%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/354.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Andrzej</first-name><last-name>Pilipiuk</last-name></author> <book-title>Kapitalismus</book-title> <lang>cs</lang> <keywords>Ikarie 04/2005</keywords> </title-info> <document-info> <author><first-name>Andrzej</first-name><last-name>Pilipiuk</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>c73dbd2d-4668-4f33-b8e2-695f4b717e70</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2003</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><strong>Andrzej Pilipiuk</strong></p> <p><strong>Kapitalismus</strong></p> <p><emphasis>(</emphasis><emphasis>Kapitalizm</emphasis><emphasis>)</emphasis></p> <p>Smůlovatý klient číslo 183 se zastavil před kanceláří a dlouze studoval nápis nad vchodem:</p> <p><emphasis>Posmrtné pojištění. Bojíš se věčného zatracení? Přij</emphasis><emphasis>ď</emphasis><emphasis> k nám</emphasis>.</p> <p>Muž se podrbal v zátylku. Šedesát let je věk, kdy i ateista-komunista občas zapochybuje. Nakonec stiskl kliku a překročil práh.</p> <p>Brunet, který seděl za stolem, při pohledu na něj vstal a se sympatickým úsměvem napřáhl ruku.</p> <p>„Vítám vás, vážený pane. Prosím, posaďte se. Čím posloužím? Kávu, nebo snad koňak?“</p> <p>„Ne, ne, já jenom... Uviděl jsem váš nápis. O co se jedná s tím pojištěním?“</p> <p>„To je velice jednoduché. Jste věřící?“</p> <p>„Upřímně řečeno: ne.“</p> <p>„Výborně. Vyznáte se v křesťanském náboženství?“</p> <p>„Trošku. V mládí jsem hodně četl, Marx o něm psal... Lenin také.“</p> <p>„Vidím, že máte určité teoretické základy. To je dobře. Věříte v existenci duše?“</p> <p>„V podstatě ne.“</p> <p>Muž za stolem se shovívavě usmál.</p> <p>„Navrhuji, abyste na deset minut předpokládal, že duše existuje.“</p> <p>„Budiž.“</p> <p>„Jak jistě víte, po smrti se dostane do pekla, nebo přes očistec do nebe...“</p> <p>„Tak nějak tomu asi je.“</p> <p>„Duše patří Bohu, ale člověk o ní může rozhodovat. Znáte legendu o doktoru Faustovi?“</p> <p>„Upsal svou duši ďáblu...“</p> <p>„Výborně. Co se s ním stalo po smrti?“</p> <p>„Zřejmě se dostal do pekla. Kdo upíše ďáblu duši...“</p> <p>„Jistě. A teď vyslechněte naši nabídku. Navrhujeme, abyste svou duši upsal nám. Naší firmě.“</p> <p>„Co s ní uděláte?“</p> <p>Prodavač zvedl oči ke stropu.</p> <p>„Co s ní máme dělat?! Nic. Nepotřebujeme ji. Pouze se staneme jejími právoplatnými majiteli a vy ji budete smět používat dle libosti.“</p> <p>„Tak proč bych vám ji měl prodávat?“ Zákazník byl evidentně dezorientován.</p> <p>„To je jednoduché. Žijete, potom umřete. Duše může přijít do nebe, nebo do pekla. Riziko je značné, když uvážíte, jak jsou náročná církevní přikázání a požadavky. Také si můžete ihned zajistit místo v pekle podpisem úpisu. My navrhujeme, abyste upsal svou duši naší firmě. Pokud se po smrti u vás ohlásí ďábel, uděláte na něj dlouhý nos - duše už bude patřit někomu jinému.“</p> <p>Ateista-komunista se zájmem naslouchal.</p> <p>„Nezní to hloupě,“ řekl. „Zač ty duše kupujete?“</p> <p>„My je nekupujeme. To vy zaplatíte 50 euro, podepíšete notářský zápis, kterým předáte svou duši nám, a my se postaráme o ostatní.“</p> <p>„Padesát euro,“ zamyslel se komunista.</p> <p>„To je základní sazba, ale samozřejmě se může rozložit na splátky. Jako ateista dostanete slevu 20 %.“</p> <p>„A jestli Bůh neexistuje?“</p> <p>„Nu což, pak přijdete o patnáct set korun. Jenže na světě žije sedm miliard lidí a šest miliard v něco věří. Takové množství se přece nemůže mýlit. Navíc garantujeme ochranu před peklem nezávisle na všem. Nemusíte měnit názory, zvyky, vášně; postit se, kát se... Smíte dál věřit v komunismus i Lenina. Ale kdyby se ukázalo, že faráři přece jen mají pravdu, jste pojištěn.“</p> <p>„A dostanu se do nebe?“</p> <p>„Pokud jsou po smrti jen dvě možnosti: nebe a peklo, a jak víme, do pekla se nedostanete... V nejhorším případě vám hrozí dočasný očistec.“</p> <p>„Risknu to.“ Klient vytáhl z kapsy peněženku a odpočítal bankovky. „Mé osobní údaje?“</p> <p>„Budou chráněny podle zákona,“ ujistil ho úředník.</p> <p>Za komunistou se zavřely dveře. Úředník schoval úpis do zásuvky a napil se čaje ze šálku. Uvolnil si vázanku. Samozřejmě si uvědomoval, že ho průmyslovou kamerou sledují nadřízení, ale dospěl k závěru, že si zaslouží chvíli odpočinku.</p> <p>Generální ředitel odtrhl pohled od monitoru. Šéf personálního útvaru, který seděl vedle něj, těžce vzdychl.</p> <p>„To je zřejmě porušení pravidel,“ prohlásil zadumaně. „Vždycky jsme klienty podváděli, ale nikdy ne tak drze. Dosud lidé podepisovali úpisy a my jim za to platili... Stejně se nám potom všechno vrátilo. A teď nejenže získáváme duše, ale ještě si za to necháváme platit.“</p> <p>„Opravdu je to zvláštní...,“ přikývl Belzebub. „Ale Lucifer to schválil. Třeba se to teď tak má dělat: sebrat duše a ještě za to inkasovat prachy?“</p> <p>„Zasraný kapitalismus,“ vzdychl Mefistofeles.</p> <p><strong><emphasis>přeložil Pavel We</emphasis></strong><strong><emphasis>i</emphasis></strong><strong><emphasis>gel</emphasis></strong></p> </section> </body> </FictionBook>