%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/468.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <book-title>Oberonova ruka</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            <keywords>Tajemny Amber 04</keywords>
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>7f525719-75c8-40ff-b4d4-2298d2dab770</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2000</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p> <image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p> <strong>Roger Zelazny</strong></p>

<p> <strong>Oberonova ruka</strong></p><empty-line /><p>VSTUPUJETE DO NEKONEČNÉHO SVĚTA AMBERU. Vstupujete do něj v místě, které je počátkem i koncem, zápletkou i rozuzlením. Čas Amberu, proti němuž je čas naší země pouhým odleskem, se smrštil očekáváním. Princové a princezny Amberu, divocí a nádherní bohové, kdysi hrdinně a sebejistě soupeřící o moc, se ocitají před něčím, co by mohlo být silnější než oni. Jako přízrak se nad zdánlivě věčným a neohrozitelným Amberem vznáší zánik.</p>

<p>Po tajemném zmizení zakladatele říše a otce svárlivých následníků, krále Oberona, dostal krásný, tvrdý a křišťálově jasný svět trhliny. Až ke kdysi nedotknutelným hranicím Amberu se valí nevyčerpatelné voje sil Chaosu. Nemožná cesta byla pro ně otevřena. A zdá se, že ji opojen bojem o vládu otevřel některý z Ambeřanů. Nemilosrdný, ale dravý boj o moc se mění v boj o holé přežití. Svět vášnivých bohů, ohrožených jen násilnou smrtí, o němž podává Zelazny svědectví, je obnažen a ohrožen.</p>

<p>Princ Corwin, kdysi zuřivý a krvelačný pretendent trůnu, vedený jen myšlenkami slávy a odplaty, pomalu sám v sobě pociťuje odpovědnost za ohrožený svět.</p>

<p>Začíná tušit, že příčina úpadku Amberu je hlubší, než o jaké se dosud dohadovali. Leží mimo říši a snad v ní hraje roli zmizelý Oberon, snad i těžko ovladatelný Kámen rozhodnutí. Ten předal Corwinovi na smrtelném loži jeho nenáviděný bratr Erik. Jenže Kámen dokáže víc, než jen ovládat počasí. Málem Corwina zahubí.</p>

<p>Kdo však otevřel cestu silám Chaosu? Kdo je jejich spojencem mezi Ambeřany? Může to být Brand, který je za tajemných okolností vězněn? Nebo Fiona, která zřejmě vládne silami, o nichž ostatní nemají potuchy?</p>

<p>Neprůhledný je i Bleys, který sice s Corwinem útočil na Amber proti Erikovi, ale jeho skutečné úmysly jsou temné. Snad jedině nepřekonatelný šermíř Benedikt, který se straní moci a poctivý Random jsou zdánlivě stranou hry. Jenže kdo může vědět, co si prolhané děti Amberu, mistři klamu, myslí doopravdy?</p>

<p>Boj princů a princezen ještě neustal. Kdosi zavraždi Cainea a to tak dovedně, že podezření padá na Corwina. Osvobozen je Brand, ale první chvíle svobody mu kalí těžká rána dýkou. Kdosi velmi silný se pokusí zabít i Corwina, ten však se štěstím prchá do stínu Země, kde kdysi strávil dlouhá léta vyhnanství.</p>

<p>Po návratu svede tuhou půtku na nebeském odrazu Amberu, Tir-na Nog’th, málem podléhá, ale přináší odtamtud mechanickou paži pro jednorukého bratra Benedikta. Hned nato Corwin, Random a smrtelník Ganelon ze Stínu stopují erbovního Jednorožce. Ten je vede k místu, kde se záhady protínají.</p>

<p> <strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola první</emphasis></strong></p>

<p>Jasný záblesk prozření srovnatelný snad jen s tím zvláštním sluncem…</p>

<p>Tam to bylo… V tom podivném světle jsem viděl jen záři v temnotě. Teprve pak se objevil na oválné písčině na rozmezí mezi nebem a mořem Vzor – velký Vzor Amberu.</p>

<p>A moje vnitřní já mi říkalo, že toto je ten pravý, ten skutečný. Hned jsem si uvědomil, že Vzor v Amberu tedy není ničím jiným než stínem. A není to tedy Amber, co je promítáno do Rebmy a Tir-na Nog’th. Znamená to, že místo, které jsem objevil, je skutečným Amberem.</p>

<p>Otočil jsem se na smějícího se Ganelona, jehož vousy a rozcuchané vlasy divoce žhnuly v nemilosrdném světle.</p>

<p>„Ksakru, jaks na to přišel?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>Odpověděl: „Ty víš, Corwine, že mám zatraceně dobrý odhad. Vybavil jsem si všechno, cos mi kdy vyprávěl o tom, jaké to v Amberu je: o jeho Stínu a o vašich existenčních bojích mezi světy. Často jsem si lámal hlavu přemýšlením o černé cestě, o tom, jestli by něco vůbec mohlo vrhnout takový Stín do toho vašeho skvělého Amberu. A říkal jsem si, že by to muselo být něco sakramentsky nadupaného.“ Ukázal na věc před námi a řekl: „Něco jako tohle.“</p>

<p>„Pokračuj,“ řekl jsem.</p>

<p>Pokrčil rameny a jeho výraz se změnil.</p>

<p>„Tak tedy: prostě musí existovat vrstva skutečnosti hlubší než tvůj Amber,“ vysvětloval, „a tam muselo dojít k něčemu dost nepěknému. Tvé pudy nás vedly, jak se zdá, do tohohle kouta a tamta skvrna na Vzoru by mohla být tím, z čeho vás bolí hlava. Jo, jo.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Tvůj postřeh je vskutku dojemný,“ řekl jsem.</p>

<p>„Mě jsi úplně vymazal,“ řekl Random po mé pravici, „ale už se s tím nějak smířím.“</p>

<p>„Nezasvěcenec může občas vidět věci lépe než ten, kdo je uvnitř,“ řekl Ganelon.</p>

<p>Random na mě vrhl rychlý pohled a obrátil svou pozornost na velkou podívanou.</p>

<p>„Tak bych řekl, že by nebylo od věci mrknout se tomu na zoubeček,“ nadhodil.</p>

<p>„Jediná možnost, jak to udělat, je k té věci sestoupit,“ řekl jsem.</p>

<p>„Dem na to,“ souhlasil Random, „povedu vás.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Randomův kůň sestupoval serpentinami, které se klikatily mezi skalními stěnami. V zástupu jsme cestovali celý den. Random byl v čele, já ho následoval a Ganelon šel poslední.</p>

<p>„Zdá se, že je to tady dost pevné,“ houkl Random.</p>

<p>„Zatím,“ řekl jsem.</p>

<p>„Dole ve skalách jsou nějaké trhliny.“</p>

<p>Předklonil jsem se. Vpravo vzadu na úrovni oválné planiny bylo ústí jeskyně. Do téhle chvíle jsme měli pohled na ni zakrytý.</p>

<p>„Musíme projít nebezpečně blízko kolem té díry,“ řekl jsem.</p>

<p>„Honem, opatrně a jako myšky,“ ušklíbl se Random a vytáhl meč.</p>

<p>Vytasil jsem svůj Grayswandir a Ganelon se také chopil zbraně.</p>

<p>Otvor jeskyně jsme neminuli hned, ale cesta ještě jednou zatočila doleva, než jsme se k němu dostali. Přestože jsme se pohybovali deset až patnáct stop od ústí, ucítil jsem neznámý odporný smrad. Koně v tom museli rozpoznat něco neblahého, neboť se začali chovat poněkud bojácně a nedůvěřivě. Sklopili uši, rozšířily se jim nozdry a začali poplašeně ržát. Uklidnili se, jakmile jsme se vzdálili od jeskyně. Dokud jsme nesestoupili a nezamířili k poškozenému Vzoru, vůbec se směrem k ústí nepodívali. Ani ke Vzoru se jim instinktivně nechtělo.</p>

<p>Random seskočil. Postupoval k okraji reliéfu, chvílemi se zastavoval a vpíjel se do něj očima. Řekl, aniž se ohlédl: „Podle všeho, co víme, to vypadá, že to někdo udělal schválně.“</p>

<p>„Na to vem jed, bratříčku,“ řekl jsem.</p>

<p>„A dost bych se vsadil, že ani my tu nejsme náhodou, ale přivedla nás sem nějaká ta vyšší moc.“</p>

<p>„Ba, ba.“</p>

<p>„Pokud je to fakt takhle, tak jsme tu asi proto, abysme přišli na to, co se s tím stalo a jak to opravit. A hádám, že naše chabá představivost by měla postačit.“</p>

<p>„Snad. Jaká je tvoje diagnóza?“</p>

<p>„Zatím žádná.“</p>

<p>Pohyboval se podél obvodu obrazce tam, kde poškození začínalo. Schoval jsem meč do pochvy, ale stále jsem byl ve střehu. Ganelon dorazil a uchopil mě za rameno.</p>

<p>„Nepotřebuju tvou laskavou starostlivost,“ začal jsem.</p>

<p>„Ale, Corwine,“ řekl, ignoruje má slova, „tam směrem ke středu Vzoru je nějaká nepravidelnost. Nevypadá to jako něco, co by sem patřilo…“</p>

<p>„Kde?“</p>

<p>Ukázal prstem a já jsem sledoval jeho gesto.</p>

<p>Poblíž středu byl nějaký cizí předmět. Klacek? Kámen? Zatoulaný kus papíru…? Z téhle vzdálenosti nebylo možné to přesněji rozeznat.</p>

<p>„Vidím to,“ řekl jsem.</p>

<p>Sesedli jsme s koní a hleděli směrem k Randomovi, který nad pravou částí obrazce zkoumal jeho poškození.</p>

<p>„Ganelon si všiml něčeho poblíž středu,“ řekl jsem.</p>

<p>Random přikývl. „Já taky,“ děl suše. „Pokoušel jsem se najít takovou polohu, ze které bych to lépe viděl. Není mi příliš milo pustit se jen tak přes poničený Vzor. Na druhé straně bych docela rád věděl, co by se asi stalo, kdybych přeběh zlehka tou zčernalou oblastí. Co myslíš?“</p>

<p>Řekl jsem: „Přechod přes tu oblast Vzoru by vyžadoval nějaký čas, pokud překážka, s kterou se setkáme, bude srovnatelná s těmi u nás doma. Také nás učili, že zabloudit znamená smrt, a tato skutečnost by mě nutila jaksi zmizet, jakmile bych dosáhl skvrny. No –“</p>

<p>„Takže žádný z vás se o to nepokusí?“ přerušil nás Ganelon. „Já teda jo.“</p>

<p>Potom, aniž čekal na odpověď, skočil do černého sektoru, běžel podél něj směrem ke středu, zastavil se, jen aby zvedl nějaký malý předmět, otočil se a mířil zpět. O chvíli později stál před námi.</p>

<p>„To byl teda risk,“ řekl Random.</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Ale vy oba byste pořád ještě mudrovali, kdybych to neudělal.“ Napřáhl ruku. „No a co s tím teď budete dělat?“</p>

<p>Na jeho dýce byl napíchnut kousek ušpiněné lepenky ve tvaru obdélníku. Vzal jsem to od něj.</p>

<p>„Vypadá to jako Trumf,“ řekl Random.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>Sundal jsem kartu a vyrovnal potrhané části. Muž, na nějž jsem hleděl, mi byl trochu povědomý a zároveň neznámý. Měl světlé rovné vlasy, byl drobných, ostrých rysů s náznakem úsměvu ve tváři.</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou.</p>

<p>„Neznám ho,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ukaž, podívám se.“</p>

<p>Random si vzal ode mě kartu a zamračil se nad ní.</p>

<p>„Ne,“ řekl po chvíli, „já ho taky neznám. Tak se mi nějak zdá, že bych měl, ale … Ne.“</p>

<p>Koně začali znovu ržát, frkat a vůbec vůčihledně zneklidněli. Vrátili jsme se, abychom zjistili příčinu jejich znepokojení. Pocházela z té jeskyně.</p>

<p>„K čertu,“ řekl Random.</p>

<p>Souhlasil jsem s ním.</p>

<p>Ganelon si odplivl a napřáhl meč.</p>

<p>„Ví někdo z vás, co to je?“ zeptal se tiše.</p>

<p>Při pohledu na tvora, který vylezl z jeskyně, jsem já osobně měl dojem, že se podobá hadu jak svými pohyby, tak svým dlouhým tlustým ocasem, který vypadal spíše jako pokračování jeho protáhlého tenkého těla než jako pouhý přívěsek. Pohyboval se na čtyřech mimořádně pružných a ohebných nohou s širokými chodidly, opatřenými ošklivými drápy. Úzká zobákovitá hlava se kývala ze strany na stranu, jak postupoval, ukazuje nám střídavě jedno světle modré oko a pak druhé. Po stranách jeho těla byla složena široká kožovitá křídla purpurové barvy. Neměl srst ani peří, ale na prsou, ramenou, na zádech a po celé délce ocasu měl šupinatá místa. Od zobáku ve tvaru bajonetu, až ke kroutícímu se konci ocasu mohl měřit něco málo přes tři metry. Když se pohyboval, vnímal jsem slabý cinkavý zvuk a zachytil jsem záblesk čehosi lesklého na jeho hrdle.</p>

<p>„Podle mýho je tahle věcička to nejcennější, co znám,“ řekl Random, „zvíře tak říkajíc heraldický – noh. Jen ten je prý lysý a purpurový.“</p>

<p>„Neřekl bych, že to je náš národní pták,“ utrousil jsem. Vytáhl jsem Grayswandir a mířil jsem jeho špičkou k hlavě stvůry.</p>

<p>Obluda mrskala červeným rozeklaným jazykem. Nepatrně, jen o několik palců roztáhla křídla a zase je složila. Když se její hlava kývala doprava, ocas se pohyboval doleva, potom zase opačně doleva a doprava, doprava a doleva, takže nás svými vlnami téměř hypnotizovala.</p>

<p>Zdálo se však, že tvor se více zajímá o naše koně než o nás, protože se šinul přímo k nim. Koně se třásli a podupávali. Vyrazil jsem, abych zakročil.</p>

<p>V tom okamžiku se obluda vztyčila.</p>

<p>Její křídla se zvedla a roztáhla jako pár ochablých plachet, které náhle zachytily náraz větru. Stála na zadních nohou a tyčila se vysoko nad námi. Zdálo se, že je nejméně čtyřikrát větší než předtím. A pak ze sebe vyrazila příšerný lovecký řev nebo snad výzvu k boji, po které mi začalo zvonit v uších. Zamávala křídly, vymrštila se a dal bych krk za to, že se podobala letadlu.</p>

<p>Koně se splašili a dali se na zbabělý útěk. Obluda se dostala z našeho dosahu kolísavým letem. Teprve takto jsem si uvědomil, co působilo ty záblesky a zvonění. Zvíře bylo přeci uvázáno na dlouhém řetězu, který vedl dovnitř jeskyně.</p>

<p>Mávalo křídly, syčelo a dopadlo za námi. Nemělo dostatečnou možnost skutečně letět během tak krátkého přískoku vzhůru. Naši koně Star a Firedrake ustupovali ke vzdálenému konci oválu. Naproti tomu Randomův kůň Iago se splašil a zamířil si to ke Vzoru.</p>

<p>Zvíře opět přistálo. Přestalo pronásledovat Iaga. Strnulo a zdálo se, že se začíná zajímat nejen o koně, ale i o nás. Bylo nyní mnohem blíže – necelé čtyři metry a natočilo svou hlavu tak, že jsme viděli jeho pravé oko. Místo útoku však smířlivě zakrákalo.</p>

<p>„Tak co, vrhneme se teď na něj?“ zahalekal Random.</p>

<p>„Ne, počkej. V jeho chování je něco zvláštního.“</p>

<p>Než jsem to vypravil, zvíře sklopilo hlavu a roztáhlo křídla. Třikrát uhodilo zobákem o zem a opět vzhlédlo. Stáhlo křídla částečně zpět k tělu. Trochu škublo ocasem a pak jím začalo rázněji klátit ze strany na stranu. Otevřelo zobák a znovu zakrákalo.</p>

<p>Byli jsme zmateni.</p>

<p>Iago vběhl na Vzor u tmavé plochy. Pět nebo šest metrů uvnitř byl chycen blízko jednoho ze Závojových bodů jako hmyz na kousek mucholapky. Jakmile z něj začaly sršet jiskry, hlasitě zanaříkal. Jeho hříva se vztyčila a zůstala naježená. Obloha nad místem jeho utrpení začala tmavnout. Ale nebyl to mrak vodních par. Byl to spíše dokonale kruhový tvar, rudý ve středu a žlutý na okrajích. Otáčel se ve směru hodinových ručiček. K našim uším dolehl zvuk podobný hlasu zvonku, který vystřídalo bzučení a poté býčí řev.</p>

<p>Iago bojoval o život. Nejdříve osvobodil pravou přední nohu. Nato uvolnil levou, ale pravou si při tom opět zamotal v pasti. Divoce řehtal. Na jeho plece sršely jiskry a on je setřásal jako kapky deště. Jeho obrys žlutě žhnul.</p>

<p>Řev nabíral na síle a malé blesky si začaly hrát v samém srdci rudého předmětu nad námi. Moji pozornost upoutal chřestivý zvuk a letmo jsem pohlédl dolů. Purpurový noh se vlekl kolem a přesunul se mezi nás a řvoucí rudý úkaz. Stvůra se groteskně krčila. Sledovala upřeně ten podivný výjev.</p>

<p>Iago osvobodil obě přední nohy a vzepjal se. Divoký jas a sršící jiskry rozmazaly neskutečně jeho obrysy. Možná, že řehtal, ale všechny zvuky splývaly v příšerném řevu.</p>

<p>Z hřmotícího útvaru vypadla jasná, blýskavá a hlučná roura. Dotkla se vzepjatého koně. Na okamžik se jeho obrys nesmírně zvětšil a ztenčil. Poté kůň zmizel. Na vteřinu trubka znehybněla jako perfektně vyvážený sloup. Řev ochaboval.</p>

<p>Trubka se pomalu zvedla, ale jen o kousek, přibližně o výšku muže, nad Vzor. Pak se zasunula zpět stejně rychle, jako se předtím vysunula.</p>

<p>Nářek ustal. Ryk tichl. Miniaturní blesky mizely uvnitř kruhu. Podivný mrak bledl a mizel. O chvíli později už to byl jen kousek rozmazané skvrny a pak už nic. Po Iagovi nezůstala ani stopa.</p>

<p>„Neptej se mě,“ řekl jsem, když se Random ke mně otočil. „Já taky nic nevím.“</p>

<p>Přikývl a obrátil svou pozornost k našemu purpurovému společníkovi, který významně chrastil řetězem.</p>

<p>„A co tady Charlie?“ řekl a napřáhl k němu mečem.</p>

<p>„Měl jsem tak trochu pocit, že se pokoušel nás chránit,“ řekl jsem a postoupil o krok vpřed. „Kryj mě. Chci něco zkusit.“</p>

<p>„Jsi si jist, že můžeš včas uhnout?“ zeptal se. „Z této strany…“</p>

<p>„Neměj obavy,“ řekl jsem srdečně a lehkovážněji, než by odpovídalo situaci, a pokračoval jsem.</p>

<p>Měl pravdu, pokud šlo o můj levý bok, který se hojil po zranění nožem. Stále to tupě bolelo a zdálo se, že to bránilo mým pohybům. Ale Grayswandir byl pořád v mé pravé ruce a má víra v instinkt stoupala. Spoléhal jsem se na tento pocit, se kterým jsem měl v minulosti dobré zkušenosti.</p>

<p>Random mě kryl zprava. Natáhl jsem pomalu levou ruku, jako kdybych se představoval neznámému psu. Náš heraldický doprovod se vztyčil ze svého podřepu.</p>

<p>Sledoval Ganelona po mé pravici. Pak ho zaujala má ruka. Sklonil hlavu a znovu kloval do země, velmi umírněně krákal a vydával slabý bublavý zvuk. Zvedl hlavu a pomalu natáhl krk. Kýval velkým ocasem, dotýkal se mých prstů zobákem a znovu opakoval tuto hru. Položil jsem opatrně ruku na jeho hlavu. Zavrtěl ohonem prudčeji, zato jeho hlava zůstala v klidu. Jemně jsem ho podrbal na krku a on naklonil hlavu, jako by se mu to zalíbilo. Stáhl jsem ruku a ustoupil o krůček.</p>

<p>„Myslím, že jsme přátelé,“ řekl jsem mírně. „Teď to zkus ty, Randome.“</p>

<p>„Děláš si legraci?“</p>

<p>„Ne, jsem si jist, že je to bezpečné. Zkus to.“</p>

<p>„Co uděláš, když nebudeš mít pravdu?“</p>

<p>„Omluvím se.“</p>

<p>„Výborně.“</p>

<p>Postoupil dopředu a nabídl svou ruku. Zvíře se stále chovalo přátelsky.</p>

<p>„V pořádku,“ řekl asi o půl minuty později a stále hladil jeho krk. „Co jsme si tím ověřili?“</p>

<p>„Že je to hlídací pes.“</p>

<p>„Co hlídá?“</p>

<p>„Patrně Vzor.“</p>

<p>„Tak to si teda myslím, že jeho práce je potřebná,“ řekl Random vracející se zpět. Ukázal na tmavé místo. „Zdá se, že je přátelský ke každému, kdo nejí oves a neřehtá.“</p>

<p>„Vypadá to, že je docela vybíravý. Je také možné, že ho sem poslali poté, co došlo k poškození, aby zabránil dalšímu.“</p>

<p>„Kdo ho poslal?“</p>

<p>„Rád bych to věděl. Někdo, kdo je nejspíš na naší straně.“</p>

<p>„Můžeš dál testovat svou teorii, zkus to s Ganelonem.“</p>

<p>Ganelon se nehýbal.</p>

<p>„Možná, že máte rodinný pach,“ řekl konečně, „a on prokazuje přízeň obyvatelům Amberu. Takže já to nezkusím, díky.“</p>

<p>„Dobře. Není to tak důležité. Tvoje návrhy zatím byly v pořádku. Jak si vysvětluješ tuhle událost?“</p>

<p>„Z toho plynou dva fakty pro trůn,“ řekl. „Jednak Brand, Fiona a Bleys byli, jak jsi řekl, informovanější o podstatě sil, které jsou v Amberu. Brand vás neseznámil s podrobnostmi – ledaže byste vynechali nějaké události s ním spojené –, ale podle mě poškození Vzoru umožnilo příbuzným přístup do vašeho království. Jeden nebo více z nich způsobili toto poškození, a otevřeli tak černou cestu. Jestliže hlídací pes reaguje na rodinný pach nebo jiné identifikační informace, které všichni máte, pak by zde mohl být skutečně od začátku ukrytý a připravený zasáhnout proti vykradačům.“</p>

<p>„Možná,“ poznamenal Random. „Ještě nějaký geniální nápad?“</p>

<p>„Snad,“ řekl. „Můžu vám to předvést, když si to budete přát.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Pojďme tudy,“ řekl a pohlédl na druhou stranu hrany Vzoru.</p>

<p>Následovali jsme ho. Hlídací pes se plížil po mém boku.</p>

<p>Ganelon vztáhl ruku.</p>

<p>„Corwine, mohl bys mi, prosím tě, podat dýku, kterou jsem přinesl?“</p>

<p>„Tady ji máš,“ řekl jsem, vytáhl ji ze svého opasku a podal mu ji.</p>

<p>„Co to má znamenat?“ dotazoval se znovu Random.</p>

<p>„Krev Amberu,“ odpověděl Ganelon.</p>

<p>„Nejsem si jist, že se mi ten nápad líbí,“ řekl Random.</p>

<p>„Všechno, co musíš udělat, je bodnout se dýkou do prstu,“ řekl, vytahuje nůž, „a nechat dopadnout kapku krve na Vzor.“</p>

<p>„Co se stane?“</p>

<p>„Zkus to a uvidíš.“</p>

<p>Random se na mě podíval.</p>

<p>„Co říkáš?“ zeptal se.</p>

<p>„Neměli bysme to vzdávat zrovna teď. Rád kuji pikle.“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Tak jo.“</p>

<p>Vzal si od Ganelona dýku a probodl si špičku levého malíčku. Pak zmáčkl prst a držel jej nad Vzorem. Objevila se drobná rudá kapička, zvětšovala se a spadla.</p>

<p>Okamžitě se z místa, kam dopadla, zvedl obláček kouře doprovázený třeskem.</p>

<p>„Kčertu!“ řekl Random zjevně vzrušen.</p>

<p>Drobná skvrna se rozprostřela ve věc postupně rostoucí zhruba do velikosti půldolaru.</p>

<p>„Tady to máte,“ řekl Ganelon. „To je vysvětlení, jak se to stalo.“</p>

<p>Skvrna byla vskutku miniaturním protějškem velké skvrny tam vpravo. Hlídací pes vyjekl a uskočil. Rozhlížel se po nás.</p>

<p>„Klid, kamaráde, klid,“ řekl jsem a natáhl se. abych ho ukonejšil.</p>

<p>„Ale co mohlo způsobit tak velkou –“ začal Random a pak pomalu přikývl.</p>

<p>„Vskutku,“ řekl Ganelon, „nevidím ani náznak něčeho, co by zůstalo po tvém koníkovi.“</p>

<p>„Krev Amberu, musela to být krev Amberu,“ řekl Random. „Už toho pro dnešek bylo dost, ne?“</p>

<p>„Řekni Corwinovi, aby ti vyprávěl o Lorraine – o místu, kde žil tak dlouho,“ řekl. „Bylo to místo, kde vznikla černá cesta. Mám se na pozoru před účinky těchto sil, ačkoliv jsem je znal jen vzdáleně. Tyto události se pro mě stávaly jasnějšími s každým novým poznatkem, který jsem od vás získal. Domnívám se, že už se v těchto věcech lépe orientuji. Zeptej se Corwina na jeho názor.“</p>

<p>„Corwine,“ řekl Random, „dej mi ten probodnutý Trumf.“ Vytáhl jsem jej z kapsy a narovnal jej. Skvrny se zdály být nyní zlověstnější. Napadla mě také jiná věc. Nevěřil jsem, že by to maloval Dworkin – mudrc, kouzelník, umělec a svého času mravokárce Oberonových dětí. Až do této chvíle mi nepřišlo na mysl, že by někdo jiný byl schopen to vytvořit. Ačkoliv styl se zdál jaksi povědomý, nebyla to jeho práce. Kde jsem jen dříve viděl tak rozvážnou linii, méně spontánní než mistrovu, kdy každý pohyb byl dokonale promyšlen dříve, než se pero dotklo papíru? Téměř jako kdyby umělec pracoval spíše se svými vzpomínkami, záblesky nebo popisy než s živými subjekty.</p>

<p>„Trumf, Corwine, pokud chceš,“ řekl Random.</p>

<p>Způsob, jakým mi to řekl, mě nechal na pochybách. Budilo to dojem, jako by nade mnou vynikal něčím důležitým. Ten pocit se mi vůbec nelíbil.</p>

<p>„Kvůli tobě, Corwine, jsem všechno zlé a ošklivé shromaždoval ve svém nitru a týralo mě to. Teď to tedy vyšlo najevo.“</p>

<p>Předal jsem mu Trumf a můj nepříjemný pocit vzrůstal, když jej držel v ruce a svraštil obočí. Proč jsem byl náhle tak zabedněný? Zpomaluje snad noc v Tir-na Nog’th myšlení? Proč…</p>

<p>Random ze sebe vychrlil takovou šňůru nadávek, která překonávala všechno, co jsem kdy zaslechl během své dlouhé vojenské kariéry.</p>

<p>„Co je to?“ řekl jsem pak. „Nerozumím tomu.“</p>

<p>„Krev Amberu,“ řekl nakonec. „Někdo, kdo vstoupil poprvé na Vzor, jak vidíš. Potom tam stál uprostřed a oni se s ním spojili skrz tenhle Trumf. Když odpověděl, propíchli ho. Jeho krev tekla na Vzor a učinila tuhle část nečitelnou, stejně tak jako malá kapka mé krve při našem pokusu.“</p>

<p>Ztichl na dobu potřebnou pro několik hlubokých nádechů.</p>

<p>„To smrdí rituálem,“ řekl jsem.</p>

<p>„Pliju na rituály,“ řekl. „Proklínám je všechny! Jeden z nich zemře, Corwine. Chystám se ho zabít – nebo ji.“</p>

<p>„Pořád ještě nevím –“</p>

<p>„Jsem blázen,“ řekl, „že jsem to hned neviděl. Podívej, podívej se pořádně!“</p>

<p>Strčil mi propíchnutý Trumf. Vyjeveně jsem si ho prohlížel a stále nic neviděl.</p>

<p>„Teď se podívej na mě,“ řekl. „Podívej se na mě!“</p>

<p>Podíval jsem se na něj. Potom jsem se podíval opět na kartu.</p>

<p>Už jsem to věděl.</p>

<p>„Nebyl jsem pro něj ničím, pouze šeptem života ve tmě. Byl to však můj syn. A oni ho použili…,“ řekl. „To je Martin!“<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola druhá</emphasis></strong></p>

<p>Stál jsem tam vedle poničeného Vzoru. Hleděl jsem na obrázek muže, který mohl, nebo také nemusel být Randomův syn. Na obrázek muže, který mohl, nebo také nemusel zemřít ranou nožem, která přišla z místa uvnitř Vzoru. V myšlenkách jsem udělal obrovský skok do minulosti, abych se pokusil získat bezprostřední odpověď na otázky vyplývající z událostí, které mě přivedly na místo tohoto podivuhodného zjevení. V poslední době jsem se dozvěděl tolik nového, že se zdálo, jako by události několika let vytvářely úplně jiný příběh, než jak se jevil v době, kdy jsem jej prožíval. Nyní mi tato nová možnost a množství nových poznatků umožnily opět změnit úhel pohledu.</p>

<p>Když jsem se před lety probudil v Greenwoodu, nemohl jsem si vzpomenout ani na svoje jméno. Na této soukromé klinice v severní části státu New York jsem strávil po nehodě dva naprosto „slepé“ týdny. Teprve nedávno jsem se dověděl, že nehodu záměrně naplánoval můj bratr Bleys hned po mém útěku z Porter sanatoria v Albany. Tuto informaci jsem získal od svého bratra Branda, který mě dostal do Porteru ve snaze předstírat mou nervovou poruchu. V Porteru jsem byl podroben elektrošokové terapii. Jejím výsledkem byl problematický, ale předpokládaný částečný návrat paměti. To zřejmě vyděsilo Bleyse do té míry, že usiloval o můj život a při mém útěku mi v zatáčce nad jezerem prostřelil dvě pneumatiky. Nepochybně by to skončilo mou smrtí, kdyby Brand nestál Bleysovi za zády a nejistil mě. Řekl, že dal zprávu policii, odtáhl mě od jezera a zajistil první pomoc do té doby, dokud nedorazila záchranka. Krátce nato byl Brand dopaden svými bývalými partnery – Bleysem a naší sestrou Fionou, kteří ho uvěznili ve střežené věži na vzdáleném místě ve Stínu.</p>

<p>Existovaly dva tajné spolky vzájemně intrikující a usilující o trůn. Jejich přívrženci si šlapali vzájemně na paty, šli si po krku a dělali si navzájem to nejhorší, co si jenom lze představit. Náš bratr Erik, podporovaný bratry Julianem a Cainem, se připravoval převzít trůn, který byl dlouhou dobu neobsazený, protože náš otec Oberon záhadně zmizel. Tato skutečnost však byla nevysvětlitelná pouze pro Erika, Juliana a Caina. Pro druhou skupinu, sestávající z Bleyse, Fiony a dříve též Branda, to nebylo nepochopitelné, protože se o to sami postarali. Připravovali pro tento případ cestu k nástupu na trůn Bleysovi. Brand se ovšem dopustil taktické chyby ve snaze získat Caineovu pomoc v jejich hře právě v době, kdy se Caine rozhodl, že získá více, když bude podporovat Erikovu skupinu. Tak se stalo, že Brand byl pod přísným dozorem, ale neskončilo to okamžitou zradou a prozrazením totožnosti jeho partnerů. Přibližně v té době se Bleys a Fiona rozhodli, že využijí svého tajného spojenectví proti Erikovi. Brand měl námitky. Obával se vlivu těchto sil a výsledkem bylo to, že byl odmítnut Bleysem a Fionou. Hledal způsob, jímž by bylo možno zcela porušit rovnováhu sil cestováním do Stínu Země, kde mě Erik nechal před stoletími zemřít. Později však Erik zjistil, že jsem nezemřel, ale že jsem byl postižen úplnou ztrátou paměti, což se tomu téměř vyrovnalo. Vyslal sestru Floru, aby dohlížela na mé vyhnanství, a doufal, že toto vyhnanství bude mým posledním. Brand mi později vyprávěl, že mě chtěl dostat do Porteru v zoufalé snaze navrátit mi paměť, což bylo přípravou k mému návratu na Amber.</p>

<p>Zatímco Fiona a Bleys jednali s Brandem, Erik byl ve styku s Florou. Flora zařizovala můj převoz z kliniky, na kterou mě dopravila policie, do Greenwoodu. Podle instrukcí jsem měl být udržován stále pod narkózou. Erik zatím začal s přípravami pro svou korunovaci na Amberu. Krátce nato se zhroutila idylická existence našeho bratra Randoma v Texorami, a to poté, když mu Brand dokázal poslat vzkaz žádající osvobození odlišným způsobem, než bylo běžně v rodině zvykem – to jest prostřednictvím Trumfů.</p>

<p>Zatímco Random se zabýval touto záležitostí, ačkoliv nepodlehl fanatickému boji o moc, mně se podařilo dostat se z Greenwoodu, přestože jsem neměl paměť ještě zcela v pořádku. Od vystrašeného ředitele jsem získal Flořinu adresu. Odebral jsem se k ní do Westchesteru a nastěhoval jsem se do domu jako host. Random byl mezitím jen málo úspěšný ve svém úsilí o Brandovu záchranu, Zabil sice stráž věže, v níž byl Brand uvězněn, ale musel prchnout před vnitřními hlídkami. Strážci – parta tvrdých hochů s ne docela lidskými vlastnostmi – zvítězili při jeho pronásledování nad oblastí Stínů, což byl čin normálně nemožný pro většinu lidí, kteří nebyli Ambeřany. Random pak uprchl do Stínu Země, kde mi Flora znovu připomínala moji životní dráhu, a já se pokoušel najít správné vysvětlení svého osudu.</p>

<p>Random přešel kontinent na základě mého ujištění, že bude pod mou ochranou. Věřil, že jeho pronásledovatelé byli moji lidé. Když jsem mu pomohl je zničit, byl zmaten, ale nechtěl toho využít.</p>

<p>Já jsem byl v té době zaměstnán jistými osobními akcemi zaměřenými na získání trůnu.</p>

<p>Prošel jsem Stínem.</p>

<p>Random a naše sestra Deirdre, se kterou jsme se setkali cestou, mě vedli do amberského zrcadlového města v moři – do Rebmy. Tam jsem přešel přes Vzor a zcela se mi vrátila paměť. Byl jsem tedy skutečným Corwinem a ne jedním z jeho stínů. Z Rebmy jsem se vydal do Amberu a využíval jsem síly Vzoru, abych se okamžitě dostal domů. Po nerozhodném souboji s Erikem jsem prchl pomocí Trumfů do rukou svého „milovaného“ bratra Bleyse – pravděpodobně úkladného vraha.</p>

<p>Spojil jsem se s Bleysem k útoku na Amber. Útok byl špatně veden a my jsme prohráli. Bleys zmizel během závěrečné bitvy za podivných okolností. Stal jsem se Erikovým vězněm a nedobrovolným účastníkem jeho korunovace, po níž mě nechal oslepit a uvěznit. Během několika let strávených ve vězeních Amberu se zlepšoval můj zrak a přímo úměrně tomu se zhoršoval můj duševní stav. K mému útěku pomohlo jen to, že se náhodou objevil otcův starý poradce Dworkin, který na tom byl ovšem duševně ještě hůře než já.</p>

<p>Když jsem se uzdravoval, rozhodl jsem se, že příště, až půjdu k Erikovi, budu prozíravější. Cestoval jsem Stínem směrem ke staré zemi Avalonu, kde jsem už jednou kraloval. Měl jsem v plánu získat látku, o níž jsem věděl pouze já. Tato látka byla chemicky jedinečná a byla schopná vybuchnout i na Amberu, což jiné látky nedokázaly. Na cestě jsem projížděl zemí Lorraine, kde jsem narazil na starého exulanta Avaloňana generála Ganelona nebo na někoho jemu velmi podobného. Zůstal jsem zde kvůli zraněnému rytíři, dívce a místnímu nebezpečí, které se nápadně podobalo věci objevující se v blízkosti Amberu. Jednalo se o rostoucí černý kruh, jenž nějak souvisel s černou cestou – nebezpečím, které nás ohrožovalo na našich výpravách. Cítil jsem za to částečnou odpovědnost kvůli kletbě, kterou jsem vyslovil, když jsem byl slepý. Vyhrál jsem bitvu, ztratil dívku a cestoval na Avalon s Ganelonem.</p>

<p>Rychle jsme zjistili, že Avalon, kam jsme přijeli, je pod ochranou mého bratra Benedikta. Jeho národ měl ovšem potíže. Tyto potíže byly podobné černému kruhu nebo černé cestě. Benedikt ztratil svou pravou paži v posledním boji, ale v bitvě s ďáblovými společníky zvítězil. Poctivě mě varoval před mými záměry vůči Amberu a Erikovi. Nabídl nám pohostinství svého paláce, zatímco sám zůstal několik dní v poli. V jeho sídle jsem potkal Daru.</p>

<p>Dara mi řekla, že je Benediktovou pravnučkou. Její existenci před Amberem tajili. Řekla mi vše, co věděla o Amberu a Vzoru, o Trumfech a o naší schopnosti procházet Stínem. Uměla také velmi dobře šermovat. S potěšením jsme se oddávali příležitostnému milování po mém návratu z divoké jízdy na místo, kde jsem získal dostatečné množství surových diamantů, abych mohl zaplatit za věci, které jsem potřeboval pro svůj útok na Amber.</p>

<p>Potom jsme s Ganelonem odcestovali do Stínu Země. Tam jsem chtěl získat automatické zbraně a střelivo vyrobené podle mých požadavků.</p>

<p>Setkali jsme se s potížemi na černé cestě, která, jak se zdálo, rozšiřovala pole svého vlivu mezi světy Stínu. Téměř jsem zahynul v souboji s Benediktem, který nás divoce pronásledoval. Bojovali jsme spolu v malém lesíku. Bylo to k vzteku. Přestože držel meč v levé ruce, byl stále lepší než já. Byl jsem pouze schopen přelstít ho pomocí triků, které byly vlastní černé cestě a o kterých on nevěděl. Byl jsem přesvědčen, že prahne po mé krvi pro můj vztah k Daře. Ale nebylo tomu tak. Několika slovy, která jsme si mezi sebou vyměnili, popřel, že by věděl o existenci téhle romance. Šel po nás z jiného důvodu. Žil v přesvědčení, že jsem zabil jeho sluhu.</p>

<p>Zanechali jsme Benedikta v péči bratra Gérarda, jehož jsem přivolal pomocí Trumfu z Amberu. Ganelon a já jsme pokračovali do Stínu Země.</p>

<p>Získali jsme potřebné zbraně, naverbovali vojáky ze Stínu a vyrazili k útoku na Amber. Zjistili jsme však, že na Amber již před námi zaútočily stvůry, které přišly z černé cesty. Použil jsem tedy svých zbraní, abych pomohl Amberu. Zvítězili jsme, můj bratr Erik ovšem v bitvě padl. Zanechal mi zde své problémy, zlou vůli a Kámen rozhodnutí – zbraň ovlivňující počasí, kterou proti mně použil, když jsme s Bleysem útočili na Amber.</p>

<p>V tom okamžiku se objevila Dara. Přijela na Amber, nalezla cestu ke Vzoru a prošla jím, což byl jasný důkaz toho, že jsme skutečně byli nějakým způsobem spřízněni. Ukázalo se, že Dara má zvláštní schopnosti. Poté, co prošla Vzorem, oznámila, že Amber by měl být zničen. Pak zmizela.</p>

<p>Asi týden nato byl zavražděn bratr Caine takovým způsobem, že jsem já vypadal jako pachatel. Skutečnost, že jsem zabil jeho vraha, byla dostatečným důkazem mé neviny, i když už nebyl nikdo, kdo by to dosvědčil. Uvědomil jsem si, že jsem vraha viděl již dříve mezi těmi, kdo pronásledovali Randoma do Flořina domu. Konečně jsem si našel čas posadit se s Randomem a poslouchat příběh o jeho neúspěšné snaze zachránit Branda zavřeného ve věži.</p>

<p>Před lety jsem opustil Randoma v Rebmě, abych odcestoval do Amberu a svedl souboj s Erikem. Po mém odjezdu královna Rebmy Moire nutila Randoma oženit se s ženou z jejího dvora Vialle – milou slepou dívkou. Bylo to částečně míněno jako trest pro Randoma, který před lety opustil těhotnou Moiřinu dceru Morgante. Ta později porodila Martina, zobrazeného na Trumfu, který Random nyní držel ve svých rukou. Random se kupodivu zamiloval do Vialle.</p>

<p>Když jsem opustil Randoma, vzal jsem Kámen rozhodnutí do síně Vzoru. Tam jsem se řídil Erikovými instrukcemi, abych mohl naladit zbraň pro vlastní užitek. Úspěšně jsem ovládl jeho nejběžnější funkci: schopnost řídit meteorologické jevy. Pak jsem se vyptával Flory na podrobnosti o svém vyhnanství na Stínu Země. Její vyprávění se zdálo přijatelné a shodovalo se s těmi fakty, které jsem znal. Přesto jsem měl pocit, že mi zatajila něco, co se týkalo mé nehody. Slíbila mi identifikovat Caineova vraha jako jednoho z těch, se kterými jsme já a Random bojovali v jejím domě ve Westchesteru. Slíbila mi také svoji podporu ve všem, co jsem se chystal podniknout.</p>

<p>Jestliže byl Brand stále ještě naživu, bylo jeho osvobození nejdůležitější, když ne pro nic jiného, tak alespoň proto, že znal zřejmě informace, které se neměly dále šířit. Objevil jsem způsob, jak ho osvobodit. Pokus o záchranu byl však odložen, a to proto, že Gérard a já jsme museli dopravit zpět do Amberu Caineovo tělo. Část této doby využil Gérard k tomu, aby mě ztloukl do bezvědomí. Právě v tomto případě jsem zapomněl, že byl schopen čehokoliv, jen aby dal váhu svým slovům, a že by byl schopen mě i zabít nebo vyhnat, kdybych byl původcem současných strastí Amberu. Byl to nejdokonaleji uzavřený kruhový boj, jaký si člověk mohl představit. Z pohledu rodiny prostřednictvím Gérardova Trumfu to byla pojistka pro případ, že bych byl skutečně viníkem a měl v úmyslu ho zlikvidovat, což bylo jeho zlou předtuchou.</p>

<p>Pak jsme putovali na Hřbitov jednorožce a exhumovali Caineovo tělo. V téže době jsme skutečně zachytili krátký záblesk legendárního jednorožce Amberu.</p>

<p>Toho večera jsme se setkali v knihovně paláce v Amberu – Random, Gérard, Benedikt, Julian, Deirdre, Fiona, Flora, Llewela a já. Tam jsme zvažovali můj nápad, jak najít Branda. Podílelo se nás na tom všech devět současně, usilovali jsme o to, abychom ho dostali prostřednictvím jeho Trumfu. A měli jsme štěstí.</p>

<p>Navázali jsme s Brandem spojení a úspěšně jsme ho přenesli zpět na Amber.</p>

<p>Uprostřed vzrušení, v okamžiku, kdy jsme byli všichni pohromadě, dokud ho Gérard nepřivedl, zabodl někdo dýku do Brandova boku. Gérard okamžitě jmenoval sama sebe ošetřujícím lékařem a nechal vyklidit místnost.</p>

<p>My ostatní jsme se přesunuli do obývacího pokoje v přízemí, kde jsme znovu diskutovali a probírali to, co se právě odehrálo. Během této doby mi Fiona prozradila, že Kámen rozhodnutí by mohl představovat velmi nebezpečnou věc, nechá-li se působit delší dobu. Naznačovala tím možnost, že právě to mohlo být příčinou Erikovy smrti spíše než jeho zranění. Věřila, že prvním znamením bylo zkreslení času – zdánlivé zpomalování časové posloupnosti, která vlastně představovala zrychlení fyziologických procesů. Rozhodl jsem se, že budu s Kamenem rozhodnutí zacházet zvláště opatrně. V těchto věcech byla Fiona zběhlejší než my ostatní, protože byla pokročilou Dworkinovou žákyní.</p>

<p>A snad měla pravdu. Snad to byl právě tento efekt při operaci, která se odehrála později téhož večera, když jsem se vrátil do svého bytu. Alespoň se zdálo, že osoba, která se mě pokusila zabít, se pohybovala poněkud pomaleji, než bych se pohyboval já za podobných okolností. Přesto však byl její úder téměř úspěšný. Ostří mě zasáhlo do boku a svět se mi začal pomalu vzdalovat.</p>

<p>V okamžiku, kdy ze mě vyprchával život, jsem se probudil na své staré posteli ve svém starém domově ve Stínu Země, kde jsem žil tak dlouhou dobu jako Carl Corey. Neměl jsem ponětí o tom, jak jsem se tam dostal. Plazil jsem se ven. Byla vichřice. Jen tak tak jsem se držel při vědomí a ukryl jsem Kámen rozhodnutí v hromadě starého kompostu. Zdálo se, že svět kolem mě se zpomalil. Pak jsem se dostal na silnici a pokoušel jsem se zastavit kolem projíždějícího motoristu.</p>

<p>Byl to přítel a bývalý soused Bill Roth, který mě tam našel a odvezl na nejbližší kliniku. Tam mě léčil týž lékař, který mě před lety ošetřoval po mé havárii. Podle starých záznamů se domníval, že by mohlo jít o psychiatrický případ.</p>

<p>Ale později se objevil Bill a uvedl řadu věcí na pravou míru. Advokát byl stále zvědavější a v době mé nepřítomnosti provedl nějaké vyšetřování. Dozvěděl se o mém padělaném osvědčení a o mém úspěšném útěku z kliniky. Dokonce si o tom opatřil detailní informace a stejně tak o nehodě. Stále cítil, že kolem mé osoby bylo něco zvláštního, podivného. Ale příliš se tím netrápil.</p>

<p>Později mě Random kontaktoval prostřednictvím mého Trumfu a řekl mi, že Brand přišel na návštěvu a vyptával se na mě. S Randomovou pomocí jsem se vrátil na Amber. Jel jsem navštívit Branda. Bylo to poté, co jsem zjistil pravou podstatu boje, který se mě také týkal a identifikoval jsem všechny zúčastněné. Brandův příběh společně s tím, co mi Bill řekl předtím ve Stínu Země, konečně objasnil souvislosti událostí několika minulých let. Také mi řekl více o podstatě nebezpečí, kterému jsme museli čelit.</p>

<p>Následující den jsem nedělal nic. Pouze jsem předstíral, že se připravuji na návštěvu Tir-na Nog’th, ale ve skutečnosti jsem chtěl získat čas, abych se zotavil po svém zranění. Závazek, že navštívím Tir-na Nog’th, jsem musel splnit. Té noci jsem cestoval do města na obloze. Narážel jsem na řadu matoucích znaků a znamení, které snad nic neznamenaly. Získal jsem zvláštní mechanickou paži od ducha svého bratra Benedikta.</p>

<p>Z tohoto výletu jsem se vrátil až k ránu. Posnídal jsem s Randomem a Ganelonem dříve, než jsme se vydali přes Kolvir domů. Stezka kolem nás se začala pozvolna a podivně měnit. Bylo to, jako bychom kráčeli Stínem, což se zdálo být nemožné tak blízko Amberu. Když jsme dospěli k tomuto závěru, pokusili jsme se změnit naši trasu, ale ani Random, ani já jsme nebyli schopni ovlivnit měnící se scenérii. V té chvíli se objevil jednorožec. Zdálo se, že chce, abychom ho následovali. Šli jsme za ním.</p>

<p>Vedl nás skrze kaleidoskopickou sérii změn, až jsme konečné přišli na místo, kde nás opustil. Dále jsme si už museli poradit sami. Až do tohoto okamžiku se mi honily hlavou stále dokola celé shluky událostí a pak jsem se náhle vrátil v myšlenkách ke slovům, která právě Random vyslovil. Cítil jsem, že jsem opět ve svém myšlení o kus před ním. Nevěděl jsem však, jak dlouho tento stav může trvat. Uvědomil jsem si, že jsem už viděl dílo téže ruky, která probodla Martinův Trumf.</p>

<p>Brand často maloval, když se dostal do některé ze svých melancholických nálad, a jeho oblíbenou technikou bylo střídání světlých a tmavých partií. Uvědomil jsem si to právě tehdy, když jsem si postupně vybavoval plátno za plátnem. Dal jsem si to dohromady s jeho úsilím, které před lety vynaložil, aby získal vzpomínky na Martina a jeho popisy od všech, kteří ho znali. Zatímco Random nerozpoznal jeho styl, já jsem byl zvědavý, jak asi dlouho mu bude trvat, než začne uvažovat o tom, že právě já znám od Branda informace, které se týkají možného konce jeho syna Martina. Dokonce i kdyby Brandova ruka ve skutečnosti nevedla dýku, přesto to byl člověk, který se na tom rozhodně podílel. Znal jsem Randoma dost dobře na to, abych věděl, co skutečně zamýšlí svými slovy. Určitě by se pokusil Branda zabít, jakmile by zjistil, že s tím má něco společného. To mohlo být víc než nebezpečné.</p>

<p>Nemělo to nic společného s faktem, že Brand mi pravděpodobně zachránil život. Představoval jsem si, že si s ním tímto způsobem vyrovnám účty, až ho dostanu z té zatracené věže. Ne, nebyla to ani vděčnost, ani sentimentálnost, která mě nutila uvažovat o způsobu, jak oklamat Randoma nebo ho alespoň přibrzdit v jeho konání. Byl to holý fakt, že jsem Branda potřeboval. On o tom věděl. Můj důvod zachránit jej nebyl o nic více altruistický než jeho, když mě tehdy vytáhl z jezera. Znal informace, které jsem nyní potřeboval znát také. Okamžitě to pochopil a to v něm vzbudilo naději.</p>

<p>„Vidím jistou podobu,“ řekl jsem Randomovi. „A můžeš mít pravdu v tom, co se stalo.“</p>

<p>„Samozřejmě, že mám pravdu –“</p>

<p>„Probodena byla karta,“ řekl jsem.</p>

<p>„Jistě, já –“</p>

<p>„Pak neprošel pomocí Trumfu. Osoba, která to provedla, získala spojení, ale nebyla schopna přimět ho, aby prošel.“</p>

<p>„Tak? Kontakt pokračoval tak dlouho, až ten, kdo s ním spojení navázal, měl jistotu, že ho může bodnout dýkou. Byl pravděpodobně schopen dosáhnout mentálního pouta a držel ho v něm, zatímco on krvácel. Dítě samozřejmě nemělo mnoho zkušeností s Trumfy.“</p>

<p>„Možná ano, možná ne,“ řekl jsem. „Llewela nebo Moire by nám mohly říci, co všechno věděl o Trumfech. Ale pokud já vím, mohl přerušit spojení, dříve než zemřel. Jestliže zdědil tvoje regenerační schopnosti, mohl přežít.“</p>

<p>„Mohl? Nechci hádat! Chci odpovědi!“</p>

<p>Začal jsem si v hlavě rovnat známé souvislosti. Byl jsem přesvědčen o tom, že vím něco, co Random neví, ale pak se ukázalo, že můj zdroj informací nebyl nejlepší. Chtěl jsem být zatím zticha, protože jsem neměl možnost diskutovat o tom s Benediktem. Na druhé straně Martin byl Randomův syn a já jsem chtěl odvrátit jeho pozornost od Branda.</p>

<p>„Randome, možná jsem na něco přišel.“</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Pamatuješ si, jak se konverzace obrátila na Martinovu osobu, když jsme seděli v obývacím pokoji, když pobodali Branda?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Ano, pamatuju.“</p>

<p>„Chtěl jsem tehdy něco dodat, ale ovládl jsem se, protože tam byli všichni. Chtěl jsem o tom mluvit v soukromí pouze s osobou, které se to bezprostředně týkalo.“</p>

<p>„S kým?“</p>

<p>„S Benediktem.“</p>

<p>„Co má Benedikt společného s Martinem?“</p>

<p>„Nevím, proto jsem byl raději zticha, dokud jsem na to nepřišel. Můj zdroj informací byl velmi choulostivý.“</p>

<p>„Pokračuj!“</p>

<p>„Benedikt se vždycky rozzuří jako čert, kdykoliv se zmíním o Daře. Ale ukázalo se, že vše, co mi Dara dosud řekla, sedělo. Například takové věci jako pouť Juliana a Gérarda po černé cestě, jejich zranění a pobyt v Avalonu. Benedikt připustil, že se to všechno odehrálo.“</p>

<p>„Co říkala Dara o Martinovi?“</p>

<p>Vskutku, jak jsem to měl vyjádřit tak, aby nepadla zmínka o Brandovi…? Dara řekla, že Brand často navštěvoval Benedikta v Avalonu. Mezi Amberem a Avalonem je takový časový rozdíl, že teď, když o tom tak přemýšlím, se mi zdá, že jeho návštěvy spadají do období, kdy Brand tak aktivně sháněl informace o Martinovi. Byl jsem zvědavý, co ho přimělo k tomu, aby se tam objevoval, když s Benediktem nikdy nebyl velký kamarád.</p>

<p>„Dara mi řekla jen tolik, že Benedikta navštívil Martin, který, jak si myslela, pocházel z Amberu,“ lhal jsem.</p>

<p>„Kdy?“</p>

<p>„Někdy před tím, nevím to přesně.“</p>

<p>„Proč jsi mi o tom neřekl dřív?“</p>

<p>„Nestálo to za řeč a kromě toho se mi nezdálo, že by ses příliš o Martina zajímal.“</p>

<p>Random zaměřil svůj pohled na noha, který se krčil a vrněl napravo od nás a přikývl.</p>

<p>„To ovšem mění situaci,“ řekl. „Jestliže je ještě naživu, rád bych to věděl. Pokud není…“</p>

<p>„Dobře,“ řekl jsem. „Nejlepší možnost, jak to zjistit, je najít způsob, jak se vrátit domů. Myslím, že už jsme viděli to, o čem jsme předpokládali, že uvidíme, a já už bych nejraději zmizel.“</p>

<p>„Přemýšlel jsem o tom,“ řekl Random, „a zdálo se mi, že pravděpodobně můžeme k našemu návratu využít Vzor. Takže pojďme do středu a přeneseme se zpět.“</p>

<p>„Půjdeme podél tmavé oblasti?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Proč ne? Ganelon to už zkusil a je v pořádku.“</p>

<p>„Moment, neřekl jsem, že to bylo snadné, a kromě toho jsem přesvědčen, že nepřinutíme koně, aby tudy šli,“ řekl Ganelon.</p>

<p>„Jak to myslíš?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Pamatujete si na místo, kde jsme křižovali černou cestu, když jsme prchali z Avalonu?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Události, o nichž jsem předpokládal, že je prožijeme při hledání karty, se nebudou asi příliš lišit od zmatků, které nás čekají teďka. Byl to jeden z důvodů, proč jsem tolik pospíchal. Raději bych znovu nejdřív vyzkoušel Trumfy, abych se přesvědčil, jestli má tohle místo opravdu něco společného s Amberem.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Dobře, můžeme to snadno vyzkoušet. Nejdříve však sežeňme koně.“</p>

<p>Koně jsme pochytali a přitom jsme zjistili, jak dlouhý je řetěz, na kterém byl přivázán noh. Noh se dostal do vzdálenosti asi třiceti metrů od ústí jeskyně, a protože dále nemohl, okamžitě začal skučivě naříkat. To pochopitelně zkomplikovalo uklidňování našich koní, ale zároveň to ve mně vyvolalo zvláštní pocit, který jsem se rozhodl nechat si pro sebe.</p>

<p>Nakonec jsme situaci zvládli. Random si připravil své Trumfy a já jsem vytáhl své vlastní.</p>

<p>„Zkusme Benedikta,“ řekl.</p>

<p>„Dobře, soustřeďme se.“</p>

<p>Okamžitě jsem si všiml, že karty opět vychladly, což bylo dobré znamení. Vysunul jsem Benediktovu a začal s přípravami. Random vedle mě udělal totéž. Kontakt se dostavil téměř okamžitě.</p>

<p>„Co se děje?“ zeptal se Benedikt a jeho pohled se přesouval přes Randoma, Ganelona a koně, až se jeho oči setkaly s mými.</p>

<p>„Přeneseš nás?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Koně také?“</p>

<p>„Také.“</p>

<p>„Pojďte napřed.“</p>

<p>Natáhl ruku a já jsem se jí dotkl. Všichni jsme se posunuli směrem k němu. O něco později jsme s ním stáli vysoko ve skalách. Chladný vítr si pohrával s naším oděvem. Na Amberu bylo odpoledne a na nebi bylo plno mraků. Benedikt měl na sobě tuhý kožený kabát a jelenicové kamaše. Jeho košile byla vyrudle žlutá. Oranžový plášť skrýval pahýl jeho pravé paže. Sevřel čelisti a upřeně se zahleděl dolů na mě.</p>

<p>„Zajímavé místo, odkud jste přišli,“ řekl. „Cosi jsem zahlédl v pozadí.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Z této výšky je to zajímavý pohled,“ řekl jsem, když jsem si všiml skládacího dalekohledu na popruhu. Bylo to v okamžiku, kdy jsem zjistil, že stojíme na široké skalní římse, ze které Erik řídil boj v den své smrti a mého návratu. Viděl jsem tmavý pruh procházející skrz Garnath hluboko dole a táhnoucí se až k horizontu.</p>

<p>„Ano,“ řekl. „Zdá se, že černá cesta má většinou už pevné hranice. Ačkoliv někde se ještě rozšiřuje. Zdá se, jako by se blížila do konečné podoby nějakého vzoru… Teď bych rád věděl, odkud cestujete.“</p>

<p>„Poslední noc jsem strávil na Tir-na Nog’th,“ řekl jsem. „A dnes ráno jsme zabloudili při projíždění Kolvirem.“</p>

<p>„To nebylo snadné, ztratit se ve vlastních horách,“ poznamenal uštěpačně. „Měli jste putovat stále na východ. Víš, to je ten směr, odkud vychází slunce.“</p>

<p>Cítil jsem, že mi rudne obličej.</p>

<p>„Měli jsme nehodu,“ řekl jsem a díval jsem se přitom stranou. „Přišli jsme o jednoho koně.“</p>

<p>„Co to bylo za nehodu?“</p>

<p>„Vážná nehoda – pro toho koně.“</p>

<p>„Benedikte,“ řekl Random a zvedl náhle hlavu od propíchnutého Trumfu. „Co mi můžeš říct o mém synu Martinovi?“</p>

<p>Benedikt si ho chvíli prohlížel, než promluvil. Pak se zeptal: „Proč se o něj najednou tolik zajímáš?“</p>

<p>„Protože mám důvod myslet si, že je možná mrtev,“ odpověděl. „Jestliže je tomu tak, chci se pomstít. Není-li tomu tak – dobře, ale znervózňuje mě pomyšlení, že se to mohlo stát. Jestliže je stále naživu, rád bych se s ním setkal a promluvil si s ním.“</p>

<p>„Proč si myslíš, že by mohl být Martin mrtev?“</p>

<p>Random na mě rychle pohlédl. Přikývl jsem.</p>

<p>„Začni snídaní,“ řekl jsem mu.</p>

<p>„Mezitím, co bude Random vyprávět, najdu něco k jídlu,“ řekl Ganelon a začal se přehrabovat v jednom z vaků.</p>

<p>„Jednorožec nám ukázal cestu…“ začal Random.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola třetí</emphasis></strong></p>

<p>Tiše jsme seděli. Random domluvil a Benedikt upřeně hleděl přes Gamath k obloze. Jeho tvář nic neprozrazovala. Už dávno jsem se naučil respektovat jeho mlčení.</p>

<p>Konečně se pohnul. Přikývl a prudce se obrátil k Randomovi.</p>

<p>Řekl: „Dlouho jsem tušil, že je něco divného na tom, že Otec a Dworkin nechali po léta upadat naše uspořádání, náš vnitřní řád. Měl jsem dojem, že existoval původní Vzor, který oni dva buď objevili, nebo vytvořili. Tento Vzor umístil náš Amber mimo Stín, aby byl v oblasti neovlivňované jeho silami. Avšak nikdy jsem se nedozvěděl, jak by bylo možné se na to místo dostat.“ Otočil se zpět ke Garnathu. „Tak mi tedy řekni, odpovídá to tomu, co se tam stalo?“</p>

<p>„Vypadalo to tak,“ odpověděl Random.</p>

<p>„Zavdala k tomu příčinu Martinova prolitá krev?“</p>

<p>„Myslím, že ano.“</p>

<p>Benedikt zvedl Trumf, o kterém se mu Random nezmínil při svém vyprávění.</p>

<p>„Ano,“ přitakal. „Je to Martin. Přišel ke mně, když opustil Rebmu. Nějaký čas u mě zůstal.“</p>

<p>„Proč šel k tobě?“ zeptal se Random.</p>

<p>Benedikt se pousmál.</p>

<p>„Víš, někam jít musel,“ řekl. „Měl už dost svého postavení v Rebmě. Nebylo mu jasné, jaký je jeho vztah k Amberu. Byl mladý, volný a právě získal díky Vzoru svoji moc. Chtěl se dostat pryč, vidět něco nového, cestovat do Stínů – tak jako my všichni. Jednou, když byl malý kluk, jsem ho vzal do Avalonu, aby se prošel v létě po suché zemi. Abych ho naučil jezdit na koni, aby viděl žně. Když měl najednou možnost jít kamkoliv, byl příliš uspěchaný. Jeho volba byla dosud omezena na těch několik míst, o kterých něco věděl. Pravda, mohl mít vysněné místo v tom okamžiku a jít tam – vytvořit je. Ale on si byl vědom toho, že se musí ještě hodně věcí naučit, aby zajistil svou bezpečnost ve Stínu. Tak se rozhodl přijít ke mně a požádal mě, abych ho učil. A já jsem ho učil. Strávil u mě větší část roku. Učil jsem ho bojovat, učil jsem ho o možnostech Trumfů a o Stínu. Obeznámil jsem ho s věcmi, které musí Ambeřan znát, aby přežil.“</p>

<p>„Proč jsi to všechno dělal?“ zeptal se Random.</p>

<p>„Někdo to udělat musel. Když přišel ke mně, byl jsem to já,“ odpověděl Benedikt. „Ačkoliv, ne že bych toho hocha neměl rád,“ dodal.</p>

<p>Random sebou trhl.</p>

<p>„Říkáš, že byl s tebou skoro rok. Co se s ním stalo pak?“</p>

<p>„Víš stejně dobře jako já, že se začal toulat. Jednou získal důvěru ve své schopnosti a chtěl si je vyzkoušet. Když probíhalo jeho učení, vzal jsem ho sám na cestu do Stínu a seznámil ho s lidmi na různých místech. Ale přišel čas, kdy chtěl jít svou vlastní cestou. Jednoho dne mi dal sbohem a odešel pryč.“</p>

<p>„Viděl jsi ho od té doby?“ zeptal se Random.</p>

<p>„Ano, pravidelně se vracel, chvíli se mnou pobyl a vyprávěl mi o svých dobrodružstvích a objevech. Vždy bylo jasné, že jde jen o návštěvu. Po čase začal být netrpělivý a zase odjel.“</p>

<p>„Kdy jsi ho viděl naposled?“</p>

<p>„Před několika lety avalonského času, za obvyklých okolností. Objevil se jednou ráno, zdržel se asi dva týdny, pověděl mi o tom, co viděl a prožil, a vyprávěl o spoustě věcí, které se chystal dělat. Pak se zase vydal na cestu.“</p>

<p>„A už jsi o něm nikdy znovu neslyšel?“</p>

<p>„Naopak, nechával vzkazy u našich společných přátel, když se s nimi náhodně setkal. Příležitostně mě kontaktoval prostřednictvím mého Trumfu –“</p>

<p>„Měl sadu Trumfů?“ přerušil jsem ho.</p>

<p>„Ano, vzal jsem je z jednoho ze svých zásobních balíčků karet a dal jsem mu je.“</p>

<p>„Měl jsi Trumf pro něj?“</p>

<p>Zavrtěl hlavou.</p>

<p>„Dokonce jsem ani nevěděl o tom, že takový Trumf existuje, dokud jsem ho neuviděl,“ řekl, vzal kartu, letmo se na ni podíval a vrátil ji Randomovi. „Neuměl jsem ho namalovat. Randome, pokusil ses někdy zastihnout ho pomocí tohoto Trumfu?“</p>

<p>„Ano, několikrát od té doby, co jsme na něj narazili. Naposled před několika minutami. Je to nanic.“</p>

<p>„Samozřejmě, že se nemůže nic dít. Jestliže se všechno odehrálo tak, jak říkáš, a on to přežil, mohl být přinucen k tomu, aby zablokoval další pokusy o navázání kontaktu. On ví, jak to má udělat.“</p>

<p>„Bylo to tak, jak si myslím? Víš o tom něco víc?“</p>

<p>„Teď mě něco napadá,“ řekl Benedikt. „Víš, před několika lety utrpěl zranění, když byl u přátel – daleko ve Stínu. Byla to bodná rána způsobená nožem. Oni říkali, že k nim přišel ve velmi špatném stavu, ale nešli do detailů, pokud se týče toho, jak se to vlastně odehrálo. Zdržel se několik dní, dokud nebyl schopen pokračovat dál – a zmizel, přestože nebyl zcela uzdraven. To bylo naposled, kdy o něm slyšeli. Stejně tak jako já.“</p>

<p>„Nebyl jsi zvědavý?“ zeptal se Random. „Nešel jsi ho hledat?“</p>

<p>„Samozřejmě, že jsem byl zvědavý. A jsem dosud. Ale muž by měl mít právo vést vlastní život bez vměšování příbuzných. A nezáleží na tom, s jakým záměrem co dělá. Procházel krizí a nepokoušel se mě kontaktovat. Zřejmě věděl, co chce dělat. Nechal pro mě vzkaz u Tecyů a říkal, že až se to dozvím, nemám se trápit tím, co se stalo. Věděl, co dělá.“</p>

<p>„U Tecyů?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„To jsou mí přátelé tam ve Stínu.“</p>

<p>Držel jsem se na uzdě, abych neřekl to, co bych mohl říci. Právě jsem jim vsugeroval jinou část Darina příběhu, v níž v mnoha věcech tak překroutila pravdu. Zmínila se mi o Tecyech jako by je znala, jako kdyby u nich byla, ale ve skutečnosti to všechno jen znala od Benedikta. Ten okamžik nebyl vhodný na to, abych mu řekl o svém nočním vidění v Tir-na Nog’th a o věcech, které naznačovaly jeho příbuzenství k té dívce. Zatím jsem neměl dost času na to, abych nad tím přemýšlel a také nad vším, co z toho vyplývalo.</p>

<p>Random se zastavil těsně u okraje skalní římsy. Byl zády k nám s rukama sepjatýma vzadu. Za chvíli se otočil a kráčel zpět.</p>

<p>„Jak se můžeme dostat do spojení s Tecyy?“ zeptal se Benedikta.</p>

<p>„To nejde,“ odpověděl Benedikt. „Jedině za nimi dojít.“</p>

<p>Random se otočil ke mně.</p>

<p>„Corwine, potřebuju koně. Říkáš, že Star už absolvoval řadu divokých jízd…“</p>

<p>„Ráno dostal hodně zabrat.“</p>

<p>„Nebylo to tak náročné, byl jen vyděšený a teď už se zdá, že je v pořádku. Můžu si ho půjčit?“</p>

<p>Dřív než jsem mohl odpovědět, obrátil se k Benediktovi.</p>

<p>„Vezmeš mě tam, nebo ne?“ zeptal se ho.</p>

<p>Benedikt váhal.</p>

<p>„Nevím, co víc bych ti měl ještě říct –“ začal.</p>

<p>„Něco! Něco, na co by si oni všichni mohli vzpomenout – možná něco, co se tenkrát nezdálo být důležité, ale jde o to teď, abysme věděli, na čem jsme!“</p>

<p>Benedikt se na mě podíval. Přikývl jsem.</p>

<p>„Může jet na Starovi, jestli ses rozhodl, že ho tam dovedeš.“</p>

<p>„Dobrá,“ řekl Benedikt a vstal. „Vezmu si svého koně.“</p>

<p>Vydal se k místu, kde bylo přivázáno velké žíhané zvíře.</p>

<p>„Díky, Corwine,“ řekl Random.</p>

<p>„Rád bych tě požádal o laskavost.“</p>

<p>„O jakou?“</p>

<p>„Půjč mi Martinův Trumf.“</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Právě mě napadla jedna myšlenka. Je příliš složité to vysvětlovat teď, když se chystáš k odchodu. Nic zlého by se při tom nemělo přihodit.“</p>

<p>Kousl se do rtu.</p>

<p>„Dobrá. Chci ho zpátky, až ho nebudeš potřebovat.“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Pomůže mi ho najít?“</p>

<p>„Snad.“</p>

<p>Dal mi kartu.</p>

<p>„Vracíš se teď do paláce?“ zeptal se mě.</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Mohl bys říct Vialle, co se stalo a kam jsem šel? Dělá si starosti.“</p>

<p>„Jistě, spolehni se.“</p>

<p>„Budu se dobře starat o Stara.“</p>

<p>„Já vím. Hodně štěstí.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>Jel jsem na Firedrakovi, Ganelon šel pěšky, trval na tom.</p>

<p>Použili jsme tutéž cestu, kterou jsem pronásledoval Daru v den bitvy. Společně s posledním vývojem událostí to bylo pravděpodobně to, co mě znovu přimělo myslet na ni. Oprášil jsem své pocity a znovu jsem je prověřoval. Pak jsem si uvědomil ten odpor ke hře, kterou se mnou hrála. Ty masakry, na kterých nepochybně měla spoluvinu nebo se jich zúčastnila, a její plány s královstvím. Přesto mě k ní přitahovalo něco víc než zvědavost. Opravdu jsem nebyl překvapen tím, že jsem to odhalil. Vše se zdálo být stejně tak dobré jako posledně, když jsem neočekávaně navštívil kasárna. Byl jsem zvědavý, kolik bylo pravdy v mém posledním vidění předešlé noci, podle něhož mohla být příbuzná s Benediktem. Byla tu skutečně fyzická podoba a já jsem o tom byl více než z poloviny přesvědčen. V městě duchů Benediktův přízrak hodně přiznal tím, že pozvedl svou novou podivnou paži na Darinu ochranu…</p>

<p>„Co je ti k smíchu?“ zeptal se Ganelon.</p>

<p>„Paže,“ řekl jsem, „která se ke mně dostala z Tir-na Nog’th. Obával jsem se proudu mystických a nepředvídaných sil této paže, které by mohly zasáhnout náš svět. Když však Vzor zničil Iaga, nezůstalo po ní ani stopy. Noční vidění se nepotvrdilo.“</p>

<p>Ganelon si odkašlal.</p>

<p>„Obávám se, že to není zdaleka jisté,“ řekl.</p>

<p>„Jak to myslíš?“</p>

<p>„To zařízení – ta paže nebyla v Iagově sedlové brašně. Random ji původně schoval ve tvém vaku. To byl ten, co v něm bylo jídlo, a když jsme dojedli, vrátil nádobí zpět do tvého vaku, ale paži ne, nebylo tam místo.“</p>

<p>„Oh,“ řekl jsem. „Pak –“</p>

<p>Ganelon přikývl.</p>

<p>„Takže ji má teď s sebou,“ dodal.</p>

<p>„Paže a Benedikt pěkně spolu. Zatraceně. Nemám tu věc moc v oblibě. Pokusila se mě zabít.“</p>

<p>Až do mého dobrodružství nebyl v Tir-na Nog’th nikdo napaden.</p>

<p>„Benedikta se neboj, Benedikt je v pořádku. Je na naší straně, i když ti to teď třeba nesedí.“</p>

<p>Neodpověděl jsem mu.</p>

<p>Zarazil Firedraka. Zpytavě si mě prohlížel.</p>

<p>„Corwine, co se tam tenkrát kromě toho stalo? Co ses dozvěděl?“</p>

<p>Váhal jsem. Co jsem se vlastně dozvěděl ve městě na obloze? Nebyl jsem si jistý, jaké mechanismy vlastně způsobily moje vidění v Tir-na Nog’th. Mohlo to být tak, jak jsme se někdy obávali. Toto místo se jednoduše hodilo k tomu, aby zkonkretizovalo nikým dosud nevyslovené obavy a tužby a snad je smísilo s podvědomými dohady. Částečné závěry a rozumně postavené dohady je jedna záležitost. Tušení způsobená něčím neznámým se uchovávala v paměti poněkud lépe než skutečnost. Navíc byla ta paže dost nebezpečná…</p>

<p>„Vyprávěl jsem ti,“ řekl jsem, „že jsem byl tou paží Benediktova přízraku sražen. Samozřejmě, bojovali jsme.“</p>

<p>„Vidíš to snad jako znamení toho, že budeš mít s Benediktem konflikt?“</p>

<p>„Snad.“</p>

<p>„Zjevil se ve tvém vidění pro to nějaký důvod, nebo ne?“</p>

<p>„Dobrá,“ řekl jsem a povzdechl si. „Ano, bylo to naznačeno tím, že Dara je ve skutečnosti Benediktovou příbuznou – tento dohad může být správný. Jestliže je to pravda, je docela možné, že on sám o tom nemá tušení. Proto o tom budeme mlčet, dokud to nebudeme moci buď potvrdit, nebo vyloučit. Je to jasný?“</p>

<p>„Klidně. Ale jak by se to mohlo stát?“</p>

<p>„Tak, jak to sama řekla.“</p>

<p>„Pravnučka?“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„S kým?“</p>

<p>„Ďáblovu pomocnici jsme znali jen z vyprávění – Lintra byla dáma, která ho stála jeho paži.“</p>

<p>„Ale ta bitva se odehrála docela nedávno.“</p>

<p>„Čas plyne v různých říších Stínu rozdílně, Ganelone. Ve vzdálenějších oblastech se mohlo stát i tohle.“</p>

<p>Ganelon přikývl a povolil otěže.</p>

<p>„Corwine, já opravdu myslím, že by o tom Benedikt měl vědět. Jestli je to pravda, měl bys mu raději dát šanci a připravit ho na to, než aby to zjistil zcela neočekávaně. Vy jste lidé natolik málo plodní, že otcovství, jak se zdá, vás zasáhne mnohem silněji než ostatní. Podívej se na Randoma. Tolik let se neznal ke svému synovi a teď – mám pocit, že by klidně kvůli němu riskoval život.“</p>

<p>„Myslím si totéž,“ řekl jsem. „Teď ale pusť z hlavy tenhle problém a zůstaň u Benediktova případu.“</p>

<p>„Ty myslíš, že by se Benedikt postavil na Darinu stranu proti Amberu?“</p>

<p>„Já bych se raději vyhnul tomu, aby měl možnost této volby.“</p>

<p>„Myslím, že mu tím škodíš. Není přece dítě. Spoj se s ním prostřednictvím Trumfu a řekni mu o své domněnce. Takhle, dřív, než by riskoval náhlou konfrontaci nepřipraven, může o tom přinejmenším přemýšlet.“</p>

<p>„Nevěřil by mi. Viděls, jak se choval, kdykoliv jsem se zmínil o Daře.“</p>

<p>„To samo o sobě může něco říct. Možná, že tuší, co se mohlo přihodit, a odmítá to tak vehementně, protože sám tvrdí něco jiného.“</p>

<p>„Mohla by se tím ještě zvětšit trhlina, kterou se právě teď pokouším zacelit.“</p>

<p>„Když mu to teď budeš tajit, a on to zjistí, trhlina se rozšíří.“</p>

<p>„Ne. Věřím, že znám svého bratra líp než ty.“</p>

<p>Uvolnil otěže.</p>

<p>„Dobře,“ řekl. „Doufám, že máš pravdu.“</p>

<p>Neodpověděl jsem, ale pobídl jsem znovu Firedraka k chůzi. Bylo mezi námi nevyslovené porozumění. Ganelon mě mohl požádat o cokoliv a vždy jsem to udělal bez naléhání. Bylo to částečně tím, že jeho postavení bylo jedinečné. Nebyli jsme příbuzní.</p>

<p>On nebyl Ambeřan. Boje a problémy Amberu se ho týkaly jen proto, že o ně jevil zájem. Před dávnými časy jsme byli přátelé a potom nepřátelé. Nakonec jsme se nedávno opět spřátelili a spojili v bitvě v jeho adoptivní zemi. Dopadlo to tak, že mě požádal, aby mohl jít se mnou, aby mi pomohl dílem s mými vlastními záležitostmi, dílem s těmi, které se týkaly Amberu. Podle mého názoru mi teď nic nedlužil a já jemu také ne – vyplynulo to z výčtu činů, které jsme kdy pro sebe navzájem udělali. Vázalo nás k sobě tedy pouhé přátelství, které bylo silnější než čestné dluhy minulosti. Jinými slovy, měl právo a mohl si dovolit otravovat mě v případě podobných záležitostí, jako byla tahle. Místo toho, abych ho poslal jednou provždy k čertu, začal jsem najednou improvizovat. Uvědomil jsem si, že bych neměl být popuzen, když všechno, co řekl, bylo míněno v dobré víře. S největší pravděpodobností to byl starý vojenský cit, který nás spojoval a nezávisel na nahodilostech. Nemám rád, když se mě někdo vyptává na má rozhodnutí a rozkazy. Uvědomil jsem si, že jsem byl pravděpodobně více popuzen skutečností, že v poslední době měl občas zlomyslné poznámky a poctivě znějící návrhy založené na něčem, do čeho, jak jsem cítil, bych měl mít šanci zasahovat sám. Nebo to bylo něco hlubšího, co mě trápilo a právě teď vycházelo najevo?</p>

<p>„Corwine,“ řekl Ganelon, „něco jsem vymyslel…“</p>

<p>Vzdychl jsem.</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„… něco, co se týká Randomova syna. Předpokládám, že mohl přežít.“</p>

<p>„Rád bych v to věřil.“</p>

<p>„Není to tak nepravděpodobné.“</p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>„Mám takový dojem, že měl velmi malý kontakt s Amberem a zbytkem rodiny, když vyrůstal v Rebmě v takových podmínkách.“</p>

<p>„To mě tedy napadlo taky.“</p>

<p>„Ve skutečnosti v nepřítomnosti Benedikta a Llewely, ta byla v ústraní v Rebmě – zřejmě jediný, s kým mohl navázat kontakt, byl ten, kdo ho propíchl. Mohl to být Bleys, Brand nebo Fiona. Tak mě napadá, že má zřejmě pěkně zkreslenou představu o rodince.“</p>

<p>Řekl jsem mu: „Zkreslenou, ale možná ne nesprávnou. Zdá se mi, že bys tomu rád přišel na kloub.“</p>

<p>„Myslím, že ty taky. Zdá se, že nemá strach jen z rodiny jako takový, ale může tenhle po čertu nepříjemný pocit ne bezdůvodně vztahovat na vás všecky.“</p>

<p>„To je možné,“ řekl jsem.</p>

<p>„Myslíš, že by se mohl spojit s nepřáteli?“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou.</p>

<p>„Ne, pokud ví, že jsou nástroji skupiny, která se ho pokusila zabít.“</p>

<p>„Ale jsou? Rád bych věděl… Říkáš, že Brand zpanikařil a pokusil se vycouvat z jakékoliv dohody, kterou měli s gangem černé cesty? Jestliže jsou tak silní, divil bych se tomu, že by se Fiona a Bleys nemohli stát jejich nástroji. Pokud byl tohle ten případ, dokážu si představit Martina, jak vychytrale usiluje o to, aby získal něco, co by mu dodalo převahu nad nimi.“</p>

<p>„Myslím, že je to překombinované,“ řekl jsem.</p>

<p>„Nepřátelé o tobě asi dost vědí.“</p>

<p>„To je pravda, měli pár zrádců, kteří jim donášeli.“</p>

<p>„Mohli by se od nich dozvědět všechno, o čem, jak říkáš, věděla Dara.“</p>

<p>„To je dobrý postřeh,“ řekl jsem, „ale to se dá těžko říct.“</p>

<p>S výjimkou záležitostí týkajících se Tecyů, napadlo mě hned. Rozhodl jsem se, že si to zatím nechám pro sebe, abych odhalil, kam míří.</p>

<p>Řekl jsem: „Martin jim mohl těžko povědět něco o Amberu.“</p>

<p>Ganelon se odmlčel a pak řekl: „Měl jsi možnost ověřit si tu záležitost, na kterou jsem se tě ptal tu noc u naší hrobky?“</p>

<p>„O co šlo?“</p>

<p>„Zdali by šlo využít Trumfů ke špiclování,“ řekl. „Teď, když víme, že jich Martin měl sadu…“</p>

<p>Bylo na mně, abych byl chvíli zticha.</p>

<p>„Ne,“ řekl jsem pak, „neměl jsem tu možnost.“</p>

<p>Ušli jsme hodný kus cesty, než řekl: „Corwine, tu noc, kdy jsi přivedl Branda zpět…?“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Říkáš, že jsi to později s každým probíral ve snaze vypátrat toho, kdo tě bodl, a že někteří z nich by se těžko mohli zaplést do něčeho podobného.“</p>

<p>Vzdychl jsem si.</p>

<p>Přikývl na to.</p>

<p>„Teďka máš jiného příbuzného, o kterém můžeš přemýšlet. To, že je mladý a nezkušený, nemusí ještě znamenat, že neovládá rodinné triky.“</p>

<p>Seděl jsem tam a v myšlenkách jsem si zpětně vybavoval okamžiky, které měly nějakou spojitost s Amberem.</p>

<p> <strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola čtvrtá</emphasis></strong></p>

<p>Když jsem zaklepal, zeptala se, kdo je tam. Pak řekla:</p>

<p>„Okamžik, prosím.“</p>

<p>Slyšel jsem její kroky a pak se otevřely dveře. Vialle je pouze o něco málo vyšší než pět stop a docela štíhlá. Bruneta, dobře vypadající, s velmi příjemným hlasem. Byla oblečena do červených šatů. Její slepé oči se dívaly skrze mě a připomínaly mi bolest a utrpení v době mé slepoty.</p>

<p>„Random mě požádal, abych ti vyřídil, že se zdrží trochu déle, ale že si o něj nemáš dělat starosti,“ řekl jsem.</p>

<p>„Prosím, pojď dál,“ řekla. Ustoupila stranou a otevřela dveře dokořán.</p>

<p>Vešel jsem dovnitř. Nechtělo se mi, ale přesto jsem vstoupil. Neměl jsem v úmyslu vzít Randomovu žádost doslova, vyprávět jí, co se stalo a kam odešel. Chtěl jsem jí jednoduše říci to, co už jsem vlastně řekl, a nic víc. Až když jsme se s Randomem rozešli, uvědomil jsem si, co Randomova žádost vlastně znamenala. Požádal mě, abych řekl jeho ženě, se kterou jsem nikdy neprohodil více než půl tuctu slov, že se náhle rozhodl navštívit svého nemanželského syna – chlapce, jehož matka Morganthe spáchala sebevraždu. Za to byl Random potrestán tím, že byl přinucen oženit se s Vialle. Skutečnost, že manželství fungovalo výborně, mě pokaždé překvapovalo. Nebylo mým přáním nafukovat špatné zprávy, a jak jsem vcházel do pokoje, hledal jsem způsob, jak jí to nejlépe sdělit.</p>

<p>Minul jsem Randomovu bustu postavenou na poličce vlevo vysoko na zdi. Ve skutečnosti jsem ji nejdříve přešel, než jsem si uvědomil, že je to skutečně busta mého bratra.</p>

<p>„Netušil jsem, že sochaříš,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ano,“ odpověděla.</p>

<p>Zběžně jsem si prohlédl byt a objevil další ukázky její práce.</p>

<p>„Docela dobré,“ prohodil jsem.</p>

<p>„Díky. Neposadíš se?“</p>

<p>Usadil jsem se do širokého ušáku, který byl pohodlnější, než by se na první pohled zdálo. Posadila se na nízký divan po mé pravici a skrčila nohy pod sebe.</p>

<p>„Mohu ti dát něco k jídlu nebo k pití?“</p>

<p>„Ne, děkuju. Zdržím se jen chvíli.“</p>

<p>„Co se vlastně stalo?“</p>

<p>„Random, Ganelon a já jsme se trochu zdrželi na cestě domů. Po tom zpoždění jsme se setkali na chvíli s Benediktem. Výsledkem je, že Random a Benedikt podnikli další malou výpravu.“</p>

<p>„Jak dlouho bude pryč?“</p>

<p>„Pravděpodobně přes noc. Možná trochu déle. Kdyby se to protáhlo, nejspíš se ozve někomu z nás prostřednictvím Trumfu a my ti dáme vědět.“</p>

<p>Bok mě rozbolel, a tak jsem si jej začal lehce mnout.</p>

<p>„Random mi o tobě hodně vyprávěl,“ řekla. „Určitě nechceš něco sníst? Není to pro mě žádná obtíž.“</p>

<p>„Řekl ti snad Random, že jsem nenažranec?“</p>

<p>Zasmála se.</p>

<p>„Ne. Ale pokud jste byli tak zaměstnaní, jak říkáš, myslím si, že jste neměli čas se ani najíst.“</p>

<p>„Máš napůl pravdu. Tak jo. Jestli máš trochu chleba, rád si vezmu.“</p>

<p>„Dobře. Počkej chvíli.“</p>

<p>Vstala a odešla do vedlejší místnosti. Využil jsem příležitosti a pořádně se podrbal kolem svého zranění, které začalo k zbláznění svědit. Přijal jsem její pohostinnost zčásti z tohoto důvodu a zčásti proto, že jsem byl skutečně hladový. O chvíli později mi došlo, že mě přeci nemohla vidět, jak si drbu bok. Její jisté pohyby, její sebevědomé chování způsobily, že jsem zapomněl na její slepotu jako na smrt. Potěšilo mě, že je schopná to tak dobře snášet.</p>

<p>Slyšel jsem, jak si zpívá „Baladu o mořských vlcích“. Byla to hymna Amberského obchodního loďstva. Amber není významný průmyslem a ani zemědělství nikdy nebylo naší silnou stránkou. Ale naše lodě se plaví Stíny, přesunují se z místa na místo a obchodují se vším možným. Každý muž z Amberu, ať už urozený, nebo kdokoliv jiný, stráví nějaký čas ve flotile. V dávných dobách mnozí z nich položili své životy na obchodních cestách proto, aby ostatní lodě mohly pokračovat v plavbě. V hlavě každého kapitána jsou zapsána moře mnoha světů. I já jsem kdysi pracoval v námořnictvu, a ačkoliv mé zaujetí pro věc nikdy nebylo tak silné jako Gérardovo nebo Caineovo, hluboce na mě zapůsobila síla a osobnost mužů, s nimiž jsem se setkal.</p>

<p>Vialle přinesla těžký podnos s chlebem, masem, sýrem, ovocem a lahví vína. Posadila se za stůl vedle mě.</p>

<p>„Chceš nakrmit regiment?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Nejlepší je mít jistotu.“</p>

<p>„Děkuju, nevezmeš si se mnou?“</p>

<p>„Snad nějaké ovoce,“ řekla.</p>

<p>Její prsty chvíli hledaly, až našly jablko. Vrátila se na divan.</p>

<p>„Random mi vyprávěl, že jsi psal písně,“ řekla.</p>

<p>„To už je dávno, Vialle.“</p>

<p>„Složil jsi nějakou v poslední době?“</p>

<p>Přistihl jsem se, jak jsem začal přikyvovat, ale řekl jsem: „Ne. Už jsem s tím skončil.“</p>

<p>„Škoda. Je to hezké.“</p>

<p>„Random, to je skutečný rodinný muzikant.“</p>

<p>„Ano, je velmi dobrý. Ale hra a skládání jsou dvě zcela odlišné věci.“</p>

<p>„To je fakt. Možná někdy, až se situace zklidní… Řekni mi, jsi tu v Amberu šťastná? Je tu všechno tak, jak by sis to představovala? Nechybí ti něco?“</p>

<p>Usmívala se.</p>

<p>„Vše, co potřebuji, je Random. Je to dobrý muž.“</p>

<p>Dojalo mě, když jsem ji slyšel o něm takhle mluvit.</p>

<p>„Pak jsem šťastný s tebou,“ řekl jsem. „Random je mladší, menší… možná, že to má trochu těžší než my ostatní,“ pokračoval jsem. „Nic není tak neužitečného jako další princ, když už jich existuje řada. Byl jsem zrovna tak vinen jako ostatní. Jednou jsme ho s Bleysem nechali na holičkách dva dni na ostrově jižně odsud…“</p>

<p>„… a Gérard šel a našel ho, když se o tom dozvěděl,“ řekla. „Ano, vyprávěl mi to. Musí tě to velmi trápit, když si to pamatuješ tak dlouho.“</p>

<p>„Muselo ho to taky ovlivnit.“</p>

<p>„Ne, už na to dávno zapomněl. Vyprávěl to už jako vtip. Také zapíchl napínáček do tvé podrážky a ty sis propíchl nohu, když ses obouval.“</p>

<p>„Tak to byl tenkrát Random! K čertu! Vždycky jsem z toho podezříval Juliana.“</p>

<p>„Však to taky Randoma trápí.“</p>

<p>„Jak dávno už se to všechno stalo…“ řekl jsem.</p>

<p>Zmocnil se mě hlad, a tak mi dopřála několik minut klidu k jídlu. Když jsem dojedl, cítil jsem, že jsem nucen něco říci.</p>

<p>„Už je to lepší. Mnohem lepší,“ začal jsem. „Byla to zvláštní a úmorná noc, kterou jsem strávil ve hvězdném městě.“</p>

<p>„Získal jsi užitečné věštby?“</p>

<p>„Nevím, zda jsou užitečné, to se ukáže časem. Na druhé straně si myslím, že je lepší mít je než nemít. Dělo se tady něco zajímavého?“</p>

<p>„Sluha mi vyprávěl, že tvůj bratr Brand se dále zotavuje. Ráno se dobře najedl, což je povzbudivé.“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl jsem. „Opravdu se zdá, že už je mimo nebezpečí.“</p>

<p>„Možná. Je to strašná série událostí, do nichž jste všichni zapleteni. Je mi to líto. Doufala jsem, že by se mohly objevit nějaké příznaky zlepšení vašich vztahů během noci, kterou jste strávili na Tir-na Nog’th.“</p>

<p>„To nevadí,“ řekl jsem. „Nejsem si jist, jaký to všechno má význam.“</p>

<p>„Potom proč – ach.“</p>

<p>Studoval jsem jak její zájem vzrůstá. Její tvář ještě nic neprozrazovala, ale její pravá ruka svírala a škubala látku, jíž byl potažen divan. Pak si to náhle uvědomila a hned s tím přestala. Odpovídala si na svou vlastní otázku a nyní si přála mít na to klid.</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem. „Vymlouval jsem se. Zajímáš se o mé zranění?“</p>

<p>Přikývla.</p>

<p>„Nehněvám se na Randoma za to, že ti o tom vyprávěl,“ řekl jsem. „Jeho rozhodnutí bylo vždy prudké a nutilo mě bránit se. Nevidím důvod nevztahovat to na sebe. Avšak musím se zeptat, kolik ti toho řekl, jak pro svou osobní bezpečnost, tak pro svůj vnitřní klid. Mám obavy, že existují věci, o kterých se ještě nemluvilo.“</p>

<p>„Rozumím. Je těžké odhadnout chyby – myslím těch lidí, které mohl vynechat –, ale vyprávěl mi toho hodně. Znám tvůj osud a osudy většiny ostatních. Nesdělil mi nic o podezřeních a dohadech.“</p>

<p>„Děkuji ti,“ řekl jsem a polkl doušek vína. „Teď je pro mě snazší mluvit, když vím, jak se věci mají. Povím ti všechno, co se stalo od snídaně až doposud…“</p>

<p>Začal jsem vyprávět.</p>

<p>Občas se smála, jak jsem mluvil, ale nepřerušila mě. Když jsem skončil, zeptala se: „Myslel sis, že zmínka o Martinovi mě rozruší?“</p>

<p>„Obával jsem se toho,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Ne,“ řekla. „Víš, poznala jsem Martina v Rebmě, ještě když byl malý chlapec. Byla jsem tam, zatímco on vyrůstal. Měla jsem ho ráda. Dokonce i kdyby to nebyl Randomův syn, pořád by mi byl drahý. Mohu být pouze potěšena Randomovým zájmem a věřím, že to přinese časem prospěch nám oběma.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Nepotkal jsem příliš často lidi, jako jsi ty,“ řekl jsem.</p>

<p>Zasmála se a pak řekla: „Byl jsi dlouho slepý.“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Může to člověka roztrpčit, nebo mu to může dát více radosti z věcí, které má.“</p>

<p>Nemusel jsem si vzpomínat na pocity v době své slepoty, abych věděl, že patřím mezi osoby té první skupiny, která dokonce nebere v úvahu okolnosti, za nichž přijdou o zrak. Lituju, ale jsem takový.</p>

<p>„Opravdu,“ řekl jsem. „Jsi šťastná.“</p>

<p>„Je to pouze stav mysli – pro Pána Stínu.“</p>

<p>Vialle vstala.</p>

<p>„Byla jsem vždy zvědavá na to, jak vypadáš,“ řekla. „Random mi tě popsal, ale není to ono. Mohu?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>Přistoupila ke mně a položila konečky svých prstů na mou tvář. Jemně mi přejížděla po obličeji.</p>

<p>„Ano,“ řekla, „jsi větší, než jsem si myslela. A cítím v tobě napětí. Je už v tobě dlouho, nebo ne?“</p>

<p>„Předpokládám, že v určité formě je ve mně od chvíle, co jsem se vrátil do Amberu.“</p>

<p>„Ráda bych věděla,“ řekla, „zda jsi byl šťastnější, než jsi znovu získal svou paměť.“</p>

<p>„To je jedna z otázek, na niž nejde odpovědět,“ řekl jsem. „Také jsem mohl být mrtvý, kdybych neměl štěstí. Odhlédneme-li na chvíli od toho, existovaly v těch dobách stále ještě věci, které mě poháněly vpřed a trápily mě každý den. Pořád jsem hledal způsoby, jak zjistit, kdo jsem opravdu byl a co jsem byl.“</p>

<p>„Ale byl jsi šťastnější, nebo naopak méně šťastný, než jsi nyní?“</p>

<p>„Ani tak, ani tak,“ řekl jsem. „Situace se měnila. Jak jsi správně řekla, záleží to na stavu mysli. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl bych se už nikdy vrátit zpět do jiného života, když vím, kdo jsem a našel jsem nyní Amber.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Proč se mě na to vyptáváš?“</p>

<p>„Chci tě pochopit,“ řekla. „Stále, od té doby, co jsem o tobě slyšela v Rebmě, dokonce předtím, než mi Random vyprávěl ten příběh, jsem byla zvědavá, co to bylo, co tě pohánělo kupředu. Nyní mám příležitost, ale samozřejmě ne právo, pouze příležitost, se tě na to jednoduše zeptat. Cítila jsem, že stojí za to říci to nahlas, i když je to za hranicí mého společenského postavení.“</p>

<p>Trochu jsem se pousmál.</p>

<p>„Pěkně jsi mě dostala,“ řekl jsem. „Uvidím, zda mohu být upřímný. Nenávist mě hnala především – nenávist k mému bratru Erikovi a má touha po trůnu. Zeptala ses mě, co mělo největší vliv na můj návrat. Řekl bych, že to byla výzva, abych nastoupil na trůn. Ačkoliv nyní… nyní bych měl připustit, že to byly vlastně spíše jiné věci kolem. Až do této chvíle jsem si to neuvědomoval, ale je to tak. Erik je mrtev a už nic nezůstalo z toho, co jsem cítil. Nástupní právo na trůn mi zůstává, ale mám smíšené pocity. Možná, že žádný z nás za současných okolností na něj nemá právo. Nechtěl bych na trůn v dnešní době nastoupit, dokonce ani kdyby vymizely všechny rodinné námitky. Nejdříve musí být obnovena stabilita království a otázky zodpovězeny.“</p>

<p>„Dokonce i tehdy, kdyby se ukázalo, že nebudeš korunován?“</p>

<p>„I v tom případě.“</p>

<p>„Pak ti začínám rozumět.“</p>

<p>„Cože? Co je tu k pochopení?“</p>

<p>„Lorde Corwine, mé znalosti filozofických základů těchto věcí jsou omezené, ale myslím si, že jsi schopný nalézt vše, co si přeješ, uvnitř Stínu. Trápilo mě to dlouho a nikdy jsem zcela nerozuměla Randomovým vysvětlením. Nepřál by sis, aby každý z vás šel do Stínu a našel si svůj jiný Amber stejný ve všem, jako je tento, a v bezpečí tam vládl a bavil se? Co lepšího byste si mohli přát?“</p>

<p>„Ano, můžeme najít taková místa,“ řekl jsem.</p>

<p>„Proč to tedy neuděláte a neskončíte všechny spory?“</p>

<p>„Je to proto, že lze vyhledat místo, které vypadá, že je stejné, ale to je také všechno. Jsme částí tohoto Amberu zcela určitě, jako on je částí nás. Jakýkoliv Stín Amberu by musel být osídlen Stíny nás samých, aby za něco stál. Lid Stínu by nebyl zcela přesně stejný jako lidé zde. Stín nikdy není přesně stejný jako to, co jej vytvořilo. Tyto malé rozdíly se sčítají. Nejlepší pozemské srovnání, které mě napadá, je, jako by ses potkala s osobou, která ti připomíná jinou osobu, kterou znáš. Očekáváš, že bude jednat jako tvůj známý. Horší je to, že máš tendenci chovat se k němu stejně, jako by ses chovala k tomu svému známému. Srovnáváš ho s určitým měřítkem, ale odpovědi nejsou takové, jaké bys očekávala. Je to nepříjemný pocit. Nikdy nemám rád setkání s lidmi, kteří mi připomínají jiné lidi. Osobnost je jedna z věcí, kterou nemůžeme ovládat při našich manipulacích se Stínem. Vlastně je to prostředek, kterým můžeme dát ze Stínů jeden druhému o sobě vědět. Z toho důvodu se nemohla Flora dlouho rozhodnout, zda jsem to já na Stínu Země. Moje nová osobnost byla jiná.“</p>

<p>„Začínám tě chápat,“ řekla. „Pro tebe to není jen pouhý Amber. Je to prostor a vše ostatní.“</p>

<p>„Prostor a vše ostatní… To je Amber,“ souhlasil jsem.</p>

<p>„Říkáš, že tvá nenávist zemřela s Erikem a tvé přání nastoupit na trůn bylo povzbuzeno přemýšlením o nových věcech, které ses naučil.“</p>

<p>„Tak je to.“</p>

<p>„Pak si myslím, že už rozumím tomu, co tě pohání.“</p>

<p>„Touha po stabilitě mě pohání vpřed,“ řekl jsem, „a také zvědavost a touha pomstít se našim nepřátelům…“</p>

<p>„Povinnost,“ řekla. „Samozřejmě.“</p>

<p>Šňupl jsem si.</p>

<p>„Bylo by to pohodlné vysvětlit to takovým způsobem,“ řekl jsem. „Avšak nebudu pokrytec. Jsem do hloubi duše oddaný syn Amberu a Oberonův.“</p>

<p>„Tvůj přízvuk jasně říká, že si nepřeješ být za něj považován.“</p>

<p>Zavřel jsem oči. Zavřel jsem je, abych s ní splynul v její slepotě a připomenul si vše v tom světě, kde mají prioritu jiné zprávy než světelné vlny. Proč jsem tak těžce pošlapal myšlenku kariéry, jakmile mi byla naznačena? Mám rád dobrou pověst, která dělá člověka dobrým, poctivým, čistým, ušlechtilým a hrdým. Mám rád tento pocit zrovna tak, jako druzí. Co mě vede k tomu, že jsem se trápil povinností k Amberu? Nic. Co to pak ale bylo?</p>

<p>Otec.</p>

<p>Nikdy jsem mu nic nedlužil, nejméně ze všeho povinnost. Byl zcela určitě zodpovědný za současný stav věcí. Byl otcem naší velké rodiny, ale neurčil jasnou dědickou posloupnost. Byl málo laskavý na všechny naše matky a pak očekával naši oddanost a podporu. Zahrával si s oblíbenci a de facto se zdá, že nás poštval jednoho proti druhému. Pak dostal nezkušené do něčeho, co nemohl ovládat, a království, které opustil, zanechal ve zmatku. Sigmund Freud mě už dlouho předtím uvedl do stavu znecitlivění vůči normálním obecným pocitům odporu, které mohou vznikat uvnitř rodiny. Neměl jsem problém v této oblasti. Jednoduše nemohl jsem mít otce rád, protože mi k tomu nezavdal příčinu. Po pravdě řečeno, zdálo se, že usiloval o něco jiného. Vybavil jsem si, jaké povinnosti mě trápily v představách: je to on sám.</p>

<p>„Máš pravdu,“ řekl jsem otevíraje oči a díval jsem se na ni. „A jsem rád, že jsi mi o tom řekla.“</p>

<p>Vstal jsem.</p>

<p>„Podej mi ruku,“ řekl jsem.</p>

<p>Natáhla ruku a já jsem ji zvedl ke svým rtům.</p>

<p>„Děkuji ti,“ řekl jsem. „Byl to dobrý oběd.“</p>

<p>Zamířil jsem ke dveřím. Když jsem se ohlédl zpět, byla uzardělá, usmívala se a její ruka byla ještě částečně zdvižená. Začal jsem chápat, proč se Random změnil.</p>

<p>„Hodně štěstí,“ řekla.</p>

<p>„Tobě taky,“ řekl jsem a vyšel rychle ven.</p>

<p>Plánoval jsem si, že navštívím příště Branda, ale nemohl jsem se k tomu stále přimět. Nechtěl jsem se s ním setkat proto, že mé smysly byly otupeny únavou. Na druhé straně rozhovor s Vialle byla první příjemná věc, která se mi přihodila v poslední době.</p>

<p>Vyšel jsem po schodech a kráčel chodbou do svého pokoje. Jak jsem zkoušel klíč v novém zámku, přemýšlel jsem o tom, že mi někdo může v noci vrazit dýku do zad. V ložnici jsem zatáhl závěsy proti odpolednímu světlu, svlékl se a šel spát. Jako jindy při odpočinku po stresu, a zejména proto, že jsem očekával ještě větší stres, jsem nemohl usnout. Dlouho jsem se převaloval a kroutil a zjevovaly se mi události několika minulých dní a některé ještě starší. Když jsem konečně usnul, byly mé sny podobné těm, které jsem míval ve své staré kobce, včetně skřípání otevírajících se dveří.</p>

<p>Bylo už šero, když jsem se vzbudil a skutečně jsem se cítil odpočatý. Napětí ze mě spadlo a má fantazie se uklidnila. Avšak v týlu hlavy seděl slabý příjemný náboj, který mě neustále vzrušoval. Bylo to něco naléhavého a vyvolávalo to skrytou představu, že…</p>

<p>„Ano!“</p>

<p>Posadil jsem se. Sáhl jsem pro šaty a oblékl se. Připnul jsem si Grayswandir. Složil jsem pokrývku a zastrčil ji pod paži. Samozřejmě…</p>

<p>Moje mysl byla jasnější a v boku mi přestalo škubat. Neměl jsem představu, jak dlouho jsem spal, a bylo to těžké nyní odhadnout. Měl jsem něco mnohem důležitějšího k prověření. Něco, co už mě mělo dávno napadnout. Už dávno předtím – že se jedná o podstatu věci. Náhle jsem na to skutečně přišel. Časová změna nejspíš potlačila důležité události v mé mysli.</p>

<p>Zavřel jsem za sebou pokoj a zamířil ke schodům. Světlo svící se mihotalo a osvětlovalo vpravo ode mě prchajícího jelena zborceného krví zobrazeného na staletém goblénu. Jelen se ohlížel za psy, kteří ho na goblénu po staletí pronásledovali. Někdy jsou mé sympatie na straně jelena, ačkoliv obvykle patří psům. Musím si nutně znovu vybavit vše, co se stalo v těchto dnech.</p>

<p>Scházím po schodech dolů. Zezdola se neozývají žádné zvuky. Znamená to, že už je pozdní večer. To je dobře. Uběhl další den a jsme stále naživu. Možná dokonce maličko moudřejší. Ale ne dost moudří na to, abychom si představili, že existuje mnohem více věcí, které potřebujeme znát. Především víra. Tak je to. Věc, která mi chyběla, když jsem dřepěl v té prokleté cele a zoufale si tlačil ruce na své zničené oči. Vialle… kéž bych s tebou mohl mluvit chvilku v oněch dnech. Ale co jsem se naučil, to znám ze školy nenávisti. Dokonce ani normálnější školní výuka by mi pravděpodobně nedala tvůj šarm a eleganci. Nicméně… těžko říci. Vždy jsem cítil, že jsem spíše pes než jelen, více lovec než oběť. Možná jsi mě mohla naučit něco, co by utlumilo krutost a zmírnilo nenávist. Ale sloužilo by to k dobru věci? Nenávist už zemřela a krutost též pominula. Když se ale dívám zpět, rád bych věděl, zda bych to mohl udělat bez jejich podpory. Vůbec si nejsem jist, že bych přežil internaci bez těchto hnusných společníků a dovláčel se zpět k životu a ke zdravému rozumu. Nyní si mohu dovolit přepych příležitostného jelena, i když by to mohlo být pro mě osudné. Opravdu nevím, milá dámo, a pochybuji, že to kdy budu vědět.</p>

<p>Ve druhém patře je klid. Trochu hluku přichází zdola. Spi sladce, dámo. Opět hluk z přízemí. Rád bych věděl, zda Random už něco zjistil. Pravděpodobně ne, jinak by mě on nebo Benedikt už kontaktovali. Ledaže by se vyskytly nějaké problémy. Je směšné se teď trápit. V příslušné době o sobě fakta dají sama vědět, ale měl bych učinit víc než jenom chodit kolem.</p>

<p>Sešel jsem do přízemí.</p>

<p>„Wille a Rolfe,“ zavolal jsem</p>

<p>„Ano, lorde Corwine.“</p>

<p>Dva strážci si stoupli do pozoru, když uslyšeli mé kroky. Jejich tváře mi prozradily, že je vše v pořádku, ale pro formu jsem se zeptal.</p>

<p>„Klid, lorde, všude je klid,“ odpověděl starší z nich.</p>

<p>„Výborně,“ odvětil jsem a pokračoval v chůzi. Otevřel jsem a prošel jídelní halou obloženou mramorem.</p>

<p>Mělo by to fungovat. Byl jsem si tím jist. Pouze čas a vlhkost to mohly úplně změnit. A pak…</p>

<p>Vstoupil jsem do dlouhé chodby, jejíž zdi byly po obou stranách zaprášené. Šero, stíny a mé kroky…</p>

<p>Došel jsem ke dveřím na konci chodby, otevřel je a vyšel na plošinu. Dolů vedla spirálovitá cesta, spoře osvětlená. Vedla do jeskyní Kolviru. Zjistil jsem, že Random měl pravdu.</p>

<p>Kráčím dolů. Otáčím se a šátrám v šeru. Dosáhl jsem úrovně podlahy a hleděl směrem ke strážnímu stanovišti.</p>

<p>„Dobrý večer, lorde Corwine,“ řekla mrtvolně bledá a stejně hubená postava, která se šklebila, kouřila dýmku a odpočívala v dlouhé kóji.</p>

<p>„Dobrý večer, Rogere. Jak se daří v podsvětí?“</p>

<p>„Krysy, netopýři a pavouci jsou vzhůru. Jinak je klid.“</p>

<p>„Jsi spokojený s tou prací?“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Píši filozofický veršovaný román s prvky horroru a morbidnosti. Pracuji na tom tady dole.“</p>

<p>„Stačí, stačí,“ řekl jsem. „Budu potřebovat lucernu.“</p>

<p>Vzal jsem jednu z regálu a rozsvítil ji svíčkou.</p>

<p>„Bude mít ten román šťastný konec?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>Pokrčil rameny.</p>

<p>„Byl bych rád,“ odpověděl.</p>

<p>„Myslím, zda zvítězí dobro a hrdina si získá hrdinku? Nebo necháš všechny vyvraždit?“</p>

<p>„To je těžko říci,“ řekl.</p>

<p>„Nevadí. Možná si to jednoho dne přečtu.“</p>

<p>„Možná,“ řekl.</p>

<p>Vzal jsem lucernu, a pokračoval v chůzi směrem, kterým jsem už dlouho nešel. Zjistil jsem, že ještě stále mohu vnímat ozvěny svých vzpomínek. Vyhledal jsem správnou chodbu a vstoupil do ní. Pak už jsem jen počítal kroky. Mé nohy už znaly cestu.</p>

<p>Dveře do mé staré cely byly pootevřené. Postavil jsem lampu na zem a oběma rukama jsem je zkusil otevřít úplně. Otevíraly se zdráhavě za hlasitého vrzání a skřípění. Zvedl jsem lucernu a vstoupil.</p>

<p>Chvěl jsem se vzrušením a svíral se mi žaludek. Začal jsem se třást. Překonal jsem silný impuls vzít nohy na ramena. Nepředvídal jsem takovou reakci. Nechtělo se mi odstoupit od těžkých, mosazí pobitých dveří, protože jsem žil ve strachu, že by se mohly zabouchnout a zamknout se za mnou. Byla to okamžitá reakce na hrůzu, kterou tato malá špinavá cela ve mně vyvolávala. Musel jsem se nutit, abych pohlédl na jednotlivé předměty, díru, která byla mým záchodem, začernalou skvrnu, kde jsem rozdělal oheň poslední den pobytu zde. Přejížděl jsem levou rukou po povrchu vnitřní strany dveří a nalézal tam rýhy, které jsem vydřel lžící. Pamatoval jsem si, jak to poznamenalo mé ruce. Ty rýhy nebyly tak hluboké, jak se na první pohled zdály, zvláště při srovnání s celkovou tloušťkou dveří. Představoval jsem si, o co bych musel zvýšit toto chabé úsilí získat svobodu. Přestal jsem se tím zabývat a podíval se na zeď.</p>

<p>Prach a vlhkost poničily náčrt. Ale stále ještě jsem mohl rozeznat obrysy majáku Cabra ohraničeného čtyřmi vrypy držadla mé staré lžíce. Kouzlo tam stále bylo, ta síla, která mě tehdy vynesla na svobodu. Cítil jsem to, aniž bych to přivolával.</p>

<p>Pohlédl jsem na druhou zeď.</p>

<p>Kresbě, na kterou jsem se nyní upřeně díval, se dařilo hůře než majáku, ale byla přeci kreslena v nesmírném chvatu při světle několika mých posledních sirek. Ačkoliv jsem nemohl dešifrovat všechny detaily, moje paměť si těch několik, které byly skryty, vybavila. Byl to pohled do studovny či knihovny. Police na knihy lemovaly zdi, v popředí byl stůl s globusem. Byl jsem zvědavý, zdali bych mohl riskovat očistit tuto kresbu tím, že bych ji otřel.</p>

<p>Postavil jsem lucernu na podlahu. Rohem pokrývky jsem jemně otřel trochu prachu z bodu blízko paty majáku. Čára byla vidět jasněji. Otřel jsem to místo znovu, přičemž jsem trochu více přitlačil. Neúspěšně. Zničil jsem asi palec kontury.</p>

<p>Odstoupil jsem a utrhl široký pruh z kraje pokrývky. Zbytek jsem složil a posadil se na něj. Pomalu a opatrně jsem pak začal pracovat na majáku. Musel jsem mít určitý vnitřní pocit, rozpoložení pro práci, než jsem se pokusil očistit další část.</p>

<p>O půl hodiny později jsem se postavil, protáhl se a namasíroval si svaly na nohou. Co zbylo z majáku, bylo očištěno. Naneštěstí jsem přibližně dvacet procent skicy zničil před tím, než jsem zjistil, jak vhodně při čištění postupovat. Pochyboval jsem, že by to šlo někdy ještě napravit.</p>

<p>Lucerna prskala, kdykoli jsem s ní pohnul. Rozbalil jsem pokrývku, vytřepal ji a utrhl nový pruh. Vyrobil jsem si novou podložku, klekl si na ni před druhou skicou a začal pracovat.</p>

<p>O něco později jsem odkryl to, co z ní zůstalo. Zapomněl jsem na lebku ležící na stole. Po opatrném otření se objevila a též roh vzdálené zdi a vysoký svícen… Přerušil jsem práci. Bylo by riskantní pokračovat v čištění. A bylo by to zřejmě také zbytečné. Zdálo se, že obraz je úplný a neporušený, takový, jaký měl být.</p>

<p>Lucerna opět zaplápolala. Postavil jsem se a držel světlo ve výši ramen vlevo od sebe. Proklínal jsem při tom Rogera, že nedoplnil petrolej. Pustil jsem všechno z hlavy a soustředil se jenom na scénu před sebou.</p>

<p>Mé vnímání pomalu získalo perspektivu. Po chvíli tu byly všechny tři rozměry. Má vize se stala skutečností a já jsem vstoupil. Popošel jsem o několik kroků dopředu a postavil lucernu na okraj stolu.</p>

<p>Přejel jsem to místo pohledem. Na všech čtyřech stěnách byly police na knihy. Místnost neměla okna. Na vzdálenějším konci pokoje byly dvoje dveře. Jedny zavřené, druhé částečně pootevřené. Vedle otevřených dveří stál dlouhý nízký stůl plný knih a papírů. Nezaplněné prostory na poličkách přetékaly bizarními předměty, měly zvláštní výklenky a skrýše na stěnách. Byly tam kosti, kameny, keramické nádoby, popsané tabulky, čočky, hůlky a řada nástrojů, o nichž jsem nevěděl, k čemu mohou sloužit. Dále zde byla mohutná rohož podobající se Ardebilu. Udělal jsem krok k tomu konci pokoje a lucerna znovu zaprskala. Její plamen slábl.</p>

<p>Sprostě jsem zaklel a spustil ruku dolů. Začal jsem se rozhlížet po nějakém možném zdroji světla. Něco podobného korálové větvičce slabě zářilo na poličce na druhé straně pokoje a škvírou pod zavřenými dveřmi byl vidět slabý svit. Nechal jsem lucernu stát tam, kde byla, a přešel jsem přes pokoj.</p>

<p>Otevřel jsem dveře nejtišeji, jak jsem jen dokázal. Místnost za dveřmi byla opuštěná. Vyhlížela jako malý obývací pokojík bez oken, slabě osvětlený dosud doutnajícími žhavými uhlíky ve vyhasínajícím ohništi. Nade mnou se klenuly kamenné stěny. Ve vzdálenější zdi byly zasazeny velké pancéřové dveře a v jejich zámku trčel částečně pootočený klíč.</p>

<p>Vzal jsem svíčku z nejbližšího stolu a došel ke krbu, abych ji zažehl a vyfoukal plamínek mezi uhlíky. Uslyšel jsem měkké našlapování za dveřmi.</p>

<p>Spatřil jsem ho hned za prahem. Byl přibližně pět stop vysoký, shrbený. Jeho vlasy a plnovous byly nejdelší, jaké jsem kdy viděl. Dworkin měl na sobě noční košili, která mu sahala po kotníky. V ruce držel olejovou lampu. Jeho tmavé oči pokukovaly na začouzený komín.</p>

<p>„Oberone, už se naplnil čas?“ řekl.</p>

<p>„Jaký čas?“ zeptal jsem se slabě.</p>

<p>Zachechtal se.</p>

<p>„Jakýpak jiný než čas ke zkáze světa!“<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola pátá</emphasis></strong></p>

<p>Držel jsem světlo o kus dál od své tváře a ztišil jsem hlas.</p>

<p>„Ne tak docela,“ řekl jsem. „Ne tak docela.“</p>

<p>Povzdychl si.</p>

<p>„Vidím, že stále ještě nejsi přesvědčen.“</p>

<p>Zvědavě na mě hleděl.</p>

<p>„Proč musíš ničit věci?“ zeptal se.</p>

<p>„Nic jsem nezničil.“</p>

<p>Sklonil lampu. Ačkoli jsem odvracel hlavu, podařilo se mu dobře osvítit můj obličej.</p>

<p>„Zábavné. Komické, komické, komické,“ smál se. „Přišel jsi sem jako mladý lord Corwin, který si myslí, že mě ovlivní rodinným sentimentem. Proč sis nevybral Branda nebo Bleyse? Vždy bylo nejlepší řídit se Clarissiným losováním.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny.</p>

<p>„Ano a ne,“ řekl jsem a rozhodl jsem se mluvit na něj dvojsmyslně tak dlouho, dokud to bude akceptovat a dokud bude odpovídat. Mohl bych se od něj ledacos zajímavého dozvědět a zdálo se, že je to jednoduchý způsob, jak ho udržet v dobré náladě.</p>

<p>„A co ty?“ pokračoval jsem. „Jaký význam tomu všemu přikládáš?“</p>

<p>„Vidím, že si mě chceš získat po dobrém,“ řekl a znovu se rozřehtal.</p>

<p>Jak se jeho smích rozléhal kolem mě, začal se měnit. Zdálo se, že se jeho postava zvětšuje, a jeho tvář se srolovala jako lodní plachta pod náporem větru. Hrb na jeho zádech se ztrácel, jak se narovnával a rostl do výšky. Jeho rysy se měnily a jeho vousy tmavly. Noční košile, která mu dříve sahala ke kotníkům, sahala nyní jen do poloviny lýtek. Zhluboka dýchal a jeho ramena se rozšiřovala. Paže se mu prodlužovaly a jeho vyduté břicho se zmenšovalo a ztrácelo. Po chvíli mi byl po ramena a dále rostl. Díval se mi už do očí. Jeho oděv sahal pouze po kolena. Hrb na zádech zcela zmizel. Jeho obličej dostal konečnou podobu a rysy se mu ustálily. Jeho smích se měnil ve slábnoucí chichot a skončil tím, že se zazubil.</p>

<p>Díval jsem se na štíhlejší verzi sebe sama.</p>

<p>„Stačí?“ dotázal se.</p>

<p>„Není to tak špatné,“ řekl jsem. „Počkej, až vhodím pár polen do ohně.“</p>

<p>„Pomůžu ti.“</p>

<p>„To je v pořádku.“</p>

<p>Vzal jsem kus dřeva z police napravo. Potřeboval jsem nějaké sedátko na to, abych mohl sledovat jeho reakce.</p>

<p>Zatímco jsem na tom pracoval, přešel k židli a posadil se. Když jsem na něj pohlédl, viděl jsem, že se na mne nedívá, ale hledí do stínů. Prohrábl jsem ohniště, doufaje, že by mohl něco říci. Konečně jsem se dočkal.</p>

<p>„Co se stalo s velkým Vzorem?“ zeptal se.</p>

<p>Nevěděl jsem, zda se ptá na Vzor nebo na nějaký mistrovský otcův plán, o kterém věděl. „Tak mi to řekni,“ odvětil jsem.</p>

<p>Opět se zachichotal.</p>

<p>„Proč ne? Změnil jsi povahu, to se stalo,“ řekl.</p>

<p>„Jak jsem se změnil, jak to myslíš?“</p>

<p>„Neposmívej se mi, nemáš právo se mi posmívat,“ řekl. „Nejméně ze všech.“</p>

<p>Postavil jsem se.</p>

<p>„Nevysmíval jsem se ti,“ řekl jsem.</p>

<p>Přešel jsem místnost, vzal jsem jinou židli a přenesl ji blíže k ohni, naproti Dworkinovi. Posadil jsem se.</p>

<p>„Jak jsi mě poznal?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Mé dočasné místo pobytu je těžko obecně známo.“</p>

<p>„To je pravda.“</p>

<p>„Myslí si hodně lidí v Amberu, že jsem mrtvý?“</p>

<p>„Ano a ostatní předpokládají, že jsi odcestoval do Stínu.“</p>

<p>„Aha.“</p>

<p>„Jak se cítíš?“</p>

<p>Zle se na mě zašklebil.</p>

<p>„Myslíš si, že jsem stále ještě blázen?“</p>

<p>„Řekl jsi to hruběji, než bych to řekl já.“</p>

<p>„Někdy je to lepší, jindy se cítím hůře,“ řekl Dworkin.</p>

<p>„Přichází to na mě a opět odchází. Chvílemi jsem téměř sám sebou. Téměř, říkám. Je to asi šok z tvé návštěvy… V mém vědomí je něco porouchaného. Víš o tom. Nemůže tomu být jinak. To víš také.“</p>

<p>„Doufám, že může,“ řekl jsem. „Proč mi o tom všem znovu nevyprávíš? Možná, že právě po vyprávění se ti uleví a možná mi řekneš něco, co ještě nevím. Vyprávěj mi ten příběh.“</p>

<p>Zasmál se tomu.</p>

<p>„Cokoliv si budeš přát. Chceš dát něčemu přednost? Mému letu z Chaosu na tento malý ostrov v moři noci? Mým meditacím nad propastí? O zjevení Vzoru v drahokamu visícím na krku jednorožce? Nebo snad o tom, jak jsem přepsal Vzor bleskem, zatímco naši otcové si nevěděli rady? Je příliš pozdě na to volat mě zpět, když ohnivá báseň zažehla první cestu v mém mozku a nakazila mě vůlí tvořit. Příliš pozdě! Příliš pozdě… Zmocnit se ohavností zrozených z nemoci, jejichž síla později zajala mé nové já, které jsem plánoval a stavěl. To je ta historka, kterou bys chtěl opět slyšet? Nebo ti mám raději vyprávět o svém léčení?“</p>

<p>Má mysl se rozvířila řadou náznaků, které právě štědře rozdával. Nemohl jsem říci, zda mluvil vážně nebo metaforicky a nebo měl jednoduše paranoidní přeludy. Já jsem však chtěl slyšet a musel jsem slyšet věci, které byly v této chvíli důležitější. Takže jsem řekl: „Vyprávěj mi o léčení.“</p>

<p>Propletl prsty a mluvil skrz ně.</p>

<p>„Já jsem Vzor,“ řekl, „ve zcela reálném smyslu. Tím, že prošel mou myslí a dosáhl své nynější formy, základů Amberu, poznamenal mě jistě tak, jako já jsem poznamenal jej. Jednoho dne jsem zjistil, že jsem jak Vzor, tak já sám, a to mě přimělo k tomu, abych se stal Dworkinem. Vzájemně jsme se ovlivňovali v čase a prostoru a v tom spočívá naše slabost a zároveň naše síla. Myslím, že poškození Vzoru je i mým poraněním a mé zranění by se odrazilo na Vzoru. Až dosud jsem nemohl být opravdu zraněn, protože mě Vzor chrání, ale cožpak bych já mohl chránit Vzor? Zdá se, že jde o nádherně uzavřený systém, jehož slabost je chráněna jeho silou.“</p>

<p>Ztichl. Naslouchal jsem ohni. Nevím, co poslouchal on. Pak řekl: „Neměl jsem pravdu. Je to tak jednoduché. Moje krev, kterou jsem to kreslil, to učinila nečitelným. Ale trvalo mi to věky, než jsem si uvědomil, že krev mé krve by mohla udělat totéž. Mohl bys ji použít. Mohl bys Vzor též změnit – ano, až do třetí generace.“</p>

<p>Nepřišlo mi to překvapivé. Učil jsem se, že byl praotcem nás všech. Zdálo se mi, že jsem už o tom všem nějak věděl, ale přitom jsem o tom nikdy předtím neslyšel. Dosud… když nic jiného, tak to vyvolávalo více otázek než odpovědí. Shromáždit původ a historii jedné generace. Pokračovat ve zmatku. Méně než kdykoliv před tím jsem tušil, kdo vlastně Dworkin opravdu je. Ta jeho historie mohla být i pohádkou vyprávěnou bláznem.</p>

<p>„A co Vzor opravit…?“ řekl jsem.</p>

<p>Zazubil se na mě a natřásal se.</p>

<p>„Ztratil jsi chuť být lordem živé prázdnoty, králem chaosu?“ zeptal se.</p>

<p>„Je to možné,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Od jednorožce a tvé matky jsem věděl, že by k tomu mohlo dojít. Vzor je v tobě tím silnější, čím větší je království. Jaké je tedy tvé přání?“</p>

<p>„Zachovat království.“</p>

<p>Zakroutil hlavou.</p>

<p>„Je jednodušší vše zničit a začít znovu, jak jsem tě už dávno přesvědčoval.“</p>

<p>„Jsem tvrdošíjný, pověz mi to ještě jednou,“ požádal jsem ho a pokoušel jsem se napodobit Otcovu nevlídnost.</p>

<p>Pokrčil rameny.</p>

<p>„Znič Vzor a my zničíme Amber a všechny Stíny kolem dokola. Dovol mi, abych zničil sám sebe uprostřed Vzoru a zahladíme všechno. Dej mi svolení a slib mi, že pak vezmeš Drahokam, který obsahuje základ řádu, a použiješ ho k vytvoření nového Vzoru – jasného, čistého a nezkaženého – tím, že dáš do zástavy svůj vlastní život, zatímco legie chaosu se budou pokoušet tě všude zneklidňovat a sužovat. Slib mi to a dovol mi všechno skončit. Pro osobu zničenou tak, jako jsem já, by bylo lepší zemřít pro řád a pořádek než žít jen tak, pro nic za nic. Co tomu říkáš?“</p>

<p>„Nebylo by lepší pokusit se opravit ten Vzor, který máme, než zničit práci věků?“</p>

<p>„Zbabělče,“ zanaříkal a vyskočil na nohy. „Věděl jsem, že to zase řekneš!“</p>

<p>„Dobře – a proč ne?“</p>

<p>Přecházel sem a tam.</p>

<p>„Kolikrát už jsme to probírali?“ zeptal se. „Nic se nezměnilo. Bojíš se to zkusit!“</p>

<p>„Snad,“ řekl jsem. „Ale necítíš, že věc, pro kterou jsi učinil tolik, je hodnotou, pro niž je třeba přinést dokonce další oběť, existuje-li možnost ji zachránit?“</p>

<p>„Pořád mi nerozumíš,“ řekl. „Myslím si, že poškozená věc by měla být zničena a nahrazena. Mé poranění je tak hluboké, že nemohu předpokládat zlepšení.“</p>

<p>„Když Drahokam může vytvořit nový Vzor, proč nemůže opravit ten starý, skončit tak s naším soužením a zhojit tvého ducha?“</p>

<p>Stanul až těsně přede mnou.</p>

<p>„Kam se poděla tvá paměť?“ řekl. „Přece víš, že je mnohem těžší opravit něco poškozeného než začít úplně znovu. Drahokam to může dokonce snadněji zničit než opravit. Zapomněl jsi, jak to vypadá tam venku?“ Ukázal na zeď stojící za ním. „Chceš se na to jít podívat znovu?“</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem. „Rád bych. Pojďme.“ Pohlížel jsem na něho najednou svrchu. Jak rostla jeho zlost, začal ztrácet schopnost kontroly nad tvarem vlastní postavy. Už pozbyl tři nebo čtyři palce z výšky, výraz jeho tváře tál. Měnil se opět do své trpasličí podoby. Mezi rameny se objevila zřetelná vypouklina hrbu. Jeho oči se rozšířily a pátravě zkoumaly mou tvář. „Tak dobře, když si to opravdu přeješ, pojďme,“ řekl po chvíli.</p>

<p>Zamířil směrem k velkým kovovým dveřím. Následoval jsem ho. Oběma rukama otočil klíčem. Pak se opřel do veřejí celou vahou. Chtěl jsem mu pomoci, ale odstrčil mě s podivuhodnou silou. Dveře zaskřípěly a otevřely se dokořán. Do nosu mě rázem udeřil podivný, ale zároveň povědomý zápach.</p>

<p>Dworkin prošel dveřmi a zastavil se. Nahmatal jakousi dlouhou berlu opřenou o zeď. Několikrát s ní udeřil o zem a její hořejšek se rozzářil. Osvětloval docela dobře místo, kde jsme stáli, a v jeho svitu se objevil úzký tunel. Vešli jsme. Tunel se po chvíli začal rozšiřovat, takže jsme mohli jít bok po boku. Zápach sílil a já začal tušit, oč jde. Bylo to něco, s čím jsem se setkal docela nedávno… Ušli jsme asi osmdesát kroků, než se cesta stočila doleva a směřovala vzhůru. Prošli jsme jakousi malou předsíní. Byla poseta roztroušenými a zlámanými kostmi. Několik stop nad zemí čněl ve skále bytelný kovový kruh. Na něm byl připevněn lesklý řetěz, který se táhl po zemi jako proud žhnoucích kapek.</p>

<p>Cesta se opět začala zužovat a Dworkin musel jít vpředu. Po chvíli neočekávaně zahnul za roh a něco zabručel. Zrychlil a já jsem za ním téměř běžel. Najednou se sehnul a levou rukou šmátral uvnitř tmavé trhliny. Když jsem uslyšel známý krákavý zvuk a viděl, že se řetěz ztrácí uvnitř otvoru, uvědomil jsem si, kdo tento zvuk dává a kde jsme se ocitli.</p>

<p>Dworkin zamumlal: „Klid, Wixere, nebyl jsem daleko. Všechno je v pořádku, Wixere. Tady máš něco na zub.“</p>

<p>Nevím, odkud pocházelo to, co hodil zvířeti. Purpurový noh se převalil, když jsem se k němu přibližoval, podíval se po mně a přijal nabídku pohozením hlavy a sérií chřupavých zvuků.</p>

<p>Dworkin se zazubil.</p>

<p>„Jsi překvapený?“ zeptal se.</p>

<p>„Čím?“</p>

<p>„Myslel sis, že se ho budu bát. Domníval ses, že se s ním nikdy nespřátelím. Umístil jsi ho zde, aby mě tady držel stranou – mimo Vzor.“</p>

<p>„To že jsem někdy řekl?“</p>

<p>„To jsi nemusel, já nejsem blázen.“</p>

<p>„Jak myslíš,“ dodal jsem.</p>

<p>Usmál se pod vousy, vstal a pokračoval dál spojovací chodbou. Já za ním. Chodba opět stoupala. Strop se zvyšoval a cesta se rozšiřovala. Dorazili jsme k ústí jeskyně. Dworkin stál chvíli jako silueta s berlí vztyčenou před sebou. Byla tma. Mého chřípí se dotkla vůně čistého slaného vzduchu.</p>

<p>Dworkin se vydal vpřed, do svitu hvězd a modrého sametu nebe. Těžce jsem oddechoval při té úžasné a vzrušující podívané. Nebyly to jen hvězdy v bezměsíčné noci na bezoblačné obloze s nepřirozeným jasem ani rozdíl mezi nebem a mořem. Vše bylo zcela překryto Vzorem planoucím téměř acetylénově modrou barvou na rozhraní nebe a moře. Všechny hvězdy nahoře, vedle a pod ním byly ohraničeny s geometrickou pravidelností a vytvářely fantastickou mřížku, která více než vše ostatní budila dojem, že jsme zavěšeni ve středu kosmické pavučiny, kde Vzor byl skutečným středem a zbytek paprsčité síťoviny byl jeho přesnou kopií.</p>

<p>Dworkin pokračoval ke Vzoru, až došel k jeho pravému okraji vedle tmavého území. Zakroužil nad ním berlou.</p>

<p>„Tady je to,“ oznámil, „díra v mé mysli. Nemohu už přemýšlet skrze ni, ale pouze kolem ní. Nevím, co se musí udělat pro to, abych opravil to něco, co mi nyní chybí. Když si myslíš, že to můžeš udělat, musíš se smířit s možností, že budeš zničen, kdykoliv se pokusíš projít porušenou oblastí Vzoru. Nebudeš však přitom zničen černou oblastí. Budeš zničen samotným Vzorem, jakmile se dostaneš do místa, kde je porušen. Drahokam ti může nebo také nemusí pomáhat. Já to nevím. Ale ani tak to nebude o mnoho snadnější. Bude to obtížnější s každým dalším okruhem a tvá síla přitom bude stále ubývat. Posledně, když jsme o tom mluvili, ses bál. Myslíš si, že od té doby vzrostla tvoje odvaha?“</p>

<p>„Snad,“ řekl jsem. „Nevidíš nějaký jiný způsob?“</p>

<p>„Vím, že toho lze dosáhnout pouze s čistým štítem, protože už jsem to tak jednou udělal. Kromě toho ani neznám jiný způsob. Čím déle čekáš, tím je situace horší. Synu, proč nejdeš a nepřineseš Drahokam a nepůjčíš mi svůj meč? Nevidím jinou, lepší cestu.“</p>

<p>„Ne,“ řekl jsem. „Ty přeci víš víc. Pověz mi znovu, jak došlo k poškození Vzoru.“</p>

<p>„Ještě nevím, které z vašich dětí prolilo na tomto místě krev, pokud je to právě to, co máš na mysli. Už k tomu došlo a nechme to nyní být. Naše temné povahy tak ještě více vystoupily do popředí. Musí to být tak, že jsou příliš blízko k chaosu, ze kterého jsme vzešli a v němž jsme vyrůstali bez cvičení vůle. Chaos jsme trpělivě snášeli a nakonec jsme nad ním zvítězili. Myslel jsem si, že rituál putování Vzorem by mohl stačit. Nemohl jsem vymyslet nic obtížnějšího. Ještě se to zhoršilo. Bojují proti všemu. Usilují o zničení Vzoru.“</p>

<p>„Kdyby se nám podařilo začít rychle znovu, třeba by se všechny ty nepříjemné události znovu opakovaly.“</p>

<p>„Nevím, ale jakou jinou možnost máme kromě návratu do chaosu?“</p>

<p>„Co se se všemi stane, když se pokusíme začít znovu?“</p>

<p>Na chvíli se odmlčel a pak pokrčil rameny.</p>

<p>„Já nevím.“</p>

<p>„Jak by mohla vypadat nová generace?“</p>

<p>Dworkin se zachechtal.</p>

<p>„Jak ti na takovouhle otázku mohu odpovědět? Nemám o tom ani ponětí.“</p>

<p>Vytáhl jsem poškozený Trumf a podal mu jej. Prohlížel si ho v záři berly.</p>

<p>„Myslím, že je to Randomův syn Martin,“ řekl jsem, „jehož krev zde byla prolita. Nevím, zdali ještě žije. Co myslíš, že tady mohl dělat?“</p>

<p>Podíval se znovu ven na Vzor.</p>

<p>„Tak to je ten předmět, který ho takříkajíc přizdobil,“ ušklíbl se. „Jak jsi tu kartu odsud dostal?“</p>

<p>„Podařilo se to,“ řekl jsem. „Ale to není tvoje práce, že?“</p>

<p>„Samozřejmě, že ne. Nikdy jsem toho chlapce neviděl. Ale je to odpověď na tvoji otázku, nebo ne? Existuje-li nová generace, tvé děti ji zničí.“</p>

<p>„Zrovna tak, jako bychom zničili my je?“</p>

<p>Pohlédl na mě a zvědavě si mě prohlížel.</p>

<p>„Nestal se z tebe náhle dětinský otec?“ zeptal se.</p>

<p>„Když jsi ten Trumf nemaloval, kdo jej tedy vytvořil?“</p>

<p>Cvrnknul do něj prstem.</p>

<p>„Vytvořil ho můj nejlepší žák. Tvůj syn Brand. Je to jeho styl. Vidíš, co udělali, jakmile získali trochu moci? Mohl by někdo z nich nabídnout svůj život, aby zachránil království a obnovil Vzor?“</p>

<p>„Možná,“ řekl jsem. „Možná Benedikt, Gérard, Random, Corwin…“</p>

<p>„Benedikt v sobě nese znaky smrti, Gérard má vůli, ale ne dostatečný rozum, Random postrádá odvahu a rozhodnost. Corwin… už není v nemilosti? Našel přízeň v tvých očích?“</p>

<p>Vrátil jsem se myšlenkami k našemu poslednímu setkání, kdy mi pomohl utéci z cely do Cabry.</p>

<p>„Proto jsi vzal na sebe jeho podobu?“ pokračoval. „Má to být nějaký způsob pokání? Opět mě zkoušíš?“</p>

<p>„Corwin není neoblíbený ani oblíbený,“ řekl jsem, „ačkoliv má nepřátele v rodině i jinde. Měl by se pokusit udělat něco pro záchranu království. Jak vidíš jeho šance?“</p>

<p>„Nebyl příliš dlouho pryč?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Možná se změnil. Nevím.“</p>

<p>„Věřím, že se změnil. Vím, že je ochotný pokusit se o to.“</p>

<p>Vyjeveně se na mě podíval. Zůstal na mě upřeně civět. „Ty nejsi Oberon,“ vydechl.</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Ty jsi skutečně ten, na kterého hledím.“</p>

<p>„O nic víc a o nic míň.“</p>

<p>„Aha. Neuvědomil jsem si, že víš o tomto místě.“</p>

<p>„Až donedávna jsem o něm nevěděl. Když jsem sem přišel poprvé, vedl mě jednorožec.“ Jeho oči se rozšířily.</p>

<p>„To je – velmi – zajímavé,“ řekl. „Bylo to tak dávno…“</p>

<p>„A co moje otázka?“</p>

<p>„Hm. Otázka? Jaká otázka?“</p>

<p>„Moje šance. Myslíš, že mám šanci opravit Vzor?“</p>

<p>Pomalu ke mně přistoupil, zvedl pravou ruku a položil mi ji na rameno. V druhé ruce držel berlu. Modře plála jen stopu od mého obličeje, ale necítil jsem žádné teplo. Díval se mi do očí.</p>

<p>„Změnil ses,“ řekl až po chvíli.</p>

<p>„Ale změnil jsem se dost na to, abych byl schopen dostát tomu úkolu?“ zeptal jsem se.</p>

<p>Uhnul očima.</p>

<p>„Snad ses změnil dostatečně, aby to stálo za pokus, i když se může stát, že budeme odsouzeni k nezdaru,“ odpověděl.</p>

<p>„Pomůžeš mi?“</p>

<p>Řekl: „Nevím, zda toho budu schopen. Je to těžké při mé náladovosti a při tom, jak se mi myšlenky honí v hlavě a jak těžko je dávám dohromady. Dokonce cítím, že občas ztrácím kontrolu nad sebou samým. Snad vzrušení… Nejlepší bude, když půjdeme zpět dovnitř.“</p>

<p>Uslyšel jsem za sebou cinkavý zvuk. Za námi se belhal noh, pohupoval hlavou zleva doprava, ocasem zprava doleva a plazil jazyk. Začal kolem nás kroužit a zastavil se, když se dostal mezi Dworkina a Vzor.</p>

<p>„On to ví,“ řekl Dworkin. „Cítí to, když se začínám měnit. Pak mi nedovolí přiblížit se ke Vzoru… Wixere, je to v pořádku. Už se vracíme… Pojď, Corwine.“</p>

<p>Otočili jsme se směrem k ústí jeskyně a Wixer nás následoval. Při každém kroku cinkal řetězem.</p>

<p>„Drahokam,“ řekl jsem, „Kámen rozhodnutí… říkáš, že je nezbytný pro opravu Vzoru?“</p>

<p>„Ano,“ řekl. „Měl by se nést určitou vzdálenost Vzorem a opisovat původní reliéf v místech, kde byl Vzor zničen. Ale to může dokázat pouze ten, kdo je s Kamenem rozhodnutí dostatečně sladěný.“</p>

<p>„Já s ním jsem sladěný,“ řekl jsem.</p>

<p>„Jak jsi to dokázal?“ zeptal se Dworkin a zastavil se.</p>

<p>Wixer zakdákal a Dworkin opět vykročil.</p>

<p>„Řídil jsem se tebou napsanými instrukcemi a Erikovými ústními pokyny,“ řekl jsem. „Vzal jsem si ho s sebou do středu Vzoru a promítl se skrze něj.“</p>

<p>„Rozumím,“ řekl. „Jak jsi ho získal?“</p>

<p>„Od Erika na smrtelném loži.“</p>

<p>Vstoupili jsme do jeskyně.</p>

<p>„Máš ho nyní s sebou?“</p>

<p>„Byl jsem nucen ukrýt ho na jednom místě ve Stínu.“</p>

<p>„Doporučuji ti, abys ho rychle našel a přinesl sem nebo ho vrátil zpět do paláce. Nejlepší je držet ho blízko středu dění.“</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Má tendenci vytvářet rušivé vlivy ve Stínech, když tam leží příliš dlouho.“</p>

<p>„Rušivé? V jakém smyslu?“</p>

<p>„To lze těžko předem odhadnout. Závisí to zcela na místní situaci.“</p>

<p>Zahnuli jsme za roh a pokračovali temnotou.</p>

<p>„Proč,“ zeptal jsem se, „když si dáš na krk řetěz s Kamenem rozhodnutí, vše kolem tebe se začíná zpomalovat? Fiona mě varovala, že je to nebezpečné, ale neznala důvod.“</p>

<p>„To znamená, že jsi se dostal na hranice své vlastní existence a že tvá energie bude záhy vyčerpána a že zemřeš, neuděláš-li rychle něco.“</p>

<p>„Ale co?“</p>

<p>„Musíš začít čerpat sílu ze Vzoru – z primárního Vzoru pomocí Kamene rozhodnutí.“</p>

<p>„Jak?“</p>

<p>„Musíš se mu zcela poddat, uvolnit se, vymazat svoji vlastní identitu, vymazat hranice, které tě dělí od všeho ostatního.“</p>

<p>„To se lehko řekne, ale hůř udělá.“</p>

<p>„Ale nezbývá než to podstoupit. Je to jediná možnost.“</p>

<p>Dorazili jsme k posledním velkým dveřím. Dworkin zhasl berlu a opřel ji o zeď. Vstoupili jsme a on pevně zamkl dveře. Wixer zůstal venku.</p>

<p>„Teď musíš odejít,“ řekl Dworkin.</p>

<p>„Ale mám ještě hodně věcí, na které se tě musím zeptat, a některé věci bych ti zase rád řekl.“</p>

<p>„Mé myšlenky stále více ztrácejí smysl a tvá slova by byla zbytečná. Snad zítra večer nebo příště. Pospěš si, běž!“</p>

<p>„Proč ten spěch?“</p>

<p>„Mohu ti ublížit, když procházím změnou. Teď to v sobě potlačuji silou vůle. Vypadni!“</p>

<p>„Nevím jak. Vím, jak se dostat sem, ale –“</p>

<p>„V protější místnosti ve stole jsou všechny druhy speciálních Trumfů. Vezmi si světlo! Běž kamkoli! Rychle odtud odejdi!“</p>

<p>Asi bych protestoval, kdybych se silně neobával fyzického násilí, které mohl použít. Jeho rysy se začaly roztékat jako rozehřátý vosk a vypadal mnohem větší a ramenatější, než byl. Popadl jsem světlo a vyběhl z místnosti s pocitem náhlého chladu.</p>

<p>Rychle ke stolu. Prudce jsem vytrhl zásuvku a popadl nějaké Trumfy, které ležely rozházené uvnitř. Uslyšel jsem kroky. Někdo za mnou otevřel místnost a ploužil se z pokoje, který jsem právě opustil. Ty kroky nebyly lidské! Neotočil jsem se. Místo toho jsem zvedl před sebe karty a vpil se do vrchní z nich. Byla to neznámá scéna, ale okamžitě se mi otevřela mysl a dosáhl jsem toho, že jsem se tam dostal. Horský skalní útes, něco nezřetelného za ním, podivně tečkovaná obloha s roztroušenými hvězdami nalevo… Karta byla pod mým dotykem chvílemi horká a zase chladná a zdálo se, že skrze ni vane silný vítr, jak jsem na ni vytřeštěně hleděl. Obraz na kartě se neustále přeskupoval a měnil.</p>

<p>Pak jsem napravo za sebou rozpoznal silně změněný, avšak přeci jen Dworkinův hlas, který řičel: „Blázne! Vybral sis zemi své zhouby!“</p>

<p>Velká pařátovitá ruka – černá, kožnatá a pokroucená – se mi sápala přes rameno. Chtěla mi vyrvat kartu. Pozdě. Byl jsem vržen vpřed. Pak jsem se zastavil a nehybně stanul. Umožnil jsem tak svým smyslům přizpůsobit se novému místu, v němž jsem se ocitl.</p>

<p>Z útržků legend, kousků rodinných klepů a z obecného pocitu, který na mě dolehl, jsem si uvědomil, že znám to místo. S naprostou jistotou jsem věděl, že mé oči hledí na Dvory Chaosu.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola šestá</emphasis></strong></p>

<p>Napínal jsem smysly na hranici jejich možností. Skála, na níž jsem stál… Když jsem se pokoušel na ni soustředit, připadala mi, jako bych se díval na dláždění v horkém odpoledni. Zdálo se, že se pohybuje a vlní, ačkoli jsem se nehýbal. Dláždění pulsovalo a blýskalo se jako kůže leguána. Nad sebou jsem spatřil takovou oblohu, jakou jsem jakživ neviděl. Byla rozdělena uprostřed na dvě části. Jedna polovina byla černá jako v nejhlubší noci a hvězdy na ní tančily. Když říkám tančily, nemyslím tím, že blikaly. Hvězdy skotačily a měnily svou velikost, mrskaly se, kroužily, rozzářily se do jasu novy, pak zase bledly, až zmizely. Vidět takové představení bylo hrozné a žaludek se mi svíral, jako bych prožíval chorobnou úzkost. Podíval jsem se jinam. Druhá polovina nebe byla jako láhev naplněná různobarevným pískem, která se ustavičně třese. Oranžové, žluté, červené, modré, hnědé a fialové pruhy se otáčely a kroutily. Skvrny zelené, slabě fialové, šedivé a mrtvolně bílé se objevovaly a zase mizely. Občas se měnily v hadovité pásy, které se spojovaly s jinými svíjejícími se věcmi. A ty se také míhaly a vlnily a vytvářely nemožné velké i malé výjevy. Občas se zdálo, že některé nebo všechny jsou vysoko na obloze a pak se míhaly těsně přede mnou, mlhavé průhledné závoje, průsvitné pásy nebo pevná barevná chapadla. Uvědomil jsem si, že čára, která rozdělovala černou část od barevné, postupovala pomalu zprava doleva. Bylo to, jako kdyby nebeský magický kruh rotoval kolem bodu přímo nad mou hlavou.</p>

<p>Dole bylo něco, co na první pohled připomínalo údolí vyplněné nekonečným počtem explozí barev; ale když postupující soumrak zastřel tento výjev, hvězdy tancovaly a vybuchovaly jak dole, tak nahoře a vyvolávaly dojem bezedné propasti. Bylo to, jako bych stál na konci světa, na konci vesmíru, na konci všeho. Avšak nebyl jsem sám, daleko od místa, kde jsem stál, se něco vznášelo na hoře absolutní černi, ale ohraničené a zjemněné nezřetelnými záblesky světla. Nemohl jsem nic říci o velikosti té věci, protože zde chyběly rozměry pro vzdálenost, hloubku a perspektivu. Byla to jedna budova? Skupina? Město? Nebo jednoduše místo? Obrys se neustále měnil, než dopadl na moji sítnici. Nyní mdlé a chabé závojovité povlaky se pomalu posunovaly mezi námi, splétaly se do dlouhých vláken oparu, které byly nadnášeny teplým vzduchem. Magický kruh zpomaloval své otáčení a pak se začal roztáčet opačně. Barvy za mnou nyní byly nepostřehnutelné. Bylo to příjemné tam stát a zírat do beztvárnosti, ze které se mohly všechny věci vynořit…</p>

<p>Dokonce před Vzorem to tak vše existovalo. Věděl jsem to neurčitě, ale jistě ve středu svého vědomí. Věděl jsem to, protože jsem si byl jist, že už jsem zde někdy dříve byl. Byl jsem ještě dítě a zdálo se mi, že mě sem přivedl buď otec, nebo Dworkin, a stál jsem tehdy na tomto místě nebo někde velmi blízko a díval se na tutéž scénu. Moje radost byla zabarvena nervózním vzrušením, vědomím zakázaného a pocitem pochybného očekávání. Vlastně v tom okamžiku ve mně vzrůstala touha po Kamenu rozhodnutí, který jsem zanechal ukrytý v hromadě kompostu na Stínu Země. Byla to věc, o kterou se Dworkin tolik zajímal. Mohlo by to být tak, že některá moje část hledala obranu nebo přinejmenším nějaký symbol odolnosti proti čemukoliv, co bylo tam venku? Pravděpodobně.</p>

<p>Fascinován jsem hleděl přes propast. Moje oči se přizpůsobily. Vyhlídka se znovu nepatrně posunula. Pro tentokrát jsem rozeznával drobounké strašidelné útvary pohybující se v tom místě jako zpomalené meteority podél zamlžených pobřeží. Vyčkával jsem. Opatrně jsem si je prohlížel a snažil jsem se alespoň trochu porozumět událostem, kterých se tyto mrňavé útvary účastnily.</p>

<p>Posléze se jedno ze zamlžených pobřeží velmi přiblížilo. Krátce nato jsem znal odpověď na svou otázku.</p>

<p>Byl to pohyb. Jeden z těch překotně se ženoucích útvarů byl pomalejší a já jsem si uvědomil, že se pohyboval po dráze, která se stáčela ke mně. Během pouhých několika okamžiků na sebe vzal podobu jezdce na koni. Jak se to přibližovalo, získávalo to zřetelnější rysy. O chvíli později jsem spatřil nahého jezdce na lysém koni. Oba byli smrtelně bledí a pádili směrem ke mně. Jezdec máchal nožem z bílé kosti. Jeho oči i oči koně rudé plály. Netušil jsem, zda mě vidí, zda existujeme ve stejném světě. Tak nepřirozený byl jeho vzhled. Když se přibližoval, tasil jsem však Grayswandir a nakročil.</p>

<p>Z jeho dlouhých bílých vlasů opadával jemný jiskřící prášek, a když otočil hlavu, pochopil jsem, že přichází pro mě. Cítil jsem jeho pohled jako studený tlak. Otočil jsem se bokem a pozvedl meč.</p>

<p>Pokračoval v jízdě a já si uvědomil, že oba, on i kůň, byli velcí, větší, než jsem si kdy uměl představit. Když se přiblížili do mé těsné blízkosti – snad na nějakých deset metrů –, kůň se vzepjal, jak ho jezdec přinutil zastavit. Pak si mě prohlíželi. Poskakovali a pohupovali se, jako by byli na voru plovoucím po jemně se dmoucím moři.</p>

<p>„Tvé jméno!“ žádal jezdec. „Řekni mi své jméno! Kdo přišel na toto místo?!“</p>

<p>Jeho hlas byl nakřáplý. Všechny zvuky, které vydával, byly v jedné tónině, hlasité a monotónní.</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou.</p>

<p>„Říkám své jméno, jen když chci, ne když se mi to nařizuje,“ odpověděl jsem mu a zeptal se: „Kdo jsi ty?“</p>

<p>Vydal tři krátké skřeky, které jsem považoval za smích.</p>

<p>„Násilím tě stáhnu dolů, a pak své jméno vykřikneš naposledy!“</p>

<p>Namířil jsem Grayswandir na jeho oči. „Mluvit, to je snadné,“ řekl jsem. „Dokaž to činem!“</p>

<p>Pocítil jsem slabý chladný závan, jako kdyby si někdo pohrával s mým Trumfem a myslel na mě. Ale bylo to jen nejasné, mdlé a nezřetelné. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Vtom jezdec pobídl koně a zvíře se vzepjalo. Říkal jsem si, že vzdálenost je příliš velká. Ale tato myšlenka patřila do jiného Stínu. Zvíře vyrazilo vpřed přímo na mě. Seběhlo přitom z cesty, na které stálo.</p>

<p>Skokem se mi ocitlo téměř na dosah. Ale nezřítilo se, neztratilo se a nezmizelo, jak jsem doufal. Jezdec přešel do cvalu, ale výrazně zpomalil.</p>

<p>Zatímco se to odehrávalo, viděl jsem, že v dálce, ze které přijížděl tento jezdec, se objevila další postava, aby mi bránila v cestě. Nedalo se dělat nic jiného než stát na zemi, bojovat a doufat, že bych mohl rychle vyřídit prvního útočníka, dříve než se ke mně dostane ten druhý.</p>

<p>Jakmile první jezdec zpozoroval Grayswandir, zastavil. Šílené osvětlení za mými zády vytvářelo na mém meči jemný ornament, který připomínal část Vzoru. Grayswandir jiskřil podél celé délky. Jezdec už byl velmi blízko, ale přitáhl uzdu a jeho oči se setkaly s mými. Jeho zlostný škleb zmizel.</p>

<p>„Znám tě,“ řekl. „Jsi ten, kterému říkají Corwin!“ Přední kopyta jeho koně se vrhla na římsu a já vyrazil vpřed. Reflexy zvířete způsobily, že kůň hledal stejnou oporu pro své zadní nohy navzdory přitaženým otěžím. Jezdec vytasil meč do obranné pozice. Ukročil jsem stranou a zaútočil na něj zleva. Než švihl mečem napříč, stačil jsem jej zasáhnout. Grayswandir prosekl jeho bledou kůži pod hrudní kostí nad vnitřnostmi.</p>

<p>Vytrhl jsem meč a z rány místo krve vytryskl ohnivý proud. Jeho pravá paže klesla dolů a kůň zaječel téměř jako siréna, když se ohnivý proud dotkl jeho krku. Uskočil jsem zpět. Jezdec se zhroutil dopředu, a zvíře, které již stálo pevně na nohou, vyrazilo kopajíc na všechny strany směrem ke mně. Reflexivně a v obraně jsem znovu sekl. Můj meč zasáhl jeho levou přední nohu a ta vzplanula.</p>

<p>Opět jsem uskočil. Kůň zaváhal a poskytl mi chvíli oddychu. Náhle jezdec explodoval do sloupu ohně. Zvíře zaržálo a dalo se na úprk. Vrhlo se přes hranu a zmizelo v bezedné propasti. Zanechalo mě zde se vzpomínkou na nenávistí planoucí hlavu kočky, kterou jsem kdysi dávno zabil. Obklopil mě chlad, který vždy doprovázel obnovu.</p>

<p>Krčil jsem se u skály a prudce oddychoval. Nezřetelná cesta se posunovala blíže, snad na deset stop od římsy. Opět mě popadla bolest v levém boku.</p>

<p>Druhý jezdec se rychle přibližoval. Nebyl bledý jako prvý. Jeho vlasy byly tmavé a jeho obličej barevný. Jeho ryzák měl skutečnou hřívu. Jezdec byl ozbrojen samostřílem se svazkem krátkých šípů. Za mnou nebylo nic, kam bych mohl ustoupit, ba ani štěrbina, do které bych se schoval.</p>

<p>Otřel jsem si dlaň o kalhoty a uchopil Grayswandir za spodní část čepele. Natočil jsem se bokem, abych poskytoval nejužší cíl. Zvedl jsem meč před sebe a držel ho tak, že rukojeť byla v úrovni mé hlavy a špička směřovala k zemi. Byl to můj jediný ochranný štít.</p>

<p>Jezdec se zastavil v nejbližším mlhavém pásu. Pomalu zvedal svůj samostříl. Věděl, že když mě nesestřelí prvním šípem, mohl bych vrhnout meč jako kopí. Naše oči se setkaly.</p>

<p>Neměl vousy a byl štíhlý. Pravděpodobně byl světlooký, jak jsem mohl postřehnout, když na mě úkosem pohlédl. Ovládal velmi dobře koně, na němž jel, pouze tlakem nohou. Měl velké a pevné ruce. Byl to pořádný chlap. Proběhl mnou zvláštní pocit, když jsem ho pozoroval.</p>

<p>Čas se protahoval, aniž se co stalo. Zhoupl se dozadu a trochu sklonil zbraň, ačkoliv napětí z jeho bojového postoje nezmizelo.</p>

<p>„Ty,“ zavolal. „Ten meč je Grayswandir?“</p>

<p>„Ano, je,“ odpověděl jsem.</p>

<p>Něco ve mně neúspěšně hledalo způsob, jak odtud co nejrychleji zmizet.</p>

<p>„Co tu chceš?“ zeptal se.</p>

<p>„Odejít odsud,“ řekl jsem.</p>

<p>Ozvalo se zasvištění a náraz, jak střela z jeho samostřílu narazila na skálu daleko vlevo přede mnou.</p>

<p>„Pak běž,“ řekl. „Tohle místo je pro tebe nebezpečné.“</p>

<p>Otočil koně.</p>

<p>Sklopil jsem Grayswandir.</p>

<p>„Nezapomenu na tebe,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ne, nezapomeň,“ odvětil.</p>

<p>Pak tryskem ujížděl pryč.</p>

<p>Zasunul jsem meč do pochvy. Svět se kolem mě opět začal otáčet. Světlo bylo nyní napravo a tma se přesunula doleva. Snažil jsem se najít způsob, jak vyšplhat na skalnatý výčnělek za mnou. Zdálo se, že bude vysoký pouze třicet nebo čtyřicet stop. Chtěl jsem se rozhlédnout z jeho nejvyššího vrcholku.</p>

<p>Ale výčnělek se rozšířil do obou stran, doleva i doprava ode mě. Prohlídka ukázala, že cesta doprava se rychle zužovala, avšak byla příliš strmá. Dal jsem se tedy doleva.</p>

<p>Dostal jsem se na rozeklané úzké místo za skalnatým výčnělkem. Letmo jsem se podíval nahoru na zbývající výšku. Zdálo se, že stoupání je zvládnutelné. Přepadly mě zlé předtuchy. Rostly. Ohlédl jsem se, abych zkontroloval, co se děje za mými zády. Strašidelná stezka se stále vzdalovala a žádní noví jezdci se nepřibližovali. Šplhal jsem po skále. Cesta byla obtížná a ukázalo se, že vrchol je vyšší, než se zdál při pohledu zdola. Vlekl jsem se nahoru a po čase jsem se vzpřímeně postavil v bodě, který poskytoval lepší pohled ve směru za propastí. Ještě jednou jsem spatřil ty chaotické barvy. Zprava je všechny temnota sdružovala do houfu. Země, nad níž tančily, byla poseta kamením, skalami a byla plná kráterů. Nebylo mezi tím vším žádné známky života.</p>

<p>Mimo střed této oblasti, avšak z dalekého horizontu do bodu kdesi vpravo v horách, vedla černá cesta – samá serpentina.</p>

<p>Dalších deset minut lezení po skalách a manévrování a spatřil jsem její hranice. Vlnila se širokým průsmykem v horách a směrovala doprava ke skutečnému okraji propasti. Tam její černota splynula s tou, která vyplňovala prostor. Dala se tam rozpoznat jen díky tomu, že nad ní nezářily žádné hvězdy. Nabyl jsem dojmu, že pokračuje k tmavé vyvýšenině, kolem níž se vznášely závoje mlhy.</p>

<p>Natáhl jsem se vleže na břiše tak, abych co možná nejméně přesáhl obrys malého hřebenu a neupozornil na sebe jakékoliv neviditelné oči. Ležel jsem tam a přemýšlel nad tím, jak byla tato cesta otevřena. Poškození na Vzoru uvedlo Amber do stavu, kdy jí byl otevřen, a má kletba urychlila její vznik.</p>

<p>Nyní jsem cítil, že to mohlo proběhnout beze mě, ale byl jsem si jist, že na tom mám svůj podíl. Přemýšlel jsem i o Erikovi umírajícím v Kolviru. Řekl, že přes to, jak mě nenáviděl, si šetřil svou smrtelnou kletbu pro nepřátele Amberu. Moje snahy teď ironicky směřovaly zcela k tomu, abych splnil přání svého nejméně oblíbeného bratra.</p>

<p>Hledal jsem a byl jsem potěšen tím, že jsem neobjevil řady žhnoucích jezdců postupujících vpřed nebo shromažďujících se na cestě. Jestliže jiná jízdní skupina byla teprve na cestě, byl Amber dosud dočasně v bezpečí. Avšak bezprostředně v tomto okamžiku mě trápila spousta věcí, hlavně jestli se čas v tomto místě chová vskutku tak podivně, jak to naznačovala Dara, Pak mi nebylo jasné, proč nedošlo k dalšímu útoku. Oni měli jistě dostatek času, ve kterém mohli znovu nabýt sil a připravit se na další útok. Stalo se snad v poslední době něco s amberským časem? A změnilo snad něco podstatu jejich strategie? Jestliže ano, co to bylo? Moje zbraně? Brandův návrat? Nebo snad ještě něco jiného? Divil jsem se také, jak daleko se Benediktovy předsunuté hlídky dostaly. Zajisté ne tak daleko, neboť bych o tom měl být informován. Byl skutečně někdy na tomto místě? Stál někdy někdo z živých tam, kde jsem právě stál já, hledě na Dvory Chaosu? Věděl někdy někdo to, co já jsem nevěděl? Rozhodl jsem se, že se na to přeptám Branda a Benedikta hned, jakmile se vrátím.</p>

<p>Všechno, co se odehrálo, mě vedlo k tomu, abych se divil, jak se v tom okamžiku ke mně čas choval. Rozhodl jsem se, že bude lepší nezdržovat se zde déle, než jsem nezbytně musel. Kriticky jsem prohlédl ostatní Trumfy, které jsem vzal z Dworkinova stolu. Přestože byly všechny zajímavé, nebyl jsem s žádnou ze zobrazených scén dobře obeznámen. Pak jsem vyňal svůj vlastní balíček karet a rychle jsem jím listoval, až jsem našel Randomův Trumf. Snad to byl právě on, kdo se mě předtím snažil kontaktovat. Vytáhl jsem jeho kartu a soustředil jsem na ni svůj pohled.</p>

<p>Krátce nato jako by vše plavalo před mýma očima a já jsem spatřil zastřený kaleidoskop obrazů a v jejich středu byl vždy Random. Pohyb a zamotané perspektivy…</p>

<p>„Randome,“ řekl jsem. „Tady je Corwin.“</p>

<p>Cítil jsem jeho mysl, ale nepřicházela z ní žádná odpověď, zkrátka nereagoval. Pak mi najednou bylo jasné, že je uprostřed pekelné jízdy. Byl plně soustředěn na situaci, ve které se právě nacházel ve Stínu. Nemohl odpovídat, aniž by ztratil kontrolu. Zablokoval jsem Trumf ve své ruce a zrušil jsem kontakt.</p>

<p>Zvolil jsem si Gérardovu kartu. Za několik okamžiků jsme byli ve spojení.</p>

<p>„Corwine, kde teď jsi?“ otázal se.</p>

<p>„Na konci světa,“ řekl jsem. „Chci jít domů.“</p>

<p>„Tak pojď.“</p>

<p>Natáhl ruku. Já jsem ji sevřel. Vykročil jsem dopředu.</p>

<p>Ocitli jsme se v přízemí paláce v Amberu. Byl to právě ten pokoj, do kterého jsme se všichni odebrali té noci, kdy se vracel Brand. Vypadalo to, že je časné ráno. V krbu hořel oheň a v pokoji nebyl kromě nás nikdo další.</p>

<p>„Pokoušel jsem se zastihnout tě už dříve,“ řekl. „Myslím, že Brand také, ale nevím to určitě.“</p>

<p>„Jak dlouho jsem byl pryč?“</p>

<p>„Osm dní,“ odpověděl.</p>

<p>„Jsem rád, že jsem si pospíšil. Co se stalo?“</p>

<p>„Nic neobvyklého,“ řekl. „Já nevím, co chce Brand. Ptal se po tobě a já jsem tě nemohl zastihnout. Nakonec jsem mu dal balíček karet a řekl jsem mu, aby to zkusil sám, možná, že bude úspěšnější. Zřejmě nebyl.“</p>

<p>„Měl jsem příliš rozptýlenou mysl a špatné bylo také to, že čas tam plynul odlišně.“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Teď, když už je mimo nebezpečí jsem se mu vyhýbal. Má zase jednu ze svých špatných nálad a trvá na tom, že se o sebe může sám postarat.“</p>

<p>„Kde je teď?“</p>

<p>„Zpět ve svém domě – medituje.“</p>

<p>„Vyšel vůbec ven?“</p>

<p>„Jen několikrát a jen krátce. Ale nebylo to během několika posledních dní.“</p>

<p>„Předpokládám, že by bylo nejlepší, kdybych se na něj šel podívat. Víš něco o Randomovi?“</p>

<p>„Ano,“ řekl. „Benedikt se vrátil před několika dny. Říkal, že našli hodně stop týkajících se Randomova syna. Pomohl mu jich pár prozkoumat. Ale Benedikt cítil, že by nebylo nejlepší, kdyby zůstal příliš dlouhou dobu pryč z Amberu, když je vše tak nejisté. Tak opustil Randoma a Random pokračoval v pátrání na svou vlastní pěst. Benedikt z toho dobrodružství přece jenom něco získal. Vrátil se zpět se svou umělou rukou. Je to dokonalé zařízení. Může s ní dělat všechno, co dělal předtím.“</p>

<p>„Skutečně?“ zeptal jsem se. „To je příjemná zpráva.“</p>

<p>Usmál se a přikývl.</p>

<p>„Říkal mi, žes mu ji přinesl zpět z Tir-na Nog’th. Chtěl s tebou o tom co nejdříve mluvit.“</p>

<p>„Samozřejmě,“ řekl jsem. „Kde je teď?“</p>

<p>„U jedné z předsunutých stráží podél černé cesty. Najdeš ho pomocí Trumfu.“</p>

<p>„Díky,“ řekl jsem. „Víš něco nového o Julianovi nebo o Fioně?“</p>

<p>Zakroutil hlavou.</p>

<p>„V pořádku,“ řekl jsem „Rozhodl jsem se, že půjdu nejdřív za Brandem.“</p>

<p>„Jsem zvědavý, co chce,“ řekl.</p>

<p>„Zapamatuji si to,“ řekl jsem mu.</p>

<p>Vyšel jsem z pokoje a zamířil ke schodům.</p>

<p> <strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola sedmá</emphasis></strong></p>

<p>Zaklepal jsem na Brandovy dveře.</p>

<p>„Pojď dál, Corwine,“ řekl Brand.</p>

<p>Vstoupil jsem, a když jsem překračoval práh, rozhodl jsem se, že se ho nebudu ptát na to, jak je možné, že věděl, kdo stojí za dveřmi. Jeho pokoj byl temný. Hořely zde svíce navzdory tomu, že byl den a že místnost měla čtyři okna. Na třech z nich byly zavřeny okenice. Čtvrté bylo pootevřené. Brand stál u něj a díval se na moře. Byl oblečen v černém sametu a měl na krku stříbrný řetěz. Hrál si s malou dýkou a nevěnoval mému příchodu pozornost. Byl ještě bledý, ale měl pěstěný vous a celkově vypadal upraveně a trochu silnější, než když jsem ho naposledy viděl.</p>

<p>„Vypadáš lépe,“ řekl jsem. „Jak se cítíš?“</p>

<p>Bezvýrazně na mě pohlédl štěrbinami očí. „Kde jsi k čertu byl?“ štěkl.</p>

<p>„Jednou tady a jindy tam. Proč mě chceš vidět?“</p>

<p>„Ptal jsem se tě, kde jsi byl.“</p>

<p>„A já tě neslyšel,“ řekl jsem a znovu jsem otevřel dveře za sebou. „Teď půjdu ven a vrátím se zpátky. Předpokládám, že bude lepší začít rozhovor znovu.“</p>

<p>Povzdechl si.</p>

<p>„Počkej chvíli. Omlouvám se ti,“ řekl. „Proč jsme všichni tak podráždění? Nevím… No dobře. Asi bude lepší, když začnu znovu.“</p>

<p>Schoval dýku do pochvy a posadil se na masivní židli z černého dřeva a kůže.</p>

<p>„Začal jsem se obávat všeho, o čem jsme mluvili,“ řekl, „a taky některých věcí, o nichž nepadla zmínka. Čekal jsem přiměřeně dlouhou dobu potřebnou na to, abys dokončil svou práci na Tir-na Nog’th a vrátil se sem. Pak jsem se po tobě ptal a bylo mi řečeno, že ses ještě nevrátil zpět. Čekal jsem dál. Zprvu jsem byl neklidný a pak navíc vzrůstaly mé obavy z toho, že bys mohl být napaden našimi nepřáteli. Když jsem se po tobě později znovu ptal, dozvěděl jsem se, že ses vrátil a mluvil s Randomovou ženou, což musel být jistě zajímavý rozhovor, a pak sis zdříml. Potom jsi znovu odešel. Byl jsem rozzloben, že sis nenašel čas informovat mě o čerstvých událostech, ale rozhodl jsem se čekat ještě dál. Nakonec jsem se zeptal Gérarda, zda by se o tobě nedozvěděl pomocí Trumfu. Když neuspěl, byl jsem už zcela znepokojený. Pak jsem to zkusil sám, a zatímco se několikrát zdálo, že už se to podaří, nemohl jsem se nakonec s tebou spojit. Bál jsem se o tebe a teď vidím, že to bylo zcela zbytečné.“</p>

<p>„Aha,“ řekl jsem a posadil se. „Skutečně, čas mi utíkal rychleji než tobě a zdálo se mi, že jsem v podstatě nebyl pryč. Pravděpodobně ses více zotavil ze svého zranění než já ze svého.“</p>

<p>Zasmál se tlumeně a přikývl.</p>

<p>„V každém případě mi to způsobilo bolest,“ řekl.</p>

<p>„Měl jsem problémy sám se sebou,“ řekl jsem, „tak mi nepřidělávej další. Určitě jsi mi něco chtěl. Tak ven s tím.“</p>

<p>„Něco tě trápí,“ řekl. „Snad bychom měli mluvit nejdříve o tom.“</p>

<p>„Dobře,“ řekl jsem. „Začněme.“</p>

<p>Pohlédl jsem na obraz vedle dveří. Byla to olejomalba, dosti ponuré zobrazení studny v Mirata, kde stáli dva muži vedle svých koní a hovořili spolu.</p>

<p>„Máš nevšední styl,“ řekl jsem.</p>

<p>„To mám a ve všem,“ odpověděl.</p>

<p>„Zapomněl jsem, co jsem chtěl vlastně říct,“ poznamenal jsem a podával mu Martinův Trumf.</p>

<p>Zůstal bez hnutí a zkoumal jej. Úkosem se na mě podíval a pak pokýval hlavou.</p>

<p>„Nemohu zapřít dílo své ruky,“ řekl.</p>

<p>„Tvá ruka vytvořila jistě víc než jen tuto kartu. Je to tak?“</p>

<p>Přejel si horní ret špičkou jazyka.</p>

<p>„Kde jsi to našel?“ zeptal se.</p>

<p>„Přesně tam, kde jsi ji nechal, v srdci všeho dění – ve skutečném Amberu.“</p>

<p>„Tak…“ řekl. Vstal ze židle a pokračoval k oknu. Prohlížel si při tom kartu při lepším osvětlení. „Tak,“ zopakoval, „víš toho více, než bych předpokládal. Jak ses se dozvěděl o prvotním Vzoru?“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou.</p>

<p>„Nejdříve mi odpověz na mou otázku. Bodl jsi Martina?“</p>

<p>Chvíli na mě zíral a pak prudce přikývl. Jeho oči se vpíjely do mé tváře.</p>

<p>„Proč?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Někdo to musel udělat,“ vysvětloval, „aby otevřel cestu silám, které jsme potřebovali. Losovali jsme –“</p>

<p>„A ty jsi vyhrál.“</p>

<p>„Vyhrál? Prohrál?“ pokrčil rameny. „Jaký to má nyní význam? Ne vždy se všechno odehrává právě tak, jak bychom chtěli. Dnes jsem úplně jiný člověk než tenkrát.“</p>

<p>„Zabil jsi ho?“</p>

<p>„Koho?“</p>

<p>„Martina, Randomova syna. Zemřel po zranění, které jsi mu způsobil?“</p>

<p>Zdvihl dlaně.</p>

<p>„Nevím,“ řekl. „Jestliže však není mrtev, není to proto, že bych se o to nepokusil. Po tom už se nemusíš dál pídit. Teď jsi našel pravého viníka! Nyní, když ho máš, co uděláš?“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny.</p>

<p>„Já? Nic. Po všem, co teď vím, je možné, že mladík je stále naživu.“</p>

<p>„Pak se pojďme zabývat něčím důležitějším. Jak dlouho víš o existenci pravého Vzoru?“</p>

<p>„Dost dlouho,“ řekl jsem. „O jeho původu, jeho funkci, o vlivu krve prolité na Vzoru na Amber. Dost dlouho o něm vím. Věnoval jsem více pozornosti Dworkinovi, než by sis myslel. Ačkoliv, neviděl jsem žádný prospěch v tom, že se tím zbortila naše vymyšlená představa o existenci. Tak jsem nechal Rovera na dlouhý čas v klidu spát. Dokonce mi to ani nepřišlo na mysl, dokud jsem s tebou nemluvil o tom, že černá cesta by mohla mít spojitost s takovými pošetilostmi. Když jsem si šel prohlédnout Vzor, nalezl jsem Martinův Trumf a vše ostatní.“</p>

<p>„Neuvědomil jsem si, že jsi znal Martina.“</p>

<p>„Nikdy jsem ho neviděl.“</p>

<p>„Tak jak jsi mohl přijít na to, že je to právě on na tom Trumfu?“</p>

<p>„Nebyl jsem tam sám.“</p>

<p>„Kdo tam byl s tebou?“</p>

<p>Zasmál jsem se.</p>

<p>„Ne, ne Brande. Teď jsi na řadě ty. Když jsme spolu naposledy mluvili, řekl jsi mi, že nepřátelé Amberu pospíchali všemi možnými způsoby ze Dvorů Chaosu a že pronikli do našeho království přes černou cestu, protože jste tomu ty, Bleys a Fiona dopomohli, když jste se dohodli na tom, že to bude nejlepší způsob, jak se zmocnit trůnu. Teď už vím, co jste udělali. Až do této chvíle měl Benedikt na starosti sledovat černou cestu a já jsem dohlížel na Dvory Chaosu. Už neexistuje nové soustředění sil, žádné hnutí proti nám. Vím, že čas na tom místě plyne odlišně. Už měli víc než dost času na to, aby si připravili nový útok. Rád bych věděl, co je ještě drží zpět. Proč už nezaútočili? Na co čekají, Brande?“</p>

<p>„Předpokládáš, že toho vím víc, než jsem ve skutečnosti schopen.“</p>

<p>„Nemyslím si to. Jsi místní expert na tenhle problém. Jednal jsi s nimi a ten Trumf je důkazem toho, že ses držel zpět z jiných příčin. Nevymýšlej si a vyprávěj.“</p>

<p>„Říše…“ řekl. „Ty jsi měl příliš mnoho práce. Erik byl blázen, že tě okamžitě nezabil, pakliže si uvědomoval, že o těchto věcech víš.“</p>

<p>„Erik byl blázen,“ uznal jsem. „Ale ty blázen nejsi. Teď mluv.“</p>

<p>„Ale já jsem blázen,“ řekl, „a k tomu ještě sentimentální. Dokážeš si vybavit den naší poslední debaty kdysi dávno tady na Amberu?“</p>

<p>„Něco snad ano.“</p>

<p>„Seděl jsem na rohu postele. Ty jsi stál za mým psacím stolem. Když jsi pohlédl ke dveřím, rozhodl jsem se, že tě zabiju. Sáhl jsem pod postel, kde jsem měl nabitý samostříl. Už jsem na něm měl ruku a chtěl jsem jej zvednout, když jsem si uvědomil cosi, co mě zastavilo.“</p>

<p>Odmlčel se.</p>

<p>„Co to bylo?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Podívej se tam ke dveřím.“</p>

<p>Podíval jsem se tam, ale neviděl jsem nic zvláštního. Nechápavě jsem zakroutil hlavou, když řekl: „Podívej se na podlahu.“</p>

<p>V té chvíli jsem si uvědomil, co to bylo – rudohnědé, olivové, hnědé a zelené, s malým geometrickým vzorem.</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Stál jsi na mém oblíbeném koberečku. Nechtěl jsem, aby byl potřísněn krví. Pak mě přešla zlost. Takže já jsem též oběť emocí a nálad.“</p>

<p>„Roztomilá historka –“ začal jsem.</p>

<p>„A teď chceš, abych se přestal vytáčet. Ale já jsem se nevykrucoval. Pokusil jsem se to udělat schválně. Všichni jsme naživu z toho důvodu, že vzájemně snášíme jeden druhého, a díky nahodilým šťastným okolnostem. Chci navrhnout zrušení té poctivé vzájemné tolerance a možnosti vzájemných střetů v řadě velmi důležitých případů. Ale nejdřív abych odpověděl na tvou otázku. I když nevím, co je ve skutečnosti zastavilo, mohu se pokusit to odhadnout. Bleys shromáždil velké úderné síly k útoku na Amber. Avšak nebude to nikde blízko. Je vázán vzpomínkou na minulý útok. Pravděpodobně se před vlastním úderem pokusí zavraždit Benedikta a tebe. Patrně pomýšlí i na předstíraný útok. Odhaduji, že Fiona kontaktovala Dvory Chaosu – možná, že je tam dokonce právě teď – a připravuje je na skutečný útok, který může přijít kdykoliv po Bleysově diverzním nájezdu. Proto –“</p>

<p>„Říkáš, že je to tvůj velmi dobrý odhad,“ přerušil jsem ho. „Ale vždyť mi dokonce ani určitě nevíme, zda je Bleys ještě naživu.“</p>

<p>„Bleys je naživu,“ řekl. „Zjistil jsem jeho existenci přes Trumf, dokonce jsem ho nějaký čas sledoval, dříve, než si uvědomil moji přítomnost a odstřihl mě. Je velmi citlivý na takový dohled. Nalezl jsem ho v poli s vojsky, která hodlá využít proti Amberu.“</p>

<p>„A Fiona?“</p>

<p>„Ne,“ řekl. „S jejím Trumfem jsem neexperimentoval a radím ti, nedělej to také. Je mimořádně nebezpečná a nechci se vystavit jejímu vlivu. Můj odhad její současné situace je založen spíše na dedukci než na přímé znalosti. Ačkoliv bych se chtěl spoléhat raději na ni.“</p>

<p>„Rozumím,“ řekl jsem.</p>

<p>„Mám plán.“</p>

<p>„Tak sem s ním.“</p>

<p>„Způsob, kterým jsi mě opět dostal z vězení, byl velmi inspirativní. Především kombinace soustředění všech zúčastněných. Tentýž princip by mohl být znovu použit s odlišným zakončením. Taková síla by mohla velmi snadno zlomit osobní obranu, a to dokonce i Fioninu, jestliže by bylo úsilí správně řízeno.“</p>

<p>„Chceš tím říci, že bys měl tuto akci řídit sám?“</p>

<p>„Samozřejmě. Navrhuji svolat rodinu a spojit naše síly, abychom zjistili, kde Bleys a Fiona jsou. Budeme je držet ve své moci, zmocníme se jich živých na určitý čas, který bude dostatečně dlouhý na to, abych udeřil.“</p>

<p>„Jako jsi to udělal s Martinem?“</p>

<p>„Věřím, že lépe. Martin byl schopen se v posledním okamžiku osvobodit. To by se teď s vaší pomocí nemělo stát. Myslím si, že bychom na to stačili tak tři, čtyři.“</p>

<p>„Opravdu si myslíš, že to tak snadno dokážeš?“</p>

<p>„Vím, že bychom to měli zkusit v každém případě. Čas běží. Ty budeš jedním z těch, kteří budou popraveni, když se oni zmocní Amberu. Já též. Co tomu říkáš?“</p>

<p>„Teprve až se přesvědčím o tom, že je to nezbytné. Pak bych neměl jinou možnost než se do toho zapojit.“</p>

<p>„Je to nutné, věř mi. Dále budu potřebovat Kámen rozhodnutí.“</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Jestliže Fiona je skutečně v Dvorech Chaosu, nebude pravděpodobně Trumf stačit na to, abychom na ni dosáhli a zmocnili se jí, i když to budeme chtít všichni. V jejím případě potřebuji Kámen rozhodnutí, a sice na soustředění naší energie.“</p>

<p>„Domnívám se, že by to šlo zařídit.“</p>

<p>„Pak čím dříve to uděláme, tím lépe. Můžeš to zařídit už dnes večer? Už jsem se dostatečně zotavil na to, abych to dokázal dokončit.“</p>

<p>„K čertu, to ne,“ řekl jsem a vztyčil jsem se.</p>

<p>„Co tím chceš říci?“ Sevřel opěradlo židle a napůl se postavil. „Proč ne?“</p>

<p>„Už jsem řekl, že bych to udělal, pokud se přesvědčím, že je to nezbytné. Sám jsi přiznal, že hodně z toho je pouze domněnka. To samo o sobě mě nutí k tomu, abych si uvědomil, že o tom zatím zcela přesvědčen nejsem.“</p>

<p>„Zapomeň na to, že o tom musíš být přesvědčen. Můžeš si dovolit propást šanci? Příští útok bude mnohem silnější než ten poslední, Corwine. Oni si uvědomují, že máš nové zbraně. Berou to v úvahu ve svých plánech.“</p>

<p>„I kdybych s tebou souhlasil, Brande, jsem si jist, že bych nepřesvědčil ostatní, že je to nutné podstoupit.“</p>

<p>„Přesvědčit je? Stačí, když jim to řekneš! Už jich mají všech až po krk, Corwine! Právě teď máš navrch. Chceš si toto postavení udržet, nebo ne?“</p>

<p>Zasmál jsem se a otočil se směrem ke dveřím.</p>

<p>„Vzal jsem si do hlavy, že to udělám po svém,“ řekl jsem. „Budu vést tvůj návrh v patrnosti.“</p>

<p>„Tvůj postup tě pouze dovede k tvé smrti dříve, než si myslíš.“</p>

<p>„Opět stojím na tvém koberečku,“ řekl jsem.</p>

<p>Zasmál se.</p>

<p>„Výborně. Ale nevyhrožoval jsem ti. Víš, co tím myslím. Nyní jsi zodpovědný za celý Amber. Musíš činit pouze správná rozhodnutí.“</p>

<p>„Ty víš, co myslím. Nechci zabíjet další z nás jenom pro tvé podezření. Potřebuji mít pádnější důkazy.“</p>

<p>„Až je budeš mít, může být už pozdě.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny.</p>

<p>„Uvidíme.“</p>

<p>Odcházel jsem. „Co teď budeš dělat?“</p>

<p>„Nikomu neřeknu všechno, co vím, Brande. Je to určitý druh pojistky.“</p>

<p>„To oceňuji. Doufám pouze, že toho víš dostatečně mnoho.“</p>

<p>„Nebo se snad bojíš, že toho vím příliš mnoho?“ zeptal jsem se.</p>

<p>Na chvilku se mi zdálo, že zpozorněl. Pak se rozesmál.</p>

<p>„Nebojím se tě, bratře.“</p>

<p>„To je dobré, když se ničeho neobáváš,“ řekl jsem.</p>

<p>Otevřel jsem dveře.</p>

<p>„Počkej,“ řekl.</p>

<p>„Co je?“</p>

<p>„Zapomněl jsi mi říci, kdo byl s tebou, když jsi objevil Martinův Trumf na místě, kde jsem ho zanechal.“</p>

<p>„Byl jsem tam s Randomem,“ řekl jsem.</p>

<p>„Och, zná Random podrobnosti?“</p>

<p>„Jestli máš na mysli, zda ví, že jsi probodl jeho syna,“ řekl jsem, „pak tě mohu ujistit, že to ještě neví.“</p>

<p>„Aha. A co Benediktova nová paže? Pochopil jsem, že jsi ji pro něj nějak získal v Tir-na Nog’th. Rád bych se o tom dozvěděl více.“</p>

<p>„Teď ne,“ řekl jsem. „Nechme si něco na naše příští setkání. Nebude to dlouho trvat.“</p>

<p>Vyšel jsem ven, zavíral dveře a očima jsem lpěl na jeho oblíbeném koberečku.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola osmá</emphasis></strong></p>

<p>Nejdříve jsem navštívil kuchyň, kde jsem si vzal a spořádal enormní množství jídla. Pak jsem zamířil do stájí, kde jsem objevil pěkného mladého hnědáka, který dříve patřil Erikovi. Chtě nechtě jsem se s ním spřátelil a o chvíli později jsme již jeli po stezce směrem dolů Kolvirem. Cesta nás vedla do tábora mých vojsk pocházejících ze Stínu. Jak jsem jel a trávil, pokusil jsem se roztřídit si události a objevy, se kterými jsem se obeznámil během několika posledních hodin. Jestliže Amber skutečně vznikl jakožto výsledek Dworkinova rebelantského činu v Dvorech Chaosu, pak to znamenalo, že jsme spřízněni se silami, které nás teď ohrožují. Samozřejmě bylo obtížné rozhodnout, jak pravdivě Dworkin mluvil. Teď však vedla černá cesta do Dvorů Chaosu, zřejmě jako přímý výsledek Brandova rituálu. Ten byl postaven na principech, které se naučil od Dworkina. Dosud jsem měl smíšené pocity týkající se původu jednorožce –</p>

<p>„Corwine!“</p>

<p>Přitáhl jsem koni uzdu. Otevřel jsem svoji mysl pro možnost kontaktu a objevil se mi obraz Ganelona.</p>

<p>„Jsem tady,“ řekl jsem. „Kde jsi sehnal sadu Trumfů? A kde ses naučil, jak s nimi zacházet?“</p>

<p>„Sebral jsem před chvílí balíček ze skříňky v knihovně. Pomyslel jsem si, že je to dobrý nápad mít cestu ke spojení s tebou, když to spěchá. Pokud jde o jejich používání, dělal jsem jen to, co jsem si myslel, že děláš ty a ostatní – upřeně jsem hleděl na Trumf, myslel na něj a soustředil se na navázání kontaktu.“</p>

<p>„Měl jsem ti obstarat jeden balíček už dávno.“ řekl jsem. „Bylo to nedopatření a jsem rád, že jsi ho sám napravil. Teď je právě zkoušíš nebo se něco skutečně děje?“</p>

<p>„Něco jo, kde jsi?“ zeptal se.</p>

<p>„To je ale náhoda, jsem právě na cestě k tobě. Chtěl jsem tě navštívit.“</p>

<p>„Jsi v pořádku?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Fajn. Pak tedy pokračuj v cestě. Já se raději nebudu pokoušet přenést tě pomocí této věci způsobem, jakým to děláte vy mezi sebou. Zas tak moc to nespěchá. Uvidím tě později.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Přerušil naše spojení a já jsem znovu vzal do rukou opratě a pokračoval v cestě. Na chvíli jsem byl popuzen tím, že mě jednoduše o ten balíček karet nepožádal. Pak jsem si zpětně uvědomil, že jsem byl pryč déle než týden amberského času. On si pravděpodobně dělal starosti a nevěřil tomu, že by to pro něj někdo jiný udělal. Snad to bylo právě tak nějak.</p>

<p>Sestupovali jsme rychle, jakmile jsme se přehoupli přes polovinu cesty a blížili se k táboru. Kůň – mimochodem, jeho jméno bylo Drum – vypadal, že je šťastný, že někam jde, a měl snahu stále pohazovat hlavou a měnit směr jízdy. Snažil jsem se ho usměrnit. Zanedlouho jsem uviděl tábor. A uvědomil jsem si, jak postrádám Stara.</p>

<p>Hned, jak jsem vjel do ležení, stal jsem se středem pozornosti. Kudy jsem projížděl, všude se rozhostilo ticho a ustala veškerá činnost.</p>

<p>Ganelon se vynořil ze svého stanu ještě dříve, než jsem sesedl s koně.</p>

<p>„Rychle,“ poznamenal a stiskl mi ruku. „To je pěkný kůň.“</p>

<p>„Ano,“ souhlasil jsem a přehodil jsem přes něj otěže. „Jaké máš novinky?“</p>

<p>„Hm…“ řekl. „Mluvil jsem s Benediktem…“</p>

<p>„Něco se děje na černé cestě?“</p>

<p>„Ne, ne. Nic takového. Přišel mě navštívit poté, co se vrátil od svých přátel Tecyů, aby mi řekl, že Random učinil dobře, když pokračoval ve svém pátrání, až se dostal do míst, kde Martin pobýval. Mluvili jsme pak o jiných věcech a nakonec mě požádal, abych mu řekl vše, co jsem věděl o Daře. Random mu vyprávěl o tom, jak prošla Vzorem. Pak se Benedikt rozhodl, že je příliš mnoho jiných lidí kromě tebe, kteří vědí o její existenci.“</p>

<p>„Tak co jsi mu řekl?“</p>

<p>„Všechno.“</p>

<p>„Včetně dohadů a spekulací po návštěvě Tir-na Nog’th?“</p>

<p>„I to.“</p>

<p>„Aha. Jak to přijal?“</p>

<p>„Zdálo se, že ho to vzrušilo. Možná byl dokonce i šťastný. Ale promluv si s ním sám.“</p>

<p>Přikývl jsem a on se otočil směrem ke svému stanu. Odhodil cíp plachty a já jsem vstoupil dovnitř.</p>

<p>Benedikt seděl na nízké stoličce vedle malého vojenského kufru, na jehož víku byla rozložena mapa. Ukazoval něco na mapě dlouhým lesknoucím se kovovým prstem skeletu ruky připojené stříbrnými kabely k mechanické paži, kterou jsem přinesl z města na obloze. Toto zařízení bylo nyní připojeno k pahýlu jeho pravé paže trochu níže od místa, kde byl odstřižen rukáv z jeho hnědé košile. To propojení ve mně vyvolalo chvilkový záchvěv hrůzy, protože mi připomnělo ducha, se kterým jsem se setkal v Tir-na Nog’th. Pozvedl elegantně ruku na pozdrav. Usmíval se při tom. Široký úsměv jeho tvář zkrabatil. Dosud jsem se u něj s něčím podobným nesetkal.</p>

<p>„Corwine!“ vykřikl a ihned vstal a podával mi svou umělou ruku.</p>

<p>Musel jsem se přemáhat, abych se dotkl zařízení, které mě před časem téměř zabilo. Ale Benedikt, nakloněný ke mně, vypadal mnohem laskavěji než kdy dříve. Potřásl jsem si s jeho novou rukou. Snažil jsem se nevšímat si chladu a neosobnosti toho stisku. Téměř se mi to podařilo, protože jsem byl překvapen, jak dokázal za tak krátký čas svou ruku ovládnout.</p>

<p>„Jsem ti dlužen a zavázán,“ řekl. „Křivdil jsem ti. Je mi to velmi líto.“</p>

<p>„To je v pořádku,“ řekl jsem. „Rozumím ti.“</p>

<p>Na chvíli mě objal a má víra, že se věci mezi námi daly do pořádku, byla zastíněna pouze stiskem těch precizních a mrtvolných prstů na mém rameni.</p>

<p>Ganelon se spokojeně zasmál, zastavil a posadil. Byl jsem roztrpčen tím, že vyjevil věc, kterou jsem chtěl zatajit, ačkoliv události byly přímo zaplaveny jejím vlivem. Nevzpomínal jsem si, že bych někdy předtím viděl Benedikta v lepší náladě. Ganelon byl očividně potěšen tím, že se vytrácelo to, co nás dříve rozdělovalo.</p>

<p>Usmál jsem se, posadil se a odepnul opasek s mečem. Pověsil jsem Grayswandir na tyč kostry stanu. Ganelon přinesl tři sklenice a láhev vína. Postavil poháry před nás, nalil a poznamenal: „Připijme na návrat pohostinnosti do vašeho stanu.“</p>

<p>Benedikt pozvedl svou sklenici s nezřetelným cvaknutím.</p>

<p>„Ve stanu je to pohodlnější,“ řekl. „Není to tak, Corwine?“</p>

<p>Přikývl jsem a pozvedl sklenici.</p>

<p>„Na tu pohodu. Ať stále vládne.“</p>

<p>„Měl jsem po dlouhé době první příležitost mluvit s Randomem dost obšírně,“ řekl. „Trochu se změnil.“</p>

<p>„Ano,“ souhlasil jsem.</p>

<p>„Mám v něj teď větší důvěru, než jsem měl před několika dny. Měli jsme čas rozmlouvat spolu poté, co jsme opustili Tecyovy.“</p>

<p>„Kam jste měli namířeno?“</p>

<p>„Martin naznačil našemu hostiteli, že odchází na vzdálené místo ve Stínu do města Heerat. Jeli jsme tam a zjistili, že to byla pravda. Martin tudy skutečně projížděl.“</p>

<p>„Neznám Heerat,“ řekl jsem.</p>

<p>„Je to místo zbudované z vepřovic a kamene – středisko na průsečíku obchodních cest. Tam se Random dozvěděl nové zprávy a ty ho zavedly jižněji a pravděpodobně hlouběji do Stínu. Rozloučili jsme se spolu v Heeratu, protože jsem nechtěl být příliš dlouho mimo Amber.</p>

<p>Měl jsem také osobní důvod – obával jsem se pokračovat dál. Řekl mi, že viděl Daru, jak jde po Vzoru v den bitvy.“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl jsem. „Byl jsem tam také.“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Jak jsem už řekl. Random na mě udělal dojem. Domnívám se, že mu mohu věřit. Pokud ano, pak je možné, že vy jste také mluvili pravdu. Nebyli jste po ruce, tak jsem přišel za Ganelonem – bylo to před několika dny – a řekl jsem mu, aby mi vyprávěl vše, co ví o Daře.“</p>

<p>Rychle jsem pohlédl na Ganelona, který lehce sklonil hlavu.</p>

<p>„Takže nyní věříš, že jsi objevil novou příbuznou,“ řekl jsem. „Prolhanou, to si buď jistý, a docela možná i nepřítele, nicméně příbuznou. Co chceš dělat?“</p>

<p>Upil hlt vína.</p>

<p>„Rád bych věřil v příbuzenský vztah,“ řekl. „Ta představa mě těší. Takže bych ji rád potvrdil, nebo vyvrátil, abych měl úplnou jistotu. Jestliže pomineme, že jsme vskutku příbuzní, pak bych rád pochopil motivy, které stojí za jejími akcemi. A rád bych věděl, proč mi přímo nedala vědět o své existenci.“ Položil sklenici, zvedl svou novou ruku a procvičoval si prsty. „Rád bych začal tím,“ pokračoval, „že bych se dozvěděl všechno, co jsi zažil na Tir-na Nog’th a co by se týkalo mě a Dary. Také jsem strašně zvědavý na tuto ruku, která se chová, jako kdyby byla vyrobena právě pro mě. Nikdy jsem neslyšel o tom, že lze získat fyzickou věc ve městě na obloze.“ Zaťal pěst a znovu ji otevřel a otáčel zápěstím, natahoval paži, zvedal ji a položil ji jemně na koleno. „Random vykonal dokonalý kus chirurgické práce, nemyslíš?“ dokončil svou řeč.</p>

<p>„Velmi dobrá práce,“ souhlasil jsem.</p>

<p>„Tak řekneš mi ten příběh?“</p>

<p>Přikývl jsem a upil trochu vína.</p>

<p>„Bylo to v paláci na obloze, když se to objevilo,“ řekl jsem. „Prostor byl naplněn inkoustově modrými pohybujícími se stíny. Cítil jsem, že mě cosi pohání k tomu, abych navštívil trůnní místnost. Učinil jsem to, a když stíny ustoupily stranou, viděl jsem tě napravo od trůnu s touto umělou paží. Když se vše kolem ještě více zjasnilo, uviděl jsem Daru sedět na trůnu. Popošel jsem dopředu a dotkl se jí Grayswandirem, který způsobil, že jsem se pro ni stal viditelným. Veřejně mě prohlašovala za mrtvého již po několik století a nařídila mi, abych se vrátil zpět do hrobu. Když jsem se jí vyptával na její rodokmen, řekla, že pochází z tvé větve a ďáblovy služebné Lintry.“</p>

<p>Benedikt se zhluboka nadechl, ale nic neřekl. Pokračoval jsem:</p>

<p>„Řekla, že čas v místě, kde se narodila, plynul tak rozdílnou rychlostí, že tam již minulo několik generací. Ona byla první, jež měla řádné lidské vlastnosti. Opět mě vyzvala k odchodu. Během té doby jsi sledoval Grayswandir. Pak jsi zaútočil, abys ji dostal z nebezpečí, a bojovali jsme spolu. Můj meč mohl dosáhnout na tebe a tvá ruka mohla dosáhnout na mě. To bylo vše. Jinak to byla konfrontace duchů. Když začalo vycházet slunce a město blednout, svíral jsi mě tou rukou. Usekl jsem ji Grayswandirem a utekl pryč. A tak došlo k tomu, že se ruka vrátila se mnou, protože stále svírala mé rameno.“</p>

<p>„Podivné,“ řekl Benedikt. „Znám to místo spíše tak, že vydává falešné předpovědi, bázeň a skrytá přání návštěvníka než obraz toho, co skutečně existuje. Zrovna tak často však zjevuje neznámé pravdy. Ale ve většině případů je těžké odlišit pravdu od podvrhu. Co si o tom myslíš?“</p>

<p>„Benedikte,“ řekl jsem, „mám důvod věřit tomu příběhu, který mi Dara vyprávěla o svém původu. Tys ji nikdy neviděl, ale já ano. V mnoha rysech tě připomíná, a pokud jde o to ostatní… je nepochybné – jak jsi řekl, že to, co nebylo pravdivé, bylo odstraněno.“</p>

<p>Pomalu přikývl, ale zdálo se mi, že o tom nebyl zcela přesvědčen. Nechtěl však komplikovat situaci. Věděl zrovna tak jako já, co by to mohlo všechno znamenat. Kdyby usiloval o prosazení svého nároku na trůn a uspěl, bylo by možné, že by ve své přízni vůči jedinému potomku jednoho dne ustoupil v jeho prospěch.</p>

<p>„Co budeš dělat?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Co budu dělat?“ řekl. „Co dělá nyní Random kvůli Martinovi? Budu ji hledat a najdu ji, abych slyšel tento příběh z jejích vlastních úst, a pak se rozhodnu. Avšak zatím bude třeba počkat, dokud se neurovná situace na černé cestě. To bude další věc, o níž bych chtěl s tebou mluvit.“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Jestliže čas v jejich pevnosti běží tak odlišně, měli ho víc než dost na přípravu dalšího útoku. Nechci se s nimi setkat v nerozhodných soubojích. Zamýšlím sledovat černou cestu až do samého jejího zdroje a napadnout je na jejich vlastní půdě. Rád bych to udělal s vaší spoluúčastí.“</p>

<p>„Benedikte,“ řekl jsem, „díval ses někdy na Dvory Chaosu?“</p>

<p>Pozvedl hlavu a zíral na prázdnou stěnu stanu před sebou.</p>

<p>„Před lety, když jsem byl mladý,“ řekl, „podnikal jsem divoké jízdy, pokud jsem mohl, až tam, kam to šlo. Tam pod rozděleným nebem jsem hleděl na hrůzyplný prvotní chaos. Já nevím, jestli tam to místo leží nebo zda cesta vede tak daleko, ale jsem připraven absolvovat tu cestu znovu, pokud je to nutné.“</p>

<p>„Je to nutné,“ řekl jsem.</p>

<p>„Jak si tím můžeš být tak jistý?“</p>

<p>„Právě jsem se z té země vrátil. Stojí tam tmavá pevnost. Cesta vede do ní.“</p>

<p>„Byla ta cesta obtížná?“</p>

<p>„Podívej se sem,“ řekl jsem, vyndal jsem Trumf a podal mu jej. „Ten Trumf byl Dworkinův. Našel jsem ho mezi jeho věcmi. Právě před malou chvílí jsem ho zkoušel. Jeho prostřednictvím jsem se tam dostal. V tom místě plyne čas velmi rychle. Když jsem tamtudy projížděl, zaútočil na mě neznámý jezdec, který není zobrazen na kartě. Je obtížné navázat tam kontakt pomocí Trumfu. Je to snad proto, že je tam o tolik rozdílnější čas? Gérard mě pak dostal zpátky.“</p>

<p>Prohlížel si kartu.</p>

<p>„Zdá se mi, že je to totéž místo, které jsem tenkrát viděl,“ řekl po delší chvíli. „To řeší naše problémy. Bude-li každý z nás na jednom i druhém konci spojení zprostředkovaného Trumfem, můžeme skrz něj dobře přesunout vojenské oddíly tak, jak jsme to tenkrát udělali z Kolviru do Garnathu.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„To je jeden z důvodů, proč jsem ti to ukázal, abych dal najevo svůj dobrý úmysl. Mohly by být ještě jiné cesty, které by představovaly méně rizika než vedení našich bojových sil do neznáma. Chci, aby ses vyhýbal tomuto riziku, dokud já neprozkoumám svou cestu.“</p>

<p>„V každém případě se budu držet v uctivé vzdálenosti, dokud nebudu mít nějaké zpravodajské informace o tom místě. My dokonce ani nevíme, jestli tam budou fungovat tvoje automatické zbraně, nebo to snad víme?“</p>

<p>„Ne, žádnou z nich jsem tam nevyzkoušel.“</p>

<p>Sevřel rty.</p>

<p>„Opravdu jsi měl myslet na to, abys tam jednu zbraň vzal a vyzkoušel ji.“</p>

<p>„Okolnosti v době mého odjezdu to nedovolovaly.“</p>

<p>„Okolnosti?“</p>

<p>„Jiný čas. Nesouhlasí se zdejším časem. Mluvil jsi o tom, že bys jel po černé cestě až do jejího počátku…“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„To není její skutečný počátek. Její opravdový počátek leží ve skutečném Amberu, v porušení původního Vzoru.“</p>

<p>„Ano, já tomu rozumím. Jak Random, tak Ganelon popsali vaše putování do místa, kde se nachází skutečný Vzor a jeho porušení, které tam objevili. Vidím určitou analogii, možné propojení…“</p>

<p>„Vybavil sis znovu můj let z Avalonu a to, jak jsi mě pronásledoval?“</p>

<p>Při odpovědi se jen slabě pousmál.</p>

<p>„Bylo tam určité místo, v němž jsme křižovali černou cestu,“ řekl jsem. „Vzpomínáš si na to?“</p>

<p>Přivřel oči.</p>

<p>„Ano,“ řekl. „Nasměroval jsi cestu skrz ně. Svět se v tom bodě vrátil do normálních kolejí. Zapomněl jsem na to.“</p>

<p>„To byl vliv Vzoru,“ řekl jsem, „ten, o kterém věřím, že může být využit v mnohem větší míře.“</p>

<p>„V jak větší?“</p>

<p>„K úplné likvidaci některých věcí.“</p>

<p>Opřel se a pozoroval můj obličej.</p>

<p>„Tak tedy proč to neuděláš?“</p>

<p>„Existuje ještě několik zkoušek, které musím podstoupit.“</p>

<p>„Kolik času na to bude třeba?“</p>

<p>„Ne příliš mnoho. Možná, že jenom pár dní. Snad několik týdnů.“</p>

<p>„Proč ses o tom všem nezmínil už dříve?“</p>

<p>„Teprve nedávno jsem zjistil, jak na to.“</p>

<p>„Jak to provedeš?“</p>

<p>„Zásadně, což znamená opravu Vzoru.“</p>

<p>„Dobrá,“ řekl. „Řekněme, že se ti to podaří. Nepřátelé budou do té doby dost daleko odtud.“ Udělal gesto směrem ke Garnathu a černé cestě. „Někdo jim jednou poskytl průjezd.“</p>

<p>„Tam venku byli vždy nějací nepřátelé,“ řekl jsem. „A bude záležet na nás, abychom se postarali o to, aby neprošli znovu – příhodným jednáním s těmi, kteří to původně umožnili.“</p>

<p>„Jdu na to s tebou,“ řekl, „ale to není to, co jsem myslel. Je třeba jim dát za vyučenou, Corwine. Já je chci naučit zachovávat respekt k Amberu. Dokonce takový respekt, že i když cesta bude opět otevřená, budou se ji bát použít. To je to, nač myslím. Je to nutné.“</p>

<p>„Benedikte, nevíš, co by to znamenalo svést bitvu v těch místech. Nedá se to popsat.“</p>

<p>Zasmál se a vstal.</p>

<p>„Pak tedy navrhuji, že by bylo nejlepší, kdybych se šel sám přesvědčit,“ řekl. „Nechám si po tu dobu tuto kartu, pokud ti to nebude vadit.“</p>

<p>„To mi nebude vadit.“</p>

<p>„Dobře. Zabývej se, Corwine, svými problémy se Vzorem a já se také budu zabývat svými. To mi zabere také nějaký čas. Musím dát svým velitelům rozkazy pro dobu mé nepřítomnosti. Dohodněme se na tom, že nikdo z nás nesmí začít něco nenapravitelného, aniž by to nejdříve probral s ostatními.“</p>

<p>„Souhlasím,“ řekl jsem.</p>

<p>Dopili jsme víno.</p>

<p>„Už velmi brzy budu zase na cestě,“ řekl jsem. „Tak hodně štěstí.“</p>

<p>„Tobě taky.“ Opět se usmál. „Věci se obracejí k lepšímu,“ řekl a stiskl mi rameno, odcházeje k východu.</p>

<p>Šli jsme za ním.</p>

<p>„Přiveď Benediktova koně,“ nařídil Ganelon jednomu muži, který stál pod stromem. Pak se otočil a podal Benediktovi ruku. „Také ti chci popřát hodně štěstí,“ řekl.</p>

<p>Benedikt přikývl a potřásl mu rukou.</p>

<p>„Díky, Ganelone, jsem ti vděčný za mnohé.“</p>

<p>Benedikt vyňal svoje Trumfy.</p>

<p>„Mohu přivolat Gérarda dříve, než tady bude můj kůň,“ řekl.</p>

<p>Prohlédl je, jeden vytáhl a zadíval se na něj.</p>

<p>„Co podnikneš na opravu Vzoru?“ zeptal se mě Ganelon.</p>

<p>„Opět použiji Kámen rozhodnutí,“ řekl jsem. „S jeho pomocí mohu obnovit zničená území.“</p>

<p>„Je to nebezpečné?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Kde je Kámen?“</p>

<p>„Je na stínu Země, kterou jsem opustil,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Proč jsi ho tam nechal?“</p>

<p>„Bál jsem se, že by mě mohl zabít.“</p>

<p>Zkřivil své rysy do téměř nemožné grimasy.</p>

<p>„Moc se mi to nelíbí, Corwine. Musí existovat ještě jiný způsob.“</p>

<p>„Kdybych znal lepší způsob, použil bych ho.“</p>

<p>„Což kdybychom se připojili k Benediktovu plánu a všichni se ho zúčastnili? Sám jsi řekl, že může shromáždit nekonečná vojska ve Stínu. Také jsi řekl, že je to nejlepší muž v poli.“</p>

<p>„Pak však poškození na Vzoru zůstane a něco jiného by mohlo to místo vyplnit. Vždy. Momentální nebezpečí není tak důležité jako naše vnitřní slabost. Dokud to nebude opraveno, budeme vždy poraženi, přestože nebude uvnitř našeho území stát žádný cizí dobyvatel.“</p>

<p>Odvrátil se.</p>

<p>„Nemohu se s tebou přít, ty znáš svoje království,“ řekl. „Ale stále cítím, že můžeš udělat smrtelnou chybu, když dáš všanc sám sebe v něčem, co se může ukázat jako neúspěšné právě v době, kdy budeš velmi potřebný.“</p>

<p>Zasmál jsem se pro sebe, protože to byla Viallina slova, a nechtěl jsem je považovat za vlastní.</p>

<p>„Je to moje povinnost,“ řekl jsem mu.</p>

<p>Neodpověděl.</p>

<p>Benedikt, stojící asi dvanáct kroků ode mě, se zřejmě spojil s Gérardem, kterému cosi zamumlal, pak přestal a poslouchal. Stáli jsme a čekali, až skončí svůj rozhovor, protože jsme ho chtěli vyprovodit.</p>

<p>„Ano, je nyní zde,“ slyšel jsem ho říkat. „Ne, velmi o tom pochybuji. Ale –“</p>

<p>Benedikt na mě několikrát pohlédl a potřásl hlavou.</p>

<p>„Ne, myslím, že ne,“ řekl. Pak pokračoval: „Dobře, přijď sem.“</p>

<p>Sáhl po něm a Gérard vkročil do přítomnosti. Když mě spatřil, okamžitě ke mně zamířil.</p>

<p>Prohlížel si mě, jako by na mně něco hledal.</p>

<p>„Co se děje?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Brand,“ odpověděl. „Není již ve svém bytě. Téměř nic po něm nezůstalo. Zanechal po sobě jen trochu krve. Jeho byt je zničený natolik, aby to prozradilo, že tam byl sveden zápas.“</p>

<p>Pohlédl jsem na svou košili a kalhoty.</p>

<p>„Ty hledáš krvavou skvrnu? Jak vidíš, mám na sobě tytéž věci, které jsem měl předtím. Možná jsou špinavé, zmačkané, ale to je také všechno.“</p>

<p>„To vůbec nic nedokazuje,“ řekl.</p>

<p>„Byl to tvůj nápad prohlížet si mě. Ne můj. Co tě přimělo k tomu, že si myslíš, že já –“</p>

<p>„Byl jsi poslední, kdo ho viděl,“ řekl.</p>

<p>„Kromě osoby, jež s ním bojovala, jestli s ním skutečně vůbec bojovala.“</p>

<p>„Co tím myslíš?“</p>

<p>„Znáš přece jeho temperament, jeho náladovost. Měli jsme menší roztržku. Možná, že začal ty věci rozebírat poté, co jsem odešel. Možná se řízl, jak byl znechucen, ve snaze změnit situaci – Počkej! Co jeho kobereček! Byla nějaká skvrna na malém drahém koberečku před jeho dveřmi?“</p>

<p>„Nejsem si jist – ne, asi ne. Proč?“</p>

<p>„Nepřímý důkaz, že si to nejspíš udělal sám. Měl velmi rád ten kobereček. Vyhýbal se tomu, aby ho umazal.“</p>

<p>„Nevěřím tomu,“ řekl Gérard, „a Caineova smrt také vypadá podivně a Benediktovi sluhové zjistili, že jsi chtěl střelný prach. A teď Brand –“</p>

<p>„To by docela dobře mohl být další pokus falešně mě obvinit,“ řekl jsem, „a Benedikt a já jsme se přišli dohodnout.“</p>

<p>Obrátil se na Benedikta, který se zatím nepohnul. Stále stál dvanáct kroků od nás, sledoval nás a poslouchal, aniž se vyjádřil.</p>

<p>„Vysvětlil to úmrtí?“ zeptal se Gérard Benedikta.</p>

<p>„Ne přímo,“ odpověděl Benedikt, „ale teď je v tomto problému mnohem jasněji. Je toho tolik, že si myslím, že lze tomu všemu věřit.“</p>

<p>Gérard nevěřícně zavrtěl hlavou a opět na mě vrhl zlobný pohled.</p>

<p>„Ještě nejsem přesvědčen,“ řekl. „O čem jste se s Brandem přeli?“</p>

<p>„Gérarde,“ řekl jsem, „to je naše věc, dokud se s Brandem nerozhodneme jinak.“</p>

<p>„Přivedl jsem ho zpět k životu a dohlížel jsem na něj, Corwine. Nedělal jsem to proto, aby byl zabit v malicherné hádce.“</p>

<p>„Přemýšlej,“ řekl jsem mu. „Čí to byl nápad hledat ho právě tím způsobem, jakým jsme to provedli? Proč jsme se snažili dostat ho zpět?“</p>

<p>„Něco jsi od něj potřeboval,“ řekl. „Nakonec jsi to dostal. Pak už ti byl na obtíž.“</p>

<p>„Ne. Dokonce i kdyby tomu tak bylo, myslíš, že bych se choval tak zatraceně sebejistě? Jestliže byl zabit, pak je to stejný případ jako Caineova smrt – je to pokus falešně mě obvinit.“</p>

<p>„Využíváš samozřejmosti omluvy Caineovy smrti. Mně se však zdá, že je to určitý druh lsti, což je věc, ve které vynikáš.“</p>

<p>„O tom jsme se už bavili dříve, Gérarde…“</p>

<p>„… a pamatuješ si, co jsem ti pak řekl?“</p>

<p>„Na to lze jen těžko zapomenout.“</p>

<p>Postoupil vpřed a uchopil mě za rameno. Okamžitě jsem ho levou rukou udeřil do břicha a odstrčil ho. Pak jsem si uvědomil, že jsem mu snad měl povědět, o čem jsem s Brandem hovořil. Ale nelíbil se mi způsob, jakým se mě na to ptal.</p>

<p>Znovu ke mně přiskočil. Ukročil jsem stranou a zasáhl ho levačkou blízko pravého oka. Nebyl jsem v dobré formě, abych s ním mohl zápasit a Grayswandir zůstal ve stanu. Neměl jsem u sebe žádnou jinou zbraň.</p>

<p>Nechal jsem ho kroužit kolem sebe. V boku mě prudce píchlo, když jsem vykopl levou nohu. Zasáhl jsem ho tedy alespoň pravou nohou do stehna. Byl jsem ovšem ještě pomalý a ztratil jsem rovnováhu. Tím se rozhodil můj útok a nemohl jsem v něm důsledně pokračovat. Výsledkem byl jen slabý úder.</p>

<p>Gérard vykryl mou levačku a udeřil mě do bicepsu. Stáhl jsem se a všiml si, že je odkrytý. Praštil jsem ho vší silou pravačkou do břicha. S heknutím se předklonil. Zároveň pevně uchopil mou paži. Zabránil mému pokusu o levý hák a udeřil mě. Současně zkroutil mou levou paži dozadu a do strany. Povalil mě na zem a dopadl na mě. Vkleče se sápal po mém hrdle.</p>

<p> <strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola devátá</emphasis></strong></p>

<p>Napjal jsem všechny síly, abych zadržel jeho ruku, ale náhle se zastavila sama. Jakási jiná ruka pevně zadržela Gérardovu paži!</p>

<p>Využil jsem situace a odkutálel se bleskem pryč. Pohlédl jsem na místo zápasu. Byl to Ganelon, kdo třímal zmítajícího se Gérarda, který se marně snažil vyprostit.</p>

<p>„Nepleť se do toho, Ganelone,“ zavrčel.</p>

<p>„Běž pryč, Corwine!“ vykřikl Ganelon. „Jdi pro Kámen rozhodnutí!“</p>

<p>Konečně se Gérard vztyčil. Ganelon levým hákem zasáhl jeho čelist. Gérard se rozplácl u jeho nohou jako žába. Ganelon ho chtěl nakopnout do ledvin, ale Gérard zachytil jeho nohu a povalil ho na záda. Drápal jsem se po jedné ruce zpátky, zkroucený bolestí.</p>

<p>Gérard se zvedl a řítil se na Ganelona, který měl dost starostí s pochroumanou nohou. V poslední chvíli se však vzpamatoval a úderem do hrudi zastavil rozjetého Gérarda. Chvíli se zdálo, že Gérard je příliš ohromen a není schopen se bránit. Ganelonovy pěsti tvrdě zpracovávaly jeho solar. Když se konečně předklonil a začal si chránit břicho rukama, Ganelon ho zasáhl pravicí do čelisti, čímž ho srazil na záda. Vrhl se na téměř bezvládné tělo, ovinul je pažemi a zahákoval svou pravou nohou Gérardovu. Několika údery pak soupeře dorazil.</p>

<p>Benedikt k nim přiskočil, jako by chtěl zasáhnout do zápasu, ale Ganelon v tom okamžiku vstal. Gérard ležel v bezvědomí, krvácel z úst a z nosu.</p>

<p>Postavil jsem se na nohy a celý se přitom třásl. Byl jsem naprosto vyčerpaný.</p>

<p>Ganelon se na mě zubil.</p>

<p>„Nestůj tam,“ řekl. „Nevím, jak zvládnu odvetu. Běž najít ten šperk.“</p>

<p>Podíval jsem se na Benedikta a on přikývl. Vrátil jsem se do stanu pro Grayswandir. Když jsem se vynořil, Gérard se ještě nepohnul, ale Benedikt stál přede mnou.</p>

<p>„Nezapomeň,“ řekl, „ty máš můj Trumf a já mám tvůj. Nedokončuj nic, aniž by ses poradil.“</p>

<p>Přikývl jsem. Chystal jsem se ho zeptat, proč, jak se zdálo, chtěl pomoci Gérardovi, a ne mně. Ale napadla mě jiná myšlenka a rozhodl jsem se nezkazit naše čerstvé přátelství.</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Mířil jsem ke koním. Ganelon mě poplácal po rameni, když jsem k němu přišel.</p>

<p>„Hodně štěstí,“ řekl. „Šel bych s tebou, ale teď jsem potřebný tady – zvlášť musím pomoct Benediktovi, který se chystá do Chaosu.“</p>

<p>„Příjemnou zábavu,“ řekl jsem. „Neměl bych mít žádné potíže. Nedělej si starosti.“</p>

<p>Vyšel jsem na ohrazené pastvisko u stájí. Nasedl jsem na koně a vydal se na cestu. Ganelon mě pozdravil, když jsem ho míjel, a já jsem pozdrav opětoval. Benedikt klečel vedle Gérarda.</p>

<p>Mířil jsem nejkratší cestou do Ardenu. Moře se rozprostíralo za mými zády, Gamath a černá cesta byly vlevo, Kolvir po mé pravici. Musel jsem se dostat do určité vzdálenosti dříve, než jsem mohl pracovat s látkou Stínu. Byl jasný den, Gamath se najednou ztratil mému pohledu poté, co cesta několikrát střídavě stoupala a klesala. Narazil jsem na stezku a pokračoval jsem po ní dlouhou zatáčkou do lesa, kde mi vlhké stíny a vzdálený zpěv ptáků připomněly dlouhé mírové období, které jsme znali ze starých klidných a jasných dob mateřského jednorožce.</p>

<p>Během jízdy mé bolesti ustupovaly a znovu jsem přemýšlel nad zápasem, ze kterého jsem právě vyvázl. Nebylo těžké pochopit Gérardův postoj, poněvadž on už mi říkal o svém podezření a poslal mi varování. Všechny události týkající se Branda se odehrávaly za podivných okolností. Dělalo to na mě dojem, jako by někdo měl snahu buď mě zpomalit, nebo úplně zastavit. Bylo štěstí, že byl po ruce Ganelon, že byl v dobrém rozpoložení a že byl schopen použít své pěsti vždy ve správný čas a na správném místě. Zajímalo mě, co by asi Benedikt udělal, kdybychom tam byli jen my tři bez Ganelona. Měl jsem pocit, že vyčkával a zasáhl by až v posledním okamžiku, kdyby mě chtěl Gérard zabít. Dosud jsem nebyl příliš šťastný z naší shody, ačkoliv to bylo zajisté značné zlepšení oproti předešlému stavu věcí.</p>

<p>Stále znovu jsem se zabýval tím, co se asi stalo s Brandem. Podařilo se snad nakonec Fioně a Bleysovi dostat se k němu? Pokusil se sám o úkladné vraždy, které si předsevzal, a střetl se při tom s protiútokem? Byl pak odvlečen s pomocí Trumfu jeho plánovanou obětí? Dostali se k němu nějakým způsobem jeho staří spojenci z Dvorů Chaosu? Podařilo se některému z jeho věžních strážců s mozolnatýma rukama zmocnit se ho? Nebo to bylo tak, jak jsem to já předpokládal a říkal před Gérardem, že šlo o náhodné sebeporanění v záchvatu zuřivosti před vzteklým odletem z Amberu, za novými intrikami?</p>

<p>Když vzejde tolik otázek pouze z jedné události, odpověď se zřídka dá získat pouhou logikou. Musel jsem si vybrat určité možnosti, abych k něčemu dospěl, když se objevilo tolik faktů. V mezičase jsem pozorně přemýšlel nad vším, co mi Brand řekl. O většině věcí jsem nepochyboval, až na jednu výjimku. Jeho zvykem bylo vždy úmyslně něco vynechat, aby nás tak svedl nesprávným směrem. Jeho nedávná nabídka mě v tom prakticky ujistila.</p>

<p>Stará cesta se kroutila, rozšiřovala a znovu zužovala. Směřovala na severozápad a klesala do houstnoucího háje. Les se změnil jen velmi málo. Vypadala téměř jako tatáž stezka, po které jel mladý muž před staletími. Jel tudy z čirého potěšení, jel tudy proto, aby prozkoumal tu širou zelenou říši, která se rozprostírala na většině kontinentu, kdyby nezabloudil do Stínu.</p>

<p>Snad po hodině jsem se dostal do lesa, kde byly stromy jako obrovské tmavé věže. Vrhl jsem letmý pohled nahoru a zjistil jsem, že sluneční světlo se zachytává jako fénixova hnízda v jejich nejvyšších větvích. Stále vlhký soumrak hebce vyhlazoval obrysy kořenů a kmenů, klád a mechem porostlých skal. Přes cestu mi přeběhl jelen, který nevěřil svému dokonalému úkrytu v houští. Ptačí trylky ještě nikdy nezněly tak blízko jako nyní. Náhodně jsem narazil na stopy jiných jezdců. Některé z nich byly docela čerstvé. Kolvir už byl nějaký čas zcela bez dohledu.</p>

<p>Cesta opět stoupala a já jsem věděl, že bych měl brzy dosáhnout vrcholu malého hřebenu. Pak cesta vedla mezi skalami a znovu klesala. Stromy byly stále slabší, až jsem nakonec částečně viděl oblohu. Výhled se zvětšoval, a když jsem přijel na vrchol, zaslechl jsem vzdálený křik lovícího ptáka.</p>

<p>Nad sebou jsem uviděl velkou tmavou siluetu. Pobídl jsem koně a zrychlil. Sestoupili jsme dolů a znovu jsme se dostali pod příkrov stromů.</p>

<p>Pták zakřičel, když jsme zmizeli ve stínu a šeru. Postupně jsem zpomaloval a soustavně poslouchal, ale žádné zvuky se ze vzduchu neozývaly. Tato část lesa byla velmi příjemná, stejně jako ta, kterou jsme nechali za sebou. Bezpečně skrývala malý potok, který tekl nějakou chvíli souběžně s naší cestou. Nakonec jsme ho přebrodili. Za brodem se cesta rozšiřovala a větvemi pronikalo trochu více světla. Téměř jsme se dostali dost daleko, abych mohl začít s malými manipulacemi Stínu, který by mě vynesl na dráhu zpět ke stínu Země, do místa mého vyhnanství. Stále ještě by to však mohlo být obtížné. Snadnější to bude dále. Rozhodl jsem se šetřit se, a tak jsem s koněm pokračoval k místu vhodnějšímu pro zahájení pokusu. Zatím se neobjevilo nic, co by nás ohrožovalo. Pták byl pravděpodobně divoký lovec.</p>

<p>Trápila mě pouze jedna myšlenka.</p>

<p>Julian…</p>

<p>Arden byla Julianova obora, hlídaná jeho jezdci, ohraničená několika stálými tábory jeho vojsk. Byla to vnitrozemská stráž určená jak proti vnějším nájezdům, tak proti podivným věcem, které by se mohly objevit na hranicích Stínu.</p>

<p>Kam jel Julian, když opustil palác tak náhle té noci, co byl Brand pobodán? Jestli se chtěl jednoduše skrýt, nebylo nutné, aby utíkal dále než sem. Zde byl velmi dobře chráněn svými muži. Uměl se pohybovat v království mnohem lépe než my ostatní. Bylo docela možné, že právě teď nebyl odsud příliš daleko. Také velmi rád lovil. Měl své honící psy a ptáky…</p>

<p>Pokračoval jsem dál půl míle, míli…</p>

<p>A tu jsem zaslechl zvuk, kterého jsem se nejvíc obával. Listovím pronikl hlahol loveckého lesního rohu. Přicházel ke mně z dálky zezadu a domníval jsem se, že zleva od stezky.</p>

<p>Pobídl jsem koně do trysku. Stromy po stranách se změnily v beztvarou skvrnu. Pěšina zde byla přímá a rovná. Využívali jsme této výhody.</p>

<p>Pak jsem zezadu uslyšel řev – jakýsi druh hlubokého hrudního kašlání, vrčivý zvuk, který se ještě zesiloval ozvěnami v plicích. Nevěděl jsem, co mohlo takový zvuk vydávat, ale pes to nebyl. Dokonce ani hlas psa střežícího vchod do podsvětí by tak nezněl. Žádný pronásledovatel nebyl v dohledu. Zůstal jsem přikrčený a rozmlouval s Drumem.</p>

<p>Po chvíli jsem zaslechl onen zvláštní zvuk v lese vpravo, ale řev už se pak neopakoval. Několikrát jsem se snažil zjistit příčinu hluku, ale marně. Avšak zakrátko jsem uslyšel opět lesní roh, mnohem blíže, a teď ho provázel štěkot honících psů, který jsem si nemohl s ničím splést. Ďábelská stvoření se sem řítila. Byly to rychlé, silné a vzteklé bestie, které Julian našel v nějakém stínu a vytrénoval je k lovu.</p>

<p>Nezbylo mi než začít s přesunem. Amber mě stále ještě silně obklopoval, ale byl jsem vůči Stínu v nejlepší možné pozici.</p>

<p>Pěšina se stáčela doleva, a jak jsme po ní uháněli, stromy na obou stranách se zmenšovaly a ustupovaly. V následující zatáčce nás cesta vedla přes mýtinu, zhruba dvě stě metrů dlouhou. Pohlédl jsem vzhůru a uviděl, že ten zatracený pták stále krouží nade mnou, nyní již mnohem níže. Byl tak blízko, že by byl stržen se mnou do Stínu.</p>

<p>Vše bylo komplikovanější, než jsem očekával. Chtěl jsem mít volný prostor, do něhož jsem chtěl zavést svého koně, a volně máchnout mečem, až tam dorazíme. Avšak na takovém místě nás pták okamžitě objevil a bylo těžké mu beze stopy zmizet.</p>

<p>Dobře. Přijeli jsme k nízkému kopci, vyjeli na něj a sjížděli dolů kolem osamoceného, bleskem zničeného stromu. Na jeho nejbližší větvi seděl sokol se šedostříbrným a černým peřím. Hvízdl jsem na něj, když jsme ho míjeli, a on se vznesl do vzduchu. Vydal divoký bojový skřek.</p>

<p>Slyšel jsem už jasně jednotlivé hlasy psů a dusot koňských kopyt. S těmi zvuky se však mísilo cosi jiného. Bylo to něco jako vibrace a chvění země. Opět jsem se otočil, ale žádný z mých pronásledovatelů dosud nedosáhl vrcholu kopce. Mraky zatím zahalily slunce. Podél pěšiny se objevily podivné květiny – zelené, žluté a fialové – a ozval se rachot vzdáleného hřmění. Mýtina se rozšiřovala a prodlužovala. Přecházela v naprostou rovinu.</p>

<p>Opět jsem zaslechl hlas lesního rohu. Znovu jsem se otočil.</p>

<p>Zjistil jsem, že tou lovnou zvěří nejsem já. Jezdci, psi a pták pronásledovali něco, co běželo za mnou. I když to byla spíše akademická otázka, kdo koho vlastně pronásleduje, protože já byl také vpředu a mohl jsem být také honěn. Naklonil jsem se, povzbudil Druma a pobídl ho stiskem kolen. Nebezpečí se pohybovalo rychleji než my. Strnul jsem.</p>

<p>Byl jsem pronásledován manticorou.</p>

<p>Naposledy jsem ji viděl den před bitvou, ve které Erik padl. Vedl jsem svá vojska vzhůru po zadních svazích Kolviru, když se objevila a roztrhla muže jménem Rail ve dví. Zlikvidovali jsme ji automatickými zbraněmi. Toto stvoření bylo dvanáct stop dlouhé a mělo lidskou tvář a tělo lva. Také mělo pár křídel podobných orlím složených po stranách těla a dlouhý ocas podobný škorpiónímu se komíhal ve vzduchu nad ním. Několik těchto tvorů se sem nějakým způsobem zatoulalo ze Stínu a strašilo nás v době, kdy jsme se připravovali na bitvu. Nebyl důvod nevěřit, že jsme se s nimi nevypořádali, protože žádný z nich se od té doby v Amberu neobjevil. Zřejmě se tento kus zatoulal do Ardenu a žil v lese až do této chvíle.</p>

<p>Poslední pohled mi ukázal, že bych mohl být za chvíli vyřízen, jestliže se jí nepostavím na odpor. Tu jsem spatřil i smečku psů řítících se dolů s kopce.</p>

<p>Neznal jsem inteligenci ani psychiku manticory. Většina létajících stvůr útočí na vše, co v nich vyvolává strach. V jejich chování je pud sebezáchovy na prvním místě. Na druhé straně jsem si nebyl jist, zda manticora rozpoznala, že je pronásledována. Možná, že vyrazila po mé stopě a pak se jí držela. Mohla mít pouze jeden cíl. Nebyl však čas přemýšlet a představovat si všechny možnosti.</p>

<p>Vytasil jsem Grayswandir, otočil koně doleva a přitáhl uzdu.</p>

<p>Drum zaržál a vzepjal se do výše na zadních nohou. Cítil jsem, že sjíždím dozadu, a tak jsem seskočil na zem a uskočil stranou.</p>

<p>Zapomněl jsem však na obrovskou rychlost honících psů. Také jsem zapomněl, jak snadno jednou předhonili Randoma a mě v mercedesu. Zapomněl jsem, jak jsou odlišní od běžných honících psů. Zapomněl jsem, že štvali automobily a trhali je na kusy.</p>

<p>Manticoru obklopilo dvanáct nebo ještě více psů, sápali se a chňapali po ní.</p>

<p>Zvíře zanaříkalo, když na ně psi udeřili. Mávalo svým jedovatým ocasem mezi nimi. Jednoho odhodilo stranou a omráčilo či zabilo dva další. Pak se vztyčilo a vyrazilo předníma nohama do protiútoku.</p>

<p>Jeden pes se však zachytil její přední nohy, další dva najednou byli na jejích bocích a jeden se jí vyškrábal na záda a hryzal ji do ramen a krku. Ostatní kroužili kolem. Jakmile se manticora po některém ohnala, jiní se na ni vrhli a drásali ji.</p>

<p>Konečně zasáhla psa na svém hřbetě škorpióním bodcem a rozpárala toho, který byl zakousnutý do její nohy. Avšak krvácela z mnoha desítek ran. Za chvíli bylo zřejmé, že má potíže se zraněnou nohou jak při útočení, tak při udržování rovnováhy. Umdlévala a další pes vyskočil na její hřbet a trhal jí krk. Další přiskočil zprava a roztrhl jí ucho. Dva jiní doráželi na její boky, a když se opět vztyčila, jeden zaútočil a trhal jí břicho. Jejich štěkot a vrčení ji také mátlo a začala divoce útočit na vše, co se hýbalo.</p>

<p>Snažil jsem se Druma držet za uzdu a pokoušel se ho dostatečně uklidnit, abych mohl nasednout a dát sbohem tomu peklu. Pokoušel se vzpínat a vyškubnout se a stálo mě to hodně přesvědčování udržet ho na místě.</p>

<p>Mezitím manticora vydávala žalostné a kvílivé skřeky. Zaútočila prudce na psa na svém hřbetě a zabodla si přitom bodec svého ocasu do vlastního ramene. Pes využil této nešťastné náhody, vrhal se všude na odkrytá místa a vše škubal a trhal.</p>

<p>Byl jsem si jist, že by psi dokonali své dílo, ale v tom okamžiku jezdci dosáhli vrcholu kopce a sestupovali dolů. Bylo jich pět a Julian je vedl. Byl oděn do bílého brnění a lesní roh mu visel na krku. Jel na gigantickém Morgensternovi, kterého jsem vždy nenáviděl. Pozvedl dlouhé kopí a zdravil jím směrem ke mně. Pak ho sklonil dolů a křikem zjednával pořádek mezi psy. S vrčením se stáhli od kořisti. Dokonce i pes na manticorových zádech uvolnil sevření a seskočil na zem. Všichni se vrátili zpět k Julianovi, který si připravil kopí k útoku a pobídl Morgensterna.</p>

<p>Zvíře se otočilo směrem k němu a přimělo se k poslednímu záchvěvu odporu. Vyskočilo s vyceněnými tesáky. Setkali se a chvíli jsem měl výhled zakrytý Morgensternem, avšak hned mi bylo z chování koně jasné, že úder byl přesný.</p>

<p>Za okamžik jsem viděl, že zvíře leží roztažené s velkými chuchvalci krve na prsou. Krví bylo zbarveno tmavé kopí.</p>

<p>Julian sesedl. Řekl něco ostatním jezdcům, ale neslyšel jsem co. Jezdci zůstali v sedlech. Prohlížel si stále ještě škubající se manticoru, pak se podíval na mě a zasmál se. Přistoupil ke zvířeti, šlápl na ně nohou, uchopil kopí do ruky a vytrhl je z dodělávajícího těla. Pak zabodl kopí do země a uvázal k němu Morgensterna jako k tyči. Zvedl se, popleskal koně po šíji a zamířil ke mně.</p>

<p>Když byl u mě, řekl: „Kéž bys nezabil Bela.“</p>

<p>„Bela?“ opakoval jsem nechápavě.</p>

<p>Mrkl na oblohu. Sledoval jsem jeho pohled. Žádný pták však nyní nebyl v dohledu.</p>

<p>„Je to jeden z mých miláčků.“</p>

<p>„Lituji,“ řekl jsem. Ale byl jsem dezorientován tím, co se dělo kolem.</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Dobře. Něco jsem pro tebe udělal. Teď mi můžeš říci, co se stalo poté, co jsem opustil palác. Poznal Brand někoho?“</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem, „a ty jsi z toho venku. Tvrdil, že ho bodla Fiona. Ale nebylo možné se jí na to zeptat. Během noci odjela. Je podivuhodné, že jste jeden na druhého nenarazili.“</p>

<p>Zasmál se. „Mohlo se to stát,“ řekl.</p>

<p>„Proč jsi zmizel za tak podezřelých okolností?“ zeptal jsem se. „Vrhalo to na tebe špatné světlo.“</p>

<p>Pokrčil rameny.</p>

<p>„Nebylo by to poprvé, co bych byl falešně podezříván a obviňován. A pro případ, že by se tím někdo chtěl zabývat, jsem pak zrovna tak vinen jako naše malá sestra. Udělal bych to, kdybych mohl. Vlastně jsem měl připravený nůž tu noc, co jsme ho přivedli zpět. Ale byl jsem vyšachován.“</p>

<p>„Ale proč?“ zeptal jsem se.</p>

<p>Zasmál se. „Proč? Proto, že se toho bastarda bojím. Už dlouho jsem si myslel, že je mrtvý, a doufal v to, protože jednal s temnými silami. Co všechno o něm, Corwine, opravdu víš?“</p>

<p>„Měli jsme spolu dlouhý rozhovor.“</p>

<p>„No a…?“</p>

<p>„Brand přiznal, že spolu s Bleysem a Fionou připravovali plán na dobytí trůnu. Rádi by viděli Bleyse s korunou na hlavě, ale každý z nich by měl svůj podíl na skutečné moci. Museli použít těch sil, o kterých jsi mluvil, aby vyřadili otce ze hry. Brand říkal, že se pokoušel získat Cainea na jejich stranu, ale Caine namísto toho šel k tobě a Erikovi. No a vy tři jste pak vytvořili podobný tajný spolek, abyste se chopili moci dříve, než to mohli udělat oni, přičemž Erik měl být dosazen na trůn.“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Bylo to vskutku tak, ale naše motivace byla zcela jiná. My jsme nechtěli získat trůn. Přinejmenším ne tak ukvapeně, ne tenkrát. Zformovali jsme naši skupinu prostě proti jejich spiknutí. Museli jsme se postavit proti nim, abychom bránili trůn. V první řadě bylo důležité přesvědčit Erika, aby se ujal protektorství. Obával se, že by mohl být rychle zabit, pokud by byl korunován za takových podmínek. Pak ses objevil ty se zcela zákonným nárokem. Nemohli jsme si dovolit, abys ho uplatňoval v té době, protože Brandova banda stále vyhrožovala válkou. Nemohli jsme dosadit tebe, protože ty bys odmítl být jen loutkou. Tak jsme přemluvili Erika, aby podstoupil to riziko a nechal se korunovat.“</p>

<p>„Takže když jsem dorazil, oslepil mě a uvrhl do žaláře jen tak z legrace, že ano.“</p>

<p>Julian se ohlédl po mrtvém manticorovi.</p>

<p>„Ty blázínku,“ řekl nakonec. „Byl jsi pouhým nástrojem od samého počátku. Použili tě, aby nás porazili. Tak či onak, stejně jsi prohrál. Kdyby ten pošahaný Bleysův útok měl nějaký úspěch, asi by ses nestačil ani pořádně nadechnout. Když se to nepovedlo tak, jak bylo v plánu, Bleys zmizel a opustil tě, když jsi byl v ohrožení života, aby si ho sám zachránil. Posloužil jsi svému účelu a musel jsi zemřít. Pokud šlo o tohle, neměli jsme příliš na vybranou. Po pravdě řečeno, měli jsme tě zabít – a ty to dobře víš.“</p>

<p>Kousl jsem se do rtu. Bylo hodně věcí, které jsem na to mohl říci, ale jestliže on říkal něco, co se podobalo pravdě, asi tím někam mířil. A já jsem se to chtěl dozvědět.</p>

<p>„Erik,“ řekl, „naznačoval, že tvůj zrak se může případně obnovit – znal způsob naší regenerace –, ale bude to vyžadovat čas. Byla to velmi choulostivá situace. Kdyby se otec vrátil, Erik by musel odejít z trůnu a ospravedlnit všechny své činy. Ale těžko by zdůvodnil to, že tě zabil. To by bylo příliš nápadné a ukazovalo by to, že se snažil upevnit svou vlastní vládu za každou cenu. Povím ti otevřeně, že tě chtěl pouze uvěznit, aby na tebe všichni zapomněli.“</p>

<p>„Koho tedy napadlo, zbavit mě zraku?</p>

<p>Opět dlouhou dobu mlčel. Pak promluvil velmi tiše, téměř šeptem: „Vyslechni mě, prosím. Byl to můj nápad a mělo ti to zachránit život. Každá akce, kterou proti tobě podnikli, by se rovnala tvé jisté smrti. Jejich klika by se určitě pokusila skutečně tě zabít. Nebyl jsi jim již déle k užitku, ale byl jsi naživu. Uvědomovali si, že se v budoucnu můžeš stát nebezpečným. Mohli použít tvůj Trumf k tomu, aby s tebou navázali spojení a zabili tě. Nebo by toho mohli použít k tomu, aby tě osvobodili a obětovali tě ještě v dalších bojích proti Erikovi. Avšak oslepeného už tě nebylo potřeba zavraždit a už jsi nebyl použitelný pro nic dalšího, co by mohli mít v úmyslu. Zachránilo tě to, že jsi byl na čas mimo hru a nás to zachránilo před mnoha nebezpečnými událostmi, které by mohly být jednoho dne použity proti nám. Jak vidíš, neměli jsme na výběr. Byla jen jedna možnost, jak situaci vyřešit. Dokonce jsme si nemohli dovolit ani žádnou shovívavost, neboť bychom mohli být podezíráni z toho, že se tě pokusíme nějakým způsobem využít. Musel jsi mít v dané chvíli hodnotu téměř mrtvého muže. Snad se dal jen najít jiný způsob…“</p>

<p>„Já vím,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ano,“ souhlasil. „Zrak se ti vrátil nečekaně brzy. Nikdo by nevěřil tomu, že by se ti mohl zrak obnovit tak rychle, natož že budeš schopen hned uprchnout. Jak se ti to podařilo?“</p>

<p>„Mluví Tecyovi s Gimbelovými?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Prosím?“</p>

<p>„Řekl jsem… pusť to z hlavy. Co víš o Brandově uvěznění?“</p>

<p>Upřeně se na mě zadíval.</p>

<p>„Vím jenom tolik, že v jeho skupině došlo k nějaké neshodě, k hádkám. Neznám podrobnosti. Bleys a Fiona se z nějakého důvodu báli zabít ho a zároveň se báli nechat ho na svobodě. Když jsme ho osvobodili z vězení, jímž se snažili Bleys a Fiona své dilema vyřešit, Fiona se začala bát očividně více toho, že je na svobodě.“</p>

<p>„A ty jsi říkal, že ses před ním třásl tak, že jsi byl hotov ho zahubit. Proč se ho ale bojíš teď, kdy všechno, co se toho týká, je už minulost a poměry sil se změnily. On byl slabý a skutečně bezmocný. Jaké zlo by mohl teď nadělat?“</p>

<p>Povzdechl si.</p>

<p>„Nerozumím tomu, kde se v něm bere ta síla,“ řekl. „Ale je obrovská. Já vím, že může v duchu cestovat Stínem, že může vypátrat to, co hledá ve Stínu, a přenést to k sobě, aniž by se zvedl ze židle. A může také fyzicky cestovat Stínem nějakým podobným způsobem. Soustředí svoje myšlenky na místo, které chce navštívit, v duchu si vytvoří způsob přístupu, nějaký vchod do toho místa a jednoduše jím vejde. Věřím, že může zjistit, co si lidé myslí. Je to tak, jako by se mohl přeměnit v živoucí Trumf. Já znám tyto jeho schopnosti, protože jsem ho viděl, když to dělal. Když jsme ho měli ještě pod dohledem v paláci, unikl takto bdělosti svých strážců. Když se nám ho podařilo znovu polapit, musel s ním být pořád někdo z nás. Avšak ještě jsme nevěděli, že může přivolávat věci skrz Stín. Když si uvědomil, že jsi utekl z vězení, přivolal obludu, která napadla Cainea, který ho hlídal. Dříve, než my se s ním pak spojili Bleys a Fiona. Viděl jsem ho pak až tu noc v knihovně, kdy jsme ho dostali zpět. Bál jsem se ho, protože ovládal smrtící síly, kterým jsem nerozuměl.“</p>

<p>„V takovém případě se ale divím, jak ho vůbec dokázali uvěznit?“</p>

<p>„Fiona má podobnou moc a já věřím, že Bleys také. Spolu zřejmě mohli oslabit Brandovu sílu.“</p>

<p>„Nemohli ho úplně zneškodnit,“ řekl jsem. „Předal zprávu Randomovi. Dokonce se jednou téměř spojil i se mnou. Co víš vůbec o jejich postranních hrách se mnou – o mém uvěznění, pokusu zabít mě a o mé záchraně?“</p>

<p>„Právě tomu nerozumím,“ řekl, „nejspíše šlo o součást mocenského boje uvnitř jejich skupiny. Měli mezi sebou roztržky a jedna nebo druhá strana tě k něčemu chtěla využít. Takže skutečně jedna strana se pokoušela tě zabít, zatímco druhá bojovala o tvou záchranu. Je zcela jasné, že nejvíce užitku z tebe měl Bleys při útoku, který rozpoutal.“</p>

<p>„Ale byl jedním z těch, kteří se pokoušeli mě zavraždit na stínu Země,“ řekl jsem. „On to byl, kdo mi prostřelil pneumatiky.“</p>

<p>„On?“</p>

<p>„Vyprávěl mi to Brand, nemusí to tedy být jisté.“ Pokrčil rameny.</p>

<p>„S tím ti nemohu pomoci,“ řekl. „Jednoduše nevím, kdo z nich v tom tehdy jel.“</p>

<p>„Dosud jsi vždycky Fionu v Amberu podporoval,“ řekl jsem. „Jsi pro ni vlastně víc než jen malá posila.“</p>

<p>„Samozřejmě,“ řekl s úsměškem. „Do Fiony jsem byl vždy velmi zamilovaný. Ona je určitě nejmilejší a nejušlechtilejší z nás všech. Škoda, že otec je zapřísáhlým odpůrcem sňatků mezi sourozenci, jak dobře víš. Trápilo mě, že jsme byli s Fionou tak dlouho na opačné straně. Věci se ovšem změnily k lepšímu po Bleysově smrti, tvém uvěznění a Erikově korunovaci. Byla zřejmě zrovna tak vyděšená vyhlídkou na Brandův návrat, jako já.“</p>

<p>„Brand to vysvětloval jinak,“ řekl jsem, „ale asi musel. Jedna věc je zajímavá. Tvrdil, že Bleys je stále ještě naživu a že se ho snažil uštvat pomocí jeho Trumfu. Prý se skrývá kdesi ve Stínu a cvičí další síly pro nový útok na Amber.“</p>

<p>„Připouštím, že je to docela možné,“ řekl Julian. „Ale my jsme více než dostatečně připraveni, nebo snad ne?“</p>

<p>„Dále tvrdil, že úder bude jen léčka,“ pokračoval jsem, „a že skutečný útok pak přijde z Dvorů Chaosu prostřednictvím černé cesty. Řekl, že Fiona zmizí právě teď, aby pro to připravila půdu.“</p>

<p>Zlostně se zamračil.</p>

<p>„Myslím, že jednoduše lhal,“ řekl. „Děsím se myšlenky na to, že jejich spolek obnoví své pikle. Navíc s pomocí temných sil. Nenávidím představu, že by Fiona do toho byla zapletená.“</p>

<p>„Brand trval na tom, že si to prohrál sám. Prý se dopustil chyby. Zkrátka vedl kajícné řeči.“</p>

<p>„Ha! Jsem spíše ochoten věřit té stvůře, kterou jsem právě zabil než Brandovým slovům. Doufám, že jsi měl dost zdravého rozumu a nechal ho dobře hlídat, i když to nemá smysl, pokud opět nabyl staré moci.“</p>

<p>„Ale jakou hru by teď mohl hrát?“</p>

<p>„Buď obnovil starý triumvirát, ale ta myšlenka se mi moc nezdá, nebo má nový vlastní plán. Věř mi, má plán. Nikdy by se nespokojil s rolí pouhého diváka. Neustále kuje pikle, přísahal bych, že dokonce strojí úklady i ve spánku.“</p>

<p>„Snad máš pravdu,“ řekl jsem. „Víš, udála se spousta nových věcí. Zda to povede k dobrému či zlému, to ještě nemohu říci. Právě jsem zápasil s Gérardem. Myslel si, že jsem Brandovi ztropil nějakou neplechu. Není to tragédie, ale nebyl jsem v situaci, kdy bych mohl prokázat svou nevinu. Byl jsem poslední, kdo viděl dnes Branda. Gérard před chvílí navštívil místo, kde se zdržuje. Říká, že jeho byt je rozbitý, tu a tam jsou krvavé skvrny a Brand zmizel. Nevím, co to mohlo způsobit.“</p>

<p>„Já také ne, ale věřím, že to znamená, že někdo odvedl slušnou práci.“</p>

<p>„Bože,“ řekl jsem, „to se to zamotává. Kéž bych to byl všechno věděl předtím.“</p>

<p>„Nikdy zatím nebyl příznivý čas pro tuhle historku,“ řekl. „Samozřejmě nebyl, když jsi byl vězněm ani když jsi ještě byl k dosažení. Potom jsi byl dlouho pryč. Když ses vrátil se svými vojsky a svou novou zbraní, nebyl jsem si jist tvými úmysly. Pak se vše odehrálo velmi rychle a Brand byl opět zpátky. Už bylo příliš pozdě. Musel jsem zachránit svou vlastní kůži. Zde v Ardenu jsem v bezpečí. Mohu se tu postavit jakémukoli útoku. Udržoval jsem hlídky v plné bojové pohotovosti a očekával zprávu o Brandově smrti. Chtěl jsem se zeptat jednoho z vás, jestli je Brand pořád ještě poblíž. Nemohl jsem se rozhodnout, koho se mám zeptat, protože jsem stále pochyboval o tom, že zemřel. Jakmile jsem dostal ověřenou zprávu, že žije, rozhodl jsem se dostat ho sám. Nyní se situace mění… Co podnikneš ty, Corwine?“</p>

<p>„Chci přinést Kámen rozhodnutí z místa, kde jsem ho ukryl ve Stínu. Existuje možnost, kterou můžeme využít k tomu, abychom zničili černou cestu. Mám v úmyslu to zkusit.“</p>

<p>„Jak?“</p>

<p>„To je moc dlouhá historie. A navíc mě teď napadla hrozná věc.“</p>

<p>„Jaká?“</p>

<p>„Brand chce Kámen rozhodnutí. Ptal se na něj. A já teprve teď vím o jeho schopnosti najít věci ve Stínu a dopravit je zpět. To nevypadá dobře, co?“</p>

<p>Julian se zasmušil.</p>

<p>„Těžko je vševědoucí, jestli máš na mysli tohle. Můžeš najít ve Stínu, co chceš, obyčejným způsobem, tak, jak to běžně děláme, že tam jednoduše odcestujeme. Podle Fiony se Brand právě chystá na cestu. Prý hledá jakýsi předmět, nikoliv jednoznačně určenou věc, kterou může sám ze Stínu přivolat. Kromě toho Drahokam je velmi zvláštní věcička podle toho, co mi o něm Erik vyprávěl. Myslím si, že se pro něj Brand vydá osobně, jakmile zjistí, kde je.“</p>

<p>„Pak musím vyrazit na svou pekelnou jízdu. Musím nad ním zvítězit.“</p>

<p>„Vidím, že jedeš na Drumovi,“ poznamenal Julian. „Je to dobré zvíře, houževnatý společník. Už absolvoval hezkých pár pekelných jízd.“</p>

<p>„To rád slyším,“ řekl jsem. „Co budeš teď dělat ty?“</p>

<p>„Spojím se s někým v Amberu a připravím se na všechno, o čem jsme dosud nemluvili. Asi to bude Benedikt.“</p>

<p>„To není dobrý nápad,“ řekl jsem. „Nebudeš schopen se s ním spojit. Je pryč v Dvorech Chaosu. Zkus Gérarda a přesvědč ho, že jsem čestný muž.“</p>

<p>„Zrzkové jsou v téhle rodině jenom čarodějníci, ale zkusím to… Řekl jsi v Dvorech Chaosu?“</p>

<p>„Ano, ale znovu opakuji, čas je teď příliš drahý.“</p>

<p>„Samozřejmě. Jeď! Věřím, že někdy později si popovídáme.“</p>

<p>Stiskl mi paži. Vrhl jsem pohled na manticoru a na psy sedící v kruhu kolem něj.</p>

<p>„Díky, Juliane. Já – jsi člověk, kterého lze těžko pochopit.“</p>

<p>„Ani ne. Myslím, že Corwin, kterého jsem nenáviděl, musel zemřít už před staletími. Vyraž na cestu! Jestliže se tu Brand objeví, přitluču jeho kůži na strom!“</p>

<p>Zakřičel na psy a ti se vrhli na mrtvé tělo manticory, chlemtajíce její krev a trhali z ní kusy a cáry masa. Když jsem míjel tvorovu masivní a podivnou lidskou tvář, viděl jsem, že oči má stále otevřené, ale už skelné. Byly modré a smrt je neokradla o jistou nepřirozenou bezelstnost.</p>

<p>Vyjel jsem s Drumem na stezku a odstartoval pekelnou jízdu.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola desátá</emphasis></strong></p>

<p>Drum jemně zaržál, snad při vzpomínce či předtuše… Kráčíme zatím pomalu, je zataženo. Zatáčka vlevo a vzhůru do kopce… Zem je hnědá, žlutá, opět hnědá… Stromy se krčí a ubíhají do stran…Tráva se mezi nimi vlní v chladném vánku… Krátký záblesk na obloze… Hřmění vytřásá z mraků první kapky…</p>

<p>Stezka je nyní strmá a skalnatá… Vítr rozechvívá můj oděv… Vzhůru… Vzhůru mezi skály, kde stromy na stříbřitém podkladu vytvářejí pruhy… Tráva jako zelený oheň zmírá v dešti… Vzhůru do skalnatých a po dešti zářících výšin, kde mraky pospíchají a kypí jako bahnem přeplněná řeka při povodni… Déšť bodá jako broky a vítr si ladí hrdlo ke zpěvu… Stoupáme a stoupáme… Hřeben hory je už v dohledu jako hlava vyplašeného býka, jenž svými rohy střeží stezku… Blesky se splétají kolem špiček a tancují mezi nimi… Cítím ozón. Jsme na vrcholu hory… Déšť náhle přestává, vítr se ztratil…</p>

<p>Přejíždíme na opačnou stranu… Neprší tu, vzduch je klidný, obloha je hladká a stmívá se do noci, kde hvězdy vyplňují čerň… Meteory neustále prořezávají oblohu a vybuchují, vypalují na obloze jizvy, jež blednou a blednou… Měsíce jsou jako rozhozená hrst mincí… Tři jasně svítí jako deseticenty, jeden matný čtvrtdolar a pár pencí, z nichž jedna se splaší a ztrácí lesk… Kopyta klapou jasným kovovým zvukem v nočním vzduchu… Odněkud se ozvalo jakoby kočičí zamňoukání… Tmavá silueta vztekle a rychle překřížila menší měsíc…</p>

<p>Dolů… Země se ztrácí po stranách… Temnota dole… Pohybujeme se na vršku nekonečně vysoké pokřivené stěny a cesta je ozářena měsíčním svitem… Stezka se kroutí a ohýbá, stává se průhlednou… Za chvíli je unášena jako vláknitý Hór uprostřed hvězd… Hvězdy jsou nahoře, dole i po stranách… Už to není zem… Všude kolem je pouze noc a tenká průsvitná stezka, po níž se pokouším jet, zvykám si na ten pocit až ho budu zase příště potřebovat…</p>

<p>Nastává absolutní ticho a pocit pomalosti se přidává ke každému pohybu… Krátce nato se stezka ztrácí a nyní jako bychom plavali pod vodou v obrovské hloubce, kde hvězdy osvětlují ryby… Je to svoboda, je to síla ďábelské jízdy, jež přináší povznesenou náladu… Ne jako bezstarostnost, která občas přichází v bitvě při smělém hrdinském činu, či euforie, jež přichází po nalezení správného slova v básni… Je to dáno vyhlídkou na neustálou jízdu snad odnikud nikam, napříč a mezi minerály a ohni prázdného prostoru mimo zemi a vzduch a vodu…</p>

<p>Běželi jsme o závod s velkým meteorem, dotkli se jeho povrchu… Pak se nad námi rozšířila velká pláň, blýskala se, žloutla…</p>

<p>Je to písek, písek pod námi… Hvězdy blednou, jak se temnota rozpouští při rozbřesku… Obaly stínu vpředu a v něm opuštěné stromy… Vjíždíme do temna… Prorážíme… Jasní ptáci vzlétli, naříkají, znovu usedají…</p>

<p>Mezi silnými stromy… Zem je tmavší, cesta užší… Palmové vějířovité listy se zmenšily do velikosti lidské ruky, kůra stromů tmavne… Zákruta doprava, cesta se rozšiřuje… Kopyta vykřesávají jiskry na kočičích hlavách… Ulička se rozšiřuje a přechází v ulici lemovanou stromy… Řada domků svítí… Jasné okenice, mramorové schody… Míjíme dvoukolák tažený koněm, naplněný čerstvou zeleninou… Chodci se otáčejí a vyjeveně zírají. Lehký šum hlasů…</p>

<p>Vpřed… Podjíždíme most… Jedeme podél potoka, který se rozšiřuje v řeku a ústí do moře…</p>

<p>Dusot na pláži pod citrónovou oblohou, modré mraky rychle plynou… Sůl, vrak, škeble, hladká plocha naplaveného dřeva… Bílý poprašek z vápenatě bílého moře…</p>

<p>Jedeme tam, kde voda končí terasou… Šplháme ostře vzhůru, drobíme každý krok a hluk dole za námi ztrácí svou identitu s hukotem příboje… Stále vzhůru a vzhůru až na vrcholovou planinu porostlou stromy, na jejímž konci se třpytí jako fata morgana zlaté město…</p>

<p>Město roste, tmavne pod stinným deštníkem, jeho šedé věže ční k nebesům, sklo a ocel se občas zablýskne skrz hustou tmu… Věže se začínají kývat…</p>

<p>Město se nehlučně zřítilo samo do sebe, když jsme je minuli… Věže se zhroutily, prach víří, stoupá a je prodchnut nějakým pozdějším žárem… Jemný hluk, jako když sfoukneš svíčku…</p>

<p>Prachová bouře rychle ustává a uvolňuje místo mlze…</p>

<p>V ní zní automobilové klaksony… Proud aut krátce popojede a perleťově bílá kolona se opět zastavuje… Otisky kopyt na povrchu dálnice… Vpravo nekonečná řada nehybných automobilů… Perleťově bílá, šedobílá, opět proudící kolona…</p>

<p>Všesměrné ječení a naříkání… Random se mihl ve světle… Ještě jednou stoupáme… Mlhy klesají a mizí… Tráva, tráva a zase tráva… Nyní je obloha jasná a lahodně modrá… Slunce se sklání k západu… Ptáci… Kráva na poli přežvykuje. Čumí a přežvykuje…</p>

<p>Přeskakujeme dřevěný plot a jedeme po polní cestě… Náhlý chlad z hor… Tráva je suchá a na zemi je sníh… Farmářský dům se tyčí na vršku s kotouči dýmu nad střechou… Vzhůru… Kopce rostou, slunce se kutálí dolů, za ním se vleče šero s roztroušenými hvězdami, jako by jimi bylo postříkané… A tam je dům, posazen daleko vzadu… Tam je další, vede k němu dlouhá příjezdová cesta mezi starými stromy… Světla…</p>

<p>Pryč, mimo okraj cesty… Přitáhni otěže a…</p>

<p>Otřel jsem si obočí, oprášil jsem si košili vpředu i na rukávech. Popleskal jsem Druma po šíji. Přijíždějící vůz zpomalil a já jsem viděl řidiče s vytřeštěným zrakem. Byl velmi nápadný. Vzal jsem za otěže a jemně pobídl Druma k pomalé chůzi. Auto brzdilo, aby zastavilo a řidič na mě něco volal, ale já jsem pokračoval. O chvíli později jsem ho slyšel odjíždět.</p>

<p>Narazil jsem na polní cestu. Míjel jsem důvěrně známé pamětihodnosti, význačné body v krajině, přičemž jsem si znovu vybavoval staré časy. O několik mil dále jsem narazil na jinou cestu, která byla širší a lepší. Zahnul jsem tam doprava. Teplota stále klesala, ale studený vzduch byl příjemný. Srpek měsíce svítil nad kopci po mé levici. Nad hlavou mi plulo několik malých mráčků, až zahalily měsíc měkkou mlžnou září. Foukal slabý větřík, který jen příležitostně pohnul větvemi, nic víc. Po čase jsem se dostal k řadě děr v cestě, které mi prozradily, že jsem téměř na místě.</p>

<p>Zatáčka a řada dalších děr… Uviděl jsem patník u příjezdové cesty a četl na něm svou adresu.</p>

<p>Přitáhl jsem Drumovi uzdu a hleděl vzhůru na kopec. V domě se svítilo. Vedl jsem koně mimo cestu a napříč polem ke skupině stromů. Uvázal jsem ho u dvou borovic, poplácal ho po hřbetě a řekl mu, že nebudu dlouho pryč.</p>

<p>Vrátil jsem se na cestu. Žádné auto v dohledu. Svítilo se pouze v obývacím pokoji. Obešel jsem zleva dům k jeho zadní části.</p>

<p>Když jsem se dostal k vnitřnímu dvoru, zarazil jsem se a rozhlédl se kolem. Něco nebylo v pořádku.</p>

<p>Dvorek za domem se změnil. Pár zchátralých zahradních lehátek stojících naproti rozpadajícímu se kurníku, se kterými jsem si nikdy nedělal starosti – nikdy jsem je neuklízel, ale teď byla lehátka pryč. Beze změn byl pouze kurník. Lehátka zde ještě byla, když jsem tudy šel posledně. Nasekané dříví, které se tu dříve povalovalo zrovna tak jako třísky na rozdělání ohně – to všechno bylo také pryč.</p>

<p>Hromada kompostu zmizela.</p>

<p>Přišel jsem na místo, kde původně stála. Vše, co tam po ní zůstalo, byl nepravidelný flek holé země, zhruba stejného tvaru jako měla hromada.</p>

<p>Pokusil jsem se najít Drahokam tak, že se s ním sladím a zjistím, kde je. Semkl jsem víčka.</p>

<p>Nic se však nestalo.</p>

<p>Opět jsem pečlivě vše prohledal, ale nebylo tu nic, co by naznačovalo jeho přítomnost. Nic, co bych býval očekával, nic, co bych pociťoval, kdyby byl nablízku.</p>

<p>V osvětleném pokoji nebyly záclony. Prohlédl jsem si bedlivě dům a viděl jsem, že žádné okno nemá záclony, závěsy, okenice nebo rolety.</p>

<p>Obešel jsem kolem dalšího rohu. Zamířil jsem přímo k prvnímu osvětlenému oknu a rychle do něj nahlédl. Podlaha byla plná špinavých skvrn. Jakýsi muž v čepici a kombinéze maloval protější stěnu.</p>

<p>Samozřejmě.</p>

<p>Požádal jsem Billa, aby tuto usedlost prodal. Podepsal jsem potřebné papíry v době, kdy jsem ležel jako pacient v místní klinice, když jsem se ocitl zpět ve svém původním domově – pravděpodobně účinkem Drahokamu. To se stalo před několika týdny místního času. Když vezmu v úvahu převod časů mezi Amberem a Stínem Země přibližně v poměru dvě a půl ku jedné a započtu osm dní v Dvorech Chaosu. Bill jednal podle mé žádosti. Ale tento dům byl několik let opuštěný a vinou vandalů byl ve velmi špatném stavu. Potřeboval nové okenní tabule, opravit střechu, okapy, natřít a vůbec vše vyčistit a vyleštit. Byla tu spousta haraburdí na vyhození jak venku, tak uvnitř.</p>

<p>Kráčel jsem dolů a vybavoval si při tom svou poslední cestu, kterou jsem zde vykonal napůl v deliriu, po rukou a po kolenou. Z boku mi tehdy crčela krev. Bylo mnohem chladněji a sníh ležel na zemi a poletoval ve vzduchu. Prošel jsem blízko místa, kde jsem seděl, a pokoušel se zastavit máváním projíždějící auto. Paměť jsem měl lehce zastřenou, ale tohle místo jsem si stále dokázal přesně vybavit.</p>

<p>Přešel jsem silnici a prošel přes pole ke stromům. Odvázal jsem Druma a nasedl.</p>

<p>„Máme před sebou ještě cestu,“ řekl jsem mu. „Ale ne příliš dlouhou.“</p>

<p>Vrátili jsme se zpět na silnici a šli po ní. Minuli jsme můj dům a pokračovali dál. Kdybych neřekl Billovi, aby prodal parcelu s domem, byla by zde stále hromada kompostu a dosud by v ní byl Drahokam. Mohl jsem být zpátky na cestě do Amberu s červenohnědým kamenem zavěšeným na krku a připraven udělat to, co se mělo stát. Ale takhle ho musím hledat, ačkoli nemám času nazbyt. Aspoň jedna výhoda. Čas tu plyne pomaleji, mám proti Amberu náskok. Zamlaskal jsem na Druma a cukl uzdou. Nemělo význam ztrácet čas.</p>

<p>Za půl hodiny jsem byl ve městě a jel dolů klidnou ulicí ve vilové čtvrti. V Billově domě se svítilo. Zahnul jsem na jeho příjezdovou cestu. Druma jsem nechal stát ve dvoře.</p>

<p>Alice první zareagovala na mé klepání. Chvíli vyjeveně zírala a pak řekla: „Můj bože, Carl.“</p>

<p>O pár minut později jsem seděl v obývacím pokoji s Billem a se sklenicí koktejlu. Alice se tužila v kuchyni, protože udělala chybu a zeptala se mě, jestli nemám chuť na něco menšího.</p>

<p>Bill si zapálil dýmku.</p>

<p>„Tvé způsoby příchodu a vše, co se pak děje, jsou obvykle velmi dobrodružné,“ řekl.</p>

<p>Zasmál jsem se.</p>

<p>„Účel světí prostředky,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ta sestra na klinice… skoro nikdo nevěřil její historce.“</p>

<p>„Skoro nikdo?“</p>

<p>„Málokdo a mezi ně se počítám samozřejmě i já.“</p>

<p>„Jakou historku vyprávěla?“</p>

<p>„Tvrdila, že jsi odešel do středu místnosti, pak jsi se stal pouze dvojrozměrným, načež jsi zmizel v podobě starého vojáka doprovázen duhou.“</p>

<p>„Zelený oční zákal může způsobovat duhový symptom. Měla by si nechat prohlédnout oči,“ poznamenal jsem.</p>

<p>„To by měla,“ řekl. „Na tom není nic špatného.“</p>

<p>„Oh, je to zlé. Další věc, která mě napadla, je, že se jedná o nervovou poruchu.“</p>

<p>„Pokračuj, Carle. Ona je v pořádku a ty to víš.“</p>

<p>Zasmál jsem se a upil doušek koktejlu.</p>

<p>„A ty,“ řekl, „ty vypadáš jako jistá hrací karta, o které jsem kdysi mluvil. Úplně s tím mečem. Co se vlastně děje, Carle?“</p>

<p>„Je to stále komplikované,“ řekl jsem. „Dokonce víc, než když jsme spolu mluvili naposledy.“</p>

<p>„To znamená, že mi to nemůžeš vysvětlit?“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou.</p>

<p>„Vyhrál jsi zaplacenou cestu do mého domova, až to skončí,“ řekl jsem, „pokud budu mít ještě domov. Teď to jde ovšem od deseti k pěti…“</p>

<p>„Můžu ti helfnout?“</p>

<p>„Potřebuju něco vědět o svém starém domě. Kdo je ten chlapík, který ho opravuje?“</p>

<p>„Ed Wellen. Místní podnikatel. Myslím, že ho znáš. Nedodal ti náhodou sprchu nebo něco podobného?“</p>

<p>„Ano, máš pravdu… vzpomínám si.“</p>

<p>„Ted rozšiřuje trochu své podnikání. Koupil nějaké těžké zařízení. Má hodně společníků, kteří pro něj teď pracují. Spolupracoval jsem s jeho podnikem.“</p>

<p>„Nevíš, kdo pracoval na mém pozemku?“</p>

<p>„Ne, to nevím, ale můžu to během pár minut zjistit. Mám mu zavolat?“</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem, „zajímá mě toho víc než jenom to, kdo tam pracoval. Nejvíc mě však zajímá jen jedna věc. Vzadu na zahradě byla hromada kompostu. Byla tam ještě v době, kdy jsem odtud odešel. Teď tam není a já bych rád věděl, co se s ní stalo.“</p>

<p>Nahnul hlavu a vycenil zuby, ve kterých svíral dýmku.</p>

<p>„Je to pro tebe tak důležité?“ zeptal se konečně.</p>

<p>„Jistě,“ řekl jsem. „Něco jsem si v té hromadě schoval, když jsem se tam tenkrát plazil a přitom barvil sníh svou drahocennou tělesnou tekutinou. Teď bych to rád získal zpět.“</p>

<p>„A co je to?“</p>

<p>„Rubínový přívěsek.“</p>

<p>„Předpokládám, že ne bezcenný.“</p>

<p>„Máš pravdu.“</p>

<p>Pomalu přikývl.</p>

<p>„Kdyby to byl někdo jiný, podezříval bych ho, že žertuje,“ řekl. „Poklad v kupce hnoje… Rodinné dědictví?“</p>

<p>„Ano. Čtyřicet nebo padesát karátů. Byl jednoduše zpracovaný a byl na těžkém řetězu.“</p>

<p>Vyndal dýmku z úst a překvapeně hvízdl.</p>

<p>„Nebudeš mít nic proti tomu, když se tě zeptám, proč jsi ho tam schovával?“</p>

<p>„Byl bych mrtev, kdybych to neudělal.“</p>

<p>„To je skutečně pádný důvod.“</p>

<p>Sáhl znovu po telefonu.</p>

<p>„Už jsme podnikli určité kroky týkající se domu,“ poznamenal. „Přitom je zajímavé, že jsem to dosud neinzeroval. Jakýsi člověk se o tom dozvěděl od někoho, který to zase slyšel od druhého. Znáš to. Ukázal jsem mu to dnes ráno. Uvažuje o koupi. Můžeme s tím rychle pohnout.“</p>

<p>Začal vytáčet telefonní číslo.</p>

<p>„Počkej,“ řekl jsem. „Pověz mi, jak vypadal.“</p>

<p>Položil sluchátko a vzhlédl.</p>

<p>„Hubený chlap,“ řekl. „Zrzek. Měl bradku. Říkal, že je umělec. Chce mít dům na venkově.“</p>

<p>„Ten hajzl!“ řekl jsem právě ve chvíli, kdy Alice přinášela do pokoje podnos.</p>

<p>Vypravila ze sebe chraptivý zvuk a usmála se, když mi podávala jídlo.</p>

<p>„Je to jen pár hamburgerů a trochu zbylého salátu,“ řekla. „Zkrátka nic moc.“</p>

<p>„Díky. Už jsem měl takový hlad, že bych snědl i svého koně. Pak by mi to asi přišlo líto.“</p>

<p>„Asi by se mu to nelíbilo. Dobrou chuť,“ řekla a vrátila se do kuchyně.</p>

<p>„Byla tam ještě hromada kompostu, když jsi ho tam prováděl?“ zeptal jsem se.</p>

<p>Zavřel oči a svraštil obočí.</p>

<p>„Ne,“ řekl po chvíli. „V té době už byl dvůr čistý.“</p>

<p>„To je pak něco jiného,“ řekl jsem a pustil se do jídla.</p>

<p>Telefonoval několik minut. Zaslechl jsem proud informací z druhého konce drátu, ale potom, co zavěsil sluchátko a já jsem skončil s jídlem a spláchl je zbytkem koktejlu, mě zajímala pouze jedna věc.</p>

<p>„Nelíbilo se mu, když viděl, jak kompost přichází nazmar,“ řekl Bill. „Tak jednoho dne naložil hromadu do náklaďáku a odvezl ji na svou farmu. Složil ji vedle políčka, které chtěl přihnojit. Ale zatím neměl čas ji rozházet. Říká, že si nevšiml žádného šperku, ale je jasné, že ho mohl snadno přehlédnout.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Kdybych si mohl půjčit baterku, měl bych to snadnější.“</p>

<p>„Samozřejmě. Půjdu ji najít,“ řekl.</p>

<p>„Nechci se nyní odloučit od svého koně.“</p>

<p>„Asi budeš chtít hrábě, lopatu nebo vidle. Můžu je vzít s sebou. Sejdeme se přímo na místě, jestliže ovšem víš, kde to je.“</p>

<p>„Vím, kde má Ed parcelu. Určitě má také nějaké nářadí.“</p>

<p>Bill pokrčil rameny a usmál se.</p>

<p>„Dobře,“ řekl jsem. „Dovol mi vykoupat se a pak nám to půjde lépe.“</p>

<p>„Zdá se mi, že víš, kdo je ten budoucí kupec.“</p>

<p>Postavil jsem podnos stranou.</p>

<p>„Naposledy jsi o něm slyšel jako o Brandonu Coreyovi.“</p>

<p>„Ten chlap, který předstíral, že je tvůj bratr a ohrožoval tě?“</p>

<p>„Houby předstíral! On skutečně je můj bratr. Ale to není moje chyba. Promiň.“</p>

<p>„Byl tam.“</p>

<p>„Kde?“</p>

<p>„Na Edově parcele dnes odpoledne. Přinejmenším to byl zrzek s bradkou.“</p>

<p>„Co tam dělal?“</p>

<p>„Říkal, že je umělec. Žádal o dovolení postavit si tam malířský stojan a namaloval si jedno z polí.“</p>

<p>„Ed mu to dovolil?“</p>

<p>„Samozřejmě. Myslel si, že je to dobrý nápad. Proto mi o tom vyprávěl. Chtěl se pochlubit.“</p>

<p>„Posbírej nářadí a setkáme se tam.“</p>

<p>„Dobrá.“</p>

<p>Další věc, kterou jsem si vzal do koupelny, byly mé Trumfy. Potřeboval jsem se co nejrychleji spojit s někým dostatečně silným, kdo by byl schopen ho zastavit. Ale s kým? Benedikt byl na cestě do Dvorů Chaosu, Random pátral po svém synovi, s Gérardem jsem měl nedávno roztržku a rozhodně jsme se nerozešli v dobrém. Přál jsem si mít Trumf Ganelona.</p>

<p>Nakonec jsem se přece jenom rozhodl pro Gérarda.</p>

<p>Vytáhl jsem jeho kartu a soustředil se na ni. Po chvíli jsem s ním měl kontakt.</p>

<p>„Corwine!“</p>

<p>„Gérarde, teď poslouchej! Brand je naživu, je-li to pro tebe útěcha. Jsem si tím po čertech jistý. Je to životně důležité. Musíš něco rychle udělat!“</p>

<p>Zatímco jsem mluvil, jeho výraz se rychle měnil a přecházel od zlosti k překvapení a nakonec až k zájmu…</p>

<p>„Pokračuj,“ řekl.</p>

<p>„Brand by se mohl velmi brzy vrátit. Je dost možné, že už je zpět v Amberu. Neviděl jsi ho dosud, nebo snad ano?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Nesmí se mu dovolit, aby mohl projít Vzorem.“</p>

<p>„Nerozumím tomu. Ale mohu rozestavit stráže kolem místnosti se Vzorem.“</p>

<p>„Umísti stráže i uvnitř. Má nyní nebezpečné možnosti, jak se dostat dovnitř. Mohou nastat hrozné věci, jestliže projde Vzorem.“</p>

<p>„Pak budu Vzor hlídat osobně. Co se vlastně stalo?“</p>

<p>„Teď není čas na vysvětlování. Je tu něco mnohem důležitějšího. Je Llewela zpátky v Rebmě?“</p>

<p>„Ano, je.“</p>

<p>„Spoj se s ní Trumfem. Ať varuje Moiru, že Vzor v Rebmě se také musí hlídat.“</p>

<p>„Je to tak vážné, Corwine?“</p>

<p>„Mohl by to být konec všeho,“ zdůraznil jsem. „Ale teď už musím jít.“</p>

<p>Přerušil jsem s ním kontakt a šel přes kuchyni k zadním dveřím. Zastavil jsem se pouze na chvíli, abych mohl poděkovat Alici a popřát jí dobrou noc. Jestliže má Brand Kámen rozhodnutí v držení a sladí se s ním, nebyl jsem si jist, co by mohl udělat, ale měl jsem o tom už dost silnou předtuchu.</p>

<p>Osedlal jsem Druma a vyjeli jsme směrem k silnici. Bill už opouštěl příjezdovou cestu.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola jedenáctá</emphasis></strong></p>

<p>Jel jsem zkratkami přes pole, takže jsem nebyl příliš pozadu za Billem, který uháněl po silnici. Když jsem ho dostihl, mluvil s Edem. Ten ukazoval směrem k jihozápadu.</p>

<p>Když jsem sesedl, Ed si zkoumal Druma.</p>

<p>„Je to pěkný kůň,“ řekl.</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>„Byl jsi dlouho pryč.“</p>

<p>„Ano, byl.“</p>

<p>Potřásli jsme si rukama.</p>

<p>„Jsem rád, že tě zase vidím. Právě jsem říkal Billovi, že opravdu nevím, jak dlouho se tady ten umělec zdržoval. Pouze jsem počítal s tím, že by mohl odejít, když se šeřilo, ale nevěnoval jsem tomu příliš velkou pozornost.</p>

<p>Jestliže opravdu hledá něco, co vám patří, a ví o hromadě kompostu, mohl by tu ještě být. Vezmu si pušku, jestli chcete, a půjdu s vámi.“</p>

<p>„Ne,“ řekl jsem. „Díky. Myslím, že vím, kdo to byl. Zbraň nebude nutná. Trochu to tu kolem projdeme a prohledáme to tu.“</p>

<p>„Dobře,“ řekl. „Dovolte mi jít s vámi a pomoci vám.“</p>

<p>„To nemusíš,“ odvětil jsem.</p>

<p>„Tak co pak s tvým koněm? Co kdybych mu například dal napít, nažrat a trochu ho vyhřebelcoval?“</p>

<p>„Jsem si jist, že by byl rád.“</p>

<p>„Jak se jmenuje?“</p>

<p>„Drum,“</p>

<p>Popošel k Drumovi a začal se s ním mazlit.</p>

<p>„Dobře,“ řekl. „Budu zatím ve stodole. Když mě budete k něčemu potřebovat, tak zavolejte.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>Vyndal jsem nářadí z Billova auta. Bill nesl elektrickou svítilnu a vedl mě jihozápadním směrem, kam před chvílí ukazoval Ed.</p>

<p>Hledal jsem hromadu. Po chvíli jsem uviděl něco, co mohlo být jejím zbytkem. Bezděčně jsem si zhluboka povzdechl. Někdo se v ní musel hrabat, protože hroudy hlíny byly rozházené kolem dokola. Hromada kompostu by tak nikdy nevypadala, kdyby byla shozena přímo z náklaďáku.</p>

<p>Ale přece… fakt, že ji někdo prohlížel, ještě neznamená, že objevil to, co hledal.</p>

<p>„Co si o tom myslíš?“ zeptal se Bill.</p>

<p>„Nevím,“ odpověděl jsem mu a položil jsem nářadí na zem. Sklonil jsem se k rozházené hlíně. „Posviť mi sem.“</p>

<p>Prohlížel jsem, co zbylo z hromady, pak jsem zvedl hrábě a začal ji rozhrabovat. Rozbil jsem každou hroudu, rozestřel ji na zemi a propíchal ji vidlemi. Po chvíli se podařilo Billovi bezpečně postavit lampu a šel mi pomáhat.</p>

<p>„Mám trochu komický pocit…“ řekl.</p>

<p>„Já taky.“</p>

<p>„… možná jsme tu s křížkem po funuse.“</p>

<p>Neustále jsme drtili a rozprašovali hlínu…</p>

<p>Uslyšel jsem známé zvonění. Vztyčil jsem se a čekal. Kontakt se dostavil po malé chvilce.</p>

<p>„Corwine!“</p>

<p>„Tady, Gérarde.“</p>

<p>„Co jsi řekl?“ zeptal se Bill.</p>

<p>Zvedl jsem ruku, aby byl zticha, a věnoval jsem pozornost Gérardovi. Stál u Vzoru opřený o svůj dlouhý meč.</p>

<p>„Měl jsi pravdu,“ řekl. „Brand se zde objevil právě před chvílí. Nejsem si jist, jak se sem dostal. Vynořil se ze stínu tam nalevo,“ ukazoval Gérard. „Chvíli se na mě díval, pak se otočil a odešel. Neodpovídal, když jsem na něj volal. Tak jsem rozsvítil lucernu, ale už nebyl nikde v dohledu. Zmizel. Co chceš, abych teď udělal?“</p>

<p>„Měl u sebe Kámen rozhodnutí?“</p>

<p>„To nemohu říci. Viděl jsem ho v tom špatném osvětlení pouze na okamžik.“</p>

<p>„Hlídají už Vzor v Rebmě?“</p>

<p>„Ano. Llewela je uvedla do stavu pohotovosti.“</p>

<p>„Dobře. Stůj na stráži. Budu na spojení.“</p>

<p>„Dobře, Corwine – pokud jde o to, co se stalo dříve…“</p>

<p>„Zapomeň na to.“</p>

<p>„Díky. Ten Ganelon je ale tvrdý chlap.“</p>

<p>„Vskutku,“ řekl jsem. „Buď ostražitý.“</p>

<p>Když jsem přerušil kontakt, jeho obraz bledl, ale pak se stala podivná věc. Vjem kontaktu, spojení, ve mně zůstával bez příčiny zachovaný asi jako puštěné rádio, které není na nic naladěné.</p>

<p>Bill se na mě udiveně díval.</p>

<p>„Carle, co se stalo?“</p>

<p>„Nevím, počkej chvilku.“</p>

<p>Náhle zde byl jiný kontakt, ale ne s Gérardem. Fiona se musela pokusit o spojení se mnou ve chvíli, kdy má pozornost byla odvrácena.</p>

<p>„Corwine, je to důležité…“</p>

<p>„Tak mluv, Fi.“</p>

<p>„Nenajdeš to, co tam hledáš. Má to Brand.“</p>

<p>„Už jsem měl také takové podezření.“</p>

<p>„Musíme ho zastavit. Nevím, co všechno víš…“</p>

<p>„Já toho také víc nevím,“ řekl jsem. „Ale mám Vzor v Amberu a v Rebmě pod ochranou stráží. Gérard mi právě řekl, že se Brand objevil u Vzoru v Amberu, ale byl vyplašen.“</p>

<p>Přikývla. Její rudé kadeřavé vlasy byly nezvykle neupravené. Celá vypadala neupraveně.</p>

<p>„Jsem si toho vědoma,“ řekla. „Mám ho pod dohledem. Ale zapomněl jsi na jinou možnost.“</p>

<p>„Ne,“ řekl jsem. „Podle mých výpočtů by Tir-na Nog’th dosud neměl být dosažitelný…“</p>

<p>„Ale o tom nechci mluvit. On chce dosáhnout prvotního Vzoru.“</p>

<p>„Aby se sladil s Drahokamem?“</p>

<p>„Právě ses strefil do černého,“ řekla.</p>

<p>„Aby jím prošel, musí se dostat skrze poškozené místo. Zjistil jsem, že to je více než obtížné.“</p>

<p>„Takže o tom víš,“ řekla. „Dobře, tím ušetříme čas. Tmavé území mu nedělá takové potíže, jaké by to činilo nám ostatním. Je ve styku s temnými silami. Musíme ho zarazit teď hned.“</p>

<p>„Znáš nějakou zkratku?“</p>

<p>„Ano, pojď ke mně. Vezmu tě tam.“</p>

<p>„Moment, chci mít s sebou Druma.“</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Neřeknu, zkrátka ho chci.“</p>

<p>„Tak dobře, pak mě přivolej ty. Můžeme se tam dostat snáz od tebe než odsud.“</p>

<p>Natáhl jsem ruku. Za chvíli tu byla.</p>

<p>„Bože,“ vzdechl Bill. „Zavdával jsi mi příčinu pochybovat o tvém duševním zdraví, Carle. Teď si myslím, že jsem se zbláznil sám. Ona – ona je přece také jedna z těch na kartách, nebo ne?“</p>

<p>„Ano, Bille, to je moje sestra Fiona. Fiono, to je Bill Roth, můj velmi dobrý přítel.“</p>

<p>Fi mu podala ruku, usmívala se při tom a já je tak nechal a pospíchal jsem vyzvednout Druma. O pár minut později jsem ho přivedl.</p>

<p>„Bille,“ řekl jsem, „je mi líto, že jsem utrácel tvůj čas. Můj bratr už tu věc má. Pustíme se za ním. Díky, že jsi mi pomohl.“</p>

<p>Potřásli jsme si rukou. Řekl: „Corwin.“ Já se usmíval.</p>

<p>„Ano, to je mé jméno.“</p>

<p>„Já jsem tady mluvil s tvou sestrou. Moc jsem z toho nepochopil během těch pár minut, ale vím, že je to nebezpečné. Takže hodně štěstí. Ale rád bych si jednou poslechl celý příběh.“</p>

<p>„Díky,“ řekl jsem. „Pokusím se ti ho někdy povědět.“</p>

<p>Nasedl jsem na koně, sklonil se dolů, zvedl Fionu a posadil si ji před sebe.</p>

<p>„Dobrou noc, pane Roth,“ rozloučila se. Pak mi řekla:</p>

<p>„Jeď pomalu napříč polem.“</p>

<p>Poslechl jsem ji.</p>

<p>„Brand říká, že jsi to byla ty, kdo ho probodl,“ promluvil jsem, jakmile jsme odjeli dostatečně daleko, abychom se mohli cítit sami.</p>

<p>„Je to pravda.“</p>

<p>„Proč jsi to udělala?“</p>

<p>„Abych tomu všemu zabránila.“</p>

<p>„Já jsem s ním mezitím mluvil. Zapřísahal se, že původně jsi to byla ty, Bleys a on, kdo jste se společně domluvili na tom, že uchvátíte moc.“</p>

<p>„To je pravda.“</p>

<p>„Brand mi řekl, že vyjednával s Cainem a snažil se ho získat na vaši stranu. Neměl však úspěch, protože Caine dal už své slovo Erikovi a Julianovi. To pak vedlo k tomu, že si vytvořili svoji vlastní skupinu a snažili se zablokovat vás v cestě na trůn.“</p>

<p>„V podstatě je to pravda. Caine měl své vlastní ambice – dlouhodobé – nicméně byly to ambice. Nebyl však v takovém postavení, aby je mohl prosazovat. Tak se rozhodl, když uznal, že osud mu přidělil podřadnější pozici, že bude raději pomáhat Erikovi než Bleysovi.“</p>

<p>„Také tvrdil, že vy tři jste byli ve spojení se silami na konci černé cesty ve Dvorech Chaosu.“</p>

<p>„Ano, byli,“ řekla.</p>

<p>„Použila jsi minulý čas.“</p>

<p>„To platí pro mě a Bleyse.“</p>

<p>„Ale tak to Brand neříkal.“</p>

<p>„Ani by nemohl.“</p>

<p>„Řekl, že ty a Bleys jste chtěli dále využívat této aliance, ale že on už dále nechtěl. Tvrdil, že z toho důvodu jste ho uvěznili ve věži.“</p>

<p>„Proč jsme ho však rovnou nezabili?“</p>

<p>„To nevím, řekni mi to.“</p>

<p>„Bylo příliš nebezpečné nechat ho na svobodě. Nemohli jsme ho však zabít, protože měl v sobě cosi životně důležitého.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Mělo to spojitost s Dworkinem. Brand jediný věděl, jak odstranit poruchu, která vznikla na Vzoru.“</p>

<p>„Ale měli jste hodně času na to, abyste tu informaci od něj získali.“</p>

<p>„Ovládá neuvěřitelné prostředky.“</p>

<p>„Tak proč jste jej pak bodli?“</p>

<p>„Znovu opakuji – abychom se vyhnuli všemu, co se teď děje. Kdyby došlo na otázku, zda bude lepší nechat ho na svobodě, nebo ho zabít, bylo by lepší ho zabít. Měli bychom pak šanci vytvořit vlastní metodu, jak opravit Vzor.“</p>

<p>„Proto jste souhlasili s tím, aby se dostal zpět na Amber?“</p>

<p>„Za prvé, já jsem nespolupracovala, ale pokoušela jsem se zabránit této snaze. Ale bylo nás tam příliš mnoho, než abych mohla uspět. Spojil ses s ním navzdory mé snaze. Za druhé, chtěla jsem být po ruce a pokusit se zabít ho v případě, že se vám to podaří. Nakonec však došlo k celé řadě nepříznivých událostí, které způsobily můj neúspěch.“</p>

<p>„Říkala jsi, že ty a Bleys jste měli jiné úmysly s aliancí než Brand.“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Jak jste si pak ale představovali, že dosáhnete trůnu?“</p>

<p>„Mysleli jsme si, že to dokážeme bez další vnější pomoci.“</p>

<p>„Rozumím.“</p>

<p>„Věříš mi?“</p>

<p>„Obávám se, že ti začínám věřit.“</p>

<p>„Zahni sem.“</p>

<p>Poslechl jsem a zabočil do průrvy v kopci. Cesta byla úzká a velmi tmavá. Nad námi byl vidět pouze úzký pruh hvězd. Zatímco jsme hovořili, Fiona manipulovala Stínem a vedla nás z Edova pole dolů do mlhavého místa připomínajícího vřesoviště, pak opět vzhůru na jasnou a kamenitou stezku mezi horami. Cítil jsem, že opět něco dělá se Stínem. Vzduch byl chladný, ale ne studený. Tma kolem nás byla absolutní a poskytovala spíše iluzi nekonečné hloubky než dojem přítomnosti skal po obou stranách cesty. Tento dojem byl zesilován skutečností, že Drumova kopyta nevydávala žádný zvuk, ozvěnu nebo alespoň náznak něčeho podobného.</p>

<p>„Co mohu udělat pro to, abych posílila tvou víru?“ zeptala se.</p>

<p>„To je dost problematické.“</p>

<p>Zasmála se.</p>

<p>„Tak mi dovol, abych to vyjádřila jinak. Co mohu udělat, abych tě přesvědčila, že mluvím pravdu?“</p>

<p>„Stačí, když mi odpovíš na jednu otázku.“</p>

<p>„Jakou?“</p>

<p>„Kdo mi prostřelil pneumatiky?“</p>

<p>Znovu se rozesmála.</p>

<p>„Ty už znáš odpověď, že ano?“</p>

<p>„Možná. Ale řekni mi to ty.“</p>

<p>„Brand,“ řekla. „Neuspěl, když chtěl zničit tvou paměť, tak se rozhodl, že bude lepší, když odvede dokonalejší práci.“</p>

<p>„Ale já mám verzi, že střílel Bleys a nechal mě v jezeře a že Brand včas přijel, vytáhl mě ven, čímž mi zachránil život. Tomu odpovídá i policejní zápis.“</p>

<p>„Kdo volal policii?“ zeptala se.</p>

<p>„Policie to má zaznamenané jako anonymní telefonát, ale –“</p>

<p>„Bleys jim telefonoval. Nebyl schopen tě včas vytáhnout a zachránit, když zjistil, co se stalo. Věřil, že by to policie mohla dokázat. A naštěstí se jim to povedlo.“</p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>„Brand tě nevytáhl z vraku. Dostal ses z něj sám. Čekal tam, aby se ujistil, že jsi mrtvý. Ty ses ale vynořil a dovlekl se na břeh. Sešel dolů a kontroloval, zda jsi mrtvý a má tě tam nechat, nebo tě má znovu hodit zpět do vody. Policie však v tom okamžiku přijela a on se musel rychle ztratit. Brzy nato jsme ho dopadli, zdolali ho a vsadili do vězení ve věži. Dalo to tenkrát hodně práce. Později jsem kontaktovala Erika a řekla mu, co se stalo. Erik pak požádal Floru, aby tě odvezla na jiné místo a dohlédla na to, abys tam byl držen až do jeho korunovace.“</p>

<p>„To souhlasí,“ řekl jsem.</p>

<p>„Co souhlasí?“</p>

<p>„Byl jsem praktickým lékařem v malém městě v dobách ne tak složitých, jako jsou tyto. Nikdy jsem nepřišel moc do styku s psychiatrickými případy. Ale tolik vím, že elektrošoky se nedávají lidem, aby se jim vrátila paměť. Elektrošoky mají obecně zcela opačný význam. Dokáží zničit pouze krátkodobé věci. Mé podezření začalo vzrůstat, když jsem se dozvěděl, že právě tohle mi Brand udělal. Začal jsem si vytvářet vlastní hypotézu. Ani havárie auta, ani elektrošoky neobnovily mou paměť. Nakonec jsem si ji začal obnovovat zcela přirozeně, a ne následkem nějakého šoku. Musel jsem udělat nebo říci něco, z čeho bylo jasné, že mám paměť zpátky. Nějak se to doneslo k Brandovi a ten si byl velmi jist, že se mu to nehodí. Proto odcestoval do mého Stínu a zařídil vše tak, abych byl podroben léčbě, která, jak doufal, vymaže nebezpečné věci z mé hlavy. Bylo to však jen částečně úspěšné. Jediný efekt to mělo v tom, že jsem byl pak několik dní po léčbě otupělý. Ale když jsem utekl z Porteru a přežil Brandův pokus o vraždu, proces obnovy paměti pokračoval. Pamatoval jsem si toho stále více, když jsem žil u Flory. Když mě Random vzal do Rebmy, kde jsem prošel Vzorem, rozsvítilo se mi skoro úplně. I kdyby se to nestalo, jsem přesvědčen, že by k tomu došlo tak jako tak. Možná by to trvalo o něco déle, ale určitě bych se z toho nakonec dostal. Návrat paměti byl proces, který se ke konci zrychloval a zrychloval. Tak jsem si udělal závěr, že Brand se pokusil mě zlikvidovat, a to přesně souhlasí s tím, co jsi mi teď vyprávěla.“</p>

<p>Pásmo hvězd nad námi se stále zužovalo a nakonec zmizelo docela. Pokračovali jsme skrz něco, co nyní připomínalo absolutně černý tunel s malinkými záblesky světla v obrovské dálce před námi.</p>

<p>„Ano,“ řekla Fiona ve tmě přede mnou, „odhaduješ to správně. Brand se tě bál. Tvrdil, že viděl tvůj návrat jedné noci v Tir-na Nog’th, což zničilo všechny naše plány. Zpočátku jsem tomu nevěnovala pozornost, dokud jsem si nebyla naprosto jasně vědoma toho, že jsi skutečně naživu. Muselo to být potom, co se rozhodl, že tě najde. Zda nějakým tajemným způsobem tušil, kde se nacházíš, nebo to vyčetl z Erikovy mysli, to nevím. Pravděpodobně to měl od Erika. Občas je schopen takových činů. Jak víš, našel tě a nyní už znáš i zbytek.“</p>

<p>„Byla to Flořina přítomnost v tom místě a její podivné spojení s Erikem, které ho poprvé přivedly k podezření. Nebo tak nějak to řekl. Na tom nyní nezáleží. Co ale navrhuješ, abychom udělali, když ho dostaneme do rukou?“</p>

<p>Zasmála se jen tak pro sebe.</p>

<p>„Máš přece svůj meč,“ řekla.</p>

<p>„Není to tak dávno, co mi Brand řekl, že Bleys je stále ještě naživu. Je to pravda?“</p>

<p>„Je.“</p>

<p>„Proč tady potom není raději Bleys než já?“</p>

<p>„Bleys se nikdy nesladí s Drahokamem. Ty ano. Ty se s ním dostaneš do interakce velmi snadno a on se ti pokusí zachránit život, když ti bude hrozit nebezpečí, že ho ztratíš. Riziko proto není příliš velké,“ řekla. O chvíli později dodala: „Ale neber to jako postačující ochranu. Rychlý úder může vždy zvítězit nad jeho reakcí. I v jeho přítomnosti můžeš zemřít.“</p>

<p>Světlo vpředu bylo stále větší a jasnější, ale žádný pohyb, zvuk nebo zápach nepřicházel. Jak jsme postupovali, skládal jsem si jednotlivé vrstvy informací o sobě samém, které jsem postupně získal. Každá nesla úplné vlastní důvody pro to, co se stalo, když jsem byl pryč, pro to, co se dálo až dosud, a pro to, co se stane nyní. Viděl jsem, jak emoce, plány, city a realita vířily kolem jako potopa valící se městem. Bylo to, jako bych byl pomalu vztyčován na hrobě svého jiného já. Ačkoli podle nejlepší steinianské tradice skutek zůstává skutkem, každá další vlna vysvětlení, která se nade mnou zlomila, posunula do jiné polohy jednu nebo více věcí, o nichž jsem už předpokládal, že jsou jasně prokázané. Tyto změny však ozařovaly život jako pohybující se mezihru Stínu kolem Amberu, při které se pravda neustále zahaluje. Nicméně nemohl jsem popřít, že teď jsem toho věděl přece jen více než před pár lety, že jsem byl blíže k podstatě věcí, než jsem byl dříve, a že události, do nichž jsem byl vpleten po svém návratu, směřují ke svému konečnému rozuzlení. A co jsem chtěl? Chtěl jsem mít naději, že zjistím, co bylo správné, a naději podle toho také jednat! Ušklíbl jsem se. Ale kdo mi to může zaručit? Budu v sedmém nebi, když se mé poznání přiblíží pracovnímu odhadu. To by mělo stačit… A potom už potřebuju jenom příležitost několikrát seknout mečem ve správném směru. Ujistil jsem se, že je volně zasunutý.</p>

<p>„Brand řekl, že Bleys dal dohromady jiné vojsko…“ začal jsem.</p>

<p>„Později,“ řekla. „Až později, teď na to není čas.“ A měla pravdu. Světlo rychle mohutnělo a blížili jsme se ke kruhovému otvoru. To, co zářilo z ústí jeskyně, jsem považoval za denní světlo.</p>

<p>„Dobře,“ řekl jsem a za chvíli jsme dosáhli ústí tunelu. Zamžoural jsem, když jsme se vynořili. Vlevo bylo moře, které splývalo se stejně zbarvenou oblohou. Zlaté slunce, které po ní plulo nad námi, vysílalo svazky blýskavých paprsků do všech koutů. Za mnou nebylo nic než skála. Cesta, po které jsme sem přišli, zmizela beze stop. Snad jen sto stop pod námi ležel prvotní Vzor. Spatřil jsem postavu, která právě překonala druhý vnější oblouk Vzoru a byla natolik soustředěna na tuto činnost, že si nás pravděpodobně dosud nevšimla. Rudý záblesk! Na krku té postavy se houpal Kámen rozhodnutí, který přeci patří jen na mou šíji! Samozřejmě, byl to Brand.</p>

<p>Sesedl jsem. Hodil jsem ubohé rozrušené Fioně Drumovy otěže.</p>

<p>„Napadá tě něco chytřejšího než jít za ním?“ zašeptal jsem.</p>

<p>Zavrtěla hlavou.</p>

<p>Tasil jsem Grayswandir a vyrazil.</p>

<p>„Hodně štěstí,“ hlesla.</p>

<p>Jak jsem směřoval ke Vzoru, uviděl jsem dlouhý řetěz vedoucí z ústí nedaleké jeskyně k něčemu, co připomínalo Wixerovu nohu. Wixerova hlava ležela na zemi několik kroků vlevo od jeho těla. Z těla i z hlavy proudila krev a třísnila kameny.</p>

<p>Jak jsem se blížil ke Vzoru, začal jsem v duchu rychle kalkulovat. Brand se již několikrát otočil kolem základní spirály reliéfu. Byl zhruba dvě a půl otáčky uvnitř Vzoru. Kdybychom byli odděleni pouze jednou otáčkou, mohl bych na něj dosáhnout svým mečem, jakmile bych se dostal paralelně na jeho úroveň. Ale chůze ve Vzoru byla stále obtížnější, čím více se člověk blížil ke středu. Díky tomu se Brand pohyboval pravidelně, ale stále menšími kroky. Takže to nebylo možné. Nemohl jsem ho dostihnout. Právě jsem obešel jeden a půl obrátky a dostal se paralelně na jeho úroveň.</p>

<p>Kráčel jsem Vzorem vpřed tak rychle, jak jen jsem byl schopen. Když jsem pospíchal skrz první zatáčku proti vzrůstajícímu odporu, kolem mých nohou začalo jiskřit. Jiskření rychle vzrůstalo. A když jsem dosáhl Prvního Závoje, moje vlasy se začaly ježit a praskání jisker bylo nyní slyšitelné. Postupoval jsem proti tlaku Závoje a byl jsem zvědavý, zda mě Brand již spatřil. V té chvíli jsem si nemohl dovolit odvrátit pozornost a podívat se, kde je. Odpor zesílil, ale po pár krocích jsem prošel Závojem a pohyboval se opět snadněji.</p>

<p>Brand právě překonával hrozný Druhý Závoj, modré jiskry dosahovaly až k jeho pasu. Chechtal se, úsměv a triumf se rozhostily na jeho tváři, když jej překonal a mohl se klidně pohybovat vpřed. V té chvíli mě zahlédl.</p>

<p>Úsměv se mu vytratil ze rtů a na okamžik zaváhal, což bylo pro mě dobré. Na Vzoru se nesmíš zastavit, když nechceš mít problémy. Když se to stane, stojí tě hrozně moc energie dát se znovu do pohybu. „Přicházíš příliš pozdě!“ křikl na mě.</p>

<p>Neodpověděl jsem. Stále jsem šel. Modré plameny šlehaly ze Vzoru a kreslily ornamenty na čepeli Grayswandiru.</p>

<p>„Nebudeš schopen projít černým pásmem,“ řekl. Pokračoval jsem dál. Tmavé místo bylo právě přede mnou. Byl jsem rád, že není na nějakém obtížněji zdolatelném místě Vzoru. Brand se pohnul a pomalu směřoval k Velké Zatáčce. Kdybych ho tam mohl chytit, nebyl by to žádný zápas. Neměl by sílu ani rychlost k sebeobraně.</p>

<p>Jak jsem se přibližoval ke zničenému místu Vzoru, vybavoval jsem si prostředky, pomocí nichž jsme s Ganelonem přeťali černou cestu na našem letu z Avalonu. Vyhrál jsem nad silami cesty tím, že jsem si v mysli podržel obraz Vzoru, když jsme ji křižovali. Samozřejmě, nyní byl Vzor všude kolem mě a vzdálenost nebyla tak velká. Zatímco moje první myšlenka byla, že se mě Brand jednoduše snaží vyvést z míry svou výhrůžkou, ukázalo se, že síla tmavého místa by mohla být mnohem hrozivější přímo zde v samém zdroji. Jak jsem na ně vstoupil, z Grayswandiru náhle vyšlehly plameny s oslňující intenzitou. Dotkl jsem se jím černého prostoru tam, kde končil Vzor.</p>

<p>Grayswandir se přilepil k černému místu a nebylo možné jej zvednout. Pokračoval jsem a můj meč přede mnou rozřezával černou plochu a klouzal vpřed, jako by sledoval přibližně původní vzor. Následoval jsem ho. Zdálo se, že slunce potemnělo, když jsem vstoupil na tmavou zem. Uvědomil jsem si tlukot vlastního srdce a kapičky potu na obočí. Vše dostávalo šedavý nádech. Svět se zdál ponurý a Vzor vybledlý. Bylo by snadné udělat chybný krok, jen jsem nevěděl, co by přišlo po něm. Nechtěl jsem to zkoušet.</p>

<p>S očima vpitýma do země jsem sledoval rýhu Grayswandiru. Jeho čepel svítila modrým plamenem. To byla teď jediná barva, co zbyla na světě. Pravá noha, levá noha…</p>

<p>Potom jsem byl náhle venku z černé plochy a Grayswandir byl opět v mé ruce volný, plameny zčásti zmizely.</p>

<p>Rozhlédl jsem se a uviděl Branda, jak vstupuje do Velké Zatáčky. Já jsem mířil k Druhému Závoji. V nejbližších minutách bychom měli být oba zaměstnáni namáhavým úsilím při překonávání překážek. Avšak Velká Zatáčka je obtížnější a delší než Druhý Závoj. Podle všeho bych měl být volný a mohl se pohybovat rychleji, než se mu podaří překonat jeho překážku. Pak bych měl projít opět zničeným územím. Měl jsem prostě šanci být rychlejší.</p>

<p>Napětí statické elektřiny rostlo s každým krokem a štípavý pocit pronikal celým tělem. Jiskry dosahovaly až do poloviny mých stehen. Bylo to, jako bych kráčel polem elektrické pšenice. Mé vlasy se naježily. Cítil jsem, jak vstávají. Opět jsem se na mrknutí oka otočil a uviděl jsem Fionu. Stále ještě seděla v sedle a nehybně sledovala honbu.</p>

<p>Dral jsem se k Druhému Závoji.</p>

<p>Zákruty… krátké prudké obraty… Síla proti mně stále rostla a rostla, takže veškerá má pozornost, se nyní zaměřovala na její překonání. Opět přicházel známý pocit nekonečnosti všeho, co jsem kdy vykonal, a všeho, co bych měl udělat. A vůle, která soustřeďovala veškerou touhu do takové intenzity, že vše ostatní bylo vyloučeno… Brand, Fiona, Amber, má vlastní identita… Jiskry nyní sršely i nad mou postavou, jak jsem bojoval, a lopotil se. Každý další krok vyžadoval více úsilí než předchozí.</p>

<p>Konečně jsem prošel! A vpadl jsem do černého území.</p>

<p>Reflexivně jsem znovu sklonil Grayswandir před sebe. Opět vše zešedlo jednobarevnou mlhou, kterou proráželo modré světlo z čepele mého meče a otevíralo přede mnou cestu jako chirurgický řez.</p>

<p>Když jsem se vynořil do normálního světla, hledal jsem Branda. Byl stále ještě v západním kvadrantu a bojoval s Velkou Zatáčkou. Nacházel se asi v jejích dvou třetinách. Kdybych se více tlačil vpřed, mohl bych být schopen dohnat ho právě ve chvíli, kdy by se z ní dostával. Soustředil jsem proto všechnu svou sílu na to, abych se pohyboval co nejrychleji.</p>

<p>Jak jsem se dostával na severní konec Vzoru a do zatáčky vedoucí zpět, náhle mě osvítil blesk poznání. Co chci vlastně učinit?</p>

<p>Spěchám, abych prolil další krev na Vzor.</p>

<p>Kdyby byla pouze jednoduchá volba mezi tím, zda dále poničit Vzor, nebo tím, že ho Brand zničí zcela, pak bych věděl, co musím udělat. V té chvíli jsem ale cítil že musí existovat ještě jiný způsob. Ano…</p>

<p>Trochu jsem zpomalil. Vše záleželo na správném načasování. Jeho postup byl mnohem rychlejší než můj, takže jsem v tomto ohledu pociťoval trochu lítost. Moje nová strategie v sobě obsahovala plán setkat se s ním ve správném místě. Ironií bylo, že právě v té chvíli jsem si vybavil Brandovu starost o kobereček.</p>

<p>Blížil se na konec Velké Zatáčky a já jsem postupoval za ním a zároveň odhadoval vzdálenost k černému místu. Rozhodl jsem se, že ho nechám krvácet nad místem, které již bylo poškozeno. Jedinou nevýhodou, kterou to mělo, bylo, že Brand bude vpravo ode mě. Abych minimalizoval tuto jeho výhodu až zkřížíme své meče, musím si něco nechat v záloze.</p>

<p>Brand zápolil a prodíral se vpřed jen po krůčcích. Já jsem také bojoval, ale ne tak tvrdě. Stále jsem držel krok. Jak jsem postupoval, byl jsem zvědavý na Kámen rozhodnutí, na naši vzájemnou sladěnost. Cítil jsem, že je stále přítomná, i když jsem Drahokam neviděl. Mohl by mi opravdu pomoci a ochraňovat mě v této vzdálenosti? Tím, že jsem cítil jeho přítomnost, téměř jsem věřil, že mi může pomoci. Ten pocit jaksi vytvořil v mé mysli tradiční pocit bezpečí, skoro jako kdybych se nacházel ve své vlastní posteli. Byla to jako pojistka, která by měla fungovat opět v můj prospěch. Avšak znovu jsem si vybavil Fionina slova, že bych na to neměl zcela spoléhat. Stále jsem zvažoval ostatní funkce Drahokamu, spekuloval o svých možnostech a operoval s ním bez vzájemného kontaktu…</p>

<p>Brand téměř dokončil Velkou Zatáčku. Měl jsem schopnost kontaktovat se s Drahokamem na určitou vzdálenost od svého těla. Snažil jsem se s ním spojit a vyvolat útok rudého tornáda, které zničilo Iaga. Nevěděl jsem, zda bych mohl kontrolovat na tomto místě nějakou událost. Nicméně jsem jej zavolal a nasměroval na Branda.</p>

<p>Zpočátku se nic nedělo, ačkoliv jsem cítil, že Kámen rozhodnutí funguje a něco vykoná. Brand vynaložil poslední úsilí a vyšel z Velké Zatáčky.</p>

<p>Stál jsem přímo za ním.</p>

<p>Pravděpodobně to tušil. Tasil meč a urazil několik stop nevídanou rychlostí. Prudce se obrátil a naše pohledy se srazily mezi čepelemi.</p>

<p>„K čertu, kéž bys to neudělal,“ hekl a dotýkal se špičkou svého meče mého. „Nikdy by ses sem nedostal tak brzy, kdyby nebylo té čubky na koni.“</p>

<p>„Pěkný způsob, jak mluvit o sestřičce,“ řekl jsem. Zkoumal jsem jeho obranný postoj. Byli jsme ve svých bojových možnostech omezeni. Žádný z nás nemohl zaútočit, aniž by při tom opustil Vzor. Já byl bržděn i tím, že jsem nechtěl, aby cedil krev tady. Naznačil jsem výpad, Brand se stáhl zpět a sledoval levou nohou reliéf Vzoru. Vyrazil pravačkou jako had v pokusu o čelní sek bez přípravy. Zatraceně! Reflexivně jsem ránu odrazil a vrátil ji. Nechtěl jsem ho zasáhnout do hrudi a dokázal jsem se uprostřed pohybu stáhnout zpět. Pozdě. Špička Grayswandiru ho zasáhla pod prsní kostí. Zaslechl jsem nad sebou podivný bzukot. Ale nemohl jsem spustit oči z Branda. Rudá čára nyní zdobila jeho košili v místě, kde jsem ho zasáhl. Zdálo se, že látka stačí krev zatím pojmout. Podnikal jsem výpady, předstíral je, bránil se, zadržoval jeho výpady a dělal vše pro to, abych ho nutil ustupovat. Měl jsem nad ním psychologickou převahu v tom, že jsem měl větší dosah a oba jsme věděli, že jsem schopen dělat více věcí a rychleji. Brand už byl na dosah tmavého území. Ještě několik kroků… Uslyšel jsem zvuk podobný zvonu a pak mohutný řev. Padl na nás stín, jako by mrak zastínil slunce.</p>

<p>Brand vzhlédl. Myslím, že jsem ho mohl v tom okamžiku dostat, ale byl jsem ještě o pár kroků vzdálen od místa, kde jsem ho chtěl mít.</p>

<p>Okamžitě se vzpamatoval a probodl mě pohledem. „Proklínám tě, Corwine! To je tvoje práce, nebo snad ne?“ zakřičel a potom zaútočil, přičemž odhodil veškerou svoji dosavadní opatrnost.</p>

<p>Naneštěstí jsem byl vůči němu ve špatné pozici. Stál jsem na okraji reliéfu a snažil se ho dotlačit zbývající kus cesty zpět. Byl jsem mu vystaven a lehce jsem zavrávoral. Rány jsem odrážel nedostatečně. Přepadl jsem dozadu.</p>

<p>Zachytil jsem se pravým loktem a levou nohou. Klel jsem jako pohan. Bolelo to. Loket mi sklouzl.</p>

<p>Brand zuřivě útočil, a přestože jsem měl mžitky před očima, moje nohy se dosud dotýkaly linie Vzoru. Byl jsem mimo dosah Brandova smrtelného úderu, ačkoliv mě stále ještě mohl dostatečně zmrzačit.</p>

<p>Zvedl jsem před sebe Grayswandir. Podařilo se mi posadit. A tu jsem viděl, že rudý útvar, na okrajích žlutý, rotuje přímo nad Brandem. Oblak praskal a jiskřil a vydával přitom drobné záblesky. Řev a burácení se nyní změnilo v bědování a naříkání.</p>

<p>Brand zvedl svůj meč a držel jej jako oštěp a mířil na mě. Věděl jsem, že se mu nemohu bránit a že nemohu uskočit.</p>

<p>Celou svou myslí jsem se zaměřil na Kámen rozhodnutí a na útvar na obloze… Shora vyšlehly záblesky a dotkly se jeho meče…</p>

<p>Zbraň mu vypadla z ruky a ruka mu vzlétla k ústům. Levou rukou sevřel Kámen rozhodnutí, když si uvědomil, co dělám a snažil se to vyrušit tím, že Kámen přikryl. Cucal si prsty a hleděl vzhůru. Všechna zlost opustila jeho tvář a byla nahrazena výrazem strachu, který přecházel v panickou hrůzu. Kužel začal sestupovat dolů.</p>

<p>Brand se vrhl do černého pásma. Hleděl směrem k jihu. Zvedl obě paže a vykřikoval cosi, co jsem v tom rámusu nemohl slyšet.</p>

<p>Kužel padal na něj. Zdálo se, že jeho postava se stává pouze dvojrozměrnou, jak se kužel přibližoval. Jeho obrys se mihotal. Začal se zmenšovat. Zmenšoval se a zmenšoval, až zmizel docela, malý okamžik předtím, než kužel olízl plochu, na níž stál.</p>

<p>S ním zmizel i Drahokam, čímž jsem ztratil možnost kontroly útvaru nad sebou. Nevěděl jsem, zda je lepší zůstat ležet, nebo se znovu normálně postavit na Vzoru. Rozhodl jsem se, že se postavím. Naklonil jsem se dopředu, skrčil se a zůstal tak, dokud se kužel nezačal zvedat. Skučení ustalo, jakmile se kužel stáhl. Modré plameny kolem mých nohou zcela zmizely. Otočil jsem se a podíval se na Fionu. Ukazovala mi, abych se narovnal a šel.</p>

<p>Pomalu jsem se vztyčil, když jsem viděl, že vír nade mnou pomalu mizí. Došel jsem na místo, kde ještě nedávno stál Brand. Opět jsem použil Grayswandiru, aby mě provedl. Zkroucené zbytky Brandova meče ležely blízko vzdálené hrany temné plochy.</p>

<p>Přál jsem si, aby existoval nějaký snadný způsob, jak opustit Vzor. Nemůžete se ovšem vrátit zpět, když už jednou na Vzor vstoupíte. Byl jsem proto velmi opatrný, než abych se pokoušel najít nějakou temnou cestu ven. Zamířil jsem k Velké Zatáčce. Kam asi Brand zmizel? Kdybych to věděl, mohl bych Vzoru poručit, aby mě za ním poslal, až se dostanu do jeho středu. Snad má Fiona nějaký nápad. Pravděpodobně směřoval na místo, kde měl spojence. Nemělo by význam, abych ho stíhal sám.</p>

<p>Vstoupil jsem do Velké Zatáčky. Jiskry vystřelovaly kolem mě.<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola dvanáctá</emphasis></strong></p>

<p>Pozdě odpoledne v horách: slunce sklánějící se k západu ozařuje skály po mé levici a vrhá jejich rozeklané stíny. Proniká fólií kolem mého hrobu, která čelí chladným větrům z Kolviru. Pouštím Randomovu ruku a prohlížím si muže, který sedí na lavičce před mausoleem.</p>

<p>Je to tvář mládence z probodeného Trumfu. Má nad ústy drobné vrásky. Oproti kartě je jeho obočí hustší a čelisti vysedlé.</p>

<p>Poznal jsem ho dříve, než Random řekl: „Toto je můj syn Martin.“</p>

<p>Martin se postavil, když jsem se k němu přiblížil, stiskl mi ruku a řekl: „Strýček Corwin.“ Jeho výraz se lehce změnil, když ta slova vyslovil. Bedlivě si mě prohlížel.</p>

<p>Byl o několik palců vyšší než Random, ale stejně stavěný. Jeho brada a líce měly tytéž charakteristické rysy, jeho vlasy byly také podobné.</p>

<p>Usmál jsem se.</p>

<p>„Byl jsi velmi dlouho pryč,“ řekl jsem. „Stejně jako já.“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Ale já jsem vlastně nikdy skutečně v Amberu nebyl,“ řekl. „Vyrůstal jsem v Rebmě – a na jiných místech.“</p>

<p>„Pak mi dovol, abych tě přivítal, synovče. Přicházíš k nám v zajímavé době. Random ti o tom určitě vyprávěl.“</p>

<p>„Ano,“ řekl. „Proto jsem tě požádal o to, abychom se setkali raději tady než tam.“</p>

<p>Podíval jsem se letmo po Randomovi.</p>

<p>„Poslední strýc, kterého potkal, byl Brand,“ řekl Random. „A potkal ho za velmi nechutných okolností. Dáváš mu vinu?“</p>

<p>„Těžko. Já jsem se s ním střetl před chvílí. Nemohu říci, že to bylo zrovna nejužitečnější setkání.“</p>

<p>„Střetl ses s ním?“ řekl Random. „Zapomněl jsi na mé rady.“</p>

<p>„Brand opustil Amber a má s sebou Kámen rozhodnutí. Kdybych věděl dříve to, co vím teď, byl by dosud ve věži. Je to sice náš člověk, ale je velmi nebezpečný.“</p>

<p>Random pokýval hlavou.</p>

<p>„Já vím.“ řekl. „Martin potvrdil všechna naše podezření o bodnutí. – Byl to Brand. Ale co je teď s Drahokamem?“</p>

<p>„On mě předešel na místě, kde jsem jej nechal na Stínu Země. Musel s ním přejít přes Vzor a sladit se s ním, aby jej využil pro vlastní potřebu. Já jsem zabránil tomu, aby to uskutečnil na původním Vzoru v reálném Amberu. Podařilo se mu však zmizet. Teď jsem poslal skupinu strážců k Fioně pro případ, že by podnikl nový pokus. Náš vlastní Vzor a Vzor v Rebmě jsou také střeženy.“</p>

<p>„Takže on může vyvolat bouře? K čertu, on může jít do Stínu a vyvolat takové počasí, jaké ho napadne.“</p>

<p>„Osoba, která ovládá Drahokam, ho může použít k vymazání Vzoru.“</p>

<p>„On? Co se potom stane?“</p>

<p>„Nastane konec světa. Aspoň takového, jaký známe.“</p>

<p>„Oh,“ vzdychl Random znovu. „Jak to sakra víš?“</p>

<p>„To je dlouhé povídání a na to teď nemám čas. Ale dozvěděl jsem se to od Dworkina a věřím většině toho, co řekl.“</p>

<p>„On je dosud nablízku?“</p>

<p>„Později,“ řekl jsem.</p>

<p>„Dobře. Ale Brand by musel být blázen, aby udělal něco takového.“</p>

<p>Přikývl jsem.</p>

<p>„Věřím, že si myslí, že by pak mohl sestavit nový Vzor. Znovu přetvořit vesmír sám podle sebe jako velitel výkonné moci.“</p>

<p>„Je to možné?“</p>

<p>„Teoreticky snad. Ale dokonce sám Dworkin má jisté pochybnosti o tom, že tento velký čin by mohl být nyní skutečně zopakován. Kombinace všech faktorů byla unikátní… Ano, Brand je svým způsobem blázen. Když se ohlížím zpět přes všechna ta léta, vybavím si jeho osobní proměny. Je v něm něco schizoidního. Možná ho za hranici rozumu přivedly pakty s nepřítelem. Ale to je jedno. Chci aby byl zpět ve věži. Kéž by byl Gérard horší lékař.“</p>

<p>„Víš, kdo ho bodl?“</p>

<p>„Fiona. Tu historku si ale můžeš poslechnout od ní.“</p>

<p>Naklonil se k mému náhrobnímu nápisu a potřásl hlavou.</p>

<p>„Brand,“ řekl. „Čert ho vem. Každý z nás ho mohl v předchozích dnech zabít. Byla k tomu řada příležitostí. Je opravdu škoda, že někoho z nás nenapadl ostřeji již dříve…“</p>

<p>„Mám to brát tak, že je teď lovná zvěř?“ zeptal se Martin.</p>

<p>Podíval jsem se na něj. Svaly na čelistech se mu stáhly a oči zúžily. Na chvíli jako by všechny naše tváře přelétly přes jeho tvář jako při listování rodinnými kartami. Zdálo se, že náš egoismus, nenávist, závist, hrdost a násilí vlastně vytrysklo v jeho pohledu na povrch – a to se ještě ani pořádně nedotkl nohou Amberu. Něco se ve mně zlomilo, natáhl jsem se a uchopil ho za ramena.</p>

<p>„Máš dobrý důvod nenávidět ho,“ řekl jsem, „a odpověď na tvou otázku je ‚ano‘. Lovecká sezóna je zahájena. Nepřipouštím si jinou možnost, jak s ním jednat, než to, že ho zničíme. Osobně jsem ho tak dlouho nenáviděl, i když zůstával jen abstrakcí. Ale nyní to je jiné. Ano, musí být zabit. Ale nesmí se stát, že zášť bude tvým křtem. Už je jí mezi námi víc než dost. Dívám se na tvou tvář – nevím… lituji, Martine. Příliš mnoho se toho právě teď stalo. Ty jsi mladý. Já už zažil mnoho věcí. Některé z nich mě trápí. To je vše, co jsem ti chtěl říci.“</p>

<p>Povolil jsem stisk.</p>

<p>„Povídej mi o sobě,“ řekl jsem.</p>

<p>„Obával jsem se o Amber už dávno,“ začal, „a myslím si, že se stále ještě obávám. Od té doby, co mě Brand napadl. Jsem zvědavý, jestli by se mohl se mnou znovu setkat. Třásl jsem se mnoho let. Myslím, že jsem se bál vás všech. Většinu z vás znám jako obrázky na kartách a připisoval jsem vám špatnou duši. Řekl jsem Randomovi – otci –, že se s vámi nechci setkat najednou. Navrhl mi, že bude nejlepší, když se nejdříve sejdu s tebou. Nikdo z vás včas nerozpoznal, že by vás mohly zajímat určité věci, o kterých vím. Potom, co jsem se o nich zmínil, mi otec řekl, že tě musím co nejdřív vidět. Vyprávěl mi o všem, co se stalo. Já o tom také něco vím.“</p>

<p>„Měl jsem pocit, že bys mohl něco vědět, když se nedávno objevilo jisté jméno.“</p>

<p>„Tecyy?“ zeptal se Random.</p>

<p>„Ano, to je to jméno.“</p>

<p>„Je těžké rozhodnout, kde začít…“ řekl Martin.</p>

<p>„Vím, že jsi vyrůstal v Rebmě, prošel jsi Vzorem a pak jsi využil své moci nad Stínem a navštívil jsi Benedikta v Avalonu,“ řekl jsem. „Benedikt ti vyprávěl hodně o Amberu a Stínu, naučil tě používat Trumfy a vyučoval tě boji. Později jsi odejel sám do Stínu. A vím, co ti Brand udělal. To je vše, co o tobě vím.“</p>

<p>Přikývl a pohlédl k zapadajícímu slunci.</p>

<p>„Když jsem opustil Benedikta, cestoval jsem několik let Stínem,“ řekl. „To byly mé nejšťastnější dny. Dobrodružství, vzrušení, viděl jsem nové věci… Kdesi vzadu v mysli jsem vždy cítil, že až jednoho dne budu chytřejší, houževnatější a zkušenější, podniknu cestu do Amberu a setkám se se svými příbuznými. Pak se však se mnou střetl Brand. Tábořil jsem na malém kopci. Odpočíval jsem po dlouhé jízdě a obědval jsem. Byl jsem na cestě ke svým přátelům Tecyovým. Brand se se mnou kontaktoval. Spojoval jsem se pomocí Trumfu s Benediktem, když mě učil, jak je používat, a pak ještě mnohokrát, když jsem cestoval. Příležitostně mě i přivolával, takže jsem věděl, jaký je to pocit, a věděl vše, co k tomu patří. Totéž jsem pocítil a chvíli si myslel, že mě volá Benedikt. Ale nebylo to tak. Byl to Brand. Rozpoznal jsem ho podle obrázku v balíčku karet. Stál ve středu něčeho, co připomínalo Vzor. Bylo to podivné. Nevěděl jsem, jak se ke mně dostal. Pokud vím, můj Trumf neexistoval. Chvíli se mnou mluvil – zapomněl jsem, co říkal –, a když bylo všechno jasné, bodl mě. Odstrčil jsem ho a odkulil se pryč, ale stále se mu dařilo udržovat kontakt. Bylo pro mě těžké přerušit jej. Když se mi to podařilo, pokusil se opět se mnou spojit, ale dokázal jsem jeho pokus zablokovat. Benedikt mě to naučil. Opět to několikrát zkoušel, ale dařilo se mi úspěšně ho blokovat. Nakonec toho nechal. Byl jsem blízko Tecyových. Podařilo se mi nasednout na koně a dojet k nim. Myslel jsem si, že tam jedu zemřít, protože předtím jsem nikdy nebyl tak ošklivě poraněn. Ale po čase jsem se začal uzdravovat. Pak zase rostly mé obavy, že by mě Brand mohl najít a dokončit to, co před tím začal.“</p>

<p>„Proč jsi nekontaktoval Benedikta,“ zeptal jsem se ho, „a neřekl mu, co se stalo? Proč jsi mu neřekl o svých obavách?“</p>

<p>„Přemýšlel jsem o tom,“ řekl, „a také jsem přemýšlel o možnosti, že Brand uvěřil tomu, že zvítězil a že jsem vskutku mrtev. Nevěděl jsem, o jaký mocenský boj se jedná v Amberu, ale dospěl jsem k tomu, že útok na můj život byl pravděpodobně součástí tohoto boje. Benedikt mi hodně vyprávěl o rodině a byla to jedna z prvních věcí, na kterou přišla řeč. Tak jsem se rozhodl, že snad bude lepší živit představu, že jsem mrtvý. Opustil jsem Tecyovy ještě dříve, než jsem se zcela uzdravil, a odjel, abych se ztratil ve Stínu.“</p>

<p>„Pak se náhodou stala hrozná věc,“ pokračoval, „věc, se kterou jsem se předtím nesetkal, ale která se nyní vlastně zdála být všudypřítomná: téměř ve všech Stínech, kterými jsem procházel, se objevila zvláštní černá cesta, existující v různých podobách. Nerozuměl jsem tomu. Protože to ale byla věc, která, jak se zdálo, překračovala Stín, má zvědavost rostla. Rozhodl jsem se, že po ní půjdu a zjistím o ní více. Bylo to nebezpečné. Zjistil jsem velmi rychle, že není dobré po ní kráčet. V noci po ní putovala podivná stvoření. Normální stvoření, která se na ni odvážila vstoupit, chřadla a umírala. Proto jsem byl opatrný. Nepřibližoval jsem se více, než bylo nutné, abych ji měl na dohled. Sledoval jsem ji. Rychle jsem zjistil, že všude, kde prošla, následovala smrt, rozklad nebo přinejmenším problémy. Nevěděl jsem, kdo za to může.“</p>

<p>„Byl jsem stále ještě velmi slabý po svém zranění,“ pokračoval, „a dělal jsem chybu, že jsem se nutil jezdit příliš daleko a příliš rychle během dne. Jednoho dne jsem ležel nemocný a chvěl se pod svou přikrývkou celou noc a značnou část následujícího dne. Chvílemi jsem blouznil, a tak nemohu přesně říci, kdy se objevila. Vypadala chvíli jako část mého snu. Krásná mladá dívka. Pečovala o mě, zatímco jsem se zotavoval. Jmenovala se Dara. Donekonečna jsme si povídali. Bylo to velmi příjemné mít někoho, s kým bylo možné mluvit tak… Musel jsem jí vyprávět o celém svém životě. Pak mi řekla něco o sobě. Nebyl to její rodný kraj, ve kterém jsem ležel. Řekla mi, že tam přijela skrz Stín. Dosud nemohla cestovat Stínem tak jako my, ale cítila, že se to může naučit, protože tvrdila, že přes Benedikta pochází z Paláce v Amberu. Vlastně se o tom chtěla více dovědět. Dosud cestovala prostřednictvím černé cesty. Byla imunní vůči jejím škodlivým vlivům. Říkala, že je to proto, že je také příbuzná s obyvateli na opačném konci v Dvorech Chaosu. Přesto se chtěla naučit náš způsob cestování. Snažil jsem se jí dát ty nejlepší informace, které jsem znal. Vyprávěl jsem jí o Vzoru, dokonce jsem jí ho načrtl. Ukázal jsem jí své Trumfy – Benedikt mi dal jeden balíček –, abych jí představil ostatní příbuzné. Zvláště se zajímala o tvůj Trumf.“</p>

<p>„Začínám tomu rozumět,“ řekl jsem. „Pokračuj!“</p>

<p>„Řekla mi, že Amber ve své volnosti, zkaženosti a drzosti porušil určitý druh metafyzické rovnováhy mezi sebou a Dvory Chaosu. Její lidé nyní pracují na nápravě věcí tím, že zničí Amber. Jejich vlastní místo není Stínem Amberu, ale pevná entita se svými vlastními právy. Všechny Stíny, které leží mezi nimi, mezitím strádají černou cestou. Mé znalosti o životě v Amberu byly pouze zprostředkované, z doslechu. Podle mě jí Brand jistě popsal zlo v Amberu. Ale když jsem se o něm zmínil, řekla, že on to nebyl. Byl jakýmsi hrdinou tam, odkud přišla. Ve všech podrobnostech si nebyla jistá, ale nedělalo jí to zas až tak velké starosti. To bylo potom, co jsem rozpoznal, jak je ve všem sebejistá – vytvářelo to až dojem fanatismu, když mluvila. Ač se mi do toho nechtělo, pokusil jsem se bránit Amber. Myslel jsem na Llewelu, Benedikta a na Gérarda, které jsem několikrát potkal. Zjistil jsem, že se chce mermomocí dozvědět o Benediktovi. Zde už jsem mohl mluvit s určitou zkušeností a ona byla ochotná uvěřit dobrým zprávám, které jsem jí řekl. Nevím však, jaký byl konečný efekt všech těch rozhovorů. Jen se mi zdálo, že nakonec byla přece jen méně sebejistá.“</p>

<p>„Nakonec?“ řekl jsem. „Co tím myslíš? Jak dlouho s tebou byla?“</p>

<p>„Téměř týden,“ odpověděl. „Řekla, že o mě bude pečovat, dokud se neuzdravím, což také dělala. Dokonce zůstala o několik dní déle. Řekla, že to dělá proto, aby si byla úplně jistá, že jsem v pořádku, ale myslím si, že ve skutečnosti chtěla pokračovat v naší konverzaci. Nakonec však řekla, že musí odejít. Požádal jsem ji, aby se mnou zůstala, ale odmítla to. Chtěl jsem tedy jít s ní, ale to taky odmítla. Asi rozpoznala, že ji chci přesto doprovázet, a tak v noci zmizela. Po Černé cestě jsem nemohl jet a neměl jsem ani představu, do jakého Stínu cestuje. Když jsem se ráno vzbudil, zjistil jsem, že zmizela. Chtěl jsem sám osobně navštívit Amber. Ale bál jsem se. Snad některé věci, které mi řekla, posílily moje obavy. Proto jsem se rozhodl zůstat ve Stínu. A tak jsem cestoval, viděl řadu věcí, snažil se něco naučit – až mě Random našel a řekl mi, že chce, abych se vrátil domů. Avšak nejdříve mě přivedl sem, protože chtěl, abych se sešel s tebou. Chtěl, aby sis ze všeho nejdříve poslechl můj příběh. Řekl mi, že znáš Daru a že chceš o ní vědět víc. Doufám, že jsem ti pomohl.“</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem. „Děkuji ti.“</p>

<p>„Pochopil jsem, že nakonec prošla Vzorem.“</p>

<p>„Ano, dokázala to.“</p>

<p>„A pak se prohlásila za nepřítele Amberu.“</p>

<p>„To také.“</p>

<p>„Doufám,“ řekl, „že se jí z toho všeho nic zlého nestane. Byla na mě laskavá.“</p>

<p>„Zdá se, že se o sebe dokáže postarat,“ řekl jsem. „Ale… ano, je to příjemná dívka. Nemohu ti nic slíbit, pokud jde o její bezpečnost, protože toho o ní vím stále velmi málo. Jen velmi málo vzhledem k tomu, co vše se kolem děje. To, co jsi mi však řekl, mi pomohlo. Teď se mi to jeví tak, že ji spíše mohu považovat za nevinnou než provinilou osobu.“</p>

<p>Zasmál se. „To rád slyším.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Co budete teď dělat?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Vezmu ho s sebou, aby viděl Vialle,“ řekl Random, „a pak se setkáme s ostatními, když to čas a příležitost dovolí. Samozřejmě vyjma toho, že by vzniklo něco nepředpokládaného a ty bys mě nyní potřeboval.“</p>

<p>„Došlo k řadě nových událostí,“ řekl jsem, „ale opravdu tě nyní nepotřebuji. Ačkoliv by bylo dobré mít tě po ruce a seznámit tě s novou situací. Ale mám na to jen velmi málo času.“</p>

<p>Randoma jsem před jejich odjezdem zpravil o nejdůležitějších věcech. Přemýšlel jsem však stále o Martinovi. Byl pro mě velkou neznámou. Jeho vyprávění může být naprosto pravdivé. Vlastně jsem cítil, že bylo pravdivé. Na druhé straně jsem měl pocit, že nebylo úplné a že úmyslně něco vynechal. Možná něco neškodného. Možná také ne. Neměl žádný zvláštní důvod milovat nás. Spíše naopak. A Random by tak mohl přivést domů trojského koně. Snad to tak nebude. Možná tak uvažuju jen proto, že nikomu nevěřím, pokud k tomu opravdu nejsem donucen.</p>

<p>Až dosud jsem však Randomovi neřekl nic, co by mohlo být opravdu použito proti nám, a silně jsem pochyboval, že Martin by nám mohl způsobit velkou škodu, i kdyby chtěl. Ne, s největší pravděpodobností byl zrovna tak mazaný jako my ostatní a zřejmě se tak choval ze zcela jasných důvodů: ze strachu a sebeobrany. Z náhlé inspirace jsem se ho zeptal: „Jel jsi ještě někdy potom za Darou?“</p>

<p>Začervenal se.</p>

<p>„Ne,“ řekl až příliš rychle. „Jenom tehdy. Pak už ne.“</p>

<p>„Aha,“ řekl jsem a Random byl až příliš dobrý hráč pokru, aby si toho nevšiml. Tak jsem okamžitě pro nás získal za velmi malou cenu pojistku tím, že otec bude hlídat svého ztraceného syna.</p>

<p>Rychle jsem obrátil náš rozhovor zpět k Brandovi. Zatímco jsme si vyměňovali poznámky o psychopatologii, ucítil jsem slabé zacinkání, což byl příznak, který ohlašoval kontakt s Trumfem.</p>

<p>V okamžiku se uskutečnil kontakt a hleděli jsme na sebe s Ganelonem.</p>

<p>„Corwine,“ řekl, „rozhodl jsem se, že je čas na kontrolu. Máš nyní Drahokam ty, nebo Brand, nebo ho ještě oba dva hledáte? Jak je to?“</p>

<p>„Brand má Drahokam,“ řekl jsem.</p>

<p>„To je víc než škoda,“ řekl. „Vyprávěj mi o tom.“</p>

<p>Dal jsem se do vyprávění.</p>

<p>„Pak mi to Gérard řekl správně,“ poznamenal.</p>

<p>„On už ti to všechno vyprávěl?“</p>

<p>„Ne příliš detailně,“ odvětil Ganelon. „A já si chci být jist, že se to dozvím přímo od tebe. Právě jsem s ním skončil rozhovor.“ Vrhl letmý pohled vzhůru. „Zdá se, že nejlepší bude, když se přestěhuješ, pokud mi východ měsíce správně radí.“</p>

<p>Přikývl jsem. „Ano, za chvíli se vydám na hvězdnou cestu. Není to příliš daleko odtud.“</p>

<p>„Dobře. Nyní musíš něco udělat…“</p>

<p>„Vím, co musím dělat,“ řekl jsem. „Musím se dostat do Tir-na Nog’th dříve než Brand a musím mu znemožnit cestu ke Vzoru. Když se to nepodaří, musím ho stíhat opět ve Vzoru.“</p>

<p>„To není cesta, kterou bychom měli jít,“ řekl.</p>

<p>„Máš lepší nápad?“</p>

<p>„Ano, mám. Máš své Trumfy s sebou?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Dobře. Za prvé: nebudeš tam schopen včas blokovat jeho cestu ke Vzoru.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>„Musíš provést operaci Nanebevstoupení a pak můžeš teprve jít do paláce a dokončit svou cestu ke Vzoru. To chce čas dokonce i v Tir-na Nog’th – zvláště v Tir-na Nog’th, kde čas má sklon kdykoli dělat nějaké triky. Navíc, jak víš, můžeš mít nějaké skryté přání smrti, které tě třeba zpomalí. Nevím. Také se může dostat do Vzoru před tebou. Docela dobře se může stát, že už bude příliš hluboko uvnitř a ty už ho nezadržíš.“</p>

<p>„Pravděpodobně bude unavený. To by ho mohlo trochu zdržet.“</p>

<p>„Ne. Představ si sebe na jeho místě. Kdybys byl Brand, nenamířil by sis to do nějakého Stínu, kde čas probíhá jinak? Místo odpoledne si mohl vybrat několik dní na odpočinek před večerní zkouškou. Jistější bude předpokládat, že bude v dobré formě.“</p>

<p>„Máš pravdu,“ řekl jsem. „Nemohu na to spoléhat. Dobře. Jako alternativní možnost uvažuji o tom zabít ho na dálku, ale pokud to půjde, raději se tomu vyhnu. V nejhorším však s sebou vezmu samostříl nebo jednu z našich pušek a jednoduše ho zastřelím ve středu Vzoru. Možná, že jen prvotní Vzor tím trpí, ale to nevím.“</p>

<p>„Nevadí,“ řekl. „Nerad bych, aby ses tam spoléhal na normální zbraně. Je to zvláštní místo. Sám jsi prohlásil, že je to jako neznámý kus Stínu plující po obloze. Dokážeš odhadnout, jak střílet v Amberu, ale tam?“</p>

<p>„Je to riskantní,“ uznával jsem.</p>

<p>„A pokud jde o samostříl, co když prudký závan větru vychýlí střelu pokaždé, když vystřelíš?“</p>

<p>„Obávám se, že ti teď nerozumím.“</p>

<p>„Drahokam. Šel s ním část cesty po primárním Vzoru a měl čas s ním nějaký čas experimentovat. Myslíš si, že je možné, že se už částečně sladili?“</p>

<p>„Nevím. Vůbec si neumím představit, jak ten proces pokračuje.“</p>

<p>„Chci jen zdůraznit, že jestli se mu to podařilo, může být schopen se bránit. Možná, že Drahokam má dokonce jiné vlastnosti, o kterých ani nevíš. Chci tím jen říci, že by ses neměl spoléhat na to, že ho zabiješ na dálku. Dokonce by ses ani neměl spoléhat na to, že budeš opět schopen provádět triky s Drahokamem. Snad jedině tehdy, jestliže se mu nepodařilo ovládnout jej.</p>

<p>„Vidíš věci černěji než já.“</p>

<p>„Ale možná realističtěji,“ řekl.</p>

<p>„Připouštím to, tak pokračuj. Říkal jsi, že máš plán.“</p>

<p>„Ano, mám. Myslím si, že se nesmí Brandovi vůbec dovolit vstoupit na Vzor. Jestliže na něj vstoupí, pravděpodobnost neštěstí rychle vzroste.“</p>

<p>„A ty si myslíš, že tam opravdu nemohu být včas a zastavit ho?“</p>

<p>„Ne, protože se může přemístit téměř okamžitě, zatímco ty musíš cestovat dlouho. Můj tip je, že právě čeká na východ měsíce, a jakmile se město vynoří, bude tam v blízkosti Vzoru.“</p>

<p>„To mi ale neodpovídáš na otázku.“</p>

<p>„Odpověď je, že bys neměl dnes v noci jet do Tir-na Nog’th.“</p>

<p>„Počkej chvíli.“</p>

<p>„Nepočkám, k čertu! Máš ve mně mistra strategie, a tak bys mě měl raději poslouchat.“</p>

<p>„Dobře. Poslouchám.“</p>

<p>„Souhlasil jsi se mnou, že tam pravděpodobně nebudeš včas. Ale někdo jiný tam může být.“</p>

<p>„Kdo a jak?“</p>

<p>„Hned ti to povím. Byl jsem ve spojení s Benediktem. Už se vrátil. V této chvíli je v Amberu v místnosti Vzoru.</p>

<p>Nyní by ho měl projít a stát v jeho středu a čekat. Měl by ses vydat ke schodům do města na obloze. A tam počkat na východ měsíce. Jakmile Tir-na Nog’th získá tvar, spojíš se pomocí Trumfu s Benediktem. Řekneš mu, že je vše připraveno a on využije moci Vzoru v Amberu a přemístí se na Vzor v Tir-na Nog’th. Nezáleží na tom, jak rychle Brand cestuje, protože v tomto případě nemůže být rychlejší.“</p>

<p>„Už vidím tu výhodu,“ řekl jsem. „Je to nejrychlejší způsob, jak tam dostat člověka, a Benedikt je jistě vhodný muž. Neměl by mít s Brandem potíže.“</p>

<p>„Opravdu si myslíš, že Brand nepodnikne nějaké jiné přípravy?“ zeptal se Ganelon. „Ze všeho, co jsem o něm slyšel, vím, že je velmi mazaný, i když je zároveň velmi hloupý. Může předem něco tušit.“</p>

<p>„Možná. Máš nějakou představu o tom, co by mohl dělat?“</p>

<p>Plácl se po krku a zasmál se.</p>

<p>„Štěnice,“ řekl. „Promiň mi to. Zatracená hnusná stvoření.“</p>

<p>„Pořád si myslíš –“</p>

<p>„Myslím si, že bys měl zůstat v kontaktu s Benediktem po celý čas, co bude tam nahoře. To si myslím. Kdyby měl Brand navrch, můžeš dostat Benedikta okamžitě zpět a zachránit mu život.“</p>

<p>„Samozřejmě. Pak ale –“</p>

<p>„Pak ale prohrajeme jedno kolo, to připouštím. Ale ne celou hru. I kdyby se plně sžil s Drahokamem, přesto se bude muset dostat na primární Vzor a definitivně jej zničit. A ten máš pod kontrolou.“</p>

<p>„Ano,“ řekl jsem. „Zdá se, že máš všechno propočítané. Překvapil jsi mě, jak jsi to rychle vyřešil.“</p>

<p>„Měl jsem v poslední době hodně času. Což je špatná věc, nicméně to lze využít k přemýšlení. To jsem také udělal. Teď si myslím, že bude nejlépe, když si pospíšíš. Den už se nachýlil.“</p>

<p>„Souhlasím,“ řekl jsem. „Díky za dobrou radu.“</p>

<p>„Šetři si díky až na dobu, kdy budeme vědět, co z toho všechno vzejde,“ řekl a pak se mnou přerušil kontakt.</p>

<p>„Vypadalo to, že je to důležité,“ řekl Random. „O čem jste mluvili?“</p>

<p>„Příhodná otázka,“ odpověděl jsem, „ale teď na to nemám čas. Budeš si muset na vysvětlení počkat až do rána.“</p>

<p>„Mohu ti v něčem pomoci?“</p>

<p>„Objektivně vzato ano,“ řekl jsem, „když buď oba odjedete na jednom koni, nebo se vrátíte zpět na Amber pomocí Trumfu. Potřebuji Stara.“</p>

<p>„Jistě,“ řekl Random. „To není problém. To je vše?“</p>

<p>„Ano, mám naspěch.“</p>

<p>Vydali jsme se směrem ke koním.</p>

<p>Několikrát jsem popleskal Stara a pak jsem nasedl.</p>

<p>„Uvidíme se v Amberu,“ řekl jsem, „a díky.“<strong><emphasis></emphasis></strong></p><empty-line /><p><strong><emphasis>Kapitola třináctá</emphasis></strong></p>

<p>Na nejužším hřebenu Kolviru je útvar, který připomíná tři schody. Seděl jsem na nejnižším z nich a čekal jsem, co se bude dít nade mnou. Potřeboval jsem jen, aby nastala noc a svítil měsíc. Zatím bylo vyhověno pouze polovině mých požadavků.</p>

<p>Na západě a na severovýchodě byly mraky. Vrhl jsem na ně nedůvěřivý pohled. Kdyby se nakupily tak, aby zakryly měsíční svit, pak by se Tir-na Nog’th ztratil v prázdnotě. Toto byl jeden z důvodů, proč bylo vždy rozumné mít za sebou někoho na zemi, kdo by byl schopen pomocí Trumfu zprostředkovat únik do bezpečí.</p>

<p>Obloha nade mnou byla čistá, samozřejmě až na důvěrně známé hvězdy. Až vyjde měsíc a jeho záře dopadne na kámen, na kterém jsem odpočíval, na nebi by mělo vyvstat schodiště rozkládající se po celém obzoru a směřující nahoru k Tir-na Nog’th. A to je podoba Amberu, kterou unáší mírný noční vítr.</p>

<p>Byl jsem unavený. Přihodilo se toho příliš mnoho v tak krátkém časovém intervalu. Být najednou v klidu, sundat si boty a promnout si chodidla, lehnout si na záda a nechat odpočinout hlavu na skále byl najednou přepych a pocit absolutní radosti. Přestože jsem si toto pohodlí mohl dopřát jen na pouhém kameni, byl to příjemný pocit. Zahalil jsem se do svého pláště a přitáhl jsem jeho přední cípy těsně k sobě, abych se chránil proti rostoucímu chladu. Teď bych uvítal teplou koupel, hodně jídla a postel. Ale to se dalo vzhledem k daným okolnostem považovat téměř za vybájené hodnoty. Bylo více než postačující moci odpočívat právě tak, jak jsem to činil, nechat své myšlenky plynout pomaleji, nechat se unášet zpětně přes události posledních dní, jako bych byl pouhým divákem.</p>

<p>Tak mnoho… Ale nyní jsem měl přinejmenším několik odpovědí na některé ze svých otázek. Samozřejmě ne na všechny. Ale znal jsem jich dost na to, abych mohl ukojit svoji žíznivou mysl pro tento okamžik… Nyní jsem měl nějakou představu, jak to asi bylo během mé nepřítomnosti… A nějak jsem cítil, že vím více, než kolik chápu. Uvědomil jsem si, že už mám k dispozici střípky, které by přede mnou měly dotvořit konečný obraz. Jen kdybych je uměl správně poskládat. Tempo nedávných událostí, a částečně i dnešních, mi však nedovolovalo tu úlohu řešit teď hned. Ačkoliv se mi najednou zdálo, že některé střípky už do sebe začaly zapadat.</p>

<p>Nade mnou se začalo něco dít. Vysoko ve vzduchu se objevila slabá záře. Upřeně jsem pozoroval horizont. Jemné žhnutí se objevilo nad mořem, tam, kde měl vyjít měsíc. Spatřil jsem asi na minutu světelný oblouk. Mraky se klouzavě posunovaly, ale ne tak, aby se navzájem dotýkaly. Sledoval jsem oblohu nad sebou, ale oblouk se znovu neobjevil. Prolistoval jsem Trumfy a vytáhl jsem Benediktův.</p>

<p>Pak se celá má duše upjala na měsíc, který rostl nad vodou a zářil nad vlnami. Vysoko, vysoko jsem spatřil cosi sotva vnímatelného. První paprsky jemné jako pavučina se objevily nad skálou. Soustředil jsem svoji pozornost na Benediktovu kartu a snažil jsem se navázat s ním kontakt…</p>

<p>Jeho chladný výraz ožil. Viděl jsem ho v komnatě Vzoru, jak stojí uprostřed reliéfu. Svítící lucerna zářila vedle jeho levého chodidla. Začal si uvědomovat moji přítomnost.</p>

<p>„Corwine,“ řekl, „už je čas?“</p>

<p>„Ještě ne docela,“ odpověděl jsem mu. „Měsíc teprve roste. Město právě začíná dostávat tvar. Ještě musíme chvíli počkat. Chtěl jsem si být jistý, že jsi připraven.“</p>

<p>„Já jsem připraven,“ řekl.</p>

<p>„To je dobře, že ses vrátil. Dozvěděl ses něco zajímavého?“</p>

<p>„Ganelon mě zavolal zpátky,“ řekl. „Hned jak zjistil, co se přihodilo. Jeho plán se zdá být dobrý a to je to, proč jsem tady. Stejně tak kvůli Dvoru Chaosu. Věřím, že ví něco nového –“</p>

<p>„Moment,“ přerušil jsem ho.</p>

<p>Pramínky měsíčních paprsků vytvářely konečně něco hmatatelnějšího. Město nade mnou mělo teď jasné hlavní rysy. Schodiště bylo vcelku viditelné, ačkoliv v některých místech dosud nezřetelně. Natáhl jsem se ze zvědavosti.</p>

<p>Narazil jsem na čtvrtý nevelký chladný schod. Vypadalo to, že když jej odtlačím, dostanu se k něčemu pod ním.</p>

<p>„Už je čas,“ řekl jsem Benediktovi. „Jdu vyzkoušet ty schody. Buď připraven.“</p>

<p>Souhlasně přikývl.</p>

<p>Vystupoval jsem na kamenné schody – jeden, dva, tři. Pak jsem zvedl nohu a pokládal ji na čtvrtý, strašidelný schod. Pod mou vahou jemně ustupoval. Bál jsem se zvednout druhou nohu, a tak jsem čekal. Pozoroval jsem měsíc. Vdechoval jsem chladný vzduch, jas vzrůstal, stezka ve vodách se rozšiřovala. Při pohledu nahoru jsem viděl, že Tir-na Nog’th ztrácí něco ze své průsvitnosti. Hvězdy za ním neurčitě, nevýrazně rostly. Schod pod mou nohou se stal pevnějším. Cítil jsem, že by mohl unést moji celou váhu. Vrhl jsem pohled na celé schodiště. Na jednom místě průsvitné, jinde průhledné, jiskřící, ale pokračující v celé délce nahoru až do tichého města, které se zvedalo nad mořem. Zvedl jsem druhou nohu a postavil se na čtvrtý schod. Kdybych měl chuť kráčet vstříc nervózní a nejisté předpovědi, mohlo mě pár dalších schodů poslat po nebeském eskalátoru do místa, kde sny se stávají skutečností. Do města osvětleného měsícem, naplněného záhadným přáním, neustále pulsujícím časem a bledou krásou. Sestoupil jsem o schod níže a hleděl na měsíc. Balancoval jsem na vlhkém okraji světa. Pohlédl jsem ve stříbřitém přísvitu na Benediktův Trumf.</p>

<p>„Schody jsou pevné, měsíc už vyšel,“ řekl jsem.</p>

<p>„Dobře. Už jdu.“</p>

<p>Sledoval jsem Benedikta ve středu Vzoru. Zvedl levou rukou lucernu a chvíli stál bez hnutí. Pak zmizel a Vzor též. Za okamžik stál v podobné místnosti, tentokrát vedle Vzoru přímo tam, kde Vzor začínal. Zvedl lucernu a rozhlížel se po místnosti. Byl zatím sám.</p>

<p>Postavil se ke zdi. Jeho stín směřoval ke Vzoru. Všiml jsem si, že Vzor planul mdlejším světlem než Vzor na Amberu, stříbřitě bíle bez odstínu modré, kterou jsem dobře znal. Jeho konfigurace byla stejná, ale město duchů zde vytvářelo podivné triky s perspektivou. Existovalo tam zkreslení – zúžení a roztažení –, které se posunovalo napříč jeho povrchem, jako bych se díval na živý obraz nepravidelnou čočkou spíše než Benediktovým Trumfem.</p>

<p>Sešel jsem dolů a opět si sedl na nejnižší schod. Pokračoval jsem v pozorování. Benedikt tasil meč.</p>

<p>„Víš o možném vlivu krve na Vzor?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Ano. Ganelon mi o tom řekl.“</p>

<p>„Podezříval jsi někdy někoho?“</p>

<p>„Nikdy jsem nevěřil Brandovi,“ řekl mi.</p>

<p>„A co tvá cesta do Dvoru Chaosu? Co ses naučil?“</p>

<p>„Později, Corwine. Může teď každým okamžikem přijít.“</p>

<p>„Doufám, že se neobjeví zmatené vize,“ řekl jsem, když jsem si vzpomněl na svou cestu do Tir-na Nog’th a na jejich podíl při mém dobrodružství.</p>

<p>Pokrčil rameny.</p>

<p>„Je jim možné dodat sílu tím, že se jim věnuje pozornost. Ale moje pozornost je dnes večer určena pouze jedné věci,“ řekl Benedikt.</p>

<p>Prohlížel si každý kout místnosti a pak se zastavil. „Jsem zvědavý, zda ví, že tam jsi,“ řekl jsem. „Snad. Ale to nevadí.“</p>

<p>Přikývl jsem. Kdyby se Brand neobjevil, získali jsme den. Strážci by mohli hlídat ostatní Vzory. Fiona by mohla ukázat svou tajemnou dovednost a lokalizovat nám Branda. Pak bychom ho mohli pronásledovat. Ona a Bleys byli schopni zastavit ho už jednou předtím. Dokáže to udělat nyní jen sama? Nebo bychom měli nalézt Bleyse a pokusit se přesvědčit ho, aby nám pomohl? Našel Brand Bleyse? Proč k čertu Brand chce tu moc? Je-li to touha po trůnu, pak ho chápu. Nicméně… Člověk byl blázen, když to nechal tak, jak to je. Bylo to hrozné, ale bylo to tak. Dědičnost nebo prostředí? Dost bych se divil. Podle něj jsme všichni byli do určité míry blázni. Být čestný, to byla podle Branda určitá forma bláznovství. Měl všeho dost a přitom tak vehementně usiloval o trochu víc, o trochu výhod nad ostatními. Dovedl tuto snahu až do extrému, to je vše. Byl karikaturou této mánie nás všech. Záleželo v tomto smyslu opravdu na tom, kdo z nás byl zrádce?</p>

<p>Ano, záleželo. On to byl, kdo tak jednal. Ať už byl blázen, nebo ne, zašel až příliš daleko. Jednal s Erikem, Julianem a já bych s nimi nejednal. Bleys a Fiona se nakonec odvrátili od jeho nebezpečného plánu. Gérard a Benedikt byli o stupeň výše než my ostatní – morální, dospělí –, a proto se sami vyřadili z bezcenného boje o moc. Random se trochu v posledních letech změnil. Bylo to snad proto, že děti jednorožce potřebují určitý věk na to, aby dospěly? Mezi námi všemi to pomalu proběhlo, ale nějak to minulo Branda? Nebo nás Brand svými činy k tomu přiměl? Jako při většině takových otázek bylo jediným cílem dotazování samo, a ne odpovědi. Už jsme měli dost Branda jako toho, kdo přináší jen strach. Nikdo jiný tak neprovokoval. Ale ano, záleželo na tom. Ať už byla příčina jakákoli, byl to on, kdo tak jednal.</p>

<p>Měsíc byl nyní výše, mraky se k němu blížily a už vířily dost blízko. Chtěl jsem to sdělit Benediktovi, ale uvědomil jsem si, že by to kromě zmatku nic nepřineslo. Nade mnou se pohyboval Tir-na Nog’th jako nějaká nadpřirozená vlna na mořích noci. … A náhle tam byl Brand.</p>

<p>Reflexivně jsem uchopil rukojeť Grayswandiru navzdory tomu, že Brand stál na opačné straně Vzoru než Benedikt v tmavé místnosti vysoko na obloze.</p>

<p>Moje ruka opět poklesla. Benedikt si rušivou přítomnost okamžitě uvědomil a obrátil se k vetřelci. Nesáhl po zbrani, hleděl jen přes Vzor na svého bratra. Měl jsem předtím strach, že by se Brandovi mohlo podařit vpadnout Benediktovi přímo do zad a zákeřně ho bodnout. Nepřál jsem si, aby Benedikt byl podroben takové zkoušce, i když jsem věděl, že jeho reflexy jsou natolik rychlé, že by útočníka zabil. Zřejmě ani Brand nebyl takový blázen.</p>

<p>Brand se uchechtl.</p>

<p>„Benedikte,“ řekl. „Fantastické… ty… a zde.“</p>

<p>Žhnoucí Kámen rozhodnutí visel na jeho prsou.</p>

<p>„Brande,“ řekl Benedikt, „nepokoušej se o to.“</p>

<p>Se smíchem rozepjal Brand svůj opasek s mečem a nechal jej spadnout na zem. Když doznělo zařinčení, řekl:</p>

<p>„Nejsem blázen, Benedikte. Takový muž, který by se s tebou mohl utkat v souboji s mečem, se ještě nenarodil.“</p>

<p>„Já nepotřebuji meč, Brande.“</p>

<p>Brand začal pomalu kráčet kolem okraje Vzoru.</p>

<p>„Až dosud ses choval jako sluha trůnu, zatímco jsi mohl být králem.“</p>

<p>„Nikdy jsem ve svých ambicích nemířil tak vysoko.“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl a zastavil se pouze pár kroků od Vzoru. „Jsi loajální a sám sebe považuješ za nedůležitého. Vůbec ses nezměnil. Škoda, že tě otec tak vychoval. Býval by ses dostal mnohem dál.“</p>

<p>„Mám všechno, co chci,“ odpověděl Benedikt.</p>

<p>„Být tak časně ušlápnutý a odříznutý.“</p>

<p>„Tyhle tvé řeči jdou stejně jen kolem mě, Brande. Nedonutí mě, abych tě zranil.“</p>

<p>Stále s úsměvem na tváři Brand znovu pomalu vykročil vpřed. Co by se stalo, kdyby se pokusil to udělat? Nemohl jsem si ujasnit jeho strategii.</p>

<p>„Víš, dokážu jisté věci, které ostatní neumějí,“ řekl Brand. „Existuje-li vůbec něco, co bys chtěl, a myslíš si, že to můžeš mít, pak nyní máš šanci to říci a zjistit, jak ses mýlil. Naučil jsem se věcem, kterým bys stěží uvěřil.“</p>

<p>Benedikt se usmál a byl to jeden z jeho vzácných úsměvů.</p>

<p>„Vybral sis špatnou adresu,“ řekl. „Mohu jít, kam se mi zlíbí.“</p>

<p>„Pouhé stíny!“ zaúpěl Brand a opět se zastavil. „Kdokoliv může uchopit přízrak! Já ale mluvím o realitě! O Amberu! O moci! O Chaosu! Ne jen o vzdušných zámcích! Ne o podřadných věcech!“</p>

<p>„Kdybych chtěl více, než mám, vím, co mám dělat. Ale já to nechci.“</p>

<p>Brand se zasmál a opět pokračoval v chůzi. Měl již za sebou čtvrt obvodu Vzoru. Drahokam svítil jasněji. Jeho hlas zněl silněji.</p>

<p>„Jsi blázen, který si svobodně navlékl okovy! Ale když netoužíš po věcech a když pro tebe moc není přitažlivá, což nechceš mít alespoň vědomosti? Naučil jsem se nejnovější Dworkinovy poznatky. A pak jsem dál pokračoval a musel jsem hodně zaplatit za hlubší pohled do funkce vesmíru. Ty to můžeš mít zadarmo.“</p>

<p>„To by nebylo zadarmo,“ řekl Benedikt, „byla by to cena, kterou nechci zaplatit.“</p>

<p>Brand pohodil hlavou a urovnal si vlasy. Pak se na chvíli obraz Vzoru zavlnil, jak chuchvalec mraku překřižoval měsíc. Tir-na Nog’th lehce zbledl a pak se opět vrátil do jasné zaostřené podoby.</p>

<p>„Myslíš to doopravdy, opravdu to myslíš vážně,“ řekl zklamaně Brand a a maně zbledl. „Pak už tě nebudu dále zkoušet. Ale musel jsem to zkusit.“ Opět se zastavil a hleděl před sebe. „Jsi až příliš dobrý člověk na ten nepořádek v Amberu, který se snaží zachránit něco, co se musí rozpadnout. Benedikte, já chci zvítězit. Jdu vymazat Amber a vytvořit nový. Jdu vymazat starý Vzor a nakreslit svůj vlastní. Můžeš jít se mnou. Chci tě získat na svou stranu. Jdu vybudovat dokonalý svět takový, který bude mít přímější přístup do a ze Stínu. Chci spojit Amber s Dvory Chaosu. Chci rozšířit toto království přímo – skrze celý Stín. Budeš velet našim legiím, nejmocnějším vojenským silám, které kdy byly vytvořeny. Ty –“</p>

<p>„Když tvůj svět bude tak perfektní, jak říkáš, Brande, pak by tam nemělo být potřebné vojsko. Na druhé straně, když to má odrážet rozum svého tvůrce, pak to bude určitě něco horšího než zlepšení současného stavu věcí. Děkuji ti za nabídku, ale budu se držet Amberu, který již existuje.“</p>

<p>„Jsi blázen, Benedikte. Jsi báječný, a přesto jen blázen.“</p>

<p>Opět lhostejně vykročil vpřed. Byl asi čtyřicet stop od Benedikta, Třicet stop… Stále pokračoval v chůzi. Nakonec se střetl s jeho pohledem. Opět jsem zkontroloval mraky. Dlouhá řada jich směřovala k měsíci. Mohl jsem kdykoliv stáhnout Benedikta zpět. Ale nemělo smysl rušit ho v této chvíli.</p>

<p>„Proč mě nepřijdeš podříznout?“ řekl nakonec Brand. „Jsem neozbrojený, a tak by to nemělo být obtížné. Skutečnost, že v našich žilách koluje stejná krev, by v tom neměla hrát roli, nebo snad ano? Na co čekáš?“</p>

<p>„Už jsem ti řekl, že si nepřeji tě zranit,“ odpověděl Benedikt.</p>

<p>„Ale jsi připraven to učinit, když se pokusím neposlechnout tě.“</p>

<p>Benedikt přikývl.</p>

<p>„Připusť, že se mě bojíš, Benedikte. Všichni se mě bojíte. Dokonce i tehdy, když se k tobě přiblížím beze zbraně jako teď. Určitě se ti svírají vnitřnosti. Vidíš mou smělost a nerozumíš jí. Musíš se bát.“</p>

<p>Benedikt neodpověděl.</p>

<p>„A bojíš se umazat si ruce od mé krve,“ pokračoval Brand, „bojíš se mé smrtelné kletby.“</p>

<p>„Bál ses Martinovy krve na svých rukou?“ zeptal, se Benedikt.</p>

<p>„To bastardské štěně!“ řekl Brand. „Nebyl to jeden z nás. Byl to pouze nástroj.“</p>

<p>„Brande, nepřeji si zabít bratra. Dej mi tu cetku, co máš na krku, a vrať se se mnou zpět do Amberu. Ještě není pozdě dát věci zase do pořádku.“</p>

<p>Brand zvrátil hlavu dozadu a smál se. „Oh, jak velkodušně řečeno! Opravdu velkodušně řečeno, Benedikte! Jako pravý lord království! Zahanbil jsi mě nadměrnou ctností! A co je klíčovým bodem toho všeho?“ Sáhl na Kámen rozhodnutí a pohladil ho. „Tohle?“ Opět se zasmál a kráčel vpřed. „Tahle cetka? Když se jí vzdám, tak nám to má zabezpečit mír, přátelské vztahy a pořádek? Mělo by to vykoupit můj život?“</p>

<p>Opět se zastavil deset stop od Benedikta. Vzal Drahokam do svých prstů a hleděl na něj.</p>

<p>„Umíš si představit úplnou moc této věci?“ zeptal se.</p>

<p>„Dost…“ začal Benedikt a hlas se mu zlomil v hrdle. Brand rychle udělal další krok dopředu. Drahokam před ním jasně zářil. Benediktova ruka hmátla po meči, ale nedostala se až k němu. Všecek ztuhl, jako by se náhle změnil v sochu. V té chvíli jsem pochopil, ale bylo už příliš pozdě.</p>

<p>Na ničem, co Brand řekl, opravdu nezáleželo. Jednoduše to byla řada tlachů, jíž se snažil odvrátit pozornost, zatímco opatrně hledal vhodnou vzdálenost. Skutečně byl částečně sladěný s Drahokamem, ale i tato omezená schopnost mu dávala dostatečnou možnost provádět věci, o kterých jsem nevěděl a neměl ani zdání, že je možné je provozovat. Brand je však dobře znal. Pečlivě si promyslel svůj příchod tak, aby byl ve vhodné vzdálenosti od Benedikta. Zkusil Drahokam, pak se přiblížil, opět jej zkusil a tak pořád pokračoval, až se dostal do místa, kde mohl ovlivnit Benediktův nervový systém.</p>

<p>„Benedikte,“ řekl jsem, „měl by ses ke mně vrátit!“ Vynaložil jsem přitom veškerou svou vůli. Benedikt se však ani nepohnul, ani neodpověděl. Jeho Trumf ještě fungoval, cítil jsem jeho přítomnost, ale nemohl jsem se s ním spojit. Drahokam zřejmě zasáhl nejen jeho pohybovou soustavu.</p>

<p>Vzhlédl jsem k mrakům. Stále se rozrůstaly a brzy mohly dospět až k měsíci. Pokud se to stane a já nebudu moci přitáhnout Benedikta zpět, propadne se do moře, jakmile mraky zdolají světlo a město se zhroutí. Brand! Kdyby si to uvědomil, mohl by použít Drahokamu a mračna rozptýlit. Ale aby to mohl udělat, musel by pravděpodobně uvolnit Benedikta. Nepředpokládal jsem, že to udělá. Ještě… Mraky se nyní zpomalily. Úvahy v tomto směru už nebyly aktuální. Vysunul jsem prstem Brandův Trumf a odložil jsem ho stranou.</p>

<p>„Benedikte, Benedikte,“ řekl Brand a smál se. „K čemu je potřebný živý nejlepší šermíř, když není schopen zvednout meč? Říkal jsem ti, že jsi byl blázen. Myslel sis, že půjdu ochotně na porážku? Měl jsi věřit strachu, který jsi musel cítit. Měl jsi vědět, že sem nevstoupím bezmocný. Zmínil jsem se o tom, když jsem řekl, že jsem přišel vyhrát. Ačkoliv jsi byl dobře vybrán, protože jsi nejlepší. Opravdu jsem si přál, abys přijal mou nabídku. Ale to teď není důležité. Už mě nikdo nezastaví. Nikdo z ostatních nemá šanci. A až s tebou skoncuju, půjdou věci ještě mnohem snadněji.“</p>

<p>Sáhl pod plášť a vytáhl dýku.</p>

<p>„Spoj se se mnou, Benedikte!“ řval jsem, ale nemělo to smysl. Neozvala se žádná odpověď a žádná síla, která by mě tam dokázala přenést.</p>

<p>Uchopil jsem Brandův Trumf. Vybavil jsem si trumfový boj s Erikem. Kdybych mohl udeřit Branda prostřednictvím Trumfu, mohl bych být schopen narušit dostatečně jeho koncentraci a osvobodit tak Benedikta. Napřel jsem všechny své schopnosti na kartu a připravil se na masivní útok.</p>

<p>Ale nic se nestalo. Cesta byla zmrazená a zablokovaná.</p>

<p>Muselo to být tím, že jeho koncentrace na daný problém a jeho duševní spojení s Drahokamem bylo tak úplné, že jsem se jednoduše k němu nedostal. Byl jsem bezmocný.</p>

<p>Náhle hvězdná cesta nade mnou zbledla. Vrhl jsem letmý pohled na měsíc. Okraj mračna nyní zakryl jeho část. Zatraceně!</p>

<p>Znovu jsem obrátil pozornost na Benediktovy Trumfy.</p>

<p>Zdálo se, že sice slabě, ale přece jsem obnovil kontakt. Něco hluboko uvnitř mi říkalo, že Benedikt je ještě při vědomí. Brand se o krok přiblížil a stále Benedikta popichoval. Drahokam na masivním řetízku planul. Stáli nyní od sebe snad jen tři kroky. Brand si pohrával s dýkou.</p>

<p>„Ano, Benedikte,“ řekl, „asi bys dával přednost smrti v boji. Ale na druhé straně se na to můžeš dívat jako na určitý druh pocty – význačné pocty. Tím, že zemřeš, umožníš zrození nového řádu…“</p>

<p>Vzor za nimi na chvíli pobledl. Nemohl jsem odtrhnout oči od scény, abych se podíval na měsíc. Mezi stíny, blikajícím světlem a zády ke Vzoru si toho Brand nepovšiml. Znovu popošel o krok vpřed.</p>

<p>„Ale už toho bylo dost,“ pokračoval. „Je potřeba vykonat určité věci a noc už se bude krátit.“</p>

<p>Připravil si nůž.</p>

<p>„Dobrou noc, sladký Princi,“ řekl a přistoupil těsně k Benediktovi.</p>

<p>V tom okamžiku se Benediktova podivná mechanická paže vymrštila ze stínu do stříbrného měsíčního svitu. Pohybovala se rychlostí útočícího hada. Byla to ocelově lesklá věc s kovovými ploškami jako fasety drahokamu, zápěstí tvořené neobyčejným tkanivem stříbrného kabelu, propojené s ohnivými skvrnami, stylizovaná skeletová hračka, smrtelně funkční mechanický hmyz, nádherná ve svém pohybu. Ruka vystřelila vpřed rychlostí, kterou jsem nestačil vůbec sledovat, zatímco zbytek těla zůstal bez pohybu jako socha.</p>

<p>Mechanické prsty zachytily řetěz s Drahokamem na Brandově krku. Paže zvedla Branda vysoko nad podlahu. Brand upustil dýku a oběma rukama se chytil za krk.</p>

<p>Vzor za ním opět pobledl. Brandova tvář ve světle lucerny byla sinalá a podobná přízraku. Benedikt stále ztuhle stál, držel ho ve výšce jako lidská šibenice.</p>

<p>Vzor začínal být nejasný. Schody nade mnou se začaly ztrácet. Měsíc byl z poloviny zastíněný.</p>

<p>Brand se svíjel, zvedl ruku nad hlavu a zachytil se řetězu, za nějž ho držela mechanická ruka. Byl z nás všech nejsilnější. Viděl jsem, jak se mu napínají a tvrdnou svaly. Pak jeho tvář zbrunátněla a krk byl jako napnuté provazy. Prokousl si ret a krev mu prýštila do vousů, jak táhl za řetěz.</p>

<p>S ostrým cvaknutím a následným zachrastěním řetěz praskl a Brand těžce popadající dech dopadl na podlahu. Odkulil se pryč a držel si oběma rukama hrdlo.</p>

<p>Pomalu, velmi pomalu Benedikt spustil svou zvláštní paži. Stále držel v ruce řetěz a Drahokam. Ohnul svou druhou paži. Zhluboka vzdychl.</p>

<p>Vzor ještě zbledl. Tir-na Nog’th nade mnou zprůsvitněl. Měsíc téměř zmizel.</p>

<p>„Benedikte!“ zařval jsem. „Slyšíš mě?“</p>

<p>„Ano,“ řekl velmi tiše a začal se propadat skrz podlahu.</p>

<p>„Město mizí!“ Musíš okamžitě ke mně!“</p>

<p>Sáhl jsem po něm.</p>

<p>„Brande…“ řekl a otočil se.</p>

<p>Ale Brand se také propadl a viděl jsem, že Benedikt k němu už nedosáhne. Zachytil jsem Benediktovu levou ruku a trhl. Oba jsme upadli na zem vedle vysoké skály.</p>

<p>Pomohl jsem mu na nohy. Pak jsme oba seděli na skále. Dlouho jsme nic neříkali. Opět jsem vzhlédl, ale Tir-na Nog’th už zmizel.</p>

<p>V myšlenkách jsem se vracel zpět a přemýšlel nad tím, co se tak rychle, tak náhle odehrálo tento den. Únava na mě silně doléhala a cítil jsem, že moje energie je téměř na konci a že každou chvíli musím usnout. Stěží jsem mohl normálně uvažovat. Položil jsem se ještě jednou zády na skálu a pozoroval mraky a hvězdy. Kousky… kousky, které se zdály, že se k sobě hodí, když se správně složí, otočí nebo přetočí… Nyní se skládaly, kroutily a dělaly přemety téměř až ke své dokonalé shodě…</p>

<p>„Je mrtev, co myslíš?“ zeptal se Benedikt a probouzel mě ze začínající dřímoty.</p>

<p>„Pravděpodobně,“ řekl jsem. „Byl ve velmi špatném stavu, když se město rozpadlo.“</p>

<p>„Ale dolů to je dlouhá cesta. Možná měl čas uniknout podél stop mého příjezdu.“</p>

<p>„Právě teď je to opravdu jedno,“ řekl jsem. „Už jsi ho zneškodnil.“</p>

<p>Benedikt zabručel. Stále držel v ruce Drahokam, nyní již mnohem světlejší než předtím, kdy rudě svítil.</p>

<p>„Je to pravda,“ konečně řekl. „Vzor je nyní v bezpečí. Přeji si, aby před časem, už kdysi dávno, nebylo vyřčeno něco, co bylo řečeno, nebo učiněno něco, co bylo provedeno. Potřebovali jsme vědět něco, co by mu dovolilo vyrůstat odlišně, něco, co by umožnilo vidět jiného člověka než zatrpklou a pokřivenou věc, kterou jsem tam nahoře viděl. Nyní je lepší, když už je mrtvý. Ale je to plýtvání něčím, co tu mohlo být.“</p>

<p>Neodpověděl jsem mu. To, co řekl, mohla a také nemusela být pravda. Nevadilo to ale. Brand mohl a také nemusel být blízko hranice psychotika. Vždy existuje nějaká příčina. Vždy, když je něco zaneřáděné, vždycky, když se stane něco krutého, existuje pro to důvod. I když si dokážeš celou situaci objasnit, prostoji vysvětlení ani trochu nezmírní. Když někdo dělá něco špatného, musí pro to existovat důvod. Když máš snahu to zjistit, dozvíš se, proč je to čubčí syn. Nakonec jen fakta zůstávají.</p>

<p>Brand jednal špatně. Už se nic nedá změnit tím, že se budeš zabývat posmrtnou psychoanalýzou. Činy a jejich následky jsou věci, podle nichž nás naši bližní posuzují. Vše, co získáš, je pouze laciný pocit morální nadřazenosti, když přemýšlíš, jak bys něco udělal lépe, kdybys mohl. Takže závěrem: nechme to raději nebesům. Nejsem na to dost kvalifikovaný.</p>

<p>„Nejlíp uděláme, když se vrátíme zpět do Amberu,“ řekl Benedikt. „Je třeba udělat ještě velké množství věcí.“</p>

<p>„Počkej,“ odvětil jsem.</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Přemýšlím.“</p>

<p>Když jsem se dlouho nehýbal, řekl: „O co jde?“</p>

<p>Pomalu jsem se probíral Trumfy. Dal jsem navrch jeho Trumf a pak Brandův.</p>

<p>„Nejsi překvapen svou novou paží, kterou máš?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Samozřejmě. Přinesl jsi ji z Tir-na Nog’th za neobvyklých okolností. To je tedy fakt. Dnes se výjimečně dobře osvědčila.“</p>

<p>„Přesně tak. Nezdá se ti, že dnešní poslední událost ukazuje na podivnou shodu náhod? Že to byla právě součást tebe a ty jsi byl právě tou osobou, která ji tam nahoře použila? Prober si vše zpět a znovu se zamysli nad tím, jak vše probíhalo. Nezdá se ti, že je to řetěz pozoruhodných, lépe řečeno absurdních souvislostí a náhod?“</p>

<p>„Tak, jak jsi to teď řekl, něco na tom asi bude…“ odpověděl.</p>

<p>„Taky si myslím. Určitě sis musel všimnout zrovna tak jako já, že za tím vším musí někdo nebo něco být.“</p>

<p>„Dobře, tak mi to řekni. Ale jak, jak se to všechno stalo?“</p>

<p>„To nevím,“ řekl jsem a vytáhl jsem kartu, na kterou jsem se už dlouho nedíval a cítil její chlad v konečcích svých prstů. „Ptáš se špatně. Není důležité, jak se to stalo.“</p>

<p>„A na co bych se měl tedy ptát?“</p>

<p>„Ne: jak se to stalo, ale kdo to udělal.“</p>

<p>„Myslíš si, že by člověk mohl zaranžovat celý ten řetěz událostí až k výslednému nalezení Drahokamu?“</p>

<p>„O tom nevím. Co je člověk? Já si však myslím, že se vrátil někdo, koho oba známe a kdo stojí v pozadí všech událostí.“</p>

<p>„Tak dobře. Kdo je to?“</p>

<p>Ukázal jsem mu Trumf, který jsem držel.</p>

<p>„Otec? To je směšné. Musí být mrtvý. Už je to tak dávno.“</p>

<p>„Víš, že by to mohl zorganizovat. Je takový zvláštní. Nikdy jsme nepochopili jeho veškerou moc.“</p>

<p>Benedikt se postavil a protáhl se. Potřásl hlavou.</p>

<p>„Myslím si, že jsi byl příliš dlouho v chladnu, Corwine. Pojďme teď domů.“</p>

<p>„Bez vyzkoušení mého nápadu? Pojďme to zkusit! Jen tak ze sportu. Posaď se, dej mi na to minutu. Zkusíme jeho Trumf.“</p>

<p>„Pak by měl on někoho z nás kontaktovat.“</p>

<p>„To si nemyslím. Vlastně – pojďme. Vyhov mi. Co můžeme ztratit?“</p>

<p>Posadil se na zem vedle mě. Držel jsem Trumf a oba jsme se snažili na něj působit. Upřeně jsme na něj hleděli. Uvolnil jsem si mysl a snažil se o kontakt. Kontakt se dostavil okamžitě.</p>

<p>Smál se na nás, když nás spatřil.</p>

<p>„Dobrý večer. Byla to pěkná práce,“ řekl Ganelon. „Jsem potěšen, že přinášíte zpět mou tretku. Budu ji brzy potřebovat.“</p><empty-line /><p>Konec</p>
</section>

</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMAAewDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDcuGG/IABwO1QbskAAZ+gp
9w2Wzu4wP5VEBxgr17V8BJn77GKsPUrwCqY91FOVsP8AcUD3UVGq/wB7kClUkk9W9AKi7Ks
iTec4AA/AUeYxPPT6CsI+J9IV2RnlVgcFWjPFMPinR8Eec+f9w11LD1ntFnnvMcEt6sfvR0
PnHPYke1OEowSQD+Fc3/wlGk9nlP0Q0p8WaYF4jnPbhR/jTWGrv7DM5ZngV/y9j950RlUtw
P0pBL0BwB3OK5pvFemn70UwJ9h/jVmLxFo8uFFz5ZPaQYoeGrxV3Bjp5ngZvljVV/U2hLls
8Y+lP+0cYAH4gVWVlkVXRgVboy8ilUZbrmua7R6VovUmMx5yB+QpBM27BxtPYjpUfTvmgEZ
znNK5XKiYMN+ARj1xTN2euM9sig8JxjHpScADJ/CkSkKWG3nH4AU5ZBxuAx9OtRnBwPxpDx
jB5ouVYsNIpJ2DaPcDim+ZkEdvoKhDkN696cSW7073J5UhxkxggDH0o8wk4AH5U0BsY7Uh4
YYoTHZD1bjoOPUCneZkgYH0xTM8n9KUEdOTRdiaFLY9D+Apu/nO0ce1Js5yCadjH3hn8etI
NB3nEEZAIPbFJ5mCQoGfZaaARj060oOD1phZC+ccn5ct9BS+YehAz7gVGAMnJ4pec5pBZD/
MYHoOfYUeYR1H44pCflOODSM7dQQcUCsO3HIyBj6CpNwxyAPwFQA559e1PPI444p3E0P3DO
cDI9qQuRwAOPYVGWxj5T9fSgnOOxPFJthykvmHORtx9Bmk804+bB/CmHAI55FBB5Yjii7Cy
HmTqxUdPQULJ2IXGPQUwZI5H4mjkcYz60XYWRJ5mOuAfoKFncNkPtx7Co+2AMU0HB6UczQc
i7Fj7TIBsL5X07ULdOFyrfUACq4zjtnrRnnAo533F7KPYtrqN2qkCdwp6+9YGp2d2S9zZSs
pPLxjofcf4VqFucD8qdk9jjFdmFxtXC1PaQfy7nFi8vo4qm6dSPz6o4hNV1CJDGl3KgznAb
ik/tbUY3Dm4ZhjHzcg10GqaMtzuntSI5+Syjo3/wBeuV+ZHZHBBXjnsa/RcHi6GNp80N+q6
r+u5+X4/L62Bq8s9uj7jpLu5fdKszFO4bqv+NNN7OOBKQAOgApqZV8qPmzgDrmnT2kmCVjK
sBloyMH6j1FdacYPlnt/W/8AmedKnzrmitf62/yEW/ukwwkK56HaKUX1wG3eZz16DrVQ5wP
T6U4ZxXVyR7I5SeS+nk4aTn/dH+FN+2SgbWYMPTYKrsecggg01hjIzn3pckdrE3toS/apFB
wV/wC+BUq38yjA2fii/wCFVMDdxyDTlA5Gc0nThfYLltdQnGMiPPr5S/4VI95IwDERZA6CN
Rn9KogZPJwPan7toGcc0eyh2Qrs0ReyeWNpQY/h2D/CrMWpSgjGwN2Owf4VlDY44cK3YHpU
yqyMVZTwM56gUckOxVzbs/EOo6fci4t59pB9BzXo2h3dzrWnG7cecQ5TIUccA4/WvIRhkYt
yK09P1a+sbYw211JEhbdtU4GcD/ConSjLSwpXex1Nx1DdQQKhzkhug9qluABIAOuBUAXB5P
Svx5n7/DYfuIKnaCD1Jq3p1/Lp+pQX0IBaFw2CM5Hp+NVQSCNp59PWlUenX2pdbinBTi4yW
jKPxk0m0t/EVn4h02MJaa3b+fhRgCQcN/Q15duUMOn1r1/4j5n+GHhmZjloLueEH0GAa8fI
5wtfZ4R81KLZ+L42l7GvOn2bH5JODxThJxz1HvUKqWkC5yc4GK948Pajomg2Fvb2fhLTZmV
AJJ7pPMklPcknp9BTr4inQtz9S8Fl+IxvN7CN7b62PDi3y5xmo+SoB4wa918daH4W8ReA73
xTomlx6TqumMpuYYgAsiMcdBx34NeFnPA5Ga1pVI1I80TkrUalCo6dRWaNPS9WudLuFZHLQ
Z+ePPDD2r0a3nS4gjliOUkUMCa8mGDznAzXonhhs6BFvbIDEAn0zXj5pRjyqolqfZcMYyp7
SWGk7xtdeRskAcjnHY1SudW0y0crPdxo46qDk/kK5XX/ABFJK72unzNHAhIZx1f/AOtXMqS
SSfz9axw+WOa5qjt5Hbj+JI0qjp4aPM11ex6MfFOjE8TPgd9h5qSHX9JuSBHeop64b5cfnX
nHPzHnaO4HFMcDHXI711/2XSeibPLXE+Ki9Yxa+f8AmetKwcAodwPQjoakGMHPbr7V5jo+s
3elSowYy2zH5oieMeo969KgmhubWOeFt0cg3KfUV4+Kwc8O9dU+p9dlmbUswi+VWkt0PGA4
P8qhuby2tIzNczJEvq5xn6VT1rVYtJsjIcNM/Eaep9foK83ub2e/uDNdymRj0yeB9B2rbCY
GVdc0tEcua53TwL9nFc0+3Rev+R3reK9IQkLJI5HJKp1/OhfF+jtwWlXHfy68+GCDhunf1o
YYOFbj+Veosto26ny74lxl72j93/BPRv8AhJ9HK4FwwB9UNXdP1Wz1MyGzcv5WAxIxXlZJU
Yzg967X4fztBc3FwEWTynjYK4yrYzwfWuXE4ClSpOSbPSy7PcTisRGjKKs77enqbEniHR45
XR75Q6HBBU8H8qi/4SbRVBzeofbaf8K0PjTpOmpPovi3SLZbeDV4Cs0cYwFkTH9P5V48xYj
r6DNbQyyjOKd2cdXibFQm48kVb1/zPTv+Eq0QcfbeB/sGnf8ACUaIQM3gB6/cP+FeX/OAc/
XGacDuGQoC1f8AZVHu/wCvkZf60Yr+WP3P/M9P/wCEo0QEAXeSBnAU06x8Raff362luZHdg
TnZgcCvMUz94AEHpzW/4T3DxJEVIyEY5HGOKyq5bRp05Tu9EdWF4gxVevCm0km0tn/mdlee
IdN06+e2vvtMTKAeIs7s9xVGTxjoyk/PMR2/d12HxShj8Q/DDR/FDoo1DTrj7FcsABvRhwT
+OD+JrwN2IkLKeQe9VRy6hOCk2zHFcQY2hWlTslZ9rnpS+M9IGABOzf7n/wBepB400pl/1N
x/3yP8a8yVwXJx75zWzJ4d8SxWK376Dfpa7ciY27BPrnFdH9mYdd/vOR8S419vuO2j8YaLI
+HkljB7unH6Vr213a3sW+1nSZP9hs4+teOMWDHPH9asWV7c2cq3NvKUdT1HesKuVU2v3baZ
14fiispJV4pry0Z7GDnGRUj42gZ4HPFZ+k3yalpkN2owzjDD0YdavfX9elfOSi4Nxe6Pvqd
SNWKqQ2eoo44BIphHP6GnAjJAP40jYwCD+NQaDcHrn8KUZA7D6UqnIx+NI2Auc0nsMTI6Zp
R05A4pMKcZ6Uqnpxx70hsbjmndR0oyDnmlxxkdPSmJsVkkCCQp8h4DVkappMd7GZIwEuAOD
2b2NbBZygRnJHYdhTDkds/SujDYipQqKpTdmctfDU8TTdKsrp/195wINzZXXQxSx8cjpWjD
di+HlXGfN69cbj6r6N7dDW9qOmQ38QJwsoHyvjn8a4+e2mtLgxTR7COfr7197hcTQzOH8tR
ff/wUfnmNwdfK52+Kk/u+fZk93asoDDnP3dq8P/g3tVArHsILEeua1be9WeP7PcqCzH7zHA
f0z6H0akmga3k8wqJFJxlxwT/dYdj7967KWJnQfsqq9P6/r/Ly6+EhVXtqL06+X9f154wQE
8OB7UuCeCM56c1vjSrPUIi9lJ5Miffgk5wf54rMltLi2iRp4GEbchwMiu2jjaNV8qdpdno/
69Dir5fXoxU2rxfVar/gfOxWtrZ7i5S2j4dzgZ4rR/sy28yWzjM0k6dXwFRfc57VQVkVlKk
jnIPpV1dQcwvBKEmikILAn5m/Gs8VHEN3pPTt+vnp00Hg6mGjpXjr330tt5a9bMqrZzTTyQ
2Sm6Vf40HFV8bcoR83T6V0MV9Fc2zWtvtsZCmDnhcegPYn1qS5iF3FNbWot47eEAByuPmxk
gVwQzOpCpyV42/y79nfsj1JZTTqU+fDzu/La+9l1Vrat+RzKtkgEDj1qeOWSLBBY54xUHy8
E4NOVj0P6V9BY+aZoRMkpIBVGPdjgfjUq+dFlfLI59azC3PBq5bXMqRbUeQDPY1Nrsex3d4
AJuFIHAH5VXX1PPtVi7b95tIyDz19qr5HBP5V+NS3P3+HwjwDkHFKoOeDznmlDDqMY+lOBX
PbNSNjfHeD8J9IBPA1SXB/4BXkDgYCheR1bPavXvHQH/CqNKY9P7Uk/D93XkQbDcg+3tX1+
Bleij8ezj/fanq/zHRZ85GJPBBNeljXNKVQTex/QHn8q8zB+fPP4VMrFnHX6Yp4nCxrtOT2
LyzNKmAUvZxT5u/kdjq/i/fo99omnhlhvNgnlPGVU5CgfXFcUrhS4MYbeMcj7vuKlkO1vai
zitrnUIbe7uxaQO4D3BQv5Q9cDk/SuijSjShyxODGYqpiqzrVN2QQxySzpFCDI7HCr3Jr0e
aBtE8BTyn767bZPeR8kkfQA/pVyw07wzYxKdBZrzPD302N7+wX+Ae3WoviAfI8F+H7b/n5u
bi5OO+0Kg/rXmutHE11TW0fxZ9HSw08uy+eJk/fnovJP9WeXs4I29j2q9o1kNQ1WC2fJiLZ
cZxlRyRn9KoMAPY5rpfByA6278HbCeo6ZIr0MRNwpSmuiPAy+kq+Kp0pbNo9t0XxstlHFp9
1oWmnSABG0EVuFwvT8fx615P8VPDlj4c8cz2+kJ5en3cSXcCdlVxyB7Aiup5zVX4wx+fpng
7U1+ZpbBoGPujf/XrysurznJqbufTcRZdRw8IVaEeW+jseTv5gVF4GOmeldz4Ku5LiyksCd
zxsCijsG7fn/OuIbleV+XoK7j4VoreOI1b5okjadsjsg3f0r0sXS9rTcTwcoxTwuKjUe2t/
uMjxtdqfE9xYxuDHZf6Pn+84++fzyPwrlxuLAYAyat3kxu7ye7k5eaR5Cx7knNVCozk9a6K
cVGKijz69aVarKrPds7nwPpenNM+p6rp4v4om2wW7sVjdu5fHJA9O9eu2vjRYVFvJ4Y0aS1
Ax5K26qMfrXn2gW4g0CzQDjywx9yeTWnlQxBYD8cV8xXxlV1XyvRH6Rgclwn1aDqwvJpNt+
ZveJPhz4b8c6RPrPgeBdN1qFd0unnhJfYDsfQjg15p4Oglgl1GCeNoponCOjDDKRnII7c13
Wmand6NfwalZziORc7eeGHcEdxSa5eWWqeJr3WoLUWz3mwyKD1YLjNaVMZ7Sg4S3Zy4bJXh
cwjVpO8Ff5dLFH4h/vvhBobMcmDUpYwT6FM14phhnaevGSK9p8fc/B/S2HT+13B/7914wCV
G3GSO9e5hH+5j8vyR8fm6SxlRLu/zOq8CW1k/iH7RqNjFfx26bxbyk7HbOBux1A9K9xg8c3
EEfkv4f0drYceUtqFGPSvnjQ9Xm0m9a5jiSQOmwg8d609R8U6lewmJdttEeGEecsPqa5MRR
xM637uVonpYCtllPC/7TDmnr/wADXZHtsnh74dfE60mi020i8O66pYJJbgCORh1BA4Yfka8
js/D+qeGfiA+j6vB5NzCG91dccMp7g1qeCnkj0QSI7JJHOxVwcEHjBFdx4j1hfEg0i5vbcf
2jYI8TTjjzFPr/AIetctXF8kZ0Zb7Ho4XKXKdDF4fSLabXbr9xR1h93wW8TxPyqXFs659S2
K8Gc/McdugNe7a0Cfg/4kK9DcWoP03GvCpCN3ABbpkivRwH8CJ4efW+v1Pl+SNjwiSvizT5
lCFo5PMG5QwyASOD719C6b4+8R2lyrXd19utycPFKo5Hse1fNmnXk9hdx3URHmxHgMOK3bn
xVrckXlmZIQR1iUZ/Os8VQrVKqlTdkjoy3F4Gjh5QxMOaTfZbevQ0fivDpMPxL1VNFjjjtm
2OUjGFRygLADtyelcSrZYLgYxT53Mr75GZmY5Ysckn1Nb+i+DtV1eD+0GjNppynH2mQYEh/
uoP4j+grvco0oXm9EeBCEqtVQpq7eyOn8Gh18Pjj5TK236V0ZPP6VDZ2sNnaR21uNsca7QK
n4I65Jr4qvUVSpKa6s/Y8FQeHw8KT6JDV6n+dBz0JzR05FKSOMHOR6dK59TsEGcU3nHIwB2
p47UEc9aOg7jeAvH603d6DrTsHacc0Lt9efpSGKp55p2flI5HvTMAngcU8E+maeomICNwbH
C0wEnJJp4OOB0pvb39KGCGjk+gqtfWMN7blJcZH3X7ira8cEmnkDBGeOtbUqs6U1ODs0RVp
wqxdOaumcDeWU1pcmOUYBGVI6MPUVasbsuwtZ8MGAVWPPHo3qP5V1dzawXcBimUMpHGOqn1
FcffadLYTbHBaNuFkA6191gsfTzKn7GrpP8ArVf5H55j8tqZZU9vR1p/1o/8x8sU1tK9xCz
IittjmBz8vv6r71ctdaCRLbXkrxhQFyI1YYrIN1creCcSMzqMc85X0x6VNOkMkKzIv7luCB
1hb0+hrrqYRNKNdXXdbp/1/S6+dSxjhKU8M2vJ7NfL/h15rbYGj6bf5mt7vfnnEeAPypsug
WYYQwvLJMedgYAAep44Fc2VltpdwdgcZV1PX3BrrvD1yk9i4f8A16tmRieW9DmvNxsMVg6f
tqdZyh/W/kengJ4PH1fYVKCjN9d/u8zlJ4za3bwhs7HwGPQ4rdSdNSt43mhQZJYQRnBmYcE
t6Csa9fN5OSNwaRjz6Zp9pcpBDcp5ZYzpsDZwVr3MThniKUJR+JW19d/6+48HC4iOGrzpy+
B3/Db+vPW6I761a3uj5qxDeNw8psqPaquQDyMD2qVl25G4HA4oVWzhhxnvXpUk4QUZO7R5V
WUZ1HKKsmRkgfw4q1bsqxkYXrUB6kFQB39au2sErwkxgbc9zVqy3M2m3ZI7m4x5nJxjA5+l
VwBnk81PecXHTjA7+1V+1fjEtz99h8KJAo28mnjb071GDhQMZx2p4OTgg/jSGx3jck/CXT1
2nC6s3/ouvJCoyece3rXr/i9v+LP247jV+P8Av2c15GAwO4gnnpX12B/gr+uh+QZwv9tqeo
yJdzhehY9+letQfBLU7qJDp/inR7id1z5Suc9On9K8rj/16j/aH869XhbyykiMUcYIZTgg/
Wli8U6DjZbnRlGVLHqd5crjbpfc878ReHNX8MaxJputWZtrgDI/iVx/eUjqKw2j2g+9e6/E
KUeI/hJa6xeKG1HSr0QNL/E6OMc/p+VeH5LfKM8V1UainC55GJw8qFWVKe6NHRdRm029ikL
E27fK6npjP8xXd/E+Mf2B4PcMTE1pNyBnJ8zP+FeZbTsI7V6t4mibVPgT4W1hPmbTrh7aVh
1AYcE/iBWc6cVUVRHRCvOWFeHk9E7r8UzyVwM4/wAmuk8GYGrT4b/ljjA+orAYBn4+ucYzW
x4XuFttdiDYCygpn37fyoxScqMkuxeVyVPG0pPuj0E544zVP4luG8EeDkbkqbrH03CrvJye
n1rnfiTd+bcaHpSHP2Gy3OPRpGL/AMtteNlqftGfbcTtfVYp/wA36M4VsfdABAHJzXefCiD
zfE+pFAQV0m7Zee5TFcAwCrxk/WvU/glEkfjMzz/6q5VrMk9PmU5/pXvVJqMbv0+8+Bw9CV
WTUeib+5XPLNpCDnjHFRgLg+p/KtfXtLm0bxBqOlXCFHs7h4sEdgeD+WKzdgBwBitIyurnL
JW0PUdMIbR7Nv8ApivT6Vq634c0/VvhZq2rwGQappMiynDfKYicHj6Z/KsHw7cpcaFb7Wy8
QMbD0x0/SulGpxaZ4L8V/aHAS4sPIUH+KRmAUfXk/lXzNFcmLaa7n6Zjn7bKFODt7q/S6PD
zI5Xl3z9eBVvS43vNVtbZ5n2O4U8np3qqeBgc4HUVoeHwD4hsdwOBIOlfRVbKnJrsfnuF1r
QT2uvzPUPGwJ+C9tGMADV+Pb92a8ZZQcZPJ7dq9o8csh+EEAwcPrJwPbyzXjzJnkjjNY4J/
uY38vyR1Zwv9tqeppeHfDGteK9QbT9A09ry4RDIyKwUKo4ySeOpq/4i8CeLfC0Kza7olxbW
zEAzjDxg+hZSQPxqbwNPLaazP5FxJCzQ4+RiucEHqK9v8N+L5VkOkeIXF9pF0DFKtx8+wHj
v1FRVxsadb2UkbYfJq2IwrxNJ3tfTroeU+DWJ0AgrjErAfpXQ9ABkVDHpdtoF1qFlbTK1nH
cyGJiekeeMn+tclqmum/1a2s7Y/wCjLIhJU/6w5/l7V4cqLxNeUobb3PtqOLhl+BpKt8Vkk
j0DUwX+D3itf7r2zf8Aj9eESRAtn168171fnPwm8Xqf7tuf/IleF464XB+le7gP4KPic+X+
3z+X5IfpekX2rahDpumWsl3eTHEcUYyWNbmp+CvFOg23naz4fvbOEdZZI/kX8RkCm+EZp7X
xVZXEEzxSoW2uhwR8p719AeGvF95NfJo2vy/2hpl7+5kWf5tuePxFVWxUadVU31MsLlVbE4
aWIptWj0699D5gdPkLcHBroNE8U3tk8Nve3UtxZRqI1jc58pf9n0HtR4w0NPD3jbVtGhJ8q
0uGSP8A3Oq/oRXPlSceh6j0ronCFaHLJaM4KFaphqqq0nZo9mRlcB05DDgjvTsLtBNZPh24
Nx4etHY5ZV2H6jitTBx6V8TVhyTcOx+yUKvtqUai6pMOM5AzSHPXilxg570hPTaOM1lc3AZ
xg0oyVAI5oO0x8LznNM5HIbNMY/GMqeaRfukDj0poYnJB5pRkAcYoCwq7Rx0p+D/dppOcZA
zSNyTg4NAtxNoDf0poIC57inDPPOaUKp6nHf60FCBvTvQcHB55ppGenGKU5A45oGLjA+UH8
TUcsUU0RhlUMh6g04dM9PQUFseoPvVRk4tSjuiZRUlyyV0cfqumy6fIJEy0LcBvT2NUbacQ
SnzF3RyDa6+o/wAa72Xy5VZJIw6sMEHpXJ6vo7WmZ7fLQHt3T/61fdZZm0MVH6vidJPr3/4
J+e5rks8LL6zhV7vVdv8ANGfPEIGCPl7ZxujYfzHv61Z0q5/s/UUdmDQyjaWHcf8A1qrQTI
Yvs1wCYW5DDkxn1H+FWo9NlELbZI5txz5an5Sv94t2PpXo4lwjTlSrddPJ+fk+54lBSdWNb
DrWOvmvLzXYt6pZibSYbuIgsgO4Z6gnisDp/DnHUVt6fc29sTa39sjQklBIy/NGfRqoanA1
veOnAU4KMP4l7GnltSUG8NPXqn3Xb5F5nShVisVDTZSXZ9/mU2PAGKdkg4znPWkx3BBoC4z
yCDXtnz5IGyCu3Pv6VftpZVhwnTNUR0IIGanh+4flPXsaSV9AO8vB+9BA/T2qqqnP9KuXhU
TbVyBgfyqsuA/GOa/GXufvlP4RQFzinjAb0ppB45qa3jWa4SEusYdgC7nCr7mgJOyuzN8c3
yx+DdG0offluJbth6KAEU/+hflXne9lw2ASP1r2fU/htpusXgupviNYAqoSNPJOEUdAOap/
8Kg0pmyfiFpp9R5RH9a+pwtSnCkk5I/I8fGrWxM6ig7NvozyBi3U4HcV6dp86Xen28ydGQf
nWj/wp3Sic/8ACwdMP/bI/wCNU4dCm8P3E+m/2nb6jbq2Y5YRwc/56Vy5hOnOCtJXPb4cdW
liJRlB2kvTY1b0Cb4Q+KImyTFLbyj2+fFeLZwWZcEV9A+F7vR0TUtF14D+zNTg8qR/7h7H/
wCv61hTfCHwwWZrb4h2wjzx5sHIHbODW2DrQjSSlI4s8wtV42cowbTtsm+h42d65Gef5e1e
0/CqWy8S+ENY8CalKEW9UmFj1SQcqR+X6VWHwf0VvkT4h6eT23Qn/GoW8EP4Q1W1vtN8UWm
oI3DfZwQykcjv+tb18RTUL8xwYLCVZ1vZSg0pK223VPXszzjXdE1Pw5rM+k6rbNDdQNg5HD
jsy+oPY1mI7pLkE7lO4Y7V9Jza34a8X6ZHpnjvS/OMYxFfwjEie+RyP5e1cxdfBjQr1/O8N
eObQo3IivFww/Ef4VdPE06i3MsTgMThpWqQenVbfeeajxXqK22x44WlPRyDn8qw727ub++k
vLqQyTStudvX/CvUZPghr6SkyeIdCiTOdxuj0/Khfhb4f08lta8aJdEc+RpcJZj7b24FJSw
9G7TSKnVxuNtCXNO22h5ba21xeXKwWsZld/yHv7D3r1u2srLw6thFpM+97dVleXP3pM5J/O
laHTLOAWei6ctjag5JY75Zj6u/f6DAqPAJwODXiYvFurNcjsl+J9rk2UPCx9rW+J6W8jV+K
XhVvE+mQfEPw9CZmaIJqNvGMspUffx7dD7YNeG5Utlsnv7V714d8SX/AIduzLbESwyH97A3
3XH9D71a1Twt8L/GErXiTS+GtRk5fYo8tm9dvT8sV6mHxkJRtJ2PmMxyath6jdOLlDpbp5M
8DstQu9PkL2k5jDdVxkGkvdTv9Q4up3kUH5V+6PrivWrv4HTjDaZ4x0e6gPIaZjGwH4Zqsv
wg0+3bdqvjzTYR3S2jaY11c9BPnbVzyoyxUoewjzOPbW33HkRyoYYIxzWl4ez/AMJJZHvv6
fhXrUPw5+GMfyXPizVJWPV47cKM/karX/w78O6Vqel3/hvxOb+OWfZJHcKFMfHUkdPxFZVc
VRcJWkjrwuCxMa9NzptK63T6amV8Qb1Y/BWhaRu+eWea8df9nhF/9mrzDkpuDcE17trXwvs
dZ1NryT4i6aqKoijQxH92o6L1+v51lH4MaTn5/iLpYHtET/WqoTp04KLkvvIxqq18ROpGDs
2+j/yPIobq5tJxPbsySIeCK3k8Yats+aOAnH3ipz+Wa9BHwb8Pj73xJsvwtyf/AGapP+FPe
Fm/5qRbH/t2P+NOpLDVH77TDDzx+HTVFSSfk/8AI8pvda1DUVxc3OU/uLwv5VX07cNUtiD1
lX+Yr17/AIUtoLDFt8RrAsf+ekGP/Zqz9V+E0+gw2+pQeJtL1OKOZQUhyH+vf0purRhB8rV
jNQxNavF1FJybW9/1J/El6LL4X6nCzbW1C8hgUeoXLsf5V5DvbBQ4J7HFe86v8OIvENraeZ
4+0y1hhXcLYqTsZuWJOeTwB+FYn/Ck7BclfiJpA54zGT/Ws8LOnTpRi5K/qdWaupiMXOpCD
tfs+mh5fo032bW7OaThBIASe+eK9ZgJS6hcE5V1P61Ru/g7YwWTyx+P9NllRdyosZyzDt14
qS0WeK1iinlWSVFALgY3Ed68/MZwc4yi7s+k4bVWNOpTnFpeZznxfhaH4s6xJggS+U/1zGt
cCScnGeK+kPFPhjwn8QUsNZk8Rro2qpAsE6yR71faOCRx+YrmG+DOggkD4i2QB/6dz1/76r
1oYilyr3l958bUwleM3FwenkzlPBdwX0meBvvRS5xnsRXUnP8A9eqsvgNfCl9Dcad4ntdXt
5QVlWNCpH4Z/Wr3BXkdK+Yx3K60nB3ufpOSzqPBwjUjZrQiCktjoT700qwO3OTUu3ow4zRt
xgAfU1wntXI1LYwenoaTaQCeBUu0gAY4HrRtGDxyaLBzEPXp25pwIwRn6U/aQM00KB2/SmV
dMbyD1yPelGWGScGlIHGRxS7cDGKm+oXGFSByMj3pOSvGRUqjuB+FBVfSqFzERGeR+lKRlV
xUoQdhzTimOOtAuYgAJByc0mMjpzUxUgdaYQduTxTKTI8DOMUpUEEMNwPFO69ufWnEbgOKA
epyeraK8DNdWakoTlo8dPp7VkwXKxq0LrvtpPvpnkH1HvXoe3dgNyK5/VtCRt9zaR/N1aMf
zFfY5bmsakVh8Y/R/lf/ADPh82yZ05PFYNesf8v1RisA5VZpFdWGI5yOGH91/wDPFVrqOVI
xE2dsZ+63Jjz7+nvSxSvbSMjKHjbiSNuh/wADV1RGY1YsXtxwkoHzRf7LDuK9yUZYeaa1X5
/5P+l2PmVKOIg09H/X3rz6de5kY4z04oU/Njt7VdurRo249N2F5BHqvt/Kq+0NytetSrRqx
5onk1KUqUuWQ35Q2OauW5QRH5yvPQDNV1XcckH0qxCfkPy7uetaq17mVjuLkfvN2ewGKhBU
cgEVYuAPMwB2FQDJyAM5r8ZlufvcdhVJxnJINPXb0PNMHHXj3qG8uhZ6fPcldwiUtj1NEVz
OyFUkoRc3si8CCMDtUoxiuJ0601zXGa6j1BowzEBFz+gFa6eFfEu7/j9nJ9Nsn+Feh9WjF2
lNX+Z89/atSaU6dGTi9ndK/wCJvE4xxSjnkVhnwj4m7XNyfbZJSJ4M8ThNv2m7PJ58uSk6F
P8A5+L7mL+063/Ph/8AgUTdK+g5pAeMgCsX/hBPErAL9ovQOpxFJzS/8K/10rw15zzkQvVq
hT/5+fgxPM6/Sj/5NE2WI6cD60ikE9eaw5PhzrrsWP238IHp1v8ADrX3O5RfbuxEL0fV6T/
5efgxf2nXtrR/8niboByF7ngD1pDt5XA/Gslvhl4gb5/LvupJPkPz+tPT4Y+Id+4x3x9P3D
f41X1al/P+DI/tWt/z6X/gcTUzH6DmjcgHVR+NZn/CsPEBJPk34b1EDf40H4WeISc+TqB/7
YH/ABo+rUv5/wAGH9qVv+fS/wDA4mllOfmGPrTCyAn94oHbmqbfCvX3i2vBqIUD/nif8ao3
Xw4v7CESXJvLeNmwGeIqCfqTSeHpLeb+5lRzLESdlSV/8cTYWRMnLqT9al3x92H51kR/CvX
G+dbfUCMZB+zn/GrK/CzXWPz2+oE9f9Qf8aFhqf8AO/8AwFieaV/+fS/8DiXWkhIOGT8xUZ
mhU8zIO2CRVc/CrW85FtqPP/TGo5fhHrMykNZajn/rjTeGpfzP/wABZKzSv/z7j/4MiWTcQ
Kf9fHx23ChZkd8oynHdecVi33wzvdOhjfUPtlujEqpkiAyfSubktjo+v2ttYXUk7FgHQdsn
oR9KhYalNuMJ6+aNf7Tr04qpVpLkbtdST3/M9APJJA6etNkmjhiMkrqkajLM3QUEAHpisDx
bbyzaH50O79ywZwD29a5KEPaVFB6XPYxVZ0KMqsVdpXsa0OtaU5wt9CSTjk4q9Fd2rpujuY
mHs4rn/C3hXTvFUdrDaR+XdSDaQZtoLjr19a6eb4La1C22OyusDujo4Nej9WpNtLmVvI+de
aYmKi5KD5lde9bT5jPPtiP9bGfbcKDPbYJ8+Me+4U0fBvWtmDY3pJ46J/jTG+DOtEkCzvQR
6BP8an6tS/mf/gIv7Wr/AMkP/BiGvc22Conix6bxUSTwSlhDIkvqFYGob74QalZ20l3dwXk
MMfLuwQACuEvrFNJ1+2tNGnmludwyD2PYfl1oWFpSfJGTv6Gv9rV4Q9pOmnG6Wkk9/Tqei7
uORTGuraAfv7hIh/tMBVXU7trPSLi7JUPFGT04zXP+FvCsnilvOcz3N1O5CpERk9zya5qOH
U4uc3ZJ201PRxuOlRlGlSjeTTerskl1Z1ialpx+UXsBI54cU86hYHkXsOP98U8fBvUBuX+y
74Z4PzLS/wDCmNTIx/Zl9z/trXU8PS7y/wDATyv7TxHVQ/8AA0RDUrBj8t7Aee0gp326yBJ
+1wf9/BTT8E9TfDJp98h9cpzUkXwQ1MhvM0+7bPq6Cp+qUn1l9wPNay6Q/wDA0R/bbHB/0u
D/AL+D/Gmte2IYf6ZAP+2g/wAam/4Undlwv9l3ZJGfvriopvgjqD5A0m+HORh0pfVKXeX/A
ICWs1rdof8AgaD7dYsR/pcB9MSD/GlF5Y/8/kHH/TQU2L4GaieTpl7/AMCdKl/4UdqGTjS7
sY6DzEqVhaXeX/gIPNaq6Q/8DQw31ip5vIAD/wBNVpi3VtJlYbiKRs9FcE0//hSF8G3f2Xe
5Hbclcv4w+Hknhay+0vDc29wi+ZtkIO5M4PIq/qdFtLmav3Qf2tWV2oRdtdJpvQ3TqenLOY
3vrdXBxtMq5qwt/YnJF7Bkf9NBXIeF/h7a+J7WCSy8+4uZlJaNCq4weRzXZR/AvURgDT7sd
j+8Sp+p0VpeX3Dea1+VSlGCurq80tAN7Yn/AJe4D3/1gpv2203AfbIf++xVg/BDVOP9Au+n
Z46i/wCFIaqrEjT7vn/ppHTeEpLrL/wEhZvW7Q/8DQ1bu0zlbqH8XFP+12fU3UOP+ugp6/B
LVsc2V5/32nFPHwU1TJ/0G7/77SksJS7y+4Tzet/LD/wNFZr2yHIu4SP98VCL+xlfy1vIWb
03irj/AAR1bB/0K69OJErB134WS6JZm4v/ALRasysULuhyQM9BSeGoreTXyNKeaYmbtCMG/
wDGrmpJe2MEgSe7hjb+6XANP+2WWAftcP8A38Fcx4Q+H3/CU2sbxNLc3cimQqjgYUHHfqa7
EfAvVQuPss+PTzUqlhKSbV27eRDzeukpOEFdXSc0nZlQ6lpwGPt0GR28wUz+0NPIJF5Af+2
gq/8A8KO1ZG3LbXHIxxMnFRt8CtUZf+PSfj0mSq+q0try+4hZxW7Q/wDA0ctq1tp93I0lpd
263JGSgkHz/wD16xI5JLaY7Rg/dZG6H2Iro9e+F6+H0xqRmtnMZkQl1YEDucVgeH7STV9Pn
DNmSDAjkYfeGOhr6DAY+nTpulWd4rTVbf8AA/I8TGYapXrRq0oKMpXa5XdO2/o/zLQe2aJz
52yLBIjYkvG3qpqgqicBkCrJ3UdG+nv7UTQyQyGKZNrrxgimKABnpjoa+hp4eMbzhLf+vme
BXrybUJxtbf8ArpYcu7IGOlWIkYqSCOvpTQ/nA7vlkH8XZvr706IsqkMMEHkGuunO75WrNH
FODWq1R3Fxky5AxwKg5AJ5qeUfODjPAqHueo+lfjr3P3aOwDJXBqlqYD6RdjBbMZ4HerpyA
Kr3mP7OuRycxt39qum7TXqjPEK9Ga8mXfg7lddsSWH/AB9Y/Na+o8DrgV8pfCdm/tqyAOD9
sToPavq6vpqVm537/wCR+T5j/Bw7/u/qwwPSl28UySSOGJpZXVEUZLMcAVyl98RfDlm5jhm
kvHXg+SmR+Zq51KdP4nY82hha2IdqUHL0OwwKBwMZrN0PWbXXtMW/tFdYyxUq4wQR1rSrRN
NXRhUjKnJwmrNDJXWKF5XOFRSxP0rjPBXjGTXZ7uxvii3MbFoioxvTPTHqK2fF159h8Ialc
BsN5JRT7nivCPBmtLF4ytzDkNb3CxOM9Q3B/nXDUqyjXUVt1+Z9Bl2Ap4jB1ZT+LaPqk2fS
lLg+tHSiu8+bYlFct4n8Z23hm9t7aaykuDMm/KuFwM471Jo/jfw/rLiKK6+zXB48mf5Sfoe
hrJVqblyX1O3+z8T7JV+R8r6nS1xfxLj3eDmfP+rnRs5+ortK5jx9GJPA2oEgfIFbn2YVGK
/gy9C8tly4uk/7y/M5nwF41murmPQ9Wk3uRiCYnkn+6f6GvTfevkbw/qFzaeM7uIyn93Ks0
fPQgjpX1vE/mwRyf31DfmKMNKTjyzd2rfcz0M7o0lUVairKTaa809fvH5NZev61b6Do0uo3
OWCcIg6u3YVqV5b8Xbt4bWxhz8m2SUj1IFViajp0247nn5bho4nEwpT2e/otTyHxl421TU9
WKFzNducKi8rCD0VR61m6PoK2Exv73E16x3DJyI8+nvWd4ST7TcXt/L80hbG49ck5NdZ3wT
kV42IqexvRh831Z+h5bh44lLFTXur4I9El19RSCxBByKbIgeN0kAKOMMD3HpS9Fz0pCQT9f
1rzU7H0bV1ZnLeGbm40DxdJYRvgFw8Z+nKn+lfZFhcre6bbXijAnjV/zFfGM6g/EGLa2MMp
4/3a+wfDWf8AhFtMJ6/Z0/lX1dB3d31SZ+WZpBRpOC+xOSXpo7GtQQPSlorpPmzy/wCMOsP
YaDBaISFkDTPjuFHA/Ovnjwfb+fc3er3Kl5i21SexPJNe1/HJmMMaqSu20Y5/4FzXkng/H9
iPgDHnNjJ+lePXdoVZ9bpfI+7yqnFyw1NrS0pfO9vwLuvRiXw7fAnafKJrd+A4zqtn2AeXv
/s1heIJCnh28Ze6Y6epxXT/AAIiI1O0cfMCJnz6DGKnBfwl/iR35x/Hdv8An3I+kQMCjAoB
zWfqmtaZo0Hm6jdpAD0U8s30HWvYlJRV5Ox+cQhKclGCu2aGBRgV59N8VNKW4ENrYzXB92C
kj6V3dpcpeWMN2gKrMgcBuoBqKdaFS6g72OnEYKvh0pVo2uTYFZfiHUDpXh29v0IDxRkoSM
/N0FalcL8UL4W3heO13Ya4lGcf3VGT/SoxM3ClKSKwFH2+Kp0ns2vu6mv4O15vEHh+O5nI+
1Rny5gBjJ9ce4ro8D0ryL4P6lDdTXywSl4pYg65GOQxBr12nh5udNOW5vmtCFDFThS+F6r0
eoYryX40af8AadGglBwGjkiJx7ZH8q9ari/iTZrceEGkIyYZVP4Hg/zqMWv3Ta6aiymVsZB
PZ6ferHyJ4U8SXvhzWIZYZHjidxlg2PLOfvD+tfZvhLX4/EXh+K9yvnj5ZQOm7HUex618Ty
W6xLq1lKoDQtvTI54bH8jX0Z8CL+STS2tnkzvgDY9dpI/lWkmlUUl1/wArpnU4OeGlTnq4a
ry1s16dT2uud8XeID4e0YXEKq9zK+yNW6e5NdHjjNeJ/GzWn05kZCrG2gDBGPBZm7/hWeKn
ONO0N27I5ssoQrYlKr8Ku36I9f0y/h1PSra/gOUmQN9D3FXK80+EOtrqXh+W1D7gm2aP2Vh
yPwNemAZralLngpGONoLD15U1t09HqvwIbiZLa1luJOEiQu30AzXyX8R/E+peJPEA0+OVg0
5xsDYCqei/THJr6p15Gfw7qKLnJt36fSvjy9Ah+J0DuSQ+3bn3XFclV3q6/ZTa9T0suilQl
JaOUoxv2T3+8m8Kaxqng7xDFp80hjKvuhkU5GT/ADU19daDqsetaHbagqhWkXDr/dYdRXx9
4yQrqOnTrwwyPyINfTfwwLnwm+5sjzzgenAzVUJuTU/5lr6o6s0oqnCpRevsmrPryyW3y6H
c1zvizxLD4a0g3BCvcSZWJD0z3J9hXRV85/G/xBI99PawybVjxbrz0PViP5VWInJJQg9ZOx
5OX0IVarlV+GKu/l0+bOC8QeIdZ8a6xPbWkjSox/fXDngrn9F9u9bGm6fBpdgtnCC2PvORy
x9TVfw7YjT9DhyAJZh5kh7knp+la/BHfNeFiKq1pU9Ir8fM/SctwrSWJraya0XSK7L9TP1D
Tor6MhwVlA+Vq5WeCS1nMUsWCB35B967rIPAFVbu0hvICkq4A5DAcrXp5Zm0sM/Z1NYfl6f
5HPm2TQxidWkrT/B+pxBDbSRkZ9+KtQXGIsOqORwCwycVLdWUlnMY5lOOqsBw1Nt0BjJ4HN
fexdOvFSWq6H5xONTDzcJKz6o7KZsMR6AVCeRwcZqSUgyNjHQVBnnjivyKW5+2x2F49eKhv
ADp1xkj/VN/KpeB1qC+KrptyxOAI2/lVU/jXqTX/hy9GP8AhJzrtiWOP9MTP5V9Na94gsfD
+nNd3jZJ4jjH3pD6Cvl74Z3sVheQX02RHBch29cAVP478aX/AIg1gwwSsZ5DtWNOkSdlHv6
177qvnlTp7t/crLU/OZ4ONWjQq1vgjHpu25OyXmy74y+JmqaxfNaQv5nzFVgjJ2IewOPvGu
T0e+1S58RpHdTuDHuLoDgDjpgVpaTo8OmQGaTD3BUl3P8AD7D/ABqDwXbNf67NIQxaWQRrz
13NWcZU3Gagr9Lvq2d08PWp1KEZvlTd+RbJLXXu+59T+C7P7F4N0+MjDOnmt9W5roaitoVt
7WKBPuxoEH4Cpa9S3KrI+Fr1HVqyqPq2zz74rXwt/DVvbZ5ml3EeyjNeB/D6Yz+KJJuTvuY
zn/gVemfHDUmVvsyvgQWpP/AnOP5V5Z8NRu12MdR50I6f7VcEVzOpPzS+5o+rwf7uOGpd1O
T+aaX4I+xMUtHelr0T41niPxtd43jeJyji0OCO3zV4Xp+o65a2326EtcWiNh1Zt2P6j617n
8b85QdvsbH/AMerybwmu7RW75lbOe44ryZTUI1JNX94+6wVKVZ4enGbj7jd13uz0v4ffFaR
Y0tdQke5tRgFWOZIB6j+8teq+MLmC4+H+o3EEqyRSQgo68ggkYr5V1zTZLC4j1bTh5RjPzo
gIx749PWu/wBA8aS3PgW90dkMkNwAEUt/qGyMj6U5VV7B21i1p3T7P9AqZe54uN0lVi03bR
Sjf4l2a6o4vTlI8c3rHOCnIx9K+vrH/kHW2P8Ankv8hXx5pTbvGt/k8qGH4ZFfYlj/AMg61
/65J/IV20FZteUfyPJzZ3op/wB+f6E/avJfjIuYbIc48mXp+Fet15H8ZATFZY6+TL/Soxv8
L5o5cj/36Po/yZ4T4NDCyug3/PQY/KupHXk8VzHg/JsrrOP9YM/lXUAc4HOK8THf7xI/Rsk
/3Cn8/wA2IQc8HNKCo37gc47etBB6ngdqTg4Lc1xI9jyOSssz+P5ZMA+WW5+i4r7F0OLyfD
2nxnqtun/oIr4/8NRrceMbyVSTywH4sBX2ZbJ5VrDGP4EUfpX1lFWbXZRX5n5PmU70b/zTm
/yRLRRRXXY+ePIPjTaGW0tpMkbreVPp3rxHwXJu0ueLgeXJkY9xX0P8WYPM0GyfBOJWT81r
5v8ABoeOfUIGAz97j6kYrxq8fcrR7NM+4ymfvYSX+OP6mn4sk2eGrkcYYqp9wTXefAaIrdW
+V4FtIw/Fu1ef+L326CVI+9IoFdJ4G12bw14dF3bhUkktDGJD/wAsxnJb8qyw81ToRlL+Z/
kenmFKVfF1acN3Tt97PY/HHxBtfDltLbWkkbXagmSRuVh/xb2r5y1PxX4g8T30zWXmHOS9x
IfmI+vQfQVTupr3xhrDYkcWEb5d3/iJ5yfUmt+8Fvo/h+cWsYRIoyFHXk+taTqcslzq83su
i/4Jx4PBJU5exfLTjvPrK29uyMfwHZy3/iIuXaRhiMHOcsxxX2Zbwrb2sUCjAjQIPwGK+ZP
gnpf2rWbadkGDKZTjuEH+Jr6fr04aylLzt9x8vjpctCjT7py+96fggrxH42at5DmAPj7Pal
sZ/ibgf0r2+vlL406v9o1a9C4IlufKX/dQYrDErncKfd/kaZR7k6lf+SLfzeiOr/Z9LFZdz
H/VP/6GK+ga+ff2fT/rcnrE/Xr94V9BV0U9n6v8zmx/xQ/wx/IKxfFVsbvwnqUIXJ8ksB7j
n+lbVRzxCa2liPR0ZfzFFWPNBx7nFRqezqRn2aZ8IeJo2tfE9+u07ZRuAznOcH+le3/AE58
s5/5YScf8CFeT/EKya115GJ6qYyOnKnFes/AM/MmBgeRJ/wChCueLUqVKXmvyZ9JVjyYjFR
6csn97TPoHtXzj8eizXd4DjhYQPevo7+EV85/H5R9oucA5KQ5xTxG9P/Ejz8rfvVf8EiP4B
an/AKZDbM2NyyQYJ6/xCvpFfSvjb4O6j9h8TKpbb5c8cn4E7T+hr7HzzkVtBWlKPn+epGP9
+nRq942/8BdvysNnjE0EsR6OhX8xXxn48hfTPEtpeYw0LlCfdW/wr7QznHrXyl8ZtNWHVLz
AwI7st+DDOawqq1em+90bYB3w1eC3SUvuf/BOT8RSLfeKNMtVHykJ1P8AeOf5V9V/DyAQeC
7dgOZZHf8AXH9K+SNClbUfGNtK+T5cY9/upivs/wAOW32XwxpsAHKwKT9SM/1qqMORqHZfm
/8AgHTj6/taM63881/5LH/gmk7iONpG4CjJ+lfHXxFuzqHiKCEyZNxK0nrnLYFfWXiS6Nl4
X1K5BwyQMB9TxXx7qLC9+I1vBlisW3I9MDNZVJf7Qr/ZTZOX028LUtvOUY/qztFjCIqA8KA
oxSEfgaD/ALvWgk+hr5l7n6rFWVhRwPSjOAcrke1BPAz+NBOTg8e9NMYyaCO5tzFMu5T3I6
VhnR7mJ2VIxImchunHvXRZwAuc0+NV2njPPrXq4LMa2Euoap9GeRjssoY2zqKzXVblSU4mZ
f8APSosHjj3PNTv/rm4/H8KgIGeT39a8lntxeguQBwc5qC/jMunXMag/NGwGOe1TjGPl6U5
Ome1CbTTQqkeeLi+pxGm6uNP0aW1iBa7d/k44XI61u6FpBtlN7eJ/pUhyCTkoD/WtZdPshc
/ahbxCcfxBeanwfTn0rvrYpSTVNWvueBg8slSlF15cyhpFdF5vzKOsTC30e5cZB2FQc9zxW
58HdLFxrGnEgEGVpm47KOK5LxZMF0+GEZHmP0+lexfBjTRG0twU/497dYx/vNya68JG1OPm
7/ceXm1a1erP/n3C3zlp+R7PRRUF5OtrYz3LcLEjOfwGa9aT5U2fnKi5NJHzB8ZNTN3rl6A
/D3AiH0Qf41hfDQj+30XqPPi6DP8VU/GM7apr9vBuYvKxc4Hdm/wq78NwF8RHnpcRADH+1X
HSVsMr7tp/ez7KStmMYLaEeX7o6/mfYfel70dzRXefFHiHxvIBTP/AD5t/wChV5P4UB/sUl
RkeYf6V6x8b8ZTP/Pm3P8AwKvKfCRA0NuCcysMnt0rxK/8Kp/iP0LKX+9w3+CX5m46iVCkg
BVgVI9RXGwvJ4Y1tkm3tYTdGAz9Me46V2vvjn3FRzRW842zwrIh5CuAa4aFb2d4yV4vdH02
Mwjr8s6b5Zx2f6PyZyPhqf7V4su7gDiRWYce4r7Qsv8AkHWv/XJP5CvjPQUSPxrfxxfIqBw
FAwAMjGK+zLH/AJB1t/1yT+Qr6OlbmlbtH8j82zDmWFhzb88/0LFeTfGMYtrFuv7qUfoK9Z
ryr4wqGs7EH/nnL/IVljP4XzRjkjtjYfP8meDeDsfY7rK/xjp9K6bOOma5rwgubO6P8IkAH
vxXS8DA6GvEx3+8SP0fI9cBT+f5sUfNyevpSH5R0GRk4HakJIIxkioLptlnM2eQjH6cVxxV
2kevLRNmV8NYDc+K2+TIe4RfzfNfYuMV8n/Bm1abxHbM3Ja6XjrjAJr6wr66n8UvX8kj8gz
B/uaK8pP75P8AyCioftVuLwWZmX7QU8wR55K9M1NW6Z5DTW5xvxIi8zwbI/eKZG/XH9a+W/
D+IfF9/b8Hdvz6cNX1r41g8/wVqS4Hyx7/AMiDXybCBbfEabIG2TdgH3XOa82sryqrvH8j6
rK52pUZfy1LfekaniWwnv8AQ2jt0LSRuHAHU+w/Ouajn1fVbK30O2tWhEQCyuwIBA7n0+le
g9uOfQUdM4xk9RXlUcV7KHK43tqvI+zxWW/WKrqKbjdWkl1X6FLTbCHTrFLWMAkDLPjBdvU
1jeMp/L0ZIQ2DNIB+A5rpSGBwR+lcd4oX7Xrem2S5LZG4fU//AFqeEvVxClL1IzS2HwEqdP
S6UV89D234IaV5Fk9ywx5NuqD6scmvZq4r4aWP2Pwl5pXBnlLDj+EDA/ka7WvoKN1TV+uv3
6n5vmkk8VKK2jaP3KxBeXCWlhcXTnCwxs5/AZr4o+IV61xrcMZJ3YaVifVjmvrjx5efYvBd
6QcNMBCPxPP6Zr431sHUPEmpTA5W2jb8NoAH51h8WKTe0V+Z14aDhl82t5yS+S1Z7T+z6D5
jE9DFJ/6EK+hRXz5+z8cu2O0UnA7fMK+g+gHeuin9r1f5nHj9XT/wxCilpK0PNPkz4y6aLb
XLllXCxXTY+jDNdj8AgdwyTnyJP/QhTPjppzG7u5QhO+COUEeoOCfyqT4CIfMjw33YJR06/
MK8+lpGMO0v8z62r7ylV/mpL71ZfofQAxjmvnL4/Z+03GD0SH+dfRuOMV86/HoA3V0CcDy4
a1xG9P8AxI8rK/iq/wCCR4x4NumtvFMIztEyFAB69R+or7i0i5+2aJZXRIJlhViR645r4Qs
w1lqOjXpfCM2TxxwxBr7S+H92LrwZbANkwM0R9sHI/Q1s2va3XVfk/wDglVIt4Kz3jL8JL/
gHVjrXgPx009TJdShPv26S59Spx/KvfgPevL/i/Y+fptrOBkMkkB4zyRkf1rDF+7GM+zQso
1xLpv7SkvvR89fDy0a78QMR3Cxjj+8wFfacMYht0iXoihR+Ar5W+DmmtN4ggLLy90oI9kGa
+rOxreLvUm/l9y/4IsX7mGoU/wDE/vdv0OM+I939m8HvFn5riVU/Dqf5V8seHP8ATfGepXp
IYLuwcepwP5V9CfGW/wDs2k20e4AIkkx/AYFeCeB4mFnd3bfemcL+AH/168yvL+NP0R7+VU
rrDU+8pSfy0R1uMnvmm4yRinnOO3Hek68ivBP0G4h9Rzmge4NLkg8dT3pASTjr9aY9RwwT0
p6KpU59ajGQME1InQ5IPNUiWV5SPN/AfjxUPU4qaRR5gbqCB/KoznnJGKl+RrHYQ8cYyPrS
4IIBBB9aODxtp+eQCc+9IbAN0zkj1HSl3f8A66PXvTT8oCkcGqvcVjl9bJvfEtnYqvA29fc
5Jr6Z+F9n9n8LSXBGGuJifwHA/rXzPpy/afHE0nDCMsc/QYFfXfhmzFh4X06124ZYVLfU8n
+dfS4ePLKK7RX4n5jmla9KrP8Annb5RRr1zPju8+x+C78hsNKBCv1Y/wCFdNXmnxb1BbfSL
O234y7TMPZR/wDXqsVLlpPz0PGyul7XGU4va9/u1/Q+d0IvfGs0udywgke2Bj+dXvh4SNck
G7AE8ft/HVPwsDLNqF2/O84Bx6knFXfh7/yG3+Xnz4+f+B1jJ2Uofy8q/E+moq86NZ7zdR/
h/wAA+xRmlpO9LXpXPhWeH/G/G5Qf+fJuv+9XlPhPA0Z1Jz++PP4CvWPjaB5qswyosm/9CN
eU+ElP9jtx/wAtW/pXh1v4VT/EfoGVP99hv8EvzN7GTikxzjvWfrWpx6VaGbCtK3CJnGfc+
1YVh4h1E6tDbajCEjuBlPl2kZ6H6VxU8NUnD2iWh9LWzLD0aqozert8r7XfQNAZX8ZX7gg5
3dunNfZlkc6fbf8AXJP5CvjTw9GYvGN8mQQN+ePcV9l2Rzp9sR3iT+Qr6Kl8T9I/kfnWZX+
rxv8Azz/Qsc5ryr4wH/RrADvHL/IV6rXlPxi/49bA9xHKf0FZYz+F80c+Sf77D5/kzwvwln
7Fck8ZcfjxXRsRxzntXMeEHJtLrPPzj+VdMOeleJjv48j9GyT/AHCn8/zYjEDoefWqOry+X
oV64XdiIgCr+0lTkcVjeJ3aPw5cFDjdtXHsTXPQV6sV5o78ZPkw1SXZP8jqvgZal9btpMEf
PJIffC4/rX0vXgHwHtmWVHY/dtnbj3avfu1fV0dU33b/AMj8nzLR0odoR/HX9TjXuSPi9HB
nj7DsI/WuzrzO4ucfG2EEgcLF+aV6YOlRhp80G/NhmNLkVF94R/Uz9bh+0eHtQgwDvt3HP0
r4+1Qi2+IVpKMDzAmcj1GPzr7NmTzLeSP+8hX8xXxt40he38Q2UoCjDFc+pVqyqq9dLvFo6
svnbCzf8soS/Fo6kn5sdPajdwOOadnvjrzSdeSR6V8ufqidxpOBx+RrkrbN/wDEN2ABWDn1
+6MfzNdRcyi3tpZiOI0Lc/Ssv4Y6edT8TFmTmedEzjsTk16mCg+Sc16feeBm84upRpPa/M/
SKufVXh+0+w+HNPtSMFIFz9SMn+dadIBgADoBSmvofJH5bUm5zc31dzzH4vaiLbS7K237fv
ztz2UYH86+ZtOheXQte1B3DFk27j1yTk17D8b9U3X13Cr4EcKW4we55P8AOvMbS28j4c3TF
QTMrP8AhnA/lXlqdnKfeSX3H2OHo2pUqX8sJTf/AG9ex6h+z6PnY8/6qT/0IV9B9q+fv2fs
7mP/AEyk/wDQhX0FXoQ6+r/M+cx+9P8AwxCkrlv7Tni+Jp015mNvNZgrGTwHHOfriupqoTU
ldf1Y5a1GVLlv9pJ/eeT/ABl0/wC0WFtLgESRSQn64yK5b4C5EyZHPkSf+hCvS/iZbCXwkJ
iuTBMp/A8GvP8A4M2cthrX2eYDcsUpH0LcfpXnX5a7j3af4M+noJ1Mu5/5Yzj+KaPdicCvn
P49Z+23Jzj93Dn86+jK+dPj0M3V33/dwnAPvXRiPip/4keTlXxVf8Ejxe+t8+DdLvNvzRzS
J09T1/Svpz4M6it3oM8RYEsscwH1GDXzyLYT/DBgOsZMgP0avUfgHqQM8FsXA3RyQ49SDuF
TCV3ftJr7z161G1KUf5qcZfONv0PorOK5D4iWv2jwg8uMmCVX/p/WuvGc8Vm+IrUXvhnUbd
hndAxH1Az/AErbER5qUl5HzmBqeyxNOp2aPIvhTo8Vp4nfysssYknyR0LcY/WvcMACvNfhd
bHzdRvCOAqRj+Zr0sjJqMJf2Kct3qejnjisW4Q2ikv1/U+fPjtqJ825gUn93AkX4scmuE8L
wmDwzbLggvl8fU1b+Muom71i4AOfNu2Ax3CjAqzZJ5On28I/gjUfpXk4iX7i/wDNJs+uyql
bExj/ACU0vm9WScYI65pD0z6dqlwG6j8KYV+XJAryT61MTPHPFIBg8H8qcF460gU45PFA9A
JxkE5qeIApwM81GMc5HUfnUsZO3ggU7kPYqS8yjB7AdfaoScMRgVPJgMRxnAqD+LdgHmhm8
dhQWGcfhSjdgE49KAMkjilHB60hsdk55qKeQw20svdVJ5+lTHkZJ4rL1+XytDuPm5cBR+Jr
SlDnmo92cuJq+yozqdk2M+Hli99rQGMvcTpGePU5NfXyKEAReijAr5y+DGmebrFlIwyI99w
fw4FfR4r6ilq5S7v8tD8ozJ8tOjS7Ru/WTuB6V4F8atUxqU0Kt/qLcRY925P8699PAzXyZ8
UtSF5rF2VOTNdMR/urxWOI96dOn53+4rKVye2r/wAsX970M/w1EItBL95GY4x1HSj4eg/23
Jk4/fR/+h1o6fCbbTLeHHKxgEH1xWf4AXGvye88f/odctKan7V+a/M+srUfYvCQ7KX/AKSf
YYpaRelLXsWPzVni3xpiZ3TBzmzbj8a8W0jWINL0QwhTJcM5Kp2H1NfSPxB8Kalr80E1hAs
6CIxSR7trcn3rj/D/AMGrmCRTdpFarn5nZvNk/DsK8zlu5wlFu7v5fefW0K6jSo1adWMXGL
Tvq1r0XVnmWkeGtU1nUft15DJNIFMnkgcgDnJ9AKx9cwnjGxbHUp3/ANqvreDw/p2h+Hry2
sIsFoX3yty7naepr5J19T/wl9gR6p1P+1VcslWSl/K/RGkMRTq4afsltOGr3bvu/wBES6EP
+K31Dn+//MV9j2ODptrg5/dJ/wCgivjnRv8AketQK8gb/wAeRX2Np7btMtWIwTChx/wEV1U
fifpH8jz8zX7iP+Of5os15T8YQGtrFSMgxy5/IV6tXlXxhGbWx9PLl/HgVnjf4XzRzZL/AL
7D5/kzwbweCtndEj+Mc468V05457VzXg8n7BdZPG8fyrpiMD0+leHjv94kfouSf7hT+f5sX
JOc8VzXjCUro0SY5aUf1rozx3HvzXJ+M3/0G1iA+9IT78DH9aWCV8RE1zeXLgar8vzPbPgb
Bt0+4lx0t4x+ZJr2evL/AIOW/leH7qQrjmOP8l/+vXp/pX0lD+Gn/W5+ZZtpinHsor7oo8a
1C72fFzzs4C3iJn8hXsx618/anc48dXNzn7t9u/Jv/rV9AA5APrzXJgJc0ZLzPSz6lyQw/w
Dht91ha+QvipbC11hwVwY7uRcdsZzivr2vl7402Rj1m/ZRtAuFkyfRlrerpWpvzt96OHLXe
jiIf3b/AHNFaBxJawyLxuRT16cVMenr61Q0h/M0SzY4BMS8Cru3k4718tUXLNpn6tQmp0Yy
7pGT4luPs2g3PJBkxGCPeu1+Bml5vbe4ZfuRvOc+p+UV5n40lZo7OzVvvsXI7+g/nX0J8H9
NFpoNxPswPkgX8Bk/qa93BQtTgu7b+7b8T43OK372tNfZio/OT1/A9OFBIAJPAHWlHSsvX7
sWHhzULsnHlwsQffGBXpzlyxcux8JTg5zUF1dj5T+KmqG91mTaSTPcvIPoDhadqsX2fwZLC
oyyW4XHXsKxdXZtQ8eWtqBnytoYnOP7xroPELH/AIRu+wcHyzXiN8qow87/AHs/SKFNN4qo
torlXyjqdh8AtwnAII/dy5/MV9DV88fAAkzD1Mcpz+Ir6IFezS2l6s+IzHR0v8ETzTXrv7J
8XdNlY4XbGp+hyP616X3rxz4hyvB44imTrHFGw/A5r163mE9tFOvSRFf8xmufCyu5x7M68z
pWw2Gq942+7/hzI8X2/wBr8H6lEFyREXA+nNeb/DXB8WH/AK92/mK9du4hPYzwnpJGy/mK8
l+G6bPF8ikcrA6/kRWNaNsXTl3OrLKl8uxNPtr9/wDwx7BXzp8eji6uuMjy4e/vX0XXzn8e
zi5ujn/lnDx+JrfEb0/8SPOyr4qv+CRwvh6JZ/BYgYArIsi49ck1N8G7/wDs/wARpG7jMNw
jHntnaaTwngeGLYY43N/OsbRGGm/ES6gQbfMZiB9fmFcdOXv1o9nf7mfW1af7rCT6Ncr/AO
3lY+2R1odBJG0bfdYFT9DVTTrpbvTLW7Q5EsSv+Yq7XsNJn55JOEmnujB8MeH/APhHrCe3M
qytLKZNyjGB2Fa15OLaxnuD0jjZz+AqxXPeNLo2ng3UXBwzx+WP+BHFYVLUqT5eiOqDni8S
ud3cmj5N8WynUvF9hanncQzexZs12HCtgCuMtD9v+Is8rYIts4z2wMCu0ON2c4Hoa8DGe7G
nT7L8z9Mypc1SvW7ysvSOgZzyCKYT8wGOe9Ox0O0jNIFJOCRxXmtHvaCD7p96M4Xp07Upwp
z1ppyWzgYqkUBbd1HSpYmATpUe0ck/XipYuU+Xpmgl7FSUgyjnIwKiwAx44qSQkSHI9On0p
o6E02bR2E6cjgUoIK8E88mlAx70bgDkj8aQx3ReowO2a53xVNmwtrcYzJJnB68D/wCvXQkK
TmuY1VTeeKbS1HKrtBH1OTXdgV++UnstTw87nbBygt5NL72e7fBzTfJtrm6Zf9XEkA+vU16
4OBXG/DizFt4PilxzcSNJ+HQfyrsq9+hG1Nff9+p+a5rNTxc0tlp92hR1e6Flot7dk4EULN
+OK+Ptfd7zxPZwEl+Ru+pOTX1B8Rrv7L4LuEBwZ2WL8M5P8q+WbPN742uJjysJY/lwK5Kkv
30pfyx/M9XLaN8Ko/8APyaXyWrOw6DkcdsVh+AyBr8rEnCzoef9+tsZC8E4/nWF4HONauc4
wZl/9CNcOE/hz+X5n1uZL/aaH/b35H2IOlLTU5QU6voj8ne4UVSv9W03S1RtRvorUPwvmNj
NLZ6pp2oD/Qb+C59o3BP5VPPFu19S/ZT5efldu9tCS+/5Bt1zj9038jXxp4m2x+KtPlOTkr
wPZq+yr7/kHXP/AFyb+Rr418WHGr2OAMsByRyPn7GuKpriF6M93AaYKs+0ofmSaKVPje/I4
xv4/EV9i6cS2l2jHqYUP/jor470Uk+Nb84yPnx+Yr7D0znSLP8A64J/6CK2o/E/SP6jzPXD
xf8Afn+hbryj4xcWtiT/AM85fx4Fer15V8YATaWIAHKSjn6Cs8b/AAvmjmyT/fYfP8meCeD
mP2e7XaAu9T+ldRnPU4rlPBowl4Dg4Ze/1rqujZxXiY//AHiR+i5H/uFP5/mwyPxrkPFm6T
UNPhUnDHjn1IFdgeRj+tchrKxyeMtPiPzY2Ajrj5s1WA/jc3ZMWeP/AGNx7tL8T6d+GEAi8
Is/9+dvxwAK7k8DPpXK/D2LyvBFmSOXZ3/NjXTzttt5G/uqT+lfQ0/dpR9P0PzTMnzYypb+
Z/5HzHq9+V8W+QvS5llfOPQ5FfTFjL5+m2swOd8Stn6gV8latMV8c6flcghzgnrkmvqjw5M
LjwvpsoOQbdOT7DFcmCiox06pP8z3M/k5xS/llb/yWJq18+fHK1UXd3IVb54Y5BjuQcf0r6
Drxv412glgjk5xJayLkeo5rXE6KMuzR5OUa1pU/wCaMl+H/APJvDR3+Hbbqdm5efrWznpxX
PeD5N2iyISDslPHpkCuhY457AZr5/Fw5a815n6Vlc+fBUn5I4++X7f47toCdyRFQw+nzGvr
HwRZfYvBtipGHlBlbjH3j/hivlTwlE+q+MbmdcsWYqvHdm2j9K+yLWBbWzhtkGFiQIB9Biv
oaEFGXL/Kkvv1PgMyrc9Jy/5+Tb+UdETVxfxKvRa+D3i3AG4lVPwHJ/lXaHpXjnxr1X7Law
wq/wDqYHlIz1J4FLFv904rrZHFlFPnxkG9o6/crnhnh3F94uv9RZchQxU9uTgfpW/4gBPh2
+J/55nGfrWT4Jg26ZNckZ8yTA/Af/XrY10ldAvWHVYzwe9eTXlfFqK6NI+9wUWstnN7yUn9
9zrPgDn7RgjjZL/MV9ECvnj4BcXS+pSUn8xX0PXuUvterPgMx3pf4InjPxKyPF4I/wCeCf1
r0rwldG98IabOxy3lBT+Bx/SvJ/jHcy2OqzXkZ2slshB698Gu6+F96Lnwo0W/JilyPowBFc
OGvGvPzb/D/hz2seozyuilvFJ/J3X5o7rFeYeFbcWvxO1K3AwIxLgfUg16f2rh7W1a3+Ll2
+07ZrXzAceuB/SumvG9SnLz/Q8jL6nLTrw7x/Jo7evnP495+03PX/Vw9Pqa+jK+d/jwCbq5
wM4jh4/GliN4f4kPKviq/wCCRw3hL/kV4Of4m6/U1i69tsfGun3pyA+zcfXBx/WtvwmB/wA
Izb+m58D/AIFWb46g/wBDs7pV+ZHK+3T/AOtXmUn/ALZKPe6+8+1xEW8ohNbxUX91j6p8B3
a3ngyywcmEGI/geP0xXVDpXl3we1GO78OSwK2W+SbpgYIwcflXqFezSd6aZ8JmcFDFTts3f
79f1Frgfinei28MQwFsCabJ+ijNd7Xi/wAb9QMVtHEjAGG2d+T3Y4FYYvWny92l+Jrk8U8X
GT2jd/crniXg+MT6rqF+VI3cAn3bNdqCcglQeK5nwXFs0N5SD+8lPOeoAxXTEqD0NeHj5Xr
y8tD9Gyam4YODe8rv72MJJJFB56npQechTxTGBzn09K4D2kOJIOVP50jfexnJpBkDOOaXJ7
0xitnb2JNSRLmPKkAe5qMEFs9/SpEyF6UCZVkI80n6fypi4x1I4xUkuRKVGMDH8qZkFSAKb
3NFsCnnHNHy89zTe3FBPSpKsSAsc4xx7VzOlr9t8aXNyCSIs4wfTgV0M8nlW0snZEJPtxWf
8N7Fr/W0yCWnnSP9cmvTwkfcnLvZfefO5rNOvQpvZNyfpFH1ZoFp9h8O2FrjBjhUH64ya06
RAFUKOg4FLX0J+VTm5yc31dzyr4wah5NnZWhOAqvO34DArwXwnEXa7vGbO9gM+vc16X8aNR
EmqXcQb/VRLAPqeT/OuG8ORiLQ4mK4MpL49fSvEqy/d1J93b7j77K6VqmGpfyxcn/29sa4G
fx6Vz/gtv8AioblS2T5g6f71dCCTXOeDT/xUd0eM7x/6HWeD/hz+X5nq5mv9ow/rL8j7IT7
i/QU6mx8xr9BTq+isfk8tzx/4xSNFLayoQGS2dgT2Oa8J03xZq1mEurhHkiDhfOj+RlPsRX
unxn+7b/9esn868V8LxQz6JcQzBZEeTDKR14rxnyR9pOcb6o+4wXtpww1GjPlvGXpo+q6nu
vgj4hLrmlvp2oXHmSSwt5Fw/Bc4Pyt714L4p3HX9OzxyBjr/FUUcs/hfVGR9z2E3II7e49x
TPEVwk2taY8UvmKQMFec/NWkOZ1YvdWdn/n5jqU6cMPVsuWblHmj5p7ryZc0ZQnje/TOc7j
wfpX2DpfOj2f/XBP/QRXx1pLAeOb4hcg7wTn6V9iaTzotj/1wT/0EV10fifpH9TyMz/gL/H
P9C7XmHxdCmw0845zIM/hXp9eZfFz/kF2Hb5pOf8AgIqcZ/C+a/M5cl/36n8/yZ89eDRxfj
OAGX+tdUFOcdOa5TwbjN+D2Yf1rqzw2cYFeHj/AOPI/Rcj/wBxh8/zYu3kkHjvgVyc3734g
wAKMrtBOOuF5/nXVkYYANuHrXK2A8/x/OwI2x7vuj0GKvBJ++/7rIzjWNGHecT628JxmHwf
paEf8sFP581f1WQx6NevnG2Bz/46aTRohDoNhEBgJAg/QVW8TyeV4U1OQdRbt/KvoKvu0n5
I/MW/aYt+cvzZ8i65dNH4ysTvA2hOcZ4JNfVfgOYTeCLAgk7Ayc+zGvkHxLID4uCnP7sJ+X
Wvq/4ZTCXwYo5+SZxz78/1rCguVQ/w/qj3MzfPHEeU1+TX6Ha15t8WrZZdGs5SDjc8Z/Ff/
rV6TXF/EqHzPCPmDP7udDx75FVi1ejI8rKZcuNp+bt9+h8xeDJCHv7bIwrK2PTqK39VnNpp
FzOD8yxnb9TwP51znhkpB4m1O3LdS2OOThqueMJ9mjCANtM0gHXsOa8uvDnxiXex91ga3sc
qlL+XmX4s6X4LaV9p1q1kdOs5kOfRBn+dfUleJfA3SvJtGumTHlW4Gf8Aac5P6V7bXsUtU5
d2/wDL9D4fMnyunR/livver/MTvXzJ8b9V83U75A2V3rbj6AZP619MSyLDE8r/AHUUsfoBm
vjf4g3r6n4ligO4meVpD9WbArGt71WEX01+42y1ONGtV8lFesn/AJGp4dg+y+H7OPGC0e48
5685pdeVh4evSOf3R4NaKRiKFUXhVAUfhWb4hcJ4dv2Of9XgfjXz8JueIUu7/U/SalNUsFK
mukWvwOs+ABH2pcHICS/zFfRVfOHwCfF/CNo+YTA/pX0hX09P7Xqz8uzH/l1/gX6ng3xzxv
nz3tF7f7VaXwO1ES6fJbsxLSQI/XPKnBrN+O4GJ+Ofsi8/8CrB+Beo+Tq1tblsgs8J/wCBD
IripaScv77/ABPZl7+GjS70r/NSv+h9Lg03YnmeZsXfjG7HOPrTuKK9I+SEr54+PXFxck5H
7qLv719D188/HpQJbg7skwxd+nNcmJ3h/iR7GVfHV/wS/I4TwmQfDcBGcbmx+dHi+387w3O
3P7siT8jTfCP/ACLEBH99uce9amrc6JeA4OYW6/SvDlJwxbkv5v1P0ShTVTLIwfWH6HWfAf
VlZ4rY8eZE8P4qcj9K+glr5a+BLsmvQgfMDMVz9Ur6kB7V9FTVuZdm/wDM/OcwXMqVTvBfh
dfoOr5q+Ol+W1G8jHPzRwj8BuNfSpOBXy78cAP7YvCuM/aV6/7lY1lepTT7l5Y7RrSW/I/x
aM7w9ara+H7SLAUlN5wc8nmtMjCk7hj2qnp7k6RaHHzeSv8AKrPAHB57ivmKzbqSb7n6nhY
qNCEVtZfkLx/+qmnbkHml5IABpnIJJ57VkzrSFyC3t60px3PXik4zjgcZoxnoMZ5oSsMdxk
Y5x+FSRcqTk9aYSOOg7VNFu2fKOM9qZDehTlA80kHsBiouew4qWUEzEZP5e1NC/K2AOneqb
NlsR8nP14pOc8jIp2CVpQp3Y4+tSXsZWvzGHQ7kg4LgIM+5rs/gppvmapZSMg/dq9wf5CvP
PFbt9nt7dOWkfOO/H/6693+Demi2sru4K/6tI4FOPbJr3MJC1OC7tv7j4jOK1qtef8kFH5y
f+R6yOlDEKCScAc0tZ2u3QsvD1/dE48uFiPrjivUnLki5dj89hBzkoLqfLPxL1E3uszOuCL
i5d+fQHAq3bQi3soIlAwiBfpxXOa2ftni2ztSNwUqG/ma6o4xwOe/tXgV/do04v1+8/VMtg
vrNaa2jaK+S1E756gelc54OL/8ACSXZLZy4OfT5+ldIvJxXNeDiw8UXcZU/fBz2+/VYP4Kn
y/MeaP8A2jD+r/I+yYv9Uv0FPpkf+rX6Cn19Gfkz3PH/AIy8fZj/ANOsnFeI+DyxsLhSOBI
CPbivbvjMPltjnH+jS9K8S8HA/Y7rP99cce1eJU/h1fVH3mVP38J/hn+bOhubO3vrZoJ496
EfkfUGsm08MWNndi43vM0Zyiv0U+vvW8CQuCDg8Uc4zjrXmQrTjFwi9GfX1cJQq1FUqRTa2
ZyGnf8AI+3ZAzneDg/SvsPRG3+H9Pfpm3T/ANBFfH2nlR4+uRk5Jb+VfYGg/wDIt6b/ANe6
fyFfSUfi+Uf1PzbM1/s7/wCvk/0NGvMPjBxo9kec5l6f7ten15j8YM/2LZYGTmT/ANBqMb/
C+a/M48m/36Hz/Jnzx4LYt9u9yvX8a63HO7rmuV8Fhtt8xXAymTnvg11XGOe3vXi4/wDjy+
X5H6NkX+4w+f5sXAHf865bwoxu/GF2+OpIAPBwXxXTu5WNmBwwB49axfhjbtdeJSSDiS5iX
82zW2BXuT87L72YZq/9ow6fRyf3I+v4E8u2ijxjagH6VheNH8vwZqRJwDHt/Miuh9q5L4hy
+X4LuAc/PIi/rXs4l2oyfkfm+AXPi6a7yX5nyL4jSSXxDezc7YSoPHtX1B8IrjzvDNwgBwJ
FcE98oP8ACvm3VLfUjqeprFYSSxXDAbyhOADnINfQHwXeVdLuoJkKOIoiVbqDyKmDXuK/T9
EeziY3hiW09Wnt/ef6M9ZrnPHEPneCtQAOCih8/QiujrN16H7R4c1GH+9bv/KtK65qUl5Hg
4SfJXhPs1+Z8c2ubX4jXMWQRLu4B7EZ/Ok8Tn7Xr9jp6diP/Hj/AIUasTb/ABDs58H5yn/A
u1Osh/aXxEmmADRwZP1KjA/WuJL3o1+0D7KbfsqmDX2qtvk9T6e+GFgLTwo0+MG4lOP91eB
Xc1k+HLP7B4Z0+1xgrCpb6nk/zrWr0KceWKifI46r7bE1Jrq393QwvFt79g8JajP/ABGIxr
9W4/rXyGzHUPiHsA3JA2c+m0f419L/ABVv/s3hqG33AebIXbJx8qjNfNXhBPtGqahqRPzHj
OPU5/lXn1pWnUn2VvvPocso3o0Yfzzv8oo7MHj5sYFY/igbvDF7tIJKjGfqK2iOOT+tZWvp
v8OX464iJ64rwaH8aNu6PvcYr4ep/hf5HSfAM/6fbkdvOB/IV9JV83fAcAalbjj/AJbfjwK
+ke1fWU/terPynMf+XP8AgX6ng/x2AImz/wA+Y/8AQq8t+FGoPZ+JRzjZLHIPm/2sH9DXqX
x3+5Pxn/Q16/71eEeCriSLxPEoO0SIy4H0yP5VyU0/Z1X2lf7j16ckqmET2cbfe2j7u6jI7
0tUdJn+1aJZXO7d5kKNn1OKu16O+p8rOPLJxfQK+efj3nzrnj/lhFjn3r6Gr55+PZHm3G48
CGL+dcmI3h/iR62VfHU/wS/I4fwr/wAi3akt/ez+dX9WydFvBj/li38qz/Co/wCKWtQDnk4
z9a0dUDHSLwIuW8psD8K+fq/7y/X9T9Lwn+4QX939B/wJO7xDAfW4P/oBr6pHWvlT4EjHiG
3/AOvnp/wCvqqvpofFL1/RH5njv4dD/D/7cxx6V8t/HU7dZuz1/wBJUf8AjlfUZ+7Xy38di
TrV3xnFwnf/AGKxrfxKfr+hWWfBX/wP80VdLydGswT/AMsV5H0q8w6Y5rP0Zy+hWLuuCYl4
/CrxB6jtXy9Ve/L1P1XDO9GFuy/IQZJySR9aNrY5xSnJ9qXnOAOcdPWsup1DcAgAY4pcEZP
UUHjHGCaAAP4qYh2WC+oPap42ZVwCD/uioMknOTip4W/d00yJFadgZ3bPXGM/Sq4bBOec96
muBmdjjPbiocfKTmmzaGwitkA0ucqD+dMwd3PSnZG084z61JZy+pEXvi6ytVJZYtufzya+o
vhzafZfBsMhTa1y7S59R0H8q+XdBBv/ABfdXCrkKTtI9zgV9i6TaLY6LZ2ajAhhVMe+Oa+m
w8LNLsl+Op+X5pX5qM5r/l5N/dHRfmaHOeK4z4k3ZtvB8kKthrmVY8e3U/yrs68j+MmoiGC
0t9wAjieY/wAhVYt2pNLroeVlFNTxlO+y1+7U8K00te+Mbu4wCke7n2HArq+epP0Fc34SgP
2W4uXyXeTGfYc/1rpDkY4614uNl+95V0SR+jZNF/VvavebcvvYvJB5wfTFcv4ROPE9znI69
ef462bzWLGxlVLicK5/hAyR7msHwfIsniS5YE7GBOfbfXRhISjSnJrTT8zkzKrTli8PCMk2
m7rtofaEXMaH/ZH8qkqK3/494v8AdH8qlr32z8ulueQ/GbiK1OB/x7S4NeI+DWH2S7GBzIO
R9K9v+M3/AB72nr9nlrw7wdg2t5ySd4/lXjVf4dX1R93lXxYT0n+bOsA+XnH50Hqcc4pAMY
PFI7BFLOcAcnNeKtz7g5Ox58fT8Hjd/wCg19faD/yLem/9eyf+givkDS54Z/HM00R3IwYgj
uMda+v9BGPDemj0tk/9BFfV0laVvKP6n5bmbTw911qS/Q0q8x+MH/IEsj7yf+g16dXmPxgI
Gi2XHeX/ANBqcZ/Cfy/M4sm/32Hz/Jnz34M5trzHHzg/pXVYz71yvgssYb1WOAGU9fausOW
5J5PNeHj/APeJH6Pkb/2Gn8/zK166x6dcMOqxtz+FO+C9uZvEdq3XddKSOw2rmqWvzRwaFc
b3Cl12KD3JrqPgZaq2rWkoXp5smfXAxXZgY/u9esl+Gp5ucVF9Y0fwwm/vVj6SFUdU0qy1i
xayv4jJCxBwGIII7ir1Fe00mrM/NozlCSlF2aOS/wCFd+GP+faf/v8ANWponhrS9AaZtOjk
DTYDNI5Y4HYVs0VnGlTi7xikzqqY7E1YuE6jafmFRzoJLeWMjIZGH6VJQOtaNXVjjTs7nxR
46jktNdtbkLgJkAjjBVq1fhZpb6n4jLMuWnuFQ9+M7m/Sj4sWT2+tyAqQEuZY+O3ORXdfAn
St11b3RT5YkkmLepPyr/WuGl72HhHu7fc7n2FZuONqV+ijzfNxSX4s+h1ACgAYA4FBpelIQ
D1r0D488J+OuqeXG1sj4MNvtx6M5/wrzDwdbmDw+JiMGdy34dBWv8ZNT+161dxhyfNuSE9M
IMCl0y3FppNrbH70cag46dOf1r5/Ez/cN/zSf3I/R8qo2rwh/wA+4L75ast5OfUGszXQD4e
v14B8o85q/JIsUbSyuEjUZJY4A+tcrq/ifR7nS7yzgndpXjKqwQ7WPsa4MLSnOonFXs0e/j
q9KlRlGpJJtO135HoPwHO7ULbGMDzh9eBX0dXzX8Aeb62I7+d39hX0rX1NP7Xqz8uzHaj/A
IF+bPBvjwwVZvlyTaKP/Hq+fNLJsdY0u6LYV357dGINfQHx6Ut5oA5+yL/6FXgd7Fs8J6Rc
7SXWaRc+nOea56DXvxfWTX4HpVYt0qM1vGCa+Uj7Q8B3IufBdkc8xbozn2NdPXnHwhvvtPh
ia3yT5bLICe4ZR/hXo9dFJ3px9DycyhyYuol3v9+oV89fHrLTTqMf6mLH519C188/Hv5Zrg
g8iCL/ANCrHE/Y/wASN8q+Op/gl+Rw/hXjwxa7jk/Nz+JrTvmH9n3I7+W38jWZ4VP/ABTFq
xz0YfrWlfY/s65/65N0+hr5+r/vD9f1P0zBL/YYf4V+QfAgEeIYAev2nPT/AGDX1UOtfKvw
J/5GCAEHP2nt/uGvqoAY5r6aHxT9f0R+ZY7+HQ/w/wDtzFI4z3r5b+O2DrN0Ov8ApCf+gV9
RnHavl347DGs3Zzz9oQ9enyVlX/iU/UrLPgr/AOB/mjP0M/8AEgsG5IMK9TWjgdqz9EO7w5
Y84PkrV857Hivl638SXqfquE/gU/RfkAOMHr7GlznBPH9KTacc8ilJxnisTpaBm5B6+9OUb
sc5xxTRjPPNODAqTj61VyWOMZQA5yP84qWPO3pjnpUKnpyfepkJIJ5PNNWJdynO2J2wMjio
cg5GePanT8TN19P0qNcc96DoitB459OO9VdQnW2064lzjbGTn8KsA56DoOlYviiXZozKeN7
qP61rQhz1Ix7s5cbV9jh6lTsmaPwo0xr3WLdGQfv7lQSem1eTX1ouO9eA/BPTcXMM7LnyIG
l455bgfpXvo6V9LQd+aXd/8A/K8zfJGjR/lin85a/5Dz0r5v8AjTqPn6tfIrYWHZbqf1NfR
ryKiM7cKoJP4V8hfEK+bUNVxyXnneX8CcCore9Vpw+f3Dy1clKvW7RsvWTsWNCh+z6HbIw5
cbz9SadrGojTbIuP9bJlUGe+Ov4VYaW307TY2uG2pGgX3Jx0HrWVo+l33ifWkneGSWLdtgh
/vHPAx/M15VOl7SbrVPhv977H3NfEPDUIYSh/EaS9FbVsp2ejLJo9zqGox+bcSoXQEkkDHU
+9V/A5P9sujDpH/UV6z468NxeHPD9lFgPdSwSNO/YtxwPYV5T4IX/ibSDH/LMH8dwrvhOUq
dXn6NHhctBYjCuhs+bXq7aX+Z9owf8AHvF/uD+VS1FB/wAe8X+4P5VLXqM+HlueRfGbP2a0
wM/6PLXhvgw5srskAfOP5V7p8YuUs04wYJRz+FeIeC0/0S7UD/loOv0rxav8Or6o+6yr4sI
/Kf5nTj2HNYviHURa2X2RAWknBGB2H/16valqNtpsO5sPKw+SMd/r7U3wh4T1HxFr0dzPGz
3EjbkUjAjH95vQDsK58LQs1VmtOi7s9rMsbdPDUXq17z6RXVvz7ITRNMj0/T0UovmuMuxHO
T2r6e8Otv8ADGmN62yfyryrx5o9pon9kafar8qW7bmxy53ck16p4b/5FfSx/wBOyfyr0MI5
e1qKT1Pmc4nSngKEqKtG7t8tL/M1a83+Ln/IDseBjzXz/wB816RXnHxaGdDsAennP/6DW+M
/hP5fmjxsn/36n8/yZ85eDGAa/wCoBKnP511+QRkthV6muQ8HL+8v+Bjco/nV3X9Vdf8AiV
af+9uZjsfaM7Qew9/5V5WJourinFfM+5y7FQwuWRqT87ebu9ChEh8TeI2PJsbcj8V/+ua9z
+FdokXiCcJCIlhtyAoGAuSKxfhT4GEkiXF2mbe3cSSnHEsnZfoK9D8IRbvGvie5wABKEGBg
dSa7YK9WFvhV7fJb/M8SvWUMPXjPWo1eT7XaSj8kd1Xn3xK8RajodtZjT7t7YsHkdkAyQvb
mvQa8Z+NFz5bwgDOy0dvz/wD1V0YttU7Lq0eFk9OM8XHnV0k3r5JnnH/C6fEG7H2y+J/31/
wrufhz8R9Y8S+I7a3uL6VrdpPKdJQp3ZXIwRXkPg+INo17kbt77QT/ALta3wfn+y+L4lLAK
lzH1+pFQlBTko391rqe2oSnTpuootVIz2ilZpO2p9eUUdKK7z4w+XfjRZH+3r3AwftSso9d
y16t8IdLFn4fuJ8YyUhXjsq8/qa5v4n2EE3i1xcQh0kijkAPcjv+lem+CLT7H4MsEIw0imU
/8COf5Yry8K7zcP5W/wAX/wAOfXY+0cDGt1qRhH7tX+h0QBBOTkdvaq2oXIs9MurtjgQxM/
5CrVct4+vPsfgy7AOGnKwj8Tz+grury5KUpeR81haXtq8KfdpHyl4ikbVPHdnbtkgMC3uSd
xNdme/HPYVxOkCS98eXd4wBSMvt46fwitHxBrMkso0rSg0l1L8rtHzt/wBke/8AKvHr0ZTl
Tox6LXyP0PB4unQhWxc/tSaXd20SRT1a8u9e1UaJpzj7OrfvJQMg+pPsKpeLdJstK0azjtI
13GQhpMZZ8jnJ/pXrfwv+Hv2gia+UmBSGuZB/y0bsg9vWuI+LtvBa6nJbQjyoI7x1VV4CgD
pXRTvCpTjT0jf79NzzMRKFWlXdfWry38oq6tFefc6f4AKyahbhj/z3I/IV9K181/AQD+0bc
jsZ/wCQr6Ur0af2vVnzeY/8uf8AAvzZ4N8dhzcFThvsS4/76rw6S18/4cCUc/Z7kuQT24Br
3H47q4WZx/FZAD/vqvJ/D8BufAdzaoyvI3mKM9zXnc3JGUv759DhqSrxp0+9J/meu/AXUGk
s2t2fO+25BPOUbH8jXudfKnwM1Q2mvw20j7cTGMg/3XGP5ivquvQpq149m/8AM+ezFczp1f
5or717v6BXzx8fMme45/5Yxf8AoVfQ9fPnx6iJkuW42/Z4jz6BqxxP2P8AEi8q/iVP8EvyP
P8Awfz4ZgJJ4ZuD9a174H+zrkA9Ym6/Q1j+Dzu8NQBezuPTvW1ef8g65/65N/I14Ff/AHmX
r+p+lYF/7BB/3f0IfgchXXbXIJP2wZP/AACvq8dK+U/geWOuWoPJF2Of+Amvqxa+lh8U/X9
EfmuYfwqH+H/25iEYr5g+On/IbuOckXCf+gV9PnrXzF8dv+QzcdAfPTHv8lZVv4lP1DLfhr
/4H+aMvQ3/AOKfstoA/dLwK0uMZrL0PI8P2GeCYhWie3WvmK38SXqz9Vwi/wBnp+i/IM9Ox
7YpR15//XSMDj60AdvTvWCOsd2yW5/lS5IBOenp3phz2HHTrRuYjANUTYcpxkngHtUyEbeD
x9arlSoPzfN6Gnx7tvQUwauV5yBOf89qjHPOOlSTgGYjv1/SovmAxkf4UPR2No7IcegIOK5
XxVJ5t1Z2KHcScn8TgV1QA4PXFcooN3492vgiJh+QFd2CVqjm/sps8PO23h1RX25Jf19x9F
fCTTxb6PeXO3G5lhU47KOf516WOtcz4GsjZeDLBGGGlUyt/wACOf5YrpgcGveoK1OKPzPM6
qq4upJbXsvRafoZXia6Fl4X1C43bSISoPueP618l69BfXPiCP7Nbu5hVdh28Z65r6/1PTbb
VtOlsLtS0MoAbBweDkVgWnw/8N2rbmtXuT6TOWH5VlOFT2vPFJ6WOjC4nDwwsqNVtNyT0t0
9T550bwdrniHUFa8SS6Y/8sU+6PqegFfQXg7wTa+GoFmlCSXpXaCv3Yl/ur/jXU21rbWcIh
tYI4Ix/DGoAqatYUrO8tX+C9EZ4jMHOLp0VZPdt3lL1f6HknxlU/ZrMDGfIm/pXhHgqNl1W
Rj3Qc/8CFe8/GUZgsv+uMv9K8T8C20tzqjiMdQsYA/vE1yx2rLzR7OFX+5v/F+Z9hQf8e8X
+4P5VLUcKGOCND1VQv5CpK9M+QlueVfFxQwsABz5Mv8ASvnrSW1dIpbfTIT+9bLSbfu9up4
FfXfiHwrYeIzA13LNE8AIVoyOQexzVGw+HvhuyYO9vJdMDn98+R+QwK4FSqRlNWTTfX/I+h
pY3DqhSUpyUoX2Xd976Hifgz4c6jq12t1KPOOfmuJQTHH/APFGvoLQfD+n+H7H7PZoWkbBk
mb70h9/8K1Ioo4Y1jijWNF4CqMAU+uqFNRfM9X/AFsebicc6sfZU1yw7dX5t9WeVfFdF+26
Y+PmMTjn6ivQPDn/ACK+mf8AXsn8q4P4qgm50sKMnY/HryK9D0a3e10Kwt3GGjgRSPQ4rlw
6/fVH6HpYyS/svDrzl+Zerzv4rLu0bT1AyfOb/wBBr0SsXxD4bsvEdvDFdyyxGFiyNEfX61
viabqU3GO55mXV4YfFQq1Nl/kfHel2utI1zDp8LxiVvnkK7cYz3Nem+A/hvd3k4n24Vv8AW
3bjhfUJnqa9m0/wB4dsHV2tnu3XkGdsjP06V1KRpGgSNFRR0VRgCp9lKp8dkuqXX1Z3vH0a
CtQvKS2cto37R7+bK2nafa6Vp8NjZx7IYhgD19SfesHwlCFvfEM3d79h+Q/+vXU1maNYPYQ
3ayBQ011JNwc8E8fpWrj76a2Sf6HlxrP2dTmesrfnc068H+NlwqXl1wWKWYXA9yf8a947V8
+fGuKUajqJKnD28ZHuB1rDFfYX95HoZN/FqPtCX5Hnng/nQXHIBmY9PpVbwHKLXxnNHkZWQ
HkdcSVc8KPD/wAI7GqugaIt5gz05zzVDwuvneObqaBd0TMxVgOOWGK5Yt+0rX/rU+maiqGC
a1/4K1PtEEEAjvzS1HCCIYw3XaM/lUlex1Pz5q2h5T8TLVpfEWmbR/r4/LBPrux/WvUbeFb
e1igQYWJAg/AYrgvifbyfYtN1GPpby7WPpnkfqK7jT7yK+023vIH3xzRqwI+lcNCKjUqLrc
93GSlPAYdrZcy+d/8AItV5j8WrqT7BZ2EIy7B5cZ6nGAP1r06svVdC0rWhGNStRMY87Dkgj
PuK1xFOVSHLE4cvxEMNiI1aiulfb0PjjTtA8QM8qRIbUS/LJI5wSM9B3P4V634C+FdwG+03
CPBC5y9xIuHceiDsPevabLw3oWnkNaaZAjj+Nl3N+ZrW6YxR7OU/4j07L9TsePpUV/s0Xfo
5a29Fsn5laysrbT7OKzs4hFDGMKo/z1r5M+L/AM2sy/Lz9tl574r68718jfE9Hudc8hF3SS
X0oH54rKrZV6fz/IvL3KdDEt6tpfiztvgJZFJY5iCcQySZI9SAP5V9B4rzP4SaN9h0SW7Iw
rBYI/ovU/nXpdbUbuHM+t395zZpaNdUl9hJfNLX8Tx743WjTabC6ru328sYGO45rxjwTj+x
5YhjKy7sZBwCPWvpX4kaab7wq1wq7mtXEh/3Tw1fLWkTLoHi27066fy4ZzhC3c5yv6HFcFa
HMqtNb6SX6nv5XWUFhq3ROUH5X1Qvh2dtG+ItzCnyNI5aM9OQdwr7N068TUNMtr2MgrPGr8
e45r4y8aWslrfWetW3DoQjN7jkf1FfS3wp11dV8IpDvDGDBT/cYZH65rqw9TnUZ91+KOTNc
NyRnS/kldf4Zf5M9BJwK8S+OViZbEThSS9owx15Vs17YDk1wnxP077Z4VFwFyYHw3+6wwf6
UYvSnzdmmeXlMksVGL2leP3qx84+B5BLokq8ApMePTIzXQXoBsLk4x+7b+Vcb4VkOna9e6P
cfJIzfL7lf/rV0+t6lb6bpcz3JJMilERerEivHxVN/W7RW7TP0DLa8Vlvvu3Imn5WLHwQ41
22yf8Al7H/AKCa+rFr5j+BumTnV7SZk+RpWmH+6Fxn86+nFr3qerm/P9EfBY/SFGL35f1YN
0r5h+O5H9rXQbI/fR8/8Ar6ebpXzp8cNHup9QupFViGVJ0x/EAMN+VY4hpSpt9wyxOXtoLd
wdvwOX0XB8PWHOf3IzitEEN+XFc74W1a1v8ASorSNwk9sgVk9QO49a6HaQvI4Jr5vExcKsl
LufqWAqQqYanKDurL8hSNox26ikxnJH86McZ44pQCpPGa5kdo0kcZ704EY4I/rSFe+D9Kco
xx0z3qgYKATkAgH3qVCMHPXNR59AcVZh2lOfWmZt2RQuCWnJxjH+FRHkgFfeprjcLl89f/A
K1Q8DqSaGbx2QOQilj0UZrmfBsD6h4inm6vJIEUHnlmrpJlMsEkPTepUH0zXGaRf6j4almj
aylMgcMrrkEEdCDivRwi5qc4x3dvuPn81lyV6M56QV9d9babH2vawi3tIYEHyxoEA+gxU/1
r5F/4WjrgHM9+Cen+kGnj4n66f+W9+f8At4avXVSrb4PxR8JLAUG23iF/4DL/ACPrjJx0pc
t6V8kH4n62ePO1DP8A13ak/wCFma797zb/AAeM+e1P2tT+T8UL+zqH/QQv/AZf5H1zRXyQP
ib4gPPm6hk/9N2FDfEzxDnmW+GT1+0Niq9rU/k/FC/s+h/z/X/gMv8AI9g+L8ZlGnxfd3xS
rnHTOKy/hP4Hktmi1W5iPkQnchZcedJ/eHsK8quvHt/dhftkNxc7M7TLIzY/Onj4k66FULJ
eBcYA89sD6VxwhVVSU3G6bva6Pa58PHCRoQqrmSa5uWWzd3bQ+vufSl59K+Q/+Fk66VBD3x
Pp9oegfEbXyfvXxzxjz3rt9pU/k/FHif2fQ/5/r/wGR9ec+h/Kjn0NfIZ+IniInAS+Pf8A1
z0w/EHxGWwUvvXImkpe1qfyfig/s6h/z+/8lkfX3PpRz6V8f/8ACwfEYP8Aq770/wBbJTX+
IXiQj5Yb0gDOTLJT9rU/k/FD/s2h/wA/v/JJH1BrPhwaz4h0u8uCptbMMWjPV2yMD6cV0Vf
Hn/CfeJiuPIusHt5klI/jnxIBg2l0xx/z0kqFOcW7QWvmjaeDp1IxhKvpHRe5L1PsTNG73F
fG48c+ICo/0K5Jz/fk4oPjTxBnC2Nzgj+9Iaftqn8v4ohZZh/+fz/8AkfZG73FGR6j86+NP
+Ey8SMSPsFwcdsyZpD4z8SgZGnzn6mSj2tX+Vf+BITyzD/8/n/4Az7L3D+8Pzo3D+8Pzr41
bxf4lC5GnyY9AZKb/wAJh4mzk6fNz/10p+1qfyr70H9m4f8A5+v/AMAZ9mbh/eH51yHjnwu
fENgs9psN9bghVJGJFPVTXzGfF3iXfj7BN9D5lO/4S3xJk7tPl+n7zms6jnUjyyiv/Akb4f
C0sNVVWnWd1/cf+ZneIfD17pGr/ZLQSRJeOYniAwUbOdp9u9e1/C74dwwxRardAfZVbeN33
p3HfHZRXi91f+J9TuIrpNOZBbt5g4Pzn8eTVkeLPEsQVRpcqgdlD4FQnUaipWbW+q36XPQl
7BOcqfNBy2fK3ZP4uVdLs+zQy/3h+dG5f7w/OvjmPxP4tYAjTJQCMjl+f1pp8TeMcHOlzN9
A/wDjW/tqnZf+BI8n+zKPSpL/AMAf+Z9darY2eraVPp90yGOVcZz909j+Fec+Htdu/B+tN4
c1pt1kX/dyjkJnow/2T39K8L/4SLxcV40lwfUq3+NRnXvFhPOjEkcn5Cf61zTdRzU42T/xL
VHp4XD0KVKdCo5ShLpyPR90fZQmiIBEqEH/AGhR50I6yp/30K+N08Q+MN3/ACCpP++WH9aG
1/xgT/yBWHsQ3+Nb+2qdl/4Ejzf7Lof8/Jf+AP8AzPsjz4P+e8f/AH0KPPg/57R/99Cvjb+
3fF+Ny6Q3v8h/xpTrnjDHy6WSB6ow/rSdap2j/wCBB/ZdH+eX/gD/AMz7H+0QD/lvH/32K+
eLvSRrvjZo4gGn+1SGJ2bAQEnJP4V582teMAQDo+D6bTz+tIureLwP+QPub2Q/41y1o1K0o
t2Vv7x62XwoYLns5Scl/I9LfM+vdMt7HS9Lt7C3nj8uBAgO8cnuaufaLf8A5+Iv++xXxoNZ
8Z5z/ZJBzkYQ/wCNObWvGgHGkE465Q/410+2qLpH/wACPMlltKcnKU5tv+4/8z7FmezngeG
SWJ45FKspccg9a+a/id8PXt5/NspkkCktbyqwyR/zzbHT2NcWdZ8asoI0huv9z/69Rvq/jV
j/AMggjn/nn/8AXrGo6kmpLlTXXmO7CYejQ5oScpQluuR/J77oig1V7y1m8N+IoTBclcRyv
xk/w5P1711Pwi8Uy+HNcbT7zcvlMVdCeqE84+h5rkLqw8TeIZoUvrKO2WIkGVlC8Hr3yfpW
lrXh+9W8g1PRGK3EahWXdgtgdeePYij2lOHuXSb101Sf/BOn2Nereo4uUY6aq0pRe6t1a6M
+wU1CxeNZEvYCrAEHzByKq6oLDUdKurF7yDbPGyf6welfH51XxwpI/s/P0iH+NC6r43PB00
gf9cv/AK9ayqTlFxfLZ/3jyo5bRhJSUppr+5/wRnjK1n0TxLBqqBQyvsf/AHlP9RUvhXSLn
xvrqXWoSAwtLsjg3bV/M9FHf1qlfnxZrVr9guNLCRswJbYFwR3yTT7WDxdocAsbS0SWIEkM
gDVmnako8y51pv09T0ppTxEqnJP2T1a5X8Vu3VdT6u8KaBo3hizIS9t5LqQASSeYoAH91R2
FdIdQsFzuvrcY/wCmq/418ajUPHW4Aafx3zEP8ad9v8edBp6Z5ydg/wAa0jVlFWXL/wCBHD
VwMK83UqSm2/7n/BPsU6rpg66jbf8Af1f8axPElv4b1/Tvsl7qltE6/NFKJVyh/Pke1fLSX
Pjtl+a1hDEdNqf4015/HQXb9lhBPHROP1qJ1ZTTi+X7yqWXQpTVSDqJr+5/wR3jjwwPDuqv
qel3ETPBIN7QHMb5PDDHT3FdBpN9/ael298FC+YMkDoD3rkp7PxtqFu1ncpEsMvDZKAfpXV
aPpx0vSIbHzd7IDuYcAk88V5uKt7GMZyTkn010PpctU/rUpQg4wa1ure93S8zR4+uKCp6Zx
j0pAmDtzg4707px37mvKTPpBpGVxkD+tKo4yeufShTnj9aB+NVcB+MkGp4wAvzZzmqoPPUj
2qxGw2nnvTWhEilchhMST6VEFOc9DV2+glt714p42jkXGVYe1UwAXAIOCRTbUtjaEk4poim
laJN0cJlYHG1SAf1qt9tuhkHSpif95f8aZrU9xa2DSQPskDAZ61zQ1fVdv8Ax+EfgK9rA5d
UxNJ1IpP1b/Q+ezPNqeEreynKS0voov8AM6pbq4I50mQH3ZeP1pRdXBH/ACCpOOPvLXKprO
rbfnuznP8AdFSLrGpfMDdn8h/hXp08lruN+WP3yPL/ANYKH80/uidQLm42jOmyf99LThcXC
gf8S1/++lrmRq+oMuPtLAj2FI2r6jkD7S35CtP7Drfyx++Qf6wUP5p/dE6wXF0cZsGGf9ta
Ybm7Y4bT2PP99ea5Y6rqKruN2wz0OB/hSpq+o78Ndv79KP7Drdo/fIS4go95/dE6kTXXRtP
IH/XRaDNdA5+wdO3mCuZGr6iwx9qf6cUn9q6iQMXT56HFNZDW7R++Q/8AWCj3n90f8jqvPu
8qTZH/AL+CnfaLzPNif+/grlRqeolj/pkgxSf2rqBJP2qT6Zqv7Cq22j/5MT/b9HvP/wAl/
wAjqzPdk/8AHoRj/poKjM95v/49OP8ArqK5n+07/I/01xn36U06jf5x9sk9c5pf2FV7R/8A
Jv8AMpZ/S7z/APJf8jqjNd7iVsx7DzBSCa8LfNZcf9dBWPY3Ek8ZNzqckTE7VAYZNX5YGgA
eXVJ1U8AkivMrYSNGfs5Wv6T/AAPVo4yden7WHNb1h+PYsiW9JOLQH6yDihZb3+K3HsBJWT
bG4udSkgS+mMaqTvBp9/Hd2kavFeTMCcHJq/qMVVjQbjzP/F/mR9fl7KVdczjH/D0+RqiS7
/59wMf9NOtMMt6M4tk+hk/+tWZpz3F4XWW+mUoAcKasJFJLeyw/bZ8RgHOetTVwsaUpQny3
jq/i/wA/MqjjZ1oRqQ5rSdlrHf7i2st4QP8ARF/GXpT/ADbzH/Hsmf8Arp/9asq7KQB4/wC
07gSquQpPB9qdp6TXkJMl3cAjj5W4pvBxVH275VH0n1+ZKxsnWVBczl6w6fI0vOvgTi2jHG
CPM/8ArUge+IwbVMevmf8A1qxLn7fb3ZhF3KQcbCT1zWhPaSQ2jyC/uGZFzjd1NE8HTp8nM
4+/t8X+YqeMqVHNRUvc31j/AJFvzL7H/HtH+En/ANajzNR6fZo+n/PT/wCtVKxhkurYSPf3
CPyCN2Rms+SS+guxDPczYzjIbt7VrTwEak5UouPNHdWl/mZVMwlTpwrSUuWWzvH/ACN7ff4
OLeMn039P0oV78f8ALsgHTiT/AOtVNo8Xa2pvrgMy5BLdTUN1Bdw3sMaXU7pJxktyD3rCnh
ac2o3irq6upar7zepiqsIuVpOzs7OLs/uNPffD/l2j/wC/n/1qXzL3PFrH07yf/WrLuALfz
f8AT5yI+OX5LHoKyPt95vI+1yc/7VdmGyt4iPNT5bekv8zjxOa/V3y1Oa/k4v8AQ6kyX+AB
aRfXzP8A61N8zUM4+zR49fM/+tVa2spri0jma+uELDONwrEmur+2uHia7k3KdvDVlh8BDET
lCm43jv8AF/maV8wlh4RqVFK0ttY/5HTiS/I/49ovxk/+tQ0t9z/o0f8A38/+tVG1tJbmyj
l+3Tozr03cCqFmb2fUvsslzNhSQ3zdMVnDB05+0s4+5vpL/M0njZw9m2pe/trH/I3d98Bny
E/77/8ArUvmXx/5YRkeu/8A+tWbqSSWluskdzOdzbTlulWHtBHb+bLfXAQgH71YuhSUI1Lq
0tFpLp8zf29XnlTad4q71j/kXQ170NvFnHd//rUnmX4U7raID/f/APrVm3sNxbokyXcrRlg
CCeefSrFxBHbxGSa9uAmR/Fmj2FK0XFp821lLftuT7erzSTTXLq9Y7d9icS34PNvFj/fP+F
OaS+6rbxfi/wD9asiDZcagYIry4aMrlWDc1bazi8/7OL+6EpG4Dd2p1cPTpS5Z2va/wy2+8
VPEzqx5oXte3xR3+4s79Q/594SfTf8A/WpDJqPX7NDn/rof8Kwb9bqwn2G8lcEZB3HOPeqX
2y7xxdy/99GvTpZK60FUg4tPyl/meZWzpUZunUU015x/yOpL6iR/x6w+/wC8P+FAl1TORbQ
/TzD/AIVyTXt4TgXMvH+0aFv7vbj7RLz/ALRrX+wKneP3S/zMP9YKf9/74/5HX+ZqGCTbQ5
/66H/CgS6iUP8Ao0Jx6SH/AArj1vL3cQbqUd+GNOW8u9hIu5v++jQ8gqf3ful/mH+sNP8Av
/fH/I6wvqWOLWEj/rof8KN+ogbjaQEjpiQ/4VyH229zj7XNz/tGnC9vSMC7mz3+c4pPIKiX
2ful/mR/rFTv9v74/wCR1hl1Vj/x6wDP/TQ/4U4NqfGIIR/20P8AhXIm7vcAG5lx6bzSrd3
ZGDcy+3zmq/sGp3j90v8AMX+sdPtP74/5HWl9T7W0H/fw/wCFIH1HHzW0P/fw8/pXJfa7zP
FxKCeOZDUv2q8EX+ulJz13mm8gn3j90v8AMP8AWOnf7f3x/wAjpzJqgIVbe3I6/fP+FBm1Q
N/x6wH/ALaH/CuU+2Xm3P2mXPrvNIby7I5uphk9Q5rN5BU2937n/mH+sVP+/wDfH/I7WFpn
j3XEaRvnGFbIxUhYZwOcelZWjSyS6cWZ2dt55Y5OMCtXGVB/SvkcVR9jVlTfRn2eDrKvh4V
VfVddw7AkU5eO+BSHrx0+tHzfeA6/rXMjqHZ45PJqSIDZywHNMy38QGD2qeJl2HgdaqxD0P
Wde0Gy1lMSxhZQo2yL1HFeWaroN7o1ztnG+EnCyr0P19DXsSzAyAE9h/Kknt7e6BinjWRG4
IbvV1qDUvaUeu66f8OfCYHMauE9x6x7f5Hzp4lH/EvkYAYLgiuKk4Hv6Yr2j4ieDZbDSJL7
TFeW381QYQpZk57Y6ivImtbgMR9mlDZwQUINfbZDPlw8lPTV7nn55Wjiq8alHVcq/UqIfl4
x16elSADGeOak+yT4z5EmR/smpFtLnqIJDn/YNfS06sOVe8jwlSqfyv7hmOQNoHHY0EZPY4
qwba5wGFvJn/cNIbG6xuFtJ7/IaHWhf4kWqFX+V/cQNwoHehASelWfsV0RzayZPT5TSmyvQ
Mi2kH/ATxQq1Nacy+8v6vV/lf3MiHK+4pVOGPHzCpls7sEgwS/TZQtle72/0SX2+Q1Xt6X8
y+8Pq9X+V/cyEOxOBxjqPWgsDLkA89qn+xXgwxtZOfVTSmwvCQRay/8AfNJV6S+0vvL+rVv
5H9xXy2NuOM5pPl9sd81Z+x3vX7JN+KmgWF4f+XWXH+7R9Yo/zL7x/Vq38j+5iQA+dGB13D
gV0GvEixTjo9YsFrdJOsktpKyKeRitO+muL22EY06ZMMDzzXhYxqeMo1ItNRvfVf5n0OBTp
4SvTmmnK1tH/kO0qLy9OllMixPL8quxwMVomM3WneU7xyMVxuXkZ7Gse5NxcW0NtFYzRLH0
yMg1Npr3djHJE1jLJuIOB2ry8TRqVE8SpLn5rpafLW/Y9LDYiFJxwzg+Tls3r130t3DQw6z
3CsuOBnjvmrttltXvAAPlC5I7VUN1dRtK1tpkiPIcktz29Kgs5b62nllezmkaXg8YoxFKdd
1q2ickkldeV+vkVh6sKEaNFXfLJtuzt1t08w1aW0MsieU3ngj5+3+cVPp8wtNIe4ZchpOg7
iiWXzJTI+iSO3csetQzfaZNLFsLGVWLbuBwOa2jadCnh5LS6veUX6212MJ+5iKmJjvZ2tGW
/S+m5sSwJNJDcHP7vJ47g9KbFJ9qsnfruDCsmKbU47A2r2MrEqVVxwQKdYT3tpaC2Omyucn
5s4rzp4OpGGsk3Frl1W2r7npQx0JVE+RxUk+b3Xvol0H2Fw0GjySqBuWT16jir7xW+rWySp
gEfdPcexrJxOLGSyXTphvYtuz054qKx/tSzkJS0kZT95CvWvQq4ZVOevSmo1OZtarVaabnn
UsQ6ahh5wcqfLZ+69Hd67E2tMyX6YJVlUEEfWteO6ZtLF0ygnZuI9DWPfxXt7cLKljLGu3a
QR3q0kt2tiLU6ZNt2Fc5HNRiKUamFoRuuaNr6rbr1NMPWdPF15tPllto9+nQw2kMkpd2BZi
SQKLaA3V5HAP42AP071J/Zt/n5bOQZ7Yq5YQ3dlMZW02SVyMDHGB619JiMTThRl7GSbtpqj
5ehhak6y9tFpX1dmbO8Rain+lRCNV2eVnmsrXoQki3AU/PwT6EVRe01B7ozC0l5bd0561qX
Nxd3dmYZNJmwcHdu54/Cvn6VH6piKdWnNSVrS1iv11PpatdYuhVpVKbi73jpJ/pp/wSzb3H
2VLC2bAWRMZ9+MVNNHHZNcX5xuZQPxrGvhf3bQtHp80RiGB3+lSXcmqXlkkEli6spyzD+L8
K5lhE5Qnzpc1+fVbXv3N/rnLGcORvltye69+W3Y0NXG/SQ4OeVbHpU9xKkOmCWWLzVVQdp7
1nyT3k1kbVtKkC4C53c8VK1xdtAIpNLZ0wBtLVzKjKNOnB2ajJv4ls7eZ0e3jKpOaunKKXw
y318iS/U3mmx3CMUA+fYe9T38kKWeZ4/NTIyvrWfcS6pcosCaeYoRjIB5OO1TyXN3LGUl0c
uB2LUKjOKp3asm3ZSjdJ2633F9Yg3UsndxSu4tpvXpbYoaVIrayfKTahDYHp7VtmKA6gZix
MqrjB7D1rMH2yG5SaHSdgXPyqRyT3pJZNVa8S5TT2VlG0qWyCK6cXCWJrOpGSiuW3xR+569
TnwlSOGpckouT5r/DLy1WnQzdVknkvZfP+UrwF7YrM4Bxjj0roL9by/UMdMdJF43Fu1Zx0z
UCwItX/ACr6bA4uiqEYzcYtdLr/ADPmMwwlWVeU4KUk9b2f6ooE4POSKRmGM4PpV06TqJ3D
7HIfwpv9l6if+XKQD6V2/XMPf+JH70ed9SxH/Pt/cykpIOOTThz3wParZ0vUQf8Aj0k/Kl/
svUiP+PST64o+t4f/AJ+R+9C+pYj/AJ9y+5lMK2dxOfYU7pxg57Vb/svUSo/0OTI74oGmal
n/AI8pOPahYzD/APPxfeifqOI6U39zKhLEc4yKeo3DBOCKsf2VqW3/AI85AetKNM1HP/HrJ
09KPrmH/wCfi+9A8Dif+fcvuZT2fMABmntu+7uGBVr+zNRx/wAekme3FNfS9SJwtpL69qPr
mH/5+L70T9RxK/5dy+5lZt2MbvpTDngAAGrv9m6icD7K/wCOKVtL1E4/0OQn2qVjMP8A8/F
96B4HE/8APuX3M3tBIOmkf7Z6fQVrDsABmszRYJ7exKToY3Lk4PpWl0B5PFfmOZSUsXUcXd
XP1bKoShg6cZKzSFwMccUvBXKg8Dk5phJP49qAxC8Yrzz07EuwgBz6VNGMr949arqTyDzU8
R+TrVGbueprcsJh06AA/hWjFLuYZrmnkZZvTp+PFXYLjLDcxGfXinCrpys+Dq0NLo29SW/n
07Zpd1DbXRI2yTRl1x3yARXEar4K8Saq3nz6tpaTDq8Voylvr83NdpHN+4Vs8ZxV2NtyjCm
vUc01ZpX9LnmxlUoy5oNp+TPA9S0TxDpdwY7y4hAJwriI7W+hzVARaov/AC9xY9ouv619ET
WdvdQtDcQLNG33lYZFefeIPA0ltvu9HVpYhyYDyy/T1rmTq04LnSfyR9Ngcxo1WqdaTi+/M
7P8dDzvydR5/wBLi/79f/XoMeoZCreR/wDfr/69XwCAVYHI65GCDUbYUbh1pOu+y+5H0iw8
f5n/AOBP/Mq+VqG4Zvo+nTyv/r0CK/Y5N/GB/wBcf/r1Z3ZOCMn2oJweOT3HpS+sS7L7l/k
P6tHu/wDwJ/5lXyL/AD/yEFz/ANcR/jTvJvscX6j/ALZD/GrAYleaFNH1iXZf+Ar/ACF9Vj
3l/wCBS/zK6xX5U/6eCR1/dCq1tLLdyzRW+oBmgfY/7odauXRmNlKLVB52CEycDPrUOmWEe
m2YhjctIfmkk7u3c1rGv7jbtfp7q/yOeVB+1jGN7dXzS+SWpIYLsKAL75sc/uhTBBd7CWve
Qf8AnmOauEjOG+9QBj+HNYvES7L/AMBX+R0LDQXV/wDgUv8AMomK6xg3vHf92Kd5V2Cf9N4
/65irJKqCzkKPU9KThumD9O9H1ie9l/4Cv8i/YQ7v/wACf+ZW8q75P27A7jyxTjDdkhvth6
f3BUwIHGevvTx83Bz9aPrE+y/8Bj/kJ4eC6v8A8Cf+ZUaC6HIvj/37FH2e6HS+JP8A1zFWS
VCn5gMnvSAjHBH4Gl9Yn5f+Ax/yD6tT7v8A8Cl/mVzbXfUagw/7Zig21zgZvWHr8gqyMjnG
e9AYMNwYHHvxVfWJ9l/4Cv8AIPq1Pu//AAJ/5lc2t0AMXzg/7i0gtbsg4v3x67FqyGVs7WB
/Gl3Ip2k8+maX1ip2X/gK/wAhfVqfd/8AgT/zKgtbvvqEmf8AcWl+y3Yx/wATCT/vhash4+
QXAx704EFc9jxxT+s1F0X/AICv8hfVqfd/+BS/zKwhuwf+P9yP+uY4oFtd99Qk9fuCpy6r/
EAe3NO3jCkyAe+aPrFTsv8AwFf5B9Wp93/4FL/Mr/Zrkf8AMQk5/wBhaT7LcHLC/l9MbFq0
GJGRgjtikaREQvIQFXkknij6xPsv/AV/kH1an3f/AIE/8yq1vdFiP7RkA/3FoFrdbjjUZD7
bF4qdJI5EDxurg8gg5FL5kXJ8xc/71H1ip2X/AIDH/IX1alvd/wDgT/zK32S6xk6lKP8AgC
1ILa5I41GTPT7q/wCFTh0HBZR9Wpd8SnBkUED7pNH1mp5f+Ar/ACB4el3f/gT/AMysba46f
b5R/wABX/Cj7NcY/wCQhNnthR/hU/mR7A7MuD0OeKcNrJ5nmptAyDuHNL6xU8vuX+QOhSW7
f/gT/wAyv9kuCP8AkITD3IX/AAo+y3OD/wATCXHuF/wqbzohjM0f/fYoM0aKCZEwfVqFiKn
l/wCAr/Il4ek+r/8AAn/mQC1uCcDUpvfhf8KZNDNDC8rahOVQFjtVScD2xVjz4d2TPHj2YV
KwGM7sjH1o+s1E9bfcv8g+q0ns3/4E/wDMx/tMXlWsi6rM63hCw7EXLZ/D86uCyuNxP9ozZ
75C/wCFYOjaQtnr9xK1/DPDDu+zwK4LQ7jk5HaunaaJQFaRQT6sK6K1VwaVN3/7dX+RyYal
7SLlVVtbfE+nXfq9vIrG0nwT/aM2Mei/4UfZLgkZ1KYf8BH+FWDLEq7mkQKe5OB+dJ9ohA/
1sYHY7xXP9Zq32X/gK/yOx4aj3f8A4E/8zJ1S5Ok28dxcalcESOI1VFUkk/hV8WtyVH/Ezl
HH91f8Kp3Wnx32rQ6hdTxPaWy4ijDceYepPb04rVRlkTcjK/uDmtp4mSiuW1+ui/yOelh1K
cua/L095383v93oVhZ3ec/2pPjpjav+FO+y3R6ajLz/ALK1OWSNd7sFVRksxwAKbHPDPGss
MqSRt0ZWBrH6zVt0+5f5HR9VpXtr/wCBP/Mi+yXJ66lKB/ur/hTRa3QX/kJTj/gK/wCFTC5
tyQPtERPYbxzTzLCH2PMgPTDMAar6xVT6fcv8hfVqNr3f/gT/AMzNlJiu4LaTVbhXuAfLOx
cEjtnHWlti1206QapcMIH8tm2qAT7HHNM1y0TU9PMFvewxXUTh4nMgG1gf071NpNtBYabFZ
x3EUkqjdIUYHcx6mt/bS9lzdf8ACvv2ONUb4j2dvd3vzP7t9+pL9iuOf+JnOOPRf8KU2N0I
939pTkY7qv8AhUv2m1DEfaIsn/bFPS6iJEa3EbMxwFDA5rn9vV8vuX+R1fV6N93/AOBP/Mb
BG8cYV52l5yGYDI/KpjkZ5zim5GfT6Ubx0A61ySblK7O2MeVKKHY5yacBxjqaj3E9QaeAew
5oQ2O5OMDpViHbsOeefSq+CGyMYqaNMrwaaM5HcynbPuPPT+VSLId456VHLhpMgjoMY+lIh
O/6VyOLTt00PkrXRt2spaNgD0IryfxqJLb4o6RZW99exW9+yNcRpcuASz4OOfl49K9NspGH
mKP7vBNeZeNXz8W/DRI/55Z9v3hr3sC17T7zxMbC0X8jY+MW/SdD0q60y7u7acSfZg0dw4y
gUkZ55Oe/WtDWfCpT4e2+uaZqOoxahBBFcSH7XIwlGAXBBP1PFZfxrLP4Z0wHr9qb/wBANd
D4J8Rxa1r8WnW6TC3sdGiR1mQoHkJGSFPUYHXvXo0m3RUl3PLmkqjj5GD8ZdPtLSy0zWLQN
BeXLGOV43IDgJkZHTPvXFapp9xolit0gnguo1R2R3JEgIHY8YOe1egfHT/kA6Lt+X/SH/8A
QK2viDp1pcfCV76WEG4trSExv3H3RiplC8YNbX19DtwuM9i5xnreOj6prZo8k1KSO98NNdx
kq2zzFKsRsPccVV8PW8VxojyTlpGkZlYlz0HTvxUNm2/wVeBgfkLAZ/CrnhkAaATz/rG4xX
JUh7OjOK6SPq8PVWIxdGpL7VO79bmJpN3NYa/HFcM3lS8YZiRg/dNdAmnWb6pcl0c5QHBds
DOc1ha3Zn+xbC+iyrRjYzDrjJwfzre0e7F+WuRjLQoG+ozmqxL5o+2h6P1TIy6Ps6rwlXXV
Sjfs1qYWl/6H4uaznZmVSVjLMSAeo/Suggs7dtYuLtQ2YyFGXON2Mk4/EVh+JbdrPVbXU4l
xnGT05X/61dNp6n7CkrjDzEysPducfyrPEybhGsn8St9xvl8FCtUwkl8EuZej2LZODnA3Gm
7vYnvTjyu3HNRXZMVnO45Kxtz+FeZFXdj6NyUVdmDbTx63rN2syh7S1G1I2+6xJ+8R3otrr
+zvEj6Urf6NMoeJe0Z9B7GqfgzBa9LHPC5yfrUOvM0XjC1deCvln9a9h0outKj0UT5JYuSw
dPGfac9fRtq3pYTXo0XxHaooYCfbvAY4f5sH6U/UpW0LxDatYl44ZFHmR7iVIzjvR4lKxeJ
rCRjhECk8dt3NTX1q+va/by28b/ZIQA8zqVHXOBmtYW5abn8PK7mNZN1a8aXx88eXv5/LuV
NcgjXxVaRquI5irOuThiW5qe8b+x/FNutpujhlVVeIMcHJxnFHiEkeK7FkUuyhSEH8XzHgV
YtVj1bxU93dKIGtQq/ZX5c45ye2PpQpJU4yltysJpyr1adPSftI2+Su9f06nQyv5NvJKWwE
UsT9Oaw/C1wt9osiSDcFlYEHuDz/AFrV1QeZZmAHHnusePYnn9M1zXhJjb6nf2LAjB4+oOP
5V59KmpYeb6qzPcxVeUMdRj9l3Xzf/DFfTbWK08Zy2zrlA58rcfunqMV0hsrSXxGZjCpeKI
OTzyxPB/IVg+IV+xeKLS+UgFtpJx6HB/Suns8S3V7cAgq0gRfooH+JrfEyfLGsusfxOLARg
qlTCtfDO/yaujlksrd/HUlqYgbbJPlnp93P860J5k0PxFbW8P7uxvFwyZyEbOAR6VVjYD4i
yADIwcj/AIBUPjNit/p5UZ2qcD8RzXRb2lWFOWzj+hxOSoYetXgvejU09LrT0F8YwxQ3dlN
GgV5SQ+M5bp1roNS0+zbQ2iNuoijXcijjafWsTxa6tNpZYFuCeR64rptQUf2VNk9UrmqNxp
Ude/5no0IxlisVddI/+kli2iit7eOG3jCRqMKo7Vk6g0Nzrlnp1wA0RRpih6ORwAfUdTitx
cAbQelcd41s5y1rqMYYCLKMwONp6iubCxVSryt2vf7zszCs8PhXUhG6VtPK6uaNtpi2XiYz
24ZLaWBsxL9xHyMkDtmsAWVp/wALCNr5I8g8mP8Ah+7np9av+FNYu7icWF7J5gKkxu3Xjtn
uKzdXnlsfGlzdQLvkjTj2OzGfw616dKnUjVnSlvy/8MeFicXh6uFp4imvd9orrt3R0iadYa
jrUt7Jao6QfugSPvv1JPrjgfnWN42ijjls5kjAkkYhyBywwMZrZ8K3S3Xh5ASPMhYo+O5zn
P45rL8cZJ0/APLt0/CuahzRxapye10dmNlTq5ZKvBfFZ/ivy2NnUdOs30CS2a2Tykj3IAMB
TjqKovollc69BG1sn2S1tQViAwu4k9q277nRp/8Arj/Sp0VeHAG5lC7sc4HauKNaUE7Pv+h
60sPTquKaWiX4Hn3hvSrTULvU7e5t0dVGEJ6p8x5FT6tAqeB7Iso86J/K3/xYBbI/SrfgsM
NX1M8DPbrj5jVvxsgTw6qxqqYnBGBjrnJr1p1ZfXIw6XX5HzNKhF5bOrbW0l+On3WK76FYX
ng+KSK2Rbz7OJFdR8zEDP41d17UpNO8NRmF9lzMixqc4K5HJqtoV7NLqGn2rWskEcFiSrPj
EmSPmGO3FUfG/wA+pWEJxwhbB6ferGEJTxCp1NVds6qlaFLAyxFFWdlHtrpr+JrahokB8Ng
WkIiuoYdySoMMxxyCepzzVHxbp6XGkWMkUQ+0hcltuGKqmcf/AFq7OMBYlJw3A4rPv0D6lp
nmEFQ75GOo2HiuOjiZKom+l3+B6mJwVOdJq1rpL8dzmtCmttX8IXNndotwbVWAD88YJU/hz
SeJNHt08KQXFrbRwvbhGJVcZUjn9Tmsq3J8P+J76xbiCZGQDpwQSv8AhXftbJdaIttKMrLA
EPtla668/Y1Y1Iv3W7/5nl4OmsXhZYaqvfinF99Njm9Na1vPAyxm3hdifJKBeDITgN9eQc+
1dJZ2kFhapa2sSxRxjAC9CfX8a4bwgs6atJpjEmK3czOG/vL8vH5/pXofGO3pXLjU6dRwT0
ev3no5RP21CNSSs0uX7tzD1SaKTWNN0+5dBDKWkZWOA5A+UH1GaDpSQeJra9giMcTxusioM
KGxw2OmayPHdjNJZ21/CpYQEq5AztB6H86qeD9dvPt0WnXU7TQyKQm85KN6Z9K6IUJSw/ta
T2Tujkr42EMc8PXju4uL+7T0vf7xJLaCw+IsSeQgt5CCqlflXcP8RXU3FlaXXiGB3to2eGJ
pGYrkk5AXP61geNozDe6fqCAqQSu4DoQcj+tdLYut3fXV2pymI4wR3+Xcf1aivJypwqrs1+
g8JCEMRWwrX2lJfNX/AEOSvrO3PxHt4DAhicqzLgYJwc5FbkukW1pr9tqFjCsSmOVJRGPlB
28H2rE1eSWL4iwzR27XDIEIjQgFvlPTNdL4ale70d5512PLcSF0I6c9Kuu5xpQmnpypffcx
wcaU8TWpNa87adtrWOT1jTLay8F2lwYVF1LKrySAZY5ycZ9K1bXTLVLbw/qcMAjm3KjnGC4
YHr7571Y8bkReHI9gUKsyjHTArZ0ra+iWDsAcxK2D2NROvP6uql92/wAi6eDp/XXRttCP3p
7lwr0HT1pOe/JxUgGDg0jBcBsj6V4x9RcTscUYz6/nRjk4qTaO5Ap3BiLnP3vrVu3YiLACk
Z6kVVAye/vVqFQY+nA6c1RjPY7Jywf8v5Uq/eBqv5g3KARnaM/lTlkzJgk8VxuWtvQ+Ytoa
tqcRMVYHJxj2xXl3jTH/AAtrw3/dHlH/AMiGu21q/utO8Kaje2ePPhjLx5GcNjr+teeW733
iXxv4XvLlQbhbNZ52UY4VmO7HbOB+de9g48sHVeyT/I8THP8A5d9Xb8zpPjE27wxpwznN0x
/8cNdvpdvHp9lbeJyU2xaKsUi922gOOfTqK5Txv4c1fxVZ29rayWVvbwMZjJK7bs4IPAGMV
LqMXii+8Dx6VHf6JZWEsMcBuxO7eYvAAB245rbBzUsLTSZxVqbVWTsU/jLeG88I+HLtlCee
5lK9duYwcfrXX+OmVPgzdFjgGzhA+p21l+NPBOt+KtN0vTbWexgt7FB88jNuZtoU8AYxxWt
e+GPEHiLT7LRtdurC20mAoZY7Pe0lxsAwuWACjjmu7mg4JX6nFKLUrtdDh7fw1BH+z5NqFz
CUvNkl1G2MHazYAPtgZrj/AAwP+JGcn+Nule/+K9CvtW8IzeH9GFpBFNGIGMxYCNB024HXi
vP1+Hmu6L4PkgLafcT2paSNot4LgnLBsjsOmK5sQ1OnJrS7uexlGJ9hiIe1elmvS5xEdqt5
4cW2cffjIGfXPBrL8Ixsi3kb53K4BGeh5rfsILiC0WC5MTFeAYs8j3zUdpZ/ZtRvJlx5c5V
gB1zjmuD2yUKlPvqvvPsnhXOrQxCVnFNP0t/n+ZleMQTp1tnJBcgY+lbdnn+z7fv+6XP5Vn
a3pl7qqRxRyxRwod2WBLZxj8q0LSO5isVjuTGXRQuY84x0796Kk4vDwgnqrhQpVI46rUcfd
aST9B0VxBOH8mVZNh2sFbofSpJIzLC6Ho6kc/TFYGiabcabqlzHNIr+Ym7CnOBu4roQwB5+
tc9aMac7Qd0duFqzr0uarHleqscn4RjMFxfwEYaMqpyPQmm6pALrxxbRKMkKjH6Dk1tzWdx
banLqOnRxu1woEsUjbQcdCD60tlYMt5NqV1tN1KAuE5WNR2Hqfeu76wlUlWvurfM8aOAk6E
MI18Mr36Wu3uYHiE58U6d0z8p5/wB6uyyM9/yrndS0W8v9WjvVuLdFhI2KVbJwc81vxeaIk
ErLvx8xXofpWGInGVOmou9kd2DpThiK8pRspNNfccjrrf8AFY6dgZHyc/8AAjUd5K0fxEh2
jAYoCPXK81p3+h3t7rMeoLcQIYSNgKk8A5GaNS0S8udTs9StpoVmixv3AgEjuP8ACuyFaml
GLf2WvmeVWwddyqTjB/HGS21S0Ze1H7TJe2kdmYvNUtL+9BIwBgdPrXNQNPYeOlW6ZA05wd
n3csPf6V0sNpqS6p9rluYGjKBCoQggZzxz1JrO1Lw/e3+rpqCXsMTR42goexzzWWHqQheEm
rNHXjsPVq8tanF80ZJ28kM8YwE6dDc4GYnwT7H/ACK1tEiMWhWu85Zk3sfc81JqVm2oaVLa
MV811AyBgBvWrkUWxI4gVUKoUAn0Fc8q3NQVLs2dlPDOONliejivv/4axxsOD8SHUnt/7JS
eKoWvNe0u1jwXkGMH/eHNaX9iaiNdbVku4PNPAUxkjGMetX7TSympNqV5MLi627Fwu1Y19h
XW68ITjUTvaNvmeYsHVq0qlCUWlOd76bXT77mD4zUi403A+UFl/lXTaiR/Zc4POEx9aqa3p
K6zaeUknlSo29HPIB96IrfVriGODU3t1hjIZvIJJkx0HsMjmud1IypU1fWN7naqM6WJrS5W
1NK3yVtTYT7v86qNdRSXz6fLGGPleZzyGBOMU6K/tZL6WxRwZ413svoDVC+0y7l1eLU7K5S
OWGPYEZSQ/OSG9q54RXNaemn/AAx31KkuW9Nc1nZ+nUqHSbax8V6fPZL5QkEheMdBheoHas
p0Wb4jyQyKCsgKkeoKV01ra3hujfX7xGYJ5caRAlYxnJ5PUnis1dA1A+IG1Zb63WYnG1ojt
xjHr6V3066TfPLXlt8zxcRgnyx9lDTnUmuySs9PMx/DU0mk+JrnSJ87XJQZOORyv5irPjkY
XT29Xb+lW7/wze3mrjVGu4recMCqhCfu9MnPNaOraO2r6WtvcTKtyp3iVV4DfT0qnXp+3hX
v01MYYKusHWwnLpe8dtVe9i1fEf2RNg/8sufyq2PuLgDGB/KsmCz1aW3ittSlt/JTG7yc7p
cdAc9OgzWpMszQOIWWOUj5WZcgfhXmSSVo36n0NKTfvuLWiOO8FE/2vqhIII9f941e8cM39
goeM+cuCfoas6P4fuNJvpbhb1JEn++nlY754OeKm1/RrjWYEt1u44IVOTmPcc/XPvXfKtTe
LjUvpp+B4lLDVo5bOg4+876adWM02JRpWnag5x5FoQRjgggH+lc/4tSS5sNJ1Vk25G18Dpn
kf1rbk0TVpNK/sz+1oo4Anl5SH5ivuc1pz6Xb3Ghrpc+WXyhGSOOQOCKmFWFKoql76v7v6Z
pUw1SvQeH5eX3VvbWSt5+RNNOsGnPcsQVSPf144GapSyme50eUgL5m5iOuMp0qCTSdUu7D+
zbu+iWzC7S8SnzJcDjdngfhU0+lag8tl9m1GOFLVcBWh3bjjByc/pXOlTj9rXX7rHa51ZfY
dlbtvfXqc745sBtttTQfdPlyEDqOors4WLWkHGP3a8fhUOpWKahps9k+MSLjd6N2P51K0cy
2QiikCzCMKHIyAcYzjvU1KyqUYQ7N/cFLDeyxVSvFaSS+9XOJ8NIw8baoSMZ38f8AAq7k52
8jmue07w3c6fqkuoDUUkeYkyKYcZBOTjniukL5TG0D3q8bUjUqKUHdWROVUqlGi4VI2fM39
7KD3qJqkenugJkhaQE98HBH61jX+i2Vt4i0m7soFgd5jvVOAcKTnFX9Q0iW81O31CC7+zy2
yMEwuQSfX27VPa2l016t7qMsTyRqUijhUhUB6nnkk0U5xppSi+mq8x1qUq8nCpDZpp+Ss/8
AMz/GVqbnw47r1gdZPoOh/nVrwrayQ+GrRnJLyZZi36foBWhd26XmnXNtK21ZY2Un0qPSLu
C60qI2jkxQgRZ245UYJp+0bw3J2ZLopY/21942/H/I5G+OfifbKOvyf+gmumkZdMmtraJgf
tl0zEMOmQWIH5VRl8O3cmt/2sNTVZwRt/cDAA6DGasJo13Jq9vqN5qhnNvnZGIgi8jHrW9S
pTmoe9svPc5aFKvTnVlyO8pXT02dr9Sn46LDQFkUqrCZSCfoa0dJkjg8L2U8rbY1twzMewA
60zXNCl1qFLd73yIFIYqI9xLeuc+9OTSZT4el0h70S5iMaSbNu0Y4yO9YudN4eNNvrd+h0K
nVjjZ1lHTlstt0WrK9tdQtlurSQSxPwD06dqsnnp61ieGNObTbK7tWkEoSf74HBO0bsfjW3
zu5PFclaMYVHGDuj0MLVnVoxnVVpdV5ijO7g/nTs5bjFIPvZ25FG4Bie4rJHQx4bAzj8qsR
AlD1HPaoV7E9/apY2G3kjj0q0ZyNtLsNt5GQo7e1TpOBINxxXMx3ZUkN2AGfwq7b3ils5wB
x1rkqU3zXPEnQnD4kdbA0UtrLFIodCvKsMhgeCKg0vR9H0eOU6bYx25k+8Rkkj0ye3tWPct
LdaPfQ280sMwgZ0aNip3AZAyO1cz8N9Su9Rt79r+/urieLaoWWUkBSOuPXI616MacpYeck9
EtjxazjGtGDWr2Z6vbkGIeme/euF03w9rSeME025Df8I1YXDX1tnlWY8qn0Uk8VPpz/ANkW
euaw99eXMNqXWKKeYuo2qM8f73en6hpV5H4Xl1nT9VuxrH2fz2m80lZARkrsPAGDxgcYrpw
q9jTUb72W39bHFWXtN0emwS5HSr0cm45ryjx3cXdt4Cg1Wy1C6trqIRANFMVDbsZ3Adabo+
i3+ufDWHVYPEGrR6u8DyhxdsUZgTwV9DjFdkKXu89/I8+q1zcqXS57CrbuKGXcMFcj3rhZ/
FJ0D4U2uu3TGa5NnGEDnJklIwM/jyfpVWDw9eTeB49es9QuY/E8tr9pN0ZWIdiu7YUzt244
AxxxWvJo77LQ5r7WMjxh4fOk6gbu3QiznbIIHEbdx/hXKE8AZJrofiD9pPwk0TVvtl2LopD
G5EzAOGXJ3DoTkdTXIan4bv7HwBaa951xJHPbrOJllb5GP8JringvtJ6N2PscvztOn7Kove
Sve9r2/UvAgdicUHuowO9c7oVsbrQHmuJZ2eQsrN5rZAHp6VlaFqVzb64LW7mkZZQFXzGJA
J5BrP6m3zpO7ier/akY+xlONlU2d9vU6+G3aOeWWR90kh9MAKOgqYjC4xznmsuPTom1G6zN
clSg+XzT8uc5rD0eWWHxTJY3k0ztGWEYZyQSORkd+KhUVUUpKWyuazxnsJQhKGkna9+vn6n
ZHnAwcd8dKa3BAAzWbb2cZ1W5uFklIQhQpkJXcRk8fiK0uR2rmnFRdkejSm5Jtq2rAZz90Z
JpV2gfzNc/bTprur3ccvzWdrhUQMQHbuTjr7U+yu/sWuy6M7sYnAeAMcleMlcntW7w7V11S
u15HGsdB2l9lvlT8/8ALTc3CRk4J49KU5UZxwaySkOqandQXOWitQoEQJAyRkk461Skhubf
TdYh+0yOw2+UzHkKRxQqKejeun4lTxTj7yjda637X/ysdGMbSOfWkGQBnpXC6/aPpg0+KG5
nLyAiRjK3zHj3ret7A2PiKEwSymCaBso7lgGGPWrnhoqCmpb3tp2OanmEpVZUnT2cb67c3y
Nz+IAHLnsaOgPeufvb4xeMtPt94CbCrfVun8hU2qWT3+u2kDSSJAkTSSKjld3PA4rP2FuXm
dk1c6frifOqau4tL77f5/gbQPY8Z9KBzu46VwelWi3niS9sJZp/Ij37AJGBU5wDnNWLixlH
hgr5sr3cFw0SsJCCfm+tdEsJGMlFy7dO5xwzOU4SqKnoubr/AC7rb7jtOD0OPbFI5Kxkqm5
sE4z1Ncj4Vu/7Q066027eRynPLEMQffrwatT2USeEJZUMgdVMm4yNncMgHr6VnLDclTkk9b
pfea0sf7agq9OOjTe+zXTY0tG002XnXd1iS+uTvlYdF9FH0rUJO3jv+dcz4OQPpb3UjPJMz
lCzMT8vBHFdMQGQg9xissSmqslJ3sbZfKM8PGcI2T17/f5j4VQsAzFQe9I2FyT0HGT3rh7G
3RvHEtm0kpt4mYrGZGxkAEc59a3xDa6rq98lyvmxWpWNIyeASMluO/atKmHUHq9LJ7dzGjj
nWvaNnzOK16rfobAOCfUdaXcMbs4Ge5xWTpEEto9/DNM8qpKDG0hyQm3gfhVHTJIvEGoXs1
yoktLchIom+73yxHc8VKor3pX0VvxNXi0uWLVpSbSXpe50pDk8EY60DryOvaue07UDZ+JLj
Q5HJiID24Y5K8Z2/SsjVYEHje2tQX8iYqzoHOGyTmrhhHKTjJ20v8jmq5ioU1NRu+blavs9
ux3AyeAc/jS8MOay9T061uPsnmwswWVIx85Hy+nWtPYqIEQYCjA9hXHJJRTPSjOTk4tbB8u
AR+R7U48DnHrnNcj42iVNNhukysvmhNwYjjB4qS6sbVfAbOI2DLCJlIc5DkcnrXTDDqUITv
8AE7bHDPGyjWqUlH4Y82+/4HUdenT2NLyRnNcZ4Z0m01Lw68t0jvMzsvmiRgy9MY5qdrEP4
GeKYM1xbs6oxJBDb8ZqpYaKnyc2ztt+O5nTx9SdNVfZ6OLa17dNjqweTz9KTqeCD61xHg+8
JurzRbzdlgSFZjnI4YflXS6PY21nDcGCMoDMy8sScA8Dn0qK+HVGTjJ7W+dzXCY761CM4xt
e6euqa+Rp5AHSmLIrZCbSRwwB5FUdcvGs9JlkWTy3YrGHH8JY4zWdqmhwxaaJ9NUwSRshZ4
ycyrkZDevrUQpKSTk7XN61eUG1CN7K719dvuN8Pt+8M/SlDLwc8CubuNIi1HxTeS3QZ4beB
FCBiAWIJzxXO+F9Mi1SPUorkuzqB5cgc5Q5PI/St44WEoOblta+nf5nHUzCpGrGkqfxOSWv
8vyO81KGe702S2tZUieYhWkY8qv8RHqamsrO1sLKOztl2xoMA+vua4LXIvJ8N6RcjPnj900
mTyBnAror/T7ZvBqrDEqyrGjRtk8OcZOa2eHShGPNo21t8r7nPHGc1Wc1DWMU9+j1tt950Y
K5JHT1z1pPl45A+prh/CFzve80a9G4nLbGJPIOGFa8Oh2U2hXkEVuFlZ5NjZOQQTt71jUwy
pzcJvt+J0UMfLEUVVpR3vdX2a6bHRs678AhvXmo5B1CkZxwRziuL8DyW8sV/azAGZfvMScs
nQj8DXR6NZQQWYuIbdYZJ2Lkg/w5+UfTFRXo+ylKLexeDxjxMIVIxspXvrtb5Fu2gW0tlii
zgZLMerEnJJ+tT56gUENuJ6/jSrHu5U/h3ribbd2emlGMbIacbun60oxycEU0qdxpwB7k5o
QxwIVfY81LEBs6Z59ag5xxVmDAjwV71ZMtikwBbB6Y649qj75DU5hggE4yB/KmkhWI9ehps
1iro1dMvTC8wmyyeU38q43wddjSvHV9afdjlDjnpx8w/TNdNbkeXPwCfLxn8a4bWkmtfEkM
9vkPOowR6/dP6GvQwaUuak9pI+YzrDqKjiILWMl9zPVUtXv/AIaXluikz3UEsuB1LMS3+Fe
ceHPH+taKYrS7Zb/T1wrQyjLKvoD1/A16Rpus2tlYfvnMawgA/TgVQ8SeBdH1aC5v7JBZ32
0y/u/uSEDPK+/qK0wlaCThVWjZ4WOwdaEk4O0kjS+I1xFcfDRp7cZhkkhZMcfKTxVTwH4lg
mHhfQLSZ/Miime5XBC9DtX365rP18yN8DdPEn3gsHU+9dB4K04T+H/C+pqqB7SOVWY9SrZG
PzrsTjCjJPa7/I82ac6q80vzM7403XlaNo+nRII4WkeTaowPlAAH6mvWdBkT/hG9MT/p1iG
P+ACvHPik39s+EtJ1uOMrHHPJERnIAJIB/ErXquiv/wAUxp0hYFRaRnPp8gpN2or1MnBOo/
Q5b4yJFD8OY4oVVI0u4wqKMADB4ArCvvFWjSfA0aMs0xvfsKR7fs0m3cCP4tu39as/E/UYt
V+F9tfQFhFNcxuobrjmr19IG/Z3CE8DTk4/EVrTf7rXuYSg1Oy7HGeF/Dt7N8PI9YtEM0fm
SiSNRymD19xXFa5ZtFY6bqMa7DsVGPuORXuPwmkI+FgUDjzJ6xde8EJqPgG0vtNTLPaI8sQ
7NjO8f1FZTXsqzqR2vr8z2cPivrGGWFrb291+a2v+Rxml3KXzyXKHl4oywz0POa5/xJFJp/
iG01SIDDYJ+q//AFqteD1dY71DncrKu386d41G2wtcgglz0PQ4rlppU8Z7Nbbfge5Wm6+Ve
2lpJa/NM29NQ/Y1llGJJiZWHoW5/lipb4mPTp5R94IxH5UWhH2KDP8AzzXj8KluITLbyRjA
MiEfTivMbvUu+59HFWpJLexyfgsApegjnK5/WqmtStF43t5VJGPL6c96u+EEMf29Xz5isFP
4ZqrqkLXPjq2jHX5GPsBya9q6WLqN7W/RHyfLJ5XSit+Zfmyn4glvtK8UTXVtM8QlAZWXo3
GD9a6HQtU/t2yeO8RPOiI3BeA/cGtCaDT9Xjlt7iAP5DlGJOCpx2/OsvRtMTSvEN9BEWaAw
qy56jJ71hOrCpR5WrTitzuhhq+HxntIS5qU27rs3f8AUzvGZP2rT2yeC3T6iuv8tJGjlYZd
R8p9MjmuT8Z4E+n/AFb+ldY8gitGkbgIm4kewrGtrh6VvP8AM7MLb69ib/3fyOC8Qh4dYh1
bJO6UhT6BCB/jXeRrG5Fyi7mZAN2e3XFcZrcGpt4fgee2gSOIht6ybm+b1GPeul0GX7ToFp
KT8wTaceo4rXFK9GEr7XRzZfJRxtWm18SUtV16nPaBj/hNtQzzkPgDt81dHfxxxJEVUDfdR
s3oTnmud0An/hM9Rwf7/GOPvCup1ZdsdtgDHnx/zqcU/wB/FLsisut9Vqf4pfmcXIreHvG3
mBSLaZ8jj+Buv5Guiuvm8EXJXp5T4/M1V8ZWLzaZHexg+bbNjP8Asn/IqQAn4e9efspzWsp
KpClU63SfyMKNKWHr18Ovhs5L57/kN8FgHw/jn/WsM/lXTqAEIxn3PWub8FjGgEjp5rY/Su
mwCuelcOL/AI8/U9XK3/sVL0RxWnpn4kXR/wB7v/sis3xBJe6V4omubaaSEzAOrL0b1+vNa
djt/wCFjXa87ju+mNorpJYrDWIpre4gWQQSGM56qeOQe3WvSlWVGrGUldcqueFHCPF0KkIS
5ZKpJr1Riadrsmp+HL95tv2qCI7iowCCDg4pngQRiyvNuT+8XOfpS6foyWWqavYQOWhltRg
HqM5wDTPAoMdvfRkYZZACPTg1NX2ao1fZ7Oz+8qh7d4nD/WN1zp+qKeqM0XxDgkQAHfH37Y
xVjV1A+Ilhjr+76dutNu4GufiPEg+6mx2z0wBmn6uMfEHTyG67Mj8TW0WrwX9xnLUjK1Z9P
ar8zqb0kfZ8cZnT+dWyCRnnA71TviD9mHrcIB+dXc9iByfXFeBL4UfYx+N/I5Tx1tXw/EQv
HnD+Rq1dhW8Adf8Al0XJ/AVV8cqDocQzn9+O3sas3eD4BP8A16D+Qr04fwaX+I8Op/vdf/r
3/mc7oepLHpun6csUgMl7kyBSEIGOM9z7V2msgf2NPwAMDp/vCuf8MWf2rw3EjHa8N35oyO
4wf5VrXt39q0bUAMAQy+Vx3wV/xp4q0q/urZ6/eTlylHBrne8Vb7mcr4kjk0Pxjb6rCCI5S
JCAOM9GH4iu00qWOWzkmjOY5J3Yd8gmqPizThfaG+Ebzrf96uRg+/6UeEOPC9uWH8b8fjU1
pKphYz6rQeGhLD4+VJfDJcy9dmP8UWkl54cu4rdC7qA4A6nBzXB6J4k1DTpIked5bQNho3O
cD29K9NuruO0SOSTpJKsXB6FjgGuf8TeHtOn065v44BDdRKZNyDAc+4p4OvCMPY1o3TehOZ
4StOqsThp2lBarutzogifvJo1GZVyzd244rivACnzNSJ9V/Hk12dsGXTYQwwRCAR6HbXGeA
j/pOorjpt/mazo/wKq9PzN8Tri8M+/N+Ra8bxJHo1msaqirMcgDjpW3dBh4ZgDAj5YeD9Vr
I8eHOiw7cZMuf0rWnO7wzbDJwEhP6rVtv2FJ+bM0rY3EJfyL8jlNfjbQvGcOpxLtjmYSf0c
f1rtdKlR7IyQsGV5XZT6gsaz/ABjYLeaDJIATNbfvVx1x3H5fypfCjE+FrTjAO7p9TRWkqu
GjN7rT/IMNSlQzCdJfDJcy9dmctdRS6T40mt7UhTeHaBnA2v8A4HNeioqxRJHGMKoCj8K4P
xDvPj3TARkAx/8AoRrsry/tbJYzdzLEJG2KT3PpSxjlUjSa3aKy2MaVSum7JS+6+paIz1P4
0mACdpPNKOee9KeT7dOa8k98aBgYyfpQQSD7UcBcbuaFcrk9aAFAIIzjPpU0QJTPvUQJzux
z1qaP7p471aJkZzZyD7Dr9KQjkcZ96HbDnbuxxjP0pAxJIGeO5q5I3jsWbTbvdCu4MjKefx
/pWTf6cbq90+ZUz5EmXPtj/EVsWe5pn2glijEY+lRA91Jz604TcNUc9WlGreEttPw1K2oWs
tzpc8EKgySLgZOOa0bHVNblsRo0lqonZPKN55gCBSMFsdd2O1MAJUEn5qdtYAOG/XpWtOry
x5Wr9TkxODjXlzttO1jc8S6Nf6r4Vh0DR7eFosIN8kuzYE6cY5zS6VZeMdL8KQ6JZ6dYrPF
G0a3D3WQMk84C9eataJqRkAgkJ80D8xXU2rhgc88DvXQq8rctla9z5PFYP2VRvZ2sY1j4a+
0fD6Lwvq7Kz+SUd4zu2vuJDA+xplvD4uHhtPDAsYrd1i+zHVDMCmzGNyp97djtXTKdrnj9a
tBjtBAzVxrt3v3uefOklaxwWt+ENe1D4f6V4YtEtGe3VTLNJMQAVzwBjnOetWJtC8UzfDge
FBZ2In8oW5lNyduwYO/G3rntXdIw6AgVKnPJ610Ks2redzmdNJ38rHHeDdG8TeG/CM+iSWN
jLIpZoX+0kByx5DfLwAPzrqfDFtqlnoVvY6xbW8M1sixKYJTIJFA6nIGPpV4g4DAVLG+eN5
FaOq3e63MHTstDyLxH4Tl0LxNqWqWkATT791dNv8D4+YY7DPP41wviLStQ1NY4bYRBFbdvd
yDnGCMYr6WvrOK/spLS6QPDKuD6j3ryDX/D93od1skzLbOf3coHB9j6GuCpKdKr7ZH1eWVq
WKw/1Kq7fqtzm7JboWiJcxRo6jbhGyCB0PSrKk42qevrS4+91Hqaf5aNF5qkgA4yehrglJN
3aPrIpQiomE9jc2GpT3llb+fHcAeZFuClWHcE06w06VdTm1W9ULPIoRIwciNR79ya1885Ip
A2eO1buvJq3yuYRwsE/JO9ul+5hra6laane3cMSTxTuD5O/aRx97J4/Crtnb3Cma5udq3Ex
GVU5CKOgz3q4eenWlzgZK5qZ1XJaounho03dN7t282c3rui6jq1xEyGBEgyVyxy2cdeOOla
N9DqVxpQgiW3WaRdr5c4Ue3FaPU8ZpwwAdw/Cq9vK0Y2Vo7Gf1OCnOom7z3MzUbK9vNEaz8
uBZZF2vljtA9jiq2h6bqWl2UlpIYJF5eMhz1PY8dK3jwA3HNNBGTwQfrS9tLkdO2jdx/VIe
1Ve75krfI5nTdD1Oy1ubUna2IuCd6hm+UE5OOOa19Uhv7lIo7PydocOxlYg8HIAwO9aGGPf
H1pjSpCpaR9qjue1U60qk1Jq7RFPCU6NKVNNpO7evfcRoGubQx3KqGkTDbTkdO1Z0um3reF
102MxGYoY2LkgY55GO9XxqNj0F3GO/WkXUbFuBdx+/NaxpYiO0HvfZkTnhpu7mr2tutmZ3h
3S77SLJ7KYwNHuLh0JLZPY57UviW/u9N0hZ7QhZDIqk4zgGteGSGZN0T7lPcVHeRWj27peB
ZIDwwb7pqedyrc1SN3fVC9goYV0aE7aaPt8zmNGgkuPGd5fumFVMEjpuIAx/OtCOw1Ow1K+
vLZYriK5k3eQW2kccNn19qu21xo1onlWskMSdcKetWP7T08DP2qP8+ldVX28pNxpu1ktn0O
PD0qFOmlOqua7ldNbv8A4AyxtZojNdXWz7TMwLBDwgAwFHrj1qkdOutP1K4u9MiimjucGSF
n2YYfxA1q/ard4fNWQGMdWweagOqafuZftcf4GuaMK8m+WDfRqzOyf1flipTSa1Tur+vzK+
naW0N9candshu7nC7VOVjUdge9Qa5odxe3VrqFlJGt1bNwHOAw61fXUtPOCbxKsxSxzxh4Z
Ay9iKJfWKUvayi101Tt6E+yw1am6EZJ9dHre97+tyhDFf3NzHNfRRwJEcrHG+8s2MZJ7AVp
HI6DpSFliUu7bVHJJqqdWsFXDXUeaxVOrW1hBtLsmdHtKdDSc9fNo4HU73UNTtLm0unDuL4
JEoGCOD8v8q7O7024k8PJplu8at5QhZpMnGB2x3pqv4fS+a/H2cXLHmUL831rWhnjnj8yF9
yHocda78TOpFRtTcUtdV1PLweHg5Tc6qm5K2j1tr/mc9peka3pGnGxtrmybLM4kdXOCfanQ
6Pqdvob2a3UEk8szSSSOGxyQePxFdCWwAB2pGdEXLMFXrk1x/WJyk3ZXbvsdscBSpxSTdkr
LXZMdvuLiBDemLzMEMsQO0/TNZ+lad/Z9gbTeCqyOy/7pORUkmqWERO66j+gOah/tzThgec
xPspq44XEyi4wpuz8mJ4jCU5RcqivHTdCa3pr6rpotIphC3mK5fuoB7e9QGy1a6gWzv2t1t
gR5ksbHdKB0GO2e9WBrWnMP9cV7cqRV6GeG4G6J1kHciiVPEUYWqU2ku6BPD4ifNTqXb0aT
3XoMuUlNsyWrIspGB5gJUfXFc7oPh+90O9lka7hmimPz4VgeORj8TXU9eMAfWkdTjaQT9K5
41pQg4LZnRUw1OpUjVlvHYwNd0i81jyoUuIo4EOSGDbiSMHpxVy50/UhpUdlFdW2/AAk8s4
2LjHHrxzVmS5t4DmSdE74LAVC2t6cq7vP3Y/uqTXZSjiakFGEG0ttDkrRwlOrKpUnZyVn73
QuRRO0AjuzHJIwIcxghWz9araVYf2dpqWe7cqOxUj0JJFQLr1ic7Wk/wC+TU39sWDqAbkD6
qRSeCxai06bt6MccZg5SUlVi2tN0Y2oeHdQvddj1T7bAjQkbFMbdAeM81Pr2hzazb2YEyLL
C4ZzyFOeuK24riGdd0UqSD/ZOal/HmsZYitCUbqzjtoWsFh5wmlqp767iIihAATwMDilGAc
Cg43UgyACeua4meitEKQMDNAA5wTzSEjPGDSAnrjmgZIFGMqx+lTRBdhJB61AG5B6HpxU0f
3TkDr3FUkQ9jK5BBI7A/pQMZJ/OjOUQkEHaP5UKfbqa0kdESzaH9+rdhyee3emKCCBnHpUl
t98jBzg5PYCm/LnIP0NT0J+0x+wgcmgj5QfveuaB1Geak6jGcd8UENiwyNBMssf3lO6u70m
6FzCkgOCwzXAkgkA9MV0vhx2WFweVDZGauLex5eYUlKnzdUdmPlPX8KnRxt5PPtWZHLkc9j
wKsh2OT+lWpdT5WdPuXkkRmwOtWIZApGazoZgsihznNaUke6EPGeldcJXVzkqJJ2ZfVV4GT
g0JEpPB9qhtJvNXYwwRUjM0Mg4ODzW61RwtNOxLkw5UnI96iu7G21Oye0ukEkUg5B7e496n
dPOjJUg5FVg8sDgMPlqnbZ7Ewv8UXZo8g17QrrRNSaCUGSBuYpccOP8axSCeG6D0r366tLT
VLNoLqFZY27Ht7j0ryjxN4Xn0OfzYi0tk5+WTuns3+NedWoOHvLY+4yzN44i1KtpP8/+Ccx
JyQQc8YqPDdyRmpD1OaYSTzzn+VcrPo0MGRnP4UpLY7il5ycUYHHc0tyhMHqPXHFSHgcDBp
uCMAfnQcnrz2pXE9RMFu5IpchR059aXAzyeR+lKMsOufr3oTBjmYbgM/WmFc5GNwbr70jE5
5A+lOycHHJ9+1WnZk20OJnUJNIAMYYimDO4E461JdDNxIQf4zUSpujBAP4Gv2GDvBeh+OVV
+9a8zvLUBbVBtAG0cenFBCOjKRkEYI9a5+HUtUCDNvnAwD5Zpratqva1A/4Aa/PXk+Kc+a6
+8/QY5xhVBK0tv5THkVVmIB5DGo0PPQ/jSSEtKzN94nmpY13YOAPqetfoquon53K3PdHcQo
gto0UfLsA/SuJnULPIgHRjiu4iQ+Wqk84FcRc/6+XkE7z/ADr43h2TdWr8vzZ9lxCl7Cl/X
REShi4I6mu8hAWGMAAYUcAe1cEu7fXdxk+UvPYfyq+Jm+WmvX9DLhle9Ufp+pIctneAVI5x
XBzqolfaOjEc13XOcZrh7nAmk2/3jWXDTfNUXp+pvxMlyU36/oRRDMg549PWu+TasYUfKAO
vpXBxg7lPYEV1uqStHpLshwxAH510cQU3Wq0KSe7f6HJw9NUadaq1sk/zM/UNcKs0Vn24Mh
H8qxJZJrl8ySs5b1NMfPpwavaWiS6lAshBGc49a9ilhaGAoudOOqV79WePVxmIx9ZQqS0b2
6It2Xh6SVQ9xJ5QPYDJP+FaQ0CyUDPmMfXdWryT1wPSk/hOOT6Zr4atnOMqyvz28kfcUcmw
dKNnC/mzGfw7bON0TyJ9eRmrem2TWMbxs4cFgRxjtTJdctIWMUpkRxwQVxSf27YcHdIT6ba
3qPNK9L2dSLcX5GFP+y6FX2kJRjJeZcuriKzhM0zYA6AdT7VzN5rd5dZVH8mMdFXr+Jp+tz
/abmPBITYGUHjOayWYZO3HAxX0GUZXShSjWqq8n36Hz2c5tVnVdGlK0V26/wDAFgt5r662I
SzseSa6KDQIFUfaZGlI7LwKj8OpERM5OXyBkjtW9x2GK83OM0rwruhRfKonpZLlOHqUFXrL
mb77IzDoVgD8quPfdVC/0R4IvOtn81B1XHIrogD0NKM55PHevJw+cYujNSc3Jdmeviclwda
DioKL7rQ4Nd0UgKEqw7g4rXstbnikEd5mSPON3ce/vVG/hFvfyxq2V38fjVU5xwckdzX31T
D0MbTvUjdNadz86pYjEYCs405WcXbyO9DBlBBDA9MelJnBHP4dRWfors2lrvGdjEAn0rSIO
7DDnrX5hiaXsKsqXZ2P1bC1/b0YVf5lcaPmYMeKNvJwadgDqeDTRs6E4Ncx0ijKjgY9KmiJ
2de/aosknP61KgIXk1ZLMtj0yONo5/ChD1xnpzmlxuVD0GB/KlVSzhR3OK0Z0RtYlt2Ckvg
4Ax/ShMjGOnc0bgkXl4G5myx9h2pycng4qCXvckXANIcnOBginD6fWlVCzAAbiT260GbY1Q
zMqquSeAPWup022uIbURqhLk84q7o/hkLEtw6MJGH8faukgs0jXbxxWsEz53G5hCXuQ1sZl
vDONpkHT0q+FKDdjmryQcEBcjHFSNAp5PpW3JpY8GdfmZjh9t2jPwueldLGkc8HyOM+lYV7
FtRXx0PWtq0RDCjZwSK2px3TMMS04qSK4R7a7LA8GtcFZYgTypqtNEJUOKrWVyYJjby9D0z
W0dHY45L2keZbo0lUxn5elSsquo3Dk1DIcdORSrLjg9P5VqmtmczTeqDyynK/lTLq2gvbSW
2uYw8UilWBHWpDJ2zz2pN+PvCnZPTuNNp83U8O17R7nRdVltJgdh+aN+zL2rL5BGa931Kws
dTgaC9gSePtnhl9wa4HUfAE4ZpNKullQ/8ALKY7WH49DXl1MPJP3dUfd4DOqdSCjX92Xfo/
8jhexNA6jvWzd+Gdds8tLpspUdWT5x+lZTRvEdrKyMOzDFczi1uj36danUV4ST9BhPrmkyS
xAztHrRtHX1pBkDIz6VNkajs84HpTth2hgQcc01RznuO9KcHnP9KEJiENuGQPWnDoDyDTRu
OfakYybG8oB3xxk4FXFXdhSdlc4y7GZ32jncT+tJEVwQec+lap0TUJXONhJznmo10O/Ruke
O/zda/UY4/CKCi6q27n5VUy/Fuo5KlLfszpoj+7XJ/hA/SnlsoQcioYQ/kIJlAcAA4OaWUy
+S3lJucA7cnHNfmjjeo1fqfp0JfulK3T5nCTE+c45PzH+dKjplQ4JxxgVptoOosx4jyTn71
Kugahkf6v/vqv0xZjhFG3tF96PzCWW4tzcvZS+46hCSiN2wD+lcPdhheTAqBhz0+tdpbeeI
kE6qHAAIByD71QvtGjvJWnjk8qU9eMg18hlGNpYSvNVXo+u6PsM3wVXGYaHsVqum3Q5ZW2n
k9a7m1lint0kjcMpAGR29q5l9AvlfIWOT1w3+NLFouqKTtHl57+Zj+Ve5mccJj4RarJWPBy
x4zAVJXotp/1udRLLHbwNJIcbec+vtXCzMTM2RjnJzwR7V0cGgsXV7y5eTacgKT/ADNUX0C
/eV5N0ZyxPLEk1zZRUwWDc4+1TbtrsvkdWbU8bjFCSpNJdN36syY8MQAcc9TXbz263NkYGO
A64z6Vzg0G+DZLRY7fP/8AWrpoBKsCCZVDgYODkGufPcVTqezqUJpuL6P0/wAjfIcNVp+0p
14NKS6rfc4q5tbi1nMMsZDDoexFMileCVZVyGX5ga7iaCC4jMcsYcejVk3GgW8hJgnMTY4D
DIruwmf0KsOTEqz+9P8AU4cXw/Xpz58M7rts0aFjfRXsO4ELIPvIT39qt8EZ7dK5mTQb4DM
csTY5yGINKNP1pFAWcgf9dq8WtluEqScqFeKT6M9ejmeMpxUcRQk33RV1kf8AE1nyMng5/C
qHHY5PrWm+japMS0hVnJ53SAmnJ4evtp3yxrnv1/kK+po47CYejGnKqtEkfK18DjMRWlUhS
au2y1eWL3OmQSwjdLHGBt/vCueAYMfMVhjqp4rubeIxW6Rlg2xQM+tRXOn2l2MzRYY9HXg1
8/gs8VBulVV43dmt1qfR4/IfrEY1aTtOyuuj0/M5fTr37Hdq45jPDD1FddbzxXKB4nDqR19
Kw5vDb7v9HuBjsHGP5VEuh6lE+YmX/gL4zW+PWX5g/aRqqMvPqcuAeY5anTlRco+XT0sdNg
IcZzUFzdQWqGSV8eg7k+mKwm07W+hnYj082mjQ9RLB2lRW/vFiTXmU8twkXeriI28j1amaY
uUbUcNK/mZNxdNc3ckxGCzEj2qS1tZryURxAknqewHrW1beG4UIe4maQ+ijANbcUMUCiOBB
Gg7CvZxWfUKMPZ4VXaVuyR4eG4fxFep7TFvlT1fd/wCQkECW9okCcqg6+pqQkEAHr25oPt0
oxnGBg+pr4Wc3OTlLdn3sIRhFQirJCgHPAyPQ0hxzjt+lHIUc80EE44ANTYsUYJBB61LHgq
eD1qNQM8f/AK6sQlQh3ITz2qiJMyQTsVccbR/KliVjKWH8K7vyqPB8sDP8I/lUkLbXJPIwQ
1W9zoXw6Dsq7k46mpR2Hp61GAFHUk9xUg657VAmSIGdgiL8xPAHeu48P6Rb26LcTqstwe55
CfT3rk9Jj3agink84r0axQrAM9RxVRi20eBmlaUVyJ2NTzMLjgfSqMkhSYgH5WNWVQqu5jn
/AAqrPGJoioYAqcg+ldMrs+Xgo3JknwOfX1qX7SuazIZuXjckOOoNRTzhNrhupxipUma+xu
7Gtc4mgZB3rTjAEEYX0rERtwQg5zjityJW2Dk11U9b3OOsuVJEikoCf0qlcSkPuVAT61LKS
O5qorNuINU30M4R6ltLktACDgjrTGmfHpToo9wIxjPpSSxGMZ6+9PUS5b2GC7cKARnnrV6C
dJ4sHhqypzsUbeDTIbsx4OcD3pRnbRlypcyui/cxOkmcnaagBI7nPrWnFLHcRYbBzVe4tDG
DIgLL1rRx0ujGNS3uyKomlUnDECoZ2W5BS4tYZ1/20BqFtQsQxVruIMDyCwBFRNeRlC0csb
emHBrJyXc7I0ne9iCXw9okwy+kxLn/AJ5kr/KuZ8R+FY7GAahpqu1sBiRCctH7/Su1trpXX
njPrVkMFUgjejcFSOCKh0oziddLG16E0+Zu3Rs8SIx15BoAB75rf8SaBLpNw00K77KVvkYf
wf7Jrn2J5HSvOlHldmfb0K0K8FOD0YpGBwPpQp7dsUAkDGKjmlaGFpBGX29QOuKqEZTajHd
mk5KEXKWyJgWB3AkU77xIzkn1rG/t6AcGCTP1FXLG/hvoy6Aqy9VJ5ruq5fiqMPaVINLucF
LMcLWn7OnNNsvKATggHsDTPbrSZAIG4VVvrtbNBKYmdOhII61yU6c6s1TgrtnXUqRpRc5uy
RbyCBzS8nvkVj22srd3KQR2sm49yRge9PutYFnOYpbZyexDDkV2f2divaey5Pete11t95x/
2lhXT9qp+7e17Pf7jVCsMnAz65pGdVXcWCgDJPbFYTeI4gcG2kAPbIpH163dCHs2YHsSK3j
k+Muuam7fL/M55ZxgraVFf5/5DrzUZr1zaadE7g/efH8vSqz6dN9mASK680dd2Ap/WtqwME
kCXMMCw7xnAHNVrrWVtbloZbVyR3DDmvRoYirGf1fBUvh3u9W9te552Iw9KUPrGNq3UtrLR
ehlW+p3enymKVWZejRvwR9K6S1vYLyLdA+fVT1U1iPrNi7Fjpm5j1JIOaSPWrGNg66fsI7q
QDXRjcFUxK51h3GfdNWfyucuBxtPCy5HiFKHZp3XzsQauM63sB2hgucHFX30zULd/Ms7onP
8JOCf6VYtLnTdRkJEaGbqRIvzGrN5cvZ23nrBvjXqM4wK56mOrx9nhYwtJKzUktfvOmngMP
N1MXKd4t3Ti3dfd/kZn9r3lqwS/tST3YDB/wAKyrq6W51TzY9yxsw61qv4jjKYazJDdiw/w
qzYvaakGmOnRoF4ycZJ9q7IS+pJ16uH5emjVvuOKovrrWHpYjm1uk076eZF4gIW2gIO0liO
D7dKytKEUmopHckMhByGbArotQmjgthPJaLOF4IOOB+NY7avp68DSUz74/wqMvrVZ4H2NKm
3urprr8x5lRpQxqq1aijs7NPoasttpPlnzDHEvqHwR+tc8088dy6WU8zRg4Q8kkfStuyeK7
tnmXTolA4AOOT6dKqnX448gWWwg8jcBj9KzwUq9NzpKDqNbptWX5muNVCpGFX2ipp7NJ3f5
Gnp0l29mGvVCyA8dsj6VbGSc4ArItNZN3cpEloVLdy/QVsBgBxXzuOo1KVZupDlb1suh9Dg
K9KrRXspuaWl2HXA/Wl+UdzxSgqFJIz/ADppx379jXFc7wYN5gz6cCmNjPPbpWdqGqS6fME
a23qwyrBsVTfxH0za9f8Abr1KWV4utBVIQun5o8qrm+DoTdOpOzXk/wDI3mIyODmjpjrioL
W5W6s45043dR6e1WMr1xjivMqQcJOMlqj04TjUipwd0xcAtnPbNHY0gweVyaCD938agsUHs
evtS88jH60D360o3Zx61VhMcBz9e9WIUXYdzAHNRbQBnHPrU0PMfIq7GUnoYhyMDBzgcfhQ
oK8/yp8ykTYJwSBk/hUQ4Hv+dOWh2R2JEOM5GKmGCcDOBUKj0HFSAnAxyAagGjb0IE6onAJ
ANeg2rMY8EAGvPNAAF+zAc7a9DtEYRqc8Yral5HyebfxC4TiPk+1Yt/qNnaSKZ5hHxwe5rV
lD7crgEc815x4gmkl1iTdgeWAAPSqqOzOLAYZVqlm9DoH1G3Ym4iv4nx/tYI+oNVn1ISTKC
465FciQRxgE09WbK4JBBHOamMlsz3/qEUtGes6UFkQMwB44NdHGq44/CuW0WdYbKLzMFivP
NdBFdwn7rYr0KTSSPicXCXO7CX5CRM2O/FZEdyjuMZ981d1WTdAAnOTXOrL5WuNbk5XaGHt
Wc37xrhqV4a7nW27KRjAH41NcR5hOKzoZPYkir4ctH/8AXrZO6OGcWpXMu5kVIcswXHrWL9
ujd8K4PrWN4k1+5j1CawihEflnHmMck/SufsNSlgui0jl9/XNccqibsj6fDZdN0faP1R6Zb
NL/AAuR6Va+1TxsMSE+oqjpsnmQI+c5AqzKvHfp+VdK2ueNOK57NHA+L9PhtdQW9gAUXJO9
R0DDqfxrmckA8kH2NdT4ykDXdrAOqqzH8TiuU6DgV5s7czsfcYC7w0eY6DRvEMliwiu2Z4e
gPUrXcWeqQXsW6GQOPUV5PycjcOB6Vv8Ahm6EF+YSwVZOmfWtqVR3szjx+Apzi6sVZnocgh
mtntriMSQuMFSOK8s1mw/s7V5rVTlB8yE/3T0r0i5lENs0hxhRnOa861vU7fVbtLq0YsFXY
wIxgg1pWg5R50tEeflNRU6/s7/FfT0M1cfWlIDKVYYB4NImQh4xSgnac889a5I6M+rZxM4G
9o+DgnH51JZztbTLJESCPQ9R6UpjM12YwwBZ8cj3qOSGW2nMUqYKdR/Wv1u8KkfZT1utvI/
IGpwm6sNLPfzOwt5kuIFljOVPUehqDVUD6VcYHoR+dYWm3ptJyWYNEfvCtrUHRtKldCWVly
CD1Ga+ErYCWCx1O3wuSs/nsffYfMI47BVL/Eou6+W5meH0U30hPUJx+dL4hUPeRkZJ2cn8a
TQQTeS8cbP60a/uF5Fj+5/WvcT/AOFn/t39DwuVLJX/AIv1Mq2iWa6hhbOxmCnB7V0n9g2O
CqtKvfO7Nc5byiG6ilZSQjA4BroI9egkk2eRIMnHJFaZv9e54vC3tbWxlk6wPJJYq129Ll+
1tza2yQFt2zgH8awde/4/wQP4B9a6X14x71zHiA/8TBeT90fjXhZHOU8c5y3aZ7+ewjTwHJ
HZNFWxgS4voYpQSrNggHHFW9Y02Gz8uS2ztYkFSc1Qsrg293HOVLbDnGcVY1HUpL9/nTy0T
ovXNfW1YYl4yEoP92lr26nxtGeFWDnGov3jat+BTglkinWVCQynIxXZXr+bpE2eMxZwe1c5
pVhHc3KvJMiqD/q8/M34eldLfYOmTjgYQ14GdVqc8XShFaxev3o+gyOjUjhas5fC1p9xxPU
DjI6kGut0MKNLUDjLE1yZ+TB24B5HNdXopA0pB7mu/iJ/7IvVfqedw6l9c+TJ9UwdLucjPy
HrXE4+YZ/M122ofNplxj+4a4s/eOTwenFY8NP9xP1/Q34oj++pvy/U7DSNqaPECMsc8n61y
uoAnULjbgDec4+tdVpH/IJh5Pfn8a5i+P8Ap865PMh/nUZQ/wDb8R6v8ys3X/Cdh/l+Re8P
j/iY8jOENdRhj0rlfD5xqTHPOwjmuqL8YAx7143EX++fJHr8OK2D+b/Qac4I6mgZ4xjj86X
ODxwf502WVYoZJHPyoCxr56CcnZdT6WTSV2c3r8wl1EJ/zyXafqax3RsgYzjt6Vbt0a/1ZN
xJMjZb2HU1c1+2Ed2J0XCyL+or9Qw1SGFlTwPXlv8A166n5Ri6NTGKrj1spW+X/A0JtAuGH
m2p6g71B/WuhG4ZHU9jXD2U/wBnv4puTgjJ9u9dvvXbuAyMDFfI5/hvZYn2kVpLX59T7Lh3
Fe2wvsnvD8ug5SSST19aMkelIDxnbjNJ2z3r5yx9MPBA5Gc9KcCc8elRrz6e3tTwRwzCmmk
S0SnPT1qRHO3jpmolzjOQePXrU0a5TmtUupkzJmzv54O0fyqJTgcgemakb5gDu7D+VRkc8d
PepkzshsiRCM9fqKeRg46D2qNMHBB4z2qQHB5z9KhMb3Og8ML5l7JnAwK9Dt2jGFYnivKbG
7msLlJ4T0HKnuPSut/4Sa0+ziZpFQ9CCcYNa0276Hy+aYecp8/2fyOykKtGSpBB9a858T2x
i1BJ+gkGDx3FdHpniSwu28kTfvPQjimeJbUS6PJKq5KfNn6GujE05wSc4tHlZZXhCvaMk+h
5/k7vWnLjeBkjLYGKZhv73X9aAdrA4PqK47n2zV0enaVEFto3GTlBwa1kUFCD69ayPD84uN
MjOecYPtW1tzjmu+m9ND4DEXVRpmB4mvLm00kvBLsO8Lkda5XRr67fVlM0xlZx1c810HjEE
WMKg43Sf0Ncfpsgi1OB+Bh655NqZ9BgaUZYRu2ruenxSyLgr+VWUuZgck8e1QwgFFdSSOtT
YOecV1RPmp2b2OC8ZIDrEVwowJI+ffBrmo8iVOM811vjSMgWcmCSCy/1rkoRvnXHPI4/GuK
Xxn2mAknhYnq2jtmxiPHCgVdl71R0oBLNEzwq1amfAOTwBmvQv7p8bUV6jPOPE8vma9KByE
AQDr2yf51g9T1H51Z1C4+06pPPnhnJBqmcE5xzmvMbu7n32Gp8lKMX2HZAO0VLDK0MiPG3z
IwZahVto6fN60pIznPWldm7SejPR7S5i1rRGiDgSNGVI9DXlkKS2WqyW0gwGJBB7EVqW15c
Wjl7eZ4mJ52nrTLuOS7Md+DulSQCTA5Oehr3MFVjVjOhPqtPU+JzTAVMJUhi6W0Wvlcjzkd
fwpSQDwRTTxIR6cYxR2z3NeItz7a19TlY8DUVwd2JMcD3re1LT1uV8wL+9TpjuPSsBMjU0A
5HmDp9a6skBicnNfY5xiKmHrUatPdI+OyfDwxFKvSqaps4rB3Ou4DaMkHv7CrUd8y6fPaty
rj5f9k5/lV7V9OPN7Ap5++AP1rDy/b8zX0VCpRzCjGp6P0aPm8TSrZdXlTv3+aZs+HyBdy/
7n9ad4gbN1CAeNn9aZ4eJN3MSMYj7fWjxAM3UJ/2P615H/M5/wC3f0PXWuSv1/UzLaNZruK
FyQrthsda6MaHaRuGjeUHIPJyK5yycLfxO7BQHGTXaebCQGE0ZH+8KzzzE4ijUgqLaTWpWQ
4fDV6c3Wim09LkvO3rx2rl9fGb9eu4IOa32vrVXSISK8jHAVTmsPxAQ2oLtGPkFeZkVOcMW
nJWumetntSE8HJRd7NXKGmxJNqEUcnzKW5B71u3+j2htWkt18qRFzweDWHpjImqQM7gDfye
grpNRvreGzkAlUuylVVTkn3r1s1q4iONpKg3rb03PGymlhp4Kq66W+732OQVmSUMrbWHQ5x
iusW4Nz4flmbBfYQffFciSN3TFdRaQOvh5k2kNIrMB0rpzuMFCnOW6kv+Cc+Ryqc9SEfhcX
f9DmmC5AAx611ei4/spMZPzN/OuTYlmJY5zXQaLfwRwG2llWNgSVLdD608+ozqYT3FezTMs
hqwp4u83a6Zp6gQNMuDwCENcZgb8jp2Bro9Y1CA2LQwyiR2Izt5wK5kscis+HqE6WHk5q13
/kb8R1oVa8VB3sv1Oy0c50iEemf51zF/j7dcYAGZGxXUaMSdJi5HOf51y+oY/tG4PA/eGuX
KF/t+I+f5m2cf8i/Dv0/It+HsnUT6BDXVADPJ5rktDnih1DdLIqKVIya6b7XbFcm4ix67hX
l8QUpyxd4ptWR6vDtWEcHaUkndkx6jnNZuuzbLHyk6yHHHpVuC8trmcxQN5m0ZLDoPauf1i
48/UTGnIi+UYP51z5RgpSxiVRW5dX+h0ZxjoQwUnTldy91W/EpWd5JZzmWIIWIx8wzirF3q
U15AFnEYVTkFRgg10GnWUcNlEJIUZyNzEgHk1aeC3KkNBEM9wgr162cYRYj2nsryi97njYf
I8W8OqftrRlq427nCfxZHIrr9IuPtGnpnlozsP9K5i5h8i6lhI5RiBWhoVx5F19nyQkowRn
v2r0s4oLE4PnhrbVen/DHlZJXeExvs56X91/16nTAdTjkcc0Etn1pc7eAM+vNDDqTwa/OG9
T9OEBH+FLuBGCc0hwOMc+tAB3badgJ1xj3qeNsKfrVPaegJ57VYiDbOeefWrTMpIyyvI4PA
A/SkIP50BnZRJ1JUfjxSknIpT3Z1R2FVcLnOMGnAck8c+9Mzk4NOAxwOlZlEynPyk5pk8Qn
hMbcDs3oacpxggfhTmLbueM9aunOUJKUXqjlrUo1YOnNXTKOm3LWd+M5yhwwP869SuLiKXw
dPKH3IYzhj2z2/OvLru3LL58YxKPT+IVq+HPEP2aObT70GS0nXYyMc4r7Cc45jhXy/Ej8nx
WFqZRj4zd+S/wB6/wA0VuQMnk0uc88f4U+eMxTtGWDYPBHcdjUSkdK+NemjP1qElOKnHZnb
eE5mFqyseNxA5rsVcdzXnPhqdlnkiXHPOK7y2ZXALNzXbSlofIZnS5azZi+LgJNOR15KOD+
HSuCG7eOduOQa7/xSc6S+exAA/GuALHA/lWFXSTPYyr+BbzZ6V4fvDd6TEznLrwRW33zjmu
I8I3SpDNESBg5xXX/aowoO4D8a64STWp87jaLhXlFI5vxog/s+FyDkSVz2gWqyXYlcHCmuo
8VDz9IYoQdpDCuFuPEEemwJb2YHn8M5xippUJVqrjDc9CGLjh8BebtrY9KtXCKaz9d1ZLKz
cIwM0gKoP61x9p4pu5m8sxAADLHJqlc3Ut3O807lmPPPYVeKhOg+Se5nl1GnjJe1i/dRAwO
CAPxpOgyKN3GAev8AKmdDjOc15rZ9ihR3wKXI25HJpAOo5/ClAPpgZoTBifr9KkR5EO5GIP
T8KaRhjnBx6HNNHAPv2pqVtSWlJWYpwCQwzSSFjG3kqN2PlBPGaQ9cAYqRcYGAM+lVGVmmE
ldWOcbSNQWQPuTIOeGrfj3+UplXbIRyAcjNPY/L0+lZOqXlxaPH5cg5B+UgcV7Uq9fNakaL
tdXtuv8AM8SNDD5VTlWjeztfr/ka5UFORlT1FYd3oKyMz2rBc/wN0/A1SGsX3J84fkK1tH1
F7uOSK4I81ecjjIrsWEx+WRdeDVuvX8DjeNwOaSWHnF3e1/8AMh0axubS8lM0RVSmAc8Hmk
1LTby+vjKixqijavz1r3CyNGwhm2OBwwHf8a5htX1NZTG8oVlOD8grfB1MVja8sVR5VK1rO
5jjKeFwWHjha3M4N3urfcOGgXw6mI/RqkXQr7G1jGPx6Ve0fUpLkyQ3D7nHzLgY4rWK5B5I
JHUUsVm2Ow1V0avLf0FhMnwGJpqtS5rPzMaw0i4t7tZpmQqgONpzzTb7SL28u2mDRAHoN3Q
VWudRv7a5eH7SCVP90c1e0fUp7qd4533HblcgD61vVWYUb45uL089jCnLL6tsAlJXl5b7FD
/hH73H+si/M8Uv/CP3h5DQr7AmupB6dzWHq11d21yoiuSqsuQMDisMJm2PxdT2UHFPzRri8
owGFpe1mpNeTGWfh9IpRLdyCUg5CAcfjW2D1PpWfpT3VxA9xcSl1Jwgxjp1NM1i4mtIo5IJ
irE4K4Bz715+JjicXjPq9WactvJfgejhJYXCYP6xRg1F6+b/ABKuoaGZGMtkVXJyY2OPyNZ
o0XUmYL5G33LCnNrF+vAn/wDHRWrpOpyXErQXEm9iMqxGPwr6GU8zweHcpOMlH1vb8D51Ry
vG4lKKlFv0tf8AEjg0Ly7SXzWV52XAP8K/41SPh68OQZIsn3NdUcHkg4qOQOyFVkKnHBFfP
0s8xcZP3lr5bf8AAPoauRYKcUuV6dnv6lbTILqytGt3CNt5Qqf51jSaDfyuztJFliScE/4V
XbVtSDnFy3B/uipYb/V7hisEjOwGSAo/OvbpYTH4ec68ZQXNu9TwKuLy/EQhh5Rm1HZaB/w
jd6HyJIQPqf8ACnf8I7ekEiSEenJprajqsMuyaZkYfwsoFW7XXZBJtulUr03KMEVvVnm0Yc
8XGS8jmpQyeU/ZyU4vzLNlp89lazIGjMz9xnAFUv7Aug5fzoyc5zzXR5DqCpyrDg+vvXM3u
oX9vdSwC7fCng4FePl2IxmJrVPZSSk9XdfI9rM8NgsPQp+1jJwWis/n+J0cQkESebjeBhsd
M+1OOdpUc5rkY9W1N5Ai3Ekh6BVAJNWHm1tE3MJx9UzUVMirKXvTim+lyqXENBx92Eml1si
xd6TfXV087SQrvOcAnj9KhHh+8QhxMm4HOcnINMi1y+ib955coB5yMGtm01aC9IX/AFcv91
j1+hrsr1c0wlKzScUuivocNCllGMq3u1N66u2v5FqESiAeeyGQDB25p/X6+lGO/r6UEAkhT
XxsneVz7eEeWKje9hM5/On4xjApmO7HNPHI6GhMpjlK5zwT6GposBO3WoPapoxlMimRIyLf
Jtk4Odo/lU+wCPfuBJOCM8ioU+4m0nAUfyp+ADkfrRLVnQk7A4CFOMfKDzTgckZOPpTp0I8
nsWjBz+dRIOfWoe407xuWFA6E4B7ml2+pJ96YOe+aeTgDvimiGJjaR05qheWEk0yzWzhZe6
9A3vWhk47596aThh2rpw+Jnh588DhxmCpY2n7Kqv8AgCKZBFGsxzIFwSDmgAZxnn1pc9Aox
TSSB83rWFSbqTc5bs6MPQjh6UaMdoqxoaXdfZb1ZCcK3yk/1rZh8Z2C3Jj2yGNcguozn8K5
kEbCc9s1zsmbbU3iGQjNkfjXs5TQp4ibjU6Hy3EdWeHhGrTW7sz0J/EUOs6bewohjMYDLu6
tzWGeoHHNZmnuPPkI43L19a0sAY5BJGc/3fasMzw8aFflhtY6eH8Q6+Fcpb3f6GvoDbdRIz
1X8K9CiiXaCVUnHOa840KQLq0QYZ3cV0eoeKxp961pFa+a6DBy2BmowlCdeXLDVnPnVSNKf
PN2Rq65Hv0mdVUFtpxivG10+6ubp3cMgJyzMMAV3lj4jur6+axulUB1OMduK5xicld/T1Nd
ftamXzlGUVzPqcWGwEM0pq1R8sX06iLHFDF5MWQnBJ7sfU0mO/UUhJC0HBGQfzrxpzlOTlN
3bPtKFCFCmqVNWSD69OlHfHaj2zjPp2pRt2n+I44qGjcM4GB0NAyMU3jHofShfm6fSpCw4e
hP5U3NIeBjr680igHvzRdDsP559aUHP3etMwcnaenpQmc0wsOLEKWZhx1PpXJ3ckl9qRVCC
WbavOa19ZudlsbdSd8vp2FYVjJJBc+dFbmUqCASCQDX2uSYWVOhLFW956RPis9xUalWGEb9
1ay6/wBWRPqWn/YZIwPmjYd/XvVe0umtbtJk6A8gdx3FXLzUbu8thFJZDGcghW4rKJA6jn0
6Yr6LCRqVcP7PFLXZ9bnzGMlSpYj2mEbUd1pazO+jdJoFlVtyvzn2rmNdtmhvRMg+SUZPsR
V3QLzfG1m7fd+ZAf1FXtVtjd6fIoGXQbl/Cvj8NzZZmHs57PT5PZn2mI5c0y7nj8W/zW6OX
s5xbX8c275QRnHp3rs3dEiaQ4Kqu7J9K8/UAcdhW7LqG7Q47fJ8wnY30Fe5m+XPE1aU4rrZ
+m54OS5isNTqwn2uvX/gmXNK80zyuucnJOPWpbO4+zXMcw6qa2tM04TaPL5i4afpnsB0/Wu
edXilZHBBU7Tnsa9ShiaWJdTDxXw6fL+tDy8Rhq2HVPFSes9fR/1qd6rqyrIp+VhkfSuTv5
zqGpNHEN2WCJz2FTwap5eiyQl/3q/Ivrg0aBbGSZ7p1+WPhT7/AP6q+cweF/s2NbE1FrHSP
n/Wh9Fi8UsydDDU38WsvL+tToIU+z20cA4EYxXMandteXxWMZRPlUevvW1q92LSyO3Hmy/K
pB6eprm7Vp47lZooDKYznBBI/SjI8PK08ZPV62v36/5Dz3ERXJgaei0vbt0LmpaYbO1guM7
jjEncA1nwytFMkiEK6nINatzqWo3Nu8MlmCjjB+Q1ikGNihUhhwQeMV9FgXWlRcMTZvXZp6
f1ofNY+NGFZTwt1Gy3TWp3dvcR3Nsk6jhhyB2PcU7124xXN6HemOY2zH5ZDlfY10+Mgdia/
Pcxwn1PEOn03Xp/Wh+iZbjFi8Mp9dn6nASEiZwT/Ea2fDzk38nAH7s/zrHnH71xj5tx/nU9
hDcTtMLZykiITwcE+1fouNpqrhJQbtdbs/N8HVdPGxlGPM09jb16aGSSGEFWljyT7A9qw44
5p7gRxKXZj0AqszyebyPmB5ro9BvIghtnjRJDyrgcv7VyyjLLcFakubl/q/obxlHNMdeq+R
S/q3qbdvEbe0jhY5KKBXJ6sT/a02DjJH8q7Eljznj/ADxXF6wP+JtPg9CP5V85w/Jzxc5Pq
n+aPpuI4qngoQWyaX4MbpJzrFuCTw9druxgjiuJ0tcavbg8AvXanGQQQP60cSf7zD/D+pPC
3+7T/wAX6IwvEFoogS8RAjbtre/vXOBipDA8g8HpXU6/Mq6eIm5aRxt/qa5Jjn5j9K93I5T
qYO1TVXa+R4HEMIU8beGl0m/U7jT7k3OnxzMfmbhh7irO0bSRyT2qjosZi0qMOMFiX/PpV/
IJz29K+BxkYQrzjDa7P0TAznPDU5VN2lcaCFXpn2pwJ79KQnnk04cjkc1yo7Bc5GT9c1YhK
+X0796r5YDJFTRthe3WmRLYy4gNi8E5A/lTu+SMduaUZVBxxtGAPpSEDGegpyWp0rVFi7z5
sUZIPlRKvHHbP9ahH3iKkucGUSZyXUE+g46UxQ20MefXipluTDSKHrkjJH07UZAO7GDQMYw
KGyeP5UCAtkk7s7upo3fLwv4mm4JHA/8ArUZ5xyfakwAZxn3zxQTk8DjqB3oJzzQpHTJz64
oGPUYJ4BBGMkVm6nZmXFzEpLoMMB6VojDcnJ/Sl6kAde2K68LiJYeoqkeh5+PwcMbQlQn1/
BmfpcZw8jE4UYGOhJrSPt69ScUZyQG4wOwxUsFrc3k3k2lvJO/92NSx/StcbiXiqvOkcuWY
FZdh/ZSlfW7eyEhk8i4jlxyrBquqo1LxioJyspG0nvWvY+AvEd26mWzSzVujXMgTP4daj1z
w3deFtT09mu0neZS26IfKuD0ya9XJozp1veVro+a4oxGGrYa1OonJdFqQavpY0PxhAJRtVi
CGB4wax5tjXUpjI27mK8dRmui1Xztf1ywhVw00xEQLHjJ6dO1Yup6Vf6PevaahbNBKvTPRh
6g9xSzuMueDa6bmfB1WEqM482vRdbFEkZx+dNxvcAbR70uCMmk6kAY5r5tqx+g+gnbHWlyP
p70YIOMcCj2K5FFihhzmnbmUZGV96Z07804kntS6jaFRTj5hS5A6UKRypHNIy8Zxjjp3p2J
AIAck8Gmu6Rxl3yFHVjQCc9DnrTmjjkXbIgI9+aqHLzLm2FLmt7u5x9/cvdXryk8fdX2Hau
qsokgtY4o8bQOSO59a0NQ8ONpkNtJd29uVuBlSgztPGVb0bkcVZTQbmHXI9DRokuGKquD8g
JGR2r38wx8cRShRpRcVHofN5dhVh6s8RUqKTkm769HqUFPAwcj0rk9ZgSLUnZCMSfP8v8Jr
0RdBk+wSXr6pYiGOTynbe3yuR0+7WffaClpqkdjcR27TyqjAgZBD4IOce9Y5ZjHgqvtJJtP
S35GuZUaeYU/ZQkk07636b/mefW0zwXccqHDqeM12kFxHcwLLEwKkcjPQ+hrUk8JiGW5FzH
Z28VvKYWnkHylx1VcDLflU9t4XuWuLRLM2skN2WSO4ibCZUZIbjIOOxFdeZ42njrOMGpL02
8zjyuh9Qb5qqcH69r+m3Q891PS5Ybh5okLwsc/L/DVSKFpLlIOdzNjHWvRLrT5bS2iuhLFP
bTFkSSJiRuHUHIBB5pYdBjEEF9dy21kJuYvMB3OOhICgnHua68Pn1SFL2dSF2lv+VzlxOSU
J1PbUp2i3tb70v8ihHEscaxoBtQACsHWNMZpzdQISG+8oHQ+td0vhu7Es3mXFvFDHB9pE24
sjx5xlSB69qqWumy32rR6bZTRTySHCupIU8ZPXmvEwmKrYSv7WK1fTue5iqWFxlB0nLRK91
0seZ7CWVMHJOBXaWVutjYJESBtGXJPfvW1HoEF9qcNpa3drcXEhb5tjDYVGecj2oTR/9Fiu
b+5hs4Z+Y/MBdpAD94KBnHua78yzOWOhGCjaK31PNy3AUsDOU3O8mtNHfr036dOx59q14Lq
9Lj/Vpwv+NdJpUSw6dH5bA7xuZgep9K3YvDRu7O+urFba6S0YBti/M4xncoI5x6VWNkIdKh
vFKqksjIEA6EYyf1rPG4+NTDRw9ODil+JrgsJ7PFzxFSalJ6bO6b1/IgJwuM5Fc1r8EQuo5
l2qXHP4d67eLSiLKK6vLyGyjmBMQkDMzr03YUHA96mHhSSSaRpXtBALc3K3JG5JIwcEjAzx
6VzZdiJ4Sv7W112/zOjM40sXQdFyS1316du7PK0+SQMrFSOR7V2FlfRXNuX3AMo+cZ6e9aJ
0ywF0YfPtBHjPn7Dt+nTNasnhMQT3Ft9psnlhgNw6Khzs27vTHQ16OYZhSx0V+7acet180e
dgMHPLpu9RNSW1n9/4nlExDynGBycVraCyJfFGIXepx9c12FroiXdlc3cUcCx25QNuXn5jg
Y4qXVdEttKuHt5J7WW4ifa8caHKnrnJArrxOeQrYeVJ02k1a9zjw2TSo4uNRVU5J3tZ/wBd
UcjremHe17AnX/WKB+tYqOBgg4IPHtXpH2CUaKuq708tpjBt77sZzVu28Jfa5IBH9l824tj
dLvG3cM4259SaxwOdzo0vY1oOVtvTzLzLJ6NSq69KooXeunVbnKabqqXMYt53CyjuTw/v9a
wdVdJNRnYHK5wCOeld7b6KJvPR0jt3gkSN0ePnLNt/Q1bk8NRW5uXvri2treGZoBI0ZbzGH
UKAMnHrXPhsfRw2IliKdN2a2utNToxmEqYjDxw1Wqm097O7009dzy20n+zXcc+3fsOcHvW0
/iNygC2yhvds12CaBbMst19qthYxEKbkxHDMeQoXGSani8Mx3Rt5rGe3uLaWdbdpBHtMTt0
3KeQD6104jMsNi5KVSg21/eObC4Cvg4uFLEcqe/uve3n18tzzKV7zUJy7K0jHgBRwPpWpYa
DL5glvcBRyI+pP1rvU8Os1xBHBfQGKa4a2L7WURuBk5GOnuKrvpNzDqU9jOyxPDE0obqrqB
nII6gjoa56+c1fZeyoQUImuHynC+19riKntJb66devVmVgLg4G30FLx6nFLnjOaaCcg8HB/
OvmG+p9kg6de1ByDmht249hRncOePqaLjHDJPJqaI4UgE9fSoQeDxn2qaNiFI96q5MjPbAY
c8bVH6UAbjg9PUdqYpyox0AHf2p6nDHnORinP4tTdfCTzqBb27A5JDA/gaiwT0PvU0jHyIY
94JALEemcUwDC/d/HPWh7mcW7CL096DkY556UchffvgUHg5yM1BQj9SDxSLx2696XG4ZJp2
RTYxAxx079aCMEcf4UgHQg4xS7Rn0oYg6NjrgdfWtzwbp2m+IvFDaLdX/kSpF5xRR80g9AT
xnvWISACMHPtWPqT3ej6lZeJ9Kfy7uykBJ9RnjPt1B9jXZgo05VlGpszyM3qV6eElPD/ABL
8utj6D0zwz4btNRkt/wCwZH8khDNdZkyx6YHTGO+K7GOzt4YGhtoltlK4/cqEI+mK4vyx8R
vDGnaxpusvZwSJv8lE4WUcMGOc8HNbVtY3Og6FCi3s0864EjvmQOx+vIH0r6CMHTbgoad9D
81rT+sQjN1W5PSzu7fNnKat4asoLuOLUra6uw2WE0tzI7Pg8YAPBx9PenWvh2xl8Jy6bcub
e1hmeazn2M3l9zvJzxU194l1XUvJs20+SKG7DCF4yP3rKee4IPHTNZzeM7/w9P8AYtXMJtR
GzlpXy0aKOR7+mO5rOLdCpe1k9jSUZ16bpy1a89LeXS5R1LRNO8PaSmq6vez3EdwUitvsA+
dy3PG7GeBXVW+seF/F1pBot1Y3NvI48uBZ4/mBA6hhkA8d64exu7zxJ4pa712yisbIRr9ns
5Gb/REIzkdt56npjgVoaNePZ6hNPdajZCe0lxCIAdssJPVc9TyMjr1rvo+zxUpqq9Lb/pa3
66HFUjVw1KmqCd73svPqnfy8zJ8T+C9Q8PO0/NzYE/LOo+77MO316VyhxnI6dK+mbe4t9St
WwodGG10df0INeb+K/hvgyah4eXIOS1p/8Qf6V4GKy9w96nqux9tlfECk/Y4zSXfp8+35Hl
2CMU0k4yRT5I5InaORSjA4KkYINM4yc5rxmfZpp6obwcDoPWl5PSgqxGMZB7+tGD04680hg
Dz15pDjsTk9qOCMEjijnGSM0x2E5AyTk1d0w2i6jDJesRBES5ABO8jkL+JwKpckZI/AGmzK
7wsInMT44I55q6es0r2M6ybg1+W51D67Dqek39lqUVvA8jfaYGijI/fZwQeTwR/Kr66joz+
LLTxC+oGKPKM8BiYyKwXBHHBHHWvJH1XUFJR52yvB4HFbOlXj3MDCRtzqeTXvYnLcThaXt5
tNK21/vPlsNicJiqrw9Pmi2munW1117HWNe2p8MXtj5h8+S9E6LtOCgBGc/jWlqXiJ5NYs5
LK5xaRxQo2YhkbQA3UZ7VxtyZfsjmJyrKMqa5z+2L4H/j5Jx7CowOAr4uHNSklZrv026G2P
rYbCVEq0W73fRrWy/Q9Y1fU9L1tZ7V7lrXyruS4t5mjJR1fGQwHIPHWl0rWdO0hLWxNw00S
3DXE84jIGdhVVUde/Jrh9Pujc2UUhYs2MMT61Lds/2STY5jKrkMO1cTU4VvZvSV7HVDC0Z4
Zcrbg1e2nb+nva5vale2mp6fbsXNvdWy+WYFX93IP764+6fX1qe5u9P1iwsDNdGyurWEW7q
0ZZHVTwwx0PqK88sr3ULm+jh+0MRnngdKW+vb22vpI0uWKqeM44Br1XlFd1nRco81r9fTse
Ysxw6oqrFSUYystt2tV6HqEHiKztNPksbSSRVgsmgglZOZJGcMxx2HHGa5y1kJ1JJ5bx7V9
xfz0XJU+uB/SuW02/vLq/WOSdtmCTwKs6tLd2ojmhnKqxwRx1rCrl9ZYmOHnJc1tN7HRh8V
QWGqYmnF267X82elRa9pq3thPeyi6u4GkMt5HBsLIUICkcbjk5zWZd3emaxp9it1cPZXdpE
LcsYy6SIM4PHINeZrrF+GDG4LAH7pAwa6OyvUvINyAKwHzJ3FGOy/E4WHNUScfL9THAV8Ji
KlqTcZLa9vPbp12OvvNVsba1iXRZzHPC8LB1iKBmVCGb8SarazqOnX+n2YtLc205d5LiIfc
VyByvscZx2rCyTx0rmry+vor2SBbokBsCufB4WpjnKEWl11/Q6sXKjl6hVmm9d9O3XY9Eub
vT9XsbL7RcNY3dpCLcnyy6SKOhGOQa0LXxDaWdm1hayyrHBZyQwzFfmeV2DE4/hHFcJcJcJ
p26O5cSoNxbjmsA6rfE/LctiuvCZdWxcZTpTW9nv/kceOxOHw3LTrxlZ6paWX9edzr5Hkml
eSRt0jnLE9zXTnXrSPxBd6jBJIqyWP2eNtvIk2BfyyK8/wBL1YXH+j3JxL/C397/AOvWrnI
AK15lejWwc3TmrP8Arb7z16Tw+PpqpB6Wa/LR/cdFb67I2jX1lqFzLLJK8LRZGQNrZbp7Un
iO+stUvri9i1KaUF90MLw42ZxkZzXC6tdXVtOghnZVkB464NWtMaa4sPMnld2ckKc42iuur
hJrCxrykuV+tzhpVKP12VGEWprXpbZfnZHU2l3Yy+Gn0i7me2kW4+0RyBN6nK4IOORVy61b
TmtI7e3llYRaf9lDNHtJffuz16V5XLqV8k7L9pf5SRVm1udWuS/kyvJjr04r0HkleMOeU4p
fP5Hm/wBrYWpV5Ywm3duytv18z0xNdtbjTc3yP/aIkh3Tp0ljRs/N/tD170691fSNXS4s7t
poAl1JcW06pu4c8qy5/UVwFu2qpcx+ez+WW+boQavXhIsZJI5GQxjII4rza9CVOrGk5p83V
ao9OgqVSEq0YSi462ej26flbY6gXmk/2XJoss8zW4kE8V0sXKvjBBXPI/HNT6fq+n6Qsdtb
yS3Eb3Mc88pTb8qHIVVz+pryhtTvu10/B9anim1mW3M8csrx5IyDXqPJK9NKcqkV01/I8lZ
thqt6cYTlfVrT79P+GPUP7dsbieCa8EySWsrmJo1BEkZzgMueGGevfvVfT9bhj06ay1GN5j
HE6Wky/ej3DBU+q/yrzFNWvlclbgtg9G5FdDYX4voySNsq/eGOvuK4MdleJwsPaTs47XX6n
ZgcZgcZL2MU0+ifl2+96F3AHWm89OlLjnnHSmgFT94nPpXhH1gd+Dk+tGeg24A/Ghj7UuCF
5Oc0DshckHr9anhkIj6DrUCgN357ZqeJU2HcTnPaqsQ7WMmM/ICRkkD+VTwqGkXI+X+dQwl
vLVSf4R/Krdp89xtwC204z64OKqXxmrdoXFkJaY5z0A+nHSkHBADcU1mLyu39455oBH1qG9
QS0FP/ANag8L60mDjGRilyW759qQAM8D8aUkZzzSL196U5Jx1PrTAMFkLgdO9B6An1o+b2I
7UZ5wBzQAowuNw+vtSSRpLC8cnzRuCGGO1Lj05Hf2oXHUmnG6d0RJJqzNH4SeKH8JeL5fC2
pTAadqLjyWJ4jl/hP/Aun1r6H1SWKDSbuaeZYI0iZmkY4C4Hc18m+IrMzWS3sORNbfNlepX
2+nWve/hr4rtvHfgf7Lqix3F5bL9nvIpACJVx8rkehH6g19hhq3tqaqdVufkeb4H6liXD7L
1XocTdS6fJJDd3glle1lM8CKf9URyGJz074q7pujWfiK6PjjU7ON9GtCWW3kORdSA8yEY5C
knaDwSc10PinwF4Mgs5LrULrULC1mYRiO3lyiEjGQpB4rqPDreGo7e3sNGvoLgQwLEkYbJ2
r6j68njqa1xVSNavzxbV+ja09NDhoUp0cLaKur72a089Wv8AIzLjw94f1K2XVLF1tnYeaZA
flbI/iXNQ6Jpuizsq6k9u7liII/MyHHqM810OuWRXTbi406yja7YAMVUBmXPNcskEl5o7T2
UItZcbbh57fzREV67Fzyc+lcMqajO8VZdV0fyOqlUjKn783dbPqvn2O1t9NFm3+iTyJHnJi
bDBj9TyK4Obw342tNQe4ttYC2ss290jnKhFLc4DcdK7OxvPsjxWd9eK7yjdE0ki7nPcBQBg
D0561rsquhV1DKeCCOtbOnTqfC9uzM6OMq4eTdk+bur3OP8AEnhLR/EbMIZFt9TiQESgffH
bd/eHuK8e1fRtQ0S9NpqFsYn6q38Lj1B717vdeHoJtVtrqDNskKOMxMVIY4wQOnrR4jh0Rv
D83/CQzwJaohzNOQu1sdQex+lcmJwSqXnHR/me1l2dTwfLTbc4Pp1Xp/kfOvIHPQU3ADelO
k2l2Mb7o88N6jsaZn2zXzfqfpsXdXF64puAcUYznOQPal75/SgrYTqPenoVx83Q1Hjnk80v
VeOAOwoA5/WrcQ3pkVflkGSB696Zo8pjvV3ZCuNta2q2/nWJYKdyfMOPzrmkdo2yOCOR7Gv
0TL6ix2X+ylulyv8AT9D83zKm8BmCrQ2fvf5nT6pN5Wnvj+P5ev51ybDAyRjIzn2rV1C9F6
0KJkgpnA/vGrWrWippMOxc+QAGPsf/AK9Z5bKOAp06NRe9Ub/4BtmkZZjVqVaTvGml/wAH9
fuIfD9ztme2ZsB/mGfWtHWpzFYeWrEPKcDHYd65m0na3uhKCfkIPNXtRuftuoBISWQYVcd8
08RlylmMa7+G136r+kRhszcMtlR+1ey9H/TL+gWuyOS7Ykl/lX6dzWfq4LarLkHAx/Kumt4
lhtkhUfcGOlczqxxqc2Oox/KubK8S8VmNSq+q09Lo680wv1XLKdLqmr+tncl0TjUgMZ+Q81
pa9n+z04/5aA1maC3/ABMuVz8jVp68SNPjLf3wfpxRi/8AkcU/l+pOC/5E1X5/oc+kUrQtM
qExqdpPpUkFzJbzCSI7WU/n9a2tAANncK4BQtgjHXiqWo6a1qxliUtC3/jv1r1lj6VTETwd
VennpseQ8vq08NTxlF+b7rXc3LK/jvYsq2JAPmU9vpWBqf8AyFZD0O4f0qlDPJbzCSMlXHQ
Z61NPN9puzMyhSxBwK58Lln1PEzqU/gafy12N8Xmn1zCwpT+NNfNWOsuAPsEoOT+7P8q4yO
Ce4nEVupL4JwD2FdlOf9ClJB/1Z4/Cud0b/kLR464P8q8zJaro4WvVW61/A9LO6KrYnD05b
PT72jMXcrgn5Sp/Wul03UhMFt7h/wB7/C3r/wDXo1bSUuQbi3AWUcsg/j/+vXNq2x+chlPX
0r1msPnGHutJL70/8jyL4nJcT3i/ua/zNrxB9+39cHFaWkHOlRZGTz1+tc9e3sl4kIfBMYx
u9a6DSTjS4genJ/WvHzGhPD5bTpT3Uv8AM9nLcRDE5pUrU9nH/I5ac5uZD/tn6Vo6LeQ2gm
M7bd2McZziqE//AB8yZBK7j0rS0mygu/N8wZCkYwcda+gx/svqb9tflstt+h85gfa/X17G3
Nd2vt1N22vLe7J8oknqeNtF9/x4XBP908Uy3sIbV2eIHkAHccil1A/8S6fI52Hivz/9z9ag
qF+W633P0WLrPDS9vbms9tjiiV3A4yK6fSJUg0fzJWCorMTk1y+T3/CrT2s39mpdqS8e4qR
/dNfoeZYaGJpRpTly3kv10PzTK8VPDVpVoR5mov8ATUinlE91LKibVdyQBW/olpNbpJPJlT
KMBT1x61g2c5trtJRtbac4POa7KGdbmBZo2G1vzFePn1apSoKhCPuvr6dD2eHqFLEYiWIqS
95apevUm+8R9OtJj+LsaXkE5OaYc9OtfBH6GLtOOppwA259KaW4zmjIIznH1phqPU8HODkf
lUqD5fvCoQfU4NSxltp4HWqTJZkxjCpnn5Rz+FX7E7ZmkAGVRiPyxVVlClB1+QE1PbZ87pw
2QfpitH8Ro9abGIuRwv41KOQMjGO1RrkAdqevA6VnYbHAKFJ3dOgx1pgA3YPBPNOHBPb1FN
68n8aYhcgEYGSKfuOAAOBzmox2OaXr0H50rg1cUgAU3v1/ClAOM/p1ozzwCTQwE3djz60uQ
B9KXGQT39KaeRjqakBeCpBGcjGD6Vk+Ftem+HvxChvAzHTpvknQfxRE8/ip5/CtcZHA6n1r
J1/TTfaaWjUNPD86Y6kdx+Nepl+I9jUs9meBnmA+t4ZuK96Oq/VH0jr/AIbh8W29tcJq8iW
wUSQiNQyNkZ3e/FVPDGh2vhKzvbu5uIrpnkCGaEZ2J7+nJ5rh/gb40+2ac/hHUZSbi1UyWj
MfvR90/DsPT6V6hrWkw3kYW3tyk07iOSWI7MIfvbsdeOOfWvenQjCftIrU/O6OMqyp/VJyt
D0RtMFkiZcgqwxkdwa8nPwy8SR3crReJWeL7Q0sZeRwVU9Fx7flXpumWcmn2ptTOZoY2Ih3
feROyk98etN1XWNL0Sya91a/hsoF/jlbGfoOp/ClUowqfGjno4meGk/ZO/yOQ0f4exwvDda
vctNMkvn+UpJVHz1DH174xXZanq2maNZNe6tfQ2duvV5WCj8PX6CvFvE3x3MkrWHg3TmlkP
yi6uUz+Kp/j+Veb3Nlr3iS+/tHxRqk8shOdjvuKj0HZR9KhOlhoW2/U64UMXmNTRX/ACX6H
p3if47wh3sfB2nteTHIF1Op2/VU6n8cV5hfQeI/FV2L7xVq88wBysJb7vsAOF/CtW1srWxj
8u0gSMd2/ib6nrUzZOf515dfMW9KasfYYHhylTtPEPmfZbf5shUKqiNRhRwB9KXauCTx3FL
155zSdiccfzrxXrqfYrTRCBjgEU5W4IwCT+lN424xTgPm9fpQUw+XBGKQEDqKdgZPalH1zT
sTcaVLHZ1U9vWuXvtOns7hg0RKZ4b/ABrqj0BpT87H36162XZhPBTbSunujycxy6GOgoydm
tmcxpEHn3wcjIj+b/CujkjSaJ4nGVcYb2pUiiTJSJVzwdoxT8HFPMMe8XXVWOlthZbl6wdB
0pO7b1OJu7Ke1nYSKdn8LgcEVpaHb+ddPOy5WIcfWujx2YA57GmrFHHny0VMnJCjGTXp1s/
nWwzoyjaT0ueZS4fp0sVGtGXup3t+Q8DA6muS1Zg2ozbDnnqOa6/nBA+lMMUWSfKTJ6/KK8
zLMdHBVHUlG91Y9LNMDLHUlSUra3OX0SQRaiu9vlKlRWpr8kYs4os/OW3YPpWsYIupiTPX7
opxiTdyin6gGuqrmlOrjI4vkenS5x0cqnSwc8Ipr3utjD0CVQk0W7LEhq3GCuNjKHB4INHl
xr91Av0GKcRjnvXnY3ErEV3WgrXPSwWHeGoKjJ3scxqOjSQyGS2QyRHqB95azY8LKoIPXvX
c5bPb60yS3t5mzJCjMO5Ar3cNxBONPkrx5vPqeBi+HoTqe0oS5fLp8iC/lEWnymRhll2gep
IrnNKlWHVImc/KcruPHWutIU/eUHHTdzimCNMkiNMnj7orzsJmEKFCpRcW+brc9HF5dUxFe
nWUkuTpYeBtPBxisXU9I85zPbjEx5I6bv8A69bPP3SMUoC7j3rgwmLqYWp7Sm/+CejisJSx
VJ0qyuvy9DhJI3hk2SxsjehFdXpbbdIjZ8KFB5P1q/JHHICJIw3+8M0RosSBY0UL0C44r1s
wzaONoxpyhZp33PEy7JpYGu6kZ3TVl3OHlYPO55GWJ6dqs6fqDWBk2xeYH9a63y06bFGOQd
ooMUe7IjX67RXZVz2lWpeyqUrr1/4Bx0uH61Kt7aFa0vT/AIJiN4glZeLQZPq3FTtcyXOjz
3E+1A67VUf0rUEaZxsX8qdsUkZAwO2K8mWMwqs6VHls073vt0PYhgsXr7WtzaNbW1fXRnAK
hYthSfTiuo0XypNJe3kXdydyn0rX2JjGwD8KbgBsBevpXbj86+t0vZqFmne9/wDgHBl2RfU
63tXPmVrWt3+Zxd/ZyWNy0ZQlTyj46ip9Nv3s5vmUtC3DD09665lVlIYAj3pCigcIv4Crnn
sa1D2Nenzd9bfPYyjw9KjiPb4ery66K1/luNjdZU3oQyNyCKcR156UpyOMBR7UgzsOeTmvl
na+h9bG9lfcZyeAOKVexPJpzYIGMZoTr2waEy76C/KQQxJGaljHy8dM1EBk8DNTxDCYPXNP
0IZnOBleedg/lTkbawYHntxSEjaM/wB1cflQoJkCqckkfzq5bmsdiaZFSYxgHK4H6VqaHpl
vqdxcJdXRtobeIys4GeAR/jWbOd97Iy8jOB2z2qaC4kgimiT7s6hH+mQf6VjVjKUXGDs+/Y
56inKlaDs31Oy8P+C9K8RW1zLaaldRrA+0l4l+bjPHNZ9v4f0G+s9Ra11W5F1Yxs5gkiUbw
vXBB5rsfhYMaRqXHBlB/wDHa83a4ltNUupIMBnaWNieRtYkGu+VOFOnB2vdM+do1MTVxNei
qj9y1tvnfTqdVo/gjStZ0E6xFqdzHGgberRrldo571z2jabpGra6umtc3cMczbIX2KTn/aG
f5V6R4FjMnw8uoYl3MzTKAO5IrkfDnhXXrPxPp1zcaZLHDHMGdjjAH51rKglKnZaNK5lSx0
1LEwqVbct+W7S7/eQ+J/C+leGpbeCa9u7iSZS3yRqAFz7mr934I0iy8MLrzapdtbsiuFWJd
x3YwOtT/FQE6xYH/pgf/Qq6HUbW5vPhJbW1pC00zQRbUUZJ5FCw8b1Ul8Oxh9dxCw+GqOo/
flaW21/wOE0nRPDesSyW8GqXlvciNnSOaJQHwM4BBrkiD07V1Gr6TeeGINImlQRX7q8rg8l
ecAH8P51zEhyeoya4ais+VqzW59LgpObdSM+aL2vbo2nt0ZseHvDl94j1A21ptjRBukmf7q
D+p9qs3Vv4Utb+SxW41CYRtsa7TaFBHUhOpH416F4Ntk034aXN8gxNOkszMOvAIH8q8eJ3P
ljyetdVWmqMYd2r/wDAOHDYieNxFaPM1GDsrd+rf9WMrxJpGofD3xbpmvaXdxz21wftVpcR
A7WIPzKQen0969p0n43eDL7T1mv5Z9NuQPnheIuM/wCyy5yK8u1Jxq/h6HRbpSYLeRpYmB+
ZCeuP896fq/wbl0XQk1mbXlmgcpiNISrYYZ65xXuUMXCdJuX2T4rMcprUsQlo+du3TqdF4n
+O80rNZeD9PYMTtFzcplj7qg/r+Ved3On614ivhqHiPUZpJep8x9zfQDoo9q1bOxs9PQLax
BePvHlj+NaWn2xvtUt7UDHmuAx9B3P4DNcNXMG3y0lbz6nvYTh2lRj7TFO9ui2+fVly58Ix
eH/DumapBCAL9WL5HKnqvPuKy1jeWRYo0LO5CqB3Jr2O98jxX8M5XtIgr24PloP4TGePzH8
68l0q4S11myuZseXDMrt7AHJrkxNP96rvR21PTyrEudCpHltKDat+X+Rtano2jaBcw2Gqvd
z3pQPL9nKqsWewz94/lUeu+H7TTtP02602+a+S/Zth27cDjAI9cmvR/FPg228UCPVtOulS6
eMYJ5SVe30NeaSjUdD1Kx03V4DGllcCdVIzkEjJB7jiitQ9nJxnHRvR/P8AyOfAY54mMZQq
PnV+aL66PZettvmWNT0XRvD8sFjqpu7m+dBJKIGVFiB6DkHcaj1jRNJ07SdO1O11Ca8tr2R
uQgVkUAcY/vZr0rxN4QsvFsMerWF0sd00Y2SdUkXsD/jXlWrWWraQqaLqUJiWJzMg6g5GCQ
e44pYih7JyvHTox5djVjFC1V86+KL+e3o+3zOnfwPoieE/+Ei/tS7+zGLzdgiXd9K4/TtLn
1jV00/TI3Z5T8vmY+Ve5bFeoSjPwSXt/ow/9Cqr8KbKIQahqRT5yywg+gxk/wBK3eFhOvGC
Vla7OalmVajha9ecuZxk4q/4HI6vpPh3QbwabdPeahdoB5zwMsaRk9hkHJpL3wzZQ+FpPEN
hqP2q13qkaFdsiEnBD9sj2rK1uVp/EOoTtlma4c/qaih1G4h0q601SDb3LK7AnoyngivP5o
tNOPp5HuQo4j2dOSqNvRyvs119PKxSIGMdfpWloWltrGuWmnLlBO+GYdVUck/lWacA5GK6/
wAF3Uej3w1a5UMrzJaIfTdyzD6DH506EYzqJS26nRjasqeHnKn8VtPUwNX099K1i706QHME
hUE9x2P5Vo+F9I03XdR/s+8uZ7aQqWV0ClMD1zzXSfFLTPK1W11RVOy4Ty3I/vL0/T+Vcv4
a41SdskEWkxH/AHwav2fs6zhJXSOCniZYnL1WhK0rb+a3/Et+MPCg8M3dssM73EE6Eh3ABD
A8jj8KoeG9FXXNcjsZZ/JhIJkcDlR2/M4Fei66q+J/hfBqaDdcWqiQ49V4cVyXhlfsj6a54
lv71FHtGh5/Nj+lbzoRjiEre67P7zkw+PrTwM1N/vYtx+a6/d+RL4p8M6N4amtoHury5lmG
/ACgKoNX7zwXodl4WXxCb++lhZFkWMKob5ql+Kag6zYNjnyG/wDQq6C+tJrz4T21tAoMjwR
YDMF7jua1VKLdZcvw7HnPGV1h8NVdR++7S22v+BxcvgyO78Mf2/ol5JcRKrNJDMoDrjrjHB
xR4P8ADWk+JY5oZri6t7iBQzbdpVgT2711Ank8HfDwWNzE013cB8GMbo13erdKofCxQupai
MD/AFK/+hVUKFJV4wtutV52LnjcQ8HXqKbtGXuvur2+Zzd7ZeFbDWLiwuJNU2wSGNpFCHkd
8U3VtK0bTtds4Euri6sLmFJBKpAf5jj0xW7qHhi9m1jxDq95bhLOJZXRmIO9j0wPauIE800
lqrtkRbY0x2Xdn+tcUlytRlG19flserhZ+3SlCo3Ze9r1av8AejuPEfg3QPDmmx3st1fzLK
4QKmwds55FZ994ORvDK+INCvWu7XbveOZArqB16dcV2vxCsbu+8NWcNnbSXMgmU7Y13HG01
US6i8K/DddP1FlS/micLbZy2Wz1H413VaFNTqJqyS0fmeFh8wxLoUqkZuVRys1pqvTp6nkn
GcGujsNEtI/DcniHVvNeAyeVBBCdpkbuSewrnQvT1r1nwfHpXiPwL/YV2cyW7HeqnDLzkMK
4MLSVZyXW2nqfRZtiZYajGor25le29jkLDSfD+s2d/cW73NpdWcDS/ZncOsmBwQ2M8HqKue
EfC2i+JbKd5J7yGeAqJApXa2e449qZrnhPV/C7SX1pILmyZWjaUDBRWGCGH9a2/hWoA1UD/
pn/AFrpoU06yp1I62d/8zysViZLB1MRh6ra0trt3T/4JyIj8JDUGtp/7TijVyhkDIehxnGK
kvNI0ex8XDSpJriayk8sJKjAMNwHPTkc1ck8LXtvpOt6vqEKJGmRCCwYkl+vHTj+dYNnNJc
6xYvM2WWSNAfYEAVzpWlGM46u33M9GlL2nNOlUbSTT1vrZO69Dq/E/hTw/wCGoLaSSS/uPP
coAjKMADOeRVLVvBiReHU1/R7x7qzKCRklUB1H4ccV13xH0291K206OxtJbl1kbIjGccDr6
VFf3lv4a+HS6LdyodQkgMfkg5K7iTz7DNdlWhTjKrdWS29Tw8Nj8Q6NCcJuU5Ss1vp6dLdz
lPB3h/R/EbzW9x9rhuYUDko67WGccDHFUr+z0Cx8UvpfkXkkMUnlO5lAJPHIGK6D4Xf8hu9
4/wCWA/8AQqwNfX/iu73jn7X/AFFc8oRVOlO2+/3nqRqVJY+rSc3yqN0r7Xsb/ifwv4f8N2
dvcst7cmZ9oUSquOM+lYgsvDF94f1C7sftlvfWiB/KmcMGBOMjArv/AB7pN3rFlp1vZiMv5
x++4UDj3/pXnHiS1/sXXJtNhcALAkblRgP8oz+Zp4qmqc5JR93Zfcc2WV5YmlBOo/aavfom
t15ko0iz0zwvb61qcD3Ut45WCAPtVVH8TEc/hUsFh4f1Hw9qOo20c1reWkYJtjJuXkj5gev
4V2vh6HSPFfgiDSrk5ktFCMFOHjI6MPrXH+IPCepeGUmngl86wmHlNIvXBPRh/WlVoOmnNK
8Wvu0/zLo4xVasqFSbhVUtNXZq+3bb5nIZ9X/Sm8/1wKd83Ung0zB9MCvOPq0KRk/doIzgK
vXrQGIXjj+tA3HI5/ChAOAKgH+tSxqNvJOc1CO4x9PepY/udM1SRLKTHMQPGCoPFJHkurDt
g01DiJR32j+VSRHcGGO3X8at7my2HMd0hbJy3NPAHC5zUf3myv3ehqQEZ69Ki+pLPWPhYf8
AiU6kO/mr/wCg15lff8hC5APHmt/M11Ph3xnF4esXtrXSfM8w75JHn5Y4x6cVzOo3NpdXr3
FvbNbK5LMhk3gEntxXVVqKVOCXRHz+DoVaeNrVZxtGVrbdPmeo+Bz/AMW4vCDjmbn/AIDXA
+FZ5m8XaXm4kIM4BBckGtjSfHFvpGiHSrXRg8LbtxeY5bI57Vh6Vqun6XrQ1JNNZ/KbdDE0
3CH3OOa6J1oN02ntuc1HC1ovFOVN+/e23n5nVfFIZ1ewPbyG5/GtvVyV+D0JVipEEWCDg9R
XG+IfFVp4heGS70oo8Xyq0c5GQeoPFXJ/HVtdaANEl0P/AEQIIwFuCGwOnOKPawvVd/i2ON
YLE+ww1P2esJXeq2v6nO3t/d65b6Tp5Z57uEtCM8kgkbee9ZV3am0vJrdnDtC5QsOhI4rpt
J8SaVok7XVp4dD3AGFlmuCxX6ccVy08rTTySsfmdix/E5rgqWdne7PpcL7RTcFDlgtttW3d
7bHsHgm4j1L4d3Gmo2Z4VkiK9/mBK1462Y5WRlIZTgjpitbQ9dv/AA/qAvLCT7ww8bfdkHo
a1NQ1rwpqV09/c6DdxXTnMiQThY3Pr0yPwrqq1I1oRd7NaHn4ehVwWJqyUXKE9dLXT6p3a+
85gRSmH7QUbyd23zMcZxnGfWvYPHA/4tpbd8eT/KvMJ9VS9uoRcWoj0+EYjs4G2hR9e5Pcm
uo1Tx7Z6vpH9lXOhn7ONuNlxgrt6c4qqFSEac433tYjH0cRWrUKkYfC7vVbaee/4HH6bp8m
qajDZQZDSHluyjqT+ArW8Px2dqmo6jdyyrDFGbdHiUFyz8ZAPfGas6d4o0zSra5j07QNk88
Zj+0SXBdlBHbjiqL6rpp8Mx6P/ZsglVzKZxNyXxjJGOntWXux1Tv/AF+h1VZYis5QlBqLst
1e3V7/ACO++Ht/o8c1zpFjNdSeaPNC3CKBxwcYNcRqmgvD45l0RcxrLPiNsdFbkH+lV/Dms
2+g6ouotaPczoCEAk2KMjBzxzWtqfjK21LXtP1h9IMFxaOCSsu7eo6AjH61vKpTnTgpvVP8
DgjhsRh8ZUqUU3Gcd7r4lt/XmVdC8Wax4ZuGtVYzW0blXtpOikHnHoa7TxrFZ+IdJ8P3UR8
uS9mVI2I5CsOR+FcRqOr6BrF6+oXml3VrcOcyLayLskPryMg0XXiqW71bTZ/s3lWWmsvkWy
HOAPfuTTjWXs3Sm7rSwVMFKrXhiadPkmruW2um3nr17bi6N4l1nwteSWsUm+CNysltL04PO
PQ11/j26s9Z8EaZrMabHkkBQHqAQcj9K5DU9Z0LWL0319plxa3TnMn2SVdr+5DDg+9VtX14
6qbO1+zeRptmuyK2R+cdyW9T61n7a1KVJyv2Llg3WxFLEKnyzWsnprpto9b/AJHoRO74Ijj
P+ij/ANCqn8LNQiCX+ls48wsJkHqMYNYh8eQ/8I9/YQ0FPsXl+Vt+0HOPrjrXKW2oTafqaa
hpzNbPG2U53Y9ie9bvFQjWjUjqrWOWlllarh69CpHlc5OS2+WxL4gtpLTxJqNs6kMs7n8Cc
g/rVBIZ3jkmSNnjiAMjAcICcDNdZqXifQte8u41vQpftqAAzWkwQP8AUEVg6jrAurcWFhaL
YWCNu8lCWZ2/vOx5Y/pXBOMU3aVz3cNVruEYTp2atdtq3ys7u/QzCRjpXVzrotrpen6ZqBv
VuIo/Pf7PswGfnnPfGK5m0kt4buKa4tzcxo2Wj3bQ/tn0rS1nVINY1N72GxFpJJguFkLKcD
HAI46UoPljfqaYinKpUjGzUVd3Vt9l+vQ9Q1UQeK/hiZ7TzHeBN6eZjfuTg5x3IrzXw0QNS
lz3tJuv+4a3dD8cx6Bpn9nW2ih0YlmMk5O4kc9uBWRYa7punancXkeiCQzBlWNrg7Y1YYI6
fWuyvUp1ZxmnrbX1PDwmFxGHp1qCg3FtuOq6/M6/4Z3yXNtqGgz8o6+Yin0Iww/lWFmGL4g
6dYWrbraxnS3Q+uDyfxJNYun6wdI1tNT02DyQoKiJ3LcEY696NK1OLT9VGpXFn9rmR/MTdJ
tAb1PrQsRFqmn9l6v02NpYGca1atFaTjotPitZ/wBebOx+KmP7V0/I6wt/OtjVRn4OQZ5/c
RfzFcXr3i238RyQPe6MFeHIDRzkcdweKuz+Oo7nQhokmhxG02CMKJmBwOnNae2p3q6/Ftue
d9RxSoYanyawld6ra/qdP8PW+3+EbyyvlEtskpQK3IClckVm/DRUTXtXjibcioFU+oDHFcx
J4vu4tGOkaVaR6batneY2LO+euWNO8OeKx4cikNtpcUs8o2vK8hyeew7VUMTT9pBv7KtfuV
Vy7ESp4hxj/EasrrTzetvuJNV1OXTvFWvxGR/IujLE6Z4JPQ4+tYp06W2sbHUZTtW6kIjUj
qq4+b860rrX9Nu9TfUbjw7BJLI29lNw+wn6Uap4mGr39lc3OmQrBaJsS3jcqvXPWuK8L3cr
66bnq0Y1qajGNO2nvarWysktfxPTPGWpz6RpOmajbsQ0VyhKg/eXacg/hWd400qDxF4bh1/
Thvlij8wYHLxnkj6j/GuU1nx02u6Z9gvdHg8vIZSsjAqR0IqHQPG99oOmtpy2sV3DuLKJSR
tz1A9q76uJpVJTjJ+69V5M8KhleKoU4VYRtUg31WqZyRPz4rZaK80NdM1S0uZYXuofMWRTj
BBII9+1Zt3Mk95LPHbrbJI2RGrEhfYZreXxNbT6HaaJqGlLPbW6/K6uVkDZPIPTHtXl0+VJ
u9n0PqsQ6rjDlhdP4lptb/M7/wANeJX8S6LqNrqsSeZBCfMdRhXUg8kdjxWX8LsbtVCj5fk
Gc/WuPPiCK10ufTtFtHtI7nAmllk3yOB2zgACrWgeL28O2zxWelwO8uPMleRiWI9u1ejDFR
9pGc3smr9z5yrldRUK0KELc7VldaW3e/XsUf7Te1Os6ezv5F1uXaDwGD5B/nRFp82n3mjyX
B2yXbLKI8fdXcACfrUg13TlvjeN4ctZHZt+15XK5+mafe+J31LXotXu9PhkaFFWOEMwRdpy
DxXHHlVnKWqa+49hRrJ2hTsmtdVq7WS3PRvG2qz6Lc6NfwE4SZt6Z4dSBkVS8c6TDrOhQ+I
NOAkkiTcSvO+M/wCH+NchrXjSfxBZC3vtMtxsJZHRmBU469aNG8b6jo2lf2clvDcQ5OBKT8
oPUfSu6piKdSU4S2eq8meFQyvFUKdKpTjapBu+q1TZrfC//kOXnPHkD/0Kuf8AEYI8d3h6Z
uh/MVJpHi1tDlmm0/SLWOSc5ZmZjgZzgc9KrXWvJe6yNUn0i1M27ewDvtZh0JGa5ZVIOnTj
f4dz1YYeusbUxDhpKNt1/md38Tv+QNpxzgiY4P8AwGuEKz+JNWMzFgIbYNPKecBF5P44rR1
Txxc6zbpb6hpVlPGjblHzDB/A1SXxbNFpVxpllpVlZw3KFJGiVtxH1JoxFWFSpKd9HrbzsZ
YHC4nDYeNPk99X1urJNle7ivPD99ZXdjNLC09uk6SA4zkcj6Z7V6Dp2vnxF4D1Y6oib7eMq
7gcPxkHHrXCy+KPtmn22n6hpMF1bWyLHF8xSRcDGdw9fSq13r0kmlDSLC1jsLIvveNGLNI3
+0x60o1VDmjF3i76F18FUxUYKpC001711sn9+3S25jjcR82OBTT06HFODckfzpCcMcnFcDP
o0NOMZ6UA8jn9Kd2Hc03A3HBJxTsMd0XBqaInZ3PvUQGM7ufepI8bT9aq5LKDY8pAeu0DGK
coAiYgduxpGB2R5x90fyqQAeU2Dzg9e9N7mvQiQ4HP14qQHIyDUSDjt+dUPEF2bDw/d3Skh
1jIHbBPAqYxcpKK6iqSjCLk9kc/qPinUbjW10vQgmd23ewB3kdevQD1qo/inXNI1lbTXFjk
j4LBFH3T/ECOtZvgSIT+ITNgnyIWP4nirfxCiC3dlPtODGyk/Q5/rXvqnSjWWG5Va2/W58j
7avPDSxqm01LRdLeh6NHcRzQpIjbkcBlI7g964TXde8VaPfP5uxLeRj5JCKwK+n1rR8D35u
/D4gLEtauU5PJU8j+tQfEFgugwjnPnDHtwa4aEFTxPsZK6vbU9PE1HXwP1inJxaV9PyMez8
X+Jr24W3twlxM3RFiBPFaC+NdXs7trfVtPQFRllGUYD27GsHwFk+KQMg/uGPX6V0PxAs1bS
ra/VPnhk2MR/db/69ehVVFYhUHBWfU8jDSxM8JLFRqu8Xt0sjr7PUrbULGO7tZN8MnIPofQ
+9cJ4g8QeJNL1aVARDbFj5LNECGH1qt4A1Vo9Tl0uXPlzqXQejD/EVuePl/4phWCjKzKQT1
71xxoxoYv2UldSPRliJYrAOvCTjKO9u6OfsfFPirUb1LS1mSSZ/ur5S9upz6VNf+JPF2mXA
gvysbdRmJSGHse9UPADM3iksenkv/Su28YWiXXhe6bywZLceajdxjr+ldVadKliI0nBWdvx
ODC08RiMJKuqsuZX66aFTwf4g1LVr27iv5VdY4ww2oF5JqPxJqXinTLma5t0VdOBGx9itjP
r361j/DmRjqd97wAn/vqux8Usq+E9SJ+YeUePxFc9fkpYvlUVZ209TtwrqYjL3Nzakru99d
Dhk8beIpZUijljMjsFUCIc+1aN94h8YaI8b6nbwtE/AygwfbI71xuhHzPEenKRnM6fzr1vx
LZLqPhy8g2hnCGRCezDmurFOlRqQhyKz30PPy/6ziaNSoqsuaO2o7Qtft9dsfOjHlyowWSM
nO30PuK1icEqcZryDwZf/Y/Edupkwlz+6cfXp+teuEYXJ6/SvMxtBUKtlsz3srxbxdDmn8S
0ZS1nVoNH017uYBiOET+83YVxSeIvGNzp02r28UYs0JJIRcAd8Z5IHrVP4i3sja1FpysCkE
YYgHI3Nz/LFdhoFoq+CLS1Ix5tuSR7tn/Gt4RhQoRqyim5Pr2OKdWpjMXLD05uMYLp1ZF4X
8TjW4Wt7oIl7HyQvAkX1FWPElxr0FpDJocXmSbj5gCBjtx6GvJ9Iv30jX7e4BwIpdrj1XOD
XuWVIypyDyD60sbSjhqqnFXT6GuW4ieMw8qU5NSWl1ueSyePPEcbNuuUUjgqYhkGuu8F+Ib
3Wnu47+ZZWiCsuFC9evSvNPEZ/wCKo1Jeg+0NyPrW/wDDi4CeI5IeQZoG/HBBr08Rh6bwzn
GKTtc8HB4ytHGxpzqNq9tX8jT1vX/GWkzu9wBBbu5EbeUpGM8cj2pdC8QeL9X1KLyx5tqsi
iZ1iUBV781sfEEsPChIPSZM/rU/gEIvgqBxxI00m4fjXD7WH1X2rpq97bHqSpVfr6oe1la1
9/wOlnuI7W1knncRxRqXZj2Arzv/AISzxLrV7N/wj1vsghG7AQFsepJ7n0FaHxG1R7XRIbF
Gw12+Wx/dXn+eKZ8NINuh3dzx+9lC8+w/+vWNClGlhniZxu9lc6MXWnWxccFTk4rdtbljwt
4yl1C9/svVwBcN/q5Au3cR1Ujsai8R674p0m/neKFU08MAkrRBh07muF8Qu2m+Mb5rc7ZIr
nzFxxg9f616rqc6ar4IublQNtxaGQcZwcZ/Q10VqdOlOFVRTjLp22OPDVa1enUw8qjU4Xs+
rt3OKXx34kuLiOGBoZZJCFRVhGSfaulnvfG66Rbyx6fH9rLN5qhVJC8beM9eteb+GLh4/F2
lsxODMoJx68V7qD+efyp5hyYecVCC7k5T7XF05udWWmm55anjzxI9yLYJF52dnl+Tzn0x61
6JoU+qT6OkurxeVdliGXGDjtwK880fE/xZuFwpSOaVxx3A/wAa9UyevQDmsMfKnFRhCKV1c
68qjWnKc6lRtJtW9OpxeneKL+58fzaQ7xtZhpERQgByvTn8DXb5UA5ya8S0C5LePrW4L7ml
u2/Umvajn8azzCkqUoqKtdGuU4iVeNRzd7Sf3D93Q98Ubs8kdaYRxjFBPH1715Z7VjhfFV5
4u026ub+0nI0xdu0ptOztyCM9a5e38YeKLm5itoNReSSVgqgIvJ/KvR/FhI8IantXJ8k15D
4TJfxdpY6jzwcd6+jwLhUoSlKC93y8j4/NFUo4qEYVJWn0vtr0Ovvtf8aeHZojqohlhk6My
hlJ9Ny45rsfDviK18QWJniUwzRkCWIn7p9vUUnimwXUvC17Dt3SIhlQ9wV5ry7wPqjWPiy3
Xdtiuf3TDPHPT9a54Qhi8PKailKPY6qlWrgMXCnKblCXfW3Tc9E8X6nr+m20Fxo6F4xu88i
PftHGP61w7fELxGWwJ4R/2yFevHDKytzkEEetfOV3tW/uIgCAsjLgdsE1rlkadaLhKCuuvq
ZZ3Kth5RqQqNKXT0PULLXPGVz4buLz7I8lw0ieQRCBlMHccdx0rnz4+8SIWja6jUqcHMIBB
9MV6tZkDTbTHH7lP/QRXjHiRQPiHdRbQUNyhIxxzjNGDnTrVJwlTXcnMYV8PQp1I1XrZffr
c7C11vxtLoNzeCxLSbkMLGADKc7iF79qwm8f+JF5aeJVzgjyRkGvWgMHAH09q8G8T4Hi3VV
RV2+e3HQA0YCVLETlGVNdwzSFfCUoTjWk+j/M9H0PWPF19HPPdWxMBtneF/KC72x8uB3rmr
zxn4uspjb3cn2dwMlZIApxXqFj/wAgy1yMMIUyPT5RXmHxLuhJr1paRqDKkPJH+03AqMLUh
VxDg6as/wBDbHUqtDCKqqsrr8bmz4T17xTqmqxNdKZNOYNulEQVc445+tegfTtVHTrRbPS7
W1jAAgjVMD2H+NXA3HNeZiasak7xjZHt4KhOjSSqTcm9dTkvHWtXuj2dmNOuPIlmdssADkA
e/wBa6DSLuS90OxvJCGklhVmI7tjmvP8A4nTj+0tOhB+7GzYz3Jx/Sur8EzCTwZYEndsVl/
JjXVUpKOChO2t/8zgo4iUsyqUr6JLT7jo85HI/KlOAR70gGTkdaXaDn2ryz3AzlsijcxXgj
+VMOQ3QcUvU8g596YWFGOv4VNGvyn61Dk7c/lmpIz8vAzz1o1Eyq/KRDr8oqR8Latj+I4qE
r9xcnIAH6U+cBbdAMgsc81o+pfZEa42gc56VyvxAnKaDDbZx50oz9AM11SAjvnHeuA+JE+J
NPgyc4diPyFdOAjzYiKODNpcmEqNdvzYnw5QC4vpBzhFXg+pNXfiHH/xL7CUDJWUr09RUPw
2TFpqEmFyWQfzq98QR/wASO3bdjE2Prwa75y/4UF8vyPGpQX9jv0f5mV8PZyuoXsB4DxhgP
Qg//XrS+IY/4kNuwOD54/kawPALY8SGIjgwvnHc8Vv/ABCz/Y1sAMkz9B9DV1opY+PyMsLO
+U1F2uvyOe+H+0eJ2J4KwNz+Vdv4uiWXwnfAdVUOPwINcV4BVR4lfOTmBsH8q7rxIgPhXUV
HA8hqxxzti4teX5nRlMVLLpp/3vyPL/DUrJ4q0+QOB+9C/nkV2/xAH/FKjJK/vk6fQ15/oC
lfEenc9Lhf516D8Qlb/hFxjn9+h+nWuvFr/a6X9dThy1/8J9df1sct8PpAfExHcQPzjHpXp
mpIJNIu4+u6Fxj/AICa80+HXPiZs8/uH/mK9RuwBZXBzyY2H04NcOZv/aU/JHp5Ev8AY2vN
/kjzz4cLt1O9XjHkj6/ersPFGf8AhFdSHXMR4rj/AIbn/iY3wyQPKGP++q6/xUT/AMInqQH
/ADxPOPcVWM/31fIWWL/hOl/28eWeGkz4o0wEZAnUYr2xk3RMhUYYFT75rxHwuFHivTSRn9
8vTvXuI246VWbO1SPoY8PfwZ+v6Hg8R+x6urKCphnyrfRq92ADbTuyG5rwK8bbqNwcf8tW/
wDQjXuqOE05ZieBEG/8dzWmaq6pv+uhnkDtOrHpp+p4p4guPtviK/kLABpWA+gOP6V7Rp8a
xaXaRED5IUH6CvBnfzbku/8AG5J/E17/AAjbbRqOmwAflRmi5KdOP9dBZDL2letUfX/Nng+
sRCDXL6AZ+WdwMj3r2zQ5/tPh6wuC25nhXn3xg/yrxrxNHt8WamoOT57HHpXqngpw/g+wwc
7Qy/kxq8xXNhqcvT8iMmly42rT9fwZ5Rr8Es3inVvKidzHLI7Y7KDyfpVnwbci38X2BAPzu
Yyf94Yras4ftPxB1uDjMkdwMdc8VyGmzm21ezmC4aGZDxx3FelB89J0n/KvxR4lSPsq6r/3
3+DX+Z6r8Qvl8JNnn98n9am8BBR4QhAGB5j8/jUXxEAbwkcE/wCujwfXrVnwGq/8Iba7Dn5
3P/j1fP8A/MD/ANvfofXvXNU/7n6nE/Ea887xItttJW3hA/E8n+ldl4Aj8vwbbuv/AC0d3/
X/AOtXnPjGX7T4x1BhzsfYPfAAr1HwdH5Xg7Tl2lcoWI75LGuzFrkwMI+n5XPNy9+0zWrPt
f8ANI858cxLF42uif41Rz+X/wBau18KTi9+HkkectGksQGc+pH86474hj/isSQTh4UPPTHN
dR8NsP4dvod3AnIGe2Vq8RrgYTfSxjhHy5tUh35v8zzTSZni1yxkIOVnT/0IV9CnG/8A+vX
zsi+VqW1QSY5f5NX0MZALZpRjhN36ZqM4+w/U24cfL7WD8v1PNPBuZviFqVxjhBKc/V8V6P
fSmHT7qXONkTNn6CvN/hqGm1nVbluTsGOc9XP+Fdt4nn+z+EtTlJ6QMo/Hj+tcmOV8TGHkk
ehlcuXCTq93JnjehziLX9OlXIYXCEk/XmvoLPUdfWvmyzd4rqKYcBXVhz6GvpFCWjR+BuGa
6s5XvQfqebw7O8akfT9RSMZoAGw44FSF18sKqAMOpzyaj69OlfP3PrUYXi7jwbqe3r5B6mv
K/ByInjDSTncXYtgEcHaa9U8YA/8ACG6p3xCT+oryXwL/AMjvp5PUM2f++TX0GX/7rV+f5H
yWcf79Q+X5nuciiS3eIqMOpX8xXz9as1pqsTAhTbzg5zjGGr6CfO049K+cJpH+23Gecyt1+
tGT6869P1K4i09lJb6/ofR6tvjBHAbkV89XgT+1LnGGYSvwfqa+gbY5tYBjrGvPrwK+dL44
1a6AbGZXPT/aNPJ/4lRf11J4i1pUn6/kj6JsmP8AZ9rjA/dL1+grxvxNj/hY8/Of9JjHH/A
a9itMDTrX/rkn/oIrx3xEQPiTcLjj7TGf/Qawy1/v5+j/ADOnOl/slP1X5HtbDJ44ya8A8S
MD4x1T5hj7Q348176c5+v6V8+eIW3eLtRyMZuW6fWqyb+LL0J4i/gQXn+h79bD/QrfP/PNf
5CvKNQX+1/iuI87lW5SP6BRk/yNerxMEsI5DhVWIN9MLXl/gVTqHji61B+Sokl6Z5Y4H86y
wXu+1q9l+Zvmn7xUKH80l9yPWTgnrgnvTSScjGaUnnmkYgHI4FeSfQI8d+JM5bxZHFuOI4F
yPqSa7L4dTGTwiq5yY53Uj8j/AFrzzx3IJvG16xJwjKg59FFdv8MJS2hXkWOUuM/mtfR4mH
/CfHysfG4OrfN5vvdf19x3oyeSKBw2Cfypwx0P4U1sA89TXzh9kB74Hej8waUE7chjS4756
0xCDOefTNToDt+UcVEANxx16ZqeISbOAOvc07kyZnk8AjngdakuSRFCM5Ur19DnNRtkFQeA
VBqSVCbaIjtkAnsa0tuadiFQC2VzzXmnxIJOsWikYCQHnPTJr0pVy2c9K8x+IR/4n8YxkfZ
16/U125Z/vC+Z5GeO2DfqvzNf4bnGmXpP/PVf/Qau/EByvhyIrnPnrg/gap/Doj+zL0kY/e
rj/vmrXxAYf8I0n/Xdc/rW83/t69UctJXyd/4X+bOV8CSMviuBt5JMbjn6V0/xB3to9qckj
zucfSuX8Bn/AIquEY4Eb4/Kum+IW4aRaAcZnOT0/hNdVf8A36n/AF3POwf/ACKq3z/Qxfh+
f+KimAzhYG/HkV3HiV8eFdSPT9yelcV4CjKeIZ/lx+4Oe/cV1vi2QJ4T1DPRkC5+pFc2N1x
kV6HflLtls3/i/I8v8PEv4k05Suf369B716B8QiT4XHX/AF64I+hrifB8HneLrFVztjJc/g
DXa/EDjwuhHP79cAfjXVi3/tlJHn5bH/hOry/rY5n4eZHiNupHkt1/CvTr1mGn3HtG/wDI1
5f8Owf+EmZjxiBvw5Femvd2M1w+nNcxm4ZSGh3YbGP8K4cyT+sadkepkTSwevVv9Dgfh1u/
tK+z/wA8l5/4FXX+KST4T1HPeI/zqXS9A0vRpJZNPtzEzrtYly2R+NQ+KRnwjqXGf3R/mKx
q1o1sVGce6OnDYaeFwMqc97S28zy3woQPFen5Ug+cBkV7dyBnPH8q8S8LgnxVppwT++XpXt
E7bLWVycBUJ/SurNv4kfQ87h5/uZ+v6Hglx82pTYO7dMQPf5q9wv28nQLltxylsx+mFrxS1
je41aBUGGeZR+bV7Nr6lPDeoADGIH/lW2ZaulH+uhz5HtXqL+tzwyLLTxgj+Jc/nX0ImfLU
Y7Cvn6FGW4iXB+8pwfrX0CqgxqfalnH2Pn+g+GtXU+X6nifi0BPFWokAf63t9BXo3gZt3g+
3JP8Ay0cfrXm/jE48Xah0IEgzx04FejeAl/4o62J6mR/51pjX/sUPl+RGV6ZpU/7e/M5zQ/
l+Kt+QcDdNmuM1W3+y65fQ8Dy5nAP48Cuz0EZ+K98BwN8341g+NbcW/jK9AX5ZNsnHuK6MP
O1dR7wRw4yF8LKfapL8TtPGE/2n4fW04XPmeS3HPatHwMzf8IhaknJ3P0/3q5rVLnzfhJYt
uJKyLH9MMa6XwKD/AMIbanjO5zx/vV5laHJhZR/vs97DVPaY+E+9NHk2tzGXxDezg5P2hz7
9a9o8MNnwlpmBj9yDXh18SdRuGyCxlc/+PGvcvDKlfCmmcc+QtdeaaYeC/rY83InzY2rJ+f
5nnHxGTd4pQAfMYF/ma6X4Z7k0q+V1OVnXqP8AZrmviOv/ABVSFSd32dePxNdJ8NcHR77Lc
+eP/QaVZ3y5ei/MVD/kdS9X+R5zqaeT4g1CFcqVncD/AL6Ne3NcEeFvtJPH2Tdn/gFeM+K4
1h8ZakgP/LYnj35r04XOPhgLkA/8eGPxxijMFz0qL72/EeUP2WJxEe1/wZi/C5f3eqTEYO5
F4+hra+IE/k+DrkA/610T8M5/pVH4aIDoF1ORy8+M9zhRTPidKRoNpbg8yXGfyB/xrkqLnz
FLzX4HfQfs8ocv7r/Fnk6SMrEAjOO1fR1jJ5mnWknJ3QoT+Kivm5E3SgM4BOa+hfDsnn+Gd
NkB626fhxiuzOY+5F+Z5nDcv3lSPkazY3bU/EmkyM+4pdpyO/6ZpuCvP+RXzHqfbIwvGBJ8
GaoCSP3X9RXlfgYf8Vpp55+83br8pr1HxnkeCtTA4/dcfmK8u8CFn8Z2IY8gt1/3TX0WX/7
pV+f5HyWcf79Q+X/pR7hJhI2YnoCa+cD+9v8AAGN8v/s1fRF/IYtMupmwuyJmJzjGBXz9pE
El5rllGSv7ydAfoWoyjSNSXp+ouItZUoLz/Q+hoRsgjGcbVA+nFfOd++7VLhhgfvn6d/mNf
RjL97jNfN18udWuMDjzmAwePvGlk7vOo/T9SuI1anSXm/yR9G2RzYW55H7pePwFeO+IN3/C
ybg54+0xjH/fNew2gIsbfHaJf5CvHPEJcfEiYnA/0mPH/jtY5Yv38/R/mdGdf7pT9V+TPaC
3zetfPmund4s1FwM/6S/4/NX0Gwy1fP2rxk+J9QcMOLp+c/7VXk38SfoRxH/Bp+v6HtOt3R
svBt3c5AK2uFz6lcf1rl/hhbhbTUr0A5d1iGeegyf51f8AH1wIPBcMAIzcvGvvgDP9KueA7
UweD4Jec3DNL+BOB+grFe5g5v8AmlY3l+9zGlHpCN/vOqGCAe3pSYGCO/pSICDyfwpJWVEZ
z0UZJryT6DY+fvEson8S6jIG3Brh8Y9M4ruPhXI2zU48/wBxsZ+orzyQ+fdyyrhnd2YA9ep
ruPhfLs1m/h6K8AYD3Df/AF6+xxkLYNx7JH5xl1W+Yxl3b/G56vu5wB1pOMncfwFKMHJ5Ap
SOM5xXxx+jjQcHH5U7ORjj6UgwOvQetG4E44HP50wHhgp9T1qaE5QknvVZcsOvFXIJf3QDE
ce1Mzn5GbNyY8d0HSrLKTYIxxtDkn24qtNtHlljkFR7VdOBo0rrjO9VA9+tavW5cnZR9Sku
DkYzXmHj4BvEiKeGMC4/M16cpJPJrzDx6V/4SIF2OTAoA9eT1Nd2Wfx/kzx8+X+xv1Rt/D1
caVesQATMP5VN8QWJ8LxrhQBcKeBz0Peovh4MaTd8f8thgf8AAan+IAH/AAjUYLdbhf5GtZ
3eYL1RhS/5FH/br/U5PwGinxTDzyI3x+VdL8QwRpNo2N2J/wClc54EKjxXGQp/1b8n6V0nx
BkZdIsyoxmYj9K6q/8Av9P5fqefg1/wk1fn+hjfD4k61cZJP7k9fqK2viBerFoUViCN88oY
j/ZX/wCviuL0PUNVsbqSbSYDNJsO8eXvwuetCXSaxryPrl68UbnDuF+6PQDtXRVw3NifbN6
JfM5KGOVPAfVor3pO1+mvmdL8PtKdZLjV3+4R5UWR1/vEfyrS8f5bwyvQHz16fQ11VnDbwW
kUFsqpAigRhDxt+tc18QEU+GkA6CdSR+deRCs6+MjN9z6KWGWFy2dJa6O5y/w9T/ipHPcW7
D9RW2if8XWOQeE5/wC+K47RtRvNJv8Az9NiEsuwqVKlsjvxW34X1C51Lxst3dENNIr5xxj5
fT0r1sRRl7SdXpy2PnMFiYOlSw/XnT8j0/ADcDj6VkeKEZvCmoAcAxn+dbHUckisXxQXHhT
UcHpEf6V85R/ix9Ufb4j+DP0f5HmXhhEj8T6fv5YzjpXpHizVYdN8OzZ5kmHlIO+T1/SvI9
NkvY9WglsQXuw48oAbiW+lW9bvdYub4HXPOEyAAI67doz2HSvpsRhfbV4Sb0XTqfCYLHfVc
LUgk7y69FobfgnTGvtcW88vbbWnzE9i3Yf1r0DxBk+HtQCnP+jvz+FQ+Gv7LPh+3/sj/j37
5+/u77vepfEQ2eGdQJ/54Of0rxcTXdXEq6tZpH1GAwkcNgmou7km39x4pArCeLJAyRg4969
+XcY16Djivn62JN5Go/vr1+tfQC5Kr6dMV3ZxvD5nk8NL+J8v1PEvGeV8W6jjr5gwMf7Ir0
XwGWPg+3yOd7/zrzvxa+PGGo7u8mP0Fei+BDnwhb4GD5jjn608db6lD5fkTln/ACNKv/b35
nN6CCvxUvu53TH+VVfiRAItdtbnGBLBgn1IP/16uaIM/Fe9C4A3y/yqx8TbcGx0+528q7J+
Yz/SiE+XF0vOK/IqpT58vxHlNv8AFGD9oMnwvkiJz5d8v6jNdz4HIHgq17kl/wD0I15hbXC
HwdqduGxtuIXCk9eoNeoeCM/8IbaFgOd/8zRmEeWjJf3v0JyefPiab7Q/U8au3xfTHsZG/m
a918Ng/wDCMaZnORAp/SvCLgZvZsjA3t9ete9eHx/xTOmr/wBO6fyq82/gw9SOHv8Aeqvp+
p5p8Ryf+EsXt+4Tvjua6X4Zc6FeEnrP2/3RXL/EVgPFu0npAmf1rqPhmVGgXR6f6R6f7Iqa
2mXR+X5lYazzmfz/ACOR8eWxj8ZXTDG1gjY9TtFdILl/+FNOxb5hGYv/AB//AOvWJ8RI9ni
5ZQx+e3Un8MirMM5PwjmReP8AStnHcFga1a58NRfnE54y9jjcT6S/zOp+HcOzwfGxGDJK5/
kKwPijLuuNNtQxGFdz+JArrvB0SweENPCqcFSx/EmuD+ITmbxla268sI0T/vpq4cP72YSl2
bPTxfuZRGK6qP8Amc9rtlHp2tx24jAQQROyj1KDJ+uc1694Mbf4O07k/KhXP0Jrzf4hR+R4
qU9FaCP9Mj+ld78PpfM8HQKWyEldf1zW+Pl7TBQn6HFlcPY5lUpLs/0OtIJwR1A60nReQKM
g4I6UEA9BXzZ9mYHjPJ8FamowP3X9RXl/gNH/AOEwsXOGUMwP12mvT/GOf+EL1IDtF/UV43
oMuprrEX9lB2vckRiMAnpz146V9JlkebC1I+v5Hx+dy5MbRl2t+Z6v4/1Yaf4Ylt0bE15+6
UD+7/Efpjj8a4v4eaPcX2uDVp0P2ayHykjhnxwB64rC1iTVZNU3a/55mXG9ZBghf9nsPwr2
bw8+ky6DbNooC2YXCr3B77vf1qaieDwnJHVy3fQqi45lj+eeihsnv/Xc1jnbnJya+b7sg6l
PxyZm6fU19H/wEZr5wulDapcKx/5at0+tLJvin8v1K4l+Cn6s+irYH7DbDOD5S9B7CvHfEZ
z8S5QACBcx5P8A3zXsVp8thbY5Hlr/AOgivHvECbviZNvJGbmPHH+7WOW/x5+jOrOf91pf4
l+R7PjJJ7ZzXz3qKE+Jrsrk5uXyPX56+hAMtt6c9K+fNSk3eIroc5N22Oenz1pky96foYcR
39nTXn+h2nxNuCV0qz5AVDIcduAB/Ku+8O7F8M6asWAn2dO/tXk3j26a48XSoPmS3jjj47H
GT/OvTfBlwLnwVpzAYKKyE59CanF03HB0/X8wy+sp5lVXlb7rG+eMjpiqGsTeTod9N/cgc/
oavcnOeawfGUyweDtQaPPzRbMH3IFeRSXNUjHu0fSV5clKUuyf5HklnZq3hbWLt4Rvt5IFU
kcjJJP51sfDicr4p2DjzIXH9afo9sJPhZrsr8ZkBx/u4qh4EfyvGVjjIDsy9fVTxX11SXPS
rx7f5I/PaMPZVsNPvr/5Mz28HC9Ofp0pRnJz0NNyRz2z0oG0j696+NP0cXGCfSkxk44z604
DjAOaCBjOelMLgFOQAelWYxheOOagUH6+lWY1JUkjvVGcmZdySViyc/KOKuu23REBHBkLfj
0/lVSZQPLGOqA81auAV0O29Hdv0/8A11r3LltBef8AmUVAwTivMfH6hvEabsgCFRj15NenL
kp19q8t8f8A/IyoAct5Cn9TXZlX+8fJnkZ9/ub9UdJ8Psf2Hc7c8zcfkKd8QMHw7EDn/XgD
j2NN+HykaDcBj/y3z+gp3xCIHh+HPecfyNay/wCRh8zCn/yJ/wDt1nL+A0x4nQcg+W5OR7V
0vj99ml2ZDAbpWA/75rm/Ae7/AIScD72IX6/hXSfEMAaZY8A/vW6/7tdlb/f4f13POwn/AC
KKvq/0M34dDGpX+CP9Up4+tL4/0iGPytVt41RpG8uXA6nsaT4eYF3qDd/LXGPrXQeNU3eE7
liSAjK36/8A16yrVHDHq3kjowtCNXKJJra7+7Uy/AOsPLHLo9w4YwjfEc/w91q94+/5FoEA
EecvX6GuM8JyCLxTYtGT87FSD3BBrsPiFk+Goz2+0L/I0q1JQxsGuosLXlVyupGX2U18rHO
fD7A1+X18hv5iti2RI/irN5ShA0ZYhRjkpyaxvh9n/hIZty/MYD/MV2sWgsvit9ea5zuTZ5
RXpxjrV4yqoV58z3jYnLKMqmDpuK2nf5G/gbNwYHnpnmsPxVk+E9R54MX9RW1tGzofxrE8V
HHhTUB0Hlf1FeJQX72Pqj6fE/wZ+j/I8r8KvjxbpoPI84dK774gWcMvh5LrZiWGVQG77T1H
8q4TwsM+LtNCY5lzz9K9I8bLu8H3RPJBQ4/4EK97GS5cXSa/rU+SyyCnl9dP+tDmfhxeut9
eWBbKyJ5i+gIPP6Gu28Q8eGtROOPIbv7V5v4CJHiuPB6xP/KvSPEBJ8NX4B6QN/KuPHwUcX
FrrY9HKJuWAku1/wArniNqWN9AD3kX+dfQAG0HjgV4FaKDfw5HPmLj869/A+XntXRnD1h8/
wBDj4a2q/L9TwzxcT/wluokDnzfy4FeneBh/wAUfa4AHzP/ADrzPxaA3ivUtrY/fdD9BXp3
gdc+DbPGMZfn/gRq8d/uUPl+Rnln/I0q/wDb35nL6IGX4qXxHTfL/Kt/x/AZfCUjjkxSI39
D/OsLRgf+Fq3mOAXlH6V2fiSIT+GdRixyYWPAzyOa5K8+TEUX5RPRwlP2mExEO8pngh2q+S
CBXtvgpV/4QuzAB5Dnn6mvEsruDN6+le3eDj/xRVmysSCr449zXpZv/AXr+jPC4d/3qX+F/
oeK3G4Xk2SeGY/XmvfdC48Padgf8u6fyrwaYsLmVxj7zZz9a970Q40DT/l4+zp/IVhm+tKH
qdPD3+8VX5fqeU/EUFvFz54xDHjj611nw2B/4Ru4B4Hn8fkK5b4hsD4vk45ESD26V1/w3UD
w3KScg3DH9BSxD/4T4/IvCf8AI4m/X8jnfidFjWLKTBBMBHtw3/1653+0Y08ENpglxKbwS7
O5Tb1/Ouv+KUR8vTpk5++vX6GvMipeTI6Z6V3YCKnhoX6fozzM2k6WOqcvVfmj3/w4gj8Ma
am3BEC8fUZrznVx9u+K6R9QLmOPjn7uK9Q06Py9LtIjkbYUHH+6K8u0Mi/+KjzYPFxJJz7A
15GCf7ytU7Jn0OZx/wBnw9FdXH8h3xOXb4htWx1t+cf7xrp/hpKG8N3EY6pcHjPqBWJ8UoG
+26bOAQGR0+uCD/Wr3wudRZajGcgB0bg57V0VGpZavL/M46fuZ1Lz/wAj0VWA525pM59h9a
Fz0ySOxxSHnvmvm7n2FjnvGpYeCtTxgfIP5ivL/AblvG9ljP8AH/6Ca9S8aqP+EJ1EZ6oOP
+BCvMvAYj/4TW1KoQFDjJP+ya+hy/8A3Or8/wAj5DNtcwofL8zrvibZrJotrehQJYpdm7H8
JB4+mRVD4X3zeffaaWyrKJVGeh6H+lb/AMQwT4PYgZ2zJ1+tcd8OSw8Xnb8o+zvkeo4p0Fz
5dNPpceL/AHWb05R62/VHr7DAIr5vuWP9qTgtx5rAg9+a+kGYlD2HpXzneKV1CcLnmRj2/v
GpyVe9P5fqHEnwU/V/ofQ1p/yDbbJ+YRL/ACFeO+I1J+JMpHX7THyP+A17FaDNjb89I0/9B
FeQ68I2+JMoOQwuoz9fu1lll/bz9GdOdf7rS9V+R7Jk+bmvnfUpDB4huJJF3hbp2wOM4evo
jPzHv6E185aww/ty/I/5+H6/7xrXJfjn6Iw4k0p0/VjNQv5NS1e6vWyguZC5XPQe9eufDWc
v4VkiPJinZfwIBryCGzkk0yfUFX91FIsbepZs4/lXpvwtuGe31G3zkgpJ+YI/pXoZlGLwrU
eljxslnJY6Mp/av+v6nowyP8BXJ/EGVY/CckecGWZF/XP9K63Hzd+etcB8T5GXSLKFejzFj
z2A/wDr185gY82IgvM+0zOfJhKj8vzI9FttvwlviAd0qSv9cH/61cb4VuUg8S6ZMBkCdeD3
zxXp+iWIHw9gtduRJaNuBPcgn+teOaS4h1i0kOQUmU8/7wr38JL2jrrzf+R8jj4eyjhZeS/
Rn0Xle1IVAI5yKXg56H6UjSE8EACvlj730HDIOQeBSDcCNxyaQ5I4o3c7cn8KAJBnIGMirU
bSBev61UAxjAJqdWJHJqjOSuUp23MgGPujp9KsXG5tJgHaOQ4/EZ/pUEi7HUk87R/Kp7n5N
KgBzlnJI9fStF1Kl9n1KKA4HPBry/4gj/ioo+2YB/M16kvB5XP0rzP4iKp1y1bAG6D8+TXZ
lb/2hejPLz1XwcvVfmbnw8wPD8+O8/f6Cl+IJP8AYNuAM5uB/I0fDw/8U/KCSSJzn8hR8QU
LaJbKrYPn9T/umtn/AMjD5nNFpZP/ANuv8zB8AoG8Ru65CiFuvXqK3fiGM6XZ5I4lJ+vFZP
w8j/4md5LndtiAP4mtjx+mdLslC8tKQPyrpqu+YR+RwYdWyeb73/Qzvh2f9J1D02Jj8zXTe
LFB8JX+7IAT+orn/h/GFm1A4AIVOn410HixseFNQ46xjr9RXLiv9+Xqv0PQy7TK36S/U818
MtnxLYZxxMOg/Ku3+ITf8U1GAMnz14/A1w3hAZ8U2K5/5agkH6Hmu4+IWP8AhGkAOczrnH0
Nd2L/AN8pL+tzysu/5F1f+uhzvw8OfEFx0z5B/mK9G1AgaVdkMQ3lPgjqOK85+HSj+3Lg9x
B0x15FekajxpV2w6eS38jXBmP+9fcevkemB+bOL8AXl1cX96tzcSzgRKV3uTt5966Pxbj/A
IRPUdw/5Z/1Fcx8OSDfXw3bj5a9PrXVeKwH8J6gMfwevXkU8UrY1Jd0Rl8m8uk32keXeFFz
4s0/Gf8AWfh0Nej+NQR4Rvcd9o/8eFed+FFJ8WaeMY+f+hr0bxmuPCF3k4zt/D5hXVjv97p
fL8zgyl2wFb5/kcF4EIPiyPPJET9PpXpeuDPh2/yP+WD/AMq848A4PihSuP8AUvyK9N1UCT
RbxTkkwPx/wE1hmTtiY/L8zsyNXwUl5v8AJHhdmR/aFtjqZFH05FfQIPy8jmvnyyK/2jbE8
DzV/mK+g855Gc1pnH2Pn+hy8ObVPl+p4b4sAfxbqJOc+djH4CvUfBiCPwZYDGMhiff5jXlv
icg+LNRIx/r25POa9d8LxmPwrpqkcmIH8+avMXbCU16fkTlWuY1n6/mcVox/4urdnGPnmz3
r0aeMTWssRziRCv5ivNtDGfiteKp48ybtivTSDnr+Vefj3acP8KPXynWFVf32fOkkey7aE8
bCQcnuK9q8HDPg6yONuVY8eu415Jr9sLXxDfwEAbZmI+hOf61674LXHg+wGeNp/ma9XNHzY
aMvNfkzwMjg6eOqQfRNfijxW6O28uA2cb2wAPeve9IUDQ7AZ6QJ/wCgivCb4BNVvFI6SOuP
xNe86WS2jWRAx+4T/wBBFZZu/wB1T/robZArYir/AF1PKPiAu/xfNl/+WScfhXZfDuML4Uy
M5ad+fyrhfHnz+NrjnoiD6cV6L4FjCeDLQkY3s7D/AL6oxTtgKfyKwKvm9V9uYx/idEX0Sz
k67ZyOeOq15TbwO95COcM4Hsea9k+I0fmeEywH3J0OceuRXlelR+drOnoAcSXCKP8AvoV1Z
XL/AGX0bPPz6H+3LzS/yPfXZbeydzwI0JznHQV5X8OlM/i24uDyRE7c+5r0bxFKbbwzqUw/
hhb9Rj+teOaJf6vpzvLoyymYrtl2xeYMdu3FebgKbnQq8u70PZzavGliaF9VG70Oz+KAY2e
nPsYlZGAbtyOn6VD8MpALrUIvWJWI+hxXN6xq/iDUrNYdcMiQq+5cw7Pmx9K3Pho5XX7hWG
fMtzg59CK7nQdLASpytp29Ty1ioVs1hVgmk7b+lj1TGB6044wOQaXbjnpigtnAxn3r5Wx9y
c541/5EvUM/3R/6EK808AY/4TK1xydrk8/7Jr0zxof+KNv1GMFQP/HhXmvw/GPGluFGBtk/
9Br6HA/7lV+f5HyWaa5jQ+X5nefETH/CHS8kZljzjvzXGfDUbvFbkkn9w5z+Vdn8Rcf8Ic/
HWaMfrXG/DNSfFUpP3vszH9RRhdMvqfMMfrmtH5fmz2ArgE5r51uxu1C4GBgStzjkcmvorI
242nNfPNyAb6c5+bzmBB4/iPGKMmfvT+X6j4k+Cn6v9D6Cs1X7Bb44/drz+ArxzX/+SoSBc
83Uf9K9iteLO3w2QY1/kK8f13B+J0hHa6jz/wCO1z5b/Gn6M6M5f+zU/Vfkey8A5/AHFfOG
rADWb0gg/v5AP++jX0cD69O1fOepgSaxeLkYM79Ox3Gt8l+OfojDiX+HT9WdZb6YY/g9dXO
PnluBN68Btv8AjVn4ZOY9buoCcebBx+BH+NdZc6b5XwzfT1zlbIH05xk1w/gWYweLbRGON6
shz3yP/rV0Rm69Cv6v+vwOKdL6ricL6L89fzPZFO3t+teZ/EyZZL7T7YnlI2fH1P8A9avTQ
PlBJFeP/EOV5vFy26DcUhRQB6kk15eVxviV5XPezyVsHJd2l+J6lYRiLRLW2AGRAq4/4DXg
MxFtqboVw8Up7+jV2Cy/EIQhFGoAAALiMcY/D0rlJoJjeStdBmn3Eyb1wS3evbwFB0pTbkn
fsfM5ri41qdOKg1y915I+goCJbWKRc4dFbr6ipQueR3qhospl0KwcEHMCfyrQ5HX8h2r5Wc
eWTR95SlzU4vukJg56k/hTlwD6D0pATuPByKDkk88e9QWSAfNyRUyLGQdzY5quPu81LEPk/
wBYPzpkSRWul2sozkbRyPpT7glrRCxztKqPyon5aPHTaBSXH+ogGfUf5/OtraspfZK4A+n0
rzz4kwZl0+cL95XQ/oa9D6JzjPauU8f2huPDqXCjJt5AScdAeM/yrfAS5MRFnHmtN1MJNL1
+7Ur/AA5bOjXaDG5ZgSPqtHxDcrp9imeWlbp9Kr/DiRTBfwDg5Rse3IqD4izA3tjbKTuRGc
j6nA/lXocl8w/H8DxfaWyf8PxLXw6iPk6hP2DJHn8zVv4gStHp1kBggysMkdOKu+BrU2fhm
N3BDXTGXBHUdB+grN+Iih9PsBnB81uPwqVNTzC67/kW6bpZO4vtf73cg+Hh/fahyDkLz+Jr
b8aOE8I3YIB3FVGf97/61c/8OnAl1JOCSqH9TWh8RLyNdJtrMcvK+8j2A/8Ar068ObHpegY
WoqeUt+UvxZyHg6HPi6z2jIG5jj/dNdf8Rf8AkXYAGx+/H8jWZ8PdP33d1qRU7IlEUfux6/
pWj8RR/wASC3B4JnH8jWlefNj4JdLHNg4OGVVJP7V3+hh/DsAa5cKCP+Pc/wDoQr0TVV26N
ek4x5L/AI/Ka88+HKD+2LvpkQY/8eFdz4knW28NXzueTEUGe5PArlx65sWkvI78ofLgHJ+Z
yfw9wb++2gAeSnT6103i4Y8J35/2AOfqK5f4cri7vz/0zTpx3NdT4s58J33T7o6/7wqsV/v
q9UTl3/Isl6S/U838IBT4usSR/GQCPoa77xz/AMihdKW6Mn/oVcF4TZl8Y2XTG8j9DXf+OA
zeEbjAzhkJx2+aunG/73T+X5nDlX/Ivr/P8jifh8ufExyMYhf8eldAdQ1Gb4gT6W13IbQqy
+ST8v3PT61g/D75fFGM8eS/1PSte3O/4uTHOQN34fJV4hJ4id/5DPBSawdNRe9RHARRGG9Q
P0WXp9DXvy8p7EZwa8X163OneJLyBkO3zC69uDyDXscM6PpsVx/B5QfPoNuawzR88Kc11/4
B05FF0qtak+n6XPDteIn16/ZcktO+MfWvbdMh8nSbKEKVMcKKQfoK8b02I6p4nhgBJE8+5s
emck/lXt4x0HQUs1doU6fkPIoudWtX7v8AW55joBJ+Kl8Tx883Ir07AwRXmHhsEfE67JA5a
bg969QCnGR+INceYL34f4UehlD/AHdR/wB9nivj21aHxjcv/wA9VST9Mf0r0fwSgHg7T8H+
E/8AoRrj/iVCU1y0uByssIByPQmu28IKB4P07BA+Q/8AoRrsxUubA036fqefgY8maVl5P8b
M8f8AEUPkeKNTiP8ADOxGPfn+te16IS/h3TiDnNsn8hXlvxBs2t/Fjz4IS5jVxgdSOD/KvS
vCkol8H6a2fuwhT+GRRj5c+EpT/rYWVwdLMK0H5/n/AME8l8bNv8aagfRlXP8AwEV614Yt/
s/hTToTniFT+fP9a8i1RW1bxhOkPzvcXRjTHpux/KvdIokghjiVMeWoQY9AMUZjLlw9Kn/W
w8oXPjK9bpe33s5zx3GX8E3xGfk2vj6MK8p8KRtJ4u02MggeeGx7V7H4pjMvhLU02g5gJ9+
Oa8v8D26HxhZdcqHb16Kf8a0y6VsJU8r/AJGOcQ5sdR87fmeg+OpvJ8HXZ3Y3lEH4n/61Zv
wytwmi3lx0aWYD8Av/ANen/EiYJ4ct4wcb7gceuAaufD9CPCEbEf6yV2wfrj+lciXLl782d
837TNor+WP+f+Y7x/b+f4Pm6kxyo315x/WuJ8Ay+X4ut16F45Ez2PGa9F8XReZ4O1IK3zCP
d+RBryrwhN9l8X6eTjBl259dwxXXgPewdSHr+R52be5mNGp6fme44ODmkxlcdqcAT7+lISC
oxXzjPsTmvHPHgu+IIHCjn/eFeefD1AfF9uc5PlyHOPavRPHOB4KvyxwuE/PcK888AuB4yt
+QCyOv0+U19Dgv9yq/P8j5HNH/AMKVD5fmdx8RFX/hESHBP75OR261yHwzQ/8ACTXBb5WS3
b+YrsPiIrnwkSqltsyE+w5rkvhswXxLPu5LW7c/QijDf8i+fz/QeN/5GtH5fqbcuqagfiet
gNQl+yq4/cBvlxsz0+teYzyk3s2/lvOY5/GvQYyJPjK+BnDMOnolef3EbDUZmHRZWyPXmvQ
wSUWkl9mP6njZlOUlK7v78v0Poa2A+xwDkERr29q8e1dQfidIBjm8QE/iK9jtXLWUDKeDGv
P4V43deZdfE0mPLB74YI74bH9K8nLl+8qPyZ9DnL/cUY95L8j2bABJ7Zr51uE8zxDKh+YG6
I9vv19FjIY8fX2r55lBPiZxnK/azzjoN9Xk/wAVT0RlxErxpLzf6HvV7CJdJntx/HAyYH+6
RXifhyT7J4i09iclZ1DZHvivdwo6H0rwCZ/setT7lw0FwTz7NVZS+ZVIdyM/XL7Goun/AAG
fQTAbcg15BqbfbvimIduR9qRPyxn+VeuQSCeCKVQCsihgc9civJdExd/FRpGYkC4lbn2zXN
ly5HUl2TOzOHzwow/mkj1tfv7gMHmvDvFim28Y6jGDhDJvOe2QDXuZUAd8V4z4/RIvGkzH/
loiHp2xj+lXlErV2vIniGKlhlLs1+p6T4TlWfwjpzBiSI8dOmCRW7tOMhq5bwBOZfCEQByY
pHQ/nn+tdV2wMkV5+KTVecfNnq4GfNhqb8kJx94cUn40u3jj8KXgDkYrnO0BwR1OakTKgjj
r3qNWII4z9KsxKSmQO9MUnYqShsxjvgfhTbhg7gAnI5GfSpiMyRg8fICPfiqykNL1+6RzW7
0uhx6PsHeory1ivbGa0uFzFKhVh7GrM6GG7khOMq2KYWGOODn1rDWL0Ldpx8meWafLeeC9c
l+12rPA4KEgcOueGB/pSi2v/GXiM3KwPFaZAZ26RoOwPcmvT2AIAZQ47ZGaVQo4UDHoOMV6
v1/7fL79rX/4B4f9j6eyc/3d72t+F+wbFt7VUiUBI0wqDjgDivI9f1fU9clQ3NsYo4c7URD
j6knvXrx5Xk8daCQ0eBg5/WufDYhUJc7jdnXjsFLFU1TjPlXpueNaJqF/oWotdW8Rl3rtZH
Q4Yde3Sr8lrr/izVRLLalE4CuylY41/HrXq2MEEYqQgEfMQB712SzJc3tIwXN3PMhkrUFRn
Vbhe9rWKWk6dbaRpkNjACAvJbuzeprzPxfr91q0/wBgFmYo7eRs5ySzdM9OBXrB57YHTiml
V3ZKjP0Ga4qGIVOr7WceZno4rBOtRVClLlXpfQ8Z8N6tJoeqNcm0eaGRNjoBgj3FaXiXxLN
rsKWsNu9vaq27B5Zz7/SvUgFOSB83pgUbF6lV/wC+a7Hj6cqiqunqvM4I5TWjQeHjW91+X/
BOD+HUZWbUWYPt2IAcd8mmeNPEM8v2nRILcIqsA8pOS/Q4A7V6EoIGFXH0GKCgYcxofwFZf
Woyr+3lG/lc6Vl84YRYWFS293bozwmxlnsL6C9gRjJGwZQVJzjqDXqdjef8Jb4dvoZ7X7KW
zEMknnAIPPvXQhVPPljA7Ypx29hj2p4nGqvZ8lpLrczwWVzwrcfaXi91Y8Zt49X8Na4ri0d
biPKgFCwkB47dRXaeFdIv/wC0bjxDrEYjuJ+EjPBAPUkdvQV2Axu5pcc8Givj5VY25Um1Zs
rDZRChNPnbindLzOK8c6BLfQRanaRNJLCuyVUGWZPX8KyD4zH/AAin9kJBJ9u8vyA69NvTP
rnHFemDvzxUf2e2WUyrbxLIedwQZ/Oop4uKpqnVjdJ3RpXy+bqyrUJ8rkrPS5xvgfw7PZ7t
WvovKldNkUbLgqvdj6E1reJvEUvh+2hMNn9qeYsAckBSP510PmHlQKGkDoFKA+xGcVz1MR7
St7Wqr+RvRwX1fD+woSs+/n3PENH1efStfXVXheZiWLoRjIbrj0r2DRdWi1nTV1CGKSKNiV
2vjIINXNkW0/uQc+oFPUIqhUAVR2ArXFYqGIs+SzXn0MMBgKmEbTqXi+luv3nn3xLjP2LT7
ggZDumT2yAa6bwlhPCOmjJJ8r09zWvNDFKAk0SSDqA6hh+tOjQKAqqFUdFxis5Yjmw8aNtn
c3hg+XFyxV91a33f5HMeNtCk1nR1ktV3XdqS6KB98d1/z6Vyeh+Mf7J8OT6RNbv9qj3CFuF
AJ/vZ54NerNjjnOetQNZWckple3heTuxjBP51pRxUY0vY1Y3V7rUwxGBlOt9YoT5ZWs9L3P
O/AvhqdtS/tu+i2JGCId45Zj/F9BXpucZwOlRush2FdowRu3Z+77e9Sg8fTpWOJxEsRPnl9
3Y3wWEjhKfs469W+7KGrJ5+i30W3O6B/wCRryjwD8niOW6Me8W9rI5C/hXsZALZ6cfhUSQQ
xY8mGOMH+4oFaUMT7KlOnb4jPFYH6xXp1r25Dx7xP4iufEU0AWwe2t4MsFOWJJ7niuk8Ea/
NCttoctg5jd28ucHGO/zD869CCqMkgfTFHy+o9+K6J42nKj7FU9PU5IZZWjifrLq3fXTp23
ON8ba+1tDPokdk7vcQ5MuflAPbFeW2ovLS7huYYnE0Th1Ow4yD3r6FGOvDEUhCk/dH0p4bH
xoU+RQ9ddycblU8XV9pKpa22m34mN4c119espJ5bU20kThHXOQeM5FbhA+uaQKAcgAE88DF
OJJGGI968urKMpNwVl2PZpRnCCjOXM++x5Z4513VLua50KCwItonAaRUZjJjkduOa5PSZdW
0q/t721sJfOhbIVomIbtg8ele/b8qeeMYpoJA5OfrXqUsxVKn7JU9Ouu54mIyeeIre2lVd+
mmxzFvLceMfCN3De2gsZZS0aqQ2FIwQefevN7OLxB4Z1sCCxlF6m5ADEXVwfp1Fe3uW4OSc
0uT/ewRWNHHey5ko+7LodGIyv2/JNzfPHqcP4P8OX8V/P4i1sbL24yUj7rnqSO30rl/Fnhb
ULDWJ7+0tXuLCZi48sZMZPUEfXvXsA496TPzZGc9hRTzCpCt7X5W6WCrlFGpQ9g2973637n
ldj4x8RLo6afFZEyhNiyiJt4HTp0z71qeEfCt1DfprWqxtEyAmKNx8xY/xGvQtzL9famsST
/X0q6mP9xxpQUb7kUsqaqRqV6jny7Locr4x1XWNMtIE0iAyvPuV2WIuV4GMY6V5N/ZOreb5
hsLvexzuMLZzmvoInjrz60Ak8d6MLj3h4csYL1Kx2VfXKnPKo0ui7HBWfiTxSvhqa5l0syX
UMqRIphYF1IOWxXC3Om67eajLdTabdNJIxcjyDjJr3jJA9B0zTPmPQZPtVUswVFuUKa1M8R
lEsRGMalVtR8keZ6ZrfjGw0oWC6RJKI0Kxu8DbkHb64rD0+DxDpeqw6lBpV008ZJIaFsNnr
mvaiSAeT16ZpAWHBJOKqOYqPNamtdyJZLKfLzVm+XbTYy4tYvn8LnVJNOaO6WMsbXnJIP51
5Vrjazrusf2hc6LcJ8oVUjib5QPqK9pABz8xwOaXcScnkeua5sNi1Qk5xgrvz2XY7MZl0sV
TjTlUdlvotX3PNvBF9rOn36aZJpsy2ly+WLxMNhx1B/DpXpwJwCBzTA3JBzigkA8nOazxNf
28+flsbYLCPC0/Zc3MunkPyR1wMU1m4B6A9jQXDDHBz60iqGB5C/WuU7hyEkn+VWojhOSOt
VVBzg/nViMAqcnPNUlciRCp/eo3XC9B9KrQIHukQkAMQM1NF5i3CkIwwvT8KLcNDcodpwpz
0rZ76l7J27EMsiTXc0yElXkLDd1xmkIB/nUVtvNsnyEkEg/ganZSTgA4rGSdzSOiSGjk4zj
A5pRge5pQjZyVJ/CjZ833SfYCiw7iAqenaj9aURtnGxs0piYcAMD9KdhXEBwQc0ZOT3HtT4
7eRy2FJIUkds4oMREKOBncMn2PpSJur2Iiewbg9aXDAdST/KnCN2J4OB7dKTYwBwDj6c0WK
uJjHzcil6g9SP5U4IxOTn8aQIxzgMKqwXF3Z5zg+lI5J75p2DnGD+VI2cDg/Q0CW4xTxk0E
jdnrT1BPBGO9KYj12nJ6ZFHUL6kXXOST9e9O7cHtQ6HnCmkVWzjaT+FJlBzuHOPfFLweM5N
OZXAHBPHTFIQSoO1uPakyQyFPQn60meDxzS7TwSv+NO2nb0PNSAxsLwelIM4BBpdrHHB69A
KQ5zkI2PpQxi9+f8A9dPXGzoaZhz2461Km45JUnI6etNIUhjqQRz2po6jC5x705i5OdpCjt
ilVCeQCD2FFg6ai44BTlfam9hk4oUkE5GPwpD83bP4UWFYQkjoM5PFKSMj1zRtI4Cn8qUq5
P3TSGGQfUUYwPrxS4IP3Cce1GGPARvypgGMc459qQnuV/8ArUvzFvunn2owwwSrHPoKQvUQ
9Ac474pw4Xd1pWjxjCnikCOMjaRU2FdCHgk54PamjaW4/SnlHxjYcdaaI36BD+VUhqwdMAc
0cjqOBTzHJjJRuewFHlTfddTge1JoV0MB5zg47UpyWORk9M04ROD9w4+lKyuByhb1osK6Gq
OxFIeOR+eadsYgHac9xjpQyOF4znr0osBGCM8DFIcYI79zSqj4yVOf5Um08/KSaVyw3YXG0
HmlGCcc0FG2A7SDn0o2sBkqQOtAaAAc/WgnjBxx0oVWIHykUFX3/dPPtTAON1HGDjoKNjjo
px6gU4I23lG/KmFx21hjccZGR9KTGV5waXY+DhTn1ApwRsAFTx7UakXIjyOgz60h3Aj9ak2
MM/IevpR5bdwcn2oRSaFUEnIz+dWIjhOtQBJM7Qhz9KnihbZy5U56Cq1MpWP/2Q==
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0