%PDF- %PDF-
Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/ |
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/296.fb2 |
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink"> <description> <title-info> <genre>antique</genre> <author><first-name>Campbell,</first-name><last-name>Jack</last-name></author> <book-title>Ztracená flotila 3 - Odvážný</book-title> <lang>cs</lang> </title-info> <document-info> <author><first-name>Campbell,</first-name><last-name>Jack</last-name></author> <program-used>calibre 2.55.0</program-used> <date>16.8.2019</date> <id>37204591-e63d-40d0-8feb-92025b41a34e</id> <version>1.0</version> </document-info> <publish-info> <year>2012</year> </publish-info> </description> <body> <section> <p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p>Jack Campbell v nakladatelství</p> <p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p> <p>Neochvějný</p> <p>Smělý</p> <p>Odvážný</p> <p>Valiant *</p><empty-line /><p>* Připravujeme, české názvy budou upřesněny</p><empty-line /><p><strong>ZTRACENÁ FLOTILA</strong></p> <p><strong>ODVÁŽNÝ</strong></p> <p><strong>Jack Campbell</strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Copyright © 2008 by John G. Hemry writing as Jack Campbell</p> <p>Translation © Jiří Matyskiewicz</p> <p>Cover © Petr Willert</p> <p>ISBN 978-80-7398-146-4</p> <p><strong>www.fantomprint.cz</strong></p> <p><strong>www.facebook.com/fantomprint</strong></p><empty-line /><p>Davidu Shermanovi,</p> <p>který si udržel víru.</p> <p>Semper Fi</p> <p><emphasis>S., jako vždy</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis><strong></strong></p><empty-line /><p><strong>Poděkování</strong></p> <p>Za mnohé dlužím svému agentovi Jushuovi Bilmesovi za jeho vždy inspirující návrhy a pomoc, a své redaktorce Anne Sowardsové za podporu a redakční práci. Také děkuji Catherine Asarové, Robertu Chasemu, J. G. „Huckovi“ Huckenpohlerovi, Simche Kuritzky, Michaelovi LaViolette, Aly Parsonsové, Budovi Sparkhawkovi a Constance A. Warnerové za jejich návrhy, komentáře a doporučení. A také děkuji Charlesi Petitovi za konzultace týkající se bojů ve vesmíru.</p> <p> <strong></strong></p><empty-line /><p><strong>Alianční flotila</strong></p> <p><strong>Kapitán John Geary, službu konající velitel</strong></p> <p>Reorganizace flotily nastala po ztrátách utrpěných v domovském systému Syndiků před tím, než kapitán Geary převzal velení.</p> <p>Tučné písmo označuje lodě, které byly ztracené v akci, v závorce je uvedeno, ve kterém hvězdném systému ke ztrátě došlo.</p> <p><strong>DRUHÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Galantní</emphasis></p> <p><emphasis>Nepřekonatelný</emphasis></p> <p><emphasis>Skvělý</emphasis></p> <p><emphasis>Velkolepý</emphasis></p> <p><strong>TŘETÍ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Paladin</emphasis></p> <p><emphasis>Orion</emphasis></p> <p><emphasis>Majestátný</emphasis></p> <p><emphasis>Dobyvatel</emphasis></p> <p><strong>ČTVRTÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Válečník</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Triumf</emphasis></strong><emphasis> (ztracen</emphasis> v <emphasis>systému Vidha)</emphasis></p> <p><emphasis>Odplata</emphasis></p> <p><emphasis>Pomsta</emphasis></p> <p><strong>PÁTÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Smělý</emphasis></p> <p><emphasis>Odhodlanost</emphasis></p> <p><emphasis>Nezpochybnitelný</emphasis></p> <p><emphasis>Válkychtivý</emphasis></p> <p><strong>SEDMÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Nezdolný</emphasis></p> <p><emphasis>Nebojácný</emphasis></p> <p><emphasis>Vzdorný</emphasis></p> <p><strong>OSMÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Neúprosný</emphasis></p> <p><emphasis>Odveta</emphasis></p> <p><emphasis>Skvostný</emphasis></p> <p><emphasis>Ohromný</emphasis></p> <p><strong>DESÁTÁ DIVIZE BITEVNÍCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Kolos</emphasis></p> <p><emphasis>Amazonka</emphasis></p> <p><emphasis>Sparťan</emphasis></p> <p><emphasis>Ochránce</emphasis></p> <p><strong>PRVNÍ PRŮZKUMNÁ</strong></p> <p><strong><emphasis>Arogantní </emphasis></strong><emphasis>(ztracen u Kalibanu)</emphasis></p> <p><emphasis>Vzorový</emphasis></p> <p><emphasis>Statečné srdce</emphasis></p> <p><strong>PRVNÍ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><emphasis>Odvážný</emphasis></p> <p><emphasis>Impozantní</emphasis></p> <p><emphasis>Nezastrašitelný</emphasis></p> <p><emphasis>Proslulý</emphasis></p> <p><strong>DRUHÁ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><emphasis>Leviatan</emphasis></p> <p><emphasis>Drak</emphasis></p> <p><emphasis>Neotřesitelný</emphasis></p> <p><emphasis>Chrabrý</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p><strong>ČTVRTÁ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><emphasis>Neochvějný (vlajková loď)</emphasis></p> <p><emphasis>Opovážlivý</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Hrozivý </emphasis></strong><emphasis>(ztracen</emphasis> v <emphasis>Ilionu)</emphasis></p> <p><emphasis>Vítězný</emphasis></p> <p><strong>PÁTÁ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><strong><emphasis>Neporazitelný </emphasis></strong><emphasis>(ztracen v Ilionu)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Odpůrce </emphasis></strong><emphasis>(ztracen v domovském systému Syndiků)</emphasis></p> <p><emphasis>Zuřivý</emphasis></p> <p><emphasis>Nesmiřitelný</emphasis></p> <p><strong>ŠESTÁ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><strong><emphasis>Polaris </emphasis></strong><emphasis>(ztracen</emphasis> v <emphasis>systému Vidha)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Předvoj </emphasis></strong><emphasis>(ztracen v systému Vidha)</emphasis></p> <p><emphasis>Proslavený</emphasis></p> <p><emphasis>Neuvěřitelný</emphasis></p> <p><strong>SEDMÁ DIVIZE BITEVNÍCH KŘIŽNÍKŮ</strong></p> <p><emphasis>Včasný</emphasis></p> <p><emphasis>Geniální</emphasis></p> <p><emphasis>Inspirace</emphasis></p> <p><strong>TŘETÍ DIVIZE RYCHLÝCH POMOCNÝCH LODÍ</strong></p> <p><emphasis>Titán</emphasis></p> <p><emphasis>Čarodějnice</emphasis></p> <p><emphasis>Džin</emphasis></p> <p><emphasis>Goblin</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p><strong>TŘICET SEDM ZBÝVAJÍCÍCH TĚŽKÝCH KŘIŽNÍKŮ ROZDĚLENÝCH DO SEDMI DIVIZÍ</strong></p> <p><emphasis>První divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Třetí divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Čtvrtá divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Pátá divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Sedmá divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Osmá divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Desátá divize těžkých křižníků</emphasis></p> <p><strong>MÍNUS</strong></p> <p><strong><emphasis>Zhoubný </emphasis></strong><emphasis>(ztracen</emphasis> v <emphasis>Kalibanu)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Kyrys </emphasis></strong><emphasis>(ztracen u Sutrah)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Erb, Plášť, Beranidlo </emphasis></strong><emphasis>a </emphasis><strong><emphasis>Citadela </emphasis></strong><emphasis>(ztraceni u Vidhy)</emphasis></p> <p><strong>ŠEDESÁT DVA ZBÝVAJÍCÍCH LEHKÝCH KŘIŽNÍKŮ ROZDĚLENÝCH DO DESETI ESKADER</strong></p> <p><emphasis>První eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Druhá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Třetí eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Pátá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Šestá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Osmá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Devátá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Desátá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Jedenáctá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><emphasis>Čtrnáctá eskadra lehkých křižníků</emphasis></p> <p><strong>MÍNUS</strong></p> <p><strong><emphasis>Rychlý </emphasis></strong><emphasis>(ztracen u Kalibanu)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Rukojeť, Prak, Bolo </emphasis></strong><emphasis>a </emphasis><strong><emphasis>Hůl </emphasis></strong><emphasis>(ztraceni u Vidhy)</emphasis></p> <p><strong>STO OSMDESÁT TŘI ZBÝVAJÍCÍCH TORPÉDOBORCŮ ROZDĚLENÝCH DO DVACETI ESKADER</strong></p> <p><emphasis>První eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Druhá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Třetí eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Čtvrtá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Šestá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Sedmá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Devátá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Desátá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvanáctá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Čtrnáctá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Šestnáctá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Sedmnáctá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá první eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá třetí eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá pátá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá sedmá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Dvacátá osmá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Třicátá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><emphasis>Třicátá druhá eskadra torpédoborců</emphasis></p> <p><strong>MÍNUS</strong></p> <p><strong><emphasis>Dýka </emphasis></strong><emphasis>a </emphasis><strong><emphasis>Jed </emphasis></strong><emphasis>(ztraceni</emphasis> v <emphasis>Kalibanu)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Miserikord, Basilard </emphasis></strong><emphasis>a </emphasis><strong><emphasis>Palcát </emphasis></strong><emphasis>(ztraceni u Sutrah)</emphasis></p> <p><strong><emphasis>Kelt, Akhu, Srp, Čepel, Hřeb, Střela, P</emphasis></strong><strong><emphasis>azourek,</emphasis></strong></p> <p><strong><emphasis>Jehla, Šipka, Žihadlo, Klíště </emphasis></strong><emphasis>a </emphasis><strong><emphasis>Palice </emphasis></strong><emphasis>(ztraceni u Vidhy) </emphasis><strong><emphasis>Falkata </emphasis></strong><emphasis>(ztracena u Ilionu)</emphasis></p> <p><strong>NÁMOŘNÍ PĚCHOTA DRUHÉ FLOTILY</strong></p> <p><strong>Plukovnice Carabaliová, službu konající velitelka</strong></p> <p>1560 mariňáků rozdělených na detašované skupiny na palubách bitevních křižníků a bitevních lodí.</p> <p><strong>1.</strong></p> <p>Kapitán obchodní lodě Syndikovaných světů, jež se právě blížila ke skokovému bodu ze systému Baldurovy hvězdy, měl možná právě skvělý den. Až do chvíle, kdy přímo před ním ze skokového bodu vyletělo několik eskader aliančních torpédoborců. Mohl se několik minut rozmýšlet, jestli by se přece jen neměl pokusit proletět kolem nepřátelských torpédoborců a vyskočit do bezpečí, ale pak se objevil houf dalších torpédoborců a ze skokového bodu vylétala jedna eskadra lehkých křižníků za druhou. Než se objevily i těžké křižníky, bitevní křižníky a bitevní lodě, už byl kapitán i s posádkou v jediném záchranném modulu, kterým byla jeho loď vybavena.</p> <p>Vláda Syndikovaných světů na jediné obyvatelné planetě obíhající kolem Balduru uvidí zničení obchodní lodě a uslyší prosby její posádky o pomoc až za šest hodin. Přibližně v tu samou dobu k nim dorazí světlo od skokového bodu a spatří i to, že se v jejich zapadlém odlehlém hvězdném systému objevila alianční flotila.</p> <p>Taky nebudou mít dobrý den.</p> <p>„<emphasis>Rapír</emphasis> a <emphasis>Bulawa</emphasis> hlásí zničení syndické obchodní lodě. Detekovali jeden záchranný modul opouštějící loď. <emphasis>Singhauta</emphasis> hlásí zničení automatické bóje pro řízení dopravy, která monitorovala skokový bod,“ ozýval se na můstku aliančního bitevního křižníku <emphasis>Neochvějný</emphasis> jasný a klidný hlas službukonajícího komunikačního důstojníka. „Žádné minové pole nebylo detekováno ani nebyly objeveny podezřelé anomálie.“</p> <p>Kapitán John „Black Jack“ Geary přikývl a dál se soustředil na displej vznášející se před jeho velitelským křeslem. Na něm sice sám viděl vše, co důstojník právě ohlásil, ale zkušenost prokázala, že nejlepšími inteligentními filtry pro vyhledávání důležitých informací zůstávají lidé. Když se o to staral jiný člověk, mohl se Geary soustředit na celkový obraz.</p> <p>„Která z našich lodí je na nejlepší pozici, z níž by mohla vyzvednout záchranný modul toho obchodníka?“</p> <p>„Moment, pane. <emphasis>Sekera,</emphasis> pane.“</p> <p>Geary aktivoval potřebný ovládací prvek komunikátoru, aniž by ho musel hledat. Ulevilo se mu, když si uvědomil, že konečně dokáže ovládat vybavení lodí z budoucnosti podvědomě a automaticky.</p> <p>„<emphasis>Sekero,</emphasis> tady kapitán Geary. Vyzvedněte syndický záchranný modul. Chci vyslechnout posádku obchodní lodě.“</p> <p>Trvalo minutu, než se dočkal odpovědi, protože torpédoborec <emphasis>Sekera</emphasis> byl od <emphasis>Neochvějného</emphasis> vzdálený téměř dvacet světelných sekund. Dvacet sekund na přijetí zprávy, dalších dvacet pro let odpovědi zpátky.</p> <p>„Ano, pane. Kam je máme dovézt?“</p> <p>„Na <emphasis>Neochvějný</emphasis>,“ odpověděl Geary.</p> <p>Stále čekal na potvrzení rozkazu, když za sebou zaslechl chladný hlas: „Co si myslíte, že se dozvíte od posádky obchodní lodě, kapitáne Geary? Syndické velení by jim nikdy nesvěřilo žádné utajované informace.“</p> <p>Geary se podíval za sebe, na Viktorii Rionovou, koprezidentku Callaské republiky a alianční senátorku, která si ho zvědavě prohlížela.</p> <p>„Ta loď se chystala vyskočit ze systému. Což znamená, že sem nejspíš přiletěli před několika týdny a nejde o obvyklou dopravní loď. Budou mít zprávy z jiných syndických systémů. Chci vědět, co jim řekli o téhle flotile a válce obecně. A taky chci vědět, jestli z nich nedostaneme nějaké klepy, které mohli zaslechnout cestou.“</p> <p>„Myslíte si, že to budou cenné informace?“ zatlačila na něj Rionová.</p> <p>„Nemám tušení, ale pokud je nedostanu, nedozvím se to nikdy, že?“</p> <p>Přikývla a nedala na sobě znát, co si o tom myslí. Ne snad, že by to Gearymu připadalo neobvyklé. S Rionovou byli milenci už několik týdnů, ve fyzickém slova smyslu. Jenže od odletu z hvězdného systému Ilion se Rionová chovala odtažitě a Geary stále nezjistil proč.</p> <p>„Možná byste měl poslat vězně na palubu <emphasis>Odplaty</emphasis>,“ dodala Rionová. „Tam je nejlepší vyšetřovací vybavení, alespoň já to slyšela.“</p> <p>Kapitánka Táňa Desjaniová, sedící po boku Gearyho, prudce otočila hlavu a chladně prohlásila: „<emphasis>Neochvějný</emphasis> má vynikající vybavení pro vedení výslechu a dokáže se postarat, aby kapitán Geary dostal jakoukoli podporu, o jakou požádá.“</p> <p>Desjaniová byla přesvědčená, že v celé flotile není jediná loď, která by byla v něčem lepší než <emphasis>Neochvějný,</emphasis> a nehodlala tolerovat jakékoli naznačování opaku.</p> <p>Rionová se na chvíli bez jakéhokoli výrazu dívala na velitelku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a pak lehce sklonila hlavu.</p> <p>„Nechtěla jsem tím říct, že by <emphasis>Neochvějný</emphasis> nedokázal takový úkol splnit efektivně.“</p> <p>„Děkuji,“ odpověděla Desjaniová stále ledovým hlasem.</p> <p>Geary se musel snažit, aby se nezačal mračit. Od Ilionu měly Desjaniová a Rionová jen krůček k tomu, aby si navzájem skočily po krku, a Gearymu se stále nepodařilo zjistit proč. Už tak měl dost problémů se syndickou flotilou, natož aby měl ještě řešit, co způsobuje zlou krev mezi jeho nejdůležitějšími rádci. Soustředil se na displej, kde senzory flotily pilně zobrazovaly nově odhalené informace, a tiše zanadával.</p> <p>„Co se děje, pane?“ zeptala se Desjaniová, která se okamžitě zadívala na vlastní displej. „Ach. Sakra.“</p> <p>„Přesně tak,“ souhlasil s ní Geary. Uvědomoval si, že je Rionová poslouchá a nechápe, a tak dodal: „Na druhé straně systému je další syndická obchodní loď, skoro u skokového bodu. Než skočí, bude mít dost času, aby nás zahlédla a oznámila to Syndikům v dalším systému.“</p> <p>„Je dobře, že tady nemáme v plánu otálet,“ dodala Desjaniová. „V Balduru není nic, co bychom potřebovali. Je to jen další druhořadý hvězdný systém.“</p> <p>Geary přikývl a vrátil se v myšlenkách o století zpátky. Do doby před válkou, před tím, než musel vybojovat zoufalou bitvu proti prvnímu překvapivému syndickému útoku, po kterém sotva vyvázl holým životem v poškozeném záchranném modulu. Do doby před sto lety, která strávil v hibernačním spánku, po němž se teď najednou dostal k velení flotily, jejíž přežití záviselo pouze na něm. Tehdy byl jen John Geary, obyčejný důstojník flotily. Žádný mytický hrdina Black Jack Geary, což byl podle potomků jeho současníků válečník schopný zvládnout cokoli.</p> <p>„Před válkou lidi na Baldur cestovali,“ poznamenal bezmyšlenkovitě. „Turisti, dokonce i z Aliance.“</p> <p>Desjaniová se na něj podívala s úžasem.</p> <p>„Turisti?“</p> <p>Po sto letech války pro ni zřejmě byla myšlenka výletu na nepřátelské teritorium něčím nepředstavitelným.</p> <p>„Přesně tak,“ odpověděl Geary a přesunul pohled na displej s hlavní obývanou planetou. „Je tam pár naprosto úžasných míst. Lidstvo obsadilo spousty planet, ale na téhle bylo cosi unikátního, něco, co byste musela vidět na vlastní oči, abyste to dokázala ocenit. Aspoň se to říkalo.“</p> <p>„Unikátního?“ zeptala se Desjaniová pochybovačně.</p> <p>„Jo,“ opakoval Geary. „Viděl jsem rozhovor s někým, kdo tam byl. Tvrdil, že je ta krajina úžasná, jako by vám po boku stáli předkové, když se tam rozhlížíte. Ale možná se tam něco stalo, protože Baldur nedostal bránu hypersítě,“ podíval se na Desjaniovou. Ta se stále tvářila zmateně, ale jako obvykle byla ochotná věřit každému slovu muže, kterého podle ní poslaly žijící hvězdy, aby zachránil Alianci.</p> <p>Ukázala na displej a zeptala se: „Chcete se tedy vyhnout bombardování ústřední planety?“</p> <p>Geary se málem zalkl. Po století oplácení si vzájemných zvěrstev se Syndiky byli i alianční důstojníci výjimečně chladnokrevní. „Ano,“ podařilo se mu nakonec vyslovit. „Pokud to bude možné.“</p> <p>„Dobrá tedy,“ souhlasila Desjaniová. „Zdá se, že vojenské instalace jsou převážně orbitální, takže pokud je budeme muset zlikvidovat, nebude potřeba bombardovat povrch.“</p> <p>„To je dobře,“ souhlasil Geary suše. Zapřel se do křesla a snažil se uklidnit nervy, napjaté k prasknutí už od chvíle, kdy flotila vstoupila do systému Baldur.</p> <p>„Identifikovány syndické bojové jednotky poblíž orbity třetí planety,“ ohlásil jako na zavolanou jeden z důstojníků na můstku. „Další bojová jednotka lokalizována ve vesmírném doku na oběžné dráze kolem čtvrté planety.“</p> <p>Geary zadoufal, že nebylo vidět, jak s ním po tomto hlášení škublo, a zaměřil displej na nepřátelské lodě. Pokud byly objevené až teď, musely být docela malé. A také byly.</p> <p>„Tři zastaralé niklákové korvety a ještě starší lehký křižník.“</p> <p>Geary si všiml, že křižník je dokonce starší než on sám. A teď oba bojovali ve válce v době, které se ani neměli dožít. <emphasis>No, já jsem aspoň v lepším fyzickém stavu než ten pradávný křižník.</emphasis></p> <p>„Pět a půl světelné hodiny daleko,“ potvrdila Desjaniová. „Na oběžné dráze mezi třetí a čtvrtou planetou. Uvidí nás asi za pět hodin,“ usmála se a dodala: „Zjevně nás nečekali.“</p> <p>Geary jí úsměv opětoval a ucítil, jak moc se mu ulehčilo. Pokaždé, když flotila skočila, se musel bát, že narazí na syndickou past. Vyhnout se jí mohl jedině tak, že donutí syndické velitele slepě hádat, kde jen by se mohla alianční flotila objevit příště. Jelikož se v Balduru neobjevily poblíž skokových bodů žádné hlídkové lodě, bylo téměř jisté, že Syndikové nemají o trase alianční flotily nejmenší tušení. V nejhorším případě je to napadlo natolik pozdě, že nestačili poslat do systému kurýra.</p> <p>„Dá se předpokládat, že utečou. Pokud nebudou utíkat, chci analýzu toho, co jim stálo za pokus o obranu.“</p> <p>„Ano, pane,“ potvrdila Desjaniová a mávla na jednoho z důstojníků.</p> <p>„Ještě něco, pane?“</p> <p>„Cože?“ zeptal se Geary a uvědomil si, že stále upřeně zírá na displej. Začal znovu klidně dýchat a odpověděl: „Ne.“</p> <p>Ale Desjaniová odhadla, z čeho měl celou dobu obavy.</p> <p>„Zdá se, že si flotila stále drží formaci.“</p> <p>„Ano.“</p> <p>Vypadalo to tak. Pokud by se některá z okrajových lodí rozhodla vyrazit plnou rychlostí na syndické jednotky, neuviděl by to <emphasis>Neochvějný ještě</emphasis> skoro půl minuty. Ale opravdu se zdálo, že se všichni drží ve formaci.</p> <p>„Možná že důstojníci flotily začínají chápat, jak je disciplína potřebná,“ poznamenal. Byla to příjemná myšlenka.</p> <p>Rionová ho ale okamžitě zchladila a vrátila do reality: „Nebo možná drží formaci jen proto, že jsou Syndikové pět a půl světelné hodiny daleko. Dokonce i při maximálním zrychlení by pronásledování trvalo docela dlouho.“</p> <p>Desjaniová věnovala Rionové další chladný pohled a nechala navigační systém vypracovat záchytnou dráhu.</p> <p>„Kdyby Syndikové drželi kurz a nedali se na útěk, pronásledování by při maximálním zrychlení trvalo dvacet pět hodin,“ potvrdila neochotně. „Ale ujišťuji vás, paní koprezidentko, že před nástupem kapitána Gearyho do velení flotily by některé lodě už teď zahajovaly útok.“</p> <p>Rionová se neznatelně usmála a přikývla.</p> <p>„Nemám nejmenší důvod pochybovat o vašem zhodnocení situace, kapitánko Desjaniová.“</p> <p>„Děkuji vám, paní koprezidentko.“</p> <p>„Ne, já děkuji vám, kapitánko.“</p> <p>Geary byl v tu chvíli vděčný za fakt, že jeho důstojníci nenosí ceremoniální meče. A podle výrazu očí Desjaniové by za to měla být vděčná i Rionová.</p> <p>„Dobrá,“ prohlásil natolik hlasitě, aby si ho obě ženy všimly. „Podle všeho je tenhle hvězdný systém na náš přílet naprosto nepřipravený. To znamená, že máme šanci donutit je, aby neudělali nic pitomého.“</p> <p>Desjaniová okamžitě přikývla. Rionová ji následovala o několik sekund později.</p> <p>„Kapitánko Desjaniová, vyšlete prosím zprávu všem syndickým instalacím, že jakákoli nepřátelská nebo zdržující akce vůči naší flotile bude řešena použitím síly.“</p> <p>„Ano, pane. S vaším jménem na konci?“</p> <p>„Jo.“</p> <p>Geary nikdy netoužil po tom, aby jeho jméno někomu nahánělo strach, ale zjevně i dost Syndiků věřilo v legendárního hrdinu Aliance Black Jacka.</p> <p>„Vaše zprávy jsou obvykle delší,“ řekla Viktorie Rionová.</p> <p>Geary pokrčil rameny.</p> <p>„Zkouším jiný přístup. Nemají tušení, co máme v úmyslu, takže budou hádat a mít strach. Možná dost velký, aby jen seděli a nesnažili se nám překážet.“</p> <p><emphasis>Ne snad, že bych tady plánoval cokoli jiného než doletět k dalšímu skokovému bodu.</emphasis> Chvíli studoval displej a díval se na kurz ke skokovému bodu do Wendaye, na dlouhý oblouk táhnoucí se nad ekliptikou systému Baldur. Flotila se nebude muset přiblížit k žádné syndické instalaci a Syndikové nemají nic, čím by ji mohli pronásledovat.</p> <p>Vypadalo to tak dokonale, až Geary začal kurz znovu kontrolovat. Nechtělo se mu věřit, že by byla situace pro flotilu natolik příznivá.</p> <p>Ale nikde neviděl nic, co by jim to mohlo komplikovat. Konečně se trochu uklidnil, začal přemýšlet o vlastní formaci a vyvolávat stavové zprávy jednotlivých lodí. Během skoku bylo možné vyměňovat si jen minimum dat, ale jakmile flotila dorazila do systému, začaly do <emphasis>Neochvějného </emphasis>proudit toky informací o aktuálním stavu všech lodí. Kdyby měl Geary chuť, mohl by si klidně zjistit, kolik lodníků na té které lodi má v tu chvíli rýmu. Znal velitele, co se na takovéhle detaily soustředili, jako by očekávali, že se flotila povede sama, zatímco oni se budou hrabat ve stohu triviálních informací.</p> <p>Ale to, na co se právě díval, triviální nebylo. Při pohledu na primární stavové informace si nedokázal pomoct a musel si podrážděně odfrknout, čímž k sobě připoutal pohledy všech lidí na můstku.</p> <p>„Logistika,“ vysvětlil Desjaniové krátce.</p> <p>Přikývla.</p> <p>„I <emphasis>Neochvějný</emphasis> je pod doporučenou úrovní rezerv palivových článků.“</p> <p>„To jsem věděl. Ale nečekal jsem, kolik lodí flotily bude na rezervě, nebo dokonce pod ní.“</p> <p>Geary zavrtěl hlavou a podíval se na další hlášení.</p> <p>„A munice. V Sancere a Ilionu jsme použili spoustu min a většina lodí má malé zásoby střel,“ zapřel se do křesla a dlouze se nadechl, aby se uklidnil. „Díky žijícím hvězdám za zásobovací lodě. Bez jejich továren na palivové články a munici by flotila skončila na suchu už před několika systémy.“</p> <p>Tím se jeho plán na průlet Baldurem zjednodušoval. Bylo třeba držet flotilu blízko u sebe, šetřit palivem, vyhnout se střílení a dát zásobovacím lodím dost času, aby mohly ostatním doplnit palivo a munici.</p> <p>Gearyho pocit uspokojení zmizel ve chvíli, kdy se podíval na stav čtyř rychlých zásobovacích lodí flotily, které byly rychlé jen v představivosti plánovačů, co je pojmenovali. Létaly pomalu, těžko se bránily a byly nesmírně důležité, protože samohybné továrny dávaly flotile šanci dostat se domů. Dokud je budou schopni zásobovat surovinami.</p> <p>„Proč tady vidím kritický nedostatek surovin na lodích?“ zeptal se Geary nahlas. „V Sancere jsme vyrabovali veškeré suroviny, které se nám dostaly pod ruce. Skladiště zásobovačů by měla být plná.“</p> <p>Desjaniová se zamračila a vyvolala si čísla na displeji.</p> <p>„Podle tohohle hlášení budou muset brzy všechny zásobovací lodě přestat vyrábět palivové články a munici, protože mají nedostatek kriticky důležitých materiálů. To opravdu nedává smysl. Na Sancere jsme je důkladně naložili.“</p> <p>Situace flotily vypadala až příliš dobře, takže skutečnost byla pochopitelně jiná. Geary tiše zaklel a zavolal vlajkovou loď zásobovací divize. <emphasis>Čarodějnice</emphasis> byla patnáct světelných sekund daleko, což v komunikaci způsobovalo otravné zpoždění, než se odpovědi doplazily tam a zase zpátky rychlostí světla. Jen v obrovské prázdnotě vesmíru může někomu připadat rychlost světla příliš nízká.</p> <p>Nakonec se objevil obraz kapitánky Tyrosianové, který by mohl posloužit jako model obrazu na téma přednes špatných zpráv. Ale řekla jen: „Ano, pane.“</p> <p>Časová prodleva v komunikaci aspoň poskytla Gearymu příležitost položit otázku diplomaticky: „Kapitánko Tyrosianová, dívám se na stavová hlášení vašich lodí. Všechny ukazují nedostatek kriticky důležitých surovin.“</p> <p>Další čekání. Nakonec obraz Tyrosianové nešťastně přikývl: „Ano, pane, to je správně.“</p> <p>Když bylo Gearymu jasné, že mu Tyrosianová další informace neposkytne, málem se zamračil.</p> <p>„Jak je to možné? Myslel jsem, že všechny lodě naplnily skladiště surovin na Sancere. Jak to, že máme kritický nedostatek tak brzo?“</p> <p>Sekundy se pomalu plazily v časové prodlevě, která byla příliš dlouhá, než aby se dala ignorovat, a příliš krátká, aby během ní šlo dělat něco jiného. Když Tyrosianová konečně přikývla, tvářila se ještě nešťastněji.</p> <p>„Hlášení jsou přesná, pane kapitáne. Snažila jsem se zjistit, co problém způsobilo. Jsem si celkem jistá, že je to vina objednávkových seznamů automatického logistického systému.“</p> <p>Další odmlka. Geary měl co dělat, aby zlostně nebušil do opěradla křesla.</p> <p>„Jak mohl automatický systém tak špatně odhadnout, jaké zásoby budou lodě potřebovat pro výrobu kriticky důležitých věcí pro flotilu? Nedržely se vaše lodě doporučení logistického systému?“</p> <p>Čekání na odpověď strávil představováním si toho, co by mohl udělat kapitánce Tyrosianové za to, že podělala něco tak důležitého. Jeho temperamentu nijak nepomáhal fakt, že chování Tyrosianové potvrzovalo staré přísloví o tom, že inženýři a mezilidská komunikace nejdou příliš dohromady. Tyrosianová mu odpovídala, ale vynechávala při tom nezbytně důležité informace, jako by čekala, že musí vědět to, co ví i ona.</p> <p>Když její odpověď dorazila, byla přednášena mnoha lety prověřeným způsobem, jaký inženýři používají, když poskytují profesionální stanovisko k problému.</p> <p>„Drželi jsme se doporučení systému. To byl důvod selhání, kapitáne Geary. Systém nám poskytoval špatná doporučení.“</p> <p>Geary přes narůstající vztek zaváhal, jelikož ho její prohlášení překvapilo.</p> <p>„Vysvětlete mi to. Proč by systém poskytoval špatné informace? Naznačujete snad, že by mohl někdo provést v systému sabotáž, aby neradil tak, jak má?“</p> <p>To by bylo opravdu velmi závažné. Pokud by byla narušena spolehlivost automatických systémů pomáhajících udržovat flotilu v chodu, nebo by je naboural nepřítel, ochromilo by to lodě stejně spolehlivě jako nedostatek paliva a zbraní.</p> <p>Ale když dorazila odpověď, Tyrosianová na ní jen zavrtěla hlavou.</p> <p>„Ne, pane. Nic takového se nestalo a na logistickém systému není nic špatného. Funguje přesně tak, jak má.</p> <p>Problém leží v naprogramovaných předpokladech, které systém používá při extrapolaci potřeb flotily.“</p> <p>Polkla a zjevně se jí nechtělo dál pokračovat, ale nakonec dodala: „Logistický systém předvídá budoucí potřeby podle toho, jaké předpokládá ztráty a použití jednotlivých surovin. Ty projekce jsou vytvářeny z historických dat.“</p> <p>Tyrosianová udělala bolestnou grimasu a pokračovala: „Pod vaším velením používá flotila munici jinak a ztráty lodí neodpovídají historickým vzorům. Následkem toho logistický systém předpokládal, že budeme mít mnohem méně lodí vyžadujících doplnění zásob a nebude potřeba tolik munice a paliva.“</p> <p>Gearymu chvíli trvalo, než to pochopil.</p> <p>„Měl jsem ztrácet v každém boji více lodí? Neměl jsem používat tolik munice a tolik manévrovat?“</p> <p>Uběhlo několik dlouhých sekund, než Tyrosianová znovu přikývla.</p> <p>„V podstatě ano. Bojujeme častěji a ztrácíme méně lodí, než logistický systém předpokládá. Bitvy jsou komplexnější a vyžadují větší množství paliva. Používá se více dalekonosné munice, než je běžné. Nikdo z nás si neuvědomil, že to změní projekce potřeb. Následkem toho logistický systém předpokládal vyšší potřebu oprav poškozených lodí a nižší potřebu zásobování přeživších lodí. Máme spoustu materiálu na záplatování děr ve <emphasis>Válečníkovi, Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestá</emphasis><emphasis>tním,</emphasis> ale nemáme dost kriticky důležitých surovin používaných v malých množstvích na palivové články a munici.“</p> <p><emphasis>Úžasné. Naprosto úžasné.</emphasis> Ačkoli byl Geary zvyklý na to, jaký vesmír dokáže být, i tak žasnul, že má problémy jen proto, že bojoval příliš dobře. Podíval se po Desjaniové.</p> <p>„Máme problém, protože flotila při bojích neztrácela dost lodí.“</p> <p>K jeho překvapení trvalo Desjaniové jen okamžik, než to pochopila.</p> <p>„Musíme adaptovat systémy na váš způsob velení, pane. Měla jsem si to uvědomit dřív.“</p> <p>Geary jí věnoval pochmurný úsměv. To byla typická Desjaniová. Okamžitě přijala část zodpovědnosti, ať už byla její, nebo ne. Na rozdíl třeba od kapitánky Tyrosianové, která zjevně netušila, co má dělat, čekala na Gearyho rozkazy a ani se nenamáhala navrhnout řešení.</p> <p>„Táňo,“ oslovil ji jménem, aby zdůraznil svou důvěru v její schopnosti, „co doporučujete?“</p> <p>„Všechny zásobovací lodě mají kritický nedostatek?“ zadívala se Desjaniová znovu na hlášení a obrátila oči v sloup. Bylo jasné, co si myslí o inženýrech, kteří dostali velení nad lodí. Ale v tomhle ohledu by s ní souhlasili téměř všichni kapitáni Gearyho flotily.</p> <p>„<emphasis>Džinovy</emphasis> zásoby jsou v mírně lepším stavu než u <emphasis>Čarodějnice</emphasis><emphasis>,</emphasis>“ poznamenala Desjaniová nahlas. „<emphasis>Goblin je</emphasis> na tom trochu hůře a sklady <emphasis>Titána</emphasis> jsou v přibližně stejném stavu jako <emphasis>Čarodějnice</emphasis>.“</p> <p>Geary se snažil nemyslet na množství materiálu sebraného na Sancere, jak snadno mohli naložit kriticky důležitých surovin více.</p> <p>„Potřebujeme doplnit zásoby,“ shrnula situaci Desjaniová.</p> <p>„To jsem předpokládal,“ odpověděl Geary a snažil se na Desjaniovou nevyletět kvůli tomu, že prohlašovala něco tak očividného. „Kde je vezmeme?“</p> <p>Desjaniová ukázala na displej hvězdného systému.</p> <p>„Syndikové tu mají doly. Dostaneme, co potřebujeme.“</p> <p>Gearyho zaplavil pocit náhlé úlevy. <emphasis>Pořád</emphasis> v <emphasis>myšlenkách trčím v Sancere. Díky předkům, že Desjaniová už skočila do Balduru.</emphasis></p> <p>„Paní koprezidentko,“ začal.</p> <p>Se zamračením jeho otázku zarazila hned v počátku.</p> <p>„Už předtím se nás Syndikové pokusili sabotovat, kapitáne Geary. Požádat je o suroviny, které potřebujeme, dokonce jim pouze dát vědět, že je potřebujeme, by mohla být vážná chyba. Nevidím způsob, jak by vám tady mohla pomoct diplomacie.“</p> <p>Desjaniová neochotně přikývla.</p> <p>„To je téměř určitě pravda, pane.“</p> <p>Geary o tom chvíli přemýšlel a pak se obrátil k okénku, kde čekal obraz Tyrosianové. Inženýrka byla zjevně nervózní, ale držela se a čekala, až dostane vynadáno, nebo se možná i bála něčeho horšího. Pohled na ni pomohl Gearymu zbavit se aspoň části hněvu. Tyrosianová možná nebyla nejchytřejší ani nejschopnější důstojnice flotily, ale rozuměla technice a prozatím odváděla slušnou práci. Nepředpokládala problém, ale automatické systémy u svých uživatelů často vyvolávají nezdravou závislost. To věděli všichni. Měl štěstí, že se Tyrosianové podařilo problém identifikovat, místo aby se jen slepě držela špatného výstupu logistického systému.</p> <p>A tak se Geary donutil k optimistickému výrazu, jako by o ní nikdy nepochyboval.</p> <p>„Fajn, abychom si to shrnuli, všechny čtyři zásobovací lodě mají nedostatek několika kriticky důležitých surovin. Pokud je co nejdříve nedoplníme, nebudeme moci vyrábět munici. Jsou v tomhle hvězdném systému požadované suroviny dostupné?“</p> <p>Vzpomněl si, jak otravná prodleva ho čeká, a tak rovnou dodal další otázku: „Byly by dostupné na některém z míst, kde jsme detekovali těžební aktivitu?“</p> <p>O třicet sekund později viděl, jak se tvář Tyrosianové rozzářila.</p> <p>„Ano, pane. Těžební stanice na asteroidech a poblíž plynových obrů už naše senzory analyzovaly. Nejpravděpodobnější místo, kde najdeme, co potřebujeme, je… ehm… na téhle instalaci na čtvrtém měsíci druhého plynového obra.“</p> <p>Na displeji se objevilo nové okno, ukazující místo označené Tyrosianovou.</p> <p>„Co si myslíte o vhodnosti požadovat tyto materiály od Syndiků?“</p> <p>Otázka Tyrosianovou zjevně poplašila.</p> <p>„To by vůbec nebylo moudré, pane. Věděli by, proč ty věci potřebujeme. Jsou to stopové prvky, těžené a používané v malém množství. Syndikové by mohli snadno kontaminovat nebo zničit existující zásoby, protože jich určitě moc nemají.“</p> <p>Bylo to čím dál lepší. Geary se znovu zadíval na displej. Potřeboval Syndiky překvapit nájezdem na těžební stanici, což by bylo mnohem snazší, kdyby neviděli všechny jeho lodě a neměli několik dní na přípravu od chvíle, kdy flotila k měsíci zamíří.</p> <p>„Potřebuju vědět ještě něco, kapitánko Tyrosianová? Něco, co zásobovací lodě potřebují? Je tady cokoli, co dokáže omezit vaši schopnost dodávat flotile palivové články a munici?“</p> <p>Opravdu nechtěl slyšet další špatné zprávy, ale ty se nikdy nezlepšily jen proto, že jste si je neposlechli. Spíš se všechno jen zhoršilo.</p> <p>Tyrosianová znovu zavrtěla hlavou.</p> <p>„Ne, pane. Nejsem si ničeho vědomá. Nechám pro jistotu všechna oddělení vypracovat odhad nejhorší možné situace.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>A teď co s Tyrosianovou? Udělala obrovskou botu a čekala, až na to Geary přijde, místo aby mu to hned oznámila. Její omyl doslova ohrozil celou flotilu, a to byl pořádný přehmat s ohledem na obrovská rizika, která flotile prchající před přesilou hluboko na nepřátelském území hrozila.</p> <p>Prozatím však odváděla dobrou, nebo minimálně slušnou práci. A kým by ji nahradil, kdyby ji zbavil velení? Kapitán <emphasis>Titána</emphasis> byl nadšený, ale příliš mladý a nezkušený. Ve flotile, jež se tak silně soustřeďovala na čest a služební postup, by jeho povýšení vyvolalo odpor, a navíc se nedalo zaručit, že dokáže tak velkou zodpovědnost unést. Kapitán <emphasis>Goblina</emphasis> měl služební záznam výjimečný pouze tím, jak podprůměrný byl. Kapitán <emphasis>Džina</emphasis> právě nastoupil na své místo, poté co Geary zbavil velení jeho předchůdce. A tento předchůdce, kapitán Gundel, jevil tak mimořádný nezájem o potřeby válečných lodí flotily, že by mohl rovnou sloužit nepříteli. Skončil v malé kanceláři někde na <emphasis>Titánu</emphasis> s příkazem vytvořit vyčerpávající studii o potřebách flotily, což byl způsob, jak se ho Geary zbavil. Dotyčné studie se pravděpodobně nedočká, ani kdyby návrat flotily trval několik let.</p> <p>Jakmile si Geary vzpomněl na Gundela, rozhodování mu to usnadnilo. Tyrosianová nebyla dokonalá, ale zbývající alternativy vypadaly hůře. <emphasis>A sakra, podle všeho se snažila, jak jen mohla.</emphasis></p> <p>„Kapitánko Tyrosianová, nemám radost, že k téhle situaci došlo, a přál bych si, abyste mě na ni upozornila dříve. Nicméně jste analyzovala příčinu problému a předpokládám, že se postaráte, aby se to už neopakovalo.“</p> <p>Mohl si být minimálně jistý, že se o to začne starat ve chvíli, kdy jeho slova uslyší.</p> <p>„Potřebuju váš nejlepší odhad seznamů potřebných surovin a tým inženýrů, který přistane v syndických dolech a zhodnotí jejich zásoby. Připravte obojí co nejdříve.“</p> <p>Tyrosianová zamrkala, jako by ji to překvapilo.</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>Uvědomovala si, jak těsně se vyhnula ztrátě velení? Nejspíš ano. Sice nepatřila mezi jeho nejlepší důstojníky, ale byla dost dobrá, aby chápala princip zodpovědnosti. Na rozdíl od nejhorších důstojníků. Kdyby jen byli největší idioti mezi kapitány ochotní rezignovat na funkci pokaždé, když udělají nějakou botu. Jenže to by pochopitelně neudělali, i kdyby to podělali sebevíc. Právě proto to byli takoví idioti.</p> <p>Geary věnoval Tyrosianové další pohled plný důvěry.</p> <p>„Potřebuju i plán na doplnění zásob a paliva lodí tím, co jste byli schopni vyrobit cestou sem. Priorita pro lodě s nejnižšími zásobami paliva a munice.“</p> <p>„Ano, pane. To není problém. Bude možné upravit formaci flotily?“</p> <p>„Jo. Chci doplnění zásob provést co nejrychleji a nejefektivněji.“</p> <p>„Postarám se o to,“ slíbila Tyrosianová. Zaváhala, než dodala: „Je mi to líto, pane.“</p> <p>Geary se také na chvíli odmlčel. Přikývl, až když si byl jistý, že jeho výraz vypadá přirozeně.</p> <p>„Děkuju vám, kapitánko. Je mi to jasné. Proto pořád velíte <emphasis>Čarodějnici</emphasis> a zásobovací divizi a proto věřím, že budete na obou pozicích odvádět dobrou práci.“</p> <p>Když obraz Tyrosianové zmizel, na chvíli zavřel oči a zadoufal, že to zvládl správně. Snažil se odhadnout, jestli jí to říkal upřímně, nebo jen podvědomě hrál politické hry. Schopnost předvést nepříteli pokerovou tvář hrála v bitvách stejně velkou roli jako divize bitevních lodí. S tím Geary problém neměl. Ale občas musel dělat to samé i s vlastními důstojníky a vždy z toho měl špatný pocit. Důvěřoval opravdu Tyrosianové, nebo ji bral jen jako nejméně špatnou volbu z dostupných? <emphasis>Jenže i kdybych to tak viděl, jaký smysl by mělo říkat jí to?</emphasis></p> <p><emphasis>Mám spoustu práce. Musím o tom přestat přemýšlet. </emphasis>Geary otevřel oči a zadíval se zase na displej hvězdného systému Baldur. Nebyl si jistý, jak se mu od Syndiků podaří ty suroviny získat, ale byl si jistý, že má někoho, kdo to dokáže. Geary aktivoval další okno a během okamžiku se na něm objevila velitelka jeho mariňáků.</p> <p>„Plukovnice Carabaliová, máme pro vaše vojáky práci.“</p> <p><emphasis>A jdeme zase na to.</emphasis> Geary se zhluboka nadechl a vstoupil do kajuty, ve které se setkával se svými kapitány. Nebyla moc velká a ke stolku uvnitř by se ve skutečnosti vešel sotva tucet lidí, ale díky konferenčnímu softwaru flotily a virtuální realitě to vypadalo, jako by se k němu snadno vešli všichni kapitáni flotily. Přestože zde Geary musel vydržet těch schůzí už příliš mnoho, stále se nemohl rozhodnout, zda je konferenční systém požehnání nebo prokletí.</p> <p>Usadil se na své místo v čele stolu a zadíval se na řady obrazů po obou stranách. Nejblíže něj seděli služebně nejstarší důstojníci, zahajující řadu kapitánů táhnoucí se do dálky. Na konci čekali nejmladší velitelé lodí s nejnižší hodností. Fyzicky kromě něj byla přítomna jediná osoba, kapitánka Desjaniová, která zjevně trpěla stejně velkým nedostatkem nadšení ke schůzování jako Geary. Doufal, že to skrývá lépe než ona.</p> <p>Nepřítomnost kapitána Numose a kapitánky Faresové, kteří byli normálně „usazení“ blízko něj a oba pro něj představovali pořádné osiny v zadku, mu příliš útěchy nepřinášela. Dřívější velitelé <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního</emphasis> byli zatčeni, ale i tak nadále dělali problémy. Gearymu se stačilo podívat podél stolu a hned viděl ty, jejichž oči byli příliš opatrné nebo očividně skrývaly to, co si jejich majitelé myslí. Naštěstí tady bylo i mnoho důstojníků, kteří dávali najevo obdiv a legendárního Black Jacka Gearyho (jakkoli to bylo Gearymu nepříjemné) téměř uctívali, nebo těch, co věřili méně v legendu a více v muže, jenž dokázal dostat flotilu tak daleko. Geary si nemohl pomoct a musel přemýšlet, jak dlouho to bude trvat, než něco podělá a jejich narůstající důvěra bude rozdrcena realitou jeho vlastní lidské omylnosti.</p> <p>„Vítejte v Balduru,“ začal Geary. Když to vyslovil, uvědomil si, že přesně tak se před více než sto lety jmenoval populární dokument. Nikdo na to však nezareagoval, takže byl nejspíš jediný ve flotile, kdo si na něj pamatoval. Na tom samozřejmě nebylo nic divného.</p> <p>„Měl jsem v plánu vzít nás jen nad ekliptiku systému k dalšímu skokovému bodu, ale jako obvykle se plány změnily.“</p> <p>Podél dlouhého virtuálního stolu se objevily vlnky zájmu a Geary před sebe vyvolal virtuální displej. Ve středu se vznášel obraz zářící žluté hvězdy Balduru, kolem ní několik důležitějších planet a po celém systému byly rozesety ikony označující syndické aktivity nebo instalace.</p> <p>„Musíme navštívit syndický těžební komplex na čtvrtém měsíci druhého plynového obra.“</p> <p>Symbol se rozzářil jasněji.</p> <p>„Zásobovací lodě potřebují doplnit některé kriticky důležité materiály a ty získáme právě tam. Přesněji řečeno je pro nás získají mariňáci,“ kývnul Geary hlavou k obrazu plukovnice Carabaliové.</p> <p>Ta stejně jako Geary získala velení, když byl její nadřízený zavražděn Syndiky během vyjednávání. Jelikož byla mariňačka, nenechala se tím při jednání s důstojníky flotily ani v nejmenším zastrašit. Promluvila suchým hlasem s přesnou kadencí důstojníka uvádějícího brífink: „Jsou tady jisté obavy, že by Syndikové mohli potřebné zásoby zničit nebo kontaminovat.“</p> <p>„Proč?“ přerušil ji někdo.</p> <p>Geary zaměřil oči na mluvčí. Komandérka Yin, dočasná velitelka <emphasis>Orionu</emphasis> a bezpochyby chráněnka kapitána Numose. Yin se tvářila mírně nervózně, ale útočně, jako by podvědomě imitovala Numosovo chování.</p> <p>„Pokud necháte plukovnici Carabaliovou domluvit, odpovědi se dočkáte,“ prohlásil Geary a uvědomil si, že promluvil tvrději, než měl v úmyslu.</p> <p>Carabaliová se rozhlédla a pokračovala: „Řečené materiály jsou pouze stopové prvky. Flotila potvrdila přítomnost potřebných zásob v těžebním komplexu analýzou komunikace v systému a zhodnocením informací získaných na tuto vzdálenost ze senzorů. Jelikož je díky relativně malé velikosti zásob sabotáž nebo kontaminace snadná, požádal mě kapitán Geary o plán nájezdu, který by měl překvapit všechny obyvatele nebo případné obránce těžebního komplexu.“</p> <p>Carabaliová se odmlčela a kapitán Tulev z bitevního křižníku <emphasis>Leviatan</emphasis> jí věnoval tázavý, ale ne nepřátelský pohled.</p> <p>„Překvapení? Jak dosáhneme překvapení?“</p> <p>Odpověděl mu Geary: „Musíme Syndiky zmást, přesvědčit je, že naše úmysly jsou jiné. Uvidí nás přilétat, ale musíme je přesvědčit, že jsme tam s cílem instalaci zničit, ne vybrakovat.“ Zaťukal na ovládací prvky a v obrazu hvězdného systému Baldur se objevilo několik křivek táhnoucích se od bodů mezi planetami a asteroidy. „Začneme na vnějším okraji Balduru a budeme pokračovat dovnitř. Při průletu kolem syndických instalací je budeme likvidovat palbou pekelnými kopími na krátkou vzdálenost.“</p> <p>Tentokrát se zamračením promluvil kapitán Casia z bitevní lodi <emphasis>Dobyvatel:</emphasis> „To nedává smysl. Ani Syndikové by neuvěřili, že plýtváme časem útokem na blízkou vzdálenost, když můžeme na dálku zahájit kinetické bombardování.“</p> <p>Geary si rychle potvrdil podezření, že <emphasis>Dobyvatel</emphasis> patří do třetí divize bitevních lodí, která hostila <emphasis>Orion</emphasis> i <emphasis>Majestátního.</emphasis> Kapitán Casia se na předchozích schůzích neprojevoval, možná byl ve stínu Numose a Faresové. Geary si nedokázal vzpomenout na žádný náznak, že by byl Casia jako ti dva, a tak se rozhodl nepředpokládat nepřátelství a podle toho odpověděl: „Mohou předpokládat, že flotila má málo kinetických střel. Ve skutečnosti jich málo máme, protože jsme spousty vystříleli v Sancere. V tomhle hvězdném systému navíc není nic, co by nás dokázalo výrazně ohrozit. Za těchto okolností dává smysl šetřit kinetickou munici a použít pekelná kopí. Syndikové si budou myslet, že máme kinetických střel ještě méně než ve skutečnosti, což by nám v budoucnu mohlo pomoci.“</p> <p>Casia se kousl do rtu a sotva viditelně se zamračil. Gearyho pozornost přitáhl obraz kapitána Duellose bitevního křižníku <emphasis>Odvážný,</emphasis> který jasným gestem naznačil, co si o Casiovi myslí. Po dlouhé pauze, již mohla, ale nemusela zavinit časová prodleva mezi <emphasis>Neochvějným</emphasis> a <emphasis>Dobyvatelem,</emphasis> Casia zavrtěl hlavou.</p> <p>„My máme málo kinetických střel? Co dělali zásobovači?“</p> <p>„Vyráběli palivové články, kapitáne Casio,“ odpověděl mu Duellos tónem, po kterém Casia zrudl. „Předpokládal bych, že dáváte přednost možnosti manévrovat se svou lodí před neřízeným poletováním vesmírem s plnými sklady kinetické munice, nebo se snad pletu?“</p> <p>Geary mohl snadno odhadnout pozici Casii ve flotile podle reakcí ostatních důstojníků. Mnozí se při Duellosově kousavém vysvětlení pousmáli, jiní ale byli naštvaní víc na Duellose než na Casia. Což bylo divné, protože si Geary nedokázal vzpomenout, že by mu někdy dřív tenhle muž dělal problémy. <emphasis>Proč se všichni nespokojenci musí soustředit na mě?</emphasis></p> <p>Geary bouchl pěstí do stolu, aby zarazil další poznámky.</p> <p>„Děkuji, kapitáne Duellosi. Máte ještě nějaké otázky, kapitáne Casio?“</p> <p>„Ano, ano, mám,“ postavil se Casia, aby dodal svým slovům na důrazu. „Pochopil jsem to tak, že suroviny potřebujeme, jen protože si zásobovací lodě správně nedoplnily sklady na Sancere. Celá flotila byla ohrožená, ale zodpovědní lidé nebyli nijak potrestaní.“</p> <p>Odmlčel se, zatímco se Geary díval po kapitánce Tyrosianové a všiml si, jak ztuhla.</p> <p>„To je poznámka, nebo otázka?“ zeptal se Geary Casii.</p> <p>„To je… obojí.“</p> <p>„V tom případě vás ujišťuji,“ prohlásil Geary vyrovnaně, „že jsem záležitost prodiskutoval s kapitánkou Tyrosianovou, která má nadále mou důvěru a zůstává velitelkou zásobovací divize.“</p> <p>„Co jste jí řekl?“ chtěl Casia vědět.</p> <p>Geary se neovládl a zamračil se. Nesnažil se ale výraz dostat pod kontrolu a místo toho na Casiu jen zíral. Chápal, co se děje. Takováhle debata by v jeho flotile kdysi nebyla možná, nešlo o probírání variant, ale o přímou výzvu veliteli flotily a snahu manipulovat podporou, na niž by se velitel mohl spolehnout. Casia nejspíš každou chvíli požádá o hlasování, které bude po Gearym chtít, aby zbavil Tyrosianovou velení.</p> <p>Jenže dokud flotile velel Geary, nic takového se nestane.</p> <p>„Kapitáne Casio,“ prohlásil Geary tak ledovým hlasem, jak jen dokázal. „Nemám ve zvyku projednávat veřejně soukromou konverzaci s jinými důstojníky. Co jsem řekl kapitánce Tyrosianové, zůstává mezi ní a mnou, stejně jako by mezi námi zůstalo vše, co byste mi v soukromé konverzaci řekl vy.“</p> <p>„Máme právo vědět, zda jste učinil efektivní rozhodnutí…“ začal Casia.</p> <p>„Stavíte se proti mému velení nad flotilou?“ udeřil na něj Geary hlasem, který se ve virtuální místnosti hlasitě rozléhal.</p> <p>Chvíli vládlo jen ticho, až promluvil kapitán Tulev, jakoby sám pro sebe, ale se jeho hlas nesl po celé místnosti.</p> <p>„Syndikové už zjistili v Kalibanu, v Sancere a Ilionu, jak efektivní velitel kapitán Geary je.“</p> <p>Hlas komandérky Yin se mírně zachvěl, když se opět vmísila do rozhovoru.</p> <p>„Tradice flotily žádají otevřenou debatu a konsensus mezi kapitány. Co je špatného na pokračování v takové tradici? Proč nechce kapitán Geary podporovat tradice, které udržovaly flotilu v boji?“</p> <p>Kapitánka Desjaniová do té doby mlčela, ale při přímém útoku na Gearyho vybuchla: „Kapitán Geary v naše tradice věří! Připomněl nám ty, na které jsme už zapomněli!“</p> <p>„Kapitán Geary ty tradice sám zavedl před sto lety!“ trval na svém další hlas. Ke Gearyho překvapení to byla komandérka Gaesová z <emphasis>Loriky.</emphasis> „Bojuje! A co je důležitější, ví, jak bojovat! Neposlal flotilu do žádné syndické pasti!“</p> <p>Zřetelný odkaz na katastrofu v systému Vidha na chvíli debatu zarazil. Jak Casia, tak Yin se po komandérce Gaesové tvrdě zadívali, ta si z toho ale nic nedělala. Masakr u Vidhy, který Gaesová zažila, poté co se skupinou vzbouřených aliančních lodí následovala kapitána Falca, na ni udělal hluboký dojem. Zjevně už nehodlala tolerovat kohokoli, kdo by vybízel ke vzpouře proti Gearyho velení a opakování katastrofy.</p> <p>Casia nakonec zavrtěl hlavou.</p> <p>„Jsme v obtížné situaci. Flotila si nemůže dovolit být závislá na těch, kteří dokázali získat oblibu velitele flotily bez ohledu na to, jak jsou ve skutečnosti schopní.“</p> <p>„To by stačilo.“</p> <p>Geary viděl, jak se k němu všichni obrací a zírají na něj. Uvědomil si, že ta slova neuvěřitelně tvrdým způsobem pronesl on. S námahou změnil tón řeči, aby mluvil více jako velitel a méně jako rozzuřené božstvo. Aby nemluvil jako Black Jack.</p> <p>„Kapitáne Casio, tahle flotila má až příliš mnoho zkušeností s důstojníky, kteří nejsou schopni plnit povinnosti. Nikoho takového nebudu na velitelské pozici tolerovat. Je to jasné?“</p> <p>Casia zrudl, ale mlčel.</p> <p>„Takže hodláte některého z přítomných kapitánů obvinit, že není schopný velet své lodi?“</p> <p>Geary si uvědomoval, že toho chlapa zastrašuje a veřejně se ho pokouší zahnat na ústup. Neměl by autoritu používat tímhle způsobem. Měl by důstojníkům velet, ne je hnát před sebou. Ale právě teď mu bylo zle z politikaření a z důstojníků, kteří takové kratochvíle milovali i v případě, že to ohrožovalo přežití flotily.</p> <p>„Tak co?“ zatlačil Geary.</p> <p>„Ne,“ řekl Casia a znělo to přitom, jako by ho někdo škrtil.</p> <p>„Jsem velitel flotily a váš nadřízený důstojník, kapitáne Casio.“</p> <p>„Ano… pane.“</p> <p>„Děkuju vám.“</p> <p><emphasis>Prostě ho zbav velení. Teď hned. Zamkni Casia společně s Numosem, Faresovou, kapitánem Kerestesem a magorem Falcem. Přihoď tam i komandérku </emphasis><emphasis>Y</emphasis><emphasis>in. Proč musím ty idioty pořád tolerovat? Flotila by byla ve větším bezpečí, kdyby mi nepřekáželi. Jestli mi nepřestanou dělat problémy…</emphasis></p> <p>Geary se zhluboka a pomalu nadechl. <emphasis>Sakra. Ztrácím zdravý rozum. Kde by to skončilo, kdybych s tímhle začal? Kolik důstojníků bych vyhodil, abych si zajistil, že velení mají jen mojí věrní? A když bych jich vyhodil dost, nikdo by se neopovážil cokoli mi říct, upozornit mě na chybu nebo omyl. A pak by flotila zahynula, protože předkové vědí, jak často dělám chyby a pletu se.</emphasis></p> <p>„Plukovnice Carabaliová, pokračujte, prosím.“ Mariňácká plukovnice přikývla, jako by se nestalo nic zvláštního, a pokračovala v hlášení. Nic časově náročného nebo komplikovaného. Flotila proletí cestou do systému kolem několika syndických základen a rozstřílí je na kusy pomocí pekelných kopí, kanónů pálících nabité částice. Až se flotila přiblíží ke čtvrtému měsíci druhého plynového obra, začne brzdit a vypustí raketoplány nesoucí mariňáckou údernou jednotku. S dobrým načasováním manévru poletí raketoplány necelou půl hodinu a pak začnou vysazovat mariňáky na povrch.</p> <p>„I kdyby Syndikové přišli na to, proč přesně chce Aliance instalaci obsadit, snad s trochou štěstí nebudou mít čas, aby zorganizovali efektivní obranu nebo poškodili zásoby, které potřebujeme,“ shrnula situaci Carabaliová.</p> <p>„Divize průzkumných bitevních lodí bude poskytovat blízkou podporu pro případ, že by ji mariňáci potřebovali,“ dodal Geary. „<emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> už prokázaly, že jim taková práce jde.“</p> <p>A také to byly dvě poslední průzkumné bitevní lodě, nicméně nikdo na to nepoukázal.</p> <p>Geary označil trasy, jichž se měla flotila držet. Byly to oblouky táhnoucí se hvězdným systémem Baldur jako šavle mířící na syndické základny.</p> <p>„Zabere nám to víc času než letět přímo na cíl. Ale také zpomalíme na nula celá nula pět rychlosti světla, abychom zjednodušili rozvoz zásob. Plány tranzitu a zásobování obdržíte během hodiny.“</p> <p>„Mohli bychom napáchat více škod, kdyby se flotila rozdělila na několik formací,“ navrhla kapitánka Cresidová z bitevního křižníku <emphasis>Zuřivý.</emphasis> Nějak se jí podařilo během celé debaty zůstat zticha, ale při možnosti dostat více bojové akce si nemohla pomoct.</p> <p>Geary přikývl, uznal, že má pravdu. Společně s Tulevem a Duellosem patřila Cresidová k jeho nejlepším důstojníkům.</p> <p>„To je pravda. Ale chci udržet spotřebu paliva na minimu, dokud nebudeme mít ty stopové prvky v hrsti, a nechci rozdělovat eskadry a divize, protože by to komplikovalo zásobování.“</p> <p>„Co syndické válečné lodi?“ zeptal se komandér Neeson z bitevního křižníku <emphasis>Nesmiřitelný,</emphasis> který nedokázal skrýt rozčarování z toho, že tentokrát nebude členem rychlé úderné jednotky.</p> <p>„Rozdělily se,“ ukázala kapitánka Desjaniová na displej. „Dvě korvety míří k jednomu ze skokových bodů z Balduru, který bychom mohli použít, zbývající korveta a lehký křižník letí k druhému.“</p> <p>„Záchytné lodě,“ přikývl kapitán Duellos. „Jedna korveta nejspíš rovnou skočí, aby ohlásila naši přítomnost zde, zatímco zbývající lodě budou čekat, aby zjistily, který skokový bod použijeme.“</p> <p>Nebylo těžké vidět na tvářích všech u stolu nespokojenost, ale prostě nebyl způsob, jak by mohla flotila napadnout kteroukoli z těch syndických lodí. Ačkoli korvety byly pomalejší než cokoli v alianční flotile s výjimkou čtyř zásobovacích lodí, měly příliš velký náskok.</p> <p>„V tomhle hvězdném systému napácháme Syndikům slušné škody,“ upozornil Geary. „A Syndikové nám zase jednou poskytnou suroviny k tomu, abychom to mohli dělat dál.“</p> <p>Nedostatek nadšení snadno vycítil. Ani jeho nejbližší spojenci neměli radost. Jenže z čeho by ji také mohli mít? Baldur byl jen jedna zastávka na dlouhé cestě domů. Po něm se budou muset probojovat přes Wendayu, pak přes další hvězdný systém a další a další…</p> <p>Skokem zpět do nitra Syndikovaných světů a úderem na Sancere se jim podařilo Syndiky zmást, ale jak dlouho se dokáží postarat, aby nepřítel nebyl schopný odhadnout příští zastávku a nečekal tam na ně s ničivou převahou?</p> <p> <strong></strong></p> <p><strong>2.</strong></p> <p>Baterie pekelných kopí vypálily proudy nabitých částic na syndickou vojenskou stanici a malý dok, které se kolem vnějšího plynného obra systému Baldur vznášely po staletí. Zdálo se, že je většina instalací zakonzervovaná, nejspíš už dlouhá desetiletí, a jen málo syndického personálu zůstalo na místě, aby se staralo o několik stále provozovaných systémů. Právě teď personál prchal do nitra hvězdné soustavy v únikových modulech, zatímco těsně za nimi trhala pekelná kopí odpalovaná téměř na kontaktní vzdálenost aktivní i neaktivní části základen.</p> <p>Geary se rozhodl rozprostřít zábavu spočívající v likvidování syndických instalací mezi co největší část flotily.</p> <p>V tomto případě ponechal čest osmé divizi bitevních lodí. <emphasis>Neúprosný, Odveta</emphasis>, <emphasis>Skvostný</emphasis> a <emphasis>Ohromný</emphasis> proletěly kolem syndické základny a masivní palebnou silou rozmetaly na kusy vybavení, skladiště zásob a náhradních dílů i doky, které možná ještě občas poskytovaly údržbu zastaralým korvetám v systému.</p> <p>Dalším cílem mělo být těžební zařízení, které potřebovali obsadit nepoškozené. S ohledem na zjevně neutuchající lidskou snahu budovat a stavět si Geary nemohl pomoct a musel přemýšlet o ironii, že v lidských válkách bylo vždycky mnohem snazší něco zničit než získat v jednom kuse.</p> <p>„Užíváte si to?“</p> <p>Geary vzhlédl od displeje zobrazujícího bitevní lodě tříštící syndické instalace a uviděl, že do jeho kajuty bez ohlášení vstoupila Viktorie Rionová. Mohla to udělat, jelikož nastavil bezpečností systém kajuty tak, aby jí poskytl přístup, což bylo dědictví dnů, kdy sdílela i jeho postel. Přemýšlel, zda nastavení zase nezměnit s ohledem na odstup, který si teď Rionová od něj držela, ale zatím se tomu vyhnul.</p> <p>V odpovědi na její otázku pokrčil rameny: „Je to nezbytné.“</p> <p>Rionová mu věnovala záhadný pohled a posadila se naproti němu. Nadále si udržovala vzdálenost, pro kterou se rozhodla po Ilionu.</p> <p>„‚Nezbytné‘ je otázkou volby, Johne Geary. Nikde nevede jasná zářivá linie oddělující to, co musíme udělat, od toho, co se rozhodneme udělat.“</p> <p>Nějak dospěl k názoru, že Rionová mluví o něčem jiném. Ale nebyl schopný pochopit, co by to mělo být.</p> <p>„To si uvědomuju.“</p> <p>„Myslím, že obvykle ano,“ uznala Rionová, což pro ni bylo nezvyklé. Pak si ho chvíli prohlížela, než pokračovala: „Obvykle. Velitelé lodí Callaské republiky a federace Trhliny se mnou mluvili o vaší poslední konferenci.“</p> <p>Geary musel bojovat s podrážděností.</p> <p>„Nemusíte mi neustále připomínat, že ty lodě poslouchají vaše návrhy, protože jste koprezidentkou Callaské republiky.“</p> <p>„Ne,“ odvětila Rionová ostře. „Nedovedu si představit, že by se Black Jackovi líbilo, kdyby někdo ohrožoval jeho autoritu. Dověděla jsem se, že jste se takového ohrožení dočkal a rázně s ním zatočil.“</p> <p>„Musím si udržet kontrolu nad flotilou, paní koprezidentko! Mohl jsem reagovat mnohem rázněji a vy to moc dobře víte!“</p> <p>Místo aby mu Rionová hněv vrátila zpátky, jen bolestně zkřivila tvář a zapřela se do židle.</p> <p>„Mohl jste. Důležité ale je, že to vím nejen já, ale i vy. Přemýšlíte o tom, co byste mohl udělat, co by vám jako Black Jackovi prošlo. Není to tak?“</p> <p>Geary zaváhal. Nechtěl to přiznat, ale Rionová byla jediná osoba ve flotile, ke které mohl být v téhle otázce otevřený.</p> <p>„Ano. Napadlo mě to.“</p> <p>„Dřív se to ale nestávalo, že ne?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>„Jak dlouho ho dokážete udržet na uzdě, Johne Geary? Black Jack chce dělat to, co se mu zlíbí, protože je legendární hrdina. Protože při velení této flotile získal nezpochybnitelná vítězství.“</p> <p>Geary ji sežehl pohledem.</p> <p>„Pokud nebudu vyhrávat, flotilu to zničí.“</p> <p>Přikývla.</p> <p>„A pokud budete, vaše legenda poroste. Vaše moc poroste. Každé nové vítězství s sebou nese riziko, protože to bude pro Black Jacka snazší. Nebude muset ostatní přesvědčovat, aby dělali, co po nich žádá. Prostě jim to přikáže a potrestá každého, kdo nebude souhlasit. Nebude se muset starat o pravidla nebo čest. Určí si vlastní.“</p> <p>Geary zapadl do křesla a zavřel oči.</p> <p>„Tak co navrhujete, paní koprezidentko?“</p> <p>„Nevím. Přála bych si vědět. Bojím se o vás. Nikdo z nás se neovládá tak dobře, jak bychom si rádi mysleli.“</p> <p>Geary prudce otevřel oči a zadíval se na ni, překvapený přiznáním slabosti. Rionová sklopila zrak a na okamžik se zatvářila bezútěšně, pak se vzpamatovala jako bitevní loď obnovující štíty a s chladným výrazem se zadívala Gearymu do očí.</p> <p>„Co uděláte, když to těžební zařízení nebude mít suroviny, jaké flotila potřebuje?“</p> <p>Geary popuzeně zagestikuloval.</p> <p>„Udeřím na jinou stanici. Potřebujeme je. Nelíbí se mi, že nás to v tomhle systému zdržuje, ale před skokem musíme doplnit sklady zásobovacích lodí. I když se rozdělí všechny prozatím vyrobené palivové články, budou mít lodě v průměru jen sedmdesát procent palivových rezerv. A to je s ohledem na dlouhou cestu domů příliš málo.“</p> <p>„To je vše, co vás trápí?“</p> <p>„Myslíš kromě tebe?“ zeptal se Geary neomaleně.</p> <p>Stále se mu dívala do očí.</p> <p>„Ano.“</p> <p>Měl by víc štěstí při vyslýchání syndických zajatců než při snaze dostat z Viktorie Rionové něco, co nechtěla sama odhalit. Geary pocítil, že se mu z nějakého důvodu rty zkřivily v ironickém úsměvu.</p> <p>„Jo, je toho víc,“ zadíval se na další displej, na ten, který studoval ve chvíli jejího příchodu.</p> <p>„Co?“</p> <p>Viktorie Rionová vstala, došla k němu a trochu se naklonila, aby se mohla na displej podívat. Její hlava se k němu přiblížila a jemná vůně vyvolala vzpomínky na vzájemná objetí. Nebylo to něco, co by zrovna vítal, ne poté, co se několik týdnů bez vysvětlení rozhodla vyhýbat dalším fyzickým kontaktům. Ne snad, že by mu její tělo patřilo, ale Rionová mu dlužila aspoň vysvětlení. Ani on, ani ona si navzájem nic neslibovali, takže nic neporušila, ale i tak si myslel, že by to měl vědět.</p> <p>Geary se zamračil, naštvaný na sebe i na ni.</p> <p>„Obávám se o stav svých lodí.“</p> <p>Zadívala se na něj.</p> <p>„Ve skutečnosti jste víc naštvaný kvůli ztrátám,“ řekla Rionová věcně. Jen ona, kapitánka Desjaniová a hrstka dalších věděla, jak málo byl Geary zvyklý prožívat zkázu lodí a smrt posádek. Před sto lety byla ztráta jediné lodě tragédie. Při krveprolití, ve které se od té doby bitvy změnily, se jedna loď ztrácela snadno. Bylo to jen další jméno, které se oživilo, jakmile byla do boje uspěchaně vyslána náhrada. Ale Geary a jeho pocity zůstávaly tam, kde byly před sto lety. Díky hibernaci se ho zub času nedotkl, pro něj to znamenalo jen několik měsíců.</p> <p>„Samozřejmě že mě trápí naše ztráty,“ prohlásil Geary krátce a snažil se ovládnout.</p> <p>„To vás šlechtí,“ poznamenala Rionová a sedla si s tváří obrácenou k seznamu lodí. „Stále se bojím dne, kdy Black Jackovi něco takového vadit nebude.“</p> <p>„Black Jack téhle flotile nevelí. Já ano,“ zadíval se na ni Geary vztekle. Nedělalo mu radost, že to zase vytahuje. „Black Jack nevelí ani mně. Nebudu popírat, že mě pokouší. Bylo by mnohem snazší věřit, že jsem božský hrdina, jehož každý čin schvalují žijící hvězdy a žehnají mu předkové. Ale to je totální nesmysl a vy to moc dobře víte, paní koprezidentko.“</p> <p>„Fajn. V tom případě byste měl taky vědět, že s jakýmkoli jiným velitelem by byly naše ztráty mnohem vyšší. Potřebujete to slyšet nahlas? Od Sancere jsem o vašich bojových schopnostech nepochybovala.“</p> <p>To si neuvědomil, ale byla to pravda.</p> <p>„Díky. Přál bych si, aby to něco znamenalo.“</p> <p>„Ale to by mělo, Johne Geary.“</p> <p>Zavrtěl hlavou.</p> <p>„Protože to mohlo být horší? Fajn. Přijímám to na rozumové úrovni, i když mým pocitům to nepomůže. Ale o to nejde. Nemůžeme si takové ztráty dovolit.“</p> <p>Geary ukázal na seznam lodí a jejich stav.</p> <p>„Jen se podívejte. Naše bitevní křižníky, které přežily past v syndickém domovském systému, byly reorganizovány do šesti divizí. Normálně by v divizi bylo šest lodí. Ty naše začínaly jen se čtyřmi, sedmá dokonce jen se třemi. Past přežilo dvacet tři bitevních křižníků. Z těch jsme ztratili <emphasis>Odpůrce</emphasis> během ústupu z domovského systému Syndiků.“</p> <p>Geary se v tu chvíli zarazil. <emphasis>Ztratili.</emphasis> Tak jednoduché a krátké slovo. Epitaf pro loď, její posádku a velitele, muže staršího než Geary, který ale byl Gearyho prasynovec. Polkl, vědomý si toho, že ho Rionová sleduje, a pokračoval: „O <emphasis>Polaris</emphasis> a <emphasis>Předvoj</emphasis> jsme přišli u Vidhy, pak o <emphasis>Neporazitelného</emphasis> a <emphasis>Hrozivého</emphasis> u Ilionu. Pět z dvaceti tří, a pořád jsme velký kus cesty od domova. A to nepočítám vážné škody, které u Sancere utrpěly lodě druhé divize bitevních křižníků kapitána Tuleva. Některé stále nejsou opravené.“</p> <p>Rionová přikývla.</p> <p>„Chápu, o co vám jde. Zvlášť s ohledem na <emphasis>Neochvějného.</emphasis> Pro alianční válečné úsilí je nezbytně nutné, aby tenhle křižník dovezl domů klíč syndické hypersítě,“ odmlčela se na chvíli. „Kolik lidí ve flotile ví, že je na palubě <emphasis>Neochvějné</emphasis><emphasis>ho</emphasis>?“</p> <p>„Nevím. Nejspíš až moc.“</p> <p>Klíč hypersítě poskytl údajný syndický zrádce jako prostředek, s nímž mohla alianční flotila provést překvapivý útok na syndický domovský systém a vyhrát válku jediným úderem. Neodolatelná návnada pro neopatrné a útočné velitele alianční flotily. Syndikové věděli, že jim flotila návnadu spolkne, a tak na ni měli připravenou důkladnou past. Katastrofa bylo ještě příliš mírné slovo na popis následků, ale aspoň části flotily se až do této chvíle podařilo unikat. Syndikové museli být hrůzou bez sebe při představě, že klíč k jejich hypersíti zůstává na palubě některé z přežívajících lodí.</p> <p>„Přemýšlel jsem, proč Syndikové při vyjednávání pozabíjeli většinu nejvyšších důstojníků. Dávalo by větší smysl nechat si nějaké na výslech.“</p> <p>„To taky mohli udělat,“ poznamenala Rionová. „Video se dá snadno zfalšovat. Nepochybuji, že většina důstojníků, jejichž vraždu jsme viděli, zemřela. Čímž jste se stal služebně nejstarším kapitánem ve flotile. Nicméně by mě nepřekvapilo, kdybychom časem zjistili, že jednoho nebo dva údajně zabité si Syndikové právě proto nechali naživu.“</p> <p>Takže mohli vědět o tom, že klíč nese <emphasis>Neochvějný, </emphasis>a proto musí být zničený za každou cenu.</p> <p>„Je to pořád lepší a lepší,“ zamumlal Geary sarkasticky.</p> <p>„Pardon?“</p> <p>„Nic. Jen mluvím sám se sebou.“</p> <p>Rionová mu věnovala podrážděný pohled.</p> <p>„Měli bychom mluvit spolu. Ztráta bitevního křižníku je tragická a oprávněně vzbuzuje obavy. Jenže nepřišli jsme skoro o žádné bitevní lodě.“</p> <p>„Ale ano,“ upřel Geary pohled na jména. „O <emphasis>Triumf </emphasis>u Vidhy, <emphasis>Arog</emphasis><emphasis>antního</emphasis> v Kalibanu.“</p> <p>Technicky vzato byl <emphasis>Arogantní</emphasis> jedna ze tří průzkumných bitevních lodí flotily, něco mezi těžkým křižníkem a bitevní lodí, a Geary se musel snažit, aby je v duchu nebral jako křižníky. Přemýšlel o tom, jaký podivný byrokratický nápad vedl k jejich výstavbě, protože ve výsledku byly příliš malé, aby mohly sloužit jako opravdové bitevní lodě, a příliš velké, aby mohly fungovat jako těžké křižníky.</p> <p>„Ale <emphasis>Válečník, Orion</emphasis> a <emphasis>Majestátní</emphasis> jsou rozmlácené skoro na kusy. Dostat je do bojeschopného stavu bude trvat hodně dlouho. Pokud to vůbec dokážeme. Možná budou potřebovat důkladnou opravu v doku.“</p> <p>Nemusel dodávat, že nejbližší dok schopný takové práce se nacházel až na aliančním teritoriu. Flotila potřebovala pro bezpečnou cestu domů všechny bitevní lodě, bylo však nepravděpodobné, že bude možné dostat poškozené bitevníky do plně funkčního stavu dřív, než se tam dostanou.</p> <p>Rionová opět přikývla.</p> <p>„Pokud vím, <emphasis>Válečník</emphasis> byl u Vidhy poškozený skoro tolik jako <emphasis>Neporazitelný.</emphasis> Nebylo by moudřejší opustit <emphasis>Válečníka</emphasis> a zničit ho stejně, jako jste to udělal s <emphasis>Neporazitelným</emphasis>.“</p> <p>Špehové Rionové ve flotile jí zjevně neustále dodávali přesné informace. Geary se znovu zatvářil znechuceně.</p> <p><emphasis>„Válečník</emphasis> neutrpěl škody na pohonném systému jako <emphasis>Neporazitelný,</emphasis> takže dokáže držet s flotilou krok. Nemůžu <emphasis>Válečníka</emphasis> jen tak nechat být. Nedokážu to vysvětlit, ale morálce uškodí víc, když loď sami zničíme, než kdyby zemřela v boji. Kromě toho sleduju postup oprav. Posádka <emphasis>Válečníka</emphasis> dře jako koně, aby dostala loď zpátky do slušného stavu. V tuto chvíli, kdyby došlo na nejhorší, bych přemýšlel spíš o rozebrání <emphasis>Majestátního</emphasis> na součásti pro opravu <emphasis>Válečníka</emphasis> a <emphasis>Orionu. Orion</emphasis> aspoň někam pokročil, ale u <emphasis>Majestátního</emphasis> jdou opravy zatraceně pomalu. Ani jedna z těch lodí nebude moct nějakou dobu stát v přední linii. Musím je všechny tři nechávat poblíž zásobovacích lodí, což jejich pýše nijak nepomáhá.“</p> <p>„Nemají moc důvodů být na něco pyšní,“ prohlásila Rionová tvrdým hlasem. „Utekli od flotily a pak znovu od spojenců u Vidhy…“</p> <p>„Já vím,“ přerušil ji Geary hlasem plným hněvu. „Ale nemůžu ty lodě a jejich posádky jen tak odepsat! Potřebuju opravit nejen lodě, ale i jejich posádku. Musí věřit v sebe sama, protože i na jejich pýše záleží.“</p> <p>Rionová jen mlčky seděla a zrudla v tváři.</p> <p>„Omlouvám se.“</p> <p>„Zasloužila jsem si to,“ odrazila ho a zdálo se, že se zlobí spíš sama na sebe. „Jsem politička. Měla bych vědět, jak důležité je to, v co lidé věří.“</p> <p>Zhluboka se nadechla a uklidnila se.</p> <p>„Není mi lhostejná ztráta lodí velkých jako bitevní křižníky, vůbec žádná ztráta mi není lhostejná. Ale měl byste cítit úlevu, že neztrácíte v tak velkém počtu bitevní lodě.“</p> <p>Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Ne. Pokud budu dál ztrácet bitevní křižníky, budou mít větší ztráty i bitevní lodě.“</p> <p>Tentokrát se Rionová zatvářila zmateně.</p> <p>„Proč?“</p> <p>„Protože bitevní křižníky dělají určitou práci,“ vysvětloval jí Geary. „Mají palebnou sílu bitevních lodí, ale dokáží zrychlovat, manévrovat a zpomalovat jako těžké křižníky. Nemají pancéřování ani štíty bitevních lodí, protože těch se zbavily ve prospěch rychlejšího pohybu. Díky tomu jsou bitevní křižníky velmi užitečné pro některé úkoly vyžadující rychlost a palebnou sílu. Jenže pokud jich ztratím příliš, budu muset ty úkoly přidělovat bitevním lodím. Ty jsou ale příliš pomalé. Nechají se odchytit syndickými křižníky, a i když jedna bitevní loď dokáže porazit bitevní křižník, nedokáže se postavit čtyřem podporovaným dalšími lehkými loděmi. Nebo můžu používat těžké křižníky, které budou mít ještě těžší ztráty, tak dlouho, dokud nebudou všechny pryč, a stejně mi zbudou zas jen bitevní lodě.“</p> <p>Rionová se konečně chápavě zamračila.</p> <p>„Ztráty se budou navyšovat, pokud začneme používat lodě k úkolům, pro které nejsou určené.“</p> <p>„Jo,“ ukázal Geary na displej. „A pokud se budou hlavní válečné jednotky, bitevní křižníky a lodě držet zpátky, tak lehké křižníky a torpédoborce skončí jako hromada šrotu. Všechno souvisí se vším. Nemůžu získat náhradu za ztracené jednotky, takže se musím vyhýbat ztrátám toho, co mám.“</p> <p>Zíral na jména lodí a vzpomínal na obraz <emphasis>Hrozivého</emphasis> po nárazu do syndického křižníku v systému Ilion. Nebo spíš na záblesk, což bylo to jediné, co zbylo po nárazu dvou lodí letících rychlostí dosahující slušného zlomku světla. Nejen loď, ale celá její posádka během okamžiku přestala existovat.</p> <p>„Předkové, pomozte mi,“ zašeptal.</p> <p>Po dlouhou chvíli Geary cítil ruku Rionové, nabízející útěchu, na rameni, ale pak ji stáhla.</p> <p>„Je mi to líto.“</p> <p>„Viktorie.“</p> <p>„Ne,“ postavila se prudce a odvrátila tvář. „Viktorie tady není. Koprezidentka Rionová nabízí svou účast a podporu. Je mi to líto, kapitáne Geary.“</p> <p>Zmizela z jeho kajuty rychleji, než stačil cokoli říct.</p> <p>„Copak máte?“ zeptal se Geary. Díval se jednosměrnou obrazovkou do vyšetřovací místnosti, kde se přes relativně nízkou teplotu kajuty strachy potil kapitán syndické obchodní lodě, zničené krátce po příletu do systému Baldur. Obrazovka byla lemována ukazateli a displeji zobrazujícími vše možné o Syndikově fyzickém stavu a aktivních myšlenkových vzorech v jeho mozku. Kdyby Syndik lhal, bylo by to na skenu okamžitě vidět. A už jen konfrontace s odhalenou lží často stačila k získání výsledků.</p> <p>Zpravodajský důstojník poručík Iger se znechuceně ušklíbl.</p> <p>„Nic moc. Syndikové civilní populaci neříkají nic detailního o vojenských operacích, natož o ztrátách.“</p> <p>„Jako Aliance?“ nadhodil Geary suše.</p> <p>„No ano, pane,“ přiznal poručík. „Ale ve skutečnosti je to ještě horší, navíc Syndikové nepovolí nic jako svobodný tisk nebo otevřenou diskuzi, takže jejich lidé mají větší problémy zjistit, co se doopravdy děje. Posádka obchodní lodě nám byla schopná říct jen to, co jim prozradila syndická propaganda. Vítězství je jisté, ztráty nízké, naše flotila byla totálně zničena.“</p> <p>„No tak teď už ví, že to poslední rozhodně není pravda,“ poznamenal Geary. „Odkud přiletěla jeho loď?“</p> <p>„Z Tikany. Další systém přeskočený hypersítí. Jeho loď dělá jen málo ziskové obchody, patří syndické korporaci, která žije z ekonomických zbytků, s nimiž se větší korporace neobtěžují.“</p> <p>„Takže nic dobrého, žádné aktuální zprávy nebo informace?“</p> <p>„Ne, pane,“ kývl poručík Iger hlavou k syndickému kapitánovi. „Je vyděšený k smrti, ale navzdory tomu nám není schopný cokoli říct.“</p> <p>„Předpokládám, že o naší flotile žádné historky neslyšel?“</p> <p>„Ne,“ opakoval zápornou odpověď rozvědčík. „Když popírá, že by něco takového slyšel, jeví všechny známky pravdomluvnosti. Když mu předhodíme jména systémů, ve kterých jsme byli, jako je Corvus nebo Sancere, rozpoznal jména, nic víc.“</p> <p>Geary chvíli přemýšlel, jestli by mělo smysl promluvit si se Syndikem osobně, a nakonec se pro to rozhodl.</p> <p>„Půjdu dovnitř. Jak se jmenuje?“</p> <p>„Reynad Ybarra, pane. Pochází z Meddaku.“</p> <p>„Díky.“</p> <p>Geary prošel třemi průchody vedoucími do výslechové kajuty. Když vešel, všiml si, jak na něj syndický kapitán zírá. Zdál se příliš vyděšený, než aby se sebeméně pohnul, ale nezáleželo by na tom, ani kdyby měl tendence pokusit se o sebevražedný útok. Výslechová kajuta byla plná omračujících zbraní zamířených na zajatce a ten by byl zbaven vědomí dřív, než by udělal jediný krok.</p> <p>„Zdravím vás jménem Aliance, kapitáne Ybarro,“ pronesl Geary formálně.</p> <p>Syndik neodpověděl ani se nepohnul, jen na Gearyho nervózně zíral.</p> <p>„Jak jde válka?“ zeptal se Geary.</p> <p>Syndik se na chvíli zarazil, ale pak začal recitovat něco, co slyšel tolikrát, že si to pamatoval doslova: „Síly Syndikovaných světů získávají vítězství za vítězstvím. Náš triumf nad aliančními agresory je jistý.“</p> <p>Geary se posadil naproti němu.</p> <p>„Nepřemýšlel jste někdy, proč jste ještě válku nevyhráli, když ty vaše síly jdou od vítězství k vítězství už sto let?“</p> <p>Syndik polkl, ale neodpověděl.</p> <p>„Víte, Aliance nebyla agresor. Zaútočili jste na nás bez varování. Vím to, protože jsem byl u toho.“</p> <p>Syndik vytřeštil oči. Nevěřícnost v nich dobarvoval i strach.</p> <p>„Určitě vám řekli, že jsem kapitán John Geary.“</p> <p>Strach narostl.</p> <p>„Chtěl byste, aby tahle válka skončila?“</p> <p>Více strachu. Nebylo to téma, které by tomu muži bylo příjemné. Bezpochyby k obvinění ze zrady stačila jen zmínka o něčem takovém.</p> <p>Jak z toho chlapa něco vymáčknout? Geary přešel na klasickou vyčkávací taktiku.</p> <p>„Máte v Meddaku rodinu?“</p> <p>Syndik zaváhal, jako by přemýšlel, jestli je bezpečné na otázku odpovědět. Nakonec přikývl.</p> <p>„Jsou v pořádku?“</p> <p>Na to konečně zareagoval.</p> <p>„Jen rodiče. Sestra zemřela při bombardování Ikoni,“ vymáčkl ze sebe Syndik. „Bratr zahynul před pěti lety, když byla jeho loď zničena v bitvě.“</p> <p>Geary se zamračil. Bratr a sestra ztraceni ve válce. Až příliš typická situace v tomhle konfliktu charakterizovaném krvavými střety a bombardováním civilistů.</p> <p>„To je mi líto. Ať spočívají v objetí svých předků.“</p> <p>Syndik na kondolenci reagoval zmateným výrazem.</p> <p>„Něco vám řeknu a pak vás nejspíš i s vaší posádkou necháme jít. Nemusím se namáhat s oznámením, že vám vůdci lžou. Fakt, že se nacházíte na údajně zničené lodi, by vám to už měl ozřejmit sám o sobě. Ne, chci, abyste si uvědomili, že i my bychom tuhle válku chtěli skončit. Bylo příliš mnoho mrtvých a ničeho se nedosáhlo. Váš domov je před flotilou pod mým velením v bezpečí. Zaleťte se podívat do jakéhokoli systému, který jsme po odletu ze syndického domovského navštívili, a uvidíte, že jsme zničili jen vojenské cíle nebo cíle s nimi přímo související. Aliance bude bojovat tak dlouho a tvrdě, jak bude potřeba, aby zajistila bezpečí svých domovů, ale bojuje se ctí. Řekněte to každému, komu budete chtít.“</p> <p>Geary se postavil a opustil zmateně zírajícího Syndika.</p> <p>V pozorovací kajutě našel poručíka rozvědky pečlivě sledujícího displeje.</p> <p>„Máte něco?“</p> <p>„Nevěří vám,“ poznamenal poručík.</p> <p>„V to jsem ani nedoufal. Myslíte, že z něj můžeme dostat něco užitečného?“</p> <p>„Ne, pane.“</p> <p>„Tak je strčte zpátky do záchranného modulu a vystřelte do bezpečí.“</p> <p>„Ano, pane,“ potvrdil poručík Iger a pak zaváhal. „Pane kapitáne Geary, personál, který prošel jejich záchranný modul, hlásil, že mají několik poruch kriticky důležitých systémů, a to kvůli používání laciných materiálů a zřejmě i mizerné kontrole kvality.“</p> <p>„Vy zjišťujete i takové věci?“ zeptal se Geary, na kterého to udělalo dojem.</p> <p>Poručík se ušklíbl.</p> <p>„Ano, pane. Jejich loď patří k nejchudším, ale i její fyzický stav nám může říct něco o tom, jak se má syndická ekonomika celkově.“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„Nepamatuju si nic o tom, že by takové problémy měly zajaté vojenské záchranné moduly.“</p> <p>„Ne,“ potvrdil poručík. „Jejich armáda má možnost prvního výběru a vysokou prioritu na všechno. Jen jejich vůdcové mají vyšší.“</p> <p>„No, asi by mě to nemělo překvapovat. Dokážeme opravit rozbité systémy na tom záchranném modulu?“</p> <p>„Ano, pane, myslím, že ano.“</p> <p>„V tom případě chci, abyste to udělali, než je pustíte,“ přikázal Geary. „Budou vědět, že se do bezpečí dostali jen díky naší pomoci.“</p> <p>Zpravodajský důstojník zasalutoval a předvedl, jak zvládá gesto respektu vrácené Gearym do standardního vojenského chování flotily.</p> <p>„Ano, pane. Ale ta obchodní posádka je jen malá kapka v syndickém oceánu. I když nám budou vděční, nepomůže nám to.“</p> <p>„Možná ne,“ otočil se Geary k odchodu, ale pak se zarazil a obrátil se. „Ale dost kapek může vytvořit vlny. Časem třeba dokážeme trochu otřást jistotou syndického vedení. Kromě toho naši předkové rádi vidí, když děláme něco pro ostatní, aniž bychom z toho měli zisk, nemyslíte?“</p> <p>Geary znovu seděl na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a sledoval obrazy syndické těžební instalace, kolem které jeho flotila prolétala rychlostí nula celá dvě světla. Budou muset zpomalit flotilu ještě více, aby raketoplány stačily zabrzdit na přistání a nepřeletěly cíle. Vedle obrazu těžební instalace se vznášelo virtuální okno se střízlivě se tvářící plukovnicí Carabaliovou.</p> <p>„Výsadek je naložený a připravený, pane.“</p> <p>„Děkuji vám, plukovnice.“</p> <p>Geary se na ni důkladně zadíval. „Chcete jít s nimi?“ Carabaliová zaváhala, nabídka ji zjevně rozpoltila. „Měla bych zůstat na lodi a koordinovat bitvu z řídicího střediska výsadků, kapitáne Geary.“</p> <p><emphasis>To je divné,</emphasis> pomyslel si Geary. U důstojníků flotily zisk vyšší hodnosti nijak neovlivňoval riziko v boji.</p> <p>I nejvýše postavený admirál v bojové misi riskoval nepřátelskou palbu stejně jako lodník s nejnižší možnou hodností, protože do boje oba letěli ve stejné lodi. Jenže pro mariňáky to bylo jiné. Když výsadek vyrazil, velitelé museli mít dostatečnou disciplínu a nevrhat se do boje, aby mohli dohlížet na celou bitvu. Bylo divné uvědomit si, že v případě mariňáků nevrhat se do boje vyžadovalo větší disciplínu a určitým způsobem i více odvahy než prostě doprovázet výsadek osobně. Stát tváří v tvář smrti mohlo být snazší než sledovat smrt svých lidí z bezpečné vzdálenosti.</p> <p>Ale řekl jen: „Dobrá tedy, plukovnice. Měl bych vašim lidem něco říct, než vyrazí?“</p> <p>Carabaliová znovu zaváhala, tentokrát z jiného důvodu. „Za chvíli budou startovat, pane. Jakékoli vyrušení by v tuhle chvíli nebylo moudré.“</p> <p>Geary se skoro zasmál. Vyrušení. Kdyby to tak byl největší problém, který by mohl způsobit.</p> <p>„Tak dobře, plukovnice. Dejte mi okamžitě vědět, pokud budete cokoli potřebovat. Jinak vás nechám na pokoji, ať můžete řídit boj.“</p> <p>„Děkuji, pane,“ usmála se Carabaliová a precizně mu zasalutovala. Mariňáci na rozdíl od zbytku flotily od salutování nikdy neupustili, a tak se nemuseli gesto učit znovu.</p> <p>„Dám vám vědět, až instalaci obsadíme, kapitáne Geary.“</p> <p>Obraz plukovnice zmizel a Geary se s povzdechem zapřel do velitelského křesla. V takových okamžicích ho přepadal pocit bezmoci. Lodě byly vyslané na své kurzy, mariňáci připravení na výsadek a on mohl jen sedět a sledovat, co se stane. A doufat, že se nic nepokazí. <emphasis>Jsem velitel flotily, ale stejně se na mě vztahují zákony času a prostoru. Znal jsem ve své době několik velitelů, kteří si mysleli, že díky své hodnosti můžou takové věci ignorovat, ale čekal bych, že takoví zemřeli hned na začátku války. Zatímco já se vznášel</emphasis> v <emphasis>hibernaci a Aliance ze mě udělala mytického hrdinu. Kdo z nás měl větší štěstí?</emphasis></p> <p>„Těžební instalaci nic neopouští,“ poznamenala kapitánka Desjaniová.</p> <p>Geary se soustředil opět na displej a přikývl.</p> <p>„Žádné záchranné moduly, dokonce i starý remorkér tam jen tak sedí. Zůstávají, místo aby se evakuovali.“</p> <p>„Nejspíš se bojí, že bychom rozstříleli cokoli, co by se pokusilo uniknout,“ navrhla Desjaniová způsobem, který Gearymu dal najevo, že před jeho nástupem do velení byla taková věc obvyklá.</p> <p>Podařilo se mu nezeptat se, v čem spočívá čest při střílení na bezbranné únikové moduly. Činy, které Gearymu připadaly odporné, se během staletí války staly běžnými, jelikož Syndikové páchali čím dál horší zvěrstva a Aliance odpovídala stejnou mincí. Časem potomci důstojníků a lodníků z Gearyho časů mnohé zapomněli. Zapomněli, dokud se neprobudil Black Jack Geary a nepřipomněl jim, v co se věřilo v minulosti. Desjaniová byla mezi prvními, kdo si uvědomili, co vše ztratili ve snaze vyrovnat se syndické nelidskosti, takže jí to nemělo smysl připomínat. Místo toho Geary jen znovu přikývl.</p> <p>„Nebo možná při našem zpomalení pochopili, že jsme je přišli obsadit, ne zničit. Ale nemůžou doufat, že by se jim podařilo náš útok odrazit.“</p> <p>„To ne,“ souhlasila Desjaniová. „Jenže mohli by nám způsobit ztráty, zpomalit nás. Syndičtí velitelé by kvůli tomu klidně obětovali dělníky na těžební stanici.“</p> <p>„To jo.“ Na důkazy podobného chování narazili skoro ve všech systémech, jimiž prolétali. Syndikové riskovali celé nadbytečné planety jen kvůli šanci udeřit na prchající alianční flotilu. Geary si znovu prostudoval obraz instalace.</p> <p>„Mají tam magnetické kolejnice pro přesun rudy.“</p> <p>Desjaniová přikývla.</p> <p>„Kdybychom je sundali z dálky, riskovali bychom zásah skladišť.“</p> <p>„Jaká je pravděpodobnost, že by je Syndikové mohli použít jako zbraně?“</p> <p>Pokrčila rameny.</p> <p>„Mohli by to zkusit. Ale viděli bychom včas, kdyby zkusili koleje namířit nahoru na naše lodě nebo raketoplány.“</p> <p>Geary přikývl a ujistil se, že jeho dvě zbývající průzkumné bitevní lodě <emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> brzdí tak, že vklouznou do pozice přesně nad těžební instalací a srovnají s ní rychlost, aby ji mohly ostřelovat na krátkou vzdálenost pekelnými kopími. Teoreticky bylo možné zaměřit malý kinetický projektil z velké vzdálenosti dostatečně přesně, aby zasáhl malý cíl na fixní oběžné dráze, nicméně Geary chtěl šetřit zásobu svých „šutrů“, jak jim říkali mariňáci. Kromě toho se držel staré teorie, podle které čím blíže jste cíli, tím větší máte šanci přesně ho zasáhnout. Druhá stará teorie tvrdila, že nemá smysl na cíl používat příliš mnoho zbraní, takže pekelná kopí budou stačit.</p> <p>Zjistil, že válka zrodila novou teorii, podle které bylo třeba použít velký kinetický projektil a zničit nejen cíl, ale i velkou oblast kolem něj, protože ta stejně patřila nepříteli. Bez ohledu na to, jestli v okolí cíle nejsou náhodou zbytečnosti jako školy, nemocnice a domovy lidí. Geary neměl v úmyslu téhle logice někdy podlehnout.</p> <p>Ani jedna z bitevních lodí zatím nestřílela, protože neměly žádné cíle. Nicméně budou umístěné ve správné pozici, až mariňácké raketoplány přistanou.</p> <p>„Výsadek vypuštěn,“ ohlásil důstojník na můstku.</p> <p>Od lodí se oddělil tucet raketoplánů, které zamířily v obloucích dolů k těžební instalaci.</p> <p>„Proč jen tucet?“ zeptala se koprezidentka Rionová ze svého křesla za Gearym. „To je pro plukovnici Carabaliovou nezvyklé, že nepoužila tolik síly, kolik mohla.“</p> <p>Chtěla tím naznačit, že Geary nějak omezil prostředky Carabaliové. Otočil se k Rionové a prohlásil: „Je to malá instalace, paní koprezidentko. Není tam dost místa na vysazení většího množství mariňáků.“</p> <p>Když se začal otáčet, všiml si, jak se kapitánka Desjaniová mračí, zjevně ji Rionové otázka podráždila. Jenže když kapitánka promluvila, byl tón její řeči vyrovnaný: „Pohyb u magnetických kolejnic.“</p> <p>Geary se rychle obrátil k displeji a zaměřil ho na kolejnice magnetického dopravního systému, používaného k přesunu rudy, kontejnerů a dalšího materiálu kolem instalace. Širokospektré a optické senzory aliančních lodí byly natolik přesné, že dokázaly vysledovat malé cíle i na druhé straně sluneční soustavy. Tak blízko u cíle by dokázaly v případě potřeby spočítat i jednotlivá zrnka písku. Detekovat postavy velikosti člověka bylo výjimečně snadné.</p> <p>Kolem konce jedné tratě se shromáždila skupina lidí a začala zvedat jeden konec kolejnic ke <emphasis>Statečnému sr</emphasis><emphasis>dci </emphasis>a <emphasis>Vzorovému</emphasis> nad svými hlavami.</p> <p>„Pitomé,“ musel Geary zamumlat.</p> <p>Desjaniová přikývla.</p> <p><emphasis>„Vzorový</emphasis> pálí z pekelných kopí.“</p> <p>Palebný systém určený k zásahu cíle pohybujícího se rychlostí tisíc kilometrů za sekundu během časového okna měřeného na zlomky sekundy neměl problém přesně zasáhnout blízký cíl, jenž se relativně k lodi téměř nehýbal. Geary na vizuálním displeji nemohl spatřit nabité částice trhající segment magnetické trati, ale následky byly jasně viditelné. Část trati se roztříštila, dělníci kolem byli odhozeni nárazem vymrštěných úlomků a v povrchu měsíce se objevila díra, kudy pekelné kopí letělo dál, sotva zpomalené překážkami v cestě.</p> <p>Pak se rozpadl další segment trati a po něm ještě jeden. Geary zanadával a aktivoval ovládání komunikace.</p> <p>„<emphasis>Vzorový</emphasis>, <emphasis>Statečné srdce,</emphasis> tady kapitán Geary. Střílejte jen na identifikované cíle.“</p> <p>„Pane, používají magnetické kolejnice jako zbraně,“ protestoval <emphasis>Vzorový.</emphasis></p> <p>Než Geary odpověděl, ujistil se, že bombardování přestalo. K jeho úlevě tomu tak bylo.</p> <p>„Zkusili to a vy jste odvedli skvělou práci, když jste jim to nedovolili. Ale naši vlastní technici by mohli zbytek tratě potřebovat,“ vysvětlil a odmlčel se na chvíli. „Dobrá práce. Skvělá přesnost při střelbě.“</p> <p>„Děkujeme, pane. Rozumíme, <emphasis>Vzorový</emphasis> bude střílet na identifikované hrozby.“</p> <p><emphasis>Dobrá tedy.</emphasis> Geary se podíval do souborů flotily na velitele <emphasis>Vzorového.</emphasis> Komandér Vendig. Velmi dobré hodnocení. Doporučen k velení bitevního křižníku. Proč ne bitevní lodě? Geary se zamračil, když si najednou uvědomil, že všichni jeho nejlepší důstojníci působí jako kapitáni bitevních křižníků. A na druhou stranu velká část jeho problémových lidí velela bitevním lodím, včetně největších potížistů typu kapitánů Numose a Faresové i těch nových, jako byl kapitán Casia. <emphasis>To jsem si neuvědomil, nevšiml jsem si toho vzorce ani čehokoli jiného, co by bylo důstojníkovi ze současnosti jasné. Za mých časů moc bitevních lodí nebylo a braly se jako pozice, po které toužil každý dobrý důstojník. V uplynulých sto letech se stalo něco, co to změnilo. Radši bych měl zjistit, co to přesně bylo.</emphasis></p> <p>Raketoplány se už blížily k dolu, snášely se na něj jako draví ptáci na kořist. Jejich motory jely na plný výkon, aby co nejrychleji srovnaly rychlost s cílem. Geary neustále přejížděl pohledem mezi displejem s celkovým stavem flotily táhnoucí se ve formaci na několik světelných sekund daleko a mezi taktickým výhledem používaným mariňáky. Na tom se teď objevovaly a mizely symboly označující nepřátelské síly, jak byli mezi těžebním zařízením a budovami identifikováni jednotliví obránci.</p> <p>Geary označil jeden ze symbolů hrozby a vedle něj se objevil obrázek s nápomocným vysvětlujícím textem. <emphasis>To je skoro blbuvzdorné,</emphasis> pomyslel si Geary a obdivoval jednoduchost systému. Pak se zamračil, když se objevila další okna a množila se příliš rychle, než aby dokázal sledovat zobrazované informace, probírající do naprostých detailů odhadované nepřátelské zbraně, výdrž a spotřebu, stav energetických zdrojů, obranné pancéřování a hromady dalších dat, která velitel flotily ve skutečnosti nepotřeboval. <emphasis>Někdo ale stanovil výchozí nastavení tak, aby byl displej zaplněný. Vždy se najdou blbci, kteří zjistí, jak rozdrbat i něco jinak blbuvzdorného.</emphasis></p> <p>Geary zanadával, když pracně zavíral okno za oknem plná zbytečných informací, dokud se nedopracoval k obrazu a několika důležitým položkám. Prohlédl si obrázek, na němž byl někdo v pravděpodobně záchranném skafandru, ne v bitevní zbroji. Text to potvrzoval a oznamoval, že vzhled jedince odpovídá osobě v zastaralé verzi syndického záchranného skafandru. Obránce jako zbraň používal pulsní pušku příliš slabou, než aby mohla vážněji ohrozit mariňáky v bitevní zbroji, tvrdil Gearymu text a dodával, že zbraň je pravděpodobně určena pro zajištění vnitřní bezpečnosti. <emphasis>Vnitřní bezpečnost? Na tak malé stanici? Jasně. Potřebují lidi, kteří budou dohlížet na poslušnost syndických dělníků. S ohledem na magnetické kolejnice by nebylo vhodné umožnit skupině rebelů ovládnout stanici, která by mohla pálit kamení na obydlené planety</emphasis> v <emphasis>systému.</emphasis></p> <p>Zkontroloval ostatní symboly hrozeb a ujistil se, že jsou všechny stejné.</p> <p>„Žádní opravdoví vojáci. Jednotky vnitřní bezpečnosti a obyvatelé těžební stanice, kterým někdo rozdal zbraně a poslal je bojovat. Jaký to má sakra smysl?“</p> <p>Desjaniová se ze svého křesla zamračila na stejný displej.</p> <p>„Můžou jen doufat, že nás nějak zpomalí. Pokud nejsou syndičtí velitelé v tomhle systému naprosto šílení, mají v úmyslu právě tohle.“</p> <p><emphasis>Zpomalit nás.</emphasis> Geary znovu zkontroloval taktický displej a přemýšlel, kde je něco, co neobjevil. Pak si to uvědomil.</p> <p>„Nesnaží se o sabotáž. Proč nevyhodili sklady do vzduchu? Dokonce ani nevidíme, že by vypínali vybavení, což by se stalo při mazání operačních systémů.“</p> <p>„Past?“ zamyslela se Desjaniová.</p> <p>„Nebylo by to poprvé.“</p> <p>Geary aktivoval na obrazovce komunikaci s plukovnicí Carabaliovou.</p> <p>„Plukovnice, tohle vypadá jako past.“</p> <p>Ztrápeně se tvářící Carabaliová přikývla.</p> <p>„Ano, pane. Má to všechny známky pasti. Moje útočné jednotky dostaly rozkaz hledat cokoli, co by nám mohlo bouchnout pod nohama. Syndikové by měli mít po ruce spousty malých těžebních trhavin, ale podle mých expertů jich není dost, aby mohli připravit velkou explozi, zvlášť ne s omezeným časem, který měli k dispozici.“</p> <p>„To vás ale nijak neuklidňuje, plukovnice.“</p> <p>Věnovala Gearymu rychlý úsměv prostý jakékoli dobré nálady.</p> <p>„Ne, pane. S vaším svolením, pane, měla bych se vrátit k dozoru nad útokem.“</p> <p>„Jistě, plukovnice. Omlouvám se.“</p> <p>Geary se pokusil relaxovat, zlobil se sám na sebe kvůli porušení vlastních pravidel – neobtěžovat důstojníka snažícího se plnit rozkazy, které mu sám vydal.</p> <p>„Admirál Bloch si vždy držel svého mariňáckého velitele na obrazovce,“ poznamenala Desjaniová tiše. „Admirál rád nabízel rady a komentáře a pochopitelně chtěl okamžitě odpovědi na jakékoli otázky.“</p> <p>„To si děláte legraci.“</p> <p>Desjaniová zavrtěla hlavou.</p> <p>Geary se krátce zasmál.</p> <p>„No, já tak špatný nejsem.“</p> <p>„Jen jsem si myslela, že byste to měl vědět. Plukovnici Carabaliové nejspíš nijak zvlášť nevadí, jak velíte, pane.“</p> <p>Co se kapitánky Desjaniové týče, nemohl Geary udělat špatného nikdy nic. Ale i tak se v duchu otřásl při představě práce pro velitele, který by si ho během operace držel na obrazovce a vyžadoval jeho pozornost ve chvílích, kdy měla být soustředěna na bitvu.</p> <p>Co se té týkalo, raketoplány právě klouzaly na přistání, otvíraly dveře hangárů a ze stále se hýbajících lodí se ven sypali mariňáci v bitevních zbrojích. Pozemní jednotky se rychle rozptylovaly, aby netvořily velký cíl. Dvanáct raketoplánů vysadilo dvanáct řad mariňáků a pak zase zrychlilo nahoru.</p> <p>„Dobrá práce s dodávkou,“ poznamenal Geary. „Letová dráha byla automatická?“</p> <p>Desjaniová se zamračila, podívala se po jednom důstojníkovi a chvíli čekala na odpověď.</p> <p>„Ne, pane. Piloti raketoplánů dávají přednost ručnímu řízení. Mariňáci s nimi mají dohodu. Dokud piloti odvádějí dobrou práci, nechávají je mariňáci létat s jejich ptáky.“</p> <p>„To je rozumná dohoda. A pokud to někdo podělá, požadují na dalším výsadku autopilota?“</p> <p>„Ano, pane,“ potvrdil důstojník. „A mariňáci, kteří nepovedený výsadek přežijí, pilota nebo pilotku důkladně zmlátí. Samozřejmě při tom nikdy nebyli přistiženi, pane.“</p> <p>„Jistěže ne,“ souhlasil Geary a potlačil úsměv. Řady mariňáků se přesouvaly k těžební instalaci. Vojáci přeskakovali z krytu do krytu a přesouvali se po částech, aby si navzájem poskytovali krycí palbu.</p> <p>Ne snad, že by byla taková opatrnost zapotřebí. Geary sledoval displej s pocitem narůstajícího neklidu a díval se, jak se skupiny nepřátelských symbolů stahují rychleji, než mariňáci postupují. Vedoucí skupiny obránců už mizely v šachtách, jimiž byl povrch měsíce posetý.</p> <p>„Co to sakra je?“</p> <p>O chvíli později mu zavolala plukovnice Carabaliová.</p> <p>„Kapitáne Geary, obránci se nesnaží udržet. Rychle se stahují do těžebních šachet.“</p> <p>„Všiml jsem si toho. Máte nějaký tip ohledně toho, proč nebojují?“</p> <p>„Pane, čekala bych, že budou chtít instalaci evakuovat dřív, než se něco stane. Už jsme mluvili o tom, že to vypadá jako past.“</p> <p>Obránci se snaží dostat pryč od epicentra plánovaného výbuchu?</p> <p>„Co navrhujete, plukovnice?“</p> <p>„Pane, i když to říkám nerada, asi bychom se měli stáhnout a proskenovat tenhle šutr atom po atomu, dokud nezjistíme, co nám tu Syndikové připravili.“</p> <p>Geary zaváhal. Mohli by se zdržet vůbec tak dlouho? Museli by zpomalit hlavní část flotily ještě více, což by je stálo další palivové rezervy. Ale nemohl poslat mariňáky do něčeho, co čím dál víc připomínalo smrtící past.</p> <p>„Plukovnice…“</p> <p>Za Gearym se ozval ostrý hlas: „Blufují.“</p> <p>Obrátil se a podíval se na koprezidentku Rionovou naklánějící se k němu ze svého křesla.</p> <p>„Copak nikdo z vás nehraje hazardní hry? Syndikové připravili situaci, která vypadá jako past. Ale zatím nepředvedli nic, co by naznačovalo, že by mohli celou instalaci vyhodit do vzduchu. Už jen proto, že to ještě neudělali. Pokud utečeme, zachrání důl a my nedostaneme, pro co jsme si přišli. Pokud zpomalíme a budeme otálet, zdrží nás to. V každém případě na tom Syndikové vydělají.“</p> <p>Plukovnice Carabaliová se tvářila nejistě.</p> <p>„To, co říká paní koprezidentka Rionová, zní sice logicky, ale…“</p> <p>„Plukovnice,“ chtěla Rionová vědět, „starali se Syndikové někdy o blahobyt podřadného personálu, jako jsou obyčejní horníci?“</p> <p>„Ne, paní koprezidentko. To ne.“</p> <p>„Tak proč nedostali horníci příkaz zemřít a zpomalit váš útok na instalaci, a natáhnout tak víc mariňáků do předpokládané pasti? Proč se stáhli do šachet, odkud nemůžou náš postup nijak ohrožovat a kde jsou teď z nich snadné cíle v případě, kdybychom se rozhodli začít střílet do šachet z lodí?“</p> <p>„Se vší úctou,“ prohlásila kapitánka Desjaniová pečlivě ovládaným tónem, „vy tam dole s těmi mariňáky nejste.“</p> <p>Rionová přimhouřila oči a podívala se na Desjaniovou.</p> <p>„Pokud si myslíte, že to navrhuji lehkovážně, ráda bych vás upozornila, že někteří mariňáci účastnící se útoku pochází z Callaské republiky. Nevystavila bych je riziku, kdybych si nebyla jistá.“</p> <p>Carabaliová se zamračila. Desjaniová také. Obě se podívaly na Gearyho. <emphasis>Jo, fajn, Rionová věří</emphasis> v <emphasis>to, co říká, ale věřím tomu i já? Není voják. A nevelí, proto se všichni dívají na mě. Je to moje rozhodnutí. Chci věřit, že má Rionová pravdu, protože pokud ano, proběhne operace tak, jak chci. Jsem ochotný souhlasit právě kvůli tomu? Co když se plete? Co když Syndikové neblufují?</emphasis></p> <p><emphasis>Ztratíme partu mariňáků a všechno, pro co jsme si do tohohle dolu přišli.</emphasis></p> <p><emphasis>Musím se rozhodnout. Pokud se spletu, budu mít na svědomí smrt spousty mariňáků. A pokud se spletu jinak, flotila se zbytečně zdrží, zatímco Syndikové budou dál sbírat síly v okolních slunečních soustavách.</emphasis></p> <p><emphasis>Předkové, dejte mi znamení.</emphasis></p> <p>Pokud předkové nějaké znamení poskytli, Geary ho neviděl ani necítil. Podíval se po Desjaniové a viděl naprostou důvěru v to, že se rozhodne správně. Ať už se rozhodne jakkoli. Rionová sledovala Gearyho s odhodlaným výrazem, jako by ho vyzývala, ať jí věří. Plukovnice Carabaliová prostě čekala a pocity schovávala za nečitelnou profesionální maskou. Čím déle bude Geary váhat, tím pravděpodobněji se to nějak vyvrbí i bez něj. Měl povinnost vůči mariňákům, povinnost rozhodnout, aby bylo jasné, kdo je za to v případě nejhoršího zodpovědný. Bylo to divné, většinou ho před možností nejhoršího varovala Rionová…</p> <p>Většinou. Politička Rionová nikdy neměla ráda, když jakákoli část flotily cokoli riskovala. Ale tady navrhovala jednat ve chvíli, kdy velitelka mariňáků i nejdůvěryhodnější kapitánka flotily shodně doporučovaly opatrnost. Buď Rionová zešílela, nebo mu předkové poslali znamení. Skrze ni.</p> <p>Geary bezhlesně pronesl kratičkou modlitbu.</p> <p>„Myslím, že má paní koprezidentka Rionová pravdu. Pošlete mariňáky obsadit důl.“</p> <p>Carabaliová s nehybnou tváří zasalutovala.</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>Její obrazovka zmizela už ve chvíli, kdy začínala vydávat rozkazy.</p> <p>Geary sklopil pohled a doufal, že jeho zdravý rozum nepřebila naléhavost situace. Když vzhlédl, ukazoval taktický displej mariňáky vnikající hlouběji do instalace. Segment za segmentem měnil barvu na zelenou, jak mariňáci čistili a zabezpečovali jednotlivé části těžebního komplexu.</p> <p>Nic zatím neexplodovalo.</p> <p>Neodolal pokušení a zvolil si kameru jednoho z nižších mariňáckých důstojníků. Vznášelo se před ním okno zobrazující pohled z helmy mariňáckého důstojníka. Nacházel se v části instalace otevřené na povrch měsíce, takže se vojáci přesouvali oblastí bez atmosféry. Občasný paprsek světla ozařoval vybavení, které mariňáci přesouvali, proud fotonů ostrý jako břitva, protože vzhledem k nepřítomnosti vzduchu se světlo nerozptylovalo do okolí jako obvykle. Stíny měly stejně ostré okraje a byly černočerné obdobně, jako byly osvětlené oblasti příliš jasné.</p> <p>Na opuštěných místech bylo vždycky něco strašidelného. Pocit, že předchozí obyvatelé neodešli, jen někde mimo dohled číhají a sledují, jak do jejich světa vcházejí cizinci. Jelikož se v instalacích na místech bez atmosféry za dlouhé roky měnilo jen málo, mohlo se místo opuštěné pouze krátce tvářit jako dávno zapomenutá strašidelná instalace prázdná už staletí. Prošel tudy někdo před hodinou, včera nebo před sto lety? I když před chvílí viděl, jak se tudy přesouvají obránci, měl z dolu přesně takový pocit. Zvenku tichý a prázdný, jakkoli uvnitř podzemních budov stále fungovaly stroje.</p> <p>Před mariňáckým důstojníkem se tyčil vzduchotěsný průchod. Geary sledoval, jak dva mariňáci připojili k zámku přechodové komory přístroje a odemkli zakódovaný vstupní systém. Na otvírající se poklop se zaměřily zbraně, jeden z mariňáků poblíž vhodil dovnitř zvětšující se mezerou malý předmět a uskočil. Magnetický pulz granátu uvnitř komory spálil obvody blízkých zbraní, nepřátelských skafandrů i detonátorů min.</p> <p>A pak byli mariňáci uvnitř, přesouvali se prázdnými chodbami, vykopávali nebo trhavinami rozráželi dveře, pátrali po čemkoli podezřelém, co by mohlo jen vzdáleně připomínat bombu.</p> <p>Geary se podrážděně bouchl do čela, protože zapomněl na něco, co by mohlo opravdu pomoct, a pak udeřil do ovládače komunikátoru.</p> <p>„Kapitánko Tyrosianová. Vaše lodě teď mají přístup ke kamerám mariňáckého výsadku, který obsazuje těžební instalaci. Předpokládám, že inženýři na zásobovacích lodích vědí, jaké stroje tam na nás čekají, a mohli by identifikovat cokoli, co tam nepatří. Co nejrychleji je posaďte k mariňáckým kamerám.“</p> <p>Odpověď Tyrosianové chvíli trvala, protože zásobovací lodě teď byly ve středu alianční formace.</p> <p>„Pane,“ odpověděla váhavě, „můj personál se většinou operací přímo neúčastní.“</p> <p>Geary potlačil chuť řvát a místo toho pevně přikázal: „Tentokrát to bude jinak. Chci, aby u těch videosignálů co nejrychleji seděli kvalifikovaní lidé, a chci okamžitě vědět, kdyby zahlédli něco podezřelého.“</p> <p>Než stačila dorazit odpověď, vyskočilo před Gearym další okno s plukovnicí Carabaliovou.</p> <p>„Někdo posílá vizuální data mých mariňáků inženýrům na zásobovacích lodích,“ ohlásila se zamračením.</p> <p>„Ten někdo jsem já, plukovnice.“</p> <p>„Musím protestovat, pane. Je to nebojový podpůrný personál, který nepotřebuje přístup v reálném čase k mé útočné jednotce.“</p> <p>Geary se snažil nedat najevo podráždění.</p> <p>„Ničemu to neublíží.“</p> <p>„Se vší úctou,“ prohlásila Carabaliová naškrobeně, „inženýři dokáží bez pečlivého dozoru napáchat ve skutečném světě neskutečné škody a já nemám tolik času, abych na ně mohla dávat pozor.“</p> <p>Okamžitě poté dorazila v druhém okně odpověď kapitánky Tyrosianové: „Kapitáne Geary, nemáme seznam specifikací, po nichž bychom se měli dívat.“</p> <p>Předchozí napětí nahradila narůstající bolest hlavy. Geary promluvil skrze zaťaté zuby.</p> <p>„Počkejte, plukovnice. Kapitánko, vaši inženýři se mají dívat po čemkoli, co by nemělo v těžební instalaci být.“</p> <p>Tyrosianová přikývla, ale v očích měla stále zmatek.</p> <p>„Bomby. Pasti. Něco, co by mohlo bouchnout.“</p> <p>Zmatek Tyrosianové zjevně narostl.</p> <p>„Velká část vybavení může katastroficky selhat, pokud není správně…“</p> <p>„Kapitáne Geary,“ prohlásila plukovnice Carabaliová a její hlas i držení těla ztuhlostí dávaly najevo naprostý nesouhlas. „Nedoporučuji to co nejdůrazněji…“</p> <p>„Mí lidé potřebují mluvit přímo s mariňáckými důstojníky ohledně toho, co vidí,“ navrhla Tyrosianová váhavě. „Bez detailního vedení…“</p> <p>„Fajn!“ přerušil je Geary obě. <emphasis>Špatný nápad. Buď jim musím říct, ať splní rozkaz, nebo to celé odpískat. Jsem tak naštvaný, že mám chuť zařvat: „Proveďte“, což znamená, že bych to asi neměl dělat. Dobře mi tak, to mám za to, že se snažím improvizovat a dávat dohromady tak naprosto odlišně</emphasis><emphasis> myslící lidi.</emphasis></p> <p>„Ruším předchozí rozkazy. Videosignál z útočné jednotky bude inženýrům dostupný, ale jen v příjmovém režimu. Pokud uvidí něco, co budou považovat za podezřelé, okamžitě mě kontaktujte, kapitánko Tyrosianová. Plukovnice Carabaliová, pokračujte prosím v útoku. Omlouvám se za vyrušení.“</p> <p>Obě důstojnice Gearyho rozkaz překvapil, jako by očekávaly jiný výsledek, ale pak Carabaliová zasalutovala a její obraz zase zmizel. Tyrosianová přikývla.</p> <p>„Ano, pane. Ehm, raketoplány s inženýrským týmem a vybavením odstartovaly.“</p> <p>„Dobře. Postarejte se, aby všichni v raketoplánech věděli, že mají poslouchat rozkazy velitelky mariňáků.“</p> <p>Komunikační okno se zavřelo a Geary ztěžka zapadl do křesla. Začal si třít čelo a snažil se bojovat s bolestí hlavy. Desjaniová, která Gearyho rozhovory s jinými důstojníky nemohla poslouchat, mu věnovala pohled plný sympatií: „Inženýři?“</p> <p>„A mariňáci,“ odpověděl Geary kysele. „Proč to občas vypadá, že musím strávit víc času bojem s vlastními důstojníky než s nepřítelem?“</p> <p>Vrátil se pohledem k displeji ukazujícímu útok na těžební instalaci. Mariňáci postupovali cílem, už stačili obsadit skoro celou instalaci a rozmisťovali oddíly hlídající těžební šachty, do kterých se stáhli syndičtí obránci. Shora přilétaly raketoplány přivážející inženýrské týmy a připravovaly se vysadit vlastní zkušený personál přímo na hlavní přistávací plochu komplexu.</p> <p>Pokud mělo něco bouchnout, nejspíš k tomu dojde každou chvíli.</p> <p><strong>3.</strong></p> <p>Alianční mariňáci vstoupili do hlavní řídicí místnosti těžebního komplexu, rozptýlili se a začali pomocí přenosných přístrojů hledat pasti. Na mnoha panelech v místnosti zářily zelené kontrolky označující, že je těžební zařízení v plném provozu. Mariňácký důstojník, kterého Geary monitoroval, přistoupil k jednomu panelu plnému červených blikajících světýlek.</p> <p>„Magnetické kolejnice,“ ohlásil voják nadřízeným a jeho hlášení slyšel i Geary. „Jediná část vybavení, která hlásí poruchy. Všechno ostatní je zapnuté a běží.“</p> <p>Mariňák se kvůli tomu netvářil nadšeně, spíš mu to dělalo starosti.</p> <p>Před Gearym se objevilo další okno a ukázalo mu mračící se kapitánku Tyrosianovou.</p> <p>„Nevypnuli svoje vybavení.“</p> <p>„To ne,“ souhlasil Geary.</p> <p>„To nás hodně zdrží,“ postěžovala si Tyrosianové.</p> <p>„Čekal bych, že nahodit znovu veškeré systémy by trvalo déle.“</p> <p>Zdálo se, že to Tyrosianovou překvapilo.</p> <p>„No… ano. Kdyby bylo vybavení odpojené, museli bychom ho pomalu nahodit, abychom se ujistili, že Syndikové nikde neprovedli sabotáž, ať už mechanicky nebo programově. Vždyť víte, červi a podobná havěť skrytá v operačních systémech. Ale už všechno běží, pane.“</p> <p>Což znamenalo, že programoví červi a jakékoli další destruktivní programy už byly v provozu také. Nikdy nevěřte darům Syndiků.</p> <p>„Aha.“</p> <p>Vedle se objevil obraz mračící se plukovnice Carabaliové.</p> <p>„Pane, budeme muset provést řízené odpojení všech systémů, zkontrolovat je a pak nahodit jeden po druhém.“</p> <p>Geary ztěžka vydechl a přemýšlel, proč zrovna na tomhle se museli mariňáci a inženýři shodnout.</p> <p>„Co nejhoršího se může stát, pokud bychom se systémy pokusili použít tak, jak jsou?“</p> <p>„Katastrofické selhání všech systémů, destruktivní odpojení vybavení, fatální poškození operačních systémů, zranění a úmrtí, ztráta všech těžebních schopností,“ odpověděla Tyrosianová.</p> <p>„Všechno vyletí do vzduchu,“ zjednodušila to mariňačka.</p> <p>Geary přikývl. Fajn. Špatné věci se stávají.</p> <p>„Jak dlouho nám to bude trvat?“</p> <p>„Odhady se značně liší s ohledem na mnohé faktory,“ začala Tyrosianová.</p> <p>„Flotila se kolem tohohle dolu nemůže zdržovat, kapitánko Tyrosianová!“ vyštěkl Geary.</p> <p>„Kolik toho potřebujeme?“ zeptala se Carabaliová. „Abychom se dostali ke skladům potřebných prvků, zanalyzovali je a naložili?“</p> <p>Tyrosianová se zatvářila naštvaně.</p> <p>„Potřebujete těžební subsystémy. Musíte mít v provozu hlavní operační systémy, ať je možné vydávat rozkazy těžebním subsystémům. Pokud nebudou aktivovány bezpečnostní systémy a monitorovací zařízení v hlavním operačním systému i v těžebních subsystémech, bezpečnostní pojistky nepovolí provoz ničeho.“</p> <p>„Takže potřebujeme skoro všechny ty zatracené krámy,“ poznamenal Geary.</p> <p>Tyrosianová přikývla.</p> <p>„Nemůžeme…“ začal Geary a odmlčel se, když zablikala kontrolka prioritní komunikace, značící, že se někdo chtěl přidat do jeho konference s Carabaliovou a inženýrkou. Podíval se na identifikaci signálu. Přicházel z <emphasis>Titánu. </emphasis>Zprávy z <emphasis>Titánu</emphasis> bývaly většinou špatné. Vyrušení Gearyho znepokojilo a málem zprávu zablokoval. <emphasis>Nepotřebuju nikoho dalšího, kdo by mi komplikoval rozhodování. Sakra, jak to jen může být ještě komplikovanější? Potřebuju vymyslet lepší variantu a možná ten někdo bude mít nápady. Geary napočítal do pěti, nadechl se a stiskl tlačítko přijmout.</emphasis></p> <p>Objevila se tvář komandéra Lommanda, kapitána <emphasis>Titánu.</emphasis> Byl na svou hodnost mladý, ale Geary už zjistil, že Lommand dohání nedostatek zkušeností iniciativou a nadšením. Teď se však mladý komandér tvářil poněkud lítostivě.</p> <p>„Omlouvám se, že ruším, kapitáne Geary, ale bylo mi řečeno, že kapitánka Tyrosianová je nedostupná kvůli komunikaci s vámi, a myslím, že tohle potřebuje slyšet. Dvě mobilní těžební jednotky na <emphasis>Titánu</emphasis> jsou naložené do těžkých raketoplánů a připravené odstartovat.“</p> <p>Geary se podíval po Tyrosianové, která se neúspěšně snažila tvářit, že ji to nepřekvapilo.</p> <p>„Mobilní těžební jednotky?“ zeptal se Geary. „Můžou nám nějak pomoct?“</p> <p>„Mohou, pokud není možné použít vybavení v syndickém dole,“ prohlásil Lommand nevinně. „Zdálo se mi, že je dobrý nápad připravit je pro všechny případy.“</p> <p>„Ano,“ přerušila ho Tyrosianová, jako by přesně to Lommandovi přikázala. „Jejich použití je riskantní, protože ty dvě na <emphasis>Titánu</emphasis> jsou jediné ve flotile, ale MTJ dokáží lokalizovat, analyzovat a naložit syndické zásoby stopových prvků, které potřebujeme.“</p> <p>„Jaká je letová doba?“ chtěl vědět Geary a pátral mezi ovladači po tom, který by mu poskytl potřebné informace.</p> <p>„Třicet jedna minut, pokud okamžitě odstartujeme,“ odpověděl komandér Lommand.</p> <p>Plukovnice Carabaliová sama něco kontrolovala.</p> <p>„Nemůžeme riskovat přítomnost kriticky důležitého vybavení tady dole, dokud jsou syndické systémy v provozu a mohly by spustit nějakého trojského koně. Provedení bezpečného odpojení syndického vybavení potrvá přibližně… dvacet minut.“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„Co to vybavení, které bychom potřebovali? Měli bychom raději použít ty, ehm, MTJ?“</p> <p>„Pane, bude trvat nejméně několik hodin, než projdeme syndické systémy a vyčistíme je, pak možná další půlden, než je řízeně nahodíme…“</p> <p>„Jak rychle mohou MTJ začít pracovat, když už budou na povrchu?“ zeptal se Geary inženýrů.</p> <p>„Okamžitě, pane,“ odpověděl komandér Lommand. „Nastartování probíhá ještě na palubě raketoplánu. Jakmile přistane, sjedou emtéčka z rampy a začnou se pást.“ Fajn. Další drobnost, kterou se musel Geary dozvědět od podřízených. Naštěstí mezi ně patřil komandér Lommand. Geary se mu už chystal přikázat vypustit raketoplány, ale na poslední chvíli se zarazil a obrátil se ke kapitánce Tyrosianové, Lommandově nadřízené. Komandér Lommand zase přeskočil hierarchii velení, ale tentokrát to alespoň udělal způsobem, aby to tak nevypadalo, a předstíral, že předává informace své nadřízené.</p> <p>„Kapitánko Tyrosianová, přikažte <emphasis>Titánu,</emphasis> ať ty raketoplány vypustí. Chci, aby stroje začaly pracovat, jakmile se dostanou na povrch. Komandére Lommande, děkuji za informace. Plukovnice Carabaliová, ať vaši systémáci vypnou všechno, co nechali Syndikové v provozu. Než tam doletí raketoplány z <emphasis>Titánu,</emphasis> bude všechno odpojené.“</p> <p>„Ano, pane,“ potvrdila Carabaliová s náznakem úsměvu. „Máme v systémech pátrat po sabotáži?“</p> <p>„Ne, pokud to nepovažujete za nezbytné pro bezpečí vlastních vojáků. Nehodlám ty systémy nahazovat, dokud tam budeme. A jakmile odletíme, rozstřílíme každý stroj v komplexu na kusy.“</p> <p>Carabaliové se usmála doopravdy.</p> <p>„Ano, pane.“</p> <p>Když obraz mariňačky zmizel, věnovala kapitánka Tyrosianová Gearymu sebevědomý pohled, jako by šlo o plán, který vymyslela sama.</p> <p>„Přikázala jsem <emphasis>Titánu</emphasis> vypustit raketoplány, pane.“</p> <p>„Děkuji vám.“</p> <p>Tyrosianová alespoň dokázala rychle přemýšlet a správně zareagovala, když do konference vtrhl Lommand.</p> <p>„Dobrá práce. Sebereme ty šutry a vypadneme.“</p> <p>Komunikační okna zmizela a před Gearym se vznášel jen displej s pohledem na sluneční soustavu. Sledoval, jak se symboly označující jeho flotilu prohánějí kolem měsíce se syndickým těžebním komplexem, zahýbají u plynového obra a znovu prolétají kolem měsíce. Provedl několik rychlých výpočtů, aby zjistil, jestli nebude muset kvůli zdržení na povrchu flotilu ještě více zpomalit.</p> <p>Zatím to vypadalo dobře. Výborně však ne a zůstávala mu jen minimální rezerva pro případ problémů, ale pokud mobilní těžební systém dokáže odvést práci rychle, nebude muset flotila spálit další palivové články při brzdění.</p> <p>Geary se zapřel do křesla a všiml si, jak se kapitánka Desjaniová snaží skrýt zvědavost.</p> <p>„Syndikové nechali všechno vybavení v komplexu v provozu,“ vysvětlil jí.</p> <p>„Mizerové,“ odpověděla Desjaniová zamračeně. „Bylo jim jasné, že budeme předpokládat hardwarové a softwarové pasti.“</p> <p>„Ano. Ale <emphasis>Titán</emphasis> má na palubě dvě mobilní těžební jednotky, které posílají dolů, aby pro nás získaly zásoby.“</p> <p>Geary se obrátil, aby do konverzace zatáhl i Rionovou: „Mariňáci vypínají syndické vybavení.“</p> <p>Rionová zavrtěla hlavou.</p> <p>„Je nepravděpodobné, že by měli Syndikové dost času vložit do systémů nějaké mazané pasti, ale nemáme na výběr, musíme se chovat, jako by to udělali.“</p> <p>„Všude, kde jsme narazili na Syndiky, na nás zkoušeli nastražit past,“ řekl Geary a sledoval, jak raketoplány z <emphasis>Titánu</emphasis> míří dolů na měsíc. Přál si, aby byl nepřítel trochu míň mazaný a jeho flotila v alespoň trochu menším nebezpečí.</p> <p>Když poddůstojník dohlížející na mobilní těžební jednotky <emphasis>Titánu</emphasis> zaslechl Gearyho, zatvářil se překvapeně a jeho hlas byl plný úžasu: „Pane. Je nám ctí s vámi mluvit, pane.“</p> <p>Geary se snažil, aby nebylo vidět, jak moc mu vadí uctivý tón hlasu. Lodníci flotily měli mnohem větší tendence než důstojníci věřit, že samotné žijící hvězdy poslaly Gearyho zachránit Alianci, a obzvláště jejich flotilu. A také mnohem častěji věřili, že Geary je opravdu mytický hrdina z minulosti. Nicméně za jejich důvěru jim dlužil respekt, i když se snažil sám v sebe nevěřit.</p> <p>„Máte chvilku? Rád bych věděl něco o vašem stroji.“</p> <p>Nikde jinde se nic nedělo, ale Geary měl pocit, že by měl zůstat na můstku, dokud se situace neuklidní, navíc ho MTJ zajímaly.</p> <p>Výhled z kamery v poddůstojníkově helmě ukazoval jednu stranu syndického komplexu. Velká vrata blokující přístup k zásobám vytěžených a přepracovaných materiálů byla vyrvána z pantů mariňáky, kteří nadšeně uvítali příležitost začít s demolicí komplexu předčasně. Obrovské stíny dvou MTJ se na pásech přeplazily po povrchu měsíce a drtily nebo odstrkávaly bezpečnostní bariéry Syndiků. Teď už čekaly před vstupem do skladiště.</p> <p>„Ano, pane,“ odpověděl poddůstojník. „Posádky emtéček ovládají vlastní krávy a já jsem tady, jen kdyby bylo něco potřeba.“</p> <p>Krávy. Neoficiální přezdívka dávala pro velký stroj, který se dokázal pást na asteroidech, smysl.</p> <p>„Vaše stroje neznám. Co mi o nich můžete říct?“ zeptal se Geary. Snažil se informace objevit v počítačové knihovně na palubě <emphasis>Neochvějného,</emphasis> ale zavalila ho jen hromada dokumentů, mezi kterými zřejmě nebyl žádný jednoduchý a jasný diagram nebo popis schopností MTJ. Po neúspěšné snaze prohrabat se tunami složitých informací se Geary rozhodl držet výcviku. Pokud důstojník něco neví, měl by se na to zeptat staršího poddůstojníka.</p> <p>Tenhle konkrétní poddůstojník zjevně nechtěl věřit, že by Black Jack Geary něco nevěděl.</p> <p>„Ta technologie se moc nezměnila od, ehm, no…“</p> <p>„Za poslední století?“ zeptal se Geary suše. „Nevěděl jsem o tom nic ani předtím. Tenkrát jsem se o takové věci nemusel starat.“</p> <p>„Ach ano, pane. No, jak jsem říkal, technika se moc nezměnila. Je jednoduchá a robustní. Všechno, co se snažili nasadit jako náhradu, bylo komplikovanější, dražší, víc se rozbíjelo a ehm, no však to znáte, pane.“</p> <p>„Tohle opravdu znám,“ souhlasil Geary, který si vzpomněl na mnoho „vylepšení“ lodních systémů, u nichž se před sto lety vztekal. Většina z nich jen vytvářela nové problémy s vybavením, které fungovalo bezchybně, dokud nebylo nahrazené nespolehlivým chybovým krámem.</p> <p>„Jsem rád, že vám nechali něco, co funguje dobře. Co teď krávy dělají? Čekají na povolení vstoupit do budovy?“</p> <p>„Ne, pane! Dál jít nemusí. Posílají dovnitř žížaly, pane. Jakmile se žížaly…“</p> <p>„Žížaly?“</p> <p>„Ehm, ano, pane.“</p> <p>Výhled z poddůstojníkovy kamery se změnil, zaostřil se na čelní stranu jednoho emtéčka a přiblížil ji. Ze stroje vylézalo cosi podobného klubku velmi tenkých drátů, které se táhly dovnitř skladiště.</p> <p>„Vidíte ta vodítka, pane? Každé je napojené na žížalu. Říkáme jim tak, protože jsou velké asi jako žížaly a dělají to samé. Žerou hlínu. Nebo skálu.“</p> <p>„Jak se dostanou přes skálu?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Mají v tlamě něco jako malinký šokový kanón. Žížala zanalyzuje strukturu kamení, vyšle vibrační pulsy a roztříští horninu před sebou. V tomto případě už máme hromady natěžených věcí, takže zpracovávají přímo čisté kovy. Sežerou prach a plazí se dál, pořád dokola. Prach se přesouvá vnitřkem žížaly a molekulární senzory analyzují jeho obsah. Pak se to vysype ven. Prostě jako žížala, jak jsem říkal, pane.“</p> <p>„K čemu jsou ty dráty?“</p> <p>„Řízení a energie. Těžební žížala se hýbe mnohem rychleji než normální a nezastaví se, takže potřebuje víc šťávy, než by se do jejího tělíčka vešlo. A taky nechceme, aby se v dole zbytečně uvolňovalo záření, však víte, výbušné plyny, detonátory a tak. Taky by nám spojení mohly zablokovat nějaké kovy, takže veškerá komunikace jde po drátě.“</p> <p>Výhled z poddůstojníkovy helmy se zaměřil na místo, kde dráty vedly do budovy.</p> <p>„Při normální těžbě žížaly vylezou, zahrabou se pod povrch a najdou rudy nebo žíly materiálu, který je potřeba. V tomhle případě víme, kde ty věci jsou, takže se žížaly prohrabávají zásobami, identifikují, co kde je, a dívají se po kontaminaci nanoštěnicemi.“</p> <p>Nanoštěnice. O těch Geary věděl. Mikroskopická zařízení, která měla v zařízení vyvolat problémy, jakmile je aktivoval tlak nebo teplo.</p> <p>„Já myslel, že nanoštěnice byly zakázané, protože bylo těžké udržet je pod kontrolou.“</p> <p>Postřehl, jak se pohled pohnul, když poddůstojník pokrčil rameny.</p> <p>„Ano, pane. Ale zakázaná je spousta věcí, pane, jestli mi rozumíte.“</p> <p>„Jo, rozumím.“</p> <p>Zakázané neznamenalo, že se nepoužívají. Ne v případě Syndiků, a jak Geary šokovaně zjistil, neplatilo to ani u Aliance. Sto let dlouhá válka snadno v lidech vyvolá opovržení k životu a zákonům.</p> <p>„Narazili jste na nějaké problémy?“</p> <p>„Ne, pane. Dáváme žížalám čas provést pořádnou analýzu a pak pošleme krtky.“</p> <p>„Krtky?“</p> <p>„Ano, pane. Krtci jsou ti, co jdou a vyhrabou, co je potřeba. Potom to donesou do krávy. Kráva má malé a velké krtky, používají se podle toho, kolik je toho třeba přinést. A pokud je potřeba, můžeme ke krávě připojit obrovského krtka, ale na <emphasis>Titánu</emphasis> je jen jedna taková potvora. Ta prostě vyhrabe pořádnou díru a posílá materiál zpátky dopravníkem, který má v prdeli.“</p> <p>Poddůstojník se na chvíli odmlčel, než pokračoval mírně přidušeným hlasem: „Omluvte mě, pane. Chtěl jsem říct, že natěžený materiál vychází z dopravního otvoru na zádi krtka.“</p> <p>„Pochopil jsem to hned napoprvé.“</p> <p>Geary se odmlčel a chvíli informace zpracovával. Sledoval při tom, jak z krávy do syndického skladiště a zpátky přebíhají malé stíny, které za sebou táhly vlastní dráty.</p> <p>„Takže všechno vypadá dobře?“</p> <p>„Ano, pane. Používáme malé i velké krtky, protože máme rozkazy suroviny naložit co nejrychleji a vrátit krávy do raketoplánů co nejdřív.“</p> <p>„Správně. Díky za informace.“</p> <p>Geary přerušil spojení a zamrkal, aby soustředil pohled zpátky na displej ukazující flotilu. <emphasis>Prozatím</emphasis><emphasis> dobré,</emphasis> řekl si a bylo to snad poprvé, co to tak opravdu cítil.</p> <p>Desjaniová zívla.</p> <p>„Promiňte, pane.“</p> <p>„Cítím se stejně. Ale aspoň jsem se dozvěděl něco o kravách, které používají inženýři.“</p> <p>„Krávy?“ podívala se Desjaniová s nedůvěrou na Gearyho.</p> <p>„Jo. Krávy, které mají žížaly a krtky.“</p> <p>Usmála se.</p> <p>„Nemluvil jste spíš s kuchaři o tom, čím nás teď flotila krmí?“</p> <p>Jídlo. Jak dlouho už vůbec byl na můstku? Gearymu zakručelo v břiše.</p> <p>Desjaniová se znovu usmála, sáhla do jedné kapsy a nabídla mu potravinovou tyčinku.</p> <p>„Vždycky jich s sebou několik nosím.“</p> <p>„Díky. Připomeňte mi, ať vám do hodnocení připíšu pochvalu za schopnost plánovat dopředu,“ řekl Geary a vzal si potravinovou tyčinku. Chvíli přemýšlel, jestli se podívá na popis obsahu, ale pak se rozhodl, že to radši nechce vědět. Tohle se nezměnilo ani za sto let. V nerozumné snaze uspokojit individuální chutě a poukázat na rozdílnost členských světů Aliance byly potravinové tyčinky údajně vyráběné tak, aby odpovídaly nejrůznějším kuchařským stylům mnoha planet a jejich oblastí. Ve skutečnosti však flotila dokázala vytvářet pouze dávky, které nějakým zázrakem dokázaly znechutit úplně každého bez ohledu na místo původu.</p> <p>Otevřel obal, ukousl si, otřásl se a nakonec se podíval na popis.</p> <p>„Forshukyen Solos? Co to sakra je?“ začetl se Geary do popisu menšími písmeny. „Oblíbené jídlo na planetách systému Hokaidenova hvězda. To určitě.“</p> <p>„Snažte se vyhýbat tyčinkám Danaka Yoruk,“ poradila mu Desjaniová.</p> <p>„Oni je pořád vyrábějí? Když se objevily poprvé, chtěli jsme je prodat Syndikům, ale…“ <emphasis>Ale měli jsme strach, že by nám</emphasis> v <emphasis>tom případě vyhlásili Syndikové válku. Ten vtip byl mnohem zábavnější, když se ještě neválčilo.</emphasis></p> <p>Desjaniová měla dost rozumu, aby se neptala, proč se Geary odmlčel v půli věty.</p> <p>„Myslím, že je přestali vyrábět už dávno, ale pořád se marně snaží udat ty, které se už udělaly,“ zasmála se. Vrásky vryté do její tváře během války povolily a kapitánka najednou vypadala mnohem mladší než obvykle.</p> <p>Geary se na ni ušklíbl a byl vděčný, že si s někým, kdo ho považoval za mytického hrdinu, může společně postěžovat aspoň na jídlo ve flotile. Známé přátelské nadávání na nespravedlnost vesmíru mu pomohlo aspoň trochu zapadnout do světa, který se tolik změnil.</p> <p>Krávy <emphasis>Titánu</emphasis> rychle nasávaly stopové prvky, jež zásobovací lodě tolik potřebovaly. Geary studoval pohyby flotily a znovu ho rozbolela hlava, když si uvědomil, jak těsný je teď časový plán. Dokonce i nejmenší zpoždění by ho donutilo plýtvat časem a palivem při brzdném manévru.</p> <p>Jako na zavolanou se rozblikala poplašná kontrolka na displeji, jenž sledoval situaci na povrchu měsíce. Tvář plukovnice Carabaliové se objevila dřív, než stačil Geary na displej přeostřit pohled.</p> <p>„Syndikové v důlních šachtách se snaží vylézt. Ostřelují se s mariňáky, kteří hlídají východy z šachet.“</p> <p>Poslední, co teď potřeboval, byl boj na povrchu. Možná na to Syndikové přišli a byli ochotní obětovat několik svých lidí jen proto, aby trochu zpomalili alianční flotilu. Geary se zhluboka nadechl, zapřel se do křesla, a zrovna když začal přemýšlet, zastavil se pohledem na displeji flotily. <emphasis>Ale co, sakra. Pro jednou je to snadné.</emphasis></p> <p>„Plukovnice Carabaliová, připravte se stáhnout mariňáky k raketoplánům. Postarejte se, aby byly krávy <emphasis>Titánu </emphasis>dobře kryté, dokud nebudou naložené a neodletí bezpečně na palubě lodí.“</p> <p>„Krávy, pane?“ zamračila se neznatelně mariňácká plukovnice.</p> <p>„Emtéčka.“ Znělo to směšně. „Mobilní těžební jednotky.“</p> <p>„Ach. Ano, pane. Pane, ve chvíli kdy začnu stahovat mariňáky, vylezou Syndikové z děr.“</p> <p>„To si nemyslím, plukovnice. Ne, když je budou ostřelovat <emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> pekelnými kopími. Jak velkou bezpečnostní zónu chcete mezi svými mariňáky a cílem?“</p> <p>Plukovnice se zamračila pořádně.</p> <p>„Se vší úctou, pane, dáváme přednost tomu být co nejdál od jakéhokoli místa, které flotila bombarduje.“</p> <p>To bylo pochopitelné, ale moc mu to nepomohlo. Geary se podíval po Desjaniové.</p> <p>„Jak přesné bude ostřelování pekelnými kopími, pokud začnou <emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> střílet po Syndicích? Mariňáci z toho mají obavy.“</p> <p>Desjaniová si odfrkla.</p> <p>„Lodě tak blízko cíli a s nulovou relativní rychlostí? Za takových podmínek je nemožné, aby pekelné kopí minulo cíl o měřitelnou vzdálenost, a to mluvím o centimetrech. Ti mariňáci by klidně mohli být deset metrů od zaměřeného bodu a nic by jim nehrozilo.“</p> <p>Geary si osobně nemyslel, že by byl ochotný stát deset metrů od místa, kam se chystá střílet pekelné kopí, ale nahlas to neřekl.</p> <p>„Plukovnice, co tak dvě stě metrů bezpečnostní zóny mezi mariňáky a cílem ostřelování?“</p> <p>„Mohl byste to posunout na tři sta, pane?“</p> <p><emphasis>Sakra… ale na druho</emphasis><emphasis>u stranu</emphasis>, <emphasis>poslal jsem mariňáky dolů i ve chvíli, kdy bylo docela pravděpodobné, že jde o past. Mají to u mě.</emphasis></p> <p>„Dobrá. Tři sta metrů. Jakmile bude váš nejvzdálenější mariňák tři sta metrů od šachet se Syndiky, zahájí <emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> ostřelování těch, kteří zkusí vystrčit hlavu.“</p> <p>Mariňačka se rozzářila.</p> <p>„Mohla by to být postupující baráž, pane? Jak se budou mí lidé stahovat, mohou lodě posouvat bombardování přes povrchovou instalaci. Urychlíme tak začátek demolice a odradíme případné pronásledovatele.“</p> <p>„Skvělý návrh, plukovnice. Předám rozkazy <emphasis>Vzorovému</emphasis> a <emphasis>Statečnému srdci.“</emphasis></p> <p>Vyskočilo okénko s další zprávou.</p> <p>„Krávy už sebraly vše, co potřebujeme, a jsou na cestě k raketoplánům.“</p> <p>„Připravím mariňáky, začneme se stahovat,“ zasalutovala Carabaliová a zmizela.</p> <p>Geary zavolal dvě průzkumné bitevní lodě, ujistil se, že jeho rozkazy chápou, a přidal požadavek, aby se postaraly o důkladné zničení těžební instalace s výjimkou několika místností a jejich systémů životní podpory. Syndikové zanechaní v instalaci budou mít těžký život, dokud k nim z obyvatelných planet v systému někdo nepošle záchrannou loď. Ale jelikož je mohla alianční flotila klidně pozabíjet do posledního, neměli si podle Gearyho právo stěžovat.</p> <p>Konečně se zase něco dělo, i když se symboly označující mariňáky a krávy stahovaly k raketoplánům pomalu jako rostoucí ledovce. Geary byl navyklý pracovat s rychlostmi měřenými na desetiny rychlosti světla, a tak žasnul, jak dlouho trvá na povrchu ujít jen pár set metrů.</p> <p>Syndici si po chvíli uvědomili, že se mariňáci stahují. Hned na to začaly z východů těžebních šachet vylézat jednotlivé postavy ve skafandrech. Nejbližší alianční mariňáci však byli pořád v třísetmetrové bezpečnostní zóně. Geary zatnul pěsti, ale obě průzkumné lodě zadržely palbu, přestože jasně viděly Syndiky pronásledující pomalu se stahující mariňáky.</p> <p>S takovou se na třísetmetrovou vzdálenost nikdy nedostanou.</p> <p>Ale možná na tom nezáleželo. Obě lodě, nejprve <emphasis>Vzorový</emphasis> a pak i <emphasis>Statečné srdce,</emphasis> zahájily palbu a pekelná kopí udeřila do oblasti poblíž východů šachet. Nabité částice snadno propálily skálu, kov i lidská těla. Geary zíral na displej a sledoval, jak symboly označující Syndiky rychle po sobě mizí po zásahu kopí.</p> <p>Syndikové nejblíže mariňáků byli stále v bezpečnostní zóně, ale jejich postup se zastavil, sotva si všimli, jaký masakr se jim odehrává za zády. Byla to přirozená reakce a v tomto případě nejhorší možná. Mariňáci se dál stahovali, nejbližší nepřátelé se dostali na okraj tři sta metrů široké bezpečnostní zóny a pekelná kopí je změnila na obláčky rozptýlených atomů.</p> <p>Senzory flotily už nedokázaly na povrchu odhalit žádné další. Bylo možné, že několik syndických pronásledovatelů přežilo, skryto pod troskami těžební instalace, kterou <emphasis>Vzorový</emphasis> a <emphasis>Statečné srdce</emphasis> s nadšením demolovaly na roztavený šrot. Ale na tom nezáleželo, jelikož se v palebné zóně nehýbalo nic s výjimkou rozpadajících se budov a trosek odvržených explozemi.</p> <p>Raketoplány s krávami, bezpečně daleko od probíhající demolice, odstartovaly z povrchu. V jejich okolí se poslední mariňáci stahovali po oddílech do vlastních raketoplánů. Geary sledoval, jak lodě vyskočily nahoru za těžšími bratránky naloženými krávami a eskortovaly zásoby stopových prvků na <emphasis>Titán</emphasis>, odkud budou rozvezené na ostatní zásobovací lodě.</p> <p>Zbývaly dvě minuty do okamžiku, kdy by musel Geary zpomalit flotilu, aby ji raketoplány byly schopné dohnat. Teď už ale zdržení nehrozilo.</p> <p>Zhluboka vydechl. Další krize odvrácena.</p> <p><emphasis>Jsem zvědavý, jaká bude ta příští.</emphasis></p> <p>„Gratuluji všem, kteří napomohli úspěchu poslední operace,“ kývl Geary hlavou k plukovnici Carabaliové, kapitánce Tyrosianové a komandéru Lommandovi, a pak i ke kapitánům <emphasis>Vzorového</emphasis> a <emphasis>Statečného srdce.</emphasis> „Kapitánka Tyrosianová mi oznámila, že nezbytné stopové prvky jsou právě teď rozdělovány mezi všechny čtyři zásobovací lodě. Munice a palivové články, které zásobovači mezitím vyrobili, byly už rozvezeny mezi válečné lodě. Jakmile bude dokončena poslední dodávka a raketoplány přistanou ve svých hangárech, zamíříme ke skokovému bodu pryč z Balduru.“</p> <p>Nezdálo se, že Gearyho vstřícnost k Tyrosianové a Lommandovi sdílejí všichni. Kapitán Casia z <emphasis>Dobyvatele</emphasis> a komandérka Yin z <emphasis>Orionu</emphasis> se souhlasně usmáli na kapitány bitevních lodí, ale na inženýry se mračili. Geary přejel pohledem kolem dlouhého virtuálního stolu a snažil se odhadnout, kolik jeho důstojníků souhlasí s Casiou a Yin. Nezdálo se, že by jich bylo hodně, ale nebylo snadné to poznat. Navíc Geary předpokládal, že nejnebezpečnější protivníci ve flotile budou nesnášenlivost skrývat lépe než Casia a Yin.</p> <p>Rozčilovalo ho, že se protivníci snaží použít inženýry jako klín, který by mohli vrazit mezi flotilu. Ale byla to také užitečná informace.</p> <p>„Kapitáne Geary,“ promluvil nový hlas. Gearymu chvíli trvalo, než si uvědomil, kdo to byl. Pomohl mu konferenční software, který označil jméno o kus dál podél stolu. Kapitán Badaya z <emphasis>Proslaveného.</emphasis> Byl velitelem toho, co zbývalo z šesté divize bitevních křižníků, která se teď skládala jen z <emphasis>Proslaveného a Neuvěřitelného.</emphasis></p> <p>„Kapitáne Geary,“ zopakoval Badaya pomalu, jako by si svá slova teprve promýšlel, „než budeme diskutovat o dalších záležitostech, je tady něco, na co bych chtěl upozornit. Cestou na alianční teritorium nás čekají závažné obtíže a nemůžeme strávit tolik času přemýšlením nad tím, jak ublížit Syndikům, aby je to bolelo. Jako jsme to udělali v Sancere. Uvažoval jsem o tom, co se tam událo.“</p> <p>To mohlo znamenat mnoho různých věcí a nezdálo se, že by Badaya nějak ohrožoval jeho autoritu, a tak Geary na jeho prohlášení jen přikývl a čekal.</p> <p>„Brána hypersítě v Sancere,“ nadhodil Badaya. „Když, se rozpadla, došlo k energetickému pulsu, který značně oslabil štíty našich lodí. Pochopil jsem, že nebýt <emphasis>Neochvějného, Opovážlivého</emphasis> a <emphasis>Diamantu,</emphasis> byla by síla pulsu mnohem horší,“ dodal a odmlčel se.</p> <p>Badaya mířil proslovem do oblasti, které by se Geary raději vyhnul, ale nenapadl ho způsob, jak důstojníka umlčet, aniž by na to téma ještě více soustředil pozornost ostatních. Pro jednou byl Geary rád, že se setkání neúčastní Viktorie Rionová. Kdyby tady by byla, nejspíš by se nevyhnul rychlému pohledu na ni. A to by mohlo ostatním prozradit, že koprezidentka a Geary mají informace, jež ostatním zamlčeli.</p> <p>„Správně,“ prohlásil Geary klidně.</p> <p>„Mohli bychom to nějak využít?“ zauvažoval Badaya. „Mohlo by nám to kupříkladu poskytnout prostředky, jak napáchat cestou domů velké škody v nepřátelských systémech. A jen za zlomek doby, kterou bychom potřebovali k likvidaci systému konvenčními prostředky.“</p> <p>To rozhodně. A taky by to mohlo spustit genocidu, které se Geary děsil. Přemýšlel o odpovědi a uvědomoval si, že to, co řekne, by mohlo mít závažné následky. Předběhla ho však kapitánka Cresidová, která lítostivě prohlásila: „Kapitán Geary se mě na to ptal,“ prohlásila, „a já mu musela říct, že energetický výstup je příliš nepředvídatelný. Mohlo by dojít k menšímu výboji, než jaký jsme zažili, nebo dokonce k žádnému.“</p> <p>Kapitán Tulev přikývl.</p> <p>„A navíc doufáme, že bychom se takovou branou mohli vrátit domů.“</p> <p>Proti tomu nikdo nic nenamítal. Místo cestování mezi jednotlivými hvězdami pomocí starých skokových motorů je mohla hypersíť nejen vzít přímo do syndického systému na hranicích s Aliancí, ale dostat je tam mnohem rychleji.</p> <p>„Kdybychom bránu místo toho zničili, nemohli bychom ji použít.“</p> <p>„Ztráta výhody pro nás a šance, že syndická hvězdná soustava nebude nijak zasažena,“ poznamenal kapitán Duellos. „Zajímavý návrh, kapitáne Badayo, ale pravděpodobně pro nás nebude příliš praktický.“</p> <p>Badaya se zamračil, ale také přikývl.</p> <p>„To je pravda. Teď to zřejmě není použitelná možnost. Ale neměli bychom na ni zapomínat.“</p> <p>Geary se snažil tvářit zamyšleně.</p> <p>„Děkuji vám, kapitáne. Je to pozoruhodný nápad. Děkuji, že jste nás na to upozornil.“</p> <p><emphasis>Houby. Ve skutečnosti si přeju, abys neřekl ani slovo.</emphasis></p> <p><emphasis>Promiňte mi tu lež, předkové. Není</emphasis> v <emphasis>můj prospěch, ale možná zachránila bezpočet nevinných.</emphasis> Na chvíli sklopil zrak a přemýšlel o tom, jak se do řeči okamžitě vložili Cresidová i Tulev a roztrhali nápad na používání bran jako zbraně na kusy. Cresidová o tom všem pochopitelně věděla, protože vytvořila zaměřovací algoritmus, s nímž zabránili bráně hypersítě v Sancere v explozi na úrovni novy. Ale Tulev ne. Nebo ano? Existovala skupina důstojníků, jež si byla vědomá možnosti, že by brány hypersítě mohly být použity ke genocidě a vyhlazení celého lidstva? Byli odhodlaní pomoci Gearymu potlačit informace o této možnosti na tak dlouho, jak to jen bude možné?</p> <p>Co by s takovou informací udělali v dlouhodobém horizontu, pokud by se rozhodli, že ji Geary nepoužívá správně?</p> <p>Musel pokračovat a přesvědčit přítomné důstojníky, aby na to téma zapomněli. Naštěstí měl po ruce námět, který se o to určitě postará.</p> <p>„Přemýšlel jsem o našem dalším směru. Jak víte, měl jsem v úmyslu vzít odsud flotilu do systému Wendaya. Ale rozmýšlím si to.“</p> <p>Kolem virtuálního stolu projela vlna reakcí. Geary studoval výrazy důstojníků a nelíbilo se mu, co viděl. Nadšení téměř neexistovalo ani mezi jeho nejvěrnějšími. Ale promluvil jen kapitán Casia.</p> <p>„Jsme sotva blíž aliančnímu teritoriu, než jsme byli v syndickém domovském systému,“ postěžoval si.</p> <p>„Nepřivedl jsem tuto flotilu do syndického domovského systému,“ připomněl Geary Casiovi. „Domů vede dlouhá cesta. S tím nic nenadělám.“</p> <p>Odmlčel se a znovu hodnotil reakce. Příliš mnoho důstojníků se na hvězdnou mapu dívalo rezignovaně nebo s obavami.</p> <p>„Ale musíme zkusit něco jiného. Vyhýbali jsme se skokům po přímé čáře k aliančnímu vesmíru, abychom se vyhnuli syndickým pastem, ale Syndikové už to určitě museli pochopit.“</p> <p>Znovu upoutal jejich pozornost, všichni ho pečlivě poslouchali, ale Casia mávl rukou k hvězdné mapě: „Nebudeme zase ustupovat, že ne?“</p> <p>Otázka byla položena perfektně, natolik dokonale, až Gearyho napadlo, jestli na ni přišel Casia sám, nebo mu ji poradil některý schopnější Gearyho protivník. Byl to přesně ten typ otázky, jaký by podlomil Gearyho autoritu a jakýkoli plán, který by navrhl.</p> <p>Ale zdálo se, že tentokrát dokázal protivníky ve flotile vymanévrovat.</p> <p>„Ne,“ oznámil Geary Casiovi s tvrdým výrazem v očích. „Mám v plánu vzít flotilu přímo k aliančnímu teritoriu a vyzkoušet, jak daleko se dokážeme dostat, než Syndikové pochopí, o co se snažíme, a pokusí se kolem flotily zase utáhnout smyčku. Měli bychom být schopní urazit slušnou vzdálenost k domovu a zvrátit všechny syndické plány založené na předpokladu, že se budeme chovat přesně naopak.“</p> <p>Tváře kolem stolu se rozzářily, ale tentokrát si Geary povšiml, že se kapitáni Duellos, Tulev a Cresidová zatvářili, jako by z toho měli obavy. Jako by si mysleli, že schválně ustupuje Casiovi. Zdálo se, že není možné uspokojit pokaždé všechny.</p> <p>Ale jeho povinností nebylo starat se o to, kdo bude spokojený, a kdo ne.</p> <p>Geary ukázal na displej.</p> <p>„Místo abychom skočili do systému Wendaye, poletíme odsud ke hvězdě Sendai a pak přímo na Daiquon. Pokud tam bude vypadat všechno čistě, zamíříme na Ixion.“</p> <p>Na displeji se objevily jasné čáry tvořící lehce ohnutou šipku zamířenou na alianční teritorium.</p> <p>„Tak zvládneme skoro třetinu zbývající cesty domů!“ poznamenal komandér Neeson s úsměvem.</p> <p>„Syndikové ale naši trasu určitě odhadnou dřív, než se dostaneme na Ixion,“ odpověděl s ustaraným výrazem kapitán Mosko z bitevní lodi <emphasis>Vzdorný.</emphasis></p> <p>„Taky si myslím,“ souhlasil s ním kapitán Tulev. „Kapitáne Geary, pochopil jsem to správně, že situaci přehodnotíme v každém hvězdném systému, než provedeme další skok?“</p> <p>„Správně,“ potvrdil mu Geary. „Předpokládám, že Syndikové poznají, nakolik jsme změnili postup na cestě domů. A až se to stane, budou moci se svou hypersítí přesouvat lodě rychleji, než my budeme skákat, a připraví nám znovu blokádu. Ale myslím si, že máme velmi dobrou šanci dostat se až na Daiquon, aniž bychom narazili na vážnější odpor. A slušnou šanci, že se dostaneme až na Ixion.“</p> <p>Zdálo se, že je dostal. Geary na chvíli pocítil záchvat podrážděnosti. Štvalo ho, že je musí přesvědčovat, místo aby jim jen přikázal, co mají dělat. Od doby, kdy převzal velení nad flotilou, se přece nedopouštěl neustále nějakých omylů. Ale i tak musel prokazovat protivníkům každý den své schopnosti.</p> <p>„Využijeme dobu ve skokovém vesmíru k výrobě dalších palivových článků a munice, a ty rozdělíme mezi lodě během tranzitu v Sendai a Daiquonu. Pokud budeme pokračovat na Ixion, chci, abychom byli připraveni na cokoli.“</p> <p>Kapitán Casia se stále mračil.</p> <p>„A co v Ixionu? Budeme pokračovat k domovu?“</p> <p>Geary potlačil chuť popadnout Casiu za krk. Představa modrajícího Casiova obličeje naštěstí potěšila Gearyho natolik, že se dokázal uklidnit.</p> <p>„Kurz této flotily ve výsledku vždy povede domů,“ prohlásil vyrovnaně. „Nehodlám však dělat detailní plány dál než na čtyři hvězdné soustavy. Až dorazíme do Ixionu, budeme muset zvážit, co dělají Syndikové.“</p> <p>„Když si udržíme iniciativu…“</p> <p>„Syndikové se dokáží přesouvat rychleji než my, kapitáne Casio. Mají výhodu hypersítě, kterou mohou používat.“</p> <p>Proč mu jen musel vysvětlovat něco tak jednoduchého?</p> <p>Do řeči se znovu vmísila komandérka Yin, jako by ji povzbudil nějaký impuls, kterého si Geary nevšiml.</p> <p>„Vrátit flotilu do aliančního vesmíru tak rychle, jak to jen bude možné, je kriticky důležité pro válečné úsilí,“ prohlásila, jako by říkala něco objevného.</p> <p>„Pokud flotila nepřežije cestu na okraj aliančního teritoria,“ zavrčel kapitán Duellos, „tak to válečnému úsilí moc nepomůže.“</p> <p>„Probojováváme si cestu domů,“ dodala kapitánka Desjaniová se vzteklým pohledem směřovaným na Yin. „Na každém kroku domů působíme Syndikům škody.“</p> <p>Místo aby komandérka Yin odpověděla, jen se při pohledu na Desjaniovou ušklíbla, jako by ji něco pobavilo. Desjaniová si výrazu Yin zjevně také všimla a tvář jí ztuhla. Než stačila něco říct, promluvil kapitán Tulev.</p> <p>„Také na sebe vážeme většinu syndické flotily, která se nás snaží najít a zastavit,“ prohlásil suše. „Nemůžou využít naší nepřítomnosti na aliančním území k útoku na Alianci, protože potřebují skoro vše, co mají, jen k tomu, aby nás ulovili.“</p> <p>Komandérka Yin přejela pohledem po okolí, nespatřila to, po čem pátrala, a zmlkla s temným výrazem ve tváři.</p> <p>Už dávno bylo načase říct jim něco, co by jim připomnělo, že jsou součástí jedné flotily.</p> <p>„Aliance nás potřebuje doma,“ prohlásil Geary tichým hlasem, aby donutil ostatní pozorně poslouchat. „Alianční lodě, které nebyly součástí flotily, teď zadržují nepřítele a počítají s tím, že se k nim vrátíme. Syndikové se nám jen zoufale snaží zabránit v návratu. Každý den, kdy tahle flotila funguje za syndickými liniemi, je vítězstvím pro Alianci a prohrou pro Syndiky. Až se dostaneme domů, uděláme to s hlavami hrdě vztyčenými a se syndickou flotilou, jež bude mnohem menší díky vítězstvím, která jsme už vybojovali a jichž se ještě dočkáme. Naši předkové na nás budou pyšní.“</p> <p>Odmlčel se. Všichni ho sledovali, ale nezdálo se, že by měl ještě něco dodávat.</p> <p>„Děkuji vám. Manévrovací rozkazy ke skoku do systému Sendai dostanete během hodiny.“</p> <p>Obrazy důstojníků zmizely jako mýdlové bubliny praskající v silném větru. Kapitánka Desjaniová, stále se vzteklým pohledem upřeným na místo ještě před chvílí zabírané komandérkou Yin, se postavila a zamumlala: „Omluvte mne, pane.“ Pak rychle odešla z místnosti.</p> <p>Zůstal jen poslední sedící obraz, který se zakláněl dozadu a nohy měl položené na stole. Kdyby Geary nevěděl, že je to jen virtuální obraz muže přenášený z jiné lodi, přísahal by, že je tam důstojník opravdu s ním.</p> <p>„Kapitáne Duellosi,“ řekl Geary obrazu. „Díky, že jste zůstal.“</p> <p>Duellosův virtuální obraz se usmál.</p> <p>„Není to zas tak namáhavé.“</p> <p>„I tak jsem vám vděčný,“ posadil se s povzdychnutím Geary. „Chtěl jsem se vás zeptat na pár věcí.“</p> <p>„Je něco špatně? Nebo bych se měl možná zeptat, je ještě něco dalšího špatně?“</p> <p>Geary se ušklíbl a přikývl, aby otázku uznal.</p> <p>„Myslím, že nic, co by se neobjevilo na schůzi.“</p> <p>„Běžné skryté intriky a kontraproduktivní debata,“ poznamenal Duellos a zkoumal nehty na své ruce.</p> <p>„Jo.“</p> <p>Rutinní, ještě ne zcela vzbouřenecké či neuctivé chování některých důstojníků.</p> <p>„Něco mě ale zaujalo.“</p> <p>Obraz Duellose se postavil, došel k sedadlu naproti Gearymu a znovu si sedl.</p> <p>„Politika? Personál?“</p> <p>„Obojí. Za prvé, co mi můžete říct o kapitánu Casiovi?“</p> <p>Duellos se ušklíbl.</p> <p>„Důstojník jen velmi skromného nadání, tak skromného, že ho značně předstihoval i kapitán Numos. Chcete vědět, proč na minulé a téhle konferenci začal najednou dělat problémy?“</p> <p>„Jo.“</p> <p>„Protože Numos i Faresová sedí v base. A tak v třetí divizi bitevních lodí zůstává mocenské vakuum,“ poznamenal Duellos. „Jak vás asi napadlo, byla ta divize od začátku odkladištěm problémových důstojníků.“</p> <p>Gearyho to napadlo. Za jeho časů bylo tak málo velkých bitevních lodí, že by byla představa celé divize určené k izolaci potížistů nepředstavitelná.</p> <p>„Jak vážný problém je Casia?“</p> <p>„Těžko říct,“ přiznal Duellos se zamračením. „Sám o sobě určitě dokáže napáchat škody tím, že něco vážně podělá. Ale pokud bude sloužit jako mluvčí těch, kteří nestojí o vaše velení… mohl by se stát nebezpečnou figurkou mnohem schopnějších důstojníků, co zatím své motivace skrývají.“</p> <p>Naneštěstí to odpovídalo Gearyho nejhorším obavám.</p> <p>„Byl byste ochotný zaspekulovat si o tom, kteří důstojníci by do té skupiny mohli patřit?“</p> <p>Na Duellosovi bylo vidět, že mu otázka není příjemná.</p> <p>„Dal bych přednost tomu, kdybych nemusel, pane. Pokud bych měl důkazy nebo spolehlivé informace, bylo by to něco jiného. Ale nechce se mi někoho obviňovat jen na základě spekulace.“</p> <p>„Chápu. Upřímně řečeno, nechci být typ velitele, který špehuje potenciálně problémové podřízené.“</p> <p>Nikdy si takového velitele ani nedokázal představit, protože před sto lety by bylo v prostředí flotily něco takového nepřijatelného.</p> <p>„Není to něco, co by bylo vysloveně neznámé,“ utrousil Duellos. „Určitě vám už došlo, že jdete proti tradici, když jako velitel nešpehujete podřízené, abyste zjistil, komu věřit, a komu ne.“</p> <p>Z nějakého důvodu to u Gearyho vyvolalo ironický úsměv.</p> <p>„Před sto lety se od velitele flotily očekávalo, že dokáže takové věci zjistit, aniž by musel podřízené špehovat.“</p> <p>„Byly to jednodušší doby. Stejně jako mnoho jiného je současná praxe omluvitelná faktem, že bojujeme o přežití.“</p> <p>„Je to skvělá výmluva, že? Ale nedovedu si představit, že by na to naši předkové pohlíželi se spokojeností,“ zavrtěl Geary hlavou. „Odmítám provádět mezi důstojníky hon na čarodějnice.“</p> <p>Duellos Gearyho dlouze a mlčky sledoval.</p> <p>„A pokud bude cenou za vaši čest ztráta flotily a prohra Aliance?“</p> <p>„Snažíte se mě přesvědčit, abych jednal proti vlastním důstojníkům jen na základě podezření?“ zeptal se Geary. „Jsem překvapený.“</p> <p>„A zklamaný?“ mávl Duellos jednou rukou zamítavě. „Náhodou věřím, že pokud se tahle flotila dostane domů, bude to jen proto, že jsme si vzpomněli na čest svých předků.“</p> <p>Zaměřil se na hvězdnou mapu na jedné stěně kabiny.</p> <p>„Je to tak zjevné. Odporné praktiky přijaté během posledního století byly opakovaně prohlašovány za politováníhodné, nicméně nezbytné pro vítězství. Je divné, že jsme ještě nevyhráli. Řekl byste, že někoho napadne, proč ty prostředky stále nepřinesly výsledky. Vy jste první, kdo nás o tom donutil přemýšlet.“</p> <p>Duellos si povzdychl.</p> <p>„Ne, jen hraju ďáblova advokáta, kapitáne Geary. Každý velitel někoho takového potřebuje, že?“</p> <p>„Nejméně jednoho,“ potvrdil Geary.</p> <p>„A vy nemáte jen mne, ale taky koprezidentku Rionovou,“ zadíval se Duellos na Gearyho tázavě. „Jak to jde? Jestli se mohu zeptat.“</p> <p>„To dokážete odhadnout stejně dobře jako já.“</p> <p>„Je to silná žena. Tvrdá žena a respektovaná ve flotile tak, jak jen může politička být.“</p> <p>„Mám spoustu zkušeností s prvními dvěma charakteristikami. O té třetí nepochybuji,“ pokrčil Geary rameny. „Po Ilionu se mi odcizila. Nevím proč. Nechce mi to říct.“</p> <p>„Velitelé lodí z federace Trhliny a Callaské republiky se mi svěřili, že se koprezidentka Rionová v poslední době chová divně,“ poznamenal Duellos. „I od nich jako by si držela odstup.“</p> <p>„To je zvláštní.“</p> <p><emphasis>Předpokládal jsem, že jsem něco udělal já. Ale proč by se pak Rionová chovala stejně i k lodím vlastní republiky? Z toho, co jsem viděl, má Rionová k těm posádkám silný vztah.</emphasis></p> <p>„Uvidím, jestli se mi nepodaří něco zjistit. Je opravdu zvláštní vidět tohle zrovna u Rionové.“</p> <p>Duellos přikývl.</p> <p>„Když už mluvíme o hádankách, všiml jsem si něčeho, co jsem nepochopil. Můj poslední trn v patě, kapitán Casia, je velitel bitevní lodě.“</p> <p>„Ano,“ potvrdil Duellos, kterému zjevně nebylo jasné, proč o tom Geary mluví.</p> <p>„A stejně tak jimi jsou nebo byli lidé typu Numos, Faresová a Kerestes. Na druhou stranu mám velitele, jako jste vy, Desjaniová, Tulev a Cresidová. Vynikající důstojníci, všichni z bitevních křižníků.“</p> <p>Duellos roztáhl ruce v rádoby pokorném gestu a přikývl.</p> <p>„Proč?“ zeptal se ho Geary.</p> <p>„Proč?“ zopakoval zmateně Duellos.</p> <p>„Proč jsou velitelé bitevních lodí horší než velitelé bitevních křižníků?“ zeptal se Geary na rovinu.</p> <p>Duellos se tvářil jako muž tázaný na to, proč je vesmír černý.</p> <p>„Tak flotila funguje. Nejslibnější důstojníci míří na bitevní křižníky. Ti, kteří nejsou považováni za dost dobré, skončí na bitevních lodích.“</p> <p>Geary čekal, ale zdálo se, že podle Duellose to není třeba dál vysvětlovat.</p> <p>„Fajn, takhle to funguje. Ale proč? Za mých časů bylo velení bitevní lodě považováno za nejvyšší a nejprestižnější pozici. Bitevní křižníky jsou také důležité, ale byly řazeny pod bitevní lodě.“</p> <p>To bylo poprvé, co Geary Duellose opravdu překvapil. „To myslíte vážně? Ale bitevní lodě jsou pomalé. Lenivé. Jsou silné, ale nevedou flotilu do boje!“</p> <p>„Nevedou flotilu?“</p> <p>„Ano!“ máchl Duellos rukou. „Bitevní křižníky jsou rychlé. Jako první se dostanou do kontaktu s nepřítelem…“</p> <p>„Umírají rychleji a častěji, protože nemají takovou ochranu jako bitevní lodě,“ přerušil ho Geary.</p> <p>„Přirozeně,“ souhlasil Duellos. „Nejdeme do bitvy, abychom se schovávali za pancířem. Letíme bojovat. A bitevní křižníky jsou v první linii.“</p> <p>Najednou mu to dávalo smysl. Bylo to prostředí flotily, která si cenila boj nade vše ostatní a viděla nejvyšší ctnost v co nejrychlejším zakousnutí se do nepřítele, která se naučila opovrhovat vším, co by se dalo brát jako obrana ve prospěch boje. Bylo pochopitelné, že nejlepší důstojníci budou aspirovat na velení nejofenzivnějšího typu lodě. A nejméně žádoucí budou posíláni na lodě, co kladly kromě výzbroje velký důraz na obranu.</p> <p>Jenže takový způsob myšlení měl v sobě závažnou chybu. Gearyho napadlo, jestli konečně nenarazil na jednu z příčin ochromeného velení flotily.</p> <p>„Kapitáne Duellosi, přemýšlejte o tom, co flotila dělala. Dávala nejlepší důstojníky na lodě, které budou s největší pravděpodobností zničeny. Nejhorší zase na lodě, které jsou nejsilněji chráněné. Nezdá se vám, že je to z dlouhodobého hlediska šílený způsob, jak vést válku?“</p> <p>Duellos se zamračeně zamyslel.</p> <p>„Z tohohle úhlu pohledu jsem o tom nikdy neuvažoval. Ale flotila potřebuje své nejlepší v nejrychlejších a méně obrněných lodích. Chápejte, méně schopný důstojník dokáže přežít v bitevní lodi, protože ty je obtížnější zničit.“</p> <p>Geary si nemohl pomoct a rozesmál se.</p> <p>„Systém je postavený na principu ochrany méně schopných důstojníků?“</p> <p>Duellos se zamračil ještě více.</p> <p>„Nikdy jsem neslyšel, že by to někdo řekl takhle. Obvykle se to bere tak, že obrana bitevní lodě dokáže kompenzovat slabiny svého velitele.“</p> <p>To jistým pokrouceným způsobem dávalo smysl.</p> <p>„Dělají Syndikové to samé?“</p> <p>„Nevím,“ přiznal Duellos nevědomost. „Předpokládám to.“</p> <p>Pokud ano, tak se o co nejrychlejší likvidaci nejlepších lidí alespoň snažily obě strany současně. Geary znovu zapřemýšlel, proč by potřebovala inteligentní cizí rasa nějak zasahovat proti lidem, když ti neustále předváděli velké umění a ochotu likvidovat se mezi sebou.</p> <p>„Alespoň konečně chápu něco důležitého. Jen tak mezi námi, podle mě je to naprosto šílený způsob, jak organizovat flotilu, jenže prozatím to pochopitelně nemůžu změnit.“</p> <p>Pokud bude nadále přicházet o bitevní křižníky, zahynou i nejlepší a nejzkušenější důstojníci. Neznal ale způsob, jak má v případě boje se Syndiky držet křižníky mimo nebezpečí. Ani jeho nejlepší důstojníci by to nepřijali. Stálo to proti všemu, v co věřili, pro co trénovali a jak bojovali. <emphasis>Jenže jestli nevymyslím, jak své bitevní křižníky bránit, nemá flotila šanci.</emphasis></p> <p>„Je tady ještě něco, na co jsem nepřišel sám a co bych měl vědět?“</p> <p>Duellos se zamračil a zdálo se, že váhá.</p> <p>„Je vám jasné, že vaši protivníci ve flotile nadále šíří nejrůznější zvěsti ve snaze podkopat vám autoritu.“</p> <p>„Jo. To jsou staré zprávy. Říkají něco nového?“</p> <p>Další a ještě silnější zamračení.</p> <p>„Nevím, jestli vám to mám říct, kapitáne Geary. Ale určitě jste si všiml mezihry mezi kapitánkou Desjaniovou a komandérkou Yin na konci konference.“</p> <p>„Ano, všiml. Co to mělo znamenat?“</p> <p>Duellos pokračoval se zjevnou neochotou: „Pochybuju, že se to doneslo ke kapitánce Desjaniové, pokud jí to neřekl někdo, kdo se vydával za jejího přítele, ale měl byste vědět, že podle povídaček máte s kapitánkou Desjaniovou velmi úzký vztah.“</p> <p>Pro změnu se zamračil Geary.</p> <p>„Chápu to tak, že má jít o něco víc než úzký profesionální vztah.“</p> <p>Duellos přikývl a z výrazu tváře mu čišela nechuť z toho, že musí o něčem takovém mluvit.</p> <p>„Oni tvrdí, že podvádím Rionovou? Já myslel, že o ní ví celá flotila.“</p> <p>„Zjevně jste schopný uspokojovat dvě ženy najednou,“ odpověděl Duellos a na rty se mu vkradl sardonický úsměv. „Jeden muž, údajně schopný ukojit Rionovou i Desjaniovou. To by ve spravedlivém světě mělo vaši reputaci spíš zvýšit.“</p> <p>„To není legrační,“ odpověděl Geary temně.</p> <p>„Ne. Naznačuje to nečestnost nejen na vaší straně, ale i u kapitánky Desjaniové, a vlastně i u koprezidentky Rionové,“ pokrčil Duellos rameny. „Každý, kdo vypadá na vašeho spojence, je pro vaše protivníky kořist.“</p> <p>„Včetně vás?“</p> <p>Duellos tiše přikývl a Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Nemělo by mě to překvapovat. Ale budu si dávat pozor s Desjaniovou, postarám se, aby nedošlo k ničemu, co by mohla i ta nejperverznější mysl překroutit na cosi nepřístojného.“</p> <p>„Perverzní mysl dokáže být výjimečně invenční,“ upozornil ho Duellos. „Kdybyste byl na palubě mé lodi, nejspíš by šířili takové povídačky i o nás dvou.“</p> <p>„Bez urážky, kapitáne Duellosi, ale nejste můj typ.“</p> <p>„To nevadí,“ odpověděl Duellos s veselým úšklebkem. „Kromě toho by moje žena na takový vztah nejspíš pohlížela s velkou nelibostí.“</p> <p>„Ženy takové bývají,“ souhlasil Geary a vzpomněl si, že Duellos má doma na aliančním území rodinu. Pak si nemohl pomoct a musel se usmát. „Na chlapa, který má údajně dvě ženské, jsem si toho teda moc neužil.“</p> <p>„Berte to z té lepší stránky,“ navrhl mu Duellos. „Kdybyste opravdu podváděl Rionovou s Desjaniovou, nebo naopak, tak by vás jedna nebo druhá, dost možná obě, zabila a smály by se, až byste umíral. Ženy takové bývají.“</p> <p>„To rozhodně. Zvlášť ženy jako Rionová nebo Desjaniová. Díky za varování. Nechci, aby se kvůli mně pochybovalo o něčí cti.“</p> <p>Geary zaváhal, když se mu v mysli se vzpomínkou na Rionovou vynořila další otázka.</p> <p>„To, co vytáhl kapitán Badaya, ty brány hypersítě.“ Duellos klidně přikývl.</p> <p>„Podařilo se nám to zažehnat.“</p> <p>„Kolik toho víte?“</p> <p>„Vyhynutí celé rasy.“</p> <p>Duellos se zapřel do křesla a na chvíli zavřel oči. „Supernovy nebo novy vybuchující v každém hvězdném systému s branou hypersítě. Komandérka, pardon, kapitánka Cresidová o potenciální hrozbě řekla malé skupině několika důstojníků. Předvídala, že možná budete potřebovat v takové záležitosti podporu.“</p> <p>Duellos otevřel oči a vážně se na Gearyho zadíval. „Doufám, že na ni nebudete naštvaný. Myslím, že bylo od Cresidové moudré říct o tom několika dalším lidem. Sám jste to viděl během konference, když na to přišla řeč.“</p> <p>„To jsem viděl,“ uznal Geary. „Máte pravdu. Bylo to od ní chytré. Upřímně řečeno, byl bych radši, kdyby to nikdo nevěděl, ale pokud máme zabránit nejhoršímu, někteří lidé to vědět musí.“</p> <p>„Komu jste to ještě řekl?“</p> <p>„Jen koprezidentce Rionové.“</p> <p>„Ach, alianční senátorce,“ ušklíbl se Duellos. „Alianční senát by hlasoval, abychom použili brány a nechali je v syndických systémech explodovat. To snad víte, ne?“</p> <p>„To předpokládala i Rionová. Syndikové by pak měli dost času pochopit, co děláme, a oplatit nám stejnou mincí.“</p> <p>Duellos přikývl a náhle vypadal o dvacet let starší.</p> <p>„Pokud dostanete flotilu domů, povezete s sebou informace o tom, jak vyhubit lidskou rasu.“</p> <p>„Jo,“ odpověděl Geary a začal si třít čelo. „Chcete převzít velení?“</p> <p>„Jen přes vaši mrtvolu,“ odpověděl Duellos a podíval se na hvězdnou mapu. „Možná se žijící hvězdy rozhodly, že je lidská rasa beznadějná.“</p> <p>„Žijící hvězdy nevytvořily hypersíť,“ odpověděl Geary tvrdým hlasem.</p> <p>„Když nás vedly, je to to samé…“</p> <p>„Někdo… něco jiného nám dalo tu technologii. Jsem si tím jistý.“</p> <p>Duellos dlouho přemýšlel, než se zeptal: „Něco. Něco nelidského?“</p> <p>„Takový je můj předpoklad. Rionová s tím souhlasí. Myslíme si, že jsou na druhé straně syndického teritoria.“</p> <p>„Zajímavý nápad.“</p> <p>Dlouhá pauza.</p> <p>„Dali nám jed zabalený v líbivém obalu a čekají, až ho spolkneme?“</p> <p>„Možná.“</p> <p>Geary mávl k hvězdné mapě.</p> <p>„Jejich motivy můžeme jen odhadovat. Mají pravdu, že lidstvo je dost blbé, aby si jejich dárek vzalo a zničilo se jím. Ale neznají nebo zapomněli na jinou lidskou vlastnost.“</p> <p>„A to je?“ pozvedl Duellos tázavě obočí.</p> <p>„Nesnášíme, když nám někdo rozkazuje, a dokážeme být nepředvídatelní.“</p> <p>Duellos se usmál.</p> <p>„Pravda. Můžu tuhle informaci předat dál?“</p> <p>„Jo,“ souhlasil Geary a chvíli přemýšlel. „Řekněte to těm samým lidem, kteří už vědí o bránách hypersítě. Měl jsem takový strach, co by se stalo, kdyby se to doneslo ke špatným lidem, až jsem zapomněl zajistit, aby o tom věděli ti správní. Jen pro případ, že by se mi něco stalo.“</p> <p>Duellos se znovu zamračil. „Sice jsme hodně zdegenerovali, ale vražda nadřízeného důstojníka nikdy nebyl způsob, jak získat ve flotile vyšší pozici.“</p> <p>Geary si nemohl pomoct a musel se rozesmát. „Omlouvám se. Nemyslel jsem to tak. Ale víte, možná jste si všiml, že máme válku. Lidé umírají.“</p> <p>„Slyšel jsem o tom,“ řekl Duellos a pomalu a zamyšleně se postavil.</p> <p>„Sázky se stále zvyšují a nakonec zodpovědnost zůstává na vás. Jak vám to jde?“</p> <p>„Mizerně.“</p> <p>Duellos přikývl.</p> <p>„Pokud dojde k nejhoršímu a přijdeme o vás v boji, udělám, co bude v mých silách. Se vším. Máte mé slovo na čest mých předků.“</p> <p>Geary také vstal a natáhl se, aby sevřel druhému muži rameno. Na poslední chvíli si uvědomil, že je to virtuální obraz, a tak jen opětoval gesto.</p> <p>„O tom jsem nikdy nepochyboval. Díky, příteli.“</p> <p>Duellos zasalutoval. Geary mu pozdrav opětovat, pak obraz zmizel a Geary zůstal znovu opravdu sám.</p> <p><strong>4.</strong></p> <p>Bez ohledu na to, jak špatné to mohlo být, bez ohledu na to, jak osamělý a izolovaný se cítil ve velení flotily, vždy tady byli jeho předkové.</p> <p>Flotila se konečně dostala na to správné místo na oběžné dráze kolem slunce Baldur a vstoupila do skokového prostoru na cestě k Sendai. Geary sledoval, jak se obraz na externím displeji proměnil z nekonečné černi poseté hvězdami na nekonečnou nudnou šeď posetou občasnými světelnými skvrnkami, které rozkvétaly a zase hasly. Za Gearyho časů nikdo nevěděl, co světla znamenají, jelikož průzkum skokového prostoru nebyl možný. A se zrodem hypersítě o něj zájem upadl. Nebo možná byl výzkum, jenž by byl schopný vysvětlit světla ve skokovém prostoru, odsunutý na vedlejší kolej ve prospěch válečného úsilí, které si žádalo všechny dostupné prostředky – vědecké, technické i finanční.</p> <p>Kapitánka Desjaniová přistihla Gearyho při sledování světel. Když si uvědomila, že si jí Geary všiml, rychle sklopila zrak. Brzy poté, co převzal velení, mu řekla, že podle mnoha lodníků flotily býval Geary jedním z těch světélek, jeho duše spočívající v jinak neměnném, nekonečném skokovém vesmíru. Čekající, dokud nebyla Aliance v tak zoufalé situaci, že se legendární Black Jack Geary musel vrátit, aby zachránil svůj lid. Věřili tomu ještě poté, co zjistili, že Geary ve skutečnosti celou dobu spal hibernačním spánkem v poškozeném záchranném modulu v systému jménem Grendel na okraji aliančního teritoria? S poškozeným majákem a hibernačním systémem, který ho sotva dokázal udržet při životě, než na něj flotila náhodou narazila?</p> <p>Uvidí ještě někdy Grendel? Nijak zvlášť po tom netoužil. Byla to poměrně zbytečná hvězda, taková, přes kterou jen prolétaly lodě a konvoje cestou na důležitější místa. Geary se dozvěděl, že byl systém opuštěn, protože se nacházel příliš blízko hranic se Syndikovanými světy a nebylo tam nic, co by mělo smysl bránit. Jako stopy dřívější lidské kolonizace zůstávaly jen vraky po tuctu bitev na oběžné dráze kolem hvězdy. Jeden z těch vraků ale patřil jeho staré lodi zničené při krytí ústupu zbytku konvoje. U Grendelu zemřela velká část jeho posádky. Dlužil jim návštěvu místa, kde pod jeho velením bojovali a zahynuli.</p> <p>Naneštěstí i za jeho současného velení už zemřelo mnohem víc lidí, téměř určitě včetně prasynovce, jehož loď <emphasis>Odpůrce</emphasis> byla zničena, když kryla ústup flotily ze syndického domovského systému. Michael Geary nejspíš už spočíval s Gearyho předky, s předky, kterým už příliš dlouho nevzdal úctu.</p> <p>„Kapitánko Desjaniová, po příští hodinu mě prosím nevolejte, pokud nepůjde o nouzovou událost.“</p> <p>Přikývla, ve tváři vepsanou únavu z dlouhých hodin strávených na můstku během letu nepřátelským teritoriem.</p> <p>„Během skoku není moc pravděpodobné, že by k nějaké nouzové situaci došlo. Skokový prostor je nudný, ale právě teď mi nuda připadá lákavá.“</p> <p>Geary se otočil, aby opustil můstek <emphasis>Neochvějného, </emphasis>a očima na chvíli spočinul na prázdném křesle pozorovatele. Normálně v něm koprezidentka Rionová seděla i při natolik rutinních záležitostech, jako byl přechod do skokového prostoru. <emphasis>Musím zjistit, co se s ní děje. Měl jsem to udělat už dávno, ale dokud jsme byli u Balduru, vždycky jsem si našel nějakou výmluvu, proč to odloži</emphasis><emphasis>t.</emphasis></p> <p>Opustil můstek, ale místo aby zamířil do své kajuty, vydal se dovnitř lodi na místo skryté tak hluboko uvnitř křižníku a tak chráněné před nehodami nebo nepřátelskou střelbou, jak to jen bylo technicky možné. Od Gearyho časů se toho hodně změnilo, a tak se mu značně ulevilo, když zjistil, že alespoň tohle místo bylo zachováno.</p> <p>Lodníci a důstojníci v chodbách Gearymu salutovali a usmívali se na něj s výrazy obdivu a nepokryté úcty k hrdinovi. Opětoval jejich úsměvy, i když ve skutečnosti měl sto chutí popadnout je a zatřást s nimi, donutit je, aby si uvědomili, že je člověk se stejnou schopností chybovat jako oni. Vracel nekonečné salutování, až ho z toho rozbolela ruka. Napadlo ho, jestli přece jen neudělal chybu, když znovu zavedl salutování jako způsob pozdravu nadřízených.</p> <p>Poblíž svatyně postávalo několik lodníků, když ale Geary dorazil, rychle mu vyklidili cestu. Jakmile kolem nich prošel, zaslechl za sebou zvuky šeptané konverzace. Posádka byla ráda, že mluví s předky, líbilo se jí, že stejně jako všichni ostatní i legendární hrdina vyhledává rady a útěchu ve svatyni.</p> <p>Geary vstoupil do malé místnosti, zavřel za sebou dveře a pak se posadil na dřevěnou lavici naproti malé poličce, na níž stála svíčka. Sebral ležící zapalovač, zažehl knot svíčky a pak chvíli jen seděl, zklidňoval mysl a čekal, až se přiblíží duše jeho předků.</p> <p>Nakonec začal mluvit.</p> <p>„Děkuji vám, předkové, že jste provedli flotilu bezpečně další nepřátelskou hvězdnou soustavou. Děkuji vám, že mě vedete v mých rozhodnutích, a jsem vám vděčný za to, že jsme u Balduru nikoho neztratili.“</p> <p>Geary se odmlčel a jeho myšlenky se rozběhly na místa, kam je už nějakou dobu nechtěl pouštět.</p> <p>„Doufám, že se Baldur nezměnil. Rád bych tu planetu někdy viděl osobně, chtěl bych poznat, jestli je taková, jak všichni říkali. Ale to už si ve flotile kromě mne nikdo nepamatuje. Nikdo jiný si nepamatuje Baldur jako něco jiného než jen další nepřátelskou planetu.“</p> <p>Znovu se odmlčel a nechal myšlenky volně bloudit.</p> <p>„Doufám, že jsem udělal správné rozhodnutí, když jsem přikázal flotile letět k Sendai a dál. Pokud jsem se spletl, prosím, najděte způsob, jak mě na to upozornit. Ti lidé mi věří. Tedy, většina z nich. Někteří z nich si myslí… sakra, já ani nevím, co si myslí. Já tuhle práci nechtěl.“</p> <p>Zadíval se za svíčku u stěny, v duchu viděl prázdnotu za trupem <emphasis>Neochvějného.</emphasis></p> <p>„Je to velké pokušení. Víte, co mi našeptává. Prostě buď Black Jack Geary. <emphasis>Dělej to, co chceš.</emphasis> Bylo by to o tolik jednodušší. <emphasis>Nesnaž se lidi přesvědčovat. Jen jim ukaž</emphasis>, <emphasis>jak se to má dělat.</emphasis> Musím si neustále připomínat, že nejsem ten, za koho mě považují. Nejsem Black Jack, legendární hrdina Aliance. Pokud se začnu chovat jako někdo, kdo nejsem, mohla by to být katastrofa nejen pro Alianci, ale i pro celé lidstvo.</p> <p>Je to vůbec v pořádku? Nemůžu uvěřit, že se ptám, ale… je v pořádku vidět Syndiky jako lidi? Jejich vůdcové jsou strašní, jejich válečné lodě a vojáky musíme zastavit, ale pokud si začnu myslet, že jsou všichni Syndikové nelidské stvůry, na jejichž smrti nezáleží, nebylo by to špatně? Pokud opravdu existuje nelidská inteligentní rasa na druhé straně syndického teritoria, která trikem přesvědčila lidstvo, aby si do každého důležitějšího hvězdného systému nainstalovalo neuvěřitelně ničivou minu, nepotřebujeme si pamatovat dobré věci, které drží lidstvo pohromadě? Možná teď máme společného nepřítele.“</p> <p>Možná. To slovo nějakou dobu jen tak viselo ve vzduchu.</p> <p>„Přál bych si vědět, jak to je. Ani si nemůžu být jistý, jestli ti cizinci opravdu existují. Co chtějí? Jaké mají plány? Můžu přivézt flotilu bezpečně domů, aniž bych spustil genocidu, válku do posledního člověka mezi Aliancí a Syndikovanými světy?“</p> <p>Dlouhou dobu jen seděl, snažil se nemyslet a nechal mysl volně plout, aby byla co nejotevřenější, kdyby mu snad předkové chtěli předat zprávu.</p> <p>Neobjevil se ale žádný náhlý záchvat inspirace. Geary si povzdychl a připravil se k odchodu, předtím ale ještě jednou promluvil: „Nevím, co trápí Viktorii Rionovou, ale něco ano. Něco, s čím se nechce podělit ani se mnou, ani s nikým jiným. Vím, že nepatří do rodiny, pokud však pro ni můžu něco udělat, ukažte mi jak, pokud můžete. Opravdu nevím, co k té ženě vlastně cítím, ale udělala pro ostatní hodně.“</p> <p>Pak se natáhl, aby uhasil knot, a odrecitoval prastará slova: „Dejte mi mír, dejte mi vedení, dejte mi moudrost.“</p> <p>Když odcházel, cítil se mnohem lépe.</p> <p>„Mariňáci v té těžební instalaci na Balduru objevili zajímavé materiály.“</p> <p>Zpráva poručíka Igera od rozvědky toho moc neobjasňovala, ale rozvědčíci si libovali, když se mohli tvářit tajemně a záhadně, jako by vždy věděli víc, než vám ve skutečnosti říkají. V tomto případě zpráva dokázala přitáhnout Gearyho dolů do zpravodajské sekce.</p> <p>„Tak co máte?“</p> <p>Poručík Iger a jeden z jeho poddůstojníků nabídli Gearymu přenosnou čtečku.</p> <p>„Je to tady, pane,“ vysvětlil Iger.</p> <p>Geary se zadíval na první dokument. „Drahá Asiro…“ Byl to soukromý dopis, začal ho rychle pročítat, pak ale zpomalil.</p> <p>„Nemůžeme sehnat součástky, které potřebujeme k udržení provozu, a museli jsme rozebrat část těžebních strojů, abychom mohli pracovat aspoň s něčím… minulý týden jsme zase měli nedostatek potravin… mluví se o dalším odvodu do armády, prosím, řekni mi, že to není pravda… kdy tahle válka skončí?“</p> <p>Vzhlédl od dopisu a zeptal se: „To je ze souborů bezpečnostní policie v tom dole? Předpokládám, že ten, kdo to napsal, skončil v base.“</p> <p>Iger zavrtěl hlavou.</p> <p>„Bylo to ve frontě na odeslání, pane. Bezpečáci už to odsouhlasili.“</p> <p>„To si děláte srandu,“ zamračil se Geary na dopis. „Předpokládám, že jste mě sem dolů nezavolali, jen abyste mi řekli, že v Syndikovaných světech panuje větší svoboda, než mi tvrdili.“</p> <p>Poručík i jeho poddůstojník se usmáli.</p> <p>„Ne, pane,“ odpověděl Iger. „Pořád jsou policejní stát. Ale tohle je jen jeden dopis. Jejich tam celá hromada, stažená z fronty syndického vysílače, a většina obsahuje podobné věci. Projeli jsme jména z dopisů v souborech, které mariňáci vytáhli z bezpečnostní kanceláře, a kromě rutinních záznamů tam o těch lidech nic není.“</p> <p>„Proč ne?“ zvedl Geary čtečku. „Není tohle přesně ten typ řečí, za které Syndikové posílají lidi do pracovních táborů?“</p> <p>„To je, pane,“ řekl Iger vážně. „Nebo mělo by to tak být. Ale podle všeho byly v tom dole tolerovány otevřené stížnosti až do bezprecedentní úrovně. Buď byla bezpečnostní jednotka extrémně laxní, nebo je nespokojenost natolik rozsáhlá, že jsou podobné nálady nepotlačitelné.“ Ukázal na čtečku a pokračoval: „Mezi soubory z dolu byla i nějaká pošta z obydlené planety, která ještě nebyla předána horníkům a dalším pracovníkům instalace. Spousta těch dopisů říká to samé. Nedostatek všeho a obavy, že si válka vyžádá další lidi nebo zdroje.“</p> <p>„Kritizují některé z nich vládu?“</p> <p>Těch pár Syndiků, které Geary od převzetí velení potkal, se k smrti bálo říct cokoli špatného o svých vůdcích nebo něco proti nim.</p> <p>„Pouze jeden, pane. Ostatní se přímé kritice vůdců Syndikovaných světů opatrně vyhýbají.“</p> <p>Iger se natáhl a vyťukal několik příkazů.</p> <p>„Tady je ta výjimka.“</p> <p>Geary si ji pozorně pročetl.</p> <p>„Co si naši vůdcové myslí? Někdo musí dělat vážné chyby. Ale platíme za to jen ty a já. Tohle nemůže dál pokračovat.“</p> <p>„Byl dopis označen bezpečností? Musel být.“</p> <p>„Ne, pane,“ potlačil Iger další úsměv. „Napsal to šéf bezpečnosti těžební instalace.“</p> <p>„Děláte si legraci?“ zadíval se Geary znovu na zprávu. „Není to falešné? Nějaký trik, který nás má zmást?“</p> <p>„Pokud jsme schopni posoudit, pane, tak je to pravé.“</p> <p>„Mluvil jsem se Syndiky, které jsme zajali. Vy sám jste je vyslýchal. Nikdo z nich nic takového neříkal.“</p> <p>„Nám ne, pane,“ souhlasil Iger. „Je jedna věc probírat takové věci mezi sebou, ale kdyby to nějaký Syndik řekl nám a pak se někdy dostal domů a vyslechla ho jejich bezpečnost, byla by to pro něj sebevražda. ‚Řekl jste něco Alianci? O čem jste mluvil s členy Aliance?‘ Něco takového. Byli by vyhodnoceni, že něco tají, a pak by byli vystaveni, ehm, drsnějším metodám výslechu. Nakonec by skončili s obviněním z pronášení zrádných řečí před nepřítelem.“</p> <p>To znělo rozumně.</p> <p>„Co si myslíte o faktu, že si syndičtí civilisté mezi sebou říkají takové věci, poručíku?“</p> <p>Iger se odmlčel a zase zvážněl.</p> <p>„Projeli jsme to našimi nejlepšími expertními systémy pro sociální analýzu. Podle systémů, pokud jsou zprávy autentické a přesně odrážejí stav veřejného mínění v systému Baldur, a pokud nebyly jejich následkem tresty nebo zatčení, pak stojí syndické politické vedení na velmi vratkých nohách. Válečné problémy jim musejí čím dál tím víc komplikovat kontrolu nad disidenty a nespokojenci s vládou. Některé z dopisů probírají oficiální syndická prohlášení o vítězství nad Aliancí téměř vždy s nedůvěrou. Pravda, je to jen jeden systém mimo hypersíť a nálada v jiných se bude lišit v intenzitě a úrovni, ale není důvod myslet si, že by byl Baldur unikátní.“</p> <p>„V Sancere jsme nic takového nenašli,“ poznamenal Geary.</p> <p>„To ne, pane, ale Sancere je bohatý systém plný vojenských loděnic… tedy byl, než jsme je všechny rozmlátili na kusy. Spousta vládních kontraktů, dobrá práce, priorita na zdroje, napojení na hypersíť. A velká část lidí byla nejspíš na pozicích důležitých pro válečné úsilí, takže se na ně nevztahovaly odvody do armády. Neměli tolik důvodů stěžovat si jako lidi z Balduru.“</p> <p>Poručík Iger se zatvářil omluvně a dodal: „Pocházím z hvězdného systému v Alianci, který je na tom podobně, pane. Marduk. V takových soustavách je život docela dobrý. Rozhodně během války lepší než kdekoli jinde.“</p> <p>Geary se zadíval na poručíka.</p> <p>„Ale stejně jste se dal k flotile, místo abyste nastoupil někam do práce, která má výjimku z odvodů?“</p> <p>„Ehm… ano, pane,“ zadíval se Iger na poddůstojníka, který se znovu usmíval. „Lidi si rádi dělají legraci, že jsem skončil u zpravodajů, protože jsem nedával pozor na zprávy a nevěděl, co mě čeká.“</p> <p>Vtipy o lidech od rozvědky se zjevně za sto let příliš nezměnily. Geary se znovu soustředil na dopisy z Balduru. Zdálo se to až příliš dobré, aby to mohla být pravda. Nepřátelská morálka konečně dostávala trhliny.</p> <p>„Co říkají o Alianci?“</p> <p>Chvíli mu nikdo neodpovídal, a tak se Geary tázavě zadíval na poručíka i poddůstojníka.</p> <p>„Říkají vůbec něco o Alianci?“ Iger přikývl a bylo vidět, že z odpovědi sám nemá radost.</p> <p>„Většinou opakují syndickou propagandu, pane. Jedna z posledních zpráv ve frontě byla uložena ve chvíli, kdy naši flotilu zahlédli, a je to psané pomalu jako poslední vůle. Našli jsme několik podobných rozepsaných, ale neodeslaných zpráv. Ve všech se předpokládalo, že naše flotila rozstřílí vše v celém Balduru a nebudeme rozlišovat mezi civilními a vojenskými cíli, pisatelé se obávali o bezpečí svých rodin. Jeden mluvil o příbuzném, kterého jsme zajali, a byl si jistý, že jsme ho popravili. Takovéhle věci.“</p> <p>„Tak propaganda?“ zopakoval Geary. „Poručíku, vím, že alianční vojenské síly už nějakou dobu rutinně bombardují civilní cíle. Vím o zajatcích, kteří byli popraveni.“</p> <p>Iger se zatvářil šokované.</p> <p>„Ale to si vyžádala situace, pane! Bylo to v tu chvíli nezbytné. V Alianci nebylo nikdy pravidlem to, co je pro Syndiky zákonem.“</p> <p>„Syndická populace ten rozdíl zjevně nedokáže rozeznat, poručíku,“ ukázal Geary na čtečku. „Možná nejsou spokojení se svými vůdci, ale nás se bojí. Je to podle vás přesné zhodnocení?“</p> <p>„Já… ano, pane. Asi to tak bude.“</p> <p>„Což by znamenalo, že syndické vůdce a jejich válku populace nadále podporuje ze strachu z nás. Ze strachu, který vyvolaly naše vlastní činy.“</p> <p>Poddůstojník se poprvé vmísil do hovoru a prohlásil: „Ale pane, my jsme to dělali jen proto, že jsme museli.“</p> <p>Geary měl co dělat, aby si nahlas nepovzdychl.</p> <p>„Předpokládejme, že to byla ve sto procentech případů pravda, a nepochybuji, že tomu alianční personál věří. Vědí to Syndikové? Nebo nás lidé Syndikovaných světů soudí jen podle našich činů, ne úmyslů?“</p> <p>Poručík Iger na Gearyho zíral s vytřeštěnýma očima.</p> <p>„Pane, zastavil jste bombardování civilních cílů a zakázal zabíjení vězňů, jakmile jste převzal velení. Každý syndický systém, kterým jsme proletěli, ví, že pod vaším velením není flotila hrozbou pro jejich domovy a rodiny. Jak jste věděl, co cítí? Jak jste věděl, co máte udělat?“</p> <p><emphasis>Pamatuj, že poručík, jeho poddůstojník i každý další muž a žena ve flotile strávili celý život ve válce se Syndiky. Pamatuj, že i jejich rodiče strávili celý život stejně. Pamatuj na zvěrstva, odvety, nekonečná kola provokací a pomst. Pamatuj, že ty sis to nemusel prožít, a tak nemáš právo soudit je za to, že myslí jinak.</emphasis></p> <p>„Udělal jsem, co jsem udělal,“ řekl Geary měkce, „protože to bylo správné. Učili mě, že je to správné, že to naši předkové od nás vyžadují, že si to žádá i naše čest. Vím, čím jste si prošli, kolik toho Aliance během války vytrpěla. Pod takovým tlakem je možné zapomenout, proč vlastně bojujete.“</p> <p>Poddůstojník sklíčeně přikývl.</p> <p>„Jak jste nám řekl v Corvu, pane. Jak jste nám připomněl. Předkové nám museli říct, že jsme vykročili na špatnou cestu, a poslali vás, protože věděli, že vám budeme naslouchat.“</p> <p><emphasis>No super.</emphasis> Nemohl jim jen tak jednoduše připomenout, co dřív byli, musel k tomu být i posel od jejich předků.</p> <p>I když určitým způsobem jím byl, když přišel z minulosti vzdálené sto let a přinesl s sebou způsob, jakým jejich předkové mysleli.</p> <p>Protože byl jedním z nich. Nerad na to pamatoval, nerad si vzpomínal na dávno zmizelý svět, ale byla to pravda.</p> <p>Poručík Iger položil ruku na stůl a zíral na ni.</p> <p>„Musíme Syndiky přesvědčit, že jsme jiní, že už pro ně nejsme větší hrozba než jejich vlastní vůdcové. Dokážeme to, pokud jim to budeme neustále předvádět. Je to pravda, pane?“</p> <p>„Ano, je,“ souhlasil Geary.</p> <p>„A pokud se jejich morálka začíná lámat a oni se nakonec rozhodnou, že nás se nemusí bát tolik jako svých vůdců, mohlo by to Syndikované světy konečně zlomit.“</p> <p>„To je výsledek, v jaký bychom měli doufat,“ obrátil Geary zamyšleně čtečku v dlaních. „Začneme se dívat po něčem podobném, a pokud budou mít vaše expertní systémy doporučení, jak využít problémy s morálkou, které naznačují ty dopisy, chci to okamžitě vědět.“</p> <p>Možná, možná šlo opravdu vidět světlo na konci tunelu. Aliance neměla naději porazit Syndikované světy, dokud jejich vůdcové budou moci využívat zdroje všech planet pod svou kontrolou. Ale i kdyby se jen část planet začala bouřit a přestala poskytovat lidi a zdroje syndickému válečnému tažení, Aliance by konečně získala tolik potřebnou výhodu, jíž nebyla schopná dosáhnout celých sto let.</p> <p>Viktorie Rionová se Gearymu úspěšně vyhýbala po všech šest dní potřebných na dosažení systému Sendai. Geary strávil většinu času procházením různých bojových scénářů a snažil se zjistit, jak se vyhnout ztrátám mezi bitevními křižníky a jejich kapitány. Nepřišel ale na nic. Prostě neměl dobrou výmluvu, proč ty lodě držet dál od centra boje.</p> <p>Když flotila opouštěla skokový prostor, znovu seděl na můstku <emphasis>Neochvějného.</emphasis> Existovala jen mizivá pravděpodobnost, že by v systému stačili Syndikové rozmístit miny, nebo dokonce jen odhadnout, že tam alianční flotila vůbec letí. Nicméně pro případ, že by měli syndičtí velitelé velké štěstí při odhadu jeho úmyslu, chtěl být Geary připravený reagovat.</p> <p>Jakmile došlo k přesunu do normálního vesmíru, sevřely se mu vnitřnosti, šeď skokového vesmíru zmizela a byla nahrazena nekonečně velkým počtem hvězd na všech stranách.</p> <p>Geary neplýtval časem na obdivování výhledu, oči měl upřené na displej systému a pátral po jakékoli známce syndických lodí nebo min.</p> <p>„Vypadá to tady úplně prázdně,“ poznamenala Desjaniová. „Ani hlídkové lodě. Měl jste pravdu, pane. Syndikové nemají nejmenší tušení, že jsme letěli na Sendai,“ věnovala mu obdivný úsměv.</p> <p>„Díky,“ zamumlal Geary a cítil se velmi nepohodlně. „Nejsou tady ani monitorovací satelity?“</p> <p>„Ne, pane,“ ohlásil jeden z důstojníků. „Kvůli tomuhle,“ dodal a ukázal nervózně na střed displeje.</p> <p>Ten by byl obvykle vycentrovaný na hvězdu, což byl jediný objekt s dostatečnou hmotou, aby dokázal ohýbat vesmír kolem sebe a vytvářet podmínky nezbytné pro vznik skokových bodů. Sendai taková hvězda byla. Kdysi.</p> <p>Bývala to velká hvězda. Určitě tehdy, před mnoha a mnoha miliony let, měla spousty planet.</p> <p>Dokud jí nedošlo palivo a nestala se z ní supernova, která planety změnila na spálený prach a pak se zhroutila sama do sebe. Hmota dřív tvořící hvězdu Sendai se tlačila víc a víc k sobě, stávala se hustější a hustější, až byla nakonec veškerá zbývající hmota stlačená do koule o velikosti malé planety s tak obrovskou gravitací, že z ní nedokázalo unikat ani světlo.</p> <p>Kapitánka Desjaniová přikývla a pak také se zjevnou nervozitou polkla.</p> <p>„Černá díra.“</p> <p>Pouhým okem nebyla vidět žádná známka, že by pozůstatky Sendai ještě existovaly. Ale na širokospektré analýze z černé díry proudilo tvrdé záření ve dvou paprscích ze severního a jižního pólu mrtvé hvězdy, smrtící chroptění hmoty stahované neuvěřitelnou rychlostí do černé díry.</p> <p>Geary se rozhlédl a viděl, že všichni muži a ženy na můstku zírají na displeje se stejnými obavami. Ač veteráni bezpočtu bitev, černá díra jim naháněla strach.</p> <p>„Navštěvují ještě vůbec lodě černé díry?“</p> <p>„Proč by to dělaly?“ zavrtěla Desjaniová hlavou.</p> <p>Dobrá otázka. Při používání skokových motorů musely lodě prolétat kolem každé hvězdy na dráze ke svému cíli. Ale hypersíť umožňovala lodi přecházet z jedné brány přímo do jiné. Systémy s černými dírami už vlastně ani nebyly systémy, protože ta hladově spolykala veškerou hmotu z okolí. Nenabízely tedy lodím nic zajímavého, naopak je ohrožovaly proudy tvrdého záření vypouštěného do vesmíru. Ani moderní štíty nedokázaly takové bombardování vydržet delší dobu.</p> <p>Ale i tak, byla to jen černá díra. Neměli v plánu tady otálet, potřebovali pouze rychle proletět k dalšímu skokovému bodu a vyhnout se přitom proudům radiace z pólů černé díry. Geary se naklonil k Desjaniové a zeptal se jí: „Co se děje?“</p> <p>Sklopila zrak a neochotně odpověděla: „Je to… nepřirozené.“</p> <p>„To teda není. Černé díry jsou naprosto přirozená věc.“</p> <p>„Tak jsem to nemyslela,“ odpověděla Desjaniová a zhluboka se nadechla.</p> <p>„Říká se, že když se díváte do černé díry příliš dlouho, tak… tak se ve vás objeví hrozná touha skočit dovnitř, vzít s sebou loď za horizont událostí a podívat se, co je na druhé straně. Že vás to, co bylo kdysi hvězdou, začne volat, aby vás to mohlo pohltit jako vše ostatní.“</p> <p>Takovou historku Geary nikdy neslyšel, a to za mlada sloužil s lodníky, kteří mu s nadšením vyprávěli kdejakou hororovou historku a povídačku o záhadných hrozbách požírajících lidi a lodě v chladných zapomenutých částech vesmíru. Ale sto let bylo dost času, aby se objevily nové příběhy.</p> <p>„Moc jsem se kolem nich nepohyboval, viděl jsem jenom několik. Ale nikdy jsem nic takového necítil.“</p> <p>„Vsadila bych se, že kromě vás ve flotile není nikdo, kdo byl u černé díry,“ odpověděla Desjaniová.</p> <p>Neznámo. Pořád ta nejúrodnější půda pro lidský strach. Když se Geary znovu zadíval na displej, tentokrát si vědomý víry lidí kolem sebe, měl chvilkový pocit, že ho neviditelná masa v srdci systému táhne k sobě. Něco víc než jen gravitace tak silná, že byla schopná uvěznit i světlo.</p> <p>„Proto tady Syndikové nejsou,“ prohlásila Desjaniová najednou. „Vědí, že kdyby se pokusili rozkázat nějaké lodi hlídkovou službu tady, tak by se posádka radši vzbouřila, než aby zůstala delší dobu u černé díry.“</p> <p>„To je dobrý odhad,“ řekl Geary a zvýšil hlas, aby ho všichni slyšeli: „Už jsem u černých děr byl.“ Byl si vědom, že upoutal pozornost všech lidí na můstku. „Nejsou pro vás žádnou hrozbou, pokud se k nim zbytečně nepřiblížíte. A to my v plánu nemáme. Prostě poletíme k dalšímu skokovému bodu.“</p> <p>Uvědomil si, že rozkaz ke skoku ze Sendai bude pravděpodobně jediný rozkaz, který mu bezpodmínečně schválí i největší nepřátelé ve flotile.</p> <p>„Zatraceně.“</p> <p>Tři další alianční bitevní křižníky právě explodovaly.</p> <p>Geary vypnul simulaci vzteklým úderem do ovladače. Taktika, již zkoušel, vypadala šíleně a zjevně taková i byla. Rozhodně moc nefungovala. Místo aby snížil ohrožení bitevních křižníků, zavedl je pod křížovou palbu dvou syndických flotil a ty mu lodě rozstřílely na kusy. Jistě, simulovaní Syndikové byli zřejmě chytřejší než ti, na které Aliance narazí. Nicméně důstojníci, které Geary znal a uznával před sto lety, ho mnohokrát varovali, aby nikdy nezakládal plány na předpokladu, že je nepřítel hlupák. Chytrá past pracovala mnohem lépe než ta, která spoléhala na pitomost protivníka. <emphasis>Takže teď potřebuju chytrou past.</emphasis></p> <p>Zvonek u dveří ohlásil návštěvníka, kapitánku Desjaniovou, která s profesionálním výrazem zasalutovala.</p> <p>„Jsme dvě hodiny od skokového bodu do Daiquonu, pane. Chtěl jste být informován.“</p> <p>„To ano, ale nemusela jste jít za mnou osobně.“</p> <p>Desjaniová pokrčila rameny a do tváře se jí vkradl výraz nepohodlí.</p> <p>„Vaše přítomnost je… uklidňující, pane. Určitě jste si všiml, jak posádka u černé díry ocenila váš klid. Ujišťuju vás, že už se to rozneslo mezi všechny lodě flotily a uklidnilo to i ostatní.“</p> <p>„Hm.“ Připadalo mu divné být chválen za to, že ho nevyděsila černá díra. Ale Geary se přistihl, že jakmile ho začaly ovlivňovat pověry lidí okolo něj, cítí čím dál větší nechuť se na tu věc dívat.</p> <p>„Díky, ale nebudu vám lhát, tohle místo mi chybět nebude.“</p> <p>„Vám ani nikomu jinému ve flotile,“ usmála se krátce Desjaniová. „Omlouvám se, že jsem vás vyrušila, pane.“</p> <p>„To nic. Jen jsem sjížděl simulaci, která nevycházela dobře.“</p> <p>Geary se zapřel do křesla a povzdychl si.</p> <p>„Posaďte se. Oceňuju možnost promluvit si o něčem jiném než o taktice, strategii, Syndicích a válce.“</p> <p>Desjaniová zaváhala, pak ale vstoupila a sedla si naproti Gearymu. Seděla ztuhle v pozoru tak jako obvykle, když byla v jeho kajutě. „Tahle témata převládají v konverzaci mezi lidmi Aliance déle, než jsem naživu,“ přiznala se. „Ani nevím, o čem bychom se bavili, kdybychom je neměli.“</p> <p>„Jsou i jiné věci. Věci, které nás udržují v chodu, když to vypadá, že vesmír obsahuje jen válku,“ zadíval se Geary na stále vzdálené hvězdy na aliančním území. „Co budete dělat, až se vrátíte na Kosatku, Táňo?“</p> <p>Zdálo se, že Desjaniovou otázka překvapila, její vlastní pohled se také zaměřil na hvězdnou mapu.</p> <p>„Moje domovská planeta,“ zamumlala. „Nebyla jsem doma už hodně dlouho. Neexistuje záruka, že bych měla šanci, i kdyby… až se vrátíme domů.“</p> <p>„Chápu. Válka neskončí jen proto, že se dostaneme domů.“</p> <p>Geary chvíli mlčky seděl, než pokračoval: „Jsou tam ještě vaši rodiče?“ Myslel tím, jestli jsou naživu, ale nechtěl to říct tak na rovinu.</p> <p>Pochopila, jak to myslel, a přikývla.</p> <p>„Jsou tam oba. Otec pracuje v továrně, která dodává součástky orbitálním loděnicím. Matka slouží v planetárních obranných jednotkách.“</p> <p>Válečná ekonomika, pochopitelně, i na planetě tak vzdálené od fronty jako Kosatka. Co jiného čekat po sto letech války.</p> <p>„Co si myslí o tom, že jste kapitánkou bitevního křižníku?“</p> <p>Kapitánka Táňa Desjaniová, zocelená veteránka desítek bitev, se začervenala a sklopila pohled.</p> <p>„Jsou… pyšní. Velmi pyšní.“ Její výraz se změnil. „Znali rizika, která s sebou nese kariéra důstojníka flotily. Jsem si jistá, že od mého odletu na první loď neustále očekávají dopis s oznámením o mé smrti v nějaké bitvě. Prozatím se mi podařilo pravděpodobnost překonávat, a tak toho byli ušetřeni, ale teď nejspíš věří, že jsem mrtvá společně se zbytkem flotily.“</p> <p>To u Gearyho vyvolalo zamračení.</p> <p>„Přece by to alianční vláda lidem neřekla? Nejde o to, že by to lidé neměli právo vědět, ale vlády občas věří tomu, že mohou lhát o špatných událostech.“</p> <p>Oficiální dějiny války prozkoumal brzy poté, co převzal velení nad flotilou, a zjistil, že jsou plné pozitivních a nafouknutých popisů údajných neustálých vítězství, ale už nijak neřešily, proč všechna ta vítězství ještě nepřinesla konec války. Gearyho znepokojovalo, jak se to podobá nesmyslům, které mu napovídal zajatý syndický důstojník z obchodní lodě. Vláda, jež ty dějiny psala, by nejspíš nepřiznala, že její hlavní flotila zmizela za nepřátelskými liniemi a pravděpodobně byla do poslední lodě zničena.</p> <p>„Jistě,“ souhlasila Desjaniová. „Ale syndická propaganda by to oznámila. Posílají automatické vysílače do hraničních systémů a snaží se napumpovat do éteru co nejvíce lží, než je stačí obrana systému zničit.“</p> <p>Geary přikývl a pomyslel si, že Aliance nejspíš dělá to samé v hraničních systémech Syndiků.</p> <p>„Oficiálně,“ pokračovala Desjaniová, „nemá nikdo opakovat to, co slyšel od Syndiků, ale roznese se to. Na rozdíl od Syndiků mohou občané Aliance stále veřejně mluvit a nemusí věřit všemu, co jim politikové řeknou.“</p> <p>Pokrčila se zachmuřenou tváří rameny a dodala: „Mí rodiče se už určitě doslechli, že je podle Syndiků naše flotila ztracená hluboko na nepřátelském území. Nebudou Syndikům věřit, ale oficiální popření alianční vlády jim moc útěchy nepřinese. Budou se bát.“</p> <p>„To je mi líto,“ řekl Geary. Připadlo mu to nedostačující, ale nic lepšího ho v tu chvíli nenapadalo. „Nejspíš budou mít o to větší radost, až se vrátíte domů.“</p> <p>Desjaniová se usmála.</p> <p>„Ano. Ach ano,“ zadívala se na Gearyho stydlivě. „A až se na mé planetě lidé dozví, že jsem měla na lodi samotného Black Jacka Gearyho a z můstku velel celé flotile a zavedl nás domů navzdory všem překážkám, stanou se nejslavnějšími lidmi na Kosatce. Tím jsem si jistá.“</p> <p>Geary se musel zasmát, aby zamaskoval rozpaky.</p> <p>„Přemýšlel jsem, že až se vrátíme, podíval bych se na Kosatku.“</p> <p>Vzpomněl si na to, co mu kdysi řekla Viktorie Rionová. <emphasis>Kosatka není dost velká, aby tě udržela, Johne Geary.</emphasis></p> <p>„Myslím na návštěvu.“</p> <p>„Opravdu?“ žasla otevřeně Desjaniová.</p> <p>„Říkal jsem vám, že už jsem tam jednou byl. Kdysi dávno.“</p> <p>Geary měl sto chutí praštit se do čela, jen to vyslovil. Jen máloco v jeho životě dnes nespadalo do kategorie „kdysi dávno“.</p> <p>„Nevadilo by mi vidět to tam zase.“</p> <p>„Určitě se planeta hodně změnila, pane.“</p> <p>„To asi jo. Budu potřebovat průvodce.“</p> <p>Desjaniová zaváhala.</p> <p>„Mohli bychom, teda, chci říct, kdybyste chtěl, abych šla s vámi, teda…“</p> <p>„Bylo by to fajn,“ odpověděl Geary. „Možná to tak uděláme.“</p> <p>Mít s sebou známou tvář patřící přátelské osobě by opravdu mohlo být dobré. A už začínal přemýšlet, jak se bude cítit, až dostane flotilu domů a odejde od ní, poté co nad rámec všech očekávání splnil povinnost. Protože to, co pro něj kdysi byla jen sbírka podivných lodí a neznámých lidí, se čím dál víc stávalo jeho flotilou, s posádkami, jež znal a v některých případech měl rád a obdivoval.</p> <p>Sakra, poté co viděl posádky <emphasis>Neochvějného, Opovážlivého</emphasis> a <emphasis>Diamantu</emphasis> pevně stát u explodující brány hypersítě v Sancere, začal cítit velkou pýchu nad odvahou a odhodláním svých lodníků. Opravdu to chtěl vyměnit za neznámo civilního světa, ve kterém třeba bude ještě obtížnější unikat uctívání Black Jacka Gearyho?</p> <p>Měl by se na to vůbec sám sebe ptát? Nemohl zůstat ve velení flotily, až se vrátí do aliančního teritoria. Nešlo jen o to, že by se necítil kompetentní vykonávat funkci, měl strach, že Viktorie Rionová mohla mít pravdu, když mluvila o pokušeních, jimž pak bude vystaven. Všechno, co chtěl, by mohlo být jeho. Stačilo by jen natáhnout se a vzít si to.</p> <p>„Pane?“ zeptala se ho Desjaniová se zvědavým pohledem. „Řekla jsem něco špatně?“</p> <p>„Cože? Ne. Omlouvám se. Myslel jsem na něco jiného,“ ujistil ji Geary úsměvem. „Pojďme na můstek a rozloučíme se se Sendai.“</p> <p>Důstojníci na můstku se pečlivě vyhýbali pohledu na místo, kde vesmíru vládla černá díra. Když Geary vstoupil na můstek, všiml si, že všichni se na něj dívají a v očích mají směsici naděje a důvěry. Stejně jako Desjaniová ho zjevně považovali za ochranný talisman před démonem číhajícím uvnitř černé díry.</p> <p>Škoda, že on sám žádný talisman neměl.</p> <p>O hodinu a půl později se flotila dostala ke skokovému bodu. Geary si chvíli srovnával myšlenky a pak aktivoval ovládání komunikátoru, aby mohl promluvit k celé flotile. Uvnitř skokového vesmíru budou možnosti komunikace mimořádně omezené, mezi loděmi se daly vyměňovat jen zprávy o délce několika slov. Bylo pár věcí, které potřeboval říct, dokud je flotila ještě v normálním vesmíru. Pokud se tedy okolí černé díry dá označit za normální.</p> <p>„Všem lodím Aliance, tady kapitán Geary,“ začal se záměrným klidem. „Nevíme, co nás čeká u Daiquonu. Syndikové neočekávali, že bychom letěli k Sendai, ale už určitě pochopili, že jsme neletěli na žádné jiné místo dosažitelné z Balduru. Možná dokáží včas odhadnout, že by pro nás Daiquon mohl představovat cíl, a díky hypersíti tam poslat dostatek lodí. Chci, aby byly po skoku do Daiquonu všechny lodě připravené. Možná nás bude čekat okamžitý boj, a pokud ano, chci, aby byly všechny syndické válečné lodě v dostřelu zničeny dřív, než stačí pochopit, co se děje.“ Na chvíli se odmlčel a snažil se vymyslet co nejlepší zakončení zprávy.</p> <p>„Na čest našich předků.“</p> <p>Pak už to byla jen otázka čekání. Geary strávil čas opětovným pročítáním informací o připravenosti flotily. Zásobovací lodě vyráběly nové palivové články a munici maximální možnou rychlostí, jako by byli inženýři odhodláni napravit chyby, které způsobily nedostatek stopových prvků. I bez nově vyrobených součástí byly lodě flotily v dobrém stavu a připravené k boji, kdyby u Daiquonu čekali Syndikové. Pochopitelně s výjimkou <emphasis>Orionu, Majestátního</emphasis> a <emphasis>Válečníka.</emphasis> Nicméně už byla opravena většina škod, které utrpěly bitevní křižníky kapitána Tuleva u Sancere, a <emphasis>Leviatan, Neotřesitelný, Drak</emphasis> a <emphasis>Chrabrý</emphasis> byly ve stavu plné bojové pohotovosti.</p> <p>Pokud u Daiquonu opravdu číhali Syndikové, flotila na ně byla připravená.</p> <p>„Kapitáne Geary,“ přerušila jeho myšlenky Desjaniová, „flotila dosáhla skokového bodu k Daiquonu.“</p> <p>„Fajn. Tak sakra vypadneme.“ Znovu stiskl ovládač komunikátoru.</p> <p>„Všem lodím alianční flotily, skočte na Daiquon.“ Jakmile flotila vstoupila do skokového vesmíru, černá díra Sendai zmizela a <emphasis>Neochvějným</emphasis> proběhla tak silná vlna úlevy, až skoro Geary přísahal, že i samotná loď si spokojeně oddechla.</p> <p>Čtyři dny a několik hodin cesty na Daiquon. Viktorii Rionové se dařilo vyhýbat se Gearymu po celou tu dobu, takže strávil čas prací na dalších simulacích, sledováním, jak jeho bitevní křižníky explodují, a bojem s narůstající frustrací.</p> <p>Syndikové u Daiquonu byli.</p> <p>Přímo před skokovým bodem.</p> <p>Geary zíral na mapu systému, na níž se objevovaly další a další symboly nepřátelských lodí. Nejprve se soustředil na dvě bitevní lodě a dva bitevní křižníky, přelétající přímo před skokovým bodem.</p> <p>„Pokládají miny!“ varovala ho Desjaniová.</p> <p>A trajektorie alianční flotily povede přímo oblastí, kde už byly položeny. Geary si v duchu vypracoval manévrovací řešení.</p> <p>„Všem jednotkám alianční flotily. Okamžitě proveďte zatáčku na pravobok čtyři nula stupňů, nahoru dva nula stupňů.“</p> <p>Obrátil se k důstojníkům na můstku a vyštěkl další rozkaz: „Umístěte značky min na trasu, kterou syndické lodě musely letět!“</p> <p>Čtyři velké válečné lodě. Gearyho oči přejížděly po displeji a sčítaly zbytek syndických sil. Tři těžké křižníky, pět lehkých, tucet lovců-zabijáků. Nejspíš sem byly lodě vyslány zaminovat skokový bod a pak zde zanechat jen pár lehkých lodí jako hlídky, jež měly v případě příletu alianční flotily ohlásit Syndikům její přítomnost. Místo toho ale byly lodě chycené přímo uprostřed pokládání minového pole. Syndické válečné lodě nepředstavovaly pro alianční flotilu větší hrozbu, zvlášť s ohledem na to, že neměly čas připravit se k boji. Ale flotila se nacházela přímo u nepřítele, obě formace byly propletené dohromady bez možnosti plánovat nebo provádět jakékoli komplikovanější operace.</p> <p>„Všem lodím, zaútočte na nejbližší syndickou válečnou loď!“</p> <p>Ze skokového bodu vyletěla eskadra torpédoborců přímo do klína dvěma syndickým bitevním lodím. Lehké torpédoborce se snažily zoufale manévrovat pryč a pálily přitom zbrusu novými střelami, jež ale vytvářely jen jiskry na masivních štítech bitevníků. Syndikové palbu opětovali a jejich těžké zbraně snadno protrhávaly lehké štíty torpédoborců a tu trochu pancéřování, kterou lehké lodě měly. <emphasis>Kheten</emphasis> explodoval po jediné salvě a <emphasis>Kord</emphasis> byl rozerván na kusy, jež se začaly setrvačností pomalu vzdalovat z bojiště.</p> <p>Jediné, co zbytek torpédoborců zachránilo, byl přílet eskadry lehkých aliančních křižníků, které také vyletěly ze skokového vesmíru přímo do náruče syndických bitevních lodí. Ty promptně změnily cíle, roztříštily <emphasis>Předprseň</emphasis> na malé kousky a poničily <emphasis>Aegis</emphasis> a <emphasis>Hauberk.</emphasis></p> <p>To už se ale k syndickým bitevním lodím dostaly i těžké a bitevní křižníky alianční flotily, jejichž štíty byly dost silné, aby mohly v boji s bitevními loděmi odolat, a zbraně měly dostatečně výkonné, aby se rovnováha sil proměnila v naprostou nevýhodu na straně Syndiků.</p> <p>Bitevní lodě eskortovalo šest lovců-zabijáků a pět z nich se rozletělo na obláčky trosek, když roj aliančních torpédoborců dokončil úhybný manévr před těžkými loděmi a zaútočil na cíle ve své váhové kategorii. Poslední elzetko se pokusilo uniknout, ale nemělo dost času vyvinout dostatečnou akceleraci a bylo proměněno na šrot. Dva lehké bitevní křižníky se pokusily schovat za bitevní lodě, ale dostaly se do křížové palby mezi třemi divizemi aliančních těžkých křižníků a byly téměř okamžitě rozdrceny. Jediný syndický těžký křižník doprovázející bitevní lodě náhle zjistil, že stojí proti celé Tulevově divizi bitevních křižníků a po jediné salvě aliančních lodí se rozpadl.</p> <p>„První, druhá a čtvrtá divize bitevních křižníků,“ přikázal Geary. „Ignorujte syndické bitevní lodě a napadněte nepřátelské bitevní křižníky a jejich eskortu.“</p> <p>Přejel očima po displeji a snažil se přijít na to, koho a kam má ještě poslat.</p> <p>„Druhá, pátá a sedmá divize bitevních lodí, postarejte se o syndické bitevníky. Všechny těžké křižníky, snažte se udeřit na zbývající syndické eskorty bitevních křižníků. Všem lehkým jednotkám, útočte na příležitostné cíle.“</p> <p>Nebyla to ani tak taktika jako snaha prostě přemoci nepřátelské síly co nejrychleji, ale v tu chvíli to vypadalo na nejlepší volbu.</p> <p>A taky se musel připravit na možnost, že se Syndikové pokusí o zoufalý protiúder.</p> <p>„Osmá a desátá divize bitevních lodí, hlídejte divizi zásobovačů. Zajistěte, aby se k nim nic nedostalo.“</p> <p>Nebyl si jistý, jestli v žáru bitvy všechny bitevní lodě poslechnou, ale i kdyby rozkaz splnila jen část, budou schopny zásobovací lodě ochránit.</p> <p>Jedenáct aliančních bitevních křižníků obrátilo přídě a zrychlilo ke dvěma syndickým bitevním křižníkům, následovala je změť divizí těžkých a lehkých křižníků a torpédoborců.</p> <p>„Zrychlete na nula celá jedna světla,“ přikázala kapitánka Desjaniová. „Nahoru jedna pět stupňů, levobok nula čtyři stupňů. Všechny zbraně, zaměřit vedoucí syndické bitevní křižníky. Připravit na vypálení přeludů.“</p> <p>V tu samou chvíli jedenáct aliančních bitevních lodí z druhé, páté a sedmé divize udeřilo na syndické bitevní lodě. Geary viděl, že dvě přeživší a bojeschopné bitevní lodě čtvrté divize udělaly oblouk a zamířily k nepříteli, ale ani se jim nesnažil přikázat změnit cíl. <emphasis>Odplata</emphasis> a <emphasis>Pomsta </emphasis>dlužily Syndikům ztrátu <emphasis>Triumfu</emphasis> u Vidhy a hrozivé poškození <emphasis>Válečníka</emphasis> v té samé bitvě.</p> <p>Na Syndiky udeřilo třináct bitevních lodí, na vzdálenost tak krátkou, že bylo zbytečné vypouštět střely. Místo toho několik nejbližších aliančních lodí vypálilo kartáče. Kovové koule zasáhly nepřátelské štíty a při nárazu se vypařily. Pak všechny alianční lodě zahájily palbu ze tří stran bateriemi pekelných kopí. Oslabené štíty zásah nevydržely, téměř okamžitě se prolomily a se zábleskem zmizely. Pekelná kopí pak prorazila pancéřování a propálila se až do vnitřností syndických lodí. Vytrhávaly při tom velké díry, takže z nepřátelských lodí otřásajících se pod zásahy začala unikat atmosféra.</p> <p><emphasis>Odplata</emphasis> a <emphasis>Pomsta</emphasis> proletěly kolem na krátkou vzdálenost a vypálily z projektorů nulového pole. Zářící koule nulových polí narazily do trupů syndických lodí, a kde proletěly, tam molekulární vazby hmoty selhávaly a uvolňovaly se. Velké kusy bitevních lodí se dotekem nulového pole doslova vypařily a zanechaly po sobě velké zející rány.</p> <p>Dva syndické bitevní křižníky se mohly pokusit utéct před aliančními pronásledovateli, ale jejich velitelé zjevně zaváhali. I kratičká pauza odsoudila obě lodě k záhubě.</p> <p>„Vypálit přeludy,“ přikázala Desjaniová. Když <emphasis>Neochvějný</emphasis> vypálil salvu střel, přidaly se k němu i ostatní bitevní křižníky a společně vyslaly k nepříteli houf autonomních smrtících střel.</p> <p>Syndikové palbu opětovali, přežívající el-zetka, lehké i těžké křižníky se snažily zaštítit trupy bitevní křižníky před rojem aliančních střel. Navzdory úhybným manévrům, maskování a rychlosti velká část střel zazářila a zemřela ještě před cílem. Ale soustředěním palby na přeludy umožnili Syndikové proklouznout lehčím aliančním lodím na dostřel.</p> <p>El-zetka zmizela pod palbou aliančních torpédoborců a lehkých křižníků v explodujících oblacích, zatímco tři lehké syndické křižníky byly provrtány skrz naskrz palbou těžkých křižníků, doprovázejících hlavní voj aliančních bitevníků.</p> <p>Pak se alianční bitevní křižníky dostaly na dostřel pekelných kopí. Vedoucí syndický bitevní křižník se rozzářil, jak jeho štíty pohlcovaly zásah za zásahem. Pak se štíty zhroutily a pekelná kopí začala pustošit trup syndické lodě.</p> <p>Geary zadržel dech a snažil se nedat najevo své obavy, zatímco Desjaniová vedla <emphasis>Neochvějného, Opovážlivého a Vítězného na nálet proti otřesenému syndickému křižníku, který byl při průletu lodí zasypán výstřely projektorů nulového pole. Měl jsem strach riskovat bitevní křižníky a tady je házím přímo doprostřed bitvy, vedené přesně tím křižníkem, který nesmím ztratit. Pokud přijdeme o Neochvějného, ztratíme kl</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>č k syndické hypersíti. Musím nějak přijít na řešení tohohle problému.</emphasis></p> <p>Ne snad, že by čelní syndický křižník ještě mohl někoho ohrozit. Nulové pole a záplava pekelných kopí válečnou loď provrtaly a proměnily ve volně letící vrak, ze kterého jen občas vylétaly záchranné moduly, jak se jeho posádka marně snažila dostat do bezpečí.</p> <p>Geary začal hledat druhý syndický křižník a zatnul zuby, když viděl, že jeho velitel otočil loď a zrychluje k aliančním zásobovacím lodím.</p> <p>„Nemá šanci,“ poznamenala Desjaniová.</p> <p>Jak bitevní křižník pronikal alianční formací, dostával zásah za zásahem od torpédoborců a lehkých i těžkých křižníků letících podél jeho trasy. Jednotlivé zásahy působily jen minimální škody, ale sčítaly se, zatímco se Syndik snažil zrychlit a zmást alianční zaměřovací systémy. Neměl ale dost času a místa, aby dosáhl potřebné rychlosti, a tak byl zasahován znovu a znovu. Prorazil kolem <emphasis>Proslaveného</emphasis> a <emphasis>Neuvěřitelného</emphasis> a otřásl se, když alianční bitevní křižníky zasypaly palbou jeho levobok.</p> <p>Poškozený syndický bitevník nicméně letěl do dalších a dalších vln střel.</p> <p>Než se dostal k bitevním lodím desáté divize, byl zasažený tolikrát, že už nejspíš letěl naslepo, se senzory zničenými. Jeho zbývající zbraně sice zoufale střílely, ale nic nezasahovaly. Pouze hlavní pohon zůstával relativně nepoškozený a dokázal syndickou loď se stálým zrychlováním dotáhnout přes rychlost nula celá jedna světla.</p> <p><emphasis>Amazonka</emphasis> a <emphasis>Ochránce,</emphasis> nejbližší alianční bitevní lodě na trase syndického křižníku, už dávno odsouzeného ke zkáze, vypálily salvu kartáčových střel přímo na jeho trajektorii. Kovové koule zasáhly trup křižníku s kombinovanou rychlostí blízkou nula celá dva světla.</p> <p>Pod nárazy se čelní část křižníku vypařila, jeho zadní se otřásla, jak se prodrala zbytky přídě, a pak se rozpadla do oblaku malých fragmentů, z nichž některé neškodně narazily do štítů <emphasis>Amazonky</emphasis> a <emphasis>Ochránce.</emphasis></p> <p>Desjaniová si povzdychla.</p> <p>„Celá posádka křižníku musí být mrtvá.“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„To nemohl nikdo přežít.“</p> <p>„Škoda,“ podívala se Desjaniová na Gearyho. „Poprvé v životě jsem se chtěla s nějakým Syndikem setkat. S velitelem té lodě. Bojoval velmi odvážně.“</p> <p>Desjaniová ušla velkou cestu od chvíle, kdy ji Geary poprvé poznal. Tehdy považovala Syndiky za nelidské nepřátele, kteří nebyli hodni ani opovržení.</p> <p>„Je asi dobře, že je mrtvý,“ dodala Desjaniová rozvážně. „Opravdu nerada bych nechala takového Syndika naživu.“</p> <p>„Vy byste nenechala naživu Syndika, kterého respektujete?“ zeptal se Geary.</p> <p>Desjaniová sklopila pohled.</p> <p>„Respektovat? Nedokázala bych respektovat žádného Syndika, pane. Jak by někdo mohl? Ale tenhle zemřel dobře. Zajímalo by mě, jaký takový Syndik je.“</p> <p>Geary pokrčil rameny.</p> <p>„Právě teď je mrtvý, rozervaný na malé kousíčky se svou posádkou i lodí.“</p> <p>„Ano, pane,“ odpověděla Desjaniová s úsměvem.</p> <p>Možná zas tak dlouhou cestu neušla. Ale Desjaniová byla dcerou stoleté války, mnoha let neustále navzájem opětovaných zvěrstev a masakrů. Nepřítel jí byl stejně cizí jako rasa, která podle Gearyho číhala za okrajem syndického teritoria.</p> <p>„Dáme flotilu zase do pořádku. Všem jednotkám, dobrá práce.“</p> <p>Geary se zadíval na displej, kde v jednom rohu rudě svítil seznam ztracených aliančních lodí: dva torpédoborce a tři lehké křižníky. Spousta dalších lodí utrpěla během masakru škody. Některé ze zbývajících torpédoborců možná nebudou opravitelné a bude je třeba opustit. Nejméně jeden těžký křižník utrpěl velmi vážné škody.</p> <p>„Zaujměte formaci delta jedna, pokud právě nesbíráte alianční záchranné moduly.“</p> <p>Bude muset zjistit, které lodě jsou poškozené natolik, že se budou muset stáhnout k zásobovacím lodím a nechat si pomoct s opravami. Ze zásobovací skupiny doprovázené poničenými bitevními loděmi <emphasis>Orion</emphasis>, <emphasis>Majestátní</emphasis> a <emphasis>Válečník</emphasis> se stávala formace mrzáků.</p> <p>Geary přepnul komunikační okruhy a zavolal do zpravodajské sekce.</p> <p>„Zkuste zjistit, jestli v některém syndickém záchranném modulu nepřežil výše postavený důstojník.“</p> <p>Potřeboval vědět, co Syndikové dělají a jak pokračuje válka u hranic Aliance. S ohledem na syndickou posedlost utajením a udržováním přísné kontroly nad vlastními lidmi byla pravděpodobnost získání odpovědí velmi nízká i v případě, že by přežil velitel celé syndické formace. Ale čím déle letěl Geary bez odpovědí, tím více ho tyto otázky v duchu hryzaly. Jak dlouho dokáže uhýbat nepříteli, když nevidí jeho tahy?</p> <p>Kdyby alianční flotila dorazila na Daiquion o půl dne později, skončila by přímo v minovém poli před skokovým bodem a syndické hlídkové lodě by unikly, aby mohly oznámit velení, po jaké trase alianční lodě letí.</p> <p>Jakékoli nadšení z vítězství zmizelo, když se Geary podíval na jména zničených lodí a vedlejší hlášení o škodách a úmrtích mezi posádkami ostatních lodí. Bylo to malé vítězství a draze za ně zaplatil.</p> <p><strong>5.</strong></p> <p>Za normálních okolností by tranzit systémem Daiquion ke skokovému bodu k Ixionu vyžadoval přibližně pět a půl dne. Pět důležitějších objektů na oběžné dráze kolem hvězdy Daiquon tvořily čtyři kusy skály sotva planetární velikosti a jeden plynový superobr, kterému chyběla jen trocha hmoty, aby se sám stal hvězdou. Malá syndická stanice, jež byla kdysi zřízena na jednom kusu skály, byla mrtvá a pravděpodobně už dávno zakonzervovaná. Neexistoval důvod, proč v Daiquionu otálet, a také nic, co by mohlo flotilu zadržet.</p> <p>Nicméně těžký křižník <emphasis>Geniální</emphasis> byl během krátkého boje natolik poškozen, že musel Geary zpomalit celou formaci, zatímco hlavní pohon <emphasis>Geniálního</emphasis> procházel nouzovými opravami. Jedinou alternativou bylo křižník opustit, a to Geary nechtěl.</p> <p>Když ale došlo na torpédoborce <emphasis>Mačeta</emphasis> a <emphasis>Lamač mečů,</emphasis> neměl na výběr. Oba byly tak vážně poškozené, že by je dohromady dokázaly dát jen plně vybavené loděnice. Geary nechal posádku evakuovat a nastavit energetická jádra obou lodí na autodestrukci, takže se oba poškozené torpédoborce proměnily na pomalu expandující koule trosek a připojily se k vrakům a úlomkům syndických lodí zničených během bitvy. Zbylé lodě flotily potřebovaly důstojníky a lodníky, ale i tak morálce nutnost zničit dvě lodě nepomohla.</p> <p>Skupina dvaceti dalších torpédoborců, tři lehké křižníky a jeden těžký se připojily ke třem bitevním lodím v provizorní divizi těžce poškozených otálejících poblíž zásobovací divize. Geary se snažil zachránit pýchu těch lodí tím, že je oficiálně prohlásil za eskortu zásobovačů, ale bál se, že posádky budou i tak nešťastné. Pozice daleko od potenciálního boje jim radost neudělá a časem z toho mohou vzniknout další problémy. Budou naštvaní, i když to byl jediný rozkaz, který v dané situaci dával smysl. Jenže odkdy ve válce něco dávalo smysl?</p> <p>Geary zavřel oči a snažil se zapomenout na obrazy umírajících lodí a jejich posádek. Jeho kajuta byla velmi tichá, trupem k němu pronikaly jen známé slabé zvuky, dokazovaly, že je <emphasis>Neochvějný</emphasis> živá loď, a poskytovaly mu alespoň nějakou útěchu. Ventilátory hučely, jak chladily a rozváděly po lodi vzduch, pumpy hnaly tekutiny na potřebná místa a po chodbách se rozléhaly sotva slyšitelné hlasy lodníků procházejících kolem, občas doprovázené rachocením transportního vozíku. Kolik staletí lodníci takové zvuky poslouchali? Předtím to bylo vrzání dřeva a skřípání ráhnoví na lodích, které pod plachtami mířily přes planetární oceány. Lodě nikdy nebyly úplně tiché. Ne, pokud ještě žily.</p> <p>„Kapitáne Geary? Tady poručík Iger ze zpravodajské sekce.“</p> <p>Stiskl tlačítko komunikátoru, aby hovor přijal.</p> <p>„Tady Geary. Co máte?“</p> <p>„Zanalyzovali jsme komunikaci mezi záchrannými moduly ze zničených syndických lodí. Prozatím to vypadá, že všichni služebně starší důstojníci zemřeli. Nevypadá to, že by v některém modulu byl kdokoli, kdo by se snažil přijmout velení nebo je nějak koordinovat.“</p> <p>Nemělo smysl posílat lodě na sběr vězňů, kteří by nic užitečného nevěděli.</p> <p>„Stále míří na tu zakonzervovanou stanici v systému?“</p> <p>„Ano, pane,“ potvrdil Iger. „Nikam jinam nemohou.“</p> <p>„Jak dlouho dokáží přežít s tím, co mají v modulech a co by mohlo být na základně?“</p> <p>Prozatím alianční flotila pokaždé při zkoumání opuštěných syndických základen našla nouzové dávky nebo normální zmražené jídlo.</p> <p>„V modulech je dost jídla na několik týdnů za předpokladu, že jsou plné přeživších. Pochopitelně to můžou trochu prodloužit, když budou šetřit. I kdyby tady měla většina lodí zůstat a čekat na nás, Syndikové mají pravidlo, že vyšlou kurýrní loď, aby ohlásila dokončení mise, v tomto případě rozmístění minového pole. Když se nepřátelští velitelé v okolních systémech nedozví příliš dlouho nic o svých lodích v Daiquonu, pošlou někoho na kontrolu. Možná už je taková loď na cestě.“</p> <p>„Fajn, díky.“</p> <p>Nemělo smysl posílat loď na vyzvednutí syndických záchranných modulů. Až doletí do systému Ixion, mohl přikázat, aby flotila poslala zprávu syndickému velení na obydlené planetě a informovala je, že tady na záchranu čekají jejich lidé.</p> <p>Geary se pokusil vrátit k rozjímání, ale téměř okamžitě zazvonil zvonek u jeho dveří.</p> <p>„Dál,“ řekl Geary rezignovaně, aniž by otevřel oči.</p> <p>Chvíli trvalo, než zaslechl suchý hlas: „Gratuluji k dalšímu vítězství.“</p> <p>Geary prudce otevřel oči. Ve vstupu stála Viktorie Rionová. Když si všimla, že se na ni dívá, vstoupila dovnitř a posadila se naproti Gearymu. Na rozdíl od Desianiové se Rionová opřela, aby seděla pohodlně, ale tvářila se jako kočka připravená kdykoli zase vyskočit.</p> <p>„Čemu vděčím za návštěvu?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Už jsem vám to říkala. Jdu vám pogratulovat.“</p> <p>„Houby,“ mávnul Geary vztekle rukou. „Celé týdny se mi vyhýbáte. Proč jste se konečně rozhodla ukázat se?“</p> <p>Rionová sklopila pohled.</p> <p>„Měla jsem své důvody. V bitvě, kterou jste právě dobojoval, jsme přišli o loď z Callaské republiky.“</p> <p>„Já vím. <emphasis>Předprseň.</emphasis> Je mi to líto. Přišli jsme o polovinu její posádky, ale zbytek jsme zachránili. Přeživší byli rozmístěni na zbývající lodě z Callaské republiky.“</p> <p>„Děkuji vám,“ zatnula Rionová zuby. „Měla jsem se o to postarat sama. To je moje zodpovědnost.“</p> <p>„Ne, moje jakožto velitele flotily, ale uvítal bych při tom vaši asistenci. A abych mluvil upřímně, lodě z Callaské republiky jsou zvědavé, proč už s nimi nejste v bližším kontaktu.“</p> <p>„Měla jsem své důvody,“ zopakovala Rionová po dlouhé odmlce.</p> <p>„Mohla byste se o ně podělit,“ navrhl Geary. „Neradila jste mi kdysi, že mám o vlastních problémech mluvit?“</p> <p>„To jsem řekla? Cítíte se v poslední době osamělý?“ dodala náhle.</p> <p>„Chyběla jste mi, ano.“</p> <p>„Nejsem jediná žena na palubě téhle lodě, kapitáne Geary.“</p> <p>„Jste jediná, které se můžu dotknout,“ odpověděl Geary ostře. „Moc dobře to víte. Všichni ostatní ve flotile pro mne pracují.“</p> <p>Chvíli se na něj jen dívala a jako vždy dobře skrývala pocity.</p> <p>„Neměl jste nikoho jiného, s kým byste si mohl promluvit?“</p> <p>„Párkrát. Kapitán Duellos. Kapitánka Desjaniová.“</p> <p>„Ale?“ řekla a z jejího tónu stále nebylo možné poznat, co cítí. „Kapitánka Desjaniová? Probírali jste různé způsoby, jak masakrovat Syndiky?“</p> <p>To skoro znělo jako kyselé rýpání, kterým ho Rionová dřív pravidelně obšťastňovala. Geary zvážil odpověď a rozhodl se mluvit otevřeně.</p> <p>„Většinou jsme mluvili o operačních věcech, ano. Ale jednou jsme se bavili o Kosatce. Říkal jsem jí, že až se vrátíme, chtěl bych tu planetu navštívit.“</p> <p>Rionová pozvedla obočí v tázavém gestu.</p> <p>„Proč ne? Je tam hezky. Možná bych tam nemohl zůstat, ale rád bych ji zase viděl.“</p> <p>„Změnilo se to tam, kapitáne Geary.“</p> <p>„To říkala i Desjaniová,“ pokrčil Geary rameny. „Možná chci vidět, jak se to tam změnilo, ať můžu líp pochopit, co se stalo za sto let, kdy jsem tam nebyl.“</p> <p>„Sotva by vám povolili se tam jen tak poflakovat,“ zkřivila Rionová ústa v úsměšku. „Black Jacka by dav ušlapal.“</p> <p>„Ano. Desjaniová se mi nabídla jako průvodkyně. Možná by mi pomohla vyhnout se davům. Její rodiče stále žijí. Myslím, že by nás dokázali nějak schovat.“</p> <p>Viktorie Rionová chvíli s nehybnou tváří mlčela.</p> <p>„Takže,“ poznamenala nakonec, „Táňa Desjaniová vás pozvala k sobě domů, abyste se seznámil s jejími rodiči.“</p> <p>Ani ho nenapadlo, že by se nabídka Desjaniové dala vyložit takhle.</p> <p>„Co je? Snad nežárlíte?“</p> <p>„To sotva.“</p> <p>„Fajn. Protože poslední, co teď potřebuju, je, aby si někdo myslel, že o ni mám zájem. Nebo naopak.“</p> <p>Dostaly se k Rionové ničím nepodložené pomluvy o něm a Desjaniové, o kterých se zmínil Duellos? Jak by o nich mohla nevědět, když její špioni sledovali ve flotile vše, co se kde šustlo?</p> <p>Tentokrát se Rionová mírně pousmála.</p> <p>„Ale jistěže ne, Johne Geary. Pomyslete na výhody toho mít ženu, která věří, že vás poslaly na naši záchranu samotné žijící hvězdy. Spousta mužů touží po ženě, která by je uctívala. Vy máte jednu připravenou a dychtivě čekající.“</p> <p>Geary rozzlobeně vstal.</p> <p>„To mi vůbec nepřipadá vtipné. Táňa Desjaniová je dobrá důstojnice. Nechci, aby si někdo myslel, že se oddává neprofesionálnímu chování. Mí nepřátelé ve flotile se už tak snaží dělat problémy a podlamovat mou autoritu šířením zvěstí, že s Desjaniovou něco mám. Nechci žádné další pomluvy týkající se našeho vztahu. To jí neudělám.“</p> <p>Úsměv Rionové zmizel a na chvíli sklopila pohled. Když se na něj znovu podívala, tvářila se opět vyrovnaně.</p> <p>„Omlouvám se. Máte pravdu.“</p> <p>„No sakra,“ nemohl si Geary pomoct a musel to říct nahlas. „A teď mám ženu, která přiznala, že mám pravdu. Po tom taky touží spousta chlapů.“</p> <p>„Jen proto, že jsem mrcha, se nemusíte chovat jako svině.“</p> <p>Tentokrát uhnul pohledem Geary.</p> <p>„Máte pravdu.“</p> <p>„Kromě toho,“ pokračovala Rionová, „jsem v tom mnohem lepší, než byste vy kdy mohl být.“</p> <p>Rozvalila se do křesla a její tvář prozrazovala směs únavy a nespokojenosti.</p> <p>Geary se k ní naklonil.</p> <p>„Co se sakra děje, Viktorie? Poznám, že tě něco trápí, a nemyslím si, že jsem to já. Snažil jsem se pochopit, co by tě mohlo vést k tomu, abys začala zanedbávat povinnosti k Alianci a Callaské republice, a opravdu nemám tušení.“</p> <p>Mlčky seděla a její výraz nic neodhaloval.</p> <p>„Jde o mne?“ pokračoval Geary. „Nedotkla ses mě od Ilionu. Nikdy jsme si nic neslibovali, ale opravdu nechápu, co se stalo, že se všechno tak změnilo.“</p> <p>Rionová pokrčila rameny a odvrátila tvář.</p> <p>„Jsem mrcha. To jsi věděl. A stejně to bylo jen fyzické. Pouze sex.“</p> <p>„Ne, to nebylo,“ namítl Geary, a když Rionová nevzhlédla, pokračoval: „Říkal jsem to předtím, řeknu to znovu. Rád si s tebou povídám. Rád jsem ti poblíž.“</p> <p>„Jak slyším, s tou mrchou souhlasíš.“</p> <p>„A ty se snažíš změnit téma.“</p> <p>Všiml si, jak se zamračila.</p> <p>„Má to souvislost s tím, kvůli čemu jste s Desjaniovou na kordy, ať už je to cokoli?“</p> <p>Uštěpačně se zasmála.</p> <p>„Jak pozorný muž. Kdybychom byly s Desjaniovou dvě formace syndických lodí, už bys dávno zjistil, co se vlastně děje.“</p> <p>Geary odmítal polknout návnadu.</p> <p>„Respektuju vás obě. Mám vás obě rád, každou jiným způsobem. A taky respektuju způsob, jakým obě přemýšlíte. Proto mě sakra hodně trápí, že nevím, proč se od Ilionu nenávidíte.“</p> <p>Rionová chvíli klopila zrak, než odpověděla: „Kapitánka Táňa Desjaniová má strach, že ublížím muži, kterého si idealizuje.“</p> <p>„Zatraceně, Viktorie.“</p> <p>„Nedělám si legraci, Johne Geary,“ hluboce si povzdychla a konečně se mu podívala do očí. „Použij hlavu!“ přikázala mu tvrdě. „Co jsme vyzvedli na Sancere?“</p> <p>„Spoustu věcí.“</p> <p>„Včetně zastaralého, ale rozsáhlého seznamu aliančních válečných zajatců.“</p> <p>Ke Gearyho úžasu se zdálo, že se Rionová třese.</p> <p>„Víš, že Syndikové si s námi už dávno přestali vyměňovat seznamy. Víš, že spousta jmen na seznamech patřila lidem dávno považovaným za mrtvé. Měl by sis uvědomit, že smrtí některých z nich si byli jiní lidé stoprocentně jistí!“ Poslední větu na něj téměř zakřičela.</p> <p>Konečně to pochopil.</p> <p>„Tvůj manžel. Jeho jméno je na seznamu?“</p> <p>Zatnula pěsti a viditelně se třásla.</p> <p>„Ano.“</p> <p>„Ale ty jsi říkala, že víš, že je mrtvý.“</p> <p>„Ti, kdo z lodě unikli, říkali, že zemřel!“ vykřikla, ale Geary si uvědomoval, že nekřičí na něj. Uklidnila se a chvíli se dlouze a hluboce nadechovala. „Jenže seznam, který jsme získali, uvádí jeho jméno a identifikační číslo. Říká, že byl vážně zraněn, ale když ho zajali, byl ještě naživu.“</p> <p>Geary chvíli čekal, ale nic dalšího mu neřekla.</p> <p>„To je vše?“</p> <p>„To je vše, Johne Geary. Vím, že ho Syndikové zajali živého. Vím, že byl vážně zraněný. Nevím, jestli přežil byť jen jediný den. Nevím, jestli přežil lékařskou péči, pokud mu vůbec nějakou Syndikové poskytli. Nevím, jestli ho poslali do pracovního tábora. Nevím, jestli pak zemřel.“ Na chvíli se odmlčela, než dodala: „Prostě nevím.“</p> <p>Z Viktorie Rionové, jejíž sebeovládání bylo jinak dokonalé, bolest přímo vyřazovala. Geary k ní přistoupil, objal ji a cítil, jak se třese.</p> <p>„To je mi líto. Sakra, to je mi líto.“</p> <p>„Já ani nevím, jestli ještě žije,“ řekla tlumeným hlasem. „Nevím, jestli je mrtvý. Jestli nějak přežil, jestli je někde v pracovním táboře. Šance, že to někdy zjistím, šance, že ho uvidím, je tak mizivá, že skoro neexistuje. Ale mohl by žít. Můj manžel, muž, kterého miluji.“</p> <p>A jak si Geary uvědomil, tohle všechno zjistila několik týdnů po tom, kdy přišla do jeho postele. Ošklivá ironie ho donutila přemýšlet, proč jen žijící hvězdy Rionové něco takového provedly.</p> <p>„To nic. Už nemusíš nic říkat.“</p> <p>„Ale musím. Po deseti letech, kdy jsem byla jeho památce věrná, jsem se ti oddala, a pak jsem zjistila, že možná ještě žije,“ odstrčila Rionová Gearyho od sebe a sklopila zrak. „Osud si rád zažertuje, že? Myslela jsem si, že dělám správnou věc, Johne Geary. Myslela jsem si, že jsem mrtvého manžela uctila a udělala, co by si přál. A teď vím, že jsem ho ponížila. Sebe taky, ale hlavně jeho.“</p> <p>„Ne,“ odpověděl Geary bez přemýšlení a pak se zarazil, aby si další slova důkladněji promyslel. „Nikoho jsi neponížila. Řekni mi pravdu. Kdybychom ho objevili v zajateckém táboře v dalším hvězdném systému, šla bys za ním, nebo zůstala se mnou?“</p> <p>„Šla bych za ním,“ řekla bez váhání. „Promiň, Johne Geary, ale to je pravda a ta se nezmění. Řekla jsem ti, kde bude navždy mé srdce.“ Rionová se zhluboka nadechla a snažila se ovládnout pocity. „Desjaniová to taky ví. Ona našla jméno mého manžela na seznamu a kvůli smyslu pro čest šla za mnou. Tvoje kapitánka Desjaniová je smyslu pro čest velmi oddaná. Taky jí mě bylo líto, ačkoli v tu chvíli jsem to neviděla, a byla šokovaná, když se dozvěděla, že už jsem to taky našla a neřekla ti to.“</p> <p>Rionová se zadívala Gearymu do očí a pokračovala: „Nemyslela si, že bych to před tebou zatajila. Nechtěla, aby tě bolelo, až to zjistíš sám.“</p> <p>Nebyl důvod Rionové nevěřit. Znělo to přesně jako něco, co by Desjaniová udělala.</p> <p>„A když jsi mi to odmítla říct…“</p> <p>„Neprozradila mé tajemství. Ne čestná a ušlechtilá kapitánka Desjaniová,“ zkřivila Rionová tvář v grimase a zavrtěla hlavou. „Nezaslouží si, abych o ní takhle mluvila. Jen se tě snažila ochránit. Táňa Desjaniová má čest. Pokud si tě někdo zaslouží, je to ona.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>Tenhle obrat v konverzaci přišel na Gearyho příliš náhle.</p> <p>„Zaslouží si mě? Ona je moje podřízená. Nikdy se ani v nejmenším nezatvářila…“</p> <p>„Ani to nikdy neudělá,“ přerušila ho Rionová. „Jak jsem říkala, má svou čest. I kdyby byla ochotná poskvrnit ji, nikdy by nepošpinila tvou. Já jsem na druhou stranu politička. Využívám lidi. Využívala jsem i tebe.“</p> <p>„Nic jsi mi neslibovala,“ zopakoval Geary. „Zatraceně, Viktorie, mám se snad cítit zneužitý? Když ty jsi ta, koho to trhá uvnitř na kusy?“</p> <p>„Byl jsi nalákán, abys veřejně sdílel lože se ženou, jejíž muž možná ještě žije!“ vykřikla Rionová, která opět ztratila sebekontrolu. „Poskvrnila jsem tvou čest a otevřela pro tvé nepřátele cestu, jak na tebe útočit! Proč kvůli tomu nejsi naštvaný?“</p> <p>„Kdo ještě o tom ví?“ zeptal se překvapený Geary. „Já…“ máchla Rionová naštvaně rukou. „Ty, já a ušlechtilá kapitánka Desjaniová. Tři lidé určitě. Ostatní možná našli tu samou informaci a čekají s ní, až ti to ublíží nejvíce. Musíš předpokládat, že tomu tak je. Musíš předpokládat, že kvůli mně dříve nebo později veřejně zpochybní tvou čest.“</p> <p>„Mám pocit, že si vzpomínám, jak jsi mi tvrdila, že se o svou čest dokážeš postarat sama. Já to zvládnu taky.“</p> <p>„Zvládneš to?“ nadechla se Rionová zhluboka. „Pokud to zkoušíš na mně, tak ti to moc nejde. Proč se mě snažíš bránit?“</p> <p>„Protože tě žádný rozumný muž nemůže vinit z omylu…“</p> <p>„Rozumný muž? To teď mluvíš za mého manžela, Johne Geary?“ sežehla ho Rionová pohledem. „Co mu řeknu? Co řeknu předkům? Nemluvila jsem s nimi od chvíle, kdy jsem to zjistila. Jak bych taky mohla?“</p> <p>Geary se na ni chvíli mlčky díval.</p> <p>„Můžu mluvit upřímně?“</p> <p>„Ale proč ne? Aspoň jeden z nás by mohl být upřímný,“ odpověděla Rionová hořce.</p> <p>„Tak ti teda několik věcí řeknu,“ řekl Geary pevným hlasem, tónem, jakým vydával rozkazy na můstku. „Za prvé, má čest není nijak ohrožena. Ani tvá. Poskvrna na cti vyžaduje vědomé provedení nečestného skutku.“</p> <p>„To není…“</p> <p>„Je mi fuk, jak to lidé vidí teď! Před sto lety tomu rozuměli! Copak nemáte po sto letech války životy už tak dost těžké? Copak si je musíte ještě ztrpčovat tím, že od sebe vyžadujete nemožné?“</p> <p>Rionová na něj jen zírala.</p> <p>„Nemám právo říkat ti, jak se máš cítit, ale říkám ti, jak se cítím já. Za druhé,“ pokračoval Geary, „tímhle sebemrskačstvím nikomu a ničemu nepomůžeš. Ano, v dokonalém, ideálním vesmíru by od tebe mohli požadovat, abys dodržovala nemožnou věrnost. Ale ne tady.“</p> <p>Zavrtěla hlavou.</p> <p>„To mého manžela ani předky nijak neutiší.“</p> <p>„Co bys chtěla, aby se stalo, kdyby se situace obrátila?“ udeřil na ni Geary. „Kdybys byla vážně zraněná, považována za mrtvou, možná navždy oddělená od manžela. Co bys chtěla?“</p> <p>Rionová dlouze klopila pohled a nic neříkala. Nakonec se na něj znovu podívala a klidně promluvila: „Chtěla bych, aby byl šťastný.“</p> <p>„I kdyby to znamenalo, že by si našel někoho jiného, kdyby tě považoval za mrtvou?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>„A kdyby zjistil, že možná stále žiješ, ale nejspíš tě už nikdy neuvidí? Chtěla bys, aby vinil sám sebe?“</p> <p>„Nepoužívej proti mně manžela, Johne Geary,“ zasyčela Rionová. „Na to nemáš právo.“</p> <p>Posadil se a přikývl. Snažil se zůstat klidný.</p> <p>„Pravda. Proč si nepromluvíš s předky? Možná ti dají znamení, ukáží ti, co cítí.“</p> <p>„Jako že by se mi třeba na čele objevil nápis cizoložnice?“ zeptala se ho stále vzteklá Rionová.</p> <p>„Jelikož už se za ni považuješ, proč ne?“ odrazil ji Geary. „Ale možná tě neodsoudí. Jsou to tví předkové, Viktorie. Taky byli lidmi. Žili nedokonalé životy. To proto s nimi mluvíme, protože si pamatují, rozumí a možná, možná nám ukážou nějakou moudrost, na kterou jsme sami ještě nepřišli.“</p> <p>Zavrtěla hlavou a opět sklopila zrak.</p> <p>„Nemůžu.“</p> <p>„I ti nejvíce zneuctění mohou mluvit s předky! Tohle ti nikdo vzít nemůže!“</p> <p>„Tak jsem to nemyslela,“ upřela Rionová pohled na protější zeď kajuty.</p> <p>Studoval její profil a zaťatou čelist. Pomalu začal chápat.</p> <p>„Ty se s nimi bojíš mluvit? Bojíš se toho, jak by mohli reagovat?“</p> <p>„Překvapuje tě to, Johne Geary? Samozřejmě že se bojím. Udělala jsem spoustu věcí, na které nejsem moc pyšná, ale nikdy jsem neudělala nic, co by zneuctilo mé předky.“</p> <p>Chvíli o tom přemýšlel.</p> <p>„Nemusíš za nimi sama. Jsou…“</p> <p>„Nebudu sdílet svou hanbu s někým jiným!“</p> <p>„Už ses o ni podělila s Desjaniovou a se mnou,“ zařval na ni Geary.</p> <p>„A tím to taky končí,“ zamumlala Rionová s pochmurnou tváří.</p> <p>„Mohl bych…“</p> <p>„Ne!“</p> <p>Rionová se zjevně snažila ovládnout a uklidnit. Po chvíli pokračovala: „To by měla být role mého manžela. Nemůžu tě mít po boku, když půjdu za předky.“</p> <p>Tím pádem zbývala poslední možnost.</p> <p>„Co Desjaniová? Dokázala bys ji požádat, aby šla s tebou?“</p> <p>Rionová na něj šokovaně zírala.</p> <p>„Ona už to ví.“</p> <p>„A nesnáší mě.“</p> <p>„Protože jsi mi to nechtěla říct. Teď jsi to udělala.“</p> <p>Oči Rionové se zamlžily.</p> <p>„Sama jsi to říkala. Desjaniová má čest. Tví předkové proti ní nemůžou nic namítat.“</p> <p>Rionová zavrtěla hlavou a znovu sklopila zrak.</p> <p>„Proč by to pro mě měla udělat?“</p> <p>„Mohl bych ji požádat.“</p> <p>Špatná odpověď, jak mu naznačil žár v očích Rionové.</p> <p>„Nebo ji požádej ty. Myslíš si, že by tě Desjaniová odmítla?“</p> <p>Nakonec si povzdychla.</p> <p>„Ale ne. Ne ušlechtilá kapitánka Desjaniová. Dokázala by pomoct i politikovi, pokud by to potřeboval, že? Zvlášť když by si myslela, že to od ní chce velký kapitán Geary.“</p> <p>„Taky si to myslím, ale vynechej z toho nesmysly s velkým kapitánem Gearym. Snažím se ti pomoct a Desjaniová ti pomůže, pokud ji o to požádáš, tak nemusíš střílet slovní rakety ani na jednoho z nás.“</p> <p>Rionová vstala a pátravě se na Gearyho zadívala.</p> <p>„Nebudeš mít velení nad flotilou věčně. Jednou ji dostaneš domů. Jen žijící hvězdy vědí jak, ale ty to dokážeš. Den poté můžeš odejít do výslužby, pokud budeš chtít. Nikdo v Alianci ti v tom nemůže bránit. Toho dne, až nebudeš mít na krku velitelskou zodpovědnost a čest už ti nezakáže osobní vztahy s jinými důstojníky, chtěl bys mít něco s někým, jako jsem já, nebo být radši svobodný, abys mohl poznat srdce někoho, jako je Táňa Desjaniová?“</p> <p>„Já nikdy…“</p> <p>„Ne. A taky to neuděláš. Proklínám tě,“ odsekla Rionová a odešla.</p> <p>Geary se prudce probral, když se dveře jeho kajuty otevřely a zase zavřely. Udeřil do tlačítka osvětlení a aktivoval sporé noční světlo. Uviděl, jak u dveří stojí Viktorie Rionová a mlčky ho sleduje.</p> <p>„Nazdar, Johne Geary,“ řekla a poněkud nejistě k němu zamířila. Pak si sedla na okraj postele a upřela na něj zrak.</p> <p>„Nezeptáš se?“</p> <p>I na dálku cítil z jejího dechu víno.</p> <p>„Na co?“</p> <p>„Jak to šlo,“ mávla Rionová rukou. „Já, mí předkové a kapitánka Desjaniová. Určitě to chceš vědět.“</p> <p>„Viktorie…“</p> <p>„Nic,“ zavrtěla nejistě hlavou a pokračovala nezřetelným hlasem: „Vysvětlila jsem jim, co se stalo. Vyjádřila jsem svou lítost. Požádala o vedení. Nic. Nic jsem necítila. Nic mi neposlali. Mí předkové už mě ani neznají, Johne Geary.“</p> <p>Konečně se posadil.</p> <p>„To nemůže být pravda.“</p> <p>„Zeptej se své ušlechtilé kapitánky Desjaniové! Proklínám ji a proklínám i tebe!“</p> <p>Rionová se vyškrábala na nohy a začala ze sebe sundávat oblečení.</p> <p>Geary se taky postavil.</p> <p>„Co to děláš?“</p> <p>„Dělám to, čím jsem,“ prohlásila, strhla ze sebe poslední kus oblečení a praštila sebou na postel.</p> <p>„Jdi na to,“ řekla mu.</p> <p>„Ty jsi snad zešílela, jestli si myslíš, že tě teď zneužiju.“</p> <p>„Jsi na to moc čestný? Nic si nenamlouvej. Jen buď na chvíli Black Jack. Udělej, na co máš chuť.“</p> <p>Zíral na ni a snažil se najít správná slova.</p> <p>Rionová znovu promluvila a dívala se přitom za Gearyho, jako by za ním něco viděla.</p> <p>„Víš, zabiju ho, pokud budu muset. Pokud se Black Jack pokusí ublížit Alianci a nebude jiný způsob, jak ho zastavit, zabiju ho. Příliš mnoho lidí zemřelo, nemůžu nechat jejich oběti přijít nazmar. Možná právě tehdy moje čest zmizela, když jsem přísahala, že udělám cokoli, abych Black Jacka zastavila.“</p> <p>Znovu se na něj zadívala a měla při tom problém zaostřit pohled.</p> <p>„Cokoli,“ zopakovala.</p> <p>Nebylo to snadné, ale musel jí říct, co ho napadlo.</p> <p>„To proto jsi se mnou začala spát?“</p> <p>Otevřela ústa, ale pak jen zavrtěla hlavou.</p> <p>„Ne,“ zašeptala. „Myslím, že ani já bych něco takového neudělala.“</p> <p>„Ani ty? Jednou jsi mluvila o věcech, které bych neudělal pro změnu já, a teď jsi stejně tvrdá na sebe.“</p> <p>Geary se natáhl, aby přes ni přetáhl deku, zatímco ho nehybně sledovala.</p> <p>„Nebudu s tebou zacházet špatně, Viktorie. Zasloužíš si něco lepšího, ať už tomu věříš, nebo ne.“</p> <p>Posadil se poblíž a díval se na jemnou záři hvězdné mapy na zdi.</p> <p>„Jsi tvrdá žena, ale jsi stejně tvrdá na sebe jako na všechny ostatní. Možná ještě tvrdší. Nemyslím, že by ti mohli předkové odpustit, když odmítáš odpustit sama sobě.“</p> <p>Uplynula dlouhá tichá chvíle. Pak se podíval dolů a zjistil, že Rionová usnula. I teď, v zajetí spánku, se tvářila znepokojeně.</p> <p>Když se Geary poprvé probral na palubě <emphasis>Neochvějného, </emphasis>byl příliš omráčený, než aby věnoval pozornost lidem ve flotile, potomkům těch, které kdysi znal a mezi nimiž žil. Když převzal velení, rychle objevil změny, které přineslo sto let času a ošklivé války. Nakonec věřil, že se ocitl mezi cizinci, kteří už nemyslí a necítí jako on. S tím, jak ubíhaly týdny a on zjišťoval více, rozhodl se, že je možná soudil příliš tvrdě, a začal to vnímat tak, jako by s nimi sdílel alespoň nějaké základní věci. Jenže teď zase cítil pochybnosti. Čest mohla být břemeno i zbraň. Mohla být stejně snadno zneužita. A připadalo mu, že lidé Aliance dnešní doby, sto let vzdálené od jeho časů, používali čest jako zbraň sami proti sobě, až se z ní stalo tak nerozumné a neohebné břímě, že dokázala stejně snadno ublížit jim jako jejich nepřátelům a velice snadno zaměnila nespravedlnost za morální integritu.</p> <p>Geary si povzdychl, opatrně vstal, aby ji neprobudil, a tiše se oblékl. U dveří se zarazil a zadíval se na ni. <emphasis>Cítil jsem takovou bolest kvůli vědomí, že jsou všichni, které jsem kdy znal a miloval, dávno mrtví. Jenže kolik lidí v Alianci je jako Viktorie Rionová? Nevědí, jestli jejich milovaní žijí, nebo ne, a netuší, jak žít se svou duší rozervanou nejistotou. Kolik lidí</emphasis> v <emphasis>Syndikovaných světech to vnímá stejně?</emphasis> Poprvé si uvědomil, že krutá jistota, s níž se musel vyrovnat, měla výhody. Alespoň to byla jistota.</p> <p>Procházel tichými chodbami a odděleními <emphasis>Neochvějného,</emphasis> vítal se s členy posádky na noční službě a snažil se najít útěchu v důvěrně známých rituálech velení.</p> <p>Když zahnul za roh, zjistil, že kapitánka Desjaniová dělá to samé.</p> <p>„Kapitáne Geary?“ neskrývala Desjaniová překvapení. „Je všechno v pořádku?“</p> <p>„Jo, jsem v pohodě.“</p> <p>Jeho tón a postoj zjevně prozradil Desjaniová opak, protože se zamračila.</p> <p>„Mluvil jste s koprezidentkou Rionovou?“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„Myslela jsem si…“ začala Desjaniová, odmlčela se a pak to zkusila znovu: „Byla jsem na ni hrozně naštvaná. Sám jste to viděl. Myslela jsem si, že vám to odmítá říct, protože nemá čest. Neuvědomovala jsem si, že ji její smysl pro čest naopak ničí.“</p> <p>„Jak to šlo? Opravdu ji předkové odmítli?“</p> <p>Desjaniová sklopila hlavu a chvíli přemýšlela.</p> <p>„Já něco cítila. Nevím co. Byli tam. Ale myslím, že ona to nepřijme.“</p> <p>„Taky jsem měl takový dojem.“</p> <p>„Ona, ehm…“ zatvářila se Desjaniová najednou naštvaně a současně rozpačitě. „Před chvílí jsem ji viděla. Pila a řekla několik věcí.“</p> <p>„Ano, já vím.“</p> <p>„Pane, doufám, že nic z toho, co jsem udělala nebo řekla, vás z nějakého důvodu nevedlo…“</p> <p>Zvedl ruku, aby ji zarazil.</p> <p>„Jste naprostá profesionálka. Nemohl bych chtít lepší kapitánku.“</p> <p>I tak se Desjaniová stále tvářila neklidně.</p> <p>„I kdybyste neměl před sebou velkou misi, i kdyby vás žijící hvězdy neposlaly v hodině největší nouze, stále by nebylo správné, abych…“</p> <p>„Kapitánko, prosím,“ řekl Geary a doufal, že to nezní příliš rozrušeně. „Já tomu rozumím. Už o tom nemusíme mluvit.“</p> <p>„Po flotile se šíří pomluvy, kapitáne Geary,“ procedila Desjaniová skrz zaťaté zuby, „o vás a o mně. Dozvěděla jsem se o nich.“</p> <p>„Pomluvy, které jsou kompletně smyšlené, kapitánko Desjaniová. Vymyšlené a šířené důstojníky, co sami nedokáží pochopit, co je to čest. Udělám vše, abych se ve vaší přítomnosti vždy choval profesionálně, a jsem si jistý, že i vy se tak nadále budete chovat.“</p> <p>„Ano, pane. Děkuji vám, pane. Věděla jsem, že to pochopíte.“</p> <p>Vděčně přikývla, zasalutovala a odešla. Geary ji sledoval odcházet a uvědomoval si přitom, že bez ohledu na to, že už o tom nikdy nezačnou mluvit, bude to nad nimi stále viset jako Damoklův meč.</p> <p>Nakonec skončil zpátky ve své kajutě. Rionová pořád nebyla při vědomí, a tak si Geary sedl a znovu aktivoval simulace. Tři dny letu systémem Daiquon a pak alianční flotila dorazí ke skokovému bodu na Ixion.</p> <p>Měl by vzít flotilu na Ixion? Syndikové zjevně byli schopní odhadnout jeho trasu dost dobře, aby sem vyslali jednotky s minami. Co by na ně mohlo čekat v Ixionu?</p> <p>Jenže alternativní cíle nebyly tak atraktivní. A rozhodně překvapili Syndiky tím, jak rychle dorazili k Daiquonu. Pokud by se alianční flotila dokázala přesouvat rychleji, než dokáží Syndikové reagovat, mohli by z Ixionu odletět dřív, než by ho mohli nepřátelé zablokovat.</p> <p>Nebo ne. Podle nejnovějších syndických záznamů, které se jim podařilo ukrást v Sancere, byla u Ixionu obývaná planeta a množství mimoplanetárních kolonií a základen, jež by stále mohly být aktivní. Nebyl to prázdný nebo opuštěný hvězdný systém. Musel být připravený, opravdu připravený, až dorazí k Ixionu. <emphasis>Předpokládej, že skokový bod, kterým přiletíme, bude zaminovaný. Předpokládej, že Syndikové budou mít nachystanou past. Postarej se, aby se s tím fl</emphasis><emphasis>otila dokázala vyrovnat.</emphasis></p> <p>Když se to takhle řeklo, znělo to snadně. Přál si ale vědět, jak to ve skutečnosti provést.</p> <p>Nakonec Geary usnul v křesle s přáním, aby se Rionová probrala z deprese a začala mu zase radit.</p> <p>Když se probral ztuhlý spánkem v křesle, viděl, že Rionová stále leží v jeho posteli. Byla už ale vzhůru a upírala pohled na strop. Beze slova vstal a šel k umyvadlu v kajutě, vytáhl prášky proti bolesti a vodu, pak jí vše přinesl.</p> <p>Přijala to, ale stále se na něj nepodívala. Až když si sedl, konečně promluvila: „Nepamatuju si všechno, co jsem včera v noci říkala.“</p> <p>„Což je nejspíš dobře,“ poznamenal Geary neutrálním tónem.</p> <p>„Taky si nepamatuju, co jsem všechno včera v noci dělala.“</p> <p>„Nedělali jsme nic, pokud se ptáš na tohle.“</p> <p>Rionová přikývla, pak si povzdychla a překvapeně zamrkala bolestí, kterou vyvolal náhlý pohyb.</p> <p>„Děkuji ti. A jestli mi teď uděláš laskavost a otočíš se ke mně zády, posbírám si oblečení a případné zbytečky důstojnosti, pokud nějaké najdu, a ušetřím tě nutnosti vyrovnávat se nadále s mou přítomností.“</p> <p>„A co kdybych se k tobě nechtěl obrátit zády?“</p> <p>„Ušetři mě falešného rytířství, Johne Geary. Pokud se prostě nechceš vyžívat v mé nahotě. Nemám právo ti takové malé potěšení upírat,“ řekla poraženeckým tónem.</p> <p>Geary poznal, že se na ni začíná zlobit, pokusil se to potlačit a uvědomil si, že sympatie mu zatím nic nepřinesly.</p> <p>„Fajn, paní koprezidentko. Možná jsem to neřekl dost jasně.“</p> <p>Rionová se při jeho drsném tónu zamračila.</p> <p>„Je mi celkem fuk, co si o sobě právě teď myslíte. Jsem zklamán, že někdo tak inteligentní a schopný jako vy se rozhodl vyžívat se v sebelítosti zrovna ve chvíli, kdy zoufale potřebuji vaše rady, abych udržel flotilu při životě a zachoval si zdravý rozum. Za necelé tři dny budeme skákat k Ixionu a já nemám nejmenší tušení, co tam na nás čeká. Rozhodla jste se, že Black Jack vás ke správnému rozhodování už nepotřebuje?“</p> <p>Rionová se zamračila ještě více, ale Geary měl pocit, že v ní postřehl záblesk strachu. Přemýšlela nad tím, co řekla včera v noci? Jestli mu náhodou na rovinu nesdělila, jak daleko by zašla, aby ochránila Alianci před Black Jackem?</p> <p>Geary dál pokračoval tvrdým tónem: „Opakovaně jste mi říkala, jak důležitá pro vás Aliance je. Aliance musí mít tuhle flotilu zpátky. Pokud ji mám vrátit domů, potřebuju, abyste se mnou spolupracovala a udržovala mě při zdravém rozumu. Velení mi vyhovuje čím dál víc a začínám mít problémy nevydávat rozkazy, jen protože můžu. Legendárnímu Black Jackovi totiž projdou věci, v jejichž moudrost nebo čestnost by John Geary nevěřil. Co je pro vás důležitější, paní koprezidentko? Vaše vlastní utrpení, nebo dobro Aliance, v kterou údajně tolik věříte?“</p> <p>Rionová se posadila a deka z ní spadla. Zjevně si toho ale nebyla vědoma a místo toho na něj upírala vzteklý pohled krví podlitých očí.</p> <p>„Aspoň vidím, jakých sympatií je schopný velitel flotily,“ zasyčela na něj.</p> <p>„Pokud si chcete léčit depresi, radši byste měla zkusit něco efektivnějšího než alkohol,“ pokračoval Geary a tentokrát se mu v Rionové podařilo zažehnout zuřivost. „Zdá se, že jste odhodlaná neodpustit si a nehodláte to dovolit ani nikomu jinému. Nemůžu vás donutit, abyste se změnila. Ale můžu trvat na tom, že mi máte poskytovat co nejlepší podporu a rady, jaké jen dokážete, a ať se přestanete chovat způsobem, který by mohl ublížit Callaské republice i Alianci jako celku. Očekávám, že se začnete chovat v souladu s funkcí senátorky Aliance a koprezidentky své republiky.“</p> <p>Zaťala pěst a tvářila se, že je připravená skočit Gearymu po krku.</p> <p>„To je vše, kapitáne Geary?“ zavrčela na něj.</p> <p>„Ne,“ odmlčel se a uvědomil si, že jak tam napůl nahá Rionová s očima metajícíma blesky sedí, připomíná pradávnou bohyni připravenou sežehnout nevěřícího. Bylo to zvláštní, ale i přes jeho vztek mu nikdy nepřipadala přitažlivější.</p> <p>„Včerejší noc se nestala, pokud to tak chcete. Mezi námi se nic nikdy nestalo, pokud to tak chcete. Cokoli, jen ať se konečně postavíte na nohy.“</p> <p>Vstala a předvedla mu své tělo, i když z ní stále vyzařoval vztek.</p> <p>„To pro vás znamenám tak málo? To se mi snažíte říct?“</p> <p>„Ne.“</p> <p>Taky vstal a bojoval s touhou popadnout ji a zatáhnout zpátky do postele.</p> <p>„Říkám, že toho pro mě znamenáte tolik.“</p> <p>Geary nevěděl, jestli se dokáže ještě ovládat, a tak se raději rychle otočil a odešel z kajuty.</p> <p>Měl k dispozici bitevní křižník, ne, celou flotilu bitevních křižníků i lodí, ale stejně si neměl jít kam sednout, aniž by se někdo divil, proč vypadá, jako by včera v noci spal na židli. Nakonec si uvědomil, že konferenční místnost flotily je soukromá a zamířil tam. Zavřel za sebou a zapadl do křesla v čele stolu.</p> <p>Připadalo mu divné, že je sám u stolu, který pro jednou měl normální velikost, místo aby se díky virtuální realitě natahoval do nekonečna a vešli se tak k němu všichni kapitáni ve flotile. Geary si aktivoval hvězdnou mapu, pak displej s formací flotily a začal sledovat lodě. <emphasis>Jo. Moje lodě. Jsem za ně zodpovědný. A vím, že Syndikové na mě u Ixionu s něčím čekají.</emphasis></p> <p><emphasis>Budou čekat bez ohledu na to, ke které hvězdě skočím.</emphasis></p> <p>Nenáviděl fakt, že neví, jak flotilu rozmístit. <emphasis>Jak to můžu udělat, když netuším, co na mě u Ixionu čeká? Jsem zvyklý mít alespoň hodiny, většinou dny a týdny, abych se podíval, jak jsou nepřátelské síly rozmístěné, a podle toho vždy upravím formaci do tvaru, se kterým se chci s nepřítelem utkat. Nemůžu si dovolit divoké rodeo, jako když jsme přiletěli k Daiquonu.</emphasis></p> <p>Bylo to jako nevědět, kde právě teď je Rionová. Mohl se vrátit do své kajuty a najít ji tam, nebo na ni narazit někde za rohem. A co pak? Musel předpokládat to nejhorší a jednat hned, protože jinak by mu po tom malém motivačním proslovu těsně před odchodem taky mohla skočit po krku.</p> <p><emphasis>Nejdřív jednat. Sakra. Je to tak snadné. Jsem natolik zvyklý na normální boj ve vesmíru, kdy mám spoustu času na plánování střetu. Musím prostě předpokládat, že na nás Syndikové čekají s těžkou silou. A s minovým polem přímo před skokovým bodem. Budou mít připravenou past. To vím. A stejně tam budu muset jít. Takže flotila bude manévrovat a bojovat už ve chvíli, kdy proletí skokovým bodem.</emphasis></p> <p>Proč ne? Stará flotila za Gearyho časů by to nedokázala. Ne proto, že by na to lidé neměli schopnosti, ale protože to bylo příliš jiné než cokoli, na co celý život cvičili a co plánovali. Všechno bylo mnohem uhlazenější, elegantnější, žádné chaotické bitky nablízko nebyly tolerovány. Jenže v téhle flotile kapitáni milovali útok přímo na nepřítele. Ti to nejen mohou udělat, ale také udělají. Potřebovali pouze dobrý plán, který by podpořil jejich chuť udělat cokoli, jen aby zabili nějaké Syndiky.</p> <p><emphasis>Fajn. Jak bude vypadat past</emphasis> v <emphasis>Ixionu? Nejhorší možný případ. Pokud to bude cokoli snazšího, budu mít čas reagovat. Takže</emphasis> v <emphasis>nejhorším případě miny přímo u ústí skokového bodu. Hned za nimi hlavní syndický voj připravený udeřit na nás okamžitě poté, co budou naše lodě zasaženy minami. Pokusí se nám udělat to, co jsme udělali my jim u Ilionu, jen to nachystají ještě blíže ke skokovému bodu než my. Pokud budou dál, fajn. Zvládnu to snáze, pokud budu očekávat nejhorší.</emphasis></p> <p><emphasis>Možná, jestli mě viděli v akci, budou mít připravené síly nahoře, dole a po stranách, aby mohli flotilu chytit do křížové palby, zatímco zamíří na hlavní voj. Možná ne. To by vyžadovalo hodně lodí. Musím jim narušit plán tím</emphasis>, <emphasis>že udělám něco, co by lodě normálně neudělaly. Něco, co tahle flotila normálně nedělá.</emphasis></p> <p>Chvíli si hrál s displejem, zkoušel různé formace a manévry, pak konečně spokojeně zamířil do své kajuty, aniž si byl jistý, jestli Rionovou chce nebo nechce vidět.</p> <p>Jenže jeho kajuta byla prázdná. Geary se zastavil ve vstupu a vzpomněl si na tvář koprezidentky, když odcházel. Vážně přemýšlel, jestli by neměl nechat kajutu zkontrolovat, zda v ní nenechala pasti. Jen předkové věděli, jakým způsobem by se mohl improvizovaně mstít někdo jako Rionová.</p> <p><emphasis>Nebuď paranoidní. Už tak je zlé, že musím být paranoidní kvůli vlastním kapitánům.</emphasis> Geary vyslal zprávu, že za půl hodiny svolává konferenci kapitánů, pak se rychle umyl a upravil. Jakmile zamířil zpět ke konferenční místnosti, přemýšlel, jestli se už mezi flotilou roznesla zpráva o jeho výbušném rozchodu s Rionovou a jestli to někdo vytáhne na světlo.</p> <p>Kapitánka Desjaniová už seděla na místě a uctivě vstala, jakmile Geary vešel.</p> <p>„Něco urgentního, pane?“</p> <p>„Tak trochu. Nic nebezpečného, jen něco, co musí všichni vědět, než skočíme k Ixionu.“</p> <p>Čekali a sledovali, jak se s blížícím se začátkem konference začínají u stolu objevovat další postavy. Místnost se při každém zvýšení počtu přítomných natahovala i se stolem uprostřed.</p> <p>Jakmile nastal určený čas začátku, vstal Geary, aby začal, ale byl zaražen kapitánkou Mideou z <emphasis>Paladina.</emphasis></p> <p>„Rozhodl jste se neletět na Ixion?“ chtěla vědět. „Už zase utíkáme od aliančního území?“</p> <p>Všichni u stolu zadrželi dech a čekali na Gearyho reakci. Geary ucítil záchvat vzteku, který sotva ovládl. Sedřel si zadek ve snaze vymyslet, jak rozmlátit Syndiky a zachránit lodě a lidi na nich. A dostal za to jen drzá obvinění od důstojníků, kteří by mu měli být vděční, že právě teď v syndickém pracovním táboře na nějaké sotva obyvatelné planetě nerozbíjejí kamení na menší kusy. Nijak zvlášť mu nepomohl fakt, že kapitánka Midea, která až donedávna na konferencích zachovávala ticho, měla ve tváři výraz ladící s uniformou tak dokonale střiženou, že připomínala syndické ředitele.</p> <p>Na chvíli se na kapitánku Mideu vyrovnaně zadíval, aby si s pomocí informací konferenčního programu připomněl, že <emphasis>Paladin</emphasis> je součástí nechvalně proslulé třetí divize bitevních lodí, domova kapitánů Casii a komandérky Yin, kde kapitáni Numos a Faresová nadále seděli v lodním vězení.</p> <p>Kombinace neuctivé otázky, jeho vlastní únavy kvůli nepohodlně prospané noci, emociální bouře vyvolané Viktorií Rionovou a frustrace nad divizí bitevních lodí z pekla málem způsobila, že Geary vybuchl. Naštěstí si zapamatoval, proč svolal tuhle konferenci, a uvědomil si, že buď štěstí, nebo předkové mu poskytli dokonalý způsob, jak atak kapitánky Midey odrazit.</p> <p>Takže místo toho, aby explodoval jako supernova, věnoval jí pochmurný úsměv.</p> <p>„Letíme na Ixion, kapitánko. Letíme na Ixion a ze skokového bodu vyletíme v bitevní formaci, protože očekávám na místě syndickou past. Svolal jsem tuhle konferenci, abych se ujistil, že všichni budete vědět, jak bitvu vybojujeme.“</p> <p>To ji rozhodilo, Geary to na ní jasně viděl. Očekávala, že se s ním bude hádat kvůli přílišné opatrnosti, ale nejenže flotila pokračovala kupředu, pokračovala s výhledem na bitvu. Nikdo z jeho protivníků se proti něčemu takovému neopovážil nic namítat. Kapitán Casia, který byl zjevně připravený skočit do verbálního boje po boku Midey, zavřel ústa a zase se posadil.</p> <p>Geary začal zadávat rozkazy. Nad stolem ožil displej a zobrazil formaci, již Geary ráno připravil.</p> <p>„Než skočíme, přemístíme flotilu do bojové formace Kilo jedna. Ta dělí flotilu na mnoho menších formací. Každá z nich je vystavěná kolem divize bitevních křižníků nebo lodí a všechny jsou rozmístěné tak, aby mohly poskytovat podporu sousedním formacím.“ Otočil displej, aby všichni viděli, že formace se skládá z celkem dvanácti střídavě rozložených bloků lodí, poskládaných do celkového tvaru krychle.</p> <p>Kapitánka Desjaniová studovala obraz společně s ostatními důstojníky a promluvila jako první: „Pro případ, že zase narazíme na něco jako v Daiquonu?“</p> <p>„Správně. Jak vidíte, každá formace je samostatná. Žádná z lehkých jednotek nebude daleko od těžké podpory a všechny větší lodě budou mít poblíž eskortu lehkých. Bez ohledu na to, na co narazíme, se formace budou schopné bránit a společně dokážeme udeřit na jakoukoli syndickou z několika úhlů najednou. Není to dokonalá útočná formace, protože nevíme, jak budou Syndikové rozmístěni. Ale bez ohledu na tu jejich budeme schopní zmasakrovat jakékoli Syndiky u skokového bodu a poskytovat efektivní ochranu vlastním lodím tak dlouho, dokud se nedostaneme z úvodního místa střetu a neupravíme formaci k dalšímu útoku.“</p> <p>„Očekáváte u skokového bodu velký boj?“ zeptal se kapitán Tulev. „U Daiquonu se to stalo náhodou, ale my jsme nikdy tahle nepracovali.“</p> <p>„Tentokrát budeme,“ odpověděl Geary s úsměvem a pak se rozhlédl kolem stolu. „Vyletíme ze skokového bodu připraveni na boj s velkou nepřátelskou silou. Udeříme na ně a vážně jim ublížíme, dřív než si vůbec všimnou, že jsme tam.“</p> <p>Viděl, jak tváře kolem stolu září nadšením. Tahle flotila milovala přímé zteče na nepřítele. Většina jeho práce od převzetí velení spočívala v pomalém učení ostatních, aby mysleli stejně tvrdě, jako bojovali. To většinou znamenalo vyhýbat se bezhlavým útokům, což kapitáni přijímali vesměs jen těžko. Teď jim nabízel něco velmi podobného bezhlavé zteči a oni měli z výhledu na pořádný masakr radost.</p> <p>„Všechny jednotky zamíří na pozici ve formaci Kilo jedna v čase tři nula,“ pokračoval Geary. „Rozmístění ve formaci bude všem lodím odesláno, jakmile tahle konference skončí. Navíc budeme mít připravené manévrovací rozkazy, které začnou platit, jakmile vaše lodě dorazí na Ixion. Bodem proletíme rychlostí pouze nula celá nula pět světla. Jakmile každá loď a její formace opustí skokový bod v Ixionu, změní kurz nahoru na šest nula stupňů.“</p> <p>„Miny?“ zeptala se kapitánka Cresidová.</p> <p>„Správně. Změna kurzu nahoru by nás měla dostat pryč od min připravených pro lodě vylétající přímo z bodu. Syndikové zaminovávali výstupy tady v Daiquonu, takže musíme předpokládat, že to samé dělají v každém systému, který máme na dosah. Jakmile se dostaneme z pole pryč, znovu změníme kurz dolů a zrychlíme podle potřeby, abychom mohli udeřit na nepřítele.“</p> <p>„To je spousta min,“ poznamenal kapitán Duellos. „Musí v tom utápět hodně zdrojů.“</p> <p>„Taky to naruší jejich obchod se systémy, které nejsou na hypersíti,“ dodal Geary.</p> <p>„Začínají být zoufalí,“ shrnula to Cresidová. „Selhalo vše, co proti naší flotile zkusili, a my se stále blížíme k domovu.“</p> <p>To prohlášení podporoval dostatek důkazů, takže proti němu nikdo nic nenamítal, i když se někteří zamyšleně zamračili.</p> <p>„Nějaké otázky?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Kam zamíříme po Ixionu?“ zeptal se kapitán Casia, který se vzpamatoval natolik, že byl schopný promluvit.</p> <p>Prostě ho zbav velení a zavři ho do basy, nabádal Black Jack Gearyho. Ten se ale zhluboka nadechl a odpověděl pevně, nicméně klidně.</p> <p>„Ještě jsem se nerozhodl. Záleží to na tom, co najdeme u Ixionu. V dosahu skokových motorů z Ixionu se nacházejí čtyři hvězdné systémy, pět včetně Daiquonu, ačkoli nemám v úmyslu se sem vracet. Ještě nějaké otázky?“</p> <p>Ozvala se komandérka Yin: „Proč už se těchto konferencí neúčastní koprezidentka Rionová?“</p> <p>Povídačky a pomluvy se šířily tak rychle, jak Geary předpokládal. Přemýšlel, kdo a jak sleduje dveře jeho kabiny.</p> <p>„To se musíte zeptat paní koprezidentky Rionové. Ví, že je její účast vítaná, a navíc očekávám, že ji důstojníci z lodí z Callaské republiky a federace Trhliny o všem informují.“</p> <p>Řečení důstojníci přikývli, všichni s různou úrovní zaváhání.</p> <p>„Proč nepřednese své názory tady, na konferenci?“ chtěla vědět kapitánka Midea. „Víme, že v soukromí vám rady nabízí.“</p> <p>Jeho protivníci se předtím snažili vyrobit problémy obviňováním Gearyho z toho, že na činy flotily má civilní politička příliš velký vliv. Zdálo se, že se to vrátilo. Místo aby ztratil rozvahu, rozhodl se to Geary zvládnout s humorem.</p> <p>„Kapitánko Mideo, pokud víte něco o koprezidentce Rionové, tak určitě to, že jí nikdo a nic nedokáže zabránit v přednesení vlastních názorů, kdykoli a kdekoli uzná za vhodné.“</p> <p>To na spoustě tváří vyvolalo veselé úšklebky.</p> <p>„Koprezidentka Rionová mi sděluje své názory a už několikrát mi poskytla během operací cenné návrhy.“</p> <p>Desjaniová s tváří pečlivě vyrovnanou přikývla.</p> <p>„Během operací je koprezidentka Rionová většinou na můstku.“</p> <p>„Koprezidentka Rionová otevřeně předkládala návrhy během pozemních operací na Balduru,“ přidala se plukovnice Carabaliová. „Její zapojení nebylo nijak skrýváno.“</p> <p>„Tak proč není tady?“ tlačila dál komandérka Yin a snažila se svým tónem naznačit, že Geary něco skrývá.</p> <p>„Já nevím,“ odpověděl Geary chladně. „Členka aliančního senátu ode mě rozkazy nepřijímá. Jako občanka Aliance máte právo kdykoli se senátorkou mluvit, tak proč se jí nezeptáte osobně?“</p> <p>„Politička, které neustále naslouchá velitel flotily,“ řekl kapitán <emphasis>Odhodlanosti.</emphasis> „Jistě rozumíte našim obavám, kapitáne Geary.“</p> <p>Geary se snažil odpovědět vyrovnaným hlasem, i když se mu opravdu nelíbilo, kam konverzace směřuje.</p> <p>„Koprezidentka Rionová je alianční politička, ne syndická politička. Je na naší straně.“</p> <p>„Politici se starají jen o sebe,“ prohlásil kapitán <emphasis>Smělého.</emphasis> „Flotila se pro Alianci obětuje, zatímco politici dělají špatná rozhodnutí a pobírají velké platy.“</p> <p>„Takováhle diskuze je taky politická,“ nadhodil Geary. „Nejsme tady, abychom probírali počestnost aliančního politického vedení. Znovu prohlašuju, že koprezidentka Rionová nečiní a nebude činit rozhodnutí ohledně vojenských akcí flotily, ale že má právo a zodpovědnost informovat mě o svých názorech a seznámit mě s vlastními doporučeními. Když se to všechno shrne, pracujeme pro ni, protože ona pracuje pro lid Aliance.“ Neznělo to moc pompézně? Nebyl si jistý. Ale nikdy předtím ho nenapadlo, že by musel aliančním důstojníkům připomínat takováhle základní fakta.</p> <p>Ticho se chvíli protahovalo, dokud ho lhostejným tónem nepřerušil kapitán Duellos: „Vy věříte, že nad vámi má civilní vláda absolutní autoritu, kapitáne Geary?“ Schválně zavádějící otázka, kterou neměl problémy zodpovědět. Nicméně musel přemýšlet, proč mu ji Duellos vůbec pokládá.</p> <p>„Správně. Poslouchám rozkazy vlády, jinak bych musel rezignovat na svou pozici. Tak flotila funguje.“</p> <p>Neodpovědělo mu tolik souhlasných pokývání hlavou, v kolik Geary doufal. Kromě jiných škod dlouhá válka zjevně silně poškodila vztahy mezi flotilou a vedením Aliance. Gearyho zkušenosti s kapitánem Falcem ho upozornily na přesvědčení panující v části flotily, že vojenská čest by mohla opodstatnit odpor vůči civilní vládě. Možná legenda Black Jacka napomůže k diskreditaci téhle jedovaté myšlenky dřív, než napáchá příliš velké škody.</p> <p>„To z nás dělá Alianci. Zodpovídáme se vládě a vláda je zodpovědná lidu. Pokud někdo z vás pochybuje o výhodách tohoto systému, doporučuju vám prostudovat si nepřátele. Syndikované světy ukazují, co se stane, když si mocní lidé dělají, co je napadne.“</p> <p>To bylo nejblíže veřejné facce, kterou chtěl uštědřit protivníkům, jak si jen Geary troufal, a jasně viděl, že v některých případech se trefil.</p> <p>„Děkuju vám. Očekávám, že další konferenci budeme mít u Ixionu.“</p> <p>Jednotlivé postavy rychle zmizely, ale tentokrát s Gearym v místnosti zůstal obraz kapitána Badayi. Badaya se podíval po kapitánce Desjaniové, která si ho přeměřila pohledem a pak se omluvila a odešla.</p> <p>Když se za Desjaniovou zavřely dveře, kapitán Badaya se obrátil ke Gearymu a tiše promluvil: „Kapitáne Geary, patřím mezi ty, kteří o vás dřív měli pochybnosti. Stejně jako mnozí ve flotile jsem byl vychován ve víře, že Black Jack Geary je zosobnění aliančního důstojníka, ideál, který Alianci zachránil a jednoho dne by se mohl vrátit, aby to udělal znovu.“</p> <p>Tohle Geary opravdu nerad slyšel.</p> <p>„Kapitáne Badayo…“</p> <p>Badaya ho zarazil zdviženou rukou.</p> <p>„Nechte mě domluvit. Když vás flotila objevila, nepatřil jsem mezi ty, kteří byli ochotní rovnou vám věnovat veškerou důvěru a víru. Nestál jsem proti vám, ale ani jsem vás nepodporoval. Po tolika letech války jsem měl problémy věřit v zázračné spasitele.“</p> <p>Geary se pousmál.</p> <p>„Ujišťuju vás, kapitáne Badayo, že zázračný rozhodně nejsem.“</p> <p>„To ne,“ souhlasil s ním Badaya. „Jste člověk. A právě to mě přesvědčilo, abych se přidal k těm, kteří ve vás fanaticky věří. Nesouhlasím s jejich abstraktní vírou ve vaši osobu, ale souhlasím, že jste se ukázal jako výjimečně schopný velitel. Neznám jiného důstojníka, který by dokázal zavést flotilu tak daleko nebo získat natolik přesvědčivá vítězství jako vy. Pokud se dostaneme domů do Aliance, stane se tak, protože nás tam zavedete. Dokázal jste něco, co nemohl udělat nikdo jiný.“</p> <p>Geary si najednou uvědomil, kam by to mohlo vést. Zoufale doufal, že se plete.</p> <p>„Jak hloupé by bylo, kdyby se někdo s vaším talentem, kdo konečně může vyhrát válku, poddal velení hlupáků z alianční velké rady a senátu, kteří sehráli vlastní nechutnou roli v prodlužování tohoto konfliktu?“ zeptal se ho Badaya. „Jste plný idealismu minulosti, jenž nám tak dobře posloužil, ale musíte pochopit, že za poslední století se toho doma hodně změnilo. Ano, politici by se měli zodpovídat lidu Aliance, ale už dávno nedělají nic jiného, než že se starají o vlastní zájmy. Vedou politické hry s osudem Aliance i flotily, která Alianci brání. Kolik lidí zemřelo, civilistů i vojáků, ve válce, jež nekončí, protože nemyslící civilní politici zasahují do rozhodnutí, která by po právu měli dělat ti, co riskují životy na frontových liniích?“</p> <p>Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Kapitáne Badayo.“</p> <p>„Poslouchejte mě, prosím! Vy to můžete změnit! Můžete zachránit Alianci před politiky, kterým lid Aliance už dávno nevěří a nedůvěřuje. Až se dostaneme na alianční území, můžete si získat autoritu nezbytnou k rozhodnutím, která tuhle válku a nekonečné krveprolití definitivně skončí. Lidé budou následovat Black Jacka Gearyho, pokud je povolá,“ pokýval hlavou Badaya s vážným výrazem ve tváři. „V téhle flotile je spousta důstojníků, kteří v to věří. Byl jsem požádán, abych za ně promluvil a ujistil vás, že jejich důvěra není založena jen na slepé víře v legendu. A ano, existují takoví lidé, kteří se proti vám postaví bez ohledu na vše ostatní. O takové důstojníky se můžeme postarat, pro dobro nás všech.“</p> <p>Nevyslovená příležitost stát se diktátorem nebyla Gearymu nikdy přednesena tak otevřeně. Už samotná nabídka stačila k obvinění z velezrady, nicméně aby dostal flotilu domů, potřeboval důstojníky, jako byl Badaya.</p> <p>„Já… chápu vaši logiku. Jsem… vděčný, že o mně smýšlíte tak dobře. Nemůžu ale s čistým svědomím přemýšlet o tom, co mi nabízíte. Jde to proti všemu, v co věřím jako důstojník Aliance.“</p> <p>Badaya znovu přikývl.</p> <p>„Nečekal jsem, že byste po té nabídce skočil. Jste příliš schopný, a tak něco takového neuděláte, aniž byste si to důkladně promyslel. Jen jsme chtěli, abyste si byl vědomý toho, co byste mohl udělat, a podpory, jakou máte. Teď o tom můžete před návratem na alianční území přemýšlet. Až uvidíte neschopnost politiků v radě a senátu, budete to cítit jinak.“</p> <p>„Kapitáne Badayo, podobné myšlenky mi předkládal i kapitán Falco, ačkoli v jeho případě považoval za přirozeného vůdce sám sebe.“</p> <p>Badaya se ušklíbl.</p> <p>„Kapitán Falco nikdy neváhal mluvit o vlastní sebedůvěře. Nikdy se mi to nelíbilo. Vy jste jiný, stejně jako je jiná podoba vašeho vítězství u Ilionu v porovnání s katastrofou, které Falco šéfoval u Vidhy.“</p> <p><emphasis>Jen to řekni. Řekni to na rovinu.</emphasis> Nemohl nechat ve vzduchu viset něco, co by mohlo někoho vést k domněnce, že o návrhu uvažuje.</p> <p>„Kapitáne Badayo, protože nejsem kapitán Falco, nedokážu si představit okolnosti, za jakých bych se mohl pokusit o převzetí kontroly nad civilní vládou Aliance.“</p> <p>Vypadalo to ale, že to Badayu nijak neurazilo, jen znovu přikývl.</p> <p>„To jsme očekávali. Jste přece jen Black Jack Geary. Ale Black Jack Geary je oddán Alianci, ne? Chceme jen, abyste myslel na dobro, jehož byste mohl dosáhnout. Lid Aliance vás zoufale potřebuje, kapitáne Geary. Potřebuje zachránit stejně, jako zachraňujete tuhle flotilu. Nevěřil jsem v to, když jsme vás našli, ale přesvědčil jste mě, že je to pravda. A neočekávejte vděčnost od politiků, až flotilu dovedete domů. Uvidí ve vás rivala a pokusí se vás zničit. Já vás však ujišťuju, že jakýkoli rozkaz k vašemu zatčení se setká s aktivním odporem většiny flotily. Děkuji vám, že jste mi věnoval svůj čas, pane.“</p> <p>Badaya zasalutoval, počkal, až mu Geary gesto oplatí, a pak jeho obraz zmizel.</p> <p>Geary se sesunul do křesla a sevřel si hlavu v daních. <emphasis>Sakra.</emphasis></p> <p>„Myslete na dobro, kterého byste mohl dosáhnout.“</p> <p><emphasis>Předkové, zachraňte mě před těmi, kteří mě nenávidí, i před těmi, kteří mě milují.</emphasis></p> <p><emphasis>Když jsem zjistil, že syndičtí občané na Balduru nejsou spokojení s vůdci, považoval jsem to za skvělou zprávu. Možná se Syndikové konečně postaví své vládě. A teď se dozvím, že stejně tak je velká část aliančních důstojníků nespokojená se svou vlastní vládou.</emphasis></p> <p><emphasis>Nebylo by ironické, kdyby se vlády Aliance i Syndikovaných světů rozpadly kvůli tomu, jak jsou lidé naštvaní na nekonečnou válku? A co by je nahradilo? Spousta malých skupinek soupeřících a bojujících po několika hvězdných systémech?</emphasis></p> <p><emphasis>Co když budu mít na výběr pouze sledovat, jak se to děje, nebo přijmout pozici diktátora, již mi chtějí Badaya a jeho kamarádi dát?</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p><strong>6.</strong></p> <p>„Potřebuju si s vámi promluvit,“ sdělil Geary roztřeseným hlasem do interkomu. Věděl, že se mu hlas chvěje. Nemohl si pomoct.</p> <p>Rionová neodpovídala.</p> <p>„Zatraceně, paní koprezidentko. Tady jde o Alianci. O Black Jacka.“</p> <p>Její hlas jím projel jako tupý nůž.</p> <p>„Zvážím to. A teď mě nechte na pokoji.“</p> <p>Geary přerušil spojení a upřel vzteklý pohled na zeď kabiny. Část flotily byla připravená vyhlásit vzpouru, část ho chtěla mít v čele zrady na Alianci a část ho považovala za slušného velitele. Musel přemýšlet, co by udělala ta poslední, kdyby Geary podlehl pokušení, jež mu nabízela ta druhá. Skončila by flotila v trojstranné bitvě mezi sebou, nebo by ta vnitřní válka měla jen dvě strany?</p> <p>Bylo by to výrazně jiné, kdyby nevěděl o branách hypersítě a o reálné šanci, že se alianční vláda o jejich destruktivním potenciálu dozví a odhlasuje jejich použití. Nešlo jen o záchranu Aliance. V sázce byla budoucnost lidské rasy.</p> <p>A on nevěděl, jestli má sílu tomu odolat, zvlášť když netušil, co by bylo správné, kdyby opravdu šlo o osud lidstva. Rozkaz k zatčení. Na to nedokázal zapomenout. Skutečně by politické vedení Aliance přikázalo, aby ho zatkli? A ať už ano, nebo ne, fakt, že v to věřil důstojník jako kapitán Badaya, sděloval Gearymu něco, co se mu opravdu nelíbilo.</p> <p>Přemýšlel, zda nezavolat Desjaniové a vše jí říct. Ale ta by mohla potvrdit to, co říkal Badaya. Geary prostě nechtěl čelit tomu, jak moc v něj Desjaniová věří. Nikdy neprojevila příliš velkou úctu k politikům, koprezidentka Rionová toho byla jasným příkladem. Navenek uctivé chování, to ano, ale bylo jasné, že Desjaniová politickým vůdcům Aliance nevěří. A věděl naprosto jistě, že v tomhle ohledu není žádnou výjimkou.</p> <p><emphasis>Předkové, co se to jen stalo? Myslel jsem</emphasis>, <emphasis>že už začínám chápat, jak lidi ve flotile myslí, že jsem pochopil změny, jaké přineslo století války, ale teď si uvědomuju, že je toho mnohem víc. A ledacos je horší, než jsem si původně myslel.</emphasis></p> <p>Nakonec usnul, aniž by měl odpovědi na otázky, které ho pronásledovaly i ve snu.</p> <p>Geary se probudil, aniž by věděl proč, a pak se rozhlédl po kajutě.</p> <p>Vedle někdo seděl a sledoval ho. Zašilhal do tmy a rozeznal, kdo to je.</p> <p>„Paní koprezidentko?“</p> <p>„Správně,“ řekla klidným hlasem, což ho uklidnilo. „Upřímně řečeno mě překvapuje, že jste nezměnil nastavení zámku a nezakázal mi přístup do své kajuty.“</p> <p>Posadil se a snažil se vyhnat z hlavy zbytky ospalosti.</p> <p>„Napadlo mě, že by mohlo být dobré nechat vám přístup i nadále.“</p> <p>„Pamatuji si něco z toho, co jsem řekla tu noc, kdy jsem se opila, Johne Geary. Vím, co jsem vám prozradila.“</p> <p>„Že uděláte cokoli, abyste zastavila Black Jacka. Jo.“</p> <p>„Řekla jsem toho víc,“ trvala na svém.</p> <p>„Tvrdila jsi, že mě zabiješ, pokud budeš muset,“ potvrdil Geary. „Možná si myslím, že je dobře, když nade mnou visí taková hrozba.“</p> <p>„Ty jsi buď příliš důvěřivý, naivní, nebo výjimečně pitomý,“ prohlásila zoufale.</p> <p>„Zkus vyděšený,“ poradil jí.</p> <p>„Sám ze sebe?“ nečekala Rionová na odpověď a rovnou dodala: „Prý jsi dostal nabídku.“</p> <p>Geary si přál, aby mohl ve tmě rozeznat výraz v její tváři. Už ho napadlo, jestli špioni Rionové o nabídce něco zjistí a řeknou jí o ní.</p> <p>„Co ještě jsi slyšela?“</p> <p>„Že tvoje odpověď zněla, promyslím si to.“</p> <p>„Ne. Moje odpověď byla, to se nestane. Řekl jsem to jasně a zřetelně.“</p> <p>Zasmála se.</p> <p>„Ach, Johne Geary, ty neznáš ani první lekci, kterou se naučí každý politik. Nezáleží na tom, co řekneš, záleží na tom, co lidi slyší. Kdokoli ti nabídne vládu nad Aliancí, nikdy neuslyší čistě zápornou odpověď,“ vysvětlila a na chvíli se odmlčela. „Chtěl sis promluvit. Máš pokušení, co?“</p> <p>„Jo,“ přiznal se. „Kvůli branám hypersítě.“</p> <p>„Nedůvěřuješ politikům s informacemi o takové zbrani? Nemůžu ti to mít za zlé. Ani já nechci, aby se o tom alianční vláda dozvěděla. Ale sám sobě si s takovými informacemi taky nevěříš, že ano? Proto jsi dal program na navýšení úrovně uvolněné energie při kolapsu brány mně.“</p> <p>„Možná bys měla být diktátorkou ty.“</p> <p>„Myslím, že už jsem ti dala dostatek důkazů o vlastních chybách, Johne Geary.“ Odmlčela se a pak si povzdychla. „Řekl jsi mi několik tvrdých slov a já v nich poznala pravdu. Můžeš teď udělat další vtip o ženské, která přiznala, že máš pravdu.“</p> <p>„Děkuju, ne.“</p> <p>„U mých předků, ty ses o ženských něco málo naučil, co? Proč letí flotila na Ixion?“</p> <p>Náhlá změna tématu Gearyho překvapila.</p> <p>„Protože je to nejlepší možnost ze seznamu mnoha špatných.“</p> <p>„Myslíš si, že tam na nás budou Syndikové čekat v plné síle?“</p> <p>„Jo, předpokládám, že na nás budou v plné síle čekat u každé hvězdy, kam se vypravíme.“</p> <p>Shodil ze sebe deku a obrátil se k ní.</p> <p>„Nemůžu se věčně spoléhat na štěstí. U Daiquonu to bylo hodně těsné. Mohli jsme na dokončeném minovém poli přijít o spoustu lodí a nezničit žádnou nepřátelskou, abychom to aspoň trochu vyrovnali. Co ještě ti špioni řekli? Opravdu potřebuju vědět, co se k tobě doneslo.“</p> <p>„Casia a Midea nevedou kliku důstojníků, která stojí proti tobě. Nepodařilo se mi zjistit, kdo za nimi je, ale zodpovídají se někomu jinému. Navzdory tomu, že jsou Numos a Faresová zavření a hlídaní mariňáky, dokázali si najít cestičky, jak předávat zprávy věrným.“</p> <p>To nebylo nijak překvapivé.</p> <p>„Ale Numos ani Faresová opozici taky nevedou?“</p> <p>„Ne,“ řekla Rionová změněným hlasem, plným únavy. „A měl bys vědět, že se mluví o tom, jak strašně žárlím na tvůj vztah s kapitánkou Desjaniovou.“</p> <p>Geary se udeřil pěstí do stehna.</p> <p>„Na můj imaginární vztah?“</p> <p>Chvíli trvalo, než Rionová odpověděla.</p> <p>„Asi nejlépe se dá proti pomluvám bojovat tak, že se ti přestanu vyhýbat a začnu se znovu chovat k Desjaniové slušně. Kromě toho, jak jsi sám poukázal, zanedbávám povinnosti. Pokud jsi ke mně byl upřímný, dávala jsem ti dřív cenné rady. Můžeš se spolehnout, že v tom zase budu pokračovat.“</p> <p>„Díky.“ Geary zaváhal a nevěděl, jak položit další zjevnou otázku.</p> <p>„Co se stalo, stalo se,“ prohlásila Rionová měkce. „To, co jsem ti předtím řekla, zůstává pravdou. Moje srdce bude vždy patřit jinému. Ale jinak se vlastně nic nezměnilo. I kdyby manžel žil, je pro mě ztracený stejně, jako kdyby si ho vzala smrt. Mám povinnosti vůči Alianci. Vím, že mě potřebuješ.“</p> <p>To neznělo dobře.</p> <p>„Paní koprezidentko…“</p> <p>„Viktorie.“</p> <p>Uplynul dlouhý čas od poslední chvíle, kdy pro něj byla Viktorií.</p> <p>„Viktorie, potřebuju tvoje rady a cením si tvé společnosti. Není nic dalšího, co bych od tebe mohl žádat.“</p> <p>„Moje čest už utrpěla, Johne Geary. Odteď musím dělat to, co považuju za nejlepší. A chyběl jsi mi. Není to jen ze smyslu pro povinnost.“</p> <p>„To rád slyším.“</p> <p>„Nechtěla jsem, aby to vyznělo tak neosobně. Chceš mě? Nejsem opilá. Já… potřebuju tě.“</p> <p>Díval se na ni v šeru a sotva rozeznával obrysy její tváře. Její hlas zněl upřímně. Jenže pokud bylo nejvyšším cílem Rionové zachránit Alianci před Black Jackem, tak by chtěla, aby s ní zase spal. Věděla, že dostal nabídku, kterou už před časem předvídala. A věděla, že ho to pokouší. Byla jen shoda okolností, že se k němu znovu vrátila zrovna v ten samý den, kdy mu kapitán Badaya nabídl pozici diktátora s tvrzením, že ho podporuje většina flotily?</p> <p>Opravdu ho chtěla, nebo jen byla ochotná udělat cokoli, aby mohla jednat, až přijde správný čas? Nebo se toužila pevně přimknout k jeho moci, amorální politička snažící se stát partnerkou potenciálního budoucího vládce Aliance?</p> <p>Viktorie Rionová se postavila, oblečení jí spadlo k nohám, ušla ten kousek, který je ještě odděloval, a přitiskla se k němu. Když se jejich rty setkaly, zjistil Geary, že v jistém ohledu je mu jedno, jaká je odpověď na jeho otázky, jen když bude zase v jeho posteli. Jakmile ho přitlačila na postel a nasedla na něj, uvědomil si, že je mu jedno i to, jestli právě teď má, nebo nemá v druhé ruce nůž.</p> <p>„Všem lodím, připravte se ke skoku.“</p> <p>Hvězda Daiquon v tu chvíli byla pouhým okem vidět jen jako malá světelná tečka. Flotila letěla ve formaci Kilo jedna už několik dní, připravená na cokoli, co by na ni mohlo čekat v systému Ixion. Alespoň Geary v to doufal.</p> <p>Viktorie Rionová znovu seděla v křesle pozorovatele na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a sledovala události, jako by nikdy nenastalo období, kdy se můstku vyhýbala. Desjaniová Rionovou vychovaně pozdravila, ale Geary měl pocit, že v jejím hlase zachytil podtón obav. A co se Rionové týče, zdálo se mu, že v očích jí zahlédl záblesk triumfu, když na pozdrav odpovídala. Ale to byla jistě jen jeho představivost, povzbuzovaná obavami z toho, co je čeká u Ixionu.</p> <p>„Všem jednotkám alianční flotily, po příletu k Ixionu okamžitě proveďte naplánované manévry a zaútočte na jakékoli nepřátelské lodě v dosahu. Skočte k Ixionu, teď.“</p> <p>Necelé čtyři dny ve skokovém vesmíru cestou k Ixionu. Teoreticky o nic nešlo, ale Geary byl kvůli době strávené ve skokovém vesmíru čím dál víc nešťastný. S ohledem na rizika, jimž čelili, si přál dostat se do Ixionu, což by je přiblížilo k hranicím aliančního vesmíru. Místo aby doba během skoku fungovala jako možnost odpočinout si a přemýšlet bez nutnosti čelit syndickým hrozbám, měl pocit, že je to spíš proplýtvaný čas. Hodiny a dny se vlekly a mimo loď se nic neměnilo. Ve skokovém vesmíru se tam pochopitelně neměnilo nikdy nic, ale teď ho to začínalo obtěžovat. Chtěl něco dělat. Postavit se Syndikům, jednou provždy je porazit v bitvě, zjistit pravdu o cizí rase, jejíž existenci za hranicemi syndického území spolu s Rionovou považovali za pravděpodobnou, a hlavně konečně skončit tuhle zatracenou válku.</p> <p>Ve skutečnosti neměl o nic větší šanci toho dosáhnout ani v reálném vesmíru, ale to jeho frustraci nikterak nepomáhalo. A začal si všímat, že ve skokovém vesmíru se mu zdá více snů než dříve. O lidech, kteří byli dávno mrtví. Nebylo příjemné probudit se ze snu, v němž se bavil se starým přítelem, a uvědomit si, že s ním už nikdy mluvit nebude. Alespoň ne v tomto životě.</p> <p>Když už nic, tak tenhle skok aspoň nemusel trávit sporadickými pokusy o vyhledání Viktorie Rionové a zjišťováním, jak se cítí. Rionová přicházela do jeho kajuty a zůstávala tam každou noc. Její milování mísilo vášeň i zoufalství v téměř rovném poměru. Když s ním ale nebyla v posteli, i nadále skrývala své vnitřní já a neukazovala vášeň, zoufalství ani nic jiného.</p> <p>Geary se snažil zabavit prováděním simulací, snahou odhadnout, co na něj u Ixionu čeká, co tam bude muset flotila udělat. Ale bylo to jen hádání a odpovědi měl přinést až přílet na Ixion.</p> <p>Ve chvíli, kdy se skokový bod k Ixionu přiblížil, se Geary snažil zaměřit pozornost na displej. Právě teď zobrazoval jen zastaralé syndické záznamy, které získali před časem v jiném hvězdném systému. Data stará několik desetiletí mu ukazovala relativně prosperující systém s planetou téměř ideální pro uživení rozumně velké populace a spoustu mimoplanetárních instalací a základen. Záznamy, určené pro obchodní lodě, neobsahovaly nic o možnostech obrany s výjimkou standardních varování, že je v případě kontaktu s vojenskými autoritami bezpodmínečně nutné dodržovat jejich instrukce.</p> <p>„Je něco špatně, pane?“ zeptala se ho kapitánka Desjaniová.</p> <p>„Jen přemýšlím, co tam je,“ přiznal se Geary. „A přemýšlím, proč hvězdný systém v tak dobrém stavu nedostal bránu hypersítě.“</p> <p>Odpověděla mu Viktorie Rionová z pozorovatelského křesla, odkud opět poslouchala vše, co se na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> dělo.</p> <p>„Mohla v tom být politika. V Alianci chtělo bránu mnohem víc planet, než bylo zdrojů na stavbu. V určité míře jsou rozdíly mezi planetami velmi malé. A tak se to stalo politickou záležitostí, záviselo to na tom, čí politici si dokázali vymanévrovat největší výhody.“</p> <p>Geary jasně viděl, jak Desjaniová s obličejem odvráceným od Rionové obrátila oči v sloup v mlčenlivém komentáři na téma politiků. Gearymu se podařilo zachovat nehybnou tvář a přikývl tak, aby to Rionová, ale s trochou štěstí ne Desjaniová, dokázala vzít jako souhlas.</p> <p>„Připravit na výstup ze skoku,“ oznámil jeden z důstojníků. „Pět… čtyři… tři… dva… jedna… výstup.“</p> <p>Šeď byla nahrazena černotou vesmíru a bílými tečkami hvězd. Ticho nahradilo řvaní poplašných signálů, jak senzory <emphasis>Neochvějného</emphasis> detekovaly poblíž nepřátelské lodě. Současně Geary pocítil, jak je jeho tělo vtlačováno do křesla, protože manévrovací systémy bitevního křižníku automaticky zahájily předem naplánovanou změnu kurzu, jež je měla dostat z minového pole. Systémy otáčely přídí lodi nahoru a zrychlovaly ji tak silně, až tlumiče setrvačnosti nedokázaly plně zablokovat všechny následky prudkého pohybu a posádka je částečně cítila na vlastní kůži.</p> <p>Příště by Syndikové mohli zkusit umístit minové pole i nad výstup ze skoku. Tentokrát se ale Geary divoce usmál, když viděl, jak jeho flotila zahýbá nahoru v tak ostrém úhlu, jak to jen lodě při současné rychlosti dokázaly. Senzory provádějící širokospektré skenování okolního vesmíru už odhalily malé anomálie, které odpovídaly přítomnosti maskovaných min, a označily na displeji minové pole společně s trasou, po jaké by flotila letěla po skoku bez změny kurzu. Geary rychle z hlavy odhadl, že kdyby flotila vyletěla ven vyšší rychlostí, nedokázala by se minám vyhnout včas.</p> <p>Ignoroval zbytek hvězdného systému a soustředil se jen na oblast několika světelných minut kolem skokového bodu. Chvíli mu trvalo, než uvěřil tomu, co uviděl. K nejhorší možné situaci v tomhle případu nedojde, i když se na ni připravoval. Hned za okrajem minového pole čekaly syndické válečné lodě. Čtyři bitevní lodě a čtyři bitevní křižníky, plus osm těžkých, ale jen tři lehké a sotva tucet el‑zetek, ve formaci tvaru konkávního disku soustředěného na střed skokového bodu. Cokoli, co by proletělo minovým polem, by s oslabenými štíty vrazilo přímo do formace, dřív než by stačily být zhodnoceny škody způsobené minami, natož alespoň provizorně opraveny. Ale…</p> <p>„Jsou jen světelnou minutu daleko a v nulové relativní rychlosti ke skokovému bodu,“ vydechla Desjaniová s úžasem.</p> <p>„Viděli, jak kapitán Geary porušuje pravidla,“ poznamenala Rionová suše.</p> <p>Desjaniová po Rionové střelila pohledem a pak přikývla.</p> <p>„Syndické nejvyšší velení vidělo nové způsoby boje, ale ještě je nepochopilo. Stejně jako bychom to nepochopili my, kdyby Syndikové našli velitele, který by znal staré metody Teď si Syndikové myslí, že nejlepší způsob, jak nás porazit, je dělat něco podobného, co už viděli, ale tlačit tu taktiku ještě dál.“</p> <p>„Myslíte si, že tohle se děje?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Vím to,“ prohlásila Desjaniová. „Udělali bychom to samé. Jsem si tím jistá. Ale když jdou do extrémů, nechápou smysl. Jedna věc je přiblížit se ke skokovému bodu natolik, abyste mohli udeřit přímo na vystupujícího nepřítele, poté co máte chvíli na zhodnocení jeho sil. Je něco naprosto jiného být natolik blízko, že nemáte čas reagovat, a navíc jste ztratili výhodu relativní rychlosti!“</p> <p>„Ano,“ souhlasil Geary, spokojený s tím, že Desjaniová analyzovala syndický postup, ale dokonce dokázala přiznat i slabinu, která by se mohla vyskytnout na její vlastní straně. „Naše flotila už má výhodu rychlosti. Ne velkou, ale na takovou vzdálenost stejně nemá nikdo čas zrychlit příliš, než se protivník dostane na dostřel.“</p> <p>Vedoucí sestava lodí alianční formace přelétala nad okrajem minového pole. Geary viděl, jak Syndikové začínají zrychlovat a otáčet formaci, aby se mohli soustředit na vedoucí jednotky jeho flotily. Okamžitě vydal rozkaz, aby jim to zkomplikoval: „Všem jednotkám alianční flotily, zrychlit na nula celá jedna světla, změnit kurz nahoru dva nula stupňů. Provést okamžitě.“</p> <p>Alianční formace zahnula ještě více, až se pohybovala skoro kolmo k ekliptice hvězdného systému Ixion. Lodě na konci formace, které právě vstupovaly do normálního vesmíru ještě v původním úhlu, nebudou schopné provést větší otočku a dostanou se poněkud mimo určenou pozici, ale to nebylo důležité.</p> <p>Syndický disk se zplošťoval, jak velké bitevní lodě ve středu formace zrychlovaly více než menší jednotky na okraji.</p> <p>„Měli mít bitevní lodě a křižníky na okraji,“ poznamenal Geary, „a místo toho je nacpali všechny do středu.“</p> <p>„Očekávali přece, že poletíme na jejich střed,“ namítla Desjaniová. „Jejich hlavní lodě by nikdy nepřijaly pozici na periferii formace, nedovolily by, aby čest být cílem útoku připadla lehčím lodím.“</p> <p><emphasis>Fajn, tak i Desjaniová stále podřizovala taktiku zachován</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis> cti jednotlivých velitelů, místo aby se soustřeďovala na vítězství v boji. Díky žijícím hvězdám, že i Syndikové takticky zhloupli stejně jako Aliance.</emphasis></p> <p>Syndikové v reakci na Gearyho manévr znovu naklonili formaci, otočili ji a zamířili na místo, kde se měl nacházet spodní roh alianční flotily. Geary si uvědomil, že se snaží provést letmý úder na nepodporované jednotky, stejně jako to udělala kapitánka Cresidová s operačním svazem Zuřivý u Sancere, nicméně bez vysoké relativní rychlosti, kterou Cresidová využila. Přesně tak, jak Desjaniová analyzovala rozmístění lodí u skokového bodu, i teď se snažili Syndikové kopírovat chování Gearyho flotily, aniž by pochopili základní smysl takového konceptu. Při mnohem nižší relativní rychlosti Syndikové směřovali do pozice, ve které je čeká pořádný výprask.</p> <p>A Geary měl v úmyslu přesně to udělat. Počkal, dokud se poslední jednotky jeho formace nedostaly nad okraj minového pole.</p> <p>„Všem jednotkám, zatočit formaci dolů na jedna jedna nula stupňů v čase jedna sedm. Změnit kurz dolů jedna jedna nula stupňů, levobok dva nula stupňů, čas jedna osm.“</p> <p>Syndikové stále mířili na místo, kde se měl nacházet spodní roh alianční formace, s rychlostí sotva poloviční oproti Gearyho lodím. Pak nastal čas jedna sedm a alianční lodě zamířily dolů přímo na syndickou trajektorii. Jak alianční lodě na novém kurzu zrychlovaly, zamířila široká strana hranolu aliančních subformací na bod přesně ve středu předpokládané syndické pozice.</p> <p>Protivníkův velitel buď byl, nebo nebyl hlupák, ale současná taktická situace mu nechávala jen málo možností, které byly navíc všechny špatné.</p> <p>„Myslíte, že se pokusí o další manévr?“ zeptala se Desjaniová vesele, jak se zaměřovací systémy <emphasis>Neochvějného</emphasis> začínaly soustřeďovat na blížící se syndický bitevní křižník. Důsledkem přeskupení byl teď blok lodí s <emphasis>Neochvějným </emphasis>ve středu celé formace poblíž bodu, kterým syndická flotila proletí kolem alianční, takže se zdálo jisté, že <emphasis>Neochvějný </emphasis>bude mít příležitost udeřit.</p> <p>„Pokud se pokusí proletět naší formací, dost možná nám zmate zaměřování natolik…“ zarazil se najednou Geary. „Co to sakra je?“</p> <p>Syndická formace se znovu začala otáčet kolem svého středu, současně se pokoušela změnit kurz nahoru a na jednu stranu, ale jeden těžký a jeden bitevní křižník neodhadly pohyby a musely zoufale manévrovat, aby se nesrazily. Při zoufalém manévrování poslal těžký křižník jiný bitevní do divoké otáčky nahoru a na stranu a pak vletěl přímo do trasy jedné ze syndických bitevních lodí.</p> <p>Masivní bitevní loď by normálně měla mít dost času, aby se kolizi vyhnula, ale její úhybný manévr přišel příliš pozdě a nebyl dostatečný. Bitevní loď narazila do těžkého křižníku celkem nízkou relativní rychlostí, která se ale stále měřila na stovky kilometrů za sekundu. Menší loď se změnila na oblak výparů a drobných trysek, zatímco bitevní loď přišla o štíty a byla odhozena stranou s levobokem rozervaným na kusy.</p> <p>Lehký křižník, snažící se vyhnout potácející se bitevní lodi, vrazil přímo do el-zetka a obě menší lodě se okamžitě vypařily.</p> <p>Během několika minut přišla syndická formace o tři lodě, čtvrtou měla ochromenou a celkově se změnila na chaotickou změť stále zrychlující na kontakt s alianční flotilou.</p> <p>„Copak nikdo z nich neví, jak řídit loď?“ zeptal se Geary, znechucený pohledem na katastrofu, přestože šlo o nepřátelské lodě.</p> <p>„Ne,“ odpověděla Desjaniová radostně. „Jsou mizerně vycvičení. Napáchali jsme Syndikům takové škody, že posílají do boje nezkušené jednotky. Gratuluji, pane.“</p> <p>Gratulace. Nepřipadlo mu to jako správný termín pro něco, co by tak jako tak byla jednostranná bitva, ale teď z toho byla čistá jatka. Syndické lodě se ani nesnažily obnovit formaci, místo toho se pokoušely rozptýlit. Kdyby byly dost daleko od alianční flotily nebo měly výhodu vyšší rychlosti, mohlo to uspět.</p> <p>Ale byly příliš blízko a alianční flotila se oproti nim pohybovala dvojnásobnou rychlostí.</p> <p>„Všem jednotkám, zaútočte na příležitostné cíle. Zahajte palbu, jakmile se dostanete na dostřel. Šetřete municí.“</p> <p>Alianční hranol proletěl zmateným rojem syndických lodí. Alianční lodě se záblesky opustilo několik salv přeludů, jež zamířily na cíle. Bitevní křižník, na který mířil <emphasis>Neochvějný,</emphasis> se snažil zrychlit přímo přes alianční formaci a ani se nepokoušel o úhybné manévry. Díky tomu byl ideálním cílem pro kartáčové střely z <emphasis>Neochvějného, Opovážlivého</emphasis> a <emphasis>Vítězného.</emphasis></p> <p>Náraz střel do čelního štítu syndického křižníku vyvolal sérii jasných záblesků, jak se kovové koule při kontaktu s polem štítu vypařovaly. Štíty se pod nárazy rozpadly a umožnily poslední části salvy <emphasis>Vítězného</emphasis> narazit do čelního pancéřování nepřátelské lodě a ozářit prostor dalšími záblesky světla, žáru a vypařeného kovu. Následná salva pekelných kopí ze tří aliančních křižníků prorazila syndický bitevník od přídě až na záď, zlikvidovala všechny jeho systémy a nejspíš zabila většinu posádky.</p> <p>Geary ani nevěděl, že celou dobu zadržoval dech. Vydechl a zanadával, když si uvědomil, že se soustřeďoval na jediný střet s nejbližším cílem, místo aby sledoval celou bitvu.</p> <p>Většina syndických lodí už byla ochromená. Tři zbývající el-zetka se snažila uletět z alianční formace s divokým manévrováním, jímž se pokoušely vyhýbat ostřelování ze všech stran. Dvě bitevní lodě dokázaly proniknout větší částí alianční formace, ale jejich štíty se rozpadaly a pancéřování bylo poškozené větším množstvím zásahů. Geary sledoval, jak jedna bitevní loď dostala dva přeludy do zádi a ztratila i zbývající pohonné jednotky.</p> <p>Nemohl dostat zbytek Syndiků a přitom udržet flotilu pohromadě, a tak Geary přepnul komunikátor, aby mohl mluvit k Syndikům: „Všem syndickým jednotkám, vzdejte se. Okamžitě vypněte štíty a deaktivujte zbraně, nebo budete zničeni.“</p> <p>Přepnul na jiný okruh a zavolal vlastním lodím: „Všem jednotkám alianční flotily s výjimkou subformací Kilo jedna devět a Kilo jedna deset, zahajte pronásledování nepřítele. Rozpustit formaci a zaútočit na nepřítele podle vlastního uvážení.“</p> <p>Poškozené lodě se zásobovači v subformaci Kilo jedna devět a bitevní lodě druhé divize v jádru subformace Kilo jedna deset z toho rozkazu nebudou mít radost, to bylo Gearymu jasné. Během okamžiku se dočkal reakce z <emphasis>Nepřekonatelného</emphasis>: „Pane, proč se nemůžeme zúčastnit pronásledování?“</p> <p>„Protože potřebuju někoho, kdo se postará, aby se Syndikům nepodařil případný sebevražedný útok na poškozené lodě v Kilo jedna devět. Jste v dobré pozici, abyste je mohli chránit, a ty lodě na vás spoléhají.“</p> <p>Spoléhaly na ně hlavně zásobovací lodě, ale Geary věděl, že bitevní lodě spíš přijmou úlohu eskorty svých bitevních sester.</p> <p><emphasis>„Orion, Majestátní</emphasis> a <emphasis>Válečník</emphasis> se dokáží postarat o cokoli syndického, co přežilo,“ hádal se s ním kapitán <emphasis>Nepřekonatelného.</emphasis></p> <p>Geary se opravdu nechtěl přít, zvlášť když byla druhá divize bitevních lodí šest světelných sekund daleko, což konverzaci kvůli prodlevám nesnesitelně natahovalo. Potřeboval sledovat bitvu. Jak ty stížnosti jen zarazit?</p> <p>„Je větší čest bránit zraněné druhy než vyhledávat slávu, kapitáne,“ prohlásil Geary. „Jsem si jistý, že <emphasis>Nepřekonatelný</emphasis> i ostatní bitevní lodě druhé divize jsou takové cti hodné a s nepřekonatelnou odvahou ji splní.“</p> <p>Kapitán <emphasis>Nepřekonatelného</emphasis> zamrkal, jako by ho to překvapilo.</p> <p>„Já…“</p> <p>„Děkuju vám, kapitáne,“ dodal Geary rychle. „Ujišťuju vás, že v budoucnosti bude druhá divize v čele boje, a děkuju za ochotu, s jakou současnou důležitou roli splníte.“</p> <p>Syndická bitevní loď, která přišla o pohon, stále bojovala. Několik baterií pekelných kopí střílelo na alianční lodě, jež na ni opakovaně nalétávaly a pomalu ji měnily na šrot. Druhá syndická bitevní loď poblíž vypustila houf záchranných modulů a pak explodovala.</p> <p>Geary cítil, jak ho setrvačnost táhne na stranu, protože kapitánka Desjaniová přikázala <emphasis>Neochvějnému</emphasis> provést prudkou zatáčku při pronásledování přeživších nepřátelských bitevních lodí. Prudká otáčka je relativní pojem, pokud se vztahuje na loď letící rychlostí blízké nula celá jedna světla, ale i tak široký oblouk vyžadoval od kompenzátorů <emphasis>Neochvějného</emphasis> práci na maximum.</p> <p>Dvě ze tří prchajících el-zetek už zahynuly. Třetí se roztočila po přímém zásahu přeludem a také začala vyhazovat záchranné moduly.</p> <p>Geary odtrhl oči od bitevní lodě dole na pravoboku, na niž mířil <emphasis>Neochvějný</emphasis>, a snažil se odhadnout, která nepřátelská loď by ještě mohla dělat problémy. Syndikové od počátku stáli proti velké přesile, jejich formace se rozpadla a už dávno ztratili naději na únik nebo alespoň na to, že Alianci způsobí větší škody. Vypadalo to, že jen jeden lehký křižník má nějakou šanci. Zrychloval takovým způsobem, až se musel Geary ujistit, že údaj přečetl napoprvé správně. Drží pohonné jednotky na plném nouzovém tahu. Jak dlouho to jejich pohon a kompenzátory setrvačnosti vydrží?</p> <p>Dlouho ne. Když se <emphasis>Neochvějný</emphasis> zaměřil na další nálet na syndickou bitevní loď, spatřil Geary, jak se prchající lehký křižník rozpadá, poté co jeho kompenzátory selhaly a zrychlení rozervalo nechráněnou loď na kusy. Raději ani nechtěl myslet na to, co se stalo s posádkou.</p> <p>Kapitánka Desjaniová se plně soustředila na syndickou bitevní loď, která právě přežila rychlý nálet <emphasis>Zuřivého, </emphasis>a snažila se zbývajícími zbraněmi odrazit opakované údery torpédoborců a lehkých křižníků, které kolem ní bleskově prolétaly a při každém průletu ji zasahovaly jedním nebo dvěma výstřely z pekelných kopí.</p> <p>„Zaměřovací priorita na zbývající zbraně,“ přikázala Desjaniová. „Palte, jakmile budete na dostřel.“</p> <p><emphasis>Neochvějný</emphasis> proletěl během okamžiku kolem nepřítele a automatické palebné systémy v kratičké chvilce, kdy byly ideálně na dostřel, napadly protivníkovy zbraňové systémy pekelnými kopími. Jen jediný syndický výstřel zasáhl štíty <emphasis>Neochvějného</emphasis> a bez následků byl zastaven.</p> <p>Ale většina výstřelů <emphasis>Neochvějného</emphasis> zasáhla. Syndické bitevní lodi zůstávala v provozu poslední baterie pekelných kopí. Když <emphasis>Neochvějný</emphasis> proletěl kolem syndické lodi, dostal se k ní <emphasis>Paladin</emphasis> a napumpoval do ní několik salv, čímž umlčel poslední baterii a zbavil nepřítele schopnosti manévrovat. <emphasis>Vzdej se,</emphasis> vyzýval Geary v duchu velitele ochromené syndické lodi, ze které sice vyskakovaly záchranné moduly, ale stále neoznámila kapitulaci.</p> <p>Bez ohledu na to, že už byla syndická loď vyřazená z boje, vypálil do ní <emphasis>Paladin</emphasis> z projektoru nulového pole ve chvíli nejbližšího průletu. Zářící koule se zahryzla hluboko do bezbranné bitevní lodě.</p> <p>Za <emphasis>Paladinem</emphasis> letěla jeho sesterská loď <emphasis>Dobyvatel,</emphasis> také pálící z pekelných kopí do pomalu rotujícího vraku, od kterého zoufale odlétaly záchranné moduly. Geary sledoval a cítil při pohledu na mučení bezbranného nepřítele narůstající hněv. Dokonce i Desjaniové to připadalo nechutné. Po vypálení vlastního nulového pole vystřelil <emphasis>Dobyvatel </emphasis>do vraku ještě dva přeludy.</p> <p>To poskytlo Gearymu možnost reagovat.</p> <p><emphasis>„Dobyvateli,</emphasis> šetřete munici na lodě, které jsou ještě hrozbou,“ vyštěkl.</p> <p>V dostřelu flotily ale už žádné takové nezbývaly. Rychlá kontrola stavového displeje to potvrdila. Geary změnil měřítko, aby znovu viděl celý systém Ixion, a pocítil zášleh vzteku.</p> <p>„Tak teď už víme, proč ty velké lodě měly s sebou tak málo el-zetek.“</p> <p>Desjaniová se také podívala.</p> <p>„Devět dalších ve skupinách po třech, rozmístěné u všech skokových bodů z Ixionu.“</p> <p>Geary zkontroloval jejich pozice.</p> <p>„Nejbližší skupina el-zetek je tři světelné hodiny daleko. Ještě ani nevědí, že jsme tady.“</p> <p>„Až k nim světlo tuhle bitvu donese, nebudou se zrovna bavit,“ poznamenala Desjaniová s úšklebkem na rtech.</p> <p>„Nejsem si jistý, jestli se tohle vůbec dá označit za bitvu. Fajn, žádná hrozba blíž než tři světelné hodiny. Složíme flotilu zase do formace, tedy za předpokladu, že se mi podaří přesvědčit třetí divizi bitevních lodí, jak zbytečné je plýtvat municí na mrtvé vraky.“</p> <p>„Přikažte jim, ať pošlou týmy dovnitř vraků na jejich finální likvidaci,“ navrhla mu Desjaniová. „To je otravná práce.“</p> <p>„Proč bych měl trestat posádky těch lodí?“ zeptal se Geary. Někdo se ale musel postarat o to, aby nemohli Syndikové vraky svých lodí ještě nějak použít.</p> <p>„Ale pravda, aspoň budou mít Casia a Midea nějakou dobu co dělat.“</p> <p>Připravil rozkaz, pak chvíli čekal, zatímco zkoumal hlášení o škodách. Moc jich nebylo, jelikož kolaps syndické formace zbavil nepřátelské lodě podpory a zanechal je bezbranné před koncentrovaným ostřelováním alianční přesily. Ale…</p> <p>„Sakra. Jak je možné, že je <emphasis>Titán</emphasis> poškozený?“</p> <p>Ze všech možných lodí, proč se to muselo stát zrovna <emphasis>Titánu</emphasis>?</p> <p>„Narazil na minu,“ všimla si Desjaniová. „Nedokázal zatočit dost rychle, aby se kompletně vyhnul minovému poli.“</p> <p>„Kapitánka Tyrosianová mě varovala, že se <emphasis>Titán</emphasis> hýbe jako opilé prase, když má sklady plné surovin,“ povzdychl si Geary. Odhodlal se přečíst si kompletní hlášení o škodách.</p> <p>„Není to zas tak hrozné, ale budeme muset snížit rychlost flotily, dokud <emphasis>Titán</emphasis> neopraví škody.“</p> <p>Bylo už opravdu na čase vrátit do flotily řád.</p> <p>„Všem jednotkám, přestaňte střílet, pokud nebudete pod palbou. Zaujměte formaci Delta dvě se středem kolem vlajkové lodě <emphasis>Neochvějný</emphasis>.“</p> <p>Geary seděl na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a sledoval, jak se jeho flotila vrací do formace. Snažil se přitom zjistit, co přesně ho trápí. Nešlo o zbývající Syndiky v Ixionu. I když ho devět zbývajících el-zetek štvalo, nemohl s nimi nic dělat. Jelikož jejich úkolem bylo zjevně sledovat alianční flotilu, utečou, pokud by je napadl, a nebudou vyhledávat beznadějný boj. Dvě skupiny el-zetek byly tak daleko, že ještě přílet alianční flotily ani neviděly. V systému pak už nebyly žádné lodě, o které by se musel starat. Ty obchodní nepředstavovaly žádnou hrozbu, a jak se systémem šířilo světlo ohlašující přílet Aliance, prchaly civilní lodě k nejbližším možným útočištím.</p> <p>Flotila dorazila k Ixionu ve vzdálenosti šesti světelných hodin od samotné hvězdy. Kromě hrstky těžebních a výrobních stanic rozesetých ve vnější části se Syndikové soustřeďovali na jedinou obyvatelnou planetu vzdálenou pouhých devět světelných minut od hvězdy. Jak se dalo čekat, Ixionu nepřítomnost brány hypersítě nepomohla, ačkoli mu to neuškodilo tolik jako jiným místům, která Geary viděl. Stále šlo o celkem prosperující systém a podle analýzy atmosféry a povrchu planety v něm žila spousta lidí a fungovalo hodně průmyslu.</p> <p>Kolem obývané planety kroužila orbitální základna, kterou senzory flotily označily jako pravděpodobně vojenskou, nicméně pro alianční flotilu nepředstavovala žádnou hrozbu. Geary už odeslal všem Syndikům v systému krátkou zprávu, ve které je varoval, aby se nepokoušeli nijak bránit průletu alianční flotily. Taky je upozornil, že v Daiquonu čekají na záchranu trosečníci ze zničených lodí.</p> <p>Tak v čem byl problém? Hlavní síly Syndiků v systému rozdrtili snadno. Až příliš snadno. To bylo ono.</p> <p>„Posádky syndických lodí byly naprosto nezkušené a nepřipravené k boji.“</p> <p>Kapitánka Desjaniová se po něm podívala a přikývla.</p> <p>„To je jasné.“</p> <p>„Byli ale umístěni tak, jako by Syndikové náš přílet k Ixionu očekávali.“</p> <p>„Ano, pane,“ zamračila se Desjaniová. „To nedává moc smysl, že? Pokud by věřili, že sem přivedete flotilu, proč by na nás nechali čekat nejméně zkušené jednotky?“</p> <p>„To je dobrá otázka. A nebyli to jen tak nějací obětní beránci, ale i bitevní lodě a křižníky. Proč by Syndikové zahazovali tak cenné lodě a posílali je proti nám?“</p> <p>Geary se obrátil za sebe do zadní části můstku a zeptal se: „Paní koprezidentko? Co si o tom myslíte?“</p> <p>„Myslím, že nejdřív potřebuji něco vysvětlit,“ odpověděla Rionová. „Víte, že Syndikové byli nezkušení, na základě jejich chování. Pamatuji si na něco podobného ze Sancere. Několik syndických lodí se sotva vyhnulo kolizím. Ale tohle bylo mnohem horší.“</p> <p>„Formace u Sancere byla složená z nových lodí se sotva vycvičenými posádkami,“ vysvětlila Desjaniová. „Myslím, že podobně jako tady, ale v Sancere měli přece jen trochu lepší výcvik.“</p> <p>„Takže?“ pokračovala Rionová. „Proč by na tom mělo záležet? Jak mohou posádky ovlivnit, co lodě dělají, když jsou vydány manévrovací rozkazy? Nejsou snad pohyby válečných lodí ovládány automatizovanými systémy?“</p> <p>Geary přikývl a uvědomil si, že to je velmi rozumná otázka.</p> <p>„Správně. Při rychlostech, s jakými lodě létají, je téměř šílené pokoušet se o ruční manévrování.“</p> <p>„Proč by teda úroveň výcviku a zkušeností měla mít takový vliv?“</p> <p>Desjaniová promluvila jako instruktorka, aniž by si uvědomovala, jak moc takový tón Rionovou štve: „Existují tři úrovně výcviku a zkušeností s manévrováním lodí. Nejméně zkušení prostě nevěří automatickým systémům, jelikož všichni víme, že takové systémy mohou dělat chyby. Největší problémy vznikají, když se do hry dostanou relativistické účinky, protože lidské instinkty přestávají fungovat správně. Máme pocit, že manévrovací systémy nefungují správně, protože naše smysly a zkušenosti v mnohem pomalejším prostředí neodpovídají tomu, co při desetině rychlosti světla vidíme a cítíme.</p> <p>U posádek na nejnižší úrovni zkušeností hrozí pravděpodobnost zpanikaření nejvíce. Snadno se mohou rozhodnout, že manévrovací systém dělá velkou chybu, a tak se pokusí o ruční řízení,“ mávla Desjaniová rukou k displeji. „Sama jste to viděla. Trvá docela dlouho, než se posádka naučí dost, aby pochopila, že manévrovací systémy vědí, co dělají, a pochopí, co se stane, když se je pokusí odpojit. To je druhá úroveň zkušeností. Ti, kteří vydrží dost dlouho, si časem uvědomí, že i nejlepší automatický systém se občas splete nebo udělá chybu, takže je ho ve vzácných případech potřeba vypnout. Pak ale víte, kdy převzít řízení a co dělat, což je třetí úroveň zkušeností.</p> <p>Správně, pane?“ usmála se nakonec Desjaniová na Gearyho.</p> <p>„Za mých dob to bylo takhle. Chce to strávit spoustu času létáním při nula jedna až nula dva světla, aby si člověk vypěstoval instinkty potřebné k hlídání automatizovaného systému. Říkám instinkty,“ dodal k Rionové, „protože se to musí dít na podvědomé úrovni. Není dost času, aby to naše vědomí dokázalo zpracovat. A i pak by se jen hlupák pokoušel vypnout automat v bojové situaci, kdy přes sebe prolétávají dvě různé formace. Než si uvědomí, že do něčeho narazí, je z něj už plasma v obrovské explozi.“</p> <p>„Děkuji,“ odpověděla Rionová suše. „V tom případě je odpověď na vaši otázku zjevná. Mysleli si, že byste sem mohl s flotilou přiletět, ale nepovažovali to za nejpravděpodobnější místo. Mohlo podle nich být klidně nejméně pravděpodobné. Nechali tady něco jen tak pro všechny případy, ale nečekali, že by se lodě dostaly do boje.“</p> <p>Geary se podíval po Desjaniové, která přikývla.</p> <p>„To zní rozumně. Ale proč předpokládat, že tohle byl nejméně pravděpodobný cíl naší flotily?“</p> <p>Rionová máchla rukou v přehnaném gestu a pronesla značně nadneseným tónem: „Protože velký Black Jack Geary už opakovaně ukázal, že neutíká přímo na alianční území. Pohybuje se opatrně, snaží se vyhnout zjevným cílům a upřednostňuje ty, které Syndikové nejspíš nebudou považovat za pravděpodobné.“</p> <p>To dávalo smysl.</p> <p>„Snaží se odhadnout má rozhodnutí na základě toho, co jsem prozatím dělal. Jenže v tomhle případě jsem se rozhodl pro něco neobvyklého.“</p> <p>„Neobvyklého je jeden z možných termínů,“ souhlasila Rionová sarkasticky.</p> <p>„Fungovalo to,“ instinktivně bránila Desjaniová velitele ostrým tónem.</p> <p>„Ale nemůžeme se spolehnout, že to bude fungovat i příště,“ odpověděla stejně ostře Rionová. „Jak vidíte, první ze syndických lovců-zabijáků už míří ke skokovým bodům. Doveze velení zprávy o pozici naší flotily a Syndikové v trase uvidí nový vzorec.“</p> <p>„Ano,“ uťal Geary rychle hádku dřív, než stačila narůst. „Obě máte pravdu.“</p> <p>To prohlášení nicméně ani jednu z nich neuspokojilo.</p> <p>„Musím si promyslet náš další cíl. Děkuju vám za názory, kapitánko Desjaniová a paní koprezidentko.“</p> <p>Postavil se, celý ztuhlý z dlouhého sezení v křesle, ve kterém čekal na přílet flotily na Ixion.</p> <p>Rionová se také postavila a doprovodila Gearyho pryč z můstku. Čekala, dokud nebyli v chodbě na chvíli sami, než znovu něco řekla: „Příště to fungovat nebude.“</p> <p>„Říkal jsem vám, že si to musím promyslet,“ odpověděl Geary poněkud tvrdším tónem, než měl v úmyslu.</p> <p>„Moc přemýšlení nebude třeba. Vím, že nejbližší hvězda na přímce k aliančnímu území je T’negu. Pokud tam poletíme, flotila skončí v mnohem horší pasti, než na jakou jsme narazili tady.“</p> <p>„Možná máte pravdu.“</p> <p>„Já mám pravdu! I když neznám všechny drobné detaily o flotile, o kterých se se svou kapitánkou Táňou Desjaniovou tak rádi bavíte!“</p> <p>Zastavil se a sežehl Rionovou pohledem.</p> <p>„Jde o tu otázku o zkušenostech? Zeptala jste se a my odpověděli. A máte se přece snažit vyvrátit pomluvy, že na Desjaniovou žárlíte!“</p> <p>„Já žárlím?“ zavrtěla Rionová hlavou s úsměvem, který ale zůstal jen na tváři, do očí se nedostal. „To ne. Jen chci, abyste nezapomněl, že kapitánka Desjaniová uctívá vesmír, jímž jste proletěl. To ovlivňuje rady, jaké vám dává. Nedokáže si představit, že byste mohl selhat.“</p> <p>„To je…“ zarazil se Geary a násilím se ovládl. „Dobrá, uznávám, že je důležité na to pamatovat. Nezapomněl jsem na to. A teď, opakuju, ještě jsem se nerozhodl, kam odsud poletíme. Počkejte, prosím, až se rozhodnu, než mi zase oznámíte, jak strašně se pletu.“</p> <p>„S radostí si na to počkám,“ povzdychla si Rionová a projela si jednou rukou vlasy. „Já se snažím nebýt mrcha. Mám strach. Ten skok k aliančnímu území nám prošel lépe, než jsme měli právo doufat. I vás to překvapuje, že ano? Díky, že to přiznáte. Mezi sebedůvěrou potřebnou k efektivnímu velení flotile a přehnanou sebedůvěrou, která by ji mohla zničit, vede jen tenká hranice.“</p> <p>V jejím hlase už nezněla ani stopa výsměchu nebo hněvu, alespoň Geary žádné nezachytil, a tak odpověděl stejným rozumně znějícím tónem.</p> <p>„Já to chápu. Vím, že potřebuju někoho, kdo bude o mých rozhodnutích přemýšlet.“</p> <p>„Někoho, kdo ví, že jste jen člověk,“ zdůraznila to Rionová.</p> <p>„Vím, že nejsem to, za co lidi Black Jacka považují.“</p> <p>„To si uvědomuji. Ale…“ tentokrát se Rionová zamračila. „Vy na něj žárlíte?“</p> <p>To ho naprosto překvapilo.</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Žárlíte na Black Jacka? Velkého hrdinu, který dokáže zvítězit v jakékoli bitvě? Chcete prokázat, že byste mohl být stejně dobrý jako on?“</p> <p>„Ne! To je směšné!“</p> <p>„Opravdu?“</p> <p>Rionová Gearyho chvíli mlčky pozorovala.</p> <p>„Mnozí z vašich nejoddanějších, dokonce i někteří kapitáni, si zidealizovali Black Jacka, ne vás. A to musí frustrovat každého člověka.“</p> <p>„Někteří kapitáni už dnes vědí, kdo jsem.“</p> <p>Ale Geary si nemohl pomoct a musel o tom přemýšlet. Naštval se pokaždé, když někdo vytáhl Black Jacka. Skoro jako by byl mýtus rivalem opravdového muže.</p> <p>„Nemyslím si, že bych se snažil komukoli něco dokazovat.“</p> <p>„Díky, že jste mi to objasnil. Jen chci, abyste věděl o tom, že žárlivost na Black Jacka by mohla ovlivňovat vaše myšlenkové pochody.“ Rionová zavrtěla hlavou a dodala: „Myslím, že tenhle útěk k aliančnímu území byl nebezpečný. Prozatím to fungovalo, ale uvízli jsme na Ixionu a kolem nás se zase stahují Syndikové. A já teď přemýšlím, jestli jste to neudělal z části i proto, že tohle by přikázal Black Jack.“</p> <p>Možná že ano. Přece jen byli kapitáni flotily znovu neklidní a chtěli vidět nějaký pokrok při návratu domů, chtěli provést něco odvážného, ne opatrného. To věděl a dal jim, co chtěli.</p> <p>„Nemůžu ignorovat, co si důstojníci ve flotile přejí a po čem touží. To víte.“</p> <p>„To vím. Ale oni potřebují přemýšlivého rozumného kapitána Johna Gearyho, ne hrdinu Black Jacka.“ Ustoupila o krok a dodala: „Přemýšlejte o tom, co jsem vám řekla. A teď mě omluvte, musím zjistit, jak se daří lodím Callaské republiky. Pokud bude všude klid, uvidíme se večer.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p>Sledoval, jak Rionová odchází, a pak zamířil do vlastní kajuty. <emphasis>Snažím se překonat Black Jacka nebo se mu vyrovnat? Ne. Ačkoli je ta legenda otravná, dává mi i páky, díky nimž jsem flotilu dostal až sem. Není to o tom, že bych se snažil přechytračit Black Jacka. Ne, snažím se přechytračit Syndiky, a to už od chvíle, kdy jsem převzal velení. Teď už Syndikové viděli z mé práce dost, aby se mohli pokusit přechytračit mě. Jak mám zároveň přechytračit sám sebe i je?</emphasis></p> <p><emphasis>Musím si promluvit ještě s někým. Ale s kým? Duellos, Tulev, Cresidová, všichni by mi dali dobré rady, ale byly by to rady důstojníků vycvičených přemýšlet způsobem, jaký Syndikové znají. Rionová je mazaná politička, ale když jde o vojenské akce, má omezení. Desjaniová… Rionová má pravdu. Táňa Desjaniová si nemyslí, že bych mohl udělat špatné rozhodnutí.</emphasis></p> <p><emphasis>Koho ještě mám k dispozici? Nemůžu se na radu zeptat svých protivníků, navíc bych jen těžko dokázal respektovat rady od lidí, jako jsou Midea, Casia, Numos nebo Faresová.</emphasis></p> <p><emphasis>Nebo Falco.</emphasis></p> <p><emphasis>Falco.</emphasis></p> <p><emphasis>Rionová by mě zabila.</emphasis></p> <p><emphasis>Ale zajímalo by mě, co by mi poradil Falco. Ten chlap je šílený idiot, ale… pokud hledám variantu, která by se naprosto lišila od toho, co bych udělal normálně…</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p>7.</p> <p>„Jak se vede kapitánu Falcovi?“ zeptal se Geary profesionálním bryskním tónem, ve kterém ale nechal zaznít obavy o svého druha důstojníka. Nechtěl, aby si to někdo vyložil tak, že se Falcovi vysmívá.</p> <p>Lodní doktor na obrazovce se zamračil.</p> <p>„Je šťastný.“</p> <p>Což mohlo znamenat jen to, že Falco je nadále naprosto šílený. Pokud by si uvědomoval, že je zatčený a nevelí flotile, řval by vzteky.</p> <p>„Léčí ho?“</p> <p>„Je udržován ve stabilizovaném stavu,“ odpověděl doktor. „Takové jsou naše rozkazy a také je to obvyklá procedura, když není možné kontaktovat nejbližšího příbuzného kvůli rozhodnutí ohledně léčby. Bráníme dalšímu zhoršení stavu a zajišťujeme, aby se nestal násilnický vůči okolí nebo sobě samému. Většinu času tráví vytvářením plánů na tažení a dohlížení na administrativní potřeby virtuální flotily, ke které má přístup.“</p> <p>„Když jsem se ptal naposledy, lékaři ještě prováděli testy a vyhodnocovali stav kapitána Falca. Můžete mi už říct, jestli ho bude možné vyléčit?“ zeptal se Geary, i když si nebyl jistý, jestli chce znát odpověď.</p> <p>„Vydržte, podívám se na jeho záznam.“</p> <p>Doktorův obraz zmizel a byl nahrazen obrázkem pracujících lékařů! Geary se snažil kvůli doktorovu přístupu nenaštvat, jelikož i před sto lety za Gearyho časů se lékaři k normálním lidem tak chovali. A dalo se čekat, že jim to vydrží ještě několik tisíc let.</p> <p>Konečně se znovu objevil doktorův obraz.</p> <p>„Léčení je možné. Pravděpodobně, řekl bych. Některé příznaky,“ dodal doktor. „Mohli bychom značně oslabit jeho sebeklamy, ale podle toho, co jsem četl v záznamech kapitána Falca, trpěl dlouhodobými problémy dávno před tím, než byl svěřen do mé péče. Jeho stav se pro něj už stal normálním a pouhá korekce fyzických problémů a návrat k realitě, před níž utekl v důsledku neustálého stresu, by zažité myšlení kapitána Falca nijak výrazně nezměnily.“</p> <p>„Dlouhodobé problémy? Myslíte něco, co se u kapitána Falca vyvinulo, když byl v zajetí Syndiků?“</p> <p>„Ne, ne,“ opravil ho lékař poněkud podrážděným způsobem, který používali doktoři vždy, když narazili na nelékařskou část populace, snažící se pochopit tajemství medicíny. „Dlouhodobé. Ještě před tím, než kapitán Falco upadl do zajetí Syndikovaných světů, trpěl mentálním problémem, v jehož důsledku se považoval za muže mimořádných schopností, který by dokázal převzít alianční flotilu a vyhrát celou válku. Je to běžnější, než si možná uvědomujete,“ poučoval ho doktor, který zjevně dávno zapomněl, že mluví s velitelem flotily.</p> <p>„Vážně?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Ach ano. Je to tak běžný problém, že dostal vlastní jméno už před několika desetiletími.“</p> <p>„Jméno?“</p> <p>„Jistě! Říká se tomu Gearyho komplex.“</p> <p>Doktor se zarazil, zamračil se a pátravě se na Gearyho podíval.</p> <p>„To jste vy, že?“</p> <p>„Když jsem si to naposledy kontroloval, tak ano,“ odpověděl Geary a přemýšlel, kolik důstojníků za sto let války tímto komplexem trpělo.</p> <p>Doktor zamyšleně přikývl a pozoroval Gearyho, jako by očekával, že mu každou chvíli půjde pěna od pusy.</p> <p>„No tak to byste měl přesně vědět, o čem mluvím.“</p> <p>Geary se málem rozesmál, ale zaváhal. Dovedl si představit, co by mu právě teď řekla Viktorie Rionová, a částečně by měla pravdu. Opravdu věřil, že je na post velitele flotily nejlépe kvalifikovaný. Ale bylo to proto, že mohl využít svou legendu, aby udržel lodě pohromadě, a trénink přinesený ze zapomenuté minulosti, aby vyhrával. Nebylo to založené na nerealistickém ohodnocení vlastních schopností, ani na víře, že jen on sám by mohl vést flotilu k vítězství. A nebylo to o tom, že by se snažil vyrovnat legendě o Black Jackovi.</p> <p><emphasis>Nejsem jako Falco a ani nechci být jako Falco. Rozdíl mezi námi je právě ten důvod, proč chci s Falcem mluvit.</emphasis></p> <p>Nakonec pokrčil rameny.</p> <p>„Možná, doktore. Ale já flotile ve skutečnosti velet nechci. Neměl jsem na výběr. Byl jsem služebně nejstarší a musím plnit povinnosti.“</p> <p>Doktor přikývl způsobem, jakým psychiatři s pacienty souhlasí vždy.</p> <p>„Pochopitelně. Všichni říkají něco podobného. Povinnost. Zodpovědnost. Nutnost zachránit Alianci. A tak dál.“</p> <p>Geary si povzdychl, tahle konverzace mu příliš zalézala pod kůži.</p> <p>„Mou zodpovědností je zachraňovat životy, doktore, a pokud se podíváte do databáze flotily na služební záznamy, snadno zjistíte, že jsem služebně nejstarší kapitán, a to s jasným náskokem.“</p> <p>Byl povýšen na kapitána před sto lety. In memoriam, protože se věřilo, že zemřel u Grendelu, nicméně řády flotily se o nic takového nestaraly. Jakmile ho našli živého, seniorita se počítala.</p> <p>„Mohu přikázat léčení kapitána Falca? Aby se vrátil zpátky do reality.“</p> <p>„Pokud jste velitel flotily, můžete. Vaše rozhodnutí bude pochopitelně přezkoumáno autoritami Aliance.“</p> <p>Mělo by být snadné rozhodnout se. Proč nechat muže v zajetí šílenství? Nicméně Falco byl zatčen a čekalo ho obvinění z mnoha přečinů proti řádům flotily a aliančním zákonům, za které se dával trest smrti. Pokud bude vyléčen, bude se muset postavit realitě mnohem horší, než jsou iluze, v nichž je šťastný. Jenže jakým právem se mohl někdo rozhodnout nevyléčit ho, když tu možnost měl?</p> <p>„To není snadné rozhodnutí,“ prohlásil nakonec Geary těžce.</p> <p>„Doporučoval bych to nedělat,“ odpověděl doktor. „S ohledem na všechny okolnosti případu kapitána Falca by se mohl po konfrontaci s realitou stát zoufalým a pravděpodobně by se u něj projevily sebevražedné tendence. Bude mu mnohem lépe v plně vybaveném a specializovaném ústavu, kde léčba proběhne s lepší nadějí na úspěch.“</p> <p>To byla cesta ven, ve kterou Geary doufal. Nebude se muset rozhodovat sám.</p> <p>„Nevidím důvod, proč jít proti vašemu doporučení, doktore. Postarejte se, prosím, abych byl informován, kdyby se doporučení změnilo, případně kdyby se změnil nebo výrazně zhoršil stav kapitána Falca.“</p> <p>„Předpokládám, že to bych mohl. Ano, jste velitel flotily, máte přístup k takovým informacím.“</p> <p>„Děkuju vám. Rád bych navštívil kapitána Falca, ve virtuálním režimu.“</p> <p>„Navštívil?“ zeptal se doktor překvapeně.</p> <p>„Má kapitán Falco hodně návštěv?“</p> <p>„Je zatčený. Víte o tom?“</p> <p>„Ano,“ odpověděl Geary trpělivě. „To já jeho zatčení rozkázal.“</p> <p>„Ach ano. A teď ho chcete vidět?“</p> <p>„Vidět a mluvit s ním.“</p> <p>Doktor se zamračeně zamyslel a pak přikývl.</p> <p>„Pro pacienty s problémy kapitána Falca není návštěva kontraindikována, a jelikož nebudete fyzicky přítomen, nedojde k riziku tělesného zranění ani u jednoho z vás. Nicméně bych vám radil, abyste se ho nesnažil násilím seznámit s jeho reálným stavem.“</p> <p>„Nic takového nemám v úmyslu. Předpokládám, že software v konferenční místnosti flotily mi umožní virtuální návštěvu v kajutě kapitána Falca. Dejte mi spojení a potřebné přístupové kódy.“</p> <p>To vyvolalo další zamračení se a varování ohledně zdravotních procedur a soukromí, nicméně doktor nakonec informace, které Geary potřeboval, vydal. S ulehčením přerušil spojení a zamířil do konferenční místnosti. Cestou se snažil bojovat s narůstajícími chmurami.</p> <p>Nerad přemýšlel o tom, co se Falcovi stalo. Částečně chtěl Falca nenávidět za to, že zbytečně způsobil zkázu lodí a smrt jejich posádek. Částečně toho chlapa litoval. A částečně se obával, kolik škod ještě mohl Falco napáchat, kdyby se vrátil do reality, nebo alespoň do té verze, v níž dlouhodobě přežíval.</p> <p>Geary se postaral, aby byla konferenční místnost uzamčená jeho vlastním kódem, aktivoval software na nejvyšší úroveň zabezpečení a pak zadal kódy potřebné ke komunikaci s Falcem.</p> <p>O chvíli později před ním stál obraz kapitána Falca v bezchybně střižené uniformě a tvářil se, jako by byl vyrušený uprostřed něčeho důležitého. Falco se rozhlédl a pak se zadíval na Gearyho.</p> <p>„Ano?“</p> <p>Po chvíli se Falcův výraz změnil z podrážděného na nacvičený automatický kamarádský úsměv, který si Geary pamatoval.</p> <p>„Kapitáne Falco, chtěl bych se vás zeptat, jestli máte čas probrat několik věcí,“ začal Geary opatrně.</p> <p>„Čas? Velitel flotily má spousty povinností, víte,“ poučil ho Falco, jenže pak mu znovu věnoval zářivý úsměv. „Ale pro kolegu důstojníka si vždycky chvilku najdu. Přikázal jsem mariňácké čestné stráži před mou kajutou, aby pustili dovnitř každého důstojníka, který by se mnou chtěl mluvit.“</p> <p>Jak doktor říkal, Falco stále věřil, že velí flotile. Dokonce si zdůvodnil přítomnost hlídačů tak, že má před dveřmi čestnou stráž odpovídající jeho postavení. Poznal vůbec Gearyho?</p> <p>„Je to operační otázka, ohledně manévrů flotily.“</p> <p>„Ano. Jistě. Zkoumal jsem situaci. Ještě jsem se nerozhodl, kam odsud poletíme.“</p> <p>Odpověď byla natolik blízká tomu, co řekl Geary Rionové, až sebou málem škubl, ale dokázal se ovládnout.</p> <p>„Můžu?“ zeptal se Falca a aktivoval hvězdnou mapu okolní oblasti. Falco se na mapu sebevědomě zadíval, jako by ji už znal nazpaměť.</p> <p>„Flotila se nachází u Ixionu.“</p> <p>„Jistě. Ofenzíva probíhá velmi dobře,“ prohlásil Falco.</p> <p>„Ach… ano. A teď míříme zpátky na alianční území.“</p> <p>„Hmmmm,“ studoval Falco displej a na chvíli se tvářil zmateně. „Hypersíť. Syndická hypersíť.“</p> <p>„Můžeme ji použít,“ potvrdil Geary. „Jenže Syndikové se pokusí zničit každou bránu dřív, než se k ní dostaneme.“</p> <p>„Ano, jistě.“ řekl Falco a ukázal na mapu: „Přímá trasa na alianční území vede přes T’negu. Ale tam my nepůjdeme.“</p> <p>Geary čekal, že Falco prohlásí T’negu za jediný rozumný cíl.</p> <p>„Ne?“</p> <p>„Jistěže ne,“ přidal Falco zářivému úsměvu ještě několik kilowattů. „Je to past! Zjevné, copak to nevidíte?“</p> <p>Geary přikývl, ačkoli to neviděl.</p> <p>„Miny. Systém jimi bude posetý,“ prohlásil Falco a náhle jeho úsměv povadl. „Miny.“</p> <p>Gearyho napadlo, jestli si Falco vzpomněl na škody, které mu způsobilo syndické pole u Vidhy.</p> <p>Gearyho nenapadla možnost, že by Syndikové v T’negu rozseli velké množství min, ale dávalo to smysl. Cesta k Alianci vedla právě tím systémem. Pokud by pokračoval daným způsobem, bylo T’negu jediná možnost. V systému nebyla žádná obyvatelná planeta a jen několik málo Syndiků v podzemních městech na planetě s nedostatečným slunečním svitem a prakticky nulovou atmosférou. Všechny skokové body v systému mohly být důkladně zaminované nejen jedním polem, ale Syndikové je klidně mohli proměnit v úplné bludiště, jehož velikost omezovaly pouze jejich zásoby min.</p> <p>Falco stále zíral na mapu, ale nic dalšího neříkal.</p> <p>„Kam bychom tedy měli letět?“ zeptal se ho Geary.</p> <p>„Kam?“ zamrkal Falco a podíval se po Gearym, pak se vrátil k mapě.</p> <p>„Lakota.“</p> <p>„Lakota? V Lakotě je brána hypersítě. Syndikové budou moci systém snadno posílit.“</p> <p>„Přesně tak! Vědí, že my to víme! Proto ho nebudou potřebovat posílit! Budou si myslet, že se tam neodvážíme!“ usmál se Falco triumfálně. „Překvapíme je.“</p> <p>Geary se snažil pochopit Falcovo vysvětlení. Z určitého úhlu dávalo smysl. A rozhodně by to nebylo něco, co by napadlo Gearyho. Měl Falco pravdu? Syndikové zjevně pociťovali ztráty, které jim alianční flotila způsobila v posledních několika měsících. Ztratili hodně lodí. Riskovali by slabou ochranu Lakoty, kdyby věřili, že se tam alianční flotila neopováží?</p> <p>Falco nevěděl o zničení brány hypersítě v Sancere, netušil, že Syndikové už předvedli ochotu zničit bránu hypersítě, jen aby se nedostala do rukou Aliance. Jenže Syndikové věděli, že to Aliance ví.</p> <p>„Bránu hypersítě bude chránit syndická formace,“ poukázal na problém Geary. „Nemohou si dovolit nemít v systému aspoň malou flotilu.“</p> <p>„Ale jistě,“ mávl Falco zamítavě rukou. „Nic, co bychom nezvládli. Snadno ty obránce zničíme, změníme obývané planety v hromadu popela a pak odletíme, jak se nám bude chtít.“</p> <p>Možná, i když Geary neměl v úmyslu bombardovat civilní cíle. Materiály z Balduru, které mu ukázal poručík Iger, jen potvrdily jeho přesvědčení, že se strategie neomezené války Alianci vymstí. Průměrný občan Syndikovaných světů se bál Aliance, bál se zničení svého domova, a tak bojoval o to více, aby Alianci porazil. Dával ale zbytek Falcových argumentů smysl? Byl v tomhle případě Falco šíleně mazaný, ne jen šílený?</p> <p>Geary studoval mapu. Pomocí skokových motorů se z Lakoty dalo dostat na tři další hvězdy kromě Ixionu.</p> <p>Mohlo by to fungovat.</p> <p>„Děkuju vám, kapitáne Falco. Omlouvám se, že jsem vás rušil.“</p> <p>Falco se znovu usmál a Geary ucítil kvůli podvádění psychicky nemocného muže výčitky svědomí.</p> <p>„Jste jinak v pořádku?“</p> <p>Falco se mírně zamračil.</p> <p>„V pořádku? Ano, jistě. Kromě toho, že na mě působí stres velení. Víte, jaké to je, ale je mi ctí, že můžu jakýmkoli způsobem sloužit Alianci. Je to moje povinnost,“ dodal a na rty se mu opět vrátil úsměv.</p> <p>„Potřebujete něco?“</p> <p>„Měli bychom co nejdřív zorganizovat konferenci flotily. Postaráte se o to, kapitáne…?“</p> <p>„Geary.“</p> <p>„Vážně? Nějaké příbuzenstva s legendárním hrdinou?“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„Ano, vlastně jsme příbuzní.“</p> <p>„Úžasné. A teď mě omluvte, povinnosti volají,“ propustil ho Falco a nejistě se rozhlédl.</p> <p>Geary přerušil spojení a Falcův obraz zmizel. <emphasis>Sakra. Zatraceně.</emphasis></p> <p>„Lakota?!“ vyjela na něj Viktorie Rionová způsobem, který neměl daleko k vzteklému řevu. „Kde jste na ten nápad přišel?“</p> <p>Najednou se jí na tváři objevilo zděšení.</p> <p>„Vy jste odpoledne mluvil s kapitánem Falcem. To vám navrhl on? A vy jste ho poslechl?“</p> <p>„Já…“ zarazil se Geary a zíral na ni. „Vy víte, že jsem mluvil s Falcem? Dal jsem ten hovor pod nejvyšší bezpečnostní pečeť!“</p> <p>„Nevím, co jste mu říkal, pokud vás to uklidní,“ řekla Rionová, odvrátila se a třásla při tom hlavou. „Prosím, řekněte mi, že jste od něj nechtěl radu.“</p> <p>„Ne těmito slovy,“ řekl Geary defenzivně. Věděl, že Rionová má všechny důvody být na něj naštvaná. „Chtěl jsem vědět, co by udělal on.“</p> <p>„Něco pitomého! To bych vám dokázala říct i já!“</p> <p>„Nechtěl letět na T’negu.“</p> <p>Rionová se prudce obrátila zpátky ke Gearymu a zadívala se na něj přimhouřenýma očima.</p> <p>„Falco si myslí, že T’negu je past.“</p> <p>Rionová rozhodila rukama.</p> <p>„Konečně se na něčem s kapitánem Falcem shodnu. Nikdy bych nečekala, že se to stane.“</p> <p>Geary se ujistil, že jsou dveře jeho kabiny zamčené. Nechtěl, aby tuhle část debaty někdo vyslechl.</p> <p>„Podívejte, já bych na Lakotu neletěl.“</p> <p>„Tak na ni nepoletíme.“</p> <p>„Syndikové nejspíš vědí, že bych tam neletěl,“ vysvětlil Geary se vší trpělivostí, jakou dokázal dát dohromady. „Vědí, kam asi poletím, na jednu z dalších hvězd v dosahu Ixionu. Vědí, kam flotila poletí, pokud bude pokračovat po nejkratší trase domů. Lakota nespadá ani do jedné skupiny.“</p> <p>„Protože letět tam je pitomé!“</p> <p>„Syndikové vědí, že letět tam by bylo pitomé, a my víme, že to je pitomé, takže to je to poslední, co by od nás čekali!“</p> <p>Rionová na něj jen zírala.</p> <p>„Vy to myslíte vážně.“</p> <p>„Ano!“</p> <p>Geary nervózně přešel sem a tam a pak se zastavil a obrátil se k hvězdné mapě. Vycentroval ji na Ixion.</p> <p>„T’negu je pro nás příliš jasný cíl. Nemůžeme tam letět, aniž bychom předpokládali, že jsou všechny skokové body zasypané mnohem větším počtem min, než kolik jich na nás čekalo tady. Vrátit se na Daiquon by nám nijak nepomohlo, jen by to ublížilo morálce a mohlo by nás to zavést přímo do náruče syndické flotily, která nás pronásleduje po naší vlastní trase. Vosta by nás nasměrovala nahoru a zpátky na syndické území a odtamtud se dá skočit jen ke dvěma dalším hvězdám. Kopara nás zavede stranou, nezískáme ani neztratíme vzdálenost od domova, ale skokovým motorem se odtamtud dostaneme jen na jednu další hvězdu. Dansik, podle naší rozvědky a záznamů, jež se nám podařilo získat, je oblastní vojenské velitelství a určitě bude silně chráněné. Takže zbývá Lakota.“</p> <p>Rionová přeletěla pohledem z displeje na Gearyho s pečlivě kontrolovaným výrazem, pak se znovu zadívala na mapu.</p> <p>„Kam by letěl kapitán Geary?“</p> <p>„Na Vostu,“ zamračil se Geary na mapu. „Abych unikl pronásledovatelům.“</p> <p>„Ale Syndikové už vás viděli více než jednou vracet se takovým způsobem.“</p> <p>„Jo.“</p> <p>„Napadlo by je, že poletíte na Koparu?“</p> <p>„Těžko říct. Stačilo by jim umístit silnou flotilu jen do dvou hvězdných systémů a dostali by nás do pasti. Bylo by fajn, kdyby mě považovali za takového pitomce, ale nemůžeme se na to spolehnout.“</p> <p>Rysy Rionové ztvrdly.</p> <p>„Dokázal jste nás dostat na Ixion, kde se vám nelíbí žádná další možnost.“</p> <p>Málem na ni vztekle zasyčel, ale pak si uvědomil, že má pravdu.</p> <p>„Nemyslel jsem si, že se dostaneme až na Ixion. Předpokládal jsem, že Syndikové budou reagovat rychleji a u Daiquonu ten běh domů přerušíme.“</p> <p>„A teď zakládáte svůj plán na naději, že vás Syndikové nebudou považovat za hlupáka? Poslouchejte se, necháváte si radit od Falca! Falco byl vždycky idiot, a teď je to navíc šílený idiot.“</p> <p>Rionová obešla hvězdnou mapu a zabořila tvář do dlaní.</p> <p>„Johne, nedělej to. Neber flotilu na Lakotu.“</p> <p>Nikdy předtím ho neoslovila jen křestním jménem.</p> <p>„Ostatní možnosti nejsou tak dobré. Pokud by Lakota fungovala.“</p> <p>Rionová rozhodila rukama a zaměřila na něj vzteklý pohled.</p> <p>„Pokud! A co když ne? Jaké možnosti budeš mít pak?“</p> <p>„Můžeme se vyhnout boji, proletět systémem a skočit k jiné hvězdě.“</p> <p>Rionová sklopila hlavu.</p> <p>„Opravdu věříš, že tahle flotila dokáže nebojovat? Ano, po ztrátách v syndickém domovském systému to udělala, všichni byli natolik šokovaní, že to dočasně ovládlo i jejich instinktivní touhu po sebevražedném útoku. Ale když se pokusíš vyhnout u Lakoty boji, některé tvé lodě se odtrhnou, zaútočí, a co uděláš pak?“</p> <p>Tohle ho nenapadlo. Geary zíral do prázdna a přemýšlel.</p> <p>„Opravdu si myslíš, že by to udělali? Ti, kteří pracují proti mně, lidi jako Casia, mi nepřipadají jako typy ochotné riskovat vlastní život hrdinským útokem proti naprosté přesile.“</p> <p>„Těch se bát nemusíš! Co ti daly žijící hvězdy místo mozku, Johne Geary?“</p> <p>Rionová k němu přistoupila a popadla ho za ramena.</p> <p>„Nejnebezpečnější jsou ti, kteří v tebe věří natolik, že jsou ti ochotní nabídnout pozici diktátora, ale ne natolik, aby kvůli tobě změnili vlastní myšlení! Zeptej se důstojníků, jimž věříš nejvíc! Zeptej se Roberta Duellose. On ti to řekne. Dokonce i Táňa Desjaniová ti to potvrdí. Pokud mi nevěříš, zeptej se jich!“</p> <p>To rozhodně dávalo smysl.</p> <p>„Zdá se, že je občas výhoda mít myšlení politika.“</p> <p>„Děkuji. Aspoň myslím,“ vyprskla na něj Rionová, pustila ho a znovu ukázala na hvězdnou mapu.</p> <p>„Pokud neuvěří, že bys letěl na Koparu…“</p> <p>„Ne! Pokud uvízneme u Kopary, nemáme cestu ven! Lakota nám dává aspoň nějaké možnosti,“ zadíval se Geary vztekle na mapu a pak přesunul pohled na Rionovou.</p> <p>„Proč jsi to neřekla?“</p> <p>Opětovala mu vzteklý pohled a zeptala se: „Co?“</p> <p>„Proč mi nevyhrožuješ, že lodě Callaské republiky a federace Trhliny už nebudou poslouchat mé rozkazy? Proč jsi mi ještě neřekla, že tohle uděláš?“</p> <p>„Protože nikdy nevyhrožuji, když nemám čím výhrůžky podložit,“ odpověděla Rionová vztekle. „Prosím, nepředstírej to. Dobře víš, že věrnost mých důstojníků je teď rozpolcená. Bez ohledu na to, co bych řekla, by tě mnozí následovali.“</p> <p>„Vážně?“ zeptal se a jeho překvapení muselo být vidět. „Nijak jsem se nesnažil podlomit jejich věrnost.“</p> <p>„Aaaach!“ zaječela Rionová vztekle, přiskočila k němu a udeřila ho pěstí do hrudníku.</p> <p>„Přestaň předstírat, že jsi tak velký pitomec! Oni v tebe věří, Johne Geary! Protože jsi dovedl flotilu tak daleko a vybojoval přitom několik velkých vítězství! Věří, že jsi Black Jack a zachráníš je, a že zachráníš i Alianci! Věří, že nejsi politik, a v tom se rozhodně nepletou. Ale vysloužil sis jejich důvěru.“ Rionová vztekle ukázala prstem na hvězdnou mapu a dodala: „Neoplácej jim důvěru tak, že je vezmeš na Lakotu!“</p> <p>„Zatraceně.“</p> <p>Geary zapadl do nedalekého křesla a zalila ho únava.</p> <p>„Ty si myslíš, že se nesnažím každou minutu každého dne dělat to nejlepší pro lidi, kteří mi důvěřují?“</p> <p>Vztek Rionové zjevně vyprchal, teď se na Gearyho dívala se zjevnou bezmocí.</p> <p>„Co uděláš?“</p> <p>„Svolám konferenci flotily. Uvidím, jak budou reagovat na Lakotu.“</p> <p>„Budou nadšení. Je to přesně ten typ odvážného úderu, jaký by přikázal Black Jack Geary,“ řekla kysele Rionová a taky zapadla do křesla.</p> <p>Po minutě ticha se na ni Geary zadíval.</p> <p>„Paní koprezidentko, slyšela jste někdy o Gearyho komplexu?“</p> <p>Rionová zvedla obočí a tázavě se na něj zadívala.</p> <p>„Ano. Poprvé se mi o tom zmínil kolega senátor, když mi vyprávěl o kapitánu Falcovi. Konečně jste se o tom doslechl, Johne Geary?“</p> <p>„Překvapuje mě, že jste mě z něj ještě neobvinila.“</p> <p>„Těžko vás může někdo obviňovat z přesvědčení, že jste kapitán John Geary.“</p> <p>„Myslím, že minimálně jeden doktor mě podezírá,“ odpověděl Geary suše. „Nechápu to. Tentokrát se chováte jinak.“</p> <p>„No, děkuji pěkně,“ zavrčela Rionová. „Co to jako mělo znamenat?“</p> <p>„Mimo jiné mi nepředhazujete varování ohledně Black Jacka, neříkáte mi, co se může stát, pokud bych začal věřit, že jsem to opravdu já.“</p> <p>Rionová pokrčila rameny.</p> <p>„Opakovala jsem to už tolikrát a vy jste si toho zjevně vědomý. Říkat to znovu by bylo nejspíš zbytečné.“</p> <p>„To vás nikdy předtím nezastavilo.“</p> <p>„Možná je na čase, abych vás varovala před vaším smyslem pro humor,“ prohlásila Rionová nebezpečným hlasem. „Směřujete tím k něčemu?“</p> <p>„Ano,“ odpověděl Geary a chvíli se na ni díval, než pokračoval: „Máte silné námitky proti odletu k Lakotě. Myslíte si, že se pletu, jste přesvědčená, že se snažím naplnit pověst Black Jacka. Ale ještě jste nevybuchla. Nevyběhla jste z kajuty ani kolem sebe netrousíte špatně zamaskovaná varování ohledně toho, co by se mně osobně mohlo stát, kdybych se začal chovat jako Black Jack. Proč nic z toho?“</p> <p>Pokrčila rameny a sklopila hlavu.</p> <p>„Možná se snažím být nepředvídatelná. Myslíte si, že to udělám, já vím, že se to stane, a tak provedu něco jiného. Ačkoli já aspoň na rozdíl od některých nedělám nic hloupého.“</p> <p>„Taky máte aspoň nějaký smysl pro humor,“ poznamenal Geary a pak pokračoval bez jakéhokoli nádechu vtipkování: „Vážně. Co se změnilo?“</p> <p>Rionové chvíli trvalo, než se na něj konečně podívala a odpověděla: „Abych to řekla na rovinu, předtím jsem vám překládala závažná varování ohledně toho, co máte v plánu. Pokaždé jsem si byla jistá, že mám pravdu. A pokaždé se ukázalo, že pravdu jste měl vy a já se pletla. Sancere byl jen největší omyl z mé strany. Nedá se říct, jak by flotila dopadla, kdybyste mě poslouchal, ale těžko věřit tomu, že by byla v lepším stavu nebo že by naši nepřátelé utrpěli takové ztráty.“</p> <p>„Vy mi důvěřujete?“ řekl a jeho překvapení muselo být zjevné.</p> <p>Rionová se kysele usmála.</p> <p>„Obávám se, že je to tak. Myslím si, že odletět na Lakotu je chyba. Řekla jsem vám to a vysvětlila jsem i důvody, proč si to myslím. Naslouchal jste mi, kapitáne. Ano, všimla jsem si toho. Ale teď s ohledem na naše výsledky nemám pocit, že bych měla právo bojovat dál s vašimi instinkty. Na to jste měl příliš často pravdu.“ Odmlčela se a dívala se mu do očí. „Ano, vím, že přemýšlíte, jestli se ohledně mě vaše instinkty nepletou. Nejste si jistý, proč jsem zase s vámi, proč jsem se vůbec rozhodla sdílet vaše lože, nebo proč jsem se do něj vrátila“</p> <p>„To je pravda,“ přikývl.</p> <p>„A nezeptáte se mě, protože nevíte, jestli mé odpovědi uvěříte. Nezapírejte. Vidím, jak váháte. Zasloužím si to.“</p> <p>„Neříkal jsem.“</p> <p>„Nemusíš,“ rozhodila Rionová rukama. „Mám ti snad říct, že tě miluju? To neudělám. Víš, kde je moje srdce.“</p> <p>„Tak proč?“ chtěl Geary vědět. „Proč se mnou spíš?“</p> <p>„Jsi pro ženy neodolatelný, to jsi nevěděl?“ zasmála se Rionová. „Měl bys teď vidět svůj výraz.“</p> <p>Usmál se na ni a dobře si uvědomoval, že Rionová na žádnou otázku neodpověděla, jen ho zasypala dalšími slovy, jejichž upřímnost nebude možné dokázat. „Budu o tom muset ještě přemýšlet.“</p> <p>„O Lakotě? Opravdu?“ přešel Rionovou smích a pak přikývla. „Možná proto jsem za tebou přišla, Johne Geary. Možná proto s tebou dnes v noci zůstanu.“</p> <p>„A co až se vrátíme do Aliance? Pokud to zvládneme. Odejdeš z lodě a budeš se přitom se mnou držet za ruku? Budeš se mnou trávit noci i potom?“</p> <p>Dlouho si ho jen mlčky prohlížela.</p> <p>„Ptáš se političky, co udělá v budoucnosti? Ano. Věříš mi?“</p> <p>„Já nevím.“</p> <p>„Dobrá práce. Já tě snad ještě o politice něco naučím. Až se vrátíme, budeš to zoufale potřebovat.“</p> <p>Postavila se a natáhla k němu ruku.</p> <p>„Pojď. Půjdeme něco sníst. Veřejně. Spolu. Musíme ukázat flotile, že je její hrdina šťastný.“</p> <p>Geary se také postavil, ale stále se cítil unaveně.</p> <p>„No, snad dokážu několik hodin štěstí předstírat.“</p> <p>„Půjde ti to dobře,“ znovu se na něj usmála, tentokrát jinak. „A až se sem vrátíme, tak spolu budeme alespoň na chvíli opravdu šťastní.“</p> <p>I přes vzrušení, které u něj ten slib vyvolal, si Geary přál vědět, co si v tu chvíli Viktorie doopravdy myslí.</p> <p>„Nebylo snadné rozhodnout, co budeme dělat dál,“ prohlásil Geary k obrazům kapitánů shromážděných v konferenční místnosti. Panovalo tam napětí stejně silné jako těsně před bitvou. Zjevní protivníci jako kapitáni Casia a Midea a komandérka Yin byli připravení zaútočit na cokoli, co Geary navrhne a co by se dalo považovat za nedostatečně agresivní.</p> <p>Jeho spojenci, jako byli kapitáni Duellos, Tulev a Cresidová, se stejně zjevně obávali, že Geary navrhne něco takového, co by flotilu upokojilo, ale zároveň ji dostalo do vážného nebezpečí. Se všemi si před schůzí osobně promluvil a snažil se je ujistit, že si to promyslel. Doufal, že je přesvědčil.</p> <p>Vedle něj čekala kapitánka Desjaniová. Plně se soustředila na Gearyho protivníky, jako by byla jeho osobní stráž. O kus dál podél stolu, kde se shromáždili velitelé lodí z Callaské republiky, seděl i virtuální obraz koprezidentky Rionové. Dala přednost virtuální před fyzickou přítomností, aby lodě její republiky měly pocit, že je jim oddána. Nicméně Geary přemýšlel, kolik toho Rionová v jejich debatě neřekla, jestli ho podpoří, bude mlčet, nebo na jeho plán zaútočí, jakmile ho ostatním předloží.</p> <p>Hvězdná mapa se se zablikáním probrala a rozzářila nad stolem.</p> <p>„Jsem si jistý, že všichni znáte naše možnosti. Ačkoli T’negu vypadá atraktivně, je to určitě past.“</p> <p>„Na přímé trase domů jsme se dostali snadno až sem,“ přerušil ho kapitán Casia.</p> <p>„A tím jsme se začali chovat předvídatelně, takže by další krok dokázali Syndikové rozpoznat i se zavřenýma očima,“ odpověděl Duellos. „T’negu je vysloveně připravené na obrovská minová pole.“</p> <p>„Přesně to si myslím,“ souhlasil Geary a pak Casiu umlčel pohledem. „Ostatní hvězdy v dosahu mají různé nevýhody a představují různé úrovně hrozby. Po dlouhém přemýšlení a konzultacích s ostatními jsem dospěl k názoru, že naším nejlepším cílem je Lakota.“</p> <p>Kapitánka Midea otevřela ústa, ale pak se rozkašlala, když pochopila, co Geary řekl.</p> <p>„Lakota?“ vyrazila ze sebe nakonec.</p> <p>„Ano.“</p> <p>Ať už se mu podaří Syndiky převézt, nebo ne, Mideu rozhodně překvapil. To ho potěšilo, jelikož to znamenalo, že špioni jeho protivníků ve flotile nebyli schopní před konferencí jeho plán zjistit.</p> <p>„V tom systému bude syndická flotila, hlídající bránu hypersítě. Syndikové by ale mohli považovat Lakotu za natolik nepravděpodobný cíl, že ta flotila nebude dost silná, aby nás zastavila.“</p> <p>„Budeme moct bránu použít sami?“ zeptal se někdo se zatajeným dechem.</p> <p>„Pokud to bude možné,“ odpověděl Geary vyrovnaně. Nemohl si dovolit připustit, aby měl někdo příliš velké iluze. „Víme ale, že Syndikové jsou ochotní ničit vlastní brány, jen aby nám zabránili v jejich použití. Flotila u Lakoty určitě bude mít podobné rozkazy. Pokud budeme mít hodně velké štěstí, možná nepřátelskou flotilu zachytíme ve špatné pozici a dokážeme se dostat k bráně dřív než oni. Ale to je hodně nepravděpodobné. A pokud začnou Syndikové ničit bránu…“ nechal konec věty viset ve vzduchu a umožnil tak všem vzpomenout si na kolaps brány hypersítě u Sancere.</p> <p>„Stejně můžeme zkusit vyrazit na bránu a zastavit je,“ hádala se komandérka Yin.</p> <p>„Pokud mám mluvit za sebe,“ prohlásil kapitán <emphasis>Opovážlivého,</emphasis> „raději bych už poblíž rozpadající se brány nikdy nebyl.“</p> <p>„Ani já ne,“ dodal kapitán <emphasis>Diamantu.</emphasis> „Pokud se <emphasis>Orion </emphasis>na takovou práci hlásí, s radostí mu to přenechám.“</p> <p>Komandérka Yin oba kapitány sežehla pohledem, ale měla dost rozumu, aby se s nimi nesnažila dál hádat a stát se terčem otevřeného posměchu.</p> <p>„Kolik Syndiků by mohlo u Lakoty být?“ zeptal se kapitán <emphasis>Válkychtivého.</emphasis> „Během posledních několika bitev jsme jim pořádně ublížili a poničili jsme rozestavěné lodě u Sancere i jejich loděnice. Pokud se dá soudit podle party, která na nás čekala tady u Ixionu, musí Syndikům lodě zoufale chybět.“</p> <p>„Vzpomeňte si na naše vlastní vážné ztráty v syndickém domovském systému,“ odpověděl kapitán Tulev pochmurně. „Všechny škody, které jsme od té doby Syndikům uštědřili, jen částečně vyvažují to, o co jsme přišli.“</p> <p>Kolem konferenčního stolu zavládlo pochmurné ticho. S Tulevovým prohlášením se nikdo nemohl přít.</p> <p>„Ale syndické lodě, které jsme tady zničili, měly naprosto nezkušené posádky,“ poznamenal komandér Neeson z <emphasis>Nesmiřitelného.</emphasis> „Takoví lidé by neměli být posíláni do boje.“</p> <p>„Pravda,“ souhlasil kapitán Duellos. „Probírali jsme to s kapitánem Gearym a věříme, že Syndikové považovali náš přílet k Ixionu za velmi nepravděpodobný, takže zkušenější lodě poslali jinam.“</p> <p>„Ale to znamená, že mají nedostatek lodí,“ přel se Neeson.</p> <p>„Nedostatek v tom smyslu, že nad námi potřebují mít lokální přesilu ve více než jednom systému, jelikož přesně neví, kam poletíme,“ vysvětlil Duellos. „A s tím rozhodně mají čím dál větší problémy.“</p> <p>„S trochou štěstí,“ dodal Geary, „to ovlivní i to, jaké lodě na nás budou čekat v Lakotě.“</p> <p>„Prodiskutoval jste tuhle záležitost se senátorkou Rionovou?“ zeptala se kapitánka Midea.</p> <p>Geary si ji bez výrazu prohlížel a napadlo ho, že mu stále víc a víc připomíná syndickou ředitelku.</p> <p>„Správný titul je koprezidentka Rionová z Callaské republiky, kapitánko Mideo, ačkoli je také členkou aliančního senátu. Ano, diskutovali jsme o tom spolu.“</p> <p>„Takže odlet na Lakotu je její rozhodnutí?“</p> <p>Důstojníci kolem stolu ztuhli. Geary neměl problém určit reakce na Mideinu otázku. A taky věděl, že pokud má Rionová v plánu se proti Lakotě na konferenci postavit, právě k tomu dostala dokonalou příležitost.</p> <p>„Jak už jsem říkal předtím, koprezidentka Rionová nečiní rozhodnutí týkající se trasy této flotily,“ prohlásil pevně.</p> <p>„Jako členka aliančního senátu nemám žádnou velitelskou autoritu nad flotilou, kapitánko Mideo,“ prohlásila suchým hlasem Rionová. „To jste nevěděla?“</p> <p>Midea zrudla v tváři.</p> <p>„Pokud má koprezidentka Rionová velký vliv na rozhodování velitele téhle flotily, je to ve výsledku to samé.“</p> <p>Rionová se téměř neznatelně pousmála.</p> <p>„Jsem víc než ochotná přísahat na čest svých předků, že se kapitán Geary mých doporučení ohledně další trasy flotily drží jen málokdy.“</p> <p>„Čest političky,“ zamumlal někdo.</p> <p>Někteří, ale ne všichni kapitáni z Callaské republiky se zamračili. Část dalších důstojníků kolem stolu zareagovala na urážku pousmáním. Většina zachovala nevýraznou tvář.</p> <p>Geary věděl, že jeho vlastní pocity se dají rozpoznat snadno.</p> <p>„Uspokojí moje čest ty, kteří pochybují o tom, co řekla koprezidentka Rionová?“ udeřil na ně. Rionová neměla příležitost otevřeně vyjádřit pochyby o Gearyho plánu. Ulevilo se mu a byl za to vděčný.</p> <p>Odpovědělo mu jen ticho, dokud neohrabaně nepromluvil kapitán Mosko: „Očekává se od vás, že ji budete bránit, kapitáne Geary. S ohledem na váš vztah. Tak se chová čestný důstojník.“</p> <p>„Koprezidentka Rionová nedává kapitánu Gearymu rozkazy, a kdyby to zkusila, neposlechl by ji,“ prohlásila kapitánka Desjaniová jasným hlasem bez jakýchkoli emocí. „To je můj názor založený na přímém pozorování kapitána Gearyho na můstku <emphasis>Neochvějného.</emphasis> Říkám to na svou čest a jsem si jistá, že mě nikdo nemůže obviňovat z toho, že mám s koprezidentkou Rionovou vztah, kvůli kterému bych ji chtěla bránit.“</p> <p>„Zjevně cítíte nutnost bránit kapitána Gearyho,“ odpověděla kapitánka Midea tónem, který naznačoval, že pocity Desjaniové nejsou založené jen na profesionální kolegialitě.</p> <p>Desjaniová na důstojnici upřela tvrdý pohled.</p> <p>„Kapitánko Mideo, budu bránit každého důstojníka, který dokáže porážet naše nepřátele, zvlášť takového, co to umí tak dobře jako kapitán Geary. Je velitelem mé flotily a má vlastní čest. Mí nepřátelé jsou Syndikové a všichni, kdo jim pomáhají.“</p> <p>Ticho, které nastalo, v sobě neslo velmi výhrůžný podtón. Prolomil ho nakonec kapitán Casia, i když kvůli drzosti Midey se zjevnou neochotou.</p> <p>„Diskuze a debaty jsou mezi důstojníky ve flotile přijatelné. Nejsou důvodem k obviňování ze zrady.“</p> <p>„Já jsem někoho obvinila ze zrady?“ opáčila Desjaniová.</p> <p>„Otevřené diskuze a debaty jsou přijatelné,“ přerušil další vlnu ticha Geary. „Ale ne poté, co bylo rozhodnuto, co se bude dělat. Vím, že jsou ve flotile důstojníci, kteří v soukromí říkají věci, jež odmítají opakovat otevřeně. Mluvil jsem o tom už jednou a znovu opakuju, že podporuju návrhy a konstruktivní komentáře, ale opakuju i to, že jakožto velitel flotily mám povinnost a zodpovědnost provádět rozhodnutí a vydávat rozkazy.“</p> <p>Kapitán Badaya přikývl. „To jsme se od vás naučili očekávat,“ prohlásil s jedovatým pohledem zaměřeným na Casiu. „Pokud nebude možné použít bránu hypersítě v Lakotě, co bude naším dalším cílem?“</p> <p>Geary byl vděčný za šanci opustit diskusi o opravdových a imaginárních vztazích a vrátit se k probírání operačních záležitostí. Ukázal na displej a začal: „Budeme mít několik dobrých možností. Kterou si vybereme, bude částečně záviset na tom, co najdeme v Lakotě a jaký boj tam na nás bude čekat.“</p> <p>Přejel pohledem kolem virtuálního stolu ke kapitánce Tyrosianové a dalším velitelům zásobovacích lodí.</p> <p>„Díky vynikajícímu výkonu zásobovačů jsme byli schopní dostat zásoby palivových článků a munice na rozumnou úroveň, i když celkově nám toho stále dost chybí. Jenže výroba spotřebovala většinu surovin, které jsme prozatím získali. Budeme potřebovat najít další a doplnit sklady zásobovacích lodí. Důležitost zásobování bude záležet na tom, kolik palivových článků spálíme u Lakoty a kolik munice tam vystřílíme.“</p> <p>„Trávíme spoustu času hlídáním zásobovačů,“ zabručel velitel <emphasis>Nezastrašitelného.</emphasis></p> <p>„Kdybychom to nedělali,“ poznamenal kapitán Duellos veselým tónem, „byl byste teď v syndickém pracovním táboře, protože je sakra těžké bojovat bez paliva a munice.“</p> <p>Kapitán <emphasis>Náloketníku</emphasis> přikývl.</p> <p>„Moje loď byla v Daiquonu hodně poničená. Inženýři pracovali až do roztrhání těla, aby nám pomohli s opravami. Já i moje posádka je s radostí budeme nadále hlídat, dokud nebudeme uvedeni do plně funkčního stavu.“</p> <p>Část důstojníků se zadívala na komandérku Yin a zastupující kapitány <emphasis>Majestátního</emphasis> a <emphasis>Válečníka.</emphasis> Na všech třech bitevních lodích probíhaly rozsáhlé opravy a nikdo z jejich velitelů na obranu zásobovacích lodí nevystoupil.</p> <p>„Taky jsme vděční,“ dodal rychle komandér Suram z <emphasis>Válečníka.</emphasis> „V Lakotě už bychom měli být v bojeschopném stavu.“</p> <p>„Čtvrtá divize je bez vás jako tělo bez ruky,“ pousmál se kapitán <emphasis>Pomsty,</emphasis> ale úsměv rychle povadl. „Ještě pořád dlužíme Syndikům za <emphasis>Triumf.</emphasis> Budeme rádi, když nám s výběrem dluhu <emphasis>Válečník</emphasis> pomůže.“</p> <p>Škody. Geary se zamračil na stůl a snažil si vzpomenout, jak jsou na tom nejpoškozenější lodě. <emphasis>Titán</emphasis> odstranil škody po nárazu do miny a opravy <emphasis>Válečníka</emphasis> probíhaly také dobře, nicméně <emphasis>Orion</emphasis> i <emphasis>Majestátní</emphasis> byly sotva bojeschopné, a také na množství lehčích lodí probíhala tvrdá práce ve snaze zprovoznit je. Kdyby jen měl dva měsíce klidu od syndického pronásledování v hvězdném systému bohatém na zdroje… a s loděnicí… velkou loděnicí… <emphasis>Zrovna tak bych si mohl přát nehlídanou syndickou bránu. A bylo by to stejně pravděpodobné.</emphasis></p> <p>„Budeme nadále odplácet Syndikům, co nám dluží,“ dodal nahlas. „Flotila upraví kurz ke skokovému bodu k Lakotě. Vstoupíme do něj o něco pomaleji než tady a tentokrát provedeme po výstupu ze skoku okamžitou předem naplánovanou otočku na levobok, abychom se vyhnuli syndickým minovým polím. Budeme znovu připraveni bojovat hned po přechodu do normálního vesmíru, ale neočekávám, že by na nás u Lakoty čekali nepřátelé stejně blízko jako tady.“</p> <p>„Jakmile Syndikové tady v Ixionu ohlásí, jak snadno jsme zlikvidovali obránce u skokového bodu z Daiquonu, je dost nepravděpodobné, že by syndické velení zkusilo tu samou taktiku opakovat,“ poznamenal Tulev.</p> <p>„Zopakují to, jenom když budeme mít pořádné štěstí,“ odpověděl Geary a vyvolal tím u stolu řadu úsměvů. „Nějaké otázky? Dobře. Uvidíme se v Lakotě.“</p> <p>Tentokrát obrazy kapitánů zmizely rychle a v konferenční místnosti kromě Gearyho zůstaly jen čtyři postavy. Pochopitelně kapitánka Desjaniová, ale také kapitáni Badaya, Duellos a Tyrosianová.</p> <p>Ta se překvapeně podívala po Badayovi a Duellosovi, pak rychle promluvila: „Chtěla jsem vám poděkovat, kapitáne Geary, za to, jak oceňujete naši roli v boji. Pracovala jsem pro spoustu velitelů, kteří viděli jen potíže, které se zásobovacími loděmi jsou. Je dobré pracovat pro někoho, kdo ví, jak jsme potřební.“</p> <p>„Jsem velmi vděčný, že mám ve flotile <emphasis>Čarodějnici, Titána, Džina</emphasis> a <emphasis>Goblina,“</emphasis> ujistil ji Geary. „Jsou to nedocenitelné lodě a jejich posádky prokazují výjimečnou snahu. Řekněte o tom prosím i ostatním lodím.“</p> <p>Tyrosianová přikývla, rychle zasalutovala a zmizela.</p> <p>Kapitán Badaya se zamračil na kapitánku Desjaniovou.</p> <p>„Neměla byste tolerovat takové nesmysly, zvlášť od někoho, jako je Midea. Před třemi lety málem skončila před válečným soudem za nevhodné chování společně se svým výkonným důstojníkem, a teď veřejně obviňuje z něčeho takového vás.“</p> <p>Desjaniová se ušklíbla.</p> <p>„Slova někoho, jako je ona, mě neobtěžují.“</p> <p>„Flotila by na tom byla líp, kdyby byla Midea zbavena velení,“ pokračoval Badaya. „Pokud ji nedržela pevná ruka, měla vždycky tendence chovat se impulzivně a bez přemýšlení. Kdyby byla sesazena, jen málokdo by něco namítal, kapitáne Geary. Nemá dobrou pověst. Ani kapitán Casia.“</p> <p>„To neměl ani kapitán Numos,“ poznamenal Duellos. „A přitom mu mnozí naslouchali.“</p> <p>„To je pravda,“ uznal Badaya. „Ale počet takových lidí nestoupá. Nejsem velitel flotily, nemůžu mu říkat, co má dělat, ale chci, aby věděl, že Mideyiny žvásty tolerovat nemusí. A taky jsem chtěl vyjádřit svou účast kapitánce Desjaniové, i když by se dalo říct, že existují mnohem horší osudy než být považována za vyvolenou kapitána Gearyho.“</p> <p>Desjaniová zrudla, zjevně ji poslední komentář nepotěšil, ale zdálo se, že to kapitán Badaya nepostřehl.</p> <p>„Děkuji vám, kapitáne Badayo,“ řekla neutrálně.</p> <p>Badaya se usmál, ostře zasalutoval a pak zmizel i jeho obraz.</p> <p>Kapitánka Desjaniová zavrtěla hlavou a pak ztěžka vydechla.</p> <p>„Asi bych s vámi neměla zůstávat o samotě, pane,“ řekla Gearymu naštvaným hlasem, „tak odejdu dřív, než zmizí kapitán Duellos.“</p> <p>Duellos k ní udělal krok a ujistil ji: „Táňo, ti, kdo tě znají, pomluvám nevěnují pozornost.“</p> <p>„Díky,“ přikývla. „Ale mně pořád záleží na tom, co si myslí ti, kdo mě neznají.“ Pak taky zasalutovala a rychle odešla z místnosti.</p> <p>Geary se za ní díval se zaťatými zuby.</p> <p>„Tohle si nezaslouží.“</p> <p>„To ne,“ souhlasil s ním Duellos. „Ale navzdory názoru kapitána Badayi si myslím, že zbavit se kapitánky Midey by nic nezlepšilo. Spíš jsem přesvědčený, že by to znamenalo jen šíření pověstí o tom, jak se jí snažíte zabránit v mluvení.“</p> <p>„Nejspíš máte pravdu. To, co o ní říkal kapitán Badaya, že potřebuje pevnou ruku, myslíte si totéž?“</p> <p>Duellos přikývl.</p> <p>„Je to ironie, že? Kapitán Numos jako důstojník dělá dojem na málokoho, ale když velel divizi bitevních lodí, dokázal kontrolovat Mideu tak dobře, že její zbrklost nebyla vidět.“</p> <p>„To opravdu je ironické. Nikdy mě nenapadlo, že bych měl důvod myslet si o Numosových velitelských schopnostech něco kladného.“</p> <p>Geary ztěžka vydechl a zadíval se na sedící obraz Duellose.</p> <p>„Jak mám ty pomluvy umlčet? Pro Desjaniovou zřejmě můžu udělat jen to, že se k ní budu dál chovat jako kolega důstojník a nic víc.“</p> <p>„Taky si myslím, ačkoli ničemu nepomohlo, když Badaya tak neohrabaně požehnal nápadu, že byste spolu mohli něco mít. Jakkoli to neřekl nahlas, pro mnohé důstojníky není právě lákavé vidět po vašem boku političku.“</p> <p>„Kdo mi stojí po boku, je jen moje věc! Tedy dokud se chovám čestně a neporušuju řády,“ dodal Geary nakonec.</p> <p>„To nepopírám. Ale nejste jen tak obyčejný velitel flotily a politikům, i natolik férovým, jako je podle všeho koprezidentka Rionová, se nedá věřit. Ti, kdo myslí jako Badaya, by bezpochyby viděli jako nejlepší možnost to, že byste ji opustil ve prospěch Desjaniové, dva důstojníci flotily vládnoucí Alianci,“ prohlásil Duellos a na chvíli se odmlčel, než pokračoval: „Udělal byste to?“</p> <p>„Cože?“ zíral Geary na Duellose. „Jak se na to vůbec můžete ptát? Už jsem říkal, že se tak k Desjaniové chovat nebudu.“</p> <p>Duellos posměšně zkřivil rty.</p> <p>„Omlouvám se. Vaše prohlášení ohledně kapitánky Desjaniové jsem pochopil. Ptal jsem se na nabídku, kterou vám nedávno předložil kapitán Badaya.“</p> <p>„Ach,“ vydechl Geary. Zavrtěl hlavou a jeho hněv rychle opadl.</p> <p>„Ne. Nepřijal bych a nepřijmu takovou nabídku, a taky jsem mu to řekl. Kolik lidí o tom ví?“</p> <p>„Nejspíš všichni velící důstojníci flotily,“ odpověděl Duellos a zadíval se Gearymu přímo do očí. „Jsem rád, že je vaše odhodlání v téhle záležitosti natolik pevné. Mám své chyby a pochybnosti o našich politických vládcích, ale beru přísahu Alianci vážně. Nemohl bych vás při tom podporovat. Postavil bych se vám.“</p> <p>Geary přikývl, bylo mu jasné, že Duellos by zůstal věrný vládě.</p> <p>„Má Badaya pravdu? Podporovala by mě při něčem takovém většina flotily? Doufám, že řeknete ne.“</p> <p>„Naneštěstí to říct nemůžu. Nejspíš tak dvě třetiny flotily by vás jako diktátora přijaly, i když přesné důvody by se lišily kapitán od kapitána.“</p> <p>Duellos chvíli hleděl stranou, než pokračoval: „A část kapitánů, kteří by vás nepodporovali, by byla posádkou nahrazena kýmkoli, koho byste schválil.“</p> <p>Geary si sevřel hlavu do dlaní a snažil se přemýšlet.</p> <p>„Ani se nemůžu zeptat plukovnice Carabaliové, mám strach, aby si nemyslela, že ji zkouším.“</p> <p>„Mariňáci?“ zamračil se Duellos zamyšleně. „No, to je divoká karta. Velká osobní loajalita vůči vám, o tom není pochyb, ale jejich věrnost Alianci je legendární. Na tom opravdu nezáleží,“ pokrčil rameny. „Pokud půjdou posádky za vámi, není mariňáků dost, aby je mohli zastavit.“</p> <p>„Nemůžu uvěřit, že o tom vůbec mluvíme,“ zavrtěl Geary hlavou a začal pomalu přecházet po místnosti. Musel se tomu pevně postavit, jak navenek, tak uvnitř vlastní hlavy.</p> <p>„Nepřijmu Badayovu nabídku.“</p> <p>„Dobře,“ usmál se Duellos. „Ne snad, že bych si myslel opak, ale jde o velké sázky, a tak mě uklidňuje, když mi to přímo potvrzujete. Nechtěl bych stát proti vám.“</p> <p>„To jsme dva,“ odpověděl Geary s úsměvem. „Myslím, že vždycky budeme na stejné straně.“</p> <p>„Táňa Desjaniová by vás následovala. Trhalo by jí to duši na kusy, ale zůstala by vám věrná.“</p> <p>„Proč mi to říkáte?“</p> <p>„Protože si nemyslím, že byste ji někdy požádal, aby porušila přísahu, což by za jiných okolností určitě neudělala. Ale chci, abyste věděl, že by to udělala, pokud byste chtěl.“</p> <p>„Díky,“ odpověděl Geary, i když mu nebylo jasné, proč Duellos chce, aby to věděl. „Co si myslíte o letu na Lakotu teď? Stále máte obavy?“</p> <p>Duellos se znovu pousmál.</p> <p>„Vy ne? Je to risk. Kamkoli poletíme, čeká nás nepřítel. Ale myslím, že je to riziko, jaké se vyplatí. Dřív nebo později, bez ohledu na to, jak dobře budeme hádat a plánovat, nám dojde štěstí a flotila se dostane do pořádných problémů. A bude lepší zemřít jako válečníci natahující se po hvězdách než jako myši schovávající se ve stínech.“</p> <p>„I kdyby bylo u Lakoty hodně Syndiků, neznamená to, že by flotila byla rozprášena.“</p> <p>„Snad ne. Ale pokud by se to stalo, pomohl jste nám po katastrofě v syndickém domovském systému srovnat skóre. Pokud s sebou vezmeme dost Syndiků, bude mít Aliance pořád šanci. Uvidíme se v Lakotě,“ zasalutoval Duellos.</p> <p>„Máme společnost, pane.“</p> <p>Geary se při zvuku hlasu Desjaniové prudce probral ve své ztemnělé kajutě a udeřil do ovládání komunikátoru, aby zprávu přijal.</p> <p>„Kolik?“</p> <p>„Osm velkých syndických lodí dorazilo k Ixionu skokovým bodem z Dansiku. Čtyři bitevní lodě, čtyři bitevní křižníky, doprovázené šesti těžkými křižníky a směskou lehkých a el-zetek. Jsou asi dvě světelné hodiny daleko, relativní kurz na náš pravobok, před dvěma hodinami letěly rychlostí celá jedna světla.“</p> <p>„Od té doby se už nejspíš otočili k nám.“</p> <p>„Ano, pane. Je to tady. Právě je vidíme zatáčet, ale nemyslím si, že se nás pokusí zachytit. Jsme čtyři hodiny a deset minut od příletu ke skokovému bodu na Lakotu.“</p> <p>„Nezkusí to,“ souhlasil Geary. Při rychlosti nula celá jedna světla jen uletět dvě světelné hodiny trvalo dvacet hodin. Jelikož se alianční flotila přesouvala a Syndikové museli letět pod úhlem, byla výsledná vzdálenost ještě větší. „Budou nás sledovat skokovým bodem, který použijeme, a pronásledovat nás.“</p> <p>Nepřítele objevili, ale nebylo nic, co by se s tím dalo dělat. Otočit flotilu proti Syndikům by bylo horší než zbytečné, jelikož by se prostě vyhýbali boji a čekali na posily.</p> <p>„Díky z<emphasis>a</emphasis> informace. Pokračujte na kurzu ke skokovému bodu do Lakoty.“</p> <p>„Ano, pane,“ odpověděla Desjaniová.</p> <p>Znovu si lehl a cítil se provinile. Desjaniová byla na můstku, monitorovala situaci a sledovala nepřítele, zatímco on ležel ve své kajutě v posteli. Samozřejmě že na můstku neměl co dělat, ale i tak se cítil provinile.</p> <p>Rionová mu položila jednu ruku na hrudník.</p> <p>„Poletí za námi na Lakotu?“ zamumlala mu do ucha.</p> <p>„Jo. Promiň, že jsem tě vzbudil.“</p> <p>„To nic. Nejspíš teď budeš mít problémy usnout. Nemá smysl plýtvat časem, když jsme oba vzhůru, že?“ zeptala se a zajela rukou níž.</p> <p>Zdálo se, že zprávy o syndických lodích přilétajících do systému Rionovou nerozrušily. Nebo se snažila odpoutat jeho pozornost od obav, které to vyvolalo. Nebo možná měla velký strach z toho, co se stane u Lakoty, a opravdu nechtěla proplýtvat jakoukoli příležitost.</p> <p>Po chvíli mu přestalo záležet na tom, jakou měla motivaci.</p> <p>Geary seděl na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a sledoval displej se stavem své flotily. Rozmístil ji do staré formace známé jako Echo pět, složené z pěti subformací připomínajících minci, tenký disk mířící kupředu. Flotilu vedlo Echo pět jedna, postavené kolem zbytků páté divize bitevních křižníků kapitánky Cresidové plus oslabená sedmá divize bitevních křižníků. Dvě divize měly dohromady jen pět lodí. Kdyby se o tom opovážil přemýšlet, deprimovalo by ho to. S těžkými a lehkými křižníky a eskortními torpédoborci měl předvoj slušnou sílu.</p> <p>Na druhé straně hlavního voje se vznášelo Echo pět dva a Echo pět tři. Dvojka se skládala z osmi bitevních křižníků první a druhé divize plus zástupu lehčích jednotek, zatímco Echo pět tři bylo vystavěno kolem osmi bitevních lodí druhé a páté divize plus lehké eskorty. V zadní části flotily bylo Echo pět pět, složené ze čtyř zásobovacích lodí a poškozených bitevních lodí včetně <emphasis>Válečníka, Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního,</emphasis> doplněné o <emphasis>Nezdolného, Vzdorného </emphasis>a <emphasis>Nebojácného</emphasis> ze sedmé divize bitevních lodí.</p> <p>Zbývajících pět bitevních křižníků včetně <emphasis>Neochvějného,</emphasis> plus třináct bitevních lodí a dvě průzkumné zformovaly jádro hlavního voje ve formaci Fox pět pět. Doprovázel je zbytek těžkých a lehkých křižníků a torpédoborců. Společně by měla být alianční flotila schopná zvládnout cokoli, na co by mohla po skoku do Lakoty narazit.</p> <p>„Všechny jednotky zpomalily na nula celá nula čtyři světla,“ ohlásila kapitánka Desjaniová. „Všechny jednotky hlásí připravenost ke skoku.“</p> <p>Geary pomalu přikývl a doufal, že právě teď neudělá hrozivou chybu, které se obával od chvíle, kdy převzal velení nad flotilou.</p> <p>„Všem jednotkám, po výstupu ze skokového bodu v Lakotě buďte připraveni k boji. Všem jednotkám, skočte teď.“</p> <p><strong>8.</strong></p> <p>Pět a půl dne k Lakotě. Dalších pět a půl dní zírání na nekonečnou šedou prázdnotu skokového prostoru.</p> <p>„Jsi v pořádku?“ zeptala se ho Rionová.</p> <p>„Mám obavy,“ odpověděl Geary s očima stále upřenýma na displej.</p> <p>Posadila se vedle něj a podívala se, na čem pracuje.</p> <p>„Řekni mi, jaké to bylo být světlem ve skokovém prostoru?“</p> <p>„Jsi vážně vtipná.“</p> <p>„Já si ale nedělám legraci,“ řekla Rionová, a než pokračovala, zhluboka se nadechla. „Pamatuješ si něco?“</p> <p>Podíval se na ni.</p> <p>„Myslíš z hibernace?“</p> <p>„Ano. Sto let. Není moc lidí, kteří by spali tak dlouho, a přežili. Vlastně vím o jediném.“</p> <p>„To mám ale štěstí,“ zamyslel se Geary nad otázkou. „Já opravdu nevím. Občas mám pocit, že si pamatuju nějaké sny, ale to by mohly být vzpomínky na sny před bitvou o Grendel. Skočil jsem do záchranného modulu ve chvíli, kdy se loď chystala explodovat, neměl jsem čas myslet na bitvu ani na to, co se stalo. A když mě doktoři flotily probudili, měl jsem pocit, jako bych spal jen několik okamžiků. Zpočátku jsem jim nevěřil. Myslel jsem si, že je to syndický trik. Nemohl jsem uvěřit, že by byli mrtví všichni lidé, které jsem kdy znal. Že se v dávné minulosti ztratilo všechno, co jsem kdy měl.“</p> <p>„A pak jsi zjistil, že se z tebe stal Black Jack Geary, mytický hrdina Aliance,“ dodala Rionová jemně.</p> <p>„Jo. Zachránilo mě jen to, že jsem musel převzít velení nad flotilou. Donutilo mě to vylézt z ochranné skořápky, kterou jsem si kolem sebe postavil.“</p> <p>Vzpomněl si na led, který ho kdysi naplňoval, chlad, jenž se snažil odstínit svět kolem něj.</p> <p>„Nebýt toho,“ zavrtěl Geary hlavou.</p> <p>„Měl jsi štěstí. A my taky,“ poznamenala Rionová.</p> <p>„A ty se cítíš šťastná?“ zeptal se.</p> <p>„Já?“ povzdychla si Rionová. „Přemýšlím, jestli je manžel jedním z těch světel. Přemýšlím, co si o mně myslí předkové. Přemýšlím, co nás čeká u Lakoty a co se stane s Aliancí. Je to štěstí žít v takových časech a mít takové starosti?“</p> <p>„Štěstí asi ne.“</p> <p>„To ne. Rozhodně ne.“</p> <p>Alespoň se mohl spolehnout na papírování, které mu zabíralo čas a odvádělo ho od obav nad nebezpečím čekajícím u Lakoty. Ve skutečnosti ale papírování obsahovalo pouze minimum práce s papírem, takže už poněkolikáté přemýšlel, odkud se název vzal. Zamračil se na zprávu ze <emphasis>Zuřivého. </emphasis>Rutinní administrativní přesun personálu mezi loďmi by mu neměl být zasílán ani jako kopie pro informaci. Kdyby se to začalo dít, nedělal by nic jiného, než že by četl zprávy.</p> <p>Pak si přečetl jméno na žádosti a zavolal kapitánku Desjaniovou: „Mám tady žádost o přesun ze <emphasis>Zuřivého</emphasis> a…“</p> <p>„Ano, pane. Hned u vás budu, abychom to mohli probrat osobně, pane.“</p> <p>Geary čekal a přemýšlel, co se děje, dokud kapitánka Desjaniová nedorazila. Mávnutím ji poslal do křesla, kde jako obvykle seděla ztuhle v pozoru. Od chvíle, kdy se o nich začalo mluvit, že spolu něco mají, přestal ji Geary žádat, aby se trochu uvolnila. Napadlo ho, jestli se žádost o přesun nějak netýká právě těch pomluv.</p> <p>„Jde o příkaz o převedení poručíka Casella Rivy ze <emphasis>Zuřivého</emphasis> na <emphasis>Záštitu.</emphasis>“</p> <p>Desjaniová přikývla, aniž by jakkoli změnila výraz.</p> <p>„Těžký křižník by mu vyhovoval více, ale potřeby flotily mají prioritu.“</p> <p>„Chápu,“ řekl nahlas, ale pomyslel si, <emphasis>ne, to opravdu nechápu.</emphasis> „Věděla jste o tom?“</p> <p>„Kapitánka Cresidová mě informovala, že má v úmyslu poručíka Rivu převelet na jinou loď, pane.“</p> <p>„A vám to nevadí?“</p> <p>„Pane, nemohu se starat o osud nižších důstojníků na jiných lodích.“</p> <p>Geary se musel snažit, aby se nezatvářil překvapeně.</p> <p>„Normálně by to byla pravda. Nijak by mě to nezajímalo, ale co jsem slyšel posledně, doufala jste, že se vám s poručíkem Rivou podaří obnovit osobní vztah.“</p> <p>Jak dlouho to bylo, co se o tom s Desjaniovou bavil? Nebyl si jistý. Strávil tolik času nad svým vztahem s Rionovou a spoustou emociálních problémů, které z něj vznikaly, a navíc tady byly pomluvy o něm a Desjaniové. Zjevně už uplynula dlouhá doba od chvíle, kdy se zajímal o to, jak funguje její osobní život.</p> <p>Desjaniová pokrčila rameny.</p> <p>„Máme s koprezidentkou Rionovou něco společného, pane.“</p> <p>To prohlášení Gearyho opravdu překvapilo.</p> <p>Musela to na něm poznat, protože dál pokračovala velmi opatrně: „Kostlivce ve skříni, duchy z minulosti, kteří vyvolávají staré emoce a zanechávají za sebou osobní problémy.“</p> <p>„Tomu nerozumím. Myslel jsem si, že vy a poručík Riva…“</p> <p>Desjaniová zavrtěla hlavou.</p> <p>„Poručík Riva projevil silný zájem o další důstojnici na <emphasis>Zuřivém</emphasis> a rozhodl se podle toho zájmu jednat.“</p> <p>„Ale to je…“</p> <p>„Ano, pane. Kapitánka Cresidová na něj kvůli porušení řádů a disciplíny tvrdě udeřila. A tak jsem se doslechla, že poručík Riva nepovažoval za nutné informovat mě o svém novém zájmu.“</p> <p>Pro Desjaniovou už poručík Riva zjevně nebyl „Cassel“, ne snad, že by jí to mohl mít Geary za zlé. <emphasis>Sakra. A to já doporučil Desjaniové, ať pošle Rivu na Zuřivého.</emphasis></p> <p>„To je mi líto.“</p> <p>Znovu pokrčila rameny, jako by se jí to vůbec netýkalo. „Je to jeho ztráta, pane.“</p> <p>„To máte sakra velkou pravdu.“</p> <p>„Je to ale divné,“ pokračovala Desjaniová a dívala se někam do prázdna za Gearyho. „Bývaly doby, kdy jsem měla dojem, jako by poručík Riva strávil celou dobu zajetí v hibernaci. Zůstal stejný, jeho život i kariéra byly na tom samém místě, jako když byl zajat, stejně jako jeho tělo bylo uvězněné v syndickém pracovním táboře. Všechno na něm, s výjimkou věku, bylo takové, jak jsem si pamatovala.“</p> <p>Na chvíli se odmlčela a přemýšlela, než pokračovala: „Jakmile se dostal přes šok ze své záchrany a z toho, že mě našel živou, myslím, že mu začalo vadit, jak jsem se změnila já. Nebyla jsem poručice, jakou si pamatoval a na niž vzpomínal během zajetí.“</p> <p>„Pokud strávil v táboře takovou dobu přemýšlením o vás, překvapuje mě, že vám po osvobození nezůstal věmý.“ Desjaniová se pousmála, ale mnoho humoru v tom nebylo.</p> <p>„Neříkám, že byl věrný mé vzpomínce, pane. V tom táboře bylo mnoho žen. Poručík Riva si užíval dočasné vztahy. Přiznal mi to a já mu to nemám za zlé, ačkoli jsem asi měla přemýšlet, proč byly všechny ty vztahy jen dočasné.“</p> <p>„Myslíte si, že žárlil?“ zeptal se Geary. „Na to, že jste kapitánka a máte vlastní loď?“</p> <p>„Tak jsem to začala vnímat. Poručíka Rivu frustrovalo, když viděl tolik mnohem mladších důstojníků, kteří měli vyšší hodnost než on. Říkala jsem mu, že povýšení přijde rychle, ale on měl pocit, že by ho měli povýšit hned, že by se měl okamžitě posunout a dohnat svět, který jel dál bez něj,“ zkřivila Desjaniová ústa. „Na <emphasis>Zuřivém</emphasis> sbalil praporčici, oproti které byl dvakrát starší.“</p> <p>„To většinou není chytrý způsob, jak si posílit ego,“ poznamenal Geary. „No, i tak je mi to líto.“</p> <p>Tentokrát se Desjaniová pousmála doopravdy.</p> <p>„Myslím, že si zasloužím někoho lepšího, pane.“</p> <p>„O tom není pochyb. Děkuju vám, Táňo. Omlouvám se, že jsem vás s tím obtěžoval.“</p> <p>„Oceňuju váš zájem, pane,“ poděkovala Desjaniová a zatvářila se kysele. „Měla jsem vědět, že v mém životě není místo na osobní vztah. <emphasis>Neochvějný</emphasis> je vztah na plný úvazek, který ode mne vyžaduje veškerý čas.“</p> <p>„Ten pocit znám,“ potvrdil Geary. „Velitelská pozice nezanechává moc prostoru pro život. Ale jste dobrá kapitánka.“</p> <p>„Děkuji vám, pane,“ postavila se Desjaniová a obrátila se k odchodu, ale pak se k němu ještě otočila: „Pane, můžu vám dát osobní otázku?“</p> <p>„Už jste si na to vysloužila právo,“ poznamenal Geary. „Mluvili jsme o vašem osobním životě. Ptejte se.“</p> <p>„Jak je to mezi vámi a koprezidentkou Rionovou?“</p> <p>Geary si nebyl jistý, jaký výraz by byl nejvhodnější, a nakonec se současně napůl usmál a napůl zamračil.</p> <p>„Jde nám to dobře, aspoň myslím.“</p> <p>„Byla jsem… překvapilo mě to, pane. Nečekala jsem, že se k vám vrátí.“</p> <p>„Já taky ne,“ přikývl.</p> <p>Desjaniová zaváhala, než se zeptala: „Záleží vám na ní, pane?“</p> <p>„Myslím, že ano,“ zasmál se Geary krátce. „Sakra, ne. Já nevím. Myslím si to.“</p> <p>„A záleží jí na vás?“</p> <p>„To si nejsem jistý.“</p> <p>Pokud byl ve flotile někdo, s kým o tomhle mohl Geary mluvit otevřeně, určitě to byla Desjaniová.</p> <p>„Já nevím. Neukazuje moc, co ve skutečnosti cítí.“</p> <p>„Jednou to ukázala, pane,“ řekla Desjaniová tiše. „Nedokážu říct, co paní koprezidentka Rionová cítí teď, ale podle mne by ji zjištění, že manžel možná žije, rozhodně nezasáhlo tak tvrdě, kdyby k vám nic necítila. Je to pochopitelně jen můj osobní názor.“</p> <p>O tomhle Geary nikdy předtím neuvažoval.</p> <p>„Díky, že jste mi to řekla. Nedokážu vždycky… no…“</p> <p>„Nedokážete odhadnout, jestli říká pravdu?“ zeptala se Desjaniová s náznakem úsměvu.</p> <p>Geary jí úsměv opětoval.</p> <p>„Jo. Rionová je politička, ale to jsem věděl od začátku.“</p> <p>„Někteří politici jsou horší než jiní, takže musí existovat i lepší než ostatní. A politici jsou sice špatní, ale jsou i horší povolání.“</p> <p>„Opravdu? No jo, například právníci.“</p> <p>„Ano, pane,“ souhlasila s ním Desjaniová. „Nebo literární agenti. To se málem stalo mně.“</p> <p>„To si děláte legraci,“ zíral na ni Geary a snažil si představit kapitánku <emphasis>Neochvějného,</emphasis> jak sedí u stolu někde na nějaké planetě a čte a prodává dobrodružné příběhy, místo aby je sama prožívala.</p> <p>„Než jsem nastoupila do flotily, strýc mi nabízel práci ve své agentuře,“ vysvětlila mu Desjaniová. „Ale kromě všeho ostatního by to znamenalo, že bych musela pracovat se spisovateli, a víte, jací jsou.“</p> <p>„Slyšel jsem o tom něco,“ prohlásil Geary a nedokázal potlačit úšklebek. „Je to, co jste mi teď řekla, pravda?“</p> <p>„Možná, pane,“ usmála se na něj Desjaniová.</p> <p>Odešla, ale Geary ještě nějakou dobu seděl a díval se na zavřené dveře. Bylo fajn, že se mohl s Desjaniovou aspoň trochu uvolnit. Měli stejné životní zkušenosti, což bylo zčásti způsobeno tím, že oba strávili život ve flotile, která i po sto letech zahrnovala věci, jimž museli čelit všichni lodníci a důstojníci od počátku lidské rasy. Další zažili společně na téhle lodi, kde čelili útrapám velení nebo bojovali bok po boku proti společným nepřátelům. Geary si uvědomil, že s Desjaniovou se mu mluvilo snadno.</p> <p><emphasis>Co by se asi stalo, kdybych neskončil jako velitel Desjaniové a byl pořád na téhle lodi, kdybychom nebyli vázaní ctí a povinností…</emphasis></p> <p><emphasis>Ani o tom neuvažuj. Nech toho. Nestalo se to a teď už se to nikdy nemůže stát.</emphasis></p> <p>Probudil se s vědomím, že je něco po půlnoci lodního času. V ideálním případě by flotila dorazila do Lakoty v rozumnou dobu, aby měli všichni příležitost dobře se vyspat a v klidu posnídat. Za předpokladu, že někdo může mít klidný spánek těsně před příletem do hvězdného systému, kde čeká neznámý počet nepřátelských lodí, nebo má chuť jíst, zatímco se mu vnitřnosti kroutí myšlenkami na blížící se boj. Nicméně i tak by byla taková příležitost příjemná.</p> <p>Jenže lidstvo se sice naučilo, jak porušit některé zákony vesmíru, za přesně daných podmínek, jako je třeba používání skokových motorů k cestování nadsvětelnou rychlostí, ale i způsoby porušování pravidel měly vlastní pravidla. Cesta skokovým vesmírem mezi Ixionem a Lakotou trvala určitou dobu, ne méně, ne více. Alianční flotila vletí do normálního prostoru ve výstupním bodě v Lakotě přibližně ve čtyři nula nula ráno podle času, jaký se na lodích s ohledem na lidské biorytmy dodržoval.</p> <p>Čtyři hodiny, to byla příliš dlouhá doba na to, aby jen ležel vedle Viktorie Rionové, která zřejmě klidně spala. To bylo samo o sobě natolik nezvyklé, že ji Geary nechtěl rušit. Ať už si ve skutečnosti myslela a cítila cokoli, v noci ve stejné posteli mu bylo až příliš jasné, jaký vnitřní neklid se v ní skrývá.</p> <p>Opatrně vylezl z postele, tiše se oblékl a zamířil pryč. Ve dveřích se ještě zastavil a chvíli se na Rionovou díval. Pak se natáhl, aby zavřel dveře kajuty, a uslyšel, jak na něj při plném vědomí volá: „Uvidíme se na můstku.“</p> <p>„Dobře.“</p> <p><emphasis>Sakra.</emphasis> Už ani nedokázal poznat, jestli opravdu spí. Nebo zda do poslední chvíle předstírala spánek, jen aby mu v poslední možný okamžik ukázala, že ho zase převezla.</p> <p>Kapitánka Desjaniová byla také vzhůru, seděla ve velitelském křesle na můstku a připravovala loď na bitvu. Věnovala mu pohled plný důvěry.</p> <p>„Jste tady brzo, pane.“</p> <p>„Není snadné v takovou chvíli spát.“</p> <p>Nějakou dobu procházel stejné stavové informace o flotile, které studoval už dlouhé dny, a pak se zase postavil.</p> <p>„Trochu se projdu po lodi.“</p> <p>Přesně jak čekal, téměř celá posádka byla vzhůru. I ti, kteří byli na předchozí směně končící o půlnoci, stále neklidně přešlapovali v jídelně nebo na svých pozicích. Geary nasadil klidný a sebevědomý výraz a procházel mezi nimi, odpovídal na pozdravy a mluvil o domově, a jak v systému Lakota zase porazí Syndiky. Kdykoli se konverzace stočila na to, kdy se flotila dostane domů, snažil se Geary mluvit upřímně. Nevěděl, kdy se dostanou zpátky na alianční území, ale říkal, že udělá vše, aby se to podařilo.</p> <p>A oni mu věřili. Věřili tomu, co říkal. Svěřili mu své životy. A věřili, že zachrání Alianci, jakkoli v závislosti na tom, s kým mluvil, neznamenala záchrana Aliance vždy to samé.</p> <p>Dával trochu větší pozor na to, jak posádka <emphasis>Neochvějného</emphasis> mluví o domově a o Alianci. Snažil se zjistit, jestli jsou frustrováni politiky a zda viní vládu za to, že válka ještě neskončila. Možná byl teď na toto téma přecitlivělý, ale měl pocit, že podobných věcí slyší mnohem víc, než si předtím uvědomoval. <emphasis>Jak mi říkala Rionová, nezáleží na tom, co říkáš, ale na tom, co si lidé myslí, že slyší. A já tohle neslyšel. Není divu, že tak vítali „zázračný“ návrat Black Jacka Gearyho. Netoužili pouze po vojenském vůdci, ale taky po někom, kdo povede samotnou Alianci. Předkové, pomozte mi.</emphasis></p> <p>Vrátil se na můstek ještě s hodinovou rezervou a našel tam Rionovou sedící v křesle pozorovatele. Navenek se k sobě s Desjaniovou chovaly slušně.</p> <p>Jediný způsob, jak zabít zbývající čas, byl vyvolat si mapu okolních hvězd. Snažil se odhadnout, kam zamíří, pokud flotila nebude moci použít bránu syndické hypersítě v Lakotě, což byl také nejpravděpodobnější výsledek. Jako obvykle byly zpravodajské informace o okolních hvězdách natolik kusé, až to u něj vyvolávalo pocity v široké škále od podrážděnosti po vztek. Branwyn se zdála být relativně klidná hvězda, ale poslední zprávy byly staré několik desetiletí. Byla malá lidská populace systému odstěhována a těžební instalace zakonzervovány, nebo tam Syndici stále jsou, což by zkomplikovalo získávání materiálů pro zásobovací lodě? Odlet na Branwyn by také znamenal let k aliančnímu teritoriu. Budou tamní skokové body už zaminovány? Přesouvá se tam syndická blokáda?</p> <p>Mezi zbylými možnostmi byl i systém T’negu, dosažitelný z Lakoty i Ixionu. Bude skokový bod vedoucí z Lakoty zaminovaný, nebo ho nechají nehlídaný, jelikož se nečekalo, že by alianční flotila vstoupila do T’negu právě z tohoto směru? Seruta vypadala průměrně, systém vynechaný hypersítí s jedinou nepříjemnou, ale obyvatelnou planetou a populací čítající několik desítek milionů lidí a hrstku mimoplanetárních instalací. Nebyla tam žádná zvláštní hrozba, ale odletět na Serutu by znamenalo další odklon od aliančního teritoria. A pochopitelně zůstával Ixion, ze kterého právě přilétali.</p> <p>Ty možnosti se mu nelíbily, ale byly lepší než v jakémkoli jiném systému, do kterého zatím flotilu přivedl.</p> <p>„Pět minut do výstupu ze skoku,“ ohlásil důstojník na můstku a vyrušil tak Gearyho z přemýšlení.</p> <p>Kapitánka Desjaniová aktivovala interkom: „Celé posádce, připravte se k boji hned po výstupu. Pamatujte, že nás sleduje kapitán Geary.“</p> <p>Snažil se, aby sebou při tom neškubl, ale musel se podívat na reakci Rionové. Sledovala jej s nečitelným výrazem, ale její oči prozrazovaly nervozitu.</p> <p>„Minuta do výstupu.“</p> <p>Geary se snažil zklidnit dech a soustředit se na displej zobrazující hvězdný systém Lakota, jenž se vznášel před ním a ukazoval vše, co staré záznamy o hvězdě a syndické přítomnosti v něm věděly. Během okamžiku se začne displej zběsile aktualizovat, jakmile flotila vstoupí do normálního vesmíru a senzory začnou odhalovat vše, co ve starých záznamech nebylo.</p> <p>„Připravte se. Výstup.“</p> <p>Šeď se změnila na černotu a Geary ucítil, jak ho do strany tlačí prudký manévr předem naprogramovaný do manévrovacích systémů lodi. Všude kolem <emphasis>Neochvějného</emphasis> prováděly ostatní lodě hlavního voje stejnou otočku. Nahoře a před nimi předvoj už zatáčku pomalu dokončoval a křídla na obou stranách se otáčela společně s hlavním vojem. O několik chvil později se náhle objevila i zadní část formace a také zahájila otočku na levobok.</p> <p>„Kde jsou miny?“ chtěla vědět Desjaniová a pak se zachmuřeně usmála, když se na displejích objevily varovné ikony. Přesně podle očekávání podél přímé cesty ze skokového bodu číhalo husté minové pole. Alianční flotila se obrátila tak, že se formace ve tvaru mince pohybovala ve směru jedné z tenčích stran, jako by pět mincí klouzalo po hladkém povrchu. Na pravoboku alianční formace se bezmocně vznášely nepřátelské miny.</p> <p>Geary přejel pohledem nejbližší hrozbu a začal pátrat po nepřátelských lodích. Přímo před výstupem ze skokového bodu nebyla žádná. Tedy – žádná nebyla poblíž. Zaměřil pohled dál po displeji a nemohl uvěřit, že nikde nejsou, dokud se nedostal k bráně hypersítě.</p> <p>Tam se vznášela očekávaná syndická flotila, pomalu kroužila kolem brány na zřejmě fixní hlídkové trase.</p> <p>„Syndická flotila alfa se skládá ze šesti bitevních lodí, čtyř bitevních, devíti těžkých, třinácti lehkých křižníků a dvaceti el-zet,“ ohlásila hlídka u bojových systémů ve stejnou chvíli, kdy se informace objevily i na displeji.</p> <p>„Dostali jsme je,“ zaradovala se Desjaniová. „O takovou flotilu se dokážeme snadno postarat.“</p> <p>Obrátila se ke Gearymu se zuřivým úsměvem na tváři, jaký se hodí ukázat spoluhráči, když protivník udělal fatální chybu a vítězství je jisté.</p> <p>Geary se snažil uklidnit a hledal na displeji další syndické lodě. Ale s výjimkou několika el-zetek prolétajících kolem obydlené planety vzdálené pět světelných hodin od aktuální pozice alianční flotily se zdálo, že se všichni nepřátelé soustředili ve flotile prolétající kolem pochmurně vypadající brány hypersítě.</p> <p>„Syndikové mají dostatečnou palebnou sílu, aby dokázali zničit bránu dřív, než se k ní dostaneme,“ poznamenala Rionová suše.</p> <p>„To jo,“ přikývl Geary. Ale takovou příležitost by neměl zahodit. Nemohl ji zahodit. Desjaniová nebyla jediná důstojnice flotily přesvědčená o tom, že jsou zdejší Syndikové snadná kořist.</p> <p>„Přímý úder by Syndiky donutil zachovat pozici a bránu zničit. Musíme je zkusit nějak vylákat a pak se dostat k bráně dřív, než se stačí vrátit.“</p> <p>„Když je zničíme…“ začala Desjaniová.</p> <p>„Já vím. Ale naší hlavní prioritou je dostat se k bráně, dokud je ještě funkční.“</p> <p>„Jak je odlákáte?“ zeptala se Rionová.</p> <p>„Co byste navrhovala?“ odpověděl Geary otázkou.</p> <p>Rionová chvíli přemýšlela, než řekla: „Nabídnout jim něco? Lákavý cíl?“</p> <p>„Ano,“ souhlasila Desjaniová. „Musí si myslet, že se o bránu nezajímáme, a musí vidět cíl, který si nemůžou nechat ujít.“</p> <p>Naneštěstí měla alianční flotila jediný cíl, který takové podmínky splňoval.</p> <p>„Formace Echo pět pět. Zásobovací lodě a silně poškozené bitevní lodě.“</p> <p>Jako nemocná zvířata v zadní části stáda. Ale Geary nechtěl žádnou z nich ztratit. Zásobovací lodě byly pro přežití flotily nezbytné a poškozené bitevní lodě byly důležité ne pouze pro svou zbývající palebnou sílu, ale také kvůli tomu, co jejich přítomnost říkala zbytku flotily: že Geary neopustí lodě ani jejich posádky. Použít je jako návnadu tomu konceptu příliš neodpovídalo.</p> <p>Pečlivě si prohlédl celou situaci. Hvězdný systém Lakota se zdál být bohatý, zvlášť po sotva osídlených systémech, jaké flotila v poslední době navštívila. Primární obydlená planeta vzdálená devět světelných hodin na druhé straně hvězdy vykazovala všechny známky dynamického a rostoucího osídlení. Na několika dalších planetách existovaly velké kolonie a na jednotlivých planetách, měsících nebo fixních oběžných dráhách byly četné instalace různého typu. Mezi nimi probíhal poměrně značný civilní provoz, obchodní lodě cestující v systému a mířící z něj nebo do něj od jiných hvězd i velké transportéry převážející zdroje z rudných dolů na bohatých, ale neobyvatelných vnějších planetách a asteroidech. Několik mimoplanetárních instalací obklopovaly fixní orbitální obranné systémy, ale těm Geary nevěnoval pozornost. Orbitální stanice včetně velkých vojenských kolem obydlené planety byly jen nehybné terče pro dalekonosné bombardování.</p> <p>Kdyby tady mohli zůstat natolik dlouho, aby stihli přesunout část nákladů velkých transportérů do zásobovacích lodí.</p> <p>Manévrovací systémy neměly problém připravit rozkazy k tomu, co Geary chtěl.</p> <p>„Druhá a sedmá eskadra torpédoborců, odpojte se od formace a odchytněte syndické transportéry rudy poblíž plynného obra ve vzdálenosti jedna celá dvě světelné hodiny na pravobok od flotily. Ovládněte transportéry a eskortujte je k flotile, ať můžeme přeložit jejich náklad do našich zásobovacích lodí.“</p> <p>Odmlčel se, aby se mohl rozmyslet, co je teď potřeba udělat, a pak se rozhodl zjednodušit situaci v hvězdném systému. Přikázal bojovým systémům <emphasis>Neochvějného,</emphasis> co je potřeba zničit. Označil cíle a vybral zbraně, následně mu bojové systémy po zlomku sekundy výpočtů přednesly plán. Geary ho chvíli studoval a pak ho poslal <emphasis>Odvetě.</emphasis></p> <p>„Osmá eskadra bitevních lodí, zahajte kinetické bombardování syndických vojenských instalací podle přiloženého plánu.“</p> <p>Než Geary dokončil výpočty dalšího kurzu, začaly čtyři bitevní lodě plivat pevné kusy kovu, které budou celou cestu k cílům získávat kinetickou energii. Do cílů narazí takovou rychlostí, že vypaří nejen je, ale i jejich blízké okolí. Lodě dokázaly snadno detekovat přilétající kinetické projektily a drobnou změnou kurzu se postarat, aby se střele letící ze vzdálenosti milionů kilometrů snadno vyhnuly, ale stanice na fixních oběžných drahách se pohybovaly naprosto předvídatelným způsobem, a tak byly snadným cílem od chvíle, kdy lidstvo začalo bojovat ve vesmíru.</p> <p>„Všem jednotkám,“ přikázal Geary, „zatočte na pravobok sedm dva stupňů, dolů nula tři stupňů, v čase jedna šest.“</p> <p>Po tomto rozkazu se všechny lodě obrátí na místě, formace nezmění rozmístění, ale zamíří jinam, takže širší strany mincí budou vpředu.</p> <p>Desjaniové chvíli trvalo, než jeho rozkaz analyzovala.</p> <p>„Snažíte se, aby to vypadalo, jako bychom letěli ke skokovým bodům k Branwynu nebo T’negu?“</p> <p>„Chci, aby Syndikům nebyl náš cíl jasný,“ vysvětlil Geary a postavil se. „Připravená na další konferenci?“</p> <p>„Pokud je zvládnete vy, já to dokážu taky,“ odpověděla.</p> <p>Desjaniová následovala Gearyho z můstku, ale když procházel kolem Rionové, ta vstala a vklínila se mezi Gearyho a Desjaniovou.</p> <p>„Hodláte být fyzicky přítomná na konferenci?“ zeptal se Geary, kterého Rionová svým manévrem vyrušila z přemýšlení o dalších alternativách.</p> <p>„Možná,“ odpověděla s náznakem ledu v hlase. „Ráda bych předem věděla, co budete říkat, pokud to není tajemství.“</p> <p>„Dobrá.“</p> <p>Rionová mu šla cestou ke konferenční místnosti po boku, Desjaniová je mlčky sledovala.</p> <p>„Řeknu jim, že mám v plánu odlákat Syndiky od brány hypersítě. Díky současnému kurzu jim nebude jasné, jaký cíl sledujeme, ale měli by věřit, že systémem jen prolétáme a máme v plánu zmizet, jakmile to bude možné.“</p> <p>„A to není to, co máte v úmyslu?“ tlačila na něj dál Rionová.</p> <p>„No ano, ale pokud se nám podaří odlákat syndickou flotilu dost daleko, můžeme se pokusit o sprint k bráně. To zůstává jednou z možností.“</p> <p>„Opravdu si myslíte, že budou riskovat a opustí bránu?“ nesnažila se Rionová skrýt nedůvěru.</p> <p>„Mohlo by se to stát. Pokud ne, poletíme do systému Branwyn.“</p> <p>Software pro virtuální konferenci místnost zvětšil, jelikož většina kapitánů flotily už byla přítomna. Zatímco si Geary sedal na své místo v čele stolu, vznášely se před ním varovné ikony, upozorňující ho, že flotila je rozptýlená, a tak bude docházet ke značnému zpoždění při komunikaci se vzdálenějšími loděmi.</p> <p>„Vítejte v systému Lakota,“ prohlásil Geary a uvědomil si, že bude muset vymyslet jiný způsob, jak tyhle schůze zahajovat. „Zdá se, že jsme Syndiky zase zmátli.“</p> <p>„Proč ještě neletíme k bráně hypersítě?“ chtěl vědět kapitán Casia.</p> <p>Gearyho už unavovalo, jak ho Casia stále přerušuje, a tak se jen postavil a dlouze se na něj beze slova díval, dokud se Casia nezačal nervózně ošívat.</p> <p>„V budoucnosti bych ocenil,“ pronesl Geary hlasem tak prostým emocí, jak jen dokázal, „kdybyste s komentáři počkal, dokud nepřednesu své plány. Je vám to jasné, kapitáne Casio?“</p> <p>„Já jen…“</p> <p>„Je vám to jasné, kapitáne Casio? Rozuměl jste tomu, co jsem řekl?“</p> <p>Ach ano. Tohle mohl Black Jack dělat. Byl to dobrý pocit, jen musel dávat pozor, aby se nedostal za bod, který ještě John Geary považoval za vhodný.</p> <p>„Rozuměl jsem vám.“</p> <p>Gearyho tvář ztvrdla a Casia nakonec dodal poslední slovo: „Pane.“</p> <p>„Děkuju vám.“</p> <p>Geary se znovu zadíval na stůl a pokusil se pokračovat, kde skončil.</p> <p>„V systému je jen malá syndická flotila, ale je dost velká, aby dokázala bránu hypersítě zničit, kdybychom na ni zaútočili, dokud se bude zdržovat poblíž. Když jsou Syndikové tam, nemáme šanci bránu použít.“</p> <p>Ukázal na displej, kde svítily ikony zobrazující alianční formaci a dlouhá čára protínající obloukem systém k bodu mezi dvěma skokovými body na druhé straně hvězdy.</p> <p>„Pokud se nám nepodaří Syndiky odlákat dost daleko od brány, budeme muset znovu skočit. Pokud k tomu dojde, zamíříme do systému Branwyn.“</p> <p>To vyvolalo úsměvy na tvářích zúčastněných, jelikož Branwyn ležel směrem k aliančnímu území.</p> <p>„Prozatím ale můžeme udržovat Syndiky v mírné nejistotě, jestli přece jen neskočíme do systému T’negu.“</p> <p>„Tu bránu neopustí,“ poznamenal kapitán Tulev. „Syndikové musí mít rozkazy zajistit, abychom ji nemohli použít.“</p> <p>„Nejspíš ano,“ souhlasil s ním Geary. „Ale možná se nám je podaří přesvědčit, že míříme ke skokovému bodu. A pokud uvidí dostatečně lákavý cíl, mohli by riskovat a pokusit se vyrazit za námi.“</p> <p>U vzdálenějšího konce stolu sebou škubla kapitánka Tyrosianová. Když naposledy Geary potřeboval návnadu, použil jednu ze zásobovacích lodí. Bude mít ještě menší radost, až zjistí, že tentokrát hodlá použít všechny čtyři.</p> <p>Geary přepnul displej vznášející se nad stolem na přiblížený pohled na alianční formaci.</p> <p>„Syndikové dokáží s přesností říct, že se lodě ve formaci Echo pět pět skládají převážně ze čtyř zásobovacích lodí a nejvíce poškozených bitevníků. Už jsem rozmístil flotilu tak, aby se Echo pět pět táhlo o kus dál za flotilou. Zatímco poletíme systémem, bude se Echo pět pět pomalu vzdalovat, jako by nedokázalo držet s flotilou krok.“</p> <p>„Jak moc se vzdálíme?“ zeptala se kapitánka Midea. Geary si uvědomil, že se teď chová trochu jinak. Pokud zrovna nic nehrozilo, byla mimořádně otravná. Ale s dostatkem Syndiků poblíž se tvářila profesionálněji, víc se soustředila na nepřítele než na způsoby, jak Gearymu komplikovat život.</p> <p>„Echo pět pět zůstane ve vzdálenosti, kde ji bude moci zbytek flotily podporovat,“ ujistil ji Geary.</p> <p>„Pokud ano, Syndikové návnadu nespolknou,“ namítla Midea. „Musíme být dost daleko, aby to vypadalo, že nám zbytek flotily nebude schopný pomoct.“</p> <p>Duellos věnoval Midee pátravý pohled, Casia se na ni mračil a kapitánka Cresidová přikyvovala.</p> <p>„Má pravdu, pane.“</p> <p>Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Nemůžu riskovat…“</p> <p><emphasis>„Paladin</emphasis> je schopen bojovat,“ trvala na svém Midea. „Přiřaďte ho zpět k <emphasis>Orionu, Majestátnímu</emphasis> a <emphasis>Válečníkovi. </emphasis>Přidejte sedmou divizi bitevních lodí a budeme mít ve formaci celkem sedm bitevních lodí. To je dost velká síla, aby se dokázala o syndickou flotilu postarat.“</p> <p>Komandérka Yin zírala na Mideu s neúspěšně skrývanou hrůzou. Velitel <emphasis>Majestátního</emphasis> zklamaně zavrtěl hlavou.</p> <p>„Nejsme schopní bojovat v přední linii. Ani <emphasis>Válečník.“</emphasis></p> <p>„<emphasis>Válečník</emphasis> je připravený k boji,“ opravil ho rychle a sebejistě komandér Suram.</p> <p>Geary se na Surama pátravě zadíval. Jeho přístup udělal na Gearyho dojem a nechal to na sobě vidět.</p> <p>„Odkdy potřebuje alianční flotila přesilu k tomu, aby bojovala s nepřítelem?“ chtěla vědět Midea. <emphasis>„Válečník</emphasis> je připravený k boji, takže i kdyby se toho neúčastnili <emphasis>Majestátní</emphasis> ani <emphasis>Orion,</emphasis> stále budeme mít polovinu lodí co Syndikové. Alianční lodě dokáží snadno zvítězit i nad dvojnásobnou přesilou,“ prohlásila a vyčítavě se na Gearyho podívala. „Sám Black Jack Geary porazil přesilu desetinásobnou.“</p> <p>Opravdu stál u Grendelu proti přesile deset ku jedné? Je zvláštní, jak si na takové obecné věci nedokázal vzpomenout, pamatoval si jen na spousty konkrétních detailů z boje.</p> <p>Geary si najednou uvědomil, že kapitánka Midea je potenciální trn v patě každého velitele flotily, ne jen jeho osobně. Když zrovna nehrozilo nebezpečí od nepřítele, dělala problémy a útočila na autoritu nadřízených. Když byl nepřítel poblíž, chtěla vletět po hlavě do boje. Odvahu rozhodně měla, ale nerozvážnost a unáhlenost nebyly u důstojníka dobré vlastnosti. Geary zapřemýšlel, jak jen ji dokázal Numos udržet pod kontrolou.</p> <p>Stála šance na dosažení hypersítě za rostoucí riziko zničení jedné nebo více zásobovacích lodí? Přece jen, pomocí brány by se flotila dokázala dostat domů rychle, takže by zásobovací lodě už nepotřebovala.</p> <p>Sakra, kdyby věřil, že je obětování raketoplánů dobrý nápad, proč se obtěžovat přemisťováním tří nepoškozených bitevních lodí sedmé divize do formace? Proč neposlat jen zásobovače a poničené bitevníky samotné, nechat je zničit a zamířit domů bez nich?</p> <p>Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Chci vylákat Syndiky, ale nemůžu si dovolit riskovat zničení zásobovacích lodí nebo poškozených lodí formace Echo pět pět. Musíme zajistit, aby měly dostatečnou ochranu.“</p> <p>„Alianční lodníci jsou připraveni zemřít za svou vlast,“ prohlásila Midea, což si vysloužilo dost pohledů, podle kterých se dalo poznat, že ne všichni lodníci tolik touží po smrti, i kdyby na to byli připraveni.</p> <p>„Mým cílem,“ prohlásil Geary, „je zajistit, že se splní přání všem Syndikům, kteří jsou připraveni zemřít za vlast.“</p> <p>To vyvolalo u řady důstojníků úsměvy a několik z nich si zjevně oddychlo. Přemýšlel, co to vlastně dělá a jak vystupuje, když si důstojníci opravdu mysleli, že by lodě takhle obětoval.</p> <p>„Projedu si několik simulací, abych si zkontroloval možné výsledky, ale prozatím nechci, aby se formace Echo pět pět vzdálila více než tři světelné minuty od zbytku flotily. Je to jasné?“</p> <p>„Může se <emphasis>Paladin</emphasis> připojit k formaci?“ chtěla vědět kapitánka Midea. „Dvě lodě z mé divize už tam jsou.“</p> <p>Geary se zadíval na kapitána Casiu.</p> <p>„Jste velitel divize, do které <emphasis>Paladin</emphasis> patří. Co si o tom myslíte?“</p> <p>Casia střelil po Midee vzteklým pohledem.</p> <p>„Jistě. <emphasis>Paladin</emphasis> se může připojit k <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátnímu.“</emphasis></p> <p>„Kapitáne Mosko?“ zeptal se Geary. „Velíte Echo pět pět. Potřebujete <emphasis>Paladina?“</emphasis></p> <p>Mosko pokrčil rameny.</p> <p>„Jestli ho potřebuju? Ne. Ale <emphasis>Nezdolný, Nebojácný </emphasis>a <emphasis>Vzdorný</emphasis> vždy rády uvítají další loď po svém boku, pod mým velením,“ dal Mosko mírný důraz na poslední tři slova, což u Midey vyvolalo zamračení. Nicméně neprotestovala.</p> <p>„Co <emphasis>Dobyvatel</emphasis>?“ zeptal se kapitán Duellos nevinně. „Pokud by se k Echo pět pět připojil i on, bude celá třetí divize bitevních lodí znovu pohromadě.“</p> <p>Kdyby mohly pohledy zabíjet, zavraždil by Casia Duellose na místě.</p> <p>„<emphasis>Dobyvatel</emphasis> by měl zůstat na pozici, kde… bude moci spolupracovat s velitelem flotily.“</p> <p>Geary si ho přeměřil pohledem a uvažoval, co znamená tolik zkažených vajec pohromadě v třetí divizi bitevních lodí, jestli to není vyslovená žádost o pořádné potíže. A jestli převelení Casii nevyvolá ještě větší problémy. Ale svým způsobem měl Duellos pravdu. Poslat <emphasis>Paladina </emphasis>do Echo pět pět a nechat <emphasis>Dobyvatele</emphasis> v Echo pět čtyři nedávalo smysl.</p> <p><emphasis>Ne. Pokud tam pošlu i Casiu, budu na něj muset neustále dávat pozor. Takové rozptýlen</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis> si nemůžu dovolit.</emphasis></p> <p>Kapitán Mosko se zamračil.</p> <p>„Kdyby byl ve formaci i kapitán Casia, mohly by z toho vzniknout zmatky ohledně struktury velení v pět pětce.“</p> <p>Geary moudře přikývl, vděčný za další důvod, proč zamítnout Duellosův zlomyslný návrh.</p> <p>„To je pravda. A Echo pět pět nemůže být příliš silné, jinak nebude Syndikům připadat přitažlivé. <emphasis>Paladin</emphasis> zajistí, že formace nebude stát proti příliš velké přesile. Nějaké otázky?“</p> <p>„Co Syndikové, které jsme nechali u Ixionu?“ zeptal se komandér Neeson z <emphasis>Nesmiřitelného.</emphasis> „Čtyři bitevní lodě a čtyři křižníky. Ještě se neukázali, ale časem přiletí.“</p> <p>„Čekají,“ prohlásil kapitán Tulev. Všichni se na něj podívali a zjevně přemýšleli, co ho k prohlášení vedlo. Tulev jen pokrčil rameny a s nehybnou tváří vysvětloval: „Lakota nebylo místo, kde by nás zrovna čekali. Správně? Takže si možná myslí, že ve skutečnosti sem skočíme a hned zamíříme zpátky do Ixionu, abychom je zmátli.“</p> <p>„Takže budou čekat,“ přikývl Duellos.</p> <p>„Ano,“ potvrdil Tulev. „Skok trvá pět a půl dne sem, pět a půl dne zpátky. Takže budou čekat řekněme tak dvanáct dní. Když se do té doby neobjevíme u Ixionu, skočí za námi.“</p> <p>„Než sem dorazí, už budeme z Lakoty dávno pryč,“ namítla kapitánka Cresidová.</p> <p>„No a? U brány hypersítě je syndická flotila. Je tady obydlená planeta a spousta instalací. Pokud jen proletíme a skočíme jinam, budou to vědět, ale pokud bychom tady zůstali a dělali problémy, stejně nás doženou.“</p> <p>„Mohli by také čekat na posily, které se k nim měly připojit u Ixionu,“ namítl kapitán Badaya.</p> <p>Tulev se zamračil a pak přikývl: „Pravda. Tak či tak sem nakonec přiletí, ale ne přímo za námi.“</p> <p>„To mi připadá jako správné zhodnocení situace,“ souhlasil Geary. „Nemůžeme na ně zapomenout, ale nevíme, kdy doletí. Než se sem ale dostanou, měli bychom být už dost daleko od skokového bodu k Ixionu. Ještě něco?“</p> <p>Kapitánka Tyrosianová promluvila se zřetelnou nechutí, jako by nechtěla přilákat pozornost k sobě a ke stavu svých lodí: „Zásoby surovin na palubách zásobovacích lodí začínají docházet, ale máme nové palivové články a munici připravené na transfer k ostatním lodím.“</p> <p>„Můžeme riskovat přesun zásob, zatímco jsou kolem Syndikové?“ zeptal se Tulev.</p> <p>Geary stiskl několik ovladačů a zkontroloval stav svých lodí. Nebylo to skvělé, ale šlo to.</p> <p>„Začněte s přesunem zásob pro lodě v Echo pět pět,“ řekl Tyrosianové. „Aspoň to bude vypadat jako dobrá záminka, proč se opožďujete za zbytkem flotily, a možná kvůli tomu budete vypadat zranitelněji. Kapitánko Tyrosianová, dvě eskadry torpédoborců nahání několik syndických transportérů s rudou poblíž naší trasy. S trochou štěstí se nám je podaří obsadit, vytáhnout z nich aspoň část materiálu a doplnit sklady na zásobovacích lodích.“</p> <p>Myslel si, že to bude všechno, ale Midea znovu promluvila: „Kapitáne Geary, pokud si přejete nabídnout Syndikům lákavý cíl, přesuňte se na jednu z lodí v opožděné formaci tak, aby o tom Syndikové věděli. Šance zlikvidovat Black Jacka Gearyho bude představovat velké pokušení.“</p> <p>V podstatě říkala pravdu. Zvlášť s ohledem na to, že žádal jiné, aby riskovali životy jako návnada. Ale <emphasis>Neochvějný</emphasis> měl na palubě klíč k hypersíti. <emphasis>Moc lidí o tom zatím neví, ale já ano. Musím zůstat na</emphasis> Neochvějném. Byl rád, že mu klíč na palubě poskytl dobrou výmluvu? Nešlo o to, že <emphasis>Neochvějný</emphasis> byl rozhodně bezpečnější místo než paluby lodí sloužící jako návnady. Bitevní křižník a jeho posádka se mu staly důvěrně známými, v podstatě to byly jediné známé věci, které Geary v tomhle vesmíru sto let vzdáleném od jeho časů měl. Nejspíš to byla slabina, ale nechtěl si procházet emocionálním zmatkem při snaze přizpůsobit se novým podmínkám, zvlášť když se blížila bitva a bylo třeba udělat tolik věcí. Dva důvody, proč zůstat na <emphasis>Neochvějném,</emphasis> ale ani o jednom z nich nechtěl teď diskutovat.</p> <p>„Děkuju vám za návrh, kapitánko Mideo, ale myslím, že nejlepší bude, když budu dát velet flotile z paluby <emphasis>Neochvějného</emphasis> z hlavního voje formace.“</p> <p>Ke Gearyho překvapení se Midea na okamžik zatvářila vítězoslavně, jako kdyby udělal přesně to, co od něj chtěla. A její další slova mu to objasnila: „Je pro flotilu dobré mít velitele, který se rozhoduje ze špatných důvodů?“</p> <p>Desjaniová zaměřila na Mideu vražedný pohled.</p> <p>Geary zavrtěl hlavou.</p> <p>„Vysvětlete to, kapitánko Mideo.“</p> <p>Pokrčila rameny: „Uvědomujeme si, že máte silné důvody, proč <emphasis>Neochvějného</emphasis> neopouštět,“ prohlásila kapitánka Midea a jméno lodě pronesla ironickým tónem, jako kdyby ve skutečnosti mluvila o něčem jiném.</p> <p>Desjaniová zrudla hněvem a Geary pochopil, na co Midea naráží. Jenže aby mohli Desjaniová nebo Geary odrazit Mideinu mazanou narážku, museli by ostatní upozornit na pomluvy týkající se jejich vzájemného vztahu.</p> <p>„Nebudu…“ začala Desjaniová tónem stejně vzteklým, jako byla její tvář.</p> <p>Přerušil ji však ledový hlas Viktorie Rionové s intenzitou odpovídající žáru Desjaniové a prosekl konferenci jako meč z ledu o teplotě absolutní nula: „Kapitánko Mideo, víte snad něco, co já ne? Nebo mluvíte o mně?“</p> <p>Midea sice připomínala syndického ředitele dokonalostí uniformy a postojem, ale koprezidentka Rionová předváděla veškerou chladnou autoritu a povýšenost, jakou si Geary pamatoval z prvního setkání s ní. Říct, že v takovém stavu Rionová dokáže nahánět hrůzu, by nebylo dostatečně výstižné.</p> <p>Kapitánka Midea to zjevně cítila stejně a viditelně se snažila najít způsob, jak se vyhnout otevřenému prohlášení toho, co zatím jen naznačovala. Casia na ni upíral pohled vyhrazený pro podřízené, kteří právě něco neuvěřitelným způsobem podělali. Gearyho podráždilo, když si všiml, jak jeho nejbližší spojenci jako Duellos, Tulev a Cresidová mlčky sledují Mideu a její neklid se špatně skrývaným uspokojením. Mlčeli, místo aby se pokusili změnit téma, přestože jim bylo jasné, že další hovor na toto téma jen vyvolá další nepříjemnosti.</p> <p>Naštěstí promluvil kapitán Badaya tónem, jaký používají učitelé k zopakování toho, co už hloupí studenti měli dávno vědět: „Každý důstojník ve flotile si dobře uvědomuje, že si kapitán Geary vyvinul dobrý pracovní vztah s velitelkou vlajkové lodě. Pro flotilu je to důležité a přínosné. Je snadné pochopit, proč kapitán Geary nechce narušit tento stav a pokusit se navázat podobně efektivní spolupráci s velitelem nové vlajkové lodě, zvlášť když se flotila nachází v nepřátelském hvězdném systému a chystá se k boji.“ To, co řekl Badaya, bylo absolutně pravdivé a nedalo se o tom diskutovat. Také to nabídlo Midee cestu ven, a tak po ní okamžitě skočila: „Pochopitelně. Mluvila jsem o tom, že by velitel flotily možná udělal lépe, kdyby pozměnil současnou velitelskou strukturu, ale přesně jak říkáte, teď pro to není vhodný čas.“</p> <p>Celá místnost se uklidnila, ale Geary si všiml, jak Rionová upírá na Mideu ledový pohled. Podařilo se mu zachytit pohled koprezidntky a mlčky naznačit, že si přeje na záležitost zapomenout. Rionová se na něj chvíli dívala stejně ledovým způsobem, ale nakonec toho nechala.</p> <p>„To je vše,“ řekl Geary rychle. „Čeká nás sedm dní letu ke skokovému bodu k Branwynu, pokud nám Syndikové neskočí na návnadu. Nevíme, kdy a jestli se to stane, ale musíme být připravení reagovat. Děkuju vám.“</p> <p>Během několika okamžiků téměř všechny virtuální obrazy zmizely, jen Badaya se krátce zdržel, aby na Gearyho mrkl. Alespoň si to Geary myslel. Zadoufal, že si toho Desjaniová nevšimla, a obrátil se k ní: „Je mi to líto, kapitánko Desjaniová.“</p> <p>„Není to vaše chyba, pane,“ prohlásila pevně. „S dovolením se vrátím zpátky na můstek.“</p> <p>Desjaniová rychle a ztuhle odpochodovala kolem Rionové pryč.</p> <p>V konferenční místnosti s Gearym zůstávala jen Rionová a virtuální obraz kapitána Duellose. Ten se Rionové drobně uklonil a obrátil se ke Gearymu: „Omlouvám se. Moje malá zábava vám to trochu zkomplikovala.“</p> <p>„Jo, to jsem si všiml. Jen si pamatujte, že až zemřu a vy zdědíte velení nad flotilou, bude vás moje duše sledovat a smát se vám, jakmile se s nimi budete snažit vyjít.“</p> <p>„To si zapamatuju,“ pousmál se Duellos. „Vědomí, že mě vaše duše sleduje, by mi přineslo útěchu, i kdyby to dělala jen pro vlastní pobavení. Nepřipadá vám všechno příliš klidné?“ ukázal nakonec na tváři obavy.</p> <p>„No, když o tom mluvíte, ano,“ souhlasil Geary. „Přemýšlím, jestli je to proto, že jsme tady očekávali spousty problémů, které se neobjevily.“</p> <p>„No, zatím ne,“ upozornil ho Duellos. „Mám ale předtuchu, že naše komplikace v tomhle systému nebudou omezené jen na konference flotily.“</p> <p>„Měli bychom být schopni postarat se o cokoli, co se tady ukáže,“ prohlásil Geary. „Ale taky mám trochu obavy. Když už mluvíme o problémech, napadá vás, jak zavřít pusu kapitánce Midee, kromě toho, že bych ji zbavil velení?“</p> <p>„Už se na to snažím přijít,“ přiznal Duellos. „Midea byla Numosova výkonná důstojnice a zástupkyně, než byla povýšena a dostala <emphasis>Paladina.</emphasis> Jak už jsme se bavili u Ixionu, věděl, jak ji udržet na uzdě. Můžeme se zeptat jeho.“</p> <p>„Ne, díky. Pochybuju, že bych uvěřil čemukoli, co by mi řekl. Sakra, možná jí pořád posílá zprávy.“</p> <p>„To je možné,“ zamyslel se na chvíli Duellos. „Numos by Mideu mohl takhle pošťuchovat. Snad ji nenavádí k ničemu horšímu než jen k drzým řečem.“</p> <p>„Jo. No, je to něco, z čeho nebudu mít klidný spánek, ale opravdu nevím, co s tím mám dělat. A když už mluvíme o pošťuchování jiných důstojníků,“ zadíval se Geary na Duellose utrápeně, „příště prosím zkuste neprovokovat naše protivníky, ano?“</p> <p>Duellos se usmál, zasalutoval a zmizel.</p> <p>Rionová stále seděla na místě a upírala na Gearyho klidný pohled.</p> <p>„Měl bys mě nechat, abych se o lidi, jako je ta ženská Midea, postarala. Nejsem lodní důstojnice, nemůžu debatovat o manévrech lodí, ale ona hraje politiku a v té oblasti ji dokážu bez problémů zneškodnit.“</p> <p>Chvíli o tom přemýšlel a pak přikývl: „Dobře.“</p> <p>„A měl bys mít obavy z toho, že se loď té ženské vzdálila z pod tvé kontroly,“ dodala Rionová. „Jak říkal kapitán Duellos, buď si odvykla tomu, že ji Numos držel na uzdě, nebo ji někdo provokuje k hloupým činům. Při každé další konferenci od zatčení Numose je agresivnější a hádavější.“</p> <p>„Myslíš, že se bude stejně chovat i se svou lodí?“</p> <p>„Jsem si tím jistá. Neměl jsi ji pouštět do jiné formace. Udělá něco proti rozkazům. Určitě. A až to udělá, vezme s sebou několik dalších lodí.“</p> <p>Což přesouvalo odhad Rionové z oblasti potenciálních potíží přímo mezi závažné obavy.</p> <p>„Zatraceně. Možná máš pravdu. Škoda, že jsi…“ podařilo se mu na poslední chvíli spolknout, co chtěl říct.</p> <p>Ale Rionové bylo jasné, co tím myslel.</p> <p>„Škoda, že jsem to neřekla během konference? Té samé konference, během které jsi mi jasně naznačil, že mám sedět a držet hubu?“</p> <p>„Neříkal jsem ti, že máš sedět a držet hubu!“</p> <p>„Jasně jsi naznačil, že mám mlčet,“ prohlásila Rionová ledovým hlasem. „Nemám ti to za zlé. Strčilo by tě to mezi černou díru a supernovu.“</p> <p>„Proč?“ zeptal se Geary a pomyslel si, že Rionová by se jako supernova kvalifikovat dala.</p> <p>„Protože kdybych byla proti, aby se Mideina loď přesunula do jiné formace, cokoli bys pak řekl, by ostatní brali jako potvrzení, že já, odporná politička, na tebe mám příliš velký vliv,“ mávla Rionová rozzlobeně rukou. „Ale když nic neřeknu jako teď, nedozvíš se věci, které potřebuješ vědět. Nemůžeš počítat s radami, co ti nedám.“</p> <p>Geary si sedl a přemýšlel.</p> <p>„To mí protivníci ve flotile chtějí, že? Vrazit klín mezi mě a lidi, na jejichž podporu a rady spoléhám. Ty jsi toho jasným příkladem. Tím klíčovým.“</p> <p>Rionová mu ze sedadla vysekla posměšnou poklonu.</p> <p>„A pomluvy začínají komplikovat i spolupráci s Desjaniovou. Co s tím mám dělat?“</p> <p>„Se mnou, nebo s kapitánkou Desjaniovou?“ zeptala se Rionová opět ledovým hlasem.</p> <p>„S vámi oběma! Ona je kapitánka mojí vlajkové lodě, ty jsi moje poradkyně a… ehm…“</p> <p>„Milenka. To je nejvhodnější termín. Jestli mě někdy označíš za konkubínu, budeš toho litovat.“</p> <p>„Beru na vědomí. Tak co navrhuješ?“</p> <p>„Postarej se, aby bylo tvoje chování ke kapitánce Desjaniové natolik neotřesitelné, že nebude existovat nic, co by mohlo posílit pomluvy, jimž by jinak normální rozumný člověk nevěřil. Předpokládám snad správně, že máš mezi důstojníky alespoň několik rozumných lidí? Co se mě týče, nadále na veřejnosti předváděj, jak jsi na mně nezávislý. Ujišťuji tě, že jsem nebyla rozhodně jediná, kdo si všiml tvého rozkazu, ať mlčím.“</p> <p>„Já jsem…“</p> <p>„A jsem si jistá, že většina lidí si to vyloží tak, jak jsem to popsala,“ řekla Rionová a zkroutila rty v náznaku úsměvu. „Důkazy, že jsi v našem vztahu dominantní, aspoň trochu zklidní obavy těch, podle kterých tě ovládám.“</p> <p>„Já, a dominantní vůči tobě?“ nemohl si Geary pomoct a musel se smát. „Tak tohle je myšlenka, která mě doopravdy nikdy nenapadla.“</p> <p>Rionová pozvedla obočí.</p> <p>„Nejsi typ, kterému by se dalo dominovat.“</p> <p>„Alespoň to ses naučil,“ poznamenala suše.</p> <p>„Dostal jsem několik lekcí,“ prohlásil Geary a znovu vstal. „Myslím, že půjdu na můstek znovu si projít stavové informace o flotile a možná projet pár simulací.“</p> <p>„Proč na můstek? To všechno můžeš udělat i ve své kajutě.“</p> <p>„To je pravda,“ zamračil se na ni a přemýšlel, proč o tom mluví. „Máš snad namířeno tím směrem?“</p> <p>„Eventuálně,“ pokrčila Rionová rameny. „Musím se nejdřív postarat o několik věcí.“</p> <p>„Pokud najdou kapitánku Mideu s nožem v zádech, budu ho muset nechat zkontrolovat, jestli na něm nejsou tvé otisky prstů a DNA,“ poznamenal Geary ve snaze rozptýlit humorem obnovené napětí mezi nimi, které nedokázal pochopit.</p> <p>Usmála se a odpověděla tónem napůl vážným, napůl posměšným: „Na tom noži nebudou žádné otisky prstů ani DNA, Johne Geary. Ne, kdybych to udělala já.“</p> <p><strong>9.</strong></p> <p>Uplynuly tři dny a Syndikové se stále nepohnuli. Jak flotila prolétala hvězdným systémem Lakota, vzdálenost k bráně hypersítě se postupně zmenšovala. Během několika dalších hodin bude alianční flotila na nejbližším místě své dráhy k bráně (jakkoli pojem nejbližší je značně relativní, když se mluví o vzdálenosti tří a půl světelných hodin) a pak se zase začne cestou ke skokovému bodu vzdalovat.</p> <p>Geary sledoval jak Syndiky, tak vlastní formaci Echo pět pět. Ale od chvíle, kdy do ní <emphasis>Paladin</emphasis> s kapitánkou Mideou dorazil, choval se slušně a držel se na pozici poblíž <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního.</emphasis></p> <p>Jediné vzrušení za celou tu dobu představovalo sledování kinetické salvy vypálené bitevními loděmi, která pomalu prolétala na obrovské vzdálenosti po celém systému Lakota. Desítky trajektorií mířily k cílům na oběžných dráhách některých měsíců a planet a k meziplanetárním stanicím. Jak se jednotlivé projektily dostávaly, kam měly, ukazovaly senzory <emphasis>Neochvějného</emphasis> jasné ostré obrazy míst dopadu a oblaka plasmy a trosek, která byla ještě před časem syndickými obrannými instalacemi a fixními zbraňovými systémy.</p> <p>„Alespoň něco jsme v tomhle systému udělali,“ zabručela Desjaniová, jakmile sledovala proměnu další syndické stanice na kráter lemovaný hromadami trosek. Pak se v rozpacích podívala na Gearyho: „Nechtěla jsem…“</p> <p>„Rozumím. Taky mě to frustruje.“</p> <p>Stranou od trajektorie flotily se k ní pomalu blížily zajaté syndické transportéry a alianční torpédoborce je ze všech stran eskortovaly jako bdělí ovčáčtí psi. Aby bylo setkání vůbec možné, musely pomalé transportéry spalovat všechny palivové články při neustálém zrychlení, ale to bylo jedno, jelikož po převozu rudy už je Aliance k ničemu nepotřebovala.</p> <p>„Sedm hodin do setkání Echo pět pět s transportéry rudy,“ poznamenala Desjaniová.</p> <p>„Jo. Proč Syndikové nic nedělají? Nikdy předtím, když jsme vstoupili do jejich systému, tak pasivní nebyli.“</p> <p>Naneštěstí ani rozvědka nedokázala na otázku odpovědět, i když poručík Iger navrhl, že pokud Geary proletí poblíž nějaké obydlené planety, mohlo by to vyprovokovat více komunikace v syndické síti, která by se dala nějak využít. Jelikož Geary nechtěl zbytečně spálit další palivové články ani vystavovat lodě riziku zasažení syndickými planetárními zbraněmi, rozhodl se Igerův návrh nepoužít.</p> <p>Alianční flotila minula bod nejbližšího přiblížení se k bráně už před hodinou a Geary vážně zvažoval, jak ještě zvýšit atraktivitu zásobovacích lodí jako návnady pro syndickou flotilu stále hlídající bránu hypersítě. Pak se ale konečně něco stalo. Naneštěstí nic dobrého.</p> <p>„Kapitáne Geary, ze skokového bodu na T’negu vystupuje syndická flotila.“</p> <p>Než se Geary dostal na můstek <emphasis>Neochvějného,</emphasis> dokončily senzory flotily analýzu nových nepřátelských sil. Kapitánka Desjaniová ukázala na displej: „Propočítali jsme to a tohle vypadá na blokační sílu z T’negu, kde nás očekávali. Jedno z el-zetek, které nás vidělo u Ixionu, určitě skočilo na T’negu, jakmile bylo jasné, že letíme k Lakotě. Pokud máme správné informace o době skoku z Ixionu na T’negu a z T’negu sem, odpovídalo by to. El-zetko mělo právě tak dost času dostat se k T’negu, informovat místní syndické velení, kam jsme letěli, a poslat flotilu sem.“</p> <p>„To jsme měli očekávat,“ poznamenal Geary rozzlobený sám na sebe. Během dlouhého ústupu přes syndické teritorium se alianční flotila málokdy dostávala do situace, kde by tohle geometrie vesmíru umožňovala, ale to nebyla omluva, že si to neuvědomil.</p> <p>„Syndikové většinou nereagují tak rychle,“ poznamenala Desjaniová. „Mělo by jim trvat déle, než dostanou povolení opustit T’negu a letět sem.“</p> <p>Geary o tom nehodlal debatovat, místo toho pochmurně sledoval velikost nové syndické flotily.</p> <p>„Osmnáct bitevních lodí, čtrnáct bitevních křižníků, dvacet tři těžkých.“ Plus spousta lehkých křižníků a el-zetek. Dohromady měly syndická flotila u brány a tahle nová přibližně stejnou sílu jako jeho vlastní. „Poměr sil v systému se právě vyrovnal.“</p> <p>„Pořád máme výhodu, pokud se s nimi střetneme individuálně,“ hádala se Desjaniová.</p> <p>„To jo, jestli dokážeme vynechat z boje jednu z flotil. Ale nová síla je natolik velká, že to bude velký problém.“</p> <p>Přemýšlel, co by se stalo, kdyby alianční flotila přiletěla k T’negu, zamířila do bludiště minových polí, a ještě se musela utkat s tak velkou syndickou silou. Mohlo to být rozhodně horší. Znovu se podíval na displej.</p> <p>„Museli nás vidět ve chvíli, kdy vstoupili do systému. Proč ještě nezamířili k nám?“</p> <p>„Já nevím, pane,“ zavrtěla Desjaniová hlavou. „Menší syndické síly byly vždycky agresivnější, když jsme na ně narazili. Možná se vás bojí,“ obrátila se k němu.</p> <p>Málem se rozesmál, ale Desjaniová se tvářila smrtelně vážně.</p> <p>„To by bylo fajn, kdyby to byla pravda,“ poznamenal nakonec. „Ale…“</p> <p>„Otáčí se!“ vykřikl důstojník na hlídce. „Syndická flotila Bravo právě mění kurz a rychlost.“</p> <p>Geary se obrátil zpět k displeji. Nepřítel byl vzdálený skoro tři světelné hodiny. Viděl alianční flotilu tři hodiny před tím, než si ta mohla uvědomit, že Syndikové dorazili. Spousta času na naplánování akce nebo odeslání a přijetí rozkazů od syndického velitelství v systému. Jenže zdálo se, že nová flotila reaguje na alianční až teď.</p> <p>„Nemíří na záchytný kurz,“ poznamenala překvapeně Desjaniová. „Kam to letí?“</p> <p>Naneštěstí na to dostali odpověď brzo.</p> <p>„Míří ke skokovému bodu Branwyn,“ dodala Desjaniová kysele.</p> <p>„Zjevně tam nechtějí skočit,“ dodal Geary. Syndické flotily, na které narazil předtím, bývaly útočné, i když to nedávalo smysl. Tihle Syndikové se tak nechovali.</p> <p>„Budou jen tak sedět u skokového bodu jako ta druhá flotila u brány hypersítě? To je jejich nová taktika? Čekat, dokud neuděláme něco pitomého?“</p> <p>„Předpokládali jsme, že u T’negu pokládali miny,“ zamračila se Desjaniová.</p> <p>„To ano,“ řekl a uvědomil si, co to znamená. „Hodlají zaminovat skokový bod na Branwyn, co?“</p> <p>„Myslím si to, pane. Jelikož se snažíme systém opustit, můžou skokový bod zablokovat natolik dokonale, že tam budeme moci jedině přes minové pole.“</p> <p>„A to bychom museli zpomalit, ať neztratíme příliš mnoho lodí, takže budeme zranitelní rychlými nálety.“</p> <p>Počet dobrých možností se prudce snižoval.</p> <p>„Myslíte, že se nám je podaří odlákat od skokového bodu, pokud zamíříme k bráně hypersítě?“</p> <p>Desjaniová se kousla do rtu a chvíli přemýšlela, pak přikývla.</p> <p>„Nemůžou si dovolit, abychom se dostali k bráně s takovou přesilou, a velitel nové flotily by to pořádně schytal, pokud by neletěl na pomoc a první flotila by musela bránu zničit. Jenže pokud k ní zamíříme, obrátíme se zády k novým Syndikům. Nebude to vypadat správně.“</p> <p>„Chci dostat novou syndickou flotilu z pozice, abychom na ni mohli zaútočit,“ vysvětlil Geary.</p> <p>„To je pravda,“ odpověděla Desjaniová pochybovačně.</p> <p>„Nezaútočí jen tak bezhlavě,“ prohlásila Rionová.</p> <p>Geary si ani neuvědomil, že se k nim připojila.</p> <p>„Proč ne?“ obrátil se k ní.</p> <p>„Protože i Syndikové nakonec něco pochopí, pokud je jim to vysvětlováno s dostatečnou silou,“ řekla Rionová a zadívala se na Gearyho. „Kolik syndických lodí už tahle flotila pod vaším velením zničila? Kolik bitev jste vyhrál? Nejen vyhrál, ale udělal to tak jednoznačně, jak se to obvykle nevidí. A podařilo se vám to znovu a znovu. Tihle Syndikové se poučili,“ mávla rukou k obrazu syndické flotily Bravo na displeji. „Bezpochyby mají rozkazy zaútočit na vás, jen když budou ve výhodě, mají vás dotlačit do špatné pozice. Můžou si klidně počkat, ale my si takový luxus dovolit nemůžeme.“</p> <p>„Bojí se kapitána Gearyho,“ prohlásila Desjaniová triumfálně. „Jenže téhle flotile zabrání v odletu ke skokovému bodu na Branwyn jedině pořádnou bitvou.“</p> <p>Geary studoval situaci. Všechno důležité bylo rozložené na ekliptice systému, nic netrčelo výrazně dolů ani nahoru. Alianční flotila po oblouku systémem urazila více než polovinu cesty k novému skokovému bodu a lodě teď mířily příděmi do hlubokého vesmíru. Brána syndické hypersítě a nepřátelská flotila strážící ji byly vzdálené něco kolem tří světelných hodin na levobok od aliančních lodí. Obydlená planeta se vznášela na druhé straně hvězdy Lakota, vzdálená skoro světelnou hodinu a z hlediska případných hrozeb alianční flotily byla zcela irelevantní. Nová syndická flotila vstoupila do systému skokovým bodem z T’negu ve vzdálenosti tří světelných hodin na pravoboku od aliančních lodí a mířila na kurzu, který ji časem dostane před jejich přídě. Pokud ani jedna flotila znovu nezmění kurz ani rychlost, proletí syndická flotila za alianční ve vzdálenosti poloviny světelné hodiny a bude dál mířit na skokový bod na Branwyn. Jenže alianční flotila musela trajektorii změnit. Nemohla prostě dál letět do prázdného vesmíru. Otázkou bylo, jak kurz změnit a kam nebo na co zamířit?</p> <p>Udělat nálet na obydlenou planetu, jestli se Syndikové nepokusí zabránit Alianci v bombardování? Ne, v jiných hvězdných systémech viděl dost, aby mu bylo jasné, že se syndičtí velitelé osudem civilistů, nebo dokonce průmyslu na planetě zabývat nebudou. Více než jeden syndický velitel se dokonce takové bombardování pokusil vyprovokovat, nejspíš v naději, že se populace bude nadále Aliance bát.</p> <p>Zamířit zpět k bráně hypersítě v naději, že je bude nová syndická flotila sledovat? Ale jak už upozornila Desjaniová, neexistovala záruka, že budou Syndikové spolupracovat. Pokračovat ke skokovému bodu na Branwyn s vědomím, že to tam nová flotila zaminuje a bude čekat, aby dala Gearymu pořádný výprask, pokud by se přece jen pokusil skočit z Lakoty pryč? Bylo mu jasné, že Desjaniová od něj očekává přímý útok na největší nepřátelskou sílu, a většina ostatních kapitánů to viděla stejně. Kdyby se teď obrátil, mohli by někteří z nich pokračovat ke skokovému bodu a donutit ho k boji.</p> <p>Geary přejel očima na ukazatele stavu flotily, především na úrovně palivových článků na jednotlivých lodích. <emphasis>Nemám takové palivové rezervy, abych mohl lítat sem a tam po systému. Syndikové nebudou reagovat, pokud se nepřiblížím k bráně hypersítě, pak ji zničí a flotila bude příliš daleko, než aby se dostala k některému ze skokových bodů z Lakoty. A pokud se brána rozpadne tak, že uvolní některou z vyšších možných hladin energie, celý hvězdný systém a vše v něm bude zničeno. Vše… včetně mé flotily.</emphasis></p> <p><emphasis>Musí to být jednoduché. Musím se snažit šetřit palivo, abych ho měl, až ho budu opravdu potřebovat. Nemám na výběr.</emphasis></p> <p>„Kapitánko Desjaniová, zaútočíme na syndickou flotilu, která míří ke skokovému bodu na Branwyn.“</p> <p>Usmála se a stejně tak i ostatní důstojníci na můstku.</p> <p>„Můžete mi navrhnout vhodný záchytný kurz?“</p> <p>„Jedna tři stupně na pravobok, nahoru nula čtyři stupňů,“ odpověděla okamžitě. „Pokud zvýšíme rychlost na nula celá nula sedm světla, dostaneme se k syndické flotile ve chvíli, kdy se bude blížit ke skokovému bodu na Branwyn. Čas ke střetu čtyřicet jedna hodin, dvanáct minut.“</p> <p>„Děkuju vám, kapitánko.“</p> <p>Desjaniová už pochopitelně kurz připravila předem.</p> <p>I když byly alianční lodě natočené tak, že budou zatáčet na levobok, manévrovací příkazy používaly jako referenční bod lokální hvězdu. Kdyby se orientace brala podle natočení lodě, nebyla by si žádná další jistá, který směr pro ni znamená doleva, doprava, nahoru nebo dolů. Pravidlem v hvězdném systému bylo, že levobok je od hvězdy, pravobok k ní, zatímco nahoru a dolů se chápalo podle ekliptiky systému. Jelikož záchytný kurz vyžadoval, aby se flotila otočila k hvězdě Lakota, znamenalo to zatáčku na pravobok.</p> <p>Rionová měla položenou ruku na čele a ve tváři měla rezignovaný výraz.</p> <p>„Vzhůru do boje, kapitáne Geary?“ zeptala se.</p> <p>„To se uvidí.“</p> <p>Posadil se a aktivoval komunikační okruh pro celou flotilu.</p> <p>„Všem lodím, zatočte na pravobok jedna tři stupně, nahoru nula čtyři stupně a zvyšte rychlost na nula celá nula sedm světla v čase tři dva. Máme v úmyslu odchytit syndickou flotilu. Očekávejte boj za tři dny.“</p> <p>Další rozkaz opravdu dát nechtěl, ale po příletu syndických posil jinou alternativu neviděl: „Druhá a sedmá eskadra torpédoborců, nastavte energetická jádra syndických transportérů na autodestrukci a nejvyšší rychlostí se připojte ke zbytku flotily. Zajistěte, aby se zbývající členové syndických posádek přesunuli do záchranných modulů. Nechci se během bitvy starat o to, že máte na palubě Syndiky.“</p> <p>Co ještě? Ach ano, návnada, která Syndiky nepřilákala.</p> <p>„Kapitánko Tyrosianová, zajistěte dokončení zásobovacích aktivit a vyzvednutí raketoplánů co nejrychleji, nejpozději do dvaceti čtyř hodin. Kapitáne Mosko, zvyšte rychlost formace Echo pět pět na úroveň nezbytnou pro přesun vaší formace zpátky do relativní pozice oproti zbytku flotily.“</p> <p>„Tři další dny, než se dostaneme k Syndikům,“ zamračila se Desjaniová, která si zjevně přála, aby byla flotila už na dostřel. „Tohle čekání nesnáším.“</p> <p>„Plánuješ skočit s flotilou ze systému, nebo se Syndiky bojovat?“ chtěla vědět Rionová. Cestou k jeho kajutě mlčela, ale jakmile se za nimi zavřely dveře, otázku po něm doslova hodila.</p> <p>„To záleží,“ odpověděl Geary, rozvalil se do křesla a aktivoval displej zobrazující stav v systému Lakota. „Co udělají Syndikové? Jak budou reagovat? Nemůžu je nahánět. Nemáme na to dost palivových článků.“</p> <p>„Na zásobovacích lodích jsou další. Pokud…“</p> <p>„Ne dost!“ vyštěkl, pak se zamračil a omluvil se: „Promiň. Nechtěl jsem tě přerušovat.“</p> <p>Rionová, které už v očích začínal hořet vztek, se trochu zklidnila.</p> <p>„I kdybych rozdělil všechny palivové články, které stačili zásobovači vyrobit, dostal bych před příletem ke skokovému bodu na Branwyn lodě na šedesát procent rezerv, a to za předpokladu, že nebudeme nadále manévrovat. To není dostatečná bezpečnostní rezerva pro rutinní bojovou operaci. Pro flotilu uvězněnou za nepřátelskými liniemi je to situace, která nahání hrůzu.“</p> <p>„Mám pocit, že jsi říkal něco o nutnosti zpomalit flotilu, aby mohla proletět minami, co Syndikové u skokového bodu rozmístí. To bude vyžadovat spálení dalších palivových rezerv, ne?“</p> <p>„Ano, to jsem říkal, a máš pravdu. Takže vidíš sama, jak špatné to je.“</p> <p>Rionová si Gearyho chvíli měřila pohledem a pak se usmála: „Zase jsem tě podcenila.“</p> <p>„Cože?“</p> <p>„Ano, kapitáne Johne Geary,“ zasmála se Rionová. „Omezené palivové rezervy, takže nemůžeš po systému létat dle libosti, podřízení, kteří by ti dělali problémy, kdyby měli důvod myslet si, že utíkáš od nepřítele. Takže předstíráš, že míříš do boje na přímé trase ke skokovému bodu, k němuž se potřebujeme dostat. A víš při tom, že se Syndikové stáhnou a umožní ti ze systému odletět. Dobrá práce. Ještě z tebe udělám politika!“</p> <p>Věnoval jí pokřivený úsměv.</p> <p>„Obávám se, že nejsem natolik chytrý. Myslím si, že Syndikové budou o skokový bod na Branwyn bojovat. Vědí, že ho musíme použít. Nechtějí, abychom se ze systému dostali nezranění.“</p> <p>Úsměv Rionové zmizel. Pátravě se podívala Gearymu do očí.</p> <p>„Tak co máš tedy v úmyslu?“</p> <p>„Jak jsem říkal, to záleží na okolnostech. Budou se ti noví Syndikové snažit bojovat a vletí do nás plnou silou? Nebo se tomu pokusí vyhnout a budou útočit jen na naše případná slabá místa? Pokud to chtějí udělat, mohou nás sledovat skokovým bodem, a až doletíme na Branwyn, budeme je mít v patách.“</p> <p>Zapřemýšlela, sedla si a sklonila hlavu. Po několika minutách se na něj zase podívala.</p> <p>„Opravdu chceš jít na Branwyn?“</p> <p>„Jakou jinou možnost mám? T’negu není dobrá varianta.“</p> <p>„Dostáváš se do situace, kdy budeš muset s touhle syndickou flotilou bojovat.“</p> <p>„Já vím,“ posadil se Geary a vyvolal na displeji nad stolem něco, na co se díval jen málokdy. „Poznáváš to?“</p> <p>Rionová se na displej zachmuřeně zadívala.</p> <p>„Syndický domovský systém. Na ten jen tak nezapomenu.“</p> <p>„Alianční flotila tam v pasti utrpěla obrovské ztráty,“ ukázal Geary na dlouhý seznam lodí se jmény zapsanými červeně. „Velení bylo vymazáno ze světa a zbytek dostal pořádný výprask, když se snažil z pasti dostat.“</p> <p>„To mi nemusíš připomínat!“ vyhrkla Rionová a sklopila s bledou tváří pohled. „Už jen vzpomínat na to je dost zlé.“</p> <p>Geary přikývl.</p> <p>„Promiň. Ale jak jsi poznamenala na můstku, prozatím jsme vítězili jednostranně. Ani jedno z vítězství se neblížilo tomu, co Syndikové provedli flotile ve svém domovském systému, ale když se to sečte, celkově jsme jim uštědřili velké škody.“</p> <p>Rionová se soustředěně zadívala na displej.</p> <p>„A když zničíš i tuhle syndickou flotilu, budeš blízko tomu, abys skóre vyrovnal. O tohle ti jde? O pomstu? Myslela jsem si o tobě víc, Johne Geary, i když uznávám, že představa vyřídit si účty se Syndiky je mi příjemná.“</p> <p>„Nejde jen o pomstu. Sakra, ona to ani není pomsta. Museli jsme utíkat jako šílení, protože kvůli pasti v domovském systému získali Syndikové velkou číselnou převahu nad Aliancí.“</p> <p>„A ty teď tu převahu rušíš,“ řekla a její výraz se znovu změnil.</p> <p>„Správně. Odvedli jsme v tomhle ohledu slušnou práci, to proto museli Syndikové u Ixionu použít sotva vycvičené posádky a zbrusu nové lodě. Pokud zlikvidujeme i flotilu, která sem přiletěla, budou mít Syndikové značně omezené možnosti utkat se s námi někde s vyrovnanými silami. Nezbude jim než rozptýlit zbývající síly, takže v kterémkoli jednotlivém systému budeme mít číselnou převahu. To by nám mělo poskytnout dost času na doplnění skladů zásobovacích lodí, výrobu palivových článků, kartáčových střel i přeludů a jejich rozvezení mezi válečné lodě.“</p> <p>Rionová o tom chvíli přemýšlela a pak se na Gearyho tázavě zadívala: „A pokud budeme poškozeni stejně vážně jako Syndikové?“</p> <p>„Tak máme problém.“</p> <p>„Je to velké riziko.“</p> <p>„Jo. Ale problém máme už teď. Bojujeme s problémy od chvíle, kdy flotila dostala výprask v syndickém domovském systému a skončila hluboko uvnitř nepřátelského teritoria. Největší riziko tady může přinést potenciálně největší zisk. Můžu snadno prohrát, když nebudu riskovat, ale nemůžu vyhrát, pokud nehodím kostky.“</p> <p>V nulové gravitaci se kostky nikdy nepřestanou otáčet. Po celý další den měl Geary pocit, jako kdyby se před ním do nekonečna točil pár kostek a nechtěl mu ukázat výsledek. Pak pomalu prošel kolem další den. Nervy měl nadranc, několikrát vyštěkl na Rionovou, která mu to vrátila s ještě větší silou. Půl hodiny se hádali tak zuřivě, až se Geary divil, že se z toho neroztavily stěny kajuty. Nakonec odešel a potuloval se po chodbách <emphasis>Neochvějného,</emphasis> snažil se udržovat masku klidu a sebedůvěry, zatímco ho posádka a důstojníci zdravili s nezměrnou pýchou. Byl sice velitel flotily, ale tohle byla vlajková loď Black Jacka a členové posádky věřili, že díky tomu jsou loď i oni něčím zvláštní.</p> <p>Nakonec zase skončil v konferenční místnosti a pochmurně si projížděl simulace různých možných bitev se syndickou flotilou Bravo u skokového bodu na Branwyn. Ale nevěděl toho dost, netušil, co Syndikové udělají, aby měly simulace smysl.</p> <p>Nakonec se vrátil do kajuty, odhodlán nenechat se vyhnat ze svého domova ani Viktorií Rionovou. Čekala na něj a beze slova ho zatáhla do postele.</p> <p>Pomohlo jim to zabít čas, ale ani tak ho to neuklidnilo.</p> <p>Třetí den. Geary seděl na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a naštvaně si prohlížel displej. Syndikové se stále chovali, jako kdyby tam alianční flotila vůbec nebyla.</p> <p>„Máte nějaký nápad, jak bychom mohli donutit Syndiky reagovat?“ zeptal se nakonec kapitánky Desjaniové.</p> <p>„Ne, pane,“ řekla omluvně. Mávla rukou k obydlené planetě a pokračovala: „Všechny syndické vojenské elementy už určitě dostaly rozkazy od místního velení a Syndikové se rozkazů drží otrocky.“</p> <p>Řekla to pohrdavě a rozhodně to byl velký rozdíl mezi současnou alianční a syndickou flotilou. Geary strávil spoustu času přesvědčováním svých kapitánů, s různou úrovní úspěchu, že plnění rozkazů může být dobrá věc. Ironií bylo, že v této části války měla rigidní naprostá kontrola Syndiků a alianční přístup „hurá do boje“ přibližně stejné výsledky – obě strany využívaly čelní střety, kde rozhodovala výdrž a větší množství lodí.</p> <p>„Obávám se, že má koprezidentka Rionová pravdu,“ odpověděl Geary. „Tentokrát se s námi rozhodli nebojovat, dokud nebudou mít výhodu a nebudou připravení.“</p> <p>„To je pravděpodobné,“ souhlasila Desjaniová, která se díky zkušenostem na takový sofistikovaný přístup musela mračit, dokud si neuvědomila, že Geary učí alianční flotilu témuž.</p> <p>„Začínají se učit nebo alespoň myslet, že, pane?“</p> <p>„Vypadá to tak. Nebo jen ztratili nebezpečně vysokou úroveň sebevědomí.“</p> <p>Ať už to bylo jakkoli, pro alianční flotilu to nebylo nic dobrého.</p> <p>„Budou s námi muset bojovat o skokový bod na Branwyn.“</p> <p>Do střetu se syndickou flotilou Bravo zbývalo dvanáct hodin, pokud předtím nezačne některá strana manévrovat. Syndická flotila se od příletu udržovala v krychlové formaci a neukazovala žádné známky, že by to chtěla měnit. Ale dvanáct hodin do kontaktu bylo příliš brzo na to, aby Geary nějak měnil formaci své flotily.</p> <p>Znovu se podíval na stav zásob. Projel si projekce, kolik palivových článků dokáží zásobovací lodě vyrobit s materiálem, který mají ve skladech. Provedl simulaci distribuce článků mezi flotilou. Nebylo jich dost.</p> <p>Zásoby min byly nízké, stav skladišť střel přeludů na palubách lodí se pohyboval mezi nízkým až průměrným, ale aspoň kartáčových střel bylo dost. Nebylo divu, protože kovové kuličky se vyráběly snadno.</p> <p>Zásoby jídla byly v pořádku, ale taky s nimi bude časem problém, pokud nesežene další. Jídlo dovezené z Aliance už bylo v podstatě pryč a flotila se živila převážně syndickými zásobami vyrabovanými ze zakonzervovaných stanic a skladišť v Sancere. Jídlo ze Sancere nebylo špatné, aspoň na syndické jídlo, ale až dojde, zůstane jim jen jídlo považované Syndiky za natolik mizerné, že ho nemělo smysl ze zakonzervovaných stanic odvážet. Něco z toho ochutnal a i pro někoho zvyklého na pochybnou kvalitu armádního jídla to nebylo snadné strávit. Potravinové dávky udržely člověka naživu, ale to byla jejich jediná kladná vlastnost.</p> <p>„Odhadovaný čas do začátku boje dvanáct hodin. Postarejte se, aby si posádky dobře odpočinuly,“ přikázal Geary kapitánům a pak sám odešel předstírat odpočinek.</p> <p>Pět hodin do kontaktu.</p> <p>„Sprintují, pane,“ ohlásila Desjaniová nešťastně. „Chtějí se dostat ke skokovému bodu dřív než my. Před hodinou zahájili akceleraci, ale my to uviděli až teď. Můžeme poslat napřed několik bitevních křižníků, aby se pokusily o kontakt ještě dřív, než se Syndikové dostanou ke skokovému bodu, ale celá flotila takové zrychlení nezvládne.“</p> <p>Vrhnout na syndickou formaci nepodporované bitevní křižníky? Mohl by přidat i nějaké lehké a torpédoborce, ale i tak by jeho síly stály proti značné přesile.</p> <p>„Ne. Bitevní křižníky nemůžeme takhle riskovat.“</p> <p>Desjaniová ztuhla, zjevně tím urazil její pýchu.</p> <p>„Pane, bitevní křižníky jsou pyšné na svou roli rychlých úderných jednotek flotily. Můžeme na nepřítele opakovaně útočit, než nás dožene zbytek flotily.“</p> <p>No jistě. <emphasis>Neochvějný</emphasis> byl také bitevní křižník.</p> <p>„To oceňuju, kapitánko Desjaniová, ale v tomhle případě musíme strhnout syndickou flotilu z jejího kurzu, aby mělo smysl oddělit bitevní křižníky od zbytku. Samy o sobě nemají dost velkou palebnou sílu a syndickou flotilu téhle velikosti ke změně kurzu nedonutí.“</p> <p>Naklonil se k ní, aby mohl pokračovat tišeji: „Moc dobře víte, že bych stejně nemohl poslat <emphasis>Neochvějného.</emphasis> Je to vlajková loď a veze něco naprosto důležitého.“</p> <p>Myslel tím klíč k syndické hypersíti, který by mohl mít na válku rozhodující vliv, jen kdyby se mu ho podařilo dostat domů na alianční území. Všechny lodě flotily byly důležité, ale některé byly důležitější. Kvůli klíči k hypersíti byl <emphasis>Neochvějný</emphasis> rozhodně nejdůležitější z důležitých.</p> <p>Desjaniová to věděla a nemohla se kvůli tomu hádat, takže se sice tvářila nešťastně, ale souhlasně přikývla.</p> <p>A tak musel Geary sedět a sledovat, jak syndická flotila přilétá ke skokovému bodu jako první. Syndikové si to dobře načasovali a nedali Alianci dost času na reakci. Ale až se obě flotily dostatečně přiblíží, hodlal Geary ukázat Syndikům pár věcí na téma, jak dokáží dobře načasované manévry ublížit protivníkovi.</p> <p>Při rychlosti nula celá jedna světla urazila nepřátelská flotila třicet tisíc kilometrů za sekundu. V planetárním měřítku to byla nepředstavitelná rychlost. V poměru k velikosti průměrného hvězdného systému, jako byla Lakota, kde vedla oběžná dráha nejvzdálenější planety ve vzdálenosti něco kolem deseti světelných hodin, neboli jedenáct miliard kilometrů, se lodě v temnotě poseté hvězdami pomaličku plížily. Geary občas přemýšlel, jak to jen lidé vydrželi v počátcích vesmírných letů, kdy lodě nebyly schopné dosáhnout ani desetinu rychlosti světla, a tak trvalo týdny, měsíce, dokonce i roky, než se dostaly na jiné planety nebo měsíce v jednom jediném solárním systému. Předpokládal ale, že lidé žijící na planetách měli také problémy pochopit, že kdysi trvalo týdny, měsíce, nebo dokonce roky projít jediný kontinent.</p> <p>„Bez ohledu na to, jak rychle poletíme, to nebude dost,“ zamumlal Geary.</p> <p>K jeho překvapení na to Desjaniová zareagovala uraženě: „Pane, kdyby mohla flotila udělat víc.“</p> <p>„Omlouvám se. Nejde o flotilu. Ta dělá zázraky jako obvykle. Ne, myslel jsem na lidi.“</p> <p>„Aha, chápu, pane.“</p> <p>Zjevně to nechápala, ale jelikož nešlo o čest její lodi a flotily a poblíž byli nepřátelé, rozhodla se to Desjaniová ignorovat.</p> <p>I Geary sledoval, jak Syndikové míří ke skokovému bodu, a doufal, že tam neudělají to, co od nich očekával.</p> <p>Udělali to.</p> <p>„Konečně se obrací k nám,“ oznámila Desjaniová. „Při letu přes skokový bod tvrdě zabrzdili a teď zrychlují k nám.“</p> <p>Geary vydechl a přál si, aby se něco začalo dařit. Částečně se mu ulevilo, protože už se nemusel bát toho, co se stane, a částečně byl naštvaný, protože k tomu došlo.</p> <p>„Potřebuju to co nejrychleji potvrdit. Vysadili miny, když prolétali kolem skokového bodu?“</p> <p>To bylo jediné rozumné vysvětlení pro brzdný manévr, zpomalit lodě natolik, aby bylo možné rozmístit miny dostatečně blízko sebe, ale taky Syndikové mohli jen blufovat.</p> <p>„Ano, pane,“ ohlásil jeden z důstojníků na můstku. „Naše senzory se stále snaží spočítat hustotu a rozmístění minového pole, ale objevili jsme množství vizuálních anomálií. Vypadá to, že vysypali přímo na skokový bod spoustu min.“</p> <p>„Tak blízko?“ zamračila se Desjaniová. „Podívejte se, pane. Miny jsou tak blízko skokovému bodu, že se poměrně rychle dostanou z pozice.“</p> <p>„Poměrně rychle znamená?“ zeptal se Geary s nadějí.</p> <p>„No, několik týdnů,“ odpověděla Desjaniová. „Fyzika oblasti poblíž skokového boduje trochu podivná, ale můžeme spustit analýzu a určit to přesněji.“</p> <p>„Pokud analýza neurčí, že to bude mnohem méně než několik týdnů, nijak nám to nepomůže.“</p> <p>Znovu se podíval, jak senzory pečlivě hledají drobné vizuální anomálie, jaké prozradily i ty nejlépe zamaskované miny, a vykreslovaly na displeji tvar minového pole. Přesně na skokovém bodu, jak říkala Desjaniová.</p> <p>Během několika týdnů sice pomalu odletí dál, ale do té doby se jim nedalo vyhnout, jedině že by alianční flotila zpomalila téměř na nulu a provedla velmi ostrou zatáčku. A kdyby to alianční lodě udělaly, byly by pro syndickou flotilu Bravo jako terče na střelnici, snadno zranitelné rychlými nálety.</p> <p>„Víc se mi líbilo, když nás Syndikové podceňovali,“ řekl Geary tiše Desjaniové.</p> <p>„Až zničíme tu syndickou flotilu, budeme moct manévrovat kolem min bezpečně. Nebo možná počkat v systému, dokud neodletí stranou,“ navrhla Desjaniová.</p> <p>„Možná.“</p> <p>Několik týdnů v Lakotě? To neznělo jako dobrý nápad. Čím déle tady zůstanou, tím horší to bude.</p> <p>„Syndická flotila Bravo mění kurz na kontakt s námi,“ oznámil navigační důstojník. „Stále zrychlují, už jsou zpátky na nula celá nula pět světla.“</p> <p>„Na boj zrychlí na nula celá jedna světla,“ předvídala Desjaniová. „To je pro ně standardní taktika.“</p> <p>„A pro Alianci taky,“ připomněl jí Geary. „Ale já naše lodě na nula celá jedna nestáhnu ještě nějakou dobu.“</p> <p>„Pokud Syndikové zrychlí na nula celá jedna světla a budou tu rychlost udržovat,“ prohlásila Desjaniová, zatímco prováděla výpočty, „a my budeme udržovat rychlost nula celá nula sedm světla, tak máme jeden a půl hodiny do kontaktu.“</p> <p>„Fajn,“ potvrdil Geary, chvíli přemýšlel a pak zavolal všem lodím: „Všem jednotkám alianční flotily, očekáváme boj přibližně za hodinu. Udržujte své místo ve formaci a já vám slibuju, že Syndikům ukážeme to samé, čeho se od nás zatím dočkaly všechny ostatní syndické flotily.“</p> <p>Neočekával odpověď, ale ze zadní části formace jedna přišla: „Radím zvýšit na bojovou rychlost nula celá jedna světla.“</p> <p>Geary si zkontroloval identifikaci zprávy a potvrdil si své podezření. Měl pocit, že je to hlas kapitánky Midey z <emphasis>Paladina</emphasis> a nepletl se.</p> <p>„Zrychlíme až před kontaktem se Syndiky. Změnu rychlosti a formace přikážu ve vhodný čas.“</p> <p>„Zeptá se vás, kdy nastane vhodný čas,“ zamumlala Desjaniová.</p> <p>„Tady <emphasis>Paladin,“</emphasis> dorazila další zpráva okamžitě na to. „Upřesněte vhodný čas.“</p> <p>Geary polknul vzteklou odpověď.</p> <p>„Vhodný čas bude, až vydám rozkazy, <emphasis>Paladine.“ </emphasis>Zavrtěl hlavou a obrátil se k Desjaniové: „Není Midea tak pitomá, že ne?“</p> <p>„Nemyslím si to,“ řekla Desjaniová zdráhavě.</p> <p>„Tak určitě ví, že musím zakládat rozkazy na tom, co nepřítel udělá. Nevím, kdy to rozkážu, dokud se nedostaneme blíž ke kontaktu a neuvidíme, jakou formaci mají, jak rychle letí a jaké poslední manévry zkouší.“</p> <p>„To je pravda, pane, ale já to vím jen proto, že jste mě to naučil,“ odpověděla Desjaniová. „Naše taktika byla mnohem jednodušší, než jste převzal velení vy.“</p> <p>Jednodušší bylo slabé slovo. Jelikož byli zkušení důstojníci rychle decimováni v bitvách, které více a více připomínaly čistá jatka, společně s nimi umíraly i znalosti a vědomosti, jak efektivně manévrovat a počítat se vzdálenostmi a časovými prodlevami. Po sto letech Geary zjistil, že se taktika omezovala na zteč přímo na nepřítele, znovu a znovu, dokud jedna strana nebyla zničena nebo donucena ustoupit.</p> <p>„Doufám, že nejste jediná, kdo se to naučil,“ poznamenal k Desjaniové.</p> <p>„Jistěže ne, pane.“</p> <p>Geary se vrátil pohledem k displeji, kde syndická flotila Bravo nadále zrychlovala k alianční flotile. S trochou štěstí se sledováním Gearyho bitev nepoučili příliš.</p> <p>Jak čas ubíhal, bylo zjevné, že se Syndikové sice něco naučili, ale nebylo toho dost. Mířili na alianční flotilu ve stejné krychlové formaci, v jaké se drželi od příletu do Lakoty, jednou širší stranou zaměřenou na alianční flotilu, jako kdyby krychle pomalu padala na protivníka.</p> <p>Geary přikývl a pak si všiml, že se na něj Desjaniová a ostatní důstojníci dívají a usmívají se. Potom si uvědomil, že i on se usmívá.</p> <p>„Budeme držet tuhle formaci. Ne, udělám jednu změnu.“</p> <p>Alianční flotila zůstávala rozdělená do pěti subformací ve tvaru mince, ve stejném tvaru, v jakém vstoupila do systému Lakota. V současné době všech pět mincí mířilo čelem kupředu na syndickou formaci, ačkoli Echo pět pět s poškozenými a zásobovacími loděmi se zdržovala za hlavním vojem Echo pět čtyři. Geary si chvíli hrál s manévrovacím systémem, aby připravil správné rozkazy, a pak je vyslal: „Všem jednotkám v Echo pět pět, zvyšte rychlost, ať se spojíte s Echo pět čtyři, a zaujměte určené pozice.“</p> <p>Desjaniová se zatvářila zaujatě a sama se na rozkazy podívala.</p> <p>„Zastrkáváte pět pětku na spodní okraj pět čtyřky.“</p> <p>„Správně.“</p> <p>„A sedmá divize bitevních lodí pod okrajem bývalé pět čtyřky?“ usmála se znovu. „Už se nemůžu dočkat.“</p> <p>Do kontaktu stále zbývala více než hodina a flotily byly od sebe vzdáleny na deset světelných minut. Geary sledoval, jak se lodě Echo pět pět pomalu blíží k ostatním a zaujímají nové pozice. Věděl, že Syndikové manévr uvidí přibližně za deset minut a nejspíš se o něj nebudou starat, protože hlavní část alianční flotily a jediná syndická krychle zůstávaly na kolizním kurzu.</p> <p>Když do kontaktu zbývalo půl hodiny, vydal Geary nové rozkazy: „Formace Echo pět dva a Echo pět tři…“ – dvě postranní formace na křídlech hlavního voje – „otočte formaci podél vertikální osy na devět nula stupňů v čase pět nula. Současně otočte formaci kolem horizontální osy čtyři pět stupňů na vnější okraje formace směrem k Echo pět čtyři.“</p> <p>Kdyby rozkazy měly provádět lidské bytosti, nemohl by je vydat. Pro lidi by bylo příliš složité otáčet všechny lodě současně kolem horizontální i vertikální osy, přestože manévrovací systémy zobrazovaly přesný obrázek toho, co Geary pro jednotlivé lodě chtěl.</p> <p>„Formace Echo pět jedna a Echo pět čtyři,“ pokračoval Geary, „otočte formace devět nula stupňů kupředu kolem horizontální osy v čase pět nula.“</p> <p>Manévry se rozběhly jako šíleně komplikované taneční vystoupení ve třech rozměrech. Jednotlivé mince aliančních formací se přesouvaly tak, aby čelní tenké hrany předvoje a hlavního voje mířily na blížící se Syndiky, zatímco dvě formace na křídlech visely na obou stranách tenkými hranami také kupředu, ale v úhlu k hlavnímu voji. Výsledný složitý balet na obrazovce v sobě nesl podivnou krásu.</p> <p>Manévry byly dokončené patnáct minut před kontaktem.</p> <p>„Syndikové uvidí, že měníme formaci,“ poznamenala Desjaniová.</p> <p>„Správně,“ potvrdil Geary, sledoval displej a odhadoval správný okamžik pro další tah. Syndikové uvidí vše, co udělá, se stále menším zpožděním, takže musel načasovat pohyby tak, aby Syndikové reagovali ve správný čas nesprávným způsobem. Budou sledovat jeho první pohyby a nepochopí důvod, proč měnit kurz vlastní formace, ale to se za chvíli změní.</p> <p>Syndikové už byli vzdálení jen dvě světelné minuty, přibližně dvanáct minut do kontaktu s celkovou rychlostí nula celá sedmnáct světla.</p> <p>„Všem jednotkám, zvyšte rychlost na nula celá jedna světla v čase jedna pět. Všem formacím, změňte základní kurz nahoru nula pět stupňů v čase jedna pět.“</p> <p>Alianční flotila zrychlila a otočila se, takže mince teď mířily nahoru. Desjaniová se bojovně ušklíbla.</p> <p>„Už chápu! Ale jejich velitel to uvidí včas a bude moct reagovat.“</p> <p>„Na to spoléhám,“ odpověděl Geary a na chvíli se odmlčel. Odpočítával sekundy a sledoval pozici Syndiků relativně k vlastním lodím. U následujícího manévru se spoléhal na instinkt.</p> <p>„Všem formacím, změňte základní kurz nahoru jedna nula stupňů, na pravobok nula jedna stupňů v čase jedna devět.“</p> <p>O minutu později Geary viděl, jak Syndikové reagují na jeho předchozí manévr tak, že otočili krychli nahoru, aby se opět čelně srazila s hlavním vojem Aliance. Obě formace by proletěly kolem sebe v mírném úhlu a celkovou sečtenou rychlostí něco pod nula celá dva světla. Při vyšší rychlosti by relativistická distorze příliš zkomplikovala odhalení pozic nepřátelských lodí, ale pod nula celá dva světla dokázaly bojové systémy kompenzovat rychlosti, při nichž se doslova měnilo to, jak vypadá okolní vesmír.</p> <p>Naneštěstí pro Syndiky, Gearyho druhá otáčka nahoru opět změnila úhel kolize, tentokrát však byli tak blízko ke kontaktu, že syndický velitel neměl čas zpozorovat to a nějak zareagovat.</p> <p>„Všem jednotkám, zaútočte po eskadrách a divizích kartáčovými střelami a pekelnými kopími, jakmile cíle vletí do vaší palebné oblasti. Zahajte palbu, až budete na dostřel.“</p> <p>Díky tomu rozkazu jednotlivé eskadry nebo divize aliančních lodí zaměří vždy jedinou nepřátelskou loď, čímž se zvýší šance, že dost výstřelů během okamžiku průletu obou flotil na dostřel zasáhne cíle.</p> <p>„Nepřátelské střely a kartáče prolétají pod námi,“ ohlásila bojová hlídka radostně, když syndická salva proletěla místem, kde nepřátelé očekávali alianční lodě.</p> <p>Pak přišel a okamžitě zase odešel okamžik kontaktu. Kdyby dokázaly lidské oči a nervové systémy reagovat a registrovat vjemy dost rychle, viděly by, jak ploché strany mincím podobných formací aliančního předvoje a hlavního voje sklouzly kolem horního okraje syndické krychle a soustředily střelbu na relativně omezený počet nepřátelských lodí u okraje. Syndikové přitom mohli střílet jen s těmi několika málo loďmi na alianční jednotky prolétající kolem nich jedna za druhou. Mince křídlových formací alianční flotily proklouzly kolem horních rohů syndické krychle a jejich střelba byla ještě soustředěnější.</p> <p>Geary zamrkal a zapřemýšlel, jestli opravdu viděl záblesky střelby a zásahů během toho zlomku sekundy, kdy automatické systémy zaměřovaly a střílely rychleji, než by to lidé mohli zvládnout. Syndické a alianční lodě se od sebe vzdalovaly a jednotliví důstojníci oznamovali odhady škod na nepřátelských lodí a ztrát mezi aliančními loděmi.</p> <p>„Ublížili jsme jim,“ poznamenala Desjaniová.</p> <p>Na displeji se od syndické flotily pomalu vzdalovaly zbytky dvou syndických bitevních křižníků, doprovázené rotujícími vraky bitevní lodě, pěti těžkých křižníků a množství zničených lehkých křižníků a el-zetek. Eskortní jednotky na horní hraně syndické formace byly téměř kompletně zlikvidovány. Byly zasaženy i další syndické lodě, ale žádná kriticky.</p> <p>Na alianční straně došlo k přetížení štítů a několik lehčích jednotek dostalo zásahy. Naštěstí se všechny dokázaly držet flotily.</p> <p>Geary přikývl a vydal předem připravené rozkazy: „Všem formacím, změňte základní kurz nahoru jedna dva nula stupňů v čase dva čtyři.“</p> <p>O necelou minutu později se alianční formace převrátila v obloukové křivce a mířila opačným směrem než předtím.</p> <p>Přesně jak Geary očekával, snažili se i Syndikové o návrat ke kontaktu a provedli zrcadlově obrácený manévr. Jelikož se obě flotily otáčely zároveň, měla alianční formace proletět opět přes jediný okraj syndické krychle, tentokrát kolem spodní čelní hrany. Naneštěstí pro syndické lodě, které se nacházely při prvním střetu v horní hraně krychle a schytaly nejvíce aliančních střel, se po obrátce teď nacházely na dolní hraně.</p> <p>Alianční formace opět proletěly kolem jediné hrany a rohů syndické flotily a zase místní palebná převaha ublížila Syndikům mnohem víc, než co dokázala napáchat jejich odvetná palba na aliančních lodích.</p> <p>„Dvě další syndické bitevní lodě!“ zajásala Desjaniová. „A další bitevní křižník je zničený!“</p> <p>„Ale tentokrát jsme byli zasaženi více.“</p> <p>Dva torpédoborce, <emphasis>Asegaj</emphasis> a <emphasis>Rapír,</emphasis> přišly o zbraně, ale zůstávaly jim manévrovací schopnosti. Sedm lehkých křižníků a těžký křižník dostaly pořádný výprask a několik výstřelů proniklo i přes obranu bitevních křižníků. Když Geary vydával další rozkaz, sledoval při tom očima jeden z nich.</p> <p>„Všem formacím, otočte se dolů o devět nula stupňů v čase tři pět.“</p> <p>Alianční flotila začala opisovat křivku ve tvaru písmene S a podobně zatáčeli i Syndikové.</p> <p>Ale jeden z aliančních bitevních křižníků manévr nedodržel, vyletěl z formace na pomalu se otáčející trase, která ho provede přímo cestou syndické formace.</p> <p>„Co se stalo s <emphasis>Proslulým</emphasis>?“ chtěl vědět Geary.</p> <p>Jeden z důstojníků na můstku rychle vyvolal záznam předchozího průletu a přehrál ho zpomaleně, aby ho dokázaly lidské smysly pochopit. Syndikové už v té chvíli přesně znali trasu alianční flotily, a tak zamířili kartáčové střely přesně. <emphasis>Proslulý</emphasis> v jedné z křídlových formací byl nepříteli nejblíže a zasáhlo ho několik salv, které mu prolomily čelní štíty. Zatímco bojové systémy automaticky přesouvaly energii ze zadních a bočních štítů, přiletěly syndické střely na trajektoriích, které je zavedly na záď <emphasis>Proslulého.</emphasis> První tři střely prorazily oslabený záďový štít <emphasis>Proslulého</emphasis> a tři další mu totálně zničily pohonné systémy.</p> <p>V důsledku zásahů začal <emphasis>Proslulý</emphasis> zaostávat vzadu a stranou od formace, protože ztratil možnost měnit pozici.</p> <p>Jediný bitevní křižník, který už nemohl použít rychlost, jež měla kompenzovat jeho slabší štíty a pancéřování, a který už nebyl pod ochranou spolubojovníků.</p> <p><emphasis>„Proslulý</emphasis> hlásí očekávaný čas do částečného obnovení pohonu tři nula minut,“ ohlásila hlídka.</p> <p>Nikdo nepotřeboval manévrovací systémy, aby věděl, že <emphasis>Proslulý</emphasis> třicet minut nemá. Syndická formace kolem něj proletí během deseti.</p> <p>Geary tiše odříkal modlitbu. Musel otočit lodě tak, aby se dostal k bitevnímu křižníku ještě před Syndiky. Nemohl to udělat. Fyzika to nedovolila.</p> <p>„Co to dělá <emphasis>Paladin!“</emphasis> zeptala se Desjaniová nahlas.</p> <p>Geary se po něm podíval. <emphasis>Paladin</emphasis> nacházející se v zadní části hlavního voje viděl, jak dostal <emphasis>Proslulý</emphasis> zásah do pohonného systému, a měl dost času reagovat. Bitevní loď se teď obracela v tak ostré zatáčce, až musely její tlumiče setrvačnosti řvát bolestí.</p> <p>Geary nemohl provést s celou formací tak ostrou zatáčku. Jednotky na okrajích formace musely uletět větší vzdálenost než lodě ve středu, kolem kterých se otáčka prováděla. Aby mohl udělat s ostatními loděmi to, co dělal <emphasis>Paladin,</emphasis> musel by Geary rozpustit celou formaci, což by byl recept na katastrofu, jelikož Syndikové tu svou stále udržovali.</p> <p><emphasis>„Paladine</emphasis><emphasis>,</emphasis><emphasis>“</emphasis> řekl Geary hrubým hlasem, „okamžitě se vraťte na pozici ve formaci.“</p> <p>Musel upravit kurz flotily tak, aby mířila dolů a proletěla kolem jedné strany Syndiků.</p> <p>„Všem formacím, zatočte doprava nula dva stupně, v čase čtyři jedna.“</p> <p>„Co můžeme udělat?“ zeptala se Rionová ze zadní části můstku, ne rozkazovačným, ale prosebným tónem.</p> <p>Geary se nemusel ptát, jestli se otázka týká <emphasis>Proslulého. </emphasis>„Nic,“ odpověděl téměř šeptem. „Kdybych rozpustil formaci, tak stejně nedostaneme dost lodí natolik blízko, abychom ho měli šanci zachránit, a rozhodně bychom přišli o více lodí než jen o <emphasis>Proslulého</emphasis>.“</p> <p><emphasis>„Proslulý</emphasis> hlásí, že s výjimkou nezbytného personálu dostala posádka rozkaz opustit loď,“ oznámila bojová hlídka.</p> <p>Geary přikývl a neřekl nic, nedůvěřoval vlastnímu hlasu. Vydal ten samý rozkaz před sto lety, v jeho vnímání před několika měsíci, při bitvě o Grendel.</p> <p>Desjaniová se po něm ztrápeně podívala, ale neřekla nic.</p> <p><emphasis>Paladin</emphasis> dál pokračoval v zatáčce jasně zamířené na <emphasis>Proslulý</emphasis>, zatímco zbytek alianční flotily zahýbal dolů ve vlastním manévru, který měl obrátit kurz všech lodí kromě <emphasis>Proslulého</emphasis> a <emphasis>Paladina.</emphasis></p> <p>„<emphasis>Paladine</emphasis>!“ zařval Geary a bylo mu jedno, jestli je uprostřed bitvy slyšet v jeho hlase neprofesionální hněv. „Okamžitě se vraťte do formace! Kapitánka Midea je zbavena velení! Přebírá ho výkonný důstojník a vrátí <emphasis>Paladina</emphasis> do formace!“</p> <p>Už bylo nejspíš příliš pozdě. Rozhodně bylo příliš pozdě. Při rychlostech, s jakými lodě létaly, se <emphasis>Paladin</emphasis> dostal příliš daleko od zbytku alianční flotily a Syndikové se blížili trasou, po níž proletí pod spodní stranou hlavního voje, ale také přímo na <emphasis>Proslulý</emphasis> a <emphasis>Paladina.</emphasis></p> <p>Když se čelo Syndiků přiblížilo, vypustil <emphasis>Proslulý</emphasis> vlnu záchranných modulů a zbytek přeludů. Ty následovaly poslední kartáčové střely, zajiskřily při nárazech do štítů syndických lodí a vypařily se. Zmlklo jedno syndické el‑zetko a pak další, rozervané zbraněmi <emphasis>Proslulého.</emphasis> Lehký křižník se začal neřízeně odklánět stranou. Štíty bitevního křižníku zazářily a na několika místech selhaly, takže umožnily pekelným kopím <emphasis>Proslulého</emphasis> několikrát zasáhnout.</p> <p>Ale na <emphasis>Proslulý</emphasis> dopadala záplava střelby. Jeho štíty selhaly, slabé pancéřování bylo proražené na stovkách míst, baterie pekelných kopí postupně utichaly a ochromený křižník se otřásal a bezmocně otáčel po zásazích syndických zbraní.</p> <p>„Na <emphasis>Proslulém</emphasis> nejsou detekovány žádné aktivní systémy,“ ohlásila hlídka chvějícím se hlasem. „Aktivoval se nouzový maják <emphasis>Proslulého.</emphasis> Zbývající posádka opouští loď.“</p> <p>I tohle Geary zažil. S nadějí, že na palubě ještě existuje funkční záchranný modul, utíkal kdysi známými chodbami své lodě, které díky masivním škodám vypadaly nezvykle cize, zatímco nepřátelské výstřely trhaly na kusy jeho smrtelně zraněnou loď.</p> <p>„Nastaveno přetížení jádra na <emphasis>Proslulém.</emphasis> Kontakt s <emphasis>Proslulým</emphasis> ztracen.“</p> <p>Na displeji se tiše otáčel poničený vrak, který byl ještě před několika minutami aliančním bitevním křižníkem. Jeho energetické jádro bylo nastaveno na autodestrukci, aby se nepříteli nedostal do rukou ani jeho vrak, a únikové moduly s posádkou se vznášely ve vesmíru promíchané s moduly z dříve zničených syndických lodí.</p> <p><emphasis>Paladin</emphasis> dorazil příliš pozdě, než aby mohl <emphasis>Proslulého</emphasis> zachránit, a proletěl nad poničeným vrakem. Z bitevní lodě vytryskly proudy z pekelných kopí a zasáhly syndická el‑zetka, pokoušející se o útěk. Dvě el-zet explodovaly po nárazu a další se rozpadlo po zásahu pekelných kopí <emphasis>Paladina.</emphasis> A pak se osamělá alianční bitevní loď ocitla mezi syndickými lehkými křižníky a mocnými bateriemi zničila štíty dvou z nich, jeden rovnou zlikvidovala a další ochromila.</p> <p>O sekundu později narazil <emphasis>Paladin</emphasis> se štíty rozzářenými neustálým ostřelováním nepřátelských lodí na syndické těžké křižníky. Pekelná kopí <emphasis>Paladina</emphasis> rozervala na kusy jeden těžký křižník a loď dál pokračovala přímo na divizi syndických bitevních lodí.</p> <p>„Kapitánka Midea je šílená, ale umírá dobře,“ prohlásila Desjaniová pochmurně.</p> <p>„Ale musela s sebou vzít celou posádku?“ odpověděl Geary šeptem. Příliš pozdě. Příliš pozdě na to, aby zbavil Mideu velení. Příliš pozdě na to, aby zjistil, jak zvládnout bezhlavou důstojnici, která měla v rukou osud jedné lodě.</p> <p><emphasis>„Paladin</emphasis> ztrácí štíty,“ ohlásila hlídka na můstku.</p> <p>Geary to viděl na vlastním displeji. <emphasis>Paladinova</emphasis> osamělá bitva se odehrávala tak daleko od zbytku flotily, že světlu boje trvalo čtyři sekundy, než ho mohly zaregistrovat senzory <emphasis>Neochvějného.</emphasis> Za několik sekund se toho mohlo stát hodně.</p> <p><emphasis>Paladinu</emphasis> trvalo kratší dobu než to vrazit přímo mezi divizi syndických bitevních lodí a roztřást se po nárazech nepřátelských střel přicházejících ze všech stran. Jenže <emphasis>Paladin</emphasis> soustředil vlastní palbu na jedinou bitevní loď, přestože jeho baterie začaly pomalu utichat v důsledku nepřátelských zásahů. Když <emphasis>Paladin</emphasis> a jím zaměřená bitevní loď proletěly kolem sebe, vypálil <emphasis>Paladin</emphasis> z generátoru nulového pole na oslabené čelní štíty nepřítele. Přetížené štíty selhaly a nulové pole proniklo do přídě syndické bitevní lodě a vyhlodalo tam masivní kráter.</p> <p>Ochromený syndický raketoplán se začal vzdalovat od ostatních a <emphasis>Paladin</emphasis> proletěl zbytkem syndické formace, přičemž schytával zásah za zásahem, jeho systémy přestávaly fungovat a z trupu odlétával kus za kusem, jak bitevní loď drtila syndická pekelná kopí, kartáčové střely a řízené střely.</p> <p>Jakmile se Gearyho flotila dostala na vrchol obrátky a zaměřila kurz na další nálet na syndickou flotilu, letěly zbytky <emphasis>Paladinu</emphasis> kolem syndických lodí a jedinou známku života na vraku představovala hrstka odlétajících záchranných modulů.</p> <p>„Pomstíme je,“ prohlásil Geary, když se alianční flotila znovu zaměřila na vrcholek syndické formace. Ale tentokrát byl jeho odhad mírně nepřesný, možná ho rozhodilo to, co se stalo <emphasis>Proslulému</emphasis> a <emphasis>Paladinu,</emphasis> a dvě skupiny válečných lodí kolem sebe proletěly těsně na dostřel pekelných kopí, takže ani Aliance, ani Syndikové nedokázali vážněji zasáhnout protivníky.</p> <p>„Při dalším průletu Syndiky dostaneme,“ předpověděla Desjaniová se zachmuřenou tváří.</p> <p>„To jo,“ nadechl se Geary zhluboka a pak vydal další rozkazy: „Všem formacím, otočte se nahoru jedna jedna nula stupňů, na levobok nula jedna stupňů v čase pět sedm.“</p> <p>Až se bude flotila obracet, opět se převrátí a obě formace opíšou vzájemně propojené křivky ve tvaru S. Syndický velitel by si měl všimnout, že se mu nepodaří dostat do dobré pozice pro střelbu, pokud vzorec nezmění, ale Syndikové nepřeruší kontakt, dokud si budou myslet, že mají šanci Alianci ublížit. Nikdy neustupovali, vždy tvrdohlavě pokračovali v boji v nesmyslných ukázkách odvahy a odhodlání. V tomto boji už Syndikové utrpěli mnohem větší škody než Aliance, a to i po započítání ztráty <emphasis>Proslulého </emphasis>a <emphasis>Paladina.</emphasis> Než se Syndikové odhodlají ustoupit, budou příliš poškození, než aby se kterékoli z jejich větších lodí podařilo uprchnout.</p> <p>„Pane, aktivita u brány hypersítě!“</p> <p>Na Gearyho displeji se zobrazily varovné ikony. Přejel pohledem na oblast u brány syndické hypersítě, zatímco hlídka začala přiškrceným tónem hlásit: „Syndické síly opouští bránu hypersítě. Dvacet lovců zabijáků. Oprava, dvacet osm lovců zabijáků. Dvanáct lehkých křižníků. Oprava, čtyřicet dva lovců zabijáků, dvacet šest lehkých křižníků, osm těžkých. Oprava, šedesát devět lovců zabijáků, třicet jedna lehkých křižníků, devatenáct těžkých.“</p> <p>Geary sledoval, jak se na displeji u brány hypersítě šíleně množí symboly nepřátelských lodí a snažil se na sobě nedat znát hrůzu.</p> <p>„Mají velké množství eskort,“ prohlásila Desjaniová podle Gearyho až nepřirozeně klidně.</p> <p>Což naznačovalo, že mají spousty velkých lodí.</p> <p>Displej i hlídka to o chvíli později potvrdily.</p> <p>„Šestnáct bitevních křižníků. Oprava, dvacet bitevních křižníků. Dvanáct bitevních lodí. Oprava, dvacet tři bitevních lodí.“</p> <p>Geary si uvědomil, že zapomněl dýchat, a nadechl se. Alespoň počet symbolů přestal narůstat. Dlouze si prohlédl celkový odhad nových syndických sil. Dvacet tři bitevních lodí, dvacet bitevních křižníků, devatenáct těžkých, třicet jedna lehkých a sto dvanáct lovců zabijáků.</p> <p>Poměry sil v hvězdném systému se právě změnily z přibližně vyrovnaných na velmi špatné. Alianční flotila měla už jen dvacet pět zbývajících bitevních lodí a sedmnáct bitevních křižníků. V bitvě byly prozatím zničeny tři syndické bitevní lodě a čtyři bitevní křižníky, ale i po těchto ztrátách měli teď Syndikové u Lakoty čtyřicet čtyři bitevních lodí a třicet čtyři bitevních křižníků, většinu z nich čerstvých a pravděpodobně s plnými zásobami munice, zatímco alianční lodě už většinu kartáčových střel a přeludů využily. Byl to poměr téměř dvě ku jedné a bez ohledu na to, v co všichni ostatní v alianční flotile věřili, si Geary nemyslel, že by mimořádný bojový duch dokázal vyrovnat takovou nerovnováhu palebné síly.</p> <p><strong>10.</strong></p> <p>„To musí být hlavní syndická flotila,“ poznamenala Desjaniová ztuhle. „Jejich primární úderná síla. Syndikové v tomhle systému nemohli žádat o posily a dočkat se jich takhle rychle, takže sem museli z nějakého důvodu mířit.“</p> <p>„To máme ale štěstí,“ zamumlal Geary. Brána hypersítě teď byla skoro pět světelných hodin daleko, takže syndická flotila, kterou právě viděli přilétat, byla v systému už před pěti hodinami. Jenže Syndikové viděli alianční lodě okamžitě po příletu a měli pět hodin na to, aby zhodnotili situaci a připravili si plány.</p> <p>„Musíme totálně zlikvidovat flotilu, se kterou právě bojujeme. Pak můžeme…“</p> <p>„Syndické lodě se otáčejí,“ prohlásila hlídka zklamaným hlasem.</p> <p>„Kurva fix.“</p> <p>Nebylo o tom pochyb. Místo aby se Syndikové soustředili na další nálet, pokračovali pryč, zrychlovali nad nula celá jedna světla, aby se od alianční flotily vzdálili ještě rychleji. Místo aby se vraceli do boje, letěli opačným směrem.</p> <p>„Přerušují kontakt.“</p> <p>Společně se světlem od brány hypersítě dorazily rozkazy pro syndické lodě, se kterými bojovali. Geary si tím byl jistý a jen bezmocně sledoval, jak nepřátelská flotila zrychluje pryč.</p> <p>„Zbabělci,“ zasyčela Desjaniová a pak zavrtěla hlavou. „Ne. Dostali rozkaz čekat, dokud se nedostane dost blízko velká flotila, aby se mohla přidat k boji.“</p> <p>„Správně.“ Geary si prohlédl rozložení svých i nepřátelských lodí a pak se zadíval na stav paliva flotily. „Nemáme dost paliva, abychom je mohli dohnat, ne aniž bychom se dostali na kriticky nízkou úroveň.“</p> <p>„Skočte na Branwyn!“ vykřikla najednou Rionová, jako by nedokázala pochopit, proč to ještě nikdo neřekl. „Pokračujte dál ke skokovému bodu a skočte na Branwyn! Způsobili jsme Syndikům větší škody než oni nám, takže není nečestné opustit bojiště!“</p> <p>Desjaniová znovu zavrtěla hlavou.</p> <p>Geary se podíval na Rionovou a začal vysvětlovat: „To nemůžeme. Syndická flotila, která s námi přerušuje kontakt, bude zůstávat dost blízko, aby nás mohla napadnout, kdybychom vyrazili ke skokovému bodu. Musíme hodně zpomalit, abychom pronikli přes jejich minové pole až ke skokovému bodu. Budou čekat, dokud nebudeme skoro stát, abychom mohli proletět kolem min, a pak na nás udeří.“</p> <p>„Byli bychom snadný cíl,“ dodala Desjaniová napjatým hlasem.</p> <p>„Nemůžeme je vymanévrovat?“ chtěla vědět Rionová.</p> <p>Tentokrát zavrtěl hlavou Geary.</p> <p>„Nemají s sebou zásobovací lodě, které by je zpomalovaly, a mohou opustit poškozené lodě, až po nás půjdou, protože je jim jasné, že je nemáme jak napadnout. A i kdybychom se nemuseli starat o zásobovací lodě, máme s sebou ty poškozené,“ ukázal na displej a pokračoval: „Syndikové, se kterými jsme bojovali, nám zabrání použít skokový bod na Branwyn, nebo nám vážně ublíží, pokud se o to přece jen pokusíme. Mezitím ta nová velká syndická flotila zamíří k nám s vědomím, že nemůžeme uniknout nejbližším skokovým bodem, aniž bychom utrpěli vážné ztráty. Až se nová flotila dost přiblíží, tak na nás společně zaútočí.“</p> <p>Desjaniová zachmuřeně přikývla.</p> <p>„A vy na to prostě budete čekat?“ zeptala se Rionová nevěřícně.</p> <p>„Ne, pokud s tím budu moct něco dělat.“</p> <p>Posadil se a snažil se přemýšlet. Jedna věc byla jasná, a to, že musí přesunout flotilu na nový kurz.</p> <p>„Všem lodím, naberte kurz nahoru dva nula stupňů, pravobok jedna nula stupňů v čase čtyři tři.“</p> <p>Ale co teď? Stál proti značné přesile a situace se jen tak nezlepší. Možná kdyby provedl něco naprosto geniálního, mohl by tady zvítězit. Ale neexistoval způsob, jak toho dosáhnout, aniž by přišel o naprostou většinu vlastních lodí. Případné zbývající už by neměly absolutně žádnou šanci dostat se zpátky na alianční území a vše by bylo ztraceno. Vítězství zde by mohl získat jen obětováním vlastní flotily a nedosáhl by ničeho kromě další patové situace ve válce. Syndikové i Aliance by museli na čas nechat vzájemného útočení, dokud by nedostavěli flotily, ale pak by boje zase obnovili a zjevně nekonečná válka by pokračovala. A trvala by možná tak dlouho, dokud by se vláda Syndikovaných světů i Aliance nerozpadly, a lidský vesmír by pak ovládla těžce ozbrojená anarchie.</p> <p><emphasis>I kdyby se mi podařilo dosáhnout totálního vítězství, a jakou šanci mám, když má nepřítel tak velkou převahu, maximálně bych zpomalil nevyhnutelné a dočkal se toho, že Syndikové zničí mou flotilu. A stejně jim zůstane dost lodí, aby mohli konečně zaútočit na oslabené síly bránící alianční území.</emphasis></p> <p>Desjaniová se kousala do rtu s odhodlaným výrazem. Udělá cokoli, co jí Geary přikáže, s jistotou, že se dočká vítězství. Geary se rozhlédl po můstku <emphasis>Neochvějného </emphasis>a viděl podobné variace stejného strachu u všech přítomných, se stejnou odvahou, která důstojníkům a lodníkům umožňovala vrhat se navzdory strachu do boje. Ti lodníci zemřou, pokud to Geary přikáže, o tom nebylo pochyb, a budou bojovat ze všech sil, aby navzdory přesile dosáhli vítězství.</p> <p>Ale už viděl, co takový přístup dokáže napáchat. <emphasis>Paladin</emphasis> měl stejnou ochotu bojovat a zemřít, a výsledkem byla jeho smrt. Nemohl od lodníků chtít jejich smrt jen proto, že byli ochotní splnit takové rozkazy. Musela existovat rozumná naděje, že jejich smrt něčemu pomůže.</p> <p><emphasis>Fajn. Možnosti.</emphasis> Sundat tuhle syndickou formaci dřív, než se sem nové posily dostanou, a pak utéct na Branwyn. To by nefungovalo, jedině že by byl jejich velitel naprostý idiot, a zatím to tak nevypadalo. Kromě toho zjevně dostali rozkaz nebojovat, dokud se alianční flotila nepokusí utéct.</p> <p>Sundat nejnovější syndickou flotilu? Zaútočit na ni čelně a doufat, že chytrá taktika vyrovná nepřátelskou přesilu? To byl jen tenký vlásek, kterého se mohl chytnout, zvlášť pokud by ho napadla i syndická flotila, se kterou už bojoval. A přesně jak říkal Rionové, nepřátelé mohli využívat vyšší zrychlení. Nakonec by stejně bojoval s oběma flotilami najednou a dvě takové velké formace by nejspíš dokázaly zlikvidovat jeho zásobovací lodě, i kdyby se Gearymu podařilo ochránit flotilu před naprostým zničením.</p> <p>Utíkat jako o závod? Kam? Kromě toho, že většina jeho kapitánů by nebyla ochotná utíkat před nepřáteli ani za takovýchto okolností, problém spočíval v nemožnosti předstihnout syndické flotily… a skokový bod na T’negu by jeho flotilu zavedl jen do bludiště plného min se syndickou přesilou přímo v zádech. Utíkat do prázdného vesmíru by znemožnilo Syndikům dohnat ho, ale byla by to pomalá sebevražda, až by lodím došly palivové články daleko od jakékoli hvězdy.</p> <p>Ještě tady zbýval skokový bod zpátky do Ixionu, ale syndické jednotky, které tam zůstaly, z něj každou chvíli vyletí a…</p> <p><emphasis>Fajn. Jedna možnost by tady byla. Ne taková, jakou by si vybral Black Jack, ale já nejsem Black Jack.</emphasis></p> <p>Takže naplánovat útěk k jediné potenciálně bezpečné cestě z tohohle hvězdného systému, aniž by bylo zjevné, že utíká. Naštěstí mu pro jednou očekávaný přílet dalších nepřátelských posil nabízel vhodnou výmluvu a umožnil mu skrýt pravé úmysly tak dlouho, jak to jen bude možné. Nejen před nepřítelem, ale i před vlastní flotilou.</p> <p>„Potřebujeme čas a musíme se s těmi syndickými flotilami utkat jednotlivě,“ prohlásil Geary a najednou si uvědomil, jaké ticho panovalo na můstku <emphasis>Neochvějného,</emphasis> zatímco všichni čekali, co řekne. „Jediný způsob, jak to udělat s tou, se kterou už jsme bojovali, je vylákat ji, aby na nás znovu zaútočila. Můžeme to udělat, a přitom napadnout další vlnu syndických posil v tomhle systému.“</p> <p>Ukázal na displej a pokračoval: „Zamíříme zpátky… přímo na skokový bod na Ixion. Každou chvíli očekáváme, že jím sem přiletí syndická flotila, kterou jsme nechali u Ixionu. Když budeme dost blízko, až sem skočí, můžeme je přemoci.“ V té flotile byly jen čtyři bitevní lodě a čtyři bitevní křižníky. „Syndická flotila, s níž jsme bojovali, bude muset přiletět na pomoc novým posilám, což nám poskytne šanci dát jim další výprask.“</p> <p>„Ale pořád zůstává největší syndická flotila,“ namítla Rionová.</p> <p>„Ano, to zůstává. Budeme muset počkat, jak zareaguje, a udeřit na ni, jak jen budeme moct.“</p> <p><emphasis>Nelži jim. Připrav si pozici na útěk ze systému.</emphasis></p> <p>„Nemůžeme bojovat se všemi Syndiky najednou. Musíme na ně udeřit jednotlivě.“</p> <p>Kapitána Desjaniová chvíli studovala displej a pak se usmála: „Neustupujeme.“</p> <p>„Ne, kapitánko,“ odpověděl Geary se vší falešnou sebedůvěrou, kterou jen dokázal předvést. „Měníme směr útoku.“</p> <p>Zopakoval tu frázi na rychle zorganizované konferenci kapitánů o deset minut později, zatímco se alianční flotila už přesouvala ke skokovému bodu na Ixion.</p> <p>„Měníme směr útoku.“</p> <p>Následovalo dlouhé ticho zrozené částečně z toho, že si jeho kapitáni museli promyslet nový plán, a zčásti proto, že nějakou dobu trvalo, než světlo rozneslo jeho slova mezi jednotlivé lodě.</p> <p>„Nevíme, jestli další syndická flotila vyskočí sem,“ hádala se kapitánka Cresidová. Ačkoli byla vůči Gearymu loajální, chtěla bojovat se Syndiky.</p> <p>„Doufám, že to udělají, a myslím, že mám dobrý důvod v to věřit.“ Minimálně dobrou záminku. „Musíme donutit syndickou flotilu Bravo, aby s námi dobrovolně bojovala, protože ji nemůžeme s ohledem na stav našich palivových rezerv dohnat.“</p> <p>Část důstojníků se otočila a vztekle se zadívala na velitele zásobovacích lodí, jako by to snad byla jejich chyba.</p> <p>„Pokud donutíme k boji Syndiky přilétající od Ixionu, budeme proti nim v obrovské přesile a syndická flotila Bravo jim bude muset přiletět na pomoc, jinak je vymažeme ze světa.“</p> <p>Geary se donutil k sebevědomému úsměvu a pokračoval: „Samozřejmě máme v úmyslu zlikvidovat flotilu z Ixionu, otočit se a udeřit na syndickou flotilu Bravo, marně se snažící zachránit kamarády.“</p> <p>Tulev přikývl, ještě apatičtěji než obvykle.</p> <p>„Musíme nepřátele porazit postupně, jednu formaci za druhou. Pokud se spojí nebo se dostanou dost blízko, aby mohli útoky koordinovat, dostali bychom se do velmi obtížné pozice.“</p> <p>„Teď není čas na nesmělost,“ namítl kapitán Casia. „Pokud se otočíme a budeme pronásledovat tu flotilu, s níž jsme už bojovali, můžeme ji dorazit a pak zaútočit na ostatní.“</p> <p>„Jediný výsledek bude, že nám dojde palivo a pak se budeme bezmocně vznášet, dokud nás nezničí,“ prohlásil Duellos s narůstajícím hněvem. „Říká se tomu fyzika. Zkontrolujte si ta data sám. Právě jste ztratil bitevní loď ze své divize jen proto, že si jedna důstojnice spletla odvahu s chytrostí. Copak jste se ze ztráty <emphasis>Paladina</emphasis> nepoučil?“</p> <p>„Flotila bojuje!“ trval na svém jiný důstojník. „Neutíkáme!“</p> <p>„Taktická změna pozice není útěk!“ namítala komandérka Gaesová. „Jsme v Lakotě! Zaútočili jsme na silný syndický systém. Tomu říkáte útěk?“</p> <p>„Měli bychom si ten útok rozmyslet,“ prohlásila náhle komandérka Yin.</p> <p>Geary se na Yin tázavě zadíval. Překvapilo ho, že na sebe znovu přilákala pozornost, poté co byla na předchozích konferencích relativně zticha. Ale to problémovým důstojníkům dominovala kapitánka Midea, která se rychle dostávala mimo jakoukoli kontrolu. Kdyby jen poznal, co ta ženská dělá, jak se přestává ovládat, a našel důvod, proč ji zbavit velení, ještě před bitvou. Ale nemohl to udělat, aniž by to všichni ostatní viděli jako Gearyho snahu umlčet protivnici. A tak Yin oslovil pevně, ale klidně: „Vysvětlete to.“</p> <p>Yin nervózně přejela očima po ostatních.</p> <p>„Je zjevné, že pohyblivost flotily omezují některé naše lodě. Některé nemohou létat tak rychle jako jiné, a to snižuje naši bojeschopnost.“</p> <p>To byla pravda, ale Geary čekal. Nedůvěřoval Yin kvůli napětí, které se jí zračilo ve tváři.</p> <p>„Některé z lodí jsou pomalejší než jiné kvůli své konstrukci, zásobovací lodě. Jiné jsou dočasně pomalejší kvůli škodám, jako je můj <emphasis>Orion.“</emphasis></p> <p>Spousta důstojníků Yin sledovala přimhouřenýma očima a přemýšlela, kam to asi vede. Yin polkla, ale rychle pokračovala dál: „Je to zjevné. Dostaňte pomalejší lodě na bezpečné místo, ať může zbytek flotily v klidu bojovat.“</p> <p>„Na bezpečné místo?“ přeptal se Duellos.</p> <p>„Ixion. Stejně tím směrem letíme. Dostaneme se ke skokovému bodu, necháme formaci poškozených a zásobovacích lodí skočit k Ixionu a zbytek flotily bude moci lépe manévrovat a bojovat.“</p> <p>Yin zrychleně oddechovala a upírala pohled na své zatínající se pěsti.</p> <p>Nebyl to úplně nesmyslný návrh, kdyby se dalo věřit komandérce Yin. Její chování dávalo jasně najevo, že ona sama se bojí, jak budou její návrh hodnotit ostatní. Po dlouhém a nepřátelském tichu promluvil znovu Duellos, hlasem klamavě klidným: „Podivné. Znělo to přesně, jako by promluvil kapitán Numos. Hlas byl komandérky Yin, ale rada a slova, jako kdyby vyslovil kapitán Numos. Zvláštní, že?“</p> <p>Yin zrudla.</p> <p>„Kapitán Numos je zkušený důstojník a veterán mnoha bitev.“</p> <p>„Které přežil tak, že z nich utekl,“ zavrčela kapitánka Cresidová. „Přesně to chtěl udělat i v syndickém domovském systému! Utíkat, každá loď sama za sebe!“</p> <p>Důstojníci kolem stolu začali pokřikovat, někteří na Yin, někteří na Cresidovou. Geary prohledal ovládání a aktivoval velitelskou funkci, která okamžitě randál ztišila. Schopnost umlčet v takovouhle chvíli všechny ostatní byla jediná, která se mu na pozici velitele flotily opravdu líbila.</p> <p>„Všichni mě poslouchejte. Takováhle debata nám nijak neprospěje. Našimi nepřáteli jsou Syndikové. Kapitánko Cresidová, je pravda, že byl kapitán Numos obviněný z porušení povinností tváří v tvář nepříteli, ale ještě z toho nebyl usvědčen.“</p> <p>Cresidová z toho neměla radost, ale přikývla: „Omlouvám se za to, co jsem řekla o jiném důstojníkovi, pane.“</p> <p>„Děkuju vám. Komandérko Yin, kapitán Numos měl mít jenom tolik kontaktu s lidmi, aby to splnilo požadavky na humánní zacházení s vězni. Neměl dávat rady, jak řídit vaši loď nebo tuhle flotilu. Konzultujete s ním tyto záležitosti?“</p> <p>Yin se dívala všude možně, jen ne na Gearyho.</p> <p>„Ne. Ne, pane.“</p> <p>Kdyby tak jen dokázal vymyslet způsob, jak dostat komandérku Yin dolů do výslechové místnosti ve zpravodajské části <emphasis>Neochvějného</emphasis> a podívat se, co si o její odpovědi myslí tamní senzory. Ale Geary si už byl jistý, že Yin lže.</p> <p>Duellos měl pravdu, to, co a jak říkala, přesně odpovídalo kapitánu Numosovi. Ten by to přednesl s povýšeneckým výrazem a ne se zjevnou nervozitou jako Yin, ale Geary předpokládal, že Numos měl rozsáhlé zkušenosti ve lhaní nadřízeným.</p> <p>Pokud Geary potřeboval nějaké potvrzení, že Numos proti němu stále pracuje, přestože byl zbaven velení <emphasis>Orionu</emphasis> a zatčen, měl ho právě teď před sebou.</p> <p>Duellos promluvil profesionálním, nezaujatým hlasem: „Jsem proti návrhu komandérky Yin. Jak bychom si mohli být jistí, že se budeme schopní připojit k poškozeným a zásobovacím lodím? Ta skupina by na tom byla docela dobře, protože by měla všechny zásoby flotily pro sebe, a dokonce by se s nimi mohla teoreticky dostat až na alianční území. Mluvím pochopitelně čistě hypoteticky, jelikož vím, že by komandérka Yin nikdy ani neuvažovala o tom, že by opustila zbytek flotily. Ten by tu pochopitelně bojoval až do naprostého konce, takže by nezůstalo dost syndických sil na vyslání rychlého pronásledování těch několika lodí, jež odletěly na Ixion. Ale jak už jsem říkal, je to čistě teoretická úvaha, a ne něco, co bych mohl očekávat od některého důstojníka naší flotily.“</p> <p>Yin byla bledá jako smrt a upřeně zírala na Duellose. Důraz, který kladl na její jméno, naznačoval, že jiného důstojníka by napadlo flotilu opustit. Numos zůstával zatčený na <emphasis>Orionu,</emphasis> ale kdyby se <emphasis>Orion</emphasis> oddělil od zbytku flotily, jak dlouho by zůstal zavřený?</p> <p>A přestože donutil Geary Cresidovou omluvit se, setsakra dobře věděl, že by Numos utíkal jako splašený zajíc, kdyby měl velení nad formací se zásobovacími loděmi.</p> <p>Nikdo nic neříkal. Rionová věnovala Gearymu netrpělivý pohled a pohodila hlavou, jako by mu chtěla připomenout, že jsou právě na konferenci.</p> <p>Geary si prostudoval výrazy tváří kolem stolu a ulevilo se mu, když neviděl zjevnou podporu pro návrh komandérky Yin.</p> <p>„Děkuju vám, komandérko,“ prohlásil suše. „Nemyslím si, že by bylo rozumné použít váš návrh. Flotila zůstane pohromadě a domů do Aliance se vrátí společně.“</p> <p>Okamžitě viděl na tvářích ostatních, že to řekl správně.</p> <p>„Vím, že vás všechny inspirovaly oběti <emphasis>Proslulého </emphasis>a <emphasis>Paladina.</emphasis> Jménem těch odvážných lodí zničíme ještě spoustu Syndiků.“</p> <p>Cítil se jako pokrytec, když chválil <emphasis>Paladina,</emphasis> ale jeho posádka zemřela odvážně. Jejich jméno by nemělo utrpět jen proto, že je zklamala kapitánka.</p> <p>„Ale také se z příkladu <emphasis>Paladina</emphasis> poučme. Držme se pohromadě a dokážeme tak Syndiky zničit. Jinak zničí oni nás.“</p> <p>Se živou vzpomínkou na smrt <emphasis>Paladina</emphasis> o tom nikdo nechtěl debatovat, ale kapitán Armus z bitevní lodě <emphasis>Kolos</emphasis> se zamračil na displej, jako by si to stále ještě promýšlel.</p> <p>„Kapitáne Geary, ta nová syndická flotila, co má nad námi přesilu, se k nám může dostat ještě před tím, než dorazíme ke skokovému bodu na Ixion.“</p> <p>„To je pravda, pokud budeme udržovat ten samý kurz a rychlost. Zkusíme překazit jakýkoli plánovaný syndický útok.“ Ukázal na displej a pokračoval: „Jsou od nás vzdálení pět světelných hodin, takže nebudou vědět, že ke skokovému bodu letíme, ještě dalších pět hodin. Provedeme drobné úpravy kurzu cestou ke skokovému bodu, dost na to, abychom zmátli syndické pokusy odchytit nás.“</p> <p>Armus neochotně přikývl.</p> <p>„A co uděláme, pokud nás nová velká flotila přece jen dožene? Zvlášť když Bravo zůstává pohromadě a v pozici, ze které by na nás mohla také zaútočit?“</p> <p>Všichni se podívali na Gearyho a čekali, co má vymyšlené pro případ nejhorší možnosti. Nemohl jim předložit detailní odpověď, aniž by věděl, jak budou Syndikové rozmístěni a v jaké formaci, ne bez stovky velkých a drobných detailů, které by všechny mohly změnit jeho reakci. Ale napadla ho jedna věc, již mohl říct: „Co uděláme? Budeme bojovat jako vzteklí, kapitáne, a postaráme se, aby trpce litovali, že nás dohnali.“</p> <p>Nikdo jiný nepromluvil, a tak Geary přikývl.</p> <p>„To je vše. Kapitáne Casio, kapitáne Duellosi, prosím, zůstaňte ještě na chvíli.“</p> <p>Obrazy ostatních důstojníků začaly rychle mizet, až zůstali jen Casia a Duellos, kteří se vzájemně měřili pohledy přes stůl. V místnosti byla i Desjaniová, ale vzdálila se mimo dosah virtuálního programu, aby měl Geary s ostatními kapitány soukromí. Rionová jen seděla a dívala se.</p> <p>„Kapitáne Casio,“ prohlásil Geary formálně, „přijměte mou upřímnou soustrast ke ztrátě <emphasis>Paladina</emphasis> z vaší divize.“</p> <p>Casia, který se tvářil, jako by chtěl ze zničení <emphasis>Paladina </emphasis>obvinit Gearyho, jen přikývl.</p> <p>„To je vše,“ dodal Geary.</p> <p>Když Casia zmizel, Duellos si povzdychl.</p> <p>„Nejspíš si není jistý, jestli na tom vydělal, když se zbavil neřízené střely, jako byla Midea, ale ztratil <emphasis>Paladina</emphasis>.“</p> <p>„Nejspíš. Upřímnou soustrast kvůli ztrátě <emphasis>Proslulého</emphasis>.“</p> <p>„Děkuji vám,“ řekl Duellos a zavrtěl hlavou. „Často jde jen o štěstí nebo smůlu, co? Měl jsem rád <emphasis>Proslulého,</emphasis> měl jsem rád jeho velitele i posádku. Bude trvat dlouho, než je podvědomě přestanu hledat ve formaci,“ povzdychl si. „Většina posádky se dostala pryč. To je aspoň něco. Doufejme, že to nebude horší,“ zasalutovat Gearymu.</p> <p>„Za to se taky modlím,“ vrátil Geary zasalutování a Duellos odešel.</p> <p>Když jeho obraz zmizel, přišla za Gearym zpátky Desjaniová a omluvně se podívala na Rionovou, stále sedící v křesle.</p> <p>„Pane, chtěla jsem říct… vím, jak těžké muselo být sledovat <emphasis>Proslulý.</emphasis> Po Grendelu.“</p> <p>Geary přikývl. Samozřejmě že to Desjaniová chápala.</p> <p>„Jo. Vyvolalo to několik špatných vzpomínek,“ řekl, odmlčel se a znovu si je živě přivolal. Pro něj byla ta bitva vzdálená jen několik měsíců, pro Rionovou a Desjaniovou a další ve flotile stovku let. „Musel jsem vydat stejný rozkaz. Personál, který nebyl nezbytně nutný, do záchranných modulů. Je těžké vydat ho. Moje výkonná důstojnice nechtěla jít. Prohlásila se za nezbytně nutnou.“</p> <p>Viděl ji před sebou v živých vzpomínkách. Komandérka Decalová. Dobrá důstojnice, která odmítala opustit svou pozici, v očích odhodlání a hrůzu.</p> <p>„Řekl jsem jí, ať jde. Dal jsem jí přímý rozkaz. Nechtěla jít.“</p> <p>Zhluboka se nadechl a znovu to cítil.</p> <p>„Řekl jsem jí, že jí bude potřeba. Že Aliance bude potřebovat dobré důstojníky, kteří ji ubrání před Syndiky a pomstí tenhle překvapivý útok. Řekl jsem jí, že její povinnost si žádá, aby šla. Nakonec poslechla.“</p> <p>Desjaniová s vážnou tváří přikývla a zeptala se: „Víte, co se s ní stalo?“</p> <p>„Ano. Před měsícem jsem se konečně odhodlal a našel si ji v oficiálním seznamu ztrát.“</p> <p>Bylo zvláštní, jak těžké bylo napsat její jméno a děsit se toho, co se stalo s komandérkou Decalovou a ostatními členy jeho staré posádky, kteří bitvu přežili.</p> <p>„Zemřela pět let po Grendelu, když byla její loď zničena během aliančního útoku na syndický hvězdný systém.“</p> <p>Před devadesáti pěti lety, zatímco Geary poletoval vesmírem v hibernačním spánku.</p> <p>„Upřímnou soustrast, pane. Od té doby je určitě se ctí se svými předky.“</p> <p>„Rád bych si to myslel,“ pronesl Geary. Vzpamatoval se a dodal: „Díky za optání, Táňo. Byla to jedna z věcí, které jsem se musel dřív nebo později postavit.“</p> <p>Desjaniová přikývla, zasalutovala a odešla.</p> <p>Rionová konečně vstala a došla ke Gearymu, tvářila se přitom nezvykle zaraženě.</p> <p>„Jsou věci, které nikdy dostatečně nepochopím,“ prohlásila tiše.</p> <p>„Existují vzpomínky, které by nikdo neměl mít,“ odpověděl Geary. „Ale taková už je válka.“</p> <p>Na okamžik zavřela oči.</p> <p>„Teď mám pár takových vzpomínek také a vím přesně, co tím myslíš. Pověz mi, Johne Geary. Myslíš si, že se flotila dokáže dostat z tohohle hvězdného systému?“</p> <p>„Nevím. Na mou čest, Viktorie, já prostě nevím. Ale musíme to zkusit.“</p> <p>Trvalo jim přibližně sedm dní, než se po příletu do soustavy dostali ke skokovému bodu na Branwyn. A teď se alianční flotila znovu po oblouku vracela zpátky přes celou Lakotu. Geary schválně nejprve zaměřil flotilu na kurz vedoucí ke skokovému bodu ke hvězdě Seruta a udržoval ho téměř hodinu v naději, že tak donutí nejnovější a největší syndickou flotilu vyrazit plnou rychlostí právě tam. Pak lodě otočil a zamířil ke skokovému bodu na Ixion.</p> <p>Přesně jak se obával, zaujala syndická formace Bravo pozici dvacet osm světelných minut za alianční flotilou. Byla dost blízko, aby mohla v případě potřeby zaútočit, ale dost daleko, aby mohla utéct, kdyby se k ní obrátili.</p> <p>Na současné situaci byla dobrá jediná věc, a to ta, že se konečně začala zvyšovat jeho bojeschopnost, místo aby pomalu klesala. Opravy <emphasis>Válečníka</emphasis>, <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního</emphasis> se dostaly do stádia, kdy byly lodě opět bojeschopné do takové úrovně, že mohly fungovat v případě potřeby jako eskorta zásobovacích lodí. Svěřit osud kriticky důležitých zásobovačů do rukou tří bitevních lodí s nepříliš dobrým záznamem vyžadovalo velkou důvěru, ale odhodlanost jejich posádek potřebovala opravit stejně nutně jako škody na samotných lodích.</p> <p>Ještě před koncem prvního dne bylo jasné, že syndická flotila Delta, masivní formace, jež přiletěla branou hypersítě, hodlá vyrazit na alianční flotilu v plné síle a co nejrychleji.</p> <p>„Nula celá jedna pět světla,“ poznamenala Desjaniová. „Blíží se k nula celá dvě.“</p> <p>Normálně by i na tak špatných zprávách bylo něco dobrého. Při podobné rychlosti relativistická distorze vytvářela drobné chyby v údajích senzorů lodi. Na obrovské vzdálenosti, které musela syndická flotila Delta urazit, mohla i drobná chyba způsobit velké rozdíly. Naneštěstí v tomto případě mohla dostávat Delta přesné informace od flotily Bravo, která letěla se shodnou rychlostí nula celá jedna světla kousek od aliančních lodí.</p> <p>„Rozhodně se k nám dostanou dřív, než doletíme ke skokovému bodu na Ixion,“ pokračovala Desjaniová. „Je to dlouhý let, ale jdou do toho tvrdě a ta flotila Bravo jim dá vědět, kdybychom se je na dálku pokusili přechytračit.“</p> <p>„Zachytí nás jen několik hodin před skokovým bodem,“ poznamenal Geary. Nemusel dodávat to, co oba věděli. Že to bude několik hodně dlouhých hodin.</p> <p>„A to jen za předpokladu, že my i všichni ostatní budeme pokračovat po aktuálních trasách. Pokud zaútočíme na Syndiky přilétající od Ixionu, rozhodí to všechny projekce,“ dodala Desjaniová. Zapřela se do křesla a na chvíli zavřela oči. „Pane, možná nebude rozumné bojovat s flotilou Delta, i když to nevypadá, že bychom měli na výběr.“</p> <p>To bylo něco nového, Desjaniová radící opatrnost.</p> <p>„Myslíte?“ zeptal se Geary, kterého zajímalo, co ji k tomu dovedlo.</p> <p>„Nejsme v nejlepší pozici na boj s tak velkou silou,“ vysvětlovala Desjaniová. „Jsem si jistá, že jste to viděl hned, ale mně to trvalo déle. Kdyby se nám podařilo zlikvidovat flotilu Bravo jako bojeschopnou hrozbu ještě před kontaktem s Deltou, hodně by se toho změnilo, ale pokud flotila z Ixionu nepřiletí právě včas, nevím, jak by se to mohlo stát.“</p> <p>„Myslím si to samé.“</p> <p>„Věděla jsem to,“ přikývla Desjaniová, otevřela oči a zadívala se na něj. „Musíme s těmi Syndiky bojovat za našich podmínek. Říkal jste to mnohokráte. Když jsem včera viděla zemřít <emphasis>Paladin,</emphasis> no… najednou mi připadalo, že vidím flotily a flotily aliančních lodí, jak dělají to samé rok za rokem, zbytečně obětovávají lodě i posádky. Chci říct, že je to čestné a odvážné, ale výsledky to nepřineslo, že?“</p> <p>„Ne,“ zamračil se Geary. „Někdy je odvážnější vyhnout se boji.“</p> <p>„Protože vás ostatní obviní ze zbabělosti?“ zatnula Desjaniová obličejové svaly.</p> <p>„Ano. Ale v poslední době mě obviňují ze všeho možného.“</p> <p>„Skočíme na Ixion, jakmile budeme moct, že, pane?“</p> <p>„Ano. Pokud se tam dokážeme dostat bez boje s Deltou, přikážu to.“</p> <p>„Dobře,“ usmála se Desjaniová, která tak šokovala Gearyho podruhé za sebou. „Zabijeme jich víc, pokud s nimi budeme bojovat, jen když a kde budeme chtít.“</p> <p>To, co řekla, bylo jednoduché a přitom pravdivé.</p> <p>„Správně.“</p> <p>„Co Seruta?“ zeptala se Rionová s očima upřenýma na hvězdnou mapu v Gearyho kajutě. „Pokud bychom uhnuli tím směrem.“</p> <p>Geary zavrtěl hlavou a Rionová zmlkla.</p> <p>„Největší problém je, že skokový bod na Serutu je blíž syndické flotile Delta. Odchytili by nás ještě dřív a museli bychom bojovat déle, než potrvá cesta ke skokovému bodu na Ixion,“ zadíval se na hvězdu a pokračoval: „A menší, nicméně pořád závažný problém spočívá v tom, že nevíme, co mají Syndikové u Seruty. Ukořistěné průvodce hvězdnými soustavami říkají, že Seruta je velmi starý a velmi chudý systém. Žádné planety, jen řídké skupiny asteroidů kolem umírající rudé hvězdy a ty ani nemají moc dobrý obsah kovů. Syndikové tam měli jen nouzovou stanici, kterou už dávno zavřeli. U Seruty bychom mohli najít dost hnusná syndická překvapení a nevíme, jestli tam objevíme zdroje, které bychom potřebovali.“</p> <p>Rionová svěsila ramena a zamračila se.</p> <p>„Takže prostě poletíme ke skokovému bodu na Ixion? I když víme, že nás ještě před tím Syndikové chytí?“</p> <p>„Zkusím nějaké manévry, aby se k nám nedostali tak snadno.“</p> <p>„Zkusíš?“ zavrtěla hlavou. „To je hodně chabá naděje, Johne Geary. Jak jsme se jen do takovéhle situace dostali?“</p> <p>„Především je to výjimečně velká smůla. Kdyby se flotila Delta neukázala, dorazili bychom Bravo a odletěli na Branwyn,“ odpověděl Geary a zadíval se na hvězdnou mapu. „A špatný odhad. Můj špatný odhad. Rozhodl jsem se letět na Lakotu a bylo to velmi špatné rozhodnutí.“</p> <p>„Opravdu? Protože jsi nevěděl, že tě tady čeká výjimečně velká smůla?“</p> <p>Rionová se přesunula, sedla si vedle něj a opřela se mu o rameno.</p> <p>„Z tohohle se vinit nemůžeš. A já bych to měla vědět, jelikož jsem expert v obviňování sebe sama.“</p> <p>„Připadá mi divné, že mi nenadáváš a neříkáš mi, jak jsem to podělal, protože jsem byl příliš útočný,“ poznamenal Geary.</p> <p>„Říkala jsem ti, že nechci být příliš předvídatelná,“ posadila se a zoufale vydechla. „Možná se prostě domů dostat nemáme. Možná jsme zjistili příliš nebezpečné věci.“</p> <p>„S tím nesouhlasím.“</p> <p>„Dobře,“ postavila se. „Musím si to s někým urovnat, pokud jen můžu. Už mi na pokusy moc času nezbývá.“</p> <p><emphasis>S Desjaniovou?</emphasis></p> <p>„S kým?“</p> <p>„Se svými předky. Uvidíme se pak.“</p> <p>„Vadilo by ti, kdybych šel s tebou?“</p> <p>Rionová se na něj znovu zamračila.</p> <p>„Nejsi můj manžel. Nepatříš do stejné místnosti se mnou.“</p> <p>„Já vím. Tak daleko nepůjdu. Taky si chci promluvit s předky.“</p> <p>Zamračení zmizelo.</p> <p>„Možná pro tebe budou mít dobrou radu.“</p> <p>„Pokud ne, vždycky mám tebe.“</p> <p>Obrátila oči v sloup.</p> <p>„Rad mám spoustu. Jestli dobrých, to je něco jiného.“</p> <p>„Říkala jsi mi, že jsem pitomý a šílený, když letím s flotilou na Lakotu,“ prohlásil Geary. „Alespoň v tom jsi měla pravdu.“</p> <p>Z nějakého důvodu ji to mírně pobavilo.</p> <p>„Myslím, že jsem říkala, že ty jsi pitomý a Falco je šílený. Fajn. Tak pojď se mnou. Ať posádka vidí svého hrdinu a jeho milenku, jak jsou pobožní. A pak, za předpokladu, že mě zneuctění předkové nespálí na popel, se můžeme vrátit sem a porovnat si poznámky ohledně inspirací, jichž se dočkáme.“</p> <p>Geary se postavil a zasmál se.</p> <p>„To je ale sakra zajímavý způsob vojenského plánování, co? Znamení a předtuchy. Jako naši pradávní předkové na Zemi, dívající se na hvězdy a přemýšlející, co asi znamenají.“</p> <p>Rionová se cestou ke dveřím zarazila a vážně se na Gearyho podívala.</p> <p>„Pradávní předpokládali, že jsou hvězdy bohové, Johne Geary. A to my taky, i když jiným způsobem. Ale nejsme od pradávných zas tak odlišní. Taky žijeme ve vesmíru jen kratičký čas a snažíme se celé životy pochopit, proč tady jsme a co máme dělat. Já se na to snažím nikdy nezapomínat.“</p> <p>Přikývl a znovu musel přemýšlet, jaká žena se skrývá uvnitř Viktorie Rionové.</p> <p>Urazili polovinu cesty ke skokovému bodu na Ixion a syndická flotila Bravo jim stále visela za zády jako Damoklův meč připravený srazit jim hlavy z krku. Delta prolétající po obloukové dráze hvězdnou soustavou Lakota měla protnout trasu alianční flotily jen přibližně dvě hodiny letu od skokového bodu. Alfa stále pokojně kroužila poblíž brány hypersítě a hlídala pro případ, že by se alianční flotila pokusila o zoufalý a čím dál víc nemožný sprint k bráně. Po očekávané menší syndické formaci, která měla přiletět od Ixionu, zatím nebyla žádná stopa.</p> <p>Jelikož se Geary nedočkal od předků znamení ani inspirace, seděl a sledoval formace pomalu se přesouvající hvězdnou soustavou. Každý příklad, který našel, a každá simulace, již vyzkoušel, přinášely pro tento případ stejné výsledky, a co se alianční flotily týkalo, nebylo to nic dobrého.</p> <p>Snažil se ignorovat narůstající bolest hlavy vyvolanou stresem. Proč k tomuhle došlo? Kdyby ho jen pořád něco nevyvádělo z rovnováhy a nenutilo měnit plány příletem jedné nepřátelské formace za druhou. Místo aby ve sluneční soustavě rozhodoval, jen reagoval na pořád nové hrozby z nepřátelské strany.</p> <p>Na tahy nepřítele.</p> <p>Nepřítel byl rychlejší. Syndické flotily Bravo i Delta měly vyšší akceleraci než alianční flotila a dokázaly udržet vyšší rychlost. To byla rozhodně výhoda, ale pomaleji letící lodě byly schopné ostřeji zatáčet, i když při rychlosti nula celá nula pět světla i ostrá zatáčka znamenala poměrně velký poloměr. Jenže i tak, neustále ho něco vyvádělo z rovnováhy. Možná kdyby vymyslel, jak vyvést z rovnováhy syndické flotily…</p> <p>Nebyl to skvělý plán, ale byl to alespoň nějaký plán.</p> <p>Komandér Suram, službu konající velitel <emphasis>Válečníka,</emphasis> se na Gearyho díval s obavami, bezpochyby očekával špatné zprávy. Suram byl dříve výkonným důstojníkem kapitána Kerestese, ale jaký byl ve skutečnosti? Tím si nebyl nikdo jistý. Ale Geary mu teď musel dát šanci.</p> <p>„Komandére Surame, posádka <emphasis>Válečníka</emphasis> odvedla při opravách úžasnou práci. Vaše štíty jsou obnoveny a půlka baterií pekelných kopí je opět v provozu.“</p> <p>„Ano, pane,“ přikývl Suram. „Nepodařilo se nám ale opravit všechno poškozené pancéřování a pohon je stále jen na sedmdesáti pěti procentech.“</p> <p>„To stačí na to, abyste dokázali držet krok se zásobovacími loděmi. Mám pro <emphasis>Válečníka</emphasis> speciální úkol, komandére Surame. Dostanete velení i nad <emphasis>Orionem</emphasis> a <emphasis>Majestátním</emphasis><emphasis>.</emphasis>“</p> <p>To u Surama vyvolalo překvapenou reakci: „Pane?“</p> <p>„Potřebuju, aby byly zásobovací lodě dobře chráněné,“ prohlásil Geary se zachmuřeným odhodláním. „Pokud je ztratíme, je celá flotila mrtvá. To víte. Až se zase zapleteme se Syndiky, půjdou po nás dvě flotily ze dvou různých úhlů. Bude pro mě velmi obtížné zajistit, aby nebyly <emphasis>Titán, Čarodějnice, Džin</emphasis> nebo <emphasis>Goblin</emphasis> poškozeny nebo zničeny. Chci, aby se <emphasis>Válečník, Orion</emphasis> a <emphasis>Majestátní</emphasis> držely u zásobovacích lodí tak blízko, jako kdybyste k nim byli přivázaní krátkým provazem. Chci, abyste fyzicky zablokovali jakoukoli syndickou střelbu, pokud to jinak nepůjde, a zničili jakéhokoli Syndika, který by se pokusil k zásobovacím lodím dostat. Dokážete to, komandére Surame?“</p> <p>„Ano, pane,“ zatnul zuby Suram.</p> <p>„Chápete jistě, že vám dávám nejdůležitější práci v celé flotile. Nemám nazbyt jedinou větší válečnou loď. Vlastně ani menší eskortní. Potřebuju vědět, že uděláte, co bude potřeba, a budete se držet zásobovacích lodí.“</p> <p>„<emphasis>Válečník</emphasis> bude zničen dřív, než se těm lodím něco stane,“ prohlásil Suram. „Víme, že máme co prokazovat,“ dodal zhrublým hlasem. „Já i posádka <emphasis>Válečníka.</emphasis> U Vidhy jsme opustili <emphasis>Polaris</emphasis> a <emphasis>Předvoj.</emphasis> Zásobovací lodě neopustíme, ne, dokud se budeme moci hýbat. Přísahám to na čest svých předků.“</p> <p>Gearymu bylo jasné, že by ho jiní považovali za blázna, když byl ochotný důvěřovat <emphasis>Válečníkovi,</emphasis> natož <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátnímu,</emphasis> ale instinkty mu říkaly, že žádné jiné lodě toho nemají tolik co dokázat. To pochopitelně neznamenalo, že by úkol svěřil komandérce Yin na <emphasis>Orionu.</emphasis> To by opravdu bylo šílené.</p> <p>„Kdybych nevěřil, že to dokážete, nedal bych vám takový úkol, komandére Surame. Řekněte to i své posádce. Vím, že to <emphasis>Válečník</emphasis> dokáže, nebo při pokusu o splnění úkolu zemře.“</p> <p>Suram znovu přikývl a zasalutoval.</p> <p>„Děkuji vám, pane. Získáme zpět svou čest, nebo zemřeme.“</p> <p>Geary se usmál.</p> <p>„Udělejte nám oběma laskavost a získejte svou čest, aniž byste při tom umírali. Chci <emphasis>Válečníka</emphasis> zpátky v čele bitvy. Jak jste na tom s veliteli <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního</emphasis>? Budou poslouchat vaše rozkazy?“</p> <p>„Každý důstojník a lodník na palubách <emphasis>Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního</emphasis> bude vědět, co je jeho úkolem a jakou příležitost jsme dostali, pane,“ slíbil Suram. „Ještě jednou vám děkuji. Naše lodě vaši důvěru nezklamou, pane.“</p> <p>Jeden den od skokového bodu. Geary strávil hodiny zíráním do simulátoru, kde se vznášelo zobrazení aktuální situace. Obrovská syndická flotila Delta byla rozmístěna do zjevně tradiční syndické krychlovité formace, ačkoli v tomto případě byla relativně nízká. Horní část krychle mířila k alianční flotile jako tlustá zeď, obklopující formaci ze všech stran.</p> <p>Bravo změnila krychlovitou formaci, ztenčila ji podobně jako Delta a naklonila, aby vytvářela podobnou zeď. Nicméně kvůli menšímu počtu lodí v Bravu to byla mnohem menší zeď. Přestože Bravo u skokového bodu na Branwyn dostalo výprask od aliančních lodí, stále mělo patnáct bitevních lodí a deset bitevních křižníků. Ztratilo i spoustu menších lodí, ale jako malá vypadala formace Bravo jen v porovnání s Deltou a jejími dvaceti třemi bitevními loděmi a dvaceti bitevními křižníky.</p> <p>Gearyho překvapovalo, že Bravo nezkusilo provést výpad na alianční flotilu, jen trochu otřást aliančními posádkami a možná flotilu pozdržet při uhýbání fingovaným útokům. Zase si moc věří, co? <emphasis>Myslí si, že jsme v pasti a výsledek je nevyhnutelný.</emphasis></p> <p><emphasis>To se ještě uvidí.</emphasis></p> <p>Zbývala hodina do okamžiku, kdy se syndická flotila Delta dostane na kontakt s aliančními loděmi. Geary se posadil do křesla na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> a pokývnutím odpověděl na pozdrav Desjaniové. Rionová už seděla vzadu na svém místě a jen její oči prozrazovaly napětí, které cítila.</p> <p>„Syndická flotila Bravo zrychluje,“ oznámil manévrovací důstojník.</p> <p>„Mají v plánu dohnat nás ve chvíli, kdy se sem dostane Delta,“ poznamenala Desjaniová, jako by komentovala simulaci a ne reálnou taktiku, kterou používala nepřátelská přesila.</p> <p>„O tom není pochyb,“ souhlasil Geary. „Zkusíme jim trochu překazit plány,“ prohlásil a zaťukal do ovládání. „Všem jednotkám alianční flotily, zaujměte formaci Omikron, proveďte okamžitě po přijetí zprávy. Rozmístění lodí je přiloženo.“</p> <p>„Formace Omikron?“ zeptala se Desjaniová. Dívala se na svůj displej s vědomím, že <emphasis>Neochvějný</emphasis> bude fungovat jako střed, podle kterého se budou rozmisťovat další lodě, takže sám žádné manévry provádět nemusí. „Pane? Válec?“</p> <p>„Ano, přesně tak,“ potvrdil. Chápal její překvapení. „Budeme mít dvě výhody. Jsme menší, a tak budou mít Syndikové větší problémy použít proti nám všechny lodě najednou. Ty jejich krychlové formace nedokáží dost rychle manévrovat, aby to dokázali vyrovnat.“ <emphasis>Alespoň doufám.</emphasis> „A jelikož jsme pomalejší, můžeme formací otáčet rychleji.“</p> <p>Lodě alianční flotily se poskládaly do formace Omikron. Místo aby flotilu tvořil větší počet subformací, v Omikronu byly všechny lodě v jediné skupině. A místo rozptýlení lodí na větší vzdálenosti používal Omikron nejmenší možné bezpečné vzdálenosti. V porovnání s velkými syndickými formacemi byl válec menší, ale většina zdi tvořené flotilou Delta nebude moci s alianční flotilou bojovat, a to ani v případě, že by se formace srazily a proletěly skrz sebe.</p> <p>Geary také ignoroval standardní praktiku, při které byly lehčí eskortní lodě rozmístěné mezi většími loděmi a nepřítelem. K tomu obvykle sloužily, ale Geary nehodlal vybojovat normální bitvu. Vnější stěny válce Omikronu tvořily bitevní lodě a mezi ně byly vloženy bitevní křižníky. Uvnitř válce se nacházely torpédoborce a lehké křižníky. Těžké blokovaly oba konce válce, posílené dvojicí průzkumných bitevních lodí. A uvnitř, na nejlépe chráněném místě, byly poškozené a zásobovací lodě, těsně doprovázené <emphasis>Válečníkem, Orionem</emphasis> a <emphasis>Majestátním.</emphasis></p> <p>„Třicet minut do kontaktu se syndickou flotilou Delta,“ oznámila hlídka. „Dvacet osm minut do kontaktu se syndickou flotilou Bravo.“</p> <p>Poslední alianční loď vklouzla na své místo ve formaci, válce mířícího na skokový bod k Ixionu.</p> <p>„Velitel Delty nechá Bravo, aby nás oslabilo a dostalo výprask z našich prvních salv, až pak zrychlí, aby nás dorazil a přivlastnil si vítězství,“ poznamenala Desjaniová. „Vždycky jsem nesnášela velitele, kteří takové věci dělali.“</p> <p>„Tenhle se dočká zklamání.“ <emphasis>Alespoň doufám,</emphasis> dodal v duchu Geary. Chvíli seděl a čekal, snažil se odhadnout správný okamžik. „Všem jednotkám, snížit rychlost na nula celá nula sedm světla.“</p> <p>Syndické lodě už byly natolik blízko, že viděly změnu alianční formace jen několik minut poté, co manévry začaly, takže musely čekat, dokud nebude rozpoznatelný tvar nové alianční formace a teprve pak mohly nějak reagovat změnou vlastního rozmístění. Geary viděl, jak se formace Delta smršťuje, zeď se zkracuje a tloustne, aby mohlo na alianční flotilu najednou střílet více lodí. Ale díky tomu, že Geary snížil rychlost, mířili Syndikové na kontakt rychleji, než očekávali.</p> <p>„Deset minut do kontaktu s Bravem. Dvanáct minut do kontaktu s Deltou.“</p> <p>To bylo dost blízko. Bravo, pronásledující alianční flotilu zezadu, se pomalu přibližovalo, zatímco Delta útočila ze strany, stále při rychlosti nula celá dva světla. Každou chvíli museli začít brzdit.</p> <p>„Všem lodím alianční flotily, otočte formaci dolů o devět nula stupňů a zatočte na pravobok sedm nula stupňů v čase tři jedna.“ Velmi komplexní manévr, při kterém se měly všechny lodě pohnout tak, aby válec mířil dolů a letěl po novém kurzu.</p> <p>„Delta brzdí,“ poznamenala Desjaniová hned poté, co Geary vydal rozkaz a <emphasis>Neochvějný</emphasis> se začal otáčet do nového směru.</p> <p>Díky rychlosti měla Delta problémy sledovat alianční flotilu, a jelikož už zahájila prudký brzdný manévr, nemohla s tím moc dělat.</p> <p>Bravo, letící v zádech alianční flotily, se pokusilo provést odpovídající manévr, ale jeho obrátka byla širší, takže se od cíle vzdálilo.</p> <p>Smršť střel a kartáčů vypálených Deltou prorazila prázdným vesmírem, kde jejich bojové systémy předvídaly přítomnost alianční flotily.</p> <p>Tlustá krabice Delty proletěla kolem místa, kde měla alianční flotila původně být, zatímco se vertikální válec aliančních lodí vznášel na maximálním dostřelu pekelných kopí.</p> <p>„Pěkně,“ prohlásila Desjaniová pochvalně, ale dál upírala oči na displej, jelikož dobře věděla, že je to jen první tah.</p> <p>I Geary upřeně sledoval displej. <emphasis>Syndikové nás budou sledovat. Bravo bude pokračovat kolem nás, připravené udeřit, jakmile se naše pozice ustálí. Delta půjde nahoru nebo dolů, aspoň myslím, aby si zjednodušili koordinaci společného útoku. Musím dostat flotilu… sem.</emphasis></p> <p>„Všem jednotkám, otočte se na pravobok jedna devět nula stupňů, v čase čtyři čtyři.“</p> <p>Delta zatáčela nahoru a Bravu se opět nepodařilo vyrovnat otáčku alianční flotily a zase se vzdálilo.</p> <p>„Všem jednotkám, změňte kurz dolů dva nula stupňů v čase čtyři devět. Otočte formaci nahoru sedm nula stupňů v čase pět dva.“</p> <p>Tentokrát se alianční válec dostal téměř do horizontální polohy vůči ekliptice hvězdné soustavy a proletěl daleko pod Deltou, zatímco Bravo zahájilo brzdný manévr, aby zpomalilo a dokázalo zatáčet stejně ostře jako pomalejší alianční lodě. Geary počkal, dokud neviděl, jak Delta zahajuje další ostré brzdění: „Všem jednotkám, zatočte na pravobok devět pět stupňů a zrychlete na nula celá jedna světla v čase nula dva.“</p> <p>Syndické formace zpomalily a otočily se navzájem k sobě, Delta shora a Bravo ze strany ve snaze obklíčit alianční flotilu. Ta jim ale unikla a zamířila ke skokovému bodu na Ixion.</p> <p>„To je ta nejpodivnější bitva, jaké jsem se kdy účastnila,“ prohlásila Desjaniová zamyšleně.</p> <p>„Ještě to neskončilo,“ odpověděl Geary. „Dají se dohromady, zrychlí a znovu po nás půjdou.“</p> <p>„Teď nás budou obě flotily pronásledovat zezadu,“ prohlásila Desjaniová a zkontrolovala manévrovací možnosti. „Ale i tak nás doženou před skokovým bodem.“</p> <p>„Jo“</p> <p>„Myslíte, že to bude fungovat ještě jednou?“ zeptala se Rionová.</p> <p>„Uhnout jim?“ zavrtěl Geary hlavou. „Kdysi jsme takovéhle věci za starých časů dělali, bavili jsme se a tvrdili při tom, že nás to učí odhadovat pohyby jiných formací.</p> <p>Možná ano. Ale příště to fungovat nebude. Syndikové budou očekávat, že uhneme, a mají dost lodí, aby mohli roztáhnout své formace natolik, že příště se už kontaktu nevyhneme.“</p> <p>Rionová se zatvářila nešťastně, ale Desjaniová to pochopila a zle se usmála jako kočka nad myší.</p> <p>„Jenže když Syndikové rozptýlí formace, budou mít na jednotlivých místech menší palebnou sílu.“</p> <p>„Správně. A my budeme právě takovými slabými body prolétat,“ ukázal Geary na displej, kde Syndikové znovu zrychlovali a začínali alianční flotilu pronásledovat. „Zdá se, že spojují Bravo a Delta. Potřebuju odhad, kde by se mohla nacházet vlajková loď.“</p> <p>„Měla by být ve středu,“ odpověděla Desjaniová. Geary přikývl. Místo cti. Místo, které nejspíš schytá nepřátelskou palbu při použití běžné taktiky, čili čelního střetu. Nebyl to nejchytřejší způsob, jak vést bitvy, ale stejně jako Syndikové i Geary se toho musel držet, protože by se všichni ve flotile zhrozili, pokud by se vlajková loď nenacházela ve středu útoku.</p> <p>Za alianční flotilou se táhla spojená syndická flotila, tenčí, ale roztažená tak, že vzniklá zeď sahala daleko do čtyř směrů kolem trasy alianční flotily a nedávala jí šanci na čistý úhyb. <emphasis>Chcete nás chytit? Fajn. Brzy zjistíte, co se stane, když do holé ruky chytnete sršně.</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p>11.</p> <p>Načasování bylo opět kriticky důležité. Geary čekal a sledoval Syndiky pronásledující alianční flotilu. Nepřátelské lodě zrychlily už na nula celá čtyři světla a pomalu se přibližovaly. Skokový bod na Ixion byl ještě téměř hodinu letu vzdálený, ale Syndikové se dostanou na dostřel mnohem dříve. <emphasis>Kdy vypálí kartáčové a řízené střely? Ještě chvíli počkej. Vstupujeme do vnější části obálky pro jejich řízené střely. Počkají ještě chvíli, aby měli větší šanci na zásah, kdybychom se pokusili o prudké zrychlení na poslední chvíli. Vydrž chvíli… teď.</emphasis></p> <p>„Všem jednotkám, změňte směr formace na jedna osm nula stupňů, otočte se nahoru o čtyři stupně, zabrzděte na nula celá nula pět světla v čase čtyři sedm. Všechny lodě, zahajte palbu, jakmile se nepřítel dostane na dostřel.“</p> <p>Alianční lodě obrátily přídě k Syndikům a aktivovaly hlavní pohonné systémy, aby snížily rychlost, takže se celková kombinovaná prudce zvýšila. Alianční lodě teď mířily dozadu rychlostí nula celá nula pět světla a Syndikové se k nim vrhali mnohem rychleji. Místo aby dohnali alianční lodě s relativní rychlostí nula celá nula čtyři světla, najednou se rychlostní výhoda Syndiků zvýšila na nula celá jedna a obě formace letěly přímo na sebe.</p> <p>Syndikové, kteří tím manévrem byli opět překvapeni a neměli moc času zareagovat, začali plivat řízené i kartáčové střely, ale jen výstřely lodí nejblíže k místu, kam mířily alianční lodě, měly nějakou reálnou šanci na zásah. Čelní okraje aliančního válce se rozzářily zásahy výstřelů do štítů.</p> <p>I alianční zbraně začaly střílet, ale mířily na relativně malé místo ve velké syndické zdi. Kolem bodu, kam alianční válec mířil, se rozzářil nepravidelný kruh planoucích štítů. Nedaleko od středu kruhu se nacházela syndická vlajková loď. Při relativní přibližovací se rychlosti kolem třiceti tisíc kilometrů za sekundu to vypadalo tak, že v jednu chvíli byla nepřátelská formace daleko, a najednou zůstala daleko vzadu, jak alianční válec proletěl syndickou zdí jako kulka prknem.</p> <p>Okamžik kontaktu přišel a zase byl pryč. Geary si ani neuvědomoval, že celou dobu zadržoval dech, a prudce vydechl. Cítil, jak se <emphasis>Neochvějný</emphasis> otřásá ze zásahů, které mu uštědřili Syndikové během zlomku sekundy, kdy byly lodě na dostřel všech zbraní.</p> <p>„Štíty mírně oslabeny, bodová selhání, drobný zásah na zádi, neztracené žádné systémy,“ hlásili rychle důstojníci na můstku <emphasis>Neochvějného.</emphasis></p> <p>„Všem jednotkám alianční flotily, změňte směr formace o jedna osm nula stupňů, zrychlete na nula celá jedna světla v čase pět devět.“</p> <p>„My přes ně znovu proletíme?“ ujišťovala se Rionová šokovaným hlasem.</p> <p>„Přesně tak. Pokud zabrzdí, aby vyrovnali naši rychlost, máme velký problém, ale s trochou štěstí budou předpokládat, že poletíme dál pryč a znovu zrychlí směrem k nám,“ vysvětlil Geary s očima na displeji a sledoval hlášení o škodách týkající se obou flotil, vypracovávané z informací zachycených senzory během okamžiku kontaktu.</p> <p>„Dvě bitevní lodě,“ poznamenala Desjaniová pochvalně. „A vyřazené tři bitevní křižníky. Jeden z nich byl nejspíš vlajková loď.“</p> <p>„Doufejme.“</p> <p>Jen deset až dvacet podobně úspěšných náletů a podařilo by se jim vyrovnat poměr sil. To nebyl zrovna důvod cítit se suverénně.</p> <p>„Moc škod nemáme, ale příště to bude horší.“</p> <p>Alianční lodě se opět otočily ke skokovému bodu na Ixion a k syndické formaci. Geary sledoval syndické pohyby a doufal, že udělají přirozenou věc a změní kurz dozadu, aby mohli pronásledovat jeho flotilu.</p> <p>Udělali to, ale ne dost rychle.</p> <p>„Letí znovu na nás, ale tentokrát přes ně proletíme s relativní rychlostí jen nula celá nula dva světla,“ ohlásila Desjaniová.</p> <p>Což znamenalo, že stráví mnohem delší dobu na dostřel nepřítele a budou z nich snazší cíle pro střely a kartáče, jichž měl nepřítel stále mnohem víc než celá alianční flotila.</p> <p>Geary se po těch manévrech ani nechtěl podívat na stav palivových článků lodí. Opravdu na tom nezáleželo. Musel články spálit teď, druhou možností bylo, že flotila nepřežije, a pak už by se nemusela o stav paliva starat.</p> <p>Syndická formace se skládala sama do sebe, snažila se navýšit počet lodí na místě, kterým alianční flotila proletí, ale naštěstí na to neměla dost času.</p> <p>Zeď Syndiků přiletěla a zmizela. Štíty <emphasis>Neochvějného</emphasis> se rozzářily nepřátelskými zásahy.</p> <p>„Bodová selhání na čelním a bočním štítu, drobné škody ze zásahu kartáčovou střelou, několik zásahů pekelným kopím do boku lodi, baterie pekelných kopí 3A a 5B vyřazeny, očekávaná doba opravy neznámá, počet ztrát neznámý,“ hlásil důstojník na můstku.</p> <p>Geary přeletěl očima stav flotily. V porovnání s ostatními bitevními křižníky <emphasis>Neochvějný</emphasis> vyvázl jen s lehkými zásahy. Duellosův <emphasis>Odvážný</emphasis> byl vážně prostřílený, <emphasis>Opovážlivý</emphasis> ztratil polovinu zbraní, <emphasis>Leviatan</emphasis> a <emphasis>Drak</emphasis> utrpěli zásahy do pohonných systémů, ale stále se držely formace. <emphasis>Impozantní</emphasis> a <emphasis>Neuvěřitelný</emphasis> byly rozervány na bocích. Dokonce i bitevní lodě utrpěly zásahy, ačkoli žádná z nich nebyla zraněna tak vážně jako bitevní křižníky. Průzkumná bitevní loď <emphasis>Vzorový</emphasis> byla zasažena několikrát, ale měla štěstí a neutrpěla závažné škody. Těžké křižníky <emphasis>Basinet</emphasis> a <emphasis>Sallet</emphasis> byly pryč, jeden byl rozerván na kusy záplavou syndických střel, druhý pomalu odlétal od formace, vážně poškozený a bezbranný, z jeho ochromeného trupu vyskakovaly záchranné moduly.</p> <p>Lehké křižníky <emphasis>Ostruha, Damascén</emphasis> a <emphasis>Kukri</emphasis> byly zničeny a torpédoborce <emphasis>Válečné kladivo, Prasa, Tulvar</emphasis> a <emphasis>Xiphos</emphasis> se rozpadly na kusy, přestože se nacházely na chráněných pozicích uvnitř válce.</p> <p><emphasis>Titán</emphasis> byl opět zasažen. Zásobovací lodě přitahovaly syndické zbraně jako magnet železné piliny. Ale zásahy nebyly kritické. Jakkoli Gearyho ztráty bolely, pocítil záchvat uspokojení, když viděl stav <emphasis>Válečníka, Orionu</emphasis> a <emphasis>Majestátního.</emphasis> Jejich oslabené štíty a nové škody řekly Gearymu, že se tři bitevní lodě opravdu snažily ze všech sil, aby zásobovače ochránily.</p> <p>Kvůli alianční místní palebné převaze ani Syndikové nevyvázli z průletu nezasaženi. Další bitevní loď se volně vznášela, proměněná na neřízený vrak, a tři další bitevní křižníky explodovaly nebo byly rozervány na kusy. Nejméně tucet těžkých křižníků byl vyřazen z boje nebo zničen a vesmír kolem byl posetý troskami mnoha lehkých křižníků a el-zetek.</p> <p>„Další průlet?“ zeptala se Desjaniová zaraženým hlasem, jak se starala o škody na své lodi.</p> <p>„Ne. Museli bychom jimi proletět ještě dvakrát a při čtvrtém průletu by nás rozstříleli na kusy. Jsme jen hodinu od skokového bodu. Zamíříme k němu.“</p> <p>Zeď syndické formace, deformovaná a ohnutá po manévrech a dvou průletech alianční flotily, znovu obracela a opět zrychlovala za alianční flotilou.</p> <p><emphasis>Měl bych se pokusit o další úder na Syndiky? Zkusit Syndiky znovu rozhodit?</emphasis> Geary si sečetl stav štítů svých lodí, minimální zásoby přeludů a zbývajících kartáčových střel i škody na lodích. Bylo mu jasné, že rychlý odhad, který říkal Desjaniové, byl přesný. Další dva průlety syndickou zdí by byly sebevražedné. Neměl rychlostní výhodu ani vzdálenost potřebnou k pokusu o zásah syndického křídla. Nepřátelská formace byla teď více natěsno, už ne tak roztažená, ale stále zakrývala velkou část prostoru za alianční flotilou.</p> <p>Čtyřicet pět minut od skokového bodu a alianční flotila bude muset začít brzdit, aby se vyhnula minovému poli před bodem.</p> <p>Syndikové se přibližovali příliš rychle. Nebude to stačit. Vše, co vyzkoušel, nebylo dost.</p> <p>Geary sledoval, jak manévrovací systémy odhadují následky aktuální rychlosti a směrových vektorů a bylo mu jasné, že Syndikové doženou zadní část alianční formace. Čekala ho ošklivá volba, buď opustit lodě na zádi, nebo zpomalit zbytek formace a připojit se k nim, čímž by odsoudil celou flotilu k záhubě. Ztratit nejméně třetinu flotily, nebo celou? A navíc věděl, že i kdyby utekl a zanechal tolik lodí jejich osudu, stejně by přeživším po příletu na Ixion moc nadějí nezůstávalo, protože by je Syndikové pronásledovali.</p> <p>„Kapitáne Geary,“ objevilo se před ním malé okno s kapitánem Moskem, který se tvářil klidně, byť poněkud otupěle. „Moje divize je v nejvzdálenější části formace, nejblíže Syndikům.“</p> <p>„Ano.“</p> <p>Sedmá divize bitevních lodí při prvním průletu syndickou formací schytala největší podíl střel a kartáčů, při druhém se tomu vyhnula, jelikož cestu prorážely lodě na opačné straně formace, ale teď opět dostanou co proto, až Syndikové doženou alianční flotilu. Ale nebylo nic, co by s tím mohl Geary dělat.</p> <p>„Musíme zabránit Syndikům v dosažení zbytku flotily, aby se mohla dostat ke skokovému bodu,“ pokračoval Mosko. „Ech, tedy moje divize. Rád bych použil jen <emphasis>Vzdorný,</emphasis> ale sám to nezvládne. S <emphasis>Nebojácným</emphasis> a <emphasis>Nezdolným</emphasis> je dokážeme zadržet.“</p> <p>Geary si najednou uvědomil, co mu Mosko říká.</p> <p>„To vám nemůžu rozkázat.“</p> <p>„Ano, mohl byste,“ odpověděl Mosko. „Ale vím, jak těžké by to bylo. A není to nic, co byste sám neudělal. Všichni jsme vyrůstali s příběhem o Grendelu a přísahali jsme, že pokud budeme muset, uděláme to samé. Tohle je jedna z věcí, které mají bitevní lodě dělat, kapitáne Geary,“ řekl téměř omluvně. „Když je potřeba, použijeme svou palebnou sílu a pancéřování k ochraně jiných lodí. Rozumíte mi. Marná naděje. Hlásíme se dobrovolně, moje lodi i jejich posádky, protože to je druh úkolu, jaký máme plnit. Když musíme. Nemusíte nám to rozkazovat, pane. Hlásíme se dobrovolně, v duchu a podle příkladu Black Jacka Gearyho.“</p> <p>Geary znal význam termínu marná naděje jen proto, že ho našel při popisu zoufalé obrany u Grendelu před stoletím. Zadní stráž, u které se nečekalo, že přežije. Stráž, jež ví, že bude obětována, aby snad zachránila ostatní. A udělat to teď znamenalo držet se příkladu, který jim dal.</p> <p>Mizerné na tom bylo, že to jednou udělal, stejné rozhodnutí, jaké teď učinil Mosko, a nedokázal Moskovi říct, že to nemá dělat. Potřeboval ty tři bitevní lodě, aby zabránily Syndikům v dosažení zbytku flotily a v jejím zničení tady u Lakoty.</p> <p>Vzpomněl si na slova, stará slova, která už slyšel, jakkoli to bylo zřídkakdy.</p> <p>„Kapitáne Mosko, vám, vašim lodím i jejich posádkám přeji, aby vás žijící hvězdy uvítaly a ozářily svitem vaši odvahu, nechť na vás shlížejí s pýchou předkové a jsou připraveni postavit se vám po boku, nechť vzpomínky na vaše jména a činy září v myslích všech, kdož přijdou po vás. Nejste ztraceni a zapomenuti, budete navždy připomínáni mezi odvážnými a čestnými.“</p> <p>Mosko se posadil rovněji, když mu Geary začal recitovat pradávné požehnání před zjevně beznadějnou bitvou.</p> <p>„Nechť jsou naše činy hodny našich předků,“ odpověděl. „Kapitáne Geary, až porazíte posledního Syndika, a teď tomu u žijících hvězd opravdu věřím, postarejte se, aby byli všichni přeživší z mých lodí osvobozeni a dočkali se zacházení, jakého si zaslouží. Jednoho dne se uvidíme na druhé straně. Mám něco vzkázat?“</p> <p>„Ano. Pokud potkáte ducha kapitána Michaela Gearyho, dejte mu vědět, že dělám, co je v mých silách.“</p> <p>Michael Geary byl jeho prasynovec, který téměř určitě zemřel se svou lodí <emphasis>Odpůrce</emphasis> v domovském systému Syndiků.</p> <p>„Jistě. A prosím, řekněte o mně mé rodině, až dostanete flotilu domů,“ zasalutoval mu Mosko. „Na čest našich předků.“</p> <p>Okno zmizelo i s obrazem kapitána Moska.</p> <p>„Kapitáne?“ zadívala se na něj Desjaniová, která nevěděla, co se stalo.</p> <p>Geary zavrtěl hlavou, zhluboka se nadechl a pak ukázal na displej, kde se <emphasis>Nebojácný, Nezdolný</emphasis> a <emphasis>Vzdorný</emphasis> otáčely, aby mohly pomocí hlavních pohonných systémů zpomalit.</p> <p>„Sedmá divize bitevních lodí se přesune dozadu, aby sloužila jako zadní stráž,“ podařilo se mu nakonec říct. „Přihlásili se dobrovolně.“</p> <p>Přikývla s nehybnou tváří.</p> <p>„Jistě.“</p> <p>A v tu chvíli bylo Gearymu jasné, že kdyby musel to samé udělat <emphasis>Neochvějný,</emphasis> Desjaniová by to dokázala. Ne s radostí, nepřijímala by smrt jako klíč k hrdinskému vykoupení, ale protože by věděla, že na ní závisí ostatní. Nakonec o nic jiného nešlo. Udělej, co je potřeba, pro ty, kteří se na tebe spoléhají, nebo je zklam.</p> <p>„Očekávám,“ pokračovala Desjaniová, „že kapitán Mosko se stáhne na tři světelné minuty od zadní části flotily a bude tam udržovat pozici.“</p> <p>„Tři světelné minuty,“ zopakoval Geary.</p> <p>Rionová se postavila vedle něj, sklonila se k němu a velmi tiše se zeptala: „Musí to tak být?“</p> <p>„Ano.“</p> <p>Dívala se na něj a pro jednou neměla problémy spatřit, jak moc litoval, že se tak musel rozhodnout.</p> <p>„Bude to k něčemu?“</p> <p>„Pokud teď může flotilu něco zachránit, bude to jejich oběť.“</p> <p>Jedna bitevní loď sama o sobě nesla obrovské množství palebné síly, chráněné těžkými štíty a tlustým pancéřováním. Tři bitevní lodě operující blízko sebe byla síla, s níž musela počítat i přesila syndických válečných lodí ženoucích se za alianční flotilou.</p> <p>Kapitán Mosko zavedl <emphasis>Nebojácného, Nezdolného </emphasis>a <emphasis>Vzdorného</emphasis> ke spěchajícím Syndikům ve tvaru vertikálního trojúhelníku se <emphasis>Vzdorným</emphasis> na vrcholu, dost blízko u sebe, aby se bitevní lodě mohly navzájem chránit a sčítat palebnou sílu. Když se dostatečně opozdil, znovu zrychlil ve snaze vyrovnat se Syndikům, aby kolem něj museli prolétat s nízkou relativní rychlostí a představovali lepší cíle pro jeho zbraně.</p> <p>Nedalo se však vyhnout tomu, že tři alianční bitevní lodě pak byly snazší cíle i pro Syndiky.</p> <p>Ze tří bitevních lodí vyletěly zbývající přeludy a kartáčové střely přímo do čelní vlny syndických lehkých křižníků a el-zetek blížících se na dostřel. Spousta lehkých nepřátelských lodí uhnula prudkou zatáčkou na stranu nebo nahoru či dolů, aby se vyhnula palbě z bitevních lodí, čímž ztratila tolik rychlosti, že už neměla šanci dostihnout hlavní část alianční flotily.</p> <p>Přibližně dvacet el-zetek a půl tuctu lehkých křižníků se pokusilo prorazit kolem nebo přes sedmou divizi bitevních lodí. Jakmile se el-zetka dostala na dostřel, naplnily baterie pekelných kopí všech tří bitevních lodí vesmír proudy nabitých částic, které se do el-zetek zabodávaly z několika směrů najednou.</p> <p>Vesmír se rozzářil zásahy, štíty vzplály a selhaly a pak další zásahy vytrhaly díry do lodí i jejich posádek. El-zetka a lehké křižníky explodovaly a změnily se na koule trosek a plynu, rozlámaly se na menší kusy, které dál neovladatelně letěly vesmírem nebo prostě zmlkly, jak byly jejich systémy vyřazeny a lehké lodě se změnily na vraky pokroucené silou nárazů.</p> <p>Žádná z lehkých syndických lodí se nedostala dál, ale hned za nimi byly těžké a bitevní křižníky, které sice samy o sobě neměly proti bitevní lodi šanci, ale společně měly obrovskou přesilu.</p> <p>Geary zatnul pěsti a bezmocně sledoval, jak hlavní voj syndické flotily útočí na Moskovy bitevní lodě.</p> <p>„Přeludy,“ prohlásila Desjaniová jasným hlasem.</p> <p>Měla pravdu. Jednu věc udělat mohl. Bojové systémy potvrdily, že zadní stráž je na okraji dostřelu pro zbývající přeludy na palubách jeho lodí.</p> <p>„Všem lodím, vypalte všechny přeludy zaměřené na syndické válečné lodě kolem <emphasis>Nebojácného, Nezdolného </emphasis>a <emphasis>Vzdorného.</emphasis> Opakuju, všechny přeludy.“</p> <p>Střely odstartovaly, vyletěly do vesmíru, vybraly si cíle a pak začaly zrychlovat k bojujícím aliančním bitevním lodím a Syndikům, kteří je trhali na kusy. Přeludů nebylo ani zdaleka dost, ale stačily, aby aspoň trochu odlákaly pozornost syndických pronásledovatelů a stáhly část jejich střelby. Povedlo se jim zneškodnit jeden syndický těžký křižník a zasáhly i několik bitevních, jejichž štíty byly oslabené palbou pekelných kopí <emphasis>Nebojácného, Nezdolného</emphasis> a <emphasis>Vzdorného.</emphasis> Ale kolem bylo příliš mnoho dalších syndických těžkých a bitevních křižníků, a navíc se na dostřel dostaly i bitevní lodě.</p> <p><emphasis>Vzdorný</emphasis> to schytal nejvíce a rozzářil se silou opakovaných zásahů. <emphasis>Nezdolný</emphasis> sundal další těžký křižník a pak zaměřil pekelná kopí na bitevník. <emphasis>Nebojácný</emphasis> se otřásal pod palbou celé divize nepřátelských bitevních křižníků, ale opětoval palbu a podařil se mu slušný zásah nulovým polem, když se jeden z bitevníků pokusil proletět příliš blízko.</p> <p>Gearyho fyzicky bolelo sledovat, jak jsou tři bitevní lodě trhány na kusy neustále narůstající přesilou syndických válečných lodí, ale sedmá divize bitevníků misi splnila. Vedoucí elementy syndické flotily byly zpomaleny, poškozeny nebo donuceny uhýbat a alianční flotila se dostala na dosah skokového bodu. Získala dost času uniknout za cenu tří bitevních lodí a jejich posádek.</p> <p>Alianční flotila se ke skokovému bodu přiblížila shora a ze strany, aby se vyhnula syndickému minovému poli.</p> <p>„Všem jednotkám, snižte rychlost na nula celá čtyři světla a následujte kurz <emphasis>Neochvějného</emphasis>,“ přikázal Geary. Každá sekunda byla kritická, takže nechtěl určovat přesné kurzy nebo se starat o to, zda všechny lodě udržují místo ve formaci.</p> <p><emphasis>Neochvějný</emphasis> se otočil přídí k nepříteli a jeho hlavní pohon znovu naskočil, aby snížil celkovou rychlost. Všude kolem něj dělaly ostatní lodě flotily to samé s různou úrovní rychlosti vzhledem ke stavu pohonných systémů.</p> <p>A displej ukazoval, jak Syndikové prolétají kolem vraků lodí sedmé divize a blíží se teď rychleji, když musela alianční flotila zpomalit.</p> <p>Desjaniová upřeně sledovala displeje a čekala, až <emphasis>Neochvějný</emphasis> přeletí nad odhadovaným vrcholem syndického minového pole vedle skokového bodu.</p> <p>„Změnit kurz dolů jedna osm nula stupňů, na levobok nula pět stupňů, teď,“ přikázala.</p> <p><emphasis>Neochvějný</emphasis> se obrátil, jako by se vrhal dolů na skokový bod, a zbytek aliančních lodí ho následoval v jedné velké vlně.</p> <p>Přesně ten okamžik si vybrala syndická flotila z Ixionu, čtyři bitevní lodě a čtyři křižníky, aby se objevila ve skokovém bodě a zahájila přeprogramovanou otáčku nahoru, takže se alianční a syndické lodě během krátkého okamžiku střetly.</p> <p>Katastrofě na poslední chvíli zabránilo jen to, že Syndikové nečekali přítomnost nepřátel okamžitě poté, co skočí k Lakotě. Syndickým posádkám trvalo několik sekund, než si uvědomily, co se děje, a až pak aktivovaly a povolily palbu, zatímco zoufalé alianční lodě už vypálily bouři pekelných kopí, jež zlikvidovala lehčí jednotky a rozervala tři ze čtyř bitevních křižníků.</p> <p>Ale čtyři bitevní lodě letěly tvrdohlavě dál, jejich štíty se pod alianční palbou rozpadaly, ale už zoufale opětovaly palbu a mířily přímo na čtyři zásobovací lodě. <emphasis>Titánu, Čarodějnici, Džinovi</emphasis> a <emphasis>Goblinovi</emphasis> zbývalo do kontaktu jen několik vteřin a neměly čas uhnout.</p> <p>Nicméně zásobovače stále doprovázel <emphasis>Válečník</emphasis> spolu s <emphasis>Orionem</emphasis> a <emphasis>Majestátním</emphasis> v takové blízkosti, jak to jen bylo fyzicky možné. Zdálo se, že <emphasis>Orion</emphasis> těsně před kontaktem uhnul a <emphasis>Majestátní</emphasis> je mírně stranou, ale <emphasis>Válečník </emphasis>byl přesně mezi zásobovacími loděmi a syndickými těžkými bitevníky. Držel pozici a zasypával nepřítele pekelnými kopími z fungujících baterií, zatímco mu to všechny čtyři syndické bitevní lodě oplácely.</p> <p>Kdyby boj trval déle než několik sekund, byl by <emphasis>Válečník</emphasis> odsouzen ke zkáze, ale syndické bitevníky uhnuly stranou ve zpanikařeném pokusu o únik, dva z nich provrtané aliančními střelami a sotva funkční. <emphasis>Válečník,</emphasis> opět poničený syndickou střelbou, zatvrzele držel pozici u zásobovacích lodí, prchajících ke skokovému bodu se zbytkem flotily.</p> <p>Během několika okamžiků se Aliance setkala s přilétající syndickou formací, zdecimovala ji a pokračovala dál. Byla sice během střetu poškozena, ale za sebou zanechávala šokované Syndiky.</p> <p>Ze sedmé divize bitevních lodí toho mnoho nezůstalo. Dohnaly ji syndické bitevní lodě, které právě metodicky drtily <emphasis>Nebojácného, Nezdolného</emphasis> a <emphasis>Vzdorného</emphasis> na malé kusy. <emphasis>Nebojácnému</emphasis> zůstávala poslední baterie pekelných kopí. <emphasis>Nezdolný</emphasis> mlčel, změnil se na kouli trosek pomalu letící stranou. <emphasis>Vzdorného</emphasis> zasáhlo téměř současně několik salv najednou a dvě masivní exploze uprostřed lodi a poblíž zádi ho rozervaly na kusy.</p> <p>„Kapitáne Geary? Kapitáne Geary! Jsme na skokovém bodě!“</p> <p>Přestal sledovat poslední okamžiky <emphasis>Vzdorného</emphasis> a snažil se nevšímat si trosek, jež zaplňovaly celý vesmír, syndických střel blížících se k nejvzdálenějším aliančním lodím, ochromených lodí snažících se držet krok s flotilou a rozpadlých vraků Syndiků, kteří u skokového bodu čelně narazili do alianční formace a teď se pomalu vznášeli pryč.</p> <p>„Všem jednotkám. Skočte.“</p> <p>Hvězdy zmizely. Černota mezi hvězdami se ztratila. Poslední výdechy <emphasis>Nebojácného, Nezdolného</emphasis> a <emphasis>Vzdorného</emphasis> se ztratily. Stejně tak vzdálený opuštěný vrak <emphasis>Paladina </emphasis>a vzdálená sbírka trosek, tvořící hrob <emphasis>Proslulého.</emphasis> Zmizela brána hypersítě a s ní i syndické flotily. Před okamžikem kolem nich zuřila zoufalá bitva a trosky zaplňovaly okolní vesmír, ale najednou byla kolem jen nekonečná šeď, ticho a toulavá světla skokového prostoru.</p> <p>Geary nikdy předtím neskočil přímo z bitvy, nikdy si nepředstavoval boj doslova na prahu skokového bodu. Cítil, jak mu buší srdce a jak se jeho dech hlasitě rozléhá v tichu, které náhle zaplnilo můstek <emphasis>Neochvějného,</emphasis> když byli všichni přítomní omráčeni náhlým přechodem ze zuřivého boje do naprostého klidu. Zavřel oči a pokoušel se vyrovnat s tím, co se právě stalo. Tři další bitevní lodě zničeny. Celkem ztracené čtyři bitevní lodě a jeden bitevní křižník. Dva těžké. Lehké křižníky a torpédoborce. Desítky dalších lodí flotily utrpěly značné škody. Syndikům bude chvíli trvat, než se zorganizují a dorazí <emphasis>Nebojácného, Nezdolného </emphasis>a <emphasis>Vzdorného.</emphasis> Bodem proletí až pak. Ve skokovém prostoru byla alianční flotila nedotknutelná. Nepřátelé v něm dokonce nemohli alianční lodě ani vidět, protože každá skupina obývala vlastní šedou realitu.</p> <p>Jenže u Ixionu alianční flotila skokový prostor opustí a Syndikové přiletí za nimi.</p> <p>Geary vstal a cítil se, jako by ve velitelském křesle strávil několik dní v kuse. Podíval se na kapitánku Desjaniovou, která mu pohled zachmuřeně opětovala. Uvědomil si, že by měl něco říct.</p> <p>„Děkuju vám, kapitánko. <emphasis>Neochvějný</emphasis> odvedl dobrou práci. Postarejte se prosím o škody a o posádku.“</p> <p>Rozhlédl se a všiml si, že se na něj dívají i ostatní důstojníci s výrazy, jako by se právě topili a on byl jejich záchranný kruh. Co jim měl říct?</p> <p>„Dobrá práce.“</p> <p>Už se chystal odejít, ale zarazil ho zoufalý hlas mladého poručíka: „Co budeme dělat, pane? U Ixionu?“</p> <p>To kdyby tak věděl.</p> <p>„Musím si promyslet všechny možnosti,“ donutil se zatvářit povzbudivě. „Neporazili nás.“ Alespoň technicky vzato ještě ne.</p> <p>Ostatní přikývli a zatvářili se, jako by se jim ulevilo. Geary opustil můstek, následovaný mlčící Rionovou.</p> <p>Šeď skokového vesmíru jako by napadala jeho duši. Seděl v kajutě, rozvalený v křesle, a jeho myšlenky běhaly v nekonečných kruzích, zatímco mu ve vzpomínkách znovu a znovu umíraly lodě.</p> <p>„Byl to těžký den,“ řekla Rionová tvrdě. Seděla kousek od něj a vypadalo to, jako by za ten den zestárla o desetiletí, pokud ne o více. „Překonej to. Musíme se připravit na Ixion.“</p> <p>„Ixion?“ přeptal se Geary a dostal chuť sarkasticky se rozesmát. „A co mám jako dělat u Ixionu?“</p> <p>„Nevím. Nevelím flotile. A pokud něco neuděláš, moc dlouho jí nebudeš velet ani ty.“</p> <p>„Pokud tím naznačuješ, že je zničení flotily u Ixionu nevyhnutelné.“</p> <p>„Ne!“ sevřela Rionová ruce, jako kdyby ho škrtila. „O to nejde. Je to velký problém a s tím ti nepomůžu, protože nevím, jak flotile velet. Ale teď se nemusíš bát jen Syndiků,“ prohlásila Rionová. „Tvůj osud a postavení jsou spoutané s osudem a stavem flotily. Právě teď je flotila zraněná, takže ty taky. A co se stane zraněnému jelenovi, Johne Geary?“</p> <p>Nebylo příjemné o tom přemýšlet, ale poznal, že má pravdu.</p> <p>„Stane se atraktivním cílem pro vlky, kteří se spojí do smečky, zaútočí a strhnou ho.</p> <p>Víš o některých vlcích ve flotile, ale ne o všech. Testovali tě od chvíle, kdy jsi převzal velení, hledali slabiny, snažili se ti podkopnout nohy. Ale ty jsi pořád vyhrával, tvé odhady byly pořád správné, takže nedokázali získat dostatečnou podporu. Jenže teď je ve vodě krev a při příští příležitosti ti půjdou po krku.“</p> <p>„Mícháš dohromady víc metafor o kořisti a predátorech,“ poznamenal Geary kysele.</p> <p>„Výsledky jsou pro kořist stejné bez ohledu na to, jaký predátor po ní jde. První příležitost tví protivníci ve flotile dostanou, až přiletíme na Ixion. Půjdou po tobě a kvůli tomu, co se stalo u Lakoty, budeš mít jen malou podporu u vystrašených a zmatených.“</p> <p>Gearymu se povedlo dát dohromady dost sil, aby se na ni mohl vztekle podívat.</p> <p>„Pokud mě má ten tvůj malý proslov inspirovat, abych šel dál, tak bys měla vědět, že na motivování lidí budeš muset ještě zapracovat.“</p> <p>Opětovala mu vzteklý pohled: „Myslíš si, že budeš jediný cíl? Vědí, že jsem tvoje spojenkyně a milenka. Alespoň někteří z tvých protivníků zjistili, že můj manžel byl zajat živý. Ano, jsem si tím jistá. Čekali na vhodnou příležitost, kdy tu informaci budou moct použít, aby způsobila co největší škody. Využijí ji v Ixionu, kde bude tvoje milenka odhalena jako oportunistická běhna, neznající čest, a ty budeš muset tu pohanu buď sdílet, pokud mě začneš bránit, nebo budeš vypadat jako slaboch, když je necháš, aby mě zahnali do ústraní. Ne každá zbraň, kterou proti tobě použijí, tě zasáhne přímo.“</p> <p>Nenapadlo ho co říct kromě toho nejjednoduššího a nejtrapnějšího.</p> <p>„To je mi líto.“</p> <p>„A já bych za to měla být vděčná?“ odsekla Rionová, pak vstala a začala vztekle přecházet po kajutě. „Nepotřebuju, abys mě bránil. Já si vybrala, že se k tobě vrátím. Je to jen moje hanba.“</p> <p>„Budu tě bránit.“</p> <p>„Ušetři mě toho rytířství!“ ukázala na něj vztekle prstem. „Braň tuhle flotilu! Potřebuje tě! Já ji zachránit nemůžu. Můžu říkat mužům i ženám flotily, jak moc je obdivuju a respektuju, můžu jim říkat, jak si Aliance cení jejich služeb, ale nemůžu jim velet! Nevím jak. A nemůže to udělat ani nikdo z tvých spojenců. Vím, očekáváš, že velení převezme kapitán Duellos, ale bude v mnohem slabší pozici než ty a nejspíš selže.“</p> <p>Začínal být taky rozzlobený.</p> <p>„Takže jsem nenahraditelný? To se mi snažíš říct? Že jsem jediný, kdo může flotile velet? Od chvíle, kdy jsme spolu poprvé mluvili, mi pořád říkáš, jak se nesmím ani opovažovat si to myslet! Že pokud to udělám, odsoudím flotilu, sebe i Alianci k záhubě. A věř mi, nebo ne, Viktorie Rionová, jenže já poslouchám, co mi říkáš, a pečlivě to zvažuju. Nejsem Black Jack.“</p> <p>„Ale jsi,“ řekla Rionová, přistoupila k němu a sevřela jeho hlavu v dlaních, aby se mu mohla dívat přímo do očí. „Jsi Black Jack. Opravdu jsi. Ne mýtus, ale jediná osoba, která může zachránit tuhle flotilu a Alianci. Dlouho jsem tomu nevěřila. Nevěřila jsem v mýtus. Možná jím nejsi, ale ta legenda ti dává moc inspirovat ostatní a vést je. Nezneužil jsi toho. A stejně důležité je, že jsi s sebou přinesl znalosti, jak bojovat, což tuhle flotilu už několikrát zachránilo a Syndikům vážně ublížilo. A dokážeš to zase, protože tolik lidí věří, že jsi Black Jack, a vidělo, že jsi udělal to, čeho by měl být schopný jedině Black Jack.“</p> <p>„Nemůžu…“</p> <p>„Musíš!“ znovu ustoupila. „Neříkám ti ty správné věci. Sdíleli jsme postel a poznali navzájem svá těla, ale duše jsou nám stále skryté. Potřebuješ někoho, jehož slovům uvěříš, někoho, kdo k tobě bude mluvit v termínech, které jako důstojník flotily znáš.“</p> <p>Hněv zmizel, nahrazený únavou.</p> <p>„Slova nic nezmění bez ohledu na to, kdo je bude říkat.“</p> <p>Slova nemohla změnit stav flotily, nemohla změnit škody, které utrpěla u Lakoty, ani velikost syndických sil, jež ji pronásledovaly.</p> <p>„To se ještě uvidí,“ řekla Rionová a odešla. Nezabouchla za sebou dveře kajuty jen díky tomu, že je ovládala automatika.</p> <p>O nějakou dobu později zazvonil zvonek u dveří, což alespoň znamenalo, že mu nejde Rionová dělat další motivační proslov, protože ta by mohla vejít sama.</p> <p>„Dál“</p> <p>„Kapitáne Geary? Pane?“ ve dveřích stála kapitánka Desjaniová a jasně na ní byla vidět nejistota.</p> <p>Geary se v křesle posadil rovněji a pokusil se uhladit si uniformu.</p> <p>„Omlouvám se, kapitánko Desjaniová.“</p> <p>Měl by říct i něco jiného, ale co?</p> <p>„Co vás sem přivádí?“</p> <p>„Můžu… můžu se posadit, pane?“</p> <p>O to ho nikdy nepožádala. Tohle nebyla rutinní záležitost. No, měl to čekat.</p> <p>„Jistě. Udělejte si pohodlí.“</p> <p><emphasis>Zeptej se jí na loď, idiote.</emphasis></p> <p>„Jak je na tom <emphasis>Neochvějný</emphasis>?“</p> <p>Desjaniová si sedla, ale pochopitelně se neuvolnila.</p> <p>„Všechny baterie pekelných kopí jsou v provozu. V muničním skladu zbývá jen jedna neúplná salva kartáčových střel, přeludy nemáme žádné. Škody na trupu nebudou úplně opraveny, než dorazíme na Ixion, ale dáme všechno dohromady natolik, abychom mohli bojovat,“ vychrlila ze sebe a pak se na chvíli odmlčela. „Ztratili jsme sedmnáct členů posádky, dalších dvacet šest je zraněných natolik, že nebudou nějakou dobu schopní služby.“</p> <p>Sedmnáct mrtvých. Napadlo ho, kolik z těch sedmnácti by poznal. Nejspíš většinu.</p> <p>„Budu na jejich pohřbu. Dejte mi vědět, až k němu dojde.“</p> <p>Pohřby musely počkat na přílet do Ixionu. Nikdy nebyl nikdo odsouzený k tomu, aby byly jeho pozůstatky zanechány ve skokovém prostoru.</p> <p>„Jistě, pane,“ sklopila Desjaniová na chvíli zrak a pak začala rychle mluvit: „Pane, koprezidentka Rionová mě požádala, abych si s vámi promluvila. Říkala, že si berete naše ztráty u Lakoty velmi špatně a já bych měla být schopná se o tom s vámi bavit.“</p> <p>No skvělé. Jako by chtěl, aby ho Desjaniová viděla v depresi. Proč to nemohla Rionová nechat být? Proč ho nenechala na pokoji?</p> <p>„Děkuju vám, ale nemyslím si, že by to bylo nutné.“</p> <p>Desjaniová se zadívala na Gearyho, přejela očima jeho tvář i uniformu a pak sklopila oči.</p> <p>„Pane, se vší úctou, nevypadá to tak.“</p> <p>Mohl se na Desjaniovou naštvat, ale to by nebylo fér, a navíc by to dalo dost práce.</p> <p>„Pravda. Dobrá tedy.“</p> <p>Znovu se odmlčela, jako by se chtěla ujistit, že opravdu souhlasí, a pak s náhlou intenzitou promluvila: „Vím, že ty ztráty vnímáte, pane. Takový jste. Je to jedna z věcí, která z vás dělá tak skvělého velitele. Ale taky víte, že je potřeba bojovat dál. Viděla jsem to mnohokrát. Ve skutečnosti si nepotřebujete vyslechnout mě ani nikoho jiného. Dáte se dohromady a přijdete na to, co je potřeba udělat, a zase Syndiky porazíme.“</p> <p>„Tentokrát jsme je neporazili,“ musel říct.</p> <p>Desjaniová se zamračila a zavrtěla hlavou.</p> <p>„To není pravda, pane. Chtěli nás chytit a zničit. Nedokázali to. My jsme si přáli odletět z Lakoty. A udělali jsme to.“</p> <p>Geary se musel zamračit, protože Desjaniová měla pravdu. Z tohohle pohledu Syndikové prohráli a alianční flotila zvítězila, protože přežila a unikla. Ale i tak…</p> <p>„Děkuju vám. Ale, Táňo… ztratili jsme spoustu lodí. Bitevní křižník. Čtyři bitevní lodě…“</p> <p>„Já vím, pane,“ přerušila ho Desjaniová. „Přála bych si, aby bylo i tohle vítězství jako vaše ostatní, se zanedbatelnými ztrátami. Jenže každá bitva taková být nemůže, zvlášť když bojujeme proti přesile.“</p> <p>Nepotřeboval, aby mu to říkala. Na chvíli ukázal své pravé pocity, smutek a zoufalství, a viděl, jak na to Desjaniová reaguje.</p> <p>„Věřili mi, že je dostanu domů. A teď se domů nedostanou.“</p> <p>„Pane,“ naklonila se Desjaniová a tvář jí hořela intenzivními emocemi. „Ne každý se z bitvy vrací. To se učíme brzy, a všichni jsme ztratili spoustu přátel i druhů v akci, stejně jako před námi naši otcové a matky a jejich otcové a matky před nimi. Jenže vy jste byl vyslán, abyste nás zachránil. Vím to. Stejně tak většina důstojníků a skoro všichni lodníci flotily. Žijící hvězdy vás poslaly, abyste dovedl flotilu domů a zachránil Alianci, takže nemůžete selhat. Všichni to víme. Jakmile si na to vzpomenete, přijdete na to, co je třeba udělat.“</p> <p>Její víra ho vyděsila, protože věděl, jak omylný ve skutečnosti je, a nedokázal uvěřit, že by mohl někdo jako on být vyslán vyššími silami.</p> <p>„Jsem stejně člověk jako vy, Táňo.“</p> <p>„Ale samozřejmě! Žijící hvězdy a naši předkové pracují skrze živé! To vědí všichni!“</p> <p>„Tahle flotila mě nepotřebuje. Aliance mě nepotřebuje. Nejsem…“</p> <p>„Pane, potřebujeme vás!“ řekla Desjaniová téměř prosebně. „Nevím, co bych… co by flotila dělala, kdybyste tady nebyl, co by se bez vás stalo Alianci. Existuje důvod, proč jste se vrátil právě teď. Nebýt vás, tak by v syndickém domovském systému byla flotila vyhlazena a Aliance by prohrála. Následovali jsme vás, protože jsme vám věřili, a vy jste nám znovu a znovu ukázal svými činy i slovy, že si takovou důvěru zasloužíte.“</p> <p>Geary otevřel ústa, aby znovu protestoval, ale pak pochopil, jako by mu najednou jeden z předků začal šeptat do ucha. Zklamal posádky lodí ztracených u Lakoty. To bylo hrozné. Ale bylo by mnohem horší zklamat posádky přežívajících lodí flotily, zradit důvěru, kterou k němu ti lidé cítili, zvlášť když víra v něj byl důvod, proč stále pokračovali. Spoléhali na něj a on to věděl, stejně jako posádky <emphasis>Vzdorného, Nezdolného</emphasis> a <emphasis>Nebojácného</emphasis> věděly, že na ně spoléhá zbytek flotily. Musel se vzpamatovat a Desjaniová i Rionová měly pravdu, že je musí vést dál.</p> <p>Protože víra, kterou v něj měli ostatní, znamenala jen to, že má slušnou naději udržet flotilu pohromadě, i když zabránit jejímu zničení bude stejně obtížné. Jenže musel to udělat. A to znamenalo, že je třeba vymyslet, co dál.</p> <p>Takže se narovnal a promluvil pevnějším hlasem: „Mám zodpovědnost.“</p> <p><emphasis>Ať už se mi to líbí, nebo ne, a mně se to rozhodně nelíbí.</emphasis></p> <p>„Děkuju, že jste mi to připomněla.“</p> <p>Posadila se rovně a úlevně se usmála.</p> <p>„Nepotřeboval jste mne.“</p> <p>„Ale ano, ve skutečnosti ano,“ začal se nutit k úsměvu, který se ale na půli cesty stal opravdovým. „Děkuju vám. Jsem opravdu rád, že jsem zrovna na vaší lodi.“</p> <p>Desjaniová se na něj znovu usmála, pak polkla a chvíli se tvářila nejistě, než se prudce postavila.</p> <p>„Děkuji vám, pane. Měla bych se vrátit na můstek.“</p> <p>„Jistě. Pokud uvidíte koprezidentku Rionovou, řekněte jí, že jsem v pořádku.“</p> <p>„Udělám to, pane,“ zasalutovala Desjaniová rychle a pak zmizela ve dveřích kabiny.</p> <p>Geary chvíli seděl a přemýšlel, pak se pomalu natáhl k ovladači displeje. Objevil se obraz hvězdné soustavy Ixion s alianční flotilou v propletené formaci, v níž skočila od Lakoty a ve které by také měla dorazit k Ixionu. <emphasis>Musím něco vymyslet. Ale co?</emphasis></p> <p><emphasis> </emphasis></p> <p>12.</p> <p>„Pane, tady poručík Iger z rozvědky. Máme něco důležitého, o čem vás musíme informovat.“</p> <p>Geary cítil, jak se k němu zase plíživě vrací deprese, jelikož stále nebyl schopný najít dobré řešení pro Ixion, a tak chvíli přemýšlel, jestli by měl odpovědět. Ale povinnost mu seděla na rameni a vztekle se na něj dívala, dokud se nenatáhl a nepotvrdil příjem.</p> <p>„Co znamená něco důležitého?“</p> <p>„To… to je těžké říct, pane. Je to něco velmi neočekávaného a nevíme, co to přesně znamená, ale mohlo by to být kriticky důležité.“</p> <p>Rozvědka milovala slovíčka jako „mohlo by“, ale bylo nezvyklé, když na rovinu přiznali, že nevědí, co něco znamená.</p> <p>„Až přijdete dolů, máme to tady pro vás připravené. Nebo bych mohl jít k vám a ukázat vám to osobně, pane,“ pokračoval Iger. „Záleží jen na vás, pane.“</p> <p>Geary se rozhlédl. Představa, že by se měl znovu podívat do tváří posádky <emphasis>Neochvějného</emphasis> po tom, co se stalo u Lakoty, vyžadovala odvahu. Ale stále více se ve své kajutě cítil jako ve vězení, v takovém, v němž se zamkl sám.</p> <p>Bylo na čase, aby vylezl a zkusil zase být velitelem flotily.</p> <p>„Přijdu za vámi dolů. Můžu hned teď?“</p> <p>„Ano, pane. Budu na vás čekat, pane.“</p> <p>Geary se postavil, zkontroloval svůj vzhled a zamračil se. Umyl se a vzal si novou uniformu. Bez ohledu na to, co se stalo u Lakoty, nemohl vypadat poraženecky.</p> <p>Členové posádky <emphasis>Neochvějného,</emphasis> na které narazil cestou, měli tváře plné obav, jež ale rychle zahnala naděje, jakmile ho zahlédli. Geary se snažil tvářit sebevědomě bez ohledu na chmury, které ho naplňovaly, a zjevně většinu z nich oklamal. Už jako mladý důstojník zjistil, že pokud se chováte, jako byste věděli, co děláte, všichni předpokládají, že tomu tak opravdu je.</p> <p>„Co budeme dělat v Ixionu?“ vyhrkl na Gearyho jeden lodník úzkostlivě. „Pane?“</p> <p>„Ještě pořád si to rozmýšlím,“ odpověděl Geary, jako by měl na výběr ze spousty možností a všechny byly dobré. Lodník se usmál a zasalutoval.</p> <p>Když se Geary dostal do zpravodajské sekce za několika bezpečnostními dveřmi, přemýšlel o tom, že ho z kajuty dokázal dostat důstojník rozvědky, ačkoli se to nepovedlo ani válečné důstojnici Desjaniové, ani političce Rionové. To byla opravdu ironie.</p> <p>Poručík Iger na Gearyho čekal a tvářil se nervózně, zatímco si Geary sedal.</p> <p>„Pane, analyzovali jsme zprávy předávané mezi loděmi syndické flotily, která dorazila branou hypersítě, jakmile jsme byli v hvězdné soustavě Lakota.“</p> <p>„Kolik jste toho zachytili a dešifrovali?“ zeptal se Geary.</p> <p>„Mnoho ne, ale nějaké signály vždycky uniknou, a pokud jsme v nějakém systému dost dlouho, aby se k nám dostaly, můžeme je zaznamenat a zkusit prolomit šifru,“ vysvětloval Iger. „Není to ani náhodou zdroj informací v reálném čase, ale pokud by se nám podařilo přečíst nepřátelskou zprávu včas, aby to mohlo ovlivnit probíhající boj, pochopitelně bychom vás na ni okamžitě upozornili.“</p> <p>„Předpokládám, že byste mě nechali rozhodnout, jestli zpráva může ovlivnit boj?“ zeptal se Geary s vědomím, že zpravodajci to většinou určují sami.</p> <p>„Ehm, ano, pane,“ ujistil ho poručík Iger a bezpochyby si v duchu poznamenal, že v budoucnosti to bude nutné dělat.</p> <p>„Předpokládám, že jste v těch zachycených signálech z Lakoty našli něco důležitého.“</p> <p>„Ano, pane,“ zopakoval Iger. „Něco nezvyklého, velmi nezvyklého,“ odmlčel se na chvíli, olízl si rty a pak rychle pokračoval: „Pane, jsme si jistí, že Syndikové byli svým příletem k Lakotě překvapení stejně jako my.“</p> <p>Gearyho napadlo, jestli mu správně rozuměl.</p> <p>„Chcete říct, že Syndikové v systému byli překvapeni, že dostali posily?“</p> <p>Proč by něco takového připadalo zpravodajci zvláštní?</p> <p>„Ne, pane. Jediná interpretace, která odpovídá zachyceným a rozluštěným zprávám, je taková, že syndické lodě, které dorazily do systému branou hypersítě, byly šokovány, když zjistily, že jsou v Lakotě. Syndikové očekávali, že doletí do systému Andvari.“</p> <p>Gearymu chvíli trvalo, než si uvědomil, že na poručíka nevěřícně zírá.</p> <p>„Jak často se taková věc při používání hypersítě stává?“</p> <p>Nikdy se mu nikdo nezmínil, že by se mohly lodě na hypersíti ztratit.</p> <p>„To se nestává, pane,“ tvrdil poručík Iger. „Použití klíče je výjimečně jednoduché. Na ovládacím panelu si vyberete jméno hvězdného systému, kam chcete letět. Jakmile jste na cestě mezi branami, klíč stále ukazuje cílovou hvězdu. Vyžadovalo by to výjimečnou hloupost, abyste nevěděl, ke které hvězdě letíte. Podle našich souborů, které jsou velmi detailní, se nikdy nestalo, že by nějaká loď doletěla hypersítí k jiné hvězdě, než k jaké mířila. Ten proces je natolik jednoduchý, že ani idiot to nedokáže poplést.“</p> <p>„Nepodceňujte idioty, poručíku. Mohlo by být něco špatně s jejich klíčem k hypersíti?“</p> <p>Iger se zatvářil frustrovaně a odpověděl: „Pane, opět, co víme, jakýkoli problém s klíčem natolik závažný, že by takovou chybu vyvolal, by měl znemožnit klíči fungovat úplně.“</p> <p>Geary se opřel do křesla a přemýšlel, zatímco poručík Iger čekal a tvářil se přitom nešťastně. <emphasis>Nejspíš předpokládá, že ho začnu trhat na kusy i s jeho analýzou. Jenže proč by mě na to upozorňoval, kdyby nevěřil, že tomu tak je?</emphasis></p> <p>„Předpokládejme, že je vaše analýza správná,“ začal Geary a Igerovi se tím zjevně ulevilo. „Jak by mohl být cíl těch lodí jiný, než co si vybrali?“</p> <p>Iger zavrtěl hlavou.</p> <p>„Podle našich expertů to není možné.“</p> <p>„Mluvil jste o tom s kapitánkou Cresidovou?“</p> <p>Tentokrát Igera zjevně překvapilo, že Geary ví o Cresidové a tom, že je jednou z expertek flotily na hypersíť.</p> <p>„Ne, pane, tak dlouhou a komplexní zprávu na její loď ve skokovém vesmíru poslat nemůžeme. Ale vyvolali jsme samoučící se simulaci založenou na teoriích několika hlavních expertů Aliance na hypersíť, předložili jí to jako teoretickou situaci a zeptali se, zda je to možné. Avataři simulovaných expertů se všichni shodli, že to možné není.“</p> <p>„Neexistuje způsob, jak změnit cíl během cesty hypersítí? Žádný?“</p> <p>„Ne, pane,“ prohlásil Iger pevně. „Existuje ale alternativní možnost, co se asi stalo. Konkrétně to, že se nás Syndikové snaží oklamat a schválně vyslali dostatek matoucích zpráv s vědomím, že nějaké zachytíme a dešifrujeme.“</p> <p>„Proč si myslíte, že tomu tak není?“</p> <p>„Především Occamova břitva, pane,“ zamračil se Iger. „Úmyslné matení takovéhohle typu, to by byla velmi komplexní a nejistá operace. Nejjednodušší vysvětlení, že jsou zprávy pravé, je nejlepší. A ty zprávy vypadají pravě, pane. Nic na nich nezavání podvodem. Vše odpovídá tomu, co Víme o pravé syndické komunikaci. A nenapadá nás ani důvod, proč by se nás snažili Syndikové takhle zmást.“</p> <p>„Třeba abychom nepoužili jejich hypersíť? Přesvědčit nás, že není spolehlivá?“</p> <p>„Nemohli vědět, že ty signály zachytíme. Některé z nich pocházejí z chvíle, kdy Syndikové do Lakoty dorazili a kdy si ještě ani neměli šanci všimnout, že tam naše flotila je.“</p> <p>Geary přikývl a zeptal se: „Jak jistý si jste svým závěrem, že syndická flotila, která vyletěla z brány hypersítě v Lakotě, tam letět nechtěla?“</p> <p>„Je to jediný závěr, který odpovídá zachyceným zprávám, pane,“ prohlásil Iger nešťastně. „Snažili jsme se najít něco jiného, co by to vysvětlovalo. Ale nic neodpovídá.“</p> <p>„Dobrá tedy,“ postavil se Geary. „Dobrá práce s analýzou a dobrá práce, že jste mi řekl pravdu, jak ji vidíte. Ale něco vám uniklo.“</p> <p>„A co to bylo, pane?“ zatvářil se Iger ještě ustaraněji.</p> <p>„Řekl jste mi, že neexistuje způsob, jak během cesty hypersítí změnit cíl. Pokud jste získali správné údaje, a já nevidím důvod o tom pochybovat, pak takový způsob musí existovat. Jen ho neznáme.“</p> <p>Iger se zatvářil překvapeně, potom přikývl a nakonec nasadil zmatený výraz.</p> <p>„Jenže pokud Syndikové vědí, jak to udělat, proč je tak překvapilo, že se dostali do jiné hvězdné soustavy?“</p> <p>„Možná ani Syndikové nevědí, jak to udělat, poručíku.“</p> <p>Geary se na chvíli odmlčel, aby dal Igerovi šanci vstřebat to, co naznačoval.</p> <p>„Existuje něco, k čemu nemám přístup? Informace, které jsou příliš tajné, než abych je mohl vidět i já?“</p> <p>„Ne, pane,“ odpověděl Iger okamžitě. „Jako velitel flotily máte přístup ke všemu. Nemůžu mluvit za soubory mimo tuto loď, ale cokoli na palubě je vám přístupné bez ohledu na utajení a další restrikce.“</p> <p>U jedné stěny se vznášel displej s hvězdnou mapou. Geary k ní došel a zadíval se na ni.</p> <p>„Poručíku, máte informace, které by naznačovaly nebo spekulovaly, že na vzdálené straně syndického teritoria existuje jiná inteligentní rasa?“</p> <p>Otočil se a podíval se, jak na něj Iger zírá.</p> <p>„Ne, pane,“ prohlásil Iger překvapeně. „Nikdy jsem na nic takového nenarazil.“</p> <p>Geary znovu přikývl.</p> <p>„Udělejte mi laskavost, poručíku. Vytáhněte si data, která jsme získali a poskytují informace o vzdálenější straně syndického teritoria. Zakreslete si obydlené i opuštěné systémy a rozmístění bran hypersítě. Pak mi řekněte, co si o tom myslíte.“</p> <p>Iger upřel pohled na hvězdnou mapu a zeptal se: „Vy jste to už udělal, pane?“</p> <p>„Udělal. Chci vědět, jestli dospějete ke stejnému závěru jako já.“</p> <p>Když se Geary vrátil do své kajuty, čekala tam Rionová. Vstala a pátravě se na něj zadívala.</p> <p>„Je to tady jiné, když se nerozvaluješ v křesle a nevyzařuješ chmury a zmar na všechny strany. Jsi v pořádku?“</p> <p>„Jo. Myslím, že jo.“</p> <p>„Takže ti kapitánka Desjaniová dokázala dát něco co já ne.“</p> <p>„To je… pomohla mi. Obě jste mi pomohly.“</p> <p>„Uhm,“ zabručela Rionová a unaveně se posadila. „Dobrá tedy. Ať už fungovalo cokoli. Už jsem se nad tebe chystala postavit a začít tě fackovat, dokud se nepohneš.“</p> <p>„Třeba by se mi to začalo líbit,“ odpověděl Geary.</p> <p>„Vtip? Dostal ses od apatie ke vtipkování?“</p> <p>„Ani ne.“</p> <p>Posadil se vedle ní a udělal nejisté gesto.</p> <p>„Opravdu nevím, jak to fungovalo, ale zodpovědnost tě buď může táhnout k zemi, nebo tě donutit jít dál. Někdy obojí. Dává to smysl?“</p> <p>„Ano, dává,“ souhlasila Rionová nezvykle jemným hlasem. „Kde jsi byl?“</p> <p>„Právě se vracím od zpravodajců.“</p> <p>Geary vyvolal hvězdnou mapu a vysvětlil jí, co mu poručík Iger řekl. Rionová naslouchala, ale nedala na sobě znát, co si o tom myslí.</p> <p>„Jak myslíš, že ta velká formace syndických lodí dorazila do Lakoty hypersítí právě včas, aby nás téměř zničila?“ zeptal se jí nakonec.</p> <p>Rionová chvíli seděla mlčky s očima upřenýma na hvězdnou mapu.</p> <p>„Takže to nebyla výjimečně velká smůla. Zdá se, že se naši neznámí cizinci rozhodli přidat na stranu Syndiků. Varovala jsem tě, že tě nenechají vyhrát.“</p> <p>„Nejsem o nic blíž vítězství! Stále se soustřeďuju na přežití a nejsem si jistý, jak dlouho to ještě zvládnu.“</p> <p>„Promyslel sis všechny důsledky téhle informace?“</p> <p>„Samozřejmě!“ podíval se na ni vztekle a pak se zarazil a zamyslel. „Jaké důsledky?“</p> <p>„Jak věděli naši stále méně hypotetičtí cizinci,“ ukázala Rionová rukou na hvězdnou mapu, „že flotila zamířila k Lakotě, a mohli tam tak poslat syndickou flotilu?“</p> <p>Geary ucítil, jak se mu zkroutil žaludek.</p> <p>„Buď dokáží nějak detekovat pohyb flotily téměř v reálném čase na mezihvězdné vzdálenosti, nebo mají ve flotile špeha. Myslíš, že vypadají dost jako lidé, aby se za ně mohli vydávat?“</p> <p>„Pokud to nejsou lidé. Nebo si najali agenty, aby špehovali za ně. Nebo špeh není živá bytost, ale červ vložený do lodních systémů, podávající hlášení o všem, co děláme.“</p> <p>„To je možné,“ přikývl Geary, „a připadá mi to uvěřitelnější než cokoli, co by dokázalo bez zpoždění vidět na světelné roky daleko. Pokud to ti… ať už jsou kdokoli, dokáží, tak je na tom lidská rasa s technologií opravdu špatně. Ačkoli je to nepříjemná myšlenka, dal bych přednost věřit tomu, že jim informace předává špeh.“</p> <p>Na chvíli se odmlčel a přemýšlel, než pokračoval: „Tví špehové ve flotile stopu cizích špehů zjevně nenašli, jinak bys mi to určitě řekla.“</p> <p>Rionová si rozhořčeně odfrkla.</p> <p>„Mí špehové vědí o mnoha dalších, kteří pracují pro spoustu různých lidí. Ale další informátoři zůstávají neodhalení, tím jsem si jistá, a jména zaměstnavatelů většiny odhalených jsou přinejmenším nejistá. A teď další důsledek. Jak ten špeh dostává informace k cizákům tak rychle, že dokáží jednat?“</p> <p>Geary na ni chvíli zíral.</p> <p>„To mě mělo napadnout. Můžou to dokázat jedině tak, že mají způsob komunikace rychlejší než světlo, který nevyžaduje posílání lodě se zprávou.“</p> <p>„Už jsme spekulovali, že by jim to mohla umožňovat hypersíť.“</p> <p>„To jo… ale u Ixionu nebyla brána hypersítě a tam jsme se rozhodli letět do Lakoty. Nebyli jsme v hvězdném systému s branou hypersítě od Sancere, a ta byla zničena, než jsme odletěli.“</p> <p>„Pravda,“ zamračila se Rionová. „Vysílač se signálem rychlejším než světlo, dost malý, aby mohl zůstat skrytý na jedné z našich lodí. O kolik je ta cizí rasa technologicky pokročilejší než my?“</p> <p>Geary zíral na hvězdnou mapu a najednou si uvědomil další věc.</p> <p>„Zatraceně.“</p> <p>„Co je?“</p> <p>„Možná ten nejhorší důsledek. Doufali jsme, že najdeme bránu syndické hypersítě natolik málo bráněnou, že bychom jí mohli odletět blíž k aliančnímu území.“</p> <p>Přikývla.</p> <p>„Jenže teď už nemůžeme, ani kdyby existovala nějaká totálně nebráněná.“</p> <p>Rionová to pochopila a zaryla si nehty do dlaní.</p> <p>„Pokud vstoupíme do brány syndické hypersítě a cizinci dokáží měnit trasu jakékoli lodi v systému…“</p> <p>„Mohli bychom skončit kdekoli. Místo abychom doletěli k cíli u hranic s Aliancí, můžeme se taky objevit na opačné straně syndického teritoria. Nebo v systému, kde by na nás opět čekala celá syndická flotila.“</p> <p>„Nebo dokonce na místě, které není na syndické hypersíti?“ nadhodila Rionová. „To by nemělo být možné, ale v poslední době se zjevně stává spousta nemožných věcí.“</p> <p>Geary se posadil, opřel se do křesla a snažil se pochopit všechny věci, které zjevně musely být pravdivé.</p> <p>„Já to nechápu. Řekněme, že takové schopnosti mají, něco z toho mít musí. Jenže proč takhle ukazují karty? Proč nás upozorňují na to, co dokáží?“</p> <p>„Možná proto, že o tom nejvyšší velení Syndiků už ví a pochopilo, kdo poslal jejich flotilu na Lakotu místo na Andvari,“ zavrtěla Rionová hlavou. „Co se nás týče, cizinci nečekali, že přežijeme nebo porozumíme tomu, co se stalo. Ale i tak mě překvapuje, že nám prozradili své schopnosti.“</p> <p>„Možná proto, že nám to nijak nepomůže? Pořád jsme v pasti,“ pocítil Geary, jak v něm narůstá vztek. Už měl na krku tolik problémů, nebylo fér, že po něm šli i cizinci a všechno ještě zhoršili. Bylo pitomé vztekat se kvůli tomu, ale nebylo to fér a hrozně ho to štvalo.</p> <p>„Flotila se musí domů dostat po zlém, nebo vůbec. A domů se dostane.“</p> <p>Rionová se na něj nevěřícně podívala a pak se usmála.</p> <p>„Od zoufalství k odhodlání. Co se tebe týče, byl dnes dobrý den na změny nálad.“</p> <p>Úsměv jí ze rtů zmizel a místo toho se zamračila.</p> <p>„Je tady ještě jedna možnost, o které jsme neuvažovali.“</p> <p>„A to?“</p> <p>„Možná nám cizinci schválně dali na vědomí, co dokáží se systémem hypersítě. Možná očekávali, že nějak unikneš z té hvězdné soustavy, stejně jako se ti to úspěšně povedlo u ostatních hvězd. Možná nepomáhají Syndikům, ale snaží se nám něco říct.“</p> <p>Geary se zadíval na hvězdnou mapu a promýšlel si to.</p> <p>„Už tak mám na krku spoustu lidí, kteří ode mě očekávají nemožné. Nepotřebuju, aby si to o mně mysleli i cizinci. Proč by to dělali?“</p> <p>„Já nevím,“ prohlásila Rionová a otevřeně tak ukázala, jak ji to frustruje. „Nevíme, jaké cíle naši záhadní protivníci mají. Nevíme, jak přemýšlejí, tedy za předpokladu, že to taky nejsou lidé. Co chtějí? Dostat lidstvo do nekonečné války? Čekají na to, až bude postavený optimální počet bran hypersítě, aby je pak všechny nechali zhroutit a uvolnili při tom tolik energie, že to sterilizuje celou část vesmíru obývanou lidmi? Nebo jsou brány jen pojistka, abychom je nemohli nikdy ohrozit? Nebo je to něco úplně jiného, cíl založený na cizím konceptu, pro který ani nemáme jméno?“</p> <p>„Říkáš mi, že možná nejsou nepřátelští? I když do Lakoty poslali syndickou flotilu, kvůli které jsme tam málem uvízli a zemřeli?“</p> <p>„Přesně to ti říkám. Kdyby se před námi zítra objevila cizí flotila, co bys udělal?“</p> <p>Geary chvíli přemýšlel, než odpověděl: „Tím si nejsem jistý. Pokud by zahájili palbu, bylo by to snadné rozhodování. Kdyby se jen objevili… no, chytré by asi bylo s nimi mluvit. Zjistit, co chtějí.“</p> <p>„A pak,“ dodala s tvrdým pohledem Rionová, „se rozhodnout, jestli lidstvo s jejich cíli dokáže žít.“</p> <p>„Ať už jsou kdokoli nebo cokoli, jsou nám dlužní za ztrátu <emphasis>Vzdorného, Nezdolného</emphasis> a <emphasis>Nebojácného</emphasis>,“ odpověděl Geary drsným hlasem.</p> <p>Tři další dny přemýšlení a tři další dny nenalézání odpovědí. Když flotila vyskočila zpátky do normálního vesmíru u Ixionu, cítil Geary v ústech hořkou pachuť. U skokového bodu z Lakoty na ně nečekalo žádné minové pole, takže Geary jen sledoval, jak se kolem <emphasis>Neochvějného</emphasis> se záblesky objevují další lodě. Držel oči na stavovém displeji flotily, který se aktualizoval s přicházejícími hlášeními, díval se na nové informace o škodách a opravách, zásobách paliva a zbývající munice. Všechno vypadalo špatně. A co bylo horší, několik lodí se stále snažilo opravit hlavní pohonné systémy. Dokud to neudělají, nemohla flotila ani utíkat rozumnou rychlostí, pokud nechtěla poškozené lodě opustit.</p> <p>Musela by je nechat syndickým vlkům, kteří brzy ze stejného bodu vyskočí a budou je pronásledovat. Geary neměl problémy představit si tu scénu, protože už si projel několik simulací nejhorších možných případů. Alianční flotila prchající k dalšímu skokovému bodu, doháněna rychlejšími Syndiky, roje hbitých lehkých křižníků a el-zetek odchytávající alianční lodě příliš poškozené, než aby dokázaly držet krok, následně napadající hlavní voj flotily, zasahující lodě v zadní části formace, až by se jedna po druhé opožďovala a byla dohnaná hlavním vojem syndických pronásledovatelů.</p> <p>Zkoušel simulace toho, co by se stalo, kdyby rozmístil flotilu u skokového bodu a bojoval s přesilou pronásledovatelů hned poté, co by opustili skokový bod. Měl příliš mnoho poškozených lodí, malé rezervy paliva, téměř žádnou munici a výsledkem bylo vždy totální zničení alianční flotily.</p> <p>A to vše za předpokladu, že si udrží velení nad flotilou po konferenci, kterou bude třeba zorganizovat. Množství vnějších hrozeb bylo obrovské, ale musel čelit ještě horšímu nebezpečí pocházejícímu ze samotné flotily.</p> <p>Nemohli otálet u Ixionu ani o okamžik déle, a z Ixionu se nedostanou, aniž by ztratili spoustu dalších lodí. A ani za Ixionem, pokud by se z něj alianční lodě vůbec dostaly, zřejmě neexistoval způsob, jak se zbavit pronásledovatelů, žádný způsob, jak opodstatnit ztrátu a oběti lodí v Lakotě. Všude kolem sebe na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> viděl důstojníky s bezmocnými výrazy, tvářící se při pohledu na současný stav flotily vyděšeně a poraženecky.</p> <p>Nemohli zůstat, a nemohli utíkat.</p> <p>A právě v tu chvíli si Geary uvědomil, co musí alianční flotila udělat. <emphasis>Do pekla s konferenc</emphasis><emphasis>í</emphasis><emphasis>. Rozhodl jsem se a všichni budou poslouchat rozkazy.</emphasis></p> <p>Zhluboka se nadechl, dlouze se podíval na poničené lodě prchající od skokového bodu a pak klidně stiskl ovladač: „Všem lodím alianční flotily, tady kapitán Geary. S okamžitou platností obraťte kurz. Opakuju, všem lodím, obraťte kurz otáčkou nahoru, okamžitě.“</p> <p>Kapitánka Desjaniová automaticky vydala rozkazy posádce a pak upřela na Gearyho nechápavý pohled. Nemusel se rozhlížet, aby mu bylo jasné, že se tak tváří všichni.</p> <p>„Pane?“ zeptala se Desjaniová. „Obrátit kurz? Pokud chcete zkusit rozmístit miny, které nám zbývají…“</p> <p>„Nebudeme rozmisťovat miny,“ prohlásil Geary. „Nemáme jich dost, aby to mělo smysl.“</p> <p>„Kapitáne Geary,“ přišla mu zpráva, „tady kapitán Duellos na <emphasis>Odvážném.</emphasis> Potvrďte prosím svůj poslední rozkaz.“</p> <p>„Potvrzuju. Všem lodím, obrátit kurz, s okamžitou platností. Hněte sebou.“</p> <p>Geary přemýšlel, jestli některé lodě poletí dál, jestli budou prchat hlouběji do hvězdné soustavy Ixionu, kde ale nebylo žádné místo poskytující skrýš nebo útěchu, jen obrovská prázdnota, jenže zřejmě nikdo nechtěl riskovat, že by kvůli ignorování rozkazu zůstal v té prázdnotě sám. Viděl, jak jeho lodě zatáčejí nahoru a obracejí se. Byly rozmístěny nedbale, bez dodržování formace, ale neměl čas je reorganizovat. I při relativně nízké rychlosti, s jakou flotila opustila skokový prostor, to trvalo déle, než by se Gearymu líbilo, ale nakonec všechny lodě mířily zpět ke skokovému bodu.</p> <p>„Tady <emphasis>Kolos.</emphasis> Jaké jsou vaše úmysly, kapitáne Geary? Neměli bychom mít co nejdříve konferenci flotily? Je nutné vyřešit několik kritických věcí týkajících se velení.“</p> <p>„Tady <emphasis>Dobyvatel.</emphasis> Souhlasím s <emphasis>Kolosem</emphasis>.“</p> <p>„Děkuju vám za názory,“ odpověděl Geary. „Ale na konferenci není čas. Opouštíme tuhle hvězdnou soustavu.“</p> <p>Odmlčel se jen na tak dlouho, aby ho všichni slyšeli a začali přemýšlet, co to znamená.</p> <p>„Všem lodím alianční flotily, tady kapitán Geary. Už neustoupíme ani o jediný kilometr. Flotila má u Lakoty nedokončenou práci. Skočíme zpátky, a až se tam dostaneme, vyrazíme zuby všem přítomným syndickým lodím a pak zjistíme, kolik členů posádek <emphasis>Vzdorného, Nezdolného, Nebojácného</emphasis> a dalších lodí, které jsme tam opustili, dokážeme vyzvednout. Potom bude flotila pokračovat k aliančnímu území bez ohledu na to, co na nás Syndikové pošlou.“</p> <p>Zhluboka se nadechl a napadlo ho, co si o něm teď asi myslí.</p> <p>„Proletíme skokovým bodem tak, jak jsme, abychom ušetřili čas a co nejvíc Syndiky překvapili. Po výstupu u Lakoty všechny lodě okamžitě zatočí na pravobok o osm nula stupňů a budou připraveny na boj. Neopustíme znovu Lakotu, dokud nedáme Syndikům lekci o bojeschopnosti alianční flotily, na jakou jen tak nezapomenou.“</p> <p><emphasis>A možná taky ukážeme neznámým cizincům, jak tvrdě dokáže lidstvo bojovat. I kdyby měli špehy</emphasis> v <emphasis>celé flotile, nebudou mít moc šancí informovat šéfy, když flotila rovnou skáče zpět. Tentokrát bude bitva poněkud vyrovnanější, jakmile nebudou Syndikům pomáhat cizinci.</emphasis></p> <p>„Ano, pane!“ šklebila se vítězoslavně Desjaniová a pumpovala pěstí ve vzduchu. Ostatní důstojníci na můstku <emphasis>Neochvějného</emphasis> hlasitě jásali a plácali se po ramenou. Slyšel také hluboký řev a až po chvíli si uvědomil, že to posádka celé lodi křičí nadšením.</p> <p>Geary se otočil a podíval se na Viktorii Rionovou, která se tvářila, jako kdyby ji najednou někdo zavřel do blázince.</p> <p>„Kapitáne Geary,“ zaprotestovala přiškrceným hlasem, „vaše flotila téměř nemá munici, má nedostatek paliva a spousta lodí je poškozená. A vy ji berete zpátky do Lakoty?“</p> <p>„Správně,“ prohlásil Geary. „Nemůžeme zůstat a bojovat tady a nemůžeme ani utíkat, takže zaútočíme.“</p> <p>Rionová přešla pohledem z Gearyho na jásající posádku a na obličeji se jí usadil zděšený výraz.</p> <p>„Ale to je šílenství! Co když na nás u Lakoty čeká syndická přesila?“</p> <p>„No tak to budou mít smůlu,“ odpověděl Geary s vědomím, že ať už řekne cokoli, po flotile se to roznese. Tohle nebyla chvíle na opatrnost, přemýšlení nebo pochyby. <emphasis>Musím flotilu vést. Ať mi žijící hvězdy pomohou a nevedu ji ke zničení, ale pokud ano, zemřeme</emphasis> v <emphasis>boji, ne na útěku. </emphasis>Desjaniová se na něj pyšně usmívala, když se lodě znovu dostaly ke skokovému bodu. Byla členkou flotily, velmi dobrou, a tak chápala něco, co Rionové nikdy nedojde.</p> <p>„Všem lodím,“ prohlásil Geary. „Uvidíme se u Lakoty.“</p> <p>„Skočte teď.“</p><empty-line /><p>Jack Campbell</p> <p><strong>Odvážný</strong></p> <p>1. vydání</p> <p>Anglický originál Courageous</p> <p>Překlad Jiří Matyskiewicz</p> <p>Obálka Petr Willert</p> <p>Jazykový redaktor Jiří Popiolek</p> <p>Odpovědný redaktor Libor Marchlík</p> <p>Vydalo nakladatelství <image xlink:href="#_3.jpg" /></p> <p>jako svou 246. Publikaci</p> <p>Ostrava 2011</p> <p>Tisk Těšínská tiskárna, a.s., Český Těšín</p> <p><strong>www.fantomprint.cz</strong></p> <p><strong>www.facebook.com/fantomprint</strong></p> </section> </body><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w AARCAAhAFcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD+hf8AbQ/bZ/ag8N/ttXP7 L3we+MHwJ/Z98J6F8KbHx7ffEH4xaZpl3pmpajqtn5tlo095rjC2h1C41BUsNNtLAossVz9 pvJUWHJ4X/goL/wAFJ/2lP2Z/Afwx8EeAdZ+Fk3xj0X4a/D74hfH3xtH/AGFq2ki68TXY0e Lw94M8MakyQXj63cxy69eXcAcaPojRTwMsU0LN+nS/sTfCjWf2m/i/+0h8TfCXg/4oa349s /hvpPgey8W+GrLXU+H2l+D/AAwuia1DYRapFNZi41+8UagblIjMhVIi6gFG8Q+L/wDwSn/Z 0+PHi/4o+PfiFosH/CZ/EPxz4O1nTPEej211YX3g/wAHeFdO0KxuvC2kxC4Gk2934kg0u9t 9b1M2TPJb3ltbRMy2VsFAPEtR/wCCr50b9tn4Kfs/SQ+CNT+E3xA+EHgjxF4r8eWM9xDfaR 4y8Z+HJ/FEF7a3Ukp09tDsrSBI7qwmgS6KalDLHKJIZFbi/wBpP/gov+2j8LYv2W/iB8Ofh L8LNd+G37SEUWm6LbeJrnUrKe58aeKfFWoWfgXw5/a8Oq2sunpeeE5PD2rS38+nSxTNe3Lo FSBYX9u+PP8AwR++C/xntfinc2PiC88IeJ/iB8Qfhv4x8N+I7LSLea6+HmjeBPDcfhG68C6 L9lu7R18P6vosl6PLR4jaXjxOHZY/m+qfiL+x74d+IPjf9kq/vNVWy+Hf7KFzPrWh+Dzp0L HxL4hs/Ddh4a8J3F6zKtna2fh60tzessMCSy3wiigVYkKAA/N39oD/AIKk/td+Bfi78R/BX wg/Zn8HePfD/wCzz8P/AAr4q/aDmn8Qahql/wCGdS1jTrLUPENhYXmgTJbBvDlzLdaUYI7b VLhjBJd3EZSNiOZ8P/8ABbhbDxN+06fiD4T0nTrbwP4H8JeIPgL8PbW11AeI/F3iG/09L3V 9G1e/RLh38qLUbXVpr6C1gtLLSNM1B2MNwmyX6f8AHf8AwS71fxX8avit4p0v48694Y+A37 QnjvSPiZ8evhPpmhW58T+NdY0bMlv4Wt/Hpnju4PAl/fD7fqGiNAiq0hi8p0SPPtHjX/gnL 8GPE2hfG1rHQvCum/EX4ryeL9M0D4kDwxCde+HvhLxrZ6DpWreHdHZZZIbhLOw0ueHS7h41 e2kvZEXZbCeJwD174T/HnxV8ef2O9B+Pvh6Pw58M/Ffjj4Xar4s0seJmn1vwx4S1q2g1CKO 61byTY3N7odpc6fJczEsk00Dp05iPwf8AsUf8FH/i38RPif4B+D37SOhfDYy/GDwVrXjT4P fEv4Y6ky2Hiaw8Pzagbu38V+FLq+vr/wAI6jdWGnXN9aw38lkXjWEC1AnDJ+gc/wCznpvhj 9kzWP2ZPhQ8Wi6bbfBzXvhf4OvPEvn3cMMuo+H7rTbfUdee1QXRA1G6uLy/S1jO955Xs1Ub I18Y/Ze/4Jv/ALNP7L1v4a8UeEPhtoz/ABr07wzZ2WofETVLrV/EVxH4hbRrPT9b1HRv7Tm RNP0y51NJpIYYLa0ufsU7gbVLAAE3xe/bx+HVv8DtU+K/wE+JPwc8Ux6X458N+Bte1rxf4n m0zQPCN1rGsnSdSutS0W3ii8TaxqWnGGQ2Og6XF9q1ZDLcWjXFvZzsv0h8Ov2kPhF8UPB1z 418D+PNB8YaNYJ4ggurjRZjFdXOpeEYGbxHbaboV95OuTfY5oZk8s2jTByke1uZD+TUf/BF nw9rnhK61Lxl8VFm+N+r/HNPjFqnjDw74budL8DXVmt81y/g+LwFLdnT7aBNNkkgg1lFjvI 7mUmJRHmGt/4M/wDBIu4+Cf7Rfwv+Pfh34utrF54c8c/Ebxb8QLHU9Mv7G21fQ/Fk0o0Hw9 4ZsbSe8tbWWwsL+9/trUru4SbVNRCyeQII441APqT9iD9uO9/bM8dfHm70Xwjqnhz4V+Ab7 w5pPw/vNU0yaHU/EDzrqC69f6neAvZR3kd3bwxx6PZzTtYWZie9l+1yyxRFe7/sofs83P7M ngnxB8NoPE8PiPws/jXxR4m8IqujQaZfaVpniTUW1W5sdbvIZ5n1nVzqN1dTTX8ixIYJIIo Io1jdQUAfTkn3yCcAtxu3KOFibq5MZwFZj5YV8KxRlZZGMY7EBWyQP48PwMLul+b5t4YJte NdjM7BualkRssQDhiRwVIw0Yj+ZWAUlmwPmEwCoML85UMEbvyUXJyQXQnoSdjM5LlT5jFCF jbggqi/IQBFbyzuG0/KQNxfOSAclzGp+Z9oCKrM7yFuuRTL2+hs7S6u7p44LSzhmurmdyfL ht7ZRNJNIWjKKiQrI0hP3WjZEJYFljN48ZctHIMSqm3y3bLyFQF3ZICqMAMg2lGEpVcMp5j xnqniDTvCviO/8K6KNZ8SWei65eaDojypbR69rNhpt1Pp2kfaJlZLVb3Uo7e0ZpVWNhLK5C 7txAPhr4Wf8FTP2Nfi1rHxA0DSvH+o+GdY+G+neLNf1uw8feGr/wAK3GoeG/BbPJr/AIh0B r2BotU02KNWuIhHsnvY7hGs0kZlQWtM/wCCnv7JOtfs++O/2kdK8Y6xceCPhyujx+K9Hn8N alp3ja3u9dvI7PQbay8OXkVld6ouuTyz/wBm3dgZ7K7kguYYJ/tMT26/j7c/sS+Of2gvgb+ 1D8dPHtr8Xda/bv8AF3gKW0v/AAX4o+GmtfDjwZ4K0w+ILK41L4d/DqKW2hg8TyXvhu2n8P aFrMWpXMUji5vpIJBcCdud0T9lH9qb41fsz/tFeJfEHwI1P4ZeKvjBafs5fs/fAz4SXelrb 6j4N+H/AMKtYzL4s1RbxLaWwls7S6nvZ9Y1JluLmaTXrmKOKOW2lYA/b/w5/wAFGv2X/Fvx K+CXwr0DxPq174p+P/hGz8Z+AR/Ycywpa6jLcppWl+JHYM+gavqKaXdz2VpdpLI8FssssiL JHIfvMT5xwgyVGPOj43GMdic/f4x1+UDl1r8U/hT+wrN4T/4KA/Drx/b+CbbS/hB+zL+y/w CB/h/4Q19raCFvFXxP/se40+WaL5Vn1GTQ9Ee4vXv7gH7PLIkAnEjxxN+0xkePO1XbHG1vO YYIfaRujXpsQn5nYBnzwA7AExlYr0AJGMoSSDjblS8e05cqULDa0WZDwNpgz8owflxlceYx Y4SMDcHVcH5dsisEchmAUBmMZuM7gIAPLKBj5LAKMBl5YAD92EOOWUOvGVxUnmBTMuJNyKi s2yWQsScDEoCE5C8qoEYJ3M2XYEAtRqR8wYMrLnOSd3JKNu3EElCAzc7sLghQBRUNtK7Fo2 RgseULtnJkXG9eRhuSSGU7D0XjgFAFumR/dP8Avyf+jGoooAwbn/WN/wBfNl/6AKeOtl/vX H/oENFFAF+4/wCPaP8A6/bP/wBOUFUpv+Pq/wD90f8ApFRRQBHL/rNJ/wCve7/9N0dX3+7c /Vv/AEYlFFAGdL/y8/8AXRf/AEUlaFx/rJf95P8A0GGiigCWx+5cf9ft5/6PaiiigD//2Q= = </binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w AARCAAOAFcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD+hL9tP9t39pnwt+21c/sw /Cf40/Av9nbwfofwq0/x3efEL4waPpt/p2p6pq9n5llos11rZNvHqFxqAjstPtdOMYeC4a5 vJFEOW4T/AIKDf8FK/wBpD9mnwT8NPAvw88RfCif4waD8Nvh54++PfjaP+wdV06e/8TXS6S nh3wT4X1Jhb3R1eWOXxDqF3Csh0bRJIJoNkU8DN+p0f7Gfwpuf2lPi5+0h8RPDHhL4k+Ivi JafDvSfCFt4t8M6dro+H2l+C/DC6Fq0GkrqkM8EcviC5A1Ca5iQTKypG0gQFG8S+K//AASy /Zs+O3ir4m+PfiH4ftLjxl8R/HHg/wASWnibSbVtP1bwt4R8Mafodo/hPRik5sbWTxFb6Vd xa/qa2T3FzBfJb7mis7XygD571H/grGdG/bZ+DXwClTwRqXwg8dfCDwT4i8WePLSS5t77Sf GXjHwzN4shvrW7mmFgdGsrOGOO506a2juWTUopYpVkglDcl+0j/wAFEP21/heP2VvHvw5+F vwn1r4cftLQ2ul6HZ+KJtSs57jxv4t8T6hB4I8PNq0GrW1zp0Fx4Sm8N6nNqEunzRzPeXUg CrAsD+/fHT/gkV8B/jZa/E6SPWdR8KeJPiR8QPh54+0bxJYaTYzXvgTTPA3hyHwnN4J0Axz 2jx+HNX0J7uJrdZYmtLmaOWMssRV/qLx9+yL4V+Ifj/8AZW1u81V7TwL+yhNPqfhnwWmn2z pr3iM+HrDwz4VvdRl+W2gtfDthB9qSO3tkeW+2bFigQJQB+aXx+/4Ki/tg+Cfi58UPB/wd/ Zt8D+O/DH7OHgXwr4j/AGg7i48QahqV94f1XVtOs77xHp+m3uiXMNqZPD1295pQt4LXVZyb eS7uEdFwOU0L/gtzLpniT9qIfEDwhpVmPA/hDwlrnwB+HNnZaiNf8Ua5e6eLvXNL1zUoluH ZLaG/ttZutRit7ezstJ03UOYrkBJfrHx1/wAEuovE3xk+J/jG2+Ovivw78C/jt4/0r4o/HX 4L6TpFkNQ8d+JdFYPaaG/jszRapH4Hub//AImF74fkt/IMrsiKyohr27xp/wAE7fgv4p8Of Gm3tNF8NaZ47+Ltx4ssdP8AiTH4XsB4n8B+EfG8Oh22t+GdBnDuskEOnaRNb6bNIIntnvZF ULbh4ZQD0r4Y/HnxV8cf2NtE+P8AoB8NfDDxX41+FOp+MNOfxKs+u+GPB+sQW1+EutVSKSx ub/RLSfT5Z3+dJponjHXMR+D/ANiT/gpD8V/iP8TfAvwe/aO0n4ZT3Pxa8B6v48+EnxH+F+ p4tdf03Qnvpbu08Y+Ep76/vfB2rXWnWE9/bWt9LZu0axD7Ivnbk/QfUf2eNG0r9lPWv2Yfh PLb+G9J/wCFO6r8L/Bl5r3najb2MeqeHpdOs9R1w24W5uSlzcz3l8lqP3sk8zwCMsqJ5R+z R/wTy/Zo/ZfsdD8QeAvhl4ZtfjDYaBZ6PqHxKvBqOv6k3iOXRbPT9V1PTH1m6eSx0+71GB5 1trZbWX7JNJCSm4oADJ+Ln7fnw0j+CF18VfgJ8UPg34jhtPiB4Y8A67rXjLxDeafpPhS41r Vn03Up7rw3aww+Ktd1iy8iRtP0HTIhcalE8l3A89tZzlfpP4eftN/Bv4neDbvxr4G8e6F4u 0mwg8RicaTMINVvL3wdDK3iODTfDV80OvzG0mtp08trNpvMKRgFQZD+XEH/AARW8E6l4TW/ 8YfFG6vvjbP8bR8Zda+IOh+Ho9L8NajE+omeXwfH4Da/l0e0sBYh7aHU7cR3scsjSBPK/cn Z+Cn/AASK0/4KftDfDL48+GPi1davqHhvxX8RvEHxAtNX0ue1XxDp/jTzTomg+H7O0u57XS 4dI0zU7mPU7+4me41bUSLqSJUCxIAfSf7Dv7b+q/tleJfjzruneC9Y8NfCzwPrPhzRvhxNq GlSx6nr8U0V+uvX2p3u5rI6jHewxIdIspZhplp5X2qZ7ySaOEr3z9lf9n4/szeAtW+F9j4r fxN4Xh8WeIfEfhKKbRrTS7vRNH8SanPqT6bqN1bSyNrWpf2lLfXF1qk6xGVZoo4oYkjKkoA //9k= </binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w AARCAATAFcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD+hT9tH9tz9pzwx+21c/sv /CP4y/Ar9nnwjofwqsPHl78QvjFpWm3um6lqWrWXm2eiy3etn7NHqFxqASy06008oskVybm 8kUQ5bhf+Cgv/AAUp/aT/AGaPAfwy8D/D/XvhVN8ZNF+Gnw/+IXx78bRf2Fq2lteeJbtdHi 8PeCvC+ostteSa3cJJr99dQiQaPojxTwFYZoWb9Rov2LPhVqX7THxe/aQ+I3hXwj8Tde+IF l8ONJ8GWni3wxYa6vw90vwd4YGh6vBpi6rDPapP4hulF+9xHH5yMiRFwAY28Q+L3/BK79nD 46+LPih47+Iug27+MviN438H61YeJtJtJ9O1Hwj4R8K6fodlP4V0fbP/AGXbT+IrfSry31z VfsTyzwXlvaxuUs7URgHgmpf8FYW0b9tX4H/AJ4/BGqfCX4g/CDwP4h8XeO7Oa4gvdI8Z+N fD03ia3vrS7lmGnnRbK1gRLrT5rZbl49SililWSCRTx/7S3/BRX9tP4W2v7LnxG+G/wq+FW t/DT9o4JpWj23iebUrSe48ZeKvFeo2fgLw//a0GrW0+nxX3hJ/D+rzX8unzRzNe3LIAsCwv 718d/wDgkH8D/jRa/FWe21y/8I+JfiJ4++G/jHQfElhpNnPefDzTfAPh1PCU/gnQfs9zaun h7V9EkvI5IVliNrdSRypIRHh/qL4h/se+GPiB4z/ZOvr3VGsfh9+yjdy634f8HDT4HXxJ4g svDlj4a8K3Goudtnb2fh60tzeGOK2SSe+EcUCpCvlgA/Nr4/8A/BUP9sDwT8XPiJ4H+Dn7N fgnx5ov7PPw68LeLv2hpJ/EGoape+GtT1bTbPUPEenade6FcRWufDlzJc6WIIrbVbp/Ilu5 43SM45Tw9/wW4ax8W/tMr8QvCOladZ+C/AHhLxF8Bvh5aWeoHxH4s8TX2mxahq+i6tqEaTv IEg1K31WW9htbe1sdJ0rUHdobhCkn1X4//wCCXV14w+NPxT8Xab8d/E/hf4H/ALQPjbRviP 8AHz4Q6Votp/bfjnWtDBe18Ow+PHmh1C18EX94P7Q1LQXgEYkdohGyohPtnjL/AIJ3fBjxL onxrNloXhbTvH/xWbxbpmhfEZfC1q3iD4deFvGml6FomseH9CmR5EmittP0qWPTZpBG9tNe zIhS3E0UgB6j8HPj54p+P/7Hfh74/aFF4c+GXirxz8MdZ8UaaPEbT654Y8Ja1ax6pbRXmqG JrC5vtCtLrTmu5mLxyzWzqOCDEfgn9ir/AIKRfFz4g/FH4d/B/wDaO0f4ZXX/AAuXwlr3ir 4QfEz4XakY7fxBb+HbjURdWni/wfc39/feEdQvbLTLq7s4r57Eugt/9EAuMp+iC/s6aR4T/ ZS1T9mX4VMuhaTa/CDxB8MfB954i82/jtpNU8P3mmw6lrxtlW5lxqN3cX1/HaIFlaaRrRVD Rxp4v+y//wAE4v2aP2X7bwt4k8JfDHQH+NOl+HNPstT+JF9Jq2vXh8Q/2Paafrmq6K2rXAG m6fdaik88FvDDaXK2U7ou0ZAAG/F39vb4awfA7xB8U/gL8TPg74ok0Hxr4d8D6/qnjHxLca XonhK91fWzo2pXOpaJBFD4m1nUtOMMj6doOlRfatZQTy2bzw2c2Po74Z/tKfCD4q+FJ/Ffg fx/4e8X2Fg2u2F6+kTG2vbnWPCdsH8R2umeHtQ8jX5haSxzKIzZvMGKRgOAZK/Ktv8Agi34 T8ReFNY1Lxv8U5rr43+IPjgvxhvvHfh7wzNpHhKSBL+S5Pg9fAT3j6XDZ/2bLLbx6sqxXqX MpeEBQYTtfCT/AIJDx/Bv9on4XfH/AMM/FufU9W8M/Ebx/wCN/HVpq2kXdpa6xoPieVjoXh jw5ZWV1d21nLp1re3y6xql1OJ9WvWSQQCCFIlAPpr9iT9uTUP2yfiL8eJdF8H6t4b+E/w/u PD2leAr7VdKmh1PX7uV9Qi8Q3eqXoL2UN5DdQQxw6LaSzS2NmUkvpBdSPFEV77+yt+zxJ+z N4T8UfD2x8UnxF4TvfHPijxb4Ttn0e10680Oy8TagdVvrDV7+CaWXW9TfUbm4uGv50gH2Z4 YYoYxG4ooA+m5gF2MOrSxKckkYd0VsA5AOFGCACDyCCSS1kUTKoHBCk9STywwSeSvAO0krn 5sbuaKKAFiAEmP+mecn5m5EZPzHLYJyxGcFiWILEmpJiVjJGM7kHIBGC6g8EEdD/Uc0UUAU UYsuSFJzFyUQ/fa2Z/4f4mmlJ9S5PpiWI7xlsZItckAKTuTeclQCcs7HnoWOMUUUAMc7Udg F3LM6hiqlgE27eSCcjy0wSc/IuTwK0aKKAIp2ZIJXU4ZY3ZTwcEKSDzkfnUexcRDnD5LfM3 P7rHXORwo6Ec5PUkkooAkjABOM8qpOSTk7n5OScnGAT1IABOFGCiigD//2Q== </binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w AARCAK7AewDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2 uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL /8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1 dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDm7C91QWUsYviUeUnbnnrX TaK9zw0k7iLODzXC6RLtaVo2OfMbIPPeu30pomfDZUP1Havm8TJc7PocOrwR2Nk+6fZGzbO vXvW5OZWMRVthAwMCs3SY7dFJ8sucYUnjFdF9lNwkJXjjBz2rhjBzlodjmoRuzl9ShujEip nuSwOM1zdwtyZSiSOW9Aa9N1DSnSOJDIrEjhRXK6lp02mXTpIgifHrnr3rWSlAiE1PY4u5F 2EX99IMcdax72W5jTKSSqvu3eur1FUS1RlmDs+eg6fWuQu2LFkZ33Z4HataVRk1Kel0ZNxf XS53zS5/3qqG/utpb7RJj/eq82nz3NyIWO126KeBWRcx+RJIjtgqcFa9KE7nmVINFyHWby2 hljJEhlGAzsciq0tzeeXvN4x7gFjyazGl29Mke9KbktFt4x9K3irM521aw8311kk3MoP+8a f9tvPKJ+0y/wDfZqiGGaAWO4DoTWpz2L6393u3G4lIx3c09by8kzsnkA9N5rOYSRgF1Iz0z 3p6yOAQDgGm2g5WaZu7hVUfapSe4302S6n2l0uZR/slzVAHFSL1GelQzTluSteXJxtmlHvv NMFzdFji5l/77NR/xYPANOwBRzk+yHrf3wbH2ibb7saYby7yWS4k/wC+zTizeWYwetR+U2D 05pxm7h7IX7dd5GZ5B77zS/brodLmX/vo1XdTnnj0qMEgkda05u5LgkaKX13t/wCPmT/vo0 pv7vp9pl/76NUkfsaCw55qRcqL63t2elxJx/tmn/2jc/8APzJ/30azC2Dw3WkLEHk0hpGp/ aNz2upc/wC8ae2p3CqP9Kd89txrHLZHWgNyM4oGag1O7yT9okx/vGpl1S6BwbiXP+8ayRIU YFQDn1FWGkknlUADOMAAdaloDetdSucYNw//AH0a1ob+5yP37/8AfVckUubKfybmGSGUdUk UqRWvaT7gMnFclWNlodVM6y2vbjaP379P71WRd3Df8tm/OsCCcDjNaEcmeK82Vzvi0aDT3B x++f8AOk824/57P+dRIzHGKn2EjJrBzsaKFx0c0/8Az2c/jV62e4BGZX/OoYLckjIrTgtid pAxWc6tkaxhZmlZtMcZkatmFpMffas+0h2geta1vC7EAcivLqTZ2JWWpct/McgFj+VblpBJ uGSeaisbI4U7cmupsLHozrjFcUqknoYVaigri2Vox2s3T3FbS/KMCkVMAAcCndK2pwa1PCq 1HUY7NGabmjNdHM+5lYXJpQx9aYTxSbqh11HdhZis/BOaqy38ESks2fapzg5B6VQm0+N5C+ c1x1KzeqZtBR+0H9oGRTtUgdjimQBpZPmzx7VNGsSAJt/SpS+wZVcCuZ1WbOSWkUTKAOAMV IOnWqi3UDNtWQbvSnm6RP8AWYFaUpq95GLhLaxYd1jUszYAqq+oQqhO8GsfV9XhELpG3Irk bjV3DYVjXTKo3pE9DDYCVVXkdXeX5kJdl6dKwr6a4cZjO0enrVSHUSUy7g+gqJtQleQIACp rJ3PXpYZ09kVprm4U8yEfhXT+H55H0rcST85/pWKYhcDBAB9K6zQ7JbfSkjbGdxJxXoYGX7 5LyFjasVS5banxn4bELtMDETJ5jZO7HevSNLs7fzUDn5CuTjsa8x8N5MtyEGGLsQR25r0fR 2LBMkhDw5HJxXvYrSbPLw6/do7fTVjJjTeeDwMdfxr1Dw9pVq88Tz4chdwGMCvJLCRVm8uL e0an5SetdpY69cwm2CSkFOB6UsJOMai5jPFQnKHunoOu6VYz6XLK0CK6D5WUYrx7VrWUzM7 cnrgHPFdfrHiW8vIGtGYYI/h4zXD3ly5kH8LL3zXXjalOXwmOEpTi7swJrRGkml+zecoHPH C++a5G6SBW38blJPI6Gup1C5uF8xA5VJPQ8N7Vyupq7ARyEFwMkd1ryqZ67Whk6vfSXd0sz qqMqgDy+Pzrn7kGaQuwLcckelaciJLOIpHHJwGc8Cql5A1lcyxx3CTov8S9Gr06ehwVImjZ /D7W9UtYb+x8g2lwMo8lzGh/IkEU4/DLxU4wLexHb/j+i5/8erk7mES7WZ5BgYJB4/Kup8E +C7XV3n1rXbl7Tw9p3zXU7N9/HSNfUk16cJRaseZUjJO5X1j4a+KtCtrafU7OK3S5kEULee h8xj0xz+tXYfhj4sD7FisCzcAfbIs/+hVmeLPGEvjDxHFcbWtdItB5Fpag/wCqjHH5nrmsa ygt28Q2oEjOjToMse24VUmk7GfK9zsLn4U+MYW8q8trOBxyBJexKSPxasmPwVrreJbfw6kd vNqNwu6OOK4Rxj3IOK1fjEM/FK/hDnYkUSoM8AbB0pPg+gj+K2kNz1fv0+VqbsmLUdN8MPF cUzRyx6fDIvDI19EpH1G6lHwv8XPbySQWttd+WMlLa6jkb8lOa4/Wo2uPFGrGRmZvtcnJP+ 0a6T4ZJLH8S9DFs8g3XARwpIyD1z7U7RvYpNnMSxSxTPDNGySRsVZWGCpHatvw14V1nxVqL afo1t9ouAnmFWbYAo46mq/iR1fxzrio2UF5Jg5z/FXd2F/ceB/hBNrVtIbfV9emEFtKvDLC nVhWXL71h82lziNf8P6l4X1iTS9XhSK6QBiquGAB6ciqVpa3OoXaW9rA080p2rGoySfau+8 aRHXvAmg+M43MtwqC1vnPJLjoWqx8JAttquvapHGv2mx0yWWAkfcfpmnKNpJIL6XOfk+GXi hFUXiWNgx52Xd5HGw+oJyKjb4WeLHgkmsorHUPLBLJZ3kcjjHsDmuOeSbU5pry/ne4mmfez O2ST9a3/B2vr4R8Sx6x9ne4WNGBhVyu7Ix1rT3U7XId3qM8M+B/EHimW8j0xIA9mu6fz5RH 5Y+pq+fhtrK/e1XQx9dSjro/h2bnVPDPxAktreR57m03rGmWOS3Qd686i8L6y8O46Te8djA /H6VVla5Jd13wte6DbLPd6hplxuYKEtLtZW/IV0Nn8I/GN/4WTxFbWtvJZyQmZWM43Ff92u Mk0a7spFe9sbqBM4BljZc/TNeza34x1bwn4U+Hcun3bxWb226eIciUA4wR9CaSabsgSfU8M I25DDBXg57V0GjeFNQ8QaZqWpWT28dtpqCS4eaTZsB6Y9a6P4j+HLKNoPFugx50fVP3mF+7 DJ3HtVnwQufhh4+2qFBtIz/49S62Bo81U5/CvVPAXhLxlP4euPEXhzStMc7iEvL1/mi2jko pGCfevM9OspryeC3t0DySsERQOSSRXsfiXxOfCPi/wz4P0+7eHTtFjj+2rExxLI3L7v5fhR 1sB5HfXeo3mpz3eq3j3d47kSSOckkHH5elW7V2BGQcVufEfQU0PxxcG2H+h3oFzbkdCrc1z sJcEDdXPUR00zqtEsLjWNWttMs9v2i4cIm84GT712U3g+XTLlrXUPEOiwTocNG96uR9eK57 4bsf+Fh6Jn/n5SotX8NXV34+19rzSrl83TkMY2ORnjnFcypwkm5LY3cpJpROkuLHT7G0eeT xHo8gUfcguQ7t9BitA6Wlr4cttcuruCK1uZPKjDH5nb0xXMW3gm2Uh5NKmRQcklCAPzrrPG lqLf4W+GolXGNTIH5VwqFKpLkSa0N3OcI8zfUsQWA2hxyDzW5p2kzXkywWsPmORnA4x7k1a sNOd4IiEyCo4/Crvibz9D+GPiK+tWMNw1uIlccEbjg4NeNh4LEVlSbO2vWVOHNHcoSrolhM Yr/xPpFvIpwUNyCwPocVu6NDpN++NO1uwv2QbikEwJx9K4jwP8MdAu/DdrfahZ/aZrhQ7M3 vXoWk/DPw3pupW+pWdibaeFs5Q8N7GtXHAe19jZ3va5wutWS5m0XDrfhfSFjOq65Z2e8ZRZ JMEj1rXh8V+FZdLl1KDxBYmyhO2SYSjap9D715f4C0TSPE954g07XbJL1NOvZEgL9VUseKs fFXw1ougfC+S10ixjtoZb6EuoH3jnvXRSwWEVV0pp3RwVKkpu7Z283xK8CQICPE9nMxIUJE 25j+Fa9z4k0SzudOtrm/RZdSz9mHPz471ymh/DjwXPoljdS6FC0skKOT7kZrnviPDDa/EHw JFCm2OOR1VQegyKKdLDVnJU01ZXJSPT9Y8QaToJtBqt2Lc3kvkwggnc34Vp5G3Oe1eRfGo7 X8JMDjGof0r1eE5t4/9wfyrgxkFRpwlH7SuUkSk5HWkQZyWYADnJpteV/G3xBdWPhqx8O6X M0d/rEwXMbYcRrycVyYGh9arpT2WrCWh6NFq+n3GqXWmW9yHu7YAyJ6ZGePWm+bK8jDkY4w K80Mdx4YvvD2t3CsGiVbDUGJzkEDaxr1YeUVEi4ww3Z9qWZYSOHmnT+F7GlOatsQSKYo/NL H5RnFYl14lBbyIohnoTmtS51CHDwA5PSsM2aSTGTaoFebCx6OHpxetVCR2t3PKLiJiM81Hd 3V2r+UzkmlutX+wx+TCRwK5yTVZ7mbkgc9a1jF7nq0qM6j5mtDbSASEtI2frWbdx2AypkAc H1q7BNILUhhzjrXJ6kZhKWVvmHPPetIxuzroQcptXGXFyIpgsbHrxg1owWl00P2gHArkhct Jch5ztCnpW5J4mEdr9nBXbjGa35GejWpSSXIjSWV0kIDkn611+hXUraZliSQ5H8q8wfWYmX 5AN3qa7LwveTTaOz7/wDlqQPyFd2Bg/aps83HUH7G7R8oaFM8bXGPlXzGBP412On34hYMJA Tjj2rz/T5REJx/CZG/nXRWk6kr97AxnntX0eJpXm2fPYepaCR6Zp+sALh03sw+Qq2MH3reX UFRok8zd0zXlttfhbg4Z1A+6G61ujUbu2kglmXbu5UEdVrz5UmtTrVRbHfTXwklLxnaD09q qT3CP87jIxg1zv8AaW+BJicOGJK9OKtfbo/sv+tBkc8pnnFZNSNI26FG9vfKlbHzZOVz0Fc 5es9x5r+cAyjLZPWr2oyR7mXGGBxkE5NYNw3mKPuqB/dHJrWkrMdRmbPngqTnHWs45WUq5L Drxya0ZWwNjcA9DVOWOPJ8wPtA7cGvSjojz6j7G54W8OT+LtX8tytrptsvmXVznasMfck+v tUHjrxZBrbw+HPDcRtvDGnttiTODcMOsjeufeugi8f+HrLwBH4Pn8LXTW0uGvLmCcRPcMD9 Dx7Vza6z8OIogF8H6vtHrqAP/stejTikvd3PMqNyepzKxPCquVGO22tHSbhIr+FJLZZHeZM N/d+YVNq+ueELmy8vRPDN7ZXecCSa88xVH+7t5NZlnP5N/bSAGVY3WTYOCcHJqXHW7ZXSx2 XxgUt8XtQCjcdkWBjr8gqT4UDb8WdGV124ZvlHf5WrnPFfit/Efjq78QQ2jWfmBVVGOSAox zVvwh4pXwt4ng12S1S7CAlo14JOCBg9utU7c6JS9x33NfXPHmmx+KNSaLwDormO5ZfMkD7n wTycHFdH4C8bjWvER0S18M6dotzqaNCl/YxnzYTjqM5rx68uWvdRu75k8r7TO0gT0yScVte EtcHhbxRYa9JGbpLdjIIVbBbgjGe3Wruua5Ci7CW2h3Fz44k8O21w11cPdm3ErDmQ5xk+9e k/Ezw1qmqeIrDSNLuNP/szRrZLVFa8jQqwHzkgnqTXCeHfGUeheMNQ8US6WZrqQySW0JPEb v8AxE+1cvl9Qup7683SzXDs5csc5JzzTutWxWex7r4L8NzDQdc8Mazfaf5F/Dut1ju43bzu 2ADWP8KbedNV8VaTMMXX9mzQ7f8AaBrzDRrk6RrFrqcKZmtpRIo3dcGuhk8faiPH8/ivSLJ dMnlHzxA7kY98+xqW4u1h2lY5i3jaONoz95Wwa1dC0W61/wAQWukWjIs9y2xDIdq59z2FdB d+OdA1GdrrVfh5bvdNzJJaXLwq/vt6U6w+Iml6JN9r8O+BoLXUFUrHczzvMY8jGQDxUct5X 6FJ2jY6XwQbnwxYeP4LS+ia9sLLaJ4CSqsG5wSK8+h8X+NpYhJ/wleoLkdBOau+FPGj+Got dfUNKXVn1ldk0buVGN2TyKE8U+D0QAfDzA9r+Stb6WRHnIxb/U9f1aSM6trV1frGcqs0pYC uz+I//IifD4qMf6G38xXK6xr+i31skGl+FF0qQnmX7S8nHpg07xL4pk17SPD2kCyEUejw+V 5obJkycmlFvqN2+ydT8P8AXLOa2n8G682dL1EbUdjnyZOx9q2tL8PX3hzwj8RNLvYypS0Qx vj5ZF3ZBBrySI4fcpK4OQe4rvr74u67eeB5/CtxpME6zQeQ13zvI7URfcGiz8GNGiuvEra5 eGOO00eJrgyynCh+QgJPvWRqHhfUdV1291a58RaE811M0pc6igzk8cHpWXH4ouLP4eTeErC xZGvpRLdXOeXA+6oHYVjRaZAVG9ecdqmUoxVwjTk2eu+KdLXV/hLZT/b7K91fQsiX7LOJf3 JPBJFeYW0IkAcdD29K2vDet3HhWHUDY2Ed6l7AYJIZDgEE9c+1U9It5Gtx50RjYHgE9q561 SPLdM6KcWnY6v4d25X4gaMT/wA/K/1qfV/EXjfUPHWuW9r4pvLOKC6ZEjjbCgewpNBnl0bV 7bVYLcTyWzeYsZ43HsM03w/bahf69qmq39n9ma7mMpUdASelcX1lQpSs9TodHmmk1oWRp3j HVYxDqHjC+uIMgsjyHBrrPHqND8MfDMZbcU1LG714qxa25UhcUzxFqusCztNFi8I2utWUcn nq0rsCH/CvPw2MlVrNVGrWN6+HUKdqa1uekaBse2gO3+BaPiZYSXHwt1qC3jLO0SsFXrgMC a4ew8ZfEdFUWfw7s1C4x+8c4x+NbFlc/E/xObpLywg0F4l8y2KruRm/usD1BrPDYX2Nb2rm mjhr1eZ2SOu+H0MR8AaRJgHMCmuvAwD6AZrxyPxB8XdGiFmvgvTZ1U8NDuVT7gA4FQaj4g+ NWsWcunW3hm20zzlKNOgJZQeDgk8VawUI1vaOate5zOTkWPg+yy+IfGMinKNfPg/8CNanxt /5Jwcf8/kJ/WtL4Z+CZfBfh14b2bzr+6bzJm9D6Z71lfFzS/FWu6ZaaRoumRXVlJIskz5O9 Sp4wOlTDEweMcr6BZneeH/+RZ03/r3T+VeZ/FFgPiJ4IP8A02f+Yr07RoJbbQbG3mXbLFCq MPQgV5f4z0TxdrnxP0WaPTUOkadJvSdOvOM7q4cHXjGpU5na6Zdg+N7Yi8KydANQ6/hXo8G rRGGJR2Qfyrg/iMfGFxqltaab4V0/W9OiYSobjduR/YgjFYh1/wCK8KjHgHTQoHTL8f8Aj1 dFalDE0aSU0mlrqa03FP3keyQXcVy/lq2CRXiGvX/hnUvjWuvar4w0tbDTgIo4C7blI6gjG OvvUw8RfFk6fqTN4ds4LiaPyoVXI8oEYJHqaj8B/DjTbXQlbxJYRz6hPJuk38lT65ow7oYG jNVJczl23KdKU5XirI6vVvE3gbxVFc6RbeKLOW5vIvLjjjJyZByp6fSpfB/iCW+0JYr2Tbc 2bG3mUn+JeB+lWZPAHhm1j+1aXpVvFfR/PDJj7rDpXCaFZ+MIPF+p3eu6ZDbx3RyTBwjMOA QPcVz1a2GxGG5IaOG1+p0YeHv2ex6e8tvO+9SD7iklltobYs0uTiuemeWOPbtZe/FZ1zcOV wxIHvXjKCPchheZpXH3N/FcSFQc4OKdBaQOwLSFe/Nc4hme9O0HrWqVuMBcN+VatW6nqzpq KUUzdu7yKC22pIpJrnJ1E8h+fNJNbzMPncj2p1jatFznJPWqirdQhCNON09Si9jESc1jXFk xkbb92uymtHkUlVP4VQS1VHJc5raM7M3hibdTm7ewnKHcvHvXd+E1KaM6lekzfyFZM7RrHs wK3vC4X+yHxj/XN/IV6OCleqcuNqOdFtnxzaENcXA3Y/eN/Ot2Btu0jcVx1rn7YoJ7kMCTv bGO3NbUEsnkKGYFe3avp6+58bRfQ2beYBgJJPLz/GRnirJuX3I7yGQKeDn/ADismJi0q5IU eo5qSeUBzg/L7Vy8tzqVjca7kEhLvy3IwamW7cRl0fJXjJ7VhxSKykHkHofSrCMApVScHjF RKCehUZNPQ1DdeaASclevuKpuWlDMiBdo+uRUMUpikzuGDwQabcNuyFOAR2rPlSNJSuWYks LvSvsq2s0upFwIivp3rK1PTdS0x1W8t5IWLEYYdau6deyWGow3kUvlujZ5GcVc8VeJ9Q8Q3 AlnYFFwFwvJrpijmlucpJ91ixy3v2qqCqA/Lk5q1I8WJDKh3kcHvmqsrZj5Bz6iumL0Odqw fu3V3kgHzEfMOCKgYDziylsA8GjdlcZH50jHBGH3D2rQxdgcknk5qaGZo4ZI12bXGCGXNQJ IY23FQQR3qNmyOD+FNK4FwTwfbE8uzLRgYKMep9apqQ0jBEA5zj0pUmdOVUA/3qjDYI55PX HFWlYhiPKWcs7nd9OlWUAWI4kaJH4Iz1qKKNnJCruwMnHpShmZRG5BUdMjpTY7EyADISQtg 9TTwcdWzUJVlxwAD0p2B6E1kNIsrINuACKC24daZH9w05kKnDLg0m2ikrjmQoFyQSeflpnO MZpM4709WUqQU59QTRzMfKhjAsMZpAuBip41+QkEZHrT5AFAOQSRRzMfIiBULcdBVmOMj5c jHtTEHO1hx1qxCMNuGMe9S2xqKJooUC5I5qzHCNw9Klht7iZcxW8jgddiE/yq3DYX7EbbOc /9sm/wrnnKRtBREt4c9BWzbWu5lyKq26FX2upUjgggg1v2UIZ1PpXnVptI6IRTZo6dYbhxk 4ro7ezAHyrUVhb4Qdsit+2tyzAIu446AV4lSpJ3SZ3xgkitFD8wwK3dNti7jNQx2zBm3xlA uCxIxjPTPpXR6bbAbQB39K45qcfiTRE6kbaM6TTIvLt+mM1o9utQQJsQCpt3OB2rWglbY+e qO8mxckUHkYpjHB5O3PTPGaWrnNp2dyUgxgYpvvSmkzXHUtuikN/Wo/MHm4J5pzuqKSx4rJ luAtxvXOAa5m2zWEHPY19tNfG35mHPrWbJrECgAHDHrk9KrX+oLJAvlvk+1Z2ZrGhNvYdew oC8uea5uadoSZD0z2rXmvZHgwwwK528kZm4I2Gt4LTU9bDQezNFNZ8q33ZPNZV1rTMWduT2 BqKZ4xbY/irm7hvMmZGJ+gNbRSe56dDDQbu0dDFq7TIdy5qlc33mcFDgelTaNYRlXaZ8Lit MaMtzJi3Ut7AU+tki3KlTk10Oah1DzLgLHCTg966WPzZbfmIISMg1MPDhhwVspSw7hDUV3J JYkJMDE5HCNwcfStZU5uz5WZzxFOo0oM4zV576O5wobrSWVxqEhwyEfSt66RrlC4iDH6c1N aadcJHvWLk+1ac2lrHf7eMadmtR9st8kBdsbSO9Yty5idizAHNat3LdRBo3BHHQ1yt/JIxy DmiEOpNGm5u5ObmGXc0jFQOhx1rq/CrKdIkKcjzm7ewrhog8xEbHg16h4Y05I9EUAjlyf5V 6ODsqtjLMWqdGzPiCF2SeVwOjtz+NdFo9/p0MyNfxmSNTkqvBauX81kubnacBmOfzqxGykB iCWHTFfW1Ips+GpzNo3Ub3UjRbkjLEqD1AqwZgkPzgANx05rHhd4n3bCufUVZmm81QzcN7V j7M3UzSgmU9OlaEZzWDBLgBa2beQECs507Gqn1LE3yrkMp46VAJCAfnAJqaTpWdPJsPNZqC bsXzpCu3JJb86gkduOWwKikeZxuRW2+uKqNPLu2k9q3jTM3URYuZY5CCIghAwSOrfWqpBba FOc8UwMzBmIBFMDDruIyK1UbGDqajpY2idkPUHBxUQBAyDkUu58feLCmOGAGWHPr2rWyIbH lmaPYRx1qMjC5Jpp3IcbgfcUKdwOW+UdRTSJuOdSh4IbjqDTQST9KkKwmEbWbzc4IPQCmbS vbNAbkkbsrEoSrHgkGnnBFMjUsQvQmplUgkOntk0MtB83AzUyEgFaekYLBQqg/Wmsr5JUDg /nWTKshmcnjilZmJyxJ+tKqjcdwximgA5wfzqRgR8u/9KftZAM9/Q00DDf8A16dsYEnBYde BTsAoY4wAPcmpUEZT52y/YAVEoI+cqwXoT2qVEXeSOnTGe9SNMkjBVgVH1z2rvPAfgO48U3 qXF4Ws9HSQLLcsMbj2Rff+VcTAwjlVmjEgyCVPAb2rsF+J3j+HTl0zTrqysrFVxHFFbjCD2 zyT7mqjFN3ZM3K1ke8+Kr/wN4L8Itp2oFNPiii2LDbuPPdh245Oe5rw/wAR/E/xL4uhg0/S TPoelxKEZEfl1HA5HI496437Pc314b7Vrt725JzukbOK1oFHGF2j8qVasoqyJo0G3eRc063 8mNQzvM5PzO7ZJrsNLjBIGOtc5aIz7QM12OmQbSpNfNYqTep7NKKWh0dlFnAx2rajtS0TLu ZSRgFTgj6Gqemx7yOMV1FtbDHAyfavElKzubykktTh9R/tSx0W98P6vcS3VhdhWhvM/vEKH cqO/UjtzXqOhXFnqOiWOqWzRQpPGNpTO04GCG9DkGqr6PDe27W9zF5kUgwyn0rhrr4beMtO vAvhXxCkGnhjILa4UMFY8kV9BhMdRrw9liV8zwa8Ixlemz1+e5itLRp5dxVOojG4/wD6q4f xn8TB4RtvtMP2C8jlU+TCspE5btle4rnrjwt8X5nl2eKrOCGTGYIogEA7jFN8OfCS4XxIdd 8Y38epTof3UaLhB+FddOrgsJFypu7OPfch8CaJ4t8Ta7/wmfivUrqKMtut7MMQoB6DHpXs+ aYiKiBUGFAwAO1GRjrXy2JxM8RNzmrGySFLe1JmkxmqkmoW8T7Adx6Vw3k0Wk27Inlj3oea 5y+Yo5Xoa6dHDoGHesi7095pywbAqVodVCai7SOSuPNQ75KWOQmMMxIFdDJoTTfMzZ29qzb uylii8sJ39K0TTPXhiISaXUzrvUJGj2AjA44rJuXJOFejWHezQvgjHUCsWC7N0dxDc+1bqm 7Hp0aKtzovg7m2sx+tNktVMitGufeqjSTLKF24U8Z9q0IbnaNh6jgn0qnHlR0O62Na0S4ug lnaIHlfgADp7n2roY9a0jwmlwmoz7Ggi3yTSIVQH0BPX8M15vq83inyhH4d1caWGOZJFQFm /E1jah4Y8SeJ4rSPxd4pfUbO2O6OHYFJPvXtZfLCUI+1qyvI+fx1OvUfJFWiXvE3xr1/xC8 mj+BLQxRtlX1F05X/AHQePxqh4b8MG0u/7R1jVbi/1CXl5JJC2K27PR7HT7YQWtusMa8cDr RJlT8lTjMxniNIK0TswWW06SvLVnc6bJYRRDdgjHerk+uafHGVRVzivN/PuRHhVc+4BrPmu b3f1YsT0IxkVwcmlzs/s+M5XlI7HV9ShmUFVGcVgN9nf7wqlHdTPtDKcj1q4oQqC2M1SOyN JUlaLIhbhX3AYr0Lw1codHA3dHI/lXDi4hCAsw/E4rpPDVxG+lyFWJHnN/IV04PWscWOV6W p8TnBmnJ6ByP1NWI0baGDACoM/v7kjoHP8zUsQDEKAck19nNNnw0dzQiZSctluMc9qnKAoD jpVNWEcxAOcVoSuDDE7rsBGFIPWueV0bpjVUgAjir1tJ0GcHPA9azlmHTNeo/C/wAEwa7LL rmsWs82mwSLDFDDkNPKenI6ADkmqinIp1OVGj4b+G97f6fb6vriT2emSyIgWFd0rBjgNjsv ua9n0/wf4F8Ks8lxo1pEqdJ70h2YActlugrmvFOh+FfC2gXuv2/9pWkUS8Tw6hKrvJngKpJ BFfPOteOPFni23+y6trMr2Uf+rjfAZh23EAZrqjTUFd6nM5Snsz6yvvG3w+sIY47fVNGM8n CRgpjJ79OOKsXWj+FPE1ik0OlaPqtoq5d1RTkd8FRnP418NeVCFztye59a1dJ1vUtEkWXSN TubaQEEqrna2DnkZwarmXYXs2up9CeLfgLoOoAzeD7j+ztQ2b/sMzb4/YZ6qa+d9W0nUdC1 SfSdUtWtLuA4eJxyP8R719PeCvixea/4VujZ6Et74hs4S0hZljTAHDEnkj2rkPiTp174xtf t11rNhf6vbxBo7TSbJ3AyMlXlPGBRZPUlOSdpHkvgbSYtZ8caTpczIq3E20u8QkC8E8qetf Sp8KfD2w0BrqfQNOlezAWaeW1Kee3oqg59sDNfPXwykaH4o6E3kPM6XPMafeY7TkDPevqa3 Ok+LfEMlpc7kSzhD/Z33Ryq+7O4r2A9cmiC1HNmZB4E8AtdQXN5o+i2MLRhns54gJATyCTu 4+hrQk8F/CaaEmLRdCkJ4XBHX8DXyL4xmabxzrbre3UqrduqtJKWJAPc1iRvLHh47qaNl6F WIx+VU5RTsLkb6n2PP8KfhnqUbiHw5FGg/wCWsErIM9x1rz7xT8EfB9lbtcWHir+ySWKrFf ZZCcZ4PBrwePxBr8IGzXb7av8ACZ2wPyNesfD7xJZ+LdfstN8Y6je3d/DlLP7TPm3HHAKjB J+ppXTBKUep514h8LX3hySNbhUkhnGYbmFt8co9VYV2/wAFJtFu/FUuga9pdnfR3qZt2uo9 xSRe2fcV9Aav4X0+90SfT9ZtYme/IhCIQwIX7uwY+THU49K+XPEWi6h8OvHSpCZB9nkE9rM Rt8xRznr+BqLa3NebmWh7zrXhLwvYSanfaudK0rTWTyLSCKwV3c7eW9S3XGK+ZbmE211NCQ 4KPwZF2sV/hJHbjtX1t4a0DRdc0uLxrr12t9PfxBhIWOyBSPuKOxB4ryL42+GoLW/tfEmj2 s0dg6i1kdkKjcPunnk5HenNJrREU5Wdmzx0k5Oed3WhVXvikyS2O9Lg965WjsQuFpysVchS BkU3pipra2mu7uKC3jLSyuEUepJwKYXPb/gl4Ktb2zu/EusW9vLaJJ5MS3aBkIGN5weAe2a yvjjqWj2PiK00Xwtb6fGksBFybeFCPvZGCBweMV39j4Ft9A8MaenilX1aKCFzLBvKWtogBY /KCAzH1Oea+cLu6ttW8SX+q2VjDZWjORBDCu1VQcDj1xXQ0o0zkjedTQdFG2Qg6+1fUfw88 G6ZYeF9PsrzSrG71K5AublriEM0KsMqBx1rwzwB4ek1/wAW2tuIBJDCftE4ZsKUXnGe2TgV 7p4o+IWleD9NfW7FI5bm+ZYzbF8ssiqBj0xisaCTbkzXEytojY8aeCra88LX9vpuj6bbzOn yMkCo27sc1802sBKtFIuJI2KMPRhwRX1naa1p+oaNDrrM0iXNss21SWCKccAeueK8B8YaX/ Zvj27MVjNbWV8RLAZBjLfxcVhjor2XPHoXhZtyszI0+xLEDGPqK7GwtdgANZ+n22AGOa6W0 iBYZr4yvWbdj6KnCxt6RCCy5HANdbF4k8KaZd3T3/iuyK5GIHZB5OBgjjk1haZFgbQOtRf8 Kl8F6lcy313pxM0p3OQ/U+ta5djadCUvaK9/JfqeVj4uSVjq5PHvgpdhTxHpxDc4Dg5FRt4 48Huhm/4SOwjIzs/ejP5VzR+C/gMDCaUSfdzT/wDhTXgNVJXSAZMcZc9a9/8AtSh/J+CPI5 H3NL/hZfgvS4Y01TxRbTSOC6lY8fL74zVSH4k+G7q8vZbfxNa+VHgRRSsse84z949BzVaH4 P8AgjyUMuj7JDywEhIB9KcPg34C5LaOGA65brShmdCclCNPV+SJt1Or0TXG1q0kuoXt/swA CyRHeHIGWweM46V594x8Ry+GtPuPtPi25bWL2cG3sYkUrCm7gEYJUY9Tmuh1PUbDw3pMOh6 KkGnG3gMjiQ5SziH8bkdyei9zXinhrw23xB8atexLIuj28pdrmQEPctn7x+vYV6GKdOlRc5 pLTsNLU+kI72+j0eG7gsVvHaJXkHmBDkjtkc0q3Iv9NuJPscsB2bdskYDFiP4fWtLT40jj8 lF+RF2j8OKfPJbRW7/a5EhRB8zOwCqPqa5MrhCeFTaXXp5ik2pGDoF5cTW32XUIGt7uIZ2N 1KdmrXYDmvNNS13wfZavBd+G/EFobm33RvD9pLKy5ztHqSenNdBa+KPtlss0YIBOMdwe4Nf NZrhHh53ivdZ10oSq7HUFkjXLEACua1HXLSHUYjNJHHArjc7nAAzySar3GtSSArICq/3qyr eC11DWIVaPzot4DI67gwzzkd68uhrNX7o9SjheROU+w3VNTuVt/Fl5o17Z31pNbfarSZHSR UbG1l46dM/jXN/CXxXM1jaWWrwpcR3BAin2AlH759s10HjzwXoVp4Z1G6t9CtjfmJxCbFPJ cfXacHHWuG8EW6p4QsmDkSbOvcMO/wCdfcY+osMoVIpWOfAQ9tGdN/I9zaK21trmGBYvsSh omxHyzjg4Psa8rutKvNN1WbTbo/vIxuV88yITw39K7rwHqxlW70x4USSD5wV437jyfqT1pv izT4J7Yy2cbNqCzFUcDJlbGSg9sCqxWHp43D+0prUjC16mErezk9DhnXZGCTxVS51GOMBd/ PYVXvNQkltTglDkgqeqnuD9KxkZnly7FvrXyCpatPofcUaSnFTOmsRJfHDMwWuj07w8dQv0 tkUeUmGkf0FcrpFzdS3cdpZRmSaRgoFex6JDZWuhK025CuWkeYbMlep+gr0MBgniKq/lX4n i5piZYdWg9WZ3iDxJ4W8CaL9t1icQR/chhKbi5HZV614r4XfXvGOuXfiHWLpvss7t9ktyAo jjzxgfSsDx1rT/ABO+JBa2fzND0rMcTgcOf4m/Gu40y4FlbosICqgAAHoK9TNcRGEVRppHF l2EqOLru9zcvtEitojIuCAK5qRQM4J49K073W5bmIqDniuda/Ech34ANfOqTZ9LhqVS3vFW 4nfeyA4A6ZrtPBisdBckjmdv5CuEub+2eQHAxXoPg24iOgHAAxM38hXpYK6qDx6kqD07Hxi 0vl3M5K7l8xsj15qeK8wsgWAZfkEdU+lVJRm4nH/TRv50ASJhvuntX2R+bovRF9/I5xmrRI KKBJnBwFqlAcyAyJuHVqubojMwQEKT+73HGPaomXFk0cTNKqRgtv8AlAHqen619ueC9M0/Q fCGm+Go3C3MESyXKDqWYZJPt718aeFltz4t0w3ciRQC5QyuxwqqDkkn8K+tpfiF4PmvVu7a S+lMYMazx2cjRMvfBA5HvV0iKrvZHjHx88UHUvEVl4YsplWws13skZ+Ut3ryKfYu0Q5245y e9dN8StTh1X4k6lc21ws9ouI4XUAcDnkYHOfWuV3Ky53VM22y4aIhLHGMcetRDduI7VNubk Z4PamLsXqTmgq51PgzxDP4d14XduHZbiJ7aSNOrhlIA/PFfZHhDRYtL8HaZZyQhJ/sqJNGq jqV5yK+GIpfKnjeF2ypDZ9DkV9/6LcNceHNM1Dcu6a0iZsnAJKDJq4u5hUdj5lg0OPQf2o7 KyhTbC18sqL0ADCvfvEUt7aMLPRG0+1vbzhpLlS21AOSAuDmvMvGNslt+0h4OuFAJnZdxAx k817Jf21rC8t3IA0zAh2kIyBjjBPTFapWFLofCmvBz4p1cSujSLdOrGNdqkg8kCs10zwDWr rpR/FOrGPO03T4z9etZjHHNc0viOiK0I26BT26VPbTvbzxzxOyyRsHVlPII6VWLc5xTl659 qluw7H2b4B1m48QeHdO8QyNE13MhtI43y4TaPnY+hY/pXIfHjwvFd+E/wDhKTGq6jp7RxSF GITaSc4HpnFXf2bbtp/B2p2bnP2a6DLz03KP8K6f4xMtx8LdcSZlitxH8hUbmkcH+Wa6Yq8 bnJtOxwH7Pnia4u4rjwrcmN7e0DXMJblvcDPbNes/EjSdM1X4e6pZ6rdR2Vt5ZkE8hACMOV 6+9fG/gzxBN4c8V2GrxzNCkUiiUqf4DgN+FfTvji+TWPEHgm2mCPay3RlZm5RwUJVsdOMZF KDvcqcfeVj5II+Z0BJ2HBOMVMu3yyAea7v4reGf7A8XfaoXL2t+vmqxG35u9eftWMldnXF3 Q/B3j2r134MeCn8R6xfancMYobKPEL4/5anoR9MZryKJZHdUiQs7HCj1PYV9NeCru18A6Rb tqqXEFjaQ+W2yBi1zeSHLBB/FtUAZojC7JqSsrdSr8bPG0dj4HTQLd2OoXJ8mQMCCMfeb6H ivALKAQwpGB2ya3PiD4lbxn8RbrUVt5be3tgIY4phhlA7ketJ4e0iXXNdstLt1YyXEojz6D PJ/KlXfN7qChHlV2e9/Bnw6lj4Nu9du7be2onCgjpEv19TXmnxfv7XVviVDo1pbxImnxIZH jwPmPODjive/Edzb6B4FayszFDY2EAEkjnBCJjIA9TXylpk0uoXd5rNwD517M0pOc9WOP0x WdX91S8wpL2tS57d8MNQlu9Jk0WaVTDaSrKY5DgCPk9AMt8w6VY+K9/Z6lDYpZxm51iObfF Ahy6RAZd3H8Ix0zXB+Er6DTtetZbpPMtXby7hCcBkbr3r2bQF8Gafrl9o+ljThcX4ZwySq8 rKeqnkmssPL21NwY60XSqKSPONM8uW2ilQ/Ky5FdLZIDjFYX9ntoXiG+0OTkQuXiPZo2ORj 8a6PTxuccV8Xi6TpVXB9D6OjUUocyN+xUgDiuu08jyse1c7ZxdOK6a1TZACeteZZ82h5mLk mi0DQetIOlKAScDrXbFSlaK1Z5nmNZ0RDJIwRV6k1Be3E6yLHby/Z4xF5ryyQlkx7njBqtr MM89xZW1vCZAkyzSsW2qAOmfXnHFeT/EDxVqHjDWR4B8JXYlVzt1C6h+4OeVDevrivrsDhY YOm6tbcxac9jC8Rand/ErxPdaB4eg8jRVn3X14q83TDjB/2fSvYPC+iWmh6RDaWsIjjjUKM f1pnhLwlp/hXQo9Otol3YBkfH3mrauGMcZ2fd9BXyOZ5lLGTstjrgklZFTV/FukeG7Frm8l aSVyEhtoRulnc9FUV4v401TW9Q8Q6F/wlcQTT7mXzV0OKQ7RH6yuOrH+6OOK9IECXGvRvMm GFtJtIXLjkdP6+tcH8TklTxf4Xi+0NKgduGTac44//AFV9XlknTwF49E/zJdNe2UO56bY6F oUWjpNbadaXUkgEsUXkjYp7bRjj61zS2j6Pr11NPFFBaTXG0W6HmPIzvx1AJz170vhe7ubO 9bTjMLaC4+5MeWQjoqg8c+9dzqHh+0utNm/tGa4nQx5fy8KzY54AHWupqnmOHsipKWGqWZx urSJJtEK4Ud6h0WT7PqlqhYAs4HP1rJS5vBtt72ynsGYF4I7jHmNFnCsR60ls7wa1ayysfK WQElQTxn2r4r2MqNdQmuqPpadqlBtPozofGDs1t4kt7N2a6Ni5meNiyWyAcBieAx9BXmPhK 7CeE7AKxOU4+lex+KLPTj8OtXWzkNpbeTJJI2T8xIydx6n8a8c8I2XmeEbGQZI28Zr6rOkv YwPNyWyqS5jpY717dlubaRo7iP5kZfX0NdjoN4Bb2ep3Wrf2isKuXkmULJ5zHldo+UYHfrX BNDKvYewqzpU0Wn3cr6pZx3umzDEscyghD03CvOyrGKlL2bfus9DNMCqtP2kNyj4guLC78U Tvowa6gxvv5IBuhtmJ4y3Td6gVWuLZBCTGcsBxjv8ASvSvCWqeFtTs7rwvo/2F7eNTlbReG U9mIAG4HrTdD8CtYa3ML0Cawtzugdurg9FPuK9DH5fKpUUqXU5suzX2NNxqfZ2H+AvDA0yw bVL0AXtwmUVhjykryX4l+M9X1jxY3hjw34gu9rkwSQxqFjjTv83Uk/yr1b4o+NLXwX4WklR RLqd2pgtbfPU+uPSvJ/h54Z+yq+uasQ+o3ZLsW7Z7V04ipDL8PaO7OCnz46u6k9jQ0vw3b6 Fo0NlCACADIR3Pep0dY5NgGCa3mt3ndlUZArMvbFoTucEHrXxnPKbcpH2FDlhBQuTxacjJ5 me1c3rFk6yEp6VpjWDEojz04xSxXUd22HwD701LldzphKpB8z2ODeCVZCSD+VekeB3YeH5A QeJ2/wDQVrK1K2t1U7dvNdB4OiQaJJjP+vbt7LXq4GopVAx9bnw7+R8dERG5uBMSBubGPrT Y2G0jYW9DmpGUCa63DndgD8ajCsoBH419nY/MrMkUkyZzz7VY3vs2K21GPO4YqsgOcY4qWT cUUelS0OzOg8JNAPFmlm8VZYEuFd1PcA5wfavshb+bWoYGsbC0t7VlG6YkDYvXagHOf0r4j 0qVIdXtJZf9Wkqsw9RmvuDQNSi1fRbS7t7QWlmqEREoFLovHmY9DVQ3InsfInxFSKP4la2q OZU83hj1PFcyGTbxwfpXoXxpXT3+IRvNNuobiOeIbmhBKhweRu6E/SvN8N7j6USWpcNiZ9u /92xYU3kkZ/nTUyGO3JGO9OHyBZBglu2OlSyy1HIvklBANx/jr7t8Hz58FaPCIHcw2cKlyM ZOwcD1r4T023kvtUtrONS0lxKsagdySAK/QHTrTUrO2trM+RFaW0CxqoJLnCgZz0FVBamVT oeNePpYz+0R4GhD/Okil+elez31zYwW7GduVDOCOcD1yeBXgPjG6Sf9qnw3bIysbYxBiuOp 5617vf2enaxa4uo0uLUENtzkSbTwGA9x0rUzluj4P1+cSeLNYlQMoku3YA9cZ9uKzi/Y1q+ LJvP8da3IU2bruQ7QMAc9h2+lY5PzZrnlo9TpgOwGGRingHA4qNXLLgDFSI3OCcCs2WfQ3w B17T9B8L+Jru8lBaNklESt87gD+Ed66X4q+JVvvhRrtzLY3VjLJsggiu02MwyCzKAcY56+1 Z/wr8Ji5+FdvbyJHDNqlybvzZIizCJcD5SOhOOM1H+0Zqcen+ErPS4AEl1CYCQMPmZF/lzX RC6gc2jlofNceNqqM8d/bFe5+F/EEGv6N4K065ZxdWGreXKVb5pE2HYc/pXhaMBx+Fd78Kt T07Tfibo9xqYJtvMKZPRHYEKfz/nWSbTNmk0e8/Evw2nijwTdRJbtb3lhE08Kn5ydvoevIr 5RwWx1BH3h6V97Gb7TAsNnEnkOpR3kGWYemK+QPiT4W/4RTx3dWMa5tJybi3YjGVP3vyNaT Wl0RTk1ua3wY8IjxL4/t5LiLNlp3+kTk9Dj7q/nivc/jRrkPhvwfFrBjD31pcK1qjnK+Ycr kjvwSaf8FPCzeHPAcd7cRbLzUcXEmeoX+EflXifx68VnxD44t/D9vJm100bpAOjOeuacLxh fuS37SoeaWzyStJdXDbp5naR29yc17h8EtAuXu77xPHAkktuPs9sshwC7dSPoK8XtoXklSK BSzsQqKO7HgV9QaBPf+GfCdnommeE5bgWS+ZNeXsogi8w/ex1ZvTp2rGK5pczN6kuWHKjif jb4o1OHSoPBl5YRW97qDCa4nt3yjoDwMHmvNrFEitkiXACgDivXPE/h278XapHrmoaFA10E 2IRPP5e0f7IX9aybrw34etdNS1udKu9J1FpEVLx/OltnQsAzA7cjHTDYqcRCVXRE0Kkaa1O VtQDwQMdwRXqfhPWYLXSLaw8MeEYpdXzi4vjCNkaj+IsOSSKt6V4I0G98SNZ2uhzvpka4/t Frs4kIHJCjIAr0HSvD2leGluP7CiJnnwrLLKWXjoT/APWrmw2Hq0p3voXXrwqxsjhPHtncS Qad4q+xNC8ZEVzu4Ow8DI+tLpQ3FOcjFej3WlXOp6XdWWr3UcsVwpj2RrtCZ9+/41554etZ LW5udKnIaewk8k+6/wAJ/KvLzqhoqyR04Gv7rps6vT490gHYV0artUL1rO063CjdjrWpg5w Oa+WhC7M687yE5JAA61k2euWmqWU0li0wEczwu5To6HBAHesm/wDGV/Bd3VvoXhS81V7aTy ZLh5Et4FbGSN7HnHsK8luvHsmn3GpWOl22zV7y6za6fa3Syxq7/fd2UevavsMtwMaS9vV36 eRxPV6G/wDELx/qWpas3gXwh5v26cBbmdRzEOmOOnHX0rr/AAL4LsPB+iJFtEl7J800x5LM eorP+HPgGPwxZPqWo4n1m8PmTSNztJ7Cu0u1dA0qDkc4r57N8xliJ+zh8KOilBXsW5HGAA3 NQSBkjy2SKyrSWe7vdrMQoreZcqFPNfNyTZvOKptXOOudsvjCzAhWV1tZSsZJAY5X0rjfiH 5lz4z8L+cNoWbayDkbsdjivUbe2htb26urmMugiwMDJAzmvMfiheTS+OvChUKsCszqo4bPb NfoOX65a/R/mZPWurHVva2mxopQF3dCvUe4rq/DGpteWzWlw2bi1+Rs/wAQ/hb8q86mup5p v3ZJp9vrF5pF5HfxJl4wVdP76+leHlWMlhqvLJ6M9fFYGVWF76ovfEi2/wCKo0SW0ti99cL LECMkkKNwXHue9RWwtfOsJ4wUlEyq8Z6q2QCK2PFGuwx6Ro2t6ZAlxeS3SQ22WwF38NuPXG Ow61g65HbWHiexvYbtZ57qf95axcvIQR+8VfqMZr6TMcCq/LWpbqx52Eryp3pzeh0HjGTVV 8NaymmT2xU27s63YJKjnPy45ryjwXe7PCNmhQA7Tmu28X654rTw1qtw/hmxsrQRujLczNNM 4I64ThePU15n4NmT/hG7NWXHynj05rLOf4ETvyaPNUkjsfMBk3DB9q07cQvbN5ihtwIK+tY CyAuMHAHQV0Ni8SQ7ncAmvjZX3R9FXVkkLo2ua/BdW+gaFpdultbgyyyog3yKD9wD39a9Ju 9QlsdIm1G+gKR28JmkRfvDAztrifChZ/EtwLdgshgJViM45Hauq1uwlbwpqUN3eSTtJDIC5 GCOOgA6Cvv8pryq4ZTnuj4zH0o0q/JHqfMgvdS+IXi+bxXqwYWcLFLOA9EUHj8a7C2nnSb5 h06e1cv4XlaPRoIx90A9Dwea2zcEPndXzGOqyrVXzdD7jAYSNKgra3R1lprUVqf3gBNQXup C+J2YArk7mR5gMEgD0qWxaaN8kkj3rh5LK50/Vaa97qTT2LGUtuPNNS2kjOd1agmzglfxqt NMp+6OaSbZam7WZn3ySjAZi1dp4NgkGgtndzMx/QVyUDLcT7ZOQa9F8MCJNHKrjAkP8hXfg ZWq2OHH1GqNrdj4jjj3y3J/6aH+dP8AKqzZKrG53dfMb+dWGgRlyK+5ufALUzhHhhSyqQF9 KteUc4xROp2AbaSQ7FNflORX0l8MtQuviBpFhoV7GYtM0a3EV15TYe7P8Ksc8IByR3r5yCA dRXWeBPGep+B/EaapppDow2TwsPllT0Pv6VSVmZzi2fQ/xY+Hy+IPBkUGh2Ucd9pam42IoQ FccoAOnH8q+TChVsMCD0wTX214c13T/G/h2R9FnZDOR5rmQkxk8sp7jmsHxv8AAfQPEshvN JkGjagE2llXMU2O7DsfUjrVNXIUuV2PkPGe2KAORjk9q9nuP2dPGsU5jhvdKmUch/OK8euC K6Dwz+zlJ58dx4n1uE24+YwWgJLkdixHFTystzRzfwM8HPqfi+LxLfwsNO0s71IGfMlxwoH t1r6o8QeJ9K8O+GbnXNRu1jtYFJPOdx7KPcmuYE2geD/D8ZtbeG3t7JfJeKGVdsJH98nq3q epr5f+KfxIuPGmqHTNPfytDtpCYkQYErd2I9M9BTXu7mLbk9itoXiPV/EXxts9fhMRvp74P ClwD5agfdBx0AFfTmlX1/pd7c3HirTILS3PzG6sZWliRu+V4ZR+Br5Z+F0YHxS8NsSMfbUH 419fyeG1lv5biSWWW8dSIQZmKIM9xwB9KFqypdD4v8X+QfHeuPY3MdxbtduY5IvusDWCS2e a+g/EXwFX+1R/ZF9NcXt7NmQSskcSDqx45wPQCtzT/wBmzw5FBGmq61e3E+BuEIVEz7HGcU pRvsPnsj5fyUOR0/nXonw5+Ger+NtVgnmgktdFRgZ7x12qw7qvqT0r6N0T4NfD3RJopU0Rr 6deS95KZAv4cCt/XPGnhbwfYyHUb61tIYhiK3iIBI9AopKHclzb2LltJbeG/Dc1vcGO1srG ImERuTsiUDlieAfavjj4qeMf+Ez+IVzdwymTT7T9zbHOQQOrfjWz8SvjJq/jSSXTdHEmnaL INkkQPM49W/wryxFK/KBxTk0lYdNPcnDgkk1PDM6SK6uVIOQQcYPr+lVACCOD+VSqDnP9Kx Oix9nfDnx/pniTTdL3y7tSMAilijjc+Wy93OMDPbPNX/HPw7h8b3Wly3DRwvY3CvI+DmSPO WQfWvF/2d/E507xJeeHZHCpqCb4s/8APRe34rX1NCJNp81tzf7uK3jqjlldPQ53xLrTeGvB t7qTwRQ29lCxHzYwoGBj17Cvhlbue/v7vVLpy8tzIZGJ6jNe/ftI+LWeGx8HWc2fNbzrgKe oB4BrweGDEQXrWNadlY1orW56f8GfDZ17x5FdSxeZb6YPtL+hb+EV6p8aPFbaB4LlNlciK9 uJBDC6OVcE8sVPXirPwr8JXejfDaOeIiK91FvPc7eWTGFT8v514T8VNdfxB4+GlpGkNhpY8 tI06Fscn86cfcjzA05zsZFt4p8ePEAvi2+A24wXPAq3/wAJB46n2ibxjfsB0+c1lW4wwA5H eta3jDMK8+WInvc7Y0YvRosaK/ivTrxrvTvE95bSSHLhDhXPqR0Nb1rH4vm1ZdVHi28iukY uu04UE9cDpVOyRsD0rqNOjyBXnV8dVjszqhhafY960/xCs+iaVKqNdXd2BGY1IHzAfOxz0A 61wVxrrL8Zrm0Mam3aGOO4lT7sUrfcU+pwP1rT8Ganb2Nvdx3hURxIZgz8BVAy3P0rI8NeH J9X8Aal4hnhH2/VLp9SgJO0qM/u857bRXpf75hOV72PLqQ9jUaR6xGiooCim3d0ljbJNIQW dgqg+uaoeGtVh1fQ7a+LjJXEn+yw4NcO2ieONV8QXNtaeJrOGyRi4uWi82eAMeEUdBx3ry8 swK+OottDNyucJ468T6daeIfE0crNqt2t1HFY2JkJiDmMFm2jrg4rpPhR8NxpMZ8S67EG1S 6O9EIGIgf5V02kfB/wfpWtprXk3l5fRjc0lxJuEj92I9TXoKRRngKwUcA135jSxNaPs6KtF 7iUkiv70hVSDu6VaW3R/vIVb0zmuW8Sa1Po2r2OnRWBuzfZSNIpAJGYAluvAAA/HNfNPI8X u7feaqpFssm5tbe728KSeDT5NVg3qqtkE9awore6vvEEVk3h27trYjLzzz+3OAPy5q/4nsN P8P8Ahe/1iGOWV7SLeEL9azeQ4rlb0OtVcO2lJu5JqOo38V5YyWdss2nNvN9Kxx5SAZB/Ov HvG2u2fiLxh4el00yywJOwa4Nu0aORxhSfvV7D4Wvob3RVuphsjliVyo5xkdK8/wDid5ll4 o8LW5YyWzXDShygBX/Z6Divey+8culF9E/zMUrV0kX9OQx3bb0475qDV/3jl4vlA9KtyTRy f6lsj3qC4l8qEqsWSR1r4xbn1sJPm5mcmNbubC6sYpUeezt7n7SsaKGZZAPlIzxjPbrXpPg zSXhsZfEOsTLPq16/mXc7PuKj+GJewCjHArzK7sbiaTeIzy2f/r16D4RnubzThZO0bXFscm 2K8Sr/AHjnvX22U41SiqU3c8nNcFyP21PZmj4yn06PwxdXepTCLzY5BGpUsQMHt/jXgXhOQ NolvsJ6EgnjvX0V4h0QTaDe6hcWqz3Edk6RxImecdfbFeB+DbEt4fgfbg5bPPvWmdNKlG5e RSUakrl+S5mhkVAOSM1aTUZTt+UgDrzT7q0dRv28iqTzbE2hcetfJx5WfZ+5Poeg+AL4SeI pC3y7YDk/iK6/xrrT2mi6lbWkCzS/Y5JZHdsLEuODjuT2ArgfhyAdcncDLfZ2A966vx7exa d8NdYvLqMwZtSvzjlmIwor7DKLLDM+DzqNsXZdjw3QYmj8L2cwCgsuSB25qyoMhyQQCe1L4 ageXwpYbsn93g/XNajWjpGCq18tXkvay9T7XCTtQhfsJDY+ZCMHGPWpUeG2Gx+SarpqfkZj x1qOacTHOKwV29To5ZPfYu3V7D5PlggGoonVVycEVmOrE8U2VplQBM4PWq5fMbpLoXnmUTh 1GMHtXe+FpUk0h2I/5bN0PsK8oDzq5LZxXonguQtoLn/pu38hXoYOFqqOLMaVqF/Q+ULBTi 4bH/LRv51oIMrgiqFlJxcj/po386vK+4V9okfnsEOEa7ulJLGpUcUB8OKkkYFAMCtEiyk0O e3FAj2jgVZ470ny9uD707CsXdD1/W/DWorf6JqElnOvXaflf2YHgiuzk+PXxOVj/wATK1YH /p2SvPSCQagdSDkk0rsxnSR6po3x+8R2F1fXmrWS6tcXKIi5xGsIUnoF+tXL39pDxNJITp2 iWlsdpUeYSwHvivGySOhIqJyV75o5mZezNHXvE2veJbv7RrN88mWJES/KgzyeBx1rLVhyD2 96az7j7CmN1qJas0Ssauj6rd6Nq1tqlgwW5tnEkTMMgNXXp8Y/iPCSI9cABJONg715/G5A6 UhkBbqBSV0DimdynxY8frqAvv7XQzgFQxiHANXJPjP8TH3f8VBtLHORGvFed54zn8qcGDDG aLslQOn1L4h+OtUQreeKL1kIwVSTaD+VcpM8tzKZbmaSZz1Z2JP507Ipnf2p3ZXKkKCV6VK cKeBUK4z7VJnk5NZsa0HA5PQVIDkelRr156UozSGi9ZXt1YXEd1ZTvbzxHKSRnDKcYyDXV2 /xR+JNvGVTxXc7SMYc7q4xGxw2fyqYOmAQPzpc7jsPkTLtxe6prWrtq2sXrXlyQB5j9eKtQ bkdXAB2kEbhkH61ThZcdhWhD0rnqtvU2jFJaHRSfEH4jkYj8TyRRD5UjRQoQdgBXMW9tKss 09zMZpp2LvIepJ61fA3LT0jwCpHWsJVpWs9hxpqLuLEoABHrWvbDocZNULeIE7euOK6XS9F u76RY7eJix6ADmvPqVOh0R31LGnx/MvA611ljGF6KOax7qwk0OLzb4+WVGdp61xurfES+tc pp0QUf3iM1zLCVcQ/d2NvrEKe57W2hrrOkXWnPK0P2hNm9GwR/9aqcXwx8evbiEfEG4SDYE EYJ2hR0GBXgK/FPxlHIfJ1Ty/YIK6HRvjf8Q4pVhGpxTg9FlgUiu6lgsdSVqclY8yvXp1Xd I+idA8C6/o3g6/0ZvEj/AGm4O6O5jGCh71zUHwv8e2kjtB8QriMyY3Ff4sDHNR+HPjPqTqi +I9GRojwbi0OCv1U/0r17TtTsdX06K/sJxNDIMqw7exHY1wYirjMHe+iZguVnlY+HPxBCgf 8ACx7wYOcBjzUJ+HHj5eB8RL3JOSdxr2TvULuvOG6V5E84xlrcxrGKvseQL8OfHjMqSfEW9 Ozp85pJvhn4zluYbi4+IN1JJbgiN25K564r1Ca7jUHBw1Y817L5hwWb2NQ82xlvjOqGE5tb Hl9x4J8U2dyzD4iaiHc8kSNzimjwN4v1OGW0n8bX1xBcYWWNySHHpXZ3sEk90nykkmum0m1 MLrvAOByMUpZtirW5zuqYajTp83UxLnwjq0nhSHTNP1240uaEY82E4LD0Nebf8INf22uW99 qnii61R7RyVWZiwz7Z6V7Lq+r+Sr28eMkVxk7l33Mfm/nUUcdiIwcFLRmmEwnPL2lRE2meQ 8581se1anlW9zcrEG47Vzch8twy9amsL9oboPk5zXK4s9WrRk1zRO7Xw/ZiAl1BJFcT4j0S d7aWO0u5LKXkLLCxVgK7qx1mOeMRy4U471DqyQTRcMpOKunUlCalB6o8anKfO4VdUeBzaZ4 tjiazXx3qnlvkFfMPT0rptBsk0zSIrMv5pQcse9W9UhQSSmMfd71mWlwCpVjjFelWxVXERt N3PocPg6MFzUlYtXNwC/ljGAayL6LeDs471elMeQepNP8AKjMXPDehrnjoejT9xmXDHemyl itNQnsJnXHnQNhselZdx4N1PVbYWuqeLNQuYVO4JK5YZ9cVuSF4zhPyqwkhSHcTniuyni6t OPJTdkcuJwVLES9pNahaWkWk6VBYJN5nlDAcnk1cSWG4QIzAmubvLtmcqhOPaora8eOQA5H NYSpyl7z3OynhbQSizUutLAuRs+6ea0jZokKKUHTPSkt5VnKMSMgcA1qTKZSnl4zgVjOTVk YVKkovlZFp2ii7YYQflWvN4UxHkoPyrd8L2RwrMveuturdWhO0DI7VzTnLoeBiMynCrypni d74d2ZITGPatnwlbeTo8seOk7fyFdHfqctGYwPeo9EhiFjJhesrHp9K9bLpy9okzoq4qU6D UvI+IIJvLmuB6Ow/WrYufl5YCs1QPPuv+ujfzpykhhxke9focdD46EnY0luASCGzmrJkBUf NWPuJcdvpVkvhBwfyrRM0Uu5d3+9KGyKqJICRnH40pkwcAj8KpWZVy5vGMU1sMMZqAPluna mtJg46UciC4905yDULoce1SCTIpjfNnHGKzlTtsS0RHIjKDGD7VCww1Tnd2/Wo3O4HIrPlZ IRlduMUyTb2oVQBwMUu3d0XOKLCEQ7h7U7GSu0YoWNh0GPpUwG1wDwBTUExkW07sU9YiSR6 VYO3qcmgbeTgr9afsx2Kuw+h/KnbRtJbP0xU4VcdM1C64OTik4CI1ODnkL9KlYoTkEkVAOC acpBYAjNZcoiYYzkA/nUqsMYIqEMME7SKUMxX7gzng0+VFJl2NsYGauxSkD71ZXK4ycGpkm IYAnHt61lKCZqpG3FOcYNXoZA9YUM397FadqS8oQN1xXFVpWNU0z0LwX4ck1zU4o1iLrnk4 r17xMkHw/0KKS0gTzmXLysP5elUvhFDa6Xok2pXjLGn3FZvXrxXO/Fvx1puq2j6ZA4lVBgA DvWWHpwlLa5yVKkm/I861rxgvii4eHOyYchXP3vxrhr0ESNHIm1wcEEYqmLeQ3JliOHDcHP SuovIU1bRY7hGQajCcGPIywr2IUFGVkiJSbicdNY7wSvWp9Itmiug5GNprUTT78Y3WsgJHZ f8Ks2mnXXnArbTE5/55k1s4WOXXsel+DJ4rq6jtrrHlk+le2TCw8HR2k9g+YLkZlh7H3Hoa 8F8OWF/HeRlLO5Zs5O2I8D8a7fxX4iigsRPeuY/s8QWOLcGkJ/3V/rXDi4xlDklZ3N6MeaV 3se22l1b3tol1ayiSGVdysKzpnZLlxkgMea8/wDhv4ttrmBIreZZLK4Pyt0MMndWHbNd/ek OpfvmvzXHYaWFrckup3UbOWhm3drK53Ixqzp2llk3zZ3jpVy2mihsxJNg/rT49UtWY7WBA9 K4d0dcqlRpqKM97Rba6DOoYZ4z2q5cMskCvAwAHpWVrOqQuVWMdO9Yf9rtv2K5x6ZoUGzeF CdRKTFu4XnunZiTt5zWdtRiS5KmteGRxCxYA7u9UzAZW2xYJPWtYy6Hq0528rGcVE0mxBnH enLALeQM65A5p0y/YpCzMpNVJb4z/IOCa2XvHUouW2xba7cSb0YqPrSPfzyDDSnH1qlI+I9 pOcCs4yOxKAkH1pqmmaRoR7FyfMiuNwINYsUaxSvuOcmrMsjRRNg5NZHmF5CTwa6oR0sjvo wsmXJI8tlT0qaFm2HeckVTW4KcD5v6VI8pZML1p8pXKXPLVvmPOamSNSm0rkVVtSxX5q0Ew B7VnJtOyM5OyMK/tQpLxjFYLl1fqTzXQ6nKsjhA5x7VjeSGlIByPeuunLTU9Ci7JXJLa/kj cEsRjtXW6bcM6JIxLCuT+yhQXI+UVu2l3HHbkFunYVnVSeqOfExU9Ej1bw9qMaqqZXFdO9x F5JbcOa8U0rWHZyUBwOldOdfYRrG7ckVyShdnyOJy6TnzGjq90pLhcc9/SjQC501iSP8AWN /SsKW7WY/M3FdBoDRnTDg5/eH+lejgFasrF16fJQsfCsKky3J/6aN/OrCgEYYY+gqK34nuB 28xv51ZGB2r9Girny0ErDPKBbI6U9vkwp5B6e1L83tSSgBVPf61rGDZbIgwzj0qWJGllVEG WJ4quQSeKljZ4mV1LAg5BHFX7NiuXbiymsZ2iuQ0bsuRVJmbPXdT7i8uLqXzJ5S7dMk1EMl uO9VysoQyNj5TmjzTjJpQDGx+XrUZ546DNJom4plz7fWjzMehprRkA5GfQ0JEpPzZHHapsB JvGMHikWQrx2pnOOeafEuWG/ofSiwhcuJMg8eoqYbmPAJz3oVDswBx6mpVGwDJ/KiwxuWz1 FI+8EAihyoHrURIduG2j1pWC4NKV6g0wkMS24mo5d/19yKVMAc5JrPqRfUfgjHvV/TltvtG boMV2n7tUg6kjAwKnjck7EO3PU02i0OlYB3WLIjJyAeaYqE84qdIcZZjtHvUgCngc1nJFWI thaIsSOOnFPVPky3XFSbRT8KOSOBSKSEjToB3rptB0m9vrmFbWFpGdwqhR1PpWEI+FPr2r2 T4bzWuleHNT8R3RCx6fFlC3/PQjiuerZ6BJ2VxvizxHc+G9Lh8ORwSEW6Yd923LnlseuOle QS39/qt8beHbECcsU/qetUdT8Q3+uaxdajfXTyBmJUMcgfSt3wppzurXLjJY5Fb4ego6WOS U+Zmxp/hsRRK0zGRsc56UagsdqgjQbSPQYxWje3jW0ZVWxWCZGup/nO7mvRlONNWNVTuVor y6WUbJG2g9K6/w7rTW95F5wLKW5BNYltYfaJmSEAkVoQWNxb30a4HXmvHxFVSTNlTuz6c8N 2ejahpqTNbJK7AZDc0zxX4A0XWdMZo7VYZo1JXy1GT/jXO+BbiRUSJmYSH+HPWvU42JhG4E HuK+SjW5astRVYunLQ+PrS01Pwx4r1Cx0+4WB2h89RJyjMpyQR2NfSmi3kOv+GbHUoZhItx ErEqcgNj5h+BzXh/xqij0bxbDKkeftDNgjsGXGKb+z/4ouVn1Dw3PMxtwpmiUnhWzggV0Zr hXisIq6esdX6EwfLUsup7xcWbiERqeDWJJELR9pzkdPStm5vtpxzxXN6ndyM5IFfGRjdHvY aM3uQ6k6SAMj4IGMetY2xkfcTx6ilup5hGSmc1SWS4dgcEj0raEWrnt0adom/5/k6axDZYj j2rEj1WeKQlSc+tErXGzbsOKqSwlULDpWkYK+prSpRW+pZkuZLt8NzVcEwvk44pLGRFOW61 pXEVs9vuGA3X609IuxpfldraFQuJgCuPenpCMFiKzjcLC4XoD3qeC8WRjGGOcZptPctwdro bcoGVht47YrFS3kaY/IcV1UNp5/HbrVyPSFYE7c1UaqiTDEKnocnFbcncv0okjVFJHUV0s+ mtEmQOP5VzV4JGnMSITk44q4zUtUb0qnOJbTMX2jkH0q3+8Oece1PstNdVBx8/WpriKRFJ2 4XHX1pNq+gOcXKyOXu2aN2XvnNSWkJkPPQ1ZNi0zlicfWrIh8iAhRlvWt+fodcpLlsh88MS 2wz6VhzTCNSFJz61PcSXTKR2qgIJGdVfkk9quCW7ZVOFtZM6nw4Y5dqH73WulvLAIBLnbjp XM6NYTQMJgTuHauraWWe22OvOOM1xzvzXR42Kl+8vFnM387xHbE2TXU+EpZm0Ri7nPnN/IV j3WnEJuVN1b/hi2lTSHBTGZWPX2FepgGvaIwxc4PDnxfB/x8T/AO8386sYz1plsoa4uCB/E 386s+Xnn0r9GotWsz4eC0IwCCKfKMxgHvT1XOBippISUU8V1RstjSxRCDHHWlIYqBirQhxT hDkVfKKxSKcUGPJBHSrvke5o8nAocb6D5WUPLHzZNRiPjHvWh5OaPIHpWbhbYVimFO0rilE RKirXl4JAHFOVO2KjlYctykYjzgYNPUZA46davNGCvTpUaIc7dnWkDhpciUHdjHymnbgsW0 Icg9fSp1tpjEZVjJVeOKlihIVixUKCM5PIzSaZFjOlK7uFwT1pfs5aEykqqjkZPWppYlMuB 8wFMZFDKGOF6Y61I7Mp+WWyQR9Kme22pHIrA5GSB605o/mAU8ewqRUGSeOPaoaDlZDGgd/3 inPbFSxxYfuRVuNVI6AY/WrCqCSVAUDtUqKRaj2KwVmjOTkULGw6Vb8rdzjkVItux6Com9C kmVFjLDGMVOsBOPlyAOauw2hLYIrShsyCFK9awckh2MlIFwAFJNegatG+n/ASOO3DF9Qumk kIHYHAFY1vpw3YC8V6PYadeH4X3Ectt50aTkxK6525GTXDUq++gmvdPmtrcrBHHja0rdK9W 8PWoSwjUDHyivPvEYmsdTjmePbtbGAOleheFtQiu7BXjweACPevcw8ru5xW1sU9eRxnI4rl zeyxNhOnau61yDdCzYOa4CSNknfcpxk1VWPc6YuyNrStSmjvQwbhjzXfWSq587eGY815dby osmDxiuh0/UbhZUjjYnJ6CvGr0rq6OhVLLU938D3EQ1NJGkyc4we1eu+aqpuY8Ac18/eFL6 0jliaW9iSTf8y7ufyr1i/1uIaeuHCpIGAlXkHivi8TzU6rstwnR9pZo8V/aG2NPY3EZ+ZCJ MDuK5X4KwzRfFZAEKwTIwOe+RkVW+K/iwa9q4sLMgxALGoznGOtdt8EYBPrX2iVB5dlH8jE csx4r6Ozhl8vaaaHJUX72yPbr6xCFXUHYetc9qBgZ8InI/WvQSokTDDINcze6YkMjuEyp9K +DceQ9XCYjW0uhxyIksoV0wCcGuntPDNoYBJuyTTI9MjOTtGSc10MHlWdvGkh5PasZyf2Wd WKxD2gzmdX0e3ht9ydq5e7gQWzeXGPqa9QntYrmLoMH1rltSsY4EaHbuBz0op1dbGmExb0i 3qeWXEzwXGEGB3p8WovKREeM9K1NRso/Nc+X7VjJbFJiVU8V6UZRktVqfVQcZw8zSmsd0IY tuOKhtLNo7pZMnHQ1JC024KXO2tmCMRx56561Ep8q0MXNwjytipL5eAOtaUF08gCqQuOtUf L8wjatT2+EkIPWuaW2hwSimaBTzV+9jtiorfQbeeRnk6datwfMBgdOtXTG4XevAHYVkccpy jomOh0q2jjwqDHqaxtY01DGAmFrUN5tU5Y56YqlI/nOeM49aadmZU3UUr3ONexljk5BINWR ZK6Ad66h7WKaLJK59KoSW7RIeA3PTOK39rc9VYls52axCnDpuqra6WRd7gu7njNdOttLK+M DmtbTtD3sC3Y+lV7YdTFqnHVl7w7oETwb5UFbN3oFsYSI0HHNX7KNbSAIW4FPub6GKM4kGS KzTR8nUr1Z1Lxehyj6cEV4yoGPTrW5p9lGtp8qDBOa5y/1B2mJQ7fWt7R7ppNNViedxFelg G1WR04hVPZ6nwXp6gy3IH95v51oLHzyKg0uLdJckf32H61piPB6V+lQeh5UFoQrCueBT5Yc KuBUoUjkdOh9qndRtXNb05O5djO8s0ojbtmtDylxnFHlegrsUgsUdvHSjA9KuGE4NRmEgU7 jK2xfpR5YxxVkQkinLFyQabQlEo+UD7UoiYNxg1fFuD2qVLZl6AVDQ+Rmf5Z70wIwJOCfwr VMG7tQbU44FZ2K5HYqRyyrbtApwjdRTFTCFWGfqK0RbqE3d6b5ORkim1cXK+xjtHg8CmFCC GA5Fa5t8nOKie255zWUlYXKzJMT7ugpUgJYDd1rUFuduRnGcdKf9mXAG3FczbDkZSWAoNvU +tXI02xbNq8nO7vUiwcgKD+NXba3IkBChj79Kyk3YFForRwDcfSrcdqrelWljDv0AI9Ktwx DB+YA+hrGTbKsQwWYGeg9PetC3t8tx6+lLFEGI8vlu+e1aUKAELtwT7da5p3CxY060X7TGX AK55zX0HolnYt4JRJNojkUnnpnFeIWkXmtGnAL/Jx71Y8c+OrnRinh6HdbizQKSv8XFcUea c2kRiI6LU4P4m+HcXUrxRna2Sp+lcD4X1SbRr7MgP2fPzj0rodT8cy3HEriZVOQrDIrl7zV rG+n3+V9nc/xJwM/Svdo80EkzzpNXvc9Jk8SaJdW3N4hPpz/hXO6he6VICtqrzTE9VGFH51 yqm6jwySJMp6ZGc1Yt79zOscsKxEnBIHWuyU5PYXtGbC/Z4svcMiYwCxBPWtvSbvTJ7kW9v cI8wUsP3Z7DNctflntplXno2Km8Knb4ltAT8rZT65BFYtJ6NBzM7K38Z6TDcqYY9sp48wQD P510+u67rMOjWVxYw3F48xeNo4yPkPYn2xXjEkM0d/KixOfLkI4UnGDXten63c6T4fE1pZp cXToFTzFztbHXFc9TD057xRUas47M8pn069h1M3WqxxJPJwkQJO3J5zXuPw9httKFtNDcKW ZtskRODtJ4b868tvtJ1Zbp9W1+RkeQ7vmGM/QelWNC1i5vPEyTxOxsrNMHnG/wD+vWdemqt F03tsTGT5+Zs+xEb92CTmsnU7jCsgXrXPeG9X1a78OJqE7BtiDfbyjZIuemPXitlGS9gEyN vRucng/iO1fm2KwdWi7T2PQw7jJ8xQtZZnlPBCj071oRq80qyvgqOFBppjRYjs4qut0Fm2h s56D0ri9ldHoP3n7p0kagqBxmqepWMcsRcr8wqTTZjKmW6g4pNWu1toDk9acaSUb9ThhzKp ZHCX+j733KvueKyH0dg2QMj0rpJ9VhY7d3WtbSrO3uog7YPfmmlNI+h+szoxvI8//s5lJ/d EY9KuRwkQbGBz712mqQWtvGcKgIrlLuaLI2c59KNWdFLEOulZDIQqITxnpToLOSafco6U5T G8Zzwy9DWxpEeWyw4oeiFOfJFssWdiFiZmTk9TVsQxRwkEEnHArcigiFvyByKxL9mBdU+70 yKzW54sazqSsYN6T5x2ADHbNZssk+Tszk9a047cyXe5ySD2qxfQRxIMKK2srXPVhNRtExUd kK5POOuauwRpdN87Db3rJvZygIUdKS1unRQd3IosjodOTV0dnbWFuigrj61eSWGFeoFcYut TAAbsH0qtc6vPNgbmH0oaOGWEqT+JnYXl+5jYQHc3uelc1d3krSoHmPuKpi/nEfU4PWsq5n d5CSxzUxhqdVDCcrsXb26CHggk103hy9aTSc7gMSEY/KvPbuSXZuY9K6Dwlcu+jSFjyJ2H6 CvZwEP3qZ0Yuh+4bPlzQRua5H/TR/51qvH7H8KpeF4vMlvDj/lo3866VrUY5FfokIHyMFeK MMCVUdVHyMQTkelSSKwC5WtFrME5AomtRtXANdcIpGnIZ6AngVKEJFTi2KgcVKseD0rS41E reVxQIF7irqwnP1p6wZPIpqRfIjOEGe1PFtkgmtJbfinCAk4Ap+0HyIzvJA5AqUJir/2f2p Vt/ak5XHy2KAj9qd5eRz+VX/s3tTltTu6UroDNEA7Ck8ls44rX+xP6frT1snPapkxGKbc4p pti1dELL5elO+wHHTrWM5aFKKZzqWrbSOMdaaLbJxiuiGmNuyVp66cVkGc8eorlkyuQ58Wu 0fdzmlKbBjZk+lbs9ptYnA656VRdgCxmhDgqVQjgg+tYORm42KC5IJXrVlG3D5+COnvVUxP luD9RzVtIWZAgYn1wKylLXczaLMKnklth9M9a0rWWX5ctnbwBVW2sWJUySIg/vOcYrrtG07 wkFL6t4thj7skSEn8zWM2+hm6sY7kNlK8cscgABUg81gePPDeo63qjeIrAtdRtHiaBeWQjv jvXUat4l+G2hxq0U13qBI3AB8M/0XH6msvwj4mvvFni2Oy0nwwbXTj8zXL3DBok9S2Np+lR ThUhL2iRnOvTmrM8WvbSKMYltnUD+IDp9axXtAzHy5FxnoetfTvxAsfBVgrLcahZyTRphyw 3MzfRa+fNQ1Dw000qrpskZBPzwSZU++DXrwq8695WPNdrlSxWeCUAoGjPBwelbs1mlxAJE+ V0HHvXPw+RMM2d+Q3ZJPlP51r6deTQuYLlc5/izn9a6otIgmhfLq+4owGDjuPStJQ6WtrPH cSRyMCGKnGCDUC2kjxmSJGOTxjnNXrdtWghEMdsjDJbLRZIzWQEmjvcNraR3FxNMrqxwWPU DNeoeE7iwtd01ygaOH94d5z/ADrzhJ9dQhhHGh6bljArSt2uP7F1K1mmS3doS25+MDuaiSu ikzP8c+Mbjxv4jlfItdNiO2NYx/CP6mul+GmhfaLuO/ktf9HgcFYAevqST1NeTWTmadY1/w BUD97H3h716HpXjKDw7CtnLfAwsd2I+qVz14SlHlgXFq59Qarpum61oD2Aka3c4YNEwVgw5 B/A15h4e8bNpeoanoXiW7ihktHOyd22iRfU+9cbJ8VXuU+z6bFLtA/1jdTWHq2pedCbzULK L7ZNwHm+YkeprzFgZVIOnWLU1GV4nrsvxZ8GxzeVHeT3LE/8soSR+dXoPGGi3jK8CzrkbgW hIr5mfxADJst9MjYrxvUEE/Suj0nxm2nFPt0EphbghWyVrknktKKsmdMcXOOx9PaNr2nylV +0RhmPQnBpPFd3stMqQPxrnvAU3hrxXYN5SxXoxzlh5kR9D3q5r/hjUrWykFvNNNAPuq53F R9a8etlvs78h0YWvCVZSqaHBz6lI8pVM9a6TTPENza23lqx49a4Q+fDelJQylTyCK6axAkt 8j0rgqQ5T7evTpypp7o07vWJ7kEyd+5NZDXRaYAHgGpXiKnn8qgkgAlDL9ayUUyKUYJWSNy 3jd4t4GQRWzpshRSDkCsGw1BIYfKcZFa8FykiHZxntWE4Hn14yu1JGlJqsisUDHbWdPqhGT u496ZLbyGNnyRWHeb3bYp6dfephSuTRo02zTh1IiX7wwelX3uRNAzE5IHFc3HDKFBJ5FSea 8aHLHmtXSaNnQhe8StdSlpmXsetNXjkVDMQZ91Ss4SPGMj1q+RHctkkWYQCcnvVia2UR7wR WIZmB4JHtWiNRBtghHI6GpcUiJQkNkk2oVrLMwLkNUk8+W9Qeoqk675flbB9qaRrGnpqXJp I2QLJ8pNdT4WsQujsVHDSsf0FchJA21XZuTXfeGeNFA2Dhz/IV6GB/io5MdLlo2R8seDYQ8 NywGcSuP1rsI7bKkla5vwOn+jXX/XV/wCddvHGMV97Go0fIQeiRmfYwWxjrSzWI2KNvFbAi HHFSzwgIh961VY1Tfc5z7AvYUhstvP9K3/KU9RSGAE8Dj60OqWn3MEWfI+WpBaY68Vti3Xj 1pfs3tR7UdzFFt6c04W2OcVrNbdOKYYjknb7daPalJmetuM0/wCzqR0xVvyxUkcLSMFVSx9 KPaPoPmSV2VBbKAOKmS1z2xVS61mztGiKkXKsSHMZ+7XeeD9DsfFkLGw1O38xRloXOHH4Uu aZj9YprdnKLbcYxxUsdqp//VXpknw1vIpSPNVkC7gV7n05rKl8MraTGG5laM+4qf3stLAsX Q7nHC0HTFSLaA84rfv9OjsyRvDY7g8VmlcnIbrXJOrJOx1QlGauin9lTuOaa1sMZ29K0VjZ uACTQ8DDqpx9Kj2jZs+VbGK9oHUj+dZ1zpyhecYHeukdAAeg4rz7xD4vjiuGsrAxlUBDzN1 B9qmClNmVWpGktR2oXen2siJGiCRRgop5+pNZF/qU8MAeIjOeFA4/OudOqQmXJ3Pz8z4ILU s9zJcNvCYjH3F6YFd0YWPAqYhzejOmsdSBRrnUGDY52LwKwNW1pdQkzbRrbwZK78EFj6CqM s/mIsMp2K33+f4RVKC5iN219Kg8mHiJO3tWvKuxz8zN7TVttPuIvtmm/a9QnIFvA4JBJ6F/ WvTrrVZ9D8OyWstwUnlGZXQ7QTj7qgdFFcJ8PrCXV/EFxr15+8EGCMjv2FTeML83N3PhsKO BjvWK1lylyVlc43XNUmui0jAkbiEJOST3Nc0Q5YliSSa2nSGaOKJ2IkQbcbchuc9RUTWaoO HjOenOMfnW6TRmNtnkSEExI6A4zwDVyK9iimWQJIFHDq7A/lVdbCTaNjqM/wC2P8alFnLt8 tmjJPUmQf41ovMDcPiG3hjAsrmePnkMoIB9sVWl8V3m75L2Q+pC81kPZBThp4FPqH3EfgKW K3hD7Yg0r/33HH5VLYG4viB/LWSWS+kY8hDKE3fgBmqOp6tfTQ+X5X2aBxyoJLP/ALxPWrl lpcxk86Ugr1yay9duI3uvLhPyIMH60gM1Lu5RCiSEbupFSW0Us86xgl2Y45Paqylc9a6rw5 Y7s3kiZUfdJppXA1rIf2ckceD5j/KuO1R6rqE1xdypu3LEmAadJOFvxcSfwHIFZzrI++ZVC IxIcls9abVmNE2kKAULsFB6k16Ppem+Grq32392CMZ+UYIrzGGWOP5ImL44zW5ZvI5UKWGf SuWrFPVlpG6+mal4e1v+0fC95JFjDJMjbDj/AGh3r3/4ZfE6PxlZNpOtRx2+rwja69pvUj3 rxjw/oH9tAxgLblD/AKyV85+grcuvBdr4eRdZsLuRL9HD71kwG9Rj3FcNZwlHlejLSPX/AB d4RiubVr/TrdTcoufL6bq4e1jeHYHUpu/hPUe1eg6Atrr/AIbgvrG9uI3kALfvC2COo5qPW 9AtI0SRZX82UZQseA30968GpQhV9T08LmFSiuSTvE46aM5BI4qo8TRsWXkVvQi1mtyk+I5o zh1PY1K+nobYOoBHbivHkuSTg0fRU8VFpNHKhW3Zwea3tPjKhW5FPjskL8Jn2NXF8qMqACO cEUSimjWrVU42RfVDLFszx3ql/ZYklwF79auxXMKAqpyaniuokOT+tRGPKedzThsUp9JMMR YDOBXO3QVcgjBrrL/V4BDtyPzrgtSunaRmQjBqmzrwfPP4hhQuxI7VDM52bSPlHan20u9cl ufai6jUxkhh1z9ax5j14bkELCQ7W4b+dSXEJEeU4xTY4doDZyake5UQ7ShNTLU0lq9CjJlY c5ycVFbsFbeWAJp93N+74TFYklwxO0Eitoq6N4QbjdnR+ekqABhx6V3Xhpx/ZH/bQ/yFeVQ LM64jJx7V6P4TtbhdEO/OTKx5+grtwOlU8zMIRVLc+d/AuDZ3Zz/y1f8AnXcR9Aa4LwGxFt eegnf+dd9H90HPFfaPY+FTexZVd23mrU8Y8lagj/hq3N/q0+tRcu7Kojwo4p3lVOACtOH3s UXY1LuRLED2p/leoqVcA8VIBk9KLmymiqYQR0pv2ck4AJ9q047WWYgRRkg8cDJ/AVmeL7qb S7BILewkQqQmF+Z53Prjp9KpavcU6vKtCGOKGecwxSx+Z0I3jIqa+tre105yxDqykO+7hB3 zXk+vR6rpep2t5fXf2e4PIgDHzYx+PFd3pVzH4i0F445G+zSJtkGfmDdi1ddOk73Rw1MS5L lKOowx3ixCxgUp/dVCoI9sitPwSYtE8a6bqN5IIoIZAHc5Gwe/tXt3w8m07xX4AtoNTtIZL vTybWYlQSCvAIPuK878aabptn4ha3spAVY4yPX0967YwUkefzK59EwyxXEKyxOskbqGVlOQ wPQg+lcR41urW1tZAUQuR1avOtH1fxD4e082ekawBErEiGRRIi57AHkfnVLxBqvibXrILdm 13AEh0jILY7cHFKEo05e+TOPNsclqfiO9sLrKMJrUPkxnqB3xXpXgax03xfZ/bbRsRfxLuG 5D6Edq8M1HU/s9zJY3bmZk4d40yM+lZmg+KNU8J+JU1LQbxo2U5KdnHcMvenVp05e+kdEas 4rlTPsWHwFp0TBw7n2rkPF2mW2luYkOBjr2rovAfxM0nxhYLHNtsdSUZeBzgN7qe4rmPizq EGnRHUhMCqL93qGPpXP7FSTSNKdeUZq7PE/iD4iuNPs10+1kCSTLksPvAen415MkTO2X5eT nFb99NJq17Jf3pLSyHO3svoKovGScRpkj9KVOm4KxtXm5y5uhXKKZViUAog4I9auqDt54AF Qi1lLDzCVHcA9am8iCNd0khCjrzVpWOVoy9QkZZnQewzVZ42MSR7uvNPumEs7NGx2E8U6dd hjYkfdGR3qWI9t8Dw2en/Cea7G1biadsnuFAry2+vTe3srht0e4/lmuy8D3y6t4d1LRTHIG Rd8SLyWHQ062+FXivUrz7OmlSWO4BjLcrsRV/rWOHjK8jSo0kjzdpTFM0iAHsOO1RvOJmTz E+VecDvXpesfBTxXYkfY7iyvkIzhJNrf+PVxOo+D/ABRpTEXuiXUaj+JY94P0IrrfMtzJNP Yz2nR42jjjwzYAyBxWnDpFv9nXzBlyMnismziAuwJ/3eP7/BroZbiJYC4dcgZPPWs53sMz5 bWCCYRxkE+mKeYY7VxNIyruHQ1kTahIJCwA3E9fSqM08szZdy1SB1Oo+ILdbMQW7bn6ErXK 7JrmUkDJJyaVImf5vWtyytorW3E9wcL1I7n6U0BV0zRWuHMk+EhXksxwK6szra2ixQAKnY4 61yl1qkt1dIFTZAh+VB0+p9TUv29nX5yT7VS0AvzSF8nI+tTW80Z0q9t5CPMcArWekmVxUb 9Se5qmkxomi2RPt3hjnoOtacUl4AGX92nYnrWVZ/69Pc4rpZ9PNxEAkhXjoKwm0i7l3w54j lstV+y3coCMCVcnFd1L448PrYy291qMKkx5Cklzn8K8mOl+e4glDEjgFTgmtmy8MWcCb7m5 hhz90OcmuCrSpSfM3qaKUraI9R8AfEazsNXm06ymMlrcDMZdSoEvfr2r1mPUrvXbMwygCWM eZkdOPQV8v34062NrJpbxLLEPmMYIyR3r37wVNa3Ph621t9Rk2yIA8LEZQ9wD6VwYmnCHvr qFrmFqviGzbxCbP7Un20HbJFgqSP610mn6g0toVZgMVm+MvBmi6j40tZpGWGC+j3pcI21lk A4we4PpVC0S4tWlt2O8wkqcd8V42ZezfJKB9HlaVSnKL6HaWfkyKzk5YVjapOIZCV6VBp19 KjHchA96qanLI7uwHDV5MXqerToNVLskh1EmbHmfUVpC6EqBVHPqK4m3dklztx6nNdDZXeA CacmdVbDqPvIbfSyxkqWJFZxVZmGT1NaF6yzlucVmcW+JCcgVF2bUlZaFjZ9nBIrPnvC7hT irMt9HNHhTnjBrGaGZp8hcDPFCSOqnDV8xtwv5kfynFNZc9Tiks4mjX5qleMyMQvX1rNmez KtwqGErjJrCW3ZpuFyK2LwtAdrZOelMtHjVgNoy1bRdo3OiLcY+6aGm2QiXJHFelaCyDSgB jhj3rl9NtEliDZya7LSrHy7LAPBYnpV4Kd6581mFZSjqfIvgME2l8B/z3b+dd1EGGMVxnw9 XNrfDH/Ld/wCdd9HHgdK+4qVLSsfKwTtccrEEVcmYeUnzHNVliYtmpp0IiU+lTzXKaFVzin o5yagDHAqVOtFxpFmMZx71PeQPaWYaRkW6cgxwMeSM8k+nFLE/2S3FwycuCEYrwMdT71w/i PVru6/dQRxny/vSMfmYHpz2rWEG2RKSijurjxK2n6escd3b28jcfLIBj6ntXEnxa66m93HM b0JGxDeWfKik6Ag9/rXGTWhns5Z7p5pLgnhVGFi9znk1YtxL9ljtQjJbk8knAY13RpRWpxz m3sYOpzX17qU13qimeaZs53k/TFW9Mmu7KMrBM0IccgvtBq+dMVIZJjEHQH5jG2WT8KWfSb exjN1cxSPGy/IFcbT+NdKV0ZPzOo8GeO9a8H3d5cWFxZzm7A82BwWBI6Nx0NWbXXZ7rUpb6 7uo2uJGMmF+6hJ6DNcLb2dzezKdI093U/e3Z21pf8I/4niIIsIYZB1Pn7aOZrYTirHosevR DAlvYWLHuf8ACuS8VeMiu6w04qHP+smQ9B6CuP1HUdS02QpcfZjKONqNuP51i29zfzFgjr1 OVZRjms3G7u2UtEbUDr8hE7MzHLZB4P1qmtsW1RmbJBbqKmiubi2P76zhmz/cYg/pV6yubP zy7q0Bf/lnLz+RxVO3QTOx8LxKknmTTooBwgOcn1zij4kaj5cFjpkchLygzPhicDoKradqm nwOiOGiIHDMBz+Ncr4+Oqahqi3VlDNNaeUqiZFOQR1X2/rU8zRpBJamHc6ja2ibAweQfwjm sOXVLpmIB2D/AGRUa2soBMkTDB4DA5JpZIvKA3jk0ua+g5NshNzcscmVs/U09Wml6BnPtk0 zYxlCKm4ngADk13WhbPBv+n6jBFcXc0ZCWzgHylPdvf2osQcjFGZYGCrmQNjA9a1nsoYY0g vRJJeuvywRHlM9Cx9far9tPLqesmW1gtra5nyVKpgKvdjjgU+41PSNPu/skFv9qlQ/vrwuQ Xf1FXYD3T4OeBJdEiN5IoXV7pNzFhn7JF2HpuNe5XLwKBFJOjSlejMASAOtfIOj/E3xDpEh k07XZyCBlLgLMDj681j6t4h1PXNVn1nU9Ue4umPylWKBB/dAHQVpFqOxi4Ns+itT1HVfPYS 28MW6UgRSRnlfZumazDcX5vZYEt0kK8Bo5CA3tz0rw6y8a+KLGMRw67cSRf8APKY+Yv5NW/ Z/EjWk+aaxglz1eEmI/lyK6o1E1qL2bWx301vFqdvKbnSYGVSVZZ4lbn6iuZvvA3hu7BI03 7MxH3rZyv6HiprD4maGbZYLizubMLwSR5g3d8kVs22t+HtSObPVrcyd0Z9p/WrfLJbglZ6n m1/8KYDuksNYdCeQlxHn9RXNXPw88QQOdsUdzg9YZAePoa9yueRuKKy9iOc1lSYYkKzD2Jy BXPKnF7GqPFL/AEt9HQLJaTifoSyEKp/rWUq3F1KsZZnPQKte7SxswwziQemOKxb+20e1jF zNZxxTMdqsg25P4Vk6RR5zf2kGl2IS4wbqQYVAfue5rDSRc43Zx3rurvwPd6luvIbkWyNkm S5bIPoEx1Nc1e+Dtcs23C3+0KehhO7P4Vm1bQVyisw28NigM7vhSXPaqk1le23E1vLH/vqR Utkb8HbbQSSZ7qhP9KncZopa3ICu2ItvQscVu6fqIj2pPKHb2Oa55rHWC8Xm2Fw7yn5VZSS 34elXbnTtX0tS9zpN3AMbs+WMY9/SpcLjR0xe2uG3JuVvWrmnzLa3KmW3EwJwC65/nXn39u Xi8RLt7fMeajbU9dcfJd+X/u9awdLSxakj2PUbxNRtvs0VksT+Wfn4A/IVBo2o67ptlFpsU zrCTk7G7HrxXjZuNZZstfTk+vmmr1v/AG4skZj1OdTg/N5rDH61i6C2K5z3X/hJpL2W2sfE ck8llbv+7IXkfjXY6PeaPcWjRaXcPOV5+c/MR7180W3jPxJpyiGa8F3ETny7mMOG9wev416 v8Kb6bX9TudSWFrZbVNjqvKyMa8jMsPBUG30PQwNSUaq5ep6KJDHKQyd+1VrxyUI3cE1rXV uWy4Q4xyaxZdrN5fWvj4yTPtaTUnoU1j3OMd6vohWI44NMityJRn8K0vsshjyqH602zadTu YE0lwrED5gaiaKaWMqc5Jq/MRDPg4q9bvBJ1wv1p82mhftOVaIworUxctmrLptXoCa3WsvN +aIAis65tyqlMcipvdhGtzOxnG+CKQTjbxipYJhnfnis+4s5SxYDJ75NPhWRMKWB+lVZWOh wjJE99J5h4UnmqtvHifkYNa62oeLcWBrPeVIbwBsYPpQnpZERk7OKOl0++a2Qgnkdq6/RdS efTy+/o5FcVbpBcwg+Yqn1rqtAtVTTCA5I8w/0rpwMUqyPAxsI8jbR8y/Dvi3vc953/nXok eMivPPh6v8Ao13z/wAt3/nXoKjjrX0lebU2eFTgnBFheGqxNGrwJ8uDmqqMMrk1Zc5iXB71 May2ZTpPoMW2z6D61IluElG8bwMHC0q5BAzVqM7T3roVRWMnTaY+Syk1aQC6nKx7vlRWwFG Kz7qxtUtRbwWqW8Uh+edTudyP5VrRSjPzLgVbmtoLiDKpk+3FdNPEpbnLUoM82vdJhGY1Sa bBOdx4b64qpY2l5bs4m04XNo+Q0D5x+B7V6wunNdIpdUUKMAJ1/GoJdEgjIbLyMeNpBrtji Is5JU3E8kOi34vWNvuS3HA3kZx6fSmSabqSAealrPBGfljY/Kv/ANevUbjS5Cm3ZJtHQBRW a+jguC9u5x0yQR+VbqtHuZuDOSstZ1mytm+y6RFgH769BWbqF/q2pK32iG5ZG+8YnxXfSaQ sw2yQM+OgOAB+FQPpCNhTtUD+CPjP1xS9qu5XIzyCXTbcSb/JuQ3o/NLbw/OI5cKnrjFexH RWlUrDbxQocfKec++atWfhGxLbrmKOQEYwBTdaC6g4SPO9D0+wklBjtWupFPTGf0rt4vCd5 qlv5H9mRxJ0XzANuPXnmu207TbHT4xHaW8cI7lVwTW3E/IIP59646mJ7G8KN9zidE+FejWD ma7eS4kbqgYhF+gHWuj1G00bQNFuLy6ijt7SBSzcdcdvrW/GwrxD4y+IJbq9h8PQkC1gAln P99z0H0ArGMp1p2vodPJGnG9jyrxLqz69rdxqkkSwq7fu4lGAi9hx+dctcMJJcquB6VdvZy S+GJFZO5upr1WtEefN31NnRZ0sWn1BkVpI/liLchCe/wBaqXF3JfTl5WLEnIJPLH1OatC3z psMCIWYg3Ep9u1TaLpLXkwup0Pkr0X+8fQU4psg3bHR5tP0IX+Ulku1wXRsMo9q56TS1gJZ ZnQE/wDLVf610k6T4CsrBQMBRwF9hVSW5W2UCWbbns2TW3LbcDANtID8pD+6mjM8Qx86+1b Q+yTnOY3Y9Npwac1qh+XLKfTqKWncDHinl5Z8MB61ai1RoyMIce1S3FkxhCR7C2cntms6W3 mgjZjAwwOuOKAOj0eCfWr2OxsU3zE5OTjA71p6toK6deNbXBKyKMncmQPfIrntC1OXSXS7t X2y+talz4mv7uaSS5lEokxvBHLD0zR1ROo+2GpWhzZajMg6gRzZU/gavJ4n16A5uUinUf8A PSPafzFc9LfLPdmaX90rt9yIcKvtWlFdWk10y2t55MQUbfPONx9Oau47G5D4ztXJ+12UkZ9 Y2DioVl0vxD4hjivLrybSPHlwv8vm+tZd7FHBGsl2lu6OcLtYAn8qzzFp08xeMyRuvQnBFN MZ7HbafEbeMxhPIRfkVWyAvtTJrJgSyWuF/wB/k15PbRzRECxvjj0jlK/pmtGDxJ4qsDte5 eVBwFmQOD+NPnXVEs702UMjeU8GGPO1lzVq30qNJFCosYz1AwK4h/H2o/YXj+x24uZFIV0c 5T8DXZeDNCubLS/7R1S8lnurweZ5buSsYPoK0iot6Cb0L1ktppk00hUyTscGdxlsf3R7Vnv LHfzyi3YJGGwzMud5+lW9ZeO3tnYHrhQT61lxIlvahlcYIwMHp60OyGlZFXU9G0hikU8Ftc TsOixgH8axrjwPpLx+a1vJbD1D8Vu2kIIe5kHLfMD/ACFNzJfXLPKzGOM4VQeKmyKOPfwTC DutLxieuHTOKp3nhm/Fm0KMjN2YHFegXF6yxLbW8amRv4yOQKWO2tY4vNu3YYGSQeKylSiy rswLDTtI1G70y11LSYUEFqY5Xbo7g8HNet+Graw02NYdPhhihbqsQAH14rzhIUvGLQxGND0 L8bh2qWTTp7JVkW6MR7FXxk14eOyh4q7jOx6uGx0aMOTlue0XAKR+WV4esOewKPuVQ3evM1 17xPaqBb6pLKF6LJ8/86F+I3iO0fN7ZQXAB5+UocfUV81PhzF01eLTPRoZrThuj0xoT5Qdv lYdqtQXyCIxuecV57D8W9NlAjv9Inh7ZjYNU8XjnwxcS7lvmtyf4ZUIrjnluKgvegejTxlC t9qxvXZRp2I7mqwkwhA6ik823voRNbTpKrjIZDkU2O1l+7z1rh5WlaSsz3KfK43TubGmXzi Mqx4qteTMZyBk5qW1h8o4firM1skx3IfrxStrcwfKp3Mh13c96pcxye1a0qmNtvWq8lt5q/ KOtM6oyXQWKTMeM8GoZbETygjpU0VtIgwRj61dhRl425oS7GUny/CxkNi8EYJauv8ADqt/Z R5P+sPf6Vy2+RgFxj612Ph6FRpXXq5/pXbgYP2yZ5eOl+61PmX4eAG1vOP+W7/zr0Ar0xxX A/Df5rW9/wCu7/zr0VUBFezi3+8Z8/Qu4ohVDuFWnjIiXHrTQuGFWZVYRJkd64lKx16jEXg E81YQ89aiAwKcDgVoqtg5L6ljI9amjkKjhvyNUQxZqsxDmmq99BOma1ndvE47/WtIzxy9Rj visKPAYAmtC3SRz8uMV0qrocsqaLzWXmx7kBPtWfLaOrY8vFbttuWLaaV/Lz8wya0hVdzlc Dm2t3wBtGKRbQDjG0ewrbaJCeKBEoPQVrzsztYyUtMdiR7irsUW0YAxV91j2YOARURaMHr0 pe1S3NIR5mRKhC5qxHmhWiK8Nmpcps4PPSsXVOr2Y4yrCjOzAAdycCvlbx1qVwfEF5NdoVn lckDrxn/CvVPHfjOxAvdBCyTMB5bqjFcN9RXhurtvLO8h9CGJbP5mvYwdOUVzvqcGJnfRGE 9wrj7uMmoH++AKcIpZZVSOMsT0VRz+lblv4U1STEt3GLKMjI87hm+g616DklucKNNCp2DAP macBgdsCtrwxFFL4fimEpDDKgbTgfjVJLe2t4rdTtZ4YzFlz8rA57fjSJPDFD9lguvKjBJ2 RcDmqhUS1QONzS1S4ezsmkWHzieF2c81z2ieFtb8U6sqBGhRjlpZAQFGew70MbSS+iiYyMS eS7mvX4dZtvDXhaztbFQl3OrPLKRyq44C+n1pVqzlsNRXc09P0DwV4Q04Wv2H7ZqBU77udc keyr2rmpZtCvknvbyGFII8/MI+S3YVxd/rFzdX4uVuH8xSSGY5J+tQ6dBcalem1aRghG99p x+Nc0VJPcbaWiK9xqdm8js1kiICcFDgmoRPZzI/l7ghGGVxmq/iKHTrO+eG2LuuOCzZ2msm Jbh4SRgw9zXWnoQy4+nPDGrxzKYycfMcVXeGeM5ZGI9Qdw/OtSyi8uzbznRyeTHkdBWdeql tKhsZmVJOdh5x7VXMxEMrkTck8AUzz8MBmi7STiVsl2Jz7VTy2c8fnVXA1rYh23H/APVWjJ iG0aQcEDCn3rL05Fcs8hIRBkgd60IZ4r6ZRcfLbQnoP4jRcDMsIZnvlbIAX52walj1TUBe7 YJXCs+ACMg10hs7SS2kS3Cw+Z1284pNP0uK1m3yYfaPl4p3Aj+0XI+W4t0cHgsFwR7169oW sf2l4btZwhV0XyZP95f/AK2K87dYZY9jxgemP8DTbW+1rSC/9jX7Ijnc0TgFWPuCK3jJRdy LHol0izKUYAg9jzWc1uAhiVcKeMDiuai8fahb5TV9Dilz1e3JjP5citW18Y+GLsKJbyawkP AFzGdv/fQzVtxeoFtYpooGjMhb03D+tMgeWK3aN4QhHCspyK1IYoLtPMs7q3u42HBglDfp1 qCWAoSGUqfQ9aVr7FJmdbSQyXcm91DjsfQUXSNPIsOMKx3EDsBVto2xwP0qvJaK8glLukg6 MrYqRlkgRKFB5xk1ShhNzcvcSEvz8oPIAHepplkaN9uJJG9eBT7aQx25heIxSAYAzkYpK3Q BZ7sQQFlRWYcKp4yaoGwa8Je8IOecLxj8KmZoXvo0aRBsGQpOOTV2UIjJEGOV5Jx1oduoWO f1DSdLjhDN5jOfuqBktWJ/YM1xuMUSBewyQR9a62OL7TdmVwCFO2P+tW3RYyUTBUHBxSfK9 w21OH8Oa5e+ENa+zX2X02V/mUc7D/eFe8weRc2yTQOjKyhldT94HvXjmt6YlzCXUfMvY9x6 Vd8EeI7jS3Gi3x/0ZjiB2/5Znuufevks3wHMnWp6WPfy3GyTVGb0Z64FDDaQMj9ajk3RA5A H0qSwczsA6jPWrV7ZTSMvlRkjPP0r4yU7H0jnyyszBkzI44rXs9PJgWVkwoq0mhzbBKw2j0 qZrgwILcr09Kh1E9hzr88bUylIkAkzgHFbOm6baXRw2M1zd05E2QTj2q9Y30sBBQmr1IrU5 SheL1OhuPDsSAmNOKv6TYGGw2+rE9Ky49ZnZPmJ4rW02/MtnuB6MRXqYH+Kjxq/t1C0j5R+ HDKtrfdv37/zr0eMgrkHNeafDtS1nfBev2hz+tejQxycYNb42o41mjTCUk6SZYyAR61NK+Y l5OapukqsMjNSOzGJRjmuJVDtVIl8w4BNIJPmxUISZj8oNOCSAfMDmpcxxhfQnjf5vu1djk FUYwTwG/CrsQwBQp6lOloXYnHXAq/AxHIOKz4mCkZx+IrSgMYYFjxXVGslucU6RoRysE5NN JaQ5z0qWJISAQ3WpfKTpkVrCtG5yOnYrAkcU4sQM8VY8hfUVVmXa2AwIroVdGHIVppTnr+V V9xPOetPlO2o1YnpUSlc2jaPQsIGqHVtQTSNCvNUn5jtoy5Gep6D9atRMOorkfitcMvw5uy jYAkQvgds1dGm51I3elxVKjUXY+f9Q1aaaWa8mw0krFySfWse1ttQ1vU4baCF3llYbUA6+/ 0qVoLm7eJAhEefmbtXTQ6wug6e8GlRCO4cYe4YZfHoD2FfYNWVongy5m7m/PY6F4I00QWV1 HfeIJFxM+Pkt89lPqPWuZe4idy0t0JJejMXLE1gMZZ5vNnlLEnJ96updQQphUBP+0KzSaJu Wp2icghXYAYxjFQNcLA3ESqD3c5qjcas2CFXB7Gsi4meQ7mOc1SVwuaRvGk1WN2QKodRuHT ANdjruv29zcBBJ8sR8vOPbpXnCOWYAUSGVWIBJ7kUmrsLnTGdCSYzx61oeHbZr/UnT7aYkV CWOcEj0rjYHlLgBgv1ro9KS2eVhNOsLhSQwOM1dkSVtbjtYryQWkrMM4y3eo7GOQW7srhwR gqfSotRMRcskhkJ7s3aptMVDG4LMxIyuDx9DTAoNPskMTHzFHAPQmr2nrp0t0j3JePB6Mcg /jWW5HmNxg5NSxMU5HerjqB0lz9gkuG8q6VOOB/D/KoZNMYgn7KJVxnfGf8ACsQyuT0pyXV zC4eGV4v9w1pdAaF0UttKMcaOrknJbrVCV2t44kBx8oY/jUzavcSx+XdpHOnuMMPxFNmuLW +2jabdgoUbjuB/GpdugDrW/dHDMxZR1Gea6BNSXC7onj3dCrZ/nXMmxkjXcASOzg8VJDc31 qvyu2w9jyD+BpoDr4r1GGVkR/ZxtI/Orf2hgC0sLBD3K5B/GuPi1aM4W5sUYHuhKn/CtW0v 4s5t76SDd/DJ/wDW61d0Bsxvb9FYAexps9laXHLqmfX7p/MVzmpapLCdrlJQfuvGAD+dQ2O o3d1eRQR5ZpGCgMfWk2kJo2m0FUbzLOSW3kzkMh/qtWYNe8Yac/kxagb1FP8Aq5gJBj8eRV /VbaHQ7RVW8a41EsMpH933A9au3GnwafpUE+uSPHNdr+5jwCUHXLd80uePUfKQ2/xDVSE1n w+VxwZLWTaf++WrdtfE3hTUdqw6uLSVv+WV5GUx+IyK4e1g1LVY55LKNXt4Dh5JT8g/E96b Y+H5NXknVo44Ug/1kxGFB7fWq9o+o7HqK2ck0QltjHcxkZDQSBx+lQNAyYVlI/GvIfIuNMv 3Sy1J7eeJsbo5CoP0robTxd4utFHnSw6lEP4bhQ5/76HNaJols7mSFWPzIp+opCrBCBwD3r nbf4h6dJgapok9q3Rnt33r+TVuWmteHtRG2y1qEMT9yfMbfTniiyYIW2Se1k+SffHg4Rx0z 6GpCfkOWAAHU1eexnIDqpdMfeX5h+YrG1iU2tgxY7cAs4PHA/yKOQLjLi5gWAybQyjqzMFX 8zXJ6hfad53mQP5snZYuRn2Pb8q5G/1e6u7vdcszKp+6x4H4V0elzQS2zO8KlsbeO/tWMrP RlJ2PXPB3iR20+D+0raSLYnMqurrjtnnINem6fqNnqCYtp1lYDOAefyr58iktLG3VifMdhw q/yx6VbsPEDxTpPbGS1niYMpDccevtXy+MyGnU5qlN2Z60MxqNKMldH0NN5sqhc7QPSq/2K Nsu7YPvXPWXjfSr23i3XOyZlG9WBHzd+avPqkdymYZ4yD2Dda+Oq4apSdpRsezRlz/AyHUI FVjtINV7Zf3gUqSKAjyPlySK17OyQgN0PaoUktD0HUUYWe5LHZMIt2+tnSLaQWGR0Lmqnky su1Dkd66rTbbytPjTPrXoYCV6x42KrcsLX6nxd8PpWWK9wcDz3/nXpVveBQMnNeWeBJAI78 Z/5bv/ADrvYZDnFduOp3rSNsJUtTSOjimSUg5/CprqICBZARWJDMVcFSc+lX3mkaMKTx7V5 Lg0z1qavqXLeUhOQKWaTeNoqtG5RAv3h9KljdSeVGfepaZokkTRWpbHJWrKW0ing7qLSTfJ jOO1dTYWcUsas4DD09TW9Gi6jtE5MRXVJXZz6wy5GUOPapSWQkHNdKY9MSOSNmImTI2qM5+ hqrFY/a3Oy0yBjgyY6/hXrRynEW5rWR5n9pUPtGOs8gI+Y8elWFuZBzkmt+48NrDHBKiMBM QuOu0/4VqQ+C32guV5Hc0RwFdPVE1MZQtoccb51HOaqve5blq63U/Cht4PMLAr7GvK9c8Q6 Vpcr28Un2i5GQETpn3PatvqVVtJIwjiaVrs6dZVb+LNOHByGrh/DWt32s6hJBPGg5JTHAWu rVXQlDnIOKirh50HaSKpzp1VeJdM7AdMVnaxBY6ppN1ZapIEtCm+Q5wSF5wKspGWbOT9K4n 4jXRs7WG0WQr9oRhkd8YqsMueqkKsrRPJLu/tbi9m8vZFFvIjUDAC9qoXKlgwLjGODmsy/h YOHQAjpn+tR2vmvJtJyuOBmvrkuXQ8Ny6FkyeWmDksR27VUaR3cj5hWi1oASZW2DrzVG6uI wQkI6d6dzIgbEfMjZPtVNpDIxwMCpdryMODkmr1vpFxK/lrjIPzH+7UNgZ0CNvyM5HetaEp ckRSwKSP4t2KsS6ckTJb27NJIfvMO1Mng+yQjA3c81SV9SrFaS3XdsCkNnjbg1GsZSQbkkb HGVIBpbVy94M/lUcgYTOcEfNV2JNLybJoi7qylR0ZwSTTZL+KKAxQWyq5H3/Ss5EdmOST61 Js2kFhx70WAWC3klOcZJ5JrRSzjRcyMB9ajgcDAiO3Pep9mWxncx/GtIpAQyCEZ2KT/tdqo OjyOQo/WtF0RP8AXvtH91eSaoyXCg7Yl2j1PWpewDBA68OVGPenARKcBifpURcnk8+9M+Zu h5qbAaMWoywrsiAA7gjOasLq0ZQpPACPUVjBcNhm/KnOI8fKT+NO4GviwuRlZBET2NDaTPg eXhx1yprGU4HJxVu2v7iBgI5GUeh6GkmmAt5a3IQBkIxXS+GLCOHw9qeuysqSQp5UBYdWPX HvVJdTMkK/aLZXVujDg1uXk6t4FsbeJCkJmdmO04LduaJRvsNFnwpotxd27eItUkJtoD+6R 8/vG9fpVOVb/wAWa+62gLsDjfk7Y17nNX9R1wW3gyw0uKRwBHjafu9fWtXRr+DQvh26oEaS 4bzHfjd7D6VNmtCjE1u8WBYtFsMx21qBkJxvcdye5p+v350jwlZaRasBdXB824YdWJ9ay9E 23/i2xad8xzTbiD0OKn+I2pC88XziOFYYYlCIqdBgUrAzjru8kF0GWQ7l4z61Zh1xwNkiDP Zl4IrCYsxJOaQZB4q7kHWDUI5wBkPx0cDmkMFlIuSGjJIzggiuYUspyvWpVuJlbO459atSA 7Oyk1CyuHm0nVJrYKfl2sQpHbIrSvPEGrarZPa6qsdyWG3zF+Vq4VNTuIl6k1KmsSllLjoe prXnvoFiW50x4sStKzLIxzkYOa0IibWAtHnGN34jpUf2uO+sxERmRW3Adz7Cte2ihnH2fcY XddgSQ9z0rKVoq5SV3YoWOo3s3zxKXlQ/d9q0D4he04urTILc8YqSz8Paxp2rrH9mKsx53j KkV6PD4GXV4wot1DYzz0z+Nc9TE06ceaT0NY05t8qRwVt4h0u5KlZ5bZwcnBxXQ2WtXMeDF qMVwB08zBq1qvwkmSIutoyjHDL0rirzwDqlpL+5mkUdjmsY4jD4hdGX7KpE9KHxDfRbQz6l ajaBgNDJjcfoa1fBPxWj8SatLp13YrFIF3QkHlh718+axDf28VvbXju7DLcniu7+Ceiz6t8 Q4GCssNvGzu+OBnpXFj8FhnQlLl1NqGInGaTeh9U6XcxSMNynnmumhmjEQAYfhXNSRw2YEa MPqKu6ec2md38Rr47ApKsjuxEFNc58Z+BELC/A6tM3869Qs7J3VTsrzP4fuBcXQ/6bP/Ovd 9EhjnVUCZNe3Xhz12jSnV9nSUjFXTWGDt5FOlsXVFKg16VD4XaaNGCEZq9J4OcxJkCs55XO XwlQzWMVqeTpbzAcrmn+U8fzMMCvTbnwoIIctjjnI4rk72Oxs3lNyzeSgJZsYx6Cs/7GxLf uxNoZvSv7xk2u1D5shCx/3icA1uweIFs3WJEja4U4VM5x7mvKtW8UJdai8VpGxhTiGMHgn+ 8a1vDc7rcieVnmmc5JP8q93Ksm9m+aoeXmOYKrpBaHrenafeX6iZ49u75snsTXZaZpZt4gr ctnJYjrXN+Hr6WWIb1wAAPpXeWzh4sj0r6TER5I8qR85B80rMcsMeFygO3oT2qXPpSUjHFc O52baHzf8TfiNr19rE/h+yb7DaQyGKR4/vyH6+leX/ZdlwjwBpJDw2e59TXUeMibjxTqUUK b5jOzEngLzwawoZCg2QxlifvOe59qpRbYmzd0fSUmYhZNm5fncc/kP610mhRax4e1FLaWX+ 0NJuydyycmM+orK8O/PKqOvlLnrXeElBHEWHlg8uv8I9qdSkpRaaFGck00x2xQxwMCuH+Je mSXvhRrmI/vbNxL/wAB716f9jS6svtCSodoyGU8Y9D71jXdkJYmt50DRyDayt0YelfGVVPC 1lJrS59PRcMRTt1PlAfvVeJgzKxJC4OB7jmqkcxtnKvCAw6Z6GvZNc+Ec0l39p8O3Me05zB Oeh/2TWI/wm8Q3AzeQQ2xXo5nB/QV78cfQnHm5jyp4SqpNWPOWt76952sVP4YrU0/whd3RA MMhHsOlelaL8O/EljOGGo2MiAcLKhf9a6u38I6pPOU1Oe3jhCgj7NkZ/DArGeOg3pIf1aaW qPLE8LQabDvl2JIfVufwqK08O32t3T2Wh2hZl5dycKn1NeyN8PdKkkBnuHMY4KKNpP45ro7 TTNO06w+xafaLbQFcDZ1PHUnuayeOSaS1KjhpHzMunT2TzDy/wB5ExRyDnJBx+VZd26XOV+ 7J3B4roNSnm0TXLqFlDmOV1dW/iGax7uXTLxt0ReFz/C3avooO8Eu5xzjZmNaRbb1QeuaZd LtmYehrQitik6SB96g1Wu0X7VJjkZpWsjEjhjLn5TtHrRLDiTZnJI4NTQsEXbjr0px+eZXC fdpWAqxjyiDKSB6VdWQsoEI2Rnk4PWmm1R33sjY9BzUiR7PkiiP4mqAY8asmB19aoS2zKcs MD3rTZLgdse6iqUsLfxB/wAjSYFdQqdOaCY+pYn24p2AOCpz70wlehFSALtD5H60kh9xR8n p+tB8s9SaAIW5PtWlpGnXeq6pa2FlEZZ7iQRxqB1Y1BDFGzAfMfavqD4H/D6HT7Y+J9QtT9 qlGLQOOUQ/xfWuDGYj2FJz6lRi5M8k8d+DY/BOqWmlJM05ltUlkdgDh+4X2zWTqUnl+DbGM OQTKcjPFer/ALQUCp4i0uYofnt2Rcd8N/8AXryKC7jktEtnjSSWKTcik8MKeCrSq4eE5blS SvoN1W1kbRLPcpGRwfWp/ExMej2lvsIMMaqOMdRzVvU9XtBp9vbzI6soyuB19vbFV/EGpjV rWxL9UiGQQOe2a7r31JaKHh3fHq0MrA/u4yVx2Paq+stcXuun7VI8jtxubHWtbw3eWVv4mh N6ubd1KHJwB6c9qs+MLGF7557NxjOcbs/Q1TtbQZwd1p1xbTvGYyQvcDNUyhCZwxOevau98 Mw3Ny80kqySleBGq7jIfQAV6H4h+FaN8LF1m3szHrkZ+1TDbtOw9Ux7DmuCriadJpTerLjT lUV0fP445Ipc+1Xjp07sdsRPfHpUlvpN5NMIlgOSa7UYmcVLYGPwq/b6c7KJJgI4/U8V0Ca XYaVGWvGD3IH3AelYl/fTXUuFXy0H3QO9F10NNlcsr5YPlWq5/wBpq734eeHluNZGpXzxzR QKWRAcnd7iuH0d7JJHF+wORgbj0ruPCfhW613xRZ6T4bvGtpblt7SqxxEg6scfpWeIpOrSc E7XKpVvZzU7bHt9rpcl+oeK3DgdyM10Nl4flRl+0TCFfRa4nxh8PL3wPpC63ofiLUZNQh/e GWWclZSOSGXpg112geIodd8PWerbgPtEQZh6N3H518JmWXzwkYuUnJM+hpY2WJuopI6N7O3 SIRresQOKy5NDsJWJuUSVT045qoNSW4Tcvy/MVwKsRXQC7ifzryedwfuafM09jJLV3OM8X/ CbQfEFtHLHdS2MsWcFVDZ/Cn+E9F07wbYvZaaCXb/WTN95z2/Ct3UtW83KI4FZkbF/uLuNd Lx1epT9nOWh0UMDTj781ua/2me5Iwx/E11Wj28i6coLcliea4NPOjf5uB27V2Wi3m/TgS2S GIowS/fL0JxkGoe7sfIPghsSXJ/6bP8Azr3/AMH7nkifaMZyM968F8COqm+URhpDM+GboBn +de9+CIXe6ikkbca+6oYB1Kzqyeh81XxKjTVJI9jtATEpxjIrRlIEIycZqjCdqIB6VLqd7a 6fprXt5OsEEQ3NI5wAK9BK2x5yWgl1LbW9jLNeSpFAilmdjwo96+U/iZ8R7fXr99K8PR+Xp yvzKR887DjP+77Uz4s/Fm58SytpOlySW+kox4Xg3Bz1Pt7V5rolpLdXPmtknPA9K0gm3ZBy q9zqNCsnb975ZZvU13FiblSgCpEBWJbRTW8ATzo4h7ck02e5vo4RNbxT3QaTy96chfy9a9V JUoczFa+h614d1RXl8mOQlf43zwa9Z0mVng5Bxivmvw7rl/YXKO3h+6uI1/gZ1TJ967eb4m +M0UC18N2Vknbz5ySP5VyYivCotDONKSlc9wzgc15d8S/iQuiZ8O6E4l1mYYkdeRbL6n39q 5F/F/xAv5Cl34gtNPDLny7SIE49jzXK3GiTbppI3admbfPcMSWc+5PWuOEW2dDa6mFKZ7l/ LeVpHkOZGPVz7muh0rQWeIlIi3H60zT7WJ7mNNnzHg8V7r4U8P2sVhFJJCpIGcH1rrilFc0 jGUneyPNdK+Hmv6qjPFcfY4/7z5HNc74gt9Y8D+LtP0y71j+0BcoWlhBO3YTgA56GvpxVji jwqhUX06CvlvUrxPGHxZ1TU3bNrbMYY9x/hXjP55rCUue6NI+6rs9HtL2DTtPLWcTXVqwHm R/eMYPJyO4qjrfiTTbDTzcWVxDdLJgPavJtMbf3kPUfSs2C4ezcvFKVJ6Fa4Px1Dp9xqT3k N7HFcyAboAOrevFcMsOp6TV0bQqOL5os63QPFN5rd7JaxNp9ow5jWeRvm+hrsYdPuL+d7aR xDeRAHZJwsvqynuK8T8OWGp28v2m48Oy31rjqiZOfUcV7V4J1zStUVNKtpyZIsn7LdnbLAf RSetcFbL6CjZKyOuONqqXNcgkjlsp3huIvLdeoYYpyzKeQeK77WtHbUNMeOSISXMS7o5V6n 2NeXSvLBKySoUKnBzxg14GIwv1eVlsexQr/AFmN+pqblI4NJgHvis1Lrk8jj1qpqPiDT9Jt jcahcJDH2yeW+grOldu0VqazXKrtnnvxM8LWMCy68l2qzzEBrdiP3hxjI715R9nUrzbkMOu DxV7X/EF34g8TXOoMWdGc+UjHIRB0qnI7lWZpP3ijO0V9vhIyjSUZ7nz9dxcnyk2nWazXqQ xOqSckbycCrR0xXu2zKHbqSBWZo1w66/bux4yVP4iujZSsyT8gD72PSu6Cve5ymVf2aWdm8 ytuYHjNUbwCOxgkAKyScsRWvqEb3UX2eAFiCC3HSqOsx7bSPA+7gUSigKMTMsSsHIyfQVO5 cKXDA46fKKrISbNcDoavxhRbuGIBxkZrNICmszYZ2wce1PS43ZHQ1GykpIccGoA22VcH9Kh gTy3iIOhY/Sq32qBmy8av+GKrsCST1qPZ7VDYGvC+kz4H2aRD3KsP5Vrjw7ZGISvczWqno8 qZU1y1vGQ428e9dXruq3fk2tsTiNoQMdj71k/iRSRoaR4D1a41KyltY4tQtnlXe0Dg4XPOR 9K+yNLhWOCKOHiNAFAHYelfJfgK+vYbrT/sshj3tg88mvqrSb6M38oQqgeNHZR2bnNeJmUp cjb1OukraLqY/wARfAFr440dYmmNveWxJgmxkc9Qw9K+Pde0q/0DWrnTboNFdWsmzI4/Ee1 ffO8SdHrwz45eAnvoI/FGmW7SXCfu7lEXOV7N+FeVleYOlU9jU+FkTgz5rv8AWZr+FI79Q0 icCVep+tQQ32xFVj5iL0HSlvdPnhlIkjZW9CCMU+wtI1lEsvzAfwY6mvs1K6ujA17a1s7rT prgS7bvjyoFG7d65Naml6bZXkX+ly3QcZHlJHuJx1AqayVrnCWlvvQMu6O3Q5ww5HHUivT/ AA58MdW1C8lXUAdP09HQ+cyESzjGQVH8J7E1z1sVSpRvOVmaRg2zZ+COiW0zajrElhIsdo4 t7TzUxwfvn3boM16rcxjzOBx3rW0yG2tbGO0tIxHDGMKn9ferBgiOTtGa+AxeIder7RnXTa p6HBap4D8Ia/FnUdDhM/aaEeVIPfK15Z4g+EM9qsqeHtYePd0S5TP4bhzXul47RXHycYqIw reKd4G71rWnmGIo+9GbsdUaVOTvJHzFZfBXxfNdAzXVjgnl2lZj/Kr2qfCnxBpw+bSo72EA YltDuP8A3yea+hQqWfBA3A5zVabVC83yP0rV8QYuL8hvAqfwHyg/hgvez2ewxXKNkQyrtZh +Nen/AABWPRviXeWl9GI5JrJlg3NzwwLYr0nWNJs9ZRTfWUVzt5DMoyv0PWuF1T4ehruDUN F1W7068t23xSZ37D+PP4V7OG4hpTtGsrGVTLZW916nY/FjxXbHQLstIBbxq0aL/wA9H6Yrj fCsl5pPgmytXBWVIN2CPuk84qv/AMIjqNzqUF74m1t9W+ztvii8sIm71IHeti4mjjkFqxIe RW2qx+9xzg+vtXLmmYU8U40qOqR6uWYGVFOdXQXw5fz3Om/aLr/WM7ZHSte41Fim1Vx9KxP D+6XRIWzwNwOPY4rReI4Ir52qlzHt04prUo72uJ8E4Gecmta1uBEpAIYjg461kC2mWUbRxm okWaOHUXBIMcinPQ44oUeY1rOKsjoJpZZjwCfpXR+HYmGlHIK5kPHPtWfvtoLQZADevetXQ pxJpzMDx5h/pXXgk1WPLxMm6LsranyV4IlZL27QLuZpnPH1r6M8FTRW+0uylj1OelfOfggw pc3ryEs4lfGD713dpeShWjaYR7xkbWxiv0ilVjCNmj4arS53c+l7jxPoun2vmXN9GGUfcU7 mz7CvBPil471LxC5thm202E/urcNkyH+8+OvsKje+tI1TynTzCOdzZya47XXiihIH72TORt BHJ+tUtdURa2h51d+ebovMRvPOAela2najPEnl2xO/2xVK7tm83fKp3tzj0FMsz5d0uwY55 NOLcXdAakt7rMk/zzEf8CzXXeEdQOnXXkXj5guQASf4WHQ1ya3Un2g7HHXFW1V3kVpJCfz4 ol7yswPWriZ7SINJcqPm3E7wN1LLc6bfMjtcNKUGAqZYfWuZ8PapC8Q069WPn/VyyD7p9DX SQXENjIVG8qTj92hP9K4muVmyaasW4b6OGZJY7Wd5AMZIwD6dasw3FzfRSxQ2yxk5JycE1Q kvHmXP2SZgDlWYhMfmagj1C9im81RFEB3Mm44/Cuii9TOauJZzNbaifMHKnv2r3LwLrkep2 rQAgtGuc+1eBalMZybiOVd5GDgYFavgD4mab4UkvodVtLmeSTaqm3UNgCuuU7w5TFw1ue4f EXX18OeAdT1EPibyzFEM4yzcV82eEmt00wtLIFmnJ3SN3NXvir8T08axW1hptnLbadbuXYz 4BdunQdK4OPVswrDEwiAUKF7Ee9ZQfKy2rnoHinXLfT7ExW0odtm1dpzzXmEd1OLk3f8ArJ 2b5d3b/wCtS3UyyLh2yB0GePwplpJYEvHLKsbjlS2cGnKV2CVj2TwJrMWpK2gavF5ckwBUI xXd9DXQaz4K/wCEf8U6XrFjcXE1hK4DiQ5eMZxgt35PWvDI9aNlcW9xBdv5tuwZGBzg17d4 f8b2WreENRt9QW4ef78dxO2DL64HYVzzjzMu56xZ6tJp6pb3Yd1MiqGY52qRwSasav4f03X YS+FSYj5Zo+/+NeWeH/FF1JEtxqtrMLVvkFxEfMRfZh2rsLK/iiP2vRb9XgY8gZaP6Efwmu CrBp8s1dG9KT3i7M4jxNpF94eWdpkLKqko6jhuK+Z7/Ur7V9Uku715J5NxCgnhB6AV9vare 6frmi3Om6lGIZJI2CvnK7sdjXxY2nPFe3aFS5ic5PtuxRg8LClNzjsdNavOpFKQafpKzo+B 8xRpOD6VjSZUspPUV1OjwXkQuZ5LdorVEdTI3ygA9CCetctJPCjsAdwz1r1L3OOWxXgik+1 o0eQQc12ce4RLuBBxyK5ePUpbUpMka/K2QG70up+I7q+bcI47YN/zyJFaQnyE2OhkuI0uyW kGGQZOemM1i61c20lsyxSB29AawftEkjcuxJPXNIUdQzsDSdVvSwi1b3aRRbShb2qxJfrIR ttyOO5rGDtu4XrVuMFULlQp9+9Sm0rDsTtf5cB41UD+6KhkuYt+UDfjU9tcWrsEuLfJ9VrZ m0/R2sg8aSCQ84NFm+ojnBKjfMCOatR26TLuDD8KfJa2JJCzbMdiKYtvCo/dXQFTZlLQsx2 ca/K8pj3Dg4zVrVLe5u/swiQSCJNuVao7KGWSRQs4+jcg16Bp2jQXNuq3dkTu6TW4wRUSQ1 qZHhC7Syv9PMv/ACz3Fl71694C8R3OralrF5u/dCREQZ+6ADXAt4CuRMs9hfBlGcqww4/Dv XpXgHwlN4b0Rlv+Ly4bzJAeMegrxcwlCNNt9T0cJG80j0bTtQdpFJyRXTI6yxDcAR6YzXH2 cyxSKCQcV0tlKsiDDV8NWa5ro68TTW6RU1Lwn4b1aIpf6JZ3AP8AeiGfzrm2+E3gSO4FzHo MKOrbgoY7fy6V33OKTGc5ohiasPhmzgSRzFpoWnWGUsNPht0znCIFrQndli29D9a02jUKSF rHuPnnKkYAqJ1pVHdnZTfO7jLe6aIYHarJ1NthA61X+yqE3dBWLeXPlOVXNTdvc6Y0o1Hob pZLg5ON1MfdCCU6YrMsxdyAOitirj+aoIkBGaiXN3H7NRdjF1C9kyfl9eawRdP5+M8Z7V08 lmZiepFQHRU5wnNVZbnpUqtOCsbWmzaeLFRIVLEdxVa8FsqFYUyKoQ2TRuFwcVo/Ym8sNjI 9KDglCMJXuYE9sr7jXH+NrfyPCdxdIMS25Do/dD6ivR3gwpOOtYup2EV3bPbyxq8bghg3TF bUZKE1JncqjlFxTOO8JSvJ4Us3flm3Fvc5rqdOsHupBu7muF8L6hbQXN14f3FZbaZhGHP31 z2967/Tr14HG0Ywc81ti0/aN23N4yk6Vo7o6aLwzCke7buOK4TWoFtR4gj4DKVOB2+UV6LZ 6tJMoT1rgPE9nqMmp+IDbJHNEbdGkiPDYKnkH146VFB62PKhVqRn+8ZDIPtEaHGF2jium8O JjSiOR+8Pf6Vzthbu2iWlxt+/EprrdATGmcj+M/0rpwb/ANoPRxNTmoaHx/4WtRM95MS4Cz up2nHeu7jtdLjgHEbHvlsmuF8J3KQXF2twoa3aZ1IPY54Nd79klt1DIV8vG4FIx0+tffanx ew6MW8QBRBIwPylUNM1oRXlksjRNFKn3jwN3pjNPD/aAuZW2ns8mP0pb6wi+x5BUgAY8oFi TXVTkktTGSOA1FS7HanAGMjoD6VStLfbMu/PzHNdfJpirEfMRlUjnzBjmsiK1mnvljtYskZ GTWhBVtJYhdFfsxf6iurn1NpdNW1XT7aEDqwT5mrNOjTRS7rq/ggAGcgc1VebS4LsCW/eeJ epHc00BcjVmZiWRNg3DJxnHpXV6ZrqXdn9jvbhxLEPlkzjcPwrjhruiwjENi0nuzU+HX7KW +gk+wrGkZ+6rck1MoKWw07HoELWAK7oWYE/M0in5ffmnTX+mwoY0uVH+4vWsI6zo8rCWaWS JyPuS8ikl1iHZ/ot1arntsAojTcR8wtzq1uw2sXYDuwIzWRdXFs482CGMEg7mDjP5GluHnu 5Q8zecvGFVlFVpYrIB42tPKzjlpQe/NUSQXGqwWq+VcWUTIw+VlPX8KymfSrhS4SdD/s9qm fTFu7lhCcgngA5wK0LfwxOQPLMbnoE3f4UgOektYpRiHUGQnosqYqEadeE5ZRIo6lHGDWtJ o9+t0YWjKsDkKvOQOp+lalppMzzsYpsRrxvZOp74pWAzLHTI5AGuNlvCO7H5mPpXRWMFzci TT9Gk3l1+aSRtvA/hXNSWvgzUdSn/wBBSa4YnBCRk/rWne+Ctf0K1jm1DSbiOMc5C5/P0pN xjuwKdp4i8S+G0+wzF5LUOHa3k6EivQfDvj/QLvWrWb7OdKuHcLdqOYpEx6eteeXkaapp28 XbvKowFJ5H1rO0bw7reqXUsWlQmeaBDIyAjJHt60pqMo6FWPq4aRpGtWButMuwqNkjYwdR/ hXyTqGoQ6B401OG+txfW4keJ487MjPr2rqvD3im90a62Lcy6dcqSGUklGI7Fe1eeeLbk3vi 69upsHzZd7bBwc+lc6p20No1JJq4zxJOZ44p1aW3glXMdo0hYKM8H8a5t4JAu7eMd+av6xc PdvHjOFTaoPYCsd5JV4Nbx0RdSV+hbmTFshPWqDqwX5smtGRw9mDmoEhe5lKrwB6iqtcxZB FtUZyavStuEcfZqkFksaEbQT1zinmBT5LDGVPNOwkiCGy3T7QOB/FS3bRKwiU7sdSKvzyiO MiNdpb0qtaaZNdvuOVj7k0/QoZDcpEmIo13fnRJeO33yTU91Ha2reTBmSQdcCs50lkySNv4 0pOxKJjdxA48rJpRPC4/49wD61U8towTIeKWKfY+NqsD60lLuDNu0CtGGh2K393NdnoF9Ki Af2stsqH7uCSa4ywjtp3DZMTD0711djpUF8QtvJtlHocVlUk+jKjoegDVfDWrRra3msJ9oC 7BIAUH4+9df4e/tCz0SG1v7yK6EeRC8b7spnjJ9a860vwFJcNE88yLIW5UdCP8a6a10TVdA 1pEZHfTZkIjbPyq1eFmFGMqTXNruengqnLVV15HcwzEtnNb1ldyKgOTmuTtJiWG6uit5FAU kjFfCu73PerwTVjpILueRQEGavwSOwxIpBqjZ3Ft8oUj8K1hgjIqDwaujtYCMjFU7ixR2DJ 96rtFaGUZuLujOks5HhIHpXPT6ZIbv94vyiuyqvcIrDLLSvY6aOIlHQhtDb2toq8DiobiW3 uHAGM0425lGF4FVJbB4zuBqXN7FRUea99SSOxOMjHNOktJRGTxUltMUTaTnFPluzt2hc0o6 6icpqVjIUFXIcVZhdU+VuaguS+Cyiufu/EWn6ZdwwajdrA8xwikE5q7OXw6nXZyV2dLcRRP kr1rlddkktNOuZgQAkZbnJHH0rop7+xSyk2XsHnhCyLv5JrxrxrqWsXsin7RFaiSLy2jgdm L57kYrswmGnVmk1YinV5U2Z3g5LPWfHupSlVddpkTGeD6ivT1tGM2B+nevA9KNzpGtK9tOQ ygYYjIPqDjtXsUXia70PwjC7QWr30ZG4zSjYQeR05r1sbga0pLk16GlPE2i0dxDDLbxK+04 HtXI6prlrD4p1KKadV8+xCKhPJIz0rJX4w6ve4s4tM05GZceatwcL781yOu3FrPef2jewRX EZQxyMkhDq3Ygjqa5qGX1Yy99Gaq82skekeH5DL4O095G+YJtwfYmur0Ur/Z5+X+M15Tour 21p4OsPOm80b9rQqctGA2Qfy616X4c1GO40ppEUBPNbbgjpxijD4arDEXcXbU2qVV7Kx8c+ H4pJzfoqOwErk7R716F4dvP9BltdRBSK3TcjNxx6VzfgFoI/7RM6s589gNpx3r0MQafc25Q xsu7GScEH619k8XQh7tR6njRwdeouanDQpC9sVTzlhtYVH8Uzc/kKZd+JwtuqWh8wghcxR7 Rn6mq1/olvFIJra2aY9MIR/WsW9e/wAC2ttPa3fPWTrXRSnSqfBJM5alKpD44tFq71HfE8m pOkUTc4J3ORXK6hrpacR6ShgRQQGU8n3rag8IS3kyyarqBBfgJGCxrorXwfY29sUSyIbOVn nYKQPpXRz3MbHlgS7uMtLMxJ/iYmpxpUjxhhOD/u131/4aEeWh2Sk9QlY01ikYxt2noR0q9 yDkzZ+UzF98hHpUccxDj92y4rrfsyqNjruQ9cdRUMun6cse+O5U+vPIpNAM0vyLxvL1Cd44 8YVgucfX2rp7fwA13bieO8g8k/dkEgOfw7VykMMiPiGKSX3xXRWB1q1ZZLaJ4v8AeOAfwpc twLX/AAgKRjnWQPohqCbwO4BaK+8wDpuXr+NdLaanJINuqwRI+OHjOQfwrsdH1PTTZm1mhR 4mJYfLg7sYHPWp1A8UutKv7BxGMq687W4D/iKbNqLSTRhd1lMnZeMmvXdZ0qOezwPLdduSp 5xXBXHh9bkOxYLtPSQgN+Bq0wsT6fZ3uszRx3DGRos+ZOvAZeyj+teieB/AcXiLVJXum26d bEB0VuXb+7j0rzrT7+TRYms/tg8huvAJH417p4U8QeEp9P02Owu/7MvoVCBnYbbg91Zu+fQ 1TloFj06w02w0y1S2sLWO2iQYCouKmlgiliaORAysMEMMg0lvcRzx5U4I+8PQ1Wv9WsNPge S4uEUqDhc8k1zuKluijzPxx4A8INuvWuotGuT/ABA4VvqBXiSxPY6tIkF350aNgzwsQVHrn rXceOdel8QakwiXZDnG7vj2NcUttc6fKRYz7Wfna/zq31BrSnSUL63FqJqksmqRWtm5huhb hvLdIwJSvcE9/wAaTTdG8HXl2Zb2KWObaQVdvmB9geKdLe3sM0NxFpMUd1GQzS2zYBHuhrs /D2p2moCaPWtBsrssD8r4V+nBGe/0qp6LQcU20eL+INFEF+LTT7pbm4JI8pVwVHUZPQcVwd yJo7hopl2lTjFdP4hTV9I8SX8MokglZ2JJGDtPp7Yrlppi/L/NisabvqdFZWJYZlNsUJxg1 pWfTdnJNYIOG3KMD0rYsZf3RGec1tF6mKNE7AcuKiRVe4GH49KZI4YnaeajEgSZVEZ3Yzmq bKLUkXnXCooPB6VqSoI4VRW2jHOKoRDy8zOcE9KguLlgOUBA701oAy6VwSYSKxpi8ZywPNX ZLz+6oz71SmuDIMMims5MTLFtLBKojnyF9R2q5FpcErfurgflWGHwMDip4bh4nUq/Q1newk bP2C8tJQ8Y3KO4NdTo4muHjjhmEbMflYnkGs7Sr2G8UIw+fGK17WNrS6UgfLnOR1qJPmWnQ 0R3/h281O31CJr5iREwznuKvHxXqc/i3/hHrqYNbzP5sZPcdgKmtfIvtHinUjzsbWrzi8v5 rXxjavcb08mXKyY5+lcNakqkJO2tjppytJHukMG1RubtV9J440LFshQTiucW+lk6Hg9Kllk KaZcyyvhVjOfyr4JwWzPrGvduzttMu4nVJRtAYZFdBbanG0giJGOxrhtEhcaJaOX/AOWS/h Wxb3dvbzDzJc1hKNpWPNq0Y1FdHbZorGTW7UxjEgP41ag1OCUZ5Gay9Ty5Uakd0X6a4DKQa VWVhkHIoIzTtcyKu7y84rIu7qdpNq5GTit8oPTNQPDbxhpZAAq5JJ9KiMXezN4TUXdq5zmp ahJpOnJMIGmuJDhIhzu965HXfFWoWlgbq1vkjlTHmWzpjGfQnrXX2c51O9k1e3voYVx5cMM yZGPX8a8l+KniB5b8aT5VnHPC4L3EDZLD+mK+owlCHuw5fVl8/M9To/8AhMb2TSUvP7Nu7s Fgu+NgF9yRXJ3j6jq2oxA6dcQyK2YvMkwJEPJ/KuMuviFqejaT/Z9hIsdvJlVyuWI7tntmu Mk8Za7Oyj7cxIVhlmPQ/wAq9inhLe8kae0hFHp/iXxfqFlYRPHcwxyWshgEiqAT6jI6155d eK9V1GUH7XK7dBtJ/SqVnYeI9TtYxHaSXNozHYknKs3+yTzmojp17psTvNGbaWPIKSfe+g9 DXXGlFdNTnlJvVbGtbXOrLKFdHAJEhErcN9RW3D4ongvXhn0/TXMzg4Yk7R6DHauIwLnY9x LcqW7ht2KsR+Hp3uEl0+9SVshlDqykHtnNU4rqNSdrI7XVPE2i2awGG3s72STPmpEhQRH8e tSab8QtChZo73RRMpYFRHJjH51x/ifRnS7W+tFbZOoMgAJCSdD+BPNc48U8ZCnn3xR7OLQc 8j2OXxf4GuzuOm3kD/7LKVNejeCPEVrP4db7HeTGGOZkUMgyvCnH618uL5scpj2fPnHP+Fe 4/DG3vh4Sl8y1VCbpiAeCRtSnGmrkTqS5djzLwSN39oD/AKeG/nXoEUZKjGfwrz3wTIEkvg ehuG/rXpMDrwBXyuP0rSPrMtdqEfQlijbeDjjOOavz2MVzApmjBIP3u9SQxhlGADW5DZhoF 6V5arzpy5ou1jpqqnOLU0YCWMoQeUMhey/KcU27iKyD7PDJAjdVkOdv4967az0cvtNdBDoU bRYliDr9K7aOe1Kcv3iuj5zE4eh9nQ8WnZoSfOTGOhQdawtQuImQm5jLFujbcEV6z4lsfD9 latKymNmB2rGcGQ+uOwryy+0l7yRJbUMExyHOcH2NfY4PEuvT9olY8GpCN7JnPSlWjZomx2 561TiAtyhU7iCCR2NdEfDF0w3PG2COCeAaSLwzInOQOmeCa74zTV7mHK72IRq6bkMluWCjp Gcfyq2utlmxb6ap/wB5c/zrUsvDcTJtkuMOegIxVwaHc2bbvsSug5LA7s01UTD2cjHXUNbf BitYoh7CoZptW37mndWP91a7W1Nq6+S9ubaXoCACDRPpN8D5iuNvYqelR7WK3K5WcDNNrJX 97LcFfcnmqaaZe3OTgv8AjXpSRTmPy7mASL0JHWq7aRBDN59ozof7pPAqHiIbM09jO17HEQ eGpmJ3tjPINbFjoVxYvvhvAit96Mr8rfhXThBIgSVAMHIKjApWs8DIIZT0wa0U09UZ8rW5v aD4h1DSLVTY6g05Uf6iRsj6Cua1fVdcnle6fNxFKx3OrZwT2K9RWhHplnNbL/pDQXA3Fi33 cDpjFY97YXpJC3EkZwD0wDn6VcZpEWZkXjX15b+XDEY2H8TttA96a+l63p9ssssQnXG8TRN vUD8P61dh0G/mcjCYx98k1u6R4bv4Jg8F8Uz95U+6fqDQ6kV1CzfQy9NvLy6a2luEWYxKI0 RkHI9DWnqMmnGc3R02K2aIhysTFQuP612H9i2dlZteTy4umxsEOOvrgcCvP/F7+R4d1NwrL OIjtyO2eefWuOriad+RuzOqjRm9bHknibxRLr+pSyzxqyEttwOQPrXFXMeOE6VMZsTNgEZN OlKSIMDaRXRBcqsTUlzbGbuZONuau20xU9MdsVVmQg+opiSFDj+lUjFG1M7DHB471Np7tM+ 1j82evtWck4lj2Egt601JXikHUMDnpiqTHc6d4zgFwcAVBuiClZUIFWIZVltF3k8jPFZt2x jfBGa0b6lrYbPZxyJvgYH2HWslk2sVbqKsF3Q742wf50j3Al4mjAP94VnJp7GdiqwA5xTUG WFSuAB1B96aoww4qBGnp0jpKjJkYPUV3umzLcR4f73qa43SrZjAxweea6ewJiKd+ayqeRpF 2PRPDjkB7fHy9QKyvGtognglwPmk2sfqKt+HJDHf5YHnHXtWd46u2e6hgTn5h+pxWKdk0+x t1Vj1aw08JptsoXJEajP4Vja3cEWeo2qqVaGME5966vTWxY2yHB2xqPrxXD67dRSajrwlUq uxIxiviKdNTqP1PqJVJRgkdjoP2ifSYCGLBVCgjpxXJa54hurXxUdPcqkMLhyw6kd67LwBI h8LorZJSRlG7qa43XA9n8Q21OK3SYrkhJBwe1d+FoxdWakvM5J1W1oXb7xZocli8Fjc3Rnk bCsUwBXf6BdC5tEDdUwhJ9QOteP3uouuo3V0+iIkl1GCAgOFI7j0r0Pw3rVo1pPPuKxJKVB Ycn5R2rPGYWEKTcESpSloz02D5EGWH0qfzF7sK83uvF8n3LFCDngsetZNz4i1abmScr/siv BVNkLATm7tnrb3VvGpLzooHqax9b1Czl0m4tkv0ikkXaD3968w+1XE7b5JHk9iaknnuGnjO 1isi7SA3zD6V6OFw05SUrEvCKm/eZ0eoeImttJfzreJ4EjwsjRhlB7A45ya+ddVebV9amld dsaEtIB0UZ6D617Fql4tx5FqVKxQnJyereprNtI9Ei0+d2sY7h3b774AUf419HhKbpxvPdk SivsnlyeF28SWK3cUwinjYxNGV4ZR93ntxUdx4Blgh2q0Kc8ljln/AA7CvVdOSyt7iT7Mis Bz5fAA96oapDcX1yxt2/dL95QAMe2a7PaSvYPZq1zz/SEbSQEjsvtEi55eVgv4LWyNDk125 Wa+trW2hjJ/dxyfMxP+z1/GtNfDl/LLlZERDx15/Cut0nwzexWSB4xjqXYBSfTnrTc0uuol HozjLTwvGk6RNb+XEp4YgV09vb6fBOlrb2LhVODI4Fb0WnIxdN0bMo52tuI/CtS20UGGNxG X56dKxdXQ0Vo7HG+J7G1S03S2wSGRsjPANcE+g6bdykwplerCvZfEEcF1p62V5p62ghfjdI GL+9cR/wAI+XliuLRvLUOEKA43c9SaUa/RicHLU43V9NttMCNYwIbplBaQr932Ga6X4cw3b eHLprhZGdrxzkkn+BK2td0+GLQJb4hZIkbaxUZPH9K0vAcefDRcwSLvmZhkdRha7aTuctaK S0PB/Ayo8l8G/wCfhv616jbwI20rjgV5P4MfF1eqvGZ2r1CzMxVWBJr5TMU1VbPpctk3Qid DbwsrDHQV0trGPIQ8cmuXtnkOMg9cV09ushtVAGDnrXg1NTWunY6rToFKjjkdMVHrGv3Om2 7iLSrl3AIVwMp0puntMijkk4zWzDMxQeYpJq8PyRlecbnzuIhJs8LuYptTvnuLu43TMclD/ D7Cuy8N+DJ70pJNEYbVSCQ45k+ntXoaQWgcyfZYVf12DNaELjYAOAO1e7is6l7L2VKPKcKp NalabR7KawazEEaIU2AhRlfcVw938NrmOLbp2orKQchZhg/iRXpAOadn3rxMPmNehfklv3E 4Lc8rTwNriDdPFBKo4KxONx9xmnJYT2kTWnkxq7HjzwY3U+x6H869RJH8RwKZILeWMxzbHU /wtyK7451Vb95D16Hm3/CKarLCriKJnPpjP51QufDmqxAmWwnbHORz/KvS/wCyreM7rCaS0 5ziJsp+Knirdt9uVil08MqDo6AqfxH+FdUM0lvdMrm8jx5LYKdklqyHvkEEVYWwh4YQsc9y 1exGKCTh4Ub6qKcljZEf8esX/fIrrp4z2r8yvbJKzR5AbUsMR2iH6ruqzBo6SEeZpr5PUqC BXra2ttHylvGp9lFSYUdh+Vdyqzj1Od1IvoeYjw3buoCwzJ9Rml/4RlNpjXdIrHJBGATXpu VAxgU0rEeqL+VP6y11Jun0POR4SjdMAOD/AM84xx+dW08KpCu5oQgx0Bzn613fAGFwPpUUg GOnFediMVOS916mkZ20SPPbzQr2OH/RJFwP+Wcg4/PtXK6roFxqmg6jZS20sNyYWGxxkH3B 7ivYXiRm571DPbRiMYxwc4rynObkpPVo7IV3Dbqfnde28kF08Uke10Yqcj0OP6VA2V6gV2H ju3B8ZakQgXFxJwB7muQkVq/QqbvFXPMqq0mQMfaoj1qRgQeaY3TNWYjFYq2Qcc1b84OnTk d6pdTTxx0ouB1WjzedbvC3UdDS6hFuRgnLJWZoM+y/EbHhhiuguwqPvI4PBrXdGq+E5UsVO DTHYEjirt5AqSFwOtZ+QWwahohj1bPBqVFyR71GqNnG3irdvH+8XdyBzUiRu20i29iuTgkY rUtLhX2bOcHNcpPM0suFOFXjFb+ljMYJ64qorUo9D02bbcxuDxjmjW7f7Rq0EhXcN8f/AKE KybC5cR4CZZRXW6Ssep2SXLAAxuN5PseK8/ExdOLR1UtWj0KxN00at9mJQDjA6VyOs24lvd SIG3ftznsc1rz+LYtOhEXmksnG1ec1w974muXuLq6VdqyOuS65r5TCUpqTufQ16isnY9K0C RdK0kQTTKWDF+O2ayddf7ZrLTxsD5UQwcYzXP8A9t38+o3UUcIkjjYZYL0BFWHupJPmdgN4 Izmu2EnTk5dTJRUkrbC3ryGH7R9nEhCEbvNOB+FUtAvQVktjld7mXJPDZrMkmP2GeP7TIGG VK54qnp0skYhl807l/hNdMWpQalqZX5ZXPQVV3IKjFTrEzHrk1zcfiCRdqm3DZOD1GK1ItR d4d77Y88DnrXkToS572OyNa6sjbiSOJcs4J9KZeea0Algj8xkz8ueo9qyku0nieGCcea3Ab rg1oxRXBtwy/Oq9/WulTnCC5FdmfJFu03Y881LVr6K+lifSbjbuzypBYenAqCfWI508mOWS 32cFGzgDt15FenIu+PfJLHGqjczPxisHWG0C4RRcQregjAkVcHjtnrXdSxVVtKUDKVGFtJn OaRqc1nK/2mOHZMNpmaUYA7ECt7/hKdBtIXVr2KRj/EBnJrgdW0WJrqW9s4JFs15ZWyXT8O 9cxLqWnQAJFDPI4P8AEAK9BQU9TllUcdD1abx9p0flLFFJIIsnhcZNV2+J98FX7Lp6/wDbQ 5ryuTxG5ysVnCo/2smsubWNRcMAxUHsoxirVBbmUq7sely+OteE7XMMkNrIVKl0Xkg9qyZ/ FutXU5F1r0yrjJKyYx+VeetPdOCZJWGfeoDvHOTV+zj2MfbNno1tqC3VwHuL+e5wcrmQ8/r WiniLWbKVla5SaAnIjPzY/GvMoLqaI5UnitOHWJiCrMQ3Y5p+zXVFQqvueuw/EyN9Hm0+7s NqlQFCfcGK9M8Ha1o9/wCHI5optu1tjKB90gDj+VfLb6hyvmKDkdjivZPhmyv4UmZc4N03f /ZSpjSSldDqVLxPLPAUSyX9/lQR57EV7DZRxKi/LXjngVmXUL8IcfvW4H1r1ayuiAA+cCvl My/is9/L4P2COutUhZRxzmuijaNLZABXHWtweG6Ct6O4U26814smbVKb6nRwXG1BgYFXFuu Otc4lxhQM1MtwW71NzhdC7N8XO7+LFXbeXp8+a5pJ9ozzx71bh1GNVy0gz6VD1ZlUoXWh18 Q3jcSKlKrg1x1z4utbC3+dufQHJNYc/wARAdwFu49PmFPlVtEYRy+vN3SPQrhU2EhiMds1g y3sEU4D5xn1rk38ZmSLczkf7J9aw38R3cs5YuGU/pWLpTeyPSw+WVPtnrEWr2QQDfT5te0+ FNzXC59O9eQyatcSHCsQKia5nkPDZo9i+5r/AGTFv3mepr4pgkbCIcZ4JPWrh8Q7MbIS341 5PDezRkcjrXQW2qxSwiKZ8GqSlB3TM6mWxjsrnaSeIbkHdGIyB/Ce9EHiqIuEuovLPcjkVy hkjwDHLkmnrAWUs8gIPauxYiclqzB4OlbVWO4/tu0kTdHKpH1qnceKLSEcSAkelcZcWyBP3 bFT9azJztDLuBPrWqqyaFTy+nu2dp/wnFsW2bG4q2nie1nty4Ygj+HPWvKWdgxwR1p8c86D crDA681PtJHU8voNaHpLeKbRWwxZPxpZfEti0RJuYxxkBmrym9vW2FtxB9TXBeJrq7ktj5U xLAZGDXTQU6kkjGtg6UFzLc5f4qRx2/xA1EwyLJFM/mBlOeorhHLYHpWjqkkszFpyTJxknr VBXGzBAz2r72grUoq+x81X+JlR+9QnoRViU1XPWtWco0KM04gikpSc0rAT2UrRXkbA/wAQ4 rv7mxa6tUki+6cZrzpOHB9xXqmlTE+Et/G4pgVvT2LgcHfSeXO0Q+6Dis7C76t3IaW7YAEs W7DNaFvpMCBXvJCO+0VL3uJmdAJGIWNC3oAuTWvbaRfygkRiIHu7Batf2hZ2q+VZxqo9QOf zp6ag0g3M2TS0e4rCR+G2JDS38AOeQMmum07QFWIFb2J/rkVkQ3TFlyxYehrrdL1C3XYPKB B4NLn5HdFInsdNu7e8jbYJYjwTHyBWp4ZV4zr+mSZHlKTkdetaWnX8EZLNAy4/ukV1Vlbad qMc7RhftNxGYy7JscemexrjxU1Ui1Y2otQknI4R5NPgbBXzH7ntXKXupLdXU8Q2hDIpwvfH SvQRp2m6E066lEk92naQZA9x61xNzpsd3fyXn2Zra3LZUqmFNeJhMNKLuz3cTXVSKUS3dXi 28cskY/e8HeDgjipB4mjksFTbm4K4ZSAVPv7VnauylEt7d0dGwTJg8Edax9MgZ9TkDnAVS2 Txkdq9b2UWrNHApNM6+K1H2cSbjIJI9341C0cSKBHwygHB9as6dKrI0O4FfL3J+HWnaW8Eu sJDesDC/Y8D25rlVL3mdDneKRUU4n2vN5annBq+81gYRE7SO3UbRgV1NwvhGS2VZozHdBfv I2RWVcSaPNst7T7JIy95JiG/IVMqfbdCTRjQsbe4jMTEbjwX7Ctzw34iNpe3a6nKWCHhQOg rn7jTpZtd+xW8jFQQVDNj/IrSTT7VLKZpJwjzqR5rf3gegPSpoppvmQparQ7uHUNJSKNEjV ndiXeRQykEcAelcPqGq6b/AGjMJxJaRRpwYcElicYA9KoeHL65fX47W5KsqyAbt/AxXX6p4 V0XV9ZvJZ9RkihVdybPl3MB05rVxUZe91Gvh0OLTxLqHnzaLpMAaMKAW27iPfcaz9W8F362 g8Qy2kLTod8kSMCJB/jXQTaTpemqLeW0Mf2gjeRNnj6j+VdRNrWl6FpcVn/Zhlt8FWZv7pH 86qMVGV4oN9zxzSdC0jUnuZZ0aMRDCRx9ST2/Cqk/he6jxJaqk0f3fLAyw/HpXV3j2RlMtp IbaeNT5bqMLKD0Uj+tSWer289qiGVrS6SMqUT7p9/euq7e5i1Gx5vq+nXOkSpHfWzQtIu9Q 2OR+FYk1yif8swDXfXtgZbiCe9YzjcTlznP4Vzd9pFpLcllyuWxiMc/hWiRzyi3sc01yzHg flSCaQ9CR+FaeoaKbLyzHMJQ4yQBzH7Gqws2AO7tTbMuRk8F8GRYbkcLna47exr3b4X292v hGXfFw10xU56janNeC+XtK56mvcfhXdTjwfMm7IW7cDPP8CUluVLSJ5h4OuY7W9vXfOWnbm vTrPULd487uvqa8e0VmS5umAyPPb+VdXbajKkeFT9a8HF4T2tRu57GExvsaai0elJrFlEyx tMpb+6Oa3bbUIZIE8t+Ce9eRWuoSrJkxrz61uw63NHCACAK86eXPozpWYKTd0eordJsGSKk S6DDap4rzeLXpto3Nn61aj8RPF1IrP8As+fQpYyn1O9uLqaNNyd+OaxLm8v3yEkCj1HWufP jTHytHvwalg8UWcrDzY2XueK5p4KrHodVLGUo6lxrS4ZfMeRnPvVeWCfgKC2at32v6NDpUs sd0BMykInfNcPp/j+50xzDqVv9ugGdrLxIh/qKqnhK043ijseaQg7HYpY3LAYBwOpPSrg0+ RFy+FryDxN4y1bWCFhmNtZqcrBE2M/7xHJq54W+Id3pxS01OQ3duTx5hyV/+tW8suxCp8/4 GX9rRnPl28z1NY8Pgnioo73N1IIsFBx+VY8viSKe3e6imV0K/Lt7VkaHqJZ2WdyQGJ5HUmu OOGqWbkrHbKvCLir3udm04ZiSy++KT7Qu5cOPbJrjNQ15rUymMBiTgZHArn5dfnLhvMye5z 1reGCnJXJnjKUdD2CC/cEKSD9DWnFqhUZ3A4968OTxFewtlbhvzq7B4umAJH3j13Emh5fU6 HLKvRnqz1291otjDbO2aoXWoiKHeT2/OvOR4glvAokIODnaKvteS3Enyx5VuD81EcLKL945 51opWiXrzxNbxgq24H1ArPHi+CFSqlizEYJrA1aO5VzEEUHH1rnBY3st0uBgDH869Kng6Ul dnmVMVOL0O91fxPtlkgLD5a5e51zzsrz7HFWvEmmmO9WQA5KgsB15FZ8VkzJjAHHpXXChCn 0MJV5z3Zz99bzXJlnjG7byeO1YmV9f0r0q10tYreVpXVVkTGPWvN7qIwXcsGPuscfTNexh5 cy5TzMTHqQPg55zVd++KnPSoSMk11s4hnaiiilcByD5wf0r0K3uRD4MiAf5myMV59GCWGPW uy0iJ30Z5Zh+5hbK59a3hsNOxRtnSxRp5o9075xn+GqE9y9xIzyE5ai8naWd23fLnAqCPlh uPSs73Gx6KR9KtRuVTg4NLEqSD5uAOnFWlgj25DAj6U+XsCH28jlhk5rpNPmKqOK5qAYlI7 VuWpIA+lZT2Gd9ptwJwvRSRW9Z3EkFwgVsYPbtXI6M+0RnNdlYwefOGH1PtXmVG0zoTTWqO j8X6db3XhS11plEk0beU3HLA1wGpXVzcWEdrb2BjiXPLda6q+1SWXw/fQRTZNuVYKeQDmuc i1XMLLM23KnDEcE+1KjJ21OiGiONF6zWklqbZkSGYSCQ9MfxCq2pJdadcQ3SxlbecEK/UYP vW1aS6ebK5ivk8uXcXV89fwrNvLKxEMlvFfeZbnaUDsQc/wAq6k9CiLT7+4SPCN88Z4P+z3 rWW+SOA37hZCEARGxt61zztHD5jpfJkLklBngVh/2k8ziJZnEZb7vQUJa3C9j023MN8qteX O2bHyCP5VUe+OtRTR2uj6rDLaagv2lznEqFRk9g3IrC0oy3LqE+ZlH97riuq092vHS2wkq9 QG+bBFZydjZbGrFfXVu7f2xpKTLMuVlkXy5E+jLwawPtltPf29vI8gtYmIKSHIXPv0Na2p6 vE2oHT715jNaQZgOcK7EdMe1WtK0rSpdJglvppJ55f3jx4wqt9KjbUpFS78N+TNFc6dqcMq bw2c447jFdhf6ZpUtsWtL2VtqrvcoTg45AqBre1iWB44CB0zii51CKGzNvAp8+X/VoRwq/3 j7+lRdt6hGNjFnuIYYWtoolkTPzSyLnGOw9K5572Z1NveuskAJMagFhya3hFHcFIGObePmU 5xk+nvVyZLKSP90qIR/dTG2qvYpo5lreyu7YxnT1+X5jsU5U/WuX1TTltrnMMcgXqu4dK7m 4hit0FxDcplxknIBOPasZreK6UyRXizdyg5IrRSuZOJzS3gSKOG6B3qwIYdGFOj+xmQy3M+ xSeFjTLf8A1q1Li2s7i3e3eBg6/cfuDVKyvJNNlMU8ERYcJLsHI966E9DJmbq9/YFPLsbJl Re7DH4muamukYH93itnXr2S4nlDBcP0KHFcv5UvLMCw+tCMm7MU3ADg4BPp6V7Z8K5Q3hCc lQP9Lft/sJXh62h4JIPrx0r3D4WW4TwjOMj/AI+3/wDQEprcieqPIdFkEct1uH/Ldq6WKeM phcZ+tchpqv5938/Sdq37RWIxya5pUlfmHGb5UjUTcxzn9a0EX92OlUokwMNwTVzpFjP6VD imUmTqSF60ya5wuBUJ3KhIJP4VRlcsDnr9aqNNX1KuwkuMOTU0N6FAOcEehrJn3Y56VhXd3 NG5Ebsv41Tppkc7R1l9qAaMvGw3jqDXMT35diVkwT71ntqUnkgCVxID94jiqouXY5aPOO5F EaNhOtcuvKzv/rMk0jwOMPmqscrySAhcj+Vb1pamRdznIHatPZ2Gppohs72S24O5oz1XPFb VtrCkZTKkdB3FQtp8TEgDaB1PpUa2qFtittUd8cmuapRjLVo6YV5R0Jbq+LbgzEt9eKzlnn ZsA/L6CtZdNifBOcDHUYqwtnbwxvs25X9ahKOyRbqswWuJi20kAehHNWbaOR+SRVh4om+cx qMnHQ8U9LZVs1ukww3beKfJfYPal6yjdJM7c/Q1sw38kIf9wzHPy44xWBDdKDkwkg9QDiup 0TSLzVUa5sgFjQ7TucHk9sUpUF1J9s2UnuXlk3NA+fcitbRNOivp1lmPlJHKvGRzWzc+FLV Vto0kZTGuJGZsGQ9c47UWVjZ6dDIk16ro7hsZyR+VQqKWwOTe5B4ntom1aZFwoUfL71RtbZ INDuQxihkkI2tN8rAe1X7292ySs8iMQTtyhLfrWHqGt+bBteFMKMc1r7NXJk9DAv45ZIhL9 rM8hJ3Imflrj9ZspUcXTRsAxwc11d9qt2uEWeKBSucjGcVg30kdxE6T3zSgjI9M9q6aa5Ho cdV33OXIOTwaiIOelWXHJG45zzULkAdzXachD/FSkDikwetGCOcUAWrZA0iggYJr0u+sRYe HLa0jU/MNzN65FedaepNzGSuRuHB+ter+IcLaQjgfIOn0roorRgeY3sapLtx0qCCJprhI0H U81c1EYuDmq9jOILgOR0rPZlS3N6TTkt4AFO4isu4eSKQY4X0FaB1bzSRjiqdxLDJnpmtW1 bQkdBNuZTXQW5G0fSuYt8NIAp4BroYJEG0bhXJPUpM67SQfLTr0rrbLUfKlMSdShJP0rlrN 1igUjgY61k6jr72F8lzEQxTIIJ6iuL2ftJGzdkdVY3m/SdelJyDHgfXcKuaYbDUdINtdOFk A3Ko6/SsDwdd2+o6fqscsZdHCDCtjDE5rpba6g0+RJY4reBkXb83P41HJyu1jpp6o5fUfCp a5Lw3Q8p0MqKTyMdVNc/qOkXS6fLLIu8RkOgU9u4rv7vVYnmkIkRxJx8o+7nrWfNcKLlkC7 45PkClf1rRNo15GzzxdLnitJMPg3BARgeidyayryBYrry4Adq/xHqfevR7gWscz2cMUbRwD BHqD6elY97baPE/2j7OZJH6Q7uFPqT/ShN3G46HKRTXEEheNzH23A1o2Xiq+0+YvDIffnhq huICzyzbMeWv3u2e1ZLWrvDwhDocH3q7JmfvR2OpufGKXWpRXy2YikVSpG7cCTxmu68N+Md K/saO2utShili4zMpOfp7V4/HZstuXO4knaMetWIbFuC2Sx9qlwTWg41JJ2Z69f+PtMjtAs eo+dIpJ2ony1z3/AAnWxZJY9Plmnk6yM2Bj2Fc7aWEOwBo+vetGK3jRgrgbfaoUIo055PYi fxjrAG22to4geeFJ/nVCTWvEN18jXMiqecIMVui0si5wQCegHapoLaBzsjiMjAdhVaCvN7n MLDqVwcGaQn0JNaFtZ6hbHzw5V1PQGt2NCkhaO2PK/wAIrbg8N6xf6Fd6tBZsLa1+8x4yaa ceouV9zn0vdQuEKHJIPOBiql4GVis8ZGemTnFekeENH0y4tJ5NUvhbFIy8Zz99uwrgNc2nV 5RGMqOD+FClfYU4tHKXsht8o8QKno/rVLbHKuByD2UVvX8W+2CGMEH2rKjiktXDIpKHrgdK 0JSGRwtvKxjOfWvbPhrpl4vhOQtEBvuWYc/7K15FHJuAKqTXsvw5lmPheTKkYuWHP+6tCeo p/CfPekRlp7o9/PaunsrdmxxXOaGcXd4ewlb+tdPaXCqRmsqkrLQygtmbENoTjK1oDTv3Qb k/hVe1uQQMcVq/aI1tTu65yK5FzNmuhnyWqrERjBrNkt0CnkVbur7BIVeKy5Lsgckj6V1rb UTZTvIQDwwwawLqwaRyVxj3YCte4mMmc1iTTMs52Y465q7EFOTSZMZOzbn1Boj0mXPRiPpW ml5vUAxrV6KVigQD5fSmrolxTKtlpA4wCPXitdbRIFOScela2m232lZJpshVwoAHep7hcYj 8hdvrik2xqBiGGR13EfL1AJ6U61tU81i+cYOMGtv7GwXIEaADnK1FhV4BhPvtp7oZlgzg7d rEE8VL9ndo9rsq85AZhWiFdhlTDj6UGObk4tiB7VPKikZoscSENOm0jJO4cUxLO3t7JUS5i kcSFtpHBFbKyMpwyW6465UVZW4jOQj2iZ6ZHSlazK6WOftrO0a6R96GPHPbmtWyutU0uGSK yuLeOORt+C1bcFtcyJ8htCp6EClk0qRmtndrUeSeoGC3Peh67kpFS0vpN0byg3E+eitkV0V iZUhikEW2QSHC8H86qPaK11DcI0CKRlgKsC0khm3C+YqTuCp0/Gp5TRMo+Ibp724MskbeaP ld1Xgn8K4zU7eeBWaSMqODgnk56V6BNKHWRBbP8xxnpWZq1hBcgi5kMGxBtxyScfSpasTI4 i31GC51eKO20SGNSvlksC/OMZrebwfqGobLbyIhbxJiMldvvye9ZlhE2narHIojK5+9trpr nxpe58uGGJuxIXFLUSS6nmXi3wrdeHXhml8to5hglDna3pXIv3BOa9Q8Z35utPEU4VnkUMP avNSoJzxXZSfu6nHVS5tCEDC5NOVQcZ4oKD8KA2DitjItRS4uotnAU16Xrk5bT7RyfvIP5V 5tbRO06Egrk8E13mqv5uhWTqwcCPGR7V0UZWTQHH6jzPzWY3B4rZuYPMTfIdijjNZbKoOFG V7E9TWclqNu7CJmXqasrGzkHHFVenFXLTGXYHgCkItwQIZRngCtaMQjHOMVz/251kxGij3x nNPXU51c744yPpRdAdWNQkhgKhy8fYnrXL6jdyXE5bnbnjita2u4ruAg28asv1qjJKbe7Oy NGjbh0dcqwoUEtR3bNjQrq4tdCcRMymafICjB4FaUMd9dLllcL3y1aF5o1vY6Jp2o2c0Ytp BlomfLozdQB6cVvKNMstEs74X8E0sxObeIfNH7muCTuztpvSxgw2piBDxueP4GwaqSQSPE8 0F9ucEfu5xn8iK6iS405mxA2Rt4YjuayZraKUFoxtkXqo+6w/xpHR8zDNteSSGSWNskjLKe P8aeloHcAksvXJ5Ndhob2UdlP5h3Sk8qew9qntf7HSdxfW5kjbgHGMfiKm5djiriCBrZ4Vw A7Z3euO2O1URZ7cnCYbgHPWuk1a00kTs+mzeQc8K77gf8Kw7gXEMPlzKpi3AhlOc1RLQ77N apbRHAOBkA8cnua2NK0K1uFWSSQBc8c8mufQlGzlBn15rbttfTTohFFGrSseWPalqNWR0Gm aPp82sQ2t/M9ras20yKu4r74rRuvClh58qw3LywqcI+Nu6snR9dm1DUo7UWqiWVuZOwOK7W 30e4uM+ZrCLjqsa8j8ayk2jSMUtSB/D/AIaOlWsdtZypdp/rpHfO4+1VtDlj0DVppbSCGSU qV3Spuyp/wrZfw/pkfL6tcStnOA2KljtNAtVEsib3X5QXbPFRfzKuuxiXKLIpniiXzFbcAo x36cVet4794TBB5yxsclDkKT71Le6/odoVYXNrAvuy5rHu/iLoltkLqEcjDsmTVJNi57bF2 LQ7+Etny0QvwGPQmuT1/Ro7UNMzbmbPStC7+KNg9qIrWF5Hzks3AridW8Z3N70hj2g8bjnF axi0ZyknuVLhxJGF2lSB+dJBse2ZNmS3GcZrNTUbeYut1LJ/siBR/M1NHqVrCm22s52Y8Fp H4PtitL23MrouwDYoibk9817D8P3QeGpAAOLhu3+yteQac+o305itLCIEd1jyRXs/gfT9Ti 0CRblvnM7HGAMDatSmnIU/hPnXw1EJLm/UckSk/qa2vsUpk4Bxms3waudS1EY6yH+td9BBE zc4oeplH4EYkEbRcHOatySMYcEYAPrWnLp6swZeM1LJpGbYncDk0rAc/IFKZzzVCeNj91q3 JdPKcEce4qjNZ4+ZfyFWBitZys3Ck1BLpjNkspH4VtbfLA3IxPscUhRXGTG3/fZ/wpgZ3/C OzpAs0csbZGdvemLa3cblBbOxHPCnFaG+MJh42Kg/3yKZ9riDEKk+PaY/4UkBoW+oTwWkcH 2KbCjkhTyaiu9SvHaMw2cqheTletVmvYwuBFcf9/z/AIUxr2PYMxzj/tqSadh3Jm1S/mQxS 27ID6qahDXKg4V8em00C7jI+VJ8f9dTUi3aLhtsoP8A10oESw3FwkTL5LsGH900JNdqPlRx /wABNN/tBW4/e8/7dPWbgcyYP+1QMXNw0u9t3THepRvABMTfXGc0wS9wGP41ZhF7K37otQF 2WIryVyoRGQLxjBqSfzpo8KZefrUlvpusu2SCR9KsSaRqyKOWX/gQpaD1MMWtwrkmGRgfTN adncalaDaImCEg/MucfpSxadqvmkNcOAOxetW3s9VAB+2OPbdSdhrTY0Fujdyw2EwC7RvBQ ctVnVNQs9Psw0tuJeMbSBk1FY2LJqUVw5BYLtyKz9RiGqSTgMFVWxn0xU2TL6AYbm4uE+02 EFtazRboWyCWPauU1SSGC6lhRS5XjO/it+70u7EFvE178pHyEPVD/hFpW/1sgBJpNIlJs87 8QXbXF2VDk7IwozXObS3AOK7jxxoY0m8tJY2DrcRn5gMcg1xTbVbpXZTS5UcdaLT1EEXGGI xUqfZ4xyAze9Ql1K9qF8jd84JrWyMSdp3kO0Nj09q7fSnhufCoScfPC2AAOWz2rj4XsyQfJ zjvXZeGL+0SC7RgoaNdyK3f6VpDQDCv7bySJL2QRL/DH3ArMaeBkbbCwXPDVvHTDfb9V1KV lhYnaD39qwdQlSSTy4QFiXhQO1EtwKbOgYgKCfpUjXJWIoFA3DsKWOHALv8AgKhkyX61mwJ rOCS5faoOT7UskBWQrt+bPStbSXWAxu2ME4NTCw3aysaklCwYH2o8ykilZma2jKhcFucNW1 p32S6m8q7gxv43D1r0U+FNN1PT7a6WMLLDx8vGahOimDxHa3ktiktshAfaRjFc7xMTT2b6G Br9oEa1EAZwYwoCjOcCoLbQ9daPzYrKYKfRTXpviKXQNAvQsMSkOvmoCOgPpWK3xCjjg8tL SRsdPSubnctYrQ7I04pe8zAt9K1txg27Ad99aEei6oDuaSNT9KpXHjqctuWyGOvLHis2bxz qMi4jSND7Ci030L/dLqdJJpeqbMLcruPaMVjXWj3yoxuJJNx7ZNYLeKtW87cLxkNVLvX7+7 P+kX7yEdBmkoyT1K9pDZGiLAKzboDn18wVBdx+TGqO+05yAx6fWqFpchpB5m5iTxz39ajmg JlkeSXcA2Oa0SJ5rltJIQR8ynnkAZqws9i1wEZmLE5AxjFUFCQMjkqi9iaz5LnZe/aGuELD JHf8KGikzeh8QjT70zwrnYM81I/xQ1WJNsEEKn+83Ofwrlj5Ejcy5Ygk+/tWdNFmQkD8MU+ RN6mcpyWzOjuvHviK5LN/aDRZ7RjFZEuu6ndkia+uJM/3nJqgEwMFCacqcjHHtVqKRi5yfU laWZzlmJP8qUAgAktmj7pwRU8cJkYcZpkO7EWVxzk09pXPrTlgUHnAFPMaYyoyfpTHdlPdK JAVJzmu00CCF0jkaMSMzYOea5NEzJ0IroNGvBY3iRb8Rv8AzrOaujSnJpnc2Ejw6lmJvLGc fKMA17X4ZG7R9zDkyHOPoK8CS9ijueZMtu4xXsXgfWZJ/DrEKpCzMucew9veueEXzHXOS5D 5x8EgvqeoKB/y0P8AWu8jBj6jvXFeAMLq2obuvmn+telLAHHAFabNs5Iq0UUDOcjnpVpboe QMngVuaRYeHby4htdTW6idyR5kbLsP1z0qvqvh3Tba9lEGu2RslPLC5UyR/wDAe9CdwbMC5 uE29fzrMeQOeKlmRctslLp/A5XbuHrg9M1EsYY8tgeuaYWGGNSNzAHHNQhCSdpwKu+UuOoN RvCVOCOvPWquOxQlhVhggn6VClqM8JWmI8N061MIR/dGTSckgsYsluAp+Ws942QkDJzXUm2 J6DmqsllnkimpJhY55Y5Mnls/Wp1WUqOua1TZqnJB5oEIPy479qLkmelruYMxOavRWo7rkV YS3Y42jP6VZEDLHnAzTuAyC3j3AkD6GtW0Ko3ytsPYis0E7uOtS78EHPIpNFJna6dK5LebJ vQD7xFX7iWxuo4gYxAEG1iOS/ua4iDVJY8Jk7atQXjXF8ksj/Io4XNZNMtM17rT7cyt5bs0 YPBAwarxJDbTj5Gde4c0xbmWS73bxsJ4APakGoxyXbQErIucE+lIvlXQuQ3ghd5Xwsa5OBW UqS3+hTxwbmkeY5VR/WrEhgmUxpII8HGG6H6U+C+bTLUJHaFhnduj7mmnYRIdBuVtrb7QhM ksQCkuMIfesXUrbXrR2t45ldQc+bHyfpVq48WLjY9q6dsg5x+FUob+4u5ZilxuAGVGMH8aL X1CK13OJ8WPqNzaiTUHd5IT8oPYHrXCS4DkAHFeqahF9vjlguGLSSKVz2rzG4glguHglTY6 HaQRXZT2scddWe5VApxA9KdsJNKUwM1rY5h0Uio2cGleU+aJEO046g1Cy54FW9OgFxfwW/Z nAP0qkB332N9X8M2cagoqJyQcCuS1CGzspvs8Y8xl+82eM11/iDVIbC2XTrcYVFCnb9K89l ZpJGY9zxVy6ICypVj7DtUIiaSXjvSQkrLz0NaFqhF7jnA9RUXHYmhgKR+W4IyOtdX4eit5i qyKTMvQn0qmtul1bEEfOoOMVJoZe21WNnOMEA1LkuVopHo9tcPp6CSPJjxhlNadpc2eqOLe IgBuSo7GqVwqm3WRWGWHNc+832HVYJBIYw7BSR715sqamrrc6lO25Z+IQjNzaKh3yJHsbHo OlcSFIQkiuj8Rw3EWptbyku4OQx7iqEdixU5FXRXLGzZq9VcwZYyc4BqhLbOW+QHmunksiF JC5NUHhKsQQQa25kRZmALN2cqTkmpWs0Vckc+9aDRPvOykaIn5Wbn6UXQ+Uz449jE7sVG8k Bf95G7nvluK0HtMrxuINUzZktyrY9aQytNJvUKFAUdAKrCONm5GOa0vs2EIA4Heq3lKz4A5 +tO9hNDVgjJ4xmla0bqoFWQscagZy/pV+GMtGCV4pcyLUbowXtVUZwc1GbdicgZPtXQTWys eh/Co5YEijymd3pinzInksYTREN83FPi3KQc4FaT2wIDuOT2qvKqFAuOAe1Fw5WUpZ2Zz2q VZMLnNV3AySKlSF2jBFO5Ixp9pJx1pou5GK44IOcikljw2Dj8f/wBdLbQxtOsbnAYihi16G nbX1xM65bLZr334axPJ4SZ2flrhicuf7q+9eJ2mneTIy/Yyc8hjJxj8q9u+HdisfhiQCPbm 4Y43Z/hX2rFP3jWTfIeH+DHYarqAX/nr/jXp1ozcZOa8z8CqP7XvwecyE/zr1e1jXaCtZyf QUPhj6DJIVljIJ4PY9K2bbwv4etfCia3qV0beLftCxW4c5/xpBYx/ZFuGuYF/eBfKd8E+9d LLY+LzpUj6ffaFFpi5YKYsjGOrEmnDVhI80uY4Zt0tmsv2cn935y7XI9SKyWicE/KcV2sds 0sAeSWOdj1kjGFY+o9qgk05DyFpOdnYfK+hyIU9MVYihdu1b/8AZYz3/KrUenBR0J/Clzlc jOdWwZiCoOParcemybOhPP5VvLa4H3SKsIu1cYFS5MpQvsc5/Z0g52nj2NUpreVHOV/SuyC rzxVSW0jfPrTU9NSXBpnLNZNIowmT9KQaVIoywx+FdQlqgHXB9qR4wOBWikiORnITxNE2et RGV/LxiukuLIS1nTWJTt0q7roS0YzMxPGfypAJDyBVpgA2CvX6UhYDHAouSQMjkZzimRPJG wIbHvVkvkYxSoitwQKdh3Job4KeWOcY4NS2jKkjTscBVJzVYwoKeJFjVlHFMLj7NZbm8QE4 TOeaJLiSKUrHLtG44UE1HFeNGH2jDFcAiorUB7pNwJJbkn0qJRuUmWL6RY3WK4hR8gHcBgj NSWotIfmikEayrjEo/kapX7G51KRxkx54q28PnCG0jXAVclj2zTtoVcWPTVgtpb+7kURjiN RyGrgdesm1G6kvIE2yHjb6ivUdWlnbTbexKII4l2QR4Az78f1rkZQmnl2lCvP2UdFqoOzM5 x5lY8xcMDhlII6g9qb14rX1S3ZHeYD7zZP41mqOeBXYtjilGzIMYbB61p6Kwg1q2d+m8VTZ ed561ZgOXSQdUPFMk0tdc/2hcM3c4FYbKfLGK63VLBpLf7e4+VkyPrXPGAyQqF9aqWuoFWO FnGcgD6VraaqiYb+SvGaTyljQLinWkiCYrxk1NikdNZuokAU5zWgtoPNV1xyfSqdtZmSwEs JAlTJ4rb0eNruHeflaPqDWU9C4q5s3zTL4dMkZJMeCfyrhhez313Cjnd8wx9c12NpqkJmns 5+IyMYNcjb24fxVHaWI3M0nye3esYS3TRc9DvfEsKNqUDlQW+zrn61Q+zgwdcCruubmkhkZ 8yhcED2rHaecDpxXPFHYtFYnNnGy8jOe9ZdxaiE527xnuKka/ZDhmx9arTXuRgHdT5WVzIq T2yM+9UwPSontkADevGDT3vWyVYAVAbkOPmOaOVhzIuLHF5eMCkW3jIIO2qcdyqseAc+tXI ZYpOOAfemk0NNMo3NsERwF+mK5WWQxzHBIxxXoFwLdrRgcZxXHT2iNN8pwM1aJa1Ibfcw3M OD14rctFYBduNvpmqqWsXkqFfnvSvmEBRKR+lSNO2hrTwQNGW34fHaqxSFxhuT6+tZ8Uq7i GkyT71YCkHcGJU0yhtwihPkWsmcLGSCOSK05XAyM81h3cjea24nnpiqRL0RSduSAQKUTsvy q+ahYkuSc/nSmLJyoqrGA1nO4sx/Wp42bG4Dr3zUAjYvjaauLCxXpx/dpslnTaVdSSJHMp3 BeGGK9v+HsjDw1Lk/8vLd/9la8J8PSJa34jnGY5RtwOxr33wJbOnh+ZTER/pLY9/lWsrLmN 23yHz14RnMWqXuDjMv+Ner6ddHyskng+lePeG5Vi1S8LdPNP9a9Bt9Rj8vAYevNJxuYwlZR 9DrWlhuXVZUDMrZXI6Guiu7bwnLaro9xrEousLJMqufIDf3XI4rjNFs59YeeWOeO2tLYb57 mU4VB/jWzq+n6dp3hiDV9MvhfWt05R2MW0E1KhbYpyuXUmgICWskbxJ8qtEflIHHHtU3XqK 4u21lIo1jiUIgGAo4A+laEWsqWAJI/Gs+TubKSsdRGgJqbAHesW21DzCOcfjVpp2bkHFZ21 Hcuvtx2zUD+1Vg0znIp+yXHJptdguKznHAqrLIwNOkLgYFV3WRqajcdwErk8GplbdwagSJh 1qQZ3YrTlIHvGNpIqlIO3WrmTjnFQPtJ6Yp2YtDLkslc5PWq8tmqLwPzrWdkB4OTVSeJ5hw DgVSJZk/ZyzAdKuRaewj3dvU0/wAgKw3AirLThIioaqIsYs8MgfHYVGseOWrRcKxLHHPrVG eRUHarQhuVBzTPtCoSVbH41Ue4y2MGmLC0nOaq6Ib7FgXi7sdaupdFzuOAmME1VttPZ3DSb vwHFWLmAphRx6CobRaTsVrq8lmk38s/8PPSswW9xcXQXkyyHHrVmUlG6YParEMrWNo9wE/f OMIx6KPWga1OX8QW8cGotpiybiEBDdi3pWF9lZM5UZ9RWxqUTSzJcMS2Dhj3+tRAfu8OPpX TTfunPUd5GRLCQORgVJZxguVqxMuRtIpLYFJxgdTWhjY7jXI0j8L2UGMEpyT3rmLS3QWRkI yRW94luEligCNhAi4/KueSbytNbJ6mqbCxQuZgHODgCqUMp+0q5OOainmBcj170xXG7jrUi O80rUNoGDx0Ix1rrtIkhkvVRDtMnXjrXk1reNGAA5FdToeqPBeJL5m7BzUzWhcSfxQJtG8Q yRksFk5U1e8C3dvZ+J/7YvIvNggX5vqeKzPG2pjWNTg2FWdVwcdqgE0ttpFtZWalo5ZR5kh 6swPT6VzJvksymm3c9N8TFY78GPAgkG9PYHnFYUhh8ksDkgV0Wo2bXdhaK/zOIhnnGDis9d FcKOVX1C81jdHckranHXGWI649aZEBn5jj612v/CMGZhGNzOxwMA8k9qo6p4SutMumtblJI pl5KGInA+tFyuVHNyW8bdyc+9VJLdYs8Guih0YuWAeSTb12RHIrVsPCbaxcRWlgHeeQ4UsA BVLUORHA7R/CtSINv/LQ/wCFepXvwg1uxQyXDRbV6urLhvpzXM3Gh2lo/lzO4Yei07oWi2O TuJFWPmQnPYVhmT98Qcnn1xXo0Ph2x1IKtqzyu+QAMKM+5PArOuvCF5YXWL6H7NED9+Qjke 2OtO6EzmI7i3MewNsk6g9RS+Q0ylmJbjsK7JNDsVtXkjmiuI+pXgViSWWnWd4V8/buOQHlC j8qCjCFsind6etX7crgIX4Nab22jSAPJfxxdiIm3mtRdF8JLZl21C9kuO3ChcfTrQ0BzM9r HJ9yT5sVn3Wi3C/vcMUx1xXRS2+kJuWMXpP8JwCDVrT9RSFfIltJJIzxyvNKwrnn0llz8gZ m7014GiGGB/EV67p3hSz1Sb7RDbkKeoINW5/hZe6pciHT7R2c9OMgfiaFJByq1zyGws5by4 S2gtzLMx4AGcV2Vp4KlLL5l3GrHqoHSu5bwBf+CraO3FswvJhlphg9e2aYmi3FjdDzbgz3J G9QTlAf9quepVSepcad9Tb8O/BS3vLOLUW1CJARnL8Yr0fSfDNjpFo9mupRTlXJLLyAcDj9 K82trnWLCCW5uLmYwJ8zwxHJkx2UelX/AAd4tn1PSbq5bToYcXTqFyc42qeffmoo4iU5WSJ qQstz5f05gLq7x/z2P9a3oJ34+Y8VgaZ/x/3Y9JT/AFrft9oxxXYcnRHaW3iK3g8HQaGtu8 xuLrzrzsCg+6oPrXQTeJNFn8FJ4bTTr+3iE3neaZFl2+wHFcpoGg6pr07w6TYm6eNdz4IG0 fjXVXXgrxNp+lNdXWlSLCn3ipDED6A0FROYMMJuG+ytK0I+6ZVCsfwBq5FEVYUsSgqpHI61 cTAHpUs1RYt2aIjBrUS8GwA9qxkl5PNKZQVOGx+NTZFXNsamic0q6qjZ965lyST8/wCtMV2 U8uKLITkdV9ui5JOaqy6nGucVhNK2MBjiqzsxyd3t0o5bi5jabVQxPzU5dQU85yfrXOpn7x f8KsRSqp5yauxNzo1uQUJzSh0KlieaxUuQcA8LUwuchgTg+9Fh3NAyqzY4qVJY9uW4z2FYx mAGc5z1o+0bBlTjNFguXbiRR1fpWZNKSeMg0ss7OdpNJGA4wz59iaLBcj/eEfKTk+9VLm3n yB1rdgih4OQPWpJo4zwMH60ybXOUS3kZuRzmuj0e3SKdJZ4d6qelQSNHDKDtzV9NRg8vhcH 6UmylFLc6S3ktV82V7KMxuPlVj92siSO3huBNJHFMNw+XoSPSqp1KNhy+3/gOao3U8ecpOW +q4qStDrZpNNvNPuLRNGtoTM+8yZLMqjsK4nVILya7LWdkqQA4CHv+dB1S4iicR4IIxms6N ZiDtUt378U0DNTWmsn8ERWEWjrFfgM9xcHHI7AV5+LZnUbi3FdjcbvsvlfKS/3vaseWEdBW 0JHLNamE0Gzjk/Wo1GyQEDntWy0JXOQDmixsUur0JK+yNAWbiumOpmUtSLSJbRRSb41jBYt 6+lUZ4y0O5iMY7GtW8tFlfbErIi55PeuevJmiVoAeBQSyhcMqy4AFMjZWkwxwKrvlmziheG JPelck34JbFUAaHzMe1bdguj3EqxI8lru+87DgVzNrzxtLfStuCJHyCjL/ADpNcy3LR11n4 Rsbq88iLUS5bgyYzj8O1dzpnw/urO4tJ5Y0vbC3UuGjPIb1IrzvSI2E8l35hRQATzg4Fd54 X8R6jp+q2zLdMshiDNGxykg9D+FeZiPbLrobRs1ojsPCtzp0+pmS7jtnVWbBuDhVI9qqeIt QtJNUmmjS2j7fuuF/Kqms2enHUYr+Bmt7S6Jd41bHlNnLY9q5jxBdaMjFNOvHkGPvsDkfjT ve1jtja12dLofi+WyuGNvaW8gQHErQl9p/A11g1W317RpbrXfEUKyg/u4oIxvP1FeAR3Z3G NImBI+8JWGT9BXVeF9O0rUrwQa/ez6dEy8SR5P50+VhdPU0Lq8l0+a4kt714o5OuBgv9cVy J8UXEusCGzvG2jj5T5Z/76NdLq9hpllcz6fYaot7H1iuVkJ/AgivPryGOzleK+0038pbPmt IVJHpxxinCS6FPQ7FNY8SJL5sMUs4bj95cq4H4VOLm4nuUOsWpjDEAuHBIHsBXCxm0QZTQ4 xn+Fbh/wCtamjxQyzyY8NySOwwGW6YAfhUy01YJpnqWr3fhCDQRpGk6ZI8hxm4uOx74wa58 WFlNC015mcAbEBYkZ7cVpWHw00/UtJu55L9be6jO+O2lcdMf3qytLhsLa1utOcmPdwCTkbh 6VnzmnKjhvEptbiYWkH2uHyv4R8qk+uOM1Hp+lSXcYgCRSMnINwVB/Wpry2urbUZBqV1Jeh T91H2YH16VAt/4bM+3yNReZOTskDAfpXUtjF2NFfDOsQSbhHYpGB91pE5pi2HiWFMNd6XCG 53eanH0qvLr2jGNkez1KQf9dAD/Kq76p4YuFj87T78hV2runXgflQ2+rE2kbCWmuHAHiHTU 9SZ0H8qVrLWY2Jk8V2LA9hdjj8qxku/BxIVtMvsZ7Tp/hVwW3gqc/JY6ih9fNQ1Enb/AIYF qdDoOrXejzFrrXLG4HvdE5r1rQfGs+naYb2Kexkhk4LbySreleMad4X8M6hMFg+2oTxgun+ Nel6B8OoIYGtob2VYpsbkkYYz2xXHUqK+jszflurNF+TxLDq9y08kiXF2nzIpbKnHOMVFZ3 2j6tdgSWqwXDnLeS+F+hBrQu/hpLoLx3sMpdFbO9W6fnVOHTrOy1FC+8JLzmMj5a4qqvfm3 Li1LWOxj+MLXXIbWT+w0R5M4Lg/NEvsO9Hw+N+/huZruMNL9pbLPHhj8q8mk8Y6dqt+qJZX RWFDl03bWc9jmtLwLa6pD4elSeWcsLhsbzk42rXXgo8iMa+x8uaYM3t4y/8APYj+db1uhLA ViaQM394OxmP9a6SOPkYr0zg+yjufCOj+MbmFrjw35sULMA8iyBVYj1zXR+NrY6Ilm6a9qA 1edfMnt0mZo19SO34VieCdCbU7O/vrrWLrT9PsRvk+zvtZzjNXbW0i1yOZdA16+F2RlYdQA zKP9lv8aQLyOSF5L5hLNkk5JIxmriXhOOlVLi1uY7mSO4BE6EiTcOc+9RrG6nqKDRNl5rs7 h0H40ouR0yfzqltfPUGkJdf4aWg9TRNwOOT+dR+eM9T+dVFZyOQaenPfmpAsmXimeYP7pP4 UqxFhg5/GpFtuKLgVmY7icD6YpFck8jFXPs6YGTyahkgIJxTuAxJQM5BOKk+0Jj5+/rUDRE L6flUBjfPQ4qhFt7yMcDHHvVeS8Uep9gagaBycgH8qb5DE85FAyyL0YBxmpluzjOCPxqksD Ic4/SnhXxkA0CLov2UYyKG1Psf0qksbEZPJ+lO+zM3IU/lQMtPdK4yf51H9oHZiKr+TIDx2 7YpfInYj5QPwo0DcsCbPPJ96lD7lIIP5VAttNt4GKtRWdwcYIpaCsCxRnllBHfn/ABq7Def YrWW3hZVSblioycemaptZzhuc4qQWrg/MCaSHqRzTQmPYgJz97tWU8DZJKnrxWvJCwyFBOa UWkjwsNpJHNaRIkjBkhfbkKarwSSWl55pTcCMEGt9oMrk8VSntwrZHetVMycShe2t1JCJ3d VWTOB3NcffWrI54xXorRounqx++O5rkr+LzGYuwq7ktHLCKp47bLA4yfSr8VkhlJwSK0IYY UGSMY9aCbFWHMKjG0HvxWjBeMrcEH8Kx7hi9wwiUkHuKt2dvNtGc5JzRYDbgvl3/ADZwetd haiSJY57SNbpJMAqfvL9CK5G3tIkZXl5weldDo2vf2fduy2omVsKi/wB2sa1GyRcG0VNR1z UzJJbTyMEViAtY/myyP97rWt4hsXi1ybcm0OA+B0G4ZrKz5fSojFJWRrdlu1WO3PmSNk+me lPutSlmdVRiFHAA71mSAvxuxmnwpKJAAucVRS2NAandRxlAx6ccVkSWl9fz7YC8jHrk4H51 ozkrhnjxioA8zJ5UbuqnnA6VGhruVYrC6SXy3cqVOG+bOK1xqyaTAEicl+5zWdMJYE/dk5P XJzVCW3kmILEmmrdRarYvXOu3VxCf3rsH6gsaypdQuWKeXK4fvyakNsycFMioysY6rTskJt vcJdZ1GeJILi4d4l6L2qH7QVAwuMenFOIiJ+ZR7U/y42TGKdiWyjJfTYI3MKr/AGmUgncfY VdktU+8pqIWRY9DzRYjUdaC83gxHB9SK6LT9Q1y3fAkDKfVAaqWMUkShQhJretJDFIGlt2I HoKiUU9y4Xudh4dm1eedJZ0hCLzkxivQZvF0OmWqlvK8xenArzWHXnaMxw27RgccCsu+1My PiSFnPpXO4ps6T1h/ijc6vZmxneIc9QvWmQXouoDG0SiVBlGxnArzrTIY/KWee3bLcKg6mu ztWaC1LBSJCOmPuj0rnrRv1NoWStFG3JLaXEO27mZG24+QD5iO5rY8NX+mLpTxwZlCSsrNu 6nAryzxHqslnbSRCUtcuuP9wemal+H08zaBdNI7Mxu2yc/7CUqFL3rmFaTtY8Y8JWRvtXv4 1ZQQ5OG+prvU8OyBc+aufZc1xfgiYRa7qPu3UfWvU4r6LYBiuxt87MIJOKJNB1PU/Den3dr BpseoRXBBeJwQMDufarLa14YtzHqUfhu/tNRiO5Ut5A0LMPUnoK3tD13w/pWiX1xqdxHHJK dqx/xyADoPrWFeat4YurLE3h2+093AKzW8okx9VNUm+oWSOQmupbm4lurpt00zs7H6nIH4U 1XViBUrLC5ZoXZ4s/KXXB/I9KakAMnp7mmxEywhvSpBZjbwOaREIwFfcc/lWjDGQR83bmka IzmtSMdKelqc4rWSMMcEZOeM9KvQ2Rbqq8+1TzDsY6Wxx93tT1h2jla3kscNg4xRJYKc8Ae 9Q5XCxzxjBx8o4pPsjSEEjHpW5/Z4HcVPDbKpxtBq+YLGH/ZbGMYFRHSnz92unZAEwRVN2Z TtA46e9HMHKuhhG0WP5WXApot4S33entWrLEZOGNQrZjjOM0cwWK62FtKMPgVaXRLYRgkEf jVmK2CgdB71ZPC4pczDlRlnSrKE4eRQw7E4NSiwtwMEc/hXR6XY2B+E/ifWJNOtbjUIZJvL nmiDsMAYGT0rjPDLzXnhmynlcs7IMn1rR6K5EWpOw6W0gEmNoGfQVJHZRcHBrSFmGyTggHm nGDCgA8ZxUcxTVjOMCpwq5HvSIATgDH4VofZyTz0qZbMdutHMBQ8lXXAWrMVsu3BX9KuLb4 GMdPanqBuxjpTuDKv2CJzylW7fTYkU4Xg+1WIQCavRoPUYHNS5NE3ONvdNWKd1CcA8e9Yl5 aMM4x7V3mqwgSJIeARjFYc8IdOSOBW0HpdmbV2clNYX72hKxERjqx6Vz08MMYy4G7Negard MNGWOIZkJCKo/iYnAH610l5pfg74UeGrXVPEeljXNeuxlYpDlUPUqoPHHTNbRd9TGWmh4xG Y3O3Cge1Nn09JQdk4TI4znmvUF+ON8AGsfAOnxIemUA4/AVPb/G++lcDVPAlm1tnDGNeQPX BFXcmx4t9m8gfeyR6VZgkulfEW0565r1v4veHdEtNL0jxNo9ilkt8wWaOMbVORkHHQGvOtO sxvBP8AdzmrjqBoabZzSKsksdtK5GCjkjb9a7qz8GrfWCXCSRwS5BIQEKfaud0fTvOvMKx2 AZJx0r0LTNRhti9oHDGJc8dq4a9S0+WLNYx0PNPF7/Z9YFuGLGGJUZvX/Oa5Ny4711XiQG8 1u5uD1ZuPpWG1jKUyRWiempqtDODPnOM1cSV0A45NSR2EpPC5/GrH2STcEYEY5zQ2A5JjJG PMGR+NSyTRrFtXANWEt9kY+TP1qlcq4J+XA9uKzNBqlJABjOauRab5q5Cms+0YtKAQRz3rr bEoIwC/fHSlJvoWrPcxW0UsflXB9xVeTw6/dQa7mNI2UbV3GrQsy4BbnPQYxWbm0Uoo80Og Mp5QHt9KY2gvsICk/hXpMmlQs+DLtOM7QBmpI9PgK42uCPUdar2hPIeVNoEoXIU5+lLHpix n94TuPUY6V6t/ZlvIp8td+wZIKYpsei2zYaXT3dfQtg1PtkHs+x51FbwQjJnC49a0rWW1kk US3ahfauxudA01U8yPTzIf7jvVS40iC3RHsrWGCU9Q+GAqXWuio0pbmVE1rE+22vWk3HAGz Nb0dtb25V7xYSSMgMMEfWsz7LrCuJPt0MeORsiziqZiubm58u4uQzjl5HOM/QentWTqG6id layWcsmUVC23OT2Hr7Cn3WoWsEGVYEjkH39a5ZrlbOIqgAj7kg7n+voK5PVdSup5/KgJVc8 kGlCLm9SZSUdi5r98jmWVX3Emup+Gl5FJ4YuSO144P/fCV5o1rO5xNKefU16z8OLcR+GJgo AH2pug/wBla7IQSZxVG2jxHwZ8viC+4zkkfrXqERjWMbx9MV5f4Nx/wkF6Hz97t9TXpEkSI pYO2PeplO8mVTXuJm3YwNcYSHTo75yeFIO4fQjpXR/8IxY3Ph+e91SOTQVj533LgpJ9M4Nc ro/i3UdAhaPS44pGdsv5iEkj0BHStfU/EVnqsMV74j8L3wlZf3MkUmYzjuFahO7J6nNxacs sjNZzLPAThZFBAYeoBpk+lzoM7c9s1r2+oW87L5ULoOwPUD8OKdJKPNO4HHoa5pVZp2sbqC aOfjsLvflFOPatmz0282DKHJ71fjnt84GBV6HU4YSBlal1p9jX2ce5UTS7kn50PHSrMdtdR YBXJ6VrQarbvyQDWjHdWs4wcL+FR7afVD5InNtFITjofQDmm+Uw+8xx71162VrIu4EZqvNp cOMh6Sr62ZLh2OWKgDgmo97opwORXQPp65wCDWfc6bJEN4UVsqqYuRmYbjJ5bOKrNOpkB2c HofetGKzWQnepU+1RXGkyCM7GyM5ArTmRPLfYzjIXzgYx70omCYyM057O5ibHlZ9xTSYolL z8Kv3ieMVSaYmrFlGL89vSkmLhRgE0kdxZl0jWQh3GUDKV3fTNWiVIxigRsaOc/AzxaSOfM uP/AEEV574Ndx4RsQOgQV6LpgH/AApnxivYSTj/AMcWuC8FoP8AhDrDjqtbz+FHPT+JnRab aT6xrMWmx3SWQ8t557l13CKNR3HucCmalt0fxNBpg1FNStbuHzILpYwoZgeVGCc1keIdQfS PhvfXsRK3viC4+xWw7+TH94j6tUUFpcXHwxihCj+0vDUy3CcYLwNyfypcqt5lczudDM4ijy sZdnIVFUZLMTgAfU1V1XVNJ8O3RsPEXiSGyvlH7y0srY3LxH0ZicZ+laXh26ivPEfhu4TlJ LgSD3IRiP1rg9BtbbUPF3iO8voluJReOA0nOOcUoxSV5BJ2aSOgtvFXg25uEhTxldxs5wpm 0zC57Zw1W9SuJbDVrjQ5riFr2PyiksYJSRXYANg8g89KjudH0+ezkijtIUdlIVtmdp7Gubk svE934wTW9dmt3C+TApgXapVXXHFWmm7Eu6Orlvxp3jvVPDT3DXf2JVPnyRBCSRk9O1acM9 1ezvbWTRReSnnXF1L/AKu0j/vN7nsO9VdZ8F+KZvjDrOo29j5dheqrC+kP7uJQOWPcn0GOa 4nXNYk8UTjwb4UMkWgwSFrm6Jw97Jn5nYjtnoO1U46k83Q07fxIda1y5sNInmv9NgU4upoV jLN6qB2+tX/MP8YFX9D0my0fT0tLWMAAfMw6saL22UOWAwG5FRfsWvMyzbK+p6WCmVa8hyO 33xVr4+/v/HXh+Fh+78pzjt1qaIjdp745S8g/9GCmfHaMnx34cK9GiYfrWsdjGS1OKWNFOA OO1TQxRlWVsHeCvPvTCAr7e44p6Ir4BfBParEkQeKvFniXxBoFj4VutKgjtrAptmRiWfbxk /Wn6Ta4hYTEKwHQ07ZaSPgzICDj7wzmr1to0t9qNrp9vkS3ciwrg9Aep/Ac1cXYTWp1mieG rSXw9HeXmuy2N/qAdrGyQLmVF6dRnmuP0HUJd85lz5zMY5cnnIODTvEOuPP8U0vNJObLw6E t4R2KJwQPrg1sanpUUfxBEtqwFlrMa3due248lR+NYzipXbKTaNDw34QtvEfiO9tbvUJLOK GDzgYgMnLY5J4xWP4h0KLQ/Fj6Kk8lxbyxCa3nkx+8HfpxXUWg+zf8JP5UvzLpD8r/ALxrj LCaXxB8LYLwMzap4ecPn+KWFj196m3uJl8zuWINMTOcg/410fhXwNZeJBd3uoanLp9nHKtv AYtoMz/x/e9OBXPfaHnsUltF3SXIAhUH7zNwB+eKnutREfxe8IeCLKcvZaLIguSDgSXDcuT 64NTDVjk9Dkp7j/iodT0q2km8m0u/s6yyY34yATxx3rpPFkHw58Ka9Jomoap4hurqJQz+Qs eBkZxyK5SXcfHniIr0Gp9v+uldD49spofjRqdzcWz/AGeWKMrI0ZKthR0IHNWTczINS+F8l 0sQvfEtuWO0SSQxsoz64HNaOrWJ0DW7zRhdi48qBbiCdk2+bG3TK9iKrmCK9hNra2LXNzIm 1EjgJYsTxjjj61J8R7hD8UY7WJt0lrpkUMwBHDADj60m7rYE7bM6XxHf+D/A2owabfaxr1x dvCk0i28URVcjPcVlx+P/AAXPIqtqHiiONjgl4IWCg+2K2fHngbW9T+IFprsFkt3YyWMScT IjZCjqGI9TVJ/BOuXytHbaGsDsuxXe5hCrxjOQxPpTt5Dv5j9W8vTdch0qK+N3DeWovbW4l iCMVx91h0/GpNa1Lw34W0nRJdY1XXJ7/U7Zbow2SRlVyOcZXpWB451ERfFDTNP8lpE0bTlt ZZCpCSkLyQe4ya6XX/Cuu6kPA/iHTLSG5trbTkSRDIikcejEVPKr7BzPuZDfE3wmqBTN4rC jrmCAf+y1DpHjG58Q6ybC2kvoNOmuYYYJLpEMo3N8xyAB+hrX1jQ/EF8N0PhmFZMAGVrqDO fYBsCub0q8MXjDStKmRUuLbUIUkVGVwDuB+8pwTUuC7FRb7m9/a72/jfXdC86eaGxkEcck7 KXb1yQBx7VuW82lbTJfyOwXnanc159rE/lfGPxWN4Tdc9600nRzh51Ht61hOCudMJ2Wpq6z fQt4Q8R+I4GuIP7Mkhht7eNgFYsPvPkEnn0xXLR6nd3MCXE6xkOgK4XpmtnVtv8Awp3xl5Z 3j7XbcjnHFUrKMHR7XyrcSful7dOK0cIpLQzU25tGZcXVxMB5jBeMYAqmFUOc4Pua33tHVA fs25z2JqzDpZYrujC5o5ktjS3Mcytujktktj0r1XwBbgeG5NqcG4b/ANBWuSFrbQSvFOB7b Qa9N8GxxpoLBVYDzm7ewpxldmdSFkfMngJRJ4pvQw4DHH516+1tCyEbAfavIvh6M+K7wZxl j/OvaoQOvBzXNV0kzSlrBF7TdabSdHayt7O3gYsWFzLHuXd/tcZxWrf6nr1z4LiJutOupzO Y2eKJZEVD0wOxqq9vHHokV0kMs1zNMYl2nCoAOrU290SzNtZ3TcTSZIVCQox3OD1oVV21E4 ps5ZLR7R/m5OfmwMD8u1PmvYV+Uw5Pv0rcNiWyxcuxPJY5qlPpqOdrjr6VLnGTuzTlsc7cX RY4iIRfXtVRbtxJgHcRW3d6Ov8ACDisifTZIm2xxk454HWtU0RY0rS/lZvL8rB9a3op2BBz z161ydnFd+djymQjn5q00a73ZEZ49alxuxJ2Onj1LYAPMwfrU39p5xlyfxri5muy5ZlIxzU Q1Btu0kqQfU1LpJl+0sd0dQI6ndSvfGReRmuIF5OXAjkyD6NWxHPcBMEZJA71DpRRSnc10Z C+TxWlb+QykNzXPW0k7ygSLtHfNbSqiR5RgCfeuepZLQ1RYZLRyVbGPesbW7S0/smd025Xa QB9RSzzRxFt75NZL3drcRywSsSkilWHtSpp3TCWzRtfGpb46x4UmiDizWUh2H3AxHGazlgZ IVd54t3dg4wfzqlD8RvFHh62bTNV0aDxVpQXajsAHCjoGBqBvi14OQEt8KlWQ9iowP0r1nD nWjsefFuDskdbaEWfwO8V3crYinknaMno42gZHtkGvPfCQuG8E6da24JurphDEMfxMcA/hk mq/irx34n+INlFoUGlJoeiBgWjTjcM8A+3sKvxa1L4TNjc2OmNqQtIHEKKwASUjaHI7ge1X JrSK6Exi022X/H+maRL4r0myt/Fejw2eiQLCLWecowkHLNwD1NXNB1DRIvEscl94m0QWU8D 200cV0zNIGHGAV7GuD8NeHbS9gn1HX4BJd3MpkIk5OT1ron8H6BJCwhs4kcg7WHY9qHOKeo cku5oeE4jo3xAstBlOPsOoDyWY8NE6tg/rVDQ7WS08a+KLOWMxsLtnCkc4JyKztTv/EGueL LAy6Q9hNBCIHuomz5hUfLJ+GK1L7xF4kjcDX/BNjrUyDAv4XaKRx/tFSM0aONl1FZqVzork m3tZJyv3FLc8A4FYWt3Mul6rpGl3dxDPNfww3WIkZTEpZSFJJ5zWb/wlcqENH8Mkdh0E9zK 6/iCeaoSQeKfEHiOfxVrdvGtyioILdAEUKpBVB6DAxRGKW7KlJvY3PFt34if41aw2maxNDJ YqjRQu58txtGVI9DWzpostfSa+0CwjsdcgH/Ew0hQE84jq8Q9e+O9crZXur6z8QdU8R6jpn 9ni6UDZu3AEDHB79K2L2wklnj1PTbk2eqW3zRTr39m9RQ5PYnk6o3LeeK4hWWIkj7pBGCCO oI7H2p12C0BH93kVyk/ibxNfeJYJrnw5HZyyER3c0D/ACTjs5XsR611330IPSsmtdDRXtqY U0xh0/zs4MUiyD/gLA/0rpPjFpV1rNp4e8S6ZE11BbHMjxjdtRgDn+dcveFoz5YHynPHWm6 X4q8beDVeLSBFq2mHlbS4J3RA9lNbwMZJ7mE/kOxKToSeRhulRM0Sgkzpx7iusf4vb3ze/C 21klP8QjXn/wAdpn/C47mFj/Z3wwtoXHRigGD7fLWq1Iu2anjEPoP7O2nQPGlveXGxT+7US YZicHjPSq3g9rS1sb7xFqt5HY29haC3jnl6CeQdffA/nXI63qPjH4i6tbXGvQJZWNu29Ldc hQfU56n3qtq//CQanpWn+E10tYNOguTcSzq27z3J6k9sDAqW0FiXS4/DenRzj/hNdJuHncs 0jxTZ/lXUXMul6n8PLddI1y31TVfD8puE+zow2w7s7fmGeBVOPw3oiQKh02EsBgkoKaYrjw 2z33h3TbWd5ont57aT5VkRh6+ooumVytHQadcx3dp4iu42yk2hNIP++q5PwJeR6ba6VfTKG tLhWs7tT0MbHAJ+h5/GqOk3HjDSfDt7HBokcrXls9mUd+YkZs8euK1fDei3EXhCLTr+Mo5Q q4/rUJ2VhpXNfTNEv/Bd3q2ra1bH+ydCR7mwkfpcuxxEB7jNcl8OraW78VaZr98TJe3uppI WPXkn/GrnirUvHviPSrHwpqFtGNMtXUm4jPzSgcAtWlFZ3mjxWVzpNvFPcWEizxxSNhXK9q d0OzObAT/hM/FhI5/tHAP/AAOut8f+MfHY+J13oPh7WBZWttDGQgjXuozkkda5fSdN1ye41 zU9Qskt7q8m85Y2Py7s5xn8Kt2n/CQaz8QL7xBrWnpZNLGsW2M5UYGBzScrNtDUbvUJNT+L VzCySeMGjU8ZQBTj6gVgQ+G7mz+1393dPd3cgLSTMck9ya9EliPl4Xr0rIvbKeW1ljRsMyk DnA/GoUm9yvZxKXxYgk1L4n2FhPczJB/ZsJVEkxzt54rk5PDEMT5S+u0Yf9NcYx3rrtW8b+ JNQvo/t/w/0a9lt0WJJJVLMFAwOc1TbxPrOcj4Y6Du7ZRz/wCzVo32ZFrboseOLuWPwJ4An eZnupYpkZnOWdegJPeofiakl1D4Cs/tEscMmlJwrkZPFU7iLxP4v8QQat4kihtIrWPyra1t 02xxL2CqOgrZu/E/is2djplz4B0fVLewhEMElwhc4HfORg+1O6vuTys4KTwoj5C3VwWH96S tfwfocmmeKdJkUMwN/Dlick/OO9bf9v8AiAElfhb4fGf+mbf/ABVRac3ieTVbnVG0Oz09o3 imhs4htj3I2fXvU3tuyl6EfiWFJfjH4rDv5eZ8+nartrpkcr/JOvA7sOKk1DxZ4r1LUJb6+ +HegXNxISTK8JLN9Tnmq0mu+KHR4ovh54egaRCA4iOVJ78nrWckm73KjJxVrGtqFt9n+Dvj SED7tzbMfbis/R3caTahbkKGjA6+1M0PWPiFoWh3lhB4ctdWiu2Vp1u0DA7RgALkZFQf8JP 4lj2Kfht4cEhGRGLYZHXtn2rRpNLUOd3OhjkhEYVpFkl65J4xVhQhkVfM49a8+vNW8Tavf2 0v/CM6do8duSCtlEIy+R3yea37APLpyShr37RvKSKSmFwM5AODisXDXctVGdjGkMi9NzDvX f8AhYKuikAf8tW7+wrxqGPXpWQWd6HLvsMZADKPUgdB+Neo+DHnOgvunmYidhltnPA6Y7VU YWY5zvHU+Zfh9z4svOcDcf517bZIpOAcmvEvh/8AL4pvWJ6Fv517PBdrEmcjJ6Vz1I3ky6U vcR0cWrapp9r5GnW1tcgnJS4JCj8hT5Ne1m6tFju9AsWiiJKm3uCrAnr1FYguZHA28qe4NX VeT7OccLjk+tRsrFWu7lqB2ljMkls1uM8IzBiB9RxTJWhzlF3H3NUHuXdwisQB1FTROi/M3 X3rJxS2LuWfJWaPcQFGKYIIpPu/w96guL6NR9/jsBVe3uhPNtiJOe1Fi7l028Gflj3E9z2q M2KknGc1ejjRB97nvUhxgEck+lUm0I5280m4lBxKEXvWRN4ekdPlutoz/d613BaJAWlReO5 rPnNs3zRh2Le3Ap83cVkcxZaNJbzkyyLj061eEU0UvmBl2+9SzS+Sv7uFmJPU1iXl1dOrvt KIO4p2Ut2Ty2NG71KW2G8BD9Kzv7fk6yZAPvXL3Vw7OGaV3BPANQLeShwpiLCqUYroRdnVN qy3LbN7EHt3qcWdxIoWOIkHuaxNLvY4bsSTWpAz6V3MPiDTig2AHHpxUTm46QRcY33ZgSaV fwoZCSFPas6WNy7F8H3rtbi+jurfEK7s+nauTvIp45GJt3CjvV0m38SJmorYzHXaOtQOWAJ 8wrmpmukQkMpB96ge4ikB7fiK6l2MmCTyqMiTBq5BqmoQkESqVrNBB46H0pfn5yePrT5UTc 6yz8RAqFmXFaset2j4G/Oe1efrHcM42dDVrybhFDAk1DiilJne/boZPuSKPyFIWDDKkfhXD LLcIeM5rQtru4JwSR+NLlRVzpvLJzTVQx5O41lC+dAQsmPXJph1KUHhwaaEbisdpAPFTxls dTWFHqzA84rVtNRhlwGI3elMChqifvFYdPSqsd0FXb6VpXqJO21XA5z1rHnsXR87wRj1rSO xDRdS5iZQWANO+0J7VlhXSMKPmwc5FMMrjrVNJkPQ1zcJ3IqdJyFHUVhJIzMBiti2wVG4Zp WJLcNyGyGHX1qdpQilto/KqagCVeMCtGeJDa5HBotYtO7Ftf3kTZPFTrjaT7YqpZqysEJ4N XCpzgDiudt3NLCFSw4HB61EyBRwuPpV7ASPkVXkZB2pXY1EqlcjBHFJs44NMkl+bA4FV2uC m5i3GKaepTQ6TcPlBAHrVdlk6gA+9EdykpOWp5njAGDmmyUh8VvGwBdefpUxhiyNoz9KrC+ TG0gg5pDdqrbgxqdSrLqWxGnoKkJUHDDPtWW+oFj8iA+tRtevgsxHHpVWYrroacs0aDgfX2 qrPfxRjaDk44FU3n3ggclvxp62LS4LqQaaSW4rsrS6kzEKit07DFM+2McblLDG1snqK1002 BUPy5o/s2AJ93vSfKNORzC2lvPNs+0yxkZIQPgjHpn+VR2OkpemeVrjEakDcZFVj6gepFdM +lwGT7o59RUMmixOS6rsH+zwKrnQuVnOf2LbtJOvlT3kiS7Vj81YyExw3fP4dKjm0eziivJ I7q4eSBEaKLG4Kx6gt/Fj2rqvss0MC7Y1fB6kc1fgKMwLR4OOcik59hKD6nNWWkos6LBPI1 u0CmVyNpZjnKj2r1nwdp1nDoBVII1/esTx7CuVVEB4QAnA6V3HhgINHIPJ81v5ClGTcipQS ifH3hbV7HStevJb258lWZlB25B5rvI/GGhl1P8Aa8G3uDkVszfDrwabiQnR8ksf+XiX1/3q afh14N3f8gYf9/5f/iq3dJM4Y1pbEyeNvDaoixapbnPX56tN410SdfJOrWkSDuZRzVA/Dvw b/wBAYf8Af+X/AOKpB8OvBuf+QMP+/wDL/wDFVHsEzRYiS2NZPEugqMx6xZMcf89h/jTZPF OjsMDVLVj7SCs3/hXXg3/oDD/v/L/8VSD4deDef+JKP+/8v/xVS8OivrL6otDWtPuJNkN9a hT94vKPlrWtdT0i3j2LqlqTjJPmrnNc/wD8K78Hf9AYf9/5f/iqT/hXfg3/AKAw/wC/8v8A 8VSeHGsSzsIda0kjnVbUfWZaU6zpXJ/te2A9pVrj/wDhXfg7/oDD/v8Ay/8AxVL/AMK78Hf 9AYf9/wCX/wCKpKgP6y+x2Sa3pLYDalbY7fvl5pk2r6ZLlTqVsMDgrMv+Nch/wrvwd/0Bh/ 3/AJf/AIqj/hXfg3/oDD/v/L/8VT9gh/WX2Lt4bIsWh1qAAnkGZT/WqubQW4Uava5HXMy1E fh54Oz/AMgf/wAmJf8A4qj/AIV34N/6Aw/7/wAv/wAVQsMkL6y+xBiB2Ki9sNo53GdaqXN1 DanelxaS+hEimtP/AIV34O/6Aw/7/wAv/wAVR/wrvwd/0Bh/3/l/+Kp+wIeIfY5G98TXMbB IxEx9Ril07UJ5Z/MnuI489V3AYrq/+Fd+Dv8AoD/+TEv/AMVTl+Hfg3/oDD/v/L/8VWkaSR Pt2yvaavHCpVb+EE9/MX/Gr663Gww+oQEe8i1Afh34OyP+JMP+/wDL/wDFUf8ACu/Buf8Ak DD/AL/y/wDxVHs9Q9syhdyWdxMx+32w/wC2g/xqnNbWoVdl/blvaQf41tn4d+Df+gMP+/8A L/8AFUh+Hfg7/oDj/v8Ay/8AxVXyCdZmKk0SwiKS4t+P4hIM/wA6UvbbhsvIffMgrYHw78G 7h/xJh/3/AJf/AIqn/wDCu/BuR/xJh/3/AJf/AIqjkEqrMganawShXu7fAGc7xU39sWZXMd zGf+BitAfDrwb/ANAYf9/5f/iqP+Fd+Dv+gP8A+TEv/wAVS9mV7UzW1SzB3edH05+cVINRs 2QEzxYP/TQCrv8Awrvwd/0B/wDyYl/+Ko/4V34O/wCgP/5MS/8AxVHsw9szNa+tQ3E0P18w U37db78i7ix6bxWqPh34OyP+JOP+/wDL/wDFUrfDzwcT/wAgcf8Af+X/AOKo9mHtmUE1C0Q Za7h/77X/ABpzatZhTsvIQcf3x/jVwfDrwbkn+xh/3/l/+KoHw78HdP7GH/f+X/4qj2Ye2Z jvrW05F5Ex9N4/xoHiVU+/PHz/ALQ/xrZ/4V34N/6Aw/7/AMv/AMVR/wAK78G/9AYf9/5f/ iqfISqrKdvrlnIfnuIlPc7x/jVkahpb/Mb23H/bQf40/wD4V34N/wCgMP8Av/L/APFUo+Hf g3P/ACBh/wB/5f8A4qjkY/a+Qi6lo6OCb63P0kH+NWhr2kIRsvYV+si1X/4V34NPXRh/3/l /+Ko/4V34N/6Aw/7/AMv/AMVRyB7XyLw1/RyMnUbc/wDbQVYHiLSZFCDUbcn081axv+Fd+D v+gMP+/wDL/wDFUD4d+Df+gMP+/wDL/wDFVPI+5Xt+yNtvEGlx8jUrbj/psv8AjViLxPpjf O2q2S44OZl/xrnD8O/BvT+xh/3/AJf/AIqm/wDCuvBuf+QMP+/8v/xVL2Yvbs6eTxNpMi5G r2I/7br/AI03+3dIcAHVrIk9MTr/AI1zv/CuvBuB/wASYf8Af+X/AOKpD8O/Bv8A0Bh/3/l /+KpezD2zNibV9IDkDV7PP/Xdf8aoyarpzI2dRtSB385aqN8OvBnX+xRn/rvL/wDFUn/Cuv Bv/QGH/f8Al/8AiqPZh7dlxNV0lQCNQtQ2OglUk0kmr6cVAF5b8n/nqv8AjVU/Drwb/wBAU f8Af+X/AOKo/wCFdeDP+gKP+/8AL/8AFU/Zh7Zkq6ppyv8ANfWyj/rqtP8A7V0t2ZTqVsMD P+tWqw+HXg3/AKAw/wC/8v8A8VS/8K68G/8AQGH/AH/l/wDiqpUw9syzHq2mY4vrZj6eatS Jq2k7SZLu1HsZVqj/AMK68G5/5Aw/7/y//FUv/CuvBn/QFH/f+X/4qlyMXtvI2bfVdEbBGo 2YP/XZatLrGknrqVqR/wBdl/xrmz8OvBv/AEBh/wB/5f8A4ql/4V14N2j/AIkw/wC/8v8A8 VUulcpV32On/trSAP8AkKWn0Eq0n9taScD+07UfWZf8a5f/AIV14N/6Aw/7/wAv/wAVR/wr rwb/ANAYf9/5f/iql0CvrD7HUNrOkAbm1O19sTL/AI0067ouM/2ja/8Af5f8a5n/AIVz4M/ 6Ao/7/wAv/wAVSf8ACufBn/QFH/f+X/4ql7APrL7HTf2xo+7jVbXB55lWlj1nRhx/alp/39 WuYHw58Gf9AUf9/wCX/wCKo/4Vz4M/6Ao/7/y//FUew8w+sPsdZ/bGkkArqdqP+2y/413Hh PULKbRXaO+t5AJmGVkB7CvGx8OvBm4f8SYf9/5f/iq9J8DeEPDtjoM0Nrp/lIbhmIE0h52r 6t7VcaVtSZYhtWP/2Q== </binary> </FictionBook>