestu. Za ním ležely rozbité motorky a polámaná těla, z některých se kouřilo. Na mnoha místech vozovky byly díry a praskliny.</p>

<p>Otočil auto a pokračoval na šesti kolech.</p>

<p>„Došla nám munice, Corny.“</p>

<p>„No, spoustu jsme jich složili…“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Jel dál. Pět motorek vyrazilo. Držely se pěkně daleko za ním, ale zůstávaly.</p>

<p>Zkusil rádio, ale bez odezvy.</p>

<p>Prudce zabrzdil a zastavil, motorky zastavily také a zůstaly v patřičném odstupu.</p>

<p>„Dobře, alespoň se nás bojí. Myslí si, že máme pořád zuby.“</p>

<p>„Máme,“ řekla.</p>

<p>„Jo, ale ne takové, jaké si oni myslí.“</p>

<p>„Ještě lepší.“</p>

<p>„Jsem rád, že jsem tě potkal. Pro optimistu mám použití. Chce to mít dobrýho parťáka, co?“</p>

<p>Přikývla, on zařadil a vyrazil vpřed. Motocykly se také pohnuly, ale udržovaly bezpečnou vzdálenost. Tanner je pozoroval na obrazovkách a zatímco je následovaly, proklínal je.</p>

<p>Opět se přiblížily. Tanner uháněl dál půl druhé hodiny. Zbývajících pět se přibližovalo těsněji a těsněji. Když byli dostatečně blízko, začali střílet, pušky opřené o řídítka.</p>

<p>Tanner uslyšel několik odrazů kulek, pak praskla další pneumatika.</p>

<p>Znovu zastavil, motorky zastavily také a zůstaly přesně mimo dosah plamenometů. Zaklel a znovu se rozjel. Auto se při jízdě kymácelo a bylo nakloněné doleva. Proti stromu vpravo stál rozmačkaný nabouraný náklaďák, na místě řidiče seděl kostlivec, okna byla rozbitá a pneumatiky chyběly. Na nebesích teď stála polovička slunce, bylo něco po deváté hodině, před nimi volně pluli mlhoví duchové, temný pruh na obloze; vlnil se a padal z něj další déšť smíšený s prachem, malými kameny a kousky kovu. „To je dobré,“ řekl Tanner, když zaslechl svištivé zvuky, a pokračoval: „doufám, že to bude daleko horší.“</p>

<p>Jeho přání se změnilo ve skutečnost, země se začala třást a ze severu se přihnalo modré světlo. Na silnici se ozvalo dunění, následovalo několik třesknutí a vpravo se objevily hromady kamení. „Doufám, že příští spadne přímo na naše kámoše.“</p>

<p>Vpředu a vpravo uviděl oranžovou záři. Byla tam už několik minut, ale on si jí všiml teprve teď.</p>

<p>„Vulkán,“ řekla, když na ni ukázal. „To znamená, že nám zbývá ujet ještě šedesát pět až sedmdesát mil.“</p>

<p>Nedokázal rozpoznat, jestli střelba pokračuje. Zvuky přicházející shora a z okolí stačily na zamaskování jakékoliv střelby a bušení štěrku na auto zakrývalo zvuky odražených kulek. Pět reflektorů za ním udržovalo rychlost.</p>

<p>„Proč to nevzdají?“ řekl. „Dostávají pěkně tvrdé bití.“</p>

<p>„Jsou na to zvyklí,“ odpověděla, „a žízní po krvi, to je ten rozdíl.“</p>

<p>Tanner sundal třistasedmapadesátku magnum ze závěsu na dveřích a podal ji dívce. „Drž se taky tohohle.“ Našel krabici munice ve druhé skříňce a dodal: „Tyhle si dej do kapes.“ Nacpal si munici pro pětačtyřicítku do vlastní bundy. Za pas si připravil ruční granáty.</p>

<p>Pak se z pěti reflektorů za ním náhle staly čtyři, ostatní zpomalily a zmenšily se.</p>

<p>„Doufám, že je to nehoda,“ poznamenal.</p>

<p>Spatřili horu, kužel se zubatým vrcholem, který vyvrhoval k obloze plameny. Opustili cestu a stočili se daleko vlevo, na dobře znatelnou stopu. Trvalo dvacet minut, než horu minuli, pak se opět vynořili pronásledovatelé – čtyři světla, která se pomalu přibližovala.</p>

<p>Znovu vyjel na silnici a pospíchal vpřed po chvějící se půdě. Po nebi se pohybovala žlutá světla a těžké, beztvaré objekty, některé přes několik stop v průměru, s třeskem dopadaly na zem. Auto bičovaly vichry, při jízdě se naklánělo a nedalo se s ním jet rychleji než čtyřicet mil za hodinu. V rádiu praskala pouze statika.</p>

<p>Tanner vytočil ostrou zatáčku, dupl na brzdu, vypnul světla, vytáhl pojistku z ručního granátu a s rukou na dveřích čekal.</p>

<p>Když se na obrazovce objevila světla, prudce otevřel dveře, skočil dolů a mrštil granát dozadu clonou nelítostného deště.</p>

<p>Byl v kabině a znovu se rozjel dříve, než uslyšel explozi a než se záblesk objevil na obrazovce.</p>

<p>Když se auto pohnulo, dívka se téměř hystericky zasmála.</p>

<p>„Dostals je, Helle! Dostals je!“ křičela. Tanner se napil z její láhve a ona dopila poslední hnědý doušek. Zapálil jim cigarety.</p>

<p>Silnice teď byla popraskaná, důlkovitá a klouzavá. Vyjeli na vysokou vyvýšeninu a znovu směřovali dolů. Jak klesali, mlhy kolem nich houstly.</p>

<p>Před ním se objevila světla. Připravil plamenomet. Nedošlo ale k žádným projevům nenávisti; minuli jen náklaďák; jel opačným směrem. V průběhu další půl hodiny minuli dva další.</p>

<p>Objevilo se více záblesků a začaly padat kameny velikosti pěsti. Tanner opustil cestu a hledal úkryt pod porostem vysokých stromů. Obloha úplně zčernala a ztratila dokonce i svou modrou polární záři.</p>

<p>Čekali tři hodiny, ale bouře se nevzdávala. Jedna po druhé všechny čtyři výhledové obrazovky pohasly a pátá ukazovala jenom temnotu pod vozem. To, co Tanner ještě stačil zahlédnout na zadní obrazovce, byl velký rozčísnutý strom se zlomenou, kývající se větví, která se chystala odpadnout. Ozvalo se několik hrozných úderů na kapotu a s každým se auto otřáslo, střecha vozidla se na třech místech hluboce promáčela. Světla potemněla, pak znovu svítila jasně. Rádio už neprodukovalo ani šum.</p>

<p>„Myslím, že jsme to dostali,“ pronesl.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Jak jsme daleko?“</p>

<p>„Možná padesát mil.“</p>

<p>„Ještě je šance, pokud tohle přežijeme.“</p>

<p>„Jaká šance?“</p>

<p>Sklopili sedadla, kouřili a čekali. Po chvíli zhasla světla.</p>

<p>Bouře pokračovala celý den, i v noci. Spali ve zborceném trupu auta, které je chránilo. Když bouře přestala, Tanner otevřel dveře, podíval se ven a zase je zavřel.</p>

<p>„Počkáme do rána.“ Držela ho za ruku s vytetovaným Hell a spali.<strong>***</strong></p>

<p>MUDr. Henry Soames věděl, že prohrává. Zvony mu to říkaly stále. Zakryl chlapce a kývl na slečnu Akersovou, celou v bílém.</p>

<p>„Mrtvý,“ konstatoval, „pochopitelně. Nech je to napsat, ať to můžu podepsat.“</p>

<p>Přikývla. „Kremace?“ zeptala se.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>Pak popošel o lůžko dál a vyšetřoval dívku. „Evelí?“ oslovil ji.</p>

<p>„Ano?“ zaznělo vzdáleně.</p>

<p>„Jak se cítíš?“</p>

<p>„Mohu se napít?“</p>

<p>„Jistě. Tady máš.“</p>

<p>Nalil jí sklenici vody, nazdvihl ji a přidržel jí sklenici u rtů. Věděl, že se brzo může nakazit sám. Nemohlo to být jinak. Příliš velká expozice…</p>

<p>„Kde je Fred?“ zeptala se, když se napila.</p>

<p>„Spí.“</p>

<p>Zavřela oči lemované kapičkami potu. Položil ji a přistoupil k dalšímu.</p>

<p>„Kolik jí zbývá?“ zeptala se slečna Akersová, celá v bílém.</p>

<p>„Den nebo dva,“ odpověděl.</p>

<p>„Takže existuje naděje, pokud dorazí sérum?“</p>

<p>„Ano. Jestli sérum dorazí.“</p>

<p>„Ty si myslíš, že nedorazí?“</p>

<p>„Ne. Je to příliš, příliš daleko. Nepříznivé okolnosti jsou příliš velké.“</p>

<p>„Já myslím, že dorazí.“</p>

<p>„Dobře,“ řekl. „Opravdová věřící.“ Pak dodal: „Je mi to líto, Karen. Nemyslel jsem to tak. Jsem unavený.“</p>

<p>„Já vím. Nespal jsi dvě noci, že?“</p>

<p>„Před chvilkou jsem si zdříml.“</p>

<p>„Hodina moc neznamená, když je vliv únavy tak velký.“</p>

<p>„To je pravda. Ale je mi to líto.“</p>

<p>„Existuje šance,“ řekla. „Ty si to možná nemyslíš, ale můj bratr je řidič. Myslí si, že Alej se dá projet.“</p>

<p>„Oběma směry? Včas? Já tomu nevěřím. Chtělo by to hroznou spoustu štěstí a nejlepší řidiče, jaké mají. A my dokonce ani přesně nevíme, jestli stále mají sérum. Myslím, že v tom to je.“</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>Plácl se poznámkovým blokem do stehna.</p>

<p>„Proč spekulovat?“ řekl. „Dívku můžeme zachránit. Velice snadno. Jen mi dejte trochu Haffikinu a můžu ji začít léčit. Jinak jen zapisujeme skóre.“</p>

<p>„Já vím. Ale ono přijde.“</p>

<p>„To doufám.“</p>

<p>Zastavil se, aby změřil pulz.</p>

<p>„V pořádku.“</p>

<p>Postupovali chodbou a ona se dotkla jeho paže.</p>

<p>„Netrap se,“ řekla, celá v bílém.</p>

<p>„To není věc, kterou můžu ovlivnit. Nikdo nenese vinu, ale nemůžeme nic dělat.“</p>

<p>„Místnost sto třicet šest je prázdná,“ řekla.</p>

<p>Chvíli stál zcela nepohnutě, pak přikývl.</p>

<p>Měla pravdu, a když tam spolu leželi, přemýšlel o Aleji a jejích cestách, ale neřekl nahlas, co cítil.</p>

<p>„Brzo,“ řekla mu. „Brzo. Netrap se tolik.“</p>

<p>Pohladil ji po rameni.</p>

<p>„Pamatuješ se na Tři dny?“ zeptal se.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Já ano,“ řekl. „Poslali jsme lidi na Měsíc, na Mars a Titan. Dobyli jsme vesmír. Ztratili jsme čas. Měli jsme Spojené národy. Ale co se stalo? Tři zatracené dny, jenom tři, a všechno šlo k čertu. Byl jsem tam, když začaly dopadat rakety, Karen. Byl jsem tam a poslouchal jsem rádio, dokud nepřestalo hrát. Hodili je tam všude. New York je horký. Zrovna tak většina velkých měst. Možná to přečkaly jenom ostrovy: Karibské ostrovy, Havaj, Japonsko, ostrovy v Řecku. Udržovaly dlouho vysílání, víš, ještě dlouho, co ostatní utichli. Možná jsou v Japonsku a ve Středozemí pořád živí lidé. Víme, že nějací jsou v Karibské oblasti. Nevím. Ale byl jsem tam, když se to stalo. Bylo to hrozně podobné tomuhle, pocit nevyhnutelné zhouby. Dřív jsem si ale na čas myslel, že bychom to mohli přežít. Uvažuji, jestli jsou lidé na Marsu stále živí? Nebo na Titanu? Vrátí se někdy zpět? Pochybuji, že by mohli. Myslím, že už jsme mrtví, Karen.</p>

<p>Myslím, že je čas, aby si všichni lehli a připustili si to. Pokud jsme všechno úplně nezmršili, není to proto, že bychom se o to nepokoušeli. Pokud se obloha někdy sama vyčistí, pochybuji, že zůstane někdo, kdo by o tom věděl. Možná budou, na nějakém ostrově – nebo na západním pobřeží. Ale pochybuju o tom. Pokud to zvládneme, bude ještě víc monster, než existuje teď. Člověk může přestat být člověkem, proboha!“</p>

<p>„Zvládneme to,“ řekla.</p>

<p>„Lidé vždycky hynou. Ale je jich tolik! Někteří přežijí.“</p>

<p>„Doufám, že máš pravdu.“</p>

<p>„Naslouchej zvonům. Každý z nich znamená smrt. Také jimi obvykle zvonili při svátcích a znamenaly život. Myslím si, že přijde nějaký muž a projede Alejí. Ale jestli to neudělá, všichni nezemřeme. Tři dny byly špatné. Já vím. Slyšela jsem o nich. Ale nevzdávám se kvůli tomu.“</p>

<p>„Nemůžu si pomoct. Cítím se – ztracený.“</p>

<p>Tehdy se ho dotkla a pronesla: „Všechno, co můžeš udělat, je to, co děláš. Něco jiného je, jaké z toho máš pocity. Já nepamatuju Tři dny, ale ani to nebyl konec. Pamatuj na to. Stále tu jsme, ať se děje, co chce.“</p>

<p>Pak ji políbil a místnost kolem nich byla temná a aseptická. „Ty jsi typ člověka, jaké potřebujeme,“ řekl a ona zavrtěla hlavou.</p>

<p>„Já jsem jenom sestra. Proč teď nespíš? Budu to obcházet za tebe. Odpočiň si. Možná zítra…“</p>

<p>„Jo. Možná zítra. Nevěřím tomu, ale dík.“</p>

<p>Po chvíli ho slyšela pochrupovat a potichu vstala. Opustila místnost sto třicet šest, celá v bílém, a obcházela pacienty za něj.</p>

<p>Zvony tříštily vzduch, protože klinika byla blízko tří chrámů, ale ona obcházela, měřila pulz a teplotu, nalévala vodu, usmívala se. A i když se nepamatovala na Tři dny, věděla, že v nich stále žije, pokaždé, když vkročila na oddělení.</p>

<p>Ale usmívala se, a to byla asi poslední zbraň člověka.<strong>***</strong></p>

<p>Ráno Tanner prošel blátem, spadlými větvemi, kameny a mrtvými rybami, otevřel zadní prostor a sňal motorky z úchytů. Doplnil palivo, zkontroloval je a vyvezl po rampě na silnici.</p>

<p>Pak vlezl do zadní části kabiny a odstranil zadní sedadlo. Pod ním, v úložném prostoru, byla velká hliníková bedna – vlastní náklad. Byla zajištěna uzávěry. Zvedl ji a vynesl ke své motorce.</p>

<p>„To je ono?“</p>

<p>Přikývl a položil bednu na zem.</p>

<p>„Nevím, jak je to skladované, ale je to tam zmrazené nebo co,“ připustil, „ale není to tak těžké, abych to nemohl přivázat na motorku. Ve schránce úplně vpravo jsou řemeny. Přines je a pomoz mi – a dones mi mou milost z prostřední přihrádky. Je to velká kartonová obálka.“</p>

<p>Vrátila se s požadovanými věcmi a pomohla mu upevnit kontejner na zadní část motorky.</p>

<p>Otočil si další řemeny kolem levého bicepsu a vyvezli stroje na silnici.</p>

<p>„Budeme muset jet dost pomalu,“ řekl, zavěsil si pušku přes pravé rameno, natáhl rukavice a nakopl mašinu.</p>

<p>Se svou udělala totéž. Jeli po dálnici, bok po boku.</p>

<p>Asi po hodině jízdy je minula dvě auta, směřující na západ. Na zadních sedadlech obou byly děti, které tiskly tváře ke sklu a pozorovaly je, když projížděli kolem. Řidič druhého auta měl na sobě jenom košili a na rameni černé pouzdro s pistolí.</p>

<p>Obloha byla růžová se třemi černými liniemi, které vypadaly tak, jako by si kvůli nim měli dělat starosti. Slunce bylo bledou stříbrnou věcí s růžovým nádechem, ale Tanner si přesto musel proti němu nasadit brýle.</p>

<p>Náklad se vezl bezpečně, Tanner se naklonil k úsvitu a přemýšlel o Bostonu. Na úpatí kopců se válela lehká mlha, vzduch byl chladný a vlhký. Minulo je další auto. Povrch silnice se začínal lepšit.</p>

<p>Bylo kolem poledne, když za hřměním jejich motorů uslyšel první výstřel. Nejprve se domníval, že to byl zpětný zášleh, ale opakoval se znovu a Corny vykřikla, sjela z vozovky a narazila do balvanu.</p>

<p>Tanner ostře zahnul vlevo, brzdil, přitom kolem něj prolétly dva další výstřely, opřel motorku o strom a vrhl se na břicho. Kulka mu dopadla nedaleko hlavy. Pamatoval si směr, odkud přiletěla. Vyplazil se do příkopu a stáhl si pravou rukavici. Dívka ležela tam, kde spadla, na hrudi se jí leskla krev. Nehýbala se.</p>

<p>Zvedl třicet nula šestku a vypálil.</p>

<p>Odpověděli výstřelem. Vrhl se doleva.</p>

<p>Útok přicházel z kopce, vzdáleného asi dvě stě stop, a zdálo se mu, že zahlédl hlaveň pušky.</p>

<p>Namířil na ni a znovu vypálil.</p>

<p>Ten kdosi opět vystřelil a Hell se odplazil jako červ ještě víc doleva. Lezl snad sedmnáct stop, dokud nedorazil k hromadě rumu, za kterou se mohl přikrčit. Pak vytáhl pojistku granátu, vztyčil se a hodil.</p>

<p>Vrhl se na břicho, a když zazněl další výstřel, vzal do ruky další granát.</p>

<p>Dunivá rána, rachot a mocně se zablesklo. Zatímco kolem něj dopadalo harampádí, vyskočil a mrštil druhým granátem, tentokrát lépe mířeným.</p>

<p>Po druhé explozi vyběhl s puškou v rukách, ale nebylo to nutné.</p>

<p>Našel z muže jen malé kousky a z pušky nic.</p>

<p>Vrátil se ke Cornelii.</p>

<p>Nedýchala, srdce přestalo bít a on věděl, co to znamená.</p>

<p>Odnesl ji zpět do příkopu, ve kterém předtím ležel, a hrabáním ho prohloubil, holýma rukama.</p>

<p>Položil ji do něj a zakryl hlínou. Pak dotlačil její motorku nad ni, sklopil stojku a postavil ji nad hrobem. Nožem vyškrábal na blatník: Jmenovala se Cornelia a nevím, jak byla stará nebo odkud pocházela nebo jaké měla příjmem, ale byla to dívka Hella Tannera a já ji miloval. Pak se vrátil k vlastnímu stroji, nastartoval ho a vyjel.</p>

<p>Boston byl odtud možná třicet mil.<strong>***</strong></p>

<p>Dějiště bez zápletky a postav. Vytvořte si kolem něj rám, pokud vůbec chcete, nazvěte je, jak chcete; jestli ovšem, chcete: Chaos, Stvoření, Noční můra, Periodické tabulky nebo --–--–--–-- [doplňte si sami].</p>

<p>Vypadá to takhle: existují tisíce sloupů podobných těm, které viděl odvážný letec Mermoz, když poprvé překročil Jižní Atlantik na hydroplánu a pronikl územím zvaným Černá díra v srdci Afriky – gigantických pilířů, ve kterých temně burácí zvedající se moře – ocasů tornád – jak je Saint-Exupéry popsal „zvedají se jako zeď“ – a ony se nejprve kolébají, mohutní na svých základnách a stojí pak stejně nehnutě jako stavba, podpírají oblouk mocných vichrů, které neustále krouží kolem světa, krmí tyto větry sklizní vod i země, kreslí, leptají, črtají, občas malují uhlem záření, které nejprve bliká, pak pulzuje jako větrník nebo pavouk s příliš mnoha nohama nebo znaky čínského písma, které se malují, stíhají, samy přepisují zlověstnou červení, štědrou žlutí, chladnou modří, oslepivou bělobou, příležitostnou zelení a mystickou fialovou, podle měnícího se média, kterým se pohybují, vše v okamžiku mrknutí oka, pokud tam jste, abyste to viděli, a možná to nikdy neuvidíte, jak obloha sama nabírá zemi a vodu, oddělené od dnů stvoření, mění je v plazmu, tvaruje je do řek, které temně závodí poblázněným vzdušným prostorem, rozpouští je do mraků podobných mlhovinám, týrá je od východu do západu slunce a dál do noci, utápí hvězdy ve svých hlubinách, vymazává měsíc nebo ho nějak zabarvuje, vězní slunce, černí kupoli světa nebo ji maluje jako velikonoční vejce, pohybuje se ve velkých výškách nebo nízko, posouvá se, stále se posouvá, žongluje s miliony částic pevných látek, kapalin a plynů po drahách, které mohou jen takové větry na čas udržovat, občas se tříští nebo rozbíjí o vrcholky hor, vysoké stromy, vysoké budovy, občas se plazí, aby zničila samu plochou zem a pokryla ji troskami, zbarvila ji zničenou, zrytou, oplodněnou, spouští také déšť, déšť z kamení, dřeva, mrtvol moře a země, zdiva, kovu, písku, ohně, látek, skla, korálů, a také občas vody, když umravňuje zemi a moře, které jí nejspíš nadužívalo příliš dlouho a zrodilo ty, kteří nerespektovali žádné úmluvy mezi základními elementy, kteří umazali nebesa miliony znečišťujících látek a strachem, naplnili láhev ovzduší radioaktivitou pěti stovek předčasně vybuchlých bojových hlavic, spuštěných radiační úrovní již zvýšenou na kritický bod, takže se roztrhaly spontánními štěpnými reakcemi a tím dále ničily dosud existující modř oblohy v těch třech dnech, kdy byly porušeny úmluvy, takže stálé vrstvy mraků byly roztrhány a odváty s vytím, které se zdvihlo na protest proti této konečné, příliš nestoudné drzosti, takže to, co snad svět vykřikoval, bylo „Znásilnění!“ nebo možná „Pomoc!“ nebo dokonce „Bože!“, a skutečnost, že vůbec křičel, mohla obsahovat naději a slib případného vyčištění země a moře stejně tak jako vzduchu, nebo možná ne, protože to zrovna tak mohlo být vytí sirén neodvratné zhouby poblíž ruky, která se zdvihla z kulatého hrdla, které polykalo a opět plivalo; a jak se vlnilo kolem, asi nabíralo oheň z horkých bodů tam, kde padly kobaltové bomby a, ovšem, možná také ne; protože ty, s jejich vlastními pulzy smrti, pocházejí alespoň ze Země, a to, co dělají, nemusí urazit nízko nakloněná nebesa nebo je vyprovokovat k většímu pohybu; ale na chvíli uvažte tisíc pilířů k obloze, plus mnoho dalších, které vnucují předtuchu, že svět je pro člověka zakázaným místem; tak jak stojí, aby krmily kroužící větry, mohou být tyhle věci dokonce jednoho dne uctívány, pokud setrvají a případní uctívači setrvají také, protože se zvedají jako andělé z prachu nebo zelených kachlíčků moře, krčí svými nelidskými rameny a vylétají vzhůru na místa, kam člověk vkročit nemůže, a pak jako společenství světců spojují to, co je nahoře, s tím, co je dole, způsobují přenos podstaty, než se zhroutí do tišiny; samy se stahují nebo natahují jako spirály nebo pružiny, a ze všech těch věcí, které obloha dává a zase bere zpět a pro jistotu mění, není žádná, která láme srdce víc než život, pokud tam jste, a možná tam nikdy nebudete, abyste viděli, jak se jas mění v temnotu a proměnou v moře prochází to, co nikdy nebylo mořem, ale slunečním svitem a modří a cirry a polštáři kumulů, stejně jako město, dům, pes, člověk je zvedán do nebes, je přeměněn, vrací se dolů jako smetí, sláma a bláto prvotního slizu, který kane jako chrchel ze rtů, které byly modré, snad aby začal znovu se všemi jednobuněčnými a dál, ale pravděpodobně ne, protože cesty větrů nejsou vždy cestami lidí nebo života, ale spíše, jak odvážný Mermoz musel poznamenat, protože den a noc jsou bez ohledu na svou blízkost vzdálené.</p>

<p>Je to právě to, víc než cokoliv na celém světě, co si vyžaduje pozornost.</p>

<p>Dějiště, nic jiného – žádná zápletka, žádné postavy.</p>

<p>Kvůli té blízkosti a té vzdálenosti.</p>

<p>Orámujte si ho, pokud chcete, a nazvěte ho, jak chcete, pokud chcete.</p>

<p>Ale větry budou křičet sedmi hlasy soudného dne, pokud tam budete, abyste je slyšeli, a možná tam nikdy nebudete a prostě se nezdá, že by bylo možné je nějak pojmenovat.<strong>***</strong></p>

<p>Jel dál a za nějakou dobu uslyšel zvuk jiné motorky. Z blátivé cesty vlevo vyrazil na silnici Harley. Nemohl se pokusit mu ujet, protože se svým nákladem pospíchat nesměl. Tak se nechal dohonit.</p>

<p>Po chvíli se jezdec na druhé motorce – vysoký, hubený muž s planoucí bradkou – dotáhl na jeho úroveň. Usmál se, zdvihl pravou ruku, nechal ji klesnout, pak pokynul hlavou.</p>

<p>Tanner zabrzdil a zastavil.</p>

<p>Rudobradý stál přímo vedle něj. Řekl: „Kam jedeš, chlape?“</p>

<p>„Do Bostonu.“</p>

<p>„Co máš v tý krabici?“</p>

<p>„Asi léky.“</p>

<p>„Jaký?“ Muž nadzvedl obočí a usmál se.</p>

<p>„Na mor, který tam mají.“</p>

<p>„Ach. Myslel jsem, že míníš jiný druh léku.“</p>

<p>„Je mi líto.“</p>

<p>Muž držel v pravé ruce pistoli a důrazně nařídil:</p>

<p>„Slez z motorky.“</p>

<p>Tanner to udělal, muž zdvihl levou ruku a z křoví na straně silnice vyšel další muž. „Odtlač motorku tohohle chlápka asi dvě stě yardů dál po dálnici,“ přikázal mu rudobradý, „a zaparkuj ji uprostřed. Pak se vrať na místo.“</p>

<p>„K čemu to je?“ zeptal se Tanner.</p>

<p>Muž otázku ignoroval. „Kdo jsi?“ zeptal se.</p>

<p>„Jmenuju se Hell,“ odpověděl. „Hell Tanner.“</p>

<p>„Jdi k čertu.“</p>

<p>Tanner pokrčil rameny.</p>

<p>„Ty nejsi Hell Tanner.“</p>

<p>Tanner si stáhl pravou rukavici a natáhl pěst.</p>

<p>„Tady je moje jméno.“</p>

<p>„Nevěřím tomu,“ řekl muž, když prostudoval tetování.</p>

<p>Hell pokrčil rameny.</p>

<p>„Ať je po tvém, občane.“</p>

<p>„Zmlkni!“ a znovu zvedl levou ruku, teď, když druhý muž zaparkoval stroj na silnici a vrátil se na místo někam ve stromech vpravo.</p>

<p>V odezvu na jeho gesto nastal v křoví pohyb.</p>

<p>Jezdci vytlačili motorky a seřadili se na silnici, dvacet nebo třicet na každé straně.</p>

<p>„Tady to máš,“ řekl muž. „Jmenuju se Velký Bratr.“</p>

<p>„Těší mě.“</p>

<p>„Víš, co budeš dělat, šéfe?“</p>

<p>„Můžu hádat.“</p>

<p>„Půjdeš ke své motorce a vybojuješ si ji.“</p>

<p>Tanner se usmál. „Jak to bude tvrdé?“</p>

<p>„Vůbec žádný problémy. Jenom jdi. Ale nejdřív mi dej pušku.“</p>

<p>Velký Bratr znovu zdvihl ruku a jedna motorka po druhé nastartovaly.</p>

<p>„Dobrá,“ řekl. „Teď.“</p>

<p>„Myslíš si, že jsem blázen?“</p>

<p>„Ne. Jdi. Tvou pušku…“</p>

<p>Tanner ji svěsil a obloukem pokračoval v pohybu. Zasáhl pažbou Velkého Bratra pod červenou bradku a cítil, jak ho do boku udeřila kulka. Pak upustil zbraň a vytáhl granát, vytrhl pojistku a vrhl ho doprostřed levé uličky. Než explodoval, vytrhl pojistku na druhém a vrhl ho vpravo. Pak se ale motorky rozjely.</p>

<p>Padl s puškou pod sebou a opřel si ji o rameno do pevné palebné pozice. Jakmile to udělal, došlo k první explozi. Střílel dřív, než vybuchl druhý granát.</p>

<p>Srazil tři, pak se zdvihl, namáhavě utíkal a střílel od boku.</p>

<p>Dostal se za spadlou motorku Velkého Bratra a znovu střílel. Velký Bratr ještě ležel. Když byla puška prázdná, neměl čas znovu nabíjet. Vypálil čtyřikrát z pětačtyřicítky, pak ho srazili řetězem na pneumatiky.</p>

<p>Probralo ho řvaní motorů. Obklopovali ho. Když se zvedl, srazila ho řídítka.</p>

<p>Kolem něj kroužily dvě motorky a na silnici ležela spousta mrtvých.</p>

<p>Pokusil se znovu vstát, znovu ho srazili.</p>

<p>Velký Bratr řídil jednu z motorek a chlapík, kterého ještě neviděl, řídil druhou.</p>

<p>Plazil se vpravo a ucítil prudkou bolest v konečcích prstů, když je pneumatiky přejely.</p>

<p>Postřehl ale na zemi kámen a čekal, dokud řidič nebyl blízko. Pak se znovu postavil a vrhl se na muže, když jej míjel; kámen v jeho pravé ruce se jednou zvedl a dopadl. Jedna motorka ho vlekla, a když upadl, ucítil, že do něj narazila druhá.</p>

<p>Bok ho strašlivě bolel, tělo měl jako rozbité, ale i přesto se natáhl, chytil pevně opěrku na boku motorky a nechal se jí táhnout.</p>

<p>Než ho stroj odvlekl deset stop, vytáhl z boty esesáckou dýku. Bodl vzhůru a cítil, jak tenká kovová přepážka povoluje. Pak mu ruce povolily, upadl a ucítil benzin. Zalovil v kapse bundy a vytáhl zapalovač Zippo.</p>

<p>Zasáhl nádrž motorky Velkého Bratra a obsah stříkal na vozovku. Deset metrů před ním Velký Bratr zatáčel.</p>

<p>Tanner držel zapalovač – zapalovač se smaltovanou lebkou, lebkou s křídly. Palcem zatočil kolečkem a vyskočily jiskry, pak plamen. Vrhl ho do pramínku benzinu. Plameny vyskočily a sledovaly benzinovou stopu po betonu.</p>

<p>Velký Bratr se otočil a mířil na něj, když vtom zjistil, co se stalo. Jeho oči se rozšířily a rudě orámovaný úsměv zmizel.</p>

<p>Pokusil se z motorky seskočit, ale bylo příliš pozdě.</p>

<p>Explodující palivová nádrž ho zachytila. Padl s kusem kovu v hlavě a kolem něj se rozlétly další kousky.</p>

<p>Plameny se přelily přes Tannera. Slabě je utloukal rukama.</p>

<p>Zdvihl hlavu, podíval se na planoucí masakr, a znovu ji nechal klesnout.</p>

<p>Byl zakrvácený, slabý a tak hrozně unavený. Viděl vlastní motorku, jak stojí, stále nepoškozená, vpředu na silnici.</p>

<p>Začal se k ní plazit.</p>

<p>Když se k ní dostal, přehodil se přes sedadlo a ležel tam snad deset minut. Dvakrát zvracel a nárazy bolesti se změnily v trvalé pulzování.</p>

<p>Snad po hodině na motorku nasedl a probudil jí k životu.</p>

<p>Jel půl míle, pak ho přemohla závrať a únava.</p>

<p>Sjel ze silnice a pečlivě motorku ukryl. Pak si lehl na holou zem a usnul.<strong>***</strong></p>

<p>V divadle Agónie na jevišti Deliria, na světly reflektorů ozářené scéně Noci a Snu kráčejí po prknech vzpomínky, které nikdy nebyly, složené z toho, co bylo a co není, z toho, co je, a z toho, co nikdy nemůže být, prodchnuté prchavými nebo stálými vášněmi, asexuální či plné sexu, hluboké nebo absurdní, zřídka zapamatované, občas logické, krásné, ošklivé nebo nadpozemsky skutečné, prosté myšlenky, podivně smutné nebo šťastné, barevně temné nebo temně světlé a tohle je asi všechno, co se o nich dá říct, kromě toho, že jiskra která je zažíhá, je také neznámá.</p>

<p>Muž v černém se pohybuje po rozbité silnici pod tlumeně zářící oblohou.</p>

<p>Zdá se, že říká, jsem otec Nouze, kněz z Albany, konám pouť do katedrály v Bostonu, jdu dolů do Bostonu modlit se za spasení lidstva. Přes hory, dolů Alejí, podél toků pokrytých skvrnami pěny, kolem plápolajících hor a přes rozkývané mosty těžce duní moje kroky. V tomto lese u cesty, tam vyčkám úsvitu, tam, kde leží hojnost rosy.</p>

<p>Ozývá se zvuk, jakoby brumlání motoru, ale ani nezvyšuje, ani nesnižuje hlasitost. Pak se k němu přidá zvuk úderů kamene o blatník v pětisekundových intervalech. Tohle pokračuje.</p>

<p>Další se blíží k lesu, oblečený celý v šedém s nasazenou rudou maskou s koncentrickými kruhy kolem očních důlků, tenkou čárou místo úst, propadlými tvářemi a třemi tmavými uprostřed čela.</p>

<p>Zdá se, že říká promluvím si s tebou, otče, a přichází, aby se postavil vedle něj.</p>

<p>Co mi to chceš říct?</p>

<p>Chci tě prosit, aby ses modlil za jednoho muže.</p>

<p>To je můj úděl. Za koho bych se měl modlit?</p>

<p>Není třeba znát jeho jméno. Leží daleko odtud. Je pohřbený v jiné zemi.</p>

<p>Jak se za něj mohu modlit, když neznám jeho jméno?</p>

<p>Stejně se modli. Všem bytostem bez rozdílu by měl být přinášen prospěch.</p>

<p>To nemohu učinit.</p>

<p>A mezi pravidelným bušením a uprostřed hukotu jsou pronášena uvážená slova, která říkají: Modli se, i když srdce, které se modlí, nezná jméno prosebníka, přesto ten, který modlitbu přijímá, je dobře zná.</p>

<p>Pak pojď se mnou do mého domu a přečkej tam noc, otče.</p>

<p>Nadzvedá větev a jsou tam dveře.</p>

<p>Jaké je to místo? Něco jako hrob? Vypadá to jako vnitřek auta, jenom mnohem větší.</p>

<p>Je to vnitřek auta.</p>

<p>Ten v masce se usadí za volant a položí na něj ruce. Pak se dívá kupředu a nehýbá se.</p>

<p>Kdo jsi?</p>

<p>Na tom nezáleží. Řídím.</p>

<p>Kam? Proč? Jaký to má důvod?</p>

<p>Musíš vědět, že jsem nechtěl zemřít, když jsem vyrážel na svou misi. Bál jsem se, ale řídil jsem. Jel jsem kolem, přes, skrze všechny věci, které mi stály v cestě a blesky z nebes bily kolem mne, jak jsem řídil, a spánek se kupil za mýma očima; potom, co kamarád zemřel, a bojoval jsem proti němu prášky a svou vůlí, věděl jsem, že jak řídím, neviditelné ohně radiace spalují mé tělo, ohně přicházející přes můj rozbitý štít. Řídil jsem a stal jsem se součástí auta a ono součástí mne, takže jsme byli jedno ve svém poslání. Jsem teď znovu a znovu zraňován tím ohněm a má hlava těžkne.</p>

<p>Pomalu pokládá hlavu na volant a nechá ji tam spočívat bez pohnutí.</p>

<p>Rychle, rychle přicházejí a odcházejí, přicházejí a odcházejí. Jedna noc, dvě noci, tři noci. Vyřezal jsem svoje stopy Alejí, mé oči osleply a posedlo mě šílenství. Jsem raněný a nevidím konce cesty, po které jedu.</p>

<p>Znovu zdvihá hlavu.</p>

<p>Zabily mě obludy na zemi a obloze. Zabily mě. Řídil jsem, řídil, dosáhl jsem cíle svého určení, doručil jsem poselství, onemocněl jsem a zemřel.</p>

<p>Ale musím končit, nebo mě úsvit zastihne, jak ještě hovořím. Jdi si odpočinout tamtěmi dveřmi.</p>

<p>Zvedá se a opouští auto, kněz prochází dveřmi a znovu stojí v lesíku, protože auto zmizelo, i když zvuk motoru pokračuje a neutuchá a vytrvalé tlučení neustalo.</p>

<p>Viděl jsem podivné věci. Nemohu spát. Budu se modlit.</p>

<p>Kněz skloní hlavu a stojí chvíli bez hnutí.</p>

<p>Ten v masce se znovu objevuje s obvazem kolem hlavy.</p>

<p>Zdá se, že říká: vichry se zdvihají, mraky plují a noc je temná. Divoký vítr češe les pod tímhle kopcem. Větve se kývají.</p>

<p>Měsíc nevzejde před úsvitem, a pak bude neviditelný. Není tu žádná tišina ani žádné odpočinutí.</p>

<p>Řekni své jméno.</p>

<p>Muž zdvihá jednu ruku k masce a odkrývá ji. Odvrací hlavu.</p>

<p>Brady. Dej mi spočinutí.</p>

<p>Pak maska a obvazy padají na zem a šedý oděv se na ně hroutí, když se na východě zvolna rozednívá.</p>

<p>Za hučením a údery vznikají slova: byl zraněn, až síla jeho ducha klesla jako rosa, která klesá k zemi i teď.</p>

<p>Kohout kokrhá a obloha začíná bělet. Byl ukryt pod stínem stromů; skryl se do stínu stromů.</p>

<p>Sen teď zmizel; kam, to také není známo.<strong>***</strong></p>

<p>Když se probudil, cítil na boku uschlou krev. Levá ruka ho bolela a měl ji opuchlou. Všechny čtyři prsty mu ztuhly a bolely, když se je pokoušel ohnout. V hlavě mu pulzovalo a v ústech cítil pachuť benzinu. Byl příliš obolavělý a dlouho se nemohl pohnout. Vousy měl ožehnuté a pravé oko bylo nateklé tak, že přes víčka téměř neviděl.</p>

<p>„Corny…“ řekl; pak; „Zatraceně!“</p>

<p>Všechno se mu vrátilo, stejně jako obsah mocného snu náhle naplnil jeho vědomí.</p>

<p>Začal se třást a všude kolem něj se rozprostřela mlha. Bylo velmi temno, a nohy měl studené; vlhkost mu úplně prosákla džínsami.</p>

<p>V dálce uslyšel projet vozidlo. Zvuk mělo jako auto.</p>

<p>Povedlo se mu se překotit a spočinul hlavou na předloktí. Zdálo se, že je noc, ale mohl to být černý den.</p>

<p>Jak tam tak ležel, v myšlenkách se vrátil zpět do vězeňské cely. Teď mu připadala skoro jako ráj; a přemýšlel o svém bratrovi Dennym, který teď musí být také zraněný. Uvažoval, zda má zlomená nějaká žebra. Měl takový pocit. A přemýšlel o monstrech z jihozápadu a o tmavookém Gregovi, který se pokusil zdrhnout. Žije ještě? Myšlenky mu zalétaly zpět do L.A. a na staré Pobřeží, teď zmizelé, zmizelé navždy po Velkém zátahu. Pak kolem něj prošla Corny, krev na prsou, a on si hryzal vousy a držel pevně zavřené oči. Měli to dokázat a dojet do Bostonu společně. Jak je to teď daleko?</p>

<p>Klekl si na kolena a plazil se, dokud nenarazil na něco vysokého a pevného. Strom. Posadil se zády k němu a jeho ruka hledala zmuchlaný balíček cigaret v bundě. Jednu vytáhl, uhladil ji, pak si vzpomněl, že zapalovač leží kdesi na dálnici. Pátral v kapsách a nalezl provlhlou krabičku sirek. Třetí chytla. Jak kouřil, z kostí se mu vytrácelo mrazení a zachvátila ho vlna horečky.</p>

<p>Kašlal, když si rozepínal límec, a zdálo se mu, že cítí v ústech krev.</p>

<p>Jeho zbraně zmizely kromě boule jediného granátu u opasku.</p>

<p>Nad sebou v temnotě slyšel řev. Šestkrát potáhl z cigarety, pak mu vyklouzla z prstů a zasyčela na vlhké zemi. Hlava mu padla na prsa a pohltila ho temnota.</p>

<p>Možná byla bouře. Nepamatoval se. Když se probudil, ležel na pravém boku, strom pod zády. Růžové odpolední slunce na něj svítilo a mlhy odvál vítr. Odněkud slyšel zpěv ptáka. Zmohl se na zaklení, pak si uvědomil, jak má vyschlé hrdlo. Náhle byl spalován hroznou žízní.</p>

<p>Asi třicet stop od něj se leskla čistá kaluž. Doplazil se k ní a dosyta se napil.</p>

<p>Jak pil, voda se zkalila.</p>

<p>Pak se doplazil tam, kde ležela ukrytá motorka, a postavil se vedle ní. Podařilo se mu na ni naskočit a ruce se mu třásly, když si zapaloval další cigaretu.</p>

<p>Muselo mu zabrat hodinu, než se dostal na dálnici. Těžce oddechoval. Hodinky měl rozbité a tak nevěděl, kolik je hodin. Slunce mu za zády už klesalo, když vystartoval. Větry kolem něj hučely a izolovaly jeho vědomí ve svém hvízdavém toku. Náklad se vezl bezpečně za ním. Měl vize, že ho někdo otevírá a nachází hromadu rozbitých lahví. Střídavě se smál a klel.</p>

<p>Minulo ho několik aut, která jela opačným směrem. Neviděl žádné, které by mířilo do města. Silnice byla v dobrém stavu a projížděl kolem budov, které vypadaly dobře udržované, i když opuštěné. Nezastavil se. Tentokrát se rozhodl nezastavovat kvůli ničemu, pokud nebude zastaven.</p>

<p>Slunce dále kleslo a obloha před ním ztemněla. Na nebesích se kolébaly dvě černé linie. Pak minul ukazatel, který mu sdělil, že zbývá ještě osmnáct mil. O deset minut později zapnul světla.</p>

<p>Pak vyjel na kopec a než začal sjíždět dolů, zpomalil.</p>

<p>Pod ním a v dálce zářila světla.</p>

<p>Jak se vyřítil k městu, vítr mu donesl zvuk jediného zvonu, stále a stále vyzvánějícího houstnoucím soumrakem. Ucítil ve vzduchu něco, co si pamatoval: slanou vůni moře.</p>

<p>Sjel do údolí, slunce se ukrylo za kopec a jel v nekonečném stínu. Jediná hvězda se objevila na vzdáleném horizontu mezi dvěma černými pásy.</p>

<p>Teď byla světla mezi stíny, které míjel, a budovy se svíraly blíž. Těžce se položil na řídítka a ramenní svaly mu pod bundou žhnuly. Přál si, aby měl ochrannou helmu, protože cítil, že ztrácí rovnováhu.</p>

<p>Už tam skoro musí být.</p>

<p>Kam by měl zamířit, když se jednou dostane do obvodu města? To mu neřekli.</p>

<p>Potřásl hlavou, aby ji vyčistil.</p>

<p>Ulice, kterou jel, byla opuštěná. Neozývaly se žádné zvuky silničního provozu, které by ho mohly vést. Stiskl klakson, ale vrátily se mu jen ozvěny.</p>

<p>V budově vlevo svítilo světlo.</p>

<p>Zastavil, přešel chodník a zabouchal na dveře. Nedočkal se zevnitř žádné odezvy. Zkusil dveře a zjistil, že jsou zamčené. Telefon by znamenal, že cesta by mohla skončit už tady.</p>

<p>Co když byli uvnitř všichni mrtví? Napadlo ho, že by teď už mohli být mrtví skoro všichni. Rozhodl se proniknout dovnitř. Vrátil se k motorce pro šroubovák, pak se dal do dveří.</p>

<p>Slyšel výstřel a zvuk motoru přibližně současně.</p>

<p>Rychle se otočil, záda proti dveřím, v pravé pěsti svíral ruční granát.</p>

<p>„Nech to!“ zavolal reproduktor na boku černého auta, které se objevilo. „Ten výstřel byl varování. Příští nebude!“</p>

<p>Tanner zdvihl ruce do úrovně uší, pravou ruku otočil, aby zakryl granát. Postavil se na obrubník vedle své motorky, pak k němu auto dorazilo.</p>

<p>V autě seděli dva důstojníci, ten na místě spolujezdce držel osmatřicítku namířenou Tannerovi na břicho.</p>

<p>„Jste zatčen,“ pronesl. „Rabování.“</p>

<p>Tanner přikývl, muž vystoupil z auta. Řidič vyšel před vozidlo, pár náramků v rukou.</p>

<p>„Rabování,“ opakoval muž s puškou. „Dostaneš opravdu tvrdý trest.“</p>

<p>„Strč sem ruce, hochu,“ vyzval ho druhý policajt a Tanner mu podal pojistku granátu.</p>

<p>Muž na ni tupě několik sekund zíral, pak mu oči vystřelily k Tannerově pravé ruce.</p>

<p>„Bože! Má ruční granát!“ vykřikl muž s puškou.</p>

<p>Tanner se usmál a pak řekl: „Zmlkněte a poslouchejte! Nebo mě zastřelte a všichni půjdeme společně tam, kam půjdeme. Snažil jsem se dostat k telefonu. Ta schránka vzadu na mé motorce je plná Haffikinova antiséra. Dovezl jsem ho z L.A.“</p>

<p>„Neprojel jsi Alejí na téhle motorce!“</p>

<p>„Ne, to ne. Moje auto je zničené někde mezi tímhle místem a Albany a taky tam někde leží spousta lidí, kteří se mě pokoušeli zastavit. Tak teď raději vezměte ty léky a dopravte je rychle tam, kam patří.“</p>

<p>„Mluvíte pravdu, pane?“</p>

<p>„Moje ruka začíná být velice unavená. Nejsem v dobrém stavu.“ Tanner se opřel o motorku. „Tady.“</p>

<p>Vytáhl z bundy své omilostnění a podal ho důstojníkovi s pouty.</p>

<p>„To je má milost,“ řekl. „Je datovaná zrovna minulý týden a můžete vidět, že byla vystavená v Kalifornii.“</p>

<p>Důstojník vzal obálku a otevřel ji. Vytáhl papír a studoval ho. „Vypadá opravdově,“ řekl. „Tak Brady to dokázal projet…“</p>

<p>„Je mrtvej,“ řekl Tanner. „Koukněte se, jsem zraněnej. Dělejte něco!“</p>

<p>„Bože! Držte to pevně! Vlezte do auta a posaďte se! Zabere jen minutu sundat tu schránku a jedeme. Dojedeme k řece a můžete to hodit do ní. Mačkejte opravdu pevně!“</p>

<p>Odepjal schránku a položili ji do zadní části auta. Stáhli pravé přední okénko a Tanner u něj seděl s rukou venku.</p>

<p>Siréna zaječela a bolest se vyplazila Tannerovou paží až do ramene. Snadno by to mohl upustit.</p>

<p>„Kde máte tu vaši řeku?“ zeptal se.</p>

<p>„Jen o kousíček dál. Budeme tam hned.“</p>

<p>„Pospěšte si.“</p>

<p>„Vpředu je most. Vyjedeme na něj a vy to odhodíte – co nejdál.“</p>

<p>„Chlape, jsem unavenej! Nejsem si jistej, jestli to dokážu…“</p>

<p>„Pospěš si, Jerry!“</p>

<p>„Pospíchám, zatraceně! Nemáme křídla!“</p>

<p>„Taky mám nějakou závrať…“</p>

<p>Vletěli na most a pneumatiky zakvílely, jak prudce zastavili. Tanner pomalu otevřel dveře. Řidičovy už se zabouchly.</p>

<p>Zakymácel se a oni mu pomohli k zábradlí. Když ho pustili, pověsil se na něj.</p>

<p>„Nemyslím, že –“</p>

<p>Pak se napřímil, natáhl paži a rozmachem vrhl granát daleko do vody.</p>

<p>Zazubil se, hluboko pod nimi zazněla exploze a voda se na chvíli rozčeřila.</p>

<p>Oba důstojníci vydechli úlevou a Tanner se zachechtal.</p>

<p>„Ve skutečnosti jsem v pořádku,“ řekl. „Jen jsem to na vás hrál, abych vás poškádlil.“</p>

<p>„Proč jste – !“</p>

<p>Pak se zhroutil a v paprscích reflektorů spatřili, že má tvář úplně bílou.</p>

<p>Následujícího jara, toho dne, kdy byla v Bostonu odhalována, se zjistilo, že na sochu Hella Tannera někdo vyškrábal sprostá slova. Tehdy nikoho nenapadlo ptát se zřejmého pachatele, proč to udělal, a příštího dne bylo příliš pozdě, protože se vytratil a nezanechal žádnou budoucí adresu. Toho dne bylo hlášeno několik ukradených aut a jedno z nich už v Bostonu nikdo nikdy neviděl.</p>

<p>Tak odhalili jeho sochu v nadživotní velikosti u velké bronzové motorky Harley Davidson a očistili ji pro potomky, ve které doufali. Stále se však o něj lámou vichry, když vanou nad městem, a nebesa stále shazují odpadky.</p>
</section>

</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMaAfoDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDhr+/1KLVbpV1CcYmbH7w/
3j71UOp6jn/j/uDj/poasawpXWLzBx+8Y/qayOSp5PWvgZXc2f1FRcI0YNroXW1TUOP9PuO
O3mHmk/tHUsk/b7kL1GZGqlhwwPVT0NCkjOTgj9ah37nR7nYvrqeph8nULg46je1PbU9TLH
dfz8esjf41nq+XxjB7UrSDAwAfpS94GoPoXBqOpAc31wcdR5p/xpDqepZIXUJyMZ/1hqmWJ
GCaXcVYHBII5ouxOMexYOpaix3DUJxjsZTmk/tPUi3/AB/XHXj963+NVSQD97tQpx0PXtin
dkuEOyLi6rqSr819O3/bQ006rqfA/tCfHqZD6fWqoJyQp5PShxknefmPXHc0XZDhDsWV1XU
9pxf3Hc/6w0h1XUzljqNwB2AkP+NVduQe3uRQBjoT1x0o5mHJHsWRqWpckahcHH/TUil/tT
U1+Y31xg9P3pqvt6YyP8aQKxUHqMcYo5mLlj2LA1LUypP9oXGT3Ep/xpRqepZ/5CFwP+2rV
V+v6igfNnbxT5mNwj2LY1TUwvF/cZweTIaadU1In/j/ALj/AL+GoBGeWUHafU5pQpyMD8T2
pcwnCKWxP/aep/8AP/cdP+ep/wAaX+09T526hcA4xxIfyqsobGSDkdqVAMbufwpcz7k8kXp
YuyahqO7ct/cbWAP+sPGfxph1TU+MajPn/ro1Qkgw+WwAIb72e3piogG8zLDnFNyfcShHRW
LQ1PU8/Nf3H4yEUo1PUec6hcZ/66H/ABqqq7gSWxinBVBOeuOwpczLVOHYtf2jqYY7r+4Hb
iQ8frTv7T1FNwOoT7v+uhquYxwe3qakYRhdpU7R0NRzszcY9ES/2rqjtlr+cYGM+YeKadS1
EHcNQnI9PMNRhCFLZ59KABjDHAPp2pc7FyR7Dzqeo5LG+uD6/vG/xpP7S1E8rqFwT/10P+N
IIcglWIx2pDGQQefrT5/Mn2cOwv2/UiMnULgD2kanrqGpYJW/nOT2kaofKbd3GT3xinyQyQ
TvDMpRkONuc7fp60+d9xezgnsPOpamVP8Ap9zkf9NG/wAaj/tHUkJBvrjPbEh5p5iPlgtwS
PzqJowf4eDyCaSqMXsoPoMGpangj+0Lgf8AbU0v2/VOD/aNxnOOZW/xpjbQ+A2QPSlZSVVl
U4XkE1ftGL2EOw46lqZzu1G4wemJG4/WmHUtUAAGoXJHvIc/zp2A45446VEUBYE5C59Kamy
XQiPXU9VLbRf3H/f0/wCNL/aeqMcfb7j8JG5/WmlFPAAI+mDSjG/lc9jT9oxKgh66hqWDu1
G4U/8AXViKDqGplNw1C4JPA/eN/jUbDAIGTTdoGAoOelHOw9hHsO/tDVA//H/c89cynj9ad
/aWpZ2tqFwPfzTSbSXAXAJ4PpSCAbcEjJPSj2jM/q8ew/8AtLU2XI1G44P/AD0b/GhtQ1IN
xqNx/wB/W/xpoVlG0jAHNMZVHXv1zRzsPYR7C/2nqi5T+0bj/v63+NOTVdSAKm/uCemfMao
vKBUYI56imeWVJ5LEcnjiq57k+xS6Fk6nqRwf7RuOT18w/wCNC6pqYOft1xx281v8aqkYJw
OnqaXY2Pu8etHM+4/ZrsWxqeo7WH2+4OTyfMbP86b/AGlqbAf6dc8+sjYqDaSCAOO4pFyV2
tx9aXM+5SpLsWhqepH/AJiNxz/01P8AjT11PVBjN9Pj081v8aqhSSdoGfU+lSFGz9R2qXJm
qprsXBqOpHIF9cYPfzT/AI1INQ1DZg6hcYBxzIePxzVVVwQACR6VIRvHBI9s1m5PuaqnHsO
fU9SDFft1x658xjSDUtTJz9uuMf8AXQ1EwKbSAcMMg9c0qq23aDg+lPmaLUItbEov9TY4N/
cA/wDXRqm/tHUCQBqE4YdjIag8tlOSrFu+KeEDEc4JORxj86lzfcbhHsTnUtTUDN/Ngeshr
o4H1c28R8+85Uf8tG9PrXKuFVRv3M2TgA8Cult3mNtETNJ9wdCfStKUu7OTFQSS5UjE1r/k
MXeP+eh/maxsYGeOtbGt8azdYOB5h/nWKx47nOTitXfml6nVBpUoeiGHpz370mQSD270obP
AzmkCgjnlqLDvYemMsDj8KCcHgkDocUIcP02+3rScK5yfwFKxXNoN6YIOfoaAWyDk4qQ8YA
6nnpUZBzxwfagL2GDAftgdvWlXBk5PfpR23HPvnmhTiTgk/h1pkt3Y7cFOSBnpj2pGdRwOa
ax4wDjPT2pvAcjt2OKViebUlD4XPXI7Uu/ORuqLrg9qBtBOeR2xS5SkyXfke3cinI4B3EAj
0qDcAfl7e1IWJUbcA47CjlBztoTMwB+Vge+KUMPmHAP1qtuzyR+Yp/mORnPA6DFDiHOWd/V
QevBFCvmMAsM9cVXLvn5uKFYAjAwKnlDmLG7ocj2p2c5J6Cq5Y9B27mnhhn72TUuI+ZEhOD
ngUuFAGfvc9KZndgqc9yBRuBODkemKLBcfxjr2o6E5HT9Pamh8A57d8YpQwyMcg1JVyZWwo
DEcDAwelLgElQe/AqAnqBwfenggnDnn1xnFKxDsS4Ktkv8AKOh7mjKNgryc4OfSollOAnXP
Y0KxBOB161NgROMBWIzkHAz1NAkOcsSPb09qaOU5Yhh2o8xto3Hg8Zx1pWG0P4bjAAJwfeg
q2NqhTgdj0qNGPIAOCeueamV9iEHBbsKTuhMRArMQ78deaTARmBXntTlY5659MjmhXD7iQc
5pajsiIxZY4IJ+8eKRoyOdxTPb/wCtU6gZLNjkkZ9KdLHGJigdXVekig4P5807sXWxUICgE
5x9KNm5dxUkfSrjRjABwo6565qEKR8364pqVxtXIQh3NhQD6UzH8P6Zqf5lLFxnPQgU0Y3j
riquFtSLbjJ5z6ntSHLN0yB6VY2gqwwB7jrQFAUrkHjAyOKOYlxGqgbleD/KkZMP6+4qfyx
ldoYt69AaTaCxPTHr3qeYjlK7E46AZ96YfmYnOTVkxsxDFRtB6HtSeWAMkYyMmqUkNxKoGQ
c449utIQT0w3v9KsBAFPBx+VL5a84yCeTxVcxHIVRGcZJzzwKeo28lc55HPT3p23nP4n0/C
nNG27GM5p3BKyIwNzZVcY98U8gEjIxjqMfrTgjKcHtxnHUUYTjPK+/alcpJ2EZflJTHPJHr
Qu4Y5AwOQe1PK4cNjbTkT7wZxtPU1NykheCVUrt9/WpNqgg54PqcUghLuAZTjHftUsaOF3H
JGcAHvUNjtYbKi8AndjkcdqQR4QnAJAxgillQtIdrE4PHoP8ACpBFKYyS3B4+hpX03LS0Eh
O1M9e3WnlWBICkg8jIximFeOoAzzk8kVNtaNRySOnPNJsppkWQcgDdz0OQK6GAobaI5P3B3
9qxLmCaCTyJdu8DOUcMOenI4rah/wCPePEgxtH8q1pbu5x4izimYet4GsXgI/5at/OsZhgZ
Jx6itjXRnWrw5H+tPXtWMSGzlcn3ruiruXqU3aFP/ChoxjOenXmheAVzxTCOcLyDQiAEKTj
JqnEnnJFIDZwPXFHy+YQBn0pi/eIJH5Uuf3h2/MMfmKXKVzDwDtGRn696Qj5QQRgdTmpVPy
85B46dqXaCoAVen3vWpsZufcrkAnkYz70oHQYA5B69K9N0r4JeN9TWNzZWltA6hlmmmBBUj
IIAyelbNx+z74rihMkGpadO6j7mXTP4kVqsPUeqi/uZ5s86wMZcsqsb+p4uVyCMjjvTJFPG
ApHsa3Nf8N6z4a1EWWt2D2svVdwyrj1VhwaxWGMgMNuenas+VrQ7I14zSlF3TI9ueD26nNI
V9MkUq/K/OOOaAE3YOSD7UrGimCjJO1gO1KEwpOM5oGN+AM4oyBkDt2FKxSmR/d4JwDTsbW
znPHY0h56nvxxxSDuQeR7U7FKQ7PJPX3zS5+T0z700Yxh8cnt1pSCfug+/NJg5C7gOD09qU
ngjp9e1RkAtx+fWlBXB71Nh3uSZKgHgdQBTlcnAOCB+lR4AJwaRVyc5HXFFh8zRKB16UqNx
yajGeuCQeOaaHYc7v0pcpftCyGJx2weaHYbvlPHpjFVwwDYPINO80sOnOcfSpcSecnGSAT2
9aN5Cg8g/Wow2MDijJHy+oqbFRdywrbSew+tAfkkHGKjXcoxkHPan55OACTUtFXDJY7NpyB
0qTeWTAI+macbad8SLBIw9RGcUq21wSwaFwT/sHikK43zBsCgYPrUuWHQjkZNR/ZZAv+rkx
1+4eKURy5JII9iMYqWkCbBiHXAwAO2acGwmM4A5PrUbLhxnJx17UYOcBchuvtSsVcn3qsYB
Gc++aYJFbcF65pp+WLIOT06UzPO0jOaVityVmcp0BA9etJjDFRjOOoNNjbafujPrW1beGPE
15ZC/tdBvbi2cZE0cJZSAeSCOtOz2RMqkIK83b1Mndg7sDjpg0MccEDP3se9NfhgO/TOKQA
ZyzdOPwpWGT79+CSBg/lS5POQMGqynqW7npVhWBYsR75x0qWrEj1bIYAgY7imA8jcBjsKaG
UEYHXk8dBRuJIOcgDjjpSsFhSFDnK/NjjnNG5SoyuR33Uhbc27Gcd6Rxk8455zimAOFKhQq
5PoaFyOM/Ke2e1MOd4G3p6dzTlUhgcqVPGelPoNxTEdNzckgewpRGMghcjPH0pzBy4yOBwO
e9DMxYDbjsT3oux8qByu4cY4xilji3nIGSBwM0bS3PGfcZpwQoAA3TnilexpyomMfTa4BI6
E087htBJHGDx2psZYYJyufbtT2QhjyQMVk2CihrDkOiFmb16UuzCckr24oJYscY460w+YEO
Mn5sZxQXy6ApJBXJPbJ55qQ78qW7e+aYHHQx44zkDrS5OzAxxyPemxWsNfk8cE89ODW9Aif
Z4uJPujoPauew/Oc5A5710kDSC2iHmn7g9PSt6W5yYpLlRz+vZGtXoPH75uv1rFL4U8kf1r
b18/8Ty+PXE7D9axQpGT/AA5x1r0Yfa9Tmquyp/4URj5l2jp/KgsUUkhmUelGCvUc0nKE46
VqYuXRCRyrI+ASeelSJxJg+nWhVTJKjFKOCvTj9KTt0FGcuVcxYHOSS3oPWpY1yPQAdc96i
QgjJYAZ6DrU8ecjZgH0IqbaGbqH3DZ3AsvB9vdlN/kWKybRxnbGDj26V4zY/tDRSaokep+H
TBZOeZIZt7oPUggZ/CvXnXPw9Zen/EsP/oqviV1HmIFG49zXu4itOnGHJ1/4B+b5NgMNi/b
OurtPTV+Z9i+K/DmkfEHwS0AKSrNH51ncr1R8ZVgfTsR6V8YXdvPbXk1tKpSaJykinswOD+
tfY/wvs7zTfhjpEGooYpfLZwrdVVmJGfTg18oeKXgufFurXMBJjku5WUjnILHBrmxSU6cKr
Vmz0sgqSpVa2FTvGL0++34nOFccjkngAnpTWHoCe5q0ApOBnHsOlei+FPg74o8T28d4yR6X
ZPystyDlx6heuPrXnKDbsldn1VXF06EeepKy8zzFVOSQD7DFAJAwBtbPOa+hj+zli3+TxSf
N97b5c/8AfVed+L/hL4n8JQSXs8SX1gvJubYFtn+8vUfXpWk8PUiryic2HzfCV5clOor/AD
X5nnRAwRySP0p3Q9ME8E9jSlM9OnTOcU9FUAcZxn8awcLnrKtqI2cAAemRQUbOQOv6V3vhX
4U+KvFkK3VnZpa2jYxdXZKK3+6OrV33/DOepeXk+JLYPjhfIYgfjmnDD1Jq8U2jir5xg6Mu
WrUSfbf8jwLb6Ek/pSMWU4I6fpXeeL/hd4o8Iq1xf2iT2K9Lu2JZB/vDqv41wxTHB4x7VEq
cou0lqd9HFUq0VOlJNd0MJyPu/lSIo75Gewq7BbS3EqRQwtJK52qiAsST2Ar2Dw18A9c1OJ
brW7tNJiYAiLHmS/iOAKqFOU3ywVzDFY+hhY89aaS/rpueJbCW78U7IGWXpX0Vc/s5WZhJt
PEk3m9hLACv6GvK/GPw28SeC3Eup2yS2TNhLyD5k+jd1P1rSphqsFeUTDC5xg8TLkpVE321
X52OJOR8w6dxQS20DbUmwZwVHHBrtdD+GHinxH4dGtaXDay2fzYLzhWyvUYxWKpylpFXO+r
i6VFc1SSS89DiOoyR0pRk88j2rt/DPww8YeKLYXVhp4hsycCe5by0b6dz+Ark9T06XStUu9
NuCjS2srROVORuBwcVDpyS5mtC6eKozm6cZJyW6vt6lVeT1w3eplIDh8dDj1qFdu7P6A1Kv
ytng56gVkzrUrn1h4J8Y+C9O8BaHZ3+uWFvcJaorRu43KfQiujHjr4ftx/wkOmenLD/AAr4
zjY9uv1rW0XTbzW9XtNKsUzPcyBFTrg9yfoOa9SGYuMVBQWh8TieGKEpyrSqtXbb206n2jp
dzoet2n2zSpbW8t9xXzIgGGe4ry3446/Z6ToMfh6yt4ftt+N8zKi7o4gf0JP6A16Lp9rpfg
PwOsTMsdnp1uXkc8byBlj9Sa+SvFGu3fifxNe6zdnEty2VHaNP4VH0GK7cbW9lQSatKX4dz
wOH8AsRjXWi26dN6X6vp/mc9wTt2HkjnOMU1hubawIPsKlEL5OAA3oDXpHhz4NeLNetEumj
h0y1flXuiQzD1Cjn86+ahTlOVoK7P03EYyjho89eaivM8zXAPzDKdgOtI23G0kk+le4Tfs8
ayluTB4hspZMfdaJlB/HmvMvEvgnxB4TuhDrWntGHOI50O6N/YN/Q81rPC1aavOLRhhc3wW
KlyUKqb7bP7nY55AQwCk19Z/C1dnwe01up8ubp/vNXygAylTkH0Ar60+Ga7fgxpw/6d5Tz/
vNXblf8b5f5HgcXP/Y4f41+TPky4A+0P6hj1+vSoQnHHU54zU9yuZWJORk9KbBbXFxIsMMb
SOThURSzE+gA615k1Zs+yjJW1IQvC54py/K4HPPevRtJ+DfjXUbdZ3sY7NWGQLqTYT+HJFR
6t8HfG+lwecLFL2JeW+yyB2A+hwfyq/q9Vq/I7ejPOWa4Ln9n7aN/VHnjuT83px1oRiExuY
n0PSp2t3hlaKQEOpwVZcFT6YpscMkswijUs2RgDqT6D1rA9PSwzkH2PGQepp3zbgDyMD861
E8L+I1JU6Ff59Dbv/hSnw3rwKt/Y98O/Ns/+FDTMlVp3+JfeY7MWXAHTvnrQrEOpLYBHQVo
S6DrKndJpF2oHrA/+FVntpYT5csRikz8yuu1vyNFjZSi9ncZliwBwoJ6HmnZC4ZAD0/+vUi
RuccjjseCBV+DQtUuU8yy066nRhuVoomcEfUCs+thuUYr3nYy8KArDJ9hT48lWJbrwR1zU1
xa3Ns+y7t5IGPO2WMr/OmqCuEwCuQTxzQzZWauiVFUKmMe4PWnZyxOcDHI60wxuuWZD6biM
VJlRtbGQTwD1rJoQ1uVwqkE9mqLtnBznoDSuSfkAyR3HFIF2jBYfjVJFokGwkr27DI6+9N2
sC3GAeME8fWhYwORkcDOf5U8/MTyDQTIYM/xEE9cg1vwtH9nj6fdHb2rCCsQCBn1Fb0MUH2
ePKLnaM5B9K1pNXZx4nZHPa//AMhe+z2nbp/vViEgLznGeK29fP8AxO7/AAMnz3/9CNYrxt
sOyQD8M16tJXv6nHiG0oO32UBX5QR0PIyaFI2sSvOeaUK2xc4JA5I4zSKMAHjHerZzeooUk
DPT8sU5gc7QSMDJA9aVFKsAADn3qVtpIzjg447UdTNy2sOictgH7uO3rViNSy8fe9qiSME7
lUYI5q1FgA5XB6AA96G+xg2fb+nW8dx4YtLaYExyWiRsOmQUAP061yenfCLwPpWoJfQaZJN
LGdyC4lMiqfoePzro5ZHi8BvIjFHXTiysCcgiLrXytofxO8Y6HcI8WszXMS8tDdMZUb8+R+
Fe9VlSjGHtVc/M8BhsXXVV4apy66q7V9z3r4r+J9W8N+Fnj0rTZ5PtSGNr1VzHag8c47+na
vk2RGMu1HJPY9RX2F4G8d6R490aVFiSK+hXFzZud3B4yP7yn/8AXXh/xd+Hw8L6umqaVHs0
i9Y4RefJk6lf909R+IrDFwdRKpF3ierktaOHnLCVI8s+/f8Arp0ZJ8GPAkPiDVpNb1WHzLG
xYBImHyyS9Rn1AHP5V6n8RPijZ+CVGm2Fut5qzoGEZ4SFT0LY6+wFL8E4VT4aW7rgmS4lZi
PXdjn8AK+dvHt1eXPxD1+S6I8z7XInJ6AHAH5AVNN+woc8fikN0/7RzCcazvGHQ6qP43+PR
cec1xZuucmI2w249Mg5r2b4ffEWw8d2s1jdWy2upxJmW3J3JIh4LLnqOxBr5LQnv0x0Fdr8
L57u2+J2iG0BBa42Nn+JGBB/DFZU8VUUved0duNyvDyoydOKi0rpry7mh8YPAtv4T8TJdab
EI9N1EM6LjiJx95B7cgj61J8HvANv4r1+S+1OLfpunkM0faVz0U+3c16l+0BDG3gWwlIzIl
6oX8VbNWfgPbwxfDhpY8b5buQv+GAB+VaTw0frCj0epzf2pW/sr2l/e+G/6+tvxNDx/wDEv
TPAdtFp9tbLd6m6ZjtwdqRL0DNjoPQCvIV+PnjL7Z5gTT3iHJiMJA/POa4z4iXdzd/EXXZr
1mdxdvGA3ZVOFH5CuUUkgkqABxRWxVTncYOyR2YHKcLGhF1Y80mru/mfYfgX4gaV8QdMntp
LZYL6NcXFpId6up7r6r7dq8J+MHgvRvCXim1GipJHDfRtO8DHKRHdjC98e1aXwDXf8RJjkn
ZZv/NRWj+0E5/4THSV44sj1P8Atn/CnOXtsO5TWq/4By4SCwWaexoyag1dr7zovgh4Ft7fT
F8XajCJLmclbQMP9UnQt9Tz+H1q38RPjEPD+oy6H4cgjuL2E7Z7iUZSNvRR/Ef0r0vwjbxW
/gfRYYgNgsosY/3Qa5K5+GPwxubmSaaKIzSOWY/bTksTk/xVvTpThQSo7vVs8h43D18dOtj
k5JaJL9dV/wAFnkNr8cPGkF4JJXtbqPPMUkQH5EYI/Wvc/DPiTQ/iN4UmLWwZHHk3dnLhih
I6e4PY1hf8Ki+GTnKxZz6Xx/xrpPDHg7wp4QluZtDcxNcqFk33O8EA8dfrRRp4mMrVNUXmG
KyyrT5sNFwmtrKy+ev4nyf468Nf8In41v8ARo3aSCJg8LN1Mbcrn88fhX0Z8EkUfCu04yGn
myP+BV5Z8eo0/wCFgQToUPmWScg5zhmFer/BkbPhRZ4z/rJj/wCPGuajBQxTivM9bNq8q+U
0qknq2vvszmfGXxwt9C1STSPDWlwXi2zGN5pSVjyOCEC9h6187apqEuqaxealOqrJdSvMwX
oCxJxUmpODqt4euZ5D1/2jVAkbctwc8DHWuHFV51XyvY+qyzLqGChekvea1fVjAD1BPpUyA
4Oc5PPSotp545+tTbgzIAgQYA4JOff61wyjoe0pNEsQA6nFfRnwL8GfZ7KTxbfw4kmBitAw
6J/E/wCPT6A+teL+B/C1x4u8V2mlRBvKdg8zL/BEPvH+g+tfWniPWNN8BeBZLsIscNpEIba
HP3mxhV/z716GAw/NP2sto/n/AMDc+P4lx8uWOBo6zn+X/B/K55P8c/Ge6WPwjYT/ACpia8
K+vVU/qfwrwtcN1JPPepNQ1C51LUrjULuQyXFxIZJJD3Y81WjJL889zXHiqrr1HLp0PfyzB
wwOGjRjut/N9T3f4LeAba+DeKtVtxJFC5jtInXIZh1kPrg8Cux8efF2x8KXr6Ppdouo6knE
pZtscJ9CRyT7Cuv8AWkVn8OdCgiwB9kRsjuWGSfzNcld/A7wxeXs91PqOpmWaRpXJlUkljk
/w17VGjUo4eKoL3nq2fnVXHYXFZhUqZi3yRdorXo/L7/NnBaf8e/EaXaNqGl2NxbE8rEGjY
fQ5P617LZXvhv4l+DZNqC5srgGOaGQYeF/Q+jDqDXIr8BvCYH/AB/6j/32v/xNdb4M8B6b4
JF2NMvLqVLvaXSZhgEZ5GAOeaqhHF83LWV4v0IzKvlMqftMDeFSLVrJr+u9z5O8U6BP4Z8W
3+iTksLSXajgffQ8qfxGK+m/h+AvwY08qDg2khPbu1eO/HCHyvihJIFC+baxNk9G6j+leze
B12/BSwyB/wAeEhwD/vVyYSkqeLnFdE/zR7meYl4jK8NVlvJxb9bM+SXjaScRhW+Y9BzX0/
8ADb4f6f4R0OPV9SjQ6rLH5kksnS3XGdoz046mvDfh/Yx6l8RNFtJ1Plm5DEHuF+b+le6fG
nVZ9P8AAItbZ2Q384hdl/uAFiPxwBWGDpxXNXmrqP5nfn2IrVq1LLaTtz7vy/q5ka78ddIs
rtrbQ9NfUlQ4a4d/Ljb6cZP1q14Z+NGi63fx2Gq2baXNKQscpcPGSegJ4K/jXzaz4bap3A8
nirC5wpHGR+tZPNK3Nfp2/rU6nwxgPZciT5u93f8Ay/A+ivix4D0zVdBuvEluy2d/ZxmR5F
XidB/C2O/oa+eNInSw1uyu7kExwTxyOAOcKwJr6h8WuYPgpeeZJ839mopZj1JVRXys2HJK9
SOx608xjFSjOKtdXI4Yq1KmEnSqSuotpelj6Qj+OPg1n5i1JR6mAf410nhn4ieH/FepGw0l
L1pAhkZpICqKB6nPFfKNjY3Go3sVlaRvNcyuEjiUckntX1b4L8L2HgPwmwuZkWcr515Ox4B
A6D/ZHau3B4uviJ2srLff/M8LO8qy7AUfc5nOWyv+Oxr+KfENj4W8PXGrXp3BBiOIdZX7KK
+Q9X1HUfEmvz39+4a6vHHJ4Vc8AD0AFdR8QfGlx4x8QvKjmLT7cFLWLvju59z+gxXJWQ3Xk
CspbLD34zXDmGL9rLkj8K/E+k4fyn+z6Htai/eS38l2/wA/+Ae9eB/g3YaSiaj4mMV7cL8y
QA5ij92/vH9K3NR+LfgXQLn+zoZZJ/L+U/Y4gY1PoDkA/hWz48ke3+GGrFHZD9l25U4POAe
a+UZrdd2cYB/SuqvWjgOWFKOrW7PDy3BSz5zxGOqNpOyS0X9a/wDBPqqy1TwX8SdHmtlWK9
Tb+8gmTbLHnofUfUV4B478F3HgjxSiWsjtZzYmtJm5IweVb3U4/Sn/AAzu57H4haQ0Em3z5
fJfH8SMCCD/AJ7V658b7dH8JadP5e+SO8AXBwcFGz/IVnOccZh5VWrSidNCE8mzSGDpycqV
RbPpv/l9x0vh+XTPHfw8WR4Yg13btbzlUGY5MbWI/HmvlnVtLuNH1S6066G2e1kaF0PGSO4
/nXrHwV8SLYa/PoU8m23v/mhBPSUdvxH8hVn44eFhHqdr4nt4cx3GILjA/jH3SfqOPwrOul
icLGst46P+vxNMrm8rzapgJP3Kmsf8vzXyR5HoOi3Wua7ZaXYjfJdSBQSPuju34DJr6O8eS
aJ4J+HRWDT7V7ryhaWm+FWZnxjccjsATWJ8EvCggtbjxPcpgy5gtgeyj7zfiePwNcJ8WPEo
8R+MHt7eUPYWAMEWOQz5+dvz4+gqaMVhsM68l70tEaYqo83zeOFg/wB3R1l5vt+n3nmflkv
85xnk+pppz5pULlQMcCrDLsG7P3j68VEV+bauAx6c4zXhM++5tRmQuFzzjOM9K6CEsYIz5b
HKg/pXMy7U+8h92regkX7NFiTHyjjn0ralHqc2JeiOe1wk6rfbR/y2b+ZrJJO3aea19Z/5C
d6T0Ez/AM6y2JKYHavSpvf1McQtV6Ij3tjjIUUIcMc5YE8ZHNSblxhQR696ltraaZWMUbvt
5OFzir5kjkkupB824A9cHtUqHlgoyMc8VLbyRQzgyQLOq5DI3GfpSMpaYtGu1c5VfT8afNr
sYWexJHjoPvAZHapkZt2HJxxzjpUYXowycc8f0qUOquHkGT6DjjNK6M+Vn2pePt+H8zK3I0
04I/65V8SE9TzyO1e0XHx6nm0R9LHhqMJJAbfIuDkArtzjbXibO28BiQOnvXo4qtCaiou9v
+AfM5Ll9fDKp7aNrvTVPv2Ok8H+Ibjwv4vsdVgfCxuFlUdGjJwwP4c/hX1X470eLxJ8PdSs
1UOzQefAf9tRuUj/AD3r4zjYqpblkBwT6V7fD+0GkGnRW6+FS0cUaxjNznIAxz8vpRhasYq
UZvRmWcYGtUq0sRho3lHfb5b28y/8B/FUIS78LXcipIWNxag8buPnUe/AP50vxa+Fuo6lqs
vibw5bfaXnX/SbZOG3AY3qP4sjqK8G/tpItbN/prS2UgmM0G0/NEc5UZ9q978KfHu2NpHae
LLORZlG03duAQ/uydQfpWtOUJU/Y1HbszmxWFxFDEfXcGua/wAS/r9Op4cnh7XHuxajR77z
s48v7O+c/lXvvwk+GN7oN6viPxBF5N2EK29seTGD1ZvfHGO1dX/wuD4erbiZNZzxnYIX3fT
GK858afHh7izlsvCVtJbhgVN5OMOP9xe31NVGhSpvnnNO3T+mzCrisfjo+wpUXC+jbv8Aql
+rKXx78Ww3+sWnhmylEkdiTJcEdPNIwF/AfzrR/Z98TW0Yv/C9zIEllb7Tbbj97jDKPfgH8
68CuJpLmRpZmkeRiWZ3OSSepJ71Pp15cWN9Dd2krwzwuHR0baVbsc1jLE3q+1sexLKYfUvq
ifz897/10PdPi/8AC7U7nWLjxX4ftjdpOA1zbRrl0YDl1H8QPfvmvDo9I1GW7MC2Ny04OBE
Im3Z+mK+gPCnx6tWijsvFtq8UqDBvLcblf/eXqD9K7n/ha/w6Ef2ka9ASeeI23/TpXRKjTr
PnhNK/9dzxqONxuDiqNWi5W0TV/wDJ3OS+DHw91fw7PP4g1qM2ss8Pkw2zffCkglm9OnSuN
/aAlI8e2CdQtiv4fO1ez+E/iNpHjLXL3T9HtZxDaRCQ3Eo2h8nGAvX868K+Pc+/4lLGrA+X
ZxKR6ZLGqnCEMO1B31M8DOvWzPnxEeV227Loev8AwZ8WW+v+B4dMkmBvtMAhdCeWj/hbHpj
j8K8l+Jvw21Xw5rNzqml28lzo9w5kDxAs0BJyVYDnHoa8+8NeI9T8LaxBq2kzeXcx8YIyrr
3Vh3FfSHhz44eFNVtETWy2kXeMOJAXiJ74YdvqKyhOFemqc3ZrY6atDE5biZYnDw5oS3X9f
gz5faWQvtDSbvxzmtG803X9P0m31W9s7m2sriQxQySErvIGeAece/SvqS48ffCy2BuG1PS3
cfN+7hDMT+C5rxz4v/EXw7400ywstDFyTaTtIzyx7FIK4GOc1lPCqEXKU16HpYbNa2IqxhG
g0urd9PwPJXuJJX/fMzH1Y819ZfB84+EtgcdWlJz/AL5r5GUgsxJ4PP1r3zwH8W/CvhrwFZ
6LqCXpuYt+8xw7l+Zieufeowcoxq3k7aF59Rq1sNGFKLb5lovRnhV8d2qXWehmf3zyardBt
JxT7uYSXU0q52O7MCfTJI/SoQ5OcH9a4pq7dj6enJJK47ndlTkd6lRS7YGQR14qJCeTg4rp
vBT6BF4sspvE0rxadC3muFjLlyOQuB2zUKN9EFWooRc7Xt23+R9LfBrwYPDfhIajeQ7NR1M
CRww5jj/hX29T9a4H4z3XiTxD4nXSrHRtQbTNOHytHbuVlkI+Zs45ABwPxr0SL41fD4Ko/t
KdR2zbOB/Kpv8Ahc/w/wAZOryg+n2d/wDCve9nT9j7GE0u+3+Z+Z0quOhjZY2ph5Sk9tHp+
HRaHzAPC/iNQQ2g6iMf9Oz/AOFNfw/rkEUlxNot9FBECzySWzKqj1JI4r6iHxk+H5OP7YkH
1t3/AMKwPHPxS8Fav4C1jS9O1czXd1AY44/KcbjkdyOK4JYKkk37Rf18z6KjneNnUjCWFaT
a11089je+DniGHW/h7bWLSA3Wmj7NKh4O0fcP4jj8K8a+Iug+KPCOvys2pX0mlzOWt7kTPt
wTnYxzww6c9a5Dwd4w1Lwd4hTU9NJZcbJoGPyyp/dP9D2r6a0P4neBvFenCC7vILWWRR5tn
fgDnuMnhh71rTlHEUlS5rSWxx4ijXynGTxNOnz0p7rt/l+XQ+XTrerhQTq17j/r4f8Axp8m
peIUso7x7zUVtZH8uOVpZArN1IBzzX1Fcaf8JrDN9cQeH4tvzbyYz+leRfGbxh4W8R6VpFj
4bu0uFs5XLrHEUVVKgDGQP0rCphalKLlOf47/AJHp4LNoYytGnSw7s921otPL/NHlcl7Pd3
Ae6nknccbpWLkD6mvrDwmvl/BGz4zjTHOP+AtXyFGSrjdkknIr6X0Dx74QtPhNbaPca9bpe
ppzQtEd2Q5U8dPes8vn++bk+n6oriSjOpRpRpRbtJbLyfY8Q8H6vHovjLS9Umz5cE6s5Hoe
D+hr6Z+Inhs+L/BLwWDB7mIi5ttvRyB0/EGvkWMlHIYkMPToPavbPhr8W4NLs4tA8SuxtYg
Egu8Z8sf3WHcDsRU4StBc1GptIee4KvKdPHYVXnT6d1/X4M8hltJLe6lhuomjmjJEkcg2sn
sQat6Vpl9q2rQ2FjbtNcSkKiJz35z/AI19X3Wk+C/Fsa3k9rp2p5HEwILEfUc1n3t94I+Ht
k0sMFraSMp2wWygyy98ev5nFEsqknzSmuXv/WhzR4odSPsqdFup26X/AD/Ar/EaDyfhHqdt
J2t44z/30or5aRBGdkYz82enIr6R+IXibQ9W+GuoQ2Gr2b3MsSSLD5w3H5gSMev+FeW/DjQ
NJ1PX/tut39vBY2hV/LmlCmZ+wwe3c08wTqVYU6et0Xw/U+qYCrWrpq0n012W3qei/CTwGN
PtF8UapD/p1wn+jq45iQ/xHPc/y+tYPxc8bJqFy/hfS5h5EDf6VKn/AC0YfwD2Hf3r2dNe0
IpsTWLLGMYFwn+Nc0/hH4ZXDmQ2Oll2O4ss4GSe/wB6vQlhZQw/saDWu7f9f0j53D5lGWOe
Nx0JNr4Ulou29tvz1PlsxAMWLFsfMOM1c0+JTqEMiAjMi+wHI/KvpM+BfhrMWC2ViSTyEuf
/ALKvHvF+n6dp3xKaw0iCKKyDQhVRsqCQMn6189isDVoQ55tf18j7rA57Rx85UqcZJpN6pe
Xme2fEf/kmOq8ZHkqCP+BLXy/JEJmbJ24GSc5r6Y+I95bn4cakIp4pDtQFQ4PG4Zr5sllZc
oqbSTwc10ZzJqrBLt+pwcIJrCT/AMT/ACR0Pw+t9nj/AETgD/SlJHfoa9e+NgDeDrFDyTeD
8PlavJfh0Wb4h6OpwGW4BbB4I2mvVPjZN/xS2mqjjBu+cHP8Jowbf1Ks/wCtic0TeeYVeX+
Z4bafabG/h1K0dklhcOjjsRyDX1VaPp3j/wAAxi4wYr2ECTaOY5B1I9CD0r5NaSYKUVjuHI
wccfjX0h8HbK+tfBslzdMRDdzGSCM9AAMFvxI/SllNSTquk1eMlr/X4E8XUoqhDEp2nBqz9
enytc0/Gmr2ngrwCLPT8QzPH9ktEA6HHLfgMn618wSJlsLg++O/412/xL8UyeI/F8xtpN1j
ZAwQYPDYPzN+J/QCuGDSbA/AGSMDGMVz5niVUq8kPhjoj1OHculg8Jz1PjnrL9F/XW5WaBi
2W4GCMEVEYySORn1ParmXy207kPUt2qvLs3kb+BzgmvJ5mfUpkO0k84Yd8jNb8MKfZ4/lA+
Udh6ViJIjxfKrAZwcj+tdDDGxgjP8Asj+L2relJpnNibWVzi9XUHVLrcNwMze2OTVUqFjJU
Yx1B6n3FXdTH/E2vARkec/H4mqYEhQgZKr6DNeinY3qRva/ZFUoMhsDHf2qa1uLixuPPgka
JiMEp3B9aCgB+8c9OByKBACoJ44wCfT1puSaszGdFNDWJmkLYIPJOR3zQoYjAIAHYc1IuEI
OC59+hoKSEkAkKPm9cUcxm6QpTK/McAHOep/Ckd08vLSF/oMA/hVjzIxaNH5H77ORLnB+hq
v5ciQmQxkocjd2zRGZg4a2aGGQNtAXbjocc0kmc5c4Oe2PzpRaXLRG4EbeUh2l88A0xVUkM
w4Xr/8ArquZX0ZLgug0uQnBBU800OVHBJPbHapnUGQH9T0qPAY4A6c5FUpmTp9CFgpwWAPN
SK+4daHVgQFGWxk4oKbR0Knv2q/aaGfskthVfAKhsY6ccmnNJ8gIxnPcZpqLIPvZOeefSgh
wT1A7CjnuL2auRlgSPmxj88+lPQsrZBzjrUZGSccgjGaekeDtAJX1HQfjVqSInT7noF18L/
GFrpNpqlvpx1C1uoUmD2vzsgYZwy9c89sisez8E+LL24+zW+gX3mEgcwsqj6kjAr1Xw38eL
fTdLstM1PQZDHbxLEJbeYEnaoGSCP610Nx+0F4Xjti0Gl6jNN/zzYKoH1OTXfCjSaTVRLv/
AFofKyxeZU24vD37O/8Aw/5o6H4beCk8BeF55tUnh+3XH725kB+WNVHC59BySa+bfiF4gj8
UePNT1W3b/RmcJCT/ABIo2g/jjNbPjb4w+IPF9vJp0cS6ZppPzQxtkyj0Zv6DivNiztIcA8
0YirCMFRpbLqdOV5dXjVljMU/fl07IdkhuBnH5U4SEL6YPfiomyRwvJ7+tNyTjjjP4Vwcx9
F7MnLENuwWX16VDtyRzknoSKjckqeOaYHLD0IOM9Kd2PlSJchW7lvQmlD4OwLxjmm/M2SG6
deKQbs5Bb6Y60rj5AJ55GAaUcLweBwe9D8kdeD0IpGwD83Aapvcu3cmRflJU57E+tSxqQQV
BYg44quC33mJORjrTlYkfMxyBjINQwRbMnGCcYPIo8wJkhufpyarFxkLtyPX2p25sgAjPTJ
5pXE0SLMd3JIPQGniQjBAyvp0qAuS27rt4zStJuQAAg5x7UMZMGYOpx/8AW9qcJiEO44HTA
qugc5P5+9BZcex61HU0ReQ4BJyxbA5qEuCwDcHGBznJqLexHyAkgfe6Z9jTi3AYjk4XHtUX
ZaSJU8zdkAEZx0qwZlALdV4yx5I9apBmeQDeSB0xUyMecufX5emazl5jtoPzudmU7gRxxUq
yHCZJAHYjoarksuDgnjkE4p3mHqeUAHX/ADzUtlJXNOC4nhA8qZ42zzt4zUkk5eYmZ2Y4wW
3ZJ/GqEbhhkApzyPWp1YNKOevesHJlcttSwT8odcALxyMfSmyzvH+8YFwo6elQgOQR356mm
ZlkGxCcnnaxxnFR6jS0JU2zQ+YByB8309anQhxjO3jHX+lRR8YUKFI59vpTztxtJ2kDORzz
UuZSQqpGs5dTscdwCM+9TpcfMWbb7HOarqA2STlumD0/+vTgy5GfvA56VEpN7lKKLu4MgYk
ckgj/AOtSKzFSGfb2JxnH0qKMFZMIQFHBI7ipSI85XBx1J7msGzSK6AkjRsGQEMufmXg5NT
CWWTAkkZx0GSSBj0qNjyMLuZRnOf0qRR84bttwBjp60czG7bm74Y0ObxB4jtNOgVds7/OwH
MaD7zf59q90+IniC38J+C4tJ07ENzdr9lt0TgxoBhm/AcfU1g/CbTNO0fSZdY1G+tIry84j
V5lBjj/E9z/IV5/8Q/ETa/4yuZYm321p+4h2nICg8n3yefyr6Gg/qWDdb7c9F5L+tfuPha0
XmubKk1+6o6vs3/w+non3ORkjGcHhSMcjFQiGFN0axgY6tnNTvguEJJB5xnP48UjLuOUyTn
gZ6V885H3KfcgfIc7eT2IFIygqC20EtgsMc0hGCCMbuvXoKbIMqT3J6DuKDQhMaRMcIAxPr
wPeujhgH2ePMch+UcgdeK5/aMgglW9hzXQQyL9nj/eN90d/auilqznxN+VWONv+dbuz2858
/marsq5kIznpwcVZ1B2TV7wg4xK/8zVZn+QZyc9cDrXe21c9FwTs/JfkQkL9+MkY52+lKyu
yr8wY9OePxp4dNgB3A47ClUAIPmLZ5wajmaHyixxjIZjtbtjkUNGQ+SpYjrjjNLv3Dfna2O
v0p5+VADlt36Go5mJ01uM2FlJVCSeDj1pyySR2j2vVHIJXjg+1TrHJMwjijDP2A7/So3ieN
SJQVbkFGHT60ue+jMZU7kaPNDaSQpKVik+Zl9/pVUQJjLHHOMZqTZIGUBm9Mj+VO2EsNz4P
uP0q+a2xm6NugxoXEXHGD0Pc1C1vljgdByM1oorySiEFWJOAc8D60+9tGsZtkjRM+3PyHIq
VWs7dTFwSdmZRjAGHyecYzn8KaY9/LDCgcZ71cgaAz/6Wsnl/9M+tTOsKOwgJaHPyiTGf06
1o6tnYh09bFKKMAABTnocUkkB5249cGrKja5KMOfbqaHOcs23djn60c7uT7PUzvLKyfIOnv
19qmaEluQCEG4Z4z7HFTIMkMM/lkEU9EUyhdwG4Y69RVe0YpU9Bs9zHNGkcFnHCw4Lbid3v
VZhOMFG65G4fxe1X/JniEbNEFEg+RmGAwH6EVDKZChJjyM9qcaltEZKjFqyM1zI48woFz/D
jpSBHLAkHnOATmrvLFhtCcYBWp4LKedcwICAMs27HAqnWS3NPZJLUzGVmK88/pUbLg7SCoz
nHqa1BbFwoUbix27QKbcWkkREbIyt1wRzimqy2F7NXsZZXqSCT34pFU8chQOueavPGu7J6/
Tv60LblhubkHjdxx71XtUV7LQpruAA2jB5AzyaXDAqQOOnrVjyclgfm28BvanrAzDcQSOhA
4NHtES6fcpKCXO5iV+vekZWRwRjLfrVsQYIAzx3x1/GhYyHG4Bu/NP2hDpkCoxOOcjrk8U5
EZhkHGepNTqgHDEkZzipFjAJYDBI7ipdQjlsUzHwCcZxjr1/Cl8sFd3O7OAPSrRgBAILMD1
4oEZ2BVyxPB45pe0Vg5SuF6ZGBj6g00hTxhQ2c9as7cMMLntgrigoGhYgHI5Jx296fONRK6
ghjyCuec08KzE4JyDjpT40U4289uRTgGGRknnrjmpcit3oMZtrKuQzD+6f5VHgs3v3Oas7A
GBIHy9KYI1cksTj1xyTS5i1G244oNzA4Hfr1qVQwXrnHQjkYp0SBjtVRj1IxU0aELtXGT7c
GspTFoRsD5TbI/wAT1qNAflDgfSrJ2cf89B1GKn8gOqqQoyc5xisXO25pHQhXORsVQue9Tq
zbtyqE5wcHtTlijLALIMZ78c+lStFyMRkAjkg8GsXJA9VqRoG352YA5yDnFKpRlIYAk9GHU
AelSeWEcEELg8j1qONfnwXA3DsMcVN7h5ibQSdpLA8YHalVT94BQCPWpI4yFEigAL97I/nS
lCq+Ycncf4RjFJy6FJkYjYE7FGSeCKdsdnABIB6kdalRfMlXMjEnrng1MsW1w6kAtxgd6hz
saXHRQyiPBCtnvirSxhkAZegHAHv05qFY3aIYcgnk89farARhJk5AJ4AFc8ncV2hqwo2Sm3
A/h9qmSIHZxhiPvf3aVVYDAG1eoPTmpA5yIsYPYf561m5MlybITCVbKrkZ6sc0yCTzZmjPy
MvBB5J+lW8RIeBkKPvCmGOPzBKYsFjzx+tUpdw5hkiEY2SKc+vf3qMxtIrOFVD6Z6VbPlNG
QDgjgdvzpv7oJ8z/AMWOmKOZgpGeYTuPzBiOD6Cmsrbjwoy2ck1dnRpm3Q3GwDqFANNdcBQ
C7fNxkVfMac5R2lgB0IOAByK6SGKQW8YCJ90fw+1YwhIQgdDnI9PrWzDCDBGfl5UdCfSuil
K7OfESukcJqQ/4m951B85ufxNQhGYb85x6nGKs6iYxq96ccea3H/Aqrqy7SoGOnGK9GTtdH
tx1ivRfkKYwIiUYc81XPGHGAc5wOlWtwVTjJUdvSoi2do8nKg/l6VEWN3HKQ21s7c84Papo
1ZsKoJA5zTQPkBGAw7kU9HBI435HTGMVmx2HRu6TB4nMbqflOehpZ5nuJmkl3s7HLc9aAQW
I2ge+O1KiDBO7Kse1TpuZtK9yJQpH+rx7HjFK0GCCz8exzimkqoHyncP89KUMH5Pp1xTFJW
EK/wAOd2PTtSmMhxvYuT09valwAMEnnjGMj1pxAGM7gCOw4qGzFkSlWYqRjbzgUhjBQAq3H
OM8ipGQ7hsGMdx1pyYwdwJGevSne2obogCLIQWBWo3VQ3csRnpU+9gvDYH55oBBUM/BHpxV
czRDRWaNCQu8hvTOM4pwWNAWk6Mfvd6c0MLOrbigGcEVOqoGzkMSMD1puWgpJ6ohwCmM7iT
wD/nimhNw+6GYd/8AGrbqhRgc89vSocfKGjkUeoxilzXJUUVnRWbgbvUA01UJfaCFVverTJ
uwVznI5ApM8tvVx3AIzmqUg5URKoY4RvmPIHT9akeKSVt0m7bx83enpsVw3l4xzjpSsSCSB
lTx64FS5EuOpVkjQDb1Ud2OKRI8K7DA7elWvkM2xl6YOSvDA+9UoLcpu3XDs+45Ab5evA/K
qTutSb62SHqm3Adcf3TStGzDG1sZz65qZUXIIGc5DZ6U8xLHksPmHdTUuRbiVWi+YHOMdTj
FKEZnKNhscYx1rQG3Jyg6Zwx/rTXVf4AYzjqD1qfaGdilsAAKrsHuelPEKNLsyCDwCR2/Cr
It0JCknBGT6U5I0QMSeexA4odTsS4oomEqANw69vSpIoWJPyAnHr/nmr6RKGJyuTg56/jTB
mJyQO+RleKXtG9CXBGe8R3EBSCB60nk4XBzzyRjrWuke8SMY8Aj5l60hij8tUChue9HtgUU
ZQjA6nBx0zikELMxJw2PU1qm2Dpuwq4bgdxTPssm8hFGcZz60KqLlSKXlABGKEY5FNEW51H
lk8cMDnB961Ps77PLSMkgcFqSFWA2hOAfxFT7Upx0M94myW/i78ZzTlUovmAEjsKvPAQ+5S
PmH3VWnpbq5KLv91PNHtVYlxsiqkXmMoOOe+OD9akVf4cZYDHXrVzyT/q/KwB3A9elAiRRh
eWzWTqXFqU1iVyqsNq5yAxzmpzsBBU8DjgdKnSHL7lySOBxmrJgBGxeRnnIwCPrWcqiFsUl
jIw5IKkYA9P/AK9IV6nyGxngsefrVxYTkcfL3BHWhYSrZOOv4gVPOBVCy7XhVXKMQXUdMjp
SBGWT5Du7EDkj8auGJ1ZiIyc9eMA0GJlOFQJnjgZ5pc5SK4VkChRuOTwOacoCrkjaeeF+XJ
qytrKylwBtYcc4+vFKIGEhxz7YztqedFXRGfu5PPcgHOPpUiM20b1xuHoRT2tzjcECE8kVM
qsOXjKqe+MgVDkguhoGMYbcM44H8qcoDjphgdv0/wAKcirkMSvy8ZIqwI885ycdMVm2ZuVi
KO3CoN0mB3NIVLDAxjpweCKmVQTkJwPbP4VKFKhcEZ/vY6D0ouQ5FdoVDkIoOR0zUbqFh3O
AD/ESeAKvNGMAOcjA5PemeSD98hlOcgjr7UcxPOZ8EsVwnmwMjxscbl6Z9KVrcpvK7QpbO3
Oc1YhsLezeYwxLEszBiBwM4xwKe8a7dpHyngA1o5K/u7DhUlZc25RaCMcAcjjGT09K2oYgI
Ix+8HyjjPt9KzmCjdhxhWxytbcLQ/Z48B8bR/y0x2rejJ3M8RN8qPNrz/kMXvBJ81wPb5qr
MhD85HqcdKsXjout3e/IBlfkDPc1I8O6Pdnk9CR0r1ZOzufRxktF6fkVgMrhcnPcfypQisn
LY5ycHpUyxhFBORjkZGfrT1hAHzjYOwA61lzIpsjVQse4dyevapVj2MVdevXmkXzFA2E+g4
4zQV/dFt2GJ6YqLiYYXoBuU9BilMZKbVLKw4zSRRMx2ycYPIz2qdUVl4ycngD1FS3ZkNlQR
sM5JYEcqf50NGoAwTjOatOOeFPBzkmocr3GAR1HGaXNcm4IMKzEfIOMjg0xg2Rubco5HoKk
KZON4HGSMdqAwQ4z8pGQRzgehpXMxHyy5bCcdOtCgsjbgpAGBk4yKUruBY5KEc4OeKhEZGA
CCCfwoQkPVVbpH8hHUnpTWVzxtyScYxxUigqBgDHTGOtSkZ2llxn7uOaL2FsV9oZdoAJXj2
p6QkqCQM4+8O1Lu2qEUgc55NOYnO3LH/e70X7Axm1TtVgWTPJ6k0w27AsoBByOcdanRequN
hHr0pThSSvC56g8Ur2J9Cu1uytgHaCM8Gl2OpZs8leAe9TqWVfNjyxXgEnqP608FHib5SoL
YOBwTS5mTe25RjiMkfyEu/8Ad2nPvmp4IsuQxZPcjp/hU7xx5xCxBbHOMEGp44l+diC2Bhi
p/p3pSqEt6alAwuz5bJ6gkjn24pv2dRHuZiW6jjGa1SrR7FBDZyRk85H4VEq+aT8qkDBHBP
NSqjBSuUktYyyDJx7Dn8qVowcLtYA8ZzV4wkEEAYb04YYpwTKM56kc5GSPc0vadSXLqZMVq
87HymyEGTk5wBU/lzoFHC57nvVthuB2oMDocf170+NH3ZyB37kc9s0OoJyuZ/kuxyynBxgd
Km8sEELGORn1xz1qxNCAQGQDIycE80hbbIqCQA+jDj/69DlcCIu/mDZmPGMFR0PvUZhmfIH
KjqcYq45Rh8yqyg8LnGTTS+GXG4AjBGOce9JSfYPQS2VhlQDwdpIHUdxVidVVlwNobBG08G
mCXYRuQAkdB0HvVkSRvZKjJHuSQsJATuII+7WTve7IejuU/Jdz0BAJIqQoyjIRic4Ix/WrM
aIT5ny5A2sB3qaMOCWV4yD2PGalzJcioIiVC4O88nJwPw/CnvD5ke1s7dwwM4PHeroCs248
Y5GealZEl3F0Unpx6/41k6jI57FAQgtjCnOScfzqZbUFgypjnPBxVxYYyDx2zz3pY1xzjg8
DAwKhzIdQqpCCd+HA6Haev1pWhRWw20v1+lX/AC9rHALZPUVEYyVJ4U/nUc5CncrLCmwkRH
Hp0NSLGpBXBB571MqHdnAAwCPrS7WDgY5PPWhyByIBboR1LPjGCeDSG1XkAHceM+g9Ks4ZV
3YAz2FCKdxIDHHpS5mTzMh8nGFDH0x/WhYlEmcfMfepypJ9fqOaUqRwME59aOYFIi2YYjyz
757U0W7AMeV3DofWrSpkjJU579DThGC2c/MOmRRzWFz2KaQEA5YkdiakMfY4Jq0ikfeP3u+
P1p6Rcgt8w9RxS5iXUKmxf4VUgjuP0oSFOCOQOFAFXzCnyvtAI79MU4QDkEjCjqBRzEe1KQ
hLMcq5UDoO1SeS+0DHB7Yz+NXlhyFyC69R6CpRCo2lk5PAApcxk6xmGIjjaQ3rntTvKJUEc
9WyB1rU8jdHwOeuD1FItsoXzMNwegquYj26MmRCsW3jjguf4aiC4IDc/WtkwYyAMjOOO1Rm
3Xa2U3HOQR/KlzFxrIxTECWLEdc8YraiQCFAN3Cj0qCW3VTkIEJ7Ad60YoGEKDY33R3FddC
erJrVU0jyyWNDrGoF8sBK2AOn3jUpgKEEOqnHzBuQKBPHDrl+8xGzzWJz/vGr0BttTif7NC
VReNwGc+ufWvVqtqTfQ+mqVORpPsvyKKqCfl24UYHqaeYpETLqSW455xWi1n5VussDB5Nv3
c4P1xWdcLNEiLcW5jjZcjB5rGM09gjUU3aLGSJIv7vafMX+EgAfnTCjDPnZP93nvU3nwyfL
HuUgfLu7f41AQVZsYOf73SqVzaN+pIV3BWRTuA/lTGBVM8cn0qQDcu0BgBySaTGM8kKegPr
UvcL2ImjLc7cEjGOwpPLGCWJ3nkDHanEspxKhBJ4JP+eKsCWNlDSKC3QZ4BNJtoltorr8pJ
BbOOSOaQ4OVUKQevNTl1w5QbcnIwf0ojgUg7mAI524z/k1LdtyL9yIAAAqoKr2AAz/AIVEd
o3bQMk4Az096tmIpIuAxBH3geSPelltVyRkgjnPUUKSQk0imQx5QnIGTjjFOjeI/wCtkMQC
kq20sSewqRkG0Nsyx9OPrTdmVDEbSeCCf1p3uMjTowMZkIGd3XHvijfkgs+Cf9ngc1MkXl7
mXOcetJGMqQVyx5ptoTYiEsmwt3yOOtBPzY+99anERiPzMM+pGcH2pyhtwVvlCjknjmp5ib
9RoVBnaMEdCe1PMqJ15B5IJx+NOZIwud2R6gf1qMqJI1BONoJHuPeo33JsmM3KTsTJVycEL
z+dToSoAGFcDOQcZqBVwM4Htyfzpyh3+WQDA53DkgelDQ2rkwfGVdyBjCsOcH2pPMCcfeLH
jPGPxphV1zk7XPOB0xSYZkjLYB5IwT0FTYnlRNIwJR8ljyeGzxQCxACh0YDqeR9PeoHaVOn
3QMgDkVGsmEP73HfnOKOXQXJoS5lQp8wGGOcnj8vSpftchGPKRQBjA7VCuVBYkDPAAocN5R
cspYngt/8AWosnuJxTJvPkGUPCr1GMkGm/aE2qrxHg4BxjGKhjUggtgtnGM4IHrQin5VwyM
TgY5Jo5US4lzz42Vwbck8A570iNH5yv5UijHTsah2EYwd2cliBzSnaP9XIQD1Y1Fl0FyEzP
blxgsB9AcVKgiUDzSzEY4IxionLtCi4D4XgkgACnRrJ5Y4yCOjc5pNKwWJkbyWWSMliSV2Y
HIpY5cu6+WSR1OBVdV3ZG0tu49dtJFlX5QI4OOuc470mrqwci1NSJlG4buvrVhE3wev8Anr
WdGMgt/Ce/cGpITNbIEcyMCeSTnnNYuPYwlDsy+AVO3dwD61KBKoJIPP6VTEzuSPK4PUCph
MMEZ2g9xWTTMHFkyhS54OMd6awOeozjtSxMPNdfvMOpzzink85JPHQVDIe42MNswF3nH+R7
VMEByGbB9KYuXYBcfUGnlAQOcdh2qWQ2IIfmIXHP4ilCv90KDzjnqTTkjVVHmLkfzqRc/eH
B6HaKLkORXKEbsggdOnWkjixkkE/WrPJDBgCMcUv3m+YcdB3ouHMyHy2xuCYx+dAjY4K/gc
c1dXcW2nggevNJsOfQ9+KXMR7Qrojfdz9TTlWRWOOR09qsG2DE4faR1PqKVbWRUVlZeT1ou
Q6iERHUHOCPWnIo3bWZjnpmpltXbBKhsckg4qYQP0CAjsetS5GEqiGJb/KThh7j1qykQVMM
dwHapYbVi2VzjHepktmQneVI7YzU8xyTqruVmiYSHaAcjsKd5MgjJO7nv2q8Q3AIx6bT2pr
QqEOSQTRzGPte5Q8oBcBSD3JNQNbtjJBK1ptGCRt/Oo2iwAQQcDsafMaRqmW0LDaM5AH41q
R2/wC6TDPjA9KrSQt5n7sDpyTyMVopB+7Xheg7V00HqFWpotTxXaG1fUWCh2WRiAw/2jWna
QzIxW2udpZeiEbfxFYk7GPWL4+YVHmvkDqfmPSp4ZX/ANYssiEjjtxXvVottn3dSm5W+Rqz
3MtiQLnT/OfqzhM7vxrOuJ1nJeCBo1JGY2bIAx2pft12qlWmcgnJzSi93GN3Q70OCR0I9Pa
sIx5dbEU6UoPmaL0tvF9ijd54jM2AFVecY6cVVNoWcglog3Tccn8hTpGspNoUMoY9W7H61a
tmaORSsyyZOPmXLD8ugpK6JvKMblJ7SZFDbAycckcV1nhHwJL4tsrmeHUY7QwOEeN4idwIy
DnNYUsrOqqxMoU5AzgD8uuK9z+Gelmz8LG9kUrJfP5uD2UcD+prehHnklI8PO8yq4PCOpB2
k2kv6fkcpa/B+7tyyzarazRt2MDAg+xzVd/g1etMWXWoFTsvlMcfrXthXNMKjNd/1Wne58C
uJMwvfn/Bf5Hz94g+Gt54e0ObUpNQiuoYyN6pEQygnrk1xAiUgFjkkggZ5PpX1XqFjDqGnX
FjOMxTxmMj2Ir5hubWSwv7ixkkEc1vKY2J55BxXBiqPs7OJ9nkGa1MbCca7vJfLR+hVW1Pm
+WwCsecjoKDEYQEYNjPBYnBqZyqODK5+YAlu9MDKrOAkoA4PNcN2z6a7ZY03S5NU1O30yJ4
o5rliqGQ4BPXHtXWN8KvE4YlUtGA6ATdP0rE8ObJPFGkkSYK3UbAkZ79M19LBemK78PQjUT
5j5LPM3xGAqwjStZrqvM+fT8L/FvzbrOBweBicDNVrr4c+J7WB5pbKNY0Us7iZflA5J5NfR
m0YGBXMeOmePwTqhj5ZotvX1IBrplhIJXuzyMNxLjKtaNO0dWls+vzPm5j5SlxkjGRtHOPU
VGH81RIp3AnGADkH057VfMbOpAi29sHGKrhHM5UglOnB79q8tM/RUzf8O+FL/xJ56WM8CSQ
AFo5SQRnoRW43wm8TYz51oSCCAZD+XSrPws3p4wlAY7XtmBB74Ir22JCqBSSSM8124ehCpH
me58PnGd4vBYp0qTVrJ6o8JPwo8TNJlvsIUnn96f6Cmn4U+KeMNa8df3/AF/Sve8evpSbee
ORXT9Tp92eP/rRjv7v3f8ABPAP+FX+LNhCQW3zA/MJxTW+GXi5QT9mt2YdAZxzxX0DtxgAU
0pxS+pU/MtcU43tH7n/AJnyrqemX2k6jJp99EEuUI3Kp3AZGRzWXL501uRbbHkU8EHg+3HS
u7+IEbP8QNRVX25WPuePlHNcgImh4AAYtnIGOe/IrzZpQm4rofomGquvh4TlvJJv5robNr4
H8W3VjbXI0WRxMgfMTqwOffNWP+EB8WIAE0SYFeeqn8+a9m+HryS+AtOMhO5A6/gGOK6oL0
x0rujhYzipX3PiMRxLisPVlR5YvlbV9dbfM+bT4H8VhhjQrg8cnAx/Osi60++02+a11CFre
5Az5bYyoNfU0g7V87+J3ebxlq7uNxNwQMjOAOP5Vz4mgqMOZM9bKM4rY+pKM4pJK+l/8zmQ
kpf5kbB4OKVcjMaJ07Y+6fWrgX94zBW83PQc/rTkILkIBGR229a87mPpXIq7QkecDp/Dnj2
pySnJBZuDwAP61ZAKbt20vzjjFPj5ATYNuODjAqXIlyK4Rm+4QhJycnmpRBIWwiphe9XFCY
4UEjjOeRTgeM468ZH9ajmfQzdRlSO3ZSGJQqed3r+FWo7dXU7Qu5e4OKeCCMDOPbninodh/
eDDD0/rUtszlNsabfag23AOeoB5H1oRWLckkDjGRipN2G2qV2nv60qlQ56enWpb7GV3bUEU
qxKgZ7k9QKUhhkEZ9yKWPy92GbJ784pwU4CBgxbkjPSsyG9QSUqcFRz2qUPmQMSeP1ppjY/
wjC/pSHcuBgAkZPPNSS7MeswMhUqR357VaVznJ6e3eqJdvM2Y3AGnB2VQoK8nHXkUrEShcv
KqAfeKkj06VJ5YwrbdzEZHGMVSEm1NmDj13VYjmbcoU8DnAqWmYyiyz5SqFk+8T2xjFSFH3
Ahdo7560qsdvmN8/bmnJKhABIA7j3rN3OVtioACpYjHpUwQhgQQMeopileOc44qXblgAeBx
zSMZMeFBPJxxn8fSplAGFZ/lHv8AzpiMFU5Bz1xUqFd2FVwuM0mc8mSjdj92yhfp0p4PzBQ
/Tv60IYipKHg/zoYLnBbGf4KSOfrYVVfPzMCcdhxTSSSc4PXGeaVASckkdqOOm7Dc5+lMOp
G7AKATtFRgoSHbBA745qUqAuUB3DuKYyE8joSKZorETLtJALnPI4zmrykbF+npVFpQpOSR1
wQOKurNEUUhVwR7110E7sVS9loeFugbVr9iekzenqalxkbQpLHuegqJ3CatqGc4Mzfj8xqV
pcAtuBPpivoKmsmfpTvp8ivtJKjHPqT0oIQ5VmAPtzVw2gMUc0zqiN6HJ/KovJ34MbEg9uK
zvcammKPKYAnhv4T0GK049JmwkltJHIWGeODWe0ThVPzN1xVmxvpt0kEZdAflZW6fUe9Jpv
WJzVXK3uMvabp0+pavbaZEAJLiVY+Pfqfyr6js7WKysYbSJcRwosa/QDFeOfCnQ2ufEEurz
r+7sk2ofV2/+tn869uwdvI7V6GGjo5H5dxVjPa4iOHi9IrX1f8AwLDSvrUbLnnFS8gimsD1
zXYfGpkDA49K8D+KulHTvFY1CL5Yb1BJ06OOG/oa9/OTnriuC+KGkrf+DZbkR75LJxMMddv
Rv05/CsK8OaDR9Hw/i/q+NhfaWj+e342PnuQ+ZKplOQQCS3UGp40kfJwTkZIBxn3pr2YNuL
pLmIrnlFY7h/8AXpLeaWJ2MeVwep714z1Xun6/e6906HwiGPjDSEZCVa6QA4x0r6ZXr0FfO
fgu8B8XaZbsu5muVwT8x9zX0YBwMmvQwd7Suj8z4rbeIgmun6gRx2rlfHxA8D6iSf4V6d/m
FdWa5D4hsE8D327IB2DP/AhXZU+B+h87l2uLpf4l+Z4GVDz/ADRuMD+9zTFwCwPHbAGPxqV
YSU+U4Pcqc7vpmjEQcKAcsNoA6D6184z9n5kdz8LFDeLZJG5b7O4zxxyK9wVRjjGa8Z+F6j
/hJ5CFP/Hs2TjnqK9nAPpXsYJ/u/mflvErvjX6ICBnBpAoHsKVjg8g/WuC+Imu6nosennTr
p7cys+7aASwAGOvauyc1CLk+h4mEw08VWjRg7N9/vO7601sV4OvjrxY0hQapIO+di/4U8eP
vFKSAjUQ5HUPGpGPXpXH9fpLufQ/6s4tfaj97/yKPxFIHju9BwDhADjBPyjvXHRfJIE2Fs9
QOhrZ1rU7vVNSnv7qDdLMV3+Wvy8DGcHkVSVFUqzhtnADA9z/ACry6k1Kba2Z+iYSDo4aFO
W6SX3I95+G+P8AhBLLI25aQ49PmNdcOnQVyfw4TZ4Hs9q8B5MDOf4jXX44ya9yh/Dj6H5Fm
b/2yr/if5kLcfhXzn4o85fFmqNCFJ+0PgE9ee+K+jXHU84Pt0r538Rxyf8ACU6sWHyNcOQc
dOa5Mwdqa9T6LhZ2rVPT9TIXPlAqNr9MNkE0h3DcGQbepYDP8qsb/L5dVVsf55o3M3zmPGe
wrwLn3lyujkMx2njHI7/nVgFAm84ww/WomCEksCCOnOKQKd2HiYZ6rT3KdmSKyAHbGAeu6j
LHJbkDof6ClA2nZjpwdx60xjtf26DJpLclEowFG5mOOQBxmpD8pBbkHg47iolYkFW/eDqOO
tPjwVVg4PpzwKTJa7kqrmTeoxkYz2/CmgfLgY49BSEOuWX5gTkYPSnYfBIIX2zUkCqjYJK4
B5p6M0ePTPBNISVILFhnoAaQv0XJz0/ClYnclMjg/KRz3z0pPM+Y5IJ+lQKpAAXge9PJPQg
/gKVhcqJkmTJ8yPr0JNN80BvlQcHrTMqJADjPYkUjMFctnJ68ClYXKiwHjGVOM+/epY5E3G
PJ3AcD0FVA2XH3tvU7uMU8BR8wZeOORz+dKxDiXvN+TKvgeh4xUqTgkFue2fX61TWRyS20F
cYwKN6rjjJHT2qHExdM1EuVAwVyT+Ip6XillIGCTjisoOMnLtnPPrRuIOMZAPDd6OUydBM6
BbiModz4PXrip0mU/KGU56c8D3rn45GfgAkjnIFSiXp8v41Lgc0sOb8b7c5kwq9j3qwoUje
v3vUcdKxIJ2AI2np+f51cju3QBCrEfXrUOJx1KL6GkxPUDJxTXPy5BwR1yP5U1LiNlGOOM4
x0pfOQjjv7VNmc3K10FD7xgdMc1GWZHY7ce2MUMCXxknPv1qLzByRnA68UFxj2HScj7mR3F
X0FuI1B29B/FWRJcbht8wMOvIrRSVvLXAGMDuK6qG7FUi0keHsP+JjqHAJ89h0zjk08BQee
3JJPWnDjU9QGRzOw5PuameMBwwY89FbvX0FR+8z9GbKkrbjlew//AFURPt5KkgdsdanK72K
kEcckdjTPKCxBlLE+/AqNLFX0sWY8/L1+bnGfu1bBi3fMqknuaoK6r2OMg464ro/C2nrrXi
ax0/kpJJucsPuqOTj8OKpLXQ4sRNUoOpPZJs938A6T/ZXg+1V02zXH79/+BdB+WK6jA68Z/
SnRKqxqqggKAAMdBQVyMjg168I8sVE/BsRXliK0qst5O5UvrqOxsJ7yU/JDG0h59BmuW8A6
5Nrfh+VrqXzLiGdlck84J3KPyOPwqH4oar/Z3g14EbEt7IIVHqOrfoP1rifhPqiQ+ILjTsg
Ldw7gCf4lP+BNZTnapGJ9Dhct9plVXE21vdei3/N/cez4zkEYqtd20dzaS20yho5UKMD3BG
DVzHvzUTjjqfWtj56EmndHyjremyaLrN5p7sSbeRk47jPH9Kyozg8cEcjmvUfi7oxtvEEGs
xqRHdxhHI4w6/8A1sflXmaEEEOOfY15NSPJJo/csuxKxeFhW7rX16/idN4FxJ460fcckT5+
nBr6YGPwr5u8ARBfHekkdPNJ6dflNfSIxgZrqwuzsfAcW/71BL+X9WDDI6jmuJ+JrBPAl5u
xgvGD3/iFdswz14rhvikdvgS446yxD/x6ump8DPn8qV8bRX95fmeCKArBhhxnoTx+VSrKvm
Md2ADzxiqyuQCQ5DHgbTmpFIHzswbPOPSvAa1P2hruel/C0hvE8x3bttu2flxjkV7UvQHiv
FPhM27xLcnOf9GJ6dfmFe1rwMda9bBq1P5n5TxL/vz9EDc+9Zup6HpmsJHHqdnHcrGcpuz8
v0rTPAzSZHBznFdjSasz5ynUlTalB2fkc0fBPhgMG/siHIGBkt/jXk/jq3t7XxdPBa20aIq
IoVFwFG2vfGOAfWvD/HhH/CZXq7QdyIeeM/KOa83GwhCleKS1PruHsTWqYp+0k37r3fmjj9
qBm7EDGAeR/jUedrFldm9iM1YeP5gzHrwSf6mnCMfJh+O/GDXiXR9/zdz274fKB4Is+QTl8
/8AfRrqSM+gFcv4CbHgqyjbO4Fwcc/xGupUkjkEfWvpsP8Awo+h+QZh/vdV/wB5/mMYcdK+
fvEik+I9S+UKpuHz6da+gWBI5NeAa5j/AISTUifu/aH4Ax/Ea4sy/hr1PoeGdKtR+X6mNtU
IDGc/rSbVI4fGRuAFWmCsCAcLnHSmNGnUjBPJzXgXPu1IqtEWQEDLDpnrSheMhSXI6MelWS
AGyCR6gelRujN8yDPufSncpSvoVWVwp27t3Y7qVCXfcYwAfXriphH8hVdwJ5wO1Ig28lPm6
HPFVcvmGxp95V2+pINORQrEYI9BmpdrdI+Bn0pqptO4MOuSScUrk81xh379xyST3NSgny84
2/N0peGIDfMB2IoHPAICk4xSJbEbcGxuy3UDPGKXJ2jcNvb1zSsqq/yoeeCMZFBjOQRxxjp
ikK6FXezbQQB+efSkdmVcDtxinIgGPm288g9/pQzsrFlClvTHakLqRM4BACkEnIx60/DrnH
U+vammRw+8fMOhYnFSK5II5X60MGMDZJJY/wAqmViF2qAMk896jYkkkIpX37fSk+U84IOOR
nk0CauWNwHybgPbPWjndhQoHrTA0YjAIz+HSnBj1XCgD9KkzsSgYXnp61IpPQgA/rVYSkjB
wF9x3qYTEoFxnHA9KViJRZOGYAgggnsKmRx3xzVbIILdMDHT8qfG8ap8qBm6VLRjKOhoRmN
woz07Yq5E0JfAXAx61kJLlxhQPbNWEkYOOVGeenSpaOWpTua6eWGOGwB61MMEEDHHI5zmss
y5bkEBvxp6zbF7nIwT61LRxuk2XXX5Rt45ySTVaUSEcNvOcj0/Go/NZn6lR1olfZk5HB/h7
UW1KjBpkDeaznfhsZ9q1Y5JfKTlug/irIecFwSuVHr0rTjkHlr+77D/AD1rpoLUdZOy0PIm
LjVr8r/z3bgH3NSPfO8SwYBUEkgAZ/OonbZqV8wy2Lhs4PvStAq3CzrGfMYHkjg//Xr3aiX
O7n3TS0ugDGQ4J2+2elSKCMckqPWoo7iGRTv2ow6qeCtWhEVTbsXcT0b0qNVuDkhFjYgkYP
uOa9l+D+iqEvNclhGT+4iJH4t/QV5Bb28kriNVALEYCj9K+pPCulLovhex0/HzxxgufVjyf
1rqoR5p+h8XxVjfY4T2MXrN/gt/0NoEjimEFh/SpfpTcivTPyVMwNe8LaT4kEA1WGSUQEmP
bIVwT9PpWZpnw/8ADmj6lDqFjbzJcQElC0zEDIx0rryRmm8dqzlCLd2tTvp47Ewp+xjNqPa
+mozHHIzTCOwz+dS8c1Gwwcimc6Zx3xD0j+1vBd6iJma3Xz4+/K9R+Wa+cEQM+N2OO1fXUq
K6FHXcGGCPavlvxTo8mheKL3T9uEjkJjx3Q8r+n8q48RC9pH6PwnjPcnhn01X5P9Dc+Hw3+
PdKCoMK7fh8pr6L4x0r5w+Gzk+PtOPPLN1HX5TX0iAMdaeGVkzyuK3/ALXD/CvzYhHy9ua4
H4rceBZcjP7+Pj8a7/jFZ+raRYa3Ymy1KATQEhtuSOR0ORXVNc0Wj5zAYiOHxNOtPaLTPk4
lez9BznofpT0baByTkfKRg5r6If4YeDWyP7MYfSZx/WsDxd4J8N6L4Mvrmx08Rzpt2ysxZl
+YdM15rw00rn6TR4lwlepGlBSvJpbLr8zE+EL58S3qEc/Zickd9wr25SOvWvFfhFDt8RX0h
OQLfAyP9oV7UtdOF+A+O4l/3+XovyFJzXAePvEer6HPp6aZcJD524vvQNnGMdeld+3UmsDX
/C2l+IzB/aIlzATsMT7evXP5VtVUnBqO55WXVaFLERniFeOt9L9Ox5WvxG8TB+biNj/cMS4
/OsDUtYfXdZmvpovLmcLuVeBwMcflXqx+GPhwnDNd7QOAJv8A61PX4Z+G0kDlblwOdpm4P5
V5c8PiKi5W9PU+ypZvlVFudKDT8lb9TxrABIU7AeDnmpDIzqMsxVehHp7V0l1otlefEubQY
gbaBpdi+WD8oCZ/nWpJ8MdZa7Ea3lotsCMSDIb67cf1ri+rVG3ZXse3PMsNDl9rLlbSlr2Z
3XgUEeC7DIYZDHn/AHjXSk9M9Kp6XYRaXpdtp8LMyQIEDHqferuOO1fQUYuNOMX2PyzFVFV
rzqR2bb/Eiboe3vXz/rpI8RahkMFNw4xjjqa+gWxjngV896nOs2u30ioHXz3P/jxrgzL+Gv
U+o4ZX7yo/JFAEABSuQecjsaZ5oDNnJI4GeB/9enttZyNoz60vAYkkEdweTmvBPuhvmMAAS
AAO1AlUEDJHcmlKoWLjIXv70x4yynEhJPtjHpRoNWY5ZEkO7OCOM4p6eW+dgBHXk1UeNjuD
ggcgEd/bFMjEo3LyVHIwKdiuRNaMvgBTuXOT2o8jLMduT6elV47js6sP/rU8XDC3yX+YAml
ZkOMkV532ynDlCDgjNNS5lC/NHgnglRg00SrncfvYJ+YdahEqkYaUEE9QMH860UTS3cuJcg
lgF4HPy1PGyOu4dc+tZW+NWYA/U+lSpM8bZjAdG6EfrUuHYlq+xpYUt83b25pTt4wc5/hxn
HvTbeUy/uyy7jzjvUkkR6jBPXHasvJmd9bMArop7461EQu0bjktzuOaeqnoAfc0kgCDacA+
9CfQFuBRclj8qjjJ5poyH+cjYeA2eaaAD27d+M0bVySOBz2/nTKJBhX69+/+NG5f4Sc57nP
T2qMDIO3ggdMYoxtYhQCT94ZphYmwCgIGO2M1JkDAUZJ75qvz14/rThkqMoOOuKViWiUSMy
9jt9KcsmAMHOOvJzUJOw5DcehGKeQEweCfeixLSLCOmAACxJ6ZPNTK5z244weoqlvOwsFA9
eM5p/mL8pIz3zg0WM3AvpL/ALRYdQBxT2nJBLMenAB6VntL+8AwuAAdtJNcjkIMsOPpnrRy
3MvZXL4nCcl/l+lL9tAZtnQdc96yZJpUTEe1mIyEbjI9jTIppGTM0Ijkz/q85x9TRyFewW5
pGZwxYA85IArQjfMany88DtWG0pJDdB3rZinUwocDlR2rooKzZjWhZI8zuX2aneg7sG4YED
69anSWbPyEsvpxikNtFNqt47/KwncAg9eehq7JDIxIC/KfReletVa5j6mU1oimRkFnhUknG
AMYq1AsagAxNn3bmkaNmVeh2+tNVNpBOXXdg4H9azvchtNHefDvRxqviqAOpaG2PnuCcjjo
PzxX0MqjaOteK+CPFXhPw1pDCea5a9mOZmEBIQdlB9K69fin4SOcXU/A7wHmvQw/LGN29z8
rz7D43G4pyp0pOMdFo/mzvM9qwvFGtf2D4cutRGzzIwBGJDwWJwM1hD4o+Eym77RcAf8AXB
q5Lx3408O+IvCctjZXM5m8xXUNEVDYPIP510SqRUW00eXgcmxMsTCNalJRur6PYoP8V/Em1
Xjhstrf7B5/Wo/+FseJ1Ugw2QI7CM/4151yFAxn604S4wUYA4xxxn1ry/rFRPc/TP7EwK/5
dI978BeM7vxKby31FIUuIQrr5SkBlP17g4/Ou5znj+VfP3w98Q6V4f1S5vdVnljDwiKPahb
POT0+lejt8UvCIPN3P9fIau6jWTjeT1Pg83yerHFyWFpPl02TtsdwfTFeO/GDRGaax1uGMs
pH2aU+h6qT+orqv+Fn+Ezki7mIA6iBqzdc8c+Cda0W6028uLjypVxnyDlSOhHuDzVTnCUXG
6JyrDY7BYqFb2MrbPR7Pc8/+HEePiBp3HID5xz/AAmvopTXzt4I1TRdD8TtqOqXb+WiMsLL
EW3k8Zx24r1UfEvwicE6hIv1gb/CscPKKi7s9HiTCYjE4tSpU5NKKV0n3bO06nPekIzxniu
QHxG8IYz/AGrjnvE/H6VIPiF4RYZGsx490b/Curnj3Plv7Nxi/wCXUv8AwF/5HV/jXG/Ehw
ngHUDzzsH/AI+Ktf8ACe+FDjGtQjPTKsP6Vynj3xf4e1LwbdWdjqkNxcOybY0JycMCe3tUy
nFxdmd+W4HExxdJypyS5l0fcyfhFJu8QX4wTttxzjH8Q4r2kAY+teIfDDU9G0ufULvUdQt7
SR1WJA7YLDOSf5V6gvi7wyeBrlmf+2lZYZpQO3iHD1amPlKEG1p0fY3jypGTQMYHWsVfFXh
08/23ZYH/AE2HFPHiXw8zbV1uyY+gmWujmR879Vrr7D+5muevNNYY6CsseI9BPI1iz44/1y
0f8JDob8DV7M56fvl/xoUkH1et/I/uZ5rbR7vjg8gxkXDd+D8nP416/jjnivG9NvLe5+MjT
28omie4bDqcqflxwf6V62L61MmwXUO8cFd4zXNh3rP1PczuEuairbQj+pZHWkPXPeomu7dF
LNPEo7kuK5rWfHnh7SYnH2xbycDiK3+Yk+56CuhyUVqzxKOFrV5ctKLb8iz4t12LQfD9xeF
h5zKY4U/vORx+XX8K+fI7h2k3Sjee5U85rZ8SeIL3xJqC3c8ipEvEcIPyxj6dz71gpF5blE
Lhj2xx+FeHi68arstkfqOTZasFh2p/HLf/AC+RbWcksE4HU5qeN1bBBz9e9Uo4sEDLsMcgk
nmkdJcFVzubklT3rz2kz13BPRGgrInB69MGmtNhsbNmD1HJJxVCH7QqkOjgAZXI6057kIOY
yMj7wHelyi9nrpqWt4eUcZP1p3lg7lfJB6lu9UxODtBG3PTHNTphwWGGJxnpx/jStYTjYsq
BtXgsf9k1XniDHYEwpGCe9SiRVBGT68f0poeLbu3HJ6ZpbEK6dyA2nlptC72P3T6fnVc2zg
7jgEnmtGEhAWBUc8gU8rExwCvJ60+ZofO1ozJaFmYDaSuNvNKIvLJzuIIxx2NajpH8zfx9R
jv7cVEYkmALMWzx0o5xqSZnQvIPm5OORWpFcCQ8n5gOeOlQGyQkSHPHTb1oKMpwED89QaUm
pCdpFxZMk4VlHrT2AZd6tuA6kf1qthlBfeSvbHalHmYTgjPPIzWdjPl7DyG+TGW9DTCpEm0
HAPcUhkcEnAz3x2pDI2M8k9uKauUkx2xgdmTyaGh27mDdO2KFlZlIICnJ/GlLZBLHocetPU
NRqggnK8enXNKNrMVIXpxzQWO7nbj2ojdVBXaU5/u0xiqgLbieg7GnjcoIQ5zxnGT9aQhAC
CT7gc5pFkI+TC46gAdqCXqSAuAflDHPJBwM0ZHJBIpoYlQAcY6jpSuQg35y2MZHPFUiRxAC
kjOe+D1+tMZznAO4dP8A61I2OMZXJ+6DjNOZWK849gOKYW7kamVpsHoRkDHFLvcMKdn5NpP
5ijcASOB2P1osURFz2j3Anr1rWilhMEZ3PyoPf0rIZnJBjxu7471oJbRmNSZSpIGRluK6aF
ru5hX0S0MzSIFl+3vIquBdy5J5Iq81lGr+YNyjqNr9fXrWJZXElvJfOJl2rcyYQnqc1PHrP
D+ehMmeo5FaVYVHUk4nRWjUVT3epYmtGAkkMjnsCEyG+tZbxTKxjYjOSRnOMY7Vqm/tJUD+
YYmUcFsjOewqFp4p4mdbkYU5CjqPxPalCbT95G0JVErNGbC9zBDKqbvLPEi5x+dI7gfxYYd
CDx/+urscioC5bErZwrDr75qs/l7S0qqoPIyckntWzm29Tpg+lhgmkCbQxHOeB396c07PCT
uXJzzgUqeT5hCk5/2j1qvMIuSASQOgHFF7miSb2Hb3CgbSVpm8qpQkKuc428mmFmZM4Kqe+
eaa6DaVzh/TPJFBqkupMJPLXAYEkdx1FRtIdhV+N3XJqNYFM3mtcSBgOV3ZDfhTnAI3oudx
4CnJ49qQo2uIJ2BOTlu2RxTWlYOWbPqOP6VEzRlSd3PTjuaZtYHGD+Bq9DRRRcWcgBiVz7d
xTWvA0nlleD/dFVmf1w2OMikycAkgD3OKLC5EXhMAzDcWHfijzEYn58EdM8Zqnlwm4Fcema
F5G4HK49cUvMOQupcN93dgk8njimc5b5v0qu2M8jdn1HShJtyckY9jS9BcnYuwyMjAZxxnr
UiXG5hsYjuQelUQ4wf4dvOSalSaNeSvPXOM8VLJcDQDZbcrZ+bqBTw2GYCTJY5bsfwrPjnQ
ly6KYyeAD92l8zDAxyEc9P0xWbTMnT6Gl5qsTuUADoCenvUZPykK4dS3IJ6fQVAk6KMuN7E
8KP50GeOSIOcKV5HOeKjUz5DQjcRuGhDblIzg4P1pgk2u7hjnPzMKqpcYwFyM9MnnFK0nzB
tynHQE471GqI5NdSf7RJtCIxlGOOcGhJ5gxDIACOelQo3zPL2I5JHX2pxG8hSqgjggHBx2+
ppN9x8q7EzSJnYFI4wRgfzpGb98sZlcH16k/wCFR+WQ58tc55xj+VGELEIGU55Jbmo0Jsi0
rcYO9sDG41EsqsSGfLE8VEICdwZyEPI46mnqjgAN8oA69BS0FZEi7Qdx3AdcE5wfWlO9VYo
CfTIpkiyEAF/mxwAf50b5sY2nHqDQKw/YwUg8MTksR3pNhVwYxjIycdKarybV6/UntUoOUJ
O1hnpmkJ3QwSMI8khN4Gd1QTSNuBLY2njaRg1PIyEZddmOcg8VUk2LBlhnJ5LD+dUtyooeZ
DgeW2TjO4sKT7QoIBkLOBnIP3ah2jywFjUfLztIoAK8tGsnGSWq7I0cUWRcOqhie2Sx6095
lKAtkBhuBJ61Tyu9dhbb3Hp9KcxjEaoIwdoyMDkn3pOJny6l8XDDA3kgnAyOv5VOlymQpVl
J7VlxvGwzJ8oYZ64NSBjyytxjIwcYrJwM3BGwzLtGHLMRnDdaQEbMhiQB0HT3qvbkqEdj27
87anYtsVkC9+/WsWraHO1bQUtk5f8Al/hTSB1ycehHGaCSGycliOM9PzobsrEAmmgRHImTu
ywNIp6AE57ccVLnBIVvlP8AEe1JxlScE578CqKvoNwAwypHHWggEDbuJ9TUu0EA5Az1w1Cx
xrnu+OvbFO4uYiQsV3FTuHTikMm37wIB74zipww3DDcHvmlAQklScZ7U7hzDBJxhgQPXFIC
SSxJx2yKsBB1Iz2GOKbgABm6dMUE8y6DVB4+UAUhVWHDADGOlODbAHZWwehwD+lOzu4GSO2
PSqFcr7WPDkhe2CeabKgwUA6j0x+NbOm6FqWsFjZwExIpYyMPlGO2fWsqRX6IuD6+lU1KyY
RqxlJxT1W/kQHYgxklj0GOv41rRSAQoN7D5RxxxWaEK8thtw71sxQjyU5P3R0YVtR0bIrtW
VzhDt8+7ViAvnyEk/wC9UkIRVJiI2k4+Xnke9IY0cXfmKXDXEnGRj71JGtvZWm15RGhPBPF
ehLVyS7nfUqxU7bk0kKuVALAsM56g0gCBFVCpCcnipLZXeQjyNsaj77n+VWZY44ofOZWAAx
uPJ/Sudu2hv7ToUhAikyM/U9OtDWnmoVO3fn6Y/HpXZfD60g1DxhaLNEktuUkyjqCGG09jX
rEnw58JTSCX+zDEc5xHKyj8s10woyqLmieFj8+o4Ct7Kqne19LefofOy2J8sDzec5A25/DN
QPDOyKPOJAzlSeBX01beBPC1sMpo8Tn1clj+pq/HoWkxArFpdqo74hX/AArVYWp1aPKlxhR
T92m362X+Z8omObHAOPUjrTMFGOV3EdDz0r6nvfDGiXcXly6VbYJHIjCn9MVw3iL4V2dzG8
2iytBJjPkyncjH2PUVMsNUjtqd2F4qwtaSjVi43+aPCt24klfoaehjTEjO3B5GK1b7S7jTb
uWxv7RobiPAaNuPxz0I96prDACTkjH3g2DmuVu2jPro1YzjeOxWWCBd0qgLuOc55J9ajYHI
3Fjg8AjFel6N8NG8QeF7fU7HUhDNIWBjlTK8NgYI5FXoPgxqcjN9q1m3jQ4/1cZY/rito0p
uzSPInnmApSlGdSzTaas+nyPJRGXKkHPse9MdeR6A85r32x+DugwDN7d3V259xGPyH+NXG+
E/g+ROLa5B9fPYGtFh6nY4JcVYCMrLmfov82j54KDaNrHGeQPWlYY69MV7bqfwcsJULaVqc
1uw6LModf0wa8w1/wAK6z4bufK1KA7GP7udOUf2B7H2rOVOcPiR6uDzjCY18tKfvdno/wDg
/IwQ6gAn5z2yOtMJABP6YqR1LAZPIyc0wrIxDrkACoVj10NjPzkl94I7jjFWA7FMhTt6exq
oYg+MH8PanojgnBPXuaHFMHuSLKx64yf4cU9X3YBkC88cfpXSaJ4D8T64gkttPMMB6T3B8t
SPUZ5P5V29j8GJVQNfa6A+OkEWQPxY1SpSlrFHkYnOMDhny1Kiv2Wv5XPJ5HKDJ3Yz365/p
RC6xEbCfmOSGxzXsrfBfTiPl1i43DpmNTWJqPwf1m2DSadewXoHOx8xsfpnIoeHnbY5aWf5
dUfL7S3qmjzxZdp/1gGQf/1U9XRnCh0+hHWpNU0rUtHujBqFpLaSekgwWx3B6GqAx54kVQO
xBNc7h3PZjy1I80HdMtLLhiIz5hA6Ekf5xVlfJ2mYbg5x8pHf61SV03Yw2CfvZ/nW54a0Sf
xJqg0uC5ihk2M4Mm75sdR9ajkbdkZV5QpQdSbsluVPNMZZwecc5PenKdw+dV2t1z1P0Fd4f
hLrBUKNSs9p+9w2aWP4Ua6hVxqFkzAY/i/wpvC1P5TxnnGX2/ir8f8AI4RWOzYi5Tt6U8Sx
h9h+4R611GteAdU0LS7jUri6tPIiGSqltxJIwBx61xodchwoBz61jOjKHxKx24etRxMXOjK
68u5a81kdWbue3f2NWDIjjLDdjk445rqbb4ca/eWkNzFPZeTKgdAXPQjI7VaX4Z+IlO4y2k
o6ffIz9eKr6tUauos8+eZ4JOzqK5xe3bksdoB6jjNKFxFn5WdueBwK7T/hW/iHG0NakjuX/
wDrVk694S1jQtLkvbv7NHECFyJuST6DGc1P1eqt4v7h08wwtWahCom2c66q/wB4KUAI4Gcj
/GoSjRzo4i85RyY/X607T4L/AFW8jstOi864bOEyPm79eOa3l8F+L2JYaNcKQccyD9OaSpT
eyO2pXpUXy1JpeTaRzQtpdrOBtDA5x29KC0wjIkTLY7DvXTJ4O8XxYL6JMwByACOvbPND+H
fEltHJcz6NPFGo3OxAOAB9abp1OsTP67QeinF/NHKSRO742+XjsBjP41IoITDoS+MHFXGuE
aM7ztG7kqc0sRtizOC4Axn1+hrNyfY6XN21RVUKYy7LnnjC4qXjaSPmx2Ucn/GulsPC+ran
Z/a7C086J8hT5qjp6jtUw8AeJmbBsVUYJGZF4NUqU5aqLOCWPw0W1Kok15o5W3lfepZMj0P
BH1q9uVlPlkBe53VvP4B8TlD/AKChk7OJVB/Gk/4QLxMqq66eqyYwSHXn9aTw9R/Zf3EPH4
SWvtI/ejA+b+LJ7AY4FKqgAE9+tdN/whfiPYSNMOfTzF/xpreDvEigltOY49GX/Go9hV/lf
3EfXsM/+XkfvRz/AMqkjByRjmkZjuAIJAqzbadc3t0Le0hkklwfkXB6davHwtr3QaPcDHUb
aSpyeyNZV6UHackn5sySyg8HoOppm8uCQOvFbT+Gde8og6TcnpxszmmnwzrIAI0q6PGeUP5
VXs5LoSsVQ/nX3oyRJsRRwQOenNBdj83CBu46itRvD2tgD/iU3RyeR5ZpjeHNY3caTd7T1/
dH+dP2cuw/rFF/aX3oqBiDnlj6EUmTkc7wTg47VZ/sPWA+V0u6A7/um/wqH7NdLMbc28glH
8BHzZ9MUuRoanB/DJMv6Zompaw4hsbZ3AOC38KfUmvRdF+H1jaBJtUcXUw58teIwf5muFh1
TxNDarDZ3F5Ag4CrHtC/pTm1Txdt+a+v+D1O4cflXZSdCGs02/wPExlPGV/dp1Iwj87/AH/
5HtSQQwQiKGNY0UYCoMAfhXhXii1bTvEt9biMeWZN6AccHkU+TWfE+d39o6go65yf84rDvb
7UL64FxdXRnfaI9z8k/WtsRXhViopWsTlOV1cJVlOU1JNee5E0g24C7AODWxFjyI+W+6PT0
rCa4cEB1Xr1BrZiuwYUPlMflHO2uejHU9+vF2WhyBdlmuVx1nkAI5x8xp/lpIxEipLk5+Ze
hpN4We5DD/lvJ0PJO41Er3iziOTD254BVeQfrXdNu77m3sb1L9LmxFIpG1VG0c/Kc1KqNIy
l1wc8A1nrgABHCn2POasW9ziVBKSx3dAMD8a4eVrY3lBrVHffD1P+KyicOpXy32gf7te3qu
VrxT4dKD4ujwAv7pzgcdvSva+cDGa9fBfA/U/LOJHfGL/Cv1Aj1/KoiDg4IzUvPpmsDxH4p
0vwzBDLqTyKJ2KIETcSR1ruPnqNKdWap01dvobGMj3qNlBGMVQ0XXtM12y+06bdLMqnDL0Z
D7g8itM5xgCpunsXOE6cnCas0cd418KQeJNFcRxot/CCYJCOv+yfY18+y27xu0bx7WQ7GQq
c5+tfV7A/pXh/xDsYtO8UyShNsd4omG3+90b+WfxrhxVPTnR91wxmM03hJardfqv1PQPhwg
XwHYjB4L9f94114wa5fwAd3gmxPODv6/7xrqsegNdND+Gj5TMnfGVX/ef5iYA7CkI+hzTsc
5JNVYtQ0+W6e2ivYWnU4aMSAsD6YrY4Um9UtiZlFUdQ0yy1Syks763Se3kGCjD9frWielIR
3xzSsmVCpKDUouzR8xeL/Ck3hnXZLdn3W0nzwOf4lJ/mO9c00XAK9u+OtfQXxU0pb3wibwR
b5bKQSDthTwf5g/hXg4BD4KYAHtivKrU+SdkfsmS5jLG4RVJ/EtH8iO1sZ7q5itrWB5Z5SF
RVHJNe6eDPhtYaNGl/q0Ud1qBAYIRuSH2A7n3pnwz8IpY6euu3kP8ApVyMw5/5Zxnv9T/Kv
SQp9DXRQo3XNI+Sz/Pp1JvC4d2itG+/l6fn6DAqgcAce1Ox04p2DjA9KUDBHJruPh7jdvGe
lJtHen9+lBHPWhCuZmqaRp2s2ZtNRtI7mE9nHKn1B7H6V4R438BXHhqX7bZlp9MZuGxloj6
N7ehr6JOOxNVbu0t721ltbhFlhlUo6noQaxqUo1Frue7lWcVsvqKzvDqv62Z8jthXwG2nr8
3Fdp8Mht8fafk8kP3/ANk1Q8Y+GZfDXiCSwKlrRh5lu/8AeX/EdK0vhnGw+IdgRkDbJxn/A
GDXmqHLNJn6hja8K+XVKtN3Tg3+B9EBeRx0pdvoBzTvurknA/lS+/OMV7B+J3PP/iq5Tweq
qeXuUBGOuMmvMPBvhqXxLryWrJiyhO+d/wC6P7v1Nep/E7TrzUtC0+xs4mlnnvERVAJH3W5
PoK6Lwz4dtvDWiQ2FuN0n3ppO8j9z/hXFVo+0qrtY+xwuaLA5Uo03+8k3by8/8vM1YYEhgS
KJAqKoVVA4AHQVIFG3HepBkZ7UhIx75rst0PjHJtkE8sNrbyXE8ixxRqWdm4AAr558d+K28
RaoREzfYociGM9P98+5rofiT4xN9M+h2E5W0hbE8in/AFrj+H6D+deYyS/OMqxUHjPXmvPx
NW75I/M/S+HcndCKxdZe89l2X+b/ACNnwe3l+NdHdRtP2lRx37V9PhRnpxXzF4OUv420cDJ
AuUOD25r6gA4GTV4VaM8ji5/v6fp+pG6gY4wDXLeP3MPgbUmV9pdAmR7sBXXkccZFcX8Sv+
RCvwBySn/oQrrn8LPmct97F0k/5l+Z8+ttDOVkyMkMMdPwpctEqbW46gAkVDIrDLKpxnkkc
Yp0UpH3VPzdc96+fcT9oZ7R8KpTLpOoRnnZOpyT1yv/ANavRwuDnivMvhCQdM1PByTMvHYf
LXqOBjOOlezhlakkfkud6Y+ol5fkiLYCcgUpXA6Z57CpBg9OaD9K6TxbsZtHeo3BAJ9qn7V
HIfkJ9u1A09TyfwUm7xm7EfwynrnvXq6qOOK8o8CM58aTKflO2XjPXmvWhy1cOCVoP1Pfz1
tYlL+6hNoPFAQDgEVIAR+NHbPP0rvsfPXImTnHanqowACDThnrinAdqBOQhQivG9TlaD4hT
To2GjvAd3UA5Fezn7vGa8W1nnxvdEEg/awDj0yK8/HfAvU+jyHWpUT/AJT2jGemPekZBjpn
2qRQCBSlT6cV3nzNznPFUhtvC2oSrhW8ogHvzx/WvBpYQSAAMdgeDXu3jfjwbqB54QH/AMe
FeGOrFzksAMZyeteRj/iXofoXDX+7yl5/oio8fylG5B4+prZh2iCMZPCj/lnntWU+0ly2D6
nFa0KgQR/u0Pyj+96VyUtz6au7xRx+A15c7j0mk4zyfmOKeQikmN84HT1qC4Yxy3DYH+uf/
wBCNPjdSBtxtXgcZyPrXbODbb8zslUtNpbInWPk+Y4YAc89algKo4XBbpzu4qv99SoAXI6k
cmpoMDKZOBjnHOawaNG7xueh/C+QN4wAJJP2eQgk844r3PqvQfWvC/hVg+MZMIB/or5z1PI
r3NmCoMk/TFenhfgfqflXE/8Av1l2X6iOdiljXlHxXJktNNLruG9+fTgcV6j88xzkhR6V59
8TNPvL2DTVtbC4ulRn3eQpJXIGPzrWtfkdjlyOUaeOpuT7/kzz3wTqNxpni6x8hyBcSiKWP
PDK3H/16+g+SMYIIry7wP4HurXUotX1S3a38n5ooX5Yt6n0xXqR4XvmscMpKLudnEWJo18U
nR1srNjDk88GvLPi0g+z6ZLgbt7rx1xgV6k3SvJfitcCe/02xDMpjR5SR2yQBx+BrSvb2bb
MuH03j4W6X/JnYfD8f8UPp+T2f0/vGusHB56Vynw/XZ4GsFJPR+v+8a6zryBVUbezj6Hn5j
/vdX/E/wAxhPXpXzZ4iuXXxbqWx8Ot1IVdTgg7vWvpRlBry+4+Fs2oeIrq+vNTVbSaZpNka
nfgnOPSs8RFyikkezw/jMPhJ1J15WTR2XhDUbjVPCOn3d2d8zJtZz/GQcZ/HFb3GKgs7O3s
LGGytY/LghUIi+gFT8duPWtoJqKT3Pnq84TqynBWTbsvI5vxrsPgnVhLwvkN+favEPDWkQa
34httNmG9ZGG4j5cKOT+gr1T4n6ott4aXT0J8y8cAgHkIOSfzwK5T4VWvm+KLm5PJitjjPu
QK48RaVWMT7fKZTwuU1a+17tfgvzPZY0WONY0AVEGABxgDpT88CgD5cGgnjGOK70fBvVjHk
WNWdmCqBkkngCvM9c+LNnaXD22j2oumRipnkJCfgByfrU/xV1yax0WDTLeQq18x8wjg+WOo
/EkV4m0mMDBy341yV6zg+WJ91kOR0sRS+s4lXT2Xp1Z6LB8Xdcjn3XFjZTRZ5ChlOPrmvSv
DHjHSvFNufsmYrqPl7eQjcB6j1HvXzinJOVKuRgdsc961NI1GbStVttTtiytCwYAdx3U+xr
mhiZJ6nt5hw9hK1J+xjyzW1tvmj6exnPGM0mBjpmo7O4W6s4LoDAmjDgD3GalNepo1dH5Y0
07M4L4naLDqPhaS9KHzrA+arL12nhh/X8K84+GqhPH1kQSQVk6f7p5r3fVbZbvSby2cBhLC
6Y9cgivCvhlC8fxBtFIIKpKD7HbXFWjapGR9zlGIc8qxNFv4U/xT/U+gwc8U79aYBgck/lT
tp4rtPgxSMnlR7ZpT3wKUD2x2pCOOM0xCZH4V5p8SvG66VbPoemzAX8y5lcf8sUPb/eP6Cu
l8aeJR4Z8PvdpGZLiT93CCOA2Op9hXzZczz3dzLd3Usk80rFnduSxPU1zV6vKrLc+z4cyhY
iaxVZe4nou7/wAkRNKwGASQex5z75qKV/MwO4496eUCgMpwe/8An1ppJ8x884GOB0rzU9dD
9RsjpfAxYeNtHRixH2leCc4r6gAAx+fNfMXgMg+OtF3R8/aAc468Gvp0YHzE4ruwq0bPy7i
7/eaa/u/qwJ/HFcT8TSB4Cvc8fMnI7fMK7c5rhfiiceAbvp/rIwMj/aFdU/hZ87lX++0f8S
/M+fXlJfAk3+uRz9TTRIVPT5TzjFQPIN28lsD/AGetAlwfkdtvp714/KftNrnuHwjKNpOos
jZAmUHjvtr04Hng815X8G38zR9TPOfOQEn/AHa9VXng16eHVqaX9bn5FnmmPqfL8kG7g9K8
x8Y+MNe0fxFJZ2EsKQRxq2GQM2T1Nemnk+1YGqeENF1e+N9fQO8xUIWWQrwOlVVUpRtDRnP
ltbD0a3NiY80bdr6nl8PxG8UOctLCFPpEKsD4j6/G29xBOvdDHjP4iu4T4f8AhmBlk+xvJg
5xJKWH4ivF7yMRalcxIU2pK+MHjGSBXl1fbUrScj7XBf2bjnJUqS07pI0PD/iZtF16bU3gE
pkidURTtG4nOD7Vuf8AC0PELSErDaKvHyiMnH45rkY4Y2O1thTHH1qSOJfMYlCO2Oua5Y4m
UFaLPWrYLC1Z+0qQTdrans3gfxNfeIrK7lvlhVoHVVMQxnI712KjjOOPrXnnwyjRNP1AoAA
0qnp7V6GuCOvWvbw03OmpM/Nc1pwp4ucKasl0+SA56AZ+tcV4k8X3+jawtlbQQugiV2MgJO
Tn0PtXanpnqa8i8fA/8JU2OcQJ2zjrSxU3CnzRZrk9CnXxHJVV1ZmnF8Rb8Sr5tlbuh+9tJ
U474rm7m7jvvEr3qDak9wHUMeeo61iqG3fdJ96taejtqdrnP+tXGfqK8Wdac1aTufawwNDD
806UbOx9CpjoCMU4gdcZI6UxcYFLn5c19Gj8re5zHjcE+Eb8dPlH/oQrw+UD7pAI9zyfevb
vHJP/AAiN5gZyF/8AQhXhM88cQYnKduB19q8nHfGvQ/ReGU3hpW/m/RDW2DOWIGehPQ+las
UsXkp8/wDCP4j/AIVys0olkLOM4OQfSteLzvIj+Zfuj+VYUaerPqq9L3VdmL5dtJfy/aXZU
Mkg45z85qJdNS2YyxmZkf7pPQ0XGFuZjIF2+ZIV3Hr8xqeC6uI4GUSjZjG1hkD6VtOU03ys
3lSinzkcDv5ihjhTnr1I+tXYGVW3bAyk8+1MtPsnnD7WpVT1I5APvUiomCoBPJwyjoPpUSd
3ZCj1TPRPhYir4yuNhZo/szbSTjuPzr2RxIZSMZH14ryD4VrjxVP8oH+inBH+8K9pGNucV6
GF1gflvEcrY59dENQbQBjA9M0hX0/nUnb1xTC3Xmus+ZTI2HpTW6U4sAaydY13S9GgMmoXk
cA6hSfmb6DqaTt1OilTnUkoQV2yxdXUNnay3NzIsUUalmZjwBXgOuaq+sa/PfyEASttQEdE
HCitbxN4vufEkvkRj7PpyHcIieZD2Lf4VyzIecLz6n39q8jE11P3I7H6RkuVvCJ1K3xv8Ee
7+Bip8GWGPRjn/gRrpgRXL+BQf+EJ07eoBKtkD/eNdQBivSo/w4+h8Fj/APeqv+J/mBGT7e
9JwO9BJwcU0Oj52uGx1wc4NanEgPXoaQ+v4cU48D3o256GgaZ4j48sNaTX5LzU13W8jbYJU
+6E7L7H19au/C2RIvEF5blz89vlQTno3/169WvrG3v7KWzu4hLDIMMCK8Vst/g34t29rdti
CX90sjcBkfhW/PGa86dFxqqfS591hMcsdgKmEtaUY6W62/U9zHPJHFI3IyBSgHGCPxp2PpX
oo+GuePfGW0kEWmajhzCu+FyOgJwR/I15GqNIyqrYYjHzd6+qtc0az1zSJ9Nvk3QyjGe6ns
R7g18/6/4F17Q7vD2r3VsD8lzAm4Y/2gOQa4MTTd+ZH6Xw5mtJ4dYabtKN7eaepzTW1yvLg
S4PUNmpYo7mWRYhHuOQFXHJJ6U6G21T7QIoLa4ldmC4VCST9K9d8D+B7yKeLV9egWN1O6K2
I5z2ZvT6VxRhOTsj38dmVLB0nUqNX6Lqz0XSbZ7PR7K1fl4YUQ89wBmroxSAevNKcE5Fe2l
ZWR+MTk5ycn1ILtljtJpGHyohY89sV4h8NyjeO4JFLYKSkZ4HSvVfGOoLp/hS+lL4Z08pOc
Es3FeYfDiLb42hJ6eU/BPfFceIl78In1uUQccuxNR9Vb7k/wDM9xUg85zR1OOn1pFAHSlA7
mu4+PY4dTzSc/4VUvdU0/TvJ+3XcdsJ38uMyHAZuuP0q2pVgGBBz0pXBxkkpNaMhmtormJo
riNJUYYKOuQfwNebeKfhTp94sl3oQFpc/e+zk/un+n90/pXqA4A9aGwVqZwU1Znbg8wxGDn
z0JW/J+qPke90+6srqWzvIngmiO11fgg+lU4lJLjqvTOcYr3/AOJvhQatokmq2cSm/s13EA
cyxjqPqOo/GvAIwBkngnnNeZUpODsfr2V5nHMMP7RaSWjXZ/5djsPAtv8A8V3owOMCUMOc9
jX0soDL659K+b/AADeOdJbLAGXg54+6a+kBwAOorpwmzPg+LG/rUE/5f1YEmuD+Ki58A3QC
7j5sY/8AHq70jnrXBfFb/kRJwB1mjHH+9XVJ+6zwMp/36j/iX5nzw6KuBk9ex5prYVS4bdn
p82c+9SnZtILDdnBUj+VBjUKPmwey+1eQ9z9oueyfBtcaRqmQQ3npkf8AAa9WHIry34PAf2
RqgIx/pCj/AMdr1BZFLsinlOvHrXpUNaa/rqfkeeXePq/L8kOzzxzTcjoP50pPHWvMfGHjv
VtD8SS6fZpb+RHGjZkTLZIz61rOagrs4sHgquMqezpb2uelOQRnivmLVJPL1W7AXrPIQAe2
4+1dhF8WNeSb9/a2k8YPKqhXI9jmuHnk+0XMs23Y0js+PTJJwPXrXn4mpGcVY+8yPLa+BlP
21tbbP1JI5sj5pCFPYmpVkKnknA6D1+gqkuRlWIHouP8AOKkLtk5QkDoSP5V5bifTtXPZPh
dI0mmX7YyPOUA+vy16MvFea/CfH9j6iQePPXt/s16SDwPSvdwqtSSR+T50v9uqLzX5IXr0r
x7x/dmDxay7QQIU5/OvYCRXinxCd28XzhDu2xICOnb1pYxJ0tTr4dipYt37P9DnVvQZCEYE
HrmtLS5xLqVoqkZ85cEdvmHrXPb1A+Ukt+YHtWlpbgaxZA8Hzkz0/vCvE5Vc+/r0lyO3Y+k
lO2lJ4zwKQY6Up+7kV9Kfi5yXj11HhC8LY/h6/wC8K8Bu2WafauMjp7CvefiJ/wAiVdk84K
Y4zj5hXgDjOVPHPXHBx2FebjF76fkfpfC6/wBlk/7z/JFSWReUPGOSBWzF5hgjOD90dx6Vk
yRbHyGOGAOAK3YSPIjxuxtHb2rKk+x9PiNYo5mZi15ODtO2aTBPPc8U15JVj4Tcfc9akmRV
vLlpEJVpW79fmNSSAlMBQvc7qJySkdvu9SG3kMxDSIybRgqT1rUjboy5Kkfw8/rVeDlWJUF
OoIPJqzbkjCoNq4+7n/PNZylcwdrXR6X8KDnxHdjni279/mFez54HavGfhOHbX9QlCsEFuA
ScnndXsfTpXpYX4D8n4j1x8vRfkPLcYB/GvOviFreqaVNp/wDZ1zLBuDltnRumM16CxGPvA
15R8VcrJprK5XAkGAee1XiG1SbRhkdONTGwjNXWu/ozmJvGfiC4gAfVZgp4JQ4/kK526eS6
lWeR23tncZGLEj2zTRhY8iQk9MHqDVd8OmxjyW/IV4Eqkm9WfqdDDUqT/dxS9EOkJRQqybl
bqGA496EPIIPzHsnGaiQLuKPLvIHQDPFS+Uq4InKnOQSetJM6nZaHvngYj/hC9Oxn7rdf94
10+Se9cz4IGPBmnrkkBCQSOcbjXS/hX0NH+HH0PxnH/wC9VP8AE/zGkkCvDrnV7yx8SX01l
dyQSi4kztPX5jwR0Ne3MeMGvnPWtq+JNRUyLGftEhIwQfvfpXNjbqCafU+i4bpRqTqxkr6I
9o8J+K4tega3uGVb6EZYLwHH94f4V1I9etfNWj67Jomt2uoxyj93KAR/eQnDfpX0kjbkDDG
1hkVphqjnH3t0cOeZasFWTh8MtvJ9RxIPP4V5d8YdIE3h631qNP31lKFZh12N7+zYr1Hp0r
nPGmnnUfBWrWqgF3t2ZR7jkfyrpaujgyyv7DF059L6+j0ZW8B+KI/E/hiKRn/023AjuEzzu
HRvoev511pbBANfKXhHxBfeGdXTUbRwVPySxE8SJ3B/pX0noHiLTPEenLe6fMpx9+Mn5oz6
Ef1rOnNP3T087ymeEqurBfu3+Hl/kbPXOaZtBOPzp/UDpSE/T8K2PmxqxKCdqgH1Ap2MGkz
xyaUkZ5OKEPUAMnNNbC5PTtQWC9fWvOPHnxBt9Ijk0vSZUk1Bhh5AciD/AOy9u1KTUVdnZg
8HVxdVUqSu3+Hqc/8AEzxRDd6kujW8wMVoT5jAjDSHjH4D9ao/DCWWTxxGrSFx5EmScegrz
/zo7mdnckuc7jnPNd58KY2XxoOu1beT6HpXk83PVUn3R+m4nCQweVzow6Rf3nvYOMHkfWjI
NRg5ORwfalJGPX8K9c/JrHmfxicLo+lnji4bg9/lrl/AvxBuNHu4tM1OdptNkIVWdsm398/
3fauh+Mbf8SnTBn/lu3b/AGa8WDhG+8rFsA+9cNWTjUuj9NyfB0sVlUaVVXTv8tXsfYCPuA
ZTlSAQR3p+R2rifhrrD6p4LgWZy81m5gYk5JA5X9D+ldrkbeMZzXZGXMlJH5xisPLD1pUZb
xdhkib0ZSAQexr5i8Y6MNH8WX9iqFYg++Idfkbkfzx+FfTwPHOAa8c+MOnFLzT9WQDEimBz
jqR8y/zP5VjiI3jfsfScL4l0sZ7J7TX4rX/M5L4ec+P9KBY58wnB/wB019KrgfU182+AFx4
60cEEDzCee3ymvpFeg4zWeF2Zpxb/AL1D/D+rHd6x/EOhWniTR5NLvS6ROwfchAYEHIxmtf
oaTjkHFdbV9GfIUqkqU1ODs1qjzA/B7Qzkf2le499h/pWL4k+G+j6F4Uv9Rgubue4gQNGZH
AAOQOgHNez469PxrjviLkeAdTwf4F/H5hWLowSbsfR4LN8bVxFOE6jacl27nNfB3P8AZGqB
iMidOP8AgNeo9+K8u+DwP9kaodoU+enf/Zr1Hjvg/SiirQRz55/v9T5fkhMdOprh/Evw9tf
EWsvqUmpTW0jKq7VRSOBXcHrQeevNayipKzODDYqrhZ+0oyszy7/hUNiQM61ckg9RGuc1JD
8KtMgfdcand3CqMhRhOfqK9LwOe3FQTf6ojIGB9Ky+r0+x6X9tY6Wjqfgv8j5duVC3sqqSy
qxC7Tx1xUQZlZVchs4AGauXUJF5O+QrGRsHGc8moo7dpjkKEHfHrXjyaTP1SMlyq57F8KQv
9iX2AR+/GR/wGvSB+Ned/C2BoNCvd67SZxx/wEV6ECOBXr4X+Ej8mzl3x1Rrv+iHNwMY6V4
b8QSW8Z3SZdf3cZ6DnivcG6EV4x46tZpvFd1JGm4bE5/4DUY1pUvmd/DjSxTb7P8ANHHNj8
D14Iq3o6u2tWgGDm4jwGbOfmFVtrxuFaNlcckEfyqzpMYOv2LLEBvuI8kc5+YV4yZ+hVH+7
l6H0uM9TQTkcUi59c0Y+U/pX0iPxE474i5Pgm9UKScp0/3hXgu53I3rj+f6V7x8Qw58FXgA
5ynf/aFeAvuOGzznGTnNebjPiXofpvDC/wBkl/if5IccpuwOCCMkDmtqG5h8iPLLnaM/L7V
gHG0ngknrzW5CR5EeQmdo/lXNSWrPo8QrpXMGYMLiUZwGkc/MePvGogjhmRcbM5Bzx/8AXq
5Ij+e7Khf5mPynOPmNMS2KMxI3eZ15xiiUkpM2k9khY0VGUjIHHXFTxlH+aBu/PH86hMShl
Urn3LdaeisgxEmASSW6Y9KxZb1R03h3xfqHhiO4WytrdxMwZmlB3YHbg9P8a6IfFrWyQBYW
RB/3h/WvN24kG9AWI59DSBSoBCAj37e/NbQrTirRZ5lbKsHXm6lWmm31PTh8WdSx82m2fHX
52GK5/wATeMpvEllDHPZQwtC5YOjk9uQc1yCvI0Z3jlerY6D3pmdygNHvA560p16kk02Kjl
GDoTVSnC0l5v8AzLElwxdViIfOOT6/1pvnzqFO0Mx4OePxqAyMwB3ADqMnoab5oRhkNuwcA
t/KuRxPV5fIn3NvwJNp6hO34GpN5blnOFGOF6VXDBJSTgvn8hUisCg6ZPOM8detBMkeqaV8
RtP0vSbaxh0ecxQRhBtkBJ+vFXx8VbDgf2Vc564DivI1yQy/N6jBHFOSRthzhA2dxB4GOld
KxdSKsnsfOzyLBTk5Si7vzf8Amet/8LS01iwOl3II6jevSvN/EFxZ6jrd3qNophhlO4pIRu
yevT3rGl1GOLKlg7AfwmsuS+muX2og2jnOMmqlUq1laWx14PK6GDm50Va+m7JHkDXqlFLRq
cbT/KvbIfizocVsiNYXw2gLnCnkfjXi1umDvbknpxyfrViODepZSTz16c1pGt7PYrG4Chjb
e36bHtK/Frw8SR9mvR6nYv8AjSSfFTw9JEwe0vWUjBBjHTpzzXkHkHapUplT1NEsTngDI6A
/xe/NP67LpY8xcP4G+l/vKV/HbDWLiPT9/wBkaQtEHXDBeoBFS6fqN/pN4l1p149tOrYBQ9
fbHcfWpkt2UsSF3YwMdPqaiMDq+/HzDI9cfSsfa3dz6Vcso8ktVtr1PUNF+LY2LDrtiwYAB
ri35B9yv+FdrZ+OfC18o8nWYUJ/hlyh/WvnLB8hyWCknjjBzUMW84DOdoOCa6Y4qSWup4GI
4awdZuULw9NvuZ9OyeJ/D0SEvrVkoHX98uaw9S+JXhfTlYR3pvJB/BAhI/M8V8+TE7hlmB3
c46EfjTCzFd38Oe5/nW31p22Oalwth4y/eSbXyR3/AIi+Jur6vG9tYY022YY+Vt0jg/7XYf
SvPm5dvm3c9+5qNjIrAnOO57U8kENhFyMfLntXNOcpbs+ow2DoYWHJRjZDMKrc/MfYYruPh
zrejaBrNzfavctCPJ8qILGW6nJ6dOlcOSAnAIGevA5ppJ6hgw9hSjJpplYrDRxNGVGTsn2P
otPib4QZwP7QcA+sLD+lP/4WX4Pb/mKH5T/zxb/Cvm5mYuF3cZ7GjzXHO8bh711+3lbofN/
6r4S+8vvX+R698RfE3h7XtDt00/UC9zBMHVNjDcCMHqMV5USOdwG7rgDFNilJ/dkna3LEUo
wRhMsw5w2cgVyzqOUuZn0GBwcMHRVCDbS7/wBI9W+GPibRtE0u+j1bUEtZJJVZVYHkBevFe
hL4/wDCTKca3DgHn5W/wr5nBcLuU8Z6E5qUuxXK8t2b+YrSFdwXKjxsZw7h8VWlWnJpv0/y
PpM+PvCIyDrcPbs3+Fc54w8ReDvEHhq404a5brMMSwkhuHHTt+H414r+7I+fcCwHDHnPqKQ
LHGTggg/xc8e1N4ttNNGNDhrD0aiqQnK6d1t/kdd4Ansbfxda3uoXkNpFbqz5kbGTjAH617
eni/wy+Nuu2fB/56ivmOHBk5wT25NClt2EUEE88VnTr+zTSR05lkNPH1faTm1ZWPp//hKvD
jHjW7L/AL/rQvibQCTjWrIk9vOXj9a+Z9jqxBUMOhz1PoMU1pDtOVPUEBfzrVYy/Q8r/VKj
0qP8D6c/4STQcc6zZ8/9N1/xrlPHmt6XdeCb6C01K3mkcKoRJVJb5gTj8K8KMsbOSwPUnA6
ZpN5yuOvQr2z7UPFNpqxvh+F6VCrGqqjfK09ux7P8KvIs/DtzLcTxxNPPlVdwCQABnH1r0H
7dZkcXcPH+2K+Xle33IPmPcFuPzoCqxO0g47k1FPFqEeVoMZw6sVXlXdS1/L/gn1D9stOcX
Uf/AH2KU3tt/wA/EX4OK+YI2bdgDII/i6irKgFifmZvQH9c1TxyXQ4XwtFf8vfw/wCCfSn2
y1xn7TF0/viq9xfWwjb/AEqEcE8uK+dlhmxwWZmHOOcfWnFQSAw46EEH061H9oL+X8QXDME
/4v4f8Ep3M21Z5WIA3k4xkkZNZsl4ZZANoVTzkHGavas22yHzbRnacDjFYLuirvLYOPzNZU
IqacmfU1pNWSPePhnf2GneFCb3UrSF7mdnVWlVWwAAMjPsa74avpir/wAhG2x3PnL/AI18f
Mc8q5LNyacjtuB3BuM5zivUh7sbI+UxWTxr1ZVXO1/L/gn2EdU09jhb6An081f8a8s8bXcV
v4geUTjZIisHX5h6Y4714s1zISMvjHOev4+1I11MqY3MqnpzWVeDrQ5Ga4HLI4Sp7Tnvp2/
4J6A2q2sinzXSdc4Yjhh781f8N2kF94gshZTiRDMrEP8Aw4OSPyry77W/m/f3HuWNX7a/uL
eRZIn2SY4wcfnXA8E4bM9qck4OEXa6PsDzlCkhs47Zp3nLs5cKT2OOK+XLTxJ82bzzQ2MBl
Y4/EVqpem8jDW87OD1G8/lXTLGSg/eh+J8ouG1Lar+H/BPYvHSNc+Dr9I/mdVDgBsHggn9K
8HdOgPbPNX5JHMmGdjz0ZmNQSAswUJzjv2/GuKviFVaaVj6rK8E8DSdLmvd32t+rKgUKCfU
c85H/ANetmPyzEhzHyo/grPCD+5lehyf5VsRughQCRQNoqKMrtnfXlojEZQpfDhssxI/E96
kSIAByuTj60SDDEAAkseT9aeEyg3Z+oPepm/efqatleVUxu59wo6565pI4zv8AmHPY5qO9u
ktDGpG7POFPJptpqlruXzrcMpPBD8n8KFGTjdIbnZDlVw2DIQgyD8vOKcuwnJTY+cjPNats
dEvTgK8Ep4B3Yz7elLqGkyWSiSMCWLsSOfxqOfWz0I9vFy5XozGkCqdzAdcjvioXG5uHPQE
9iKlkkCsyGF/m5yBjFVZb8BFG3B6c9f8A69aWbOxJiENwwCkk9fepFMuSuAw7HGfyNZ7XNw
zK/lYXHVjtqLfd4wrBV7d/zquRstruaXzO25T25BOMe9DXUEB3uSo9+TWbtuZI8kPk9lXrU
Lxuso8xHGeDuH8qapJ7sVl1NaTVo2OEiyCOrdQaqyXMsjsBuUY5A6GoYLTdKucnjOGOK1Y7
J8bcBsdM02qcDNyUdjJWJ5JMHcuQByOTWjZoI9u35WHBJFaUVgQVXBG3+6etaMFgSijaR/F
z+lRPERtY46lUoQ2370ZBK9eOv1rQgsSSSflx0FalvYeUM+XuPOc1egsJXYGOM59BXDKqcN
TEpa3MY2hcbQvOfpWnp/hXU7+LzbK0+Vv4n+VTXV6P4WluLyN7mPbAWy2TzXo8NlHBCkKYW
NOFAHSu/CYSdf3paI+cx+eew9yjqz528R+FvHGiWT3kWgWt5EnzSGGUuV/DAz+FcZpvizT7
u5+zXdq1rOflHOVz6V9gvG7NgIAOnTNfNnx58EW+k31v4n02BYobtts6qMAPjg/jXuQwFGX
uSVr9ep52Hz7FOd5O/l3M+4jAQFIsrg7h3qgI9zfMgTnOTx+lZek+JLWaztraZ5PtRAjIYc
P75roZEOSxIwVx6c14ValOhLkmj9CweLp4impwdzOwuSdr4I78g1Xb92RzwT8wFXiBEA8bB
gRhjn+lUN0yKcBio4bjilBtnpLUjlQmMqDnHI9qg8xAmGj2k87/AF/+tT3Y53L8gfIqJ0Zk
bgbUPNdC8ylHoWFeN1JdwVx0A5FNJiKgowUA4PGMis8+YVbbuOD0J5NP3OBu4B6YPaq5ezK
5CyUcsflXb6Dg0xsEDY2MdeKcjgKDgk9wDipFCMRgbsdmOMVN7bku6KwdlcleB6jGaespHz
7iOny/41I0QUkhflz/AHuaR4UJAIODxx2NO6Y077jhcEONyYPfB6VbjkhlHmGQbz6YAIqos
KnaQN+BnB4/WkSIKSwIY9+azaT2HozSSNgq4wxboW4FMlgnMyq4OcDHp9agjmubdT++3K3Q
E8A1aF/MEK+XER0LHg81laS2I1T0EVyPlLHDHGev0pwm8s4yCygjdu4Ipxu4fJk3IqyZ6Lz
TFBIJUnbj5W4PPelr1Qb7okVY92WIl/H9c08g3EuY41WPpx2NQLL5RUEnDfxNwCadata+d8
1wqv1Gen0pNPczlJR1bJPKbDFjz1JJyPpUJjjUhHU4JzyOR7VspDp3lqySgq3+3+tLJFp4U
lmKgf7Wc1l7XyMfrCMho4lO51K9xjoaRQu4uQ3lHoPX2q1cy2lvud7nKrwFwNwNYeoatCyN
FaISp/iddpz7elb04zqaJCdeNjUe4hiKwSybVx8xXnHt9a0I9RsrZU8hxIGHDOwyPqO1cE0
7ghupzxzTWdsY75ySDxXW8CpLVnHOqpbnokeroZ2jieEqVyQOx+tZ99r8yynHkgDj5RkGuK
aRxgBiAO/rTd0mVJPHv0ohl8U7syc4rU259UuZwS0pdOuAOPwFZrOWYksce/rUayHcQMrgY
4OKSRzvzgke/JrthTUNEjOTvqP3beo/IYp7bu2MH8ajZvkG1ySB+VKiuVXcMbu4rbzOd6Cp
GQ23a4Hce9OBKK2AV98dB6UxpWRwEOMZyc9TTgGaLOc+3U07dyeZtDuMBgmTnPNSqx2gnBP
rjioVc7cZb09KlfhyQw5xk+lFholLxhQSGyehzSw3s9sf3Mnl9yAcA1X+ZWIXOwnr60SRkB
WDEip5E9GWp2ehtw+JbqPEdzGJAvQ7eatf8JRbjc32NnyP4j1rlTIMgKcAfzppyVO0fOO+c
1zvBUnrY1dZ9TYu/EM8jnyIxECOgPNX4b+ZoI2LjJUH7/tXLhxjDDLkZ69Pet+FX+zx4GRt
Hb2rto0KcNEjmr1XZanSnBkdiBtyc/nUuSR8oOwAAtjpVe71PT7aUhAZmJIYDoDnrzWJfar
dTKNriJem1OvPrXgewqVJPSyPT9omRald+bcyF3UgHaOOlZ6syEENke9O5dSOgPXtQsbttC
qoI65r04wUY8oucmhuHWVfLOOchegrv9Jvxc2nlynBHygMc4rz+OE7wApXk8mtazllglRxJ
nHb1HpXHiaKqLQio1NWZuahossW64ilZ4/vMvXaT3rIZrGN9ghXcRgseK6nTtQiZ8TMPYZ6
iobzR7W9md4BsDfNtAGD9K85T5XaZVPEte7V+85gT2ELDMDSHHBLdPwqePVQhzHp8SEd+vF
acujRJEY9+CPUAU6LRbSORZZ5GYDklTgmm503ubyrU2rvUqR+II0J/wBG3e4GAKvpqtndJ5
c1sNp6ZXOak/s/T15aTqO561ctbHTSUXbgdN1c83T6JnHOdLdJmYthpk1x50W6I4+UYzVyD
SgAcSIe4wMYNbiaRDIm+2kZfbFTwaUwultyjMT/AHTjFQpuWiOSeMVrKRjpp/ILMSc8nvit
W304kEbSR0BA6VtQ2KRuEKYKcZHNaMdv95UVm4zjpip5W9Dy62Ob2M220pIxl1ySPTke9bd
hZxrKryRMo9R6+tSpFtTLKD8uVJ549KuxyRlV2nYMDjFddKlFas8OviJzRqWKBc4cEk8Z6j
2rXjATdgdaxkaOFF2sMntWnHKu0fOwJHSvpMNNJWPnq6bdy3tBHYDPavKvj0kZ+GE+Tz5yE
E/WvVFIHBfJHUelfOHx78UxaldWnhDTJzKyP5twEwQD2U16sEnZEYWLdS66HiWh/ahrNsLQ
L5hbHzLkEd/0r0qYybSuFQ5wP8a4fw5bFvEcbHCiBST9eldhcuUzuOcknPGa8LOJKVeKXY/
TOG6UlRk31ZC6H5QzqHOcjHWqU+2JgV9ec06RmOWUEIOvOajXLxoMFznGT09q8yKtqfZxiV
5fmQnp3x71UclX5PT2zWg8fJQEqAcHcOQaRbWQoCvzE1sppbmnQpFdzjHQdccVKu51YF8ZH
QjrUxs33HC5b04qZLWdlGVY45CkUOaBvzKLQ7SAFyRzkdqarMrrnB59KvJbFhgA46gcmpbW
0+0O/wAhTHGSOaXtElqDa6lJJdzFmJOD3XpU+5M/OeSDg4yKsvYsuSUKJnhmz/nFI2nqMO0
+cHmo54syvHoII1zjGV+lKYID8rMytnoODUsdkAhERB284bvT2BRVWS3IZujA81nzdhOXYp
+QWwNxI6ZIz+VP+zhSOQy++avBkYFkYB2HBJx+dQCbUY5Nu+Jvcp1/GhSbIc5dBhVTGYsbP
cDr7UwAgAxszMCOP8avJNIxV5oY1bk7ouFP1FTJIpAHl8DpnAz9aXO0R7R9jndTv5FlWKAs
gQe3frWQsziRt5Zs9ccVq65Zt9pNxHk7vvAD7tYx3YBBH0Nexh1F01ynnVG+bUtLdGM4XJH
YHvTHv5Xb5mY4PBJ6VCSQFOOvv0prMeh4XHSt/Zx3sZOTRKbiRjycj9aYSWXAbdj1+tMZMp
weeg5owxbJAB6Ag1oopHPKTY7jP3uO3enZBwVbGTnnioy3zng4B796kQfPtYDk8D/CixNwB
UhmK8npkU47UIzxxnHSmmQKz5G7j0poYFl5wDzyaXKDloKFZGOR19fSnhju4fH171G78DD7
8cgdqcSQBnofu5HAosS5dCQhiSSMtj06UfOCG3EHjjP60wMQpAGGPoKX5QOWJxwSe1CM9x/
zPJlhncerckn/ABqSNRhgB8x70wMpA6cd6SMl2VER8jkbRk/WnuFk1YlCnHzAezev507fCs
pAUKvQ8f1q7Fp8Dpm81GOFeu0Nlvyq/FoOlTHjV1IIzgYyD71zyr04/F+TNOWRiYkfdsxzw
O9NcgAKCBgZYe9b1x4WvYYGaCaOYBsKo4zWDMrwylZYyjdOe3tWlOrCp8DuQ00MLRN1Qj6c
e1NCHaAByecY5NIMs24D8D2NMXO/azEAc59a2aGm2yTaVXOAT2PpWxBJALeMbWGFHf2rCln
xCWIIO3IAPBrTtyPssWV52D+VdFJdzOS01Ld4Cl7csSD+9bpyevSk2bzjPQZz1ArTurZmvr
jaRkMTz9aSKznY7YlyM8/LXmyqI6lq9DPe2JXGRg84z1pYbdghDrhsjOOw+ta76RdBg4dQO
gwOcUsdpPBJmaPOeA2CaxdRNaMpycehQgtyWUnAVsknuanKiNyQME9hycVooRgrksD6Crix
RCMLtIIHYd6xlNrdGUqiZnQs0Mv3SuBnJ71rQ3zRqFA6jJxyDTBChIPfsMdKVYMIQnPc+1c
dRRl0Jc2y8Xt7iMGQYY9x2qM2hcjZKNpHTpUfkquCqjk8jrirkSo33mCnpgDrXHKKjqmL2k
tiCG0JzlcnPJH8q3rTS5DGpYlVPrzVeB9jq2zjHArRju2VuF565ArJu+5zVJ1LWRpQQIsSR
qM45LE96uJgOWODx0HNYy3rOpJ3ZB5AGMVaiuWHOCQDjmltqeZOnJ6s1hcfuWjbaQeQf4hR
HcFAowGUDr0NZPmvnOWHfAFAuGJJZeB605VZPV9DH2Bq/bgi7QeM8/WoTfKBjfggc/NwOa5
nVdbt7KP93ullIwsaqTub0rmfP8TSzNKuqJAD/wAs2hBUD0yaunGc1duyN4YRM9Dn1KRGDo
+BnrmoT4jv4Nk0FyV2DHIyDXnMyeKpHLR6np8rA8KwwTVGa78SW7SxyQWsjD0cjH511U6VR
axmvvOmOFp7Sjf5F7WfiR4xv9ebRG1RrW2lk2FoIxG2P96ua1tNO0Gynlt/mvbg7S8km9z6
sc046rq5ucT6dD97G/Ofxqtrt/YRXUJvLQXExXIOM7a9vnqznTi9rapPewUsLSpQqShZPo2
th3hfT3Sxe9dhvn6c9BWrPDtfiTardsVz/wDwlcMUIigkkh2dN0YIqVPFKy4RZbd2J6sMMf
1rjxFDE1arquJ7eBr0MPTjShJaF4wSkMwZeBztHT61TUFZAh+YZxtB5/KnLrUcgIktcq3Uo
3X8KkN3YOcLdlGPGXQjb+VYck46SR7kMRF9S1GiFSNq5buew+tPEsMaFmZl2ghe+DVeO2aR
BItwjKc4IYH8/SlNvM0BXzBvP5fSsWovdlN32ZJFeRPuAYKcfMxHP0qdpbV4t5uNzsKzPIu
o1YhFIPO3bnFQ77pIiwtQFbrznPNV7GMtmZy5uiNI3tqVAmaSQKRjZ8vSpP7dngOY7PYhH3
jzxWDJJdOMKsQUeoJI/GmrJMrKJYwFA52nr9a2+rRe5LjJ7xOoTxB5kRfEbKh5BBBpVv8AS
7kiWRVRupOSvH0rnFZZcqo2tjoMDP8AjT0laFRutmZW/iHX8azeGj00ZDjBK8TcKwuR9muE
KnnbuwcnpTJYJ8qPs29RkEgj9KzIVhn3PJE6Dk52mlUwklC0uAeN2eKn2LXUbqNd/uL6nDB
JFIwDhcYx9abJNbsmw4C92zuwf8KqwTquFR5T/CFcHBpI9UsYpjBd2kxAP3lGR+VHsZX0Vy
+dLVpl0BG4WVGB5DbTQUaT/Vshx6g8VVnuLZcTQwOq54UnH44qKPXbS0k+a184HpluR+BoV
KctYq4Tkoq5eEfmblc/IeCM4Nc1qFkbS4ZHQ7HGVJ5OP8a6FPE2myhhdaeU6lWQA4rN1ASX
irJDHOVHTzI8bvoa68P7SnP3lZHDVqQmtUYjAlc5HrUZBPHGfrVz7BfMNy2kj/pmq7xTxN+
8geMnkbkI/I16iknszkeggyyddvvmk/h2OBnseoppkI+UkYz19aUScZG3gcHFXaxjvuCR5J
YZ2ketSMoXO7jPQqePrTTKRlVClj6j8qmjjmuFCwxs5PUAZGaltrViVn8JCq7lAPORzzjFI
w2nghh9a0YNLmZ1MxWBO/G5vyFXv7L0eMbpLq4diM/IgG33x1rGWIhF73LVOT6HPFVOeRxx
1p0ZbzG4BPY+1b0uh2rRmS0vx9HGDWZLYXNuPnQuQM5HIpxxFOeiYnSk90VNpZ8glWz0znN
SRxSyDKpnnGetUzMwclmK84x0p4lRoT+8OewU8V1ckmcvOosuMfJbDFc85CMKab9/LEaARr
/s9T9TVKOQEOCefQd6sw20koKpBIcc8DrTcYr4jJ88/hRG05QfLGmPUjpVm3v2tGUrCoDc5
6nHsaPs06EILc5zycdKjkhmdRuiZuccUPkkrMfLVi7q5vRasY+Q+wOcFRyCKS5mgmkMDlTH
95Ts2tWFCsnmKjI+SwA46k9qmLTYZWTcynABGCPauf6tFO8TaOIn8NRFl7PC7raYyLj+Ht9
ari2DEgyBSeqmpoZfJmDIjI5+8OMVu2/2O88pLiEq7cAN3x2qKlSVLfU6oU4Td0czdWYT9y
sikEfePA4rQt1f7LFz/AP5UniER297HCvWNcnIxjPSp4PKNtEfm+4OmfSu3DTcoKXcivS03
O6utHuDfvJFKuCxz7/jUkWk3KzAicAj0rp2gtGuHSTAOecknP41ZS1h2/uyNhGM9a+SnXld
pnPLEpJaGILVYkRS5zjgtyTTJQqIEwx5weK154reFgJDuB547U+BGEbvHENidSTnFZKWugv
b6czMuGyspJMGIZz2q6ulWjMFcquOTxTbo2zSLu2iUdCtNNxEsYy+4/Wqu2ZuUpapl+LR9M
dFIZUlI6Mev0p39ioEBt2jII9KzzewINyyrux0Azim/wBqt5BEbu568dqiUWzLkrPVSLLab
PHj92AvQlagNnKAGCBsY24FQJr0kQwJNo9WWm/25N8rpdAHPqKhxkbRhW8i1HHIitvj/DGK
nETSDaVwnXOazv7Y1B0LEF19gDSR6x5swWaCTcGyPl21m1Ibp1HrY2ETbn5OMYFSFtqHIwP
TOaS0ubG4ZUJMRx1cY+oqK6lRXIRgyA4B6GsXzdTks3LlaJWkdYj8wJ7Vjapr0VnbOqsM7f
mx1B7D60arq8WmWxUyIszDjjIQV59NcNPJ9ok3dTsU/wDoR/pXVh8P7T3pbG9OkupqG6mkm
+2yfNOM7VzkRD0HvUbTEvuuJGlY9ieBVO2uUckhsqBgn3q28KvCWKDPXcK9Fx11R0J8miE+
YhnQMUUHGPmAqU3AkswJWDbeFY9SDWYtxLEpjUHj5t6g8Y9x2pEkaSBkKZdhhQO5odO+pqm
+pClzbwJNcTSLtKkRg/rXGC4W81GS7nLbQdsYHYVo6/eofL023B+VcyArgj61zdxfeUAke3
AHHGMGvo8Fhm483V/keLj8XGEuRvRavzf/AADYlvY7cho1H/AiDisyS+s5ZB5sKs3cjjBrG
mupmLEsMHk4qGEBpVLEAHqTXsQwaSu9zwquZyk/dWhsvLZmQ7Xkiz2UkCnpd3OE8m68z0Eh
qFrTzLdXUqQOoI6cVlyKY2Dqfl75HekqMJ6FLHVaVpbX7aHRxahdRnE1rvx1ZDyK1rfxAiE
CO7fH/PObtXI2988e0thu+PatqE21ypEgypGR8vQ159fBwXxRPoMLmlSorxld9n/mjrYdb8
yQmWBX4/5ZN1/ClN8lxKVgBDdSpOMCuJ+ylZd6tND/AHcZ21f0uaR53S4cOiYyzDa2fSvMq
ZfCKc4s9vC5o5TUJRs39x1ZZd+GJRu4PBP5UgsfNTPmqVOeMjmsBtWtDcNEly8bKdoEnIq4
kzAK20MD3j5rilh5xV9j26eLp1NIvb5ltdLyDskMW08A9DzV+y0sbyLtpZD2PbFZpm7xzqW
6EbuR+FPXzvLfNycDkgE8VEo1ZK1xSlTvdG2+yJhGAeOmSc/iaRmhXLKQS3BPUVisxcDMm5
iAckHn05pJGmDbmbA7AVh7DuzSLvszcCPLHvjIIYYyD0oNtJ80h8tmx/z0AFYLSO5OWyfrU
W/aOXPHpzimqEu43ddToXsbq4QL59nAcfdMm7P5VVfwpd3Ssy3Fog4+UZP61jC/SObIchgM
HOQakj1YQDct26HscnFaxpVofA/wOeburc5YudL1HS1AfTo2APEq/MD71Wa91aZTiRUCjIG
K17TxHcvGEknSdAMFTg5pk32K4JLo1tJnkoNyn8qaqTTtVjqKnSVtfwMGPVLpSfNmK46sBW
mLycwKpnSUOu7bjp9ajuLK1IDJLHIp7EYJqsLVFcKyqqkdF6GtpOnPVKxp7OSXR+oSTW0jY
kWLIOCQcVXkWxB2rtOTkgHFSvpq7wgGAfap00tV25h356lj0rRThFfEzJ0qj6IqI1tu+ULk
e+c1eM1yUBiMMee/T9BU66bDEpkDRp6ZxmoZ4nA3IwJ/2RWTqwm9PxBUG+v3GZc308I3PcI
G+7hBVaO/lXEiyHJPrzWotsrH503ccjb/AI1ImmW20uYCzZGMdK6FVoxVmjGWHr814y0M8a
mVkO4yMD1BftV+11KBvvSSDj+E54qIx6fA58yEZ96swfZXtzt2R7hgnArOp7Nq/KwiqjfLK
SHibTpXVZSxy3XyQcVfjg8OsVXy2lOc5K7aw2sFA3Jdbx7DgVOkSKqxzSYTH3iaznFNe7Nk
wocz95WN2Kx0SeIrFEbcr/eHJ/GhtIAA2LG5GM84bH+NYwEaYZJjx3Un+VWkPziQSSlm7j1
965nGa2m/mb+wcXdFyez3BlVSMZDA5496xpdOlDFWcEj7pyRmthJ7qIEOC+D+FJDfIlyyTS
Bk6jC5BPfk1VOpUhtqOdLmVpK5kW1pIigyNIxUZKAf40x3iknJlgkjXPUfzrfuroFyIzHx2
Aqi0ckchJjK7hzj+f8A9euiFdyd5C9glHTQjtoLcSeWAkiNggtior26lt7vEVsSIz8rA4xU
y2sqINu1txGWB5AqbUEEGnyytLukAwCAAuT0+tHMnNX1BxSXu6HJXdxJc3Es0p+Z2zyeldB
bsPssX7s/cHc+lcwSD+Geua6O3aT7NFjj5Bx+Fe9TVtEeRiJJJXPc0urFrqRVbEgJGGHWru
8CEEJjb79K429lVdRuVJwQxIIB6+uavWOrlwtvLKzHoD2r4qvh2ndbHiqPOdGttbXG1Loqk
TdZPT61VbTLVJpEjc4HIZH+XFIk0WPnQn8MU4PGYyIwQODj0rkU7aIdprqyFdJt2bc1zLjo
MGiXSbCNfvSSD0L1n3MN28xMF68S9MdcU+JJ0Ub795fcoM5q7taqR0ck9HzmpDaaZAp222M
9zzRPd21sg27CCcEDANUnmXYNoOR6ms+4Ec+5Z4wwK9jU311CFDmd5NliTVbNwQ8URB4w7f
rVZodHvyd6Q8fxBsYrEm0LS8Mq+fHnuHztrLfQD9qXy76SJB1GK3jGm/tNHoxoR+w2jqlsd
KtrkAXTQjjG6Q7f0rVXyJFzCY32/dcHj864T+x5N+P7SlKnG5VOOK1dMt3sWwtxO6sf+Wjc
H8Kyqxi1pK7HOg3G/Nqb4aTGHGcD61T1PVo9NtBuwZ3+VFc8fWoLrVPsFuZZW3Z4CoPmY+l
ce0susalJJdOTAh+YZwPoPb1ooUPavml8Jg6dtWQ3E0l2xuZ3cqzZDf3vc+1SzIXgaTZyOQ
M9PelLmW4RNuI3O1RjgDtWzFaF7FsID8hU5HT0ya9R1FCy2KkuU5ix1CyS7SH7S5nyQI1Tg
e9dIzs0aKVCgZBHfmuDsNPn03WHuL5PmVjsKPxXSXmrwvZ7UYrIzcZ6cfrXViaEeaPsnfzO
ChOtUblVVkRXlzNaRy2qY/eNwc/niolvGsNNN88BC7SqE85b2+tJY281/KXEbOXXq3QDvWP
4h1P7Zqq2KBVjtVxtQ5XdVUqPPNUvmzorVlTg5fd6mHturu9KkebdXDdOuM1rroWj6U5l1I
G/mIzsDfKv1FYw1SfSY5by22m5nykbNyUXuR75rIe51suZftkrs3JO7P519KqNSaspcq/P/
gHyk8TTU9Y8zO1XVdHmnEKaHbKpIUZRaXUPDuk6hn7PALWQ9JI+F/EVw661dpIBeoJ0HGCu
GH0NdRDqLQ2cU0E3+jzpkFjyD3z6GsKmGqUWpU3b53NaVejiE4yW3SxilbjTb1tPnO7BwCG
wDnoRUV5AbadhLACjjsec+tT6tcw30C3ER3yQ8Fvaq73f2u2VHABUAbh6V6EOZpSa9Tz6nL
G8E79jMz5Z8uT5R64yTVm2kZT5bHjsfSqk/O0AYI96kicZVt3GeldMo3ic1Kq4TudQri5sv
ndohCuBg5BNR2yC306WdvmducY6elVbk5toliXJkOAAen4Vp3SIbW2twQVJG5T1AFeFU0Si
urPtcLL3pTe8V+YyO1geBAVJGNxMhGc9+naofsTxzD7DdPAw+baWyuasGZQcRor/ANKQK0j
AnOPTtUc0rtvY29nG3u79/wDgjhqpjwmqWYx0E8Y/rWlbyQ3I329xFKDwd2M1nTW7KCY5D0
G5W6Gs0QoWMif6NIOrR8Z+oqHRhUV46fkVDF16Hxe8vx+/r8/vOlFv5hKZaFsZ2liufoak+
z3aq4E8gB4O5c5rHi1e5tIkj1W2W5tm6TJ1X8O1dTp1whsvtVvIuoWgxhA2WUV59eNSkrvb
8P69T1qGNpVna2vbZ/8ABMh4bwNgRpn2OCaa0eouxzD8xPQnGa7YWlvPDHcxH5ZV3K2OtKb
CPyyp5yOC3Jrz1jltynepU5K6bOCmt7sHeyfN0xmlXTrl2KCA7vQj9a7oWyRozeUm4Dhsdq
yLy6vbSXNuplU9zxj2raGLlPSKRajHornPSaLds4xbS5HovFJ5Go27HLPGR/Cwx/OthvE2u
xnCFEAOTld1KviDVpSFuLeO4XrygFbKpiLe8k/mYWTfw29L/wCRjj+1GG4puH95hwKtQ2V9
KQ0rQRKD171uRi5miBEMcfcxmoftEyLuKxjacFOc/WsHiG9EkmdUab7v7yc20Qhj8ptzkYy
/0qBrCSZWjdsJntx/+qmSSSTQbXYKzHJGPy5qnHf6/auI4pI5EH3QRx+PrWEITezV/MJynB
aK499CWFw7F8f7RJz9KURIrfdLD1qeOfxHeKA92iRk/dC8n6VZ2goqyBjNzyOB9KqU5rSbT
9Aoz392xSRPnXcc56c8irAtpFQPErMM87jjH4VZW1EbLLKYo1C5yTnP/wBemtcwk7VWSd8Y
yO9Zc7b900nNdCJrBZFLNCrMDjLd/rUf9lts3JCuD2XkGtFk1KUAQ2WxcYBdqa1neuhW5v4
48fwq2KSqSW8kY+0S1RmR2eMneqc4OccmpTBbhMT3MCRjHAwSfyqx9g0mNWa5v0fnnae9M8
rQgT5aTSZ6BV4qnUv3+4aqXegiw6dIXb7VGMDAzTlFlHE6C/j28A7T0P4DpQEtSx+y6NNJk
dWbA/CrKR3rgJHpVvCMdWI5NS33f4oHPz/Iz52t0P7mWRhn5gEOKlMyTKmyGQsQMf6OeDV5
NO1F9ytJbJgDgCpF0q5EmZL2PnqME/lT9pC2r/r7g9pHuUi2GRnsZWXJAYKFZhVjzCzgppk
nHQ7wBirSaUgchtSKkjoE5x/Spn0y18rykaSVR8oJJHPr1qXVj/VzOVSPf8zKs3kNwW+zFl
XjccdKwvFMiRTRwRKylclvWuvbT4LOOS+uHCRxDIy/GB7V5pqF1JeX01y/R3LDPYV6GBiql
XmWyOevVVm4lEuVGcBfc1u288f2WL5c/IP5Vy88u+TyweM84rct7gC1iAA4Qfxe1fX0aWlz
4vH45cyinseqatqEs+qXUkhQncckKFzg+1Z0F6sV1DMRnY3GD+dZ2q3S/wBqXnzgAyMDz1G
aofaInZRxgcDmvnZYe6aZ1wkk1Y9VN/BPBHKsqqnGDnrUkMishCzAjuqtn+VcJot0lwDBIw
Yx9Bu4rTfWoLK4aCKIM2fnKEDHtmvmp4ZxnyLc9b2CcE4nSNK4k2gELnrUM02VILn6jtWVZ
a3BdkiNiSOMcnFSXBhkk8wOyN03IpHHv2qPZuLsyo0bPUvmbaMGQ/UDOah8wshU5/lVN2jI
5v7kn/ZQcfpVF1Bc77y7iU8B2XaKXKbwop9fwZrO1uIi/mOQD0xWBdaxDDPsQ7wDgEqSfxq
3uuoP3YmS5TqGZwGH+NZ8n2qVyJLONT/elkzx+FXCMU9dvU66NOKb5tUJH4hSFRhoCf8AdP
H4VKmvzOhlbYqgZztwOnvSLYTRqXFvakoCdxBGBWLcSSandi2gXeOqhRhc/wB76V0QpU6j2
9R1XTim0lcke5vdYv1UkxoD0U/6v/65/Stm4txpumiJUWPf8ucf1qfT7JrGxKwwb0zy5/ve
pNPvwt1ZqTE2VbOCOaznVUpKMPhRw9dTnllYGNGO1Vyytiul024WW2cvgLjd16muTnWRwIG
YoI8gEDP6iprQmOFUWSQrnlQcf5+lddWCnEzlTJdbEb3BkiDHdz04wayYrcXKKp2qVzn1A9
a1Vsb68kRxuVFJ+atWCzstksJKllG8yEZww6Z9quFaNKPLfUJR2SM3Vr1/Dvh0CMKwlTZGx
PzBvp6YrzyNc280h3NK7YHNbHiW+kurqF5lXyW4jx0AB5I+tVJgkCjZt2qRuDDn869vA0vZ
U+Z/FLX/AIB87ipe1q8v2Y/r1OZvsy3UELylU4Xce1FpBBHPcKt4VcfJHg/eNWNXkjmKhJO
Ryqg8MP8AGsnzHjQmSEhsfKSPfrX0lO84K2h8lUao1nzK+pJfx3lrL5V4QX7H2q7ZJJP4Wu
kAZgkwZBjpkc1nMt7qcxYRs4z949BXS2kMdjaJbmYbEJZm/vMaVafJBJ/EXh6ftqspJtRs9
zBtnZbCWN1YEnhj/KoIm2sU7VqXtxFOSIs7F9qzHVS/ykj17c1cHe/MrEVIqNuR3SBxlx1I
x+tIFK8AHOac0hb5GYjaMA0+CMF1J5A7561TdiUnLWx0GmxJPqtszhjHCpdhjpjp+tWtQk+
0as/k48tRs6Ac9/xq7oUKW2nXOoTP+9kBEanjKjk81nqjPGJiFR5GOFJ5PvXz0pqVaT7aH2
dBcmHjf7Tv8kOFuElB3gH2NIJlt7gB5DEhwCx4zVS5vXb/AEaCJdyfek+9+VYV7K0hy7MxH
A3Z6fWuqlhpVPiZy4jM40bqmrnciW1Eq7JEkUnBO4fyqlqFtErk27e3XNcxpWyeUReaiN/t
NgGtW31BS/2aULs6ZUnArOWElSl7jvYKOawrJe1Vrli3lb/VE7g3GCMg10Ph22jt9d2QKF8
6E7gv3eCO1YBUYBReRx1roPDhjPiO124VWjcfjj9K5MVrSk12f5Ho03yzjfo1Y3/D9+LeaW
wmG+0Zycd4m/vD29RW7etLaSiJ4MqeVOeGHsa8+1Yz2ZW8t32yC5dcZ+8O4Ndj4Z1601ayF
jdPhOiO/LQOexPpXz2Kw0uVYmKunuexTxMY1nTa/wCD6eaHyu0i/upioIwy8ZFV1gyo24bj
KqTg+9X7i1kgnMU8Ox1HzDPX396q7JFykarnPy5rjjLTQ9mEk17pANOiM67l2nrtHP40n2d
bJmBgRtxzuZc1akt2ZlcRbTjJ561HIsiDYHKKfvZJNWpN7stSb6jHutw2yso4IDbOBVJx5o
yNhx26GrWxfMOZCx9M8UgCBSPlJ7M3pTVlsWmo7FFd67nUKwz1IB5p4V5OFULuPWp5oUdQI
1EZP8LdKYUlhjIkULu7nrWnNcvmv6ksS7R5W4FsY3Nk/lVWSYo5htk8xgeWXkj3ondltwPO
Chjyc9Kt2FmiyKc4wNwkjbIb8KWkVzMxlK1yWDT1B8+7aRuNxDgGopNTSJithafOf41Xr+F
N1O7LSrCrkKOCA2Kt2lpHHHG6R+ZKwwW6nFZ9Oep1MJPuUfI1C7ZpLi8EQPbv+NTx6ZbD5Z
XZjnoAF/nmtF4til3TOBksQT0pllLBeBnhywU4bcpFQ6srXWxLtYhFnaRklbRW925q0skaB
QqDb0wFGBWtFp9rJCZZr2KBR2brTJNKtJ4gbXU4pWXqBiud1ObWTMPb0r8r/UzzKMfKxX2p
A6YBbk9vlzmlkt5FY7lx7DoaRI3Y+WqMWPBUGnpube7bQnjlIQsJWwegK8U9J977XwAfbgV
Xvri20uwM902BnCrj5jXODxgqynybHCr3d+T+Vb0qFSprBXM7J6o1NQ1yOwvWge1kduzDAB
+laVhepqUQdUkiHOS64FZFr4s0i5mWK72Wzjp5hBB+hrW1LVbHSrJpGniUsDsCsMtWlSm0l
Dkak/xMG3zWucx4y1Us66bFIdicyD1PauBuJsK2GO49BV28uWnneaVjvckk5rDvJAJSwPCj
avNfX5fhVTgonkZpjFRjyw/rzK1xNhvLRiMdTW9bRv8AY4cK5Gxf5VzkEYmmCfxEjJr0a2j
xaQgRdEUfd9q92VRUbRPjqGEljeao3ZXLOrThdTu9rfMJW7e9Uy4WMKGJbrn0FN1SQjVrzj
cpnYdfeoE3MCSAABjg8V4jjY+jj3ZoWl9JYzGeLapxjHUsDTEuGlLySyElsscjGT2qiu7af
yyD19qfGTjLBlB457YrF0otuXU6lWmko9C7BdMtwrp8pQ5BFd1pmq3dxF5kRQkYBBJGDXm6
b2wvmrjHGP1roNC1I2ZlimkUb8bQT1rzMdh043S1R6WFm6i5ZK52rXN58xcQgj1B4qiNasm
DRy3ULMOCqOMZ/Gs3Ubxzps1wHMKouc7zivKZn87zJC3JOSQOa5MFlqxSk5O1jLMMVHBKPu
3b/Q9Vl1HTmfMNijsOOvGfwqv/AGk5cGOxiQrzkLnbXlTTMAPLd8nqVbFKL67Hyx3Uox0/e
HivWWR9pf195wR4jivipfierJqMUzsb3z5UIyUVuMfSrtvreg2soeOyLDod3GfyryJda1WF
MJdybfrmp4/EWqYUytDIMYIZMZ/KspZHO1k9PJtFrPcJP44NHvNn4ksr6JopFjSIjhV4x7V
WkSByWsryMxtnEchwwrxceJpFADWikjrsYirsXiyF1WKeKeJM5+Vgf/r1588jrQd4I2pZhg
G7wny+qPT1052djIqheTwwOKl/s5Y3Q+QJCemG/nXn1t4qs49qxajLET2kTNbkHiWSW2WOP
ULaYKc8PtY/nXHVweJhuvwZ6UZ0qr/d1Iv5nT3ou7e1QMscJboqDJNcnq9xLGw0y15e6AJY
dUXvk1tRa5LNF+/tQxxgPuzxTEjsXlN0YUSV8ZkYk/5FY0b0neaNfZS5eV/gYur+G5NXs7d
baLdJCMbFYDNczd+H9RsPlv7V0RwQCWzj6V6q0dnfWawpMsF0BgMDjNOi01hC1lqZF7asPk
dcFo2+o7V3UM1qUo8j2/H5HiYjAUpydTZ9j50vLdbW5lhkBHOVbH9KbHcyxRbfMlUegG5SP
6V6l4i8FNMztGmVHKtkZHtXnd54e1SxlbMRC9iO9fbYTH0cTBWep8ZjcurYed4q8e6KQvLh
DuWYc/3UxSSzSySF7iVwhOQpFRy/a1P7zf7ZqNIZZHJO4k8816SS3R5DlJu1mWormMEKecd
DT5NpBYYKnoV4zUTWRXLMD7e9LbQu8gVcnHtxUS5bcyOum56RmhYY8tjJIPTIrVs9MkfDEc
np6AVZstLmklQeVyemBXUwWaW88NoX3M7gsTgBAOvNeTisYoaR3Po8JlznZ1FoWtR+z2XhO
1toPKeRj5bBcHaepB9K5K9uPJheSMqpQcAjP4V1fiWCNphFDGFjgUF9i/eZu/5VxlyheGaA
MMHhcnGa8vAJSipvq7/eepi1a8Y9FZGFb3DpKbjcQB2B+8fSpRfXU6llKxr0woAqg24ReSM
8tj8almsp7fbHI4UsM4z19q+rcI31PgVUqcrSvbqSC9d/luo0nHdwAHX6EUsxSPBtuUIz6/
8A6qqJFPGhlRPk6E1Jg/Ykcgg7iBnv71XKk9DHnlbU3tPm82wVmJ3IccV1vhwp/bVix5Ll/
wBVrlNKtmXSxK7EZJIB6Gur8OoTqenyAHIdgDjIHy9DXzeOS5aiXn+R9vgpSlTpue9kO8QN
/oDALhvtpzgY4wKxBcSaNqy3NofNDDEsX98d/wAa2PEm77JOCcEXeTz0OK52+EqzoWAOUBx
WOCipUlF7O/6HXjpONSTW6tby3PXdK1WDxBo9vbefulP/AB7Ttwc/883PrUEiTROY5QUZDh
gRyprzLQ9Uex1JYTueG5YK6DjDdmHoa9eglOvWpTITVrVM+v2mMf8As1fP47CPCVNPhZ6+X
Y1VYXfTfy8/R9ezMl2lDKSWI6A560jmQknzWJHCnPB/+vTyzKrMkRDA5Kk5xUK7pBny8KTy
BXIj3kQyhVYEqWbuB1qHYZG/1ZVTgAE1bAyGz98/j3oWCRmBcAjsAe1XexfNYryQDKh3BHo
eakKSj5RgoWzg9fpmp59PuImy1uwVuQxFZdzHPJkW9yYxnoBxTg1O1mSpXjdak9zbLJbeZg
YQ4+UdPwpltNskQtGQp/5aKKdau8EIhuGMqyDG4daRR5NwbeYBh/AXfAb06Vp0cXqQ77sTU
4fKngnWQSITnO3oK15oY72xga3nlibHDKcAH6VjqRcWzxPhjn7oO7b9Kks7g6fdCHfvVh8u
OmfQ56VMoycUlujGSTXMbFv4fuY1W6u9Y8uOP5gGbj8s9KlvNQ0iytTM2twSsflUQrnn35r
i9bgm+2s/2ln3n7jHhfyrIexm2EdAfaumng41Up1J/hY86ftov3VdF/U9XmnlZEug0AOQAS
APwrNW7ljYPHJtcc5BqD7HOM4jBwfXimLBMRny+Qe3OK9ynRpxjZWscc51XLZnS2PjW9tCI
L/ZPDu53D5sexrq7bxLpEkfmRSn92u4h1wwH9a8sa2mlbaiZf2OalZLi2GyYYYjO3uK46+W
4eprHR+RrRnU5rTWhq63rE2r6g87ErEp2ooPAFZEkpLElsYHXpinb+NzcYqncykb1A+bBP8
An2r0KFFRShFaI1xFdQg5GfdyhomVmOUPWorG6mluNkjs5AwMnpVeV38hiUOWOR9KXTiFuC
7Ej0J/lXv+yiqT0Pz5YmbxcZX3/rU17gskG4twO2Kw5nG/aDwOa0tSkCW8arnP14FZW5p5S
SMsT16UsNC0eZmmb11OryReuhoacoija4bA7ZPOK62DUE+zRfvB9wd/auNnmWKIQx59/etq
2hl+xw9fuL2HpVRoqbc5GNXHTw0I0KXTf1Oi1hwmq3fC8zNkYxnmqKO3mbtxAHStfUbYNqt
5g5/ev3989aaloSNxyi+mM189OvFaH3lLAzlZlaJMoWZT04PXNTpbkqT5YbB59/8A61LiG2
YB3OMZO0f0rStXs7lSI53DA9Nu0VxTqyScktD140aSajJq5mQ2iSOxjTAxnA7VRmiJLLGeA
QPpXUnTy8ZW3dQCMFvX1qMaQkYzMw3E4FYQxaTu2bVMPTnHkRzOoXF5aaE1u85aKduA3JGP
SuYY7VO09R+ddJ4vnLXsdvEmEhXnA61y8mCcAsSe3pX0mAjekp2tzan55nE19ZdNbRSQmcY
bH1BFN8xS3zLle5HWnu48tV8oBucnJy3/AOqodpJDP+HbFeikeC2SbgU3DAxgYx/nNMLr1O
MdwKYCqDABB/PFN+9uJ3H0GR1qlEjmJcqoGWH4d6JH3EsEwB680okHlLhWBAIYHnJzxx2qH
5WXcCevSlYtSvsSK27GWAPXpmnbgT8uN35VB8ykDGBnr6UrBsjbnHHNHKLm6l1L+7gbfBdy
rxwMnj8K1bTxXq9ufmmSdQMBZB1/KufJzzzkZozxlhhq56mGpVF78UzppY2vSfuTa+Z29t4
6kUYurLLdMoc8VuWXjHTCw8q6eAnqrHAx2615cZCSBtzn3pn3m4wMcc15tXJsNPZWPUpZ9i
o6TtJeaPebfxHFPje0M3PCsc54/GrbRaReKVktkTIBO0cYrwKOWWEgpKyHtjita28TazaMv
+kmVemH5BFePVyCcXzUJ/oejDOsPU0qwa9NT1C78FaVcRsYHQljwGPf6Vjt8PLlQSbWNu/7
pgT+prLs/iHLFEBdWhJ4y8ZyPyNdLp/jTS9QKqLoIw6pKNv5GuScc0wyad2vv/I7ITwdf4X
F+u/6GKvgW7djHHp0vTILYAFWovB00bMksC2cUXWRhjJ9vWu5sruCYA296XB7b84/GtlpWl
RFktDLGOvOcYH6151TN8UvdZv7KnTd4wR5uNGtrVN8MjlSMsxXGB+NVtNtra4v7hpIM28a+
Xh+p7kkV22u2txOpZXH2dh/AuCD3Fcc9ulhokk8qsLgbgjZOMtxzWtHEOrFtvV6HpR5XTTS
Mi8uRJp99Mf9WzjHsAcAD04rgbjVWLkW8SqB0J5NejR2U0EcKTcRzxcKejVyfiTSYba8hWz
i2vLg4HA56V9Rl1Skp+zet9vkfKZtCvGHPTdkt/8AgHLDLMzyrjJyGHY1LIVaQNOZCQACVG
/H0pGZ7eZopgUdSQwI4/EUqiNsuq8nnMUgX9DX0l09T4uzb8yWGNzG6xN+6c53MMfzqtI8T
TxxKT5S8A/1okKY+fz35/iYVCWDfcQ4HPHJpqPUUpbJnXK+yBYlwERQNp6V0WksLXU9LiVQ
xLnHY5INcTpE015dx2Y5jc8k9VH1rv8AT4Uk1mCWPrHICDu7YxXzeOj7NOEuzZ9pgqqxEOe
C7FbxKoWC9jyHIuQwz3yKw7iMrNEzFs7PqK3vE4QSXmWGfNQ5zntWPencIiCxYKO2a5sG/w
B1D+uiPQxMb1pt+Rk72j1i2kzn96p9M8+lelx3MsVyJYJdssTgq4xke1eb3SLHdW8oU7g65
7Z5rupSwu3JY56gd+lLM4qcab8n+htkatWrR9Ds5nttUs31aDZBdQDN3Bjg/wC2O9czP4j0
dSFWaR3A6qnyj8TU2n6lc2l8s8YzgYfK8MD1U46iszxf4ciXTx4j0LJsJj++gHJt37/hXhY
ahTlVUKjsnt69v8j1MTOphV7uq6f5f5C6n4j0yG0RrC4W5nbJICkbPqa5weJdbW6+0Q3BiJ
GOMHH4dqwwpZ8HKkk8DiifemMgk/3gMV9LRy+jTVrX9TwK2YVqiu9vI7uz+J+s2pRLiOO4i
HUMuGP4101lrPhvxOy+YG0y+YYzxtY14yrlTnG7PvVmK4eNB5YIfrj0rGvlVCS/drlfdGeH
xclLmvb0PVbvT5dNu2t5wpYcq687veqMiufkkUYHTI6Vz+n+J72ZVjvpGnC4G5+WQexrqSx
xGWJMbDIYf/XrwKtCpQlyzPr8LiFXhfqZqyLC7IwmkkAwAOAfyq1Iv2iNY2IhJxndyfxqSa
KKeMshAkH3SowagjS7cl9jPKvV2ORt96V1JX2Zo7RJrW4VF+zzRRyqpPyquCfQ5NFzpdpds
WhYwsh+YRt+hx1pl3Aky7gqsehx09qLN5LVVQSRlFbae5z60tbc8HZmUlyvTYyNV08MGXcV
bHG3qf8AGsaz0qOC6R5J3jB4IYECvSjaRzlZUB9M9P0p8mmx3JYSRpgjawxyePWtaeZOnDk
ZhVhSnJTktUcl9ksoLeS9tRDsjyHO7cT6Vy00z3NxJK5Idj0PatzxLbwabMtpaSuWfDyrng
eg+tYBIQZZRmvWwi5o+0ve+1xy/AilPkxsX4HrWWXe5Riy4aU4HsvrUkzNcOV5jiTrn+Kq0
14IVkWMfvW6Efwivfo0mlpufKY3GKUnzO0Pz/rZFS+dTKIlb5UGBnvVaKVlnB6rmklIYrgE
4HWlRcN3PoPSvYjFRhY+JqVXOs5ruTXlyzkAMBhfTvTbRwZG3qCGGM+lQvuZSz9PXvUkR2x
FuF/z3pcqULIHUlKt7SQszA3PBBCnGK621mj+xw9fuL/KuI83nfyfpxXVWrsbOA/7C/yq/Z
30MJV3dvudzqUS22o3cnLsZmyAOnNMNxGYom8sdMEd+D1NbepQFdQuwqFmaVuRz3rNfT5pW
ZjE5C+wBr87lVUm+Y/e6UIxguXRGfJEHYSfLvJ6A881d0qwYF5TIOBwp5IPqasQ6PeMyvFZ
MWxkEsKuqbe2byp1ms7hflOFDfnUTxF48kGZyp0+bmWrKsdvcWc7SEzPGeQB93NStM8jlzE
VGDkk9PwpyXFu9xGhvZ3O77pwAcVh6zeJbi5AEsbkYAI+X86zpwlVkl1JqVY0k5SWiW5x2q
XDXeozS7sjdj5uKz5GJ6HB/nUjljJnbkk54FRTlSO+fcd6+8pQUIqK6H5LiKrqzlUfV3Gck
84I9c0m/nhRkn6UIUaMApuHrjOavWVvHIshdcYOMEZxVTmqceZioYeeKqKlDdmccNLlsE+9
PVdy54xjtzWjJpcTfNEWRuuV5qtLp0w+4wcjjB4P1qI4mlLZnRWynF0d4XXlqVNw2gDH4mn
KrKjMwG089ehoMLxkB42U57iowVz0xjt2rda7HnSXI7SVn9wvy7guMgnnPGamkMLQqwG11O
D71Aow3Xg9AfWnlueFJ/Cm12M4ysRs2SQSOD+Bp0ZDEYTJbsKac5GDknOQRW81yNK0u1e2S
MzTjzC7KG4/pWc58tklds0p0+e93ZLcxGDxH5kYZ/vA0gcbj9OQexrrdP8AEsF4v2fWLaJk
xjdt60tx4e0i7Hm2N6YlJyFIDCuR4nklarG3nujr+q86vRkn+ByW/aCSOaUBpHAJGPXpXTN
4OZgFj1KPefuhkIDH61h3+m3mnSmO6hZSP4scH6VrTxFKb5Yy1MqmGrU1eUdCuSueDgDvmm
pJnjjGfWkxlT156UnQkA8Z6Vvbuc3MXrXUb2zkElpdSRY9GxXWaT8Rtd0+MCdBcw5yd2VP5
1wrFhnBHPc1KtxKoykpYjggHgVxYjBUK6tUgmd1HG1aWik7ff8Agz2vTfiR4fv2SK7D2ch6
FuAfqa1pbWy1hC9rfRyoRuxuyP0r58JOM45POCKsWeoXenv5tndyQOO6HFeBW4dgnzYafK/
PVHsUM7lB+/H7v8j3uLS7aazGnXUWAn+qcHJT6H0rldQ8OIzG2vlcxJlUnUcEdq57SviPq9
uVTUYY71F6uPkfH8q7fTPGuh6qFRrnyJR/yyuBj8j0rxp4XH4KTla67rX5ntUsfhsT7t079
Geaaz4Iu4t1xaF5x1IbqR9a4+W0ljBEigDJr6ZNpbyAPHjpnruBPtisnU/CthqEReSyViM5
ZVAP1+lenhOJHFKFdX/M8rF5DRqy5qL5W++x867ckDoOnWr9lE7xvFDAzyvgAKM8fhXrlr4
M0e3dzPZiRepLj+Qrat9At/IIs44LEBSPMVAGr0a3ENBK0Uzihw5Wg7zmreR5xpWmNpUH70
KlxcA7ucsi98+ldXaWyQQ2LRqBI84JOe2OlXJ/Dtlar532kXLA7j1wT71TZ3nu7V3UgCVQA
OB/9avKq4v6w+ZM+lw+BVOHLFaIpeLYS73hUHJ8skZwax2g3WMUiqAV9/8AOK3vFDD7TcNj
B8tOv1rMEgltYo4+c8HAArXCzaw8P66IdeC9vLzSOf1lXRoiRtXcCOc55rsS4Z0brvUfe71
ymvoUiVfm49e1b1qUaygz1Matg/SunFe/Qg/UWVrkxtVd0i4dRgsZ4orgBEuMqkuSAD6Gtr
SNXbTryRJY0msZl2XFu3IdP8a5HXiJNKtI3bPzuMHt0qLQNYdZhp18xaQgCFz/ABD0PvXDL
B89H2sVr1X6ndLGx9vLDYj4Xs/0/wAmX/FvhlNMvBf6STPpV1kwyL/yzPdT9K5Rra5MgO12
JHTBAxXocl7cW2nXmnyKstvcY+SQfcbPDCubu1bTZxFMP3w/hHPH1rpwmLm48j1fTzOerlk
IXcpWRzLRPG22VQDnGfSrENm0wWQN079hXQWy2V9L5S20/wBqxkMcFR61YWwt2tJF+3IsuT
uVSD+Ndk8Zy6NWZy0ctptt810ZGmWUJu4fO1CCz+YHez8CvTJLQwo05u4pYAAQ8J35ry8aW
6yNgiQeo7iux0e3vrSxRHZTC+CFYkFPpXmZjFVIqfPt0O3CKpTlyqNl95atNR06/upILN5W
mXn50259RT7lPJfzpMIvTrgn2yKsxGG2Z5ABHJKMb2xzVSS5iZytzOIznDYA/SvIVnL3U7f
eejeT3dy1aGS5h2Mkiqp+RmI2sPp1rLvQ81xJIIgqqe3FbVhHGjkx7XQAkSFCMj61RvLi5V
9tu7Kvc7R396UJfvHylxeha0S9jZhHMlzIwO1iCSuPX2rqdRghtMSJ8sRXPWuHt48zmcX6W
zR8FRnLfl1ro9fmlGiee0pkQwgK3bpWGIpJ1Fy9TkacqqSeh5dqd6L3Wbi6PO9+M+lUTt3H
Bzj9KcUIXIwVPPuahZgBu6DtxX19OCilGPQ1k7mdqbKBHGr+5GelZEjoCwi/E9a2JLLe7SM
csx6HtWfc2+10hTqTk49K+gw8oqKifneZU6k6jqNWvsUnyMKcHjI7UiOFOdoPbJqS7wbn5T
tCrjGKgPVQAeK746xufPVY8k3FdBzFSATk5/GmyN/CDihGCgv6cAY61btLN7qQPIWSPuaJS
UFdihSnXlyU1dspwwmRt0Y3+ors7bT7j7HD8q/cX+P2rOUQwR7YkC9ga2rff9li/en7g7j0
rmjXlN6Kx6lXLadCKU3dvsb3iTW3i1i7gtZduJGBcDHesuPxRqK5VvLlAH8S/eHrWbrUp/t
293YP75+3bNU8gKMoM9d1eJHA0lFKUbn1FTNa0p3jK3kdTYeImkuo4nka23cBgTj8a37m4n
WLZJP5vmdWY5xXmYdt2Aa7Pw/JDqVj5DybbmH+8eq/SvPxuChTXtY7Lc9rLc1daSp1t+jGS
2sqncik985xVPxHcXsWl20N4qhpD1yOQK6VbY7mdbsbl6gIOtcV4nvBd6osbAOIlABAxk9+
KnAt1q8VbbU0ziUcPhJSi9ZaGKQQvXBx61HJEhYHfubGT25/rTtivgZAKnBzSOQF+UZOOcf
zr6teR+ay7kC8N6c8AmpUurhZGk3HJ7dAaiwC2M89eOKt20Mcz/MxAABGKKkoqLctjXDQnU
qqNJ+8yWO7mkcDaN3pV7qo5xnrSRRKi7RjH+7Va+uvs42Y5OeexrxZWqz5aUT7uk5YGi6mL
qX/AK+9jrthFbupZQT2JrB+YE55HtzViZnfa7nJ7AikkgljSOd4mVZBuUsvDD29a9bD0vZR
s2fGZnjfrlXntZLREa8feI4HBPrSktuxuAPr60wHJAIJzzUi8E4xjH4ium3U8jbQFGWJwcd
qe0hkCoxyF+6Ceg9KYzYQk9MdMVF58RPyuN3TkUKNwc7bkmwjGCTnsOKcN6nG0jI7HFNwS6
tkkelOPRTnPNKxSlYtxaleWyKsNzKAD8o3ZArUTxVfPD5N4iXEXX5gMiuecZI2gEZ6jtViU
2ht4wgdZ+mOoNc06FKTXNE66WIqxV4y2Ok26JqUG5/3MgI+dCFI+vrUD+GYZI2bTL77S4Gd
rrtz9CDiubYnaATzipLS5ubKVZopGjdWyCOOKx+r1IL93P5M6JYulUf76mr91oSS2c1uN88
fyg4bn7v1qtu24CjAHpVy/wBWm1J1YDy8Lh8dG+tVWGQD3x35xXXDnt761OOo6ak/Zu6HRg
ufLX7xBx60zg5yDz60Z2KH3AZ7g9Kj9SBjp2qrENqxL8qjGOSMdelNLuowASF9TQCNhBGee
ppSd3oT6jtSsFza0rxRrOksBaXreWP+WUnK/l/hXoei/Eywn2QarbNZOeGdCWjP9QK8fVip
+bjPP0p5O1gV9ee2a8rF5ThcV8cbPutGehQzCvR0i7rsz6g0660q9UTW0sE0Tjna+4f/AFq
murHTCxPlsmeCUY4Ir5ostQvbC4E1hcSW79yrYzXfaL8Tb21ZU1VTPGTjzY+o+or4/F8PV6
L5qEuZdtme9h80hUfvvlf4Hf3Gn2NuC0FuT33lic/0rkNRikjuIZtrIpnXp25rsbHXdJ1u2
3Wt2GBABQHDKfcdqo6tosl2I2jmBj8xcsq9ADz+NebQqOjU5aunqfTUaylBpvc5HxInm3ci
kHmId+vNYkJUmPztuc/KvWup8TxRx3zSxyLhY+r8Hg1xuqOIL9nKDaSHVRxwR619JgPfpRi
jixc1B8/kiDXVaRMLuIB4JbrWtYskunW+VKnYATnPasXUs3FnPIAoK4JIzmtbSWYabbsCOF
Fd2IX+zRXZ/oYZa75hNrrH9Q1cZ063+T5fMZcjuTisWW0k8jc4+ZehU4INbmrh30qPcflEx
PP0ql9md43JckHoM5Bp4afLSTuRjYKpiJxaNWyvptQ0GC4nk3zAmNiOvHc1q6hpTXcwd79f
LKjnAJU+lYeiRAeHXyfmWZwRiumaKUWcMwEflbRnDcjivIxL9nWfs9NWe3g5OeGpOeraFsL
G1skQSeXvAwXByTnvTG07SHnWZIld8lh8uM1XWe4Zjti3I2QpUE1D8/l7pRL7YfArmSqczk
5bm0ox2SLr3NlA+8RRQbflAAy36U6fWPNAFvFKgUcsRk/l0rNjitbiQKECNzy0mCfrWnB4d
upNrK5WLOWPmHp25pSjSjrN6+Ymu+hRJjlO95nZ/wDbgJxWvYaWZpvPE3mJt5zBhQPfNWYY
NO0qbMt/Lc8cxKeB9ar3/iCSRPIg8uKJv4VGSfqaxlUnU0pLT+vIWr0RLfX9rbBbeJxxwWU
YB9sVju0Ez5NyI0B75bdz6U1o7reJjCjKPmAccGtG0i1Ga4Xdplts64DqOexrSMI0o3/VCm
1FWNGwjuGAzcWEybg20JyF/Kq/jLUI10lhEGQyEKoB6jvW4ZzFAltGkIlYbWMY6D69a4Hxr
cxvqEVojKwhHzbezVjhYe2xEdNjCmmnzM5YfMTubbjtQfLPJPQflTW+U5YAA9B15pHdVXDA
8DvX1iTvoXKaS1IJ2WPcfQc4NZtrJt868YHC8AE1JO3nS+UCQoPzkdqp38ysUtYc7UzlRXr
0aenL3/I+Gx2KXN7Xtt5v/gFIyBi55Ac885FQ5JYrxz70u0Elc/WtCwsHkYblODyOOa9OUo
wjdny1KlUxFRQirtkdlYPM4Yj5F681pPIsWUQ9sVc8tLaDK5GfyPtWVKwNwOgyfoK87ndaV
3sfVOhHL6ahH4nuwaVWLR5IYd/at+3cfZYen3B39q5WQ/vZmyCFGBit+1ZvscHX/Vr29q7a
cFY+fxWIk2WtURTrV8MkZnfGe3zGqXKKVYFivccir+qAnWb/ABnPnOcHv8xrOKuZChwrLk8
15yZ7XKDYLZI/OnRXU9vOk0LlGVvlI9aj+ZVAyuP8aiGVjPy9T2/nV8t9GZuTg1JPY7zTtU
ju7aWUuPtCrmRDxkYrg7qRpruWY5+YnBPpS+dIrMYn8tiNpxVdtygDAB71jhMHGhOUo9fwN
8wzSeLpwpzXw9e4qsybc4Oe3WmklgSARnsvWkO5uN2SelOdWRchevWvRseJzdCDyzvyFb6V
IvmRSZjyccYLVr2H2fCnbubqef0pl1pxacSwhUz1SuX61BzdOWh7P9k140I4mk7+m5WtryQ
SbJW+U/nV26jWeLlTxyPY1XhtJvO3PCEUkdeTirsr7VOONvBrjr8saidPc9/KlVq4ecMUny
+f4nOt9/aQcg9TTGkfYq7z9M8CppSdxYj5SSOfSoCF3ZGACfXoa9iJ8HOybsSIrDBz7fjSf
dXOPxNJuZcHqe/tSOzE5bmggdjcSoxyKh8iMk44p4DFQw5GcA5pw3fwfL061SdieVS3K/ly
xrmM8Z4xS/ap0yGGeauFcLkgY9O5pAoJbcpYdc9aOe+5HsmvhdiFLiM8Fj754q6/2J7SMw7
/AD+d4JyuPUVVMEJyRjPtUDW8iSny+AfwxSaUndOxUak4XTVzSs7m3ilKXkImiYEY7j3Bqt
M+FJXcB2Dc4qrmSIYZd3TFOaUyKBtI9iaFDW4SrXjyksK4TJByamCNj6+/SngAJjIAAFTxJ
uwQTkdflqHI1gtEisEzuG3oOnYU3Ywb7pHoKvLbMVI3Dvkc/wA6lW2Ytv2lsHHSs3NLcvlc
tjKCvt5GD2B9KQjBw3Xp0rV+zOQBjHHA9aqtbspbgDIPB7GjnTHyMqpG7lmRS2OSM9BQAO/
J9KnKPDmRGAZSenNV1I3cgnt/9eq3Fs9SRWJ3fMOOeODT45B/EpcH9DUW3uuPwpo+TPznNK
1ylvzF6Cea2nEtvO8TryHDV2+ifEa6tAttqiGdScGVOGA9SOhrz3zM8evSjfkgsMnOa4cTg
aOJjy1Y3/M66GNqUHem/wDI9d8RXun6vpkN9Y3aSorbW2kZ5rnWaO4aGKZeI+NwHJWuUs1V
HeWN8jA2n1+tb9nfRGQwXJO9h07H/A14ywX1WPJB3S+8+wwuLjiqa9qrP8CG+guElktWhMY
c5Vh0YVoaVHjTIhnlRggfWrEkEhhLJI0sKj7p6p/9ajS4W/s1D8oIZh16c1nWrc9H5o7cDh
/YYq76p/oOv1RtHkBODHJkY5zwO1NtHglhUSvtO3sO4q35KXVm0T5jMj7eeRnFYlvujkeOR
CAu4EY6VFJKVNq+xnirrEt9y5o+/wDs2+jORsnP6iuotjFJpdttt584Ct5aZDGuN0OdAt9D
gld4Ix2rsdN1NrPR1CSKCrsApbGBmuPMIyU3ZdV+R3YBt4WDXd/mWI9CeR2mt5bm0J5/eDY
B9OadFAbGRvtmrpKh6Ii7j+ZrLudTW5l3PO788Bs4+lV5JLtRkBdrepBrgVOrJWmzttfdm7
capp8agRWSbuzuozmsi61i5nZt1wxU9Y1OAPYe1Z0iSSACUtvY9+gqW306Wf7iQO2cYMm01
tGhThrIqyirkiyylcrIkZPAP3m/GlSyXAP2r537BGOK3dO0i28phd2gtZACA3mkk+4Fa9lJ
bWC7YYmdl4DyOSaynioxuoL8jF1H0V2ZNloEskSzXvkGIdSyHLfQHFX7gW9svl20W1B3UYB
qa4vi5JlkLMe2f5VW2kRCSSRSoHQkVxupOWsiYxbfNMbJqaaZZm6dQflJDEdPQCvMbiV7q8
e4bO52JNa+vakt3MEjbMCdFHr71ijbjHJI9f5V9DgcP7KLm92ErN2QhAzuY5+tUrpvk2p8z
Pxn/GpXl+YKoyT1HehCgU78bwOp5z9a9mmuVqTPNxE+eMoRflcy7gpaQjje7Dk+9ZBLmNpC
pDNwDWhqCO84DAJk8D2qjNzIqLnaOB717lBWXmz88x83KbtstERwQu9xsQNtzXVW0bRxmMf
r3qtp1iII/Mfv0q8xwSCO3HNcGLre0lyx6H1GSYD6vT9tUWrILtT5RJLccYxWPcqEJZDnAz
V6+cBgN/ygcD1rKkb9zl/vMexrbDQaSPPzauvaSXYqIGCE92PNdVa+YbOA7B/q1/lXLHIGM
Zz0zXW2iv8AYoOT/q19PSvTT6nyUk2Tamzf25ekDnzmA7/xGqm77/OGHtWv4l0q6tNau3ZG
8ozORx0+b1rLUxFBtyr9+eK8VTjKPNF3R9fKE6T5JqxXHA3k456GoiQ6MRleTyB2qchVc4w
cE8Z6VG7ZxxgDrxj+VbxOOrsVJpQGRTwuOD6UIEdc5yR1xTygk3BuVb1NVJrYRqXimC45HP
WuqFtjzKql8S1J8Ir8gDHv0pJGXAzkYPaqiTzFSrKrj2p/moVPmgqfU1rys5lVTJkkkhZWj
YjPPFa0eqw+UqyIVcnrnisVcbt6kMB0waewGzJRg3TrXLVoQqfEj08HmVfCL91LTs9Ubcmo
W4G3fn6DvVC4vBKmyNcA+9UGzkLwO/y9qTYQd3G0e+Oazp4SnTdztxOeYnEQ5NEvIkynKE8
d8DNIgAUlgdx4BHWmLGS4IJ+tO+YHHJA9+RXV6Hh3vuOdFJ5bt2FR7QRjhR0601WIB3E8cY
JqYYkO0BUwOSx6mh6Ep62GEIedw+tW/sAa3+0x3CyAD5lIxiqXc5AI7Amnh2VCC3XqKUk+j
Li1rzCHcFwSMDqM0oB2bsHHpT4Vh37plYjqAD1pCM5IGAc4BNO/QXQSIFi2FznsetIxLNnh
celKq5AJ4H1qRFRydzAADOfShuwlfYhyQ2Bz+HNKijYfl9jx0pwjYAjgk9M+9TImCDwDnFF
9CbXegRqwcADp1I9K0rS23Y28MT3NJb24IBAUk9ec112i6RazvH9tkxEevljLfTniuStWUE
2zppUpTaSMqDTS0v3cY9ieK6bTtL1G4jxpeg3F5EPlLKnGfrXqXgXwDBK51C5QtbEkRRPwS
Pf29q9cgs7W0jVIokAXjaoAVR9BXhzrSrrTbzuegq8cI3GKvLufKlzour2KrPc+GLmIdWBi
DKPpiq0selanA9u8K+b2CoAw96+rrhRcExlQy/3WANeZeNPh7YX8Umq6bAtvfwgsCnAb2Pr
XnSr8klzbd1f8V/XoddDGc7tNbnzbqeky2ksq+S/loTjI4z9awpUO4sQDnqMV6Ld3dvd6bd
210SlzBwysOQelcHOg3ZUDI6gV9NhKs5xamtUefjIRjJODumUcHG4E/T0p9rHFPOIp5PLVs
gEetXX/ALLMQ4kRgMbQ3OazVjg27XcjPQk8D612qXMn0OS3LJPRizReRMYt24g9RSH5cg9f
SmrtRsHBApwwzqB3PerV0tTOVm9DRt0VYFJzluRjtUmR5vccd+1R+WN4GTgDsadECrkhvxJ
rz3q2z6WPuxjFG/pusy2MieaDPB6en0rsreyt9RsjfaRLHk/eh7H8OxrzNWOWTnA/T3q/p+
o3emziexnMJ6kDlWHvXkYvBOa5qTtL8H6ntYbHzptJ6o7AyMnmIULKeHjdccj+RHrVWSIvY
z7i08TfMSOHibsT6itSz1jTPEgWG5UWeoYIWRfuvVa5tbiwuwJPl7CRejfQ148JTpy5JK0u
x9DajjIXW5zGkQldQu4hkjhx710MVjHIhmNwiMrbdjkjj1qstvFHetcxxiNnXDBGwD71u6C
AZ5hckngMACMEe9a4uu3epHsiMPh5YejyS6N29GVhEjECN7NiONoYgmpRo8rEA6XIuf4o5A
f0NabX1na3m2O0iVu7FOtMuNXeRDsfac9U5xXl+1q/ZX9fI6bVHokC6L9nws+pSxxgAmNgG
I9sVO8tiEWNIVJQcOVAyfWsf7TK8geVwTnqT1+lTl3OPKAViejjg1LhNv32P2PWTLxZmRsy
FQBzuHSo5ldowYbtGZhjmqM9ybfab2VISfuqAWJ9aRtStFtTcrNiIZHzJgsfQUKlPdAml1J
5DJDAZpr5FQHdgDmuY1XXHvHMFtvWEHkvwSfXPpVa8vrjUJC0x/d/wqBxWccq25uAfQ817O
Gwig+apuZzk5LTYduBJVyCe3oKikkEKHkD3oYblyTgdQfWs67dnby1xuPFezThzyseXiq/s
Kd1uyxAzSb5OirwKJm2RHjGPalgUQxiPPy+me9VplEz4DfKO+a6Ie9O/Q86u5UqCX2n+bKL
y7Vad+SRgA0WFn5shlYFgvr0NQXmDMkSHPNb9rH5FsiKNpxnrnNd9Wp7Onpuz5zBYT61irS
+GG/qTqrHgdMdP6UyUjO0tj69fpUzZA3AD656VVldlRnKjgZ+teVFNs+1rTUFYyL5jLeeWo
+XPOKozDdMY0bIHqKlaYlpJPug1XUsIWkPMkhwOe1e/TjypI/NMXVVapKT6tv5Bv2zYADKo
xz6109s2bSE5H3F9fSuPQM0gi9e7HFdbbDFnCNzcIvf2roSseTUnJq62PU9S1CDVJLmK4gC
zQSsGYHG5eefTk1wl/pnWW3iZA33Qy9q34BHe6nqsDTCOYM7RBn4kw3Iqe01r7HaTw3MaSz
eV5UW8D90M9q+ChOWGnJU1fy9T9kqYeliKCX9I4Fx5Y44I9sYquTtTDDPJAJ4roL/AE1JSZ
4HJLfeP+NYsqSKuxlAcHnmvpKFaNRaHxmNwlTDP3tujKxKqx4wPz/WqkimVtu7AB4GKvLAZ
ZSpwdtWV0aVofMgdkI/hau2M4x3Z4sqNSqvdVzEEZBwc8UjDd0+8e1azWF+jFxA02B1j7D6
VUMaldgyMnlH4Oa2jUT2OKdGUfiVvUobB3GD0z2FIWlVuJOPQmp3i2sCxIYcc9KjdCfl29u
MVpdGDTjsL55b7ycD0pVdGQeW4wOgbqagZQinGSPXPSk7ZI4xxgVLiug41HEuE4wXJHtigt
uXcAcjqcVS3OmGBOB0zTzMcDem0EcEHpS5C1VXUlBRjlslfp0p27I4bgd8Ypi+U4OxsN6Zq
TacZCjb2INJ2KV9xwVSmRy3qaQbWU5yR1x1zULFg2F//XU+UIUkFfXmk0NMUnnCYJPbuaRg
2RleemAMUxvvZyD34OM1Km8JuEbFccNzSKQKdoIwaAw74+mKajryQuTjpmnK2VOQT3xRYSk
SDkgqRg9vSrtumSAQMA5qjGM43DGe/Sug0WO8upDZ254l4IAz+PtWFWXLG5tCLk7Glo9iZ7
mJXg8xSwLKnUjuAa9e0vRtOmu4VsLBrRWIBjkk8wr3NY2gaDBpyqBEJJzgM+c4zXofh63SP
UoSQQpPXFfFZjjud8sT3qNNUoX6noOnwx2tnGkYCKihTkdq0IlJf5mPPHSqoj+QELtAPGe1
X7VN2AGw3YmuihNu1Ox4FV7yJhYqQei56Y61iajp8gR1yDuzzXVBSAMnJrK1lS9sSq5K+nX
Fenj8JTWHcrao58PWkqiVz5F8baPCnjXUYZXMIkTzFYHGTXntyj5GGZ9o4x/WvQvincLJ45
uPKIbYoXrjBri7nC22MkH0wOv1q8ucvq9Nt7pHp4iadSSS26+pzjjBbhgRxyv60ktpIIROp
WRG/u9vY1JP1cEdecelVgdi4DcHkjsa9rXocistyNhtGScDvUtrEHuCSMAc4NOC+WUeWMmN
89fSrMYRBJ5Y3oxwCeMClUlaLNsNBSqq+yJQCuUbI9iKcqMzbc7QO+eB9acbySSJY3QHHRu
4FPiZVGeeM4IrgbaWqPf5Yylo7o17rRLuysYrsTRTwyDl4u31rMMbL8wbcM+lPSYrEcl9h/
hz8vPtSOHwXDMAccL0rnipLSTud0bctxcsNpXKHrn0rq9H8UxPGmn65GJrYZAmI+ZPr/jXJ
uHEQZlIUnCnsajXuuQR2zWNbD068eWaNY1JUWpQZ3+qabJBGLy1m+0Wrchl52/l2qlbXAMx
eNhygHB9Kw9K1y/0c/uH8yE53QOcqR9O1dHAthqY/tDTf3Uif621J5HuK8WrQnQVqmq7/wC
Z9Hh8aqyUZaMe9zPPIHW3JC8HPX61GRICCbeRlJ9CO9ToVSMvNP5Kfd64qSO82LmG7ZyTgY
bINcm2yPUv9lMhhjs51IkeS1lXOc4Ye1P8o4CPrC8HgBT1ouJXuz5kmnncBhmRgD+NCWyou
9rIIM9XkyRS83+jJs1uxszWSQHzr3z0XnDDJz+NcxdX0lw7AMQi5VVx09qtaxeGSYwJt2L1
2nAzWS/zFQOO2A1ephaHKuaRxV6ivyoPNZvm/pSBiOCMk9M0cDkDqO9Nkk8tdxOR0yO+a7r
X0Rm5qKvJ7EdxKqAndkY5qla7ZneRudnC8U28lJOz+EcnBqxaReVAMfePzcGu6yp079WfOq
o8Xi7fZjr/AJErEheACQPSqE8nk25Y/ebpVueVEQknOBk84xWYI3uczOCQBnGa1oQ0vLY5s
zrvm5Ke4zT4TLeCeTkKc89zXRbjkjbjH+cVSs7cwWykr9/5sCrbNhD+nrWeIqe0np6HdlWG
WFw6ct3qx+7A25znrWVqNyAi28J7Euw7n0q0bjyYZZJQeRgc55rJucRWkcsinzZCSCrf55r
XD0/eTf8ATPOzTFuUHGLs3v5L/glGT59sYY7Sc0xnAGRz6e1SBVRCM7mYZJJqq53HP3PYV7
EUfD1ZW06jRyeDnPWuvtY1FlAN4/1a9/auVjUDBHHHTPWuttmH2OH5X+4vp6VVzDlVtTR1I
3D6vdz28eIvPdSxGBkMeAfWkaR5sPJy2OtTahHPbarf+W7EGaQmN/u5z29KgQvcRNJEjlo/
vcYH4V81NJu62P0+hKUIpVLpvp0+QsVw0R+QgjuB3p8nkSRFnRNwPHHWqErOxDqdpx8wpWu
B9l2vuI7YFCpapxL+tRd41NvPYryW0Kszxs8bdju6/hSmW+RxtdZUXpjhsVWV5wSPPV1HzB
XGOPSnJcjzN0kTIp446fSvWUXs9T4uU48zlH3f6+42LPXjEI1nLIAcfvFwPpmtGZtH1SI+f
Ckc3ZxzuFc6sqvlVKtHnkOc/jTfIiLF42khbGQR0+lYypRbutDqjiJcnK7SXn/Vi5ceG1IL
2lzuXONuc4/CsW7s7mzy0qcL36fpWtFLewHdFIk2eTztaqGsX738iQMjR4PzZ5JrWi6nNyt
3RyYmFD2bmouL/Ax0QNKSSQD1NOZFCbRyM9a6SC2094lA4AXjOCCe9RS6NEQWhLA88r0/Kt
frEeaz0OaOXzcOaLTOeSBpZPLRc8dDwOKjcEHDIM1oy2dxA5OPM9T3/KqpKqCGXYfRhjNbK
V9jjlS5fi0Kvl4HOQc5zUi7kBKnnr1qwsRzkn345xTWhdXycbcU+ZMzcGtSNZmKkMuQOpxT
xIrkKDtIPcVAZB0UkDvimA7lyGPrTsSqjXmXgqnJQjOfTrUqyTIjCOVlVuoByPes8MyqNpP
HepY7iVQQy5FQ4to2jUi9difGckKBx1qUSQNCqJAUlU5Z853fh2qJJUYZyVJPQ9609O0yS/
uQlupYE9fQetZTkoq8jamud2jqOsLa81CdLSEs6rzyMhRXq/hnw9/Z9mdqedKR88yA4H407
w34LA06a8iuYIxEPnErhWY+3euo0uK5ZRZRSSKHbAjX+I18nmOO5lyR0R7+Gw6gua93+Rf0
y1O4Lsznk44/nXW6cttbSebKsjBfugdQfWsz7Bc2EoS6gMZxxhs1p2Vw8DMpVHDDoRmvj6k
253Z1yXNDQ7ywkF3ZbwVyPerMGIpQGI/xrkLPU5YLnMKgL0MY6Gt1dWtI5lW6lRJCM7SwwK
9vD4qElF/aR89Xw04t2WjN2a5QKAuSR2A5Nc94p1230nRbi6nkQbUJ5qDUfFemWceIZllk6
/JyDXgXxN8azavKNJtnKrnLr/SvRniamLn7CD33tsl1Io4XkXtai0X4nnOr3raxrdzeuD+9
kL529Kz7yVWj2jO3GBkVcWP7Onyth3HJPasq7lJJAJBz2r6GnFJKENloLXWUt2Z88hZtpOV
A29OntmqeEIIBCDqD61almMSsgywbgjPem2dhPqEojtnRpidoRiFP612JqKu9ES1d2WpQzy
E6rnNa0cSpb5G3OMYNVZLKeyv/ALPeQlJF5ZM5B/KrR8xVO0My+wzisq0lK3Kz0sDDl5pS9
BhwTwufbFSbiDswAciohkNuGefzqVVeRiVXPGTjnFYS8z0ILsSDccLjaMdMVo2mo3Nm2+Bl
54ZSu5WHuDWcrBFTcSu09QasBlaMgglj0LcisJxUtHsdtOTWhPJqM8nmW+UWGRt3l4Hyn1F
U2jwSCw5708bxjIUHvnvTnlRo1RU2yDO5s8GpSUdjRO6ZCpxgnqPQcf8A6qux3Elu6TwTCN
weGWqkJXlcEnse1W7SE3WpxQlSY1OT2qalrNy2RvRfP7q3Z1E6G80lY5VVpMBmA7e/tUVsk
dhbbpWVQT9896teb5MiiRUCMdvA5wKr6i6zQbIcspOTxivnYtv3OjZ9gqaiudK8kiWO5t5i
dkyOR1AP9Kr6lf3UREUVsXTHO7pVG2ezsZnedZRIwwCFBC0y51JTY+XHcSvJIedy42r6cVv
HDrn0V0cs8U+S0naXl/wTMZ1d3dycn0NIGwN77c/SmgjgH5SeQcUTfe2qRknp7161uiPNpS
dudjRhnBzwe3SorkqoYkj5R196mC7eh69R6VmXcv7uQgnB4x61tShzSOTHV3So3e7KkX+kX
SxjBJbJIFbRwuNpHHHTk1laVHvuXduijoDWlOxRRg5B9e1dGI1qKK6HBlXuYWVaW7ZUu8s6
xjOWOCKsRW5K7AMDvxTIE3XO4c7VxyelXFGMjLBetKcrJRQsPR55yqT6jz/q+hIx37Gqlw2
8iMc8ZNSzv02HBHt1rMupzkoAGZh16YpUKV3c1zDGqnDlQ2WRrq5WEHKL3Wq7jzJWmkfiMY
XPfFT2+VjYdQf4qpTSKWYgfIvAHqa9OEdbLY+RrVfd556yf9L5IryEtJ97HfGOgpoRSc9xT
1QSL5pbkUisTnIHtxXXc8Vrq+odV3bcY5rp7Yn7HD0+4vf2rlwQzAE4A9utdfbIv2OHg/cX
+VGgmm9jfm1Z7LxBfw3kCmQzOrK6ghxn36Gq8D6O0ji/mktMncm0Z/Cuw8T6Ho+rao95Zui
pJMVeUAkrzyxB7CvNdZsvs00kKXQu4kYrHMEIDAV8rh5UcS7K8ZPc/Qq1TEYSHN8Uenf5/w
DANH7A08ri2kWQcshDYLCqjwhYdsgK464rGW5uLY7EkKjtg4q9/aZeMrOEUY2nbz+Nel9Xq
Rd07r8Tzo5ph6kXGcbNkDCZCcBXU59j+NRBijH5sN0IJpGDkBuHXJxjrSGU+UA6jA5IavQi
j56badmSDYxOQFkH904qTzJo0GyVXGM/MMH6ZqvhSmd21s9expxEojBVRwPvDk0miVJ7r8C
wt4E4liYZ6EdPzqpbDz7qWRyHBzwx/lQzlY2DEkEdCKjhVfJDMGyc8jg01FJMJVHJpPVIvm
CAhgm6Ig8FTwfwp4mu4F2iSOdeufumoIjIBmCQSDPR+KkS7g8/bLG0eeu08VztN6bndTnFb
e7/AF933lhdUilUC4jwenzD+tSiCC6hJWNNq8nJyKFS1uAzJKjKB90jJ/Cs6WAJIQmU56qe
DWSUW7LRnbKU1FSlaSEm09AQbaTk+nSs24d4x5TuMnnj1rW867gt2kYo6+p4JrBkLSsz5yD
XXSu92eRjORNcis2N565zTsnYE2KCOrAdabtwOWBB6DNPC7sYZhjsB3rob6nmJdAjZo3Dpt
Y9w3IqaVpZz5rD24HAqAJtYAqc4ye3Na2l6ZPfShGDJF1I6VlOUYrmZtCEpe7Er2Wnz306r
GpwTjIGRXpGg6KlthVX5sHJHGTSaPp0cLJDboQ69Tj+Vdja2bR/KgyOpHcfjXzmPx3MuVaI
9zB4RR1ZNZWsmQqjOB1x0rodPLgLmIpg4LK3SoLS32pvPBIAANa9rENo5JYcHdivkMRWUrn
tJMtQyM6nc7H5sfMck1rWUtj52+9D7V4HlnHNZz4G0HHHOe2a0JBoXkgC8ZHC5ywwA1eatX
zCm0ly669h9xc28EpktXIQ5wGGSPzrHubiKQEShDnkFj1qC41W1iYLHC0oHG7fisG91e3Xz
JWYJwch+w+taQoyk72KglsR69q6WdpIYQwYDbgHrXmDFJrsyGRYmc5LyHP5mna7rzX1w+w/
uwMcGudkvVOQzEc4OBn8a+2y/BSo07vdnl4yvByUI7I0dSEC5P8AaEUrDjagPP0rm7h+SS2
T256VYvDsYFJ0nDD5SoOB7H0rPZXmZkXdyMkKK92lC0dWeVOXM9ETteyS6YbF44HTIZHKgO
v0Iqq2IFjeCdTIynftyCvtyKiLAKVC7T9KMkqQ+cAcY610KKW3UjmfUmtFaWUtu3O/GWbv+
NbNvql3pivBHHF83LbkyWrMt0Cx8rkdSBxmtPRJLG91S406aDKSjMbZ+ZSPeuDENNNtXSPf
w0VCEIt2cmVXImmaRVPOTgUsTzxTmaN9jKe1aupaI+nfvY3MkBPXoV+tZ0bRbWEjsqEcbRk
1jCpGpG8NUdzg4StLcbIzTSM5Co3fFOXbsUKwHPUdKYF2qQR8vuOakBjcRowEbD+Ijgiqat
oNSUm/MsKFfaAnzDrI1KIWPVAqknGO49ahSXy9yg9eM4zV2GRWTLghVXaMnp9axldHRT1KJ
VwWUruXnr1Fa2hWztKZ1ZN3QBulUPKlKPKYz5ecBlHBPp71vWCW0dkkD5SQ9WU45rmxdS1N
ruelltFOspdjZM08EiW+3eT82F4x7ZqC9iaaUGS2kRV5KlSP1FJEsxjAS+RE469amnjuWXy
474jvz3+hr59e7LRn1HLfRmfdQm4dfLlBc4VgB2rnbhFFycAYU7eOBXVfZjbia5aYk7CMbe
Tx3xXHYZ23e+TXq4J3vZ6I8vHcqtpuN3/vAMj2OMc0oAySTz09qjbC7hkAjocVHExMwjzuG
OTXqON1dHk058slGXckkkRAxLAY681gTzb0I5wWyee1bU+PLlBJzjAwBWE6gIRnIB713YSK
3Z4Wd1neKW1mXtI+ZpCcEkevStGZcsqscD1rO0sDDlgc9On86vyy5cAnAA5Has6yvWZ0YFp
YBJ9f8xw2qwVXBY9/WnttVCxJJqKMFjuBVk7N3pJSW65Iz0rO12dCqqEeZ/IklkCQb249MH
rWMd81wUQgA8sfSpLm4aV/KTJPqB0pjzfZ7cRQ5JPU9zXdSpuK03Z89i8RGtK8n7q/HyEnl
ZQsCMCemRVGUDeI4x8q8DI71IxMSYLHzJDyT0p8BCfNL/wHjqfWu2K5VdHh1G6s7P8A4ZEO
GSPy1xnGTUTDHBxk1I7M8hZWIA6n1poD7wQB+XFaI552bFjXcMYPpmuytYmFnAOOEX+Vcqh
/dkZDEjkDqK6m1QmzgIAxsXv7VF22aJcq1Or0t5Lnxg9s7GK3eaRGeQfJjJ7nis3xZoOoWN
xKXdDbbm8nYww49qo60l1FrV2IZd6NO+Y2PAy1T30lvc2zWt7I+m+UqqqYZs+pDZ/QV81yO
FdVYPR9LX/4J91NuVKVKsnt6LbTU5WUwgRiIsMjDq3OD3/CopISV+U71z1FXriwS3fzBO8k
JOEfyiN4/HpVOeRDGQoEZGT7n2r3qclJLlPjsRTcX7+5Cdy4IYqfUGpY7oFSroHb0PeoVZW
Pdc8cUskahg0ZPSttNmckbrVMsxCGXCqQp9M96XypUOAcg+jdKpbnQ7WA/EU9JG2jacDv9a
lxaHz+RJcSMyFZOCPXj8KSHYqIFY+hGaZJOHBDngjrimRjk7mKkd89aOXTUHJOV0TsWRsR5
K9cA80rSlsZO0gZ5GM0myXAcbWAOOOtRElTh1JGMkH+XNStTRNx3LHyEAupQno3T8feiN5o
gdsgkOTkMOnvmo08uTncyexHApCj5Zio46Ff8KjR6Gybgrx/Alv7svaiIwshJySeRWWA23p
kdetTTFnCb2OVGMgYqNcjqck9e9aQSgrI569R1al2xON2dpye1TRvJFMJIiVkUcMKj2qXzz
+Fa2nabLdMHZf3OcE0TmoK7ZEIOT5UhmnadLeXaPnAJyd1dzZabHBD5SBh3ySKbaWSxBQMB
RwPl7V0tnaJIoXCg9M4r57F4tv0Pbw+G5TY8OyW1jYOl3psF0shyHYlWU+xrVghcMfKhUg8
KM1UtYXXGwB8dcgVr20wjQM4Bb0IzXyWIqOUnJdT36dOMVYuxxuqjeNvoN1XEaMdDyOSe9J
HcxujBwFI545zSyLEQJEYBsdFryJTv8RpyEcs7IMr83fBNZU9+RmM8Mpzz6U64eZXbADADG
3HNYOoXirE33wR1Vq7KNLndkKULK7Ls2v+RaSRJb2zhh990DH8PevLvFfiJmD20cg3ufmCn
Ga0tR1NYkd3YRDGFCnGDXnl48s87zHD579a+uy7AxUuaS2PGxdVxptR6/kQtdTJ8uSOc+tN
S9HO9ApPHFRsV/iBWomw3Ixz1x1r6lJdj573lsyXzR5g2Pz35p6TuxWVW2sDxjj86zihVDt
Hy0CV4gBjcSee4NVyJ7CVRp6mjI27dJs6+hqIRuxXb93OKrx3mMeYCee3FWbe6ga5XzGUds
ngA1ElKK0R0UXCc1FvcvSsIYiwBHHPNZllcNHeLcwl0kQ5Ug85rXvLUzRBUbJbuORj8KyUt
5LYukhOM5yF4NctFwlBrqz2cdTqKpBpe6uvmddD4lW70+SzvomYuOJV4I9MisoSIUOB+NUr
REfLdM8DB7VZCsXKjn07VzKjTpNqGh2xq1akIymrl60uIY9yTQLLA/DDPzKfUUgjge0MquR
KG5Q4+72xVN45EUFhjjk7Tio/MwcYOT6Ucl9Ux8/K7MvrBPsZxGcLwcDkUzLKCoUY9+9Ed7
IMBZGTjBIPWpMrsK4znpxz9aztJPU61KLjaJPYu8k/khyM8hSeB713UKSm0jV7aGYgAE8Hi
uN0qKMTtJIu4AYrqbRrN4UjMksZx91sgE+leJmDvKy6H0uW0uWjzS6lnyYvPMdzpqojD5WT
jkdO9VpLNUBMN+qqDwm008zSJCbaSI3Meflbf0qssabtsNiOR0aXNeZFPdv+vmewk0F3E1t
pL3U1yWypGB0P1rjsc5xx6V0+poU0d1a2EPIPD5B+tcwJFQZbPHrXs4Fe435nh4+X7xc3QZ
NnO7OGxg5NRW4UyFvw9aivLkNE5U8ngUkchttOJxlsHGa9ZQah6ngutCWIutopsinkIt5HP
GTgCsclfJJHJJrRckW0aEs7NzxVCSI7kixznkd+tejQVj5zH1HNpPe35mtp6sLUDBwxyTU7
r824gBDzyacgjMSwoBwMdMVBcXSiPy8g7D16GuKznNtHu+0jQw6i+gRqZLgKvT2OKhvZ2jB
RTlj0A61XWaRZCw69gKgdxuaSRss1dkKfvanjVsSnTdt3+Q9SI8lyctyfeoS/zGaUAjnAzQ
mZGy4wo/Wo2LTSAKCVHGBXWlqeNKbsu3QcN1zIWl+bPUnmp7mRFVVD7TUbKtvCVUZzzyKqk
SSN1J+tUlzO/QzlJ0o8nV7jldj0xhvWpU2rnJyc469KiQLEBk5J4p6AM/Jzn9au1znvsTqN
x3jJPfmurtdos4RsH3F7e1cwMAEg9PauptmP2OHp9xe3tWaN5SdkbF1qBs9bvJI0jMhlcAy
KDj5jzU51OW4s4ra6ihmjjfeA6j5vbNUbyTTBrd/FLcMC0rlXVc7Tnhap29yJEEceXkViHi
xz+FfMVKCb5rH6ZRxdOcVGpZ3Oqvr/AES40SJbyZEuIlKLCi5Tk5BJPTFcvNp+hS6fHKb37
PKHO9QC2fp9ahurgWyK0Sl7hsrLCy4K/n1qiJ1m0uXeiiRW+YnOT6VvhqEoRvGTWp4+PrUZ
S5Lc2j6GVMsaTyKu7rwcYwPpUL5UbcnaRWtf+bPskv4zBJgBQIgAV9eKpSxJvKQybwAArYx
mvbhUutT5GpQcXpt9z+4gJJUdz0pHiB+Y55HY0skLxPtYMmOxprM+3Bz0rRO+xzSXLpYjkQ
qxAG0jk4OaYFbjJIbv6U/G87uCemcUYPIUgg9qq5NtRVZ48YJ96neVdxVH81PXGM/hUA5GC
MDtkdKCQrZyA/uKjR7mkW0tB5AK5TOfrTl3p1UjnqD0qAFkkywDA1IJBjbk/Sk0UpWGSMWc
knPNLg7tzAgY9KRgWbKkZz1Petix0ozlHcZ7Famc1BXYowc5OwaXpTXLiaVT5A5rsrOyiiU
IE2oeikVBZQRqoVlwmcfSuq0m10+4uoYL+5e2gYf61U3Yx7V4OKxDep7GHpRirEFvGzFWAO
1T82Bitu0hEbkqN3fk8Grd3pulWcirYXxvExuLhdop9oY2UvGuV6c844r5yrW51dHsU421L
cQAUqylcjoKmBJXJIAxg571asNIudRSU2zI3krllZsE/hVGQGNcFtrA5+orzHG70OuNRbbj
3lEeMEg9gp4+lMe9ddxODgfiDVKeQ+XkEMR1OeaovdrGApYIW4w1aRouXmVePoXjqIOQzcn
++e9c1rWoLcSLChxtHJXGBVy4uYxDIzbW2HAAxXA6vqT7Wt432yE9R2r2MFhE5cyWpz1qzt
yt6Emo2aanxDcmML0VeT+Nc1dWF9ZuyuodOgKcZpBd3cLk7t3HVTg1aGuk4jlwVH8MgxX01
OnVpJKOqPPrVcLiPiThLv8A1oY7sGYJJ8p6YIxTPIViQJNvGcdK2ZZLS4VS6qMg54yDVWTT
Yype3k28jBByCK641Vs9DgnhZauNpL8TMdSnB+cjqDwabiPYS26Nh0B71JJFPBKQ6K2O4qt
LLvkXa2EHPPeula7HnTSj69mIwAcNt+XoeaiZM/PnjpT5ZSxBHCn360IQ8RJABHbFa7I5tG
7BHdz2xHlStj0PQ1pw6rHOuyZdhPGQMg1iupLDBwKeY3U/NwTyBWVSjCerWp2YfG16GkHp2
eqOiijSM7oiCp7pT1YMTtc8Vz0Ms9s3mRuQQfwrRg1SKXaZk8ps53AcGuSeHktVqezQzKjL
3WuV/h9/+Zq+dOsHkO58s8geh9aZIi4BxnoaaHV+4YYzwc08hdo2ksfT0rltY9TSezuEIRn
bdnb/ALPJNWvMcDcp6dsVDHlGONp9OOtSw/vZkjCgZOfbPrUS7s0pOz5bas6DTFVIdzIVY9
DjPNX5HeV/n2Pj0BHFVoZHQKoj3Ln61matrM1lILe3RN6jOSDxXhKnKvVtFas+vq16eBoc9
R6I1wEdSEgUZ+pP4U2KBpl3qoiI4ywIJrkW1i+kPnO22Q9xwPetTRNWuI7hrae5e4jcZUEb
jmumpgKtODlfU8ijxDRrVVTUWrm3NaM/mQSK0hZMBh2/OuDuxd2F0YZgylc8EV2p1JPOEk2
ppbkdd45P4Vga/cC+kiC3EUy5+9H3rTL+eM+WS0ZjnU6dWlzxl78ez7mLD5l1L5jJtQcdet
WZihhVcsBnHTrSBlt7RlTG49OeapyTeW6rk5Qc9+a9nl55X6I+a51Qp23bWvzI76ZXnxFlQ
ox6YqK2JeXcXZz9OhqrI4LMTksTkk1csIvJUzEEMOVwa7H7lOx5EJOtX5n6mp5iwxlmYhz2
FZjSN8xYEnOR71JcTF03OAcfnVNpVXBODkdAawpU7anficRzWT0SHSzbQN2eajUNNLuIO0D
14pgUzSFiSqihpSD5UZG0dWFdsY20W54tSfO+aW35j5pQwESDAHBPvU8MYgTfv5I5pgRIwG
bAJpJJQyhdqgdOlLdWjsOL5Xzz36eRHKzSvgdB60zDKAAQQOh9aGYAYzjjpipF+ZcMoA/nW
q0OSTu22MVEbrnOOasIg/gB4FRbSGXJwfQ1OvQ8hRnJ96bYQjdikhVI6fWujtZSLOEc/cXv
7Vy0hUtkMCQeK6u1UfY4Pm/5Zr39qcUiZuUnZEGrMF1y9O0gid+QOnzGoTeXAlEy4Lg5DHq
R6VoapBI+s3sfkkuJ3P3tpI3His65tYo0V4pc7uq7uVryVKLdmfUyp1IR547f1+RcGpSTFJ
5JVbY2ViOMg/zxVeR5bmB3ddxkY5+XHfqDVMpsB4Lj3FTRzSx221QR1OM0/ZxWsNyHiJvSp
ez/ADHfapZbcwzu+AcKTyAPTFQPJmQMi4YjBB7n1FJvjZSWDA4xx2pS3IBboBxitVGz0RyS
q8ys/wDgkkBNzLHC/wArscbz+nNOu7MJv8yXa0Z2hSuQ5+oqF7k85jRvfpUDSESFt7FMZAJ
4otK99jNygotbsbKkTANkhzwV7ZqIDa5AG5c/SnOmW64yemalELCIyyKGjHUK3zH8K2vZHK
4uUrx0I2ZSPmTaT3FSW1jLecxqCPUtimrFG2cMwAGQGPJ9qmtJY4EZvK3tyN2eRUTbS93cq
Gslz7FaSGSKVo2Qg+hqMozNnByPXt9KmxIZA2QpHOa2raF7hEa4AYgYU8UpVHBK4lBSbSK+
m2JB8x0LseQK6S3tSVXs2fugVDaROE+QYAPJrYtUddvKjoGJryq9Zt3PQpUVZJbDoLdhsO4
g9doOK2oIjlZWOMc9M81YksrK1s4pl1KC4dwfkhydn+8TSRuGVVDDbjnnmvFq1nLoenSppG
vp1tJcBiskEaKBnzHCj8M1ea3WBCftUXPZWzWOfsvkp9nlkeRRlt6hV/DnmozNIkZcyKozw
D6eteZOm5vRnUtDbF4qKEQ5Az82SDTHkVYsxg5IwecisE3J6Ly3eo2v3TKHlc85NCwz+yWq
iW5cubnczK6kADOQM/jWLLdyY+UsxBzjoCKfNqKbTlthzj2NZU8kUoZgxz6qelelQo23RjO
Sk/dZFq16Laxkl2kc9M964NruWcmT5XBP3T1FXNdvnmkEe4OqcA561kJOoh8uROM8OOor6T
C0OSF3uzxMVXTqcsXa35ls3NuxCuzxt/tcgU5olaNdpEgOSSvP/wCqqZRJM+UyuCMbW600/
uwTteFv9k118vYxVTS0kWTbqMtE0iY/u84+oqOOSRH5j81ccbeD+VLDPKJFYYn7gg4alS9h
SUkgo4PU9RS97tctezumnb+vuG3l+hh8uJTGw4ww5rMOTxjcTx71bvWMkgJbdnnJqGIcZOD
jpzW9NKMdDjxEpTqWkytKCpx0P6UseVjck/SmyNvlIz04xTnZxCFUmt+ljjT1bJbcDf5j8q
vJFMuJmknJP3R04pVUrCBu7evSo5AAVCnBHpSSvK5Um1GyHF/lBxyfQ0ibidx4z2FBA8tQe
tPclQAOg70yX5kyzSQkFCV78dKvQagAw8wY9xWWSXjUdKkwSMKmT0NZTpxl8R1Ua9Wi/wB2
zpUeOSQMPu46A5rR0aLfdO0gYhQcHqQazND0i3vY/Me6kt33YVcZH412EOlf2erhWyhO4v1
r53GVqdNOmnqff5VSr13CtVVo777jbdtkgVG3ew61l61BA9wXeMxZ6blp0lov2kzSLzncoU
4z6Vamma5VfMOzYMYauCmvZzU4s9zEc2IhKnNJdupzH2OKVhmRkz7jFXrKLT9PulmkvWTaO
o5z/wDWrXS3tFX7qsx7EZz9ayLjTrRZGlwyKOSqmvRWIVW8G2kfOzy6WHtVpxTfz0GXlquo
XJu7TcyucE44qrfWaWrJbxybuc9OBV+CPT5rQKhkjEY3YcFSfoax7yZmJy5IY4LHritqUpO
Sgnojlr0ocjrSS5pdU/vIZJBGd+dwToCM1lXErMepG7k4FS3Vx5sojjBIXjnvU0dshi86Vf
3S9e+T6V6UUoLmkfPVZyrycIbIpxRNLIM55Oc+grRRtuBu4HHSooV3AylT83AB9KRyQxP6A
0TfM7FUF7KPN3GTOWJxn2zVXYA29un61NktuZwBj1NV5GBGAcnoMVvBdEcded/ekOaQsvlo
Py705CkUWWGHIzmq/wAsbYI3Oe5NPUPJlm+YnriteX7jk9o733YvmF2LEdemaf5oX5dnJGA
MVGz7Vwo79j0p0cbFsk9eevanZGSk2w8sycMDn68irAg4kLlssOmThfenKEjwQMnpinAkHJ
HHPejmfQ0UI/aEVcKBkMAOMiopWCIyYIY+9OkuCo2gYIqIKHId+Pf1pruxSsvdiPgG394eR
711duz/AGWHCt9wfw+1cntzje2B2Ga6q2C/ZIen3F7+1IVtLIv61fLLr2oG3j8stO2cD3rM
R0RslA+Rg8da6TVbG21C6vVtoVgvYZXyFP8Arhk889MVzrWcg2pks3celfPwlTacVofe1YY
hyU7Xt2IrgRk7oAV556imzwzCCOdy3zYBX198Vo2rCGFreTTIZ5DnbKWOQT6jpS3kM5RAG3
lRhhjitI1bSUTCWDlKEqsk79ktmYkqYZtuc47jGD/hQyyiIEY2seTmtNNNmkQOJF5PAOf1p
02myK/lsQcjOB0+lbLEQ2ucTy6u05uDRispxyoA65xUZRypIIPHUVrLa3JXy0hYjONoHJPa
oBaMs+x4XjPQqykYrZVl1ZwVMDNNKz17mUcsOV6c5NKsk2zYrfJnOMVeltsSFMOme2OBSC2
cgKi5wceorT2sWjB4SpF+6VEUM23eq9/nNOQvvIQZAPGBkVI1rJwOoPQitCztTENzjJ7e1K
U1a5mqU07SViSG2V5RJPFww4CjFaMcSKdvHPR8dPwpIYSXIyQCMZLdPetCGAsQZPMMfqF7/
WvNqVLLc7oU5S6Gj9pWTTY7doLYMn/LVI9rkY6E96ktzGTs25ZOpAqD5M4SPMRGMMc/masK
oSNTEpGPXj8K8uVktD0ox7o0QAxG3lTyP8KsIu8EKGY+gH9BVBZTtQEckcjNWPtLIoTLrg9
Rwa45J9DflRYKSRPxGQB27fjXQ2vjW4tdK+wT6XZXOxcRyPEAV9PriuNluMLvD5BPJz0qOW
cgN827I6ZpOgp/ErkyS6m7BPdancsjXNnHIRuVZsIGPpmufmuEjv3eWMSYYqVRuPfFVZZdq
kkEDGBznn0rOmkyGOMdsmu2lh0ttjnqVLGjcahaI5e205VXBAErl8msDVNUkjjMg2rLIMHa
MfpQ90o5KgBehrm766a4vDI5zj3zXq0MMm9f8zz6ldwhdPUrzSeYFIJ5OSD2pd5C5K5HsKh
aQ85OQfTuKaHZSWHy8d69fl0seXza3JSA4LKPmA/GhZJlQhZNwxwp5zUJcPnJAz6GnJKqja
CMj+8MUWZSav2F8xQd4QxOO69KFwzj94rg+1KHRn3FSAfTnFIohLHe+30NA7u4yZQJtqqVI
HfgVEzYXjgnpxT5Dh+ZC31PWmBk2c5xntzVpaIyluyNcliW5JPJxQzFnwFxg1JkDJUnPQZp
uPmBxgHjOasytbQmYgttIxxg8dKgCM7ZxwOeamGGUkgjjr6035YhjqSenpSXYqcerGKQHxy
fSmsf4OpJ54p8YGDjjHWhYXact36j0qrohJsvwLFlBKwGB35AqwLoltm9Y1PA2qOfrWWEzy
oYL3z61oWtqsgjJUr9T1rnmktWdtJycrROp0yOeRQkP3up28Zru/DclpcIbO4USOQchj1rz
+1fypkG9g46belbyXqxSj7OgW4IwzoSMV8njqPtbpdT9Aw03GmoNmprlpBZ35ERARehAyDW
VM9v5YkEWxiOQDx9afeaknlJFFcB2A5aUdDWJHcSzSuHUEdyp7VlQoycPe6He8RZxindmgG
iPTr7CraQWqQF5/lBG7DDj8DVJDDb24kfhs/d9Kz7u8luQQ52oPurWihKbtF6G1WooLVakV
5cSSoEiGIRwAa5y+lk3NAvQHkda1ryceUI1VmY8cVQNv5A8yTmRuoz92vaw8VBX+4+WzFut
7ie277eRBb2yRgBmBkIyc9FFEjtOVhjG2BO2KdgKpGcu3J56ionBVcDo3pXUm27vc8hqMYc
qVl/Wn+YSONxX+FelQEbiRn396lWCaZsQoXOedorRg8PXcxUu20HqByRTlUhSXvOxMaFfFS
tTi2YUrAKRGcnFV1yBk9T0yO9d/B4UiiVGnjD55Bb0rQGk6ZFG6GxjJwMNxXLLNaMdIq52x
4bxVX3pyS/E8zRVPLHLZ609UdiVQ4Hsa7u48PWci5EXT+JCAR+Fc3f6fNpzsPLJjPRjXXRx
1Os7R3PPxmSV8IueWse6M47RlSmD6CjO1fn+XPamncSWzjPf0pVXDDzGBJH412o8STu9Nhy
ozjJBAHt1okm25VQScdfSkaU7dijaO1EUMssm2ONnPXgU+l2Srv3YbkAX5gWGc/rU6x7n5b
aPcVqQeH9ScBhbsW6kE4xSTaTqEQK/ZiTnrnOKy+sU27KSOz+z8TFc0qbt6Mz18texPuTXT
W2/wCyQ9PuL29q5mWNosI/XPI9K6O2jT7JDyPuL3PpW0bbnLNtO2xo6rqCvrt0EgZHEzgYb
JPJ70qzwKJvtUwt2jHyowJ3n2IqjqsbSapqE8biMJO4VG+8TuPSsWRpnZvMYA98jvXkfVoT
0Wh9W8zr01eWtzo5NWUugWJCAuAV4z9ferSatZzWcdsUhiKkt5jZyx9DXJoW3ZGSRxjrmlC
ZwWXOP84pSwNNomGe4mLu1fyOojvLfy94fA3YbPAFEutW1qXgVAzA/wCt4OR7VzCW88pbyI
nkxywA6enSp00+4mm8sptfHccGsngqN/ekdcc9xs0lCnr6HUQ67psIs7i3WS4uUP76CQbV9
ipHNVtQ1xJb0y3OTK33yTk+2axRpssUjKykTpyF7L+PSopI2mkDkHeeCexPqKzjg6HNzJly
zjGwjaUVzf1f5m3bXkN0XVAHYcDPalYRjjy13HnisaLTZpJPlJjIwcg4/GtqzsmtQLgK4ZR
gNn7prOrTpwd4y+R3YfGYmsl7Sn8/6RKkKeUXKqApxzzz71aitYnnXLgdOg4GaIYo3mEkiO
6kc845q0yxTsgSHyVxj5Rj8z3Ncc5vozs5ebeKb/Qc9msTNGVVip7Y5+lXrZLo2zWqtII1Y
kxdQPeo7VmgkVlwAh6MCc+1XknmLvIGEROSCn8jXFOpN6LUtUaaVpxSZXihneYRxr049mNT
vbOGKybRg/nToQFClXJI6jPBqUIZZ44Y4/8AWHA57561zyqSuN0aVtUUSqBwoHfGTRKcHDs
u4KM8V1t/4R1fTbB7vCTxldx2EHArmXjQonzRk4yTjJGe1OniVLY5/qlKquamykzBY90YDZ
PJxVRpzHknhvpwKvSqCGEYOCeo5xTBbKmUeI7pRkMy9F9QBXZGtFbmDyyb2loY80pKYHWs5
/vkxHOOxNdA2lSXCMsQaRj8w+nrisW6tWRdqOd+eD0rvo16b0TPPq5TXWrVzE1G4VwgXO4D
P/66yNwY89+xWuth0Z77cMBnAHI4quNGtREA/EgJOcnOPSvQp4ylBcpy1MjxM3zKxy3sVUY
qM5ztyCBx1rrv7PtGAUwZbpn1qabRViSQPaooABbB7Hp0q/7QproNcO139pHEApjhvrx0NK
qIcE8+o6V2Ufhk386LYJgMuAr9z9asy+BryCxado42VfvPHIG2n0NDzOhGyb1OZ5DiOZx0u
cCEI/iOaUb2yvXPbFdrN4dtklSGGQyy4ywKfdPf8KrrosJiZpJAGDfdA6irWYUXqV/q7i9N
Dj2XHDL3oETFdyoce/eu2tdBtbmYRMX+Y4XjOf8ACn6hoC2JaEFFmhPI7yVP9p0ublW43w5
iIpttHDrDJtICZHvTxDK2F6AdMV2CaEl3dqIkbaoDSImOB3HNRx6NAb2WGYGBckJuP5VX9o
QI/sKqnqctHbtkb0bGcYHeq1wt3DcFI0xz0Of0rsmtNOSSNInJdjg/Nxn61Jc6WsEzLIufQ
ggjrTWYRWjQPIaklpJXOLS4u0dfNjQhvT0rRgvItwWWJQG4zjpW9LpcZiGIjvbpkdaxZtMm
jmJjiGRx0rWOJp1dNjmq5ZiMO77llFijUPFAj5PX0/OrYLNGu6NUwenrWNBa3JZvLcLjnrx
VpLi+ibbND5oHoeaU4p6J3HRbi7zi0vTQ1UvWhiJFvw3yiQZOPoataffQpFIQy+Y3Hzdfqa
yoZIJ2KhnjOeY34xWlFbxxqQQT7EZFefV5EuVrc9zC0qtWanFppFuYC8USNIWK8Mc8/gPSp
FlitFALBmA7DJqq0mSSCVC9AKrHdI+QMgfpXHy8yt0PcivZu9tSW5maY72B7ge1QHdtyDgj
oTyKUnccbMdR605EmkwI4nkb25A/GtklFWMX7zbZUJWL5zzKRjkVUlJU+bKwLHoDWwmjXs8
g3gR/rir1v4ctiX84eaAOhByKr6zSp6yZySwVeu7QjZef59zlIbW8u2Jhi478Vr2/huVwnn
lhnqo649c11kKCPYluNgC4JHGfrUikErENyyE7dg7Vw1czm9IKx6GGyGlFXq+8/wACnYabF
Yfu4QAFGRwOa0RIPMDGPJTrgYJ+tOYSxzCJWy3BwQARUREoZUIO5hlQCDXkzqSqO8mfQ0qE
IKyWhJJLbyBd25XPGBziq5FpFMwuJSvHDj1+lWJMRxpjbls8BOnvWBPudzI85BHZhnPpV0a
an1FUfLsW57hEUlAyqPuk8ZrPuDHPHlj8hHQ80lxcRyIUIO/+X0qoJQY8biPXPevUo0ra9T
hrV7qz1RXOlWEgO3cpPOeuPwquPDMrOAs6kf3scYq60zRvx1AznFaek30ct4sMwIVuv0rul
Xr04uUXdHgSy/AVp8s4WfloZsfhi0gkzfTM+D91DgMK2NPjtoiUs4UDLnpxn86u3kdo8oSQ
SQgHO89D6VVaGGNsRsxbOFNccsROtH32/wBD0sPl9DDv9zBLz6la4vZLc71clmHXPOfpWVc
XM08gkdtwX0rY1S1Bn8mQYcLkgetc+0ckcjwOjFuq4rqwyhKN+px5hKpCfk/zB5bK4kMdzG
Nx6N0P510VvpNr9li2zcbBj8q46aM7AxwWHvXQWzuLOEBv4F7+1etCEkvckfK4jE0pStXpJ
vvs/mZ2sJO+u3xwMGdyMn/aqsqzNCISBsByeAefrWtqRb+3L1SN485zx9TVYIZEYqWCKPTr
+NS6ltDKGGUlzJkQsFjKNLIGQjO1Dz+dTm3tordVjIeRuue30p7K6lOhBH3iKaY08pVMgZg
OMLisedys2zp9hGnf3V8w+0yQRRpAnlqB2PUe9Wnvd6pKY2ZMYYdzVIQTnaQhbccAjmru2f
cFYJuK47AflWM4wbR2UKldJ3ulpbTQikngYAQCSM4wwLZz7VHbGaFkZE3ow5VsYqw9tBGFk
KYccMvUGrkVvErthwQ3oelZynFRstTaNOp7S82k+ltP69BkYUxZVF3Z7E4Bq0DchRvI2Hg4
4wfSnx28YLDcwbtxkflVuIDasbrnHPHAPtzXDKS6HfGNR3u9hIfMa3WJsDJ3ZHPP1rRK2Zl
iKKwUAFkdu4/pTfIhRTuUhmPO09KkaK1kcygnjsOlcU7Pa52RqWV3a5pwSW6xExBFHJAIBI
+rVLb6OLi2jnW5USM2DnoKxfJtFDCNdvOTnPFTCaRSsMTk85wDjIrhlTkv4bs2dCmn8RrfY
RZ3oDwgxE5AI4apLQLDeC7eVohyQYu34VmefKr72myo5+Y9Paka6m+6SFVvmbHesfZVHuzS
dSm9GdCbu2htZTNN9uQucA9Tn/PSqMg0+Szd0jhhdiAoc7jj29KxHeMosiOd2fu9Pyqs0k6
jzN2VyOM5waUcK73TKjOHQ0PJcStDaAO/TC1IsU/k/ZYwpuyxJGQCgA5rKbVJY+fNKMh+9j
kH61Te8Ekru7tlsnOOfzrqVCpI2VWktLo1Lpo0s4J01Im4QbSgP3BnpxWLO8c6CLyQJc5aX
Jy3pkVBLeQ8l5AOcYYc1A96ikoDuPXkZrrp0Jr1KVeit2bL6Q66fu+zTC4Q7mdORsI4zjpV
2x0+aztxd2cMepW0wG7jlGHUY6/jWDb6/qMDF7W/cM2CffHQc1XkvrwSiWOdsMSSyNtwe/A
qXQrSum0L2sGrrVfeb08uhvItzFDJFOrgvb5ypxznPv6U2a8luLM3ey3ithIw8jIyCe+K54
zSMNxG7PV88j8aGc48wqWP8I9/X6Vaw1rXZTqRiro3tOmtVuzu1hbPZ83mFThvYCnC9t4p5
7a0Z7tbggStuI8zr0rlWluDnKAn2qzDI5iiST5WXoU64q5YWzu3+RgqiqO5rw2WyffLKI4I
2AlYSDOD2FWNQGj+WY9OdiF5jBAJPqSaxgyFGEZZdxwcjk+mfWtSTw9c29gt1PNHE23eIiO
cVhNJNOcjrV7ptjJNRt4niurS2ZLqNuSQNuMY6VRuLgXLtJ5AjZjnI/l7U+2jEtwsW9Yye7
nAz71FOqwztGX56EAcA+laRjFS0Wpo4paX1Jrm+FykUcdrFBcKMGRX278e3rWJcyXMluIZ8
MAcjBya0EVppPLQfOx44xk1E8bBm8wMDnHPGTXVRcYPRHn4ihzxtcy7ZSk6seeOOO9dC89v
bylJn2W8seSCNx3dqxJPtO7/AFaKSMBx/hTEWZU/eQs5Y5yDkYrrnH2lm2eRBKleKT77GjE
VkvEkE29EGdq8E/4VrxQW187wtGLaSQnyWlzl/bI7VhRyXsEYWKEFZl2iRo8nHtTIrnVDML
ZLoNucAI/Gc9vasJ0pS1i7WNVWUVZpvXX+mWLu3s4kUOrR3CfLJ23H1qO3tnum2L91QC0jf
wj1qtqkdxaX3z7T0JKHIoivJ5kVCHfYCcKMA/WulRn7NSi7nI50vauEo2J7jQZkuArLHKrn
Cyq3B4qvD51ku2VS0Z42t1FSwalcMhEikIo+TjlfYU15La5hM7O4nByu7+KqTqP3auqMuSl
H97hnZ/dc1tP061v1JiuGIIycfw/WtKPQLYRBhMrOp5Xd+tcna389vcecieS0jAZ2/LxXVJ
q6tBEboBZj8oZBw/vXnYmnXg/ceh6uCxVKsveVmi5/ZFjHErvMobrgd+e1TN9ktf8AVDzAO
mQMD8ar/a4JEARgNx5APGPanSPGjYjTGBwCf6V5Tc3pNs92NONrol85rpyI4o0XG52I6j+t
ZqTIJgN21X6sD0oaA7c+d8zdUWqcy3EJKDCEc4IPStoQjsmLboX5HVWDjYyE8FDSrf7mCxP
t28++e9Z8UEoAbGUP+etXU2rsjWOMOx6l+aJQivM2i1bUuxTtLIxJ2ErtYjvj1zVlEURfaX
n/AHmMY6GqEdpJ5q4kG7OMAdPqasruPyb1fBJbjg47VyTSvobXjbQrzBzIAR8gXIxWTcOkk
hChAoHIzy1a1xDIzfJKyN1+U9Pr61lXFlcxDfIAVY9VHWu3DuPVmFZN7GY0mG5+8exFQyuq
xg8Fj2zUjh0n5iI9M0woSoLsMn25r24JaM+brSk04xM8FjIRzsPUZz+VaNsyogCj8jzUJiP
Uk565HUULtGBl9p6Hsa6ZWkrHlUr0p/kdCt8ZbAW7qCFOQzHJ/OmBtjEMoI/OsiOfy0UGMg
HI65rWBJiT5snHPFefUo8mnc+iwuJjWWm6J5HEir5jBhjHPJ/P0rMmUNNjOw9iKvxkgHcpP
90dqr3CZJCnBx1x0qKXus6K8VOOxjXhjiZxtVmJxlRmtW3RPskOG/gHY+lZ0xW4BQdF4yBj
Nb9vZzC0hAUfcH8q9qjNRjrufD4+jOpU5qauirqiQRaveTTS4DSuTt7/ADGqqy2QH7ncwPO
OeaXV4dut3kbn5POc4zxndQJNM02N/NDm4YAxlewrllHs2/Q7oVZL7MYpbt7/ANMhlMMZK7
334ztYYIpisr2xc7sr0PtQ+tRSXSNdQLMoGSccn61Tn1GBiyRw7R/CAcFTW0KU3o1qeZXxV
K91JNdrMsPMSFCv5SL90A02MGd1AJ64xnGPxqpErOnz7dgHBParcLncVCADGBgda2dPl0R5
rxTm1KT+Rqx/ZreFUZWY9Dk/1qaO/gUMPK56giqSQXDrh1IPXJ5zVm30yeVtzDj0ArinGkl
ebO6nVxNWXLShb5Dzfl2WRIypAx16VPHd/NjaCPc1bTTUSZVPy46qev41fGmotmsz7QueAG
GSfpXDOvRS0R6tHBYpu9SdijFeISCQSoPY9KnEjHlRgN2BPy1ZSII2EhVVxnlRUz7Qc4Cnv
2rklWj0idkcFUtrMy3bfJgOxPbrzUqwzhccB+g55FWWSPeMNjA7VIdjRcPtP97PP50pVr/C
i6eCik3UluVtkpjO+TDdMY4Puaa0cu1GLHntzUvmFo5FLgjpk96qTvOQBHMpI4AYY4qYylJ
9jodGEY3jFv5itFKHBSRj6gHpSNG4XDBm9SOKzriW+zuTAHXjrVI6pdlgJGY4HQDFdccPUk
rppnJLHUKNozjJGwIwX2zDGM8HvVWWQRx4PB5AP/16pnV9zYEZ2dc461Wk1O1lJjDc9MHpW
kcPUT1Rq8fhpr3ZpPzEkk8yQMF4U85qjIWEpO4Yzjk1oxNayoFikA/vEHFSPaQuuFj2oMYP
XP411qooOzRxTw06q5lL8TFV3DkcY9zUkcjJJl493HYnirU2njODJgrx6cVQa0uYyzRSEqf
UZI9q6VKE1uedKnWoO7X3amit2iY/ds6c5A6/Wled9mY5FIJ4JGKxw1/Cd4MjL6etLJPqUh
B8gr3GEIFQ8Mr3VvvOmnmc+W0lK/axqx3LKCZI9pOenIrc0kH7Zb3VsFWAnyy0zg5bHI59a
5NL2/Vh/o+5h3KGgareIF8y2ZVBDZXPUVhVwspKyt9510syhGOrdvNHcaheW8FzJHHZSRIq
7QzYY7v8KrxarKYILe9dp4I5ASjHKlfQ96xJNdmvoFikhcEsDkoc5Hc02GfK5SRXXOMZxg1
5ywjjG0lqj36WLozsr/1+Z0+s6ZFHZxapZ744JWOUYjAPoO9Ye0Yzk57DGP1py3btCYHcsm
chW5K/T0owxC+vrWcISpxtJ3O6DutWRsWVg2QcDHBpd7RyKzbX7fNyPpTty7CGJx67aHQpg
soGfmA9RWqfcTgmy7cX2kzWTQxaT5U+RiRpDxVrTLfR2slW8JEk4O1lYApjsaxt64KsiNg5
yV5qPAOWHGT0xjFS6fu8qbXzMXT03JVdijRFyY0bdGzMQV55IxVWdJob1Li3uEmON3mquP8
AJqQZ3gq/GMZxT0LKXZMbiMcjPFdEZcrMKuFVRdiKKWORJFurZX3cbwSCM96qGHypfMRsgn
hQTzWg0MZwHMkb46AVQuUmbjaDs5DYxW1OSb0ZxV6Tik5K7Q1pWVjvL8tyB/hVe4vGlO1UQ
56lVxinhljG5iW3Dkds0eTHnG7BOCGWumPKndo8qcZzTUJbkcEkJTypWkGOFyehqWWGcWgZ
5GlX7u4HheabM5+zsjIrnOQ+NuKjzciz4jXPG4ryCO2RV6vVdznaik4u703V/uZYinuo1MS
AzMDw2M8Ves9TnVlFzEZF6HHVfesaK6uIm2uDn+Hb2rSt7i3miaEhg4PILDBH9KxrUk170T
qwmKldck3fszXjujNJ5lvKWwcYpxlkDFmfPOTzyKwTFLaXKskhCngMvp71LFfoDsuDtbcQD
2NcEsNbWGqPfpZhGXu1lZ/gayySSRgF/lzjGcUpc7fJAZd3OG71TJwu9HHIpWdiMJ8uP7vW
sfZ6npc91eJaSZ4UYhzyeE9aj+1hmyMrnrySppqQyuxAIPuT1/GoyDGXViARjGeetOMI38y
JTlZGnZ3GXw74z13NUj3DRKY5nQgfwsP1FYwV+Cy5XPapQzBdwYbT6jkVDoq9yvampJ9k1B
EitlZ5iDuUjhDXPTeZA7wuVDAkHHNakN5NbRnydi5I5xzVa6la5UyCCI5yCMndmunDJwlyv
Y8vHe9Dmi7NGcshBYjI4xzUMknPyEMO+OMVcNu01pG0jhSpwO5qJtPk8syCQHjJyK9SEoX1
PmqsK/LZK/Ual15bhkk2k9QatRXh8wxuMc4DA8VmzKYU2xqrZHPy9KjjcjBZgQM5yOtbSox
mro5KWPq0ZqN/6/rsdMj78c55pXUANjJ/nWTa3ySFVLYxwvvWm5ywY/jgcivKqUnCVmfaYf
EQrw5omfestuqlBt+bJArobe6Q2kJ2scoOfwrHuokmRlCnBHGatW8MotYht6IOx9K7sMozj
ruj57NJ1KFRci0ZgatPINZvsPhvtD9/c1RdXmcu5ZiRxWveac8uuXm+Pj7Q+STwPmNSCyt7
fcM8g9c5xXZOvCDstz56lgMRXjzydo+ZnR6TcPEJFKhcd+tTRaQ5I3PyOT6Ve87zJVAChRx
uxXR6Zpq3WFE8EII+/MwUCuKpipwR6lHLMLJNvZdWc9aacoZR5DOoOD7VspY28YVfKXp1NM
vSbOeS0hkRinDNEdyn6GopLmMRqqo/m/x5xj8K5pOpVs0zojPC4W/LFSL6EKF2rvXrx061Y
WaSEq/miN05z0IrNW5eNBGrBAeeOc1D9odwC49h/jWP1e7MqmaXWhtSXYdizys7N6gc/j1q
kLo8hA2OnJqmHz8udxA59TT1BMoA+6vGT2qo4eETknj61TZ2Rb+0SKDyceuaaZrhn+TJIHb
moSjSSBc/uyc8HtWgIoEj3R7cgc81M3CPQ0o0q1VX5vxK4mnZWBG0g9fu0x2mVQRIRkZ+ta
m22eJt8pDHouMc1GsC+RuwjFD92ub28ex6McvqSXxGLcTSxpnewY+3AFZ73twylVlZkPQEd
a6O5sUCLIxjKMMhsnjNZcmnwk/uwN3rnrXXSr0mtjjr5dioy9yX4mS+oXR+VXK8elVpJp5I
SHcFfQ9RWvPorIcHgMOoPas+eySJ/kk3joCeK7qdSh9k82phMda0r29TMuHaPGXzjsOtUC2
WJYnr6VozadKF37lK5wB6+9RjSp/lbZuXPBrujUppbnBPC127OLKW5mHBIGe3T61PHe3cKs
iSsB6bulTNp8wkKL256c/lVybR4YrOOQTAvtJbeCMHtilOrS0TNKWFxUbyjdW8ynDrN4oIJ
DAd2HWpY9Zl3HzVBGM/KMGs37Kygnbwf4gOKDZuD/rFH1NEqVF7oqni8bDVSf3mpLrO6P5U
ZXB6Edfx9adHrpC5lQsCedvpWcmnz3Ks3ylR1pDpc2zdGU29lPBrJ0sPblZ2xxmZP31c0/7
atDIG8pyB2JpV1SzZstGc5zz2rIl0+5XlICw9RzUCRyYJMbnHfBoWGotXi/xKnmmOg7Tj+B
3iOkOmR6jHHEYyfldmGR+Ga+hvCXwa8E6j4O0vUNY0lp766t1mlfz3ALNz0B9CK+UtHtp9T
1Ky05Hz9omSJVI6bmAr9DLO3S00+3tIwFjhjWNQPQDFTRwqpyd3c5cxzWdeEVFcrPkD4qeH
ND8N+OG0zw9A1pBFChdfNL5c5J69OCK4gPPC/IUkggFs81p/EnXn1D4k+IrlH+Q3jxq4J5V
MKB+lcymqK8SDOJF4yTkVnXw0+Z2Wh6uBzSjCjFSb5kl13fU0pbpoyisNwPQ9KFvADteJ17
BuoqkLtXgYYDOepz0+lWYJY3smVmTK9WLc1zSw/KtUepTzNylpOy3V/wAi8v7yPMbZJ9KWC
58idJflO0/dkXIb2NZ0czQZEZBjzgk5yaYbyTaGCKU3YwT835Vi8PK7XQ74ZpScE56M1Z5Y
pbmWVI0jU/MI0PC+1SWlus8m2OYlyMrGF5cd+e1ZAvLYy5QENjqR/SrEc8Jl2hgW6ZqJUpR
idNPF056RkjS1Eo0ikT+YNvy5bLKPQ+lUS8bAqBjkH3q6bJyAZQi/MFILAnnofcVHc6LcwT
h3VY4GbHmDkH1471lBwWlzWVRrzRQkiR87kyMdB0qm1pNGJUUnaR8oz+laN1aOJNkLGcY3A
xZFZkvmAjEhGfeu2jJvZnlYlU1q4P1W+pWEjxgwyZQfXNW7WZ7QmOOYpHKuHX+lVGlVsCRN
wHBPepIkyxbPmpjqp+7XZNLl1PCpyftFyu9tvIsXXkrfRyK0i8/NnGceox2pb2C1MymBsFw
CChyRU0tin2VLhpA+OGVuPpzUdvZxpGHhYxsx+VmB6VzqcUk77aHc6NRzcORWev8Aw3mWoW
R/9Hnk+bAwwX+lFxpnmzspdEjUlt/QscZ6VXfeJN08BJQ8Z7j61BHNI8vD7BuGScsQKzjGS
fNFnTVlCS5Zq/5/Mkil8qFjbHeoJ+Vj94ewq7ayrebfKcISRk56exrLlhEk0vk7ZtvKj7hc
eo9/aobeeK2vBLEz+Uf7/UH0NXOipxbW5hh8wlRnGEvh2OqmilUGKKQFYepXof8AGqQMhcs
wJJ4BzmpbC7hlBdSxUn5lxyammSAzYgDbSchTwRXmK8XyyPqU1UipQehVSd8iN8hQcHNTbC
Y/MAyinBxTJbcJIdxI7EdaYHMG4Att962sn8JzucoN82w4glTtY+npmoRu6hN7g5IJxuqYP
bybVGELcEse9SiIRxswXPYN1zVxfLuZVUqi0ZVZZPKMkaGNmX51PI/KgSh4txyzLxgCmMhi
LSSKXB6lTjNLFKsUgdPmB7EcGuppW0PHjJqVnp3/AMyvOW37cDJGfpVFYikhkdTjPRela04
EmWZ/L3fdKjvWW8gS2JDZYE5zXZRk2rHiY2MYzv8A10HwTIsjKuADn5vf1raspxLHvwx7AE
jiuYRyWDBVOeoBxV6zvjHcAFVVZDjjsajE0eaLtudWV49U6iU3ozXl5nMZYox4G6tuDIt4g
VXO0d/auXkid7zcCsqgfxHoa6KDzfs8WVXO0fxe1Y0oWWjO/G4jX3l1M/VpzJqtyIiocTvw
f97vVBYzJueUFVGQTjqas3jxDW7vzQVczPyT1+Y1WaeNTIBHw3HPeq5LO0UcdXFRcFKpL5f
LTQR2kjt8w/dPGehzU8M6IiBh5zfxZ6fnUUYkvNsUKPLIBwqLnj8Kc0E8A/eR+Wem09605V
szxZ4mTasOVmYsSmMnhQf8Kt7WbJC/dAFVYUCRMmCD1znOR6Vayrx9WG7rzUyXYxUpPctB0
WErJATgfLg4wf61HtLFjvz+GKD8yYyVAGAevNIjFiQrYPQ471j6FW5nZDlzGwJbAz0UYFKr
yFs5PPG49fapbe3eYrGWChjwScirQsJdriJPNWM/O47e9c0qsYuzZ6VHBVKivbQpGQEAnG5
T9KkF8Yyd2SenC8VekignC7LcZIwcdCanNotoI1uY4zAw4eMh8fl0rmliKel1qejSwFVN2l
ZFG2ZpHf7RdCIMDtwueRVz7LLGI4wd0jAsdrfl9KoyHCZjUGMHjjp/hTo/t7wuVndlPD7Wz
gds1jUTfvJ2PVoQcfdauDtGDNDczMkqZ+Ug4JqOfVNMe0VIrKRJUUAyg87u5NR3ttLbTlZE
2SYHOaqZhIbtu/HmtYU4SSer/ryMqkqydk0i/PcJBaIwjWZ5VyjbuPy9aRo4vKEt1pri3/i
O4eYvqSPSqMJtiqpdXEqqv3BGoJX8e1LJMLh555ZvNlHBEnAkX/Gq5LOy/UvmqNa/oVJVhk
lzb3MSRKxCq/3nH1NV1nEkrRzXIRFBAIHH0ArSimtbgw6e8MNpByfOYbipPrWa9qf3zRI0k
cTY3qvy49c11wa2ZwVudWa+e/8AVh7QyCNWhMxjPAkCHB9veoXkltLryL5JJIwOmOVrZsNS
mgtzYvGWhZdq/OR5ee9W3021ksYry5Pn+WSjShy2/wBOO9R7bklaotPxL9jOa5qTs/wOeW+
stvlyQp5LHGduNvoTVeV7NrlsqRtGMYwp981pXVikOqmQWxihXDENzn3FXpNEW9tzcaTewF
WG8wqRuz3AzWntacGm20mRKFacWpJNp9t/y0v/AEzlY70QgqiOAxPNRLqfkgxSKH989K3Z9
A1Z5ljktUEm0urbgu4f41QvdKmQE31t5MuMoBjJz3+ldUalCT6a+Z50oYxK0Xa22lvW4sWp
WLQsWm+zsuMKVzv/ACqWG+tpd2JBknnOAR7ioV0PdaLNBbPN+75CyDIPqB1/Cn2vhk3PlbJ
C7vwYypBVvT61nJYbV81jsp4nMVZcif8AX3Ho/wAJdNstb+JulqCswti1yykdNo4/XFfWmq
Xaadot3fu3y28Lyn8ATXzn+znoJs/FGv3tym2S2hS3Tcem4kn9FFeyfE0ancfDbV7PQ7c3d
9cxCFIo3CsQzAEjJ9M16OHgoxvF3R8pmmJliMQlVjytaNL1Pm3RLTVI9Kl1Sw0Wwgur+d5f
7U1Jo9nl55WNZOM7s5PNaPjrwct5Y+FpbkaXFqLW5k1CawCqs0Zk4cBRgnbnkVd1LQ9c1zT
dN/tj4eavJqOm2y2ka290gt5AvTcvLLnPOKmvI/Ftx480nWB8N7tNOs7WO0/s9gGTaqkNtI
PTnIz6c1jU54w0kr/L/h/x+R2r6vVqrTTXb8Fq7fhYpazp8+jtqFxo3hXRfEngdExm0jUzx
x7fvNIPnVweSelcv4N8KM/hSTxaLC11K4kuza2VhdzKiEAZaQ7iN+OBjPvXdW2i3vh06jN4
Z8KeJnvb23e3xeRqIoUbgnC/fOOmelY6+GJ7zwpbaB4i8La/amylkktbqxtt/D43I6HryBg
ij6xD4ZJL7v8AhhPATSdSlK9rb3++17+Wny2KXiTSYp/AL6rqOnaZo2qw3qxxCxlTbcRspy
GRWOCpA5HrTtYttH8MeGtDspPCVnqeq3Gni6u5rh2ym8nbgAjBAwc1n6j4UjlOmaZpfhDVr
S2ikHn3d1aM885J5zgYAA6AVD8Ql8Sah4t1HXY9Hv7bTBtiiaW3ZAsSqFXOeB0/Wobp/Yav
52/4Y6aaqXXtU7Pqm/Lzb89/kjiLjT5ImZiJAzYOCMdaZa4iuFbB3jgh/umrUTs4Zb0SKpG
Q3UZ96ZHEA/MRK9mU5BrJzlZxkepClDnU6St69Dat3heM27zKrHgYG8Z/wolt70okMs8jCN
sKmeQO+PaqMbozLE+Y1ByD0NbGnX4tJIpVk82LBQqfevLqKUdYo+hppSV272K9vNd2zySW7
gvgruBHA+mKivNFlkVXR0bfwR0w3pWjpbSG9vFWSOMvC2VIz36CoYbRvsc1w7JIN2xhuwfr
UqTjK60asOrF1FbdP9DmDYbbsR3LbUQ4cgZK/hUkcUVlMhZGZW6HsR2rYn0lmiE7Euq9Rnk
H3NXLLQZXso55p7OSL+EPJ+n1rsliVy3k9Njy3gvZz91We6Zz88vll1uYgRjA2HpTYp1S3I
gky4O7Lj9K6HU9KvIrlNtpbxK4ysaMGVsdee1ZE2h3vkrJLZtFuP8ArA+R1pU6lOUVd/j+h
pV9tF3Wr9P12I2lCou/cDj64P8AhVcPIjCORVyW+8h5qcQ3kU/2CdD5jYyM9R2xUrWMqz+W
uCyEkqOq01yx0Zq51KlnBbaefncrXMUUgjGHAz27Gk1NLG4tIpFCpebcPnhXx3+tOuFniZc
sCmMsTzSS4kgDBQccqQc/nVQk04u5niKEKkZxt73n/X4mTa3k0MiLHIwCfw5xmuhtNSSYAB
hkdsc1zF7BKkxdgozUEdzLC6ODgjniu+rhYV1zLc+cwua1cDL2VS7SO6813LBmyD1xzmqU7
ZGBxn1qvYarBOoSQhXPXPQ1bcclgwHqCeK8rkdKVmj7GNaGKpc0JXQyBEzhsKMc1chLKgtn
P3jwSOg7VQMiMcFufUd6nSVVAkByVOcnmqknIyjaKvcttCVIB+YZwBnmq05CYmEeG6Yxj8a
khe3y08sn7xDuCE8H3GKqm7Ku5ZRz8y7hVwg7nFXxEFHXqKTceXvjGG3fczwTWTLIDvJjMb
5+ZMdDWjHcGbbHyM9R0H0qlPKxi8gRgIpOSAfm/Gu2krOzR4+KkpRU4y6fiUWRfsxdfv5we
cVDCzGQbucdqmKsEYbgFP8ACTTVChgVyD1xjvXdfSzPCatJSNaMucyByMgBh3PvXV29k/2W
L51+4P4h6VxMFxh1J428Yz1rsrdWNrEQ2AUH8q4WpRZ9FBwr01J6nP6u5/tq7QjJE77R6fM
aqqsplJPGD19au37tFrd6dgYNM55HP3jSJsb5thBPtkGt2+XY+cs5O8h9rJd2j+dbySRMVK
7ozjg09ELplmO/PXPBoaFmQJuC7ufl71K0ZEAUhmA46c1g31NLJFcSAv8AcAbPQDrVq3eDe
PtAcZ6Mh5A+h611sWi/DnUNMt/svia60rUCv7wXke5C3fkdqzLzwtJZL9otte02+gyQPLmA
Y/8AATWTqR2kmvl+quvxCKbejv8A15mXhD80bsy5wMjqK1bG0txaNK3zzHgJj9ayfKnhO51
2qD1Vga0QADuhkLsw4OeW/wDr1x4m/LaLPby6EXPmktUatmLRdUjaTa8YAON2MnHr25q202
n295JJ54bzIyHjdDhG7DIqjBa2KwQySXDBWH7xMZYHPb1rqNR0LwgdEFxpeoXj6htyYZFzu
PfI7V4VRxvq3bY+ocrWVtX/AFr2MeNtJjaCS1YTEja8TsRtJ/iz3+lVjc6OmoPHcrMIG/u9
Ae2cVWthJGjeSxBb5dqkFj6cVTv59RghaGeERqR8ytHj6HFa06KlO3N+JnWnOlTubF5FZ28
EciJFe/LgpCOAT05HJrFSaXzpbdwLcSnB3Ltx7Gs7Ttal0q481OC4K46j64q+Lq11iHM94l
vcISSrDhvcGuv6tOjdS1Xf/gHn08xjVSs0n2HLbvITvEjIp2iQfMo9z7VRkhS0lEszxuhJw
FI59TU66zLHaBVnTYvDkNgPjpwKx73UWubONBHGBETlxxuz3Na0qVTms9jpq4qnyqSs3udF
e6UqaYl1bXCSGQBjEoBKj1yPSs43l/NPGPtELTMNiHyx/nNc95tyn7iC5kCkE43YqsJJFR4
97rlslFPBPrXTDByt70r/AC6HDUzZL/l3+J0osrgs6RwrLJEdzlj90DqCKI5pEtLqHYVM5B
/d9OPaqNjpdzd2E88epxW5VcmJsqZf+BdDUEU8sUaSidXJBHkLyykVPs73imnb1OiOLg7Oc
HFPzX9fqdbpGn2N1e2lu0Jed2CSxs2zd7j0xVu7RLO8Oj28zNDEW+VlCsj9Rhu4rlLHWYlu
rZ9Rt2eDd85iOXCjtg1pXGr+F5JNqm4gCtgyNGSSvuM9RXDVw9ZVNU2vvOuONwsvtpeughv
Guomt9Ui88fdEowJYx7eoqOPSLSJ1jsdRjHmEDMykMv41RXUtKkmRXuMIzY83BJUeuKsT3e
m2d+8CX0V7HwEkTjPocGteWpH3YprytoW/qt7+0TfqjXg8OSX1gsE+qDzPMIP73I4/u1X1T
wpqsNwFvLyOUIu2FpJgCyjsDVyxuNN1eH7EYIbKdBu84Nncfwqe+il022iWTFzaAkRSNgge
o9vpXF9YrQqct7Ptb8maxwtGolys4+9s73Tp0lgiktn29UfcG9eRTbN9bm/02BpJHjYDAHJ
I/nW/LZQX3kx6XHK8hBzGxyRj0PSqS6fdWrtIVkBIwdpxg16MMVFxtJLm8zGeWvmvGTXkU5
NdvbfaLXz7K4I2zOkhDOT1pp1u4eELc3s0qtnjzGBT/GrMmnrLdxxwW7yM/ZuSTTINBluLi
e1i2xyLy4dgoH411Rr0Yx7Hn1cDiU227+oSxC1003cGs3TzE7gbeZto9N3PBrNhv9eidLiP
UbwIScFJn79eM1qxW8WlXTxPGtwY85RjlD/jW1dXmj6lY2ouRHDLGhYxouweygin9eqQ01k
n1OeWTwlaTiovy7nLf8JX4pt32prd6qLkDE7gfzqzb+N/EhdXm1zUEReCFuH59utSxLDatI
WtmdHA+bqQP896l/4RmJlDzNBOkiloZkc8/wCyRjrW7xsPtaHM8trxdou/k0LL458STJiHx
XqYDnBBuWz/ADrNvfGniO+tJrLUPEWo3VvJ9+KWZmVsdMiqT6XamdsgpjurZGarf2Y0km5C
SM/fXtXXCvG3LzOxxV8DWupqnG/kV3uQ7jL84rWsdXhtrd1ktvML8Bs9B9KyprJ7eUiMiUH
ncRjNQiJ423HIOemeKJU6dWNuhlCticNNu1mdhY3ltqcn2eJI0cr8nnMAV47HpV59HuLSJb
0BJIg21vLYNjHqBXDGKdQThQp6CrNhcstykc80giJywR8GvPqYRr3qctOx7VLNpK0KsNTur
e+bFwIxDEFXd8q4DDvnNPtNREkDtsh2ITnauAc8ZrEW60qGBSZGcOSdzBv1xVqzexe2nktZ
Q6tkSKGJx+GK86dFJNuL9bH0NLE88lCE110vrsas12iXr2jxMqOQsjgfkcUyKSC10llePzI
RMMYGSp74z3rFQ2RJEby4HPRiaVZbFh5QumGeSrBhg/Sj2C2syXiLq8pxv6mncWd3PLHNbX
PmI/3d3VRnJ4qUtHbPdeZdFYnUhYwM5P8ASqCpFIrobo7OpAbP/wCqiDR9Pc+Y12I8DOSx7
fhSUVtJ/gFRzs5xSf8A28amkSeZYvdXZ3rajKyYA3e3PNcleagbm4FwgJlZyCFH3BXR3Jjh
01LGylFxIXLOqnhh681ztxpwQK/kvGJOhHStaChzSlLrt/w34nJP2vLFQe2//DkieXcRBRO
mWONp71M9sI8iX764245Vh746Vg3ryRuoVNoHYf4UXN1ctb24jaSNgMjIwfz7iupYduzi9z
CWZKDlGau4mhe6ckjMvlgseV2HIX2JrANmy3ohlDRqf4v8fatG21OaG2H2vLq33Wxipx9lv
YTIpJOCODzXTTlUo3Utu552Jo4fHWnS+Pe3deZzbjyZCEJK56YrVs9RCxqrZODjnmqNxAsb
EKef7pOTVRWKuMqcDmvSlCNWOp8vTxFbB1Xy6HWK0bASIV55zmmtIqDZsfPP3e1ZFrfeS4C
EhD1A5Fa6FmXemGX6815s6Tg9T6yjjo4iF4vXqOjeRY847dMf1qrcOWbzHciQcEdhVxDA/T
Az1BFVLv5doZSwJ4PX5a0p6y2OXFW9ne+hBHclZdxzwO1TCVLhyYoyCAc4zTTDEArQ73Tqc
1Cznkxnj+8vWt2lLbc82MpwVnqiNgrJjcSx44H6VH5RJ2EbSO1SxbvOMQPXnIGKGyRIZFOR
055FXdrQxcVJJlYAscA85/Ousts/ZIeXHyL3PpXNJ+68t1Xr6muutyTaxHJ5QHp7VopK+ph
7N20epT1Ab9ZvgBkec/H/AAI1ApOQqr94ccdT6VNqpU63eBdw/fPznP8AEaiZQj4DY7hlrl
ZpFO11sWpbe+skQ3VrJAjjKNJEQGHtUqSfugGGee/Nbknj3V7jwzb6FfrDdR2rForiQYcL/
d96xrm789jK0OxnGMrgAe1cyc7tSS+X+RcVFq6epEiqQwkPHPAA+Wq5QFyAAcfmKe0q7xHu
bPPbj8aCcZAGO/FUnYbjdK49YsAHOAev0+natTTJNCEL/bp7mORRgLEAePWsfBfKg8DoSaV
2yNg2jjGR3rOdNTVmaxm6b5omtcXMKZMLM0Rzt3HnHbNXYtOvJ7H+0IrqGQAAEeaA2Poa5Z
5QB1wxHTFRR3kscilgGQfwjvWEsI7e6ehSzNJ2qHaWWkajNCLm1IkypbbHIFKnuDn+VS3d/
e3VmLW7sIZSV/du8h3JjrjmsC38SWzslvLbG3g3AgoeU9eatRXunxXPnW0wuBEdymYZz7Yr
ilSqxb54+mn6nqwqUa2sJp/OzKM+ZIzCYE+RT1XmsWW3jBkIk+70BHJNdBJqN0mqm/GN5+Y
YXGB9Kzpr1nnkmdVk3ndnjJJ/lXoUZzS2POxOEpSd3Kz9DKkhuYdmIgzMMhevFVDcTpH9nY
kBT8uV71qSXG/93cLgg5CscfrTZYbaQgBGAHX+L9a7Y1P50ebLCpfwJ/11McyEncxzt7elI
zljyCM+lalzp8ccIkiichhjcTxVF7WZFAO4lu5FbwqQktDgrYavRdpajDe3PkLbiXbGDkCm
QXMtvJ5qMdw6e1MdGBG5eB1zTSGBA69q0UI2tY5pVqjak5O6Lq385wXdZAGzgjFTwX0bakk
9xaJ5LMAyjkgeorLBxk5OAKduZm3L8p7jsKiVGDRrDF1ota39Tpdaj0ZrhltpFEvAzGBtI/
xrKmsh5qLanzS3yggck/Ss0yZUkgDjggc1Ja3ckEqyLIyuhDBu4rGFCVONlK9u52SxlKq26
kLN9UPEt3YTuEeSGX7rbcjPsaswa7qcMP2c3cjW5OTHnIJrXstS064nabVbPz1ZSvytzu/v
VlSadDd3ObOVIvMYgRs3SsvaQm3GtD57o6vq1aCU8LUv2WzNGx8X3VletcJFGzbSoYrjHGM
gDit3S/GEVxNDLqLhjGSpjAGSD71wN1Z3NrIyOrHb1den51Wy445AFRUy7DVldK3mjWnnGM
w82quvk0ejyyQm4FzZkRg5KhG+7UPlXV5LGsaNPM7bVAHSuFt7y4tZA0cpA/MflXU6J4oW2
ulknIU+hHy59fauCtgatFXh7x9Rhc9w+JXLP3Zee33mjf291cQXd3LKkVzbsFeNcYI9vXpW
Q80hMZHL9STxzWwXjvb5JI5osSE4B+79PpSalplxbzq9ztU8LlGH+TXPSqKNoTWp11aTavC
W5TSeNbXzPuSh/mB5/WrFlcarGgv4ofNtY32MMZAJ9B64ps8heGGHyoysR+XC88+vrTYfMs
5RcWxWN15AbkHt071baa237kSpVHHV7G3F4bsdVg863voIZphujRjygyQQw9elYNzZSaY88
Nyqu8R6xnj61oqTqVyEt3jtNq5EbcAseuCK6CHTtMvNKuPOW3E+wgMZPukf7Oec1yuvKl/E
d0+nVfMzUHF80dzz0+XcNmN2GOgNRPD5k+xioc9yMfjWzNZ6ZGiG3nkS5CHzd4yhP+zWdLa
zJbxzPsMbkgMCf5161OqnscNWnzK9Ra9bFM2mW4lVivJ71DPZSGQOi4JHQHt60NNPFbyoMO
M8kdSKfZXsKwuHB3AZ6dPrXYvaRXMtTx39WqS9nJcvXUqm4ZMRtHlD94A9cd6mg1QWjSlI/
llXaQOKlSJWLBRGCw5GeagdIZCUaQBweFK9a1TjLRo43CpFc0Jen/Djo9TdYy8c5QrxgcEi
run6pp6vK9/FJucDy2XBHXv7Vktb7ZHjcBSF+8ehqqsQbCEj6k4xTlRp1EzKOJxNFr9TrWk
W4Bu4WSPfkLg8fSltLiSR/s9y43qcENwR/jXKB5LZGjV1Zt3IB6VLb3s25pI2YOTyCMg1yz
wb5XZ+h6tHN4qcU42fX+u53FjfQW10/nr5sRG3BHBPr71FqMkFzcfuRKsYzgK2AD/hXKm7k
eMpKRkHAx2q5FdSEo5dAuSCCMj8a5HhJRfPc9WOYUa3upF24sSYsSSFx03EZotfNtbGVSpk
Ew2eZwSB1x7Uhu3TCsAEJB9VP0q2TpcUEdxcneHJUQRHaQfX6VN5pcr1NpxpP30tfM5uaOI
h9zNHj7iYyM+9VFfyseRJtfuOgrZubKNZyPtAQZ+4xGRVaTS8xsyy/MOgPFepTrQtaTPm6+
CruTnTjquz1Kclwl3GFkVY5VHXs1VpIWwWAIz1GKWeMr8pGDnFIJmQ7SWZR69a7Yx5fgPDq
1PaS/fb9ysflJJ698VpWOom2UB4w4JqB0icjy2wcZ+lR4IOMHBPbpirajUVpI5YyqUJc9N7
G2JkuZBJb2+EHBUGrbeVdIyLhdo4AOKxLW7NlKXByvQ8c1bllt5l8yIlSeSK450mpJL5M9v
D4uNSm72v1W33Eco8tyFyPc8VW3Y3cg5ODt6GriuCpBBZTxxVd413EscL71tB9GcVaH2oPQ
r7yG61MZFUjLZ/GmlOPX2qHDAkgbgeCK0smcylKDsWV2MMjOezV1ttI32OH7v3F/lXHxRAc
I5APauytg4s4Rzwi9h6VDt0NU5cuxtXd14RbW74X2mTQOGcYUkgtnrgVUEGh6lNDZ2HmCeV
gkYf5eTXdfFa2th44ci3jBKDJ2DmuKSCAFHEMYYcg7RkGvIoUVUgqqk1fpe56NTEyXuuMX8
kbmp/DqLw1bQ3XiXVoLYv/wAu8T7nNcdOtvIzi1lSKJSQu49fwroNQZruYPdMZ2WMYMh3Ef
nVdbeDyx+4j/75Fa06clrKVzBVE9LI5zytgI82NgfWk3hMBshR6DOK6QW8GV/cR/eb+EUkl
vBlf3Efb+EVtGN9BOZgSRPFGkmGVHGVcjhvpUHDKxOCw6kGuv8AJiOhgGJCBLgAqOKq+RBv
P7lOh/hFEVZ2M5SOVI65wT3qNh8+0tgEckjmuta3t9zfuI+n90VWFtblXzBH97H3RWsVZkT
7HJnoST7Zxk0BxknrjvXUfZ7crkwR/wDfIo+zWxVs28Xf+AVrbS5jc54XlwAgaQnb05psl+
XGxoY8HqStb32a32N+4j6f3RTTa23mAfZosY/uD2qPZQbvY6Fiq0Y25tDnF8xlbgHHcnmkS
R42wHZB6E9a6sW8AgXEMYw3ZRRHbW7TAtBGfqgpLXc01spJ6nPx3yFUFzGG2dAORWvpklrq
DSwyTwKxX5PP4/AGppbW184j7NF3/gHpTJLa22g/Z48hBj5BWFTDxmrJ2OylmNWm/eSaRnv
YxeZtfOeThT94Cqz6bFIgMZUSE9K1fJhz/qk+VRj5RxV8xRBICI0B+gqHGVO3vG9OVHEXvC
3zOIurGW1mCyx4J5GKg2BSSB16k13ksELnLwo3XqoNVpbS0wP9Gi6f3BXXTm2lc8nEYeMJt
R6HDsPUj8O9IpOOnP8AOuqe2tgR/o8fQ/wCmyW1uOlvGOB/AK6DzzmUkZGzGcdqlS7cYGR7
810AtrYOcW8fX+4PSlFrbcf6PF0H8ApOCe5pCrOHwsgh1yb7Mls8MUiKMAsuTjPrUN/BDdb
J7WBF3feCHoa0Yra33f8AHvH1/uCr0Nvb+YD5EfQj7o9a4nQjTlzQ0Pbp4yeIh7Oqrr8jhp
reW3+SVSG68ioWYq4ww57V313b27WbboIzgnGVHFZbWttuUfZov++BXbSlzq7PJxNNUptRM
a01a6tcorAxkj5SPSuy0+/g1fT2S+kiIU8q3DJnuCOorE+zW3zf6PHwP7gq1b28AlwIYwDk
cKK48Xg4VFdaPud+AzStSfK9Y9mMmnksdRijl/f2mdpeFssR/j7Vs/YoLiCS4s9TgljjUOA
Ww/0x1zVrSLa33geRHjBONorF1G2t11FisEYPqFHpXnywyqT5U7Nfj8j3f7Rq4amprVN7Pp
6MtW1y9pMk4iikDL8yvyCO9dJ9i8NG2S7W8WQSdYXJVl9cfSuW0qGLzXHlJjA42iut0m3gb
Uot0MZxnGVFcOKwvK9Jbdj2sPiniKaqWtfzMPUYdIvGC2Yjh8v5XDljv5+97cVj6lFYWcpt
oZxdxtxvXIC/416LfwwtZ3TGJCSgySo55Ncc8EHllfJjwAONoq8JByV7uxliautrGMVt1sU
FvpqlkU+awf749aybmyhe2W5sX+bndGxwxHeuqhhh8wfuk6/3R6US21uITiCMc/3RXqUouL
3PFxXs6kLqNlb7vTY4EkrLvRfLzyMN0pHuXZNrLnBz15/Ou8tLW1M8oNtFjnjYKivrOzUgL
aQgbhwIxXfGSlK1jwalKUKXOpbnDNO7ABmY4/hPSmJDuDOFDY6Atzj2rrDa22xT9nizn+4K
c1tb+Wn7iPp/dFavTY5Yvmd5anIIyghuEwe/NTLdqFZQqq+eqg10D2trl/8ARoun9wVLFa2
wkJFtEPlP8ApSirXYoVZRdomXHeWc0ZMuMgYAI5J+tTWymO2ZpJIzExxzyQfcda1jaWv2Vj
9mizsH8A9arLbW4i4gjGcfwiuaVFWaT6nqwx8otOUU3b0+8zIDLOrQpJ8gOAucBvpV2CR3M
yMioyEYDNyavSQQC1yIYwQvB2j1qGGCA3MeYYzz3UVm6POmzqhjnR5Ulf5+Xp0uZs0sMgdp
HLXAI+UnHfpTDcyPcBkjKyDjhs8eldPdW1sbwZt4zlR/AKsQW9uJpiIIwdn90elSopQv5Gj
qzqVXBaa797X19Tl7iGC4iLldrR4Lheo+lZE1qYwHZW2n7rdjXfzwQF7cmGPJX+6Kz5be3M
MamCPaOg2jA61tQulZM5MwSm22tV/wP8zipVOcDp1+lLHIQMEhtp71162tsYSTbxEjH8AqH
7Ja8/6NF2/gFdy10PnKi5NUcs0qlshfzpElEbEcEN1FdKLW13/8e0X/AHwKPstt/wA+8Xf+
AVdkZKTT5kULQ2rQjB2sfTv9ajubcOCC6hx09GFbcVtbCTi3j7fwCtIW1uUUG3jI5/gHpXH
KLhK6Z7lGpGvR5ZR2OKgVkXD/AIA9qmWFdw9a6QW9uWbMEZ/4CKsC2t9mPs8fX+4KG29RU4
RXu9jkmjMbgLgZ9a6y3Y/ZIev3B39qgntrcycwR9B/CK6a2tbX7JD/AKNF9xf4B6VpFXSbO
eUvecV0P//Z
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0