%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/426.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name>Orson</first-name><middle-name>Scott</middle-name><last-name>Card</last-name></author>
            <book-title>Enderova hra</book-title>
            
            <lang>en</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name>Orson</first-name><middle-name>Scott</middle-name><last-name>Card</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>247ef80a-9418-4281-8d94-3c5e7c7fab93</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2003</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p> <image xlink:href="#_0.jpg" /><strong>Orson Scott Card</strong></p>

<p> <strong>ENDEROVA HRA</strong><strong> </strong></p><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Název originálu: ENDER'S GAME</p>

<p>Ilustrace na obálce: John Harris</p>

<p>Grafická úprava obálky: Petr Bauer</p>

<p>Překlad: František Nešpor</p>

<p>Redakce: Helena Šebestová</p>

<p>eBook: Ren McCourtey ren@wo.cz</p><empty-line /><p>Copyright © 1985 by O.S.Card</p>

<p>All Rights Reserved</p>

<p>Copyright © 1993 for the Czech translation by F. Nešpor</p>

<p>Copyright © for Cover by J. Harris/ARÉNA (Quantum Artists Ltd.)/via Thomas</p>

<p>Schlück Agency</p>

<p>Copyright © 1994 for the Czech edition by Laser</p>

<p>ISBN 80-85601-72-9</p>

<p> <strong>KAPITOLA 1</strong><emphasis>Třetí</emphasis></p>

<p><emphasis>„Díval jsem se jeho očima a poslouchal jeho ušima. </emphasis><emphasis>Říkám vám, je to ten pravý. Nebo má aspoň nejblíž k tomu, k čemu se chceme dostat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tohle jste říkal i o jeho bratrovi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Testy bratra dopadly nemožně. Z jiných důvodů. Nemají nic společného s jeho sch</emphasis><emphasis>opnostmi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Stejně jako u sestry. A o něm se dá taky pochybovat. Je příliš poddajný. Příliš touží podrobit se vůli někoho jiného.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokud je ten druhý jeho nepřítelem, tak ne.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A co s ním máme dělat? Pořád ho obklopovat nepřáteli?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Když budeme muset.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Myslel jsem, že máte toho kluka rád.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jestli ho ty bestie dostanou, budu vypadat jako jeho milovaný strýček.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobrá. Konec konců zachraňujeme svět. Vemte si ho.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Paní, která se starala o monitor, se velice mile usmála a rozcuchala mu vlasy.</p>

<p>„Andrewe, asi máš toho odporného monitoru už plné zuby. Mám pro tebe dobrou zprávu. Monitor půjde dnes ven. Hned si ho vezmeme a nebude to ani trochu bolet.“</p>

<p>Ender přikývl. Samozřejmě lhala, když řekla, že to nebude ani trochu bolet. Ale protože dospělí tak vždycky mluvili, když to <emphasis>mělo</emphasis> bolet, mohl počítat s tím, že její tvrzení přesně předpovídalo budoucnost. Na lži se občas dalo spolehnout víc než na pravdu.</p>

<p>„Jenom si, prosím tě, přejdi tamhle a posaď se na vyšetřovací stůl. Pan doktor si tě za chvilku přijde prohlédnout.“</p>

<p>Monitor se vypnul. Ender si pokoušel představit, jaké to bude, až zařízení zmizí z jeho šíje. Převalím se na posteli na záda a nebude mě tlačit. Při sprchování neucítím, jak mě píchá a rozpaluje celé tělo.</p>

<p>A Petr mě už nebude nenávidět.</p>

<p>Přijdu domů a ukážu mu, že monitor je pryč. Taky pochopí, že jsem nic nepředstíral. A potom už ze mě bude obyčejný kluk, jako on. Nebude to tak zlé. Odpustí mi, že jsem měl monitor o celý rok déle než on. Budeme –</p>

<p>Kamarádi asi ne. Ne, Petr byl příliš nebezpečný. Uměl se velice rozzlobit. No, možná bratři. Ani nepřátelé, ani kamarádi, ale bratři – kteří dokážou žít spolu v jednom domě. Nebude mě nenávidět, jenom mě nechá na pokoji. A když si bude chtít hrát na astronauty a termiťáky, možná si nebudu muset hrát a přečtu si nějakou knížku.</p>

<p>Ale Ender věděl, dokonce už v okamžiku, kdy o tom přemýšlel, že Petr ho nenechá na pokoji. Když dostal záchvat vzteku, bylo v jeho očích cosi nepříčetného. Kdykoliv Ender viděl ten pohled, ten náznak, věděl s jistotou, že Petr <emphasis>mu nedá pok</emphasis><emphasis>oj. </emphasis>Cvičím na klavír, Endere, pojď mně obracet stránky. Ale copak, hošánek s monitorem nemá čas pomáhat bráchovi? Není nějak moc chytrej? Určitě jsi zabil pár termiťáků, astronaute? Ne, ne, <emphasis>nepotřebuju </emphasis>tvoji pomoc. Vystačím si sám, malá kryso, ty malý <emphasis>Třet</emphasis><emphasis>í.</emphasis></p>

<p>„Andrewe, nebude to trvat dlouho,“ utěšoval ho lékař.</p>

<p>Ender přikývl.</p>

<p>„Vyprojektovali ho, aby se dal odstranit bez rizika infekce nebo poranění. Ale trochu tě to bude lechtat. Někteří lidé říkají, že mají pocit, jako by jim cosi chybělo. Budeš se pořád rozhlížet kolem sebe a něco hledat, ale nenajdeš to a nebudeš si pamatovat, co to bylo. Proto ti to říkám hned teď. Budeš hledat monitor, který tam nebude. Za pár dní pocit zmizí.“</p>

<p>Doktor čímsi kroutil za Enderovým zátylkem. Najednou mu tělem projela bolest jako jehla od šíje do rozkroku. Ender dostal do zad křeč a vzepjal se v oblouku dozadu; narazil hlavou do lůžka. Cítil, jak se mu třesou nohy, zaťaté ruce svíraly jedna druhou tak pevně, že ho to bolelo.</p>

<p>„Deedee!“ zařval doktor. „Potřebuji vás!“ Do místnosti vběhla udýchaná sestra. „Musíte uvolnit tyhle svaly. Dělejte, přisuňte ho ke mně! Na co čekáte!“</p>

<p>Někde za ním se vyměnily ruce; Ender je neviděl. Trhl sebou do strany a spadl z vyšetřovacího stolu. „Chyťte ho!“ vykřikla sestra.</p>

<p>„Jenom ho pořádně držte –“</p>

<p>„Musíte ho držet vy, pane doktore, na mě je příliš silný –“</p>

<p>„Celou dávku ne! Zastavíte mu srdce –“</p>

<p>Ender ucítil na zádech těsně nad límcem košile jehlu. Pálilo ho to, ale všude, kam se rozšířila palčivá bolest, sevření svalů postupně ochablo. Teď už mohl křičet strachem a bolestí.</p>

<p>„Jsi v pořádku, Andrewe?“ zeptala se sestra.</p>

<p>Andrew si nedokázal vzpomenout, jak má odpovědět. Zvedli ho a položili na stůl. Zkontrolovali mu tep a dělali i jiné věci; vůbec ničemu nerozuměl.</p>

<p>Doktor se celý chvěl, při řeči se mu třásl hlas. „Co mohou očekávat, když je nechávají v dětech celé tři roky? Mohli jsme ho odpojit, uvědomujete si to? Jeho mozek mohl být celou tu dobu vypnutý.“</p>

<p>„Kdy přestane droga účinkovat?“ zeptala se sestra.</p>

<p>„Aspoň hodinku ho nechte tady. Dávejte na něho pozor. Kdyby do patnácti minut nezačal mluvit, tak mě zavolejte. Mohl by se odpojit natrvalo a já tu nemám žádný mozek termiťana.“</p>

<p>Vrátil se do třídy slečny Pumphreyové jenom čtvrt hodiny před závěrečným zvoněním. Šel ještě stále trochu nejistě.</p>

<p>„Andrewe, už jsi v pořádku?“ zeptala se slečna Pumphreyová.</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Byl jsi nemocný?“</p>

<p>Odmítavě zakroutil hlavou.</p>

<p>„Nevypadáš zrovna nejlépe.“</p>

<p>„Nic mi není.“</p>

<p>„Běž si raději sednout.“</p>

<p>Vyrazil ke svému místu, ale zastavil se. Co jsem teď vlastně hledal? Neumím si představit, co jsem hledal.</p>

<p>„Tvoje místo je tamhle,“ řekla slečna Pumphreyová.</p>

<p>Posadil se, ale potřeboval něco jiného, něco, co předtím ztratil. Najdu to později.</p>

<p>„Kde máš monitor?“ zašeptalo děvče za ním.</p>

<p>Andrew pokrčil rameny.</p>

<p>„Nemá monitor,“ sdělila šeptem ostatním.</p>

<p>Andrew si rukou ohmatal krk, kde měl obvaz. Byl pryč. Vypadal teď stejně jako všichni ostatní.</p>

<p>„Vymyli ti mozek, Andy?“ zeptal se kluk, který seděl přes uličku o lavici dozadu. Nedokázal si vzpomenout na jeho jméno. Petr. Ne, byl to někdo jiný.</p>

<p>„Buďte ticho, Stilsone,“ napomenula ho slečna Pumphreyová. Stilson se drze zašklebil.</p>

<p>Slečna Pumphreyová vysvětlovala násobení. Ender bezmyšlenkovitě čmáral do psacího panelu hrubé obrysy mapy hornatých ostrovů a potom mu poručil, aby je zobrazil v trojrozměrné podobě z každého úhlu. Učitelka samozřejmě věděla, že nedává pozor, ale nestarala se o něho. Vždycky znal odpověď, dokonce i tehdy, když si myslela, že nedává pozor.</p>

<p>V rohu panelu se objevilo jedno slovo a začalo pochodovat po obvodu. Napřed bylo stranově převrácené a vzhůru nohama, ale Ender dávno předtím, než dosáhlo spodního okraje a převrátilo se, věděl, co znamená.</p>

<p>TŘETÍ</p>

<p>Ender se usmál. Vždyť právě on vynalezl způsob, jak posílat sdělení a jak je přinutit pochodovat – dokonce i tehdy, když mu jeho tajný nepřítel nadával, za metodu doručování zpráv ho chválil. Nebyla to <emphasis>jeho </emphasis>chyba, že byl Třetím. Přišla s tím vláda a právě vládní úředníci ho schválili – jak by se Třetí, jako byl Ender, mohl dostat do školy? A teď byl monitor pryč. Experiment opravňující Andrewa Wiggina k její návštěvě konec konců nevyšel. Kdyby mohli, určitě by rádi zrušili dokumenty, které dovolily, aby vůbec přišel na svět. Nefungoval, tak experiment vymažeme.</p>

<p>Zazvonil zvonek. Všichni přestali psát na panel nebo se ve spěchu odhlásili. Někteří posílali učební látku nebo data do svých domácích počítačů. Pár se jich shluklo u tiskáren, kde se tisklo něco, co chtěli ukázat. Ender roztáhl ruce nad dětskou klávesnicí kousek od okraje stolu a přemítal, jak se bude cítit, až bude mít velké ruce jako dospělí. Jistě mu budou připadat velké a nemotorné, s krátkými tlustými prsty a masitými dlaněmi. Měli samozřejmě větší klávesnice – ale stejně by rád věděl, jestli by dokázali tlustými prsty nakreslit krásnou čáru, takovou, jakou uměl Ender, čáru tak přesnou, že se devětasedmdesátkrát zatáčela od středu panelu k jeho okraji a nikde se nedotýkala ani nepřekrývala. Pořádně si s ní vyhrál, zatímco učitelčin hlas bzučivě mluvil o aritmetice. Aritmetika! Valentine ho učila aritmetiku, když mu byly tři roky.</p>

<p>„Není ti nic, Andrewe?“</p>

<p>„Ne, slečno učitelko.“</p>

<p>„Zmeškáš autobus.“</p>

<p>Ender přikývl a vstal. Ostatní kluci odešli, třebaže ti zlí na něho určitě čekali. Monitor už neseděl vzadu na jeho šíji a neslyšel a neviděl to, co slyšel a viděl on sám. Mohli mluvit, co se jim zachtělo. Dokonce ho teď mohli zbít – nikdo by je neviděl a nikdo by se nesnažil Endera zachránit. Mít monitor byla výhoda a tu ztratil.</p>

<p>Stilson, samozřejmě, kdo jiný.</p>

<p>Nebyl větší než ostatní, ale byl vyšší než Ender. A s ním ještě další. Vždycky to tak dělal.</p>

<p>„Hele, Třetí.“</p>

<p>Neodpověděl. Nebylo co říci.</p>

<p>„Hej, Třetí, mluvíme s tebou, ty miláčku termiťáků, mluvíme s tebou, slyšíš?“</p>

<p>Nedokázal si vymyslet odpověď. Všechno, co řeknu, situaci jenom zhorší. Proto neřeknu nic.</p>

<p>„Hej, Třetí, ty mizero, vyrazili tě, co? Myslel sis, že seš lepší než my, ale ztratil jsi svýho ptáčka, Třeťáčku, svůj vobvaz na krku.“</p>

<p>„Necháte mě projít?“ zeptal se jich Ender.</p>

<p>„Prej jestli ho necháme projít? Máme ho nechat projít?“ Všichni se rozesmáli. „Samo, že ti dovolíme projít. Napřed projde tvoje ručka, potom zadek a nakonec možná kousek kolena.“</p>

<p>Ostatní mu přizvukovali. „Ztratil ptáčka, Třeťák ztratil ptáčka.“</p>

<p>Stilson do něho začal jednou rukou strkat. Kdosi za ním ho postrčil ke Stilsonovi.</p>

<p>„Dáme tomu lenochovi houpačku,“ řekl kdosi.</p>

<p>„Tenis!“</p>

<p>„Ping-pong!“</p>

<p>Tohle nebude mít šťastný konec. Proto se Ender nakonec rozhodl, že on by raději nebyl tím nešťastným. Když ho chtěl Stilson znovu uhodit rukou, Ender po ní chňapl. Minul se.</p>

<p>„Chlapeček by rád bojoval, co? Chtěl by ses se mnou bít, Třeťáčku?“</p>

<p>Kluci stojící za Enderem natáhli ruce, aby ho podrželi.</p>

<p>Enderovi nebylo do smíchu, ale zasmál se. „Chceš říct, že na jednoho Třetího vás musí být tolik?“</p>

<p>„My jsme <emphasis>lidi, </emphasis>ne <emphasis>Třetí, </emphasis>parchante. Seš padavka!“</p>

<p>Ale pustili ho. Ender okamžitě vykopl nohou vysoko nahoru a tvrdě zasáhl Stilsona do prsou. Klesl k zemi. Endera to překvapilo – nemyslel si, že jeden kopanec srazí Stilsona k zemi. Nenapadlo ho, že Stilson takový boj nebere vážně a není proto připravený na opravdu zoufalý výpad.</p>

<p>Ostatní na okamžik ucouvli. Stilson ležel bez hnutí. Všichni by rádi věděli, jestli je mrtvý. Ender se však snažil najít způsob, jak předejít pomstě a zabránit jim, aby mu zítra dali nakládačku. Dneska musím vyhrát i pro všechny další případy, jinak budu bojovat každý den a bude se to pořád zhoršovat.</p>

<p>Nepsaná pravidla boje muže proti muži znal už od svých šesti let. Zakazovala napadnout protivníka, který bezmocně ležel na zemi; tak se chovalo jenom zvíře.</p>

<p>Přesto přistoupil ke Stilsonovu tělu otočenému tváří vzhůru a znovu ho zlomyslně nakopl mezi žebra. Stilson zasténal a překulil se. Ender ho obešel a nakopl do rozkroku. Stilson ani nehlesl, jenom se zkroutil. Z očí mu tekly slzy.</p>

<p>Ender si chladně změřil ostatní. „Možná vás napadlo, že se na mě všichni vrhnete. Asi byste mě pořádně zpráskali. Ale zapamatujte si, co udělám s lidmi, kteří se mě snaží zranit. Od teďka byste pořád mysleli na to, kdy vás dostanu a jak to bude strašné.“ Kopl Stilsona do obličeje. Krev z nosu potřísnila okolní zem. „Nebylo by to tak strašné. Bylo by to ještě horší.“</p>

<p>Otočil se a odešel. Nikdo se nevydal za ním. Zahnul za roh do chodby vedoucí k autobusové zastávce. Slyšel, jak hoši za ním říkají „Jemine, podívejte se na něho. Je načisto vodvařenej.“ Ender opřel hlavu o<emphasis> </emphasis>zeď chodby a plakal, dokud nepřijel autobus. Jsem stejný jako Petr. Vezměte mi monitor a jsem právě takový jako Petr.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 2</strong><emphasis>Petr</emphasis></p>

<p><emphasis>„V pořádku, už je to pryč. Myslím to, jak se chová.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Když člověk žije pár let v něčím těle, zvykne si na to. Dívám se teď na jeho obličej a nedokážu říct, co bude dál. Nezvykl jsem si ještě vidět výraz jeho tváře. Jsem zvyklý cítit ho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Poslyšte, teď tu nemluvíme o psychoanalýze. Jsme vojáci a ne kouze</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>níci. Zrovna jste viděl, jak vytřásl duši z těla vůdce party.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Udělal to důkladně. Nejenže ho porazil, ale pořádně mu napráskal. Jako Mazer Ra</emphasis><emphasis>c</emphasis><emphasis>kham v</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nechte si tyhle výlevy pro sebe. Z hlediska komise tedy prošel.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Většinou hlasů. Podíváme se, co udělá s bratrem, když je monitor pryč.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jeho bratr. Nebojíte se toho, co jeho bratr udělá s ním?“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Vy jste mi přece jako jediný říkal, že v tom není žádné riziko.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Prošel jsem si znovu některé záznamy. Nemohu si pomoct, ten kluk se mi líbí. Asi jsme ho měli víc zmáčknout.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jasně. Je to naše zaměstnání. Jsme zlé ježibaby, protože slib</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>jeme perníček, ale sežereme ty malé parchanty zaživa.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>„Odpusť mi, Endere,“ zašeptala Valentine. Hleděla na obvaz na jeho krku.</p>

<p>Ender se dotkl zdi a dveře se za ním zavřely. „Na tom nezáleží. Jsem rád, že je pryč.“</p>

<p>„Co je pryč?“ Do pokoje vstoupil Petr s pusou plnou chleba s oříškovým máslem.</p>

<p> Ender neviděl Petra tak, jak vidí dospělí desetiletého kluka s rozcuchanými černými, hustými vlasy a obličejem, který mohl patřit Alexandru Velikému. Ender se pouze pokoušel pohledem zjistit, jestli se hněvá nebo nudí; obě nebezpečné nálady vedly téměř vždy k utrpení. Když Petrovy oči odhalily obvaz na jeho krku, objevily se v nich hněvivé plamínky.</p>

<p>Valentine je spatřila také.</p>

<p>„Je teď stejný jako my,“ snažila se ho uklidnit ještě dříve, než měl čas zaútočit.</p>

<p>Ale Petr se neuklidnil. „Jako my? Měl tu malou pijavici až do šesti roků. Kdy jsi ty ztratila svoji? Byly ti tři. A mně ani ne pět. <emphasis>Jemu </emphasis>se to málem povedlo, tomu parchantovi, malému termiťákovi.“</p>

<p>Zatím se nic neděje, pomyslel si Ender. Jen se vymluv, řeči nebolí.</p>

<p>„Teď už nad tebou tvoji andělé strážní nedrží ochrannou ruku,“ pokračoval Petr. „A nekontrolují, jestli cítíš nějakou bolest, neposlouchají, co říkám a nedívají se, co s tebou dělám. Co s tím? Co s tím?“</p>

<p>Ender pokrčil rameny.</p>

<p>Petr se najednou usmál a posměšně zatleskal rukama. „Zahrajem si na astronauty a termiťáky.“</p>

<p>„Kde je máma?“ zeptala se Valentine.</p>

<p>„Venku,“ odpověděl Petr. „Domácnost vedu já.“</p>

<p>„Zavolám tátu.“</p>

<p>„Klidně si volej. Víš, že nikdy není doma.“</p>

<p>„Já budu hrát,“ souhlasil Ender.</p>

<p>„Budeš termiťákem,“ řekl Petr.</p>

<p>„Proč nemůže alespoň jednou být astronautem?“ dožadovala se Valentine.</p>

<p>„Nestrkej svůj tlustý nos do věcí, po kterých ti nic není, holčičko,“ zarazil ji Petr. „Vypadni nahoru a vyber si zbraně.“</p>

<p>Ender věděl, že to nebude dobrá hra. Nešlo o to, kdo vyhraje. Když si hrály celé hordy dětí na chodbách, termiťané nikdy nevyhráli a občas se hra zvrhla v podvádění. Ale tady, v jejich bytě, se podvádělo už od začátku a termiťák se nemohl jen tak sebrat a jít z cesty, jak se to stávalo ve skutečných válkách. Zůstal zavřený, dokud astronaut nerozhodl, že hra skončila.</p>

<p>Petr otevřel spodní zásuvku psacího stolu a vyndal masku termiťana. Matka mu udělala scénu, když ji koupil, ale táta poznamenal, že válka nezmizí jen díky tomu, že schová masky termiťanů a nedovolí dětem hrát si s fiktivními laserovými zbraněmi. Lepší bylo hrát si na válku a mít tak lepší šance na přežití, až zas termiťané přijdou.</p>

<p>Jestli vůbec přežiju hru, řekl si v duchu Ender. Nasadil si masku. Svírala ho jako ruka pevně přitisknutá k obličeji. Ale takto se termiťáci necítí, pomyslel si. Nenosí tenhle obličej jako masku, <emphasis>je </emphasis>to jejich tvář. Taky nosí doma ve svých světech masky lidí a hrají si? A jak jim říkají? Hnusáci, protože jsme ve srovnání s nimi tak odporně měkcí a slizcí?</p>

<p>„Dávej pozor, hnusáku,“ promluvil Ender.</p>

<p>Stěží viděl Petra vystřiženými otvory pro oči. Petr se na něho usmál. „Hnusáku? No dobrá, parchante neřádská, uvidíme, až si strhneš masku z obličeje.“</p>

<p>Ender neviděl, co se na něho valí, kromě lehkého přesunu Petrova těla; maska mu bránila v pohledu do stran. Najednou ucítil bolest a boční náraz do hlavy. Ztratil rovnováhu a upadl.</p>

<p>„Nevidíš moc dobře, termiťáku, co?“</p>

<p>Ender si začal stahovat masku. Petr mu špičkou nohy jemně šťouchl do přirození. „Nesundávej si masku,“ přikázal mu.</p>

<p>Ender vrátil masku na původní místo a odtáhl ruce.</p>

<p>Petr přitlačil a Ender sebou trhl. Tělem mu projela bolest.</p>

<p>„Lež rovně, termiťáku. Teď tě budeme zaživa pitvat. Konečně máme jednoho z vás živého a podíváme se, jak vám funguje tělo.“</p>

<p>„Přestaň, Petře,“ zaprosil Ender.</p>

<p>„Přestaň, Petře. Výtečně. Takže vy termiťáci uhodnete i naše jména. Dokážete je podat tak, aby vzbuzovala soucit a připomínala roztomilé dětičky, takže si vás zamilujeme a budeme na vás hodní. Ale tohle na mě neplatí. Já vás vidím takové, jací opravdu jste. Chtěli, abys byl člověk, malý Třetí, ale pořád jsi termiťák a teď se to ukazuje.“</p>

<p>Zvedl chodidlo, udělal jeden krok a potom si klekl na Endera. Kolenem se přitlačil na Enderovo břicho těsně pod hrudní kostí. Přesouval stále víc svoji váhu na Endera, kterému ztěžoval dýchání.</p>

<p>„Mohl bych tě takto zabít,“ zašeptal Petr. „Stačí pořád tlačit, dokud nebudeš mrtvý. Potom bych řekl, že jsem nevěděl, že tě poraním, že jsme si jenom hráli. Určitě mně uvěří a všechno bude fajn. A ty budeš mrtvý. Všechno bude perfektní.“</p>

<p>Ender nemohl mluvit; Petr mu násilím vytlačoval dech z plic. Možná to nemyslel vážně. Třeba to napřed nemyslel doopravdy, ale teprve potom ano.</p>

<p>„Myslím to smrtelně vážně. Říkej si, co chceš, já to myslím vážně. Schválili tě jenom proto, že jsem byl tak slibný. Ale já jsem neměl výsledky a tys byl lepší. Oni si myslí, že jsi lepší. Ale já nechci mít lepšího bratříčka, Endere. Já nechci Třetího.“</p>

<p>„Já to na tebe řeknu,“ ozvala se Valentine.</p>

<p>„Nikdo by ti nevěřil.“</p>

<p>„Budou mi věřit.“</p>

<p>„Tak potom taky zemřeš, milá sestřičko. Ale ano, uvěří tomu. 'Nevěděl jsem, že to Andrewa zabije. A když byl mrtvý, nevěděl jsem, že to zabije <emphasis>taky </emphasis>Valentine.'”</p>

<p>Tlak trochu povolil.</p>

<p>„To stačí. Dnes ne. Až někdy nebudete vy dva spolu. A bude to nešťastná náhoda.“</p>

<p>„Hloupě žvaníš,“ stála na svém Valentine. „Nic z toho nemyslíš vážně.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„A víš, proč to nemyslíš vážně?“ zeptala se ho Valentine. „Protože se chceš někdy dostat do vlády. Chceš, aby tě zvolili. A jestli tvoji protivníci dokážou někde vyhrabat, že tvoji sourozenci zemřeli za podezřelých okolností, když byli malí, tak tě nezvolí. Zvlášť když se najde dopis, který jsem uložila do tajného archívu pro případ mé smrti.“</p>

<p>„Nic mi o tom cáru papíru nemusíš říkat,“ odvrkl Petr.</p>

<p>„Stojí v něm 'Nezemřela jsem přirozenou smrtí. Zabil mě Petr a jestli ještě nezabil Andrewa, brzy to udělá.' Nestačí tě usvědčit, ale zabrání ti, aby tě vůbec někdy zvolili.“</p>

<p>„Ty jsi teď jeho monitor,“ řekl Petr. „Dobře ho hlídej ve dne i v noci. Měla bys být tady.“</p>

<p>„Ender a já nejsme hloupí. Stejně jako ty jsme všechno pozorně zaznamenávali. V některých věcech jsme lepší. Všichni dohromady jsme fantasticky chytré děti. Ale ty, Petře, nejsi nejchytřejší, jenom největší.“</p>

<p>„Vím. Ale jednou přijde den, kdy s ním nebudeš, kdy na něho zapomeneš. Najednou si vzpomeneš a rozběhneš se k němu a on tam bude v naprostém pořádku. Příště se už nebudeš tolik strachovat a půjdeš pomaleji. A pokaždé se nic nestane. Budeš si myslet, že jsem zapomněl. Dokonce i když si vzpomeneš, že jsem to říkal, budeš si myslet, že jsem zapomněl. A roky budou ubíhat. A potom dojde k hroznému neštěstí, najdu jeho tělo a budu nad ním plakat a naříkat a ty si, Vally, vzpomeneš na tento rozhovor, ale budeš se sama před sebou za tu vzpomínku stydět, protože budeš vědět, že jsem se změnil, takže to opravdu bude nehoda. Bude pro tebe dokonce kruté vzpomínat, co jsem kdysi řekl v dětské hádce. Až na to, že to bude pravda. Já si tohle dobře zapamatuju. On zemře a ty proti tomu nic nenaděláš. Ani to nejmenší. Ale pořád budeš věřit, že jsem jenom největší.“</p>

<p>„Největší idiot,“ dodala Valentine.</p>

<p>Petr vyskočil na nohy a ohnal se po ní. Uhnula. Ender strhl masku. Petr se hodil zády na postel a začal se hlasitě smát veselým smíchem, až mu slzy vhrkly do očí.</p>

<p>„Ach vy dětinové, jste správná parta, ti nejsprávnější a nejhloupější důvěřivci na téhle planetě.“</p>

<p>„Teď nám řekne, že všechno byl jenom vtip,“ poznamenala Valentine.</p>

<p>„Ne vtip, ale hra. Můžu vás přinutit, abyste uvěřili všemu. Přinutím vás třeba tancovat jak loutky.“ Falešným hlasem monstra začal deklamovat: „Zabiju vás a rozsekám na kousíčky a nacpu vás do odpadové šachty.“ Znovu se zasmál. „Největší důvěřivci ve sluneční soustavě.“</p>

<p>Ender stál a pozoroval ho, jak se směje. Přemýšlel o Stilsonovi, jak se cítil, když mu rozdrtil tělo. Tenhle to potřeboval. Tenhle by měl dostat nářez. Jako kdyby mu četla v myšlenkách, Valentine zašeptala: „Nedělej to, Endere.“</p>

<p>Petr se náhle otočil na bok, sklouzl z postele a zaujal bojové postavení. „Jen do toho, Endere,“ vyzval ho. „Jsem pořád připravený.“</p>

<p>Ender zvedl pravou nohu a zul si botu. Zvedl ji nahoru. „Vidíš tu špičku? Je na ní krev, Petře.“</p>

<p>„Óóóóch, už se bojím, že zemřu, já zemřu. Ender nerozumí legraci a teď mě chce zabít.“</p>

<p>Nijak ho to nevyvedlo z míry. Petr zůstal v srdci vrahem a nikdo, kromě Valentine a Endera, o tom nevěděl.</p>

<p>Když se vrátila matka domů, politovala Endera kvůli monitoru. Otec po návratu pořád opakoval, jaké je to báječné překvapení, že mají takové fantastické děti a že vláda jim slíbila tři děti a teď si přece jenom nechtěla žádné vzít zpátky, takže teď mají tři, ještě pořád mají Třetího… až na něho chtěl Ender zakřičet Já vím, že jsem Třetí, já to vím, jestli chceš, můžu odejít, aby ses nemusel před každým rozpačitě omlouvat, bohužel jsem přišel o monitor a teď máte tři děti bez srozumitelného vysvětlení, vůbec se ti to nehodí, strašně mě to mrzí.</p>

<p>Lehl si na postel a zíral vzhůru do tmy. Na palandě nad ním slyšel, jak se Petr neklidně převrací a hází sebou. Potom Petr sklouzl dolů a vyšel z pokoje. Ender uslyšel tlumené spláchnutí toalety; Petrova silueta se rýsovala ve dveřích.</p>

<p>Myslí si, že spím. Chce mě zabít.</p>

<p>Petr přešel samozřejmě k posteli, ale nevylezl nahoru na postel. Místo toho se postavil vedle Enderovy hlavy.</p>

<p>Nenatáhl se však pro polštář, aby Endera zadusil. Neměl žádnou zbraň.</p>

<p>„Endere, odpusť,“ zašeptal. „Odpusť mi to. Vím, jak ti je. Jsem tvůj bratr, mám tě rád.“</p>

<p>Po dlouhé době podle Petrova pravidelného dechu poznal, že už spí. Ender si odmotal obvaz z krku a podruhé ten den plakal.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 3</strong><emphasis>Graff</emphasis></p>

<p><emphasis>„Sestra je naším s</emphasis><emphasis>labým místem. Opravdu ji miluje.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím. Může zkazit všechno od začátku. Nebude ji chtít opustit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co tedy budeme dělat?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Přesvědčíme ho, že touží víc po odchodu s námi než zůstat s ní.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak to uděláte?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zalžu mu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A pokud to nevyjde?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pak mu řeknu pravdu. V krajním případě to smíme udělat. </emphasis><emphasis>Všechno se nedá naplánovat předem.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Ender neměl při snídani velký hlad. Neustále přemýšlel, co bude ve škole, až se setká tváří v tvář se Stilsonem po včerejší rvačce. Jak zareagují Stilsonovi kamarádi. Možná nijak, ale nebyl si jistý. Nechtělo se mu tam.</p>

<p>„Andrewe, vždyť nic nejíš,“ napomenula ho matka.</p>

<p>Do pokoje vešel Petr. „Ahoj, Endere. Dík za tu hnusnou žínku ve sprše.“</p>

<p>„To jenom pro tebe,“ zamumlal Ender.</p>

<p>„Andrewe, musíš se najíst.“</p>

<p>Ender vystrčil zápěstí v gestu, které oznamovalo Tak si mě nakrmte třeba kapačkou.</p>

<p>„Je to velice zvláštní,“ řekla matka. „Snažím se projevit zájem, ale mým geniálním dětem na tom nezáleží.“</p>

<p>„Všechny geny, které z nás udělaly génie, máme od tebe, mami,“ ozval se Petr. „Od táty jsme určitě nedostali žádné.“</p>

<p>„Já tě slyším,“ řekl otec, aniž zvedl oči od zpráv zobrazených při jídle před ním na stole.</p>

<p>„Mrhal bys časem, kdybys mě neslyšel.“</p>

<p>Panel zapípal. Někdo stál přede dveřmi.</p>

<p>„Kdo je to?“ zeptala se matka.</p>

<p>Otec stiskl palcem klávesu a na obrazovce videa se objevil nějaký muž. Byl oblečený do jediné vojenské uniformy, která už nic neznamenala. MF, Mezinárodní flotila.</p>

<p>„Myslel jsem, že to skončilo,“ řekl otec.</p>

<p>Petr neříkal nic, jenom si zaléval ovesné vločky mlékem.</p>

<p>Možná, že přece jen nebudu dnes muset do školy, pomyslel si Ender.</p>

<p>Otec vyťukal otevírací kód dveří a vstal od stolu. „Postarám se o něho. Zůstaňte tady a jezte.“</p>

<p>Zůstali, ale nejedli. Za malou chvíli se otec vrátil a kývnutím přivolal matku.</p>

<p>„Dostal ses do pěkného průšvihu,“ prohlásil Petr. „Zjistili, cos udělal Stilsonovi, a teď chtějí, aby sis odpočinul na Pásu.“</p>

<p>„Pitomče, je mi teprve šest. Jsem ještě malý.“</p>

<p>„Ale jsi Třetí, hlupáku. Nemáš žádná práva.“</p>

<p>Do místnosti vešla Valentine s rozcuchanými vlasy, které jí ve spánku kolem hlavy vytvořily jakousi svatozář. „Kde je máma s tátou? Strašně bych už chtěla jít do školy.“</p>

<p>„A nechat se zase ústně vyzkoušet, co?“ ironicky poznamenal Petr.</p>

<p>„Zavři zobák,“ odpověděla Valentine.</p>

<p>„Měla by sis odpočinout a radovat se z toho,“ řekl Petr. „Zkouška by mohla být horší.“</p>

<p>„Nevím jaká.“</p>

<p>„Třeba bys dostala na zadek.“</p>

<p>„Pindy dyndy. Kde jsou naši?“</p>

<p>„Mluví s nějakým chlápkem z MF.“</p>

<p>Intuitivně pohlédla na Endera. Konec konců už léta čekali, že někdo přijde a poví jim, že Ender uspěl, že ho potřebují.</p>

<p>„Tak je to správné, dívej se na něho,“ řekl kousavě Petr. „Ale možná, že přišel pro mě. Třeba si uvědomili, že jsem přece jen ze všech nejlepší.“ Zranila Petrovy city a jako obyčejně z něho promlouval pokřivený charakter.</p>

<p>Dveře se otevřely. „Endere, měl bys jít za námi,“ vyzval ho otec.</p>

<p>„Promiň, Petře,“ špičkovala Valentine.</p>

<p>Otec se zamračil. „Děti, tady není nic k smíchu.“</p>

<p>Ender následoval otce do přijímacího pokoje. Když vstoupili, důstojník Mezinárodní flotily vstal, ale nepodal Enderovi ruku.</p>

<p>Matka kroutila snubním prstenem na prstě. „Andrewe, nikdy jsem si nemyslela, že by ses mohl zaplést do rvačky.“</p>

<p>„Malý Stilson leží v nemocnici,“ pronesl otec. „Opravdu jsi ho pořádně ztloukl. Endere, s tou nohou to nebylo právě sportovní.“</p>

<p>Ender potřásl hlavou, čekal, že kvůli Stilsonovi přijde někdo ze školy a ne důstojník z flotily. Toto bylo daleko vážnější, než si myslel. Přesto si však nedokázal vymyslet, co jiného mohl udělat.</p>

<p>„Můžete mi, mladíku, nějak vysvětlit své chování?“ zeptal se důstojník.</p>

<p>Ender znovu zakroutil hlavou. Nevěděl, co má říct a bál se, že se ukáže ještě ve strašnějším světle, než do jakého jej jeho skutek postavil. Přijmu každý trest, pomyslel si. Jen ať mám výslech za sebou.</p>

<p>„Jsme ochotni zvážit polehčující okolnosti,“ pokračoval důstojník, „ale musím ti říct, že věc nevypadá dobře. Kopat ho do rozkroku, opakovaně ho kopnout do obličeje a do těla, když ležel na zemi – zní to, jako kdybys z toho měl opravdové potěšení.“</p>

<p>„Neměl,“ zašeptal Ender.</p>

<p>„Tak proč jsi to udělal?“</p>

<p>„Měl tam svoji partu.“</p>

<p>„No a co? Tohle vysvětluje všechno?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Řekni mi, proč jsi ho pořád kopal. Vždyť jsi už vyhrál.“</p>

<p>„Když jsem ho srazil k zemi, vyhrál jsem první rvačku. Chtěl jsem vyhrát všechny ostatní hned na místě, aby mě už nechali na pokoji.“ Ender si nemohl pomoci, příliš se bál a styděl za své chování; třebaže ani nechtěl, začal znovu plakat. Ender jen nerad a zřídkakdy plakal. Za necelý den teď už potřetí. A pokaždé byl pláč horší. Styděl se za vzlykání před matkou, otcem a tím vojákem. „Vzali jste mi monitor, musel jsem se o sebe postarat sám.“</p>

<p>„Endere,“ začal otec, „měl jsi požádat dospělé o pomoc.“</p>

<p>Ale důstojník vstal a přešel přes celou místnost k Enderovi. Napřáhl k němu ruku. „Jmenuji se Graff. Plukovník Hyrum Graff. Jsem ředitelem úvodního kursu na Bitevní škole v Pásu. Přišel jsem tě pozvat do naší školy.“</p>

<p>Tak přece. „Ale monitor –“</p>

<p>„Závěrečná fáze tvého testu měla ukázat, co se stane, když se monitor odstraní. Vždycky to neděláme, ale v tvém případě –“</p>

<p>„A já jsem uspěl?“</p>

<p>Matka nevěřila svým očím. „Za to, že dostal malého Stilsona do nemocnice? Co byste proboha udělali, kdyby ho Andrew zabil? Dali byste mu vyznamenání?“</p>

<p>„Paní Wigginová, on ho nezabil. Právě proto.“ Plukovník Graff jí podal šanon plný nějakých dokumentů. „Tady jsou žádosti. Váš syn byl vybrán Výběrovou službou Mezinárodní flotily. Máme už samozřejmě váš písemný souhlas z doby, kdy vám bylo schváleno početí. Jinak by se nemohl narodit. Od té doby patřil nám, pokud splňoval požadavky.“</p>

<p>Otci se třásl hlas. „To není od vás hezké, nechat nás žít s nadějí, že ho nechcete, a nakonec si ho vzít.“</p>

<p>„A k tomu celá ta záhada s malým Stilsonem,“ přidala se matka.</p>

<p>„Nešlo o žádnou záhadu, paní Wigginová. Dokud jsme neznali Enderovu motivaci, nemohli jsme s jistotou vědět, že není jiný – museli jsme zjistit, co jeho chování znamenalo. Nebo alespoň co si o tom myslel Ender.“</p>

<p>„Musíte mu pořád říkat tou pitomou přezdívkou?“ Matka začala plakat.</p>

<p>„Omlouvám se, paní Wigginová. Ale toto jméno si dal sám.“</p>

<p>„Pane plukovníku, co teď s ním uděláte?“ zeptal se otec. „Odvedete ho hned?“</p>

<p>„To záleží –“</p>

<p>„Na čem?“</p>

<p>„Na tom, jestli Ender chce jít.“</p>

<p>Matčin pláč se změnil v hořký smích. „Jak jste hodný, tak ono je to nakonec dobrovolné!“</p>

<p>„Co se týká vás dvou, vybrali jste si už při Enderově početí. Ale Ender si dosud nevybral. Branci jsou dobrou potravou pro děla, ale důstojníci k nám musí vstoupit dobrovolně.“</p>

<p>„Důstojníci?“ zeptal se Ender. Když promluvil, ostatní ztichli.</p>

<p>„Ano,“ potvrdil Graff. „Bitevní škola je určena pro výcvik budoucích kapitánů kosmoletů, komodorů a admirálů flotily.“</p>

<p>„Nesnažte se nás oklamat!“ vykřikl hněvivě otec. „Kolik chlapců z Bitevní školy opravdu skončí jako velitel lodi?“</p>

<p>„Pane Wiggine, bohužel jde o přísně utajovanou informaci. Ale <emphasis>mohu </emphasis>vám potvrdit, že žádný z našich hochů, kteří se prokousali prvním ročníkem, ještě nikdy nepropadl u důstojnických zkoušek. A nikdo neslouží na meziplanetárních lodích v nižší hodnosti než první důstojník. Dokonce i v obranných silách naší vlastní sluneční soustavy si jich považují.“</p>

<p>„Kolik jich dokončí první ročník?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„Všichni, kteří chtějí,“ odpověděl Graff.</p>

<p>Ender už málem řekl Chci. Skousl si však jazyk. Zbavil by se tím sice školy, ale to byla hloupost, problém na pár dní. Zbavil by se také Petra – což byla důležitější věc, která se mohla stát otázkou samotného života. Ale znamenalo to odejít od matky a otce a – kromě toho všeho – opustit Valentine. A stát se vojákem. Ender nerad bojoval. Neměl rád lidi jako Petr, silné mezi slabými, ale ani sobě podobné, tedy chytré mezi hloupými.</p>

<p>„Myslím,“ pronesl Graff, „že bych si měl s Enderem promluvit mezi čtyřma očima.“</p>

<p>„Ne,“ odmítl otec.</p>

<p>„Nevezmu vám ho bez toho, že byste si s ním ještě jednou promluvili. Vlastně mi nemůžete odporovat.“</p>

<p>Otec na něho okamžik zachmuřeně hleděl, pak vstal a vyšel z místnosti. Matka se zastavila a stiskla Enderovi ruku. Při odchodu za sebou zavřela dveře.</p>

<p>„Endere,“ začal Graff, „když půjdeš se mnou, hodně dlouho se sem nevrátíš. V Bitevní škole nejsou žádné prázdniny, ani se nepovolují návštěvy. Intenzívní výcvik potrvá až do tvých šestnácti let – první propustku dostaneš, za jistých okolností, až ti bude dvanáct. Endere, věř mi, lidé se mění v šesti letech, mění se i v deseti. Z tvé sestry Valentine bude žena, až ji zase uvidíš, jestli půjdeš se mnou. Budete si navzájem cizí. Pořád ji budeš milovat, ale ona tě nepozná. Jak vidíš, nijak nepředstírám, že je to snadné.“</p>

<p>„A co máma s tátou?“</p>

<p>„Znám tě dobře, Endere. Nějaký čas jsem tě sledoval v monitoru. Zanedlouho ti matka s otcem nebudou moc chybět. A ty jim také nebudeš dlouho scházet.“</p>

<p>Proti jeho vůli se Enderovi v očích objevily slzy. Odvrátil obličej, ale neutřel si je.</p>

<p>„<emphasis>Opravdu </emphasis>tě milují, Endere. Ale musíš pochopit, co je stál tvůj život. Víš, narodili se v nábožensky založených rodinách. Tvému otci dali při křtu jméno John Paul Wieczorek. Katolík. Sedmé z devíti dětí.“</p>

<p>Devět dětí. Bylo to nepředstavitelné. Zločinné.</p>

<p>„No ano, lidé dělají podivné věci z náboženských pohnutek. Víš přece, Endere, jaké jsou za to sankce – tenkrát nebyly tak tvrdé, ale neměli snadný život. Jenom první dvě děti dostaly bezplatné vzdělání. S každým dalším dítětem se školné zvyšovalo. Tvůj otec v šestnácti konvertoval a využil Zákona o nesouhlasících rodinách, aby mohl odejít od rodičů. Změnil si jméno, zřekl se náboženství a přísahal, že nebude mít více než povolené dvě děti. Myslel to vážně. Při pomyšlení na stud a ústrky, které zažil jako dítě – přísahal, že jeho děti nic takového nesmějí prožít. Rozumíš?“</p>

<p>„Nechtěl mě.“</p>

<p>„No, abych řekl pravdu, nikdo <emphasis>nechce </emphasis>Třetího. Nemůžeš očekávat, že by byli nadšení. Ale tvoji rodiče jsou zvláštní případ. Oba se vzdali svého náboženského přesvědčení – matka byla mormonka – ale jejich cítění je ve skutečnosti ambivalentní. Víš, co znamená ambivalentní?“</p>

<p>„Že cítí nábožensky a zároveň jako noví lidé.“</p>

<p>„Stydí se za svůj původ a zatajují, že pocházejí z nesouhlasících rodin. Dokonce jdou až tak daleko, že tvá matka ze strachu, aby ji nepodezírali, nechce nikomu přiznat, že se narodila v Utahu. Tvůj otec popírá své polské předky, protože Polsko je stále zemí, která s touto politikou nesouhlasí, i přes hrozbu mezinárodních sankcí. Jak vidíš, mít Třetí dítě i podle přímých instrukcí vlády kazí všechno jejich snažení.“</p>

<p>„Já vím.“</p>

<p>„Věc je ale komplikovanější. Otec tě stále nazývá tvým zákonitým jménem. Ve skutečnosti vás tři pokřtil, jen co vás po narození přivezl domů. Matka s tím nesouhlasila. Pokaždé se kvůli tomu pohádali, ale ne proto, že by nechtěla, aby vás pokřtil, ale protože byla proti katolickému křtu. Svého náboženství se nikdy nevzdali. Dívají se na tebe jako na symbol hrdosti, protože dokázali obejít zákon a mít Třetí dítě. Ale zároveň jsi symbolem ustrašeného postoje, protože si netroufají jít dál a uplatnit v praxi svůj nesouhlas, který pořád považují za oprávněný. A jsi také symbolem veřejné hanby, protože každý tvůj krok se prolíná s jejich snahou asimilovat se do normální, souhlasící společnosti.“</p>

<p>„Jak to všechno víte?“</p>

<p>„Sledovali jsme přes monitor tvoje sourozence, Endere. Užasl bys, jak jsou naše přístroje citlivé. Napojili jsme se přímo na tvůj mozek. Slyšeli jsme všechno, co jsi slyšel bez ohledu na to, jestli jsi dával pozor nebo ne. Nebo jestli jsi jim rozuměl. <emphasis>My </emphasis>jsme jim rozuměli.“</p>

<p>„Takže rodiče mě milují a zároveň nemilují?“</p>

<p>„Milují tě. Otázka zní jinak – zda tě tady chtějí. Tvoje přítomnost v tomto domě je zdrojem neustálých roztržek a napětí. Chápeš?“</p>

<p>„Napětí jsem nezavinil <emphasis>já.</emphasis>“</p>

<p>„Nic z toho, co děláš, Endere, ale samotná tvoje existence. Bratr tě nenávidí, protože jsi živým důkazem skutečnosti, že nebyl dost schopný. Rodiče ti zazlívají svoji minulost, které se pokoušejí uniknout.“</p>

<p>„Valentine mě má ráda.“</p>

<p>„Z celého srdce. Je ti naprosto oddaná a ty ji zbožňuješ. Řekl jsem ti, že to nebude snadné.“</p>

<p>„Jak to tam vypadá?“</p>

<p>„Tvrdá práce. Studium, stejně jako ve zdejší škole, až na to, že tě daleko intenzivněji zasvětíme do matematiky a počítačů. Dějiny válek. Strategie a taktika. A kromě toho všeho Bitevní místnost.“</p>

<p>„Co je to?“</p>

<p>„Hry na válku. Všichni chlapci se zařadí do několika armád a den za dnem, při nulové gravitaci, hrají válečné hry. Nikdo není zraněn, ale vítězství a prohry se počítají. Každý začíná jako obyčejný voják, přijímající rozkazy. Důstojníky jsou starší hoši, kteří jsou povinni cvičit tě a velet v bitvě. Víc ti teď nesmím říct. Připomíná to hru na astronauty a termiťany – až na to, že dostaneš funkční zbraně a vedle tebe bojují kamarádi. Tvoje budoucnost a budoucnost celé lidské rasy závisí na tom, jak se budeš učit, jak dobře budeš bojovat. Je to těžký život, nebudeš mít normální dětství. Samozřejmě, se svou inteligencí a nadto jako Třetí bys stejně neměl nijak zvlášť normální dětství.“</p>

<p>„Jsou tam samí chlapci?“</p>

<p>„Děvčat je málo, často neuspějí u vstupních testů. Proti nim se postavilo příliš mnoho staletí lidského vývoje. Žádná z nich stejně nebude vypadat jako Valentine. Ale budeš tam mít bratry, Endere.“</p>

<p>„Stejné jako Petr?“</p>

<p>„Petra jsme nepřijali hlavně proto, Endere, že ho nenávidíš.“</p>

<p>„Necítím k němu nenávist. Jenom se –“</p>

<p>„– ho bojím. Víš, Petr není tak úplně zlý. Dlouho jsme ho považovali za nejlepšího. Požádali jsme tvé rodiče, aby dalším dítětem byla dcera – stejně by ji měli – a doufali jsme, že Valentine bude jako Petr, jenže mírnější. Byla až příliš mírná. A tak jsme si vyžádali tebe.“</p>

<p>„Abych byl napůl Petrem a napůl Valentine.“</p>

<p>„Pokud by všechno šlo podle předpokladů.“</p>

<p>„A jsem takový?“</p>

<p>„Pokud mohu říct, Endere, testy dopadly výtečně. Ale neukážou nám všechno. Vlastně, když na to přijde, sotva nám mohou říct všechno. Ale zase jsou lepší než nic.“ Graff se předklonil a vzal Enderovy ruce do svých dlaní. „Endere Wiggine, kdyby šlo pouze o výběr tvé nejlepší a nejšťastnější budoucnosti, řekl bych ti, abys zůstal doma. Zůstaň tady, vyrosteš a budeš šťastný. Jsou ještě horší věci než být Třetím, než mít velkého bratra, který se nemůže rozhodnout, jestli bude člověkem nebo šakalem. Jednou z těch horších věcí je Bitevní škola. Ale my tě potřebujeme. Termiťané ti možná připadají jako hra. Naposledy nás však jen tak tak nesmetli. Ale to nestačilo. Byli jsme jim vydáni na milost a nemilost, převyšovali nás počtem i dokonalejšími zbraněmi. Zachránila nás jedině skutečnost, že jsme měli skvělého velitele. Říkej tomu osud nebo Bůh nebo třeba už bylo štěstí unavené, zkrátka jsme měli Mazera Rackhama.</p>

<p>Ale dnes už ho nemáme, Endere.</p>

<p>Vyštrachali jsme ze všech koutů všechno, co ze sebe mohlo lidstvo vydat, flotilu, proti které vypadá jejich loďstvo vyslané proti nám při posledním nájezdu jako horda dětí hrajících si na koupališti. Máme taky nějaké nové zbraně. Ale ani ty by nestačily. Protože za osmdesát let od poslední války měli na přípravu právě tolik času jako my. Potřebujeme to nejlepší, co můžeme získat, a potřebujeme to rychle. Možná pro nás nic nevymyslíš, ale třeba ano. Možná se pod tou tíhou zlomíš nebo ti zničíme celý život, možná mě budeš nenávidět za to, že jsem k vám dnes přišel. Ale jestli tu je nějaká šance vzít tě do naší flotily, aby lidstvo mohlo přežít a mělo od termiťanů navždycky pokoj – potom tě chci požádat, abys šel se mnou.“</p>

<p>Ender se jen s obtížemi soustřeďoval na plukovníka Graffa. Muž vypadal vzdálený a maličký, jako by ho Ender mohl uchopit pinzetou a strčit ho do kapsy. Opustit všechno kolem a jít na místo, které je velice nepříjemné, bez Valentine, mámy a táty.</p>

<p>A pak mu v duchu před očima běžely filmy o termiťanech, které musel každý alespoň jednou za rok povinně shlédnout. Napadení Číny. Bitva o Pás. Smrt, utrpení a hrůza. A Mazer Rackham a jeho brilantní manévrování ničící nepřátelskou flotilu dvakrát větší a s dvojnásobnou palebnou silou; používal přitom malé lidské lodě, které se zdály tak křehké a slabé. Jako když děti bojují proti dospělým. Vyhráli jsme.</p>

<p>„Já se bojím,“ ozval se tiše Ender. „Ale půjdu s vámi.“</p>

<p>„Zopakuj mi to,“ vyzval ho Graff.</p>

<p>„Kvůli tomu jsem se přece narodil, nebo ne? Když nepůjdu, proč vlastně budu žít?“</p>

<p>„To nestačí.“</p>

<p>„Nechce se mi, ale půjdu.“</p>

<p>Graff přikývl. „Můžeš změnit názor. Až do chvíle, kdy se mnou nasedneš do auta, můžeš změnit svůj názor. Potom už z vůle Mezinárodní flotily zůstaneš. Rozumíš mi?“</p>

<p>Ender kývl na souhlas.</p>

<p>„Dobrá. Pojďme jim to říct.“</p>

<p>Matka plakala. Otec ho svíral v pevném objetí. Petr kroutil nevěřícně hlavou a řekl „Máš, ty špunte, ale štěstí.“ Valentine ho políbila a zanechala slzy na jeho tváři.</p>

<p>Balit nebylo co. Neměl žádný majetek. „Ve škole dostaneš všechno, co budeš potřebovat, od uniformy po školní potřeby. A co se týká hraček — hra je jenom jedna.“</p>

<p>„Sbohem,“ rozloučil se Ender se svou rodinou. Vzal plukovníka Graffa za ruku a vyšel s ním ze dveří.</p>

<p>„Zabij za mě pár termiťáků!“ křičel za ním Petr.</p>

<p>„Miluju tě, Andrewe!“ volala matka.</p>

<p>„Budeme ti psát!“ dodal otec.</p>

<p>Když nastupoval do auta, které tiše čekalo v koridoru, slyšel Valentinin úzkostný pláč. „Vrať se ke mně! Budu tě pořád milovat!“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 4</strong><emphasis>Start</emphasis></p>

<p><emphasis>„U Endera musíme dosáhnout jemné rovnováhy, izolovat ho </emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>tolik, aby zůstal tvůrčím duchem</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> jinak přijme zdejší systém a my ho ztratíme. Ale zároveň se potřebujeme přesvědčit, že je pořád schopen vést lidi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokud ho povýší, povede je.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Není to tak jednoduché. Mazer Rackham ovládal svoji malou flotilu a zvítězil. Než dojde k této válce, bude toho i na génia moc. Malých lodí je příliš mnoho. Musí vycházet dobře se svými podřízenými.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Aha. Musí být geniální a taky přívětivý.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Přívětivý ne. Přívětivost nás všechny vydá termiťanům na p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>spas.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takže ho chcete izolovat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Úplně ho izoluji od ostatních hochů, až se dostaneme do šk</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>ly.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nepochybuji o tom. Počkám, až se k tomu dostanete. </emphasis><emphasis>Viděl </emphasis><emphasis>jsem videozáznamy toho, co udělal s malým Stilsonem. Nevychováváte žádného hodného mazlíčka.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Právě v tom se mýlíte. Je dokonce ještě hodnější. Ale nedělejte </emphasis><emphasis>si st</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>rosti. My už to rychle protřídíme.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Někdy si myslím, že máte z lámání těch malých géniů radost.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je to umění a já ho velice dobře ovládám. Ale radost? No, </emphasis><emphasis>možná. Až z nich něco bude a stanou se z nich lepší lidé.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jste zrůda.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Díky. Znamená to, že dostanu přidáno?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jenom medaili. Rozpočet</emphasis><emphasis> není bezedný.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Říká se, že stav beztíže může způsobit ztrátu orientace, zvlášť u dětí, jejichž smysl pro směr není ještě vyvinutý. Ale Ender ztratil orientaci ještě dříve, než se vymanil z pozemské gravitace. A než raketoplán vůbec odstartoval.</p>

<p>Spolu s ním tam bylo dalších devatenáct hochů. Jeden za druhým se trousili z autobusu na pohyblivé schody, bavili se mezi sebou, chvástali se, žertovali a smáli se. Ender mlčel. Všiml si, že ho Graff s ostatními důstojníky sledují a hodnotí. Všechno, co děláme, má nějaký význam, uvědomil si Ender. Oni se smějí, já ne.</p>

<p>Pohrával si s myšlenkou chovat se jako ostatní chlapci. Ale nenapadal ho žádný vtip a jejich žerty mu nepřipadaly nijak směšné. Ender v sobě neuměl najít místo, odkud pocházel jejich smích. Bál se a díky strachu zvážněl.</p>

<p>Oblékli ho do uniformy ušité z jediného kusu. Měl zvláštní pocit, když necítil opasek obepnutý kolem pasu. V tomto oblečení si připadal nafouklý a nahý. Snímaly je televizní kamery, sedící jako ptáci na ramenou shrbených mužů. Muži našlapovali pomalu a tiše jako kočky, aby se kamery pohybovaly plynule. Ender se přistihl, že se také pohybuje plynule.</p>

<p>Představil si, jak asi by vypadal v televizi při interview. Reportér by se ho zeptal Jak se cítíte, pane Wiggine? Vlastně to docela ujde, až na ten hlad. Hlad? Ach ano, dvacet hodin před startem nám nedovolili jíst. Zajímavé, to jsem nevěděl. Všichni máme opravdu hlad. A během interview by Ender s chlapíkem z televize dlouhými, pružnými kroky hladce klouzali před kameramanem. Ender dostal poprvé chuť se zasmát. Usmíval se. Ostatní hoši vedle něho se v té chvíli také smáli, ale z jiného důvodu. Myslí si, že se směju jejich vtipům, uvědomil si Ender. Ale já se směju něčemu daleko směšnějšímu.</p>

<p>„Vylezte jeden za druhým po žebříku nahoru,“ řekl jim důstojník. „Až přijdete do chodbičky s prázdnými sedadly, posaďte se na jedno. Žádné sedadlo není u okna.“</p>

<p>Byl to vtip. Ostatní se zasmáli.</p>

<p>Ender byl téměř poslední, ale ne úplně poslední. Televizní kamery se ještě nevzdávaly. Uvidí mě Valentine, jak mizím v raketoplánu? Napadlo ho, že by jí mohl zamávat, utíkat ke kameramanovi a zeptat se ho „Mohl bych dát sbohem Valentine?“ Nevěděl, že kdyby to udělal, vystřihli by záběr z kazety, protože všichni hoši odlétající do Bitevní školy měli být hrdinové. Nepředpokládalo se, že by některý z nich selhal. Ender nevěděl nic o cenzuře, ale věděl, že útěk ke kamerám není dobrý.</p>

<p>Přešel po krátkém můstku do dveří raketoplánu. Všiml si, že stěna po pravé ruce je potažena stejným kobercem jako podlaha. Právě tady začal ztrácet smysl pro orientaci. Na okamžik si myslel, že stěna je podlaha, začínal si připadat jako při chůzi po stěně. Vylezl na žebřík a zjistil, že také na kolmém povrchu vzadu visí koberec. Vyšplhám se na podlahu. Krok za krokem, ručka za ručkou.</p>

<p>Potom, jen pro legraci, předstíral, že <emphasis>slézá dolů ze </emphasis>zdi. Téměř okamžitě si představil sestup, přesvědčený, že jde o nejlepší důkaz existence přitažlivosti. Přistihl se, že se křečovitě drží sedadla, třebaže ho k němu gravitace silně tiskla.</p>

<p>Ostatní hoši vykřikovali a skákali po sedadlech, trochu se strkali a tlačili. Ender opatrně nahmatal pásy; zjistil, jak se zapínají v rozkroku, kolem pasu a ramen, aby ho udržely. Představil si, jak loď visí vzhůru nohama na spodní straně povrchu Země a obří prsty přitažlivosti ji pevně drží na místě. Ale my se brzy odlepíme, pomyslel si. Odpadneme od této planety.</p>

<p>V té chvíli neznal její význam. I když si později vzpomínal, že právě před odletem ze Země o ní poprvé přemýšlel jako o kterékoliv jiné planetě, bez zvláštního osobního zájmu.</p>

<p>„Vidím, že už jsi na to přišel,“ řekl Graff. Stál přitom na žebříku.</p>

<p>„Pojedete s námi?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„Obyčejně nechodím na nábor dolů na Zemi,“ odpověděl Graff. „Tak trochu tomu tady velím. Jsem administrátorem školy, něco jako ředitel. Řekli mi, že se musím vrátit, jinak ztratím zaměstnání.“ Usmíval se.</p>

<p>Ender mu úsměv vrátil. Vedle Graffa se cítil příjemně. Graff byl hodný. A byl ředitelem Bitevní školy. Ender se trochu uvolnil. Bude tam mít přítele.</p>

<p>Ostatní hoši se přivázali na patřičném místě, tedy stejně, jak to provedl Ender. Čekali asi hodinu, zatímco televizní obrazovka v přední části raketoplánu jim představovala jeho let, dějiny vesmírných letů a jejich možnou budoucnost na velkých hvězdných korábech Mezinárodní flotily. Úžasně nudná záležitost. Ender takové filmy už viděl.</p>

<p>Až na to, že přitom nebyl připoután k sedadlu raketoplánu. A nevisel hlavou dolů z břicha Země.</p>

<p>Start nebyl špatný. Trochu jim nahnal strach. Občas se zakymáceli, několikrát je v panice napadlo, že by se poprvé v dějinách nemusel start raketoplánu podařit. Když ležíte pohodlně opřený v měkkém křesle, film vám nevysvětlí, kolik prudkých otřesů byste mohli přitom zažít.</p>

<p>Houpání pak přestalo a on skutečně visel v pásech, nikde kolem žádná gravitace.</p>

<p>Ale protože on sám se už zorientoval, nepřekvapilo ho, když Graff stoupal pozpátku po žebříku nahoru, jako kdyby slézal do přední části lodi. Opravdu ho nijak nevzrušilo, když se Graff nohama zahákl za příčku a odrazil rukama, takže najednou se pohupoval vzpřímeně jako v obyčejném letadle.</p>

<p>Získání prostorové orientace bylo pro některé hochy nad jejich síly. Jeden hoch se dávil. Ender pochopil, proč jim zakázali jíst dvacet hodin před startem. Zvracet v beztížném stavu nebyla žádná legrace.</p>

<p>Ale Endera Graffova gravitační hra bavila. A dovedl ji dál, když si představil, jak Graff visí hlavou dolů v prostřední uličce a v duchu si ho maloval, jak se odstrkuje přímo od boční stěny. Přitažlivost nemohla fungovat jinak. Třebaže chci, aby fungovala, dokážu si představit Graffa, jak stojí na hlavě a on o tom vůbec neví.</p>

<p>„Wiggine, co vám připadá tak směšné?“</p>

<p>Graffův hlas zněl ostře a rozhněvaně. Co jsem udělal špatně, zapátral v mysli Ender. Že bych se smál nahlas?</p>

<p>„Na něco jsem se vás ptal, vojíne!“ vyštěkl Graff.</p>

<p>Ano, takto začíná výcviková rutina. Ender viděl v televizi několik inscenací z vojenského prostředí, kde vždycky na začátku výcviku důstojníci řvali na vojáky, než se nakonec stali dobrými kamarády.</p>

<p>„Ano, pane.“</p>

<p>„Odpovězte tedy!“</p>

<p>„Představoval jsem si vás, jak visíte hlavou dolů. Bylo mi to směšné.“</p>

<p>Znělo to hloupě, když na něho Graff chladně hleděl. „Tak podle vás je to <emphasis>směšné. </emphasis>Je to směšné ještě někomu jinému?“</p>

<p>Nesouhlasné mumlání.</p>

<p>„Dobrá, a proč není?“ Graff si je všechny opovržlivě prohlížel. „Vylízané mozky, nic jiného jsme tentokrát na palubu nevzali. Zabednění blbečci. Jenom jeden z vás myslel mozkem a uvědomil si, že při nulové gravitaci je směr tam, kde si ho člověk představuje. Chápete to, Shaftsi?“</p>

<p>Chlapec přikývl.</p>

<p>„Nic jste nepochopil. Samozřejmě, že jste nic nepochopil. Nejenže jste hlupák, ale také lhář. Jediný člověk v tomto kursu, který má <emphasis>vůbec </emphasis>mozek, je Ender Wiggin. Dobře si ho prohlédněte, chlapečci. Až bude velitelem, vy budete ještě nahoře čurat do plínek. Protože on umí přemýšlet v beztížném stavu, zatímco vy tu jenom poskakujete.“</p>

<p>Takhle show pokračovat neměla. Předpokládal, že Graf si na něho zasedne a ne že ho vychválí jako nejlepšího. Napřed se měli postavit proti sobě, aby se později spřátelili.</p>

<p>„Většinou se z vás stanou naprosté nuly. Zvykněte si na to, hošánci. Nakonec skončíte v Bojové škole, protože vaše mozky nestačí na řízení lodě v hlubokém vesmíru. Většina z vás nemá ani cenu nákladů na dopravu do Bitevní školy, protože nemáte, co se v ní požaduje. Možná, že někteří z vás by ji zvládli. <emphasis>Několik </emphasis>z vás by lidstvu něco přineslo. Ale nevsadil bych se. Dal bych krk jenom za jednoho.“</p>

<p>Graff se najednou trhaně zakolébal a zachytil se rukama za žebřík. Nohy mu odlétly od žebříku. Kdyby byla podlaha dole, stál by na hlavě. Nebo visel za ruce, kdyby byla nahoře. Houpavě ručkoval zpátky uličkou ke svému sedadlu.</p>

<p>„Vypadá to, žes mu učaroval,“ zašeptal Enderův soused.</p>

<p>Ender zakroutil hlavou.</p>

<p>„Co je, ty se mnou ani nebudeš mluvit?“</p>

<p>„Já se ho o to neprosil,“ zašeptal Ender.</p>

<p>Ucítil ostrou bolest na hlavě. A znovu. Za ním se ozval potlačovaný smích. Hoch na sedadle za ním se určitě odvázal. Nová rána do hlavy. Přestaň, pomyslel si Ender. Nic jsem ti neudělal.</p>

<p>A znovu úder do hlavy. Hoši se smáli. Graff to snad nevidí? Nechce to zarazit? Další rána, ještě tvrdší. Opravdu bolela. Kde je Graff?</p>

<p>Pak se mu v hlavě rozbřesklo. Graf to udělal záměrně. Situace byla ještě horší než při šikanování v inscenacích z vojenského prostředí. Když si seržant na člověka zasedl, ostatní vás měli víc rádi. Ale když vám důstojník dává přednost před ostatními, tak vás nenávidí.</p>

<p>„Hej, ty smrade,“ zašeptal někdo za ním. Další náraz do hlavy. „Líbí se ti to? Supermozku, to je legrace, vid?“ Úder byl tentokrát tak silný, že Ender tiše vykřikl bolestí.</p>

<p>Pokud ho Graff takto představil, nikdo mu nepomůže, když si nepomůže sám. Čekal, dokud si nemyslel, že má přijít další rána. Teď, pomyslel si. Ano, dostal ji. Cítil bolest, ale zároveň se pokoušel vytušit, kdy přijde nový úder. Teď. Správně, právě teď. Mám tě, pomyslel si.</p>

<p>V okamžiku, kdy přicházel následující úder, se natáhl a oběma rukama popadl hocha za zápěstí a pak ho tvrdě srazil dolů.</p>

<p>V podmínkách pozemské přitažlivosti by se hoch přimáčkl zezadu k opěradlu Enderova sedadla a poranil by se na prsou. Při nulové gravitaci však přelétl sedadlo a odrazil se nahoru ke stropu. Ender to nečekal. Neuvědomil si, že beztížný stav zvětšuje sílu, dokonce i dítěti. Chlapec plachtil vzduchem a střídavě narážel na strop a do hlav ostatních, pak zase vlétl do uličky a mával rukama kolem sebe, až nakonec vykřikl, když narazil tělem do přepážky v přední části kabiny a levou ruku zkroutil pod sebe.</p>

<p>Všechno trvalo jenom pár vteřin. Graff ho už chytal ve vzduchu a stahoval dolů. Obratně ho postrčil uličkou k jinému muži. „Levá ruka. Asi je zlomená,“ konstatoval. Za chvíli už hoch dostal uklidňující injekci a tiše ležel ve vzduchu, zatímco důstojník nafukoval kolem ruky dlahu.</p>

<p>Enderovi bylo na zvracení. Chtěl jenom chytit chlapcovu paži. Ne. Měl v úmyslu ho zranit, zatlačil vší silou. Nechtěl to dát tak najevo, ale hocha zlomenina bolela přesně tak silně, jak si Ender přál. Nulová gravitace ho zradila, to bylo vše. Já jsem Petr, jsem právě takový jako on. Ender nenáviděl sám sebe.</p>

<p>Graff zůstal vpředu. „Nějak vám to zapaluje pomalu, že? Ve svých vylízaných hlavičkách jste ještě nepochopili jeden malý fakt. Přivedli jsme vás sem, aby se z vás stali <emphasis>vojáci. </emphasis>Doma ve škole a ve vašich rodinách jste možná byli velká zvířata, možná jste byli tvrdí a chytří. Ale my jsme vybrali nejlepší z nejlepších a na jiný druh hochů teď nenarazíte. Když vám říkám, že Ender Wiggin je v této skupině nejlepší, tak se musíte dovtípit, zabedněnci. Nepleťte se mu do cesty. Malí chlapci dřív v Bitevní škole umírali. Říkám to jasně?“</p>

<p>Zbytek skupiny mlčel. Soused vedle Endera se od něho až přehnaně odtahoval.</p>

<p>Já přece nejsem zabiják, znovu a znovu si opakoval Ender. Nejsem Petr. Ať si říká, co chce, nezabil bych. Já ne. Bránil jsem se. Dlouho jsem to snášel, byl jsem trpělivý. Nejsem tím, za koho mě označuje.</p>

<p>Hlas z reproduktoru jim oznámil, že se blíží ke škole; za dvacet minut začali brzdit a dosedli na přistávací plochu. Ender zůstal pozadu za ostatními. Ochotně ho nechali vystoupit z lodě jako posledního. Stoupali vzhůru směrem, který při nastupování do raketoplánu znamenal dole. Na konci úzkého tunelu, který vedl přímo do středu Bitevní školy, čekal Graff.</p>

<p>„Letělo se ti dobře, Endere?“ zeptal se vesele.</p>

<p>„Myslel jsem, že jste můj kamarád.“ Proti jeho vůli se Enderovi třásl hlas.</p>

<p>Graff vypadal udiveně. „Jak jsi na ten nápad přišel?“</p>

<p>„Protože jste –“ Protože jste se mnou mluvil tak hezky a upřímně. „Nelhal jste.“</p>

<p>„Ani teď ti nelžu,“ prohlásil Graff. „Mým povoláním není kamarádit se s někým. Mým povoláním je vychovávat nejlepší vojáky na světě. A v celých světových dějinách. Potřebujeme Napoleona. A také Alexandra. Bez toho, že Napoleon nakonec prohrál a Alexandr zazářil a zemřel mladý. Potřebujeme Julia Caesara bez toho, aby se prohlásil diktátorem a kvůli tomu zemřel. Mým úkolem je vychovat takovou bytost a všechny muže a ženy, kteří mu budou pomáhat. Nikde se nemluví o tom, že se musím kamarádit s dětmi.“</p>

<p>„Donutil jste je, aby mě nenáviděli.“</p>

<p>„No a? Co s tím budeš dělat? Krčit se někde v koutě? Začneš jim lézt do zadku, aby tě zase milovali? Existuje jedna jediná věc, která je donutí přestat tě nenávidět. Vyniknout v tom, co děláš, aby tě nemohli ignorovat. Řekl jsem jim, že jsi nejlepší. Jsi teď zatraceně dobrý.“</p>

<p>„Co když nebudu?“</p>

<p>„Pak máš smůlu. Podívej, Endere, je mi líto, že jsi sám a že se bojíš. Ale tam venku jsou termiťané. Je jich deset miliard, sto miliard, podle všeho celý bilion. A pokud víme, mají právě tolik lodí se zbraněmi, kterým nerozumíme. Touží použít tyto zbraně k našemu vyhlazení. Svět jim nepřekáží, Endere, jenom my. Jenom lidstvo. A co se zbytku Země týká, mohli by nás smést a ten zbytek by se přizpůsobil, pokračoval by další vývojovou etapou. Ale lidstvo nechce zemřít. Vyvinuli jsme se jako druh, abychom přežili. A děláme to tak, že se neustále snažíme, abychom v několika posledních generacích konečně zrodili génia. Toho, který vynalezne kolo. A světlo. Let. Toho, který postaví město, národ, impérium. Rozumíš z toho něčemu?“</p>

<p>Ender si pomyslel, že ano, nebyl si však jistý a tak neříkal nic.</p>

<p>„Ne. Samozřejmě, že ne. Tak ti to řeknu na rovinu. Lidské bytosti jsou svobodné, s výjimkou jisté doby, kdy je lidstvo potřebuje. Možná tě lidstvo potřebuje. Abys něco udělal. Myslím, že lidstvo <emphasis>mě </emphasis>potřebuje — abych zjistil, k čemu jsi. Oba bychom mohli provádět ohavnosti, Endere, ale jestli lidstvo přežije, tak jsme byli dobré nástroje.“</p>

<p>„To je všechno? Jenom nástroje?“</p>

<p>„Všechny jednotlivé lidské bytosti jsou nástroje, které ostatní používají, aby jim pomohly přežít.“</p>

<p>„To je lež.“</p>

<p>„Ne. Jenom polovina pravdy. Můžeš se postarat o druhou polovinu po válce, až ji vyhrajeme.“</p>

<p>„Bude po ní, než vyrostu,“ řekl Ender.</p>

<p>„Doufám, že se mýlíš,“ odporoval mu Graff. „Mimochodem, nijak ti neprospěje, že se mnou mluvíš. Všichni hoši si teď určitě říkají, že Ender Wiggin už zas leze Graffovi do zadku. Jak se jednou roznese, že jsi učitelův miláček, budou tě určitě přehlížet.“</p>

<p>Jinými slovy vypadni a dej mi pokoj. „Na shledanou,“ rozloučil se Ender. Pomocí rukou prošel tunelem, v němž zmizeli ostatní hoši.</p>

<p>Graff sledoval, jak odchází.</p>

<p>Jeden z učitelů vedle něho se ozval: „To je ten pravý?“</p>

<p>„Bůhví,“ vzdychl si Graff. „Brzy se ukáže, jestli Ender je nebo není pravý.“</p>

<p>„Možná žádný z nich.“</p>

<p>„Možná. Ale v tomto případě, Andersone, je podle mého názoru Bůh <emphasis>termiťanem. </emphasis>Můžete mě pak citovat.“</p>

<p>„Budu.“</p>

<p>Stáli chvíli mlčky.</p>

<p>„Andersone.“</p>

<p>„Hmmm.“</p>

<p>„To dítě se mýlí. Já <emphasis>jsem </emphasis>jeho kamarád-“</p>

<p>„Já vím.“</p>

<p>„Je čistý. A má srdce na pravém místě.“</p>

<p>„Četl jsem hlášení.“</p>

<p>„Andersone, už vím, co s ním uděláme.“</p>

<p>Anderson vyzývavě mlčel.</p>

<p>„Uděláme z něho nejlepšího velitele v dějinách armády.“</p>

<p>„A potom vložíme osud světa na jeho ramena. Pro jeho vlastní dobro doufám, že to není on.“</p>

<p>„Hlavu vzhůru. Možná nás termiťané zabijí ještě dřív, než skončí školu.“</p>

<p>Graff se usmál. „Máte pravdu. Už se cítím líp.“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 5</strong><emphasis>Hry</emphasis></p>

<p><emphasis>„Obdivuji vás. Ta zlomenina ruky</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> byl to mistrovský úder.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Náhoda.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Opravdu? A já jsem vás už pochválil v oficiálním hlášení.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Příliš silná slova. Ten malý parchant se tak stává malým hrd</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>nou. Ho</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>ně kluků by výcvik zpackalo. Myslel jsem, že třeba zavolá o pomoc.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Volat o pomoc? Vždyť právě tuhle vlastnost jste u něho nejvíc oceň</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>val</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> že si řeší svoje problémy sám. Až bude venku obklopený </emphasis><emphasis>nepřátelskou flotilou, nebude mít kolem sebe nikoho, kdo by mu </emphasis><emphasis>p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>mohl, když zavolá.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Kdo by to byl tušil, že ten malý bažant vypadne ze sedadla? </emphasis><emphasis>A že přistane zrovna tak pitomě u přepážky?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jde prostě o další příklad nesmyslnosti armády. Kdybyste měl rozum, udělal byste skutečnou kariéru třeba jako pojišťovák.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vy taky, chytráku.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Musíme se jenom smířit s faktem, že jsme druhořadí lidé. Kteří ovšem mají osud lidstva ve svých rukou. Člověku to dává skvělý pocit moci, že? Zvlášť tentokrát, kdy nás nebude mít kdo </emphasis><emphasis>kritizovat, jestli prohrajeme.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Ale neprohrajeme.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Uvidíme, jak to Ender zvládne. Pokud jsme ho už ztratili nebo když to nezvládne, kdo bude na řadě?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Napíšu s</emphasis><emphasis>eznam.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Mezitím přijdete na to, jak Endera neztratit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Řekl jsem už, že jeho izolace se nedá prorazit. Neuvěří, že mu</emphasis> <emphasis>vůbec někdo bude pomáhat. Jakmile si jednou pomyslí, že existuje snadná úniková cesta, ztroskotá.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Máte pravdu. Bylo by strašné, kdyby uvěřil, že měl přítele.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Může mít přátele. Ale nemůže mít rodiče.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Ostatní chlapci si před Enderovým příchodem už vybrali své pryčny. Zastavil se ve dveřích společné ložnice a očima hledal jedinou zbývající postel. Strop byl nízký – Ender na něj mohl dosáhnout a dotknout se ho – a pokoj měl dětskou velikost. Spodní palandy ležely na podlaze. Ostatní na něho hleděli úkosem. Samozřejmě, volné bylo jedině spodní lůžko hned u dveří. Na okamžik Endera napadlo, že když jim dovolí, aby mu nechali nejhorší místo, vyzývá je k pozdějšímu zastrašování. Přesto však nemohl dost dobře vytlačit z místa někoho jiného.</p>

<p>Proto se široce usmál a řekl: „Díky.“ Vůbec ne sarkasticky, ale upřímně, jako kdyby mu vyhradili nejlepší místo. „Myslel jsem, že vás budu muset požádat o spodní palandu u dveří.“</p>

<p>Posadil se a pohlédl na skřínku, která stála otevřená v nohách postele. Na vnitřní straně dvířek byl nalepený jakýsi papír.</p>

<p>Polož ruku na snímač</p>

<p>v záhlaví palandy</p>

<p>a dvakrát opakuj své jméno.</p>

<p>Ender našel snímač, neprůhlednou plastikovou tabulku. Položil na ni levou ruku a řekl:</p>

<p>„Ender Wiggin. Ender Wiggin.“</p>

<p>Snímač na okamžik zazářil zeleným jasem. Ender zavřel skřínku a pokusil se ji znovu otevřít. Nedokázal to. Potom položil ruku na snímač a pronesl „Ender Wiggin.“ Dvířka skřínky s cvaknutím odskočila. Stejný postup se opakoval u ostatních tří přihrádek.</p>

<p>V jedné z nich byly čtyři kombinézy podobné té, kterou měl na sobě, a jedna bílá. Další přihrádka obsahovala panel na psaní, přesně takový, jaký měl ve škole. Studium tedy ještě neskončilo.</p>

<p>V největší přihrádce ho čekala odměna. Na první pohled souprava připomínala kompletní skafandr včetně helmy a rukavic. Ale nebyl to skafandr, neměl vzduchotěsné švy. Přesto by souprava dokázala účinně pokrýt celé tělo. Uvnitř byla vycpaná chrániči. A také trochu nepohodlná.</p>

<p>Vedle ní ležel revolver. Vypadal jako laserová pistole, protože konec měl z pevného, čirého skla. Dětem by však určitě nedali do rukou smrtící zbraně.</p>

<p>„Není to laser,“ pronesl nějaký muž. Ender vzhlédl. Viděl ho už dřív. Přívětivý mladík. „Ale má dost silný paprsek, rychle se zaměřuje. Můžeš s ním zamířit a vypálit na sto metrů vzdálené stěně třípalcový světelný kroužek.“</p>

<p>„K čemu se hodí?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„Tuhle hru hrajeme ve volném čase. Nenechal někdo otevřenou skřínku?“ Muž se rozhlédl. „Chci říct, poslechli jste příkazy a zakódovali jste své hlasy a ruce? Dokud to neuděláte, do skřínek se nedostanete. Tenhle pokoj bude v prvním roce v Bitevní škole vaším domovem, tak si každý vyberte jednu pryčnu. Obvykle dovolujeme žákům zvolit velitele světnice a přidělíme mu spodní lůžko u dveří, ale tady, jak vidím, se to už stalo. Teď už nemůžete svoje skřínky překódovat. Přemýšlejte tedy, koho si zvolíte. Večeře je za sedm minut. Sledujte osvětlené malé tečky na podlaze. Váš barevný kód je červená žlutá žlutá – kdykoli vám někdo určí cestu, bude to červená žlutá žlutá, tři tečky těsně vedle sebe – běžte za tečkami. Chlapci, jaký je váš barevný kód?“</p>

<p>„Červená, žlutá, žlutá.“</p>

<p>„Výborně. Jmenuju se Dap. Příštích pár měsíců budu vaše máma.“</p>

<p>Hoši se zasmáli.</p>

<p>„Smějte se, jak chcete, ale dobře si to zapamatujte. Když ve škole zabloudíte, což je docela možné, neběhejte a neotevírejte dveře. Některé vedou ven.“ Další smích. „Místo toho stačí někomu říct, že vaše máma je Dap a oni mě zavolají. Nebo jim řekněte, jakou máte barvu a oni vám vysvítí cestičku, která vás zavede domů. Když budete mít nějaký problém, přijďte a promluvíme si. Nezapomeňte, že jsem tady jediný člověk placený za to, aby byl na vás hodný. Ale zas ne moc. Jak si na mě otevřete hubu, hned vám jednu přišiju. Jasné?“</p>

<p>Znovu se zasmáli. Dap měl plný pokoj kamarádů. Ustrašené děti se dají velice snadno získat.</p>

<p>„Může mi někdo říct, kde je dole?“</p>

<p>Ukázali mu.</p>

<p>„Dobrá, to je pravda. Ale tenhle směr vede <emphasis>ven. </emphasis>Loď se otáčí kolem své osy a právě otáčení vás nutí myslet si, že je to dole. Ve skutečnosti se podlaha zatáčí kolem dokola <emphasis>tímhle </emphasis>směrem. Když půjdete dlouho tímto směrem, vrátíte se tam, odkud jste vyšli. Ale nezkoušejte to, protože dál nahoře jsou byty učitelů a ještě dál větší kluci. A ti nemají rádi, když se jim bažanti pletou pod nohama. Mohli by vás sekýrovat. Vlastně vás <emphasis>budou </emphasis>sekýrovat. Ale potom za mnou nechoďte. Jasné? Tohle je Bitevní škola a žádná mateřská školka.“</p>

<p>„Co tedy máme dělat?“ zeptal se malý černý kluk, který zabral horní palandu vedle Enderovy.</p>

<p>„Jestli nechcete, aby vás sjezdili, uvažujte, co se s tím dá dělat. Ale varuju vás — vražda je tu přísně zakázána. Stejně jako úmyslné zranění. Vím, že jeden z vás se pokusil cestou sem o vraždu. Skončilo to zlomenou rukou. Když se to stane ještě jednou, někdo na to doplatí. Rozumíme si?“</p>

<p>„Co znamená, že na to doplatí?“ zeptal se hoch s rukou v dlaze.</p>

<p>„Konec. Dáme ho k ledu. Pošlem zpátky na Zem. Konec studia v Bitevní škole.“</p>

<p>Nikdo se na Endera nepodíval.</p>

<p>„Takže jestli si někdo z vás myslí, že nám bude dělat problémy, ať to aspoň dělá chytře, jo?“</p>

<p>Dap zmizel. Ostatní pořád hleděli stranou.</p>

<p>Ender cítil kolem žaludku narůstající strach. Ten kluk, kterému zlomil ruku – Ender k němu necítil žádnou lítost. Pro něho byl Stilsonem. A stejně jako Stilson už dával dohromady partu. Malé klubko několika větších kluků. Smáli se na vzdáleném konci místnosti a vždycky jednou za čas se jeden z nich otočil a podíval se na Endera.</p>

<p>Z celého srdce zatoužil po domovu.</p>

<p>Co to všechno mělo společného se záchranou světa? Nikde nebyl žádný monitor. Ender stál znovu proti partě, jenomže tentokrát ji měl přímo ve svém pokoji. Zase Petr, ale bez Valentine.</p>

<p>Strach v něm zůstal celou večeři, když si nikdo nesedl vedle něho. Ostatní hoši mluvili o všem možném – o velké výsledkové tabuli na stěně, o jídle, o větších chlapcích. Ender se jen osamoceně rozhlížel.</p>

<p>Tabule zachycovaly postavení soupeřících týmů. Záznamy o vítězství a porážkách s nejčerstvějším skóre. Několik větších hochů se zjevně sázelo, jak dopadnou další hry. Dva týmy – Sfingy a Hadi – neměly u svého jména poslední výsledky, jejich políčka se střídavě rozsvěcela a zhasínala. Ender se dovtípil, že určitě právě teď hrají.</p>

<p>Všiml si, že starší hoši byli rozděleni do skupin podle uniforem. Mluvili spolu i ti, co měli odlišné uniformy, ale zpravidla měla každá skupina své vyhrazené místo. Začátečníci, kterým se říkalo bažanti – tedy jejich vlastní skupina a dvě nebo tři starší – měli všichni čistě modré uniformy. Ale větší kluci, patřící do týmů, nosili daleko pestřejší oblečení. Ender se pokoušel uhodnout, které z nich patří ke kterým týmům. Škorpióny a Pavouky poznal snadno. Stejně tak Plameny a Přílivové vlny.</p>

<p>Vedle něho se posadil nějaký větší hoch. Byl o dost vyšší – vypadal na dvanáct nebo třináct roků. Začal předvádět svoji dospělost.</p>

<p>„Nazdar,“ oslovil Endera.</p>

<p>„Ahoj.“</p>

<p>„Já jsem Mick.“</p>

<p>„Ender.“</p>

<p>„To je jméno?“</p>

<p>„Když jsem byl malý, říkala mi tak moje sestra.“</p>

<p>„Ender; hele, to nezní špatně.“</p>

<p>„Taky si myslím.“</p>

<p>„Poslyš, Endere, ty jsi ve své třídě černá ovce, že?“</p>

<p>Ender pokrčil rameny.</p>

<p>„Všiml jsem si, že jíš sám. Každá třída má někoho takového. Kluka, který je okamžitě neoblíbený. Občas si myslím, že to učitelé dělají záměrně. Jak poznáš, učitelé nejsou moc sympatičtí.“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Takže ty jsi pro ně termiťákem?“</p>

<p>„Asi jo.“</p>

<p>„Hele, kvůli tomu nemusíš hned brečet, víš?“ Dal Enderovi svůj plátek masa a vzal si jeho pudink. „Jez výživné věci. Abys zesílil.“</p>

<p>Mick zaryl lžičkou do pudinku.</p>

<p>„A co ty?“ zeptal se ho Ender.</p>

<p>„Já? Nic neznamenám. Jsem pro ně zrnkem písku na poušti. Pořád jsem tady, ale většinu času to nikdo neví.“</p>

<p>Ender se opatrně usmál.</p>

<p>„Jo, je to směšné, ale nijak vtipné. Nedostal jsem se tu nikam. Začínám vyrůstat a tak mě velice brzo pošlou do další školy. V žádném případě to nebude Škola taktiky. Víš, nikdy jsem nebyl velitelským typem. Jenom kluci, kteří dostanou příležitost dělat velitele čety, se o to pokusí.“</p>

<p>„Jak dostane člověk příležitost dělat velitele?“</p>

<p>„Kdybych to věděl, ty si myslíš, že bych byl tady? Kolik tu vidíš kluků velkých jako já?“</p>

<p>Moc ne. Ender nic neříkal.</p>

<p>„Jenom pár. Jsem pro ně napůl odepsaný lidský materiál. Je nás pár. Ti ostatní – ze všech budou velitelé. Všichni kluci z naší třídy už mají své týmy. Kromě mě.“</p>

<p>Ender souhlasně přikývl.</p>

<p>„Poslouchej špunte, něco pro tebe udělám. Budeme kamarádi. Ty budeš velitelem. Když musíš, tak jim lez do zadku, ale když tebou druzí opovrhují – víš, co to znamená?“</p>

<p>Ender znovu přikývl.</p>

<p>„Houbelec, nic nevíš. Všichni bažanti jsou stejní. Nic nevíte. Mozky máte prázdné jak vesmír. Nic v nich. A když do vás něco vrazí, rozutečete se. Podívej, až skončíš jako já, nezapomeň, že tě někdo varoval. To je ta poslední věc, kterou tady pro tebe někdo udělá.“</p>

<p>„Tak proč mi to říkáš?“</p>

<p>„Nejsi nějak drzý? Zavři zobák a jez.“</p>

<p>Ender zavřel ústa a jedl. Mick se mu nelíbil. A také věděl, že v žádném případě neskončí jako on. Možná, že právě tohle měli učitelé v úmyslu, ale Ender se nehodlal přizpůsobit jejich záměrům.</p>

<p>Nebudu ve třídě černou ovcí, pomyslel si Ender. Neopustil jsem Valentine a mámu s tátou, aby mě tady ignorovali.</p>

<p>Když zvedal vidličku k ústům, cítil kolem sebe svou rodinu jako dřív. Věděl přesně, kterým směrem má otočit hlavu, aby zvedl oči a uviděl matku napomínající Valentine, aby nesrkala. Věděl přesně, kde bude sedět otec, přebíhající očima titulky zpráv na panelu, zatímco předstírá, že se účastní rozhovoru u večeře. Petr, který předstírá, že si vytahuje z nosu rozmačkaný hrášek – dokonce i Petr mohl být legrační.</p>

<p>Neměl o tom přemýšlet, byla to chyba. Cítil, jak mu vzlyky stoupají do hrdla. Polkl. Neviděl ani do talíře.</p>

<p>Nemohl plakat. Neviděl tu žádnou možnost, že by s ním zacházeli soucitně. Dap nebyl matka. Jakákoliv známka slabosti by Stilsonům a Petrům dala najevo, že tenhle hoch se dá zlomit. Dělal to, co vždycky dělal, když ho Petr mučil. Začal v duchu počítat a násobit dvěma. Jedna, dvě, čtyři, osm, šestnáct, třicet dva, šedesát čtyři. A pořád dál, dokud si dokázal čísla zapamatovat: 128, 256, 512, 1024, 2048, 4096, 8192, 16384, 32768, 65536, 131072, 262144. U čísla 67108864 znejistěl – nevynechal jednu číslici? Neměl být u desítek milionů nebo stovek milionů nebo dokonce jenom u milionů? Pokoušel se znovu násobit čísla dvěma a ztratil nit. 1342 něco. 16? Nebo 17738? Zmizela. Začni hezky od začátku. Tak dlouho, dokud si to budeš pamatovat. Bolest zmizela, slzy byly pryč. Už neplakal.</p>

<p>Ten večer, když zhasla světla, slyšel, jak kdesi daleko několik chlapců fňuká steskem po tátovi, mámě nebo psovi. Nemohl si pomoci. Jeho rty vyslovily jméno Valentine. Slyšel její smích někde v dálce, dole v hale. Viděl matku, jak nakukuje do jeho pokoje a přesvědčuje se, že mu nic neschází. Slyšel otcův smích u videa. Všechno bylo tak zřetelné, a přitom se už <emphasis>nikdy </emphasis>nevrátí. Až je znovu uvidím, budu starý, bude mi nejmíň dvanáct. Proč jsem souhlasil? Proč jsem byl tak hloupý? Škola by nebyla žádnou hrozbou. Každý den by se viděl se Stilsonem. A s Petrem. Byl to poseroutka, Ender se ho nebál.</p>

<p>Chci se vrátit domů, zašeptal.</p>

<p>Ale šepot byl šepotem, který vykřikoval v bolesti, když ho Petr mučil. Zvuk nedorazil dál než k jeho uším, a někdy ani k nim.</p>

<p>A jeho nechtěné slzy padaly na přikrývku. Vzlykal však tiše, aby se lůžko neotřásalo, tak tiše, aby ho neslyšeli. Ale bolest byla tady, vzpříčila se mu v hrdle a rozlila po obličeji, pálila ho na prsou a v očích. Já chci domů.</p>

<p>Toho večera přišel Dap ke dveřím a tiše našlapoval mezi postelemi. Tam, kde prošel, zůstávalo spíš víc pláče než méně. Laskavé pohlazení v tomto bezútěšném místě stačilo, aby někteří chlapci překročili hranici slz. Ne však Ender. Když Dap přišel, jeho pláč už odezněl a tvář byla suchá. Byla to lživá tvář, kterou ukazoval otci a matce, když ho Petr krutě trápil a on si ho netroufal prozradit. Dík za všechno, Petře, za suché oči a tichý pláč. Naučil jsi mě skrývat své pocity. Dnes to potřebuju víc než kdy jindy.</p>

<p>A začala škola. Každý den dlouhé hodiny přednášek. Čtení. Počty. Dějepis. Videokazety s krvavými vesmírnými bitvami, námořní pěchota se rozbíjela na maděru o stěny lodí termiťanů. Holografické záběry flotily připravené k boji, lodí vypařujících se do světelných obláčků, když se za hluboké noci vesmírná plavidla navzájem obratně ničila. Učení bylo hodně. Ender studoval stejně usilovně jako ostatní. Všichni se snažili poprvé v životě, protože poprvé za svůj život soupeřili se spolužáky přinejmenším stejně chytrými.</p>

<p>Žili však hlavně hrou. Právě hry vyplňovaly hodiny mezi probuzením a spánkem.</p>

<p>Dap je zavedl do herny druhý den jejich pobytu. Byla nahoře, nad palubami, kde hoši žili a pracovali. Vylezli po žebřících do prostoru se sníženou gravitací a tam v dutém prostoru uviděli oslnivá světla her.</p>

<p>Některé už znali, některé dokonce hráli doma. Jednoduché i náročné. Ender si vyzkoušel dvourozměrné hry na videu a začal si pozorně prohlížet hry pro větší chlapce, holografické hry s předměty vznášejícími se ve vzduchu. Byl jediným bažantem v této části místnosti a každou chvíli do něho vrazil nějaký starší kluk.</p>

<p>Kliď se z cesty. Co tady děláš? Vypadni. Odprejskni. Samozřejmě se odklidil, vznášel se ve zdejší nízké gravitaci a odrážel se tak dlouho, dokud do něčeho nebo do někoho nenarazil.</p>

<p>Pokaždé se však vymotal a vrátil zpátky, třeba na jiné místo, a pozoroval hru z jiného úhlu. Byl příliš malý, takže nechápal řídící prvky, které hru ve skutečnosti hrály. Na tom nezáleželo. Ale rozuměl jejich pohybům ve vzduchu a způsobu, jakým hráči kopali tunely ve tmě, světelným tunelům, kterými nepřátelské lodě vyhledávaly a potom nemilosrdně pronásledovaly hráčovu loď. Hráč mohl nastražit léčky: miny, plovoucí bomby, vzdušné přemety, které nutily nepřátelské lodě donekonečna opakovat pohyby. Někteří hráči byli chytří. Jiní rychle prohrávali.</p>

<p>Ale Enderovi se víc líbilo, když dva hráči hráli proti sobě. Každý musel používat vlastní tunely a rychle se vyjasnilo, kdo z nich je dokáže strategicky využít.</p>

<p>Asi tak za hodinu ho začala hra nudit. V té době už rozuměl jejím zákonitostem. Pochopil pravidla, kterými se řídil počítač, takže věděl, že jakmile by uměl ovládat řídící panel, získal by nad nepřítelem převahu. Kroužíš ve spirále, když je nepřítel tady, děláš přemety, když je zase tamhle, číhej na čekané u jedné pasti. Položíš sedm pastí a takhle je potom lákáš. Pak už v tom neviděl žádný problém, šlo jenom o hru, dokud počítač nezrychlil natolik, že nad ním reflexy žádného člověka nemohly zvítězit. Nebavilo ho to. Byli tu však jiní hoši, kteří si chtěli zahrát a kteří byli počítačem tak vytrénovaní, že dokonce i při hře jeden proti druhému se snažili napodobovat počítač. Mysleli jako stroj, místo aby přemýšleli jako kluci.</p>

<p>Tímhle bych je dokázal porazit. A takhle.</p>

<p>„Rád bych si to s tebou rozdal,“ řekl chlapci, který právě vyhrál.</p>

<p>„Ježkovy voči, co je to zač?“ zeptal se hoch. „Termit nebo termiťák?“</p>

<p>„Ale tenhle <emphasis>mluví. </emphasis>Věděl's, že umí mluvit?“</p>

<p>„Vidím, že se mnou bojíte hrát na dvě vítězství,“ prohlásil Ender.</p>

<p>„Pche, porazit tě by bylo tak snadný jak vychcat se ve sprše.“</p>

<p>„A ani z poloviny tak zábavný.“</p>

<p>„Říkají mi Ender Wiggin.“</p>

<p>„Poslechni, ty rozmlácenej ciferníku. Nejseš nikdo. Jasný? Nejseš <emphasis>nikdo, </emphasis>jasný? A nebudeš nikdo, dokud se prvně netrefíš. Jasný?“</p>

<p>Slang starších hochů měl svůj vlastní rytmus. Ender ho pochopil dost rychle. „Když teda nejsem nikdo, proč se se mnou bojíte hrát na dvě vítězství?“</p>

<p>Ostatní hoši už byli netrpěliví. „Odrovnej to škvrně a pojedeme dál.“</p>

<p>A tak Ender zaujal své místo za neznámým řídícím panelem. Měl malé ruce, ale řízení bylo dost jednoduché. Po několika málo pokusech zjistil, která tlačítka ovládají jednotlivé zbraně. Pro pohyb sloužila obyčejná páka s kuličkou. Zpočátku reagoval pomalu. Soupeř, jehož jméno ještě pořád neznal, postupoval rázně dopředu. Ale Ender se rychle učil a než hra skončila, hrál daleko lépe.</p>

<p>„Jseš spokojenej, bažante?“</p>

<p>„Dvě vítězství ze tří her.“</p>

<p>„Hrát na dvě vítězný ti nepovolíme.“</p>

<p>„Porazil's mě, když jsem se toho poprvé dotkl,“ namítl Ender. „Když to neuděláš dvakrát, jako kdybys mě neporazil.“</p>

<p>Hráli znovu a tentokrát Ender hrál natolik obratně, že vymyslel několik manévrů, které hoch nikdy předtím neviděl. Jeho šablonovitá hra si s nimi nedokázala poradit. Ender nevyhrál snadno, ale zvítězil.</p>

<p>Starší hoši se přestali smát a vtipkovat. Třetí hra proběhla za naprostého ticha. Ender vyhrál rychle a bez námahy.</p>

<p>Když hra skončila, jeden z hochů se ozval: „Už by tu mašinu měli vyměnit, když ji teď porazí kdejakej slepičí mozek.“</p>

<p>Neozvalo se ani jedno slovo uznání. Jenom naprosté ticho, když Ender odcházel.</p>

<p>Nedošel daleko. Zastavil se kousek opodál a sledoval, jak se další hráči snaží použít věci, které jim ukázal. Kdejakej slepičí mozek? Ender se v duchu usmíval. Nezapomenou na mě.</p>

<p>Cítil se dobře. Vyhrál, a proti starším hochům. Možná, že ne zrovna proti těm nejlepším, ale neměl už pocit panického strachu, který vyvěral odkudsi z jeho nitra, že Bitevní škola bude asi nad jeho síly. Přitom jediné, co udělal, bylo sledování hry a pochopení, jak funguje. A potom využil systém, aby dokonce exceloval.</p>

<p>Nejvíce sil ho stálo právě vyčkávání a pozorování. Protože právě během této doby musel hodně vytrpět. Hoch se zlomenou rukou se mu cílevědomě mstil. Jak se Ender rychle dozvěděl, jmenoval se Bernard. Své jméno vyslovoval se silným francouzským přízvukem, protože Francouzi – známí svou arogantní separatistickou politikou – trvali na tom, že začnou děti učit standardní jazyk až od čtyř let věku, kdy už v nich francouzština pevně zapustila kořeny. Díky přízvuku vypadal exoticky a zajímavě, zlomená ruka z něho udělala mučedníka a jeho sadismus přirozeně přitahoval všechny, kteří milovali utrpení ostatních.</p>

<p>Ender se stal jeho nepřítelem.</p>

<p>Pouhé maličkosti. Pokaždé, když vycházeli nebo vystupovali do pokoje, kopli do jeho postele. Strkali mu do podnosu s jídlem. Podráželi mu nohy na žebříku. Ender se rychle poučil, že nemá nic ze skřínky nechávat venku; naučil se také rychle vyskočit na nohy a probrat se. „Nemehlo,“ nazval ho jednou Bernard, a jméno mu sedělo jako ulité.</p>

<p>Byly chvíle, kdy se Ender velice zlobil. Bernardův hněv samozřejmě neodpovídal jeho příčině. Spočíval v jeho povaze – byl zkrátka trapičem. Nejvíc ale Endera rozzuřilo, že ostatní se k němu tak ochotně přidávali. Určitě věděli, že Bernardova pomsta nebyla spravedlivá. Museli vědět, že v raketoplánu zaútočil na Endera jako první a že Ender jenom reagoval na jeho násilí. Pokud to věděli, chovali se, jako kdyby nic nevěděli. Ale i kdyby to nevěděli, měli být sami schopni na Bernardovi poznat, že je úskočný a zákeřný.</p>

<p>Konec konců nebyl Ender jeho jediným terčem. Bernard si kolem sebe vytvářel království.</p>

<p>Ender ze svého postavení na okraji skupiny sledoval, jak si Bernard buduje svou hierarchii. Některé chlapce potřeboval, a těm bezmezně pochleboval. Jiní hoši mu ochotně posluhovali, dělali, co si přál, i když s nimi jednal opovržlivě.</p>

<p>Ale několik chlapců pod Bernardovou nadvládou zuřilo.</p>

<p>Pozorovatel Ender věděl, kdo Bernarda nesnáší. Shen byl malý, ambiciózní a snadno se dal vyprovokovat. Bernard na to rychle přišel a začal mu říkat červ. „Když on je tak <emphasis>malič</emphasis><emphasis>kej,</emphasis>“ říkal, „a tolik se <emphasis>kroutí. </emphasis>Podívejte, jak se mu třese zadek, když jde.“</p>

<p>Shen zuřil, ale oni se smáli ještě hlasitěji. „Podívejte se na ten <emphasis>zadek. </emphasis>Hele, červ!“</p>

<p>Ender Shenovi nic neřekl – dal by tehdy příliš zřetelně najevo, že zakládá svoji vlastní, soupeřící partu. Jenom seděl s psacím pultem na klíně a tvářil se, že studuje.</p>

<p>Nestudoval. Diktoval svému panelu, aby neustále vysílal nějaké sdělení, přerušované každých třicet vteřin. Zpráva byla určena všem, byla krátká a směřovala k jádru věci. Těžkou hlavu mu dělalo zamaskování, aby učitelé nezjistili, od koho přišla. Když vysílal jeden z hochů, vždycky se automaticky vložilo jeho jméno. Ender dosud nenarušil bezpečnostní systém učitelů, takže nemohl předstírat, že je učitelem. Ale <emphasis>uměl </emphasis>vytvořit soubor pro neexistujícího studenta, kterého podivínsky pojmenoval <emphasis>Bůh.</emphasis></p>

<p>Jakmile připravil zprávu k odeslání, pokusil se očima upoutat Shenovu pozornost. Ten hleděl zároveň s ostatními na Bernarda a sledoval, jak se kamarádsky směje a žertuje, jak si dělá legraci z učitele matematiky, který se často zastavil uprostřed věty a rozhlížel se kolem, jako kdyby ho vysadili na nesprávné zastávce autobusu a on nevěděl, kde vlastně je.</p>

<p>Konečně se také Shen rozhlédl. Ender mu pokynul hlavou, ukázal na svůj psací panel a usmál se. Shen vypadal zmateně. Ender trochu zvedl panel a potom na něj namířil prstem. Shen se natáhl pro vlastní a Ender vyslal svoji zprávu. Shen ji uviděl téměř okamžitě. Přečetl si ji a nahlas se rozesmál. Podíval se na Endera, jako by říkal Tos udělal ty? Ender pokrčil rameny, jako by odpovídal Nevím, kdo to udělal, ale já to určitě nebyl.</p>

<p>Shen se znovu zasmál a několik jiných hochů, kteří nestáli blízko Bernardovy skupiny, vytáhlo svoje panely a podívalo se na ně. Každých třicet vteřin se na každé desce objevila zpráva, pochodovala rychle kolem obrazovky a potom zmizela. Všichni hoši se rozesmáli.</p>

<p>„Co tam máte tak směšného?“ zajímalo Bernarda. Ender si byl jistý, že se neusmívá, zatímco se Bernard rozhlížel po pokoji. Předstíral strach, který cítilo tolik ostatních. Shen se samozřejmě vzdorně usmíval. Napětí trvalo okamžik, potom Bernard řekl jednomu z hochů, aby vytáhl panel. Společně si přečetli zprávu.</p>

<p>ZAKRYJ SI ZADEK, BERNARD SE DÍVÁ.</p>

<p>BŮH</p>

<p>Bernard zrudl vzteky. „Kdo to udělal?“ zařval.</p>

<p>„Bůh,“ řekl Shen.</p>

<p>„Je zatraceně jisté, žes to nebyl <emphasis>ty,“ </emphasis>řekl opovržlivě Bernard. „Tohle vyžaduje od <emphasis>červa </emphasis>příliš velkou <emphasis>inteligenci.</emphasis>“</p>

<p>Po pěti minutách Enderova zpráva zmizela. Za chvilku se na jeho panelu objevilo oznámení od Bernarda:</p>

<p>VÍM, ŽES TO BYL TY.</p>

<p>BERNARD</p>

<p>Ender nezvedl oči. Choval se vlastně, jako kdyby zprávu neviděl. Bernard mě chce přichytit při činu. Nic neví.</p>

<p>Nezáleželo samozřejmě na tom, jestli to věděl. Bernard ho pořád trestal, protože si musel upevňovat pozici. Jediná věc, kterou nesnášel, byl fakt, že přiměl ostatní, aby se mu smáli. Musel si ujasnit, kdo je tu šéfem. Proto Endera ráno ve sprchách srazili k zemi. Jeden z Bernardových hochů předstíral, že zakopl a podařilo se mu nakopnout ho kolenem do žaludku. Ender to snášel mlčky. Jenom je stále pozoroval, zda nejde o otevřenou válku. Nedělal nic.</p>

<p>Ale v jiné válce, válce psacích panelů, už zaútočil podruhé. Když se vrátil ze sprchy, Bernard byl vzteky bez sebe, kopal do postelí a řval na hochy. „Já jsem to nenapsal! Zavřete zobáky!“</p>

<p>Přes všechny panely neustále pochodovala tato zpráva:</p>

<p>MILUJI TVŮJ ZADEK, DOVOL MI HO POLÍBIT.</p>

<p>BERNARD.</p>

<p>„Já jsem to nenapsal!“ křičel Bernard. Když řvaní trvalo nějakou dobu, ve dveřích se objevil Dap.</p>

<p>„Co je to za povyk?“ zeptal se.</p>

<p>„Někdo píše oznámení mým jménem,“ rozčiloval se Bernard.</p>

<p>„Jaké oznámení?“</p>

<p>„Na obsahu nezáleží!“</p>

<p>„Mně záleží.“ Dap zvedl nejbližší pult, který náhodou patřil chlapci spícímu na pryčně nad Enderem. Dap si přečetl zprávu, nepatrně se pousmál a vrátil pult na místo.</p>

<p>„Zajímavé,“ podotkl.</p>

<p>„Nebudete zjišťovat, kdo to udělal?“ požadoval Bernard.</p>

<p>„Hmm, já vím, kdo to udělal,“ odpověděl Dap.</p>

<p>Ano, pomyslel si Ender. Systém byl příliš zranitelný. Chtějí, abychom ho celý nebo jeho části narušili. Vědí, že jsem to byl já.</p>

<p>„Dobrá, tak kdo?“ křičel Bernard.</p>

<p>„To křičíte na mě, vojíne?“ zeptal se velice měkce Dap.</p>

<p>Nálada v místnosti se okamžitě změnila. Rozzuřená část Bernardových nejlepších přátel a zbytek hochů stěží skrývajících své veselí, ti všichni rázem zvážněli. Promluvil nadřízený.</p>

<p>„Ne, pane,“ odpověděl Bernard.</p>

<p>„Každý z vás ví, že systém automaticky vkládá jméno odesílatele.“</p>

<p>„Já jsem to nenapsal!“ ohradil se Bernard.</p>

<p>„Chcete křičet?“</p>

<p>„Včera někdo poslal zprávu podepsanou BŮH.“</p>

<p>„Opravdu?“ podivil se Dap. „Nevěděl jsem, že se na systému podepsal.“ Otočil se a odešel; zanechal pokoj ve značně veselé náladě.</p>

<p>Bernardův pokus stát se vládcem pokoje byl potlačen – zůstalo s ním jenom pár věrných. Ale byli to ti nejhorší. Ender věděl, že když si nedá pozor, půjdou mu tvrdě po krku. Přesto však napíchnutí do systému splnilo svůj účel. Bernarda udrželo na uzdě a všichni slušní hoši od něho odešli. A co bylo nejlepší, Ender toho dosáhl, aniž ho poslal do nemocnice. Takhle je to daleko lepší.</p>

<p>Potom se pustil do závažného vylepšování ochranného systému vlastního psacího panelu, protože ochrana zabudovaná do systému byla zcela jasně nedostatečná. Jestliže ji dokázal narušit šestiletý chlapec, určitě ji tam dali jako hračku a ne vážně míněnou ochranu. Učitelé na nás zkrátka vymysleli další hru. A v téhle jsem dobrý.</p>

<p>„Jak jsi to dokázal?“ zeptal se ho Shen u snídaně.</p>

<p>Ender zaznamenal, že si k němu poprvé při jídle přisedl bažant z jeho vlastní třídy. „Co jsem dokázal?“ zeptal se.</p>

<p>„Poslat zprávu s falešným jménem. A k tomu s Bernardovým! Byla fantastická. Říkají mu teď Strážce prdelky. Před učiteli jenom Strážce, ale každý ví, co hlídá.“</p>

<p>„Ubohý Bernard,“ zamumlal Ender. „A je tak citlivý.“</p>

<p>„Prosím tě, Endere, ty ses dostal do systému. Jak jsi to udělal?“</p>

<p>Ender zakroutil hlavou a usmál se. „Díky, že mě považuješ za dost inteligentního. Náhodou jsem ji uviděl jako první, to je všechno.“</p>

<p>„Podívej, nemusíš mi nic říkat,“ pokračoval Shen. „Stejně to bylo velkolepé.“ Chvíli jedli mlčky. <emphasis>„Opravdu </emphasis>kroutím při chůzi zadkem?“</p>

<p>„Pitomost,“ odpověděl Ender. „Jenom trošku. Nedělej tak dlouhé kroky a bude to dobré.“</p>

<p>Shen přikývl.</p>

<p>„Jediný člověk, který si toho všiml, byl Bernard.“</p>

<p>„Prase jedno,“ ulevil si Shen.</p>

<p>Ender pokrčil rameny. „Celkem vzato, prasata nejsou tak zlá.“</p>

<p>Shen se zasmál. „Máš pravdu. Nebyl jsem k prasatům spravedlivý.“</p>

<p>Společně s nimi se smáli další dva bažanti. Enderova izolace skončila. Válka právě začínala.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 6</strong><emphasis>Nápoj obrů</emphasis></p>

<p><emphasis> „V minulosti jsme se už zklamali, když jsme léta nezasahovali a doufali, že se prosadí, a pak neuspěli. S tím Enderem jde o choulost</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>vou věc, rozhodl se, že se odrovná v prvních šesti měsících.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Cože?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nechápete, co se tu děje? Zůstal trčet u Nápoje obrů ve hře </emphasis><emphasis>mozků, Je snad sebevrah? Nikdy jste se o tom nezmínil.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Každý se někdy dostane k obrovi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale Ender ho nenechá na pokoji. Tak jako Pinual</emphasis><emphasis>.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Každý občas vypadá jak Pinual. Ale ten jediný spáchal seb</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>vraždu. Myslím, že to s Nápojem obrů nemělo nic společného.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vzal bych na to jed. A podívejte, co udělal se svojí třídou.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nebyla to jeho chyba.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To je jedno, jestli ano nebo ne, otravuje ovzduší ve třídě. Měli se vzájemně připoutat a místo toho tam, kde teď stojí, zeje propast široká jednu míli.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Stejně ho tam nemám v úmyslu nechat dlouho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Měl byste radši líp plánovat. Tahle třída je nemocná a on je zdrojem nemoci. Zůstane, dokud se nevyléčí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zdrojem nemoci jsem byl já, protože jsem ho izoloval od osta</emphasis><emphasis>t</emphasis><emphasis>ních a ono to fungovalo.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dejte mu čas. Abychom viděli, co s tím udělá.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nemáme čas.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nemáme čas postrčit dopředu kluka, ze kterého se může stát jak zrůda, tak válečný génius.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je to ro</emphasis><emphasis>zkaz?“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Rekordér je jako vždycky zapnutý, hledáte jenom alibi. Táh</emphasis><emphasis>něte k če</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>tu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jestli je to rozkaz, tak potom</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je to rozkaz. Nechte ho tam, kde je, dokud neuvidíme, jak se vypořádá se svou třídou. Graffe, mám z vás těžkou hlavu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neměl byste těžkou hlavu, kdybyste přenechal školu mně a st</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>ral se o flotilu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Flotila hledá velitele. Nemám se oč starat, dokud mi ho nes</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>ženete.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Nemotorně se trousili do bitevní místnosti jako děti, které si poprvé přišly zaplavat do bazénu, a přidržovali se držáků po stranách. Báli se beztížného stavu, byli dezorientovaní. Brzy přišli na to, že všechno probíhá daleko lépe, když zapomenou, že mají nějaké nohy.</p>

<p>Horší bylo, že lehké skafandry, či spíš kosmické obleky, jim bránily v pohybu. Jen ztěžka se dokázali přesně nasměrovat, protože obleky se ohýbaly o něco pomaleji a kladly o něco větší odpor než jakékoliv oblečení, které na sobě kdy měli.</p>

<p>Ender sevřel rukou držák a ohnul kolena. Všiml si, že kromě pomalé reakce oblek zesiloval účinek pohybu. Odrazit se od stěny nebylo snadné, ale oblek se neovladatelně pohyboval dál dopředu, přestože svaly zabrzdily. Kdyby do nich <emphasis>pořádně </emphasis>strčili, oblek by je tlačil dvojnásobnou sílou. Chvilku budu neobratný. Radši začnu hned.</p>

<p>Pořád se ještě přidržoval, když se silně odrazil nohama.</p>

<p>Okamžitě se otočil kolem dokola, nohy mu vylétly nad hlavu a přistál na zádech na stěně. Zdálo se, že odraz je silnější, protože ruce se odtrhly od držáku. Plaval napříč bitevní místností a pořád se ve vzduchu obracel.</p>

<p>V jednom odporném okamžiku se pokusil získat zpátky svoji starou prostorovou orientaci. Tělo se pokoušelo narovnat a hledalo přitažlivost, která tam chyběla. Potom se přinutil změnit názor. Řítil se ke stěně. Tam bylo dole. A hned se ovládl. Neletěl, ale padal. Prudce klesal. Mohl si vybrat, jak na plochu narazí.</p>

<p>Jsem příliš rychlý, než abych se zachytil a zůstal, ale můžu aspoň změkčit dopad a odlétnout v jiném úhlu, když se po nárazu překulím a nohama –</p>

<p>Neproběhlo to úplně tak, jak plánoval. Odrazil se šikmo, ale ne tam, kam předvídal. Neměl ani čas na uvažování. Narazil do další stěny, tentokrát až příliš brzy, takže se na náraz nepřipravil. Ale docela náhodou objevil způsob, jak řídit nohama úhel odrazu. Znovu teď plachtil přes místnost k ostatním hochům, kteří se pořád drželi při stěně. Tentokrát včas zpomalil, aby se mohl chytit příčky. Byl teď vzhledem k ostatním ve značně šikmém úhlu, ale jakmile zase změnil orientaci, mohl by klidně říct, že všichni leželi na podlaze. Neviseli na stěně a on už nestál na hlavě víc, než oni.</p>

<p>„Co to děláš? Chceš se zabít?“ zeptal se Shen.</p>

<p>„Zkus si to,“ vyzval ho Ender, „oblek tě chrání před zraněním a můžeš nohama řídit odraz. Takhle.“ Ukázal mu, jak se má pohybovat.</p>

<p>Shen potřásl hlavou – nepokoušel se o podobné akrobatické číslo. Ale jeden hoch odstartoval, sice ne tak rychle jako Ender, protože nezačal takovým odpichem, ale dost rychle. Ender mu ani nemusel vidět do tváře, aby poznal Bernarda. A hned za ním Bernardův nejlepší přítel Alaj.</p>

<p>Ender sledoval jejich let přes obrovský prostor. Bernard se usilovně snažil zamířit směrem, který považoval za podlahu. Alaj se nechal unášet a připravoval se k odrazu od stěny. Není divu, že si Bernard zlomil v raketoplánu ruku, pomyslel si Ender. Příliš se stahuje do sebe, když letí. Panikaří. Ender si schoval tuto informaci pro budoucí potřebu.</p>

<p>A taky další informace. Alaj se neodstrčil stejným směrem jako Bernard. Zamířil do rohu místnosti. Jejich cesty se od sebe stále víc odchylovaly a zatímco Bernard nemotorně přistál na zdi a odrazil se od ní, Alaj se třikrát letmo dotkl tří stěn blízko rohu, které mu ponechaly většinu rychlosti a vyslaly ho v překvapivém úhlu pryč. Alaj řval strachy a křičel zároveň s ostatními hochy. Někteří zapomněli, že nic neváží a pustili se stěny. Líně se teď vznášeli různými směry, mávali rukama a pokoušeli se plavat.</p>

<p>A hele, je tu problém, pomyslel si Ender. Co když se sám přistihneš, že se vznášíš? Nijak se už nemůžeš odrazit. Byl v pokušení nechat se unášet vzduchem a pokusit se vyřešit tento problém metodou zkoušek a omylů. Ale viděl ostatní, jak se neúspěšně snaží řídit své tělo, a nevymyslel nic, co by už ostatní neudělali.</p>

<p>Přidržoval se jednou rukou podlahy a beze spěchu si pohrával s malým revolverem, hračkou připevněnou k obleku vpředu těsně pod ramenem. Pak si vzpomněl, že ruční raketky někdy používala kosmická pěchota při napadení nepřátelské stanice. Sundal zbraň z obleku a vyzkoušel ji. Už předtím v ložnici stiskl všechna tlačítka, ale pistole nefungovala. Možná, že tady v bitevní komoře bude funkční. Nikde žádný návod, žádné pokyny pro ovládání. Spoušť viděl zřetelně – už téměř od raného dětství míval zbraně na hraní, stejně jako všechny děti. Na dva knoflíky dosáhl snadno palcem, několik dalších podél spodní strany rukojeti bylo bez pomoci obou rukou téměř nepřístupných. Dvě tlačítka poblíž palce se zřejmě dala okamžitě použít.</p>

<p>Zamířil na podlahu a stiskl spoušť. Cítil, jak se pistole hned zahřívá. Když povolil, okamžitě vychladla. V místě na podlaze, kam mířil, se objevil maličký světlý kroužek.</p>

<p>Palcem zmáčkl červený knoflík nahoře a znovu stiskl spoušť. Zase totéž.</p>

<p>Potom se dotkl bílého tlačítka. Záblesk světla jasný, ale ne tak intenzivní, ozářil široký pás. Když stiskl tlačítko, pistole zůstala úplně studená.</p>

<p>Červené tlačítko účinkuje jako laser – ale jak řekl Dap, není to laser – zatímco bílé promění zbraň v lampu. Ani jedno při manévrování nepomáhá.</p>

<p>Takže všechno záleží na tom, jak se člověk odstrčí, na směru, kterým vyrazí. Znamená to, že si budeme muset dávat velký pozor na řízení startů a odrazů, jinak se budeme plácat odnikud nikam. Ender se rozhlédl po místnosti. Několik hochů se vznášelo u stěn a mávalo kolem sebe rukama, aby se zachytili držáků. Většina vrážela do ostatních a smála se, další se drželi za ruce a opisovali ve vzduchu kruhy. Jenom někteří, jako třeba Ender, se tiše drželi stěn a dívali se.</p>

<p>Jedním z těch, které viděl, byl Alaj. Nakonec se zastavil u další stěny nedaleko Endera. Ender se instinktivně odrazil a rychle letěl k Alajovi. Teprve ve vzduchu ho napadlo, co mu asi řekne. Alaj byl Bernardův kamarád. Co mu musel Ender říct?</p>

<p>Přesto ani potom nezměnil kurs. Hleděl přímo před sebe a nepatrnými pohyby nohou a rukou se snažil kormidlovat ve směru, kterým se vznášel. Příliš pozdě si uvědomil, že zamířil až moc přesně. Neměl přistát <emphasis>kousek </emphasis>od Alaje – měl do něho rovnou narazit.</p>

<p>„Tady, chyť se mě za ruku!“ zvolal Alaj.</p>

<p>Ender zachytil jeho ruku. Alaj vydržel otřes a pomohl mu přistát téměř měkce u stěny.</p>

<p>„Fajn,“ prohlásil Ender, „takhle bychom to měli dělat.“</p>

<p>„Zrovna jsem na to myslel, jenomže každý přitom změkne jak máslo,“ odpověděl Alaj. „Co se stane, když se odrazíme spolu? Měli bychom se umět odstrčit v opačném směru.“</p>

<p>„Jo.“</p>

<p>„Dobrý?“</p>

<p>Bylo to přiznání, že mezi nimi možná nebude všechno klapat. Je to „dobrý“, když děláme něco spolu? Ender odpověděl tím, že popadl Alaje za zápěstí a připravil se ke startu.</p>

<p>„Připraven?“ zeptal se Alaj. „Teď.“</p>

<p>Protože se přitom odstrčili každý různou silou, začali kolem sebe kroužit. Ender několikrát lehce pohnul rukama, potom nohou. Zpomalili. Zopakoval pohyb. Přestali kroužit a začali plachtit rovnoměrnou rychlostí.</p>

<p>„Jsi koumák.“ Od Alaje to bylo vysoké ocenění. „Odrazíme se ještě dřív, než vrazíme do toho chumlu.“</p>

<p>„A potom se zase setkáme tamhle v rohu.“ Ender nechtěl, aby se tento můstek do nepřátelského tábora rozpadl.</p>

<p>„Kdo tam bude poslední, pšoukne si do láhve od mlíka,“ řekl Alaj.</p>

<p>Pomalu, ale vytrvale manévrovali těly, dokud si nehleděli s roztaženýma rukama i nohama do tváře, ruka vedle ruky, koleno vedle kolena.</p>

<p>„A potom se rozbijeme na maděru?“ zeptal se Alaj.</p>

<p>„Ještě nikdy jsem to nedělal,“ přiznal se Ender.</p>

<p>Odstrčili se od sebe. Vymrštilo je to rychleji, než očekávali. Ender proplul mezi dvěma hochy a skončil na stěně, kterou nečekal. Chvíli mu trvalo, než znovu získal orientaci a našel roh, kde se měl s Alajem setkat. Alaj už k němu mířil. Ender si v duchu nakreslil trasu, která bude zahrnovat dva odrazy, aby se vyhnul největším chumlům spolužáků.</p>

<p>Když dorazil do rohu, Alaj už visel na dvou sousedních držácích a předstíral, že pospává.</p>

<p>„Vyhráls.“</p>

<p>„Chtěl bych vidět ty prdy,“ ozval se Alaj.</p>

<p>„Nechal jsem je u tebe ve skřínce, nevšiml sis?“</p>

<p>„Myslel jsem, že mi smrdí ponožky.“</p>

<p>„Ponožky už nenosíme.“</p>

<p>„Aha.“ Rozhovor oběma připomněl, že jsou daleko od domova, a ubral trochu radosti ze zvládnutých základů navigace.</p>

<p>Ender vytáhl pistoli a předvedl funkci dvou tlačítek přístupných palci.</p>

<p>„Co to udělá, když namíříš na člověka?“ zeptal se Alaj.</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>„Proč bychom to nezkusili?“</p>

<p>Ender potřásl hlavou. „Mohli bychom někoho zranit.“</p>

<p>„Myslel jsem nás dva, že bychom mohli vystřelit do nohy nebo někam jinam. Já nejsem Bernard, nikdy jsem nemučil kočky jen tak pro zábavu.“</p>

<p>„Hmm.“</p>

<p>„Určitě to není nebezpečné, jinak by dětem nedali zbraně.“</p>

<p>„Teď jsme vojáci.“</p>

<p>„Střel mě do nohy.“</p>

<p>„Ne, ty střel mě.“</p>

<p>„Tak se střelíme navzájem.“</p>

<p>Ujednáno, provedeno. Ender okamžitě cítil, že nohavice od kosmického obleku ztuhla. U kolenního kloubu a kotníku se nedala ohnout.</p>

<p>„Zamrzla ti?“</p>

<p>„Tvrdá jak prkno.“</p>

<p>„Tak jich pár zmrazíme,“ řekl Alaj. „Vyhlásíme naši první válku. My dva proti nim.“</p>

<p>Vycenili na sebe v úsměvu zuby. Ender se pak ozval: „Nepozveme radši Bernarda?“</p>

<p>Alaj zvedl opovržlivě obočí. „Cože?“</p>

<p>„A Shena.“</p>

<p>„To Šikmooké krutibrko?“</p>

<p>Ender usoudil, že Alaj žertuje. „Hele, všichni přece nejsme negři.“</p>

<p>Alaj se ušklíbl. „Můj dědeček by tě za tohle odstřelil.“</p>

<p>„Můj prapradědeček by ho napřed prodal.“</p>

<p>„Tak jdeme za Bernardem a Shenem a zmrazíme ty milovníky termiťáků.“</p>

<p>Za dvacet minut každý v místnosti kromě Endera, Bernarda a Shena s Alajem zamrzl. Všichni čtyři pokřikovali a smáli se, když se objevil Dap.</p>

<p>„Vidím, že jste se naučili zařízení používat,“ řekl. Potom cosi udělal na řídícím panelu, který držel v ruce. Každý se pomalu snesl ke stěně, u níž stál. Dap zašel ke zmrazeným hochům, dotkl se jich a rozmrazil jim obleky. Všichni si začali o překot stěžovat, že to nebylo od Bernarda s Alajem fér, protože na ně stříleli, když ještě nebyli připraveni.</p>

<p>„Proč jste se na to nepřipravili?“ zeptal se Dap. „Měli jste na sobě obleky stejně dlouho jako oni. Právě tak dlouho jste se flákali jak opilí kačeři. Přestaňte naříkat, začínáme.“</p>

<p>Ender si všiml, že podle předpokladů se Bernard s Alajem stali vůdčími postavami bitvy. Dobře, to mu vyhovovalo. Bernard věděl, že Ender s Alajem se naučili zacházet s pistolemi. A Ender s Alajem byli kamarádi. Bernard si možná myslel, že Ender se přidá k jeho partě, ale Ender se připojil k nové skupině. Alajově. Bernard se k nim také přidal.</p>

<p>Všem to jasné nebylo. Bernard se pořád vztekal a posílal po svých přívržencích vzkazy. Ale Alaj se teď pohyboval volně po celé místnosti a když Bernard šílel, Alaj trochu zažertoval a uklidnil ho. Když došlo k volbě velitele přijímače, Alaje zvolili téměř jednomyslně. Bernard se zachmuřeně držel několik dní zpátky, ale choval se skvěle. Každý si na novou strukturu zvykl. Třída už nebyla rozdělena na Bernardovu skupinu a Enderovy vyvržence. Alaj se stal mostem.</p>

<p>Ender seděl na posteli s psacím panelem na kolenou. Měli individuální studijní volno a Ender hrál Volnou hru. Šlo o šílenou, neustále se měnící hru, ve které školní počítač neustále předkládal nové a nové věci, stavěl bludiště a člověk z něho měl najít cestu ven. Na chvíli jste se mohli vrátit k případům, které se vám líbily; když jste je nechali příliš dlouho na pokoji, zmizely a jejich místo zaujalo něco jiného.</p>

<p>Věci občas zvláštní, jindy vzrušující, a Ender pak musel reagovat rychle, když chtěl zůstat naživu. Často zemřel, ale v pořádku, taková byla hra. Člověk často umíral, dokud jí nepřišel na kloub.</p>

<p>Postava na obrazovce zpočátku vypadala jako malý chlapec. Na chvilku se proměnila v medvěda. Teď z ní byla velká moucha s dlouhýma a jemnýma rukama. Proháněl postavu pod velkým počtem kusů nábytku, často si hrál s kočkou, ale teď už se nudil — příliš snadno se dalo uskočit, znal veškerý nábytek.</p>

<p>Jenom už ne žádná myší díra, řekl si. Toužím po obrovi. Je to idiotská hra a já ji nikdy nevyhraju. Všechno, co zvolím, je špatné.</p>

<p>Ale stejně proběhl myší dírou a po lávce do zahrady. Vyhnul se kachnám a střemhlav útočícím moskytům — pokoušel se hrát si s nimi, ale kachny byly příliš pomalé a když si s nimi hrál moc dlouho, proměnil se v rybu, což se mu nelíbilo. Ryba mu příliš připomínala zmrazený skafandr v bitevní místnosti, ztuhlé tělo při čekání na konec praktického cvičení, až ho Dap rozmrazí. Jako obvykle se najednou přistihl, že stoupá vzhůru do rozvlněných hor.</p>

<p>Uvolnila se lavina. Napřed se bez ustání chytal skal, přimáčknutý k přehnaně veliké kaluži zaschlé krve vytékající z hromady kamení. Teď už mistrovsky ovládal umění běhat šikmo vzhůru po svazích, vyhýbat se závalům a pokaždé najít pevnější zem.</p>

<p>Sesuvy půdy nakonec jako vždycky přestaly v chaotické změti kamení, čelo hory se rozlomilo a místo jílovité břidlice spatřil bílý chleba, nadýchaný, nakynutý jako těsto, když kůrka praskne a odpadne. Byl bílý a měkký, jeho postava se v něm pohybovala pomaleji. A když skočil dolů, stál na stole. Za ním ležel obrovský bochník chleba, vedle něho velikánská hrouda másla. A sám obr si rukama podepíral bradu a hleděl na něho. Enderova postava byla vysoká přibližně jako obrova hlava od brady po obočí.</p>

<p>„Asi ti ukousnu hlavu,“ řekl obr, jak vždycky říkával.</p>

<p>Místo aby utíkal pryč nebo zůstal stát, Ender tentokrát nechal postavu vyběhnout nahoru k obrovu obličeji a kopl ho do brady.</p>

<p>Obr vyplázl jazyk a Ender upadl na zem.</p>

<p>„Co takhle dávat si hádanky?“ navrhl obr. Stejně neměly žádný význam – obr si jenom hrál na pravdu. Stupidní počítač. V paměti měl miliony možných scénářů a on dokázal hrát jenom jednu stupidní hru.</p>

<p>Obr jako vždycky postavil na stůl před něho dvě obrovské sklenice hrající všemi barvami, které sahaly Enderovi po kolena. Jako vždycky obě naplnil různými tekutinami. Počítač byl dost chytrý, aby se –<emphasis> </emphasis>pokud si vzpomínal – nikdy neopakovaly. Tentokrát jedna vypadala jako hustý krém. Druhá syčela a pěnila.</p>

<p>„Jedna je jedovatá,“ řekl obr. „Když uhodneš která, vezmu tě do Říše skřítků.“</p>

<p>Hádat znamenalo strčit hlavu do jedné sklenice a napít se. Nikdy neuhodl správnou. Občas se mu rozpustila hlava. Jindy zase začal hořet. Někdy spadl dovnitř a utopil se. Občas přepadl ven, zezelenal a úplně shnil. Pokaždé to bylo příšerné a obr se vždycky strašně chechtal.</p>

<p>Ender věděl, že ať si vybere cokoliv, vždycky zemře. Celá hra byla podvodem. Po první smrti se jeho postava znovu objevovala na obrově stole a zase hrála. Po druhé se vracela do laviny kamení. Potom k zahradní lávce. K myší díře. A pak, pokud se přesto vrátil k obrovi a znovu hrál a umíral, panel zčernal. Pochodoval po něm nápis „Volná hra skončila“ a Ender ležel na zádech na posteli a třásl se, dokud konečně neusnul. Třebaže šlo o podfuk a i když obr mluvil o pohádkové Říši skřítků, která se svými uhozenými říkankami snad ani nestála za námahu, musel najít nějakou cestu, jak obra porazit a dostat se do ní.</p>

<p>Napil se krémové tekutiny. Okamžitě se začal nafukovat a stoupat do výšky jako balon. Obr se rozchechtal. Zase byl mrtvý. Hrál dál a tentokrát tekutina ztvrdla jak beton. Skláněl hlavu dolů, zatímco obr ho rozřezával podél páteře, odkosťoval jako rybu a začal jíst. Enderovi se přitom třásly ruce a nohy.</p>

<p>Znovu se ocitl u sesuvu půdy a rozhodl se, že nebude pokračovat. Dokonce se jednou nechal lavinou pohřbít. Ale přestože se dokonce potil a bylo mu zima, v dalším životě se vrátil zpátky do kopců, které se proměnily v chleba a stál na obrově stole před měňavými sklenicemi.</p>

<p>Zachmuřeně zíral na dvě kapaliny. Jedna pěnila, druhá se vlnila jako moře. Pokoušel se uhodnout, jakou smrt v sobě každá skrývá. Možná že z toho oceánu vyskočí ryba a sežere mě. A ta pěnivá mě asi udusí. Nenávidím tu hru. Není spravedlivá, je pitomá a pro kočku.</p>

<p>A místo aby ponořil obličej do jedné kapaliny, kopl do jedné sklenice a potom do druhé, uhýbal strašlivě velikým rukám, když obr řval „Ty jeden podvodníku!“ Skočil mu do obličeje, s námahou se vyškrábal přes rty a nos a zaryl se do obrova oka. Měklo jak mokrý domácí sýr a protože obr křičel, Enderova postava se zavrtala do oka, vlezla přímo do něho a ponořila se hlouběji.</p>

<p>Obr upadl na záda. Při pádu se změnil výhled a když obr spočinul na zemi, všude kolem rostly propletené stromy podobné krajkám. Odkudsi vyletěl netopýr a přistál na nose mrtvého obra. Ender vytáhl svoji postavu z obrova oka.</p>

<p>„Jak ses sem dostal?“ zeptal se ho netopýr. „Sem nikdy nikdo nepřijde.“</p>

<p>Ender samozřejmě neuměl odpovědět. Sáhl proto pod sebe, nabral do dlaně hustou kaši obrova oka a nabídl ji netopýrovi.</p>

<p>Ten si ji vzal a když vzlétal, zakřičel „Vítej v Říši skřítků.“</p>

<p>Dokázal to. Měl by ji prozkoumat. Měl by slézt z obrova obličeje dolů a podívat se, kam se konečně dostal.</p>

<p>Místo toho přestal, zastrčil panel do skřínky, svlékl se a přetáhl přes sebe pokrývku. Neměl v úmyslu obra zabít. Měla to být jenom hra a ne volba mezi vlastní příšernou smrtí a ještě hrůznější vraždou. Jsem vrah, dokonce i při hře. Petr by na mě byl pyšný.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 7</strong><emphasis>Mlok</emphasis></p>

<p><emphasis>„Není to krásný pocit</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> vědět, že Ender dokáže nemožné?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hráčova smrt byla vždycky odporná. Vždycky jsem si myslel, že Nápoj obra je nejhnusnější částí celé hry mozků, ale takhle se vr</emphasis><emphasis>h</emphasis><emphasis>nout na oko</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> to je ten, co jsme ho chtěli postavit do čela našich fl</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>til?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Důležité je, že vyhrál ve hře, která se nedala vyhrát.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Asi ho teď přeložíte…“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Čekali jsme, jak si pořadí s Bernardem. Zvládl to perfektně.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takže jen co si poradí s jednou situací, postavíte před něho další, kterou nemůže zvládnout. Neodpočine si?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Na svoji třídu bude mít asi měsíc nebo dva, možná tři. V životě dítěte je to oprav</emphasis><emphasis>du dost dlouhá doba.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nezdá se vám někdy, že tihle hoši už nejsou děti? Sleduji, co dělají, způsob jejich chůze a jak mezi sebou mluví. Nepřipadají mi jako malé děti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Každý z nich je svým způsobem nejchytřejší dítě na světě.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale pořád by se měli chovat jako děti, ne? Nejsou normální. Chovají se jako</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> dějiny. Napoleon a Wellington. Caesar a Brutus.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Snažíme se zachránit svět, ne vyléčit zraněné srdce. Moc je l</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>tuješ.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Generál Levy nikoho nešetří. Videokazety to taky říkají. Jenom toho chlapce nezraňt</emphasis><emphasis>e.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Žertujete?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chci říct, nezraňte ho víc, než musíte.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Alaj si při obědě sedl naproti Enderovi. „Konečně jsem přišel na to, jak's poslal tu zprávu. Použil's Bernardovo jméno.“</p>

<p>„Já?“ podivil se Ender.</p>

<p>„Ale, ale, a kdo jiný? Určitě to nebyl Bernard. A Shen není do počítačů moc žhavý. Vím, že jsem to nebyl já. Kdo teda? Nevadí, zjistil jsem, jak se dá zfalšovat vstup nového studenta. Prostě jsi vytvořil jméno typu Bernard-mezera, B-E-R-N-A-R-D s mezerami, takže počítač ho nevyhodil jako opakování existujícího jména.“</p>

<p>„To by snad mohlo fungovat,“ připustil Ender.</p>

<p>„Dobrá, dobrá. <emphasis>Opravdu </emphasis>funguje. Ale tys to předvedl hned první den v praxi.“</p>

<p>„Nebo někdo jiný. Možná Dap, aby Bernard nezískal velkou moc.“</p>

<p>„Zjistil jsem ještě něco jiného. Nedokážu to udělat s tvým jménem.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Když tam vložím něco se jménem <emphasis>Ender, </emphasis>počítač mě pokaždé vyhodí. Vůbec do něho nedostanu ani tvůj soubor. Vymyslel sis vlastní bezpečnostní systém.“</p>

<p>„Možná.“</p>

<p>Alaj se ušklíbl. „Několikrát jsem se dostal dovnitř a napadl něčí soubory. Teď už někdo ví o systému skoro tolik co já. Endere, musím mít ochranu. Potřebuji tvůj systém.“</p>

<p>„Když ti dám svůj systém, budeš vědět, jak jsem ho vymyslel a napadneš <emphasis>mě.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Já? </emphasis>Tvůj nejlepší kamarád?“</p>

<p>Ender se zasmál. „Postavím ti nový systém.“</p>

<p>„Teď hned?“</p>

<p>„Můžu aspoň dojíst?“</p>

<p>„Stejně nikdy nedojíš.“</p>

<p>Byla to pravda. Na Enderově podnosu vždycky zůstaly po jídle nějaké zbytky. Ender pohlédl na talíř a usoudil, že už má dost.</p>

<p>„Jdeme.“</p>

<p>Když se vrátili do ložnice, Ender si sedl na postel, zkřížil nohy pod sebe a řekl: „Vytáhni panel a přines ho ke mně, ukážu ti, jak se to dělá.“ Ale když Alaj přenesl svůj panel k Enderově posteli, Ender pořád seděl na místě. Jeho skřínky nešly otevřít.</p>

<p>„Co se děje?“ zeptal se Alaj.</p>

<p>Místo odpovědi se Ender dotkl dlaní skřínky. „Nedovolený vstup,“ hlásila. Neotevřela se.</p>

<p>„Mami, někdo si hrál s mojí hračkou,“ řekl Alaj. „Někdo ti ukradl nápad.“</p>

<p>„Ještě pořád chceš ode mě bezpečnostní systém?“ Ender vstal a odcházel od postele.</p>

<p>„Endere,“ ozval se Alaj.</p>

<p>Ender se otočil. Alaj držel v ruce jakýsi kus papíru.</p>

<p>„Co je to?“</p>

<p>Alaj k němu zvedl oči. „Ty to nevíš? Ležel na posteli. Musel jsi na něm sedět.“</p>

<p>Ender si vzal papír a četl.</p>

<p>ENDERE WIGGINE,</p>

<p>S OKAMŽITOU ÚČINNOSTÍ JSTE</p>

<p>ZAŘAZEN DO ARMÁDY MLOKŮ,</p>

<p>VELITEL BONZO MADRID,</p>

<p>KÓD ZELENÁ ZELENÁ HNĚDÁ,</p>

<p>PŘEVOD MAJETKU NENÍ DOVOLEN</p>

<p>„Endere, jsi chytrý, ale v bitevní místnosti nejsi o nic lepší než já.“</p>

<p>Ender potřásl hlavou. Povýšit ho zrovna v téhle chvíli byla ta nejpitomější věc pod sluncem. Před dosažením osmi let věku nikoho nepovyšovali. Enderovi nebylo ještě ani sedm. A třída se obyčejně přesunovala do armádních jednotek společně, takže většina armád získala nový přírůstek šprčků zároveň. Na žádné jiné posteli neležel rozkaz k přesunu.</p>

<p>Zrovna teď, když se všechno konečně začínalo dařit a když Bernard vycházel dobře s každým, dokonce i s Enderem. Zrovna teď, když Ender získával v Alajovi opravdového kamaráda, kdy jeho život konečně za něco stál.</p>

<p>Ender natáhl ruku, aby zvedl Alaje z postele.</p>

<p>„Mloci každopádně soutěží ve hře,“ utěšoval ho Alaj.</p>

<p>Endera tak rozhněvalo nespravedlivé přeložení, že mu vhrkly slzy do očí. Nesmím brečet, přikázal si.</p>

<p>Alaj uviděl slzy, ale byl natolik zdvořilý, že nic neřekl. „Jsou to tupci, Endere, ani ti nedovolí, aby sis vzal své <emphasis>vlastní </emphasis>věci.“</p>

<p>Ender se nuceně zasmál a už neplakal. „Myslíš, že bych se měl svléknout a jít nahý?“</p>

<p>Alaj se také zasmál.</p>

<p>V náhlém hnutí mysli ho Ender pevně objal, málem jako Valentine. Dokonce si v té chvíli vzpomněl na Valentine a chtěl domů. „Nechci jít pryč.“</p>

<p>Alaj ho pevně sevřel v objetí. „Endere, já jim rozumím. Jsi nejlepší z nás. Možná spěchají, aby tě všechno naučili.“</p>

<p>„Nechtějí mě naučit všechno,“ odpověděl Ender. „Chtěl jsem poznat, co znamená mít kamaráda.“</p>

<p>Alaj vážně přikývl. „Vždycky budeš můj nejlepší kamarád,“ prohlásil. Potom se ušklíbl. „Naděláš z termiťáků fašírku.“</p>

<p>„Jo,“ vracel mu Ender úsměv.</p>

<p>Alaj najednou políbil Endera na tvář a zašeptal mu do ucha „Salaam.“ Celý rudý v obličeji se pak otočil a odešel ke své posteli v zadní části ubytovny. Ender uhodl, že polibek a slovo měly být čímsi zakázaným. Snad potlačeným náboženským cítěním. Nebo to slovo možná mělo velký význam jenom pro Alaje. V každém případě Alaj věděl, že bylo posvátné, že před Enderem odhalil své nitro, jak to jednou udělala Enderova matka. Když byl velice malý a ještě předtím, než mu implantovali monitor do šíje, položila mu ruce na hlavu – myslela si, že spí – a modlila se nad ním. Ender o tom nikdy s nikým nemluvil, ani s matkou, ale uchovával v paměti jako svátost vzpomínku na matčinu lásku v okamžiku, kdy si myslela, že ji nikdo nevidí ani neslyší. Přesně tohle mu Alaj dal: dar tak posvátný, že dokonce ani Ender nesměl pochopit, co znamenal.</p>

<p>Po takové záležitosti se nedalo říct nic. Alaj se u své postele obrátil k Enderovi. Jejich oči se na okamžik setkaly v dokonalém porozumění. Potom Ender odešel.</p>

<p>V této části školy nikde nebyla na zemi čára s kódem zelená zelená hnědá. Musel by sledovat barvy v jednom z veřejných sektorů. Za malou chvilku skončí večeře, ale nechtěl projít kolem jídelny, aby nepotkal ostatní. Herna měla být skoro prázdná.</p>

<p>V jeho rozpoložení mu žádná hra nic neříkala. Přešel tedy dozadu k řadě veřejných panelů a ponořil se do své soukromé hry. Rychle se dostal do Říše skřítků. Když tam dorazil, obr byl mrtvý. Musel opatrně slézt se stolu, seskočit na nohu obrovy převrácené židle a teprve pak dopadnout na zem. Na okamžik se objevily krysy ohlodávající obrovo tělo, ale Ender jednu zabil špendlíkem z obrovy rozedrané košile a pak už ho nechaly na pokoji.</p>

<p>Mrtvola už z velké části podlehla rozkladu, To, co mohly party malých uklízečů roztrhat, bylo roztrháno, červi dokončili svoji špinavou práci na vnitřních orgánech, zbývala vysušená, dutá mumie se zuby vyceněnými ve ztrnulém úsměvu, s prázdnýma očima a zkroucenými prsty. Ender si vzpomněl, jak se zarýval do oka, ještě když bylo živé, zákeřné a inteligentní. Rozhněvaný a rozčarovaný znovu dychtil po vraždě. Ale obr se už stal součástí krajiny a tak se hněv nemohl obrátit proti němu.</p>

<p>Ender vždycky chodíval přes most do zámku Srdcové dámy, kde bylo pro něho nachystáno dost her. Do žádné z nich se mu ale nechtělo. Obešel obrovu mrtvolu a vystoupil po proudu potůčku až k místu, kde vytékal z lesa. Bylo tam hřiště, klouzačky a prolézačky, houpačky a kolotoče plné rozesmátých dětí. Ender zjistil, že v této hře se stal dítětem, třebaže ve hrách měl obvykle dospělou postavu. Ve skutečnosti byl menší než ostatní.</p>

<p>Stál v řadě na klouzačku. Ostatní děti si ho nevšímaly. Vylezl nahoru a sledoval pohledem chlapce, který kroužil po dlouhé spirále k zemi. Potom se posadil a začal klouzat.</p>

<p>Ani okamžik se neklouzal. Propadl klouzačkou dolů a přistál na zemi pod žebříkem. Klouzačka ho neudržela.</p>

<p>Stejně jako prolézačka. Mohl prolézat libovolným směrem, ale pak se tyč náhodou stala nehmotnou a spadl. Mohl se houpat na houpačce, dokud nevyletěl až nahoru. Potom se propadl na zem. Když kolotoč zrychlil, nedokázal se udržet a odstředivá síla ho smetla. A ostatní děti se divoce a útočně smály. Obklopily ho, ukazovaly si na něho prstem a smály se dlouhé vteřiny, než se vrátily ke své hře.</p>

<p>Ender je chtěl zbít a hodit do potoka. Místo toho šel dál do lesa. Našel stezku, která se brzy změnila v prastarou cihlovou silnici. Dávno zarostla plevelem a křovím, ale pořád se po ní dalo jít. Po obou stranách se objevovaly náznaky možných her, ale Ender na žádný nereagoval.</p>

<p>Chtěl vědět, kam stezka vede.</p>

<p>Vedla na mýtinu, uprostřed níž stála studna s nápisem „Napij se, poutníče.“ Ender popošel dopředu a podíval se do studny. Téměř okamžitě uslyšel vytí. Z lesa se vynořila desítka slintajících vlků s lidskými obličeji. Ender je poznal – děti z hřiště. Teprve teď mohly jejich zuby trhat a bezbranného Endera rychle zhltly.</p>

<p>Jako obvykle se na stejném místě objevila další jeho postava a znovu ji sežrali, třebaže se pokusil slézt do studny.</p>

<p>Při dalším vynoření se však ocitl na hřišti. A znovu se mu děti smály. Jen se smějte, pomyslel si Ender. Vím, co jste zač. Vybral si jedno děvče a vytáhl ho ven. Šlo rozzlobeně za ním. Zavedl je nahoru na klouzačku. Samozřejmě, propadl se dolů. Protože však tentokrát sedělo těsně za ním, děvče se propadlo také. Když narazilo na zem, proměnilo se v mrtvého nebo omráčeného vlka.</p>

<p>Ender vodil jednoho po druhém do léčky. Ale než tam přivedl posledního, vlci začali ožívat a už nebyli dětmi. Znovu Endera roztrhali.</p>

<p>Roztřesený a zpocený zjistil, že tentokrát jeho postava ožila na obrově stolu. Měl bych toho nechat a jít do nové armády, říkal si.</p>

<p>Ale místo toho přinutil postavu seskočit se stolu a obejít obrovo tělo směrem ke hřišti.</p>

<p>Jakmile dítě dopadlo na zem a proměnilo se ve vlka, Ender tentokrát popadl jeho tělo, odtáhl ho k potoku a hodil do vody. Tělo pokaždé zasyčelo, jako by tam místo vody byla kyselina. Vlk se rozložil, nad ním stoupal vzhůru mrak černého dýmu a pak odplul. Děti odpravil snadno, třebaže za ním nakonec chodily po dvou a po třech. Ender zjistil, že na pasece na něho nečekají žádní vlci a na laně od vědra se spustil do studny. V jeskyni bylo šero, ale viděl hromady drahokamů. Když je míjel, všiml si za sebou, že mezi drahými kameny se leskly oči. Stůl s jídlem ho nezajímal. Prošel mezi několika klecemi visícími ze stropu jeskyně; v každé bylo nějaké exotické, přítulně vypadající zvíře. Hrát si budeme až později, pomyslel si Ender. Nakonec přišel ke dveřím, na kterých zářila slova složená ze smaragdů:</p>

<p>KONEC SVĚTA</p>

<p>Nezaváhal. Otevřel dveře a prošel dovnitř.</p>

<p>Stál na malé římse, na útesu čnějícím vysoko nad zářícím, hlubokým zeleným lesem s nepatrným podzimním zbarvením, tu a tam bylo vidět skvrny vymýcené země s pluhy taženými voly a malými vesničkami, hrad na kopci v dálce a mraky plující na vzdušných proudech pod ním. Nebe nad ním bylo stropem rozlehlé jeskyně, ze kterého visely krystaly proměněné v lesknoucí se stalaktity.</p>

<p>Dveře za ním se zavřely. Ender si napjatě prohlížel okolí. Díky jeho kráse se o své přežití staral méně než obvykle. V té chvíli ho příliš nezajímalo, jaká hra by se mohla hrát na tomto místě. Přišel na to a pochopil, že právě to byla jeho odměna. Bez přemýšlení o následcích skočil z římsy dolů.</p>

<p>Padal střemhlav dolů k vířící řece a divokým skalám; ale při pádu se mezi něho a zem vklínil mrak, zachytil ho a odtáhl pryč. Zavezl ho na hradní věž a otevřeným oknem vtáhl dovnitř. Tam ho zanechal v jakési místnosti, kde neviděl žádné dveře v podlaze ani na stropě, a okna vedla určitě ven na osudový sráz.</p>

<p>Před okamžikem se bezstarostně vrhl z římsy; tentokrát zaváhal.</p>

<p>Malá předložka před krbem se smotala do dlouhého, štíhlého hada se zkaženými zuby.</p>

<p>„Já jsem tvoje jediná možnost útěku,“ zasyčel. „Jedině smrt.“</p>

<p>Ender se rozhlédl po místnosti, jako by hledal zbraň, když najednou obrazovka ztmavla. Na okraji panelu se zablýskla slova.</p>

<p>OKAMŽITĚ SE HLASTE U VELITELE</p>

<p>MÁTE ZPOŽDĚNÍ</p>

<p>ZELENÁ ZELENÁ HNĚDÁ</p>

<p>Rozzuřený Ender se odtrhl od panelu a přistoupil k barevné stěně, kde uviděl pásek s kódem zelená zelená hnědá a sledoval ho, když se před ním rozsvěcoval. Tmavě zelená, světle zelená a hnědá barva pásky mu připomněla království začínajícího podzimu, které našel ve hře. Musím se vrátit, řekl si pro sebe. Had je dlouhá nit, spustím se z věže a najdu způsob, jak se přes to místo dostanu. Možná se nazývá Konec světa proto, že jde o konec her, protože můžu jít do vesnice a stát se tam malým klukem, který si hraje a pracuje, nic mě nezabije a já nic nezabiju, jenom tam budu žít.</p>

<p>Ačkoliv, když o tom teď přemýšlel, nedokázal si představit, co by vlastně znamenalo „jenom žít.“ Nikdy v životě to nedělal. Ale v každém případě po tom toužil.</p>

<p>Armáda byla větší než třída bažantů, stejně jako jejich ložnice v kasárnách. Byla dlouhá a úzká, postele seřazené po obou stranách; vlastně byla tak dlouhá, že člověk viděl zakřivení podlahy, protože vzdálený konec se ohýbal vzhůru jako součást kola Bitevní školy.</p>

<p>Ender stál ve dveřích. Několik hochů blízko dveří na něho pohlédlo. Ale ti byli starší a zdálo se, že ho ani nevnímají. Leželi na kavalcích nebo se o ně opírali a pokračovali v rozhovoru. Samozřejmě probírali bitvy, jak to starší chlapci vždycky dělávali. Všichni byli mnohem větší než. Ender. Deseti a jedenáctiletí se nad ním tyčili jako věže. I tomu nejmladšímu bylo osm a Ender nebyl na svůj věk zrovna nejvyšší.</p>

<p>Pokoušel se zjistit, který z chlapců je velitel, ale většina měla na sobě cosi mezi polní uniformou a tím, čemu vojáci vždycky říkali „spací“ uniforma – holou kůži od hlavy až k patě. Hodně jich mělo vytažené psací panely, ale jen málokterý studoval.</p>

<p>Ender vstoupil do pokoje. A v tom okamžiku si ho všimli.</p>

<p>„Co tu chceš?“ zeptal se rozkazovačným tónem hoch na horní posteli vedle dveří. Byl největší ze všech. Ender si už předtím všiml mladého obra, kterému na bradě tu a tam vyrážely vousy. „Nepatříš k Mlokům.“</p>

<p>„Asi k nim patřím,“ prohlásil Ender. „Zelená zelená hnědá, je to tak? Přeložili mě.“ Hoch byl zřejmě dveřníkem. Ukázal mu rozkaz.</p>

<p>Dveřník natáhl ruku pro papír. Ender ucukl, aby byl těsně z jeho dosahu. „Mám to dát Bonzovi Madridovi.“</p>

<p>Do hovoru se teď zapojil další chlapec, menší, ale pořád větší než Ender. „Žádný Bonzo, ty hlavo skopová. Čti to španělsky, Bonso. Bonzo Madrid. Aqui nosotros hablamos espaňol, Seňor GranFedor.“</p>

<p>„Ty jsi určitě Bonzo, že?“ zeptal se Ender. Snažil se vyslovit jméno správně.</p>

<p>„Ale kdepak, jenom jiskřivá a nadaná polyglotka. Petra Arkanianová. Jediné děvče v armádě Mloků. Mám víc kulek než všichni ostatní v pokoji.“</p>

<p>„No jo, máma Petra promluvila,“ ozval se posměšně jeden z hochů. „A kecá a kecá.“</p>

<p>„Pindá a pindá voloviny,“ přizvukoval další.</p>

<p>Jen pár hochů se zasmálo.</p>

<p>„Mezi námi děvčaty,“ pokračovala Petra, „když dají Bitevní škole klystýr, tak ho vrazí na zelenou zelenou hnědou.“</p>

<p>Ender si zoufal. Neměl se před nimi čím pochlubit – malý, nevycvičený, nezkušený, předem odsouzený k závisti pro rychlý služební postup. A teď si úplně náhodou vybral špatného kamaráda. Vyvržence z armády Mloků. V myslích zbytku armády si je hned spojili dohromady. Pěkně ten den začíná. Na okamžik, když se Ender rozhlížel po rozesmátých, jízlivých tvářích, představil si je se zarostlými, chlupatými těly a ostrými zuby připravenými rvát. Jsem tu snad jediná lidská bytost? A ostatní jsou zvěř čekající jenom, aby ho zhltla?</p>

<p>Potom si vzpomněl na Alaje. V každé armádě byl určitě alespoň jeden člověk, kterého stálo za to poznat.</p>

<p>Třebaže je nikdo nenapomenul, aby byli zticha, smích najednou ustal a skupina zmlkla. Ender se otočil ke dveřím. Stál tam vysoký, tmavý a štíhlý hoch s krásnýma černýma očima a úzkými rty, které naznačovaly vytříbené chování. Za takovou krásou bych šel, říkalo cosi v Enderovi. Viděl bych, co tyto oči vidí.</p>

<p>„Co jsi zač?“ zeptal se hoch tiše.</p>

<p>„Ender Wiggin, pane, převelen z přijímače k armádě Mloků.“ Podal mu rozkaz.</p>

<p>Hoch převzal rychlým, jistým pohybem papír, aniž se dotkl Enderovy ruky. „Jak jsi starý, Endere?“</p>

<p>„Skoro sedm.“</p>

<p>„Ptal jsem se, kolik je ti přesně, ne přibližně,“ řekl stále tichým hlasem.</p>

<p>„Šest let, devět měsíců a dvanáct dní.“</p>

<p>„Jak dlouho jsi cvičil v bitevní místnosti?“</p>

<p>„Pár měsíců. Mám už lepší mušku.“</p>

<p>„Nacvičoval jsi nějaké bojové manévry? Už jsi někdy cvičil v četě? Prodělal jsi vůbec nějaké spojovací cvičení?“</p>

<p>Ender nikdy o takových věcech neslyšel. Zakroutil hlavou.</p>

<p>Madrid si ho stále prohlížel. „Rozumím. Když se člověk rychle učí, velitelský sbor téhle školy, především major Anderson, který tuhle hru řídí, mu rád podrazí nohy. Armáda Mloků zrovna začíná ztrácet svou špatnou pověst. Vyhráli jsme dvanáct z posledních dvaceti her. Překvapili jsme Krysy, Škorpióny a Chrty a jsme připraveni hrát o první příčku. Proto mně dají takového nevycvičeného budižkničemu, beznadějnou ukázku nedostatečného vývoje.“</p>

<p>„Taky tě nevidí rád,“ ozvala se tiše Petra.</p>

<p>„Zavři zobák, Arkanianová,“ okřikl ji Madrid. „K jedné těžké zkoušce nám teď přidali další. Ale ať nám oficíři házejí jaké chtějí klacky pod nohy, pořád jsme –“</p>

<p>„Mloci!“ zvolali jednohlasně vojáci.</p>

<p>Ender začal tyto události instinktivně vnímat jinak. Šlo tu o nacvičenou šablonu, rituál. Madrid se ho nesnažil urazit, jenom se pokoušel zvládnout překvapivou událost a využít ji k posílení svého vlivu nad armádou.</p>

<p>„Jsme ohněm, který je pohltí, břichem a střevy, hlavou a srdcem, plamenů máme mnoho, ale jen jeden oheň.“</p>

<p>„Mloci!“ zakřičeli znovu.</p>

<p>„Ani tenhle nás neoslabí.“</p>

<p>V Enderovi se na okamžik zažehla jiskřička naděje.</p>

<p>„Budu tvrdě a rychle pracovat a učit se,“ slíbil.</p>

<p>„Nedovolil jsem ti promluvit,“ odbyl ho Madrid. „Mám v úmyslu tě co nejrychleji vyměnit. Asi se budu muset zároveň vzdát někoho lepšího, ale takoví špunti jako ty jsou k ničemu, ba ještě horší. V každé bitvě pro nás znamenáš nevyhnutelně dalšího zamrzlého a my jsme zrovna teď v situaci, kdy každý zamrzlý voják má pro naše hodnocení velký význam. Neber to osobně, Wiggine, ale vím určitě, že můžeš cvičit na účet někoho jiného.“</p>

<p>„Vždyť je to zlatíčko,“ ozvala se Petra.</p>

<p>Madrid přistoupil k dívce a lehce ji pleskl hřbetem ruky přes obličej. Nepříliš hlučně, protože ji uhodil jenom prsty. Na její tváři v místech, kde ji udeřily konečky jeho prstů, se však objevily čtyři jasně rudé šmouhy a krvavé škrábance od nehtů.</p>

<p>„Tady máš instrukce, Wiggine. Očekávám, že dnes s tebou mluvím naposledy. Když budeme cvičit v bitevní místnosti, zůstaneš stranou. Samozřejmě tu musíš být, ale nebudeš patřit k žádné četě a nezúčastníš se manévrů. Když nás zavolají do bitvy, rychle se oblečeš a ohlásíš se u brány jako každý jiný. Celé čtyři minuty po začátku hry nepůjdeš dovnitř a potom zůstaneš u brány se zbraní v pouzdře, dokud hra neskončí.“</p>

<p>Ender přikývl. Takže neměl být k ničemu. Doufal, že ho brzy vymění.</p>

<p>Všiml si také, že Petra příliš neplakala bolestí, ani se nedotýkala obličeje, třebaže z jedné krvavé šmouhy se kutálely malé kuličky, které v potůčku stékaly k čelisti. Asi je vyvržencem, ale protože Bonzo Madrid se nechce stát Enderovým přítelem, ať už z jakéhokoliv důvodu, mohl by se skamarádit s Petrou.</p>

<p>Přidělili mu pryčnu na vzdáleném konci pokoje.</p>

<p>Horní postel, takže když ležel, neviděl ani na dveře. Zakřivení stropu mu bránilo v pohledu. Chlapci kolem něho vypadali unaveně a zachmuřené, byli to ti nejslabší. Neměli Enderovi na přivítanou co říct.</p>

<p>Ender se pokusil otevřít dlaní skřínku, ale nic se nestalo. Uvědomil si, že skřínky nejsou nijak zajištěné. Na všech čtyřech byly kroužky. Stačilo na ně zatlačit a hned se otevřely. Žádné soukromí,<emphasis> </emphasis>teď už byl v armádě. Ve skřínce ležela uniforma. Ne tak světle zelená jako v přijímači, ale tmavě zelená uniforma armády Mloků s oranžovými prýmky. Nepadla mu dobře. Asi ještě nikdy nemuseli dát uniformu tak mladému chlapci.</p>

<p>Právě ji začínal svlékat, když si všiml, že uličkou k jeho posteli míří Petra. Sjel z pryčny a postavil se na zem, aby ji pozdravil.</p>

<p>„Dej si pohov,“ řekla, „nejsem důstojník.“</p>

<p>„Ale jsi velitelka čety, ne?“</p>

<p>Kdosi poblíž se uchichtl.</p>

<p>„Jak tě to, Wiggine, napadlo?“</p>

<p>„Máš postel vpředu.“</p>

<p>„Mám postel vpředu, protože jsem nejlepší střelec v armádě Mloků a protože Bonzo se bojí, že vyvolám vzpouru, když na mě velitelé čet nebudou dávat pozor. Jako kdybych si s <emphasis>takovýma </emphasis>něco začala.“ Pohodila hlavou k otráveným obličejům hochů na okolních pryčnách.</p>

<p>O co jí jde, ještě mi zhoršit situaci? „Všichni jsou lepší než já,“ prohlásil Ender. Pokoušel se zeslabit dopad jejího opovržení hochy. Konec konců budou jeho spolunocležníky.</p>

<p>„Podívej, já jsem holka a ty šestiletý mizera. Máme toho tolik společného, proč bychom se nemohli kamarádit?“</p>

<p>„Nebudu za tebe dělat domácí úkoly.“</p>

<p>Okamžitě si uvědomila, že je to vtip. „Cha, cha,“ zasmála se, „všechno je tak příšerně vojenské, když je člověk ve hře. Škola vypadá jinak než v přijímači. Samé dějiny a strategie, taktika, termiťáci, matika a astronomie, věci, které budeš jako pilot nebo velitel potřebovat. Uvidíš.“</p>

<p>„Takže jsme kamarádi. Dostanu odměnu?“ zeptal se Ender. Napodoboval její přezíravý způsob mluvy, jako kdyby ji nic nezajímalo.</p>

<p>„Bonzo nechce, abys prodělal výcvik. Chce tě přinutit, aby sis vzal panel do bitevní místnosti a studoval. Svým způsobem má pravdu – nepotřebuje, aby mu nějaký naprosto nevycvičený malý kluk zpackal přesné manévry.“ Sklouzla do giria, slangu napodobujícího lámanou angličtinu nevzdělaných lidí. „Bonzo, on precizní. On být tak <emphasis>pečlivý, </emphasis>chcát na talíř a nikdy nenastříkat.“</p>

<p>Ender se zasmál.</p>

<p>„Bitevní místnost je pořád otevřená. Když budeš chtít, vezmu tě tam v osobním volnu a ukážu ti něco z toho, co umím. Nejsem vynikající voják, ale jsem dost dobrá a určitě vím víc než ty.“</p>

<p>„Jak chceš.“</p>

<p>„Začneme třeba zítra ráno po snídani.“</p>

<p>„Co když tam někdo bude? V přijímači jsme tam chodili hned po snídani.“</p>

<p>„Bez starosti. Ve skutečnosti je tu devět bitevních místností.“</p>

<p>„Nikdy jsem o žádných dalších neslyšel.“</p>

<p>„Všechny mají stejný vchod. Bitevní místnosti jsou uprostřed náboje kola, v samém středu bitevní školy. Neotáčejí se jako zbytek stanice. Právě proto v nich je nulka, nulová gravitace – jenom se prostě drží. Žádné otáčení, žádné dole. Ale dají se nastavit tak, aby kterákoliv místnost měla dveře do chodby, kterou všichni používáme. Jakmile jsi uvnitř, přesunou se dál a zpřístupní další bitevní místnost.“</p>

<p>„Aha.“</p>

<p>„Jak jsem řekla. Hned po snídani.“</p>

<p>„Jasně,“ přisvědčil Ender.</p>

<p>Odcházela pryč.</p>

<p>„Petro,“ ozval se.</p>

<p>Otočila se.</p>

<p>„Dík.“</p>

<p>Neřekla nic, jenom se znovu obrátila a pokračovala v cestě uličkou.</p>

<p>Ender vylezl zpátky nahoru na pryčnu a svlékl si zbytek uniformy. Ležel nahý na posteli, pohrával si s panelem a snažil se zjistit, jestli něco provedli s jeho přístupovým kódem. Samozřejmě, jeho bezpečnostní systém smazali. Nemohl mít nic, dokonce ani vlastní, panel.</p>

<p>Osvětlení trochu zesláblo. Blížil se čas spánku. Ender nevěděl, ve které koupelně se má umýt.</p>

<p>„Běž nalevo ode dveří,“ poradil mu chlapec na vedlejší palandě. „Máme ji společnou s Krysami, Kondory a Veverkami.“</p>

<p>Ender poděkoval a chtěl projít kolem něho.</p>

<p>„Hele, takhle nemůžeš jít. Ven z pokoje se chodí vždycky v uniformě.“</p>

<p>„Dokonce i na záchod?“</p>

<p>„Obzvlášť tam. A je zakázáno mluvit s příslušníky jiných armád při jídle nebo na záchodě. Občas tomu může člověk uniknout v hrací místnosti a samozřejmě pokaždé, když mu učitel dovolí. Ale když tě chytí Bonzo, je po tobě, jasný?“</p>

<p>„Dík.“</p>

<p>„Ehm, Bonzo zešílí, když se budeš opičit po Petře.“</p>

<p>„Byla nahá, když jsem přišel, viď?“</p>

<p>„Dělá si, co chce, ale ty choď oblečený. Bonzův rozkaz.“</p>

<p>Uhozený rozkaz. Petra pořád vypadala jako kluk, takže šlo o stupidní pravidlo. Oddělovalo ji od ostatních, odlišovalo ji, rozdělovalo armádu. Stupidita na druhou. Jaký musel být Bonzo velitel, když neznal nic lepšího? Alaj by byl lepším velitelem. Věděl, jak dát skupinu dohromady.</p>

<p>A já také vím, jak ji dát dohromady, pomyslel si Ender. Možná, že někdy ze mě bude velitel.</p>

<p>Umýval si ruce v koupelně, když ho někdo oslovil. „Helemese, teď už navlíkaj nemluvňata do uniforem Mloků?“</p>

<p>Ender neodpověděl, jenom si utíral ruce ručníkem.</p>

<p>„Hele, podívej! Mloci přibírají kojence! Podívejte se na něho! Prolezl by mi mezi nohama a vůbec by se nedotkl kulek!“</p>

<p>„Protože žádný nemáš, Dinku, tak je to ve skutečnosti,“ odpověděl mu někdo.</p>

<p>Když Ender odcházel, zaslechl, jak někdo říká: „Je to Wiggin, vždyť ho znáš, ten chytrolín z herny.“</p>

<p>S úsměvem kráčel po chodbě. Možná je malý postavou, ale znali ho jménem. Samozřejmě z herny, což nic neznamenalo. Však oni uvidí. Taky bude dobrým vojákem. Brzy budou všichni znát jeho jméno. Možná, že ne u Mloků, ale dost brzy.</p>

<p>Petra čekala v chodbě, která vedla k bitevní místnosti. „Počkej chvilku,“ řekla Enderovi. „Zrovna tam vešli Králíci. Pár minut jim trvá, než se změní nastavení na další místnost.“</p>

<p>Ender se posadil vedle ní. „Co se bitevní místnosti týká, je toho víc k zamyšlení, než jenom přechod z jedné do druhé,“ ozval se. „Například kde se bere gravitace v chodbě před místností, těsně předtím, než vejdeme?“</p>

<p>Petra zavřela oči. „A jestli bitevní místnosti opravdu volně plavou v prostoru, co se stane, když se jedna připojí? Proč se nezačne pohybovat ve směru rotace celé školy?“</p>

<p>Ender přikývl.</p>

<p>„Je v tom nějaké tajemství,“ zašeptala hlubokým hlasem. „Nesnaž se do něho strkat nos. Vojákovi, který se o to naposledy pokusil, se stalo něco strašného. Našli ho, jak visí v koupelně, nohy na stropě a hlavu narvanou do záchodu.“</p>

<p>„Já teda nejsem první, kdo se na to ptá.“</p>

<p>„Zapamatuj si, chlapečku.“ Když mu říkala <emphasis>chlapečku, </emphasis>znělo to přátelsky, nijak opovržlivě. „Nikdy nepřiznají, že máš pravdu, víc, než musí. Ale každé malé dítě s mozkem na správném místě ví, že od časů starého Mazera Rackhama a Vítězné flotily se ve vědě leccos událo. Zřejmě už umíme ovládat gravitaci, zapnout ji a vypnout, změnit její směr, snad i odrazit — hodně jsem přemýšlela o spoustě chytrých věcí, které by člověk dokázal udělat s gravitačními zbraněmi a pohony na hvězdoletech. A uvažuj, jak by mezihvězdné lodě mohly stěhovat blízké planety. Možná by z nich dokázaly vytrhnout velké kusy hmoty, kdyby obrátily vlastní gravitaci planety proti ní samotné, jenom jiným směrem, a soustředily by ji do menšího prostoru. Ale nic nám neříkají.“</p>

<p>Ender pochopil víc, než mu řekla. Ovládání gravitace byla jedna věc, klamání ze strany důstojníků druhá. Ale nejdůležitější zprávou bylo sdělení, že nepřítelem jsou dospělí, a ne ostatní armády. Neříkají nám pravdu.</p>

<p>„Pojď, chlapečku. Bitevní místnost je připravena. Petra má pevné ruce. Nepřítel je smrtelně vážný.“ Uchichtla se. „Básnířka Petra, jak mi říkají.“</p>

<p>„Říkají taky, že jsi ztřeštěný blázen.“</p>

<p>„Radši věř tomuhle, prdelko.“ V tašce měla deset míčků používaných jako terče. Ender ji držel jednou rukou za kosmický oblek a druhou se chytil zdi, aby ji ustálil, když házela míčky různými směry. V nulové přitažlivosti se každý odrážel jinam. „Pusť mě,“ poručila mu. Odstrčila se a úmyslně se otáčela kolem vlastní osy. Několika obratnými pohyby rukou získala stabilitu a opatrně začala mířit pistolí na jeden míček za druhým. Když jeden trefila, bílá zář se změnila na rudou. Ender věděl, že změna barvy netrvá ani dvě minuty. Než dostala poslední, jenom jeden míček zase zbělal.</p>

<p>Vypočítala si přesně odraz od stěny a velkou rychlostí se vrátila zpátky k Enderovi. Zachytil ji a udržel i přes zpětný odraz – jedna z prvních technických dovedností, které se naučil v přijímači.</p>

<p>„Jsi dobrá,“ řekl uznale.</p>

<p>„Nikdo není lepší než já. A ty se to teď budeš učit.“</p>

<p>Petra ho učila, jak držet paži rovně, aby mířil celou rukou.</p>

<p>„Většina vojáků si nedokáže uvědomit, že čím dál od tebe je cíl, tím déle musíš udržet paprsek v dvoucentimetrovém kruhu. Rozdíl je sice jenom něco mezi desetinou a polovinou vteřiny, ale v bitvě je to dlouhá doba. Hodně vojáků si myslí, že minuli, když mířili přímo na cíl, ale ti se pohybovali moc rychle. Nemůžeš proto používat pistoli jako meč, švih a švih a rozetnout je na polovinu. Musíš mířit.“</p>

<p>Pomocí sběrače míčků přivolala terče zpátky a potom jeden po druhém poslala do prostoru. Ender na ně střílel. Ani jednou se netrefil.</p>

<p>„Dobře,“ pochválila ho. „Nemáš žádné zlé návyky.“</p>

<p>„Ale ani dobré,“ poznamenal.</p>

<p>„Ty tě naučím.“</p>

<p>První ráno toho moc neudělali. Většinou ho poučovala, jak má při míření přemýšlet. „Musíš mít v paměti zároveň svůj i nepřítelův pohyb. Musíš držet paži nataženou a mířit celým tělem tak, abys v případě zásahu ruky mohl pořád střílet. Zjisti si, v jaké poloze spoušť opravdu střílí a kdy přečnívá přes okraj, aby ses nemusel po každém výstřelu tolik zmítat. Uvolni tělo, nenapínej ho, jinak tě to roztřese.“</p>

<p>Ten den se jiného výcviku Ender nedočkal. Odpoledne při armádním cvičení mu přikázali vytáhnout si panel a v rohu místnosti psát školní úkoly. Bonzo musel mít všechny vojáky v bitevní místnosti, ale nemusel je využít.</p>

<p>Ender se ale neučil školní látku. Když se nemohl zúčastnit výcviku jako voják, studoval Bonzovu taktiku. Armáda Mloků byla rozdělena do čtyř standardních čet po deseti vojácích. Někteří velitelé postavili své čety tak, že četa A se skládala z nejlepších vojáků a D z nejhorších. Bonzo je promíchal, takže v každé byli dobří i slabší vojáci.</p>

<p>Výjimku tvořila četa B, měla pouze devět chlapců. Ender byl zvědavý, koho převeleli místo něho. Brzy se vyjasnilo, že vůdce čety B byl nováček. Nebylo divu, že Bonzo byl otrávený – ztratil velitele čety a dostal Endera.</p>

<p>Bonzo měl pravdu také v další věci. Ender nebyl připravený. Po celou dobu cvičení se věnovali nácviku manévrů, čety se navzájem neviděly, ale prováděly přitom přesně načasované operace, využívaly jedna druhou k náhlým změnám směru, aniž ztrácely tvar. Všichni tihle vojáci považovali za samozřejmé vědomosti a znalosti, které Ender neměl. Schopnost přistát měkce a absorbovat většinu síly při nárazu, přesně letět, upravit kurz letu s využitím zmrazených vojáků plovoucích náhodně prostorem, přemety, otáčivý pohyb, skoky do stran, klouzaní podél stěn – tady šlo o velice těžký a přitom jeden z nejhodnotnějších manévrů, protože nepřítel vás nemohl zaskočit zezadu.</p>

<p>Přestože se Ender dozvěděl, kolik toho ještě neví, viděl také věci, které by dokázal zlepšit. Dobře nacvičené sestavy byly chybné. Umožňovaly totiž vojákům okamžitě uposlechnout vyřvávané rozkazy, ale také se daly předvídat. Jednotliví vojáci měli také málo prostoru pro vlastní iniciativu. Jakmile se struktura jednou vytvořila, měli ji do omrzení opakovat. Nijak se nemohli přizpůsobit reakci nepřítele na jejich činnost. Ender studoval Bonzovy útvary jako nepřátelský velitel, všímal si možností, jak jeho formace narušit.</p>

<p>Večer při volné hře Ender požádal Petru, aby si s ním procvičila formace.</p>

<p>„Ne,“ odmítla, „jednou se chci stát velitelkou, proto musím hrát jenom v herně.“ Všeobecně se věřilo, že učitelé sledují hry na svých monitorech a hledají tak budoucí velitele. Ender o tom pochyboval. Velitelé čet měli víc příležitostí ukázat, co dovedou, jako velitelé, než kterýkoliv hráč na videu. Petru ale nepřesvědčoval. Výcvik po snídani mu dal hodně. Přesto ale musel cvičit. A s výjimkou několika základních obratů nemohl cvičit sám. Většina složitých cviků vyžadovala partnery nebo týmovou práci. Jen kdyby tu měl Alaje nebo Shena aspoň na cvičení.</p>

<p>Proč by vlastně <emphasis>neměl </emphasis>s nimi cvičit? Sice nikdy neslyšel o vojákovi, který cvičil s bažanty, ale nikdo takový výcvik nezakazoval. Prostě se to nedělalo, bažanty všichni příliš opovrhovali. Ale Ender se stejně pořád choval jako bažant. Potřeboval, aby s ním někdo cvičil a na oplátku ho mohl naučit některé věci, které viděl u starších hochů.</p>

<p>„Helemese, velký voják se vrací!“ zvolal Bernard. Ender stál ve dveřích své staré ložnice. Byl pryč teprve den, ale už mu připomínala cizí místo a ostatní z jeho třídy cizince. Málem se otočil na podpatku a odešel. Ale Alaj, který z jejich přátelství udělal posvátnou věc, nebyl cizinec.</p>

<p>Ender nijak nezakrýval, jak s ním v armádě Mloků zacházejí. „A mají pravdu. Jsem užitečný asi jako kýchání ve skafandru.“ Alaj se zasmál a kolem nich se začal utvářet hlouček ostatních. Ender jim navrhl výhodný obchod. Volnou hru, každý den, tvrdou práci v bitevní místnosti pod Enderovým vedením. Naučili by se hodně věcí od armád a bitev, kterým mohl Ender přihlížet. A on by zase získal praxi, kterou potřeboval pro zdokonalení vojenských zkušeností. „Budeme se připravovat spolu.“</p>

<p>Hodně chlapců chtělo jít. „Jasně,“ prohlásil Ender, „ale jenom když začnete makat. Když se budete poflakovat kolem nás, vyjdete ze cviku. Nemůžu ztrácet čas.“</p>

<p>Neztráceli čas. Ender se neobratně pokoušel popsat, co viděl, a ukazoval, jak se mají postavit. Než volná hra skončila, něco se naučili. Byli unavení, ale začínali získávat základy vojenského výcviku.</p>

<p>„Kdes byl?“ zeptal se Bonzo.</p>

<p>Ender stál prkenně vedle pryčny velitele. „Cvičil jsem v bitevní místnosti.“</p>

<p>„Slyšel jsem, že tam s tebou byli nějací bažanti.“</p>

<p>„Nemohl jsem cvičit sám.“</p>

<p>„Žádný voják v armádě Mloků se nebude flákat s bažanty. Teď jsi voják.“</p>

<p>Ender ho mlčky pozoroval.</p>

<p>„Slyšel jsi mě, Wiggine?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Žádný další výcvik s těmi malými spratky.“</p>

<p>,,Mohl bych si s vámi promluvit mezi čtyřma očima?“ požádal ha Ender.</p>

<p>Této žádosti byli velitelé povinni vyhovět. Bonzův obličej zbrunátněl vztekem, ale odvedl Endera ven na chodbu. „Poslechni, Wiggine, já tě tady nechci, snažím se tě zbavit, ale nepřidělávej mně žádné problémy, nebo z tebe udělám fašírku.“</p>

<p>Dobrý velitel nemusí nikomu stupidně hrozit, pomyslel si Ender.</p>

<p>Když mlčel, Bonzův vztek narůstal. „Podívej, tys mě požádal, abychom šli ven, tak mluv.“</p>

<p>„Měl jste pravdu, když jste mě nedal k nějaké četě. Nevím, jak bych to všechno dokázal.“</p>

<p>„Nepotřebuju, abys mě kázal, kdy mám pravdu.“</p>

<p>„Ale já se chci stát dobrým vojákem. Nebudu kazit vaše pravidelné cvičení, ale budu cvičit s jedinými lidmi, kteří to se mnou můžou dělat, a to jsou právě bažanti.“</p>

<p>„Budeš dělat, co ti poručím, ty malý pancharte.“</p>

<p>„To je pravda, pane. Splním všechny vaše příkazy, na které máte právo. Ale volná hra je naprosto svobodná. Nikdo v ní nemůže zadávat žádné úkoly. Nikomu.“</p>

<p>Viděl, že v Bonzovi začíná vřít vztek. Horká hlava nebyla dobrá. Enderův hněv byl chladný a uměl ho využít. Bonzův vztek byl vznětlivý a také se jím dával unést.</p>

<p>„Veliteli, musím myslet na svoji vlastní kariéru. Nebudu se plést do vašeho výcviku a vašich bitev, ale občas se musím něco naučit. Nežádám, abyste mě zařadil do své armády, stejně mě co nejdřív vyměníte. Ale nikdo si mě nevezme, když nic nebudu umět, není to tak? Dovolte mi, abych se něco naučil a tím dřív se mě zbavíte a dostanete vojáka, kterého opravdu využijete.“</p>

<p>Bonzo nebyl takovým hlupákem, aby mu hněv bránil rozeznat dobrou věc, když ji slyšel. Přesto však nedokázal okamžitě pohřbít svůj vztek.</p>

<p>„Dokud budeš v armádě Mloků, budeš mě poslouchat.“</p>

<p>„Jestli se mě pokusíte při volné hře kontrolovat, znemožním vás.“</p>

<p>Asi neměl pravdu, ale mohlo k tomu dojít. Jistě, kdyby Ender kolem záležitosti nadělal rozruch, možná by případně dosáhl odvolání Bonza z velitelského místa. Navíc tu byla skutečnost, že důstojníci zřejmě v Enderovi něco viděli, protože ho povýšili. Možná, že Ender <emphasis>opravdu </emphasis>měl takový vliv na učitele, že by někoho odstavili. „Mizero,“ ulevil si Bonzo.</p>

<p>„Není to moje chyba, že jste mi dal rozkazy přede všemi. Ale když chcete, budu předstírat, že jste tenhle spor vyhrál. A zítra můžete říct, že jste změnil názor.“</p>

<p>„Nepotřebuju, aby mi někdo říkal, co mám dělat.“</p>

<p>„Nechci, aby si ostatní chlapci mysleli, že jste ustoupil. Taky byste už nemohl zůstat velitelem.“</p>

<p>Bonzo ho za tu laskavost nenáviděl. Připadalo mu, že Ender mu svěřuje velení jako přátelskou službu. Což byla drzost, ale přesto neměl na vybranou. V ničem. Bonza nenapadlo, že si všechno zavinil sám, protože dal Enderovi nesmyslný rozkaz. Věděl pouze, že ho Ender porazil a pak mu velkomyslně utřel nos.</p>

<p>„Někdy ti nakopu do prdele,“ odpověděl Bonzo.</p>

<p>„Možná,“ souhlasil Ender. Na chodbě zabzučel světelný signál. Ender se s poraženeckým výrazem vrátil do pokoje. Zničený. Rozzuřený. Ostatní hoši z toho vyvodili samozřejmý závěr.</p>

<p>Na druhý den ráno, když Ender odcházel na snídani, Bonzo ho zastavil a nahlas řekl: „Špunte, rozmyslel jsem si to. Můžeš cvičit s bažanty, aspoň se něco naučíš a já tě dřív vyměním. Udělám všechno, abych se tě rychleji zbavil.“</p>

<p>„Děkuji,“ odpověděl Ender.</p>

<p>„Všechno,“ zašeptal Bonzo, „doufám, že tě odvařím.“</p>

<p>Ender se vděčně usmál a vyšel z pokoje. Po snídani pokračoval ve výcviku s Petrou. Celé odpoledne sledoval, jak Bonzo řídí výcvik a v duchu odhadoval, jak by zničil jeho armádu. Při volné hře pracoval s Alajem a ostatními do vyčerpání sil. Dokážu to, říkal si Ender, když ležel v posteli a cítil, jak mu zauzlené svaly vibrují. Všechno zvládnu.</p>

<p>O čtyři dny později šli Mloci do bitvy. Ender následoval opravdové vojáky, kteří poskakovali po chodbách k bitevní místnosti. Na stěnách svítily dva pásky, zelený zelený hnědý pro Mloky a černý bílý černý pro Kondory. Když přišli na místo, kde vždycky byla bitevní místnost, chodba se najednou rozdvojila. Zelená zelená hnědá stopa vedla doleva a černá bílá černá doprava. Ještě jedna zatáčka doprava a armáda se zastavila před prázdnou zdí.</p>

<p>Čety se mlčky zformovaly. Ender zůstal vzadu za všemi. Bonzo dával pokyny: „A půjde po držácích nahoru. B doleva, C doprava, D dolů.“ Sledoval, jak čety zaujímají svá místa, aby splnily instrukce, a potom dodal: „Špunte, ty si počkáš čtyři minuty, a pak budeš jenom u dveří. Ne aby tě napadlo vytáhnout zbraň.“</p>

<p>Ender přikývl. Stěna za Bonzem najednou zprůhledněla. Už to vůbec nebyla stěna, ale silové pole. Také bitevní místnost byla jiná. Obrovské hnědé krabice zavěšené ve vzduchu částečně zakrývaly výhled. Těmto překážkám říkali vojáci <emphasis>hvězdy. </emphasis>Byly rozmístěny zdánlivě náhodně. Bonza jako by snad ani nezajímalo, kde jsou. Vojáci s nimi zjevně uměli zacházet.</p>

<p>Ale Enderovi, který seděl a sledoval bitvu z chodby, bylo brzy jasné, že vojáci s hvězdami zacházet neumějí. Opravdu, uměli měkce přistát na hvězdě a využít ji jako kryt, znali taktické obraty při útoku na nepřátelské postavení. Vůbec však nevycítili, <emphasis>která </emphasis>hvězda je důležitá. Neustále útočili na hvězdy, které mohli bez povšimnutí minout a sklouznout na daleko výhodnější pozici.</p>

<p>Druhý velitel využíval Bonzovy strategické nevědomosti. Kondoři vehnali Mloky do draze zaplacených útoků. Pro útoky na další hvězdy zbývalo stále méně nezmrazených Mloků. Bylo jasné, že ani ne za pět nebo šest minut se Mloci neubrání náporu nepřítele.</p>

<p>Ender prošel branou a pomalu se snášel dolů. Bitevní místnosti, kde cvičil, měly vždycky dveře na úrovni podlahy. Ale při skutečných bitvách zasadili dveře doprostřed stěny, ve stejné vzdálenosti od podlahy i od stropu. Okamžitě ucítil, jak získává nový smysl pro stabilitu a směr, jako když byl v raketoplánu. Co bylo předtím dole, bylo hned nahoře a hned zas na boku. V nulce nebyl žádný důvod pro zachování původní rovnováhy, která byla na chodbě. Když se člověk díval na dokonale čtvercové dveře, absolutně se nedalo rozeznat, co je nahoře a co dole. Stejně na tom nezáleželo. Protože teď už Ender získal orientaci, která měla smysl. Nepřátelská brána byla dole. Úkolem hry bylo vpadnout do nepřítelova domova.</p>

<p>Ender se několika pohyby nasměroval k novému cíli. Místo aby roztáhl ruce a nohy a celým tělem se obrátil k nepříteli, mířil teď k němu nohama.</p>

<p>Byl daleko menším terčem.</p>

<p>Kdosi ho uviděl. Konec konců se bezcílně vznášel v prázdném prostoru. Instinktivně stáhl nohy pod sebe. V tom okamžiku se u něho zablesklo a nohy v kosmickém obleku zamrzly. Ruce zůstaly živé, protože nedostal přímý zásah na tělo, zamrzly jenom zasažené končetiny. Endera napadlo, že kdyby se neobrátil k nepříteli nohama, terčem útoku by se stalo jeho tělo. Nemohl by se pohybovat.</p>

<p>Protože Bonzo mu nařídil, aby nevytahoval zbraň, Ender pomalu plul dál vzduchem, nehýbal hlavou ani pažemi, jako kdyby byly také zmrazené. Nepřítel si ho nevšímal a soustředil palbu na vojáky, kteří na něho stříleli. Byla to rozhořčená bitva. Početně oslabení Mloci tvrdohlavě ustupovali. Bitva se rozpadla do tuctu jednotlivých soubojů. Bonzova disciplína se teď vyplácela, protože na každého zmrazeného Mloka připadal alespoň jeden nepřítel. Nikdo nezběhl ani nepanikařil, každý zůstal klidný a pečlivě mířil.</p>

<p>Zvlášť Petra neustávala v útocích. Kondoři si jí všimli a vyvinuli velké úsilí, aby ji dostali. Napřed jí zmrazili ruku, ve které držela zbraň. Proud kleteb ustal teprve tehdy, když jí zmrazili celé tělo; helma jí spadla na bradu. Za pár minut bylo po všem. Mloci nekladli žádný odpor.</p>

<p>Ender s potěšením zaznamenal, že Kondoři dokázali dát dohromady jenom minimální počet vojáků potřebných k otevření brány a k vítězství, čtyři z nich se dotkli helmami osvětlených bodů v rozích brány Mloků, zatímco pátý prošel silovým polem.</p>

<p>Hra skončila. Světla se znovu rozsvítila v plném jasu. Z učitelských dveří vyšel Anderson.</p>

<p>Mohl jsem vytáhnout pistoli, přemýšlel Ender, když se nepřítel přiblížil ke dveřím. Mohl jsem ji vytáhnout a jenom jednoho odstřelit, bylo by jich pak příliš málo. Hra by skončila nerozhodně. Bez čtyř mužů, kteří se měli dotknout čtyř rohů brány, a pátého současně procházejícího silovým polem, by Kondoři nezvítězili. Bonzo, ty pitomče, mohl jsem tě uchránit od porážky. Možná bych bitvu dokonce zvrátil ve vítězství, protože pro mě byli snadným cílem a zpočátku by nevěděli, odkud střely přicházejí. Jsem dost dobrý střelec, abych to dokázal.</p>

<p>Ale rozkaz je rozkaz a Ender slíbil, že ho dodrží. Pocítil určité zadostiučinění, když na úřední vývěsce Mloků nebylo uvedeno očekávaných jednačtyřicet vyřazených z boje nebo zlikvidovaných, ale čtyřicet vyřazených a jeden poškozený. Bonzo tomu nerozuměl, dokud nenahlédl do Andersenových zápisů a neuvědomil si, o koho jde. Poškozený, Bonzo, pomyslel si Ender. Pořád jsem mohl střílet.</p>

<p>Čekal, že Bonzo k němu přijde a řekne: „Příště, až k tomu dojde, můžeš střílet.“ Ale Bonzo mu neřekl vůbec nic až do příštího rána po snídani. Bonzo samozřejmě jedl ve velitelské jídelně, ale Ender si byl jistý, že podivné skóre tam způsobí stejný rozruch jako v jídelně řadových vojáků. Ve všech ostatních hrách, které neskončily remízou, každého člena poraženého týmu buď zlikvidovali – celého zmrazili – nebo vyřadili z boje, což znamenalo, že některá část z těla sice nebyla zmrazená, ale nemohl už střílet ani způsobit poškození nepříteli. Mloci byli jedinou poraženou armádou s jedním mužem v kategorii poškozených, ale bojeschopných.</p>

<p>Ender dobrovolně nic nevysvětloval, ale ostatní Mloci rozhlásili, jak k tomu došlo. A když se ho ostatní hoši ptali, proč neuposlechl rozkaz a nestřílel, klidně odpovídal: „Plním rozkazy.“</p>

<p>Bonzo ho vyhledal po snídani. „Rozkaz pořád platí, na to nezapomeň.“</p>

<p>Bude tě to dost stát, kreténe. Možná nejsem zrovna nejlepší voják, ale ještě ti můžu pomoct a není důvod, proč bys mi neměl dovolit střílet.</p>

<p>Ender neřekl nic.</p>

<p>Zajímavým vedlejším účinkem bitvy byl fakt, že Ender se vyhoupl do čela pořadí vojáků seřazených podle výkonnosti. Protože nevystřelil, měl perfektní záznam o střelbě — ani jednou neminul. A protože ho ani jednou nezlikvidovali nebo nevyřadili, měl vynikající úspěšnost vyjádřenou v procentech. Nikdo jiný se mu nepřiblížil. Spoustě chlapců to přišlo k smíchu a jiní se zase vztekali, ale v hodnocení výkonnosti byl teď Ender nejlepší.</p>

<p>Pořád se nezúčastňoval nácviku armády a tvrdě pracoval na svém, každé ráno s Petrou a večer se svými kamarády. Přidávalo se k nim víc bažantů, nejenom z legrace, ale protože viděli výsledky – neustále se zlepšovali. Přesto Ender s Alajem zůstávali na čele. Částečně díky tomu, že Alaj neustával ve vymýšlení nových věcí, což nutilo Endera promýšlet novou taktiku, aby je zvládl. A částečně také proto, že pořád dělali hloupé chyby, což vedlo k obratům, které by žádný dobře vycvičený, řádný voják nikdy ani nezkoušel. Hodně pokusů vyšlo naprázdno. Ale vždycky přitom byla legrace a vzrušení a dost věcí se dařilo, takže věděli, že cvičení jim pomáhá. Večer byl nejhezčí částí dne.</p>

<p>Následující dvě bitvy Mloci snadno vyhráli. Ender vstoupil na bojiště po pěti minutách a poražený nepřítel ho nezasáhl. Začínal si uvědomovat, že Kondoři, kteří je porazili, byli neobyčejně dobří; Mloci – slabí asi jako Bonzovo strategické myšlení – byli jedním z lepších týmů a neustále se v hodnocení šplhali vzhůru. Spolu s Krysami se rvali o čtvrté místo.</p>

<p>Enderovi bylo sedm roků. V Bitevní škole nebyli na kalendáře a data nijak zvlášť zařízení, ale Ender zjistil, jak se dá na psacím panelu vyvolat datum, a všiml si, že má narozeniny. Také škola si toho všimla. Vzali mu míry a vydali mu novou uniformu Mloků a kosmický oblek s výložkami do bitevní místnosti. Vrátil se do ložnice už v novém oblečení. Cítil se nesvůj a jaksi nepohodlně, jako by mu kůže nepřiléhala na tělo.</p>

<p>Chtěl se zastavit u Petřiny palandy a říct jí něco o domovu, jak obyčejně slavili jeho narozeniny, jenom jí povědět, že má dnes narozeniny, aby prohodila cosi o šťastném dni. Ale nikdo o narozeninách nemluvil. Bylo to dětinské a přesně tohle dělali obyvatelé Země. Dorty a hloupé zvyky. Když mu bylo šest, Valentina upekla dort. Nepodařil se a chutnal příšerně. Valentine udělala dost šílenou věc, protože nikdo už neuměl vařit. Každý si ji kvůli tomu dobíral, ale Ender si schoval malý kousek ve své poličce. Potom mu vzali monitor a odešel od nich. Pokud věděl, dort tam pořád ležel, malá hromádka mastného žlutého prachu. Mezi vojáky se nemluvilo o domovu, před Bitevní školou pro ně žádný život neexistoval. Nikdo nedostával dopisy a žádné také nepsal. Všichni předstírali, že jim to nevadí.</p>

<p>Ale mně ano, pomyslel si Ender. Jediným důvodem, proč jsem tu, je snaha zabránit, aby nějaký termiťák nevystřelil Valentine oko, nespálil jí hlavu, jak se stávalo vojákům na videokazetách při prvních bojích s termiťáky. Aby jí nerozčísl hlavu paprskem tak žhavým, že by mozek vyprskl z lebky a rozlil se jako kynoucí chlebové těsto, jak se mi stává v nejtěžších nočních můrách za nejhorších nocí, když se probouzím roztřesený, ale beze slov, a přitom musím pořád mlčet, jinak by uslyšeli, že se mi stýská po domovu, že chci jít domů.</p>

<p>Ráno mu bylo lépe. Z domova zůstala jenom tupá bolest kdesi vzadu v paměti. Únava v očích. Když se ten den ráno oblékali, objevil se Bonzo. „Kosmické obleky,“ zavelel. Což znamenalo bitvu. Enderovu čtvrtou hru.</p>

<p>Nepřítelem byli Leopardi. Měli být snadnou kořistí. Byli noví a zatím vždycky obsazovali místa v dolní čtvrtině hodnocení. Vytvořili je teprve před šesti měsíci, velel jim Pol Slattery. Ender si nasadil nový bitevní skafandr a nastoupil do řady. Bonzo ho hrubě vytlačil ven a zařadil na konec. Nemusel’s to udělat, myslel si Ender. Mohl's mě nechat v řadě. Ender sledoval bitvu z chodby. Pol Slattery byl mladý, ale ostrý chlapík, měl několik nových nápadů. Udržoval své vojáky neustále v pohybu, létali jako šipky od hvězdy k hvězdě, klouzali dolů po stěnách, aby překvapili zezadu a shora netečné Mloky. Ender se usmíval. Bonza i jeho mužstvo tato taktika beznadějně zmátla. Zdálo se, že Leopardi útočí ze všech směrů. Bitva však nebyla tak jednoznačná, jak vypadala. Ender si všiml, že také Leopardi měli velké ztráty – díky lehkomyslné taktice se příliš odkrývali obráncům. Rozhodujícím momentem ale byl fakt, že Mloci se <emphasis>cítili </emphasis>poražení. Naprosto rezignovali na jakoukoliv iniciativu. Třebaže ještě stále byli početně téměř stejně silní, krčili se v chumlu jako poslední bojovníci, kteří přežili masakr, jako kdyby doufali, že nepřítel je v krvavé lázni přehlédne.</p>

<p>Ender pomalu proklouzl branou, nasměroval tělo tak, aby nepřátelská brána byla dole a beze spěchu se nepozorovaně snášel východním směrem do rohu. Dokonce vystřelil na své vlastní nohy, aby je udržel skrčené v pozici, která mu poskytovala nejlepší ochranu. Při náhodném zběžném pohledu vypadal jako další zmrazený voják, který se bezmocně vzdaluje z bitvy.</p>

<p>Zatímco Mloci čekali otrocky na zničení, Leopardi je ochotně likvidovali. Zbývalo jim devět mužů, když Mloci konečně přestali střílet. Seřadili se a vyrazili k bráně Mloků, aby ji otevřeli.</p>

<p>Ender opatrně mířil nataženou rukou, jak ho učila Petra. Než zjistili, co se děje, zmrazil tři vojáky, kteří chtěli přitisknout své helmy k osvětleným rohům dveří. Ostatní ho zpozorovali a začali střílet – ale napřed ho trefili do dříve zmrazených nohou. Dali mu tak dost času, aby dostal poslední dva muže v bráně. Leopardům už zbyli jenom čtyři nezmrazení muži, když Endera konečně střelili do paže a vyřadili ho z boje. Hra skončila remízou a přitom nedostal žádný zásah do těla.</p>

<p>Pol Slattery zuřil, ale na věci samé nebylo nic neregulérního. Každý z Leopardů si myslel, že šlo o Bonzův strategický záměr, ponechat si jednoho muže až na poslední chvíli. Nenapadlo je, že Ender střílel proti rozkazu. Ale Mloci to věděli. Stejně jako Bonzo. Ender mu viděl na očích, že ho nenávidí, protože ho zachránil od naprosté porážky. Bylo mu to jedno. Mně tohle usnadní výměnu a ty mezitím tolik neklesneš na výsledkové tabuli. Jenom mě vyměň. Naučil jsem se všechno, co jsem se od <emphasis>tebe </emphasis>chtěl naučit. Stylově selhat, Bonzo, umíš už sám.</p>

<p>Co jsem se vlastně <emphasis>dosud </emphasis>naučil? Ender probíral jednotlivé věci v paměti, když se svlékal vedle pryčny. Nepřátelská brána je dole. Používej v bitvě nohy jako štítu. Malá rezerva, uchovaná pro závěr hry, může být rozhodující. Rozhodnutí vojáků jsou někdy chytřejší než příkazy, které dostali.</p>

<p>Nahý se chystal zalézt do postele, když k němu přišel Bonzo s tvrdým, neoblomným výrazem v obličeji. Takto vypadal Petr, pomyslel si Ender, mlčenlivý, s vraždou v očích. Ale Bonzo není Petr. Bonzo se víc bál.</p>

<p>„Wiggine, konečně jsem tě vyměnil. Přesvědčil jsem Krysy, že tvoje neuvěřitelné umístění na výsledkové listině je víc než náhoda. Zítra k nim přejdeš.“</p>

<p>„Děkuji, pane.“</p>

<p>Asi to znělo příliš vděčně. Najednou se Bonzo po něm ohnal a zpola otevřenou pěstí ho praštil do brady. Úder odhodil Endera stranou na postel, málem upadl. Potom ho Bonzo tvrdě uhodil do žaludku a srazil na kolena.</p>

<p>„Neposlechl jsi mě!“ řekl Bonzo nahlas, aby ho všichni slyšeli. „Každý dobrý voják vždycky plní rozkazy.“</p>

<p>Dokonce i ve chvíli, kdy plakal bolestí, si Ender nedokázal odříci pomstychtivé potěšení z tlumeného mumlání, které v ložnici – jak slyšel – sílilo. Jsi vůl, Bonzo. Takhle si disciplínu nevynutíš, tím si ji zničíš. Vědí, že jsem odvrátil porážku na remízu. A teď vidí, jak se mi za to mstíš. Sám vypadáš před všemi jak pitomec. Zač teď stojí tvoje disciplína?</p>

<p>Druhý den řekl Ender Petře, že v jejím vlastním zájmu ranní cvičení ve střelbě musí skončit. Bonzo teď nechtěl mít problémy. Radši by se měla na nějaký čas s Enderem přestat stýkat. Porozuměla dokonale. „A kromě toho se ve střelbě jen velice těžko můžeš zlepšit,“ prohlásila.</p>

<p>Panel a kosmický oblek s nárameníky nechal ve skřínce. Zůstal oblečený v uniformě Mloků, dokud ji ve výstrojním skladě nevyměnil za hnědočerný stejnokroj Krys. Nepřinesl si žádné věci, žádné si také neodnášel. Nebylo co vlastnit – všechno cenné zůstalo ve školním počítači nebo v jeho vlastní hlavě a rukách.</p>

<p>Využil jeden z veřejných panelů v herně a zapsal se do kursu osobní sebeobrany v pozemské přitažlivosti, který se konal hned po snídani. Neměl v úmyslu pomstít se Bonzovi za napadení, ale nechtěl, aby k tomu ještě někdy došlo.</p>

<p><strong>KAPITOLA 8</strong><emphasis>Krysa</emphasis></p>

<p><emphasis> „Plukovníku Graffe, dříve se ve hrách bojovalo vždycky spr</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>vedlivě. Hvězdy se rozmisťovaly buď náhodně nebo symetricky.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Spravedlnost je krásná vlastnost, majore Andersene, ale s vá</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>kou nemá nic spole</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ného.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hra skončí kompromisem. Výsledková tabule ztratí smysl.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Bohužel!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Bude nám trvat dlouhé měsíce, roky, než vyvineme nové bitevní místnosti a prov</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>deme simulace.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Právě proto vás teď žádám, abyste začal. Přemýšlejte tvůrčím způsobem o každé nakupené, nemožné, neuspokojivě umístěné hvězdě. Promyslete si, jak přizpůsobit pr</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>vidla. Pozdější hlášení, nerovné síly. Potom provedete simulace a uvidíte, co je nejtěžší a co nejlehčí. Potřebujeme rozumný postup. Chceme, aby se přitom zd</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>konaloval.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kdy máte v úmyslu udělat z něho velitele? Až mu bude osm?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Samozřejmě, že ne. Ještě jsem nedal dohromady j</emphasis><emphasis>eho armádu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Aha, takže ji už dáváte dohromady, že?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Příliš tu hru prožíváte, Andersene. Zapomínáte, že jde pouze o v</emphasis><emphasis>ý</emphasis><emphasis>cvik.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jde také o společenské postavení, totožnost, účel, jméno. Tohle všec</emphasis><emphasis>h</emphasis><emphasis>no formuje děti, které vyjdou z této hry. Když vejde ve známost, že hra se dá zmanipulovat, že ji lze ztížit nebo obelstít, zničí to celou šk</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>lu. Nepřeháním.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Já vím.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jenom doufám, že Ender Wiggin je ten pravý, protože by na dlouhou dobu totálně selhala vaše výchovná metoda.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokud není, jestli se jeho válečné</emphasis><emphasis> mistrovství nerozvine zrovna </emphasis><emphasis>v době příletu našich flotil do světa termiťanů, stejně na kvalitě </emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>šich v</emphasis><emphasis>ý</emphasis><emphasis>chovných metod nebude záležet.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Snad mi prominete, plukovníku Graffe, ale domnívám se, že </emphasis><emphasis>musím podat hlášení Stratégovi a Hegemonovi o vašich příkaz</emphasis><emphasis>ech a </emphasis><emphasis>mém názoru na jejich dopad.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Proč ne přímo našemu drahému Polemarchovi?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Každý ví, že ho máte otočeného kolem malíčku.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takové nepřátelské jednání, majore Andersene. A já si myslel, že jsme přátelé.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To jsme. Myslím si, že s tím Enderem máte pravdu. Jenom si nemyslím, že vy sám byste měl rozhodovat o osudu lidstva.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Já si ani nemyslím, že mám právo rozhodnout o osudu Endera Wigg</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>na.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takže vám nevadí, když jim to oznámím?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jasně, že vadí, pitomý šťourale. Tady jde o věc, kterou musí posoudit lidé, kteří o ní něco vědí, a ne ustrašení politici, kteří se dostali na své židle náhodou jen proto, že byli ve své zemi politicky silní.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale chápete, proč t</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis> dělám.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Protože jste krátkozraký, politický byrokrat, který potřebuje mít alibi pro případ, že to dopadne špatně. No, když to tak dopadne, stejně nás všechny termiťané sežerou. Věřte mi, Andersone, a nehažte mi tu hegemonskou smečku na krk. I bez nich to mám dost těžké.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takže je to rána pod pás, co? Věci se proti vám spikly? Vy to můžete Enderovi udělat, ale člověk vás nedokáže pochopit, že?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ender Wiggin je desetkrát chytřejší a silnější než já. Já jenom</emphasis><emphasis> vychovávám jeho geniální mozek. Kdybych měl sám tím vším </emphasis><emphasis>projít, zničilo by mě to. Majore Andersone, vím, že rozbíjím hru a vím, že ji milujete víc, než</emphasis> <emphasis>kterýkoli z mladých hráčů. Můžete </emphasis><emphasis>mě nenávidět, když chcete, ale nebraňte mi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ponechávám si právo kdykoli se spojit s Hegemonem a Stra</emphasis><emphasis>t</emphasis><emphasis>é</emphasis><emphasis>gem. Ale teď</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> dělejte si, co chcete.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Děkuji vám za laskavost.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>„Ender Wiggin, ten malej smraďoch, co vede tabulky. Je nám potěšením, že budeš s náma.“ Velitel Krys ležel natažený na spodní pryčně, na sobě měl jenom psací panel. „Jak bychom s tebou v našich řadách mohli prohrát?“ Několik hochů nedaleko nich se zasmálo.</p>

<p>Nemohly být dvě protikladnější armády než Mloci a Krysy. Pokoj byl plný chaoticky poházených věcí a hluku. Po pečlivém Bonzovi si Ender myslel, že uvolnění disciplíny přivítá s úlevou. Místo toho zjistil, že očekával klid a řád. Nepořádek mu nebyl po chuti.</p>

<p>„Jsme fajn parta, Endere Bendere. Já jsem Rose de Nose, sakramentsky výjimečnej židáček a ty jenom prťavej, malinkatej gój. Na to nezapomeň.“</p>

<p>Od doby, kdy se formovala Mezinárodní flotila, byl Stratégem vojenských sborů vždycky Žid. Tradovalo se, že židovští generálové neprohrávají války. A dosud to byla pravda. Snem každého Žida v Bitevní škole bylo stát se Stratégem, což mu od samého začátku přinášelo úctu. Ale také vzbuzovalo odpor. Krysám se často říkalo Icikova úskočná armáda, napůl pochvalně a napůl s ironickou narážkou na Útočnou armádu Mazera Rackhama. Mnozí si rádi připomínali, že během druhé invaze – třebaže Hegemonem spojenců byl americký Žid, prezidentem a Stratégem velícím celé obraně Mezinárodní flotily byl izraelský Žid a Polemarchem flotily ruský Žid – právě Mazer Rackham, málo známý Novozélanďan s polovinou maorské krve v žilách, dvakrát trestaný válečným soudem, zlomil odpor termiťanské flotily a nakonec ji v boji u Saturnu zničil.</p>

<p>Když mohl Mazer Rackham zachránit svět, potom ani trochu nezáleželo na tom, jestli byl nebo nebyl Žid, říkali lidé.</p>

<p>Ale na tom skutečně záleželo a Rose Nose to věděl. Vysmíval se sám sobě, aby předešel jízlivým antisemitským poznámkám – téměř každý, koho v bitvě porazil, alespoň na čas nenáviděl Židy – ale také se postaral, aby každý věděl, čím je. Jeho armáda byla na druhém místě a útočila na první.</p>

<p>„Vzal jsem si tě, góji, protože jsem nechtěl, aby si lidi mysleli, že vyhrávám jenom proto, že mám báječný vojáky. Musíš vědět, že i s takovýma usmrkancema jako ty dokážu vyhrávat. Máme tady tři pravidla – udělej, co ti řeknu a v posteli se nepochcávej.“</p>

<p>Ender přikývl. Věděl, že Rose chtěl, aby se zeptal na třetí pravidlo. Vyhověl mu.</p>

<p>„To <emphasis>byla </emphasis>tři pravidla. V matice nejsme moc dobří.“</p>

<p>Zpráva byla jasná. Vyhrávat je důležitější než všechno ostatní.</p>

<p>„Tvý sleziny s těma praštěnejma bažantama skončily. Nadobro. Tady jseš v armádě pořádnejch chlapů. Budeš makat v četě Dinka Meekera. Od teďka, pokud tě to zajímá, je pro tebe Dink Meeker Pámbu.“</p>

<p>„A kdo jste potom vy?“</p>

<p>„Kádrovák, kterej si najal Pánaboha,“ zazubil se Rose. „A tobě se zakazuje znovu používat psací panel do tý doby, než v jedný bitvě zmrazíš dva nepřátelský vojáky. Tenhle rozkaz není sebeobrana. Slyšel jsem, že jseš geniální programátor. Nechci, abys mi strkal pracky do panelu.“</p>

<p>Všichni vybuchli smíchy. Enderovi chvíli trvalo, než pochopil proč. Rose naprogramoval svůj panel tak, aby se na něm zobrazily a jako živé pohybovaly mužské genitálie v nadživotní velikosti; klinkaly dopředu a dozadu, když Rose držel panel v nahém klíně. Přesně za tento typ velitele mě Bonzo chtěl vyměnit, pomyslel si Ender. Jak může hoch, který se takhle baví, vyhrávat bitvy?</p>

<p>Dinka Meekera našel v herně. Nehrál, jenom seděl a pozoroval. „Jeden hoch mi tě ukázal,“ ozval se Ender. „Jsem Ender Wiggin.“</p>

<p>„Vím,“ řekl Meeker.</p>

<p>„Jsem ve tvé četě.“</p>

<p>„Vím,“ opakoval.</p>

<p>„Nemám vůbec žádné zkušenosti.“</p>

<p>Dink zvedl oči.</p>

<p>„Podívej, Wiggine, tohle všechno už vím. Proč myslíš, že jsem požádal Roseho, aby tě přidělil ke mně?“</p>

<p>Neodkopl ho, ale vytáhl ho k sobě, vyžádal si ho. Meeker ho chtěl. „Proč?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„Díval jsem se na tvý cvičení s bažanty. Myslím, že v tobě něco je. Bonzo je pitomec a já chtěl, abys dostal lepší výcvik, než ti může dát Petra. Umí jedině střílet.“</p>

<p>„Potřeboval jsem se to naučit.“</p>

<p>„Pořád chodíš, jako kdyby ses bál, že se počuráš.“</p>

<p>„Tak mě začni učit.“</p>

<p>„Tak se uč.“</p>

<p>„Chci dál pokračovat ve výcviku ve volném čase.“</p>

<p>„Nechci, abys toho nechal.“</p>

<p>„Rose Nose to chce.“</p>

<p>„Rose Nose ti v tom nemůže bránit. A kromě toho ti nemůže zakazovat používat panel.“</p>

<p>„Myslel jsem, že velitelé můžou přikázat všechno.“</p>

<p>„Můžou taky poručit měsíci, aby zmodral, ale nic se nestane. Poslyš, Endere, velitelé mají přesně takovou autoritu, jakou jim přikládáš, čím víc je posloucháš, tím větší mají nad tebou moc.“</p>

<p>„Co jim brání, aby mě neztloukli?“ Ender si vzpomněl na Bonzův úder.</p>

<p>„Myslel jsem, že kvůli tomu bereš hodiny osobní sebeobrany.“</p>

<p>„Vidím, žes mě opravdu dobře sledoval.“</p>

<p>Dink neodpověděl.</p>

<p>„Nechci, aby po mně Rose jel. Chci se zapojit do boje. Už mě unavuje sedět venku na chodbě.“</p>

<p>„Budeš mít horší výsledky.“</p>

<p>Tentokrát zase neodpověděl Ender.</p>

<p>„Poslouchej, Endere, jakmile jsi jednou v mé četě, tak ses zapojil do bitvy.“</p>

<p>Ender se brzy dozvěděl proč. Dink cvičil svoji jednotku samostatně, nezávisle na zbytku disciplinované a silné Krysí armády; nikdy se s Rosem neradil a jen zřídkakdy se při manévrech sešla celá armáda. Vypadalo to, jako by Rose velel jedné armádě a Dink druhé, mnohem menší, která náhodou cvičila v bitevní místnosti ve stejné době.</p>

<p>První hodinu výcviku zahájil Dink tím, že požádal Endera, aby předvedl útočné postavení nohama napřed. Ostatním hochům se nelíbilo. „Jak můžeme útočit vleže na zádech?“</p>

<p>K Enderovu překvapení je Dink neopravil, neřekl „Vy přece neútočíte na zádech, jenom klesáte dolů směrem k nim.“ Rozuměl tomu, co Ender dělá, ale nepochopil orientační smysl, který z toho vyplýval. Brzy bylo Enderovi jasné, že i když byl Dink skutečně dobrý, jeho představivost omezovalo tvrdošíjné setrvávání na orientaci ve směru gravitace na chodbě, místo aby v myšlenkách umístil nepřátelskou bránu dole.</p>

<p>Nacvičovali útok na hvězdu obsazenou nepřítelem. Než vyzkoušeli Enderovu metodu s nohama napřed, vždycky prováděli výsadek vstoje a vystavovali se střelbě celým tělem. Přesto i teď se přibližovali ke hvězdě a útočili na nepřítele pouze z jednoho směru. „Vrchem,“ zakřičel Dink a všichni poslechli. Sloužilo mu ke cti, že při opakovaném cvičení zvolal „A teď znovu obráceně,“ ale protože se neustále orientovali v prostoru podle gravitace, která neexistovala, chlapci se při manévru nemotorně potáceli, jako kdyby dostali závrať.</p>

<p>Nenáviděli útok nohama napřed. Dink na ně naléhal, aby ho využívali. Výsledkem byla nenávist k Enderovi. „Musíme se učit bojovat od nějakého bažanta?“ zahučel kterýsi z nich, když se přesvědčil, že Ender ho uslyší. „Jo,“ odpověděl Dink. Pokračovali v práci.</p>

<p>A naučili se to. Při praktickém nácviku bojových šarvátek se začali uvědomovat, že zasáhnout nepřítele útočícího nohama napřed je daleko těžší. Jakmile se o tom přesvědčili, prováděli manévr daleko ochotněji.</p>

<p>Ten večer Ender přišel k praktickému cvičení poprvé po odpoledni věnovaném práci. Byl unavený.</p>

<p>„Teď jsi v opravdové armádě,“ řekl Alaj, „nemusíš už s námi cvičit.“</p>

<p>„Já se od vás naučím věci, které nikdo nezná,“ namítl Ender.</p>

<p>„Dink Meeker je nejlepší. Slyšel jsem, že jsi v jeho četě.“'</p>

<p>„Dejme se tedy do práce. Naučím vás, co jsem se od něho dnes dověděl.“</p>

<p>Alajovi a dvěma tuctům ostatních dal pořádně zabrat při nácviku figur, které až do vyčerpání nacvičoval celé odpoledne. Do soustavy pohybů však vložil nové obraty a nutil chlapce, aby zkoušeli manévrovat s jednou nohou zmrazenou, s oběma zmrazenýma nohama nebo používali zmrazené hochy jako páku při změně směru.</p>

<p>V polovině cvičení si Ender všiml Petry a Dinka, kteří stáli spolu ve dveřích a přihlíželi. Když se později znovu podíval, byli už pryč.</p>

<p>Tak oni mě sledují, dobře vědí, co dělám. Nevěděl, zda je Dink jeho kamarádem. Myslel si, že Petra ano, ale jisté nemohlo být nic. Možná se zlobili, že dělá to, co měli provádět jenom velitelé a jejich čety – výcvik a přípravu vojáků. Možná je uráželo, že vojín tak těsně spolupracuje s bažanty. Zneklidňovalo ho, když viděl, že ho starší děti pozorují.</p>

<p>„Mám dojem, že jsem ti řek, abys nepoužíval panel.“ Rose stál vedle Enderovy pryčny.</p>

<p>Ender nezdvihl oči. „Dodělávám na zítřek úlohu z trigonometrie.“</p>

<p>Rose kolenem narazil do Enderova panelu. „Řek jsem, abys ho nepoužil.“</p>

<p>Ender položil panel na pryčnu a postavil se. „Trigonometrii potřebuju víc než tebe.“</p>

<p>Rose byl přinejmenším o čtyřicet centimetrů vyšší. Ale Ender se nijak zvlášť nebál. Fyzické násilí mu nehrozilo, a i kdyby, myslel si, že by se dokázal držet. Rose byl pomalý a neovládal boj zblízka.</p>

<p>„Hezky padáš na výsledkový listině, chlapče,“ konstatoval Rose.</p>

<p>„Čekal jsem to. Byl jsem první jenom díky těm pitomcům Mlokům.“</p>

<p>„Pitomcům? Bonzova strategie mu vyhrála dvě klíčové hry.“</p>

<p>„Bonzova strategie by nevyhrála ani 'člověče, nezlob se'. Při každé střelbě jsem porušoval jeho rozkazy.“</p>

<p>Rose se rozzlobil, protože to nevěděl. „Takže všecko, co o tobě Bonzo navykládal, byla lež. Nejenomže jsi malej a neschopnej, ale taky neposloucháš nadřízený.“</p>

<p>„Ale já sám jsem přitom odvrátil porážku na remízu.“</p>

<p>„Uvidíme, jak ti to půjde příště.“ Rose zmizel.</p>

<p>Jeden z Enderových spolubojovníků v četě potřásl hlavou. „Jseš blbej, až to práská dveřma.“</p>

<p>Ender vyhledal očima Dinka, který si cosi zapisoval do svého panelu. Dink vzhlédl, všiml si, že Ender ho pozoruje a zíral upřeně zpátky na něho. Žádný výraz. Nic. Fajn, pomyslel si Ender, dokážu se o sebe postarat sám.</p>

<p>K bitvě došlo o dva dny později. Ender poprvé bojoval jako součást jednotky. Byl nervózní. Dinkova četa se seřadila podél pravé stěny chodby. Ender si velice dával pozor, aby se nenakláněl, aby nedovolil tělu převážit na druhou stranu. Zůstal v rovnovážné poloze.</p>

<p>„Wiggine!“ zakřičel na něho Rose Nose.</p>

<p>Ender cítil, jak ho od hrdla až po rozkrok zachvátila obava, roztřáslo ho píchání strachu. Rose to uviděl.</p>

<p>„Tak co? Třeseš se? Jen se nepodělej, bažantíku.“ Rose zahákl prst za rukojeť Enderovy pistole a zatlačil ho k silovému poli, které zakrývalo pohled na bitevní místnost. „Teď uvidíme, Endere, jak jseš dobrej. Až se otevřou dveře, skočíš dovnitř a poletíš rovnou k nepřátelskejm dveřím.“</p>

<p>Sebevražda. Bezvýznamné, nesmyslné sebezničení. Ale musel poslouchat rozkazy, tady byl v bitvě, ne ve škole. Ender na okamžik mlčky zuřil, ale potom se uklidnil. „Výtečně, pane. Budu střílet ve směru jejich hlavního kontingentu.“</p>

<p>Rose se zasmál. „Nebudeš mít čas na střelbu, šprčku.“</p>

<p>Stěna zmizela. Ender vyskočil nahoru, chytil se držáků u stropu a odrazil se dolů. Hnal si to k nepřátelským dveřím.</p>

<p>Stonožky se teprve začínaly trousit ze dveří, když měl Ender za sebou polovinu cesty přes bitevní místnost. Mnozí z nich dokázali utéci rychle pod ochranu hvězd, ale Ender zkřížil nohy pod sebe a pistolí v rozkroku střílel mezi nohama a zmrazil hodně nepřátel.</p>

<p>Vystřelili mu po nohách, ale měl ještě přesně tři vteřiny, než zasáhli jeho tělo a vyřadili ho z boje. Zmrazil několik dalších protivníků a současně pak vymrštil paže opačným směrem. Ruka s pistolí nakonec mířila přímo do hlavního seskupení Stonožek. Střílel do nepřátelské masy, dokud ho nezmrazili.</p>

<p>O vteřinu později narazil do silového pole nepřátelské brány a odrazil se do šílené spirály kolem vlastní osy. Přistál ve skupině nepřátelských vojáků za jednou hvězdou; odstrčili ho a roztočili ještě větší rychlostí. Celý zbytek bitvy se nekontrolovaně odrážel od stěn, třebaže tření vzduchu ho postupně zpomalovalo. Vůbec nevěděl, kolik mužů zmrazil před svým vyřazením, ale získal matný dojem, že Krysy jako obvykle vyhrály.</p>

<p>Po bitvě s ním Rose nemluvil. Ender stále v hodnocení vedl, protože zmrazil tři, vyřadil z boje dva a poškodil tři nepřátele. Už se víc nemluvilo o neuposlechnutí příkazu nebo o použití Enderova vlastního panelu. Rose zůstal ve své části ložnice a nechal Endera na pokoji.</p>

<p>Dink Meeker začal nacvičovat okamžitý výpad z chodby – Enderův útok na nepřítele, zatímco ten ještě vycházel ze dveří, byl zdrcující. „Když dokázal tolik škody nadělat jeden muž, jen si pomysli, co by dokázala četa.“ Dink přemluvil majora Andersena, aby otevřel dveře uprostřed stěny místo dveří na úrovni podlahy dokonce i během nácviku, takže mohli zkoušet vpád za bojových podmínek. Rozneslo se to a od té doby už nikomu netrvalo hodnocení situace na chodbě pět, deset nebo patnáct vteřin.</p>

<p>Přišly další bitvy. Tentokrát hrál Ender odpovídající roli v rámci jednotky. Dělal chyby, prohrávali v přestřelkách. Spadl v průběžném hodnocení z prvního místa na druhé, a pak na čtvrté. Začal dělat méně chyb a cítil se v četě dobře, vrátil se zpátky na třetí, druhé a potom na první místo.</p>

<p>Jednou odpoledne zůstal Ender po cvičení v bitevní místnosti. Všiml si, že Dink Meeker obvykle chodí pozdě na večeři a domníval se, že je za tím další cvičení. Ender neměl velký hlad a chtěl poznat, co Dink dělá, když ho nikdo nevidí.</p>

<p>Ale Dink necvičil. Stál nedaleko dveří a hleděl na Endera.</p>

<p>Ender stál na druhé straně místnosti a hleděl na Dinka.</p>

<p>Nikdo z nich nepromluvil. Bylo jasné, že Dink čeká, až Ender odejde. Zároveň bylo jasné, že Ender nechce.</p>

<p>Dink se otočil zády k Enderovi, rozvážně si odložil kosmický oblek odolný proti střelbě a jemně se odstrčil od podlahy. Pomalu plaval vzduchem do středu místnosti, velice pomalu se vznášel a přitom se jeho tělo téměř úplně uvolnilo, takže se zdálo, jako by ruce a nohy zachycovaly neexistující vzdušné proudy.</p>

<p>Po spěchu a napětí výcviku, po vyčerpávající a neustálé ostražitosti bylo odpočinkem už jen sledovat jeho let. Prováděl to asi deset minut, než dosáhl protější stěny. Pak se dost ostře odrazil, vrátil se ke svému lehkému skafandru a natáhl si ho na sebe.</p>

<p>„Jdeme,“ vyzval Endera.</p>

<p>Šli na ubytovnu. Pokoj byl prázdný, protože všichni hoši večeřeli. Sedli si každý na svou pryčnu a převlékli se do normálních uniforem. Ender přešel k Dinkově palandě a chvíli čekal, než byl Dink hotov.</p>

<p>„Proč jsi čekal?“ zeptal se Dink.</p>

<p>„Neměl jsem hlad.“</p>

<p>„Teď už víš, proč nejsem velitel.“</p>

<p>Ender zvědavě vyčkával.</p>

<p>„Vlastně mě už dvakrát povýšili, ale já odmítl.“</p>

<p>Odmítl?</p>

<p>„Vzali mi starou skřínku, palandu a psací panel, přidělili velitelskou kabinu a dali mi armádu. Ale já zůstal v kabině; dokud mě nevrátili zpátky do některé armády.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Protože jim nedovolím takhle se mnou házet. Nevěřím, Endere, že jsi ještě neprokoukl celé tohle svinstvo. Ale myslím, že jsi ještě mladý. Ostatní armády nejsou nepřítelem. Nepřítel, to jsou naši učitelé. Přemlouvají nás, abychom bojovali mezi sebou, abychom jeden druhého nenáviděli. Všechno je hra. Vyhrát za každou cenu. Nestojí to za nic. Zabíjíme se, šílíme při pokusech porazit jeden druhého a celý ten čas nás ti staří hnusáci sledují, studují, odhalují naše slabá místa a rozhodují, kdo z nás je nebo není <emphasis>dost dobrý. </emphasis>K čemu máme být dost dobří? Bylo mi šest, když mě sem přivedli. Co jsem o tom, sakra, věděl? <emphasis>Oni </emphasis>rozhodli, že jsem ten pravý člověk pro předem sestavený program, ale nikdo se mě neptal, jestli se mi ten program hodí.“</p>

<p>„Tak proč se nevrátíš domů?“</p>

<p>Dink se křivě usmál. „Protože se nedokážu vzdát hry.“ Šťouchl prstem do látky kosmického obleku ležícího vedle něho na pryčně. „Protože tohle miluju.“</p>

<p>„Proč teda nejsi velitelem?“</p>

<p>Dink potřásl hlavou. „Nikdy. Podívej se, co to dělá s Rosem. Ten kluk je blázen. Rose de Nose. Spí s námi, místo aby zůstal ve své kabině. Proč? Protože se bojí zůstat sám, Endere. Má strach ze tmy.“</p>

<p>„Rose?“</p>

<p>„Jenomže ho udělali velitelem a tak se podle toho musí chovat. Neví, co dělá. Vyhrává, ale toho se děsí ze všeho nejvíc, protože neví, <emphasis>proč </emphasis>vyhrává, snad až na to, že s tím mám něco společného. Každou minutu by někdo mohl poznat, že Rose není ten zázračný izraelský generál, který za všech okolností vyhrává. Neví, proč někdo vyhrává nebo prohrává. Nikdo to neví.“</p>

<p>„Dinku, to neznamená, že je blázen.“</p>

<p>„Podívej, jsi tady teprve rok a myslíš si, že zdejší lidi jsou normální. No, nejsou. <emphasis>Nejsme normální. </emphasis>Občas nakouknu do knihovny, vyvolám si na panelu nějaké knížky. Staré knížky, protože nám nedovolí číst nic nového, ale mám docela jasnou představu, jaké jsou děti. A my nejsme děti. Děti můžou občas prohrát a nikomu to nevadí. Děti nejsou v armádách, nejsou z nich <emphasis>velitelé, </emphasis>neporoučejí dalším čtyřiceti malým klukům; je to víc, než může člověk zvládnout a nezešílet přitom trochu.“</p>

<p>Ender se snažil v hlavě vyvolat představu ostatních dětí ve své třídě ve škole, tam dole ve městě. Ale dokázal si připomenout jedině Stilsona.</p>

<p>„Měl jsem bráchu. Normální kluk. Zajímaly ho jedině holky. A létání. Chtěl létat. Hrával si s kamarády, stříleli míčem na koš a driblovali dolů po chodbách, dokud jim strážci veřejného pořádku balon nezabavili. Měli jsme se báječně. Zrovna mě učil driblovat, když mě odvedli.“</p>

<p>Ender si vzpomněl na vlastního bratra, ale vzpomínka nebyla příjemná.</p>

<p>Dink si špatně vyložil výraz na Enderově tváři. „Hele, já vím, že se tu nemá mluvit o domovu. Ale <emphasis>odněkud </emphasis>jsme přišli. Přece víš, že Bitevní škola nás nestvořila. Ta <emphasis>nic </emphasis>netvoří, jenom ničí. A všichni si na domov pomatujeme. Možná, že nemáme nejlepší vzpomínky, ale existují a pak lžeme a předstíráme, že – podívej, Endere, čím to je, že <emphasis>nikdo nikdy </emphasis>nemluví o domovu? Neříká ti to, jak je důležitý? Že nikdo si to dokonce ani nepřizná – ach, k čertu s tím.“</p>

<p>„Ne, to je v pořádku,“ odpověděl Ender. „Já jsem jenom myslel na Valentine. Moji sestru.“</p>

<p>„Nechci tě rozrušit.“</p>

<p>„Nedělej si starosti. Moc často o ní nepřemýšlím, protože vždycky je mi z toho… jako teď.“</p>

<p>„Nikdy nebrečíme, to je pravda. Kristepane, nikdy mě to nenapadlo. Nikdy nikdo nepláče. Snažíme se být opravdu dospělými, přesně jak naši tátové. Vsadím se, že tvůj otec byl stejný jako ty. Vsadím se, že byl klidný a pochopil to a teprve potom utekl a –“</p>

<p>„Nejsem jako můj táta.“</p>

<p>„Možná se mýlím. Ale podívej se na Bonza, svého bývalého velitele. Ukázkový příklad španělského granda. Nemůže si dovolit ukázat slabost. Uráží ho, když je někdo lepší než on. A když je někdo silnější, jako kdyby mu uřezával kulky. Proto tě nenávidí, protože sis to neodskákal, když se tě snažil potrestat. Nenávidí tě, upřímně tě chce zabít. Je šílený. Všichni tu jsou šílení.“</p>

<p>„A ty ne?“</p>

<p>„Já taky, kamarádíčku, ale já aspoň, když to na sobě cítím nejvíc, plavu sám prostorem a šílenství ze mě vytéká, vsakuje se do stěn a nevyjde z nich dřív, než malí kluci v bitvě narazí do zdi a připlácnou se k ní.“</p>

<p>Ender se usmíval.</p>

<p>„A ty jsi taky šílený,“ dodal Dink. „Pojďme se najíst.“</p>

<p>„Třeba bys mohl být docela rozumným velitelem. Možná, že to, co víš o šílenství, znamená, že nemusíš sám zešílet.“</p>

<p>„Nehodlám dovolit, Endere, aby mě ti syčáci řídili. Myslím, že tě taky zařadili do téhle skupiny a nemají v úmyslu zacházet s tebou v rukavičkách. Jen se podívej, co s tebou dosud dělali.“</p>

<p>„Až do téhle chvíle mě pořád povyšovali.“</p>

<p>„A to ti snad život usnadňuje?“</p>

<p>Ender se zasmál a potřásl hlavou. „Asi máš pravdu.“</p>

<p>„Myslí si, že tě dostali. Nenech se.“</p>

<p>„Ale kvůli tomu jsem přece přijel,“ namítl Ender. „Aby ze mě udělali nástroj. Abych zachránil svět.“</p>

<p>„Nevěřím, že tomu pořád věříš.“</p>

<p>„Čemu?“</p>

<p>„Hrozbě ze strany termiťáků. Zachránit svět. Poslyš, Endere, kdyby se termiťáci vraceli zpátky, už by tady byli. Ti neútočí znovu. Porazili jsme je a zmizeli.“</p>

<p>„Ale video –“</p>

<p>„Všechny snímky jsou z první a druhé invaze. Tvoji prarodiče ještě nebyli na světě, když je Mazer Rackham porazil na hlavu. Pozorně se dívej. Všechno je podvod. Není žádná válka, prostě si s námi pohrávají.“</p>

<p>„Ale proč?“</p>

<p>„Protože dokud se lidi budou bát termiťáků, Mezinárodní flotila zůstane u moci a jisté země si uchovají převahu. Ale sleduj dál video, Endere. Lidé tuhle hru velice brzo prohlédnou a potom dojde k občanské válce, kterou všechny války skončí. <emphasis>Tohle </emphasis>je hrozba, Endere, ne termiťáci. A v téhle válce my dva nebudeme přátelé. Protože ty jsi Američan, stejně jako tvoji drazí učitelé. A <emphasis>já </emphasis>ne.“</p>

<p>Vešli do jídelny. Při jídle spolu mluvili o jiných věcech. Ale Dinkova teorie ležela Enderovi pořád v hlavě. Bitevní škola byla velmi uzavřená a hra měla tak velký význam pro myšlení dětí, že Ender zapomněl na vnější svět. Španělský grand. Občanská válka. Politika. Bitevní škola byla ve skutečnosti maličkým místem, viď?</p>

<p>Ale Ender se neztotožňoval s Dinkovými závěry. Termiťané byli skuteční, hrozba byla reálná. MF sice řídila hodně věcí, ale neovládala video a televizní síť. Alespoň ne tam, kde Ender vyrůstal. V Dinkově holandské vlasti, ovládané už tři generace Rusy, možná všechno kontrolovali, ale Ender věděl, že v Americe by lež tak dlouho nevydržela. Proto tomu věřil.</p>

<p>Věřil, ale semínko pochybnosti bylo zaseto a přetrvávalo, a občas vypustilo maličký kořínek. Toto zvětšující se semínko všechno změnilo. Přimělo Endera pozorněji naslouchat, co si lidé opravdu myslí, nejen co říkají. Zmoudřel.</p>

<p>Na večerní výcvik přišla necelá polovina chlapců. „Kde je Bernard?“ zeptal se Ender.</p>

<p>Alaj se ušklíbl. Shen zavřel oči a zaujal pózu blaženého rozjímání.</p>

<p>„Tys nic neslyšel?“ ozval se jeden mladší nováček. „Říká se, že každý bažant, který chodí k tobě na cvičení, se nikdy nedostane do žádné armády. Říká se, že velitelé nechtějí žádné vojáky, které poškodil tvůj výcvik.“</p>

<p>Ender přikývl.</p>

<p>„Ale jak to vidím já,“ pokračoval bažant, „ze mě bude ten nejlepší voják a jestli bude velitel za něco stát, tak si mě vezme. Že jo?“</p>

<p>„Hm,“ potvrdil rozhodně Ender.</p>

<p>Pokračovali ve výcviku.</p>

<p>Asi po půlhodině, když nacvičovali vyhýbání se kolizím se zmrazenými vojáky, vešlo dovnitř několik velitelů v různých uniformách. Provokativně si zapisovali jména.</p>

<p>„Hej!“ zakřičel na ně Alaj. „Přesvědčte se, že jste napsali mé jméno správně.“</p>

<p>Příští večer přišlo jen několik hochů. Ender si vyslechl jejich nářky – malí bažanti dostávali v koupelně výprask nebo utrpěli úraz v jídelně a v herně, starší hoši jim zničili záznamy, když překonali primitivní zabezpečovací systém chránící panely bažantů.</p>

<p>„Dnes večer necvičíme,“ oznámil jim Ender.</p>

<p>„To je strašná škoda,“ řekl Alaj.</p>

<p>„Pár dní počkáme. Nechci, aby někomu z těch malých kluků ublížili.“</p>

<p>„Když přestaneš, třeba jenom na jednu noc, budou si myslet, že právě tohle na tebe platí. Zrovna jako kdybys couvl před Bernardem, když byl ještě svině.“</p>

<p>„Kromě toho nás nezastrašili,“ dodal Shen, „a nezáleží nám na nich, proto nám dlužíš pokračování. Potřebujeme cvičit a ty taky.“</p>

<p>Ender si vzpomněl, co říkal Dink. Ve srovnání s celým světem byla hra dětinská. Proč by měl věnovat každý večer svého života téhle pitomé, stupidní hře?</p>

<p>„Už v tom stejně nebudeme pokračovat,“ prohlásil. Chystal se k odchodu.</p>

<p>Alaj ho zadržel. „Taky ti vyhrožují? Mlátí tě v koupelně? Strkají ti hlavu do hajzlíku? Nebo tě někdo přetáhl pistolí, takže tě to bolí?“.</p>

<p>„Ne,“ zavrtěl hlavou Ender.</p>

<p>„Pořád jsi můj kamarád?“ zeptal se tišeji Alaj.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Potom jsem i já tvůj kamarád; zůstanu tady a budu s tebou cvičit.“</p>

<p>Znovu se objevili starší hoši, ale jen málokterý byl velitelem. Většinou patřili ke dvěma armádám. Ender rozpoznal uniformy Mloků a dokonce dvě Krysy. Tentokrát si nezapisovali jména. Místo toho se vysmívali a posměšně na ně pokřikovali, když se bažanti pokoušeli netrénovanými svaly zvládnout těžké cviky. Na několik hochů to začínalo působit.</p>

<p>„Poslechněte si je,“ řekl Ender ostatním. „Zapamatujte si jejich slova. Když někdy budete chtít dohnat nepřítele k šílenství, zařvěte na ně právě takové věci. Přinutí je to šílet, dělat pitomosti. Ale <emphasis>my </emphasis>nezešílíme.“</p>

<p>Shen si vzal myšlenku k srdci a po každém sarkastickém výlevu starších chlapců nechal skupinu čtyř bažantů recitovat nahlas, pětkrát nebo šestkrát, jejich slova. Když začali zpívat úsměšky jako dětské říkanky, někteří ze starších hochů vystřelili od zdi jako šipky, připravení k boji.</p>

<p>Kosmické obleky byly určeny pro válku vedenou neškodným světlem. Poskytovaly malou ochranu a když došlo k boji zblízka v nulce, nebezpečně bránily pohybu. Polovina chlapců byla stejně zasažena a nemohla bojovat. Ale díky svým ztuhlým oblekům byli potenciálně užiteční. Ender rychle nařídil svým bažantům, aby se shromáždili v jednom rohu místnosti. Starší hoši se tomu ještě víc smáli a několik dosud čekajících u zdi se pohnulo dopředu, aby se připojili k útoku, když viděli ústup Enderovy skupiny.</p>

<p>Ender s Alajem se rozhodli, že vyšlou jednoho zmrazeného vojáka přímo na nepřítele. Zmrazený bažant do nich narazil napřed helmou a rozrazil od sebe dva další jako při kulečníku. Starší hoch se chytil za hrudník v místě, kde do něho helma narazila, a vykřikl bolestí.</p>

<p>Výsměch skončil.</p>

<p>Zbylí starší hoši se odrazili od stěny, aby se zapojili do bitvy. Ender si ve skutečnosti nedělal velké naděje, že někdo z hochů vyvázne bez zranění. Ale nepřítel útočil nahodile, naprosto nekoordinovaně. Nikdy předtím se spolu nesešli, zatímco Enderova malá cvičná armáda, třebaže jich teď zbývalo jenom tucet, o sobě velice dobře věděla a spolupracovala.</p>

<p>„Signál nova!“ zařval Ender. Ostatní hoši se zasmáli. Seskupili se do tří oddílů, nohama k sobě, skrčili je pod sebe a drželi se rukama tak, že tvořili u zadní stěny malé hvězdy. „Obejdeme je a vyrazíme ke dveřmi. Teď!“</p>

<p>Na jeho znamení se tři hvězdy rozprskly, každý hoch se vymrštil do jiného směru, ale v takovém úhlu, že se dokázal odrazit od stěny a zamířit ke dveřím. Protože všichni nepřátelé byli uprostřed místnosti, kde se kurs měnil mnohem obtížněji, dal se tento manévr snadno provést.</p>

<p>Ender sám zaujal takovou pozici, že po vymrštění si dal schůzku se zmrazeným vojákem, kterého použil jako střelu. Chlapec už nebyl zmrazený a nechal se Enderem roztočit kolem své osy a vyslat ke dveřím. Naneštěstí však nezbytným důsledkem této akce byla otočka ve vzduchu a zpomalení rychlosti. Opuštěný všemi svými vojáky plul Ender pomalu na konec bitevní místnosti, kde se shromáždili starší hoši. Změnil polohu a uviděl, že všichni jeho vojáci bezpečně dorazili ke vzdálené stěně.</p>

<p>Mezitím ho rozzuřený a vnitřně rozložený nepřítel zpozoroval. Ender v duchu počítal, kdy se dostane ke stěně, aby se mohl znovu odrazit. Příliš pozdě. Několik nepřátel už odstartovalo směrem k němu. Endera překvapilo, že mezi nimi vidí Stilsonův obličej. Potom se otřásl a uvědomil si, že se mýlí. Přestože se situace nezměnila, tentokrát nezůstanou sedět klidně kvůli jedinému souboji. Pokud Ender věděl, neměli tu žádného velitele a tihle hoši byli daleko větší než on.</p>

<p>V hodinách osobní sebeobrany už přesto něco pochytil o přesunech těžiště a o fyzice pohyblivých předmětů. Bitvy při hrách se téměř nikdy nezměnily na boj zblízka – člověk nikdy nevrazil do nezmrazeného nepřítele. V nekolika vteřinách, které měl k dispozici, se Ender snažil zaujmout výhodnou pozici, aby přivítal své hosty.</p>

<p>Naštěstí věděli o boji v nulové přitažlivosti tak málo jako on, a těch pár, kteří se ho snažili praštit, zjistilo, že údery jsou naprosto neúčinné, protože těla se pohybovala stejně rychle dozadu jako pěsti dopředu. Jak ale Ender rychle pochopil, někteří členové skupiny mu už v duchu přeráželi kosti. I když neměl v úmyslu na ně čekat.</p>

<p>Zachytil rukou jednoho z vesmírných kovbojů a udeřil ho co nejsilněji. Rána odhodila Endera z dosahu zbytku první vlny útočníků, i když se nepohnul ani o píď blíž ke dveřím. „Zůstaňte na místě!“ zakřičel na své kamarády, kteří se zjevně přeskupovali, aby ho zachránili. „Zůstaňte stát!“</p>

<p>Někdo ho chytil za nohu. Pevný stisk posloužil Enderovi jako jakási páka. Tvrdě dupl na rameno a ucho toho druhého, přinutil ho vykřiknout. Útočník ho pustil. Kdyby ho přestal držet právě v okamžiku, kdy Ender kopl dolů, bylo by ho to bolelo daleko méně a dovolil by Enderovi využít manévru k odstrčení. Místo toho se ho držel jako klíště; krev z roztrženého ucha se vznášela rozptýlená ve vzduchu a Ender se pohyboval ještě pomaleji.</p>

<p>Udělám to zas, pomyslel si Ender. Znovu je zraním, jen abych se zachránil. Proč mě nenechají na pokoji, abych je nemusel zraňovat?</p>

<p>Další tři hoši k němu mířili současně, ale tentokrát spolupracovali. Přesto ho museli napřed chytit, než mu mohli způsobit bolest. Rychle změnil polohu tak, aby ho dva z nich chytili za nohu a nechal si volné ruce pro třetího.</p>

<p>Samozřejmě spolkli návnadu i s navijákem. Ender popadl třetího útočníka za košili a ostře jim smýkl, takže ho nabral helmou přímo do obličeje. Znovu se ozval řev a vystříkla krev. Druzí dva hoši mu kroutili nohama, které pevně svírali. Ender mrštil hochem s krvácejícím nosem do jednoho z nich. Zapotáceli se a jedna noha byla volná. Pak už bylo snadné využít druhého chlapce jako páku, tvrdě ho kopnout do rozkroku a odstrčit se od něho směrem ke dveřím. Neodrazil se moc silně, takže se nepohyboval nijak zvlášť rychle, ale na tom nezáleželo. Nikdo ho nepronásledoval.</p>

<p>Dostihl své kamarády ve dveřích. Zachytili ho a vtáhli na chodbu. Smáli se a vesele ho plácali po zádech. „Byl's fantastickej!“ volali. „Jde z tebe strach! Celý hoříš!“</p>

<p>„Pro dnešek jsme skončili,“ oznámil jim Ender.</p>

<p>„Zítra se vrátí,“ řekl Shen.</p>

<p>„Nebude jim to k ničemu. Když přijdou bez skafandrů, dopadne to stejně jako dneska. Když přijdou oblečení, můžeme je zmrazit.“</p>

<p>„A kromě toho jim to učitelé nedovolí,“ dodal Alaj.</p>

<p>Ender si vzpomněl na Dinkova slova. Byl zvědav, jestli má Alaj pravdu.</p>

<p>„Hej, Endere!“ zakřičel na něho jeden ze starších hochů, když Ender opouštěl bitevní místnost. „Jsi úplná nula, kamaráde! Nikdy z tebe nic nebude!“</p>

<p>„Můj bývalý velitel Bonzo. Asi mě nemá rád.“</p>

<p>Ender si večer na svém panelu zkontroloval stavy přítomných. Hlášení lékaře uvádělo čtyři ošetřené pacienty. Jeden s potlučenými žebry, druhý s pohmožděným varletem, další s natrženým uchem a poslední s rozbitým nosem a vyraženým zubem. Příčina zranění byla ve všech případech stejná:</p>

<p>NÁHODNÁ SRÁŽKA V BEZTÍŽNÉM STAVU</p>

<p>Jestliže učitelé dovolili, aby se to objevilo v oficiálním hlášení, neměli zřejmě v úmyslu potrestat někoho za ošklivou malou šarvátku v bitevní místnosti. Nebo nechtějí vůbec zasahovat? Je jim jedno, co se v téhle škole děje?</p>

<p>Protože se vrátil na ubytovnu dřív než obvykle, Ender si vyvolal na panelu fantastickou hru. Od té doby, co ji naposledy hrál, uběhla už hezky dlouhá chvíle. Dost dlouhá, takže nezačal tam, kde předtím skončil, ale u obrovy mrtvoly. Jenomže teď už jen stěží rozeznal, že jde o mrtvolu, dokud neodešel kousek dál a pozorně si ji neprohlédl. Tělo se rozkládalo a propadalo do kopce, zarůstalo trávou a popínavými liánami. Bylo vidět jen nejvyšší bod obrova obličeje. Zůstala z něho bílá kost připomínající vápenec, vyčnívající z pochmurné, odumírající hory.</p>

<p>Endera netěšila vyhlídka na další boj s vlky-dětmi, ale k jeho překvapení tam nebyly. Možná, že když je jednou zabil, zmizely navždycky. Trochu ho to rozesmutnilo.</p>

<p>Prodíral se dolů, podzemními tunely ke skalní lavici, ze které přehlížel nádherný les. Znovu se vrhl dolů a znovu ho zachytil mrak a přenesl do komnaty v zámecké věži.</p>

<p>Had se opět začal odmotávat z předložky u krbu, jenomže Ender tentokrát nezaváhal. Přišlápl hadovi hlavu a rozdrtil ji botou. Had se pod ním svíjel a kroutil, Ender mu oplácel stejnou mincí a zašlapával ho hlouběji do kamenné podlahy. Konečně se nehýbal. Ender ho zvedl a třásl jím, dokud se nerozmotal a vzor na předložce nezmizel. Hada stále táhl za sebou, když začal hledat cestu ven.</p>

<p>Místo toho našel zrcadlo. A v zrcadle spatřil obličej, který okamžitě poznal. Petr. Krev mu stékala v kapkách po bradě a z koutku úst mu trčel hadí ocas.</p>

<p>Ender zařval a odhodil panel od sebe. Hluk vylekal několik hochů v ložnici, ale Ender se omluvil a uklidnil je, že se nic nestalo. Odešli. Znovu se podíval do panelu. Jeho postava tam pořád stála a tupě zírala do zrcadla. Pokusil se zvednout nějaký kus nábytku a rozbít zrcadlo, ale nešlo s ním hnout. Ani zrcadlo se nedalo strhnout se zdi. Nakonec hodil hada do zrcadla, které se roztříštilo a zanechalo ve zdi díru. Z díry vylézaly desítky maličkých hádků a každý z nich rychle uštkl Enderovu postavu. V šíleném zápase s hady se postava zhroutila a zemřela v hromadě zmítajících se malých plazů.</p>

<p>Obrazovka se rozjasnila a objevila se na ní slova:</p>

<p>CHCEŠ HRÁT ZNOVU?</p>

<p>Ender ukončil hru a odložil panel.</p>

<p>Několik velitelů k Enderovi přišlo na druhý den osobně nebo poslali vojáky se vzkazem, aby si nedělal starosti, že většina z nich si myslí, že tento nepovinný praktický nácvik je dobrý nápad. Měl by v něm pokračovat. Aby ho ujistili, že ho nikdo nebude obtěžovat, posílali k němu několik starších vojáků, kteří potřebovali dodatečný výcvik. „Jsou stejně velcí jako většina těch pitomců, co vás napadli včera večer. Rozmyslí si zaútočit podruhé.“</p>

<p>Místo necelého tuctu hochů jich přišlo ten večer pětačtyřicet, víc než jedna armáda. Ať už byla příčinou přítomnost starších hochů na Enderově straně nebo toho měli minulý večer až po krk, žádný z jejich nepřátel se neobjevil.</p>

<p>Ender se nevrátil k fantastické hře, ale přeludy žily dál v jeho snech. Pořád si připomínal, jak se cítil, když zabíjel hada a zadupával ho do země, jak natrhl ucho tomu chlapci a zničil Stilsona, jak zlomil Bernardovi ruku. A potom stál vzpřímeně a držel mrtvolu nepřítele, uviděl Petrovu tvář civící na něho ze zrcadla. Tahle hra mě zná až příliš dobře. Tahle hra říká hnusné lži. Já nejsem Petr. V srdci nejsem vrahem.</p>

<p>A pak přišel ještě horší strach, že se<emphasis> stal </emphasis>zabijákem, jenomže dokonalejším než Petr; právě tento skutečný povahový rys potěšil jeho učitele. Pro války s termiťany potřebují zabijáky. Jsou to lidi, kteří dokážou zašlapat obličej nepřítele do prachu a pokropit jeho krví celý vesmír.</p>

<p>Ano, jsem váš člověk. Jsem ten mizerný parchant, kterého jste chtěli, když jste mě zplodili. Jsem vaším nástrojem a co na tom záleží, jestli nenávidím tu část své osobnosti, kterou nejvíc potřebujete? Copak záleží na tom, že jsem souhlasil a byl rád, když mě ve hře malí hádci zabili?<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 9</strong><emphasis>Locke a Démosthenés</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nezavolal jsem vás sem, abychom ztráceli čas. Jak to, ksakru, ten počítač do</emphasis><emphasis>k</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>zal?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nevím.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak dokázal vybrat právě obraz Enderova bratra a převést ho do grafiky v rutině Říše skřítků?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Plukovníku Graffe, nebyl jsem při tom, když se programovala. </emphasis><emphasis>Vím jenom, že počítač ještě nikdy nikoho na to místo nezavedl. </emphasis><emphasis>P</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>hádková země byla dost zvláštní, ale tohle už není Říše skřítků, </emphasis><emphasis>ale místo kdesi za Koncem světa a</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím, jak se ta místa jmenují. Jenom nevím, co znamenají.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Do počítače byla naprogramována Říše skřítků. Zmiňuje se </emphasis><emphasis>o ní ještě několik dalších míst. Ale nikde se nemluví o Konci světa. N</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>máme s ním žádné zkušenosti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nelíbí se mi, že počítač se přehrabuje v Enderově hlavě. Petr Wiggin je nejsilnější osobnost v jeho životě, snad s výjimkou Valent</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>ne.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hra mozků by jim měla pomoci získat vlastní tvář, najít světy, ve kter</emphasis><emphasis>ých by se c</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>tili dobře.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Majore Imbu, vy to pořád nechápete. Já nechci, aby se Ender cítil dobře na konci světa. To není naše věc!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Konec světa v té hře neznamená nutně konec lidstva ve válkách s termiťany. Pro Endera má vlastní, soukromý význam.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobrá</emphasis><emphasis>. Jaký význam?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nevím, pane. Nejsem malý kluk. Zeptejte se jeho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Majore Imbu, já se ptám vás.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Mohl by mít tisíc významů.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokuste se o jeden.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vy jste chlapce izolovali. Možná, že touží po konci tohoto sv</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>ta, Bitevní školy. Možná jde o konec světa, ve kterém vyrostl jako malý kluk, o konec jeho domova. Nebo se tak třeba vyrovnává s fa</emphasis><emphasis>k</emphasis><emphasis>tem, že zničil tolik jiných chlapců. Víte, Ender je citlivé dítě a udělal lidem už tolik zlého, že by mohl toužit, aby právě tento svět skončil.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nebo nejde o nic z to</emphasis><emphasis>ho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hra mozků je vztah mezi dítětem a počítačem. Spolu tvoří př</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>běhy, které jsou pravdivé v tom smyslu, že odrážejí realitu života dítěte. To je všechno, co vím.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Teď vám povím, majore, co vím já. Obraz Petra Wiggina n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>pochází z našich školních záznamů. Nemáme tam o něm nic, v ele</emphasis><emphasis>k</emphasis><emphasis>tronické podobě ani jiné od Enderova příchodu. A ten obraz je mla</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>ší.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vždyť je to, pane, jenom půldruhého roku, jak se může takový kluk změnit?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Má teď úplně jiný účes a upravený skus předních zubů. Dostal jsem ze Země čer</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>tvou fotografii a porovnal je. Počítač Bitevní školy mohl ten obraz získat jediným způsobem</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> vyžádat si ho z pozemsk</emphasis><emphasis>é</emphasis><emphasis>ho p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>čítače. A dokonce ani ne z počítače napojeného na MF. K tomu potřebujeme povolení. Nem</emphasis><emphasis>ů</emphasis><emphasis>žeme si jen tak zajet do guilfordského okresu v Severní Karolíně a vytáhnout obraz že školního archívu. Schválil to někdo u nás ve šk</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>le?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pořád nic nechápete. Počítač naší Bitevní školy je pouhou součástí počítačové sítě MF. Když my chceme nějakou fotografii, musíme vyp</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>nit žádanku, ale když program ve hře mozků určí, že ho potřebuje</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Může si ho prostě vzít.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokaždé ne. Jenom když to je pro dobro dítěte.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobrá, tak je to pro jeho dobro. Ale proč? Jeho bratr je n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>bezpečný, odmítli jsme ho přijmout, protože je jednou z nejhorších lidských bytostí, které se nám dostaly do rukou. Proč má pro Endera takový význam? Po takové době, proč?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Abych byl upřímný, pane, nevím. A program hry mozků je s</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>staven tak, že nám nic nedokáže říct. Vlastně to možná ani sám neví. Je to nepr</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>bádaná oblast.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chcete říct, že počítač si všechno vytváří sám podle toho, jak hra p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>stupuje?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dalo by se to tak chápat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„No, trochu mě to uklidňuje. Myslel jsem, že jenom já jsem t</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>kový.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Valentine slavila Enderovy osmé narozeniny sama, v lesíku vzadu za jejich novým domem v Greensboro. Odhrabala borové jehličí a listí z kousku půdy a do hlíny vyškrábala větvičkou jeho jméno. Potom si postavila z větviček a jehličí malé indiánské teepee a zapálila ohníček. Kouř z něho se proplétal borovými větvemi a jehličím nad její hlavou. Až do vesmíru, říkala si mlčky. Až k Bitevní škole.</p>

<p>Nikdy nepřišly žádné dopisy a pokud věděli, ani jejich dopisy se mu nedostaly do rukou. Když ho odvedli, každých několik dní usedali otec s matkou za stůl a psali mu do panelu dlouhé dopisy. Brzy to bylo jen jednou týdně a když nepřicházela odpověď, jednou za měsíc. Dnes už uběhly dva roky od chvíle, kdy odešel, a žádné dopisy nepřicházely, vůbec žádné. Nikdo si nevzpomněl na jeho narozeniny. Je mrtvý, pomyslela si hořce, protože jsme na něho zapomněli.</p>

<p>Ale Valentine nezapomněla. Nechtěla, aby rodiče zjistili – Petrovi to nikdy ani nenaznačila – jak často myslí na Endera, jak často mu píše dopisy, na které, jak věděla, neodpoví. A když jim rodiče oznámili, že se stěhují do Severní Karolíny, ze všech míst právě tam, Valentine věděla, že nečekají, že Endera někdy spatří. Opouštěli jediné místo, kde by je určitě našel. Jak by je mohl Ender najít tady, mezi stromy, pod tímto proměnlivým a zakaboněným nebem? Celý život prožil v hlubokých chodbách a pokud byl pořád v Bitevní škole, přírody tam měl ještě méně. Jak by to přijal?</p>

<p>Valentine věděla, proč se sem přestěhovali. Kvůli Petrovi, aby žil mezi stromy a malými zvířátky, v nejpanenštější přírodě, jakou si rodiče dokázali vymyslet; možná trochu zmírní jejich zvláštního, strach nahánějícího syna. Jistým způsobem na něho měla vliv. Petrovi se tam okamžitě zalíbilo. Dlouhé procházky pod širým nebem, běhání lesem daleko do volné krajiny – někdy dokonce na celý den, jenom s jedním nebo dvěma sendviči přibalenými k panelu na zádech a s malým kapesním nožem v kapse.</p>

<p>Ale Valentine dobře věděla, proč. Viděla veverku napůl staženou z kůže, přibodnutou větvičkami za nožičky do hlíny. Představila si, jak ji Petr chytil do pasti, přivázal ke stromku a pečlivě z ní stáhl kůži; dával si přitom pozor, aby nezajel nožem do břicha, a sledoval, jak sebou svaly škubou a trhají. Za jak dlouho veverka zemřela? A celý ten čas seděl Petr opodál, opíral se o strom nedaleko místa, kde hnízdila, a hrál si s panelem, zatímco z veverky unikal život.</p>

<p>Napřed ji to vyděsilo. Málem vyzvracela večeři, když viděla, jak Petr hltavě jí a vesele se baví. Když však o tom později přemýšlela, uvědomila si, že Petr svůj čin chápe jako jakési kouzlo, stejně jako ona své ohýnky; jako oběť, která měla upokojit temné bohy toužící po jeho duši. Je lepší mučit veverky než děti. Petr byl vždycky sedlákem na poli bolesti, pěstoval si ji, choval ji v sobě a dychtivě ji zhltl, když dozrála. Je lepší, když ji dostává po těchto malých, ostrých dávkách, než kdyby krutě zacházel s dětmi ve škole.</p>

<p>„Vzorný student,“ říkali jeho učitelé, „jen kdybychom měli ve škole stovky takových. Pořád studuje, odevzdává úkoly včas. Velice rád se učí.“</p>

<p>Ale Valentine věděla, že je to podvod. Ano, Petr se velmi rád učil, ale učitelé ho nikdy nic nenaučili. Učil se především doma s panelem, vnikal do knihoven a databází, studoval a přemýšlel, a kromě toho diskutoval s Valentine. Přesto se ve škole choval, jako by ho dětinské vyučování silně zajímalo. Jemine, já nevěděl, že žába vypadá uvnitř <emphasis>takhle,</emphasis><emphasis> </emphasis>říkal, a potom doma studoval spojování buněk do živého organismu prostřednictvím filotické kolace DNA. Petr mistrně ovládal pochlebování a všichni učitelé mu na to naletěli.</p>

<p>S nikým se však nepral, nikoho nezastrašoval, vycházel se všemi dobře. Byl to nový Petr. Všichni mu uvěřili. Rodiče to opakovali tak často, že Valentine na ně chtěla zakřičet, že to není nový Petr, ale pořád starý, jenomže chytřejší!</p>

<p>Jak je chytrý? Chytřejší než ty, táto, i než ty, mámo. Chytřejší než všichni lidé, které jste kdy potkali.</p>

<p>Ale není chytřejší než já.</p>

<p>„Uvažuju, jestli tě mám zabít nebo co s tebou mám udělat,“ řekl Petr.</p>

<p>Valentine se opřela o kmen borovice, v malém ohníčku doutnalo pár uhlíků. „Já tě taky miluju, Petře.“</p>

<p>„Bylo by to snadné. Pořád si hraješ s těma stupidníma ohníčkama. Stačí, když tě srazím na zem a zapálím. Jsi taková malá pyromanka.“</p>

<p>„Uvažovala jsem, že tě ve spánku vykastruju.“</p>

<p>„Jenomže jsi to neudělala. Tyhle věci tě napadají, jenom když jsem s tebou. Vytáhnu z tebe to nejlepší. Ne, Valentine, rozhodl jsem se, že tě nezabiju. Rozhodl jsem se, že mi pomůžeš.“</p>

<p>„Já?“ Před pár lety by Petrovy hrozby Valentine vystrašily. Ale dnes už se ho nebála. Ne že by pochybovala, že je schopen ji zabít. Nedovedla si vymyslet nic tak hrozného, co by podle ní Petr nedokázal udělat. Vždycky ale věděla, že Petr není duševně zdravý, i když ne v tom smyslu, že se neumí ovládat. Uměl se ovládat lépe než kdokoliv z jejích známých. Snad kromě ní samotné. Petr v sobě dokázal potlačit a odložit jakoukoliv touhu, jakmile to potřeboval; uměl skrýt každé hnutí mysli. Valentine věděla, že by ji nikdy nezranil v záchvatu hněvu. Udělal by to jedině tehdy, když by výhody převážily riziko. A to se nestalo. Kvůli tomu vlastně dávala Petrovi přednost před jinými lidmi. Staral se výhradně a inteligentně jen o své zájmy. Aby se tedy dokázala sama chránit, stačilo, když se ujistila, že v Petrově zájmu je spíš nechat ji naživu, než ji zabít.</p>

<p>„Valentine, všechno spěje ke konci. Sleduju přesuny ruských vojsk.“</p>

<p>„O čem to mluvíme?“</p>

<p>„O světě, Valy. Ty neznáš Rusko? Velké impérium? Varšavský pakt? Vládci Eurasie od Holandska až k Pákistánu?“</p>

<p>„Nezveřejňují údaje o přesunech svých vojsk.“</p>

<p>„Samozřejmě, že ne. Ale uveřejňují jízdní řády osobních a nákladních vlaků. Analyzoval jsem je na svém panelu a došel k závěru, že tajné vojenské transporty se přesunují po stejných trasách. Prověřil jsem situaci za poslední tři roky. V posledních šesti měsících přestali, připravují se už na válku. Pozemní.“</p>

<p>„Ale co bude se Společností národů? A co termiťáci?“ Valentine nevěděla, k čemu se Petr chystal, ale často vyvolával takové diskuse o praktických světových událostech. Zkoušel si na ní své nápady, aby je vypiloval. Přitom si také ona tříbila myšlení. Zjistila, že zatímco málokdy souhlasila s Petrovým názorem na svět, jaký by <emphasis>měl </emphasis>být, jen zřídka se rozcházeli v posuzování <emphasis>současného </emphasis>stavu světa. Získali slušnou zručnost při prosévání přesných informací ze zpráv beznadějně nevědomých, důvěřivých novinářských škrabáků. Novinářské stádo, jak jim Petr říkal.</p>

<p>„Polemarchos je Rus, viď? A ten ví, co se stane s flotilou. Buď zjistí, že termiťáci nejsou vůbec žádná hrozba nebo že se chystáme na velkou bitvu. Tak či onak válka s termiťáky jednou skončí. Připravují se už na to, co bude po válce.“</p>

<p>„Když přesunují vojenské jednotky, určitě pod velením Stratégů.“</p>

<p>„Jsou to vnitřní přesuny, v rámci Varšavského paktu.“</p>

<p>Zneklidňující zpráva. Vnější fasáda mírové spolupráce nebyla od začátku posledních válek s termiťany téměř nijak narušena. Petrovo zjištění znamenalo základní porušení světového řádu. Vybavila si v paměti obraz, stejně jasný jako vzpomínka, jak vypadal svět předtím, než je útok termiťanů donutil uzavřít mír. „Takže se všechno vrací zpátky.“</p>

<p>„S malými změnami. Díky ochranným štítům se už nikdo neobtěžuje s jadernými zbraněmi. Musíme jeden druhému zabít tisíce lidí najednou místo milionů.“ Petr se ušklíbl. „Hele, Valy, jednou k tomu musí dojít. V téhle chvíli existuje velká mezinárodní flotila a armáda pod nadvládou Američanů. Když války s termiťáky skončí, celá ta síla zmizí, protože je postavena na strachu z termiťáků. Najednou se rozhlédneme a zjistíme, že staré spojenecké svazky jsou pryč, mrtvé a bez života, až na jeden, Varšavský pakt. Dolar bude stát proti pěti milionům laserů. Budeme mít sice pás asteroidů, ale Země bude patřit jim a bez ní ti rychle dojdou zásoby rozinek a celeru.“</p>

<p>Valentine ale ze všeho nejvíc rozčilovalo, že Petrovi to jako by nevadilo. „Petře, proč mám pořád pocit, že to považuješ za životní příležitost pro Petra Wiggina?“</p>

<p>„Pro nás oba, Valy.“</p>

<p>„Petře, tobě je dvanáct a mně deset. Nazývají nás malými dětmi a hledí na nás svrchu.“</p>

<p>„Ale my přece <emphasis>nepřemýšlíme </emphasis>jako ostatní děti, viď, Valy? <emphasis>N</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>mluvíme </emphasis>jako ostatní a kromě toho taky nepíšeme jako ostatní.“</p>

<p>„Myslím, Petře, že od diskuse o smrtelných hrozbách jsme se dostali jinam.“ Valentine přesto zjistila, že ji rozhovor začíná vzrušovat. Psát totiž uměla lépe než Petr. Oba to věděli. Petr se o tom dokonce jednou zmínil nahlas, když řekl, že vždycky zjistil, co lidé na sobě nejvíc nenáviděli, a týral je tím, zatímco Valy vždycky viděla, co se lidem na sobě líbí nejvíc, a pochlebovala jim. Bylo to sice řečeno cynicky, ale měl pravdu. Valentine uměla lidi přesvědčit o svém názoru – dokázala jim namluvit, že chtějí totéž, co ona. Na druhé straně v nich Petr vzbudil jenom strach z toho, čeho se měli podle jeho přání bát. Když o té věci poprvé mluvil s Valy, měla mu to za zlé. Chtěla věřit, že umí dobře přesvědčovat lidi, protože má pravdu a ne proto, že je chytrá. Ale přestože si namlouvala, že nikdy nevykořisťuje lidi jako Petr, měla radost z vědomí, že svým způsobem dokáže ovládat ostatní. A nejenom řídit jejich chování. V jistém smyslu uměla ovládnout i jejich přání. Styděla se, že jí tato moc přináší velký požitek, ale přesto ji občas využívala, aby přiměla učitele a ostatní studenty dělat to, co chtěla, aby rodiče chápali věci stejně jako ona. Někdy dokázala přesvědčit i Petra. A právě tohle bylo na celé věci nejstrašnější – protože mu velice dobře rozuměla, dokázala se do něho vcítit natolik, že do něho pronikla. Petr v ní vězel hlouběji, než byla ochotna připustit, i když se někdy odvažovala o tom přemýšlet. Sníš o moci, Petře, pomyslela si při jeho řeči, ale svým způsobem jsem daleko silnější než ty.</p>

<p>„Studoval jsem dějiny,“ pokračoval Petr. „Dozvěděl jsem se hodně o modelech lidského chování. Existují období nejistot a v takových časech můžou správná slova změnit svět. Jen si vzpomeň, co dělal Perikles v Aténách a Démosthenés –“</p>

<p>„Podařilo se jim dvakrát zničit Athény.“</p>

<p>„Periklovi ano, ale Démosthenés měl ohledně Filipa pravdu –“</p>

<p>„Nebo ho provokoval –“</p>

<p>„Vidíš? A zrovna tohle obvykle historici dělají, když se dohadují o příčině a důsledku ve chvíli, kdy je nejdůležitější fakt, že v určitých dobách se svět mění a správný názor vyslovený na správném místě jím dokáže pohnout. Podívej se například na takového Thomase Painea a Bena Franklina, Bismarcka nebo třeba Lenina.“</p>

<p>„Petře, neuvádíš zrovna nejpřesnější příklady.“ Ze zvyku s ním nesouhlasila. Věděla, na co naráží, a myslela si, že to bylo možné.</p>

<p>„Nečekal jsem, že mě pochopíš. Pořád věříš, že učitelé vědí něco, co má cenu se učit.“</p>

<p>Rozumím ti víc, než si myslíš, Petře. „Takže ty se pokládáš za Bismarcka?“</p>

<p>„Dovedu si představit sebe na jeho místě, protože vím, jak se manipuluje s veřejným míněním. Nestalo se ti někdy, Valy, že tě napadlo nějaké slovní spojení, vtipný obrat, a tys ho řekla, a potom za dva týdny nebo za měsíc jsi slyšela nějakého dospělého, jak ho používá v rozhovoru s jiným dospělým? Oba dva byli cizí lidé. Nebo žes ho viděla na videu nebo zachytila v síti?“</p>

<p>„Pokaždé jsem si myslela, že jsem ten obrat slyšela už dřív a jenom se domnívám, že jsem si ho vymyslela sama.“</p>

<p>„Neměla jsi pravdu. Sestřičko, na světě jsou asi dva nebo tři tisíce lidí stejně chytrých jako my. Většinou si někde vydělávají na živobytí. Vyučují, ti mizerní ulejváci, nebo dělají ve výzkumu. Ve skutečnosti velice málo z nich má přístup k moci.“</p>

<p>„Podle mě patříme k té šťastné menšině.“</p>

<p>„Jsi vtipná jak jednonohý králík, Valy.“</p>

<p>„Kterých v tomto lese určitě několik žije.“</p>

<p>„A spořádaně hopkají v malých kroužcích.“</p>

<p>Valentine se zasmála příšerné představě a nenáviděla se za to, že jí připadá směšná.</p>

<p>„Valy, my dva můžeme říkat slova, která bude za dva týdny opakovat každý. Dokážeme to. Nemusíme čekat, až budeme dospělí a až nás bezpečně odstaví nějakou životní dráhu.“</p>

<p>„Petře, je ti teprve <emphasis>dvanáct.“</emphasis></p>

<p>„Ale ne v síti. Tam se můžu podepsat, jak chci, a taky to dokážu.“</p>

<p>„V síti snadno rozeznají, že jsme studenti. Nebudou se s námi ani bavit jinak než v poslechovém režimu, což znamená, že stejně jim nemůžeme nic <emphasis>říct.“</emphasis></p>

<p>„Mám určitý plán.“</p>

<p>„Jako vždycky.“</p>

<p>Předstírala nezájem, ale dychtivě poslouchala.</p>

<p>„Můžeme se dostat do sítě jako plnoprávní dospělí, pod nějakým libovolným jménem, <emphasis>když </emphasis>nám táta dovolí použít svůj občanský vstup.“</p>

<p>„Proč by to dělal? Máme už přístup k síti jako studenti. Co bys mu, prosím tě, řekl? Potřebuju tvůj občanský vstup, abych mohl ovládnout svět?“</p>

<p>„Ne, Valy. <emphasis>Já </emphasis>mu neřeknu nic. <emphasis>Ty </emphasis>mu povíš, že máš o mě starost. Že se moc snažím, abych ve škole dobře prospíval, ale že dobře víš, jak mě dohání k šílenství, když nemůžu mluvit s žádným inteligentním člověkem. Každý mě odbývá, protože jsem mladý. Nemůžu se bavit se <emphasis>sobě rovnými. </emphasis>Můžeš dokázat, že se o mě pokouší stres.“</p>

<p>Valentine si v duchu představila mrtvolu veverky v lese a uvědomila si, že dokonce i její odhalení bylo součástí Petrova plánu. Přinejmenším ho <emphasis>začlenil </emphasis>do svého plánu, když už k tomu došlo.</p>

<p>„Přesvědčíš ho, aby nám dovolil používat svůj občanský vstup. Abychom mohli získat vlastní totožnost, neprozradíme, kdo jsme, takže lidé k nám budou mít respekt, jaký si zasloužíme.“</p>

<p>Valentine mohla zapochybovat o jeho myšlenkách, ale nikdy ne o takových. Nemohla říct <emphasis>Proč si myslíš, že si zasloužíš úctu? </emphasis>Četla o Adolfu Hitlerovi a ráda by věděla, jak vypadal, když mu bylo dvanáct. Možná ne tak chytrý jako Petr, ale stejně chtivý poct. Co by to pro svět znamenalo, kdyby ho v dětství zachytila mlátička nebo pokopal kůň?</p>

<p>„Valy,“ pokračoval Petr, „vím, co si o mně teď myslíš. Že nejsem slušný člověk.“</p>

<p>Valentine po něm hodila borovou jehličku. „Šíp do tvého srdce.“</p>

<p>„Už dlouho si s tebou chci promluvit. Ale pořád jsem se bál.“</p>

<p>Zastrčila si jehličku do úst a vyplivla ji směrem k němu. Padala téměř rovnou k zemi.</p>

<p>„Další nezdařený start.“</p>

<p>Proč předstíral slabost?</p>

<p>„Valy, měl jsem strach, že mi nebudeš věřit. Že neuvěříš, že to dokážu.“</p>

<p>„Petře, věřím, že dokážeš udělat všechno a že to možná uděláš.“</p>

<p>„Ale já se víc bát toho, že mi uvěříš a pokusíš se mě zastavit.“</p>

<p>„Prosím tě, Petře, už zase vyhrožuješ, že mě zabiješ?“ Opravdu věřil, že <emphasis>ji </emphasis>oklame, když se bude chovat jako způsobný a pokorný chlapeček?</p>

<p>„Protože mám zvrácený smysl pro humor. Omlouvám se. Víš přece, že jsem tě škádlil. Potřebuji tě.“</p>

<p>„Tebe svět potřebuje. Dvanáctiletého kluka, který vyřeší všechny naše problémy.“</p>

<p>„Není to moje chyba, že je mi teprve dvanáct. A není to moje vina, že právě teď dostáváme největší příležitost. Zrovna v téhle chvíli začíná čas, kdy dokážu určit průběh událostí. V dobách nejistoty existuje vždycky demokracie a muž s nejlepším názorem vyhraje. Každý si myslí, že Hitler se dostal k moci díky své armádě, protože vojáci chtěli zabíjet, a částečně taky mají pravdu, protože v reálném světě je moc vždycky založena na vyhrožování smrtí a ostudou. Ale k moci ho vynesla především slova, správná slova vyslovená v pravý čas.“</p>

<p>„Zrovna jsem tě v duchu k němu přirovnávala.“</p>

<p>„Necítím k Židům nenávist, Valy. Nechci nikoho zničit, ani nechci válku. Chci, aby svět držel pohromadě. Je to tak špatné? Nechci, abychom sklouzli zpátky do starých kolejí. Četla jsi už o světových válkách?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Můžeme se znovu vrátit tam, kde jsme byli. Nebo hůř, mohli bychom se připoutat k Varšavském paktu. Přestože je to dneska směšná představa.“</p>

<p>„Petře, nechápeš, že jsme děti? Chodíme do školy, dospíváme –“</p>

<p>Ale dokonce i ve chvíli odporu toužila, aby ji přesvědčil. Od začátku chtěla, aby ji přesvědčil.</p>

<p>Ale Petr nevěděl, že už zvítězil. „Když ti uvěřím, musím si sednout na zadek a dívat se, jak mi příležitosti unikají mezi prsty, a potom, až budu dost starý, bude už pozdě. Valy, vyslechni mě. Vím, co ke mně cítíš, co jsi vždycky cítila. Byl jsem zvrhlý, odporný bratr. Byl jsem k tobě krutý a ještě krutější k Enderovi, než ho odvedli. Ale necítil jsem k vám nenávist. Oba jsem vás miloval. Jenom jsem musel být – musel jsem mít <emphasis>převahu, </emphasis>chápeš? Pro mě je to nejdůležitější věc, moje největší nadání, že dokážu objevit slabá místa a umím se k nim dostat a využít je. Prostě je vidím bez toho, abych se nějak moc snažil. Mohl bych se stát podnikatelem a řídit nějakou velkou společnost, manévroval bych tak dlouho, dokud bych se nevyškrábal nahoru, ale co bych z toho měl? Nic. Chci vládnout, Valy, chci mít nad něčím moc. Ale taky chci, aby to něco stálo za vládnutí. Chci uskutečnit něco záslužného. Pax americana na celém světě. Aby po porážce termiťáků, až přijde někdo jiný a bude nás chtít porazit, zjistil, že jsme zabrali tisíc světů, žijeme v míru a že je nemožné nás porazit. Rozumíš? Chci zachránit lidstvo před sebezničením.“</p>

<p>Nikdy předtím ho neslyšela mluvit tak upřímně. Bez náznaku výsměchu, bez stopy lži v hlase. Tak se z něho stával lepší člověk. Nebo se opravdu možná dotýkal pravdy. „Takže podle tebe dvanáctiletý chlapec a jeho malá sestra mají zachránit svět?“</p>

<p>„Jak byl starý Alexandr? Nechci to dokázat přes noc. Zrovna dneska začínám. Jestli mně pomůžeš.“</p>

<p>„Nevěřím, že to, cos udělal veverkám, bylo součástí plánu. Myslím, žes to udělal, protože to hrozně rád děláš.“</p>

<p>Petr se najednou rozplakal a ukryl obličej do dlaní. Valy se domnívala, že to na ni hraje, ale pak se zamyslela. Bylo docela možné, že ji miloval a při této strašné příležitosti se toužil před ní sklonit, aby získal její lásku. Pohrává si se mnou, pomyslela si, ale to neznamená, že není upřímný. Když spustil ruce, měl mokré líce a zarudlé oči. „Právě toho jsem se nejvíc bál. Že jsem opravdová zrůda. Nechci být zabiják, jenom si prostě nemůžu pomoct.“</p>

<p>Ještě nikdy před ní neukázal tolik slabosti. Jsi velice chytrý, Petře. Schovával sis slabost, abys mě teď mohl dojmout. A přesto ji dojal. Protože jestli měl pravdu, dokonce jen zčásti, potom nebyl zrůdou a ona mohla uspokojit svoji lásku k moci – podobnou Petrově – beze strachu, že se sama stane zrůdou. Věděla, že i v této chvíli Petr chladně kalkuluje, ale věřila, že pod vypočítavým povrchem jí říká pravdu. Byla sice ukryta hodně hluboko, ale on ji zkoušel, než zjistil, že mu věří.</p>

<p>„Valy, když mi nepomůžeš, nevím, co ze mě bude. Ale když budeš mým spojencem, můžeš mě zabránit, abych byl – takový zlý.“</p>

<p>Přikývla. Jenom předstíráš, že se se mnou dělíš o moc, pomyslela si, ale ve skutečnosti tě ovládám já, i když to ještě nevíš. „Udělám to. Pomůžu ti.“</p>

<p>Jakmile jim otec dovolil napojit se na jeho občanský vstup, začali sondovat neznámý terén. Vynechali sítě, které požadovaly vložení skutečného jména. Nebylo to těžké, protože skutečná jména měla něco společného s penězi. Nepotřebovali peníze, potřebovali respekt a ten mohli získat. Pod falešným jménem se v patřičné síti mohli stát kýmkoli. Starci, ženami středního věku, zkrátka každým, pokud si dali pozor na způsob zápisu jmen. Ostatní viděli pouze jejich slova, jejich myšlenky. V sítích měl každý občan stejnou startovní čáru.</p>

<p>Při prvních pokusech používali nenápadná jména, ale vynechali jména osobností, které se podle Petrova záměru měly stát slavné a vlivné. Nikdo je samozřejmě nezval na významná národní a mezinárodní politická fóra – byli jenom posluchači, dokud je nevybrali nebo nevyzvali k účasti. Ale podepisovali se a pozorovali, četli některé stati publikované známými osobnostmi, byli svědky debat, které se odehrávaly na jejich panelech.</p>

<p>A při bezvýznamných konferencích, na kterých se obyčejní lidé vyjadřovali k důležitým diskusím, začínali podávat své připomínky. Petr zpočátku trval na tom, že budou záměrně pobuřující. „Nedozvíme se, jaký je náš styl psaní, dokud nedostaneme odpověď – a když budeme mírní, nikdo se neozve.“</p>

<p>Nebrali si servítky a lidé jim odpovídali. Odpovědi prostřednictvím veřejné sítě byly kyselé jak ocet; ty, které přišly poštou – Petr s Valentine je četli potají – byly jedovaté. Zjistili však, které stránky jejich písemného vyjadřování považovali ostatní za dětské a nedospělé, a vylepšili je.</p>

<p>Když byl Petr spokojen s jejich dospělým vystupováním, zavrhli stará jména a začali se připravovat na opravdové získání pozornosti.</p>

<p>„Musíme vypadat, jako kdybychom se vůbec neznali. Budeme psát o různých věcech a v různou dobu. Nikdy se nebudeme obracet jeden na druhého. Ty budeš většinou pracovat v sítích západního pobřeží a já zase na jihu a taky v regionálních sítích. Běž si psát úkoly.“</p>

<p>Psali domácí úkoly. Rodiče se o ně občas zajímali, když viděli, že jsou pořád spolu, s panely zastrčenými v podpaždí. Ale nemohli si stěžovat – ve škole prospívali dobře a Valentine měla na Petra velice dobrý vliv. Změnila jeho postoj ke všemu. A Petr s Valentine sedávali spolu za pěkného počasí v lese nebo v maličkých restauracích a krytých parcích, když pršelo, a sestavovali politické komentáře. Petr důsledně upravoval charakter obou zpráv tak, aby žádná neobsahovala všechny jeho myšlenky; ponechali si dokonce několik jmen, která ve zřídkavých případech používali k zapojení do diskuse s někým třetím. „Ať si každé z nich najde své publikum,“ prohlašoval Petr.</p>

<p>Jednou byla Valy zoufale unavená z neustálého přepisování a Petr pořád nebyl spokojený. „Napiš si to sám!“ zvolala.</p>

<p>„Nemůžu,“ odpověděl. „Komentáře si nesmí být podobné. Nikdy. Zapomínáš, že až budeme slavní, někdo je začne analyzovat. Pokaždé musíme vystupovat jako naprosto cizí lidé.“</p>

<p>Psala tedy dál. V síti vystupovala především jako Démosthenés – jméno jí vybral Petr. Sám se nazval Lockem. Očividně šlo o pseudonymy, ale i ty byly součástí plánu. „Když budeme mít trochu štěstí, začnou se dohadovat, kdo vlastně jsme.“</p>

<p>„Jestli budeme dost slavní, vláda si vždycky může najít vstup a zjistit, kdo ve skutečnosti jsme.“</p>

<p>„Až k tomu dojde, budeme už pevně zavedení, takže nepřiznají porážku. Lidi by asi šokovalo zjištění, že Démosthenés a Locke jsou dvě děti, ale pak už si nás zvyknou poslouchat.“</p>

<p>Začali pracovat na řečnických cvičeních pro své postavy. Valentine obvykle připravila úvodní prohlášení a Petr našel nějaké nenápadně znějící jméno osoby, která jí odpovídala. Jeho odpověď byla inteligentní a debata probíhala v živé atmosféře s chytrými výpady a politickou rétorikou na slušné úrovni. Valentine uměla využívat aliteraci, díky níž si lidé její slovní obraty zapamatovali. Po značně dlouhé době pak vstupovali do diskuse v síti, jako by je tyto myšlenky zrovna napadly. Občas se přidalo několik jiných účastníků sítě se svými poznámkami, ale Petr s Valy je obvykle ignorovali nebo své vlastní poznámky jenom nepatrně pozměnili, aby se přizpůsobili tomu, co slyšeli.</p>

<p>Petr si pečlivě zaznamenával všechny jejich nejlepší obraty a potom čas od času hledal na jiných místech, zda se vyskytují. Všechny ne, ale většinu tu a tam zaslechl znovu a některé z nich se objevily dokonce v důležitých debatách v prestižních sítích. „Poslouchají nás,“ poznamenal. „Myšlenky pronikají ven.“</p>

<p>„Vždyť jsou to stejně jenom fráze.“</p>

<p>„Právě to je měřítkem úspěchu. Podívej se, získali jsme nějaký vliv. Nikdo nás necituje podle jména, ale přesto diskutují o důležitých věcech, které vytáhneme na světlo. Pomáháme jim sestavit program jednání. Začínáme tam pronikat.“</p>

<p>„Neměli bychom se pokusit vložit se do hlavní diskuse?“</p>

<p>„Ne. Počkáme, až nás vyzvou.“</p>

<p>Prováděli svoji hru pouhých sedm měsíců, když jedna ze sítí na západním pobřeží poslala Démosthenovi sdělení. Nabídku na týdenní sloupek ve vysoce kvalitní zpravodajské síti.</p>

<p>„Nedokážu sestavit týdenní sloupek,“ fňukala Valentine, „ještě jsem neměla ani měsíčky.“</p>

<p>„To spolu nijak nesouvisí,“ uklidňoval ji Petr.</p>

<p>„Pro mě jo. Jsem pořád dítě.“</p>

<p>„Řekni jim, že to bereš, ale protože nechceš odkrýt svoji pravou totožnost, chtěj po nich, aby ti zaplatili v síťovém čase. Novým přístupovým kódem do jejich uzavřené společnosti.“</p>

<p>„Ale co když mě úřady přijdou na stopu –“</p>

<p>„Budeš pro ně jenom člověkem, který se může podepsat přes síťový volací znak. Tátova občanského přístupového kódu se věc netýká. Nedokážu ale pochopit, proč chtějí Démosthena dřív než Locka.“</p>

<p>„Nadaný člověk to dotáhne až na vrchol.“</p>

<p>Jako hra to bylo zábavné. Valentine se však nelíbily některé postoje, které Petr nutil Démosthena zaujímat. Démosthenés se začínal projevovat málem jako paranoidní pisatel, ostře zaměřený proti Varšavskému paktu. Rozčilovala se, protože Petr byl člověkem, který uměl při psaní využít strach – musela k němu neustále chodit pro nápady, jak pokračovat. Jeho Locke mezitím prováděl svoji umírněnou, citlivou strategii. Svým způsobem měla smysl. Když ji nechával pokračovat v roli Démosthena, znamenalo to, že se také dokázal trochu vcítit do ostatních, stejně jako Locke uměl zahrát na jejich strunu strachu. Ale hlavně ji tím nezvratně připoutával k sobě. Nemohla odejít ze scény a využívat Démosthena ke svým vlastním účelům. Ani by to neuměla. Přitom všechno fungovalo v obou směrech, protože on zase bez ní nedokázal psát jako Locke. Nebo snad ano?</p>

<p>„Myslela jsem, že tvým cílem je sjednotit svět. Když budu psát tak, jak říkáš, budu daleko víc hlásat válku, která rozbije Varšavský pakt.“</p>

<p>„Žádnou válku, jenom otevřené sítě a zákaz odposlouchávání. Svobodný tok informací. Proboha, vždyť tu je naprostá shoda s pravidly Společnosti národů.“</p>

<p>Valentine bez zjevného úmyslu začala mluvit Démosthenovým hlasem, třebaže určitě nezastávala jeho názory. „Každý ví, že Varšavský pakt měl být od začátku jediným subjektem, kterého se toto nařízení týkalo. Mezinárodní výměna informací je pořád otevřena. Ale mezi jednotlivými národy Varšavského paktu jde o vnitřní záležitosti. Právě proto tolik touží po americké nadvládě ve Společnosti národů.“</p>

<p>„Argumentuješ jako Locke, Valy. Věř mi. Musíš žádat, aby Varšavský pakt ztratil své oficiální postavení. Musíš pořádně dohřát hodně lidí. A teprve potom, až začneš uznávat potřebu kompromisního postoje –“</p>

<p>„Potom mě přestanou poslouchat a začne válka.“</p>

<p>„Valy, věř mi, vím, co dělám.“</p>

<p>„Jak to víš? Nejsi o nic chytřejší než já a nikdy jsi tohle předtím nedělal.“</p>

<p>„Je mi třináct roků a tobě deset.“</p>

<p>„Skoro jedenáct.“</p>

<p>„A vím, jak tyhle věci fungují.“</p>

<p>„Dobrá, ať je po tvém. Ale neudělám nic pro jejich osvobození nebo smrt.“</p>

<p>„Ale uděláš.“</p>

<p>„Až nás jednou chytí a budou se divit, proč byla tvoje sestra takovým válečným štváčem, vsadím se, že jim řekneš, žes mě k tomu přemlouval.“</p>

<p>„Víš určitě, žes ještě nedostala měsíčky, ženičko?“</p>

<p>„Nenávidím tě, Petře Wiggine.“</p>

<p>Nejvíc ji však rozčilovalo, když její sloupek současně převzalo několik dalších místních sítí a táta ho u stolu začal číst a nahlas citovat. „Konečně člověk, co má rozum,“ prohlašoval. Potom citoval několik pasáží, které Valentine ve své práci příšerně nenáviděla. „Krásně se nám spolupracuje s těmi vládychtivými Rusáky, když jsou venku termiťané, ale až vyhrajeme, neumím si představit, že by v polovině civilizovaného světa žili skuteční podrobení hélóti, viď, kotě?“</p>

<p>„Myslím, že všechno bereš moc vážně,“ podotkla matka.</p>

<p>„Tenhle Démosthenés se mi líbí. Zamlouvá se mi způsob jeho myšlení. Překvapuje mě, že ho nedávají v hlavních sítích – hledal jsem ho v debatách o mezinárodních vztazích a víš, že jsem ho nikde nenašel?“</p>

<p>Valentine přestalo chutnat a odešla od stolu. Po společensky únosné době ji Petr následoval.</p>

<p>„Nelíbí se ti, když tátovi lžeš. No a co? Ty mu přece <emphasis>nelžeš. </emphasis>Nemyslí si, že jsi ve skutečnosti Démosthenés a ten neříká věci, kterým opravdu věříš. Vzájemně se ruší, nula od nuly pojde.“</p>

<p>„Přesně takovéhle zdůvodňování dělá z Locka takového vola.“ Ale vlastně ji nerozrušilo, že otci lhala – rozrušilo ji, že táta skutečně s Démosthenem souhlasil. Dosud si myslela, že za ním mohou jít jenom hlupáci.</p>

<p>Za několik dní se Locke dostal do sloupku zpravodajské sítě Nové Anglie, charakteristického tím, že poskytoval prostor opačnému názoru než populární Démosthenův sloupek. „To není špatný výkon na dvě malé děti, mezi kterými je jenom pár centimetrů rozdílu,“ řekl Petr.</p>

<p>„Od psaní zpravodajského sloupku k ovládnutí světa vede dlouhá cesta,“ připomněla mu Valentine. „Tak dlouhá, že ji ještě nikdo neušel.“</p>

<p>„Oni ji ušli. Třebaže v morálním slova smyslu. V prvním sloupku mám v úmyslu do Démosthena jízlivě rýpnout.“</p>

<p>„Jen si posluž, Démosthenés si ani nevšimne, že nějaký Locke existuje.“</p>

<p>„Jenom pro tuto chvíli.“</p>

<p>Pro jejich osobnosti jim plně postačoval příjem z psaní novinářských sloupků. Používali proto otcův vstup jenom tehdy, když vystupovali jako nenápadní účastníci diskuse. Matka jim vyčítala, že tráví příliš mnoho času v sítích.</p>

<p>„Samá práce a žádná zábava udělaly z Jeníčka hloupého Honzu,“ připomněla Petrovi.</p>

<p>Petrovi se trochu třásla ruka, když odpovídal: „Jestli si myslíš, že bych měl přestat, tak to opravdu udělám. Mám za to, že tentokrát všechno zvládnu.“</p>

<p>„Ne, ne,“ odmítla matka. „Nechci, abys přestal, jenom – abys byl opatrný, nic víc.“</p>

<p>„Dávám si pozor, mami.“</p>

<p>Nic nebylo jinak, nic se za rok nezměnilo. Ender si tím byl jistý, ale přesto se zdálo, že všechno šlo k čertu. Pořád byl v čele hodnocení na výsledkové tabuli a teď už nikdo nepochyboval, že si první místo zaslouží. V devíti letech se stal velitelem čety u Fénixů a Petra Arkanianová jeho velitelkou armády. Jeho večerního výcviku, který stále pokračoval, se zúčastňovala elitní skupina vojáků vybraných svými veliteli. Třebaže každý bažant, který chtěl, mohl přijít. Také Alaj byl velitelem čety v jiné armádě; zůstali dobrými přáteli. Shen nebyl velitelem, ale to nebylo na závadu. Dink Meeker konečně souhlasil a vystřídal Rose Nose v čele Krys. Všechno probíhalo dobře, až <emphasis>moc </emphasis>dobře, nemohl jsem si přát nic lepšího –</p>

<p>Proč tedy nenávidím svůj život?</p>

<p>Prošel jednotlivými etapami cvičení a her. Rád učil hochy své čety, kteří stáli věrně za ním. Každý měl z něho respekt a při večerním nácviku s ním jednali uctivě. Velitelé přicházeli studovat jeho metody. Ostatní vojáci přistupovali k jeho stolu v jídelně a žádali o svolení si přisednout. Dokonce i učitelé s ním zacházeli s respektem.</p>

<p>Jednali s ním tak zatraceně uctivě, až se mu chtělo křičet.</p>

<p>Sledoval očima malé kluky, kteří právě přišli z přijímače, pozoroval, jak si hrají, jak si dělají legraci ze svých velitelů, když si mysleli, že se nikdo nedívá. Pozoroval kamarádské chování starých přátel, znajících se v Bitevní škole dlouhá léta, jak se spolu smějí a mluví o starých bitvách, vojácích a velitelích, kteří už dávno absolvovali školu.</p>

<p>Ale <emphasis>jeho </emphasis>staří kamarádi se nesmáli, nikdo na nic nevzpomínal. Jenom pracovali. Zbývala jenom inteligentní a chytrá hra, ale nic kromě ní. Dnes večer situace vyvrcholila. Ender diskutoval s Alajem o jemných rozdílech při manévrování ve volném prostoru, když přišel Shen a chvilku je poslouchal. Potom najednou chytil Alaje za ramena a zařval: „Nova! Nova! Nova!“ Alaj vybuchl smíchy a Ender je chvíli sledoval, jak si připomínají bitvu, při níž opravdu manévrovali v otevřeném prostoru a ve které uskočili před staršími hochy a –</p>

<p>Najednou si vzpomněli, že je s nimi Ender. „Promiň,“ ozval se Shen.</p>

<p>Promiň. Co mám prominout? Že jsme kamarádi? „Já tam taky byl,“ řekl Ender.</p>

<p>Znovu se omlouvali. Vrátili se k práci. Zpátky k <emphasis>úctě. </emphasis>Ender si při jejich smíchu, při projevech jejich přátelství uvědomil, že je nenapadlo, že se té bitvy zúčastnil. Jak je to mohlo napadnout? Zasmál jsem se? Připojil jsem se k nim? Vždyť jsem jenom stál a pozoroval je, jako učitel.</p>

<p>Přesně tak na mě myslí. Učitel. Legendární voják. Nejsem jeden z <emphasis>nich. </emphasis>Už ne někdo, kdo tě objímá a šeptá do ucha Salaam. Trvalo to jenom do té doby, dokud byl ještě obětí. Dokud se zdál zranitelný. Teď byl mistrem vojenského řemesla a zůstal dokonale, úplně sám.</p>

<p>Polituj se, Endere. Vyťukal vleže na pryčně do panelu dvě slova: UBOHÝ ENDERE. Potom se zasmál a slova smazal. V této škole není chlapec ani dívka, kteří by si s ním rádi nevyměnili místo.</p>

<p>Vyvolal fantastickou hru. Jak často předtím zas kráčel vesnicí, kterou skřítci vestavěli do kopce vzniklého z obrovy mrtvoly. Bylo snadné postavit masivní zdi ze žeber stáčejících se doprava. Mezi nimi zbylo místo právě tak na okna. Do celé mrtvoly se zařezávaly byty obrácené na cestičku podél obrovy páteře. Do pánve vyřezali veřejný amfiteátr a mezi obrovýma nohama se páslo stádo obyčejných poníků. Ender si nikdy nebyl jistý, čím se skřítci vlastně zabývají, ale nechávali ho na pokoji, když procházel osadou, a na oplátku jim nijak neškodil.</p>

<p>Vyhoupl se na pánevní kost u základny jeviště a prošel pastvinou. Poníci před ním uhýbali. Nepronásledoval je. Ender nechápal, jak vlastně hra funguje. Za starých časů, ještě než poprvé dorazil na Konec světa, všechno byl boj a hádanka, kterou musel rozluštit – porazit nepřítele dřív, než tě zabije, nebo vymyslet, jak se dostat přes, překážku. Ale teď na něho nikdo neútočil, nikde žádná válka, a kamkoli se obrátil, nenarazil na žádnou překážku.</p>

<p>Samozřejmě, až na pokoj v zámku na Konci světa. Jediné nebezpečné místo, které zbývalo. Třebaže Ender často přísahal, že už tam nepůjde, vždycky se vrátil a zabil hada, pokaždé pohlédl svému bratrovi do obličeje a bez ohledu na další děj zemřel.</p>

<p>Ani tentokrát nebyla hra jiná. Snažil se nožem ležícím na stole sekat do malty a vytáhnout kámen ze zdi. Jakmile se dostal na podklad, trhlinou začala tryskat voda a Ender sledoval na panelu, jak jeho postava – teď už se mu vymkla z rukou – bojuje jako šílená o život, aby se neutopila. Okna pokoje zmizela, voda stoupala a jeho postava se utopila. Po celý čas zůstávala v zrcadle tvář Petra Wiggina a hleděla na něho.</p>

<p>Jsem v pasti, pomyslel si Ender, v pasti bez východu na Konci světa. A konečně poznával tu hořkou příchuť, která k němu přicházela přes všechny úspěchy v Bitevní škole, příchuť zoufalství.</p>

<p>Když Valentine přišla do školy, u vchodu postávali muži v uniformách. Nestáli v pozoru jako gardisté, ale spíš se potloukali kolem, jako by čekali, až někdo uvnitř skončí svoji práci. Měli na sobě uniformy kosmické pěchoty Mezinárodní flotily; stejné uniformy každý viděl při krvavých bojích na videu. Dnešnímu školnímu dni propůjčovali nádech romantiky. Všechny ostatní děti byly vzrušené.</p>

<p>Jen Valentine ne. Za prvé ji přinutili myslet na Endera. A za druhé v ní vzbudili strach. Nedávno kdosi uveřejnil ostře útočný komentář proti sebraným Démosthenovým pracím. Komentář, a tím pádem i její práce, byl předmětem diskuse na mezinárodní konferenci v mezinárodní síti. Někteří nejvýznamnější zúčastnění hosté útočili na Démosthena, jiní ho bránili. Nejvíc jí dělala starosti poznámka jednoho Angličana: „Ať se mu to líbí nebo ne, Démosthenés nemůže navždycky zůstat inkognito. Podráždil tolik moudrých lidí a potěšil tolik hlupáků, že se nemůže příliš dlouho schovávat za svým přiléhavým pseudonymem. Buď se odmaskuje sám a přijme místo v čele stupidního vojska, které zmobilizoval, nebo ho jeho nepřátelé sami odhalí, aby lépe porozuměli chorobě, která stvořila tak znetvořenou a zvrácenou mysl.“</p>

<p>Petr z toho měl radost, ale potom už ne. Valentine měla strach, že dost mocných lidí se rozčiluje nad jízlivou osobou Démosthena, takže ji opravdu mohli vystopovat. MF by to dokázala, dokonce i když to ústava americké vládě zakazovala. A tady se po celé škole potulovaly jednotky MF, ale neprováděly pravidelný nábor pro Kosmickou pěchotu.</p>

<p>Nebyla proto nijak překvapena, když po přihlášení našla na svém panelu zprávu, která pochodovala přes obrazovku.</p>

<p>UKONČETE, PROSÍM, PRÁCI A BĚŽTE IHNED DO KANCELÁŘE DR. LINEBERRYOVÉ.</p>

<p>Valentine nervózně čekala před ředitelnou, než doktorka Lineberryová otevřela dveře a kývnutím ji pozvala dovnitř. Poslední pochyby zmizely, když spatřila muže s malým bříškem v uniformě plukovníka MF sedícího na jediné pohodlné židli v místnosti.</p>

<p>„Vy jste Valentine Wigginová.“</p>

<p>„Ano,“ zašeptala.</p>

<p>„Jsem plukovník Graff. Už jsme se viděli.“</p>

<p>Viděli? Kdy měla co dělat s někým od MF?</p>

<p>„Přišel jsem, abych si s vámi důvěrně promluvil o vašem bratrovi.“</p>

<p>Takže tu nejde o mě, napadlo ji. Dostali Petra. Nebo zas něco nového? Provedl něco šíleného? Myslela jsem, že už přestal vyvádět.</p>

<p>„Vidím, Valentine, že jste vystrašená. Nemusíte se bát. Posaďte se, prosím. Ujišťuji vás, že bratrovi se daří dobře. Splnil naše představy nad očekávání.“</p>

<p>A najednou si s obrovskou úlevou kdesi uvnitř uvědomila, že přišli kvůli Enderovi. Vůbec ji nechtěli potrestat, šlo o malého Endera, který zmizel tak dávno a neměl nic společného s Petrovými intrikami. Měl jsi štěstí, Endere, vypadl jsi odsud ještě dřív, než tě Petr mohl zatáhnout do svého spiknutí.</p>

<p>„Co cítíte ke svému bratrovi, Valentine?“</p>

<p>„Enderovi?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Co k němu mám cítit? Neviděla jsem ho ani jsem od něho nedostala zprávu od mých osmi roků.“</p>

<p>„Omluvíte nás, paní doktorko?“</p>

<p>Dr. Lineberryová vypadala rozmrzele.</p>

<p>„Jenom na vteřinku. Myslím, že při chůzi se nám bude daleko lépe mluvit. Venku. Bez nahrávacích zařízení, která váš zástupce instaloval do této místnosti.“</p>

<p>Tehdy poprvé viděla Valentine, jak doktorka Lineberryová ztratila řeč. Plukovník Graff sundal se stěny obraz a zároveň s malým vysílačem z něj sloupl membránu citlivou na lidský hlas.</p>

<p>„Levné,“ poznamenal Graff, „ale účinné. Myslel jsem, že to víte.“</p>

<p>Lineberryová od něho převzala zařízení a ztěžka dosedla za psací stůl. Graff odvedl Valentine ven.</p>

<p>Vyšli si na fotbalové hřiště. V uctivé vzdálenosti za nimi je sledovali vojáci; rozdělili se a utvořili na jejich ochranu velký kruh o největším možném průměru.</p>

<p>„Valentine, potřebujeme, abyste Enderovi pomohla.“</p>

<p>„Jak?“</p>

<p>„To právě nevíme. Potřebujeme, abyste nám pomohla vymyslet, jak nám můžete pomoci.“</p>

<p>„Oč jde?“</p>

<p>„To je taky součástí problému. Nevíme.“</p>

<p>Valentine se neubránila smíchu. „Neviděla jsem ho už tři roky! Celou tu dobu jste ho měli tam nahoře!“</p>

<p>„Valentine, jeden let na Zemi a zpátky do Bitevní školy stojí víc, než si váš otec vydělá za celý život. Nejezdím sem jen tak.“</p>

<p>„Král měl sen, ale zapomněl, o čem byl,“ odpověděla mu Valentine. „Požádal tedy moudré muže, aby mu sen vyložili, jinak zemřou. Jenom Daniel ho dokázal vyložit, protože byl prorokem.“</p>

<p>„Čtete bibli?“</p>

<p>„Letos probíráme v angličtině klasiku. Nejsem prorok.“</p>

<p>„Velice rád bych vám pověděl o Enderově situaci víc. Ale to by trvalo hodiny, možná celé dny a pak bych vás musel zavřít do ochranné izolace, protože většina informací je přísně důvěrná. Takže se podíváme, co se dá udělat s omezeným množstvím informací. Je tu jistá hra, kterou naši studenti hrají s počítačem.“ Pověděl jí o Konci světa, o uzavřeném pokoji a Petrově obrazu v zrcadle.</p>

<p>„Obraz tam dává počítač, ne Ender. Proč se nezeptáte počítače?“</p>

<p>„Počítač neví.“</p>

<p>„A já to mám vědět?“</p>

<p>„Jde o druhý případ od Enderova příchodu k nám, kdy zavedl hru do slepé uličky. Která, jak se zdá, nemá žádné řešení.“</p>

<p>„Ten první případ vyřešil?“</p>

<p>„Náhodou.“</p>

<p>„Potom mu dejte čas, třeba vyřeší i tenhle.“</p>

<p>„Nevím, nevím. Váš bratr, Valentine, je velice nešťastný malý chlapec.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>„Moc toho nevíte, že?“</p>

<p>Valentine si na okamžik myslela, že muž se rozhněvá. Místo toho se přesto rozhodl pro smích. „Ne, moc ne. Valentine, proč Ender pořád vidí v zrcadle svého bratra?“</p>

<p>„Neměl by. Je to pitomost.“</p>

<p>„Proč je to pitomost?“</p>

<p>„Protože jestli existuje Enderův pravý opak, pak je to Petr.“</p>

<p>„Jak to?“</p>

<p>Valentine nenapadalo žádné vysvětlení, které by nebylo nebezpečné. Příliš mnoho otázek by Petrovi mohlo způsobit opravdové potíže. Valentine věděla o světě dost, aby došla k závěru, že nikdo by Petrovy plány na ovládnutí světa nebral vážně, jako nebezpečí pro současné vlády. Ale možná by usoudili, že nemá v hlavě všechno v pořádku a že jeho megalomanie se musí léčit.</p>

<p>„Vidím, že se mi chystáte lhát,“ promluvil Graff.</p>

<p>„Chystám se neříct vám už nic,“ odpověděla Valentine.</p>

<p>„A bojíte se. Proč se bojíte?“</p>

<p>„Nemám ráda otázky o naší rodině. Vynechte z toho mé příbuzné.“</p>

<p>„Valentine, snažím se z toho vaši rodinu vynechat. Přicházím k vám, abych nemusel začít proklepávat Petra a vyptávat se rodičů. Pokouším se vyřešit tento problém teď, s člověkem, kterého Ender miluje a kterému důvěřuje nejvíc na světě, snad jediným člověkem vůbec, kterého miluje a kterému důvěřuje. Jestliže věc nedokážeme vyřešit tímto způsobem, od tohoto okamžiku izolujeme vaši rodinu a budeme postupovat jako obvykle. Tohle není triviální záležitost, já jen tak neodejdu.“</p>

<p>Vůbec jediný člověk, kterého Ender miluje a kterému důvěřuje. Ucítila hluboké píchnutí bolesti, smutku a studu, protože teď byl jejímu srdci blízký Petr, ten byl středem jejího života. Pro tebe, Endere, jsem zapalovala svíčky na tvé narozeniny. Petrovi pomáhám uskutečňovat všechny jeho sny. „Nikdy jsem si nemyslela, že jste milý člověk. Ani tenkrát, když jste odvedl Petra, ani teď.“</p>

<p>„Nehrajte si přede mnou na nevědomé děvčátko. Viděl jsem vaše testy, když jste byla malá. V tomto okamžiku nemáme mnoho vysokoškolských profesorů, kteří by s vámi dokázali držet krok.“</p>

<p>„Ender se s Petrem vzájemně nenávidí.“</p>

<p>„To jsem věděl. Řekla jste, že je jeho pravý opak. Proč?“</p>

<p>„Petr – někdy je nesnesitelný.“</p>

<p>„V jakém smyslu?“</p>

<p>„Ošklivý. Prostě ošklivý, to je všechno.“</p>

<p>„Valentine, pro Enderovo dobro mi řekněte, co dělá, když je tak ošklivý.“</p>

<p>„Často vyhrožuje lidem, že je zabije. Nemyslí to vážně. Ale když jsem byla malá, Ender a já jsme se ho báli. Řekl, že nás zabije. Vlastně nám řekl, že zabije Endera.“</p>

<p>„Něco z toho jsme zachytili na monitoru.“</p>

<p>„Vzniklo to právě kvůli monitoru.“</p>

<p>„Nic jiného za tím není? Povězte mi o Petrovi víc.“</p>

<p>Řekla mu tedy o dětech v každé škole, do které Petr chodil. Nikdy je nebil, ale přesto je vždycky mučil a trápil. Zjistil si, za co se nejvíc stydí, a řekl to člověku, kterého si nejvíc vážili. Odhalil, čeho se nejvíc báli, a provedl to tak, aby se s tím často setkávali.</p>

<p>„Dělal to také Enderovi?“</p>

<p>Valentine zakroutila hlavou. Nemohla vysvětlit, že má pocit, jako by myslela na svého bratříčka, který byl tak hodný a kterého tak dlouho chránila, a přitom nezapomínala na skutečnost, že v této chvíli je Petrovým spojencem, jeho pomocnicí a otrokem v projektu, který se jí naprosto vymkl z rukou. Ender by se nikdy Petrovi nevzdal, ale já jsem se změnila a stala se součástí Petrovy osobnosti. „Ender nikdy neustoupil,“ prohlásila.</p>

<p>„Před čím?“</p>

<p>„Před Petrem. Nestal se takovým jako Petr.“</p>

<p>Kráčeli mlčky podél brankové čáry.</p>

<p>„Jak by mohl Ender být jako Petr?“</p>

<p>Valentine se otřásla. „Už jsem vám to řekla.“</p>

<p>„Ale Ender takovou věc nikdy neudělal. Byl to jenom malý kluk.“</p>

<p>„Přesto jsme oba chtěli. Chtěli jsme – zabít Petra.“</p>

<p>„Aha.“</p>

<p>„Ne, to není pravda. Nikdy jsme to neřekli. Ender nikdy neřekl, že to chce udělat. Já jsem – jenom jsem si to <emphasis>myslela. </emphasis>To já, ne Ender. Nikdy neřekl, že ho chce zabít.“</p>

<p>„Co <emphasis>chtěl </emphasis>on?“</p>

<p>„Nechtěl prostě být –“</p>

<p>„Čím?“</p>

<p>„Petr mučí veverky. Připíchne je k zemi, stahuje z nich zaživa kůži a pak se na ně dívá, dokud neumřou. Dřív to dělával, teď už ne. Ale dělal to. Kdyby o tom Ender věděl, kdyby ho viděl, tak si myslím, že by –“</p>

<p>„Co by udělal? Zachránil by veverky? Pokusil by se je vyléčit?“</p>

<p>„Ne, ani vy byste – Petra nezastavil, ani byste mu v tom nezabránil. Ale Ender by byl k veverkám milý. Chápete? Krmil by je.“</p>

<p>„Ale kdyby je krmil, staly by se krotké a tím snadněji by je Petr chytil.“</p>

<p>Valentine začala znovu plakat. „Ať člověk dělá, co chce, vždycky pomáhá Petrovi. Všechno mu pomáhá, všechno, nemůžete utéct, ať se na to díváte, jak chcete.“</p>

<p>„Pomáháte Petrovi?“ zeptal se Graff.</p>

<p>Neodpovídala.</p>

<p>„Je Petr opravdu takový zlý člověk, Valentine?“</p>

<p>Přikývla.</p>

<p>„Je nejhorším člověkem na světě?“</p>

<p>„Co já vím? Nevím. Horšího člověka neznám.“</p>

<p>„A přesto jste vy dva s Enderem jeho bratr a sestra. Máte stejné geny, stejné rodiče; jak může být tak zlý, když –“</p>

<p>Valentine se obrátila a křičela, jako by ji zabíjel. „Ender není stejný jako Petr! V žádném případě není jako Petr! Až na to, že je chytrý, to je všechno – tam, kde by každý byl takový jako Petr, on není, není stejný jako Petr! Není!“</p>

<p>„Rozumím,“ řekl Graff.</p>

<p>„Vím, co si teď myslíte, parchante prašivý, myslíte si, že vám lžu, že Ender je stejný jako Petr. Možná, že <emphasis>já </emphasis>jsem stejná jako on, ale Ender ne, vůbec takový není, říkala jsem mu to, když brečel, tolikrát jsem říkala Nejsi jak Petr, ty nikdy lidem neublížíš, jsi hodný a dobrý, vůbec nejsi takový jako Petr!“</p>

<p>„Máte pravdu.“</p>

<p>Jeho rezignovaný souhlas ji upokojil. „Zatraceně mám pravdu. Je to pravda.“</p>

<p>„Valentine, pomůžete Enderovi?“</p>

<p>„Nemůžu teď pro něho nic udělat.“</p>

<p>„Můžete udělat totéž, co jste pro něho dělala dřív. Stačí, když ho uklidníte a řeknete mu, že nerad ubližuje lidem, že je hodný a laskavý a že vůbec není takový jako Petr. To je teď nejdůležitější. Že vůbec není takový jako Petr.“</p>

<p>„Mohla bych ho vidět?“</p>

<p>„Ne. Chci, abyste mu napsala.“</p>

<p>„K čemu to bude dobré? Ender nikdy neodpověděl na žádný dopis, který jsem mu poslala.“</p>

<p>Graff si povzdechl.</p>

<p>„Odpověděl na každý dopis, který dostal.“</p>

<p>Pouhou vteřinu jí trvalo, než pochopila. „Jste opravdu odporný.“</p>

<p>„Izolace je – nejlepším tvůrčím okolím. Chtěli jsme mít <emphasis>jeho </emphasis>myšlenky a ne – no, na tom nezáleží, nemusím se před vámi hájit.“</p>

<p>Proč to tedy děláte, zeptala se v duchu.</p>

<p>„Ale začíná ochabovat. Pracuje jen ze setrvačnosti. Chceme ho postrčit dopředu, ale on odmítá.“</p>

<p>„Možná bych Enderovi prokázala laskavost, kdybych vám řekla, abyste se šel vycpat.“</p>

<p>„Už jste mi pomohla. Můžete mi pomoci ještě víc. Když mu napíšete.“</p>

<p>„Slibte mi, že nevystřihnete nic, co napíšu.“</p>

<p>„Takovou věc nemohu slíbit.“</p>

<p>„Pak na to zapomeňte.“</p>

<p>„Bez potíží. Napíšu váš dopis sám. Dokážeme napodobit váš styl. Docela jednoduše.“</p>

<p>„Chci ho vidět.“</p>

<p>„První opušťák dostane až v jedenácti letech.“</p>

<p>„Řekl jste mu tenkrát, že až ve dvanácti.“</p>

<p>„Změnili jsme předpisy.“</p>

<p>„Proč bych vám měla pomáhat?“</p>

<p>„Nepomůžete mně, ale Enderovi. Záleží na tom, že zároveň pomáháte i nám?“</p>

<p>„Co s ním tam nahoře provádíte tak hrozného?“</p>

<p>Graff se uchechtl. „Drahá Valentine, hrozné věci teprve mají začít.“</p>

<p>Ender přelétl očima čtyři řádky dopisu, když si uvědomil, že tenhle nepřišel od ostatních vojáků z Bitevní školy. Přišel normální cestou – když se přihlásil, na displeji panelu se objevilo MÁTE POŠTU. Přečetl si čtyři řádky a hned sklouzl pohledem na konec a přečetl si podpis. Pak se vrátil na začátek a stočil se na posteli do klubíčka, aby si četl její slova pořád kolem dokola.</p>

<p>ENDERE,</p>

<p>AŽ DOTEĎKA TI MIZEROVÉ NEPUSTILI K TOBĚ ANI JEDEN MŮJ DOPIS. PSALA JSEM TI URČITĚ UŽ STOKRÁT, ALE TY SIS MUSEL MYSLET, ŽE JSEM TO NIKDY NEUDĚLALA. NEZAPOMNĚLA JSEM NA TEBE, ANI NA TVOJE NAROZENINY. VŠECHNO SI PAMATUJU. NĚKDO BY SI MOHL MYSLET, ŽE TEĎ, KDYŽ JSI VOJÁKEM, JSI KRUTÝM A TVRDÝM ČLOVĚKEM, KTERÝ RÁD UBLIŽUJE LIDEM. ASI JAKO KOSMIČTÍ PĚŠÁCI NA VIDEU, ALE JÁ VÍM, ŽE TO NENÍ PRAVDA. NEJSI TAKOVÝ JAKO TEN, KOHO DOBŘE ZNÁŠ. NA POHLED SE ZDÁ LEPŠÍM, ALE UVNITŘ JE POŘÁD STEJNÝ ČUBČÍ SYN. MOŽNÁ VYPADÁŠ JAK NIČEMA, ALE TO MĚ NEOKLAME. POŘÁD STOJÍŠ NA VLASTNÍCH RUKÁCH. LÍBÁM TĚ, MILÁČKU.</p>

<p>VALY.</p>

<p>NEODEPISUJ, PSYCHOUŠI BUDOU ASI TVŮJ DOPIS ANALYZOVAT.</p>

<p>Zřejmě ho napsala se souhlasem učitelů. Ale nepochyboval, že dopis psala Valy. Výraz <emphasis>psychouši, </emphasis>přívlastek <emphasis>čubčí syn </emphasis>pro Petra, vtipná záměna <emphasis>nohou </emphasis>za <emphasis>ruce </emphasis>na konci dopisu, to všechno nemohl znát nikdo kromě Valy.</p>

<p>A přece mu připadal pořádně stupidní, jako kdyby se někdo chtěl mermomocí ujistit, že Ender uvěřil, že dopis je pravý. Proč by měli být tak horliví, kdyby dopis mluvil pravdu?</p>

<p>A stejně není opravdový. Dokonce i kdyby ho napsala vlastní krví, není pravý, protože ji přinutili, aby ho napsala. Psala mu už dřív, ale všechny dopisy zadrželi. Tamty možná byly pravé, ale tento byl vyžádaný, byl součástí jejich manipulace.</p>

<p>Znovu ho naplnilo zoufalství. Teď už věděl proč. Teď už věděl, proč cítí tolik nenávisti. Neměl žádnou moc nad svým vlastním životem. Zbývala mu jenom hra, nic jiného, všechno ostatní určovali oni a jejich předpisy, plány a projekty, a on mohl ovlivnit jedině to, jestli v bitvě zamíří tímto nebo jiným směrem. Jediná skutečná věc, jediná šíleně opravdová věc byla jeho vzpomínka na Valentine, na člověka, kterého miloval, než začal hrát hru, a který ho miloval bez ohledu na to, zda byl termiťákem nebo ne. A oni mu ji vzali a přetáhli na svoji stranu. Byla teď jedním z nich.</p>

<p>Nenáviděl je i všechny jejich hry. Nenáviděl je tak silně, že při opakovaném čtení jejího nic neříkajícího dopisu se rozplakal. Ostatní hoši z armády Fénixů si toho všimli a odvrátili se. <emphasis>Ender Wiggin </emphasis>a brečí? To bylo zneklidňující. Dělo se něco strašného. Nejlepší voják jejich armády leží na palandě a <emphasis>brečí. </emphasis>V místnosti bylo hluboké ticho.</p>

<p>Ender zničil dopis, vymazal ho z paměti a potom několika letmými doteky kláves vyvolal fantastickou hru s vlastními představami. Nebyl si jistý, jestli ji chce hrát, jestli se chce dostat na Konec světa, ale neztrácel čas cestou k němu. Jenom když letěl na oblaku a klouzal nad podzimními barvami idylického světa, právě tehdy si uvědomil, co mu na dopise od Valy nejvíc vadilo. Všechno, co se týkalo Petra. A fakt, že nebyl jako Petr. Slova, která mu říkala tak často, když ho objímala a utěšovala, když se třásl strachem a vzteky a nenávistí po Petrově mučení, přesně tohle dopis obsahoval.</p>

<p>A právě toto vyžadovali. Ti parchanti <emphasis>o tom věděli, </emphasis>a věděli také o Petrovi v zrcadle zámecké síně, věděli všechno a Valy pro ně byla jenom nástrojem k jeho ovládnutí, dalším špinavým trikem. Dink měl pravdu, nepřítelem byli oni, nic nemilovali a ničeho si nevážili a on neměl v úmyslu skákat podle jejich not. K čertu, ani ho nenapadlo něco pro ně udělat. Měl jednu jedinou, bezpečně uloženou vzpomínku a ti bídáci se k ní prodrali pluhem i se zbytkem chlévské mrvy. Skončil, už nechtěl hrát.</p>

<p>Had na něho čekal jako vždycky ve věžním pokoji a odmotával se z předložky na podlaze. Ale tentokrát ho Ender nerozdrtil podrážkami. Tentokrát ho chytil do rukou, klekl si před ním a něžně, velice něžně přisunul rozevřená hadí ústa ke svým rtům.</p>

<p>A políbil je.</p>

<p>Původně to neměl v úmyslu. Chtěl jenom, aby ho had kousl do úst. Nebo snad chtěl hada sníst zaživa, asi jako Petr v zrcadle, když mu po bradě stékala krev a hadí ocas sebou mrskal mezi rty. Ale místo toho hada políbil.</p>

<p>A had v jeho rukou zesílil a proměnil se v jinou postavu. Lidskou. Valentine. A ta mu vrátila polibek.</p>

<p>Had nemohl být Valentine. Zabíjel ho příliš často, než aby mohl být jeho sestrou. Petr ho hltal příliš často, než aby se smířil s tím, že to celou dobu mohla být Valentine.</p>

<p>Nebylo právě tohle jejich záměrem, když mu dovolili přečíst dopis? Na ničem mu už nezáleželo.</p>

<p>Vstala z podlahy věžního pokoje a kráčela k zrcadlu. Ender přinutil svoji postavu, aby také vstala a šla s ní. Zastavili se před zrcadlem, kde se místo Petrova krutého odrazu objevil drak a jednorožec. Ender natáhl ruku a dotkl se zrcadla; stěna se rozpadla a odkryla široké schodiště vedoucí dolů, potažené kobercem a obstoupené početnými davy lidí provolávajících jim slávu. Ruku v ruce sešli s Valentine se schodů. Do očí mu vhrkly slzy úlevy, že se konečně vysvobodil z pokoje na Konci světa. A díky slzám si nevšiml, že každý člověk měl Petrův obličej. Věděl jenom, že kamkoli v tomto světě půjde, Valentine bude s ním.</p>

<p>Valentine si přečetla dopis, který jí dr. Lineberryová podala. „Milá Valentine,“ stálo v něm, „děkujeme Vám a vyslovujeme uznání za vaši snahu ve prospěch válečného úsilí. Oznamujeme Vám tímto, že jste obdržela hvězdu první třídy Řádu lidského společenství, což je nejvyšší vojenské vyznamenání udělované civilním osobám. S ohledem na bezpečnost Mezinárodních sil nelze bohužel toto ocenění zveřejnit, dokud nebude nynější operace úspěšně u konce. Chceme však, abyste věděla, že vaše snaha měla naprostý úspěch. Se srdečným pozdravem generál Šimon Lévy, Stratég.“</p>

<p>Když si dopis dvakrát přečetla, doktorka Lineberryová si ho vzala zpátky. „Dostala jsem pokyn, abych ti ho dala přečíst a potom zničila. Vyndala ze zásuvky zapalovač na cigarety a papír zapálila. Hořel jasným plamenem v popelníku. „Dobré nebo špatné zprávy?“ zeptala se.</p>

<p>„Prodala jsem svého bratra,“ prohlásila Valentine, „a oni mi za to zaplatili.“</p>

<p>„Nedramatizuješ to trochu, Valentine?“</p>

<p>Valentine neodpověděla a vrátila se do třídy. Ten večer Démosthenés zveřejnil tvrdý útok zesměšňující zákony omezující počet obyvatel. Lidem by se mělo dovolit mít tolik dětí, kolik chtějí a přebytečné obyvatelstvo by se mělo poslat na jiné světy, aby se lidstvo rozšířilo po celé galaxii, takže žádná katastrofa ani invaze by mu nemohla vyhrožovat anihilací. „Nejvznešenější jméno, které může dítě dostat,“ psal Démosthenés, „je Třetí.“</p>

<p>Endere, to patří tobě, říkala si při psaní.</p>

<p>Petr se potěšeně zasmál, když si sloupek přečetl. „Tohle je donutí zastříhat ušima a zbystřit pozornost. Třetí! Jak vznešené jméno! Ty si ale sakramentsky troufáš!“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 10</strong><emphasis>Drak</emphasis></p>

<p><emphasis>„Takže?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Myslím, že ano.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Musí to být rozkaz, plukovníku Graffe. Armády se nepohnou jenom proto, že velitel řekne ,Myslím, že je čas zaútočit’.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nejsem velitel. Jsem učitel malých dětí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jste plukovník. Připouštím, že jsem na vás tlačil, připouštím, že jsem vás rozčil</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>val, ale zabíralo to, všechno probíhalo tak, jak </emphasis><emphasis>jste chtěl. Posledních pár týdnů byl E</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>der dokonce</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Šťastný.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Spokojený. Dobře se učil. Má chytrou hlavu, hraje perfektně. Ještě nikdy jsme n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>měli chlapce v jeho věku připraveného stát s</emphasis><emphasis>e </emphasis><emphasis>velitelem. Obvykle jsou připraveni v jed</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>nácti, ale jemu je devět </emphasis><emphasis>a půl. Mezi nimi je absolutní špička.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ano, to je. Zrovna mě teď napadlo, za těch pár minut, jaký </emphasis><emphasis>čl</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>věk asi vyléčí zl</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>mené dítě z jeho bolístek, když ho nemilosrdně hodí zpátky do bitvy.</emphasis><emphasis> Malý, soukromý morální problém. Nevšímejte si t</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>ho, prosím. Byl jsem utahaný.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nezapomínejte, že jde o záchranu světa.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zavolejte ho sem.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Plukovníku Graffe, děláme to, co se musí udělat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokračujte, Andersene, vidím, že umíráte touhou dozvědět se, jak si poradil s těmi podvodnými hrami, které jsem vás přiměl vymý</emphasis><emphasis>š</emphasis><emphasis>let.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To je sprostá</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Já jsem taky sprostý člověk. Pokračujte, majore. Oba patříme ke spodině. Já taky toužím vědět, jak je zvládl. Konec konců, naše </emphasis><emphasis>živ</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>ty závisej na tom, že dobře maká, že jo?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Začínáte sklouzávat do chlapeckého slangu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zavolejte ho, majore. Zbavím ho služeb a přidělím mu jeho vlastní bezpečnostní systém. Víte, my s ním nezacházíme úplně </emphasis><emphasis>ne</emphasis><emphasis>j</emphasis><emphasis>hůř. Znovu bude mít své soukromí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chcete říct izolaci.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Osamělost mocného. Běžte ho zavolat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Provedu. Za patnáct minut jsme tady.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Sbohem. Ano, pane žánop. Doufám, Endere, že sis užil legr</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>ce, že jsi prožil krá</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>ný čas plný štěstí. Možná naposledy v životě. Buď vítán, chlapečku. Tvůj drahý strýček Graff pro tebe něco nachystal.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Od okamžiku, kdy pro něho přišli, Ender věděl, co se děje. Všichni čekali, že ho brzy udělají velitelem. Možná, že ne <emphasis>tak </emphasis>brzy, ale už téměř tři roky zaujímal v hodnocení první místo. Nikdo se k němu ani vzdáleně nepřiblížil a jeho večerní cvičení se proměnilo v nejprestižnější skupinu ve škole. Někteří se dokonce divili, proč učitelé čekali tak dlouho.</p>

<p>Přemítal, kterou armádu mu svěří. Brzy dokončí školu tři velitelé, včetně Petry, ale bylo beznadějné doufat, že dostane Fénixe – ještě nikdo nezvládl velení stejné armády, ve které byl v době, kdy ho povýšili.</p>

<p>Anderson ho napřed zavedl do nového bytu. Tím se jeho předtucha potvrdila – jenom velitelé měli soukromé pokoje. Potom mu přikázal vyzkoušet si nové uniformy a nový kosmický oblek. Hledal v papírech jméno své armády.</p>

<p>Draci, stálo na formuláři. Žádná armáda Draků neexistovala.</p>

<p>„Nikdy jsem o Dracích neslyšel,“ ozval se Ender.</p>

<p>„Protože už čtyři roky jsme armádu Draků neměli. Nepoužívali jsme tenhle název kvůli předsudkům. Žádní Draci v dějinách Bitevní školy nikdy nevyhráli ani třetinu her. Začínali být terčem posměšků.“</p>

<p>„No dobrá, ale proč ji teď znovu oživujete?“</p>

<p>„Máme hodně přebytečných uniforem, které se musí využít.“</p>

<p>Graff seděl u svého panelu, vypadal tlustší a unavenější, než když ho Ender viděl naposledy. Podal Enderovi hák, malou krabičku, kterou velitelé používali při změně směru v bitevní místnosti. Ender si často při večerním výcviku přál, aby měl svůj hák a nemusel se odrážet od stěn. Teď, když dokonale ovládal manévrování bez háku, ho dostal. „Funguje jenom při pravidelném výcviku podle rozvrhu,“ poznamenal Anderson. Protože Ender už plánoval další cvičení, znamenalo to, že hák bude moci využít pouze někdy. Vysvětlovalo to také, proč tolik velitelů nikdy nevedlo další cvičení. Byli závislí na háku a při výcviku mimo vyhrazený čas jim nebyl k ničemu. Pokud cítili, že s hákem stojí a padá jejich autorita, jejich moc nad ostatními hochy, byli ještě méně ochotni pracovat bez něho. V tomhle budu mít nad některými nepřáteli výhodu, pomyslel si Ender.</p>

<p>Graffova oficiální uvítací řeč zněla nudně, opakoval známé věci. Teprve na konci začal mluvit zajímavě vlastními slovy. „Provádíme teď s armádou Draků něco neobvyklého. Doufám, že ti to nevadí. Dali jsme dohromady úplně novou armádu – uspíšili jsme ukončení celého běhu přijímače a odložili vyřazení několika pokročilých studentů. Myslím, že tě kvalita vojáků potěší. Doufám, že ano, protože ti zakazujeme převelet je jinam.“</p>

<p>„Nemůžu je vyměňovat?“ zeptal se Ender. Velitelé se právě takto, výměnou, zbavovali svých slabých míst.</p>

<p>„Žádného. Pochop, že vedeš dodatečný výcvik už tři roky. Máš své stoupence. Spousta dobrých vojáků by se snažila přimět velitele nepoctivým způsobem, aby je vyměnili do tvé armády. Dali jsme ti armádu, která může být za nějaký čas schopná konkurence. V žádném případě nechceme, abys získal převahu nepoctivě.“</p>

<p>„Co když s některými nebudu vycházet?“</p>

<p>„Musíš s nimi vyjít.“ Graff zavřel oči. Anderson vstal a rozhovor byl u konce.</p>

<p>Barvami Draků byly šedá, oranžová a šedá; Ender se převlékl do lehkého skafandru a potom sledoval světelné pásky, které ho přivedly k ložnici jeho armády. Vojáci už postávali kolem vchodu.</p>

<p>Ender se ihned ujal velení. „Lůžka se budou přidělovat podle délky výcviku. Veteráni dozadu, noví vojáci dopředu.“</p>

<p>Obvykle se palandy rozdělovaly právě naopak, a Ender to dobře věděl. Stejně tak věděl, že nezamýšlí opakovat chybu mnoha velitelů, kteří mladší vojáky dokonce ani neviděli, protože ti byli vždycky vzadu.</p>

<p>Když se roztřídili podle data příjezdu, Ender se prošel uličkou. Skoro třicet vojáků bylo nových, přišli přímo z přijímače a neměli vůbec žádné bitevní zkušenosti. Několik dokonce nedosáhlo stanovené věkové hranice – ti nejbližší ke dveřím vzbuzovali soucit, jak byli malí. Ender si připomněl, že přesně stejně musel připadat Bonzovi Madridovi, když sem přijel. Bonzo však měl co dělat jenom s jediným mladičkým vojákem.</p>

<p>Ani jeden veterán nepatřil k Enderově elitní výcvikové skupině. Žádný z nich nikdy nevedl četu. Nikdo vlastně nebyl starší než Ender sám, což znamenalo, že dokonce i ten nejzkušenější voják měl za sebou nanejvýš osmnáctiměsíční praxi. Některé vůbec neznal, tak malý dojem na něho udělali.</p>

<p>Endera samozřejmě znali, protože byl nejobdivovanějším vojákem ve škole. A několik z nich mu to zazlívalo. Aspoň v jedné věci mi vyšli vstříc – žádný voják není starší než já.</p>

<p>Jakmile dostal každý svoji palandu, Ender jim nařídil obléknout kosmické obleky a začít s výcvikem. „Podle rozvrhu máme cvičit ráno, hned po snídani. Oficiálně máte mezi snídaní a výcvikem hodinu volna. Uvidíme, jak jste dobří.“ Po třech minutách, třebaže se jich hodně ještě nestihlo obléknout, jim nařídil vyjít z místnosti.</p>

<p>„Ale já jsem ještě nahý!“ zanaříkal jeden chlapec.</p>

<p>„Příště se oblékej rychleji. Tři minuty od prvního rozkazu po úprk ze dveří – takové je pravidlo pro tento týden. Příští týden budou pravidlem dvě minuty. Dělej!“ Brzy si zbytek školy dělal posměšky z toho, že Draci jsou tak zabednění, že musí nacvičovat oblékání.</p>

<p>Pět hochů bylo úplně nahých a táhlo lehké skafandry za sebou při běhu po chodbách. Jen několik bylo úplně oblečených. Přitahovali velkou pozornost, když míjeli otevřené dveře učebny. Nikdo se už příště neopozdí.</p>

<p>Ender je proháněl po chodbách vedoucích k bitevní místnosti, takže se trochu zapotili, zatímco se naháči oblékali. Potom je zavedl k horním dveřím, které se otevíraly do středu bitevní místnosti stejně jako dveře při skutečných hrách. Donutil je vyskočit nahoru a pomocí držáků na stropě se vymrštit ve spirále do prostoru. „Spojte se u vzdálené stěny,“ řekl jim, „jako kdybyste mířili k nepřátelské bráně.“</p>

<p>Když skákali – vždy po čtyřech – dveřmi, ukázaly se v plné nahotě jejich nedostatky. Téměř žádný nedokázal udržet přímý směr na cíl a když dosáhli vzdálené stěny, jen několik nových mělo vůbec ponětí, jak se zachytit nebo dokonce jak zvládnout zpětný odraz.</p>

<p>Poslední zůstal malý kluk, zjevně pod věkovým limitem. Nijak nehodlal dorazit ke stropnímu držáku.</p>

<p>„Můžeš použít boční držák, jestli chceš,“ poradil mu Ender.</p>

<p>„Přilepte se na něj sám,“ odpověděl hoch. Vyskočil, dotkl se konečkem prstu stropního držáku a neovladatelně prosvištěl dveřmi, zatímco se otáčel hned ve třech směrech současně. Ender přemítal, zda se mu kluk líbí, protože odmítl úlevu, nebo zda ho rozčiluje jeho neposlušnost.</p>

<p>Konečně se všichni shromáždili u stěny. Ender si všiml, že všichni bez výjimky se seřadili tak, aby hlava směřovala nahoru jako v chodbě. Proto se úmyslně chytil toho, co považovali za podlahu a pověsil se vzhůru nohama. „Vojáci, proč jste vzhůru nohama?“ zeptal se jich naléhavě.</p>

<p>Někteří se začali obracet jinam.</p>

<p>„Pozor!“ Zůstali stát. „Ptal jsem se, proč jste vzhůru nohama?“</p>

<p>Nikdo neodpovídal. Nevěděli, co po nich chce.</p>

<p>„Ptal jsem se, proč máte všichni nohy ve vzduchu a hlavu otočenou k zemi!“</p>

<p>Konečně jeden z nich promluvil. „Veliteli, tímhle směrem jsme vystoupili ze dveří.“</p>

<p>„Jaký má význam předpokládat, že to tak je? Jak mění situaci fakt, že dole na chodbě je gravitace? Budeme snad bojovat na chodbě? Je tu nějaká gravitace?“</p>

<p>Ne, pane. Ne, <emphasis>pane.</emphasis></p>

<p>„Když projdete dveřmi, ihned zapomeňte, že existuje nějaká gravitace. Stará gravitace zmizela, je pryč. Rozumíte? Ať jste přitahováni kterýmkoli směrem, když se dostanete ke dveřím, pamatujte si – nepřátelská brána je <emphasis>dole. </emphasis>Nohy vám směřují k nepřátelské bráně. Nahoře je vaše vlastní brána. Sever je tamhle, jih tamhle, východ je tamhle a západ je – kde?“</p>

<p>Ukázali mu.</p>

<p>„Přesně tohle jsem čekal. Jediné, co ovládáte, je vylučovací proces a umíte ho jedině proto, že se dá dělat na záchodě. Co to tu bylo za cirkus? Dovolili jste se, že se můžete srovnat? Požádali jste mě o dovolení létat? A teď všichni, odrazit se a hezky se seřadit na stropě! A hned! Jedeme!“</p>

<p>Jak Ender očekával, značná část vojáků se instinktivně odrazila, ne však ke stěně s dveřmi, ale ke stěně, kterou Ender nazval <emphasis>severní, </emphasis>ve směru, který byl nahoře v okamžiku, kdy byli na chodbě. Chybu si samozřejmě rychle uvědomili, ale příliš pozdě – museli počkat a změnit směr až po novém odrazu od severní stěny.</p>

<p>Ender je mezitím v duchu třídil na pomalé a rychlé žáky. Nejmenší kluk, ten, co vypadl ze dveří jako poslední, první dorazil ke správné stěně a obratně se zachytil. Velení školy mělo pravdu, když ho převedlo do vyšší jednotky. Rychle se učil. Měl také rebelantskou, kohoutí povahu a možná mu byl proti srsti fakt, že právě jeho s několika ostatními vyhnal Ender nahé na chodbu.</p>

<p>„Ty!“ ukázal Ender na malého špunta. „Která strana je dole?“</p>

<p>„Ta, co vede k nepřátelským dveřím,“ přišla rychlá odpověď. Byla také nevrlá, jako kdyby říkal Dobrá, dobrá, běž s tou důležitou věcí někam!</p>

<p>„Jméno?“</p>

<p>„Tento voják se jmenuje Bean, pane.“</p>

<p>„Říkají ti tak kvůli postavě nebo kvůli tomu, co máš v hlavě?“ Ostatní hoši se krátce zasmáli. „No dobrá, Beane, vedeš si dobře. Ale teď mě dobře poslouchejte. Nikdo neprojde těmito dveřmi bez velké šance, že ho zasáhnou. Za starých dobrých časů měl člověk deset, možná dvacet vteřin na rozkoukání, než se pohnul. Dneska, když neletíte ven už v okamžiku nepřítelova příchodu, tak vás zmrazí. Co znamená zmrazení?“</p>

<p>„Nemůžeme se hýbat,“ ozval se jeden chlapec.</p>

<p>„Ano, přesně tohle znamená. Ale co se stane s vámi?“</p>

<p>Znovu to byl Bean, který beze strachu rozumně odpověděl. „Budeme pokračovat tím směrem, kterým jsme vystartovali. Stejnou rychlostí, jako když nás zasáhli.“</p>

<p>„Máš pravdu. Vás pět tam na konci, dělejte!“</p>

<p>Hoši se překvapeně podívali jeden na druhého. Ender po nich šlehl výstřelem. „Dalších pět, dělejte!“</p>

<p>Pohnuli se. Ender po nich také vypálil, ale oni pořád mířili ke stěnám. I když prvních pět se bezcílně vznášelo nedaleko hlavní skupiny.</p>

<p>„Podívejte se na tyto takzvané vojáky,“ řekl Ender. „Jejich velitel jim nařídil, aby se přesunuli, a teď se na ně podívejte. Nejenže jsou zmrazení, ale jsou zmrazení zrovna tam, kde se mohli vydat na cestu. Zatímco ti druzí, protože se pohnuli, když se jim přikázalo, jsou zmraženi dole, zatarasili nepříteli cestu a brání mu v rozhledu. Podle mě tak asi pět vás pochopilo, oč jde. A jeden z nich je určitě Bean. Mám pravdu, Beane?“</p>

<p>Napřed neodpověděl. Ender se na něho díval, dokud neřekl: „Ano, pane.“</p>

<p>„V čem je tedy hlavní smysl?“</p>

<p>„Když vám nařídí pohyb, rychlý pohyb, tak jestli vás dostanou, budete poletovat sem a tam a nebudete tak stát v cestě vlastní armádě.“</p>

<p>„Výtečně. Aspoň jeden voják, kterému to pálí.“ Ender viděl narůstající odpor ostatních, když přesunuli své těžiště a hleděli jeden na druhého, jako by se vyhýbali pohledu na Beana. Proč to dělám? Co má společného s dobrým velitelem dělat z jednoho hocha terč pro ostatní? Jenom proto, že se to stalo mně? Proč bych to měl udělat jemu? Ender chtěl své posměšky vzít zpátky, chtěl těm druhým říct, že ten špunt potřebuje jejich pomoc a přátelství víc než všichni ostatní. Samozřejmě ale nemohl. Ne hned první den. První den dokonce i jeho chybné kroky musely vypadat jako součást dokonalého plánu.</p>

<p>Ender se zahákl kousek od stěny a odtáhl jednoho chlapce od ostatních. „Udržuj tělo v rovné poloze,“ poručil mu. Roztočil ho vysoko ve vzduchu tak, aby nohy ukazovaly na zbytek skupiny. Zatímco neustále rotoval, Ender na něho vypálil. Ostatní se zasmáli. „Jakou část jeho těla bys dokázal zasáhnout?“ zeptal se Ender hocha vznášejícího se přímo pod nohama zmrazeného vojáka.</p>

<p>„Nanejvýš tak jeho chodidla.“</p>

<p>Ender se obrátil k jeho sousedovi. „A co ty?“</p>

<p>„Vidím jeho trup.“</p>

<p>„A ty?“</p>

<p>Hoch o kus níž u stěny odpověděl: „Celé tělo.“</p>

<p>„Chodidla nejsou moc velká. Nijak zvlášť nechrání.“ Ender odtlačil zmrazeného vojáka z cesty. Potom zastrčil nohy pod sebe, jako by klečel ve vzduchu, a zmrazil si vlastní nohy. Okamžitě i s kosmickým oblekem ztuhly a zůstaly ve stejné poloze.</p>

<p>Zkroutil se ve vzduchu, takže klečel nad ostatními chlapci.</p>

<p>„Co vidíte?“ ptal se.</p>

<p>Mnohem míň, odpovídali.</p>

<p>Ender prostrčil zbraň mezi nohy. „Já vidím parádně,“ zvolal a pokračoval ve střelbě na hochy přímo pod sebou. „Zastavte mě!“ křičel na ně. „Zkuste to a střílejte na mě!“</p>

<p>Konečně se jim ho podařilo zastavit, ale až poté, co zasáhl další tři. Palcem se zavěsil za hák a rozehřál sebe a všechny zmrazené vojáky. „Tak co, kde je teď nepřátelská brána?“</p>

<p>„Dole!“</p>

<p>„A jak vypadá vaše útočné postavení?“</p>

<p>Někteří začali vysvětlovat slovy, ale Bean odpověděl tím, že se vymrštil od stěny se zataženýma nohama přímo k protější stěně a celou cestu střílel mezi nohama.</p>

<p>Na okamžik chtěl Ender zakřičet, že ho potrestá. Potom se ovládl, odmítl nepříliš velkomyslný okamžitý impuls. Proč bych se měl na toho malého zlobit? „Je Bean jediný, kdo to ví?“ zakřičel.</p>

<p>Celá armáda se ihned odrazila k protější stěně a vkleče pálila mezi nohama do vzduchu. Všichni křičeli, div jim plíce nepraskly. Možná přijde doba, pomyslel si Ender, kdy právě takovou strategii budu potřebovat – čtyřicet řvoucích, zcela dezorganizovaných útočníků.</p>

<p>Když se všichni dostali na druhou stranu, Ender je zavolal, aby na něho znovu zaútočili. Nevypadají špatně, pomyslel si. Sice mně přidělili nevycvičenou armádu, bez vynikajících veteránů, ale aspoň nemám hordu pitomců. Dá se s nimi pracovat.</p>

<p>Když se zase spojili, rozesmátí a udýchaní, Ender začal se skutečným výcvikem. Nechal je zmrazit nohy v klečící poloze. „K čemu jsou vám v boji nohy dobré?“</p>

<p>K ničemu, ozvalo se několik hochů.</p>

<p>„Bean si to nemyslí,“ prohlásil Ender, „člověk se nohama může nejlíp odrazit od stěny.“</p>

<p>„Správně.“</p>

<p>Ostatní začali namítat, že odraz od zdi je pohyb a ne boj.</p>

<p>„Neexistuje boj bez pohybu,“ řekl Ender. Zmlkli a jejich nenávist k Beanovi zase trochu vzrostla. „Podívejte, dokážete se s takhle zmrazenýma nohama odtlačit od stěny?“</p>

<p>Nikdo si netroufal odpovědět. Báli se, že se zmýlí.</p>

<p>„Beane?“ vyzval ho Ender.</p>

<p>„Nikdy jsem to nezkusil, ale možná kdyby se člověk obrátil čelem ke zdi a prohnul se v pase –“</p>

<p>„Správně, ale špatně. Sledujte mě. Stojím zády ke stěně, nohy mám zmrazené. Protože klečím, chodidla jsou obrácená ke zdi. Když se chcete odrazit, obyčejně se musíte odrazit dolů, takže táhnete tělo za sebou jak nudli, jasné?“</p>

<p>Smích.</p>

<p>„Ale já, když mám zmrazené nohy, nachlup stejnou silou boky a stehna stlačím dolů, jenomže tím se ramena a chodidla vysunou zpátky, boky se vytočí ven a když uvolním tělo ze sevření, nic se za mnou nepotáhne. Dívejte se.“</p>

<p>Ender zkroutil boky dopředu, což ho prudce odstrčilo od stěny. Za okamžik změnil pozici a už klečel s nohama pod sebou a řítil se k protější stěně. Přistál na kolenou, mrskl sebou na záda a s nohama přitaženýma až k tělu se odrazil od stěny jiným směrem. „Střílejte!“ zařval. Když nabral kurs přibližně rovnoběžný s hochy seřazenými podél stěny, začal se ve vzduchu otáčet. Ale právě proto, že se otáčel, nedokázali na něho trvale mířit.</p>

<p>Rozmrazil svůj lehký skafandr a hákem se přitáhl k nim. „Tohle dnes budeme dělat první půlhodinu. Protáhneme si některé svaly, o kterých dosud nevíte, že je máte. Naučíte se používat nohy jako štít a řídit své pohyby tak, abyste se uměli otáčet kolem své osy. Zblízka nemá otáčení žádný smysl, ale ve větší vzdálenosti vás nepřítel při otáčení nedokáže zranit – v takové dálce už paprsek musí zasáhnout stejné místo po dobu několika vteřin, a to se nestane, když budete rotovat. Teď se sami zmrazte a začněte.“</p>

<p>„Nepřidělíte každému z nás dráhu letu?“</p>

<p>„Tos uhodl, nepřidělím. Chci, abyste do sebe naráželi a pořád se učili ovládat své tělo, kromě společného nácviku formací, a potom obyčejně budu do vás vrážet záměrně. A teď pohněte kostrou!“</p>

<p>Když přikázal <emphasis>pohněte kostrou, </emphasis>tak poslechli.</p>

<p>Ender zůstal po cvičení vzadu, protože pomáhal některým pomalejším zlepšovat techniku. Měli dobré učitele, ale nezkušení vojáci, kteří právě opustili přijímač, byli naprosto bezmocní, když měli udělat dvě nebo tři věci současně. Velice svižně přitahovali zmrazené nohy k tělu, bez potíží manévrovali v prostoru, ale jakmile měli zamířit jedním směrem, střílet jiným, dvakrát se otočit kolem osy, znovu se odrazit přitaženýma nohama od stěny a natočit se při střelbě správným směrem – to bylo nad jejich síly. Tvrdě zkoušet, nacvičovat a znovu opakovat, nic jiného s nimi Ender nemohl nějaký čas dělat. Taktické obraty a formace byly sice hezká věc, ale neměly žádnou cenu, pokud s nimi armáda neuměla v bitvě správně zacházet.</p>

<p>Musel svoji armádu připravit <emphasis>hned teď. </emphasis>Jako velitel byl zelenáčem a učitelé změnili pravidla. Nenechali ho vyměňovat vojáky, ani mu nedali zkušené vojáky. Neměl žádnou záruku, že mu poskytnou obvyklé tři měsíce, aby dal armádu dohromady před první bitvou.</p>

<p>Dovolil proto Alajovi a Shenovi, aby mu alespoň po večerech pomáhali s výcvikem nových vojáků.</p>

<p>Ještě stál v chodbě vedoucí z bitevní místnosti, když se ocitl tváří v tvář malému Beanovi. Vypadal dost rozzlobeně. Ender si nechtěl zrovna v této chvíli přidělávat problémy.</p>

<p>„Nazdar, Beane.“</p>

<p>„Nazdar, Endere.“</p>

<p>Odmlka.</p>

<p><emphasis>„Pane,“ </emphasis>napověděl mu Ender tiše.</p>

<p>„Vím, co chcete udělat, Endere, pane, a varuju vás.“</p>

<p>„Mě? A před čím?“</p>

<p>„Ze mě může být váš nejlepší voják, ale nezahrávejte si se mnou.“</p>

<p>„Nebo se stane co?“</p>

<p>„Nebo budu ten nejhorší. Jedno nebo druhé.“</p>

<p>„A co ode mě chceš, lásku a polibky?“ Enderovi už stoupal do hlavy hněv.</p>

<p>Bean hleděl netečně.</p>

<p>„Chci svoji četu.“</p>

<p>Ender se obrátil k němu a pohlédl mu shora do očí. „Proč bys měl dostat četu?“</p>

<p>„Protože bych věděl, co s ní mám dělat.“</p>

<p>„Vědět, co má člověk dělat s četou, je snadné,“ prohlásil Ender. „Přinutit je, aby to provedli, je těžké. Proč by měli vojáci poslouchat takového malého šprčka, jako jsi ty?“</p>

<p>„Slyšel jsem, že <emphasis>vám </emphasis>tak taky říkali. Slyšel jsem, že Bonzo Madrid vám tak pořád říká.“</p>

<p>„Na něco jsem se tě ptal, vojáku.“</p>

<p>„Získám si jejich respekt, když mě necháte.“</p>

<p>Ender se usmál.</p>

<p>„Pomůžu ti.“</p>

<p>„Asi jako satan.“</p>

<p>„Nikdo by si tě nevšiml, nanejvýš by politovali malého kluka. Ale vím určitě, že dneska si tě <emphasis>všichni </emphasis>všimli. Budou číhat na každý tvůj pohyb. Jediný způsob, jak si získat jejich respekt, je být dokonalý.“</p>

<p>„Takže ani nedostanu příležitost něco se naučit, než mě budou posuzovat.“</p>

<p>„Chudinka. Všichni mu podrážejí nohy.“ Ender jemně zatlačil Beana zády ke zdi. „Řeknu ti, jak bys mohl získat četu. Dokaž mně, že víš, co má voják dělat, že umíš využít jiné vojáky. A potom mně musíš dokázat, že někdo chce, abys ho vedl do bitvy. Teprve potom ti dám četu. Ale do té doby z toho jaksi nic nebude.“</p>

<p>Bean se usmál. „To beru, je to fér. Jestli opravdu budete takto postupovat, do měsíce jsem velitelem čety.“</p>

<p>Ender ho chytil za klopy uniformy a praštil s ním o zeď.</p>

<p>„Beane, když něco řeknu, tak to taky platí.“</p>

<p>Bean se jenom usmíval. Ender ho pustil a odešel. Když se dostal do svého pokoje, lehl si na postel a roztřásl se. Co tady, proboha, dělám? První hodina výcviku a už šikanuju lidi stejně jako Bonzo. A Petr. Komanduju všechny kolem. Zasednu si na nějakého klučinu, aby všichni ostatní mohli někoho nenávidět. Nechutné. Tohle všechno jsem u velitele nenáviděl, a sám dělám totéž.</p>

<p>Je snad zákonitým znakem lidské povahy, že člověk se nevyhnutelně stane takovým, jakým byl jeho první velitel? Jestli ano, musím teď odejít.</p>

<p>Dlouho a opakovaně v duchu probíral všechno, co řekl a udělal během prvního cvičení s novou armádou. Proč by s nimi nemohl jednat stejně jako s večerní výcvikovou skupinou? Nemá k tomu žádné oprávnění s výjimkou svých vynikajících znalostí. Nikdy nemusel poroučet, stačilo navrhnout. Ale to by u jeho armády nefungovalo. Jeho neformální skupina se nemusela učit pracovat spolu. Nemuseli rozvíjet skupinové cítění, nikdy se nemuseli učit držet spolu a spoléhat se v bitvě jeden na druhého. Nemuseli okamžitě odpovídat na rozkazy.</p>

<p>Mohl také upadnout do druhého extrému. Mohl být stejně benevolentní a neschopný jako Rose de Nose, kdyby chtěl. Mohl by dělat hloupé chyby, ať by sáhl na cokoliv. Musel udržet disciplínu, a to znamenalo rychle a rozhodně vyžadovat poslušnost – a s patřičnou odezvou. Musel mít dobře vycvičenou armádu, což znamenalo znovu a znovu do úmoru dřít s vojáky, ještě dlouho po tom, co si mysleli, že už techniku zvládli, dokud jim nepřejde natolik do krve, že o ní vůbec nebudou muset přemýšlet.</p>

<p>Ale k čemu byla ta záležitost s Beanem? Proč se vrhl na nejmenšího, nejslabšího a možná nejchytřejšího chlapce? Proč udělal Beanovi to, co Enderovi provedli velitelé, kterými opovrhoval?</p>

<p>Potom si vzpomněl, že začátek nebyl u těchto velitelů. Ještě dřív, než se k němu Bonzo s Rosem chovali opovržlivě, se ocitl v izolaci od zbytku přijímače. Nezačal s tím ani Bernard, ale Graff.</p>

<p>Ano, právě učitelé, ti za všechno mohli. A nešlo o náhodu, jak si teď Ender uvědomil, ale o strategický záměr. Graff ho záměrně oddělil od ostatních, znemožnil mu sblížit se s nimi. Začínal tušit důvody, které ho k tomu vedly. Cílem nebylo zbytek třídy sjednotit – ve skutečnosti ji rozděloval. Graff Endera izoloval, aby ho donutil bojovat. Aby ho přiměl dokázat, že je nejenom schopný, ale že je daleko lepší než všichni ostatní. Jedině tímto způsobem si dokázal získat respekt a přátele. Udělal z něho lepšího vojáka, než by to byl kdy dokázal jinak. Ale také z něho udělal osamělého, polekaného, zlostného a nedůvěřivého člověka. Možná právě díky těmto rysům se z něho stal lepší voják.</p>

<p>Přesně tohle provádím s tebou, Beane. Ubližuju ti, abych z tebe vychoval v každém směru lepšího vojáka. Abych zostřil tvůj důvtip a zvýšil tvé úsilí. Abys neměl v duši klid a nikdy si nebyl jistý, co bude dál, takže musíš pořád být ve střehu, připravený na všechno, připravený improvizovat a rozhodnutý za každou cenu zvítězit. Dělám z tebe taky ubožáka, Beane, protože kvůli tomu tě sem poslali. Takže bys mohl být stejný jako já. A mohl by se z tebe stát přesně takový stařec.</p>

<p>A co já – má snad ze mě vyrůst druhý Graff? Tlustý a mrzoutský, člověk bez citu, který manipuluje životy malých chlapců, aby z nich vyprodukoval strojově dokonalé generály a admirály schopné vést flotilu při obraně vlasti. Můžete z toho mít potěšení loutkáře, dokud nezískáte vojáka, který může dokázat mnohem víc než ostatní. To nemůžete strpět. Narušuje symetrii. Musíte ho vrátit do řady, zlomit, izolovat, zpražit ho, až nakonec srovná krok se všemi ostatními.</p>

<p>No dobrá, Beane, co jsem s tebou dnes prováděl, už se nedá vrátit. Ale budu na tebe dávat pozor s daleko větším soucitem, než si myslíš. Až přijde ten správný čas, zjistíš, že máš ve mně kamaráda a že je z tebe voják, jakého jsem chtěl.</p>

<p>Ender už nešel na odpolední vyučování. Ležel na kavalci a zapisoval si své dojmy o každém chlapci z armády, všechny jejich zvláštnosti a věci, které potřebovali procvičit. Večer při cvičení si promluví s Alajem a spolu vymyslí, jak naučit malé skupiny tomu, co potřebovaly znát. Aspoň na všechno nebude sám.</p>

<p>Když však Ender dorazil toho večera do bitevní místnosti – ostatní ještě jedli – našel tam majora Andersena, čekal na něho. „Změna pravidel hry, Endere. Od této chvíle mohou ve volném čase spolu cvičit pouze příslušníci stejné armády. A proto jsou bitevní místnosti k dispozici jenom v předem vyhrazených hodinách podle rozvrhu. Po dnešním večeru přijdeš na řadu za čtyři dny.“</p>

<p>„Nikdo jiný přece neorganizuje mimořádné cvičení.“</p>

<p>„Už ano. Když teď máš, Endere, svoji vlastní armádu, ostatní nechtějí, aby jejich hoši cvičili s tebou. Jistě je chápeš. Proto povedou svá vlastní cvičení.“</p>

<p>„Vždycky jsem byl v jiné armádě než oni, když ke mně posílali své vojáky.“</p>

<p>„Tehdy jsi nebyl velitelem.“</p>

<p>„Pane majore, dostal jsem armádu ze samých zelenáčů –“</p>

<p>„Máš tam pár docela slušných veteránů.“</p>

<p>„Nestojí za nic.“</p>

<p>„Sem se nedostane žádný průměrný. Udělej z nich vynikající vojáky.“</p>

<p>„Potřeboval jsem Alaje a Shena, aby –“</p>

<p>„Je čas, Endere, abys dospěl a některé věci udělal samostatně. Nepotřebuješ už ty druhé, aby ti vedli ruku. Teď jsi velitelem. Laskavě se podle toho taky chovej.“</p>

<p>Ender prošel kolem Andersena do bitevní místnosti. Zarazil se a obrátil se k němu s otázkou: „Když je dnešní výcvik podle rozvrhu, znamená to tedy, že můžu používat hák?“</p>

<p>Neusmál se Anderson? Ne, ani náznak úsměvu. „Uvidíme,“ odpověděl.</p>

<p>Ender se otočil zpátky a pokračoval dál do místnosti. Brzy přišli jeho podřízení, ale nikdo jiný; buď Anderson čekal venku, aby zabránil jiným zúčastnit se Enderova praktického nácviku, nebo se už celá škola dozvěděla, že Enderův neformální večerní výcvik skončil.</p>

<p>Bylo to dobré cvičení, hodně se naučili, ale na jeho konci zůstal Ender unavený a sám. Za půl hodiny bude večerka. Nemohl zajít do ložnice své armády – už dávno se poučil, že nejlepší velitelé tam nechodí, pokud nemají důvod k návštěvě. Chlapci musí mít možnost odpočinout si v klidu, nikdo je nesmí poslouchat, aby pak v závislosti na jejich chování, jednání a myšlení jedny protěžoval a druhé ignoroval.</p>

<p>A tak se pomalu loudal do hrací místnosti, ve které několik jiných hochů využívalo poslední půlhodinu před závěrečným zvoněním k tipování nebo ke změně výsledků předcházejících her. Žádná hra ho neupoutala, ale stejně si jednu zahrál, snadnou, animovanou hru určenou bažantům. Znuděně ignoroval její cíl a využíval malou hrací figurku, medvěda, k průzkumu pohyblivého okolí.</p>

<p>„Takhle nikdy nevyhraješ.“</p>

<p>Ender se usmál. „Nepřišel's na cvičení, Alaji.“</p>

<p><emphasis>„Já </emphasis>jsem tam byl. Ale vyhradili tvé armádě zvláštní místo. Vypadá to, že jsi teď špička, už si nemůžeš hrát s malýma klukama.“</p>

<p>„Jsi o chlup větší než já.“</p>

<p>„O chlup! Řekl ti, proboha, někdo, abys postavil loď nebo něco takového? Nebo máš příšernou náladu?“</p>

<p>„Příšernou ne, jenom tajemnou. Tajnůstkářskou, křehkou, mluvím v hádankách. Chybíš mně, ty obřezaný pse.“</p>

<p>„Ty to nevíš? Jsme teď nepřátelé. Až se příště uvidíme v bitvě, vynesu tě v zubech.“</p>

<p>Škádlili se jako vždycky, ale za slovy se skrývalo příliš mnoho pravdy. Když teď Ender poslouchal Alajovo rádoby vtipkování, cítil v srdci bolest nad ztrátou kamaráda. A ještě horší bolest mu působilo pomyšlení, že Alaj cítí opravdu jenom tak malou bolest, jakou dával najevo.</p>

<p>„Jen to zkus,“ odpověděl Ender. „Naučil jsem se všechno, co vím, ale nenaučil jsem tě všechno, co <emphasis>já </emphasis>vím.“</p>

<p>„Skoro jsem uhodl, že si něco schováváš pro sebe.“</p>

<p>Odmlčeli se. Enderův medvěd na obrazovce se dostal do potíží. Lezl na strom. „Já ne, Alaji. Nic jsem si neschoval.“</p>

<p>„Já vím, vždyť já taky ne.“</p>

<p>„Saalam, Alaji.“</p>

<p>„Alas, tak to nemá být.“</p>

<p>„Co nemá být?“</p>

<p>„Mír. Přesně to <emphasis>saalam </emphasis>znamená. Mír s tebou.“</p>

<p>Slova vyvolala ozvěnu v Enderově paměti. Když byl velice malý, matka mu tichým hlasem předčítala. Nemysli si, že jsem přinesl mír na Zemi. Nepřišel jsem, abych přinesl mír, ale meč. Enderovi se v duchu vybavil obrázek jeho matky, propichující Petra Hrozného zakrváceným rapírem, slova však zůstala v jeho paměti i s obrazem.</p>

<p>V nastalém tichu medvěd zemřel. Roztomilá smrt, se zvláštní hudbou. Ender se obrátil. Alaj už byl pryč. Zdálo se mu, jako by mu někdo vyrval kus těla, vnitřní kůl, který podepíral jeho odvahu a sebedůvěru. Když byl s Alajem – dokonce ještě víc, než v Shenově přítomnosti – Ender začínal postupně cítit tak silný vzájemný svazek, že slovo <emphasis>my </emphasis>se objevilo na jeho rtech daleko snadněji než <emphasis>já.</emphasis></p>

<p>Ale Alaj po sobě něco zanechal. Ender ležel v posteli, podřimoval a cítil na obličeji Alajovy rty, které šeptaly slovo <emphasis>mír. </emphasis>Polibek, slovo i mír byly pořád s ním. Jsem jenom to, nač si pamatuju, Alaj je můj přítel ve vzpomínce natolik intenzívní, že ji nedokážou vyrvat. Stejně jako nejsilnější vzpomínku na Valentine.</p>

<p>Druhý den potkal Alaje na chodbě. Pozdravili se, dotkli rukama, mluvili spolu, ale oba dobře věděli, že mezi nimi teď leží zeď. Možná se někdy zřítí, ta zeď, někdy v budoucnu, ale pro tuto chvíli k jedinému skutečnému rozhovoru došlo mezi kořeny, které už pronikly hluboko pod zeď, kde je nemohl nikdo přeseknout.</p>

<p>Ale nejstrašnější věcí byl strach, že zeď nikdy nespadne, že kdesi v srdci byl Alaj rád, že se odloučil, a byl připraven stát se Enderovým nepřítelem. V tomto okamžiku nemohli být spolu, musí být nekonečně daleko, a to, co dřív bylo jisté a neotřesitelné, bylo teď křehké a bezvýznamné; od této chvíle už nejsme spolu. Alaj je cizí člověk, protože jeho život nebude částí mého života, a to znamená, že až se uvidíme, tak se nepoznáme.</p>

<p>Rozesmutnilo ho to, ale Ender neplakal. Vypořádal se se vším. Když proměnili Valentine v cizinku, když ji použili jako nástroj ke zpracování Endera, od toho dne ho nikdy nemohli zranit natolik, aby ho přiměli k pláči. Byl si tím jistý.</p>

<p>A takto rozhněvaný usoudil, že je dost silný, aby je všechny porazil, učitele i nepřátele.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 11</strong><emphasis>Veni, vidi, vici</emphasis></p>

<p><emphasis>„To nemůžete myslet vážně, s tím rozvrhem bitev.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale můžu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Má svoji armádu teprve tři a půl týdne.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Už jsem vám řekl, že jsme na počítači simulovali pravděp</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>dobný výsledek. A tady je předpověď toho, co Ender udělá.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chceme ho něco naučit, a ne aby se nervově položil.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Počítač ho zná lépe než my dva.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Počítač je taky znám</emphasis><emphasis>ý</emphasis><emphasis> tím, že nezná slitování.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pokud jste chtěl projevit lítost, měl jste jít do kláštera.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chcete říct, že tohle není klášter?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pro Endera je to nejlepší. Plně rozvíjíme jeho schopnosti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Myslel jsem, že mu dáme dva roky velitelské kariéry. Obyčejně začínají bojovat po třech měsících, jedna bitva za čtrnáct dní. Tohle je trochu výjimečné.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Máme snad zbytečné dva týdny?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím, jenom si představuju, jak bude Ender vypadat za rok. N</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>prosto nepotřebný, opotřebovaný, protože ho dotlačili dál, než kam mohl on nebo kdokoli živý dorazit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Počítači jsme d</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>li zadání, že nejvyšší prioritou je zachovat předmět zkoumání po výcvikovém programu v použitelném stavu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobře, jestli bude užitečný</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Podívejte se, plukovníku Graffe, pokud si pamatuji, právě vy jste mě tohle</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> přes mé protesty</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> přinutil udělat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím, že máte pravdu, neměl bych vás obtěžovat svými výčitk</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>mi svědomí. Ale m</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>je touha obětovat malé děti ve prospěch </emphasis><emphasis>záchrany lidstva slábne. Polemarchos prý navštívil Hegemona. Zdá se, že ru</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>kou špionáž zajímá to, že někteří aktivní občané v sítích už uvažují o možnosti, jak by Amerika využila Mezinárodní flotily k rozdrcení Varšavské smlouvy, jen co zničíme termiťany.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To je předčasné tvrzení.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Asi je to šílený nápad. Svobodná výměna názorů je jedna věc, </emphasis><emphasis>ale vystavovat Sp</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>lečnost národů nacionalistickému soupeření</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>a ještě kvůli takovým krátkozrakým lidem se sebevražednými sklony, kvůli kterým tlačíme Endera na samou hranici odolnosti čl</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>věka.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Myslím, že ho podceňujete.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Bojím se ale, že také podceňuji stupiditu zbytku lidstva. Víme naprosto jist</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>, že tuhle válku bychom měli vyhrát?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pane, tahle slova zní přímo velezrádně.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Byl to spíš černý humor.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tady přestává legrace. Když se to dozví termiťané, nic se –“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Já vím, nic není směšné.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Ender Wiggin ležel na posteli a zíral do stropu. Od svého jmenování velitelem nikdy nespal víc než pět hodin za noc. Ale ve 22.00 světla zhasla a nerozsvítila se dřív než v 06.00. Někdy ještě pracoval na panelu a napínal oči, aby rozeznal nezřetelný displej. Obvykle však upíral oči na neviditelný strop a přemýšlel.</p>

<p>Buď k němu byli učitelé po tom všem laskaví nebo byl lepším velitelem, než si myslel. V jeho skupince nevycvičených veteránů, kteří k němu přišli bez jakýchkoliv poct ve svých bývalých armádách, vyrůstaly schopné velitelské kádry. Namísto obvyklých čtyř čet zorganizoval dokonce pět, každou s velitelem čety a jeho zástupcem. Každý veterán měl svoje místo. Ender při výcviku manévroval s osmičlennými četami a čtyřčlennými půlčetami tak, aby armáda dokázala okamžitě provést až deset oddělených manévrů. Žádná armáda se ještě nikdy předtím sama takovým způsobem nerozpadla na jednotlivé části, ale Ender ani neměl v úmyslu dělat něco, co už vymyslel někdo dřív. Většina armád v rámci výcviku procvičovala hromadné manévry podle předem určeného strategického plánu. Ender neměl žádný. Místo toho vedl velitele čet k dosažení omezených cílů při efektivním využití malých bojových jednotek. Bez podpory, sami, na základě své vlastní iniciativy. Po prvním týdnu nasimuloval válečné konflikty, divoké bitky ve cvičební místnosti, které každého vyčerpaly. Věděl však – po necelém měsíci výcviku – že jeho armáda je schopná stát se nejlepší bojovou skupinou, která kdy hru hrála.</p>

<p>Jak dalece tohle všechno učitelé naplánovali? Věděli, že mu svěřují malé, ale vynikající hochy? Dali mu třicet bažantů, a to ještě většina z nich nedosáhla věkového limitu, protože věděli, že malí chlapci se rychleji učí, lépe jim to myslí? Nebo by ke stejnému výsledku dospěla každá podobná skupina pod vedením velitele, který věděl, co má s armádou dělat a jak je má učit?</p>

<p>Tato otázka ho trápila, protože neměl jistotu, zda zklamal nebo naplnil jejich očekávání.</p>

<p>Byl si jistý jedinou věcí: toužil po boji. Armády většinou potřebovaly k přípravě tři měsíce. Musely totiž nacvičit zpaměti desítky složitých formací. My jsme připraveni už teď. Pusťte nás do bitvy.</p>

<p>Dveře ve tmě se otevřely. Ender poslouchal. Šouravý krok. Dveře se zavřely.</p>

<p>Skulil se z postele a plazil se ve tmě dva metry ke dveřím. Ležel tam útržek papíru. Samozřejmě si ho nemohl přečíst, ale věděl, co na něm je. Bitva. Jak jsou laskaví. Já si něco přeju a oni mi přání splní.</p>

<p>Ender byl už oblečený v lehkém skafandru Draků, když se rozsvítila světla. Ihned vyběhl z pokoje na chodbu a v 06.01 stál ve dveřích ložnice své armády.</p>

<p>„V 07.00 bojujeme s Králíky. Chci, abychom se v podmínkách gravitace trochu rozehřáli a připravili. Svlečte se do naha a běžte do tělocvičny. Vemte si s sebou kosmické obleky. Přesuneme se odtud do bitevní místnosti.“</p>

<p>Co bude se snídaní?</p>

<p>„Nechci, aby mi někdo v bitevní místnosti zvracel.“</p>

<p>Můžeme se aspoň vyčůrat?</p>

<p>„Maximálně jedno deci.“</p>

<p>Zasmáli se. Ti, co nespali nazí, se svlékli. Každý složil kosmický oblek na hromádku, popadl ho do náruče a poklusem následoval Endera po chodbách k tělocvičně. Dvakrát je protáhl překážkovou dráhou, potom je rozdělil do skupin, aby rotovali na trampolíně, na žíněnce a na lavici. „Nedřete až do únavy, jenom se pořádně proberte ze spánku.“ Nemusel mít obavy, že se vyčerpají. Byli v dobré formě, čilí a aktivní, a kromě toho je nadcházející bitva vzrušovala. Několik jich začalo spontánně spolu zápasit – namísto nudy tělocvičnu najednou naplnilo veselí z nastávajícího boje. Jejich sebedůvěra byla vírou těch, kteří ještě nikdy nebojovali a kteří si myslí, že jsou připraveni. No, proč by si to vlastně neměli myslet? Připraveni jsou. A já taky.</p>

<p>V 06.40 jim poručil, aby se oblékli. Mezitím si promluvil s veliteli čet a jejich zástupci.</p>

<p>„Králíci jsou většinou zkušení vojáci, ale Carna Carbyho udělali velitelem teprve před pěti měsíci, a já jsem pod ním nikdy nesloužil. Byl to velice zdatný voják a Králíci si za ta léta v hodnocení hodně polepšili. Ale myslím, že narazíme na pravidelné formace, a proto nemám obavy.“</p>

<p>V 06.50 jim nařídil ulehnout na žíněnky a odpočívat. V 06.56 jim poručil, aby vstali a klusem proběhli chodbu do bitevní místnosti. Ender občas povyskočil a dotkl se stropu. Všichni hoši skákali po něm, aby se dotkli stejného místa na stropě. Jejich barevný pruh vedl doleva, Králíci už prošli doprava. A v 06.58 přišli ke své bráně do bitevní místnosti.</p>

<p>Čety se sešikovaly do pěti zástupů. A a E byly připraveny nahmátnout boční držáky a vymrštit se do stran. B a D se seřadily tak, aby se zachytily rovnoběžných stropních držáků a vylétly vzhůru do prostoru s nulovou gravitací. Četa C byla připravena došlápnout na práh dveří a vyrazit dolů.</p>

<p>Nahoru, dolů, doleva, doprava; Ender stál vpředu, mezi zástupy – aby nepřekážel – a znovu jim připomínal orientaci: „Kde je nepřátelská brána?“</p>

<p>Dole, odpověděli všichni se smíchem. A v tom okamžiku se <emphasis>n</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>hoře </emphasis>stalo severem, <emphasis>dole </emphasis>jihem a <emphasis>vlevo </emphasis>a <emphasis>vpravo </emphasis>zase východem a západem.</p>

<p>Šedá zeď před nimi zmizela a uviděli bitevní místnost. Nehrálo se ve tmě, ale také ne za plného osvětlení – světla svítila napůl jako za soumraku. V dálce, v nejasném světle, viděl nepřátelskou bránu a lesklé lehké skafandry, které se už draly ven. Ender si dopřál okamžik potěšení. Všichni se poučili z lekce Endera Wiggina Bonzovi při jeho zneužití. Všichni se okamžitě cpali do dveří, takže nezbývalo nic, než pojmenovat formaci, kterou vytvoří. Velitelé neměli čas na rozmyšlenou. Ender si dával na čas. Důvěřoval schopnosti svých vojáků bojovat se zmrazenýma nohama a udržet je neporušené do té doby, než poslední projde dveřmi.</p>

<p>Ender odhadoval tvar bitevní místnosti. Známá otevřená mřížka většiny dřívějších her, podobná prolézačce v parku, sedm nebo osm hvězd roztroušených po mřížce. Bylo jich dost a v dostatečně útočném postavení, aby se vyplatilo na ně zaútočit.</p>

<p>„Roztáhněte se k blízkým hvězdám,“ poradil jim. „Céčko se pokusí klouzat podél stěny. Když to půjde, A a E ho budou následovat. Pokud ne, rozhodnu se na místě. Budu s četou D. Jde se na věc.“</p>

<p>Všichni vojáci věděli, co se děje, ale rozhodnutí o taktice měli plně v rukou velitelé čet. Ve shodě s Enderovými pokyny prošli branou jenom o deset vteřin později. Králíci už vytvářeli na svém konci místnosti jakési složité taneční kreace. Ve všech ostatních armádách, kde Ender dosud bojoval, by si v této chvíli už dělal starosti, zda on i jeho četa zaujala správné postavení ve vlastní formaci. Místo toho všichni jeho muži přemýšleli, jak proklouznout kolem formace, ovládnout hvězdy a kouty místnosti a potom rozprášit nepřátelskou formaci do bezvýznamných chumlů, které nevědí, co dělají. Třebaže spolu byli necelé čtyři týdny, zvolený způsob boje se zdál jedinou inteligentní, jedinou <emphasis>možnou </emphasis>cestou. Endera téměř překvapilo, že Králíci ještě nevědí, jak jsou beznadějně staromódní.</p>

<p>Céčko klouzalo podél stěny a s ohnutými koleny mířilo vstříc nepříteli. Divoký Tom, velitel čety C, zjevně nařídil svým mužům, aby si zmrazili nohy. V tomto nejasném osvětlení měl dobrý nápad, protože lesklé kosmické obleky po zmrazení ztmavly a nebyly tak snadno vidět.</p>

<p>Ender by ho byl pochválil.</p>

<p>Králíci mohli útok Céčka odrazit, ale jen do té doby, než se Divoký Tom a jeho hoši prosekali vzhůru, zmrazili asi tucet Králíků a hned ustoupili do bezpečného úkrytu hvězdy. Ale šlo o hvězdu za formací Králíků, což znameno, že budou teď snadnou kořistí.</p>

<p>Velitelem čety D byl Han Tzu, obyčejně přezdívaný Hot Soup, tj. horká polévka. Rychle sjel kolem převislého okraje hvězdy k místu, kde klečel Ender.</p>

<p>„Co kdybychom se odrazili od severní stěny a se skrčenými koleny letěli přímo na ně?“</p>

<p>„Udělejte to,“ souhlasil Ender. „Zavedu Béčko na jih, abych je obešel zezadu.“ Potom zakřičel: „Áčko s Éčkem pomalu na stěny!“ Sjel nohama napřed z hvězdy, zahákl se chodidly za její okraj a vymrštil se vzhůru k horní stěně. Potom se znovu odrazil dolů ke hvězdě čety E. Za okamžik ji už vedl proti jižní stěně. V dokonalém souladu se odrazili zároveň a vynořili se mezi dvěma hvězdami bráněnými Carbyho vojáky. Šlo to hladce, jako kdyby krájeli máslo horkým nožem. Armáda Králíků zmizela, zbýval jenom malý úklid. Ender rozdělil čety na poloviny a prohledal kouty, aby našli každého nepřátelského vojáka, který byl částečně nebo úplně poškozený. Za tři minuty velitelé čet hlásili, že místnost je čistá. Jenom jediný Enderův voják byl celý zmrazený – jeden z čety C, která zadržela hlavní nápor – a jenom pět bylo vyřazeno z boje. Většina zůstala poškozena jen částečně, ale šlo o zasažené nohy, které si mnozí zmrazili sami. Celkem vzato, boj dopadl ještě lépe, než Ender čekal.</p>

<p>Ender nařídil velitelům čet, aby splnili povinnost u brány – čtyři přilby v rozích, Divoký Tom projde branou ven. Většina velitelů brala zavděk každým zbylým živým vojákem. Ender si mohl vybrat prakticky kohokoliv. Dobrá bitva.</p>

<p>Světla se rozzářila naplno.</p>

<p>Major Anderson prošel branou učitelů na jižním konci bitevní místnosti. Vypadal velice vážně, když nabízel Enderovi učitelský hák, který se při rituálu dával vítězi hry. Ender jím rozmrazil skafandry vlastní armády a zařadil své vojáky do čet, dříve než odmrazil obleky nepřítele. Odměřenost a bojechtivé vzezření, přesně tohle potřeboval, když Carby se svými Králíky znovu získali kontrolu nad svými těly. Možná nás proklínají a šíří pomluvy, ale budou si pamatovat, že jsme je zničili. Bez ohledu na to, co řeknou ostatním vojákům, uvidí velitelé všechno v jejich očích, očích Králíků, spatří nás ve spořádaném útvaru, téměř nepoškozené vítěze naší první bitvy. Armáda Draků nezůstane dlouho neznámým pojmem.</p>

<p>Jakmile ho rozmrazili, přišel Carn Carby za Enderem. Jmenovali ho velitelem teprve ve dvanácti letech, v jeho posledním roce ve škole. Proto se nijak nekohoutil jako jeho jedenáctiletí kolegové. Budu si pamatovat, pomyslel si Ender, až mě někdo porazí, že mám zachovat vážnost situace a vzdát poctu tak, jak se sluší a patří, protože porážka neznamená ponížení. Jenom doufám, že to nebudu muset dělat často.</p>

<p>Anderson propustil Draky až nakonec, teprve potom, co armáda Králíků šouravým krokem prošla branou, kterou dobyli Enderovi hoši. Ender pak odvedl svoji armádu přes nepřítelovu bránu ven. Světlo na spodním konci dveří jim připomnělo, kde je „dole“, jakmile se přitažlivost vrátila. V běhu dopadli všichni měkce na nohy. Na chodbě se seřadili.</p>

<p>„Je 07.15,“ oznámil Ender, „před ranním nácvikem máte patnáct minut na snídani.“ Slyšel je, jak si mlčky v duchu říkají Prosím tě, vždyť jsme vyhráli, nech nás oslavit vítězství. V pořádku, odpovídal Ender, můžete oslavovat. „A vaši velitelé vám dovolují při snídani po sobě házet jídlem.“</p>

<p>Zasmáli se, provolali hurá a potom je propustil. Utíkali poklusem na ubytovnu. Zadržel ještě velitele čet a řekl jim, že až do 07.45 nikdo nemusí na cvičení a že dnešní výcvik brzy skončí, aby se hoši mohli osprchovat. Půl hodiny na snídani a žádná sprcha po bitvě byly lakotně malým přídělem, ale vzhledem k patnácti minutám trvání bitvy vypadaly dost shovívavě. Ender byl rád, že povolení dodatečné čtvrthodiny jim oznámí velitelé čet. Ať se chlapci naučí, že shovívavost přichází od velitelů čet a přísnost od velitele armády – mužstvo se lépe stmelí a stane se součástí jednoho kolektivu.</p>

<p>Ender dnes nesnídal. Neměl hlad. Místo jídla šel do koupelny a vysprchoval se, vložil kosmický oblek do čistícího zařízení, aby byl nachystaný, až se vysuší. Dvakrát se umyl a nechal na sebe téct vodu. Všechna se při recyklaci znovu využije. Jen ať se každý dneska trochu napije mého potu. Dali mu nevycvičenou armádu a on s ní vyhrál, dokonce ani ne po těžkém boji. Měl jenom šest zmrzlých nebo vyřazených z boje. Uvidíme, jak dlouho budou ostatní velitelé používat sevřené formace, když viděli, co dokáže pružná strategie.</p>

<p>Vznášel se uprostřed bitevní místnosti, když se začali trousit jeho vojáci. Nikdo mu nic neřekl. Samozřejmě. Věděli, že bude mluvit, až se připraví, dřív ne.</p>

<p>Když se všichni shromáždili, Ender se zahákl kousek od nich a prohlížel si jednoho po druhém. „První bitva byla dobrá,“ prohlásil, což bylo dostatečným důvodem pro výkřiky 'Hurá' a pokus o zpěv dračí hymny Drak, Drak. Rychle je zarazil. „Dračí armáda bojovala proti Králíkům dobře. Ale nepřítel nebude vždycky tak slabý. Kdyby na jeho místě byla kvalitní armáda, tak by četu C obešel po křídlech ještě dřív, než jste se dostali do dobré pozice, protože jste postupovali velice pomalu. Měli jste se rozdělit a útočit šikmo ze dvou směrů, aby vás nemohli obejít. Áčko a Ečko, vy jste nesplnili stanovený cíl. Podle kontrolních záznamů jste měli v průměru pouze jeden zásah na každé dva vojáky. Znamená to, že většina zásahů připadá na útok zblízka. Takhle to nemůže jít dál – schopný nepřítel by silně poškodil útočníky, pokud by se líp nekryli před střelbou z dálky. Chci, aby každá četa trénovala střelbu z dálky na pohyblivé a stojící cíle. Jednotlivé půlčety budou jedna druhé cílem. Každé tři minuty vám rozmrazím skafandry. A teď do práce.“</p>

<p>„Budeme pracovat s hvězdami?“ zeptal se Hot Soup. „Aby se cíl stabilizoval?“</p>

<p>„Nechci, abyste si zvykli na něco, co vám při střelbě přidrží ruce. Když se vám třesou paže, zmrazte si lokty! Dělejte!“</p>

<p>Velitelé čet se rychle pustili do práce. Ender přecházel od jedné skupiny ke druhé a radil a pomáhal jednotlivým vojákům, kteří měli problémy. Vojáci už teď věděli, že Ender umí být tvrdý a nemilosrdný, když mluví se skupinami, ale při práci s jednotlivcem byl vždycky trpělivý, vysvětloval tak často, jak bylo nutné, tiše radil, naslouchal otázkám, potížím a vysvětlením. Ale nikdy se nesmál, když se s ním snažili žertovat. Brzy s tím přestali. V každém okamžiku zůstával velitelem. Nikdy jim to nemusel připomínat. Prostě jím <emphasis>byl.</emphasis></p>

<p>Pracovali celý den s příchutí vítězství v ústech a znovu provolávali hurá, když přerušil výcvik a pustil je o půl hodiny dřív na oběd. Ender si svolal velitele čet a až do pravidelné polední přestávky jim přednášel o taktice použité v ranní bitvě a oceňoval výkony jednotlivých vojáků. Pak odešel do svého pokoje a pečlivě se převlékl na oběd do uniformy. Vešel do velitelské jídelny asi s desetiminutovým zpožděním. Přesně v tom okamžiku, kdy si přál vstoupit. Protože šlo o jeho první vítězství, nikdy neviděl velitelskou jídelnu zevnitř a neměl představu, co se od nových velitelů očekává. Věděl však, že dnes chtěl vejít jako poslední, až po vyvěšení výsledků ranních bitev. Draci už nebudou neznámým pojmem.</p>

<p>Když vstoupil, nenastal žádný zvláštní rozruch. Ale když si někteří všimli, jak je malý, a uviděli draky na rukávech uniformy, zírali na něho s otevřenými ústy. A než si vzal jídlo a posadil se ke stolu, místnost ztichla. Ender začal jíst, pomalu a opatrně, předstíral, že si nevšiml, že je středem pozornosti. Postupně se znovu zvedl hluk a šum konverzace. Ender se mohl natolik uvolnit, aby se rozhlédl kolem.</p>

<p>Celou jednu stěnu místnosti zaujímala výsledková tabule. Vojáci byli informováni o celkových výsledcích armád za poslední dva roky. Tady se však vedly záznamy o každém veliteli zvlášť. Nový velitel nemohl zdědit po svém veliteli dobré postavení – zařadili ho podle jeho výkonu.</p>

<p>Ender měl nejlepší hodnocení. Dokonalý záznam výher a proher, samozřejmě, ale i v ostatních kategoriích byl daleko vpředu. Průměrný počet vlastních vojáků vyřazených z boje, průměrný počet vyřazených nepřátel, průměrný čas na vítězství – v každé kategorii zaujímal první místo.</p>

<p>Když téměř dojedl, stoupl si někdo za něho a dotkl se jeho ramena.</p>

<p>„Můžu si přisednout?“ Ender se nemusel ani otočit, aby poznal Dinka Meekera.</p>

<p>„Nazdar, Dinku. Posaď se.“</p>

<p>„Ty jeden zlatem ověnčenej prďolo,“ řekl vesele Dink. „Všichni se tu snažíme rozhodnout, jestli tvý výsledky támhle nahoře jsou zázrak nebo nějaká chyba.“</p>

<p>„Zvyknete si,“ odpověděl Ender.</p>

<p>„Jediný vítězství není zvyk. Moc se nenaparuj. Nasadili tě proti slabejm velitelům, protože seš novej.“</p>

<p>„Carn Carby nemá tak úplně nejhorší hodnocení,“ namítal Ender. Byla to pravda. Carby se pohyboval přibližně uprostřed.</p>

<p>„S ním je to v pořádku, když vezmeš v úvahu, že zrovna začal. Ukazuje se docela slibnej. Ty ale nejseš příslib. Ty jsi hrozba.“</p>

<p>„Hrozba čemu? Nakrmí tě míň, když vyhraju? Myslím, žes mi říkal, že tohle všecko je uhozená hra a nic nemá význam.“</p>

<p>Dinkovi se nelíbilo, že mu hodil jeho vlastní slova do tváře, ne za těchto okolností. „Tys byl ten, co mě přesvědčil, abych s nima hrál. Ale já s tebou, Endere, hrát nebudu. <emphasis>Mě </emphasis>neporazíš.“</p>

<p>„Možná ne,“ připustil Ender.</p>

<p>„Já jsem tě hodně naučil.“</p>

<p>„Všechno, co vím. Teď už jenom improvizuju.“</p>

<p>„Blahopřeju,“ řekl Dink.</p>

<p>„Je dobré vědět, že člověk tu má kamaráda.“ Ale Ender si nebyl jistý, jestli Dink je ještě jeho kamarádem. Stejně jako to jistě nevěděl Dink. Po několika bezvýznamných větách se Dink vrátil ke svému stolu.</p>

<p>Když Ender dojedl, rozhlédl se kolem. V místnosti se bavilo poměrně málo lidí. Ender spatřil Bonza, který teď byl jedním z nejstarších velitelů. Rose de Nose ukončil studium. Petra stála ve skupině ve vzdáleném rohu. Ani jednou se na něho nepodívala. Protože většina ostatních se po něm čas od času ohlédla, včetně Petřiných sousedů, Ender vůbec nepochyboval, že se úmyslně vyhýbá jeho pohledu. To je problém těch, co vyhrávají hned od začátku, pomyslel si. Ztrácejí přátele.</p>

<p>Dej jim pár týdnů, aby si zvykli. Do příští bitvy se hladina uklidní.</p>

<p>Carn Carby si dal záležet na tom, aby pozdravil Endera před očima všech ještě před koncem polední přestávky. Znovu opakoval krásné gesto a na rozdíl od Dinka Carby nevypadal nijak bojovně naladěný. „Jsem teď v nemilosti,“ řekl upřímně, „nechtějí mně věřit, když jim tvrdím, že ses vytasil s věcmi, které ještě nikdo neviděl. Doufám, že porazíš toho smrkáče z příští armády, se kterou budeš bojovat. Udělej to pro mě.“</p>

<p>„Udělám,“ slíbil mu Ender. „A dík za informaci.“</p>

<p>„Myslím, že s tebou zacházejí velice špatně. Nového velitele obyčejně vítají se slávou, když přijde poprvé do jídelny. Ale nový velitel má taky na kontě už několik porážek, než tady poprvé vyhraje. Jsem tady teprve měsíc. Pokud si někdo vůbec zaslouží potlesk, tak jsi to ty. Ale takový je život. Donuť je, aby ti lízali paty.“</p>

<p>„Pokusím se.“</p>

<p>Carn Carby odešel a Ender si ho v duchu připsal na svůj soukromý seznam lidí, které považoval za lidské bytosti.</p>

<p>Tu noc spal Ender po dlouhé době dobře. Vlastně spal tak tvrdě, že se probudil, teprve když se rozsvítila světla. Probudil se svěží a poklusem doběhl do sprchy. Kusu papíru na podlaze si všiml až po návratu do pokoje, když se začal oblékat. Spatřil papír jenom proto, že se pohnul v závanu vzduchu, když rozepnul uniformu. Zvedl papír a přečetl ho.</p>

<p>PETRA ARKANIANOVÁ, ARMÁDA FÉNIXŮ, 07.00</p>

<p>Jeho stará armáda, z níž před necelými čtyřmi týdny odešel, a jejíž strukturu znal i poslepu se zavázanýma očima. Částečně také díky Enderově vlivu byla nejpružnější armádou, která relativně rychle reagovala na změnu situace. Fénixové si dokážou nejlépe poradit s Enderovým proměnlivým, nešablonovitým útokem. Učitelé se rozhodli, že mu zpestří život.</p>

<p>07.00 stálo na papíře, a už bylo 6.30. Někteří chlapci možná mířili na snídani. Ender odhodil uniformu, popadl skafandr a za okamžik stál ve dveřích ložnice mužstva.</p>

<p>„Panstvo, doufám, že jste se včera něco naučili, protože dneska jdeme znovu na věc.“</p>

<p>Chvíli trvalo, než jim došlo, že má na mysli bitvu, ne výcvik. Určitě je to omyl, nikdo přece nebojoval ve dvou bitvách za sebou.</p>

<p>Podal papír veliteli čety A Fly Molovi, který okamžitě zařval „Do skafandrů!“ a začal se svlékat.</p>

<p>„Proč jsi nám to neřekl dřív?“ rozčiloval se Hot Soup. Takto se ho ještě nikdo netroufl zeptat.</p>

<p>„Myslel jsem, že se potřebujete osprchovat. Králíci včera tvrdili, že jsme vyhráli jedině proto, že je knokautoval náš smrad.“</p>

<p>Vojáci, kteří ho zaslechli, se zasmáli.</p>

<p>„Nenašel's náhodou papír, až když ses vrátil ze sprch?“</p>

<p>Ender hledal očima, kdo se ozval. Bean, už oblečený v kosmickém obleku, vypadal rozmrzele. Nadešel čas oplatit staré ponížení, viď, Beane?</p>

<p>„Samozřejmě,“ procedil Ender opovržlivě. „Nespím tak blízko dveří jako ty.“</p>

<p>Bouře smíchu. Bean zrudl vzteky.</p>

<p>„Je jasné, že na ně nemůžeme jít postaru,“ začal Ender. „Takže byste měli v každé bitvě líp plánovat. A hodně často. Nemůžu zakrývat, že budu rád, když s námi zametou, ale přece jen se mi jedna věc líbí – že jsem dostal armádu, která boj zvládne.“</p>

<p>Po těchto slovech by za ním šli třeba nazí na měsíc, kdyby je o to požádal.</p>

<p>Petra nebyla Carn Carby. Měla pružnější styl boje a reagovala daleko rychleji na Enderovy výpady, na jeho improvizované, nepředvídatelné útoky. Na konci bitvy měl Ender tři hochy zcela zmrazené a devět vyřazených z boje. Ani Petře nebylo milé, když se na konci skláněla k jeho ruce. Její hněvivé oči jakoby říkaly Byla jsem tvoje kamarádka a tys mě takto ponížil?</p>

<p>Ender předstíral, že si nevšímá její zuřivosti. Domníval se, že po několika dalších bitvách si uvědomí, že ve skutečnosti měla proti němu víc zásahů než všichni ostatní. A přitom se od ní pořád učil. Při dnešním výcviku naučí své velitele čet, jak se dá čelit trikům, která na ně Petra vytáhla. Brzy z nich zase budou kamarádi.</p>

<p>Doufal, že budou.</p>

<p>Do konce týdne vybojovali Draci sedm bitev za sedm dní. Skóre 7 vítězství, 0 porážek. Nejvíc ztrát utrpěl Ender právě v bitvě s armádou Fénixů. Ve dvou bitvách neměl ani jediného zmrazeného nebo vyřazeného vojáka. Nikdo si už nemyslel, že ho na první místo vynesla náhoda. Porážel nejlepší armády neslýchaným rozdílem. Nebylo už možné, aby ho ostatní velitelé ignorovali. Někteří s ním sedávali při každém jídle a opatrně se pokoušeli vyzvědět, jak porazil své poslední protivníky. Mluvil s nimi otevřeně. Byl si totiž jistý, že jen málokteří dokážou naučit své vojáky a velitele čet tomu, co on dělal.</p>

<p>A zatímco Ender hovořil s několika veliteli, kolem poražených protivníků se shromažďovaly daleko větší skupiny a hledaly způsob, jak by Endera zdolaly.</p>

<p>Mnozí ho také nenáviděli.</p>

<p>Nenáviděli ho za to, že je mladý a má vynikající výsledky, za to, že jejich vítězství vypadala uboze a mdle. Napřed jim to viděl na tvářích, když je potkal na chodbě. Potom si začal všímat, že někteří hoši hromadně vstávají a stěhují se k jinému stolu, když si sedl ve velitelské jídelně poblíž nich. A jakoby náhodou do něho vrážely cizí lokty v hrací místnosti, nohy se zaplétaly do jeho nohou, když vcházel nebo vycházel z tělocvičny, po chodbách za ním létaly sliny a zmuchlané kuličky mokrého papíru. Nedokázali ho porazit v bitevní místnosti, a dobře to věděli – místo toho na něho útočili tam, kde na ně nemohl, kde nebyl obrem, ale jenom malým chlapcem. Ender jimi opovrhoval, ale ve skrytu duše, tak tajně, že o tom nevěděl dokonce ani on sám, se jich bál. Přesně taková drobná příkoří na něm vždycky zkoušel Petr a Ender se už začínal cítit příliš jako doma.</p>

<p>Ale tato trápení byla banální a bezvýznamná a Ender přesvědčil sám sebe, že je musí přijímat jako další formu pochvaly. Jiné armády už začínaly napodobovat Endera. Většina vojáků teď útočila s koleny skrčenými pod sebou, sevřené bojové útvary se rozpadaly a další velitelé nechávali své čety klouzat podél stěn. Nikdo však ještě nepřevzal Enderovu strukturu armády – rozdělení do pěti čet mu dávalo mírnou výhodu, protože tam, kde počítali s pohyby čtyř jednotek, nehledali pátou.</p>

<p>Ender je všechny učil taktickým obratům při nulové přitažlivosti.</p>

<p>Ale kam se Ender chodil učit nové věci?</p>

<p>Začal<emphasis> </emphasis>využívat místnost s videorekordéry, zaplněnými propagandistickými snímky o Mazerovi Rackhamovi a jiných velitelích z doby první a druhé invaze. Ender přestal s výcvikem armády v ranních hodinách a dovolil svým velitelům čet, aby za jeho nepřítomnosti vedli své vlastní cvičení. Obyčejně simulovali přestřelky mezi dvěma četami. Ender zůstával tak dlouho, dokud se nepřesvědčil, že všechno jde dobře, a pak odcházel dívat se na staré bitvy.</p>

<p>Většina videozáznamů byla ztrátou času. Hrdinská hudba, záběry zblízka na velitele a medailemi ověšené vojáky, zmatené šoty kosmické pěchoty útočící na zařízení termiťanů.</p>

<p>Ale tu a tam nacházel užitečné sekvence: lodi jako světelné body manévrující v temném vesmíru, nebo ještě lépe jako světla na palubních obrazovkách, které ukazovaly průběh celé bitvy. Bylo těžké představit si na základě videa trojrozměrnou situaci a scény byly často krátké a bez komentáře. Ender však začínal chápat, jak dobře termiťané využívali zdánlivě nahodilé letové koridory k vytváření zmatků, jak využívali léček a předstíraných ústupů, aby vlákali lodi Mezinárodní flotily do pasti.</p>

<p>Některé bitvy byly rozdrobené do mnoha scén, rozptýlených po nejrůznějších kazetách. Když je seřadil za sebou, dokázal rekonstruovat průběh celé bitvy. Začínal přicházet na věci, o kterých se oficiální komentátoři nikdy nezmiňovali. Vždycky se pokoušeli vzbudit hrdost na lidské úspěchy a nenávist k termiťanům, ale Enderovi vrtalo hlavou, jak to, že lidstvo vůbec zvítězilo. Lidské lodi byly pomalé jak želvy; flotily reagovaly na změněnou situaci nesnesitelně pomalu, zatímco termiťanská flotila jako by v dokonalé jednotě okamžitě odpovídala na každou výzvu. Při první invazi se lidské lodi samozřejmě naprosto nehodily k rychlému boji, ale termiťané na tom byli stejně. Teprve při druhé invazi byly k dispozici rychlé a smrtící lodi a zbraně.</p>

<p>Takže právě od termiťanů, ne od lidí, se Ender učil strategickému myšlení.</p>

<p>Styděl se a bál se od nich učit, protože byli nejstrašnějším nepřítelem, příšerným, vražedným a nenáviděným. Ale byli také vynikajícími odborníky. Do určité míry. Zdálo se, že vždycky sledují jednu základní strategii – shromáždit ohromný počet lodí v klíčovém bodě konfliktu. Nikdy ničím nepřekvapili, neprovedli nic, co by ukazovalo na brilantní nebo stupidní jednání podřízeného důstojníka. Disciplína byla zřejmě velice tuhá.</p>

<p>Jedna věc byla zvláštní. Spousta snímků s nabubřelými řečmi o Mazeru Rackchamovi, ale jediný nepřirozený, krátký snímek o jeho opravdové bitvě. Několik scén z počátku bitvy; Rackhamovy nepatrné bojové síly vzbuzovaly soucit ve srovnání s obrovskou hlavní flotilou termiťanů. Ti už porazili hlavní lidskou flotilu venku ve stínu komety, smetli první lidské lodi a vysmívali se lidským pokusům o hluboké strategické myšlení – film je ukazoval často, aby opakovaně vzbuzoval nenávist a strach z jejich vítězství. Pak příchod flotily k malé Rackhamově jednotce nedaleko Saturnu, beznadějné vyhlídky, a potom –</p>

<p>Následoval jeden záběr z malého Rackhamova křižníku, na jednu vybuchující nepřátelskou loď. To bylo vše. Spousta filmového materiálu ukazovala kosmickou pěchotu dobývající se do termiťanských lodí. Všude se povalovala spousta nepřátelských mrtvol. Ale nikde žádný film neukazoval zabíjení termiťanů v boji muže proti muži, pokud nešlo o prostřih do první invaze. Endera otrávila zjevná cenzura vítězství Mazera Rackhama. Studenti v Bitevní škole se měli od něho co učit, ale všechny informace o jeho vítězné cestě byly před jejich pohledy ukryty. Vášeň pro utajování příliš nepomohla dětem, které se učily znovu uskutečňovat Rackhamovy činy.</p>

<p>Jakmile vešlo ve známost, že Ender Wiggin sleduje do omrzení válečné filmy na videu, začala učebna s videorekordéry samozřejmě přitahovat davy zájemců. Téměř všichni velitelé se dívali na stejné snímky jako Ender, předstírali, že vědí, na co se dívá a co si z filmů odnáší. Ender nikdy nic nevysvětloval. Ani když ukazoval sedm scén ze stejné bitvy, ale z různých pásků, a jeden hoch se zkusmo zeptal „Nejsou některé z nich ze stejné bitvy?“</p>

<p>Ender jenom pokrčil rameny, jako by na tom nezáleželo.</p>

<p>Sedmý den během poslední hodiny výcviku, pouhých několik hodin po sedmé vítězné bitvě Enderovy armády, přišel do učebny sám major Anderson. Podal jednomu sedícímu veliteli list papíru a potom se obrátil k Enderovi: „Plukovník Graff si přeje, abys ihned přišel do jeho kanceláře.“</p>

<p>Ender vstal a následoval Andersona na chodbu. Anderson odstranil rukou zámky, které oddělovaly studenty od učitelských bytů. Nakonec přišli do místnosti, ve které Graff zapustil kořeny v otáčivém křesle přišroubovaném k ocelové podlaze. Břicho mu přetékalo přes obě opěradla, dokonce i když seděl vzpřímeně. Ender se pokoušel rozpomenout se. Graff se mu nezdál nijak zvlášť tlustý, když se s ním poprvé před necelými čtyřmi lety setkal, čas a napětí se k administrátorovi Bitevní školy nezachovaly nijak přívětivě.</p>

<p>„Sedm dní od tvé první bitvy, Endere,“ ozval se Graff.</p>

<p>Ender neodpověděl.</p>

<p>„A tys vyhrál sedm bitev, jednu denně.“</p>

<p>Ender přikývl.</p>

<p>„Tvoje skóre je také nezvykle vysoké.“</p>

<p>Ender zamrkal.</p>

<p>„Čemu přičítáš, veliteli, své velké úspěchy?“</p>

<p>„Svěřili jste mi armádu, která udělá všechno, co pro ni vymyslím.“</p>

<p>„A cos pro ni vymyslel?“</p>

<p>„Zaměřujeme se dolů na nepřátelskou bránu a používáme nohy jako štít. Vyhýbáme se sevřeným vojenským formacím a stále se udržujeme v pohybu. Pomáhá nám skutečnost, že mám pět čet po osmi lidech namísto čtyř po deseti. Naši nepřátelé také nemají dost času, aby účinně reagovali na naše nové postupy, takže je pořád porážíme stejnými triky. Nebude to trvat dlouho.“</p>

<p>„Takže nečekáš, že budeš pořád vyhrávat.“</p>

<p>„Ne stejnými triky.“</p>

<p>Graff přikývl. „Endere, posaď se.“</p>

<p>Ender i Anderson si sedli. Graff se podíval na Andersena, který pokračoval: „V jakém stavu je tvoje armáda, když bojuje tak často?“</p>

<p>„Všichni jsou teď zkušení bojovníci.“</p>

<p>„Ale jak to dělají? Nejsou unaveni?“</p>

<p>„Pokud jsou, tak si to nepřiznají.“</p>

<p>„Jsou pořád stejně ostražití?“</p>

<p>„Jste lidé s počítači, kteří si hrají s lidskými mozky. <emphasis>Vy </emphasis>to řekněte mně.“</p>

<p>„Víme, co <emphasis>my </emphasis>víme. Chceme vědět, co víš <emphasis>ty.</emphasis>“</p>

<p>„Jsou to velice schopní vojáci, pane majore. Vím, že určitě existuje hranice jejich schopností, ale zatím jsme jí nedosáhli. Někteří nováčci mají problémy, protože skutečně nezvládli některé základní postupy, ale tvrdě pracují a zlepšují se. Chcete ode mě slyšet, že potřebují odpočinek? Samozřejmě, že potřebují. Potřebují si dva týdny oddechnout. Studium šlo k čertu, nikdo z nás nestojí v hodinách za nic. Ale to přece víte, a zřejmě je vám to jedno, tak proč bych měl mluvit já?“</p>

<p>Graff si vyměnil pohledy s Andersonem. „Endere, proč studuješ videozáznamy válek s bastardy?“</p>

<p>„Učím se strategickému myšlení.“</p>

<p>„Tyhle filmy natočili kvůli propagandě. Veškeré strategické postupy se už změnily.“</p>

<p>„Já vím.“</p>

<p>Graff s Andersonem na sebe znovu pohlédli. Graff zabubnoval prsty na stole. „Už nehraješ fantastickou hru,“ poznamenal.</p>

<p>Ender neodpověděl.</p>

<p>„Řekni mi, proč,“</p>

<p>„Protože jsem vyhrál.“</p>

<p>„Nikdy jsi nevyhrál všechno. Je tam toho víc.“</p>

<p>„Vyhrál jsem všechno.“</p>

<p>„Endere, my ti chceme co nejvíc pomáhat, ale jestli –“</p>

<p>„Chcete ze mě udělat co nejlepšího vojáka. Běžte se podívat na mé hodnocení. Podívejte se na dlouhodobé výsledky. Dosud jste odvedli kus dobré práce. Blahopřeji. Kdy mě tedy postavíte proti pořádné armádě?“</p>

<p>Graff sevřel v úsměvu rty a lehce se otřásl mlčenlivým smíchem.</p>

<p>Anderson podal Enderovi proužek papíru. „Hned teď.“</p>

<p>BONZO MADRID, ARMÁDA MLOKŮ, 12.00</p>

<p>„To je za deset minut,“ řekl Ender. „Moje armáda se zrovna sprchuje po výcviku.“</p>

<p>„Pospěš si tedy, chlapče,“ usmál se Graff.</p>

<p>O pět minut později stál v ložnici své armády. Většina se právě oblékala po sprchování, někteří už odešli do hrací místnosti nebo na video, aby tam počkali na oběd. Poslal pro ně tři mladé hochy a všechny ostatní přinutil co nejrychleji se obléknout do bitvy.</p>

<p>„Je to divoké, ale nemáme čas. Bonzovi dali vědět asi před dvaceti minutami a než se dostaneme ke dveřím, budou uvnitř už dobrých pět minut.“</p>

<p>Hoši si rozčileně a nahlas ulevovali slangem, který před svým velitelem obvykle nepoužívali. Co s náma dělaj? Musej to být šílenci, co?</p>

<p>„Zapomeňte na důvody, budeme si lámat hlavu až večer. Jste unavení?“</p>

<p>Odpověděl Fly Molo: „Dneska jsme si hezky protáhli stehna. Nehledě na to, že jsme to dneska ráno natřeli těm prevítskejm Fretkám.“</p>

<p>„Ve stejný den se nikdy nebojuje dvakrát!“ zuřil Divoký Tom.</p>

<p>Ender mu odpověděl stejným tónem: „Nikdo ještě neporazil armádu Draků. Chceš ztratit velkou šanci?“ Enderova výsměšná otázka byla odpovědí na jejich stížnosti. Napřed vyhrát, potom se ptát.</p>

<p>Všichni se vrátili do místnosti a většina už oblečená. „Padejte!“ řval Ender. Utíkali za ním, někteří se ještě oblékali, když vbíhali do chodby před bitevní místností. Hodně jich lapalo po dechu, což bylo špatné znamení. Pro tuto bitvu byli příliš unavení. Dveře už byly otevřené. Nikde žádné hvězdy, jenom prázdno, pustý vesmír v ošklivě jasné místnosti. Nebylo kde se ukrýt, dokonce ani ve tmě.</p>

<p>„Kamarádi,“ ozval se Divoký Tom, „oni ještě nevylezli.“</p>

<p>Ender si rukou zakryl ústa, aby dal ostatním znamení, že mají být zticha. Otevřenými dveřmi mohl nepřítel slyšet každé slovo. Ender opsal rukou kruh kolem dveří. Chtěl tím říct, že Mloci jsou určitě rozmístěni u stěny kolem dveří v místech, kde je nemohli vidět, ale odkud mohli snadno zmrazit každého, kdo vyjde ven. Ender jim naznačil, aby všichni odstoupili ode dveří. Potom vytáhl dopředu několik vyšších hochů, mezi nimi i Divokého Toma, a přinutil je kleknout tak, aby si neseděli na patách, ale aby jejich vzpřímená těla tvořila velké L. Vybral si nejmenšího chlapce, Beana, podal mu Tomovu pistoli a poručil mu kleknout si na Tomovy zmrazené nohy. Potom protáhl Beanovy ruce – v obou držel zbraň – Tomovým podpaždím.</p>

<p>Teď už hoši rozuměli. Tom byl štít, ozbrojená kosmická loď, a Bean se schovával uvnitř. Samozřejmě nebyl nezranitelný, ale získával čas.</p>

<p>Ender určil dva větší hochy, aby vyhodili Toma s Beanem ze dveří, ale dal jim znamení, aby počkali. Prošel celou armádu a rychle určil čtveřice – štít, střelec a dva vyhazovači. Když byli všichni zmraženi, ozbrojeni nebo připraveni k odpálení, dal pokyn vyhazovačům, kteří je vyhodili ze dveří a potom skočili za nimi.</p>

<p>„Makejte,“ zařval Ender.</p>

<p>Vyrazili. Vždycky dva páry za sebou prolétly dveřmi pozpátku tak, aby štít byl mezi střelcem a nepřítelem. Nepřítel okamžitě zahájil palbu, ale většinou trefil zmrazeného chlapce. Draci se dvěma pistolemi měli snadnou práci, protože jejich cíle se spořádaně seřadily a roztáhly podél stěny. Minout cíl bylo téměř nemožné. A když ze dveří vyskočili vyhazovači, zachytili se držáků na té straně, kde byl nepřítel, a stříleli z velice těžkého úhlu, takže Mloci se nedokázali rozhodnout, zda mají střílet na páry se štítem masakrující je shora nebo na vyhazovače pálící na ně na stejné úrovni. Než Ender prošel dveřmi, bitva byla u konce. Za necelou minutu od okamžiku, kdy první Drak prolétl dveřmi, střelba skončila. Draci ztratili dvacet zmrazených nebo vyřazených z boje a jenom dvanáct hochů nebylo poškozeno. Byl to jejich dosud nejhorší výsledek, ale zvítězili.</p>

<p>Když major Anderson podával Enderovi hák, Ender nedokázal ovládnout hněv a vybuchl: „Myslel jsem, že proti nám postavíte armádu, která bude bojovat poctivě!“</p>

<p>„Blahopřeji k vítězství, veliteli.“</p>

<p>„Beane!“ zařval Ender. „Kdybys byl velitelem Mloků, co bys udělal?“</p>

<p>Bean, kterého vyřadili z boje, ale úplně nezmrazili, zakřičel z prostoru nedaleko nepřátelské brány. „Zachoval bych proměnlivý útvar v pohybu před branou. Nikdy nesmíte zůstat potichu, když nepřítel přesně ví, kde jste.“</p>

<p>„Když už nás podvádíte,“ pokračoval Ender, „proč nevycvičíte jinou armádu tak, aby nás podváděla inteligentně?“</p>

<p>„Myslím, že byste měl svolat svoji armádu,“ řekl Anderson.</p>

<p>Ender stiskl tlačítka a odmrazil najednou obě armády. „Draci mají volno!“ zakřičel. Nebude žádný zvláštní nástup, aby přijali kapitulaci druhé armády. Tentokrát nešlo o spravedlivý boj, dokonce i přesto, že vyhráli – učitelé chtěli, aby prohráli, a jenom díky Bonzově tuposti se zachránili. Nebyla to žádná sláva.</p>

<p>Teprve když opouštěl bitevní místnost, Enderovi došlo, že Bonzo si neuvědomil, že Ender se hněvá na učitele, čestná španělská povaha. Bonzo jenom věděl, že prohrál i tehdy, když se poměr sil nespravedlivě a podvodně změnil v jeho prospěch. Věděl, že Ender nechal nejmladšího kluka ze své armády veřejně vyhlásit, co měl Bonzo udělat, aby vyhrál, a že Ender dokonce ani nezůstal, aby přijal Bonzovu důstojnou kapitulaci. Pokud Bonzo Endera ještě docela snášel, určitě ho teď začal nenávidět. A jeho nenávist se změní ve vražedný vztek. Bonzo byl poslední člověk, který by na mě zaútočil, pomyslel si Ender. Určitě na to nezapomene.</p>

<p>Ani on nezapomněl na krvavá jatka v bitevní místnosti, když se starší hoši pokusili přerušit Enderovo cvičení. Nebylo jich mnoho, ale tenkrát dychtili po krvi. A Bonzo teď po ní bude toužit taky. Ender si pohrával s myšlenkou začít znovu s výcvikem sebeobrany. Protože se však bitvy mohly konat ne jedenkrát denně, ale také dvakrát ve stejném dni, věděl, že by mu nezbyl čas. Budu muset riskovat. Učitelé mě do toho dostali – tak mě můžou chránit.</p>

<p>Bean sebou praštil naprosto vyčerpaný na palandu. Polovina chlapců na ubytovně už spala. Světla zhasnou teprve za patnáct minut. Unaveně vytáhl panel ze skříňky a přihlásil se do sítě. Zítra budou psát test z geometrie a Bean byl žalostně nepřipravený. Vždycky by dokázal příklad promyslet, kdyby měl dost času. Euklidovy věty se učil, když mu bylo pět, ale časový limit testu nedovoloval dlouze přemýšlet. Musel látku umět. A on neuměl. Asi dopadne špatně. Ale dneska dvakrát vyhráli a tak se cítil spokojeně.</p>

<p>Když však vyťukal svoje jméno, všechny myšlenky na geometrii vyhnal z hlavy. Na panelu pochodovala zpráva:</p>

<p>OKAMŽITĚ PŘIJĎ KE MNĚ. ENDER</p>

<p>Bylo 21.50, deset minut před večerkou. Kdy ji Ender poslal? Přesto by nebylo dobré zprávu ignorovat. Možná, že ráno bude další bitva – myšlenka na ni ho ještě víc unavila – a na rozhovor s Enderem pak nebude čas. Bean se skutálel z postele a prošel liduprázdnou chodbou k Enderově pokoji. Zaklepal.</p>

<p>„Dále.“</p>

<p>„Zrovna jsem dostal tvoje sdělení.“</p>

<p>„To je v pořádku.“</p>

<p>„Světla za chvilku zhasnou.“</p>

<p>„Pomůžu ti ve tmě najít cestu.“</p>

<p>„Já jenom nevěděl, jestli ty víš, kolik je hodin –“</p>

<p>„Vždycky vím, kolik je hodin.“</p>

<p>Bean si v duchu vzdychl. Nikdy to neselhalo. Každý rozhovor s Enderem se změnil v hádku, kterou Bean nesnášel. Uznával, že Ender je geniální a vážil si ho. Proč by Ender nemohl někdy najít na něm taky něco dobrého?</p>

<p>„Vzpomínáš si na náš rozhovor před čtyřmi týdny? Když jsem ti řekl, že z tebe udělám velitele čety?“</p>

<p>„Hmm.“</p>

<p>„Od té doby jsem jmenoval pět velitelů čet a pět jejich zástupců. Tys nebyl ani jeden z nich.“ Ender zdvihl obočí. „Měl jsem pravdu?“</p>

<p>„Ano, pane.“</p>

<p>„Teď mně řekni, jak sis vedl v těchto osmi bitvách.“</p>

<p>„Dneska mě poprvé vyřadili z boje, ale podle počítače jsem měl jedenáct úspěšných zásahů, než jsem musel přestat. Nikdy jsem neměl míň než pět zásahů v jedné bitvě. Vždycky jsem také splnil každý uložený úkol.“</p>

<p>„Beane, proč tě udělali tak mladého vojákem?“</p>

<p>„Nebyl jsem mladší než ty.“</p>

<p>„Ale proč?“</p>

<p>„Nevím.“</p>

<p>„Ty to víš a já taky.“</p>

<p>„Pokoušel jsem se uhodnout, ale jsou to jenom dohady. Ty jsi vynikající. Oni to věděli a protlačili tě dopředu –“</p>

<p>„Řekni mně <emphasis>proč, </emphasis>Beane.“</p>

<p>„Protože nás potřebují, proto.“ Bean si sedl na podlahu a upřeně hleděl na Enderovy nohy. „Protože potřebují někoho, kdo porazí termiťáky. Nic jiného je nezajímá.“</p>

<p>„Dobře, že to víš, Beane. Protože většina hochů v této škole si myslí, že hra je důležitá sama <emphasis>o sobě, </emphasis>ale není. Je důležitá jedině proto, že jim pomáhá najít malé kluky, ze kterých by mohli vyrůst opravdoví velitelé, pro skutečné války. Ale co se týká hry, můžeš ji klidně zmršit. Přesně tohle dělají. Podvádějí a porušují její pravidla.“</p>

<p>„Zvláštní. Myslel jsem si, že tohle dělají s námi.“</p>

<p>„Uspíšili hru o devět týdnů. Hraje se každý den. A teď dvě hry za jeden den. Beane, nevím, co učitelé dělají, ale moje armáda začíná být unavená a já taky. Vůbec nedodržují pravidla hry. Vytáhl jsem si z počítače staré přehledy. V dějinách hry nikdo nikdy nezničil tolik nepřátel a nikomu nezůstalo tolik vlastních vojáků.“</p>

<p>„Jsi nejlepší, Endere.“</p>

<p>Ender potřásl hlavou. „Možná. Ale nejde tu o náhodu, že jsem dostal takové vojáky, jaké jsem dostal. Bažanti, které ostatní nechtěli, ale dají se dohromady a můj nejhorší voják by mohl být v jiné armádě velitelem čety. Ztížili mně cestu, ale teď do ní staví samé překážky. Beane, oni nás chtějí srazit na kolena.“</p>

<p>„Nemůžou tě srazit.“</p>

<p>„To by ses divil.“ Ender se najednou ostře nadechl, jako by jím projela bolest nebo jako by musel rychle popadnout dech ve větru. Bean na něho hleděl a uvědomoval si, že nemožné se stává skutkem. Aniž by si ho Ender dobíral, opravdu se mu svěřoval. Ne úplně, jen trochu. Ender byl člověk a Bean to směl pochopit.</p>

<p>„Možná by ses divil ty,“ odporoval mu Bean.</p>

<p>„Existuje určitý limit počtu nových chytrých nápadů, které dokážu do sebe každý den vstřebat. Někdo na mě vyrukuje s něčím, na co jsem předtím nepomyslel, a já nebudu připravený.“</p>

<p>„Co by se ti mohlo stát? Přinejhorším prohraješ hru.“</p>

<p>„Ano. To je nejhorší, co by se mohlo stát. Nemůžu prohrát žádnou hru. Protože když nějakou prohraju –“</p>

<p>Nevysvětloval dál a Bean se neptal.</p>

<p>„Beane, potřebuju, abys vymýšlel chytré řešení problémů, na které jsme dosud nenarazili. Chci, abys vyzkoušel věci, které nikdy nikdo nevyzkoušel, zkrátka nějaké absolutní pitomosti.“</p>

<p>„Proč já?“</p>

<p>„Třebaže armáda Draků má několik lepších vojáků, než jsi ty — ne moc, ale pár se jich najde – není tu nikdo, kdo by dokázal přemýšlet líp a rychleji než ty.“ Bean neříkal nic. Oba věděli, že Ender má pravdu.</p>

<p>Ender ukázal na svůj panel. Bylo na něm dvanáct jmen. Dvě nebo tři z každé čety. „Vyber si z nich pět. Po jednom z každé čety. Vytvořím speciální jednotku a ty ji budeš cvičit. Jenom při mimořádném výcviku. Budeš mě informovat, co s nimi budeš dělat. Neztrácej moc času na jednu věc. Většinu času budeš ty i tvoje speciální jednotka součástí armády, jejích pravidelných struktur. Do té doby, než tě budu potřebovat. Než dojde k něčemu, co zvládneš jedině ty.“</p>

<p>„Samí nováčci,“ poznamenal Bean. „Žádný veterán.“</p>

<p>„Po minulém týdnu jsou všichni naši vojáci veteráni. Uvědomuješ si, že podle hodnocení jednotlivců je všech čtyřicet našich vojáků v padesátce nejlepších? Že musíš sklouznout o sedmnáct míst níž, abys našel <emphasis>jiného </emphasis>vojáka než Draka?“</p>

<p>„Co když nic nevymyslím?“</p>

<p>„Potom jsem se v tobě zmýlil.“</p>

<p>Bean se ušklíbl. „Nezmýlil ses.“</p>

<p>Světla zhasla.</p>

<p>„Mám jít s tebou?“</p>

<p>„Asi ne.“</p>

<p>„Zůstaň tady. Když nastražíš uši, uslyšíš v noci dobrého skřítka, jak přijde a nechá nám tu úkoly na zítřek.“</p>

<p>„Myslíš, že nás zítra pošlou znovu do bitvy?“</p>

<p>Ender neodpověděl. Bean zaslechl, jak leze do postele. Vstal z podlahy a udělal totéž. Než usnul, napadlo ho půl tuctu myšlenek. Endera by potěšily – všechny do jedné byly stupidní.</p>

<p><strong>KAPITOLA 10</strong><emphasis>Drak</emphasis></p>

<p><emphasis>„Posaďte se, prosím, pane generále. Pokud tomu rozumím, přišel jste v nějaké naléhavé záležitosti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pane plukovníku, obvykle si netroufám zasahovat do vnitřních věcí Bitevní školy. Máte zaručenou autonomii a přestože mám vyšší hodnost, plně si uvědomuji, že moje pravomoc spočívá pouze v možnosti radit; nemohu vám nařizovat, jak máte jednat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jednat?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Buďte ke mně upřímný, plukovníku Graffe. Američané umějí docela chytře předstírat nevědomost, když se rozhodnou, ale mě neoklamete. Víte dobře, proč jsem tady.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hmm. Takže Dap asi poslal to hlášení.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Má ke zdejším studentům</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> jakýsi otcovský vztah. Cítí, že vaše zanedbávání potenciálně vážné situace je víc než pouhé zanedbávání</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> že hraničí s utajováním příčin smrti nebo vážného zranění jednoho studenta.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pane generále, tohle je škola pro děti. Stěží se tu stane něco tak důležitého, aby to k nám přivedlo náčelníka vojenské policie Mezinárodní flotily.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Plukovníku, jméno Endera Wiggina už proniklo do nejvyššího velení. Dokonce se dostalo k mým uším. Slyšel jsem, že – mírně řečeno</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> je naší jedinou nadějí na vítězství v nadcházející invazi. Jestliže je jeho život nebo zdraví v nebezpečí, nepovažuji za svéhlavost, když se vojenská policie zajímá o chlapcovu ochranu. </emphasis><emphasis>Vy ano?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zatracený Dap, a čert vem i vás. Dobře vím, co dělám.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Opravdu?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Lépe než všichni ostatní.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ehm, to je zřejmé, protože nikdo nemá ani nejmenší předsta</emphasis><emphasis>vu o tom, co děláte. Osm dní už víte o existenci spiknutí něko</emphasis><emphasis>lika zvr</emphasis><emphasis>h</emphasis><emphasis>lejších 'dětí' se záměrem zmlátit End</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>ra Wiggina, pokud </emphasis><emphasis>to půjde. A že se tito spiklenci, obzvlášť hoch jménem Bonito de </emphasis><emphasis>Madrid, zvaný obvy</emphasis><emphasis>k</emphasis><emphasis>le Bonzo, s velkou pravděpodobností nechtějí </emphasis><emphasis>při Wigginově trestání nijak omezovat, takže Ender Wiggin, ne</emphasis><emphasis>pochybně důležitý mezinárodní zdroj, bude ve velkém nebezpečí, že </emphasis><emphasis>jeho mozek se ro</emphasis><emphasis>z</emphasis><emphasis>tříští o stěny vaší prosté orbitální školy. A teď </emphasis><emphasis>vy, člověk, který byl varován před tímto nebe</emphasis><emphasis>z</emphasis><emphasis>pečím, navrhuje</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nedělat nic.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pochopte přece, že to v nás vyvolává zmatek.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ender Wiggin není v takové situaci poprvé. Už dříve na Zemi, v den, kdy ztratil svůj monitor, a znovu, když velká skupina starších chlapců</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nemyslete si, že o předchozí situaci nic nevím. Ender Wiggin provokuje Bonza až za hranice lidské trpělivosti. A vy tu nemáte žá</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>nou vojenskou policii, která by ukončila výtržnosti. Je to od vás n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>svědomité.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Až bude Ender Wiggin muset velet našim flotilám, až bude v jeho rukou ležet ro</emphasis><emphasis>z</emphasis><emphasis>hodnutí o našem vítězství nebo porážce, přijde ho vojenská policie zachránit, když se mu věci vymknou z rukou?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nevidím souvislost.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Samozřejmě. Ale souvislost tu je. Ender Wiggin musí uvěřit, že za žádných okolností mu žádný dospělý nikdy, nikdy nepřijde na p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>moc. M</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>sí v hloubi duše uvěřit, že jedině on dokáže provést to, co s ostatními dětmi vymyslí. Jestli tomu neuvěří, nikdy nedosáhne ne</emphasis><emphasis>j</emphasis><emphasis>zazší meze svých schopností.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nedosáhne jich také tehdy, když bude mrtvý nebo nadobro zmrzačený.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nebude.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Proč se vlastně s Bonzem nerozloučíte? Je dost starý, mohl by ukončit studium?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Protože Ender ví, že Bonzo ho chce zabít. Když Bonza ods</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>neme mimo pořadí, bude vědět, že jsme ho zachránili. Nebesa vědí, že Bonzo není tak dobrý velitel, abychom ho povýšili za zásluhy.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co ostatní děti? Necháte je, aby mu pomohly?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Uvidíme. To je moje první, poslední a jediné rozhodnutí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pámbu s vámi, jestli se mýlíte.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Pámbu s námi, jestli se mýlím.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Poženu vás před hlavní vojenský soud. Zneuctím vaše jméno po celém světě, jestli se zmýlíte.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To je rozumné. Ale nezapomeňte, že jestli budu mít náhodou pravdu, určitě d</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>stanu hezkou řádku metálů.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Za co?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Za to, že jsem vám zabránil v neoprávněném vměšování.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Ender seděl v rohu bitevní místnosti, s rukou zaháknutou v držáku, a díval se, jak Bean cvičí se svojí jednotkou. Včera nacvičovali útok bez pistolí, odzbrojování nepřítele pomocí nohou. Ender jim pomohl radou při několika zápasnických chvatech v normální gravitaci – hodně věcí se muselo změnit, ale letová setrvačnost byla nástrojem, který se dal využít proti nepříteli stejně snadno jako nulka na Zemi.</p>

<p>Dnes však měl Bean novou hračku – mezní lano, jednu z tenkých, téměř neviditelných šňůr, které při stavbách ve vesmíru spojovaly dva předměty. Mezní lana někdy měřila dlouhé kilometry. Tohle bylo jen o kousek delší než stěna bitevní místnosti, ale přesto se málem neviditelně snadno kroutilo kolem Beanova pasu. Odmotal ho jako kus látky a podal jeho konec jednomu vojákovi. „Přivaž ho k držáku a párkrát ho zatoč.“ Bean držel druhý konec na opačné straně bitevní místnosti.</p>

<p>Jako ocelový drát natažený před nepřítelem není lano moc užitečné, usoudil Bean. Nebylo sice téměř vidět, ale šňůra z jednoho pramene by sotva zastavila nepřítele, když by snadno prošel nad ní nebo pod ní. Potom ho napadlo využít ji ke změně směru při pohybu v prostoru. Přivázal si ji kolem pasu, druhý konec stále připevněný k držáku, sklouzl o pár metrů stranou a odrazil se rovnou ven. Šňůra ho zachytila, okamžitě změnila jeho směr, zhoupl se do oblouku a tvrdě narazil na zeď.</p>

<p>Křičel a křičel. Enderovi chvíli trvalo, než pochopil, že nekřičí bolestí. „Viděli jste, jak rychle jsem letěl? Viděli jste, jak jsem změnil směr?“</p>

<p>Brzy celá armáda Draků přestala pracovat a sledovala Beanovo cvičení se šňůrou. Změny směru byly úžasně překvapivé, zvláště když člověk nevěděl, kde má šňůru hledat. Když se s její pomocí omotal kolem hvězdy, získal nevídanou rychlost.</p>

<p>Ve 21.40 Ender ukončil večerní výcvik. Unavená, ale šťastná, že viděla něco nového, procházela jeho armáda chodbami ke své ložnici. Ender šel mezi nimi, nemluvil, ale poslouchal jejich řeči. Byli unavení, to ano – déle než čtyři týdny každý den jedna bitva, často v situaci, která prověřila jejich schopnosti až do krajnosti. Ale byli pyšní, šťastní, důvěrně si blízcí – nikdy neprohráli a naučili se důvěřovat jeden druhému. Důvěřujte svým kamarádům vojákům, že budou usilovně a dobře bojovat, důvěřujte svým velitelům, že snahu všech spíš využijí než vyplýtvají. Nade vše důvěřujte Enderovi, že vás připraví na všechno, co by se mohlo stát.</p>

<p>Když kráčel po chodbě, Ender si všiml několika starších hochů v bočních chodbách a průlezech, zdánlivě zabraných do rozhovoru. Někteří z nich se pomalu loudali jejich chodbou opačným směrem. Byla to však až příliš velká shoda náhod, že jich tolik mělo na sobě uniformu Mloků a že ostatní byli většinou starší hoši z armád, jejichž velitelé nenáviděli Endera Wiggina nejvíc. Několik vojáků na něho pohlédlo a rychle odvrátilo hlavu. Jiní zase byli příliš napjatí a příliš nervózní, když předstírali, že odpočívají. Co udělám, když na nás tady na chodbě zaútočí? Moji chlapci jsou všichni mladí a malí, naprosto nezkušení v osobních soubojích při normální gravitaci. Kdy se to meh naučit?</p>

<p>„Hej, Endere!“ zavolal na něho někdo. Ender zastavil a ohlédl se. Petra. „Endere, ráda bych si s tebou promluvila.“</p>

<p>Ender okamžitě pochopil, že kdyby se zastavil a mluvil s ní, jeho armáda by rychle prošla kolem něho a on by zůstal na chodbě s Petrou sám.</p>

<p>„Pojď se mnou.“</p>

<p>„Jenom na okamžik.“</p>

<p>Ender se obrátil a šel dál se svou armádou. Slyšel, že Petra utíká, aby ho dohnala. „Tak dobrá, půjdu s tebou.“ Ender strnul, když se přiblížila. Patřila k nim, k těm, co ho tolik nenáviděli, že by mu rádi ublížili?</p>

<p>„Jeden tvůj kamarád chtěl, abych tě varovala. Je tu pár kluků, kteří tě chtějí zabít.“</p>

<p>„To je ale překvapení,“ procedil Ender. Zdálo se, že někteří jeho vojáci našpicovali uši. Spiknutí proti jejich veliteli byla asi zajímavá novinka.</p>

<p>„Endere, oni to dokážou. Říkal, že to plánují od té doby, co tě udělali velitelem –“</p>

<p>„Chceš říct už od té doby, co jsem porazil Mloky.“</p>

<p>„Taky jsem tě nenáviděla, když jsi porazil Fénixe.“</p>

<p>„Neřekl jsem, že někoho obviňuju.“</p>

<p>„Je to pravda. Řekl mně, abych tě dnes na zpáteční cestě z bitevní místnosti vzala stranou a varovala, aby sis zítra dával pozor, protože —“</p>

<p>„Petro, kdybys mě zrovna teď opravdu vzala stranou, hned bys měla v patách deset chlapců. Chceš snad říct, že sis jich nevšimla?“</p>

<p>Najednou ve tváři zrudla. „Nevšimla. Jak si to můžeš myslet? Ty nevíš, kdo jsou tví přátelé?“ Prodrala se dopředu přes Draky a vyběhla po žebříku na horní palubu.</p>

<p>„Je to pravda?“ zeptal se Divoký Tom.</p>

<p>„Co je pravda?“</p>

<p>Ender přelétl očima pokoj a zakřičel na dva chlapce, kteří dělali skopičiny, aby šli spát.</p>

<p>„Že tě někteří starší kluci chtějí zabít?“</p>

<p>„Řečičky,“ utrousil Ender. Ale přitom dobře věděl, že to nejsou jenom řeči. Petra něco věděla a to, co viděl dnes večer na cestě, nebyla halucinace.</p>

<p>„Možná řečičky, ale víš, že když řekneš, nás pět velitelů čety tě doprovodí do tvého pokoje jako eskorta.“</p>

<p>„Naprosto zbytečně.“</p>

<p>„Udělej to pro nás. Dlužíš nám laskavost.“</p>

<p>„Nic vám nedlužím.“ Byl by hloupý, kdyby je odmítl. „Jak chcete.“ Otočil se a odešel. Velitelé čet klusali vedle něho. Jeden utíkal dopředu a otevřel dveře. Zkontrolovali pokoj, vynutili si od Endera slib, že zamkne, a odešli až těsně před večerkou.</p>

<p>Na panelu svítil nápis:</p>

<p>NEZŮSTÁVEJ SÁM. NIKDY. DINK</p>

<p>Ender se usmál. Takže Dink byl pořád jeho přítel. Nevadí, nic mi neudělají. Mám svoji armádu.</p>

<p>Ale ve tmě svoji armádu neměl. Té noci se mu zdálo o Stilsonovi, teprve teď viděl, jak byl Stilson malý a jak směšný byl jeho postoj šestiletého tvrdého chlapíka. A přece ho ve snu Stilson se svými kamarády svázal, aby sebou nemohl házet, a oplatil mu přesně tím, co mu v životě provedl Ender. Potom se Ender viděl, jak blekotá jako idiot, pokouší se rozkazovat armádě, ale z úst mu vycházejí samé nesmysly.</p>

<p>Probudil se ve tmě a měl strach. Uklidnilo ho teprve vědomí, že učitelé si ho zřejmě vysoce cení, protože jinak by na něho nevyvíjeli takový nátlak; každopádně by nedovolili, aby se mu stalo něco zlého. Když na něho před lety starší hoši zaútočili, učitelé byli možná před místností a čekali, jak boj dopadne; kdyby se jim věci vymkly z rukou, byli by zakročili a zastavili to. Mohl jsem si tam třeba sednout a nedělat nic a oni by se už postarali, abych ve zdraví přežil. Ve hře na mě budou naléhat, jak nejvíc mohou, ale mimo ni mě budou chránit.</p>

<p>S touto jistotou znovu usnul a spal, dokud se neotevřely tiše dveře a na zemi neležel lístek s ranní válkou.</p>

<p>Samozřejmě ji vyhráli, ale byla to hořká pilulka. Bitevní místnost byla zaplněna tak složitým hvězdným labyrintem, že honička při dobíjení zbylých nepřátel trvala pětačtyřicet minut. Armáda Jezevců Paula Slatteryho se totiž odmítla vzdát. Dostali také nový pokyn pro hru. Když zneškodnili nebo poškodili nepřítele, ten za pět minut roztál, stejně jako při výcviku. Jenom když ho úplně zmrazili, zůstal celou dobu mimo hru. Ale u Draků pravidlo postupného rozmrazování neplatilo. Poprvé si toho všiml Divoký Tom, když začal dostávat zásahy zezadu od lidí, kteří měli být bezpečně odklizeni z cesty. A na konci bitvy Slattery potřásl Enderovi rukou a prohlásil: „Jsem rád, žes vyhrál. Jestli tě někdy porazím, byl bych rád, kdyby to bylo v poctivém boji.“</p>

<p> „Využij toho, co ti dávají,“ odpověděl Ender. „Pokaždé, když získáš nad nepřítelem výhodu, hned ji využij.“</p>

<p>„To víš, že jsem se snažil,“ ušklíbl se Slattery. „Spravedlivý jsem jenom před bitvou a po ní.“</p>

<p>Bitva tentokrát trvala i přes snídani. Ender si prohlédl své uhřáté, zpocené a unavené vojáky čekající na chodbě a řekl: „Dneska už víte všechno. Žádný výcvik nebude, trochu si odpočiňte. Bavte se, projděte si test.“ Známkou jejich únavy byl fakt, že ani nejásali, ani se nesmáli nebo usmívali, prostě šli do ložnice a svlékli si šaty. Byli by se zúčastnili výcviku, kdyby je požádal, ale sáhli až na dno svých sil a přijít o snídani byla jenom jedna z mnoha nespravedlností.</p>

<p>Ender měl v úmyslu hned se vysprchovat, ale cítil se také unavený. Lehl si ve skafandru na postel, jen na chvilku, a vzbudil se až na začátku polední přestávky. Tak skončil jeho plán dalšího studia termiťanů. Tak tak se stihl umýt, najíst se a zamířit do třídy.</p>

<p>Sundal si kosmický oblek, který páchl potem. Po těle mu bylo zima, klouby měl podivně zesláblé. Neměl jsem spát přes den. Začínám ochabovat. Začínám se opotřebovávat. Nesmím dovolit, aby mě únava přemohla.</p>

<p>Klusal proto do tělocvičny a přinutil se třikrát vyšplhat na lano, než se osprchoval. Nenapadlo ho, že jeho nepřítomnost ve velitelské jídelně bude nápadná, že při sprchování v poledne, kdy se jeho armáda cpala svým prvním jídlem tohoto dne, bude úplně sám a bez pomoci.</p>

<p>Dokonce ani v okamžiku, kdy je slyšel vcházet do koupelny, jim nevěnoval pozornost. Nechal vodu stékat po hlavě, po celém těle, sotva si všímal tlumených kroků. Oběd už asi skončil, pomyslel si. Začal se mydlit. Možná někdo skončil výcvik později.</p>

<p>A možná ne. Otočil se. Bylo jich sedm, opírali se o kovové výlevky nebo postávali kousek od sprch a hleděli na něho. V jejich čele stál Bonzo. Mnozí se usmívali, s blahosklonným, škodolibým výrazem lovce nad obětí zahnanou do kouta. Ale Bonzo se neusmíval.</p>

<p>„Ale, to je náhodička,“ ozval se Ender.</p>

<p>Nikdo neodpověděl.</p>

<p>Ender tedy zavřel sprchu, třebaže byl ještě namydlený, a natáhl se pro ručník. Nebyl tam. Držel ho jeden z hochů – Bernard. K dokonalému obrázku chyběli už jenom Stilson a Petr. Potřebovali Petrův úsměv, potřebovali Stilsonovu zřejmou stupiditu.</p>

<p>Ender si uvědomoval, že ručník je pro ně začátek. Nic ho neoslabovalo víc, než honit se nahý za ručníkem. Přesně to si přáli, ponížit ho, srazit na kolena. Nechtěl hrát. Odmítl cítit se slabý jenom proto, že je mokrý, bez šatů a že je mu zima. Postavil se rozhodně čelem k nim, s pažemi podél těla upřeně pohlédl na Bonza.</p>

<p>„Teď jste na tahu vy,“ promluvil.</p>

<p>„Tady se nehraje,“ odpověděl Bernard. „Máme tě už dost, Endere. Dneska končíš. Dáme tě k ledu.“</p>

<p>Ender se nedíval na Bernarda. Bonzo dychtil po jeho smrti, dokonce i když mlčel. Ostatní sem přišli za atrakcí, podívat se, kam až mohou zajít. Bonzo věděl, kam může zajít.</p>

<p>„Bonzo,“ ozval se tiše Ender. „Tvůj otec by byl na tebe pyšný.“</p>

<p>Bonzo ztuhl.</p>

<p>„Strašně rád by tě viděl, jak budeš bojovat s nahým klukem ve sprše, s menším než ty, a ještě sis k tomu přivedl šest kamarádů. Řekl by 'Ó, to je ale čest'.“</p>

<p>„Nikdo sem nepřišel s tebou bojovat,“ odsekl Bernard. „Jenom jsme ti přišli domluvit, abys hrál při hře férově. A sem tam párkrát prohrál.“</p>

<p>Ostatní se zasmáli, ale Bonzo ani Ender ne.</p>

<p>„Buď pyšný, Bonito, krásný chlapče. Přijdeš domů a řekneš otci Ano, porazil jsem Endera Wiggina, kterému bylo skoro deset let a mně bylo třináct. A pomáhalo mi jenom šest kamarádů. Jaksi se mi nad ním podařilo vyhrát, i přesto, že byl nahý, mokrý a sám – Ender Wiggin je tak <emphasis>nebezpečný </emphasis>a <emphasis>strašlivý, </emphasis>že jediné, co jsme mohli udělat, bylo nepřitáhnout sem dvě stovky vojáků.“</p>

<p>„Zavři zobák, Wiggine,“ vyštěkl jeden z hochů.</p>

<p>„Nepřišli jsme sem poslouchat toho malého mizeru,“ dodal další.</p>

<p>„Držte hubu,“ přerušil je Bonzo. „Držte hubu a kliďte se z cesty.“ Začal si svlékat uniformu. „Nahý, mokrý a sám. Endere, teď jsme na tom stejně. Nemůžu za to, že jsem větší než ty. Když jsi takový génius, něco na mě už vymyslíš.“ Obrátil se k ostatním. „Dávejte pozor na dveře. Nikoho sem nepouštějte.“</p>

<p>Koupena nebyla velká, všude kolem trčely vodoinstalační armatury. Vypustili ji do prostoru jako homogenní satelit na nízké oběžné dráze, přecpaný zařízením na recyklaci vody. Zkonstruovali ji tak, aby zbytečně nezabírala místo. Tomu se také musela přizpůsobit jejich taktika. Praštit tím druhým o vývody armatury, dokud jednoho z nich nedonutí zranění přestat bojovat.</p>

<p>Když Ender uviděl Bonzův postoj, ztratil odvahu. Bonzo také bral hodiny sebeobrany. A možná ještě dřív než Ender. Měl delší ruce, byl silnější a nabitý nenávistí. Určitě nebude ohleduplný. Půjde mi po krku, pomyslel si Ender. Je jasné, že se mi pokusí poškodit mozek. A jestli bude boj trvat dlouho, zákonitě musí vyhrát. Přemůže mě silou. Jestli chci odsud odejít po svých, musím zvítězit rychle a navěky. Znovu cítil odpornou poddajnost Stilsonových kostí. Ale tentokrát to bude moje tělo, které praskne, pokud ho nezničím.</p>

<p>Ender couvl o krok, pleskl rukou do sprchové růžice, takže jí otočil a pustil čistou horkou vodu. Téměř okamžitě z ní začala stoupat pára. Otočil další sprchu a ještě další.</p>

<p>„Já se horké vody nebojím,“ řekl tichým hlasem Bonzo.</p>

<p>Ale Ender nepotřeboval horkou vodu. Potřeboval dusno. Jeho tělo bylo pořád namydlené a pot ho zvlhčoval, pokožka byla kluzčí, než Bonzo očekával.</p>

<p>Ode dveří se najednou ozval hlas: „Přestaňte!“ Na okamžik si Ender myslel, že přišel učitel, ale byl to jenom Dink Meeker. Bonzovi přátelé ho drželi u dveří. „Nech toho, Bonzo!“ křičel Dink. „Neubližuj mu!“</p>

<p>„Proč ne?“ zeptal se Bonzo a poprvé se usmál.</p>

<p>Aha, napadlo Endera, velice rád před někým ukazuje svoji převahu, svoji sílu.</p>

<p>„Protože je nejlepší, proto! Kdo jiný bude bojovat s termiťáky? Pitomče, to je to hlavní, termiťáci!“</p>

<p>Bonzo se přestal usmívat. Právě tohle na Enderovi nenáviděl, jeho skutečný význam pro ostatní lidi, který Bonzo, konec konců, neměl. Tvoje slova mě zabila, Dinku. Bonzo nechce slyšet, že bych mohl zachránit svět.</p>

<p>Kde jsou učitelé? přemýšlel. Neuvědomují si, že první kontakt nás dvou v tomto boji může být také posledním? Tohle není boj v bitevní místnosti, kde nikdo nemá žádnou oporu, takže nemůže způsobit vážné zranění. Tady je gravitace, podlaha a stěny jsou tvrdé a plné kovových výčnělků. Zastavte ho teď nebo nikdy.</p>

<p>„Jestli se ho dotkneš, budeš miláčkem termiťáků!“ křičel Dink. „Jsi zrádce, jestli se ho dotkneš, zasloužíš si zemřít!“ Přitlačili ho obličejem ke dveřím a zmlkl.</p>

<p>Mlha ze sprch zahalila místnost nejasným oparem. Enderovi stékal pot po zádech proudem. Teď, ještě než ze mě sjede mýdlo. Teď, když jsem ještě příliš kluzký.</p>

<p>Ender poodstoupil a v obličeji se mu objevil výraz strachu. „Bonzo, prosím tě, neubližuj mně,“ žadonil.</p>

<p>Přesně na tohle Bonzo čekal, na přiznání své vlastní převahy. Jiným hochům by asi bylo stačilo, že se Ender podřídil. Pro Bonza to bylo jenom znamením, že vítězství má jisté. Pokrčil nohu, jako by chtěl kopnout, ale v posledním okamžiku změnil pohyb na skok. Ender si všiml, že Bonzo přesunul těžiště těla a sehnul se níž, takže dřív ztratí rovnováhu, když se pokusí po něm chňapnout a praštit s ním o zem.</p>

<p>Bonzova pevná, tvrdá žebra narazila Enderovi do obličeje a jeho ruce se ho snažily uchopit na zádech. Ale Ender se vykroutil a Bonzovi sklouzly ruce po jeho těle. Za okamžik, ještě pořád v Bonzově stisku, se Ender otočil o sto osmdesát stupňů. V klasickém zápase by v této chvíli kopl Bonza patou do rozkroku. Ale takový pohyb vyžadoval příliš velkou přesnost, a Bonzo útok očekával. Už si stoupal na špičky a tlačil zadek zpátky, aby zabránil Enderovi zasáhnout jeho genitálie. Ender věděl, aniž ho viděl, že tím přiblíží obličej téměř k Enderovým vlasům. Místo kopnutí se prudce vrhl vzhůru a mohutným rozmachem vojáka zvyklého odrážet se od stěny vrazil hlavu Bonzovi do tváře.</p>

<p>Ender se ve vzduchu otočil právě včas, aby spatřil, jak se Bonzo zapotácel a padal naznak. Ječel překvapením a bolestí, z nosu mu tekla krev. V tom okamžiku Ender věděl, že by mohl odejít z místnosti a ukončit boj. Stejně by odešel z bitevní místnosti, kdyby se mu spustila krev. Ale bitva by se musela vybojovat znovu, zas a zas, dokud by touha po boji nevyprchala. Jedinou cestou, jak ukončit celou záležitost, bylo poranit Bonza tak silně, aby jeho strach byl silnější než nenávist.</p>

<p>Proto se Ender opřel o stěnu za sebou, vyskočil vzhůru a odrazil se rukama. Nohy přistály Bonzovi na břichu a na hrudníku. Ender zavířil vzduchem a přistál na špičkách. Znovu sebou mrskl, proletěl pod Bonzem, ale tentokrát při kopnutí do rozkroku mířil přesně, tvrdě a jistě.</p>

<p>Bonzo nezařval bolestí. Vůbec nezareagoval, nepočítáme-li to, že jeho tělo trochu vyskočilo do vzduchu. Jako kdyby Ender nakopl kus nábytku. Bonzo se zhroutil na bok a natáhl se přímo pod jeden proud vařící vody ze sprchy. Ani se nepohnul, aby unikl vražednému horku.</p>

<p>„Proboha!“ vykřikl někdo. Bonzovi přátelé rychle zastavovali vodu. Ender pomalu vstával. Kdosi mu hodil ručník. „Vypadni odsud.“ Dink. Odvedl Endera pryč. Za sebou slyšeli dupot dospělých, kteří spěšně slézali ze žebříku. Teprve teď přicházeli učitelé. A lékaři, aby ošetřili zranění Enderova nepřítele. Kde byli před bojem, kdy vůbec nemuselo ke zranění dojít?</p>

<p>Ender teď věděl s jistotou, že mu nikdo nepomohl. Ať už by dnes nebo jindy v budoucnu čelil jakémukoli nebezpečí, nikdo by ho nezachránil. Petr byl možná hajzlík, ale měl pravdu, vždycky měl pravdu; schopnost způsobit bolest je jediná schopnost, na které záleží, schopnost zabíjet a ničit, protože když nebudeš moci zabít, vždycky budeš předmětem útoku ze strany těch, kteří mohou, a nic a nikdo tě nikdy nezachrání.</p>

<p>Dink ho odvedl do jeho pokoje a přinutil ho lehnout si na postel. „Máš nějaké zranění?“ zajímal se.</p>

<p>Ender potřásl odmítavě hlavou.</p>

<p>„Parádně jsi mu to nandal. Myslel jsem, že je s tebou amen, když tě popadl. Ale pořádně jsi mu to dal. Kdyby se znovu postavil, asi bys ho zabil.“</p>

<p>„Chtěl mě zabít.“</p>

<p>„Vím, já ho znám. Nikdo neumí nenávidět jako Bonzo. Ale už ne. Jestli ho nedají k ledu a nepošlou ho domů, nikdy se nepodívá člověku do očí. Tobě ani nikomu jinému. Měl nad tebou převahu dvaceti centimetrů výšky a tys dokázal, že vypadal jak zmrzačená přežvykující kráva.“</p>

<p>Ender však viděl jedině Bonzův pohled, když ho kopl do rozkroku. Prázdný, mrtvý pohled. Už v té chvíli byl vyřízený. V bezvědomí. Oči měl otevřené, ale nemyslel na nic, ani se nehýbal, jenom ten mrtvý, tupý pohled na tváři, ten strašný výraz, podobný Stilsonovi, když jsem ho dorážel.</p>

<p>„Ale oni ho dají k ledu,“ pokračoval Dink. „Každý ví, že si začal. Viděl jsem je, jak vstávají a odcházejí z velitelské jídelny. Pár vteřin mi trvalo, než mi došlo, že tu nejsi ani ty, a potom ještě další minutu, než jsem zjistil, kam jsi zmizel. Říkal jsem ti přece, abys nechodil sám.“</p>

<p>„Promiň.“</p>

<p>„Musí ho odklidit. Dělá jenom problémy. On a ta jeho páchnoucí čest.“</p>

<p>K Dinkově překvapení se Ender rozplakal. Ležel na zádech, stále ještě promočený potem a vodou, polykal vzlyky a slzy se mu řinuly ze zavřených víček a ztrácely se ve vodě na tváři.</p>

<p>„Není ti něco?“</p>

<p>„Já jsem mu nechtěl ublížit!“ křičel. „Proč mě jenom nenechal na pokoji!“</p>

<p>Zaslechl, jak se dveře tiše otevřely a pak zavřely. Okamžitě věděl, že dostal další bitevní instrukce. Otevřel oči v očekávání, že spatří tmu časného rána před šestou hodinou. Místo toho bylo v pokoji světlo. Byl nahý a když se pohnul, postel byla promočená. Oči měl nateklé, bolely ho od pláče. Pohlédl na hodiny na panelu. Ukazovaly 18.20. Stejný den. Dneska už jsem bojoval ve dvou bitvách – ti parchanti vědí, že jsem vyřízený, dělají mi to schválně.</p>

<p>WILLIAM BEE, ARMÁDA GRYFŮ, TALO MOMOE, ARMÁDA TYGRŮ, 19.00</p>

<p>Posadil se na kraji postele. Vzkaz se mu roztřásl v ruce. Nedokážu to, řekl mlčky. A potom nahlas. „Nedokážu to.“</p>

<p>Vyskočil, oči plné slz, a začal hledat svůj kosmický oblek. Pak si vzpomněl – dal ho do čistícího zařízení, než se osprchoval. Pořád tam byl.</p>

<p>S papírem v ruce vyšel z pokoje. Večeře už pomalu končila, na chodbě bylo několik lidí, ale nikdo s ním nemluvil. Všichni na něho jenom hleděli, snad v posvátné hrůze nad tím, co se stalo v poledne v koupelně, snad kvůli odpuzujícímu, strašlivému výrazu jeho tváře. Většina chlapců byla v ložnici.</p>

<p>Ahoj, Endere. Bude se dnes večer cvičit?</p>

<p>Ender podal list Hotu Soupovi. „Ti čubčí syni,“ ulevil si., „Dva najednou?“</p>

<p>„Dvě armády!“ vykřikl Divoký Tom.</p>

<p>„Budou tam o sebe zakopávat,“ řekl Bean.</p>

<p>„Musím je vyřídit,“ řekl Ender. „Sežeňte všechny lidi a připravte je. Sejdeme se u brány.“</p>

<p>Vyšel z ložnice mužstva a nechal za sebou pobouřené hlasy. Slyšel, jak Divoký Tom vykřikuje: „Dvě strachem podělaný armády! Nakopem jim do zadku!“</p>

<p>V koupelně bylo pusto a prázdno. Všechno umyli, nikde nezůstala krev, která tekla Bonzovi z nosu do sprchy. Všechno bylo pryč. Nic zlého se tu nikdy nestalo.</p>

<p>Ender vešel pod tekoucí vodu a opláchl se, smyl ze sebe pot z bitvy a nechal ho stékat dolů. Všechno je pryč, až na to, že každá kapka projde recyklátorem a ráno budeme pít Bonzovu krev smíchanou s vodou. Život z ní vyprchal, ale jeho krev je stejná, jeho krev a můj pot, spláchnutý spolu s jejich tupostí nebo krutostí nebo co to vlastně bylo, co je přimělo, aby nezasáhli.</p>

<p>Osušil se, oblékl lehký skafandr a odešel do bitevní místnosti. Jeho armáda už čekala na chodbě, dveře se ještě neotevřely. Mlčky ho sledovali, když prošel mezi nimi do čela a postavil se vedle nevýrazného, šedivého silového pole. Všichni samozřejmě věděli o jeho dnešním boji v koupelně. Tuto záležitost a vlastní únavu z ranní bitvy si nechávali pro sebe, zatímco vědomí, že se střetnou se dvěma armádami najednou, je naplňovalo zuřivostí.</p>

<p>Dokážou udělat všechno, jen aby mě porazili, pomyslel si Ender. Vymyslí všechno, změní pravidla, nic je nezajímá, jen aby mě porazili. Dobrá, mám už hry plné zuby. Žádná hra nestojí za Bonzovu růžovou krev ve vodě na podlaze koupelny. Dejte mě k ledu, pošlete domů, nechci už dál hrát.</p>

<p>Dveře zmizely. Pouhé tři metry před nimi byl shluk čtyř hvězd, které dokonale bránily ve výhledu ze dveří.</p>

<p>Dvě armády jim nestačily. Museli Endera přinutit, aby rozestavil své síly naslepo.</p>

<p>„Beane, vem si své chlapce a zjisti, co je na druhé straně této hvězdy.“</p>

<p>Bean si připevnil k pasu cívku s tenkým lankem, jeden konec obtočil kolem sebe a druhý podal jednomu vojákovi ze své jednotky. Opatrně prošel dveřmi, následovaný svými podřízenými. Protože to několikrát nacvičovali, trvalo jim jenom krátce, než se zachytili na hvězdě a pevně přidrželi konec lanka. Bean vylétl velkou rychlostí téměř souběžně s rovinou dveří. Když dorazil na konec místnosti, znovu se odrazil a jako raketa zamířil přímo k nepříteli. Světlé skvrny na stěně ukazovaly, že nepřítel na něho střílí. Protože lano drhlo o hranu každé hvězdy, protahovalo se do oblouku a měnilo směr letu, nemohli ho zasáhnout. Jeho jednotka ho rutinovaně zachytila, když obletěl hvězdu z druhé strany. Mával rukama a nohama, aby čekající ve dveřích věděli, že ho nepřítel nikde nezmrazil.</p>

<p>Ender prošel branou.</p>

<p>„Je tam fakt šero,“ informoval ho Bean, „ale přitom dost světla, abys nemohl snadno pronásledovat lidi podle světel na jejich skafandrech. Nejvíc tím trpí oči. Od téhle hvězdy se táhne otevřený prostor až k nepřátelské straně místnosti. Zabrali osm hvězd, které tvoří čtverec u jejich dveří. Neviděl jsem nikoho, kromě těch, co vyhlíželi za krabicemi z úkrytu ven. Sedí tam a čekají na nás.“</p>

<p>Jakoby na potvrzení Beanova hlášení začal na ně nepřítel křičet. „Hej! Máme hlad, pojďte nás nakrmit! Táhnete se jak smrad při zemi! Táhnete se jak Draci!“</p>

<p>Enderovi otupěl mozek. Tohle bylo idiotské. Neměl šanci a přitom byl nucen útočit na nepřítele, který měl dvojnásobnou početní převahu.</p>

<p>„Ve skutečné válce by každý rozumný velitel ustoupil a zachránil svoji armádu.“</p>

<p>„Čert je vem,“ prohlásil Bean, „je to jenom hra.“</p>

<p>„Přestala to být hra, když porušili pravidla.“</p>

<p>„No, tak je poruš taky.“</p>

<p>Enderův obličej se roztáhl v širokém úsměvu. „Jasně. Proč ne. Podíváme se, jak budou reagovat na sevřenou formaci.“</p>

<p>Bean se vyděsil. „Na formaci! Vždyť naše armáda za celou dobu nikdy takto neútočila!“</p>

<p>„Pořád nám ještě zbývá měsíc do předpokládaného ukončení výcvikového období. Je čas, abychom začali cvičit ve formacích. Vždycky je budeme muset ovládat.“ Z prstů na rukou složil písmeno A, ukázal jím na prázdné dveře a kývl. Rychle se vynořila četa A. Ender ji začal rozmísťovat za hvězdou. Tři metry prostoru neposkytovaly dost místa k práci, chlapci byli vystrašení a zmatení, a tak mu trvalo téměř pět minut, než jim vysvětlil, co mají dělat.</p>

<p>Tygři a Gryfové se omezovali na pokřikování posměšků, zatímco se jejich velitelé dohadovali, jestli by neměli svou drtivou převahu využít k útoku na Draky, dokud jsou ještě za hvězdou. Momoe byl všemi deseti pro útok – „Je nás dvakrát víc“ – zatímco Bee říkal „Seď na místě, tady nemůžeme prohrát, vylezeš ven a on si vymyslí něco, jak nás porazit.“</p>

<p>Proto zůstali na místě a nic nedělali, dokud v ponurém světle nespatřili velký předmět, který vyklouzl z odvrácené strany Enderovy hvězdy. Držel tvar, dokonce i ve chvíli, kdy náhle ustal v pohybu stranou a roztáhl se směrem přesně ke středu osmi hvězd s čekajícími protivníky.</p>

<p>„Ježkovy voči,“ vydechl jeden Gryf. „Formujou se do bojovýho útvaru.“</p>

<p>„Určitě ho nacvičovali celých pět minut,“ řekl Momoe. „Kdybychom během té doby zaútočili, mohli jsme je zničit.“</p>

<p>„Drž hubu, Momoe,“ zašeptal Bee. „Viděl jsi přece, jak ten malej kluk letěl. Obletěl hvězdu a vrátil se zpátky bez toho, aby se dotkl stěny. Možná jim všem dali háky, na tos nepomyslel? Mají tam něco novýho.“</p>

<p>Formace byla jaksi zvláštní. Čtvercový útvar těsně k sobě sražených těl vpředu vytvářel zeď. Za ní plul válec se šesti hochy po obvodu a dvěma uvnitř, s roztaženýma nohama a rukama, které zmrazili tak, aby se nemohli opírat jeden o druhého. Přesto však drželi pohromadě, jako kdyby je někdo pevně přivázal k sobě – což se ve skutečnosti stalo.</p>

<p>Z hloubi útvaru stříleli Draci s omračující přesností a nutili tak Gryfy s Tygry zůstat v houfu u svých hvězd.</p>

<p>„Zadek tý přísavky je odkrytý,“ ozval se Bee. „Až dorazí mezi hvězdy, můžeme se dostat za ně a –“</p>

<p>„Nemluv o tom a dělej!“ vykřikl Momoe. Podle své rady pak nařídil svým hochům, aby vystartovali proti stěně a odrazili se za formaci Draků.</p>

<p>Zatímco Gryfové se pevně drželi svých hvězd, sevřený útvar Draků se během chaotického odrazu Tygrů najednou změnil. Válec i čelní stěna se rozštěpily na dva kusy, když se vojáci uvnitř protlačili ven. Formace se téměř okamžitě začala pohybovat opačným směrem, vracela se k bráně Draků. Většina Gryfů pálila na formace a jednotlivé opozdilce a letěla za nimi. Tygři útočili na zbylé Draky zezadu.</p>

<p>Ale něco tu nesedělo. William Bee chvíli přemýšlel a pak si uvědomil, co to je. Formace se nemohly obrátit uprostřed letu, pokud je někdo nepostrčil opačným směrem, a kdyby se odrazily takovou silou, která by stačila k vytvoření bojových útvarů o dvaceti mužích, musely by letět zatraceně <emphasis>rychle.</emphasis></p>

<p>Byli tam, šest malých Draků nedaleko dveří Williama Beea. Z počtu světel na jejich kosmických oblecích Bee usoudil, že tři z nich byli vyřazeni z boje a dva poškozeni, jenom jeden zůstal celý. Nic od nich nehrozilo. Bee na ně nedbale zamířil, stiskl tlačítko</p>

<p>a –</p>

<p>Nic se nestalo.</p>

<p>Rozsvítila se světla.</p>

<p>Hra skončila.</p>

<p>Dokonce i při pohledu přímo na ně Beeovi došlo teprve za chvíli, co se stalo. Čtyři Draci přitiskli své přilby do rohu dveří, a jeden z nich jimi právě prošel. A předváděli obvyklý rituál. Ničili je, sami přitom neztratili skoro nikoho a měli tu drzost provádět vítězný rituál a ukončit hru přímo pod jejich nosem.</p>

<p>Teprve tehdy napadlo Williama Beea, že Draci nejenže ukončili hru, oni ji podle pravidel vyhráli. Bez ohledu na to, jak k tomu dojde, vás neuznají za vítěze, pokud nemáte dostatečné množství nezmrazených vojáků, aby se dotkli rohů brány a prošli přes ni do nepřátelské chodby. Proto by se – podíváme-li se na věc z jiného úhlu – člověk mohl přít, jestli ten závěrečný rituál <emphasis>byl </emphasis>opravdu vítězstvím. Bitevní místnost ho určitě uznala za konec hry.</p>

<p>Brána učitelů se otevřela a do místnosti vstoupil major Anderson. „Endere,“ zavolal a rozhlížel se kolem.</p>

<p>Jeden ze zmrazených Draků se pokusil odpovědět s bradou přilepenou ke kosmickému obleku. Anderson se hákem dostal nad něho a rozmrazil ho.</p>

<p>Ender se usmíval. „Zase jsem vás porazil, pane.“</p>

<p>„Nesmysl,“ odpověděl Anderson tiše. „Bojoval jste s Gryfy a Tygry.“</p>

<p>„Myslíte si, že jsem tak praštěný?“</p>

<p>Anderson pronesl hlasitě přede všemi: „Po tomto malém manévru měníme pravidla hry. Vyžaduje se, aby před dosažením brány byli zmraženi nebo vyřazeni z boje všichni nepřátelští vojáci.“</p>

<p>„Stejně to mohlo fungovat jenom jednou,“ řekl Ender.</p>

<p>Anderson mu podal hák. Ender postupně každého odmrazil. K čertu s protokolem. K čertu se vším. „Hej!“ zakřičel na Andersona, který už odcházel. „Co bude příště? Moje armáda v kleci beze zbraní a zbytek Bitevní školy proti ní? Co kdybyste trochu srovnali šance?“</p>

<p>Ostatní hoši hlasitě mručeli na souhlas, a nejen Draci. Anderson ani neuznal za vhodné, aby se na Enderovu výzvu otočil. Nakonec odpověděl William Bee. „Endere, když se v bitvě postavíš proti nám, bez ohledu na podmínky nebudou šance stejné.“</p>

<p>Správně! volali hoši. Mnozí se smáli. Talo Momoe začal tleskat a vykřikl „Ender Wiggin!“ Také ostatní tleskali a volali Enderovo jméno.</p>

<p>Ender prošel nepřátelskou branou. Jeho vojáci šli za ním. Opakované skandování jeho jména se za ním neslo chodbami.</p>

<p>„Budeme večer cvičit?“ zajímal se Divoký Tom.</p>

<p>Ender zakroutil hlavou.</p>

<p>„Tak zítra ráno?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Kdy tedy?“</p>

<p>„Pokud bude záležet na mě, už nikdy.“</p>

<p>Uslyšel za sebou nesouhlasný šum.</p>

<p>„Hele, to není fér,“ řekl jeden hoch. „Není to naše chyba, že učitelé tak zpotvořili pravidla hry. Nemůžeš nás přestat učit jenom proto –“</p>

<p>Ender pleskl otevřenou dlaní o zeď a zakřičel na chlapce: „Hra mě už nezajímá!“ Ozvěna jeho hlasu se nesla po chodbě. Ostatní armády se nahrnuly ke svým dveřím. Promluvil tiše do ticha. „Rozumíš?“ A pak zašeptal: „Hra skončila.“</p>

<p>Vracel se do pokoje sám. Chtěl si lehnout, ale nemohl, protože postel byla mokrá. Připomněla mu, co se stalo ráno; v záchvatu zuřivosti strhl matraci s pokrývkami z rámu postele a vyhodil je ven na chodbu. Potom vycpal uniformu, aby sloužila jako polštář a lehl si na holé dráty natažené přes rám. Nebylo to pohodlné, ale Ender už neměl chuť vstát.</p>

<p>Ležel teprve několik minut, když někdo zaklepal na dveře.</p>

<p>„Běž pryč,“ řekl tiše. Klepající ho neslyšel nebo nechtěl odejít. Nakonec ho Ender pozval dál.</p>

<p>Byl to Bean.</p>

<p>„Běž pryč, Beane.“</p>

<p>Bean přikývl, ale neodešel. Místo toho si prohlížel své boty. Ender na něho málem zařval, zaklel, zakřičel, aby vypadl. Místo toho si všiml, jak unaveně Bean vypadá, celé tělo sehnuté únavou, oči ztmavlé nedostatkem spánku. A přesto měl pokožku pořád měkkou a průsvitnou jako dítě, měkce zaoblené líce, štíhlé údy malého kluka! Nebylo mu ještě ani osm. V této chvíli nebylo důležité, že je nadaný, velice zapálený a skvělý. Byl dítětem, byl <emphasis>mladý.</emphasis></p>

<p>Ani on není, pomyslel si Ender. Ano, je malý. Ale Bean prošel bitvou, ve které na něm a na jeho vojácích závisela celá armáda, báječně bojoval a vyhráli. V tom se už neprojevovalo mládí. Ani dětství. Bean si vyložil Enderovo mlčení a změklý výraz obličeje jako svolení zůstat a postoupil o krok blíž. Teprve potom uviděl Ender kousek papíru v jeho ruce.</p>

<p>„Převeleli tě?“ zeptal se nevěřícně Ender, ale jeho hlas zněl hluše, bez zájmu.</p>

<p>„Ke Králíkům.“</p>

<p>Ender přikývl. Samozřejmě. Bylo to jasné. Pokud mě nedokážou porazit, vezmou mi moji armádu. „Carn Carby je dobrý kluk. Doufám, že pozná tvoji cenu.“</p>

<p>„Carn Carby dnes ukončil školu. Oznámili mu to, zatímco jsme bojovali.“</p>

<p>„A kdo bude velet Králíkům?“</p>

<p>Bean zvedl bezmocně ruce. „Já.“</p>

<p>Ender hleděl na strop a přikývl. „Samozřejmě. Konec konců jsi jenom o čtyři roky mladší, než je věk stanovený pro velitele.“</p>

<p>„Nedělej si legraci. Nevím, co se tady děje. Hra se pořád mění, a teď tohle. Víš, nepřeveleli jenom mě. Vyřadili polovinu velitelů a spoustě našich hochů předali velení jejich armád.“</p>

<p>„Kterým hochům?“</p>

<p>„Vypadá to, že – každému veliteli čety a jeho zástupci.“</p>

<p>„Jasně. Když se rozhodnou rozbít moji armádu, vezmou to hezky od podlahy. Všechno dělají velice důkladně.“</p>

<p>„Endere, ty budeš pořád vyhrávat. Všichni to víme. Divoký Tom prohlásil 'Chceš říct, že já přijdu na to, jak porazit Draky?' Každý tu ví, že jsi nejlepší. Nesrazí tě na kolena, ať dělají co –“</p>

<p>„Už srazili.“</p>

<p>„Ne, Endere, nemůžou –“</p>

<p>„Beane, jejich hra mě už víc nezajímá. Já už nebudu hrát, ani cvičit. Nebudou žádné další bitvy. Můžou si strkat papírky pod dveře, jak chtějí, ale já nepůjdu. Rozhodl jsem se ještě předtím, než jsem dnes prošel dveřmi. Právě proto jsem chtěl, abys útočil na bránu. Myslel jsem, že to nebude fungovat, ale bylo mi to jedno. Chtěl jsem jenom elegantně odejít.“</p>

<p>„Měl jsi vidět Williama Beea. Stál tam jak solný sloup a snažil se uhodnout, jak prohrál, když ti zbylo sedm vojáků, kteří mohli nanejvýš kroutit palci na noze a on měl jenom tři zraněné.“</p>

<p>„Proč bych měl chtít vidět jeho obličej? Proč bych měl chtít vůbec někoho porazit?“ Ender si promnul dlaněmi oči. „Dneska jsem opravdu hodně ublížil Bonzovi. Opravdu jsem mu ublížil.“</p>

<p>„Koledoval si o to.“</p>

<p>„Srazil jsem ho, když vstával. Zdálo se mi, že je mrtvý. A já ho pořád kopal.“</p>

<p>Bean nic neříkal.</p>

<p>„Chtěl jsem se jenom pojistit, aby mně už nikdy neublížil.“</p>

<p>„Už ti neublíží. Poslali ho domů.“</p>

<p>„Už teď?“</p>

<p>„Učitelé toho moc neřekli, nikdy se nevyjadřují. Podle oficiálního oznámení ukončil studium, ale tam, kde se uvádí zařazení – taktická škola, týlové zabezpečení, velitelská přípravka, navigace a jiné podobné věci – stálo jenom Kartagena, Španělsko. Tam je přece doma.“</p>

<p>„Jsem rád, že ho vyřadili.“</p>

<p>„Čert ho vem, všichni jsme rádi, že je pryč. Kdybychom věděli, co ti udělal, na místě bychom ho zabili. Je pravda, že na tobě visela celá horda kluků?“</p>

<p>„Ne, stáli jsme proti sobě sami dva. Bojoval čestně.“ Kdyby nebyl čestný, byl by mě s těmi ostatními vyřídil. Možná by mě i zabili. Jeho smysl pro čest mi zachránil život. „Já jsem nebojoval čestně,“ dodal Ender, „bojoval jsem, abych vyhrál.“</p>

<p>Bean se zasmál. „A vyhrál's. Srazil's ho z oběžné dráhy.“</p>

<p>Ozvalo se zaklepání na dveře. Než stačil Ender odpovědět, dveře se otevřely. Ender očekával dalšího vojáka, ale místo toho se objevil major Anderson. A za ním stál plukovník Graff.</p>

<p>„Endere Wiggine,“ promluvil Graff.</p>

<p>Ender vstal. „Ano, pane.“</p>

<p>„Vaše dnešní chování v bitevní místnosti neodpovídalo zásadám jednání s nadřízenými a nesmí se opakovat.“</p>

<p>„Ano, pane.“</p>

<p>Bean se ještě necítil být podřízeným a také si nemyslel, že Ender si zasloužil pokárání. „Podle mě už byl čas, aby někdo řekl učitelům, jaký máme na jejich jednání názor.“</p>

<p>Dospělí ho ignorovali. Anderson podal Enderovi list nijak nezmenšeného papíru. Tentokrát to nebyl žádný malý útržek, který sloužil pro vnitřní rozkazy v rámci Bitevní školy, ale platný rozkaz. Bean věděl, co znamená. Endera odveleli pryč ze školy.</p>

<p>„Vyřazen?“ zeptal se Bean. Ender přikývl. „Proč jim to trvalo tak dlouho? Jsi tu teprve první dva nebo tři roky. Už ses naučil tady chodit, mluvit a sám se oblečeš. Co tě ještě budou učit?“</p>

<p>Ender potřásl hlavou. „Vím jenom, že hra skončila.“ Složil papír. „Žádná další brzy nebude. Mohl bych si promluvit se svojí armádou?“</p>

<p>„Není čas,“ odpověděl Graff. „Raketoplán odlétá za dvacet minut. Kromě toho bude lepší, když s nimi po předání rozkazů už nebudete mluvit. Ulehčí to situaci.“</p>

<p>„Jim nebo vám?“ zeptal se Ender. Nečekal na odpověď a rychle se obrátil k Beanovi, chvíli podržel jeho ruku ve své a potom zamířil ke dveřím.</p>

<p>„Počkej,“ ozval se Bean, „kam jdeš? K taktikům? Navigátorům? Nebo k týlu?“</p>

<p>„Do Velitelské školy,“ odpověděl Ender.</p>

<p><emphasis>„Přípravka?“</emphasis></p>

<p>„Ne, Velitelská škola,“ řekl Ender a už byl ze dveří venku. Anderson šel v těsném závěsu za ním. Bean chytil plukovníka Graffa za rukáv. „Do Velitelské školy se přece nikdo nedostane, dokud mu není šestnáct!“</p>

<p>Graff setřásl Beanovu ruku a odešel. Pevně za sebou zavřel dveře.</p>

<p>Bean stál osamoceně v pokoji a pokoušel se pochopit, co to mohlo znamenat. Nikdo nepostoupil do Velitelské školy, pokud nestudoval tři roky v přípravce buď taktiku nebo týlové zabezpečení. Jenomže i tak nikdo neodcházel z Bitevní školy dřív než po šesti letech. A Ender tu strávil jenom čtyři.</p>

<p>Systém se hroutí. Je to nad slunce jasnější. Buď někdo nahoře začíná šílet nebo se něco děje s válkou, skutečnou válkou, válkou s termiťany. Proč by takto rozbíjeli systém výcviku a hru? Proč by jinak stavěli malého kluka – jako jsem já – do čela armády?</p>

<p>Beanovi se všechno honilo hlavou, když se vracel chodbou do své vlastní postele. Přesně ve chvíli, kdy se dostal k palandě, světla zhasla. Svlékal se potmě, nemotorně uložil oblečení do skřínky, kterou neviděl. Cítil se příšerně. Napřed si myslel, že je mu špatně, protože má strach z velení armádě, ale nebyla to pravda. Věděl, že z něho bude dobrý velitel. Chtělo se mu plakat. Od několika prvních dní svého pobytu, kdy se mu stýskalo po domově, dosud neplakal. Pokusil se pojmenovat pocit, který mu cpal knedlík do krku a nutil ho vzlykat, třebaže se ho snažil potlačit. Kousl se do ruky, aby pocit zastavil, aby ho nahradil bolestí. Nepomáhalo to. Nikdy už Endera neuvidí.</p>

<p>Jakmile pocit pojmenoval, ovládl se. Lehl si na záda a přiměl se provést na sobě relaxační proceduru, takže mu už nebylo do pláče. Potom ho pomalu odnesl spánek. Ruka ležela blízko úst, váhavě spočívala na polštáři, jako by se Bean nemohl rozhodnout, jestli si bude kousat nehty nebo cumlat konečky prstů, čelo měl zbrázděné vráskami. Dýchal rychle a lehce. Byl vojákem, a kdyby se ho někdo zeptal, čím chce být, až vyroste, nebyl by věděl, co tím chce dotyčný říct.</p>

<p>Když nastupoval do raketoplánu, Ender si poprvé všiml, že označení hodnosti na uniformě majora Andersena se změnilo. „Teď je plukovníkem,“ potvrdil jeho domněnku Graff. „Major Anderson je vlastně od dnešního odpoledne pověřen vedením Bitevní školy. A mě pověřili jinými úkoly.“</p>

<p>Ender se nezeptal, jakými úkoly ho pověřili.</p>

<p>Graff se připoutal v křesle přes uličku od něho. Letěl s nimi pouze jediný další cestující, tichý muž v civilním obleku. Představil se jako generál Pace. Měl s sebou kufřík, ale jinak neměl víc zavazadel než Ender. Endera poněkud uklidnilo, že také Graff odcházel s prázdnýma rukama.</p>

<p>Ender na cestě domů promluvil jenom jedenkrát. „Proč letíme domů?“ zeptal se. „Myslel jsem, že Velitelská škola je někde mezi asteroidy.“</p>

<p>„Máš pravdu,“ potvrdil Graff. „Ale Bitevní škola nemá zařízení pro přistání velkých lodí. Proto dostaneš na Zemi malou dovolenou.“</p>

<p>Ender by se rád zeptal, jestli to znamená, že se může podívat za svou rodinou. Ale najednou z té možnosti dostal strach a nezeptal se. Jenom zavřel oči a snažil se usnout. Generál Pace, sedící za ním, si ho pozorně prohlížel. Ender nedokázal uhodnout, proč ho studuje.</p>

<p>Když přistáli, na Floridě bylo horké letní odpoledne. Ender tak dlouho neviděl sluneční světlo, že ho jas skoro oslepil. Mžoural očima a kýchal a chtěl se vrátit zpátky do dveří. Všechno bylo vzdálené a ploché; zdálo se, že zem, postrádající zakřivení školní podlahy směrem vzhůru, se místo toho propadá, takže na jejím povrchu si Ender připadal jako na hrotu špendlíku. Nenáviděl ji. Chtěl se vrátit domů, zpátky do Bitevní školy, do jediného místa ve vesmíru, kam patřil.</p>

<p><emphasis>„Zatkli ho?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„No, je to docela přirozená myšlenka. Generál Pace je náčel</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>kem vojenské pol</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>cie. V Bitevní škole došlo k úmrtí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neřekli mi, zda byl plukovník Graff povýšen nebo postaven před válečný soud. Jenom ho přeložili, s příkazem podat zprávu </emphasis><emphasis>Polemarchovi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je to dobré nebo špatné znamení?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kdo ví?,Na jedné straně, Ender Wiggin nejenže přežil, překr</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>čil práh, ale také byl vyřazen v oslnivě dobré formě. Musíte sta</emphasis><emphasis>rému Graffovi věřit. Na druhé straně jsou na lodi čtyři cestující. </emphasis><emphasis>Jeden cestuje v pytli.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Teprve druhá smrt v dějinách školy. Tentokrát aspoň nešlo </emphasis><emphasis>o sebevraždu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak by se vám líbila vražda, majore Imbu?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nebyla to vražda, plukovníku. Zachytili jsme rvačku na video ze dvou úhlů pohl</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>du. Nikdo nemůže Endera obviňovat.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale mohli by obvinit Graffa. Až tohle všechno skončí, civi</emphasis><emphasis>listé se budou prohrab</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>vat našimi záznamy a rozhodnou, co byla </emphasis><emphasis>pravda a co ne. Vyznamenají nás, když si b</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>dou myslet, že jsme měli pravdu, nebo nám seberou penzi a uvězní nás, když usoudí, že jsme se mýlili. Ješt</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>že měli dobrý nápad neříkat Enderovi, že </emphasis><emphasis>hoch zemřel.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je to už druhý případ.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neřekli mu ani o Stilsonovi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ten kluk je vyděšený.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ender Wiggin není zabiják. Jenom prostě vyhrává</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> obzvlášť důkla</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>ně. Jestli to někoho děsí, přenechte to termiťanům.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Člověk by řekl, že je málem litujete, když víte, že jim půjde po krku.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jediný, koho lituju, je Ender. Ale ne natolik, abych navrhl, že by s ním měli zacházet mírněji. Jenom jsem získal přístup k materi</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>lům, které Graff celou dobu dostával. O pohybech flotil a o tom ostatním. Zv</emphasis><emphasis>y</emphasis><emphasis>kl jsem si spát v noci klidně.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Čas se krátí?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neměl jsem o tom mluvit. Nemohu vám sdělit utajované info</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>mace.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zůstane tedy při tom: nedali ho do Velitelské školy ani o den dřív. A možná o dva roky později.“</emphasis><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 13</strong><emphasis>Valentine</emphasis></p>

<p><emphasis>„Děti?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Bratr a sestra. Pětkrát pronikli do sítí</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> píšou pro společnosti, které jim platí za členství a tak dál. Trvalo nám zatraceně dlouho, než jsme je vystop</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>vali.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Proč se skrývají?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Může za tím být všelicos. Ale nejsamozřejmějším důvodem je jejich věk. Chlapci je čtrnáct, děvčeti dvanáct.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Který z nich je Démosthenés?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Děvče. Je mu dvanáct.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Omluvte mě, já si opravdu nemyslím, že je to směšné, ale m</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>sím se tomu smát. Celý ten čas jsme si dělali starosti, pořád jsme se snažili přesvědčit Rusy, aby nebrali D</emphasis><emphasis>é</emphasis><emphasis>mosthena vážně, uváděli jsme Locka jako důkaz, že všichni Američané nejsou váleční štváči. Bratr se sestrou, ještě před pube</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>tou</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A jejich příjmení je Wiggin.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale, ale. Shoda náhod?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ten Wiggin je třetí. Jsou celkem tři.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vynikající. Rusové nikdy neuvěří –“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Že Démosthena a Locka neřídíme stejně jako tamtoho Wigg</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>na.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Není to spiknutí? Neřídí je někdo?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nedokázali jsme zjistit žádný styk mezi těmito dvěma dětmi a něj</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>kým dospělým, který by je mohl řídit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nedá se říct, že by někdo nemohl vynalézt nějakou metodu, kt</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>rou nedokážete zji</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>tit. Ale těžko uvěřit, že dvě děti</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vyslechl jsem plukovníka Graffa po jeho příletu z Bitevní šk</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>ly. Podle jeho nejlepšího mínění všechno, co tyto děti udělaly, odp</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>vídá jejich inteligenci. Jejich scho</emphasis><emphasis>p</emphasis><emphasis>nosti jsou naprosto stejné</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> jako toho Wiggina. Liší se jed</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>ně povahou. Překvapila ho však orientace těchto dvou osobností. Démosthenés je určitě děvče, ale Graff říká, že děvče odmítl vzít do Bitevní školy, protože bylo příliš mírné, smí</emphasis><emphasis>ř</emphasis><emphasis>livé, a navíc ještě so</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>citné.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Démosthenés takový rozhodně není.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A že chlapec má duši šakala.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neocenili Locka nedávno jako 'Jedinou opravdu otevřenou hlavu v Am</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>rice?'“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Těžko říct, co se ve skutečnosti děje. Ale Graff doporučil, a já s ním souhlasím, abychom je nechali být a neprozrazovali je. Ve zpr</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>vě tent</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>krát pouze uvedeme, že jsme zjistili, že Locke s Démosthenem nemají kontakty se zahraničím a také s žádnou domácí skupinou, kromě těch, které veřejně oznámili v sítích.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jinými slovy, nenašli jsme u nich vůbec nic.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím, že Démosthenés vypadá nebezpečně, částečně i proto, že má</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> nebo ona má</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> početné přívržence. Podstatné však podle mě je, že ten, který je z nich dvou ctižádost</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>vější, si vybral úlohu mírné, moudré osobnosti. A že zatím pořád jenom mluví. Mají vliv, ale ne moc.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Podle mých zkušeností vliv znamená moc.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kdybychom někdy zjistili, že se chovají nepřístojně, snadno je můž</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>me prozradit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jenom v příštích několika letech, čím déle budeme čekat, tím budou starší a tím menší šok způsobí odhalení jejich totožnosti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Víte přece, že Rusové své jednotky skutečně přesunovali. Vždycky tu je možnost, že Démosthenés má pravdu. V takovém př</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>padě</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Radši bychom měli mít Démosthena po ruce. Dobrá, pro tent</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>krát z</emphasis><emphasis>ů</emphasis><emphasis>stanou čistí. Ale dávejte na ně pozor. A musíte, samozřejmě, najít způsob, jak Rusy uklidnit.“</emphasis></p>

<p>Přes všechny předtuchy Valentine bavilo hrát roli Démosthena. Její sloupek přenášely teď prakticky všechny zpravodajské sítě v zemi a bylo legrační sledovat, jak se na kontě jejího zplnomocněného zástupce hromadí peníze. Vždycky jednou za čas spolu s Petrem darovala Démosthenovým jménem pečlivě vypočítanou částku určitému kandidátovi nebo na jistý účel. Sumu dostatečně velikou, aby si veřejnost daru všimla, ale ne tak přemrštěnou, aby si kandidát myslel, že se snaží kupovat hlasy. Dostávala tolik dopisů, že její síť najala sekretářku, aby na určitou běžnou korespondenci odpovídala za ni. Dopisy byly zábavné, od nacionálních i mezinárodních vůdců, některé nepřátelské, občas přátelské, vždycky se však obratně pokoušely nahlédnout Démosthenovi pod pokličku – tyto četla spolu s Petrem a někdy se smáli radostí nad tím, že právě <emphasis>tihle </emphasis>lidé píší dětem a nevědí o tom.</p>

<p>Někdy se však styděla. Otec četl Démosthena pravidelně. Locka nikdy, nebo o něm nemluvil, pokud ho četl. Ale při večeři je často seznamoval s některým zvlášť významným místem Démosthenova denního sloupku. Petr to přímo miloval – „Podívej se, to ukazuje, že obyčejný člověk upoutává pozornost“ – ale Valentine cítila, že tím otce ponižuje. Kdyby někdy zjistil, že celý ten čas, kdy nám o sloupcích vykládal, jsem je psala <emphasis>já, </emphasis>a že jsem nikdy ani z poloviny nevěřila tomu, co píšu, hněval by se a styděl.</p>

<p>Ve škole se jednou málem dostala do problémů, když učitel dějepisu uložil její třídě napsat práci o protikladných názorech Locka a Démosthena ze dvou dřívějších článků. Valentine si tenkrát nedala pozor a napsala brilantní analýzu. Dalo jí pak velkou práci vymluvit řediteli, aby její rozbor nezveřejnil v opravdové zpravodajské síti, která přinášela Démosthenovy sloupky. Petr se rozzuřil. „Když píšeš věci tolik podobné Démosthenovi, nemůžeš je přece nechat publikovat. Měl bych teď Démosthena zabít, přestáváš se ovládat.“</p>

<p>Vztekal se kvůli tomuto trapnému omylu, ale mnohem víc ji děsilo, když mlčel. Démosthenés totiž dostal pozvánku na zasedání prezidentovy Rady pro výchovu v budoucnosti, modře šrafovaný štítek naprosto k ničemu, ale vypadal báječně. Valentine si myslela, že Petr pochopí pozvání jako triumf, ale nestalo se tak. „Odmítni to,“ řekl jí.</p>

<p>„Proč bych měla pozvání odmítnout? Teď stejně není do čeho píchnout a oni dokonce uvádějí, že kvůli Démosthenově 'známé touze po soukromí by všechna zasedání probíhala v síti.' Z Démosthena udělají váženou osobnost a –“</p>

<p>„A tobě se velice líbí, že jsi pozvání dostala dřív než já.“</p>

<p>„Petre, tady nejde o tebe nebo o mě, jde o Démosthena a Locka. Vytvořili jsme je uměle, nejsou skuteční. Kromě toho tato schůzka neznamená, že se jim Démosthenés líbí víc než Locke, prostě jenom znamená, že Démosthenés má daleko větší ohlas. Věděl jsi, že ho bude mít. Setkání s ním potěší velký počet šovinistů a lidí nenávidějících Rusy.“</p>

<p>„Takhle to nemělo fungovat. Locke měl být váženou osobností.“</p>

<p>„Vždyť je! Skutečný respekt se získává déle než oficiální. Ty se na mě zlobíš proto, že jsem dobře zvládla úkoly, které jsi mně uložil.“</p>

<p>Ale zlobil se dlouho a od té doby jí už pořád nechával promýšlet všechny vlastní sloupky, místo aby jí řekl, co má psát. Možná si myslel, že se tím zhorší kvalita Démosthenových sloupků, ale pokud se tak stalo, nikdo si ničeho nevšiml. Ještě víc ho asi dopalovalo, že za ním ani jednou nepřišla s pláčem prosit o pomoc. Byla příliš dlouho Démosthenem, než aby potřebovala někoho, kdo by jí radil, jaký má Démosthenés na věc názor.</p>

<p>A zatímco se její korespondence s ostatními politicky aktivními občany rozrůstala, začínala získávat informace, které nebyly určeny – jednoduše řečeno – uším veřejnosti. Jistí vojenští činitelé při korespondenci s ní utrousili neúmyslně pár zmínek o různých záležitostech a ona s Petrem z nich vystavěli fascinující a hrůzostrašný obraz aktivity zemí Varšavské smlouvy. Skutečně se připravovaly na válku, hrozivou a krvavou pozemní válku. Démosthenés se nemýlil, když podezříval Varšavskou smlouvu, že nedodržuje podmínky Společnosti národů.</p>

<p>Démosthenova postava postupně začala žít vlastním životem. Často se na konci písemné práci přistihla, že myslí jako Démosthenés, že souhlasí s myšlenkami, které měly být chladně vykalkulovanými postoji. A někdy si přečetla Lockovy stati od Petra a zjistila, že ji rozčiluje jeho očividná slepota ke skutečnosti.</p>

<p>Asi není možné navléknout na sebe něčí totožnost, aniž by se člověk nestal tím, kým předstírá, že je. Několik dní ji to trápilo, přemýšlela o tom a pak napsala sloupek, ve kterém tuto myšlenku využila jako výchozí předpoklad. Ukázala, že politici, kteří lezou Rusům do zadku v zájmu zachování míru, se jim nevyhnutelně podřizují ve všem. Nádherně tím zaryla do vládnoucí strany a dostala spoustu milé pošty. Přestala ji také děsit myšlenka, že se do určité míry stává Démosthenem. Je chytřejší než Petr a já ho za to plně uznávám, říkala si v duchu.</p>

<p>Graff na ni čekal po škole. Opíral se o své auto. Měl civilní oblek a přibral na váze, takže ho napřed nepoznala. Ale když jí pokynul a než se stačil představit, vzpomněla si na jeho jméno.</p>

<p>„Nebudu už nic psát,“ prohlásila. „Neměla jsem ten dopis vůbec napsat.“</p>

<p>„Potom asi nedostanete vyznamenání.“</p>

<p>„Nevadí.“</p>

<p>„Pojďte, Valentine, projedeme se spolu.“</p>

<p>„Nejezdím s cizími lidmi.“</p>

<p>Podal jí list papíru. Byl to písemný souhlas jejích rodičů.</p>

<p>„Myslím, že nejste cizí. Kam pojedeme?“</p>

<p>„Navštívit mladého vojáka, který je na dovolené v Greensboro.“</p>

<p>Nastoupila do auta.</p>

<p>„Enderovi je teprve deset. Říkal jste nám, že poprvé dostane dovolenku až ve dvanácti letech.“</p>

<p>„Přeskočil několik stupňů.“</p>

<p>„Takže se dobře učí?“</p>

<p>„Zeptejte se ho, až ho uvidíte.“</p>

<p>„Proč já? Proč ne celá rodina?“</p>

<p>Graff si povzdechl. „Ender chápe svět po svém. Museli jsme ho přesvědčit, aby se s vámi setkal. Co se týká Petra a rodičů, neměl zájem. Život v Bitevní škole byl – intenzivní.“</p>

<p>„Co tím chcete říct? Zešílel?“</p>

<p>„Naopak, neznám zdravějšího člověka, než je on. Je natolik při smyslech, aby věděl, že jeho rodiče nijak zvlášť netouží otevřít znovu vzrušující kapitolu, kterou před čtyřmi lety dost pevně zavřeli. A Petr – setkání s ním jsme mu ani nenavrhli, takže neměl možnost říct nám, abychom táhli k čertu.“</p>

<p>Vyrazili po Lake Brandt Road a těsně za jezerem zabočili na silnici vinoucí se nahoru a dolů, dokud nepřijeli k bílému dřevěnému stavení, které zabíralo vrcholek kopce. Z jedné strany shlíželo na Lake Brandt a z druhé na pětiakrové soukromé jezírko. „Tento dům postavila Medlyho společnost Mist-E-Rub,“ pronesl Graff. „Mezinárodní flotila ho koupila před dvaceti lety, aby nemusela platit vysoké daně. Ender trval na tom, že rozhovor nesmí nikdo odposlouchávat. Slíbil jsem mu to. Abych pomohl vzbudit důvěru, vyjedete si ven na voru, který sám postavil. Ale měl bych vás na něco upozornit. Až skončíte, chci vám o rozhovoru položit pár otázek. Nemusíte odpovídat, ale doufám, že budete.“</p>

<p>„Nemám s sebou plavky.“</p>

<p>„Jedny vám můžeme půjčit.“</p>

<p>„Bez štěnice?“</p>

<p>„Od jisté hranice musí být důvěra. Já například vím, kdo je ve skutečnosti Démosthenés.“</p>

<p>Tělem jí projel záchvěv strachu, ale neříkala nic.</p>

<p>„Vím to od té doby, co jsem se vrátil z Bitevní školy. Na Zemi zná jeho totožnost asi šest lidí. Nepočítám Rusy – Bůh ví, co vlastně vědí. Ale Démosthenés se nás nemá proč bát. Může důvěřovat naší diskrétnosti. Já jenom věřím, že Démosthenés nepoví Lockovi, co se dnes stane. Vzájemná důvěra. Řekneme si to jeden druhému.“</p>

<p>Valentine se nedokázala rozhodnout, kdo souhlasil – zda Démosthenés nebo Valentine Wigginová. Pokud dal souhlas ten první, nevěřila by mu. Jestliže ten druhý, potom by snad mohla. Z faktu, že chtěli, aby o této záležitosti nemluvila s Petrem, vyplývalo, že asi vědí o rozdílech mezi nimi. Nepřestávalo jí vrtat hlavou, jestli sama vůbec ví o nějakých rozdílech.</p>

<p>„Říkal jste, že si postavil vor. Jak dlouho tu už je?“</p>

<p>„Dva měsíce. Plánovali jsme, že dovolená bude trvat jenom pár dní. No, víte, zdálo se, že ho další vzdělání nezajímá.“</p>

<p>„Aha. Takže já ho mám znovu vyléčit.“</p>

<p>„Tentokrát vám nemůžeme cenzurovat dopis. Prostě riskujeme. Velice nutně potřebujeme vašeho bratra. Lidstvo stojí na rozcestí.“</p>

<p>Tentokrát byla Valy natolik dospělá, aby poznala, jak velké nebezpečí lidstvu hrozí. A dost dlouho žila v kůži Démosthena, takže nezaváhala. Věděla, co je její povinností. „Kde je?“</p>

<p>„Dole na můstku.“</p>

<p>„Kde jsou plavky?“</p>

<p>Ender na ni nezamával, když sešla z kopce k němu, neusmál se, když vstoupila na plovoucí můstek. Poznala však, že ji rád vidí, poznala to z toho, že z ní nespustil oči.</p>

<p>„Jsi větší, než si tě pamatuju,“ řekla stupidně.</p>

<p>„Ty taky. Vzpomínám si, žes byla hezká.“</p>

<p>„Paměť nás opravdu klame.“</p>

<p>„Ne. Máš stejný obličej, ale já si už nepamatuju, co krása znamená. Pojď dál, vyjedeme si na jezero.“</p>

<p>Se zlým tušením pohlédla na malý vor.</p>

<p>„Jenom se na něm nesmíš postavit, to je všechno.“ Vylezl na vor jako pavouk, po špičkách nohou a prstech. „První věc, kterou jsem postavil vlastníma rukama do té doby, co jsme stavěli z kostek. Stavby odolné proti Petrovu zásahu.“</p>

<p>Zasmála se. Mívali velkou radost, když postavili z kostek věc, která stála dokonce i tehdy, když odstranili velké množství podpěrných sloupů. Naopak Petr rád vytáhl tu a tam jednu kostku tak, aby se křehká stavba při prvním doteku dalšího člověka zřítila. Petr byl vůl, ale umožňoval jim zaměřit hovor na dětská léta.</p>

<p>„Petr se změnil,“ řekla.</p>

<p>„Nemluv o něm.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Doplazila se na loďku, i když ne tak zručně jako Ender. Pádloval pomalu ke středu soukromého jezera. Nahlas poznamenala, že opálený a silný.</p>

<p>„Síla pochází z Bitevní školy. Opálení z tohohle jezera. Hodně času jsem na vodě. Když plavu, jako bych nic nevážil. Chybí mi pocit beztíže. A když jsem tady na jezeře, půda se všude zvedá nahoru.“</p>

<p>„Život jako v misce.“</p>

<p>„Žil jsem v misce čtyři roky.“</p>

<p>„Takže teď jsme si cizí?“</p>

<p>„A nejsme, Valentine?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděla. Natáhla ruku a dotkla se jeho nohy. Potom mu bez varování stiskla koleno, přesně v místech, kde byl vždycky lechtivý.</p>

<p>Ale téměř ve stejné chvíli držel její zápěstí v ruce. Měl velkou sílu ve stisku, dokonce i přesto, že jeho ruce byly menší než její a paže byly štíhlé a úzké. Na okamžik vypadal nebezpečně, potom sevření povolilo. „Ano,“ přitakal, „často jsi mě lechtala.“</p>

<p>„Už nebudu,“ odtáhla ruku.</p>

<p>„Chceš si zaplavat?“</p>

<p>Místo odpovědi sklouzla z voru. Voda byla čistá a průzračná, bez chlóru. Chvilku plavala, pak se vrátila na vor a slunila se v paprscích zamlženého slunce. Kolem ní kroužila vosa, která přistála na voru za její hlavou. Věděla, že je tam. Obyčejně se vos bála, ale dnes ne. Ať se projde po voru, jen ať se peče na slunci jako já.</p>

<p>Vor se zahoupal. Obrátila se a uviděla Endera, jak jedním prstem zbavuje vosu života. „Tohle je odporný druh,“ ozval se. „Píchne tě, aniž by člověk zaútočil první.“ Usmál se. „Hodně jsem se dozvěděl o strategii preventivního útoku. Perfektně ji ovládám. Nikdo mě nikdy neporazí. Jsem nejlepší voják, kterého kdy měli.“</p>

<p>„Kdo by snad čekal míň? Jsi přece Wiggin.“</p>

<p>„Co to znamená?“ zeptal se.</p>

<p>„Znamená to, že budeš mít pro svět velký význam.“ A pověděla mu, co s Petrem dělají.</p>

<p>„Jak je Petr starý? čtrnáct? A už chce ovládnout svět?“</p>

<p>„Myslí si, že je Alexandr Veliký. A proč by nemohl být? Proč bys jím nemohl být <emphasis>ty?“</emphasis></p>

<p>„Oba nemůžeme být Alexandrem.“</p>

<p>„Dvě strany jedné mince. A já jsem kov mezi nimi.“ Ještě ve chvíli, kdy to říkala, by ráda věděla, jestli je to pravda. Za posledních několik let prožila s Petrem tolik společných akcí, že mu rozuměla, přestože si myslela, že jím pohrdá. Zatímco Ender byl až do této chvíle pouhou vzpomínkou. Maličký, křehký chlapec, který potřeboval její ochranu, a ne toto zmenšené vydání tvrdého chlapíka se studenýma očima a tmavou pokožkou, zabíjejícího vosy prstem. Možná, že jsou všichni tři stejní a že byli takoví po celou dobu. Možná jsme si jenom za žárlivosti mysleli, že jsme jiní než ostatní.</p>

<p>„Víš, s mincí je problém v tom, že když je jedna strana nahoře, druhá je dole.“</p>

<p>A ty si právě teď myslíš, že jsi dole. „Chtějí po mně, abych ti dodala odvahy k dalšímu pokračování ve studiu.“</p>

<p>„To není studium, ale hry. Od začátku do konce samé hry, jenomže mění pravidla, kdy se jim zachce.“ Zvedl ochablou ruku. „Vidíš ty šlachy?“</p>

<p>„Ale ty je taky můžeš využít.“</p>

<p>„Jenom když chtějí, aby je člověk využil. Když si myslí, že tě využívají. Ne, je to příliš těžké. Nechci už hrát. Přesně v okamžiku, kdy člověk začne mít štěstí a myslí si, že všechno zvládne, podrazí ho zase jinak. Pořád mám noční můry, když jsem tady. Zdá se mi, že jsem v bitevní místnosti, ale místo v beztížném stavu se hraje s gravitací. Neustále mění její směr, takže nikdy neskončím na stěně, ke které jsem vyrazil. Nikdy neskončím tam, kde jsem chtěl být. A pořád žadoním, aby mi dovolili přijít ke dveřím, ale oni mě nenechají, pořád mě vtahují zpátky.“</p>

<p>Slyšela hněv v jeho hlase a domyslela si, že je určen jí. „Kvůli tomu jsem asi tady. Abych tě dotáhla zpátky.“</p>

<p>„Nechtěl jsem tě vidět.“</p>

<p>„Říkali mi to.“</p>

<p>„Bál jsem se, že tě budu pořád milovat.“</p>

<p>„Doufala jsem, že budeš.“</p>

<p>„Můj strach a tvoje přání – obojí se splnilo.“</p>

<p>„Endere, je to opravdu tak. Možná jsme ještě mladí, ale nejsme tak úplně bezbranní. Hrajeme už dost dlouho podle jejich pravidel, a hra se stává naší hrou.“ Uchichtla se. „Jsem členkou jedné prezidentské komise. Petra to pořádně naštvalo.“</p>

<p>„Nesmím používat ani sítě. Tady není počítač, s výjimkou domácího přístroje, který řídí bezpečnostní systém a osvětlení. Stará vykopávka. Instalovali ho před sto lety, kdy se ještě počítače nemohly na nic napojit. Vzali mně armádu, panel a kdo ví, co ještě? Opravdu mi to nevadí.“</p>

<p>„Určitě jsi sám sobě dobrým společníkem.“</p>

<p>„Já ne. Moje vzpomínky.“</p>

<p>„Možná že jsi právě to, nač si vzpomínáš.“</p>

<p>„Ne. Moje vzpomínky na cizí lidi, na termiťáky.“</p>

<p>Valentine se otřásla, jako kdyby ji najednou ofoukl studený vánek. „Odmítám se dívat na termiťácké video. Je na něm pořád to samé.“</p>

<p>„Studoval jsem je dlouhé hodiny. Způsob, jakým se jejich lodě pohybují ve vesmíru. A něco zvláštního, co mě napadlo teprve, když jsem ležel tady na jezeře. Uvědomil jsem si, že všechny bitvy, ve kterých lidé bojovali s termiťáky zblízka, se odehrály při první invazi. Ve všech scénách z druhé invaze, kdy naši vojáci mají na sobě uniformy Mezinárodní flotily, ve všech těchto scénách jsou termiťáci pokaždé mrtví. Leží zhroucení nad řídícími panely. Nikde žádné stopy po boji. A co se týká Mazera Rackhama – nikdy nám neukázali ani jeden záběr z jeho bitvy.“</p>

<p>„Možná je to tajná zbraň.“</p>

<p>„Ne, ne, mě nezajímá, jak je zabili. Zajímají mě samotní termiťáci. Nevím o nich nic, a přesto bych měl s nimi jednou bojovat. Ve svém životě jsem se už dost nabojoval, občas to byla hra, jindy – něco jiného. Pokaždé jsem však vyhrál, protože jsem pochopil způsob nepřítelova myšlení. Pochopil jsem ho z toho, co dělali. Dokázal jsem uhodnout, co si myslí, že právě dělám, jak chtějí, aby se bitva dál vyvíjela. A získal jsem z toho výhodu. Toto umím velice dobře. Pochopit myšlení ostatních.“</p>

<p>„Kletba malých Wigginů,“ zažertovala, ale vyděsilo ji, že Ender jí možná rozuměl tak dokonale, jako svým nepřátelům. Petr jí vždycky rozuměl, nebo se alespoň tvářil, že jí rozumí, ale ten byl semeništěm neřestí, takže nikdy necítila rozpaky, když uhodl dokonce i ty nejčernější myšlenky. Ale Ender – nechtěla, aby do ní viděl. Určitě by se před ním v duchu svlékla do naha. Styděla by se. „Ty si myslíš, že nemůžeš termiťáky porazit, dokud je nepoznáš.“</p>

<p>„Je v tom něco hlubšího. Když jsem tu sám a nemám co dělat, přemýšlím taky o sobě. Pokouším se pochopit, proč se tak silně nenávidím.“</p>

<p>„Endere, to ne.“</p>

<p>„Neříkej mi 'Endere, to ne.' Hodně dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že se nenávidím, ale věř mi, je to tak. Opravdu. A nakonec jsem na něco přišel: v okamžiku, kdy skutečně pochopím svého nepřítele, kdy mu dostatečně rozumím, takže ho dokážu porazit, právě v tom okamžiku ho také miluju. Není asi možné někoho úplně pochopit, porozumět jeho přání a dozvědět se, čemu věří, aniž bys ho nemilovala stejným způsobem, jako se milují oni. A potom, přesně v tom okamžiku, kdy je <emphasis>miluju</emphasis><emphasis> –</emphasis>“</p>

<p>„Tak je porazíš.“ Strach, že jí vidí do duše, na chvíli zmizel.</p>

<p>„Ty mně nerozumíš. Já je <emphasis>zničím. </emphasis>Znemožním jim, aby mě někdy mohli zranit. Budu po nich šlapat tak dlouho, dokud budou <emphasis>exi</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>tovat.“</emphasis></p>

<p>„To určitě nebudeš.“ Znovu ji zachvátil strach, ještě silnější než předtím. Petr změkl, ale z tebe udělali zabijáka. Dvě strany téže mince, ale která je která?</p>

<p>„Já si, Valy, nevymýšlím, opravdu jsem zranil několik lidí.“</p>

<p>„Endere, já vím.“ Jak zraní mě?</p>

<p>„Vidíš, Valy, co se ze mě stává?“ pokračoval měkce. „Dokonce i ty se mě bojíš.“ Pohladil ji po tváři tak něžně, že se jí chtělo plakat. Jako by cítila dotyk jeho měkké dětské ručky, když byl ještě malé dítě. Pamatovala si ho, ten dotyk měkké a nevinné ručky na svém obličeji.</p>

<p>„Já se nebojím,“ odpověděla a v té chvíli mluvila pravdu.</p>

<p>„Měla bys.“</p>

<p>Ne. Neměla bych se tě bát. „Scvrkneš se, jestli zůstaneš ve vodě. Taky by tě mohli dostat žraloci.“</p>

<p>Usmál se. „Žraloci se už dávno poučili, že mě mají nechat na pokoji.“ Ale vytáhl se nahoru na vor, který se přitom nahnul a zalil vodou. Valentinu zastudilo do zad.</p>

<p>„Endere, Petr to chce udělat. Je dost chytrý, aby si počkal, ale chce se svojí vlastní cestou dostat k moci – když ne teď, tak potom. Ještě nevím, jestli to bude dobře nebo špatně. Petr dokáže být krutý, ale umí získat a udržet moc. Existují určité náznaky, že hned po skončení války s termiťáky, a možná ještě před jejím koncem, se svět znovu propadne do chaosu. Varšavská smlouva směřovala před první invazí k převzetí nadvlády. Jestli se o to pokusí po válce –“</p>

<p>„Pak by dokonce i Petr byl lepší alternativou.“</p>

<p>„Endere, sám jsi v sobě objevil některé rysy ničitele. Víš, já také. Nejsou vyhrazené jenom pro Petra, ať si o tom myslí učitelé podle výsledků testů, co chtějí. A v Petrovi je také něco z budovatele. Není příjemný, ale už nezkazí každou dobrou věc, kterou uvidí. Když si uvědomíš, že moc vždycky nakonec skončí v rukou lidí, kteří po ní touží, myslím, že by ji mohli dostat horší lidi než Petr.“</p>

<p>„Po takovém důrazném doporučení bych pro něho sám hlasoval.“</p>

<p>„Někdy se zdá, že je to naprostý nesmysl. Čtrnáctiletý hoch a jeho sestra připravují spiknutí za účelem ovládnutí světa.“ Pokusila se zasmát. Neznělo to směšně. „Nejsme zrovna obyčejné děti. Žádný z nás.“</p>

<p>„Nepřeješ si občas, abychom byli?“</p>

<p>Představila si sama sebe, že je stejná jako ostatní děvčata ve škole. Snažila se v duchu představit si svůj život, kdyby necítila odpovědnost za budoucnost světa.</p>

<p>„Bylo by to strašně nudné.“</p>

<p>„Myslím, že ne.“ Natáhl se na voru, jako kdyby tam měl ležet navěky.</p>

<p>Měl pravdu. Nevěděla, co všechno s Enderem v Bitevní škole prováděli, ale spotřebovali jeho ctižádost. Opravdu nechtěl opustit sluncem vyhřátou vodu tohoto údolí.</p>

<p>Ne, uvědomila si. On sice <emphasis>věří, </emphasis>že se mu nechce odsud odejít, ale pořád má v sobě příliš mnoho z Petrovy povahy. Nebo z mé. Žádného z nás by dlouhé nicnedělání nedělalo šťastným. Nebo je to snad právě tím, že žádný z nás by nemohl žít šťastně ve společnosti někoho jiného.</p>

<p>Začala proto na něho znovu dorážet. „Jak se jmenuje ten, koho zná každý na světě?“</p>

<p>„Mazer Rackham.“</p>

<p>„A co když vyhraješ příští válku stejným způsobem jak Mazer Rackham?“</p>

<p>„Mazer Rackham byl dítě štěstěny. Záložník. Nikdo mu nevěřil. Zkrátka byl ve správný čas na správném místě.“</p>

<p>„Ale dejme tomu, že to uděláš. Předpokládejme, že porazíš termiťáky a tvoje jméno bude stejně známé jako jméno Mazera Rackhama.“</p>

<p>„Ať je slavný někdo jiný. Petr chce být slavný, nech ho, ať zachrání svět.“</p>

<p>„Nemluvím o slávě, Endere. Nemluvím ani o moci. Mluvím o náhodách, o přesně takové náhodě, díky níž byl Mazer Rackham člověkem na správném místě, když někdo musel nepřítele zastavit.“</p>

<p>„Když budu tady, nebudu zase tam. Vezme to někde jiný. Ať si mají svoji náhodu.“</p>

<p>Tón unaveného nezájmu v jeho hlase ji rozzuřil. „Já teď mluvím o <emphasis>svém </emphasis>životě, ty jeden malý, sobecký parchante.“ Pokud ho její slova rozrušila, nedal to na sobě znát. Ležel dál se zavřenýma očima. „Když jsi byl malý a Petr tě mučil, dobře víš, že jsem si nelehla na záda a nečekala, až tě táta s mámou zachrání. Nikdy nepochopili, jak je Petr nebezpečný. Věděla jsem, že máš monitor, ale nečekala jsem na ně. Víš vůbec, co mi Petr dělal za to, že jsem tě před ním bránila?“</p>

<p>„Zavři zobák,“ zašeptal Ender.</p>

<p>Protože viděla, že se mu chvěje hruď, protože věděla, že se ho opravdu dotkla, poznala stejně jako Petr, že našla jeho nejslabší místo a zaryla do něho. Zmlkla.</p>

<p>„Nedokážu je porazit,“ promluvil mírně. „Jednou budu tam nahoře, jako Mazer Rackham, a všechno bude záviset na mě, ale já to nedokážu.“</p>

<p>„Když ne ty, Endere, tak potom nikdo jiný. Když je neporazíš, zaslouží si vyhrát, protože jsou silnější a lepší než my. Nebude to tvoje vina.“</p>

<p>„Řekni to mrtvým.“</p>

<p>„Kdo jiný, když ne ty?“</p>

<p>„Kdokoliv.“</p>

<p>„Nikdo, Endere. Něco ti povím. Když to zkusíš a prohraješ, nebude to tvoje chyba. Ale když to nezkusíš a my prohrajeme, potom bude všechno tvoje vina. Všechny jsi nás zabil.“</p>

<p>„Bez ohledu na to jsem zabiják.“</p>

<p>„Čím jiným bys měl být? Lidé nerozvíjeli mozek jen proto, aby se flákali po jezerech. Zabíjení bylo první věcí, kterou jsme se naučili. A naučili jsme se ho dobře, jinak bychom byli mrtví a svět by patřil tygrům.“</p>

<p>„Nikdy jsem Petra nedokázal porazit. Ať jsem říkal nebo dělal, co jsem chtěl. Nikdy.“</p>

<p>Tak, a jsme zase zpátky u Petra. „Byl o hodně starší než ty. A silnější.“</p>

<p>„Stejně jako termiťáci.“</p>

<p>Chápala jeho důvady. Nebo spíš neodůvodněné obavy. Vyhrál by, kdyby chtěl, ale v srdci věděl, že je tu vždycky někdo, kdo by ho dokázal zničit. Pořád také věděl, že ve skutečnosti nevyhrál, protože tu byl Petr, neporazený mistr světa.</p>

<p>„Ty chceš porazit Petra?“ zeptala se.</p>

<p>„Ne,“ odpověděl.</p>

<p>„Napřed musíš porazit termiťáky. Potom se vrať domů a uvidíš, kdo si ještě všimne, že existuje nějaký Petr Wiggin. Podívej se mu do očí, až tě bude celý svět oslavovat a milovat. To bude v jeho očích porážka, Endere. A takovým způsobem vyhraješ.“</p>

<p>„Nerozumíš mně,“ hlesl.</p>

<p>„Ale rozumím.“</p>

<p>„Ne, nerozumíš. Nechci nad Petrem vyhrát.“</p>

<p>„Co tedy chceš?“</p>

<p>„Chci, aby mě měl rád.“</p>

<p>Neodpovídala. Pokud věděla, Petr nemiloval nikoho.</p>

<p>Ender neříkal nic, jenom ležel. Stále ležel.</p>

<p>Valentine nakonec ze sebe setřásla kapky potu a moskyty, kteří se začínali rojit v přicházejícím soumraku, ponořila se naposledy do vody a potom začala tlačit vor ke břehu. Nezdálo se, že Ender ví, co s ním dělá, ale podle jeho nepravidelného dechu poznala, že nespí. Když dorazili ke břehu, vylezla na molo a řekla: „Endere, <emphasis>já </emphasis>té miluju. Víc než dřív. Bez ohledu na to, co si myslíš.“</p>

<p>Neodpověděl. Pochybovala, že jí uvěřil. Vrátila se zpátky nahoru rozhněvaná na ně, že ji přinutili, aby zašla za Enderem. Protože ona, konec konců, splnila jenom jejich přání. Přemlouvala Endera, aby začal znovu s výcvikem. On jí to hned tak neodpustí.</p>

<p>Ender vešel do dveří ještě mokrý po posledním ponoření do jezera. Venku byla tma. V pokoji, kde na něho čekal Graff, byla také tma.</p>

<p>„Pojedeme?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„Jestli chceš,“ odpověděl Graff.</p>

<p>„Kdy?“</p>

<p>„Až budeš hotov.“</p>

<p>Ender se osprchoval a oblékl. Konečně si zvykl na civilní šaty, ale pořád se cítil nesvůj bez uniformy nebo lehkého kosmického obleku. Nikdy ho už znovu neobléknu, pomyslel si. Byla to hra v Bitevní škole a tu mám už za sebou. Slyšel, jak v lese šíleně cvrlikají cvrčci. Nedaleko zaslechl praskání auta, které se pomalu sunulo po štěrku.</p>

<p>Co by si měl ještě vzít s sebou? Přečetl několik knížek z knihovny, ale ta patřila k domu. Nemohl si je vzít. Jediná věc, kterou doopravdy vlastnil, byl vor vyrobený jeho vlastníma rukama. Ten tu taky zůstane.</p>

<p>V pokoji, kde čekal Graff, se rozsvítila světla. Také on se převlékl. Měl na sobě zase uniformu.</p>

<p>Seděli spolu na zadním sedadle auta, mířícího venkovskými cestami zezadu k letišti. „Tenkrát, když narůstal počet obyvatel,“ ozval se Graff, „se tahle oblast udržovala v původním stavu, s lesy a farmami. Zem, kde jsou hranice povodí. Zdejší vodopády napájejí spoustu řek a hodně vody odtéká do podzemí. Země je hluboká, Endere. Přímo do srdce, které je živé. My lidé žijeme jenom na vrcholku, jako brouci v zahnívající pěně v klidné vodě nedaleko břehu.“</p>

<p>Ender mlčel.</p>

<p>„Vychováváme takto velitele, protože přesně tohle potřebují – musí myslet určitým způsobem, spousta věcí je nesmí rozptylovat, a proto je izolujeme. Tebe také. Oddělujeme tě od nich. A ono to funguje. Ale když nikdy nepotkáš člověka, když nikdy nepoznáš Zemi a žiješ uvnitř kovových stěn zadržujících chlad vesmíru, je velice snadné zapomenout, proč Země stojí za to, abychom ji zachránili. Proč svět lidí má tu cenu, kterou za něho platíš.“</p>

<p>Proto jste mě sem přivezli, pomyslel si Ender. Proto vám to trvalo tři měsíce, přestože tolik spěcháte. Chtěli jste, abych si zamiloval Zemi. Dobře, povedlo se vám to. Všechny vaše triky zabraly. Valentine taky. Byla dalším vaším trikem, díky kterému jsem si připomněl, že nepůjdu do školy kvůli sobě. Ano, nezapomněl jsem.</p>

<p>„Endere, možná jsem trochu zneužil Valentine a ty mě teď nenávidíš,“ ozval se Graff, „ale pamatuj si – funguje to jenom proto, že vztah mezi vámi dvěma je opravdový, že jedině na něm záleží. Na miliardách takových svazků mezi lidskými bytostmi. Právě za ně bojuješ, aby žily dál.“</p>

<p>Ender odvrátil obličej k oknu a díval se, jak ve vzduchu stoupají a klesají vrtulníky a řiditelné vzducholodi.</p>

<p>Odletěli helikoptérou na kosmodrom Mezinárodní flotily ve Stumpy Point. Oficiálně se nazýval podle jednoho mrtvého Hegemona, ale každý mu říkal Stumpy Point podle zuboženého malého městečka, které srovnali se zemí při budování přístupových cest k rozlehlým ostrovům z oceli a betonu rozházeným po Pamlico Sound. Vodní ptáci pořád popocházeli drobnými, úzkostlivými krůčky ve slané vodě, mechem obrostlé stromy se skláněly k hladině, jako by se chtěly napít. Začínalo drobně pršet a beton byl černý a kluzký. Jen těžko se dalo rozpoznat, kde končil beton a kde začínal Sound.</p>

<p>Graff je provedl bludištěm povolovacích formalit. Oprávnění ke vstupu představovala malá plastická kulička, kterou měl u sebe. Pokaždé ji vložil do otvoru u vchodu, dveře se otevřely a lidé vstávali a salutovali. Automaty vyplivly kuličku a Graff šel dál. Ender si všiml, že zpočátku si každý napřed prohlížel Graffa, ale jak postupovali dál do hloubi kosmodromu, lidé začínali sledovat Endera. Napřed si všímali skutečně důležitého člověka, ale později, v místech, kde měl každý velkou pravomoc, měli zájem o jeho doprovod.</p>

<p>Teprve když se Graff připoutal k sedadlu raketoplánu, Ender si uvědomil, že Graff opravdu poletí s ním.</p>

<p>„Jak daleko se mnou poletíte?“</p>

<p>Graff se nepatrně usmál. „Celou cestu, Endere.“</p>

<p>„Jmenovali vás administrátorem Velitelské školy?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>Graffa tedy odvolali z jeho místa v Bitevní škole výhradně proto, aby doprovázel Endera na jeho příští působiště. Jak si mě považují, pomyslel si. A v duchu uslyšel Petrův hlas, jak se šeptem ptá 'A jak to můžu využít?'</p>

<p>Otřásl se odporem a snažil se přemýšlet o něčem jiném. Petr možná fantazíroval o vládě nad světem, ale Ender takové fantastické sny neměl. Když se v myšlenkách stále vracel ke svému životu v Bitevní škole, napadlo ho, že i když nikdy nevyhledával moc, vždycky ji měl. Usoudil, že šlo o moc zrozenou z jeho vynikajících vlastností, a ne získanou díky manipulaci. Neměl důvod se za ni stydět. Snad s výjimkou Beanova případu ji nikdy nezneužil, aby někomu ublížil. A nakonec se i ta záležitost s Beanem vyvinula dobře. Stal se jeho kamarádem a zaujal místo ztraceného Alaje, který naopak nahradil Valentine. Valentine pomáhající Petrovi v jeho pletichách. Valentine, která Endera pořád milovala, ať se přihodilo cokoliv. Sledování této niti myšlenek ho dovedlo zpátky na Zem, zpátky k tichým hodinám uprostřed čisté vody obklopené prstencem zalesněných kopců. Taková je Země, pomyslel si. Ne planeta o rozměrech několika tisíc kilometrů, ale les s lesknoucím se jezerem, dům ukrytý na hřebeni kopce a vyčnívající nad stromy, travnatý svah stoupající přímo od břehu, ryby vyskakující z vody a ptáci útočící na brouky, kteří žili na předělu mezi vodou a nebem. Země byla vytrvalým šuměním cvrčků, větru a ptáků. A také hlasem jedné dívky, který k němu promlouval ze vzdáleného dětství. Stejný hlas ho kdysi chránil před terorem. Stejný hlas říkal, že Ender udělá všechno, jen aby zůstal naživu, dokonce se vrátí do školy a znovu opustí Zemi na další čtyři nebo čtyřicet nebo čtyři tisíce let. Přestože Petra milovala víc.</p>

<p>Oči měl zavřené, kromě oddechování ze sebe nevydával žádný zvuk. Graff natáhl ruku přes uličku a dotkl se jeho dlaně. Ender překvapením ztuhl. Graff se brzy stáhl, ale Endera na okamžik napadla překvapivá myšlenka, že Graff k němu asi cítí náklonnost. Ale ne, to je jenom další chladně vypočítané gesto. Graff vychovával z malého chlapce velitele. Nebylo pochyb, že kapitola 17 studijních osnov zahrnovala gesto náklonnosti od učitele.</p>

<p>Raketoplán za pouhé čtyři hodiny přistál na satelitu MZ. Meziplanetární základna byla městem se třemi tisíci obyvatel, kteří dýchali kyslík z rostlin sloužících jim také jako potrava, a pili vodu, která už tisíckrát prošla jejich těly. Smyslem jejich života byla obsluha malých nákladních lodí, soumarů sluneční soustavy, a raketoplánů, které od nich přebíraly náklady a pasažéry směřující na Zemi nebo na Měsíc. Krátce řečeno, Ender se v tomto světě cítil jako doma, protože podlaha tady stoupala vzhůru stejně jako v Bitevní škole.</p>

<p>Jejich kosmická loď byla docela nová. Mezinárodní flotila neustále vyřazovala staré rakety a kupovala nejnovější modely. Tato právě přivezla velký náklad tažené oceli, vyrobené plovoucí továrnou, která rozebírala malé planetky v pásu asteroidů. Ocel se měla dopravit na Měsíc. Loď byla teď obklopena čtrnácti vlečnými čluny. Ale Graff znovu vhodil kuličku do čtecího přístroje a čluny se odpojily. Tentokrát akce probíhala rychle, na základě cílové stanice určené Graffem (ani ji nemusel oznámit nahlas), dokud se loď neoddělila od Meziplanetární základny.</p>

<p>„Není velkým tajemstvím,“ prohlásil její kapitán, „že když se neoznámí cílová stanice, jde o MK.“ Ender na základě analogie s MZ usoudil, že počáteční písmena znamenají zkratku Mezihvězdného kosmodromu.</p>

<p>„Tentokrát ne,“ odpověděl mu Graff.</p>

<p>„Kam tedy?“</p>

<p>„Velitelství Mezinárodní flotily.“</p>

<p>„Nemám povolení od bezpečáků ani vědět, kde leží, pane.“</p>

<p>„Vaše loď ví, kam má letět,“ prohlásil Graff. „Počítač bude dodržovat kurz, který tahle věcička určí.“ Podal kapitánovi plastickou kuličku.</p>

<p>„To mám celou cestu letět se zavřenýma očima, abych neuhodl, kde jsme?“</p>

<p>„Ach ne, kdepak. Velitelství je na malé planetce Erós, přibližně tři měsíce cesty odsud při nejvyšší rychlosti. Touto rychlostí, samozřejmě, poletíte.“</p>

<p>„Erós? Ale já myslel, že termiťané ji spálili až na radioaktivní – ehm. Kdy mně bezpečáci povolili, abych se to dozvěděl?“</p>

<p>„Ti vám nic nepovolovali. Protože až přijedeme na Erós, určitě vás tam zařadí do stálé služby.“</p>

<p>Kapitán okamžitě porozuměl, ale nelíbilo se mu to. „Já jsem pilot, vy jeden čubčí synu, a nemáte právo zavřít mě na jakýsi balvan!“</p>

<p>„Přehlédnu vaše posměšky vůči nadřízenému. Opravdu se omlouvám, ale mám rozkaz vzít si nejrychlejší dostupnou válečnou raketu. Když jsem sem přiletěl, byla to vaše. Ale nikdo vás nechtěl zničit. Hlavu vzhůru. Za dalších patnáct let bude možná válka a potom už sídlo velitelství Mezinárodní flotily nebudeme muset utajovat. Měl byste si, mimochodem, uvědomit, pro případ, že se spoléháte při přistání na vizuální řízení, že Erós je zatemněný. Jeho albedo je jenom o maličko větší než u černé díry. Neuvidíte ho.“</p>

<p>„Díky,“ procedil kapitán mezi zuby.</p>

<p>Měli za sebou skoro měsíc cesty, než začal mluvit s plukovníkem Graffem uctivě.</p>

<p>V paměti lodního počítače byla omezená zásoba knih – zaměřených v prvé řadě spíše na zábavu než na vzdělávání. Během cesty, po snídani a ranní rozcvičce, spolu proto Ender s Graffem obyčejně hovořili o Velitelské škole, o Zemi, o astronomii a fyzice. O všem, co chtěl Ender vědět.</p>

<p>A nejvíc chtěl vědět o termiťanech.</p>

<p>„Moc o nich <emphasis>nevíme,“ </emphasis>řekl Graff. „Nikdy se nám nedostal do rukou žádný živý. Dokonce když jsme chytili jednoho neozbrojeného a živého, zemřel v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že jsme ho zajali. Dokonce ani v tom, že je to <emphasis>on, </emphasis>nemáme jistotu – ve skutečnosti je velice pravděpodobné, že většina jejich vojáků jsou ženy, ale s atrofovanými sexuálními orgány nebo jejich zbytky. Nedokážeme nic říct. Nejvíc by ti měla dát jejich psychologie, ale my jsme neměli vůbec příležitost vyslechnout je.“</p>

<p>„Řekněte mi všechno, co víte. Možná se dozvím něco, co potřebuju.“</p>

<p>Graff se tedy pustil do vyprávění. Termiťané byli organismem, který se původně mohl vyvinout i na Zemi, kdyby šel vývoj před miliardou let jiným směrem. Z pohledu molekulárního složení se nezjistilo nic překvapivého. Dokonce i genetický materiál byl úplně stejný. Ne náhodou připomínali lidem hmyz. Třebaže dnes měli vnitřní orgány daleko složitější a specializovanější než hmyz, a i když se u nich vyvinula vnitřní kostra (většinu vnější odhodili), v jejich fyzické stavbě se pořád projevovalo dědictví předků. Připomínali nejspíš pozemské mravence. „Ale ať tě podoba neklame,“ upozorňoval Graff. „Je to stejně bezvýznamné, jako kdybys řekl, že tvoji předkové vypadali nejspíš jako veverky.“</p>

<p>„Jestli neexistuje nic jiného, na čem musíme stavět, máme aspoň <emphasis>něco,“ </emphasis>konstatoval Ender.</p>

<p>„Veverky nikdy nestavěly kosmolety. Obvykle dochází k několika změnám na cestě od sbírání oříšků a semen k zabírání asteroidů a zakládání stálých výzkumných stanic na Saturnových měsících.“</p>

<p>Termiťané viděli světlo asi ve stejném rozsahu spektra jako lidské bytosti a ve svých lodích měli umělé osvětlení a spojovací aparatury. Zdálo se však, že tykadla téměř zakrněla. Z jejich těl se nedalo vyčíst, jestli pro ně měl čich, chuť nebo sluch nějaký zvláštní význam.</p>

<p>„Samozřejmě to nevíme jistě. Ale nedokážeme pochopit, jak mohli využívat ke vzájemné komunikaci zvuk. A nejpodivnější na celé věci je fakt, že na svých lodích nemají žádné komunikační zařízení. Ani rádio, nic, co by mohlo vysílat nebo přijímat nějaký druh signálu.“</p>

<p>„Dorozumívají se loděmi. Viděl jsem je na videu, mluvili spolu.“</p>

<p>„Máš pravdu. Ale mluví těla mezi sebou, mozek s mozkem. To je nejdůležitější věc, kterou jsme se o nich dozvěděli. Bez ohledu na způsob přenosu spolu komunikují okamžitě. Rychlost světla pro ně není překážkou. Když Mazer Rackham porazil jejich flotilu, zanechali jakékoliv činnosti. Najednou. Nebyl čas na signalizaci. Všechno se zastavilo hned.“</p>

<p>Ender si vzpomněl, že na videozáznamech leželi termiťané na svých místech mrtví, ale nezranění.</p>

<p>„Pak jsme už věděli, že je to možné. Komunikovat rychleji než světlo. Došlo k tomu před sedmdesáti lety a jakmile jsme zjistili, co tento druh komunikace vyžaduje, udělali jsme to. <emphasis>Já </emphasis>jsem tenkrát samozřejmě ještě nebyl na světě.“</p>

<p>„Jak je to možné?“</p>

<p>„Nedokážu ti vysvětlit filotickou fyziku. Polovině jejích principů stejně nikdo nerozumí. Podstatné však je, že jsme postavili hlásku. Oficiálně se nazývá filotický paralaktický okamžikový komunikátor, ale kdosi vyhrabal v nějaké staré knížce název <emphasis>hláska, </emphasis>a ten se ujal. Většina lidí ani neví, že takový přístroj existuje.“</p>

<p>„Lodě by tedy mohly spolu mluvit i na vzdálenost sluneční soustavy,“ řekl Ender.</p>

<p>„Znamená to, že lodě by dokázaly komunikovat dokonce i přes celou galaxii,“ zdůraznil Graff. „A termiťané spolu mluví bez přístrojů.“</p>

<p>„Takže oni o své porážce věděli v okamžiku, kdy k ní došlo. Vždycky jsem si myslel – každý vždycky říkal, že možná teprve teď zjistili, že před dvaceti lety prohráli bitvu.“</p>

<p>„Lidé panikaří,“ odpověděl Graff. „Mluvím s tebou o věcech, které bys – mimochodem – neměl znát, pokud někdy odejdeš z velitelství MF. Než válka skončí.“</p>

<p>Ender se rozzlobil. „Pokud mě znáte, víte dobře, že umím držet jazyk za zuby.“</p>

<p>„Takové je nařízení. Lidi do pětadvaceti let považujeme za nespolehlivé. Je to silně nespravedlivé k velkému počtu odpovědných dětí, ale pomáhá to zúžit počet osob, které by mohly něco prozradit.“</p>

<p>„K čemu je vlastně celé utajování?“</p>

<p>„Endere, protože na sebe bereme strašlivé riziko, nechceme, aby každá pozemská síť okamžitě diskutovala o těchto rozhodnutích. Víš, jakmile jsme získali plně funkční hlásku, namontovali jsme ji do našich nejlepších lodí a vyslali je k planetárním systémům termiťanů, aby na ně zaútočily.“</p>

<p>„Víme, kde jsou?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Takže teď nečekáme třetí invazi.“</p>

<p>„Třetí invaze probíhá <emphasis>právě teď.“</emphasis></p>

<p>„Vždyť na ně útočíme, i když se o tom nemluví. Každý si myslí, že máme obrovskou flotilu válečných lodí, která čeká v úkrytu za kometami –“</p>

<p>„Nemáme ani jednu. Tady jsme docela bezbranní.“</p>

<p>„Co kdyby na nás jejich flotila zaútočila?“</p>

<p>„Potom bychom zemřeli. Ale naše lodě takovou flotilu zatím neviděly, ani stopu po ní.“</p>

<p>„Možná ustoupili a chtějí, abychom je nechali na pokoji.“</p>

<p>„Možná. Viděl jsi přece všechny záznamy. Dal bys lidské rase naději, že se vzdají boje a nechají nás na pokoji?“</p>

<p>Ender se pokoušel pochopit dlouhý čas, který mezitím uplynul. „A lodě už cestují sedmdesát let –“</p>

<p>„Některé. Některé třicet a jiné dvacet let. Stavíme teď lepší lodi. Učíme se pohrávat si s vesmírem trochu lépe. Ale každá loď, která není ve výstavbě, je na cestě k nepříteli nebo do předsunutého postavení. Každý kosmolet s naloženými bitevními křižníky a bojovými čluny se blíží k termiťanům. Brzdí. Protože je už téměř na místě. První lodi jsme vyslali k nejvzdálenějším objektům, pozdější zase k bližším. Načasovali jsme je výtečně. Všechny se zapojí do boje v průběhu několika měsíců. Naneštěstí zaútočí na jejich domovskou planetu naše nejprimitivnější, zastaralé zařízení. Přesto jsou ale lodi dost dobře vyzbrojené – některé naše zbraně termiťané ještě nikdy neviděli.“</p>

<p>„Kdy dorazí na místo?“</p>

<p>„V příštích pěti letech. Na velitelství Mezinárodní flotily je všechno připraveno. Je tam ovladač hlásky, který udržuje spojení s celou invazní flotilou. Všechny lodě fungují, připravené k boji. Endere, jediné, co nám chybí, je velitel bitvy, člověk, který ví, co ksakru udělat s těmi loděmi, až se dostanou k cíli.“</p>

<p>„A co když nikdo nebude vědět, co s nimi?“</p>

<p>„Prostě se budeme snažit, jak nejlépe umíme, s nejlepšími veliteli, které seženeme.“</p>

<p>Myslí tím mě, napadlo Endera. Chtějí, abych se do pěti let připravil. „Pane plukovníku, není možné, abych byl za pět roků připravený převzít velení flotily.“</p>

<p>Graff pokrčil rameny. „Kdo ví. Snaž se co nejvíc. Když nebudeš připraven, spokojíme se s ostatními.“</p>

<p>Endera tím uklidnil.</p>

<p>Ale jenom na chvíli. „Ale právě teď, Endere, nemáme nikoho.“</p>

<p>Ender věděl, že šlo o další Graffův tah. Donutit mě, abych uvěřil, že všechno závisí na mě, abych nepovolil a maximálně tvrdě na sobě pracoval.</p>

<p>Ale ať už to byla hra nebo ne, možná měl také pravdu. A proto by měl pracovat maximálně tvrdě. Přesně tuhle věc od něho Valy chtěla. Pět let. Jenom pět let, než lodě dorazí. A já dosud nic neumím. „Za pět let mi bude teprve patnáct,“ ozval se Ender.</p>

<p>„Půjde ti na šestnáctý,“ odpověděl Graff. „Všechno závisí na tom, co umíš.“</p>

<p>„Pane plukovníku, já se jenom chci vrátit a znovu si zaplavat v jezeře.“</p>

<p>„Až vyhrajeme ve válce. Nebo prohrajeme. Budeme mít několik desetiletí, abychom sami skoncovali se životem, než k nám doletí. Dům tam zůstane. Slibuji ti, že si zaplaveš do sytosti.“</p>

<p>„Ale budu ještě pořád příliš mladý na tajné informace.“</p>

<p>„Celou dobu tě bude hlídat ozbrojená stráž. Armáda si s takovými věcmi umí poradit.“</p>

<p>Oba se tomu zasmáli. Ender si musel připomenout, že Graff se pouze tváří jako přítel, že všechno, co dělá, je chladně vykalkulovaná lež nebo podvod s cílem zapojit Endera do účinné bojové mašinérie. Stanu se přesně takovým nástrojem, jaký potřebujete, říkal si Ender v duchu, ale aspoň mě <emphasis>neobalamutíte. </emphasis>Udělám to, protože jsem se sám rozhodl, a ne proto, že jste mě k tomu trikem donutili, vychytralí parchanti.</p>

<p>Nákladní loď přistála na Erótu ještě předtím, než ho spatřili. Kapitán jim ukázal vizuální záběr a potom na stejné obrazovce několikavrstevný termický snímek. Byli prakticky v nejvyšší vrstvě – pouhé čtyři tisíce kilometrů od něho – ale Erós, dlouhý jenom čtyřiadvacet kilometrů, byl neviditelný, pokud ho neozářilo odražené sluneční světlo.</p>

<p>Kapitán přistál s lodí na jedné ze tří přistávacích plošin, které kolem Eróta kroužily. Nemohl přistát přímo na jeho povrchu, protože Erós měl zvýšenou gravitaci a kosmická loď, zkonstruovaná k vlečení nákladu, by nikdy nedokázala uniknout z gravitační studny. Podrážděně se s nimi rozloučil, ale Ender s Graffem zůstali veselí. Kapitán se mračil, protože musel opustit svoji loď. Ender s Graffem si připadali jako vězni, které konečně propustili z vězení. Když přešli na palubu raketoplánu, který je měl dopravit na povrch Eróta, citovali úmyslně zkomoleně citáty z pornografických videosnímků, na které se kapitán donekonečna díval, a smáli se jako šílení. Kapitán se tvářil kysele a stáhl se do sebe; předstíral, že spí.</p>

<p>Potom, jako by dostal dodatečný nápad, položil Ender Graffovi poslední otázku.</p>

<p>„Proč s námi termiťané bojují?“</p>

<p>„Slyšel jsem všechny možné důvody,“ odpověděl mu Graff. „Protože jejich planetární systém je přelidněný a oni musejí zakládat kolonie. Protože nemohou snést pomyšlení na jiný inteligentní život ve vesmíru. Protože si myslí, že my <emphasis>nejsme </emphasis>inteligentní. Protože mají nějaké zvláštní náboženství. Protože sledovali naše staré vysílání a usoudili, že máme beznadějně násilnou povahu. Všechny možné důvody.“</p>

<p>„Kterému věříte?“</p>

<p>„Na tom nezáleží, čemu věřím.“</p>

<p>„Přesto bych rád znal váš názor.“</p>

<p>„Určitě spolu mluví přímo, Endere, prostřednictvím mozků. Co si myslí jeden, myslí si i ten druhý. Co si pamatuje jeden, pamatuje si i další. Proč by si měli vůbec vytvářet nějaký jazyk? Proč by se učili číst a psát? Jak by poznali čtení a psaní, kdyby je viděli? Nebo signály a čísla? Jak by poznali cokoliv z našich komunikačních prostředků? Tady nejde pouze o překlad z jednoho jazyka do druhého. Nemají vůbec žádný jazyk. Použili jsme všechny prostředky, které jsme si dokázali vymyslet, ke spojení s nimi, ale oni nemají ani přístroje, aby poznali, že jim dáváme znamení. Možná se do nás pokoušeli vcítit a nechápali, proč jim neodpovídáme.“</p>

<p>„Takže celá válka vznikla jenom proto, že se nedokážeme dorozumět.“</p>

<p>„Když ti jiný přítel nedokáže říct svůj příběh, nikdy si nejsi jistý, jestli tě nechce zabít.“</p>

<p>„Proč je tedy prostě nenecháme na pokoji?“</p>

<p>„Endere, my jsme nezaútočili první, oni přišli k nám. Kdyby nás chtěli nechat na pokoji, mohli to udělat před sto lety, před první invazí.“</p>

<p>„Třeba nevěděli, že jsme inteligentní. Možná –“</p>

<p>„Věř mi, Endere, na toto téma se diskutuje už sto let. Odpověď nezná nikdo. Ale když přijde na věc, musí nevyhnutelně padnout rozhodnutí: pokud jeden z nás musí být zničen, zatraceně potřebujeme jistotu, že právě my nakonec zůstaneme naživu. Naše geny nám jiné řešení nedovolují. Příroda nemůže stvořit druh, který nemá touhu přežít. Jedinci by se asi dali vychovat k sebeobětování, ale rasa jako celek se nikdy nerozhodne pro ukončení své existence. Takže když budeme moci, zabijeme každičkého termiťana, a stejně tak zabijí i oni posledního člověka.“</p>

<p>„Pokud jde o mě, dávám přednost přežití.“</p>

<p>„To vím,“ odpověděl Graff. „Právě proto jsi tady.“<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 14</strong><emphasis>Enderův učitel</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dal jste si na čas, plukovníku Graffe. Cesta není krátká, ale tříměsí</emphasis><emphasis>č</emphasis><emphasis>ní dovolená překračuje všechny meze.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nerad bych přivezl poškozené zboží.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Někteří lidé prostě nemají smysl pro rychlejší tempo. No do</emphasis><emphasis>b</emphasis><emphasis>rá, vždyť je to jenom pro dobro světa. Mně to nevadí. Musíte ale chápat naši úzkost. Máme tu hlásku a ne</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>stále přijímáme informace o postupu našich lodí. Ka</emphasis><emphasis>ž</emphasis><emphasis>dý den hledíme do tváře blížící se válce. A on vypadá tak strašně malý.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je v něm velká síla ducha.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Doufám, že taky instinkt zabijáka.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ano.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Připravili jsme pro něho improvizovaný rozvrh studia. Každý předmět podléhá, samozřejmě, vašemu souhlasu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Podívám se na to. Nepředstírám, pane admirále, že předměty znám. Jsem tu jenom proto, že znám Endera. Nebojte se tedy, že budu hned soudit vaše kroky. Jenom jejich tempo.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kolik mu toho můžeme říct?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neztrácejte čas fyzikou interstelárního pohybu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co hláska?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Už jsem ho s ní a s flotilou seznámil. Řekl jsem mu, že přiletí na mí</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>to určení za pět let.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak se zdá, na nás zbývá velice málo.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Můžete mu popsat systémy zbraní. Musí je znát natolik, aby se inteligentně rozh</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>dl.“</emphasis></p>

<p>„<emphasis>Ó, jak jste laskavý. Vidím, že mu, konec ko</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>ců, ještě můžeme být užiteční. Jeden z pěti simulátorů jsme vyhradili pouze pro </emphasis><emphasis>něho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co bude s ostatními?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Simulátory?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ostatními dětmi.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Přijel jste sem, abyste se postaral o Endera Wiggina.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Trochu jsem zvědavý. Nezapomeňte, že kdysi byli všichni mý</emphasis><emphasis>mi stude</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>ty.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A teď jsou všichni moji. Zaučují se do záhad flotily, do kterých vás, pane pluko</emphasis><emphasis>v</emphasis><emphasis>níku, nikdy jako vojáka nezasvěcovali.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Mluvíte o ní jako kněz.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„A jako o bohu, o náboženství. Mluví tak o tom dokonce i ti </emphasis><emphasis>z nás, kteří poroučejí hlásce a znají velebnost mezihvězdných letů. V</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>dím, že vám můj mysticismus příliš nevoní. Ujišťuji vás, že vaše </emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>chuť jenom o</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>haluje nevědomost. Ender Wiggin se dost brzy </emphasis><emphasis>dozví všechno, co vím já; bude tančit nádherný tanec duchů napříč hvězdami a celá jeho opravdová velikost se odkryje, odhalí, vystaví </emphasis><emphasis>se před vesmírem, aby ji všichni viděli. Máte místo duše kámen, </emphasis><emphasis>pane plukovníku, ale já zpívám kameni stejně snadno, jako jinému zpěv</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>kovi. Můžete odejít do svého bytu a zařídit si ho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kromě šatů, které mám na sobě, nemám co uložit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vy nic nemáte ?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Můj plat je na kontě někde na Zemi. Nikdy jsem ho nepotřeb</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>val. Kromě nákupu civilních šatů na mojí</emphasis><emphasis> –</emphasis><emphasis> dovolené.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nejste materialista. Ale přesto jste nepříjemně otylý. Nenasytný asketa? V tom je ale rozpor.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Když jsem rozrušený, tak jím. Kdežto když cítíte napětí vy, </emphasis><emphasis>v</emphasis><emphasis>y</emphasis><emphasis>měšujete pevnou st</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>lici.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Líbíte se mi, plukovníku. Myslím, že se shodneme.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Moc mi na tom, nezáleží, admirále Chamrajnagare. Přišel jsem sem kvůli End</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>rovi. A nikdo z nás tu není kvůli vám.“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Ender nenáviděl Erós od okamžiku, kdy raketoplán odrazil od kosmického člunu. Na Zemi, s její rovnou podlahou pod nohama, byl dost nespokojený. Ale Erós byl beznadějný případ, kus drsné, vřetenovité skály, v nejužším bodě silné pouhých šest a půl kilometru. Protože povrch planetky beze zbytku absorboval sluneční světlo a měnil ho na energii, všichni žili v místnostech s hladkými stěnami, spojenými chodbami, které protkávaly vnitřek asteroidu. Pohled na vesmír zblízka nebyl problémem – Endera však rozčiloval sklon chodeb. Všechny se pod velkým úhlem svažovaly dolů. Od začátku ho při chůzi chodbami trápila závrať; zvlášť když procházel těmi, které obepínaly úzký obvod Eróta. Nepomáhalo ani, že gravitace byla ve srovnání se Zemí poloviční – iluze života na pokraji pádu byla téměř dokonalá.</p>

<p>Také ho cosi rozčilovalo na rozměrech místností – stropy byly příliš nízké, chodby příliš úzké. Nebylo to pohodlné místo.</p>

<p>Nejhorší ze všeho však byl velký počet lidí. Ender si už nevzpomínal na pozemská velkoměsta. Jeho představu odpovídajícího počtu lidí vytvořila Bitevní škola, kde ho od vidění znal každý, kdo tam bydlel.</p>

<p>Ale tady, ve skále, žilo deset tisíc lidí. Přes velký prostor věnovaný zařízení umožňujícímu existenci života a dalším strojům nebylo nijak přelidněno. Endera nejvíc rozčilovala skutečnost, že ho neustále obklopovali cizí lidé.</p>

<p>Nikdy mu nedovolili s někým se seznámit. Často vídal jiné studenty Velitelské školy, ale protože nenavštěvoval pravidelné přednášky, představovali pro něho cizí tváře. Občas se ukázal na nějakém semináři, ale obvykle ho učil pokaždé jiný učitel, nebo příležitostně mu pomáhal s učením další student, kterého spatřil jenom jednou a pak už nikdy. Jedl sám s plukovníkem Graffem. Odpočíval v tělocvičně, ale zřídka potkal dvakrát stejné lidi.</p>

<p>Uvědomil si, že ho znovu izolují, tentokrát však nepobízeli ostatní studenty, aby ho nenáviděli, ale spíš mu nedávali žádnou možnost, aby se s někým spřátelil. Stejně by se byl s většinou sotva sblížil – s výjimkou Endera byli všichni studenti skoro dospělí.</p>

<p>Ender se proto stáhl do ulity svého studia, učil se rychle a dobře. Astronavigaci a dějiny válek hltal jako vodu; abstraktní matematika byla těžší, ale kdykoli mu předložili problém, který se týkal struktury v prostoru a času, zjistil, že se může víc spolehnout na svoji intuici než na výpočet – často okamžitě pochopil řešení, k němuž dokázal dospět teprve po dlouhých minutách nebo hodinách práce s čísly.</p>

<p>A pro zábavu tu měl simulátor, nejdokonalejší videohru, jakou kdy hrál.</p>

<p>Krok za krokem ho učitelé a studenti učili využívat. Zpočátku, protože neznal děsivou sílu hry, zkoušel pouze taktickou úroveň, kdy nepřetržitě manévroval jediným bitevním křižníkem v boji za zničení nepřítele. Počítačem řízený nepřítel byl silný a nevyzpytatelný. Ender zjistil, že jakmile vyzkouší nějakou taktickou novinku, za několik minut ji počítač použije proti němu.</p>

<p>Hra měla holografickou obrazovku a jeho křižník představovalo pouze maličké světélko. Nepřítel byl dalším světlem jiné barvy. Obě tančila, obíhala kolem sebe a manévrovala v krychlovém prostoru o straně deset metrů. Řídící panel dokázal hodně. Ender mohl otáčet displejem kolem osy všemi směry, takže se díval z jakéhokoliv úhlu a pohyboval jeho středem tak, aby se souboj konal blíž nebo dál od něho.</p>

<p>Jakmile získal zkušenosti v ovládání rychlosti, směru pohybu, orientace a zbraní bojové kosmické rakety, hra se stala složitější. Mohl se utkat se dvěma nepřátelskými loděmi najednou, s překážkami, s vesmírnými troskami. Začínal mít starosti s palivem a nedokonalými zbraněmi. Počítač mu začal určovat jednotlivé věci, které měl zničit nebo provést, takže se nesměl rozptylovat a musel dosáhnout cíle, aby zvítězil.</p>

<p>Když zvládl hru s jedním křižníkem, dovolili mu přejít ke čtyřčlenné eskadře. Udílel rozkazy simulovaným pilotům čtyř bojových plavidel a místo pouhého provádění instrukcí počítače směl sám stanovovat taktiku, určovat nejcennější z několika cílů a podle toho řídit svoji eskadru. V kterémkoliv okamžiku mohl na krátký čas sám převzít velení jedné rakety. Zpočátku toho také často využíval, ale ostatní tři kosmické křižníky byly při tom brzy zničeny. Jak se hra neustále přiostřovala, musel věnovat mnohem víc času řízení eskadry a daleko častěji vyhrával.</p>

<p>Než uběhl jeho první rok ve Velitelské škole, mistrně ovládal všech patnáct úrovní simulátoru, od řízení jednotlivého kosmického plavidla až po velení flotile. Už dávno si uvědomil, že to, čím byla pro Bitevní školu bitevní místnost, představoval pro Velitelskou školu simulátor. Přednášky byly hodnotné, ale skutečná výchova probíhala při hře. Lidé se občas zašli podívat, jak hraje. Nikdy neřekli ani slovo – nemluvili téměř nikdy, pokud ho neměli naučit něco zvláštního. Přihlížející mlčky stáli a sledovali, jak provádí složitou simulaci, a jen co skončil, odcházeli. Co tu děláte, chtělo se mu zeptat. Hodnotíte mě? Rozhodujete se, zda mi svěříte flotilu? Jenom nezapomínejte, že jsem o ni nežádal.</p>

<p>Zjistil, že na simulátoru uplatní velkou část svých vědomostí z Bitevní školy. Rutinované měnil každých pár minut jeho směr, otáčel jím tak, aby se nepřevrátil vzhůru nohama, neustále hodnotil své postavení z pohledu nepřítele. Nakonec měl radost, když takto získal kontrolu nad bitvou, když dokázal sledovat každičký její detail.</p>

<p>Zároveň ho znechutilo, že je vlastně málo toho, co může kontrolovat, protože počítačem řízené bojové křižníky uměly jenom to, co jim počítač dovolil. Nepřebíraly iniciativu, nebyly inteligentní. Začínal si přát, aby měl u sebe své velitele čet; mohl by pak počítat s tím, že některé eskadry budou tak dobré, že nebudou potřebovat nad sebou neustálý dohled.</p>

<p>Na konci prvního roku vyhrával na simulátoru každou bitvu a hrál hru, jako by byla přirozenou součástí jeho těla. Jednou, když jedl s Graffem, se zeptal: „To je všechno, co simulátor umí?“</p>

<p>„Co všechno?“</p>

<p>„To, co teď hraju. Hra je lehká a už nemůže být těžší.“</p>

<p>„Hm.“</p>

<p>Zdálo se, že Graff je duchem nepřítomný. I když, Graff vlastně vždycky vypadal jako duchem nepřítomný. Příští den se všechno změnilo. Graff zmizel a místo něho dali Enderovi jiného společníka.</p>

<p>Byl v jeho pokoji, když se Ender ráno probudil. Starší muž seděl se zkříženýma nohama na podlaze. Ender na něho vyčkávavě hleděl a čekal, až promluví. Muž mlčel. Ender vstal, osprchoval se a oblékl, ochotný nerušit muže v jeho mlčení, když si to nepřeje. Už dávno věděl, že když se dělo něco neobvyklého, něco, co bylo součástí plánu někoho jiného a ne jeho vlastního, víc informací získal čekáním než vyptáváním. Dospělí téměř vždycky ztratili trpělivost dřív než Ender.</p>

<p>Muž pořád mlčel, když byl Ender připraven a zamířil ke dveřím. Dveře se neotevřely. Obrátil se čelem k muži sedícímu na podlaze. Vypadal asi na šedesát, nejstarší člověk, kterého Ender na Erótu dosud viděl. Jednodenní bílé strniště dodávalo jeho obličeji odstín jen nepatrně světlejší šedi než husté, krátké vlasy. Trochu protáhlý obličej, oči obklopené vějířem vrásek. Hleděl na Endera s výrazem, který prozrazoval jenom apatii.</p>

<p>Ender se obrátil zpátky ke dveřím a pokusil se je znovu otevřít.</p>

<p>„Tak dobře,“ prohlásil, když se přestal snažit. „Proč jsou dveře zamčené?“</p>

<p>Starý muž na něho dál zíral prázdným pohledem.</p>

<p>Takže i tohle je hra, pomyslel si Ender. Dobrá, když chtějí, abych šel do třídy, dveře nezamknou. Když nechtějí, zamknou je. Mně je to jedno.</p>

<p>Ender neměl rád hry bez předem stanovených pravidel, kdy cíl znali jenom oni sami. Proto nehrál a odmítl se také rozčilovat. Zopakoval si relaxační cviky, když se opíral o dveře, a brzy se zase uklidnil. Muž na něho pořád netečně hleděl.</p>

<p>Zdálo se, že hodiny ubíhají, zatímco Ender odmítal mluvit a staroch vypadal jako slabomyslný hluchoněmý. Občas Endera napadlo, že je duševně chorý; možná utekl z nějaké léčebny kdesi uvnitř Eróta a prožívá v Enderově pokoji svůj bláznivý fantastický sen. Ale čím déle situace trvala a když nikdo nepřicházel ke dveřím, dokonce ho ani nehledali, tím víc byl přesvědčený, že jde o záměr, o snahu vyvést ho z rovnováhy. Ender nechtěl přenechat starému muži vítězství. Aby mu čas ubíhal rychleji, začal cvičit. Některé cviky se nedaly provádět bez nářadí, ale jiné, zvláště ty z kurzu osobní sebeobrany, dokázal zvládnout bez cizí pomoci.</p>

<p>Při cvičení se pohyboval po celém pokoji. Nacvičoval prudké výpady vpřed a výkopy. Jeden pohyb ho zavedl do blízkosti starocha, ale tentokrát stará pazoura vystřelila a chytila Endera uprostřed kopnutí za levou nohu. Stáhla ho za chodidlo dolů. Ender těžce přistál na podlaze.</p>

<p>Rozzuřený vyskočil okamžitě na nohy.</p>

<p>Zjistil, že starý muž sedí dál klidně se skříženýma nohama, dýchá nevzrušeně, jako by se nikdy ani nepohnul. Ender stál v bojovém postoji, ale nehybnost toho druhého mu znemožňovala zaútočit. Má snad kopnout starocha do hlavy? A potom vysvětlovat Graffovi – víte, on mě ten starý muž kopl a já mu musel oplatit stejnou mincí.</p>

<p>Vrátil se ke cvičení; muž se dál díval.</p>

<p>Unavený a nazlobený na promarněný den se Ender jako vězeň ve vlastním pokoji vrátil k posteli, aby si vytáhl panel. Když se k němu sehnul, ucítil tvrdý stisk ruky mezi stehny a další ruku, jak ho drží za vlasy. Za okamžik stál na hlavě. Starochovo koleno tlačilo jeho obličej a ramena k zemi, zatímco záda měl příšerně ohnutá a nohy svázané starochovou paží. Ender nemohl hýbat rukama, nedokázal ohnout záda, aby získal prostor pro uvolnění nohou. Za necelé dvě vteřiny starý muž porazil Endera Wiggina.</p>

<p>„Vyhrál jste,“ přidušeně zasípal Ender.</p>

<p>Mužovo koleno ho bolestivě přitlačilo. „Odkdy říká člověk nepříteli,“ zeptal se muž tichým, chraptivým hlasem, „že vyhrál?“</p>

<p>Ender mlčel.</p>

<p>„Překvapil jsem tě, Endere Wiggine. Proč jsi mě hned nezničil? Jenom proto, že jsem vypadal tak mírumilovně? Obrátil ses ke mně zády. Pitomost. Nic ses nenaučil. Nikdy jsi neměl učitele.“</p>

<p>Ender se už rozhněval a nesnažil se svůj vztek ovládnout nebo zakrýt. „Měl jsem hodně učitelů. Jak jsem měl předpokládat, že z vás se stane –“</p>

<p>„Nepřítel, Endere Wiggine,“ zašeptal staroch. „Jsem tvůj nepřítel, první, který byl chytřejší než ty. Neexistuje jiný učitel než nepřítel. Nikdo kromě nepřítele ti neřekne, co nepřítel udělá. Nikdo kromě nepřítele tě nenaučí ničit a dobývat. Jenom nepřítel ti ukáže tvoje slabá místa, jenom nepřítel ti řekne, v čem jsi silný. A jediným pravidlem hry je to, co mu dokážeš udělat a v čem mu zabráníš. Od této chvíle jsem tvůj nepřítel, od této chvíle jsem tvůj učitel.“</p>

<p>Staroch pustil Enderovy nohy. Protože přitom pořád tiskl Enderovu hlavu k podlaze, chlapec nemohl rukama zabránit, aby nohy nenarazily s hlasitým úderem a strašlivou bolestí na zem. Starý muž se potom postavil a dovolil mu vstát.</p>

<p>Ender pomalu, s neurčitým sténáním složil nohy pod sebe. Na okamžik klečel na všech čtyřech a vzpamatovával se. Potom jeho pravá ruka vyletěla k nepříteli. Staroch rychle couvl a Enderova ruka dopadla do prázdna, zatímco jeho učitel zamířil nohou ke Enderově bradě.</p>

<p>Ale brada tam nebyla. Ender se vleže převrátil na záda a v okamžiku, kdy učitel ztratil po kopnutí rovnováhu, Ender vší silou narazil chodidlem do druhé starochovy nohy. Ten klesl k zemi – ale tak blízko, že stačil ještě zaútočit a udeřit Endera do obličeje. Ender nemohl najít žádnou končetinu, která by zůstala v klidu tak dlouho, aby ji dokázal chytit, a mezitím se na jeho záda a ruce sypal jeden úder za druhým. Ender byl menší – nedosáhl na starochovy údy, které do něho bušily. Konečně se mu podařilo odtrhnout a doplazit se zpátky ke dveřím.</p>

<p>Starý muž znovu seděl se skříženým nohama, ale jeho netečnost zmizela. Usmíval se. „Teď to bylo lepší, chlapče. Ale pomalé. S flotilou si budeš muset poradit lépe než s vlastním tělem, jinak nikdo nebude pod tvým velením v bezpečí. Poučil ses?“</p>

<p>Ender pomalu přikývl. Tělo ho bolelo asi na sto místech.</p>

<p>„Dobrá,“ pokračoval staroch. „Takhle už spolu nikdy nebudeme bojovat. Všechno ostatní necháme simulátoru. Teď budu programovat tvé bitvy já, ne počítač. Já si budu vymýšlet strategický postup tvého nepřítele a ty se naučíš rychle odhalovat nepřátelské triky. Nezapomeň, chlapče, od tohoto okamžiku je nepřítel chytřejší a silnější než ty, vždycky teď budeš prohrávat.“</p>

<p>Starý muž znovu zvážněl. „Endere, budeš prohrávat, ale nakonec zvítězíš. Naučíš se porážet nepřítele. Ukážu ti, jak.“</p>

<p>Učitel vstal. „V této škole bývá zvykem, že starší student si vybere mladšího. Ti dva se stanou společníky a starší hoch naučí mladšího všechno, co ví. Bojují vždycky spolu, soutěží spolu, vždycky jsou spolu. Já jsem si vybral tebe.“</p>

<p>„Jste příliš starý na studenta,“ promluvil Ender, když staroch kráčel ke dveřím.</p>

<p>„Člověk není nikdy příliš starý na nepřátelského studenta. Naučil jsem se to od termiťanů. Ty se budeš učit ode mě.“</p>

<p>Když staroch zatlačil rukou do dveří, aby se otevřely, Ender vyskočil do vzduchu a oběma nohama ho kopl do kříže. Zasáhl ho tak tvrdě, že při odrazu dopadl na nohy, ale starý muž vykřikl a zhroutil se na podlahu.</p>

<p>Pomalu vstával. Držel se přitom knoflíku na dveřích, tvář zkroucenou bolestí. Zdálo se, že je zneškodněný, ale Ender mu nevěřil. Přestože ho podezíral, v nestřeženém okamžiku ho muž překvapil svou rychlostí. Zakrátko se ocitl na zemi u protější zdi, s krvácejícím nosem a rty v místě, kde narazil obličejem do postele. Dokázal se otočit, aby uviděl, jak staroch ve dveřích mžiká a drží se za záda. Široce se usmíval.</p>

<p>Ender mu úsměv vrátil. „Učiteli, jak se jmenujete?“</p>

<p>„Mazer Rackham,“ odpověděl staroch a odešel.</p>

<p>Od té doby byl Ender pořád buď ve společnosti Mazera Rackhama nebo sám. Starý muž mluvil málokdy, ale byl s ním při jídle, u simulátoru, při přednáškách i v noci v jeho pokoji. Občas odešel, ale dveře v jeho nepřítomnosti zůstaly vždycky zamčené, dokud se Mazer nevrátil. Ender ho jednou celý týden nazýval Žalářníkem Rackhamem. Mazer na jméno reagoval stejně pohotově jako na své vlastní a nebylo vidět, že by mu dělalo starosti. Ender s tím brzy přestal.</p>

<p>Dostával také odměnu. Mazer mu pouštěl záznamy starých bitev první invaze a katastrofických porážek Mezinárodní flotily při druhé invazi. Tentokrát nebyly slepeny dohromady z cenzurovaných, veřejně přístupných videosnímků, ale šlo o celé, souvislé filmy. Protože důležitých bitev se zúčastnilo hodně kameramanů, zkoumali taktiku a strategie termiťanů z mnoha úhlů. Poprvé ve svém životě Ender slyšel učitele upozorňovat na věci, na které by už sám nepřišel. Ender poprvé našel živý mozek, který mohl obdivovat.</p>

<p>„Proč nejste mrtvý?“ zeptal se ho. „Bojoval jste v bitvě před sedmdesáti lety. Podle mě vám není ani šedesát.“</p>

<p>„Zázrak teorie relativity,“ odpověděl Mazer. „Nechali mě tu ještě dvacet let po bitvě, třebaže jsem je prosil, aby mi svěřili velení jednoho z kosmoletů vyslaných proti domovské planetě a koloniím termiťanů. Tenkrát – postupně začínali chápat některé věci týkající se chování vojáků ve stresových situacích.“</p>

<p>„Jaké věci?“</p>

<p>„Nevíš toho o psychologii tolik, abys tomu rozuměl. Stačí, když ti řeknu, že si uvědomili, že i kdybych už nikdy nedokázal vést flotilu – byl bych mrtvý ještě před jejím příletem – pořád jsem byl jediným člověkem schopným vniknout do myšlení termiťanů. Uvědomili si, že jedině já jsem je porazil spíš chytrostí než díky štěstí. Potřebovali mě, abych – učil člověka, který <emphasis>bude velet </emphasis>flotile.“</p>

<p>„Takže vás poslali na kosmolet, vystavili vás rychlosti blízké rychlosti světla –“</p>

<p>„A potom jsem se obrátil opačným směrem a vrátil se domů. Cesta byla, Endere, velice ubíjející. Padesát let ve vesmíru. Formálně trvala osm let, ale připadala mi jako pět století. A to všechno jenom proto, abych mohl naučit příštího velitele všemu, co znám.“</p>

<p>„Tím velitelem mám být já?“</p>

<p>„Dejme tomu, že jsi teď naše nejlepší želízko v ohni.“</p>

<p>„Připravují se taky jiní?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Takže jsem teď jediná možnost, viďte?“</p>

<p>Mazer pokrčil rameny.</p>

<p>„Kromě vás. Vy přece pořád žijete, ne? Proč byste to nemohl být vy?“</p>

<p>Mazer zakroutil hlavou.</p>

<p>„Proč ne? Už jste jednou vyhrál.“</p>

<p>„Nemohu být velitelem z mnoha dobrých a podstatných důvodů.“</p>

<p>„Mazere, ukažte mi, jak jste porazil termiťany.“</p>

<p>Mazerova tvář se zahalila do nevyzpytatelného mlčení.</p>

<p>„Všechny ostatní bitvy jste mně ukázal alespoň sedmkrát. Myslím, že jsem viděl, jak se dalo zvítězit nad nimi už předtím, ale nikdy jste mi neukázal, jak jste je <emphasis>ve skutečnosti </emphasis>porazil.“</p>

<p>„Endere, ten záznam je velice přísně střeženým tajemstvím.“</p>

<p>„Já vím. Částečně jsem si ho složil dohromady z útržků. Na jedné straně vy, se svým nepatrným záložním sborem, a na druhé jejich válečné loďstvo, obrovité břichaté kosmolety ukrývající celé roje bojových kosmických křižníků. Vrhl jste se na jednu loď, vystřelil na ni, nastal výbuch. Přesně v tomto místě je záznam přerušený. Potom je vidět jenom vojáky, jak vstupují do nepřátelských lodí a nacházejí termiťany mrtvé.“</p>

<p>Mazer se rozesmál. „A tím bychom měli přísně střežené tajemství z krku. Pojď, podíváme se na video.“</p>

<p>Byli v místnosti sami. Ender zamkl dveře. „Dobrá, tak se hned podíváme.“</p>

<p>Video ukázalo přesně to, co si Ender už poskládal dohromady. Mazerův sebevražedný výpad přímo do středu nepřátelské formace, jediný výbuch a potom –</p>

<p>Nic. Mazerova loď pokračovala dál, uhnula nárazové vlně a proplétala se mezi ostatními loděmi termiťanů. Nestříleli na něho, ani nezměnili kurs. Dva jejich kosmolety se srazily a explodovaly – zbytečná kolize, které se oba piloti mohli vyhnout. Nikdo neudělal ani ten nejmenší pohyb.</p>

<p>Mazer zrychlil obraz. Přeskočil dopředu. „Čekali jsme tři hodiny,“ poznamenal. „Nikdo tomu nevěřil.“ Potom se lodi Mezinárodní flotily začaly přibližovat ke kosmoletům termiťanů. Kosmická pěchota začala provádět záchytné a vyloďovací operace. Záznamy ukazovaly mrtvé termiťany, ležící na svých místech.</p>

<p>„Tak vidíš,“ řekl Mazer, „už jsi viděl všechno, co bylo k vidění.“</p>

<p>„Co se stalo?“</p>

<p>„Nikdo neví. Mám svůj soukromý názor, ale spousta vědců tvrdí, že nemám na takový názor nejmenší právo.“</p>

<p>„Vždyť jste jediným člověkem, který vyhrál bitvu.“</p>

<p>„Taky jsem se domníval, že mě to opravňuje ke komentáři, ale víš, jak to chodí. Xenobiologové a xenopsychologové nedokážou přijmout myšlenku, že by je mezihvězdný pilot pouhým odhadem strčil do kapsy. Myslím, že mě všichni nenávidí, protože ti, co viděli tyto snímky, museli dožít zbytek života tady na Erótu. Bezpečnost, však víš. Neměli štěstí.“</p>

<p>„Řekněte mi svůj názor.“</p>

<p>„Termiťané nemluví. Dorozumívají se myšlenkami, a to okamžitě, jako při filotickém jevu. Jako hláska. Ale většina lidí si vždycky myslela, že jde o řízenou komunikaci, podobně jako u jazyka – já ti předám myšlenku a ty mi na ni odpovíš. Nikdy jsem tomu nevěřil. Reagují na, události až příliš <emphasis>okamžitě. </emphasis>Viděl jsi přece videozáznamy. Nikdy se neobracejí ani nerozhodují mezi možnými směry průběhu akce. Každá loď se chová jako součást jediného organismu, což odpovídá způsobu, jakým tvé tělo reaguje v boji, jednotlivé údy automaticky, bezmyšlenkovitě provádějí všechno, co mají dělat. Mezi nimi neexistuje mentální komunikace, jako mezi lidmi s různými myšlenkovými procesy. <emphasis>Všechny </emphasis>jejich myšlenky proběhnou mezi nimi současně a najednou.“</p>

<p>„Připomínají jedinou osobu a každý termiťan je ruka nebo noha?“</p>

<p>„Ano. Nebyl jsem první, kdo si to myslel, ale byl jsem první člověk, který tomu uvěřil. A ještě něčemu. Něčemu tak dětinskému a stupidnímu, že xenobiologové mě se smíchem umlčeli, když jsem se po bitvě ozval. Řekl jsem, že termiťané jsou <emphasis>brouci. </emphasis>Jako mravenci a včely. Královna, dělníci. Možná před milionem roků, ale právě takto začínali, s takovou strukturou. Jisté je, že žádný z nich, které jsme viděli, ničím nepřipomínal menší termiťany. Když tedy rozvinuli schopnost společného myšlení, proč by si nemohli uchovat královnu? Nebyla královna pořád ústředním bodem skupiny? Proč by se vůbec něco mělo změnit?“</p>

<p>„Takže celou skupinu řídí královna.“</p>

<p>„Měl jsem také důkaz. Ne takový, který jsi viděl. Nevyskytl se při první invazi, protože ta byla předběžným průzkumem. Ale druhá invaze už byla kolonizací. Chtěli založit nový úl nebo nevím co.“</p>

<p>„A proto si přivezli královnu.“</p>

<p>„Moment, kde jsou záznamy z druhé invaze, když ničili naše flotily v ohonu komety.“ Začal promítat na obrazovce strukturu roje termiťanů. „Ukaž mi královninu loď.“</p>

<p>Byla křehká. Ender ji dlouho nemohl najít. Všechny nepřátelské lodi se pořád pohybovaly. Na první pohled neměli žádnou vlajkovou loď, žádné zjevné nervové centrum. Ale postupně, když Mazer přehrával snímky pořád kolem dokola, začínal Ender chápat, že všechny pohyby se paprskovitě šířily z centrálního bodu. Tento bod se přesouval, ale když se dost dlouho díval, bylo zřejmé, že očima flotily, jejím <emphasis>já, </emphasis>z jehož pohledu prováděli veškerá rozhodnutí, byla jedna jediná loď. Ukázal na ni.</p>

<p>„Vidíš ji. Já také. Jenom dva lidé ze všech, kteří kdy viděli tento záznam. Ale je to pravda.“</p>

<p>„Nutí loď, aby se pohybovala stejně jako ostatní.“</p>

<p>„Vědí, že jde o jejich nejslabší článek.“</p>

<p>„Ale máte pravdu, je to královna. Jenomže kdybyste si tohle myslel, když jste se za nimi pustil, určitě by na vás okamžitě soustředili všechny své síly. Vynesli by vás odtud v zubech.“</p>

<p>„Vím. Právě této části nerozumím. Ne že by se mě nepokoušeli zastavit – stříleli na mě. Ale spíš jako by nemohli uvěřit, dokud nebylo příliš pozdě, že jsem opravdu <emphasis>zabil </emphasis>královnu. Možná, že v jejich světě se královny nikdy nezabíjejí, jenom je berou do zajetí a znemožní jim činnost. Udělal jsem něco, co podle jejich názoru nepřítel nikdy nedělal.“</p>

<p>„A když zemřela, ostatní taky zemřeli.“</p>

<p>„Ne, oni jenom ztratili rozum. V prvních lodích, na které jsme poslali výsadek, termiťané ještě žili. V živočišném slova smyslu. Ale nehýbali se, na nic nereagovali, ani když je naši vědci podrobili vivisekci, aby se o nich dozvěděli víc. Za nějakou dobu všichni zemřeli. Bez vůle k životu. V těch malých tělech nic nezůstane, když královna zmizí.“</p>

<p>„Proč vám nevěří?“</p>

<p>„Protože jsme nenašli královnu.“</p>

<p>„Výbuch ji roztrhal na kusy.“</p>

<p>„Válečné štěstí. V pořadí důležitosti pro přežití zaujímá biologie druhé místo. Ale někteří biologové se vracejí k mým myšlenkovým pochodům. Člověk tu nedokáže žít a nedívat se přitom na důkazy, které má přímo před očima.“</p>

<p>„Jaký důkaz je tady na Erótu?“</p>

<p>„Rozhlédni se kolem sebe, Endere. Tohle místo neprovrtali lidé. Za prvé máme rádi vyšší stropy. Tady bylo za první invaze předsunuté stanoviště nepřítele. Provrtali ho ještě dřív, než jsme se o jejich existenci vůbec dozvěděli. Žijeme v termiťanském úlu. Ale nájem jsme už zaplatili. Kosmickou pěchotu stálo tisíc mužů, než od nich vyčistila tyhle voštiny, jednu místnost vedle druhé. Termiťané se rvali o každý metr.“</p>

<p>Teď už Ender chápal, proč v něm místnosti vždycky vyvolávaly pocit odporu.</p>

<p>„Věděl jsem, že tu nežili lidé.“</p>

<p>„Byl to hotový poklad. Kdyby byli věděli, že vyhrajeme první válku, asi by toto místo nikdy nepostavili. Naučili jsme se manipulovat s gravitací, protože tu zvětšili přitažlivost. Dozvěděli jsme se, jak účinně využívat energii hvězd, protože tuto planetku zatemnili. Vlastně díky tomu jsme <emphasis>je </emphasis>objevili. Během tří dnů Erós postupně mizel z obrazovek teleskopů. Vyslali jsme sem kosmický člun, aby zjistil proč. Zjistil to. Z nákladní rakety se vysílal jejich videozáznam, včetně vylodění termiťanů a masakrování posádky, stejně jako celý průzkum dobyté lodi. Přenos neskončil dřív, než rozebrali celou loď. Byli k tomu naprosto slepí – nikdy nemuseli nic vysílat pomocí přístroje a protože posádka byla mrtvá, nenapadlo je, že by se někdo mohl dívat.“</p>

<p>„Proč zabili posádku?“</p>

<p>„Proč ne? Ztratit několik členů posádky pro ně znamenalo asi tolik, jako když si ostříháš nehty. Nijak je to nevzrušilo. Asi si mysleli, že přeruší naše obvyklé spojení, když vyženou dělníky obsluhující nákladní raketu. Žádné vraždění citlivých, živých bytostí s nezávislou genetickou budoucností. Vražda pro ně mnoho neznamená. Jenom zabití královny je skutečná vražda, protože jenom její zabití uzavírá cestu genetickému vývoji.“</p>

<p>„Nevěděli tedy, co dělají.“</p>

<p>„Nesnaž se je, Endere, omlouvat. Fakt, že nevěděli, že zabíjejí lidské bytosti, ještě neznamená, že nezabíjeli lidi. Máme přece právo se bránit, jak umíme, a zjistili jsme, že to jde, když zabijeme termiťany dřív, než oni nás. Podívej se na věc z tohoto pohledu. Dosud ve všech válkách zabili tisíce a tisíce živých, myslících bytostí. A my jsme ve všech těchto válkách zabili jednu jedinou.“</p>

<p>„Myslíte si, Mazere, že kdybyste nezabili královnu, tak bychom válku prohráli?“</p>

<p>„Řekl bych, že šance byly tak tři ku dvěma v jejich prospěch. Pořád si myslím, že bych jim flotilu pořádně pocuchal, než by nás spálili. Úžasně rychle reagovali a měli velkou palebnou sílu, ale také my jsme měli pár výhod. Na každé naší lodi byla inteligentní lidská bytost, která myslela sama za sebe. Každý z nás byl schopen najít brilantní řešení problému. Oni uměli vymyslet jediné brilantní řešení současně. Mysleli rychle, ale jako celek nebyli chytří. Dokonce i když někteří vystrašení a hloupí velitelé prohráli při druhé invazi důležité bitvy, jejich podřízení dokázali termiťanskou flotilu opravdu poškodit.“</p>

<p>„Co se stane, až k nim dorazí naše invaze? Zasáhneme znovu královnu?“</p>

<p>„Tihle termiťané nebyli zabednění, když se naučili cestovat mezi hvězdami. Tato strategie mohla vyjít jenom jednou. Mám podezření, že se nikdy nedostaneme do blízkosti královny, pokud vůbec doletíme k jejich domovské planetě. Královna se, konec konců, nemusí s nimi účastnit bitvy <emphasis>přímo. </emphasis>Druhá invaze byla kolonizace – královna přicházela osídlit Zemi. Ale tentokrát – ne, to už nevyjde. Budeme je muset porazit v souboji flotil. A protože mohou využívat jako zdroje desítky hvězdných soustav, podle mě nás v každé bitvě vysoce přečíslí.“</p>

<p>Ender si hned vzpomněl na svoji bitvu proti dvěma armádám. A já myslel, že podvádějí. Až začne opravdová válka, dojde k tomu pokaždé. A nikde nebude brána, na kterou budu moci zaútočit.</p>

<p>„Jenom dvě věci hrají pro nás, Endere. Nemusíme nějak zvlášť mířit. Naše zbraně mají velký rozptyl zásahu.“</p>

<p>„My už nepoužíváme nukleární střely z doby první a druhé invaze?“</p>

<p>„Náš Dr. Modul je daleko silnější. Konec konců byly nukleární zbraně dost slabé, takže jsme je kdysi na Zemi nepoužili. A Malého doktora bychom nikdy na planetě nevyužili. Mít tak jednoho při druhé invazi…“</p>

<p>„Jak funguje?“</p>

<p>„Neznám jeho princip tak dobře, abych ho uměl postavit. V ohnisku dvou paprsků vzniká pole, ve kterém už molekuly nemohou držet pohromadě. Nemohou se podělit o elektrony. Kolik toho víš o fyzice na této úrovni?“</p>

<p>„Většinu času jsme věnovali astrofyzice, ale vím dost, abych pochopil hlavní myšlenku.“</p>

<p>„Pole se roztáhne v kouli, ale ta je tím slabší, čím víc se roztahuje. Kromě toho v místě, kde narazí na velké množství molekul, zesílí a začne znovu. Čím větší je loď, tím větší je nové pole.“</p>

<p>„Takže pokaždé, když pole zasáhne loď, vytvoří novou kouli –“</p>

<p>„A když budou jejich lodi příliš těsně u sebe, vytvoří řetěz, který je všechny smete. Pole pak zaniká, molekuly se znovu spojují a tam, kde byla loď, zůstane špinavý žmolek se silnou příměsí molekul železa. Žádná radiaktivita, žádný nepořádek. Jenom špína. Možná se nám podaří vlákat je v první bitvě do léčky, ale oni se učí rychle. Budou mezi sebou udržovat rozestupy.“</p>

<p>„Takže Dr. Modul není střela – neumí střílet za roh.“</p>

<p>„To je pravda. Střely by neměly žádný smysl. Hodně jsme se od nich naučili při první invazi, ale také oni od nás – například jak postavit Extatický štít.“</p>

<p>„Malý doktor prorazí štít?“</p>

<p>„Jako by tam žádný nebyl. Přes štít <emphasis>neuvidíš </emphasis>cíl, abys mohl zaměřit paprsky, ale protože generátor Extatického štítu je vždycky přesně uprostřed, není těžké to spočítat.“</p>

<p>„Proč jsem s ním vůbec necvičil?“</p>

<p>„Vždycky jsi cvičil. Jenom jsme nechali počítač, aby ho vytvořil místo tebe. Tvým úkolem je zaujmout vynikající strategické postavení a zvolit cíl. Lodní počítače umějí zaměřit cíl daleko líp než ty.“</p>

<p>„Proč se mu říká Dr. Modul?“</p>

<p>„Když ho vyvinuli, nazvali ho Molekulární unifikovaný druhující modul. MUDr. Modul.“</p>

<p>Ender pořád nerozuměl.</p>

<p>„MUDr. Počáteční písmena znamenají také zkratku pro doktora medicíny. MUDr. Modul, proto Dr. Modul. Je to vtip.“ Ender nechápal, co je na něm směšného.</p>

<p>Změnili simulátor.</p>

<p>Stále mohl řídit perspektivu a stupeň zobrazení detailů, ale nebyla tam žádná tlačítka na ovládání lodi. Místo nich měl nový pákový systém a maličká sluchátka s připojeným mikrofonem.</p>

<p>Čekal na něho technik, který mu rychle ukázal, jak si má nasadit sluchátka.</p>

<p>„Ale jak mám řídit lodě?“ zeptal se Ender.</p>

<p>Mazer mu vysvětlil, že už nebude řídit lodě.</p>

<p>„Přešel jsi k další etapě výcviku. Máš zkušenosti se všemi strategickými úrovněmi, ale teď je čas, aby ses soustředil na velení celé flotily. Stejně jako jsi pracoval v Bitevní škole s veliteli čet, tak teď budeš pracovat s veliteli eskader. Dostaneš tři tucty takových velitelů a budeš s nimi cvičit. Musíš je naučit inteligentní taktice, sám pak musíš poznat jejich silné a slabé stránky. Musíš z nich udělat jeden celek.“</p>

<p>„Kdy sem přijdou?“</p>

<p>„Jsou už u svých vlastních simulátorů. Budeš s nimi mluvit přes mikrofon. Nové páky na řídícím panelu ti umožní vidět situaci z pohledu kteréhokoli velitele eskadry. Věrněji to navozuje podmínky, se kterými by ses mohl setkat ve skutečné bitvě, kde jenom ty budeš vědět, co tvoje lodě vidí.“</p>

<p>„Jak můžu pracovat s veliteli eskader, které jsem nikdy neviděl?“</p>

<p>„A proč bys je musel vidět?“</p>

<p>„Abych věděl, co jsou zač, jak myslí –“</p>

<p>„Všechno poznáš z jejich práce se simulátorem. Ale přesto si myslím, že tě to nebude zajímat. Slyší tě už teď. Nasaď si sluchátka a uslyšíš je.“</p>

<p>Ender si nasadil sluchátka.</p>

<p>„Saalam,“ zašeptal mu někdo do uší.</p>

<p>„Alaj,“ uklouzlo Enderovi ze rtů.</p>

<p>„A já, ty trpaslíku.“</p>

<p>„Bean.“</p>

<p>A také Petra s Dinkem, Divoký Tom, Shen, Hot Soup, Fly Molo, všichni nejlepší studenti, se kterými nebo proti kterým Ender bojoval, všichni, kterým v Bitevní škole důvěřoval. „Nevěděl jsem, že jste tu. Nevěděl jsem, že přijdete.“</p>

<p>„Už tři měsíce z nás dřou kůži na simulátoru,“ ozval se Dink.</p>

<p>Začali pracovat spolu. Každý velitel eskadry velel jednotlivým pilotům a Ender dával rozkazy velitelům eskader. Učili se pracovat spolu mnoha způsoby, protože simulátor je nutil zkoušet nejrůznější situace. Občas jim simulátor přidělil velkou flotilu. Ender pak postavil tři nebo čtyři čety, každou ze tří nebo čtyř eskader. Jindy zase dostali jediný velký kosmolet s dvanácti křižníky a on si vybral tři velitele eskadry po čtyřech bojových plavidlech.</p>

<p>Hra pro ně byla požitkem.</p>

<p>Počítačem řízený nepřítel nebyl příliš chytrý a přes jejich chyby a nedorozumění při vzájemné komunikaci vždycky vítězili. Ale během tří týdnů společné práce je Ender velice dobře poznal. Dink obratně prováděl instrukce, ale pomalu improvizoval, Bean zas nezvládl řízení velké skupiny lodí, ale uměl využít několik z nich jako skalpel, který báječně reagoval na všechno, co si na něho počítač vymyslel. Alaj měl téměř stejně vyvinutý cit pro strategii jako Ender a dokázal si poradit s polovinou flotily i podle mlhavých pokynů.</p>

<p>Čím lépe je Ender poznával, tím rychleji je dokázal rozestavit, tím lépe je uměl využít.</p>

<p>Simulátor zobrazoval situaci na obrazovce. Teprve v té chvíli Ender zjistil, z čeho se skládá jeho vlastní flotila a jak se rozestavila nepřátelská flotila. Trvalo mu teď jenom pár minut, než svolal velitele eskader, které potřeboval, přidělil jim určité lodi nebo skupiny lodí a uložil úkoly. Jak bitva postupovala, přeskakoval obrazem od jednoho velitele k druhému, přicházel s návrhy a občas, když bylo zapotřebí, vydával rozkazy. Protože ostatní viděli bitvu jen ze svého pohledu, někdy jim dával takové rozkazy, které se jim zdály naprosto nesmyslné. Naučili se však Enderovi důvěřovat. Když jim řekl, aby se stáhli, tak se stáhli; věděli totiž, že buď byli příliš vysunutí vpředu nebo že by jejich stažení mohlo vlákat nepřítele do oslabené pozice. Věděli také, že Ender věří, že budou bojovat, jak nejlépe umějí, když jim nedá žádné příkazy. Kdyby se jejich styl boje nehodil k situaci, ve které se ocitli, Ender by je ke splnění úkolu nevybral.</p>

<p>Důvěra byla naprostá, flotila se činila a rychle reagovala. Po třech týdnech jim Mazer ukázal záznam poslední bitvy, tentokrát však z pohledu nepřítele.</p>

<p>„Přesně tohle viděl, když jste útočili. Co vám to připomíná? Například rychlostí reakce?“</p>

<p>„Vypadáme jako flotila termiťáků.“</p>

<p>„Vyrovnáte se jim, Endere. Jste stejně rychlí jako oni. A tady – podívej se.“</p>

<p>Ender se díval, jak se jeho eskadry okamžitě rozlétly, každá v reakci na vlastní situaci, ale zároveň pod Enderovým celkovým velením, jak troufale improvizují, předstírají útok s takovou samostatností, kterou žádná termiťanská flotila nikdy nepředvedla.</p>

<p>„Jejich mozek-úl je vysoce výkonný, ale dokáže se soustředit pouze na několik věcí současně. Všechny tvé eskadry dovedou soustředit svůj rozum a inteligenci na to, co dělají a co jim uložil další chytrý mozek. Jak vidíš, přece jen máte nějaké výhody. Převahu ve zbraních, třebaže ne trvalou, srovnatelnou rychlost a vyšší inteligenci. Tohle jsou vaše výhody. Nevýhodou je, že vás pokaždé přečíslí, a že po každé bitvě se nepřítel o vás víc dozví, jak s vámi bojovat, a tyto změny okamžitě uplatní.“</p>

<p>Ender čekal na jeho závěr.</p>

<p>„Proto tě teď, Endere, začneme vzdělávat. Naprogramovali jsme počítač, aby nasimuloval jisté situace, ve kterých bychom se v budoucnu mohli s nepřítelem střetnout. Využijeme modely pohybů známých z druhé invaze. Ale místo bezmyšlenkovitého opakování stejných šablon budu řídit simulaci chování nepřítele já sám. Napřed uvidíš jednoduché situace, které podle očekávání snadno zvládneš a vyhraješ. Na nich se budeš učit, protože já budu pořád o krok před tebou a neustále budu programovat na počítači složitější a rozvinutější modely, takže každá další bitva bude těžší a bude tě nutit k výkonu na hranici tvých schopností.“</p>

<p>„A potom?“</p>

<p>„Času je málo. Musíš se učit, jak nejrychleji dokážeš. Když jsem se vydával na cestu ke hvězdám, jenom proto, abych byl naživu, až se objevíš, moje žena a děti byly mrtvé a při návratu byli moji vnuci stejně staří jako já. Neměl jsem jim co říct. Odřízli mě od všech lidí, které jsem miloval, od všeho, co jsem znal, žil jsem v nepřátelských katakombách, kde mě nutili dělat bezvýznamné věci, kromě toho, že jsem učil jednoho studenta za druhým. Každý zprvu vypadal tak nadějně a nakonec byl slaboučký, selhal. Učím, učím, ale nikdo se neučí. Ty jsi také velkým příslibem, jako už tolik studentů před tebou, ale můžeš mít v sobě zárodky neúspěchu. Mým úkolem je najít je a zničit, pokud to dokážu. Věř mi, Endere, jestli se dají zničit, já to dokážu.“</p>

<p>„Takže nejsem první.“</p>

<p>„Samozřejmě, že ne. Ale jsi poslední. Pokud se nebudeš učit, nebudeme mít už čas najít někoho jiného. Proto jsem doufal, že se objevíš, protože jsi naše jediná zbývající naděje.“</p>

<p>„Co ti ostatní? Třeba velitelé eskader?“</p>

<p>„Který z nich se hodí na tvé místo?“</p>

<p>„Alaj.“</p>

<p>„Buď upřímný.“</p>

<p>Ender neodpověděl.</p>

<p>„Nejsem šťastný člověk, Endere. Lidstvo po nás nežádá, abychom byli šťastní. Pouze požaduje, abychom geniálně zasáhli v jeho prospěch. Napřed přežít, potom může přijít štěstí, když si ho dokážeme zařídit. Proto doufám, Endere, že mě při výcviku nebudeš nudit stížnostmi, že tě to nebaví. Najdi si zábavu v přestávkách mezi prací, ale učení a práce mají přednost, vyhrát znamená všechno, protože bez toho nebude nic. Až mi přivedeš mou zemřelou manželku, potom si na mě můžeš stěžovat, kolik tě tato výchova stojí.“</p>

<p>„Nesnažil jsem se z ničeho vyvléct.“</p>

<p>„Ale budeš chtít, Endere. Mám v úmyslu zadupat tě do prachu, když to dokážu. Budu tě mlátit vším, co si dokážu představit, a nebudu mít slitování, protože když se postavíš proti termiťanům, tak ti si vymyslí věci, které si já <emphasis>nedokážu </emphasis>představit. Nebudou mít s lidmi žádný soucit.“</p>

<p>„Nedokážete mě rozdrtit.“</p>

<p>„Že nedokážu?“</p>

<p>„Protože jsem silnější než vy.“</p>

<p>Mazer se usmíval.</p>

<p>„Uvidíme, Endere.“</p>

<p>Mazer ho probudil brzy ráno; hodiny ukazovaly 03.40 a Ender se cítil zesláblý jako po nemoci, když kráčel chodbou za Mazerem. „Ranní ptáče spíš oslepne, než dál doskáče,“ poznamenal lehce ironicky Mazer.</p>

<p>V noci se mu zdálo, že ho termiťani rozřezávají zaživa. Jenom místo otevření těla mu odřezávali vzpomínky, zobrazovali je jako hologramy a pokoušeli se z nich vyčíst nějaký smysl. Velice zvláštní sen. Ender ho nedokázal ze sebe snadno setřást ani ve chvíli, kdy procházel tunely k simulátoru. Nepřítel ho ve spánku mučil a v bdělém stavu ho zase nenechával na pokoji Mazer. Mezi těmito krajnostmi neměl žádný odpočinek. Ender se silou vůle nutil udržet oči otevřené. Mazerova postava byla zjevnou odpovědí na jeho slova, že Endera rozdrtí – a fakt, že bude hrát unavený a ospalý, jenom jakýmsi laciným a podřadným trikem, který měl Ender očekávat. Dobrá, dnes ho nečekal.</p>

<p>Dorazil k simulátoru a zjistil, že vůdci eskader jsou už připraveni a čekají na něho. Nepřítel se ještě neobjevil. Rozdělil je proto do dvou armád a začal simulovat bitvu, ve které velel oběma armádám současně, aby si tak ověřil, jak každý velitel zvládl testy. Začínali zvolna, ale brzy reagovali energicky a ostražitě.</p>

<p>Potom se simulátorové pole vyčistilo, lodě zmizely a všechno se hned změnilo. U bližšího okraje simulátorového pole viděli v holografickém světle obrysy tří hvězdoletů lidské flotily. Každý měl dvanáct bojových křižníků. Nepřítel si určitě uvědomoval přítomnost lidí a vytvořil kulovitý útvar s jedinou lodí v jeho středu. Endera nezmátl – nebyla to královnina loď. Počtem bojových plavidel Endera dvakrát převyšovali, ale také se shlukli k sobě daleko těsněji, než měli být – Dr. Modul by způsobil větší škodu, než nepřítel očekával.</p>

<p>Ender si vybral jeden hvězdolet, zablikal jeho světélkem na simulátorovém poli a promluvil do mikrofonu.</p>

<p>„Alaji, tenhle je tvůj. Ke křižníkům dostaneš Petru a Vlada, jestli chceš.“ Ostatní dva hvězdolety přidal k bojovým křižníkům, s výjimkou jednoho od každé lodi, které rezervoval pro Beana. „Beane, klouzej podél stěny pod ně, dokud tě nezačnou pronásledovat – potom se vrať zpátky do zálohy. Jinak se drž na místě, odkud tě můžu rychle zavolat. Alaji, zaútoč v sevřeném šiku na jeden bod jejich koule. Nestřílej, dokud ti neřeknu. Je to jenom manévr.“</p>

<p>„Tohle je lehké, Endere,“ ozval se Alaj.</p>

<p>„Vím, že je to lehké, ale proč si nedávat pozor? Rád bych to provedl bez ztráty jediné lodi.“</p>

<p>Ender přeskupil zálohy do dvou útočných formací, které postupovaly v bezpečné vzdálenosti za Alajem. Beana už nebylo na simulátoru vidět, třebaže Ender občas přepnul obraz na pohled z jeho místa, aby věděl, kde je.</p>

<p>Alaj hrál s nepřítelem jemnou, složitou hru. Zformoval své síly do tvaru kulky a útočil na nepřátelskou kouli. Kdykoliv se přiblížil, nepřátelské lodi ustoupily, jako by ho lákaly k lodi uprostřed. Alaj sklouzl do boku; termiťané s ním drželi krok – stahovali se, když se přiblížil, a znovu obnovovali kouli, když je minul.</p>

<p>Předstíraný útok, ústup, skok na jiné místo koule, znovu se stáhnout a zase zaútočit. A pak Ender poručil: „Běž dovnitř, Alaji.“</p>

<p>„Dobře víš, že mě nechají projít, potom mě sevřou a sežerou zaživa,“ namítal Alaj, zatímco jeho kulka už startovala.</p>

<p>„Nevšímej si té lodi uprostřed.“</p>

<p>„Jak si přeješ, šéfe.“</p>

<p>A opravdu, koule se začala stahovat. Ender vyslal dopředu zálohy. Nepřátelské lodě se soustředily na straně koule blízko záloh. „Zaútočíte na ně, až budou co nejvíc u sebe.“</p>

<p>„Tohle odporuje čtyřem tisícům let dějin válek,“ prohlásil Alaj a vrhl se s křižníky vpřed. „Máme útočit tam, kde je nás víc než jich.“</p>

<p>„Tahle simulace asi neví, co dovedou naše zbraně. Bude to fungovat jenom jednou, ale uděláme z toho velkolepý ohňostroj. Střílejte, kam chcete.“</p>

<p>Alaj střílel. Simulace reagovala báječně: napřed jedna nebo dvě, potom tucet a nakonec většina nepřátelských lodí explodovala v oslnivém výbuchu, když v jejich sevřeném šiku přeskakovalo pole z lodi na loď. „Uhni z cesty,“ poručil mu Ender.</p>

<p>Lodě na vzdálené straně koule řetězová reakce nezasáhla, ale nedalo moc práce zahnat je dolů a zničit. Bean se postaral o opozdilce, kteří se pokoušeli uniknout do jeho sektoru vesmíru. Bitva skončila. Proběhla snadněji než při posledních cvičeních.</p>

<p>Když mu to Ender říkal, Mazer pokrčil rameny. „Tady jde o simulaci skutečné invaze. Muselo dojít k jedné bitvě, ve které nevěděli, co dokážeme. Teď začne tvoje práce. Ne abys kvůli tomuhle vítězství chodil s nosem nahoru. Brzy ti dám pořádný úkol.“</p>

<p>Ender cvičil s veliteli eskader deset hodin denně, ale ne se všemi najednou. Odpoledne jim povolil pár hodin odpočinku. Simulované bitvy pod Mazerovým dohledem se konaly každé dva nebo tři dny a jak Mazer slíbil, už nikdy nebyly tak snadné. Nepřítel se rychle přestal snažit Endera obklíčit ze všech stran a nikdy už neshromáždil své síly tak blízko, aby došlo k řetězové reakci. Pokaždé tu bylo něco nového, něco těžšího. Někdy Ender dostal jenom jediný hvězdolet a osm bojových plavidel, jindy zase nepřítel za sebou zanechal stacionární pasti, velká zařízení, která vybuchla, když se jedna Enderova eskadra dostala příliš blízko, často poškodila nebo zničila několik Enderových lodí. „Nemůžeš mít takové ztráty,“ řval na něho po jedné bitvě Mazer. „Až se dostaneš do <emphasis>opravdové </emphasis>bitvy, nebudeš si moct dovolit přepych nekonečné zásoby počítačem generovaných bojových křižníků. Budeš mít jenom to, co si vezmeš s sebou a <emphasis>nic víc. </emphasis>Jen si hezky zvykni bojovat bez zbytečných ztrát.“</p>

<p>„Tohle nebyla zbytečná ztráta,“ namítl Ender. „Nemůžu vyhrát bitvu, když se budu třást strachy o jednu loď a nikdy nebudu riskovat.“</p>

<p>Mazer se usmíval. „Výtečně, Endere. Začínáš se učit. Ale v opravdové bitvě bys nad sebou měl nadřízené důstojníky, a co je nejhorší, také civilisty, kteří by na tebe řvali. Kdyby teď byl nepřítel trochu chytrý, překvapil by tě <emphasis>právě tady </emphasis>a zajal by Tomovu eskadru.“ Probrali spolu celou bitvu. Na dalším cvičení Ender ukázal svým velitelům, co se od Mazera naučil, a ti si s tím příště dokázali poradit.</p>

<p>Mysleli si, že jsou už připraveni, že pracují jako dokonale naolejovaný stroj. Když se však v bitvách prokousávali skutečnými úkoly, začali si všichni ještě víc věřit a bitva se pro ně stala radostí.  Ender se od nich dozvěděl, že velitelé, kteří právě nehráli, seděli v místnostech se simulátory a sledovali ostatní. Ender si představil, jak by to vypadalo, kdyby měl vedle sebe přátele, kteří by mu dodávali se smíchem odvahu nebo s pochopením vyjekli překvapením. Někdy si myslel, že by ho silně rozptylovali, ale jindy si je z celého srdce přál mít u sebe. Dokonce ani ve chvílích, kdy ležel pod slunečními paprsky na voru na jezeře, nebyl tak osamělý. Mazer Rackham byl jeho společníkem, jeho učitelem, ale nebyl jeho přítelem.</p>

<p>Neříkal však nic. Mazer mu na začátku oznámil, že ho nebude nijak litovat a že jeho soukromé neštěstí pro nikoho nic neznamená. Většinu času dokonce nic neznamenalo ani pro Endera. Soustředil myšlenky na hru a snažil se co nejvíc si z bitev odnést. Nešlo pouze o jednotlivé lekce, ale také o to, co by termiťané dělali, kdyby byli chytřejší, a jak by na jejich výpady v budoucnu reagoval. Od probuzení do usínání žil minulými a budoucími bitvami a popoháněl velitele eskader s takovou náruživostí, že jeho jednání je občas vyprovokovalo k odporu.</p>

<p>„Jsi na nás nějak moc hodný,“ ozval se jednoho dne Alaj. „Proč se na nás nerozčiluješ, když nejsme v <emphasis>každičkém </emphasis>okamžiku <emphasis>každého </emphasis>cvičení perfektní. Když nás budeš rozmazlovat, budeme si myslet, že jsi stejný jako my.“</p>

<p>Několik ostatních velitelů se zasmálo do mikrofonů. Ender samozřejmě rozeznal ironický tón a odpověděl dlouhým mlčením. Když nakonec promluvil, Alajovu stížnost ignoroval. „Udělejte to znovu, a tentokrát bez sebelítosti.“ Provedli akci znovu a bez chyby.</p>

<p>Ale zatímco jejich důvěra v Endera jako velitele vzrůstala, jejich přátelství ze dnů strávených v Bitevní škole postupně mizelo. Navzájem se sbližovali, jeden druhému víc důvěřovali. Ender byl jejich učitel a velitel. Mezi nimi byl stejný odstup jako mezi ním a Mazerem, a Ender byl stejně náročný.</p>

<p>Snažili se ze všech sil o sblížení, ale Ender neodvracel svoji pozornost od práce.</p>

<p>Alespoň ne v době, kdy byl vzhůru. Když večer upadal do spánku, hlavou se mu pokaždé míhaly myšlenky na simulátor. Ale v noci přemýšlel o jiných věcech. Často vzpomínal na mrtvolu obra, jak se pořád rozkládá. Nepamatoval si však na žádný prvek obrazu na panelu. Místo toho ve vzduchu neustále visela skutečná, neurčitá vůně smrti. Věci se v jeho snech měnily. Malou vesničku, která vyrostla mezi obrovými žebry, teď představovali termiťani. Důstojně mu salutovali, jako gladiátoři zdravící římské císaře předtím, než pro jeho zábavu zemřeli. Ve snu k nim necítil nenávist a dokonce si myslel, že ví, že před ním ukryli královnu, aby se ji nepokoušel hledat. Vždycky rychle opustil obrovo tělo. Když se dostal na hřiště, našel tam pokaždé děti, zvlčilé a vysmívající se mu. Jejich tváře znal. Jednou Petr a jindy Bonzo, někdy Stilson a Bernard. Ale stejně často divoká zvířata vypadala jako Alaj a Shen, Dink a Petra. Jedno z nich mělo občas obličej Valentine a ve snu ji také ponořil pod vodu a čekal, až se utopí. Kroutila se mu v rukách, házela sebou, aby se dostala nahoru, ale nakonec ztichla. Vytáhl ji z jezera na vor, kde ležela, mrtvolně strnulá v obličeji. Naříkal nad ní a plakal, ustavičně vykřikoval, že to byla hra, hra, že si jenom hrál!</p>

<p>Mazer Rackham s ním zatřásl, aby ho probudil. „Křičel jsi ze spánku.“</p>

<p>„Promiňte.“</p>

<p>„Na tom nezáleží. Je čas znovu bojovat.“</p>

<p>Tempo se neustále zvyšovalo. Teď už bojovali dvakrát denně a Ender omezil cvičení na minimum. Čas, kdy ostatní odpočívali, využíval k přehrávání záznamů minulých her, k odhalování vlastních slabých míst; pokoušel se odhadnout, co přijde příště. Někdy se mu podařilo dokonale se připravit na nepřítelovu inovaci, jindy zase ne.</p>

<p>„Myslím, že podvádíte,“ řekl jednou Ender Mazerovi.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Pozorujete moje cvičení. Vidíte, na čem pracuju. Zdá se, že jste připravený na všechno, co udělám.“</p>

<p>„To, co vidíš, je většinou počítačová simulace,“ odpověděl Mazer. „Počítač je naprogramovaný tak, aby reagoval na tvé novinky, ale jenom když je použiješ v bitvě.“</p>

<p>„Potom podvádí počítač.“</p>

<p>„Potřebuješ se pořádně vyspat, Endere.“</p>

<p>Ale nemohl spát. Každý večer ležel stále déle s otevřenýma očima a spánek mu přinášel méně odpočinku, často se probouzel uprostřed noci. Nevěděl ale jistě, zda ho probouzí pomyšlení na hru nebo snaha uniknout ze snů. Jako kdyby na něm někdo v noci jezdil a nutil ho procházet nejhoršími vzpomínkami a žít v nich, jako by byly opravdové. Noci byly tak skutečné, že dny mu začínaly připadat jako sen. Začal se strachovat, že nebude přemýšlet dost rychle, že bude při hře příliš unavený. Po začátku hry ho její intenzita vždycky probrala. Ale až začnu ztrácet duševní schopnosti, přemítal, všimnu si toho?</p>

<p>Zdálo se, že je opravdu ztrácí. Nebylo bitvy, ve které by neztratil alespoň několik křižníků. Několikrát ho nepřítel donutil odkrýt víc slabých míst, než měl v úmyslu. Jindy byl nepřítel schopen oslabit ho únavou a vyčerpáním, takže jeho vítězství bylo rovným dílem záležitostí náhody a strategie. Mazer rozebíral hru s výrazem opovržení na tváři. „Podívej se na tohle,“ říkal mu, „tohle jsi nemusel dělat.“ A Ender donekonečna cvičil se svými veliteli, snažil se pozvednout jejich morálku, ale občas mu uklouzlo zklamání z jejich nedostatků, z toho, že dělají chyby.</p>

<p>„Někdy taky děláme chyby,“ zašeptala mu jednou Petra do ucha. Byla to úpěnlivá prosba o pomoc.</p>

<p>„A někdy neděláme,“ odpověděl jí Ender. Kdyby dostala pomoc, určitě ne od něho. On učil; jen ať si najde přátele mezi ostatními.</p>

<p>Pak přišla bitva, která málem skončila katastrofou. Petra zavedla své síly příliš daleko. Odkryly se nepříteli a Petra to zjistila ve chvíli, kdy ji Ender nesledoval. Za několik okamžiků ztratila všechno až na dvě lodi. Ender ji našel, nařídil jí přesunout se určitým směrem; neodpověděla. Nic se nepohnulo. Ještě chvíli a také tyto dvě lodi budou ztracené.</p>

<p>Ender okamžitě věděl, že ji příliš přepínal – díky jejím skvělým výkonům ji často znovu a znovu povolával do hry za mnohem náročnějších podmínek, než měli všichni ostatní. Neměl však čas dělat si o ni starosti nebo cítit vinu za to, co jí udělal. Zavolal na Divokého Toma, aby převzal velení zbývajících dvou křižníků, a potom se dál pokoušel zachránit bitvu; Petra zaujímala klíčovou pozici a celá Enderova strategie se teď rozpadla. Kdyby nebyl nepřítel tak dychtivý a kdyby nevyužil svou výhodu tak neobratně, Ender by byl prohrál. Ale Shenovi se podařilo zachytit jednu skupinu nepřátel v seskupení příliš blízko sebe a vyřadit je z boje jedinou řetězovou reakcí. Divoký Tom přivedl mezerou dva zachráněné bojové křižníky a způsobil mezi nepřáteli hotovou spoušť. Třebaže jeho a Shenovy lodi byly nakonec zničeny, Fly Molo dokázal porazit zbytek termiťanů a dovést bitvu do vítězného konce.</p>

<p>Když bitva skončila, slyšel, jak Petra vykřikuje a snaží se dostat k mikrofonu: „Řekni mu, že toho lituju, ale byla jsem tak utahaná, že mi to nemyslelo, to bylo všechno, řekni Enderovi, že se omlouvám.“</p>

<p>Příštích několika cvičení se nezúčastnila a když se vrátila, nebyla už tak rychlá, jako bývala, ani tak odvážná. Velká část vlastností, které z ní dělaly dobrého velitele, byla pryč. Ender ji mohl používat jenom při rutinních akcích, když nad ní někdo dohlížel. Nebyla hloupá, dobře věděla, co se stalo. Ale také věděla, že Ender neměl jinou možnost a řekla mu to.</p>

<p>Zůstalo skutečností, že se zlomila a že byla daleko nejslabším velitelem eskadry. Což ho varovalo – neměl na své velitele klást větší požadavky, než byli schopni unést. Místo aby je využíval podle jejich schopností, musel teď v duchu uvažovat, jak často už bojovali. Musel je střídat, což znamenalo, že někdy šel do bitvy s veliteli, kterým tolik nevěřil. Když tedy polevil v tlaku na ně, zvýšil tlak sám na sebe.</p>

<p>Jednou pozdě v noci ho probudila bolest. Na polštáři kolem něho byla krev, v ústech cítil krev. Prsty se mu třásly. Pochopil, že ve spánku si hryzal vlastní pěst. Krev pořád pomalu, plynule vytékala z rány. „Mazere!“ vykřikl. Rackham se probudil a okamžitě přivolal lékaře.</p>

<p>Když doktor ošetřoval zranění, Mazer řekl: „Nestarám se, Endere, kolik toho sníš, ale kanibalismus tě ze školy nedostane.“</p>

<p>„Já jsem usnul. Nechci z Velitelské školy odejít.“</p>

<p>„Dobrá.“</p>

<p>„To ti ostatní. Kteří to nezvládli.“</p>

<p>„O kom mluvíš?“</p>

<p>„O těch přede mnou. Vašich ostatních studentech, kteří nezvládli výcvik. Co se s nimi stalo?“</p>

<p>„Prostě to nezvládli. Nic víc. Takové lidi netrestáme. Jenom – nepokračují.“</p>

<p>„Jako Bonzo.“</p>

<p>„Bonzo?“</p>

<p>„Šel domů.“</p>

<p>„Ne jako Bonzo.“</p>

<p>„Co se s nimi stane? Když selžou?“</p>

<p>„Záleží na tom, Endere?“</p>

<p>Ender neodpověděl.</p>

<p>„Žádný z nich neselhal <emphasis>v této etapě </emphasis>výcviku. Udělal jsi chybu s Petrou. Dostane se z toho. Ale Petra je Petra a ty jsi ty.“</p>

<p>„Část ze mě patří jí. To, co ze mě udělala.“</p>

<p>„Endere, ty neselžeš. Takhle brzy ne. Měl jsi několik těsných výsledků, ale vždycky jsi vyhrál. Nevíš ještě, kde jsou hranice tvých možností, ale pokud jsi je už dosáhl, jsi zatraceně slabší, než jsem si myslel.“</p>

<p>„Zemřeli?“</p>

<p>„Kdo?“</p>

<p>„Ti, co selhali.“</p>

<p>„Ne, neumírají. Dobrý bože, chlapče, vždyť hraješ hru.“</p>

<p>„Myslím, že Bonzo umřel. Minulou noc se mi o tom zdálo. Vzpomněl jsem si, jak se díval, když jsem hlavou narazil do jeho obličeje. Určitě jsem mu zatlačil nos do mozku. Tekla mu z očí krev. V té chvíli byl už asi mrtvý.“</p>

<p>„Byl to jenom sen.“</p>

<p>„Mazere, nechci, aby se mi o tom pořád zdálo. Bojím se usnout, myslím na věci, které nechci zapomenout. Před očima si přehrávám celý svůj život, jako kdybych byl rekordér a někdo chtěl viděl nejhorší chvíle mého života.“</p>

<p>„Drogu ti dát nemůžeme, jestli toužíš právě po tomhle. Je mi líto, že máš zlé sny. Neměli bychom nechávat v noci rozsvíceno?“</p>

<p>„Nedělejte si ze mě legraci!“ rozzuřil se Ender. „Bojím se, že zešílím.“</p>

<p>Doktor dokončil obvaz. Mazer mu řekl, že může jít. Odešel.</p>

<p>„Opravdu se tolik bojíš?“</p>

<p>Ender chvíli přemýšlel, ale nebyl si jistý.</p>

<p>„Ve snu nikdy nevím jistě, jestli jsem to opravdu já,“ řekl.</p>

<p>„Divné sny jsou pojistným ventilem, Endere. Poprvé ve tvém životě jsem na tebe přitlačil. Tělo si hledá nějaký způsob, jak ten tlak kompenzovat, to je vše. Jsi už velký chlapec. Neměl by ses v noci bát.“</p>

<p>„Je to v pořádku,“ odpověděl Ender. Rozhodl se, že už nikdy nebude s Mazerem mluvit o svých snech.</p>

<p>Dny ubíhaly jeden za druhým, s každodenními bitvami, až se nakonec Ender dostal do stavu, kdy se jeho osobnost začínala rozpadat. Bolel ho žaludek. Předepsali mu šetřící dietu, ale brzy neměl chuť na nic. „Jez,“ říkal Mazer a Ender mechanicky vkládal jídlo do úst. Když ho však nikdo nenutil jíst, tak nejedl.</p>

<p>Další dva velitelé eskader se zhroutili stejným způsobem jako Petra; tlak na zbývající se ještě zvýšil. Nepřítel je teď v každé bitvě převyšoval počtem třikrát nebo čtyřikrát a také mnohem pohotověji ustupoval, když se situace vyvíjela špatně, přeskupoval své síly, aby se bitva neustále prodlužovala. Někdy bitva trvala celé dlouhé hodiny, než konečně zničili poslední nepřátelskou loď. Ender začal vyměňovat jednotlivé velitele eskader v průběhu bitvy, čerstvé a odpočinuté nasazoval místo těch, kteří začínali polevovat.</p>

<p>„Víš, tahle hra není tak docela legrace, jak bývala,“ konstatoval jednou Bean, když přebíral velení nad zbývajícími čtyřmi křižníky od Hota Soupa.</p>

<p>Když jednoho dne Ender piloval útočnou strategii s veliteli eskader, pokoj najednou zčernal. Probral se na zemi s obličejem zkrvaveným v místě, kde narazil do řídícího panelu.</p>

<p>Uložili ho do postele a tři dny byl těžce nemocný. Pamatoval si, že vidí ve snu nějaké tváře, ale nešlo o skutečné obličeje a on to věděl, i ve chvíli, kdy si myslel, že je vidí. Myslel si, že někdy vidí Valentine s Petrem, někdy své kamarády z Bitevní školy a jindy zase termiťany, kteří ho pitvali zaživa. Jednou se zdálo, že se skutečně nad ním sklání plukovník Graff a tiše s ním mluví, jako laskavý otec. Ale potom se probudil a našel u sebe jenom svého nepřítele, Mazera Rackhama.</p>

<p>„Už jsem vzhůru,“ řekl Ender.</p>

<p>„To vidím,“ odpověděl Mazer. „Trvalo ti to dost dlouho. Dneska máš bitvu.“</p>

<p>A tak Ender vstal a vybojoval vítěznou bitvu. Ale ten den už nemusel bojovat podruhé, dovolili mu jít do postele dřív. Při svlékání se mu třásly ruce.</p>

<p>V noci si myslel, že na sobě cítí něžný dotek rukou. Rukou, které ho jemně a s láskou hladily. Zdálo se mu, že slyší nějaké hlasy.</p>

<p>„Nebyl jste k němu moc laskavý.“</p>

<p>„To nebylo mým úkolem.“</p>

<p>„Jak dlouho ještě může pokračovat? Pomalu se hroutí.“</p>

<p>„Dost dlouho. Brzy bude konec.“</p>

<p>„Tak brzy?“</p>

<p>„Ještě pár dní a ukončí studium.“</p>

<p>„Jak to zvládne v takovém stavu?“</p>

<p>„Bez problémů. Dneska dokonce bojoval lépe než jindy.“</p>

<p>Hlasy ve snu zněly jako plukovník Graff a Mazer Rackham. Ale právě takové bývají sny, stávají se v nich i ty nejšílenější věci, protože se mu zdálo, že slyší jeden hlas říkat „Nevydržím se už na to dívat.“ A druhý hlas odpověděl „Vím, také ho mám velice rád.“ A potom se proměnili na Valentine s Alajem a ve snu ho pohřbívali, nad jeho tělem vyrostl pahorek a on vyschl a stal se domovem termiťanů, tak jako obr.</p>

<p>Všechno byl jen sen. Pokud ho lidé milovali nebo litovali, pak jedině v jeho snech.</p>

<p>Probudil se, bojoval v další bitvě a zvítězil. Potom si šel lehnout a zase spal, zdály se mu sny a znovu se probudil a vyhrál bitvu, a jen stěží si všímal, kdy se po probuzení ponořil do spánku. Ani se o to nestaral.</p>

<p>Příští den byl posledním, který strávil ve Velitelské škole, ale on o tom nevěděl. Když se probudil, Mazer Rackham nebyl u něho v pokoji. Osprchoval se, oblékl a čekal na Mazera, až odemkne dveře, ale ten nepřicházel. Ender zkusil otevřít dveře. Byly otevřené.</p>

<p>Byla to náhoda, že mu Mazer dal dnes ráno volno? Nikdo mu dnes nepřipomínal, že musí jíst, že musí cvičit a spát. Naprostá volnost. Potíž byla v tom, že nevěděl, co s ní. Na okamžik ho napadlo, že by mohl najít velitele eskader, promluvit si s nimi tváří v tvář, ale nevěděl, kde je má hledat. Pokud věděl, mohli být i dvacet kilometrů od něho. Proto se chvilku toulal po chodbách, zašel si do jídelny a snědl snídani. Několik vojáků z kosmické pěchoty tam vykládalo sprosté vtipy, které Ender nechápal. Potom odešel do místnosti se simulátorem, aby si zacvičil. Přestože měl volno, nedokázal si vymyslet nic jiného, co by dělal.</p>

<p>Mazer tam na něho čekal. Ender pomalu vešel nepatrně šoupavým krokem do místnosti. Cítil se unavený a otupělý.</p>

<p>Mazer se zamračil. „Už ses probral, Endere?“</p>

<p>V místnosti byli také jiní lidé. Ender by rád věděl, proč tu jsou, ale neobtěžoval se zeptat. Nestáli mu za otázku. A stejně by mu nikdo neodpověděl. Přešel k řídícím pákám simulátoru a posadil se, připravený začít.</p>

<p>„Endere Wiggine, otoč se, prosím tě,“ promluvil Mazer.</p>

<p>Ender se obrátil. Přelétl pohledem muže shromážděné v zadní části místnosti. Většinu z nich nikdy předtím neviděl. Někteří na sobě měli dokonce civilní šaty. Spatřil Andersona a vrtalo mu hlavou, co tu dělá, kdo se zatím stará o Bitevní školu. Uviděl Graffa a vzpomněl si na jezero v lesích, tam venku v Greensboro, a chtěl se vrátit domů. Vemte mě domů, říkal mlčky Graffovi. Ve snu jste říkal, že mě máte rád. Vemte mě domů.</p>

<p>Ale Graff mu jenom kývl na pozdrav, nic neslíbil, a Anderson se choval, jako by ho vůbec neznal.</p>

<p>„Endere, věnuj tomu, prosím, pozornost. Dnes proběhnou tvé závěrečné zkoušky ve Velitelské škole. Tito pozorovatelé zde mají vyhodnotit, co ses naučil. Jestli nechceš, aby zůstali v místnosti, pošleme je k jinému simulátoru.“</p>

<p>„Mohou zůstat.“ Závěrečné zkoušky. Snad bych si po dnešku mohl odpočinout.</p>

<p>„Abychom spravedlivě zhodnotili tvé schopnosti, nejen to, co jsi tolikrát nacvičoval, ale také jak dokážeš plnit úkoly, se kterými ses nikdy nesetkal, dnešní bitva bude mít jeden nový prvek. Umístili jsme ho na oběžnou dráhu kolem planety. Ovlivní nepřátelskou strategii a přinutí tě improvizovat. Soustřeď se, prosím tě, na dnešní hru.“</p>

<p>Ender se naklonil blíž k Mazerovi a tiše se ho zeptal: „Já jsem prvním studentem, který se dostal tak daleko?“</p>

<p>„Když dnes vyhraješ, budeš prvním studentem, který zkoušku udělal. Víc ti nesmím říct.“</p>

<p>„Ale já to smím slyšet.“</p>

<p>„Zítra můžeš být drzý, jak chceš. Ale dnes bych byl rád, kdybys věnoval pozornost zkoušce. Abychom neztratili všechno, co jsme doposud udělali. Jak si tedy poradíš s planetou?“</p>

<p>„Musím někoho postavit za ni, jinak tam bude hluché místo.“</p>

<p>„Správně.“</p>

<p>„Gravitace ovlivní spotřebu paliva – klesání bude levnější než stoupání.“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Účinkuje Malý doktor i proti planetám?“</p>

<p>Mazerův obličej ztvrdl. „Endere, termiťané nikdy při obou invazích nezaútočili na civilní obyvatelstvo. Rozhodni se sám, jestli je moudré přijmout strategii, která vyvolá odvetné akce.“</p>

<p>„Planeta je jediným novým prvkem?“</p>

<p>„Můžeš si vzpomenout, kdy naposledy jsem do bitvy vložil jenom jeden nový prvek? Rád bych tě, Endere, ujistil, že dnes tě nebudu šetřit. Odpovídám za to, aby flotila nedostala druhořadého velitele. Budu se snažit, abych tě dostal. Nemám zájem se s tebou mazlit. Věnuj pozornost všemu, co víš o sobě a o termiťanech, a pak se k něčemu spravedlivě dopracuješ.“</p>

<p>Mazer odešel z místnosti.</p>

<p>„Jste tam?“ promluvil Ender do mikrofonu.</p>

<p>„Jsme tu všichni,“ odpověděl Bean. „Dneska je trochu pozdě na cvičení, nemyslíš?“</p>

<p>Protože velitelům eskader nic neoznámili, Ender si pohrával s myšlenkou, že jim řekne, jak je pro něho dnešní bitva důležitá. Usoudil však, že by se nemuseli nijak zvlášť soustředit. „Promiňte, zaspal jsem.“</p>

<p>Zasmáli se, ale nevěřili mu.</p>

<p>Provedl s nimi pár zahřívacích manévrů. Déle než obvykle mu trvalo, než si pročistil mozek a soustředil se na velení, ale brzy byl schopen řítit se velkou rychlostí, rychle reagovat a chytře myslet. Nebo si alespoň myslím, říkal si, že chytře myslím.</p>

<p>Simulátorové pole zmizelo. Ender čekal, až začne hra. Co se stane, když dneska složím zkoušku? Půjdu ještě do nějaké školy? Další rok nebo dva úmorného cvičení, další rok izolace, další rok mě lidé budou strkat sem a tam, další rok bez jakéhokoli vlivu na svůj vlastní život? Snažil se vzpomenout na svůj věk. Jedenáct. Před kolika lety mu bylo jedenáct? Před kolika dny? Určitě se s ním ve Velitelské škole něco stalo, protože si nedokázal vzpomenout na datum narození. Možná si toho ani nevšiml. Nikdo tomu nevěnoval pozornost, snad s výjimkou Valentine.</p>

<p>Když čekal, až začne hra, přál si docela prostě prohrát, prohrát bitvu tak dokonale a úplně, že by mu zakázali cvičit – jako Bonzovi – a pustili ho domů. Bonza přidělili do Kartageny. Chtěl vidět cestovní příkaz do Greensboro. Úspěch znamenal pokračování, selhání možnost návratu domů.</p>

<p>Ne, to není pravda. Potřebují mě a jestli vybouchnu, možná se už nebudu mít kam vrátit.</p>

<p>Ale nevěřil tomu. V podvědomí ano, ale jinde, hlouběji v mozku, pochyboval, že ho potřebují. Mazerovo naléhání byl jenom další trik. Jenom mě jiným způsobem nutí dělat to, co po mně chtějí, a nenechají mě odpočívat, nenechají mě dlouho, dlouho nedělat vůbec nic.</p>

<p>Potom se objevila nepřátelská formace a Enderova únava se změnila v zoufalství.</p>

<p>Obrazovka simulátoru se zelenala šiky nepřátel, kteří ho tisíckrát převyšovali počtem. Seskupovali se do tuctu nejrůznějších bojových útvarů, měnili jejich postavení a tvary, přesunovali se do zdánlivě náhodných obrazců na poli simulátoru. Nemohl mezi nimi najít cestičku – prostor, který se zdál volný, se najednou uzavíral a hned zase jinde odkrýval, formace zdánlivě snadno proniknutelná se náhle změnila a byla neprostupná. Planeta ležela na vzdáleném konci pole, ale Ender přesto věděl, že se za ní, mimo dosah simulátoru, skrývá stejný počet nepřátel.</p>

<p>Jeho vlastní flotila se skládala z dvaceti kosmoletů, ke každému dostal čtyři bojové křižníky. Tento typ lodí už znal – byly zastaralé, pomalé a jejich Malý doktor měl poloviční dosah než novější plavidla. Osmdesát bojových křižníků proti přinejmenším pěti tisícům, možná proti deseti tisícům nepřátelských lodí.</p>

<p>Slyšel, jak velitelé eskader těžce dýchají. Slyšel také, jak někdo z pozorovatelů za ním tiše zaklel. Bylo příjemné vědět, že jeden dospělý si všiml, že test není spravedlivý. Ani tak to nemělo žádný význam. Spravedlnost nebyla součástí hry, její záměr byl prostý. Nedat mu ani nejmenší šanci na úspěch. Po tom všem, čím jsem se prokousal, mě nechtěli nechat složit zkoušku.</p>

<p>Spatřil v duchu Bonza a malé, zlomyslné klubko jeho kamarádů, jak stojí proti němu, jak mu hrozí. Dokázal zařídit, aby se Bonzo zastyděl a bojoval s ním sám. Tady by to šlo těžko. A nepřítele by nepřekvapil ani obratností získanou se staršími hochy v bitevní místnosti. Mazer znal Enderovy schopnosti skrz naskrz.</p>

<p>Pozorovatelé za ním si začali odkašlávat, nervózně se vrtěli na židlích. Začínali si uvědomovat, že Ender si neví rady.</p>

<p>Na ničem už mi nezáleží, pomyslel si Ender. Nechte si svoji hru. Když mi nedáte žádnou šanci, proč bych měl hrát?</p>

<p>Situace připomínala poslední hru v Bitevní škole, kdy proti němu postavili dvě armády.</p>

<p>Když na ni vzpomínal, zřetelně mu ji připomněl Beanův hlas ve sluchátkách: „Nezapomeň, nepřátelská brána je <emphasis>dole</emphasis>.“</p>

<p>Molo, Soup, Vlad, Dumper a Divoký Tom, všichni se zasmáli. Také si vzpomněli.</p>

<p>A Ender se zasmál. Bylo to <emphasis>směšné. </emphasis>Dospělí všechno brali tak vážně a děti si přitom hrají spolu, hrají a taky tomu věří, dokud dospělí najednou nezajdou příliš daleko a nepokusí se hrát příliš násilně; děti jejich hru prohlédnou. Zapomeňte na to, Mazere. Nezajímá mě, jestli složím vaši zkoušku, nezajímá mě, jestli dodržím vaše pravidla. Když mě chcete podvést, tak já vás taky podvedu. Nenechám se od vás porazit nečestně – podrazím vás jako první.</p>

<p>Ve své závěrečné bitvě v Bitevní škole vyhrál, protože ignoroval nepřítele, ignoroval své vlastní ztráty. Vyrazil proti nepřítelově bráně.</p>

<p>A nepřítelova brána byla dole.</p>

<p>Když toto pravidlo poruším, už nikdy mě nenechají velet. Bylo by to příliš nebezpečné. Nikdy bych nemusel znovu hrát. Což znamená vítězství.</p>

<p>Rychle něco zašeptal do mikrofonu. Velitelé vytvořili ze svých částí flotily neprostupnou střelu, válec namířený na nejbližší nepřátelskou formaci. Nepřítel ho nejenže neodrazil, ale rozevíral sevření, aby ho chytil do pasti dřív, než ho zničí. Mazer alespoň bere v úvahu skutečnost, že teď už ze mě mají respekt, pomyslel si Ender. A tak mi pomáhá získat čas.</p>

<p>Ender uhnul dolů, na sever, na jih a zase dolů, zdánlivě bezcílně, ale vždycky se o kousek posunul blíž k nepřátelské planetě. Konečně se i nepřítel přiblížil. Najednou se Enderova formace rozprskla. Zdálo se, že jeho flotila se chaoticky rozpadá. Osmdesát bojových křižníků jako by nemělo žádný plán, rozptýleně střílelo na nepřítele a beznadějně si razilo cestičky mezi plavidly termiťanů.</p>

<p>Ale po několika minutách Ender znovu cosi pošeptal svým velitelům a najednou se tucet zbývajících lodí znovu zformovalo, do sevřeného šiku. Ale teď už byly na druhé straně jedné z nejhrozivějších nepřátelských skupin. Sice měli strašlivé ztráty, ale probili se a měli teď za sebou více než polovinu vzdálenosti k nepřátelské planetě.</p>

<p>Nepřítel už chápe, pomyslel si Ender. Mazer určitě ví, co dělám.</p>

<p>Nebo možná nevěří, že to udělám. Dobře, tím lépe pro mě.</p>

<p>Enderova maličká flotila se jako šipka vrhla tím směrem. Předstíral, že dva nebo tři čluny posílá do útoku, ale pak je vrátil. Nepřítel ho obkličoval a zároveň stahoval své síly rozptýlené po širokém okolí, naváděl je na cíl. Soustřeďoval se hlavně za Enderem, aby nemohl uniknout do volného vesmíru, uzavíral ho v obklíčení. Výborně, pomyslel si Ender. Jen blíž. Jen pojďte blíž.</p>

<p>Šeptem zavelel a lodi padaly jako kameny na povrch planety. Kosmolety a křižníky nebyly stavěny tak důkladně, aby vydržely horko vznikající při průchodu atmosférou. Ale Ender neměl v úmyslu dosáhnout atmosféry. Téměř ve stejném okamžiku, kdy začaly klesat, soustředily křižníky své Malé doktory na jednu jedinou věc. Na samotnou planetu.</p>

<p>Jednu, dva, čtyři, sedm lodí odfoukl vír pryč. Šlo teď o všechno, riskoval, že mu nezbude dostatečný počet plavidel, než se dostane na dostřel. Netrvalo to dlouho, jakmile se soustředili na povrch planety. Mít jenom chviličku a Dr. Modula, nic jiného si nepřeju. Endera napadlo, že počítač nebyl naprogramován, aby předvedl, co se stane s planetou, když na ni zaútočí Malý doktor. Co potom udělám, budu řvát bum bum, jste mrtví?</p>

<p>Ender sundal ruce z řídícího panelu a naklonil se dopředu, aby sledoval, co bude následovat. Obraz sledoval zblízka nepřátelskou planetu, když se loď řítila do její gravitační studny. Teď jsem se určitě dostal na dostřel, pomyslel si Ender. Určitě jsem tam a počítač to nezvládne.</p>

<p>Vtom se povrch planety, který zaplňoval polovinu simulátorového pole, začal roztahovat jako bublina. Exploze vrhla kroužící trosky na Enderovy bitevní křižníky. Ender si představil, co se asi děje uvnitř planety. Pole ustavičně roste, molekuly se štěpí, ale nenacházejí prostor, kam by mohly jednotlivé atomy uniknout.</p>

<p>Za tři vteřiny se celá planeta roztrhla a proměnila v kouli jasného prachu ženoucího se ven. První zmizely Enderovy křižníky. Jejich obraz najednou zmizel a simulátor dokázal zobrazit jenom pohled z kosmoletů, čekajících za okrajem bitevního pole. Přesně tak blízko chtěl Ender být. Koule explodující planety rostla mnohem rychleji, takže nepřátelské lodi se jí nemohly vyhnout. A to všechno dokázal Malý doktor, už ne tak malý, pole roztrhlo každou loď, která mu stála v cestě. Výbuch proměnil lodě v malou světlou tečku ještě dřív, než se pole valilo dál.</p>

<p>Na samém okraji simulátoru pole zesláblo. Dvě nebo tři nepřátelské lodě odlétaly stranou. Enderovy kosmolety nevybuchly. Ale z obrovité nepřátelské flotily a z planety, která je chránila, zůstaly zcela bezvýznamné zbytky. Špinavý žmolek se na cestě dolů zvětšoval, protože gravitace k sobě stahovala hodně trosek. Vyzařoval teplo a viditelně se otáčel kolem své osy. Byl také mnohem menší než dřívější svět. Většina jeho hmoty se vznášela v mračnech plujících pryč.</p>

<p>Ender sňal sluchátka plná veselého štěbetání velitelů eskader a teprve v té chvíli si uvědomil, že v pokoji za ním je stejný hluk. Muži v uniformách se objímali, smáli se, vykřikovali, další plakali, někteří klečeli nebo leželi tváří k zemi. Ender věděl, že je přistihl při modlitbě. Nic nechápal. Všechno se zdálo špatně. Měli se zlobit.</p>

<p>Plukovník Graff se oddělil od ostatních a přistoupil k Enderovi. Slzy mu tekly po tvářích, ale usmíval se. Sklonil se, napřáhl ruce a k Enderově překvapení ho objal, pevně ho držel a zašeptal: „Děkuji, děkuji ti, Endere. Díky Bohu za tebe, Endere.“</p>

<p>Také ostatní mu brzy přišli potřást rukou, poblahopřát. Pokoušel se zjistit, jaký má jejich chování smysl. Že by nakonec test udělal? Vítězství bylo <emphasis>jeho, </emphasis>ne jejich, a přitom bylo bezcenné. Podvod. Proč se chovali, jako kdyby vyhrál poctivě?</p>

<p>Dav se rozestoupil a prošel Mazer Rackham. Přistoupil k Enderovi a napřáhl ruku.</p>

<p>„Měl jsi těžký výběr, chlapče. Všechno nebo nic. Zničit je nebo nás. Ale nebesa vědí, že nebylo jiné cesty. Blahopřeji. Porazil jsi je a všechno skončilo.“</p>

<p>Všechno skončilo. Porazil je. Ender nechápal. „Já jsem přece porazil <emphasis>vás.“</emphasis></p>

<p>Mazer se zasmál. Jeho hlasitý smích zaplnil místnost. „Endere, nikdy jsi nehrál <emphasis>se mnou. </emphasis>Od té doby, co jsem se stal tvým nepřítelem, nikdy jsi nehrál <emphasis>hru</emphasis>.“</p>

<p>Ender nepochopil vtip. Odehrál velké množství her, a stály ho strašně moc sil. Začínal se zlobit.</p>

<p>Mazer se dotkl rukou jeho ramena. Ender ho setřásl. Mazer zvážněl a řekl: „Endere, posledních několik měsíců jsi byl velitelem naší bitevní flotily. Toto byla skutečně třetí invaze. Nešlo o žádnou hru, bitvy byly skutečné, a jediným nepřítelem, se kterým jsi bojoval, byli termiťané. Vyhrál jsi každou bitvu a nakonec jsi je dnes zahnal do jejich domova, kde byla jejich královna, všechny královny ze všech kolonií, všechny jsi je zničil. Už nikdy na nás znovu nezaútočí. Dokázal jsi to. Ty sám.“</p>

<p>Skutečnost. Žádná hra. Enderův mozek byl příliš unavený, než aby se s tímto faktem dokázal vypořádat. Ve vzduchu tedy nebyly pouhé světelné tečky, ale opravdové lodě, se kterými bojoval, opravdové lodě, které zničil. A skutečný svět vyvržený do zapomnení. Prošel davem, uhýbal jejich gratulacím, ignoroval jejich ruce, slova, veselou náladu. Když se dostal do svého pokoje, svlékl si šaty, vlezl do postele a usnul.</p>

<p>Ender se probudil, když jím zatřásli. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, kdo za ním přišel. Graff s Rackhamem. Obrátil se k nim zády. Nechte mě spát.</p>

<p>„Endere, musíme s tebou nutně mluvit,“ řekl Graff.</p>

<p>Ender se překulil obličejem k nim.</p>

<p>„Na Zemi se od včerejší bitvy všichni celou noc koukají na video.“</p>

<p>„Včerejší?“ Prospal celý den.</p>

<p>„Jsi hrdina, Endere. Všichni viděli, co jsi s ostatními dokázal. Myslím, že na Zemi není žádná vláda, která ti neudělila své nejvyšší vyznamenání.“</p>

<p>„Zabil jsem je všechny, že?“ ujišťoval se Ender.</p>

<p>„Koho všechny?“ zeptal se Graff. „Termiťany? To byl fantastický nápad!“</p>

<p>Mazer se naklonil blíž. „Kvůli tomu se přece válčilo.“</p>

<p>„Všechny jejich královny. Takže jsem zabil všechny jejich děti, úplně všechny.“</p>

<p>„Rozhodli se pro to, když na nás zaútočili. Nebyla to tvoje vina. Muselo k tomu dojít.“</p>

<p>Ender popadl Mazera za uniformu a pověsil se na ni, stahoval ho k sobě dolů, dokud mu nehleděl do tváře. „Já jsem je nechtěl všechny zabít! Nechtěl jsem vůbec nikoho zabít! Nejsem zabiják! Nechtěli jste mě, vy prašiví psi, chtěli jste Petra, ale přinutili jste mě, abych to udělal, udělali jste na mě podraz!“ Křičel jako smyslů zbavený.</p>

<p>„Samozřejmě, že to byl na tebe podraz. V tom je celý vtip,“ odpověděl Graff. „Museli jsme podvádět, jinak bys to neudělal. Byli jsme v pěkné bryndě. Museli jsme získat velitele, který se dokázal natolik vcítit do nepřátel, aby myslel jako oni, chápal je a také předběhl. Který měl tolik soucitu, aby dokázal získat lásku svých podřízených a pracovat s nimi jako dokonalý stroj, stejně dokonalý jako termiťané. Ale člověk s takovým soucitem by se nikdy nestal zabijákem, jakého jsme potřebovali. Nikdy by netoužil vyhrát v bitvě za každou cenu. Kdybys to věděl, nikdy bys to nedokázal. A kdybys byl člověkem, který to udělá, i když to ví, zase bys nikdy dobře nepochopil termiťany.“</p>

<p>„Muselo to udělat jedině dítě, Endere,“ doplnil ho Mazer. „Byl jsi rychlejší než já. Lepší než já. Já jsem byl už moc starý a opatrný. Žádný normální člověk, který ví, co je válčení zač, by nedal do boje celé své srdce. Ale tys to nevěděl. Pojistili jsme se, abys nic nevěděl. Byl jsi bezstarostný, mladý a oslnivý. Přesně pro tohle ses narodil.“</p>

<p>„V našich lodích byli živí piloti, že?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Přikazoval jsem pilotům, aby šli do útoku a zemřeli, a dokonce jsem to ani netušil.“</p>

<p>„Ale <emphasis>oni </emphasis>všechno věděli, Endere, a stejně do útoku šli. Věděli, za co bojují.“</p>

<p>„Nikdy jste se mě neptali! Nikdy jste mi neřekli pravdu!“</p>

<p>„Endere, musel jsi zůstat naší zbraní. Tak jako revolver, jako Malý doktor, který fungoval dokonale, ale nevěděl, na co míříš. <emphasis>My </emphasis>jsme mířili na tebe. Neseme za to plnou odpovědnost. Pokud se stalo něco špatného, můžeme za všechno my.“</p>

<p>„Řeknete mi to později.“ Ender zavřel oči.</p>

<p>Mazer jím zatřásl. „Nespi, Endere, tohle je velice důležité.“</p>

<p>„S vámi jsem skončil. Nechte mě na pokoji.“</p>

<p>„Kvůli tomu tu jsme,“ odpověděl Mazer. „Pokoušíme se ti to vysvětlit. Ještě nemáš všechno za sebou. Tam dole je šílenství. Chystá se válka. Američané tvrdí, že Varšavská smlouva na ně chce zaútočit a Sověti říkají totéž o Hegemonovi. Termiťané ještě nejsou ani čtyřiadvacet hodin mrtví a svět se už zase chystá bojovat, tak krutě jako nikdy předtím. A všichni se zajímají o tebe. O nejschopnějšího vojenského velitele v dějinách. Chtějí, abys vedl jejich armády. Američané. Hegemon. Všichni, až na Varšavskou smlouvu, ta by tě nejraději viděla mrtvého.“</p>

<p>„To je báječné.“</p>

<p>„Musíme tě dostat pryč. Kolem Erótu létá ruská kosmická pěchota a Polemarchos je Rus. Kdykoli by mohlo dojít ke krveprolití.“</p>

<p>Ender se k nim obrátil zády. Tentokrát ho nechali. Samozřejmě nespal, poslouchal je.</p>

<p>„Toho jsem se bál. Byl jste na něho příliš tvrdý. Některá málo významná stanoviště mohla ještě počkat. Mohl jste ho nechat pár dní odpočinout.“</p>

<p>„Vy také, Graffe? Také se snažíte rozhodovat za mě, jak jsem to mohl udělat líp? Nevíte, co by se stalo, kdybych na něho netlačil. Nikdo neví. Udělal jsem to, co jsem udělal, a vyšlo to. Především se mi to podařilo. Zapamatujte si tuhle obranu, Graffe. Možná ji také budete muset použít.“</p>

<p>„Promiňte.“</p>

<p>„Chápu, co se s ním děje. Plukovník Liki říká, že je s velkou pravděpodobností trvale poškozený, ale já tomu nevěřím. Je příliš silný, výhra pro něho znamenala hodně a on vyhrál.“</p>

<p>„Neříkejte mi nic o jeho síle. Klukovi je teprve jedenáct. Rackhame, nechte ho trochu odpočinout. Ještě není tak výbušná situace. Můžeme postavit přede dveře stráž.“</p>

<p>„Nebo ji postavit před jiné dveře a předstírat, že je za nimi.“</p>

<p>„Třeba.“</p>

<p>Odešli. Ender znovu usnul.</p>

<p>Ubíhající čas se Endera nedotýkal, s výjimkou letmých záblesků vědomí. Jednou ho na pár minut probudila tupá, neodbytná bolest, když mu cosi tisklo ruku a tlačilo ji dolů. Natáhl ruku vzhůru a dotkl se toho. Jehla zabodnutá do žíly. Pokusil se ji vytáhnout, ale byla přivázaná obinadlem a on byl příliš slabý. Jindy se probudil do tmy, ve které vedle sebe slyšel mumlat a klít nějaké lidi. V uších mu zazvonil hlasitý zvuk, který ho probral. Nevzpomínal si na tento zvuk. „Nechte světlo zhasnuté,“ pronesl někdo. A jindy si myslel, že slyší blízko sebe někoho tiše plakat.</p>

<p>Možná, že uběhl jediný den, možná týden. Kdyby věřil svým snům, mohly uplynout celé měsíce. Zdálo se, že ve snu prožívá celý svůj život. Znovu pije obrův nápoj, míjí děti-vlky, znovu prožívá strašlivé smrti a neustálé vraždy. Slyšel hlas šeptající v lese. Musíš zabít děti, aby ses dostal na Konec světa. Já jsem nechtěl nikoho zabít, pokoušel se odpovědět. Nikdo se mě nikdy nezeptal, jestli chci někoho zabít. Ale les se mu smál. A když skočil z útesu na Konci světa, někdy ho nezachytily mraky, ale křižník, který ho nesl k výhodnému postavení těsně nad povrchem domova termiťanů, takže zas a zas mohl sledovat smrtící výbuch Dr. Modulu na tváři planety. Pořád blíž a blíž, dokud nespatřil, jak explodují jednotliví termiťané a jak se z nich před jeho očima stává světlo a potom hromádka špinavého prachu. A královnu, obklopenou malými dětmi. Jenomže královna byla matka, děti se proměnily ve Valentine a všechny spolužáky z Bitevní školy. Jeden z nich měl Bonzův obličej, ležel tam a krvácel z očí a nosu, říkal mu Nemáš žádnou čest. Sen pokaždé končil zrcadlem nebo kaluží vody nebo kovovým povrchem lodi, něčím, co odráželo jeho tvář. Ze začátku patřila vždycky Petrovi s hadím ocasem čouhajícím ze zakrvácených úst. Ale po nějaké době se začínal objevovat jeho vlastní obličej, starý a smutný, s očima truchlícíma nad miliardami vražd – ale byly to jeho oči a byl spokojený, že je má.</p>

<p>V tomto světě Ender prožil během pěti dnů války Společnosti národů spoustu životů.</p>

<p>Když se zase probudil, ležel ve tmě. V dálce slyšel třesk výbuchů. Chvíli poslouchal a pak uslyšel tiché kroky.</p>

<p>Obrátil se na posteli a vymrštil ruku, aby zadržel každého, kdo by se k němu připlížil. Samozřejmě, chytil někoho za šaty a srazil ho na kolena. Klidně by ho zabil, kdyby musel.</p>

<p>„Endere, to jsem já!“</p>

<p>Poznal ten hlas. Přicházel z jeho paměti jakoby milion let vzdálený.</p>

<p>„Alaj.“</p>

<p>„Saalam, šprčku. Cos chtěl se mnou udělat, zabít mě?“</p>

<p>„Ano. Myslel jsem, že <emphasis>ty </emphasis>mě chceš zabít.“</p>

<p>„Nechtěl jsem tě vzbudit. Vidím, že ti ještě nějaké instinkty zbyly. Podle toho, co říká Mazer, byla z tebe živá mrtvola.“</p>

<p>„Snažil jsem se. Co tam tak práská?“</p>

<p>„Tady se válčí. Naši sekci zatemnili, abychom byli v bezpečí.“</p>

<p>Ender najednou vystrčil nohy z postele a chtěl se posadit. Nedokázal to. Hlava ho příliš bolela. Zkřivil se bolestí.</p>

<p>„Nesedej si, Endere, je to v pořádku. Vypadá to, že jsme asi vyhráli. Celá Varšavská smlouva nešla s Polemarchem. Hodně lidí přešlo na naši stranu, když jim Stratég řekl, že jsi zůstal věrný Mezinárodní flotile.“</p>

<p>„Já jsem spal.“</p>

<p>„Tak lhal. Určitě jsi neměl ve snu v úmyslu zradit, že ne? Někteří Rusové nám říkali, že když jim Polemarchos nařídil tě najít a zabít, že málem zabili jeho. Bez ohledu na své názory na ostatní tě lidi, Endere, milují. Celý svět sledoval naše bitvy. Video běželo ve dne v noci. Pár filmů jsem taky viděl, nic nevystřihli, je tam i tvůj hlas, jak dáváš rozkazy. Dobrá prácička. Děláš na videu kariéru.“</p>

<p>„Myslím, že ne,“ řekl Ender.</p>

<p>„Vždyť já žertuju. Hele, věřil bys, že jsme vyhráli válku? Tolik jsme toužili stát se dospělými, že jsme v ní bojovali a po celou dobu jsme tam byli. Myslím tím, Endere, že jsme ještě kluci. Ale byli jsme přitom.“ Alaj se zasmál. „A každopádně ty taky. Šéfe, byl's fantastický. Nevěděl jsem, jak jsi nás vytáhl z té poslední bitvy, ale dokázal‘s to. Byl's fakt úžasný.“</p>

<p>Ender si všiml, že mluvil v minulém čase. <emphasis>Byl </emphasis>jsem fantastický. „Alaji, jaký jsem <emphasis>teď</emphasis>?“</p>

<p>„Pořád dobrý.“</p>

<p>„V čem?“</p>

<p>„No – ve všem. Milion vojáků za tebou půjde na konec vesmíru.“</p>

<p>„Nechci jít na konec vesmíru.“</p>

<p>„Kam chceš teda jít? Půjdou za tebou.“</p>

<p>Chci jít domů, pomyslel si Ender, ale nevím, kde jsem doma.</p>

<p>Rány venku přestaly.</p>

<p>„Poslechni si to,“ vyzval ho Alaj.</p>

<p>Poslouchali. Dveře se otevřely. Někdo v nich stál, nějaký malý človíček. „Je po všem,“ oznámil Bean. Jakoby na důkaz jeho slov se světla rozsvítila.</p>

<p>„Ahoj, Beane.“</p>

<p>„Ahoj, Endere.“</p>

<p>Za ním šla Petra, její ruku držel Dink ve své. Přistoupili k Enderově posteli. „Heleme se, náš hrdina se probudil,“ ozval se Dink.</p>

<p>„Kdo vyhrál?“ zeptal se Ender.</p>

<p>„My,“ prohlásil Bean. „Byl's tam s námi.“</p>

<p>„Není zas <emphasis>tak </emphasis>praštěný, Beane. Ptá se, kdo vyhrál zrovna teď.“ Petra vzala Endera za ruku. „Na Zemi bylo příměří. Několik dní vyjednávali a nakonec všichni souhlasili s Lockovým návrhem.“</p>

<p>„Nevím nic o Lockovu návrhu –“</p>

<p>„Je velice složitý, ale pro nás znamená, že Mezinárodní flotila bude dál existovat. Jenom Varšavská smlouva z ní vystoupí. Takže jejich kosmická pěchota se vrací domů. Podle mě Rusové souhlasili hlavně kvůli vzpouře slovanských hélotů. Všichni mají problémy. Tady padlo asi pět set lidí, ale na Zemi je situace daleko horší.“</p>

<p>„Hegemon odstoupil,“ dodal Dink. „Tam dole je to šílený. Ale co na tom záleží.“</p>

<p>„Jsi zdravý?“ dotkla se Petra jeho čela. „Vyděsil's nás. Řekli nám, že jsi šílený, ale my jsme jim odpověděli, že šílení jsou <emphasis>oni</emphasis>.“</p>

<p>„Jsem šílený,“ řekl Ender, „ale myslím, že jsem v pořádku.“</p>

<p>„Kdy jsi na to přišel?“ zajímalo Alaje.</p>

<p>„Když jsem si myslel, že mě chceš zabít. Hned jsem se rozhodl, že napřed zabiju já tebe. Asi jsem zabijákem až do morku kostí. Ale raději bych byl živý než mrtvý.“</p>

<p>Zasmáli se a souhlasili s ním. Ender se rozplakal a objal Beana s Petrou, kteří byli nejblíž. „Chyběli jste mně, tak strašně jsem vás chtěl vidět.“</p>

<p>„Pochopil's nás strašně špatně,“ odpověděla Petra. Políbila ho na tvář.</p>

<p>„Vím, že jste báječní,“ prohlásil Ender. „Ty, které jsem nejvíc potřeboval, jsem využil nejdřív. Špatné plánování z mé strany.“</p>

<p>„Všichni jsou už v pořádku,“ řekl Dink. „Za těch pět dní války plných strachu v zatemněných místnostech se nikomu z nás nic nestalo.“</p>

<p>„Už tedy nemusím být velitelem, že ne? Já už nechci nikomu poroučet.“</p>

<p>„Nemusíš už nikomu poroučet,“ uklidňoval ho Dink, „ale pořád jsi naším velitelem.“</p>

<p>Chvíli mlčeli.</p>

<p>„Co teď budeme dělat?“ zeptal se Alaj. „Válka s termiťáky skončila, stejně jako válka na Zemi a taky tady. Co teď budeme dělat?“</p>

<p>„Jsme děti,“ prohlásila Petra. „Asi nás dají do školy. Je na to zákon. Člověk musí do sedmnácti roků chodit do školy.“</p>

<p>Začali se tomu smát a smáli se, až jim slzy tekly po tvářích.<strong></strong></p><empty-line /><p><strong>KAPITOLA 15</strong><emphasis>Mluvčí za mrtvé</emphasis></p>

<p>Jezero bylo klidné, nefoukal žádný větřík. Na plovoucí přistávací plošině seděli na židlích dva muži. K plošině byl přivázaný malý dřevěný vor. Graff se zachytil nohou za lano a přitáhl vor blíž, nechal ho kousek odplout a znovu ho přitáhl.</p>

<p>„Zhubl jste.“</p>

<p>„Při jednom stresu člověk přibírá, při jiném shazuje. Jsem tvor složený z chemikálií.“</p>

<p>„Muselo to být těžké.“</p>

<p>Graff pokrčil rameny. „Ani ne. Věděl jsem, že mě zprostí služby.“</p>

<p>„Někteří jsme si nebyli tak jistí. Lidé tu nějakou dobu doslova šíleli. Špatné zacházení s dětmi, nefalšované sebevraždy – ty záznamy Bonzovy a Stilsonovy smrti byly prostě hrozné, když člověk viděl, co jedno dítě udělá druhému.“</p>

<p>„Stejně jako všechno ostatní, myslím tím videosnímky, které mě zachránily. Obžaloba je vystříhala, ale my jsme je ukázali celé. Bylo jasné, že Ender nebyl provokatér. Výsledek by pak už odhadlo i malé dítě. Řekl jsem, že jsem dělal jenom to, co podle mého názoru bylo nutné pro záchranu lidské rasy, a že se mi věc podařila. Přinutili jsme soudce souhlasit s tím, že obžaloba musí bez jakýchkoliv pochybností dokázat, že Ender by vyhrál válku i <emphasis>bez </emphasis>mého výcviku. Pak už bylo všechno jednoduché. Naléhavá válečná situace.“</p>

<p>„Stejně se nám, Graffe, silně ulevilo. Vím, my dva jsme se hádali a vím, že prokurátor použil záznamy našich rozhovorů proti vám. Ale pak jsem už věděl, že máte pravdu a nabídl jsem se, že budu svědčit ve váš prospěch.“</p>

<p>„Vím, Andersene. Moji právníci mi to řekli.“</p>

<p>„Co teď budete dělat?“</p>

<p>„Ještě nevím. Zatím pořád odpočívám. Naskládalo se mi pár let dovolené. Dost, abych s ní vystačil do důchodu. A v bankách se mi válí spousta peněz, které jsem nikdy nespotřeboval. Mohl bych žít z úroků. Možná nebudu dělat nic.“</p>

<p>„Zní to hezky, ale já bych to nevydržel. Nabídli mi místo rektora tří různých univerzit v mém oboru. Nevěří mi, že všechno, co jsem v Bitevní škole dělal, byla jenom hra. Myslím, že vezmu jinou nabídku.“</p>

<p>„Rozhodčího?“</p>

<p>„Teď, když je po válce, bychom si měli zase hrát. Stejně to bude skoro jako dovolená. Jenom dvacet osm týmů v lize. Ačkoliv po těch letech s létajícími dětmi mi fotbal připadá, jako když se dívám na slimáky, kteří se řežou mezi sebou.“</p>

<p>Zasmáli se. Graff si vzdychl a strčil nohou do voru.</p>

<p>„Co ten vor. Určitě na něm neumíte jezdit.“</p>

<p>Graff zakroutil hlavou. „Postavil ho Ender.“</p>

<p>„To je pravda. Ten je tam, kam jste ho zavedl.“</p>

<p>„Dokonce jsem ho na něho převedl smluvně. Postaral jsem se, aby ho bohatě odměnili. Bude mít tolik peněz, kolik bude potřebovat.“</p>

<p>„Pokud mu vůbec dovolí, aby se vrátil a použil je.“</p>

<p>„Nikdy to neudělají.“</p>

<p>„Ani když Démosthenés vyvolá kampaň za jeho návrat?“</p>

<p>„Démosthenés už není na síti.“</p>

<p>Anderson zvedl obočí,</p>

<p>„Co to znamená?“</p>

<p>„Démosthenés odešel na odpočinek. Natrvalo.“</p>

<p>„Starouši, vy o tom něco víte. Víte, kdo je Démosthenés.“</p>

<p>„Byl.“</p>

<p>„Řekněte mi to!“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Už s vámi není žádná legrace, Graffe.“</p>

<p>„Nikdy nebyla.“</p>

<p>„Povězte mi aspoň, <emphasis>proč. </emphasis>Hodně lidí si myslelo, že Démosthenés bude jednou Hegemonem.“</p>

<p>„Nikdy neměl nejmenší šanci. Ne, ani Démosthenovo politické kreténství by nedokázalo přesvědčit Hegemona, aby přivedl Endera zpátky na Zemi. Ender je příliš nebezpečný.“</p>

<p>„Vždyť je mu teprve jedenáct. Nebo dvanáct.“</p>

<p>„Tím je nebezpečnější, protože se nechal tak snadno ovládat. Na celém světě dělá Enderovo jméno divy. Bůh v dětské podobě, čaroděj, který má ve svých rukách život i smrt. Každý maličký potenciální tyran by rád chlapce získal, aby ho postavil do čela armády a dal světu na vybranou – buď se ke mně přidáte nebo se budete třást strachy. Kdyby se Ender vrátil na Zemi, chtěl by jít sem, odpočinout si tu, zachránit to, co zbylo z jeho dětství. Ale oni ho nikdy nenechají odpočívat.“</p>

<p>„Chápu. Vysvětlil to někdo Démosthenovi?“</p>

<p>Graff se usmál. „Démosthenovi to vysvětlil někdo jiný. Člověk, který mohl Endera využít jako nikdo jiný, aby ovládl a změnil svět.“</p>

<p>„Kdo?“</p>

<p>„Locke.“</p>

<p>„Locke se přel s Démosthenem a tvrdil, že Ender má zůstat na Erótu.“</p>

<p>„Všechno není vždycky takové, jaké se zdá.“</p>

<p>„Pro mě je to příliš tajemné, Graffe. Dejte mi hru, jasná, srozumitelná pravidla. Rozhodčí, začátek a konec, vítěze, poražené a potom mohou jít všichni domů ke svým manželkám.“</p>

<p>„Seženete mi občas lístky na nějaké utkání?“</p>

<p>„Takže vy tu opravdu nezůstanete a nepůjdete na odpočinek. Je to tak?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Přejdete do služeb Hegemona, že?“</p>

<p>„Jsem teď novým ministrem kolonizace.“</p>

<p>„Takže se do toho dali.“</p>

<p>„Hned, jakmile jsme dostali zprávy o koloniích termiťanů. Chci říct, že už jsou zúrodněné a obydlené, továrny jsou postavené a všichni termiťané mrtví. Odvoláme zákony omezující počet obyvatel –“</p>

<p>„Které každý nenávidí –“</p>

<p>„A všechny ty třetí, čtvrté a páté děti nalodíme do kosmoletů a zamíříme ke známým i neznámým světům.“</p>

<p>„Myslíte si, že lidé opravdu půjdou?“</p>

<p>„Lidé vždycky půjdou. Vždycky věří, že mohou žít lépe než ve starém světě.“</p>

<p>„K čertu, možná že mohou.“</p>

<p>Ender si zpočátku myslel, že ho vrátí zpátky na Zemi, jen co se situace trochu uklidní. Ale všude byl teď klid, už celý rok, a jemu bylo jasné, že ho vůbec nepřevezou zpátky, že jeho jméno a příběh je pro ně daleko užitečnější než nepohodlná osoba z masa a kostí.</p>

<p>A pak tu byl ten válečný soud s plukovníkem Graffem, obžalovaným z válečných zločinů. Admirál Chamrajnagar se snažil zabránit, aby ho Ender sledoval, ale nepodařilo se mu to. Ender měl také hodnost admirála a toto byl jeden z mála případů, kdy využil výhod, které s sebou hodnost přinášela. Sledoval tak na videu záznamy rvaček se Stilsonem a Bonzem, viděl fotografie jejich mrtvol, poslouchal, jak se psychologové a právníci dohadují, zda byla spáchána vražda nebo zda šlo o sebeobranu. Měl na věc vlastní názor, ale nikdo se ho neptal. V průběhu procesu útočili i na samotného Endera. Prokurátor byl příliš chytrý, než aby ho obvinil přímo, ale pokoušeli se ho ukazovat jako morbidního, zvráceného, duševně vyšinutého zločince.</p>

<p>„Nevadí,“ prohlásil Mazer Rackham. „Politici se tě bojí, ale nedokážou zničit tvoji pověst. K tomu dojde za třicet let, až se na tebe vrhnou historici.“</p>

<p>Ender se nestaral o svoji pověst. Videozáznamy ho nechávaly chladným, ale vlastně ho spíš pobavily. V bitvě jsem zabil deset miliard termiťanů, kteří byli stejně živí a chytří jako kterýkoliv člověk, kteří na nás dokonce ani potřetí nezaútočili, ale nikoho nenapadne nazývat to zločinem.</p>

<p>Všechny tyto zločiny na něho dopadaly se stejnou tíhou, Stilsonova a Bonzova smrt nebyla o nic těžší nebo lehčí než ostatní.</p>

<p>A s tímto břemenem na duši čekal dlouhé, nekonečné měsíce, až svět, který zachránil, usoudí, že může jít domů.</p>

<p>Jeho přátelé ho jeden za druhým opouštěli, volali je domů k rodinám a v rodných městech je vítali s hrdinskými poctami. Ender se na videu díval na jejich návrat a dojímalo ho, když spoustu času chválili Endera Wiggina, který je všechny učil a vedl do bitvy. Ale když se vyslovili pro jeho návrat domů, jejich slova vystřihli a nikdo jejich úpěnlivé prosby neslyšel.</p>

<p>Nějakou dobu nebyla na Erótu jiná práce než odstraňování zbytků po krvavé válce mezi členy Společnosti národů a přijímání zpráv o hvězdoletech, kdysi dávno válečných lodích, které teď zkoumaly termiťanské kolonie.</p>

<p>Na Erótu bylo nyní víc rušno a víc lidí než během války, protože kolonisté se tu připravovali na svoji cestu do opuštěných světů. Ender se zúčastňoval přípravy, pokud mu to dovolili, ale vůbec je nenapadlo, že dvanáctiletý chlapec by mohl mít stejné nadání k práci v míru, jaké měl pro válku. Trpělivě však snášel jejich snahu přehlížet ho a naučil se prosazovat své návrhy přes několik dospělých, kteří ho poslouchali, a pak je nechal, aby jeho myšlenky vydávali za své. Neměl zájem získat si dobrou pověst, ale chtěl odvést dobrou práci.</p>

<p>Jednu věc však nemohl vystát – zbožňování ze strany kolonistů. Naučil se vyhýbat chodbám, kde žili, protože ho vždycky poznali – svět si už vryl jeho obličej do paměti – a pak vykřikovali a objímali ho, blahopřáli mu a křičeli, ukazovali mu své děti pojmenované po něm a vykládali mu, že jeho mládí jim zlomilo srdce a že <emphasis>oni </emphasis>ho neobviňují z žádné vraždy, protože to nebyla jeho vina, že byl jenom <emphasis>dítě</emphasis><emphasis> –</emphasis></p>

<p>Schovával se před nimi, jak jen to šlo.</p>

<p>Před jedním kolonistou se však ukrýt nedokázal.</p>

<p>Ten den nebyl na Erósu. Odletěl raketoplánem na nový kosmodrom, kde se učil opracovávat povrch kosmoletů. Chamrajnagar mu řekl, že se nesluší, aby důstojník vykonával mechanickou práci, ale Ender odpověděl, že obchodní záležitosti už zvládl a nikdo je teď moc nežádá, takže je čas naučit se něco jiného.</p>

<p>Zavolali ho rádiem zabudovaným v helmě a oznámili mu, že na něho dole někdo čeká. Ender nijak nespěchal, protože nevěděl o nikom, koho by chtěl vidět. Dokončil instalaci krytu lodní hlásky, hákem se pomalu přesunul k přední straně lodi a vytáhl se do přechodové komory.</p>

<p>Čekala na něho před převlékárnou. Na okamžik se rozčílil, že dovolili nějakému kolonistovi, aby ho obtěžoval i tady, v místě, kde chtěl být sám. Znovu se na ni podíval a uvědomil si, že ta mladá žena je malé děvče. Poznal ji.</p>

<p>„Valentine.“</p>

<p>„Ahoj, Endere.“</p>

<p>„Co tu děláš?“</p>

<p>„Démosthenés šel do důchodu. Letím s první vlnou kolonistů.“</p>

<p>„Než se tam dostanete, uběhne padesát roků –“</p>

<p>„Jenom dva roky palubního času.“</p>

<p>„Ale když se někdy vrátíš, všichni lidé, které na Zemi znáš, budou mrtví –“</p>

<p>„Přesně tohle jsem měla na mysli. Ale doufala jsem, že někdo, koho znám na Erótu, možná půjde se mnou.“</p>

<p>„Nechci vidět svět, který jsme ukradli termiťanům. Chci jenom domů.“</p>

<p>„Endere, nikdy se na Zemi nevrátíš. Postarala jsem se o to, než jsem odletěla.“</p>

<p>Mlčky na ni hleděl.</p>

<p>„Řeknu ti to, protože jestli mě chceš nenávidět, můžeš mě nenávidět od samého začátku.“</p>

<p>Přešli do Enderovy maličké místnůstky na kosmodromu. Začala mu vysvětlovat, že Petr chtěl, aby se Ender vrátil na Zemi, pod ochranu Rady hegemona.</p>

<p>„V této chvíli se věci mají tak, že by tě vlastně dali pod Petrův dohled, protože polovina rady dělá jen to, co chce on. A zbytek, který Lockovi nezobe z ruky, je mu zavázaný jiným způsobem.“</p>

<p>„Vědí, kdo to ve skutečnosti je?“</p>

<p>„Ano. Není známý na veřejnosti, ale lidé na vysokých postech ho znají. Už na tom nezáleží. Má příliš velkou moc, než aby se starali o jeho věk. Endere, dokázal neuvěřitelné věci.“</p>

<p>„Všiml jsem si, že mírovou smlouvu před rokem pojmenovali po Lockovi.“</p>

<p>„Touto dohodou prorazil. Prosadil ji díky svým přátelům ve veřejných politických sítích a také Démosthenés stál za tím. Právě na tento okamžik čekal, aby využil Démosthenův vliv na masy a Lockův na inteligenci k uskutečnění něčeho významnějšího. Zabránil opravdu strašné válce, která by trvala několik desetiletí.“</p>

<p>„Rozhodl se, že bude státníkem?“</p>

<p>„Myslím, že ano. Ale v cynických chvílích, kterých je hodně, přede mnou poznamenal, že kdyby nechal Společnost národů rozpadnout, musel by svět dobývat kousek po kousku. Pokud bude existovat Hegemonie, dokáže to najednou.“</p>

<p>Ender přikývl. „Přesně takového Petra jsem znal,“</p>

<p>„Zvláštní, viď? Že zrovna Petr zachránil miliony životů.“</p>

<p>„Zatímco já jsem jich miliardy zabil.“</p>

<p>„To jsem nechtěla říct.“</p>

<p>„Takže mě chtěl využít pro sebe?“</p>

<p>„Měl s tebou, Endere, velké plány. Při tvém příjezdu by veřejně odhalil svoji totožnost a setkal by se s tebou přede všemi na televizních obrazovkách. Enderův starší bratr, který se náhodou stal velkým Lockem, tvůrcem míru. Vedle tebe by vypadal docela dospělý. A fyzicky jste si podobní víc, než si myslíš. Převzít moc by bylo dost jednoduché.“</p>

<p>„Proč jsi ho zastavila?“</p>

<p>„Endere, nebyl bys šťastný, kdybys zbytek svého života strávil jako Petrovo rukojmí.“</p>

<p>„Proč ne? Celý svůj život jsem něčí rukojmí.“</p>

<p>„Já taky. Ukázala jsem Petrovi všechny důkazy, které jsem nashromáždila. Je jich dost, aby v očích veřejnosti vypadal jako psychicky narušený zabiják. Například barevné fotografie umučených veverek a některé snímky z monitoru, jak s tebou zacházel. Dalo mi to trochu práci, ale od chvíle, kdy je uviděl, byl ochotný dát mi, co jsem chtěla. A já jsem chtěla svobodu pro tebe a pro sebe.“</p>

<p>„Takhle si svobodu nepředstavuji. Žít v domě plném lidí, které jsem zabil.“</p>

<p>„Endere, co se stalo, to se stalo. Jejich světy jsou dnes prázdné a náš přeplněný. A my si tam můžeme vzít něco, co jejich světy nikdy nepoznaly – města plná lidí žijících své soukromé životy, kteří se milují a nenávidí z vlastních důvodů. Na všech planetách termiťanů ani jediný příběh nestál za vyprávění. Když tam budeme my, svět bude plný příběhů a den za dnem je budeme improvizovaně zakončovat. Endere, Země patří Petrovi. Jestli teď nepůjdeš se mnou, dostane tě a zneužije tak, že si budeš přát, aby ses nikdy nenarodil. Máš teď jedinou šanci dostat se odtud.“</p>

<p>Ender neříkal nic.</p>

<p>„Vím, nač teď myslíš, Endere. Myslíš si, že chci řídit tvé kroky tak jako Petr, Graff nebo ostatní.“</p>

<p>„Napadlo mě to.“</p>

<p>„Lidská rasa tě přivítá. Nikdo tvůj život neřídí. Nejlepší, co můžeš udělat, je nechat se řídit dobrými lidmi, lidmi, kteří tě milují. Nepřišla jsem sem proto, že jsem se chtěla stát kolonistkou, ale proto, že jsem celý svůj dosavadní život strávila ve společnosti nenáviděného bratra. A teď chci mít příležitost poznat bratra, kterého jsem milovala, ještě dokud jsme děti.“</p>

<p>„Už je moc pozdě.“</p>

<p>„Mýlíš se, Endere. Myslíš si, že jsi kdovíjak dospělý, unavený a otrávený ze všeho, ale ve svém srdci jsi stejné dítě jako já. Můžeme to uchovat v tajnosti přede všemi. Když ty budeš vládnout kolonii a já psát politické sloupky, nikdy neuhodnou, že v noci se za tmy plížíme do pokoje toho druhého a hrajeme dámu a hážeme po sobě polštáře.“</p>

<p>Ender se zasmál, ale neušlo mu několik věcí, o kterých se zmínila až příliš nenuceně, než aby mohlo jít o náhodu. „Vládnout?“</p>

<p>„Endere, já jsem Démosthenés, práskla jsem dveřmi a odešla. Veřejně jsem vyhlásila, že natolik věřím kolonizaci, že sama odletím první lodí. Ve stejnou dobu ministr kolonizace, bývalý důstojník Graff, oznámil, že pilotem lodi s kolonisty bude velký Mazer Rackham a guvernérem kolonie Ender Wiggin.“</p>

<p>„Mohli se mě zeptat.“</p>

<p>„Chtěla jsem se tě zeptat sama.“</p>

<p>„Ale už je to venku.“</p>

<p>„Ne. Veřejnost se zprávu dozví zítra, pokud řekneš ano. Mazer souhlasil před několika hodinami, dole na Erótu.“</p>

<p>„Řekneš všem, že jsi Démosthenés? Čtrnáctiletá holka?“</p>

<p>„Řekneme jim jenom tolik, že Démosthenés poletí s kolonisty. Příštích padesát let ať prohrabávají seznam cestujících a dohadují se, kdo z nich je velký demagog Lockovy éry.“</p>

<p>Ender se zasmál a potřásl hlavou. „Ty si určitě děláš legraci.“</p>

<p>„Nechápu, proč bych měla.“</p>

<p>„Tak dobrá,“ souhlasil Ender. „Poletím. Možná dokonce jako guvernér, pokud mi vy dva s Mazerem pomůžete. Moje schopnosti jsou v této době trochu nevyužité.“</p>

<p>Vypískla radostí a objala ho před celým světem jako normální dospívající děvče, které dostalo od mladšího bratříčka dárek, jaký si přála.</p>

<p>„Valy, jenom bych rád objasnil jednu věc. Nepoletím kvůli tobě, ani proto, abych se stal guvernérem, nebo proto, že se tu nudím. Poletím, protože znám termiťáky líp než kterákoli živá duše. Možná jim potom budu rozumět ještě víc. Ukradl jsem jim budoucnost, můžu se jenom snažit splatit jim dluh tím, co se naučím z jejich minulosti.“</p>

<p>Cesta byla dlouhá. Než byla u konce, Valy dokončila první díl dějin válek s termiťany a vyslala ho hláskou Démosthenovým jménem na Zemi, a Ender získal víc, než jen nekritický obdiv pasažérů. Teď už ho znali. Získal si jejich lásku a úctu.</p>

<p>V novém světě tvrdě pracoval, vládl spíš přesvědčováním než příkazy. Stejně houževnatě jako ostatní plnil úkoly, které si vyžadovalo vytvoření soběstačné ekonomiky. Ale jeho nejdůležitější prací, a všichni s ním souhlasili, bylo zkoumání dědictví po termiťanech. Pokoušel se mezi stavbami, stroji a poli najít věci, které by lidé mohli využít a z nichž by se mohli poučit. Nebyly tam žádné knížky na čtení – termiťané je nikdy nepotřebovali. Protože všechny věci uchovávali v paměti a jakmile na ně pomysleli, hned je vyslovovali. Jejich znalosti zemřely zároveň s nimi.</p>

<p>A přece ne všechny. Z důkladnosti, s jakou stavěli přístřešky pro zvířata a zásoby potravin, se Ender poučil, že zimy bývaly kruté a často silně sněžilo. Ploty se zaostřenými kůly obrácenými hroty ven mu napověděly, jaké nebezpečí představovala loupeživá zvěř pro úrodu a dobytek. Mlýny mu prozradily, že dlouhé, nepříliš chutné ovoce dozrávající v přestárlých sadech se sušilo a mlelo na potravu. A ze závěsných popruhů, které kdysi používali na dopravu nemluvňat spolu s dětmi na pole, se dozvěděl, že třebaže termiťané neměli jedinečnost příliš v lásce, své děti opravdu milovali.</p>

<p>Život se zklidnil a léta ubíhala. Kolonie žila v dřevěných domech a tunely cizího města využívala jako sklady a továrny. Vládla rada a administrátoři byli voleni, takže Ender, třebaže měl pořád oficiální titul guvernéra, byl de facto pouze soudcem. Zločiny a hádky šly ruku v ruce s laskavostí a vzájemnou pomocí. Byli tu lidé, kteří se navzájem měli rádi, a takoví, kteří se nesnášeli. Zkrátka lidský svět. Už nečekali tak dychtivě na zprávy z hlásky. Jména na Zemi proslulá pro ně znamenala jen málo. Znali jediné jméno – Petra Wiggina, Hegemona Země. Jedinými novinkami byly zprávy o míru a prosperitě, o velkých lodích opouštějících hranice pozemské sluneční soustavy, které procházely ohonem komet a zaplňovaly světy termiťanů. Brzy vzniknou na této planetě, v Enderově světě, další kolonie, zanedlouho dostanou sousedy, kteří byli v polovině cesty k nim, ale nikdo se o ně nestaral. Pomohou novým příchozím, naučí je všemu, co se sami naučili, ale především je teď zajímalo, kdo se s kým ožení a kdo je nemocný, kdy je čas sázet a proč bych mu měl platit, když tele zemřelo tři týdny poté, co jsem ho koupil.</p>

<p>„Stali se z nich venkované,“ řekla Valentine. „Je jim naprosto jedno, že Démosthenés dnes vysílá sedmý díl svých dějin. Nikdo ho nebude číst.“</p>

<p>Ender stiskl tlačítko a panel mu ukázal následující stránku.</p>

<p>„Velice hluboký pohled, Valentine. Kolik dílů ještě napíšeš?“</p>

<p>„Jenom jediný. Příběh Endera Wiggina.“</p>

<p>„Co budeš dělat, čekat, až umřu?“</p>

<p>„Ne. Prostě budu psát a až dovedu příběh do přítomnosti, přestanu.“</p>

<p>„Mám lepší nápad. Doveď ho do dne, kdy jsme vyhráli závěřečnou bitvu a tam přestaň. Od té doby už nic, co jsem udělal, nemělo cenu zapisovat.“</p>

<p>„Možná máš pravdu. A možná ne.“</p>

<p>Hláskou k nim dorazila zpráva, že loď s novými kolonisty je od nich vzdálená necelý rok. Požádali Endera, aby jim našel místo, kde by se usadili. Dostatečně blízko Enderově kolonii, aby spolu mohli obchodovat, ale dost daleko, aby si mohli vládnout sami. Ender nasedl do helikoptéry a začal zkoumat krajinu. Vzal si s sebou jedno dítě, jedenáctiletého chlapce Abru. Při založení kolonie mu byly tři roky a jiný svět si už nepamatoval. Letěli s Enderem vrtulníkem tak daleko, kam až je mohl zavézt, a potom se utábořili na noc. Druhý den ráno spatřili na svých podrážkách ornou půdu.</p>

<p>Třetí ráno měl Ender najednou jakýsi nejistý pocit, že tady někdy předtím byl. Rozhlédl se kolem. Nová země, nikdy ji neviděl. Zavolal na Abru.</p>

<p>„Hej, Endere!“ křičel Abra. Stál na vrcholku příkrého nízkého kopce. „Pojď sem!“</p>

<p>Ender se škrábal nahoru, od podrážek bot mu odletovaly kusy drnů. Abra ukazoval dolů.</p>

<p>„Věřil bys tomu?“</p>

<p>Kopec byl dutý. Hlubokou proláklinu uprostřed, částečně zaplněnou vodou, lemovaly vyduté svahy, které čněly nebezpečně nad vodou. Z jedné strany se kopec rozdvojoval do dvou dlouhých hřebenů a údolí ve tvaru V. Z druhé strany kopec stoupal k bílé skále, šklebící se jako lebka; z jejích úst vyrůstal strom.</p>

<p>„Vypadá to jako obr, který tu zemřel,“ řekl Abra, „a zem zakryla jeho mršinu.“</p>

<p>Ender už věděl, proč mu místo připadalo povědomé. Obrova mrtvola. Příliš často si tu hrál jako dítě, než aby ji nepoznal. Ale to nebylo možné. Počítač v Bitevní škole přece nemohl vidět toto místo. Díval se dalekohledem směrem, který dobře znal, bál se a zároveň doufal, že uvidí další věci patřící k tomuto místu.</p>

<p>Houpačky a skluzavky. Dětské prolézačky. Byly už zarostlé, ale rozeznal zřetelně jejich obrysy.</p>

<p>„Někdo je tu musel postavit,“ prohlásil Abra. „Podívej, tahle lebka není ze skály, podívej se na ni. Je z betonu.“</p>

<p>„Já vím,“ odpověděl mu Ender. „Postavili ji pro mě.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Abro, já tu všechno poznávám. Termiťani to postavili pro mě.“</p>

<p>„Ti byli už padesát let mrtví, když jsme sem přišli.“</p>

<p>„Máš pravdu, není to možné, ale vím, co vím. Neměl jsem tě s sebou brát. Mohlo by to být nebezpečné. Jestli mě znali tak dobře, že dokázali postavit tohle, možná měli v úmyslu –“</p>

<p>„Vyřídit si s tebou účty.“</p>

<p>„Za to, že jsem je zabil.“</p>

<p>„Nechoď tam, Endere. Nedělej, co po tobě chtějí.“</p>

<p>„Jestli se chtějí pomstít, to mi nevadí. Ale asi ne. Možná si s námi chtěli promluvit a blíž k nám se už nedostali. A napsali mně vzkaz.“</p>

<p>„Neuměli číst ani psát.“</p>

<p>„Třeba se naučili, když zemřeli.“</p>

<p>„No dobrá, já vím zatraceně dobře, že nezůstanu trčet na místě, když někam odejdeš. Půjdu s tebou.“</p>

<p>„Ne. Jsi příliš mladý a nemůžeš riskovat –“</p>

<p>„Ale prosím tě! Vždyť jsi Ender <emphasis>Wiggin. </emphasis>Neříkej mi, co dokáže jedenáctiletý kluk!“</p>

<p>Letěli spolu v helikoptéře nad hřištěm, lesy, nad studnou na lesní mýtině. Potom odbočili ven, tam kde byl opravdu strmý útes, s jeskyní ve skalní stěně a kamennou římsou přesně tam, kde měl být Konec světa. A v dálce, přesně tam, kde měla být ve fantastické hře, se tyčila věž zámku.</p>

<p>Nechal Abru ve stroji. „Nechoď za mnou. Když se do hodiny nevrátím, vrátíš se domů.“</p>

<p>„Trhni si nohou, Endere, půjdu s tebou.“</p>

<p>„Trhni si sám nohou, Abro, nebo ti strčím čumák do bláta.“</p>

<p>I přes žertovný tón Abra rozeznal, že Ender to myslí vážně, a zůstal proto na místě.</p>

<p>Do zdí věže byly vytesány zářezy a římsy, aby mohl snadno vylézt. Přáli si, aby šel dovnitř. Pokoj byl tam, kde vždycky býval. Ender se rozpomněl a hledal na podlaze hada, ale ležela na ní jenom předložka s vyřezávanou hadí hlavou v jednom rohu. Imitace, ne kopie. Na lidi, kteří neznali umění, dobře provedená. Určitě tyto obrazy vytáhli Enderovi z mozku, našli ho a přes vzdálenost světelných roků poznali jeho nejčernější sny. Ale proč? Samozřejmě, aby ho přivedli do této místnosti. Aby mu předali nějakou zprávu. Ale kde byla a jak by jí rozuměl?</p>

<p>Na stěně na něho čekalo zrcadlo. Netečný kovový plát, do kterého někdo naškrábal hrubý obrys lidské tváře. Pokusili se nakreslit představu, kterou jsem měl vidět na obrazu.</p>

<p>Při pohledu do zrcadla si připomněl, jak ho rozbil a strhl ze zdi, jak z úkrytu vyskočili hadi a zaútočili na něho a kousali ho všude, kde jejich hadí zoubky našly svou kořist.</p>

<p>Jak dobře mě znají, vytanulo na mysli Enderovi. Znají mě tak dobře, že vědí, jak často jsem myslel na smrt, a že se jí nebojím? Že ani strach ze smrti mi nezabrání sundat zrcadlo se stěny?</p>

<p>Přistoupil k zrcadlu, zvedl ho a odsunul. Z prostoru za ním nic nevyskočilo. Místo toho ležela v dutině bílá hedvábná kulička, ze které tu a tam trčelo několik roztřepených vláken. Vajíčko? Ne. Kukla královny matky, oplodněná samčími larvami, oddělená od jejího vlastního těla, připravená vysedět sto tisíc termiťanů včetně několika královen a samečků. Ender viděl samečky podobné slimákům, přilepené ke stěnám tmavé chodby, a velké dospělé, jak nesou nevyvinutou královnu do kopulační místnosti. Jeden sameček za druhým postupně pronikal do larvy královny, křečovitě se zmítal v extázi a umíral, odpadával na podlahu chodby a scvrkával se. Nová královna pak spočinula před starým, nádherným stvořením oděným do měkkých a lesklých křídel, které už dávno ztratilo schopnost létat, ale stále si udržovalo majestátní sílu. Stará královna ji uspala něžným, jedovatým polibkem na rty, potom ji zabalila do vláken ze svého břicha a nařídila jí, aby se stala sama sebou, aby se stala novým městem, novým světem, aby dala život mnoha královnám a mnoha světům –</p>

<p>Jak to, že všechno znám, přemýšlel Ender. Jak můžu tyhle věci vidět jako vzpomínky ve vlastní hlavě?</p>

<p>Spatřil svoji první bitvu s flotilou termiťanů – jako by mu odpovídali. Viděl ji už předtím na simulátoru, a teď se na ni díval z pohledu královny úlu přes mnoho různých očí. Termiťané zformovali své lodě do tvaru koule, potom ze tmy vyrazily strašlivé bitevní křižníky a Malý doktor zničil nepřítele jediným zábleskem světla. Vnímal pocity královny úlu, sledující očima svých dělnic smrt, která přicházela příliš rychle, než aby se jí dalo vyhnout, ale ne tak rychle, aby ji nemohla předvídat. V paměti však nezůstala žádná vzpomínka na bolest nebo strach. Královna cítila jenom smutek, pocit rezignace. Nevyjadřovala se v myšlenkách těmito slovy, když viděla lidi, kteří je přicházeli zabít, ale slovy, kterým Ender rozuměl. Nezapomenou na nás, myslela si. Určitě zemřeme.</p>

<p>„Jak dokážeš znovu ožít?“ zeptal se.</p>

<p>Královna v hedvábném kokonu mu neodpověděla slovy; když však zavřel oči a pokusil se vzpomínat, místo vzpomínek se objevovaly nové obrazy. Uložit kokon v chladnu a temnu, ale především do vody, aby nevyschl; ne, nestačí samotná voda, ale voda smíchaná s mízou jistého stromu; udržet ji vlažnou, aby v kokonu mohly probíhat určité reakce. Potom čekat. Dny a týdny, než se kukla uvnitř změní. A pak, než se kokon rozpadl na tmavohnědý prach, Ender se viděl, jak kokon rozřezává a pomáhá malé a křehké královně vstát. Viděl sebe, jak ji bere za přední končetinu a pomáhá jí vyjít z plodové vody do měkkého hnízda na písku, vystlaného suchými listy. Pak zůstanu naživu, vynořila se mu v mozku myšlenka. Potom už zůstanu vzhůru. A zplodím deset tisíc mých dětí.</p>

<p>„Ne,“ odpověděl Ender, „to nemůžu.“</p>

<p>Hněv.</p>

<p>„Tvoje děti jsou teď zrůdy z našich nočních můr. Kdybych tě probudil, zas bychom jenom zabíjeli.“</p>

<p>Hlavou mu prolétly desítky představ lidských bytostí zabíjených termiťany, ale tyto obrazy s sebou přinášely tak silný zármutek, že ho nemohl snést a rozplakal se.</p>

<p>„Kdybys je dokázala přesvědčit stejně jako mě, potom by vám možná odpustili.“</p>

<p>Jedině já, uvědomil si. Našli mě prostřednictvím hlásky, sledovali ji a zabydleli se v mé mysli. Přišli ke mně v bolestném utrpení mých zmučených snů, aby mě poznali, třebaže jsem je ve svém životě ničil. Zjistili, že se jich bojím a přišli také na to, že jsem o nich nic nevěděl, když jsem je zabíjel. Za těch pár týdnů pro mě vystavěli toto místo, mrtvolu obra a hřiště a římsu na Konci světa, abych ho našel očima. Kromě mne nikoho neznají, proto mluví jedině se mnou a mým prostřednictvím. Jsme jako vy, vtiskla se mu do mozku myšlenka. Nechtěli jsme vraždit a když jsme všechno pochopili, nikdy jsme se už nevrátili. Mysleli jsme si, že jsme jediné myslící bytosti ve vesmíru, než jsme narazili na vás, ale nikdy nás ani ve snu nenapadlo, že by mohla vzniknout myšlenka v osamělých zvířatech, která neumějí sdílet sny svých druhů. Jak jsme vás měli poznat? Mohli jsme s vámi žít v míru. Věř nám, věř nám, věř nám.</p>

<p>Sáhl do jeskyňky a vytáhl kokon ven. Byl úžasně lehký na to, že v sobě uchovával všechny naděje a budoucnost velké rasy.</p>

<p>„Vezmu tě s sebou,“ řekl Ender. „Půjdu z jednoho světa na druhý, dokud nenajdu vhodnou dobu a místo, kde se můžeš bez obav probudit. A povím tvůj příběh svým lidem; za čas vám možná také odpustí. Tak jako ty jsi odpustila mně.“</p>

<p>Zabalil královnin kokon, zastrčil ho do saka a vynesl z věže.</p>

<p>„Co tam bylo?“ zajímal se Abra.</p>

<p>„Odpověď.“</p>

<p>„Na co?“</p>

<p>„Na moji otázku.“ A to bylo všechno, co k této věci pronesl. Hledali dalších pět dní a vybrali sídlo pro novou kolonii daleko na východ a jih od věže.</p>

<p>Za několik týdnů přišel za Valentine a požádal ji, aby si přečetla, co napsal; vytáhla soubor, který označil, z počítače kosmoletu a přečetla si ho.</p>

<p>Svůj příběh napsal tak, jak by ho vyprávěla královna úlu; popisoval všechno, co si termiťané přáli udělat a všechno, co udělali. Tady máte naše selhání a v tomhle je naše velikost; nechtěli jsme vás zranit a odpouštíme vám svoji smrt. Od počátečního uvědomování k velkým válkám, které smetly jejich domov. Ender vyprávěl příběh rychle, jako by šlo o prastarou vzpomínku. Když dospěl ve vyprávění k velké matce, královně všech, která se napřed učila udržovat při životě a vychovávat novou královnu, místo aby ji zabila nebo poslala pryč, zvolnil tempo. Líčil, jak často musela nakonec zničit dítě svého těla, své nové já, které bylo jiné než ona sama, dokud se nenarodilo dítě, které rozumělo jejímu hledání harmonie. Pro svět to byla nová věc, dvě královny, které se místo urputných bitev milovaly a vzájemně si pomáhaly, a společně byly silnější než kterýkoliv jiný úl. Dařilo se jim dobře, měly další dcery, které se k nim mírumilovně připojily. Tady začínala moudrost.</p>

<p>Jenom kdybychom s vámi mohly mluvit, říkala královna úlu Enderovými slovy. Ale protože jsme nemohly, žádáme vás pouze o toto: vzpomínejte na nás ne jako na nepřítele, ale jako na sestry s tragickým osudem, kterým Osud nebo Bůh či Evoluce daly špatný tvar. Kdybychom se políbily, byl by to asi zázrak, který by nás v očích té druhé polidštil. Místo toho jsme se zabíjely. Ale přesto vás vítáme jako naše přátele a hosty. Přijďte do našich domovů, dcery Země, obydlete naše chodby, sklízejte naše pole. Co nemůžeme udělat samy, uděláte pro nás svýma rukama. Rozkvétejte, stromy, dozrávejte, pole, dejte jim teplo, slunce, buď úrodná, planeto: jsou to naše adoptované dcery a vrátily se domů.</p>

<p>Ender nenapsal dlouhý příběh, ale bylo v něm všechno dobro a zlo, které královna úlu znala. Nepodepsal se svým jménem, ale jako</p>

<p>MLUVČÍ ZA MRTVÉ</p>

<p>Na Zemi knihu vydali bez velkého rozruchu a stejně klidně putovala z ruky do ruky, dokud se sotva našel člověk, který ji ještě nečetl. Většině čtenářů připadala zajímavá, někteří s ní nesouhlasili a odložili ji stranou. Začínali se s ní vyrovnávat, jak nejlépe uměli, a když jejich drazí zemřeli, přicházeli ti, co jí věřili, k hrobům, aby se stali Mluvčími za mrtvé, a nahlas oznamovali, co by jim mrtvý řekl, ale naprosto otevřeně, neskrývali žádné chyby, ani nepředstírali kladné vlastnosti. Lidem, kteří zavítali na takový obřad, připadal občas bolestný a zneklidňující, ale hodně bylo i takových, co usoudili, že jejich život byl i přes lidské nedostatky natolik zajímavý, že až zemřou, Mluvčí by měl mluvit pravdu. Na Zemi zůstávalo toto náboženství jedním z mnoha. Ale pro ty, kteří cestovali po velké vesmírné jeskyni, prožívali své životy v tunelech královny úlu a sklízeli úrodu na jejích polích, neexistovalo jiné náboženství. Každá kolonie měla svého Mluvčího za mrtvé.</p>

<p>Nikdo nevěděl, a nikdo ve skutečnosti ani nechtěl vědět, kdo byl původním Mluvčím. Ender neměl v úmyslu jim to říct.</p>

<p>Když bylo Valentine dvacet pět roků, dokončila poslední díl svých dějin válek s termiťany. Na konec zařadila úplný text Enderovy malé knížky, ale neuvedla, že ji napsal Ender.</p>

<p>Prostřednictvím Hlásky dostala odpověď od stařičkého Hegemona Petra Wiggina. V sedmasedmdesáti mu vypovídalo srdce.</p>

<p>„Vím, kdo to napsal. Když dokáže mluvit za termiťáky, určitě dokáže mluvit i za mě.“</p>

<p>Hláskou létaly tam a zpět Enderovy a Petrovy vzkazy. Petr v nich ze sebe vychrlil příběh svých dní a let, svých zločinů a dobrých skutků. A když zemřel, Ender napsal druhý díl, opět podepsaný Mluvčím za mrtvé. Obě knihy byly nazvány Královna úlu a Hegemon a spolu tvořily Písmo svaté.</p>

<p>„Pojď se mnou, odletíme někam pryč, už navždycky,“ vyzval jednoho dne Valentine.</p>

<p>„Nemůžeme, Endere,“ odpověděla, „některé zázraky neumí ani teorie relativity.“</p>

<p>„Musíme. Jsem tu skoro šťastný.“</p>

<p>„Tak zůstaň.“</p>

<p>„Žiju příliš dlouho s bolestí v srdci. Nebudu vědět, kdo jsem, když to neudělám.“</p>

<p>Nalodili se tedy na kosmolet a cestovali z jednoho světa do druhého. Všude, kde se zastavili, se představoval jako Andrew Wiggin, potulný mluvčí za mrtvé, a ona byla vždycky Valentine, cestující historička, která zapisuje příběhy živých, zatímco Ender vypravuje příběhy mrtvých. A Ender s sebou všude nosil suchý bílý kokon a hledal svět, kde by se královna úlu mohla probudit a v míru rozvíjet. Hledal dlouho.</p><empty-line /><p>Orson Scott Card</p>

<p>ENDEROVA HRA</p>

<p>Obálka John Harris</p>

<p>Překlad František Nešpor</p>

<p>Odpovědný redaktor Tomáš Jirkovský</p>

<p>Jazykový redaktor Helena Šebestová</p>

<p>Digitalizace Ren McCourtey</p>

<p>Sazba provedena v Latexu na počítačích firmy PragComputer</p>

<p>Vytiskla Vimperská tiskárna, s. r. o.</p>

<p>Prodejní cena 79 Kč</p>

<p>Vydalo Nakladatelství Laser jako svou 83. publikaci.</p>

<p>Plzeň 1994, vydání 1. Náklad 10 000 výtisků.</p><empty-line />
</section>

</body><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMoAjgDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD48uGG4qctjgE1X9KViCfe
kqtwCilxkcAnHX2pKVgClONoxSUU07AHpxiijtRUgFFFHfk4oAKlglkhkLRtgkYzUVA4poC
295cyBS8xC9P1pRfzcguSPQ1TJJxk5xSqdueOtPmAsm5kZDhznGOaj+0zs2TIahzkD2oocg
LC3cpI3OTzViaSTyt5kzkjrWfQDijmAu/aJGAI6dTzUbzFiCpwfT1qsenWl4x1p81wEJJYk
9c0UUVABRRRQAUUUUAKp2urehzUnm4k3gkN6+lRUVSdkBKZnByrEZo8+TABbgYqKgjHXrSb
uBZSRiRzx6n+tTI/ylVlb6VRBI6GnrkgKO/vjNO4EjzFXO3OPc9KjkmaR9x+XgD5eOlNbce
T1zSAE0NAOWSRRkMRnv605riRoyjNntzUODS0XAQdKWiipAKKKOpzQAc0UUUASQSGOQ47jF
PmL/e3HHfjioVO1qUseQelVcBoOOe9TfaJABkgjHSoc0mKSdgJmmYgAHHGDUe5vWkooeoC7
jjGSR6VNDOU4BJz2qClX+KhAWmuCUZwFXPTHaohdTZB35x61EHI6cYpKGBYW5l3g79tSC/u
Ahj3gjoKpge9BwegxTuBY+0yhQd5BXpSNczkjEp6VASN3HT3opMCX7TcYK+c2D1Gaj3Hduy
d3rSUUgLIvrtelw4/Gke9upCC9w7Y6ZqvzRQApJJLFsmkJJ6mkxS07gFFB47iikAUrAA9c0
lBbNUtgDpRRRUgFFFABOfbmgAooooAmktpY03NtxnHBqPAKAAjjk5FTO67dwPJP6VAetXoh
Jhk4I7GgBT94mkopNjCjtSHpTlOKSAbS0e1FIBwZejAn+lNOCciiincA/DFFFFIAooooAKK
KKACj8aKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoOMDA570UUAAGTgUUUEk9aADBxnHHSjmkxS0AOD
ZGDx7ijIyecg02kp3AWkpaOnWkAcetB4o96Cc0AFFFFABRRRQAUUUDrycUAGM5zS8Y96Sig
A5ooooAKSlooAKOaKKACiiigApM0tLkEZPBNACUUd6KACiij8KACiiigAooooAUDNJ3xR3o
6n3qr6AFFH4UVIBRRRQAUUUUALkbR60ntSnGB60qHGTz0xxVXAav3sYoPU0Z70vUmnugEo5
7U4hSflyKaRjvmpsAADvRRRSAKKAcHNOY5xxVW0AacYGOveilwcdKT2pWAMcZoozxijvTuA
AjB459aOpzSh8DpSUmwCilDbewP1pKQBRRQASaAEzS07b16cc0gGSQSB9adgEoo5BwaKQBR
SdzS0AA6UUenvRQAUlLQDigAOM8DA9KKKcwbp6U7ANooIINFIAooo+lABRRRQAUpxgAHmko
zxinfQBM0tKOPvDOelN70gFooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAClXG4biQO+KSigBWxuO37u
eKTntRRQAc0UUUAFHXoKKKAAckU5hgkZP4038aOtAA2DjbwKMHGccUEEDPajJxjPFNsAooO
MDrmikAUUUUAOK4Gcimjn2ooqrgFFFFSAUVL5JKl0YEDqO4qKnYAoyQQQaKKQAOvNOXZuAb
hc8n2ptFO4AcZODkUUqRtJIscalnYhVUDJJPQVv3vgnxjpllJe6l4T1iztYhmSaaykREHqS
RgUgOfzxinbugycd60NI0DW/EF41noWkXeqXKIZGitIWlYLxzhQeOa0bvwJ40sdQtNPvPCe
r295ehjbW8lnIJJgv3tq4ycd8U0BzoBYheOT1NDLtYqSCQccHNdSvw3+ITnC+B9eP/cPl/8
Aiaq6t4J8Y6Bp/wDaOueFtV02z3BPPurR4k3HoMsMZ4NDA5+iu3tPhF8Tb+wi1Cy8EatPaS
osiTRwEqVIyDn0xzRcfCP4mW1lNeSeCNWMEC7pGjgL7B6kLk0WA4iitTQ/D2s+JNU/svRLF
7y92l/KVlU4HX7xArpda+EPxJ8OaVLqmveE7vTbOFDI8lwyJ8oxkgFsnqOgNIDhqK63w38N
vG3jDTpNR8N6I1/axFg7rPEmzbjJIZgQBkc9Kn0b4V+PPEOpXmm6LoQvbyzmNvNBHdQ7g4G
SFBf5uOcrkUAcXSc12Pif4b+MvBtmZfE2jx6dslEbK11C8qswyAUVyw4GelcfQAoOM0g5ro
fCHgvxH461ibSPDGntfXkNvJdPGrBcRoMk5PfoAO5IrA2kOUIKsOCD1FO4DP4jS0YOSas2W
n3+pXC2+nWNxeTMcCOCJpGP4AUNAVqK0tc0DWfDWszaNr2mz6bqMIUyW06bXQMoYZHuCDWr
oHw/8X+JtMl1TSNEll0+JxE15K6Qwhz0UO5ClvYHNIDmME9qUg8itXXNA1nwxqsuka7plxp
l/CAXguEKsAeh9wexHFbGm/DjxrrNlbXlnop8u7G62E88UD3A7GNXYM4PYgHPaqsgOSVQev
FSLFuXOeB61ek0PV4fEY8PXOmzwasZ1tTaTIY5BISAFIPQ5IruJPgf8WobuW1l8CalA0QLS
SSKqxIoGSxkJ24x3zQB5zsAGM5z6dqYx5zu5p7KVZlZuUJHXPP1qM7ifWmwEJJOTRRg0VAB
RRRQAUUUUAFFFFABRk0UUAHHfNFFJigBaKK2fDem6NqusLZ65rr6LbMp23C2jXJL5AC7FIP
OTzntQBjUV7Z8VvgZpnwlsLZtZ8eLeahfQvNY2sGmOFm2lQQz7/k+96Gr3gj4BaB478Bap4
v0r4iyJaaPGWv0k0hgY2WPzGVP3nz4GRnjNJsDwWivTPBPgDwb418fnwla+OLuB7qdINNuG
0kkXOVJYuPM/d4Ix3zT/i38M9C+F+uyeG08WTavrkBjaaD7B5MSxum4MJN5yeRxjv7UXA8w
or1HRvAnw+1D4dXPi298dalatYvBb3dqmkb9k8quVVW8wBl/dtluO3HNYnw7+GXiX4neIZN
K8OxRrFbL5t3e3DbILWP+87fgcAcnB9DTA4mivTdR8NfB7S706WfiHrGpXCko99ZaQptVYd
xulDuvuBzTfiB8LrfwP4K8KeI4PEtrrqeIvPkRrNSIkjQrtwWwdx3HIIGCMdqAPNKK9N8A/
CO+8YeG9V8Zarqcfh7wjo6k3epzxmQuwx+7iQY3tyB1AyQOtWPDXgz4YeNvEMXhjQ/Fus6P
qt2/lWU+sWcX2a4k/hRjG5aMt0BOeSBQB5VRW/4w8H694E8VXnhrxHafZdQtSAwByrqejqe
6kcg1iQQvcXEcEe3fIwRdxAGScDJPA+tAEdFet2vwH8Qy/D7xN4ym17RPs2gQ+ZLb2l4t3I
zcZQmMlUOOeT+Fef8AhPwtrPjXxXY+GfD9r9p1G+fZEhOFHGSzHsoAJJ9qAMT8KK9ph+Bdp
qfi/V/Anh/xzb6l4w0qKR3sTYvFBPJH/rIo5ieWHuoBwa4Hwn4E1jxV4jv9HQCxGl2813qM
86MRZww/6xiqgkkHgKOSSBRdAcoQSuccetFel2fgLSvEnh7WX8EeIZdUm0a3bUbqG8s/srv
EowxjwzA4HOCRwKyfAnw71Pxx/aV8l1DpWhaPD9o1HVLkEx26egA5ZjjhR+lK47HFUV6Xrf
w0sIfhUfiN4d1ua+0mO/8A7PdLy3WCSRsffQK7fLnjBwe9eaUxBkg5FKMYPzc+lJQMA5xmg
AopKWgAooooAXJ7Him0vbNFOwBRRRSAKKMUUAKrMjq6MVZTkEHBBr638B/GOTwR8Mvh1aeL
A2r+GPEI1O21VbnMrqBOFEmTksAGIK9wT3FfJUUbzTJFGu53YKo9Sele5+OfA/imx+AHgdb
nT445NEfUZL9BcxM9uskylCwDZ5GemaTVxpml8SfhHcfDX4gaF4t8HXz3HgvWL2CSzu7aVj
5G9w3lMw6rjlWPUe4rhvjZqepQfH/xjLFqF1HJBqs6xOszAxjOMKc8DHpXffAP4y6bpMI+G
PxHWO/8G6i6rA9zyLGXcCM+kZbB/wBk8+tcF8TrOXxR+0P4vtNCktrxrzVJzBJ9oRI3Gc5D
sQuMA85przA+o/jf4X8X+Nvh38LNP8MTuJ5Vj+0Sm9WAgNDGNx3MC3c8ZNfOni7xPdeEtO+
I3wb1bWNT1uwivo00ua6ff5EsMw3E5PyhkyCB3Ar2348afN4q+G3w6sPC+saNdapoaqbmMa
vbIYGEMYHJcA/Mp6eleXp4XuNN0Tx98T/iNrfhy7129sZorOwiu4LmWS6nZVM2xCQu0EkY5
5zxiktkK53H7NsVzqH7OPxVs43BmljeOMyShACbYgfMThR71kfs0+EfEnh74q/8JFqOrWSW
NlYzvPZ2uox3U92NhwqwxsxbB56dq1/gXDZ+HfgN490XW9f0OxvfENsWsIpdUgzKGtyoBw3
ynJAw2K89+EPg1/BfxV0Txb4r8X+HNF0vSZDcSyLq0M0knykeWqRsSSc4Ptmi2gXPOPiRrF
lr3xg8Qazp2ky6Ra3WoNIlnLH5bx8gHcv8LEgkjsTX0T+2r934fN1/0a5/9o14h8b/ABl4e
8d/GrVfEvh2Jo9MlMUay7NrTlFCmTB9cd+ema9W+KPiTQPj94A8I32jeINN0nxLosckN5pW
q3AtvM3KgLxO3ysNycDI4b2o6geSfCTaZ/HAYc/8IlqP/oK1ufsxLj9o/wAKt6m4/wDRD1n
6fb6f8M/D3iSbUNd03U/EGs6bJpVrYabcC5W3SUr5ss0i/KCFBCqCSS2eMVo/s7SaVonxW0
nxhrfiTSNH07TJJEmW9uvLlfdEwBRMZYZIGaLDKf7SS4/aS8Y4/wCe8J/8gR15MQRjIPPqK
+h/if4a8MeP/jrrPiWL4m+FLHQNRnib7Q96zSqixIrfuwvXKnAz6Vy3j6y8M+NfjhqdroXi
nSNM8O2cNtawX95MUieGKKOIlMKdzcE474NUI7z4BeKNM+Ej+GdQ1dIhc+OL1oJJJODaWCE
xpJ7B5yef7sRriv2kfAH/AAgXxn1IWkPl6XrOdRtMD5V3k+Yg/wB18/gRV74ifEPU9J8YW+
keEPEHh288OWkEVppTxWcFyba3T5V8x5IiysTlyOcFjXpHxS8T+B/il8F/Denaz8QdAXx7p
RG+53SeRLn5ZMuI+NwCv06jFJbgfIm4dvxr0X4S+L/E2j+P/C+h6Xrt7Y6bd65aNcW9vKUW
UmVFO7HUEcY6VwM1sI7l4lljlCsV8xD8rAHqPY12nw0stFi8aaTr+seK9O0W30nUba5ZLpZ
WedEkDtsCI3IC45xyRVMdmdr+1KjN+0lrqDlnitgPqYVxXbfFFLXxH+yb8MV8EWMt5aWUvk
3kFpGZGhuPKIbzFXOCX3HJ9feuI/aF1Hwj4y+IWp+OvDHjLT9QhuFgjSxWKZJ/lQKx+ZAuA
RnrVXQ5vh/c/CnSLTRfFs3gzxit041m8nubkJcW/wA23YkQKtwV44PB9akVj0v9pHw99n+A
/wAK9c1GJf7btraLT7iQkMzL5AbaxHXaVP5mu01r4Q+Bfjfb+Gdfg1y58IeLZ9Mtnk0u4Cm
Q28YCBlhJDKMKdrDgjBxXgPxX+K+l+JD4Q8MeF4ZpvDHhCGOOB7xNj30ihQ0jLztBC4A68n
1q/wCPdV8HfEb4jt8RdI+JK+Gbi7WJ5bS/guBcWMiRhSIniUh14yCCDz2pWAPi/qOp2f7VU
OpeKNJ/sWOyvbIqHfzDJbRMgWYuPvFlUknt07V22o6hr/xw8U634G8P/Gy6vjO9xcWmnS6e
1vZ3ESsWEXmqQzYXHLJg4rh/Fvxp0vW/jh4S8XXGmvrukeGoILRvtsaiXUQmd8zKcgMWYsA
c4IGa6Pwn45+HHhL406r8X7rxRBdrcC4ez0PStNlhk3SLtCvvwiYHUhjk80MpHzrq2m3+i6
ze6Rqlu1tfWUzwTxN1jdSQR+YqkCR3re8ZeJbnxl431nxTdwpDNql09y0SdI8nhc98DAzWD
yTgVSJHDJ4wMUFeM0oGAc/pSZOMZwKGAqgGIjHzA5BphBB5peg4xSc9aPIAoow3YUUWAKKK
KQBTiDsHoaQjEYPelOSgPrxTAbRRRn2pAFWLI41G2I7Sp/MVXrX8Ot4eXWY38TPqMdgqls6
ciNLvH3eHIGPWgZ9g/tYxeCZrzwU3i++1u2f7HP5H9mW8UoIzHu3b2XB6YxmpvgRH4UX9nj
4nReErnVbm28m4Mh1OGOJg32U/dCM3GPWvJfjV8Yfh/wDFzTNM2ab4h07UNHt5IrMP5BhlZ
tnMhB3AfJ29as/DP40/Dz4d/DnXPCSaR4jvm1+EreTFrdREzQ+W3l89OSRmlYR578A22/tC
eCTnH/EwUfmprqv2sRj9o3Vz62tr/wCiVryh9Us9D8YQaz4KuL+3jsZo57OW82eejrg5Oz5
fvD8q9N8a/EzwB8Vb+01/x1oWtaV4iit1t57jRJIpIboLnaSkuCp5PQntQBzWhD/jHrxtnn
GtaV/6Bd1738DUt0/Yx+Jk2k4/thlvBOYv9ZtFuuz9C+Pxr508SeL9Jl8LR+DvB2l3GmaAt
0L2d7yYS3N9OF2q0hUBVVQTtRRgbickmrHww+KfiP4X61c3mjfZ7qyvk8m9067G6G6Tnhh2
PJwfcjkGgDm/Dvh5/EN1NAus6TpXkp5hk1O6Fujc4wpIOT7V6d8QPhl8SPBnw10e28Yavos
Wi2cktxplrHeK00rSlDJ5YAyw+6cZwOtYuoar8FdQvG1SLwp4n0uRzvbTba/he2z3VZGTeq
/gSBWl8W/jXJ8VfDfh3Tbnw/FpM2ivKqmCcyI8bBQowwyCAvJzz7UAezeIordv+CdOknRAv
lB4Wu/L/v8A2k+Zu/4Hj9K+T/DQuf8AhL9F+xh/tP26Dytn3t/mLtx75ru/h58ZNV8E+HtS
8Ianpdv4j8I6opW50q5cpgnq0bj7h4HY8gHrzV3w745+FPgrxDH4o8O+B9Y1LV7Z/NsoNY1
CNra1k7NiNA0hHbOPXrTQHp/7bSWa+PPC7p5f21rCXzQo+by/M+Td+PmYr5SroPGXjLxB48
8U3PiPxJem7vrjC5xhY0H3UUdlH+eawBjPNJAfTPwZKj9kn4yAsB8i9f8ArnXmHwM8fWnw4
+L+l+JNRtpJ7Aq9rcCJNzqkgxuUdyDg47jIrpfC/wAY/BfhPwB4i8FWHgLUptP8RIEvXm1l
S4wu3KEQYXqTzmvPtH8W2PhX4maf4v8ACejtBBp06XEFlfzi4zgYIZwq5zz0AxRYdz6U+Fl
hoVx+2JfeLbHxRp+p2+qz3s9jbWZcz5dSx81Co8sKpbOe4GM5rO8IX1/on7WvxK8Y6PLZx+
F9He6l1ySRSym2LZKoq8mQunHbIOa8+l+Omn6d4o17xr4R8InTfF2thxLqN5e/aFtA/wB7y
I1RQDwOWz0rhfA3xH1PwZqOsPJZw61puvW7Wuq2N4zBbtGJJO8fMrAkkMPU0WGfUdv/AMKr
+K3hbxVL8H5B4R8XarYOL60aIRtJGvzMgQEoA/QtHzzzXLfDH+yLb9iTxtc3FqLh0u5WuYV
coZGHleWrkc7emQMZGa8as/iJoHhg3d78PfCM+iavcwSWv2+81I3bW8bjDeUuxArEZG45x2
rO8C/EnUfBemazob2EOr6BrkXk6hp1w7IJB2ZGXlHGevPapsK56NH4I0Xxx+zFrHxDs9Mt9
C1jQ71lkhsXdba6jXZkmNmYBwH4YHnHvXz9XpWtfFaWb4cf8K68K6JH4f8ADks/2m6T7Q1x
PdycH55CB8vA4AHQV5rVK4gooopgBIPQYooooAKKKKAH8GMZPehumMUoUg8dv1pjHrg8VYC
UUUVLACeAKKKKAFUEnjqOaXqcA9femilyVY7TQgBuvP50+OQqGTja3XP86R5ZJDmRyx96ZR
cAGM5xSjJBx0HNJRg96QAB7UuMrnjNJRVIBKfyE4PUUgHFJnnpTsAlOBx1oAyTSUrIBzPuO
e9N7UUVIBR360UnegB4IzxSE9qSincdwooopCCiiigAooo7UBcKB1pKWgBwwTznj0oZcAHO
c03NOViB2J96rcBtJ+PFPYfxCm1IDyxyOwFKSuRj05qPcRS1SY0DdaSlOD7fSkpMQ5x8gIN
Kp+TkZprdBijoOKEA7kqTxgdcmmUZNFDAKKKKQBRRRTuAUUUUgCjvRRQAv3jyaSiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAO/WiiigAoo/CigAoo7e9Jn2oAWiiigAooooAkZiU3ZJJPJzUdOYkhc
9hTab3AKKKO1IAoBwcjtSUvGOtABSk/KBtAx39abn2pck0AHHrR3xRRQAUZNLjjmkp2AKUY
z82ce1JRSAduX+7SZGeBTePSl5+mKq4CkgD60lKOR1ApBUsAopKWgAo6GiimmAd80UUUgCi
ijOO1ABRRQDhgSM+xoAXI9KSgHrkUfWgAooooAKSlooAXIxikJycelFFABRRRQAHFFFFAB2
xRRS8Y96AEpKXGOvHpSgjbjHNACUUvHXFIe1ABRRRQAUUUUAFBAozij60AFFFFABRRQMZGe
lABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAc/lRRRQAUUUUAFFFFABRR26UUAK2eKSlbqPpSUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFAATk0UUE+wH0oAKKKKADmiiigAooooAKKKACTgUAHaig+lFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUUAFFFJQAtFFIaAFopTjA/WkoAKXHBORx+tJRQAUUUUABOaKKKADtiiiig
AooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiijOT0x9KACiiigAoGNvvRR2xQAUUUUAFFFFABRRRQA
UYFFJ2oAkEbFQV5J6Yop0bsG+RihIxwaKqwDG2gcHJ9aZTyDtHOc9qbQwCiiipABRRSj6ZF
OwCUUpxjIFJRYAooopAFHy4OTz6UUUAHGeKKKKACiiigBKWiigAoooIxjn34oAKKKKACilO
PWkoAKKKMkdKAFIIODSUtJQAUUUUAFFFGPegBKKU9sHNFABjpjmiiigAoopc/LjjOfSgBKK
KKACiigUAFKpCnpSUVVwHMc9gabRtOCc9KKVgCiiikApACg55Pb2pKKAQOozQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUpHyBsjrjHegBKKKKACijoPXIooAKKKKACiiigAooooAKOfSilBGMHPtQBLGdu
Pl+YHqaKUtlNwOMmirAYTGYVwp3Z5OaiFPYFRgnNNqLgFFFFAC5oyduKSincBSc9e1d3b/B
z4oXNot5b+B9VltiofzVhyuMZznPpXB19jfs/2txqn7IfxJsIpoxNPNdIjTzCNFJto8Esxw
o9zSuB87R/Bn4pTRSSw+B9UkSIEuUiB2gc84NcGRg/Svc/7NvfgDqXw48ZRak19e6j59xqN
vZXqS280KyBPKV0yrZQnPJAP0rH+Ffwp0/4weINasNP8RHRrq3SS7t7OS1Mpki3DGX3BQQW
UfrQFjyOivY/BnwZ0zx3ea14f0PxmkvibSrR7trf7GfssuxgrIk27JIJAzswc8ZFc78P/hf
qHjax13W7rUE0Xw94ehM2o6hNEZNnU7EQcs5weMjt60AU/Cnwu8Y+NtC1LWvDllbXdppqPL
c5u4kkRVXcTsLbsY745riq+s/2c9N8LxWPxLu/DWuXl+g8PyRSw31kLeRSQ5DKVd1K8HjII
OK8V8AfCyXxb4V13xrrGpnRvCmgJm7u1h86WV+MRRJkAtyvJIAyKVwPOAUCMCpLHGDnp68U
2vTrn4caPrHwy1Xx74F1a+vbXQ5o4tTsdRtlinhV+ElVkYqykg5HBGK68/Bv4fR/Cbw38Sp
/GeqwaNqV4LO5SWzjWVG3FPkG4jAZWJYn7o6ZOKegHgVFe22HwMsvEXxT13w74W8Z2up+Gd
DtRfXmuRx7xHFtyUCqcO/BHBxweR0qn4N+G3gv4oave+G/A2r6zZ69DbPc2q6vHEYLwJjK5
jOY2OcjO4e9F0B49RXvnw6+EXgfxv4O8TO1z4iTxf4at3lutHieAfaGXcP3WVJwGXaQec49
RXFaR4Z8Gw/B2+8YeJl1lNRkv20/S47WSNYrlhHuZiGUtiMldxB53qBg5oA84or3RPh98KH
v/DmlaRf+JfFr6lFF/aGo6QiiLTpXIXaUMZzgkkgtnArh/i18Op/hb8R7zwlLfrqEcaJPBc
BNheNxkbl7EYIPPagDhY03yKpYICQNzdB7mvQfG3wo1PwT4M8O+KrjW9M1TT9fMgtXsGdhh
AMkllHrj8K89APNfVHjm10I/sifCbVvEMl1JbWfnRx2dqQklzI5bA8wghFAQknBPIAHcPqM
+Vu4oPB45r2j4j/DHw3ofwu8D/EXw219DaeI1ZbiwupVlMLgE/I4UZHysOR6V2GsfDb4MaJ
4C+HnjrUV1y103xJN5VzbG7V2iQ/el3BOiBT8oGSWHpSuI+Z++KK9i8PeHPg3dfFLxHptzq
uuapoEETNoi2ls7TX8mBhG2IWAzwDgZ9q6H/hTema/8IPFPi2Lw1q/g3WvDSiZ7K8mM0V3F
jJxuVWRgAfXt68AHz5RRRQAUVoaMNHOsW6699rXTi2JjabfNUeq7gRx6GvTfEfww0Tw/wDG
aDwx9rv5/C0lkupDVN0e+W0MJkM6nG0DgjBGcjHU0AeRUV6BZeB7PV/Deoa3p1n4iQFpTpl
sbNJhdogyx8wMpOzkttQ4H41ofCf4ZT+MPHWgaf4i0q+h0PWjIkV1HIsLEKpJkTcDvUEYOB
jnrQB5fR2rqLTwJ4n1aSaTRtFuLq0F41lFLwomlGcRoSRvfAztXJpdL+H3jHWo0k0zw/czL
JO9tEWAj86VAS8aBiNzKASQMkYpgcwNo5600gA16vrvwzjm8HeAtT8J2U8t/rel3V7qEc9w
oSLyJdjOGbaEXjOCevFcjZ/D/wAY6jZ291Z6JNOt1HJLbIrL5lyked7Rpnc6jB5UHoaGBy3
aj0r2PTPh1oVt8GNJ8X6naXWqanr97Pp9pBZ38UZgcKBCdhB3kufmU9Fx061wuo+APE+ky2
K6hYRwR3t29jFcG4RofPRtrxlwcKyk85NAHLds0Dp9a7XWfhb420FdWOraStt/Y80UN+PtE
bG2MpxGz4PCsehq94z+Fup+FvH9j4Mtbu21HUbyK2CxpcJkTSRI7KecKu5yAT1AzSA88oHB
rrn+HHi0XukWsGnLdjWRKbGe2mWWKfys+bh1OPkwd3pitrwn8K77X/E8WlXWpWMMDabPqZm
iulbMUYcceh3LyCAQvNFwPOSRgYptd7ovhWS+8C+Mb2DRLbV5dKa2X7dBf4NmGlC7liA/fB
yQue1WbD4bavovimxi8UWdi0VvqNpaajprXi+fF55GFZFYNnHXbnacZxRcDzmivT/iZ8OV8
N+NvEH2F7TS9Di1iWwsIru4IlkRWALqDlmjXOC/TII5IqfXvh6fDfhTUND1DTbCPX9PWHVb
vV31AtG1tKMQwwKow5bO4k5PTHANAHlNFbXhXw3f+L/FWn+GtLlt477UJBDB9ocojOei5AO
M9K6N/hT4mS+uLZbjS5hZW093fSw3iyJYRwuUk87HKtuGAuCWzxmgDgadjP4V6Fpfwg8V6t
4l0bQrV7ES67ZPf6XcPMRDeRopZgrY4YbWyGAxjntSWvwn16807RtTt9U0hrDWb86XbXH2h
ipugQPLI257g7gCuO9AHnp2gDg570oGa9C8K+Cmh+IF3Y+JIdPkOg3y295ptzdNG11J5nl7
E8tWYruHzMBwvOatXPww8Rar4u8d2xt9K0G58Nebe31gZmWKGHfyImw2VUEYBOSCOpoA81w
COBzTK6Xxb4Q1TwhJpa6hNb3Fvq1jFqNnPbsSksL5weQCDkEEEVzsMnkzRy+Wj7GDbXGVbB
6EdxQAyivdvjl8N7DRPFWp69Y29n4Z0I29oLG28qQLfzNbq8ogABGFJ+YkgAsKwfGXwts9L
n8A6P4Z1AaprXiTT7efyQjqJZJnbawLABVA2rjrwSetAHk9Ljpk16fffBrWNPkdrjVrT7Nb
atHo19MsUoFvM+QrKCoMkeQRuXuOmCKnuvg5BY/EO38D33j7RIdUlv3011CynyZRt2FsqPl
fcAGGcEEGgDyiivS/iNo9tYaVYF7PTtFn0+abSI9PtraRZ7ryG2yXU0jdSzkgZ6YIHSsT4d
eBpviF4pk8PW2qW+m3AtJrpJLhGaNvLXeVJX7vyg84PSgDj6K9V0v4QLqun+E9Sh8WWaWni
e+fTLQm2kLidXCncv8Ac5B3Zzz0q5oXgybwx4d1zxFey6bdNpmuxaDeWtzaNKY23E+YjZG5
TtIK8EjjNA7HjxGKK9O8T/BbxppfjDxHo+jadJr1tocuy5vbSPZGuYxL0Y5GFP6V5jQIKKK
KADvS8Z5oGARyTmnhC3c/4VSARenqOgFFPUAK+OcDuKKYERPy9Ovekp+wGIsSeOlRjpU2AX
60dqVgu47SSPekpAFFaWj6BrXiG8az0PS7jUblF3tFboXYLkDOB25HPaqE0UkE8kEy7JI2K
Mp7EHBFADO9fYHwhfRfDv7NnjfwlrPizw5b6rrsc72cDarCdwkt1Vdxz8h3DGD0r5AwePek
xQ0M9s8NeAJdU1Hw9o/jj4k+FbHwxpE7SBP7WhmdUdw0iIqEnLEdzgV6D8D/ABd4Zsvj546
8d614g0XRNHvftNtbrNcLEW3Sq0exO67F69K+UqOtAj6W/Z4vvDngL4s+JtY8T+MtBs7L7J
NYxyC73id3dHVkwOUwDk+vFUPAfjbw7oHhD4jfCbxDrNrbW3iFnay1u2LT2qzFQAHIG7YcL
8wHGDxXjWmeD9X1fwZrfiuxa2ew0RolvEaUCVBI21GC9wTxx6Vgl2KkEDgYx6U7AfTPwIv/
AAZ8P7TxvaeI/iDoUd1remG0thA8skYOHALSBMDlhwMnHNY/wt+JukeFfh14w+E+r6+NL/t
CZptO8QWaGaCObCj5hjdsby1+bb0J4r5759f1pQcDBosO561rXiDUYPCGrWGufFuXW2u4wk
GmaPJI0Mzbgd07MigIBn5Rkk46c12Wtap4Mvf2TtA8Ax+PNIOvabdvqLxATbSreY3lg+X9/
wCcD0znmvnEswbNHPJ9KVkguew/Ar4oaZ8OtU1/TvENvO2ieIrL7HczW67pLY4YLIF/iGHb
I69K1PhV4j8DfB7xje+NJfFSeJJ4LWW30+xsLWWNp2fADStIoEYAHQbjz7V5LpPh271jTb7
UIb7ToIrBd8q3V2kT7ccFVY5fnA+XJyRS/wBgo2g6Zf2urWl1fahctbDS4txuYsY2swxjDZ
4wTQI6/wCHHxTvvBvxti8fTkmO7u5G1KGLpJDKxMgA9s5Huoqx8WfG/hnxL8Q7aPwvp5j8F
6S5FnZjMYmDyeZO+DypkYn6AL6V55rOkX+ga5e6JqcXk3tjM0E8YOQrqcEZ781RVJGBKqzA
dcDNAH0d49+JHgrxHr2hax4d8ZajoPhnS4oSvhW2sniZHQ5YKVIjYtgfMx4965X9oLxn4R+
I3jWz8a+GtVmeS5tIoLjTp7Vo3tWQHq/3WznHHpXlWlaVcapqdrYLPBZm6bZHNdsY4t3oWw
cemenPNJf6XcWWsz6Wkkd9LCxQvaEyI5HXaccj36UJAUo9pG1jjJ5PtX0F468bfD3V/wBnT
wt8PdN8S3U+q+HZDOHbTXSO6JL/ACgk/Ljf1P8Ad968BjtLuVGeG1mkVWCsUQkAnoDjvTms
78CbdaXA8gDzcxt+79N3p+NMD3vx346+Hmu/s++FfAOl+ItQk1Tw0TKsj6aUjumO4Fc7/kw
G6nPSo/H3jj4ceIvgb4U8D6Xr2qPqPhdHMUkmm7Uu2YfdPz/IOevNeAA9eMnHHPSrZ0vVFB
J067ACeaSYW4T+906e9Idz1b4P/EvQPA2g+LNF1e0vbS41+1+zw65pqq1zY8EEAMRwSQeGH
T8tzwH8Sfh34R8IeMvBd7d6/f2/iq18u41gW6b4nAZVCwl+RhiSxbJ6Y714xpWizXWuaZZa
hFeWdtezKpmS1eV9hI3OiDl8DnArq9I+H1lrOneP7u11qZB4UgN1EstmYzdx+b5fzAnMbcg
4IOKTA4NnS3vmezkZ0jkJid0AJAPBI5H4c1oSeItXlheKS5QpICrAQRjIP0WoP7F1j7DHff
2VefZJWCpP5DbHJOAA2MHJq5L4Q8VwXj2U3hrVIrlIDctC9o6usQODIQRkKD36UwuYnevTt
S+KS6n8FdK8F3Gmltc08vZLqpIz/ZxYSC39fvgf8BXHc1xTeFPFCIsj+HdSVGgF0GNq+DCf
+Wg45X36V1/g/wCHmn61ZaFPrl/qVg+vavFptkILAvGUJw8plYhcgkYUEk4bOKBGtb/FmEa
F4KjQXelap4UtpbOO4s4IZDPGzEhkZxmJvmKnhgQc+1a+gfF/w9H4q+HXifXtK1FLvwdZ/Y
TBZFPLulXfscbiNrfOdw5zgYxXm3iXwPrGh+IdZtLSxvb7S9P1WXSU1AQERyyo+0Lnkbzx8
ue9aOq+ArvTvD9xdwWetHUdNET6nbz6e8a2SupOXJ+6M7QCfvZyMUWRSOog+Kenp4T0zw2k
V7Z/2JrM+qafqEMEMkrLI27DK+QkgOCGBP04qhrHxI0vxL4Q0bQ/ENrqSS6LqN5ewXVnMnm
XKXMnmOshIG1938YGOT8tcfJ4E8bIVz4U1X54BdJi1c74sZ3rgfMMAnIrM1LQtc0i3tbnVd
Ku7KG63eTJNEUWTbwwBPUjIyO2aQHslp8ZPCh+GWlfDzVtE1K60OLTZ7S8VBCJTM0wmimik
6jY2RtPDDkjNUdH+MunaZq3gvxBJolzPq/g3T5NNslWRVgukw4ieQYypXzDkDO7HUV5Dp2m
6jq9/FYaXZT3t3KcJDBGXdscnAHoOa9C8U/DQaL8N/BOvWcGpNrPiCe5tprCRVk+eNlVTFt
GTuzwOaNhXLVp8SvDKeBPC+gap4Zm1aTR9Zl1a4imkVLe7EuN8WAMqPlGOvcEYqxrnxS0XX
/Bdl4Xl0a+jisdcOrwypJEgCNw0OxVCqAoAUjv1HauW0nwHqdt4x0DTvFuj6hZ6bqd+li0s
RUHcWCsofBUOuQSp59qsePPhvrXhTxbr1lZ2F3c6NpuotYpePtOPmIjMhXhCw6bsZ7UWC52
Xib4yaBr4+JTr4e1GB/G32U83MbC1aDBH8PzAso9OKy9V+Leiaz8QtJ8aal4DtL+7gEf263
upt8U/l26woFG3AUbfMwwPzewrlNV+GPj/RVU6l4Uv4TJcR2yAIHLSSDMagKTncAcY4ODjp
Vnxh4St/DfhvQ5F03VEv3MsWp3VxsNsLgEHyI9hOGQfe3HJz0FFkG51M/xjsZ9I8MWc2i6n
JceG7q7uLe8TUvJlk88cklEGxkbBXbxgYIOaavxwvl8ZWPiC50o6hJBplzpVzcXMqrdXkcw
YFnkRANyhgFO09Oc544r4eaPpXiP4meHfD+spM9jqd9FZyeRJ5bqJGC7gcHkZzjFdJrPw+i
tNE8QDTNFvp5LHxM+kw6pLewrbpECyrHIhIYOSAd5wuKLJCE0D4laboOkeLtPsPDRtl19bZ
YfJugFtPIdXjOCp3kuoLdAcnpUOufETSNe8ff8JtqXhUnV57qG6uRDessReMqWMalSV37ec
lgMnHtB4t+FPiHw98TP+ED06MaxqTKmxLaRGYt5au4YBjsCknlscDPSs6z+GfjLUda0zSrP
TI57jVkkewdLmMxXflkhxHIG2swIIK5zxQkNs6/xn8Wbb4qY03xNpCWlxJqjT2eszXZkbS7
eVhvgIWMGSJTuYDqO3vnfEPxi154O8NeBY9SstW/sKN459TtFOLpFdvs6FiAWCRscem8jqK
wZ/hr4wtb4Wl1p8MDfY21BpHu4vLjgV9jMz7sDD/KR1z2ra8K/CHXta8dX/hXWguiz6dp82
oz+fKgJjWIujIc4ZWO35hkAEntTEcr4I8TDwb460jxT/Z41B9LnW5jt2lMYZ15XJAPGcHHe
tzT/AIlXOl+JfFl/aaTEdM8VRTW9/p0kpb5JG3nbIACGVuQcfUGsmz8D67qGg65rlitrcaf
oTxpfSx3KHyg7bVcDOWUnjcMjrWyfg/43HiLUvD/2SzOo6dp66pNF9sjwbYqG8xWzggKQTz
wDQBs6P8bL7R/FfhjVl8P281j4W0+Ww0ywM7qqCRSHkdwMux3N6DpwMVSsPirDp/hnw7oMP
haFoNB1ltagdruTc8hI+VuPu4VRx6e9ZNx8MfFFtpOvam4097fQVikvRDexyMiS48twFJ3K
24YI6d8VgeI/D194Y1p9I1KS2a7jRXkW3lEgTcMhSR0bBGR270aAdxc/GG/mv/E9xHoFnAn
iLUU1OcRyyLJHKp3FBICGMRY5KH25FS3Pxnu7zxB4z1u58M2D3Xi+x+xXwWaUKg43OgzwSV
U4JOMe9cB4bjspvFWmW+o2YvLSa5jilhLsm5WYA/MvIPNfQmv/AAj8Eaf448d6TqGiz6F4X
8P2xeHX1vWmdJiiGNHjJO7ezEYAH1pvQDzqH4n2Os+JvCMniPwvo76ZoGnf2WYrhZZ0ltwp
wSu7PmDLbSOMkZ4FeZNJCt75og3Qb93lMx5XP3SRz04zXRaN4E17WdEj1uP7LZ6bNerp0Fz
eTCJZ7gjPlp1yQMEnoM8mtOL4UeLm0/xJeXUdpY/8IzOkGqxXVwEktSxwrEfxKTxlc59KW4
G54n+N2teLtK1bS9b8Pabc2WoeQ8cTvM32GSKPy1kgy/yErgMOQcdOTWRdfFrxPPY+HUjis
oL3QFto7S/ji/fbbdmaEEk44LnOAN2BnpUt38G/GdpfXdhIthJe22lnWfIjugzy2YUMZU7Y
wehweDxVz4eeCDrOi6jPFo1h4h1TULC5Gm2TX+x7YxDMszovO4L9xWIDcnnFOw7mDf8AxCu
9S8QDXbvRbB7171b+dt0u2WUNu4XfhFLHJC4qe98Raf4++I2p+J/FV8PDdzeI1yJ9Pt3lQ3
QxsypYsoJHJBOPSk0r4Z61rHhGz8UW1/psWnXmojSVM85R0uTjahXHcHORkAdcVy+vaLqPh
vxFf6DqsQhv7CdredFYMAynBwR1FIDoPiZ44u/iB48u9fuZHeMolvB5ihW2IoG4gcBmO5z7
sapeCfGmp+A/ED65pFtaT3bW8lsPtSF1VJF2vwCOSpI/GtbRPhjqeueCLXxfDq+nW+nTamu
ksJncSRTsAUBUKcg56jOB1qy3wf8AFVo3iOTVTbWNp4dvV068uTvlUzseEQIpZuPmJxgDr6
UCIdP+K3iHTNL8NadaafpSw+Gr19Q0/dbsSkzHJLfN8wyFOP8AZFQv8UPEckmsh4dPa21jU
Y9WuLU2+YhdISRIozkfeORnBz0rpLf4eavonhn4kaTqem6HNqegxW8txLceY09vGXXa9sy/
Id+8ZDc4rO1b4L+KdHs9SN5Napf6Vp0eq3tl84aGB8dHK7GcBlJUHPPfBoGmcv4u8aa5418
U3fiXWHiTULwL57WqeUshVQoYqDjOAB+Fc5XrFz8Dtahuvsltr+l3l1JoB8SQwx+YrSWoXc
eq/K+M4B64ryegQcY96KKKAEqWPLHAYg1HUkfAyeKAJ9q+SepYAkGikK7vuqXA5JBoqyyLC
+SB75qKnHcvBFNPI4GKTIDn0oooqQPZ/gnpVlc2+r63q+jwXOk6O8dzcyAb7q7+VlSyhXOf
3jMCzDoq+9dANC8K2/h/xHeyaLpVx4wg8RRrc6TZRLOltY7N3lwxswG3cSjOMkY/GvnoF1x
hiPoabzn3oA+gW0vw8vwr+IWqaN4UsEubXXoE0lLkx3E1rE3+sVWBPmBcqO4Ga6fxP4N8KS
eI/iVpWn+HdIt7O18NW95prQMgxekIzGN93UnzBtBxhcYr5XrS0LQNY8Ta3baLoOnS6hqNy
SIoIRlmwMn2AABJJ4oYI9w8S23gG10tF0HQ7XVPD1x4ZTZcRyQxm3v9uXleVj5nmh+DH/ED
gDFeLeFP7EPjPRR4lLjRDeQ/bimc+RvG/GOfu5rJkikineGRCsiMVZT2IOCKbg9uKAPpi8N
pF4H+Nem2lxoUOlXMtrJokNlPApmtkuCwMYB3MBHg85Oc980urn4amTxW8X9jN4Kk8MRjQ0
iMZuRqOxMYA/eCXfv354x14xXzR5beWDgeualQImQwznuOop2Yz6qePw/Z678L9W8VR6BB4
UvPCSza5HPFCj3DFJBuCKA7SFtm1lGcjqK4/wAJan4Ij8OfD1NMudItFttZuH8UJqXlh5rU
yKULBxmRPK3ABc4btnmvJfEXjLxB4tg0yLX76K6j0qD7LaAQJGY4h0T5QOB7+prm3QqPb+V
O2gM+gZvFWhaP8HdZuvCNzoYuIPFs8+l2d6sE1yumPGy7fLcFihYjIPPer/w+8S+FDbfBua
91zSLR9DudQi1s3pRGWF2UxKwIy6leAecd8V82YPpSAcZPSpEe9PrWi2HhTTbfwdrGg6b4k
sNfvJtTmuRG0d1A7fuHDMpWWJUJGwZ5OdtWNC8VaLo/wq8CTz+ItP8A7S0Xxh9unjhYfaI7
EkAkJjO0kOdvoRxXz8R6HNJQB6L8ZL+w1b4m6nrOneJE12G+uJp42jyVt4mlYxoCevyYOMc
ZxVf4T+Nl8D/EGxv70u2i3RNpqcI6PbuCrH6qG3DvkVwXNH1oA9vsPGugaf49u9OtNRs9T8
J6Lpcum6YmqiWJb1TIpZkeP5oJHJZg+OFG09a3P+E9+Hwt/Gtjp9xJDqWsWenfZLy8uZXET
RAedarcqok2cDa+Pmxhj0rxrxF4M1Tw34e8Oa9eXFrPY+Ibd7i0aBySAjBXVwQMENx36VW0
bwzdaxoet6yl9YWdrpEKySfa5xG07McLHEvV3OGOB2BpAez6X8RtOmt/ihc3niDS9Mvtb0i
3tbRbOOZY57lAu5xlT8xAIMhxljkda6Oz+IPg7/hNPB91feMrSTR7Twe+l6mpimIkvDC8Z3
jZ+8zuT5jnhD7V8sYJ5p6sdwzjr3pgDIEkZN6vtJG5ejfSvpbQvif4T07xL8Iby/8AFzPYe
GtKnttViWCZ/wB4yuAuNvzjDqPQbTXgHifRYPD+uvpltrun63GsccgvNOcvExZQxUEgcjOD
7im+HtHttb1GW1vNcstGjjt5JhPelgjsi5EYwD8zdB70Aev2fjrw0ngzwfZX3ippNW0bxdJ
qss3kTMUtCVztbHU7M7R6ih/HPgx/EXxou/7dYw+LoZBpjfZJfnZ5/Nw4x8uMBST3PpXn8v
w/kh8I+EfFE+u2cWneJLuWzDujj7GY2VXaTjlRuzkZ4BrmNV05bDW7+ws72LVILWZ4lvLVW
8ucA4DrkZweozQB7tq3xe8IXOt+L/EUC3MsGv8AhqLR7fQGhIS0mEcaZ3fd2IULKV5yeg5r
kdf+JtnrPws0q0K3f/CZxWv9i3t8XO2XTkfzIxnOS5OFP+ynvXlQilIbEb4T73B+X6+lIsc
j7tiM20ZO0ZxQB9I+Fvit4L0m/wDhfNf6/ePB4Z0i9s76JLRz+9mVwu0ZwwG8An/Z9xXOeG
fHXhDSvh54K0K71m5+16H4rOszlLRiv2fAHynP3vlzj/a9q8SWOV1ZkjdlQZYqCQv1puDnF
AHs3xe8c+C/H+mrqOlyTWGtWd/chbW3tDFa3ltJIXSYjcdk/wAxDnndjPpW9rPxb8Ga3L49
v2fUbWfxPoFppkEBtwwhlhVA29t3IJTgjsea+f2t7hIlmeCRY2+65UhT9DRLb3MCxtPBJEJ
BuQuhXcPUZ6igD6C0T4u+D9K8X/DHVpL3VWtvCWiS6dcxx2oy0zo6748v0/eDJOPue/HB6/
4s8P3/AMEtH8HW9zez6tp+r3N+0stuFjdJQBgNuJz8oY8d/avN0ikmkWONWd3O1VUZJPoBV
ttI1ZbiSA6ZeCWOPzXQwPuVP7xGMge/SiwHWfDPxraeCNc1We/s5Liz1fSbnSZnhIEtusyg
eameCwIHHGRkZruND+LfhvwroPw3t9Ntb7U7zwfqdzdzJcRLHFcpP12HcSrKOmR15rxtdH1
dplhXSrxpWTzVQQNuKf3gMdPelttF1m8gW4s9JvbmFn8tZIoHdS3XaCB19qAPT4vidomleG
7bw9plpeXcDeKk8Rz3Fyqq8aoRtiQAn5sZyxIzxxT9Z+K2jXLfEqfTdOvPP8dzoXW4K7bKI
SmRsY/1jE9OgA9a4W48D+I7XwFZ+NJtOnTS7u5kto3MTfwBSXJxgKS20H1BrHbSNUisF1Kf
TbuOxbBFw0LCMg9MNjHODj6UWC561rfxisF+NPh74g+HrS8nh0uG1ilsL7CCQwxeVkbSRkg
kg4ypNcf4s8Zxa1pd7pthdagLC61NtSW0mjhjiiYgjJCDLvhsbuOB05q94++GNz4c12wsvD
Q1DXYLrRbfWXZbbLwJKMkMEzwPWuVtPB/iy+v0sLTw3qc928P2hYEtnLtHnG8DGSue9AEvg
bW7Lwz8QNC8R6hFPNb6XexXjRW+N8nlsGCgngZIAzXd6v8AEzw7feEPGmi22m6iJvEOvLrc
MkjR7YdpJEbAcn77cj0Fc3rngWZdQ0u38GW+ra/b3cYh+1GxaNLi7UHzo4BjLKp4yRnIPFY
i+DPFzRRSDw1qQjlkMSubZwN46qTjg+xosM9QuPjhp0fxfb4i6X4VKXN+k0WpwzXGfNSWFI
ikZA+XbsLAkfxYPFZXhj4qWPhzxr4W1iRdZ1PT/D1xPdRWs00UY3SLjaqqu1fVm5J9sV5ff
afe6bey2OoWs1pdwMUlhmQo8bDsQeQav2HhfxHqmlPqum6LeXlhHMIJLmGItGkh6KzDgE+9
AjpdD8YeHdI1LxRJLoUt5Hq8ZjsruUobnTiX3FkBBQkjKk8EdiK628+NtncfESPxdHoFwpn
0BtAvLd7kMdhi8oSRvt+9jBwR1ry9fCniZtYu9HGg3w1CzUvc25gYPAo6s4P3RyOTxyK7Lw
f8N11zRfHUOr2mpWWu+HdOF/Bb4CBzvVSrqwzjDAggjikBT0nx/p+laP400GHQTDpPiiG3h
2QzfvLXyZA6kEght3OcjvxXYz/GzQrjxrqviR/Cl4q6l4a/4Rx7Zb5f3alFjMgbZydqjgjr
XlD+FPEya3a6I2hX39o3gVre3ELF51IyGTH3hjuOKtL4F8XtfpYjQrgSyW73aliojaFDh5A
5O0qDwTng8daAO0+FWs2Xgv7d4uutT0i702eC60698P3TlprpDHuiymMMpl2cjptOcVxF1r
1jfeH7+K/0RLjxBeX/ANsbWTcMHCEHdF5f3SCxznrWkvwr+IL6wukL4ZuG1B7L+0Vtw6F2t
/8AnoBu5H0571j3nhLxLYSaclzo1znVDtsmjXzFumzt2xsuQzAnBA5B4pgU9GvLXT9dsr69
t5Lm3t5llaKKTy2fByAGIOOR1xXrF18cYp/iH4t8UDwkjWvi7T2sNTsJrrcOQAHjfYNpG0H
BB5rgZvAXirTtSsbbUvD96Vurv7GFtQsztKCN0I2kgSgH7h59RXUyfC5x488PaRa2erz6Tq
lybXz5EgWaWVDmaKNRIVDqCF2swO7t0FICvZ/Eqyh8N23hifwyj6LpupJq1jCLxkljmCBHD
PtO9XwGIwMHOCBVy5+Mdxq2mePbfW9CjurvxpPFPcXENwYVt/KbMaou05A6HJ5H51i6r8Pd
bvrnWNa8N+HLi08OWuovYg3l5CXtHBwI5m3AKfcgA9iap3/wz8c6VDqsupeHZoDpKCW9jeR
PMt4ycCQoG3bCSPmAx70aDO6l+OFvL4tn8RjwanmTeHj4ceI6g23ydmwvnZ97aMenes3wr8
a7zwpF4eWy8NWTNokNxbqFmeNLlJs7mlVfvSgMQHzx6cV5db2813ew2drGZZ55BHGg6szHA
H54rptZ+HXirQPDj+IdTsrePTUvG08zR3cUn79fvRgKxJK45xwKA1NvTPifaaZ4NsfDC+FI
pbay14a9HK14+8yAYEZwMbduBnr3rm/G/ir/AITXxzqvimTTo9Pk1OUzywRyF1Dn7xBPOCe
3aovBlpp+oePtB07VbX7XY3l9Dbzxbym5XcKfmXkdc8eldX49+Gl5ovizxD/Ytqq6Nb65Np
Onwy3Cm4uWVwoWND88mNwBYDGaNAK+hfEwaL8P7bwcfDdtdwQaxHrRuHuJFd5UwAuAcBdox
x9a09V+Nms6td+JFn0e1j0zxFdpqF3ZRTSpsuVGPNjkDblz3HIxXP6h8LvGenpcF9NjuHtL
qKxu4rW4SV7OeQ7Y45Qp+Us3yjtnjOaVfhn4jOvadoRm01b+/vX05IzeKDHcrjMb91OWAB6
E9DRoI63TvF/hbTPh541c6ms2reLNNgtV023tpB9ikjnBO6Rydy7FU7skkkjHeuU8R/EzWf
FkbTa9Y2d3qb2iWbX7GQOyIoUMU37N+Bjdtz+PNT3Xwk8X2VlqV7eDToLfSbsWOpSNexkWM
p+6JMHv0G3PPHWm3Hwm8X2l94qsLqG0hu/C1qL2+hacFjAQCJI8cOMMp69xQBtj46a8mtQ6
unhvQxcxaH/wjwyk5H2TGNpHm/exkbq8oJBYkAKD2Haul8XeCdY8Fz6XHq0lpMuq2Meo2st
rL5iPC+dpzgYPB4rmaYBSqATgnA+maSigAp/OzOOlMpRuxx0oAkQfu2ZWI9RRTYwc/dJyCO
KKsdxGK4XaSeOc02igDJwOtQIKKcqO7FUUsRyQKb3oA9H8GeF9Hv8A4Z+MvF15bHU9R0RrS
O203eyqyyyFXlYIQxC4A4IGW5qv8W/Cej+DfHSaXokkn2aawtrx7eSTe9pJLGGaEnqdpPfn
BGa4e1vL2xm82yu5raQjG6FyhI9MirEdlqmqpc3lvZ3l75CmW6mRGk2DP3nPOB7mhAz1P4Q
eFvDut6TqmteKfDj3mi6LIJ768DSlpVK7YrOBEYZlkkI5OcAV23gHwFaQa+7a14et9Li1Tx
IdFdbO/uHltoCh8y3Uow2AbhmR252kYIzXzlbalqVlGY7PULm2jLbisMrICfXAPWmrfX+ZQ
t5cfvjukxIf3h9TzyfrQM91tvBGl6X8N/iPIvhCHWNa8M+IIbS0knSVpDA7sPmRGG4YUEcd
81o6v8OfC2keKfE17o+mWF3Z2GjWNzcWFxLJdyafeXDDdFHEhBlxgg7mwgbk5xXkul/EPVN
L+H+teD47OGWLWJ47ie9eST7Qrx/6sqwbAxz25zWBp2m+IL20v9T0uzvbiCzTzLu4gViIVP
dyOg9zRYD6G1X4deBvD3xK8X2jaLeDRY47CXT7uO1OoxWvnJudTFvDSKSGUOpbZtx1NYVx4
Z0CPwr8SrW00fRb7XNF12zbTTZhnzBJKd6KGOWjACgg9MnJrwhLi+MkaQ3E5cfKgVzkew/O
rGqaZrHh7V7jS9WtLnTdQh+WaCZSkiZAOGHXkEUahc9D+PXh7SvDXxp1fTtF0yHTtNMNtLb
w2w/dfNAhcpycjfu79a1vhrpVrqnwQ+Il9H4d07VNb0iSymspri2WSSIPIVkxn7wwB8pz3r
xhpJHILyM2BgFjnFdRovjnVdB8G674Usraxew13YLxpoN0h2HKbWz8u08j3oC57Y/hn4ZL4
/mjW30xNX/4Qz7aNKEwe0TWtvMQ52k4+YR5xuOPaoLLwvoOpav4HtbS20LT/EWqaPOfEJmS
Mw6aolG258o/IJzGCAgHUg4r5xJ75q7Lo2sQaYmqT6Xdx2MmNty8LCN85xhiMHOD+RpMG0f
Rclp4Dv8Axzrl7d6NpWjmXw9K/hfTDHEH8xZCivOpIRrhwGdVY45HoKi8F2/hrUfHd0l34S
0q2jPhKb7XBfG32T3y7hFLsBxC7kL8oIJ6968Dbw1rcXhWHxVNpssei3FybSK7YgLJKBuKj
nJwO/Tt1rPuLaa2KLcQPCzosih1K5VhlWGeoI5BqrOwj6a8O2WhzQ/Bu41DR/D3manLdReI
pZUt1LQCQ+WJV6IPLJIOATgc8Vl+HtM8H6dp02k6lb2umuNQ1CNdTiltruJYxlUF5FJ84QD
BRo253ZGTXgugaBqnifX7TQtEtludRvH8uCFpFj8xuygsQM/jVO8sbrT9RudPvITFdWsrQy
x5yUdSQw49CDSHoj6o0ceH774M+CdPj1nTLPxja6HfjTJ76e3ktYGacOY5Vc/JK8Z+RmGFJ
9RxzdvqPgiy8M+D/wCz9P0rU4Bp9xD4isrq5gg3Xjbg8krspk4O1o2TI+UAdTXz1JaXUVrB
dS20kcFxu8qVlIWTacNg98HrUGOlKwXJVVBOC6sY93IB5Iz2r2z4l6tpk13qSeA7/wAPw+D
bmxsjZwssYnikjC5RARvSXfuLMeCM5OMV5Xq/hbWtF0PRdX1K3SC21iN5rRTIpkaNTjcUB3
KD2J69RVXQ9Hutf1+w0SyeFLu/mW3iM77E3scKCx6ZOB+NU+4H0dq3jXw1pnx0t7aXVNKl8
LeJdBg0vVLm0MUiW0zQmNp/lztdJOSe4zWD8P8AxboY+OMVtfa9YxeEtI0m40m2uL8pFHcI
ISiyEEcl5MP6gEeleIa5od94e8QajoGqKkV9p1w9rOisGCyISrAEdRkdazMehz3otoI93tt
U021+Fvws06LxJpcWpaN4huZ7uMXi7reKSRCHb/ZIRs+xHrXaR+LPD+lfEDxz4j03xZoU8X
9rSXGgaf8AaFSGWedFQ3MxxzFEgJCc/NnivlMZPA59qtajp99pOpT6bqVs9reW77JYZOGRv
Q1Nhn0n4F8UeB/Dmr6XJqnjuLV7I+IL2bVVuYxFGY2UosvlrGWuBIDnBO1PQda5aDxFomke
AbPQ/CHiTTdD8SaT4hmvLm8IzFe25BETrJtIkVBx5ZHOc4NeGofnGSMe9dNL4K1FfhonxAS
7tJNLbUf7MeFXPnRzbC4yMY2lRnIJ600B63o3xA8L2HgrwfBot5p1vq2h6hdz6ql8JIYNR3
v8krKiHzVKZXyzggcAc14NfvHNqd1NCsaRSSuyLGpVApY4AB5A9Aa0vC3h2bxVr8ekw6hY6
cpjeWW81CYQwQRouWZmP0xgZJJArHkTy5mQOrKGK715B7ZHtQI+htW+IHgHbbXF6tpqDW2p
6bcSJpTzrDqsMJ/eCa1mGyIhc42EAk9xXNfEzxvpmtWXiW00zUdNv9P1XWBqdplJ3uYh8w4
34WEbSFKjIOBjgVw/jLwLqPg3W9K0u5vLa+fVLG31C2lt2IVo5s7M7gCDxzms7xT4ePhjxH
Pon9r2GrSQBRJPp8vmxByMsgb+IqSQSOMjrRYDV+HGrweH/H1jrF1d2ltFBHNlry3a4ibdE
67HRDuw27bkcrnPavYfDPxF8Caf8VNN19NU/sKCDQLuxuI4pbm6tYpnLiJIN6mTb84Yg8A5
xXzcA5O1QT7DmlVWY/KCxxnjnigD6L8N/ELwzpnh74UW194zU3Ph3W577VSIp2Pks+9ADt+
fowx2L/Ws8ePdA0bwF8R9N8PeMjaahqWvxano/wBmhmQmOOQvwduEJyvXH3TntXgfPrTmRl
VSysA3KkjAI9qLWA9Wu/G+g658DtL8M6vqmoJrOlXl9deUqFlvGmKMhZs42gh9wPPTFb3jj
4r6N4hn1vU9Enh02HWtFg0yfTZbOSR0KKg2Kd/lKoZAwcDcBxjJNeFxxTTEiKN5CBkhQTgD
vQ0UsYVpI2QONylhjcPUetAH0xafFTwLaeP9L12HxHdRwWvgz/hH3kWxk3C5EewMBnlcnOf
asjTfFd5d6V8M5/h9Ndaz4h8CQzz6jEITGHgecMQGZsuuH2EYzyT0BrwP7FeeckAtJ/NkGU
TyzuYeoHejyry1VZzHPAr5VXwVB7EA0rDR7HrHi3wppf7RWj3OmSXFl4N8L6oJII0zO3E3m
zFQCAdzllBzjaF9Kt6z8Q/CmoeB/HOiR+INRa68QeJ11iJ2s22mAN91/n6/NnHT5B615jde
FobXwfpepf2mZdb1K5eOPR47ZzIkKjAkZsYyW6KMnHNYjaTqsTTb9Mu0+zgNLuhYeUD0Lcc
A+9OwXO2+M3inQ/GnxW1TxR4enuJbK/WI4uYfKdGWNUIIyc/dzn3qz4S8X6DpXwW8beEL68
vbfUdfntGhMEG+MJCxZg53DrnpjtXMeI/DcOna+NN0C4vdYi+zxzF30+S3kVmUFlMbc4B43
dDTtP8AA3iPUfCms+JINOnFlo8kUU+YX3F3JGBx1UDJ9BigLnsPiP41+Fb/AFnxpFZWdzNp
/ijSrC0+03FqjSW01sAvzRliHjbbnrkHHpXM2XxVsceK4Nbnv9R/tjw7FoUFxHbRQmHYylT
sUgbFC4AyWPc+nn+raFYWHg/QtYgvL6S9vzL58E1i8UMQUgIY5jxLkcnHSudoEe56R8bdM0
LVfBSW+hy3eneHdGudImmkKiecT53uo5Chc/KpJyM5xmsfQ/H3hqLVdBtPE8mq6r4Z0hriV
dMtrWC1jlZyrCNlU8xsyhnBJzgADvXklA60rDufTPw28U6X4w+OEviCae8kubjRNQXVLu5K
Qq8kiOsccKFiERU2Iq5zkVxOj/F2DwTpXg7QtF0ea8HhrWZdXnk1AhWmlZTGYkVSdihc85P
zc146cdjSUWC57PYfGj/hH/Gltr2jre3VnFrbax/ZdxHDBCCyOhBMYy0m1yA/GMdOawPD3i
/wp4f+JejeK4rfWbiGx1b+0nhdowQoO4RqM4JLYy5I47V5vRRYSPXNR+Ivha88D+MPDcVpq
yHX/EK61HKRH+6QE/I3PJwzc9Mge9dBrHxo8Lap4r8e6x/ZGrpF4r0SLSUjLRZt2VVXefUf
IvHufavA6KLDuS2rRx3sDzGVY0kUuYThwAedpPQ+nvXp/j74jeG/FehjSdM0C7sLWwigttH
t5JlaOwiXLTMccySyvgs5ryujNMRreGtSttG8V6TrF3DJNDY3Udy0cTBWfYwYAEggZIr1rx
h8c7bxZe2Wuz6FP/wkWjau2oaTfSSR7YoDIJBayqqjzFVs4bIPPua8PopWHc9cvfi9ZynxW
bPw9JH/AMJfqVvf6osl19xYpfNMULKAV3MT8x5Axj1qa6+NU1/rXhu91OzvNVXQ9XXVYZr6
4R7pVX7tsJtgJjyASWyeO1eO0UWC56tqHxS0i/8AD3jbRz4fu0HirWI9XaT7Wubcq5fYBs5
5Zxn6elXNb+Nn9reMPE2txeHBBbeJNFXRry2a53siqEAkR9vBwg4II6147RRYG7nsTfEnwz
4p8XeD38SeDbRdH0PS/wCyJYZ7yRkeFVO2QEAESDLEDoWIHFeQSGP7Q7QqRHuJQNyQM8Zpl
FMQrHJLcDJ6UlAJHTvxQMd6ACnLypH+TTQrEZAOKkCHBVsDBxg9RQBJFsQgux7jiimgEEKx
BGKKB2IaKKKBCgkZwcZ9DSUUdqAO28D+F7PWrDXdV1Wxu5dO0uGNmuI7hLeCGR5Aq+a7Ank
btqqCSfbNeweG/Cdv8Pfir8WvCFjez3Vnb+EbtonlGHdWijkG4DjI3Yzj8q+fdJ8Q63oaXK
aTqlxZpdKFnSN8LKAcjcOhweR6VrR/EXxzHeyXy+K9S+1yW4tJJzMS7wjpGzHll9jQB6J4g
+Gfgfw5ZWmmX+tTC/u/DaazBexuZPNuXQusQiVCPKwCu/dkHk8cVifs+2Olal8efDllrFgt
7A7yMkbNgeYsbOhI/i5XpXCjxT4iGkf2Out3osNhjFv5p2hTyVHop7gcVRtG1GwuI9Qsmub
WaEh454tyMh7EMOn1oGz1DQPBFpfT+Jtc1rwrLa6VZC1MSyXzJHAZ5Bs3bVaWQuu7aFHBIz
xXp3h3wBpnhH4m/GXwLFrD6foy+HGjW/vkZhBHI8Lbn2jnaHI4Hb6184trvim2urm/fVdTh
mvxieYyupnA6ZP8WO3pUn/CY+LpDIp8S6q5mhFtIPtTkyRjOEPPK8ng+tG4XPbIvhvomkeL
fHNwNMuNEu/BllFeaXA91JIb9vMAW83ICSgGH2oOMgE8GvKPiPDpA8TQ3+j3Wo3KajZxXdw
2oCQuJ2BEm15AGdNwJViMkH2rPurvxzNcG6vbjXHm0qPyjLK0u6zQj7pJ5QEduKwrq7ur2d
ri8uZbmZuskrlmP4mmI9/8L/DDwdf3nw40i4sZby08VaXPealrKzspsJVEh2rj5FEexdwYH
Oe3FeCKIbXVgMR3cMM2MNnbKobvg5wR6UkWo6jBZyWUF/cxWsud8KSsqPnrlQcGpbDTr64g
n1KHS7i9sLAo928aMUjUnADsPugnjNID6N8U/DDwVD8QPG+hf8I5/YeiaZ4dGrWWpJcSfu7
jykZULSMQ4dmZdvXjjpXP+PNK0rTvA3w/0W28KtHL4l0m3uY55b+4jgs7x5drMqOxRQyj5h
j+LPGK82+IXxB1P4h+IzrN9ax2BaGKJra3lcxHy12K21icHaAP171yk97f3UaRXV5PPHHwi
SSFgvbgE8UAfQ3xA8E6RZ/DfxBfW+lLHqHhLWorWO1t3ne1W3dcyL+8bMiiTkyAJkse2K3v
GXhvwp4m/aH8JxeI49M03wddW9rbpNayCH7QRZI6xls8R7tqBhjGcZzzXyy1zdHIa4lOU2H
LnlfT6e1R5dgFJJC9AT0osB9GeGNM0G3+K/w+ksvDd1pms2/iby7mYWxtraS3VgwwjOxLJg
5cYBHUk1cl8KeF7qXW11bTBpusXd/rDi81C0FxZ3O2SXYWlVw9qy44yMMcHkGvml3lLAmVm
wMAljwPSmlpCGBdjnr83WiwHvHjm4+2fAf4calptpoRt9MsXe7Hkx7/ADvtW0RgdSWGGZe4
BJqL4gXPgi38E2XjLw5pehRz+LNPhtl0qO1UtpU0JIupQP4SzBQp6kMfQV47daBrdjoNhrl
3p1xBpmovIlrcuuEnZCA+31xkVm4IPpQB7z8R/AE2ueJvB9r4asNLsbu58KQXdwizRwJLcI
D5igZx5mCvyjmvLfBUkFv8RfDM8koRY9UtXZ3baEAlUkknpisbS9Tu9I1Bb+zdUuFVlR2UM
U3AjcM9G54PY81TJOCB0NNeZR9IeNW8O6jefFjUtbXR2mOppN4XurbyjLcTNMSdpT/WIUwX
L5H40fEWXQ7r4ueHvC1vaeD9L0e//s+7l1R7aJ0imWP98rtGwG1m+VkOAcDpya+c7e2ubyd
be0geeVgSI41LEgAk8D0AJ/CogSY9mB1zSEz6N8TSeGLXRPCfiy1i0yHWNJ8TSJqG1LZZBZ
mQNGXhTK7PvbfvYGPmNdBDeaRf/tcXGraxrXh7U9A1BNQ/dziAwpbbG8kyMRtJZypBzu9a+
a5PCeuw+CoPGbWY/sOe7NitysqnEwXdsKg7gdozyOlYoUk9KLCPe/BviSwvG1O78W6LpS3k
M1rZeZpEtrZ3UaxB8v5cimKWM8ByME7V7V2/g268BxeFdR0zVtasbi2l8by3Wm3SPFHFE3k
ssV1Lbk/NAshAKDA6fw18y6L4a1LxCuoHTPIb+zrR72fzrhIv3aYzt3Ebjz90ZNOk8K61D4
Kg8XzwRx6TcXRs4XeVQ8rqMsVTO4qOhbGAeOtFgPcrTWNF0nwpLHNc6Pqnje38RmbVnWe3S
PULUL+72uyFGgPRlXBGeRxXhniiWyn8W6vNplra2lnLdyNDb2khkhiQsSFRiASo6AkDiq+h
6LqPiLXrHQ9Jt/Pvb6YQwx7gAWPqTwAOpJ6AVHqum3GkaveaVcSQSzWcrwvJbyCSNipwSrD
hhxwRQM+ivEGqeG7jxbpGpReMNNjmsPAcFhCsLwy+deIpRoBI4KwuA2Q+M8fLzTNW1rwTF4
wh8QaW3h+7ivfC9tBeQw6h9kna9V1WYxTBcRy8A7mUB13etfNWCODRjNJgj6F1fxP4PbTfG
sfhfW4LfxRd3en3Npf3gjBaBI1EtskwUJlHHLfKJAO/OYdN8Z6KngrVoYNU01vG8niNNTub
yNhZRX1uEHyI+wLsWTOY8KD1Ga8Axxnj86KdhHR+Lryw1b4garf262NrZ3V2ZMadGwgjDH5
vLVsHaDnA4r2vxf4i8E6t8PPHGgxeK7XVbnfp82iXN2SJJkhTbKVVUCQEr8uwAE45z1rw/X
/Dd74fFsbu7s5zcZx9mmEhGADk+o+YYYZBwcHg1g/jQM9L+Bet6V4b+Neg61ruqRabpNs0p
upZi21kMTLtIAO7JI4xXommeN/BdjoPgW+8TapY67c6J4nu7u9tkQyyNayHCMoKhSoYb9me
mOK8Q8GeGZ/GXjHT/C9pdQW13qMhggediE8wg7QSASMnHasrUbGXTdVu9NmZWmtJngcqcgs
rFTj24pAe3N46tP8AhKdCSXxNpj2lr4oGrrfh7iSeKAnMgLsuURlA/dAHLE9K2PF3jDwVrv
h3xxZXHi6CZNQ8Ww6nYiGNzItkOHMQKBVYK33SRkqfx+bqOcdaAPojxr498Jal4A8VaZpni
lrnVTrcOq6RdTmdrh4lTYWMhUCOUjGVUKAFrmviT8TdO8WeHbO60ua6h8Q69b248TsSVjeS
3UxxBfZuZG7Z2+leO4OeVJx1FKscjbtoZsDJxzgetOwH0n4h+JfhGfVZrqz1vStaim0TTLC
az1KyuhHNLbhhI3nIFkjYEgqwyGyc9BWE3j/wPf8Ah34geHpNW1i0sNZ1m31O1ml3zSyRoG
8xN3JDEkAFuoxk8V4VscLuxwaf9muthf7PLt27s7DjHr9KLAz1mfX/AAXq3wY8A+D9W8R3E
E2m6rcz6iILR3a3gmI5QnCsV29Af4vY15TqEdlFql1FptxJc2SSssE0ibGkjz8rFcnBIxxU
SwzyI7pE7qgyzKpIUe/pWxYeFta1HwtqXiW1spH03TpIoZpQpI3SbtoHHOApJ9PxoEYdHeu
gfwxKnhQa8+p2YJYL9gPmfaeTw23ZjYRyG3YPTrxUniXw7Y+H7DRdmtJe6lfW32i8s0gdPs
JJ+RCzY3sRycdDxQBzhIIGBSV28HgNbz4OP4+tNRklni1hNIfTxBklnjLqysDzwMYx1rjbm
2ubO5e2vLeW3nTho5UKMv1B5FAEVFdJfeCfEWneCdN8X3enTRaVqMskUEjRsMhNvzk4wFJb
AOeSDWPJpWpw2SX02nXUVpJjZO8LBGz0wxGDQBTorTl8O+IId/naFqEfloJX32rjah5DHjg
e9M/sPWxd21odHvRc3X+oiNu++b/dGMt+FOwGfRWhNoWt21lPe3Gj3sNrbym3mme3dUikHG
xiRhW9jzTNM0jVNau2tNI064v7hUaQxW8ZkbaOScDnApAUqK0bvQtbsFtWvdIvLYXnFuZYG
XzjnGFyOTnsK1LTwdrcXiXSdN1vQ9WtI724WMrHakzOoI3iNWxucDPy+uM0Ac1RXq1t8ONC
vtI+Jt3FPrNnN4RCTWsV7CsTyxtLsCzIeVfHPBrg5vCfia301NSn0G+is3VHEzwsF2ucIxP
YMehPBoAxaK6fUfh9420nz/7R8L6hbm3hFxKGhOUiP/LQgc7P9rp71fPguAfD0+It2qf2iq
rI9mbNREkLOFWcyb8+WchQdvLHrjmgDiacXYqFPQdK7Hx74ZsPCT6JpaWuqQarJYJdX7XyK
kbs/K+QBklAONxPzEZHFcZQAUueORSDrzS55zTQC5baQMgUpYk5PX1NJkmjHT+KhlApBJJ6
e1FKWOfuYUdBRSFcZtIAyPein7iYwp6UzAycdKBBRRRigAHeiiigAHWvqPw1DoOv/s2+ArH
xv4pn0nSJ/ENxaSldx88BcxRu38EatjJPQdOeR8uV0tx468TXXhCDwjPqKtoVu2+KzEEYVG
/vA7c7j3OcmgDutZ0zxPrfx40rwJ8TZrqJPtsOnxwWsm2OCF8JG1vuyNm3aQeSR1Oad4k+H
Xhvw/4Y8Q+IdK1HUZn8M+Jxosiysifakwx8xSB+7YFCP4h39q4+++JvjnU9V0rVL/xDNPfa
SR9huGjjD2+OAFIXoOw6DtUN58QfGl1ZX+nXfiCaa2vrv7bdRFU2zzgg+Y3HLZA5oswVj6K
k02LQ/Hvxr0zUta1bVrSTwlHdzT3cyvcS7lhYAtgKSN20HHArza5+FOjR6/os9pa6nd6Rf+
E18SXMQuY4/sRKsPnmYAeUHAycbsHAGa4Ob4m+Pbi9vr2fxVfSXN/bi1upSw3TxDOEY45Xk
8VWl+IHjWea0mk8TX5eztzZwES48uA4zEMfwcD5elLUbsbfxS8Eab4M1Dw9LpFzLNZa7o0G
qosjbzEXyGUNgblyvBIBwav/AA/0u21L4U/EyWS61G3m06wgugttdtHDcAzqoSWMDDgE5Ge
hrhNV8Sa/rlvbW+s6xd6hFaZEC3EhcRA9Queg9uldJpvj+30XwBq3hnSPDkFtdazaLZX9+0
7uZkWbzAwjPCt0XIOMDpmmhHc+Mfhn4F8LSaloT6lcS6jb6DDqlpexs8pup2VXYNGE2rCVJ
AbdwVGSc4rz/wCG2iaX4j+LHhnQNWs3uNN1O/jtZY1lKsEc7chhzkZz+FYQ8Ra+2lDSW1m8
NgF8sWxnbZtznbjPTPbpVew1G90q/jv9Mu5rS6izsmgco65GDgjkcGmtho9k1n4XaHc+E72
78N6TqA1Gz8a/8I1FE9xk3UTA7CxYBVfcMZ4HIzUnjT4b+GtI8B3PirTtJktp9L8UnRrizF
xLPE0Qj3FXkZVy6sCpZPlOeK8kuPFnie7tZrW58RalNBPJ50sT3TlZHzncRnBbIBz1po8T6
5JMft2r397byMhuIJbqTbOqkHa3Pt17UtUI968T/CfwbF45+JXh630e40HTvDmkLqWn6nJc
SOrSbI2Ebl/lZXLlQBzkcHrWZqXwq0G5ijt/DOn+bfDUdPtJdO1FprG9tTLkMkjPmKQMf40
+6BnBrzzx5441/wCJ3ibUdfGn3NtC0STXVpayyzQRhFCCQg5CjAX2z9a4+fVdUu0jjutSup
1jO5FkmZgh9Rk8GjUD3bx94Mso/AWheIoLO6uJLDxFLoRsC9xJbpbg7o418zDcEsu4Bd5JO
M1qePvhZ4XsR8YINF8LXFkvhRrCbTZg8rk+aV80NngptbI/uhc56187Pq+rSMzSapduXZWY
tOx3Ffuk89R29KR9W1aQSB9Tu3Eow4adjvGMc888UAe/+IPhVpVv4A8aB9Dgtde8N2WnXEJ
055ZkkMgHn5kY4nBBDkouE6ZIryL4caXp2sfEDT7LV9NutTsGEkk1vaEeayrGzblBIDYxnb
kFsY71y4vLwBQLuYBUMajzDwp6qPb2qEFlIKkg+oNAH1B4P0nw14e+JtjJpkelXsd/4X1E2
3n2b2073AWQAPBIx2Ow+UBThl6da5bwh4as4PAXxL1bXfBWlapqegy2U9rGofy0Z3/fxfKw
JCpjK/wnJ7V43a6Pr2q6fqOtWthd3lppoR7y7VSy24Y7ULt2yeBVWztr6+vYbCySSa4uXEc
cSnmRicAfjTt1A+h/Cq22pfAPTl/4Rm1ls9Q+ICOtk+50gt3jCtt5yVHKbj/Oq+seEPDum2
Hxf0PTNEsZNT0jWbSXQkdQ8/2ZpyGCEnLx7Nueox1614Jquk6poerXOj6xZTWN/atsmt512
vGeuCO3Wpbjw/rdpoNjr1zplxDpd/I8VrdOuEnZMbgp74yKQz6YvfCHheP9oDxZoKeG9IbR
pvCcl/bwxRI0cc6WqsXiIztIk3dKzfC3hzwPfeDPhFe+M7HTbeKd9Tju5JHEKzMBmzWcqch
WYHk4z3PNeS+EPEXjoaVceGfCFoszNDOJJre0QzxRShVlBmxlUbaoOTj0xmsiHwD4yk8QQe
Hl8M3o1a6i8+C0dNrzR5IDID94ZBxjOccUDPS/AUE138YfBNl4q8MeH7G2+0TQ3oEUSC4hy
SzzJnaAoOFbAyB3rcs9J06y+F0jroGhvq9v42NnC8sUDSrZE4YEE/Mm75ckEDtjrXi+q/D7
xloml3ep6poE9vaWcgiuZSVYQOTtCuASVOeOe9cxiglH034y0DwpInxl0+x0jQbWz0oWk+g
G2eIPkvulMb53PlCxK5IAAAAwK8l+FGnJqfxAi083WlWcFxBJHNfaqEKWUfG+VFf5WkC5Cj
nlq4ARsei0hVgSMdOtOxVz6u0AaRr3xxBtdH0GDR7rw5fJZ6a8EDmFIVbypbkgFRK7L5hPU
AgGuM03VPCWlaV8MtS8QtpA8Uwa6TqLQJHIv9mbgP8ASFQFCeTjvtryTwv4s1zwhqMuo+H7
qO1u5IHt2d4UkzG3DLhgRyOD7Uy88L65D4RtfGU1rENGvrp7WOeORMecBuKFAcqQOcEDjFT
YLnvl6vhtvCXiG3Mvhecr4/S8srea4hUPpxkbJJXLCA7hnGcDPHFEOq/Cy48d+GtR12ZLS1
invk/s2+e3u4YJGiBgmMsKjdAJAAFcZBGema+ZQMkdB25rc8UeE9b8HapBpuu26QXFxbR3k
XlyrIrxSDKMCpI5FFhXPbvD3iDwtp2pfCzUfE2paf8A8JZY6+82o3kLIRDYhgUEzx/KTnJX
qQv4Vm654g8IXXhTxOPFl5Zave3HiWK50c2YVpVsjIxnO5QNiMmAFb+LtXg+DilCYUknBHa
iwXPfPiP4s8P3dz4ltPC8Wjz6JcyWcuiT/aURrDYU4giEYaM43Bw5xgE8nFdrrvi/wrceNv
H8kWv+HJdOufC0S6WMxGN9RCx/OBtx5odH+Y+1fJuKMZosFz1T4p6jpGq+GfAF5Z6pY3+rx
aP9m1Vrdw0vmiRmXzMDk7WAzz0x2rT+E+v+H/D3h0Xd54lW1vG120e506TESG0jGTKWCFpe
rL5QIB6kGvJtH0ufW9cstItZYYri9mWCNpn2puY4GT25wKm8RaBqHhfxPqXhzVljS/06dre
cRvuUOpwcHuKAubnxJbRh8T/Ec3hue0n0a6vZZ7NrT/V+SzFlAGBtwO3avbNK1p7H4SfBDW
NR8Tx6bZWepXzXn2hmbzreO4XKbQD5gCZXZ/tCvAPEHhm+8Nw6X/aF1ZPLqNqt4LeC4WSS3
VvuiUD7jEYO3rgitbRv+Ep8cW0PhafxNFBpGlwSXSDUrsRWtoijkjPQkkKAoJJIp7hc9j8L
+Ovh3o/iVNZsdZk07R7jxXNf3Gjyq0cdtZ4KxsERSZiykgoW2r0296wbHxV4Zt/AXjnwO3i
59PtrvX0v7SSy8wxy2mH3pGAAMkFBtOAfwrwhjnGBgUlKwXPb/F3xBkX4KeA9C8P+L0e8t9
OudP1i0jLFjHLJvRWLLghVAHB+U9KxfjT4h0jxLq3hW60nW4tWez8P2mn3ckYfKzxKQ+S4B
OSevfmvKu5oFNaBc+g/hB498DeFvhmmjeJrqF7q48RR3u0LIJbCMQGIXUZClTIjNuCnPTPX
FeK+KEgXxVqP2bX28QwmUsmpOHDXIPIZg/zBvXPesaigD13UfGnhzWPgX4U8PXuqXv8Aa3h
97rdY4YpcmSZGjyx+XYED57ggYrqvEXxS8H3upfEbWLe7mvLPxVo8Nhp2jPCy/YJQIxls/I
qx7GKlSc56DJr54z70UrCPqTSfiv4Ps/GfgTUbjxi7Weh+FJNJuj9mnOLpo2XcAV+YZZeT2
Q+1cM3jzQLP4f8Aw2t/7ak1DWfDOuz6jeRpFIGaJ5Vf5XYAE4Q5Gf4hXilFAHvfivx94J1T
wX8UbGy1y5kvfFGvR6vZQvauFWNXZtrHs/znPb5RzXD/AAV8T6L4M+L+i+KPEF1Lb2GnmSR
2iiMjMTGyBQo/3u/pXnlFMD6D0X4r+E/Dnh3wU73lxr2peHvElzq00L27L50UvGVdj98ff5
7454qpaapeeLb8aT4TmfUtOg8QReIJoEshC0AMgRpXZ3LM3zKCEyOMmvB+etOV5I2DxuyN0
ypwaEh3Po3xX418Jaf45+ONjdapI8viOX7LZtbQedETHIH3MwYcErt4z1zWF42+Kth4qvde
1zRZptOuPEGmRadc6UlkjtlVRdhlJx5eUDDChug4rw/ChTk/Nnpim5I6GlYLn1Z458WaX8O
/izYeKriK/vdQk8IQWEVhsUQPI1v5Z3ybj8q/xLtzuFeZ3vxJ0K5+HK+GL23k1dk0iKwtmu
7GJLiynXaSyXKEM0K4OI2B6j0ryDccHJyTSZJNOwXPbPFnxltTrGl3vg2zgnWHRrTSrga5p
UE5Bt1Kh49xbAbOSOOgrxWRzJK8jYyxLHAwOfam0lKwhe+KD0oopgKvTk8VIGA4HOfWogcc
ilwevancdyYGN+H49qKgUcmikIO1AIGcjPFFWJIY0hgcn75bdtPYGgCAnIA9KSiigDs/h34
FHxA1y/0hNZj0qa10+a/WSWEyI4iXcykg5Xjvg10+k/BuDVn8EGHxbHHH4zaaGw3Wbbo5In
KN5g3YC5xggk89OK4rwd401bwPqtzqWjQ2kk9zayWb/aofMXypBhwBkdRxW5YfFvxLptv4Y
jtLfTUbws7yaWxtATAzncxOT8xJ5570DJ9P+GUFz4IfxLd648BtfEEeg3dsltvKF8/vEbcA
2MdOPrXO+PfCx8EfELWvCRvRenS7gwfaAmzzMAHO3Jx19atW3xG8S2cV/BbyWi2t/qKarJb
NbI0S3KElZFU5xjJ46GtS7+KesaxaeM314W11c+J0h84JZxopmRhibOMqQAeFxktk9KOoMz
PA/gd/GEXiC/mvxY6d4f059SvJAm92RSAEReMsxOMk4HWtnTPh/wCHtY0vxJ4l07xFdXHh7
w7YW11dk2ojuTNM+wQKpO07Wzl84wOBXG6D4l1nwzeXFzot89s1zA1rcJgMk8LfejdTwyn0
NXbfxx4itJbk2l1FBb3VsLKe0SBBBLCG3BGjxggNzk8570gLvj/wO3gq+0Yx3322w1zTIdW
s5GTY4ikz8jjJAYEEHBwa6DRfhdZ6v8O38TWuqNqFyljcXc1pZyw+daPGW2o8LsJGUhdxdA
QAehwa4PXPEWseJNQjvtavXupooUt4gQFWGJBhY0UYCqB0AFW4/GniOHTrewi1AJHa2z2UD
iJPNigcsXjV8bgrb2zz/ERQwR6Yfglp41qTwl/blx/wkaeHf+EgEvlqbRvk8ww9d33eN/TP
bFT+Hfg54X1rWfhzZyarqsUPjDTLm6kZfLLW00RYcccodh9+RXmLePPFp0/7AdduPK+xjT9
3HmfZgciHzMbtn+znGOOlSaR8Q/GegjTho/iC5tf7MDrZlQpNur8uqEgkBu46UAehWGjaR4
N+F2h3niHVb1rLxo15sFhZQSyWaRHy8h5AWLOwUFVK/L3zTPCXwh0zxB4bs/t8upaVrF7pF
7q0EkzxeVIsOSmyLl2RgDlyVwegNecReNvE9vAYINYnSHz2ukiwpWKVvvPGCMRk/wCzip7H
4heNdMSzSw8SXsH2GNobdg4LRxtnMYJGdhycrnHPSgGdla/DXQLz4avrun6j/aOqppD6jPa
JeJDcWzq/P+juoMkIQbjIjHr04rqB8IfAt7f6Vp1lcazBcat4ObxKjyTRulvIqMwj4QF1JV
s9COOteN3HjPxPdaeunz6zO1ssJtlQbRtiJJMYIGQmSflHHPStRPid4+jvLeeHxXeiW1tTZ
QyKQpjgOMxDjheOnSnqxHq3hDwGzfDzVNEjvtV0C/1bwvL4guFNxGTepExMamJVJEDKf4nB
Lc4IArwnQdJudd8S6bo1nazXc99cxwJBCQHkLMBtUtwD7nitODx14ysvIFr4m1GAQIYo9k7
DbGc5T/d5Py9Oelc9Hc3EF4l3DPJFcI/mLKjFWVs5DAjkHNGvUD2Xxp8OfC2keDIvFulQ3E
a23iWTQ7qwe788MiqHGZQigSDlW25XPSuj8QfCz4f6b4q+Jmi22n6qU8IaZFqcMrXY3TMwj
YxH5cbP3nX73BPtXh8vjDxVcJLHceItQljlkWZ0e4YqzqcqxGcbgec9afL428YTTXc03ijV
JJbyMQ3LtdOTOgBAVzn5hyeD60WA9qX4PeEJ7qLVR9phtX8D/wDCTJphmYmW5BKmMPjd5Y4
YgZbH51neDPAvw98S+NLOxj07ULmyvPDlxfzRo8sYt7qFWJMDsAZI2KjGQcEkZOK8gufFni
a7lspbnxBqEslipW1drhyYAQAQhz8owAMCo4fE3iO3v31C31/UYbt08tp0uXVyuc7dwOcZ7
dKBux6n4Y0zwx4l8G/Eu80jQdR0uHTdHt7uKH7fLIFmDqsgYDAdMlmAcEjHWrPjfwb4e8I+
MLvwxoPhS91SO1h066s9fSd2EgfY0krKBsZGL7FC4wV6k5rx221zWLOO5jtNWvLdLvPnrFO
yibOc7wD83U9fWnR61qcdpFapqV0sMJDRxiZtqEcggZ4xQCPp342/D+HUvGOt6zomlReINQ
1fxFFp97cvJJB/YzFIhHER0xJuyZiCo4A5rlPib4LsU+E93r1taXNrd+HfELaJHbRz3E0EF
rsLYBl6hZAw8xQqsT3rxK81zWrl7gS61fTJOFEokuHPmAAYDZPOPeqs2q6lMsiS6hdSLIoR
1aZiHUdAcnkU7PqGh6h8Iby9stI8YmXwePF3hy4tYINW06OdornaZC0ckRUE/K6c49q9Est
E021/aE+EFx4dXV0tJo4bj+x9Sfzp9HiEz/IxxkJyWG7oD6V8xQ3E1u+6GaSI5ByjEHI6Hi
rK39yk7XC3kyzODulDnefqc5NKwHqvxk1XTtM8U6xouhaNe6Lc3V1ex6uLr5hfg3fmRSqSB
8vygrxx6nOaz/gHomj+JPjHp+g67pNvqtld21yDbz5wWWF3Ugggg7lFeaTzTXUnmTzySsBg
GRyxx+NdB4I8Z6j8P/FUPiXRrWzuL+COSOP7ZGzom9SrHAYc7SR+NFhHsWgeEvD1xpHgG81
nw1Z2fiPUPFH9nzaXtIF5pv8AHK8ROV2kkb+M4zzjNPOi+Br34ueK/C114P07SJdAtdUfR4
BI6jVJlObZZAzYbC5KgffyBzXz3c3ctxeyXP8Aqy7Fgqk4QE/dGSTgdOtQM7s29nLN6k5NG
o9D6M0fwj8NrjxL8N18VwWemanqWm3k2raZ5vkQm4RmFoJBn915gHIyM4HAzVXXFvbb9mjQ
pNV0iyspbPxjJNcWaRKqiIxBQzxg9CQV9wB9T8+EliSxJJ6k96CSTkkmjUR9QeJ/BfhQQ/G
aXR9C0g6fDBZXPh+WFkJGdhlMHzZK7c5xwOe9afxK0HT9V8ISX2jxWd74ss/DelxXEF+kTr
FarERIbUluZ1YfPnkD7ozXyYBmj8KLAe4eN7Hw7Z2duPBejaJeeErnQrZpdSlKm4huAQZmD
FgwuMgrsPGDwvetX4iW/gCys/EEXhfQ7S98PyabbNo9/FLDGLeYBCz78+bJITvVo2HvgACv
nqkosB6h8BoNNufjZodvrkNhNo7+YL5dQEfkiLYeT5nA+bbg9fSu3l8OeHb/AMI+EbrUJPD
miaiviq4tbieURNFDZDHliWNGy8e5WAJ9eWwc1880UAfQ/ia38J/2L4T1yyOmQa1pvid11A
xyW8cqWjSq0TNHEcBAQ23Gdo6mrPjnVPCWqax8WdT1e+0a+hu7hJfDM1s0TTPcmQfMpTnbt
zv38fjXzfRQB9U30Xg8fE6S9lv/AA1BoMehWF5fLaS2wnvbmJSXtYSDtV5JMbzj7o681zWl
3mj3fiv4nza9f+F0GqeG3ktYIGgS3gvXVDFBAeheMbkLL1IJ71890UAa+saNFpVnpVxHrWn
6i2oWwuHis5C7WhJI8uXIGH4zjnrWRRRQBLJ5HlReV5nmYPm7sYznjb7Yx1qKiigAozgYx7
0UUAB5Yn1ooooAOvSkpaKACk6mlooAMnGM8Uu7jGKSlLZAGAMdx3oAQgg4xRRRQAAEgkDgU
u00lLnjBoGg2nIz3pxGFIApVc7QB25NOLr97ktx3qlYehEVIGccUnbrSuwY8dKSkyQpyruU
4ByBmm1JEQGJYZABpAR4I6Zoq0CCmFKsccAjpRV2HYq0dqKTNShC0U4yMTknPAHPam0MAoo
opAFFFGMmgAopSuOlJTsAu1gMkcUlLub1pO9DQBRRQaQChcruyKT9akXCw5+QknGD1HvUdA
AMFhmncbsgDFN5pQxp3Ac7ccLjNM60rOznLHJpKGwHIu4+1LIFG3auB6+tEZAJB7ikfnFNA
NoooqQCkpaKAHM7MxYnk9TTaKKdwCjAwOaUAnpTti8AZNCQDBxRTyihckmmDvzRYAooopAF
FFFABnBooo/CgAooooAKByTRTkYhhg496AGmilbn6mm9qbAWignJ6AfSikAUUUd8UAFA64o
74ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiikoAWjpRRQAUmKWigA70uAADmkooAKKKKAChTzg04qV
PK9OaXgt8qbc+9ADljyCQ/TmimqSrDj86KdyxlFOCrtBPUnvSFeMg0ECUUUDrTQBRRRUgFF
FFADg/BB6U2iiqvoAZ60UUVICU4DLAZx70lHbmgBzYHC8j19abRRQAUc0nOc5pefWqVgCig
Hgg/nRSYAM9qUghAT3oDEdO9DEHGO1NAJRSGnqq9STUgNoJGPejvRQAUd6KKAHA4GD65oyS
Dim4o70APJUDDAk9RzUfU5p3t1pKACiiigAooooAKKKKACijkGigApVGWx0pMZPPH1pQxXO
O9NAOLDg44plOVyDnvSE7mLMTk/wA6egCc0YPcUoOPU/jQzE0mAlHfNABPIoOM8dKVgCiii
gAooII6iigAooo/lQAUUUUAFFFFABTsD0pvbNJzjHagB7hc5Q8HsetN5oOO1FABRRRQAUUU
UAFFFFACn65pcsSWYHmm0+PDOBITt9utACEkcZopW5Y85OaKAFB+Rfaoyadg7e+ehptO4BR
RRQmAUUUUgCnRRSTTJDDG0kjnaqIMliegAHU02vqj9mbw7p+l/Dbx58WZLWO51fRraeLTvM
UMLd0gMjOM9CcqM9gD60mwPBf+FZfEEx7x4O1UnZ5nl/Z28zbjOdn3untXMSIII5Lea2kju
lkwSxxsAzlSpHXOPyq8viPXV8Sf8JKNXu/7Z877R9t80+b5mc7t3XrX03+0z4X0zVvAHgP4
qiGKx1PWo4INSkjTCyl4Q4kYDqRhh6kEelMD5Por3mf9ne3trfwpqMvxI0ldH8UHy7K9e2k
QGQ8qu0kEAjOWOAOB3Fc5B8F9S+3eLnvdag/sbwrcJbXV/p0DXnnyOflEUa4J45YkgL3pX6
geU0V3GseB9OhsdEl8LeJl8RXmrXklkuni1a3uYJF2bQ6FjjcX47cHnrXQ638LPDng3xFD4
V8aeOvsHiB0jM8Nnp7XMFmzgFVkk3rngjO0HHvTuB5NRXqdz8H7vw/8YrP4d+NdXGkm+KC0
1C1gNzHceY22NlGVO0nIJPTHIroNb+CXhnwx8XoPh3r3jif7ZfXEMFo1nYCUqJANrzZcBMs
SNo3HAycZoA8MqS3t57u6itbaJ5p5nEccaLuZ2JwAB3JNdP8AEXwTffDr4gan4P1C4juZrB
lxPGMLKjKGVgO2QRxU/wALfEun+Dvix4b8TarAZ7GwvFlmUDJVehYD1XOR9KAL8vwe8bQym
zkg07+1RgHSRqcBvVJ/hMO/du/2evtXL+J/DGs+D/ENx4f8QWn2PUrZUMsO4MU3KHAJHGcE
V9Y61+z98P8A4l+Ib7xb8Ovi1ape6nctepbOVkKSsdxAwwkX5j3BIrx7xb4J+I3j/wDaUm8
Ja9Z2tt4ou2ijnkjz5HlpEB9oB6lSi7vUk468UrjPFqM8EY/H0r2uL4e/CM+LPEPhG8+IGo
aZfaLFKBqd7BGlrdXEbbWjRMlgM5wScnB4rI0H4YWMfwgn+K3jO9vLXRDdCysbOwRTPeyZI
J3P8qIMNzgn5Tx0yxHlf4Vej0nUZdEn1uOylbTreZLaW5A+RJHDMqn3IVj+Br02b4YaR4g+
EWo/EjwHeX7W+iziHVNM1LY0sSnBEsboAGX5hkEA8H0r1C70/wCG1j+xjo+rHQdaOnX+uCS
4EV7EtzJOqyR7i5jK7MKcKF4z9aAPmDS9L1DWtXtdJ0q1ku767kEMEEf3pHPAUe9VpopIJ5
IZUKSRsVZT1BBwRX0Z+ydp3hPVPjSzXWlXc+o2cU15p8sk6+VAq4UblC5Z8PwcgDrj08c8d
z+GJvElynhzTNQsTHPMLn7bdLP5j7zyu1F2jrwc/WgDkx1rvvD3wo8T634XfxbevZeHvDSE
KNV1aYwxSNnGIwAXkP8Auqa4rT4op9UtILhtsMkyI7eilgCfyr6q/bLUaW3gLw7p6eRotrZ
TfZ4UPyZUoo49QuOfc0gPGtF+EE3izxDbaH4J8ZaD4gu5n2tGsklu8a/xPtlRd6gcnbk+1c
BrmlS6H4i1LRZ5Ulm0+6ltXdM7WZHKkjPbIqbw5q+paF4q0rWtH3f2jY3Uc9uFBJZ1YELgc
nJ4x3zXofguz8I+LfiD4ruviPb6umpzGe6ttK0u2kZ57tnZmiIVWZACcc49zxTA8nor6Dl+
Dul6x8FfFHjJfD+peDtb8NkNJY3FwZ4rqIgEnDAOjdepxwPwi8E+Cvhrrf7OPiXx5rGjX0W
p+HJ44neK+OLwnZhduMRhi4UnkgcjmgDwGur+HvhC38d+N7HwtLrcejzX7eVbzSwPMrykgB
ML0zzyeOK9J0/4e/Dr4n/F7w14Y+GF7qFjYXln9o1b7WC32RlGXWPdyx7c5GSO1a3gQ+AdO
/ah0bwtovhK5ij0/WfskGoyag7TvJGxG91I2FSV+6AOD1pAeMeOvCkvgfx9rHhKe8S9k0yc
wNOiFBJwDkA5x1rnK9P/AGg12/tFeNB/0/Z/8cWvMgyqp4DEjHPb3pgNoqzY2VzqWo29hZo
r3FxIIo1ZwoLHgDJIA/Guh1X4d+MtEXVDqWhyxnSGVb9UdJWtN33TIEJKg+p4oA5WiumvvA
Xi3TtFk1i70h0soUgkmkWRHMCzDMTSBSSgYdCQK6LxF8KdV0DUfB+nfaLa8vPEdnBcrAl1E
pV5WbagOehVVwx4y2O1AHm+TgjPFFe0L8HyvxT0Lw9HpGrtYXU0kU9vc3Vqt1LJD80sKbX2
qQCACx55YDtXl91awap4vlsdHsf7Oiubww21tcXG/wAgF8KjSHGccDdQBj0V3t98IvHOmza
1BeafbxS6Ey/2kn2uIm0RvuyP83CHsfcetVm+F/jJfEj6CdOT7QmnjVmm85fIWzKbxOZM42
YPX1460AcXRXYj4beJvMTetokE1nHfW9wbgeXcxSSiJPLI5djIdu0DIIOQK6Ow+Ger6Prnj
Lw3q2iaXrGraRost3LGmqbDYEAMZV28SOg6xn+9QB5YpIHGKQnmgc9Oa6Hwb4P1bx14pt/D
WhPbDUrlXaFLiXy1kKqWKg4xnAPX0p3A56iu9g+FPiK403TdTS+0oWGo6gdKhuPtWVF2CB5
RwM55ByAVxzmuj8MeCrO28FfFzTfE+iQNrvhe3jaGYs2+3mE4jcAg4ZceoPrSA8eNOGCPSu
3vvhjr1r4OvPFVveafqOn6elvJeNZzF/IE/EfzYCuc/KwUnaeDXofw8+F1vpvifXdB8dWml
3N//wAI1c6mmnyM7T2reTvibK4UNgglckgY4oA8EIIOKK9D0j4Q+JNWi8PIt3p9rqHiWGS4
0mxuJGEl0iZ5yFKpuIIXcRnFJpvwo1jUNI8N6mdV0+2i17V30REm8zfbXK9pAEPBJAyM9ea
B2PPaK9Ci8NaBoMvjnw/4p1i2ttb0hxb2pWF5VuGSUiVYiMbXOFwzDGN3HpheOYPD9v4yvE
8LalBqGkEI1vLDA8IAKg7Crc7l6E9yCe9AjmqK9DuPhVq6+BtQ8V2Gp2moW2mW9vc3iRxyp
sSY4GxnUCQqeG29O2a2bP4IXt/qfhXTbPxVpzXnivTm1DTInikXdtVmKSEjCfcYBuQcUAeR
0V6bYfBvWtbtfDdx4c1Wy1Nde1OXSEyGiEM8ah2JyOU25O4c8dOlPb4SMt3pGPEkIsdQ1j+
w3me2ZJYZzja/kk7mibPDj0OQDxQB5fRXunhH4cQ6L8c9M8JWXizQ9T1o3N7p80F5pb3EEE
saEfOjYDKwztYHhl6d65IfDa3sfDeh6/4q8UQaFa+IWufsGLV5xthJBeTaQUVm+UYDHnJAF
K47HnFFfRvibwLB4h+C3gPxnfgaTpen6JO2o6jZ2SSSTS/afLhQopUkkD754A6muP0b4MPq
dz4R0m58Qi01nxhaSXumQi33xJGNxTzn3fKX2HhQ23jNFxHkVFeu6R8I7DUdF8Hahc67c2z
69r7+H7mEWysbWZcDcp3/ADrkj0715z4n0ceHvF+s6CJ/tA029ms/N27d/luV3Y7ZxnFMDI
pw24O7OccY9abRQAUDAOc0UDrQBIQuTwSTRSNtzwpUUUANHTJ/Cgg43UlOQbnCk7QTgmmgG
0UHrRQwCiijFIAr6B/Z5+KPh3wxY+Ivh/42na18O+JImT7XglbaRkMZLY/hKkc9ior5/wBt
BHNDQ0eqf8KS1r/hIhanxF4d/sAvn+3RqsPkeTn/AFm3dvzj+HGc8V2H7QfxS0DxfaeG/h9
4JuPtXh7w7GkYvHG0XEoQRqRn+EKDz3LHsK+esZNGO1HW4j6Z+L0Nnf8A7PXw70iz8RaHda
h4ZtpBqFrDqcTyKSEACgH5zx2rkPhBr2qeFPCuta74W+INn4f8RtdwwR6XqDoLe/i2sWJDA
gMpxhiQOozzXioB7Vr6D4c1TxJNexaYsLNZWkl9N50yRARRjLEFiMnngDk9qOXoM+gfG3xW
05h4D8Ua9a6Bf+P9G1gXl0+iFSj2aYISR1ypkLdACcYzxmsT4pQeGPiX8Wm8daD440W10jU
hA9wNQmMFxZFVVXVoiMuflyNuc9K8Cxx1oxRYR9IeO/iR4e+JH7RfhLUdI1O1sNB8Nm3Uah
qTGATrFKJHboSM9FB6496sfEXVPC+u/tZaV410vxpob6G09rdPdG4bEQgCBlcbchjg7R3xX
zPj3FWrzTb7TplhvrZ7aRo0mCSDBKOoZG+hUgj60WGz1r9o/VfD/iX4xXvirw34hsNY0/Uo
4ggtWbfEUiVCHDKMZIOMZrj/AIV3Phm0+KuhT+MhAdAWV/tfnpvTZ5bAEjBzzjHviuLx15F
WbCyk1HUrawhkhjkuJFiVppAiKScAsx4A96BHocPg3wmuuR6jofxa0qz02ObzY5rqK4hvIF
ByP3aocuO21ufau61X9oG1X9qK0+Jmm2E1xo9jAunCOTCzXNuFKs/oGJYsAfQA14brmi3Wg
aitjdzQSyNGsuYJNwAPQN3VvY81b0PwnqevaXqerQy21ppmliP7XeXUhWOMyEqi8AksxBwA
D0NA2d74psfhbq3xE1HxbH45km8P6hdyXz6dHZypqALsXaEZXyx8x2hy2Mc4PStTSfiR4X1
74B3Pwk8T3Nxoi2l79u0jUREbiNRuZvKmVfm/jYbgD1HHFcfp3wm8Q6l440nwdb6npBv9Yt
EvLGQXRaGdGBIAdVPzYVuD6Y61nan4EubDQdT1aDXdL1FNKuEt7yC2eTzYizMobDIuV3KRk
HqR60WEeg23xD8N+A/gPr3w88L6jJr2r+JZc31+IGht7aLAUogfDOxAIyQB8x9KsaF8QfA+
q/s4Wfwv8TahcaRd6bqwv0mW1a4juYt7MyfLyrYdhzxwOfTwjHGa9A0f4T674i+Hdz4y0C9
stSFoZPtGmRMwu0VApkdUIw6qHUnaT1osFzpfhb8U/DfgL9oK88ajRZbXw5dtcwpZ2+C9pB
I2UAGeduFBGfWuW8eaj4LmtYbHwszajctf3d9c6pJbG3aRJSvlw7SSTs2sSfV+KxNR8MR6f
4M0jxINZtpxqjyxx2iRyCSMx437iRt43L0POawVglaRYxG29vurtOT6YHegCMdea90f4s+F
viH8OtL8GfFqDUYrzRRt03xBpqLLKq4A2TRsRvBAGSDk4B69fD2glRgrxupJwAVIyc4x+dO
lt57eYw3MDxOOqSKVYfgaAPRNPm+G3grVYNe07Wr7xhqVm4msrZ9P+x2ySqco0xZ2ZgDg7V
AzjBOK6H4Y/FvTPDuk+ONM8TRahHeeLFYvr+mbTd2ztuLcEjKksScMO/4cnL8OJ4/hTZ+O3
vpomm1caTJYS2bK6EpvDq2fnBGOABzWhF8MdNv5/HSaV4nnmi8LaeNRjefTXgN5H8oYFXYN
GQWwMg560FJHYeCviX8NvCngXxf8P7lvEN9YeJYcTaysEYlV8YAWEv8AdAOcl8k9hVXwl4+
+GWjfAzxD8ONUuPETSa/dJcTXNvZwkW/lupUKDIN2Qi5zjGT6V4dFDNPMkMETyyucIiKWZj
6ADqauNomspqEenvpF6t5KNyW5t3Ejj1C4yeh/KkSb3gLxxqPw4+INl4t0ALNJZuw8qcYE8
TAqyNjplT26Gu+0v4gfC3SvjDbfEyDR/Ehuvt51CTTS8PlQyMSW2yZ3OAxJClV9zXjNzaXV
lcvbXttLbTp96KZCjL9QeRWmnhTxM8NlMnh/UWiv3Edo4tn23LEZCxnHzHHYU7AdP8XPFfh
vx18Sb/xd4et9SthqZEtxDfLGNkgAXCbCcrgA885zXM2/ivxJawxQW+t3kUUKhI0SUgKB0A
rLuLS6s76WyureSC5icxyQyKVdGBwVIPIOe1a2oeD/ABZpUD3Gp+GtTs4Y2RGkmtXVQX+6M
kY57etAEekyXN/4o093kM1zNdxszyuBubeMksePxJr3L4r+O9I8NfEn4o2+h2r3914sjWza
7+0xyW0cDBSzx7M7mJXHJG3nrXhWp+GvEGjW8dxq+i3thDK21XuIWQFsZ25I4OOcdaluvCP
iew0xNTvNA1C3snZUE0luyruYZQHjgsORnr2oA9PvPi94aufC/ivw7ZeFbjStM8Q2lrClta
SRCOwkgIYFflzIHYEsWO7nisu/+KGjatfeC9S1Dw5MNQ8OQ2Fq8sVyMSQ2pcgICvylyy5zn
GzjrXCat4T8S6Fax3Ws6Fe2EEjbA88JUBsZ2n0bBBwcGtP4d+DovHvjvTfCr6zFpUt/KIo5
XhaXcT2AXvgdyBQB1Wm/FLR9N/aHm+Ky6HeywveTX4sGulDCSQNld+z7o3HtnpXBLqOnJ4z
XV0trj7At6LkQGQebs37tu7GM9s4/Cul8L/D6HXH8X3t7qjW2leFIGuLp4Yg80w8zy1WNCQ
Mk9STgV0f/AApaO3+ICeH9U8RS2ul3OhDXrXUI7BpnaFlBVWhU53AkggE9M0BYk1r4xaPq9
18SbkeGryJ/HEcKsDeqRaNGwbI+T5gWA444qSX47PBr9tqGk6DJbwHw4nhq8glu9zTQqMLI
jqo2ODz0IzXIw+CtHuviva+C01u+s7a5uIbWO8vdNaKR5HKqD5O7KqS3BJ6c1z3i7Q08M+O
Nd8OR3DXKaXfTWazMu0yCNyu4jtnFIDs/DnxRttA8WWfiG40e81i5020eDT5L/UDM1rMxJE
4BUrlcnaoAGeeTUmkfFTTdH1rVr+Lwo0w1PRJNFmL3xEsplJMtxI+z55GJ9OMDrXltFMDqP
A95oFj4vhm8R6VaajpRSRZoruR0VVKn51Kclx/COhOK6/QPiFoHgjXfBXirQ/C9lLrGk2c0
d3Gk8ipcO2USSQ8/vNpYkLxyvpivKKAB3OKAPS7L4oW1j4T0fw5H4Wja20nXDrsTtePueTg
bDx93CqOOeM96sXPxfe6v/H94/hi3DeNlUXQ+0uRbkNvynrlwDg9uK8s70UAerar8atS1jT
fEdhfeHrH7N4htreC5ihlkRIWgwYmgQHESgjJUAgmnWfxt1WPxRJ4p1HQLDUdauNLbSLq6k
eRPPhMYj3FVOBJtABYcH0ryeigD0jS/i/r2l/8ACNTiwsri/wDC0MsGkXcwYtbo+eGUHa+3
cdpI44zmotC+KutaPpml2EtjZalHpesHXLVrtWLLcnAYttI3KcA4PevPKKAN3xV4gk8VeLd
U8SXVtDbz6lO1zLFAW2B2OWI3Enk5PXvWIrMjhh1U5HGabTlBOfbvigD0rUPjP4m1SPxCt/
Y6dMfEVnFZagfLcb1iAEZQBsR7doOFwpPUU7T/AIz+INN1jwpq1to+lG68K2L6fp7PHIR5b
KQd43/Mfmfnj730rzGiiw7noNh8WfEmkeH9M0fRLey0xdL1R9XtLiFGM0c7DDcsxBUrhcEd
BWTF43uoPENrrlvoekQ3dvfDUfltzh5gcjOWyFB52ggZ7VylFAjubX4n6/Y/FST4k2tpp0W
uySvcHEBMQlcEM4QnqcnvjmqsnxE1+fTLPS7mGwurHT7iW6sbea1V0s2kOXEYP8JPO05GR0
rkKKAPRrH4yeMdNtLGztBpotbLTpdKWF7JWSS2kbe8bqeHy3zZPQk4rPsPij4v0y30+O0vo
kl0uOaHTrhoVaawSXO9YnPKj5jjrjPGK4mijQLs6/QviN4q8O2NlZ6dfoYtPvv7StBPCsvk
XJABkUsOpAGf8awtd1m98Q6/e65qXl/bL6Vp5zFGI1Z2OS2BwMnk+9ZtKcmgLiUUUUAFKNo
5J/KkoBwc4zQA+Rt2Bniimtt42jHHNFABj5c1IkO+B5PMQbP4S2CfoPxpm07Onem0AFFFFA
Hd/Cfw9ovij4j2ej67BPcWj29xKIYd2ZJEhZ0U7fmILKMhRnHSvUdN8B/D/UviN4T8JapoE
+iyzabJeag0v2i3W7vVjY/ZovNx+7JCnK85JUHpXiPhTxRe+Edc/tawhjlkaCS3ZZMg7JFK
sVZSGRsHhlIIrT8SfEDVfEegadoM3mrYafPJdRGe4e4m8xwAT5jnIGFGFGB360tQPUfBng/
wbr/xH8C6VdeFbgHU5Lu21aF4Jre3ZUUtHJFvberKMBiflz9TU+l/DfwZquneAdT1zSn8P2
WoeI7vTNRl8x0XyEx5IdnPyktlN/GefSvADqF81x9oa9uDLjb5hlYtj0znOK1U0jxbqPh2f
WY7DU7zRrdv310qPJBEc/xHoOT39aY7HtGj+FvCF38RvDOj3nguSKeTxK9jcK8EkVrNYkHA
wzli6YJ3jjGCTWXDomiaj8RvEum2/g3R9Lg8MWt/mGdppJLpRIRDIkJb97KqkYGQrDk15Md
F8St4f/4ST7FeHSYz5IvefLBzjaG/pWQZZGk8xpHL/wB4tz+dArH0vd/DvwFb+P8AzRp9uE
vvBv8AaemWMk22C41YJhovvkZBy3lbuvHtWH8PfD8PiDxre2fiHwPpFgD4WuCLdVAzcqhEU
xUt+6lZh90Yz1xXjGk6BrutWGp3ulWEt1baRB9rvHRgBbx5xvOT6+lZe9ixYu2Sck55oSGd
V8PNGi1b4n6JpF9NpltG90PNOrEi2wuWKSYIODjbjIySBkV6t4k0fwnY6T8P/FUOm6fDcx6
zNba3G0USKIPOXyzNbqzBQULgdyAMnNeLa74W13w3Fpsus2JtotUtxd2jiRXWeInG4FSe9Y
vuaBH0l4u8PeHbTwZ8VLvTrDQlaz8Qw3GiGJoGkFpvO8xjOWiI2ccjrx1rS8V3PgfX/wBof
wzrninVdFuPBlzFDFFHGUCkizTBl2DIjEuEIY8YIxjNfMVnZ3OoX9vYWUDz3VzIsMMSDLO7
HCqB6kkCtvxR4L8ReDZ7a38QWcdtJcB9gSeOUZRijqdhOGVgQQaQHs+hp4ejfwK/iFdCj8W
f8JYVugPs/lHScDeZgP3e3O7aTzjOO1SaR4j0C3/aHvtC12y8MWfhuEanaW0sdtAYZY5Fdr
YM4ypw2za3BGcE185YFWbTT72+882dtJcC3ia4l2Lny41+8x9AMjn3pgeqfEG105Pgl8OFi
l0qTWLP7dDqIs5YmmTMimES7OT8gOCc/Wq3wr8Qar4b0vXbrR9b0BZLhoIZ9D15Ea31GP5j
u+cgbkYDuPvde1eXq+0cAA+vrSEdckAmq5QPpHStb8C2/wC0x4J8S6bNoegWtnaR3Gtrb3I
Wyt7khw6wknBGGTheMk+5ry/4meJ21vXbawhj020t7KOS28zSpAYLqNrmSVXYLkZ+cZHPIz
x0rh7jTNQttNtNSuLV0tLxpEgmb7spjIDgfTcPzq34i0GTw7qv9nSalp+okwxzedp1wJ4sO
oYLuH8QzgjsanQBfEOl2mi67caXYa3aa1BDt23tlu8qXKgnG4A8ZweOort9I8RX/g/wB4Z1
zw94hsoNc0zWLi7W3jmBmWOSOJQHTureWwK+nXrXMaX4J1PV/AOueM7O5tGstDkhju4GciZ
fNbajAYwQTnv2rP8ADeg3HibxFaaJaXFrbSXTYM93KIooVAyzux6KACT9KrcD1nxP4o+HHi
XWPh9f6Zcy+F7Zr6e91q3hj84aZM7xFmiUqQYyULKOcZxjtWv4m8YeGNX8O6EYPEtr/bml+
KnvPtMs0jzfY3IO/wA3YBjcNxRQAvYdq8HGmI3iL+yV1C2aP7T9nF4pYwkbtoccZKnr0zir
/jPwpqXgjxnqXhTV5YJb3TpBHI8DFkJKhsgkA9CO1S0M91v/AIs6C37Ruo6nqmurqvg8vdT
aVLHCXSwmmgCLKEKhgQQMgdD8w5qh4b+I/gvQ5fhqvim4/wCEiv8AQ7y+mv8AUEiM/kxSqR
AoZwDIUciTHQdua+ewpJwAST0HrWjommwarr1lpl5qMOlQXEojkvLhWMcA7swUE4HtSsFz1
rU/FOmXHwBufC9z43j1DxAviYalCzedxCU2b1crwcndjqPrXX+IPiD4H1H4gfE3VoPFMD2n
iLwvHplm7QTEyXASJSGyuQMxNyfUV4ZoHhm01fxHfadL4j0/T7Gxjmmk1G53eUyIcAqoG5i
x2gKBnn2qrZeG3v8Aw7ea0NX062jtM5t55Ss83HHlpt+cE8cHjHOKaQXL3w81y38OeOLTWL
m8htY4IphuntTcxuWiZfLZAQdrZ2kggrnI6V6ra/FPwTb3moqtiLGTU/DMukb4HnntrGczM
6iLewlWJlOGweCTjivAhBMYDOInMQOC4U7QfrToraeZXaKJ3EYyxVSdo9TjpQI6jxx4ll8S
z6N515a3babp0diJLe3eMBUZtqlnYtIQCPmOPTtXU+DPiXYaP8NNQ8P62t1PqOl3Q1Pw1LG
ci3umUxuGz0TBDgf3lFeYfYb3eyC0mLIu9h5bZC+p46e9Njs7uWCSeK1lkhj+/IqEqv1I6U
ARs7ySGSRyzsclmOST65r3LxP8WtN/4T/wJrui6le6ppWh2Om29/psgeJJ3tTuJwThgSSVJ
6HrXlOh6JZ6ppWt3t7fXNodPtfOgEVk86zyZACO68RDGTubjipta8O2mjeFtD1F9VeXU9TV
5pLH7K6LbxA4QmRsB2bk4XOBjnmgD0bU/id4dttE8XWunJPrMviLxJBraJeRbEtY45Gk2Nk
nc7bthxxjPPao9f8Aidot38WLv4iWFzqVxFc6na6p/YVwuIi8W3Kytu2sFAYIQM8jpiuX8Q
fDqfTPA/hHxPpNxdaqviG2uLiS3S0INp5LhGyVJyOpzxxUCeBoLj4M/wDCf2upTPcJrC6RJ
YGDgs0fmK6uGJPGBjb1pWA3fHfxEtPEEPiaDSdQuE0/XtTXUzYvZRoyuCxzLJklmG4gFeuc
n0rC+FXiTR/B3xQ0XxVrb3H2XS5/tHl20QkeUjjaMkAdevtXPSeG/EVtf29jP4f1GO7uSVh
gktZFeUjqFUjJI9qV/C/iSNrxZdA1GM2LKl0HtnXyGb7ofI+UnsD1pjOq0vxF4c0zxf4jul
1TW47HVLeVILi0RUZXdw2JoSxWVAMjbkc4Paug8TfFLQPGfii7uNb0q8FiuiQ6Lpl15m+4t
PLKnz2VWVXZ8OCucDcOuOfOb/wl4p0tLl9S8O6laJaY89prV1EWem4kcA+vvWr4l8L2fhzw
p4ennfUk1zVI2upoJ7QxW8cBOIzG55kJxkkDaMjmlYEddq3xK8P6v8TfBOvS2l9b6X4TtLO
1WTYj3V79nYMGf5gF3HgcnaMdawdb17wJrnxX1rxLqNprF3o2qy3N39nj8uCaGaQsyLnLBl
UkZPGfSsVfAPjaaztL2LwvqMlvexGa2kSAkXCjqUx97HoMmqek+FPEevCZtH0a6vFgYRyNH
HwrnohJ43HsvU+lGgGKaK2dP8Na9qF5d21to13K1if9LXYU+zjOMOW4Q545716lq/wf07S/
i1pnhiGPXbvTH0iDWL6KCOOW8jVoy7xqBtUkEbc9uSc4ouFjxSjFeh+KfB+gWHwk8LeN9Hk
vlk1i9vLWSC5kRwqwsNjDaowSGGevSszwV4L1HxBq+l3Nxo91PoU9/HZzTpIsAZmIyqO3Bc
A5wATTEcfRXpXjP4Warpni/wAcQeGrKW80HwtdyRT3Es8e+KNTwzAkE5z1A5PFY6fDDxtJc
NAukpuSGCdj9qh2os5AhBbdgM+Rhepz0oA42jt05q9eaTqOna1No2o2r2V/BKYJYLj92Y3B
wQ2emD617F46+E+l+H007wzoljcXviGTS4dXn1BtUg+zrF5ZefenGxVJXa275hnrQB4fRXr
nw6+G0N38UJPB/j3SLiLztKnvoGiuNuAsDSxyqy5V0YL9OaxfDXwq13W/GfhXw9fTWent4i
KSRq91H5qQHksUzlSVyVUgE0gPPaekmzb8i8HJJ711kngDWJvEeuabpbW11aaNukur77Qnk
QRBtoMkmdoJOBjrngVfsvhF43v9audHgsLYXsGnjVlR7qNVuLQjImibOHXHPBpgcCeporu5
fhT4qi03Xr/fpksWgwR3V4Ib6ORhDIAUkUKTuU7gOOh64rnvEnhu98LalFp+oXNnNcPCk7L
azCXyw6hlDY6Ngg47ZoAxaK9d+BXhTw3418R65o3iHRRqP2bSbjULdluHiYSRgbV+UgFTnn
NLr/hLwk3wnsdcktbbwr4sn1UWkWnLfGZLm2KgmdlJZowrEjOcHHSgDyGivS9U+C3ifRfE0
Hh3VdW8P2moTXsdh5b6ipKSSIHjLAAkKwIw2MAkZxWXqfw11bRZ72DVtU020ms9X/sV43dy
zzAAsygJyigjJ9xxyKAOIowcZxXpPiL4M+LPDUXiU3l1pk8vhnyG1KG2uC7wxzECOToAQcj
jORnkV02ofCi91y58I+ENAs9Dsb2bQG1tdQN3IzaorZYl2KgJgKdq4GB1JoA8Qoz7V6RY/C
DWNQtPDF7b65pJtPE901hp0pkceZcK+woRtyBux82MciuC1PTrrR9YvdJvkCXVlO9vMoOQH
RirDPfkGgCpRRniigAoHXmigH5uOtAAQeuMUVLhnOcdaKqxVh8ZBspUKRk5Vg5zuHbA5xg5
5+lV/wAMUdsCipJCiiigAopyRvK6xxqXdjgKoySfQCh1ZDscEMpwQRgg00gG1698N/F+u+B
vh7q3iLSYjPBHrFpFd2sqFre8gaGcPFIOhUjH0ODXkQJ6dq0vtWuWmkC1FzfW+mXPIi3OsM
vqcfdbtQ0B7J498O+G5fhtpeqeALyOTRPEviBXtrCSTbLp0xh2vbyE8ABiMN/dIPvU/jz4b
eHrH4ceKdUsNCGm6v4c1e3sWjtJpp08to/3gd5APMIcZ3qFHzY54NeG29vqV3aTR2kFzcW8
I82VYkZlj4xubHA47mlbVdUlVlfUrtw6CJg0zHcn9088j2qRnofwo0jR9e0rx/Z6rpUd09l
4butRtZ/MdHhmiK7cbWAK/NyGB6Cu01bwb8PdK0LSLa30u41i01Dwwb86nZRs8q3xVmLNJv
CIiFdrRkZx6kivL9G+Il/oHhK90LS9H0y3uL21nsJ9TWI/aZLeVlZ42OcH7gAOMgZA61ycM
12YzawySmNjkxIThvwFNIPU+sNN8M6V4pi+DnhvX/DQurW78LXazXUm9WhKiR49pBAUhtpy
eu4dq5Dwf4K8JPa/Da2n0S01Gz1mS7j8T3dyxElg6MV2Ftw8jYoDAnGT69K8BkudQiKpJcX
KFVGAzsMKRxj2xiq/nSnePMf5+W+Y/N9fWiwaHonw2+z2H7Q3h5NH8u/s4dcSOGSWMMGhEu
BJg9CF+bPbrXrEmh6dc/EfxXq2v6ToM1rJ4vjspITbhp1ty7MzkFlSOF0bLTdSRwa+YgzK2
VYqfUHFBkZmyzEnGOT2pNC9T6Jh8IaDo8PxtsYNC0+9j0aSOXQpLlVkdMynBjbOXHlENjkE
AEiupax0fw34m8ZWGg2mkWV1rvgu2ms4SsJjkvP3fnIu7Kg53Ep046cV8mBjkdeOlJTsPof
Rnwu0Lw1appn/AAk114a1KxuvEU1tqGEhLRwqhQmSR2GyFidyBFBJ79ql8O6L4T0yxuNI1a
1tdOkS+1CNNTEtpeReUBiP7XG58xVUAFGjbnOeSK+bvwo/ChgtD3HxbqsOufs7+ArXTtZ0t
f7Ht7qO9ttsYnM32lBEgXG4Eod2ehCnJzXZ+JofAsWr+IJYToEfiK58J2P9jvG0Hki8AxdD
5TsWfHTOO+K+W8ZPrXWL8OfFz3fhq2GmJv8AEwzpbfaI9lxg4PzbsLgnBzjFIR7b4A1jw9/
YvjiT4jSaR9l1GXR/NsdIuIIC5ikJdtgOGKja0gX72SM5zig9xolk/wAR7bV9c0TUvF9zNb
PpOo2EtvHFNaBzvWBtpjibaFypAOBjPr4xceB/Elr4XvfEstkn9mWN6dOuZFmRjFPz8pUHP
ODg4wcVzmKEB23jK8sNZ+JQutNsNO0pZzbh4rS5VoFl2qHYvhVBLAlsDaCTjivdPixqvgjx
VqGp3Hh7xnpmkxvrsLay8ksd0dRgKRhLmEAZZY9pBhHU5JzXyrijA9qAPovxnrHhfVfBU8V
h4i0mbxDp/isXdrdvcRJLJZFNvmIURURS4RvKH3cZ9at+K/iFbXP7TukzWXinRm8Gw6ta6l
HcQLGI4VWNUm3MF3AttfK/xZB7180/jRx60wPpS98a+DrOz1C38O3umf2zB4vuNVedrhoIb
+1YloTvCHegB2mI46ng5rMf4hx6f8D75fDXiTS9K11fFVxqMFhbgnZZvGUKRLIpwhY52Hty
a8b0HwtqPiKO6ewmtYxbbQ4nmEeSwYjHt8p5OAOMnkVh49xQgPoG4+IvhgeGPDi6C+mQW9r
4cbStS03UPOCm4ZX8xxCg2ysxKsHzkEDOMVynwN8S6V4X8Va7eaxrkWk29xod1aRmUORJO6
4j4UHOG5yeleavpWoRaPBrElq62FxM8EU5Hyu6BSyj6B1/OqYGe9AH0v4a+I/hqxh+Djaj4
xiL6DLdPrm5JmYo7M0asdn7zCkjHIBNVPAPjz4e+ENT0A3niOe7s4tT1CXUrd45mt4o5VKR
mCJVCvvXG4ycjGAteM+MPBWpeC59Ij1C7tLpdX0+LU7aS1dmUxSZ253AEH5TxVGbQoofCNv
r41zTZJZrp7Y6akpN1GFGfMZMYCHoDmgD2H4Wadd6bo/xSvfLlHh6/wDDGoLaXm10t7jZIi
jbuAyQWAwRkZxXK/EHxLoOufC74b6Vp+si91TQrKe2vYTFIvll5N64ZgAwA44P6VwmmT317
JbaCdXmtbG4mVCryOYULEfMUHvjoKueNPCd94H8b6p4T1KeG4u9Nl8qSSDJRjtByMgHvQB7
h4P+KHhHRbD4P2934neKHwvLeTatAlrMR+9yUAwMOcHafrXO6R4t8BWfw4m8Oanrd0d/jOP
WWTT4HjkNmq7CYnIAV+dwB6Y9a8R2nGexpRGxBIBIHJwOlAHtvjn4ieGdc+GjaLpOpTRavZ
eJJtXtZVil/eQyLtGZXZn83IDMTgE9KxfiZ8R9K8bW+nNpkFxYXuopDdeIpWPyXF7HH5QZV
B+6FDN9ZD6V5d5MxYqInJA3EbTnHr9KI4JpSwiieTau47FJwPXinYD6L1/4s+CNV1TxrcLq
uoPDrfha30W1D2Z+SeMLksC3CkpnI/v9ODXm/wAQvFWgeIvB3gLT9KuriW70HSvsF2ssGxS
28vlTk5HzY6DpXAw2V1NGJI7aaSMnaGSMsCcZxkd6clhev5Zjsp3EoLR7YmO8DqRxziiw0f
RB1Cx8M/Cj4G+KNbl1GBNGvLy7ENrFlpQLgOibiQELY4J6qSa5K7+Keg+I/DmpaPq1jcaKb
jxY/iaOaxQSfK+cwkZHzKMbW6deK8ieO9Nok0qz/Z2O1HcNsJHYE8UklleRW8dzLaTRwS/6
uRoyFf6HGDSsI9j8S/GLSfF9p8Q9OvNIm0q38Vajb6jbzW212iMIChJRxuDAZyDwxJ5rWh+
L/guL4t6J4wEOrtY2HhkaI8TQxmUyCFoQw+bGMMW+oxjmvDJdH1aBJXm0u7iWEZkLwMoQds
5HFUaLAeh6/wCL9B1D4L+GfBFkt6b7Rr66unmljVYpFmI4GGJyNo7dz6Vd034jaS/gHwj4W
1rT7pP+EX1ZtRims9p+0xuwZkYNjDAjhueOMV55baTqd5ayXVnp11cwR8PLFCzKvGeSBgcV
VihlnnSCCNpZZGCoiDJYk4AA9aAPYE+Lej2/x48Q+Nv7GudQ8NeI1mi1LSbkqjTQyr80eQS
OGCkH27VlaJ8RdHg/t2/1fRHfW9Q1CG8h1CDY7W8SNk26K4wgI2gOOQBjFc74r+Hvijwh4n
g8Oalps739xHE8UcUTEyM6K+xRjLMu7aQO4NWPB/gibV/iXoHhHxLBf6Omr3KW4cw7XXedo
YB8AjPWgA+JvivTPHPxK1XxbYWlzZRapIs0kExVmifaAwUjhhxwTiu11r4r+ENS8SjV08MX
Urr4dh0SCa68p3s5YlCrcRqcqxKgjBxjPBrznxL4T1TQdQ1Qiyu5NJstRm0+PUHhKxyPG5X
G7pu4yQDxWfpXh7XNciu5dH0i71BLNBJcG2haTylJwC2BwKAPZoPjjo0XxF8P+M20XU0udI
8PNoexZ4mLsI2jSbJXGcOSQRjIHasS9+Lely/Evwp8R7bw/N/wkemeS2qM8qrFqUka7fMCq
v7tmXg444HFcdB8P/Es1jdu+janHexIk0FqLGRvtEZyWdWAxhQM988+hqXwv4JbxFoWoajt
1XzLc7beO005p0u3258tXDABx1IwflyfaiwG/D8TdKgi8W6TB4aaLQ/FFpHBdIs/+kCWOUy
rNuIxncSCuMEAdK3rH442cGvxXV34duH0+z8MHwvZW8V0qukLDDyu5Q7nPJAAAFcne+D9O0
/4I6J8QLOa8TVZ9Zm0yeCUq0Q2R79yjbkHnBBJ6VzWl+DvE2t6Lc61pOjXF5p1rIsM9xEAV
hZum/n5R7nj3osNHdfCTVrLwdfXXjK51fSpdMCXFhfaDeOTPfW7xEqNmMMGfYMjoRk8Vxd5
4isdS0fWP7T0OO617Ub4Xa6t57gwrzviEf3SCT1PIwKsT/DnxzZC8a68L30RsYTczho+VhG
CZAM5ZACMsuRz1qCHwN4vutKXVbfw/dyWkkDXSMEG6SFThpVT7zIP7wGPeiwG38L/AIgWfw
61bU9Tl0STVJr6wl07atyIVSOQYc/dYluBiuJSS0i1NJlgdrVJg4iMg3lM52lgOuOM4/Cu9
8L/AA1vPEvhOS8t9P1WbUpo5p7CG3WDybiKM7XkZnkDIqMCCdpB4waybH4X+O9T07S9Q0/w
/Jc2uqs0dlKk0ZWd1yCind9/g/L19qAsO+I/jdPH/j678YRaUdHubwR+bElwZQGRAgZTgEc
Kv41a8Y/E3U/HPiXRdZ12xg/4lkMUckUDGP7U648yZ2x/rJNoyfYelZGl+AvFmsQPPZaQ4i
S6+w755EhVrj/nipcjdJ/sjJqW0+Hni27aRTpgtHS5kstl5MluzzxgF4lDkZdQRke49aAO2
1r42rrVx47uJPCEEMvjSGGK8IvXIh8rBUoMeoBIP070tp8cpLLXtB1eHwhZmTRdDOgQo13K
Q8BUrub/AGsMw/Eelc5qfw1u9L+EGjePptRsyNUuZo0thcx7hGmwAgZyX3FsqM4AGcZrl9E
8N6r4gN42nQp5FjD9ouriVxHHBHuChmY9MswA9zRZCO50/wCLr6bpfgqwt/C1ky+D76TULF
5LiUl5HcOQ/IyNyoeMfd9zXC+JNY/4SHxRqevG0js31G5e5eCJmZUZyWbBYk4yTW3F8NvFE
kmqF0sre00t4orm+mvI1tleUAxqJM7WLAg4GcDJOMVz+uaHqnhvXbzQ9bs3s9Qs5PLmhfGU
PXqOCCCCCOoNAGdgnpRRS5+XbgYznOOaAEo70d80DrQAu5icdaKe2wKDgZ7iigCP0oop/mP
5IhLHy927b2z0zTQDKKKASDmnYDqPh+r/APCyfDax31zp8smoQJHdWoXzIHZwquA3BwSDzX
pOsfCqyjfxL4o8ReIp57aDxXLoZl3xRSOQS0lxIXIHTkIOvPQV5t4K1jw7ofiCDV9esr+5k
spobq0+xyqmJI5FchwwOVIBHBBGc81a1f4i6/f+I/EGp2c5s7TW797+XT2CzQhyxKna4ILD
ON2M1IGLrmm6dovi++0uDUk1jTrS5Ma3lqdouYweGXOcZH1/Gvov4q2A1/x9rWgsmrjwzou
jWeotBDcQxWsExt41jZ2cARKVYg7QxZug5r5kuL67u9Rk1G5naa6kk815H5LNnOTXT3nxM8
d6hqNxqF54juJrm5t1tJ2KpiaJTlUdQMMFPTIOO2KBnuHgnwRD4I+NfjDwlp+uq2n3vgy5n
jubtxGiLNAjKZSOMKW+9jpzgVl+B/AvhfQv2mdN8HX+jXtz9hsZZXkuZ1MV5OtuZFmjAXmF
sEqMk9CTwRXkf/CzfHrXUly3ie8kuJbM2EkzlWd7c9Y2YjJX2NVrzx54xvLzSb2fxDetc6P
GIdPmD7XtowMBVYcgY4xnpSEVdT0a++338tl4fvrWzt0S5ZHDSm3hcDYzuFAwcjBIGciui+
EumTat8QbazsLW8uNWZCdPNtN5KwzBhmWVxnbEib2b1xjvWVpnjnXdPk1+4e/urm41uyayu
C8x2yK2Bl16Phc7QeAcHtWVo2t674fuJL/QtTvNNmdDC81rI0ZZT1QkdjjpTY0e96n4E8Je
MPHPi/xBHe38+k6Xoz6lbz3tyS2tSJIYmmBClkgDKRgDOFGMA8ePeOdM8M6dqWmv4WuZZrW
8sI7iZJFfbDOSQ6RuyqZEyuQ2O5HasuXxX4km1SHU5dev2vYIxDFceeweOMZ+RSDwvJ46c1
n3+pX+qXJudRvZ7ybAXfNIXIA7c9vajUR7FJ8OPCdz8Pvtum3cSarHptpeXkV809vdWYd4x
JOEZfKmhw/y7SDgg8074k+AvAXhO58W6BZG8/tDRY7V7C6jWaX7UG2+Y05KiNVYPlShxkAc
5ryKbXNZubEWNxq15NaqqqIXnYoFAwBjOMDHAqObV9VuLFLGfUrqW1QALC8zFAB0GM44oHc
9E+DXhjQPFV/4stvEGjzajFYaBc6jAYJHR45YgCuNvBznGCD7V2MXww0a81H4f6rZeGUFtq
2gXGranZXF1LHCDCWBdSA0h42tsXJPbAOa8IstT1LTWkbTtQubMyja5t5Wj3j0ODyKkbWtY
fyN+q3rfZ/9Tmdz5XGPl54444pAfRem/DDwjL8WPhbEPDjXejeLNNaTULciZYllG8F4/m3R
/dVtpY4z71yWk6N4O1uHxtfQeD49P1bwxpgFpo8lxK/22Xz9jTujENlIyMoDgnn2ryI6vq6
FSNUu1KksP37jBPU9epqGKa/n1FZYZZ5L2V8K6sTIzHjr1JNMR9CH4efD9ddknW1ibVD4KT
W08P8Antt/tIjmPGd2AMP5Wc846Vpzaamr2P7PNtqvhm2NndyXdrdWJjYQ7XuecjOVJUl+v
HXpXzbqNvqumapJBqttdWeoRMC6XCtHKpxnJB5B6VXN5dEgm5mJBLA+YeCep+tKwz37WtF/
sn4H/FjTLWya3tbPxjCsMYBwsSGRRjPJADLz7ivO/hloseoHxJqU9vpl0mmaY0iwXkbTSl2
YKrQQggSOP9o7QCSc1yVhpuua1Dfy6faXl9FZQNdXbRBnEMQIBkf0Uccmo/7I1dNDTXzp9w
mlvObZL3YRGZQu4oG6ZxzinYR3/wAbfDei+HPHtsfDlmlrpd/p1tdqsTboxK0Y80IcnGHzk
ZODxXQeB7rwfrHwrkvNXsdFttW8GXseoSiW1QPrFmVKiA/3283aDns2T0rxLJK4yePyq1/Z
mo/Yft/2C5+yYz9o8pvL64+9jHXj60AezfDq88N+M/CPibS/Edro2lahpMsfiCK/SwjVpLa
N83FsML0IK7R68HirfhTWrS8+FXxC8ZTeFvDc+p22qWdzptrcWMG2KMs3noicEoE2ggeuev
NebaxqXjTQ/B+meGdWsV07T7u0+02rm2RJri1lk8wDzANzRl1zgnt6VxZoA+hfBFx4d1fwX
4KuDbaFBqcPjN/t8bRwoIrB1DFX39YeXA3E46Zziti1tvB+n+KvENldWllY283iO9EGpWb2
dxDFbnbsFxBJz5AB3K0bDq3cAV8yIjyyLGil3chVVRkknoB60skbwyNFLGySISrKwwVI6gi
gNOp7jr2qwax+zN4W0a28SaWp0e4vlvISEWSQebH5AC435YEkMOoU5NbviSy8JT/Drxtoq6
noOq6hZW2myaJdW4t7YT7MC4a3VfmA2n5tzZYjOM183UmfajUND2D42z2tzafD17S+s7v7N
4YtbOcW1wkphmQsWRtpOCNw61seH7e1v/2cdEXW7u201YPHMVqdRurVZPskBtw53DGXQElt
p4OfSvB66LXvGvirxRaQWmu63PfW8DB0jfAXeECbyABubaqruOTgAZoA9p8aXXhjW/AtuYt
X0mfxFZeK2kEr3ECSPYvgBxsAVYtwDBATsFdJ8T/EfgPWdW1LU9H1+xXT18Qx3Gv2AvI5ZN
ctsR7ZYGHO1VDKYhjnJOTXzZpHhbV9dsbq90+KJorYHfvlVCSELkDP+yrHsOMdeKxMD1xS1
HofQ/jjxF4OuPDvxMjudW0zVINTv7eTwrb2YBe0QMSzAADyUEeFKnGT2OM1ynwH1rTtE8Za
1d6trGn6fbS6LdQJ9vcCOSZkxENpBDYbB6cV5H+NKFDMFLBcnGT0p6iPprwz4x0a10/4Ovq
Pi3SfP02+upNeZ5g0nkGUtGsh25ddhYBckDIFYtt4h8LWfhv+w9B8RafoepWnjBtRubtGYR
3dj/yzKOB86oOPLP5V5B4u8Hax4I1e203WHtmlurOK+he2l8xHhkGUYH3HasWytLm/1C3sL
QeZcXMiwxpuA3MxAAyeBye9A7n0fefEvQbbwr8Tb3wR4it9BuL/AF+31LRLPBSRUjJMrom0
qhc4O04yMg1leH/HGnp8LfBNld+MrW31W38XHVL+NmdWitmKk5KpjG5WJRfUcV4l4j0WXw7
4jvNEm1Gx1CS0fY9xYTebC5wCdr98Hj6g1pzeCdRi+GNv8QFvbOXTJtQOmtCrt50UwQv8yk
YwVGcgnrQI9n8T+M/B2oaJ8U4f+EisL2LUddtNQ0i0CyASW8TlnVBsxGSjBccZOfxr+LPiN
4Nvm+Jd/Bqo1Cx8UWttDo2l+S6mxkQp8zKRsj2BSBtJznjg188dM+9bXhXwxq3jLxXp3hnQ
4lk1DUJfKiDnao4ySx7AAEk0AfR8/wASPBtz4sWW68cW82mN4EPh+RGhnZTeFNuSNnzDdg7
j2FfP2reHtJsfA+g+ILDWnvLq/kmhurSS2MQt3jxjYxP7xSGHI6HisPU9MvdI1e80nUIGhv
LKZ4Joz1V1JBH5ioGkleKONpGZEBCKSSFyckD05NAHuXwo8feB/Bln4Tur/Vr4XVlqk91qd
rMs0sSRsmxDbxqQhZlyHZ+cDAFeN629mvibUJNKuVmszcu9vLGjRgoWJXAIBXis4KSduDuz
jGO/pR5Up3YjY7eG46fWgD3nxH4/+HGvfHSw8fT6lrq2su150td0ElqUtUjQbgQ3+tVixQ/
dxjmrUXxK8DyS/Cme41Q203g7UppLwW+nuEeFpRKDDlixHG3DYOTmvFrPQ7K48K6trFzrcV
pe2MsUcOnvBIXutxwxVgNq7epye9O1Tw02m+HrDWf7Y068ivvuQ20jPJHx83mDaAhB4wTz2
yOaVgPQ/i14y8GeOtKstS0u5ay1mzuLiF7C2tXitLmFpWdJ1BPySkN8+c7jzmsr4T+LtD8J
2fjddY1C6sptZ0CfSrRraEyESSEHcSCMAbfrzXnL2tzGYxJBKhkGUDIRv+nrVhrPUbW3uBL
YzxoCFleSEjYeoBJHBP60wPevD3xW8E6PrfwovZ9S1OSDwjp1xbX0SWn3pJA2NmXwR8+CT/
d96xNP+LGkWXgnw/4dtHfT7zwzq9xf2eorp6T+ckj7lcIzDZKvvkEY9K88XweW8MNqRvJBq
Sp5h077K+8Jv25Pfplt2NuBjOeK5WgD1PxD470PW/gxF4X+0X0muf8ACQ3OtyvLbosTLKu0
rlW+9/FwuOcCq/g7xl4f0T4ReOfCeoTahHqHiL7MsL28KtFGIX3/ADksDhs4wB2rz6fTdQt
rSO7uLC4htpf9XLJEyo/0JGDTLSOGa9giuHdIXkVXZFyyqTgkDuaB3PoC4+MPgifx7c66z6
2bSfwe3hoRm2j3JIY/L8wDzMbf4sdcms/TvjXotp4m8MeMH0u6bWPD3h46Glku0W1wwjeNJ
S2cquHyyYOSOvNcF8S/h3e/D/xtqehxtc6hYWXlY1A2zRo++NXGeoH3sde1b3hL4YaL4m8b
eFvC76nrFjNremyXMks+nGMRXCo77U3EebGVT7w7mgLl3wh8QvBXh/4ff2Bewau95qVwP7a
mhRD59krFhZQsXBjjZjlz3yaueG/ix4T0TQ/h3ZSWOqGTwrrM+qzJEkeyUSHIjQls8EKMns
TXl1l4duF8TaXp2t2d7Y2t9dLAJTDtYguFJXdgEjPSuw8X/DfTPCt7470/7TrN7N4cvYrW1
uIbHdbSBiN5nkBxEQCMDuaAuad18U/DuoaTBot7peoLY6f4ll8QWcsRjEkiyNuaGQHgHPRg
T9K0Yfj0W8QaprN1YXJi1XVZb++0dhDcWNzEyqqx7ZFzG21SGkXk5HHAryUeG9ZtrOPVtS0
TUY9JDJ5k4hKgKx4wxGBuwcE8Guw+JHwtvPCXjrXNG8Pw3+r6VpEdtJNfPCAI/OiWQByOB9
4geuKVguNuviDo2ofCOw8F3vh1jdaZPeTWU6Tfu0+0OjZK9coFIHY556Vk+APGf/CFX2oX0
M+p2t7cQCK3utOuBGYTvBbejArIpAxtYe/UVqW/w2u4PDd/Fq+l63F4rdBcabpsVrhDargy
3Mrt/Bg4G3vz0rDg+HHji6gsri38LajLDqEZltHSLIuFAydn944B4HPFNIR3V18a31Ky8R6
TPpTWFhrV1b3wl090iminiiEbORt2HzNu5hgYJ4rzPxJrD6/r1zqskl1I0235ry4NxKQFAG
5z1PH0HQcCro8GeIbN9On1PQr6GyvbtbRJNoXfJkZjBPCvg9Gx15qTx1oUPh/xzq+jW2n6h
pcFrKBHaaoUNzGpUEByny55zx2IpWHc5akzTscHJwfSkOAaYhVVnOEUsfQDNJntjvTvnTDA
kZ6EHFNyc570ASIyqpV4suTwScYop6o1wVbcMjrx0FFVYCLbgZzTTTiRtx702hgFFFFSBu+
EvDsnivxVZaBDeQWcl0WCyTsFUkKWCjJALNjABIySOa7z/hSerjVdTt7m5urKDSNJ/ta+F3
YmOeNS5RYkTcVkYkDDBtuD14xXnGi6xPoeprf29ta3LiN4jFdwiWNldSpyp74JweoPIroYP
iV4mtSsVtJBHYjT30s2LJvhe2dzI0bBiSfnJbOcg9MUAdHYfCO3vfFVn4fi8RfabrU7e2uL
CG1gDysJS2/zgXxF5QRi+SeMEdaW1+F/hy/ufHYsvGE01l4Utlu1uxY4W+j3hGKAvkZY/Ke
hBzkCua0X4ja34efUTo9jplqNRsTp0oS1AIgJJZVYHcC2eWzk4AzxViP4o+JY11tEh01YtZ
sYtOuYhaLsW2jUKkaD+EDap45yBSGdDL8KrbR/Htrp81/c6hpz6JF4gjeGxLs6ModYZV3bU
BIKly20fjXU618Nbnxh+0ENA8SeJEil1nR01WzvLOyRI4o/I3xxtErYAVUK5UnOAe9edXXx
d8Y3cxaWWx8ttMXR5YRaII5rRSCkTjuFIyD196fB8YPG0HiTT/ES3Vk2qafZHTre5exjLLA
RgJjGDhSVHGQCRRqBvaZ8LvC9/o3g3WW8R6glt4n1VtGjiFqm+KVZFQy53Y2fOp29eetXJP
CMmk/CPxlpt54gvDZ+H/FMNpe2MEUfl3DEtGJlYjcrAKeCcVxNv8T/ABXZ6dounWsllHbaJ
etqFggso/3E5OS4JGTzjg8cD0pl/wDE3xfqWm67p11eW7W2v3IvNQRbSJTPMMYfIXKkY7Y6
n1NP1EdF8efD2jeHPirqGl6DplxZ2tosEDFgvkswt4j8mAOcHLZ5JbPesDwF4R0nxVJqaah
rFtYT20cbW0FzdJaJdMzYK+c4KIQMkA/e6CsnxH408TeLWgbxFqsuoNb52tIFBJKqpZiANz
bUUZPOFFVtJ8Sazodte2um3Sx218EFzDJEkqTbCSu5XBBwSSKALHjPQV8MeNtU0BYrqJbOb
Yq3YXzcYBBbYSpyCCCDggg122geBPCd98JdO8Z6jcal9sl8QJosltDIgjkVlDbwSpKkA985
9q821LU77WNSm1LU7mS6u5zmSWQ5LHGB+AAAA7AVs2PjnxXp3h6Dw/ZaxJDpcFyt5HbCNCi
zg5EnK/eHr6cdKLBY9K8Q/CfwvpC/Eu2sr7Ubi48Cy2rGWZkVbxJJdjoVA+QjIwwJzzxUPi
jwJ4I0bwnb+ONOtNRufDWqaREdPMl4vmDUmkZZIXwvIjVWJGBwF55rin+JXja5uNUl1DXbm
7i1nYNUjbav25F+UK5A544z269ag8V+LLLWLGy0PQNNuNJ8P2M01zBZTXRnKySkFjuIGQAq
qOM4HJJJpgereLvBWja4nwi0bSdMbSbTVdLshc6k0pdYDcTyA7+ACxbcQc9sY4rB8RfDrw9
a+FPHOtaQt9ptz4N1uLTVF1MGN8jOyZ6DbICu7A4wfbNeYT+JNeudGtdHuNYvJdOtCDBbPM
SkR5I2jtgk49Mmp77xb4n1MQ/2jr99diGQTJ50xYCQdH92GOp5pMD6E+MnhTSNR8V/Ejx3q
sc97LokWjxQ2CyGMSefCgaVyMttGMDGOTyawrv4O+FdO1vxNBD9q1GSzsdLvbOwlmKeULpl
81JXUZ3RrkjpkHJBxg+NT+NvF91qzatceJtSlv3iEDXDXLF2jByEJzyAexrc8KfEvWvDUOu
Kl3fi71lomm1O1uzFeL5ZJ2+YQcq2fmBHO1eeKNQPSNE8NeBtT8a/EnQfCdlqY0rSfDt5Lb
XQvJkkuniwQzphcq2cbCMHaDjmsLXvDV5rPwO+FzaHYalcajqV1fWi2STSSRO6OMNHGeFZs
sTjrXJ+KPih4m8Q67HqttqN9pky2UVhJNDduJrtEzh53XHmMdxycdMCsC18Ua3BNp4n1W+u
bTT5lmhtWu5AiEH+EA/J3GRg8mgDKubW5sryazu4HguYHaOSKQbWRgcFSOxBr3+Tw3awfAi
R5PD2oiXUrL7dpWmvfThIEhizc6lMu7YAzAiNMDPB5rwbVNSutY1e81W+ffdXkzzyt6sxyf
51o2974u1PT7uG1vNXvbK0t83CRyySRwwjA+cA4CdBzxQB7XN4e8AaJ4h+FU3inwyRo3ibR
k+3tNcT4t5mdkWRMtlQp2Er0wTxVTR/APhAfFrTPhl4jtrEXelW13Lfz2tw6/2hdYd4bcOW
wAF8scYJORnNeG3Go6hfLFFeX1zcpFxGssrOE7cAnjoKm1XS9Z0e8SPWdPu7C5lRZ0FzGyO
6no4zyQfWiwHvvgnQPC2n618JPFGq6TZaVrGp65La3enT7hG0KOBHceW7ZQhjgE8EjOODVG
18J6NqHi/4i6j4nsLOHWbaza+0jS4kLCUtOyM5hDBncKN2zP8AFuwRXhMqX86fa5UuJV27v
NYMw25xnce2ePrUJmlMvnGRzLnO/cd2frSsM+hPDHhnwfrXiPxZHb+B5GtYfCL6iLe8jeJo
9QQDDQ4csiOdxCMc446Cug8P+BfC2p+I/hRa3vgmyjt/FGk3EusSbXUK6rJsK/NiIj5GyMZ
yK+XBczhmcTSBm+8285P1o+0T/wDPaT0++aegh97bS2Oo3FpNE0UsErRtG4wVIOMEV9QN4V
8HyeLPBEev+GtG03wlqng6PUNWvlRYCk5ic+ar5yr7wgAHXOMHNfLBYsxZiWJOSSc5ru9U1
Lxh8VFtmg0OC4HhjSRD/oEO0w2cXQvknIXJ59+aVrjR6t4AsPCuq6H8LJ00/R55Rr1zZa00
scSF7P5Sn2gE4PykkE9+nNZ/h+LwhqF14+8B69Ho+ivpt++qadqMltGX8iGcvLbB8ZbdHgo
M84x0NeHQaHrVzpcuqW2k3k1hFnzLpIWaJAMZ3MBgYyOvqK0oPA/im5Tw/JBpEjp4ikaLS2
3qBcurBCBk8YYgc4p2A9S07U9G8QeCdU8RaLpeixeL7rxJGsljJbQBLbTPLO1Y42GwJv4dg
M8DJrQ1q1+GcM/xV/4QD+zZ9VhvLb+w1lKugtuPtJtxJ8rENuHchR8teB39lc6dqNzp19EY
rq1kaGWMkHY6khhkccEVcg8Pa5d6LNrcOk3cmmQZEt4sJMSEY4LdAeR+dIR9UmfRtS/aF8M
Xmsy6Df6NN4MjhuvPkt3tvNS3YbOuFIk2gYwfTiuNsk0j+y/g5q94NBh1hNani1jabZQtp5
6lRMo+Xb5fmAFh0/CvnTj0pOPSnYdz6K1q70DSbHVH8DSeHE8RxeLrma5ScQNHLYEk24Tf8
hgwfmVT1PI6UeFdctrL4KQWA1XQo9Rk8bR3bwmWEbbXAV5ER/uxk8dPu+1fO2RjpSZGTxQ0
F0dt8WYtFi+L/ib/AIRxrNtHkvXltDYurQ+W3I27eAOenbpWn4Ok03wv4M1bxNe3uNQvPKs
7KOwvoku7dN++SXackA7FTpnDE9K5XXvCOs+HdI0LVtRjhFnrts11ZPFKH3oG2nIH3SDxg1
gDr0oEe+/E680DWPir4W+JPh3WNNtpNXNncaparexmSxugQHL4OMFQCSBjOc10vifxfoU8v
xnez8SaI0d29tJ4dWKSPhg+ZHgGPlfYTlhgknrmvFn+F+vw+FtK8T3d/o1npWrlls5579FE
rKcMvsQeucVz3iLwzrfhTVv7L1+xazuWjWZMkMksbDKyIykqykdCCRSGfRV34s+Hdp8R59V
l1LTLi91DwZHZW+oW8mVt9TEYV2dgp2O2MCTBx1qj4P8AHmmrrWpS6trWh6bL/wAIjPpgl+
0tK11dbj9neV9mHlUfxjOBjnNfNg4OePSt7wf4Vv8Axv4vsPC+kz20N9fMY4DcuURmwTgkA
4Jx6UWDQ9M8PeOBq3wy+Jw8X+JbWXVdYSw+zW8x2NctA4LlQq7QTGoG7gsat+PvF+g+I/Fl
7Po3jGPSfAupx6ejaVBbkywLFsBRYtuFKHe24HDe+a8PurZ7O9ntJivmQSNE2DkZBwf5Vr6
n4al0rw3o+s3Gqae76qryR2UM2+4hjU4DyKOEDEHAJzx0oBHtXjvxb4T134b+JdHtfFVve6
qPEEepadc3MkjzTWwj8svv2BY3PykxqFAx3xXS+IPiB4Q1fXfF/m+N7K4sdS8FRaTbCQSlD
fALkkFOu5Cd59RzXypjjPakPFA9D6c8OfEzwfP4k8I6xqPir7Alh4Ml0G9WeKV3e52yKoba
DuT5w27npjFfM/lotx5ZcOgbBZO4z1Ga1NE0a11VdRa612z0kWdo9zH9qD/6S64xCm0H52z
xnA461k7TjODjpnHShAfRWt+OPh9d+B/HPhm08S3FzDqdjpyaTNqUc8swa2xuEvG2NsZVQg
xjqa+d4mWO4jfPCuD+tMwScDmtjxBo9jpN/bW2ma7b62kttHM8tvE6CKRh80RDgEsp4OOKB
Hu/iH4s+DJ/iB428W2+q3eqWOt+HzpFvpMluy5mMSIHbd8gRSpYHk89AaZo3xR8E6Nr/wAI
tWn1q4ux4V0y5stRSG2ferSRybdhbAblwvXt6V5F4B8CyeO9fvNFi1NNNubexnvU86JmD+U
pdlOPu8A81yTRSIQHRlLAEAjGQehoEewReN/C9n8ONJ8Ff2lJqEw8SrrUupSW77LKEKF2Ip
+Ys3JOBj3PWul134leBb64+L9xbazPIPF0trPp8L2bgExSCRlk54zjb39a+fZ7W4tpPLuYJ
IXxu2yIVJHrg02CCa5mWC3heaVzhUjUszfQCnYD1X4keNPD/jjxfrniWy8Qapp1vrq2vm6T
5R2RNGqKRIQ210TazLgZyRwvJrtviv8AE34efEvR9T062ubuzu4LiG50mWGx8sXjCFY3juv
nwSCg2P8Awg4x1z89jTNRN79iFhcm66+QIW3/APfOM12fhz4dvr/gTxlrhu7q11Pwytuzac
bQkziWTywM5yrA5420rAdr411y/wBB+Dek+E/Emn/Z/GtsZdHFwJ1dhpIZJVX5SQQZDtU91
VgOtWfD3xT8F6OvwiaW51aT/hCjdSXsaWq4maVi4CfvOxO0k9ufavE/7J1eXVDpY028k1Bf
l+y+SxlGB024yMCp7fwx4iur24srbQNRnurVd88Eds7SRL6soGQPemB6bqHj3wdefDi48Lf
aNXa6l8Vtr4uWtU2+UQVKn95nftOfTPHvXLfFzxdo/jr4o6t4t0OO8htdRMb+VeKqvGyoEI
+UkEfLn8a5PUdL1HS5Ei1LT7qxZ13ItxEyb19RkciqFFgDr1zml4xgDGfU0lFABjPFSOiK2
FcOPUVHn5cY75pwIA5GKAJF3A8DIHHFFM8wjhOPoOaKCrobhsdOKSlPSm0Ei0UUoGe9NIDW
8NaI3iTxVpmgR3kVnJqNwltHNMGKK7HaudoJwSQK6rU/hZqenWviG7j1exvIPDV+lhq7Qh9
1qWcosgUgF0LAjI59q5/wReWWmfETw7qWoXS21nZ6jb3M0pUtsRJFZuACScCuz8dfElJ/EH
jLTvDkVk2g+ItVF9dTRpIr3yLIXjRtxygBYkgAc0h2N7xB8NNKsfiN4c8HtP4dtdROo29ld
21tNdO1wZUV0kbcPkjYEAheVLHr20/E2j6PqHwn8W32tWeh6FqOn+NRpwudOsSESNYWUxRg
fNsyu75vT1Nedav8UdS1n4r2XxIm0XT49UtJIZhCgfyZHiAEbMC2eNq8A84pt58UdZvbHWN
OudJ0yXTtY1U6zc20kTFftOMblO7cByeM9zQB0Wl/B7xDovjXX4NYsdP1Kx8NWcd/eBvMkj
u4ZR+68sR7XLNnI5XBBz0rrfCfg62sPEfxD0rVU0RbO+8HTavaPHCXjsgQpRgGy8bplgRnd
n1ryyb4r+MrrXtd1a9vYrptethZ39tJHiCWFQAiBRjaFwNuCCPxNQaJ8RNU8Pz6pJpmk6Ui
appzaVPE9uWXyG+8B82dx7sSTwKAOq034OWd34t8K6HeeL47SDxZp632lXf2QsHdiwEMilh
sYlcA5IJIrivEfhi18PaXpZnvpxrN2JJJ9OmtvLNqiyMiktuOS23OMDAroovHdp4ij0aDxb
PLpX/CM2iRaNPpFsN6lZFcLJlskY3EEchiM8Uj/FG/vviR4o8X6nHHcDXre4t5beaBJsxuu
2NAWHybcL8y8/KcdaSv1BnAafare6pa2UlxFarcTJEZ5jhIgzAbm9hnJruPiD8M7rwJp1le
Ty3M8d3cSQxzGFDBMqgESRyxyOrBsn5ThgBz1rhrG9uNM1K11C1ZRcWsqzRllDAMpyMg8Hk
dDWpqvirVdX0w6ZN9nt7Jrpr1re2hWJGmIwXIHGccccAdqYjZ+F/gq0+IPjuHwrc6m+mNc2
88kVwsQkCvHGXAYZHykKenPStlfhjaXNh4F1XTdSv7yw8U3dxaMkNj5lzCYHCuyxq3zgqdw
GRjHNcZ4U8V634L8QR694euI7fUIkeNJXiWTaGG1sBgRkgkfQmtm0+KPjPT7LRrPTtSiso9
EnluLA29vGjW7ygiTBAzhgSCDwRQB6F4u8JHUz8MTf6u3/CO6jPJodta28EMc1j5cwjdiVJ
R2YuHJJznIPSqOtfCbwro+mePL7/hINSnHgrU4rC4AgRftnmOyDZz8hDLyTkEZwK4VPiR4q
S00uzF1bm20i6N7p8P2WPZaSk5JQbeASASOhIBq1cfE3xff2evRXV/DJDr0yXGpIbaL/SpF
I2u3y9QRnjuSe9CA9I034VDwr4+8S3lnrMU+m+HtCh1kLd28LtdJPGpWJllzGMFsFsHGBgZ
NS+HfC3gi6vfHmqXF43iR/8AhFm1VFtmhX7JLJIqSQnapTzVJ+VlG3B6Zryu/wDiT4z1LXn
1q512Q3r2YsHdI0RZLcDiJ1ACuuOxB6D0rOtPGfibT9QbULDWJbS4a2+xt5IVVMOc+XtA27
c84x15osxnoXhf4Y+HvE/gqfU4F1aDV9F1aKDXrSWWMC0sTuL3CgrkbdpBB6Ee9eX6vawLd
yX2l2F7Bos0rLZyXQ3F1XjlwApPqB0zXTHxtZWnhK+tdKsb6317WrdrXV7+S9LpdoZvNLBM
cM2FU5JGAfWsm58V3914A07whJLPJaWV5JdxiSXcsZYY2xr/AAg5Yn1JHTFAjb+GPhLTPGe
vXGj3cNy9wVWRJFkEUFrCpzPcTuQcIiDIHckCsfx3p2h6X4yurfwzDfpobBZLGTUCPNuIiO
JeAMK/3gMdCKo6N4m17w8l7Homqz2KX8XkXKxEYnj67GB6r7VV1bWNT1zUTqGr3sl7dFFj8
yQ5IVVCqvsAAABQNne+E/CnhnU/g94t8X6pbX0l/wCH7uzSKOCcJHcJOzLtf5SVwVzkHPau
7f4caX4c8afFjwrp+oawlppnhk6nbvFcmMygxxSiKYAYkTMnQ4+7XiNh4o8Q6XpFxpGnazd
2un3LiSa2ikKxysMEFh3IwMZ6Vefx/wCNpL+5v38V6o13dRC3nmNy2+WMZwjHOSvJ4PFIDt
fG/gnwt4Mjh0OPTtU1m/utAt9Vh1W2l/deZJ87nZtIMKrkZznIyT2r0rxB4U0XxtL4W07V7
S9+2W3w0TUorpJSNskMbMi7cYIPIOeeRjFfOLaz4hj0RLE6nfrpj5RIjK3lEA5KgdMAkEgc
Zq0PG/jHzUm/4SrVhIkXkKwvJMrH/cBz93gcdKBHsWm6HDN8B1jn07WPK1O3LaRpJv3QXVx
Ehe6v3X7qwJj5R/EwrwvR0t5Ne0+O7gFxbvcRrJEWKh1LAEZHI+oq/d674vsojpV7rGr2yJ
D5JtZp5UAiYZ27CeFIPToayrC6Wy1K2u3gE6wSrIYyxUPg5xkcj8KYHvviv4WeELPX/ixpU
OmXGi23hK1S6029kndhM524hffw2/cduMEY71F/wqzwadYfRAJRp/8Awhw15deM5x9p8vfj
+5s3fJtxn3zXlvj/AMfar8QfFl94g1CP7J9tcSvZwzSNArhQu5VYnGQK5n+0L77D9g+2T/Z
M58jzW8vOc525xQB7ldeBtEtfhA+ry+B2j1vU9OW709HmlzZWkUY8++nbO0mR8+XHjoR1rt
vDnhLSfDPj7xXofhLSGvtKk8BXMsOrqzyNeSSW6liCDtOWJUKBxj1zXy9JrGsSWptpdVvWt
ygTymncqVHRcZxj2qGHUL63VUgvbiFEyVWOVlC564waAPfLDw14S03wR4RtfI1TV9I8QaZL
caydPaV3S8XcEXAcRIYjtyHHIJJ6iqGleF/Dt/4U+Deojw/BLc6zrV1YagqtJtuYkljUEgN
wQrMSVx69q8da21rTbSC+ltLmGznYOrSIwim7jOeGBx36itbxL491nxPp2n6XPb2Onadp0s
89taadB5McbzEGQgZPXA46AdKAE+I+jQ+Hvin4n0W1s2s7S01K4itoWz8sQkPl4J5I24we4
r0K50jSdM+HHhGXwtocHiWPWdPuH1lprl8W94MhdwVgIjEDlS2A3PUV4o7s7bnYsfUnNKHY
AgMQD1GetAHvt/4c+HVhoHh86fpEmuaVfeHGnvL21C+bDqBDFmeZnAi2MAPLI5HZic1T+IM
WjeG/h54HubbwRoy3euaNG93dmI74rlJchgobAJQfMCMMG5HFeG7mwRng9R61LbmRrqJY4v
PcuNsZBbec8DHfPTFAz6f8Z+E/BWn+PvHFjrHh/R9G8MW/h1LvT7iALDKl8Yo2jWPB3MzOW
BQgjHp1rIh8HeEp/AmsaXeJoNzqcPhaG80+50/y4vMuwQ5USGQvLLtJDrgLxgDOK8q8XXXj
jx/4+tZNa0CRPEOopFbQW0Nk0DT7f3aYQ9cbQuf9n2rG1zwZ4n8OafDqOt6PJaWs88tqkpd
WVpYzh0+UnkGjQR6r4u0KbxR8P/g5olhqGmQXQ0y7hka6vY4kgbzmkAkJPyZXkZ65rwx0KS
tGSCVJGQcj8DVzS9H1bW7p7XRtMudRuFQyGK1iaV9uQM7QCcZIrRtvB3iS70rWtUt9Md7bQ
iBqJLqGtsttG5Sd3XjgdaYHrfiPTLjVv2Yvhxo1jNZz6naXt7LNa/bIVkhjkbKFgWGAevNd
No+u+Fbv4m/CHwnf3mlala+HdKks9bup2je0+cM3lb3+VtnyjI4yeDXzTp2n3eq6hDp9hAZ
rmYkIgwM4GT19gafqOmXuk3Qtb6ExStGkyjIIZGUMrAjsQQaQHsfhHxFpV1468S6V4ostAt
I/+Eev9MtNlrCkctwAxtzuHy+ZztVxg4CjNdfoN74fsfGfwK1ZtU0KCawgkGs3EE0MflMrH
HnFcfMEwMnrg18wenpRwccUAfQGv6taR/D231vSn0S58W2Hi67mhhtlhklNgU4XYv34iwPB
zwSelV/ix4g0m3v7NfBlxHbL4ue18QXMTQpGLAsirHACRwoYO56DBTrXmvgjS/Fst3qPiTw
dci2vfDto+oTSrMqSRQgbXdQfvDDYI/2q57UtSutVvGvr+4lubyU5klkP3sABQB2AAxjsOK
LDufU/iHxP4Qn8afEmS01jwvNp1x4dhOkAGDy5NQCpl1GP9aGV+fp615D8WbrRdS0LwBfWF
9p17qo0RINWa1kRpPtCsSPN29W2kDPtjtXC+JfC+q+FL21stZFvHd3FtHdGCKZZHhVxkLIA
fkfGCVPIyKxQQBxRYR7L8B4r8XvjJJIZBp914V1MgyIfKeSOLg5IwSue3TNav/Cc+Fbfwz4
Ph0GLSms7bQJLDV9O1CRo43u2D+ZK8aqTKxJVlcEkED7uK841aTxt4Q8Madolz4gaDTtWtj
eDTba9DGOOTHEqKfk3gK209RjNcUcdaQ7k9na3l7ex22n289zdMSY44ELuSBngDngDP4V9S
a54o8O6D4v0a78SnbqOp/Da1t7HUJMk2946viRmALKWGRvAJGc18v6fqF9pGowajpl9NZXk
B3RTwOUdD0yCPbIo1DUr/Vbw3mp3s13cMAvmTOXOAMAZPYdAO1Fgue+eA/iFo9n8UND1rX9
W0ixXTPD9zYNdxmWZ5nZXWISsVPmP8wGQMBQATxVnQfH3gfS4fhNqXibVbfWbzQ21JNTKxt
NNAZmJt5DuX94EJzjPHYV834o49aLBc9T8W+KdHvPg5pfhm61X+3vE0OtXF8b/AOdxBatGF
EXmOATucbto4H1NYnwz16z8O6/qV5ezWAim06W28i/ilaO63MmY98RDxEgEhx02471xUMTz
zxwx4LyMEXJAGScDk9K1vEuhL4c8QT6Our2OrtAFD3GnyGSHeQCyBsDdtOQSODjgmmJnsd7
8QfA0+i+N9I0y6utN1DXtM06G2vpZJLhLd4T++tVlYeZ5RAUBiDnGDxiqWg+O7CDwp8TotX
8dS3mu+IrGzt7a8khlDzPGwaQFgOF2/ICcZ9BXi9vaTXVzDbxL+8mcRoWO1SScDk8D61qeJ
dBh0HxHdaPZazZ66lttD3dhuaFm2gsFJAyFORnocccUAe7eI/id4GvNX8RLaau8ja74UtNH
XUktpFa2uYdocNkBirhcbhnjGRW38PfFOneLPH2maboxu5hofgO70y81JYW33EgjJ3BfvEL
kBc4J9uK+VWjZSA6lSRkZGMj1qzY3mo2kx/s27ubeWQbT9nkZWYeny9aVh3PV7z4kaDpPw6
8I+FINJtfFV5olxdzzyaxbN5CiY8RIu4OcfeJOBnsa8t1rUk1jW7nUo9Ms9MWdtwtbFCkMX
AGFBJIHfrVb7Pdy3Ji8mV52OSu0lz7461CylGKsCGBwQRgg0xCUUUd6ACnDkjjOKbQv3vag
CxJhURgo9OlFRkMU3nkdM0VVirDPWjYx6Cjg8ZpQxC4HemSJjB5FIRgA0pJJz3pMk9aV0Bc
0vT5dV1iz0yCSKKa7lWFHlbagZjgZPYZNdhrfwo8XaFDq8l3Bazvo19Fp17FbTiR4Zpc+WM
DqGxxjv1rktH1BNK17T9Te3+0rZ3CT+Vv2b9rA4zg46V6dq3xo/tC28Y/ZvDYtLvxNqUGqv
Ot6W+yzwtuTYpX5huJOD6+1T6DOevvhX4psBqykWdxdaJLDDqlrDNl7JpWCpv4wRuIUlScH
rWlYfCTU0+IGheFtevrbT5tR1NdOljlSVHjIIyQGQblPRWXKk96TU/jBf383ia6j0Gzt7rx
U8D6uwdmScRuHKop+4HYZbk+gxS3nxk1yZ9JaztzCmkaqmrWcV1cyXYgdekaFzlIsfw5OeO
eKTbBHKeMNH07w/wCMNb0ayuheRWl3JFC6ZAVVdhtbcAcgAc+vrVnwr4Ku/F2n65cabqVpH
caPZSahJZy7/NmhQAuYwAQxGemenNVPF/ib/hK9ek1UaTa6WZC7NFbZIZndnZiTyTlz9AAO
1N8HeLNU8EeL7DxNpHltdWbE+XMC0cqsCrI47qykgj3q35COn0b4W3Ot+J4vDVt4l0xNWk0
0aitu6y5JMXm+SPl/1mznH4Unhv4WXHiXxJ4e8PW/iGzt9S1uxkvlimik/wBHVVZgrkDqyo
xGM8Y9ag8Ja9ayeO5/G+ueKZNG1i0vI9RgMVq0ouH83dIg2/cwucA8HpwK6T4ffEfS4/2kR
8RvFl0un2Ly3MzqkDOEV4mSONUQdAGUfQVIGFpvwrvNV03RNZstbtJdF1XVhorXgjfNtdMA
VDoRnacjDD36Yp+p/C+30zxrH4TfxnptxfrPdW10tvbzyNbyQ542hcvv6LjvnOMVCfiZq2l
rpmjaZZabHoukap/a0VpCkgiubgfdlcs28gADAyABUDfE7xBD481vxlaWljaXmvwTQ3sMcb
eVIkwxLtyxZC3XIII7UXA3rP4K3cnjjQvC2oeI7XT5/EWnpf6ZLJbufO3bv3Lr1jkyhXByM
4Geah8LfCu+1fXtGtLW8tzqT2s+q3dhfWr4tbaFmB3gHLltvCDHUcjrXOaz8RNd1qPw4Zor
S1uPDcaw6fcWsZjkijRtyITnB2tkg4zyck06T4m+MJPiJeePDqKDWr0Mlw3lKYpY2XY0ZQ8
bCvGKNQO+i+HNzqviaz8S2dpoNloselXGr3NlLBIFtYLc7ZElhLGQsxIwd3O4EEYrCsvBdl
488RXz+F9UsGzZxXY0yyt/IkVi2w28SSuA7IMMx3HIOeTXL6b4+13RNTS/0OOy0thBLbSRW
1uBHPFJ/rEkDZ3gjAwTxgYxUMHjK/t4bi3j0vSfss8aRNAbNSoCuXBB+8GyTznPbpxQB7d4
L+HGoa38P/iP8O7W28/UbDWNPWGa7thBNAhZ/Nba3zA7V+6Cc4GM5rlfhv4U08eOW1bw9qN
zcJZanDp9jc6lo4MSyS5Xz5Q8gRSjYIjJZj128VyEXxY8ZRJqOLu3abUbu2vZ52gUy+Zb48
gq3UBAMADsT1zT734ueNb66nuJLu0iM2oLqwSKzjRI7xRj7Qi4wshHU9+p5oGzm/FWl3uj+
Mdb0nUZUnvbG+mt7iWNcK8iyFWYDAwCQewrJihlnlWKGNpZHYKqIMsxPQADqa6jUfiF4o1R
fECXN3CF8RSRy6ksdvGv2h0O4PwPlJJJO3GSea56w1C80vUrbUtOuZLW8tZFmhmjOGjdTkM
PcEUCPddcj1DWP2XPAtpIUTUb3xJPp0skqKjHHCK5xnCk9D0rlPHXwx0bwePEVj/wk8b6to
M0MJgnMY/tDdxIYVViy7CQcN1HPHSuM13xt4o8SW9tb6xq8txBbTy3MUShY1WaRt0kmFA+Z
m5J60zVfGHiHXFn/tbUPtctwqLPO8aebME+6HkA3NjA6ntSGL4K8Pw+K/HmieG7i/Gnxald
x2z3JXcIgxxnHevTZPhR4QvNU8MeHdK8QXcPiHxBqUlmLe4khkWyijlKebIEwT5i/MgGOhH
OQa8y8Ga9D4X8c6P4iuLI30enXK3BgEhjL7eRhh0wefw5rsfE/wAUW13wy+nyB73VFvo7u0
1RrOCzlsVUHKoYACSxK5ycDaMUMDovEGl6BqMvh7wndeKrqSy0bXjoSaOkkXmCB3Ia7Uom1
WLj5g4Y9OSOlLxd8L/DOhaJ46vtK1DUppfB2uQabILhkAuo5GcEgKuUYFOvIPXA6V5xJ4y8
TTX8d/JrE7XUdwLsTcBjMOkhOPmYc8nJqzefEHxpf22pWt54ju5oNUlWa9RmGLl1xhn4+Yj
HU07Aey+Jfh7pGtePvFcOq6xreqXdt4Pj8QWl3dXSPJuWBWEbnYNygEAEY4WsOf4aeClTwj
fS3d3pVrrPh1tWlN5IzQpOJvLCvIkZMUR/vlTyVHfNeZXXjrxhe6xHrF14jvpb+KA2qztJ8
whIx5Z9VwcbTxinP4/8aypAknifUHS3ha3iVpiQkRIJjA/uZUfL04HFKwGl428EXmi+Jby1
0fSrifT7aygvnnt5ReRLFIikSiVFA8sk/KSAfXmuKjKLIrSJvQEFlzjcPTPauk0vxtremza
vc/brme41OxewkLTkKUYbTuXowC5CjoDg9q5mmI99+L2k+F9H8deGLp/CE6+FoNO06G6e3u
mBlV7cOFU4++FDHOPmPWsf4k+C/CfgG/NkumfbBq1+l5pEwvWIOlEKVZsfxOSy5OCNre1eU
XOsare2sFteajc3MFsNsMcsrMsQxjCgnjjioLi9u7tomu7iScxRiKPzXLbEHRRnoB2FID6P
8afD/R7W0+LulwQanNZeDo9Pn0l3uXdVEgQFX7PhWbBPIB44rG8UeBPh1Y+LvBvhIaTe6NJ
4nstLvG1V70mO0M7YmXY4wRjGMnIPU44rxgeJfEQglgGu6gIpk8uRPtL7ZFxjawzyMcc1Bf
6zq+qiIapql3feUMR/aJ2k2D0GScdBQPQ9jtvAng/U/i9D4DuvD9/oFjB4kfTpdXe5YrJbg
MI423jaJXKZDDAw3TpXK+O9F8L2GgSy6dpF5per2msTWUkYSU2zQAZQF5efNBBzjgg54rgr
nU9RvI447y/ublI/uLLKzBPpk8UXWo3t9Gi3t7cXIj4QSys+36ZPFAjvfgdoGh+K/jHo3hr
xDpi6jp+oiaN4zI8ZUrC7qVKkHOVA/Guv0fwL4cu/DfhTWtR0H7BrF34uGjPpZeQLfWfG+Q
ITvUoSVLggZ68ivMPAXjO6+H/jSy8V2GnW19e2QfyUui+xWZSpYhSCeGPfvWNeardXeqPqA
llikLs0eJnYxAknarEk4GfWmB9I6Xp2jal+1pb+DLjwzeKthfX1nJez6hcyTTWqowhbcW3J
txwwOCGx9cyy0+W4+BXgfSG8Px6s6+Lbu3ubWdX3xo2xW3YIK9/mPQivns398bk3JvZzORt
MhkO4j0z1xTPtVyHd/tEu587jvOWz1z65pajdj6Aj8IeB9Dv/AIm3PhC/Op6poN9DDoyJK0
rLbM2JpFWNlMu37hIJAGTjnNXfDlppFto/xnk8PeHbq302TRLRo9PviWKSl0dl4YkgHc4Un
IAwe9fNyuyOHRijDoVOCKUSyKCA7DJycHrRqI+m5PBPg7Svis+l3GhWlta6p4K/tC3jkZl2
akLfd+5Ocq+8fdB69uled/FXQLXTvAfw41eLTYra/v8AS3/tKZDl5ZxJhfM5OH2YPPNeTmR
2xliSORk0FyVwfrTA7r4ZaNBqmq6zcTnS5PsOmTTJb3yebJM/AHkR7lEkozuAY7eCSDWv8a
fDmgaNrugX/hi3gi0/VdGt7iUW0quguguJlwrEKQcZUcAnivLKXPpxQB678Db62tJPiBHPc
WcUt34Vu7e3S8dVSaZmTYnzEAknoK3k1TwJ4RPw31fW9F0i+1ibzYvE2mrDHLH9m8zEUjIA
VSbaScLgnAz1rwPIHUVsaB4l1bwzc3U+kyQo13AbaZZoEmV0JDYw4I6qDn2oA9L8Z6lpXw6
+I+n+HtOtNJ8RWmg3bz3s0tlGwv8AzHL+UxIyQsZVevDbsdBXRanH4FHxT0vw74f1zw4uia
lqL69Jf31nHJDbROgeGyccfd2kFMhcuAcYNeA3d5c315Pe3kzz3M8jSyyucs7Mckk+pNQZ9
eaAPY/ihZeFrj4beE9Z0YWS62k11baqiSwC4xvzCZUi+X7ucEA4GASa5f4Xvo0PiHUZtcsb
e9tV0+QBHu0tplYsgD27OChlGeA3Ubu9cJ+FGeOlHQD6V0m48K20nxFk03U9GuhLoVrJpqa
klqkkN6u392MfI8qhTlk4Y+5rB0XxD4f1Xwdp2o2UmhaV4quPEv2nXFmhigjayIG3YrDb5I
53IvOT0PFeEZ9qKAPoW08U/C/UNd+IHg43MWk+Dri4GpaJerbDzIWhkEjwoSNwWUBgqnp8t
Z/hDxnZ6xoPxV1LXb3RrK91OzVtKtboRIUmEmVEII4KpwCMcgV4VmjvmgD6O1q+8Et4wtda
svFekWs48FxQSi0WJvtmoBNksZdkZYXIOfNxnjg5qS+8feDvDvxZ8J6/o9zp9xoOqaNb6f4
igs8MRLtMcshBUfOuQwcAbsH1r5t7etJ1oA92sfE3hmDxLq2k23jKaPRfD2kTabojFRENUZ
m/eMZCjeTvJJDABgoABFdjpfjHwDaftAeHPF1r4h0i10eXw4LXVSFYB7oQsjCRCmXy+w5I5
AzXyzRQM9l8X6t4b1j4NeEbHUPElrd69p93qBuTboZZljc7oEyQMpuXsflDDA7VyHwz16x8
PeJb291E2LQSafNAYb1Zds+4qNiyRfPC5GcSDpjB4NcTRQB9DH4i+AVsvGdnYy3EGpa1p1h
HbXdzcTSiB4f9bbLcACXy8BcMR82MHjFeS/EHxEfFPi6TWHexeV7eGKR7KJ443ZIwpb5/mZ
uOWONxya5OigQUUHGeBRQAUA4ooHOfQUAWoUkkHlRqG43Z6UVWzheCc0UAJRSkY/LNJTuAU
UUUgNLQLG01TxNpemX96thaXd3FBNdMMiBGcBnP0BJ/CvU/iF8LIPBWhavc3vhbW9OMdwke
k6iblLuzvo95DO7IuEYrggZx1FeUaPd2thrthfX1il/a286SzWrnCzoGBZD7EZH412Unj+2
s/BPiLwvodnfxWmvtD5sN5eedFaJHJ5iiIADnIA3Htkd6XUdi/wDA/wAJ+HfG/wASl8N+JL
Ge5tp7SeZDBOYnRo42cYwDnOAKdr/hbSvA2grP4q8JXH9q68n2rS7YXTrHY2+WXLuP9Y+cf
J1XA3dcU7wX8SfDXgn4mW3i/SPCE8ENvY/ZlslviweRo9kkpdlJ5ySAOhqC2+JGkv8ADjVP
Auu6Dd6zp73jXmkzy3YWbTGOd21thzuP3h0PpnmjqD0H/wDCutQ1rw/8PYdG0Sys7vxE1xb
xX76lvW/lDjCshGIWXIXHc1i3vwv8YWNrBObKG583Vf7EKW06SNHe9oWweCfXke9dHonxZs
tH0f4f2I8NyTy+Db+XUEkN3gXLOwYqRt+UZVfXjNW7P4paPfWy6Bc6VJpdpeeKk8RS6g1wZ
janf8w2BQWUKW6EHpS1CxzeofCbxVp2lzahLJpsqRX7aV5UN0GkkvFZVa3VerONw4HGOQTU
eq/C3xLosd9Ley2Ij0y9i0/Unjn3jT5pM7RLgdMgjcu4ZBHWvSfHHjLwvqFpe65p93Npet6
Xqy6no0cOrLfQ3szShpJXiEa+Wdqg7m5ONuDXnPiX4hnxRq+oapeaRJHPql0l1eRR30nklg
25vLT+Dcc9d23PGKaYWNDUfgn4u0vUvEenXV3pP2rw5ClzqKLd58mB8bZM45GCDj73I4rkf
FPhLVPCN1p8GptBIupWMWo2ssD7klgkztPIBB4IIIyCK77VvjS+q61431Z/CkEUni+xjsbl
RduRAEA+ZOOpKIefQ+tZWp/FKDVNY8Lahe+DNLvI/D2ljSktLySSaK5jVWCM4yPmBYnIPXH
pTXmDR5tRSs252baFyc4HQe1JQIKKKKACiiigAooo7UAFFFFABRQBk05kKPsOM+xBoAbRRi
igAooooAKAMnGcUUZoQCfWlzmnYLEEng0Mu3ntTaAbRTlRm+6pOBk4GeKbg+lIAooooAKKl
W2uWtmult5TbodrShDtU+hPSou9ABRRRQAUUUUAGeOlFFFABRRVzTNK1HWtTg0zSLKa+vrg
7YreBC7yH0CjkmgCpgE4HNHGfmqS4t57S6ltriJ4Z4XMckbjDIwOCCOxB4qLqaADvRWrc+H
dbs/D1n4hudMni0m9kaK3u2X93K6/eUH1HpWVQAUUUUAFFbEXhjXZvCdx4rh09pNFtp1tpr
pXUiORuVUjO4Z7cYrHoAKKmitZ5oZ5oYJJI4FDyuqkiNSQoLHsMkD6moe9ABRRRQAUV0PhL
wdrfjfVZtK8PxwzXkVvJdGKSZYyyIMtt3dSBzisd9PvY9Mi1N7aRbKaVoY5yvyu6gFlB9QG
X8xQBWopWwOjZpPxFABRSqAWALAZOMntXR+L/BuqeCr/AE+01Se1n/tCwh1G3ktZC6PDKCU
OSAQSB0xQBzYJGcd6KKBQAUUr7d7BCSueCeuKSgBcOfk25P0oqdnZ4RzjDckUVVgK560Upx
69qSlYAooopAFHPrRSjrnFACV2vwy8Jw+MfGTafd211dWdrZXN9PDaOElkWKMsEUkEAs21c
471xZA5xXaeBPE+heHrHxNZ63Z38o1rTxYJPYuivCplV2+9wQdgFNoC7f8Ag3UNT1e28O6H
4BvtK1h45Lopd34fdCiksx3KgQAKTkmslvh54vTW7rSH0kRXFpbJeTvJcRrDHC4BRzKW2YY
MMc85q/Y+KvDvh+bxAfD9pqk41XR5NNSTUJU3wtI672+UcjYpUDrya6C4+K2ialc65Z6r4Y
mk0TUZNOeK3guVSWNbOMRpGzFSGRlzkY4JyKV2Mg8SfCjVB41bw14WsGmk0+1s4b+We4RYz
fSwqzRK7EAsXJVVBJOOK5mH4e+LbjQbXWo9NH2e8u2sLWMyqJridWVWRIs7mILDPGBzXax/
G65abxEZYdUsk1TV31eBtKvxbPGxXYsTko25VVVwRggg+tYVj8UbjTdV8E31vpizL4YhmR4
pZMi7eaSRpZMgZVmDgZ5I2g0agim/wu8Xi4gt4obO4W4t7m4jkt72OWJ/s6bpk3KSPMQYyv
XkVUs/h/rV3daVaz3emadLqtqt5bLfXiQlo2famQeQXPKjqRzwK39N+KNnouveGv7M8NhPD
2gtdMNOmuS8l2blPLmaSUAclNqjCgAKO/NaHhz41HRtevdcvfDEF3e3GowXkUsNwYDDDCu1
LTO0/uQNvyjBO0ZNFwPN20HU4fFv/CL3NuYtUW8+wPCcErLv2FePfivSPHXwnuofifbaN4S
isW03WNTk0nTBFeebtlh2JJ5rfwnLBj2G4+lcPpPi64034lW/ji5s49QuYdQ/tFoJmIWSTe
XGSOevP4VvWPxW1OxudAuf7Ngln0ZNQKOXYGWe7375jj+JQy4H+wKTBFTT/hpqmra9f6Fpu
t6JdahZ5Ahiuy32hlQuyxsFwcBSCSQMjAJrioYJ7h9lvDJM3XbGpY/pXpXhj4vXnhbwZHoG
naFbrcRQXkIvo5njaQ3C7S8ijiRkBwu7geleeWGpajpc5n02/uLKUjaZLeVo2I9Mgg44poT
Iogkdyn2mFnRWw8YO0kZ5GccGvZbz4eeHB8V/EGh2GnXE9t4c0Vb2TTEnMk17dLFGZIg2Ac
CSQ52jO1DjmvJ9I1SCw16HVNR09dVEcnmtDLKyiRgc5Yjk89fWujvfHVjqnj7WPF2qeFoLu
XUXac25vJkWKUnJIZWDFTyNpPQ4oY0epP8ADLw/HrRvJ9FstLvP7Bsr7+y9TvWgsIr6eVl8
uSVm3D90BIse7JJIzgUW3gPwZP4i8X2WjaXpE2spq8Gl6Toms3k0JZliJuBGqkM26QBULkD
HU5NeexfFnUbmDUIfEmh6fryXN/HqUKXG+NLaeOPy0ChCN0YTC7DxgfXLbb4p6hDcy64+ia
ZN4raaeZNedWE6PKSWfaDsZlydjEfLxjoKmzA4K6dZLyeRbdbZWkYiFMlY+fujJJwOnJr1X
TvAuq+KvhN4Rj0KLRZptR8QSaZG4tmivPPZAxWWUnDRKuCMDjmvJlO7cW5JPJ7165eeOdE8
K/DXR/DfgbXLy91Sw8RHXob97UwG3HkIgQqSQW3Bs4yMY9apqwjnfFnw1uvDGiXerpq8F7D
Y6m2lXCGNoJBKASHRW5eM4I3DuOQM1f8ACuh3er/BHxjcWMumsbK9sfOhmsd10TJIUjEU+f
kBbO5cdhXLa94rufEc93PPpOnW1ze3Bu7ma3iIaSTkkjcTsUliSq4GfoK63T/FPhbw38IfE
fh7S7y/vdW8Sx2JmSW3ESWUsEru5DhjvByu3AB65p7hYk8UfBzUvB8eu/adctTqfh1IJrmB
08tJfMxkQOx/eshYZGBxkjOK7n4r/Dqx13xVrupaNeWthcaP4WstauLKK0Ecci+Wgk5XADk
sG4GOeua8f174ga34muLi+1u20+71K7ijhuNQa2HnzKmAMnoDhQCwAJA61vXPxr8X3V9ql9
LZ6P5uqaYuj3OLMYa1UYCYzxwFGevyip1A0U+Cl2+pxeHf7bT/AISOXQf+EgW28g+R5Wzf5
XmZz5mzn7uM8Z71yvw08G23j/4h6Z4Rn1N9NbUd6R3Kw+aEdULjK5HGFPQ+lOX4oeMVtUjF
/H9qTTv7JW/8lftItMY8nzOuMHGeuOM4qf4ReKdI8FfFjRPFeuG4+xaY7zMltGHdyUZQoBI
A+91p6ga2nfC+w1XQLDxHZa5MdMfxAnh+8V7cLNBI/KSqN21lIPIyCKvSfDXwJZ/FqD4f33
jm8S4/tKXS7m4/s8IkEikLG+S+CrMSvqMZ6Vy+ofEfXxfwQabdQR6TYam2p2lqtnHFE8+fl
mkjHDPjHUnGMCsDxF4l1TxR4muvEeqvEdSu5PNmlgiWHe/UvhcDcTzmi4HpWnfBoXvirTfB
93qF1pevSC8ur6G4hBFrawF8MADlnfyyQOBg5zgir/gf4X+H9W1j4deIpLu6u/D3iDWm02a
zmRFljljIbBIyGRh1wARyK8zn8feMbnxt/wAJtNr903iEFT9uBAfhNgHAxjaMYxgjrSy+O/
Fc0+kzR6q9qNGlNxp8dqqwx2shbczoqgAMSAScZOKLsD0nwbosd58TfHml+HtS1DQLdtJ1K
RGEMTiaKMtviwRgIdu0FeRg0vhj4P8AhjxDbfDYnXdSguPGv2qEoI4ytpJASC2f4lJA+Xg8
9a4C2+J3jWy8QXWvW2sCPUbm2azkl+zREGFjlkC7doBJJOAM5OetOsvil4706HRIrHXTAuh
eYdN2W8X+ilwQ5X5epyc5+tF2B1/gD4QWfi5tJtL+61DTp9X1C5sbW7ZYlt38pMhkDNvlO8
EMFACjvnivKbnTby2E7tbyNBBO1u06ofL3j+Hd0zxnHXFdDa/Erx1YtA1l4jubY288lzAYg
qm3kkOZDHgfJuPULgH0psnjfWbrwfq/h66up7hNVvkv5UJAiEgzl1QDAc8DI7DGKAPUvgdo
Uni74WfEjwodUtrBL6fSUSS7mCRozXDZxnjeQMAdzgVF4K8LeFE1L4qQzeHdU3aJoswtbS/
mQXKN5ixvuATCucjGBxk9eteR6Z4t8SaJo95o2l6tPZ2F66PcQJgCVlOVLZHUEZHp2q5cfE
Lxrc+I5vEU/iS+bV5ofs8t35mHlj/uNj7w+voPSkB3GlfDDw/b+A9K8UeK9RmsRqOtzaVNA
ZREdPSLG9myrF5BnOzC8D34kk8C/D3SfhdJ4u1OfWdRWHxFcaH5tiyxrPGsTPHMFkXKH7uV
Pv0rzSy8U+I9OS4Sy1q7hS5k86VBISryf89CDxv/ANrr70+Txd4nm8Ov4cm128k0iSUzPZt
KTG0hbcXIPViec9aYHrum/Bvw5d+IfDnhSW9uzd654YbxB/ayyKILd/LeQR7Mcquzax3Zye
2MUvhH4XeENftvhNcS2uoP/wAJZd3lnqKxXI+QwsAJE+T5eDkg5ryAa34otNFSwGp6jBpkq
sqRea6xsp+8q9tpPUDin6XrPiuwsWbRtV1W1trNvNJtJZESBm43ZU4QnpnjNAFzS9B0+5+K
UPhu7S9OnnUzaSC0i8248oSFTsX+JsCvW9J+Dvg7WvFOiw2+s21xo11b6hN9o0+7kY3ctui
uLfZLGHjfDAtw2R05rwZtU1FtWOrfb7j+0TJ5xuhIRLvzndu6596u6jeeJYbq2m1a41KK5j
USW73TSK6qf4kJ5GfUUDRt+L9K8L22i6BqGgvPFd3aTLf25SQwRujgKYpJFBbKn5hztI681
6t8N/COh6Br3wY8Q2drLrN/4h1My3NwkreXYtHMqrGqr/EB8zbs57cc14Bd6lqGoSrLf3s9
26jAaeVnIHXGSadbavqlku2y1K6tVLb8QzMg3evB6+9AHtur+C9Ee28R+K7rS5db1abxvLp
MlgJHQWsDMziQqmG3OflBPHHQ1qn4S/D6w8bat4f+2vcCHXjp9lcXyTNa3SeVG32fzoP9VM
rPgsylcY9DXz9/bGrfbJr3+1LsXM/+tmE7b5P945yfxqKPUL6FGSG8niVySwSVgGJ65weaB
H0l4W8Iad4h+Enw+8M+JZ2sNIn8a3tvc3KP8oHkgBRJ0+Zl2BvU1x2q+GvCek/D1/GWoeGo
tP1Cw8SvpqaTLNKE1G1CZbhm3Bk/vqQOeleO/brw2otPtc32YHIh8w7AfXbnFW7Kx13xDcm
CwtL7VriNc+XCjzOq/QZOKQ7nuPijwP4Pg8W6VpHhfTNIvYPGl3a3mj+deSR/Y7HYN6SPuO
xmfcuSCRsbHUCsb4leCPD9l8MbTxXomlfY72PW7nTrpLdZREsKgGI7ZCWHOVDnG7GcV5nB4
T8XXk89vbeHtUuJrIhJkS2dmt+4DDHy+vOKyJri7Eksc08xYnEiu55I7H1xRYVz6D+CujaN
rnwX8R6V4mvJLHTLzxFpqeb5JdJX+fbGxH3ELFQz87Qadovge3ttfv7jxl4O0Cx83xJbaVJ
YW4kc20OMuVG8COFlIPnsxORx3r52W4uFi8pZ5FjznYGIH5UpuJ2ZmaZ2LDa2WJyPQ0WGj6
S0fQ7LQdK+M/gvStM0yW7i1G0h01NSUO0lqbvAYsT80aqEfcOn3uap/C/wT4SvrHwpYeKrX
RLq11+XUBNdQuWmgVEKp5spcCEhwCgUEtu5r52aR3bc7MzYxkkk49KVA8jiNFLs5ACqMlj2
GKLDue7aT4cjh+Advqdr4Q0y91228WnS5prm2DSeR5W7Y2Tg/MevUDuOtaWqaD8M49b+Luh
eF4tMv7e206G40clhI8VzuQSpBITlwuWHBPA9q8dl8Za1F8Pm+Hs9naLpsd8b474CLhLjG0
ndng7flxjpWf4f8M674pu7i00DT2vp7aB7mSNHVWWNRlmAJGcDniiwj6j0bRtI0b9oPw3da
baaZptpceDXa7a1eOOH7W1u6yA4bAYuVGPcV51rd1DqP7NXhDTUutIt30u4vxqsQjiE8ZE8
YjVeNwkZTnI+8FOTxXhOcjHQelGec4osB9Ka/b/De1vPGv2ePRk8JW+hwS+GrmBEaaS9whX
B++7lt/mK2QB1A4rC8TeI/Cd94H0nxVpMmi2Ou65p0ehXmnR2USrYyxyZmvNoU7d6bcEDPz
NjpXg/fOKM96EKx9GeM7LwddfDjxlp8N3oN1q+mTWLaTPZrBbiaFU2zG3RSWKEYJDMzFsnA
Ncb8bp7W5u/BL2t/aXn2fwvY2c32adJRFLGpDo20nBBIryX8KM8YxRqMT60uCOaKCSeppiC
hSMjPrR9KVSVOQaAJggaHJ7HB96KbvYxEELtznJHeigq6GNt7fyptOkYF+BgdqbVS3JCj6U
UVID445J50ijUvJIwVVHck8CtzUfBfi3SIryXU/Dt/ZpZFRctLAy+Tu+6W9Aex6GsOHZ9oj
8xyibhuYDJAzycd69/8RfFvwbrOqfEC8SbV2TxLodrplqklsn7mSILkt8/CkxjGP7x9OQDx
i88I+KNP0hdWvdCvILBkjl894iFCP8AcY+gbBwTwe1bHwt8MaX41+KGieFNXkuYbTVJjAZb
ZlV4yVJBG4EHkdK71/id4HHhLxR4dsdL1GxtNd0q1sYh5aSvbSQMHy8jNulDMDjoFB4FcF8
MPE2meDPihoXirVY7mW00yb7Q0dsqs7kAgL8xAxz1o6XAr3fgDxVFq8NlBol0yXl5LZWbPg
CaRDgx5Jxv6fL15qC48D+LLM3v2vQ7iM2F4un3CfKXS4bpEFzlnPoAa67xF4/0DUvhcnhfT
hqialB4guNbhupURVIk4CkhiQwABz6/nVrXfjNLqHjzwx4w0/Q4bW80qaHUb+NmymoXyhQ8
zY6blRR7Ek96AMTXvhvf2+o6fY+HtO1e8muZzZSi8gji8m6xuNuSrsAwXJO4r9ODWVN8OPG
sKaI40KWca67x6aLeRJjdlThtgUkkD16V1OpfEbRNU1u5ab+3I9D1HWBqt5p1u0EGB825Vd
Fy7fOVDnGATwSa6C7+OOmW/wARNI8baN4fne702Z4YbS4dY4LfT/JMSWkSpnbgMzF+pY5xS
A5/U/h5YWfwJsfFLx+Vr58QNpErC8SSBk8ssCccIwbg84wM1z2r/C7xxoKau+qaKYDoyRy3
yCeN2gjkICSEKxJQkjDDite68b+Fj8I5Ph/aaVqiRnWxqy3Uk0ZbGzYUKgdQucH1/Kun8Q/
Gjw5reoePbseHtSjPizTLWwCm5j/0cw7cN935gSi8cd/agehysvgKfT/h5fSXvhm+fxIiR6
k7G6jUWGnnAEjQAl23lhyQNo2nvXMeFfB+t+Ndd/sPw5BHdaiYnmSF5VjMgQFmC7iATgE4r
tPFXxhvPFjXOoXUF7Zald6amm3K2d0I7eYKoXcV27iCACU3YJHpxXPfDLxrB8PvHdv4ouNK
k1T7PDLEkCz+TkyIUJJ2noGP44prYCOP4aeMrifQIbLSPtp8QSywae1tKkizSRnEi5BwCp6
5wMc9K6r4efDWWb4meE7XxTpkGp+Hda1F9Naa3uS0ZkUfOm5CCrrkH0IOeRT9I+ND+GdJ8F
W+gaGY7vwne3V1DPdTiRLlbjPmRugUY4wAQfU1m2PxVn0rxfouv2VjezjStRbUo7W+1FpY9
xGNgAUBR74LH1oEZOt/D7WrUX+qaXbR32kw6o2mbrSUSmCYsRHG465IHB5B9c0a78MfFHh6
x1W7vYraUaNLFDqcVvNvexeT7gkGMcnIypIBGDWhL8U7628O6ho+gaZHpianq8es3crSmZm
ljbdGiZA2oG55yT61X8Y/Eq98ZXWrX15aTQXWrOslwiX0pt1cYJZIicDJHQlgM8YpIZa+FP
hnw34ov9csdWvtPi1ZLLfo9vqd0ba2uZ943B5Bjom4gZGTXZp4D0vS/jd4B8J+IvAS6bFq3
lw38DXjT291vmYedbyo5ONu0AZ4Oc5rybw/4hs9H0zV9Nv/AA/aavBqaRqWmZkkgKPuDRsv
Kk9D2Iro7b4p3dr4j8IajFosH2DwgP8AiW2LTOwDGQylnf7zEsenAwAOKYjpviP4d0LwfBr
Wn6h4a0yzN7NcDQrqwuJJZYfIuRGUmy7L8yEnpkEDOM14uzA9Pzrd8X+JP+Eq8TXuuDT008
3k8lzJbRys8ayuxZ2Xd0yT09qr+INZh1zU472DRLDR1SCOEwWCFI2KrguQSfmbqfencD1n4
Taf4c8R2ljp9z4b0yOw0YT6n4m13UITIY7YN+7ij+bGSBtHGSWP92uVv9H0/wAb+OdbvtHs
7fwhpDKt1Y6eYJZGeEsI08tVBLE/fY9B82KraV8SZNN+GU3gBvDtjPptzeC9uphJLHNdMv3
FdlYZRew9eetWb74uaxdwarYRaNplppepWlpYvZQI6rHFbZMaq+7cASSWBJDZ5pAcz4x8Ja
t4G8Y3/hfWxEb6yYBjC25HDKGVlPoQQa6vxV4K8P6H8IvA/iWHVmfUteW6mlQwthlSRU2g5
wNnzf72a5vxx411Hx94lbxFq9raQahLDHFM1qhRZdihVbaScHaAOOOKkn8fa3c+BLPwdcRW
ktjYxyw20rQ/voo5JVldA2cYLopzjPUZ5oA6+8+Cd3a3+tWS+JLWWTTfDieJkxbuBcQMu7Y
P7rAEdeOfameKvh5oth4K+HMmhXst1r3iaAyGMwlVmZ5yijcWwu3henPWqNt8aPFkEk80tp
pd5Pc6MugTSz25LSWijaE4YYOP4hycCsW4+IviW58K6Z4dkltxBpaCK0uFiAnijEvnBA/oH
APrwOcUrsZva58Ib3TLDxdJZa1b6jeeDpIo9Wt0iZAgdtpaJj98K3B4HqMitD9na2g1D4vJ
pN1ZwXsF7pt7GYZ4VlVmEDsmAwOCGAwa5bWPid4q1uy1q2uZraFtfeKTVZ7eERyXzR/d3kc
AZ5IUAE8msvwj4t1TwVrra1o8Vq92YJbfNzF5ihJFKPgZ6lSR+JpiOxT4UQw/Ezw78OtT1u
ez13UmjivUNluSxlkAMaht/wC9GCMsMAds4ov/AIdR+HtFTxVa+IhdQ6b4lOhXIFmPlmQBx
Iis2JE4PDY6elZQ+LHioah4X1Fl0973wuix6dcvahpERfuK7Hlwv8Oc4qG7+J3iO90O50We
HTjY3Wq/21LELNRuuu759McY6YJFLUdj2250V7LUPj74f8S6lbX7Wdlb3jXkGnpGBKXjO6O
IfcJBC8H3NcFZ/BW1l+IMfhWfxDKEvPDn/CQWlwlsCdphMojkUtweCMgntXMX3xe8ZajfeI
767msXuPEsCW2pP9ij/fooAUdOOg5HoPSq9z8VPGlx4j07xANRhg1HTrL+zYZYbaNB9m2lf
KYAYZdpI57GjULC+LPBVp4f8B+CvFFpqMtyPEtvPLJBJEF+zvFIEIBBO4E5I6Vc0TwfDp3w
9sfibqmrXNrBJrC6dZw2KBpvMRd7SEsQFAGMDqT6CsHXPHHiHxD4d0vw/qk1u+naTu+xRR2
yRm3VjllUqAcE84Peq2meLfEGj6TJpNlff8S6Sdbo2syLLGJl+7IFYEBx0yKdmDPcvi74Ct
NY+KXxX8YXdy1rpXhx7IvBaxr5k8k6IqgZ4UDkkkH0Fc5J8FLCHWBav4ntyLvTLLVdNguZ4
7KS5iuAxKl5P3YkQKflz82cjFcNe/Ezxpqet6nrN/rAnu9WgS3v90Mfl3iLjaJE27WxgYJG
eBVe5+IPiy6lvWutXe7W+MRuI7mKOVGMQIiwrKQoQHAAxgUWYKx6QfAGg6X8I/HDz6Tq0+t
2XiOHSrdXWNJlUJIy/KA2M5ywBOcDBxVDw18H7LX/AAzFLNdajperTaFda3F9rWJYpViJKh
I8mRo2UH94cDPGDXn9v488YWo1MQa/dr/ar+bebm3ec+CA5znDAMwBGCAcVYsPiT460yOzS
x8S3cIsrc2cByCUgOf3OSMmPk/IePalqB2ni2aSb9lv4a75Gcx6nqka7jkhQ0eAPYZqj8PN
PfU/hf8AEtIta1LTxZabFeTW9vKogvVWUKqSqVycFsggiuJvfFviLUfDdr4cvdTebSLSRpY
LQooSJickjAyCe/rXRaN490zw94A1rQdK8Oump67Y/wBn317LdF42QTCQOse35WwAuM44zT
EdVcfCHTR4J8Q37Sahpes6Fo9rqstreyRs0nmMA6mNOY1wylCTuPcCu18ceF7LX/hL4P8AF
+pSS6q2i+D7YNp1nOBdDdM6i4kyCfIXBBI5yR0AJrwgfEDxsIpIj4n1Bklt/skoaYt5sWMB
Hz98AcAHOO1SxfEjx5BLBLB4r1GJ7e0NhEUlxstzjMQ/2OB8vSkBD4E8NReMfiHoXhae/Ww
i1O7S3a5Kg+WGPUA4yfT3IrvPDfw88J+LPipY+A4F1nRpP7XubG5u7lkdDFGrFFHyjbO2xh
jpyMCvIVlkWYTK7LIDuDA4IOc5HpWleeJfEGoSRSXutXtw8UglRnmYlX/v5z97gfN196YHp
+jeCvAeqeLvCWnq93I2pa6dJv8AT4pXYRRswCSCYxqA4ydyYP3c8A8P1z4d+FtN8Haj4itb
a/YaR4wbw/LFPNxcQBS28kKNjZXHHHNeZnxf4pOo2+pf8JDqH2y2JaKf7Q2+MkYLA54JHU9
TS3fi/wAVX9hcaffeItRubO5kM00EtwzJK55LMucE8DmjUD2Xxh8JfC+i2nxhGn2OoZ8IT2
I02dpiwKTFQ6uMYbgkg8YzXLfs5ib/AIaM8IGMPgXL7tuenlP19q8//wCEq8TG3ltz4i1Iw
zR+VJGbuTbImMBWGcEY4wap6fqup6VcGfS9RubCYjaZLaVo2x6ZUg4oA+kvhutgde+M1rpW
na1Fenw9qYla4lEikh+AAqA7jxjJrivCPgfw3rPwy8Ma5Jos17qs/i6PRb2NJpP3kDoGwVH
3DyeRjpXlyeKPEsMs08PiLUo5bghpnS7kDSkDALEH5jjjmqdvqup2hkNrqN1AZWDyeXMy7y
O5weT70AfQsXwk8GxeJ/F1q2kahdQ6T4ri0zyFMrm304hmkkGwFmfAGM8HsDXLnwl4PuvCX
jbxPougT3F3pGqwafZ6NPJL5iW7Eg3EicPubAGM4Uk+1cZpfxK8QadoN1pD3V3ILi7W9e7h
vJYblnCbArSqcumOgPQ8is7xN421vxR4tn8TXU5tb6WOOHdbOynYiBFy2dzHCjJJyTyaB3O
t+IvwybS/HfiCw8EWs+o6Xo1jBf3yhxI2nh0Uujt32sSPUd+hrG+EJ0//AIXT4PTVYLeeyf
VLdZBcHCAFx8xOR0688etczpmuXukm8ezYLLd272ryEnIR+Hxz1IyOfU1mg4oEe5XfhCXUf
ij421HVtB01Le2t7q/WCSSUthrh40mWJGLyOSC2zIXBBOBiu98NeC9G8KftC2n9h2txbaLq
XhCe9cojTCJ3tWEiqMknDfwZJyQM18p+fN5vm+a/mDo245HbrQJpQABI4A6DceKAPTPi14U
tvDEmgpoumW//AAjt1YxzWOsRqwk1EMo3NMCTskDZ+QAbffrVvwho3hwfCC78S2mk23iLxZ
b61DDLptySwSx2biwjBBbc3yludo9OteTGR2wGdmHoTmgOytuUlW9QcUAe86Povgm28ErrJ
8PW19rreIXi1TSIsXTWln1SKIGQYU5I83JIOORirmlaD4Xf4ZavqWn+E9Plmg8YRWtib0xy
zx2TffVyrYkCnC55HORXzyGIORxRk0AfRXiDwv4L0zVfjPoFhpul+dbfZbrw6pZXkCtMvmC
FyTuXaemTxXEfHPR9G0nxvp39g2un29lPpFo7jTmRomn8v98fkJAO7Oa8r7YxR9KVh3AnPS
ik59KWmIKF+90z7GilAGfvYNAD3BCDHc0UYVYs5DE9sdKKCrDCf5UlSPGY0RyjBXGVJ784/
mDUeR6VV0SB60UE57UUmA6MIZFEhKpkbiBkgd69Q8W/CYaB4ctPFWj66de0QNCmptFbeXPp
jyIroJIyxGGVxtbOCeOK8wSN3IAU4PfHSvWk+IkfhL4jHVdKnh17QtR063sNV06SNkju4lh
SOSNgwHOVJVh0yPep1Gcb4m8Kx6b40uPDnh177WngVSW+y7XY7QxwiluACOc1seDfh03ifT
vGUd0b+y1jw/pp1CK0FvkzEMAUYHDA/MCMA8V1UPxI8HW/ir4lLZ2UsWl+KbJbTTrmWMu1q
q7SEdQd21gu0kEngHmk0j4oabHd+IU13UpJhqHhQeHoLi0stgjYMNmQW3MqqMFz8xHGKAR5
bb+FPE13rH9j22gahLqPlecLVbdvMMf94LjJHvV/QPCV5c634cGu6ff2ei61eJax3iR7Q+W
CkozDaSpPIr0zQ/i34c0LxJ8KnNveXtp4Nt7iG8vAgWScTFjtRSc7U3YGTzzwKpDxl4KT4f
eDPDi6peSXGieIpNUuWNmdjxOynCfNkkBRwccmjoByfiP4aa9Y+PfEnh/w9peoaza6NqD2P
2iOAsWIJ2g443EAnA5OK4V0kikaORWR0OGVhgqe4Ir6Al+KfgCDx7qfiezi1NribxRHravJ
DkNbKAREkZfakobcPMIPB4x0rzjxbqXgfWtX8Za1bvqr6hqGoC70rEaRwrG8jNKsykk5AIA
KnBNO4rWOE5NFSb2WExbV2sQ2SOeM9/xqOgAooooAKKXa23cFOM4zSUAFFFHFABxnmiiigA
ooooAKKKKACiijmgAoo5644ooAKKKKACiiigAooooAOT1ooooAKKKfDGJZkR5FjRmALt0Ue
poAZRTnUK5AbcM8MO/vTaACiiigAopQDjdjjpSUAFFFFABRRRQAUUUUABJJyaKUqQOQaSgd
gooop2EFFFFIAooqRoJlgW4aFxC7FVkKnaSOoB6Z5FAEdFS29vPd3EdtawyTzysESONSzOx
6AAck067s7zT7uSzv7WW1uYjiSGZCjofQqeRQBBRiilLMwAJ6DAoASiir2qaNqmiXSWusaf
cWFxJEk6xXEZRjG4yrYPYjBFAFEZooooAKkjYISdu5u2egqPBxk96BgnBoAuRW8lzIEMkMZ
boZHwKKrIGIyM5HQ9hRVXAac9CaSlbrSVLAKAM9KKcOBketNIBvIOOhooJOc0ZyBxTsAV0P
g7wfrHjbXm0jRxEjRQSXVxcTvsitoEGXkduygf0rnwpPcV6V8IvGuk+Dda16z14SrpXiHSL
jSLi4hj3yW3mD5ZAv8QBHI9KTTQGVZeAJdc0DW9X8K6vDrA0KEXN7b+S8MogzgyoG++o79C
M9K4pdxI29a9d8DeJtE+GeheMrhNWt9a1fWtNfSLKC0RzGiyHDzSMwXGAOFGSSe1eRAYJ7E
dKNQLlxpuo20bS3Wn3MCqQGaSJlCkjIySO4qxbaPcR6jYxaxa3ljaXUqp5pgIO0kAlQ2AxA
PTNe1eLvirpv/CU+Ap7PX5vEGgabp2mQazpoDqtxLavuYkOMNz0PfGDxVTX/AIheFrzQ/Ge
mrq8+pyeJPEUGp2Ms8L40uFJGZmOejFWCbUzwOvSk2OxwvxA+HmoeDfG/iHQrRLvVdP0OVI
pdRS3Kou5Qw34yFPzYxmuLhtpbmWKC2jaaaVwiRoMszHgAD1Jr6A+MPxG8C+PdK1j+xtTl0
y9i1H7Xbrb28qR6xG0arunB6TIVwCeMcV4Ba+bJfwLGrNKZV2hBlic8Yx3p30EaN/4V8TaX
FNLqfh/UbKOFgsrT2zoIyem7I4z71HF4c8QTaQ2rw6JfSaeoLG5WBjHgHBO7GMA9TX0v8Uf
FemeCPjH8QLnVJr69uNc8OR6ZDppiIj3yQRgSMzcFUKkjGTuz05rlNJ+MHhWz1vwj4nmtbp
ZvD3hp9Dl0dIh5V1JsdA27OBG28MwIzkdDU30HY8ft/BfjC60s6hbeG9TlsRAbszJbsUEIz
+9zj7vB+bpxXX/Cz4XT+OPEcdjrVnqlhptzZ3Fxb38MQCbo42YH5h8yErtyO561v2fjrwbB
8L4fDA1PUjd39s51mYQEPP5aEWljG+75bdGIZvUjpg1saP8AGDwifiT4W8barHqNkdK8Pf2
LNY20CugcQvEHjO4YQ7923GQR360ahY8q8OeCZtf8M6hq4XVA9vuFvFbac06XbBclVcEYK9
W4OBz7VdtvB1tJ4S8LanJo3iBptV1M2s06CL7NNGSNqQMTnzcZ4bjpXU2PxWsLXwl4J0u0e
TS9S8Hz3DQX0VlHObhJJN4dQxHlycYOcg8emK1dfT/hGPgdoWj+JZo7fUR40k1N7eGSOZ2t
zboTKoQ7SvIAwQCeO1K4NHkPjHSYNC8aavo9tY6hYw2ty0cdvqQUXMafwiQLxux6U6DwV4o
ufC8fieDSJJNHkuFtVuw6bfNY4VDzkEn1Hv0rW+K3ifS/GnxU1zxXoy3EdnqcwnWO5QK6Ha
AQcEjqOuau/Df4h23gyz17TdX0n+2NL1KBZYrVmwsV7E263m+itnI7g4qhGTc/DfxtZ2Gs3
9xobJbaI4j1BxPEfsrHAAYBs8kgfXjtWro3w3uk1y407xha32mrEsQElq9u+JZBujiYvIqh
nAOBnI6kYrofhPqE+i/234t8SfYNU8K6nb3NlrNlcXiiWd9nmxkx53EmXYFYd93Tmsrwn8U
LjQZNZvbi5vft+q3yXM6rFDcWs0Y3bo3hlBGcsNrDGBkdDSYEo8BafN8FtQ1mLTL1fFFl4n
TRBEJd/mK8bEJsA++GGODzXKa34C8U+HtNn1DU9LMdvbXH2S5kjmSUW02M+VLtJ2PgHg+h9
K7/AEn4v6PoehXUWl+H57a//wCErj8TWkIZTbQiPIWA5+bG1jz2wKzfEHxR0278KeMNC0PR
7mAeLdVTU7t7uRX+zhWLiOPA5+Zj8xxwOlMDzjSNKu9c1uz0fTxG13eSrDCskgRWcnAG48D
J45roNY+HHi7RLTV7q905Hj0WcW2pfZ50mNlIThRIFJ2gnIz0zx1ql4FIX4jeG5GliiWPUr
eRpJpFjRFWRWJLMQAAAa9W+I/j7SNB8VfFLR/DFqt2fF94PO1A3STwiASGTMWzgl2OeT8o4
60XA84ufhr4ysrG7uZ9KAexs01G6tRKpnt7ZgCsrx53BcFT6gEE4rsfH/w2s4v7D1Hwxa2+
l6fJ4Xs9X1CS6uisSzys4KoznlmwMIMng+lPv/jdJd6p4j8Sx6EIvEXiHRV0W7lMoaBF2Kj
yomM7mVANpOAeeat6n8bdJ1nwXB4K1XwxeXmgW+jwWEED3iBre5hJ2XcbCPhiGIK9COKVwO
Hn+F/ii28I2nimQ6d/Zt7YvqFu322MPNEjBZAqEgllJGV6+mah1H4b+JtP0G51oJZ3tpaPb
xXRsrlJ2tmnXdEH292zjjODwcGrniXx1p2veBPBnhuPRZYZ/DEckQnluA6XIkfzHBQKCPm6
YPT866TUfjWl7o/ibTLbwyNPg1w2kscVtdbYtOltyGj8mPbtCbhkg8nPXii7AzvE/wAPH07
TbfTbTRPsfie1mt7bUrGTVY55vNmX90kcIUHngtyxUkDism++FviPTodTnuJ9OMOj3sdhqk
kdxvGnyuSFEuB03AqSuQCMVa134l/2142k8eLoMVp4pkmgujdJOzQxzRFT5iRY4LbBkEkDJ
x1GJtd+K9zqukeLLHT9Dh0tvF15He6rIs7SbmVi+2MEDYpdiSCWPQZpoClrvwu13w1e6zZa
vqOlQS6QLUSH7QSk5uFLRiJtuG+UEk8AAHmtbxZ4P/sj4a6LPBpOmC3i1OSyvvEMF085nuC
u4IBgDyQmCGUNkhue1Z2ofFfXNUsfBlrf2FhdL4V2FfOj3i/2N+788fxhUAQD0J9TV7xF8X
JfEvhXVPDuoeHoza3+qjWA4u5C8M2NpRc8eXtO0Lj5fU0gIdf+DXifw+3iKOe8025l8PWsN
9dx28xJ+zykBHGQAfvA7euDmofiRocXhzRvBenxaVpkC3WkJqK6haSu8t+JSTvl3gbcFSAo
HA7mtzWfjdJrV94ru5PCVpE/ibTINMudt1IRGkQG1k9/lTOePl9zUEPxP0fWfEHhpvEfhHS
30vRNGbRjFMZJvMhVTsYc8Sg5w3TLc9KAPJq9Vs/gnreoDQY7DXdMmn8Q6XNqthF+8VnSJW
Z0bK4Q/KQCeCa8rJw2QMegr1zSvjfqGlXXhi6tfDOmed4b02bS7UvJMweKUEOX+fk/M2MdN
3sKYGN4U+FOreNdHjvNF1O0ku5IbmZbMpJlRCNxDvt2KzDJUZ5x2p/hn4Xp4i8MXevnxTZ2
Nrp9g19etJC7La/vCkcLMODLIVyqDJwQavaN8afEWgroX2LS9LYaFFPbWXmJIVSCYnzEIDg
EkEjeRux3qjpnxb1PRvDeneHrHw5oy2NheyajErJKS9wwIWST94BIUBwu4YGB1osxtEmnfC
tdS8MeHfElr4ngOm6pcz2t3L9mfOmNFF5r+bz/AHQSMdQKXS/hHea94Xu9a0PWku/s2nXGq
NHJZywoYonwyeYw2mTb8+0ZGON2eK5rSvHPiTQ/B+v+ErC8CaXrxjN4hXLEoc5U/wAOeh9R
xXQ2Hxn8W2K2f+jaXcPa6OdA3zW2TJYkEGIgMAOv3gAx7k0WYjS0H4NDXdG8EahF4tt7c+M
LiaytYXtXLQzxnBDYPKZx8w9RxW74K+HOreHxp/iJn00Prtxc6JYSahafaorR0PlS3EnIVF
DFlViGwCWxxXH6V8YPEGj6d4ZsrLS9IVfC9xJdaa72zMySScuzHd82Tg/VRWXefEnXtQtWs
r+0027sVvZdQt7We23x2kshzJ5YJyFYgEqSVPpQByt/ZyadqNzYTsjS20rQuY2DKSpIJBHB
HHWvZfDGiWzfs5arZ/2fBNquvSXN/bzNCDKkVkYBtQ9fmMrjjrg14rNM9xPJPJt3yMXbaoU
ZJzwBwPoK6fTfiJ4s0iXQpdN1FbZ9Ct5rWxKxKfLSVnZ8gjDElzyemB6CgD3XSvC2l2Hgbw
x8PFsbSW/1DxbbwapfYDyM0UQluo1bskIeNDjgkOa4O/8AAUPi/WX8Wvqa6fba6dY1kwxW4
22tpbFipHIB3t8g6Ae9cNYfELxVpselJaX6L/ZP2o2rNErMrXIKzOSR8zEHGTkjtU8fxN8X
ReEf+EWS7txp32JtOz9lj837O0nmGPzMbtu/nGaAOhX4TMbKy1AasTa3+lWVzbHywDNfXTF
I7RcnHDK5ZuyqTjpXQ/2N4a1rxRp3w9sJYE1PTpZF1vUY9KUR3C2scjM6kvkgbNp+VN/3jX
mF3448TX2h6Dos+qyCx8Pktp0SYXyGLbtwI5LA9Cc47VYvfiP4svtQn1CS9t4rqe2ntZpbe
0iiaVJhiUsVUbmYdWPNAGLqWrXOu64+oapM0rzOoYxoF2oOAqqOAAOAOlei6r8OvDsGs6To
2ky6/d6m0L3er2Rhg36bABld7bwivggsGICAgHnivNNI1W+0PWbTWNMlWK9s5BNDIyK4Rx0
OGBBx7iujk+JfjN9Tn1JdThiurqCS3uXis4VFyjsGcSKEw+WAOWBORQO4vxF8I2vgrxXHpF
pevdpLZ295iXZvh82MP5bFCVJAI5U4IIrp/h98M9B8T6Lol3ruqajaXGu6xJplmlpGhVY44
g8s7luy7l4HXBrz7xFq+u69rcmteI7iW61C8RHaeVQpkUKFXAAAxtUAY9KmsvGPibTodOhs
dYngj0xZ1swmP3AmGJdvHVgeTQI9Fsvhb4Z1TWfBKWGtaimla6t9NdzXEaLJFbWpO6dAMgB
lRyAc429TVRtJ8AWnwZ1vxCmlarcyXutR6dpd5cSRpJGscRkkYqBjksMjJ/hAPBJ4OHxd4k
gS3WHV54xbWMmmw7cDy7aQsXjHHAYu+e/zGo4/E2vReFpfC8eqTLoss32h7PP7syYA3ex4H
5UrAeu3XwT0iDxnL4cfXLiz+3ai0Oly3CA/6FFF5txdSAD5gB8qBcbmDdhXFfEr+won0Ky8
NeJpdX0+CyKm2Zw62biRgQCqIp3gK5OM5Ygk4rnbnxh4ovNcstcudevJNTsYo4ba6MpEkKI
MIqkdAB/M1PeeOPEuo2uqw6jqBvG1SOKK4lmUF9kb71RT/CN3JA9KYGVosjw+IdNljdkdbm
MhlOCDvHevof8AaK8JabY+IPE/jeSF9am1DWBaedZXOItKKRITFcLtJ8x+do4AA6k8V83W9
zPZ3cV3ayGKeFg6OvVWHIIreu/HfjK/g1GG98TajcRaoQb1JJywuSBgFx/EQO5oswPc/Gnw
60HxJ8X/AAN4V0zTG0HRruy061l1IT7wfMtzIqAEAFyFb5u5PPpXMaZ4L+HmpePdD0dbe8V
5vEf9jXVik0jobdsqspmKLtlDA5TkHGeBmvIrnXtbvLaztrvV7yeGxAFskkzEQY6beeMdvS
rJ8XeKDe296fEF/wDardi8U3ntvjYjBYHP3scZ60DR69pPgb4f6v498U6Zptpqlk3g+z1C6
aC4ug7alJBLti27U3KMfMwAJOOMda4D4ky2Go3+leIbW/1G9utVtBLfPe+Y6idWKt5MkgBe
PAGOuDkZ4rlZtc1m41dtYm1S6fUmOTdmVvNJxjO7OenFQXd/e38vm313NcyAYDSuWIHoM9q
QaFaiiimIKU7cDjnvSU5ELtgY/E0AOG04VV60U6QBIsdDnB5oqrAREDPFN6Uoaik2A4qUbG
QcenIpVPQHHWmUUJgKVOauX2lahpv2YX9s1ubm3S6iDkfPE4yrj2IqmrMrhgeQcjvX0f41v
tH8XfEzwJqj+LNAttFNtp8W65hjliikWDMplQYO0OoQqxAyw6DNFwPBvDeiTeJfE+m+H7W5
gtrjUJ1topZyQgdjhQxAJAJwPxqPXNJutB8RajoV8yfa9OuZLWYocrvRirYPcZBr3u8l8N3
k/wANNetptLg1qy8RSrqrmeCKWODz0eFpQhChQofBGcDAJrZ8VXPw+l8YabrA1LT5PCB8T3
EviHT5pYZrqeRpiy3AKfNJbsCmFX7oByCSaOezCx87a34am0PSNEvrnUrC4l1a3N0LW3nEk
tqmfk80DhSw+YDOcdcViRIryqskgjQkBnIJ2jucd69X+I+padcaFeWCWul3Ew1qS5stQt7q
F5TbMD+7RIlGIuFI3YIPAHWoPCWoaDF8F/Een2VzZ2PjSXUbeSKe6Koz2YB3pG7cAh8EjIJ
HrSA5Px14Mv8AwF4ul8OajdW93PHDDOJbfdtZZEDr1AOcMOK5lVZm2qCT6Dk19QeMPEvg69
+IfjTUE17SbnVdS8MWkGjamsqvFHcpGizLu6RuQrBScfUZrKfxP4Gju7OQDSdR1GPw1a2ur
yLeGxkubwS5Jt7hRt81V2h2PysBjJoA8J0/w/q2p6Pqmr2loZbLSUSS6k6BA7hFHuST09AT
2rPTzkxPErJsIPmKCNp7c9jX0RaeM/DT2XxQ8NWnjqWwttcuNPurO7m+XO0j7UAUVQzAHHA
G/bkdab8M/EfgTRtI8M2WteLIbnTZoNRi1G0vE2R2kkylY1MSoTKCQjeYzEL2xihSsB5TqX
hO/m+FVl8RZ9dN7HNqLaU9tKHMkLhPMzuJwQQe3rXGSQyxbfNjdNwyNykZFe9+CvEPg7w78
L9A0/xJqunaiNM8aLqd1p8RMzS2giERcKVww3fNjPIFY3jHxR4dn+GWv6Lc6zBr+s3/AIiO
o6bNEHb7JakHdlmA2bsqPLHpzjFJAeOxRSzSrFDG0kjHAVAST9AK7bwB4EbxvrWq6LLfyab
d2Omz36K1uX8zyl3MhGQVJHQ81c+GPiLQdEsvGNjqsosb/V9Hez07UShYWs24NglQSocDbu
A4+hNek6P8TvBOneM/Dl3cam/m6d4Qn0e/1eKFybi6dGCY43MFyBvIGcewp3A+epbO5tp0h
u7eW3kYBgskZUkHocHqK2vFXhpfDNxaQDV4tSa5h83MUEsQjXPCnzFU7sdQOnSvVNC+JHhH
w3p3w4tNaB8T3nh7WJ7+8uEjLCO3cALEjSYLkN+8xgAEYrmPiB4wtdZ8Pz6PZ6nY31q+sy6
nCY4ZzOA6kEvJMflz8uY14yM5oA83s7C+1CUw2FnPdyAZKQRlyB64FWIND1q6uJ7e10i9nm
gO2WOOB2aM5xhgBkHPrXe+EfF2j2Xwi8S+DJ7p9H1bUL62vrfU1RirrEeYXK/Moz8wwCM9c
V0Vj8TdFXwDf+Hp9Tkl1v8A4SBNaXWr2CU/biEAy4jfcGVhkZyCD2NAHklr4c169tftVpot
9Pb+b5Hmx27Mvmf3MgYB9qmXwl4mks9QvY9Bv2tdNYreS/Z2C2pHUScfJ+Nesn4laHe+BPH
GnXmvywap4g1+31FTDYNHG8UZy5KqxC7ic7cn7vJ5rrovE2neIvjJ4r8ZQQ3Wo/DPxJA2na
1Iy+QYsW+/JUkkMpjDK3vgcnFMD5t1PRtV0WWGLVtPnsZJ4lmjWdChdG6MAex7Gk0vSNV1u
8NnpGn3F9cKjStHAhcqijLMcdAB1J4Fddcf2P4w07xh4o1O8vLPVLYwyWFukatbGIuIxCzE
5DBMbQByFb0qr4D1rw3os2tSa/b3Mk11p8ltZPGS0UcrY5mQMvmJjPy8jOMg0gOY1HTNR0m
+ksNUsp7K7jxvhnQo65GRwfUc109n8PNeu/hfd+Po4f8AiXQXq2gHGX+Rmd+vAXCjpzu9q1
Piz4w0Txvq2g6tpBuVltdIt9Ouo54Fi+eEbd67SRhh0HGMYpuheMfDkXwc1DwLrtjeyO+rf
2rBJbFQrN9naIIxPK4ba2RnIBFAHMReDvFM+lDVYdAvZLIwtcLKsRO6JTgyAdSgPVsY96z9
KtDf6xZ2SxNN58yJsR1VmyeQC3AP14r2fT/jPoVr4j0TxdJpFz/auk+GjoH2BQv2aZxG8ay
bs5C4bJXHXvzXlXhbQtQ1/XRDpyW7SWy/a3SWZItyKw3BdxG48/dHPWgZteI/AmqJ468QaT
oHhzVLOz0uRTJFqbxiS0RsbfOkBCAksMc85Fclqel6jo2pz6ZqtnLZXtu22WCZSrIfcfTmv
oH4k/FHR7fx38VPDUXl32ma/fWs8OpWix3AjlgRQRtb5XQncOvBGRXi+vapdeMvGcdw+ozX
M10YLVbnUmSM4VVjUuVwqKMfgB1OKBG3qvgTUZNP8GW+h+FdSF/rlo7q5uY7hL91bl4gn3F
VcZDdMHPSs/T/AIZ+NdV1jT9J0/SEuLnU0d7IpdQ+XdbG2uI5N+xip6qDkelev3PjiL4WaZ
8LI3Wz1fU9EtNVtNRsoLhW2RTzMoIdcgErllPORjIwa8ovPHN7DNoTaJqupt/Yl217Z/afL
RIHLKw2RxjAOVG45+bjgUkBg3/hjWNM0SDWL2KGO0nuJbWP/SI2dnjOHGwHdgHHOMcirGi+
DNd1/wAO6zrumQ28tnosXn3pa5RZIo+m7YTuIzxkDrWj8R/Gdv458XSavYaPDomn7f3NhCc
rEzEvI2e5aRnb8QO1RfDzxq/gXxaNWk06PVdPuLeWzv8AT5ThLu3kXDRt7dD9RTAyNd8Pah
4cu4LXUXtjNNBHcBYJ1l2q43Lu2k7SQQcHnBr0uy+Gtr4k+BvhnXdCsYIfEF/r0ulSTTXnl
pONgMShXOAxY4+Udua8r1jVLnWtbvdWu2zPdytK2Ogyeg9gOB7CvRdA+JulaP4J8K+Hp9Fu
55NA17+3fOjuFUTNwPLxtO0fKvPJ60mBWsPAmqv8PfE6yeFIZ9Y0zVrexluTfbLiydnMfle
R0cO/G7PGDTdH+Ems3fjvRPDGoahp9rLqOpnTZR5/7y3kXBdWUjOcH5TjBPANbMvxb0OSLx
3G/hi7dfFupwak6G9AFv5Upl2DC5OSzDPBAxjmobr426xJqXh++WCa/l0PVl1W1k1W4+0Sx
qvAtlkwG8rHXJJJANNAc/e/DvUZfGPiXSNEvLW70/QhLPdXxl/dW8CuVBkbGd2cDABJPSrN
h8HfGGpa2mkwGwWS40w6xaTPcYivLYDJeN8Y4wchsEYNWW+Kgh1LxL9j8N29tpfiSxeyvrU
SnzGLStMJfMx98M2BkY2gA+taOlfG2607V9Mnm0BLmw0nQpNBs7T7SUKRSAiSRn2nc5yewA
49KLsClp/gi5s/Bfjlms/D2tPp1lZ3Z1CK+d3tIpGBDwhRtYncFYNgj0rM+J+iPomp6Cf7J
0nToL/RbW7g/suWSSO4RgQJm3gEO2CSO1V/C3jeDw34X8XaEuifaovElstq0rXJU26K+9cA
L8x3AdfQ+tM8deN08aR+HUGjrpx0PS4tJjKzmXzY487WOQMNyc468elA7HdfDXwXoHij4fF
9IHh3UPGC6iyXOn69fNbbrTYNnkYZQWLbgTkkcVv+CfCeg33xV+JPhu98BWloumaVdX1jYa
m5L2U0YXYpk3gFPmySTgjBzXkFl4r0mPwxp+har4StNRSxnluI7pZ5IJmL7cozL1UbBxjPJ
wRXV6P8atUsPGfifxdqWhWuqaj4itHsJw8rxRxW7qFKKq/7KqASe3fNIVjL+I0em6bFb+Hb
nRNMsfEmnzBri50gH7PcwSwxyJzuILKzMMjgiszwj4DuPF2heItVt9Xs7JdAtVvbmO4D5aH
cFLKVBGRkcdTXLXs0dxeSSwxNDCzfu4mcv5a9l3Hk4GB+FdR4S8cy+E9B8SaTFo9rep4gs/
sM8kzurRx53fJtIGdwByc9KYHQt8FfEn9vz2KXdrJZQaHH4hkvkVyotHXK4TG4uTxsA61Jp
fwZvtS8S2uhHxDZwT6lpTatpm6KQm8RQ5aLb1SUbGG1uuOvIpt58bNfuNSgurbSLC2iGiL4
eurYGRo7u0UfKr5bIYdmUg5rkYfGF9YeKtJ8Q6JawaZdaTIklt5RZyWVt2XZiS5OcHnpxRq
FjuPh34Atrj4n+CtMmv7C+v8AU4Pt/wDZt9byeTGQrPHHNt5IYLuwO2M/erW8F+EZ4/iP4C
8ZeJ5tMtIPF2tMbbTYrISRyxCYI+Y8bY0YsVUcnHPGK4vS/idr2k/Feb4mPb2V3rjTSTLHM
h8qN3BXhFYYCqcAZ6U/T/iz4gsX0QjT9LuE8PXj3ukpcQswsWd95RTuBZN3IDE4PSk7hY2X
+HEXiv4meKrCy1BdM8rxE+nQW8dlJIiLJO6hiyjYiLgAjOeeAaz7L4UTyWXj59S1yCxuvBM
oS8hELSLMPMMZKMCOdw4BHPqKgPxg8ThrwJZ6YsVzrX/CQrF5BKwX2P8AWrluR32tuXPQU2
b4ua/O/i5pNK0cnxcVOqf6O/7wht2V+f5Tv+bjv+VGoHTab8G4l+Ig8L3fiGKa8bSY9c02A
2zFdTjMXnfZz84KOVBGBnocGuR+JrfafEltql5LbxatqNrFc3Wn2liLWHT9yDy4VAJyQm0k
kA8885robL4m2us+LdN8Z+KrqXS9a8OpaLpi6PaAJcRQk/upCzfKdu1Q3IwTkGuOn8d6/Lq
Hie+eS3ll8ThxfNNAshwz7/kLDKEHjIxxTA5WiigAngUAFFBwDgUUAFFFFABRRRQAUUUUAF
FFFAB3xTlBDZDAHPSm05F3tjgD1NAF21a3F7G93zbZy4A5/CiqkgKNgcA0U7FkY60ck5PWr
l82mlkGnRXCKB8zTuCWP0A4qnSICiiigAooooAKu6VpOpa5q1tpOj2M19f3LiOGCFdzux7A
VSr1T4C+J9C8K/FBrnxBcJZ219p1zp8d4/3bWWVMLIx7DsT2DUDRyc/gLxJFp+o38Fvb38O
lY+3fYbqO4a1BONzhCSFzxu6A965godx5B+hr2z4TNB8OtT8W6/4tubaGxXRbrTY7dZ1kbU
JpcKiRhSdy8ElugHNO1m9stN+AXgea20bw7c6jfR3tlqU00ELTxxmQfZ2bad6MBkhuvHNFw
seI47ZFJX0pqTfDF9S0lddig0rS7XW7X7XYobe5gmgCsr/Zp4QJDCDgsHGSCOcisbXrzQ38
Laq9zLox8Sx+KUPhx7JYQPseTuztG3yMBcb+/wCNK4WPBQM962/DvhbU/Ez35sWghttNtjd
3l1cPsit4gQu5iATyzKAACSTX0R4/bwnqLfGOytH8Mi2EVhc6CLZrdN0gYNO0RXksV37h+H
pXkXwq17UvDl/reqaRruk6feLZCMWOrorW2po0ihoWDccD5hnH3eoouHU5jxD4TvfDlppd5
PfaffWmqRPNbT2M/mqyq5Rs8AqQQeCM1z+OM19JReJfhXL8RfB+reItH0HTb5rG8XVIdMUy
6dBdHItZWQZX1LBcgEqT0rnPBviTTIfEEbePdS0a5uodGvrTSbqNUkFvdNkwyTuq4PLMEY5
28ZwMUXCx5Douial4h12z0TSLY3N9eSCKKMcZY+voPepdM8Oavq/9qfYbUyf2VbPd3Xby41
YKT9csOK9+8K+PfCnh/wAZfCy+1LXIE1q0iu4PEWp2wDoYZC3kJI6j52XjJGcDHJxWJ4P8W
2eh3nxC0qXx6v2zX9IQQakzssf2oSIxXeM/dXcobocGmI8PsbC81PUrfTdPtnuby5kWGGGM
ZaR2OAoHqSa7uT4YfZfFNv4Qv/GWiWfiOSdLaWzkMpjt5GIGx5ghQMCcEAkA8ZrJ8LeI4vB
XxY07xPbZ1WDSdSFwrEbTcornnnoWHPsTW74t0/wnrnxA1HxNYeM7UaHqV496yTLIt7Crtu
aPy9pBcZIBB2nAORSA4PUNLurDU7+wZDK1hM8MrxqSoKsVJz2GRUCWN5JGskdpM6NnDLGSD
jrzjtXu/wALvGPgfwyNAnvfEdwLJdbubjUdPvFJWK3ZNiNtRT57MpwwJwuOneq9n41tfC/w
a1zSfDfjO2tdcg8TG/0+OAud1r5ZQhMptAJYHacZwc0XA86+G/gaT4geN7Hw0LyTTxe70ju
/s5ljR1QthsEYBAPOfSsXTNPF14hg0ea7mhtp7kQzvBE0rKgbBfy15fAycdeK958IfEfwfZ
+KvhXq7a1/wj2neG7J7bVrExSZlmO/MoCAiQOWUknkY+leR+F7LU5/ifBd6DHNfxWOpR3El
xZo5Cxeeo35wCFO4DkDrVXAw9R0aRPEOo6Vogu9Ut7Wd1SQWro8iBiFdozyhI7HkZxWR5cn
meXsbfnbtxzn0x619KePfG3h6x174o+EmmitNWuvFS6jBfOJPKmSPgxM8PzqVb5hwRnPQ4r
ye88Wx6h8cI/GU+pw26tqUN3LfW2n4RSpUtIsDE55BO0nn2zSA5dfDPiN7qK1TQNReeZS0c
S2rlnA6kDGTjv6U+38P6kmr6dZ6npuoWsV5MqDFsxkZd2GKKcbmHPHqK+hPAHivQfEnxx+H
MejWkNvqUGq3MlyulrPFZtE8fD+VITskJDFtvy429etcXe+MtC0nwXd+BZr+4u76TxV/ajX
ktuyrp0aHaQoJ3F2I5A49yaL6Aefar4Svx4q1LSvDum6tqNva3BhiM1i8U7D+HfHyVYjnb1
rKtPDuvX9q11ZaNe3MCFgZIoGZcqMsMgdQOT6V9Bar8XfBM/jzXNVS7j1TR9R1ldT+y32lP
5kI8pELwSo6vFN8pGfu/dPHNYmh/FbwfaXXw8v5I9S08eCbi6f7HGgk+3RySF0O/IAfB2uS
OevPSi4HkC+EPFD6dY6img3rWeoSrb2k4hOyeRs4RD3Y4PFSv4J8WrDczf8I1qXlWzvFKwt
2IRkGZBwOqggn074rvfDXxU0+w0HxPpmsaS8sVxff25oUUR+TT9QBYKf9za3I9UFavw5+J/
gzwdL4Wv7y01OW+sZLw6sWX7QbgzqUVoSz7YwFPzAAFiOSewM88X4ea+3wwPj8QY003n2RR
xlgELNJ16DgdO9ZR8K+I00f+2H0S8XTzEJ/P8AKOPKJx5nrszxu6Z712i+MPCT/B+68CXsO
oTva6vcapY3ESKizF4PKQOMkptYBiOcjj3rY8RfGC21tRqdks2kX8mgLod1bQ2kLrMqx7Di
VuVjbCkrjII4PekI5b4jeDtJ8KW/hC50ie7li1/Q4NVkW5KsYncsCgKgZA21zWpeGNe0mxN
7qOlzWsCSrbuz4zHIylgjDOVJAJwQOhrrPiN4t0DxRpfgi20cXu/QdFi0u5NxGqB2Ri25MM
eDuI59BWn48+JumeLvDt1pz2ct/dPcxS2mo3lpDDdQRqGDLLLFjzywIGWHGPU0wOZ8HeEDq
rQa/rllf/8ACJ292lve3ViEaQO33IhuI2lzhQx4Gc9q2LD4ZX83jvVdF1rSNW0i0s7hIGRR
DLPBJNzbxMGdQ7Ov90++MVT8L+NdN0v4ceJvBmqWVy8Os3Vpdrc2xUtG0DMSpVscEN1zx6G
u+uvjL4Sb4oeI/H9lpOsQ6jfWsUemLKYpE0+5WERG4Kk4d1UfIeMFj7UDR5vP8NvFf/CRaz
pNrpDpJpVyltOlxcRK0TyNiKNm3bS7dMAnnNUbbwH4ruby5tDpTWsttdjT5ReSLbhLk5xCS
5A38Hj2rsbL4h+EdKn1WfTPDN0l3PeWl1BqE0iS3BWJR5qOWBCmWQFy68jOOlbs3xvtY/Gf
iDxHpUGq2Q1zUEvrmzkaC4t5VC4aF43Uqec4kGGwcYoCx53Y/DXxjqOkQ6va6bE1jLfHTPP
a6iVUuc4ET5b5WJIxnrnioo/h74tMuqJcaWLFdJulsbyW8mSCOGckgRFmIBY4PAPQZ6V2mn
fE7w9b+DxoR8PXluzeKl8SbbWZBFEq8CBARnAXjJ707xR8W9L8S2/izSLjQbpNH8Q60mvKB
cKJ7efbtdM7cMhB44BHvQFjjpfht4xt4vEj3elC1fwyEOpwzTIkkCuwVW2k5ZSSOVyOc1n+
KfCOteDdVt9N1yKGOe5tYr2IwzLKrwyDKMGU45Fd5qnxnutc1vxxeanoqC28WWMFg0VvNta
1SEp5ZDEHccIAcgZzXO/EjxxZ+O9V0i/ttHk0o6dpkGmeW1x5wZYhtVs7QQcdaVwsdx4g+H
Xh3SvBPg3TNPtLG/8AEHijTlvV1GTVhCLaTzGLZVsJ5WxSuSQd2eT0rhIfhj4on8T+H9BUW
aSeI0Eml3DXA8i6UkqMN2O4bcEA5rpV+LmmJL4Qm/4RCO5fw3pT6VGLudZFcNuImUFMLIrO
Sudw4HHekHxghfVPAWpXegz3Nx4MkLQu19zdr5nmL5hKnDb+pHGOMCi4WMe3+EniY3enpdz
WFva3Os/2DNcfaQ62l3wfLk255IPGMj3FM8UfDxNL+Kus+DtK1zT5IbGW4xcXNzsCLFuyrk
qMyYX7qgkk4Ga1rn4tx/2Bd6bp3h4280viceKIp5brzBFMOkZXaNy9e4NRy/FvzfG2s+J4/
ClhDcaxb3UM7I582J533tNFIRlHXO1Tg4Xj3o1Cxh33w08QaXraaZqlzYWIk0xNWhuZZj5U
9u+NhTClmZidoTbuz2rrtA+F2s6P8Srvwbf23hvWtYOjTXH2K5uZQtuTGX5KqCsyKN21uOR
UC/GjzPFnhTxLfeEbO+vfDFgLG0E1y7K2zPlTODnLqSTk8E4OOKqaP8XZtG8a2fiuPw9BdX
kFpcwTNcXDtJdyXBfzZpXGCzEOQB0GBRqOxT1nQ4tJ+B3hzVRpOnTvrt/O41ZZ3a4TygFMG
wgKijdkn5snHIxVXwl8MNb8Z2MUmh3+nzX063DxWBkbziIV3PuwpVCR93cRuwarax45/tX4
aaJ4HXRoba20a5nuoblZmaRjKfnDA8Y4XH0966Dwv8ada8LQ+Gxa6PYzP4eSeO3JLokqzZ3
mRFIDPhiA/Xp1xQhM5n4b2I1H4o+HtOaDTZ3nvEiWDVUd7aVycKkgXnBJAro7v4W3k+m+Jf
Et1rOk6Za6NrbaXe26JJ+5dnIXywFO5fQZyAOelcloHiSPw749sfFdnpUUhsLsXkFpLIxQM
rbkBYckA4+uK6q8+LEt7ofiPSJ/DNibbxDqy6xdYmlysobO1DnheW9fve1MRK/wZ1WDXvGX
h281uxh1rwravey2aK8hvIUQMWhIGDwwODggc9qgtvhLqF5/aMtprNvNb6PpkOpam6QSFrU
zAGOAJjLyHcMgcDnJ4pt98XfEFx8ZB8UrOztLDVyQZIY9zQS/u/LZWUnO1k4IzWNpvxE8Q6
dd+JJWeK7h8TIyapbzL8k+X3gjGCpVuQQeKV2VY6e3+CupS3GtQy+IdPt/7M0WPX0kdJNk9
o2MnplHGcFGGcjFMi+Cuu3OrWMFpqlpLp13oB8Sfb2VlEVoM7tyYzvyMBR1JHNYmi/Ee+0C
HWoLDRNM8nWNNOlXCujn9wTlud2S5OCWOeg7Vot8ZfFaXGjTWNvp9kNJ0ltDWOOJmS4s2Hz
RShmO4ZJORg5NGorI2Phj4U06f4l2aaLrOj67Oukz6lAl9ZSPDFKkbkxzR5GWUAsBllJxXk
UkrTTPMwAZ2LEKMAE+g7V2Xhv4jan4S8QRazoWjaTbzRWstoiNAzLtkBDlju3MxBIyScDpU
Gr+KrfUfh3ofh/7DZpd6ddzzLNBarGyRPgiNn6yc5PPQADmmI9ZTwQPGX7N/gjWXjjsLPSZ
NSk1bVobRXljgQqIwVXDSHPA54ySSAK8P0f7HH4rsmFy62sd4hSdrcSNt3jDGMnDdiVJ9q6
zQfjB4r8N6doVjpUGmxw6L9o8jfbl/ME67ZllBbDhhjgjHArn9Cu/D1x4luL/AMRvc6dCcz
wDTIFZY5twZVKMRhOo4ORxQM9P8VfDC/1TxX4/8R6rrK3Npot7bwySWFikD3csyqVCQllWM
AHJye3cmtTwt4bsfD/g/wCMnhi71q01PT7TSrS8ivbWNZcFpFPyjPyyYIQjPBz6VwvjP4s6
hrfj/wAX6vo0Xk6H4jnR59NvUWVJRGAIy4PRxjIIORnrWBYfETxFptjrllZrp8dvrkKW15G
LKPDRL91FGPlAwDx3GaWoaHbXnwUFlqGrzya6X0XS/D1v4iklEIE7xzAbIQucbskgnOMD3x
XHeN/BA8KWHhvVrW/N5pviPTxf2pkTZJF8xVkcAkZBHUHBFS33xV8a3+ppqE1/Akg04aS8c
drGsc1oOBDImMOowMZ6VzuueI9Z8R3FtLq96ZxaQLa20YUJHbwr92NFUAKoyeAKNRGTRRRT
AKVDgketJQoYn5RmgCZeThlGF70UKJBGcqCD+dFO5ZCQetFKWLYz2pKRAUUUUAFGKXj9K+g
X+F/gpNUudJCyf2SnhAa3H4g884a62B8f3NpY+Xsxn8aAPE9Z8N654eayGtadLZfboFurYv
jE0TdHUjgjg0tz4Z12z8Paf4huNNkTS9SkeK1uQQyyuv3lGDnIyODX0O3h/R/Fr/BfRNe0/
do9z4aeK71FZWjNkFaVg+7O1dpAPzDnOKybHTt3wY+G1vFaPqNmnjW5hBKMBNGxjAbK4IyA
cEHqPagZ4/rHw88Z+H9OvNQ1nQJ7K2spY4LlpGXMLyLuRWAOQSvPSuY2n2/Ovp7xBpv9j+F
PjXodjpf202viizktrW6Z5Xkj3SYbBbfINpBzk8HNZY+H/wANofiTrlgkkbTQeFk1O10hp/
NRNSZAXt+GBk2ZLCPdk9M8U79BHzpijHPavovwd4W8E618QI7CTwc5t5vDNxcXkF4jQAXca
tslhG8tEHIUAN3zgYIql9g8GeFrH4UeLfEHg+xnsNbjuINdt2DbQBPtSQLuyjiM7v8AaC0g
PGvEPhfW/C11aWuvWYs7i7tY7xIi6lhG/K7gDlTj+E4NY+M+le9XOiaJpPx68L/Dy5tNK1x
bXVgdV1Bl3i6jlkJ2MzH7qQlfo2fQVf1fw5ocPg/x/d2PhPSo9Q0bxOllpQGGItWYqeC370
Y2HJyBvzQM+daszWF5b2dreT2zxW94rNBIwwJQrFWI9cEEfhXoXxx8OaR4b+L2qWXh63gt9
KkjhuII7dw8a7o1LhSCeA+4Y7dK7DxZd6Hrnw6+F7z3ukx6Np9lFDqgt1jW5VzdESIu0bwd
hLkcA9eSaBHj8/hfVbXwbZ+K7j7PHp17cvbW6tMvmyFR8ziP72wH5d2MZ4rEr3X4hN4Tt9Q
1+08P6HYXNmt9bN4fvopbdYoog2CgAJaZXB+YP0IJPU12fiOw8Er4u+JcNlpPhX7DbaHBda
MsTQbGvcIWMZDctkSZQHHy4xzyBofK+DjOauabYX+q6naaXpsL3N5dyrDDCnV3Y4AH5171N
pXhE+KPAWrjUPD2nTN4Ya41EFIJknvkV/3Zj3BEmYFMFsDODyeK2NI1rwV4e+Lfwp8X2t3p
enwSWZttemSSF/LuBvXMoQYVsFMsoA9+tA9D510zSLrVdVbTUnt7eUB2YzvtHyAkgYyWPHA
GST0qtqNjJpuqXFhLNBNJA5RpIJA6MR6MOtezaJf6Utz8SdI17WtJvr/WdEMllIUiCC7DqV
jRwNocLkZBAPNd1p2seF4Pi34DvrvVfDc2myeEfsesOzw+Q9yInBWQY+9vMfYE/hS5gsfKo
AOdzc9qs2V/fadKZdPvZ7SVl2l4JTGSPTIPTgcV9EaHr+kQ+E/h1PqGsaAmsweI3XVHLQ+Y
mn7wQj4H+q+VuPTHY14l45Fha/EvxA+hT2z6cNRmlspLNgYxEZC0e0jsFI47dKq4jnWLyMX
clmY8sx5J9zTdjbd2DtzjPbNfWXjfWtB0j4i6pJ4wvbK40C78HwAaUVDSTXkkCmNlQD5X3/
N5nYHr2rmNL8QeCF8D3nhi68VWl/b3XhA21q14ojSDUN3mCMRqnyFDkeaxJb1xSA8PfRvEe
h6VpXiJYrmzt9TEotLiJirOEbY2McgZOPerWoeGb2LVNMgk1nT7+41ZgwkhuDJ5eSBumJHy
nk5B5GCSBxn0XX/GVnrvwt8A2Fn4wltdQ0SIw3Nm7uN1wLpTHIT02LFkhucbQMc103jL4np
fftH6Veaf4wsn8HR6rZ6kssK7Uh2RqkxJ2hgSA+R0bIo1A8E8RaZYaN4ivdL03WodatbZ9i
X0EbRpNwMlQ3OAcj3xW9478BzeDbrSVg1A6ta6lpNvqyzpbtH5SS7sKwycEbeue9VPiHc2F
/8AE7xLf6XdxXdjd6jPcQTQ5CujuWXAIBHB6V7zbfEbwe2seHIL7xZaHR7bwPJol3B5MpQX
bIygFdnzDJQ7ucYNFx2Pn7UtAtLXw/oN5Y6hPe6hqSyGey+xyR/ZyGwgVyMSbhz8vSn6F4J
8T+I76/tNP0m4ebT7OS+uFeJwUiRSemM5OMKO5r1vRfHXh6w+G/gLT5vE1jJqmhtqguLe8t
p5ovLuExHESoBAOCNyHKbgRT9O+Jng+08WalLDfXelW+q+E5tHkMM09xBaXRJ8ry2b94YwM
cnJUscZFJPoFjwqHStRup5orLTbu4aD/WpHCzGPt8wA4/GpLXQtbvoRPZaPfXMJfyxJDbu6
7v7uQOvtXqmmeMvCtt4FHhTTtbu9Jms/FA1calNG+++tggUBjHzvUgsFPB3dQa6LUfizoFx
ofxPufDmsz+HL/XtatdR0m3jSRGVYWLMxZAVRnODjPXrTEeO32gWlt4J0bVoX1NtTvriWGW
3lsWSABSAnly9JGJyCo5BFYt9pep6W6JqWn3Nk0gJQXETRlgODjI5r3bwX8VvDPhvwb4Jn1
i6l1fVdF8SXGsXdkYmJeOWMpuV2G0urfvMZ645zXJ6r4k0fxCdP8KXety3Wgy69Jff6DpzG
5jWXhmBkbJc/L8g+XIzkmlcdjyqtyTwf4qijaSTw5qKItuLosbZ8eSefM6fd9+lVvEWn2uk
+KNU0uwuzeWtpdSQxTkbTIisQGIHQ4Fe/6R8VfAtnrPgm4utbv2tND8KT6HcxLZMQZpFZdy
gtyvzjP+59KYHkHhzwdFf+F9Z8Q63DrENnb2bvp5srJpBdTA4O5z8qxJ/G2eMgda2L34am5
+E3hLxf4dh1G/1DWbm5tLi0CK6o8RGCm0Z+bJ4OTxXXeCPiT4B8KwaNGV1IrBpd7p17uiM5
aScMPNj3OFSLBUlAAc5znrWLpvjfwsPAvgnw3c3OpxT+F9an1IzwW6lbhGkRlVcsCrEJ1PA
zQFjzfTfDXiHVZJ007Rru4a3cRS7YyBG5OApJ6MSDgdTium8H/D298Q39zbana6vZeVL9kT
7PYiZ5LrGfs+xmQhyoOPTvxzXYa98WNG8Z6R4m0rVdNudEh1HxIviGKeyRZWUbPLMTjK5bG
CGHcnjmtR/jT4du/GPjHxr9n1LStc1aRY9IMcazx6ahjWKW4ALrm5ZFwGxgZPNIR5FH4H8V
3N5eW1roN2z2dz9jm3KBtnyQIsk4Mhx90Emi08B+L77SpNVtdBuHsorr7FLMcKIZv+eb5I2
H/exXoDfE/wAPDwhN4R0+yu9NsbPXm1nTLx4I7uUKy7Ssiuf9ZwGDgnB46VGvxL0O98BeJd
D1efWpdQ1zxBFrMl0IojlUJyHwVBY5JOABkCi4HAjwR4q/tG50+XRZre6trlbKWO4Kw7Zz0
iy5ALnrgc456Vry/DbWLf4WT+ObkpDHFqjad9naVA3yIzSN97OQQBtxk5z0r0vU/jhok3jv
xD4g0savBa65fQ3k9hdW1tc28qJEEaNo3yAxI4kUg4OK4uX4ieHrz4d6r4RvPDUscMmt3Ot
WCQTjy4WlhaJI2zzhMqwI67cGne4HNt8OPGSTaZE+kAHVLaS8s2+0RbZoYxl3DbsAAZzkjo
fSrepeGbTSPhLpOu3Ok3zajq99KsGoefH9lWGMbWjVVJZnLHJJxgAYzmrdt8SHj+DsngWfT
lmvYp3+w6kW+e1tZcGeAD0dlU+wLetXoPGnhjUPh94K8D3+h312mj6rJd3WbpIUuUmYb41b
GY+FGGPqaAPL8V203wr8cW+nXt7daXHaw2EUc12J7mONrZZE3xbwWBUuo+UdT061z/iGLR4
vFWqQ6A8h0lbmRbVpG3Hytx25Pfjv3619DeONZ8I+JNL8Qae/ia/s0m023nfUobq2ez1Oa2
tx5MRTHnHLZUAnIJyelAHiFz8OfF9pp8t5caYEaGyXUprYyr58Vq2NszR53BORzjgEE8GtG
f4P+OoGjX+z7aVp9MOsW6xXcbm4tQMtIgB+bA5I61q+KPi5e+K1e9vI7601GbS00udLO88u
2nVU2b2ULu5AGUztJH4VvW/xu0a21vQtSXwteSDSfDT+HPLN8o81GUr5mQnBwzceuKAPP7H
4aeMNQsdPubbTVMmqW0t3Y2zSqJ7uGMEu8aZyQAG9ztOM1f8AEnw9Tw/8NvB/iptVtJJ9fW
4laATA7UWQIu0Y5I+bd6cVfm+LmpXeheHNOuIr2GXw9aNYW01jftbedDk7FkwM5UHGVIyOD
WTqPj9dW+HGieD77QoJH0WGW3tb7zDuWOSdZmOzGN+V27s9GPFF2B6Xa/D/AEqfXvHFhqXg
qzsZYfBw1jSrexvZboJLtQJKjZyxfJYqQeory25+Hup2muPo1zrOixXkFo13co15/wAe20A
mFuMmbnHlrubOR2Nd0vx5e28R3PiDTfDs1hfy+Hk8PRTQ6kQ9uiABZlOz7+FX24rMvvjFBd
eIta12LwbaWd/runizv7i3uCsplyC1xC239074+YAEHJ6HmlqNM4PxV4T1rwZr50TXYEiuv
KjnQxuHWSN1DI6kdiD9fWqWi6Wda1y00pb61sWupBEs92xWJGPA3EAkDPGcV6ZN8StG8XfE
DRda8XeFdPktbPTF025jnuJXR40UhJFA+YSgdOSCxHSvJnPzHH4Z64piO31j4b6r4XvdTj1
3UtKgk0rVF0yWF3lPnyYDEphOUCkEng4I9Rnq/FPwl1y+8c+MsDw14dTQYYL27tLaeb7NBB
Iq4aMlCWHIJB5yeBXHeMfiNrXjq40OXXooXGk20duRF8huiuA0sh6mRlVFLeiiuq1f443er
6r4rv5/Ctip8T6fDpt2guJcIkQAUpzwflXrnp70hlVfhppNr8I/E3im+8S2E17pusRabA9o
0ksL5jdyQwXDb/l2noMHOM1Fofwe1LXI/A00GvWEcPjKWe3tHZJP3E0RAZJBt9TjIyKw/Dv
xD1Pw94OvvCyafZXthdXa36i5QkxTrG0YcYOCNrdCCMgGtHw18Wtb8N2HhW1j06wvR4WvJr
3TWuFf928pBcMFYbhkZHcUagbHww8GST+NJP3Wjaxf2t+2l22nahFNJA9wQwSaUIuBEGH8R
6kZGM1Y0TQ7QfBX4pprelWMeq6LqdhGlyLdfMtC87pKEYDO35QMZ7e9Ytl8YPENgIls9P0+
NLXWW120TYxENy3Un5vnX0D5x2qpP8UNRuNJ8Y6adF01YPFt1Hd3xAk3I6MXXyzu4G8scHP
XFIo3db+CF9pU+u2tv4lsb650jRI/EJjSGRBLatt7n7rjePl7juKoePNLk0T4XfD+GCPTGs
NVt59RS4gtWS6lk37HEzsTkDAChcDAz1NTXHxr8Q3eo6pfvo2kCbVNGXQZx5T4NqoACj5+G
wFGfYVyniHxtqfiTwzoHh+9tbOO10CFrezaGMrJsY7mDHJ3Zbnp1NMk5eiiimIKVGKkkHFJ
SopZ8AUASnIj9setFKMnCbsITy1FBZBggA0U4g7AT9KYO9BAtBHGKKMU0gAHBzVj7Xdmy+y
faZvsud3k7zsz67elV69l8Q+EfAOmeHPBGNO1G1v/ABXpkM/2trsGCzlNx5bMVK/MpUMSMj
HHOKNgPIRd3IhaAXMoicAMm87SB0yOhxU9rPqVxLDZWtxcMzOFiiSQ/eJ4AGeuT+teu+Kvh
z4TsvFGveD9FttQfWdO1O1s7Ah2K30cjBGMrsoSIsSrIwOOcc4zS+NvhzoOleBbnxJo1hdW
d5p3iZtGmt0le4j2BNwy7KuXVgVLKApzwKVwPN7nwz4ytrrVmudI1SKfRVSTUC8bhrMNgIZ
D1XORjPrXPMrptZww3fMpIxkeo/GvqXx94dt9c+IvxqnurW/86x0S0v7dopZYwWEcK7XUYV
15JwQcbTXOfEPwpBr2s/DSx0Hw5aR2N1pGlwect20QleUysYd7Egcq5LYJBPPYUD6Hz6ZXZ
2dpHLN1JY5P1rW0HxFeeHrm6ntLezuftdu1tKl5brMpQkHgHocqORzXqnj/AOHGi2nw3i8T
aFpUtnfR+Ip9HlgiMrRGLGYjmXByD8u/hWPavJ9f8Pax4V1660LX7F7DUrUgSwOQSuQCOQc
Hgg8UxFnxNpPie0vYNX8TWk8U2tIb6KeXBFyjE5cEcYzmsIAjkEV9VWPhfSvFdv8ABHw5r+
gS3Fpf6BexTXO90MO0yvGVIwAQ2089QwrkPBvhDwvqmhfDqaXw9b3moSeJ5tK1uNncFrf5C
DKNw2EKWIPH3aXmB4LzgAHFM969/m8G6PZeB/itcR+Ebe4vfDuvRQ6bJIHLLC8jqykBvnUL
sPP94E10Ot/DPwr/AMJN4z0Wx8LJDBb+Ek1azdJWLpfFVbarFumd67PY0X7gfMGKUKSOBX0
R4U8CeHtU8KppWqaZo7XNz4XuL+zvLOTLyXmd0StMz/67gqYVXGBzVrwZ4T8MXnhb4Tz6v4
Y0t59S1e5s9XmkIUtaqflaQbhtOAx38H5ad0B4InhnVn8JS+KRDENLiu1smczIH80ruA2Z3
EY74xWQVwOo/A19CeHfBfh5vCWqxXvh2xvLnTvGcNtGst0kEs1iN3mIZWb7n3PmPHPWrug+
HvAVx8WvA0HkWM2jXcl3HqNlq1rDazRRhch5djlCuSAjjB+U0roD5uC89M0bQGAb8a+hdO0
vRB4E0bUz4f0KHWE8ZGxmy0W4aflcgqWwV3Bl3kZxnnnNJruk+FLXT/if4e0WDRF1Gx8QW1
1oJaSFj9jaRt2yRjhowuzIJOB1o0C589EDccHjtmlGUdXU4IOQa+pNf0z4e2PxR8UH7DpLa
ZNLYPZXGk3lnvhBgzKVhl/dvEXDb8ENkDsa8K8SaDYRza5ren+IdJu7OPV5LSCG3bypZYyS
wmSH+GLGB146U0Bj+IPEmv8Aii9ivvEWqT6jcxxCJJZzlhGOig+grHqzJAMZjmEiqMkE4Iq
scdjTsgCiiipAKKKKADtRTlQMvH3ieKZQAtHPeiigApVZkcMrFWByCDgikooAOtFFFAAMbg
DU6hQg5x6gVAQM8HNKHOenSmh3LDyBRhSen51XLZAoYknvSU2+wg680UUVIC56Uh68UUUAF
FFFABRRRQAUd6KKACiiigAooooAKKMnBA70UAFFFFABRR3HeigBRnFKcHOSMikLHjPakp3G
OAwPc02ikpBcWijPtRQIKB1oqQSIqBfLye5zyaAEALDaG49KKf5igHZHg4656UVVkWRkkoA
euc0IVz+83Ee1BI2gEU2k2QFHPegYI68+lFIAHWtO+13W9Us7e01LVry7trYbYIp5mdIhjG
FB4HHpWZS5OMVW6AuTatqdxbx28+o3UsMeNkbzMyrjpgE8Y7Vai1XxJqE/2WDUdSuprgqPK
SWR2lIORwDkkHkVliNmGQBjvzXR+A7zxFYePNLk8JQNPr0khgslUEkSSKUDDHcbsg9sZqWh
3C8/4Ty2t7i91A6/DE6iOeafzlVh0Csx6jnGD61gNeXbwxQNcytFCcxoXO1D6gdvwr334ij
Urbwfe/Czw3qEt9p/heI6p4o1WR3Zb2+LIhjDHPyozBVHcgntXmvwp8H6b448eLouq3csFs
lpcXflwkCS4aKMuIkJzgsRjoe/FAXMC9tfE0Gj2+ralDqK6bqRxFcTF/KudnUBjw2P0pt7c
3/ijX0aO28y6uPLt4LeHJ4VQiIoJz0AHJya9qm0V/FXwG+Guk6ZoU0f2zxVdWy2n2grv3BM
gSOMLnBGTnBB+lY3jbwJoml/D+w8XeHrWW1lHiOfSZraKR54wIwGjIZ1DFuqkjCsegFCEea
Xek+LNP1a40m807VI76yYRS2rJJvhYj5VYDpkdB3qC20rxBd6LqmuWlldSadZMi310gOyNn
bCBz6kivqLxdplh/wu/wAbXd3ql7o15e6ta2CzyC5Szuontoy0Bkt/mjkJIwzArjPvXmWt+
Dn0/wDZ71C52S2ktl4vk0+Ty7x5baRBG3zED5GIYBQ+BkfWjUDxqNrudnWNppG2lmCkngDk
n2AH6VF5sh6yvn6mvYPgRHpzax40hu7C11C6Tw1eyWgk3nc4UAouCPvKWBxzjpjmpfBXhXw
/4js/F3gfUtJ0vTPFtgRe2d/LcP5axxyqbmE/PtO2PJU9cKwznmgDxuNC55dU75Y4p6pAJP
3js6j+53/OvZYNK8Gax4G8UeMvD/hu0udRg1qCxtNHDSsILJgf3xTduZnICls4HPSutufAX
gTRbj4rf2V4fg8RWnhuKyvLDfJI/lSuy+fbl0Yb1QFs9xjJPFO6A8LufDF9beDrHxa+kuNF
u7hrSO7+0KwaZQSUKjlTjnkCuekMbH5IgmPQk19A2MyX/wCztbPonhOzvI5fGsksWmSu03k
QtCAFHzBivRS56Z6g81bbwn8Ob/4gePvhboS6THuhF1omtXD+Z9lkjCSXEBkzh1CiQBjkjY
eTmi4WsfOGPoK2tQ8NahpvhrSvEM4hNhqrSLbMs6M5MZw+5Ady89MgZqbxbqGnar4nvbzR7
C007Td+y2gt02Dy14ViP7xxk/WvVdF0TS7z4cfCvV08P6dJf3XiOfT7tzbri6t08s4lB4bC
l+T9adwPCmJLEkD8BigE4+tfS3ibw74bstG+LEuneFdGE2iaxBHoJUKSsLMwcr8370bSrYb
IGR6YDtZ8LfD7T/iL4tiFlp1vdzeHLe50O2DxvA94Y0+0BFLbDIDvwpOM5wOlTzIdmfM4Hr
QcV9GeFbPwzf6t4lW68LaTatH4QZ2gvJYD5mpKcRyIoOIncAnywfr1xWhpdp4M0zx18ML7V
rTQI7TWPD0lvrJbyTELvZJsMigkRv8A6rnA5I96dxHzdpentqusWemR3VtbPdzJCJrqQRxR
ljjc7H7qjue1Jqdi2l6veabJc29y1rM8JmtpBJFIVJG5GH3lOOD3Fe6/ZdOtPAvwjlWPR5N
Yi12a21GOMQSTeS8yCNJlGcgpuHOevWtXVYNH0r/he1lDbaHDcWurD+xoLgQI8TLOfM8lW5
+WPHA449aQHzVRivqi9i8G3Xje90+aXwyNHvfBO6UrPboj6r5QAYsDxKJAOmPyzXK6lrfgO
HQNGGg6bpN7pLeGfst/a3FzFC0V/tbzJWBQytLv2lGUkEYAwM0AeBoCHHIA9TTmRdpIILde
DXoHwfv9Msfi94avdYaytNLhugb2a7K+T5O07g27I5Hbv2r0DU7rwhqnhLTYdR8QaFZ3tt4
0lkNxbrFM9tpzEBXEaj54wwB288c4xmm2B8+bTwO/pRtP59PevoXxVqvhjUfCVjNZa1ps3i
XTvFTTJIk0bXEtk+ArKY1VdpcbvLXOwelb/wATdT8P6J41+L2neIb+wuY7tY49D0+IBpbW8
+QiRQB+52jO45G7PekB8733hm4sbTTLgarpd22okeVFbXQeROn+sH/LPBOMNg8HtzXVap8L
1sfCniDxDp3izTdYg0G6trO5FojlZJJh/wAs3IwwUhgT3xxXefEXxxFdfEjw1Bo3ijSrjRH
XTJ7uaHZiK6hULK7Pt3DOWyR94Y64FddD43+HNn4i+I1xqGo6Xq+k6x4isr60top2jLRKzE
yqNuCU3Bth4JUg+4CPAPDfgWbxLoHinU4b9LOTw5YDUJYJomJnTcFIUjockda5BoZREsjRs
sbHCsQQD9DXu+l67o2n6l8WINW+INlrba1o72dhqUnmZvXaRXXI2/KQFIPQA4A4q9ceL/AM
3gXxL4YHicX0V1oFnb6bPqMchcXMJViuxU2Q7fnUEZLd2OaQ7nlXw+8CyePNZvNMjvzp7QW
NxepM0BkSQwoXZMgjGQDzz9K46NHkkWONSzscKqjJJ9AK+ldG+JXgk/EPT9ch19ND0AeFH0
htMaGUeRcmEoRtRSGUud2/knvzXzfCpjv41S5WIrIAJwTtXB+9xzjv0zTEST6df2q7rqzng
G/y/wB5Gy/NjO3kdfannR9WW8hsm0y7W5n/ANVCYGDyf7q4yfwr6B8RfGTRP+Gg9H8RHVpf
EHguB7W5ms1jYBZ44PJMuyQDLqxLD14rnV8eeG7bwlougTaxJqOow+K/7Z/tZo5B9jteAVB
PzFnxkqOBjuaLsNDyP+wtZ2K39kXuGkMIJt35f+4OPvcHj2oi0PVZdUGmLp9wL3OGgML704
ySVxkADk8dK948S/E7wzqVr8YFs/E8xfxReW8ulDyJB8iNuYHI+TIO33we1U9e+IHgLUviP
d+Il1XUJBJ4Zj02F4o5IVN0sKxMJ9pDvEwB+6eeAaLsqyPLvEHhNIPF9xoPhL+0teW2hV5H
Ni8UjEKDIwjxuCA9CQCRzgVz95pWpadFDLf6fc2qTgmJpomQSAcHbkc4r6Btvir4Hj+NfgH
xudSuorbRNGXT9Q2WTB3lSJ4wVG75lO8YycgLz2rg/Fnizw/q/wAGfD3hqDVbi81rTNUvbu
VpYGCvHOwIw5PX5QSMd6BHAaDo174h8QWOiacge6vZViTccBc9WJ7ADJJ7AGu+1H4Y6f8A8
Lb8LeDtB1qbUNO8Qx2ksN+8IRikpIdgozwNrEe2M1ieD/FGneEdE1i+trdbrxHep9hg+0Qh
4be2dT5z8nl2GEHoC3rXbaP8T/DY1zwZrerR3Npe6Fot5p7fYLZVWOVzKLd0XI4VZcnpyvv
QI861/wAHa5pGsanbjRdTjs7RTdLJdWzRt9lMmxJmGOASVGemTio7bwN4xu4ppbbw1qMscM
CXMjCBsLG67lb6FfmHqOa9g8M+JtHntSbq1v5vAWh+H7vSrm9uyqS380svnhAMkAtLsCqCS
FySetcxD8ULC+8M+I7fxQk+rXGsyy3Kae1sghtbkoEimhmDb4wiALswQQoHAzRdgeeXvhfx
Fp2h22uX+jXdtpt0QIbmWMqkmQSMZ9QCR61r+GtBsW8Mat4v15HfS9PdbW3t0fYby7kBKR5
HIVVVnYjnAAH3sjV8eeNdG8T+G9GsIYZ77VbA+U2rXVukEzWyxqkUDBGIk24PznBxgYpdSf
d+z14Zit2JiTXr43YX+GQwweXu/wCAh8fRqAKA8F28vw50jxJaahNPqWras2lw2JgCJlUVm
YOSd3MkY6DqfSuoufhRpUkV7ZaXr0p1LSdctdCv57qJUtWmnLqWjIO7CNGQc9RzxWDrniXw
zd+EvBnh/S7jVYk0OSZ7qR4UQyNLKHaSPDH5gAqgH06110fxrij1PTba8bUtY0yG5nv7y8n
jijuZrp4WijnVF+QNFu3ruJJbJJ6YTHcNV+DGmWlzYxJqOqaYyPfSX8eq2ypKLS0QM93GgO
djHcqq3UjrjNZ1n4I8NReL/h3KsOoXeheMcw/ZbwhbiAmYwbwyYB5w68dsHNQj4kaat9oFt
b6nr9pa6HbXMaaqnlvfXMkzZcOGbaIsZUJk9SecmtbTPG82r+OIfiXq0fkaJ4PtFt9Ltp5A
zSzKrfZ4cgDc5cmRyAAAD0GBQM8c1G1+watd2Rff9mmeLdjGdrEZ/SvR/DfgjTPEXwR13XL
TT55fElprFnYWpSU7ZVnz8pTpnI61xGrDSpI7G4s7i4ur6eBptQaUAKk7SN8qY6jbtJJ7k1
6J8NPi6nw48JX2l2ljcT3d7qVvdyvmMxSQRgq8JVgT86swLDBHGO9OwrGToPwo1DVIfGbXm
raZav4XtVklK3sTo0rSKgXeCV28tlgcZAHesPR/h34q1ywtr6wsovs97dGxsnmuEiF7OOsc
W4jeeg44yQM5NdJpvxA8LaHf+M7PSvDV2nhrxPAkJs3ulMtrtlEoVX24ZcjbyM4PXNPtviw
58G6d4YnsLiwt9I1Ga/sJdMnEbxLK24xEsp4BA2sMEe9AjJsPhF421LQItbt7O0S1kuZrLE
95HC6XEQJaFlcja+FJAPWtnRfh4bLQrWfV9Ns9TuPFNpMNCul1NY7a2MQLTzSkc7kAwFOBn
OegrO1b4hWGr/CY+DJtNvvtn9sza19se6DhpJBtKMCuWAX+LOSa2LrxMnhX4MXXgqLW9J12
TUpo7qyntCXk06OSIfakJIGwsQiFe+GPQigDypSLa+BYR3CxvyMkpIAfwOD+Fex/FD4UrD8
RtZsfAlnbC2sdMg1N9MSdmnSIwo0rqG6gEk43EgHpXihyeteuX3xrvLjxRqniq08P29rreo
aONFMxmZ44ovLWMuEwPnKrjk4HXFAGFcfCnXLUaZNLq2kfYtT02bVYL1Z2MXkRcOSduQ2eN
uM5471f8Z6Holt8EPh14isdMhtdS1Jr6G8ni3f6R5UoVGIJwDj0xmrPiHxRDofwij+G2m+I
bDxDFJfG8jvbaJ1NvbsiM0GXAK7pQCV/6Z571zeueOV1n4Z+G/BA0ZLaPQJZpYrsTszSmU5
cFSMDkAjHT3oA4yiiigAoA/PtRTl6/dz+NADgjEsAOg5HpRTdzAHk0UAIQMD1pMfWlPqaTc
R0oABkdKSlooAUdaXI5B9MUgxkV6nbfDvw9J8MZ/GMt9qm+SFYdPgSJc394E3zhFxnyYVHz
Sd+1XewWPMhHM1u0iIxiBwzhThT6E1ZsbvVdFvLfVtOuLrT7hCTDcws0bA9DtYf0r6ltrDS
7oeCtD0eW70uK78A3N1tKQywv8srSF0ZeZG2/f4I4x0rhLLT7PxD8DPhRo2rTXBtLzxTd2L
tC4DxrJ5SjaSCOC2cYpc19wPILvxb4nv7KexvfEGoXFrcENNC9wxSUg5BYZw3PPNZEM01vM
k9vK8MqHckiMVZT6gjpXsGtfDHwlpWgePNTj1PVJm8H6zHpjI3lr9sV3ZAw4/dkFCf4sjsK
sax8HdG0TXPiAZdTu7rTfCmm2d/FAu1J7n7SIyoJwQFTf8AMQOw6ZqdAPJp/EOvXNqtpca1
fy26uJVie4corjowGcA+9I+va1IH8zWL5/MZXfNw53MpypPPJHY17RZfCPwe+v6b4fku76X
UPFHhxdY0JDOiFLpo2K203y8hip2sNucjisiH4f8AhvOqNPpOoC30KG0tNSuzfosMd/IwEi
YCF2x8yqqA/MMk4oA8wfxBrskjyya1fvLIMO7XLksPc55qt/aOoHTzYfbrn7GTkwea3l5zn
O3OOte3r8IPC+mfEP4oeFdVm1K7t/CukvqdncwOqSnaEYK67SDkOAemMZp2n+APh9ZeL/AE
Grx30Fj4z0eO5hd7naLG8ZmVMtt+aMuq9RkZovYZ4lc2WraLexx3dpd6ddtGsqLIjROUcZV
hnBwQeD3FVf34Zpf3gJzlucnPXJr0P4nyXFl4pgsdce5ufF9tHjWrya7MoM2TiJBjCqibBx
3yB0rT0fw5oF98Bbzxpc6HdanrFnr0WmlY7p1SWJ4y+dijhs/KCPXvVabiPLLef7MTIjyq5
GP3blePcinx6hdxApbzyQRsclI3IB4wc888V7lrfwj8I6BrfxHEN5NrA8M2Fpd2emNMFkZp
yu9ZSnJ8rdztx1GcUrfCjwZH4lu/39y5TwdH4ii0Lz8Tfa2XJti33sL9/GN2CPrSuh2PGtU
0jxBo9pp97qdhd2NtqMbS2csgKrOmcFkPcZ61bsPGWqad4Wm8O2ltYpFK0pF39mU3KLIoWR
Fk67WCgEe5xjJr0b4qxP8A8KM+EE402SwiNtqIER3ELm4BHLc89R7Gqnww8I+FNc0CCfXrd
4ru61QWcFxdwTPZzjav7nfC26F8sCXYFcH2NTcR5NGJogl0sbbVfAcrldw5x6fhXT+JvH/i
DxZaW1lqLWlvZ20stwlrZW6wRebJjzJNq/xNge3oBXpOr6dav+zRpFlYaPpz3VrrOpNf3Ky
lmg8sRgPuDYJK4UZGCAMDNL458IfDvw/FqOm6VYXepWy6FBe6dq9oGfzLghS7yyF9nlnLKU
C5BAA5zlopHj+ueHtY8OXNpBrVk9nJd2sd5ArMDvhkGUfgngj8aysHb04r6Z0nwP4O1L4o/
DO0uPC9u+l+I/C/2y/gWWXYsmyX94jFyU+ZVA5wM9Oa5W907wx4a8C+A/HV74MtJjPqd5Za
pYybyksEcihMgtlZNu8BuM49qSYmeTar4Z1rRNM0nUdVsWtbbWITc2RdlzLEDjftzkAnpkD
I5HFY/TtXu3juy0PQvHmleHNMtdM18anqcepQTtG0hh0+XZ9mtOW4UJklewI5rqPE/hfwlZ
3XxgjsvBukrD4cNrPoe0kli7/Oc7v3i7CW2cgBRx6u4j588PeKdd8K3M8+hXotXuVWOTMSS
Bgrh14YHBDKpB65FZl9e3Wpalcahf3L3N3cyNLNNK2WkdjlmJ7kkmvR/jP4f0nQvEPh+XSL
C3sU1LQrO8uobdgY0umT98AATt5xle2a7nwVp3h2X4afDu7uvDehXd7c+Jms9QnuY4/MNiS
vMgJHBy/zkZG3gigDw/w14a1bxb4httB0O3Wa9uCcB3CIigFmZmPCqACSTVV9I1BJZI2tWz
HnLfw4HcHuPevoLw74d8J6N4t1KK5/sKXSJPF32B7eTZLPDp4JJZ5GfCW7Iw+ZQWJXqKd4W
0fRtD1XxZdX2l6Lqem6Pq06aZY3EsM02rM5C28ZdydltGuJGYdc4oTXUD50+zyglPkyOo3j
H86azSvgHGAMfLivcPDVz4Uvo/Gfg7xXcaFZ3Gm3h1Sy1e2tIlWZYZd01tGcZKuv3BzyAOR
xU2k6/wCE9R8Gt4ittJ0o+KZvEXnX2neTBGBYBP3cSLIAqxZGGKfNnk0XQanhVrcXFjeQ3d
rMYp4HEkbjqrA5B/Ormt67rHiTV5dW17UJtQ1CYDzLidtzvgYGT34717ZDc+H4vhf4kutHs
dBtb6PxTGdKikmgnmgtGyJAjsAzoCVG4jGCT710Hi4eDL7Uvi5ptqPDUWmx2NvPoK28sA3X
GVeRomByWOJMjPoMdKd0FmfMOMcV0mgeEbnWtKvNbudRs9H0azkSCW+vC20yuCVjRUVmdiA
TgDgAk0zxD4ZfQLDRL06nYajBq9oLuN7OQv5JyVaKTIGHUjkV2vw5m1DTtPjafV/DFx4Wvr
lG1TTNZmRxCEOPM8lvn37S21o8nnFJ6Aea6pYJpuq3Fil/a36RNhbm1YtFKMZypIBx9QKqF
SD2r3rRNd+H+jeEtUuvDlhpE/m32oG4ttXuxFO9qQRbRBWjYyLsOfkIO/qehqlc+I/Alt4Z
8LXjS2lzf6rp1npGpwwxfPp1rDJi4c8f62VQgBHO3dzkihMDxLHfIq5pelajrepw6ZpNlLf
Xk5IjghXczYBJwPoCa+htR8aeEYvHuk3TjwyNJ0Vr/UrEWkpuAcQYt7baYlCguEIQ7sHdn3
z9H8aaP/wnmmamPFlpYX9r4LktDqboUSTUJUdgrlF6oZQM46xAUXA8ZHhm5/4QSTxe9zFHb
LqA01ITnzJJPLMjEeyjbn/eFQ+GvD2peLPFFh4d0hEe+vpPLj8xtqjgksT2AAJPsK9h8PeO
9E0fwLpuk3GvxXD/ANnazqGoQmMt9qvZ1MEETEryQoEgPTp3rybwhE7eIoZ7bxPB4bvbYef
a3s7OiiVSMDegJUnnkjHGO9ACa7pGg6fCh0fxRHrMglaKSNbSSErjo6luGU/gfasX7POZTF
5L+YvVNp3D8K92fxj4Qm1/Tm1e/wBKm8TW2k3sMniO2stts19If9HdlVBu8tcjzAn3mB5xm
op/iPolu2qX9nr0t1r9r4bi0S31Z4WWS+nkuN084JG4bIiUVmwxCjp0oA8MdHjkZJFKspwQ
Rgj8K6S48LLp/hfSdS1K9W2vdZbfZ2zDAW3DFTPKeqqWBC8c7WPTGbnxS17T/EvxQ1vWNJm
M+nySJFbzMpVpkjjWMSMDzubbuOeck10fxQttPn+NH9k3moxafo1jZ2NrFMyuyLbrbR4KhA
T8wJPA6mgDFuvhjrNn4z/4RmTULBni09NUu7xHYwWtuYxIXYlc8Ky8AZJIAyTVib4W3MF0b
l9dtP8AhH10uPWDqvlvj7O8nlL+6xv3mT5dv45xXQ33jHSrn4yeLtcsfEWlR6Lq1u9mBf2N
xJFcWh2KsRRQHVwsaHPHzL1rcX4p+H9Qa+m03XG8GXlqlnpthcpYmXdpsKkvGiLkJI8uJCD
weF3cEkA4JvhxFb+OpvBl94mSO9LQG0WGzlm+0+bGrqdo5jIVlyG6c+lVLrwZpiaL4wuNP1
1NSl8NXEA+0QIRBeQyP5RZM/MCHK89CK2L/wAdaDLqXj/xRpcE9nrWvTG306IruNtbysTcS
F+zsoCcdA7YpuhQwaR8Jrmw1K5SxuPGuoWttDJN0gs4JN0lww67TIVA9dj+lAHmNeqWfw8s
fP8ACWgXGp6wb/xPaw3xis7USQ2gkdljZwWBbCjcx4wCa80vIbaDUbi3tboXVtHKyR3AUr5
qg4D7T0yOce9ewap8XbbUdW8T6N9v1RPCN9o0emafEDh7d4Y4xC+0HADNGd4B5EjdaAPL7z
wzq9quoXMVpLe6bY3D276jbxM1sxVtuQ+MYPGPqPWtzT/AN8fAPiDxbrdve6Za2ENubIyW5
VbySWQKFBbGQFDtkZ4FdrL8V9GTwNouk2kQSO1sINOvNKOnR4uEWZZJsXO7cBIV3Ebc5OM4
qj8QviD4e13w3q+naDeapcza3rx1e5N9CsawRLGywwJh2zt3sM4AwBxQM5Xwf4X07WND8Ua
/rMt4ljoNpFLss9u+aaSVY40ywIA5Zs4PCmtPV/h9ezRaAfCNpquoSarYy37aXJEGubRUco
ZGCDGxsZDYGRVHRfGp8O/DHUtD0aa6s9a1LU4Z57mI7QbaKN9qZBznzHJx7Ck0HxxNpmieM
Gu7m+ude12zisIrxpSxSIyq825ic8qiqPqaARl/8Ih4pbRbvWhoF62m2bMk9yIiY4yp2tyO
oB4JHANOuvBPi+z8OL4iuvD17FpLxJMt0Y/kMbnCP7KT0PSu4X4kaVLYxDTLC9j1ufw9H4Y
SGR0FpAhASSZeclnHOCAAzEknitv4geOPDWmeJfEug6St7ercQWfh+ebzE8iOytfL3iDaTu
LtFnJwBk9c5p3GcX49+Gup+EYdKuoLC/msriytGuLqWMbBdzReb5S454UgDPJINVtH+FHjP
VPF2jeG7jTTpdxqxYwy3rBECp/rGPP8PcdR6V1998Z7KbXTq8OiTSM/iqPXnjmkG028Mfl2
8I9GUFjnpnHpUcfxc0//AITuz1m/l1rVbC2t79I1lS2hlgmuY2QyoI1ClhkElskkZ46Um2I
8m1Gwm03V7jTpjHJNBIYyYXEisR3UqSDn2rs9f8L6VoXiPSfA1wkzayHjGq3UI3vHPIBi3j
QkKQmQCc5LFuwFc34cn0618c6NcXLbNOi1GCSRpTysQkBO7Ht1rtb/AFiw8OftF6v4i8S29
5fCx1yW+jigZczETb48s3G0rtPGeMUCIrrwDoll4m8b79Qv5/D3hKZYJHjjVbm6laTylQdV
TLhiSc4C9CTXV2vwRtX8WazZRLq2sW2nyaei2NoUjukF3F5peVmBVRGMg4HJI+6M1xHh/wA
a2Oi+I9a1g3OvH7dN5vk290kQu13lylwcHgtg5Xkc455HQxfGOK+mt9Y8R6ZdXeuWWsza3E
1tciKC5lcJsWYYLFY/LAXB+6SvGc0mVY0/DXwj8NamL/UXv9R1Tw9Hql5Y/wBp2ZSJLC2gQ
N9rm3Kd4IYYVcZ2tzkgVwUmj6bc/BqbXYrYJfabra2P2lcj7VDLE7gMPVTEcEdnwegro4fi
xbrb6ZqK6HKfEmnWVzYwMk4WyJuGkLzmELkyHzWGM7SQp7YrD8U3kWh+ANH8AW80c1zHcvq
2qtG25UuHQJHDkdSkY+bGRucjPFAmcFRjJwKKKYgoUlWyMfjRQp56A/WgB6yYGH+ZfSirFx
awwxq0dyJiyBiAhG0nqOeuKKAIJWLgM2CeB0qPvS9VHNByOnOatgJ2+lKQR1pBxQTmp0W4A
Oua6pviF4wfSrfSm1lzZ2tm+nwp5MYMVu/341bbkBu+Dk1yvevT/DfwmfxL4a+322qTW98d
LutVWK4tDHC6QHlFcnLllBIZVKjoTSYGLD8VPHsE9nPD4imjmsrQ2Nu6xxgwwHGYl+X7px0
+vqapwePfGFnp2nabaa7cQ2em3P2yzhVVAgmyTvXjg5PX6egrM8NaDd+KfFuk+G7B447rU7
qO0ieU4VWdgoJ9ua9nGkaXo3wI+LWgWl5LqM+kavYQGWa3WMBxOyO0fJIDFcY9AKegHldz8
QvGl3b6ja3PiG6kh1OcXN7GSuLiUYw78cngc1FfeN/GV9rJ1e/8RX8uotB9mad5SHeL+439
5fY8cV2Ws/CeCw8A614jtdRvY7nQ47KW6tb+1WBpBcHHyruLLtbH3wNw5Fela5ZLq3iHwPq
cl/pQvU8FWky2+qiERai7SMjKzzDywcc5bk7cCk2B85treuXOtR6y2p3kmpwlXS6EjGWPYP
lIbqAAOMdKLTxDrdg101lq15bm8Objy5ivnHOct6nPOTzmva4dAvNA0r4x3Vtf3Wnarp9tA
kglsoFM1tcOA6LtyIwc9U4K4xXgk1vPbOEuIJIWKhgsilSQRkHnsaaYG4vjbxes006+J9UE
08AtpZPtT7pYhnCMc5ZRk8HitHS/HlxFH5fiOybxMLeONdP+3Xcv+gMjq2YwDjB2hSvp6Vx
1FIC1qV/d6tqt1ql/MZru7leeaRuruxJJ/M11un/EO60v4VXngSysDAbrUE1JtRiuXSRXVd
oUAcbdv689q4iinYCzFf3sF215DeTxXLElpUlIc565PXmm/bLv7Z9s+1Tfac7vO3nfn13dc
1BRSAtT6jf3UKw3V9cTxIdypJKzBT6gE9ajju7qFGjhuZYkb7yo5APrwKYEzwHX603HJyfy
p2AcJJBG0YkYI3JUHg/UVf0fWJ9G1W0v4oLe7FtIJBbXkfmwSH0ZDwRWbRSA6LxL4x1fxTc
2El6YreHTbRLCzt7ZSkcEKkkKOSTySSSSTmquheIr3QNV+3wQW14TG8TwX0QmidXUqwKnvh
jgjkHkVj5oo0Av6rq17rOqz6nfSBrmYjJRdqqAAqqoHQAAAD0FUtzYwScdcZptFAC5pOKKK
AHxoWbAODjn6VIj2ijDwPIcY+/gZ9elQUU7gWlntFBBstxz3c9Kjmkt3YGG3MYx03Z5qGin
cCX/AEc4BDr6nOackVuy/wCv2N6Mv9RUFFFwNC9uby9W3jnvFnjtIvIhUMAEQEnAH1JPuTV
BlZfvKRSdKUMwGAxxS0ASigtnsKKQBSUtFABxjvmkpakPl+TjBDg/nQAwLxuYHHtSYI61Ip
/dnJ5HSmMc4qwEq5f6pf6o1u+oXT3L28CW0bPyVjQYVc+gHA9sVToqADtRRRQAD3qxeX95f
zLNe3Mlw6osatI27aqjCqM9AB0FV+9KCAOmTnNACUUpxxikoAAcHNBOTn+VFGflxQAUUUUA
FGM9KKfGVBJIzx0poBhJwBRTzgjHcd6ZQwAHmnM7OcsxY+pOaaPvcijvSAKKKKAAHH1pd2T
z+NJRQApwSSBgUlFFABToziRTgNg9D3ptSLGwG/bkDmgB0s3mMWVdgP8ACvQUU0MW4YZHoO
KKq5VyPPGKM0pAHHekpskKKXHvRtPai1wEru9O+KvjPTVsDb38LvYWDaVFJNbI7fYznNuSR
ynJ46+9cJgjrRyKVgLEN5PaalHf2krW1xFKJYpITsMbA5BXHTB6V1k/xR8X3Gl61pst5bm3
111m1HFpEGuZVORIx25Dg85GOea4s8nJpTxjA4osh3Oyufij42vbfVobzVxcprMaRah5tvG
xvAgARpCVyzLgYbqMU66+KHjS/sorS81GCa1htEsUheyhZPIRgyRkFOVUjI9Pxriup5qUuA
mxOnf3pKKC50g+IXi8Wes2f9sMYNbRYr9WijPnogwiklchVAGAMAY4rJ1vX9Y8RXkV7reoT
X9xFBHbJJKclY0GEX6AVmgD36UnXjinZCFCkjIHGcU5UAB38ccUhclQueBSBiM4PWjQBO1F
FFJgHPYUYNSoyrt4HqaazKe1NWAZ2pKcTkAdhSUMAooowe1SAd8UUEYPPWigAooooAKOtB6
8dKKACiiigBM0tFFABR2xRRQAUUUUAAOGB9KDyST3oooAKKKM5PSgByttP9KC4AwoptJigC
YFWXhQDURxnrRSYp3AWijPHSikAUUUUAA4NFFFABRRRQAUUUUAFFFFABngj1oyQAPSiigB3
bPNNpQx6HpQMZ60AJRRgg4NFABRRRQAU53LkFuoGOmOKbRQAUUoxjkUmfTNACUuTgjJxRnP
WigCRflXcXKEdOOtFR0UABOcUUpFJVvQAGRT1ZR14NMopXAU4J+Wn7l2D1HWo6M0XAUtmlw
pHWm1e0rSrrWLl7a08oNHG0ztLII1RFGWJY8Ci4FE0EYzk10A8LTkj/ib6KB/2EY/8al/4R
O4OXGs6KAf+oglMDnIyeg7jFDYzznFdEvhaQKT/bmijjtfKf5Co38OFVzJr2jD/t6z/Jadt
AOf47UVtf2BHg/8VBpA/wC2zf8AxNKNAg/i8R6QP+2sh/klQwMSitv+wLTHPifSc/70v/xu
nnw/ZA4/4SnSjx283/4igDBorZOjWAznxLp3Hosp/wDZKb/ZWmjr4js/wilP/stFgMiitj+
zNKzz4jtvwgl/+Jpw0vRSRu8TQKPUWsp/pSAxR16U/aOM1upo/h49fFcYxzxZSmnnSfDoxn
xYuP8Arxlq46Ac8yjzdgbr3NNIxxnmtx9N8PBj/wAVMz+4sX5/M1NY6FpGpXLWtprzGfyZZ
UV7QqG2Rs+M7jjO0ilcDne1FGSRzRSYD1ccAjPvSvHtXev3ScYNR0ZOMZ4obAKKKKQBRSHG
eM0tADjtA5PNNxxRSHtQAvbpzRS9hgUnenYApcjbjHPrSUUgEpaKKACinBl2MCoycYPpTaA
CijFFABRR3o98UAFFAPtS7Ryc07AJRQcetFIBKWiigAoo4wKKACiijHvQAUUY75ooAKSlpK
AHZGMUlLgdTSHHY5p2AKKKKQBRRRQAUcetFFACgAhs+lIPcUdDQTk5NABRRRQArA9xiko56
0VTAKDxRR0qQCiiigArovCmRLrK8HOk3X/oGf6VztdH4RGbrWB66Rd/+iyaaA2vDnw4utY8
Fan471XUo9G8MadKtu100RkkuJjjEUKDG5ueSSAPWpNO8IeH9b8N+I9W0nxXLHNoll9sNje
WgjluB5ip8pDlcDcCec+3cdf4b8S6J4m/ZsvPhVcanbaTr1nqg1TTzeP5UN6CMNGZD8qvyc
biAeOa86l8Mpo+mX1z4h1CC2uRFss7S1uI5pJ5Cw5bYSFjA3EkkZOAKLj2OdtLS7vZvJs7a
a4kxnZCjOceuBSRWl1c3Qtbe2lmuCSoijQs5Ppgc17f4E1zw23wGvfDlgY7fxSNYW6uV/tI
adLeW2whdsxGCEbrHketR2nieG9/ab8J6+ZtJ0j7M9p9vntr4NF+7GJHlmOFdyo+YjIJ9TR
zNgeMyaTqcNkb2XTbuO1D+WZmhYIGzgruIxnPanafo2rat5g0vS7u/MeN/wBmgeXbnpnaDi
vpJtasdQ1L47Wmo+KdKmtdWhK6RHLfx+VMwkMkflDOBhSOnQ8da8+8CXmj2vwf1uAeKQmr3
OpRFtEuL82MBiRcrcl1G6RgxI2Bhjrg8VNxpHkrWskczRTBopEJV0dSrKR2INT2VkbvU7az
EgQTypFuY4A3MBk+nWvTvj5q+heIviWniTw/qdjqFnf2FtuktmOfOSNVk3qcMDn+9yeteTl
wAV/rVJ6CR7hqXwo+FFtoviHWLH4u3V3Bop8uSMaKw8yYkqkSOXCuxKnp2BbpXG6d8O0X4R
v8TNd1KS20p9RXS7e3tohJLNJgszHJAVQAfcn061c8U6x4X/4UR4D8PaFfrLqaXN7favAFK
lZmKpGWOMH5FwMds+tWPBWv2w+F+qeHLjxZZWzS6lFcrpWsWvm2gQKQbhHALCUHjaPvDsey
TA5z4k+Ab34c+L/7DurtL2Ge2ivLW5RCglhkGVJU9D1BHqK5SzktYr2GS9tmubdWBkiSTyy
49A2Dj64r0r45fEOw+I3xBh1HSTI+nafYw2EE0sYje42AlpCo+7licDsK8ztoRcXcVu08UA
kYKZZSQiZ7kjPH4UCPdfiZ8INK0jW9E0TwRpd85u9Gi1y+v7y68yOzhbdv3hUG1V2g7up6A
E15b4puvBztb2fhPTbyMQqqz311cl/tTBcMyx7R5ak8gEk4617744+NUGleL/AuveCvFdlq
llpmlw6Zqemssix3HBEocFBuTbjB5weQK8h+KunfDqPxPcat8N/EENzpN4wkGnGGVJLRzyy
qWUBkB6HOcHGOKUQJPCfw6TxN4R/tGHRvElzqUjyQ2cdrFD5F7IBnCO5DZUAllVWJ7YrmPC
sMtv4xNvPG0c0Vvdo6MMFWFvICCPUGu+1XxhoPifwT8P7aDxFP4W1XwnbPZygQyt5gLhvOh
aMcOechtvOOa4nwoiyePC0BnnheO82yTLh3BgkwzdeT1PJp69RnJ0UUYzQIO+KKKKACiiig
BzKqhSHDZGTjsfSm0UUAFFOBXByM8cfWm0AKBjnPWg7dp459aSincAooopAFFFGfagAoooo
AKMHr2opd7mMR7jsByB2zQAlFFKqlmCjqTigBKAecUYNGSOgp3AULk/40lGSetFIAooooAK
KKKACiiigB3lv5RkCkoDtJ96bRRQAUUAZIBOAT19KUgAkA5GetACAEnPYU7AJyeKbk4xRRc
AooooAKKX+H60lABRRS4JHAPvQAlFB460UAFFFFADiwORjmmUpxn60U2wFGM8jNJ3PGKKKQ
ABk4A5NOyULL396bRQAVoaPq9zot+13bRQTF4ngeOdN6OjqVYEfQ1n0UAdCvidRjHhrQ/wA
bUn+bUp8VcYHh3Qvr9iH+Nc7RRoB0P/CVSdtB0McY/wCPBTUZ8T3B6aRoy/TT4/6isKigVk
bJ8R3R6afpQHp/Z8P/AMTTh4n1BVKraaYM/wDUPgP/ALLWJRVczHZG8ninWBlkTTwAO2n2/
wD8RT28W6zuLD7EPb7BBx/45XPUZPrSuBuf8JXrfUTWwzxxZw//ABFNPinWyc/aIR9LWIf+
y1i0UXYrGyPFOuqcreqpPpDH/wDE0v8AwlWvn/mIt6/6tP8ACsWnbCRzge9F2xmwPFfiJTl
dVlX6AD+lKPFviUdNYuB+I/wrD6HrS0gNo+LPEpGDrV1+D1HJ4l8QSqVk1m7IIII80jIIwR
+I4rJo74oAKKKKAFII6ikoooAKASOhxRRQAc4zSgZGc0mTjHaigAooxxRg4zjgUAFFFAwep
xQAUUUUAFFFLkY5HPagBKKKKADjvRRS8Y6UAJRQDijPNABRRRQAUHgUUEdOfwoAKKKKAAUl
KDjoKKACiiigAPJoxS5wOmaTkUAB4opM5paACiiigApKUgg4NFACelLSkEHBFJQAAA9aUsT
z07UlFABnP3qPpRRQAd8UUYNFAAfvUcUh+9S0AFJS0UAFFFFABRR1pwyvOPzFACYNIeD0pS
2T0pCSe+arQBQjEZA46UhpysQO1OLhl5HJNFkBF2paU7SOBzSVLAKKUY7/AKUlABRSgZPAo
JGMAc+tACUClIAPByKMZIycD1oAcy4zgjj0plP2AgHODjtRsXuTnFVYBmDjJHFSRIGkwckc
nA68Uwk4254FJzSdgHyyCR9wjWMdAq9KZRRSAKKKKACiiigAooooAXqv0pO2M0UUAFKCNvT
mkooAKKKKACiiigAooooAKKKKAClwNn40lAJGaAAY7jNFFFACqDnIOMUmc80UUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFACgfKRjnjFIDg9OnrRkg8UUAFKoBODSUUAFFFFABRRShWKs46D3oASiiigA
pRjHJpKKAHAjGCeM5optFADht+YsSD2pGxjim4yaKbYB2pwHy5JpD1opAHFLikpdxClRjmg
BcqpyM9P1pzOGzyc9qjoqrgBz1o4zwKKcUIjWQkYYkAZ5qQG04n5cA8U2immAYxRRRj3pAF
FFFAACR0OKKKKAADNPYmMtHxkEgkUwY70lNASRkZpCcOSvFMpe9O4ASS2e5oo6UE5NSAUUU
UAFFFJ3oAUgjrRSk5pKACihQScU44253cmgBtFFFABRSqcdgfqKSgAooooAKKKKACiilP3Q
KAEooooAKKMcZwcUmaAFoooGNwycD1oAKKD1ODnnrRQAUUUEYOAcigAooooAKKXPy49aSgA
oo74p2OPpQA2ig8GigAoopTjJx0z3oASiiigAooooAXI2bdvzZzuz29KSigDqTQAUUgpaAC
ijH4UUAHc0UH7xooAXBxmk5xRRQAUUUAZNABRRiigAooooAKKKODQAUlOAG0HdznpSUAFFF
FABiinJncDjNPG0rkjmqSKtoQ08KOBnmlwDznA608gA9cE8UWJEWBmXIIzmkcEc4H0prMwO
M8D0pNxxzRoAEYPrSUuRkU6UoZWMedmeM9aTAYMd6DkfSk+gpck9aQBR3oHSgY75/CmgCk7
0p68dKKGApPGMdDSEgniiikAUUUhoAXseMk0h96ftwdo5IGc03vQApUhQT0NJRzRQAUUfhR
QAUE8igDPSgjDc0AFOAGMk/QU2jmgBxJHsDzTRjnNFFABQOT1FFGM0AFFHHrR068UAFBOaK
KACiijqetNAFFGOaKGAowM9zQeRnPXrSZNFIAGM5xn2o70UUAAxkZOBRS7TjJpO2aACil3E
JtGMGkoAKKOp5OKKACjPGKKKACgAscCil/hoAUkAjj2waKbk46/nRQAcbvalZSpAPcZozxg
cD+dJQAUUUUAFKuMHIzSUuRx1oAcwULkZ60ynNyM02m2NsUbcc0nf2opRjPzUXEJRRRSAKK
KKACiiigBc8dKcME9AKZQDjNO47j268jp1pGYEjFIT7UlDYgooowePekAUUUUAFFJmloAKK
MkHjg0U2rAFFFKxTjaCOOc0gEopSrKcMpBxnmkoAKUknrSYGPeigBdx6AACkoooAegXaSRk
/WmEEHkUoIGcjrTnKkLjOTyc02wGUUUY4z2pAFJSnGTjp70UAFFKVZUD4wG4FJQAUUUUALj
il4IAJ6dqbRQAHHIHQ0depzRRjg+1ACg4GMUlFFABRRx/nvQeTnGPYUAFFFOwPLzuHXGO9A
DaKMUUAFHGKAMnAooAcCAADzTScnPSiigBVXccbsUh4YgUqsVYHOKeRmMtkf1NNICOj0pBS
0gClJLYyelJRQAUUdqKACiiigAPXFFKxG8gdO1ICQaaAKKUt7Cm0MBaKKKQBk4x70UUlAC0
4KD3ptAODn2qtAFIwcUlFFJ+QBjJpSMcYNCkAgninbuCM5p20GRil5ooBIpIQUUE0UMAooo
pAJ3p+5tuF6U2igAwc80UUUAA57U8AYPFIFyuQKAQAecHpiqSAfJnYpP3e1RU5yeBnpTaGA
c9e1FFFSApJbryfU0lFFABRRSZoAWikzS0AFJS0UAKBk0/auzjO6mL97NSEjy+v09qaAi+t
FH45oHfikAUp2lVwpB7nPWkooAKKKKACiiigAoIIAyOvNIaefuD3oAbQOCDRQccYOaAHFvM
dmbAJ9Bim0LxnPpRT0AKKMnJxwDRSAUtlAu0cHOcc0lFFABRRRQAUUUUAFGTjFFFABTlQtn
GAfc00AkjFSqAcjp/SqQEWMUUE5o470mAoZlDAHAYYNKAuwndgjtjrTKWkAUUUUADDDkUUH
rmigApwG4YPQU0YzyMink4+ZMr2qkA3bgdRn0pOaCxOfeipAKKKKACiiigAoxjrRRzTTAUn
06ULycE9qSii4CClpBS0gDvmg8nNKpA6rmkI5zjAp2AKKKMUgAemOTS7WwMClDY6Yz60/e4
GS/NUgIufSpkjRlyc5z61FksfejJAxxSQFkhSAN4VRwPaoXKjtTd/ygDj1PrTWyGINNsBWb
cckCkoHNJmpAWikzS0AFFFLtYdvegBKVsZGP5UmMnFO8s5wCCfSmkAjEHHrSUHjvR2pAFFO
2/JuHTpTetACrnnBxxTn7c84po4BHrSU7gFFFFIAooo6UAFFFFACkfLmjA25zz6UnOM4ooA
KM0UUAFFFFABSClooAKKSloAKKKKACj+HNFKFY9BTSABtxznNJR3opAFFLg7SR260lAADhh
gA896ec4bjHrTF4YGjmncBBS0UUNgFFFFIAooooAKKUqwXdtOPWkoABxShiKSigBWIOMLik
opQSpyOtACUUE5OaKACgYzyMj0oooAKKKKADuBnFFFFABRRRQAUZNFFABRk4xninLGX4BoK
lRyCKaQDaXNJRQwDOKOfSkp4BPQUIByR8ZbH0zSyAE5PB9KjHBzSs5PFPQolxEMcCo9y/wr
x2pv40hOQBngUMkKKKKkAH1p+8j69KYMcZ6UEnPWgAIO7kUuSOhpKKACgEDqM0UUAAJXoet
FFHfrigAAyDjtUqwkqGJwMZ5pgICsBnnpShmIxk/nVJAHlkNhjgetMPU46Uvbqc5pKTAKKK
Bxk0gHgKQM0zoeKXIx70Eg9BimwHB8KB6daYSCeBRRSAAMnGcUu04JweO4pKkEu1AoHIpoC
PB9KKczEZH3abQwHRgM2GOBinMig53cVHz+dL2II59aegA2N3FJRRSYAM54608EBcEZAOaY
OM0E+lIBWPzZAwKUNkYPSk3EgA0lACsdxyaQYzzRRQA4NtbKnI6c009SMUHpRQAmKcFZjwp
pVHzr055p4k2AgDvVKwDCjA8jH1pCpAHvTt7MD0A60w5J5NJgHPeiigdaQChc5wfpRRxRQA
4tuix6Uyn4AjOGyaZQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRS7fk3bh1xjPNIMZGenfFACd6
WiigAopQcMD6Ggknv+FNIBQB1zihj2yaQKx+6CfpQQwOG7U2wEoooqQFXBOGzj2qYqisArB
gB1FVzS56dqaGhWwO+aT6Uck5JzR6UhDgq5/zzTSACQKeHUKRtBPY0yncAAJPAzSlSDgg5x
mkoBweKQC44zRtbG7aceuKSnCSQR+XvYJnO3PFACKATgnAx1ptL0NIKAFGM8nA9aPxzRQAD
1oAKKQdKUdeaACnANjgUspiMn7lWVPRjk0IMr94AincBhBHUUUpJJ5OaQdeRmhsAopSRn7o
A9qTgZx+dIAop8ZiAbzFZjj5dpxzTQcNkcYoASk705jls5zmkoAOR7UvHek+Zm5OTTxgAEr
ketNAMoo75pQARywH1oYAoy2BQwKnmlRRuILdOMikPXjp2ovpYBKKBwaUsT6dc9KQCUUpPX
AAzTonEZJMayZGMN296AGUrKVYqeopCec0GgAHLYpWXGM9xkUlFABRQRiigA7ijPtTzGBGr
iRST/COopEzk4BJoAbRT3PG0qAaZVMAo6Uvy44Jz9KNoHJPGOMetSAh6fSinIoeQKXVAT95
ugooAU8RYGCM59xSMrLgkYBGR9KKKAEAGDk44/OkoooAKUY53DtRRTQCUUUUMAo/CiikAUU
UUAGaKKKAAgg4o7DpRRTYBg9qUL8pJooq0tADkHiglu9FFDQAwwRyDx2pKKKQC8KDkZz0Pp
SEEc0UUmAUYNFFSA5iCq4UDA65602iiqYBShSQeCaKKEAbG/unFGx/Siiq5UAYZW5HTmhse
nWiilawCUDoc9BRRUABVgQMYzRg+lFFAAQRwRilwAm4EZzjHf60UUAJRRRQAUUUUAFFFFAA
Vx0OaTBoooAWlLts280UUAJRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAY9qXAxwcfWiigBB160UUUAFFFFA
BmlUMSdoJwMnHpRRQAFixyetJRRQAUZoooAKKKKAP/2Q==
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQIAJgAmAAD/2wBDAAoHBwgHBgoICAgLCgoLDhgQDg0NDh0VFhEYIx8
lJCIfIiEmKzcvJik0KSEiMEExNDk7Pj4+JS5ESUM8SDc9Pjv/wAALCAMgAjABAREA/8QAHA
ABAAIDAQEBAAAAAAAAAAAAAAUHBAYIAwIB/8QAVhAAAQMDAgMDBgcIEAUDBAMAAAECAwQFE
QYhBxIxE0FRFCJhcYGRFRYyUlWU0RcjQlaTobLSJDM1NjdDU2JzdHWCkrGzwQgYVHLhJTSi
laPC8GXD0//aAAgBAQAAPwC5T9AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAPiWWOCJ0s0jY42
Jlz3rhGp4qqkG7XWlGViUjtQUHaqqJjt0VN/53T85NU9TBVwtnppo54nplskbkc1fUqCoqI
KSB89TNHDCxMukkcjWtT0qvQj/AI06d+nrZ9cj+0wpOIGkYZOzfqGh5uZW7Sou6bdUMyg1V
p+5vSOivVDO9XKxGNnbzKqeCZypLGHcrvbbPAs9yrqekjwq5mkRufVnr7CF+6Ro38YaP/Ev
2GTQa20xdKhKeivtFLKvRnao1V9WcZ9hOEdd9RWawtY663KnpOdcNSV6IrvUnUjoeIWkJ5m
xR6houd64TMnKmfWuxsTXNe1HNVFRd0VF2Uw7hebXaURbjcaWky1XIk8zWKqJ1VEVdz4pb9
Zq6dsFJdqGold8mOKoY9y+xFyelbd7ZbXtZX3GkpHPTLWzztYrk9GVMb406d+nrZ9cj+0k2
PbIxr2ORzXJlHIuUVD6PiSSOJivke1jE6ucuEQ1+fiDpCmmdDLqGiR7evLJzJ702Muh1dpy
5IzyS+UEqvdytb27Ucq+CNVckuioqIqLlF6KgVUaiqqoiJuqqYFRqCy0kyw1N4oIJE3VklS
xrk9iqZscscqZjka9PFq5Pswq282u2vRlfcqSlcqZRs87WKqepVPOj1DZLhIyOiu9DUSSJl
jI6hjnL7EXJIkbNqOxU8z4Zr1b4pGLyuY+qYjmr4KirsfUF/stU/s6a70Mz/mx1LHL+ZT2Z
cqCSZ8LK2ndKz5TElarm9OqZ26p70PXyiBERe2jwvTzkHlVP/Lx/wCND5dW0rFajqmFquXD
cyImV8EPRksci4ZI1yp81yKfYPxVRqKrlRETqqnn5VT/AMvH/jQ9EVFTKLlFP08lqYEXCzx
oqfzkHlVP/Lx/40PtkjJEyx7XInzVyfqqjUVVVEROqqeflVP/AC8f+NB5VT/y8f8AjQ9Gua
5qOaqKi9FRT9AAAAAAAAMC+XilsFlqrrWOxDTRq9Uzu5e5E9KrhPacyas1xedX10ktbUPjp
lX73SRvXs407tu9fSprpNaa1dedKVzKm2Vb2sR2ZKdzlWOVPBzf9+pe2q73T6j4N113pdo6
mkR3L81yPRHN9ioqew5vJe1abrLxZrrc6Z8SR2prHzMe7Cua7m3b3ZTl6EQiqioqLhU6Khf
HCHVlwr9I3SGrklrJ7UnNCr98sVqq1vMq77tXr0TBS17vlw1Dc5bjcqh800jlXdVwxM55Wo
vRqZ2QzNKaa+NNzdQJdKOgfyc0a1TsJI7OEa30kz9zC/0WqrZaLhSo6GulRG1EDueNzE3cu
e7DcrvgtvidrqTRNop6W3MatfVtVsLn7pE1uEV2O9d0x/4Odaurqa6pfU1c8k80i5fJI5XO
cvrU8iw+GHEWs0/dae03GpdJaJndmjXqmKdyqmHIvXHinTfJMf8AEB+61n/q8n6SFV0FfVW
yuhrqKZ0NRA9HxyN6tVDbOIWsINZQ2WuRvZ1UVO6Kqi+a9HJunoXqhph1/Zf3DoP6tH+ihm
nM/FHU9yvWsK+iqJ3to6Cd8ENO13mpyrhXKneqqmfzGr2e2SXm6wW6Kop6d86qjZKmTkjRU
RV3d3dMetUJq/cPNSadmhbWUaSQzvbHFUQO54nOd0TPd7UQvysuNFw24f07p0dM2hgZCxiL
vLJjplc4yuV9CZx4HPupNc6g1RUyPr6+RIHKvLTROVsTEXuwnX1rlTXzbeGlBd7prCkpLXX
VNGxHdrUSQvVvLG3rnxznG/iWjxa4h1WmmR2S0u7OuqYueSo74WKqonL/ADlwu/d7UKFqaq
orKh9RVTyTzSLl0kjlc5y+lVPhj3RvR7HK1zVyjkXCopcnCXiTX1dzj07fKnt2ysxSTyfLR
yJ8hV70VEXCrvn17VRfP3euH9al/SUwQS1y/e/Zv+2b/UIkFrcAVRNQ3RFVMrStwn95C9jV
te65pNE2ls74+3rKjLaaDOEcqdVd4NT/AMHOt71df9RVD5bnc55UflOyR3LG1F7kam2CGLU
4KxajuF9fOy5VTLRStxOxz+ZkjseaxEXOPHKdETHeW7rG+ppzSdwuiKiSRRKkWf5Rdm/nVD
lCWR80r5ZXq+R7lc5zlyrlXqqnyWxwHvvk14rbHK7zKuNJok/nt6+9q/8Ax9JZHFJzm8N7y
rXKi9k1MouNuduTl8kqfTt0q7BU32Cm56CkkSOaRHplirjG2c43Tf0nzbtQXm0vY+33Srpl
YmGpHM5ERPDHTB0Xwy1hVay02+rro42VVNN2Mix7I/zUVHY7s5Odam8XRKqZEuVXhHu/j3e
PrPL4Zuv0nWfl3faTtm4latss8ckV3nqY2IjewqnLKxUTu33T2KhfGgddUut7U+Vsfk9bT4
bUwZyiKvRzf5q4X1G1g+eRO07TLs4x8pce7ofQAAABWPHieaPR9JCxn3qWsRZH8ypjDXYTH
fnP5igTd1umhE4beRttknxgXCLLhebnRfl8/Tlx+D+bvNILd00rl/4e75zK5USaTlz4Zj6e
3JUR6MknZDI2N8jYn4SRGqqNXwyeZ0XwepLP8QUbQyOmdO93lqPTCpJhEVuPDGML3puVlqD
hdWNq6qbSszL1Rwzvikjgcna07kX5Dm9+PFOpok0EtNM+CeJ8Usa8r2ParXNXwVF6GzaV4i
6h0tNEynrXz0LXJz0sy87eXO6Nz8nbwJ7jVWMuV+s1wha9sVXaYpWI5N0RznqiL6dyvaSSG
KsgkqYlmgZI10kaLjnai7pn0objxH1HpbUD7e7TlsWkfFGqTP7JI8phEa3CdcY6mktzzJjr
ktLjalS1dNpWrmqShVJlyi5f5vN0265KtAOv7N+4dB/Vo/0UM0oriJwwr6nUVwudgliuDpZ
O3qKJj07eFXb5xndFXKp/uVbVUlTRVDqerp5aeZnyo5WK1zfWi7mxaZ4hah0w6OOmq1qKNr
mqtJUefHhFztndvsN44r6jptUaAsd1o+dkdRUu54nLuxyNVFRfHClQG9aUZw0fY2fGaStju
KPcj+z5+VW581U5UXuLS4Upo59LcJNKwVTHJKiTurETtMKnmoioq+bsvp8SoOKa1S8Rbt5X
zc3aN5MonyOVOXp6CH0xNZoNQ0kmoIZJrc1/35kfVdts96pnrjckdf1uma7UPbaVpuwo+yT
nwxWNc/KqqtavTbCezp4xWnfKU1La1o3MbU+WQ9isnyUfzpy59GcFxao4N2KC23e9NuFwWd
kU1UjFczl5kRXY+TnGfSUYb5ww0FbdbuuSXCqqoPJEj5OwVqZ5ubOcovzULIn4I6fnoqWld
cbkjKZHI1UdHleZcrnzSldY2OHTeq6+z08z5oqZ6Ix8iJzKitR2+PWY+m7ZFedS262TveyK
rqWRPczHMiOXG2e86L0dw2tOi66esoamqnknj7NfKFYvKmc7Yaht5QnHuoldqy30yvzFHRI
9rPBXPcir7eVPcVcWZDauES2Fj5b5cUqVVGufyKkqL1XzOVUx3d/rLY4dU9ip9GUnxedK6i
kVz1dPjtHPzh3PjbO2PUiFe8er+5Z6DT8Uio1rfKZ2ouyquUYi/wDyX2+op1qczkTKJleq9
EJrVNstVrr4IrPdIrjA6nYskkecJJjD037splPWY2nrvJYNQUN2iRVdSzNerU/Cb+EntTKe
06J4lVDKvhZc6mLPJNTxvbnwV7FQ5lM+C+XOms09mhrHsoKmRJJoG4w9yYwqr17k29BgHSX
CCx09n0PBUQ1Lah9xd5RI5vRq4xyZ67Y39OTnKr/95N/SO/zNm4c6atuqtRyW66TyQQJSvk
R8b0avMitRN1RfHPsNduVNFRXSrpYZknignfGyVMYe1HKiO28cZN04L1M8PESlhjkc2OeGV
srU6PRGK5M+1EU6PAAAAABB6w0vTav07Naqh3I5V54Zd/vciIuHY7+qpj0nLd2tFfY7jLQX
KmfT1ES4c1ydfSi96elDDJ7Smjrvq+4tprfA5IUdiaqe1eziTvyvj6Oql66ws9Lp/g/X2qk
TENNSIxFxjmXmTKr6VXK+05sLX4I22mvFHqW31kLJoZ4YWuZImUz98wvsUq2qgWlq5qdXI5
YpHM5k6LhcZNx4basqtNSXiODmes9C98USb5manmKje/qucdyKvca9aNS3vTtxlrLbXS0tR
IuJcImH75w5qpjqeN7vlw1FdJblc5klqZdlcjEamE6JhPA9LFp266kr2Udro5J3udhXoi8k
fpc7oiF+614ct1Do6httHI1tdaoWsppJPw0RqNVqr3Zwm/ihzxcLbW2msfR3CllpaiNfOjl
arV9fpT0mMWbws4bVV2ucN6vFNJBb6dUlhZI3HlDkXbZd+VMZ9Jnf8QH7rWf+gk/SQqQ2rU
ehquyadtN+h556Kup2PlfsvYyKnyVVO5e5fYaqdf2b9w6D+rR/ooZUkjYonyPzysarlwmdk
OWa/WN2brau1FQVUlJUzTOVFTuZ0RqoqboiIibp3eJi6m1ZddW1UVTdXQvlhZyNdHC1i4zn
dU6kXSUlTXVUdLSQSTzyuRrI425Vyr6Doel4bRT8LINM1uI6xG9v2iLnsp1XPu/BX2lEX/T
N40zWLS3aikgd+C/GWP8A+1ybKRRtXDi/1undXU9TS00tVHN95qIoo1e5WKqZVETvTGULJ4
xaBqbxyaitFOs1THGjKmGNqq+RqKnK5ERN1RFXPoRPAo1zXMcrXtVrkXCoqYVD8Lc4PcPqt
9xj1NdqdYqaFFWkjkTDpH9OfHgm+PFcFsav/ebe/wCz5/8ATccllyf8Pn7ZfvVB/wD2F0HL
vE96ycR7y50T417Zqcr0wuzGpn1LjKehUMTQf7/LH/Xov0kOrQaDxV0HLq61RVduRFuVFns
2KuElYvVvr2THt8Tnaqo6mhqHU9ZTy08zPlRysVrk9inkWlwT1W+2XOpstUrvIqhjpmv/AA
YXtTKqvgitTdfQhoOpr1JqHUlddZFd+yZlcxHdUZ0anVeiIhkaU0fddY18tJa2xo6GPtJJJ
nK1jU6ImURd17k9fgSdz4V6utNtnuFXbmJBTsV8isnY9UanVcIuTUC37XfUuvAC60UkyPqL
c1sStyvMjFkarM59qJ6ioC0eH2kbbqfhtffKKaJK2OdywVXJl8atY1yIi9cZ6p6VKuVMLhS
4eA2oZUqq3T00jnRuZ5RTtVcoxUXD8eGcovsKjq//AHk39I7/ADPIF0cFtDVVLUu1Nc4JIH
I1Y6SKRqtcuU3kwvdhcJ7fQXIAAAAAAYlfa7fdYexuFDT1cfzZo0en5yBi4Z6LhmbKzT9Mr
mrlEernJ7UVVRTYqSipbfTtpqOmipoWfJjiYjWp7EPWSNksaxyMa9jurXJlF9hipZ7Y17np
bqRHOxzKkDcrj2HtBSU1Nnyenii5uvZsRufcea2y3uVVWhplVd1VYm/YfUdvooZEkio4I3t
6ObGiKntwY9bYLNck/Z1qoqnzub77A12/juhh/EnSv4uWv6oz7CWpaOmoYGwUlPFTxN2RkT
Ea1NsdE9R7GFcLPbLsxGXG301Y1OiTxNfj3p6VMOk0fpqgm7alsNvilyqo9tO3KZ64XGxMm
DcbJarwjEudtpa3s88nbwtfy564ymxg/EnSv4uWv6oz7CSmttBUUHwfNRQSUfKjfJ3RoseE
6Jy9CN+JOlfxctf1Rn2E0xjIo2xxtRrGIiNaiYRETuPoi6/TNhukiy19moamRUVOeWBrnb+
nGSH+5don6Ah/KSfrE1atPWaxtxa7ZS0iq1Gq6KNEc5E6ZXqvtJI8qimgq4VhqYI5o3dWSN
RyL7FIj4k6V/Fy1/VGfYSNBa7faouyt9DT0kfzYIkYn5jLIK7aJ0zfaham5WamnnVcul5Va
522N1bhV6d5527QOlLTUeUUdipGSp0e9qyK31c2cew2E854Iqqnkp542yRStVj2OTKOaqYV
F9hq/wBy7RP0BD+Uk/WJex6Ysmm2zNs9vipO3VFkViqqux0yqqvivvJU1uv4eaTuldNXVtl
hlqJ3c0kivenMvjsooOHmkrZXQ11HZIIqiB3NG/mc7lXxwq4NkAMC42O03jk+ErbSVnJ8lZ
4Wv5fVlCFi4Z6LhmbKzT9MrmrlEernJ7UVcKTDLBaIrbLboLdTwUk7FZJFAxI0c1eqebjxX
3kJ9y7RP0BD+Uk/WJax6Xsmm0m+B7dFSdvjtFYqqrsdN1VfFSSngiqqeSnnjbJFKxWPY5Mo
5qphUX2Gr/cu0T9AQ/lJP1jLpdB6XoqCsoaa0RR01cjUqI0e/EiNXLc79y+Bifcu0T9AQ/l
JP1iasmnrTpymkprRRMpIpH872tcq5djGd1XuQhn8MNFyPc99hhVzlVVXtH7r/iMy06G01Y
q9tda7UylqGtVqSMkf0XqmFXCkNV8H9F1dQ6ZbdLErurYp3o33ZPH7i2i/+kqfrLiXtPDnS
VmljmpLNCs0aYbJMqyL6/OVUz6cGzgAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA+
HyRxJmR7WJvu5cd2f8kUxvhi1/SVJ+Xb9o+GLX9JUn5dv2j4Ytf0lSfl2/aPhi1/SVJ+Xb9
pkxTRTxpLDIyRjujmORUX2oeEl0t8Ujo5K+mY9q4VrpmoqL6snz8MWv6SpPy7ftMiGeGpj7
SCVkrOnMxyOT3ofssscEayTSNjY3q57kRE9pjfDFr+kqT8u37R8MWv6SpPy7ftPqO6W+aRs
cVfTPe5cI1szVVfZkyjFkudvhkWOWupo3t2VrpWoqezJ8/DFr+kqT8u37R8MWv6SpPy7ftP
SCuo6p6sp6uCZyJlUjkRyonsMgAAAAAAAAAGNW3Ght0Sy11ZBSsRFdzTSIxMJ1Xcjl1hp5J
Yo0ukL1mRVY5iK5ipjPykTCe1dzPortbrk1rqGvpqlHN5k7GVrsp47KZYAAAAAAAAAAAAAN
O1BbKO969tdvuUPlFJ8HVEvYue5G86PjRHYRU3wqp7SVpNF6ZomOZDZaRUeuVSRnaej8LOO
p9/E/TH4uWn6lH+qesGl9PUsva09itsMiIqc0dJG1cL13RDKbbKBjEYyhpmtamERImoiJ7j
9+D6L/o4PyTfsNQt+udI6dbVWmrucFHLT1tQiwNhfhiLK5UTzW46L3GXoSntNZZKmspXsr4
6m4VMvbywIjn5kXCqqomdsb+nHcbJ8H0X/AEcH5Jv2EJXsbpe4OvEDOS2VGEuEbG7QqiYbO
iInRETDvRhfwVNc1prbS1/0vPbaG7U9VPNPA1IcL56JNGrk3Tfb37+Cm3fE/TH4uWn6lH+q
Pifpj8XLT9Sj/VIDWVq0xp+2UlelFQWpzbhTo2ogpI2uTz0VUyiZRMIqrunT2LNfHnSf4yW
v60z7SPsFk01fIa26PtltuPlNdM5Kl8DJe0RHYTDlRdtu4lfifpj8XLT9Sj/VHxP0x+Llp+
pR/qni/QulXve/4AoWOe3lcsUKR7f3cY//AHwDNGWimp0it3ldtw5XNdSVUjFRVTGcKqovt
RU2Q/Fkv1hgR9Q/4bpI/wBseyPkqWNz15U82TCdycq7bZUlbbc6K8UMddb6llRTyfJez86L
3ovoUxNVOa3S9x5nI1Fgcm6467YPp+mrHIiI60UeEVF2ham6LlO4+YtLWGFFRlopEyiJvEi
9Ex3n5NpWwTuY6S0UiqzPLiJE6phenXZTEj0BpWL5Fmg3VF3c5d06dVPheHeklVVWyxZX+e
/7SKtlLZtK8QK+ngWC30a2mGVWvmw1XdpJlfOXwRPceOn9NWHUlw1DXXCkjrXtu0jI5Vkcq
cnZxqiJhcYyq+8mvudaR+hYvyj/ALR9zrSP0LF+Uf8AaPudaR+hYvyj/tMmDRdhpIJIaSkk
pWyfK7CplYucYzs7r6T5dpuqgWJ9t1BcadYkREjnelRG9P5yP85fDKOQ+qC7XClro7Zf4YW
TzZSmqqZHdjUKiZVuF3Y/CZ5VVUVOirhSdPiWWOGJ0sr2sYxMuc5cIieKkF215v0j0pldar
ZnlSdzF8pmwu6tauzGrvhVyvfhNlMmg0tZbc9ZYqFks7lVXVFQqzSuzjOXuyvcnf3EsiI1E
a1ERE2RE7iNr9OWe5Kx1TQRLLGuY5o07ORi+h7cKnvI6RLppWBZmy1N4tcaOdIyTz6qBuM5
av8AGIm+y+d6VJq33Giu1FHWUFTHU08iZbJG7Kf+F9Br9utlK6/3a3VslVNK2RKqBVqJGok
MifJTDu57Xp6sEt8XLZ/J1H1uX9YfFy2fydR9bl/WPCzVcVDDPbKyuRZaKVyItRKnO6JV5m
Oyu6ojVRuV72qYjpItS6mfBHVPfb7ZEnaeT1Co2aaToiq1c+Y1M48Xp4El8XLZ/J1H1uX9Y
+V01bFc13LUpy9yVkyIvr87ciLDNQs1Jd5WVyR01MqUkUMlW52XMTmleqOeveqNzhMciktd
r5BTWapqaGohnnREjhbG9HZlevKxNs9VVDyoNK0dNQQQ1U1XVzsYiSzvq5cyO73fK2yvd3H
2/Slse/m5q5u6rhtfMibpjpze317mPJoq2Scv7LuzOVMeZdKhM+lfP6nx8RrZ/wBdev8A6t
Ufrn7pvtLZdLlp+aonnZAramkkqJVkesL9larl3Xle13VVXCobGAAAAADV61XJxOtKI3mRb
XUoq5+SnPFv/t7TaAaTrziTFoaspKaS1vrPKY3PRzZkZy4XGOimqf8AMFT/AIuS/W0/UH/M
FT/i5L9bT9QqTUF0S96gr7o2FYUq53ypGrublyucZ7zorhM9HcNbSiZ81JEXKKn8Y7p4m5H
y9jJGOjkaj2OTDmuTKKngpz9rvQjtKa0oa2hiX4Lratjo+VNoX8yKrF22Tfb0eo6DBX/Gud
YeHkrMonbVMTN0zndXeG3yfQc5nSfBv+Dag/pJv9RxvIABXvECgv8AYGz6q0rWJTqxiOr6T
kRzJUT+Mwu2UTr6E67GuN4o0GsdIVlpu7EobliJzORcsqHNkauG56LlE2XuzhS5QRepL/T6
YsNTeKuKWWGn5eZkSJzLzORu2VRO80L7vmnfou5/4Y/1h93zTv0Xc/8ADH+sVlxJ1dRaz1D
BcaGnngjjpWwq2dERVVHOXOyrt5yFqcCP3jVP9oSfoMLKBTt34z3OwawuVtqbbTVVHTVLo2
ciqyRGovjuir7C2LZcKe7WymuNK5XQVMTZGKqYXCpkyiG1dam3nStxolwkjoHOheqqnJI1M
tdlN0wqJ0KG0xxc1JYquNK6qfc6LzWviqFy9Gp3td1RfXnJcluuUGvaiKpp2pJp+na16pI1
WunqOqNVPms2z3K7xwbcAAVLxL05VaUlTWelJZKGVJMVsUPyF5vw+XpuuEVPSi+KnjpvidT
X67WitrkipLrDKtHUMbsyohlwiObnK5a9GZb4Kq5xnFwApfj3Y0a+232JE5pFWllx1Vd3N9
f4X5jfeGunU05oqigfD2dVUN7eoymF5nboi+pMJ7DayOv92isVgrrrMqclLC6TC9642T1qu
E9pyTU1U1ZVzVUz1dLM9z3uVVVVVVyv+ZYfBLT3wrqp9zlRVgtjUeibKiyuyjc+pOZU9KHQ
gAK142WOSs0vFd6VknlFvk89zHKmIXfK278Ly/nKk0HqiXTusKGuqKiTyZX9nOiuVU5HbKu
M742X2HUoAAAABrNZ/Cba/wCyqn/UiNmBpuuOHFHrerpaipuE9KtNGrESNiKi5XPeax9wC1
fTlZ+SaYMPBC2VF9raJt4qGRUsUKp5rVe5zkdlVTuTZMe3wM77gFq+nKz8k027hjEkGgLfA
iqqRPnYir3okz0/2NrBi3G3Ul2on0ddCk0D1a5Wqqpu1Uci7eCoimUCuuOKsTQCc6ZVayPk
26Lh3p8M+P8AunPB0nwb/g2oP6Sb/UcbyCjZuOF+t1+q6eqoKKppYZ3xo1iOY/COx1yu+E8
C3dM6gpdUWCmu9G1zI50XMb8czHIuFRcelPdhSVPKpp4qyllpp2o+KZise1UyioqYU5Olt7
7Tq91uk+VS13ZLvn5L8dTrYEJrDT7tU6Yq7M2pSmWp5Pvqs5uXlejumU8Cr/8Al9n/ABkj+
pr+uYdZwMqaStoKf4dY9tZK6JZPJVTs1Rjnptzb55cGZ/y+z/jJH9TX9c3HhRaVsNmu9odM
k60d1kiWRG8vN97j3x3dTegUxeuDd61BrC5XKWspKSjqapz2qqq96sXvwiY96lwUVHDb6GC
ip28sNPG2NiY6IiYToe5r2udSUul9LVdbUK1ZHsWKCJV/bJFRcJ/uvoRTlQ6u0NbFs+ibTR
OY5j2UzXSNcqKqPd5zk29KqTxiXW5U1ntdTcax/JBTRrI9fQncnpXoUjVce746vR9LbKKOl
Rf2qTmc9yZ+ciphcY7i4NJ6lpdW2CC7UrHRpJlr43Kiqx6dU/8A3uJkw7vbYbxaKu21H7VV
ROjcuM4ynX2dTkaqp5rfcJqaRUSamlcx3KuURzVwuF9aHVekL4mo9KW+65y+eJO0/wC9Nnd
yd6KTRH3qyUN/oW0VxiWWFsrJeVFxu1cp7NtyQBVXHa/+SWOkskUmJK2TtJURd0jb0zv3u/
RUog6X4T6dXT+iKZZWolRXr5VJ1yiOROVF/u4N1MO7XGK0WiruU/7XSwuld6cJnBG6L1KzV
mmKW6tajJHorJmIvyXpsvs7/aTxhXe2w3i0VdtqE+9VUTo3bZxlOvs6nI9dRzW6vnoqhvLN
TyOjengqLhTpvhtf01FoihqVRElgb5PK1M7OZt+dOVfabUAAAADWaz+E21/2VU/6kRswIS/
axsGmZoobzcW0r5mq6NFje7mRNvwUUivusaH+nmfkJf1SoeJesI7jrFa/TV4qEgfSxxvkp3
vi5lRXbL0VcZ/ORuj9RXyfWdkhmvVwkjkr4GvY+qeqORXplFTO6F8cOHI7RdOiIvm1FSi5T
H8fJ08TaAACuOOn7w4v69H+i856Ok+Df8G1B/STf6jjeQcr3PS1/r9V19NTWatklkq5eVOx
cifKXfK7Inp6F/8ADnTM+lNH09vq8JVve6adGu5ka53ci+hERPXk2kHKt9qIqviRXVED+eK
W6Ocx2MZRZDqoGPXV9HbKN9ZX1MdNTx455ZXI1rcrhMr61Qi11tpZrOddQ25G4Rc+Ut6L07
zR+LerqaC0UUti1ExtfT1a/e6WVrlxyKiquM4wjk/xFWfdH1l+MNZ/jT7C8uGMsk9su00z1
fJJcOd7l6ucsEKqvvN1AAKB41Wa/wBNe23CrrJq21zOXyfKYZTKv4GE2zt17/YVidfWWoiq
7HQVED+eKWmjex2MZRWphTOIbVtgbqjTFbZnS9ktSxOR/c1yKjmqvoyiZKBqeEWtILgtIy1
pOznVraiOVnZuTxyq5RPWmS89BaU+J+mIrY98clQr3SzyRouHPX1+CIiew2Q/FVERVXohyF
fJ4qq/3CogfzxS1Ur2OxjLVcqopbfAS/c0NwsEjt2L5VCnoXDX93jy9/eXGADl3iTqJdSa0
rahrs09O5aeDCrhWNXGd/Fcr7TF0LYl1HrG3W5Wq6FZUkn26Rt3d78Y9aodVoiNRERERE6I
h+lccaq+sbpeG0UNNPPJXSosnZROdiNmF3wm2Xcvf3EFwMqbjQVNws1ZRVUMMqJURLJC5rU
cmGu3VO9OX3FyA55422Jts1gy4QxckNxiR7lzssqLh3q25V95I8B775Neqyxyuwysj7WL/v
Z1Tp3tVV/ul6gAAAA1ms/hNtf9lVP+pEbMCu+JfDq462r6Gooqylp200TmOSbmyqqudsIpp
X3Ar/8AS1u/+5+qPuBX/wClrd/9z9UwtJcNNUU+q7XcFomOo6W4oss3atRESKTDl5Vw78Fc
bFv8Od9FUv8AT1P+vIbOCveGnEBuoEnstzmT4TpXuRj3uRFqWIq7oniiJv7/ABLCBXHHT94
cX9ej/Rec9HSfBv8Ag2oP6Sb/AFHG8gAGpcRNZ02kNPyuR7XXCpY5lLDzb5VMc6p4J/4Oar
c5z7vSucquctQxVVV3VeZDsIGua+slZqPRldareka1M/Z8naO5W7Pa5d/UilMfcR1j8yh+s
f8Ag8peC2s43NRtNSyc2cqyoTzcJnfOOvQh7hw91Rb7s61rbJKmpbC2ZW0v3xEY5VRF29KK
nsLy4YRvhtd1hlYrJI7hyvY7q1UghRUU3UHNGpdR3fTvEy9VdqrpaeRKx+URctcmeitXZU3
7y+9H6kh1XpmkusWEfI3lmYn4EifKT/dPQqE4RWprDT6m0/V2ipVWsqGYa9ETLHIuUVPahz
Bbayp0fqyOpkpY5qi21Co+GZuyqmUVPQvgvcuFOh+Ht1pKuypSUkr5IIsyUskiqrnwucqoi
572KqsVO7lTuVDbQADSuKup2ad0dURxzMbW1yLBCxd1VF2e7HobnfxVDmgsThJQPhra3UqL
OjLVycyRs5mvY5VSTPpRu+x0P1TKH6DXdfXpbBoq5VzHtbN2Sxw5VE893mpjPXGc49ByqXd
wG0+2OgrtQTRoskz+wgcqbo1N3KnrVUT+76S3gAAaHxhsTbxoaeoZFz1Nvck8aou6N6P9e3
+SFAafu0liv9DdIvlUszXqnzm53T2plDreCeOqp46iF3PFKxHsd4oqZRT0AAAANZrP4TbX/
ZVT/qRGzH4rkTqqe8/OZvzk945m/OT3jmb85PeURfeK2o9OajutqoG0S08FdNyLJCrnbvVV
yufFSy+F0/bcPLZM9Wo+VZnux4rM9V/zNs5m/OT3jmb85PecituFVatQur6KZ0VRT1Dnxva
uMLlfzdx0xobWFNrOwMro0bHUxryVMKL8h/oz3L1T3dxshXPHJqu0CxUVE5a2NVyuM+a5Nv
Hqc8nSfBv+DWg/pJv9RxvIB8SSRwxukle1jGoquc5cIieKqaLq/i1YtOwLFb5Y7pXO5kbHC
9FZGqd73J6e5N/UUJqPUdy1TdpLlc5ueR2zGJs2Nvc1qdyGJbP3Vo/6dn6SHYYABUvELW9X
ofiElTSUcNS6qtcTFSVVRERJJF2x6zYeFF7n1DYLjdKiKOJ89zldyRtwjctYvXqu69V/2N5
ByrxB/f8A3z+uP/zLN4A3J0tsutscr1SCVkzcr5qI5FTb0+aW6DnDjRbvIuIE87Y3tbWQsl
5ndHLjlXH+FDK4Q1T6q5SWVlX5HUo7yqinRucPTCPY5MpzMe1Ey3P4KKmC7rff456r4OuEK
2+4omewlcmJU+dG7o9NvWneiEuAa5qnXdh0jF/6jV81QqZZTRedI72d3XquDmzU2pbjqu8S
3K4yZc9fMiaq8kTe5Gp3dE9ZFMY+WRscbXPe5URrWplVVeiIh07w50n8WdGw0VUz9lVWZqp
FTCork+T7EwnryTliXs7f5ErnOfQvWncrkROiIreni1Wr7d9ySBSPHu+9rWW+wxO82Fq1My
fzl2b3dyc3f3+gqejpJ6+tgo6aNZJ55GxxsT8JyrhEOtNPWiKw6fobVCiI2lhaxVRPlOx5y
+tVyvtJIhtXX2PTel6+6Pe1r4Yl7JFX5Ui7NRPbg5wXiJrFVz8Yq78ofn3Q9YfjFXflC+eG
OqH6p0fDPUyukraVywVDnKmXOTdHbeKKntybgeVRBFVU0tNMxHxTMVj2r0c1UwqHJmprHLp
zUVbaJVVy00qta5UxzN6tX2oqKXzwb1A28aJio5JEWptrlhc3O/J1YuPVt/dN/AAAAMGust
uuU8dRV0rZJomq1kmVRzUXGUyndsnuMOXSljeyRXW9rlcnnZe9ebHTO+5ytKldJUSI9Kh0j
c8/NzK5MePfsbTpPhzfdW09fJBL5I6jcjOWpRzUe/CqrfFFTbu7zEvmgNW6fa+Stts7oGJl
Z4F7RmPHKdPbggqejuNWxz6amqpmMVEc6NjnI1V6IuOh7rp6+KuVs9wVf6s/7DbOFenkues
20t3tb56RkMnOyeJ3I1ydM+C5ybRxl0xZbFp6hntFrgo5ZKvke+FuFVvI5ce8p7M/jJ+c+O
R/zXe4s7gfaKe4Xu5OrKVZGR07eVy8ycqq7xT0G1cUdIXCmtXw1pqrr4Fpk/ZNNDUyYcz5z
W56p3+jfuKTqrndq6LsquurKiNF5uSWZz0z44VTD5H/ADXe46S4d6btL9B2mV9IvaSw8717
V6ZcqrlepDcYKNlj0lT1VpdPSTurWMWSGd6KreR6qnXpsnuKY+MGoPpi5fWZPtHxg1B9MXL
6zJ9pj1VxudcjUrKyrqUbnlSaVz8Z64ypi8j/AJrvcT9k0JqW/wBU2CjtNQ1q45ppmLHGxF
71Vf8AbKlx6Y4LWK10Tvhr/wBTq5Mee1zo2xehuFRc571/MbL8QbF//Jf/AFSp/wD9Cl+J0
tXpzWUtutNyuEFM2GNyM8tlfuqb7ucqmofGO+/TVw+tP+0fGO+/TVw+tP8AtPRdU6hVFRb5
ccK1Gf8Aun9E3x19BhV1wrbnOk9fVzVUqNRqPmkV6oidEypMaPvl2t97oqGiuVVTU9VVxMl
jhlVqORXIi9O/HeXDxZmrdL6Xp6203W4U876xsSuWre7LVY9VTCqvghUH3QtYfjFX/lVIGo
qJquokqamV800rlc+R65c5V6qqm9cG46qq1l5FHWVMFK+F0lQ2nmWPn5U83KpvjLvzly6qt
bqLSl0rKO6XKnqKalkmjkSse7CtTm6KuN8Y9pz990LWH4xV/wCVUi7re7pfJ2T3WumrJI28
jHSuyqJnODN0Vc/gfWdpr1crWxVLUerW5Xld5rkx6lU6prbfR3KBYK2miqI1/Bkai4XxTwX
0ms3ax6mtdO6bSd4dKqYxQXFe1jx0816+cmMJsqqnUq64cX9eWmsfR3CjpKaoj+VHLSuRU/
8AkRNz4v6yuUSRJXx0be9aWJGKvtXKp7MGlzzzVUzp6iV80r1y58jlc5y+lV6ntb7bXXaqb
S2+kmqp3dI4mK5fXsXnw74Rx2GaO737s6ivbh0MCbsgXrlfFye5PT3WgQl00xFcq5axl0ud
BK9iNk8iqezR+M4VUwu6ZNM4iWi9ab0u+7WXUt6fJBI3tknqudOzXbKIiJ3qhUf3QtYfjFX
/AJVSFuFwrLrWyVtfUyVNTLjnlkXLnYTCfmRDN0rQ1ly1TbKSgkfFUyVLOSVnWPC5V3sRFX
2HSPxLX8aNRfXk/VKg17q+82PVE1os2o7m6CjRGPfLUI5zn9XboidM49hp9z1ZqC9Unklzu
9VVwcyP7OV+UynRfzkQdB8KdF26LQ8VTc7bTVM1xcsqrPC1ypGuzUTKdMJn+8bbDpOgoq+a
stUk1rdUNa2aOjRjY3q3OHK1Wqmd8ZQhdepf7FpOputlvdWtRSq172zRwvRY84d+AmFTOfZ
6Snfuva5+mU+rRfqmsXm819/uctyuc/b1UqIj38qNzhERNkRE6IhufBi/ss+tEpJnOSG5R9
h8rCI/OWqv50/vHRgAAAABi3Grgtluqa+dESOCJ0j+mVREzj1qYOlrXLa7IxKpqJW1T3VNW
qLnMr1y7f0bNT0NQlyKrNM2qsmfUJT+S1bkVPKqRywypnv5m9fbkjrm6/6dpPLIK+K500Xm
+TVcfLNIqrhiNkYm6qqtbu3vyqmyRq9YmrIxGPVEVzUXKIvfv3n0qI7qiL6z87NnzG+4dmz
5jfcfqNRvRET1H6fPZs+Y33Ds2fMb7j9RERMJsFRF2VEX1n52bPmN9w7NnzG+4dmz5jfcOz
Z8xvuPoAw6m0WysmWaqt1JPIqY55YGudj1qh5fF2x/Q1B9VZ9g+Ltj+hqD6qz7B8XbH9DUH
1Vn2D4u2P6GoPqrPsPuGx2inlbLDaqKKRi5a9lOxFavoVEPeqo6WuiSKrpoaiNF5kZLGj0R
fHCmL8XbH9DUH1Vn2D4u2P6GoPqrPsPaltduoZFko6Cmp3uTlV0MLWKqeGUQyJI2TRuilY1
7HorXNcmUci9UVDB+Ltj+hqD6qz7B8XbH9DUH1Vn2H63T9lY5HNs9AjkXKKlMzKfmJAGHcr
RbbxT+T3Khgq4s55Zo0dj1Z6Gq1fCDRVU5XJa3QKr+ZVhnemeu2FVURN+7wP2h4RaLoeRVt
bql7FzzVEznZ9aIqNX3G0260260wdjbqGnpI/mwxo3Prx1MwA8qingq4HwVMLJonph0cjUc
1yelFIh+itLSOjc7T9vVYvkfsdu2+fDxPH7n2kPxcoPyKGTb9IactVY2soLLR01QxFRsscS
I5ueuFJkgajQ2lauplqaiwUMk0z1fI90SKrnKuVVfTk8/ufaQ/Fyg/IoPufaQ/Fyg/IobBH
GyKNscbGsYxEa1rUwjUToiIfR5zwxVMEkE8bZIpWqx7HJlHIqYVFIH7n2kPxcoPyKD7n2kP
xcoPyKH3BoXStNUR1EFgoY5Yno9j2xIitci5RU9pPgAAAAEFfpG11yttja7eeTymdqfyMSo
vinV6sT2qToBXvELW9t05qOyUlfC+ogY51TOyPCq1U82NcZ3wquXC+CYNjsWt9N6janwbdY
XydOxkXs5M/8Aa7Cr0XoKntbzqOSihrqimp7dE10rqaTlV0z1RWtXbC4amVRfnpsHR6ptr2
rFNSXmnzuyVvk86JhOjkyxy9e5vU+matoIXshu0c9ondhOWsZhmV7kkTLF9/cTbHtkYj2OR
zV3RUXKKfQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAISyN8tuNxvLkRWzPSnplyi/eo9sovper
19WCbB8ve2NjnvcjWtTKqvREOU9bX+TUura65OeronSKyBO5sbdmons39qkD37HUvDyxzWL
R9HFVuV9ZO3t6h7ncyq5ybJnvw3lT2Gzny9jZGKx7Uc1yYVFTKKhrN609brXbaq4W2WrtMk
TXS8tvk5GyP3VEWPCtdlV8N8mwUHlSW6m8tc11V2Te2VqYRX4Tmwnryedwu1utLYnXGtgpW
zP7ONZno1HO643MmKaKoibNDIySN6Za9jkVHJ4oqdT7AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAB
G36rdS2xzIZEZU1Tkp6dcpnnfsipnwTLvYZVDRw26gp6KnbiKnjbGxPQiYMgHjV0sFdRzUd
TH2kE8bo5GZVOZqphU29ClV3zgLbqhXy2S5y0j13bDUJ2jO7bmTdO/wATXLBwev1JrC3MvF
NHJbmv7WWaCXLcN35V6KmVwnTxwpfoBV/GLWVTp59oo7fI3yjt0q5GLuitYvmo5PBXfomPY
uPNsqXMivdulonLss0C9ozu3x1Tv8fabXZKuj1fqCa+U6JUWyjp/JaSR8fmyPf50rkRfBOR
u6fO36khPpC2LUeVUDqi11KdJKGVY2+2P5C777t3wh5MTVVpa7ndTX6FPkojUpqj1dVY7u+
b1X1HtTautj5Ioa5J7VUTLiOG4R9ir/UvyV9SL4E21zXt5muRyL3ouT9AAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAIWRr6/VkSYd5PbIVeq52WaRMInXqjObu/DQmgAAAfirhMqcr6/1C7U2sK6uR
cwtesUHX9rbsi7+PX2mvQxSTzMhiar5JHI1rU6qq7Ih1jpGxt05pagtSIiPhiTtVTvkXdy+
9VJkHlUU8FVEsNTDHNGvVkjUci+xSETR1DRqj7JUVNmcjubkpH/eneuJ2We5EXdV6n4lVqe
1yIlXSQXimRu89H95mTCbqsblwv8AddnpsSduvVvujpI6WoRZocdrA9FZLFnpzMXCp7jOAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAB5zzMp4JJ5FwyNqvcvgiJlTAsFI6ntvbTM5KmsetTOi9Uc7uX
1IjW+wkwQ+q72zTul7hdHKnNBCqxove9dmp1TvVDmm1a51PZqryikvVVlXcz2SyLIx6+lrs
opZek+NtbcK6ktd0tDZ56iRsTZqV/LlzlREVWrt495cYBp/FK/8AwBoatfHJy1FWnk0OFwu
XdV652bn24OYzfOD2nW3zWkdRM1Vp7c3yh3Td+cMT37+w6QANB1LxYtmmNXNsdVSSSQsY1Z
6ljv2pzsKicuN0RFyuF7zeKSrp6+kiq6SZk8EzUdHJGuWuRe9FPYjLrYqW5ubOjn0tdG1Uh
rIF5ZY/b+En81covgeFovFQ6ufZrsxkdzij7RHR/tdTHnHaM8N8IrV3RV70wpNAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAENqinutVbI47SyOR6VDHzRvmWJZImrzK1rkRcKqoib7YVTwbq6mp5Ozu
9BXWlyYTtKmLmhcqqiYSRiq3qvfgmqarpqyFJqWoinjXo+J6OT3oexTPHu/bW+wRP8amZE9
rWf/l+bwKZLM4H6dW46nlvMrfvNtZ5mUXzpHIqJhfQmV9qeJ0AAUBxx1C6v1NFZopF7C3xo
r2p0WV26r7G4T3+JWR0bwa0++zaKbVTNRJrk/yj5OHIzGGovjsir/eN/B4VtU2hoKise1zm
U8TpHNYmVVGoq7J47HI11uFVebxVV9SmaiqmV7kaneq9ET8x0jwuslbYNC0dLX9o2eRzpli
kX9qRy5RqJ3bbqniqm3g1HiFcYtPUNv1K6JZH26qRFa3CK6OROV7cr7F9bUJ2xX626jtjLj
a6hJ4H7KuMK12EVWqncqZJEEdc73SWp8MUrZpqidV7Onp41kkc1PlO5U7k719m6qiHxb9S2
e6S9hTVzEqO+nlRY5U2RfkOw7vTuJQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/FVERVXohy9qTWNXNri
vvNkqX0DXTYiWmcrUejU5UcqdFyiZXPiT9m446koEbHcoKa5RomFc5Ozk97dvzGmapv82p9
R1l3mRzfKH5ZG52ezYmzW59CET1OneGGnPi3oqlilaraqrTyifLcKiuTZvsTCe828GBfLtB
YrJWXWo3jpYnSKmUTmVOiJnvVcJ7Tkq4V09zuNRX1L1fNUSOke5y5VVVcmdpaySai1LQWqN
rnJUSoj1T8FibuX2IinWVPBFS00VPAxI4omIxjGphGtRMIiew9ADAWxWd1wbcFtdGtY35M/
YN509uM96meAVbx2vMNNpmmtDZI1nq50e6Pq5rG759G+E367+BVOiNZ1+jr1HUQSOdRyval
VT9WyMzuuO5yJ0U6lhlZPCyaNcskajmrjuVMoYF7vDLNQ9qkTqipld2dLSsXzp5FTZqeHTK
r0REVV6GPYbRUU7n3S7ujmvFUxGzSM+RExFVWxR+DUz61XKqZ1xtNuu0TY7hRQ1LWLlnaMR
VYvii9UX0oRT9NVtE1FsV9q6NG9IKn9lQ4wiIiI9eZqbdzu9dj9ddr/AG1qrc7IlXG1Munt
knOvd/FPw7vVcIrtk7zLoNS2a5S9jT18aVHfTy5jlTp+A7Du9O4lQAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AADUr1ww0jfOd8tqZTTO3WWl+9LnffCbL1zuhXN94DXCna6Wx3KOrROkNQ3s39/4XRe7w7y
vbzpO/6fVfhS1VFOxFx2qszGvX8JNu7xJvhfpCHV2pnQ1iSeRUsSyyujcrVz0aiLjZc7+xS
+Irdqa1RoyjusF2ib0ZcWckuNv41iYXv6s8PWedTru1WmrZRah5rPVPjSRrZlR7HpnHmvbl
OvjhfQbDTVNPWQMqKWeOeF6ZbJG5HNcnoVCq+O+oXUtqo7DBIrXVirNOiL/FtXzUX1u3/ul
GFx8BLDzS3C/yt2YiU0K+lcOf/wDj7/QXSAaBYeLVpvGq57DJCsC9u6KkqEejmT4XCdOirv
jqi7G/g/FVERVVcIhpeoeLGlbFG9rK1LhUtReWGl87K473dETf09+xz3qO/wBbqa91F1rnZ
kmd5rEXKRt7mp6EI1rXPcjWornKuEROqqdaJcaexacpJrhK7mbFHGjeX75LIqIiMa1OrlXb
CHjZrXVzVbr1e2otc9XJTwc3M2jiXo1O7nVPlOTr0TZCdABi11soLnGkdfRQVTU3RJo0djf
O2em6ERTW/wCBtQ0dNSVtYtJUQTKtNNMsrGK3s+XlV2XJhFVMZxv0NhAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAB8vjZKxWSMa9rurXJlFMSgs1stUk77fQU9I6ocjpexjRiPVO9UT1mac38XYr1PrWrr
K631EFI3EVLI5nmOY3bKOTbdVz47oala79drJKktsuNTSORc/epFRF7906L07z9vV9uWoa/
y661Tqmo5Gs51RE2RNtk2MBrVc5GpjKrjdcIdWaIs1PYNI0Fvp3sk5I0dK+N/O10i7uVF8M
5J8Gs8QtQt01oyurUerZ5G9hT4zntHIqJ7kyvsOWmvc16Pa5Uci5RUXfJ11p64fCunbfX9o
2V1RTMe57UwiuVqZ29eSRBy/xPs/wNr65QtZyRTvSoiw1GorXplcInci8yew1M23QGmYbvc
X3S6zeS2a24kqZ1VU5nfgxtX5yrjZN/aqF+223Vd2unw5eYuRka/wDptDIm9MmN5H93aO/+
KbdVU2IA+WPZIxHsc17V6K1cop9ArXiZrar0ZqSz1MFNHVRup5kdE9eXdVbuip6kMzT3GLT
N8nhpJfKKCqmcjGxzM5mucvREc3Pftvg34AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAHy+NkrFZIxr2r1a
5Mopp194UaSvfaSeQeRTvyva0i8m+2/L8nu8O9Sub3wIvNKvPZq+CvYq45JfvT0T86L396E
doPh9dl4gUtLerZLBDRfsmZJmea9E+SiLujkV2PZku2bSFs7aSooFqLVUSqrnyUEqxI52F3
Vm7HLuq7tXc1HU/EufQl/gtNdy3iN0SSSSMakUsSKq4RcLyuXGF6N/OTVj4qaSvj2RMuPkk
71REiq29mufDm+T+crnjrqHyy9UdkglY+CliSaTkXP3x3RF9TcL/eKq6nXGmaRtBpe10rYV
h7OkjRY1RUVq8qZRc+nJKAofj5BEzUtumaxEklpFR7vnYcuP8AMiOGmkNOanbXz3u4yw/B7
e2fC1yMasSbq9XL3JhUXGMZTctjTmnqO5Ppq1lBBTWClxJa6NI8LK7CIlRJ4rj5KLvhcrv0
3cAq7ixxJSywSWCzTtW4St5amREz2DFTon85UX2J7DZ+GP8ABzZv6Bf0nG1ApD/iB/dOzf0
Mv6TStdMfvrtH9eh/TQ65AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAKU13wm1Td75WXqmrae4LO9XJE
q9m9jd+VqZ2XCIidU9RVd0sl0sk/YXS31FHIucJNGrebfGy9FTbqhhKqquVVVX0khp9rHah
tySU0lUzymPMEaIrpPOTzURdlz03OoKbV1pkn8lq5JLZVZROwr2di5c9OVV813RfkqvRSba
5HNRzVRUVMoqd5+lB8equOXVdDSta5HwUmXKvReZy4x7jJ4O6Fqa50t7uSPZbZG8jadyKiV
eFRcr4sRUTboqp4IXkiIiYTZEP0GJc466W21Edtlihq3sVIpJUVWtd4qiHNmpuHmsbVUzVd
woZq5Huc+SqgVZkduuVd3p47oXtw1jfFw8s7JGOY9sKorXJhU85e42gFIf8QP7p2b+hl/Sa
Vrpj99do/r0P6aHXIAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAPGqpKathWGrp4qiJyYVkrEc1fYppF
+4OaVvCrJTwSWydc+dSrhir6WLt7sELo3g5Vab1fBday4U1XS0zVdEjGua9ZMYTKLsiJlV6
r0QtKpp6eqgdFVQxzROReZkrUc1U9KKczT65u1i1LcX6br30dA6qesVM1ySQ8qKqJhq7Y9X
oNzsnHyaNjI77aUlwmHTUjuVV9PIu3h3oeUTbFxO4mPulVcqeC20kcSRU02GS1OE5laqKvT
mVyKqd2PHJd0cbIo2xxsaxjERrWtTCNROiIh9A8J62lpZI46iphhfKqpG2R6NV+OuM9T3AA
KN4/uVbxaG8zFRKeRURF85POTr6PD2mjaApoqzXlmhmarmLVNdhFxum6fnRDqsAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAA/FRHIqKmUXqV3eeCelrirpKJai2yqufvT+dn+F3+yoV3eeCeqbcrn
0PYXOJOnYv5H4z3tdj8yqaHW0FZbp1grqWamlRVRWTRqxfcpvvC+76gnuU1KzUstvttHTvq
Z3zcsjGNRUTo/ZN17jbKDjvRx3B9Lc6JZadsisZW0qKnO3OEesbt0z1xnb0m1TcVdIMsk1z
hukczomZSlTzZnquMNRrsZ69U2Tc5+1Vqiv1bfJbnWuVuVxFCjlVsLe5qf7+KmbYuIuqtPu
YlLdZZYWfxFSvasxttvuibdyoWLYuPcEjmRX61LFnZ09K7mROm/Iu/j3qW3SVUNdRw1dM/n
hnjbJG7GOZrkyi+5T2BQPHmokfrCip1VOziokc3zUzlz3Z37/koavw3/hDsv8AWU/yU6mAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAABi3C2UF1pnU1wo4aqF6YVkrEcn5+ho154NWCsp6ltpmqL
VJUNw9sb+eJ2FymWrvjKJ0VOhWd/4OapsyvkpYG3Snauzqb5ap6WLv7smjVFNUUkyw1MEkE
idWSMVqp7FPM2PRmh7prS4LBRp2NNF+31T25ZH6PSvoJPUHCXVVhY+ZKVlfTMarnS0rublR
PFq4X3IvRToiy0jaCx0FGx6vbT00caOVMK5GtRM/mM4HPvHf8AfzTf2fH+m813ho3m4iWbz
mtxUZ85euy7es6iYr1YiyNa13ejVynvwh9AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAwLpYrTe
4uyulupqtqJhO1jRyt9S9U6J0K8vvAmy1rlks9dNbnq7Ksenax48ETKKnvU33TmnbdpezxW
22woyNm73fhSPxu5y96rgkpYo54XwysR8cjVa5q9FRdlQgJNM1lGqOsV9q6FEz+x6j9kwrv
nGHrzNT/tcm3QgblxWpNNX6Syaio3Mmia1y1FH58bkVMp5q4VO7bf1m1WfVFiv7UW13SmqV
VM8jX4enrau6dPApPjv+/mm/s9n6byG4T0baziNbGuereyV8qY71a1VwdNgAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAoTjBpW/VOrqm8U9rqJ6F8cbUmibz7o1EXKJum/ihWEckkErZInu
jkYuWuaqorV9CmRcbpX3eobUXGsmqpmsSNHyvVyo1Oibm38Gv4SaH+im/01OkwAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAACCveitOaiy652mCaRUx2rUVj/8AE3C9xW9+4CNVHS6fuiouV
XsKxPciPan+aGPwz0LqTTXEJslytbW08dPJmpVeZm6YTkcn4WdsLvjJdoAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAABROp
uMeo6HU1xo7a6mSlp6h0UaSQZd5q4XO/iilz2KWsqLFQz17kdVSwMfLiPkw5UyqcvdjODPA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAPGsqY6Kinq5ebs4I3SO5UyuETK49xyNTxzXm+xx
rMqzVtSiLLJlfOe75S+/J0DceKUFq7WSTT9zWgp50p3VbmtYjndFw1y5X0GXc+I8NJdK2gt
1juF0fb3I2qdTtbhjl7kRVyvsQ9rtr+CiuaW23WmtutWyBs88cDUZ2DXIit5ubGFVFzgx6r
iZQMstmuNBbK2vdeHuZBTxNRHo5q4ci+pdvzm2W+pkrLfBUzUslJJKxHOglxzRqvcuO8yQA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAADWOJFfJbtAXaaJJFkdD2TezXzkV6o3P5znfSXJRakp
qqsnmoYoke5KhsLnqx3KvLs1M9cdCVpam31j6JbhFSRLTVUTqmeaOpmnrGNXzlyqKiNVPwc
J3Z6GVfLrT3y/VTZ5qNEkqFmhvSUk7JomcycrOVjUyqIibqi/9x96guFkqdS3Gohhp7vHcP
vkdZXRVLHUrsY5Va35XTbbw6dDY7Bf9LWW9WVyXSV1DZ7fJExzKSdHSzyOy9ytVuybqvXPQ
uaCZlTTxzxKqxysR7VVMZRUymx6AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA+Y3tljbIxyOa5Moqd6H0AAAAAAAD/2Q==
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMgAjADASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDtdP0prKWa+tLkwm4jw0ki
q7AdOCR7mobQ3cEjf6SWjB4JVeR9McdqR7yWe3WL5UVFwFXPp701ZWEHzEbVx0HJrCMo390
8GVSTNXznkVQkwUg5J2KM/Wnu1yyGJzE6e6dfxrLicZ3o34elXYLkkqvXGTye1elRxLT3MJ
2a1Mu7s5TEJ4UTnJK4zWFNFOHDNGFAOMf3R613LxbwQnI649Ko3dhBI24+vIAycV7tKvzLV
nK1rscYSyMF4yRg4WtO2vlihELqCq87do61ZvdMWEBCSCckY796yJg6NjaevNdyakiFoaxl
k3GWIgYIx0yfr7UwXDSkibYGPQqoAxWbHdPHwMbecA96vIUmDEAHHXFHKVzW2Klzbz4DIoc
E44A/KqE4MYUlF47bRXU21wkaeVcKGU9G7isq+shcO5jXK9jnpQm0xPuc+ZizH7uOO3Wqs7
FQABls/wB2tKWzEY2sMH6VTkt+ACxA9R0NbInmMyRlxgruHQcVQnVuxA/CtZ4ioA4GD+dUL
pCXbGGB71sjTnuZnmSRyDJGPpUV0sV1FtlReOjD7w+lSzW75Vl+7jpnpUPlOsyhQMHOCelK
cVJWlqjWE2nocNrunwW1wUEhA4JyAByemOxririMi8cAcBs5Jxxiu51m1kkuJFuXKtkZDHr
z2rjr6BpJ2WKJ2EZOT1Hv/wDqr4+skptJWPpqb91XEBHkgk5Untxkf0qG5nYjheScZzjA9K
hjlMIkSRec7SScgUy4m3Dgk5JPSudmqB7luUPr174p9nNMsuUJMbdfriqeGV94BIBxnrUts
jsRgfLnk5pIRpzMZrfcrEAEc4xn6VPBEqwo5bO4dM9Kr4SKF9ynkEk+tQyXKLEsaIVPG4k9
qq47FmW8iimMY+ZsjHNJJcyMZHQgxgYIXtii31lLGGaFLK3meUENLJGGYH2J6VkFwX3LwD2
61DfmFu5rpfxvIdxYREYUn+9/SoVvZ3n8sfLk857YrL8xtuAOPSnxSlH3Fc9sZpXKNB7zO4
uArnPfOegz9etIuoYlUFCADjrzxVPy2kEWSDk44p8cAQLIz/eyAo6/U+1USzWMhuYvMEYAz
jPvVd5HUFidxBwF9yeKqyMqqWjLADAGD6VHc3DSIv3e3ANDdtwsXpJX271I7HjsahluJGly
WGzjAHPNV4LgqrDbuPfJ60xipO7ysKwzjPSlcLFtLsjYxwCAQc9DQLpUcop3HoMAYzVTYNj
AKG2nJYnnFAYfeWLL+mOlMLGiLhRhgAOOg4pkkx3xsSVBcd+lZ/msg5Uk9884qxC0b7PM/e
x7vmTp+tUImk2tJKcB0UZ+bqagGYGDrAjsDnBGQabNsjfMOVjz0znFRytJuHzgg46GofYC7
HdOwJ27SBg459aekhVskFVPTHb6VBao2/IcMWA6GpLjdEqq7hlXuKtMB012i7WIByMbfbNQ
C6TJzHuLnPTpVWVhjJjwSchqjD/PvYdT1BxWd7AW4rghpOcFmzwMVPGyxussqb16sg4zVKL
55GHIyM+uatq9utk4IJmMnBPZRTuTLYdFcAR7AiqOo4z1NaVrdSiLyJGRY0cNG+fmU4OAP9
n1/CsJdrSArIR68flWhEpCJuVWwOfyqkxtdEdmL97Sziu3DxeYoC7SCMdM1T1nT42txrIBV
Pl3xdA3HXPaqFrJvgNk2R1aJQevGSv4jp71auLmSfwu8DxyMAMEeoPQ/hitErpmeq2MGaB1
njnQ+ZbOCFlXkdsjHqPSkM7LGFWLzGZ/mbdgj/Zx+XNS23h7VLnw82rwfvLVJMGIZLAjq2O
n/wBas0tnIQgcgKBxyDU67tFqSd7MmZ4sKsZDspPTjPemS3KAp5e5wDwSMGoZEkRFypDBjg
jvzUcybZNhb7oOG9also0Gv7mfTILWSbKRbggAyQpOSPzqpJcKY2jy20cKB0/KoA5DBWX5u
O9O3jzfM28qucEcVNx2NbT9Subu2k0ogOJEKxMF5DHHU9e2KqCO4tZjBcRNDIjEMrfyI/rT
rXV7m2LpaxKrPyCF5Bre8OwHxVejR76aKK62k29w5w5I6p75Hr6U1HmdupLdlcwTPFKQHOG
I4wMjNT20bS3XkKwCgjzCO3rio73R7yy1qbS5otksJxhu49a3rO1hsokSNPMP8R7/AFppO+
pas1dFuAeUfKUEKvGSB6da0Evfs8ytH5eUwy7lzn2qkSgZCisee/f6VMu6VAQmRjJODWnQb
Vya5uWuvmkiAYnLYGAfb2qoqhXDK5UHjp0q6FUKC47k7QeoxQZLWNiRsVscLjr71S2EtGVJ
E2tyvmYG4nsRnrS/vIz50MpRuzKe1LzJg5UKn3SeAf8AGoBuBIByRg89KlossSeZIgleTzM
9D1xVxtW1qUEDVbzkbWzMxOB681SJcx5G0KRgH8aZhiA8ZJz3PrSkkB9TyMC2cYOO1NDt5Z
45Bzg9TVYtnnPOOgqSBmwWLfga+bUrHzVrFkEqgdJDyfmOM1MkmDjJzVNm6kD8M1Ip3Driu
qnWsS1c04rwoArZY+uauG4t3wCBuOMbT0rEDHocY56dacs2MKCwDdMdc13U68k9zO2ljXdl
uLcKQHC9c8VjahppYbo/mBG7pk4q7DKG5XIJONvXNaKENaq2d4yOM4I9q97D4k55R1OGktJ
IZNzAnucmmxO0cpz06+mK6u/sUdi8ZGD1X/PSsGa3O7aBjGeCK9aFRSRly2FimWZjz1GB3z
VnkLiLG3umOtYjCWBQQBwewxircN4DhWb5s457VrbsTexdubeG6QSQpwB8w7/hWXNaFY+nb
nI/pWgZlMi7SBI3AI6etOZ/NJEnEmO1Tqi00zmLmAEkBOp7GsyS3TJ+U4ByV9a6u4txjb5Z
IJOM8VnT2ilST0xjJreMtCGmmczdQr5W/IGex7VjtPEjkPMufXPSrnijUUs4PIVwWzzxyBX
n82pyAlxg7Dkbhn8a4q2OjRfKtWeth8JKpHnehneMNRNrrxBcyoYgqL2U9yRWEbwm3wreXj
n5eBxT9TKyyyTzHeHGAT71lyzqVKxxfux3btXzlWXtJufc9yEFFJEU5drfftXe7ncwHWow6
tEA/wAxHY/jTpA8hUqCPmPHpxSGNvLVpVz24rJo0WoxnAARQeOv1pySZG0qCFGWwcf561Cx
Yp82QoPQDmpGktTDbokDK67vNZnyHJPGBjjA+tQ5DsWZ7j9ydsYA6HPSqjAlAUyVJ4z3NPK
nyS7K20njJqdY9tgwcbgsilGU4ApXGVijDkgKSM9evtTWUIqFR823ca1GT5XJkQvu3A/wis
hpGLkZyM9KbSAcV342jGRwB2qMrtG7Hy9AavQ27yBmhbDJxj+8M9K0LSa2tHQy2cVzDnDLI
u7n1pJXEzJWaPBVflJbggU8rIPmILhu4HSumnsPC95brPbQT2rFQGCSb13dyMjj6Vj3UMFt
uW1nd4z2YcirsxGXJIRIB/d4qEjDDJGOvFTzoRLu27ckcE5zxTZl2nG9D3+TpWbKsPtHjUs
WGWPAqxGwiTDJu2/dYdR9faq0EablLMTnsKtBLWKM7icg85PBqkgKjuc4cHHT60ROVbKBmP
cgetTTTQMoCRBRnmm27OvmRrhVccj1p9RNiHYW2sevPTmpENtFFKQjM5KhDnHljJzx3yKik
WRcgEEYBzmo+XGfpnJpskndspyQ34Z7dKYIg7kkoVJAyD/SnJgQ/eAJ7dakiaONAsgGO3sa
dwACFH65YAAY4wM02eXfhScjOBg02a6ViQqAgjGe4qtnnkcelRcaHyI2UbjBFKIpCQEUHcK
RCx+6Pm6VcikYOEADDGcgdKcVcGT6Rpsd7q0dnczpaK/yec4yisRxn0+tRahataTT2shXzY
JGRiOhweo9u4p5nlMrR4yM49M07UtSm1SRJLkqHWNYcgff28An3/wqtBO97mfCV3n5vzq7Z
77iaKJQCHZsEnge9UwkbyYDDbk5yeorrtF0GSTRxqKIG+Y/KD820feIHfnihK4m0tWZsk7C
8BiTmHhNox0/nWtpkl7qTTiKyKQMxQgNhUP48471zst0huJWib5W4B7rVvSdVmtrjCybUlw
j5XOMHIP1z396akr2E4tnXeC9WXStF1m3mR2uOHitwMiQAfNz29a4qeVJbiS4eKNDIxYoq4
UHPb0q5q8EtvLJIGIjkkyueANwzVC7hkhgtGJ3G5iD5/Egj3q5SbsuxMYJNtdSCZ4pDtZWR
wfl+bpVNyp5A3DnOe/vTZXPmnHJBpBI2CxGR3rFtGhIEZsSP0GBkdqbIF3Flww5poZsnC4B
6AGnqi7M7wB1JzxmpvcpG34Ss/7T8U2WlvII4ppAzAsBu2gtjPbOMfjXoHjXQbacNrFhssr
yzIEgiIUAjofr0ryIswm3q21s5ypwa72PxBPrvhdrO5ux9ujdIcBMGWL++W7FemO+a6aUo8
rg1qYTjJyUky/LrE+tWq3Gp2sZ1BSoluAATKwXBYnrz8uR0yue9QrE7hhFEDj1wajCLHCsc
YJVV/P600SPEF2sVIOc5z+FXZvc0VkMd2L+WysBjCgCmpcGKPG9trDGM/lUd5PGH8xBg8cD
PXFV4wzbfMzuxgA0nE1T7lyKS4MolVxwcgHng1Y+d+XUZfqAOAc/yqCINtwqkJnGQOhrQha
SOLYoz6kA+tAm9dCCKJdoBVgf4SOc0wf3SQF9uxHrVqYsyKqbwvUf1qoyoYs7jnuPU0rFXu
SHCx7EGVPTHQe9R7pI5OQV38t9ailldIwR8u3nPvmrFphyqzAynORu6Gk7BY+kt2QCp5K8c
VKsgG7BwAOfekL/ADcrt4B9ccU04KcckntXyiPmyQtwdvrz7Gnq20gyOMNwPrVdWP3gTge1
SK2VOQOvpTUhNFqNuofHrxUhG0jng96ph+Tz09acZQcbv/1VvGqyWrmkJlZl3nB6BvSrKMw
jAQnf1yD71kJLlCF5FWkKSbQzEDGc4zXfh67IlHQ1d/mcj5W6cVWmt4pVHUPgY45NRiSReW
J3ZBBHp9Pxq4pXghPbOa96hifM5pRe5hXenvtJccEkcdjWJNEYjgKxKd/X0runCuCkg3K36
VmX2kzRgSwKZIzwcdR9a9mnXTMJK+xzMd0UkMcgK5Gc+9XVlGFzzx1Paq15ZMFLBDu7c/nV
cSSwoqyZxzhh2NdWjIV9jXLH7jgOh6cVh+Ib2HStLkuWwzdEQjkk1oLLyW3e5rzfxfqMs7O
C5IBKqR0rkxFR0YOSOzDQ9rPlZweuX7TTyTEnzGPdiRXN3MjFiBIWLdfr7+nSrmqzfvf3mA
M5PGP1rDW5W4nJjUszHtznvXzLk27s+pirLQldy0MQ8sYKjGTWXI7qjo7J0PfIODxitaJGE
UTSINoUjH+e9UVsmumklCIn3gqnjJFDZZBBISgbOccZY8Dip4lKWZZznLk8VJfWnywwQBVx
ksM/Sq/lvHZorNzk/lUXuWQzmMncrYLHkelRW8e6cHYHHJx7UhDEEKGbbnIPYU+WaNoFVAQ
+ctSdrgX0SO4h3vHwoPy56f41TdWUbh8yhgApNMM0zwctlVwg9vpTGC+WmJSWJ+bjgHPH1p
N6ga5iZowX/dr32msg/wCtIx04Oa1IZQf3asSGXqehPtTFsFKLLJLkk8qO5zTauGxSjm8mI
/Mzcfd/+vVqxIGSZCI8bjnpn0+nNVZdolf5eGJ+UHjGeMUhndVVQNg24PHUUk7AXknWCFWR
g0gl3EKeCM1cndJdzCIBZOcAfd9qy/IjNnNIZAu1/lUd/akjmPk7UYjLd2yaOoFiW0RZPMD
b8qNuV7gVSlt3DE4Bz3xjmrxuV27Dkr2B54pHlcZVUzxz7Gq0EkRwW0kbBi2Mc8VUuyPPbB
468HPNTS3eWwBgDpg+3eq7xszKcg5GeKTYXBIWaNmGBgdD3+lWILUqCckgjnAqLa2wKW6Dp
+NXDcLNCsQQR7QQSp5b689aaBoa1uZFPzYAxu7d8fjVBgiuc8Y7VoqwBA5BI7Gq12jJuPl4
G7BOOn403sK1iruG/jgdqcWBUDoMfnTGOWyvQUmTkVKBjjGwwSMA0jAKSOTz1pzBiokOCPW
jIZdrknaPlx61IXEjfDqe+avW7O8y8qAxJIqko2ntkHGDU46IQQuMjJq0Inm83zJNq8ADGO
cZqmUkYkEdCcj+dXUnRWf5scA5PNNkfG8/IMNxjnJpgR+SA56+2Bmu6+HOuCO9i0m68spks
jSDJCjJZV9ycY/GuKaUnAQ7iQelQW909tLFLHlXjYMrA8gimpWYpR5lY7Dx54ZOk6pLfWYX
7FPzgHhG64rj4HZysYwMn9e1dHd+K5dV1GJ7xAltJALaaMHI65Mg9CCc1jX1jcaTqBSYjKM
GQ9mXqp/Gm7N3WxFNSiuWTNvxPJIlrZwEEKwBBb2GPzqhqMcyaHpEpTh1cof+BdM1n32q3l
60QlcsUBAI77jXcwR2tx/YOnXkKXSRRSRsrZAVsAn8cE/pVJqbY3dJHnDZBKdTnNOVHIbaO
PT1qS4SO3u54o5DLGjsqP8A3sHANRiRi+OFBwMntWBohywtsD4YK33W/nUW1mAA6E1ZbfEn
miRJASVwpP0z7Z7fSkjh8xNqZDE4A9cUBvsRQW8s9wIIV3uxwAO9dXp1uljbAADexw5I+9T
dM09rBnuCoM+O4+6MdvetEyx3PAjWOUHK4+UNXVTppaszbuPVsusu4Lu44qzti2HBZhnABO
OfWstJQriPdliTkD1zU8U+UOSQGOBmthDMR3EroyMjggDjrSxoVn2DkEZyTzUzBw+6ORcFu
4PHpTEidZkJxubIA68+tBSZKjzK5RcqqqB83Q/41djkAZIycBgOSMDB61VWKYSnBXB4BPQe
tTSruYeXIfl+65/GosO464ZW3AEbV6Y9KhcRugKck/d75qvN54HzN/Dg7fSgzyxLHtcM+0Z
CcHPpRYXO0yYRB+XUhuOP71WIQFXay9OQP6ZqgHdysqu2COcdqux3GQAjEZAOT3pWZTZ9JE
cbO5A/lTWIVlXbzjp3NQtfWmwkTru2jqDXY+A/Cw8UXbXc7n+z4Dhtv/LRuPlB7D1r5OKcn
ZHhwhKTsjloLe9unKwW8spHBCJnH5U+4s7+0XM9jPFnuyED86+lLbS7GyiW2tIY4Y4+NqLi
rktnbSW5jmiSRT1DLkV1rCrudf1R23PlxImI3SEY7VZgtZ7t1gsreWdxk7Y0Ltj8BXe+O/B
kWnQtq+mR7LbP76EfwZPDL7VU+Ff/ACOLnv8AZ3/mKy9k4zUGcqovn5JHM/2JroII0m8Xjl
fsz/4VdXRNZ2BhpN4Bt4/cmvogZPc1lWmrWV5qd3p1tOxubJ8TI2e44I9ua7I0YwerOl4OO
3MeDGC6tlWO6geKTGSHQj64zSbmUEqxK5/i5/SvftQ0211WyezvYklVxgMRypPcehFeFy2E
51xtIhkBf7SbfzP+BYzW1+S1mctfDunbzJrV2nCIkEkhI/5ZJubkdx+VaqaTrIUFNMuQp45
Q5/KvWdO0ey0e0S2s4ljCAhmAGXPqTUWp6zp2kNC9+7RCViE2gnJxya7oYicdlc0WAio3nK
x4zqOiySKwktJbaTPRkIB/wrlb3TXjYqykcZHOa+j21bTJtFuNQgnjuIolLYByc9gQfevON
L0dvEmpSwXCKFX94zrxgHqK9XD43RuaskcNbCKMlGDu2eT2+l397c+Tp1nPcn+IRIWx7Gs7
xL8L/FMmlyTxaHdpjPIQsVB69O3Wvrmw02x0uzWysbZLeFRgKg/UnvVlnVQCMgk+nWuetmP
tFy8uh30svcHzc2p+X/iaxuNKme1uIjDKDt2uDke/NYejabfXGoQ2kEfmSyusUSrwXdmwB+
ZxX6D/ABZ+FWkfEHQLmaytoY9fgQtDMgH70gZ8t/r2PUGvhzw7A9j8RNCt5CYmTVYIyCpGC
JlBB985Fea5X1iepTv8Mtzq4/gL8WQm1/B90WORgyoAMn615vqOi6xpGqXGjXVtJb38EvkN
Aww8cmeAc+5/Wv1TMIEj4B6+teI/G/4Op4ySDxb4ctgviKxePzUXj7dCrA4P+2o6Hv09Knn
7hqmfLZ/Z6+MbNEx8Izswbc2Z4+P/AB6sXxX8MPHfg/T7a+8WaEdOhuJTBE7SKdz4LY+Uns
K/S5Qx2kDAxkjFfN37X4B+HnhzDKrDVSQScY/ctQpD96+58OTxyq7FkIPIwtVShKhiSAT1I
4roI/KO8SjezMfmzk4/wr0n4C+CtN8Z/GjTdP1qBZtKtklvZIGHE3l42ow9NxGfpTZqct4a
+EXxA8Z2sNxoHhW+uLZzzcOnlREeoZsZrqG/Zj+MEMDE+GI5PTZeRk4+metfooqKkSxoioi
gBUUYCjHAArx/4k/HvQvhl4vg0DXNB1KZJIVmN7CAEwx6IG+8R35qbkJSk7JnxLrXwp8f+H
H8zWPCuo2dvGcs3lFkwBkksuQK5u1twFRWO4gn5gPevtT4u/GvwzqvwPeTwjqwuJtekNiUx
slgTG6TcvVTjA991eEfBL4bw/Eb4gCxvUddH06MXV6V43rnCxD03H9AarmHaS+I8+8P/Djx
v4ruJF8LeHrrUhkgzxR4jTnpvb5QfxruLf8AZZ+MEq+dcaLZoAuQj3seT7V+gthp9lpWnw6
dpdpDZ2sChY4YUCIg9gKtYJJOOPWpuR73c/MfxN8Gfib4T02ebWPCl1DZxkuZ7dRKmPcrnA
+teeQ2txcyW1vbwvLLLJsREUszNnoAOTX6WfHXx3/wgfwpv7i1lC6tqYNjZL1IZh8z4/2Vy
frivNP2X/hVpen6CPiJqlslzqF67LpplXP2eEHaXH+0xB57Ae9A05W1PE/Dn7LfxU8RQRX9
9b2WhQuAUW9lIkx2yigkfjV/xD+yr8T9L05pbD+zdbEa52Wk5WUn2VwM/nX3s20LkkADkk9
qjS4hlUSwyxyxno6MGB+hFAPm7n5K6hpl7pOq3OmX9hJa3dq5R4ZlKshHsa734f8AwN8Z/E
/RLrXPDT6etrBP9mcXNwY237Q3TB4wa+wP2ifhVY+MvBF34o0yzVPEOkxGcOi4N1Coy8bY6
kDkH2x3rA/Y/wBrfDHXyiAKdWyMenlLRcFdrzPEh+yL8VTt/wBI0QEDB/0w/wDxNSxfsifF
FG5vtEAPH/H03P8A45X3wF5znHsRQFbaMcjsAKL+ROvc/OzxL+zf4/8ACsemz6ndaS66nqM
GmQ+TcMcSykhS2V4Xjk10b/sh/EyTKHU9CU983Dn/ANkr6c+NqMNK8Fkrx/wlumYGMc72Fe
sbArHIPU84ouVZ23PgYfscfErBP9saCP8AtvJ/8RT1/Y1+IxIB1zQhn/prJ/8AEV96YHGOh
pwTJBxnB64oJs+5+RmvaJP4c8Ual4dvZUkuNOuXtZXjPyMysQSM9sis0qvmMoyQO4Ga9C+K
Vr/xefxiXUk/2vc9v+mhrj5LIiZgjYZQB25pmiWhBbafNeTQ29pFLPPMwWOKNMu5PQADk5r
2rw5+yz8V/EFlHc3lrZ6HC4yq382JMH/YUEj8a9u/ZT+F2n6d4WX4i6naJLqmoM8dgZFz9n
gU7Sy56MzA8+gHrX09gkhSnBPJ9KLkO/RnwzN+xr43jhEtv4m0aeYniNhKg498V5b46+DHj
74dWcl54i0lBYltovoHEkJJ6DPVT9RX6bnbwMgN3Gefyr4q/a1+Iiah4ps/h7ZXObTSh9ov
tp4a4YfKp/3VP5t7UilF9z5TwUYHdjHIr6M8D/so+KPGPgbSfFD+JbHS01CL7RHbTW7s6oS
dpJHqAD+NeP8AgbwvP428e6F4XtpCTf3SxNtH3YycyMT7KGNfqjaWsFlZQ2dmgit7eNYo0H
AVFAAH5Ci9geuiZ8aw/sY67Dhn8dadj2tHz/OsD4ofs86v4H+HA12bWYNZNnMsR8qNozHG2
cE7s5APH4192sc5UEZHUZ6Vz/i/w5D4s8Eaz4buR8mo2r24b+6xX5T+DYNClYzcW+p+Upi2
PtQlWbHHXPevrvwb+zxH408AaJ4kk1u3tH1ezW5Ma2xzHuGG5zyelfJ+o20lhfTWF6DFcWk
zwzIByrKxDD9K/S34IHHwE8FN6aXGP51fO18I5xUlqeH6h+xrb3M0cln4titQqAMv2UsCe5
61h3n7FeqrGz2Pju1kkAyFltGUE/UE4/KvrLxlqWraV4Ov9Q0SMSajEoMEZQuHbP3ce9aeh
XF/feGtMvNUtfst/Naxy3EGP9XIVBZfwOaTba5mKMbaXZ+X3j34X+M/hrrcej+JbIot3zBP
btvhuAOOG9RnkHkVvfCb4ef8Jn49s/DTXyWk1xHJILgx+Zs2IWwF4619i/tP2dncfBoz3Cq
Li3v4DbvjkMSQwB91z+VeBfs7LHH8dNIYAn91cjP/AGzNa017rkXZvRnov/DJbtCEbxqMn+
L7H/8AZUz/AIZBTb/yO5B/68//ALKvqhWPpxVGTXtFh1uHRZtStYdTmTzI7V5AJJF9QO/Q1
PtZ7Gfsu1/vPjnxf+y94q0PTZdR0fULfXFhBZ4oozHNgdSAfvfQGvD3tB52zBR0J3A8H34P
Sv1G+Xk/ia+Qv2j/AAPYaH4lsfE+mQJDb6tvS4jVflE64O7/AIED+hralVu+VkOLXofPHlj
zAD8wHBpZQnDoMP1AqzIctnGADkDHNVXBH7yVCOuK6gBmUgMMdM4z60oG2MEnJXqB2piFGY
osfIGQM09H5LMMc9GpWHzDnbzISSrbhwQ3Y1nsTGcghXHU5xxWqsi7H3OCT2x0pm0B/OjIH
PAwCDx3qSilFEUUkAPzyMDGKurEzQruIbd12jGKd5cL8qignjAP8s9RREwBZBmPPGKdwPbv
4OMYGOn0r6A+DCp/whEhU8teS/yWvn4qpXjA6Z/KvX/hD4is7eI6BK5jleV5Ysnh8gZX68V
8jQaU9Tkw/wAZ6r4juLyx0C9vNNgE13Gm5Fxnn1x7CsT4f63rms2N3JrUZxG4EcpTZv45GP
aurlmT5MLuJ9KmUIowMAda9HkvJSudri+a99Cnq0EVzpN3FMAY2hYMD6YNeP8Awt2r4zfbz
/o78fiK7vx/4kg0jw/PaRSj7bdoY41zyoPVj+FcB8KXQ+NjgdbZ/wCYrGpNOrFdjlqNOtFI
9y8wfNhTWbZ6LY2WpXmo28eLm+YNLIWznHb2FaI+6fk5z61x2j+IZpvHuueHryXdGj+ZbZG
CBgblH55/OuuUlG1zpfKmrnSXkyWWnzXxgaQQI0mxBlmwOgHrXgCatP8A21/a/wApl87zwv
8Atbs4r6L+8MKV5/GvB/FHhySy8djSrQBUv3V4Qo/vnkfgc1z176NHJi4y0aPYdH8SaRr1s
stncqJSPmhc4dD6YPX8KvXen2t9b+RdwLNHuJ2vzj6elc7qHw+0a7WNrRpLG5iRUEsP8WB3
H9RXQaXYXVlpkNpeX73ssfWZhgkdhXRHmW50x5pe7NHL6j4Ch2PJo13Jbs3WKRso3oM9af4
Ft2ht9SiniCXEcojkU9QRzXZYQxgswwDkHsPevOLPxVbWnjzUZFb/AEC7cI0g6BlGA/55rb
2jUbM5pU6dGpGWx6M+8RyGPaX2nbu6Zxx+FeFfDa8+K978Rb5/FcV9bacolS4huVAhDf8AL
MwnuPp2r3VGR4w8bBlbkEHINNdQy4JpX0O3W+gyNEAG3g5yTjr7mvz88ZSW9p+05qNtYon2
X/hJY/lUcbjMpbHp82a+zfiN8QtG+G3haXUdQuUfUJUZbGzJ+eeTHy8DooOMn0r89tF1S/v
fiRpOoXsnm3d3rEMsrn+JmnBJH40o7GkVrc/UV0z5inOM0gILgAcjpTiMlgGAJPWuH+IPxC
074eS+H7rVo8abqd8bO4nzzb5Qsr+4BHPsc9qVhLU7eMljuycY7184/tfRiT4b+HlCgn+1x
xj/AKYvzX0ZHNHIiTRSq8UihlZTkMCOoPoa+fP2sTu+HOhMqg41Udf+uL1SeomfC9zBKyYG
TsYgYPQV2Hww8Yat4B8e6Z4msYBdvCWiltmbHnxPwyD37j3ArmN6LMwJyQzfz717D+zt4XX
xV8aNKlaJXs9ERtRmHUZXiMH6uQfwqmXqnofXvgj4y+AvHscMek6wlvqDj/jwvGEcwPcDPD
fhmuv1vw1oPifTjpviPR7TVLVs/urqIOB9M8g/SvOPFv7Pnw48Xam+rGyuNF1KRt7z6bJ5W
9v7xXG3PuMc16nZ240/TLaxhleUW8SxCSVtzsFGAWPc+tS2Q7PofOPxC/Zc8OS6Xeat4Beb
TdQhQyLYSOZIZsDO1SeUJHTqKqfsfiD+xvGIYbbsXUAYH7wQKwx+efxr3zxh4v0fwL4Ru/E
PiC6SOG3QmNXYb55P4UQdyTxxXwh8H/i2nw88fy61dIz6VqbNHqFugyVVnLK6+pUn8QTQVC
PQ/RQqQOK+YviZ4T/aL1f4j38/hnVZRoTSA2awX626Rx4HDDruHOTzmvoXw94m0HxZpUOre
G9Yt9StJBndC4JHsy9VPsa2h/tdfekl3E+aOzsfnf8AGrw58YPDVnoV18RtWbUraYyw2ri4
84WzcEoTgckAEewNfaPwZube7+B3guazCtF/ZcSNtP3WUYYf99A1J8YvCGm+NvhNrOiajcQ
WZWL7RbXU7BFgmTlG3HgA9D7Ma+X/ANmz446f4Nt/+EC8XTi30qWdmtL1jlLaRj8yOeyk85
7E+lBSTktdz6h+LfhrXvGHwr1jw74bvBaalcqhjJfYJArAmMsOgYDGa5H9n74d+L/AHhHUr
TxdcKJLu5WWCzjl8xbdQuCc9MsT0H92vY4LiC7tY7i1mjnhkG5JImDKw9QRwambAUucKB1J
OBRcj3tjN1aSK00LUbm6kxbx20rybhwFCEn+Rr8ydI8feLfDtvNZeHvEWoaTbzSeaYraYor
sehP4YFfTn7SHx50m20O78AeEtQS9vbseVqF3AwaOCPvECOGZuhx0Hua+P49RR9obGVGQOg
HNNamkU0/M/Rn9n7V9W1/4GaLqmt6hPqN/LLcCS4nfc7YmYDJ9gMV1/j65ubH4aeKLy0neC
4t9LuZIpYzhkZY2IYHsRXAfsyyiT9nzQzGBt8+5H/kZq7r4iHf8LvFi7f8AmEXXUf8ATJqV
yZN8x+a9/wDEfxzqkVsNQ8TapeRwSpcRebcu3lyr91wCfvDPBr139njx/wCNdd+PmiaXq3i
bVL+ykWcyQ3FyzqxELEZBPrXz9K8QjAwO3IGMV6z+zPu/4aQ8OuD977QPr+5aqsac7fU/Rw
8Lwa+Lv2ofFviXQ/i/a2Ok+IdQ0+3fS4ZPLt7l413F5ATgHGeBX2j8x/hJ/Cvg79sAmP42a
fjr/Y0OP+/klK2pkm0zwa/v7x7mW+nme4lnYu0kpJaRieWJPU5zVSK7klkBkAKsdv41WuLi
ZwA54A4x6f5zTI5MSZC/NkYFMo/Tr4HXENx8B/BjWzKUTT1jYKfuspIYfmK7nWLS41Lw/qN
hZ3r2Vxc28kMVyn3oXZSA49wTmviD9nv462/gKJvDHicSNoE8plinQbms5D147oepA6Hmvt
bRPE2heI7VLzQdZstSt3AIe3mVj+IHIP1pbBKLWqPkqP8AZT+KdxfyT33xDs4WLD/SI5Z3d
v8Aa7c/jXz58V/BOt+AfiTqXh/Xb2TULgYnS+fObqNhkPyT7g89Qa/U87wOQMCvk79sG08G
6l4c0u/TWrH/AISrT5fKjs43DyzwP95SF6bTgjPqaCLz6u5zf7GXgv7Xrut+O7qHMVhH9gt
CR/y1fBkI+iAD/gVfbO0cj2rzr4K+Cv8AhA/g9oGhSReXetALu8458+T5mB+mQv8AwGtT4l
+PrD4beA7zxRfRCcxMkUFvu2meVjhUB/Mn2FSwSbMzw/oXjq0+NPirXtVubN/C+pW8MNnbx
ys0kTRcKxXGBu3Pnn0r0FowBgEj6V8nr+2SmQf+EEO0H5iL3nHf+CvqfSdTs9a0Sy1fT51l
tL2FJ4nB6qwyKEU4vqz8+P2qPBg8L/Gq51K3h8uy1+EX6beB5v3ZR/30A3/Aq+y/gWM/AHw
Tz/zDY/5muG/ay8FJ4j+Dx1+CMNeeHZxdcDkwNhZB+Hyt/wABruPgOQf2fPBWSP8AkHr3/w
BpqZKWlj0C9vbTS7N77ULmO1to8B5ZDhVycDJ+pFThXY7w4K+3Neb/AB2uzZ/BHxBdRkM0Q
hbbkfMPOTI/EZH41Z+D/iu38UfDDTblJt01mPscu44b5ANpOe5QqaOW8eYdjzL9qbS/EU/h
/StYt7kvoVnIVuLZU+5K3Cyk9xj5fbPvXkf7PZP/AAvfRVI4EdxtOf8Apka+z/FmkWXiPwf
q2iXZRory1kjySPlOOD+BANfGHwBfyvjxoqy4TC3CknpxEwrqpO9NozSakkz7qxkYxXkPjj
4T6p4v+Mvh/wAXRapHZabpcUQkCZ89mSQvhccAHIGfrXr32iAD5p4/++xTHvLSPl7qFQO5c
VzKVtjTll0HEfNkjr2r52/aovbaLwl4e04SAXM168yr32LGVY/mwr13xR8SfBvhKwkutW1y
2DqCUt4XEksh9Ao5/Pivhj4jePNQ+IfjK5129XyYAPKtLbdkQRAnAz6nqT61tQg3NMmaaWp
zYzgY6nHuKSRjgLgE5OCBwaggYbw5bOeOnWpQpZdpG3B6A4/GvRRgUvL3Su5ZcY6j1pGUq+
zk8Dle9aAjVHIXBU9yOtRTQ8hlwRyaG0BXDBZidpDcfhT48yAseChz17UEN5nmNgHAzUyup
bG1QPTPFZ2uylsQzSwoqgsV3cnvmpY5Q0QJTcM5APUDoK0LaSxWMC5g3N2IGcUjfZmkDwEA
N2K5NIZ698hByuDx2NWLSSSK4WWEFCg4YNjBzwfaoGJAAY9R/SgEgD5iAeK+LPMTsd9p3xO
8R6eka3JivUThTKMN+Y61pXHxd16SHZZwW1s5BBcIWYfTPSvLxIQWY8qOADxSrIwAIyv9a0
VSaVkzZ1Z2tc1rvVrnULx5LuaSe4b5iz5yRWx4V8TXPhvVRqVrbR3D+WybJCQOfpXKrKehU
gcnNIJ2XhWyDwcmkm07owV0+bqewJ8ZdTePd/Y9oN2Ry7cc1yh8V3q+NR4ljto0nMnmeWDh
T8u3HrjFchHcMxAV24/WrCM0jDLFj7ngVTqSe7CdWb3Z6f8A8Lc1gFidNs1B6jLcmuf1jxn
qetaxZ6wI47K5tF2RvBnjnOefrXK7QMqc4B6etL8gOBgAEnrT55Pdkyr1JKzZ6JafFPxJbx
qk4tLojjc6FWP5Gr5+K+tMPl020U+p3HH615aZfL+boDxjtUyz4xg4z0FUpyXUPb1Fpc7fU
vG+v6rbtDNciK3fhooE2A/U9aw0nyow2RWV57A4Ynnv2qRZucA1tGoznnJyd5Mtahrni3Sr
Hz/DWuXFmIxuaIKJF+oU/qK8q8UfH3406cr202qW8ML/ACpdW1mgJ/HnBrs/Efiqz8OQ28t
zC8zStjykODt/ib8P1riPFsUGu6Udc0lYbrSGQLMqDEik/wB9O31r1aSco3sehhq1SC1+E8
X1jxDrGvatJqer6rc6hdSNzNcyl2Ye3oKrWOpXdhqdrexGNJraVZVLc/MrBgffpU+r6OloE
aEb4DwpzyPYj+tZH2MqxDk4Y+vANaJaHqqV9T3cftV/FgBmkvNNwTwVsVP9a5Hxx8bfGXxH
0y20vxJcWs1vaym4QRW4iKttK8kexPFeaxeWWCElQOpPrmrnlWwMjSgSFtxyvGB6/WlZF8z
Z6t4b/aA+Ifhfw7aaJpmqw/YbcFYBPAsrIuchdzc4GePSs7xv8YfGHj7SoNO8S6hDPbW1wJ
kjhgWPD4IzuHbBPFeY3EMgt1kjw6qegPPT09Kfa/PbJ5pXbu9ef89aLIG2xGJvC5kIQBiPl
781paTq+q6BeLeaNqtzp9z/AM9beQxn2GRjis2RoYQQkqgklsY71mzSlyQc4HTnpQ0iE2no
e12X7Q3xa021MX/CZyzhRhTPDHIfbkjNRXf7RvxiubSSWPxY0OOAYreNT6f3a8TJwcBs1JH
KyKQignrUpIvnZ1PiXxR4m8T3YufEesXmpygAK00pfZ9AeF/CuVbcuFDcZyAKtpdfJgqSx5
znpUYMR4CKS3UntTshXb1ZqaFrmv6HK93o+p3OnSjLeZBK0ZOPp1rurf47fFyO3MUXj2+Cg
ZG5lYj8SM151I22DC4Yk889j2qmkqrIflosh87XU6nxD458a+J5ZP7e8S6hqMRY4WedmQf8
B6CuYmd9rlm2uSCVpXmYO4IBUNj6e9VXLMCzEnJ5PrSaRDk2zq/D/j/xv4dAj0HxTqWnxgA
COK4YKPoOlaGvfEz4i6/am21jxjqt1byA5ia5YK34DFcXaqoJMmdpGRg+9XJJk+bLqzAH73
ShJGnPK1rme5c4ycj9Bmo+fpV2VxBKqbEkOFYEHI6VBNgNgR7cetK1tiDrND+KHxA8OaPFo
+g+K9R0+whLNHBBMVVSxycD3JzVq++L/wATr+zntLzxtq01tcRmKWJ7glXUjDAj0Irhjjbn
AznpTpGkYjK47cUuVMvnl3CN5GIQAMW+UA81v6NqeoaBq8eoaZfy2GoxE7J7d9skfy4OCOl
c4VkjfdyCOc1JFM/mPJu+Y4z700ZXadz0Rviv8RtwRfHutsCOT9qfIrkdf8Ra74hvkv8AXd
WudVulQRLNcSGQquSQuT9TVMySSQ7VVFHTOc5NVSsixjuA3c1dkNyb3Ii3AHalXHBOPwNDg
+ZuYDnnC9qQKzMEUcnA/Go6iualrIoXG/BHbFaEWoXdm6yWd9NbTHo0UhQn6EVzYZkbg4I4
qc3E5jTLAgcDiqTTBNp3R0154z8UsjxHxLqssSYBVryTv2PNc693ctK0zswkzndkk569arj
cspBbgHn3q+ZFI27gyAFnUDGfxpK1x88nuzdj8a+LxiSbxbqwUjkfa5Dj9ao3fiHVtYEFvq
uuXt1biTcFuJnkCnBAOCf85rDkdpOeg6D0NRc5GTijRMHOT3Zq7Z7a4ZZ8q2emThh6j1FX0
8Ya9axpb2+r30MCABI47h1VR6AA4FULa5+2wJZzygSJxbu3Re+w+xPT0rNkVzKQ/wArAkEH
sauSXQmMmtjcvfFOvXkUltNrF+6SAq8b3DkEehGeaE1zWbeNLOz1i+FrEP3YSd0Cj0AzwOt
c/hutTAsFILYPTNQlrqVzS3ubY1vWZwbefU7uZHcDEs7sDz1IJ/GuytdU1O2j2w6lMAvy/u
ZmVWA4yPauB0uzae5ErhvJjPXsW9K6kQ7/ACwjbiuMqPSuqlDcmU5Xvc2F1zU3JI1S7fI2k
NO5z+tMhlmjlE8MrI69NjENmsxbdjKDtAUDjsKsKohk3Rt1BGSa6FFLYzlOTerNr+1r3aCb
+bcpx/rW/wAary6vc5Gb2ds9QZCf61nS8E5YkcH6Gqs7tnAKkZxwKOVdg9pPuy1Je+YwZny
T0PeiMxKApb7vOPasxQyy7T6df51ctijRfNgc4I6801psTvqy2uAqlcU9WXALDBBJGPWiIK
vsQCc9qdvBj4IyT09a1siRklwBhQdwIGaiyZCf3m0MCCvvUcsYeVCF4xyBUgi8txtXAxnk9
aiwEWHChVOQR6ihEAIbcYx2xx/+upmiLE5xjGD7H2pIoW3gZ+VckjPNIsemI0I3HG48ipoZ
MoGBx75pskWUyNu1eRj0p/koIlRm6nPTr/nipsM9Xjv0uGLIrAMdoDEGnC4JIRVYkYHHfNY
enusdjksDIrHHrWrp4xE8zc5b5c9j3NfDxlc4XA0gWBQENhg2Cy4DEYzg98ZH50xp8lm4BB
9ciiQRpKxXBYrzk8YPNUDMCwCEKBnBx/M+la2IaNVZtwC4BwKkXHTG4Z4OcVnQPskVmOxS+
c5ztB/pVyFJpo5ZooZZUhAkkZRnywTtDH0Gf50+Uze5OgdQ2WDqRxt4PHrVoSYzlxyOCDmq
iSYHzYOPQ5x/hT2bcSdoH8jSM5a7lxNxX7wx+tZms63p2gWiXOoT43nEcajLyEdgP61YmuF
tLaW4mO2OMbmxyT7D3rxnxZr6atqQnaJpEHAkLYHXoB2A6fnXVQp+0lrsbUaXtHrsdFoXjm
/vdXW9vEWBFZ1hikY+U0Z/gkH1HDDoa7+x8QWOotMlsDbTxSbGt5TvMZxxnHPPYjINfPYvF
WKZ2XK7SFAP6Crej+II9OKrPMwaI/JOCSY/9lu5HX6V7MYU2uSa0Oyph4yXun0hY3MepajP
pcA/0yD5jCxAMq92T+9Vl9qcMpBXqD1H4VzVqLDW9J02a21K3tdWEQaKUSqGLDspB5rQvvH
tglhcWnjK1ki1a2iZ7W7tEA+2ccKw7H1/Gs6+XxhrB6Hnqk5e7FanKfFOyiuPDttfrdYntC
xSDPMqnrj3HFeM2HiG90fUvtdpcFHc7WhJ+SQf3WHcVva74nvNTvpLi8dSWyuxThVXP3QK4
2+t/NzKj/vFwykc0qKcY2PUo0uSHJI6XUtXs73WHNvClskqhmhB4U4yayL6yBkMkb5LHJ44
56VgRSMH8zYrEEfWrx1KSO2YkfeJOTxW92bqKirIqxyxhvLlT5R1I9aY4ITDSZLbsKvXb71
A1z5s6uVwvfjqf600MiP5gOSSfl9KBpj7m4mMcYb5cZXGMVFHcPHDgDjtTZWDorj8Rmm7U8
k5zuHWobKEklBYkDqc4pN42nj5uu6mhd3OD+FIFJGRngUrMTY/zMlmcZZuhzjFIMbSc/8A1
6aOhBHPSnLGCmdw3E4AosxJgXyoUdvehSMjJwKdLEYmwcH6d6hod0FyRsE4U8YyasQRqz4l
ftwAR+RqvC6I5LjIweCM80p2/fRSo4x35pA2LKuJJd5w2cgU4FBC6nBA6EU2VSSznA24B5y
SaTy18kyZwOn1NVYRGTgYzTkYbucAetMNKFLMFHU8VC7juKGw2RwavQypIzNJtOAOoqksbF
toXJq4qIi+ZJ91flAP9aauURztCoxEOp5pPLd0Qx++KrMeemKkimaMjnimmJseVlPGw56E+
tLHGdjlMglR7YNTCZS6ghuegpsjBULR8Z4Oeo5qrLcVhANkhLuQOuM5pQYzGoDgbT1p0SRz
GRXlEewblOOtUmYmlzK9ib62LX+jscs2fXPWoZfJ3s0AIQ9Ax6VGO2Opp0gAY7elJu5ViMn
kYqdZFKKGyFz2FRDGR3qxE0flgMCASeQOnFKK1CxHJs80nnaefenRIWUnbwAeelIZAHYlMk
jjdUvn5ibcgHGMYp9RFYksyg8DtQIwSQGHHr3pXBaRsc4pVQZUZySelCQDSuJNp4PtzWuFF
7b27rDK1ySYXMYBEmBleOu7rn6VQjWMFS5Deo6YpVYpLG8MpjdTuVhwQfb3rWKtuIjlROis
c55X0qWzspbplVPmGcMQfuj1rVurRdViF3ZRhb1TtuYR0Y/89B9e47Vs2dsLSBYIlG7gP/t
GtI0m2Lm0EhWK1gFqACgI5A6//XqaIxo+wOcdlPBx/jTJ4HfDxqRtP3QeMVWAAlBZMgHGWa
uhKxF7mowOCyE8cYzUJ+dz8+ODx6/SpYMSx7VyBwAR3pzRqvzNlW5HTr/hWiRL3E2bsjZnd
jv7VVkhYMNxBPX5TVsksuAACeTmlSJi4Ei8cg/T196dibme6bmGARg8emKsQxsG7qu7JGc1
ZlABGFJXpwP1p0YVYh8u04yFzmkMhkbb91dx/Qe9TxZCgEDnufWl2hW/1Yw3c1ErbwCYm2b
v0rZEPcGwdxJxk9jip0XMYJOAOTz3qHGfUk8A9j6mk8l1I3ArjJJ68VnIpIts6bunU9Rz2p
juGD7D0Gcgdf8A61ESgIG3DHOMinbHRQOOBzj6ZqGaKyI4g7rtdwAOOOhq95a7VyCNwwPWq
u5dm1U29wBzn3qeLcwGQR2qoruKT7HZ2o3Wvm7cndhiPpWrbeY9qgUFVTg54zzWFaSeXAXU
HyWk2sygkj0OBXQRyr9mMRY7VBACjnpXwFJdTnloVY5WffJvH7w568Y7VORgBkww6cVVeIb
vlAXtzVrbtI564xtrb1MGCFy68ZGORnpV5ZcD5Sd2NpwSM89/WoMK5woAPfBqRB/DjnjB7V
HOyC8kzuYg53qi7AvC4XdnGR9Tz1pVLIiAuWIHJYY5/wAMDr61XywULhTg9fWuN8feLoNMs
5tEsZv9NcYuHQjESkH5fqf0Fa04ynKyLpxc5WSMzxd42S9vTaadN5llA2JCON57nPp2FcLf
X1rcTStCyRqwO0AcrkdKxJLhUYBTgYxt3Dk/4VSMrfaC5BJ7Z/zzXu04qCsj1YU1BWNRiwi
wJDz94ZxUWWuFcInljZ0PU9vxpiB/l3KFD8jjP/6qtGPC7nycg8scHkdK2ZoSb7i2ubUNlx
sD7EOM9M4Pb0rV1fxeNQuofIsvs8UUYijhSRmWNcdBnPfPSsS6unfyhGFWMxYznocdKzDM0
EkTo2GRsgkZH40rvlsKyvc3llNwGbcgIx0OSRWbdXRDERkqoJKkDiugUaFr2jbbd4dJ1+F/
9SoxDdjtg9A3881z3ksjNFJGFlQlXU9iOPxp25SE79CnJIAqxou05yfXHvRL5siqGcHrz9K
stbNKWCgbhxuHf61XmXYTC8bCXpuHFBTt1IUUuU52r0wO9DgiRgSTtJA45NSRGVSqBHKk4I
21euYRKz3EURORkgA8cYo0JujHOdmfXpShv3e0dzmpXjZYQuCMYY57U0RMBkqcEiosUhFkY
ElflB6gUsjRt8yoQc+tT+XEA+cjBPOeKjWMKCd4LDsR1q72QMSBI5Cc7vyzVmSILGrKu1ie
OewqzY2M0se9LaV1BxuVCQfxA9amn0vUWk2nTrphgnIhfH8qdybrqZEhLxyFskg9T2qu67W
YDPBxW0ml6gqujaZdFhyAYHIP6VBJomslyyaTekZP/Lu/+FRIG49zK+op6sdwViSoOcVpnR
NbaMKdFviVPUWz/l0oHh3Xt3Gh6g3f/j1k/wAKkXMu5RcJK8zrknqMUNuFmEb+F+Pyqd4ms
pZ4bmCSKZTtKSKUZT7g8itlfDuuXFrGYdA1GRW+YMtpJzxwc45FWO6W5zSoCMk8UhbnIBBr
dl8J+JkcgeHtTkz3Wzk/wqMeEPFrHC+F9XJ9rKX/AOJqdtgbXcylncNzjngnFWmvI3URFCV
z68E9qu/8Ib4u6nwrq+P+vGX/AOJqSbwvr8Eb7/DWqL6FrOQf+y00xcy7mA4wxHpxTQCQSD
0qxcRSwMIpoZIpB1DqVOfoag2nGccVJW+w7exAG44HSlaRmXBbPNMFKzFuWOcACi47h39aM
DAzQOx96ekUksqxRoXkJwEUZJP0oDTcjz2qUyb4yrEflXUWfw1+IGoxCaw8GaxcRno62j4P
5iodS8DeMtHYSaz4S1eyhUDc8lo4UfjjFMnmj3OZ2jI+YHNXAirDH82HJJ5HtVmGzjIMwAb
bjIPIB9KdLGqBAVUZJAz9KpIsziheXGP4e/FKkZ3uHGFAJOfpVyCFptThtLeLfPMVijUDOW
JwB+PFd2/wR+K0rSN/wgmrluwMX/16S3JbjHc88WGNZ8jMsecBhwDTN21NpxlWB6da9Ji+B
/xbk2q3gXVQoUdUAyfzo/4UV8XApZ/AepfK2c7V6fnVXRPPDuedPHGwYqMnqPpmq5V8hQpJ
I471beN4RIhj2FTtZSfzFa/hXwV4t8cX81j4V0afVLmCPzpFhwPLQnGTnA602wem5j2Fxc2
l1HcwONynADdGz1FdnEihC3Kluqg9K6/RP2ffimsyyah4Mu4xDyil0O4/geldOPgh8Si2f+
ETn/4Ey/4110WlHVmE6kTy1/NU71DYHAGOT70wwsWLFOvORyTXoHiT4deMPCumrqOv6M9jb
ySCJXZ1+Z8EgYB9Aa477NI3fg8gAYrpjqtCU09UVraM7QTkY6AVO8LOfkGBtOcmuq8K/Dnx
d4xtrmbw1pLXkVq4SVi4UBjzjk88V04+A/xOxn/hGSfUfaE/xqm0tGzNzSep5MYmafKg44+
b0NPjJGFLB8dCa9ab4C/E98lfDmFPGDcJx+tMX9n74pZYnQEBbjBuI+P1o54dyOdM8rY545
4GTxSDu2CMjqRXqt38C/iVp+n3N/c6Igit4mkbZcIxwBknAPPAry51bcG7N+tQmpaI1jK5H
521fnBJz3piMGQjcS2fXtUj7lVVUjd0Ge1VlRj0Qb88gd6ossZ5ZShAXjpTkdTKCWwB1Oeg
qEJKZGRWLgDcT0qKTIKjBwemB3qWMnM4dgq5KjNTwO2SykKMbT71TgtmZs7goxj159atRxy
LE6gfd6nNC3C1yTzTH91Oc+nUU+F5d+0rtB6Z/wA8U0KBGkmfcDGeamtirMxIIyfuntRuwe
h1+myqqh8qrqWJx06CvsnQvA3g268LabfP4dsWkmtYpGfy+SSoJP518Q2twy2u4KclsA56C
v0B8JqH8D6CxOB9hgP/AJDFfE4Gzk7mnIne5Sb4f+C1U/8AFM2GPeOm/wDCCeDcY/4Rmwx2
/dCuo5dckYyePpTWKRI0khCogJJ9AK9i0UthqnHZI5o+BfCIbCeG9PC9/wByKkPgzwmoGfD
thgdMQjimnx14RwP+JzF0/ut/hUTeOfCfVdbQHHUK3+FZe2o/zL70dn9m4j/n0/8AwF/5Hk
f7RkemeDvhpaajo2lW1rdz3q28cscYXZlHOeOvSvijR0N/400gSt54l1CAyq4zvzIM59Rg1
96/FS+8H+NPCdtpckkWpGK6WYRsrAKQCM9vWvJdL8B+ELbWbKaLQrZZEuI2VhnIIYY71w1M
xoUqnJa77qx6+EyGvUpurZR8ndPT5H0o/wAOvAZkfPgvRDk97GM/0pR4B8EK3yeD9GQ9f+P
CP/CupwxJJPGc0pTOD0r1tT55xXY+Gv2ifgq3hHU5vGfhm2P/AAj97Jm5t1XixlPpjpGx/I
8d686+CAtbn46eE7DULWG4gmuirRzKGRhsbAKnj0r9IL7TbPU7C40/ULeO6s7mMxywSqGSR
T1BBrwtvg7oPhX4s+G9W0jS0trWK/E1vJCp+QlWBjb254+lYV8R7K102np6HZhaPteaPMlZ
X16+R62vhDwoAW/4RnSi/c/Yo+f0p48IeFgf+Ra0rIGf+POP/wCJrfVR+VO5JzXRdnFyx7H
kvxi8M6DD8EPGMtpoWnwTppshjeO1RWU8cggZBr88Wjtls3hktyLtpBsn804A/ulT+PNfqL
41tobvwHrlvcwrLDJaurI4ypGO4r5dPhHw0/zPoNi3PeEV5uKzFYWahJN3R7+WZRPHQlKEk
kmeq/s8aNpdx+z/AOGpbjTbWaQrPud4FZmPnOOSRmvWF0HRiEUaPYEnnP2dM49elYPwxtLe
y+HGnW1nDHBAjSbY0G1Vy5PFdqqfKNp5rup1PaQU+55OIpeyqypvo2jMOh6Rx/xKrLOeCLd
P8KUaVpSjI0yzxjtAnP6VqbAOMgCkKKcDnIrS5z2Rhz+HPDV8HjudB0+4BGCHtEbP14rzHx
t+zh8NvFlpK9lpS+H9SIzHdaf8qg443R/dI9uK9qWMhuMEd6Ro+pNO4uVH5c/ET4aeIvhx4
rfR/EMBPnfPa3cX+quk/vKfUcZXqM1xz2WwxgEkMePoB1/Ov1N8b+A/DnxA8ONoniSxW5hB
3wyA4eB8cMjdj/Ovgr4h/B3UvB9/dyadJLe2tm5EsLDMsQH8Q/vLjn1rGeJhCajPS+3Y7KG
HqVoycNeXfvbufVn7MtvEf2e9ELIjFZ7kElQSf3pr2jyItoxEn/fIrx79mEof2f8ASccqLq
6/9GmvaC4JHy4NbNs5pR953IlgiAx5af8AfIpxiiDfcUevAqYLnmuc8T+LtN8MSW6X0E0rT
glfKAOMdc5+tZzqxpx5puyNKNCdeap0o3bN0RLwdq5+lDKAMFQPoP1rgP8AhbWgbsGyvfT7
q/403/hbeiHpY33/AHyv+Nc31/D/AM6PRWS47/n0z4P+PFrJ/wAL58ayFcJ/aD4A/wB0V+i
/hKMnwN4eYjBOmW3Tt+6WvAPE1zYa14h1LUorOPFy/mBZI1LdB1NfR+hADw5pmMD/AEaPAH
b5RWeExyxMpRitjXMcqlgaVOc3dy6W20LaxlQdvH9afyuckn6VJ2IoxhfevRbPEsuxBuO0g
s2O1KVZl5OR71weqfEP+yPGMmi3dgHtUdE89X+ZdwByR+NegBQ6jPIIrGlXhVuoO9tGdNfC
VaEYyqRspK6Od13wd4W8SWj22v8Ah3T9SibgieBWI+hxkfga+T/jh+y/ZaNod34u+HUcwht
VaW70p2L7YxyXiJ546lT26V9qAYPTimSRq6MrIGVgQQwyCO4xWxycqWqPx4ZTjIHHrUkUBc
ZGSCa+r/iL8H/Cdx4l1e1tLX+ypo52Eb23CjuPl6Y5ryjwN8Hta8SfGK08C3QaCHH2i6u4x
lVtRgs6n1P3R6Fq4cPjKVeTitJLoexisurYWnGrNXjLZot/B74C638UL8XszvpfhqB9k9+y
fNM3UpCD94+p6D9K+5PBXwo8B+ArRE8PeHreO4Aw15OgluH9y7c/liut0jRdN0HRbPRdJtE
tLGziEUEKDARR/X37mr7DaBgV3NnkWvqxqodoGTx70jRhlIYZHoeRTlDHOfzpSDxSTCyPJP
iH8BvAvjy2lnGnx6LrDAlb+yQKS3+2g4cfr718IfEb4deKvhn4kGjeILcbHYvbXkYJhuU9V
PqO6nkV+pIXpn9K53xl4I8PeO/Dc2h+JNNivLZ/mjLj5onxw6Hqp+lDk0tBRVmflHHKy3Sy
hyjKNwYHkHsR75r9RvhP4uTx18KfD/iNpA9zNbiK6AP3Z0+V8/iM/jXwt8Rvgxf+ENWvn0l
Gure0LeZA3MkQH8Q/vLjB9a9h/Y48YFbzX/Al3MAsmNQtEJ53ABZQB7jafwNY0cRCtHmgz0
K+FqUPdqLfVdmvI+vgmSaeF+YN3HSncA/SpVAIzW9zhPzh/aA+GWseG/jRqzaPo9zNpWpt9
vtjBEWRd5y6cccPu49CK+lv2VfAMvhX4Wza7qVq8Gp+IJvNKyLtdIEysYPpk7m/EV6r498J
yeJtPs1tfluILhfmzj923D/pz+Fdbb20NraxW0S7Y4lCIo7ADArmp1KjqSjKNkrWfc6p06S
oQlGV5O912t/mGwAmkKYHFSHpxTJHjiiaSRgqICzH0A610XOZaux8sftK32o6n4m0jw5Y20
01tYQtczGNCQZZOAPqFH/j1eGR6JqyjJ025AA4/dmvePEGpNrGv32pSZ/0iVmUZ6L0UfkBU
/hPR21zxVZafyYmcPIc9EXk/wCH414lPiCqpKlTpp66bn20uF6UaHt61RppXe3Y9W+Dfhd/
Cfwu0yyuIfKvbsG8uFIwQ74IB9wu0V6Mqc5x1o8oKBjpjgU8AjtXuyk5Ntnw6SWiIZY38si
A/PkZ3dBzzUoGM9ietSAcYNGMVNxkDxo6FGTcrDBHqK+DPHXw71jw/wCPNW0u306WW0WZpL
Vwow0TfMn5Zx+FffGAWPrXk/xg0UNBY62iElD5EhHoeV/XI/GufE4yrhKTq0kn6ndl+EpYv
FRo1pNJ6ad+h8Rapp99ptwqXtsYHYblDjBIz7VQZmSQ4+8cj61674/0oXGjw6gseWtXw3+4
f/r4ry14iZCzpuBOcA16mW4z67h1Vas9mLNcB9QxLoJ3W6I1bcmAxz3GKjMW/AyAw5HODR5
Eom3DKk9QOOKkVAHLBsMe5Hf2rvPJIwgjkXavuM1YhcMWdvmIPHoKrFnWTLHDUpViueeDkm
pSuWu5aMigKD8yj2pI3PmCRlIHTA5zUO2QqXXagPp1FWY43Z1HbPJH0rVKyIdmbMAXyTbSL
jDtu5zkg9Miv0A8KAL4C0Fc4QafBnPYeWK/PK1eSCPfgElCcjtziv0J8KSb/Avh8EffsIC3
sPLFfEYFe8zrS3OgycE46DgVXu43nsp4VADyRsoyeBkEVKHJU45z0p3U8mvVa5lyjWjujxL
/AIVV4i3Y+0WnA/vnH8qztc8Caj4b0G71vVL6zjtLZQ0jFyMAnHU+5r6A6V5t8crC91f4H+
KNP06Ey3UsCBEyBnEiHvXiyyfDJN3f3n0cOIsc5JKz8rHhDeJ/D23Da3ZfjMtTWHifw82qW
arrdiXaeNQomBOdwFeBD4d+MgrA6K4/7bJz+tZllp9zo3jjTrHU4jb3MN/b7oiwbrIpHI/C
sKeV4eb9yrdr0PYrZ3ioQ/e0bJ97n6hxKQSP9rvUuGHbigc5A4JJ5pR/dY5xX0aPgmJ5eSM
9RyKRokcqJIw+DuGecH1pXdSSh3EgZ/yaFJZgc/hQ7PRiHDGDlcfSkwCvf6U7GNx9aQKeT/
kUwMLxcCPBusDni1f+VfOWQeM5Jr6P8Wk/8IZqwJ/5dn/lXzoqx43fd75r5TOf40fQ/QeFv
4FT1/Q90+HKZ8DWSnOA0nX/AHjXYDrg859K4/4dFW8DWTK2RukH/jxrssD9K+iwv8GHoj43
MP8Aeqn+J/mNwoxgVy+ueNtL8P6uunX0NwSYw5kRQwAP69q6plyc14r8TVP/AAmaKBndbJw
OT1NYY/ESw9JTh3OjKMJSxeI9lV2s/I9fsr601C1ivLSZZoZV3KyHrU7FjjOAD19q5H4cab
e6b4UCXiGNppmlRG4KqcYz6ev412RHI44rrozc6cZtWujgxNKNKtKnB3Se4zKMAeuK8V+LO
nxwa9bX0Y2faocN7lTj+Rr2tkyMCvLfi9HGbbR1PDb5PywK8/NY82Hb7NHrZDNxx0F3uvwL
fwg0+y0z4dx2tjCIIDdzyeWvRSzZOPTmvQtiHAK5+tcd8L4FHgZBuyPtEmMfUV3HlqB1rtw
rboQb7I4Mxio4uqo7czIsEcAcVy3izwZF4rltJJr1rT7OrABU3Zzj/CutAXgijcWzjHTirr
Uo1ock1oc9DEVMPUVSk7NHlZ+D9kGBOtTZ6/6of414/wDEnWfDXw68Wjw/fajM832ZLgnyD
0YkDpx2r6yKkgbhXyJ+0V8OtQ8S/FlNVgv7aGE6fDGI5M53KX547c15VbL8HSjzS91ep9Bh
M4zOrV5YPnfayOQm+LHgpBIpvZw4XJHkGvtPwzMt14T0eePmKayhkQ+xQEfpX5wa/wDB/Wd
L0bUtbl1SxeK1iMzIqtuIA6Cv0X8Cgf8ACufDHP8AzCrX/wBFLW+ApUIc0qDvczznFYuryQ
xUOW2qOhCjFIBnjrTww5GCMU0Nlia9M+cPO9X+Hj6z40l1ae+RLVnRzEqksdoHGe2cV6GoA
XGOlO47il6Z9K56OGp0HJw6u7Oqvi6teMI1HpFWQwkdqjkdUjaSR9qINzE9AB1qfANcP8S0
1k+EZf7LYCAH/SguS5j9vb1qq9X2NN1LXsLC0fb1o0r2u7XZ4jrl+up+Ir+/VvkuJmdfdc8
fpivTvhDpdqIdR1swqbpytqsuPm8sfMVHtuIP4V4/gl+OPevbvhDKv/CL3kJ+/HdEnnPBUf
4GvlMqkp4q782fo/EFP2WXckdlZHooHGSOadwKT60rMBjNfYn5ecH4y+IC+G70abYWqXN3t
DOXJCx56Djqak8GeO08TzyWN1ai1vY03gK2VkHfHoRWD8QfBOq3+strOkwG7EyqssSkblI4
yPXip/h74N1LSdSfWdVjNvJ5ZjihJBPPUnH0rwoYjFPGeza9306ep9ZKhlqyznTXtLd9b9r
dj07GBik4571IOVoAA617x8meH/FvT44PEtlfgc3NuVfA6lTj+R/SvnGe2T4YfF7QviJpY8
nTvtareRpwEDcSD6MpJ+or6W+Mk6nWNKt1PMcLu30LAD+VeKeLdOh1rwjqmnyKCJIGZP8AZ
ZRuU/mK+SeI+rY6XLs3qfpFDBvGZPBS+JJtfJv9D7KR4biGOeGQSRyKHRl6MCMg/lVgL0A9
K8f/AGbvGJ8YfBHSGuJfMvtKH9nXG45b5ANhP1Qr+Rr2LjPA5xX1h+cyVnYQKfWnYwMUCnC
gkYeRiuP+Iep/2V4Lu9j7ZrofZ4/+Bdf0zXYnvXinxc1YT63aaOjZW2j8xwP7zdP0H615+Y
VvZYeT76feexk2G+s4yEHstX8jzILk7QQR/s9a9c+EGigJfa7KmMn7PEfYcsf5CvKFG99iD
cSQFBHU+lfTXhnSE0Xw1Y6eow8cYMhHdzyx/M14GUUeet7R7R/M+14mxfssKqKes/yWpsYH
ApaXpzS59q+vPzIxNR8QW2neINL0iXHmX+/Df3cDj8zxWyDxXl/i3wv4q1jxguqWEUSw24Q
W7NKARtO7OO3JNem25la2jM6BJSo3qDkA9648PXlUnOMotWemm6PQxVClTpUp05JtrVdn/w
AMPrH8TaUuteGb7TyoLSxHZ7MOR+tbODTSG3DGMV0VIKpBwfU46c5U5qcd07nyJf232qzns
Zlx5qmNlPY9P514nLFJBcSRO3zxMUYHtjg/yr6b8f6T/ZPjS8jWPbDcf6RH/wAC6j8814F4
2sVtNfa4ClFu1EntuH3h/I15fD1Z0q88LPr+aPteI6axWEpY6n/V/wDgnLSoBuPmgr6LVXy
ySCoYgdhVofMemcjmgxErgH7oyCtfbNXPz3Yqqq4IwTznHqaSNXcMuwtk+mSKsiBVDDJPep
IZBD9wd8kDrVJA2V3hZYgpUqc87gQafGNjfuyMdCSOlLO8nmlmZiScnPf8adC7+aUcblIyD
05qtRFmxfzINq/eOVz179Pav0J8JgHwJoRxkfYLcf8Ajgr88tO2424IUKxJx35r9DvBvz+B
NBKABf7Pg4/7ZivhsGrSaO7ob2ABwKr3Epis5plAzGjMM9MgZqyQcelMdUdSjAFWGCPXNem
72aQovW54wPirr7DItrMf8BPH61n6r8Q9Y1bSrnTrq3tVhnXDlFOevbmvWbvQPCtjZzXd3p
djb28K7nkeMYUepp8Xhrw3NCsqaPZOjgMrLGMEHoa8KWFzCSs6it/XkfUwzLLYSUo4fVHzm
xjxgEHPavnbxqF/4XpG5OMXtnj80r6/+Pmoab4C+HMGtafoVs00l/HbkKNnDKx6j6V8V3+s
t4k+JVhqzW/kvLeW37pWyBh1H9KMvwFXD1m52tbp8jbMs1o47DKMLqV9mfqLn5uOxxSSbth
KpuYDgZxmgELkgDnmnBt2ccgV9AmfHDdpOWPHA4pQg3g570772ADXCeEfF/22/udD1GX/AE
mKVxBI3/LRdx4+orCdaEJxhJ6s6KWGqVYSqQ15dzveo5o4xUQfahDEdOpPWgMuCN3brW1zn
sZHiw58H6tgcfZnz+VfOoCjnOK+iPE5/wCKP1bBzi1fj8K+cxkkEjIr5bOX++j6fqff8Mfw
anr+h7t8OT/xQ1kR0Dyf+hGuyXpiuN+G/wDyIdoMYxJIP/HjXZZA5JHSvosL/Bh6I+PzH/e
6n+J/mJs+YtkknioHtLWS7WWS1R5Qv+sZASPbNWA64zng9KN+Qew7HrW8oqWklc4E2thcDP
SkduMBSR7UAEEAtn60h56/Lz0qkhBkBfYV4p8UNVS98SxWUThls02sR2ZuSPyxXo/i3xPB4
b0ZpQyveTArBFnqf7x9hXz3NLPcTyXMzs8kjlnYnqx6189m+Jio+xjv1Ps+G8BKU3i5rRaL
zf8AwD3H4YHb4JXnP+kSf0rtg5ySRx2rhfhYP+KIGecXMn9K7cAIcdQe1evhH+4h6I+ezNf
7ZV/xMk4IyeK88+JGra3pb6d/Y1zNCJA/mGNc5xjGePrXoCjB68+tOKZ+8AfqKeIpzqU3GE
uV9zHCVo4esqkoqSXRnz5/wlfjdgMahfYB5xH/APWrI1GTW9WuvtWpC7upgoUO8ZyAOnb3r
6Y2IMDav5UFExkKM/SvInlleorTq3X9eZ9JDiGnSfNTw8U+6/4Y+N/HEYj+H/iGOUFH+xSb
g4wRxX1T4EkDfDXwuUHB0q1/9FLXxL8fPHOtW/xT8Y+Go2gNoW8nHlgttMSk8+tfbPgAg/D
LwtjGP7KtcY/65LXbl+Gnh4SjLqzgzrH08dKFSCtpr6nRgdT60rAAZpaa3K+1emfPHCTeN5
bD4jzaDfhBYSbEjcDBjYqDye4J4rvK+fviIwHj2/AJ6RkEdR8o6V7D4N1ka34Ts7x2zOq+V
L/vLwf8fxrysFinUqTpTeqenpc+jzLL408NRxVJWUkk/W2/zOhqOVEeF45FDKwwQe4qTcCO
Oabw3WvUaurM+eR81+MtCPh3xPcWSj/R3/ewMTwVPb8DxXK/AT4jalbfHHW/CvigJZf2tEE
tYd3ypLFkqB670Zue5Fe6fFzS0n8PW+qog8y0l2MT/cb/AOvivkn4paJOtja+MdHLW+q6Oy
yebEcNsDAhs/7Jwfzr5jD8mDxsqclo9n6/1Y++rSqZllMaqesPiXe3X9T7+LqozUboSQckg
HOK8X+CHx10r4k6RDperyw2XiqBAJoGIVbsf89Is9c916j6V7cvqBmvqD4Jpx0Yi5xyMCnb
R6UvbnigdKCA7cU1m2qSRjjrQWArzD4hePIra1m0LRZ1e5kyk86niMd1B9T+lYV68KEHOZ3
YPBVcZVVKmt/wPPPHWtR634xvLqKTfBGPJix0Kr3/ABOa4+9YR6ZdzPjakDuc9MBTVojJAw
Txiua8cak+meFZY44/MnvmFtGuMj5gdxP0ANfEUoTxeISW8mfrtT2eAwTV9IR/Ib+yT4mk0
Tx/deGZ5sWmvW3mRKeizR/MPxKlh+Ar7jXGK/OHwzK3hrxFY69bKFu7OdZkKgDODkr+I4r9
EtM1C31XSbPU7Rg8F3EsyH2YZFfpeKw0qNn0Z+JKsq2qLvFJk4opDx1riKGySLFC8sjbVQF
ifQDrXy9r2ptq+vXupOd3nyl1B7L2H5Yr3X4hav8A2X4Ku9jYnuv9Hj5/vdT+Wa+e8dsDHp
Xy+dVryjSXTU/QeFcLaE8TLrov1/Q6j4f6QdW8aWiyR7oLU/aJPTA6D8TivooV5x8JdGNno
Fxq0i4kvZMIf9heP1Oa9IB4r08ro+zw6b3lr/keBxDi/rGNlFPSGn+f4iYo6d80pPFcH418
eP4ZvreysreK4ndd8gkYjYOg6evNd9atCjDnm7I8bDYWriqipUVds7zApRXiv/C3tYzj+y7
Md+rVp+H/AIo3eo+I7Ww1K1toILhvLDoTkMenX34rjhmWGnJRjLV+R61Th/HUoOpKKstd0e
rmkpBS8V6R4B5j8W9J8/RbbWUTLWj7JD/sN/gcV83+N7Jbvw80+zJtGEnvtPB/nn8K+ztY0
6PVtEvdNmAKXERT6HHB/OvlbULNw11YXSfMC0Min8j/AFr5bHN4PGwxMdnr/n+B9/kjWOy+
rgZvVbfPb7meDvMofaOMgg45/CohJgcMcY7U/UbOSy1OezIz5DlCSOQPWqeT5uQMIcjg9DX
6XTcZxUlsz80qxlCTjLdFh5fkO0E5PzE96SJ9z84HHSodxddh+UEcmhYi4wMZB456iujkVj
PmJCynAJLL9O9W4gD868g4496giUIhRtuc1Mi4AQZHv61m10LUiSzQqASOApypHPJ619/+D
dQsYfAGgrJeQIwsYRhpQCBsHXmvhCyVnlilIaNsbxuHBTPXPp1/KoPEniAQacNLskf7SI8z
uHO8Dsvt/hXwtC8ZWSO6EruzR+iQ1jS3QldUtXHqsqkfzph1fS8f8hG1/wC/q/418WfC55J
Ph/aNJkYllBDH/br1/wAAaQmseMoBLGrwWqmaRSODjgD8z+lcrzOTr+xjC7vY+t/sKlHC/W
p1dLXtZHuJ1fSmXDajaFSOcyr/AI0n9taSNqrqVr6f65f8a5/Vvhz4a1VWdLT7FM3/AC0t+
Bn6dK4LVfhVrVkTJpc8WoRdQv3H/wADW9bFYqjr7K67p3/4J5+FweAr6SrOL81+tzY+M1p4
d8V+Ao9MvpLe+jW7jlESTcggEZ+U5718/Wvw08FW2o21xDpO145kkBMz/KQwOevtXb3unX+
mzeVf2kltIf4ZF2/ke9VtyFh86hs569a+er4+tWnzwbj5H22CyrC0KPI7Tv1sj6NHizwyCU
bxJpYcfeU3UeR9Rmp4PEvh643G313T5lXg+XcI2PyNfl14smWDx5rgQ7v9Ll4GOPmzXrPwS
uY59D1duFH2lOOP7lfV18Q6ND2yV9j4fCZfTxOJ9g5W319D7uOvaMGz/a9qAP8ApstfPt1e
PFrdxcW0m11uHdJFPIO44INZBMW7AdPpkUjSDdw6Y9mFfMYvGzxHL7tmj7fLsppYFyanzc2
mp7n4f8f6Le6LG2uala2F6vyuJ5RGJSB95c9fpW7H4n8Pum5NdsmVhkFZVxj2NfD/AMYZnj
tdAaOdFJupFOSMAFRWN8P/ABumnaxJoGpSk2k5XypCeIXPv/dP6GvcpYms8Iq3Ldr9D5avg
MKsweHlJxi9vK/Q+6fEGv6LL4S1KCDVbaR3tnVVEgJJx0rwgMqj6nrVJZ4Qdoni46jzFpDd
QZx58Yb03j/GvnsXiZYmSm42sfY5dl9PAxlCMr3dz17wd488G6B4Wt9O1vxNp+n3aM7NDcT
BWAJyDiumg+J/w+u5I4LXxhpVxJJwiRzhmbjPA+lfA/xT/eeP5CqpKosFBAILbue3esD4cT
NbfEHSRcusMY3lsuAB8h6k9OtfVYeco4SM0tVE+ExeHp1MwlTk7Jyt95+kZ8beFVPGt2vPo
1A8b+FQ2f7ctz+PSvmf+0dPA3G/txn/AKar/jTP7a0pTn+0rTHr56f414yzit/J+Z9D/q1h
F/y9f4H0vL8QfCMRJOqq5/2FJ/pXOaz8V7JY2j0W0eaQ8CScbVH4dTXhY1zSCuf7Vs+P+m6
8/rTTr+jLlm1iyAHJ/frx+tZTzTEy0irfI6KPD+ApvmnK/q1Y6PUdSvtWvZL3ULkzzP3J+6
PQegrPOc7duPQVzt3458K2ULSTa5bPjgrE29s/QV5N40+LNzqttJp3h5HsrVhiS4Y4lcegA
+6P1rmo4LEYiWz13bPTxGZYTBU7XWmyR9WeAPjL8NNE8OT6bq3i6zs7qG7lVo5C3PTkYB49
/auzsvjf8K9QvorOy8Z2VxcynakaByWOM8cV+YjE45P0NdV8P7qCz8faLNc3CwwrcBnd2wo
+U4JPbrX1/I6NG0deVfkfm7nDF4nmnpzvXXufpf8A8LD8JY/5Cykf9c2/woPxG8JKf+QsOP
8Apm3+FfMbeKvDmwN/b1iB/wBd1qL/AISnw3yx16xAzjPnDr+dfPPNcT/J+DPr1w9gOtV/e
j6f/wCFkeDyP+QsM/8AXNv8KP8AhYnhDGTqnH/XJv8ACvl5vFXhtTk69YgY6+cMU4eLfDsX
zP4hsNuMAiYU1muKf/Lv8GP/AFey7/n6/vX+R1/jSHQdb8Zanq1tZWtyJ2BErwDLYUDJyPa
vUbX4q+BfC/g2ybVtU+xw2kEcL4hYhDgAAACvn0+M/CyEh/EOnkEcjzRXF/EzxXoWo/D6+t
rDV7S4uC8RWOJwTw4zxXPgq9eFfWOkn56anRmWCwc8HZSXuLSzWunXufXGk/Hf4Z67dyWmk
+IGuZ408xlW2cYXOM5I9TWu3xO8JgnN/N6YEDf4V+e3wf1mw07xRey6nfRWsb2uxWlbAJ3A
4/SvbH8beE4wofX7M5bj5+lenjMZiKNVwpxuvRni5ZlWBxOHVWrNqXa6/wAjv/Gus2ureLb
rUbB2e3mVArMu0nCgHitDwd8R9C8CaNqs/ie8lttODJIsiRmTDH5TwOfSvKD468IMBnxDZ5
A6eZXJ/EPxV4d1HwBqljZazbT3MgTZGj5Jw4P8q8fCuvHFKpy7vXTvufTY2nhXl0qHMnyrT
VX02PqTS/2kfhRq+pxadp+t3Et1McIv2R13EDPUiun/AOFq+Ev+fi5/78Gvy80nUZdL1uy1
KFiJLaZZAR7HmvqCPx94Pk258Q2oYgHaSRj26V7uPxGIoSXso3T8rnyOUYDA4uEvby5Wn3S
0PoXxf4+8Oa14UvdMs2ne4nUBA8RA6g5zXj1xbJdW8ltMitDMhjcNzuB4P6Vhx+NvCsvC67
anB9TxV+z1zSdRnSCy1CCd2HCK3NfP4j6ziZqpODul0TPs8HTwOBpSpwqKz11aPm660m80T
xK9taSywXOnTFUmicq4IPykEcg4wa9/+HX7TXjLRJ4NJ8cCHU7E/Il042zJ6bmH3vc4zXln
j+GVfHV5LEhaOXaysOjMFANReHtBm1253JGVtbd90rkcA+gr7mhTnWhFbSaR+W4mrToVZO6
lBN+lj7ktvjFoskAknsblNyhgYyrgj86Zc/GTS0T/AETSrqZu29lRf61886fdnS7SOw8oT2
6D5Qxwy/Q/06Vopf2DoSLhoicZEqH/ANCHBrz8bg83wz9yKlHulf8AA9vLcRw/i9ajcJdm9
Pkzv9f+JHiDW43t0lXT7R+GS3yCw9261xxkJXghsVRa8sljLNfwgD3P+FZ914ksrUYhR7pj
jBUbF/M14EcuzLGT96nJvzVl+Oh9jHM8mwEP3dSKXk7v8NTbmmS3haaVxHGoLMzdq841zWJ
NXuvMUFLdMrGp6gev1NGra1d6i4MsiiLPywrwq/4mscsgwsgwT3A71+gZLw+sD++razf3L/
gn5zxBxN/aH7ihpTX4/wDAHMzpGU3DGQWxz05/Cvdvhp8c9H8LeBoNC1+2vbiazkZIngUEG
InKg5PUZI/KvAJZHwDgFQevrUIkZjJwOvQdq+jrYaFaPJM+Qo4h0nddT7K0349+GtVeSK00
zUC8ShmEm1Tg9+taJ+L+lEDOkXeM/wB9a+PNC1gaZrsM8j7YGUrIQc/Kfbvjiu6PjDQduTf
nYO/lt/hXwmb4fG4evy4SDlBrtc/QclWVYnDc+MkozT/mt6dT1Pxx40TxQ9nHBay20FuGOx
2BLMe/HsP1rjGkYnA4rnv+Ey0INj7dkn/pm3+FRTeMtD8tnjujI6qdq+WRk/X618vUy7Ma1
TnlSld+R9th8wyrCUfZUq0eVX+0mevQftB+GPD9vHokfh/UHFiiwlkZNuQOep9auWX7SGh3
9/DZ2/hrUfMlOAWdAB7mvlAXLSSPJM25mJdierEmt/wzf2NhqM19fSFQF2RBUJwT948V+h4
jArD4RyhFymlpbv6H5RhsTTxONUalowctW309bn1cfjHaY40Of/v8v+FeX67q8+ua9earMu
1p2yFznao4A/SuPPjHQkXcbiU/9sjVY+ONCGSZZ8EdTEa+AxOFzTEJRqU3ZeR+n4KpkmCm6
lGpFN/3rnSTXIhgeV2AijUsx9AOa4UfEqBX3x6dNuUhlfzBx6EVH4m8WWd/osllpzSb58K7
Mu3Cd8V52N29ckYXJr28nyCM6cp42LTvotrWPCz3iWVOrGngJpq2r0dz6jtf2qbOOzijm8K
zyTqoDv8AaVAYgYJ6V1emfHyLVdPivrbQcRyZG1p+VIOCDxXxhnoRg98da6zwp4ji0SOeC9
Mht5m3xhEzhuh/OvazPBVY4fmwfxL53R83lNfC1MTy45Lkd9drM+rf+FzytwNCTHvMf8K8+
1zU49Y1y61KO0W0+0MGMYbcM45OfevOB4+0RSPluTj/AKZ//XqRfiBo5XeY7k4H9wD+tfE1
sHmuJSVWm3byR+gYbEZJg5OdCpFN+bMT4gWDW2qR30WAl0gWTjncv/1q4RFbedoznOB1zXe
+KPFGl6xo7WkVrcCdWV4yygAH359DXDhGMnQjtmvvcmjWjhI08RG0o6fLofneeuhPGyqYeS
lGWunfqIAuHUls9OP1qaKFty4JOTnOKiRWSRs4wepqwj7YgysADyQa9q1jwxhVA2MnIP8AF
2okzGUAYn6USS7yA7Kw67h1qVF3IAR8wOQfSpcQIG12LTNLN1JlpWBVF67j6fSuRklub29k
uTNu82MNJLIxJY/54/Cqmq3IF3DbTKxhCFgM9GPOat2CebKsKlVLR8e4r4ihGyu+p6cVyq6
Ea51CFV8u8ljjVtxVHZQc+wr7Z/ZQ8NXdj8MrrxTqEsstxrlwfJMjFtsEeVXGfVtx/KvjmH
SLrU9esNG09d93e3KW8YHXLnaCPxNfpx4b0Sz8M+F9L8P2IVbXTbVLdMf7KgZ/E8/jXVyx3
SNJVZ8vLfQ1T8q7gpOD0FGwKvAwo7Uu8byo7U88jFUY3MfW9E0bX9Naw1vTYL+1bkxzJkD3
HcH6V8E/H/QvCPhfx/daD4Nku7FrOFXuI3naSNpGGdiEnKkAjg8fSv0EupYre3kuJjiOJC7
H0A5r5I8X+FfD/jTVb3UtV09ftV3IztPGdj89Oe/GOtcGJxdLDNe0V7nrZfl1fG8zpO3KfI
9zpt2bJtVDRzozEOFbLxnOMsOoHvVOK7uYAYoJ3jQkZ2sQSfpXu158EdQ/tG2/4RfU1luHc
RpHcjDNk4wccEV9gzfBX4c6h4O0zw7q/hWxuo7C2SBJlj8uUEDkhxhuuT1rro4ijXjem7o5
sVhsRg5pVVZn5pjVL5Yy/wBpl5JTlz6U6DUrp5THJdOgI4JY8elfXvjD9jTSp1kn8EeJZrE
nlLTUV8xM+gcfMB9Qa8F8T/AT4m+DpWn1Pw1LdWiZP2qwxcR49wvI/Kt1Fdjm9u3u2jhg9x
ILb7VOJQ3G5iTt9OKfqpw8fkZeRxtYx4IZvb2xWXJLMrRQSI0b52lSMH8qhd2QyHeSoOMDq
BmhpLRA5X1ua9ncN5FzH5u1iARuJyuOvNWNPWaW8j81WljKl8uxBUDjOB71mqlk3Cbi7nqv
YY6Vq2lqwLStc7oXR0ZgcnJ6DPXrg1LjoVzN9TOklb+0pEiMiyOu1GYlju/H1qXTLX7RNcs
sUs/kJvYRdTz0INOM13Hbi2gDINmGLJyhByDnrzxzVdLzVbCy+02xeGOcn51H3unU/wCetT
ZibbLUzR2VpD58MhFzuLhz8yY6YFZkqRlcxAlF4ZunNGoMhlDwO00bqCeT8rY5z6HOaZHvm
JdlJ+UBsj261Sig5pdxi7drB8nbxn0pbXyXMgmLKNoAYdqeqxCObILnaByMd6ktLH7RDKZJ
ooXZcosjEA/j2rXlXQXMyR7XUbSyj1DaBaXRIVwQc4OOfQ/Ws1pHZmC8DOQBTkWXDplwhwS
oPWkSN5mIROWOMDrTsQOVckky7QMUwq54Q7srnA9BUk9q0M20ghSMj1pqzSNbm242glw2Oa
kZCWJCrjGBU/zmJ2KbtxGCOQMVCFJG7BxjJNWV/chW8zO7B24PIoUR3Ky+ZtYhcjH5UAlio
fdszyQM4FWfMLySJGw2kZ+pFRShugQx54K+po5QuyzeaWbdFuY5RcWUgxHPGOC391v7p9qo
EKF3KT+VWIppYYmi5MbkMYyfkYjoSO/embEdYhsKcYZgc5OeppNX2IV0Qozq6sOvQVqyxyz
2ybjhiw78H0qn5KiRUWXcuchsYNWy8USKCx3K4bAPTHSmkNXKcVrPdXTQW8e+XBIUdTjrip
rWzlupgtvG05AzIh4x609RJdXolVioDcOvBHfjFem+DPD/APwlBuJoXUX8UgSSZUA3RleS/
PDds9+9XGnzOyIqT5IuTPL5tOlt3ZZRhgOFXk1oabZ21/bNFIk1vOD8lwBujbPZ/T619Cav
8ItJ1SWBopzbso2zYXG/jqMdK6ez+HPha10G10r7LuMGW+0pgPIx6k+o9j2rqhhJ3szzJZp
SUU1e58+aD4R1O7uEt/LbCnk7sivavDmgWfh6ESRDddMu0uwwyj0FdpZeHtNsLNYNOtUVVB
G7+JiepzVO806ZcFlLKBw/pXr4XDRpavc8jFY6VbRaIztS0TRtdtjHdwbi+MOmAU96sWmlW
GlWS2GlwCO3QsQrchye596gxNbOCMn/AGs1q28kN0cONrH17H1rvVGKfOlqcftm1y9DHuLP
5SY4wpHb1qi0LdMY45rrGt8jbIPk/hYCs66smjkJVD0zntXRFoDlpofkKkFjWVdQEMTtwW5
6dK66S2BUAqAcVnz2gblhgA9BVJpFXZxk8PzvsICgY6dqoSoc4AY4wBXWz2Q3Hj15x1NZNx
ahXOCeRzxjBrRNM0jK5z+1tozwrHqaTaw3n+E8/jV+S2JUq5AA9RTPLwHfsetNo0TZUZMbS
F3Y4IzUZy0uARtI4A71caI+af3ZK+gpTAOWIIJ9Kx2N1qisEwCCwHPNMMZDNwd3bmrgg4PA
YgYI9KjbGckHj07cUlJByvcSKLb0CgcY96nOG6LluvTFVn4xyfzxSCTkhmOQeDWbjc0gx8r
jqTjgj1zVSUq7ZBwDyO+KeeDjG5c5JzSCNsdTjHGe9RY1uNdSD8rYyOcc1W8r5flJbn0rQj
iG9C5LE8E5xT/s4DFkbrk7uxNQ4otNmYoUscDB7nHGamfDrGFOV2dzjuamkhQIAD8x79qaV
bBYkEDqMdPasn3NYMrBAh7HBqMIyFccjjirqRBcZc9MdPWmFMOz9FHcVNhp2HRks2WP7zt2
xUZB3EO/HqKfHHliOg4Oe+MVIyJvbbjg9+Kkq9yDCBGQnnH5VGyJjdkFSfxNTsvzEDgEUwB
Nw44Ax9PfFMaGqo+XIDYPWlOS4YvyD2pWXghfXIJ7Upiyu4jDjGSDRYTPPtelxewRIAWROv
YZOa3NNuoooI5JFXf5eFfrWDqtxZ3tvp95GPLuGjZJl6/MG4P0INaNqoMuJHBQRjhelfFxh
ZJHqxd1qe9fsyeGx4j+Lz63NAGt9ChNzuI481/kjH/oR/CvuUJnIIGD15rxL9mTwonh34QR
apLD5N1rs7XR3Dnyh8sY/IE/8Cr2/wAv357VoiWxoVgwwM46CnnfSgcZzn2pfoc1Qji/iPq
raf4PnhR8S3rCBAPTq36D9a8Kyd2CeP5V9F+IfC2m+I4447/zMxZ8so2NpPXjpXnWq/Cq/g
zJpN5HdKOfLl+Q/n0NfL5nh8ROtzxjeKPuMizDB4eh7KpK0m767feZnw40o33ir7YyBorFf
MJI/jPC/wBT+Fe3qHK+tcl4D8Pz6F4fkF5D5d7cSF5FJB2gcKPy/nXWqT05zXr5fR9lQSa1
ep4GcYpYnFylF6LRAwOenGKidWzlTjNWMvgDtQckY716J41j58/aX0PwLY/CXVfEGqeG7CT
WpClrY3KxhJVmc/eyuCcAMec9K/P9/LB8tSSO7EV+jXxiubXUr208P3EMdxBAvnSxyKHXc3
Aznvj+dfOuufB3wpqm+Sxil0udv4oGymf90/0xXlzzWjTqulPp1Po8PkOIq4eNenb3uh4Ba
aTq2p/bJdM0u8vorVVeV7aJpPJU8AttHANOtNRmtg0MxWIN65ypB7jqK+//ANnP4bDwD4J1
G4uZEuLvV7rzPNVNv7lBtRcH33H8a7rxL8Lfh/4uST/hIPCenXbv/wAthEI5B/wNcGvUjNS
ipLZng1VKnNwktj82hOJZTKdzgj5XY8cev41Escc7Ml1c+YsikKqnai9819ia/wDskeHZd8
nhTxFeaaGB2214PPjHtu4YD868R8U/s0fFbQJpJtO02HWLYAlpNPlDHp/zzOG/LNXuRzx6n
kN1pUa4+yTgIu1drHGW9feiO2cSTCSeNJDtHHQ1tXOkX2kyiy1O2mtpoeWiuIzG2cf7QrPm
04uxEbqyNiTjtwRinsF10KxUWumGZE82WVmGAc9OtQiO2uNNmvIy0ToNpTOTntWtaaaLrQ3
TIjlRyxb1qD7JHHbzWdu4kiAJlZhjPek3roM59JN0juD8wAA56HpnirA82xeIv0GHwp7VpW
9jY3dwYreHaFUMSHPX3pZBF5LRmLPPzbhmtFqBQuJHvpw+0Z9OhIqCa3KeYQQdgx9KZdMsM
2Ii/HX/AAqJLksWDHO4Hv7UaIaZft3jFmisikbemPepyAw3FAQvIGKqxsjRoqRgqR/n9amO
Y3coxI2gtkdDTEZ3np9oMjqMcYAH6064vfMyEAweSSOc1XdAWYg4X1NRM7OecVLkwFaRzgE
kgDA+lIrsCfpik2n0p+x1wShx796m5J7hpnhbwv478BWNvpNxHBqljbiNptu1wwGSHHcE55
rx/VtH1LRL37NqEGxyAyuDlXBHBBHBpuk61qmhX327SLyS0nxt3xt1HofWuvuNe0u/+FCaT
cyY1SxuQYY5l3Fo3Yn5G9Bg5/3q65ThVjtaSX3nHGnOlJtO8W9uxwqzNuAI6dMV6d4C1g2l
2lzYH7LfxpgY+YTA9Q46EH3rznThMmpQy25HmRMHBIyMg56d69V020jujFcWqJDfzpl7ZR8
pPXCn9cVlTumb1npZnvug6pBrOlR3KMhlUhZ0Xjy39Dnt6VqpuGOM9s44ry3wlZXVrqcT2d
3gSHE6AkfJ1wR36V6jbyDKiRQ6DqqtjNelTra8stz5TE04qd47FiJlXOMH6cVO/wA8bI0Y4
6r6CqgUddytwRjuKlV2VVVuQensDXoQkcTdtDLvLABCYuUPBXHT6VjeUYiJYiTg8r3rsXMb
YYbVfGMk8n3qnd6aZN7oFVweeMD8feu2nMlrqjPsb8mILMcqfzFaTwpJEQgyMZKe1Yc0Esc
pDDYw6g96uWd8YW8tzlQPXkfQ1pKPY1hU7le8tQvIPGe/FY13GQPQA12rQ215GvTk5Ddvoa
ybrTmRjG6YP8PNZxlZ2OhvmWhxdxExYyBeRj8ayJ7c53HcM9cfWuqubZ43bPIJ496y7iIgZ
AGMj6V0pmSbRyk6gxNuGGHc9+1VpBGoO48+vpXSvppmOQu1e7OcKo5qBrLSYmJup3nJG7av
yLj+ZH5VlVxFOirzZ34ahVxMuWnG5z88iRjazbearh3kjaRIpJFU4+RSx7+ldIL6yMmLTTY
IVA2l2TP8+a0tP1W/t7col0wlc7sL8oUfQduK8WrnEEm6cbn0dHI6smlUmonJQ2+pSxny9N
um7HELAU+aw1GGDzJtKvY0zyxgbGfriuxm18zOI2MLcfMx4NW7XxA8JUBimwkiMMRnIx0rz
v7bfNrFHp/2AraT/D/gnmM7xI3zphicc8YpACfmAx/dAr1kXek3LSSXOmJPK3BaUGRSB6g8
D8KrP4U8LX3FuJ9OkblZIW3rk/7J6Cu+hnFOatONjhr5FWguam1LyPKlUbypBOTg9ial2+u
SvYetdVrHg3VdIV7kxrfWSnm5g5K/7w6j61zzBAgYgDHPByBXsRqRqK8Xc8F05wdpqxUXPl
8424zzzn3p4c7eAcmkLbUVSvzY4OOtIrRhiAAx/EUNBsxxbkpsyM8MeM8dKjRBht3I9CakR
mUEbSOeBSSFGRtp+U/hWVka3EyjHoCR19/SnbhkgYJ/OoMgHp+PvSEhH3DPXODU21C411Zn
aQMQeABRErHJxkZ9aleQ42lsZ9KiEeHMhbcxqbIu9xxKtGEBxjrxyf8AOaRG+XbuALHvzTW
P7wHYck5xjvQC4UDGR655FTe5rYkZFThXAPemF8bVWM7mGAuM/WonJCHBLY60JksecY6Zpp
XJbPJ1274+wxyT9a7zwboUvibxJpOhWgzcanNHbgqOm44LfguT+FcEo2hGA65ByK+rf2S/B
w1Hxld+K54N1vpNqIoieB58hI49wgY/8CFfGvRnrrY+09OsLbTtItNOsVEdvaRJBEo/hVQF
H6CrmMsD146+lNVSYiA2w/ypyjaOSeeeTVIyFHtQeASOtKCCM9K5Txh4vTwrFaH7MLmW4Y/
u92CEA5P8qirVhSi5zdkjehQqYioqVJXbOnG4ORkkH1pwAAx61xml/EjwzqRUSzvZSE42zr
gf99DiutgnhuEWeCdJoz0ZCCDU060KqvCVyq+GrUHy1YtepLg9x0oxkdMCnEHvxTfmAIPTs
fWtjmDGcionZIYWklbaqKWYk9AOtSE4wa5H4haq2meEbiJJMTXn7hMdgfvfpn86yrVFSpub
6I6cNRlXqxpR6ux4preoNq2u3uqMSTPKSoP93oB+QFVrGzmv72C0txmWdxGv4nFQHG0MBjm
u7+GGmNe+KHvpI8w2UZIP+23A/TNfDUKbr1lF9WfrWLqxwWEcltFafoew2VvHY2FvZRACOG
NUXHoBirIG4DjjtUapIVG5hv6EjgH6VOv3dp5xxX3sVZWR+PSbbbYwqT2/OmMp3KxHtip8c
ZGfxqKa4hgZBPPHEHO1d7Abj6CmLV6Ixtc8MeH/ABPZPZ+IdFtNShPa4iDEfQ9R+BrwLxj+
yn4fvGmvfBWqS6VO4yLO7YywE+gb7y/rX0wV5+tNaOmmRyrdH5kfEPwL4x+H7LZ6/pUtgu4
+XcI26KXJ/hccHjt1rgku7i4ZYWzvc8443fWv1l1bR9M1zTJdK1jT7e/sp12yQTxh0cfQ/w
A6+Ivjn8BG+GyP4u8IRfaPDpc+fDIN8liWPygHuhPGT071VilNrSR4BbyvY3NwS/z7AWAHf
0q3HN5kBDIEJO7p1rPEklvcmWYKCwJKdcVJc6jG8KvCeRwwFVHc0G3UFu0hdT5gK4xnofWs
6OOGR9u4ocEnjNK8z7z5eQSuCAOlOTYkWDHl34FNoB1uXQY3qvy8K3Rue1WpZESDcGyuAGH
XJ71VkSGOz+dj5pxjsKryzZOUbGeoxxQ3YRJcy27sDbI0SgDIJ6n1qmQacDhge9TSMnkqVQ
DPfv8AjU7iYz5QqlickcUrOpXGST1z6VG+SRk9qVFJDkZ4HOKd2K5veHvD03iYXFjpYaTVI
1M0cOf9cowCqj+9zn6Cs+6jNvNLbTDbcQv5bDOQCDgitTwNpU+r+NtNsbW7ms5Xcus8Jw8e
1S24flR4w0jUtG8V3UGqzrcXEzfaPPUYEu453Y9T3rRJ8vNbQy9pFVPZ31texDo9jMb5Lh4
w0at17V6Z4etvMukYsWDHa244wBzXF6Bbu8KIzcZPHfIPpXpOg2ikFoh04JPU1Ubp3RnWkk
nc9L0cpuIWFWLgFpRw2B0B7H69a6GJj8u0jOelY+nwfZrUIThyoYgj24q9E5L4yc1wTxH71
tHgzXMasbHBLA9OlWdu6MttVRnHJwTWdHgDAzn1zVuKRhwByM4ya9vD4m6SZwVIFkRksVKg
tyAc5FTRSJvYPnJ6f72O9RIy4BBAPcHv7U9FUouG+ccHj+frXqRmmjJJoku9OjvEKH5JBkA
nsa5i606a0OydWGB94dDXXW77MBx8obJx1GBg/jU7rBPBtlUOmMkntnIreFXldi3FTWm5xN
rPLA+PMz7Hoa3IrmC8i2MSADwO6/8A1qraho72mHjXzbc9x/DWOXe0JnWQxovO7GcV1aT2M
4ylF8rNC6sTypQuM5z2xXPXWmzRZ2RFos/eb7o/xrSh1ia+nMCJ+6UdH4/E06+u4gGhSb7U
rD5gDnB/lXJVrOC5Vueph6MZ6vVnBaldM900SyytEp+UbsZ98CudvPNjLrArYkHJbv35rrt
RskmcvGWQ5PI4zWFNbtvOWzxj0/OvMqYeVS7cj6ihiVTio8trGTaTTJOTJ8ykEctjtV22lj
kEVol9sdlJTf2x29fXiqksA3sTlcd81jTwyzXQEcZDBgVkIOF9+K5JUHQj7m7PQjiVWlaWx
0UqzWxlchZ2Ax935h/9emWOqq4H2hcOXPznqMe1ZM2ozPOnl3fMQCux459c+9SLdNPfl4Sj
EDEgKfdOPXvnmuBWxD5JJXO7m9h78ZaHSrqLncqpIh3dM5yPb8q1Yr1pbcfvCki4bAHUVws
eomzk8jYI8jIIOQOvI9K2LB7mdncSJhW+XdyfU/hSjBawtax0RxEnZrU7zRfEEsMyrOmVY8
sORiq3iXwZBfh7jR4YoJmGTEv3JM9sdjXM2vnxlUZiUPQr9ea6nTL64YfMxCH5c9xiinXqY
aasViMLTxcPeX+Z5dLHNGzQzQyJNESjRyDayEdR+FQSQuTuQAqBgAGvXde0SLxMstzGVTW7
aPqAAtzEOgP+0OgNeVM4UkEMmGwQRz7j2xX1mFxUcRG637Hw2Nwc8NU5J/eQgPGwVlzz0PS
nJIFG0x7DnqfWnuzjKo2SOPrUBBJw64JxkY6V12OJuwskqgMFXO7sOMVFGF3HA3DPGeaGQ4
LFtwGB1xT0jK5O7B6cUh82oxlIVnX5iT3HGBUsaKr8gAY9MU1gVIU9DnGaFk3MBzgevNYtF
xkPaN9x2JvGepOMUiksSWUMwGTTBcHPlqB160ibiXG7BJxnrRyl8yGmMspdl47j0qI70+UE
sD0xUySkMQW5PAwe/rTWZlCMcY56jFKzDmR57eXdi+lW1usW2SI/JgeuM5r9D/2dfDcOg/A
nQZlCm51VTqFw47l/uj8FAFfm5btbm38uWV0Z5F/gyAM8mvojwB+0N4u8B+GrfQm+z6xY20
K/ZUnTHloONgYdsevIr4t3bPaila1z77VcAkD25p3X72K8F8D/ALUHhDxVfwaRfabeaXqMw
ONq+dESBk8jkDr1Fez6frOmarEZbC/huFxnCtyPqKlTjflvqU6FRR5+XTv0NMgHivnz4h6s
uqeMLny23w2gFunvj7x/P+Ve2a/qq6P4cvNSfBaKP5PdjwP1r5pdneQvI25idzE9yeTXzue
V2oxpLrqz7DhbC3qTxD6aL9RqttPzfdr6I8CaZ/Zfg2xhddssw89x7tz/ACxXg+iac2p69Y
WCLu8+ZVb2XOT+gNfTSjYoVVwoAAx2FRkdHWVV+h0cVYj3adBer/JfqTYwetJntTNxAp27p
X1Fz4KwpHHAxXivxP1UXniKLTkb93ZJ8wH99uT+mK9gu7pLawnupzsjiRnYnsAM18y6hfza
hqdzfSMS9xK0mPTJ6flivDzety01T7/kj6zhrC+0xDrPaP5srtxgE8A817x8N9KOneEYp5U
xLesZzkcheij8v514npOnPq2s2Wmx8tcShCPQdz+AzX03axxx20UcS7URAqj0A4xXLk1Lmn
Kq+mh6nFGK5aUMPHrq/wBB4TNPC46UL6elOr6c/PiMg/hXjvxT1Pz9cttNR/ltI/NbHZm/+
sP1r2UnnHtXF6r8OtF1bV5tTuJ7lZZm3SKrjBP5cV5+Pp1alPkpLfc9jKMRQw2I9rX2S09S
X4d3l3eeC4JL2RpHSR40duSUB45711ZFVbCztdNsYrK1jEUEK7UQelWwQFzg110YuFOMZO7
SODFVI1a06kFZNtjfl3gHg1T1TTLHVtKutM1G3S5s7qNopoZBlXQjBBq6SrHO0/iKY5wB1A
PGa2bOY/O34o/BObQdd1Sbw40k8Fu7h7RzlwueCp/iGO3WvGoLSPBRtwb8q+7/ABw6y+OdV
lTBCyBc+4ABr5k+LPhm30nUhr1jD5UOoEpKB91JRzux7j9RXiYDHuVV4eo766M+szHKowws
MXR00V169jzP7OseJIztBH1yfxqQQKqrIAJGHJ44GO9IV1B4mGFfacB8D3rf8G+Dta8beJL
Xw3okImvrttpJyEiUfed/RRnn8B3r6G58tc4y6kErLwC2MA/0qqY23lTkEda/Tnw78Efh9o
vw8s/Bt54estYt4V3T3F1CDJPKR80m7quewB4AFec+LP2Q/BOph7jwrqN1oNxj5YpP38JP4
/MPzqdGZufc+DGidTg/XNJ82D7V7t4s/Zr+KPhqa4uE0ePXLNRxNpr7zjPUocNXkF3ptxZX
ZtNQt57ScN80U8ZjcfUHBp8pSlF7GQQcAmrFrEsu8FgCcAZq1IYYnKOOdvYdaoblDNtz7VN
rMotQX1xp19Dd2EzW1zAcpLEcFT61s+LPF9z4ufTrm9t0jvbSHyZJk4E3OQ2OxrnjFKIVma
JvKLFQ2PlJ7jPrTorOWdcQje3XYvJ/Kq5pW5UZuMXJSa1R0ng8yyX7GNHc5Bz/APWr3vw1p
4SFbmaLYucgFeWPp9K8x+GXh2a6n86aNooIH3O+MZPZQf517jFhU2EAAdMCuStiHD3VueZj
Kl3yIuIwb5XGSQPmGeKshSoaTHyK+0P09xkfSq0URCZYZXHHvVmFpUlDg4ZTwwrzk7nnk8c
mVBweenNWMkhWXqTgY9fSq3BIWIhH+VQvQHrkkk8GmrJICEdSpwCCeD9a66NVxe5EopmnFM
y4PNXlkaSMcg4BA45OayYm9TkHoKvI8e3HI+rcZr3MNiekjllF9DSjK+au/BWPgY5B+vrya
mtmZGUqCRySp4zzjA9eDWXHKwJIYEDpxVyJ8orZBcfeU9Tx+letGaa0MloaMZWRdi4kzhQo
GPY/0/OsHV9BguYjLCAVzlowe9akUzBi5k2y529cEfX/ADmriLhWZXXaDgM3AwD90evBrWM
3B3NdJq3U8f1CC9011MednIz1IqC0kNxDh1G8DHI616xquhxXqs6hRJjIAHDdga4XUtN+yl
4Wi2SDk5GPypu3xLVHVTrSiuV6P8ygYkIVnjz9TzWPqGmxyAmNtoPJFasjzx4WcHA4DUpgV
8lyVYjk44JrRQpzV47HTGvKLu2cbPprJzwcjOfb1rMkg2rtPDE5zjnP+c16A9hHJGwxz6et
YtxpZjZ/lLe+K5ZrlO6nied6nE3OmnzJbkBnYj7nqR0xRYsI0lbafmIJwOh9K37y2eCVgow
eo+lZ7HapAiGD/dFcyox9oqq0PQVaXs+Te5Sa2juSglTIXIU5wVq9ZqEuFijc/MCoyemaTb
iIsv8AFyPaqBlQSgibYQeo4I/GtakKcXdrVjpVKj0R1VrKtusiuyTLn5TnJHrxWxaXlskLl
kYLnCle9cbpd75skkPIC/KHP17e1b0Z8uAsUHD8YPUetePUgnPbRn0dCvy07N6nRQzbbqO5
hkdfl+Vh1rA8a6TDLGfEFpGI97hLyNRwHP3ZB9eh96uGTMdvIrhVHylMcjJ6iuk0q2tdSt7
rTrvL291GYJQpx1B5+ozmlTqvDVFJdPyOfG0o4qk113R40UlLFiOmAfamlmDbmJXI25HPHN
XZ45rG7ubGdSZbSZoZCw6leM/iMH8arMu4kA8etfZU2qkVKPU+GmuVtMgVV8zO7Oe3QCpFy
H3bPvdFxnmlhBJ8twOB6VLhUZSecNjrTZncrsgO5sMWIwB6UwhhKecgetXvkJYgqAeuTxiq
jj5T1AAHHvUmiZTZXyxwSxpEkdE+XLDOf8RUxO2Q4JPHrUDZO0lflGTjNPlRMpWQzcQGOfl
6D61IrIUBcgsw4z0FQzMq43DA9B2NNdjNDtDrnH5CpnEzhM4C6svsE0KzHehBYH34zW1pN9
LYRrDIiT2ksYae3cgbhnoPQ+hrHinW90wW1w376Hc6Ox+8MAbavadaz3N3BHb/ADl4ckHjZ
9a+EV76H0ytbU7nwdqOk+G/FEmvJi8s542jh/frHJb5I3BlPUgDGR2r2bSPHvhjUJh/Z+rr
b3AOQrsYm+oya8D0jw5fXeqpKlok0Ucm9nZfkOPUkd66W58BQtHPKZvNmALhYxgJ7AYyea5
MXlCxcvaq8WezgM9lgIexaUo9j6Lu/E2sahpC6bd6lLcWwYON+Gzjp83cVjbiG5FfOfh7XN
a8PXU9ouq3RMZYIkX71BwSPlPb+VdPp/xpa2lFrr2mCQ7sC4tvlyv97Yf8a+bxWU4pe9fn/
M+vwOfYGS5Lcl9fL8D6p+E+n/bPEVzqTqCtpFtU/wC23/1gfzr2sEV+XOpfFLxPbeOL7XfD
Wt32liRgsSxSlRsUYGR0P/169Y8Iftf+NdICQeJ9PttegUhTIP3M+O5yPlP4ivoMBQeHoRg
9+p8jmuIWMxUqkXpsvRH3awywwMUrZ69cc1wHh34r+Htb0+2uruOfSpLiNZBHcDIXcM4LCu
3tb21vYhLaXMc8R/ijYMP0rqp1YVFeDuebWw1ai/3sWjjfifrH2DwobMNiW+YRDH90csf5D
8a8NBBP+Ndz8TNVGo+KjZo2YrFPK69WPLf0FcSNv3m6jnBr4vMa3tsRLstD9MyLDewwUbrW
Wr/T8D0b4U6WZ9buNVdMpaJ5aH/bbr+n869kjz83+yxHNcv4E0j+yfB9tHIuJ7gefJx0LdB
+AxXTwpsBJdnLHOTX1eAo+xw8Yvd6s+BzjFfWcZOa2Wi9EOyyr0BNKHJ5ABHrSheMGkACrh
RgV3njsN4L9O1I2HHHQ15vrnxFm0jxlLYRwpcafAFjlx9/f1Yg+2eleiWtxDd2kVzA4eGVA
6MO4I4rCnXp1W4weq3Ouvg61CEKlSNlJXRIQc9MUNgR4xmnL34xS45zWxxkfJIJrF8Sa7be
H9FmvrhhvAIhjzy79hUXi7xBd+G9IF9b6f8AaxnazFsLGexPfFeDax4g1PXtQN1qU3mMAQq
AYVB6AV5OOzGGHTpx+I+jyjJ541qrLSC37vyKEs01zPLPO26SVi7k+p5P61wXxRsY7v4f3S
ugYpNE6A+u7H8ia7Z1IwS34V5j8XNcFto9pocNxsuLqQTNsGSEXoMe7YH4V85gYyqYiCW9z
7rNHClgql9rW/yPJdO0q81O/tdN0qCSWW5mSBII1JeR2OAoFffvwZ+E9n8MvCwW4Edzr98o
a+ulGdvcRIf7q/qefSuV/Z/+ED+FtIh8ZeK7YL4jvY8wwOvNjEw7j/now6+g49a99XIIHav
vb9D8ieruBXHQc0oxtHXNS0UAQkgAZyDWB4j8GeE/F1ubbxJoFlqi4xmeIFl+jDkfnXS4JH
tTCg6gUxWR8yeL/wBj3wZqxe58K6zeaFcclYZv9IhJ9OcMB+Jr5h+Jvwa8UfCq8tD4he0ns
75nS2ubWTcHK4JypAI6iv052nHP4GvnH9qrwfqPirQ/DI0uSFZbO4mJSQ7d4ZV6flWc6kaa
5puyLpUp1JqnT1b6Hyz4S1rRbLRrrQNf0xbvTrtvM8xPvRsRj+nbmthvhnbS+TfeHLpbnTH
IJlLfvYV6ncPb865S68OavpEirqdhPb4OwMUyh99w47V1/hO41C1u0h0eXyzMNsqPyrrjnc
Pp0NdUcRTqQtLVd10OXE4adCTkrxfW56NpthHp9lHZ2qKsSjjHUnuT71ox4XhjznioYN6RK
rsW2jBYr147VaQJuy2egODXzs3dtnjPe7LXn4ULuAyOAelKDuHyg4PSmIy4BCgcduppxQdM
4PBArO4rEiHLYPH161ZTZkNKpmAUgZJGOPX2OKqgrwFBOB1xyKkODhewHetE2SXQEAURFpA
NqnPXJHp1xUm5WAYH6YPSqEUrRyLJG7Ky9CDg1aTbIAXIiIGMjOG9z71106uhLVyyrMScAm
rkMm0g9QetZ4d48CVSu5QQP61aikBwCOf5V7WFxSVoyOSpTadzVRkeRBK2w9MqvX8KuQTbx
vl+bcc5kztx0zjv9ax0kOADwASatQz7XBJYY4wDjg9a9nmutDKMrPU20G3hV3LIFdgDgg8n
B9RkVV1HSra8DI5WfaMeYozg4z/Q06zuGgw4ONrg4Y8cDj39q17ZY7gxhQrSbixicbR93GT
6jkY+lZuUoO6OyDjPRnmWpaDcW2PNG5D0cDIxWRLYzRrhicHsTwfpXrl/pSRskaZmBTdKM5
APt79Olc5e6MFDG3ViinBVx86n3rWM+Z80HqFSMoHCw2bvgSNtB5+6cirX9lQu3zz5XHBA/
StKS2dWOGPXoelOjjAX5sfnjFU5c26syY1pLZnJatpEEQWTbuVeMjk81z17o7/6yNfkI6Yw
RXpTwh4ykgXAz3qhLp6RKRGdw755qX7q7nVDESjszyi5sJIc87uOg7VhnT/Mc7uCTwD0r1T
VtMW6UMpEbqMEEYFcdc2PlDa6H3bHWsWoVdHuerh8S1E5+1d01Dy+rdRg4GK65dStZbFYfK
MWGVWIweTz+uKwGgEZ3dCOhxzmkjsI5RJEJGR5Rnapwpbsc/pXPiMPKMUkrtHq4fEJvtc6a
cK+yaNgqEfKO7EVpaLqJjuljkkIWUYJB6GsnT41OhwxsNjQllwBxVQSmzvUDnAYYXA4rzcR
H2C5kevTnGtHlfyLnjzT/K1Ox1WMF49RhO/jpLGdp/NShrkPnwrkjH90HpXpfiuFrn4cWN9
lWNvfKrDuodGU4/FVrzYxEvk+nHavqcsnz4aLPjcwhyYmSIsEE4OD0JoALDaTgcYz1qyqBk
Bz83cEYyKk8rL7gO2OR04r0WcHUrR7CxRycdcmlaOJnACnLdcnGKdIuWJbDKO2Oc0fdTA79
/esnuUmV/KjyfcdM1D5A554xxtqQFvlVmYYJGT9aVk2/wATHPoKL2HyplCSFWBDA7yeff6U
2O2Hmgk+/wCGOKvGLadqDng8H2pq5Djf82Rg8UpPQUYHlel6fd6ne21nZjMrsTu7KMjJPsK
9asofC2k29tp9m8eoa1cnZK1xIUiUbsYJHHPWua1+2PgW3XTLVVe6vGdxdqNyvESMYI7joR
XM20rrIHyGymMMM55PNfFpqk7W1PdSVVJ9D2TWPE+laBcQWZnS7KShZIrQ8IO4ycDIrWvtQ
juktpNCcXn2mMNHclCggU5zvU/xDHQcGvOPDfiPSptVhtfFcSvZvIqG4VcMnpux94V3HjHx
Bp3hfTI5bW4gvJrkt9kihfcpUcBuO3p612wq8ybbsjnnT5bRS+Yp8OeGrlbmzt13X8Ue6V0
c+aSw/wBYw78+nSuP0zwlotp4lkstfieWeeLbB5jny5D/ABMjd29j0zxmuW0W88S6l4pTV7
K8khvY5AzXSnmMdl9+CeK7XxTq9osEdvqQ+1yyMrGOIBGhx/GuOjcZHrSi4yXNbYrkcXyp3
vucj4y8EtoNwt3p0hubCZtqhuXQ4ztPrXKwxSx3sbmEHY43K/AODyDXZ+Iz4geOz1e21U6x
p1rgQzqoEkWe0i9m7E1gXWy8k+3m3MDzKN4HzLn+8PQdOK5KkY3eljsoyaW92j2rSvjNpXl
pHq9g1p0G+A70H4da9E8P+MrK/b7V4b1wF/4hDIVYfVetfG0x5wrbgfWrWnrqKLLf2EzRtA
MuyOVYDpXz9XKKbfNRbiz6rD8RVoLlxEVNf18j7QmnnnuZLidy8kjbnZurE9TV7RLe3vdcs
ra6migt5JR5skrBVVR15PFfJmi/FHxjoscMRvftlv8AeCXK789sbuv610HiL4r/APCSeFTo
4sPsdxNKnmsj5VkByR69cV5KyitGqubWNz3nn+FqYefJ7sraL/I/S2AxmJTEVKbflKnIx7V
Luwu4nAHJzX5heFPiz8Q/Bpkk0HxNcxW8Ug/0eV/OiOe21uAK+rfhd+0FrXijRrmbxRoNvs
gkEIntGK+acZY7W47jvX1NWpCjDmqOyPgaOFniJctHV9j6RDA4xzVHVtQj0zSLrUJcBbeNn
574HArE0bxr4Z1JEjtr5LZscQz/ACEewzwa574p6xHFo1tpMUgJu28x8HPyL/icflXPiMTC
NCVSLTN8NgKs8VChOLTb69up5NNO93dzXFxkzTuZHPuTmvd/h5M83gSw8w5KF0H0DHFeCqB
zzmvfvAlubXwPpyEEF0MnP+0xNeFk7ftZeh9hxKorCwiu+n3M6rtxTSwGc9qM4BFM4zya+p
PzspavZxahpN1ZTAMk8bJ+nH618yyRtG7pg7lyp+tfU7KCvXtXzLqJP9qXeMAefJg/8CNfM
51Bc0JddT7jheq17WHTR/mcB4l+Ifh/w3C8Yukvb/b8ttC4OD/tMOFH610XwD+Fl34u1pfi
346txIjS+Zpdm64VyD8spU/wL/CO5Gay/DP7PUfjD4snXb6EQ+D41WeeMfKbibPMKj+6cZJ
9DjvX2NBDDbW0cFvEkUMShI40GFRQMAADoAK9TLsLSpUlUhq31PIzrMK9es6NTRReyBkJzu
Gc+lKowBxxU/30puzAr0z54UHk8DNNYgKMnAHc0rfLz075ryvxJ4zOqeJbLRNMl/0KO6jE0
qn/AFzBhwP9kfrXPXxEKCTl10R24TB1MXNxhsldvsj1QKetKTgUBgKXIPFdBxADmvK/jH/y
DdJJ/wCesn/oIr1MV5d8YMf2XpRJx+9f/wBBrzcz/wB1l8vzR7OSf7/S9f0Z4sY0dcSKGTH
KsMg1ymj6MNJhme6j23jyktCUxsU/7X5V2ORjseeRXMxzXEib7q5kuZ24eSQ5ZuePyHArxc
rnyqa9D1+NNIUn5v8AQ1SyJMVLLKUOCytuUgAd/TtUoUNI8ajkHpjBB6856VTVwEKkD6E1a
WY8Pkk57nPNeq5Jn5g2nrYlRWSLeMlTwCe/+eKcGYkAjqM49qasiiRt5KhtzERHbknnjt1x
To5co7yMDIQDkA5bnBHoOM9qydugaAr5PI/L1p4lOMMpHXmljhXcigH5xlQrAsRnGPY4HQ1
GwBAwwYY+XH8Xt/OqexLRKCw2tnHfI6VYjkyAucbux71AQAME9F6jkUqHdjkbeoLUouxD0L
cU+w7SodMhijD72P8A9dXYXj2swbLjqjdT6Y9aylAY5Vt4HJGcVZhxtJGScdTxXVTqNMg00
lAYZGMHB9qsq/G8seOoqikiSOrTN3yX6sf1qRPNiRGYZDjIPYj/ACRXuYbF20ZhUp9UaUUh
8z5jkHv6VqW8zuzoCCzkAKSecdgKwlk4GDu+vNaEMpijwQQzdCew9q9lNTV0YQk4s660vIB
utLm53wuAUkz8pI6qfQE1Wurdt0k0KqpI3BV7E9v9oVkJdspD7jhgAR9OlaMF0JEEcmcLlk
OeR75PbNRyODujujWU1ZmTeaZHMS0SKjEZMeeoPce/tXNXFs8MhRl+XPf+td5LHCFX5MOU4
GCQceh7fWqF7apPEC6kE8BmGD+I7j3rohNTVpGNSnrdHHqiqxH8Dc5xnmmSr83LBW7EVcub
K4s5dzAFDnAHI/CqchXHTKmqUuR+9sZJ9DLvYNyMQQDg5ri9QtpFf95ggHANeiSRKEYBQR0
B9KoXFglxGVKjnHzYzUT5E7pHVRquJ5pdx7ZfMCZwPTr61VbKr8qEcd+tdPqmlPDcHLZ64+
lZH2GVTtxuDHGfTitFJT2PSpVLa3J9KlVIJI3ZfKPzHPH1qlLLG00rYWRRkDPYZ7VYNhMsI
O75Oy+tULuF7ZURgNzAk4rnrYaDi3Y9Kji5O0U9jpbuWS6+Gd3EWYiC4il/AMB/WuIY5OGj
wV5GP4q6RpbiHwdeQFS3nCL3DYYH8M4rAKKQSwJbjFduWK9HQ4c0k1iLvqVlZjNwcEdiamQ
5Qknnv9aj8oeZtCknsW608n5AxxhRt4r0pR7Hmp9wMeCAw+YDr7U3cpfnIC85o3E5IYAHsx
600FnlHJP1HQ+lZuF0aXsiuU3SbnyU9M/WliZHIZlLBTyMU4h2kIVWHccdaYTJk7uCe6nr/
hWbWhcdBwZhcNJkEcnjgUiovYD5uRimI0hVmPUnjgc0kJbd80gVgT07is2WmO0688NfEPw+
dAnd7PU4Jc2ZK5KgqBuz0IyMMv41xOseH77QLttO1K2aGeNAoZWyjj1U9wazdC8U3Gg6dJF
BbxO8jFkcjBVuMEnuPauq1T4gan4h0OPTtZhtLuVUUifZh1wuDgj8Ca+Qc4Tiubc9WMJRne
Hw/wBbHCtbStfRRxFneRwqjj5j0HWnT2baZrS2euW9xCIXCzQ52yKPbORmm6jC1tcMhIcBs
Bh0P+c1Wvrq8up1ku7iSZ0QIHkJY7R0HNZXtudSPWmks9F8GW99otkn2ScFvMDh33dvM9G9
e3NcPFNdXP2qf7O80uPn2neyAjqB1P17Vm6VrN3piO0M7LFJ8rxMcq/TtU1k1xdXpmtt0bR
gt+6/hGeR7A9K3dTmsZqHLdktjealouoCaOYoJ1BeKX5kmT3Hce9eoJotnd+EiF0o28k6iR
YUIV0znAB759/WvLLmRXnNw52ADCgdAB2ArpfD3ja4sbiO1uJPOtuQWblhwcY9s04SS0ZFS
Dkvd3MHxDomraJbLb38DJamRpI/mDKCw9u+AM1E17bJoBgKQxqyEKI8iRm6gn26Vp654qvt
Xhkgk228T9UiGSfqTya5JQMRhD87Zznpj1rKSjf3TSClb3hojLsFhbeQPmz09qspalJQScE
Hpj2qw2k3FuqyZQFlBCq2WGexFEkc4lBClixx7g+ntSLKTyvHHNEpGd4JPc8V2/hP4p6r4W
sBpq2dvd2KsW2ONr5JyTuHX8a4baGSSORijh8ksp546VKqRGGZUspGlCnBXnA7k1z1qUK0e
Soro6cPiauHl7Sk7M+i9D+L3hnVSq3pl02Rv+ey7kJ9Aw/wrv4NSttTto5bTUEvIgPldJd4
x6DnivjaR746ckkrb7dJMDkDBx7c1ZtNe1HT7qO6sJntNmcCFyNteHWyaDX7qVvyPpcPxNV
i17eF/TRn2KhywDEgE4Ne+eEfHfgjXbKLT/D3iGyupbZRAYPMCyKV4IKnB6ivz0034x+J4Y
Wtbp4bxnBVZZFwy5HByOv41g2ySW1is5vZLecnez5IYnPt0q8twdTDOXtOtjHOsyw+NjTVO
+l/0P1aLcjtS5yvavhb4K/E7x+usX1qPE9zqOi2UCkR3o8352PABPI4B719K6T8WoX2x61p
zRZ6ywHcPxU13Tx1CFT2M5WZ5VPKMVWoqvRjzRf3/cenXEiwWssxbCpGWPtgV8/+HPD9z4r
12RQfLtgxknlA+6Ceg9zXrV1rmneItAu7TQ9RhluZ08lVY7WTccEkH0Ga1dC0Ky8P6PHp1m
gwvzO56u3djXNiMOsXVjr7q3879DowmLnl1GorWqS0V+nn+OhesLG20+whsrSIRQwrtVR2q
ztpM4Xg96UZzzXrKyVkeA25NuW44fKKAwNNYnHHNIVAHJpiK2qWA1PTZrEzywLMu1niOGA9
jXm5+FdzZ6pbXlhqiyRQzI/lzKQcA5IyK9UGCOtKcEZBrkr4OlXkpTWq2O/DY/EYWLjSlZP
cYBuGfyoxzinUH1NdZwCAYGK8u+MfOk6WSM4nYf8AjtepDpXmPxhUHR9N4z+/b/0GvNzP/d
Z/L80ezkn+/wBL1/Q8T2AkdRzjrXLoyrwRgA5z369K64rswfcVyJwN3TJY4496+cy+6cj2e
Nf4dH1f6FnzyN2ATk9TUyz7QOAD3NVS4PBYBTjHvTQRwARXrM/L7GgtyH2ttzk+tWElBGNu
c8CspGKuOD/9epkmJ78Z+tTchx7Gp55XhRxShyY1AOcc9eBVRXLIQGBIPWpEkZZFRehBJbj
inzEGhFOkbIHUleuxOOcdefpSl1ZlLEHleAMYH9apjcuCfw96mEoJA24AHrWsWDZaQDf9/I
Ynr/CO31NSoSsZkKkAd+v51TXC/KTip4p2A+XBG7JB5BrWLVyS5HIScMMH1BzVqG5eMkqeC
MMpHDDPQ+3FUFmBYblU47gYzk5qzCqSviOUKWxhWOOp6A12Qa7ku/Q1LV4WjcllK4wyScDs
cg/XNToyyZK4XJ5jJ6deh/xrNMM8CfvFIGSpxycjnkewNOiddwycEH8vavVo1JwRlOz3Rqp
NhlB4Jxwe1XI7jD5dgyhuRn+VYy3G/Cuc+hPVf8+lWBlI2lR98RI5x78Z9DXpwrqRi48ruj
pLXUHIIlkOBwJDglPYDPTnpT3w7Sq5O9RkjcGIXjkHPP0rn1kLbTuCkY+p+hrQjuAVEE4ZO
vlsGACkkfpnNW49Ym0Kt1ZkjNDJuWRVYyMRtGMf/Wrn9U0kxMZImyvcdMexromjEZdmAJBY
Bs7skHPPpnPWqzARzFGZ+pGOOMjge9dMHdET13OOY7GyDtbA460wgyfNGQPVTXRX2ipdJ58
A2tjJjB/UVzzQywSbTwAPT9KqdP7UDOLcXZmTeqCcSKMdcHrWbOiJHtUDym46d62LkMZGbI
YdazZUZx8pwvY1koX2O+FTQzGjDrswAijAz0H0rCvOMoODyBj1rpJbV0BbJx/KqcunkqJBG
SevFbx1vFmkaqjJMq3LRnSkjGTIZACSeyjoPxrDlUSNgKOM+1dLd2YgSFPLJIUljnOMnj9K
zZ7YNw8ZD9iB2r0cJT9nTUTDE4h1arkYMilH+ZzkH8AKawEmQg2rnir8ttxl14HQjv61TaN
kxgY/pXba5nzjHRn5JXgUi5VuCTjjPr7VIGAfGQSaTBGT0wR171k4s3hIrM77wVAXA6etRg
5O5gxYZPIqxgn5gqjPp2oChlIyd3SsnE05kVi2D/qxnPXHWmCVTJkDIBz8vOasEbeR8/fGO
Kj8lmwNpVvYVjKFjZSurnjul3RsbmC78qOcIx/dSqCrDuDXsthpPgbxzaRS6a6aVf7MvAAF
O5vT1UHtXiIKrZLnOTJyPwrqNJsL69lhuNJnt4pQoKIbkRuD6DNfE0Z8rta6PWq01JXvZrq
iz4t8Jah4fiSSYmW3Mu0SKp4P+RXLzwF7jIYbMce3tXdzeK/GulSSWupX437l22tzCshlRi
eV4IwMetZl14qe8uQ+oaTp9wio4CrCE5I4PGOR1FXOML3jp6lU3UtrZnJw2lxPcR2sUTvPI
dqxr1JNeo6T4eOjeHAs8RW6fJnz2xwfwA6fnXmVtcXdveR3sErRzwtuWQdVIr2rwz4s03xn
BJpesn+zdWlj8tJ0A2Scc4HTPJ4q6EY3d9+gV3NK8Tx6aX+0NSaGzZIolRgrSvtUgAnOfXi
s+O42qMjBznPeus8Y+DNT8PXMbeV5trJkI8a7lxnj/PWuNdGRgD371jKMouz3NITUo3WprP
GZYYLoMoSVipU8bQO9asel2qWdndPfwn7Q3KwgvJGM4G8Y+X2rGiJ8oQmRvLT5uTx+VTNd3
FuHaKTZuTY4UfeXI/qBzQuxZ1d3DAQwgjiFyseBCpMjsPU56GufLBBIrdVyDk89fT1rqfCd
pL4gt5Y7BgdRjZVe2QgTSIQMvvPbPYYxWTe2NrqGvC18OQSTXCkiSQkeUijgtnpjPeny21J
5knY5zz1VLgHI8xiASOgqfzpbd1lgdolkiy0g9GHIwKllsY1aaOSQSMr43Kcg8066VBGVgO
Bsxg80mi79UQW9rJJKYZHESyuAXGcfdzUd1YmGZhEBsY8ZB4PSrH2uWLyhkbRgkDrmpZfPl
BnPzHdg/Ng0JKwjNENyzLcPGNkWFHlrgE+hq1JftNZtbSb1XpwOVwegpS1xa3L29xkIp8xl
Q5XP/wCqrEcQuY0BcKrBpH43AY/xqLIZBZ6tf6DqZm0a/uLVVGSyNjI7ZHevRtD+NOpWg2a
7DDexgZDxDY5/LivNLHTIr7VWzKVtQjSyHGCFHb860r7wbqNuY/swNwWi8xgv3l7Y9/w9K5
6uChiI3nG514fMq+Fdqc2vLofQeg/FDwprBUrftY3HZLkbCD7N0P516vonxA1+wjU22pC8t
j0WYiRfwOcivhHypLaOZJtyTAfKpHT61PofivXdBuFfTNSuIR3QMSh+q9K8iWVTpu+Gm4vs
fRQz6nWjyY2kpLufoto3xu0e51+XQtU0y6t7mGBZ5LmFd8K7iQFPcE4zjmvSdO1vSdXiEmn
X8Vxnsrcj8OtfnP4f+Nd1azsus6VFcea2+We3Ox2OAMkHg8AV6voXxD8MaxskstWFncHosx
8ps/WqeJxeHsqsLruiY5dl2Mv7Cryy7P8A4P8AmfW3iLxFZeG9Le7uiXkbiKFT80jeg9vev
F28d+Jv7Vlv49RdDIc+T1jUdgFNYF3ql5qMkct5eSXbIoWN3fdhfY1WDqzck14+MzGpVn+7
fKl/Wp9Dl2SUcLTaqpTk9+3yPVdK+LD/ACx6zpgbHBltz+u0/wCNd5pXirQdXCiy1CN5G/5
Zsdrfka+SfFXjLTvCVor3TCW6l5itw2CR/ePoPer3gDxvpHirXNM+wtJDOLiMvHKMbSWGAG
6E124fG4xQU5x5o9zysflmWKUoRnyTSva+h9hk89MU7r2po6Yo7gjivpT4MWvMvi/j+xdOJ
PS4b/0GvTec815l8YB/xINOOORcEZ/4Ca83M/8AdZ/L8z2Ml/3+l6njDsGYY4964uU5LAEg
K3X+ldmFy2C3TtXEyj98YQx3sxCr1JPoPU+1fOZddyaPd4zV6VL1ZKd5VWBGTxjripkdgCj
EZIxnHaqgkIUAcL0xjvTkDMyqQfmB28enXHrXq8rPy9otrsQgKG65z6fjUhhZEwW298etMA
WLaN3md8ehpBKXIzubbxSIJ4pRjB/DHarSnAReR2qgrAEgrk+uatJMoYKQHA9Dg0iXEuRkt
Hg52+/XNTKhZQwI46k1mrOQBx06Ac4qwkrDAUce/erjbqQ4l09Mk5OfTpTo/mx/Dn0qOORW
zjg0qjccE4I71on0IJmwp3A5+lTWp2FJW28P8gcEoT6Mewwcmqwb5tm4njLMBnA7nj061M0
rwAqu0rIDGGjOBKmSMkdQTx6cCtI6a3GrbsuG+l8wnzXXKhd27OQPU96sR3CyFRPGMZ5ZOG
9f8axTICuD3pwuXU8E5xXRGvKOpLN4Kkh3Qy7iC37t/lIA9ex4qxBNJFgHKBunXmsWFwxye
Dngk9/atBLqToxVh6OM/wD6q7KVdrVENJmxlZpMwkK3A2dA3+FTRSknZLwM4DDBINZttPDu
QAmMjH3jkfnWqgDoo8tdx47FWGfXtXsUa99DGUL7FmGfkxT8EH5SRlc993tVh4SJljZW2hj
lF5ZeOoPocZrNMbCIgHdt4ODwTk9PpU0dwfK2b8EZ2kjP4H2ruj3iJO2kixtMbtmRSCDsxk
jPsaqX1nFeRbuFkPAcHANapMdzLkQBJV/1kP8Ae49OoPPUcVVCdXzkkn5T0ranUvqxyjbTo
cJqNlPGzI2QR/F6/jWYqmNQjAFm4B9RXpV3ZRXUBDAFMEDH3k/+tXIajpMsTAgBkJ+VhXUn
CXkzOLlD0M0W3mjjBYetQ+Qf9Wo53DPY+9Xo3aEbWGeOO9KOQ0g6txxzn1rFRcqjT2NHOyu
jnLtC1zK5GA3AA52gdMVmywMwYlycD866e5tvkYlQQfTrWRcWzJkIOB1xzXrx2scak73Zgz
W7EY6qBWQ1vKsewpt5xk9xXTSIwXIBxjv3FZ7xLkqcgg84/lXQmaKbRgG2YSF9ox7H9KaQ3
m7eF9BWtNEoBIGD1J/vVnyRFQv3iBznNVudEZ2K+B8oDYydpz0psalRtVgVBxnHNOdHEnDD
g84701CySYKDbngDis3E6IyQoXzNyqxAB6HrUQzuwXO49eeBVh1BTd1O7FQlNzhd2cfxHua
wcTaLPC1C/Z13EnJIAB744rVswdyIVG5Yxhvb0qeK08MzW1q8t9e2xkLAgxq+2ujh8Pae8I
ax161aMqEHn5Rj6dq/PEtT6PmOfLzQSJcRSOsqEMrBuU+hq4mq/aJBFrGbyBuMAAOvXkMOe
PetC88Kam9pJNbtHdbGB2wsH3duCD1HWuauo5LXCMhV8YPGCPrWybQ/dZevNES2hjv7abzr
GQkLIpwR7N6GqAhYSowkKqrblK9cirGm6mbXk7WhcYkiblX7fnWjaWMF/cH+zJ4Y41Yfup5
AGj/xA9auLulYNup1Wk+PhHYPpfiCD7bCxAEqgZHoT7jsRXLeINGtbq3fWNGjlXbI32q1cf
Nb88Fh157npV688G6tHZmaOGK4XHzeRIGK1z9wLm3leQSyCR08t8scsp7H1FaSnL4ZmcYwb
vDczkgmgXzXUPjtmm3MqyHkcbeMcfhU7XIXhpAcccjqO9Urpk35iK4kH+fpWOxsMtr25srk
3FncSQSlSu+M7TgjBH4g10U/iuD/AIRe20PTNLSwGP8ASpkc7rk9sn0zziuUINLg+9ZXaZP
qXo71o4yp5II255omuZGlLo5AHQr0ziq8kRQHcu0g9KlW4mitGhG0RueTjk8VRdyNXbzVVG
Zy2OPU1rtLEbICaWVLqKQhkxgcdM/SsdVG5WizkHgk4OanInl8y4bJUHLsT1PrT1sI1raGS
9d3K7LaFf3soz83c/Umo7e2D7z9uFvCoLAnv+FV5tQeS2S0ki8mLAwQSMj39az3SNWXbIHD
DOQOlILm9FfpZWNyltOk0srIfMCYwq87ce5/lXeeE746naLqF/PH5pcxhRx90defqTXlg+U
hUY8ZOc9Kv2uvXUOkS6NsWSCUhgwGGXByea6aVTl3MqkeZWHeKL5L7xRfTxk4MhAI6HFYUW
d+ewBP6VYmw9zMxHAJJ29KIBEeCD0PHrWFru7LXYijJLLjOcYrQhll8sB8AAbSDxVWAwhkx
w3I56U+5kVZcKoPcH3osiuax0mkeMfEGhADS9UmRQMCNjvjPTsa77TPjPqYsJhqGiJcXCj9
3JCSilufvD0+leNw3BX5zznJw3St7R52vbqC2hg3SFsbVONwPrnt9K4q+Dw9XWUUejh80xW
GVqc3b7/zNiyXVfGPiW5vrlpHRpMzSSdEXPCj8OAK9g8Omz8O3+n3FlaCOK1uEuPLHBfawJ
/E4rItLWKxsUghVFXHzFB1bv8A/rqfzQq/M+MDn14rmm76LRI8GtiJ1Z80j6z0P4z+DdVdY
ru4k0mdjjbcj5c+zDivQ7W/sr2JZbO7huUbkNE4YH8q+CklQxhG+7jrjGRXceDL25trFzYX
MkMkcpP7qQhwMDnFRWxjoR55K6PRy6l9erqhdRbW59ig57V5r8Xv+RcsT/08n/0E1yelfEj
xNYIq3Esd9GOonXDY+op/jDxpa+KdDtrVLOW2uYZt7qxBXGCODXDi8fQr4aUYvXt8z6rBZN
isJjac5q8U90cCqbiMg49q8B8TeIrk63drFLGJbeRxGn3VXDEcHswxnPXNfQYXbggDrzmvm
G60QeIvF+sRLqsVhLHcTg+YrMGG89do4z0z61nkcOacvQ6+K2vZ0m+jf5Gz/wALE1Z/JudT
so7sRoYppYwY5JCOjOeQxx3wK57R/G95F4qha/1KYaLLc7po2JfYjN8xUdj9K1tQ8GDRtHv
ru71iW5ZUVPJWIjcCRx14OPWvM7pbaOb/AEN3eMqCd4wVPcfhX086fLL3kfn9Nwmm4o+mLb
VNIvLi6TS9Uh1G3hcL9oQ4DA9ODgjt2rQjJVOhAANeGeAtFvdQe41PTNYhs3syqywSMN8qN
ndhe4H6Zr26IMUUZ46DJrycTQUGuU8+vCEHaLLCnqMg+tSRhGZj0GM1Co+bONwPtzTgVUct
17E1zcpyFlUOM7scdf6U5HKuN3X0qt5gHyA8HPB9KeCWIGCMjrms7WFY0EdQpByWHpVhHQD
LEHI6VnRo6j5xgZq5b+dE8V2seVSQAOy5Td1APbPB6+lUm7kNa6F6MukLT21woUoVlX7vBY
DaP7wPfFRgbpGwoVWbOEGAPYVAZEIACFWOWc5yCxJPA7fSpI3+UuSVx0NW5Evsh7R/Jk8n3
pqIpX+73NSAhl6HPOSRTWK5HAJPGaEybE8LBAqjI5yM9KtpMpXDDJ55NZ+WXjfvXjAJ6E9h
78VNENyk55HBGeT71ak1sKxpl9qb1OVPOQP5+lXLW58tCoOEbGQOQaz7SSVEufLZlzCdxHX
AxkVdE8UrSPJbosnzY2fLknHJ7YGOmO9d1Ku1axLgtzSe8M07TkBZcYLAYz9RU4uIp5PnHl
uF5dRnJ9x/hWUuxpdsNyhOQMSZQn156VqwktbBZlDLENyEjIZSctyO/fr0r16WKTS7mTpNs
tRktGgJVHVSVkJzu4+6f8KnWYEFJgY2yRkLjk8gH2qkEWGYxxTCNWVRmTlXHchvTj0q60kF
xF++Ahl+8CR7DAz3/pXoxq30J5RzylZOBskHQjjP0piokoYyK0mSSwY8Y9frmoJVeMlZYyo
DEZPXI9uv/wCuncryxx7gYGa6U+xF2tGY+paMoVpbX5kxk55I9qwCJYzg4HfA716Arq2MAb
v0IrD1fSvNZ57RQGHLR+nuK7aVRN2kZTjp7pz6bHQgoAx9s5qCax3g7Rk9gKnKlGBAC9gaI
3+QhlIHc55+tdm2qMYu61OdnsmErFgM9c+lZj2wU4P3ep+tdrNbJKoIwDj73r9ayLmy2sSw
A3eo61rGZXqc3NbqSc/N+FZ0sKqMKhyeTkVvzRusmTx1bnoKzpkJbjBOPr9a1jIq6MKS3Qj
OOucccZqp5KplgSGz8prZmixlSuQe341myIpbbuHXoOK0V2bRmUwZCxYEjIzuxzUe5uhA7c
+tTzKY845wPXgVEOZcYGw4Oc/54pSWh0xmmeDqgEUTqwZmcgpjp0/nXS27fK4bC7UB2HIOP
Ue1c3GxRYWC5AfPXjNbUN28l2Hk+dgvIJ/SvzDrofXLY0DFdLH5ls+1g+QoJBBq7cyQ6pY7
NUYR3hOBc/3xj7rf41zt3qE6yEIx68N0zVW51KW4IAJIC7QM9u9bXdgtcS7tprWUxNE2V9s
g++e9XIljihkmhlV2KKGULkgn+tT+H/FmoaBLujRLqEjHlTcgHsa7rS9W8KeNZxp+qabBom
pySB4riBVVZm9CT0zmtYQUtE9TKU5R1tdHL6T4quNK06AW9/JCykMwjOdx/GrWrFPElj9tt
hIHRmYk4JJHqR2qh4x8Daj4VuN3zXNg5ws4XG0/3WHY+/Q1zNpPLaXC3CklQRuUMVDjP3SR
61LUo+7IqDjUXNEhljeOVlkGGBOc0iRM8bP/AAr1PpW7qt7p9zCHjieGVuql94TI7d6yBEJ
LTzFkUtnmPuPeosWQogbcPbg1KkTswCqflqO3kEUwcqGx2IzV1L7auxFC/wB3A4qlYBk0Ox
JGZiGOMAtTLkAMoBydvP5VHLIJGkbcckjgipUt553xjdlAQCe1O6ewDIY3ZN4Vj0UEcYNR+
ZInmRljub5WGe2atx290E+VCcjnJ6V1A+H91cJazWt5HJ50TTSoesW0qCM9ySSB9KahKS0I
lJR3OJcktyc44GTT1UpkkAfLke9d5q/g+zeZmsw1sRwV6j3JzXHLbSM8qoDPKu5dozkBRyf
piiUHF6gpJq4yMxmUF1YKoHTvUzrElwJNwAOflx1qqZH87aQUIAUnIOT9acY5SuQQQcnceB
9KLjZfeKGZZJjHtI6qD3x1+lZPypP8uWHPWrBuXRZCSAxOMevFQxIzOv8At5+YmpbBCM0ZR
ABh1zk/yqP5g2Tn8amKbHxwCQRz2ph+fI3DA7MeadgsbN34jmvvE1rrs9hZCeExM8cUQSOY
pgZZemWxzjrXY+FWs7jxHqV7p+lm2t55jLbl3DfZ0Od0eAOeowfRa4bTdIkv7gKjqFJABxw
Se1evaPpkWk2P2dFUSHBY+prCrKyszKpNJWNiOQNGXU/d6Y71MrBlIZMFhkHFU4rZjHlSNo
Jwe5q4oVF2hskcdOK4WcIwrhtpyfcH8eaLm/isrY3ss3keXyGXr+HfNMCsHy4LKehHfjrXD
eP9ZaCeC0UYITfgd855NEIKpLlZcI80lY1Jfir4hivRJaX+YxwIpAJRj3PWus0v4zWMyqms
ac8Un8Uludw/I188Fj+7CPtYsQSeOTSJK8MsiCQsVz8wbg4rSpl+HqfFH9D6XC5ri8MrQnp
2ep9e6X4r8Pa2UXTdXgdyf9UzbXz/ALp5r5l124vrDxlq93ZzvBJHezFZIzgjDk/lXOxyyo
fMVzvDKQ6noatTrPLC08pZnCncSevrz3pYLARws5Si7pnRmOayx1OMJxs0e5eAvHuka1p0f
h/WrSOKdiwk3cRzKRyR7+35V574t8J6RDfpfaMbqPS5jhjLEcxHOAQOpB6c4NcOZSsybT5e
3BzkjB9a7XQ/iFqVleOdUT+043ILb/vJg8Ecduv1Ar3PaKcVCf3nyzw7hN1KW76Gt8O59P8
ACN9qFr4ysfscd5bhra6dCH3A5wjc447V3fgvWBq8OpS6nfwGytELgqdpxjLOGIx8oxlTye
1eUeMvFllqcC2FjauFZvOklmbLEnoBnoPyrk7HUL+COe1gnkEFzgTRA/LJg5GR3wa55qnez
V0h+xdSLc9Gz6qubOWzRXJ3wSYMU2MBsjIB9Dgjiqh6HIwwH1rlfhl4x0K206eDWdbuTNeT
iA2soLwA7ciRjzznC5HSvQb7RLiOzkvbRQ0MQDSxbsmEZ6g/xLz+tedXwbUfaUtuvkedVj7
KXIzLiAA4H4mrasGO3IA61T8xQuM8+pFKGJO0tz14rytyWahw+BvA9+341IEMLshAuIhI2x
mVvKuAvG4Zx6/Ws7PllfnDhl3EKSSvzFcNxx2P0IqdZmKqmWKKTtGeBnripd4gyzGCvynHH
6VJknIGKgjOUCg5JFTIVXODyO1RzMjlRZhHy9+O9DZLjHT0FRh0XkYI6DnvSqGaQGMMzAYA
Uc5qruxMtCRDHvJCemQM8VZEsJTJBQj0NQfvHfDZJzznr+NOWPjBA3cgj3oepGpct2AjuCo
BXyW/jwenUf4UGUbiSBuzxUcAbzDDHgs0bKA2BkY55PHSoN0R+fBHAIX09K2T00LexoJOrY
EgOehPrVyCaSLDQyFTjGVOBWMrAtxj2qZJ2AGV47qO4rohVtuYM6GG4BhCNtLc4GKngu2TG
xiU7g8j8qwkk6NGcNxkd/wq0G5ALnIH4fSvSp4iS1RDXU6lLyC6t0R90cwG5SgHzeox9KgD
NypBO04OepNYsM4OAwJHU461orOXbLY+YdTjJ9K9fD1k3YzqXktS6GkVlYgFFG7P6VIo3EA
suO56dRUKPIoDKvByvrjHUUqyjJVxgtj5um33x34r0FKxmtSldaXFdNmNdr9eB/OueubWWC
YJLHjtntXbHcV3AmTcflboc+9QzwxTHy5MHng4wfqPauuniO5EqV9UcSjlG2E/Lj7p/wAaS
YCZT5YwT8oGelX9R06W3JwN0eeGHOKytrx/eGVPGK7NJao5+Zx0ZSu4FfKt244rCuIwDgp0
/i/xrr3RZDkKDz2rNnsjnJjHHcHP51tBilvoclJG5ck5xnORWeLUuTMdrR7sEkjOfaujuLF
zjywQDycjjFZkto8XMXJHUEdq6FLQuD11Me5gCocEjGO/eqixvuIAxjtjrW9PZo6szEqf5m
s427BByw4JznmqvdG0ZNS0Pm8FvLXn5d2a1LYk3EgwD+6HP4VmcFEIzuHtWpajzJwEAI8pR
n3r8xW59ytiGWVQ7PIqMc9OuKq+ZGsx3whlJP3TirFxCkQCuRuzk4PUVRPDccrnIrSQx8Ub
zOqIu5mOAPenzCSCQxNGY5Iz16YIoilCxPyA45U5INWxfLfKkN/hmUbUlHVfY+oppAz0Xwn
8SIZ4U0TxeqzwsvlrdON3HZXHce9ZvjLwLDY3Rv8Aw/OstnLtKQF+Ru6BD3H6159LC8R+b7
uSAw6GtrS/FeoaZYmxMUF5bFgwjuF3bD7HtWvtLrlmYOlaXNDRlG40TV7UM1xptxGoGSzRn
AHrmqDCW3lKMpjdeoIwRXap46cQCG40yGaFwQybmAx6VyepXMF5qElxbW7QI+PkMhc9PU81
ElFL3WaLmW5XykgARMN9afDHvbJwAOtQruwcdMc0+NyrAqeOM5qV5lJlghWDrGN3I+91ArY
WSG1ijiVkXaPvHqeKz7WRER3Kjrz69KZc3MEsLKVbeMbCDge/Bq72GX/t1u0S/vCnXkjuKk
g8V6lZyyCOQvGzchzyRnPUdOea54HCc5waQ4ySetLml0BncTeOEvwi3MJiAUhiBu59c5Hp+
tZNpcInh27mhCi4LkOScHa364rnQM+nXFShyvzMRyM9KtSb1ZFlsi1DGH+7bjGBk9hV1/s8
cIjlTf1J56+wFZ4u0TadoDdwDgVf0i0vPEWppp9k8KTlGdfOkCBsDOMnvQ5AZt69k+oSGyE
qWpPyCTBYDHf8asW8KrFGzEbgeDj1BqlLGTOY2IEinaemM0sMzK6Rs3yA9G6Cs9ndjRZulK
lML1z1pbCCWaUiO2eVQQH2DOMnAH1JIA96gOJXVd/uMngH0qWRLuBDIyPHHI2AwztJHOPw6
1ZR6/ovh+40bS7S+1CBImu0YxwP9+LBwQw7HofxrYD7pTwF2nlu30rzbwpd3l5r7S3V9LcS
xWzhElcsZCWBIBPfBLc+leg+YxXbvGWGBk1xV4XdzkqRdy00/kRbhyC2Tj69Kj85ztKsGJ5
x61UdjHKAy7wSc46Y6VIi/u2kjJJGTgVytNGNkiyt15Tfv2/dgHcc8AV5t4wvdJ1WVbqNkW
4yyiTH31B4z/StTxRrauJNMtpDtVF8+Qjv3UH/ADmuBuJEdM52rzgHqa6qEbe8zelT+0Vt8
BRPMDHk5IpgG+TCDhsgUrFWYKmNu7p69OtSQxAjccK2T+XtXZa50EkDRRAxuu1iw5J54q/L
dkRupGBjoB2quscQHmOxDNyS3rTZbqKNjj5xxx60WsNFK6Uic4zg9CRin210yMFdS6/XBNT
u893PHDBbs8kn3FUZLfSqtzaXVpJ5V1by28pGdkqFTj8aWq1E2tixNtmhHaSMYHctUAMkEo
IYbiOT2FRAtHyQQentUqzoSplj3EDGPX0p6AdDoFnqGr6za2uklUuQwMMmdoLjkYz3OK+kP
B1prN7ob6P4i1R49aKb3jc7j1P3yTyM46cDFeC6JpM39mf2nFeojrhlEed0Y+i8k163ofiK
11eC00zXLiWy1gbRZX8H7uR5B91HXPP0zzXTQULuMup52LUpK0en3m5e2dxp141rfQ+XMv4
qw7EHuKijQPHJJ5oRkGQpBJkOQCBjpxzz6VabWdR0vT47H4gSw3VuC5S8iQhlXOFIPcjv/W
mXR07TpoXjulubSWINHLHJlpe5JB+7xjjpxXk4vL5UXzQ27dUcEJc2u48SXNq0sLedA7rsk
jcFS68HkenQ/hTEwxGCcDnHrQk1vdWhvbC4N1aE7N5B3IRxtYdsdM9D2pUfDfLwBXlVKbju
ipXTsyYNjhWIwORUu9cDnJHTmqTSvkB3ymec805ZPlDD04BrCxNzQjdBxk9OlWo3+QlflIH
ORnNYgmIZujY9animDqcAgqw+ft7ihNdSGa4mxEu4rvHXA4zTTMxZmY4+bPFUxIzICSWA5z
SowKDA3Z689abM2W4XVnCzBypzny8bvbr+FRq4GCX3e/8AOn2LkXkOyUQEtjzW5Ce9R4wg4
CAcYFUnoN7FktEmE8xiSobKjgZHT8KlieHcctLjkDgenH61VLK0UZDHjIGT79vz704OQBjO
evWtFInQvBo1yVZ8g9sH8KtxTxMmxyxPPQ9+31rMH95zz6E00l1uYpI5cRKCHQr94nGDntj
mtIVGiDfWYKNyocjrmraTq+3aCGxzg96w47gkAD7v51aimYYIPPoa7qdYTN9Lplyq5AA455
qzDdHkbiV68nv9Kxo5RtAPRv0qcMVPzHocEivXo4nm+JmTjbY2EngWQboiynuGI4z1qdpo3
+XdtJJBLDjmseJ/MTYpJxzkc4qfeEQgrvPTceRg+gPQ16MZpq6M7y2LM6ARlGTdHjkEZ45y
f5Vh3diNhaFSVAzz1FbcMjcM6FhyOR17flxSyRKVeSIrGCQAg6k9wMdq7KVXlepM4qSOKMD
plixNM3HcYyu5RzmuoudL8x3e3Uo44ZPU1z9xbmGRn27SOqivThUUjkcXEzZ7cEFwDtPNZE
1vvfCrit13O3PQ5x9TUbRb1bcNrehrVOxSOakRdhJGSvOTWY4DPtcYxyGUV0d3YrsJIIGMB
axZoJEYHlc9R6VSd0axdj5XjUGNGDDIznPp61oW+BgoQH2AHt+VZyj92mB8xOM+3StGxaLz
XQqWJ6En7uDX55Hc+6Kt7I28ocEhs59aoknPNa+owqfmiDbup46VmNtXIyWx+tVJDRHjtTw
7KCAQM8Gm47jNIQaSGx/nSGIRFiUDbgPf1qS3ha4mCAhCQSCelQoPmJIyoxmrKuqSZCEIO4
9KaVwRC+5SUPBHUUxTtOQ2G7VYeIyyEx4I9qiWCRmBCnGM5NFgZJaFfPCkA5GMH3qeRsRqA
kY9jzilgW3UMCAzsjd/u++apkYBb5uBxV3shWHvNu3gY2sAMD2oX5wFAIJ/KreoWtjbwW89
ldGbzVw6MBmNhjI+lVlXPYrgbvrU2YKVxPs7NEJFIx3A605olERIwRxz7+lW0miSyQMqqxH
Ge/rVF5uRtLcepzVaJDLEVnLK524CjoTUrWsmSwjwxB+lQQ3D/dXOeSecAVGbm5L5EhGeOn
WqVrEleRSrYYU+GOR5VEYJPtTWZnf5ySR2q7pxRp2RidxHGO9RpcBZNPlRlyuAeST2qmkRZ
d3GNwXGea07uT+6zZH8JFZsRxOrEE854oaQ0WLa2kedGA+UHqeK6WWcz6OdISwglumuRNFc
kESLkbSvXG3oelZtixlghTKly2FXNdzpelxafF5s6q1ww5Yfwj0FVKXKiJSsN8OwXmk2U+m
3tnZtGZBJDeKv78eq5H8JPY/hW4Jl3ZfAPr3rJafzGAUHk4GOTVlmiG4STqVBULkYL5HrXF
OTbOdvW5b88qZG42A52nq3Tj61YS7ZYUVccKQVyQPx/SqTzeZ5ikl1OF5+8RgcfpUKlj93K
4PT0HvWbi2ibHE+JbG7027kuYxvtJnLEY4Vj2PtXOzMJFO1OSuenSvXWgingEMkStGwII6g
j1rgde8Oy6UHvLNfOsiRuGMtH9fauinNPRm9Op0ZzWWVUbbt5IBx9K07GG3mu4oXuRblnxv
cfKo9fwqpJMs0SA7sFsEjtUcO+O6VApdQTiuhI1Z3OseEk8ONZanrE4vdLumXH2eTknGSRn
qpxWxefD7Ttcs4bnQE8gXEZlilDExsf7pz0x+led3st1PaQC4uJJEgXYis5Kxr6AHpzUWn+
IdX0uWFrK+ljSFtyxbj5efUr0rZzgtGtDCVObjpLU7YaE3hW9nNhex31/YxK93akjJQnnZ3
yp545HWulnuNF+IPh6G11W9cXFvlLW+b/WW7E/cmH8S/7VeMG+umvjfG4cXJfzPMzznrmu3
0DU9N1C/S6iZdN13pgti3uj7jsT6dDVU6ifu207EzhLlvfU5TWtH1HQtTk0zUYikkZ4I+66
9mU9wfWp9L01daujBHcRwTZ+RZAQGAXn5ux4HHvXsXipLvXPhfEt54bmOpK+6LaASgU4LKR
yQR2/GvH9Osbu1u2kn32LRPhpXypiI7Y65qJ01GWmwUarqx13Ne1u20OJ5XuY3fdwqZOzBx
tb8vyrIvdburm4+1Q5jZmzt67D6r6dM5o1O5t2WGO2VzskJMjD7+eR179arx2dxczRizjlc
ljh8fLx1+mKhs6Eur3PQ/D/xRvBpK6Z4mgTU9NjZdxcZkVh0bnr712viaHUptGsPFGmW0sV
ndWwka2lI8zbnBIx04PXuCM15RaeFIpLN0u7yWG5dRLEyLmNTnBV+/ToRXd+FdX1fwmltDc
yPfWkYYbD8zQoeDsz2zj5TwTXTCfMuWozgrUYt89Oya/Ef4GvYbjU7mS2vmcCFvMQbkcRhs
DcOhHI6Zrv1mwcshx1BH6c1BD4e0O5mbxZpLLplxfHZBcQPxG/P3lxhS3dTwcUljeWsG9fE
s8WmtAkhm2glJQBkNEezk4+U8V5eMwcrppnPKSqy037f5FognhsYHOBUUissikKdu08emao
6Prmn6ussdu5WeMbjFKRvVfXjgj3FaakFSCQex7V4lSnKm/eM3FxdmIpJO0jluMjtT87SEI
ZTjknuD0/rTcqHUqMZpxRGldY2DJ39D/h1rC2hk0WgTtXHHHeplYDk5x/OqRMiMq5zx25py
uzAg/lV+Rm0atq2LqJkiEpDgiNhw/PTimqSFxzjnOeo5qC2LPPEgZV3MBubgL9alyWVm4A6
k561cVoLoTnY0B+YEhwfu9u+T/SoRIcjOAO2OtNjHySEswGMAIOD359gM03kEjcBg+lNky7
lgltoIKsMc4Pf3p5lB4Jx2wOcVXVgOATxznPHtUig7W4x04qLklyJtuNwPJxxVtH9CMis5W
IUZHAPBPapklbv2+9W0ZWA1o3UN1wCO1W45QGycsoPbisgNtIwSQe/rV+3KqyrcblTOCoHz
/TB6fjXZTqvqKxpKWVlck7CPlx096tRSKy4JOe1ZST4VFaPgDgDpmrAb5SFHQ9q9KjiHFkS
ijUBG8lTjP4mrKFCBsJXB3cHkEdDWRHLyASBjuatCXHG3nvmvbo1VNXOdqxfJ2y5OHkLZDg
9ap3VnHdDdwkp79vxp0crP8owCDnFSKhPzDknHHeuqMmhNJnJXdhJE7FhtPWs5iIxkZYA9T
XbyxRzqY5T9CRyPxrn7yyMYIABP14YV6MKiktTnlFrbYyipZGJBbpx7Vl3cIL5HPOBgZrUl
DAMw4BPTpj2qswEhALkMTkk9/wAa2TsUndHxcSy20YIGN2enPFXrZdsz/wALMmRx15qFIvM
0yEhlB80/Mx6cVMpKjOBjZuUnrjPrXwCPvSO7kaKTy1k5PX2+tU502Pjt/KpbhGI8x33Z5G
KgZH285wKopCI5Qhl4IpG5P60KApG8HHerVvKkUxY2/mKVK7SexFNagQQlASXRmz02nGDXV
6Todtr2myeUv2d7ddu/P33PIz7VzltJDH85QmRMMBjPPvntXc6B4w062tDaz2Qs42fcWjXI
JA/St6fKviInzW905dtPutPMkd1aupOMFhVKaVRlATheOTXoVnfx+IdIuoLxFf8AehBt4OD
z1/CuO8QaCmkW8EyylmmkYbCOFA6UmuVc0dgUuktzFEq8Dbzs2k5pjjKCXIwTjAPPGKjIIH
Ip0ZQODIpK9wDg1juWhIxucDaWz2HU+1WUDEAlwQi7vXb2qAsfMDJkEY6cYNKrkfKo+8ACP
WmtxI0TYK8MTR3COCvPzAbfmx0/WqtxbGOZo+CyHHByDirxMEdvlIw4KjDd8en5mpojF5Su
yKSnIzWiSaKMRkkjXdtIVu9PjmwyGTJC8Vdv1g2MVOTkcZ6DrxWfIqQz4Rw4XkEdOlQ9CSd
1WRzIz4DDPuKfFGEuodrgscnjt6VT3hiqngdz61saNZC9vWAdURRjzHPfHSn5sTIlt5pbh/
lYOcAZOfwrf03wkj26yXZbzHH3Cdu3/E1bsrKK0u/NlIkZuAeig1qpehD+8YD5snknFZzl2
Jb7GdY6Ha6bcqyF5ZhkAsM4+mK3L2x1e1jjS5sbhFeLzEYIcMp549/brXO6r4jKXEUenyZn
RgTKDypHTHvW74Z+KEMZk0/X4XkivDtuZC+Yyw4D7f4TjqRWkIKb95mU4ztzIdBCwsYL1Zh
E2cqzH7xzk4IBxgcnPIxVbU4tTtJ4kWzF9GDuZoW8wKuMlhjrxnmtDxVoGqWljNc6JP8Aa9
PnQSGSNjuYgcFsHB4JGcU3wne2HiXTjpy3EemapYwszwT3Bjhu1AIJRicxygE+xzWyw0VLl
ZhGfNHnj80X9UsbnSpt1wrS2k/z2twVG2VCARnHAYA8rVWDAxIhJQckAVd02/s9E02TRLy3
abSJrr5vNm+WFivCuDnYehDA471W1M2emW8Fxpd0by2mVmj3j95Djs5HBHoe9Y1aFtUEZ8z
tbfqPuLi1jVJZCsQPy7k7+prvbH4b3uoaC19Dqmn3SyA+VHCSyyKff17Y/Ovn7UNae7vGDS
KrpwCOA3H860/DXjfXvDsky6bdnZIjII5AWVSwwSB2PuKVKlT+2rlzoylH3XZlfxj4Zj0q/
dbWNoXjcpNbuMMjjrXKwb/OUE4xnJrYu7y6u5d2o3MhZjxITvZz6E96ybxgrtEQBgk5TvTa
sdMU0rPUfczqsaxh92fvYrPwPWlRgvJBPpTWOWLYxmocrlDvlB5GR9acHCkEDGKjpcgKOOv
ei9gPYvA3xDg/s9bDxFesJLUtLHPI2F2BRhBjktxgZ9abrcen+ObOXxLp9vdQS+dsdp2zHw
APm7Z+7jH415C/l7h5RYrgZ3ever9hqmqw2x0uzvJIoJ5Udog2FZwflJro+sScVCWxj7GPM
5x0ZcvtKuLS8/0iBozv5QqSD7D1/CptI1yXTw9s1vEySt99shkPYjH8q1rrxFqupeJEheCC
5k2ojQ2hKqWXnehP3Xz6cVf8caTHZ2xuryzlF8+1ku4UASfPXzV/hceo60cqacovYHOzUZ9
Rl3r9qtn9rWYM27aIR/CR/wDq/WmaP4nvZvEMVw0zwxpGysgXIkU9iD78/hXBlgGYknJ7f1
zV621KSGNoFCtvwS5XLAjOMH05rJPW5qoR2Z6LZeILQTNpZv57O0mnQSfxJsPB3DrkHBBr0
bWrXR0sZhc3JXT5IcymaZpklGeZI5P4jzyOoxXz5a3KJercOjEAfeB5RvWuqHiK1tdBOmXY
e+eSTzWjjn328sJHTH8Eg9RW8ai5eVnPWoc1nHoW/DkugXOpPaWuoT6fMshFhfyHIAz8okA
6DjqPXmvVtPOsJpHna/pjWdwjtHJIpBjkIOAwx0z+R7V89/2JNefbLzQYZprOACSSBuJYkI
zkj+IDnkV6b4G+M2oaBbNp+o2kN+sVkUs2mf5dyghA3HTB+p2j1rlnCNSHJIVWk6i9z8T0W
FVlmUJhgezEYI9PQVHGwwNikZyTznHPSuY8NeKl8TW0yywCK/iX94UTEVwMcsMcIRwcd66q
PgKjZBx24rwK1F03Znn1KcoPlluShgxQE44xx3qePaMEfN6ZquIS0QlVvmwelOjDlQjcnHT
1rnSXczaaWpoRFC6Bm/d7xuIPQd6dMY/tUnk5MW9thbg7c8ZHrioYyUOGOM9QD1HrVm4ZHm
meJfLRnLLHnJj/ANn8K2XwmTWg2F2BIYmPcCMr3BFQSNgAnr6UsbFX3sWwGDMAcEj2qN2+c
qMBcjHt9fcVm2TbQsRuWjxgHjgetKpbGRleM8n8qhUxggHjORmpA3yjPOR+VQndENFtRnAI
PHXmnHIG4LkDnAqFJNqZzg5qSPLNgtz2A61opJMVizG5BKRsScEBmA5+g7elTq8hYszlm3Z
5PJ+vrVRSPlAyMZOPQUolPJQ9a0UxGrDOy4DOOeQKsCfJGDgj9ax0Ys/Ofw7VOkp4KqSVGO
tdFOoDNmKUmRc4Ht/jV1HYLzjBHBzzWKsnHmMfqPTirVvcepzj1r1aNZozaNON9jjGCfarY
2SRYbkHjFZCSqGBJJzyRVuGZFXG7cK9qlWUtGc7TRckiEm6SQnJHQnrVaWOJ12MuVx6VKlw
rLnA560odXwCB16+td0JakGFeaYVywPGe3asSWBozuwOvYV2s210O5sEjGRzmsKe1kEh2hV
x27NXdCrfRmDifCat/oMa55Mn6dKv28fnSl5Xyqrhh7ZwKzYyfIjGQMsQRj9f0rQ04u4YSA
AbMrkdcmviI6n6ARShRbMgQFCSc+9UnXbIMkcD9atTXCl5EI2AZwQOpqNoVJYhy7Ac5FaFL
YroGDfcDdetaNvZRHTZb0R/alRcOqtgwnPUjuPeq22JCjkcbSCCe9OW5FpNvt5HWQNgkHII
9D6iqjuDVxlrF5rZAzgYyacWktmXZknBxnoOxrcUWstq0unxiOSQDzYc9+5X29qzHMbndOR
sxldtMZd8N6xBpwngupHjWXBBAz69T2ra8ZTW1z4bsJbaaKcGY8q+SvH8q4eYh3ZlAAz0zT
BuB2Z4J6UKTUeUhwV7i7HZS55C8Z64p0aI5wxwMdc9DUsRi2FW9fWmyeQSfLJHFTYsYzIhl
RTu3AAH8aj+6ykjjrxRtyCV5AGTTcEEZ4zSE2WC032fZjCghvc56UsdxLG3POOoPfmiCOQo
zIoKj5Tk4Bp0m/ymVoRk8gjtVLYBk0pli3sgBLcH146VXB+b2qTy5ABvRgAe4pBGWcIvzMT
xipsxNl2w0p7y6toZbiGzjuQxSaZwE4z19ORXYTWNnpb+TZxsgGPNjc5eFwBkbujAnkH0Nc
sNLMKOLyREG4AgDLf/AFq14WlyN7Od5yob5mYYwOTSm042sS1c0ch2ULIT/vHmo9Sle0tPN
JG9m2KO5B7/AFpLdow2ZUDbl+X5sYPrWVqly891bWhYkBt5PQDtgVlFXZPUx5lkmMSoxYkk
KOmOf/r1UZGQ7Su1h1zWpNEtvNGXODkkHPp2qjMDNLuVSQfzrqsizsvBPjy98OzLaXbNcaa
xw0fVkz3X/Cu+13wloHifS01zQVV7iSPaIoEH705J4HZuec15Bp+jXV0lzPDF58Nt8z7WAb
GOoH8WOpxXXaXr2meCYhe6PqVzqU86ExoTsjR/Vl65H15rrpS93lnsclWmpS5oaS/rc6uTV
9SbwvJFrPhBZL20ZLYahZJiKaDoUn29dvHOPxrzbxDqU/8Aactt5siLs8t9nAcY4AHpWVFr
eqWt3LcQX0qtOxklCyHDknJBHeoZ7iKeR53Z5JXAJDHBB9sdRXPOfOawp8ruV1gd9rKCQTj
NXlikt+Q/zdge1MF0ojVVO0AUhvEUgAEnglvWoWhuOuvPngiLJhsnAqm9vMJdrKdzdMc5rR
F+y2ysSpLe3Q9xVG4nMpwAEOckD1pSsxFYjBpMHFFS2zxR3KNPGJIgfmUkjI/CoAi74o7Yq
SaNUnZEkEig8OB94etMKFRkg0AKDgZ9abRSjg0ASRSywus8cpWQHgg8g+tdPJ471qeKwVjF
5lo25nYbhP6b1PBrk6cpUEll3ccexpxlKPwslxjL4lc7OTQ7zxFZ6jq+jWVnFsHmXFhBJ88
aqMs6K3O3gnAzgVx+wlgFIAIyDnj86vWV/FBqMLzB1hB+cxHDdMcf4d+lXdcXR3uBNbSYeR
GdvIX90zZGNoPK8ZyD0PTitJWkuZbgrp26GOZF2qBkDHzc/epIpjDMk0RIdCCD71JYxRSah
AsyeZCXAdS23I789uKhcxGWQxgrGSdgJyQM8Z9eKxexp5Hd+CRpEusw6nrnmLbQKcgk/vcA
5x/eGSAV963Nd8H2Gr6GviPwnbxNLcFnm01JNzQMOWCjvgdvfivMUv7pLFbIXDm2WTzfKJ+
UN6j0/CuutvFsGkeH9OGmM76q87XV5Lyo4+VI89cbR29a3g4W5Zo56sZXU4PX8D0HQNA1ix
+HUF14eu3upUuTdvbtGEe3+TY2FIywI9eOOK7GGPUH0S21e6iRI50UybDxEx4AYH7uTWT4Y
186jaL4q05rwLKhS7WY7tjLxhSeox39PeuiXxBor2NpdG5gksb64+zmNfmUvg44Hvxg9K1n
hKVdWvb+tzxateq5NNX1+7yKuSoKHKN0I7irkTptTccECtjUfDpubC2m0iNjNFHta3I+aRe
oIY/eIrmd8ighgwbptYYKn0I7V89i8FLCS5ZbdGZwqc6uaSBd5G/rgFRzVqWd7iR52fzHmb
cxH8R7msy3chhtPB5IA/KrssxMkkzhQ0jF8AYGT6AdK5IvRplOwm4qCD8oI4p8xQsCGbO35
ySCGc9x7AYFVFmdsE4qTeuQq4LbdpIGCec/j1rJq5HQkHLHjp0p+QFLDsBgHgntUJUsQCcH
68mnJszgde5bpUEvuS7mxjkqOeDUsZYnlgB78U0HKAAHHSmEMrk54+tVawrk8UvkTowcEq2
4buc4PQ+1TCVcvtAUEkgDoMn9MVSX5+WOSRzx0qRd2C+4EHmqjsJyLyuVAYnFSrKUAAXd7V
RXcvTru5qRXw2CTjvirT1INNJSDnPPrViJioYdz29/esxH5C5NXl5HJ5rspVLCZcSVmccDI
HT0qwJOAN+Mj1rPL+Z3yy8cDrU8bKybsk4BJNd8ajWzJauXI5MDhsE9qkQ9mbK7s4NUkZtu
cA57elTrMvy45+vX6V6OHxHSRlKHVGizAkrxtBwCO1A2naXRTjuagWQbQBjng49KepJYZI4
616sKqktGYtH5/RbSiAnsxP5HFaljaXVrMEu0aFjGGUN/dIyKxVJRQ2e2K6W0kNy7ySyFpN
iqVJz0HH4V85Fan3Ri3ynzmJCrhucVMskgYLtTBHJzip71YUO7HGenqao3QaNgQ3DRg9K1Z
S2HzQBovMBXaenGKptE68lemKEkcHGScdv60jOxU+hpXuMuIyq4ZT5ZBHRsEH1rVkS11cLH
5ogvh8qlgAkvHf0PvXOEjsc+9KrsSAW4qkyWy+9reWcrRz2zoWIRtw4JPYHpWk3hHUxE05a
2jRQWCmYE/TjvVZb2+OmGEM0tv90K/wA23NOttZvbdEgENswUkbpIgSSfWrSXUT5jG+YE5G
MUZJwFXHGDXfaDp/hW50y9uNanRbgbvlztPQEbQPxrMZPCUasYorl9q5y560nG2tyVPW1jl
WBVSoHYE0xcEjPTvXQ3EvhxGDWy3D4UblY8Ngg4z71Zlu/DkWv39xFZrdWVzAGto+VMLkqc
fhyKOW/UfM+xzSXBSExovU569qRVnkOUjd8nHygnn0rU1C/02TxBe39hpSLYzFxFbSEkRZH
UY9DyK1/DHjN/DNrcWyWVveLI6uDKOR/eGaFG+7E5S5bxWpiWEF5fS7YIncrxhUJx+Vd/4U
8Ez3VvqF1qFjKgt4iY2KMPNY9CO/A7VzsHxC1qzumewSytomJARLZBgH3Az6Vab4seNSdsG
opCGXYVSFOefcda1j7Nb6mM1WmrKyIoora7vIoZHWPa2xpXJ2D0z+XWouPtQlL4kDkqydOP
SiKZpi893KZJZDvboMk8n9aVRFAc7s7myRnrx0zXC46mqutGO8pV2MXYFiDz1/Wn3dhazRI
80oABz8vU+1SSm3WA3UgYpt2hsHGfQepq/pujaFrdlbznXxbPt3yRsn+qIOACM960hTcnoJ
7XOLNsjSuspYAFiobkE9sVb0ex0TUP3V3dzWt0Cx24G2QdgD2Papry0jg1KVI7hLpUfcs0Y
Kq/0B5H0qlLZrJzu2nJ4xjB+tdEdHexTV0UZJ7q3D2pV4cZBVsgiqYDMc55rWlge6laW6un
mcgKSxyeB/TFZ8kDRYbIZWHB9amUdSk9Cuc85FOjd45Vkjba6nKn0NPb5geMEnNOi2KcSL3
GPwqLagPZ0bdvIB68dzVdl29wc+lTzoWfIUKcdun1qsc4waGBKmSyocFQ1SSxBeiEAnPXtV
ZcAg571Z3llBP3Seg5IFCsBCUwoY96RFUn5jinGVRHt25PTJpEdVYErjFGlytCTcqQnB+8O
hHeq5JPWpJpfNkDHjAwBSbQRlSPek3ckaAPXB9KnVNjsrKp2+/T396gPc1KkihdpI5OfpSG
iN8bzjkZ4xQmASScEDjNSssRDESD1FQuwJJC4zS2EJW54e1XTtPuJotW0qO/srlRHJ2liH9
6M9m/wrGQArggk54p7R5YbeDzweKqN0+ZCaUlZnS674Uewsota0e4/tLRrjJSeMfNF/syD+
E1zckbBwilXx0K963fC9zr1tqKpoSvPMyM7W+3esqgZIKng8VZ1GG11C4l1HS9Oks7ZlBnt
8Z2P0faf7mfyNbyipLmWhmm4u0nf+upyp3gEHA/CpI/NPzRHHl/N7ir40+WRi4KhUGSSOnN
UJnUyl1AXPYdKxt1Nbno3gPx74g0hVsLaEXlqEwYDhVI3dyegGT9c17l4d8L2OjwyXiRQ/a
76RbmYIxaNHI/gB6D3r5Niu3gUeS5V+PYHFetfDvxvqyKmgjTzfLMN427hJGePmJ5+QD6Cv
QwuIjB2nr+h5mOwrqRcoOz/M9sn1qLRkDXO5nnYpFbo/zMOMkZ6KPX+tcurKS5RNisS2NxY
jPbJ5P41l2Nk1tJPe3k5vNQn5luGJxtBOFQfwqPStAZcbUPTnNfPZjjXiZ2S0R50YezVky7
EGcADv0z0qw6hZmLKAWfJVR8o47DtVeGQfdOWAzx0zVuVvLLokwlUFSHCkdVBI59M4rybuw
+hXC8YPUdatSSMdPtmE6uVd0WHndEOG3Z6YJ4x7VWRlL5PB/lQ7R+QD5jCXdwMjaRj881Nx
Dw0ckZQ4JcY4PT1oTPmAKSABwAM1X5zkDI9RVhMrIrNgqDzg9fakhNFvftHy4Yn16/55qaN
Y8gyEEjgqBUOVI+UDcM5qMFjhc8Y5Oe9aKxDRbZUQ/LjaCetAI2n9OOtQorsuB1/ujmplU7
RxjPSlewrEnO4EqTnn6U8KVwR27HvTkciAwlMqzCTJGCCOOPzNKCoXJ+bPaqug5RysQ+SMe
oHpVgSDZ8px7CqhweNoJHakVudxGQB1pRnYVjTV8H5Wx9KlDAMGV1CMOncH05rPjbGASSO/
rVyFiMg/IrfKcd8YNdkKmpFiwJNpGc5PHHY1Ikjc7WyARgjpiqnyqch8qc7cjnA6U8Nhj/A
Ake9dcZg0X1nYPtHT3qeOX5/vEZ4zWc7qSPfPWiK4kUjIwOcdyf/rV2U6zWjIcbnwouDCc9
ea2tMZZGABw3lBTx0+tZUADoInUAAMVPqa2tLRIrdUOPMZN5/PA/lSjufXmfIt9dzSxJbZH
OfQY96W4hZrePKnCr2HQ+lWroqrSO5yhP3c9aryzL5YT5umcjrWiRcdjOLksdowMYPao1Iy
oZsL3qwxkALITwvPPTmq+GdjkZNKzBjD1JX1qWKNiVc8LnlvSkK/MVAIzjAqaJZljLKjEcd
KEhW0NFY5RAnkkBQf4uhpi+bvJKqzNx9KmtJJRAscocBTzntTrhNiMeST/EO1aIL6FOVn8/
H8QxxjOaqTLNuO88nIwO1WcOJjiX5h1BJ4oDvbIH2blYc4/rTauFyrFGzB02HBXGferENnu
QFmZSBkr6ikS5DLKoXaNnBFNjusKocfKR655qdARbjiVLd1BUDedx6Ej0FUvs7OXZU+Uckn
A/KrkVwZYT8m5hycdeKqvcPIgUx8Z61XQRCFR0LKfnBxjsR2rastHAtlmnwWOcJis+CJpJB
dn5Yw3Hy/eNbT6gzZRjtORtI4GcVm2BQeNUVgzBWTAAJOD7VNJAzEM8mzI2kjsfp+mankth
cFZEGCVLOCc8e1JBF5kiFHG3I2q/JJ6Z+lYvR3AsXuvQX+hWkN4Cb2wh+zhS3ySJnCsB/fH
c8cAdawrSeVeYnUyMwUxt1I6VLqkCxzhkCuicM4GMn0rNABmZhIqbRuHufQf57Vs29Bqxfa
5mSfbL1DEEd8VMlw0rffIBGeRWep86cb2JbcMZP1qyIJVmDK42nIz/AHa1Qi23XBGBjqKyp
2kEjHPDfkRT5rkqSpz159xVVn3DGMCockNDct3oJOTinDaOuTkdqQEjLDHHWoKHb5dhAJ24
waYzbjnAH0p5MflKoyG7+lRUiWgqRGYKVAHJqPv0p6BRICegPShbiJZbWZFLyLge1Qq20MN
oORjntWq12ggZcknnGRWbgNyT35ptFWIiKe0TIkbHGJBkEHtnHPpUqwBy4XIYDIX1qENtDD
nJGDSasSBBUFdvXvTacfurl88dPTnpSELsz1P1pAIeeaKO1GB2BpWAkSVgefmA4wamVV3K4
6kcg1AgAPzdBUy5I3KeWJBA9PWrTA07SWexuYbi3meGUHcjoSGTjqD2Nel+GbO11LTn1C7u
4y7lormPzNpdiQQ4HQE5wcYyea870TTdU169Sxsrd7h5ARtx0AHUntV2SK/0LVDbywvazRf
JJDMOHHow7/5xVRrLm5blVMPKVPmezOj1vwt9hme4gIa3fJWXOAT/AHW/un9DXAXUSXGo+W
UWzfdiRZflAPr7V7H4e1XStXtLmbU/EUVjaQRL9pimUPNID/ApP319D1HSuA+I+peHtR8QW
f8Awj1mtvaW1okBZSxaUjPzMT1OMDj0pylHoclNVIy5Jfec7o2h32t3Qgs1DNgnLHAQDqzH
so9a9V8L2oisn0zS5ilhEwW8vUBEuoOOdgbqsI6bR16nrXEeFbbUdethoVri3s/MD3Msa43
jr8574HQdK9mtraO2tI7SFNkcSBUHt715+Ir8i5YbmWInbQkRM4T5h2ODVhWXfxkAfpVV8n
GR049O1LGRjkZOc57GvIk9DgNGPBOB1HQjirMmI3UEOH2q+GGAQfT1HvVGB1VmLH3yeKsXM
jiRo3lLsiiPJySBgEDntg8Vkl3M2iQKpzuPA7k1G0jIkyeYoTarMrDg91weuc9vzpYiz/MG
HTb0xxV1R5lokJnYMgdU3qCmGwWA7jJHJppLZjglfUqRgnJBBI+b8OxqUD+HO0rwQexqSB5
I7YRlyqGAw7MA4RiCV6dM1P58rStI77nKiMnAyygcA/p+VCUdiZKO5FuCjLArgdj0o3LgE4
BBwfzqUztJEyt08vyTkDOz+7/9frT2kZoyXUAOmwjy1wVH4dffrVLl7kaEBkQE8gkd6so58
sZ5x05pv2h1YOyR7tnlAlFOF6YIxyeep5qSCSMKqvFAwQMoDJ13evrjjHpikkr7hp3HLM+0
nqR+dSecTtLDcSccdM8U3zU8uEGKHEIwMrjeM5O7H3qkwDFsUKo3bsjkj6Ucq7hZApDNxyc
nrUgBwSeQBgD0qL7vBOfTNPBO0HgZ7jvStqZEgOWKgbfWrAuZBCI1b5QdwBPGcYJ/SqYBBB
zlgBn3p4JxnaAvUgenpVptDLcbtNHteXDKP3a46knke1OGTxg7h15qCNijqyttYHgjt+Par
Bw6mYEkgZkyQTuJ6/SumnPSzFa6J8sQ2VB9Tn9KEJEiDHy8np0qPzOuwAAcE9qVS7kZz7+9
dMZ6EpWPiFWSOwSRdyzbjlu23FX9MkDxkOo8xVwrZ6iswKxtlx8y88elaukwq0bswBZPlI7
+oNd63PrGiWdd5KEZ5JxiqrKI0RpIySRwKv3dsJZG2Ng+pPT1qLaksscTAIcEjnrgcfyrcE
mUBukmPyjYV7fXvUk1p8oeIg89uwqVCkaAFtpYZ2Me9RmToWbbjoPWquMge1lRwxPfr/KrU
d1LEuwqV285IFCTqybVIPccVFcXMajjBboM9vei6ETi+TewJ+X39apzXzM7BBgerHJqt5Rb
O0ggHkk1Eww2KyuNC725bcQSalNw7QBduOxPqKhGNvXNSRnETg8cZGT/ACouxkZ8wsQFIOO
g9KZzjjrUm4gMSCAwxTQowMZyetIkckjAADcDk9K2tMsJbqBJbmGRLUk7ZSpAdu4B7mtXwB
4OuPFuupC0cx0y3bfdyxnGF/uqf7xxX0i+n6INBj0S0s9JSeDCW8FzC1z5eD/zzXkn8ua6Y
UJTjzdDmq4hQlyrV9T5pu5Uht1gtYwYiNuBzgf571lvC2+No5CQX+VD82K7DxZpl9p2oX91
dxmDMhdmaAQA5OABEudmcdCe9co++MxuImjV/nXehX8fpXO4OL1OmLTV0XLVZ3kEcmCTgdc
AZ9DVkRz/AGpTAqDcQVxz/npTLK4WVT8+CoBIb+lO1OVbNUkS4dCzZdVwB04wOtZPXYGcxe
lTdyiORvLVjjdnrVdwokIVtwHQ0SEs535GR6VHyDWgFmBth3AZORye3rirMomEZdGGMc4rP
DsOhPrTg0sjYDEk9s1Sl0AYST70lP2Pnyzlc1JJB5aglgP6/SlygQZ475oHJxnFLikpWAeW
3yDcdoPXA6Uw8UuOakEXBHVvSi1wIwM96tMbdrsPEhWMsCFbniqpHGe1C9e5+lCA1/LjMbc
Ak9+1Z2/52Q4x09OaaruoKq2PYmkUgHdwzH+HFU2BISqyli+/pjHGajl2+YdtI+Q7fJs56e
lNPqeanoAlBpwDSvwNzGlkRkbDAgj1pAMwe3NTwpkkjB7dM4qJMZAOcVKx258okBgAR60WA
llgMUaEzKytgkDquaUxiM5B3DHPY/8A1qkhkiNtsdUyr4GeuMGkmdpMTMAGfB4PPT0qgO2+
HPjMeEdXMzKjrI6HzCmTGVORn1GeorQ+Kvjq18W64Z4RFMwBkkuI02b3bqo/2RXmAZ2Thd3
bNK8bxthwAwGSD1rldGLqe1W56axkvYewtp/TsIZSM7ODjHvWjo2h6l4gvBb2cRZUADytws
Y9Sf6VseEPBk/iW9iMj/ZrLf8APcOcKB3ANey2Ol2el2SWtjEsFunOMcn3PqfrWdbEezVo7
ni1qqirLcpaHotp4f05LO0+XbhnfvI394/4VpLIxGCcjPX/ABpxVWmJVskHr6ikKADqCe5H
SvIc5Sd2eY3d3YplDqVIx2B6YpQpVQDzjvTCMgMR8xAqwjK0eGPGcjFQ2yWx0YLsqlgBjPW
rcpJlYpI0hwPmbkngDNRRRhpSCnsSOv1qyxMk0rFVXzGLEKoUD6AdPpTWxOlggBzjPUDr3r
RdHWzjeaE+SkoHmgEYYjhSw9QDge9ZmWDZYqOcAdRiriSTJatcLKgELqNrShTuOQCq98DOT
2FVF62COrImLLEF8wPgcsOhpiyF2+6cMOaR5sswVcAkk4Xbg56gdqaWyCxPTpmspbmbXcnT
nC5DZbqTjFPxJ5bZY7VO31x9KrK2NzEAccfSpYiGcANkAZGRj8Kz66EE0bNnrn0zTclicMc
tSjLruXAA4GB1pyoQOHA2nADVV7gwBYEBmOMfpVtJThvmycdqqqhIOQCRTwdnykYGM5NO76
CLSMCwJ/8A11MreWu38MVUV8kY7Hr3qVZW3cnHOM4p3uIepfOD0qRRwSRke/8AKow+eCfp9
O1DEgAjIz1q0yWWA/fGTknAp8DPCdoBfaSSGOcg9s1SEhBx29PepomkJJJ7cGqUncaLq/Ko
KH5WGQT37fpUkTFZ9pOACCOOfeoomwjxktu6jbg5PQZpEI80hT0ODxnHvW6mM+KQAbNcZ3h
zkfhW3b+X+7liiWNHt03KO7Dgnn161mPZXMOkR3ckTxxmVowWXAJwM1YsJNzQxbj9zt2xnN
e0tz6bpdFi5lBVogpZmz07UPEAyOykvCARg9Kr3waCZscFz8uOwqCSSRpUjQ5LAZz3rZuw0
ytO7STSbsAg/wD1qYMFQdxznmnzb3kdTj75x69aciBVG9SDngnpjnP9KlK47kuxABGuRnuv
rUM1sY3+Zh93dknP4VaVoYn8wEkjsDjmieeKVyMH5Rz3q3YRSCmQlk+Xrx+FIseXG48Z/Or
EK/vwzkqhG4hfQdqsx2D3cjRwp0brnk9hiiKQmMt4LNShbdK5I4HTNTXVmshbBCuB07fSnT
Wsun3SK5jVWO0BWyenWpbiWJMFJixAyQO69h9afWwrmIV8skZ/hq1pdp9v1WysmDBbiVIso
MkAtg4Hc09Ynu71be3tWllkG0KDzXsPg3w9e+HRH5qBdTfYWZUDm2Q+jn5UODkkZPNVCneX
kZVaqpx1Ov0+PT9A0T7BpVpNHpseXzO32aNzj7zEfNKfxx7Vcs9dns1nk0OyETv/AK6dEEC
bj6FhuIHsKjnsBEv23U3it1T5hJI5lkc56DPJ45wBWPqGrW0Tx3IVzbW+QwKKpkU8hQvbnn
ccGu5tJWeh5t3N3saX9g3ev3g/tnVDPG2Jfs1vH5MbHt8x+Zj71yfjLwtZCG3tbCxka8w5T
yCPKTkczSSHLYA4wBW9/bup3+kJNNpw021i5S61CfyFI7kDqemB1PvWRcaz4S/sG5Gqapfa
oq4EUSReRbyvg8c/Myjuc+lYSSasaQ54yvucjpnhtx9qtriVDqUsTf2bFG25J5AM7iw7EZC
+rD0rzS4e4edvPL7lJGH6g5/nXpWjPHqGunxHqV+1tpmnnzUjT5GuCuNsUY9BhR7VyXiIXu
q6nc+JLy0jsY9QuGZYkI4PBPGcjgg5PWud0rRTO6E23Y54szOWPJ700kgkHueaewCnA/P1p
oAZ8Bc54UelYm43BpfXjn69Km2SBAuARu/HNJ5fzFf4gM1XKARoeCyllIzx1FWXhLohA6Dg
5qER4jyOD3596kjdhGp8xXGdpRh0q7dAKhDA7cGnbCMbkqZ5FWVwy9OADTZLlpCu8ZAOcDi
pskBIlvI0JIiJPGPSppoGjU+YuTtABHQU+2LpHGUbO9vmJpLuSTPzuQvJAHoDjmtE0kBnuS
PlOBjAx/WkUDIOeBTyxYlm+YZ5NJIFEp2YA9M9KzYAgBk+ZTg1oeXbxWm/zAJABhWHJJ9Pp
71UtwrMdzfN0HpVnyiI+i7l9f8AGktgK8mFyrBXz0PPHNV2Hyk7f/rVZcGTESjGGPzDJyOv
6VK2nXK2qXKwyG3c/fIwuewzSDRFLeQuAuPepkiZh5jksCPWnSrtZTJDhAfm2nBPtUXnsxY
IAinoPQUbbgR4bOcHHrVqK2WQhVYA4+96Gq6HcSCOOcD3p5DIpBGcAY56UATiOWA+dHKocb
h07dP1qu5Zo0wB0I4HTmpIt0kbKy7hxhj1B7AGniyunSOOO3kMjOQBtPPSlotWF0txlvDPP
cRWkKPJLI4CIp6k163Y+A9LOjw2t/ue4OXmmQ87vT3AqPwl4STSES/vVT7cy4xnIiHt7129
vgSBTKqqf4m+lebXrO9ovY4a9ZvSLLOmWVhp9nHaeXJFFEhWKOEKDkcjOe2evemM+5yp79Q
OcVdOVsjhonErBimMyLjkNkjgH681SfeT5yjAxgnsc9q5ZbXOJtiBgBkHJFLuQsobr/nmoA
mG5GByRUzZGG6bevNY20JELKyk4yByM1IFwPl21GwByB17Gp48hlLISFxkdvxpWEWoImmeO
KON5XZsAIMsx9qYLgsiyAZU85NSRzSLNFJAxik6qYzjaajaLYNoyeMdOBUkXF3MVPtz1q3H
FE0MjvM63HyiJFTKsP4snORx7GqKbs7j83etq3W5l0i7ENqJolVWncIGeJQwwQeo56kDpWs
FqOO9jOcq7tiIxgEdDnFMUKccnnsKWV5WB3vvO3g4x06/yqD5ioCnaTUNdUS1qWyqFB3weB
/KlWMhkbd1yAO/HrUCn5G2A/e59qmEZcseCFHT0rJqzJZbwqMVaTa47behpQqYOMdcc1CRI
ybn57ZxR8yoR90AjBJqRE5TDLx25OKfmPHDDjrwaarMSuGz68daCdwJwBng5oegEihchhKv
1p6gHlZlHfr0quEU4BIyO/an+VH/AHsj1WncRZRODiVTx69PalEagBw4I9arKo/gbA96kzJ
sAIjx6CntoQ9yUImRmRBg8Uq+XgncpOOBzzVckBgec57dTUuwngcZNJ6FWLCqhckFdxHJq4
hRpQxkUEkAHPoMfyqgw7lselOhK7vlPB98fhVKQz56vrVXYxzyxSQyAsUjVpNr4GcngflXK
Jbw21+Vt97xkfKW4OOew+leqXmjQ6nbxJcR70EhykbEbcgZ/WuT1uw0nTmhtrF7cAEpI+7J
Bz+eK+pas7o92nLSxz08cbI7Py3PIPI4qoFSO/hmkA2RfMMj0HH6gVJqslpEdtrMZZPuSdc
fhVGWeWRUfYEiA2nB68cUX0szqjsMSJsRswB3EknOSad5Q+YRruc/Lz2HtVMzt1DMpAPT60
q3U6nKOeoJ4qtBDZk8tyvcdaRVwh3HFSAEu0r/ADNtLMD+lC7d0jHqBkD8KiwyMOEBHDMcY
bnirS3xWEA4LMfmPc+9UmCkEhjnOACKTGAenpQpCHzHfJuAwD6mrdtBI8iRupIccd8ntVeF
pWYJHw3Jz7Ac/pXcfDrw6upao+rXrQwWOn4fzrl9kTSfw89Tjrx6VpBc8rETkoxcmdH4Q0r
SdIkS6vraTUNTvFxDZxx7lhXqS5OAGOOmeBXpsUWo3carp8S2kT/NtQiWVex+YjavA7A1XW
7tXYzWFr/aBQYFw4FtaIcc8n5m57VyWoeKdRvZXiknkNmh2MlmpiiBPABfqf0616F4QVrnk
NSqyvsb2qJpNnKTqGuZlRfL8i1fz5iT1G45wapjUJdPt1m03TbPQ484F1d/6Rcn3Cnofw71
X0bQLzVbB7hZYbOzt5P3sdtHuuIxj72D94d+9dtp/g/w3pdi93qCHUJQ4kgu5D5qXC+hXou
OpzWfvOzSsU2kuV6s8xnsZ7krrd7FJKjO7NdXx3GTnBO08KK4fxNetql+GkuN1ugGQpABA6
Ko7AVofEfxnNr2ry2dhK4sLc7ODjeRkZPr0rz8ySSkITkDoM9K45Ss2ehRg+VSluWr69uL2
cbvlSMbY4weEX0FJNL5kSjdyCFbcckYAxVPJGCT160ZLHLcA8/Wo5jfYV878btwXgGhW2Sb
hwVOaCxY844GOBS8E4UAYBzk1IyR5SW7ABs+9RMWZ8nr0zTSef8AGlUjPTrTTAfzu6kjjOK
aSexP504HaOuGpn0GeKsBWPz5OD9DSkKXwhO09M9aCpLnpgdx0pwiYBTt6nip1AlWRootof
HI4/z0ps8okkJ4P8/zohZkcXCjOxwadHCHn2gZb9KoCPaPsxYp1IANINrKSRyMd6kuUVWZQ
ehAxTP3at8ynHH40AL5TRv8h3YAOR2p8k821UD4GPWkilKg4xhj178U248shQhBAHWkwSY1
ZCI9rtuAfJHc8etacusvLpCWSF4SrfdGNhA6fQ/zrJVS5x6ClIGS6gKFwMdc1mBelmuZrP7
QY1ZVbDSZ5LHnkVQyWDfKPX6U553kRIyFG0YBUYJHv61GSA3tVXAlWNgSQU+UAn5qfGjSKx
3AAd6gRgsivsDAHlT0NTRSuAyqOD0AGfpSVtgOr8MeGk1JWe9dlj3ZWNSMNjqT6da9La3so
0j2rGDGDtJ5IxVDwb4J8RW3h99TuMKZAHhsnJLFiOST0UkAYBqWXzN5XaU2fIVI2nd3zXLi
qc4v3lZHA6sKk3GLvYvJOrEM5IQ/jV+3lGSjZ2j0XArIhO4g9MD5c961rJEbPmBjEzA8HDf
QE9PrzXnta3MZLoajTWotrdYllEoUiYtJuDNnjaMcDGOuarsy7d5ccn7npjvUMwRbuVbXzT
Bu/d+cwLgehIwCc559KQhQoKMWJ+9kcL9KUnYyejJUlJQDeNucZ6GkUSF9w6Hr71AEwQWB/
wA96sDCDIcEr/D7VDE0iVcFCWyMcg1OYdhwHyT8x5yB7Zqqr5VckYxxg4qWKQIweUZGcYzW
bRBpWxlivUktggZCSpIDqePcY71CQFh8sZ4XaCTmr+iQRX2pxQTXYsoCGLSsu7aACcY7k4A
H1qjNsIDOuJON22mtiXew2IMT8/DHqRWjDF5sUqJPFC0cLTAzPt37f4R7nsKzVckk/K2O6j
mmPO7Lk53DnIGfxqlpoKw7eZFWWQsSc43devP61GxbO7OeM5NIFJ+UPj0DdPfHpSoR0OSex
7Vm0ynuKjknO4tzk1bhwpBAznPTuaqbMEN92nxysrARj5xzketSSy/vUx7QzYHPXpRuUIwZ
uDioEkbyXjGAHH3cdSKCCQe3T9KjUguRlGIBPA7danBIjwsowe1ZxOzHv2PpSidh94ZHr6V
IWL3nMw/h/E05fOCbS0S54zjOaoI+4Z3Y479jUwmZQobAI6ZFCeoiyZNpCMsb5/uHp9aAQD
jyQhx1zk1Ekm4YVQAeTgdDT9xAxkDHemIlUtu6YHbNTrGMgHj61XV1X72S2M8+lOZ2IymGz
0BP51PUC0XB+XOeOwxiiJkGcjiolkVVVerep6fSnoxd8MQB2xRzAfJtxr2o3yyPPcud5GED
FQMj0FFu5kt4g+NmeCe5DE9aymaSGTypF2uuMg+orT06EyQRsSQvr2PJ7V9RFWep9LtsUry
EC8lIYgE5FVmlwNi/KuBx6+9aN9IDPNGhwAc9P0rMlQpIATnjIPqKplrYiBpwPHXFKEyoPQ
mnqpBGFzj16U+gkBaRixLcnj61I1tcxgbkKg4OT+lSD5BJtOd6jkdv/r0lyt3BObe4WSNhg
7H4ODz/AFppdWDsVlP8OASSBn0pCP3hXO7B/OlUndgA4zkAVp2eh6lqIEtrau0bttV8cEnP
H/jrfkaEr7Eu3Um0LRW17UHjDraQQrud9pbHoMdSSa9V0/TBaxwObQNbiMkXE3zMAOpROgx
+JqbR/D2l6ZqlnBaXMc0C2SrcGJshp85cNjr14GTXXX11p8mjPFNKpBGwiPkoMcH2NbxShp
1PLrVnKVktDLh0/Sru4gmvbua+AT5Ud/kA6fdHWtDVLe88LaY0+i2Ed9bTHfcW0vIYAccVw
rxz+G72BoZZJbeVtsc3OQp7cjg/TNdNDPqOs2TLfau0VsiDbBaZi4z/ABN95jW6vey0Zk6T
+JPQ57XJLTU30rUPBHiOVNXuZFJ0xnZZbRu/I7DnOT0qL4hePp7e0bw7p1wssxjAvLuIbRI
+MEgDgD/9dS+JdS0XwdYPDYWkQ1m6BVio+eGM87WP949T+VeMzSySTSyuxJkYkk9+awnNq6
XU7qMFNJ9Ftf8ArYbIx3ZDFsjkmhI3kztUkA84FRnjgHNW7a98lCmzOTzjvWC8zsGLHuZQR
t2jLDufpQokkjK4Con949M0kjbtjLkZ4FKSHILPnp26YFW0gEkQLIHGCrZIA579KibOSxPX
nin7yz7idvP8PFI6Yc5yFDYJPUVDQ2iM9TjgGnrExPTjsaaV+YgZ61aQIOHJUenXFOK1ESr
Hi3yyqSG4J53c1V2s23AwTwMVfmZZIWVW+ckNnPGaoKSjbd3brWjAljEe1vMZTwD9cVZzmG
NY1G7cByMfWqiAecMAnK5AOOavRuohRnUht6nBoWwFfa8W4KgxuCnb9aeJXG7yyQ2eV/u0x
55WdwGyAwwKt7N0e1WVH5zxznrihAZsuVJDgcjg+lQ4aTcxbn+dSTIVJXO7B5OelIs2FKgD
2rJ7gQ845qZRhhxuPUj2pkUrQyiVQpYdNwyPypZHkkYyyMWZ+pJ61I7kjqEiRlYKWGCPao4
08yQKGA56npUZLHknIHFSRtIoJXoOtMRqapoF3pVvBdTsjRT8KyEdcelZDZJznPvXTadrs0
GgXVlfWj3cDoRbylAxhb6noK5zJJJOff2pu3QUbu6YiI8kiJGjOzHAVRkmvoT4bfCyLT4ot
c8R2wa/bBgtnAKwd8t6sf0rwOyvLrTb+DUbKUwzwOHjkH8JFfV3w5+Ien+NYLbT5mhs9aiT
54D8onOMlo/U+oruwLpKf7zfoefmCrunalt17nQ3Ty2mmSvBbC6EZDPCGwwTqx9yBXm/im5
tNQ1mK40+WGZSgBmUENLxjDdjjoD1PfpXU+M/Ef2WZtJsL8W2oyIWeWLObdc43j15BBA6A5
rzuJ3wg2gJ1A3Z/wA+tYZriFJ8kTzsHQcI8zVizEAcKyYb9PxrSMEluAJSU6DB45xnGazkJ
dsE4x27E+1adrezQQSoVR1liKFJEV1BI+8AehHYjmvnVdnbJPqIJCxQDK1MBCYgY3bPfcMc
+n0qo7sqAA4zUbyOqgc4Pf8Au0nqYplw9CCwXHFLEFZgMZ98VVywBOd39KmU4iDkcN0IqUE
ixI+VRRnKjHPpT7d0Y7dm4nAB7A+tVSNxG5tvtmp4QCoZHwwOMH1odmSakEWd2JAuATk8cC
oHfzOCep6+lWbW3vLi0uZEjZo7SPzpiP4E3AZ9+SOlU3jbzCpXJU+tJx6k6kTK3yiMk4PXP
Aq/a3tzaFmtpnhkljaGRxjLIwwRz6iqqP5f7squT1Na2m3OmQXcUmo2Ulzag/PDHJsLD/e7
U0tVqGt9DKEEcaRxIijaT86k5IwBgjpgbf1NIwbdhT2wfyq6UEayHeBuYeXH/s45+b8hioX
KqAwUKAfzqJJIBqbSoDHIzxjtTyiggj5jkc1ErFiMBfQY7U/dheCCOOtRZMViQP8AvvMkAl
Jz260GXjAximmRNiBU5ySx7H2pzeUVBjBK46N1z3rN6k2HBvm3AbiaUqVZuPfntUO8hvvBQ
cGpY5WIILZUtx2zU2AIwXyWyy55qTIywHPbNRAho2YfMM88dKch3LlSMj1NK5O7LEbZbBbC
44x2+tOLY58sYzjA6VXUgunHI4NSRtvTATBHPqPzpq9yrFnfgELxgfnSpw+zpyO+KgV8R8g
E+3rUoYHJI4J5z61D8yUWUJDHkE+9OQqXB5z14qHJP8QJB5AOT1qVZCJVyADjg/zFZNDsfI
V1HIk5eTJ3jIYj7wq/pc/lxqMkDBPHeq06Y02FpCyz+YyspGCFwCKn0vyhvQN87DgHp1r65
bn0KbG38kZlLIO4JA/i4rPYIAMZbK/lVu+VheONm0ZwfyqKRY0RBnBK9R0rVouOxDknZvLA
DIyB2rqNDtNMufD9w0lvuuorhWDnklNpyPoawbOyuL4uLSCSZo1y2B0ro/CpSO31C2c7Gco
AccrzVRXUio9NBrKljFPbCPO5SBhegPNQeJbWNr2wunfaJ4EVlwSdw4IrR1JVhuPnZmkByc
c9u9Z2tT/aNFsSJl3LKQyg5YDsTTexmtbMF0q3i8QabaFTEssilpZDlQBjII6f/rr16PS/C
mngfallmJBkECfLGCRydo4zgnr615LqUsNq2ml5vMlicF3PPXBP6V2E+rC91yB9OcPAWQ7g
CcjgEY+lVGaitjGtBztroaGkafdQxbbOUQRMCI5Lg7I1JbPyxj5unc4zVgXq2uoNFCHnkWQ
LLJOBg/7q9F/n71EUEOt3jgNChkK5LYJPrRp+n3Wo61N5CNMvBPG0A+pboK3iukDL3WuaTN
K8tJb+eOWYvK0KnCNkADHJ/wDr1RutTtPCentfrL5lwwzbW3GSD/ER7fy+tdRr0NtonhqfV
Lw/aGgYSGCIHaoB4BPVv5e1fOmq63e6rqUl9O5EjMSAOgB7VNZ8js9wor2t+yLd3M2pXdxd
3bvLPJJucseayrnAk2KCF96RLyQZJ5JpkjNIN+Dx9725rnvdHo6LRDCcDA79SaTqaMc9c1I
hMTxygKxB3Y6/nWdixGZtoySQaE5YgDnHShvnckAjJpCGAJOcg0bAWfIcOAxKsv3gw6VXYO
ZSG5bPSpkkLMFGdx7D/GoS7iYt0aq0Ex8qshIxjHGMc1DuIOSc1alxIjMzhmzniopI1RsEn
Pp/Wqa7EkO488mjIJ68U8xqI1bfkkkFe4pNhAJxxUWAk81w6uvGFA6VoiQyKEO1QxGfUDFZ
q7c4LZC8gGpRcFuqdSKqO4EjQtEXGC4yMMOnXrT5rlhGuH6fKB6fjVRpWDkZO0dielASSVW
YAsM9qu4hjSNjaHyCPSiGPzWI3bcDPSp5LGWOEStgAjIGeTT1lit1VIl3uw+Zj0H0rNx11C
5D9nK7i+ExxzUOAOMg/QVcuIXbDeZuJ6j3qmAewxQ/IZPEkbud5JHXA6mkLIMIGfy87tuaC
smfNQHnJyB0qHIPbrRdAeufD2PQrvS5bNl8qe3iaa4MrYEueOARwNuPm7DOOTXn2spp51q7
fQ3c2O87AQeF/wAM5wD2xUOhWurahrEFppME091ICoSEZJXvn2+temyfCcW9rb2cupCbXnz
LNYxDblSPuB+jN7VpaU43S2OSThSm5N7nm+n6De6mks6BYYoxkGTjeaZZ299Bfj7M80N1au
HQIOVfIwR+Nd6IBEv2cwm3aEbWhZCCjehB6U9IIGlDvhGxjcBk49jXne2d3dGntXuixpxv1
jjlvpzK0jNLKr5P7w8M4J5GT1HSthc78hRtPAOOlUIcMoRssF6E/rV6B2EgkIIDdMnp9axl
d6sxlrqaEKqUYOfmzwME7iT+lSz2lxDbpMsLNbyOUjmwRHIwPIB9eDwaityrvg5DH07/AId
qnVI3mJwqtkjB4x259axbWtzCzZAXc5RSoPfNSxhtwLjJz3JNSpGzTDCRkZwMjIapURYgdz
qmOcDqaxc0nZh7IYICwXYhbr9KURuSN/GeParsc9osZLCUSdVAIAqs00bfdbb7msudN6Ibp
8vUbtVM7gT7/wBKnbCqCpG3jIFVnZuCCuTxnNIQ+1QASR1rRIxsXYbuWESIsjBX6qGPI60G
Rw2S3PXj/P0pgd1gcbAQ207iOQf6VFlihzkg9MDpU2IsWYpik+Xj8wDhlPTFTllI3KuDxxi
s9HVAcjkd+avQSwi4iWeJ5YQ6l0RtrMueQD2OKVnfcaRJ8pUfMyjPY5x+dNYr1XOPSrVw+n
yarJ5Ky2liS7xxyHzHVQBtXI6sTnPHpVIAMx2jaB1pPR2JatoNJEf3WAUDpikDkZAYY/pTH
YCPa4zjp7UKx5IbIHGalMRajGFcs23b90EfepQSsXm7wxJIIA5XFRqzHCsW6dDSIoZuuAuc
Hnk1JLHs8vsf6igEouc5DHgUzL7gDgd+DyaljA25Az0xmokiSVGCsVJwD29KWVcZYHB9R61
ApIfGMdSc9qm3qwDOAD2K0rBawiN82RnOMFiKsKSUZQWQEdj1HWoiQswKgHnABPalSRScNg
kA8CmtA8wMoLK2MEjNWI8ltp3BeuQec1Dsj3qUJJIHWnxoAz4OB15PNZt3WoNXLQcBgMFsc
7vekE5DgnOPYVEGA4LA7umaX7QH2ruI2ZxjihISZ8warDM9raalPMkz34eTdu3Hj5SD6Hio
LFV/cuoIYIRg85OalufMk8K6XuAZUmmRRnnJ2mpdMRTbq3AYJ8oPfk19ald3PoUS3cytFk2
6s4/DtWWbVmgjZehGeeo5rSvH2ghQOTg59MdayLiQ8bBjAxmtHsUnod14Vgt7DRTPPKiyXD
lyG4+UcDk9e9cn/aElnqt61pPsDuwGBkMN3FZDPIyAO7Mq8KCeB9Kks7Oa/uktoNvmN03HA
pc99CVFJ8xqSXonWQzyM8gBII7n3/GqMTMyz28cQZ5l4LH7oHJ/lWxeeGf7Ks/tF/dg/MFM
cRGf55x74rWs59D0a8t5PMiumeIriTkRKTxzjBoafUnmVvd1Odn0+b+zI9Rl2RwysoBL5Po
Wx1xXZ6Lq9t9tX+wdMS4uYj5n2q7+WOPA7KP61xOqTC4vWuW+YzfNk4UcegHTpXa+C9C1rW
9USSOzkstLmYedKVIV16lVJ6k47U6cZNrlRNRpRvM9F0HQZ9Vhj1bUpBbtOTKY7dSA+Tnhj
0X6fnXc21pb29p9niRIokXOAMCopbmz063VpWSKBBtBY4VQBwB+Fc5da9qGuXR07Qrdogw5
nb72Pb+6Pc17ScaSstzw5c1R32RW+Ieo6Xp/g+7sbp/tMs6/8eyNljzwTj7ozivmhsgH3PN
fSt94Fs49IvXmuXubnyt5x8xHcnJ6186ahZvZX88Dg4V2UEjAOK8nE357s9LBOFmolaOMyP
sXqacyugZGGMnt3psbmOQOOoq6LkPGSVVWU5rBK56BAsTBNuNu7oTT1gYl2cYGPT1q35iyI
iui4zkYOTU0atufD5HXHatUkUzObMcOCqsFYfWq7PuJJyB0q5fx+W6MFwSefSqBzkg+tZy3
FckRwpBGd1OmkDcADGchscmosAf4UjMxPzdqkQ7Hykgjr0pByfWgHg5qSN1VjwPukZ96tAS
rAXXI+UHt601o22kLhufvCpY5o2XY/AByMdzT0mi8rawG7pkdavRjRR2NzweBk0DBYlmxxV
j7sx+TflcNzjNQyqA3HHHQjFRa2ohpJy2DVqzujbq4BwCDmqWTTsEDtQmBanvWlTZjA5571
Vw3QZweaDhjkZJNKT8pTB6/lUvUVieSR1xyN3Q47+9QLvXEgHAPX3pzlGjTGd/OaiGaQx+9
umTjJ71ZUNe3/wC5tlDOciJDtHHaprTSLu7lVI1C7lLAsccVZHh/UDbSskIZVbIOeWA9B3/
+tU3QrpHsXgG+06z8O/2L4NWG78QanLI014ylWtbdVTlyeVVSWxg/MQPWul1XTbNNDmtLUX
F1LGpma7TKzzTAEhl/unPQdAK8M8D+MLjwXrr3Bs1urWceVdQNwzLnPDdQQeffvXueneK7Z
/Bp8TC2ULNO0NtA0is0xHXIX7uB19vyrtp1YqL5jzMVh535obfqef8AhgeIfGOnapc3Ki8v
rKTzJEOBcsG5YhScso5J9O1SQiCbbtOVk43Y6fh2qncpqD+IR4i0/UHtNdjk80XMfAY+hHp
2x6Vpy3d1qF/c6jfOkl7M++R0QRgMeSQOgFeTV5WuZHRa2v4DUT94ELYXkqQOtaKhHfEatw
fXnFVrZn8sKfnGTksRkelaNpErS7YnBKtzxggVytsieiHxbo/lMIO5gN/Q4yCf8Kmv4oftM
506W4ksw37k3KhZMYGdwUkcHOPbFXZbdQgJZScDJ+6AfT3qs6NGo4JA9aWyMFPUSKWPy2O/
DADAPf6Uwli425VScv6nimNGyReZvUbTtwDkg9fypjzERtmTI69Mms9GVdj5Z5WCruyEXGM
/dFRCQHABGOuM80sahgoLYbHJ+tIioqhgu4HAPr/npWezIuXkcDZyBjnkVKkqy5fHzdKrYB
D4ZUO3gdaMgHcWLZHHHNWtRG+0FsNGivFuVaczPG9uB9xQoIb3ySR+FZMrkKFU8ntimRSyh
iD+fpTiAsnzFc9cCk3cQwFcAcHvnBNW7RQ0+Cen+fzqDLMxwFC/eyBjFTwymN1OSvPHsazV
uomX72NUCNseM84DgqT+BrOSVy+AuADzWhqGrXupXqXeoXBv5FKOwuBkPsB2hiOccngdapE
lwzfIqsckKMAc9BSna94k8tlo7iHkfMxGfWnIAA3GKaNjDIUKc96FyuVLZxz1rK1txFkSFH
3YB5AAxSpvaQlZQhIIct6Ec0Kh8sDbnPI9qf8AuhNvWMog7MaGSRKGYFDxngHvipG3BTg8c
YHpTGZfODKdm4cD0oXepIzkdMGhptBYdtcx+YwON2M+uf504AEd84570OA0WR0HOKYJFHRS
TjgdqySe4EuNwCjLDvTyBHEpCnBzz1quJWZWB4HfjrU4lDJyoGTkAetS1LcljFkGVBAPfBq
dCWHXceuR/WoCgyeAQ3y801Xw28P0x9aQIsSEr8wTnOQPepYVEr72UKSe39KiEgY73zkdiO
tTRTYT6eg7072QnE+YN0snhuHhGjjnYkcDbkD+dO0pbieRLeGFnYrwAM5wTzXWaZpmmQ+DY
7udS53bizgfKcn8O9WrLXdNgigFvCHKxYwoxx7n86+til1Z7t3rY4a9aZHkjxtw3HOMetZ7
nKRiQkcHNdRq1q+r3z3ul2ryELiSI87fcH0rnLu2mtpBFPGY5FXJBOevStGrGsHoS2F1FYm
SWW2WbcNoy33T61SjkkSfzIHMbc4YHBFTNZXW2LdDgSIZFyRyvr7VeWz0qy3f2hdfaZgMiK
2OUJ9C3+FSlfcTaM6OO4unKRq80rc8fMTWtBozuobU7hLCJMAl+XI9hUUevXdo4bTkjs8HI
8tQecY6mqE8stxM0lxI0krNud2Oc07pLQNWdVDrXh7SYl/sjR4728wQ11f/ADAH1VOlex+A
9M1r+w49b1u8knu7yM/ZopCQsKHoAo4GfavGfCGkRXGoQ3t1Gvlg7oo3GQ2DnJr37w7qARj
ZS3KSAjzIVPZc/MB9DXbhVd3Z5+LaUeWJzKaDf6xrEsmv3krFJAqImCAO4A6L9cZrs7WNLO
1a10+HbGhwqr1JHcnv+NGsxGEw6nDubcdjgDg46fnzS/b7T7Itzuwky7gB1PsfeuzkUWzzJ
ylOKYzXmntvB9+5dRM9qwyBwvQcfnXzD4jufO1SYM5k+ZWBPUfKMj86+j9WmafwpqbdFMbK
qucjaMY/Ovly5G24kBxkOehrhxSvJeh6GAVuYhKgBiSQc8Cm44zmrQjc5lYfK397qagkTD4
GCCcc1xNaHqEkM6pksM85FTC7X5iRk5yAapYOcAflQOTz0oUmBYmn88qGG0etQENt56Hmnx
BXfaRn0qeWMrCcgdeR6U7XArqMnGDSMpVipGDVhcRSo4+cYPHTFQz485ipyOOaoCPoKndAY
g6sOeSO9V+TzU0RYqxA+VBkjPaktwIycUgOCTz7U6R9xHAAHQCmVL3AmNwxHPpigXD42t86
+jVDQAScDrRdgSuYSuUjKn0LZpoVpHO3mlKBAN559B/ninPOxUKg2IOwov3AaUMbcnDAZ4N
PkiIQSFsluTmoMmpzIzxrHtyV6YHaq0YFySONLUKQpZRmoLS2e6uFhQZZjxgdP/rUkMVxeX
McEamRm4AHpXZaXpkemxgECSZgN7jnHt9KzqSSZLlY0LCy+wwgKxeZ/laQjk/4D2p2/YQM4
JPAB61I0ss04hhja4cZCoqljgDkgCqyyowVs7mPTPYCuWS6mN7sq3Wk2d/MJZIiJR8xKHGf
atiwggtLfyIUCcfNk5JPeq3J4VccdfWlgZhMSACRz/8AWo5naw7vYv7TGN6yZ5yBjtUkbg/
MOMDAAHWqauXLMFyDwcHp9KtrJHjMZ5A2jPr3qGyC5aFhKA2M8nBHTH/666bTYxczx4j/AH
5ztbPPTnn8K5K2m/hcM2c8k9DW7bSYC7046denFZ30sYzjodfaak1hHKbYxgzRNE3mxLLkN
wcBgRn3rHkVY4gqqVRRgEnPTihJmFo0bBGjZly7RAsNuSArfwjnkd+KrS3bIjYzleTgdqyn
LQ5+V6Ij8tljJ+8re9QXUhluNzY3HCkgf5xVp7oywNAiAKG3BuM/nUJRNvmRLu9P8+tYpl9
NSGPaAwLEn25JPanrgurKTjHbnIFRRkGTax3ZP4inoqLnrxyMnOavcLEqqifMDuI447c09O
RsZWJI+8KfE0bReXt257/rViNI5AckAgA4zjPFTyyFsiONTEiwkggEndjk5xwfyqbdyAqdK
l1G2gsNUNtb3Yu4VghkaVRwJGQM6f8AAScfhVcygkqo3EdB/Ohq2hOwHgYY9880qASKAW6c
5qGRyvy5yDToZEUDOCTzxUiZqTaVe29hFeyWk8NvKCY3aMgSAdSueoGetVUJUlc/dOCD2Na
sev6sbaGMX0kgiRlTzDu8tTwQM9AazLq+nu7lri4O+QhVLBQM7QAP5UTSb90ze+5GzAqflw
c9+9PiIEe4r0GQagDZ5yMeg7VIHG0KxOew9Kxb1AtCfAAPrnBHSnHawLblwCFIHXpmqkY3N
82Wz1xVlmRQR+Wae+oE7DcsRyrnHPsPeozukdWG3bjrUYYhCGBK5zgeuOtK7HgDGAOwoato
AuXjLIcH+gqUupGFG1xyeOnvUJ4TaWDAgE4PQ0KCrCQnIPTmpcewCH+XtUiY2Hk5X9KVMSM
qFuSOnrSnaoZXyMcEY6f41mIU8qoHy/0NOHznMaHgdB1BxUG5vM2YZRk4JH9KHnV+v3iOuP
as2tR27E6OFQqVLtyM56H1p0b4OBlC3GAO1VxKNhXJJBxjGM05FfzFLDOefm9KF3FY+d1n3
+CfLeRiUmO0bj7dqSwaUrCBHwsQBOcHuaoxyEaIkWBnzG7+1aVlLEbaNCDnylBz3r6uO57f
UfNdSWocxytHvwpCnGRWe9086J5ihmRCq7up79avXEEBDkyEEDj0rLbEVqhZc/LwR2JrpWx
S2K8jMVUByTyQPT2pija2SACO3rUwVZJFI3DORn8KhKsJANxXkg+xqBjWzu6YHWu3+Hfhax
8WeLIbG+uAlrHG0suG2s2BwAPrjPtXL2OmzajdW9rbpvmnkCKrNgEnpzX1T4X8NQ6BokVgs
ViJBgb7VTmTjksTyTmurDUeeV3scuJr+zhbqzyee1ttMuro28RiKnyxG4wVx14/D9a19AuG
nEd1PvWaBvOjfOAAB39iM8Vu+N7Oza6a4tSrySgi4KciORMZUnpkg5x1rmLKc2s6CPaF3A4
YnPXtmtH7k7HPD3oXZ6taXdtrentFEwktbpQYnA9iRjPpXJWZMd1JaSSIdjkRkHIUg4cfUG
jT9S86+k0xrpoI9oaHy+JHzkMgb+HnuOaNftBYC2urCFVVSPkUcBh0z9Rn8a6ZS5lzHEoWf
J3JvF0zW3g/UwAVDWxRR6AEDj35zXzG64B553da+lfEP/E38D3wRsyGHfH7cg4/lXzlOGgL
wTQlHV/mU9RxXFiWuZHfgUoxlHzIJDIR+8b7oAFRDBIycA96Utk8ZApM/LjJ61xPU9ANzqu
zccA54p6RZi3/ADEnOAPQdTUVS+fIECKdqjPA9+tSgE3MP3g+Ug8Yq2JozayKxAYr+Jqj9a
kVQ25gdqgZ9aq4EpiYTorEMrcjafbNRyDHyFApXr61NDJtaNgmWUnAx1qe5KhQwjXdwSc1o
gKLRFMhxt4yKaDjPParN1MJAMAYxxVQ1MkgArg4zmpo4N4ZiwAXsR1+lRoBhiRk9qsySnJV
lwV+7zSil1AjMLFs4CjGRgdahAAfBbAJxmp2uAyhc5yOaYYTt39RxnjpTsugD/srFXIOQDg
HHWlaymUEkBfYmrabIYjtctjk+1MubhvLZFcn1OKaSAz2QrjPerVrDdXlxHa2yNJNL8iogy
zHsBVYBnfaBuZuAO+a938G6JpPwz0u28TeJoVn8S3f/IOsZOkBx1b0fnkdu3NEEm/IicnFa
bnK2vhqfQLK1n1CzkglvY2aNpV2lkBwSoPb3pWVYrbzAPujdj0Are00654+8V3Sahm41Z4z
It9IdsCxg8rIf+WYXt06YxUHiPQzoOgr4gF9FLpE0wggaRh51wQp3MEHRMg4zzjFRKk736G
ClrZ7nA2/izWNE15dT0a9NpLHkLwDuGQcEHqDiu0tdf8AAcmk2emot3Nd3MT3F3eyRhWgmG
SRjkFcA4A45ryeeRZbp3XKozEgelTWTzJOfKkeIspRipwSp4I+mKqDtojedOM0ubod9Buns
IruKQTxyEnaG3PGAdo3gfdyenrg1fgjkAB3dQB71neF7K3/ALEvr9ri4tI4XSGQbP3M5wWV
Rg/NJu7dAPmrQY/MDHgscEDqK5K0VFktJOxYON3QEjrj8s0Rdy2MDoMcfWmR7yMEk8856VN
FG5RhnbkcGuaRFi1CcM56Y5z+PvWhZXEiGMly6xv5iqeVz06VnLuLbGYnjJ981oiGGWdorE
tJllSKKQYeQHt+dZtW3MprUtXGo28sduLeAxvFGyznzjIsrk/KwXGEwBjjrVaO88qVSyIyk
klSx+YdOasazc6hJqs41hblL+2C2ckd1tDxbBhUO0AcDPPfNY6GN2jkJKuDg5HH4UpvoTbU
vyXcTu7KdidgD0xUsUzRsBkkms1FHUOq57etPJGSBh26Ar/WsLCki+s0MjPuXae2KQ5EmQ3
AJGRVeBVKDMuXJ429ce9TBsvGTwN3J7UK6I5bMtF4hGCu8k8tnjnNIJGSVmi6uc4JqZ0ifk
S4DYIOKb5E6MrqQ+CCBjI69KfNbcTsiYXIIIcgkDjA/nTXkAwej4OR6/Sm3MjySu0yIC5yS
owB9B2piBXnBUnjhSRz19aLGZN5gK8/KfTGOfWmr8x4wAOmKkRcqGfB5zjNO8gmc+WNoJ5o
5QNdNLZYbWVL/TpRcQPKLfzyGTb/AAvgcM2eB7VlnzVt4pXR0WQbo2YDDAHB/I05oTyu0AA
fnTFt2+YvwAuRSk/ImSSFLAqCRj6d6Gbadw5YetNSQArtYA+uKAwUlx8vWsmQTRzZwd3fr6
VMtwV3IwXbIMHj3zwe1VQ24hlUAduaniVUm3OVdS2OTwPekU0SxXUkBeNV3iUbDuHXuPyqJ
ZwDzjB42nkfWnFoBGu8+aOWChuM9OaheRpFztG855Hcf0o8ySZ8sDtZVRcdevPFOjlSMnIL
DHc8A9jVIhTJ97qMEdqmRdu0DHHUNUOXQCy0gCnbwpHXA5pwkHl4J7Zz/WmAYHzKOPpTGck
bgijOBj2qHfYB0m4ndyTyBTEJADMBnNQXN7FaRM8jA5ztXPLe1egxeBrO50ezv11gWDz26T
H7Wo2AsoOM9utdFHCVa6bgthN2SOLXbjKsAT0wOfpWXrHiG30WwMolSWUuFjjDZyScZP0rd
8Q6Ld6Hot3eJqGm3CiCR4jDdqWkwOcKeTjrXzfBe3+o6rBIZTtMyLsLZxkg1tRwU1L95odV
Ckql29kZiv8A8Swx44Mmc+nFX7De7RbSP9VyCPqKzFBFsHH97GPwrQsdxEJVT8seOO/Jr2o
bnpsNSmYtKh4AfAI7+1VTF+4STzSwcfNz0q5ePCWZSpZy/C9CB3qiIS0MSpuYtu47DmtG7M
qOxIk2wx42tyR9eOuKngR7p/3duTIhx8g4/OlisJX8kIm9ixAH/wBfpXTRWsunaYdOedZNj
K29Fwit1P8Avemad7bky0LHw/0qz/4Sq1j1ieS380N5AUK3IyCGDAjkdK+gPsNs2nvHbo1n
DJy3lSbXb8e34V4ffaNNod5pmv2rh47iL7RFu6iQffGO3FesaLef27p0U1kxhtXUYlcfM/X
hB25B+Y16WHdlytHmYlOSU0aF1aR/2WdFtbcFTGfKijXAT/D6k15XPC6tJG7FXUgZIOT9K9
gES28OzGB0IPJPua4fxVYWw1RmiYeaUDPtOdvrkfr+NPERWjRnh52evUztOvwbGG78tHurc
7lKksQ3cE9gR+VdCsS6sq3F6wlRlDxIM+XHxwVHc4/iP6VysKeTt2IgCIPujjrnk960nJ8l
ILm5b7JL86xA43n+IMw7D+6PXmsYzsrMqtC7vEzp9dWPw/qWnJOsgiDeXLGcgrxuHHXBxXj
d/JJNtlkPIJO4DkkjPJ/KvYPE1tEkYmt41UuoAVV2qOOAO3IJFeUTCJIIzH5mzzN2Bjvn8e
36VhVd5HZhoq10YzxmPAdeoB4NREe9dVPbpdWdukzIqiMFAowUHcn1Pt3rIuNNnspCZoX2f
MASAM4z2rnaudJmjJG0KCSfxpQCCCMjn0qZE24Z0JGM5HGPSo1RmOFBP0pcthoYRg1NFDIy
Oy5Cgc8d6e6ARAsMucHd7elTiG6YS/ZkYqpOTnOadrbjICPKAGTuDdR6Y6YpZ23zEnBJwDx
ionSSORRMCD3BpkhJc9fxouCFkP3fpTM5NPPzKMn7o4p0kYRhkYBAIPrxS6gNDfuyCfoMUp
cFflUgkc5pABtGAc981YMbZCjB461YIqlfmAByfan72AOecetMIIb3pxDAEe1SmFiZ5HkDc
fe7U0xsXKs23GAQadHzu+Vi4XrmvT/ht4EXxLqa63qMDf2baNxGR/x8SDoufQdTW1Om6j5U
ZVKipxcpHQ/CT4deREPFuswZmA3WMDDlf+mhHr6D8a3vFfhmPW/EcVvYozzspXUnmYtCkaj
gY67x6jucetdrbeKdIuddtvDVoJDJMrAXcf3HKjJVMdAADlvy9awNd8QeFrKGG3GpR2lpfS
SFriPgkRnDKT156AfX1rvapqHLF6Hk81Vz52tzzXxhrqaJ4fh8MeHmmgs7v97c3Tt+9u8fL
h2HXGOnYV5PPczTxLE8zMiksFycAn27V6n4o0F/Emnt4k8NW0L2cTyLJb26FTtUj51DcsOe
SO9eUvhIhwRu759+lefVTvqenh2uW3XqVyMDOec9PStHTVmllEKoXHXGOn402w09tR1C3so
GVJJ5VjDSHCqCQMk9gM8165qXgnTPCGipFBqC3l3Jw92pBWWQHBjhUc7R1aRuOgGc1motJs
0lKzscnZ2M9lbASzvJli4j3HYjEAEgdMkAc1cVmCsC3zZ+lOkkWO34/HHf8KhEsLMu4MvPz
Vx1NXcTNCO5LAIyjrxnPJp6ync25sg8Cq3lKdpVgy+nTIqe3jTJPmAH+71/yKwsxFuzNs92
63Eksa7Dt2Lu+bt+Fa9pp93cW7NBA8wWJpG8pS5CD7zHHI6c+lZdtBamISyzET7woiCnBQj
72fXPaups4VtIJGDnYE2mSIsAQ3GCR0B6YPWocb7nNN2MR4lLMJWZi4JG05LHsSaj8pChP3
mByAx4U+tS3RUz7VIGQDzxikwuV81AMjcoPqazsO99wWDFszhvLds4XHT8adDC7uPkwg43Y
4b8KWNHdgpIA5Hrj2qXyUj4XdtPHWlYAMaxTABmyTwR2H4U9HPmhGDJs4IGOnao7b9386Hc
TnLAdKnQtJasQcheoHXjvStoQNFwUTgsdvtjI9a19FuLI6vZjV5ni04yqJ3h5dY/4ivvWMw
JEQ2EjB4PfmiN8yHy1POB93+VTtqTJGjNcQmR2YYVmbb6hd3y599uM+9Hy7dquSMcsD05qh
MWLIdwO4Zxn7v1p8DEIWcnB5457+tHW5m421L6HKAtnB6HPWrUAO7aScY9KpRTxOhGMn++S
ABVyL5lZkYYGF461ZLOlig0Ga1sRLqFxFcSykXOLfKwxgHBU5+Yk44rCeKBbHzFnV5DKU8o
cMVAzvI7A9h9aifcIsnJHc1nu7ZG8naTg1EveJ0exYkO4HYygn0FMKqVx5gUqCenf0/GkeR
ZAoZEXHHy9x60memCDg9+1ZNjaFSTy2yqrkA8NzinmVlOdoI7k9KYMZIXDE9CTTtwkTaeq9
jUrVXE+w8nChwcY7YpxI+QKhwBgnOSx9ag3gfKGGT1J9amRsQKBKGAY4U849/xpNEPQAQGC
bfmGO+cVOmxT84JYmqoxjd0PTg1NHuyw3HGM5Izip0BIMo7ZJJOeuOtVb6+FhbyS48yQDKx
A8tUeoah/ZyIY4jLcSD5UB4Xtk+1Yt5O9pai9uz5ksx+RFA/T0rroUOd3expGF9zG1HULl1
aa8jH2pvlRUBLKT91VA719Da1F4skXTrXSzpS2tvZxLKl9Eztv2AcAV84DXr3RNZ/4SCKC3
kuo4XCLPysTEYDKO7DPFd7N49+IuqeD9O1zRbITXTFmuozbkhUTCqSxwCW5PHavpsFGnTg0
0/kPEwk1FKy9TU8faVbQ+C9UvNf0+zubyOLejW9v5KqxwFUc5PJJNeC+FbP7d4m09JDtRZl
LtjhQDkkmvVPH3jLU/FPw8037JFBHb3W571idrrJERlFHpznvXkmm6x/Z0PlWX/HzL8pYj7
o7YPqazxMoSqJx2NsHTlGnJN6tmN8ptEUZzuJIz7cGrtnJ5ZiXfhTHjntyaoYZIkcHByR09
KuJG1uI3fuhwen8R71yx0Z6Ql3HI9625snIGVrQ02wYRNI+c87YmHXjqT2qowkupXKgnByC
O46/wBK6ezV7jQ1urgbI4nw+R1GMAn6c1YbIpQQM4VoW3rGAHZB93jpjufetCedf7OYtK8n
VdzAHJP+etMs5JYrGa2s22K27c8gxk4JBA+nrWXBHPJpaq0hSeW5EZVu47k/gafkQ3qety6
HPqvg2zkNxJ5ttbq1vAowh4+bjqWI4yfyql8PddSxmvtDvpVgWI+fEZeMBjyB+J6V2Wl3O2
ztWggK2qKCztwG+X+EfxfXpXnN8BoHjm31OZAsaSmTkAgRuTkj3BNepK0GpRPNpvn5oPqet
vJLcQfMWjifPQ4dh/7L/OsvULG1fQZFt4kVom8xcEANj72SfUZ5NTf2lBLFEkBFxPIuUhiI
OF67ieij6+vek+xiVopLxVmCjcsK8Rx/h/Efc/lVSakmcesXqcFcqQrbf3i8MCp+8P8A64q
ezT7RGbWaPywPnB78DtWpr+n/AGfUv9FRSrqcY4/D8/51hQySxzA/MhjXcD178gVwyjyux6
EHzxudZfafBc+HBKs0SW7x/NcTfKEB6YHUsT0Arwi+twtl9oRfm3bXYdev+fzr2DR4L2417
yITGbcxmZJpTuMMfdY1PyhsnluTzXl5je3W6jkRzHvJHQn60pvqXh04yauVbVS0yyR9VQBV
JxgkenbitpYFksZILmNHQDDHpgnpj86xI4rie8dzMU+UNk/xHnH41ptMsUTLO6tsz37+4rB
vQ6zFv9O+zSkxr50KorZU5wD2J9ay1mOW3IEBB+71HtXTi9CXKCdVMbKNwbA2++O9RPpdlc
FpUcCVgQsa/KGx39u/1o5mNStoc5F5D4V8qO57KK0ZrizhuU+yebHCICG3HmTOefY1VuZ47
f8AcfZwWAxg9PrVTfJO0hlYfd4OM4xzgelJtl9Rs0om+ZVKIDgDrjio5Mb+i8DtUghkwoKk
c8miaMLMFABIUZ+tDvYdkOaJBaq46kUjJ5gHzhlQDk8cVae1lGmrOwbyyNqnHBOeRmqJRlT
cTwDiqt1DQkBWIMpkzkY4pjnDFUYso7kYqEn3pcnGKnmYIM1Oc+W4ABwOWWq9WbdnRZCpAX
GCG70IZ2HgLwjB4o1oRahdvbWStmVwOoAzjPr0+nWva9W1W9XTo/DXg7TY5rRU2SJEQrmM/
LlO20E/MeueoxXnXgayvtf8Kaxo+k3KW84YySuB87R4H7tMDJ6Enp0HWu58M6xJ4WVrbVY4
/sJTD3KxnzWK8eYQTliAMds1302ows9E+p51VXqNN69EXrmOw+HnhC71aacXWoyRYdwOHfH
CL6DgZPcD6V846lqEup3v2y6PzSneccAZPp0r0T4w6xHrN1o13pdy8ml3Vl5kaDgbw5DEr1
B6da8qZpHVBzwMCssRP3uVbI1w1NxXNLc6zQPFb6LdQpcfabqzgZmS3hm2DeRwCcElfUVH4
lt7jVL3T9VmawjbUIhK0VmAPIXJxuUdOO9ZeieH7zWdQjt4n8qMt+8nP3Yl5yxPtitTT7S0
jfZvLxwTkNjg3SnsD1AIGcdxWDk+W0tjSSjz3W6K9tDaJHv04F2j25llBKH5hlSP7prpdY8
R3us3FvckCMRwrGsRCjyfVVIH3cjIHaqckNvG0ht4hCJGLeUn3VGP4e46DjOOKriNmwpX5j
07fga5pVHblRWl72JPMk2sCQxLbguenvU8W2Y52kbhzjv3oitmcHgqq8gDufSrWDHhzgADO
cZPWsGxMaqyKik5I4ALev8AhxT4ZJAA2wKCMOR06U9VDvtcnA5GMgGnx25LrhTt6MvQt/8A
XqBGtp32a5+zRWEUy35yJQ7Ao3cEHtwOla/9sTR6VPp1vfyxwTbTPaIxCysD8rMO+O3pWJD
bRvqdx9hglaCNTIokYBkXpubHocfWpbp28iGzeRJBbOzoRGFOX+983VlOMjPHXFQupi1roV
1JkmGFw7nIJ9O9WGBWdsjIC4Xcc/5P+FUpeHBAfcT/ABHipFlki2pIqZPORUNFcpq23yIu9
uOuRnn3PvUryAAHYC2MZHOM1leY0u3BII656fWrAaUqqLJ8i+2CuKHsKxc2HcXQlVAzjPU0
sUgW3+ZOpzn1+lRqzxNkKX4+UnFMVpPI2Ow+XDH8+ntQ3bczaLL5IXccHgbc9sGiMz28nnW
8sm9QVDDrg8GqjSklBuBCjuMGui0Ww0+/knW+vVtUS2mlVs/fkVSUT6scClZS0M5NmUyKhL
43RnByRyM+tCSRKVjI2j0X+L8akkQ25VSN2ACwz0qOZkeFfs0QVxneS2fM54x6fSixPQmto
ZHEjgBEjG5txAI9vU1YjljjduR6sff0xVCJ3kkOWCu3bFNlMjHqNqnOOlZtO5PLc6yHVdKb
Qru1vLGe4vGANrcJMFSHudy4+Y5zUWrWehTSPNotxdmIBCkE6DLH+PJzxjtisFFdkO1cgjg
L2pkbmMHcWH155/8A10NvYnToWpECM27jI7HpTd5WTBxt45x0oaQSr+96+/XmmOhZ1IYv2K
g9KlhcmEitkKoyOPqaFOcgb/QfWq6ht5w46cY4xUilUAQHJAznPrU2uJku6NHVU655YjPNP
ChiyhsDPT1qAcHZnnsAMYq0oMYGV++PlHdge9S0ZEnlA5+TPccVSvr+LToY2kAeWXISBT8z
EDJJ9APWryzEMGhzEVHDA9/WuLl1FNW1nNsN027yVJ/hUE5/UVrQoqpJX2Nacb69i1Z3EsN
xPe3z+bcyLkgnhfYe2KztSu5bydVDiPYM8rgIOprWv2it3MEB8yQLl2PP+eawZ48Bo97b2y
T3+pNfSRoxjFNG0Fd8xB4VudNg+I2nX2qWzz2cAkmMSr5nmEKQoC9CSSK7fUfjlpr3Ftp1p
pM9tbxzbZ5JsArhgRhR06c1lfDW40hvEN3dXtrDJCjwwW/nD5hISx+X8F/Sl8TaL8P9b1S7
1w6mumtKC7WqSou5xnnnJG7rXVDnjS/dyJmoTq2qQvZHRap4f0zxJJJPpUiFpA0zrF8yMrL
yQo6N3J74r56ljOn6jNDE6tJDKVEoGQMV6pFqmmWT23hTwnq4jWeViZWkICEr3fv39jXk98
ZhqVwtywMwkYSFe5zXFWaumjfCQlC66dLi3KKqosZ3biWH4ir1na/bFjj88f6rhW78npVdH
V7Msw/eLHjIB4FT6fHJK0KoCAkZIYeue9cy3O4ljgaK4lW0ud0qgkr2VQOuashpfsSiGZWZ
l5mc479AO3161ZkRYra48wfOr7tw6kY56dqxpGRJY4bctjeQQeSDitNh2Nk36TRQ5sxGVQk
nOeSMZ/H3qXSLCXUtZsbedglvLMzhVGc9h+BzVd4X0+JBdwsxZd7AnjnlWPrXTeDVtptd0i
aWUKtuFbkHoT/Ori9dTOS91tHs8dvEuIU/dwooVSwwFArz/wAd2dhcG2nt7gTzQbhIQMYQ8
j9a7K91cXtq8FnH5FvncZWwzSHOcr7e9cpqVsrwYZglq45QDLHPQg16c3dWR5NNcsuZkng1
Vt1Firt9nC7gAMmTJ4Levp7V2jzKgkJ2IRzyRhR6k9q8z07VWspZPLQu9oSCi9WHbFdBHJP
dqbzULiCR0OWg3ZtrQ5+9K3/LR/RRwP1rlcny2RVamnLmNLUZYrqO3S3jD4ZnRwDukUDDbR
/dH948dhmuXu1VVYpnAGenb+n/ANauxs7R7wi8dntoHO0zy/666AHYfwJ6dPYd65K//wBDu
rqxkCx26HdDzkMvUZ9x0xUNNfEVRavyjNN1O4heFbeTF3FMNuAdo4+ZT7EVwbvFE9611OFU
TMu3HLew/Su2tXS3uopoGchsfdGQ3vXndyFTVryNwWImfO48jtWcldHbT1bC5miiPmHKBUA
ITvnkGiK/SO183iTK5JABx6fjUEMExuo3dTLE6qkp6jjgCmNHBYA23V3bB3dD1wRWfQ1sTz
bb2Z5VUbFABUr8w/yae5hELKJnEzAcjoB15/lUEFyfKaIZ80gEsfur/wDXqxZq811+8VE8w
YZQOoA/yaRVjO1C3QSTXbRgxygSIemScZFY+djMQCRgjNdxqFo8+mmzcgoAWibHR85H4dq4
ua1kgco+MgHv0NUmVFkkd0rDbIN2f04qWSFJmMg6gYIXvis4kBjtHB7HtTlmdB8jkHGKXMU
dDfam01pFa3DsIIox5UaEAE9yfTqeKxLqJiTKgzEfu47VCsgKNuXe3QFu3rViO5mtniMYVN
o44zv9c+tJu5NikAM/MaflQMbQae8cjM8hTHJY4XA5NNVQOWIxjp60gQ6GBpQSMcEfKTgt9
KHkLzM+xUBP3V4C/hUyxhvLRSUWTJJx2pbeJcPJjIQEsD/KqSKPSfhb4ui8K6jK0tuJrK6+
W52/fGDwyjvwTkd69O1OL/hL9UlZre1m0xCZ4tzHNyBg/Iw5xgcg89c14j4Zm02FpW1C2kE
Ui/u7mPkwMM4BHQg9+/GRXd3niLU4byLR9LtFlVmEflW5EgmyM/IR0PuPfNddOpyx5WcVem
pSulr3KfxUjsbqbSZNP0l7NWgx523CTdMKh9FA7+teTX8H2eYJtdWH8LdRXv8A4h0SC38Dt
d7t0xukW6mB+WNwMeWgPVwMbiOBXjmvQpPMvk2yxFgpRQcsw6cn1yKxrX5rsug1y8q6Hc+B
9Y0Ky8LPb32xILdTNMCn+tc8Av2b0VfbJputXujXUbz2+myxXbnIlICcEcnAPHYYrk9B8N3
k1rPqNy8P2O1wWidwDuIGCR6c1ozGMwkqdoLZFc9Sb0iL2cOdyRCX3fOVViDyfWpFXcSGDY
6hiMkfSooCGVVbCsOmPSrIRgWaRtw29j/IVyM0ZJA7W8ZVSSSc/MAaso7TlRhkH90L0qMQj
fuA3EYwMc4pVDQgMVyp9BzmoeggRykpXGDnILcDHtWxYZLeeY4mAVlDXAJQtjpx39Kx2cyE
s67SzDBxnP4VftLu4Gky2LJOUklEkIKDYWH38N1B6VnJtCl5F6G0hulRLMhZiUhEUjf65ye
x6elXPEsWqway+neIjK2o2McdqySOrmJAuUQMpI4B7etZltLa3r2trcPHZLuCTXLZZQC2N+
AM4A7D0pLgGOZiJGljZiPOyTvA6NzyMjB5p3siUhjszR4jGFBA471XzlkYjAAGAGqQIsrhU
A2j72W6jHP8qcqxER8bcDAIH86lu4EcQAXB6tgAtV2J2dwPmHOD71FDFlR/Gi8YI5+tWAhA
J3gjvSsBJFIIZQ7D/aJ6cVM7JJGSgIYkEnr371HJbSRTSRSpsdcbwCD1APNV0lMUjxeY6pI
AHTIAYA5Gf50mrmUo3JUkGWcHcwO0KScGr6yRRIXt1+zrkERhi2DjnJ75qkgQxrt4C+nbNW
/s8KwzsZghXAVTyXyeoPoKEQxJJMgnJcYzu9TUBZ/n5zjqCaklPyqIzgYxx0NRZZhtEmIl+
X0zz3NMVh5nZUZVYDIIwoJwM80kMhbHzAg4J4qIwuXKs/B5ODgn2NTRoh53cc5Gf0FS0wZ1
+gzeGvsN/Hr1teyTtARYtaSBRHNg4L+q9PWsjUG0tp4hbSXMJWzUyeZEHMlwD8yjB+VCOQx
+lRRQzeUCNxJGOO1UZo5DvkUkEEYHYD/JNNy6WMlyt7EiybzsfDAEcE1ZxkMIiCf88VEFhS
0iO5XkJOVGeCPX1qRS7wruxhm5AbB49qyfYTtceikqCOXJ42/SpGthIW4AGBgdz7UKwDiW1
UwlTxyTjj1pd7LJtG5t3Oe/TmkTbqJChRTE3GR95uoHoKsrAfMUbSScBcD9ajDkzbSoKkcE
tU4A3fMG4IIz9KGiUrmbrmof2bo13dBfmijYqM9T2/WvPvD8ptdPsmjZkuZt0hf+JQRzj0z
mtfx5rNubJ9Ht/wB5JMQZXA+7g8LWdYwOLy1hC7ikWSQvA6AfpXq4SlbXudtOnand9TWTEr
KVBOF+Z8dDn9asG0gjtZJp22CXr647VeESRqGY4Kj6YFY2rXwuCbeFwrOwxu7LXuNKmr9SF
eT0OO8Qq1t5F3Yo8AZi5aP5SMcAk+uM/nXKF98/m7RkkcA10+s3sepXn2aBHcq4jSJQTnA6
+lS6loG/SYr23sZYpGLB4nKqEx3P1zxXmtOTbR2J8iSZyyXD292JVQBlbOD2qKV2llaR+rH
NSz28sJUShSG6MrBv5VCFy2Nwx61m+xqrGjbyRRW/zsSJI2BA47Dj8xW/4fi8qBbhmIZ4wu
AM/LVc2b6KbRpvLmnkQoFADBCf0OK1NFVovs6gK7LGMgjjjPGf6VEXqJkL2wlnaPccSyBHz
xsz6iqsggsHnTy1kHnBBIy53DuRWnZxpqXi4tdzqLbqVztUNjjmsvUF3KrwJ+4VyFkYEDOe
3r1rQal0JtXNijqIPNEhC8tySSOn061d0B5F1/T7WGMvMy/LCpyOhK5P5Vly2jXV5u88kRM
qlm5JAFdp4MSy0zU5LyYqJI0OHbqCRgYA61pD4iZu0HY9AtYCLJmvSWkAKyFTt5HBA9OK5n
VNUU28/wBgkEMSna9yzYjQDoEH8Z/Squq6n9ru5pHMjxqo3xhsKRn/AJant1HA5I65rJ1C5
WZiIyJZSoG8rhYh2AXtx2HP0rqnV0sjz6dKz5mV47wSSJfLBLEkhELPJ96U9Q59B2/GvSvC
2mW194VfUJrqO4msrhYorJY8JAOolI/iY+p4GD3rgNOtop4ZocNcCRG852IXYOu4k8KARwK
2/BGoTQak1tLcmGHUYVA3cZcHKn2zz+dOnZNcxdROUWkei/vH1F7eRfMjk6tnPOOvtjjnvX
MeItPE9i99GAptTw+eGRj835f1rq7m0MFgJS580/JnPUep/Dio5LZJ7BLfeRE0ZUwgD5lPX
/8AVXRVh0Z5inyvmPI0muprmERzKm/5gqkEnsF3EcDnsK8/vJWbV79nBGJ2HXnrXqd3praT
qn2KbLPbktFlf9Yvbj6V5bqyeT4ivi26NTOwAxz1rz5Jq1z3KUlJ3Wwsd5cSSR2qAL5eePU
5qS/3zwpOpXzEHzFedoA71R8xYXd1ffIQcHoQM9Kl8yU2hiMYWKb5lKno3vWTN+XUBceRaL
tG4kjfx2xzx/Wn2t/bNcKxVkQHnacetQkvDIi7Ml12tkdarJA4j3GVI8biVUZbjpxSZVjrj
eQrEIISNyKOQMk56k1zWrqi3BZFwH3AButMs7pY5H+0liMfMN2CfSrst5FqNo1rFZqrc/NH
HluPf0NCZOxzpxxg5Pf2pCOgzmnOpjlKvwQcEUjMvYUgTLMUVvgtJJhNvHqW/wAK0pJYsIl
nEBgAbguecc9e1YokbduXC8Y4rStblTFgs3mg/KOMMaEMHtb83nl3DbH4LbjkDPQ/lVQqpu
Nm7IGSD0z3rbe7tE1CCWZfPmUnzlz8rccflWO0jm9eRYgME8AcAVSQkNVpbedDhlIO7pzzS
PvG9mONwBI6ZqeWZvNiwdxAO44459KbNIXQgL9Se9UUaugeIJtKnKCzivLWdBFcW0y7hMue
MY5VueCK9s8G6DYaPBJrVpfSARF/PE6YazQ8eWQej8Y3D+teUfDmz1w+KoLjRJYYrpUdlSY
BhNgFtuD644PY16Bqni/TNLtotRtUnguxAYbnS5j86yF8v5jHO8tncpI45ranOyuzlrLn92
JB4/157V77T4UtLe3kiRLe0I8xm6MZif8Alm4B4HcE5rzbT7LUtb1aC1sYw11ICd7naq9yz
HoAPU1Ve6uNa1OVoxFC9xIzEgHC56knr2rqLaVdN0RtKiEUsUqk3Eyr88754w3XavYdzknq
Mc9SaerNYx5FZEl27wWUOmQzNPbwHe0u0L50nPzn2BJA9qzd8jEhSWzwQ39KmlnDIiRZVVH
Q9qjRgTvcZZew61x813cOVodGh3erY6dcHqa0I0Y7sKA2MDmqWcqhj9CNp7VYhLbvlPQZIN
S2Joto7KXHctxn2ply7s4AI3qc4B4pDL8hO8E4445HGKijuUSZZQmQMjkfzpNXEWtOsTqGo
w2iSxW7zNt8yVsKlauqXEXl29h9mNq9oWjl8uXdG7Djeo7E45PvWXPpd5b/AGVL6HyPtQV1
Lgbdh6H2xmtCK0gt9RMF4ySLEHUNA4bc2MofTHSsvMzbTaZPY6fYX97eNDexabBHbPOhupM
F2UD5Ae7E9BVASo67nD7SBkE9e/Tv/wDWqy0EUNhbTG6iluJZ2je1wSyKqghyP7pzge4NV3
jaaCaeFflh273wMDPAFDVwIo9qS7twKkYGecVIql3bb94rngcH/IpEjjkbIJHXqvf0Iq5NO
08sk7BEd+SqLtA7cDsKXKDJLQQvays4cTAjy/Tb/Fn36U4bN/OSuMnH8v1qp5pSTYXUk+gq
USsDtZuAMHA5FIQSY3FYxgnuf5VUKOXUsSo6Z9RVnzCEZkAZlDE/XHStTWNOWw16/wBLQMh
thEcucnDRI/X6saErodupRs45WnWPGF9ucD1q/cWrI5y+QB+J/wA5GRVSMyW0ok3sDnAxxk
Gt+51uPUNA0uwk06K2XTlmHmoSWuDIytls9MbcYpKxi09zCDNsYlh5hBGF/Wo1CqWLZJ+vG
e1Nkd1ZQr7M8e456mljYmRvlO1QRz0NKxJLAxkbcWJKcDJ6jvU0e1Xyf3Q75HUU2PaMFV+Y
cliO9QTxySQCYlArkryRk/1FPYLXOv0LU9Nsb2G4vtPh1S3Tl7WZyiyHp1HPFU5pdLR7eO4
0tGRLl5ZXimbc8THIiAPA284PsM1iQTPFJEbbcsijJLEMN3rjH6VLK0zAlmPPz/N70c0raE
XS0L00tvDIyW0jSxAYDyKASM/41EsisxzgkHtxmsvG8Ll/LBPOPpWhAY2IZcDAIzWfLcTRd
KsUAJIJ6EnHFGi3VtceOND0m8RTHdXSowYZGzknPtxin6HBa6p4u0zRprhohdSqHx1WPqR+
IBrB8TwWuj/GI6fpV+9zbWNwkEUrHaykgMw68gbiM13YfDybVSXw3BK7s+zPXNvhbSrzxIu
pabYyWjTwRWoj+ZUfyydoYHKk8E4PFeaeJ/E/hzSdCuNJtoYpNZJ8qOWOZw8PPJc5IbHoaz
rvTryHxhqq6iHS3eACOMcqG243cfhzXk+vXZn8T6lOZC+6dsH1wf8A61evXUYq3KRh6XPJN
voi158+o6xFE7lxuVRnqfxr0PRUjjvJ7mRcsoCZPTPUCvNdFZJNdtwib8fOccdBXVS3ckOo
pBuZfMbCoOrcct9KypPlfMejUXN7p0l/qMswLEBUlJVV6cDvXnmr66iyvDajc65DSH+Q9BV
rxPrkLs1pZzMxA2Mw6EDsP8a44AFmLYNKrUuxUoWQolYsSzEE8596eZ3cDLsSPU8VF933pN
xGQpPNYnRcmaXJ34BAx24pr7CT1BznOKi56GlGO5xxQI6ecy3VnYzeU8kqSBCFB+Y4zhRXQ
WjIblnjEilow0UOwkseckelZ94ha2tBamNQG3+YG4iY9z/h7Vqtfw/ZRa27szKp3zMcsx7/
AEHtWUd7E3Es7a3kneWeRChcMyKMICTwDgVWu7yx82aACRnVSVR/ug5yce3FSSzW9tbJHZi
WR5Dv8x0ICgDjAzzzWdPqi/a/PxGsiOZS2OSe+fXr06VsFjFjubn7bI7N85kH3fu+5Ptiui
0a6Ute3EkoiWPAM4PzL1zsHvgcmufuNRtpphLtbGWO0DauW56YrofDER1Ezt9lLz71McSfd
Xjkkd8ccniqje+g5pWOisLKXVpIo7WJobFgH8vzP3kw9efu8dzyaffaTB9s8mWAw2sYJihi
HzSY9P7o55c+nGavRRXFpZHZMX1EHeZV+5CfUH+Jvc8D0q+9vN9lhFrG9zfzOCd/zGQn17m
umNPTY5HLl1uQ/wBhR3cCzakBHZwru+yQ8Izdcknl/wAe9WvDng9vFmprrccE2l2aSAeeTu
89l5DIPbp6V3ul+D47C3h1LxNcBWAytruyqn/a/wAKsNqdxeTCW3b7FZI21Y9uCwHfjoPQV
2RppNcyOOVVr4S3qz2TKbVYseRhW5zu75PvWbEXkk+U5j2jBHY8/wBKI3F3N8q71GSc/wA6
lYMskcUUZeQtkBAAAOOv5VvJX1OK5zXinTvtMtvOrbZIX+XIySp/rXgGuMZvEGoHeihp2AU
HJ4OK+jfEM/kRRpHP5tyHDyqOVAJ5FfN/iK3SLxRqcbMyKlyx2kc9c152IST0PVwLdrMy4t
4m2lM4Bz/jWkoRIVaVl5OcdBzVGC2DjeJCcdhwR6VNIyQ7ozk4+bGf5VytaHpluRAbGQFzv
Q7V55I/zms8rIjuwYrJg8d+P/rVc091uJ2+0PsjVc5BxjHpUNxJbl5JIZwAAdu85Lc8GpbQ
Fe2jikukZiNgGXz3P41ftJZlupGBbAIKkduen09qy4UG0SYL7QSwwcD05q0rwj/WZDlRwow
OP559aFYlljUNOaU/a49i7z8yZ6e9ZDRMGwy428E4q7d3snliFPlVgBuxyRVPzyUKPluMZz
TYiMYHYGrMSq/lrAhZyfm55/8A1VWGMdPpmplzESNp3kcYOOPelYroWpomjU+Y4ygwCPXvV
OSR1UorEKeDjv8AWnGU+SUc7sjgY6GnQoXaN9qgbgPrQxIhV2wvJAHOR61bgkUHfIm5iM7j
z0q40VpLcOZHSOPJVNozhu3HcetUS+JXDfMp4JXuKaVijf0DxG/hjXLXXbKMyT2+eCMxyFh
hlP0BrL1i/utf8RXmoT3L3M1zIXaZ1Csw+g4HpgelJDbySXsthazLNA7Z8xQdv1Geh7Vq/Z
IoVWOGLy4wuTJ3Y+tZyb2QkiKxiWCPCD7oILHgtU7Xb+Uu9cE/LlPenJbhyWEnDDBDDqfWm
/Z0aNWBGSCSG71lZ9RiBjuGGP3QBz39K1IGEpLbQQCQM/lWPB9mR1Z5uCMelalu3lRqqHIL
duOKXKJssS2xGCSF4wPx9KjacoXCYKoOSp4pk0yyZR3faFPBPWqqyHG4fL8pGB068fjUNWE
1fUteadoLEA9COn0q5Fa3X2M3KxFrdGEcj9VViOAfQ1QjM8kg27nD/MNgyeO+OvrWjaO/kt
hZDb5Ak+YgEk/KxHfvjNZtky8jStGvb17a0n1CIRldkbTSf6kAk4JPTJroV8PaxY6CdYksG
OlvKIDdrHmNHzwu7sSfzrj2W1SCJ45ZBKzMZEYDA9CDWnaahPJbrby3MhhT52jMh2AgfeK9
Mj1pR3dzLkexparPpi6RYrbJcrqEc0n2ppNvkmPA8sJjnOc5z61yhnLv85IPTjgEZ7103ir
SzourCw+0wzk28cpe3nWVHR1yOV6HjkHmuTQYJUFW9Pzxms5tphHXc0EnGMHAP14xV2NzIE
Mjg8c4x+QrD+4CjAqec479f8atxLsQBeATzk+1NPQbWhoOEc/KCG6bhT0JYlAcEYGT3qqso
Y5j+XqMBs4qa3VwWL4wBnB7+lJsixoG2JBOBhsLjPJzxXZfEuzH/Cw/EUcI8uW2e0f6oYQh
P5oPzqLwd4Y13xbqMEOmad50dvIkt1O77Y4YwwOWPqRuwBya0/iNZo/x6+xyuVt9V0yKJiO
oOWAYA9cZz+FeXiKzWIjTT+y39zidtCm5UZPu7fgzhsSFQSxypHU5qO4bamclCeFO3AOD69
67rxt4HufCb2UEl1FqGnsSI7tBsfPBIdfw6jiuHlZ73yoZbhYYIywDvyAOvGOe3Su+Mk1eO
x50k4tplSR9kAIbac0RkyK7rIo2kDDHk/Qeg7mnJMiu4jUshUoN6Akj+hqs5cHe770JyfpQ
l1MyyZ1W32SKu5nyGI5Pt9KiMryAr5mBjoF7+tVpZFjTGCcds85Pemq4O/PXbg9uc9quzA7
Hw1FpE+owwavdz2lkynzJ7eMO4+XjC+54rR1ix0I3epjT9VcQQorWLXMRVrg8blbH3T1x9K
4iKcrIZY2ORwSvHTFWJblrksoJK8DOefzq7tRtYTp9UXdTt7SN4PsN8t0pt1ZzsKFH6suD3
HrVTzZIolKrv+YBcnAJ9z6DqajMjoqBfvAbQB1zWdruqCytmhaQp5YCrn1JOcVdOPM9S1G7
siW21+XRtUOp2kga5iLqsveN3XaJAMZIUHIHfirXw8j07XPiLqOseKL6JRbuLjM8iwrJMxw
Dg9eATivMpbrUBbf2l9mmSzlbyvOKHZuHJAPTOK9e+CXh7R/EOneINQ13T7W9VZI4YXnTJi
OCcj65/SvZw9/aRiunfYddKFGT+Wm5f0SfUtR8SeK/EOltaarB9uNtDBLcrBvVV6gMCCvT8
q8HuhLFe3Ik2uRK24qdyk5I4PcZrubrT/CN9q+qaXY+IjoyQ3mLdb2Hd57fdZjIPuLngD05
rh7+NYL+4g81ZPIcoHjOUfHcHuD2p1rNK/5joQSba7LoXvDeV1WWUpg+Udo9z0p2qag9tcT
bbjzr2T5ZJR0Qf3V9KzLW/ayExjO6RwAGx0/zxVElpGLseSck1zOVlZHVy63YhJJySSfU0n
P4VKiblZj2B69z2qNlGeM1BQlHGOvNJ1peM8UNgKV4Bz196AAQATSsQ7EqgUeg7UhVkcqwI
YHkHtSuB6j4p0iCw8SanZ6G1u1jHdSp+7feFUE4Yeox3qKC3ga/RHQNGE24YjJHQ5Hc1Hdw
PcQ20NvOkUgDNIY8ZIA/wpqRpL4gM7BtgRVzjOTt6gfWkndszia81mGtnG4M0KlmiXGFHYe
3auSuWe9BgMkflxy+WqhM7xnnJrqp44HlkdInM+QkhTnzFPcr6jA6VgXWmPb3H2rfuhjTcA
AVIzxg+/JzWiuaxXcqx6XpouYwG+z+UcknncMc8d66/SrJY9Bup7Zmgs0AYlhhnP8AtY7de
Ogrl1jDwfPgF1z9M17V4B8MXC+GIZ9Q/dW8zb1UghmXrwD0+tb0Ic0rGVeahHUp6Tpi6tEJ
Y4g8UyAPNcA7Fz7V39rHpXhy3W3sHWTUHXiQgbsDsv8AcH61YnaW1szbW0Itkz8m3hY/f6n
1rJjt3D7ZEW3Vhhdv3nPfP+NetTgos8WpUciS8uhcbTclJpF7sOEHsP8AJpIrF7ks8k6xwB
RkHjA9c/0p6WziEuqiSRTgRheMe5qK7mFvEWvJ12pyEQdP8TVyte7MbtkqtbQxOLaPYn8Uh
4JPrXN6tr8VrHLaaew80ffl3fdB9BVPUdbMmF2ssW0uUU9cev8AhXPW1nJfXLXssaRWkSiQ
AHOcdFHv/wDXrlqVW9InVSopazNK2jJijll3eW53BmPMmDyT7ZNeJeKLhrjxXqrsMYnZenP
Br2e8e4t5ZdVnk/dmIRxQ7ccZycCvFvE8RTxLqL7XUSzEjd39a5Kr0R3Yf4mzKWd06E4PPW
kI3x+Y8gJJxt6k+/0po8kEAq/A5571L+4bBRW3EkZz0Nc176HeRM+FXIDHbj1/yantLa6ub
iBILeS4kkby40RdxZzwAB3PtWjomj3Gu3drpOl2T3V/csUSGPO5z6nsAMde3Oa9xtLPw58G
7Py7dYdb8dTpk4O6GxU9cZ6AevVu2BRGPV7Gc520W5m6P4T0X4X6VFrXjaOLUNfnRns9EQB
9vGMvjOT69h7msTxH4K0rxZYz+Mvh+DIqr5moaPndNZt3ZB1ZOvTpUqXDXGqy6re5ub64O5
55TneT6Z6D0A4FZNwdb8J6rB4l8PMbW6aRsiEnOOfmK91PpT9qr8ttDmS1u3r3/T0PN7xQs
mxVJAJ+bPWoCmEDleD717Nc6To/xY0+XVfDEMGmeLIUMl3pQAWO+x1kg/2vVa8+TTY7e3lN
4jC5QEfZpBtMYBxk575zx6UOPU3U9bPc5tQcFl/hpNzZ3E5zxV2587zZGZsMR8wqiCAfu5y
D3qXpsarYnRI2G0H5j3PQUnMWADuHUZ7fhUe47QmDmm4yeeAKHIZNNMZZw4jEfAyF6Z7kVM
iuXa1jZJUcg7scj/CowpjbYhWRZemRwf6g1fjC2CDEatMTuMjfwjHQfWlqBpxeVZ24t0OSg
y7D/GrqzW8cEZADBhgEnIrBN7J5eWCuvRT0+tH2hXQfu/kXkEHmpCxtGZmlP3QPp1NQB/Ok
Qq6ttB3A+vpWQJt/AkYdfw46CpIjKIQwbcW649KTfQdi+9um7cgDKRuJHb6VZtY5AfLHfIz
6VQZbq3uhazxPFLGcMJAQQOe1aEd3Zm2EexzeeaSHDfJs29APXOai6Ja6otwabNdzJDCnmy
kM5UtjIAyf0FJDGkAma4cgMh2KoDZfjaD7dTn2pi3KADB2yDJGMjtVX7SbgseV44Y9MYqJC
sy9perXGkXwvrJU8zaUbzF3gqeCuKmuvNt7+eCchvm3BlwVBIyeR6Zqe+ubOSeO7060Fukk
OySEuGUtjDEfpVJCEAwm0bvusODWNr6itfW1i3Df2i6PLbSWO6dphKt2GyVGMFCKvTafcRT
Q20U0dy86K6C3PmMd3RcDkt229aoFbea2j8oHzcEuCQMcdAOtTaVqV7o2pwajYyy2d7byiW
KeLhkcdG571KsFreQyaCS3YxNbmKSM4ZZFMbIw4IKnGPx5qvhgpz1POSO/pWhq+pXOqalJd
X00s97cu000suWeVz1Y+vNUwjGQDcRle46/SlKN2ZggLhFVgSByTxk1dij2xDIU4OOfX0qu
Vbcir8qqeMcYq1AcPkH5DjhumakQphEeDgrkdBWtpOmX2q38Gn6datcXdw4jjiB5kcgn8Bg
ZJ7DmotL03Uda1a20zSrb7Vd3B2RoTgA9yx7KACSfSvrTwP4Z0rwjo9uljZ27XcKFZNQMYa
R3YDzGDHpnGAB0UCuTEYulh481RmlOjKq7RLnw/wDC8HgrwvHok1yLm8kDT3ckWQhlPb3Cj
AH0zXz98dgIfihod0h8qR7ZohKOoYNx/Ovpi25ZmByTkkfWvlz9oJd3iDT7tXwYLh4Rg9cq
DkfiDXxeU4yWNzP2ktrO3zPexVJUKMYruj2vRdWg8WfDiy1Gawgurm2jEVzGwDFJF4ZlPbp
n8aran8PfBurSxahb6HFbwXsBeO5tyVUyYIIKHgMCcjpnFeVfC3x0ugzqLt82moBROh/5Zs
eN30r6G0YwWdzJHGgm02+IlAZsqrd8DtXdXxdTL6rg2+Xdf5fL8jL6pDEQ50tevr/wT5b8Q
eEbrwvNKsk4uLdIz+/VdvGcfMOx+lcm22UsF2uNvAB6e9fZmu+HrO6kkj+zq4YEBAMqw6Z5
rz+b4YeE3821vdHjha5zsvbYlHjb3xwR9RXXTz+j/wAvN/L/ACOB5XN/Az5xMeFZ3Ubm6AD
GRWdc3dvaxNNNIqqOCcY6n9a9T8ZfCvxF4dke5skOrad94yQpiWL/AHk7j3FeGa3fTxa3FP
AFZrSQOFKhlUj+8p/rX0WEr0cUlKlJNHC8PKEuWasdhf3+j+GvEVpBeXNv4j06aLzpW02bb
mNlOCCR8sgPO0+lert4H0WHwXoEsgliv3h8yacYjMiNlwHHqN1fPnhvwvrvi251W60q3iAt
UaeRAQigsfuqPXGcD2r3W48M33hbwNa22q6/darLcbEW1lbKxnO5ih6gAevHSvfw9KLTutD
jxSjFKEXqZd54WitoJbmHUAYY1MmJFAOep598YrwrX9UN9dSBXbHmM7Bj0OeAPpXXeKtSuJ
pF0ODUnlszlSI8gEA9TzzzmuCkgjN49vATKucF+g4/pWNSFNS/dqxth6UoLmk7mrPr1zqnh
XRvCy24SGwnmn3KfvvIV5PpgLj8a9D8KfDa41Pwomr/AGq5slkuHRpIpBjYOjBMckHPevNd
Kh8y4KW/OByf7x/wr6D0OMReBdI0+G5kiMkSvKBIwBYnLHn+lduEiqkvf1M8ZUlTgnB21Ml
vhz4W0jwhJ/aunNqN/Gr3JumZo2cdlPOAAB0r5+laI3UnlRkQFiUQnOBnjmvf/EWr3v2TXb
eW8EkMSCGJGOTgx5ODXz0gyrZbBA4GOtPG8icVBW0M8B7R80pu9wAG3JA+ualBUs2MFTUBz
1xigYxyK849VFkS/IuFAwMDjrTCuAzEAHPFRbsAdsd6U755WYfM7Ek4/OlcNBpB5PH4UnNO
QZbGM57etI3LEgYFDFYT8aMktknOe5pRx2p8W0yjeOCecVIWOqa7tzLbsCYQ4Kq4B+Tnr+N
XbO6We8LyEhmCO0in5R71nRfuQ76iRH8rBEzzuA4xWXaSym5hiMIbI4UsRnnqaUdxJXPRnv
sWzJAoRON8vBZgDng1z/2q4n065hLs538og5Vc/wBTWvZwSTxFy4jGMeZKxA54+tVJLaytk
aC0c+fPGWaVW5kx/wDq4rZOxWxoeHLaG2kE9/bJc5wscbN8ik+o7n0r6EnZ1jW3aZkZQgL9
MqP4fb0rw3wvDBHaaSt9czs8lwjwxpjk7+Oeo4z7V7F59ze3UkMaNt35D9R749T2z0r08Hr
Fs8nGyXMkWrkSOyFCCyuCA3VemTj19qicTCZpJQwVsKEQ5OM9SafdyCz8tNyxYcF2ckrt7n
PrXKap4klnWOzgcyhxgmEZ8wfXsK3lVjHRnNCm56o07/Wpv3pswi20a7hIW53emDXFahq8l
yxmkm+UMQxzgnOef0pL/U49xsAEuLxzloY2+6QOrEdAKoB33iJgskkaksqgBfYZrknWc3ud
dOioIdpytd3kpiLR9cFj1HcA9hitu3+zhFhjlV4l4jUHGPVjWRBJIvlRQOTnkkfxEjnnuOT
WrpenJL5jwhUiyqyzZ4x6D3ojd7BOStdhf2M2qQyWtrsJOC8j8pGPTP8AQc15J8QLGPS/FD
Wtvcee7wrJO2cgu2eAOwx2r2qW8jWWO107FvDbqd24fIje/wDeb2rxTxbY+X401GJfMwdsj
Sztkn5ck/j2FZ1kkh4Vyc7PY5eKKLDGfeZGQlAGH3uxb2610HgvwVq/jPX4tK0u3Z9x/eTb
dyxr6nFb/gr4aap491SIWkbWWlRruuLxwT9cZ6/yr1bWPFWheDtIbwb8LERdg2X2sgZJbAy
EP8TdeegrmUbLmkd0qmvLHcoyTaN8INIuPDXhfydT8VSrt1LV3XKWuRwie/PT16+lef2Fnd
X96qpG95dXjcyHJeVu7Mf69qjkUTuPITzADmQuxJYk9WJ6nPNd14P8Q+FdMWTS7tJIdQGCZ
Nu8zgkAKuPu8npVX537zsjKV0nyK7Jm8CRWmk/6XqYN2n7yUt/ql9QuOT2Gais9Hnu5vtix
+aI2AO8bViJBwD9QDxV7xXqxsrefU75ktrRCvkW74LhuuSP4m7AdBWX4Ovb6/wBJk1a5jW3
s55iLaHqTj7zk9yelOXK3ojh99RcmzL1Twld6Nd3OseEMx3sReUTtlHwcf6pc4XGD7nNN1C
80n4neHZrme1Fn42sYWllhHyR6ii/eIHaXb2713U0/mRGJCGmQbkxyCfU15N4705bC5ttYi
uPK1aZ8lE43j1470Nm1Co52jP5eR5/clZ1YpEYjuY7D1A7VRx2PB7V1S3i6kbi5v7aP7WBu
Dj5dx6EEVjT2rwSjzYx5uPmiPoRnOaz5T0bvqZ+35QNp3ZqQKy7V6NyGVh92p44fPB6BwRg
g1aNt+6ae4DvcHHBPt94mixRWFu0UcZYfMTnr93jirdvvZXSQgnGR3/z2qurKAmHJ3Pk1dg
tnubiOONEM8rbY+24ngfrRYClJcrgDYOOBg/z9aktWaMbgoY9fXimSQSx3EsMytHIrbHUjk
EdRVmK7nh0ebT0jjKTSRymQp86EZAAPpUNla9BtlHDJfxQXkrW0EjfPJt3GNf8AOKkQHywu
R3246+o+nrVZgiLscfPnc2Rx9KmtrtIuXXcq/MGPVTjtj61D1YF6a8vL+5We6lM88qgNI3J
49T+AqWyjUszmNmGCQT2PeqSXEaEMFGCCfep7S7RZDHtOD1Pp7VFrD9C0EJZmClQR+B56/w
A6vfY7NNFt72C/WW4dyk1sUIMfoR7VBbQXE9tcXi2zyQW5CyydoyTwKvpLo8Xh2cPcy/b5D
lNqfKqg8A/XrSb0MpPoirdahHPZ2kfkRxpbx+WNq/M46nPvmo1cPtWMMNxAyT1J6D8zWYWx
IBIC+MKWHGKuqhkKE+ZySQe1ZlctlZF6W1nt7owyZVgMnHb8a7Kx0KfX9M1TULNoLWDTIFn
eGa4AbYTj5N3LHOTgetctp1lPeTPEjoJPLaT94+3cFGcDPc8cVchdxljy69A4/wA4ppLqYt
XdmxklqY5lVmLMG28dOKquzCQAjlhg7e5q+f3zqjEyMzcbVPze4qaO0h+2/ZrotCFYhjtJ2
H/d7n2qbInZamaExNjDHOOf6V1HhPwlqfi/WVsNLCo6rveWUHZGPViB78Dqa1fBHgHWvGGv
odKla3tYXxNqBXhP9lQcgvj8u9fV3hvwpo/g7w+2n6XYySRW675PLXfLM3qehZjXiY7MfY/
u6K5p/l6nZQw7qe9LSJz3gP4W6P4MtJ7i3SfU9Tniw1zMAvyjnaijhAT6kk4GTXVx3EF3B5
lmU8hEwAF24PcEdiK2Ly+P2dY4E2bkxIWGCuf4T6GnaP4cgWxaaVhbCeUyOFwC7EfeP1xXx
1WOIx85U4e9JbvZHtw9nQipvRdDFt13vKV5ZABjvk18yftAwXSNPczq0fl3avGrrt3dVyM9
vevs+y0vS7Jy8JRmY5JLA89K+Sf2mvEFj4kedLBJ0XTI/s8zyKApkWUcj1GCa9rKMnlgpqr
Umubay1OLGYpVdEtDyDwtFcz6dLc29vJMltLtmeMbjEHGVyOwyDz0r3n4eeIdahkTTLmyll
shJsR2HMDYHy5PVTng189/DTxW3hfXyTD9pj1S0WIICAC6tkZP58+9ezn4hXV/p4n0vSvs8
6r/AKR5zfJ5gHKjuw969zMMJSrx5ajOalWq0pXgtD3oWl7C43XNyhL8xk7l9eCRxTbmMzKY
hCkoPys+7AY+/pXnnw6+M+pXd1/Y3iN7SfeQIlEW3t93Oa9eil8OartKhrKSQHch+VD689K
+JxOUyhUtCaflLT7me1TxSavJfcYVvM9pKdNvvnjb/UuR0/2Sa4Txr8H/AAd4uDXV/ZR2d+
wybm1YIwPv2b8RXr82keHrqBrc6l5jBTtO/JXHfj0rHgudIsJBFe6nHncQhkXgr7kjiudYT
FYaop0qiTfZobqUqsWpx/A+Tn8E/EP4PajcXXhwxeItJkZZbmCOPMpUdCydfXkVz2qfEXxR
4iyLzwe0Tw5ERjR18tWOed3fHf2r7ntL/wALx3RuvM083DDaXQrvcds9/Wrt1a+DNehaDUb
DTbpAOkgXp06jpxX6FluayUFDE1E3934HgYrBu/NTh95+c2sw7NFgsn06W0uS7OzvHtaQEc
gY7VjjS2gsvJgUmeXhnI4jB6496+9fE3wI+GXiZf8AQWfRLyNMJNZT5UZ9UYkGvI9e/Ze8Y
W1pIfDev6Zqy9VjlBgkYDpzyv8AKvoo1oVbuLucXLOOklY+cre1ttM06TyQBJtyXPU17Jb2
t5p+laba3NtOskdvE53Ic5K55/OvNPFHhHxf4Swnibw1qOnAON0k0BMbYOOHGVPtzXQav8Q
dMmWKbTrs3AQKJleOTchx0BJ5xjrXbRqqmm2cOJpOryqOpsw3sS6Bqq6jpMd7E9zKxaU42D
hAMnpz6V87To0U8ilNuGK49MHpXoL+Obtre4t7W6KQszOo8nLBmOTgk8VxeoTyX11PcycNL
IZD7nua5q0+e1jowtCVNtvqZxOe2PpTwgKGQEDBA2k8mmkZJIG32pM8be2a5zuB2LAcDihR
1OSCKAu7jvSspRiB0PFKxL3HcFFXCjknP9KQowPK4H8qaDz0zT2nLDbtAFModEY1k/eISME
AZxzjj9aZGUDEtxgdjQjfMSUDkjv/ADoWNnI4/Coe4Ghqsk002+RyxLkjjk561s6Tp7stpd
XUiqinZ5a8tg9WPpz2qzpMbW8trc/YDdXEysImlGUTjG4ev1q4dKkspbWR7py6JiVCQo5BO
PzpEJ62OhgtDJPvuFHkH5WxkBcegrJ1Qw2+pQRxD7NDGGIdU+UNjJI79+lZsniOaO4eCTD2
4fAVCSRgY/OlsdRnu4BGsfnvPJtxL97HHK+hrRPQLM6XwONTvtc0W1aRDGlxg5Aw4Azj8hm
vbtY1O20C1PmyoOzYJLN/sr/jXhOn+KbTwvq9tJp8CSz7HTySDvV+RuJ7cE9OtWL7xJLcXE
91fTNcMdrIGHyqcdFHpXdQrckHFbnDWourNN7HT6l4mm1C5TEkzLGuwxHOEBHUn+I/yqK1v
YEdyHLzoNrhVyc4Pze3Bzj2ri7rxBI99C88ojQcL64PX8a15pGvrJYzm2VFBeRH+Zk6bcjr
n3rFty1OiMOVWQW13ZHUpnkHluSWMsa8y5Hf6Gr4uLYQrKkoWEks2e57A+vP86xJ3MEqh2j
RJ2EaxRL88px02joK7HQ/DcNrEl7rCRnChorZSdsZ65b1qqUJSZnWnGCux2kaSLhS9ynkWm
M7jw0x749q2r6VFtPLj+SFU2x7MAt9P8aS71G3gg8+9dYo+scTHBf0JH8K+3eucu3lvIxc3
0xitZCNkYH7y6HZQB91Ppya6ZSUVyxOBJ1HzS2KwefUpGeSRLfT7Z8O5YAE5zsT+83qx4FU
7Twuuo3d/wCJvFc8ll4fjkDJBId0kkY7/wC76Dqa7mw8MrLtur6FEtwqhLQ42RqORx/T868
m+IvjKXWr1tHtJ99jZt+8dOFlfPQD+6Og9etcM56pI6aV5StHY9x8barIPBWnweDZUt/B15
EI5r23GJnPQIf7inoT17cV5DePAEWG3hSNNqokY+UDHB/Dir3wm8X3UWrt4Sks21bS9S+Se
zSPcIvWQegHf863NV8JwaP4qNpZXsV/ZxnckgbcyKCSY2P94Y/lVzXMuY6ZQVN6bGJY2EVr
phllXPAG1Rnntn61zWqWsmm+M3vpFCGSHzEj3Y2nH8+D+leoWCpPcpLCS8JPyhugPTIHrnv
XPeOfC0kyG8iVhc2SMPK53OO4x6jNQ46GEa1p2Z5vqV5NqM0Ynu2lYKsdvGRkQjp+NereGp
CnhfS7NlVobe3xIewOTgY9zXmmiaC15qciLE7vGyrvViBFxkk/yxXo82pRWluugaHbC6vdo
UlRtWPPJJP9TS2Kr2aUUWLy4k86KLTbVru9YYS3jPTPZvT61y3iKxWLTrm7v54768iBZ5t3
7pH/ALqdN2OgNdLZ6XcaPp00tvcOzvlrmYk75j3Cjsuc+5rE8Q6VP4gtpiCbdIBny9hCtwP
15/CiztcxhOKe55BLcuxJyWEm7cT/ABe9SRXW63SCZ96g8Fu34+3pVfyyZUg5BUkHPb1qN1
KkrnPbPqPWhHp9DTMb2UzRsQ+5cq3UAY/w60xphJaMSXcqfnKD5cdifSs3zD3J6YHNW42Ro
VjLlsDOwDhj6f8A16nUpEsypHZ21ytyrSOzZiH3kA4BPbmojPK7lVfbgcYPSqrZJBwQM49v
pU0agMB1PXGKRSL0ELToZnfO44LMec9zUoCABVlyFUD0yc0WrpFGGweR0A4/zmlaeAxIxjA
U8cDn6/maGrhcrTyRtMQWye5I61EsmIwxJYLxirCweflgxDDnkd6XyHS2QNGAQxOKTXQQ6X
ymghSOLDoSWkHfPqPyqpG8vmIFY7iT07VbEMrRjLdR8wz+NWtOmtLCWcXNil2ssRjAdseW3
ZhipcbLQFotC3pcN/Paag0JlFrFHunAYqr88KfU96zVllWQpsLFBjOcge2KlDyI7Rea204Z
sE4PocetIoxx94AAlgCfpzWdrFW1uDqwYszYiY9ufwrV0m4SC6DXUImhEbKA2Rtz0Ix3zVd
YwI/mTAU5I6HJqeCGOWWJG/dqWCsxJOM+vc4rJ26g/M6XRotKubK9a8vZ4bpYg1pCkHmLcS
bgCrNn5AFyc+1dJfaT4cj8GWmrxa6H1x7t4ptLMfKQjpJnt269cn0rlfIk02RZIHdEA3QTY
KFwDwwz2r0z4e/Bvxl8Qo11FQul6Q7Am/vA2ZeefKTq/fkkD3NXG8tjmlyvVHnLS2/mxvDG
IcActIfveue2T2r1L4cfB7W/G1wL/UVm0zRJHx9okXbJc+ojB5+rH8M19GeE/gv4D8F7bt9
OXVtRiUf6bqAD7T6qn3U+uM+9dhqOt6akICzebzgpCNxPsO1efjK1OjTfvam9Kk5taHB2/h
3UNC1G10vQLyzttCgAH2aGE+YwGQQX9+ua7Sz057S3aOytVWSY7nLcAk9ye9VItZlix9j09
Vkbl3mbO0+gxUl5qGprZQSb1WWR8EIMbR1J/L+dfFwqYaV3zXa3sv1e78z2XCpZK1vUpXGn
R6XA0uq3yvIf3nkocGQ9lGa53UfFbzRcyBI0VmkUsAFA4Xr+FeYfGf4lx+FEihs5Vn1mU+b
5Zb/VDGFZj6Z5x3wK+TNe8T6/rd9JcazqVxOG4Kq+1R6YUcAV6+Dyv6xQUqXuRfzbM51+Sp
7+rR95ab4stJIjawzxPMW2gK+4g9Dx7GvAvi3pM8Og65MiTNbMPMD7SyjLKeo6c85r51tdU
vLSbzre7nikwcOjkEfTB969Tt/H99efCLUfDl67yCCLy4kZjvSNiCo5zuUYPPvXRRyaWCqK
pTne7RlVxEa0dtUcF9mkNnodzZsTMkjK/wDdQ7+M/UV3fiLxdZ6a9nHpgZ5JYsS7ud3bn0O
R+WK4HT9Wkis57fyVxK+5MggIRwCPXFYjzXE8rzM7OxJYsOMHrX0EqCnK8+hxc3Lsd8fGtp
pmtWt3Bbi8jhcS43eX5mO2R7/pXoXhv9oaCO+WPV9IltYt4PmW0u8Dsco3UfQ14ItjLJB9o
Cb0Uc4HU+lUwzq2cEMe9RVwNGsrTjcqFWUHofox4d8SaN4js11LRdTjkgcbt5YKcHoSDyv4
1zHjD4seANHi8mbxFbTX4Y77exQ3DKRx1X5efc8V8gaDoWu3/h+71DS7gq8KlvskbYeaIZD
yKv8AFg9e+AfSuUdneQPcMzBucjjI9q+fo8O4WNSSbuux6EsdJpaH1Mf2jtPi8xo/DJltlf
bFJNKiSOPVlAIH0zU0P7RXhm4IW50a7tIxkSbNkn44JFfKkMcLIZGuShXs3f6UO6KzhZtxZ
iAwHau6WQYF68lvmyP7Qq7Ox9exfHrwBMqwp9tQr8zM1oRx+DUal45+HXi5Fs/7e1O0uiCI
ZbPz4pEz12heCPYivlvw5baPPqkEWsi7SwEg86S1QGTYeowf519seG/D3gzw34QTVfDVuiW
MkW8S28ZlkkUdSW5JPrXj47CYbLnGVLnUntZ6fea0606ybcVY8M8X/Db4pw2MsmheJNS13T
JIsmH7VIJCv91o3PJ+leFvHqmiX00d1aSQSqCkkU8ZUjjHQ9K+0Zfjl8L/ADBDqF9MjIDG4
S2lVlPfI9eK5bxN42/Zw8XwbNde/mnC7EuRDMJYhjopz+hyK9XA47FJcuIg2u6T/wCGOOtR
ctYu/wA/1PkpCGJdWWMZI2896sARrkyq0i7MfLx/nmut8T6B4Fsb6W68G+LZNVs05Ftf2bw
y4P8ACGGVY+/FcdNAwJaA4gdyAoOSBnvX0kZKSujjs1oytIEExUOJFz98cZqIjL4UYyeBWx
cSQtpMULQbMMPupyfVsnrkdvWs2eJEd1QkoGO0sOSO2aZN2xmChGCNw5phJJ5OTRyenJpcD
cD/ADoCw4bPLIKkk9DTDnNSA/KQBkDvjpUiIArOZUBxwCM5oGyJAu4ZJHPNTRq4mUK2C1Md
hgKOQBzkDj6VGNzMMZJ9qQz0vUBqvhS+EEkADKuyNc5MYA4IHYViQzvMkralPKq3CkwHGcj
uc9jk1a8RatO11E80pmX7O0YcHOTjvWdbXZisYDcIkylfKMZxzk9f5VKWplFO12Za2gt45J
biU4D/AChfvN/hS2qveS2VrEMuHbKqOcfXvU+oBbpp0EaQNFJtAPpzyT+AH41k295NaXEU8
J2yRZ2mq23NOhsaDYSz67EzkyuUZ8N3OPU9a6e3sZHtnLski4wR029scd6wdA1ub7fBbrC8
k7NthWNQ3J64HXmvarXSdJ8K6RFqvjAfvgCbbSl4Z29ZPbNbRSauRKXLochH4Xv10f8At2T
SJBYFgokdCFB/HqO2aqmC4ur1NM0mJbo5wscb5KD/AG/Qe9dDafFXVJPFrx62sd3olynkXN
mELLHEehUeo716FF4b0fw1p5k8M2wuLK9HmRTxZLNk85b16AegFbwip/Cc9SU6au0cxomh2
ukSLLe+XcX7rtCBd2wH049xwD9c1Nqet2emgq7lrlCFWMjOwn27t7dqztU157bFvpkBku5X
K7lJJD8jYufpyawLq8XQUZpDHPrD/K8inK23smer+rdu1XKSjotjkUXPWWrZau7qKGdtT1y
Iy3WN0Vmxzg9jL/8AE9TVbRfECWWtxX2tQ/a/OA3SKcG3H95V6H0x2FZugNFrmuQ2mpXfkw
u2VJODK390E/xHPU1sfE7VdH0jR7XSreArqigG32rtEKdCSe+enPeueWsbpm20lTavcrfE7
x7G2mL4c0C53RFR9ouUP3weqA/zrzfwz4U1nxZryaTo9szSPhndjiOFO7u3YCtHwb4G1bxt
eySKxtNLtzm6v5vuRDuP9pvb869ssrKz/spPDfhKCSw0BBm5u84n1Jx1JbsmO/p0qYw6yOh
yhRXKg0m00rwxpP8AwjvgZlcu3l6nr+0b7gj7yRegzx6D3NRQ6PZWkEkKKwR3Z3JJJbJyR1
57VqSW8djbIkcawwIgjRU5AA7fpVSa4P2VpAGEbnAA6n/JpSk2cMpyk2Rak0tlpl5Jahd8c
R8kjgrgdTisvw/e3mp6FBcanciWZ3Y9csADwAR27nPrVy9tpZoXtIg6SGMgHqCTwAfaucsz
dzWy6NZw4eEgTSxjOWzyoP0ql3YoxXK4l28lDTy6foNssl3cEiUxAIsY75Pc1f0TRl0S2dV
bazAeY56sfb2//XViwtY9Nh+zQrlgdzOBnd0457U+W7N1O0m3eUHzMv8AyzGfTHOfaqSvuS
29o7FZ7mO4maFJycBgGWTAVvxyc5qCykuby23SQBZbcHbI54cd/wDOKZd2dvcWy7yLaVyQX
UYD4HUj+tTxxyLpbyPOtrBbqfKJJZs+/qCKpRB2seGa/YzW2vTwnPmeYxAxjqc4qqLcGP5s
BtoOQ2a1fE73Q8RTyXB35cgMowCOox+FZsO2IoJFyJBmM5zwPWs0j1Y7IotGwfagwRnr1pq
uAU2Fg2Pm/r+lXJDEULnhyRnbmq0UG6YpL5ikqSu1c5P+HvUyRRdsrC51EvBDtESAsGkfCx
e/17VXmhuLOYwXKyQyYB2NxjPf8qbBLJbOfLfv0PRvr7VYuJHMTx3MZkuZSGMrNuP0z61I0
9SOEtuXzGbYSM49KuRwRbsqxZR90MRwM0+GzligiExQqw3BQen1/GkhEMalEB2k8FiOPX6i
gq5d8pY4SiADk8Gqj+clqA2Nx6kjt1Ap8c245KmTJwM0y2jnu5IrWGIzyzS7EjBPzvx39KT
As6VaJc7FvLoW0RVj5hUkK3OAR9eM1Hap9nv2nkh8xgh2qTwW7HHepZ0nsrt7W8t2t5o2xI
rD7nPX+tLfrYDWWjsr2R7bIQSyrg4wMnHpQkiebsVGhbekjsRvGee569KvWNpcXQkijuYot
sRlKyPt3hR2z39qgWZrHU2lsL5j5W5YpgMHaeCfbIpYxFuboxPcnOaixpfQ1bTUVsZ0mFvD
M6AgrKu8KSMZx6jrVqxYXsmn2McVukolbFwz+Xvyc7nJOAB6+lYMq4nTZIHG0t8vVfauk8H
eHdV8V+IbLStM0qe/mLqziMfdjz8zsTwo9zXNO0feYWT9T6ItbT4JeHX8O3OuahqPivVLe3
jiNjaK09q8xbJYAgZUE8L0Poa+i7nXbu4TytOUWMCgBZGUFiB2C9AK8t8HfDjw/wCDb17+8
vRf6opIjlnOVtVPQIOx7bjyfatHxIlvq9lLbTXOoQxr2tJ/IaUnogI9fSvjsxzqc5+xoy5Y
9+r9D1MNg48vPJak2reJdAsZ5LjWtZig7Ge8uvr91Cf5CuC139oPwDottnSvtGuXAB2CNfL
jBHcs39BWZqXwC8IXoe4OqazBesNzMbhZVQ45GXGSAe9eC+MfA1t4L1M2TXNzd/akElpKyh
fkPBLAdx/UVz4HB4DGVuWrVc5LpsjevVnSj7kLI7PWv2ifGmqFv7LFrpELnAW3XfJj/fb+g
Fc2fiJ8UtdKBfEWqeY42h2mES5PX09qwbWLT47SIW0SMYiNz/TvWzZRyX+pgG4WKKGIOJF5
3FjkjP0219dTwuFw8bUqaS9Dy5YirJ6yOc8ZWXin9zrHiK5+2uwEbS+ZvZB/CGPTvXFrFcX
rYijZ3JxtAz25NepQ+Jme7ubNoftVvuNt+8+bK8HJyMdq5bWTZ2cbm3YQmZiGWFdoUHgkeh
r0KHNy2krJHNOb5tXdsw9M0eS/LtKfIsYSPOu2+7GP7o/vMewHOauapH9haMgMsf8AqyAck
jsD+FZAvPK2JGjeUj7/AC35G71qS61a7urb7NKw8veH2hR155z17mtGru5OoyXfKBJH80Y4
BxjB64rf8P6cNQ0S/gKkuGzHsXcT0rmTOPJjjKqFjJOAPvH3q7bXkwIigklBZh8qZ/QVVr6
DlqdlpwSLTTHbnMTAriTGQQTniuQ1CNLe8O+JZUyRjJX+X511FhaXj6cHMEkS4J3OpXiua1
a3kEpkdgQDxj+tW4NGcZJyZ1+ifECytl0aGW3lsbjTpEIu7UAkBT2XjqMg/Wu/+LPwsstS0
iP4j/DqP7Xot7GZ7i2t+RAScllHXb1yO2K8p0PwVeN480nRNXURw3TpKZEIZZIcbmKMODwC
K+pIviPp/gWCUahZCXRb25VUgtsboFKZOF6Eeo6c15uJwFeC+sYf4luu6NfrMNKcuuzPix1
KxqT78elOi2narRlsZOAfvGvUPHcvgW/1iTUPCekapFDdZke2lgCiJj94qRng/pivN/Ns4g
qiKYlWO4EgZ5457dq6IScopuLQ3o7Eq6qtvsNtCUK8jJ4X1H0ru/Bnxm8S+Ci8NgsNzZSAl
rWYnYGweV9Pf1xXmk8gmlaQIIwf4V6Cogcc44pVMNSrR5KsbrzKhVnTd4s7/wAW+LpfHF4u
p3WnWVldquJZLVSvme7D1965dhCXYiQEnnv2FZqyMOM8CnFjnIbkHjNb0qcKcVGCskTJ8zb
ZZVRyu7knPHGKfEiLJkzlV6Mo9O9Z5dixJbH0oDE456VVxGnaXscBLXCmWHBCccqa0Vn0i5
0RLKO1VbppCWlYZY5xgqfb0Nc424LtJOAc49KdC7RSLKCwUH7y9RQS0upK1uIrswvKoIONy
8ioG+YlsHHtUjRv5PnbX2b/AJSRwfXn1p8kShUkRwUkGcDqpHUEUhornIOATg805MYPzbSv
INIQByxJPcUgx3yM9KBjkJRiWXg9c1ZjaN5cBxGBz9aqkMckhjjqT2oUL5ozwKVwOw1X+zL
iSCGAMI9rO8h6v2AX8TWM86GGGJl+QhlMZPI4yOfU9auGS4u/JZxHE+1yoA5G0dD/AJ70RW
CT29t5uQ5bcM8N9M/hmhbmajYypHaSVVSP50Owc5GPQ1JpmhajrWqLpWm2k1zescLFGue/U
nsPevR9C8GHWJmvUiWytycTXFwNscQ4GM9zwTx+Nbg1O0sdNm8MfD1GVmwLzVW4efPXa2M4
roVO6vIh1LLQxrA6F8LpgkTQ674xlHlbUIMNiTwRnu3NXrPQNT8USNqXiC8eabJUhiQDx69
gO1W/DHgOws7s3l+vnStlmY/Meee/evQYCksZJAiSFgEXHX0+tTKVnY5ZVktI79zzDXfB8l
pHJcaI0huI4wzSsPvY/gHrV34ceNZdAtX0PxFK02kX7E7g3zW8hPUdwM9u3Wu+uIQ24L+8Z
cudxwcDk8Hg1wviXQ2lT7RaRRPI4UFl5C4PU/41EZuMrlU6iceWezOi1jQZ9KvIk06UXL3Y
MguzyHz0VSPbqevNecXej3Wo6qsYjllvpMgqflVQD97noP8ACu28HeK7RIm8GeJrsRxTnyr
OfcC1vIenToOmPyrP8XWGreGdTiv7+5ED2u7ZdbTsuF5K5HfJGCK6XyyXOvmVZwla++xV1r
QtC8P+B5H1O5Ml6rZgZeGaXg7FHcDue1c14b8Fap42kn8WeJtQaw8P26hp7+c8yBeNkeeuO
mf5mt2x8Pt4hI8c/EAtpfhyLm00/cQ0+ediDqFY/ie3rXbfZbzxLJa3OoWsen6XbLtstHA2
pCB0ZwP4sdu1HLd3a9CVL2UXd6lKER61Z2+m2Ni+l+FYOLe1X5Xujn78g9D6dT3rqYoAWCq
gVcbdqjAAFQy26Qt5pBVQOo5A49Ktm5VIQRjkcljn86lu+rOOcnJ3YOou7eWSKJnitl+Zsc
L2z/OsRtmIoIpOC3C/xMPUVn6teK2sQ2ME0ifaECyrG+PMTkkEfnW0kcM84mBURxnbux/Lv
WNrvQ0taPqUr55ZFcPL5EbHYzAYkZR/Cn49SeKeVtYLRY7GCG3WPDMVJy5I6E9ye/rUupJb
qhbahKEAdflWqEqS2ytcQR+YZcFY04wfr9K0UepO6siteXSx/wCjtC7TTgEcYCU6W1lg3m0
LsqD5mVtrE4AHX8aILVCHaWWR5ZvkyPmK7ieFPqT2GTT5PMsofLMXmtuMMi5wVx1z7j09at
PuJ6CiIyWcSGTbI0W2Qf3Oudvc81Gsco01raVNttEp2k5LqM9+xGKsrHb28YaNGzEOQTknj
px1pjzR+asssmzcjKVB4fPTA9RirTIcraHk3imwSHXkmEYkglXcMHOcdcVyrNAsckhcCQg7
E2kdxn6Guy8aXMcF/YiAFYQWCnoecEjJrGbTrUS/bFkW4HVouu30zWDPUg/dTMMic3otzHy
5ACKMg5//AF1rWNm62strxM6oxcKM5weV3dlHc/hWpoukW0UzazPM0cUbZ3dCg9B7npWVLd
zXup3FvYK8hlztjHGVznb9B1NQ2ap3KVzppktxLbvut48BnPALd+f0AqpaSraXTPc27SIAV
Abqvoau3MqQFI7cF4UZTKGPBfv+XOKdcXNktnJIr755PlEMi8qc/e+mMYp2W49SsskshF9c
MTHkYAH3j6CljuopHYOV64XjtmoYzcWyxB2AVlYxhu3OCcdjVmKO1Sdb0XAlbP3McqfVhQN
MfFPGrMpQfMducc1bazmtGhV1ltnDCUHG1gp6Efh0rKQs9yTGgGAWLZ4IrVn1O4v7eA3IV5
baIRCRVwXUYxn144pPTQTZoaqswkknu0n86Y7kkuT85QdCw/KsYQIzNuIcnn3/AM81Pf6pq
WopFJfXBcxL5UZfrsHQUxC6vzxtUDI6mlDRCinYhmT98FAVFwCrEfzquySFhEhDbsEnOMn0
qxNNzJkElhtPHeol/wBXnp8oJFJmiPRfBHhDTPEsUFxrOoW3hzRbPMV3qk9yo8yQjICRn5n
bkcDjA6ivoDR/iJ8Ffhbow0bw1cXepeaAbmeCBme6kAxl3bb+XQdhXyJazLDtdFUEZw4zxn
t7GtuK+8ixvEktFvGuovLV5GIaF9wIdT3PHI75rgrYX2qtKTt2NYyUNUrv1Pd9a+PuoarLP
B4a0Ww0+3T50l1CTJz0ztUYJ9Mmuj8HNPp2np43+KHie3ivWJOn2N1KsS2gdSfMZOD5jLyo
IyF+tfJpnmt/MEa7z7jH1xTpL2eRTO8rTSSMNzSsWYnGMknvjj6VwVMnw8ocsFa+7627XN4
4yon+nQ+qvGPxm8M2cUdrpyyamk8QlfyUKqFP3dxbHB69On1rmPF/gjV/EPw/tvGF+sra06
+fHCeWt7QjARh0zg7mOO4HavENC1Cxt/ENnd6lYvd20Ewkkt0bZ5uOQCSCAM4z6ivT9Y+NP
jfVo5ItMez0qwZPKd7eMSSt6KxfP/jorihlX1SpBYSNlu23+Bc8Q6sH7R+iPMIttmgiYovz
bQcnJXHpV8azp0cVrbwqbiV5Pm8n5MAjPGepGBWFJZJNOz3MrzTHOSxwc9+n4/nWrp2kxnb
/AKODvxgnk/hX0rpppHnSkkrnSeGNPs7ydZ/skTRuGlTK9TjgnPvSanp5jjaKSNRGWJIZRg
/hXWaBZyWlqzTKFJ7AYGPesLxHdn7RtDgqvygY6HvXTKDjFHmxqc1RpHBXei2l3IpZBGUB/
wBUNuR2zTbfR9OM5aONmP3AHbIz/eNac07GZIuDu6t7VLbxnmQqTvwsSr1djwPwzge9Yx5p
OyOy9lqed3FtLb3EkEjAsjHOO/uK9C8IWNnBpSXrQjzCpZ527cngenGKzfHulw6ZrsUsKkx
3EKo7dvMUANj2yKlbUHdLHSoY2itVABGMeZgZJ9h1rsguST5txN+0grdTq9QvkOnxjzCVl6
GTrgdK8/1lYyAeDzyAOea3nu1uVabcqRDhAfQVyt45FwswHyq2dp6HHPNaVZcxNONjsPhm1
/deKA9tqEEU9pbsIIrpDIrKThgACMetd34xub6z0+2v7t5L3Tba623QhtxCAjdxjOOeOa8o
urtPD3imDUNIvY7u3VlmR4TgOp+8vtwSCO1Gu+P9f1qOa0uL5hZzfet1GEHp064/nR7VRhy
sidGU5qa2O08brbWWiWNzoVwGiuAZBMhZiVIxsJJ44zXj8pRWbb1z3PWrtrqtylt9keRmgz
gRs3HPUew71JeWSyxGeEhpNoZgpBXHpkdxXPOfM+ZI3hHkVjJ+Ug+vak7Y7U9UCkEsOvrT1
h35bOABnpnn0rLc2RDQxG44zjtmrUccAjyysWHXPSoZHVZSURVxjHf+dIGRFSBkil2sONvX
pTwWAIHKEgke9KVOORtz0oBIEQySbWdRkHljgDikXP3ckpkEgd6fsVUDngH19aE2lvlyD04
PWgdi9G4igQHMlmzHb6qT6+9SW72UOppJu8+JgeAMbTjg/gaoRkxsAQrrnlD0atFLa38k+V
Czxspy3cN6e1ArEN/bQxqJIgQx5cdj7is7aQy4wDxjnOKvB0Fi6sxSQfMCwyHHpRf2dvaxW
phlMzzRhmGOAT6GhjKsoZmy0gY9Sx6mmiPdLtTLf1qNiRxjmnRSMkm5Dg0roZ6TYWcEFzIt
o4dJIW3q0e4tgEnae3aui03QtGi0a31nxUf7OsYl2xBP9Zd85woPPXv9a7pdF0nwf5ev3sB
W7JIt7KRgzEnH3uwFczDoV5rOuPqmvSLNtOIIdhWOJc5woroUbM45VOVNsqXkmr+NUsoYR/
Zfhq1k/dWQGDLg9W9Qa67T9KtrC2C/Z44YVy2xB39Klg04Q2inESg5dB2yTxU0yvDHvK7s4
GGbJ+oq27K/U82dZzduhWZHlIYkqB/CvQelTwOiuyhWXfnqMnPaqd0Z2t2liUgMcKrDn3OK
uwsSyGUcgZ+nrXLK5KdiW4PnW5WVSGXAOSQDWZcSQQ2Ts52OFIbHHXpgd62Bc20sao1wBjh
QTyTj0rG1G1W6dYPOby1AcsASDjjFCT3Nlv72x5jq+lx3mrR3NhEyFF3FMAAH7vB7nviu+8
HeI47jR20Pxxo7eIYNPJmsggDFiD8gbOO/f061t2Wk2NtbCF1H3OCVyTz7dKfbWOmJNLLHA
qsSC3HX6mtoXWqNniLLltoZ6R6nrOrjXNeMJuWBFpZJgw2YI4A9W/2vyrZ807thXJYbefX2
pjItrCGXPzkAAdzVJQ888shO1FOwkHgdzzW19DkcnJ3ZfaW12ASuxhPG4njPoPb3rJvdQjt
LcmFQxToqknI7E+orSmWNolZMbBxtJxnOOfpxWNczW1upZFMkucBCPvL0B9qiyNIehlL595
q0VzKsMtvEp2zIu0Nu6ru74xXQW17bQWrieVSYyF9fmxnGPWsNJnIZMgIvAbGEXB6Y9etR2
1ujl5XQtaqwPmKNxdiew/rRyq1jdq+50cSLdxM87v5TNzzjP+z9PenrDO06W9qrM8jeUqRj
JLHgADvniqF9rUOm232aLCzBd20ciI9vqfas3QPEep6PqQ1PTLiZdRUt8zIGKMcg8HoeahO
z5RRotrmex7rpnhW4+HumjX38PXGu+KZ1P2a2ii3RWXH3mI4yPbnsPWuI8b6zFqOuW+oXui
Po2pND/wATGJlAWeTHyuB1zjufaqGm/GDxvHq1rLqOtBrZLiPzMwL86llz09s11fxN8F674
z+Ni6TpKBLK6sorue7YYSCIEqQT3ORwO/0ovd8xvOCsktvTU8yLrcQiW2gkikwWQOuHZfUA
9R6HpRP54jzAwTbnJYA+nAPr1r2vWdOX4i3sFlpEtpbaT4ct3gufEs6cykJgxR4wCgxlm6c
cV4bJHLDc7p2S5jWVvmhIKS87VKg9uMj61UZJ7HLOlyvyPOPH3mSWdp5kZDiVgnHGMfyrB8
NWLXUgklkzGrDKnuT0z7cV6R4l0WbU9OF5dwNa2Ch0jkbjzypGdvsM4z3NeeXerWFlo32DT
oyrswO/3zgkH04/nWUnZ2O2i7xsaWqahFaxPo8LAh8b2rlJLfyWSFlMNySwZieAvbAHOfWi
GO4jAubmHcZwfJLHr6sKmhgjntWurt2iCMcEKSCfT8eacWdCikENq9ogLSHeXSREwCrjk5+
lWjbNqV0b29RRGXG5+nmE9s/zqGNpbqaNpwskCKFf5ioVewz+VaV5MdsUKQFUQ7UXOccc5/
2jmmIw72J2vQPtHmMw6g/LjHAH0qksc0bq6huRuBHOR/hWky+Vstli3PjAC84Ofu5q28BtU
iVShz8rleuT2/ClogINPnkd2khij82N/MWBVxliMHHqPam2Er3SNpSWscdxPceYk4zlOOV/
3e5ouN1qkU+xWydww3X8ulUYLx7eX7RCAswYk/4UPXUdlYt3O622wT7g5zyBzTQ0hkPz72C
4B9PekvLs6hMLq8PzBNkUSfp+pNWJYLiwnRbhU/eL0VgQcDkfUdD71KBXWjEtbd1Lu8jDcC
WOPyFEMtrDfxSXcLS2xYbow+Cw7jParCLd3UeYl2xKCxPsMZ/LP61Tm8p2DYO1Rlc8ZoYXN
FraNGtzDMpt7hmKKTl0APRj0Br0G10fQ4PC815daqI9XhvIoItOePmeJl3NMG/2SDxXl1kk
jzAAnLHJGK62a91JrJbZxv2/dPcD09qlvlREtdDf8QaP4YbwTY6lYa802uSSst7pptyogjB
IVlfoT0P41546FJev3uQSOtXZZLxWMUoZUweCelVsmSQNJkBPlUE8AZoV3uUtNiFGeOYeY3
zK2MgYzV7z9jSMG2EdCOgppEUkqoCGO7lhk8dakYIbiVcfMASM8mnygLZpJLNmRmBOM/Wu7
0GzSWdQM7QOvWuX0+NyYyVwuO/eu/8AD8bqwfGB1wBVU1eWpy15WidDNItvasnPTIOOOled
6rOksznacLjntXVa5fOiiMOQzEZA6CuW0+CO+1jF5BmziUvIQeWPYD8aqpL2k+SJy0IcsXM
z7DSzc3JmuXaG3GCEAwZeefoK3dG+z3XiSSaWIi005RPO3YnpHGMep/lVHWdaS3lluQvmSZ
wFAyB7VHJqF14f8OWtlAoOp6m7Xs+R/q1YYQe21Tn6sa76fLTWnQ0d5Kz6nPeMNUk1Ui6dF
jUT744SPm2DgE+gqnZyO1tPqcpzLOfJiXGAoz82P0FRyQ/b5p4FlPmufmmc8v6/hV5I0mnj
UbTb242pjpx1OPrXHfmk+51fArFOdnFuiJlVHfPUmuduriWSQqzA7SRz3rrLpjbWpmMWMko
c9vSuUuWLSF9rLnqKTLgyNh8oCE4Bxzz9f1qEqSpIxnvQHdn64PqDipDM4QqQNp5+tZM1Wp
X5J4HNbVvoOoz6c8sbYcnIgzyw/wAaxoxukUAhSSBknAFdvB4reztU02/t1eRZMO6KAyjGM
gjrng04pPcynzfZOIKlCQ3BHBHpU0LqsYBxnOR3rqNas7HUj9qsHDXGBvA43/h61yhTHygk
ke3T1pNWZpB3Q91PbIA657VEcBzu7dhUmTtG7GevNI27flSSccnNIoFYZ+Uhec9acZhtJBO
7+lSLBkcL0HXFQGNg4LDBPOD3pO4xd5YBWwqjilRvK3AdWGMkdKk8lEClyVLDPPf2qNSNxU
v8maAHIgVVdpOSSNtTefPbI4jYBJF2sAc5wc1FuTIUuSgOc45NVi2G+UHHvQTcl85im1+Rj
FNMjFVXqB2poxg5x9TQAVAcHg0mMczjPyjORgk+veo+/FL1BIH1NJ64qQPrHXtKs7i5tpri
SaafysAyZy7E8sfwx19KfYQy/aNqbfIWMsc85OeMe2BW/wCJGjhvPs3ErWqLHlRjLBcnP4k
/lXK2159ricRygxDhip4xXQ5qJ4VWUpN36Ft7tJIV8tlZgvOM7cZ5J/Ks6WUyzgCZWkwFVs
4BX1HapZpAVaKDlRlGzwD6YrnrqaaGZPLQMiDYBnbgfX8RVRatdEQjdnRPKzzIgzsIIA9fx
rLiuiZZ7fO3yXxgen1Peq0d/JvRhEywlCQCcZIHJrNkNmI5JPtO1XOXO4cqR0Hv71EkawhY
1723ma2ieFuTzkEjb7fX1qTSbxvOaO5zH8ozkckZxgD1P61QtMMI2E5nSMYjQMAWJ5/pT3t
Jby4WZWaCWELujXkFeec+uRQjoUdLM7B41Yq8UqtFgktnpjjFKsXDSRfMpIPTH1H61k/boH
t4W3hYyPkiIw0mBxVn+1IxbpceYvlMMnJ4U+mKtrQ5nF3J7qRfKLOA0YwTxg/hVO+jntjax
OslrFcqXiYj72OT+OB0685rrLbTX09EvdXtoZ7tB5sMZbMcZ6qTjr/L610Gr2tnf6Vc2d9Z
ErO6t5irt2ycZYHt/kVp7PT3iYu2p5RK1w9rJM8sbru2jHVePu+9Qym1Cl3lKggcdcn0P4V
N4gjudDur3SRJFPcWzeWWjOQ2RnBA6MB1HY1m6Ws1wj+Uwt2j2lVYZ3Y9vTipWhvGLSuxY9
KnvBumbyrMkkBBggY5FSXF3FZ2sZi/eFQIooh0BPA/xqw+sM6tYvA0U53/ACg7t/8Au56j2
7Vd0XRVgK3moiNrrO9Y85WI+n/1648VjIYaN5bs93Kspr5jV5YL3Vuxmg+HVs7iTU9XTfdS
EOsZwViJ6n3PvWHqVm8fifUreNV2zR+YIymN7EAE5+orvnnhkkwVw7H5iR09xWFqG2HUYGV
BIk4KAMMnIOfz614GBxM6mL559T7rO8rpYbK+WlH4bP17nnWvvdzWq2umx5AZUO3BO7HPHo
BX07p3iPU/ippml+FfDr3Om6cbOL+3NXKFGyEGYI/c4OT6Z/H5/i0traeQxRgTMGyQPlGew
z+VWbDxnrugeGdRtoLySyW/TZeRouBIAf4SPutjgkdq+mcG0fm0Kitynq3xK8Uad/Y1r4C8
GSR23h6wZYrhkBP2xlP3Ae6A9T/EfYVyvhXwZc+I9SeW4L22lWo3TuvBY5z5a+5x17Cue8P
zSave20NrMoli5CLysacZ47cYwa2rnxFrPw912TUtNM1/pV7lZrSRsqWxztP8LHH04reEVH
U5781RRloSfG250228I2VuvlwsA0FvaxjHyYHTHQDAr5ZjyTE8oZ4wxBwQD9K+o/ENt4X+J
vhI6jp07LeWyHAPElq2M7HTPfH/ANevmzWNJurPW30/7KI3wGSNCWDgjgj1zUVrc111N6N4
3hLcitLVp1eW33EorM68ARqO5J4x296R7h72eK0tvMFuGIijJ5z3Jx3qa5W1REghSTzZFAl
ff8pfuuB2FIjpbQmP5UuD/rJAvK+iD+prGx1X0NC9mSzs7a0Ta0cLBsuc72POcdgKhtzGI/
NLkux+Rh2OeTWfJKbqVZLkMdirHtJ7DsPWtbTYv34uNoWEMw8v1wOo9hVRFsOS3jtdLNzO5
abJKhhgLx3z3zVK387Ubg3DlI0EZwyDAXGM/if61dv7i61meKFIycOSoxj3Jb6AVmzShIjZ
2hLQIxLMB/rG9cUa3JV2M1CRm2M0YRAMAL0HoKzTI4ZmXC89hVu4LBdnG0dzzUdna3F5OLW
2hMsrsAqiiRRJbMJZAzOsbqpYOf4ce3erVhFBLHdX1/cEiBVARWG5iTjIz6frT7+y+zSizQ
qZFAJ2L1zWYsXlFJXTzIs4bB6e1TYTd0dO99d3ujQLbWL21pCNkjquVdl5GT+OTnuSfSqsj
Wcq26mIhlf53DYMinsOwIGauxa1N9hextGeMT4gcIfkZSR+vvTdatrK3e0+zXJ3vlZIpF5j
K+/vz+VOxC0dmhRNZQapKbEOlt0j80Dcox1J9a9D13xR4b1y70Kaw8NxaPBZ2kNteRwOCbt
1fLyZx1K8DPOTXJ+EPCuseLdStNE0S1F1qF4zeTFvCAkKSSzHgAYNO/sC9F0bKOB2uUleJ4
UBZg6EhgAOvIPT0qAbitzQ8ft4XufFGoTeDbe4ttHkdWtorjPmINoyOSTjdnqa4ImWSVsMf
mPQf41vXMMiEKOhP38/nWZIqK23Z1ORmmNW6ECTusuFjKDOOD+ta0CkzfJtLDgZFUAqyXeD
hSTkNjiuj0+wla4AGcYzkimtRSaSuadhaGQK2wgbsHB/Ou502JIwAXABG4A8YqppunxwWaK
EDP6+lWLyeOygPmRjzB0LA/yrtp0uVXZ5dSbqOyOe8S3G6cquAfrWUqvpNoGZm8y4QyOx7D
oqj8iafc3Km8M1ycRrlmyOo7AemTWJqOqC9S5luLjy2jIUJuxgEHPPt09s1nGKTbOqEfdUU
Racp1rV2eeQw6bp6ma4Y9RGP4QfViMfjUOv+JbvX9V+1y7IrdV2Q26jjbnge/TrU91fvoXh
hdOSBDcavCskuRyIsnao+uM/jXORF4pmu7oZYINq44XsKcnZcv3mqV5czXoWIJCbiWe42q0
aELgdyOK3rGJEtUO1dg+bcD196zE06CZLSG2cu8qmaWUD17fhW4mnvHabF2uMZz0JFTFdSZ
voc9r+6NvswuI5GIEhCNkD/Yz3PNcy1w5h8vecc8Ac1p6pE8c+9oyAcqpz905rIZXQ9ccZ5
GOtZO5tFKwgUDBzzT3IMIxxhsHJ56UqYEm4jdjoccUkrhmAwVGTnAqehZDgjsPxoBIOcnNS
uq4yrErgc/0qMnPAzj3qdAL1vqDWs8E0Pysi7SAeW96kmj+3H7RbII5AvzoD9899o/pU2jw
w3qtaSqIwqO3nEj5TjA/nVVo7qwuF3q6FXwHAIBwex/Cq6aiur2Kb5Ukcg5xg1NbRie6ii8
zlmC5xmrDWE91Nd/YN93FbfOzDqQerY+tZ3TBz+XaoLTubt5aNYuWZyYW4Vh39vasu4kTd8
q89MnrWjaalFLbfYr9Nw/hfrzjis3ySoIbJbnn0FMSdtCMu0nBwBmm7mbIB7dKQqQ2P1oIw
3rmkULztBzhfrTDwetKScZIpY9pPP5UrgNU4Oc8inh/3hc4OckjHBprgAnBGPahSPutwDU2
AkIUEiNsqeeaYy4JxwPQmkIAOAafneuGbB9T3osB9WXd5cajqN8wlEsjStvYjo3fgVDYWSw
Wz2Q3IoJdpcYzzU+lJJa3Qt0CNHIpaQAD5Wxxz3zW1MZFt0iO3av8AD/erojG+583Uqa+6c
19k2SmLKrEeNy9V/wDr5rmtZljtJk8x/NmdiTG3QD3P5cV0+q3RtQ7LIkSDG52GAeeBjvzi
ubms4ddt/tEcjxzJnesvyFsHHT3qrG1HT3mU5JppJt0beZMFCBuNoDdgaiFqkgZJwki7iyk
/xZ6nA7AitH7Fax2e8O7MoB2A/LkdMj69qp2TQSajI1yjQgkb8jjjufx7d6Z1X6xNXTbeFA
720is/C5GB35zWhcrGAkIwZGblBySR3PtWbuisI0aNQJFOWIxnHPJ9xUKpc3Mv9opKqKJCX
bOCwpryItzK7ZfeKVJWebMeAT83TaBjj0rjvF2teUI9PsouJxuweC309BXV373k9tGUcSBh
kxnknPAP09a4TxrCbXV9PljXcjRtvl5x1HSnJWRrRXvJM9D8E+PtRbQ7PQdbkjnmtigtpZ1
GZF9C3cp6HqPcVa8b/Ee+t5l8O+HHjvNSJw17bnciEjnbnqV9egNeYXlkdPtbVLyMTwSIJU
dJA6unqCOmOmKt+EBap4800DaFfeo46EqeMVjdvRm8qSbdRrVHoWi+G47aCNrpjPKVwxLli
Wxkkn+8TnJqbV4QsEUsa5ukYBOfccVoyv5UvkRYiUAn5T15qndSqz7Wh8xiM9+DXRZWseep
ScuY4yW+uLHUEu/3fnox8tpgWByMHj1rZtfFl09w0N5p8TADkwkqSPak1XTopbWBZAFYNsD
Ect3P6nFYjaZcqlzNESCh4Vs7u/Pp7VxVsFRrO9SN2e/gM3xWEjy0J8qOvXxLo2/HnvCwIU
rIM8ntkGmajrNqbNZbPFxNbuHKpg8Zww9uDXIxWUen24aUA3DkHB/h9B7D371F5UyzfvIVy
4wydx757VyQyulTmqkG00e3V4mxGIoSoV4ppq19mbp1S2urN3LhWYkJGcrtJqmYXvprXyYX
nDrjywP9Yzdqzblog8UpXZGTgbBn6sB1ycnFel+HNBTR4JL2eVhNKAQsjZ8pcdh6n9K9R3Z
8c7Q1J9H0LT/DNkyRsn228Ky3MpX7+BgKPYelZ2qtHfTBLh8xJJlQBjOeufetOS+hkvMMFY
gmMO/8DDoPoajheF5pHVUNxGPnj9B3x7VtC1tTmk23c8o1bTNU8OX6ax4anISPG4Zy20nlH
H8S4p1zqXh7xfp0bz25s9ShQE7eWC56J+P5CvUn03Tby2lWCFHkPzZToMnuBxzivDfGNk9h
rDXcUZtpIpNpjQY8s9jmsakFumddGp7T3ZdDFvdJvtFllvHRmJ4hlxwoxy59D2Fc/KTO7FU
bCjJLdfc13Gn+J49WQ2GsqpRh8xI+WX6+lZGuaFcW0kX2OHdHN0wckD39qwv0Z2JtbmZY2r
XrmJG2QRYLDocexPc1fmvRc2/9l2iJCsbFAucmRs8VUkvJtOtWtYYjHJImHZjyf9oDt1qC1
kGnx/bHj/0l1xAr/wAOTy/+FVcvdGjeS/Zj5RK/aCuyUxtwo/u/XjmsKXch/ugnJANAmkyS
fvHkmoycyEtk1XQaVgBMjZzg/pXU6OE0mzmv7za1xODDFFjDIeuQTx6VS8P2kT3yXV3uSBA
xjdvuM4GQDntx078VLrN1/aWrGV1dLWPmJehA7496SVzN6uxVaOcSC9aYK7k4lByQT29quC
2hvLcJAyx3QT5ojws4Hcf7VJJbiBPNTy3t2XJQ9Cff0IqvJG5svNCNJbICI5D9+M+4Hakxj
7by4UkdQGtxyVbkr65/Grel6e1/qX2qW5Z4lGMZycD+YxVQSK9wiyMkbldwkUZWb2Pb8abb
yy285MZZXGS8IOCPdfUUJjtodlD4hvI/Eca6PatG8WXL2bmNmYfxqVwRgVc8OeOL3wx4stt
a0uYW99ayF182MyLk5B3Z5OcnPeuasLq0t7aWS0jzJjzHG7Drjsh9RnJB61X0fyNbnvJryS
SGeUsY5v4Q/UCob7GcVymnrmsLeXs08sis7sZGbAXe7EktgdOT0rnN7zKxBGOg9uaa0W+8e
MZkySAyjjNdFYaKJWVtmflGQQRzRFXG7RRTtrG4e5AdBhQvIPWvRdE08xkSyg47AGk0bw+F
kR5VDgjhP8a7GG2gt1YylHQLtI6c130aP2mefWr3dkVItQjsrZp0wZiNsfpnua5HV70z3Hm
TPvY9uvNaGp30U8khgCBR8oVP5D1rkLm6eVpngIZrfAJY4UOTjHvxz+Fbyl0CEWlcZf3TCG
W1CqGD75ZM52jHA9u+K5zT9Pl1jXILOKNngBAAz9/vk+3c/So9Qut0TW8RdsnLuTy5rR0vU
n0XR577yxvbMCSejEfNgdyFI/OuRNN3eyOxJqJW8WX0dz4qubiCY3KxqIbfsAirgH9M/jWZ
ZRXF5KxKlWfCheTnjv7VmRTYm3TAkNznGc/Q10ejym5nyibFVR8wb3qJNSdy7csbHYaTpEL
s32SNo4MAAMcnOOcmtufSysbRSKox9/HPPtVzRJLddMnhkKxXDACMnoBUM8jwmWNm4zwcY4
rvjCKjoefOcnKzPPtdhhRgJAGKsSOcc5/xxXKSgNkg7zz0P6V0/idzK24so69+c1x7zDnav
0rgk9TuppqIsSnDDeVJB6dz6U2Vj5gf7pJpIQXZVLKg9ScZ+tPUYYkKxO3HP0rPRmyRC+7b
0AGetRr2OeQanMDcFT2ycnpSFgnJGc84zUDsPhuHhkVoZMgHJVh171q3WoHUrOx0xMiGENK
4UYO4ksxyTzgd+KxWAVVIAJIzlT29KE/14KDAzwDTv0Fyo6bQ5ksbuUw5jM8Q8kZyX7E/X2
NZ99pGoRST3jW+xAfMboMAng49OlaHhq2t7m9czuVFuPNAUkZIPABrY1HULXVL25t4dyfJi
NeuTgZ5/pTa0Mm+WWhwDHD7kPOMk+/era3CtYvGVAmGNrDqR3oudMuII5JQpKRnDc9M9KbF
5bxpbvbqskeTu5DNnHB+mOPqak0bT2KzBg2XOCDimnk9cknrT5iz7SQcn16mo/QqDgUMsUq
ScAE+vFSpERgjIPXrUSsQwbk4PSpGJl3MCFGehP6VNgGHIXHTHIpMMCSD04NTuoijDEqxOD
gHJxjIqHK8FSST1pgSjcLYqR99gQSP61D83XjBqQyo2eCOcjB6cU1WRZBnLICDxQB9UPcQx
kYZ1OAwPHcc5NXYcztGXAbZkqSeTVCVE4bY6knGFBPH0xUnmTQwb5xtmJzGDx8me/vXVy21
Pm2rx8yK7dWRUZCV3ksDhuh4+nrVS5tXntnmgcIXHJU8g9OKvXCoS8gV1KkbcZ/yamtIp5F
aKQFbY42MykMMZ/XNU47Dh7q8zlLTRb2OdzcbzHuxtJwMDv8AnWv9ktLS2aSVy4xnYV5z15
zXTmFbeFVm2yqMnLnO30HvVR1gkEjxRkiQ7mV/4uOo9PShK2hvzOWrOU+y3G1p5BiKQ8FRh
nAHJwasWtkZiEkx5EY+RQOG46mrtzbvLIArbckhg3f/APVV+ABV/eKoIOFP94f40xuT3M6L
ThEzLAwkmkX537ADt7Vxvj7yIZ9MglWOQBX4BwMk813N6UjR44gHK4JycDGenFcD45sLq6v
9ODQ5JDMBnG0Z6samo7Ruzagv3ibOJvpkBSO22iEZwqjmrXh25eDX9PnYBvKnVmlHJXPWt6
DRLK3t447pxLKDuCRLkkk9+4/StnSrA2d7HPfRW9lYlg370gbvm44HOa8+deMbtanoqd9Ds
Bq0VzIEhEtxGRkFISR+JPFLJ51y5kEEwL84KjK/TmrieTukZ1lcsoxFGAABnjn86bDOBB9m
t7SRGLAM8v3icdOOK5freLm704aeglhsPH4p/iZ1z5d0IiUkjeFSQm0khif880O0MNpIJGU
shztPG725rpYr2dUeNxCrN8pV4Mj1JyO1II7KUtFLbCPcN5JOR+R/xrJ5liIaVIW+80jg6U
l7k7nmN8fMvgZJh5jtgRjg+wHt2qeVklsQ8sYLxkq3OScdv1611eq+DbSaf7TbSLG5wFdPu
9ePoOTU9t4fsDIltqUQSOJ8qOokYdOa9ChmFCro3Z9mZ1sPUpq9rozfDeg7Jzqt2AYDzbRl
MfNn7xz2Axj3rpLq8QowaYhQcuNuTtz6etLqt09va4gAJLKnC52jtWWYI1ikuEfBlHVTnp/
+s16KWh5U5XepYa3hkDSxKQ1yMncMZAxyPSm4NxKDFk3Ua5Zz0degBp8UkrXJgkwUjC7vm5
xjpUK3iLfPD5IiG0kSKCOPcGnuZtMktWmW5Z1AgtzxtLcg+uO3SvOvHaPBcTRvG7CSMSnaM
g4HY16NvgurgQb1kmkXh1+7u64/IfrXAeMI7i5tkWYhEKGNxzwc9fb6VlVZvQ+NXPIBYuUM
gl3DaSrA44962dN1+XT4xZ6gTJAy8HuBnrn3wKsf2MShubR45EGQzdsde/f1+lUrzTo3MU5
kBVo8Hd2PTj1rHc9RWe5a1qxs7wHWxKNhJLqP+WvoB6Vyk80l1cNPLkbjtHPCjsB7VpBJ4w
0J2vAxDMM46cHFNmtEYGaBcAk7Oen1otYvlsZkm7co7kYzU1jaT3l7HawqTJIQo56Z7/lUz
wPKwAUGRgM4710j2v8AwjmkLdPJG19cABNrcgY/kOPrQxNoh1+e3tLG20HT9vy8zuSCcg8L
n8STVSPfbsq3H722cDep4/EH1qikF2qxag5jKMSc8HJ9xS3b3MmNgKhkHmID79qVwUbaFyY
Q2qma3LTWUn3SD+jehqL7S1rMmoWsqzQlNrxOPu+zD+tVreK4MjS2m1UOSYpDkEe/r3q6uh
yT273FhPAWGGa3bOffBPUUWY2kirGtvP5xiUrZqwLxsfnUHuv61duYYi9uxk3QN/qJEOXj5
xhvbg1XtbCaa5dUIhZhkYUkMR1Of6VpJ54nJ08o8m3DRsnD+pHpQS99ChLZSxzA7gs8jHy3
b5UuBn17NWnYXTLazWqWzJeK3lohHr1DA9/Q1EwghkYSw+Zp5IHkux8xDjlh6c54rV0zTmv
p4pjKLgdEcZ3EdNpPc+5oIb6stWWiW0GnwvBIH2kMxON2T1Br0LSNGhaFDnMh/iIzx6VjQa
Uz3wjUeWuA5DDJHoCR1rq4ppYI/J27VHQHsK76NPS7PNrVG9mSnyrdVjRfmz8q+tUdTvBAF
hDAnufT1p4DC5e5lkBWPoR0JPf8BXJ6pqKeZJIXO0kgE9x610TnyRMqdO7K+p3YBJUoueAP
XPYfpXNTKTFJYKygKSxAPytIeuP5VoNcRpEt3LF5ro26JGHQ46/hXL3lx9ncGEfvBnnr+Nc
M5a3PRhHoQssFgGDAyynuP4aPEEb2Vvp2kNnfbxmZ8dN0nzfjxgVREqmPdO0jMeD25PvTZ7
m4uEt4ppvMSDKxgnJUHnrWd9GbKNtSkkckjCIb2RciMemea7PRYCrE4CjHQDFZGm6bLcSLL
F1XglhXX2Vk8ZCZ3cZJUdeP/rURTInJbGlFMkUIJUA+/NUb/UW2OC3y/wA6nkjYx7V5ArOv
IZkdZFjyi8lW7j0rZyaMUtdTjNYu/PKsc7uu3p61k3Dl2Hy7MKONuMcV0OsWCSw/2nYkyW7
ELJGesBHG0+3oaw5IkLB94yTyvYe1crudSs9ivGf72dp71bizuGCckDkdBmmJEDgk5Xpk9q
shEjG0OfmHT05oiWiGQja25/ujjPc+lVd65JKYz6dK0JYkKfIwDjgGq7xwqw2uuCMY9KGgu
M2ho8qpxjke9MCODjHSrMYBz+8UeoB4pJVU4dRvUjAA5NNDTHwPLbqJYZSJA3Jxx0rR0i8k
tbl7zylmX7jjPKZ/iFUgAbNYmwjZ6Hhj+FIi+TOJI0z3A7E5zzUiaurG3dvHqV7MFkSJpUE
UUbDjOev1rL1KC0AZpZJYr8ACSFl4Ujg8/TmoL6Rri8FwSoLHtxitqz/fRyteSLJLCRGz8E
SIR0z7Cgzasc5Hs3fvSM9jUbCMswX5ucCpb+0a1cbBuhcko+eo9PaqgLKA4yMHg+lJs0uO+
Vck/Nn17Uzd82e9OijM8uzeqk5OWPoM0xiNxIXb7VmFwJ5yBil5YDvxim8jqKXdwAAQO/vQ
JigEKykAcgEHrS5zk9+vFI23aGBOSTkHt6c0okOV5IA4GOtAj//Z
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0